Reakce FEL na žebříček HN

Jak měřit na vysokých školách vědeckou úroveň

Hospodářské noviny vydaly 24. ledna již pošesté přílohu Nejlepší vysoké školy, kde porovnávají vysoké školy různých oborů. Vydávat takové žebříčky je velmi záslužné, pomáhá to v orientaci zájemcům o studium i odborné a laické veřejnosti. Hodnocení HN je v některých ohledech lepší než mnohem slavnější žebříčky v britské publikaci THE (Times higher education) srovnávající světové univerzity. V jedné kategorii by se ale hodnocení HN mohlo ještě zlepšit: v hodnocení vědy.

Vědecký výkon se měří takzvanými RIV body. To je metodika Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která každému zveřejnění vědecké stati přiděluje určitý počet bodů - za vědecký článek v prestižním časopisu je bodů hodně, za článek na neznámé konferenci je bodů málo. Každá publikace je navíc přiřazena do jednoho z mnoha oborů, od "AA - filosofie náboženství" až do "KA - vojenství".

HN se snaží měřit vědecký výkon vztažený na jednoho pracovníka každé fakulty v určitém konkrétním oboru, v případě naší fakulty to je Informatika. Místo toho ovšem redakce vyhodnocovala něco trochu jiného - počet RIV bodů celé fakulty za rok 2011 v oborech "I - informatika" a "JC - počítačový hardware a software". Tento počet bodů pak vydělila celkovým počtem pracovníků, kteří se podílejí na výuce informatických oborů. Zdánlivě je to malý rozdíl, ale výsledky se významně liší. Informatiku totiž učí i lidé, kteří publikují také v jiných oborech. Například nejúspěšnější pracovník Elektrotechnické fakulty ČVUT v informatických oborech a učitel studijního programu Otevřená informatika, profesor Jiří Matas, získal v letech 2007 až 2011 průměrně 303,6 RIV bodu za rok. Všechny však byly v oboru "JD - využití počítačů, robotika a její aplikace". Profesor Matas se tedy jako pracovník počítá, ale jeho výsledky už ne. Podobných případů je více.

V žebříčku HN tak například Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, všeobecně považovaná za fakultu s nejlepšími výsledky v oboru, skončila ve vědě až na čtvrtém místě. Pokud by se však zohlednily i RIV body z příbuzných oborů, poskočila by výše.

Ani my nemáme bohužel k dispozici dostatek údajů, abychom byli schopni korektně vyhodnotit vědecký výkon v informatice. Místo toho jsme pro zjednodušení vzali celkový počet RIV bodů každé fakulty a vydělili celkovým fyzickým počtem akademických pracovníků, získaným z výročních zpráv fakult. V tabulce vidíte výsledky (v žebříčcích HN je zohledňována velikost úvazku pracovníka, takže se přihlíží k tomu, zda vyučuje například hodinu, nebo deset hodin týdně, pozn. red.).

FakultaHodnocení RVVI*Počet akademických a vědeckých pracovníkůRIV na osobuHodnocení HN [body]Naše hodnocení [body]Pořadí dle HNNaše pořadí
MFF UK148,959411362.4391241
FIT VUT Brno9,55867142.6610.51122
FAI Zlín9,81685115.4810.51033
FEL ČVUT69,086600115.145.5974
FAV ZCU Plzeň23,324228102.305.5885
FI MU Brno11,09314079.2412716
FMI TUL Liberec8,05012464.922.56107
FEI UP Pardubice2,4584851.216.5558
FIS VŠE Praha5,24312442.285.5499
FIM UHK Hradec. Kr.2,8369330.492.531110
PEF ČZU Praha7,06724528.842.521211
FIT ČVUT2,24721210.6061612

Hodnocení musí být především transparentní a kontrolovatelné. Jen tak si získá důvěru.

Autoři:
Pavel Ripka je děkan a Jan Kybic proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze


Výše zmíněný text byl zaslán redakci Hospodářských novin a byl uveřejněn. Dodatečně jsme se od prof. Pavla Tvrdíka, děkana FIT ČVUT, dozvěděli, že počet akademických pracovníků FITu je 96 (fyzických osob), nikoliv 212, správné číslo ve sloupci "RIV na osobu" má tedy být 23.4, nikoliv 10.6. Za chybu se omlouváme, zřejmě jsme mylně interpretovali seznam pracovníků na www stránkách FITu. Pořadí fakult tím není ovlivněno.