30. 12. 2015; IT Systems

Vítězem ACM SPY se stal Pavol Žilecký a jeho Cykloplánovač

Šestý ročník soutěže ACM SPY o nejlepší IT diplomovou práci roku 2015 zná svého vítěze. Je jím diplomový projekt s názvem Multikriteriální cykloplánování s rozšířenou reprezentací křižovatek studenta Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učenítechnického v Praze Pavola Žileckého. Tento projekt navíc získal i cenu veřejnosti a v letošním ročníku je tedy dvojnásobným vítězem. Do finále se kromě něj probojovalo dalších osm projektů z celkového počtu 1 881 obhájených IT diplomových prací. Mobilní aplikace Cykloplánovač dokáže podle zadaných kritérií nalézt vhodnou trasu jak pro sportovní jízdu, tak pro cestu do práce. Ve výpočtu cesty zohledňuje vlastnosti povrchu, profil terénu, potřebný čas k dosažení cílového bodu a mnoho dalších specifik. Pavol Žilecký se na tvorbě aplikace podílel právě vývojem výpočtu možných tras. Algoritmus pak vyhodnotí několik tras, které vzhledem k zadaným kritériím nejlépe odpovídají požadavkům uživatele. Kromě hlavní ceny byla udělena také cena společnosti Red Hat, kterou získal Tomáš Milata s prací Grafický editor pro konfiguraci struktury úloh v rámci Java EE 7 Batch API, cena CZ. NIC, kterou získal Ondřej Klejch, Vývoj cloudové platformy pro automatické rozpoznávání řeči. Odbornou cenu IT novinářů získal Adam Babinec s projektem monitoringu pozemní dopravy z leteckých videí.


29. 12. 2015; doktorka.cz

Porucha řeči a divoké sny mohou upozornit na Parkinsonovu chorobu

Porucha řeči může být předzvěstí Parkinsonovy nemoci, zjistili vědci na neurologické klinice první lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice z analýz hlasu a řeči pacientů. Analýza řeči tak může být vodítkem při včasné diagnóze Parkinsonovy nemoci i dalších neurodegenerativních onemocnění, sdělil ČTK přednosta kliniky Evžen Růžička.

Včasná diagnóza je zásadní pro další vyhlídky pacienta a co nejrychlejší nasazení léčby. Parkinsonova choroba se projevuje třesem, špatnou koordinací pohybů, ztuhlostí a psychickými poruchami.

“Hlavní pohybové příznaky těchto onemocnění se projevují až při postižení značné části mozkových buněk, zatímco změny v řeči jim mohou dlouho předcházet,“ vysvětlil přednosta. Parkinsonova choroba je po Alzheimerově nemoci nejčastější neurodegenerativní onemocnění staršího věku, může se ale objevit i před čtyřicítkou. V Česku je podle odhadu 100 až 200 pacientů na 100.000 obyvatel.

Studie, kterou tým neurologické kliniky právě publikoval v mezinárodním odborném časopise Sleep Medicine, prokázala poruchy řeči u pacientů, kteří trpí poruchou chování v REM spánku, tedy ve fázi, kdy se zdají sny. Projevuje se zjevně prožívanými sny, hlasitými zvuky a prudkými pohyby, jež mohou vést ke zranění. Pokud těmito sny člověk trpí, je ve vysokém riziku, že se u něj později objeví Parkinsonova choroba nebo jiné onemocnění nervového systému.

“Odhady rozvoje Parkinsonovy nemoci jsou 33 procent při pětiletém trvání této specifické poruchy spánku, 76 procent při deseti letech a 91 procent, pokud trvá 14 let. Pomocí analýzy řeči jsme schopni vytipovat pacienty, u nichž se tato choroba zřejmě již rozvíjí,“ řekl profesor.

Hlavním řešitelem týmu analyzujícího poruchy řeči je Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT. Sleduje vývoj metod založených na digitálním zpracování akustického signálu řeči. “Řeč je ovládána velkým množstvím svalů a zapojuje se do ní několik mozkových center. Její porucha je jedním z prvních signálů onemocnění mozku,“ řekl.

Řeč se dá rozdělit do 40 dimenzí, k nimž patří intonace, hlasitost, rytmus či artikulace.Pacient při vyšetření mluví do mikrofonu záznamového přístroje a postupně plní tři úkoly - prvním je hluboký nádech s co nejdelším vyslovením hlásky AAA, dalším je opakování určitých slabik a třetím četba krátkého odstavce. Nahrávka je digitálně zpracována, program umožňuje objektivnější vyhodnocení než dosud užívané poslechové testy.

Do budoucna tým plánuje rozšířit výzkum poruch řeči na další onemocnění nervového systému a vývoj nových technologií. Dlouhodobým cílem je vývoj aplikace pro chytré telefony, která by při běžném používání pomohla vyhledávat ohrožené pacienty.


26. 12. 2015; Český rozhlas - pořad Meteor

Logaritmické pravítko

začátek 13' 18“, konec 21' 00“


23. 12. 2015; mam.cz

Mazací tramvaj má pojízdný stromeček na dálkové ovládání

Netradiční vánoční stromek, který projíždí ulicemi na korbě takzvané mazací tramvaje, teď mohou sledovat obyvatelé Prahy a diváci na internetu. Vánoční stromeček je výjimečný je tím, že jeho barevné osvětlení může na dálku ovládat kdokoli.

Netradiční připomínka Vánoc na mazací tramvaji je společným dílem Dopravního podniku hlavního města Prahy, redakce pořadu Slow TV, technologického magazínu Technet.cz a expertů z Katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Pražská mazací tramvaj je nečekaný fenomén roku 2015, který si získal fanoušky v ulicích Prahy i na sociálních sítích. Od října byla navíc na voze nainstalována kamera, která nepřetržitě vysílá jízdu tramvaje v přímém přenosu pořadu Slow TV. Nyní se všichni zúčastnění partneři spojili a s pomocí techniků zFEL ČVUT připravili fanouškům vánoční překvapení - dálkově ovladatelný stromek na korbě, který je zároveň malým technologickým i sociálním experimentem.

Stromeček na zádi tramvaje je vyzdoben počítačově ovládanými diodami, které se rozsvěcují ve vlnách. Odkud a v jaké barvě se vlna „rozjede“, určují diváci. Na stránce www.ovladejstromek.cz nebo v postranním banneru vysílání Slow TV na Playtvak.cz mohou vybrat barvu a kliknout na příslušné místo na stromečku. Zadané impulzy zpracuje počítač a pošle světelnou vlnu z příslušného místa stromečku a v příslušné barvě.

"Při této vánoční hře musí individuální divák počítat jednak s malým zpožděním přímého přenosu, jednak s tím, že se jeho impulz vždy sčítá s impulzy dalších uživatelů, takže výsledkem bude třeba úplně jiná barevná kompozice. Čím více lidí však bude v danou chvíli stromeček rozsvěcet, tím více bude zářit a nakonec, pokud se dosáhne maximálního vytížení, se celý strom rozzáří bíle. Přejeme krásné Vánoce!" říká Martin Ondráček, vedoucí projektu Playtvak.cz.


19. 12. 2015; ČRo - Sever

Oscilace neutrin a Nobelova cena za fyziku

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Nobelovu cenu za fyziku letos získali Japonec Takaaki Kadžita a Kanaďan Arthur B. McDonald za objev oscilace neutrin.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

To asi většině z vás mnoho neřekne, přesto byl tento objev klíčový pro náš pohled na vesmír, jak to také stálo v odůvodnění Nobelova výboru, který oběma výzkumníkům cenu udělil.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Pojďme si říci, oč tu vlastně jde.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Hezký poslech Planetária vám i nadále přejí Frederik Velinský.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

A Veronika Kindlová.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Začněme u neutrin jako takových. Co je to za částice a odkud k nám přilétají?

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Petr KULHÁNEK, astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:

Tak neutrina jsou takové velmi podivné částice, které dlouho unikaly objevu. Jsou to částice, které totiž procházejí celou Zemí, procházejí běžnou látkou, interagují s ní velmi málo, a to vlastně bylo příčinou toho, že byly objeveny relativně pozdě. O jejich existenci se vědělo už z obyčejného beta rozpadu, kde energeticky ty produkty neseděly a Wolfgang Pauli v roce 1930 navrhl, že by měla existovat nějaká částice, která je neutrální a původně myslel, že by to mohl být neutron, který byl objevený 2 roky poté v roce 1932, to byl James Chadwick. Vzápětí se ukázalo ale, že neutron je příliš těžká částice. Takže Enrico Fermi navrhl, aby ta hledaná částice se nazývala neutrino. Ta přípona ino v italštině znamená malý neutron. Takže ji hledali, hledali ji čtvrt století a nakonec byla nalezena v roce 1956 v jaderné elektrárně Savannah River a od té doby tedy je neutrino zkoumáno. Mnohem později se ukázalo, že neutrina jsou 3, že existují 3 varianty neutrinu, elektronové, mionové a tauonové. Začátek výzkumu neutrin byl v 60. letech, kde se poprvé chytala v starém zlatém dole v Jižní Dakotě, to byl Raymond Davis, který za výzkum neutrin dostal Nobelovu cenu v roce 2002 a ten výzkum probíhal tak, že tam byla obří nádrž s tetrachlorethylenem, což je taková ta látka, ve které se běžně čistí bundy a oděvy. A tady se využívala k záchytu slunečních neutrin. Miliardy neutrin projdou tou látkou, ale tu a tam se některé zachytí a ten atom chloru změní na radioaktivní argon. A ten radioaktivní argon potom se dá velice snadno zachytit. Už jsem tedy řekl, že tam chytali sluneční neutrina, ale máme neutrina z nejrůznějších možných zdrojů. Neutrina k nám přicházejí vlastně z nitra všech hvězd. Tam, kde probíhá termojaderná syntéza, tam vznikají neutrina. Neutrina k nám přicházejí také z explozí supernov. Neutrina k nám přicházejí i z nitra Země, kde probíhá radioaktivní rozpad, který zahřívá nitro Země, těm se říká geoneutrina. A samozřejmě neutrina k nám také přicházejí z našich jaderných reaktorů a z urychlovačů. Kde se dají uměle vytvářet. Dokonce se dnes dělají takové experimenty, že se neutrina záměrně vytvoří v CERNu a posílají se pod zemí do Itálie do Gran Sasso, kde se potom detekují a zjišťuje se, jak se chovají.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Jak už Petr Kulhánek říkal, první Nobelova cena byla za neutrina udělena před 13 lety, v roce 2002.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Bylo to především za samotný fakt detekce neutrin za pomoci tetrachlorethylenu. Ale také za objev takzvaného neutrinového skandálu.

Petr KULHÁNEK, astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:

Existují určité modely, jak mají probíhat termojaderné reakce v nitru Slunce a z těchto modelů plyne zhruba, kolik těch slunečních neutrin by mělo přicházet na Zemi. A Raymond Davis se svými spolupracovníky, kteří udělali ten experiment v Jižní Dakotě v opuštěném zlatém dole hluboko pod zemí, najednou zjistili, že těch neutrin přichází podstatně méně, zhruba asi třetina. A v té době to bylo veliké překvapení. Uvažovalo se dokonce o několika alternativách. Například že termojaderné reakce v nitru Slunce probíhají úplně jiným způsobem, než si myslíme. Další alternativa byla, že zrovna v tuto chvíli ty termojaderné reakce vůbec neprobíhají, že to sluníčko nějak jakoby pohaslo a že my o tom zatím nevíme. To, že uvnitř probíhá termojaderná syntéza, je jeden fakt, ale ta energie z té termojaderné syntézy, než se předá na povrch Slunce, tak to trvá zhruba milion roků. Čili my tu informaci v elektromagnetickém záření máme o milion roků zpožděnou a pokavaď v tom nitru Slunce by teď termojaderná syntéza neprobíhala, tak my se to vlastně dozvíme za milion roků. Ale v těch neutrinech ta informace jde okamžitě, protože neutrina tou sluneční látkou projdou. Díky tomu teda se uvažovalo o tom, že by to Slunce mělo termojadernou syntézu v jakýchsi cyklech. Ale pak tady bylo další třetí vysvětlení, že by neutrina nemusela mít nulovou klidovou hmotnost, jak se uvažovalo do té doby a stačila by velmi malá nepatrná nenulová hmotnost, byť jednoho z těch druhů neutrin a znamenalo by to podle kvantové teorie jejich oscilace. To, že ta neutrina jsou směsicí tří hmotových stavů a my vlastně když se díváme na neutrino, tak máme jenom určitou pravděpodobnost, že to neutrino budeme lokalizovat jako elektronové, mionové nebo tauonové a ta pravděpodobnost osciluje. Naopak ta neutrina, která letí k nám od Slunce, by chvilku se chovala jako elektronová, chvilku jako mionová, chvilku jako tauonová a ten experiment Raymonda Davise byl citlivý jenom na ta elektronová neutrina, jenom na ten jeden jediný typ, což vlastně bylo vysvětlení toho neutrinového skandálu, které přišlo ale o mnoho, mnoho let později, až v roce 1998.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Konečně jsme tedy u objevu oscilace neutrin, se kterým je spjata letošní Nobelova cena za fyziku. Jak se tuto oscilaci podařilo zaznamenat?

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Důkaz o ní získaly hned 2 vědecké týmy, říká astrofyzik Petr Kulhánek. První z oceněných experimentů probíhal v Japonsku na detektoru Super-Kamiokande.

Petr KULHÁNEK, astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:

Je zhruba kilometr pod zemí, všechny ty detektory se umisťují pod zem, protože tím se odstíní ty ostatní částice, které jsou v tomto experimentu parazitní. A tady detekovali na tomto detektoru nikoliv neutrina sluneční, ale zejména neutrina atmosférická, to je další typ, o kterém jsme ještě nehovořili. To jsou neutrina, která mají původ vlastně v kosmickém záření. Když přiletí částice kosmického záření, může to být například velmi energetický foton nebo proton, tak narazí do horních vrstev atmosféry a ve výšce nějakých 30, 40 kilometrů při tom nárazu vznikne celý obrovský proud sekundárních částic, mezi kterými jsou různé mezony, kaony, ale také neutrina. A právě tato neutrina, atmosférická neutrina detekovali na tom zařízení Super-Kamiokande a detekovali jak na ta neutrina, která přicházejí z té výšky zhruba 40 kilometrů nad detektorem, tak neutrina, která vznikly v atmosféře na druhé straně Země. A ta neutrina, která vznikla na druhé straně Země, ta vlastně prošla také těch 40 kilometrů, ale potom celým tím zemským tělesem, což je nějakých 13, 14 tisíc kilometrů a tato neutrina už stihla zaoscilovat. Takže oni měřili směrovou závislost k poměru elektronových a mionových neutrin. A ten poměr těchto dvou typů neutrin byl jiný od těch, které přišly shora a jiný od těch, které přišly zdola. Z toho oni vypočetli, že opravdu dochází k oscilacím neutrin a že musí mít nenulovou klidovou hmotnost.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

K tomuto objevu tedy došlo v Japonsku. Druhý podobný experiment probíhal ve stejné době v Kanadě. Také on znamenal nakonec Nobelovu cenu.

Petr KULHÁNEK, astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:

Ta observatoř v Kanadě se nazývá Sudburská neutrinová observatoř. Ta je ve starém niklovém dole. Super-Kamiokande je ve starém zinkovém dole a Homestake, kde v 60. letech dělal první experimenty Raymond Davis, tak to byl starý zlatý důl. Ta Sudburská neutrinová observatoř byla trošičku jiná než Super-Kamiokande. Super-Kamiokande používali normální běžnou vodu k detekci neutrin a tady když přiletí neutrino, interaguje s jádry atomů, tak vznikají rychlé elektrony a miony. Ty za sebou táhnou kužel záření, kterému se říká Čerenkovovo záření a toto záření je pak chytáno na plášti té nádoby pomocí fotonásobičů. V Sudburské neutrinové observatoři to vypadá velmi podobně jako v Super-Kamiokande, ale místo obyčejné vody tady používají těžkou vodu a výsledkem je, že tento experiment není tak citlivý na atmosférická neutrina, ale je zase relativně velmi citlivý na sluneční neutrina. Takže v té Sudburské neutrinové observatoři téměř opakovali ty experimenty, které dělal Raymond Davis v 60. letech, chytali sluneční neutrina. A tady také zjistili, že neutrina oscilují. Ovšem ten experiment nebyl tak přímočarý, neměli nějaký poměr mezi elektronovými a mionovými neutriny. Tady se měřil poměr mezi elektronovými neutriny a všemi ostatními typy. Ale výsledek byl stejný. Zhruba ve stejné době jako v Japonsku i v té Kanadě v Sudburské neutrinové observatoři prokázali zcela jednoznačně, že neutrina oscilují a některé z neutrin tedy musí mít nenulovou klidovou hmotnost. Tady ten článek ale publikovali o něco později, až v roce 2001.


19. 12. 2015; radio.cz

Nejlepší robot na likvidaci požárů udělali gymnazisté z Prahy

Nejlepšího robota na likvidování požárů sestrojili Jan Bouček, František Hurt a Václav Volhejn z Keplerova gymnázia v Praze. Jejich tým s krkolomným názvem Lachslauchnudelauflauf vyhrál sedmý ročník Robosoutěže, kterou pořádá Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT). Finále soutěže se zúčastnilo 35 týmů nejen ze středních škol, ale také z pořádající Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Šestnáct nejlepších po základní části postoupilo do vyřazovacích bojů. Vysokoškoláci se tentokrát příliš neprosadili, nejlepší z jejich týmů vypadl ve čtvrtfinále.

Počítačově řízení roboti postavení z pokročilé stavebnice Lego museli v časovém limitu bez jakékoliv další pomoci eliminovat co nejvíce z 20 ohnisek požárů na hrací ploše. Bylo na ní náhodně rozmístěno 11 překážek.


19. 12. 2015; Právo

Nejlepší požární robot je z Prahy

Nejlepšího robota na likvidování požárů sestrojili Jan Bouček, František Hurt a Václav Volhejn z Keplerova gymnázia v Praze. Jejich tým s krkolomným názvem Lachslauchnudelauflauf včera vyhrál sedmý ročník Robosoutěže, kterou pořádá Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT).

Finále soutěže se zúčastnilo 35 týmů nejen ze středních škol, ale také z pořádající Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Počítačově řízení roboti postavení z pokročilé stavebnice Lego museli v časovém limitu bez jakékoliv další pomoci eliminovat co nejvíce z 20 ohnisek požárů na hrací ploše. Bylo na ní rozmístěno 11 překážek. Rozhodoval vždy součet dvou jízd.


18. 12. 2015; hw.cz

Bílá hůl dostane tlačítka, rodina pokyny. Situaci zhodnotí očima kamery

Spojit se s navigátorem, ověřit polohu a díky on-line přenosu obrazu dohledat zvonek na dveřích, zboží v regálu nebo ordinaci na poliklinice. S novou holí z ČVUT to již brzy nebude krok do neznáma, ale cesta správným směrem.

Všichni to známe. Ocitneme se v cizím městě a kudy teď. Vytahujeme telefon, něco letmých doteků, hurá, už jsme se chytli, a za pár okamžiků vyrážíme. Přesně opačně, leč správně. S prostorovou orientací sice občas bojujeme, ale vítězíme.

Vidět družice nestačí

To, co může představovat problém i pro vidícího člověka, řeší nevidomí jen s obtížemi, příp. se přes to nepřenesou vůbec.

Musí se totiž spoléhat na své „náhradní“ smysly, sluch a hmat. Pomůže klasická bílá hůl a od věci nejsou ani další pomůcky, např. radarová detekce překážek a jejich signalizace (třeba vibrací hole), zvukové majáky na křižovatkách, aktivní informační majáky nebo jen takové vodící pásy. Tím však možnosti moderní elektroniky teprve začínají.

Globální družicové navigační systémy GNSS v dopravě již zdomácněly, pozorujeme podporu ze strany digitálních fotoaparátů, ale to hlavní se odehrává v našich mobilech. Stávající systémy však mají jedno společné: taktně se předpokládá, že je uživatel ovládne pomocí displeje či klávesnice. Dále se uvažuje, že máme zajištěnu viditelnost dostatečného počtu družic. Auta jedou po silnicích s postačujícím „výhledem“ na oblohu, u osobních přístrojů zase můžeme na základě pozorování okolního terénu, zástavby apod. očekávanou kvalitu příjmu odhadnout, posoudit a změnou polohy docílit žádoucí přesnosti lokalizace. Bez očí se však neobejdeme.

Obdobnou situaci vidíme i v současném trendu mobilních komunikací, počínaje standardy 2. generace GSM až k současným systémům 4. generace LTE směřujících jednoznačně k inteligentním zařízením s vlastním OS. Žel i zde je jakýmsi standardem právě dotykový panel. Nevidomý se nemůže rozplývat nad jeho počtem bodů, pozorovacími úhly ani barvami. Překážky se nevychvalují, ty se musí zdolávat a na katedře telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze nejenže ví, jak na to, ale mají už i výsledky. Redakci HW serveru je přiblížil docent Jiří Chod.

Technika pomůže, člověk ještě více

Hledat úředníka v cizím městě a ještě se zavřenýma očima - koho by to lákalo? A co když budovu konečně najdeme, kdo se má v té hromadě pater a dveří vyznat? Základním požadavkem na systém bude jednoznačně bezpečnost uživatele, musí být připravena záložní spojení, nouzové postupy apod. „Technologie máme sice na výši, ale vše plně automatizovat pořád nedokážeme a bez lidské supervize se nakonec stejně neobejdeme,“ zdůrazňuje doc. Chod a pokračuje ve svém výkladu.

Většinu tras naštěstí můžeme rozdělit na dvě skupiny: běžnou, mnohdy krátkou a již zažitou - např. cesta na nákup a neznámou oblast, u které víme pouze výchozí bod a cílovou adresu - to je třeba ta cesta na úřad. Zatímco v prvním případě může navigační asistivní technologie vytvářet jakousi doplňkovou podporu, tak v případě druhém již bývá dálkový dohled nezbytný. Podporu však nemusíme požadovat celou cestu, většinou postačí předání klíčových informací, takže jeden pracovník Navigačního centra může klidně spolupracovat se skupinou 40 - 50 nevidomých.

Zní to hezky, ale otázka bude mnohem komplexnější a netýká se pouze samotné přesnosti navigace a zpracování map, ale i různých překážek na trase a jejich detekce. V neposlední řadě je též složitým problémem lidským.

„Vidět“ znamená šířit spoustu dat

Spojení mobilní komunikace s GNSS a uvedení do praxe není ničím novým. Vznik Navigačního střediska I. generace pracujícího v centrále SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR) se kupříkladu datuje k roku 2006, kdy bylo na ČVUT FEL v Praze Navigační středisko dokončeno a předáno k užívání. Počátkem roku dalšího přešlo do plného provozu 365 dní/rok, 12 h/den a takto pracuje až dodnes, kdy má hlášeno na 1 450 nevidomých. Středisko využívá přijímač GPS a modem GSM/EGPRS nesené nevidomým a jeho činnost můžeme vidět na obrázku.

Je zřejmé, že jsou posílána pouze základní data o poloze a to ještě pomocí, tehdejší době poplatné, sítě GSM/(E)GPRS. Nevidomý tedy nese samostatnou GPS jednotku, další hlasová a příp. nouzová komunikace je už pomocí standardního mobilu. Z hlediska uživatele je důležitý vývoj samotných jednotek - od speciální konstrukce až k nástupu pozdějších, průmyslově vyráběných zařízení a jejich zlepšující se komfort. Snad největší nevýhodou je, že systém pro lepší orientaci Navigačního centra nepřenáší obraz. Každopádně se osvědčil, v roce 2007 byl oceněn cenou Via Bona a stále je používán.

O takřka deset let později skloňujeme spíše 4G (LTE), v části České republiky alespoň 3G (UMTS) a to, spolu s novými vlastnostmi systémů GNSS, znamená i jiný přístup. A co je podstatné, rovněž rychlý přenos obrovského množství dat.

Když za sebou zavřeme

Základ nyní tvoří chytrý telefon s vlastním OS a přenos dat - navigační data, hlasová komunikace a přenos obrazu - může probíhat společně s jeho běžným používáním. To znamená, že nemalá část programového vybavení bude součástí samotné navigační jednotky a z hlediska ovládání se zjednoduší i obsluha ve středisku.

Systém se může dále rozvíjet, přibrat místo kamery ve smartphonu externí snímač (pozor, potřebujeme přenášet „správný“ záběr), ale také začlenit další služby, třeba externí výpočty polohy mimo procesor telefonu. Asistivní služby lze kromě toho zavést až na úroveň rodiny nevidomého. To pak znamená, že kromě profi středisek můžeme ovládání a kontrolu nechat třeba na partnerovi. Měl by však vidět, mít alespoň základní povědomí o současných technologiích a musí být ještě proškolen.

Další oblast, která se s novou platformou podstatně zjednodušila, je indoor navigace a začlenění nových prvků (např. RFID, využití AP nebo Wi-Fi jednotek v budově a znalosti jejich polohy) a jejich programového vybavení. Přitom už v základním provedení lze nyní navádět pomocí obrazu. To je velmi důležité nejenom uvnitř budov, ale třeba i při výběru zboží z regálu.

Navigace uvnitř budov je v podstatě samostatná oblast, řešili jsme ji taky a to řadou variant,“ vysvětluje doc. Chod. Funguje to, ale v cestě zatím stojí vyšší cena a také složitější instalace. Alespoň prozatím si tak při navádění musíme vystačit s výchozí kamerou. „V místech, kde se to vyplatí, např. v obchodním centru, systém tagů určitě použít umíme. Určíme polohu a nevidomému ji prostě řekneme. Napřed ale jedno, to druhé až pak,“ dodává nad výhledem do budoucna s úsměvem.

Hůlka zůstává, přibudou tlačítka

Základní pomůckou nevidomého je stále hůlka, jakési prodloužení prstu pro „ohmatání“ prostoru. Testy ukazují, že doplnění čidly, radary, reproduktory apod. nevidomému v klasické aplikaci, tak, jak byl vyškolen, spíše brání. Hůl proto obsahuje pouze nezbytné rozhraní s vlastním procesorem a vf komunikací, tlačítka, baterii a dle variant bude ještě osazeno piezo - např. k signalizaci, že se hůl dostala mimo dosah telefonu -, příp. vibrační motorek. Mikrofon lze používat z telefonu nebo lehké hands - free sady. Původní činnost každopádně elektronika neomezuje, třebaže korpus včetně baterie „něco“ váží.

Rozhraní je z pohledu nevidomého představováno sadou tlačítek spouštějících přes Bluetooth aplikace v telefonu. Komunikovat holi umožňuje Bluetooth Smart Modul BLE113(link is external) finských Bluegiga. Měří pouhých 15,75 x 9,15 x 2,1 mm, pracuje již od -40 °C, během nejhlubšího spánku si řekne jen o 500 nA a vzbudit se nechá během pár set mikrosekund. Na HW.cz jsme psali též BLE121LR: Bluetooth Smart a 450 metrů s jedním knoflíkovým článkem.

Uživatel nevidí, takže stisk kteréhokoli tlačítka bude potvrzen hlasovou informací, stejně tak i jakákoli komunikace, např. přihlášení do střediska. Obdobně je potvrzováno samotné a po zapnutí zcela automatické přihlášení k telefonu. Vyvolání jakékoli funkce vždy vyžaduje stisk potvrzovacího tlačítka, opět po hlasové výzvě. Důležitá je i hlasová informace o stavu napájení dostupná buď na vyžádání a nebo automatická v podobě hlášení při vybití baterie pod 25 %.

Komunikaci zajišťují mobilní sítě 2G - 4G, servery a Navigační centrum připojené přes TCP/IP. Návrh prošel řadou verzí a my se dále podíváme na dvě stěžejní, které byly postupně realizovány, testovány a připravují se do plného nasazení.

Stačí jich pět

Vše se bude odvíjet od ovládacích polí - jejich popis na obrázku definuje činnost, resp. aplikaci, která tím bude vyvolána. Rozdělení je zároveň ekvivalentní pohledu na plochu telefonu tak, jak jej vidí běžný uživatel. Výběr funkcí je výsledkem testů a požadavků nevidomých a lze jej samozřejmě měnit a rozšiřovat. Při testech se ukázalo, že počet tlačítek v jedné skupině může být max. pět a to proto, aby je šlo pohodlně obsáhnout prsty. Základ pak tvoří funkce pole B.

Osazení na slepecké holi může být dvojí. Po obvodu ji buď osadíme co největším počtem polí klávesnic, takže s ohledem na min. velikost jednotlivých kláves a výsledný průměr omezíme počet na čtyři (model 40 V04 HG24A15 T02) nebo hůl vybavíme pouze jedním polem tlačítek a vše další ošetříme multiplexováním (ozn. 24 V02 THORHAM T01).

Obě varianty mají své výhody i nevýhody. První je z pohledu nevidomého jednodušší na ovládání, ale nevýhodná při skládání hůlky. Druhá při složení zabírá prakticky stejný prostor jako hůl bez rozhraní, ale je podstatně náročnější na obsluhu méně zkušeného uživatele, jsou-li použity další funkce. Pro základní navigaci však bude nejvýhodnější.

Běžná váha slepecké hole závisí na její konstrukci - mohou být např. hliníkové, plastové, karbonové apod. Ty nejlehčí váží asi 150 g až 175 g, přičemž rozdíly jsou dány délkou hole, její koncovkou a také provedením držadla.

Nové provedení hole z ČVUT váží jako komplet, včetně rozhraní, okolo 217 - 220 g (24 V02 THORHAM T01), vícetlačítková verze 40 V04 HG24A15 T02 pak mezi 280 - 290 g. Korpus rozhraní zabere, dle typu plastu, v současném provedení 42 - 54 g a deska elektroniky 3 g. Klávesnice nalepená již na plošný spoj přidá 4,5 g a baterie dalších 3,8 - 3,9 g. Zbytek rozdílu ve váze má na svědomí vypínač, konektory a rovněž kabely.

Vydrží půl dne

Baterie typu Li-Po má kapacitu 160 - 180 mAh a díky spotřebě hole pod 9 mA zatím ustojí až 16 hodin provozu, deset však určitě. Současný konektor vystřídá mikro USB a ve druhé variantě pak dobíjení bezkontaktní. Další otázku tvoří samotná baterie telefonu. Některé přístroje totiž mají při příjmu GNSS a přenosu dat kapacitu baterie „nebezpečně“ nízkou. Kromě toho nesmí hůlka selhat ani hluboko pod bodem mrazu. Už aby se letošní zima „umoudřila“ a nechala vývojáře otestovat i tyto limitní stavy.

Samotná konstrukce pouzdra, resp. kombinace pouzdro / nástavec nahrazující původní držadlo, vzniká na 3D tiskárně. „V budoucnu se pak počítá buď s plastovou variantou vyráběnou vstřikováním a nebo Al variantou s protlačováním. Změn ještě dozná i samotná konstrukce,“ vypočítává doc. Chod. Elektronika půjde lépe osadit a líbit by se mohla i v servisu.

Chrání člověka i jeho data

Praktické nasazení zahrnuje řadu kroků, přičemž některé z nich, např. příprava trasy, mohou být realizovány i bez aktivace účastníka. Z celého procesu pro ilustraci zmiňujeme přihlášení do střediska, výběr uživatele, zaměření jeho polohy, přenos hlasu či obrazu nebo generování trasy. Obrazové informace systém dodává coby fotografie JPG s frekvencí volitelnou jak uživatelem, tak automaticky dle kvality připojení až do 30 obr./s.

Důraz je kladen nejenom na bezpečnost uživatele, ale též na max. ochranu předávaných informací s cílem zamezit vytvoření „Orwellovského světa“. Také z těchto důvodů jsou některé operace, např. přenos obrazu, spustitelné pouze uživatelem a nikoli navigačním střediskem. Systém bude rovněž provázán s IMEI.

Připojení zdarma

Projekt se aktuálně nachází v závěrečné etapě, ve které probíhá intenzivní testování prototypů s nevidomými uživateli a následná úprava na základě zpětné vazby. Pokud vše půjde hladce, mohli bychom spatřit první hole na ulicích již ve druhém čtvrtletí roku 2016. Pro zájemce budou připravena školicí centra v Praze a Brně a následně obdrží nové SIM karty s bezplatným datovým připojením od T-Mobile.

Zbývá ještě dořešit několik věcí. Svou hůl může nevidomý pochopitelně „upgradovat“, ale doc. Chod se kloní spíše k dodávkám celých kompletů, nejlépe i s telefonem. To je však dosti citlivá otázka, hlavně kvůli preferencím uživatelů, na které, tak jako tak, čeká ještě školení. Ověřit by se zde mělo i fungování aplikace na konkrétních zařízeních, jinak „hrozí“ nový telefon. Protichůdné požadavky? Zcela nepochybně. A nebude jich málo.

Vidíme to na brýle

V plánu jsou rovněž speciální brýle tvořící bezdrátově připojenou jednotku s kamerou, sluchátky a mikrofonem pro lepší využívání obrazu. Vedle bezkontaktního nabíjení samotné hole se proslýchá též něco o detekci aktivity či volného pádu nebo jen takovém SOS tlačítku.

„Problém může být, a také často byl, i v oblastech ve kterých nepředpokládáte problém žádný. I když máte za zády super tým lidí, špičkové programátory a návrháře a máte odpovídající stroje na osazení, 3D tisk atd., tak jste často docela překvapen. Příkladem může být chyba ve firmware nejmenovaných telefonů týkající se Bluetooth, díky které vám reakce na událost někdy přijde a někdy ne. Dá se to dobře hledat,“ uzavírá s lehkou ironií doc. Chod.


17. 12. 2015; Scienceworld.cz

Zítra bude finále oblíbené robosoutěže – v hašení požárů

Oblíbená studentská Robosoutěž letos oslaví 7. rok svého trvání. Finálový zápas robotů postavených studenty ze stavebnice Lego Mindstorms, se uskuteční 18. prosince od 12.00 hodin v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí 13.

tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT

Roboty do finálové soutěže sestavili studenti ČVUT v Praze v rámci předmětu Roboti bakalářského programu Kybernetika a robotika. Ti budou soupeřit s nejúspěšnějšími týmy ze středních škol, které postup vybojovaly ve finálových předkolech.

V minulých ročnících řešili studenti zadání úloh Bludiště, SUMO, Balancování s míčkem, Mobilní most, Sbírání míčku a PAC-MAN. V letošním roce je pro roboty připraven úkol Požární zásah. Soutěžící musí sestavit a naprogramovat robota tak, aby v časovém limitu samostatně bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, bluetooth či jiných komunikačních kanálů) eliminoval co nejvíce ohnisek požárů. O vítězství rozhoduje větší počet eliminovaných ohnisek požáru. Ty budou odpovídat počtu získaných bodů.

Organizátor soutěže Ing. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky k letošnímu zadání úlohy říká: "Jako každý rok jsme se i letos snažili přijít v soutěži s nějakým novým, neotřelým, ale náročným úkolem. Naším cílem bylo vymyslet pro studenty takovou úlohu, která by je nejen bavila, ale která by byla také edukativní a divácky atraktivní. Samotná technická realizace a herní strategie je pak plně v režii studentů. Jsem velice mile překvapen, kolik zajímavých přístupů k řešení studenti vymysleli, a také mě nesmírně těší stále narůstající zájem o Robosoutěž."

Soutěž je veřejná a jsou na ni zváni příbuzní, spolužáci a přátelé soutěžících a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Vítáni jsou také zástupci médií.

Podrobnosti o letošním zadání, seznam přihlášených týmů a další informace jsou k dispozici na stránce www.robosoutez.cz

Fotografie a videa z finálového zápasu budou zveřejněny na www.facebook.com/robosoutez


16. 12. 2015

Ink-and-Ray: Metoda pro 3D rekonstrukce z ručních kreseb

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinuli metodu Ink-and-Ray, která umožní dodat stávajícímu "plochému" kreslenému filmu vzhled běžný pro 3D animace.

tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze

Metoda Ink-and-Ray je výsledkem několikaletého výzkumu týmu doc. Daniela Sýkory. Jejím hlavním cílem bylo maximálně zjednodušit pracovní postup, který by umožnil rychlé dodání informace o hloubce do ručních kreseb.

Metoda využívá faktu, že na rozdíl od počítačů je díky znalosti kontextu pro člověka 3D interpretace ručně kresleného obrázku velmi snadným úkolem. Postup navržený vědci z ČVUT umožní tuto klíčovou interpretaci počítači dodat jen pomocí několika málo jednoduchých anotací.

Celý postup je založen na optickém klamu - basreliéfu, využívaném v sochařství. Ten zachovává pro člověka podstatné relativní vztahy v hloubce obrazu, ale nevyžaduje zachování proporcí ve směru rovnoběžném s pohledem diváka. Toto zjednodušení výrazným způsobem redukuje počet ručních zásahů, přičemž ale neovlivňuje kvalitu výsledného stínovaného obrazu.

Proces je formulován jako sekvence několika optimalizačních úloh, pro jejichž řešení byl, mimo jiné, využit i algoritmus GridCut, který umí nalézt minimální řez v grafu nejrychleji na světě. Tento algoritmus rovněž vyvinul tým doc. Sýkory a byl patentován v USA. Díky němu lze dosáhnout rychlé odezvy a umožnit tak výtvarníkům dodávat hloubku do ručních kreseb interaktivně.

Bližší Informace o metodě Ink-and-Ray jsou k dispozici na stránce: http://dcgi.fel.cvut.cz/home/sykorad/ink-and-ray

Informace o algoritmu GridCut lze nalézt na stránce:

http://www.gridcut.com/

http://www.scienceworld.cz/aktuality/ink-and-ray-metoda-pro-3d-rekonstrukce-z-rucnich-kreseb/


16. 12. 2015; chip.cz

Zjednodušené 3D animace

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinuli metodu Ink-and-Ray. Ta umožní dodat stávajícímu „plochému“ kreslenému filmu vzhled běžný pro 3D animace.

Na katedře počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vznikla unikátní metoda umožňující 3D rekonstrukce z ručních kreseb. Metoda Ink-and-Ray je výsledkem několikaletého výzkumu týmu doc. Daniela Sýkory. Jejím hlavním cílem bylo zjednodušit pracovní postup, který by umožnil rychlé dodání informace o hloubce do ručních kreseb.

Metoda využívá faktu, že na rozdíl od počítačů je díky znalosti kontextu pro člověka 3D interpretace ručně kresleného obrázku velmi snadným úkolem. Postup navržený vědci z ČVUT umožní tuto klíčovou interpretaci počítači dodat jen pomocí několika málo jednoduchých anotací. Celý postup je založen na optickém klamu - basreliéfu, využívaném v sochařství. Ten zachovává pro člověka podstatné relativní vztahy v hloubce obrazu, ale nevyžaduje zachování proporcí ve směru rovnoběžném s pohledem diváka. Toto zjednodušení výrazným způsobem redukuje počet ručních zásahů, přičemž ale neovlivňuje kvalitu výsledného stínovaného obrazu.

Proces je formulován jako sekvence několika optimalizačních úloh, pro jejichž řešení byl, mimo jiné, využit i algoritmus GridCut, který umí nalézt minimální řez v grafu nejrychleji na světě. Tento algoritmus rovněž vyvinul tým doc. Sýkory a byl patentován v USA. Díky němu lze dosáhnout rychlé odezvy a umožnit tak výtvarníkům dodávat hloubku do ručních kreseb interaktivně. Bližší Informace o metodě Ink-and-Ray jsou k dispozici ZDE.

16.12.2015 - Scienceworld.cz


16. 12. 2015; zive.cz

Vítěz ACM SPY: Pavol Žilecký a jeho algoritmus pro Cykloplánovač

Šestý ročník soutěže ACM SPY o nejlepší IT diplomovou práci roku 2015 zná svého vítěze. Je jím diplomový projekt s názvem Multikriteriální cykloplánování s rozšířenou reprezentací křižovatek studenta Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učenítechnického v Praze Pavola Žileckého. Tento projekt navíc získal i cenu veřejnosti a v letošním ročníku je tedy dvojnásobným vítězem. Do finále se kromě něj probojovalo dalších osm projektů z celkového počtu 1 881 obhájených IT diplomových prací.

Mobilní aplikace Cykloplánovač dokáže podle zadaných kritérií nalézt vhodnou trasu jak pro sportovní jízdu, tak pro cestu do práce. Ve výpočtu cesty zohledňuje vlastnosti povrchu, profil terénu, potřebný čas k dosažení cílového bodu a mnoho dalších specifik. Pavol Žilecký se na tvorbě aplikace podílel právě vývojem výpočtu možných tras. Algoritmus pak vyhodnotí několik tras, které vzhledem k zadaným kritériím nejlépe odpovídají požadavkům uživatele.

"Pokud lidem vytvoříte dobré podmínky, je podle některých výzkumů 60 % populace ochotno dojíždět do práce na kole. Jedním z problémů, se kterými se setkávají, je právě plánování cesty. Tuto aplikaci považujeme za nástroj pro překročení bariéry, aby lidé ve městech mohli právě kolo využívat k přepravě ve větší míře," říká o projektu Ing. Pavol Žilecký, vítěz 6. ročníku soutěže ACM SPY.

Kromě hlavní ceny byla udělena také cena společnosti Red Hat, kterou získal Tomáš Milata s prací Grafický editor pro konfiguraci struktury úloh v rámci Java EE 7 Batch API, cena CZ.NIC, kterou získal Ondřej Klejch, Vývoj cloudové platformy pro automatické rozpoznávání řeči. Odbornou cenu IT novinářů získal Adam Babinec s projektem monitoringu pozemní dopravy z leteckých videí.

"Autor práce navrhl algoritmus vícekriteriální optimalizace trasy, který vylepšuje známé postupy s velmi dobrými praktickými výsledky. Práce je postavena na kvalitní rešerši existujících přístupů, v samotném návrhu algoritmu a jeho realizaci přináší hodnotné poznatky. Celá práce je zpracována na vysoké úrovni a splňuje veškeré požadavky na vítěze soutěže," uvedl doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc., děkan FIT VUT v Brně a předseda poroty soutěže ACM SPY.

"Pavol Žilecký představil projekt s obrovským potenciálem. Z našeho pohledu je stěžejní nejen samotná myšlenka, ale také možnosti jejího dalšího rozvoje. Prozatím je aplikace využitelná ve 25 českých městech, myslím si však, že další města, třeba i ze zahraničí, budou brzy přibývat," uvedl Tomáš Krátký, Products and Services Director ve společnosti Profinit.

Výsledné pořadí finálových prací:

1. Pavol Žilecký, ČVUT FEL v Praze

Plánovač tras pro cyklisty, který umí pracovat také s nutnými manévry na složitých křižovatkách a zakomponovat je do celkového výpočtu trasy (Cykloplánovač).

2. Adam Babinec, VUT FIT v Brně

Monitorování dopravy za pomoci leteckých videí dokáže dávat rychlou zpětnou vazbu na provoz a může se stát novou metodou řízení pozemního provozu.

3. Petr Vévoda, UK MATFYZ v Praze

Návrh algoritmu pro simulaci přenosu světla v médiích, využitelný například pro fotorealistické vykreslení scény.

4. Patrik Polatsek, STU FIIT v Bratislavě

Jak funguje lidská vizuální pozornost? Projekt navrhuje časoprostorový model umožňující predikci s využitelností především v robotice, medicíně, ale také například marketingu.

5. Jiří Nádvorník, ČVUT FIT v Praze

Nástroj pro inkrementální (postupnou) fotometrickou přehlídku oblohy umožňuje vyhodnocovat světelné křivky objektů z astronomických dat původně k tomu neurčených.

6. Magdalena Metlická, VŠB-TU FEI v Ostravě

Návrh na vylepšení používaných algoritmů pro řešení plánovacích problémů, který výrazně urychlí jejich řešení.

7. Katarína Furmanová, MU FI v Brně

Nové techniky pro porovnávání 3D modelů obličejů využitelné pro medicínu, antropologický výzkum, ale také bezpečnostní složky a autorizační software.

8. Štefan Bocko, UPJŠ PF v Košicích

Webový asistent pro zjednodušení laboratorní práce při procesu vyhodnocování relevantních dat z experimentů.

9. Jozef Vasilko, TU FEI v Košicích

Tvorba algoritmu, který pomůže teleskopu umístěnému na Mezinárodní vesmírné stanici s analýzou částic s ultravysokou energií.


16. 12. 2015; zive.cz

IT diplomka roku řeší plánování tras městem pro jízdu na kole

Letos se konal už 6. ročník soutěže ACM SPY o nejlepší diplomovou práci z oblasti IT. Vítězem se stal Pavol Žilecký se svým projektem plánovače tras pro cyklisty. Jeho cykloplánovač je unikátní tím, že zohledňuje i výškový profil cesty, povrch či složitost manévrů na křižovatkách. Má motivovat k tomu, aby lidé více používali kolo jako dopravní prostředek ve městě.

Soutěž je otevřená pro studenty všech českých a slovenských univerzit, přičemž letos bylo přihlášeno 1 881 prací. Vítěz si ocenění zasloužil nejen za nápad, který řeší praktický problém, ale především za jeho řešení. „Autor práce navrhl algoritmus vícekriteriální optimalizace trasy, který vylepšuje známé postupy s velmi dobrými praktickými výsledky,“ uvedl doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc., děkan FIT VUT v Brně a předseda poroty soutěže ACM SPY.

Cykloplánovač Pavola Žileckého zvítězil jak v hodnocení odborné poroty, tak v hlasování veřejnosti. Do finále se dále dostaly například diplomové práce týkající se monitorování dopravy prostřednictvím leteckých videozáznamů nebo třeba algoritmus pro simulaci přenosu světla, který lze využít pro fotorealistické vykreslení scén atp.


16. 12. 2015; Lidové noviny

Roboti soutěží v hašení požárů

Finálový zápas robotů postavených studenty ze stavebnice Lego Mindstorms proběhne tento pátek od 12 hodin na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí 13. Je to už sedmý ročník oblíbené studentské robosoutěže, tentokrát je zadánímpro roboty uskutečnit požární zásah.

Roboty do finálové soutěže sestavili studenti v rámci předmětu roboti, který je součástí bakalářského programu. Soupeřit budou s nejúspěšnějšími týmy ze středních škol, které postup vybojovaly ve finálových předkolech. Vminulých ročnících sestavovali studenti například roboty schopné projít bludištěm, účastnit se zápasu sumo či sbírat míčky. Letos museli sestavit a naprogramovat robota tak, aby v časovém limitu samostatně, bez jakékoliv další pomoci či bez dálkového ovládání eliminoval co nejvíce ohnisek požáru. Nejde samozřejmě o skutečné hašení, roboti jsou malí, hodnotí se však jejich konstrukce a kvalita programu.

Další podrobnosti jsou na stránce www.robosoutez.cz.


16. 12. 2015; Týdeník Školství

Krátce

18. prosince

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT proběhne finálový zápas sedmého ročníku Robosoutěže.

Studenti se svými roboty budou mít za úkol požární zásah.


15. 12. 2015; href="http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=413013

">parlamentnilisty.cz

Na ČVUT vyvinuli unikátní metodu, která umožní dodat stávajícímu "plochému" kreslenému filmu vzhled 3D animace

Na katedře počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vznikla unikátní metoda umožňující 3D rekonstrukce z ručních kreseb.

Metoda Ink-and-Ray je výsledkem několikaletého výzkumu týmu doc. Daniela Sýkory. Jejím hlavním cílem bylo maximálně zjednodušit pracovní postup, který by umožnil rychlé dodání informace o hloubce do ručních kreseb.

Metoda využívá faktu, že na rozdíl od počítačů je díky znalosti kontextu pro člověka 3D interpretace ručně kresleného obrázku velmi snadným úkolem. Postup navržený vědci z ČVUT umožní tuto klíčovou interpretaci počítači dodat jen pomocí několika málo jednoduchých anotací.

Celý postup je založen na optickém klamu - basreliéfu, využívaném v sochařství. Ten zachovává pro člověka podstatné relativní vztahy v hloubce obrazu, ale nevyžaduje zachování proporcí ve směru rovnoběžném s pohledem diváka. Toto zjednodušení výrazným způsobem redukuje počet ručních zásahů, přičemž ale neovlivňuje kvalitu výsledného stínovaného obrazu.

Proces je formulován jako sekvence několika optimalizačních úloh, pro jejichž řešení byl, mimo jiné, využit i algoritmus GridCut, který umí nalézt minimální řez v grafu nejrychleji na světě. Tento algoritmus rovněž vyvinul tým doc. Sýkory a byl patentován v USA. Díky němu lze dosáhnout rychlé odezvy a umožnit tak výtvarníkům dodávat hloubku do ručních kreseb interaktivně.

Bližší Informace o metodě Ink-and-Ray jsou k dispozici na stránce: http://dcgi.fel.cvut.cz/home/sykorad/ink-and-ray

Informace o algoritmu GridCut lze nalézt na stránce:

Informace o výzkumu katedry počítačové grafiky a interakce jsou k dispozici na http://dcgi.fel.cvut.cz/publications


11. 12. 2015; Chip

Navigace nevidomých

Navigace nevidomých

Odborníci z ČVUT vyvinuli řešení pro navigaci nevidomých, založené na speciální bílé holi propojené s telefonem. Využívá GPS pro určení polohy nevidomého a rukojeť hole tvoří rozhraní s ovládacími tlačítky - pomocí nich lze hůl propojit s telefonem a s navigačním portálem. Nevidomý si před cestou ven zvolí, zda mu bude s orientací vzdáleně pomáhat pracovník centra, nebo někdo z jeho blízkých. Kdykoliv se pak může s navigátorem telefonicky spojit a ověřit si svou polohu, díky možnosti on-line přenosu obrazu z kamery telefonu.


11. 12. 2015; CT24.cz

Ministerstvo vnitra plánuje do dvou let očipovat všechny občanské průkazy

Občanský průkaz s čipem by měl podle plánu ministerstva vnitra do dvou let vlastnit každý Čech. Nyní je tato varianta dokladu volitelná, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale vyzval šéfa resortu Milana Chovance (ČSSD) k vypracování příslušné předlohy. Karta by měla mít řadu funkcí a otevřít cestu k další elektronizaci veřejné správy.

Lidé si mohou o občanský průkaz s čipem na úřadech žádat od ledna 2012. Zaplatí za něj pětistovku. Nemají o něj ale téměř žádný zájem. "Vydají se zhruba 2 až 3 tyto průkazy měsíčně," říká mluvčí Městského úřadu Prahy 7 Martin Vokuš.

Čip na průkazu se totiž dá použít pouze k elektronickému podpisu, další účely zatím neplní. Kartu s čipem tak vlastní necelých 30 tisíc lidí. "Bylo slíbeno, že bude obsahovat třeba i průkaz pojištěnce, průkaz do knihovny a parkovací kartu," připomíná Lukáš Vojtěch z Elektrotechnické fakulty ČVUT.

"Na tom, aby tady byla jednotná elektronická identita občana, bychom měli pracovat jako vláda a měli bychom takový systém připravit," uvedl premiér na jaře tohoto roku. Ministerstvo vnitra na záměru pracuje. Plánuje, že očipovaný doklad bude od roku 2017 povinný. A bude zadarmo.

Čip ušetří cestu na úřad

"Na čipu bude takzvaný autentizační certifikát, který bude sloužit ke vzdálené identifikaci občana vůči portálům veřejné správy," vysvětluje mluvčí ministerstva Martina Němcová. Ověřování totožnosti má být jednodušší, provést by šlo nejen přímo na úřadě, ale i na dálku. Lidé by tak mohli dokumenty podávat z domova a nemuseli by vážit cestu na úřad.

Odborníci zdůrazňují nutnost systém dobře zabezpečit. "Pokud by to bylo čitelné na větší vzdálenost nebo se tam dostaly informace, které tam být nemají, tak to může být poměrně problematické," soudí internetový publicista Daniel Dočekal. Aby byl občanský průkaz s čipem povinný, musí nejdřív nové příslušné zákony projít celým legislativním procesem.

Fakta

Nejrozvinutější elektronické průkazy v Evropě

V Belgii je vůbec nejvíce vydaných elektronických průkazů v Evropě, doklad má povinně každý občan a musí jej mít stále u sebe. Belgický občanský průkaz (e-ID čili BelPIC) shromažďuje osobní údaje v čipu a implicitně obsahuje dva speciální digitální certifikáty - jeden pro prokazování totožnosti, druhý pro elektronické podpisy. Tyto funkce je možné vypnout. Karta slouží jako pas do řady zemí včetně Egypta nebo Turecka.

Belgická vláda poskytuje svým občanům stovky veřejných služeb, v nichž svůj elektronický průkaz použijí, například aplikaci "Policie na webu", skrze niž mohou lidé komunikovat s lokálními strážníky a nahlašovat jim krádeže či jiné delikty. Na kartičku si lze koupit i permanentku na fotbalový stadion. Belgičané ale nejraději využívají možnost on-line odevzdání daňového přiznání.

Cílem elektronických průkazů v Rakousku je umožnit snadný přístup k veřejným službám. Karta občana (Bürgerkarte) je nepovinná a zdarma. Rakušané mohou svou kartou elektronicky prokázat totožnost a podepisovat různé dokumenty včetně smluv nebo úředních listin, využijí ji při výpisech z trestního rejstříku nebo styku s pojišťovnou.

Elektronické v Rakousku nejsou jen občanské průkazy, ale celá řada dalších chytrých kartiček z veřejného i soukromého sektoru - poskytují je banky, zdravotnická zařízení nebo univerzity. Rakouský systém je unikátní tím, že se snaží kooperovat i s elektronickými průkazy občanů jiných států.

V Estonsku jsou elektronické průkazy (ID-kaart) v provozu od začátku třetího tisíciletí. Předtím v zemi žádné povinné karty nebyly, nyní je Estonci mít musí, není ale stanovena žádná pokuta pro ty, kteří tak nečiní. Kromě digitální identifikace mají i funkci elektronického podpisu, který je mandatorní - nejde zrušit. Součástí je i unikátní e-mailová adresa, skrze niž je zprostředkován kontakt s úřady. Neslouží ovšem jako klasický e-mailový klient, lidé si nechají zprávy přesměrovat do své osobní pošty. Karta umožňuje účastnit se po internetu voleb.

Estonsko nestanovilo žádné restrikce pro užití průkazu v soukromém sektoru. Každá firma tak může vytvořit aplikaci, která bude elektronické údaje na kartě požadovat. Možnost využívají zejména banky. Estonci také nepotřebují kartičku zdravotního pojištění, její roli ID průkaz zastane. Když řídí, nemusí mít u sebe ani řidičský průkaz.

V Norsku je situace s průkazy totožnosti složitá. Žádná oficiální povinná státní karta neexistuje, namísto toho je zde několik nepropojených elektronických identifikačních systémů, jeden z nich (MinID) sponzoruje vláda. Je dobrovolný a poskytuje přístup ke zhruba 200 službám z daňových, zdravotnických, vzdělávacích a sociálních oblastí. Především z důvodu on-line plnění daňových přiznání si průkaz k roku 2012 obstaraly téměř 3 miliony Norů.

Německé občanky v mikrovlnce

Zprávy o sledování digitální a telefonické komunikace Evropanů Národní bezpečnostní agenturou (NSA) Spojených států způsobily na starém kontinentu neklid. Německé sociální sítě hýří radami, jak se špehování nejen ze strany amerických tajných služeb vyhnout. Od roku 2010 jsou v Německu všechny vydávané občanské průkazy elektronické, s čímž se především mládež neztotožňuje. Mladí Němci tak rebelii proti establishmentu sytí tím, že čip v průkazu nechají zničit v mikrovlnné troubě, jak radí jeden z videomanuálů. Ten na kanálu YouTube zhlédlo už 350 tisíc lidí.


11. 12. 2015; ČT1

Zavádění občanských průkazů s čipem

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Občanský průkaz s čipem by měl podle plánu ministerstva vnitra do dvou let vlastnit každý v zemi. Doposud je tato varianta volitelná. Premiér Bohuslav Sobotka ale vyzval Milana Chovance k vypracování příslušné předlohy. Karta by měla otevřít cestu k další elektronizaci veřejné správy.

Anna RACKOVÁ, redaktorka:

S čipem, nebo bez něj, na první pohled není mezi průkazy skoro žádný rozdíl. Vyrobit ten první ale trvá déle a měl by umět víc.

osoba:

Tak probíhá autentizace a personalizace čipového modulu, který nese teda určité informace.

Anna RACKOVÁ, redaktorka:

O občanské průkazy s čipem si lidé můžou na úřadech žádat od ledna 2012. Zaplatí za něj pětistovku. Zatím o to ale nemají téměř žádný zájem.

Martin VOKUŠ, mluvčí, Městský úřad Praha 7:

Vydají se zhruba dva, tři tyto průkazy měsíčně.

Anna RACKOVÁ, redaktorka:

Čip na průkazu se totiž teď dá použít pouze k elektronickému podpisu. Další funkce ale zatím nejsou k dispozici. Kartu s čipem vlastní necelých třicet tisíc lidí.

Lukáš VOJTĚCH, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze:

Tam bylo slíbeno, že bude obsahovat i třeba kartu pojištěnce, průkaz do knihovny, parkovací kartu.

Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ /březen 2015/:

Na tom, aby tady byla jednotná elektronická identita občana, tak na tom bychom měli pracovat jako vláda a měli bychom takový systém připravit.

Anna RACKOVÁ, redaktorka:

Podle plánu ministerstva vnitra bude od roku 2017 průkaz s čipem povinný. Pak bude taky zadarmo.

Martina NĚMCOVÁ, mluvčí, Ministerstvo vnitra:

Na čipu bude takzvaný autentizační certifikát, který bude sloužit ke vzdálené identifikaci občana vůči portálům veřejné správy.

Anna RACKOVÁ, redaktorka:

Ověřování totožnosti má být jednodušší. Lidé by tak mohli dokumenty podávat z domova bez cesty na úřad. Někteří odborníci ale zatím mluví o nevyužité příležitosti a taky nutnosti systém dobře zabezpečit.

Daniel DOČEKAL, internetový publicista:

Pokud by to třeba bylo čitelné na nějakou větší vzdálenost nebo se tam dostaly informace, které tam být nemají, tak to může být poměrně problematické.

Anna RACKOVÁ, redaktorka:

Aby byl občanský průkaz s čipem povinný, musí nejdřív nové zákony projít celým legislativním procesem. Anna Racková, Česká televize.


10. 12. 2015; Květy

České vynálezy 2015 aneb nápady pro lepší život

Každý rok se v naší zemi urodí pár opravdu zajímavých vynálezů. Od těch, které nám mohou zachránit život, až po nápady, jež přinesou spíš zábavu. Ohlédli jsme se za rokem 2015 a přinášíme vám několik spíš praktických a okamžitě využitelných vynálezů z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Je to samozřejmě jen výběr, v České republice se jich zrodilo mnohem víc. Ale i tahle ochutnávka dá zběžnou představu o šíři umu našich vědců a konstruktérů.

Moudrá cyklonavigace

Inteligentní navigaci pro cyklisty vyvinuli na pražském ČVUT. "Zatím je k dispozici pro 25 českých měst a Bratislavu," říká mluvčí ČVUTLibuše Petržílková. "Po zadání začátku a konce cesty systém nabídne několik různě obtížných alternativ cesty. Navigace neslouží jen cyklistům - o jejich výletech podává informace navštíveným městům, která tak získávají podklady pro další plánování cyklostezek." V budoucnu bude navigace rovněž nabízet optimální spojení na městskou hromadnou dopravu.

Napřed psi, pak lidé

Přelomová vakcína proti borelióze se od příštího roku bude podávat psům a od roku 2017 také lidem. V současné době žádná podobná na trhu není a borelióza se léčí pouze antibiotiky. Dlouho očekávanou vakcínu vyvinul Výzkumný ústav veterinárního lékařství Brno a firma Bioveta Ivanovice na Hané.

Vidí za každou zeď

Pardubickou Retiu už před několika lety proslavil systém ReTWis 4.3, díky němuž lze vidět až 20 metrů za pevnou překážku, třeba cihlovou zeď. Systém měl úspěch, prodalo se několik desítek kusů (cena jednoho je něco přes milion korun).

Před několika dny však byl uveden jeho nástupce - světově unikátní ReTWis 5. "Mezi čtyřmi firmami světa, které podobná zařízení vyrábějí, je to naše svými parametry jednička," říká vedoucí obchodu Retie Radim Šikl. "Nový systém má oproti starému poloviční rozměry i váhu, ale ,dohlédne‘ až na vzdálenost 40 metrů. Tím se stává neocenitelným pro hledání lidí v závalech, při policejních akcích či dlouhodobém sledování zájmových prostor (přístroj má paměť a dá se napojit do webové sítě). V poslední době nabyly na důležitosti i hraniční kontroly nelegálních migrantů; zařízení bez problémů ,prosvítí‘ každý kamion (pokud není oplechovaný)."

Zásluhou unikátního pardubického systému Ultra Wide Band (velmi široké pásmo) dokáže tento radar zachytit i psy a jiné menší tvory. Zajímavé je, že reaguje na pohyb a dech - když osoba za zdí znehybní a zadrží dech, na okamžik z displeje zmizí.

"Předešlý systém jsme prodávali hlavně do Asie a Afriky, o současný je vzhledem ke geopolitické situaci největší zájem v Evropě; tady nás ale dobré prodeje vlastně moc netěší," dozvídáme se. Ani jedna verze ReTWisu zatím není uvolněná pro prodej soukromníkům - u pětky už se ale o tom uvažuje.

Vmžiku prozkoumá tekutiny

Skvělou pomůckou pro bezpočet uživatelů je nanopotenciostat pro analýzu biologických a chemických látek v kapalinách, jehož autorem je docent Jiří Háze z VUT Brno. Přístroj měří přítomnost a množství biologicky a toxicky významných látek v kapalinách. "V porovnání s konkurencí je miniaturní (asi 20x menší), v terénu vlastně slouží jako přenosná diagnostická laboratoř," vysvětluje Jiří Háze. "Zvládne analýzy krve, moči a potu, změří obsah toxických látek (pesticidů aj.) například ve spodních vodách." Zařízení umožňuje sledovat chemické a biochemické děje v kapalinách a průběžně je vyhodnocovat - v řadě situací to může být neocenitelný pomocník. Přímo v terénu například dokáže vyhodnotit kvalitu vody dodávané jako pitná a určit, zda je opravdu nezávadná: to se může hodit každou chvíli. Brzdím jako tramvaj

S nečekaným nápadem přišel bývalý ostravský policista Milan Bělka. Jeho nádoba se sypkou protiskluzovou směsí by se montovala před přední kola automobilů. "Jde o jednoduché a levné řešení potíží na náledí, vyjde zhruba na pět tisíc korun," říká autor. Při testech tohle zařízení zkracuje brzdnou dráhu na ledu o třetinu!

Slunce zničí varroázu

Revoluci v boji proti smrtící chorobě včel - varroáze - přinesl termosolární úl, vynález Romana Linharta ze Střední zemědělské školy v Chrudimi. Velkou výhodou jeho řešení je fakt, že zcela vynechává chemii. Zjednodušeně řečeno je třeba najít dost teplý den a za pomoci skleněných dílů vyhřát úl na teplotu vyšší než 40 stupňů, při níž přenašeč varroázy, kleštík včelí, začíná hynout. Opakovaná "solární léčba" prý dokáže kleštíky z úlů zcela vymýtit. Metoda má i své kritiky - určitě však skýtá velké naděje.

Zapomeňte na kliky

Podobně praktický se snad ukáže být vynález, se kterým přišla přeloučská pobočka firmy Kiekert. Motoristé a hlavně designéři automobilů teď zavyjí nadšením: jsou to elektrické bezklikové(!) zámky na dveře vozů. Při svém předvedení na ženevském autosalonu vzbudily nadšení odborníků - o to větší, že firma Kiekert zatím neprozradila princip, na kterém její zámky pracují.

Napůl bosí, napůl obutí

Hitem crowdfundingového sektoru je projekt Skinners - boty do kapsy. Zrodil se během dovolené Petra Procházky v Norsku, kde ho dost otrávilo, že polovinu zavazadel zabíraly boty. Jde vlastně o jakousi úpletovou botu s odolnou několikavrstvou podrážkou (a dalšími dobrými nápady - třeba přídavek stříbra v úpletu působí antibakteriálně a proti zápachu). Lehounké boty dopřávají nositeli pocit chůze - skoro - naboso a snadno se zasunou třeba do kapsy.

Radost posedět

Pod jménem CapaSitty byla představena převratná lavička. Je energeticky soběstačná (díky solárním panelům), monitoruje kvalitu ovzduší, pro nabíjení mobilů má dva USB porty a indukční bezdrátovou nabíječku, pro uživatele internetu wifi síť. Aby lavičku neničili vandalové, je ze speciálního betonu, nerezové oceli a tvrdého dubu: váží zhruba 400 kilogramů. Na výstavách budí "super-lavička" nadšení - je ale otázkou, kolik měst si ji skutečně objedná.

Naděje pro oči

Dalším využitím nanovláken, se kterým přišel tým docenta Vladimíra Holáně z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, je léčba poškozeného zraku. Oči jsou v jejím rámci ošetřeny nanovlákny, pokrytými kmenovými buňkami. Výsledný efekt je velmi slibný!

Z garáže do Evropy

Přístroj Lumitrix zkonstruovala parta kamarádů v garáži v Kopřivnici. Dnes je o něj zájem v celé Evropě! Lumitrix umožňuje videomapping (umělecké promítání "oživlých obrazů" na fasády budov) za každého počasí - včetně silných dešťů.


10. 12. 2015; parlamentnilisty.cz

Sedmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se blíží do finále

Oblíbená studentská Robosoutěž letos oslaví 7. rok svého trvání. Finálový zápas robotů postavených studenty ze stavebnice Lego Mindstorms, se uskuteční 18. prosince od 12.00 hodin v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí 13.

Roboty do finálové soutěže sestavili studenti ČVUT v Praze v rámci předmětu Roboti bakalářského programu Kybernetika a robotika. Ti budou soupeřit s nejúspěšnějšími týmy ze středních škol, které postup vybojovaly ve finálových předkolech.

V minulých ročnících řešili studenti zadání úloh Bludiště, SUMO, Balancování s míčkem, Mobilní most, Sbírání míčku a PAC-MAN. V letošním roce je pro roboty připraven úkol Požární zásah. Soutěžící musí sestavit a naprogramovat robota tak, aby v časovém limitu samostatně bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, bluetooth či jiných komunikačních kanálů) eliminoval co nejvíce ohnisek požárů. O vítězství rozhoduje větší počet eliminovaných ohnisek požáru. Ty budou odpovídat počtu získaných bodů.

Organizátor soutěže Ing. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky k letošnímu zadání úlohy říká: "Jako každý rok jsme se i letos snažili přijít v soutěži s nějakým novým, neotřelým, ale náročným úkolem. Naším cílem bylo vymyslet pro studenty takovou úlohu, která by je nejen bavila, ale která by byla také edukativní a divácky atraktivní. Samotná technická realizace a herní strategie je pak plně v režii studentů. Jsem velice mile překvapen, kolik zajímavých přístupů k řešení studenti vymysleli, a také mě nesmírně těší stále narůstající zájem o Robosoutěž."

Soutěž je veřejná a jsou na ni zváni příbuzní, spolužáci a přátelé soutěžících a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Vítáni jsou také zástupci médií.

Podrobnosti o letošním zadání, seznam přihlášených týmů a další informace jsou k dispozici na stránce www.robosoutez.cz.

Fotografie a videa z finálového zápasu budou zveřejněny na www.facebook.com/robosoutez.


10. 12. 2015; Elektro

Významné životní jubileum profesora Jiřího Pavelky

Prof. Ing. Jiří Pavelka, DrSc., oslaví v letošním roce v plné fyzické a duševní síle své osmdesáté narozeniny. Narodil se 24. prosince 1935 v Praze, kde v roce 1958 ukončil s červeným diplomem studia na Fakultě elektrotechnické ČVUT ve specializaci elektroenergetika. Převážnou část svého profesního života (27 let) strávil v ČKD.

Profesor Pavelka nastoupil v roce 1961 do závodu ČKD Stalingrad (nyní Elektrotechnika), kde byl zaměstnán v oddělení výpočtů elektrických strojů a kratší dobu v oddělení usměrňovací techniky. Předmětem jeho aktivní činnosti byla práce vývojáře a výpočtáře elektrických točivých strojů. Speciálně vedl vývoj budicích soustav synchronních strojů, kde mj. vytvořil systém bezkartáčového buzení. Trvalou stopu zanechal jako hlavní projektant elektrického regulovaného pohonu 27 MW, 10 kV, 2 600 až 3 900 min-1. Pohon byl použit pro tranzit plynovodu zemního plynu. Sestával z unikátního synchronního ventilového motoru, příslušného elektronického měniče a elektronického řízení. Do provozu bylo uvedeno celkem 21 těchto pohonů.

Stejně významné byly jeho další přínosy v oboru rozvíjejících se pohonů s využitím výkonové elektroniky. Za tuto záslužnou vědeckou činnost a dosažené výsledky byl vyznamenán jako laureát Státní ceny KG za techniku.

V letech 1988 až 1990 pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu pro elektrotechniku ČSAV, kde se zabýval vývojem aktivních magnetických ložisek. Jako zvolený zástupce České republiky v pracovní skupině World Group (WG7) International Organization for Standardization (ISO) pro magnetická ložiska se podílel na vypracování příslušných norem ISO.

V roce 1991 přešel na ČVUT FEL na Katedru elektrických pohonů a trakce, kde byl jmenován v roce 1993 profesorem a v letech 1996 až 2002 vedoucím této katedry. V této funkci se stal jedním z významných pedagogických pracovníků v období, kdy docházelo ke změnám struktury vysokoškolského studia. Snažil se a s úspěchem prosazoval těsnou vazbu vysokoškolského technického studia se současným technickým vývojem probíhajícím v průmyslu. Za tuto činnost byl v roce 2002 vyznamenán udělením Trnkovy medaile. Pro svoji bohatou pedagogickovědeckou práci byl vyznamenán v roce 2004 Felberovou stříbrnou medailí. V roce 2004 byl jmenován Honorary Professor of Mongolia. Aktivně se zúčastnil přípravy společného vývojového pracoviště s čínskou firmou CNR na ČVUT, které v současné době úspěšně funguje.

Profesor Pavelka byl činný také v prestižních technicko-vědeckých odvětvích stojících mimo pedagogickou činnost. V roce 1995 se zapojil do přípravy mezinárodní konference PEMC 98 (Power Electronic and Motion Control). Získat právo organizovat konferenci PEMC znamenalo prokázat připravenost ČVUT FEL zabezpečit pořádání konference odborně, personálně, organizačně a také finančně. Mezinárodní konference PEMC proběhla úspěšně v Praze v roce 1998.

Další jeho významnou aktivitou bylo jeho angažmá v Československé vědecko-technické společnosti (ČSVTS), kde v letech 2004 až 2007 vykonával funkci předsedy a od roku 2015 je čestným členem.

Profesor Pavelka je nejenom činný pedagogický a odborně vědecko-technický pracovník, ale také aktivní sportovec. S velikou zálibou se věnuje rekreačnímu tenisu a společně se svou ženou Hanou dlouhodobě volejbalu - speciálně volejbalovému deblu. Od roku 1992 do roku 2005 byl prof. Pavelka předsedou sekce volejbalových deblů při Českém volejbalovém svazu. Další jejich společnou sportovní zálibou je zimní lyžování a letní turistika.

Profesor Ing. Jiří Pavelka, DrSc., je výjimečná osobnost jak po stránce profesní, tak osobní. Svými vědeckými pracemi, publikační a pedagogickou činností významně přispěl k rozvoji české elektrotechniky, především v oblasti točivých strojů a elektrických pohonů. Je dlouholetým členem redakční rady časopisu Elektro a Oborové rady studijního oboru 2642V004 Elektrické stroje, přístroje a pohony.

Jeho odborné znalosti a zkušenosti z elektrotechnické praxe umocněné jeho vrozenou schopností umět vysvětlit složité věci jednoduše jsou pro prof. Pavelku charakteristické. Tato originální "Pavelkovská pedagogika" pozitivně ovlivnila a motivovala celé generace studentů silnoproudých oborů.

Přejeme profesoru Pavelkovi k jeho významnému životnímu jubileu vše nejlepší a do dalších let hodně zdraví a duševní pohody. (tým Katedry elektrických pohonů a trakce ČVUT FEL v Praze a redakce Elektro)


10. 12. 2015; Elektro

Unikátní řešení hole pro nevidomé

Při prezentaci projektu Pokročilá navigace nevidomých, která se konala 26. listopadu na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, bylo představeno průlomové řešení koncepce navigace nevidomých. Je založeno na nově vyvinuté bílé holi spojené s chytrým telefonem a navigačním střediskem. Nové provedení vychází z aplikace mobilních sítí 2G/3G/4G, přenos dat (navigační data, hlasová komunikace a přenos obrazu) může probíhat společně s běžným používáním bílé hole i mobilního telefonu. Ovládání zabezpečují bezdrátová tlačítka rozhraní hole a předpokládanou navigaci nevidomého nyní mohou zajišťovat nejen profesionální navigační střediska, ale zejména jeho rodina. Prvořadým úkolem je nyní zajistit sériovou výrobu bílých holí tak, aby je ve druhém čtvrtletí 2016 mohli převzít první zájemci. Pro ně budou připravena školicí centra v Praze a Brně a následně obdrží nové SIM karty s datovým připojením. Podaří-li se získat finanční prostředky, vývojáři se následně zaměří na vývoj speciálních brýlí, tvořících bezdrátově připojenou jednotku s kamerou, sluchátky a mikrofonem - měly by umožnit zejména lepší využívání obrazu. Nová generace bílých holí byla vyvinuta v letech 2013 až 2015 v rámci projektu Technologické agentury České republiky TA03011396 Pokročilá navigace nevidomých. Nositelem projektu bylo ČVUT v Praze, spoluřešitelem v oblasti indoor navigace firma Immobiliser Central Europe, s. r. o. Vývoj podporovali operátor T-Mobile a firma Svárovský, s. r. o., a je třeba dodat, že bez podpory, testů a připomínek samotných nevidomých, a to jednotlivců i organizací, by nebyl možný. Pro budoucí nasazení bílých holí je velmi důležitá nabídka společnosti T-Mobile, která přislíbila poskytnout nevidomým datové přenosy bezplatně.


10. 12. 2015; feedit.cz

Kdo spočítá bakterie, poradí si i s viry. Cisco rozdalo ceny v Cisco Outstanding Thesis Award 2015

Společnost Cisco a Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze ocenily v rámci již tradiční soutěže Cisco Outstanding Thesis Award 2015 nejlepší absolventské práce z oblasti strojového učení a kybernetické bezpečnosti. Jako každý rok, i letos byli autoři nejlepších prací oceněni také finanční odměnou ve výši 35 tisíc korun (doktorandská práce), 25 tisíc (diplomová práce) a 10 tisíc korun (bakalářská práce). Mezi nejlepší se dostala i práce zabývající se metodou, jak spočítat buňky v Petriho misce. Podobnou matematickou metodu lze totiž použít i na detekci kybernetických útoků. (TZ)

Praha 10. prosince 2015 - Jak může výzkum, který se zaměřuje na automatické zjištění počtu buněk v Petriho misce souviset s ochranou před kybernetickým zločinem? Pokročilé typy útoků se dnes často chovají podobně jako živé organismy. Proto i bojovníci s kyberzločinem se mohou inspirovat v přírodních vědách. To se potvrdilo i v letošním ročníku Cisco Outstanding Thesis Awards, v němž porotu zaujala práce zkoumající matematickou metodu pro automatické spočítání počtu buněk v Petriho misce na základě snímku z mikroskopu. Podobný postup je totiž možné aplikovat i na analýzu datového provozu, které pomůže odhalit případný kybernetický útok. Oceněn byl ale také vylepšený algoritmus na detekci anomálií, nový způsob detekce phishingových útoků či aplikace teorie her při řešení problému bezpečnosti počítačových sítí většího rozsahu. Nejúspěšnější absolventské práce získaly ocenění ve třech kategoriích podle stupně akademického vzdělání.

Vítězem v kategorii bakalářských prací se stal Václav Blahut z Fakulty Informatiky Masarykovy Univerzity s prací "Outlier Detection and Explanation". Porotu zaujalo především úspěšné vylepšení současného algoritmu na detekci tzv. outliers, tedy částí dat, které se nepředvídaně odlišují od zbytku vzorku. Identifikace těchto dat je jedním ze základních nástrojů moderních bezpečnostních řešení. Vítězná práce využívá k detekci outliers (outsiderů, minorit), anomálií a iregularit v relačních datech programovacího jazyka Prolog. Připravila tak půdu k dalšímu vývoji v tomto směru. Autor nejlepší bakalářské práce si odnesl 10 tisíc korun.

V kategorii magisterských prací porota vybrala dva vítěze. Zuzanu Bílkovou z Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze za práci "Segmentation of Microscopic Images Using Level Set Methods" a Víta Listíka z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze za "Phishing Email Detection in Czech Language for Email.cz". Zuzana Bílková byla oceněna za využití fundamentálních matematických základů metod umělé inteligence pro segmentaci obrazu. Vítězná práce se zabývá správným rozeznáním tvaru buněk ve zvětšenině petriho misky a následným automatizovaným určením jejich počtu. Porotu zaujala hlavně vytříbenost a kvalita teoretického aparátu práce. Připravovaná časopisecká verze má proto velikou šanci na publikaci v nejuznávanějším světovém nakladatelství v oblasti počítačových věd - IEEE. Málo známým faktem je, že matematické fundamentální základy jsou z 50 - 90 procent stejné pro nejrůznější aplikační činnosti. Způsob nakládání s funkcionály a definice minimalizačních funkcí použité ve vítězné práci jsou inspirací také pro práci Cisco týmu v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Vít Listík se úspěšně popasoval s palčivým tématem automatické detekce podvodných phishingových emailů. Při řešení problému, který se vzpírá jakémukoli jednoduchému přímočarému řešení, přitom musel učinit celou řadu náročných rozhodnutí. Cisco tým ocenil fakt, že autor musel překonat řadu problémů analogických problémům známých z praxe. Řada poznatků uvedených v této diplomové práci může navíc pomoci například při evaluaci věrohodnosti adres. Oba vítězové si odnesli prémii 25 tisíc korun.

V kategorii disertačních prací byl oceněn Branislav Bošanský z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze s prací "Iterative Algorithms for Solving Finite Sequential Zero-Sum Games". Porota ocenila přínos práce pro aplikaci teorie her na řešení problému bezpečnosti počítačových sítí. Klasické algoritmy teorie her nabízejí řešení řady bezpečnostních problémů, jsou ale omezeny velmi vysokou výpočetní náročností. Oceněná práce umožňuje u některých typů her zrychlení až o dva řády a výše, což umožňuje jejich aplikaci i na sítě většího rozsahu. Lze tedy předpokládat, že tato doktorská práce se stane jedním z důležitých textů oboru na celosvětové úrovni.

Soutěž byla otevřena všem vysokým školám v České republice. Tříčlenná porota posuzovala především originalitu a praktičnost přihlášených řešení, hloubku porozumění problému a přínos k pokroku v oblasti síťové bezpečnosti. Vítězové i finalisté také získají možnost spolupráce se špičkovým výzkumným pracovištěm pro kybernetickou bezpečnost společnosti Cisco v Praze, které je úzce propojeno s týmy v Kalifornii, Texasu a Londýně.

O Cisco Systems

Cisco, (NASDAQ: CSCO) je celosvětovým lídrem v oblasti síťových služeb, které mění způsob, jakým se lidé připojují, komunikují mezi sebou a spolupracují.

Informace o společnosti Cisco jsou k dispozici na http://www.cisco.com. Další zprávy lze nalézt na http://newsroom.cisco.com.


10. 12. 2015; Hospodářské noviny

VODAFONE FIRMA ROKU Kdo zvítězil v jednotlivých krajích

KOMA Modular - celkový vítěz

Zlínský kraj

Společnost vyrábějící obytné, sanitární, speciální a nízkoenergetické moduly si dala za cíl pomáhat lidem a obohatit svět. "Našimi výrobky a činností se nám toto poslání daří plnit. Vybudovali jsme ze zisku naší firmy a za pomoci dotačních programů EU moderní sofistikovaný výrobní závod vybavený CNC stroji," říká marketingový ředitel Martin Hart (na snímku). "Výrobky a činnost neustále inovujeme, čímž jsme oproti konkurencí stále v popředí. Dnes tvoříme dostatečný zisk k tomu, abychom mohli plnit naše plány v oblasti investic, vzdělávání a sociálního programu," doplňuje Martin Hart.

Workswell

Hlavní město Praha

Společnost vznikla jako start-up studentů FEL ČVUT během jejich studia, Jan Kovář a Jan Sova ji založili v pátém ročníku. Motivací byla snaha a vize vyzkoušet vlastní nápady a řešení v oblasti elektrotechniky a automatizace. "Jedním z hlavních cílů je rozvoj a aplikace nových trendů v oblasti bezkontaktního měření teploty a strojového vidění," říká Jan Sova (na snímku). Společnost dodává své systémy do různých odvětví průmyslu. "Jsme jedinou firmou ve střední Evropě, která vyrábí vlastní termokamery, a to včetně příslušného vizualizačního softwaru," přibližuje Sova.

Briklis

Jihočeský kraj

Na prahu 90. let přišli Miroslavové Medek a Šmejkal po návštěvě Německa s myšlenkou vyrábět dřevěné brikety. Nedostatek peněz na koupi zařízení odmítli řešit dlouhodobým úvěrem od banky a zkusili lis vyrobit sami. "První prototyp jsme postavili na koleně v garáži," vzpomíná Miroslav Šmejkal (na fotce). Ve zkouškách obstál, a tak začali s výrobou. "Není důležité, zda chce zákazník briketovat dřevo, slámu, papír, či kovy. Umíme lisovat většinu požadovaných odpadů," představuje výrobu Miroslav Šmejkal.

Sonnentor

Jihomoravský kraj

Firma se zabývá výrobou biočajů a biokoření. "V Čejkovicích vyrábíme porcované čaje, které dodáváme do celého světa," představuje firmu její jednatel Josef Dvořáček (na snímku). Základním motivem je zpracování a výroba produktů z kontrolovaného ekologického zemědělství. Společnost žije myšlenkou trvale udržitelného rozvoje a v jejím duchu také jedná. "Kromě aktivní podpory ekologického zemědělství a zpracování bioproduktů oživujeme tzv. brownfieldy. Revitalizujeme staré výrobní areály, které přestaly plnit původní funkci, pro niž byly v dřívějšku postaveny, a vnášíme do nich nový život," dodává Dvořáček.

Lukas CZ

Karlovarský kraj

Kvalifikovaná, flexibilní a tvůrčí práce se spojila s výhodnou polohou Chebska v srdci Evropy, a na světě byl projekt firmy Lukas CZ. "Specializujeme se na výrobu nástrojů pro ruční broušení s brusivem na podložce. Naše skupina si zakládá na inovacích. Jsme výrobci celé řady patentově chráněných nástrojů, spolupodílíme se na vývoji, testování a vylepšování nástrojů, školíme uživatele i vlastní techniky, provádíme benchmark s konkurencí," prozrazuje prokurista firmy Tomáš Peták (na snímku). Snaží se co nejvíce vyhovět zákazníkovu přání, a tak skupina prodává více než 60 procent nástrojů v tzv. zákaznickém provedení.

ProjectSoft HK

Královéhradecký kraj

"V počátcích bylo občas nutné, aby si zákazníci zakoupili výpočetní techniku, aby firma mohla zpracovat řídicí programy a posléze jak jejich hardware, tak náš software implementovat do technologického procesu a automatizovat výrobní proces," vysvětluje jednatel společnosti Jan Pruška (na fotce). Jak přibývalo zakázek, firma peníze investovala zpět. Jejími zákazníky jsou hlavně výrobní společnosti v potravinářství. Nyní firma, stavěná od nuly, úspěšně konkuruje dodavatelům ze západní Evropy a je schopna svůj řídicí software uplatnit také v oblasti vědy a výzkumu.

Mikula Turnov

Liberecký kraj

"Lišíme se tím, že jsme dokázali uzavřít řetěz - když to řeknu lidově - od mouky přes silo a pec až po vyrobený rohlík v ruce zákazníka," tvrdí majitel pekárny a cukrárny Jiří Mikula (na snímku). Hlavní výhodou je především nezávislost na řetězcích. Zákazníky jsou hlavně běžní lidé, kteří bydlí v okolí obchodů. Poctivá práce, doporučení druhých a kvalitní výrobky, to jsou věci, které je stále lákají. "Za největší úspěch považuji to, že jsem dokázal z malé pekárny v nájmu vybudovat úspěšnou společnost dávající práci více než sto lidem a denně uspokojující tisíce zákazníků," přiznává Mikula.

Ollies dorty

Moravskoslezský kraj

Na začátku byl jediný dezert podle vlastního receptu, domácí misky a ruční šlehač. "Jsme rodinná cukrářská firma, která vyrábí dorty, dezerty a sladké pečivo. Své výrobky prodáváme ve třech cukrárnách v Ostravě a Olomouci a rozvážíme je k našim osobním i firemním odběratelům po celém kraji," popisuje jednatel firmy Jakub Gondek (na snímku). Společnost přišla s novým sortimentem výrobků, což jí pomohlo v začátcích. "Celé naše podnikání je nepřetržitá šňůra inovací. Vyvíjíme nové produkty, rozšiřujeme výrobní program, otevíráme nové provozovny a modernizujeme technologické vybavení," dodává Gondek.

Fenix Trading

Olomoucký kraj

Touha vyzkoušet nové možnosti a poznat své hranice stála v roce 1990 u startu firmy Fenix Trading, vyrábějící elektrické sálavé topné systémy. Společnost se od ostatních odlišuje vysokou flexibilitou, danou i specifickou organizací holdingu, a striktně orientovanou zákaznickou politikou. "Obchodujeme v 62 zemích světa, zákazník si musí být jist stoprocentní loajalitou výrobce a plnou technickou i obchodní podporou," říká jednatel firmy Cyril Svozil (na fotce). Zlomovým byl podle něj rok 2002, kdy si firma už vydobyla takovou pozici na rozvinutých trzích, že začala být oslovována zákazníky.

Forez

Pardubický kraj

Myšlenka založit menší nástrojárnu přerostla ve firmu s téměř 700 zaměstnanci, jejíž největší konkurenční výhodou je kombinace kovu a plastu při části výroby. "Jsme mnohdy jediní v Česku, kdo od potenciálního zákazníka dostane pozvání do výběrového řízení na výrobu dílu, u něhož je potřeba zkombinovat tyto materiály, třeba při výrobě kontaktu v plastovém pouzdře," vysvětluje finanční ředitel Serge Faltus (na snímku). Firma využívá nejmodernější technologie včetně 3D skenování. Zákazníci jsou většinou zástupci automobilového průmyslu a nadnárodní korporace.

Baumruk & Baumruk

Plzeňský kraj

Oproti ostatním společnostem podobné velikosti se firma snaží nabídnout komplexnost výrobních technologií a dodávaných služeb. Od návrhu, zpracování surového materiálu přes sváření a obrábění až po povrchové úpravy a finální montáž je výrobek pod neustálou kontrolou a v jediné společnosti. "Další nespornou výhodou s ohledem na naši velikost je vysoká propracovanost všech firemních procesů srovnatelná s řádově většími společnostmi," je přesvědčen jednatel firmy Martin Baumruk (na fotce). Společnost sází především na dlouhodobou spolupráci a úroveň služeb.

BARD

Středočeský kraj

Společnost Bio Agens Research and Development - BARD se zabývá výzkumem, vývojem a následnou výrobou mikrobiálních přípravků s účinnými látkami pro použití v humánní, veterinární a komunální oblasti. Dlouholetý výzkum byl uzavřen patentem roku 2010. "Naše výrobky obsahují mikroorganismus Pythium oligandrum, díky kterému se mohou snížit náklady na používání antibiotik. U přípravků nebyly zaznamenány vedlejší, natož nežádoucí účinky ani u skupiny osob se sníženou imunitou a u dětí," tvrdí ředitel firmy Radim Klimeš (na fotce).

Hit Office

Ústecký kraj

Mezinárodně známá obchodní známka, silné postavení na trhu a zázemí silného vlastníka. Společnost disponuje kvalifikovanými pracovníky se zkušenostmi v oboru zpracování papíru a s minimální fluktuací a potřebnou technologií pro realizaci i těch nejsložitějších zakázek. Její výraznou konkurenční výhodou je multivýrobková struktura výroby, a tím i široký sortiment v nabídce. "Také nový obor výroby potravinářských tácků a nápojových kelímků rozšířil portfolio dodávek velkoobchodům s kancelářskými potřebami, které tento sortiment standardně nabízejí," uvádí zakladatel společnosti Jiří Šťastný (na snímku).

Dvořák - svahové sekačky

Kraj Vysočina

Inovace je tím základním rysem, kterým se firma Dvořák - svahové sekačky liší od konkurence. Všechny vyráběné stroje jsou založeny na firmou patentovaném základě a jsou svou konstrukcí ojedinělé. "Unikátní systém pojezdu, kombinace dálkového řízení a konstrukce z lehkých slitin nám dávají obrovský náskok před konkurenty," vyzdvihuje přednosti firmy její majitel Lubomír Dvořák (na snímku). Společnost dokázala za svoji existenci vytvořit zcela nový trh. "Nesnažíme se dodávat jen levnější stroje na stávající trh, ale vytvořili jsme nový systém údržby nepřístupných ploch, který do té doby neexistoval," doplňuje.

---

VÍTĚZOVÉ V KRAJÍCH

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

1. místo Workswell (Praha 6)

2. místo Etnetera (Praha 7)

3. místo Terezia Company (Praha 4)

JIHOČESKÝ KRAJ

1. místo Briklis (Malšice)

2. místo Kovostroj Bohemia (Týn nad Vltavou)

3. místo Hojdarovi (Vimperk)

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

1. místo Sonnentor (Čejkovice)

2. místo Čegan (Šlapanice)

3. místo Gumex (Strážnice)

KARLOVARSKÝ KRAJ

1. místo Lukas CZ (Skalná)

2. místo Eutit (Stará Voda)

3. místo Statek Bor Zeos (Sadov)

KRÁLOVÉHRADECKÝ

1. místo ProjectSoft HK (Hradec Králové)

2. místo Expres Menu (Trutnov)

3. místo Eko - Šimko (Náchod)

LIBERECKÝ KRAJ

1. místo Mikula Turnov (Turnov)

2. místo Aktivit (Nový Bor)

3. místo Lucid (Jablonec nad Nisou)

MORAVSKOSLEZSKÝ

1. místo Ollies dorty (Ostrava)

2. místo Havlík Opal (Bruntál)

3. místo Hamrozi (Třinec)

OLOMOUCKÝ KRAJ

1. místo Fenix Trading (Jeseník)

2. místo SHM (Šumperk)

3. místo Laski (Smržice)

PARDUBICKÝ KRAJ

1. místo Forez (Ostrov)

2. místo IMS - Drašnar (Česká Třebová)

3. místo LUX-IDent (Lanškroun)

PLZEŇSKÝ KRAJ

1. místo Baumruk & Baumruk (Chrást)

2. místo Poklopsystem (Hradec u Stoda)

3. místo Peška - židle a křesla (Plzeň)

STŘEDOČESKÝ KRAJ

1. místo Bio Agens Research and

Development - BARD (Únětice)

2. místo THIMM Obaly (Všetaty)

3. místo Energon Dobříš (Dobříš)

ÚSTECKÝ KRAJ

1. místo Hit Office (Teplice)

2. místo RAC, společnost s r. o. (Děčín)

3. místo Good Sailors (Děčín)

KRAJ VYSOČINA

1. místo Dvořák - svahové sekačky (Kyjov-Dvorce)

2. místo Rodinný pivovar Bernard (Humpolec)

3. místo Podzimek a synové (Třešť)

ZLÍNSKÝ KRAJ

1. místo KOMA Modular (Vizovice)

2. místo Irisa, výrobní družstvo (Vsetín)

3. místo Oxalis (Slušovice)


9. 12. 2015; technet.cz

Na pražské tramvaji jezdí zvláštní vánoční strom. Rozsvítit ho musíte vy

Mazací tramvaj má po naší celonoční směně novou výzdobu: vánoční stromeček. A ne ledajaký. Rozsvítit si ho můžete sami pomocí dálkového ovládání přímo ze stránek Slow TV nebo v ulicích Prahy přes speciální webovou stránku na mobilu.

Vlny jsou všude kolem nás.

To není bláznův výkřik do tmy. To je fakt. Alespoň tedy podle vysvětlení kvantové mechaniky. Podle ní se totiž, velice zjednodušeně řečeno, i na ty nejzákladnější částice hmoty musíme dívat jako na vlny. A proč o tom čtete v adventním čase na Technetu v článku o mazací tramvaji s vánočním stromkem?

Podívejte se sami:

Mazací tramvaj s vánočním stromkem "Rozvlňte" stromek

Když se pozorně podíváte na způsob, jakým stromeček na zádi tramvaje bliká, zjistíte, že se rozsvěcí ve vlnách. Odkud a v jaké barvě se vlna "rozjede" určujete vy, čtenáři a diváci Slow TV . Stačí vybrat barvu a kliknout na příslušné místo na stromečku - viz obrázek. Váš impulz počítač zpracuje a pošle světelnou vlnu z místa, na které jste na stromečku poklepali.

Ovládání stromečku: Kliknutím na stromeček vyberete místo, odkud se má barevná vlna začít šířit. Dole můžete změnit barvu vlny. Stejně to funguje i na mobilních stránkách Ovladejstromek.cz, kde je navíc dostupná mapa s aktuální polohou tramvaje. Stačí kliknout na menu vpravo nahoře.

Nečekejte, že hned uvidíte právě svoji barevnou vlnu. Obraz má zhruba 20 sekund zpoždění za realitou, takže musíte počkat. Navíc se vaše vlna a vaše barva sečte s impulzy dalších uživatelů, takže výsledkem bude třeba úplně jiná barevná kompozice. Čím více lidí bude v danou chvíli stromeček rozsvěcet, tím více bude zářit. Teoreticky se při maximálním vytížení celý strom rozzáří bíle.

Použili jsme světelné řetězy skládající se z jednotlivě adresovatelných RGB LEDek (WS2811). Celé to řídí počítač Raspberry Pi Model 2, který počítá numerický model vlnové rovnice. Samotné webové rozhraní pro ovládání stromečku běží na vlastním serveru mimo tramvaj. Vlny v dopravě

Podobně jako barevné vlny na stromku se chovají například i auta v koloně na dálnici. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vznikl náš dálkově ovládaný stromeček právě jako "vedlejší produkt" výzkumu vln. Konkrétně zde zkoumají například využití elektrických vln pro manipulaci s mikroskopickými objekty nebo možnosti cestování mnoha autonomních vozidel v koloně s velmi těsnou vzdáleností mezi dvěma sousedními vozidly.

Pokud se totiž podíváme na řetěz vozidel jako na "médium", skrz které prostupuje vlna vybuzená například rozhodnutím prvního vozidla zrychlit či naopak zpomalit, dostaneme se právě k oné vzájemné interakci vln, kterou můžete sledovat na stromečku. Když vaše vlna s barvou potká jinou vlnu, něco se stane. A co přesně, to je právě jedním z předmětů výzkumu inženýrů na Katedře řídicí techniky FELČVUT .

Jednou ze zásadních výhod takto řízené dopravy v koloně těsně za sebou by bylo například snížení její energetické náročnosti. Vždyť právě proto se i závodní cyklisté rádi vozí ve "vzduchovém pytli".

Jednoduchý (a přitom vypovídající) model interakce mezi těsně za sebou jedoucími vozidly je možné si představit jako sadu hmotných bodů propojených pružinami a tlumiči. Ty samozřejmě nejsou reálné. Jsou realizovány softwarově v řídicím počítači na palubě každého vozidla. Systém měří vzdálenost k předchozímu (a případně i bezprostředně následujícímu) vozidlu a na základě odchylky mezi požadovaným s změřeným stavem "šlape na plyn". Tak ve zkratce vypadá budoucnost možná nejen silniční nákladní dopravy. My se k tématu na Technetu ještě vrátíme.

Náš adventní hold jednomu ze základních fyzikálních fenoménů můžeme ještě rozšířit za hranice klasické či moderní fyziky. Ukazuje se totiž, že existuje i mnoho dalších jevů v technice či dokonce i ve společnosti, u kterých lze pozorovat chování blízké vlnám.

Teď je to na vás. Dejte své vlny dohromady a společně rozsviťte Prahu.


7. 12. 2015; Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)

Porucha řeči prediktorem Parkinsonovy nemoci?

Analýza řeči může být vodítkem při včasné diagnóze Parkinsonovy nemoci (PN ) i dalších neurodegenerativních nemocí. "Hlavní pohybové příznaky těchto onemocnění se projevují až při postižení značné části mozkových buněk, zatímco změny v řeči jim mohou dlouho předcházet," upřesnil prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Zjištění, které se podařilo jeho týmu ve spolupráci s kolegy z ČVUT Praha, již publikoval mezinárodní odborný časopis Sleep Medicine.

Včasná diagnóza pomocí přesné identifikace postižení mluvy může být podle prof. Růžičky zásadní pro stanovení prognózy choroby a co nejvčasnější nasazení adekvátní léčby. V publikované studii se českým vědcům podařilo prokázat poruchy řeči u pacientů s tzv. poruchou chování v REM fázi spánku (rapid eye movement sleep behavior disorder, RBD). Pro REM spánek jsou typické bohaté, dějové a emočně podbarvené sny, které se ale neprojevují chováním člověka navenek - v REM spánku jsou fyziologicky "odpojeny" nervové dráhy, které vedou povely ke svalům. Člověk tak sice ve snu vnímá své chování a pohyb jako skutečné, ale přitom zcela klidně bez pohybu leží. Jinak je tomu ovšem u osob s RBD - jedinec s touto poruchou se ve spánku viditelně pohybuje a chová podle právě probíhajícího snu, může tedy vydávat hlasité zvuky a činit prudké pohyby, jež mohou vést až ke zranění. Kromě toho je nemocný s RBD mj. ve vysokém riziku, že se u něj později objeví PN nebo jiné neurodegenerativní onemocnění: odhady rozvoje PN jsou 33 % při 5letém trvání této specifické poruchy spánku, 76 % při 10letém a 91 %, pokud se pacient s RBD potýká 14 let. "Analýzou řeči jsme schopni vytipovat pacienty, u nichž se tato choroba zřejmě již rozvíjí," upozornil prof. Růžička.

Jednoduché vyšetření by mohlo zamířit i do "chytrých" telefonů

Hlavním řešitelem týmu zabývajícího se analýzou poruch řeči je Ing. Jan Rusz, Ph. D., z Katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnickéČVUT Praha. Sleduje vývoj metod založených na digitálním zpracování akustického signálu řeči. "Řeč je ovládána velkým množstvím svalů a zapojuje se do ní několik mozkových center. Její porucha je tedy jedním z prvních signálů onemocnění mozku," vysvětlil. Podle něj lze řeč rozdělit do 40 dimenzí, k nimž patří intonace, hlasitost, rytmus, artikulace atd.

Vyšetření případné vady je jednoduché, rychlé, levné a neinvazivní: pacient mluví do mikrofonu záznamového přístroje a plní postupně tři úkoly - prvním je hluboký nádech s co nejdelším vyslovením hlásky a, dalším je opakování určitých slabik a třetím četba krátkého odstavce nebo vyslovení monologu. "Následné digitální zpracování a automatické vyhodnocení řeči a hlasu vyšetřovaného umožňuje na rozdíl od dosud užívaných poslechových testů mnohem objektivnější posouzení závažnosti jejich postižení," vysvětlil Ing. Rusz.

Do budoucna tým plánuje rozšíření výzkumu poruch řeči na další neurodegenerativní onemocnění i vývoj nových technologií. Dlouhodobým cílem je vývoj aplikace pro chytré telefony, která by při jejich běžném používání pomohla vyhledávat ohrožené pacienty.

Ing. Rusz získal Discovery Award za rok 2014 za soubor prací Využití akustické analýzy řeči v diferenciální diagnostice a studiu mechanismů neurodegenerativních onemocnění.


7. 12. 2015; auto.iDNES.cz

Auta bez řidiče připravena ke startu, ale lidé ani zákony je nechtějí

Moderní auta jsou čím dál chytřejší a mají stále více systémů, které pomáhají předcházet nehodám nebo zmírňovat jejich následky. Vývoj směřuje k autům, která budou jezdit zcela sama. Zbavit majitele možnosti svůj vůz řídit však není cíl tohoto vývoje. Jde především o záchranu lidských životů.

Sedět na místě spolujezdce vedle osoby, o níž víte, že auto neřídí, je docela zvláštní pocit. A to i v bezpečném a uzavřeném prostředí testovacího polygonu. Technik za volantem prototypu obyčejného BMW 3 přestavěného společností Bosch na samořiditelné vozidlo tu zajišťuje bezpečnost. Složitý autonomní systém totiž občas vypoví službu, a tak přece jen musí člověk za volantem převzít kontrolu. Automatická jízda je trochu kostrbatá, brzdění před zatáčkou náhlé a prudší, než jak by brzdil klidně jedoucí řidič. Auto najíždí do oblouku a volant se sám točí technikovi pod rukama.

Zatáčku projíždí auto relativně pomalu, pak opět docela razantně zrychluje. Jízda působí nepřirozeně, postrádá preciznost závodních jezdců i plynulost běžného zkušeného řidiče. I když se prototypy v tomto ohledu samozřejmě zlepšují, samořiditelné vozy budou ještě dlouho budit nedůvěru. Vždyť auta přece sama nejezdí. I proto jsou komerčně dostupná samořiditelná vozidla zatím hudbou vzdálenější budoucnosti.

To potvrzuje například Tomáš Svoboda z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. "Ta technika tu je a funguje. Ale lidé teprve zjišťují, jestli je po takovém řešení společenská objednávka. Spousta věcí je technicky možná, ale lidé po nich netouží," říká docent, který se zabývá oblastí umělé inteligence.

Nejoptimističtější odhady dnes hovoří o tom, že by se zcela autonomní osobní auta mohla v prodeji objevit do pěti let. Ale ve skutečnosti bude cesta k nim delší, jelikož dnes není na autonomní vozidla připravena ani legislativa. Komfort vs. bezpečnost

"V současnosti jsou prioritou standardizace a harmonizace přenosu dat mezi vozidly navzájem, mezi auty a infrastrukturou, různými uživateli a správci dat, dále ochrana těchto dat a otázka právní odpovědnosti. Je třeba jasně řešit, kdo ponese odpovědnost za případná selhání techniky. Aby inteligentní doprava fungovala jako celek, vyžaduje kromě vývoje na straně automobilek i velké investice států do inteligentní infrastruktury. Zcela autonomní doprava je tak vizí na desetiletí, nicméně dílčí řešení je možné realizovat již dnes," vysvětluje úskalí Petr Dolejší, ředitel pro mobilitu a udržitelnou dopravu z Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA).

Současné chytré systémy také potřebují vylepšit spolehlivost. "Dnešní metody mají úspěšnost přes 99 procent, takže se hraje o ty zbývající desetinky, aby vše fungovalo úplně spolehlivě," říká Tomáš Svoboda.

Koncept interiéru auta, které nepotřebuje řidiče, představilo Volvo.

Auta tak budou jezdit sama již poměrně brzy, ale stále budou pro provoz vyžadovat řidiče a jeho pozornost, člověk za volantem bude odpovědný za to, že se nic nestane. Namísto úplného nahrazení řidiče strojem se tak dnes technika soustředí na maximální zvýšení bezpečnosti. Ta je hlavní prioritou, zatímco zcela samostatná jízda vozidel je pouze komfortním prvkem, který tak důležitý není. Auta dnes směřují za cílem, aby pod jejich koly a v jejich útrobách neumírali lidé, ne aby mohl manažer na služební cestě pohodlně pracovat ve voze, kde sedí sám.

V roce 2013 zemřelo v důsledku nehody motorového vozidla na celém světě 1,4 milionu lidí. Dopravní nehody jsou nejčastější příčinou úmrtí u dětí a mladých lidí ve věku 10 až 19 let.

Následky nehod motorových vozidel znamenaly pro globální ekonomiku již v roce 2003 zátěž větší než 500 miliard dolarů. A ačkoli se ve vyspělých zemích daří následky nehod snižovat, rychle se rozvíjející ekonomiky přispívají k celkovému růstu negativních vlivů automobilové dopravy.

Elektronika tak dnes řidiči především pomáhá předcházet nehodám a zmírňovat jejich následky, ale je to on, kdo musí převzít konečnou kontrolu nad strojem, když se něco děje. Systémy jsou totiž naladěny tak, aby nevydávaly zbytečná varování, což ovšem znamená, že někdy nereagují i ve skutečně krizové situaci. Proto každý, kdo si dobrovolně stoupne třeba v rámci předváděcí akce před auto se systémem krizového brzdění před chodcem, hazarduje se svým zdravím. "Falešný alarm je méně přijatelný než to, že asistenční systém nezareaguje," vysvětluje jeden z techniků za volantem testovacího auta na polygonu společnosti Bosch.

Bugatti Coupemotion

Pro dnešní čím dál chytřejší asistenční systémy, které brzy dovolí například úplně automatickou jízdu po dálnici, je řidič určitou pojistkou. U autonomních vozidel, která pojedou zcela sama třeba i bez posádky, budou muset jako pojistky fungovat další a další elektronické systémy. Kamery a radary

Adaptivní tempomaty, systémy nouzového brzdění, udržování v jízdním pruhu nebo různé systémy varování, které pomohou řidiči řešit lépe krizovou situaci, to jsou prvky výbavy, které se dnes dají pořídit u zcela běžných vozů. "Řada z těchto prvků bude téměř povinná. Od roku 2016 například nezíská plný počet hvězd v nárazových testech Euro NCAP auto, které nebude mít systém krizového brzdění pro zabránění srážky s chodcem," vysvětluje Wilfried Mehr, manažer divize pokročilých asistenčních systémů řidiče společnosti Continental.

Legislativa dnes z aktivních prvků bezpečnosti vyžaduje třeba stabilizační systém ESP. I ten může své funkce zlepšovat. Společnost Bosch například na novinářské akci předváděla systém, který pomůže řidiči s vyhýbacím manévrem. Auto detekuje překážku a řídicí jednotka určí, jak moc je potřeba zatočit pro vyhýbací manévr. Systém ESP pak řidiči přibrzděním kol na jedné straně auta pomůže zatočit tak, aby se nebezpečí vyhnul. To v případě, že řidič "netrefí" potřebný úhel zatočením volantem.

Koncept Mercedes Intelligent Aerodynamic Automobile

K detekci překážky v takovém případě dnes slouží radary nebo kamery. Právě obliba kamer v autech v poslední době hodně roste. "Je to pasivní senzor, nic nevyzařuje. Je malá a levná, na auto se jich dá namontovat spousta," vysvětluje ekonomický základ Tomáš Svoboda. Kamery umožňují rozpoznávat značky, jízdní pruhy, chodce nebo i překážky. Instalace stereo kamery může dát autu funkci adaptivního tempomatu.

Druhým oblíbeným senzorem je radar. Je sice dražší, ale překážky vidí ve větší vzdálenosti než kamera, proto je vhodnější pro adaptivní tempomaty. "Radar pomůže i s detekcí chodce, odhalí jeho nohy mezi stojícími automobily. Funguje stejně ve dne i v noci, nerozhodí ho mlha a poradí si i s deštěm. Ale samozřejmě nevidí značky ani jízdní pruhy," vysvětluje funkci senzoru Wilfried Mehr.

Zpracovaný signál ze senzorů může sloužit buď pro varování řidiče, nebo rovnou k tomu, že auto samo provede patřičný zásah. I proto se dnes vyvíjí metodiky, které budou asistenční systémy hodnotit a testovat, aby zákazníci měli představu o jejich funkcích a účinnosti.

Trh s asistenčními systémy začíná být velmi lukrativní záležitostí. Už letos by měl podle odhadů společnosti Continental světový trh se senzory, čipy a další elektronikou, která umožňuje funkci asistenčních systémů, přesáhnout hodnotu dvou miliard eur. V roce 2020 by to mělo být přes deset miliard eur. Auta potřebují vědět více

Aby byly dnešní asistenční systémy přesnější a aby nakonec mohla existovat i opravdová autonomní vozidla, potřebují dnešní palubní systémy ve vozech získat více informací o situaci. Jednou z cest pro vylepšení je například rozšíření detekce dopravního značení i na semafory.

Na polygonu společnosti Continental jsme viděli, že systém už dnes funguje docela spolehlivě a umí řešit i situace s poměrně složitými signály. Do sériových aut se dostane příští rok. Budoucnost je však ve větším propojení vozů s infrastrukturou. Díky propojení aut mezi sebou a napojení na internet si budou moci auta dávat vědět o nebezpečných situacích. Dříve se tak dozví třeba o koloně, ale třeba i o červené na dalším semaforu, kam teď kamera nedohlédne.

Řízení pomocí takzvaného elektronického horizontu, který umožní autu nahlédnout dále, než vidí řidič i senzory, by mělo zvýšit plynulost provozu. Jednou z velmi zajímavých disciplín je i vyhodnocování stavu vozovky. Na testovacím oválu Continentalu prototyp ukazoval, co vše může auto pomocí senzorů a připojení na internet zjistit. Jde přitom o údaje, které jsou řidiči často zcela zjevné. Vozidlo si například stáhne data o počasí a díky nim s přihlédnutím k ročnímu období elektronika ví, že nehrozí námraza.

Prototyp auta, které nepotřebuje řidiče - Google Car

Další vyhodnocení už ovšem jde za schopnosti řidiče. Z aktuální teploty a údajů o vlhkosti vzduchu a rosném bodu dovede vůz získat informace o pravděpodobnosti deště. Podle údajů z kamery a laserového senzoru dovede auto poznat louže nebo mokrou vozovku. Podle otáčení kol a dalších senzorů zrychlení umí systém detekovat například hladký nebo hrubý asfalt.

Jednoduše to, co řidič cítí a vidí, musí elektronika nějak zjistit. A dnes už to umí, což může pomoci vylepšit funkci asistenčních systémů. Třeba proto, že budou umět reagovat na aktuální podmínky, a budou tedy pracovat s přesnější informací o možné brzdné dráze nebo pravděpodobnosti smyku. Vize nula

Všechny chytré moderní systémy, které jsou dnes již k dispozici nebo jsou teprve ve vývoji, směřují k jednomu cíli, k takzvané vizi nula. K té se v různých podobách zavázala celá řada firem a organizací.

Cíl je ve všech případech jednotný. Za pomoci špičkové techniky by se nejprve na nulu měl snížit počet obětí dopravních nehod, v následném kroku by na nulu měl klesnout počet zranění a nakonec by měly zcela vymizet i samotné dopravní nehody.

"Tato vize nemá přesný časový rámec, ale je určitě dosažitelná," říká Wilfried Mehr. "O rušení prvků pasivní bezpečnosti, jako jsou například airbagy a nárazové struktury, se dnes diskuse nevedou," odpovídá vzápětí na otázku, zda vize nula změní konstrukci samotných aut. Jenom to dokazuje, že vize světa bez automobilových nehod je zatím hodně vzdálená. Ale vzhledem k pokroku, který technika v posledních letech udělala, není nereálná.

Jeden z nejslavnějších konceptů všech dob Pininfarina Modulo. Takto si designéři v šedesátých letech představovali auta budoucnosti.

"V Německu zahynuli dva lidé při automobilové nehodě." I tak by mohl jednou v budoucnosti vypadat titulek na titulní straně největších světových novin a internetových portálů. Podobně jako dnes média informují o leteckých neštěstích, možná budou v budoucnu referovat o haváriích na silnicích. Tak vzácné budou. Jen zatím nevíme, kdy přesně.


7. 12. 2015; systemonline.cz

Vítězem ACM SPY se stal Pavol Žilecký a jeho algoritmus pro Cykloplánovač

Šestý ročník soutěže ACM SPY o nejlepší IT diplomovou práci roku 2015 zná svého vítěze. Je jím diplomový projekt s názvem Multikriteriální cykloplánování s rozšířenou reprezentací křižovatek studenta Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze Pavola Žileckého. Tento projekt navíc získal i cenu veřejnosti a v letošním ročníku je tedy dvojnásobným vítězem. Do finále se kromě něj probojovalo dalších osm projektů z celkového počtu 1 881 obhájených IT diplomových prací.

Mobilní aplikace Cykloplánovač dokáže podle zadaných kritérií nalézt vhodnou trasu jak pro sportovní jízdu, tak pro cestu do práce. Ve výpočtu cesty zohledňuje vlastnosti povrchu, profil terénu, potřebný čas k dosažení cílového bodu a mnoho dalších specifik. Pavol Žilecký se na tvorbě aplikace podílel právě vývojem výpočtu možných tras. Algoritmus pak vyhodnotí několik tras, které vzhledem k zadaným kritériím nejlépe odpovídají požadavkům uživatele.

Kromě hlavní ceny byla udělena také cena společnosti Red Hat, kterou získal Tomáš Milata s prací Grafický editor pro konfiguraci struktury úloh v rámci Java EE 7 Batch API, cena CZ.NIC, kterou získal Ondřej Klejch, Vývoj cloudové platformy pro automatické rozpoznávání řeči. Odbornou cenu IT novinářů získal Adam Babinec s projektem monitoringu pozemní dopravy z leteckých videí.

Výsledné pořadí finálových prací:

1. Pavol Žilecký, ČVUT FEL v Praze Plánovač tras pro cyklisty, který umí pracovat také s nutnými manévry na složitých křižovatkách a zakomponovat je do celkového výpočtu trasy (Cykloplánovač).

2. Adam Babinec, VUT FIT v Brně Monitorování dopravy za pomoci leteckých videí dokáže dávat rychlou zpětnou vazbu na provoz a může se stát novou metodou řízení pozemního provozu.

3. Petr Vévoda, UK MATFYZ v Praze Návrh algoritmu pro simulaci přenosu světla v médiích, využitelný například pro fotorealistické vykreslení scény.

4. Patrik Polatsek, STU FIIT v Bratislavě Jak funguje lidská vizuální pozornost? Projekt navrhuje časoprostorový model umožňující predikci s využitelností především v robotice, medicíně, ale také například marketingu.

5. Jiří Nádvorník, ČVUT FIT v Praze Nástroj pro inkrementální (postupnou) fotometrickou přehlídku oblohy umožňuje vyhodnocovat světelné křivky objektů z astronomických dat původně k tomu neurčených.

6. Magdalena Metlická, VŠB-TU FEI v Ostravě Návrh na vylepšení používaných algoritmů pro řešení plánovacích problémů, který výrazně urychlí jejich řešení.

7. Katarína Furmanová, MU FI v Brně Nové techniky pro porovnávání 3D modelů obličejů využitelné pro medicínu, antropologický výzkum, ale také bezpečnostní složky a autorizační software.

8. Štefan Bocko, UPJŠ PF v Košicích Webový asistent pro zjednodušení laboratorní práce při procesu vyhodnocování relevantních dat z experimentů.

9. Jozef Vasilko, TU FEI v Košicích Tvorba algoritmu, který pomůže teleskopu umístěnému na Mezinárodní vesmírné stanici s analýzou částic s ultravysokou energií.

Vyhlašované kategorie ACM SPY 2015:

ACM SPY IT diplomová práce roku 2015

Vítěz: Pavol Žilecký, Multikriteriální cykloplánování s rozšířenou reprezentací křižovatek, FEL ČVUT.

Udělena na základě hlasování zástupců 14 českých a slovenských univerzit a vysokých škol a společnosti Profinit, hlavního organizátora soutěže.

Cena veřejnosti

Vítěz: Pavol Žilecký, Multikriteriální cykloplánování s rozšířenou reprezentací křižovatek, FEL ČVUT.

Veřejné hlasování probíhalo na stránkách soutěže www.acm-spy.cz.

Novinářská cena

Vítěz: Adam Babinec, Monitorování dopravy z leteckých videí, FIT VUT.

Hlasování se zúčastnilo 14 IT novinářů z České republiky a Slovenska.

Cena Red Hat: Nejlepší open source diplomový projekt roku 2015

Vítěz: Tomáš Milata, Grafický editor pro konfiguraci struktury úloh v rámci Java EE 7 Batch API, FEL ČVUT.

Práce musí pracovat s otevřeným kódem. Hodnoceny byly individuálně podle využitelnosti v praxi, kompatibilitou s open-source systémy, apod.

Cena CZ.NIC

Vítěz: Ondřej Klejch, Vývoj cloudové platformy pro automatické rozpoznávání řeči, MFF UK.

Práce musí být zaměřena na rozvoj internetových technologií a musí mít zveřejněný otevřený zdrojový kód. Hodnoceny byly individuálně podle potenciálního přínosu a dopadu na internetovou komunitu.


4. 12. 2015; iHNed.cz

Algoritmus pro Cykloplánovač Pavola Žileckého je nejlepší IT diplomovou prací roku 2015

Vítězný algoritmus studenta ČVUT řešící například hladinu stresu cyklisty při průjezdu křižovatkou získal také cenu veřejnosti.

Druhé místo obsadil projekt monitoringu dopravy pomocí dronů, třetí místo patří nové metodě renderování počítačové grafiky.

Letošního 6. ročníku ACM SPY se zúčastnilo 1 881 diplomových prací.

Šestý ročník soutěže ACM SPY o nejlepší IT diplomovou práci roku 2015 zná svého vítěze. Je jím diplomový projekt s názvem Multikriteriální cykloplánování s rozšířenou reprezentací křižovatek studenta Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učenítechnického v Praze Pavola Žileckého. Tento projekt navíc získal i cenu veřejnosti a v letošním ročníku je tedy dvojnásobným vítězem. Do finále se kromě něj probojovalo dalších osm projektů z celkového počtu 1 881 obhájených IT diplomových prací.

Mobilní aplikace Cykloplánovač dokáže podle zadaných kritérií nalézt vhodnou trasu jak pro sportovní jízdu, tak pro cestu do práce. Ve výpočtu cesty zohledňuje vlastnosti povrchu, profil terénu, potřebný čas k dosažení cílového bodu a mnoho dalších specifik. Pavol Žilecký se na tvorbě aplikace podílel právě vývojem výpočtu možných tras. Algoritmus pak vyhodnotí několik tras, které vzhledem k zadaným kritériím nejlépe odpovídají požadavkům uživatele.

"Pokud lidem vytvoříte dobré podmínky, je podle některých výzkumů 60 % populace ochotno dojíždět do práce na kole. Jedním z problémů, se kterými se setkávají, je právě plánování cesty. Tuto aplikaci považujeme za nástroj pro překročení bariéry, aby lidé ve městech mohli právě kolo využívat k přepravě ve větší míře," říká o projektu Ing. Pavol Žilecký, vítěz 6. ročníku soutěže ACM SPY.

Kromě hlavní ceny byla udělena také cena společnosti Red Hat, kterou získal Tomáš Milata s prací Grafický editor pro konfiguraci struktury úloh v rámci Java EE 7 Batch API, cena CZ.NIC, kterou získal Ondřej Klejch, Vývoj cloudové platformy pro automatické rozpoznávání řeči. Odbornou cenu IT novinářů získal Adam Babinec s projektem monitoringu pozemní dopravy z leteckých videí.

"Autor práce navrhl algoritmus vícekriteriální optimalizace trasy, který vylepšuje známé postupy s velmi dobrými praktickými výsledky. Práce je postavena na kvalitní rešerši existujících přístupů, v samotném návrhu algoritmu a jeho realizaci přináší hodnotné poznatky. Celá práce je zpracována na vysoké úrovni a splňuje veškeré požadavky na vítěze soutěže," uvedl doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc., děkan FIT VUT v Brně a předseda poroty soutěže ACM SPY.

"Pavol Žilecký představil projekt s obrovským potenciálem. Z našeho pohledu je stěžejní nejen samotná myšlenka, ale také možnosti jejího dalšího rozvoje. Prozatím je aplikace využitelná ve 25 českých městech, myslím si však, že další města, třeba i ze zahraničí, budou brzy přibývat," uvedl Tomáš Krátký, Products and Services Director ve společnosti Profinit.


4. 12. 2015; businessit.cz

Česko jako technologická velmoc? Kvalita diplomových prací je příslibem...

Šestý ročník soutěže ACM SPY o nejlepší IT diplomovou práci roku 2015 zná svého vítěze. Je jím diplomový projekt s názvem Multikriteriální cykloplánování s rozšířenou reprezentací křižovatek studenta Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učenítechnického v Praze Pavola Žileckého. Vítězem novinářského hlasování se stal Adam Babinec s prací Monitorování dopravy z leteckých videí, který v hlavní soutěži obsadil druhé místo. Do finále soutěže se probojovalo osm projektů z celkového počtu 1 881 obhájených IT diplomových prací.

Mobilní aplikace Cykloplánovač dokáže podle zadaných kritérií nalézt vhodnou trasu jak pro sportovní jízdu, tak pro cestu do práce. Ve výpočtu cesty zohledňuje vlastnosti povrchu, profil terénu, potřebný čas k dosažení cílového bodu a mnoho dalších specifik. Pavol Žilecký se na tvorbě aplikace podílel právě vývojem výpočtu možných tras. Algoritmus pak vyhodnotí několik tras, které vzhledem k zadaným kritériím nejlépe odpovídají požadavkům uživatele.

"Pokud lidem vytvoříte dobré podmínky, je podle některých výzkumů 60 % populace ochotno dojíždět do práce na kole. Jedním z problémů, se kterými se setkávají, je právě plánování cesty. Tuto aplikaci považujeme za nástroj pro překročení bariéry, aby lidé ve městech mohli právě kolo využívat k přepravě ve větší míře," říká o projektu Pavol Žilecký.

Kvalitní projekty, kvalitní diplomové práce

Kromě hlavní ceny byla udělena také cena společnosti Red Hat, kterou získal Tomáš Milata s prací Grafický editor pro konfiguraci struktury úloh v rámci Java EE 7 Batch API, cena CZ.NIC, kterou získal Ondřej Klejch, Vývoj cloudové platformy pro automatické rozpoznávání řeči. Odbornou cenu IT novinářů získal Adam Babinec s projektem monitoringu pozemní dopravy z leteckých videí.

"Autor práce navrhl algoritmus vícekriteriální optimalizace trasy, který vylepšuje známé postupy s velmi dobrými praktickými výsledky. Práce je postavena na kvalitní rešerši existujících přístupů, v samotném návrhu algoritmu a jeho realizaci přináší hodnotné poznatky. Celá práce je zpracována na vysoké úrovni a splňuje veškeré požadavky na vítěze soutěže," uvedl Jaroslav Zendulka, děkan FIT VUT v Brně a předseda poroty soutěže ACM SPY.

"Pavol Žilecký představil projekt s obrovským potenciálem. Z našeho pohledu je stěžejní nejen samotná myšlenka, ale také možnosti jejího dalšího rozvoje. Prozatím je aplikace využitelná ve 25 českých městech, myslím si však, že další města, třeba i ze zahraničí, budou brzy přibývat," uvedl Tomáš Krátký, Products and Services Director ve společnosti Profinit.

Výsledné pořadí finálových prací:

Pavol Žilecký, ČVUT FEL v Praze

Plánovač tras pro cyklisty, který umí pracovat také s nutnými manévry na složitých křižovatkách a zakomponovat je do celkového výpočtu trasy (Cykloplánovač).

Adam Babinec, VUT FIT v Brně

Monitorování dopravy za pomoci leteckých videí dokáže dávat rychlou zpětnou vazbu na provoz a může se stát novou metodou řízení pozemního provozu.

Petr Vévoda, UK MATFYZ v Praze

Návrh algoritmu pro simulaci přenosu světla v médiích, využitelný například pro fotorealistické vykreslení scény.

Patrik Polatsek, STU FIIT v Bratislavě

Jak funguje lidská vizuální pozornost? Projekt navrhuje časoprostorový model umožňující predikci s využitelností především v robotice, medicíně, ale také například marketingu.

Jiří Nádvorník, ČVUT FIT v Praze

Nástroj pro inkrementální (postupnou) fotometrickou přehlídku oblohy umožňuje vyhodnocovat světelné křivky objektů z astronomických dat původně k tomu neurčených.

Magdalena Metlická, VŠB-TU FEI v Ostravě

Návrh na vylepšení používaných algoritmů pro řešení plánovacích problémů, který výrazně urychlí jejich řešení.

Katarína Furmanová, MU FI v Brně

Nové techniky pro porovnávání 3D modelů obličejů využitelné pro medicínu, antropologický výzkum, ale také bezpečnostní složky a autorizační software.

Štefan Bocko, UPJŠ PF v Košicích

Webový asistent pro zjednodušení laboratorní práce při procesu vyhodnocování relevantních dat z experimentů.

Jozef Vasilko, TU FEI v Košicích

Tvorba algoritmu, který pomůže teleskopu umístěnému na Mezinárodní vesmírné stanici s analýzou částic s ultravysokou energií.

Hlavní cena byla udělena na základě hlasování zástupců 14 českých a slovenských univerzit a vysokých škol a společnosti Profinit, hlavního organizátora soutěže. Cenu veřejnosti získal rovněž Pavol Žilecký za Multikriteriální cykloplánování s rozšířenou reprezentací křižovatek, FEL ČVUT.


3. 12. 2015; androidmarket.cz

T-Mobile poskytne nevidomým data pro navigaci zdarma

Odborníci z ČVUT v Praze vyvinuli unikátní řešení pro navigaci nevidomých, založené na speciální bílé holi propojené s chytrým telefonem a navigačním střediskem. T-Mobile vývoj podporoval jako jeden z partnerů a po uvedení nového řešení do praxe, s nímž se počítá přibližně ve druhém čtvrtletí roku 2016, bude poskytovat uživatelům navigace datové připojení zdarma.

„T-Mobile je věrným partnerem ČVUT již patnáct let a nové řešení navigace nevidomých se podařilo vyvinout také díky jeho podpoře,“ říká prof. Pavel Ripka, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, a dodává: „Neméně důležité je, aby se novinka dostala k těm, pro něž je určena - také v tomto případě nám vyšel T-Mobile vstříc a přislíbil, že významně zvýší její dostupnost nabídkou dat zdarma.“

Řešení nazvané „Pokročilá navigace nevidomých“ vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Využívají se v něm globální navigační satelitní systémy (GNSS) pro určení polohy nevidomého včetně jejího zobrazení na mapě a mobilní sítě pro přenos dat. Pokročilá navigace je založena na speciální slepecké holi, jejíž rukojeť tvoří rozhraní s ovládacími tlačítky - pomocí nich lze hůl propojit s chytrým mobilním telefonem a s navigačním webovým portálem, k němuž budou mít přístup jak profesionální navigační centra, tak rodiny uživatelů.

Nevidomý si před cestou ven zvolí, zda mu bude s orientací vzdáleně pomáhat pracovník centra, nebo někdo z jeho blízkých. Kdykoliv se pak může s navigátorem telefonicky spojit a ověřit si svou polohu, díky možnosti online přenosu obrazu z kamery svého mobilního telefonu má dokonce možnost zeptat se na detailní informace typu „který zvonek na dveřích“, „jaké zboží v regálu“ nebo „která ordinace na poliklinice“.

S uvedením pokročilé navigace do praxe se počítá ve druhém čtvrtletí roku 2016. Řešení bude nabízeno prostřednictvím TyfloCenter a možnost jeho používání bude podmíněna zaškolením.


3. 12. 2015; zet.cz

Nevidomí se dočkají speciální navigace, která je propojí s navigačním centrem nebo rodinami

Elektrotechnická fakulta ČVUT pracuje s různými přestávkami už několik let na navigačním zařízení pro nevidomé. To je pomocí SIM karty připojené k internetu a umožňuje tak nevidomému spojit se s rodinou nebo se specializovaným navigačním centrem. Vedoucí projektu z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Jiří Chod na rádiu Zet řekl, že zařízení pomůže nevidomým nejen při krátkých běžných cestách, ale i v rámci delších tras. Zájemci však budou muset podstoupit školení. Nepůjde tedy o produkt masově nabízený na pultech obchodů.

Jak dlouho vývoj probíhal a kdo se na něm podílel?

Grant sice probíhal v letech 2013 až 2015, ale my na této problematice pracujeme s různými přestávkami docela dlouhou dobu. Například v roce 2005 jsme už realizovali navigaci pro nevidomé pro SONS, což je Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých. Ta v podstatě pracuje v této podobě do dneška. Získali jsme za to ocenění VIA BONA za tehdejší nejlepší projekt v mezinárodním měřítku. Ve srovnání tehdejších technologií s dneškem jsme i díky pokrokům v technologiích, v mobilní komunikaci a v těch navigačních systémech úplně někde jinde. Grant jako takový jsme získali jako fakulta od Technologické agentury České republiky. Musím říci, že nás podporoval také T-Mobile se svoji konektivitou. My s nimi spolupracujeme už dlouho. Další firmou byla firma Swarovski, ta vyrábí zase bílé hole. Řekl bych, že je to největší výrobce bílých holí na území Evropy. Samo sebou bez spolupráce s nevidomými, tím pádem bez nějaké ekvivalentní zpětné vazby, by asi ta realizace neměla žádný smysl ani žádnou cenu.

Můžete toto speciální navigační zařízení představit? Jak funguje a jak konkrétně má nevidomým lidem ulehčit život?

Systém je postavený na myšlence co největšího usnadnění nejenom samotné navigace toho nevidomého, ale hlavně na tom, aby se ta navigace přiblížila pokud možno až na úroveň rodiny. To samo sebou vede ke dvěma typům středisek. Jednak to jsou proficentra s vyškoleným personálem. Tam by měla být obsluha, která umí navigovat a která umí zacházet s těmi daty, která získá z mapy nebo případně navrhnout trasu. Jsou určena především na takové delší trasy. Druhými jsou domácí centra, která je schopen ovládat běžný uživatel počítače. Díky tomu může pomoci nevidomému s navigací na těch trasách, na kterých se pohybuje nejčastěji. To znamená, že jde o běžné trasy. Například když jde nevidomý na nákup, k lékaři, do školy nebo do práce. Když totiž děláte podrobnější analýzu cest nevidomých lidí, tak zjistíte, že oni mají skutečně relativně krátké a známé trasy, ale i na těch se několikrát ztratí. To je samozřejmě dáno tím, že postrádají zrakovou orientaci. Jde ale i o delší trasy, kam se už raději vypraví s nějakým pomocným doprovodem, protože ta trasa může být třeba z Prahy do Brna. To by mohlo být jednoduché, ale třeba z Prahy do nějaké vesnice u Mladé Boleslavi by to mohlo být obtížnější. Ten princip je v podstatě docela jednoduchý. Je to aplikace ve vašem chytrém telefonu, ovládá se slovem. Data z navigace, hlasu, případně obrazu se přeposílají mobilní sítí na server. Odtud si je přebírá navigační středisko, které může být kdekoli na světě. Systém disponuje inteligentním bezdrátovým rozhraním, které má pět tlačítek osazených na bílé holi. Variant je celá řada, můžete ta tlačítka třeba multiplexovat. Hlavně je ten systém modulární, takže ho můžete nejenom měnit, ale můžete přidávat i další funkce.

Kdy by se mohlo toto zařízení dostat do prodeje a jak bude finančně nákladné jeho pořízení a následný provoz?

Ten klasický prodej si myslím, že by neměl být nikdy. Nemůžete totiž přijít do obchodu a koupit si jen navigační zařízení pro nevidomé. Musí být nějaké školení, musí být nějaká zodpovědnost a musí být nějaký postup. Nemůžete slepce jen tak navést pod náklaďák nebo tak. Předpokládáme, že to bude klasická navigační pomůcka. Ta je do určité míry hrazena státem. Cena samotného zařízení nebude až tak vysoká. Bude záležet hodně na tom podpůrném softwaru, vybavení, servisu a službách, které k tomu musíte přidat. Cenu bych tedy uvedl přesněji až v tu chvíli, kdy se budeme blížit sériové výrobě.


2. 12. 2015; Channelworld.cz

Lidé: Česká pobočka Hewlett-Packard Enterprise představila svůj management

Management nově vzniklé české pobočky nově vytvořené společnosti HPE tvoří Jan Kameníček, Pavel Doležal, Václav Jakoubek, Tomáš Kubát, Lubomír Galatík, Vít Slunečko, Daniel Novák a Bedřich Luft.

Po rozdělení společnosti Hewlett-Packard na HP Inc. a Hewlett-Packard Enterprise (HPE), ke kterému došlo na začátku listopadu, byla založena česká pobočka HPE, která nyní oficiálně oznámila personální složení svého vedení.

V čele českého HPE stanul dosavadní generální ředitel české pobočky "starého" HP Jan Kameníček, kterého bude ve vedení doplňovat dalších sedm manažerů starajících se o jednotlivé segmenty. Tady jsou:

Jan Kameníček, generální ředitel

Svoji profesní kariéru zahájil v roce 1991 jako servisní inženýr ve společnosti Digital Equipment a od této chvíle se pohyboval především v oblasti služeb.

Ve vrcholovém managementu se pohybuje již 18 let, od roku 2002 působí v HP. Před jmenováním do čela HPE zastával od roku 2008 pozici generálního ředitele české pobočky společnosti HP.

Je absolventem Fakulty elektrotechniky na ČVUT v Praze.

Pavel Doležal, obchodní ředitel

Jeho prvním zaměstnavatelem se v roce 2000 stala společnost Ericsson a práce na pozici solution manager. V této společnosti strávil 12 let a vystřídal několik manažerských pozic, naposled zastával post regionálního lídra spotřebitelských a podnikových řešení pro oblast západní a střední Evropy.

Od roku 2012 až do nynějšího jmenování působil v české pobočce společnosti HP jako ředitel divize technologických služeb.

Je absolventem Fakulty dopravní na ČVUT v Praze.

Václav Jakoubek, ředitel distribučního kanálu

Po dokončení studií se věnoval návrhu, tvorbě a zavádění podnikových automatizovaných systémů řízení ve společnostech Ústav racionalizace ve stavebnictví, Československý rozhlas a INORGA.

V roce 1992 spoluzaložil společnost JBA, kde působil do roku 2002 ve funkcích technického ředitele a generálního ředitele. Následně zamířily jeho kroky do společnosti HP, kde se devět let věnoval podnikovým řešením pro klíčové zákazníky.

Od roku 2012 až do svého současného jmenování na novou pozici působil jako obchodní manažer pro české zákazníky z podnikového a státního sektoru. V posledních čtyřech letech stál rovněž u zrodu většiny projektů zaměřených na cloud computing.

Je absolventem Fakulty stavební na ČVUT v Praze.

Tomáš Kubát, ředitel obchodní jednotky serverů, storage a předprodejních služeb

V rámci své kariéry oracoval pro společnost ICL a následně celých 14 let pracoval pro HP na různých obchodních a manažerských pozicích v oblasti prodeje technologií či realizace dodávek konzultačních a projektových služeb.

Pouze v letech 2008 -2010 práci pro HP vystřídalo působení ve společnosti Siemens Informační Systémy, kde řídil divizi projektových služeb v ČR.

V roce 2010 se opět vrátil do HP, kdy byl po změně struktury jmenován ředitelem jednotky kritických podnikovýchh systémů. Tato role se později rozšířila do role dnešní, kde má na starosti vedení divizí serverů, datových úložišť a předprodejních služeb.

Je absolventem Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze.

Lubomír Galatík, ředitel obchodní jednotky síťových prvků a Aruba

Po dokončení studia v roce 2010 nastoupil do HP, kde se začal věnovat práci obchodního reprezentanta divize serverů, storage a síťových prvků. V HP následně vystřídal několik dalších obchodních pozic zakončených rolí account managera pro velké klienty z podnikového a státního sektoru, a to nad celým portfoliem produktů a služeb HP.

Jeho poslední pracovní zastávkou před vedením produktové divize síťových prvků bylo vedení obchodního týmu starajícího se o střední a větší klienty v privátní i veřejné sféře.

Je absolventem Fakulty informatiky a statistiky VŠE.

Vít Slunečko, ředitel divize technologických služeb

Řady zaměstnanců společnosti HP rozšířil v roce 2003. Po celou dobu až do současnosti se zde věnoval partnerskému kanálu, tedy síti nejvýznamnějších obchodních partnerů zaměřených na dodávky podnikových řešení všech velikostí.

Od roku 2010 se rovněž zaměřoval na rozvoj obchodních příležitostí v tzv. midmarket segmentu, tedy u firem ve velikosti okolo 25-500 zaměstnanců, kde vybudoval celý specializovaný obchodní team.

Je absolventem Provozně-ekonomické fakulty ČZU.

Daniel Novák, ředitel divize konzultačních služeb

Po dokončení studia v roce 1996 nastoupil do HP, se kterou spojil celou svou dosavadní pracovní kariéru. Více než 15 let nejprve zastával pozici síťového konzultanta a manažera pro rozvoj obchodních příležitostí.

Další přibližně rok a půl vedl tým návrhářů architektury komplexních podnikových řešení. Od roku 2012 až do konce letošního října pak pracoval jako obchodně-technický manažer pro oblast konzultačních technologických služeb.

Je absolventem Fakulty elektrotechniky na ČVUT.

Bedřich Luft, ředitel obchodní jednotky podnikových služeb

Svou pracovní kariéru zahájil jako servisní inženýr ve společnosti Digital Equipment v roce 1991 a dále se věnoval řízení servisních služeb - technické podpory, outsourcingu a aplikačního vývoje.

Má zkušenosti z budování servisních organizací, řízení velkých outsourcingových projektů a 4 roky rovněž řídil dodávku servisních služeb v rámci regionu CEE a MEMA.

V roce 2012 byl pověřen vedením obchodní jednotky HP Enterprise Services, která zajišťuje dodávku aplikačních služeb a outsourcingu pro velké zákazníky.

Je absolventem Fakulty elektrotechniky na ČVUT v Praze.

Zdroj: Hewlett-Packard Enterprise


2. 12. 2015; Lidové noviny

Události týdne ve vědě a zdravotnictví

1 Moderní hůl pro nevidomé

Bílou hůlku vybavenou navigačním systémem a chytrým telefonem představili na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Díky údajům z družicové navigace systém ví, kde přesně se nevidomý nachází a telefonem ho propojí se vzdáleným pomocníkem, který poradí při problémech.

2 Líp organizovat vědu

Zlepšení systému řízení vědy i větší důraz na potřebu firem v oblasti aplikovaného výzkumu slibuje Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016 - 2020 s výhledem do roku 2025, kterou schválila Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace.

3 AIDS zvládnutelnější

Onemocnění AIDS je díky lékům ve vyspělých zemích klasifikováno jako relativně zvládnutelný chronický stav, úmrtnost na ně poklesla za deset let až o 85%, konstatovala u příležitosti Světového dne boje proti HIV Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. I tak však nemoc zůstává smrtelnou hrozbou.

4 Hledání léku na diabetickou nohu

Lékaři a vědci z ostravského Centra buněčné terapie a Fakultní nemocnice Ostrava informovali, že se jim na zvířatech podařilo úspěšně vyzkoušet preparát pro léčbu pacientů s tzv. nemocí diabetické nohy - ta postihuje cukrovkáře, trpí jí 500 až 700 lidí z milionu a u třetiny končí amputací. K léčbě lidí je však ještě daleko.

5 Auto bez řidiče zmátlo policisty

Pro příliš pomalou jízdu a překážení provozu zastavili kalifornští policisté auto a zjistili, že nemá řidiče - patří mezi automatické vozy společnosti Google, smí samostatně jezdit, ale má zatím nejvyšší rychlost 40 km/h. Policisté uznali, že to není proti předpisům. Robotická auta Googlu ještě nedostala pokutu.


1. 12. 2015; www.rozhlas.cz - leonardo

Bílá hůl jako navigace i kamera

Bílá hůl sice nemůže nevidomým nahradit oči, ale díky pracovníkům Elektrotechnické fakulty ČVUT bude fungovat jako navigace a prostřednictvím chytrým telefonům také jako kamera. Ta přenáší obraz do navigačního centra, které nevidomým dokáže popsat jejich okolí a pomoci jim v orientaci.

Hůl je vylepšená o prodloužené držadlo, kde nevidomý najde několik tlačítek s čísly, kterými v holi ovládá navigační zařízení a také propojení s chytrým telefonem. Smartphon zase komunikuje s navigačním střediskem, které funguje jako asistenční služba nevidomým. Dokáže přenášet jak hlas, tak pomocí kamery v telefonu také obraz. Velkým přínosem je, že na navigaci se může podílet kromě zmíněného asistenčního střediska také rodina nevidomého. Je to pravděpodobně první takové asistenční zařízení pro nevidomé na celém světě.

V současnosti je v provozu deset testovacích holí. Sériová výroba je naplánována tak, aby ve druhém čtvrtletí příštího roku mohli hole převzít první zájemci, pro ně budou také připravena školící centra v Praze a Brně. Hůl nové generace by vynálezci z ČVUT rádi ještě dál vylepšovali, například zavedli bezdotykové nabíjení, nebo místo kamery na telefonu používali třeba handsfree brýle s kamerou. Hůl nicméně nejlépe prověří nevidomí uživatelé.

Prohlížeč, který umožnil Snowdenovi komunikaci s novináři, se chce zbavit finanční závislosti na americké vládě

Softwarový systém zajišťující anonymizaci uživatelů internetu zvaný TOR se stal v posledních letech hlavním nástrojem novinářů a bloggerů a také aktivistů, kteří si na internetu potřebují uchránit své soukromí. Prohlížeč TOR využil slavný whistleblower Edward Snowden v roce 2013, aby novinářům předal informace o utajovaném celosvětovém sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany bezpečnostních služeb USA. TOR se nyní snaží zbavit závislosti na penězích od americké vlády a zahájil crowdfundingovou kampaň, v podstatě celosvětovou veřejnou sbírku, do které může každý přispět.

S americkou vládou má skupina provozující TOR složité vztahy. Předně proto, že díky TORu mohlil lidé jako Edward Snowden vynášet různá tajemství a naopak lidé jako Ross Ulbricht, zakladatel legendární Silk Road, umožnit na takzvaném dark netu prodej nelegálního zboží jako jsou zbraně a drogy. Na druhou stranu TOR sponzorují nejrůznější federální organizace včetně Pentagonu, i když nepřímo. Dělají to proto, že je zajímá sama anonymizační technologie a její nasazení v praxi. Americké ministerstvo zahraničí zase Tor podporuje z důvodu, že ho ke komunikaci používá opozice v problematických politických režimech.


1. 12. 2015; ewrc.cz

Enge míří ze Setkání mistrů na thajský Festival rychlosti

Uplynulý víkend Tomáš Enge poprvé ve své kariéře vyzkoušel speciál bugy pro autokrosové závody, se kterým se zúčastnil na autodromu v Sosnové oblíbeného Setkání mistrů. Hned poté odletěl do Thajska, kde libereckého závodníka čeká poslední podnik zdejšího šampionátu. Enge zde bude bojovat o svůj první titul.

„Sosnovou jsem si náramně užil. Poprvé jsem startoval v bugině. Je to jako sedět ve formuli 1 akorát v terénu. Chvíli trvalo, než jsem si na velmi živou čtyřkolku zvykl, ale moc mě to bavilo. Za tuto příležitost děkuji Ctiradu Hájkovi a také Jakubu Kubíčkovi, od kterého jsem měl auto vypůjčené. Navíc o kvalitách vozu hovoří fakt, že jej stavěla autokrosová legenda Jaroslav Hošek,“ uvedl ke svému vystoupení Tomáš Enge, který ve své kategorii skončil třetí.

Tomáš Enge v Sosnové usedl také do elektrické formule, kterou zde představovali studenti Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze pro soutěž Formula Student. „Bylo to neuvěřitelné. Formule je velmi lehká a díky elektromotoru má vynikající akceleraci. Navíc obrovská křídla zaručují fantastický přítlak. Opravdu skvělý závoďák,“ poznamenal na práci studentů ex-pilot formule 1.

Již od úterý je český jezdec v Thajsku, a to na okruhu Bangsaen, kde jej čeká závěrečný podnik Thailand GT Series. Zde opět usedne za volant silného Camara GT3 týmu Vattana Motorsport. „Šéf týmu a závodník v jednom se nadcházejícího podniku účastnit nebude, což mi boj o titul trochu usnadní. Nebude to ale vůbec jednoduché, protože proti mně budou další silní jezdci našeho týmu. Samozřejmě budu dělat vše, co umím, abych měl v neděli důvod k oslavám,“ poznamenal k následujícímu víkendu Enge a dodal:„Tady už to žije od úterý. Pro Thajsko je tento závodní víkend velkým svátkem. Nejde zde jen o závody, ale je to opravdový Festival rychlosti. Myslím, že dorazí velký počet diváků, čemuž nahrává i krásné a teplé počasí.“


1. 12. 2015; smartmania.cz

Na ČVUT vyvinuli unikátní hůl pro nevidomé, kterou propojíte s telefonem. T-Mobile nabídne data zdarma

Specialisté z ČVUT v Praze vyvinuli unikátní řešení pro navigaci nevidomých, založené na speciální bílé holi propojené s chytrým telefonem a navigačním střediskem. Český T-Mobile vývoj podporoval jako jeden z partnerů a po uvedení nového řešení do praxe, s nímž se počítá přibližně ve druhém čtvrtletí roku 2016, bude poskytovat uživatelům navigace datové připojení zdarma.

Praktické testování unikátní bílé hole

"T-Mobile je věrným partnerem ČVUT již patnáct let a nové řešení navigace nevidomých se podařilo vyvinout také díky jeho podpoře," říká prof. Pavel Ripka, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, a dodává: "Neméně důležité je, aby se novinka dostala k těm, pro něž je určena - také v tomto případě nám vyšel T-Mobile vstříc a přislíbil, že významně zvýší její dostupnost nabídkou dat zdarma."

Řešení nazvané "Pokročilá navigace nevidomých" vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUTv Praze. Využívají se v něm globální navigační satelitní systémy (GNSS) pro určení polohy nevidomého včetně jejího zobrazení na mapě a mobilní sítě pro přenos dat. Pokročilá navigace je založena na speciální slepecké holi, jejíž rukojeť tvoří rozhraní s ovládacími tlačítky - pomocí nich lze hůl propojit s chytrým mobilním telefonem a s navigačním webovým portálem, k němuž budou mít přístup jak profesionální navigační centra, tak rodiny uživatelů.

Nevidomý si před cestou ven zvolí, zda mu bude s orientací vzdáleně pomáhat pracovník centra, nebo někdo z jeho blízkých. Kdykoliv se pak může s navigátorem telefonicky spojit a ověřit si svou polohu, díky možnosti online přenosu obrazu z kamery svého mobilního telefonu má dokonce možnost zeptat se na detailní informace typu "který zvonek na dveřích", "jaké zboží v regálu" nebo "která ordinace na poliklinice". S uvedením pokročilé navigace do praxe se počítá ve druhém čtvrtletí příštího roku. Řešení bude nabízeno prostřednictvím TyfloCenter a možnost jeho používání bude podmíněna zaškolením.


1. 12. 2015; iHNed.cz

Jan Kameníček povede nově vzniklou společnost Hewlett Packard Enterprise v České republice, mění se i další pozice v rámci společnosti

Společnost Hewlett Packard Enterprise (HPE) vznikla v listopadu jako jedna ze dvou firem z původní mateřské korporace HP.

V České republice jí povede dosavadní šéf celé české pobočky Jan Kameníček.

Obchodním ředitelem se stal dosavadní ředitel divize technologických služeb Pavel Doležal.

Jan Kameníček zahájil svoji profesní kariéru v roce 1991 jako servisní inženýr ve společnosti Digital Equipment a od této chvíle se pohyboval především v oblasti služeb. Obecně Jan Kameníček přináší 23 let zkušeností v IT průmyslu, z čehož 11 let působil ve vrcholovém managementu společností Digital Equipment, Compaq a HP.

Jan Kameníček v roce 1983 úspěšně absolvoval ČVUT Praha, fakultu elektrotechniky.

Je ženatý a má 3 děti.

Obchodní tým pro distribuční kanál a malé a střední firmy povede bývalý obchodní ředitel pro podniky a státní sektor Václav Jakoubek. Ředitelem obchodní jednotky serverů a datových úložišť je bývalý ředitel jednotky kritických systémů HP Tomáš Kubát. Obchodní jednotku síťových prvků povede Lubomír Galatík, který dosud vedl obchodní tým starající se o střední a větší klienty v privátní i veřejné sféře. Divizi technologických služeb bude řídit Vít Slunečko, konzultační služby bude mít na starosti Daniel Novák a ředitelem obchodní jednotky podnikových služeb je Bedřich Luft.

HP se v minulém měsíci rozdělila na původní společnost HP, v níž zůstala výroba osobních počítačů a tiskáren, a společnost Hewlett Packard Enterprise, která se zaměří na obor technologických služeb a softwaru.

Plán na rozdělení do dvou firem oznámila jedna z nejstarších velkých počítačových společností na světě už loni v říjnu. Jeho důvodem je snaha o zvýšení ziskovosti a možnost efektivněji těžit z rychleji rostoucích aktivit.


1. 12. 2015; feedit.cz

Algoritmus pro plánování městských cyklistických tras z ČVUT získal cenu veřejnosti elitní soutěže ACM SPY

Schopnost zohlednit při průjezdu městem nejen výškový profil cesty, ale také náročnost projížděných křižovatek nebo kvalitu povrchu. Variantní návrhy cest, které jasně rozlišují, zda je trasa vhodná pro sportovní jízdu, anebo pro každodenní dojíždění do práce. Přesně takové funkce má aplikace Cykloplánovač. Autor výpočetních algoritmů Pavol Žilecký, který je zpracovával v rámci svého diplomového projektu, nyní získal cenu veřejnosti v elitní soutěži ACM SPY. (TZ)

Cykloplánovač momentálně pracuje s daty z 26 měst. V případě aplikace nabízí velmi detailní navigaci na jednotlivých křižovatkách, díky čemuž cyklistu městem dokáže provést v nejkratším možném čase.

Kvalitu diplomového projektu ocenil také Jaroslav Zendulka, děkan Fakulty informačních technologií VUT v Brně a akademický garant letošního ročníku soutěže ACM SPY.

"Práce byla vybrána do finále, protože vychází z velmi dobře zpracované rešerše existujících přístupů, vyznačuje se kvalitním návrhem a realizací s možností jak praktického využití, tak publikování," uvedl Zendulka.

"Autor navrhl algoritmus vícekriteriální optimalizace trasy, který vylepšuje známé postupy s velmi praktickými výsledky, a navrhl, implementoval a experimentálně ověřil aplikaci s webovým rozhraním."

Definitivní vítěz soutěže ACM SPY, kterého zvolí akademická porota a zástupci přední české vývojářské společnosti Profinit, bude znám ve středu. Do finále se kromě Cykloplánovače dostalo ještě dalších 8 projektů z nejrůznějších oborů. Zastoupen je například projekt řízení pozemní dopravy z dronů nebo analýza lidské pozornosti, která by dokázala posunout kupředu robotiku.

Historii soutěže můžete sledovat na blogu: http://www.acm-spy.cz/category/blog/ nebo na facebooku: www.facebook.com/itneninuda

Z jakých projektů veřejnost vybírala?

Pavol Žilecký, ČVUT FEL v Praze

Plánovač tras pro cyklisty, který umí pracovat také s nutnými manévry na složitých křižovatkách a zakomponovat je do celkového výpočtu trasy. (Cykloplánovač)

Magdalena Metlická, VŠB-TU FEI v Ostravě

Návrh na vylepšení používaných algoritmů pro řešení plánovacích problémů, který výrazně urychlí jejich řešení.

Petr Vévoda, UK MATFYZ v Praze

Návrh algoritmu pro simulaci přenosu světla v médiích, využitelný například pro fotorealistické vykreslení scény.

Katarína Furmanová, MU FI v Brně

Nové techniky pro porovnávání 3D modelů obličejů využitelné pro medicínu, antropologický výzkum, ale také bezpečnostní složky a autorizační software.

Jozef Vasilko, TU FEI v Košicích

Tvorba algoritmu, který pomůže teleskopu umístěnému na Mezinárodní vesmírné stanici s analýzou částic s ultravysokou energií.

Štefan Bocko, UPJŠ PF v Košicích

Webový asistent pro zjednodušení laboratorní práce při procesu vyhodnocování relevantních dat z experimentů.

Patrik Polatsek, STU FIIT v Bratislavě

Jak funguje lidská vizuální pozornost? Projekt navrhuje časoprostorový model umožňující predikci s využitelnosti především v robotice, medicíně, ale také například marketingu.

Jiří Nádvorník, ČVUT FIT v Praze

Nástroj pro inkrementální (postupnou) fotometrickou přehlídku oblohy umožňuje vyhodnocovat světelné křivky objektů z astronomických dat původně k tomu neurčených.

Adam Babinec, VUT FIT v Brně

Monitorování dopravy za pomoci leteckých videí dokáže dávat rychlou zpětnou vazbu na provoz a může se stát novou metodou řízení pozemního provozu.

Kompletní přehled anotací finalistů: http://www.acm-spy.cz/o-soutezi-acm-spy/hlasuj-pro-sveho-favorita/

O soutěži ACM SPY

ACM SPY (Czech ACM Chapter & Slovakia ACM Chapter Student Project of the Year) je jediná oficiální soutěž nejprestižnějších českých a slovenských univerzit a profesní organizace ACM (Association for Computing Machinery) o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií. Cílem soutěže je podpořit studenty v jejich studiu a pomoci jim uplatnit tuto snahu i výsledky v praxi.

ACM SPY 2015 je již šestým ročníkem této soutěže. Každoročně mohou fakulty prestižních českých a slovenských univerzit nominovat až 10 IT prací od svých studentů. Jejich kvalita je pak posuzována akademickou porotou z pohledu rešerše, výzkumu, vyhodnocení řešení a realizace.

Soutěž organizují české a slovenské univerzity ve spolupráci se soukromými firmami. Hlavním organizátorem ročníku 2015 je vedle ACM také společnost Profinit. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.acm-spy.cz a www.acm-spy.sk.

O společnosti Profinit, s. r. o.

Společnost Profinit, s.r.o. je členem nadnárodní skupiny New Frontier Group, lídra v oblasti digitální transformace organizací a firem ve střední a východní Evropě. S více než 2000 zaměstnanci v 17 zemích patří do TOP 10 největších poskytovatelů ICT služeb v celém CEE regionu. Zároveň se řadí ke špičce v oblasti vývoje software na zakázku, data managementu, datových skladů a business intelligence.

Profinit má řadu významných zákazníků z finančního a telekomunikačního sektoru, utilit a státní správy. Společnost se primárně zaměřuje na konzultační služby v oblasti digitální transformace, technologické služby a outsourcing. Nabízí také řadu inovativních nástrojů a řešení pro eCommerce, mCommerce, podporu a řízení obchodní sítě, zákaznickou péči, digitální marketing, fraud management, performance management a správu podnikového obsahu. Podle údajů IDC (2012) patří Profinit mezi 5 největších firem v oblasti vývoje software na zakázku v České republice a je držitelem řady dalších ocenění. Více na www.profinit.eu.


1. 12. 2015; Businessworld.cz

Českou pobočku společnosti Hewlett Packard Enterprise povede tým osmi manažerů

Produkty a služby v rámci české pobočky Hewlett Packard Enterprise spadají do nových obchodních jednotek; za chod celé společnosti zodpovídá generální ředitel Jan Kameníček

Společnost Hewlett Packard Enterprise (HPE), která vznikla ke 2. listopadu 2015 jako jedna ze dvou firem z původní mateřské korporace Hewlett-Packard, bude mít v České republice následující strukturu. Generálním ředitelem české pobočky společnosti HPE byl již ke dni vzniku jmenován Jan Kameníček, vedením jednotlivých obchodních jednotek a produktových divizí byli nyní pověření ostatní manažeři.

Jan Kameníček, generální ředitel (Managing Director)

Je absolventem Fakulty elektrotechniky na ČVUT v Praze. Svoji profesní kariéru zahájil v roce 1991 jako servisní inženýr ve společnosti Digital Equipment a od této chvíle se pohyboval především v oblasti služeb. Ve vrcholovém managementu se pohybuje již 18 let, nejprve ve společností Digital Equipment, poté Compaq a od roku 2002 v HP. Jako poslední před jmenováním do čela HPE zastával od roku 2008 pozici generálního ředitele české pobočky společnosti HP.

Pavel Doležal, obchodní ředitel (Sales Director)

Absolvoval fakultu dopravní na ČVUT v Praze. Jeho prvním zaměstnavatelem se v roce 2000 stala společnost Ericsson a práce na pozici Solution Manager. V této společnosti strávil 12 let a vystřídal několik manažerských pozic, jako poslední zastával post regionálního lídra spotřebitelských a podnikových řešení pro oblast západní a střední Evropy. Od roku 2012 až do nynějšího jmenování působil v české pobočce společnosti HP jako ředitel divize technologických služeb.

Václav Jakoubek, ředitel distribučního kanálu (EG Indirect Sales Manager)

V roce 1980 vystudoval fakultu stavební na ČVUT v Praze, obor Automatizované systémy řízení. Po absolvování ČVUT se věnoval návrhu, tvorbě a zavádění podnikových automatizovaných systémů řízení ve společnostech Ústav racionalizace ve stavebnictví, Československý rozhlas a INORGA. V roce 1992 spoluzaložil společnost JBA, kde působil do roku 2002 ve funkcích technického ředitele a generálního ředitele, a která se stala předním dodavatelem podnikových informačních systémů na českém trhu. Následně zamířily jeho kroky do společnosti HP, kde se devět let věnoval podnikovým řešením pro klíčové zákazníky. Pak HP na rok opustil a zastával post obchodního ředitele společnosti INFOR pro východní Evropu. Od roku 2012 až do svého současného jmenování na novou pozici působil jako obchodní manažer pro české zákazníky z podnikového a státního sektoru. V posledních čtyřech letech stál rovněž u zrodu většiny projektů zaměřených na cloud computing.

Tomáš Kubát, ředitel obchodní jednotky serverů, storage a předprodejních služeb (Business Unit Manager - Servers, Storage, Presales)

Je absolventem Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. V roce 2000 také dokončil studium MBA programu University of Calgary a CMC Graduate School of Business. Za svůj profesní směr zvolil IT - pracoval pro společnost ICL a celých 14 let pro firmu HP na různých obchodních a manažerských pozicích v oblasti prodeje technologií či realizace dodávek konzultačních a projektových služeb. Pouze v letech 2008 -2010 práci pro HP vystřídalo působení ve společnosti Siemens Informační Systémy v roli Head of Professional Services, kde řídil tuto divizi projektových služeb v ČR. V roce 2010 se opět vrátil do HP, kdy byl po změně struktury jmenován ředitelem jednotky Business kritických systémů. Tato role se později rozšířila do role dnešní, kde má na starosti vedení divizí serverů, datových úložišť a předprodejních služeb.

Lubomír Galatík, ředitel obchodní jednotky síťových prvků a Aruba (HPE Aruba Business Unit Manager)

V roce 2009 dokončil studium na Fakultě informatiky a statistiky, obor Informatika, na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po dokončení studia nastoupil v roce 2010 do společnosti Hewlett-Packard, kde se začal věnovat práci obchodního reprezentanta divize serverů, storage a síťových prvků. V HP následně vystřídal několik dalších obchodních pozic zakončených rolí account managera pro velké klienty z podnikového a státního sektoru, a to nad celým portfoliem produktů a služeb HP. Jeho poslední pracovní zastávkou před vedením produktové divize síťových prvků bylo vedení obchodního týmu starajícího se o střední a větší klienty v privátní i veřejné sféře.

Vít Slunečko, ředitel divize technologických služeb (Technology Services Business Unit Manager)

Řady zaměstnanců společnosti HP rozšířil v roce 2003, poté co nejprve po ukončení studia na Provozně-ekonomické fakultě ČZU zamířil pracovat do firmy svého otce. V HP se po celou dobu až do současnosti věnoval partnerskému kanálu, tedy síti nejvýznamnějších obchodních partnerů zaměřených na dodávky podnikových řešení všech velikostí. Od roku 2010 se rovněž zaměřoval na rozvoj obchodních příležitostí v tzv. midmarket segmentu, tedy u firem ve velikosti okolo 25-500 zaměstnanců, kde vybudoval celý specializovaný obchodní team.

Daniel Novák, ředitel divize konzultačních služeb (Technology Services Consulting Business Unit Manager)

Ihned po absolvování studia Fakulty elektrotechniky na ČVUT v Praze v roce 1996 nastoupil do společnosti HP, se kterou spojil celou svou dosavadní pracovní kariéru. Více než 15 let nejprve zastával pozici síťového konzultanta a manažera pro rozvoj obchodních příležitostí. Další přibližně rok a půl vedl tým návrhářů architektury komplexních podnikových řešení. Od roku 2012 až do konce letošního října pak pracoval jako obchodně-technický manažer pro oblast konzultačních technologických služeb.

Bedřich Luft, ředitel obchodní jednotky podnikových služeb (Enterprise Services Director)

Je absolventem Fakulty elektrotechniky na ČVUT v Praze a držitelem Innovation and Entrepreneuship certifikátu ze Stanford University. Svou pracovní kariéru zahájil jako servisní inženýr ve společnosti Digital Equipment v roce 1991 a dále se věnoval řízení servisních služeb - technické podpory, outsourcingu a aplikačního vývoje. Má zkušenosti z budování servisních organizací, řízení velkých outsourcingových projektů a 4 roky rovněž řídil dodávku servisních služeb v rámci regionu CEE a MEMA. V roce 2012 byl pověřen vedením obchodní jednotky HP Enterprise Services, která zajišťuje dodávku aplikačních služeb a outsourcingu pro velké zákazníky.


1. 12. 2015; Technický týdeník

Odborníci z ČVUT v Praze vyvinuli unikátní řešení pro navigaci nevidomých

Odborníci z ČVUT v Praze vyvinuli unikátní řešení pro navigaci nevidomých, založené na speciální bílé holi propojené s chytrým telefonem a navigačním střediskem. T-Mobile vývoj podporoval jako jeden z partnerů a po uvedení nového řešení do praxe, s nímž se počítá přibližně ve druhém čtvrtletí roku 2016, bude poskytovat uživatelům navigace datového připojení zdarma.


1. 12. 2015; Jindřichohradecký deník

Studenti SOŠ a SOU z Jindřichova Hradce vítězí v elektronické olympiádě

Opět se velmi úspěšně účastníme spolupráce mezi středními a vysokými školami. Iniciativa Science face představuje 4. ročník vědomostní soutěže Elektrotechnická olympiáda, která má nejen prověřit základní vědomosti studentů z oblasti matematiky, fyziky a technologií, se kterými se běžně setkávají v jejich životě, ale i jejich vztah k oboru, jejich samostatnost a kreativitu.

Soutěž je připravena katedrou telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT a svým posláním se snaží podpořit technické myšlení a dovednosti studentů středních škol a gymnázií.

V současné chvíli má Střední odborná škola a střední odborné učiliště Jindřichův Hradec v rámci probíhající soutěže v obsazení šest z deseti finalistů.

V roce 2012 jsme se úspěšně probojovali do finále se dvěma žáky oboru Informačních technologií. (Tadeáš Bartoň, Petr Fuk), ve školním roce 2013/2014 jsme se na základě vícenásobného úspěchu v soutěži zúčastnili "Zimní elektrotechnické školy" - týdenního pobytu na technických fakultách ČVUT.

Projekt má upozornit na důležitost technického vzdělávání pro naši budoucnost. V rámci aktivity "výběr talentů" se uskuteční také návštěvy našich vědců přímo na školách a budou organizovány i exkurze pro studenty v našich výzkumných laboratořích. Uspořádáme "Zimní elektrotechnickou školu" - týdenní seminář pro nadané žáky na FEL, dále pak konference a vzdělávací semináře pro kolegy - pedagogy. Budeme diskutovat výsledky našeho vzdělávacího systému a naši práci s mladou generací.

Hlavní motto projektu zní "Studium techniky - tvoje dobrá volba!"

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk