Novinky

Aplikace IQstat šetří výdaje domácností, restaurací i hotelů za elektřinu. Naprogramoval ji Šimon Falta, student FEL ČVUT a držitel českého rekordu v silovém trojboji

Pro absolventy a absolventky Pro studenty a studentky Pro uchazeče a uchazečky Pro zaměstnance a zaměstnankyně

Vše začalo v roce 2022, kdy si Faltovi domů pořídili fotovoltaiku. Tehdy 17letý středoškolák Šimon viděl, jak táta sleduje spotové ceny a grafy na portálu operátora trhu s elektřinou, aby zjistil, kdy je nejvýhodnější například zapnout pračku. “Říkal jsem si, že by nám ušetřila práci aplikace, která by to všechno dělala automaticky,” vzpomíná Šimon Falta, který nyní studuje první ročník programu Elektrotechnika, energetika a management (EEM) na Fakultě elektrotechnické ČVUT. A dnes jeho aplikace, která funguje na bázi ročního předplatného, šetří statisíce korun dokonce i hotelům, kempům a restauracím.

Začínal jako programátor a zároveň vždy hledal způsoby, jak se vrhnout do podnikání. Skloubit náročné studium na FEL ČVUT a rozvoj vlastního startupu, je podle něj možné i v prvním ročníku. “Baví mě hlavně matematika. Když mám stres ve firmě, chodím si do školy spíše odpočinout. Zintegruji 50 příkladů a je to v pohodě,” říká Šimon Falta v rozhovoru. Studium mu zároveň ukazuje, kde všude jde jeho aplikace použít. V začátcích mu kromě otce pomohla i Letní škola ČEPS.

Už na střední škole jste se spolužákem vytvořili aplikaci IQstat. Jak funguje?

Je to cloudová platforma, která žije na internetu. Na dálku ovládá jednoduchá relátka a chytré zásuvky, které potom řídí spotřebiče, jako je bojler, tepelné čerpadlo, elektrické vytápění nebo nabíječka elektroauta. Ovládají je takovým způsobem, aby uživatel co nejvíce ušetřil, pomáhal vyrovnávat distribuční síť a aby zároveň neztratil pohodlí.

S jakými daty aplikace pracuje?

Jsou spotové ceny elektřiny, údaje o distribuci, jestli je vysoký nebo nízký tarif, předpověd počasí a kolik vyrábí fotovoltaika, když ji uživatel má. Dále jsou to třeba údaje z teplotních senzorů či jiné preference uživatele.

Tohle všechno aplikace schroustá dohromady a vyhodnotí, v jakém časovém intervalu by měl například bojler ohřát vodu. Většinou totiž uživatel nepozná, jestli byla voda ohřátá ve dvanáct nebo v šest večer, protože v bojleru zůstane teplá. Mezi těmito časovými intervaly se ale cena elektřiny může trojnásobně až čtyřnásobně změnit. Systém dále umí například rozhodnout na základě předpovědi počasí, že nemusíte nabíjet elektromobil večer, ale až druhý den ráno, kdy bude svítit sluníčko a fotovoltaika bude vyrábět elektřinu. Uživatel do toho nemusí vůbec zasahovat, protože je všechno automatické. Hlavním principem je zkrátka přesouvání spotřeby bez toho, aniž by uživatel ztratil pohodlí.

Jak vás jako tenkrát středoškoláka napadlo se věnovat tomuto tématu?

Zajímal jsem se o datové vědy a učil jsem se programovat. Chvíli jsem si myslel, že budu vytvářet algoritmické strategie pro obchodování na burze, což je obrovsky složitá věc. Sice jsem se spoustu věcí naučil, ale nikdy to nikam nedošlo. V roce 2022 jsme si domů koupili fotovoltaiku a přešli jsme na spotové ceny elektřiny. Už v té době jsem viděl, že táta sledoval portál operátora trhu s elektřinou, kde se vystavují spotové ceny. Koukal na grafy, kdy je tedy dobré zapnout spotřebiče a kdy bude třeba dobré vyprat. Hned mě napadlo, že by se to dalo pěkně zautomatizovat, aby na to člověk nemusel pořád myslet. Postupně jsem tedy začal vytvářet různé zlepšováky, abychom si to doma ulehčili.

Nejprve jsme si sami vytvořili hardware. Na 3D tiskárně jsme si vytiskli krabičku, ve které jsme pospájeli jednoduchý mikroprocesor, displej a dvě relátka. Doma ji pořád ještě používáme, stále funguje. Tenkrát jsme několik takových krabiček i prodali. V tu chvíli jsme už začali rozvíjet firmu. Jenže jsme narazili na problém. Kdybychom jako malá firma chtěli vyrábět a distribuovat hardware, čelili bychom velkým finančním překážkám. To je v podstatě stopka pro začátek startupu. Proto jsme se dále soustředili pouze na vývoj softwaru, tedy na cloudovou platformu. Teď už tedy integrujeme pouze hardware zařízení jiných firem. Typicky jsou to chytré zásuvky a různá relátka.

