17. 8. 2009; href="http://www.rozhlas.cz/_zprava/620600

">ČRo - cb.cz

Letní univerzita v temelínské elektrárně má svou královnu

Volbou krále vyvrcholil čtvrtý ročník Letní univerzity v jaderné elektrárně Temelín. Třiadvacet vybraných studentů vysokých škol se tam po 14 dnů účastnilo přednášek s odborníky v oboru jaderná energetika nebo také exkurzí v areálu elektrárny.

Na závěr účastníky čekal vědomostní test s 25 otázkami. Pouze tři studenti odpověděli na všechny správně. Mezi nimi právě první královna Letní univerzity a pětadvacetiletá studentka fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze Martina Malá, která volbu oboru netypického pro ženy odůvodnila slovy: "Asi to mám trochu v genech po prarodičích či strýcovi, který se v jaderné oblasti pohyboval. Jde o vnitřní pocit, někdo chce být kadeřnicí a já jadernou fyzičkou."Na Letní univerzitu v JETE jezdí pravidelně přednášet studentům i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Na otázku, zda si dokáže představit, že by ji první královna Letní univerzity Martina Malá vystřídala na postu šéfky, odpověděla: "To si určitě dokážu představit, pročpak ne. Když do toho bude mít chuť, tak jsou pro ní všechny dveře otevřeny. Nejsem jedinou předsedkyní státního dozoru, ve světě jich je celá řada a myslím si, že dokáží vykonávat ekvivalentní práci."Součástí závěrečného dne Letní univerzity v JETE byla také volba vítěze kreativní části, kdy měli studenti zajímavým způsobem popsat nebo nakreslit dojmy z pobytu v elektrárně. Tím nejlepším byl Ondřej Dedera z fakulty strojní ČVUT v Praze.Hlavním smyslem Letní univerzity v JETE je vytipovat si budoucí pracovníky a zároveň specialisty v obou jaderná energetiky. Padesát procent účastníků z celkových čtyř ročníků pracuje dnes v elektrárně.


10. 8. 2009; scienceworld.cz

O bezpilotních letadlech a Pentagonu

Hlavním tématem pro nás je, jak uspořádat a organizovat velké množství malých nezávislých autonomních letounů tak, aby se nesrazily, aby byly schopny vykonávat kolektivní let nezávisle na člověku.

Rozhovor s Michalem Pěchoučkem z katedry kybernetiky, vedoucím Centra agentních technologií ČVUT...

Jaké je možné využití agentních technologií?

Agentní technologie jsou výpočetní metody a softwarové postupy, které umožňují vývoj speciálních systémů umělé inteligence, tak zvaných multi-agentních systémů. Tyto systémy reprezentují společenství nezávislých a volně spolupracujících programů, které mohou být stejné nebo různé. Kooperují spolu, soutěží a vyjednávají. Odborníci používají tyto systémy primárně pro modelování a rozhodování ve velmi komplexních rozhodovacích systémech. Příkladem může být robotický fotbal, kde spousta malých robotků spolu hraje fotbal a musí se dorozumívat, plánovat, musí být schopni nějaké komplikované akce. Dalším příkladem inteligentního systému je řízení letového provozu a bezpilotních letadel.

Přibližte nám bezpilotní letadla.

Jsou to letadla, která nemají pilota. V dnešní době jsou bezpilotní letadla běžný armádní prostředek a primárně jsou používána pro průzkumné účely. Armáda sbírá pomocí takovýchto prostředků informace o protivníkovi nebo o neznámém terénu. To, co zajímá naše pracoviště, není řízení letadla. Neděláme autopiloty, ale plánovače. Chceme posílit autonomii a nezávislost daného letounu, aby nepotřeboval pozemního pilota. Hlavním tématem pro nás je, jak uspořádat a organizovat velké množství malých nezávislých autonomních letounů tak, aby se nesrazily, aby byly schopny vykonávat kolektivní let nezávisle na člověku. Pokud něco najdou, aby se uměly samy přeorganizovat, přerozdělit si práci, nebo když se jeden letoun porouchá a spadne, aby ostatní věděly a dokázaly najít jiný model spolupráce a jiný kolektivní let.

Na této problematice jste začali pracovat sami od sebe, nebo až na základě poptávky trhu?

Asi deset let spolupracujeme s americkým národním letectvem Air Force. V okamžiku, kdy jsme od nich dostali zakázku vyzkoumat možnosti použití agentních technologií pro úlohy řízení bezpilotních letounů, trvala naše výzkumná spolupráce šest let. Američané financovali náš základní, tedy teoretický výzkum. Poté, co si mysleli, že úroveň výsledků je pro ně zajímavá, nás pověřili vyvinutím demonstrátoru a softwarového prototypu scénáře. Tehdy nás začali brát jako seriózní partnery.

Jak vidíte další spolupráci s USA?

Naše spolupráce s Pentagonem není jenom na bezpilotních letounech. Děláme ještě například síťovou bezpečnost. Pravda je, že Američané nám dávají velkou volnost v tom, jak se orientovat v tématech, která nám zadají.

V současné době investuje Air Force do bezpilotních letounů méně než v minulosti a velký zájem projevila americká armáda. Ukazuje se, že bezpilotní systémy potřebují více než Air Force. Převzali štafetu a financují nyní náš výzkum v problematice, v plánování kolektivního letu při taktických operacích.

Lze mluvit o trendech v oblasti bezpilotních leteckých technologií?

V současnosti se objevuje zcela nový trend, a to zkoumat, nakolik se dají využívat v obydleném civilním prostoru, například ke sledování aut. Využití bezpilotního řízení nevidím jako reálnou aplikaci civilního letectví a pro řízení letadel, která nesou lidi. Na druhou stranu se bezpilotní letouny uplatňují velmi často v záchranných misích, kde je třeba získávat informace velmi rychle, například o šířícím se požáru a podobných věcech.

Jak eliminujete selhání, jde přece o počítač.

V umělé inteligenci je spousta metod pro verifikaci programů, kde jde jak formálně, tak experimentálně prokázat, že nelze dosáhnout nebezpečných stavů.

A co hackeři nebo jiné nebezpečí?

Na naší katedře jsou veškerá data v naprostém bezpečí i vůči hackerům. Reagujeme na nejnovější poznatky, které se o útocích publikují. Veškerá práce, kterou děláme pro Pentagon, je veřejná. Za deset let naší spolupráce s Pentagonem jsme nebyli požádáni, abychom pracovali s utajenou informací. Je to proto, že naše práce je výzkumného charakteru. Kvalita výzkumu se pozná podle toho, že ho je jednak ochoten někdo platit a že má úspěch v mezinárodní výzkumné komunitě. Proto je potřeba neustále publikovat. Američané nám možnost publikovat a hovořit o své práci dopřávají. I licenční práva k výsledkům naší práce jsou ve vlastnictví ČVUT. Američané mají pouze přístup k výsledkům. Systém AgentFly, který jsme vyvinuli pro americké národní letectvo, je nyní v patentním řízení v USA a zadavatelem patentu je ČVUT. Američané mají pouze exkluzivní licenci a právo využívat výsledky, ale nemůžou ho přeprodávat. To může jen ČVUT. A to se už podařilo. ČVUT má štěstí, že se mu podařilo prodat neexkluzivní výzkumnou licenci systému AgentFly známé britské zbrojovce BAE Systems.

Kolik lidí pracuje v Centru agentních technologií?

V současné době máme pětadvacet lidí. Jsou to doktorandi a výzkumní pracovníci. Abychom mohli řešit špičkové projekty, musíme mít špičkové odborníky. Snažíme se, aby i platy byly co nejvíce konkurenceschopné vzhledem k tomu, co se nabízí v komerční sféře. Mimo jiné nabízíme i tvůrčí svobodu na akademické půdě. Odborník se může rozhodovat, kam se bude jeho práce vyvíjet. Spolupracujeme s kapacitami v určitém oboru a to každého obohatí.

Od září 2009 se na Fakultě elektrotechnické otevírá pro studenty možnost studovat program Otevřená informatika, jehož jste garantem. O čem bude? Na co byste středoškoláky nalákal?

Otevřená informatika je koncipována jinak než většina programů na ČVUT. Budujeme poměrně malý program, kde bychom chtěli koncentrovat výběrové studenty informatiky. Letos se nám přihlásilo do bakalářského studia necelých sedm set studentů a máme kapacitu přibližně pro dvě stě studentů. Jedním z hlavních lákadel je fakt, že otevřená informatika je alternativa proti masové výuce. Dalším lákadlem je důraz na maximální volitelnost a konfigurovatelnost studia. Povinné předměty jsou doplněny prostorem pro volitelné předměty, pomocí nichž si bude moct student realizovat například ze světa známé minor- specializace. Může tak například vzniknout kombinace major-informatika a minor-management. Struktura povinných bakalářských předmětů byla navržena tak, aby odpovídala standardům GRE-CS. Rovněž plánujeme nabízet nepovinný kurz "Příprava na GRE". Absolventi pak budou připraveni nastoupit na prestižní magisterské informatické programy na světových univerzitách.

Doc. Dr. Ing. Michal Pěchouček, M.Sc. vystudoval kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT a umělou inteligenci na University of Edinburgh. Pracuje jako vedoucí Centra agentních technologií (ATG) při ČVUT FEL a zástupce vedoucího katedry kybernetiky. Působil na několika zahraničních univerzitách, např. v Edinburghu, State University of New York v Binghamtonu nebo na kanadské University of Calgary. V současné době spolupracuje s institucemi, jako je například Carnegie Mellon University nebo Imperial College. Centrum ATG, které vede, bylo oceněno mnohými cenami, například Hlavní cenou inženýrské akademie za rok 2007. V oblasti agentních technologií spolupracuje s americkou armádou, námořnictvem, letectvem, ale i agenturami NASA nebo FAA, ATG a průmyslem.

Celý rozhovor s doc. Michalem Pěchoučkem najdete na www.tecnicall.cz


9. 8. 2009; Nedělní Blesk

Dá se to i hlavou!

Na pražské ČVUT vznikl ojedinělý program na ovládání počítače **Potřebujete k němu jen webkameru Meoskop: Ovládat počítačovou myš?

Co ještě vzniklo na ČVUT:

Elektrotechnická fakulta na ČVUT, konkrétně Centrum strojového vnímání na katedře kybernetiky, se může pochlubit i dalšími revolučními novinkami ze světa počítačových programů. Docent Jiří Matas předvedl Nedělnímu Blesku například program, který dokáže s pomocí obyčejné webkamery rozpoznat SPZ automobilů a číslo ukázat na obrazovce. Tuto pomůcku, vytvořenou na ČVUT,nyní používá i policie. Programátoři z technické univerzity však zašli s využitím webkamery ještě dál. Povedlo se jim sestrojit třeba i program, který dokáže rozpoznat muže a ženy a určit přibližně jejich věk. Software ale zatím úplně stoprocentní není a pár much ještě má. Na hromadné fotografi i členů vlády například udělal jedinou chybu. A to, když premiéra Jana Fischera určil jako ženu.

Zkuste ovládat počítač hlavou i vy!

Zkušební verzi programu si můžete stáhnout z webové adresy: http://www.eyedea.cz/download/ fce-setup.msi Program nefunguje na operačním systému Windows Vista Zapomeňte na ovládání počítače myší nebo touchpadem! Student ČVUT Lukáš Zich vytvořil program, díky kterému se dá jakýkoliv počítač ovládat pouhým pohybem hlavy. K této "vychytávce" přitom není potřeba žádný předražený kus techniky. Stačí mít jen obyčejnou webkameru za pár stovek! A jak tento český vynález funguje?

Programy na ovládání počítače pohybem hlavy nejsou ve světě až takovým unikátem. Aby však fungovaly, bylo často nutné k nim mít zvlášť přikoupený kus drahé techniky, například brýle s kamerou. "Náš program je jedinečný v tom, že k jeho funkčnosti stačí obyčejná webkamera za tři stovky. Nemusíte si tedy nic dávat na hlavu a ani z vás nevede do počítače žádný drát. Náš program se také nemusí nijak extra kalibrovat. Prostě si sednete k počítači a už to jede," vysvětluje docent ČVUT Jiří Matas, který studenta Lukáše Zicha k výrobě programu přivedl, a pak na jeho práci dohlížel. Redaktor Nedělního Blesku si program vyzkoušel a opravdu fungoval bezchybně. Stačilo si k němu sednout a během okamžiku bylo všechno automaticky připraveno. Program jen rozpoznal nový obličej a stáhl se do pozadí. Poté už šel celý počítač naprosto skvěle ovládat pouze pohybem hlavy. Bez problémů šlo například i brouzdat po internetu.

Jak program funguje?

Program dokáže rozpoznat, kde má člověk na obličeji tmavší a světlejší místa a určí polohu nosu, obočí a dalších částí obličeje. Poté už jednoduše pozná, když se dá obličej do pohybu, a dokonce i jakým směrem se hýbe. Díky tomu se počítačový kurzor (bílá šipka, kterou ovládáte počítači), pohybuje přesně podle toho, kam pohnete hlavou. Pokud hlavu otočíte například směrem k dolnímu rohu obrazovky, kurzor se tam vydá.

A když pak hlavu zastavíte, zastaví se i kurzor.

Funguje to naprosto přesně a není problém pomocí pohybu hlavy najet kurzorem i na ty nejtitěrnější ikonky.

Tím, že celá věc funguje pouze díky rozpoznávání tmavých a světlých míst na obličeji, však nastává několik problémů. Program jednak nefunguje ve tmě, a také nebude reagovat, když si k němu sedne určitý typ lidí. "Smůlu mají například takoví albínovští plešatí lidé, kteří na tváři nemají skoro nic, třeba něco jako rozhodčí Pierluigi Collina," dodává Matas.

Hlavou se dá i "klikat"

Hlava umí dokonce zastoupit i kliknutí myší. Stačí s ní jen chvíli nehýbat,, na obrazovce se pak po pár r sekundách objeví nabídka - různých akcí, například d zmíněného kliknutí, a pohybem hlavy nahoru dolu, doleva nebo doprava požadovanou akci vybrat. "V budoucnu bychom chtěli, aby kliknutí fungovalo například - otevřením pusy nebo o vydáním nějakého zvuku. Kvůli tomu už spolupracujeme s Technickou univerzitou Liberec, konkrétně se skupinou profesora Nouzy," říká Matas.

Vynález míří do Oxfordu

Program jako svou diplomovou - práci vytvořil pod vedením doktora Martina a Urbana a dohledem docenta a Jiřího Matase bývalý student, dnes už inženýr Lukáš Zich. Trvalo mu to zhruba rok. Mladý programátor nyní doufá, že svým výtvorem pomůže handikepovaným lidem při práci s počítačem. --V budoucnosti by ho však rád viděl i na různých veřejných terminálech.

Kolemjdoucí lidé by pak díky Lukášově programu mohli ovládat klidně i obrazy, které si lidé budou moci vybírat pomocí filmové ukázky. Lukáš by se svým programem mohl ve světě opravdu prorazit. V příštích dnech ho bude předvádět dokonce i v anglickém Oxfordu.

K funkčnosti našeho programu stačí webkamera za tři stovky.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk