Sparta nebo Slavia

Je lepší Slávie nebo Sparta? O tom se vedou nekonečné debaty. Je ale lepší ČVUT nebo VUT? Tak o tomhle se dosud u nás nahlas nemluvilo. Neboť, jak říkají učení kolegové, porovnávání vysokých škol "u nás nemá tradici". Když nedávno žádali děkany o veřejné zhodnocení konkurenčních škol, málokdo k tomu našel odvahu. A proto se všechny vysoké školy pokládají za stejně dobré, každá se považuje za "výzkumnou" a skoro každá za "univerzitu". Jenomže časy se mění a k nám teď přichází móda sestavovat žebříčky univerzit. Je to dobře, neboť srovnávat fotbalové kluby je zábavné, ale srovnávat univerzity je potřebné. Studentům to pomáhá při rozhodování a školy to nutí řídit kvalitu. Naštěstí tohle téma dnes zajímá všechny, studenty i rodiče, novináře i čtenáře. Proto už nehraje roli, jak se to líbí učeným kolegům.

A jak máme vysoké školy porovnávat? Mohli bychom přímo použít některý z prestižních žebříčků světových, například THES-QS World University Ranking, který pro britské The Times Higher Education Supplement sestavuje společnost Quacquarelli Symonds. Bohužel ve sledované první pětistovce takových žebříčků najdeme naše univerzity jen zřídka. To není překvapivé, vždyť ani v pětistovce nejlepších firem na světě se mnoho našich neobjeví. Jak tedy můžeme prestižní žebříčky využít? Jednoduše: Stačí vzít jejich kritéria a použít je pro naše školy. Už slyším, jak jsou mnozí proti: Copak můžeme naše univerzity měřit ve světě běžnými kritérii? Ano, dokonce to udělat musíme! Podobně jako fotbal musíme hrát podle mezinárodně uznávaných pravidel. Vymýšlet zvláštní pravidla pro naše fotbalisty, jen aby častěji vyhráli, to je přece k ničemu. Podobně si nesmíme vymýšlet při hodnocení našich škol. I pro ně ať platí světová pravidla! Jen ať se ukáže, kdo hraje Champions League a kdo krajský přebor.

A jaká jsou světová kritéria kvality škol? Nejčastěji se hodnotí prestiž absolventů u firem, které je zaměstnávají, mezinárodní prestiž profesorů a kvalita výzkumných výsledků. Posoudit prestiž není jednoduché, musíme se zeptat ve stovkách firem i na stovkách zahraničních škol, ale výsledek za to stojí. Naopak zhodnotit úroveň výzkumu poměrně jednoduché je, protože to už za nás udělali jiní. Stačí jen nahlédnout do některé z mezinárodních databází, které srovnávají vědecké publikace podle kvality (měřeno tzv. impakt faktorem časopisu, ve kterém vyšly) a podle dopadu, jaký mají na svůj obor (měřeno podle toho, kolikrát je ostatní vědci při své práci použili a citovali). Výsledky aplikačního výzkumu můžeme zhodnotit i množstvím peněz, které škole vydělaly, počtem uplatněných patentů, prodaných licencí apod. Počítat ale smíme jen aplikace originální a jenom ty, které skutečně někde fungují, někde se prodávají apod. Dalšími kritérii bývají "světovost školy" (měřeno procentem zahraničních studentů či podílem cizinců mezi učiteli) nebo počet učitelů na studenta.

Pokud se fotbalistům nelíbí jejich výsledek v soutěži, musí na sobě víc pracovat, lépe se starat o mladé talenty, najmout lepší hráče a rozloučit se s těmi horšími, vyměnit trenéra a tak podobně. A pokud se učitelům nebude líbit pořadí jejich školy v žebříčku, měli by udělat totéž.

prof. Ing. Michael Šebek, DrSc.
katedra řídicí techniky