Kolik domácností aplikaci IQstat využívá?

Aktuálně to je 30 až 40 domácností všude po Česku. Začali jsem taky spolupracovat s hotely, restauracemi a kempy. Tyto objekty mají mnohem větší spotřebiče a platí třeba až desetkrát více za elektřinu než běžná domácnost. Těmto objektům dokážeme zajistit mnohem větší úspory, což je mnohem zajímavější. Zařízení budeme instalovat například i na zámek.

Jaké máte ohlasy?

Velice dobré. Současnou podobu aplikace jsme spustili před zhruba dvěma měsíci. Náš hlavní úkol teď je sbírat ohlasy od uživatelů a stále ji zlepšovat a iterovat produkt kupředu.

Dá se skloubit studium na FEL a práce na startupu?

Ano, dá. Snaží se tyto dvě věci pečlivě oddělit. Mám řekněme pět šest hodin, nebo celý den, kdy řeším jenom školu. A pak mám zase dny, kdy řeším jenom firmu. Mám výhodu v tom, že mě obrovsky baví škola a dokážu se pro ni nadchnout. Mám moc rád třeba matematiku, na kterou si tu spoustu lidí stěžuje. Do školy si skoro chodím odpočinout. Když mám spoustu stresu ve firmě, zintegruji ve škole třeba 50 příkladů a je to v pohodě. Je to pro mě spíše odpočinek.

Naučil jste se něco na FEL, co vám poté pomohlo při vývoji aplikace nebo v podnikání obecně?

Ano, určitě. Začínali jsme hlavně jako programátoři, zatím nemáme tak dokonalý vhled do konkrétního zapojení zařízení v domácnosti jako mají elektrikáři. Na FEL studuji elektrotechniku (v programu Elektrotechnika, energetika a management). Studium mi dalo vhled do toho, jak různě se náš systém dá použít a kde všude pro něj jsou ještě možnosti.

Tíhnul jste k elektrotechnice od dětství, vedl vás k tomu někdo?

Spíš jsem tíhl k podnikání. Hodně jsem si o tom četl a čekal jsem na možnost, na nápad, který budu moci zrealizovat a využít všechno, co jsem se naučil z knížek. Když mi přišel tento nápad, viděl jsem, že je to reálný problém a že může aplikace někomu reálně pomoct, tak jsem do toho šel.

Hodně mi v tom pomohl i můj táta, který dříve podnikal v energetice. S firmou jsem se do energetiky vrhnul ještě na střední škole, rok před maturitou. Energetika je neuvěřitelně složité odvětví. Figurují v ní elektrárny, dodavatel, distributor, subjekt zúčtování a mnohé další. Pomohlo mi, že jsem měl někoho, kdo mi to mohl vysvětlit. Protože třeba na internetu k tomu častokrát nejsou materiály a nějakým samostudiem se informace velmi těžko získává.

Asi jako jediný středoškolák jsem absolvoval Letní školu ČEPS. To mi také obrovsky pomohlo a všem ji mohu doporučit.

Jak trávíte volný čas?

Tolik volného času zas nemám. Ve volném času totiž pracuji, rozvíjím produkt. Kromě toho ale taky rád cvičím. Už čtyři roky soutěžím v silovém trojboji (dřep, bench press a mrtvý tah - soutěží se se součtem zvednuté váhy z těchto tří disciplín). V roce 2022 jsem se stal ve své věkové kategorii mistrem Evropy a mám na kontě i další národní rekordy. Jsem rád, že teď jako vysokoškolák můžu jezdit na univerziády (mezinárodní univerzitní olympiády). Na té poslední jsem získal třetí místo v dřepu v rámci silového trojboje (za jednotlivé disciplíny powerliftingu se udělují také dílčí medaile) a zároveň jsem s tímto výsledkem dosáhl českého rekordu.

Dříve jsem také hrál na bubny. To jsem společně se silovým tréninkem ale kvůli podnikání trochu upozadil.

Překvapilo vás něco na podnikání?

Ano, překvapilo mě, jak jsou všichni ochotní pomáhat mladým lidem. Když jsme přišli do českého startupového ekosystému, nevěděl jsem, co od toho čekat. Spíš jsem měl představu, že si podnikatelé budou bránit své území a budou se na nás jako na nováčky koukat skrz prsty. Bylo to ale naopak. Zvlášť když jste student, 90 % lidi je ochotných vám pomoct. Existuje řada úžasných programů a v krajských městech i inovační centra, kde vás lidé vyslechnou a poradí, co dál dělat.

Má rada na závěr proto je se určitě nebát o svém nápadu někomu říct, lidé vám většinou pomůžou.

Za stránku zodpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk