„Nejdůležitější bylo navázat dlouhodobou spolupráci – a to se povedlo. Zůstaly mi přístupy do laboratoře i na skupinové meetingy a plánujeme další společné experimenty i publikace,“ říká dr. Řezáč, který v Ann Arbor pracoval v laboratoři silnoproudých výbojů (pulse power) prof. McBridea na výzkumu fúzních experimentů, se zaměřením na diagnostiku plazmatu, zvláště pak rychlých neutronů. Cílem projektu bylo přenést poznatky z velké vysokoproudé aparatury, získaných dříve na experimentech v Tomsku, na středně velké zařízení v Michiganu a ověřit nové měřicí metody a diagnostické přístroje.
Fulbright-Masaryk je plně financován z českých zdrojů, což v turbulentních časech přináší klid. „Finanční zajištění i vízová agenda fungovaly skvěle díky podpoře pražské Fulbrightovy komise,“ říká Karel Řezáč, kterého na americké univerzitě překvapila také porovnatelná úroveň absolventů: „Kvalita studentů, se kterými jsem pracoval, je srovnatelná s našimi – a v nárocích na závěrečné práce jsme často i přísnější. Velkým přínosem pro každého je kvalita a množství přístrojů a vůbec vybavení laboratoří v USA.“
Co si z pobytu odváží
Z odborného hlediska Karel Řezáč dokončil měření na detektoru neutronů a již během pobytu odeslal první článek do recenzního řízení; na základě nových dat chystá další publikaci. Neméně cenné je pokračování spolupráce: University of Michigan mu prodloužila přístupy do interních systémů, účastní se pravidelných skupinových porad a sdílí data z experimentů. Na to navazuje i podaná bilaterální grantová žádost na MŠMT v programu INTER-ACTION, která má zajistit každoroční krátké experimentální výjezdy a udržet výzkum v chodu. Praktický přesah témat jeho výzkumu zůstává široký — od zdrojů rentgenového záření, rychlých iontů například pro medicínské aplikace typu výroby radiofarmak na diagnostiku i léčbu rakoviny či neutronového screeningu materiálů.
„Nebát se a podat žádost o Fulbrightovo stipendium. Ideální je mít předběžný kontakt s laboratoří, ale není to podmínka. Rád poradím každému, kdo se bude chtít přihlásit a podělím se o praktické rady,“ shrnuje dr. Karel Řezáč. Pro zájemce mohou být užitečné jeho tipy, které najdete na konci článku.
Fulbright je silná a celosvětově rozpoznatelná značka, která otevírá dveře k špičkové infrastruktuře, metodám i mezinárodním týmům. Pobyt typicky znamená kariérní zrychlení: intenzivní výzkum v unikátních laboratořích, zkušenost s jinou kulturou vedení projektů a přístup k síti kontaktů, které se promění ve společné granty a publikace. Důležité je i to, že program Fulbright-Masaryk je financovaný z českých zdrojů, takže přináší stabilitu v méně předvídatelných dobách. Pokud chcete posunout téma, rozšířit metody a získat dlouhodobého partnera pro výzkum, je nejvyšší čas začít právě nyní, abyste měli dostatek času podat přihlášku v roce 2026 - obvyklý termín bývá 1. listopad.
Z výzkumníků FEL ČVUT v minulosti získali Fulbrightovo stipendium například doc. Milan Polívka (Pennsylvania State University), prof. Daniel Sýkora (University of Utah), dr. Jiří Zemánek (MIT) a další.
Jak na Fulbright - stručný tahák
- Vyberte hostitelské pracoviště a domluvte si invitation letter. Krátká návštěva laboratoře nebo osobní kontakt z konferencí je plus. U experimentálních oborů je dobré ověřit dopředu možnosti laboratoře a přístrojové vybavení.
- Připravte projekt (anglicky) – přehledný, realistický, s přínosem pro obě strany. Soustřeďte se na kapitolu, kde zdůvodňujete, proč potřebujete vyjet právě na uváděné pracoviště.
- Zajistěte 3 doporučení (vyplňují se přímo v online systému; počítejte s časem pro autory a nechte si raději rezervu).
- Podejte online přihlášku (vyplatí se začít aspoň měsíc před termínem).
- Počítejte s pohovorem v angličtině – bez prezentace, otázky k vaší osobě a k projektu, motivaci a zralosti záměru.
- Zvažte Fulbright–Masaryk místo Fulbright (možné pro aktivní osoby zapojené do veřejně prospěšných aktivit; plné financování z ČR).
- Načasování pobytu: každý pobyt musí začít do konce kalendářního roku, delší pobyty běžně startují koncem léta; součástí je i „grace period“ pro cestování, maximálně 1 měsíc před i po.
- Nebojte se zeptat – Fulbrightova komise v Praze připravuje několik seminářů (pro následující rok) ochotně konzultuje podmínky. Pokud získáte stipendium, připraví vás na pobyt a pomůže s vízy (J-1).
Fotografie zdroj:
Marie Hejl Brousilová, Fulbrightova komise v Praze
dr. Karel Řezáč
Petr Neugebauer, FEL ČVUT
