ČVUT - Fakulta elektrotechnická

29. 1. 2016; lidovky.cz

Účtovat elektřinu podle velikosti jističů? Logický krok, říká odborník

PRAHA Účtovat cenu elektřiny ne podle spotřeby, ale podle jističe, není tak nelogický způsob, jak by se mohlo na první pohled zdát. Alespoň to tvrdí inženýr Jan Švec z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Podle Švece je tento krok spíše plánem do budoucna.

Platbu podle velikosti jističe chce Energetický regulační úřad (ERÚ) zavést od příštího roku. Nejvíce tratní by na tomto způsobu vypočítávání cen elektřiny měli býti chataři, majitelé rodinných domků a domácnosti, které sice šetří elektřinou, ale mají zbytečně veliké jističe. ERÚ tímto krokem chce „spravedlivější účtování“ odběru elektrické energie.

Domácností, které mají podle ERÚ nastavené jističe optimálně, by se tato změna dotknout neměla. Podobně by na tom měli býti i velkoodběratelé, pro které je za současných podmínek odebírání elektrické proudu poměrně drahé.

Podle Švece by bylo rozumné zachovat model, který platil, ale kroky ERÚ považuje za logické.

Snížit jistič by neměl být problém

Důvodem zavádění nové tarifní soustavy je především skutečnost, že zatímco fixní náklady na distribuci elektřiny jsou podstatně vyšší než ty variabilní, závislé na spotřebě (zhruba 3 ku 1), platby jsou naopak ze tří čtvrtin podle spotřeby. Jen čtvrtinu tvoří fixní platby.

Pakliže by chtěly domácnosti snížit jistič, neměl by to být ve většině případů problém. Stačí se domluvit s distributorem, který dodává elektrický proud. Poté by měl přijít kvalifikovaný technik a jistič vyměnit.

Za změnou může být vyšší soběstačnost domácností

Za změnou tarifních podmínek může být fakt, že se do budoucna počítá s vyšší soběstačností domácností, co se výroby elektřiny týče.

Podle Švece jsou kroky, které ERÚ naplánovala spíše opatřeními do budoucnosti.

„Tarifní plány ERÚ počítají s dobou nějakých 15 - 20 let, ale za takových pět až deset let se zvýší soběstačnost domácností vyrábět si elektrický proud pomocí fotovoltaiek. Soběstačnost znamená snížení odebrané energie i vybrané sumy. Ovšem i tyto domácnosti potřebují přípojku na dobu, kdy si nebudou moci elektřinu vyrábět, a tak musí pohotový výkon zůstat stejný,“ řekl k plánovaným změnám Švec.

Zdroj:http://byznys.lidovky.cz/uctovat-elektrinu-podle-velikosti-jisticu-je-logicky-krok-rika-odbornik-149-/energetika.aspx?c=A160128_173320_energetika_ele

26. 1. 2016; AUTOMA

Projekt družice SMILE a FEL ČVUT

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze se bude podílet na družicovém výzkumu slunečního větru. Společný výbor Evropské kosmické agentury ESA a Čínské akademie věd vybral k realizaci projekt družice SMILE, v jehož konsorciu je zastoupena i Fakultaelektrotechnická ČVUT. Tu bude reprezentovat doc. René Hudec z katedry radioelektroniky. Do soutěže bylo přihlášeno celkem třináct různých návrhů. Úkolem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. K měření bude využita unikátní technika: malé širokoúhlé UV a rentgenové teleskopy. Za dobu platného členství České republiky v Evropské kosmické agentuře (ESA) je to poprvé, kdy k finální realizaci družicového vědeckého projektu ESA byl navržen tým s českou účastí na nejvyšší úrovni, tedy členstvím v hlavním konsorciu. Mezi vedlejší cíle projektu SMILE patří i zvýšení zájmu veřejnosti o kosmický výzkum a vědy zabývající se prostředím okolo Země.

Zkratka SMILE je odvozena z názvu Solarwind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer. Produktem projektu bude menší družice o hmotnosti asi 300 kg a s užitečným zatížením 60 kg (obr. 1). Start do vesmíru je plánován na rok 2021. Právě oblast širokoúhlých rentgenových teleskopů a monitorů typu račí oko je oborem týmu doc. Hudce. Problematice se tito odborníci věnují již více než dvacet let a dosáhli zde světově uznávaných výsledků, což se odrazilo i na přizvání českých vědců do konsorcia projektu ESA SMILE. Rozsah české účasti na projektu bude postupně konkretizován. Především půjde o podíl na vývoji vědeckého vybavení družice, tedy rentgenového a UV teleskopu - a to v rozsahu závislém na možnostech financování v České republice. Počítá se i s významnou účastí studentů a doktorandů ČVUT a českého kosmického průmyslu.

26. 1. 2016; AUTOMA

Robosoutěž 2015

Soutěž studentů s roboty - Robosoutěž -se letos konala už posedmé a pravidelně jsme o ní v našem časopise referovali. Tradičně se na pořádání podílejí tři katedry Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) -katedra řídicí techniky, katedra kybernetiky a katedraměření, hlavním organizátorem je Ing. Martin Hlinovský, Ph. D. Sponzorem a mediálním partnerem soutěže je mj. časopis Automa. Původně byla Robosoutěž určena pro studenty prvního ročníku bakalářského studia - předmět Roboti. Postupně byla rozšiřována o předkola, kterých se účastnili studenti středních škol. Zájem o soutěž rok od roku roste a v posledním roce 2015 byla účast rekordní. Nově byla v dubnu (17. 4. 2015) uspořádána i soutěž pro žáky druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Na podzim se v termínech 6., 13., 20. a 27. listopadu uskutečnila čtyři předkola pro středoškoláky. Tři nejlepší týmy z každého předkola (celkem dvanáct týmů) se ve finálovém kole soutěže (18. prosince) utkaly navzájem a se studenty FEL.

Robosoutěž je určena pro tříčlenné týmy. Úkolem každého týmu je sestavit robot ze stavebnice Lego® Mindstorms® tak, aby splnil zadanou soutěžní úlohu, a to co možná nejlépe.

Všechna kola soutěže se konala v zaplněné Zengerově posluchárně v budově FEL na Karlově náměstí v Praze. V pátek 18. prosince 2015 se zde, za velkého zájmu veřejnosti, uskutečnilo finálové kolo. Roboty studentských týmů soutěžily v disciplíně nazvané Požární zásah. Soutěžilo se souběžně na dvou shodných hracích plochách (obr. 1). V uličkách, vyznačených plochými kostkami, byly pravidelně rozmístěny dvoubarevné signálky - zelená signalizuje běžný stav, červená signalizuje ohnisko požáru, který lze zlikvidovat umístěním robotu nad signálku. Magnet v Halově sondě robotova senzoru přepne (prostřednictvím ovladače signálky) barvu signálky na opačnou. Úkolem soutěžních týmů bylo zlikvidovat co možná nejvíce "ohnisek požáru", nejlépe všechny. Při nesprávném ovládání ale mohl robot i zakládat nová ohniska požárů.

Originální technická pojetí konstrukce robotů, různé zvolené strategie a obrovský zápal studentů pro věc - to vše přispělo k neopakovatelné atmosféře, která celou akci provázela. V napínavém souboji získal zlatou medaili tým studentů Lachslauchnudelauflauf z pražského Gymnázia Jana Keplera ve složení Jan Bouček, František Hurt a Václav Volhejn. Na druhém místě se umístil tým COPSU-1 z VOŠ, SŠ, COP Sezimovo Ústí, tvořený Martinem Kráslem, Davidem Trejnarem a Štěpánem Kvapilem. Bronzovou pozici obsadili Jiří Štěpanovský, Martin Scheubrein a Martin Chmelař z Gymnázia Třebíč. Za nejlepší design robotu bylo oceněno uskupení 92, jehož členy byli Jakub Moravec, Tomáš Navrátil a Tadeáš Pilař. Fotografie z finálového kola jsou na Facebooku: https://www.facebook. com/robosoutez.

Robosoutěž a další obdobné soutěže jsou velmi oblíbené a užitečné. Připomeňme, že např. soutěž Kyber Robot se bude konat již 27. ledna na TUL v Liberci (lenka. kretschmerova@tul.cz, www. kyberrobot.tul.cz). Přínosem podobných soutěží není přímo podpora výuky robotů ve školách, ale především získání zájmu žáků a studentů o technické obory. Stavba robotů a podobných mechanických hraček učí mládež tvořivě myslet a navíc manipulovat s hmotou, což je obtížnější, než si hrát s virtuální realitou. Je i tréninkem vytrvalosti a psychické odolnosti. A euforie z úspěchu je návyková.

26. 1. 2016; AUTOMA

AMAR - Akademie měření a regulace

Na loňské konferenci Nové trendy v oboru měření a regulace 2015 představili zástupci firmy JSP svůj výukový projekt Akademie měření a regulace, zkráceně AMAR. Dne 9. prosince 2015 se v Národní technické knihovně v Praze (NTK) uskutečnil jeden z prvních odborných seminářů konaných v rámci akademie AMAR.

Seminář o měření teploty

Jeho tématem bylo měření teploty v průmyslových podmínkách. Zúčastnilo se jej více než 150 odborníků, především z praxe, ale i učitelů z odborných škol. Zájem o problematiku dokumentuje zcela zaplněný přednáškový sál NTK, kde účastníci seděli i na schodech. Měření teploty v průmyslových podmínkách je velmi důležité, protože většinou rozhoduje o kvalitě produkce, energetické náročnosti a bezpečnosti. Například v typickém chemickém podniku se úlohy měření teploty podílejí 45 % na počtu všech úloh měření (podíl měření tlaku je 25 %, průtoku 11 %, polohy hladiny 10 % a ostatních 9 %). Podle tradičních učebnic, všeobecného mínění a výuky na školách je měření teploty již dávno vyřešeným úkolem. Ze semináře ale vyplynulo, že to je omyl. Měřit teplotu v průmyslových podmínkách (např. v elektrárnách, teplárnách, chemičkách) není zdaleka triviální problém. Nestačí encyklopedické znalosti o principech měření, např. kdy použít odporový snímač či termočlánek (a jaký typ), jak řešit přívody apod. Značně je tento problém zjednodušen moderními snímači do teploměrných jímek, jejichž hlavice obsahují analogově číslicový převodník. Omezují se tak chyby měření, šumy a rušení, není třeba řešit problém kompenzace studeného konce termočlánku apod. Namísto tradičně používaných odporových senzorů (obvykle Pt100) se nyní jeví jako výhodnější použití termočlánků typu K. Přesnost měření uvnitř samotných standardizovaných teploměrných jímek je uspokojivě vyřešena. Je ale nutné respektovat požadavky na umístění těchto jímek, zejména v potrubí s proudícím či agresivním médiem. Je třeba zvolit vhodný typ jímky, zanořit ji ve vhodném místě potrubí do správné hloubky a ve správném směru. Jinak je pravděpodobné, že měřený údaj bude ovlivněn obtékáním a turbulencemi, ochlazováním od potrubí a vnějšího prostředí. Měřený údaj potom neodpovídá teplotě média, ale jen teplotě konce jímky. Při nevhodně zvolené jímce nebo při její chybné instalaci může být tato dokonce i předčasně poškozena. Pozornost byla věnována i kalibraci a certifikaci měřidel.

Akademie AMAR

Akademie měření a regulace (AMAR) je nástrojem profesního vzdělávání v oboru měření a regulace (MaR). Je příležitostí pro pravidelné setkávání výrobců a uživatelů v oboru měření a regulace s odborníky z akademické sféry, s pedagogy a zástupci odborných médií. Cílem je šíření informací o novinkách v sortimentu, o nových principech a trendech, o nové legislativě a rovněž sdílení zkušeností. Jednotlivé akce se systematicky věnují metodám měření jednotlivých veličin v průmyslové praxi (např. teplotě, tlaku, průtoku, poloze hladiny) a dalším okruhům problémů MaR (snímače pro úlohy se zvýšenými požadavky na funkční bezpečnost, měření v prostředí s nebezpečím výbuchu) - a to jak po teoretické stránce, tak i z pohledu praxe. Vzdělávání v rámci akademie je primárně rozvrženo do dvouletého cyklu. V jeho průběhu jsou postupně probírána hlavní témata z oboru MaR na seminářích, workshopech a konferencích. Jedním z hlavních přínosů je profesní rozvoj účastníků a vzájemná výměna zkušeností z oboru MaR. Pro jednotlivce je absolvování AMAR vhodným způsobem budování individuální pracovní kariéry. Pro zaměstnavatele je příležitostí, jak dbát na profesní vzdělávání a zvyšování odborných dovedností svých zaměstnanců. Vzdělávání probíhá prostřednictvím akcí typu:

Workshop: setkání v rozsahu tři až pět hodin, typicky pro deset až 30 osob zaměřené na informace a problémy z praxe. Účastníci mají možnost použít konkrétní přístroje, vyzkoušet si jejich nastavení a diskutovat o řešení svých problémů z praxe. V případě zájmu lze workshop opakovat nebo uskutečnit v dohodnutých místech.

Odborný seminář: je připravován obvykle dvakrát za rok v rozsahu pět až šest hodin. Náplní jsou odborné přednášky, popis případových studií, představení sortimentu a novinek z daného oboru.

Konference: již tradiční výroční akce firmy JSP. Je celodenní a je příležitostí k vzájemnému setkání uživatelů měřicí a regulační techniky s výrobci, dodavateli, projektanty, vědeckými pracovníky i dalšími odborníky. Je zde dostatečný prostor pro diskusi o problémech a pro vzájemnou výměnu zkušeností a názorů. Odborná konference JSP 2016 se koná již 25. února.

Podrobnosti a program akademie jsou na stránkách www.jsp.cz. V letošním roce jsou zatím naplánovány odborné semináře na témata měření tlaku v průmyslových podmínkách (5. 5., NTK Praha) a fakturační měření průtoků médií a tepla (15. 12., Školicí centrum Jičín) a workshopy měření hladiny (31. 3., Jičín), bariéry, převodníky a oddělovače pro měření teploty v prostředí s nebezpečím výbuchu (6. 6., Jičín), význam a zásady kalibrace snímačů (13. 10., Jičín) a správný návrh měření tlaku v průmyslových podmínkách (10. 11., Jičín). Potvrzení o účasti může získat každý účastník workshopu nebo odborného semináře. Profesní certifikát je vystavován pro konkrétní obor nebo měřenou veličinu. Získá jej účastník, který absolvoval workshop i seminář na společné téma. Diplom AMAR získává účastník, který se v dvouletém cyklu zúčastní více než 80 % akcí akademie. Po vyplnění registračního formuláře bude účastník automaticky informován o připravovaných akcích. Je možné absolvovat jen jednotlivé akce AMAR.

Akademii měření a regulace pořádá jičínská firma JSP. Odborným garantem je katedra měření Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, mediálními partnery jsou redakce odborných časopisů All for Power a Automa.

26. 1. 2016; Lidové noviny

Akademické pohádky

Dva úhly pohledu - sociolog Ivo Možný, který vnímá stav českých univerzit jako spíše žalostný, vyvolal polemické reakce

O něčem píše Ivo Možný velmi zasvěceně, jinde dezinformuje nebo se mýlí

Ivo Možný se v Orientaci (Poloplná, či poloprázdná lahev?, LN 23. ledna) velmi zasvěceně věnuje samoplození, akademickému incestu na českých univerzitách. Věcně pominul jen promarněné příležitosti ignorování deklarací Evropské univerzitní asociace k internacionalizaci výběrových řízení, za kterou nesou odpovědnost především rektoři, kteří děkanům na žádné z českých vysokých školnenastavili žádoucí závazná pravidla, byť mohla navazovat na standard univerzitního sdružení, jehož jsou mnohé z těchto škol členy.

Žádný mezinárodní tým nový zákon nikdy nepřipravoval

V pasáži o "pět let připravovaném návrhu nového zákona mezinárodní odbornou komisí vedenou prof. Haňkou" se však Ivo Možný dopouští naprosto zásadních věcných dezinformací.

Žádný mezinárodní tým připravující nový zákon nikdy neexistoval. Prof. Haňka působil jen v "Radě pro reformu vysokoškolského vzdělávání", kterou si jako PR křoví vytvořila ministryně Kopicová. Tato rada se k návrhům pouze vyjadřovala. Kompetenci jejího "expertního dohledu" nad kroky připravovanými v projektu Reforma terciárního vzdělávání lze ilustrovat na jejím pozitivním doporučení reformy finanční pomoci studentům v podobě, která musela být při pokusu o zavádění zcela (!) přepracována. Nefungovala totiž z hlediska finanční matematiky.

Rada, kterou si ministryně Kopicová zřídila, měla složení s těmito údaji: prof. Ing. Rudolf Haňka - University of Cambridge, doc. Marie Bohatá, CSc. -místopředsedkyně Eurostat, prof. PhDr. Petr Fiala, Ph. D., LL. M. - rektor Masarykovy univerzity, Ing. Zbyněk Frolík - ředitel Linet, spol. s r. o., Svaz průmyslu, prof. Ing. Jan Hálek, CSc. - senátor, Senát PČR, prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. - profesor Slezské univerzity v Opavě, doc. Dr. Ing. Vladimír Kebo - prorektor VŠB -Technické univerzity Ostrava, Petr Kužel - prezident Hospodářské komory, prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. - rektor Univerzity Pardubice, prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA - rektor VUT Brno, Ing. Jiří Rusnok - předseda představenstva a generální ředitel ING Penzijní fond, a. s., prof. Jan Švejnar, Ph. D. - (Michiganská univerzita). Ze zahraničí tam byli pouze dva experti. Pokud by toto mělo být označeno za "mezinárodní odborný tým", pak by mohl kolega Možný rovnou opěvovat i personální složení českých univerzit jako vzor mezinárodního složení (konec konců Haňka i Švejnar současně působili také na nich, byť to ministryně Kopicová v jejich afiliacích uvedených ve složení Rady neuváděla).

Ivo Možný také pominul, že melouny, jejichž házení ve svém textu zmiňuje, byly protestem proti nehorázných sumám vyhazovaným z Operačních programů na projekt "Reforma terciárního vzdělávání", jehož výstupem měl nový zákon podle zadání být. Tomuto projektu šéfovaly osoby vybírané vcelku zřejmě s politickými motivy, konkrétně postupně Petr Matějů, Jakub Fischer a Jan Hálek. Celkové složení týmů i jejich příjmy ministerstvo za vlád ODS důsledně tajilo. To, že se jednalo o miliony na osobu ročně, bylo možné dohledat jen nepřímo z přiznání o střetu zájmů některých z nich, jako násobky povolených maximálních sum je kritizovaly kontroly Evropské komise a zcela čerstvě je kritika nákladů a jejich neúčelnosti i předmětem zprávy NKÚ. Přiznání, že překročené částky byly podepisovány přímo ministryní Kopicovou, zaznělo před celým plénem Rady vysokých škol od náměstka ministra školství až za ministra Dobeše.

V této historii se Ivo Možný ve svých vzpomínkách prokazatelně zcela mýlí a obsahově je tato jeho pasáž jen vytvářením pohádek.

Nedoporučoval bych je ale na dobrou noc, protože z dopadů finančního plýtvání prostředky Operačních programů v době vlád ODS nás ještě může hodně bolet hlava.

JIŘÍ ZLATUŠKA předseda školského výboru PS PČR

Autor byl v letech 1998-2004 rektorem Masarykovy univerzity

Nejsme žádný okresní přebor

Prof. Možný jistě poctivě vychází ze své zkušenosti, bohužel však velmi nešťastně generalizuje a místy hrubě zkresluje.

Článek je navíc načasován v době projednávání novely vysokoškolského zákona v parlamentu.

Jako by volal: jen fakultám omezte ta jejich práva, jsou to ničemné a zdegenerované rybníky plné podprůměrných kaprů a vedené nekonfliktními děkany.

Stav českého veřejného vysokého školství v průměru není žalostný.

Většina fakult odvádí velmi slušný výkon, uvážíme-li prostředky, které mají k dispozici.

Noviny nemají rády pozitivní zprávy, ale pokusím se. Uvedu příklad naší fakulty, díky které je ČVUT ve světových žebříčcích na 150.-200. místě v našich klíčových oborech (elektrotechnice a informatice).

To rozhodně není žádný okresní přebor, celkově je na světě cca 16 000 univerzit.

Naši strojaři a stavaři jsou hodnoceni podobně. To, že ČVUT je na celkovém žebříčku až na konci první pětistovky, je způsobeno tím, že jsme škola specializovaná, nemáme chemickou, lékařskou ani přírodovědnou fakultu. Školy v žebříčcích nad námi mají nejméně desetinásobné příjmy.

Již tři roky u nás platí kariérní řád, který stálé místo akademického pracovníka podmiňuje excelentními výsledky a důkladnou mezinárodní zkušeností. Při jeho tvorbě jsme se inspirovali Fyzikálním ústavem AV ČR a zahraničními institucemi. Máme profesory světového věhlasu, zaměstnáváme cizince, nejen expaty. Akademicky méně orientovaní zaměstnanci odcházejí i po padesátce. Nekončí ale na ulici - najdou skvělé uplatnění v průmyslu.

Tento příznivý stav je umožněn tím, že si sami umíme vydělat - příspěvek státu na vzdělávací činnost činí jen čtvrtinu našich příjmů. Naši učitelé a vědci většinou odpoledne nechodí do své firmy, ale vydělají si slušné peníze výzkumnými projekty nebo průmyslovými kontrakty na fakultě.

Chápu, že to humanitní obory mají obtížné. Po akademicky slabším filozofovi firma nechňapne. Nedovedu si představit živoření ze státního příspěvku, na který jsou humanitně orientované fakulty mnohdy odkázané.

Ale prosím, nedávejte nás do jednoho pytle.

Já opravdu nejsem nekonfliktní, nepostrádám zahraniční zkušenost, mezinárodní věhlas ani světové kontakty. Podobně je na tom více děkanů - například děkanka autorem zmiňované Filozofické fakulty UK. Náš akademický senát je kompetentní; je zvykem, že v něm sedí nejméně dva špičkoví profesoři. Moc nám nepomůže chystané omezení našich pravomocí, ke kterému článek prof. Možného možná bohužel přispěje.

Rád bych se ještě vyjádřil k primitivní představě, že se univerzity brání přílivu kvalitních hráčů ze světa. Máme takové, ale získat je je nesmírně obtížné. Pokusili jsme se získat z ciziny alespoň na rok profesora v oboru, kde v ČR je jich zoufalý nedostatek. Nabízeli jsme 5000 US dolarů stipendia, což odpovídá 170 000 hrubé mzdy měsíčně. Nepřihlásil se nikdo, v úzkoprofilových technických oborech jsou ve světě mzdy nejméně dvojnásobné. Přesto se nám zahraniční studenty i zaměstnance získávat daří, i když méně, než bychom chtěli.

Závěrem bych rád polemizoval s názorem, že myši si nemají volit svého kocoura. To je nebezpečná polemika s principem akademické samosprávy, za který kdysi bojoval i prof. Možný a díky kterému byl sám děkanem zvolen. Skvělé, náročné a konfliktní kocoury nevolí jenom na FEL ČVUT a dalších špičkových fakultách, ale i v Berlínské filharmonii.

PAVEL RIPKA děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT

Stav českého veřejného vysokého školství v průměru není žalostný. Většina fakult odvádí velmi slušný výkon, uvážíme-li prostředky, které mají k dispozici.

26. 1. 2016; Technický týdeník

Fakulta elektrotechnická ČVUT se má podílet na družicovém výzkumu slunečního větru

Společný výbor Evropské kosmické agentury ESA a Čínské akademie věd vybral k realizaci projekt družice SMILE, v jehož konsorciu je iFakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze. Tu bude zastupovat docent René Hudec z katedryradioelektroniky. Do soutěže bylo přihlášeno celkem 13 různých variant řešení družicového systému.

Za dobu platného členství České republiky v Evropské kosmické agentuře (ESA) se jedná o první případ, kdy orgány kosmické agentury vybraly k finální realizaci družicového vědeckého projektu ESA návrh s českou účastí na nejvyšší úrovni, tedy členstvím v hlavním konsorciu.

Cílem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. Měření bude probíhat unikátní metodou pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů. Mezi vedlejší cíle projektu SMILE patří i zvýšení zájmu veřejnosti o kosmické a okolozemní vědy, a to formou zobrazení zemské magnetosféry, která byla dříve neviditelná.

SMILE je zkratka Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer a jedná se o menší družici o hmotnosti 300 kg a užitečným zatížením 60 kg. Start do vesmíru je plánován na rok 2021.

Právě oblast širokoúhlých rentgenových teleskopů a monitorů představuje obor zájmu týmu doc. René Hudce z Fakulty elektrotechnickéČVUT v Praze. Ten k realizaci dodává: "Společně s kolegy z dalších českých institucí se zabýváme vývojem rentgenových monitorů typu račí oko již více než 20 let a dosáhli jsme v této oblasti světově uznávaných výsledků, což se odrazilo i na přizvání českých vědců do konsorcia projektu ESA SMILE."

Rozsah české účasti na projektu SMILE bude postupně dále konkretizován a upřesňován. Především půjde o podíl na vývoji vědeckého vybavení družice, tedy rentgenového a UV teleskopu, a to v rozsahu, jaký umožní dostupné možnosti financování v České republice. Počítá se i s významnou účastí studentů a doktorandů ČVUT a českého kosmického průmyslu.

23. 1. 2016; vysokeskoly.cz

Den otevřených dveří na FEL ČVUT

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 26. ledna od 8.30 hodin Den otevřených dveří. Akce bude probíhat jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí. Aktuální přehled studia pro rok 2016/2017 na Jobs.

22. 1. 2016; CHIP

Zjednodušené 3D animace

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinuli metodu Ink-and-Ray. Ta umožní dodat stávajícímu "plochému" kreslenému filmu vzhled běžný pro 3D animace. Metoda využívá faktu, že na rozdíl od počítačů je díky znalosti kontextu pro člověka 3D interpretace ručně kresleného obrázku snadným úkolem. Postup navržený vědci z ČVUT umožní tuto klíčovou interpretaci počítači dodat jen pomocí několika málo jednoduchých anotací. Celý postup je založen na optickém klamu - basreliéfu, využívaném v sochařství. Proces je formulován jako sekvence několika optimalizačních úloh, pro jejichž řešení byl, mimo jiné, využit i algoritmus GridCut, který umí nalézt minimální řez v grafu. Díky němu lze dosáhnout rychlé odezvy a umožnit tak výtvarníkům dodávat hloubku do ručních kreseb interaktivně.

21. 1. 2016; Hospodářské noviny

Nejlépe hodnocené fakulty v oborech:

Informatika

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL) Pražská FEL obhájila první místo z loňska. Dlouhodobě je respektována jako jedna z nejlepších vysokých škol pro informatiky. Škola má vysoký počet doktorandů a měla také nejlepší výsledky ve vědě.

Ekonomie

Institut ekonomických studií FSV UK (IES) IES Univerzity Karlovy tradičně vyhrává žebříček nejlepších ekonomicky zaměřenýchvysokých škol. Prestižní institut se sídlem v centru Prahy je velmi silný ve vědě i v zahraničním zapojení školy.

Architektura

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (VŠUP) VŠUP letos vyřadila z první příčky loňského vítěze, Fakultu stavební ČVUT. Škola dosáhla vynikajících výsledků díky značnému mezinárodnímu zapojení i díky své prestiži. O tuto školu je velký zájem a je výběrová.

Právo

Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Brněnská práva sesadila z loňského prvního místa pražskou Právnickou fakultu UK. Tato škola má vysoký počet doktorandů i vynikající vědecké výsledky.

Sociologie

Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Brněnská fakulta sociálních studií vyniká mimo jiné v individuálním přístupu ke studentům nebo v tom, že její pedagogové hojně učí také v zahraničí.

Strojírenství

Fakulta strojní ČVUT v Praze Pražské ČVUT sesadilo loňského vítěze, Fakultu strojní Technické univerzity v Liberci. Tato škola je silná v individuálním přístupu ke studentům i ve spolupráci s firmami.

Psychologie

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně si letos první místo v oboru psychologie vyměnila s fakultou sociálních studií téže školy, která skončila druhá. Škola exceluje mimo jiné ve vědě.

21. 1. 2016; Hospodářské noviny

Kam na nejlepší vysokou v zemi

Hospodářské noviny hodnotí 56 fakult

Do konce února je čas poslat přihlášku na většinu vysokých škol v Česku. Středoškolákům, ale i jejich rodičům tedy zbývá měsíc a pár dní na rozmyšlenou.

Hospodářské noviny letos už podeváté přinášejí vlastní žebříček českých vysokých škol, celkem 56 fakult hodnocených v sedmi prestižních oborech: ekonomii, informatice, právu, psychologii, sociologii, architektuře a strojírenství. Tato příloha je vodítkem a rozcestníkem, který ukazuje, na jakou školu je dobré zamířit, pokud chcete získat to nejlepší možné vzdělání v zemi.

Nejvýraznější změny oproti předchozím ročníkům jsou v oboru právo, kde letos zvítězila Právnická fakulta brněnské Masarykovyuniverzity, která tak z první příčky vytlačila věhlasnou pražskou Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.

Posun se odehrál také v oboru architektura, kde letos vítězí Vysoká škola uměleckoprůmyslová místo loňské ČVUT, a ve strojírenství, kde naopak Fakulta strojní ČVUT vyřadila z první příčky loňského vítěze, Technickou univerzitu v Liberci. První místo v oboru psychologie i tentokrát zůstalo Masarykově univerzitě v Brně, ovšem nyní náleží její filozofické fakultě.

IES je v ekonomii stálým vítězem

V oboru ekonomie stejně jako loni a v předchozích ročnících zvítězil co do počtu studentů sice menší, ovšem velmi prestižní Institut ekonomických studií Univerzity Karlovy (IES). Jedná se dlouhodobě o vysoce respektovanou ekonomickou školu, jejíž absolventi často míří do finančních firem a institucí. "IES je tak dobrý hlavně proto, že je na české poměry vynikající ve výzkumu a právě na výzkumu staví kvalitu své výuky. Jedno od druhého totiž nelze na úrovni magisterských a Ph. D. programů oddělovat. IES je jedna z mála škol v Česku, kde to dobře chápou," říká expert na vzdělávání, akademický ekonom a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.

A podobně mluví i firmy. "U výběrového řízení se potkáváme se studenty a absolventy IES velmi často. Součástí jsou i logické testy a test z angličtiny. V obou jsou jejich výsledky většinou nadprůměrné. Můžeme tedy potvrdit, že se studenty a absolventy tohoto institutu máme velmi dobré zkušenosti," tvrdí Marie Křivánková, personalistka poradenské společnosti KPMG.

V IT je jedničkou FEL ČVUT

Podobnou stálicí je v oboru informatika Fakulta elektrotechnická pražské ČVUT (FEL ČVUT). Tato škola zvítězila v žebříčku počítačových oborů letos stejně jako loni. "FEL má řadu skvělých kateder vedle řady dalších, které už takové nejsou. A ta skvělá pracoviště jsou často právě ta v IT nebo jemu tematicky blízká," vysvětluje Münich. "Je to krásně vidět i v našem nedávném srovnání kvality publikačního výkonu českých akademických pracovišť. V oborech jako počítačový hardware a software nebo využití počítačů, robotika a její aplikace je na první pohled zřejmé, že jsou mnohem dál než zbytek celého Česka," dodává Münich.

Nyní se hodnotí ještě detailněji

Letošní žebříček se od předchozích ročníků liší. Především HN poprvé na jeho sestavování spolupracovaly s profesionální výzkumnou agenturou Ipsos, jež má ve výzkumu 40letou tradici a patří mezi globální výzkumné agentury. Výzkumníci z Ipsosu upravili váhování jednotlivých kategorií (tedy to, jak moc jsou významné pro celkové pořadí fakult) a především určili na základě dat od škol výsledné pořadí fakult.

HN také na podzim uspořádaly setkání se zástupci všech hodnocených škol, aby nahlédli do způsobu hodnocení a mohli k metodice vznést případné námitky. Na základě doporučení prorektorů jsme tak například nově zařadili do hodnocení objem smluvního výzkumu pro obory strojírenství a informatika. Tedy zohledňujeme, jak se školám daří spolupracovat s firmami. V oboru architektura zohledňujeme i to, jak si školy vedou ve svých uměleckých výstupech.

Každý žebříček je do jisté míry zjednodušující a nemůže dokonale postihnout přednosti jednotlivých škol. Není to ani cílem hodnocení HN. Žebříček HN odkrývá studijní podmínky, které na školách na budoucí studenty čekají.

21. 1. 2016; Hospodářské noviny

Na ČVUT dávají animaci třetí rozměr

Spolupráce s firmami

V počítačové laboratoři, malé podkrovní místnosti pražského Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí, tančí na monitoru postavičky draka, zajíce, princezny nebo Rumcajse. Jsou to rukou kreslené figurky, jak je známe od českých výtvarníků. Na první pohled se ale liší: kontury sice mají stejné jako kreslené dvourozměrné postavy, jejich těla ale mají 3D rozměr. Třetí dimenzi jim dodává propracované stínování a hloubka obrazu získaná speciálním způsobem vybarvování těla postavičky.

Metoda Ink-and-Ray, jak se jmenuje tento ilustrátorský software, je výsledkem tříletého výzkumu Daniela Sýkory, sedmatřicetiletého docenta na Fakultě elektrotechnické ČVUT, a dalších čtyř členů jeho týmu.

Jejich software dokáže to, co se zatím žádným velkým studiím nepovedlo: dodat třetí rozměr ručně malovaným postavičkám. "Takže figurky neztrácejí autorské linie od svých výtvarníků, pořád působí lidsky, mile, původně, a ne jako když je vytvořil stroj," vysvětluje Sýkora.

Celý postup je založen na optickém klamu - basreliéfu -, který se využívá i v sochařství. Zachovává kontury, ale může měnit proporce těla postavy ve směru rovnoběžném s pohledem diváka. A právě to vytváří dojem třetího rozměru.

Spolupráce začala náhodou

Trojrozměrná animace pro ručně kreslené figurky je jedním z mnoha projektů pražské elektrotechnické fakulty. Tato škola vyniká mimo jiné v tom, že se jí daří navazovat kontakty s firmami a spolupracovat s nimi na výzkumných projektech.

Právě spolupráce se soukromou sférou (tedy aby výzkum nešel jen "do šuplíku", ale uchytil se i na trhu a v reálném životě veřejnosti) je oblastí, kterou se už roky snaží české školství zlepšit. Elektrotechnické fakultě ČVUT, vítězi žebříčků vysokých škol v oboru informatika se podařilo jen za poslední dva roky uzavřít smluvní výzkum s firmami za více než 77 milionů korun. V tomto směru je nejúspěšnější informatickou fakultou v Česku.

"Začalo to celé vlastně úplnou náhodou. Na třídním srazu jsem potkal bývalého spolužáka, který mi řekl, že pracuje pro české animátorské studio Anifilm. To mě velmi potěšilo, protože v té době jsem už měl za sebou projekt obarvení černobílého Rumcajse a tematika kreslených animovaných filmů mě velmi přitahovala," vzpomíná na rok 2012 a začátek projektu Sýkora.

Část už koupila francouzská firma

Studio ho oslovilo s prosbou, že by chtělo vytvořit večerníček tradiční kreslenou technikou, který ale bude působit úplně nově a moderně.

"Začali jsme uvažovat, jak by se to dalo udělat, a napadla nás právě 3D animace. Od té doby jsem se do ručně kreslených animací úplně zamiloval," usmívá se Sýkora a ukazuje na počítači kresleného vlka, kterému se díky programu vyplňuje tělo barvami a stíny, až nakonec působí, jako by měl z monitoru vystoupit do reálného trojrozměrného světa.

Jejich animátorský program, na němž celý tým pracoval poslední tři roky a který vznikl za finanční podpory Technologické agentury České republiky a fondů Evropské unie, je zatím ještě ve stadiu výzkumného prototypu. Zbývá ještě doplnit spoustu funkcí a vylepšení. Už nyní ale část softwaru koupila francouzská animátorská společnost TVPaint Developpement a zájem mají i další firmy ze zahraničí.

"Zajímavé je pozorovat výtvarníky, když se s programem učí. Někteří jsou konzervativní, nechtějí nic nového a snaží se držet starých technik. Jiní se naopak zajímají o nové technologie v animaci a možnost 3D oživení jejich postav je fascinuje," popisuje Daniel Sýkora. Program je ovšem stále ještě ve vývoji. Čeští diváci se oblíbených postaviček ve 3D dočkají v příštích několika letech.

Bunda s "blinkry" pro cyklisty

Se zajímavým projektem, který už se dostal i na trh, přišel vědecký tým katedry oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Představil cyklistickou bundu s nositelnou elektronikou, která se letos začala v Česku prodávat.

Bunda díky svým vestavěným prvkům při jízdě signalizuje, když cyklista mění směr nebo když brzdí, podobně jako blinkry a světla brzd na autě. Oděv má v sobě zabudované LED diody a elektronické zařízení, které umožňuje diodám blikat. Světla jsou umístěna na zadní i přední části bundy, aby mohl cyklista periferně sledovat funkci zařízení.

Na řídítkách je instalována druhá část elektroniky s ovládacím spínačem změny směru jízdy. Když cyklista odbočuje, na bundě se rozsvítí příslušné diody. Spojení mezi řídítky a bundou je bezdrátové, takže nijak neomezuje pohyb, a zabudovaná baterie vydrží až 36 hodin. Systém mohou využít také motorkáři, in-line bruslaři a další sportovci. Bundu vyrábí a letos začala prodávat společnost Kalas Sportswear z Tábora, jež se na oblečení pro cyklisty specializuje.

21. 1. 2016; Hospodářské noviny

IT se nejlépe učí na ČVUT. Skokanem roku je Zlín

INFORMATIKA

Za dva roky se jí podařilo nasmlouvat výzkumné projekty za více než 77 milionů korun, je silně propojená se zahraničními univerzitami i studenty a dosáhla také nejlepších vědeckých výsledků ze všech hodnocených škol. Fakulta elektrotechnická pražského Českéhovysokého učení technického (FEL ČVUT) letos stejně jako loni obsadila v oboru informatika první místo. Respektovaná fakulta s dlouholetou tradicí je právě pro budoucí "ajťáky" nejprestižnější školou v zemi.

Hned za ní následují regiony: druhá skončila Fakulta aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a třetí nejlepší je letos rovněž moravská Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Překvapením je Matematicko-fyzikální fakultapražské Univerzity Karlovy (matfyz), která se z loňského druhého místa propadla až na šestou příčku. Níže ji posunula menší výběrovost i spíše průměrné vědecké výsledky.

Hodnotný smluvní výzkum

HN letos poprvé zahrnuly do hodnocení informatických oborů také smluvní výzkum - tedy to, kolik daná škola dokázala nasmlouvat zakázek s firmami, jež pak na výzkumné projekty přispívají a především je pomáhají uvést na trh, takže objevy nekončí "v šuplíku". Propojenost výzkumné sféry a byznysu je totiž oblastí, kde české školství dlouhodobě zaostává.

Jak ovšem upozorňují firmy zaměřené na IT, prestižní škola je sice v tomto oboru výhodou, ale získání místa nezaručuje.

"U uchazečů o zaměstnání se nejvíce setkáváme s pražskými a libereckými fakultami,obě zařízení nám mají co nabídnout. Zajímá nás spíše osobnostní profil uchazeče než konkrétní vzdělávací ústav. Na druhou stranu pokud někdo dokončí ČVUT,je to určitě známka kvality jeho vzdělání," podotýká Robert Kleiner, ředitel pro strategii a člen představenstva společnosti TruconneXion, zabývající se vývojem softwaru.

V české pobočce Microsoftu je to podobné. "Nepreferujeme tak jeden konkrétní obor či fakultu, ale snažíme se nábor rozprostřít," přibližuje Dagmar Ševčíková, personální ředitelka Microsoftu v Česku.

Školy nestačí vývoji oboru

Jak firmy upozorňují, problém současného vzdělávání nových informatiků je, že tento obor se vyvíjí snad nejrychleji ze všech. A školy vývoji většinou nestačí. "Školství se dlouhodobě potýká s určitou úrovní konzervatismu ve vzdělání. Dnes už není tolik potřeba umět si věci jen zapamatovat. Zásadní je schopnost učit se, přijímat nové informace a uplatňovat své znalosti. Dělat logické závěry a jít si za svým cílem splňujícím zadání," upozorňuje Kleiner z TruconneXion.

Firmy často zápolí s tím, že musí nepřipravenost absolventů řešit samy, hlavně doplňují dovednosti patřící k určité specializaci. "Informatika je dnes hodně komplexní disciplína a stejně jako třeba lékařství vyžaduje specializaci. Na rozdíl od medicíny je zde ale doslova každý den všechno jinak," dodává Kleiner.

Průměrný nástupní plat absolventa vítězné Fakulty elektrotechnické ČVUT v roce 2012 byl 33 336 korun, alespoň podle fakultního průzkumu. Plat absolventa Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně dosahuje 33 600 korun. Tím se studenti IT řadí mezi nejlépe placené absolventy.

20. 1. 2016; feedit.cz

Web Spite.cz vyhrál soutěž o nejnápaditější web na Webgarden

Herní web Spite.cz získal první místo v mimořádné soutěži webových stránek. Správce webu Jakub Hergesell vyhrál prémiové služby společnosti Webgarden na dalších deset let. (TZ)

"Moc děkuji týmu Webgarden za výhru, uspořádání soutěže, ale také za podporu a vše, co pro své uživatele dělají," říká Jakub Hergesell, který své stránky spravuje již více než 5 let. O vítězi rozhodli fanoušci Webgarden na Facebooku. Do soutěže, která probíhala minulý rok na podzim se přihlásilo přes 170 webových stránek. Soutěž byla uspořádána v rámci 10. narozenin společnosti Webgarden.

Nezávislý herní magazín Spite.cz vznikl 5. ledna 2011 a zaměřuje se na PC, PlayStation 4, PlayStation 3, Xbox One a Xbox 360. Web navštěvuje několik tisíc uživatelů denně a nalezneme zde například aktualizovaný herní katalog nebo seznam nejoblíbenějších her za daná období. Pro milovníky her přináší tento online magazín novinky nejen z oblasti počítačových her, ale také například z herních festivalů.

O Webgarden, studentském start-upu, na kterém vyrostlo přes 500 000 českých webů

Myšlenka na založení Webgarden vznikla už v roce 2005 v aulách pražského ČVUT. Projekt vymysleli dva studenti elektrotechnickéfakulty, kteří se spíš než o výuku zajímali o to, jak snadno a rychle vytvořit web. Dnes se Martin Čelikovský a Kamil Foltin netají tím, že kvůli Webgarden zameškali několik přednášek. Webgarden se stal jejich nejlepším kamarádem.

"Když se řekne Webgarden, nepředstavíme si jenom službu, ale hlavně naše kolegy/kamarády a především pak uživatele, kteří tomu dávají smysl a se kterými dennodenně vytváříme nové originální weby,” říkají Martin s Kamilem.

Několik měsíců po spuštění vznikalo na Webgarden kolem 100 webů denně. Od roku 2006 vzniklo se službou Webgarden přes půl milionu webů. Se svými nápady, koníčky a názory se prostřednictvím našich webových stránek podělilo přes 400 000 spokojených uživatelů.

Více o společnosti Webgarden naleznete na www.webgarden.cz.

20. 1. 2016; Lidové noviny

Račí oko vzlétne do vesmíru

Název připravované družice zní SMILE, což sice v angličtině znamená úsměv, ale má se zabývat fyzikálním fenoménem, který úsměvný není. Bude zkoumat takzvaný sluneční vítr - a ten dokáže

ohrozit elektronické systémy na Zemi.

Družici by chtěla v roce 2021 společně vypustit Evropská kosmická agentura ESA a čínská akademie věd. Jejich přípravný výbor vybral ze třinácti předložených projektů ten, na jehož návrhu se podílejí i čeští vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

"Zaujali jsme zejména konceptem rentgenových teleskopů, nazvaných račí oko," říká koordinátor české účasti René Hudec, který je docentem na elektrofakultě a působí i v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR.

Až v druhé polovině minulého století biologové zjistili, že rak má neobvyklé vidění založené na zvláštním principu zrcadlové optiky. Jeho oči jsou vytvořeny z velkého množství miniaturních odrazných kanálků čtvercového průřezu rozložených po povrchu polokoule. Díky tomu mohou vidět s velkým zorným úhlem až 180 stupňů.

Astronomy z toho zaujala hlavně skutečnost, že odraz paprsků nastává téměř tečně k povrchu kanálků, a proto je vhodný i pro použití v rentgenovém oboru spektra, kde je jinak zaostřování paprsků nemožné. Dosavadní rentgenové kosmické teleskopy mají zorné pole jen jeden stupeň. V sedmdesátých letech hvězdáři usoudili, že na tomhle principu by se daly postavit širokoúhlé dalekohledy. Jejich výroba je však náročná hlavně kvůli požadavkům na vysokou přesnost a lesklost součástek.

"Společně s kolegy z dalších českých výzkumných institucí se věnujeme vývoji rentgenových teleskopů typu račí oko už přes dvacet roků a dosáhli jsme v tom velice dobrých výsledků. Právě díky tomu nás pozvali do projektu SMILE," uvádí docent Hudec.

Příležitost pro studenty i pro průmysl

Družice SMILE má mít zhruba rozměry ledničky, ovšem s hmotností 300 kilogramů, která unese 60 kilogramů přístrojů. Čeští vědci do ní dodají některé komponenty rentgenového teleskopu a také dalekohledu pro pozorování ve spektru ultrafialového záření. A sestrojí i mechanickou clonu proti Slunci, která má krýt přístroje před přílišným teplem.

Na projektu budou pracovat také studenti, kteří si tak vyzkoušejí vývoj špičkové techniky. A zapojí se rovněž české firmy, které tak dostanou příležitost vyvinout nové technologie využitelné i v jiných oblastech.

Poblázněný telegraf

SMILE je zkratka pro Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer (Výzkumník vztahu mezi slunečním větrem, magnetosférou a ionosférou).

Slunečním větrem se nazývá nepřetržitý tok nabitých částic, které Slunce vyvrhne při svých erupcích a jež putují vesmírem. Mohou být nebezpečné pro zdraví kosmonautů ve vesmíru a také rušit signály z navigačních a telekomunikačních družic. Zemi před nimi chrání její magnetické pole, které elektricky nabité částice odklání a vede po siločarách podél planety. Oblast, kde semagnetické pole projevuje, se nazývá magnetosféra.

Větším erupcím se už říká sluneční bouře a mohou družice poškodit trvale, zemské ochranné pole překonat a ovlivnit i dění na povrchu naší planety.

V dávnější minulosti si běžní lidé nemuseli zvýšené aktivity Slunce vůbec všimnout - pokud tedy nebydleli v končinách, odkud zahlédli polární záři, kterou dění na Slunci vyvolává, když se energeticky nabité částice ze sluneční erupce srážejí s atomy v horní zemské atmosféře.

V roce 1859 se poprvé ukázalo, že s děním na naší hvězdě se nemusí snést moderní technika. Obrovská sluneční erupce zasáhla Zemi. Od sloupů telegrafního vedení létaly jiskry. Telegrafistům dokonce občas vzplál v rukou papír, na nějž se zobrazovaly došlé zprávy. Snad nejvíce šokoval fakt, že telegrafický přístroj fungoval a odesílal zprávy, i když byl odpojený od zdroje elektřiny. Byla to největší sluneční erupce, kterou lidstvo zatím zaznamenalo, ale až na podivnosti s telegrafem to v té době nepřineslo žádný větší problém.

Zato mnohem slabší magnetická bouře způsobená sluneční erupcí v březnu 1989 už tavila transformátory v New Jersey a vyvolala devítihodinový kolaps rozvodné sítě v kanadské provincii Quebec. Při sluneční magnetické bouři v roce 2003 se astronauti na Mezinárodní kosmické stanici ISS museli ukrýt v servisním modulu Zvezda, nejlépe chráněném před radiací.

A v roce 2012 kvůli sluneční bouři letecké společnosti, které se obávaly selhání přístrojů v letadlech, odklonily trasy od severního pólu, výhodně spojující Evropu se západním pobřežím Ameriky, a Ameriku s Asií. Tyto trasy jsou nejméně náročné na palivo, jenže nad polárními oblastmi se koncentrují sluneční částice přivedené sem zemským magnetickým polem. Také družice, které se mohly dostat do silnějšího proudu slunečních částic, vypínaly přístroje, aby se nepoškodily.

---

Nejlepší zobrazení magnetosféry

Právě k tomu, aby při sluneční bouři lidé lépe věděli, jak svoji techniku chránit, by měla přispět i data získaná z družice SMILE.

"O magnetosféře se samozřejmě píše v učebnicích, ale stejně ji ještě neznáme dokonale," konstatuje docent Hudec. Družice by poprvé v historii měla magnetosféru dobře zobrazit, protože když ionty slunečního větru reagují s atomy magnetosféry, vzniká rentgenové záření, které český přístroj zachytí.

Země je obklopena "bublinou" zvanou magnetosféra, která ji chrání před nabitými částicemi vychrlenými Sluncem. Odvádí je po siločárách podél planety k pólům.

http://relax.lidovky.cz/raci-oko-vzletne-do-vesmiru-druzice-prozkouma-slunecni-vitr-p5n-/veda.aspx?c=A160125_103737_ln_veda_ape#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=ln_veda&utm_content=main

19. 1. 2016; Elektro

Téma - lidé a elektro: Ing. Jiří Zděnek, CSc., Katedra elektrických pohonů a trakce, FEL ČVUT v Praze

- Odborná veřejnost Vás zná jako odborníka především na číslicové řídicí systémy. Máte kromě této své profese nějakého koníčka?

V dobách, kdy jsem na to měl ještě čas, tak mě velmi bavil návrh a stavba nábytku a práce se dřevem všeobecně. Rovněž sport (rekreační), dříve sjezdové lyžování a dnes tenis, který hrajeme pravidelně s kolegy ze zaměstnání.

- Čím jste chtěl být jako dítě?

Konstruktérem automobilů. Snažil jsem se tomu přiblížit velice intenzivním používáním stavebnice Merkur s vlastními doplňky, v té době ovšem značně neumělými. Pokud by ten konstruktér automobilů nevyšel, tak druhý v pořadí byl truhlář.

- Kdo Vás profesně nejvíce ovlivnil?

Nejvíc asi otec, elektrotechnický silnoproudý inženýr a i manuálně nesmírně zručný člověk, který podporoval mé technické i jiné pokusy. Nakonec jsem vystudoval radiotechniku, která v té době byla značně oblíbená. V letech, kdy jsem studium končil, došlo k rychlému rozvoji digitální techniky, nástupu mikroprocesorů, a tak jsem nakonec konvertoval k programování a návrhu počítačových systémů.

- Čeho si nejvíc vážíte u svých spolupracovníků?

Rozhledu v oboru, schopnosti řešit technické problémy i neobvyklými způsoby, pružností v technickém myšlení a spolehlivosti.

- Co považujete za svůj největší profesní úspěch?

Snad návrh (společně s kolegy) a realizaci počítačového systému pro řízení vědeckého zařízení pro výzkum fyzikálních vlastností materiálů. Zařízení bylo vysláno Evropskou kosmickou agenturou na orbitální stanici MIR, kde sloužilo úspěšně několika výpravám astronautů řadu let.

- Máte nějakou konkrétní profesní zásadu?

V oblasti digitální techniky: "Defenzivní návrh časování a u softwaru třikrát důkladně testuj a pak teprve předávej a doufej, že testy byly postačující."

- Jakou hudbu máte rád?

Hudbu let 60tých, a především Beatles.

- Kdy dokážete zapomenout na čas?

Pravděpodobně při programování. Čas tu ubíhá ve zcela jiném měřítku (bohužel několikrát rychleji) než při jiných činnostech.

19. 1. 2016; chip.cz

Den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze

FEL ČVUT pořádá v úterý 26. ledna od 8.30 hodin Den otevřených dveří. Na akci určené zejména středoškolským studentům budou představeny možnosti studia i špičkové laboratoře a projekty. Akce bude probíhat jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí.

Na bohatý program se mohou těšit návštěvníci prvního letošního Dne otevřených dveří Fakulty elektrotechnické. Zájemci o studium, kterých pravidelně na obě pracoviště fakulty dorazí více než 500, se seznámí s náplní jednotlivých studijních programů. Pro ucelení obrazu o možnostech uplatnění po absolvování fakulty budou po celý den probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť. Po dobu trvání programu budou také přístupné špičkové laboratoře, např. laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, elektrických obvodů, akustiky, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si také budou moci vyzkoušet software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule. K nahlédnutí budou také moderně vybavené posluchárny, které na fakultě vznikly díky úzké spolupráci s průmyslovými partnery.

Další informace o dni otevřených dveří naleznete na stránce: http://www.fel.cvut.cz/cz/prestudent/dod.

19. 1. 2016; hw.cz

Den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze

Na oblíbené akci, určené zejména středoškolským studentům, budou představeny nejen možnosti studia, ale také vybrané laboratoře a projekty. Akce bude již tradičně probíhat jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí.

Zájemci o studium, kterých pravidelně na obě pracoviště dorazí více než 500, budou obeznámeni s náplní jednotlivých studijních programů. Pro ucelení obrazu o možnostech uplatnění po absolvování fakulty budou po celý den probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť.

o dobu trvání programu bude také přístupná laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, elektrických obvodů, akustiky, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si také budou moci vyzkoušet software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule. Budoucí posluchači si dále prohlédnou i moderně vybavené posluchárny, které na fakultě vznikly díky úzké spolupráci s průmyslovými partnery.

Den otevřených dveří pořádá Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze 26. ledna 2016 (úterý) od 8.30 hodin.

19. 1. 2016; Tech Magazín

Norské fondy podporují česko-islandskou spolupráci

Vzájemně se inspirovat a vyměnit si zkušenosti z výzkumu zaměřeného na výrobu elektrické energie s využitím technologií šetrných k životnímu prostředí bylo cílem projektového workshopu, který v závěru loňského roku pořádal Ústav energetiky Fakulty strojní ČVUT vPraze s odborníky z partnerské univerzity v Reykjavíku. Akce se konala v rámci projektu podpořeného z programu Spolupráce škol a stipendia - CZ07 (Norské fondy a fondy EHP).

Projekt česko-islandské spolupráce se zaměřením na čisté zdroje energie byl zahájen v září 2015 a potrvá do srpna 2016. Oběuniverzity plánují uskutečnit mobility studentů doktorských programů na partnerských institucích, inovovat studijní plány a vytvořit podklady pro společný doktorský studijní program zaměřený na energetické inženýrství. "Doktorandi by část studia absolvovali na ČVUTa další část na univerzitě v Reykjavíku. Tak by získali nejen zkušenosti v mezinárodním prostředí, ale hlavně diplom z obou univerzit, čímž by si výrazně vylepšili svoji pozici na trhu práce," uvedl koordinátor projektu česko-islandské spolupráce Jan Hrdlička z Fakultystrojní ČVUT v Praze. Odborníci z ČVUT na setkání prezentovali poznatky z vlastního výzkumu, tzv. CCS technologií, které umožňují zachycovat a následně ukládat CO2 vznikající při spalovacích procesech, a představili aktivity Univerzitního centra energeticky efektivních budov, jež vzniklo v roce 2010 jako samostatný vysokoškolský ústav ČVUT v Praze. Centrum, které se snaží vytvořit propojení mezi univerzitním výzkumem a průmyslem, sdružuje vědce ze čtyř fakult univerzity - stavební, strojní, elektrotechnické a biomedicínského inženýrství, kteří společně řeší problematiku energeticky úsporných budov.

Pedagogové a doktorandi působící na univerzitě v Reykjavíku, School of Science and Engineering, jejíž součástí je i Iceland School of Energy, mezinárodní škola věnující se vzdělávání expertů v oblasti využívání trvale udržitelných zdrojů energie, informovali české partnery o svých výzkumných projektech zaměřených na obnovitelné zdroje energie. Další workshop v rámci projektu se uskuteční v květnu v Reykjavíku, závěrečné setkání je plánováno na srpen.

19. 1. 2016; parlamentnilisty.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze se představí středoškolákům

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 26. ledna od 8.30 hodin Den otevřených dveří. Na oblíbené akci, určené zejména středoškolským studentům, budou představeny nejen možnosti studia, ale také špičkové laboratoře a projekty. Akce bude již tradičně probíhat jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí.

Po dobu trvání programu budou také přístupné špičkové laboratoře, jako jsou laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, elektrických obvodů, akustiky, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si také budou moci vyzkoušet software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule. Budoucí posluchači si také mohou prohlédnout moderně vybavené posluchárny, které na fakultě vznikly díky úzké spolupráci s průmyslovými partnery.

Děkan Fakulty elektrotechnické, prof. Pavel Ripka k akci říká: "Chápeme, jak je důležité vybrat si správnou vysokou školu. Proto chceme dát zájemcům o studium elektrotechniky a informatiky prostor pro to, aby si pohovořili s pedagogy i studenty, prohlédli si naše laboratoře a zjistili všechny potřebné informace, které ke svému rozhodování potřebují. Pevně věřím, že naši návštěvníci budou opět spokojeni s úrovní akce a že si domů odnesou i nové, zajímavé zážitky."

Další informace o dni otevřených dveří naleznete na stránce: http://www.fel.cvut.cz/cz/prestudent/dod.

18. 1. 2016; channelworld.cz

Lidé: Josef Honc se stará od předprodejní podporu značky Veritas v Avnetu

Jeho hlavním úkolem je podpora partnerů při návrhu řešení využívajících technologie značky Veritas. Do Avnetu přichází ze společnosti M-Com, kde působil na manažerské a konzultantské pozici.

Společnost Avnet oznámila, že rozšířila svou divizi Veritas Technologies o Josefa Honce. Ten od 1. 1. 2016 zastává pozici Veritas presale a je zodpovědný za předprodejní podporu produktů značky Veritas. Jeho hlavním úkolem je podpora partnerů při navrhování řešení.

Honc přichází do Avnetu ze společnosti M-Com, kde působil na pozici konzultanta a technického ředitele. Na nové pozici chce uplatnit své zkušenosti z oblasti vysoké dostupnosti, disaster recovery, zálohování nebo virtualizace.

Josef Honc je absolventem FEL ČVUT. Volný čas tráví nejraději sportem, zejména cyklistikou, lyžováním nebo horskou turistikou.

18. 1. 2016; technickytydenik.cz

ČVUT se podílí unikátním výzkumu slunečního větru

Společný výbor Evropské kosmické agentury ESA a Čínské akademie věd vybral k realizaci projekt družice SMILE, v jehož konsorciu je i Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Tu bude zastupovat docent René Hudec z katedry radioelektroniky.

o soutěže bylo přihlášeno celkem třináct různých variant řešení družicového sytému. Cílem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. Měření bude probíhat unikátní metodou pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů. SMILE je zkratka Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer a jedná se menší družicí o hmotnosti 300 kg a užitečným zatížením 60 kg. Start do vesmíru je plánován na rok 2021.

15. 1. 2016; Jihlavský deník

Když se něco porouchá, musím si poradit sám

Nadšený pražský jachtař Tomáš Kůdela se vydává na čtyřměsíční plavbu po Atlantiku

Praha - V pátek 8. ledna se nadšenec Tomáš Kůdela, který žil několik let v Jihlavě, vydal na čtyřměsíční plavbu ze Středozemního moře až do Karibiku a zpátky. Ačkoliv jeho povolání nemá s plachtěním nic společného a vyrostl daleko ve vnitrozemí, jeho srdce ho táhne na dlouhé plavby po moři. Nasvé dvanáctimetrové lodi, kterou si sám spravuje, se cítí jako doma a ročně na ní tráví i čtyři měsíce, pokud mu to jeho pracovní povinnosti IT vývojáře dovolí.

- Jak jste se k jachtingu dostal?

Kořeny má už v mém dětství a mládí, kdy jsem léta jezdil k moři. Měl jsem touhu po dobrodružství. Přitahovaly mně vzdálené cesty, četl jsem dobrodružné romány, které mě lákaly putovat do neprozkoumaného území. Česká republika moře nemá, ale jako dítě jsem rád pádloval na kánoi v příbřežních vodách v Chorvatsku. Jako dospělý jsem začal jezdit na windsurfingu, ale netáhlo mě jezdit závody a honit se na čas. Měl jsem touhu přeplout velkou vodní plochu, ale směrem, kterým chci já. Nechtěl jsem jen plout v nejvhodnějších kurzech k větru, ale využít i vítr z nepříznivých směrůa dokázat se i přesto dostat ke svému cíli.

- Kdy vás napadlo začít s vaším koníčkem?

V roce 2002 jsem si díky náhodě udělal kapitánský průkaz, který mě posunul k námořním lodím. Jsem z Prahy a jel jsem autem po Koněvově ulici, kde jsem viděl nápis lodní a cestovní kanceláře. Zaujalo mě, že dělají kapitánské průkazy. Hned jsem zaparkoval v boční ulici, skoro jsem zapomněl, kam jedu, a běžel jsem se zeptat, co tím myslí. Řekli, že je potřeba zaplatit peníze a přihlásit se ke zkoušce.

- Byla těžká?

Vlastně to tím skončilo, protože jednání této firmy nebylo moc seriózní. Za půl roku zkrachovali a já měl to štěstí, že zkouška v Chorvatsku proběhla. Přípravu jsem si musel zajistit sám, jen jsem si od nich koupil skripta. Naučil jsem se vše a složil zkoušku. Až později jsem se dozvěděl, že v ceně měl být i týdenní kurz na moři na lodi.

- Kdy jste se naučil plachtit?

Až po dvou dalších letech. Nejdříve jsem si pronajímal motorové jachty, protože jsem si říkal, že na surfu byla jenom jedna plachta, u plachetnice je hodně lan a asi bych nevěděl, co s tím dělat. První dva roky jsem se seznamoval s námořní plavbou a mořem na Jadranu.

- Lákalo vás i něco jiného?

Potom jsem už poznal lidi okolo jachtingu a ptali se mě, proč nezkusím plachetnici. Jenže já bych nevěděl, co s ní dělat. Naskytla se mi možnost přidat se k účastníkům praktického kurzu na plachetnici. Tak jsme vyrazili na pět dní, kde jsem si osahal práci s plachtami. Pak jsem si objednal plachetnici a už jsem u ní zůstal. Nejede tak rychle jako motorová, ale pro mě je to daleko zajímavější. Je to více o technice, více mě naplňuje, člověk musí přemýšlet a sledovat předpovědi větru.

- Jezdil jste i jinam než do Chorvatska?

Prvních pár let jsem jezdil jenom tam, protože to pro mě bylo obrovské dobrodružství. Vyrážel jsem po tamních ostrůvcích. Pak jsem si říkal, že bych rád plul daleko. Ideální byl ostrov Palagruža, který je ještě chorvatský, ale blíže Itálii. Nedá se tam moc dobře zakotvit, protože se jedná o hodně strmý ostrov. Musí být také dobré počasí, ale povedlo se mi tam i přenocovat.

- Pak jste pokračoval dál na západ?

Další kroky mě vedly do Itálie, odkud jsem plul na Sardinii a na Sicílii, což byl čtrnáctidenní okruh. Pak jsem cítil, že mě táhne plavba samotná, není to jenom prostředek dopravy z jedné destinace do druhé. Nevzrušuje mě ani tak místo, jako proces vlastní plavby. Na lodi jsem odkázán sám na sebe, na své zkušenosti a na to, co dokážu. Když se něco porouchá, musím si s tím poradit. Není tam žádný servis, není komu zavolat. To je výzva, která mě provází celý můj život. Když někdo řekne, že něco nejde, mám touhu ukázat, že to jde. Možná to mám podobné jako pan Přibáň, který jezdí s trabantem.

- Jaké jste měl další cíle?

Etapy se stále natahovaly, plavil jsem se od Neapole až na Maltu. Začal jsem přidávat, až jsem se před čtyřmi roky vydal na Atlantik. Nejdřív jsem plul z Kanárských ostrovů na Madeiru a do Gibraltaru. Pak následně za půl roku jsem pořádal expedici na Kapverdské ostrovy. To byla jedna z posledních kapek.

- V jakém smyslu?

Charterové lodě se půjčují lidem a ti se k nim různě chovají. Když už taková loď jezdí deset let, může člověka překvapit závažnou závadou. Také nevím, v jakém je technickém stavu. K poměrně značným částkám za pronájem není čas trávit několik dní před vyplutím důkladnou prohlídkou. Přeberete ji za půl dne, mezitím posádka nakoupí zásoby a potraviny a další den se vyplouvá. A tak nebyl den, abych něco neopravoval. Zde se začala rodit myšlenka na pořízení vlastní lodi.

- V čem je to těžké?

Na trase z Tenerife na Kapverdy převládá pasát foukající ze severovýchodu. Pokud se chcete s plachetnicí vrátit, plujete proti větru. Takhle loď plout nedokáže, může po větru, z boku nebo šikmo proti větru. I někteří jachtaři říkali, že se zpátky nelze vrátit. Ale přece lodě proti větru křižují. Věděl jsem, že to bude dlouhá cesta, ale půjde to. Nakonec jsme na ní strávili čtyři týdny. Za osm dní jsme byli na Kapverdách a pak po týdenním pobytu jsme měli 14 dní na návrat.

- Co bylo nejsložitější?

Nejdelší etapa trvala 12 dní tvrdého křižování proti vlnám a větru. Na zpáteční etapu se nám roztrhla dvakrát hlavní plachta a žádná náhradní tam nebyla. Vzhledem ke vzdálenosti nám firma nemohla servis poskytnout, a situaci jsme museli řešit na ostrově vlastními silami. Nebyla to naše chyba, ale spíše technické překvapení. Plachta se vytrhla ze závěsů, z už značně opotřebených jezdců, které ji drží ve stěžni. Tím, jak se vytrhla, vítr ji roztrhal, než jsme ji dostali na palubu.

- Jaké bylo ponaučení?

Posílilo to mé rozhodnutí pořídit si vlastní loď. Proti tomu stály logické i rozumné argumenty. Loď totiž není levná věc, pokud nechcete plout na voru, což já nechci. Je to hromada peněz, vlastně volba, jestli dům, nebo loď. Tím vše nekončí, loď musí někde kotvit, potřebuje údržbu. Ale když jsem si spočítal, že kdybych si pronajal loď na půl roku na oceánskou plavbu, vyšel by mě pronájem na půlku ceny starší lodi.

- Našel jste tu správnou?

Asi po roce a půl hledání jsem našel takovou. V březnu to budou tři roky, co jezdím na vlastní, a mohu tím pádem dělat delší etapy a chystat se plnit si svůj sen, že bych v etapách rád obeplul svět. Neznamená to za strašně dlouhou dobu, ale v nejbližších pěti šesti letech cítím, že k tomu dojde.

- Vyrážíte na plavby sám?

Jachting mám jako hobby a beru lidi do posádky. Zatím nejsem sólový jachtař, že bych si všechno dělal sám. S posádkou je veseleji. Neberu žádné pasažéry, jen posádku. Nevadí, když jsou na lodi poprvé. Baví mne je vše naučit, jsem také jachtařský instruktor a zkušební komisař. Každý se má tak možnost v průběhu plavby dozvědět a naučit vše co ho kolem plavby a lodi zajímá, případně i složit zkoušku z praxe v ovládání lodi, má¬li zájem o svůj vlastní kapitánský průkaz.

- Kde kotvíte?

Ze začátku jsem kotvil u Říma, protože jsem tam loď koupil. Pohyboval jsem se v Tyrhénském moři. Pak jsem přeplul do Řecka na Krétu, kde strávila loď rok a já asi čtyři měsíce. To je asi doba, kterou jsem schopen najít, abych mohl být na lodi. Loni jsem se vrátil zpět k Římu a pak jsem putoval přes Sardinii na Baleárské ostrovy až do Španělska. Na podzim jsme přepluli na Tenerife, odkud vyrazím napříč Atlantikem.

- Kolik času věnujete přípravě této přeplavby?

Mám pocit, že mi to vyplňuje veškerý volný čas. Je to jiné než na pronajímané lodi. Musíte se o všechno postarat, ale zato znáte technický stav lodi. Snažil jsem se ji dovybavit dalšími zařízeními, jako například odsolovacím zařízením, abychom z mořské mohli vyrábět vodu pitnou. Jinak bychom byli odkázáni na kapacitu nádrže, případně na balenou vodu. Dá se vše spočítat na osoby a dny, ale může dojít k překvapení, které s sebou přinese zdržení a bez pitné vody by nastal vážný problém.

- Na co je ještě třeba pamatovat?

Teď jsem řešil vybavení lodní lékárny. Doufejme, že nikdo neonemocní a nestane se vážný úraz, ale i na to je potřeba pamatovat. Jakákoliv pomoc na oceánu je zcela nedosažitelná nebo řádově ve dnech.

- A co na cestách jíte, máte tam ledničku?

Ano, na své lodi ledničku mám. Na charterových lodích byla lednička při dlouhých plavbách problém, protože je energeticky velmi náročná a velmi rychle vybije akumulátory. Ty se při plavbě na vítr nijak nedobíjí. Lednička tak za dva dny zcela vybila akumulátory a nebyla energie pro její další provoz ani pro nezbytné přístroje a osvětlení. Proto jsme potravu volili tak, abychom se bez ní obešli.

- Jak to řešíte na vaší lodi?

Mám solární panely, které vyrábí přes den proud. Po roce fungování vidím, že na ně lednička může běžet. Jíme zeleninu, kterou zavěsíme do sítěk, aby větrala. Třeba hlávkové zelí vydrží i měsíc, ale když ho nerozkrojíte. Jenom se odloupávají listy. Chystáme se, že vezmeme suroviny a budeme v troubě péct chleba. V ledničce je o 20 stupňů méně, než je okolní teplota. Proto není vhodná na uskladnění čerstvého masa. Vezeme jídla vakuově balená a sterilizovaná zavařením. Mají trvanlivost až dva roky bez chlazení.

- Vyrážíte za pár dní, kudy pojedete?

Itinerář mám na čtyři měsíce. Pojedeme na jih přes Kapverdské ostrovy, aby to pro posádku nebyla tak dlouhá etapa. Další odhad je dvacet dní cesty odtud na Malé Antily. První ostrůvek, který budeme mít v cestě, bude Barbados. Pak se pojedou krátké etapy s návštěvami karibských ostrůvků až na Britské Panenské ostrovy. Odtud dobrodružnější přeplavbou Bermudským trojúhelníkem na Bermudy. A na závěr z Bermud na Azorské ostrovy.

- Nebojíte se do bermudského trojúhelníka?

Trošku, protože je to oblast, která je obestřena tajemstvím, stále mám touhu tam nakouknout a říct si, projedu jím. Spíš si myslím, že náročnější bude severní cesta zpátky z Bermud na Azory. Severně nad Bermudami foukají větry obráceně a tudy se lodě mohou vrátit. Nechtělo by se mi křižovat tři tisíce mil proti větru. To by bylo hodně náročné na psychiku i fyzickou výdrž posádky. Na severu jsou větry daleko silnější a s bouřemi, i když pojedu v době, kdy není hurikánová sezona.

- Kolik budete mít členů posádky?

Na celou cestu nemám nikoho, kdo by ji se mnou absolvoval. Je to o dovolených a financích, protože rád vezmu každého, kdo má touhu zažít dobrodružství, ale je to za příspěvek na náklady, které nejsou bohužel malé. Kapacita lodi je osm osob, ale na dlouhé etapy volím raději méně početné posádky, maximálně šest osob. Skutečný počet osob v posádce je pro každou etapu jiný a závisí na zájmu.

Bermudský trojúhelník je oblast, která je obestřena tajemstvím, stále mám touhu tam nakouknout a říct si, projedu jím. Spíš si myslím, že náročnější bude severní cesta zpátky z Bermud na Azory.

Když někdo řekne, že něco nejde, mám touhu ukázat, že to jde. Možná to mám podobné jako pan Přibáň, který jezdí s trabantem.

Tomáš Kůdela - narodil se 7. března 1964 v Praze - pracuje jako vývojář v oblasti hardwaru a softwaru - vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou - má tři děti, nejmladší pětiletý Tomáš s ním rád jezdí na lodi

14. 1. 2016; Lupa.cz

Český CESNET získal světové patenty na rychlý přenos videa

Přenos 4K videa na dálku bez komprese a s minimálním přidaným zpožděním. CESNET získal další patent a stál u zrodu dalšího spin-offu.

Sdružení CESNET je vnímáno jako zavedené akademické prostředí pracující na řadě projektů a výzkumů. Organizace se ale snaží získat přesah i mimo běžný akademický svět. Na jeho základech vznikla například brněnská společnost Invea-Tech a projekt vývoje 400Gb "síťové karty". Takzvaný spin-off vznikl i z projektu v Praze, který rovněž souvisí s přenosem dat.

Oddělení Technologie pro síťové aplikace v rámci CESNETu před pár týdny završilo dlouhé byrokratické tažení. Tým kolem doktora Svena Ubika finálně získal evropský patent pro technologii umožňující příjem obrazu přes počítačovou síť s minimálním přidaným zpožděním.

TIP: NeosVR: Češi vyvíjí systém pro virtuální realitu. Čekají investici 10 milionů dolarů

CESNET na tento projekt získal už třetí patent. Ten v Česku šel rychle a stačil na něj rok. Ve Spojených státech to trvalo roky tři a v Evropě se pak proces protáhl na čtyři a půl roku. Je to hodně, ale Sven Ubik k tomu přistupuje spíše se zenovým klidem. "Přiměje vás to přemýšlet, zda jsou výsledky vašeho výzkumu dlouhodobá věc, nebo jenom něco, co hned vyprchá," říká pro Lupu.

Přenosy s malým zpožděním

Vynález jeho týmu pochází od tří původců s tím, že se na projektu podíleli celkem čtyři lidé. Skupina se v CESNETu původně zabývala vývojem hardwaru pro monitoring sítí, který měl sledovat například odchylky paketů a provádět pasivní pozorování.

Autor: Infivision

4K Gateway od Infivision funguje na základě výzkumu a vývoje CESNETu.

Větev bezpečnostního monitoringu se zužitkovala v Brně právě při zakládání Invea-Tech. Druhá větev kolem Ubika pak zjistila, že se probíhající vývoj dá použít na přenos videa. Výsledkem je černá "krabička" se vstupy a výstupy (síť, kamery, projektory a podobně), která se zapojí do sítě a která pak dokáže přenášet video až ve 4K rozlišení na velké vzdálenosti s přidaným zpožděním do pěti milisekund.

"Při přenosu videa je největší zpoždění na koncovém bodu, kde je často malá vyrovnávací paměť," vysvětluje Ubik. Patentovaný vynález CESNETu tyto a další problémy umí obejít. Vysílače a přijímače jsou běžně řízeny oscilátory, které se po čase začnou "rozjíždět". Česká technologie využívá digitálně laděné oscilátory a hlídání stavu obrazu. Veškerá logika se řídí skrze programovatelné FPGA čipy.

Trik je také v tom, že se během přenosu používá nekomprimované video. "Pokud chcete dosáhnout co nejmenšího zpoždění, musí to být bez komprese," říká Ubik. To s sebou ale samozřejmě nese požadavky na kapacitu datových linek - technologie pro přenos vyžaduje (dle rozlišení) jednotky Gb/s. Lze využít také komprese JPEG2000, a tak požadavky na šířku pásma snížit.

V CESNETu nicméně zároveň pracují na novém druhu komprese, která dokáže najít rozumný kompromis mezi velikostí komprese a přidaným zpožděním, které se má opět dostat do pěti milisekund. Chystá se také projekt, v rámci kterého se otestují objemné přenosy videa skrze LTE sítě.

Samostatný podnik čerpající z licence

Celý tento koncept je určený především pro náročnější projekty a takzvané kritické aplikace. Pomocí patentované technologie například v minulosti proběhl přenos koncertu vážné hudby mezi Prahou a Londýnem s tím, že umělci na obou koncích byli schopní díky nízkému zpoždění spolupracovat. Možnosti využití jsou širší - dají se třeba přenášet operace, lékařské konference, vědecké vizualizace a tak dále.

Autor: Infivision

Schéma 4K Gatewaye.

V praxi to probíhá tak, že se "krabičky" na obou koncích připojí do sítě. Na jednom konci přenosu se pak připojí na kamery a na druhém na výstupní zařízení. Zjevným úzkým hrdlem může být optická či jiná datová trasa mezi tím, i to ale v dnešní době přestává být problém.

Podobně jako v případě Invea-Tech, i tato technologie se snaží získat místo na trhu skrze samostatnou společnost. Ta se jmenuje Infivision a popisované produkty nabízí na základě patentu, který si od CESNETu za poplatky licencuje. Rodina produktů se jmenuje 4K Gateway a nabízí tři varianty využívající HD a 4K rozlišení, k dispozici je také 3D technologie.

Ubikův tým nicméně v Infivision nefiguruje a dál se soustředí na akademické bádání a hledání nových typů aplikací pro rychlé sítě. CESNET každopádně chce nadále kulturu spin-offů rozvíjet. Ubik chce také přilákat více mladých lidí k více "hardcore" technologiím. Společně se sousední ČVUT (fakulty elektrotechniky a informačních technologií) rozjel projekt SAGElab s podtitulem "síťová multimediální laboratoř".

Ta se zabývá sítěmi, multimédii i virtuální realitou a mimo jiné zadává studentům bakalářské i disertační práce. "Čas od času se objeví zajímavý student, který ještě není zaháčkovaný někde jinde. Ale shánět takové lidi je dost náročné," zakončuje Ubik.

14. 1. 2016; Literární noviny

Příloha - Věda,technika,civilizace

Podesáté odjela 27. prosince expedice brněnských vědců na ostrov Jamese Rosse v Antarktidě, aby tam prováděla klimatologický, glaciologický a biologický výzkum a testovala některé výrobky českých podniků v extrémních podmínkách. Bohužel, pro nedostatek peněz mohlo odjet pouze šest výzkumníků. V loňském roce totiž vypršel grant a nový se nepodařilo zajistit, takže nakonec musely expedici ze svých fondů zafinancovat Masarykova univerzita a Český arktický nadační fond. Pokud by totiž skupina neodjela, přišly by na zmar výsledky desetiletého výzkumu, poněvadž v klimatologii a glaciologii mají smysl pouze nejdelší a nepřerušené řady dat měření. Nový, sedmiletý, grant je v jednání.

Fakulta elektrotechnická ČVUT uspořádala sedmý ročník Robosoutěže o nejlepšího požárního robota. Finále se zúčastnilo 35 družstev. Počítačově řízení roboti z pokročilé stavebnice LEGO museli v časovém limitu bez jakékoliv další pomoci likvidovat co nejvíce z 20 ohnisek požárů a překonat přitom 11 překážek. Se svým "požárníkem" vyhráli studenti Keplerova gymnázia z Prahy Jan Bouček, František Hurt a Václav Volhejn, jejichž robot nejenže uhasil všechna ohniska, ale byl i nejrychlejší.

Vláda na svém posledním zasedání v minulém roce schválila návrh ministerstva školství na financování velkých vědeckých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace na čtyřleté období. Za evropské peníze vzniklo šest center excelence, jenže po ukončení financování z evropských peněz nastal problém, jak je uživit. Nakonec problém zůstal závislý na státním rozpočtu. Velké infrastruktury, které mají v mezinárodním hodnocení klasifikaci A1 a A2, budou financované ve výši 90 procent žádané účelové podpory pro rok 2016. V letech 2017 až 2019 získají 80 procent žádaných finančních prostředků. Další financování v letech 2020 až 2022 bude podmíněno pozitivním výstupem průběžného hodnocení ministerstva školství v roce 2017. Snad se nebude opakovat ostuda z roku 2014, kdy Česko přilákalo špičkové zahraniční vědce a pak se ukázalo, že na ně nejsou peníze.

Sběratelka umění Meda Mládková má svou planetku. Mezinárodní astronomická unie po ní pojmenovala planetku číslo 29419, která se pohybuje na dráze mezi Marsem a Jupiterem a měří 6 kilometrů. Planetku objevila česká astronomka Lenka Kotková v lednu 1997.

13. 1. 2016; Lupa.cz

BlaBlaCar je naplno v Česku. Pro vstup si koupil Jízdomat

Francouzská služba pro spolujízdu se rozšířila i na českou a slovenskou scénu. Dveře jí otevřel tuzemský spolujízdový startup.

Zatímco čínské fondy využily ke vstupu na tuzemský trh Jaroslava Tvrdíka, francouzský startupový kapitál vsadil na Jana Mittnera a jeho Jízdomat.

"Částku nezveřejňujeme v žádné ze zemí, kam BlaBlaCar vstupuje. Nejcennější hodnotou Jízdomatu je ta komunita, ale konkrétnější být nemohu," říká country manažer francouzské služby Pavel Prouza.

A právě řidiči Jízdomatu už nemohou ode dneška přidávat nové cesty do staré služby, ale kompletně mohou se svou historií přejít do prostředí BlaBlaCar.

Zatím bez poplatků

V tuzemsku zatím neexistuje žádný plán na zpoplatnění služby. Služba vydělává na provizích, které si strhává hned při bookingu. "V tuto chvíli se provize pohybuje kolem deseti procent. Provize je ale zastropovaná při dlouhých cestách," vysvětluje Prouza s tím, že se sdílí náklady na jízdu, ale není to způsob, kterým by si měl řidič vydělávat.

Průměrná délka jízdy se v tuzemsku podle Mittnera pohybuje kolem 240 kilometrů. "Podle našich zkušeností se auta začínají plnit od osmdesátikilometrových vzdáleností," říká. Cena za cestu z Prahy do Zlína se tak může pohybovat kolem dvou set korun.

Česko a Slovensko jsou první země v letošní vlně expanze BlaBlaCar. "Klíčová pro náš region byla ale expanze do Polska, pod které dnes spadá i Česko a Slovensko," dodává Prouza s tím, že vývoj zůstává ve Francii.

Podle Prouzy není BlaBlaCar jen studentská služba, jak bývají často spolujízdy vnímány. "Pětina cestujících jsou studenti, ale necelé tři čtvrtiny tvoří zaměstnanci," vysvětluje Prouza.

Sdílená ekonomika

Snaha efektivně využívat dopravní prostředky, které jsou už jednou na silnici, se netýká jen BlaBlaCar.

Řidiči Dámejídlo tak třeba rozvážejí i pro Rohlík a podle šéfa logistiky Lukáše Uhla už odloučená logistika pod názvem Valk Fleet vyjednává s velkým e-shopem. "Dokážeme rozvézt objednávky do hodiny a v podstatě za stejnou cenu jako velké doručovací služby," dodává Uhl s tím, že posilování pokračuje a měsíčně nabírají průměrně desítku nových kurýrů.

Využití dopravců v logistice e-shopů a dalších služeb zkouší i Liftago, které letošní rok vyhlásilo rokem technologického boostu. "Chystáme další testování budoucnosti logistiky - tedy využití přepravní kapacity Liftago nejen k transportu lidí," tvrdí Ondřej Krátký z Liftaga s tím, že zároveň prohlubují spolupráci s týmem studentů z ČVUT pod vedením Michala Jakoba a také s MFF UK. "Pracujeme třeba na budování modelů, které nám umožní předpovídat chování našich uživatelů - ať již taxikářů nebo pasažérů," dodává Krátký.

S trochou fantazie lze za variaci na sdílené cestování poskytuje i Uber v rámci svého projektu Uber Pop. Data a zkušenosti, které podobné firmy získávají jsou leckdy cennější než samotný taxi byznys. Americká konkurence Uberu - Lyft nedávno získala půlmiliardovou investici od General Motors. Cílem nového spojení má být zrychlení vývoje samořídících aut.

13. 1. 2016; Lidové noviny

Události týdne ve vědě a zdravotnictví

1 Družice prozkoumá sluneční vítr

Evropská kosmická agentura a Čínská akademie věd společně vybraly pro budoucí družici SMILE projekt, jehož se účastní i Fakultaelektrotechnická ČVUT v Praze. Družice má v roce 2021 zkoumat "sluneční vítr" - nabité částice ze Slunce, před nimiž Zemi chrání magnetické pole.

2 Nové nebezpečí se jmenuje ZIKA

Virus ZIKA se stal nejnovějším zdravotním rizikem ve světě. Šíří se ve Střední a Jižní Americe, způsobuje otoky, vyrážky, poškození nervů a také poruchy mozku dětí narozených nakaženým matkám. Přenášejí jej komáři rodu Aedes, kteří se vyskytují i v Evropě, kde je však v zimě šíření viru nemožné.

3 Uznání

Oceněná astronomická fotografie

Česká astrofotografie měsíce získal za prosinec Jan Klečka, který zaznamenal měnivé fáze planety Venuše. Podívat se na oceněný snímek můžete na webu České astronomické společnosti www.astro.cz/cam/.

4 Fakultní

Přístroje za 200 milionů

nemocnice Plzeň informovala, že si loni vylepšila své vybavení diagnostickými přístroji a přístroji pro radioterapii za víc než 200 milionů korun. 85% nákladů pokryly dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj, zbytek nemocnice zaplatila z vlastních zdrojů.

5 Rukavice vrací pohyb

Pacientům, kteří ztratili schopnost hýbat rukou kvůli úrazu nebo mozkové mrtvici, vrací pohyb lehounká rukavice vyvinutá na univerzitě v Singapuru.

Obsahuje senzory, které poznají nervové signály vedoucí ke svalům ruky, a technika v rukavici je pak uskuteční.

13. 1. 2016; Děčínský deník

Kdo si hraje, nezlobí aneb Postav si robota!

Rumburk - Po celou dobu své existence se rumburské gymnázium zaměřuje na to, aby důkladně připravilo své žáky pro jejich další studium v celém spektru vysokých škol. Již od 2. ročníku studia si mohou studenti volit jeden ze čtyř tematicky zaměřených studijních bloků, podle toho, na který typ vysoké školy by se v budoucnu chtěli přihlásit. Jedná se o blok přírodovědný, humanitní, jazykový a matematicko¬technický. O smysluplnosti rozdělení výuky do čtyř bloků svědčí úspěchy absolventů při přijímacím řízení na vysoké školy. Letos např. nastoupilo na vysoké školy 90% absolventů, největší část na vysoké školy ekonomické (22%), stejný počet pak na vysokéškoly technické a přírodovědné (22%). Další studenti (13%) našli uplatnění na humanitních vysokých školách, ostatní pak navysokých školách pedagogických, vojenských, sportovních a jiných.

Dnešní článek se věnuje právě posledním úspěchům matematicko¬technického směru na škole. Rumburské gymnázium otevřelo v letošním školním roce jako novinku kroužek robotiky. Vedou ho Ing. Jaroslav Klinský a Mgr. Robert Seifert. Členové kroužku se už po necelých dvou měsících práce zúčastnili Robosoutěže 2015 pro střední školy. Tu pořádá Katedra řízení ČVUT FEL Praha. Tříčlenné týmy mají za úkol postavit a naprogramovat robota ze stavebnice LEGO® MINDSTORMS® tak, aby splnil zadaný úkol. Letošním úkolem bylo projet hrací plochu a uhasit požáry představované červeným světlem. Konstrukce i naprogramování robota bylo na umu členů týmu. Naše dva týmy (AnNiTy - Andrea Svatošová, Nikola Gottlieberová a Kristýna Zahejská a Spalovač - Jan Koštejn, Tomáš Brandejský a Vojtěch Janeček) se úspěšně probojovaly až do semifinále a při naší první účasti obsadily 5. - 8. místo z 21 týmů, což je výtečný výsledek vzhledem k možnosti práce pouze na zapůjčených stavebnicích z ČVUT FEL a krátkému času existence kroužku.

Do podobné zájmové oblasti spadá také soutěž Bobřík informatiky, kterou pořádá již osmým rokem Jihočeská univerzita České Budějovice. Soutěžící vyplňují interaktivní test na počítači ve webovém prohlížeči. Otázky nevyžadují žádné "speciální" informatické dovednosti. Jedná se o úkoly z oblasti porozumění informacím, řešení logických problémů, algoritmizace a užití informačních technologií v praktickém životě. Krajské kolo je určené pro 30 nejúspěšnějších řešitelů daného kraje a gymnázium bude letos zastupovat 8 žáků, což je více než čtvrtina účastníků.

Řada studentů se zapojuje i do dalších matematickotechnických soutěží, např. do Turnaje mladých fyziků, Fyzikální, Astrofyzikální či Matematické olympiády, do soutěže Junior náboj, Pythagoriága, Genius logicus aj. I v nich získali žáci Gymnázia Rumburk za poslední léta řadu úspěchů v krajských i celostátních kolech.

11. 1. 2016; Radiožurnál

Rozhovor s vedoucím oddělení vražd pražského policejního ředitelství Josefem Marešem

Petr KRÁL, moderátor:

Hostem Dopoledního Radiožurnálu je vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství Josef Mareš. Dobrý den.