3. 3. 2014; connect.cz

V Česku nastává doba datová

V Česku se začíná čím dál více na mnoha úrovních začíná mluvit o datech. Mladé firmy, které se touto oblastí zabývají, patří mezi ty nejúspěšnější.

Zatímco ještě před několika měsíci byly tuzemské startupové a jiné akce a události plné projektů, které znovu objevovaly kolo a klonovaly již fungující služby, nyní se blýská minimálně na zajímavější časy. Česká scéna dostala několik impulzů a čím dál více se mluví o datech. Nemusí to zrovna být ta opravdová big data, analyzuje se toho ale poměrně dost.

"Do nadcházejícího ročníku StartupYard se přihlásilo kolem 60 týmů, nyní vybíráme z těch nejlepších," popisuje generální ředitel Seznamu Pavel Zima. Právě jeho společnost po dva roky smíchovský technologický akcelerátor z části sponzorovala a snažila se do ekosystému začínajících firem investovat peníze. Pavel Zima byl nicméně z posledních dvou ročníku StartupYardu zklamán, zejména kvůli kvalitě velké části projektů, a vyhlásil poslední šanci: aktuální kolo bude o datech a jejich zpracování a Seznam na to vyčlení část svého vyhledávacího robota.

StartupYard se při hledání kandidátů zaměřil na celou Evropu a kolem 60 přihlášených týmů je podle Zimy velice dobrým a příjemným výsledkem. "Potěšila mě kvalita, to je velký obrat," tvrdí produktový šéf Seznamu. Hodně přihlášek přišlo ze zahraničí, mezi prozatím neveřejnými kandidáty je ale údajně také dostatečné množství velmi zajímavých českých týmů.

Češi data umí

O data, ať už jsou velká nebo naprosto normální, je v současné době zájem, protože se ukazuje, že pro firmy a organizace mohou mít veliký význam. "Jsme na přelomu ekonomiky. V té budoucí bude rozhodovat blesková analýza dat," tvrdí například šéf pražského výzkumu umělé inteligence IBM Watson Jan Kleindienst. Svět už se o projekty s tímto rostoucím fenoménem zajímá delší dobu, v Česku se ale data do hlavního proudu prokousávaly poměrně dlouho.

Pohyb v budově v podání senzorů iBeacon.

Přitom pokud jsou zdejší technologické firmy v nějakém oboru poměrně úspěšné, jsou to vedle kybernetické bezpečnosti právě data. Například Socialbakers zpracovávají informace ze sociálních sítí a celkově už získali investice 34 milionů dolarů. S daty z těchto sítí pracují také Brand Embassy, ti nyní hlásí investici milion dolarů.

Olomoucko-ostravský tým Futurelytics získal 800 tisíc dolarů a o GoodData a jejich více než 75 milionech dolarů už se dávno mluví po celém světě. Semantic Visions patří mezi oblíbence SAPu (využívají in-memory databázi HANA), mají velké světové zákazníky a umožňují "predikovat budoucnost" či odhalovat rizika v dodavatelském řetězci a podobně.

Nejen data shromažďovat, ale umět v nich číst

V podstatě všechny tyto společnosti potvrzují tvrzení IBM, že data a informace postupně mění ekonomiku. GoodData například zákazníkům umožňují zpracovat hromady různorodých dat a z nich pak vytvořit přehledné výstupy. Futurelytics pokračují tam, kde GoodData končí a na těchto informacích staví prediktivní modely a dokáží poradit, jak s informacemi zobrazenými ve výstupech dále nakládat, třeba kde více investovat, jak zlepšit zásobování a podobně.

Samotná data nejsou samospasitelná a pověstné koláčové grafy samy o sobě v podstatě nemusí být k ničemu. Důležité je vyčíst, jak se na základě těchto údajů rozhodovat. A právě zde je jedno z velkých polí, kde lze s novými nástroji uspět. "Oblast dat je tak široká a veliká, že je na ní prostor pro nemalé množství konkurence," vzkazuje Jan Kleindienst z IBM.

Zákazníci mají v případě dat největší problémy s tím spojit informace z více zdrojů, očistit je a smysluplně využít. Z toho těží česká společnost Keboola, jež se právě tímto zabývá a ve své cloudové platformě umožňuje data propojit. Podporovány jsou služby jako SAP, sociální sítě, Google Analytics a AdWords, Sklik.cz od Seznamu, Salesforce.com, Dynamics CRM a přes API je možné napojovat další.

Pohyby přes iBeacon

Studie či podrobnější čísla o tom, kolik lidí se v Česku počítačovými daty zabývá, neexistuje, dobří lidé jsou ale poměrně nedostatkové zboží. "Odborníci se mi hledají těžce," říká třeba Adam Kurzok, který se snaží rozjet službu Daty.cz, jež si klade za cíl na základě dat graficky zmapovat vlastnické struktury zdejších firem.

Plný dům vývojářů přes data a technologií jako Hadoop, Elasticsearch, BigQuery, GoodData a dalších. Data hackathon v Node 5.

Kurzok a asi 70 dalších lidí se o tomto víkendu sešli ve smíchovském technologickém komplexu Node5 na takzvaném data hackathonu, kde celkem 8 týmů mělo za necelé tři dny vytvořit projekty postavené na datech, které s sebou účastníci přinesli.

Mladá společnost Abdoc, která ve světě uspěla díky svým zásuvným modulům do Photoshopu, už delší dobu právě z těchto pluginů sbírala informace. "Nijak jsme je ale prozatím nevyužívali, takže jsme se je rozhodli na hackathonu zpracovat," nastiňují zástupci Abdoc. Výsledek je podle nich dobrý - díky zpracování v Elasticsearch nyní bude možné jejich produkty personifikovat podle toho, jak s nimi jednotliví uživatelé pracují, a dojít má také na další zlepšování produktů.

Společnost Sinfin.cz zabývající se vývojem webů a aplikací zase v prostorách Node5 rozmístila po dobu trvání hackathonu několik snímačů iBeacon a skrze ně sledovala pohyb velké části účastníků. Výsledkem byla zajímavá "heatmapa" a lepší naučení se s technologií, která je například Applem považována za budoucnost navigace v budovách.

Zástupci Futurelytics zase na hackathonu vzali data od policie a pomocí BigQuery a SQL hledali podobné clustery, díky čemuž vznikla mapa kriminality. Tento projekt nastiňuje to, jak moc by se mohla zdejší oblast postavená na datech rozvitou, až stát přijme za svá otevřená data, na kterých budou moci vývojáři stavět.

Datový filozof

V zejména těch velkých datech vidí značný potenciál například mobilní operátoři. Miloš Mastník z T-Mobilu v pořadu Connected hovořil o tom, jak se pomocí sítě mapuje dopravní dostupnost a je možné předcházet zácpám a tak dále. Jde o první reálné projekty, které mají poměrně značný význam.

Třídíme data. Data hackathon v Node 5.

Do fyzického prostředí přímo vstupuje také česká společnost Click2stream. To je platforma, do které je možné napojit streamy z bezpečnostních videokamer a na základě obsahu obrazu provádět analýzu, třeba heatmapy pohybu automobilů, počítání lidí a podobně. Vyvinout je možné také vlastní aplikace. Click2stream sbírá nemalé počty zákazníků a prezentoval se také v prestižním světovém akcelerátoru Y Combinator.

Velká data začínají pronikat také do tuzemského univerzitního prostředí. V Brně na VUT už se delší dobu snaží na serverovém clusteru na základě machine learningu rozpoznávat řeč. ČVUT zase získalo od IBM grant na výuku předmětu big data. Jan Šedivý se s týmem několika studentů propojuje také se soukromou sférou, od které získává jejich data a na nich se učí algoritmy a vyvíjí aplikace, které pak přenáší zpět do byznysu.

S tím, jak by data měla skutečně začít proměňovat firmy a ekonomiku, se postupně zřejmě začnou objevovat také nové důležité pracovní posty. Do nejvyššího vedení by měl zamířit také takzvaný Chief Data Officer (CDO), který by stál po boku tradičních obchodních, IT a další ředitelů. V současné době je nicméně v Česku poměrně problém vysvětlovat, k čemu mohou být data tak důležitá. To v Connected vysvětluje Filip Doušek, který v této oblasti společnostem radí. Doušek si například myslí, že se brzy objeví role jakéhosi korporátního filozofa, jenž bude umět číst z dat.


28. 2. 2014; mobilmania.cz

BlindShell zjednoduší Android pro nevidomé

Nevidomý a dotykový telefon? Možná si řeknete: nesmysl! Omyl, technologie se vyvíjí i tímto směrem. Dnes si představíme BlindShell, launcher pro nevidomé.

I zcela nevidomý člověk může dnes téměř dokonale ovládat dotykový telefon. Jednak tu máme Apple iOS a v něm integrovaným software Voiceover, který umožňuje ovládání pomocí sady gest, navržených tak, že nevidomý může se zařízením pracovat rychle a efektivně. To samé by se dalo v dnešní době říci už i o systému Android, kde Google postupy od Applu kopíruje a nebudeme-li zacházet do detailů, funguje zde vše spolehlivě. Jedinou černou dírou tak zůstává systém Windows Phone. Nicméně srovnávat, co funguje a nefunguje v jednotlivých systémech, není předmětem tohoto článku.

Co když jsou pro nevidomého gesta složitá, nebo se prostě jen nechce učit pracovat se všemi funkcemi telefonu? Je spousta lidí, kteří potřebují jen telefonovat, psát, spravovat kontakty, případně si nastavit budík, nebo pořídit zvukový záznam. Právě pro takové uživatele je určená aplikace BlindShell. Aplikace vznikla v rámci skupiny mobilních lékařských technologií na ČVUT, celý projekt financovala Nadace Vodafone.Článek vyšel na blogu GeekBlind Zone

Aplikace je určena pro zařízení se systémem Android a má opravdu jen ty nejzákladnější funkce. Umí telefonovat, přijímat a odesílat zprávy, lze v ní spravovat kontakty, zjišťovat info o stavu telefonu a má pár dalších doplňkových aplikací: budík, diktafon a jednoduchou čtečku textových souborů. Plus možnost nastavit základní parametry, hlasový výstup, vyzváněcí profily a pár dalších věcí.

Ukázka launcheru BlindShell

Spustíte skrze něj i běžné aplikace

BlindShell je zatím ve fázi beta, dá se však již stáhnout z Google Play, a to zcela zdarma. Jedinou investicí tak zůstává instalace hlasového výstupu v češtině (pokud nechce používat nekvalitní předinstalovaný hlas od Googlu). Nejdražší hlas stojí jen něco okolo 150 Kč (viz Google Play).Ovládání

Aplikace se instaluje jako alternativní launcher, to znamená, že skryje původní Android a pokud nechcete, vůbec se nemusíte dostat mimo BlindShell. Vše je realizováno pomocí jednoduchých menu, např. hned hlavní obrazovka má pouze sedm položek: telefon, zprávy, kontakty, info o stavu, nastavení, další aplikace a zmeškané události. Tedy naprostý ideál pro člověka, který nepotřebuje pět domovských ploch se složkami, widgety a bůh ví čím.

Blind-shell má svůj vlastní systém gest, která jsou navržena tak, aby je pochopil úplně každý. Klepnutím vpravo nebo vlevo na okraji obrazovky se listuje vpřed nebo vzad položkami menu. Delším přidržením prstu na středu obrazovky se položka aktivuje. Delší přidržením dvou prstů na středu obrazovky znamená návrat o obrazovku zpět. Dlouhým stisknutím zapínacího tlačítka telefonu vyvolá jednoduchou vestavěnou nápovědu, která všechna gesta vysvětlí a objasní. A to je vlastně vše.Psaní a editace

Samostatnou kapitolou je pak psaní a editace textů. Toto vždy byl a je největší problém pro nevidomé uživatele dotykových telefonů. BlindShell na to jde netradiční cestou. Na obrazovce se nachází virtuální alfanumerická klávesnice. Přiložíme-li na displej prst, můžeme se po klávesnici pohybovat a BlindShell čte, jaké číslo se pod prstem nachází. Najdeme-li číslo, které chceme zadat, necháme na něm prst, druhým prstem klepneme kamkoliv na displej a pro potvrzení výběru zvedneme první prst z čísla.

Obdobně to funguje i se zadáváním znaků. Znaky jsou rozmístěny na alfanumerické klávesnici, jako to bylo kdysi na tlačítkových telefonech. Chceme-li například zadat písmeno H, najdeme si tažením po displeji čtyřku, prst na ní necháme, dvakrát přiťukneme druhým prstem, až se ohlásí písmeno H a první prst zvedneme.

Myslím, že je to dobrý systém pro ty uživatele, kteří se nechtějí učit dotykovou QWERTY. Osobně nemohu říct, jak moc je tento způsob psaní rychlý či příjemný, používám klasickou QWERTY, ale znám hodně lidí, kteří tento systém psaní uvítají.Ostatní funkce

Z ostatních funkcí bych tu vyzdvihl jednoduchou čtečku souborů TXT, či TXD (formát knih z portálu www.kdd.cz). Stažené texty přes počítač nahrajete do složky BlindShell a v aplikaci je pomocí gest procházíte. V režimu čtení knihy pak funguje už jen dalších pár gest, o kterých se tu rozepisovat již nebudu.Moje dojmy a shrnutí

Aplikaci jsem testoval zhruba týden a osobně mi tak jednoduché používání telefonu nevyhovuje, pravidelně používám spousty dalších aplikací a na ovládání telefonu pomocí vestavěného odečítače Talkback už jsem si zvykl.

Zcela objektivně ale musím říct, že aplikace je opravdu jednoduchá, svižná, má rychlé reakce. Pochopit ji a naučit se s ní pracovat, mi zabralo asi deset minut. Výhodou je vestavěná nápověda a také opravdu jednoduché rozhraní. Žádná zbytečná tlačítka navíc.

Jedinou chybou, kterou jsem zatím objevil je nemožnost vypnout telefon, dlouhým stiskem zamykacího tlačítka se totiž vyvolává nápověda. Aplikace zatím také neumí ohlašovat doručenky u SMS, ale to se snad do vydání oficiální verze napraví.

Jako zjednodušení ovládání dotykových telefonů pro nevidomé hodnotím dosavadní beta verzi BlindShell na 90%. Těch deset dolů je za dvě zmíněné chyby. V příštích vydáních bych také rád viděl více aplikací, např. jednoduchý e-mail či úkolovník.Zdroje:Blind-android: o androidu pro nevidomé celkověPoslepu: blog, kde najdete spoustu článků pro změnu o ovládání iOS bez zrakové kontrolyBlindShell.com: homepage projektu


28. 2. 2014; techtydenik.cz

Znovu objevená technologie lineárního motorgenerátoru pro elektromobily

Jsou technologie, které v době svého vzniku narazí na technickou překážku v jiném oboru, která je ale pro realizaci zásadní a nelze ji obejít. To je i případ několik desítek let staré technologie lineárního motorgenerátoru s volnými písty. Po mechanické stránce jde o poměrně jednoduchý spalovací motor, bez klikového a vačkového hřídele, kde výstupem není výkon na hřídeli, ale jiná veličina, většinou elektrický proud. Složitější je ale řízení tohoto systému, a tak myšlenka na jeho využití musela počkat až na současnou úroveň elektroniky, mikropočítačů a výkonové elektroniky. Že jde o myšlenku zajímavou potvrzuje i fakt, že se v poslední době objevilo několik námětů na toto téma, a to i u nás na Fakultě elektrotechniky ČVUT v Praze. Zdá se, že ale nejblíže k praktické realizaci má pravděpodobně návrh Institutu pro koncepty vozidel Německého centra pro letectví a kosmonautiku (DLR) v provedení jako alternativa pro dosažení většího dojezdu elektromobilu. DLR si slibuje dosáhnout tak dojezdu až 600 km, pro jízdu městem by sloužil samostatný akumulátor a lineární motorgenerátor by dodával proud elektromobilu při rovnoměrné další jízdě. Po technologické stránce se volí u technologie lineárního motorgenerátoru podle potřeby výkonu jednopístová nebo dvoupístová varianta. U dvoupístové, kterou navrhuje DLR, se palivo vstřikuje ve válci motorgenerátoru mezi písty, kde po vznícení směsi vzduch-palivo dochází k lineárnímu posunu pístů proti tlaku plynového odpružení. Kinetická energie pístů je přitom lineárním generátorem převáděna na elektrickou energii pro napájení elektromotoru vozidla. Výhodou demonstrátoru celého systému elektropohonu, vyvinutého v DLR, je možnost využít široké volby paliva, od benzínu, nafty, zemního plynu až po etanol nebo vodík a dosažení vysokého kompresního poměru. Řízení systému se stará o vyrovnaný průběh celého spalovacího procesu a umožňuje přitom nastavit až na desetiny mm zdvih pístů, jejich rychlost pohybu a stupeň komprese. V celém systému pohonu dochází tak k propojení elektromotoru, akumulátoru, výkonové elektroniky, lineárního motorgenerátoru, případně i zdvojeného a palivové nádrže. Pro akumulátor doporučuje verze elektromobilu DLR sodíko-sírový akumulátor, který má čtyřnásobně vyšší hustotu energie než olověný akumulátor, má vysokou účinnost nabíjení a vybíjení, vysoký výkon i životnost. Doposud ale byla jeho funkce omezena příliš vysokým teplotním rozsahem 270 až 350 °C, což pro praktické využití nebylo právě příznivé. V americké společnosti Ceramatec se podařilo už ale na stejném principu vyvinout verzi takového akumulátoru, který je funkční již při provozní teplotě 90 °C. A je zajímavé, že stejnou problematikou se od letošního roku po dobu tří let bude zabývat i projekt Batterie - Stationär in Sachsen pod vedením Fraunhofer Institutu IWS, na který Spolkové ministerstvo pro životní prostředí vyčlenilo 4,8 mil. eur. Celý návrh s využitím lineárního motorgenerátoru s volnými písty pro pohon elektromobilu byl zatím DLR realizován ve formě demonstrátoru, který prošel i úspěšnými zkouškami na speciálním, za tím účelem vyvinutým testovacím zařízení. Na jejich základě uzavřelo DLR, jako organizace výzkumu, smlouvu o dalším postupu a praktické realizaci s Universal Motor Corporation GmbH.


25. 2. 2014; Hospodářské noviny

České IT na globálních trzích

Stále více IT firem se v posledních letech vydává expandovat na zahraniční trhy. Jsou mezi nimi jak společnosti s dvacetiletou tradicí, zkušenostmi a unikátními produkty či know-how, tak mladé a začínající firmy, které nevidí v malém tuzemském trhu dostatečnou perspektivu. Dočkáme se vlastního "Křemíkového" údolí v české kotlině či v severním cípu Moravské brány?

Faktorů, které vedly především v posledních pěti letech k expanzi dobře zavedených i začínajících firem na globální trh, je celá řada. Svou roli sehrála jistě táhnoucí se vlna krizí a recesí nebo ztráta dlouhodobých kontraktů, které byly impulzem pro některé podniky hledat příležitosti na sousedních trzích. Hledání příležitostí v zahraničí je naprosto nezbytnou strategií pro dodavatele unikátních řešení v oblastech, jako jsou utility, v nichž je počet potenciálních zákazníků na tuzemském trhu často jednociferný. Totéž platí pro firmy, které se věnují specializovaným řešením v oblastech, jako je například bezpečnost či síťová infrastruktura a bezpečnost, nebo pro dodavatele specializovaných oborových řešení.

Významnou roli hrají nové technologické trendy. Zejména virtualizace, cloud computing a mobilita, které bourají investiční bariéry a vytvářejí nové příležitosti jak pro zavedené hráče, tak - především - pro desítky nových startupů. Společně s tím se v posledních letech začala aktivně rozvíjet tuzemská "startup scéna" - ekosystém akcelerátorů, investorů a webů, které se tomuto tématu intenzivně věnují. Její velikost a vyspělost pochopitelně nelze srovnávat s prostředím v kalifornském Křemíkovém údolí či izraelském Křemíkovém vádí, i tak však ze zdejšího prostředí vzešlo několik firem, které již uspěly v globálním měřítku.

Softwarová kotlina

Spíše než o Křemíkovém údolí by se v českém případě dalo hovořit spíše o Softwarové kotlině (respektive Moravské softwarové bráně). Mezi úspěšně expandujícími firmami je jenom poměrně málo těch, které by se významněji angažovaly v oblasti hardwaru, nicméně jsou tu. Jednou z nich je brněnská Invea-Tech, jejíž počátky spadají do roku 2001, kdy v rámci sdružení Cesnet vznikla výzkumná skupina pro akceleraci síťových aplikací. Z úspěšného výzkumného projektu se nakonec s pomocí akciové společnosti Unis zrodila v roce 2007 Invea-Tech, která začala vykazovat zisky již po necelých dvou letech od založení a zvládla i poměrně náročný vstup na zahraniční trhy. Koncem roku 2012 se uskutečnila akvizice AdvaICT, která vyvíjela systémy FlowMon ADS pro detekci anomálií a nežádoucího chování v počítačových sítích, krátce nato pak Cisco koupilo jednoho z hlavních konkurentů Invea-Tech - českou společnost Cognitive Security (vznikla v roce 2009 z výzkumného projektu na ČVUT). V současné době nabízí Invea-Tech především kompletní řešení pro monitorování IT sítí FlowMon s autonomními sondami (podle výrobce nejrychlejšími na světě), schopnými pracovat s infrastrukturou až do 100 Gb/s, a související nástroje pro analýzu a vyhledávání útoků.

Invea je však se svým částečným zaměřením na hardware spíše výjimkou (pravda ovšem je, že na tuzemských vysokých školách vzniká v posledních letech řada projektů zaměřených i na tuto oblast). Ukázkovým příkladem úspěšné expanze etablovaného dodavatele softwaru na zahraniční trhy by mohla být společnost Unicorn. Ta v současné době působí v sedmnácti evropských zemích (jen v posledním roce získala zakázky na pěti nových trzích). Tajemstvím jejího úspěchu je platforma CTDS (Common Tool for Data exchange and Security assessment), kterou využívají provozovatelé přenosových soustav. Jedná se o řešení "využívané 13 přenosovými soustavami, které jsou sdruženy v rámci iniciativy TSC (TSO Security Cooperation) s cílem zvýšit bezpečnost dodávek elektřiny v Evropě. Systém CTDS automaticky zkonsoliduje dodaná data z celé Evropy do modelu chodu propojené sítě. Následně provádí analýzu s cílem identifkovat možná rizika a navrhnout možná nápravná opatření. Předpovědi jsou vytvářeny v denním předstihu a následně opakovány na hodinové bázi. CTDS je dnes jedním z hlavních nástrojů pro předcházení blackoutům ve střední a západní Evropě," vysvětlil nám Jan Konrád, International Services Director společnosti Unicorn.

Orientace na blízké okolní trhy je pro tradiční dodavatele IT řešení logická z mnoha důvodů, jak vysvětluje Petra Kratochvílová, ředitelka pro strategii a rozvoj ve společnosti Sabris: "Naše společnost se orientuje primárně na země střední a východní Evropy. Důvody, které nás k tomuto rozhodnutí vedly, jsou založeny na podobnosti kultur a zároveň legislativy, procesů a postupů. Přílišné tříštění našich obchodních, ale také realizačních činností se nám nejeví jako efektivní." Společnost Sabris v zahraničí dodává především řešení typu DMS založená na SAP/OpenText - v současné době má pobočky v Moskvě (od roku 2007) a v Bratislavě (od 2008). Jejím dosud nejvýznamnějším zahraničním zákazníkem je jeden z největších ruských strojírenských podniků Silovyje mašiny (Power Machines), zároveň je strategickým partnerem skupiny Magna pro oblast DMS v regionu CEE.

O něco širší teritorium k expanzi si vybrala společnost Arbes Technologies, která na zahraničních trzích nabízí zejména řešení pro core banking, reporting a trading ve finančním sektoru. Je zároveň příkladem dodavatele, který dokázal využít mimo jiné i aktivity investiční skupiny PPF na zahraničních trzích. Jejím nejvýznamnějším zahraničním zákazníkem tak je Home Credit Bank v Kazachstánu, další projekty Arbes realizoval na trzích v Gruzii, Portugalsku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku.

Příkladem toho, jak může hledání nových příležitostí v kombinaci s trendy v oblastech cloudu a mobility přivést i velmi konzervativního tuzemského dodavatele k zahraniční expanzi, je společnost OKsystem. Ta byla po řadu let stabilním dodavatelem a poskytovatelem aplikací pro oblast veřejné správy (zejména MPSV a úřady práce). Poté, co se za poněkud kontroverzních okolností rozhodlo MPSV změnit dodavatele a zadat vývoj nových systémů pro agendy ÚP společnosti Fujitsu, začal OKsystem intenzivně pracovat na rozvoji nových příležitostí nejen na domácím, ale i na zahraničních trzích. Výsledkem je mimo jiné i nová mobilní aplikace Babel, která slouží k šifrování SMS komunikace. OKsystem ji nabízí cestou klasické distribuce v App Store, nicméně na nedávné tiskové konferenci vedení společnosti vysvětlilo, že jde o součást obchodní strategie - cílem není vydělávat na prodeji "cloudových" aplikací za pár desítek korun, ale nabídnout korporátním uživatelům on-premise řešení Babel, nad nímž budou mít plnou kontrolu a dohled. Zájem o podobná řešení je údajně především ve finančním sektoru značný, a tak je pochopitelné, že si OKsystem pro svou expanzi do USA zvolil nikoliv San Francisco, ale New York.

Skvělé startupy

Podobnou strategii kombinace cloudových a on-premise řešení používají i úspěšné startupy zaměřené do oblastí, jako je BI či sociální sítě. Například společnost BellaDati, která vznikla coby produkt mladé pražské IT firmy Trgiman pro zákazníky ze západní Evropy (zejména Německa a Rakouska). BellaDati je dnes aktivní v USA i na asijských trzích a nabízí cloudovou verzi svého agilního BI řešení pro snadné předvedení a rychlé či částečné nasazení, ale zároveň poskytuje i on-premise variantu pro velké zákazníky, kteří chtějí (nebo ze zákona musejí) mít nad svými citlivými daty plnou kontrolu.

Pokud byste hledali českou hvězdu mezi mladými firmami působícími v oblasti sociálních sítí, jen stěží by bylo možné přehlédnout Socialbakers. Společnost, kterou v roce 2008 založili Jan Řežáb, Lukáš Maixner a Martin Homolka, má dnes přes 230 zaměstnanců, více než 1 800 firemních zákazníků ve 100 zemích a kanceláře v Praze, Londýně, San Francisku, Paříži, Mnichově, Sao Paulu, Mexico City, Dubaji a Istanbulu. Nástroje Socialbakers pro analýzu sociálních sítí používá více než pětina společností z žebříčku Golobal Fortune 500. O něco menším a mladším tuzemským hráčem v této oblasti je například Brand Embassy, specializující se na aktivní interakci se zákazníky a oblast Social CRM (SCRM).

Rychlé exity

Za událost roku 2013 by se do jisté míry dala označit akvizice společnosti Congnitive Security (CoSec), která se zrodila z výzkumných projektů na ČVUT a pracovala na metodách rozpoznávání průniků do počítačových sítí. Společnost, která byla založena v roce 2009 a v roce 2010 již začala být díky Czech-Acceleratoru aktivní v Silicon Valley, koupilo za blíže nespecifikovanou sumu v únoru 2013 Cisco (odhady, které zveřejnil například server Lupa.cz, se pohybují mezi 20 a 30 miliony dolarů). Podle zakladatelů Cognitive Security Michala Pěchoučka a Martina Reháka bylo jedním z důvodů prodeje Ciscu silné zázemí a možnost rychle expandovat na zahraniční trhy - oba ve společnosti nadále působí.

Za jeden z nejrychlejších exitů nejen loňského roku lze označit akvizici mobilní aplikace M.dot (slouží pro tvorbu webu na mobilních zařízeních) společností GoDaddy. Projekt M.dot byl v době svého prodeje, tedy v únoru 2013, na trhu jen asi pět měsíců (celkově měl za sebou česko-slovenský startup Dominika Balogha a Pavla Serbajla necelé dva roky existence a investici 700 tisíc dolarů). Podle neoficiálních odhadů, které zveřejnil server Techcrunch, měla akvizice společnosti s pouhými pěti zaměstnanci hodnotu 15 milionů dolarů a jedním z hlavních důvodů prodeje byla údajně opět schopnost silného partnera, jakým je společnost GoDaddy, výrazně pomoci rychlejšímu rozšíření M.dot na další trhy a platformy.

Meze růstu

Rostoucí počet úspěchů tuzemských IT firem na zahraničních trzích (náš článek nebyl výčtem, spíše jen pohledem na různé příklady a úspěchy, v němž jsme vynechali například bezpečnostní giganty jako AVG či Avast) jasně ukazuje, že IT má potenciál hrát významnou roli při exportu služeb s vysokou přidanou hodnotou. Na druhou stranu nemá cenu zakrývat, že se u většiny firem jedná o zakázky či roční obraty v řádech jednotek či desítek, nanejvýš pak stovek milionů korun.

Společnosti, jako jsou Unicorn či Invea-Tech, mohou uspět díky unikátnímu know-how či specializaci na evropských či globálních trzích. Někteří dodavatelé se naopak orientují na Rusko a země bývalého Sovětského svazu. Vedle specifických znalostí a dovedností je často impulzem k expanzi nedostatek příležitostí na domácím trhu nebo možnosti, které nabízejí oblasti cloudu či mobility.

Mladým "startupům" pomáhá spíše ekosystém, v němž se mohou snadno rodit, rozpracovávat své nápady a nacházet prvotní investory i peníze pro následnou expanzi. S výjimkou CzechAcceleratoru a úspěchů univerzitních výzkumných projektů ale prozatím většina pozitivních změn (zejména akcelerátory, jako StartupYard, StarCube či Wayra) přichází spíše ze soukromé sféry. Očekáváný start státního rozvojového fondu, který se připravuje již od roku 2011, v minulém roce opět neproběhl a je otázka, zda bezmála půl miliardy korun, které měly být k dispozici, bude možné efektivně využít.

Spíše než z rukou státu se tak mladé IT firmy mohou dočkat peněz z rukou nadšenců - například cestou klasických příspěvků na portálech tipu Kickstarter (jeden z posledních, přímo fenomenálních úspěchů zde zaznamenalo pražské herní studio Warhorse, které získalo peníze pro vydání hry Kingdom Come: Deliverance, jejíž vývoj doposud financoval Zdeněk Bakala - původní cíl zhruba 10 milionů Kč byl nakonec překročen téměř trojnásobně (v době uzávěrky, tři dny před koncem úpisu příspěvků, se jednalo o 26,5 milionu Kč od více než 25 tisíc přispěvatelů). Výrazný posun přinášejí i změny podmínek pro drobné investory v USA či Velké Británii, kde je nově možné vstupovat do speciálních fondů pro počáteční (seed) investice již od částky 1 000 dolarů, respektive 10 liber.

Je otázka, zda tyto změny mohou pomoci i tomu, aby slibné mladé startupy pokračovaly ve svém rozvoji do plnohodnotných a samostatných softwarových firem a nekončily coby akvizice nadnárodních korporací v ceně několika desítek milionů dolarů po dvou či třech letech. A to jsme ještě ani nenakousli otázku firemních daňových domicilů.


22. 2. 2014; Český rozhlas Plus

Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem: Neviditelný vesmír v ultrafialovém a infračerveném záření


21. 2. 2014; CIO - Business world

Dobrá škola, základ úspěšné IT kariéry

Nejžádanějšími vysokoškolskými obory jsou programování, informační systémy a bezpečnost. Absolventi těchto disciplín zároveň mají nejlepší předpoklady pro uplatnění v ICT praxi.

Kapacita informatických oborů na vysokých školách roste, zájem studentů a jejich počty na univerzitách také. IT branže přesto stále trpí nedostatkem kvalitních lidí. Kdo na sobě během studia "maká", může se těšit na nadprůměrný nástupní plat a zajištěnou pracovní budoucnost. Magazín CIO Business World se pokusil zmapovat aktuální situaci na straně informatických fakult českých veřejných a soukromých vysokých škol i na straně zaměstnavatelů.

Dvoutřetinová "úmrtnost" a nástup 35 tisíc

"Naši absolventi nacházejí uplatnění jak ve velkých firmách, tak i v ekosystému menších, dynamických ICT společností, většinou s českými majiteli. Stejně tak absolventi zakládají startupy či nacházejí uplatnění v zahraničí u nejlepších firem," vypočítává Pavel Tvrdík, děkan Fakulty informatiky (FIT) na Českém vysokém učení technickém.

Nejnovější fakulta ČVUT - byla založena v létě 2009 - eviduje každý rok nárůst zájmu studentů, jen na bakalářské studium si vloni podalo přihlášku více než dva tisíce zájemců. "Do prvních ročníků se zapsalo asi 800 studentů bakalářských programů a 250 nových studentů magisterského programu. Úspěšnost studia je tedy asi třetinová, respektive 60procentní u magistrů," vysvětluje Tvrdík.

Dvoutřetinová "úmrtnost" studentů zhruba odpovídá současným poměrům v technologickém vysokoškolském vzdělávání. Na absolventy FIT ČVUT však na trhu práce čeká velmi zajímavá motivace. "Průměrný nástupní plat našich absolventů dosahuje 35 tisíc korun, ale výjimkou není ani,nástup. přes 50 tisíc. Tento ukazatel je oborově závislý, takže například v oboru počítačové bezpečnosti jsou nástupní platy ještě vyšší," řekl Tvrdík magazínu CIO BW.

Velmi podobná data uvádí i konkurenční fakulta na ČVUT, Fakulta elektrotechnická (FEL), ze které se FIT před časem odštěpila po rozšíření katedry počítačů. "Ročně otevíráme 600 míst v bakalářských informatických programech a 200 v magisterských. Počet absolventů se pohybuje kolem 170 u bakalářů a 140 u magistrů," popisuje Libuše Petržílková, PR manažerka FEL ČVUT.

Oblíbený cíl: Nadnárodní firma

Zájem o studium informatiky podle ní v posledních dvou letech v některých programech mírně poklesl, u tradičních oborů - otevřená informatika či kybernetika a robotika - je však neměnný. Pětačtyřicet procent absolventů podle vlastního průzkumu fakulty pracuje v zahraničí či v tuzemské pobočce nadnárodní společnosti, 38 procent v české soukromé firmě a osm procent zamíří do veřejného sektoru. Do vlastního podnikání se pak pustí necelá desetina absolventů FEL. "Průměrný čistý plat našich absolventů dosáhl v letech 2009 až 2011 na sumu 28 500 korun, v některých programech je tato částka o mnoho vyšší. Například absolventi programu otevřená informatika mají průměrně 40 574 korun měsíčně," dodává Petržílková.

Brněnské Vysoké učení technické (VUT) eviduje v posledních letech stabilní zájem mladých lidí o studium na fakultách informačních a komunikačních technologií. "S ohledem na demografický vývoj a klesající počet potenciálních studentů tak naše škola roste," říká Jitka Vanýsková, tisková mluvčí VUT. Vloni škola "vyprodukovala" 360 bakalářů a 218 magistrů v ICT oborech, přičemž nástupní plat se přehoupl přes 28 tisíc korun. "Jak vyplývá z našeho průzkumu mezi absolventy, průměrný plat po dvou letech praxe přesahuje 37 tisíc korun měsíčně," dodává Vanýsková.

Fenomén "bezpečnost" dorazil do škol

I druhý významný brněnský "dodavatel" informatiků na trh práce, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity (MUNI), eviduje stabilní zájem o studium ICT oborů, proděkan Radek Ošlejšek si to vysvětluje dobrým uplatněním na trhu práce či možností změnit obor během studia. "Snažíme se sledovat aktuální trendy v technologické branži, proto například připravujeme zbrusu nový obor z oblasti IT bezpečnosti," uvádí příklad. V současnosti má fakulta více než 2 200 studentů a každý rok úspěšně absolvuje cca 600 budoucích "ajťáků".

Z interních průzkumů informatické fakulty MUNI vychází poměrně zajímavý údaj o vývoji nástupních platů absolventů: v posledních třech letech stoupl z 29 500 korun na 33 tisíc. Což může být kromě jiného zapříčiněno faktem, že velká část studentů pracuje již během studia, a tudíž po promoci není zcela "čerstvým" absolventem bez praxe.

Stejně jako na jihu Moravy, tak i v Ostravě působí dvě významné univerzity, které se kromě jiného věnují výuce informatiky. KupříkladuFakulta elektrotechniky a informatiky je s více než 3,5 tisíci studenty jednou z největších v rámci Vysoké školy báňské - Technickéuniverzity (VŠB-TU). "ICT obory patří mezi nejvíce žádané, a to zejména z důvodu dobré uplatnitelnosti na trhu práce," potvrzuje domněnky proděkan Petr Krejčí. I proto každý rok nastoupí do prvního ročníku bakalářského studia až osm stovek nováčků, ze kterých nakonec zůstane zhruba 200 absolventů. Z tohoto objemu poté vykrystalizuje asi 150 úspěšných studentů magisterského studia. "Zejména ve vyšších ročnících podstatná část studentů při škole pracuje," doplňuje Krejčí s tím, že kromě tradičních odborných předmětů roste v poslední době význam cizích jazyků: "Trvale je vyžadována angličtina, ale v posledních letech pozorujeme zájem o další jazyk a měkké dovednosti." Cyril Klimeš, prorektor Ostravské univerzity (OUO) pro rozvoj a informatizaci, přibližuje nový trend ve vzdělávání - e-learning. "ICT obory na Ostravské univerzitě studuje zhruba 40 procent studentů v kombinované nebo distanční formě. Vzdělání prostřednictvím takzvané virtuální třídy má spoustu výhod. Student nemusí dojíždět, má možnost se učit v čase, kdy má sám volno nebo dokonce i když je v zahraničí. Veškeré materiály jsou ve virtuální třídě včetně audio-video přednášek, elektronické učebnice jsou zase k dispozici v tabletech," popisuje Klimeš.

Největší zájem eviduje škola o obor aplikovaná informatika, kde si studenti vybírají volitelné předměty podle vlastních zájmů -od počítačových sítí přes databáze, grafiku až po inteligentní systémy a softwarové inženýrství. "I to je možná důvod dobrého uplatnění našich absolventů, v podstatě mezi našimi bývalými studenty nejsou žádní nezaměstnaní," dodává prorektor OUO.

Soukromá škola, možnost volby

Kapacity informatických oborů se začaly před časem rozšiřovat i díky novým soukromým vysokým školám. Značné renomé si od svého založení v roce 2006 získala Unicorn College, škola patřící do skupiny stejnojmenného českého tvůrce informačních systémů. Ředitel Marek Beránek pro magazín CIO BW uvedl, že v loňském roce vzrostl zájem o studium na Unicorn College o 75 procent. "Největší zájem mají studenti o obor informační technologie, obecně představuje studium ICT technologií jistotu budoucího uplatnění, a to nejen v Česku, ale kdekoliv na světě," soudí Beránek.

Roční školné se liší podle formy studia a jazyku, ve kterém se vyučuje. Kombinované studium v češtině přijde na 40 tisíc ročně (akademický rok), ale třeba individuální studium v angličtině stojí 132 tisíc. Přesto si nemohou být studenti jisti, že školu zdárně nebo snad jednoduše dokončí. Ze zhruba 170 studentů, kteří nastoupili do historicky prvního ročníku Unicorn College, jich v termínu absolvovalo jen deset, v současnosti se toto číslo pohybuje kolem 30 (ze 180 nově otevřených studijních míst). Zajímavostí je, že z úspěšných studentů zůstává ve skupině Unicorn pracovat "jen" třetina. "I při prezenční formě studia chodí do práce převážná většina studentů. Z absolventů si poměrně značná část zakládá vlastní firmy," dodává Beránek.

IT obor se rozrůstá i na britské vysoké škole Prague College. Její šéf Douglas Hajek odhaduje, že studijní oblast výpočetní techniky se v posledních pěti letech každoročně rozrůstá o 20 procent. "I když je to stále nejmenší škola naší univerzity, očekáváme, že poroste a stane se z ní základ naší mnohaoborové instituce," říká Hajek. Škola dnes každoročně přijímá 24 nových studentů do bakalářského programu a 15 do magisterského. Tato čísla by se měla v následujících letech zvýšit, neboť Prague College dosáhla v IT oblasti naplnění kurzu.

Jakou vysokou školu byste pro své potomky vybrali vy?

---

Nejžádanější informatické fakulty a školy v Česku

Vysoká škola Fakulta Počet nově otevřených míst Počet absolventů

ČVUT FEL 800 357

ČVUT FIT 1 050 390

VUT Brno FIT a FEKT - 592

Masarykova univerzita FI 1 300 600

VŠB Ostrava FEI 800 350

Ostr. univerzita PF a PeF 365 -

Unicorn College - 180 30

Prague College - 24 8-10

Pramen: školy, CIO BW


20. 2. 2014; connect.cz

Pracujeme na zcela nové éře výpočetní techniky, tvrdí IBM

Umělá inteligence Watson už je poměrně profláknutá věc. Od vítězství v televizní soutěži se ale výrazně posunul a IBM si od něho slibuje revoluci v IT. Je to o datech.

Společnost IBM věří, že i v budoucnu dostojí své historické úloze subjektu, který hrál jednu z vůdčích rolí prakticky ve všech významných milnících ve světě výpočetní techniky. Mezi ně lze zařadit zejména sálové počítače, platformu PC a posléze také tradiční servery. "V IBM nyní bez nadsázky pracujeme na zcela nové éře IT," tvrdí v rozhovoru pro Connect.cz Jan Kleindienst, vedoucí pražské výzkumné laboratoře Big Blue.

Jan Kleindienst a jeho třicetičlenný pražský tým jsou součástí čerstvě zformované divize IBM, kterou mají tvořit až dvě tisícovky "vyvolených". "Rozhodně se nestává často, že bychom ve firmě zakládali nové divize každý den," navazuje výzkumník a snaží se tak poukázat na to, že aktivity, jejichž je součástí, získávají ve firmě skutečně veliký význam. V této divizi vedle tradičních programátorů a vývojářů hrají velkou roli také odborníci přes psychologii, výzkumníci fungování mozku a takzvaní datoví vědci.

"Lidé se doteď museli strojům a počítačům přizpůsobovat a v podstatě mluvit jejich řečí. Nyní je na čase, aby se role obrátila a stroje se naučili chápat nás. Jsme na startu změny toho, jak lidé komunikují s počítači," přibližuje Kleindienst. IBM tedy pracuje na určité formě umělé inteligence, kterou nazvala Watson a která je i díky vítězství ve vědomostní televizní soutěži Jeopardy známá i běžným obyvatelům této planety. Od tohoto slavného vystoupení ale uplynula nějaká doba a IBM je připravena z Watsona udělat revoluci a velký byznys.Watson jako mainstream

Zmiňovanou dvoutisícovou skupinu odborníků zformovala šéfka IBM Virginia Rometty a dala jí jasný cíl - z Watsona se musí stát široce použitelný produkt, který si budou moci koupit zákazníci a stavět na něm své vlastní aplikace a využívat jeho učících se schopností. Už do roku 2018 by měl Watson podle představ Rometty generovat roční tržby kolem miliardy dolarů a v roce 2023 už by mohl dosáhnout na každoročních 10 miliard. To je celkem ambiciózní číslo na to, že doposud tato "hračka" vydělala necelých 100 milionů dolarů.

Opouštíme komoditní trh a zaměřujeme se na budoucnost. Šéf pražského výzkumného centra IBM Jan Kleindienst.

Watson se ale postupně přetvořil do hodně odlišné technologie. Přibyla řada nových algoritmů, kombinuje v sobě 40 různých technologií a ke svému chodu už nepotřebuje takové množství hardwaru. Zatímco při soutěži v Jeopardy tato umělá inteligence běžela na stroji o velikosti menší místnosti, dnes se dá bez problémů zprovoznit na čtyřech tradičních serverech IBM s čipy Power, které jsou z tohoto pohledu pro IBM stále velice důležité. Dá se do nich totiž integrovat mnoho specifických funkcí.

O Watsonovi se mluví zejména v posledních třech letech, ve skutečnosti se na něm ale pracuje mnohem delší dobu - oficiálně 14 let. "V podstatě je to ale mnohem delší doba, možná i 50 let," upřesňuje Kleindienst. Ve Watsonovi se totiž kombinuje dlouholetý výzkum Big Blue, který se nyní dává dohromady. Konkrétně čeští výzkumníci pracují na rozpoznávání řeči, díky čemuž by jednou Watson mohl s lidmi jasně komunikovat.

"Watsonův vývoj má několik fází a priorit, jednou z nich je naučit ho chápat, co říkáme, a naučit ho s námi konverzovat," vysvětluje Kleindienst. To je běh na poměrně dlouhou trať, protože je nutné stroj naučit například kontext, ve kterém jedná, významy slov v jednotlivých situacích (sarkasmus a podobně) a důležité budou i takové věci, aby znal hierarchii firem a například tak poznal, když mu něco říká šéf, rozlišil ho od sekretářky a dokázal se podle toho rozhodnout.Cílem je samoučící se stroj

IBM k tomuto postupnému zdokonalování potřebuje obrovské množství dat a informací. Stvořit nějakou repliku fungujícího mozku se totiž stále jeví jako nedosažitelný cíl (v IBM přesto mozek mapují a pokouší se ho simulovat), naučit stroj "chápat" je proto otázkou "nakrmení" ho daty. Aplikuje se zde metoda takzvaného machine learning. Čím více informací počítač má, tím lépe mezi nimi hledá souvislosti a dokáže pak vyvodit lepší závěry.

"Cílem je vytvořit v podstatě samoučící se stroj, které je možné nasadit kdekoliv. Měl by se umět přizpůsobit, a to ne v řádech dnů či týdnů, ale řádech sekund," popisuje Kleindienst.

Jan Kleindienst není jenom obyčejný ajťák. Dokáže přemýšlet v rovinách filozofie, lidského chování a fungování mozku, což se při vývoji umělé inteligence hodí. Do svého týmu údajně bere jenom ty nejlepší Čechy, nejlepší s PhD a zkušenostmi ze zahraničí. I jeho tým podléhá přímo americké centrále.

Právě zde je totiž největší problém Watsona. Při nasazení u zákazníků je totiž stále vyžadována počáteční asistence odborníků z IBM, kteří ho přizpůsobí specifickým poměrům ve firmách. Musí se naučit jejich prostředí, specifika byznysu a tak dále. "Zákazníky a partnery si nyní vybíráme. Poptávka je mnohonásobně vyšší, než kolik zvládneme obsloužit," souhlasí šéf českého výzkumu.

Partneři jsou přitom pro IBM důležití, právě na jejich datech totiž dokážou Watsona více a více učit. Pro firmu je proto rovněž důležité budovat si síť partnerských vysokých škol, které pomáhají v bádání. V Česku je to například ČVUT, která pod vedením rovněž bývalého výzkumníka z IBM Jana Šedivého získala od Big Blue grant na výuku velkých dat.

Watson se ale i tak přiblížil veřejnosti jako ještě nikdy. IBM ho zpřístupnila vývojářům přes cloud, kdy si mohou pronajmout schopnosti superpočítače podobně, jako si je možné pronajmout výpočetní výkon u Amazonu či Microsoftu. K dispozici jsou nejenom vývojářské nástroje (SDK), ale také aplikační rozhraní (API), obchod s hotovými aplikacemi a tržiště s daty. Do původního programu se zapojilo přes 700 firem a pro IBM zpřístupněni Watsona přes cloud může hrát naprosto stěžejní roli, která změní hru. I sem totiž zapadá koupě cloudové firmy SoftLayer za dvě miliardy dolarů, investice miliardy dolarů do expanze datových center a stejně vysoká investice do open source, Linuxu a cloudové platformy OpenStack.Asistent pro všechny

Další vývoj Watsona bude jistě nákladný, klíčová bude úzká spolupráce s velkými zákazníky a jejich daty. Vedení IBM proto pro nově zformovanou divizi vyčlenilo miliardu dolarů, kterou hodlá postupně uvolňovat. "Dohlížet na nás bude Virginia Rometty osobně a peníze budou proudit podle výsledků," popisuje Kleindienst.

Big Blue chce vedle toho podpořit celý ekosystém, který by vedle Watsona chtěla vystavět. Založila proto fond se 100 miliony dolarů určený pro vývojáře a nadějné big data projekty. Firma byla například nedávno součástí investice ve výši 22 milionů dolarů do startupu Welltok, který se soustředí na různá měření a diagnostiku ve zdravotnictví.

Cílem je stvořit samoučící se stroj se schopností porozumět lidem.

Právě zdravotnictví je obor, ve kterém Watson v současnosti exceluje nejvíce. IBM má několik zajímavých pilotních projektů s prestižními nemocnicemi, univerzitami a doktory. Umělá inteligence pomáhá díky datům při diagnostice a navrhuje možné postupy léčby. "V tomto směru by měl být Watson využitelný nejvíce. Měl by to být takový chytrý asistent v mnoha oborech," tvrdí Kleindienst. Pokud ale stroje budou umět rozhodovat, nenahradí nakonec všechny ty doktory a další odborníky? "Nemyslím si, Watson má být skutečně asistent a finální rozhodnutí bude stále na člověku."

IBM věří, že s Watsonem míří mezi mainstream a že tvoří novou generaci výpočetní techniky zaměřenou na kognitivní schopnosti. Po strojích takto pracujících ve světě skutečně výrazně roste poptávka a ona big data nejsou pouze prázdný pojem. Informace a jejich analýza totiž mohou dát konkurenční výhodu, lépe zásobovat, najímat lidi, šetřit, vyrábět a tak dále. "Jsme na přelomu ekonomiky. V té budoucí bude rozhodovat blesková analýza dat," myslí si český manažer a výzkumník.

IBM se na budoucnost nepřipravuje jenom slovy a novou divizí. To, že se trh mění, je možné vypozorovat i z posledního chování společnosti, kdy se zbavila nejdříve výroby počítačů a posléze také x86 serverů. "Takto fungujeme. Stojíme na začátku dané oblasti, a jakmile se z ní stane komodita a dělá jí každý, opustíme jí a soustředíme se na další revoluci," uzavírá Kleindienst.


19. 2. 2014; Lidové noviny

Přijďte k nám studovat, získáte několik tisíc korun

Boj o vynikající studenty pokračuje. Nabídku speciálních stipendií ale univerzity mění. Co stačilo loni, je letos málo.

BRNO/PRAHA Máš dobré maturitní vysvědčení? Studuj naši univerzitu a dostaneš za to zaplaceno. Třeba pět, šest či sedm tisíc korun.

To je částka, která může při váhání, kam nastoupit, hrát u středoškoláka roli. Ale vysoké školy, které ještě loni lákaly dobré maturanty mimořádnými stipendii, se rozcházejí v hodnocení dopadů nabídky.

Na brněnském Vysokém učení technickém, kde pěti stovkám studentů rozdávali po šesti tisících korunách poprvé v roce 2012, jsou nadšeni. "Potvrzuje se, že stipendium je významné při lákání kvalitních studentů. Statisticky studium předčasně ukončí kolem osmi procent lidí se stipendiem, ale asi čtvrtina těch, kdo ho nedostali," řekl LN Miloslav Švec, který jako prorektor VUT stál u zrodu myšlenky.

Opačně se ale tváří třeba na Univerzitě Pardubice. Po dvou letech už škola plán rozdělit mezi 200 studentů milion korun nezopakovala. Skvělý maturant nemusí být výborný student "Ukázalo se, že to není tak motivační, jak jsme doufali," přiznala pro LN kancléřka školy Valerie Wágnerová. Podle ní praxe potvrdila, že maturant se skvělými výsledky nemusí být vynikající student: "Stipendia se rozdělovala na konci prvního semestru, pak se ukázalo, že někteří z těch, kdo měli třeba horší prospěch u maturit, jsou ve svém oboru výrazně nadanější."

Podobnou zkušenost mají také na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Tam nabízeli po sedmi tisících korunách. "Způsob motivace jsme se ale rozhodli upravit," připustil proděkan Ivan Jelínek.

Fakulta tak kromě částky pro výborné maturanty nabídne ještě další peníze - deset tisíc korun pro ty, kdo v prvním semestru splní všechny povinnosti, a to s nejlepšímmožným hodnocením. "Budeme pochopitelně vyhodnocovat, nakolik jsou nejlepší maturanti i nejlepšími studenty," dodal Jelínek. "Přístup v prvním semestru je zásadní pro celé studium," podotkl.

O tom, kolik z téměř 150 fakult (a dalších vysokých škol na fakulty nedělených) stipendium jako netradiční "náborový příspěvek" nabízí, neexistuje centrální přehled.

I tam, kdo se stipendii začali, ale přiznávají zpřísnění. Na VUT budou letos při dělení tří milionů korun mezi 500 nejúspěšnějších přijatých ke studiu zvýhodňovat ty, kdo úspěšně vykonají "nadstavbovou" maturitní zkoušku označenou jako Matematika+. Ta je prý pro budoucí techniky velmi důležitá.


17. 2. 2014; denik.cz

Hannu Kasi: V Česku letos přijmeme stovky nových zaměstnanců

Patří mezi desítku největší exportérů v České republice a v několika závodech zaměstnává více než 3300 lidí. Společnost ABB Česká republika, která je součástí celosvětového giganta ABB, je jednou z těch, která by se mohla zúčastnit dodávek na dostavbu Temelína. O jeho dostavbu teď soupeří česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a americký Westinghouse. Podle šéfa české pobočky ABB, Hannu Kasi, se firmě v Česku nebývale daří. Firma hodlá i letos v ČR masivně investovat.

Poslední data ohledně kondice českého hospodářství vykazují pozitivní čísla. Podniky získávají více zakázek. Můžete tento pozitivní trend potvrdit i gigant typu ABB?

S potěšením mohu konstatovat, že i přes ekonomickou recesi v Evropě ABB Česká republika dosahuje stabilního růstu. V celkových číslech, která zahrnují vývoz?i dodávky na domácí trh, byl pro nás rok 2012 jedním z vůbec nejlepších, neboť jsme zaznamenali 13procentní růst. Během roku 2013 se růst trochu zpomalil na míru ?v řádu jednotek procent. Když se však zaměříme pouze na domácí trh, v roce 2013 jsme opět dosáhli dvouciferného růstu. Takže v České republice byl pro nás velmi dobrý rok i ten loňský.

Kde konkrétně se vám daří získávat nové zakázky?

Jak jsem uvedl, rosteme jak celkově, tak na domácím trhu. V exportu jsme svědky pokračujícího příznivého trendu na všech hlavních trzích s výjimkou jižní Evropy. Na českém trhu je poptávka nižší v segmentech souvisejících s energetikou. V průmyslu je poptávka dobrá díky společnostem, které investují do automatizačních technologií ve snaze zvýšit produktivitu a energetickou efektivnost svých činností.

V Česku stále běží tendr na dostavbu Temelína, pokud by k ní došlo, jaké dodávky by zajistila ABB?

ABB zařízení by se v případě realizace tohoto projektu uplatnila zejména v oblasti elektro, řízení, regulace ?a měření, a to jak v části vyvedení výkonu, tak vlastní spotřeby. Konkrétně se jedná hlavně o výkonové a distribuční transformátory, generátorové vypínače, rozváděče a přístroje vn a nn, ochrany a řídicí systémy rozvoden, motory a frekvenční měniče. Hmotné dodávky by samozřejmě byly doplněny o inženýrské a servisní služby.

Jste globální hráči. Jak důležitý je ale pro vás region, ve kterém sídlíte či máte závody, v tomto případě Česko?

ABB je skutečně jedním ?z vedoucích světových hráčů v oboru technologií pro energetiku a automatizaci. Být součástí globální společnosti znamená, že využíváme specifik a komparativních výhod jednotlivých zemí. ?V České republice máme silnou výrobní základnu, konkrétně máme 6 výrobních závodů v Praze, Brně, Ostravě, Trutnově a Jablonci, čtyři R&D centra a dvě globální inženýrská centra. Navíc Česká republika má stále příznivou kombinaci nákladů a produktivity. Náš celkový obrat za rok 2013 činil 12,8 miliard korun, z čehož více než 70 procent, tvořil export ?a dokonce jsme se zařadili ?v loňském roce mezi deset největších vývozců v ČR. ?V uplynulých několika letech jsme také významně rozšiřovali naše výrobní kapacity ?v ČR a v současnosti stavíme dva nové výrobní závody. ?V rámci našeho koncernu patříme k 20 nejsilnějším evropským a světovým hráčům, svými výrobky a službami podporujeme kolegy na celém světě. ČR se také stala vedoucí zemí takzvaného klastru, takže řídíme klíčové činnosti nejen v České republice ale i v Maďarsku, na Slovensku a Ukrajině.

Jak je to s aktuální zaměstnaností - daří se ABB sehnat všechny odborníky a pracovníky, které v ČR potřebujete?

Jsme hrdí na to, že patříme mezi společnosti, které nové zaměstnance nabírají a v souvislosti s plánovanými investicemi v roce 2014 nabírat dále v mírném progresu budou. Ročně nabíráme stovky zaměstnanců pro všechny naše divize v ČR. Při takovém počtu náborů se nám daří ve velké míře požadované odborníky na českém trhu práce najít a také jim nabídnout atraktivní pozice. Vzhledem k technologickému zaměření a specifičnosti výroby v některých lokalitách cílíme vyhledávání odborníků i na sousední země. U seniorních kandidátů se často potýkáme s tím, že jejich jazyková vybavenost ne zcela koresponduje s našimi požadavky.

Česko dlouhodobě řeší problém s nízkým počtem studentů technických oborů. Cítíte takový nedostatek i vy?

Ano, nedostatek studentů ?a absolventů s technickým vzděláním pociťujeme, proto se v rámci aktivit personálního marketingu dlouhodobě zaměřujeme na podporu středního a vysokého technického školství. Z technických vysokých škol spolupracujeme zejména s Fakultouelektrotechnickou ČVUT v Praze, Fakultou elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Naši zaměstnanci na některých technických vysokých školách vyučují. Studentům vysokých škol nabízíme témata bakalářských a diplomových prací včetně konzultací se zkušenými odborníky z řad našich zaměstnanců. Se středními školami nejčastěji spolupracujeme v oblasti zajištění odborných praxí pro studenty, účastníme se veletrhů středních škol, pořádáme exkurze do našich výrobních závodů či jsme zapojeni do projektů podněcujících zájem o vědu obecně.

Rok 2014 je na začátku. Jaké zajímavé projekty či investice vás letos čekají v našem regionu?

Největší investice v celkové výši 650 milionů Kč je plánována do našeho brněnského závodu, konkrétně pro výrobu rozváděčů bude vystavěna nová hala o ploše 12 000 metrů čtverečních s kompletně novými technologiemi a do rozšíření stávajících výrobních kapacit na výrobu přístrojových transformátorů. V souvislosti s touto investicí je plánováno i navýšení počtu pracovníků - cca 400 nových pracovních míst. Rozšiřování výroby transformátorů a příprava výstavby nové výrobní haly pro rozváděče je v plném proudu a obě by měly být dokončeny ve druhé polovině roku 2014.

Budou kromě této i další investice?

Kromě Brna je plánována investice ve výši 150 milionů Kč na výstavbu nového závodu ABB pro výrobu systémů chránění, řízení a automatizace rozvoden v Trutnově. Realizace této investice si vyžádá také navýšení počtu zaměstnanců zhruba ?o 100 -150 lidí. V současné době byly dokončeny přípravné práce a byla zahájena samotná výstavba. Nový výrobní závod v Trutnově by měl být otevřen na konci roku 2014. V letošním roce nás také čeká přesun našeho inženýrského centra v Ostravě ze stávajících prostor do nových prostor v centru města, s čímž budou spojeny také určité investice. A samozřejmě nemůžeme opomenout kontinuální investice do našich center pro výzkum ?a vývoj a vzdělávání našich zaměstnanců."


17. 2. 2014; Lidové noviny

Český program vybarvuje Disneyho hrdiny

Dva čeští vědci z katedry počítačové grafiky a interakce pražského ČVUT změnili svět animovaného filmu. Vymysleli totiž program, který umí kreslené postavičky jednoduše vybarvovat. Jejich software, který je pod patentovou ochranou, si vloni dokonce koupila společnost Walt Disney.

Rozhýbat postavičku v animovaném filmu je doslova mravenčí práce. Pohyb musí kreslíř podrobně rozfázovat do jednotlivých snímků. Pak přichází další úskalí: vybarvování. Pokud se studio nechce spokojit jen s jedním odstínem, zadělává si na technické problémy. "Kreslíř by musel barvit snímek po snímku. To je jednak zdlouhavé a při přenášení barev hrozí riziko, že dojde k nepřesnostem. Divák by pak v záběru viděl, jak barvy,poskakují." říká vedoucí katedry Jiří Žára.

Daniel Sýkora a Ondřej Jamriška ale v tomto grafikům ulevili. Připraví jen obrysy postaviček a základní barvy a software automaticky přenese zadané barvy a odstíny z jednoho obrázku na druhý.

Svůj nápad prezentovali na konferenci v zahraničí, kde zaujal zástupce ze společnosti Walt Disney. "Řekli, že je to fantazie a ať si software ochráníme. Katedra do toho vložila asi 350 tisíc korun a patentovali jsme ho v Americe," vypráví Žára.

Za dva roky patent tvůrci v zámoří získali, hned na první pokus. "Walt Disney software vzápětí koupil. Velmi rychle se to rozkřiklo a mají ho už dvě další firmy," řekl také.

Program si ale umí poradit i s kontrastem mezi černým obrysem a barevnou výplní. Ten občas dělá problémy, protože barevný odstín prolne obrys. "Pak vznikne pár čtverečků, které jsou třeba takové divně šedivé," vysvětluje Žára.

Oba tvůrci proto vymysleli univerzální algoritmus GridCut, který si s tímto umí poradit. "Je v tuto chvíli nejrychlejší na světě," řekl.

O milionových ziscích za unikátní programové řešení se mluvit rozhodně nedá. Prodej jedné licence přinesl zhruba 90 tisíc korun. Protože se ale software jeví jako nadčasový, peníze podle Žáry přijdou.


15. 2. 2014; ČRo - Sever

Dopplerův jev

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Připomeňme, že posloucháte magazín Planetárium, kterým vás provázejí Veronika Kindlová.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

A Frederik Velinský. Mezi jistoty, které máme nebo si to aspoň myslíme, patří i nejrůznější fyzikální konstanty, veličiny a jevy.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Jeden z těchto jevů vysvětlil a definoval Christian Doppler, rakouský fyzik a matematik, od jehož narození uplynulo loni v listopadu 210 let.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Bylo to na počátku 40. let 19. století, kdy Doppler působil jako profesor matematiky a geodézie v Praze.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Podstatu Dopplerova jevu, který všichni dobře znáte, aniž to nejspíš tušíte, nám objasnil astrofyzik Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Petr KULHÁNEK, astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:

Představme si třeba, že autobusy jezdí naprosto pravidelně nějakou ulicí jedním směrem každé 3 minuty, a když budu stát na chodníku, tak uvidím ten autobus jednou za 3 minuty. Pakliže pojedu na kole ve směru těch jedoucích autobusů, tak mě budou míjet, dejme tomu, jednou za 4 minuty. Když pojedu na tom kole proti nim, budou mě míjet za dobu kratší. A to je přesně Dopplerův jev. Jestliže se zdroj nějakého periodického děje přibližuje ke mně, tak ten periodický děj má vyšší frekvenci, než když se ten zdroj vzdaluje. Nemusí to být ani úplně periodický děj, může to být obyčejný déšť. Když budete běžet proti dešti, tak ta frekvence dopadajících kapek bude vyšší, než když budete běžet po dešti a zmoknete více. To je také ukázka Dopplerova jevu. Jenže Dopplerův jev platí pro každý periodický děj. Platí třeba pro zvuk, takže zvuk přijíždějícího automobilu je vyšší než zvuk odjíždějícího automobilu. Platí pro světlo, takže ve spektru třeba hvězd máme takzvané spektrální čáry, jestliže ta hvězda se přibližuje k nám, ty spektrální čáry jsou posunuté k modrému konci spektra, když se ta hvězda od nás vzdaluje, ty čáry jsou posunuté k červenému konci spektra.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Znalosti Dopplerova jevu se pochopitelně využívá v řadě aplikací.

Petr KULHÁNEK, astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:

Každý má v povědomí tu nejnepříjemnější aplikaci a to jsou radary na měření rychlostí a policisté, kteří s nimi operují na našich silnicích. To je asi nejznámější aplikace Dopplerova jevu. Ale jsou i další, třeba zpracování ultrazvukových snímků z nitra těla, kde se dá na základě Dopplerova jevu zjišťovat i pohyb plodu v těle matky. Obdobnou technologií se vlastně dostáváme pod povrch slunce, že z akustických vln, které přicházejí ze slunce a z Dopplerova jevu z toho, jak jsou posunuty, se zjišťuje, jak vypadá to slunce pod povrchem, dají se z Dopplerova jevu dokonce rekonstruovat obraz slunce i na odvrácené straně, kam v tuto chvíli nevidíme. To jsou astronomické aplikace. No, a potom ta asi nejznámější, o které snil už Christian Doppler, to je v astronomii. Z posuvu spektrálních čar určovat rychlosti objektů, určovat rychlosti planet, rychlosti hvězd, rychlosti galaxií. On sám o tom pouze snil, poprvé se to uskutečnilo vlastně až po jeho smrti, někdy v roce 1913, když Vesto Slipher nalezl pohyby mlhovin, které měly červený posuv a vlastně se tedy pohybovaly od nás. Bohužel Slipher nevěděl, že to nejsou mlhoviny, že jsou to galaxie a vlastně byl velice blízko objevu rozpínání našeho vesmíru. Ten objev přišel ale až o něco později, v roce 1929, kdy na základě Dopplerova jevu Edwin Hubble zjistil, že vesmír expanduje a že všechny vzdálené galaxie od nás vlastně utíkají pryč a že se nám jakoby zdá, že jsme ve středu expanze vesmíru. Ale to je pouhé zdání. Dopplerův jev tedy přispěl k poznání toho, že vesmír expanduje, všechny galaxie jakoby od nás utíkají pryč a to se projeví v jejich spektru tak, že spektrální čáry jsou posunuté k červenému konci. Ono by to na první pohled mohlo vypadat tak, jako že my jsme ve středu té expanze, ale tak tomu není. Můžeme si představit třeba nějakou gumovou blánu, kterou natahujeme do všech stran, a když se postavíme do kteréhokoliv bodu té blány, tak se nám vždycky bude zdát, že jsme právě v prostředku a všechny ostatní místa od nás utíkají. A přesně takový pocit máme v našem vesmíru. Takže na základě Dopplerova jevu asi ten největší historický objev je objev expanze vesmíru. Není samozřejmě ale jediný. Dopplerův jev v současnosti přispívá jako jedna z technik ke zjišťování extra solárních planet, planet kolem cizích hvězd. Protože když taková planeta obíhá kolem té hvězdy, tak za ni vlastně gravitačně tahá a ta hvězda se chviličku pohybuje na jednu stranu, chviličku na druhou a to se ve spektru Dopplerovsky projeví tak, že ty spektrální čáry se periodicky jakoby kolíbají. A z toho se dají určovat planety a v podstatě tato metoda je dodnes vedoucí metodou určování cizích planet.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Kterých je podle aktuálních údajů z počátku letošního února známo už 1075. Dodejme ještě k povídání astrofyzika Petra Kulhánka.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Věda zkrátka uhání mílovými kroky. Christian Doppler by se divil.


11. 2. 2014; nicm.cz

Přípravné kurzy z matematiky a fyziky na ČVUT

Katedra fyziky ČVUT FEL pro budoucí studenty opět otevře kurzy matematiky a fyziky v rámci celoživotního vzdělávání během letního semestru, kterébudou zaměřené na opakování středoškolské látky. Navazuje tak na dobré zkušenosti z těchto kurzů, ve kterých je opakování středoškolské látky prováděno s ohledem na potřeby následné výuky na fakltě přímo učiteli předmětů vyučovaných na FEL.

Pro koho jsou kurzy otevřeny: Výuka je koncipována s ohledem na potřeby budoucích studentů ČVUT FEL, kurzy jsou však otevřeny pro všechny zájemce, například budoucí studenty ostatních fakult ČVUT.

Cíl kurzů: Zopakování středoškolské látky, na kterou budou přímo navazovat přednášky matematiky a fyziky na ČVUT FEL, usnadnění přechodu ze střední školy na školu vysokou. Dále mohou kurzy též pomoci při přípravě k maturitě.

Místo konání: ČVUT FEL, Technická 2, Praha 6 - Dejvice.

Kdy budou kurzy probíhat: Od 17. 2. - 23. 5. 2014.

Kurzy budou probíhat dvakrát týdně a to v úterý a ve čtvrtek.

Blok fyziky bude probíhat vždy v úterý a ve čtvrtek od 16:15 do 17:45.

Blok matematiky bude probíhat vždy v úterý a ve čtvrtek od 18:00 do 19:30.

Začátek kurzu:

Pro kurz fyziky sraz 18. 2. 2014 v 15:30 ve vestibulu ČVUT FEL, Technická 2, Praha 6 - Dejvice.

Pro kurz matematiky sraz 18. 2. 2014 v 17:30 ve vestibulu ČVUT FEL, Technická 2, Praha 6 - Dejvice.

Cena kurzů: matematika 2400,- Kč, fyzika 2400,- Kč, oba kurzy 3900,- Kč.

Více informací, sylaby přednášek i přihlašovací formulář najdete na fyzika.feld.cvut.cz


10. 2. 2014; ČT24

Proměny veřejného osvětlení

Jan ZIKA, moderátor:

Na mnoha místech v Česku se v posledních letech výrazně proměnilo veřejné osvětlení. Tradiční sodíkové lampy nahrazují LED svítilny a to hlavně kvůli úspoře energii. Takzvané ledky jsou ale dražší a podle kritiků málo svítí.

Petr ŽÁK, Fakulta elektrotechnická; ČVUT v Praze:

Problém je v tom, že světlený diody nebo jejich nabídka je ve velmi širokém kvalitativním rozsahu. To znamená, máte světelné diody, které mají účinnost třeba 50 lumens wattů a máte vlastně světelné diody, které se blíží nebo překonávají sodíkové výbojky. A pokud vlastně ten návrh osvětlení není udělaný odborníkem, tak se může stát, že se použijí světelné diody, které mají výrazně nižší účinnost než sodíkové výbojky.

Simona ŠVECOVÁ, Fakulta stavební; ČVUT v Praze:

Každá část obce má svůj charakter a to by se mělo právě potom objevit i v rámci veřejnýho osvětlení. To znamená, výběr typu svítidla nebo respektive typu toho světelný místa by mělo odpovídat charakteru toho osvětlení. Tak obecně lze říci, a je to dokázaný, že v podstatě člověk vnímá lépe ty teplejší barvy. A hodí se to především do center měst a do těch jako přilehlých částí. Ty studenější se hodí spíše k dopravním tahům, na průtahy a podobně, kde je právě větší důraz na tu technickou stránku a na bezpečnost provozu.


8. 2. 2014; Technický týdeník

Spolupráce společnosti Algotech a ČVUT v Praze přináší výsledky

Společnost Algotech a ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra telekomunikační techniky jsou krásným příkladem, jak může fungovat spolupráce akademického sektoru s podnikatelským prostředím. Stejně jako společnost Algotech v roce 2011 zahájila spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze, Fakultou informatiky a statistiky, pokračuje v této spolupráci také s další oborově významnou vysokou školou, a to Českým vysokým učením technickým v Praze, Fakultou elektrotechnickou, Katedrou telekomunikační techniky. Spolupráce probíhá k oboustranné spokojenosti a výsledky se dostavují. Společnost Algotech, jako leader v oblasti unifikované komunikace a kontaktních center, nabízí zákazníkům to nejlepší v dané oblasti včetně nejnovějších poznatků a trendů.

Pro katedru poskytuje Algotech zázemí pro její studenty v možnosti zpracování diplomových prací v praxi a technické vybavení pro diplomové práce včetně konzultací s odborníky společnosti. Studenti mohou ve společnosti získat potřebnou praxi. Pro Algotech znamená tato spolupráce pak možnost využívat nejnovější výsledky vědy a techniky zprostředkované vysokou školou a možnost vychovat si nové odborníky pro další spolupráci. Společnost Algotech poskytla také Katedře telekomunikační techniky finanční dar ve výši 100 tis. Kč na podporu závěrečných prací a rozvoje katedry.

Generální ředitel společnosti Algotech František Zeman říká: "Oblast telekomunikací se velice rychle rozvíjí a klade velké nároky na udržení aktuálního know-how. Toto je dlouhodobě silná stránka a velká konkurenční výhoda naší společnosti a je to také jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli spolupracovat s Katedrou telekomunikační techniky na FEL, ČVUT v Praze. Sepětí akademického a podnikatelského sektoru je důležité. Samotní studenti pak mohou v rámci diplomových prací ukázat svůj zájem o danou oblast a ti nejlepší pak najít v naší společnosti další uplatnění."

Boris Šimák, vedoucí Katedry telekomunikační techniky FEL, ČVUT v Praze, říká: "Spolupráci s Algotechem vnímáme velmi pozitivně. Studenti mají možnost znalosti získané při studiu uplatnit v rámci spolupráce se společností Algotech při zpracování kvalifikačních pracích. Získají i praktické zkušenosti v oblasti implementace moderních technologií. Přínosem pro Katedru telekomunikační techniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze je vedle přístupu k progresivním technologiím i společné řešení problémů, např. v oblasti bezpečnosti v cloudových aplikacích, při návrhu korporátních telekomunikačních řešení apod. Konkrétní praxe přináší i řadu teoretických otázek, které jsou následně řešeny v rámci výzkumu na katedře a vytváří se i prostor pro uplatnění výsledků výzkumu v praxi."

V rámci vzájemné spolupráce jsou naplánovány další aktivity, jako např. implementace prostředí Avaya pro výukové účely katedry. Studenti si tak budou moci spojit teoretické poznatky získané studiem s tím, jak jsou implementovány na systému předního výrobce.


7. 2. 2014; ČT24

Nedostatek IT specialistů v Česku

Přemysl ČECH, moderátor:

Tuzemské firmy naléhavě shánějí odborníky na informační bezpečnost. Na trhu práce jich totiž není dost. Útoky hackerů jsou přitom stále propracovanější. Jen vloni vzrostl jejich počet o 14 %. Celosvětové škody se šplhají ke stovkám miliard dolarů.

Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka:

Matematika, představivost, logické myšlení a špičkové znalosti programování. Pro někoho svět, který nedává smysl, pro studenty informačních technologií součást každodenního života. Martin Grill ještě píše závěrečnou práci a už zhruba rok pracuje na plný úvazek. Firmy se o něj perou.

Martin GRILL, student, ČVUT:

Já jsem začal pracovat ještě před tím, než ze mě byl bakalář. A to tady na ČVUT jako výzkumný pracovník a nyní pracuji ve velké korporátní firmě. A nabídkami práce jsem vlastně bombardován, kontaktují mě takzvaní "hedhandři", kterých je spousta.

Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka:

Martin Grill se zaměřuje na bezpečnost počítačových sítí, a to firmy potřebují čím dál tím víc. Hackeři útočí nejen na bankovní databáze a kódy kreditních karet, často chtějí ukrást třeba informace o patentech, které společnosti vlastní.

Ivo NĚMEČEK, technický ředitel, Cisco:

Firmy mají ve svých sítích a datových centrech uloženy kritické znalosti, zkušenosti a data, která mnohdy jsou nedocenitelná a v případě jejich ztráty může firma zkrachovat.

Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka:

To, jak si firmy dokáží uchránit svoje interní data, může být důležité i pro zahraniční investory. Ochranu dat delší dobu řeší i politici. Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti zatím leží ve sněmovně.

Vladimír ROHEL, ředitel, Národní centrum kybernetické bezpečnosti:

Zákon má dvě kategorie, jedno jsou významný informační systémy, což jsou převážně informační systéme veřejné správy tak, jak jsou dneska definované a pak se týká té takzvané kritické informační infrastruktury, která bude nově definovaná.

Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka:

Lidí, kteří by k zákonu mohli přispět, ale v Česku není příliš. Pracovních nabídek z oblasti informační bezpečnosti je dokonce šestkrát víc než počet uchazečů. Celkově loni lákal informatiky zhruba každý 4. inzerát na pracovních portálech.

Kateřina JAROŇOVÁ, ředitelka marketingu, Profesia:

Kdybychom se podívali na zájem personalistů o životopisy v informačních technologiích, řadíme se na první příčky. A to nejenom u zaměstnanců s praxí, ale i u studentů, absolventů středních a vysokých škol.

Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka:

Nedostatek odborníků pro boj s kybernetickým zločinem trápí taky firmy v zahraničí. Ve světě bude jenom letos chybě zhruba milion takových specialistů. Zuzana Tejnická, Česká televize.


4. 2. 2014; chip.cz

IBM Faculty Awards pro Fakultu elektrotechnickou ČVUT

V celosvětové soutěži o stipendia IBM Faculty Awards se podařilo uspět týmu ing. Jana Šedivého z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Jeho projekt na výuku předmětu Big Data získal podporu ve výši 10 000 dolarů.

Na nový předmět Big Data se mohou těšit studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Zahájení výuky plánuje fakulta na únor 2014. V rámci předmětu se studenti seznámí například s problematikou použití programů pro zpracování velkých objemů dat, jako je Hadoop, naučí se analyzovat nestrukturovaná data, pracovat se streamovanými daty a získají mnoho dalších praktických zkušeností v této oblasti.

IBM Faculty Awards je grantové schéma společnosti IBM, které je zaměřeno na podporu spolupráce mezi výzkumníky na renomovaných univerzitách a jejich protějšky na straně IBM. Podporované jsou zejména společné projekty v nových a perspektivních oblastech ICT a inovace výuky podporující tyto nové trendy. Jedním ze stále častěji skloňovaných trendů je i problematika tzv. Big Data. Exponenciální nárůst objemů dat přináší problémy nejen správy těchto dat, ale i jejich efektivního využití - možnosti analýz nad těmito daty.

Garant nového předmětu, ing. Jan Šedivý z katedry kybernetiky FEL ČVUT, jehož tým získal na podporu předmětu grant IBM Faculty Awards ve výši 200 000 korun k tomuto úspěchu říká: .Podařilo se nám obstát v tvrdé mezinárodní konkurenci. Výuka předmětů z oblasti Big Data je v současnosti velice aktuální, například podle průzkumů společnosti McKinsey & Company z roku 2011 se Spojené státy americké potýkají s nedostatkem manažerů a analytiků s dovednostmi pochopit a rozhodovat se na základě analýzy velkých objemů dat. Počet chybějících odborníků společnost odhaduje až na 1,5 mil. Protože trendy v IT mají celosvětově velmi podobnou tendenci, rozhodli jsme se na tuto skutečnost reagovat a vypsat takový předmět, který je v našem oboru žádaný a aktuální. Pro zájemce z jiných fakult ČVUT i řad veřejnosti budou na stránkách předmětu k dispozici záznamy přednášek..

Společnost IBM spolupracuje s ČVUT dlouhodobě. Ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT rozvíjí formou kompetenčních center např. oblast procesního řízení nebo chytré správy obsahu (Smarter Content). Big Data je další důležitou oblastí, která nabízí prostor pro aplikovaný výzkum ve spolupráci s průmyslem. Nedostatek odborníků na trhu, stejně jako nově vznikající pozice (např. Data Scientist), ukazují jednu z možností, kterým se může inovace předmětů na školách ubírat.

Den otevřených dveří na FEL ČVUT

Fakulta elektrotechnická ČVUT se dlouhodobě řadí mezi špičková pracoviště v oblasti výuky a výzkumu IT. Podle posledního hodnocení vysokých škol Hospodářských novin ji od prvenství v oblasti informatiky dělilo pouhých 0,1 bodu v těsném závěsu za MFF UK. Zájemci o studium mohou 11. února 2014 navštívit Den otevřených dveří, nebo si dohodnout individuální prohlídku a konzultaci.


3. 2. 2014; Hospodářské noviny

Experti z IBM naučí české vědce vydělávat na vlastních nápadech

IBM pro české vědce detailně zmapuje, jak ošetřit prodej know-how Se zahraniční firmou již sedm let spolupracuje Fyzikální ústav AV

radit českým vědcům, jak správně prodávat své nápady a patentovat je, bude firma IBM. Ta má v současnosti na svém kontě více než 50 tisíc aktivních patentů a dlouhodobě v USA patří k nejvíce patentujícím a zároveň výdělečným firmám.

Spolupráci s IBM povede profesor Vladimír Mařík, který již dokázal probudit zájem o českou vědu u nadnárodních společností jako Samsung či Toyota nebo také u americké vesmírné agentury NASA.

Maříka, zakladatele katedry kybernetiky na ČVUT, pověřila tímto úkolem koncem minulého roku rada vlády pro výzkum. "IBM má s duševním vlastnictvím a komercializací velké zkušenosti. Takže nám mohou ukázat krok po kroku, jak tvoří a uplatňují patenty v různých odvětvích. A třeba je i nějaký patent či licence zaujme a pomohou nám s ním na trh," říká Mařík.

Věda na úrovni, příjmy mizivé Vysoké školy i ústavy Akademie věd sice rychle navyšují počet svých patentů, ale vydělat na nich zatím neumějí. V roce 2011 podle statistického úřadu poplatky z licencí vynesly univerzitám 3,8 milionu korun, o rok později dokonce jen 2,2 milionu korun. Čísla za loňský rok zatím nejsou k dispozici.

Pro Akademii věd jsou výdělky z licencí sice příznivější, ale velká část příjmů teče do Ústavu organické chemie a biochemie díky poplatkům za patenty profesora Antonína Holého.

"I když kvalitou a úrovní výzkumu Češi patří v mnoha oborech ke světově uznávaným, příjmy pro českou vědu tomu neodpovídají," míní i Petr Havlík, manažer IBM. "Samotné patenty nestačí. Nezbytná je také schopnost využít výsledky výzkumu v praxi," vysvětluje Havlík, co je třeba české vědce naučit.

Zlepšit situaci nepomohla ani školení, ani kurzy ochrany duševního vlastnictví, které probíhaly na českých vědeckých pracovištích díky finanční podpoře z fondů Evropské unie.

Společnost IBM proto vytvoří patnáctičlenný tým, v němž také budou lidé, kterým se prodej nápadů v Česku i na mezinárodním trhu již nějaký čas daří - například z Jihomoravského inovačního centra či Ústavu organické chemie a biochemie. Tento tým bude hledat cesty, jak zpeněžit vědecké objevy u firem.

"Důležitým principem je, aby z přenosu technologií měla přínos nejen instituce, ale aby pořádný díl dostal i sám výzkumník," upozorňuje profesor Mařík na jednu z řady překážek úspěšného prodeje nápadů - nízkou finanční motivaci vědců.

Do budoucna by se spolupráce vědců s IBM mohla přetavit i do podobného modelu, který již sedmým rokem funguje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.

Společné patenty Výzkum tohoto ústavu sledují výzkumníci v cambridgeské laboratoři firmy Hitachi Europe. "Když se objeví něco, co má obchodní potenciál, tak to patentujeme společně," popisuje vědec a člen Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace Tomáš Jungwirth.

Pokud se poté podaří patent zpeněžit, patřičná část putuje také přímo na konto ústavu.

Výhodou spolupráce se společností Hitachi je, že výlohy na schválení patentu jsou zcela v režii technologické firmy.

A ušetřit peníze z rozpočtu fyzikálního ústavu pomáhá také to, že firma Hitachi mu poskytuje své cambridgeské právní experty specializující se na ochranu duševního práva.

"Umíme napsat vědecké články, ale napsat patenty, to je úplně jiný obor. A na to je tady obtížné sehnat ty správné lidi, kteří by vám patent napsali nebo s tím alespoň pomohli," vysvětluje Tomáš Jungwirth, který osm let pracoval v USA a Velké Británii, proč je pro něj tato spolupráce se zahraničními experty cenná.


2. 2. 2014; ct24.cz

Číňané odhalili záhadu kulového blesku

Praha - Čínští vědci možná přišli na to, jak vzniká kulový blesk. Tento dlouhá léta neprobádaný fyzikální jev je zřejmě reakcí na úder klasického blesku do půdy. Právě Číňanům se náhodou podařilo vzácný přírodní úkaz vůbec poprvé na světě zaznamenat na kameru a určit jeho vnitřní složení.

Tajemná zářící koule, která fascinovala už dávné umělce, se při nejoptimističtějších odhadech objeví pouze u každého dvoustého čárového blesku. Většina z nich však zanikne dřív, než je kdokoliv stihne zřetelně zaznamenat. Není proto divu, že ani v době nejmodernější technologie neexistuje o tomto záhadném přírodním jevu mnoho záznamů.

Čínským vědcům se ale tentokrát vedle klasické kamery podařilo kulový blesk zaznamenat také přístrojem, který přesně určil jeho složení. Podle profesora aplikované fyziky z ČVUT Petra Kulhánka tak bylo zjištěno, že ona ohnivá koule obsahuje křemík, vápník a jiné chemické látky související s hlínou, do níž běžný čárový blesk zprvu udeřil.

Podle tohoto zjištění se tak dá předpokládat, že kulový blesk vybudí pouhý úder běžného bouřkového blesku do zemské půdy. Silný elektrický proud totiž pravděpodobně z hornin vyrazí shluk křemíkových nanovláken, která v kontaktu se vzduchem začnou samovolně hořet.

Pokud by Čínou objevený mechanismus vzniku kulového blesku opravdu souvisel s chemickými látkami uvolňujícími se z hornin, potvrzovala by se tak již několik let známá teorie vědců z Nového Zélandu. Ti totiž podstatu kulového blesku odvozovali od běžného chemického hoření už v roce 2000.

Na pražském ČVUT chtějí výsledky čínských vědců využít a pokusit se o výrobu vlastního kulového blesku v laboratorních podmínkách. Ani nejmodernější technika ale podmínky přirozené bouřky v přírodě nedokáže zcela napodobit. Blesk na obloze totiž produkuje mnohem větší energii.


1. 2. 2014; ČRO - Sever

Sonda Gaia mapuje hvězdy

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Příjemný poslech přejí Frederik Velinský.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

A Veronika Kindlová.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

5 dní před Štědrým dnem odstartovala z kosmodromu Evropské kosmické agentury Kourou ve Francouzské Guyaně sonda Gaia.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Jejím úkolem bude především mapování hvězd. Na základě jejích dat by měl vzniknout podrobný 3D model okolí našeho slunce.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Sonda se ovšem nebude věnovat jen hvězdám.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

V jejím hledáčku se ocitnou i další tělesa. Dokonce přímo ve sluneční soustavě.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Sonda Gaia navazuje po 20 letech na činnost jiné evropské sondy Hipparcos, jejíž cíle byly do značné míry podobné.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

20 let, to je v kosmonautice hodně dlouhá doba. Co mají obě sondy společného a v čem se Gaia od Hipparca liší?

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

O tom hovoří Radek Beňo, doktorský student Katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a člen sdružení Aldebaran.

Radek BEŇO, doktorský student Katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze; člen sdružení Aldebaran:

Sonda Hipparcos, která byla provozována Evropskou kosmickou agenturou v letech 1989 až 1993, měřila hlavní astrometrické parametry hvězd v okolí naší sluneční soustavy a bylo to přibližně 120 tisíc hvězd. No, a sonda Gaia, která je takovým pokračovatelem, je to v podstatě taková sonda Hipparcos verze 2.0 upgrade Hipparca, ta má stejné hlavní poslání jako Hipparcos, to znamená, měřit hvězdy, měřit jejich polohu, měřit jejich vzdálenost. Ale v těch svých technických parametrech a řekněme, bodech programu sondu Hipparcos daleko převyšuje. Gaia na té své misi má za úkol měřit polohu a vzdálenost přibližně jedné miliardy hvězd. To je asi jedno procento všech hvězd v naší galaxii. A bude měřit tyto hvězdy, které jsou v rozmezí magnitud 5,7 až 20. Bude u nich určovat základní vlastnosti, jako je například stáří, teplota a podobně. A všechna tato měření budou přibližně dvěstěkrát přesnější, než poskytla ta sonda Hipparcos. Některé hvězdy pozorované mohou být vzdálené až 30 tisíc světelných let.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Gaia nepracuje na oběžné dráze kolem Země, ale v takzvaném libračním bodě L2, který leží 1,5 milionu kilometrů od Země. Co to je vůbec za místo a proč právě tam vědci sondu usadili?

Radek BEŇO, doktorský student Katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze; člen sdružení Aldebaran:

Každá soustava dvou rotujících těles kolem společného těžiště na sebe působí gravitační a odstředivou silou. No, a právě u této soustavy v rovině té rotace se nachází celkem 5 bodů, které se označují Lagrangeovy neboli librační body, kde se tyto dvě síly navzájem vyrovnávají. První tři librační body, tedy L1, L2 a L3 jsou umístěné na spojnici těch dvou těles. L1, ta je mezi Zemí a sluncem, když se teda budeme bavit o systému Země - slunce, a v ní jsou umístěny většinou družice, které pozorují slunce, jako je například SOHO. L2, ta se nachází za Zemí na té spojnici. Tam jsou umístěné sondy, které pozorují hvězdy a vzdálený vesmír. L3 je přesně na opačné straně slunce, za místem Antizemě. A další body L4 a L5 jsou umístěné na oběžné dráze Země pod úhlem 60 stupňů od slunce, od té spojnice. Ta L2 neboli Lagrangeův bod L2 není jenom bod, ale je to poměrně velká oblast, kde je potenciálové minimum, což znamená, že když tam tu sondu umístíte, tak ona bude tak jako rotovat, obíhat po té Orbitě. A v tom bodě L2 zůstane. Takže ona nepotřebuje žádné další působení vlastních motorů, aby si tu dráhu upravovala nebo něco podobného.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Podle obrázků Evropské kosmické agentury vypadá sonda Gaia jako velký lesklý klobouk se širokou krempou vznášející se ve vesmíru.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Radek Beňo mi prozradil, jak je sonda velká i to, proč má takový zvláštní tvar.

Radek BEŇO, doktorský student Katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze; člen sdružení Aldebaran:

Průměr kremp je 10 metrů, průměr samotného klobouku jsou 3 metry a tento tvar je opravdu specifický, nebyl vybraný nikterak náhodně. Uvnitř toho klobouku jsou ukryty měřící přístroje a ty, aby měřily opravdu přesně, tak musí být umístěny v určité teplotě, ta teplota je tady stanovena na mínus 115 stupňů Celsia. A kdyby na tu sondu svítilo sluníčko, tak by samozřejmě její povrch zahřívalo. Takže ta krempa toho klobouku tvoří jakýsi tepelný štít pro ty samotné přístroje. A navíc se využívá k získávání energie, v té středové části té krempy jsou umístěny solární panely, které zajišťují potom životaschopnost té sondy.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Gaia bude sledovat a měřit, jak už jsme řekli, především hvězdy. Jaké parametry ji budou zajímat a co by mělo být výsledkem její práce?

Radek BEŇO, doktorský student Katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze; člen sdružení Aldebaran:

Ten způsob toho pozorování se skládá celkem z tří pohybů, které ona bude vykonávat. Ten první je pohyb společně se Zemí kolem slunce. Ten druhý pohyb je ten vlastní pohyb v tom libračním bodě po té takzvané kvaziperiodické neboli Lissajousově orbitě. A ten třetí pohyb je vlastní pohyb té sondy, kdy ona se točí kolem své osy a tím skenuje tu hvězdnou oblohu kolem sebe. Kdybychom to chtěli nějak přiblížit, tak si můžeme třeba představit, že budeme chtít sledovat okolí kolem sebe tím, že si sedneme na kolotoč a ten kolotoč nás vlastně bude točit kolem té své osy a my budeme pozorovat to, co se děje kolem nás, aniž bychom se nějak výrazně hýbali. Sonda Gaia bude provádět celkem tři typy měření. Budou to astrometrická měření, čímž budeme určovat polohu a pohyb hvězd. Pak to budou fotometrická měření, to znamená, že ze spektra těch hvězd se budou určovat základní vlastnosti, jako je hmotnost, povrchová teplota, povrchová gravitace a podobně. A tím třetím měřením, které bude sonda Gaia provádět, je měření rychlosti hvězdy. Výsledkem těch astrometrických měření a opravdu stanovení trojrozměrné mapy našeho blízkého vesmíru, abychom přesně určili polohu hvězdy, to není žádný problém, prostě změříme její polohu. Ale abychom určili její vzdálenost, tak to už problém je. To měření musí probíhat opravdu dlouhou dobu. Gaia, jak bude rotovat kolem slunce v tom libračním bodě L2, tak tu hvězdu bude pozorovat pod jiným úhlem. No, a potom z rozdílu těchto úhlů se dá určit to, jak je ta hvězda vzdálená. Co bude například sondu Gaia dále zajímat, tak to bude stanovení podrobnějšího chemického složení těch objektů, řekněme, s jasností menší než patnáctá magnituda.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk