31. 1. 2008; TV Nova
Langweilův model Prahy bude digitální
Unikátní Langweilův model Prahy odborníci v současné chvíli převádějí z trojrozměrně papírové podoby do podoby digitální. Zájemci si ho tak budou moci kdekoli prohlédnout na internetu.
"Langweilův model Prahy je papírový model Prahy, který vznikal v letech 1826 až 1837 a jehož autorem je Antonín Langweil. V té době byl sluhou v pražském Klementinu. Model byl jeho velký koníček, kterému obětoval velkou část života," říká Zuzana Strnadová, ředitelka Muzea hlavního města Prahy.
V současné době probíhá digitalizace Langweilova modelu Prahy. Proces přenosu do digitální podoby by měl skončit přibližně v polovině března letošního roku. "Prvního dubna chceme tento model opět zpřístupnit veřejnosti a to v nové podobě. Bude nově instalovaný v nové vitríně a v nově upraveném sále v Muzeu hlavního města Prahy," dodává Strnadová.
Zároveň připomíná, že model je velmi věrný, přesný a velice rozsáhlý. Obsahuje přes dva tisíce domů tehdejší Prahy a model se skládá z 52 dílů. Jeho rozkládání a sestavování je proto poměrně náročné.
Na projektu spolupracují odborníci z různých oborů. "Kapacity z Českého vysokého učení technického z oboru robotiky, počítačového vidění a počítačové grafiky. V podstatě tento projekt je unikátní na celém světě v tomto rozsahu tento model nikdy nebyl zpracován," upozorňuje Tomáš Pavlis, projektový specialista digitalizace modelu.
Radní Prahy pro oblast kultury Milan Rychter k tomu dodává: "Praha je největší kulturní metropole v rámci Evropy a myslím si, že tento model je součástí kulturního dědictví a proto je potřeba aby byl zmapován a předložen veřejnosti. Jakýkoli občan, který přijde tak bude moci si prohlédnout ten model. V podstatě uvidí, jak Prahy vypadala před několika sty lety a odborníci podle toho mohou postupovat v rámci renovace kulturních památek. Chceme aby ten projekt byl přístupný z internetu tzn. z domova a každý se mohl napojit a projít se historickou Prahou."
Základní informace o Langweilově modelu Prahy:
Autor, datum vzniku: Jedním z nejkurióznějších děl, které kdy stvořily lidské ruce, je realistický model Prahy, dnes nejznámější exponát Muzea hlavního města Prahy. Papírový model, kterému se říká podle jména jeho tvůrce Antonína Langweila, vznikl v letech 1826-37.
Proč je výjimečný: Model byl vytvořený před polovinou 19. století je jedinečným dokladem podoby Starého Města, Malé Strany a Pražského hradu před přestavbou Prahy na konci 19. a počátku 20. století. Jeho hlavní význam spočívá v dokumentární hodnotě. Na přibližně dvou metrech čtverečních je zobrazeno historické jádro Prahy v detailní podobě, jakou mělo před sto padesáti lety, tedy včetně stovek zbořených domů bývalého Židovského města a Starého Města. Více než 2000 budov je na barevném modelu zachyceno v měřítku 1:480, se všemi detaily výzdoby fasád i podrobnostmi dvorů, zahrad a hospodářské zástavby nitra domovních parcel a přilehlých pozemků. Pro mnoho zbořených historických budov je Langweilův model jediným svědkem jejich podoby.
O autorovi: Tvůrcem modelu byl zaměstnanec pražské Univerzitní knihovny Antonín Langweil (1791-1837), který své neobvyklé zálibě věnoval veškerý volný čas i finanční prostředky. Přestože byl model již ve své době obdivován mnohými vzdělanci, mecenáše pro svou práci Langweil nikdy nenašel. Zemřel v bídě a početné rodině zanechal jen dluhy a nedokončené dílo, jehož cena se tehdy zdála velmi problematická.
Kde a kdy ho můžeme vidět: Langweilův model Prahy je od 9. 10. 2006 do 30. 3. 2007 veřejnosti nepřístupný. Vzácná památka totiž projde generální očistou a digitalizací. V roce 1840 se stal model součástí majetku Národního muzea v Praze a po více než sto letech Muzea hlavního města Prahy, kde je nejvyhledávanější součástí jeho historické expozice. Po digitalizaci bude přístupný také na internetu.
30. 1. 2008; HN.IHNED.CZ
Přednášky vidí vysokoškoláci na webu
Poloprázdná aula, v předních lavicích se krčí jen pár studentů. Zdálo by se, že přednášející svým výkladem neumí vysokoškoláky zaujmout. Zdání však klame. V tutéž chvíli sledují on-line přednášku na internetu další stovky studentů.
Podobná představa není na českých vysokých školách už nereálná. Stále více jich využívá moderní techniky a práci studentům i učitelům usnadňuje. Například studenti ČVUT podobnou výhodu mají.
Učitel jako mediální hvězda
"Tým studentů zde natáčí přednášky některých učitelů a videonahrávky umisťují na web. Je to velmi praktické, pokud zrovna výklad nestíháte. Navíc před zkouškami nebo zápočtovým testem si můžete znovu projít to, čemu jste neporozuměli ze svých poznámek," vysvětluje děkan Fakulty elektrotechnické Boris Šimák.
Podle něj je ale nepravděpodobné, že by studenti ze školy zmizeli zcela.
"Potřebujete zpětnou vazbu s učitelem," říká děkan. Nahrávky učitelů na internetu podle studentů naopak na některé přednášky nalákají do školy i více lidí.
"Když si stáhne video i přes tisíc studentů a učitel je opravdu zaujme, jdou se na něj pak podívat raději naživo," podotýká Radek Novotný, student ČVUT, který učitele natáčí.
Podobný komfort mají například i studenti Masarykovy univerzity v Brně. "Máme s tím velmi dobré zkušenosti. Studenti mají v elektronické podobě k dispozici skripta, prezentace a také videozáznamy některých přednášek, které si mohou stáhnout do svých počítačů. O e-learning je zájem především při studiu jazyků, ve velké míře je využíván na Fakultě sociálních studií," říká Ivana Černá, prorektorka pro informační technologie.
Některé školy nabízejí v elektronické podobě i zápočtové testy nanečisto, které si studenti předem mohou vyzkoušet.
On-line i pro základní školy
Moderní technika není ale jen výsadou vysokých škol. Například základní školy se mohou zapojit do projektu Domácí digitální škola, který žákům umožňuje připojit se do jejich třídy jednoduše přes internet.
"Projekt jsme původně vymýšleli kvůli dlouhodobě nemocným dětem. Systém ale může využít kdokoliv, kdo o něj bude mít zájem," řekl autor projektu Petr Vrabec pro Lidové noviny, které na to jako první upozornily.
Žákovi, který sleduje hodinu on-line, se na monitoru počítače objeví tři okna: v prvním vidí a slyší výklad svého učitele, v druhém si může prohlížet powerpointovou prezentaci probírané látky, ve třetím pak může s učitelem chatovat. Projekt, hrazený částečně z evropských peněz, který se vloni pilotně ověřoval na Sportovním gymnáziu v Ostravě, by měl pokračovat.