30. 11. 2016; zpravy.rozhlas.cz

Wi-fi? Pomocí technologie LED přenášíme data mnohem rychleji, říká odborník

K čemu lze kromě svícení použít LED osvětlení? O komunikaci v oblasti viditelného světla hovořil v Magazínu Leonardo vedoucí výzkumného týmu bezdrátové a vláknové optiky Stanislav Zvánovec z Katedry elektromagnetického pole Elektrotechnické fakulty ČVUT.

Nápad vznikl v rámci projektu OpticWise, kdy se tento způsob komunikace objevil jako jedna z možností. „Nikdo tomu tenkrát moc nevěnoval pozornost,“ vzpomněl Zvánovec.

To se ale změnilo díky rozvoji oboru bezdrátové optiky. „Je to jedno z největších témat doby. Daří se nám dnes přenášet data až v řádu jednotek gigabytů za sekundu, což je oproti wi-fi opravdu někde jinde. Zároveň tato technologie je jednoduchá na výrobu a nepodléhá licenčním pásmům.“

Další využití technologie LED je k lokalizaci uvnitř prostor. „Pomocí více zdrojů světel jste schopni přesně určit polohu až na 3 cm. Jednou možností je využití ve velkých nákupních centrech, kde s velkou přesností určíte polohu daného zboží.“

Zvánovcův tým také prováděl testy v oblasti bezdrátové optické komunikace mezi auty. „Modulují se přední nebo zadní světla auta a vysílá se informace o brzdné soustavě, aby například auto, které jede za vámi, dokázalo včas zpomalit.“

„Případně se touto technologií posílají dopravní informaci mezi infrastrukturou a jednotlivými auty. Tato technologie je v současné době v testování u velkých automobilek,“ popsal slibný vývoj v oblasti bezdrátové optické komunikace Stanislav Zvánovec.


29. 11. 2016; cianews.cz

Pražské jaro nabídne autentickou interpretaci staré hudby i světovou premiéru

Pražské jaro 2017 nabídne autentickou interpretaci staré hudby, na programu bude opětovně také tematický akcent na španělskou hudbu. Světovou premiéru si na festivalu odbude skladba Petra Wajsara a festival se zaměří i na mladé publikum.

Festival připomene 450. výročí narození skladatele Claudia Monteverdiho koncertem předního italského souboru zabývajícího se autentickou interpretací vokální hudby starých slohů - La Compagnia del Madrigale.

Na Pražské jaro se po dvaadvaceti letech vrací jedna ze zakladatelských osobností hnutí poučené interpretace staré hudby - William Christie - a to v čele britského Orchestra of the Age of Enlightenment s programem na téma Bach a jeho francouzští současníci.

V programu ročníku 2017 nalezneme opětovně tematický akcent na hudbu hispánské oblasti. Soubor Forma Antiqva festivalové publikum seznámí se vskutku ojedinělým žánrem španělského hudebně-dramatického umění přelomu 18. a 19. století, tzv. Tonadilla escénica. Sourozenecké trio Zapico Brothers pak přinese skvosty španělské instrumentální tvorby 18. století pro cembalo, teorbu a barokní kytaru. Hvězda španělského flamenka, zpěvačka Rocío Márquez, zase nabídne písně na texty Federica Garcíi Lorcy.

Na mladé publikum cílí koncert ve spolupráci s Orchestrem Berg, na kterém zazní světová premiéra skladby Petra Wajsara objednané Pražským jarem, jež chce na Brittenova Průvodce mladého člověka orchestrem navázat perspektivou současného mladého posluchače a hudby počátku 21. století. Skladba s provokativním názvem Zbývá jen píseň bude ve světové premiéře uvedena 1. června.

Zcela originální zážitek slibuje koncert vznikající ve spolupráci s Institutem intermédií Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se odehraje v dopravní hale Národního technického muzea. Zazní světová premiéra skladby Circulation Jana Trojana objednané Pražským jarem. Ten ve své kompozici využije kombinace živých hudebníků, elektro-akustické hudby a „robotizovaných“ reproduktorů, které se budou pohybovat mezi publikem.


29. 11. 2016; ČT 1

Miliardy na charitu a neziskové projekty

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Je den dárců. Vhodná chvíle připomenout, že charitě se v Česku daří. Ročně vynese asi 7 miliard a taky přiblížit aspoň některé z dobrodinců. To už nechám na Michalovi.

Michal KUBAL, moderátor:

Nejdřív jenom pro zajímavost, těch Marcelou zmiňovaných 7 miliard přesně odpovídá třeba částce, kterou loni stát podporoval penzijní připojištění. Organizace se už ani zdaleka nespoléhají na to, že tyhle peníze k nim zamíří tak nějak samy. Naopak aktivně se je snaží získat sbírky nebo dárcovské SMS už jsou samozřejmostí. Kromě toho ale prodávají i vlastní výrobky, třeba trička nebo kalendáře. A pořádají akce po celé republice a někdy i v zahraničí.

Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka:

Narodila se s nemocí motýlích křídel, která postihuje kůži i sliznice. Kateřina trpí její závažnou formou. Musí si dávat pozor aby si neporanila jícen nebo vnitřek úst.

Kateřina VLASTOVÁ, :

Musím hlavně hodně kousat. Jít, jíst spíš měkkčí věci a dávat si pozor při jídle. Teďkon se mi stalo před pár dny, že mi uvízlo v krku sousto, takže jsem kvůli tomu skončila i v nemocnici.

Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka:

Navzdory nemoci chodí na konzervatoř. Hraje na saxofon i další nástroje. Musí se ale šetřit. I mírný tlak jí způsobuje puchýře a bolestivé ranky. Neustále sebou nosí náplasti, jehly na puchýřky a masti. Právě tyhle věci u lidí s chorobou motýlích křídel zatěžují rodinný rozpočet, protože ne všechno hradí pojišťovny. S obvazovými materiály i dalšími problémy jim díky dárcům pomáhá organizace Debra. Peníze každoročně získává taky prodejem kalendáře. Letos se slavnými osobnostmi.

Anita GAILLYOVÁ, Debra ČR:

Všichni ti fotografovaní mají na sobě jakýmsi způsobem díky projekci, znázorněno to, co třeba přímo pro ně osobně znamená nemoc motýlích křídel.

Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka:

Právě takové nápady pomáhají nadacím i fondům shánět peníze stále víc. Nebrání se ani nápadům dobrovolníků. Třeba Kontu Bariéry pomohl 25letý student elektrotechnické fakulty ČVUT Peter Chalupianský. Z Jižní Koree kde byl na studijním pobytu.

Peter CHALUPIANSKÝ, :

Lidi si objednali pohlednici, tu si zakoupili a já jsem ji poslal s vlastnoručně psaným vzkazem z Jižní Koree do Čech.

Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka:

Originální nápad vynesl přes 186 tisíc korun. Peníze, které vystačily na pomůcky pro 10 handikepovaných dětí. Konto Bariéry ale podporuje i dospělé. Nově třeba Michalu Švejdovu, kterou loni v únoru na pražské Florenci srazila tramvaj.

Michaela ŠVEJDOVÁ, :

Následovalo potom docela dlouhé kóma. Pobyt v nemocnici a potom v podstatě od dubna loňského roku bez ustání rehabilituji.

Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka:

Lékaři jí dávali jen malou šanci na přežití. Navzdory prognóze přežila. Nemůže ale hýbat pravou rukou a špatně chodí. Chtěla by zase jezdit na kole. Konto Bariéry jí přispěje na speciální tříkolku.

Michaela ŠVEJDOVÁ, :

Na to se moc těším až to bude vyrobené, až to budu moct použít v praxi.

Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka:

Její příběh i ty ostatní, ať už dobrovolníků,dárců nebo příjemců dnes připomíná Den dárců, který ne náhodou připadá na konec listopadu. Už za dva dny totiž začíná prosinec, měsíc během kterého lidé na charitu dávají vůbec nejvíc.

Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců:

Existuje světově takové pravidlo 31 prosinec, jako že prosinec má 31 dní a během něj se daruje 31% vlastně těch světových individuálních darů.

Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka:

Den dárců spoluorganizuje Nadace rozvoje občanské společnosti, která dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí na projektu Pomozte dětem. Na účtu kuřete je aktuálně víc než milion 400 tisíc korun, které mají podpořit ohrožené a znevýhodněné děti. Barbora Brunclíková, Česká televize.


29. 11. 2016; dnoviny.cz

Mall.cz úspěšně otestoval doručování dronem

29.11. - Společnost Mall.cz poprvé otestovala doručení zásilky pomocí dronu. Trasa byla dlouhá přibližně 1,7 kilometru a vedla z distribučního centra Mall.cz v Jirnech do Zelenče. Doručení trvalo zhruba tři minuty letového času. Pokud se započítá i čas na přípravu startu, tak dron doručil zboží k zákazníkovi za přibližně pět minut.

K testu byl použit čtyřvrtulový dron Matrice 100 od společnosti DJI výrazně upravený pro potřeby testu. Jednalo se například o instalaci zařízení pro nesení boxu se zbožím, které současně umožnuje na dálku box odpojit, a tedy realizovat doručení. „Díky úspěšnému testu jsme lépe připraveni na diskuzi ohledně možných legislativních změn. Vydařený test vnímáme také jako povzbuzení k práci na dalších inovacích a službách ve všech oblastech, které se dotýkají našich zákazníků,“ říká Jakub Havrlant, CEO Mall Group.

Dron použitý při testu je připraven i na zcela automatizovaný provoz, nicméně ten je limitován platnou legislativou, nad jejíchž úpravou se teprve začalo diskutovat: „Doručování zásilek pomocí dronů je zařazeno do kategorie provozu bezpilotních prostředků v nízkých letových hladinách a jde o velmi komplexní problematiku. To, že se firmy pouštějí do testování automatizovaného doručování je velmi vítanou aktivitou, protože nám přinese cenné informace o provozních nárocích dronů i přímé zkušenosti z reálného provozu,“ říká Ing. Milan Rollo, Ph.D., který je výzkumným pracovníkem v Centru umělé inteligence na Katedře počítačů, FEL, ČVUT v Praze a specializuje se na problematiku bezpilotních technologií.

Marek Tajbl ze společnosti Dronservices, která s Mall.cz spolupracovala na realizaci testu, odhaduje vývoj změny legislativy na pět let: „Jsem přesvědčen, že otázkou je pouze, kdy přesně ke změně dojde. Nicméně přehnaný optimismus není na místě a časový rámec bych si troufl odhadnout na dobu pěti let. Připravovaná jednotná evropská legislativa změnu zatím neuvažuje, ale je třeba si uvědomit, že tlak na regulátory provozu, jimiž jsou příslušné úřady civilního letectví, se bude stupňovat. K výraznému posunu v této věci dojde při splnění dvou zásadních podmínek. První je identifikace dronů ve společném letovém prostoru a druhou podmínkou bude certifikace těchto zařízení z hlediska kvality a bezpečnosti provozu.“


29. 11. 2016; Hospodářské noviny

Jak na úspory energie

Navzdory aktuálním trendům energetické soběstačnosti, které jsou sice líbivé, v praxi však zatím málo rozšířené, existují ryze praktické metody, jak ušetřit výdaje domácností na teplo a elektrickou energii. Jako ve všech oborech je dobré mít koncepci, vědět, co chceme a jakými cestami toho můžeme dosáhnout.

Kdo chce šetřit, musí vědět, kolik a za co platí. V případě spotřeby elektrické energie nám informaci poskytne roční vyúčtování spotřeby, případně můžeme sledovat údaje na elektroměru. Obecně platí, že energeticky nejnáročnější je vaření na elektrickém spotřebiči, které spolyká více než třetinu celkové spotřeby, na druhém místě je chlazení (chladnička a mrazáky, 23 %), následuje praní (21 %), až za nimi je spotřeba elektřiny na svícení a provoz domácnosti (mixéry, šlehače, fény a další domácí spotřebiče - 12 %).

Hledejte úspornější spotřebiče

Až poté následuje cesta investic, tedy výměna starých spotřebičů za nové a úsporné. Například místo žárovek použít úsporky, či LEDkové zdroje, místo klasických varných plotének elektrického sporáku či keramické varné desky s indukční varnou desku. Místo vaření vody na čaj na vařiči varnou konvici, kávovar apod. Místo pračky s klasickým řemenovým převodem od indukčního asynchronního jednofázového motoru s rozběhovou fází synchronní motor s frekvenčním řízením otáček - direct drive. Místo plasmové televize LED displej atd. Informace o energetické náročnosti spotřebiče poskytne povinný štítek, jimž je spotřebič vybaven a který obsahuje informace o provozních vlastnostech daného výrobku. Kategorie A zahrnuje nejlepší a nejúspornější spotřebiče; jsou zhruba o polovinu úspornější než kategorie C a D.

Světelné zdroje je dobré řídit

Přestože osvětlení spotřebuje asi 12 % celkové spotřeby energie, není "od věci" se nad pořízením úsporných svítidel trochu zamyslet. V domácnostech se obvykle rozhodujeme podle ceny, úvaha by měla začít tím, k jakému účelu osvětlení pořizujeme. Na cestě za úsporami pomůžou moderní technologie, jimiž můžeme svoji spotřebu řídit. "V momentě, kdy už používáme velmi úsporné LED osvětlení a zdánlivě již není jak dále spořit, nám chytré řízení dokáže uspořit další desítky procent spotřebované energie. Je třeba svítit pouze, když je třeba, a kde je třeba," uvádí Kateřina Köllnerová ze společnosti LEDVANCE. Podle Dagmar Zweschperové ze společnosti Philips Lighting může řízení osvětlení ušetřit až 50 % nákladů na energii.

Aby teplo neunikalo

Další oblastí, kde lze dosáhnout významných úspor energie, i financí, je vytápění. Kromě dobře zvoleného zdroje jde o to, jak minimalizovat ztráty. Největší efekt přinese komplexní řešení, zejména kvalitní zateplení v kombinaci s dobře zvoleným zdrojem vytápění. "Při dosahování úspor hodně sázím na renovaci budov v nejlepším možném energetickém standardu. Často se uvádí, že nemá smysl zateplovat domy silnější vrstvou izolace, protože to není efektivní a je to dražší. Návratnost investice záleží na ceně tepla, na předchozí údržbě a dalších parametrech. Patnácti až dvacetiletá návratnost při komplexní renovaci objektu je ještě dobrá, budovu pak máte na nejbližších 25-30 let celkově vyřešenou. Masivnějším zateplením v nízkoenergetickém standardu s kvalitními okny s trojskly může úspora tepla vyjít až na 70-80 %," uvádí Jaroslav Klusák, energetický manažer Litoměřic.

S renovacemi pomůže stát a dotace

Cena renovace se odvíjí od velikosti domu a kvality renovace. Samotné zateplení může stát od 100 000 Kč u malých domů až po půl 300 do 400 tisíc u větších.

Lze na ně získat dotaci, která se odvíjí od metrů čtvereční zateplení. Výše dotace je u částečné renovace od 100 do 250 000 Kč na objekt, u komplexní renovace od 300 do 700 000 Kč na objekt. "Podle celkové kvality energeticky úsporných opatření se dotace na zateplení pohybuje od 500 do 800 Kč na m2, na okna 2100 do 3800 Kč na m2, na podlahy 700 do 1200 Kč na m2, na stropy 330 do 550 Kč na m2. Na kotle, tepelná čerpadla či fotovoltaiku je maximální výše příspěvku 100 000 Kč," říká Jan Charvát z asociace Šance pro budovy. Na stránkách www.renovujdum.cz se pak lze seznámit s modelovými případy, kdy v případě renovace prvorepublikové vily o ploše 150 m2 se náklady na ni pohybují okolo milionu korun. Lze získat dotaci ve výši 48 %, úspora energie může dosáhnout až 90 %.

Co se hodí pro bytové domy?

"U bytových domů postavených v období panelové výstavby lze dosáhnout při jejich revitalizaci také významných úspor v provozních nákladech na vytápění a ohřev vody," upozorňuje Miroslav Vítek z Elektrotechnické fakulty ČVUT Praha. "Mohu uvést konkrétní příklad panelového domu o 156 bytech postaveného koncem osmdesátých let na jihozápadě Prahy, kde realizace návrhu instalace nové plynové kotelny spolu s částečným zateplením domu přináší každoroční úsporu 40 % přímých nákladů na vytápění a hlavně i ohřevu vody oproti původnímu stavu," dodává Vítek, a doplňuje, že doba splacení investice do kotelny byla pouhé tři roky, přičemž nebylo využito žádných dotací, vše si obyvatelé domu zaplatili sami. Prostá návratnost investice do zateplení se ale díky nižší ceně tepla z kotelny prodloužila až za horizont jeho pravděpodobné životnosti.

Výhled do budoucna

Doba, kdy si domácnosti budou vyrábět elektřinu na střeše pomocí fotovoltaiky a přebytečnou, tj. vyrobenou a v dané chvíli nespotřebovanou elektřinu budou ukládat do baterií, aby ji pak večer měly k dispozici, je zatím spíše otázkou budoucnosti. "Ukládání energie do baterií je zatím velmi drahé. Lze ale využít i levnější způsoby, a to sice ve formě tepla, kdy například FVE panely zásobují odloženou denní spotřebu, tzn. spotřebiče, které mohou být spouštěny podle výroby elektrické energie, a část výroby se použije prostřednictvím tepelného čerpadla i pro vytápění a ohřev vody," popisuje docent Tomáš Matuška z Univerzitního centra energeticky efektivních budov na ČVUT.

V tomto centru testují i projekt Technologické agentury České republiky. "Navrhujeme systém, který kombinuje fotovoltaiku s tepelným čerpadlem, kde se tepelné čerpadlo svým příkonem přizpůsobuje výrobě elektřiny. Při nadbytku elektrické energie bere teplo z okolí a přečerpává ho do podloží budovy, do zemního zásobníku. Do něho akumulujeme teplo v létě, a v zimě si ho bereme. Systém pak v době s minimální produkcí obnovitelné elektřiny v zimě pracuje s daleko nižší spotřebou elektřiny ze sítě. Podle modelování z prvního roku projektu víme, že můžeme pokrýt více než 80 % spotřeby domu z OZE relativně levným způsobem," popisuje Tomáš Matuška. ?

90 % až tolik energie lze podle Jana Charváta z asociace Šance pro budovy uspořit v případě renovace prvorepublikové vily o ploše 150 m2.


29. 11. 2016; Hospodářské noviny

Pohledy z Koreje i maraton. Česká charita je stále nápaditější

V posledních letech sílí v Česku trend peer to peer dárcovství. Jsou to charitativní "one man show", kdy se jednotlivec zviditelní například tím, že přeběhne za pár dní české hory nebo posílá ručně psané pohledy z Jižní Koreje. Peníze, jež touto pozorností získá, pak věnuje rovnou na dobročinné projekty. Třeba na vozíky pro postižené děti nebo na chráněné dílny.

Původně to byla jen cesta českého studenta do Jižní Koreje. Peter Chalupianský, pětadvacetiletý vysokoškolák z Českého vysokého učení technického v Praze, se letos na jaře vydal do Tegu, čtvrtého největšího města Jižní Koreje. Šlo o klasický studijní pobyt, během nějž hlavně pracoval na své diplomové práci a který doplnil o studium korejštiny. Jenže za čtyři a půl měsíce, které od března do července v Jižní Koreji strávil, stihl ještě něco navíc: rozjel v Česku dosud unikátní kampaň nazvanou Kde je Péťa?. Z Koreje do Česka posílal pohlednice s ručně psaným věnováním lidem, kteří si je objednali na webu projektu a zaplatili za ně. Částky byly různé, od sta do několika tisíců korun.

Platby za pohlednice mířily přímo na transparentní účet nadace Konto Bariéry, která projekt zaštiťuje. Výtěžek nadace rozdělila těm, kteří peníze nutně potřebují: především postiženým dětem na vozíky, jež jim umožní pohyb, na naslouchátka pro děti s poruchou sluchu, na různá chodítka, zesilovače a další pomůcky. Od 18. března do 18. července odeslal Chalupianský 646 pohlednic s ručně psaným věnováním kupujícím a jejich seznam pak zveřejnil na tablu přispěvatelů na stránkách svého projektu. Vybralo se 186 tisíc korun, s čímž ani sám Peter nepočítal. Jeho cílem bylo vybrat 50 tisíc, které by považoval za úspěch; v koutku duše doufal ve 100 tisíc korun. Důležitá byla také podpora jeho přátel, díky nimž se v úvodu vybrala základní, reprezentativní částka a mohl začít myšlenku projektu šířit do světa.

V Česku se spojil s Kontem Bariéry, které mu pomohlo prostředky vhodně rozdělit. Celkem pomohl deseti postiženým dětem. Kromě toho, že posílal pohledy, píše Chalupianský blog a aktivně se stará o svůj facebookový profil. Díky blogu a sociálním sítím pro projekt Kde je Péťa? získal další řady příznivců.

Přínos Petera Chalupianského pro české mecenášství není ani tak ve výši příspěvku, jako spíš v neotřelosti nápadu, s nímž přišel. Navíc byl v té době student, který na cestách sám potřeboval peníze. I proto se projekt Kde je Péťa? umístil mezi nejlepšími sbírkami v kategorii Crowdfundingová akce letošních Cen Fóra dárců.

Ze začátku psal dlouhé texty, pak připojil i korejštinu

Jak sám říká, nápad uspořádat projekt dostal automaticky s přihláškou na studijní pobyt do Jižní Koreje. "Po organizaci dvou vánočních sbírek pro Sportovní klub vozíčkářů Praha jsem zjistil, že se dají běžné věci spojit i s něčím pěkným, přínosným, a tak jsem měl hned jasno. Zhruba tři měsíce trvalo, než celý nápad vykrystalizoval do finální podoby, pak už zbývalo jen čekat, než odletím," popisuje Peter.

Na každý pohled ručně napsal originální vzkaz přímo pro adresáta. Jak říká, ze začátku psal poměrně dlouhé texty, které ale s přibývajícím množstvím pohlednic musel zkracovat.

Lidem, které znal, psal osobní vzkazy. Ostatním se snažil v pohledech popsat atmosféru života v Koreji a svoje osobní zážitky. Po nějaké době dokonce připojil i pár slov v korejštině.

"V podstatě se jednalo o crowdfundingovou akci. Cílem bylo vybrat přesnou částku pro konkrétní děti s handicapem. Vybíraly se finanční prostředky na zdravotnické pomůcky, na které zdravotní pojišťovny přispívají buď částečně, anebo vůbec. Péťa takto motivoval už desítky dárců," říká mluvčí Konta Bariéry Sandra Štefaniková.

Chalupianský podpoří i florbalové vozíčkáře

Posíláním pohledů z Jižní Koreje ovšem Peter Chalupianský svou podporu charity nekončí. "Mám spoustu dalších nápadů. Aktuálně připravuji s Kontem Bariéry jeden větší projekt, nicméně jsme se zdrželi na tvorbě webových stránek a hledáme dodavatele, který by byl ochotný bezplatně podpořit něco skvělého. Zanedlouho mám benefiční přednášku o životě v Jižní Koreji, z jejíhož dobrovolného vstupného půjde výtěžek na dobrou věc. Podaří-li se, tak bych rád udělal více podobných besed,? plánuje Chalupianský. Už teď v prosinci například organizuje vánoční florbalový turnaj v Nebušicích, jehož součástí je i sbírka pro florbalové vozíčkáře. "V roce 2014 se nám podařilo vybrat 37 tisíc korun, o rok později přes 70 tisíc. Tudíž cítím na svých bedrech mírnou zodpovědnost za letošní výtěžek," dodává Chalupianský.

Takzvaný peer to peer fundraising, tedy dárcovství, kdy jednotlivec získává prostředky od mnoha drobných dárců a posílá je na jednu konkrétní věc jako v projektu Kde je Péťa?, je v posledních letech v Česku rychle vzrůstajícím fenoménem.

"Tento trend se v posledním roce v Česku začal objevovat mnohem více než dříve. V zásadě jde o to, že nějaký ambasador pro určitý projekt běží třeba maraton za dobrou věc a získává peníze od svých známých a kamarádů," popisuje Zdeněk Mihalco, mluvčí Nadace Via. "Nejde ale jen o sportovní výkony. Alternativou je například také možnost, kdy lidé požádají své známé, aby místo klasického narozeninového či svatebního daru oslavencům poslali peníze na dobrou věc," dodává Mihalco.

Maratonec uběhl tisíc kilometrů pro podporu vozíčkářů

K peer to peer financování patří i projekt ultramaratonce Reného Kujana. Dvaačtyřicetiletý běžec v jednom měsíci uběhl téměř 1000 kilometrů a vyběhl na sedm vrcholů zdejších pohoří. Přeběhl tak skoro celou Českou republiku. Svým pozoruhodným sportovním výkonem chtěl upozornit na problematiku zaměstnávání vozíčkářů.

V crowdfundingové sbírce, kterou uspořádal na dárcovském webu Darujsprávně.cz, se už podařilo získat přes 300 tisíc korun. Partner projektu ČSOB částku zdvojnásobí a zajistí tak provoz pražského tréninkového pracoviště pro vozíčkáře Hvězdný bazar.

"Bazar je unikátní hned v několika oblastech. Je to kompletně bezbariérový obchod, ve kterém vozíčkáři prodávají. Jako jediný v republice připravuje vozíčkáře cíleně na práci s lidmi, například ve službách. A má navíc osvětový rozměr, díky němuž sbližuje světy lidí s handicapem," říká Alena Jančíková, ředitelka provozovatele Hvězdného bazaru, České asociace paraplegiků - CZEPA.

Vozíčkáři jako jednu z největších bariér označují bariéru komunikační. "Po úraze se těžko přizpůsobují nové pozici a mají ostych vůči jednání s lidmi. Veřejnost zase neví, jak se k vozíčkářům chovat, a raději se kontaktu vyhýbá. I s cílem bourat tyto bariéry jsme Hvězdný bazar otevřeli," dodává Jančíková.

Kujan sám prodělal úraz, při kterém si poranil páteř, a léčil se mezi vozíčkáři. Přestože nemá trvalé následky, takže zase může vrcholově běhat, na vozíčkáře nezapomněl a dlouhodobě jim pomáhá.

Kujanova akce se jmenuje příznačně - Cesta na vrchol. "Věřím, že svou cestu na vrchol může najít každý a že pro řadu vozíčkářů může právě takovou cestou být tréninkové zaměstnání ve Hvězdném bazaru," vysvětluje Kujan.

Hvězdný bazar prodává oblečení a doplňky z druhé ruky od všech, kteří chtějí pomoci. K dostání je například tričko herečky Evy Josefíkové z filmu Vejška nebo kostýmy z turné rockera Davida Kollera.

Hvězdný bazar už například pomohl třiadvacetiletému Valteru Rönischovi. Těsně po maturitě na gymnáziu skočil šipku do vody. Nebylo to zdaleka poprvé, ale tentokrát skok nevyšel a od 19 let je na vozíku.

"Asi rok po úrazu jsem začal sportovat, hraju vozíčkářské ragby. Zkoušel jsem studovat jadernou fyziku, ale nebylo to ono. Chtěl jsem nějaký čas pracovat a dát si čas na rozmyšlenou, zjistit, co bych chtěl dělat dál,? vzpomíná Rönisch.

Spousta lidí v jeho věku to takhle dělá, ale jemu to nešlo. "Bez pracovních zkušeností se nějaká práce asi sehnat dá, ale kombinace nulových zkušeností a vozíku se ukázala být nepřekonatelnou překážkou,? upozorňuje Rönisch. I když ne tak úplně; Hvězdný bazar, kde pracuje, mu ji právě pomáhá překonat.

"Učím se a testuji, v čem jsem dobrý, co mě baví. Přemýšlím a hledám, kam bych mohl směřovat. A věřím, že díky zkušenosti z bazaru už nebudu narážet na zavřené dveře. Mám pocit, že teď žiju naplno, pracuju, dostal jsem se do reprezentace České republiky v ragby vozíčkářů a potkávám spoustu zajímavých lidí,? pochvaluje si Rönisch.

Prodejem cihel se vybralo už 34 milionů

Další z projektů, jež se umístily v letošních Cenách Fóra dárců a které jsou originální svou koncepcí, je Akce cihla. Už sedmnáct let se v období od května do září v centru Prahy a dalších téměř dvou desítkách měst objevují stánky se širokými věžemi postavenými z popsaných a pomalovaných cihel. Akci pořádá a koordinuje sdružení Portus Praha.

Základem benefiční kampaně je prodej symbolických cihliček v ceně 150 korun za kus. Benefiční cihlu si lidé mohou zakoupit přímo na ulici u cihlových stánků, na místě ji pomalovat, vložit do cihlové věže nebo odnést domů. Od roku 2000 už tak učinilo více než 235 tisíc lidí. Zakoupením cihly lidé přispívají na rozvoj chráněného a podporovaného bydlení, dílen, pracovních, tréninkových a zábavních center pro lidi s mentálním postižením v jednotlivých regionech.

Za 17 let pořádání Akce cihla se podařilo vybrat 34 milionů korun. Díky penězům ze sbírky pořadatelé otevřeli nebo zrekonstruovali už 30 objektů, ve kterých nacházejí útočiště dospělí lidé s mentálním postižením.

"Z peněz vybraných v prvních ročnících už Portus zrekonstruoval faru v obci Slapy, aby mohla sloužit jako chráněné bydlení pro mentálně handicapované,? upřesňuje Gabriela Štěpánková z Portusu.

Za peníze z prodeje cihel se dále podařilo opravit nebo zařídit několik chráněných dílen, chráněné byty nebo kavárnu, kde obsluhují lidé s lehkým mentálním postižením.

Akce cihla se také snaží svůj benefiční prodej inovovat. Už je tak možné například zakoupit si cihlu i po internetu, tedy koupit ji přes web jako virtuální e-cihlu.

"Akce cihla nemá pomoci lidem s mentálním postižením jen tím, že budou mít kde bydlet a pracovat. Důležité je i informovat širokou veřejnost o problematice mentálního postižení, o možnostech rozvoje jejich dovedností, které jim umožní navrácení se do běžné společnosti," upozorňuje Štěpánková. "Je velkým překvapením, kam se služby pro lidi s tímto typem postižení posouvají. Po 17 letech, kdy se v Česku zakládalo první chráněné bydlení, kde se každý obyvatel začal aktivně zapojovat do běžných prací v domácnosti, se mnoho z nich posunulo v samostatnosti tak daleko, že už mohou začít bydlet v samostatných bytech a pracovat v sociálních podnicích nebo i v běžném zaměstnání," dodává Štěpánková. "Samozřejmě jsou i lidé s těžším stupněm postižení, pro které bude stále služba chráněného bydlení potřebná. Otázkou je, jestli je na navrácení lidí s mentálním postižením připravena naše společnost a jestli bude schopný na tuto potřebu reagovat i stát inovacemi financování sociálních služeb," ptá se řečnicky Štěpánková.

Kromě Akce cihla už Portus spustil také projekt Dobroty s příběhem - potravinářskou výrobnu, která v únoru 2014 otevřela svou dílnu v Davli u Prahy. Mentálně postižení lidé tu nakládají například brynzové kuličky, hermelíny a další sýry do oleje a výrobky prodávají jako domácí specialitu.

Nadace otevřela obchůdky s darovaným zbožím

O zvířata a ochranu přírody se stará další z organizací zařazených do žebříčku. Brněnská Nadace Veronica má síť nadačních obchodů, z jejichž výtěžku financuje veřejně prospěšné aktivity. Nadaci založili v roce 1992 významní představitelé brněnských ekologických a kulturních spolků, aby tak získali další zdroje na ochranu přírody.

V Brně jsou v současnosti tři Nadační obchody Veronica.

Jsou místem, kde mohou lidé levně nakoupit a zároveň se podílet na rozvoji Brna a jeho okolí. Stejně tak může kdokoliv věnovat hezké oblečení, knihy nebo třeba bižuterii. Darované věci se pak v nadačním obchodu nabízejí k prodeji a výtěžek jde do fondu Společně pro Brno, který podporuje drobné ekologické, kulturní a komunitní projekty v moravské metropoli. Díky obchůdkům se už vybralo zhruba půl milionu korun.

Několik desítek tisíc získala například netopýří záchranka, která vrací nalezené, zraněné a vyléčené netopýry zpět do přírody.

Vedlejším efektem je ekologická výchova a osvěta. Mateřská škola Pastelky zase získala prostředky na vytvoření přírodní laboratoře pro bádání a zkoumání všeho ze života hmyzu, živočichů, ptáků a rostlin pod stříškou na zahradě. Vše bude vybaveno knihami, lupami, mikroskopy i nářadím a v různých částech přibudou domky pro živočichy. Vznikla také komunitní zahrada nazvaná Rukola, která slouží nejen jako místo pro pěstování domácích plodin, ale i pro upevňování vztahů místních občanů.

Nadace Veronica podpořila i třeba akci Adoptuj truhlík, při níž dobrovolníci osází sazenicemi květin 50 truhlíků, z nichž každý bude mít svého "adoptivního" rodiče, který se o něj bude starat.

S medvídkem Teribear lidé vyběhali 8 milionů korun

Velkou oblibu si získala také další z akcí zařazených do žebříčku - běh Teribear hýbe Prahou. Tento veřejný benefiční běh se v české metropoli konal letos v září na pražské Letné podruhé. Pořádá ho Nadace Terezy Maxové dětem a trval celkem 10 dní. Během nich může kdokoliv, kdo má chuť běhat a současně pomáhat, přijít a libovolně rychlým během zdolat kilometry, které pomohou dobré věci. Registrace do běhu i s čipem stála 100 korun a tato částka se přidala k výtěžku akce. Princip byl jednoduchý: dobrovolníci běhali po vyznačeném okruhu a za každý kilometr, který uběhli a jejž jim změřil speciální čip, získaly dětské domovy 50 korun od partnerů akce.

Letos běžci, mezi něž se často hlásily i celé běžecké týmy zaměstnanců různých firem, naběhali skoro 160 tisíc kilometrů a získali tak téměř osm milionů korun. Peníze poputují například na pomoc ohroženým těhotným ženám, rodinám v nouzi, kterým hrozí odebrání dětí, na školní pomůcky pro sociálně slabé nebo na příspěvky pro děti, které opouštějí dětský domov a mají se zařadit do normálního života.

Akce Teribear hýbe Prahou loni při svém prvním ročníku dosáhla výtěžku necelé čtyři miliony korun, letos už to byl dvojnásobek. Projekt získal ocenění v soutěži TOP firemní filantrop, Ceně Fóra dárců, která hodnotí projekty, jež účinně zapojují zákazníky do veřejně prospěšného programu. Teribear opakovaně boduje v soutěži Hvězda 3D reklamy. Projekt podpořily nejrůznější osobnosti, a to jak přípravou unikátních kolekcí, tak podporou kampaní. Teribear se svým jménem spojili například hudebníci Anna K a Chinaski, hokejista Patrik Eliáš nebo módní návrhářka Klára Nademlýnská.

Aplikací od ČEZ lidé vyběhají kilometry pro charitu

Ať už lidé běhají venku nebo doma v obývacím pokoji na páse u televize, lyžují či jezdí na kole, mají šanci kromě spalování kalorií také pomáhat. Stačí k tomu mobilní aplikace. Ta s názvem EPP Pomáhej pohybem totiž nezaznamenává jenom klasické údaje jako tep či rychlost, ale zároveň generuje body, které může každý věnovat na podporu jednoho z aktuálně nabízených projektů.

Za aplikací stojí Skupina ČEZ a Nadace ČEZ, která projekty podpoří předem stanovenou částkou vždy, když se uživatelům podaří vysportovat za určitý čas daný počet bodů.

Nápad se zrodil u Filipa Sirotka, ředitele komunikace a marketingu Skupiny ČEZ. Od začátku měl jasnou vizi: "Lidé sportují, aby byli v lepší kondici a zdraví. Když tedy pomáhají sobě, proč by přitom nemohli pomáhat i druhým?" Zároveň ale nechtěl vytvořit něco, co by využili jen sportovci. Možnost pomáhat měl mít úplně každý.

V aplikaci se proto dá přispět i aktivitami, jako je jízda na invalidním vozíku, jízda na koni nebo třeba chůze. Tu si uživatelé oblíbili nejvíce, tvoří 40 procent veškerého dobročinného pohybu. Dárci už ušli více než 2670 tisíc kilometrů.

166krát kolem zeměkoule

To ale ještě nic není oproti celkovým číslům. Za dobu existence aplikace s ní Češi nasportovali celkem 6 637 315 kilometrů.

To je bezmála 166krát kolem zeměkoule. Také tím strávili více než jeden a půl milionu hodin. "Myslím si, že se nám podařily dvě věci zároveň. Jednak finančně přispět potřebným a také trochu pomoct rozhýbat českou společnost. I někteří lidé, kteří třeba normálně neběhají, s tím kvůli naší aplikaci začali. Třeba už o pravidelném sportování dlouho přemýšleli a tohle byla další motivace se do toho pustit," říká ředitelka Nadace ČEZ Michaela Žemličková.

Aktuálně má EPP 250 663 přispěvatelů, tedy lidí, kteří alespoň jednou pomocí aplikace přiřadili body některému z nasazených projektů. Nadace aplikaci spustila 1. května 2015 a od té doby se nestačí divit. "Aplikace předčila naše očekávání ve všech směrech. Když jsme ji spouštěli, nastavili jsme si cíl, že bychom do konce roku rádi měli 50 tisíc přispěvatelů. Tohoto čísla jsme dosáhli zhruba po čtvrt roce od spuštění a na konci roku 2015 se číslo zastavilo na 125 tisících přispěvatelích," vypráví manažer Nadace ČEZ Daniel Novák. Celkem už EPP podpořila 407 projektů v celkové částce 29 milionů korun.

Mezi podpořené projekty patří i pět bezbariérových bytů v pražských Malešicích. Jedním z obyvatelů domu je také Jaroslav Zářecký, který si před rokem a půl při nehodě na motorce poškodil míchu a od té doby je na vozíku.

"Chtěl jsem si dodělat školu, ale neměl jsem v Praze bezbariérové bydlení," popisuje a dodává: "Díky tomu, že je byt celkově upravený, včetně třeba koupelny, umožňuje mi to normálně fungovat a být víc soběstačný.? Angažovaní zaměstnanci

Nadace ČEZ také pomáhá skrze své zaměstnance. V letošním roce Zaměstnanecké granty podpořily 103 projektů za tři miliony korun. O grant do výše až 30 tisíc korun může požádat kterákoliv veřejně prospěšná organizace, v níž se zaměstnanci Skupiny ČEZ angažují. Stačí, když k žádosti přidají i svá doporučení.

Podle manažera nadace Nováka tvoří každý rok téměř polovinu podporovaných projektů pomoc potřebným, amatérské sportovní kluby či jiné volnočasové aktivity a dobrovolní hasiči. Letos nejvíce zaměstnaneckých hlasů získal Český svaz včelařů z Mohelna, plzeňské Centrum Hájek na stůl pro rehabilitaci dětí s handicapem a domov pro seniory v Třebíči.

Polívková smršť

V Centru moderní rehabilitace Ergo Aktiv pomáhají mladým lidem po mozkové příhodě a úrazech hlavy. Poskytují jim podporu při návratu do aktivního života nebo do zaměstnání, pomáhají řešit nové a nepříjemné situace. Chtějí zkrátka, aby se jejich klienti přestali cítit jako pacienti a znovu si naplno užívali života, byť s nějakým přetrvávajícím handicapem.

Myšlenka na vybudování centra se zrodila v hlavě dnešního ředitele centra Jana Königa. "Můj blízký přítel ve svých 35 letech utrpěl mozkovou příhodu. Pomáhal jsem mu se zajištěním následné rehabilitace a s překonáváním následků, které za sebou mrtvice zanechala. Po opuštění nemocnice jsem byl však zaražen tím, že neexistovalo zařízení, jež by mu bylo schopno účinně a trvale pomoci. Situace byla tím více překvapující, že se jedná o jedno z nejčastějších onemocnění v Česku. Rozhodl jsem se založit organizaci a pomoci tak lidem, kteří chtějí žít život jako před příhodou," vysvětluje König.

Záchrana s velkým P

Po čtyřech letech existence organizace ovšem přišly problémy s jejím financováním. "Vypadalo to špatně, dokonce spíš fatálně. Hledali jsme způsob, jak Ergo Aktiv zachránit. A protože naše klienty učíme, jak se o sebe mají postarat sami, nechtěli jsme o peníze škemrat. Chtěli jsme si je sami vydělat a ještě přitom udělat dárcům radost," popisuje koordinátorka onoho záchranného projektu Vlasta Tichá. Vymysleli tedy plán s velkým P: veřejnou sbírku s názvem Polívková smršť - 7 dní, 7 kuchařů, 7 polévek.

Šéfkuchaři navařili svoje oblíbené polévky, které pak Ergo Aktiv spolu s klienty prodával. První takovou sbírkou loni v lednu získali přes 120 tisíc korun. "A proč polévky? Prostě je máme rádi," směje se Tichá a dodává, že tehdy je sbírka opravdu zachránila. Do této chvíle se polévkami podařilo získat okolo 600 tisíc korun, které umožnily více než 20 klientům tříměsíční intenzivní rehabilitaci.

Polívková smršť také spolupracuje s mnoha restauracemi v Česku a známými tvářemi. To, že jde o opravdový gastronomický zážitek, zajišťují gastronomické hvězdy jako Roman Paulus, Filip Sajler, Ondřej Slanina nebo třeba Radek Kašpárek.

Dietoložka Kateřina Cajthamlová zase dohlíží na správné a vyvážené složení polévek. Své jméno akci propůjčil rovněž herec Vladimír Polívka.

---

Peer to peer dárcovství se v Česku začalo objevovat mnohem častěji. Jednotlivec získává peníze pro konkrétní projekt. Věřím, že díky zkušenosti z bazaru už nebudu narážet na zavřené dveře. Myslím si, že se nám podařily dvě věci zároveň. Jednak finančně přispět potřebným a také trochu pomoct rozhýbat českou společnost. CENY FÓRA DÁRCŮ OBOR SBÍRKY Zaměstnanecká sbírka: 1. KPMG Česká republika - Pirátská sbírka 2. Československá obchodní banka - Matchingový fond Společně s ČSOB 3. Nadační fond Albert - Sbírka business oblečení pro mladé lidi z dětských domovů Sbírkový projekt: 1. Nadační fond Českého rozhlasu - Pomáhejte s námi Nepálu 2. Lužánky - středisko volného času Brno - Benefiční koncert pro Klub nemocných cystickou fibrózou 3. Nadace Charty 77 - 20 let kvality. Slavíme a Pomáháme Speciální cena za dlouhodobou sbírku: Portus Praha - Akce cihla Crowdfundingová akce: 1. Nadační fond pomoci Karla Janečka - Gympláci pro Kubíka 2. Česká asociace paraplegiků - CZEPA - Cesty na vrchol 3. Nadace Charty 77 - Kde je Péťa? Sbírkový předmět a veřejně prospěšný merchandising: 1. Elpida - Ponožky od babičky 2. Nadační fond Českého rozhlasu - Křišťál pro Světlušku Nadace rozvoje občanské společnosti - Peříčková brož - Pomozte dětem 3. NFOZP - Original By Srdcerváči OBOR KOMUNIKACE Výroční zpráva - nefiremní: 1. Diakonie Českobratrské církve evangelické 2. Maturus Portimo 3. Asistence Hospicová péče sv. Kleofáše Třeboň Výroční zpráva - firemní: 1. Československá obchodní banka 2. Nadace ČEZ 3. KPMG Česká republika Integrovaná kampaň - nefiremní: 1. Post Bellum - Běh pro Paměť národa 2. Nadace rozvoje občanské společnosti - Najděte to v sobě 3. Nadační fond Českého rozhlasu - Kavárna Potmě 2015 Nadace Partnerství - Ulov příběh stromu Integrovaná kampaň - firemní: 1. Nadace ČEZ - Charitativní mobilní aplikace EPP "Pomáhej pohybem" 2. Nadace O2 - SmartUp 3. KPMG Česká republika - Splněný sen - Vánoční kampaň


29. 11. 2016; technickytydenik.cz

Výzkum na ČVUT v Praze má excelentní výsledky

Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři Hodnocení výsledků výzkumných organizací RVVI 2015 celkem 276 nejlepších výsledků českého výzkumu

za období let 2010 až 2014. Kritériem v tomto pilíři je excelence výsledku, jež se posuzuje u publikačních výsledků jejich ohlasem a u výsledků aplikačních průmyslovým dopadem.

V tomto prestižním seznamu se objevilo z celkem 32 výsledků celého ČVUT, z toho 14 publikací či patentů Pochází z Fakulty elektrotechnické, 8 publikací z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské, 3 publikace z Fakulty stavební,

po 2 publikacích mají Fakulta strojní, Fakulta biomedicínského inženýrství a Ústav technické a experimentální fyziky. S jednou publikací přispěla k úspěchu ČVUT také Fakulta dopravní.


28. 11. 2016; parlamentnilisty.cz

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT

Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři Hodnocení výsledků výzkumných organizací RVVI 2015 celkem 276 nejlepších výsledků českého výzkumu za období 2010 až 2014. V prestižním seznamu má ČVUT v Praze 32 výsledků, z toho 14 publikací čí patentů pochází z Fakulty elektrotechnické.

Kritériem hodnocení ve II. pilíři je excelence výsledku. Ten se posuzuje u publikačních výsledků jejich ohlasem a u výsledků aplikačních průmyslovým dopadem. Optimálním kandidátem tedy může být např. vynález chráněný mezinárodním licencovaným patentem nebo vysoce citovaný článek, jehož autor či autoři získali další ocenění. Některé výsledky vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT mají atributy dokonce obou příkladů současně.

"Jak Fakulta elektrotechnická, tak celé ČVUT dosáhlo lepšího výsledku s publikacemi, kde má menší podíl, tedy s takovými, které jsou výsledkem spoluprací s jinými výzkumnými organizacemi," říká k úspěchu děkan fakulty, prof. Pavel Ripka a dodává: " Jedním z výsledků je mezinárodní patent, jehož licenci se nám podařilo prodat německému telekomunikačnímu operátorovi."

Do prestižního seznamu bylo také zařazeno 8 publikací z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské, 3 publikace z Fakulty stavební, po 2 publikacích mají Fakultastrojní, Fakulta biomedicínského inženýrství a Ústav technické a experimentální fyziky. S jednou publikací přispěla k úspěchu ČVUT také Fakulta dopravní.

Další informace o výsledcích excelentního výzkumu na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze jsou k dispozici na stránce: http://www.fel.cvut.cz/cz/aktuality/excelentni-vysledky-vyzkumu


25. 11. 2016; ČRo – Regina

Létání nanečisto na ČVUT

Václav MÜLLER, moderátor:

Létání nanečisto si dnes vyzkouší návštěvníci na Fakultě elektrotechniky v Praze. ČVUT tam totiž pořádá den otevřených dveří. Kromě různých experimentů si budou moci lidé zkusit letecký simulátor v praxi. Říká mluvčí fakulty Jan Sláma.

Jan SLÁMA, mluvčí Fakulty elektrotechniky ČVUT:

Jedná se o simulátor menšího formátu, určený pro výzkum, vědu, před sebou máte několik obrazovek, knipl a zalítáte si. Během pár minut si přistanete na nějakém letišti nebo vzlétnete a uvidíte, co to s vámi udělá.


23. 11. 2016; Hospodářské noviny

Týden českých vědců

Za špičkové počiny i za celoživotní práci ocení v tomto týdnu vědce nadační fond neuron, do kterého přispívají mecenáši z řad podnikatelů. Včera se také rozdala vyznamenání Česká hlava.

Česká hlava

Jiří Forejt

1 milion korun

je spojen s udělením vědeckého ocenění Česká hlava, které se letos uděluje počtrnácté.

Genetik Jiří Forejt zkoumá na nejdetailnějších úrovních zákonitosti vzniku nových živočišných druhů - otázku, která není dořešena od dob Charlese Darwina. Pomocí myších modelů už čtyřicet let rozkrývá jev zvaný hybridní sterilita, tedy neplodnost mezidruhových kříženců. Za svoji práci si letos odnese nejvyšší české vědecké vyznamenání, Národní cenu vlády Česká hlava spojenou s odměnou milion korun. Loni ji získal třeba anglista a známý překladatel Shakespearových děl Martin Hilský. Forejta letos z osmi kandidátů vybrala Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. "Když studujete dědičnost, nelze udělat pokus za 14 dní, musíte analyzovat populace několika generací potomků.

Na pokusy je potřeba mít aspoň 10 generací, myši mohou mít asi tři generace za rok. Některé věci zkoumáme desetiletí. Nejen že to nezhaslo, teď naopak bádání dostává správné zrychlení," radoval se v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor. Podařilo se mu nalézt u obratlovců první gen, který je za vznik samčí neplodnosti u kříženců zodpovědný, a ukázat, jak je regulovaný. Genetik publikoval články v nejuznávanějších světových vědeckých časopisech, jako je Nature nebo Science, hostoval také jako profesor na americké univerzitě v Princetonu.

DALŠÍ LETOŠNÍ OCENĚNÍ ČESKÁ HLAVA

Cena Invence od společnosti Kapsch: tým fyzika Radima Chmelíka z VUT v Brně, který vynalezl nový mikroskop pro zobrazování živých buněk v biologii a lékařství.

Cena ministerstva průmyslu Industrie: firma Netcope Technologies, která společně se sdružením CESNET vyvinula první síťovou kartu pro zpracování toků dat na nejrychlejších páteřních sítích. Což by mohlo přispět ke zrychlení a větší bezpečnosti internetu.

Cena Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd: Jan Kraček z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se zabývá výzkumem v bezdrátovém napájení.

Cena za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd: Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Bádá v oblasti spintroniky, zlepšuje současné elektronické součástky.

Cena Neuron

Milan Šamánek

Cena Neuron za přínos světové vědě

Profesor Milan Šamánek je v české medicíně pojmem, díky jeho převratným diagnostickým a léčebným postupům se podařilo snížit úmrtnost dětí s vrozenými srdečními vadami z původních 10 procent na necelé procento. Tento týden převezme jako jeden z šesti laureátů Cenu Neuron za přínos světové vědě. Přiznává, že ho v mládí zajímala spíš hudba a umění než studium medicíny. Pro ni se nakonec rozhodl, když zjistil, že pro hudbu nemá nadání. "Říkal jsem si, že když už studovat, tak něco užitečného pro lidi," vzpomíná Šamánek.

V 60. letech se dostal na stáž do USA, na Pensylvánské univerzitě se mu podařil objev světového významu - našel přímou souvislost mezi funkcí plic a oběhem krve v malém plicním okruhu.

Díky tomu pak přednášel na významných amerických univerzitách. "Po turné jsem začal učit mnoho lékařů a doktorandů, jak používat moji metodu pro sledování plicní funkce. Z tehdejších posluchačů se později stali šéfové významných klinik a vědeckých pracovišť," popisuje Šamánek, který se poté musel vrátit zpět do Československa. V roce 1977 se podílel na založení Dětského kardiocentra, které bylo tenkrát prvním specializovaným pracovištěm svého druhu na světě.

DALŠÍ OCENĚNÍ ZA PŘÍNOS SVĚTOVÉ VĚDĚ

Pavel Exner (matematika)

Výzkumník z oboru matematické fyziky se podílel i na založení Evropské výzkumné rady.

Leopold Pospíšil (společenské vědy)

Antropolog práva zkoumá kultury Eskymáků nebo indiánů.

Jan Peřina (fyzika)

Proslul svými pracemi o kvantové, statistické a nelineární optice nebo teorii koherence světla.

Jan Svoboda (biologie)

Zabývá se výzkumem retrovirů a jejich vztahu s hostitelskými buňkami.

Josef Michl (chemie)

Přišel se stavebnicí molekul, která může zdokonalit fungování přístrojů.

Neuron Impuls

Pavla Eliášová

6,5 milionu korun rozdají letos mecenáši z Fondu Neuron mladým vědcům.

Výzkum mladé vědkyně Pavly Eliášové by mohl vést k menším, rychlejším a ekologicky šetrnějším počítačům. Na další vývoj materiálů na bázi takzvané spintroniky teď dostala čtvrt milionu korun od Nadačního fondu Neuron. "Současné počítače potřebují k zápisu, čtení a zpracování dat dvě součástky, spintronická součástka by mohla zvládnout obě operace naráz. Zmenší se tak procesory, stoupne rychlost operací i kapacita paměti," vysvětluje Eliášová s tím, že klesne spotřeba energie. Spintronikové počítače se nezahřívají, a není proto nutné je tolik chladit.

Eliášová studovala na Přírodovědecké fakultě Palackého Univerzity v Olomouci, doktorát získala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V Jižní Koreji potom pracovala v týmu vědce Rjú Rjonga, který byl kandidátem na Nobelovu cenu za chemii. Nadace Neuron mladým vědcům přispívá na výzkum, letos jim rozdá celkem 6,5 milionu korun. Sedm vědců do 40 let uspělo v kategorii Neuron Impuls. Eliášová bodovala v nové kategorii pro vědce do 33 let. Dalším oceněným byl Ondřej Kreml (matematika), který rozšiřuje poznatky o rovnici pro proudění ideální kapaliny.

NEURON IMPULS PRO VĚDCE DO 40 LET

Zuzana Holubcová (medicína)

Objev o nestabilitě dělicího vřeténka v lidském vajíčku.

Vítězslav Bryja (biologie)

Hypotéza o bílkovině Wnt může být významná pro vývoj nových léků na leukemii.

Ladislav Stančo (společenské vědy)

Rekonstrukce tažení Alexandra Velikého Střední Asií.

Zdeněk Dvořák (matematika)

Automatizace matematických problémů, což by mohlo přispět ke zdokonalení počítačů.

Tomáš Vejchodský (matematika)

Matematické modely mohou zefektivnit navrhování léků.

Zdeněk Sofer (chemie)

Vyvíjí materiál, který by mohl zlevnit přípravu vodíku.

Otakar Frank (fyzika)

Deformace dvojrozměrných membrán, mohlo by to dopomoci ke zvýšení účinnosti solárních panelů.


23. 11. 2016; logisticsatoz.com

Test Mall.cz: Dron úspěšně doručil zásilku

Internetový obchod Mall.cz včera poprvé otestoval doručení zásilky pomocí dronu. Trasa měřila 1,7 kilometru a vedla z distribučního centra Mall.cz v Jirnech do Zelenče. Doručení trvalo přibližně 3 minuty letového času. Pokud se započítá i čas na přípravu startu, tak dron doručil zboží k zákazníkovi za zhruba 5 minut.

K testu byl použit čtyřvrtulový dron Matrice 100 od společnosti DJI výrazně upravený pro potřeby testu. Jednalo se například o instalaci zařízení pro nesení boxu se zbožím, které současně umožňuje na dálku box odpojit, a tedy realizovat doručení. „Díky úspěšnému testu jsme lépe připraveni na diskuzi ohledně možných legislativních změn. Vydařený test vnímáme také jako povzbuzení k práci na dalších inovacích a službách ve všech oblastech, které se dotýkají našich zákazníků,“ oceňuje Jakub Havrlant, CEO Mall Group.

Dron použitý při testu je připraven i na zcela automatizovaný provoz, nicméně ten je limitován platnou legislativou, o jejíž úpravě se teprve začalo diskutovat: „Doručování zásilek pomocí dronů je zařazeno do kategorie provozu bezpilotních prostředků v nízkých letových hladinách a jde o velmi komplexní problematiku. To, že se firmy pouštějí do testování automatizovaného doručování je velmi vítanou aktivitou, protože nám přinese cenné informace o provozních nárocích dronů i přímé zkušenosti z reálného provozu,“ poznamenává Milan Rollo, který je výzkumným pracovníkem v Centru umělé inteligence na Katedře počítačů FEL ČVUT v Praze a specializuje se na problematiku bezpilotních technologií.

Marek Tajbl ze společnosti Dronservices, která s Mall.cz spolupracovala na realizaci testu, odhaduje vývoj změny legislativy na pět let: „Jsem přesvědčen, že otázkou je pouze, kdy přesně ke změně dojde. Nicméně přehnaný optimismus není na místě a časový rámec bych si troufl odhadnout na dobu pěti let. Připravovaná jednotná evropská legislativa změnu zatím neuvažuje, ale je třeba si uvědomit, že tlak na regulátory provozu, jimiž jsou příslušné úřady civilního letectví, se bude stupňovat. K výraznému posunu v této věci dojde při splnění dvou zásadních podmínek. První je identifikace dronů ve společném letovém prostoru a druhou podmínkou bude certifikace těchto zařízení z hlediska kvality a bezpečnosti provozu.“


23. 11. 2016; prekon.cz

Mall.cz úspěšně otestoval doručování dronem. Balíček předal za 3 minuty

Praha, 22. listopadu 2016 - (PREKON) - Mall.cz dnes v 11 hodin poprvé otestoval doručení zásilky pomocí dronu. Trasa byla dlouhá přibližně 1,7 km a vedla z distribučního centra Mall.cz v Jirnech do Zelenče. Doručení trvalo cca 3 minuty letového času. Pokud se započítá i čas na přípravu startu, tak dron doručil zboží k zákazníkovi za cca 5 minut. K testu byl použit čtyřvrtulový dron Matrice 100 od společnosti DJI výrazně upravený pro potřeby testu. Jednalo se například o instalaci zařízení pro nesení boxu se zbožím, které současně umožnuje na dálku box odpojit, a tedy realizovat doručení. „Díky úspěšnému testu jsme lépe připraveni na diskuzi ohledně možných legislativních změn. Vydařený test vnímáme také jako povzbuzení k práci na dalších inovacích a službách ve všech oblastech, které se dotýkají našich zákazníků,“ říká Jakub Havrlant, CEO Mall Group. Dron použitý při testu je připraven i na zcela automatizovaný provoz, nicméně ten je limitován platnou legislativou, nad jejíchž úpravou se teprve začalo diskutovat: „Doručování zásilek pomocí dronů je zařazeno do kategorie provozu bezpilotních prostředků v nízkých letových hladinách a jde o velmi komplexní problematiku. To, že se firmy pouštějí do testování automatizovaného doručování je velmi vítanou aktivitou, protože nám přinese cenné informace o provozních nárocích dronů i přímé zkušenosti z reálného provozu,“ říká Ing. Milan Rollo, Ph.D., který je výzkumným pracovníkem v Centru umělé inteligence na Katedře počítačů, FEL, ČVUT v Praze a specializuje se na problematiku bezpilotních technologií. Marek Tajbl ze společnosti Dronservices, která s Mall.cz spolupracovala na realizaci testu, odhaduje vývoj změny legislativy na pět let: „Jsem přesvědčen, že otázkou je pouze, kdy přesně ke změně dojde. Nicméně přehnaný optimismus není na místě a časový rámec bych si troufl odhadnout na dobu pěti let. Připravovaná jednotná evropská legislativa změnu zatím neuvažuje, ale je třeba si uvědomit, že tlak na regulátory provozu, jimiž jsou příslušné úřady civilního letectví, se bude stupňovat. K výraznému posunu v této věci dojde při splnění dvou zásadních podmínek. První je identifikace dronů ve společném letovém prostoru a druhou podmínkou bude certifikace těchto zařízení z hlediska kvality a bezpečnosti provozu.


23. 11. 2016; regiony24.cz

Mall.cz úspěšně otestoval doručování dronem. Balíček předal za 3 minuty

Mall.cz v úterý v 11 hodin poprvé otestoval doručení zásilky pomocí dronu. Trasa byla dlouhá přibližně 1,7 km a vedla z distribučního centra Mall.cz v Jirnech do Zelenče. Doručení trvalo cca 3 minuty letového času. Pokud se započítá i čas na přípravu startu, tak dron doručil zboží k zákazníkovi za cca 5 minut.

K testu byl použit čtyřvrtulový dron Matrice 100 od společnosti DJI výrazně upravený pro potřeby testu. Jednalo se například o instalaci zařízení pro nesení boxu se zbožím, které současně umožnuje na dálku box odpojit, a tedy realizovat doručení. „Díky úspěšnému testu jsme lépe připraveni na diskuzi ohledně možných legislativních změn. Vydařený test vnímáme také jako povzbuzení k práci na dalších inovacích a službách ve všech oblastech, které se dotýkají našich zákazníků,“ říká Jakub Havrlant, CEO Mall Group.

Dron použitý při testu je připraven i na zcela automatizovaný provoz, nicméně ten je limitován platnou legislativou, nad jejíchž úpravou se teprve začalo diskutovat: „Doručování zásilek pomocí dronů je zařazeno do kategorie provozu bezpilotních prostředků v nízkých letových hladinách a jde o velmi komplexní problematiku. To, že se firmy pouštějí do testování automatizovaného doručování je velmi vítanou aktivitou, protože nám přinese cenné informace o provozních nárocích dronů i přímé zkušenosti z reálného provozu,“ říká Ing. Milan Rollo, Ph.D., který je výzkumným pracovníkem v Centru umělé inteligence na Katedře počítačů, FEL, ČVUT v Praze a specializuje se na problematiku bezpilotních technologií.

Marek Tajbl ze společnosti Dronservices, která s Mall.cz spolupracovala na realizaci testu, odhaduje vývoj změny legislativy na pět let: „Jsem přesvědčen, že otázkou je pouze, kdy přesně ke změně dojde. Nicméně přehnaný optimismus není na místě a časový rámec bych si troufl odhadnout na dobu pěti let. Připravovaná jednotná evropská legislativa změnu zatím neuvažuje, ale je třeba si uvědomit, že tlak na regulátory provozu, jimiž jsou příslušné úřady civilního letectví, se bude stupňovat. K výraznému posunu v této věci dojde při splnění dvou zásadních podmínek. První je identifikace dronů ve společném letovém prostoru a druhou podmínkou bude certifikace těchto zařízení z hlediska kvality a bezpečnosti provozu.“


23. 11. 2016; systemonline.cz

První český test doručování dronem dopadl úspěšně

Mall.cz u nás poprvé otestoval doručení zásilky pomocí dronu. Trasa byla dlouhá přibližně 1,7 km a vedla z distribučního centra Mall.cz v Jirnech do Zelenče. Doručení trvalo cca 3 minuty letového času. K testu byl použit čtyřvrtulový dron Matrice 100 od společnosti DJI výrazně upravený pro potřeby testu. Jednalo se například o instalaci zařízení pro nesení boxu se zbožím, které současně umožnuje na dálku box odpojit, a tedy realizovat doručení.

Dron použitý při testu je připraven i na zcela automatizovaný provoz, nicméně ten je limitován platnou legislativou, nad jejíchž úpravou se teprve začalo diskutovat: „Doručování zásilek pomocí dronů je zařazeno do kategorie provozu bezpilotních prostředků v nízkých letových hladinách a jde o velmi komplexní problematiku. To, že se firmy pouštějí do testování automatizovaného doručování je velmi vítanou aktivitou, protože nám přinese cenné informace o provozních nárocích dronů i přímé zkušenosti z reálného provozu,“ říká Ing. Milan Rollo, Ph.D., který je výzkumným pracovníkem v Centru umělé inteligence na Katedře počítačů, FEL, ČVUT v Praze a specializuje se na problematiku bezpilotních technologií.

Marek Tajbl ze společnosti Dronservices, která s Mall.cz spolupracovala na realizaci testu, odhaduje vývoj změny legislativy na pět let: „Jsem přesvědčen, že otázkou je pouze, kdy přesně ke změně dojde. Nicméně přehnaný optimismus není na místě a časový rámec bych si troufl odhadnout na dobu pěti let. Připravovaná jednotná evropská legislativa změnu zatím neuvažuje, ale je třeba si uvědomit, že tlak na regulátory provozu, jimiž jsou příslušné úřady civilního letectví, se bude stupňovat. K výraznému posunu v této věci dojde při splnění dvou zásadních podmínek. První je identifikace dronů ve společném letovém prostoru a druhou podmínkou bude certifikace těchto zařízení z hlediska kvality a bezpečnosti provozu.“


23. 11. 2016; techmagazin.cz

Unikátní vědecké centrum na ČVUT

Vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze založili výzkumné centrum Artificial Intelligence Center (AI Center). Středisko, které navazuje na činnost Centra agentních technologií při katedře počítačů, je financováno z amerických vládních agentur, projektů agentury GAČR, evropských výzkumných projektů, ale i od průmyslových partnerů, jako jsou např. CISCO Systems, Google, Foxconn nebo Procter & Gamble

Hlavním posláním centr bude základní i aplikovaný výzkum v oblasti umělé inteligence, průmyslové spolupráce a transferu technologií umělé inteligence. Tým celkem 35 vědců a doktorandů se v nově založeném centru zabývá problematikou teorie her, multiagentními simulacemi, inteligentním plánováním, strojovým učením, aplikacemi umělé inteligence ve výpočetní robotice a dronech, inteligentními dopravními systémy budoucnosti (od leteckého provozu až po cyklistiku) nebo kybernetickou bezpečností a ochranou kritických infrastruktur. Pro každou z uvedených oblastí byla vytvořena zvláštní výzkumná skupina. Jak uvádějí webové stránky nově vytvořeného výzkumného centra, pracují v něm soustředění výzkumníci na více než desítce výzkumných a vývojových projektů, které se zabývají fundamentálními teoretickými otázkami a vývojem unikátních algoritmů svého druhu zaměřených na tuto oblast a rovněž implementací špičkových praktických systémů umělé inteligence.

Zakladatel AI Centra a vedoucí katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Michal Pěchouček ke vzniku nového pracoviště říká: „Chceme navázat na technologické úspěchy Centra agentních technologií, které je známé jednou z nejrozsáhlejších výzkumných spoluprací s americkými obranými složkami ve střední Evropě, ale i efektivním partnerstvím s průmyslem a zakládáním úspěšných startupových společností. Výzkumně se však pracoviště za poslední léta výrazně rozrostlo a jeho význam zdaleka přesahuje multiagentní systémy. Synergie dílčích témat umělé inteligence zároveň dává odborníkům možnost stavět rozsáhlé systémy a řešit komplexní problémy.“


23. 11. 2016; tyden.cz

Mall.cz úspěšně otestoval doručení zásilky pomocí dronu

Mall.cz poprvé otestoval doručení zásilky pomocí dronu. Trasa byla dlouhá přibližně 1,7 kilometru a vedla z distribučního centra společnosti v Jirnech do Zelenče. Doručení trvalo zhruba tři minuty letového času. Pokud se započítá i čas na přípravu startu, tak přibližně 5 minut.

K testu byl použit čtyřvrtulový stroj Matrice 100 od společnosti DJI výrazně upravený pro potřeby testu. Jednalo se například o instalaci zařízení pro nesení boxu se zbožím, které současně umožnuje na dálku box odpojit, a tedy realizovat doručení. „Díky úspěšnému testu jsme lépe připraveni na diskuzi ohledně možných legislativních změn. Vydařený test vnímáme také jako povzbuzení k práci na dalších inovacích a službách ve všech oblastech, které se dotýkají našich zákazníků,“ říká Jakub Havrlant, CEO Mall Group.

Dron použitý při testu je připraven i na zcela automatizovaný provoz, nicméně ten je limitován platnou legislativou, nad jejíchž úpravou se teprve začalo diskutovat: „Doručování zásilek pomocí dronů je zařazeno do kategorie provozu bezpilotních prostředků v nízkých letových hladinách a jde o velmi komplexní problematiku. To, že se firmy pouštějí do testování automatizovaného doručování je velmi vítanou aktivitou, protože nám přinese cenné informace o provozních nárocích dronů i přímé zkušenosti z reálného provozu,“ říká Ing. Milan Rollo, Ph.D., který je výzkumným pracovníkem v Centru umělé inteligence na Katedře počítačů, FEL, ČVUT v Praze a specializuje se na problematiku bezpilotních technologií.

Marek Tajbl ze společnosti Dronservices, která s Mall.cz spolupracovala na realizaci testu, odhaduje vývoj změny legislativy na pět let: „Jsem přesvědčen, že otázkou je pouze, kdy přesně ke změně dojde. Nicméně přehnaný optimismus není na místě a časový rámec bych si troufl odhadnout na dobu pěti let. Připravovaná jednotná evropská legislativa změnu zatím neuvažuje, ale je třeba si uvědomit, že tlak na regulátory provozu, jimiž jsou příslušné úřady civilního letectví, se bude stupňovat. K výraznému posunu v této věci dojde při splnění dvou zásadních podmínek. První je identifikace dronů ve společném letovém prostoru a druhou podmínkou bude certifikace těchto zařízení z hlediska kvality a bezpečnosti provozu.“


23. 11. 2016; Hospodářské noviny

Týden českých vědců

ZA ŠPIČKOVÉ POČINY I ZA CELOŽIVOTNÍ PRÁCI OCENÍ V TOMTO TÝDNU VĚDCE NADAČNÍ FOND NEURON, DO KTERÉHO PŘISPÍVAJÍ MECENÁŠI Z ŘAD PODNIKATELŮ. VČERA SE TAKÉ ROZDALA VYZNAMENÁNÍ ČESKÁ HLAVA.

Česká hlava

Jiří Forejt

1 milion korun

je spojen s udělením vědeckého ocenění Česká hlava, které se letos uděluje počtrnácté.

Genetik Jiří Forejt zkoumá na nejdetailnějších úrovních zákonitosti vzniku nových živočišných druhů - otázku, která není dořešena od dob Charlese Darwina. Pomocí myších modelů už čtyřicet let rozkrývá jev zvaný hybridní sterilita, tedy neplodnost mezidruhových kříženců. Za svoji práci si letos odnese nejvyšší české vědecké vyznamenání, Národní cenu vlády Česká hlava spojenou s odměnou milion korun. Loni ji získal třeba anglista a známý překladatel Shakespearových děl Martin Hilský. Forejta letos z osmi kandidátů vybrala Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. "Když studujete dědičnost, nelze udělat pokus za 14 dní, musíte analyzovat populace několika generací potomků.

Na pokusy je potřeba mít aspoň 10 generací, myši mohou mít asi tři generace za rok. Některé věci zkoumáme desetiletí. Nejen že to nezhaslo, teď naopak bádání dostává správné zrychlení," radoval se v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor. Podařilo se mu nalézt u obratlovců první gen, který je za vznik samčí neplodnosti u kříženců zodpovědný, a ukázat, jak je regulovaný. Genetik publikoval články v nejuznávanějších světových vědeckých časopisech, jako je Nature nebo Science, hostoval také jako profesor na americké univerzitě v Princetonu.

Cena Invence od společnosti Kapsch: tým fyzika Radima Chmelíka z VUT v Brně, který vynalezl nový mikroskop pro zobrazování živých buněk v biologii a lékařství.

Cena ministerstva průmyslu Industrie: firma Netcope Technologies, která společně se sdružením CESNET vyvinula první síťovou kartu pro zpracování toků dat na nejrychlejších páteřních sítích. Což by mohlo přispět ke zrychlení a větší bezpečnosti internetu.

Cena Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd: Jan Kraček z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se zabývá výzkumem v bezdrátovém napájení.

Cena za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd: Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Bádá v oblasti spintroniky, zlepšuje současné elektronické součástky.

Profesor Milan Šamánek je v české medicíně pojmem, díky jeho převratným diagnostickým a léčebným postupům se podařilo snížit úmrtnost dětí s vrozenými srdečními vadami z původních 10 procent na necelé procento. Tento týden převezme jako jeden z šesti laureátů Cenu Neuron za přínos světové vědě. Přiznává, že ho v mládí zajímala spíš hudba a umění než studium medicíny. Pro ni se nakonec rozhodl, když zjistil, že pro hudbu nemá nadání. "Říkal jsem si, že když už studovat, tak něco užitečného pro lidi," vzpomíná Šamánek.

V 60. letech se dostal na stáž do USA, na Pensylvánské univerzitě se mu podařil objev světového významu - našel přímou souvislost mezi funkcí plic a oběhem krve v malém plicním okruhu.

Díky tomu pak přednášel na významných amerických univerzitách. "Po turné jsem začal učit mnoho lékařů a doktorandů, jak používat moji metodu pro sledování plicní funkce. Z tehdejších posluchačů se později stali šéfové významných klinik a vědeckých pracovišť," popisuje Šamánek, který se poté musel vrátit zpět do Československa. V roce 1977 se podílel na založení Dětského kardiocentra, které bylo tenkrát prvním specializovaným pracovištěm svého druhu na světě.

Výzkum mladé vědkyně Pavly Eliášové by mohl vést k menším, rychlejším a ekologicky šetrnějším počítačům. Na další vývoj materiálů na bázi takzvané spintroniky teď dostala čtvrt milionu korun od Nadačního fondu Neuron. "Současné počítače potřebují k zápisu, čtení a zpracování dat dvě součástky, spintronická součástka by mohla zvládnout obě operace naráz. Zmenší se tak procesory, stoupne rychlost operací i kapacita paměti," vysvětluje Eliášová s tím, že klesne spotřeba energie. Spintronikové počítače se nezahřívají, a není proto nutné je tolik chladit.

Eliášová studovala na Přírodovědecké fakultě Palackého Univerzity v Olomouci, doktorát získala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V Jižní Koreji potom pracovala v týmu vědce Rjú Rjonga, který byl kandidátem na Nobelovu cenu za chemii. Nadace Neuron mladým vědcům přispívá na výzkum, letos jim rozdá celkem 6,5 milionu korun. Sedm vědců do 40 let uspělo v kategorii Neuron Impuls. Eliášová bodovala v nové kategorii pro vědce do 33 let. Dalším oceněným byl Ondřej Kreml (matematika), který rozšiřuje poznatky o rovnici pro proudění ideální kapaliny.


23. 11. 2016; Týdeník Školství

Oblíbená Robosoutěž zná první finalisty

První finálové předkolo oblíbené studentské Robosoutěže, kterou pořádá Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze, má vítěze.

Vítězným tříčlenným družstvem prvního předkola 8. ročníku soutěže se stalo družstvo Malu l z VOŠ a SPŠE v Olomouci. Do finálové Robosoutěže pak postupují čtyři nejlepší týmy z každého předkola.

Stříbrnou příčku v napínavém zápase získal tým Gyza2 z Gymnázia Zábřeh a na třetím místě se umístil tým Zahradníci Boskovice z Vyšší odborné školy ekonomické a zdravotnické a Střední školy Boskovice. Do finálové soutěže postoupil i tým ALD, tvořený studenty Soukromé SŠ pro marketing a ekonomiku podnikání v Mostě.

V rámci soutěžní úlohy musí studenti středních škol v letošním roce sestavit a naprogramovat robota tak, aby samostatně bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, bluetooth či jiných komunikačních kanálů není dovoleno) projel co nejrychleji dráhu od startu vyznačenou na podložce černou čarou a zároveň z podložky nesjel, dále bludiště, které následuje na konci černé čáry, aniž by přejížděl překážky, a nakonec dráhu vyznačenou na podložce černou čarou od konce bludiště.

Další předkola pro středoškolské týmy proběhnou do konce listopadu a finále bude 16. prosince. Více na www.robosoutez. cz.


22. 11. 2016; blesk.cz

Soutěž Česká hlava ocenila vývoj síťové karty i nového mikroskopu

Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR. Dvaasedmdesátiletý vědec provádí výzkum myší, který je využitelný pro lidskou genetiku. Patnáctý ročník soutěže pro nejlepší vědecké projekty byl vyhlášen dnes na tiskové konferenci. Česká hlava je udělována za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu.

"Je to úžasná pocta. Stane se to jednou za život a jenom někomu, takže si toho strašně vážím," řekl ČTK Forejt. Odměnu jeden milion korun, která je s nejvyšší cenou spjata, věnuje svým dvěma dcerám a také na svůj sen - vyjet na delší zahraniční cestu se svou manželkou, s níž je 44 let. Dalších 500.000 korun dostanou ostatní laureáti čtyři cen.

Genetik Forejt se zabývá vznikem nových živočišných druhů, otázce, která zůstává nedořešena od dob Charlese Darwina. Se svým týmem se zaměřil na studium vzniku samčí neplodnosti mezidruhových kříženců. Známým příkladem je neplodnost muly, což je kříženec osla a koně. V roce 2009 vyvrcholil jeho výzkum článkem v prestižním časopise Science, který vznik samčí sterility vysvětluje. Nalezl první gen u obratlovců, který je za tento jev zodpovědný, a ukázal, jak je regulován.

Cenu Invence od společnosti Kapsch za mimořádný počin dostal tým fyzika Radima Chmelíka z Vysokého učení technického v Brně. Zaměřuje se na výzkum metod holografické mikroskopie a jejích aplikací v biologii a lékařství. Pro techniku zobrazování živých buněk bez použití kontrastních látek vědci vynalezli nový mikroskop. Patentován je v řadě zemí. Uplatnění nachází například při studiu aktivity nádorových buněk ve 3D prostředí.

"Udělení ceny nás velmi těší a povzbuzuje k další práci, zejména v aplikační oblasti, kterou je pozorování živých buněk neinvazivním způsobem. Díky tomu můžeme přesně měřit reakce buněk na vnější podněty, například aplikaci potenciálních léčiv. Výsledky současných experimentů, které provádíme s kolegy z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, dávají naději na využití mikroskopu k individualizaci nádorové léčby," řekl Chmelík.

Cena ministerstva průmyslu zvaná Industrie za nejvýznamnější inovační technologii putuje firmě Netcope Technologies. Se sdružením CESNET vyvinula první síťovou kartu pro zpracování 100G Ethernetu, tedy pro zpracování toků dat na těch nejrychlejších páteřních sítích. Díky tomu by mohl být internet rychlejší a bezpečnější. Firma loni dodala zákazníkům přes 50 karet, cena jedné přesahuje 10.000 eur. Mezi zákazníky jsou technologické špičky ze Silicon Valley i operátoři největších sítí světa.

Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl elektrotechnik Jan Kraček z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se zabývá výzkumem v bezdrátovém napájení.

Za významnou doktorandskou práci v přírodních vědách dostala cenu od společnosti Česká hlava Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Jejím oborem je spintronika, v němž zlepšuje vlastnosti elektronických součástek. V běžném životě mohou přispět například ke zlepšení zápisu do paměti počítače.

V minulosti poskytovala soutěž vyšší odměny a měla i více cen. Podle ředitele Václava Marka se ale shání na projekt každý rok peníze složitě. "To znamená, co seženeme, to rozdělíme. Když neseženeme, musíme redukovat. Jeden milion dává vláda laureátovi národní ceny," dodal šéf soutěže.


22. 11. 2016; CT24.cz

Soutěž Česká hlava ocenila vývoj síťové karty i nového mikroskopu

Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR. Dvaasedmdesátiletý vědec provádí výzkum myší, který je využitelný pro lidskou genetiku. Patnáctý ročník soutěže pro nejlepší vědecké projekty byl vyhlášen dnes na tiskové konferenci. Česká hlava je udělována za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu.

"Je to úžasná pocta. Stane se to jednou za život a jenom někomu, takže si toho strašně vážím," řekl Forejt. Odměnu jeden milion korun, která je s nejvyšší cenou spjata, věnuje svým dvěma dcerám a také na svůj sen - vyjet na delší zahraniční cestu se svou manželkou, s níž je 44 let. Dalších 500 000 korun dostanou ostatní laureáti čtyř cen.

Genetik Forejt se zabývá vznikem nových živočišných druhů, otázce, jež zůstává nedořešena od dob Charlese Darwina. Se svým týmem se zaměřil na studium vzniku samčí neplodnosti mezidruhových kříženců. Známým příkladem je neplodnost muly, což je kříženec osla a koně. V roce 2009 vyvrcholil jeho výzkum článkem v prestižním časopise Science, který vznik samčí sterility vysvětluje. Nalezl první gen u obratlovců, jenž je za tento jev zodpovědný, a ukázal, jak je regulován.Holografická mikroskopie zachraňuje životy

Cenu Invence od společnosti Kapsch za mimořádný počin dostal tým fyzika Radima Chmelíka z Vysokého učení technického v Brně. Zaměřuje se na výzkum metod holografické mikroskopie a jejích aplikací v biologii a lékařství. Pro techniku zobrazování živých buněk bez použití kontrastních látek vědci vynalezli nový mikroskop. Patentován je v řadě zemí. Uplatnění nachází například při studiu aktivity nádorových buněk ve 3D prostředí.

"Udělení ceny nás velmi těší a povzbuzuje k další práci, zejména v aplikační oblasti, kterou je pozorování živých buněk neinvazivním způsobem. Díky tomu můžeme přesně měřit reakce buněk na vnější podněty, například aplikaci potenciálních léčiv. Výsledky současných experimentů, které provádíme s kolegy z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, dávají naději na využití mikroskopu k individualizaci nádorové léčby," řekl Chmelík.Jak udělat internet rychlejší a bezpečnější

Cena ministerstva průmyslu zvaná Industrie za nejvýznamnější inovační technologii putuje firmě Netcope Technologies. Se sdružením CESNET vyvinula první síťovou kartu pro zpracování 100G Ethernetu, tedy pro zpracování toků dat na těch nejrychlejších páteřních sítích. Díky tomu by mohl být internet rychlejší a bezpečnější. Firma loni dodala zákazníkům přes 50 karet, cena jedné přesahuje 10 000 eur. Mezi zákazníky jsou technologické špičky ze Silicon Valley i operátoři největších sítí světa.

Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl elektrotechnik Jan Kraček z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se zabývá výzkumem v bezdrátovém napájení.

Za významnou doktorandskou práci v přírodních vědách dostala cenu od společnosti Česká hlava Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Jejím oborem je spintronika, v němž zlepšuje vlastnosti elektronických součástek. V běžném životě mohou přispět například ke zlepšení zápisu do paměti počítače.

V minulosti poskytovala soutěž vyšší odměny a měla i více cen. Podle ředitele Václava Marka se ale shání na projekt každý rok peníze složitě. "To znamená, co seženeme, to rozdělíme. Když neseženeme, musíme redukovat. Jeden milion dává vláda laureátovi národní ceny," dodal šéf soutěže.


22. 11. 2016; denik.cz

Soutěž Česká hlava ocenila vývoj síťové karty i nového mikroskopu

Praha /FOTOGALERIE/- Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR. Dvaasedmdesátiletý vědec provádí výzkum myší, který je využitelný pro lidskou genetiku. Patnáctý ročník soutěže pro nejlepší vědecké projekty byl vyhlášen v úterý na tiskové konferenci. Česká hlava je udělována za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu.

"Je to úžasná pocta. Stane se to jednou za život a jenom někomu, takže si toho strašně vážím," řekl Forejt. Odměnu jeden milion korun, která je s nejvyšší cenou spjata, věnuje svým dvěma dcerám a také na svůj sen - vyjet na delší zahraniční cestu se svou manželkou, s níž je 44 let. Dalších 500 tisíc korun dostanou ostatní laureáti čtyři cen.

Forejtův výzkum vyvrcholil článkem ve Science

Genetik Forejt se zabývá vznikem nových živočišných druhů, otázce, která zůstává nedořešena od dob Charlese Darwina. Se svým týmem se zaměřil na studium vzniku samčí neplodnosti mezidruhových kříženců.

Známým příkladem je neplodnost muly, což je kříženec osla a koně. V roce 2009 vyvrcholil jeho výzkum článkem v prestižním časopise Science, který vznik samčí sterility vysvětluje. Nalezl první gen u obratlovců, který je za tento jev zodpovědný, a ukázal, jak je regulován.

Cena Invence putuje do Brna

Cenu Invence od společnosti Kapsch za mimořádný počin dostal tým fyzika Radima Chmelíka z Vysokého učení technického v Brně. Zaměřuje se na výzkum metod holografické mikroskopie a jejích aplikací v biologii a lékařství.

Pro techniku zobrazování živých buněk bez použití kontrastních látek vědci vynalezli nový mikroskop. Patentován je v řadě zemí. Uplatnění nachází například při studiu aktivity nádorových buněk ve 3D prostředí.

Cena Industrie putuje k firmě Netcope

"Udělení ceny nás velmi těší a povzbuzuje k další práci, zejména v aplikační oblasti, kterou je pozorování živých buněk neinvazivním způsobem. Díky tomu můžeme přesně měřit reakce buněk na vnější podněty, například aplikaci potenciálních léčiv. Výsledky současných experimentů, které provádíme s kolegy z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, dávají naději na využití mikroskopu k individualizaci nádorové léčby," řekl Chmelík.

Cena ministerstva průmyslu zvaná Industrie za nejvýznamnější inovační technologii putuje firmě Netcope Technologies. Se sdružením CESNET vyvinula první síťovou kartu pro zpracování 100G Ethernetu, tedy pro zpracování toků dat na těch nejrychlejších páteřních sítích.

Mezi zákazníky jsou i lidé ze Silicon Velley

Díky tomu by mohl být internet rychlejší a bezpečnější. Firma loni dodala zákazníkům přes 50 karet, cena jedné přesahuje 10 tisíc eur. Mezi zákazníky jsou technologické špičky ze Silicon Valley i operátoři největších sítí světa.

Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl elektrotechnik Jan Kraček z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se zabývá výzkumem v bezdrátovém napájení.

Soutěž měla v minulosti více cen

Za významnou doktorandskou práci v přírodních vědách dostala cenu od společnosti Česká hlava Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Jejím oborem je spintronika, v němž zlepšuje vlastnosti elektronických součástek. V běžném životě mohou přispět například ke zlepšení zápisu do paměti počítače.

V minulosti poskytovala soutěž vyšší odměny a měla i více cen. Podle ředitele Václava Marka se ale shání na projekt každý rok peníze složitě. "To znamená, co seženeme, to rozdělíme. Když neseženeme, musíme redukovat. Jeden milion dává vláda laureátovi národní ceny," dodal šéf soutěže.


22. 11. 2016; http://moneymag.cz/bydleni

Mall.cz úspěšně otestoval doručování dronem. Balíček předal za 3 minuty

Mall.cz dnes v 11 hodin poprvé otestoval doručení zásilky pomocí dronu. Trasa byla dlouhá přibližně 1,7 km a vedla z distribučního centra Mall.cz v Jirnech do Zelenče. Doručení trvalo cca 3 minuty letového času. Pokud se započítá i čas na přípravu startu, tak dron doručil zboží k zákazníkovi za cca 5 minut.

K testu byl použit čtyřvrtulový dron Matrice 100 od společnosti DJI výrazně upravený pro potřeby testu. Jednalo se například o instalaci zařízení pro nesení boxu se zbožím, které současně umožnuje na dálku box odpojit, a tedy realizovat doručení. „Díky úspěšnému testu jsme lépe připraveni na diskuzi ohledně možných legislativních změn. Vydařený test vnímáme také jako povzbuzení k práci na dalších inovacích a službách ve všech oblastech, které se dotýkají našich zákazníků,“ říká Jakub Havrlant, CEO Mall Group.

Dron použitý při testu je připraven i na zcela automatizovaný provoz, nicméně ten je limitován platnou legislativou, nad jejíchž úpravou se teprve začalo diskutovat: „Doručování zásilek pomocí dronů je zařazeno do kategorie provozu bezpilotních prostředků v nízkých letových hladinách a jde o velmi komplexní problematiku. To, že se firmy pouštějí do testování automatizovaného doručování je velmi vítanou aktivitou, protože nám přinese cenné informace o provozních nárocích dronů i přímé zkušenosti z reálného provozu,“ říká Ing. Milan Rollo, Ph.D., který je výzkumným pracovníkem v Centru umělé inteligence na Katedře počítačů, FEL, ČVUT v Praze a specializuje se na problematiku bezpilotních technologií.

Marek Tajbl ze společnosti Dronservices, která s Mall.cz spolupracovala na realizaci testu, odhaduje vývoj změny legislativy na pět let: „Jsem přesvědčen, že otázkou je pouze, kdy přesně ke změně dojde. Nicméně přehnaný optimismus není na místě a časový rámec bych si troufl odhadnout na dobu pěti let. Připravovaná jednotná evropská legislativa změnu zatím neuvažuje, ale je třeba si uvědomit, že tlak na regulátory provozu, jimiž jsou příslušné úřady civilního letectví, se bude stupňovat. K výraznému posunu v této věci dojde při splnění dvou zásadních podmínek. První je identifikace dronů ve společném letovém prostoru a druhou podmínkou bude certifikace těchto zařízení z hlediska kvality a bezpečnosti provozu.“


22. 11. 2016; novinky.cz

První český e-shop doručoval zboží dronem. U zákazníka byl za tři minuty

Jak by jednou mohlo vypadat doručování objednávek z internetových obchodů v Česku, demonstrovala v úterý společnost Mall.cz. Ta jako vůbec první tuzemský e-shop doručila objednávku zákazníkovi pomocí bezpilotního letounu. Test probíhal pod dohledem Úřadu pro civilní letectví.

V zahraničí již doručování dronem vyzkoušela například internetová společnost Amazon, přepravce DHL či Švýcarská pošta. V tuzemsku jde však o první podobný test.

Dron se vydal v úterý v 11 hodin na cestu z distribučního centra Mall.cz v Jirnech u Prahy do Zelenče. Trasa byla dlouhá 1,7 km, přičemž bezpilotní letoun ji zvládl překonat za pouhé tři minuty. Kdyby se k tomuto časovému údaji připočítala i doba potřebná na přípravu startu, stále by celá přeprava zabrala pouhých pět minut.

Dron od společnosti DJI, který byl upraven speciálně pro doručování zásilek.

FOTO: archiv obchodu

K testu posloužil dron Matrice 100 od společnosti DJI, který byl však pro účely komerčního letu značně upraven. Řeč je například o instalaci speciálního systému pro nesení boxu se zbožím. Ten je možné na dálku odpojit a provést tak samotné doručení.

Kdy by se mohlo doručování pomocí dronů stát běžnou praxí, však v tuto chvíli není ještě jasné. Využití dronů je totiž limitováno legislativou. "Díky úspěšnému testu jsme lépe připraveni na diskuzi ohledně možných legislativních změn. Vydařený test vnímáme také jako povzbuzení k práci na dalších inovacích a službách ve všech oblastech, které se dotýkají našich zákazníků," řekl Jakub Havrlant, CEO Mall Group.

Test probíhal pod dohledem Úřadu pro civilní letectví. "Doručování zásilek pomocí dronů je zařazeno do kategorie provozu bezpilotních prostředků v nízkých letových hladinách a jde o velmi komplexní problematiku. To, že se firmy pouštějí do testování automatizovaného doručování, je velmi vítanou aktivitou, protože nám přinese cenné informace o provozních nárocích dronů i přímé zkušenosti z reálného provozu," řekl Milan Rollo, který je výzkumným pracovníkem v Centru umělé inteligence na Katedře počítačů FEL ČVUT v Praze a specializuje se na problematiku bezpilotních technologií.

Zásilka pro bezpilotní letoun - malý červený balíček uprostřed snímku - putovala ze skladu úplně stejně jako ostatní objednávky.

FOTO: archív obchodu

Podle těch nejstřízlivějších odhadů by ke změně legislativy a následně také k širšímu využití dronů jako poslíčků mohlo dojít v horizontu několika let. "Jsem přesvědčen, že otázkou je pouze, kdy přesně ke změně dojde. Nicméně přehnaný optimismus není na místě a časový rámec bych si troufl odhadnout na dobu pěti let," prohlásil Marek Tajbl ze společnosti Dronservices, která s Mall.cz spolupracovala na testu.

"Připravovaná jednotná evropská legislativa změnu zatím neuvažuje, ale je třeba si uvědomit, že tlak na regulátory provozu, jimiž jsou příslušné úřady civilního letectví, se bude stupňovat. K výraznému posunu v této věci dojde při splnění dvou zásadních podmínek. První je identifikace dronů ve společném letovém prostoru a druhou podmínkou bude certifikace těchto zařízení z hlediska kvality a bezpečnosti provozu," doplnil Tajbl.


22. 11. 2016; motormix.cz

Dnes otestovali doručení zásilky pomocí dronu.

Mall.cz úspěšně otestoval doručování dronem. Balíček předal za 3 minuty

První e-shop v ČR, který otestoval doručení dronem

Testovací doručení proběhlo pod dohledem Úřadu pro civilní letectví

Využití dronů je limitováno legislativou

Praha, 22. listopadu 2016 - Mall.cz dnes v 11 hodin poprvé otestoval doručení zásilky pomocí dronu. Trasa byla dlouhá přibližně 1,7 km a vedla z distribučního centra Mall.cz v Jirnech do Zelenče. Doručení trvalo cca 3 minuty letového času. Pokud se započítá i čas na přípravu startu, tak dron doručil zboží k zákazníkovi za cca 5 minut.

K testu byl použit čtyřvrtulový dron Matrice 100 od společnosti DJI výrazně upravený pro potřeby testu. Jednalo se například o instalaci zařízení pro nesení boxu se zbožím, které současně umožnuje na dálku box odpojit, a tedy realizovat doručení. „Díky úspěšnému testu jsme lépe připraveni na diskuzi ohledně možných legislativních změn. Vydařený test vnímáme také jako povzbuzení k práci na dalších inovacích a službách ve všech oblastech, které se dotýkají našich zákazníků,“ říká Jakub Havrlant, CEO Mall Group.

Dron použitý při testu je připraven i na zcela automatizovaný provoz, nicméně ten je limitován platnou legislativou, nad jejíchž úpravou se teprve začalo diskutovat: „Doručování zásilek pomocí dronů je zařazeno do kategorie provozu bezpilotních prostředků v nízkých letových hladinách a jde o velmi komplexní problematiku. To, že se firmy pouštějí do testování automatizovaného doručování je velmi vítanou aktivitou, protože nám přinese cenné informace o provozních nárocích dronů i přímé zkušenosti z reálného provozu,“ říká Ing. Milan Rollo, Ph.D., který je výzkumným pracovníkem v Centru umělé inteligence na Katedře počítačů, FEL, ČVUT v Praze a specializuje se na problematiku bezpilotních technologií.

Marek Tajbl ze společnosti Dronservices, která s Mall.cz spolupracovala na realizaci testu, odhaduje vývoj změny legislativy na pět let: „Jsem přesvědčen, že otázkou je pouze, kdy přesně ke změně dojde. Nicméně přehnaný optimismus není na místě a časový rámec bych si troufl odhadnout na dobu pěti let.

Připravovaná jednotná evropská legislativa změnu zatím neuvažuje, ale je třeba si uvědomit, že tlak na regulátory provozu, jimiž jsou příslušné úřady civilního letectví, se bude stupňovat. K výraznému posunu v této věci dojde při splnění dvou zásadních podmínek. První je identifikace dronů ve společném letovém prostoru a druhou podmínkou bude certifikace těchto zařízení z hlediska kvality a bezpečnosti provozu.“


22. 11. 2016; sciencemag.cz

Soutěž Česká hlava ocenila vývoj síťové karty i nového mikroskopu

Genetik Forejt (Národní cena vlády Česká hlava) se zabývá vznikem samčí neplodnosti mezidruhových kříženců.

Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR. Dvaasedmdesátiletý vědec provádí výzkum myší, který je využitelný pro lidskou genetiku. Patnáctý ročník soutěže pro nejlepší vědecké projekty byl vyhlášen dnes na tiskové konferenci. Česká hlava je udělována za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu.

"Je to úžasná pocta. Stane se to jednou za život a jenom někomu, takže si toho strašně vážím," řekl ČTK Forejt. Odměnu jeden milion korun, která je s nejvyšší cenou spjata, věnuje svým dvěma dcerám a také na svůj sen - vyjet na delší zahraniční cestu se svou manželkou, s níž je 44 let. Dalších 500.000 korun dostanou ostatní laureáti čtyři cen.

Genetik Forejt se zabývá vznikem nových živočišných druhů, otázce, která zůstává nedořešena od dob Charlese Darwina. Se svým týmem se zaměřil na studium vzniku samčí neplodnosti mezidruhových kříženců. Známým příkladem je neplodnost muly, což je kříženec osla a koně. V roce 2009 vyvrcholil jeho výzkum článkem v prestižním časopise Science, který vznik samčí sterility vysvětluje. Nalezl první gen u obratlovců, který je za tento jev zodpovědný, a ukázal, jak je regulován.

Cenu Invence od společnosti Kapsch za mimořádný počin dostal tým fyzika Radima Chmelíka z Vysokého učení technického v Brně. Zaměřuje se na výzkum metod holografické mikroskopie a jejích aplikací v biologii a lékařství. Pro techniku zobrazování živých buněk bez použití kontrastních látek vědci vynalezli nový mikroskop. Patentován je v řadě zemí. Uplatnění nachází například při studiu aktivity nádorových buněk ve 3D prostředí.

"Udělení ceny nás velmi těší a povzbuzuje k další práci, zejména v aplikační oblasti, kterou je pozorování živých buněk neinvazivním způsobem. Díky tomu můžeme přesně měřit reakce buněk na vnější podněty, například aplikaci potenciálních léčiv. Výsledky současných experimentů, které provádíme s kolegy z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, dávají naději na využití mikroskopu k individualizaci nádorové léčby," řekl Chmelík.

Cena ministerstva průmyslu zvaná Industrie za nejvýznamnější inovační technologii putuje firmě Netcope Technologies. Se sdružením CESNET vyvinula první síťovou kartu pro zpracování 100G Ethernetu, tedy pro zpracování toků dat na těch nejrychlejších páteřních sítích. Díky tomu by mohl být internet rychlejší a bezpečnější. Firma loni dodala zákazníkům přes 50 karet, cena jedné přesahuje 10.000 eur. Mezi zákazníky jsou technologické špičky ze Silicon Valley i operátoři největších sítí světa.

Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl elektrotechnik Jan Kraček z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se zabývá výzkumem v bezdrátovém napájení.

Za významnou doktorandskou práci v přírodních vědách dostala cenu od společnosti Česká hlava Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Jejím oborem je spintronika, v němž zlepšuje vlastnosti elektronických součástek. V běžném životě mohou přispět například ke zlepšení zápisu do paměti počítače.

V minulosti poskytovala soutěž vyšší odměny a měla i více cen. Podle ředitele Václava Marka se ale shání na projekt každý rok peníze složitě. "To znamená, co seženeme, to rozdělíme. Když neseženeme, musíme redukovat. Jeden milion dává vláda laureátovi národní ceny," dodal šéf soutěže.


22. 11. 2016; tyden.cz

Česká hlava ocenila vývoj síťové karty i nového mikroskopu

Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR.

Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR. Dvaasedmdesátiletý vědec provádí výzkum myší, který je využitelný pro lidskou genetiku. Patnáctý ročník soutěže pro nejlepší vědecké projekty byl vyhlášen dnes na tiskové konferenci. Česká hlava je udělována za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu.

"Je to úžasná pocta. Stane se to jednou za život a jenom někomu, takže si toho strašně vážím," řekl Forejt. Odměnu jeden milion korun, která je s nejvyšší cenou spjata, věnuje svým dvěma dcerám a také na svůj sen - vyjet na delší zahraniční cestu se svou manželkou, s níž je 44 let. Dalších 500 tisíc korun dostanou ostatní laureáti čtyři cen.

Genetik Forejt se zabývá vznikem nových živočišných druhů, otázce, která zůstává nedořešena od dob Charlese Darwina. Se svým týmem se zaměřil na studium vzniku samčí neplodnosti mezidruhových kříženců. Známým příkladem je neplodnost muly, což je kříženec osla a koně. V roce 2009 vyvrcholil jeho výzkum článkem v prestižním časopise Science, který vznik samčí sterility vysvětluje. Nalezl první gen u obratlovců, který je za tento jev zodpovědný, a ukázal, jak je regulován.

Cenu Invence od společnosti Kapsch za mimořádný počin dostal tým fyzika Radima Chmelíka z Vysokého učení technického v Brně. Zaměřuje se na výzkum metod holografické mikroskopie a jejích aplikací v biologii a lékařství. Pro techniku zobrazování živých buněk bez použití kontrastních látek vědci vynalezli nový mikroskop. Patentován je v řadě zemí. Uplatnění nachází například při studiu aktivity nádorových buněk ve 3D prostředí.

"Udělení ceny nás velmi těší a povzbuzuje k další práci, zejména v aplikační oblasti, kterou je pozorování živých buněk neinvazivním způsobem. Díky tomu můžeme přesně měřit reakce buněk na vnější podněty, například aplikaci potenciálních léčiv. Výsledky současných experimentů, které provádíme s kolegy z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, dávají naději na využití mikroskopu k individualizaci nádorové léčby," řekl Chmelík.

Cena ministerstva průmyslu zvaná Industrie za nejvýznamnější inovační technologii putuje firmě Netcope Technologies. Se sdružením CESNET vyvinula první síťovou kartu pro zpracování 100G Ethernetu, tedy pro zpracování toků dat na těch nejrychlejších páteřních sítích. Díky tomu by mohl být internet rychlejší a bezpečnější. Firma loni dodala zákazníkům přes 50 karet, cena jedné přesahuje 10.000 eur. Mezi zákazníky jsou technologické špičky ze Silicon Valley i operátoři největších sítí světa.

Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl elektrotechnik Jan Kraček z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se zabývá výzkumem v bezdrátovém napájení.

Za významnou doktorandskou práci v přírodních vědách dostala cenu od společnosti Česká hlava Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Jejím oborem je spintronika, v němž zlepšuje vlastnosti elektronických součástek. V běžném životě mohou přispět například ke zlepšení zápisu do paměti počítače.

V minulosti poskytovala soutěž vyšší odměny a měla i více cen. Podle ředitele Václava Marka se ale shání na projekt každý rok peníze složitě. "To znamená, co seženeme, to rozdělíme. Když neseženeme, musíme redukovat. Jeden milion dává vláda laureátovi národní ceny," dodal šéf soutěže.


22. 11. 2016; iHNed.cz

Ocenění Česká hlava získal expert na molekulární genetiku a vědci za vývoj první síťové karty a nového mikroskopu

Národní cenu vlády Česká hlava obdržel Jiří Forejt, který se zabývá výzkumem myší.

Cenu Invence od společnosti Kapsch za mimořádný počin dostal tým fyzika Radima Chmelíka z brněnského VUT, jenž zkoumá metody holografické mikroskopie.

Cena ministerstva průmyslu zvaná Industrie za nejvýznamnější inovační technologii putuje firmě Netcope Technologies za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet.

Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR.

Dvaasedmdesátiletý vědec provádí výzkum myší, který je využitelný pro lidskou genetiku. Patnáctý ročník soutěže pro nejlepší vědecké projekty byl vyhlášen v úterý na tiskové konferenci. Česká hlava je udělována za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu.

Neplodnost zkoumá už čtyřicet let. Chtěl bych najít všechny její geny, říká kandidát na českou Nobelovku - čtěte ZDE

"Je to úžasná pocta. Stane se to jednou za život a jenom někomu, takže si toho strašně vážím," řekl Forejt. Odměnu jeden milion korun, která je s nejvyšší cenou spjata, věnuje svým dvěma dcerám a také na svůj sen - vyjet na delší zahraniční cestu se svou manželkou, s níž je 44 let. Dalších 500 000 korun dostanou ostatní laureáti čtyř cen.

Genetik Forejt se zabývá vznikem nových živočišných druhů, otázkou, která zůstává nedořešena od dob Charlese Darwina. Se svým týmem se zaměřil na studium vzniku samčí neplodnosti mezidruhových kříženců. Známým příkladem je neplodnost muly, což je kříženec osla a koně. V roce 2009 vyvrcholil jeho výzkum článkem v prestižním časopise Science, který vznik samčí sterility vysvětluje. Nalezl první gen u obratlovců, který je za tento jev zodpovědný, a ukázal, jak je regulován.

HNDomácí na Twitteru Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Cenu Invence od společnosti Kapsch za mimořádný počin dostal tým fyzika Radima Chmelíka z Vysokého učení technického v Brně. Zaměřuje se na výzkum metod holografické mikroskopie a jejích aplikací v biologii a lékařství.

Pro techniku zobrazování živých buněk bez použití kontrastních látek vědci vynalezli nový mikroskop. Patentován je v řadě zemí. Uplatnění nachází například při studiu aktivity nádorových buněk ve 3D prostředí.

Cena ministerstva průmyslu zvaná Industrie za nejvýznamnější inovační technologii putuje firmě Netcope Technologies. Se sdružením CESNET vyvinula první síťovou kartu pro zpracování 100G Ethernetu, tedy pro zpracování toků dat na těch nejrychlejších páteřních sítích. Díky tomu by mohl být internet rychlejší a bezpečnější. Firma loni dodala zákazníkům přes 50 kusů karet, cena jedné přesahuje 10 000 eur. Mezi zákazníky jsou technologické špičky ze Silicon Valley i operátoři největších sítí světa.

Národní cenu Česká hlava si letos má odnést Jiří Forejt. Na myších hledá klíč ke vzniku nových druhů - čtěte ZDE

Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl elektrotechnik Jan Kraček z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se zabývá výzkumem v bezdrátovém napájení.

Za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd dostala cenu od společnosti Česká hlava Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Jejím oborem je spintronika, v níž zlepšuje současné elektronické součástky. V běžném životě mohou přispět například ke zlepšení zápisu do paměti počítače.

V minulosti poskytovala soutěž vyšší odměny a měla i více cen. Podle ředitele Václava Marka se ale shání na projekt každý rok peníze složitě. "To znamená, co seženeme, to rozdělíme. Když neseženeme, musíme redukovat. Jeden milion dává vláda laureátovi národní ceny," dodal šéf soutěže.


22. 11. 2016; lidovky.cz

Soutěž Česká hlava ocenila vývoj síťové karty i nového mikroskopu

Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR.

Dvaasedmdesátiletý vědec provádí výzkum myší, který je využitelný pro lidskou genetiku. Patnáctý ročník soutěže pro nejlepší vědecké projekty byl vyhlášen v úterý na tiskové konferenci. Česká hlava je udělována za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu.

"Je to úžasná pocta. Stane se to jednou za život a jenom někomu, takže si toho strašně vážím," řekl Forejt. Odměnu jeden milion korun, která je s nejvyšší cenou spjata, věnuje svým dvěma dcerám a také na svůj sen - vyjet na delší zahraniční cestu se svou manželkou, s níž je 44 let. Dalších 500 000 korun dostanou ostatní laureáti čtyři cen.

Genetik Forejt se zabývá vznikem nových živočišných druhů, otázce, která zůstává nedořešena od dob Charlese Darwina. Se svým týmem se zaměřil na studium vzniku samčí neplodnosti mezidruhových kříženců. Známým příkladem je neplodnost muly, což je kříženec osla a koně. V roce 2009 vyvrcholil jeho výzkum článkem v prestižním časopise Science, který vznik samčí sterility vysvětluje. Nalezl první gen u obratlovců, který je za tento jev zodpovědný, a ukázal, jak je regulován.

Cenu Invence od společnosti Kapsch za mimořádný počin dostal tým fyzika Radima Chmelíka z Vysokého učení technického v Brně. Zaměřuje se na výzkum metod holografické mikroskopie a jejích aplikací v biologii a lékařství.

Pro techniku zobrazování živých buněk bez použití kontrastních látek vědci vynalezli nový mikroskop. Patentován je v řadě zemí. Uplatnění nachází například při studiu aktivity nádorových buněk ve 3D prostředí. Rychlejší a bezpečnější internet

Cena ministerstva průmyslu zvaná Industrie za nejvýznamnější inovační technologii putuje firmě Netcope Technologies. Se sdružením CESNET vyvinula první síťovou kartu pro zpracování 100G Ethernetu, tedy pro zpracování toků dat na těch nejrychlejších páteřních sítích. Díky tomu by mohl být internet rychlejší a bezpečnější.

Firma loni dodala zákazníkům přes 50 kusů karet, cena jedné přesahuje 10 000 eur. Mezi zákazníky jsou technologické špičky ze Silicon Valley i operátoři největších sítí světa.

Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl elektrotechnik Jan Kraček z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se zabývá výzkumem v bezdrátovém napájení.

Za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd dostala cenu od společnosti Česká hlava Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Jejím oborem je spintronika, v němž zlepšuje současných elektronických součástek. V běžném životě mohou přispět například ke zlepšení zápisu do paměti počítače.

V minulosti poskytovala soutěž vyšší odměny a měla i více cen. Podle ředitele Václava Marka se ale shání na projekt každý rok peníze složitě. "To znamená, co seženeme, to rozdělíme. Když neseženeme, musíme redukovat. Jeden milion dává vláda laureátovi národní ceny," dodal šéf soutěže.


22. 11. 2016; novinky.cz

Projekt Česká hlava ocenil vývoj síťové karty, mikroskopu i genetické pokusy

Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález mikroskopu. Nejvýznamnější cenu, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR. Provádí výzkum myší, využitelný pro lidskou genetiku. Česká hlava se uděluje za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu, letos se konal 15. ročník.

"Je to úžasná pocta. Stane se to jednou za život a jenom někomu, takže si toho strašně vážím,” řekl Forejt.

Odměnu jeden milión korun, která je s nejvyšší cenou spjata, věnuje svým dvěma dcerám a také na svůj sen - vyjet na delší zahraniční cestu se svou manželkou, s níž je 44 let. Dalších 500 tisíc korun dostanou ostatní laureáti čtyř cen.

Neplodnost mezidruhových kříženců

Genetik Forejt se zabývá vznikem nových živočišných druhů, věnuje se otázce, která zůstává nedořešena od dob Charlese Darwina. Se svým týmem se zaměřil na studium vzniku samčí neplodnosti mezidruhových kříženců.

Známým příkladem je neplodnost muly, což je kříženec osla a koně. V roce 2009 vyvrcholil jeho výzkum článkem v prestižním časopise Science, který vznik samčí sterility vysvětluje. Nalezl první gen u obratlovců, který je za tento jev zodpovědný, a ukázal, jak je regulován.

Zobrazování živých buněk

Cenu Invence od společnosti Kapsch za mimořádný počin dostal tým fyzika Radima Chmelíka z Vysokého učení technického v Brně. Zaměřuje se na výzkum metod holografické mikroskopie a jejích aplikací v biologii a lékařství.

V minulosti poskytovala soutěž vyšší odměny a měla i více cen. Podle ředitele Václava Marka se ale shání na projekt každý rok peníze složitě.Pro techniku zobrazování živých buněk bez použití kontrastních látek vědci vynalezli nový mikroskop. Patentován je v řadě zemí. Uplatnění nachází například při studiu aktivity nádorových buněk ve 3D prostředí.

"Udělení ceny nás velmi těší a povzbuzuje k další práci, zejména v aplikační oblasti, kterou je pozorování živých buněk neinvazivním způsobem. Díky tomu můžeme přesně měřit reakce buněk na vnější podněty, například aplikaci potenciálních léčiv. Výsledky současných experimentů, které provádíme s kolegy z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, dávají naději na využití mikroskopu k individualizaci nádorové léčby,” uvedl Chmelík.

Rychlejší a bezpečnější internet

Cena ministerstva průmyslu zvaná Industrie za nejvýznamnější inovační technologii putuje firmě Netcope Technologies. Se sdružením CESNET vyvinula první síťovou kartu pro zpracování 100G Ethernetu, tedy pro zpracování toků dat na těch nejrychlejších páteřních sítích.

Díky tomu by mohl být internet rychlejší a bezpečnější. Firma loni dodala zákazníkům přes 50 karet, cena jedné přesahuje 10 tisíc eur (přes 270 tisíc Kč). Mezi zákazníky jsou technologické špičky ze Silicon Valley i operátoři největších sítí světa.

Ocenění doktorandů

Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl elektrotechnik Jan Kraček z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se zabývá výzkumem v bezdrátovém napájení.

Za významnou doktorandskou práci v přírodních vědách dostala cenu od společnosti Česká hlava Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Jejím oborem je spintronika, v němž zlepšuje vlastnosti elektronických součástek. V běžném životě mohou přispět například ke zlepšení zápisu do paměti počítače.

V minulosti poskytovala soutěž vyšší odměny a měla i více cen. Podle ředitele Václava Marka se ale shání na projekt každý rok peníze složitě. "To znamená, co seženeme, to rozdělíme. Když neseženeme, musíme redukovat. Jeden milión dává vláda laureátovi národní ceny,” dodal šéf soutěže.


22. 11. 2016; parlamentnilisty.cz

Jan Kraček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze získal ocenění v soutěži Česká hlava

Na dnešním vyhlášení výsledků prestižní vědecké soutěže Česká hlava byla udělena Cena Skupiny ČEZ, cena Doctorandus za technické vědy, Ing. Janu Kračkovi, Ph.D., z katedry elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ten odbornou porotu zaujal svojí dizertační prací věnující se technologii bezdrátového napájení.

Hlavním přínosem dizertační práce Dr. Kračka a inovativním pojetím technologie bezdrátového napájení je spojení přístupu teorie elektrických obvodů, který umožňuje definovat obecné, optimalizovatelné a měřitelné charakteristiky přenosových řetězců pro bezdrátové napájení, spolu s přístupem teorie elektromagnetického pole, který váže charakteristiky s geometrickými a materiálovými vlastnostmi elektromagnetických struktur pro bezdrátové napájení.

Dr. Kraček o své dizertační práci říká: "Charakteristiky přenosových řetězců jsou v tomto pojetí definovány zejména s ohledem na optimalizaci výkonové účinnosti přenosu, tj. na úsporu energie. Vazba na reálné vlastnosti elektromagnetických struktur pak umožňuje jejich predikovatelnost pro ekonomickou konstrukci a výrobu."

Myšlenka bezdrátového napájení je známa od konce 19. století, kdy se jí převážně na experimentální bázi věnoval Nikola Tesla. V následujícím století však byla tato idea velice málo rozvíjena. Novou vlnu zájmu zaznamenala na začátku 21. století, a to zejména díky narůstajícímu počtu autonomních mobilních elektrických zařízení vybavených bateriemi, které se musí pravidelně nabíjet, nebo vyměňovat.

Nabíjení a výměna baterií mohou být nepohodlnými nebo neekonomickými z důvodu rozdílných druhů nabíječek pro různá zařízení, komplikovaného přístupu a masivnosti. Technologie bezdrátového napájení umožňuje nabíjet přístroje bez vodičového připojení.

V tomto případě může být pak zavedena jednotná platforma pro nabíjení rozličných různých zařízení jako standardní vybavení budov. Aparáty s nízkou spotřebou výkonu pak mohou být zbaveny baterií úplně a napájeny jen bezdrátově.


22. 11. 2016; prazsky.denik.cz

Soutěž Česká hlava ocenila vývoj síťové karty i nového mikroskopu

Praha /FOTOGALERIE/ - Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR. Dvaasedmdesátiletý vědec provádí výzkum myší, který je využitelný pro lidskou genetiku. Patnáctý ročník soutěže pro nejlepší vědecké projekty byl vyhlášen v úterý na tiskové konferenci. Česká hlava je udělována za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu.

""Je to úžasná pocta. Stane se to jednou za život a jenom někomu, takže si toho strašně vážím," řekl Forejt. Odměnu jeden milion korun, která je s nejvyšší cenou spjata, věnuje svým dvěma dcerám a také na svůj sen - vyjet na delší zahraniční cestu se svou manželkou, s níž je 44 let. Dalších 500 tisíc korun dostanou ostatní laureáti čtyři cen.

Forejtův výzkum vyvrcholil článkem ve Science

Genetik Forejt se zabývá vznikem nových živočišných druhů, otázce, která zůstává nedořešena od dob Charlese Darwina. Se svým týmem se zaměřil na studium vzniku samčí neplodnosti mezidruhových kříženců.

Známým příkladem je neplodnost muly, což je kříženec osla a koně. V roce 2009 vyvrcholil jeho výzkum článkem v prestižním časopise Science, který vznik samčí sterility vysvětluje. Nalezl první gen u obratlovců, který je za tento jev zodpovědný, a ukázal, jak je regulován.

Cena Invence putuje do Brna

Cenu Invence od společnosti Kapsch za mimořádný počin dostal tým fyzika Radima Chmelíka z Vysokého učení technického v Brně. Zaměřuje se na výzkum metod holografické mikroskopie a jejích aplikací v biologii a lékařství.

Pro techniku zobrazování živých buněk bez použití kontrastních látek vědci vynalezli nový mikroskop. Patentován je v řadě zemí. Uplatnění nachází například při studiu aktivity nádorových buněk ve 3D prostředí.

Cena Industrie putuje k firmě Netcope

"Udělení ceny nás velmi těší a povzbuzuje k další práci, zejména v aplikační oblasti, kterou je pozorování živých buněk neinvazivním způsobem. Díky tomu můžeme přesně měřit reakce buněk na vnější podněty, například aplikaci potenciálních léčiv. Výsledky současných experimentů, které provádíme s kolegy z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, dávají naději na využití mikroskopu k individualizaci nádorové léčby," řekl Chmelík.

Cena ministerstva průmyslu zvaná Industrie za nejvýznamnější inovační technologii putuje firmě Netcope Technologies. Se sdružením CESNET vyvinula první síťovou kartu pro zpracování 100G Ethernetu, tedy pro zpracování toků dat na těch nejrychlejších páteřních sítích.

Mezi zákazníky jsou i lidé ze Silicon Velley

Díky tomu by mohl být internet rychlejší a bezpečnější. Firma loni dodala zákazníkům přes 50 karet, cena jedné přesahuje 10 tisíc eur. Mezi zákazníky jsou technologické špičky ze Silicon Valley i operátoři největších sítí světa.

Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl elektrotechnik Jan Kraček z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se zabývá výzkumem v bezdrátovém napájení.

Soutěž měla v minulosti více cen

Za významnou doktorandskou práci v přírodních vědách dostala cenu od společnosti Česká hlava Helena Reichlová z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Jejím oborem je spintronika, v němž zlepšuje vlastnosti elektronických součástek. V běžném životě mohou přispět například ke zlepšení zápisu do paměti počítače.

V minulosti poskytovala soutěž vyšší odměny a měla i více cen. Podle ředitele Václava Marka se ale shání na projekt každý rok peníze složitě. "To znamená, co seženeme, to rozdělíme. Když neseženeme, musíme redukovat. Jeden milion dává vláda laureátovi národní ceny," dodal šéf soutěže.

Čtěte také: Životem astronoma Marcela Grüna je pražské planetárium"


22. 11. 2016; Rychnovský deník

I o účasti na Robosoutěži se bude mluvit na dnu otevřených dveří

Kostelec nad Orlicí - Soutěžního robota, kterého sestavili tři žáci Obchodní akademie T. G. Masaryka v Kostelci nad Orlicí, si budou moci prohlédnout všichni, kteří dorazí v pátek ve čtyři hodiny odpoledne do této školy. Chystá se tu totiž den otevřených dveří.

David Pařil, Matěj Kubíček a Daniel Schmid se se svým robotem zúčastnili druhého předkola celostátní robotické soutěže pořádané Českým vysokým učením technickým v Praze.

Učitelé jsou pyšní na studenty, kteří obětovali desítky hodin svého volného času přípravě na tuto prestižní soutěž. "Podali vynikající výkon a obsadili 7. místo. Díky nim se naše škola stala jednou ze dvou obchodních akademií z celé České republiky, které v této soutěži měly zastoupení. Našim studentům blahopřejeme a děkujeme za skvělou reprezentaci školy," říká učitel výpočetní techniky na kostelecké "obchodce" Jaroslav Kudr.


21. 11. 2016; Hodonínský deník

Programování robotů? Nyní finále

Lukáš Letrik, Jan Kubeš a Filip Kovačík (na snímku). To je trojice studentů Střední školy průmyslové a umělecké v Hodoníně, která se dostala až do finále celorepublikové soutěže v programování robotů. Z pražského předkola se totiž vrátili se stříbrným umístěním.

"Se skvělou druhou příčkou a jedinou porážkou se tým naší školy probojoval až do fi- nále celostátní soutěže," upozornila pedagožka hodonínské průmyslovky Jana Slováková.

Zkušenější tým si neúnavně razil cestu v mnoha soubojích a bez porážky prošel až do finále, kde podlehl týmu z VOŠ a SPŠE Olomouc s poměrem vzájemných duelů 1:2. "V celostátním finále, kam se probojuje pouze šestnáct nejlepších týmů z celkového počtu 128 přihlášených, bude tento tým reprezentovat SŠPU Hodonín a bojovat o celkové vítězství," podotkla pedagožka s tím, že úspěch jen dokládá, že programování na Střední škole průmyslové a umělecké v Hodoníně je na té nejvyšší úrovni. Robosoutěž 2016 pořádá katedra řídicí techniky Českého vysokého učení technického Praha. "Svádějí zde souboje konstrukční a programová řešení jednotlivých týmů při zdolávání stanoveného úkolu," připomněla Slováková.

Hodonínskou střední školu letos zastupovaly dva soutěžní týmy. Ten zkušenější, složený ze studentů vyšších ročníků, skončil druhý. Ten mladší sbíral cenné zkušenosti. "Jeho testovací jízdy naznačovaly také vysoký potenciál. Soutěžní trať byla záludná a plná nástrah. Svým výkonem ovšem studenti, potažmo jejich vlastnoručně sestavení a naprogramovaní roboti, nezklamali," uvedla pedagožka. Tým Unbroken ve složení Lukáš Beňa, Lukáš Leták a Tereza Kmentová se umístil na sedmnácté příčce.


21. 11. 2016; chip.cz

Pojďte studovat elektrotechniku

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených dveří. V sídle fakulty v pražských Dejvicích i v budově na Karlově náměstí budou představeny možnosti studia a také špičkové laboratoře a projekty.

Zájemci o studium, kterých v minulých letech dorazilo na obě pracoviště fakulty více než 600, budou obeznámeni s náplní jednotlivých studijních programů. Po celý den budou probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť také o možnostech uplatnění po ukončení studia. Po dobu trvání programu budou přístupné špičkové laboratoře - laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, kybernetiky, biomedicínského inženýrství, elektrických obvodů, akustiky, energetiky, elektrických strojů, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Budete si moci také vyzkoušet software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule.

Pro středoškolské pedagogy bude v Dejvicích od 9 do 13 hodin připraven seminář o možnostech využití výukové platformy Nucleo, která na fakultě vznikla. Jedná se o ekonomickou náhradu napájecího zdroje 5 V, osciloskopu, generátorů a voltmetru pro samostatnou (i domácí) práci studentů při řešení úloh z elektroniky, fyziky a elektrických měření. Součástí semináře bude praktická práce s platformou. Vybraným školám pak platformu LEO včetně potřebného kitu a součástek fakulta bezplatně poskytne. Účast na semináři je třeba potvrdit do 23. listopadu na e-mail: slamajan@fel.cvut.cz.

Další informace o programu dne otevřených dveří naleznete na adrese: www.fel.cvut.cz/cz/prestudent/dod.


21. 11. 2016; parlamentnilisty.cz

Zajímavý program pro studenty i pedagogy nabídne během Dne otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených dveří. Během akce, která se již tradičně koná jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí, budou představeny nejen možnosti studia, ale také špičkové laboratoře a projekty. Pro středoškolské učitele bude připraven seminář o výukové platformě Nucleo.

Zájemci o studium, kterých pravidelně na obě pracoviště fakulty dorazí více než 600, budou obeznámeni s náplní jednotlivých studijních programů. Pro ucelení obrazu o možnostech uplatnění po absolvování fakulty budou po celý den probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť. Po dobu trvání programu budou také přístupné špičkové laboratoře, jako jsou laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, kybernetiky, biomedicínského inženýrství, elektrických obvodů, akustiky, energetiky, elektrických strojů, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si také budou moci vyzkoušet software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule.

Pro středoškolské pedagogy bude v Dejvicích od 9.00 do 13.00 hodin připraven seminář o možnostech využití výukové platformy Nucleo, která na fakultěvznikla. Jedná se o ekonomickou náhradu napájecího zdroje 5 V, osciloskopu, generátorů a voltmetru pro samostatnou (i domácí) práci studentů při řešení úloh z elektroniky, fyziky a elektrických měření. Součástí semináře bude praktická práce s platformou. Vybraným školám pak platformu LEO včetně potřebného kitu a součástek fakulta bezplatně poskytne. Účast na semináři je třeba potvrdit do 23. listopadu na e-mail: slamajan@fel.cvut.cz.

Podrobnosti o platformě jsou k dispozici zde.

Další informace o programu dne otevřených dveří naleznete na adrese zde.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 123 studijních programů a v rámci nich 464 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2015 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4200 světových univerzit, ve skupině univerzit na 451 - 460. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě, a stejně tak i v oblastech "Mathematics" a "Physics and Astronomy".


21. 11. 2016; techmagazin.cz

ČVUT nabídne program pro studenty i pedagogy

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 25. listopadu od 8.30 h Den otevřených dveří. Během akce, která se již tradičně koná jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí, budou představeny nejen možnosti studia, ale i špičkové laboratoře a projekty. Tentokráte není akce určena jen pro zájemce o studium: Pro středoškolské učitele je připraven seminář o výukové platformě Nucleo.

Zájemci o studium, kterých pravidelně na obě pracoviště fakulty dorazí více než 600, budou obeznámeni s náplní jednotlivých studijních programů. Pro ucelení obrazu o možnostech uplatnění po absolvování fakulty budou po celý den probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť. Po dobu trvání programu budou také přístupné špičkové laboratoře, jako jsou laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, kybernetiky, biomedicínského inženýrství, elektrických obvodů, akustiky, energetiky, elektrických strojů, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si také budou moci vyzkoušet software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule. Podrobnější informace o programu dne otevřených dveří lze získat na adrese: http://www.fel.cvut.cz/cz/prestudent/dod

Pro středoškolské pedagogy bude v objektu ČVUT v pražských Dejvicích od 9 do 13 hodin připraven seminář o možnostech využití výukové platformy Nucleo, která na fakultě vznikla. Jde o ekonomickou náhradu napájecího zdroje 5 V, osciloskopu, generátorů a voltmetru pro samostatnou (i domácí) práci studentů při řešení úloh z elektroniky, fyziky a elektrických měření. Podrobnosti o ní jsou k dispozici na: http://measure.feld.cvut.cz/soutěž/leo. Součástí semináře bude i praktická práce s platformou. Vybraným školám pak platformu LEO včetně potřebného kitu a součástek fakulta bezplatně poskytne. Účast na semináři je však třeba potvrdit do 23. listopadu na e-mail: slamajan@fel.cvut.cz.


20. 11. 2016; praha.iDNES.cz

Středočeští studenti pomocí programu odhalí zločin, ještě než nastane

Studenti Roman Samusevich a Marek Naggy postoupili se svými diplomovými pracemi do finále soutěže IT Spy a obstáli tak mezi dvěma tisíci projekty z českých a slovenských univerzit. Svými programy chtějí odkrývat kriminalitu či odhalovat kyberzločince.

Vypadá to jako sci-fi. Pomezí skutečnosti a fikce. Díky chytrým programům dovede policie předpovědět, kde se stane zločin. A ještě než se stane, zamezí mu. "Už stávající systémy dokážou mnohdy až o desítky procent snížit kriminalitu tím, že se na místo, které určí program, vyšle policejní hlídka a zločinec si čin rozmyslí," vypráví Marek Naggy z Praskoles na Berounsku, šestadvacetiletý absolvent Západočeské univerzity v Plzni.

Ve své diplomové práci jde ještě dál. Tam, co si zatím málokdo umí představit. Snaží se zjistit, zda lze z kriminalistických spisů a dalších informací sestavit strukturu zločinecké organizace včetně vytipování důležitosti jejích členů.

"Vytvářel jsem program, který dokáže z informací, například jmen, dat, míst a podobně, v textu, jako jsou novinové články, soudní spisy nebo kriminalistické dokumenty či záznamy ze sledování i odposlechů, rozpoznat kriminální síť a propojit v ní jednotlivé členy struktury. Pokud jich ve spisech figurují třeba stovky, všechny zanalyzovat by bylo pro policii nákladné a časově náročné," vysvětluje základy své práce Naggy.

Ohromil tím i porotu soutěže IT Spy. V tomto oficiálním klání českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informačních technologií uspěl v konkurenci dvou tisíc studentů a dostal se do finálové desítky.

Na základě výsledků program podle Naggyho určí klíčové osoby, jejichž odstranění dokáže zničit nebo citelně nabourat celou kriminální síť. Pomůže určit, kde a kdy je třeba nasadit více policejních hlídek a podobně.

"Oproti náhodným analýzám může policii usnadnit vyhledávání zločinců, ušetřit čas a až 69 procent nákladů. Tento program může pomoci i při práci investigativních reportérů a novinářů," říká mladík, který právě touto diplomovou prací zakončil studia na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.

Podobné systémy už testují ve Spojených státech s důrazem na "předpovídání", kdy a kde se zločin stane. Podle Naggyho jednou skutečně bude možné předpovídat zločin. K napsání jeho programu ho inspiroval i film Minority Report. V něm je právě pomocí takzvaných Tušitelů možné předpovědět zločin, ještě než se stane.

Policii už nadějný student, kterého v životě inspiroval především jeho vysokoškolský profesor Karel Ježek, svůj program jednou předváděl. Protože však platí ochrana osobních údajů, nebylo možné podle Marka vyhodnotit, nakolik program na skutečných datech opravdu funguje.

Počítače Marka Naggyho bavily od dětství, pár jich ve studentských letech rozebral. Spíše ho baví programování a začínal vytvářením webových stránek pro přátele. Dnes už pracuje v Praze jako programátor, ale nadále hodlá svůj program vylepšovat a doufá, že jej jednou policie implementuje do systémů a on tak bude pomáhat mnoha lidem. Počítač programuje sám sebe

Druhým Středočechem, který se dostal do finále prestižní soutěže, je pětadvacetiletý Raman Samusevich. Jeho doménou je umělá inteligence. V soutěžní práci, která má šanci na vítězství, se snažil být o krok napřed před umělou inteligencí využívanou kyberzločinci.

"Jedná se o systém odhalování kyberzločinců, kteří se s využitím spamových e-mailů, podvodných programů a dalších nástrojů snaží vypadat jako běžní uživatelé a chtějí tak obelstít bezpečnostní systémy pracující na bázi umělé inteligence," vysvětluje Samusevich, který si tento projekt již vyzkoušel na stáži u jednoho z mobilních operátorů. Jeho program tu stále používají ve svém bezpečnostním systému, například pro rozpoznávání neplatičů a dalších podvodníků, kteří by chtěli operátora zmást.

Samusevich je původem z Běloruska. Nyní se sice přestěhoval do Prahy, ale předtím bydlel a studoval v Poděbradech. Absolvent Fakulty elektrotechnickéČVUT v Praze dnes pracuje ve výzkumné laboratoři skupiny Honeywell, kde hledá způsoby, jak pomocí umělé inteligence ve strojích chránit svět co největší úsporou elektroenergie.

"Některé programovací úkoly jsou pro člověka příliš náročné. My zařídíme, aby se počítač učil automaticky, aby v podstatě programoval sám sebe. Pak dokáže řešit náročné problémy, které člověk sám nezvládá. To má obrovský potenciál v mnoha oborech, jako je medicína, bezpečnost, věda a tak dále," říká Samusevich a dodává: "O tom je má diplomová práce, že se počítač v systému zabezpečení firmy učí samostatně na základě nasbíraných dat a zkušeností, aby sám vyhledal a upozornil na rizikové subjekty. Je to takový hlídací pes v systémech."

Jeho cílem bylo, aby se umělá inteligence vyvíjela a sama upravovala svou strategii spolu s tím, jak se i vetřelci časem zlepšují a hledají nové kamufláže. S umělou inteligencí opatrně

Mladý odborník si uvědomuje, že učení umělé inteligence, aby se sama zlepšovala až za hranici možností člověka, se může v budoucnu vymstít. "S tak obrovským potenciálem je zapotřebí zacházet velmi opatrně. Musíme vždy dopředu promyslet, jak vyspělou umělou inteligenci správně omezovat, případně vypnout, na jakých datech ji trénovat. Existují instituce, které se zabývají jen tím, jak matematicky nadefinovat způsob jejího vypínání, až tu bude," říká.

Odhadnout, kdy svět spatří vysoce vyspělou obecnou umělou inteligenci, je prý těžké. "Záleží, co si pod tím kdo představuje. Už dnes používá Facebook umělou inteligenci, která dokáže rozpoznat obličeje přesněji než člověk. Počítače společnosti Google také pomocí neuronových sítí a nových algoritmů dokázaly porazit člověka ve hře Go. Zatím jsou to ale systémy, které jsou zaměřené na konkrétní úkoly. Kdosi někde řekl, že prožíváme takový Divoký západ umělé inteligence. K obecné vyspělé inteligenci máme ještě daleko," uzavírá.


18. 11. 2016; 5plus2

Drony nejsou jen hračka. Umí zachránit i lidské životy

Vypadají jako modely pro zábavu dětí nebo dospělých "věčných kluků". Jenže drony dnes pomáhají i policii,

armádě, památkářům a jak ukazují příklady ze zahraničí, můžou plnit i roli nebývale rychlých plavčíků. A že nejde jen o momentální módní záležitost, dokazuje i fakt, že bezpilotní létání můžete studovat už i na české univerzitě.

ČR / Nad svými hlavami je vídáme stále častěji. Jakési malé vrtulníky tiše krouží v parcích, ale například i u fotbalových stadionů. Mezi drony v obou zmíněných situacích je ale velký rozdíl. Zatímco ty, se kterými si v parku hrají děti i dospělím stojí jen několik tisíc korun, tak ty, jež využívá policie či vědci, přijdou i na půl milionu korun.

Drony, tedy bezpilotní letouny, v Česku pomáhají například památkářům, protože ze vzduchu nafilmují i místa, kam by se lidé dostávali jen s obtížemi. Užitečné jsou ale i v zemědělství. "Skenují vršky stromů a na základě toho se spočítá, kolik je v lese dřeva," vysvětluje Martin Saska, vedoucí skupiny multirobotických systémů, která působí na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického. Díky jiným aplikacím mohou drony například vytvořit přesnou mapu pole. A nejen to. "Odhadnou pak také, na kterém místě je potřeba více přihnojit, případě použít nějaký postřik, jestliže je úroda napadena. Systém je totiž propojený s postřikovým vozidlem," objasňuje Saska. Drony tedy zdaleka pouze nesnímají objekty či předměty, ale umí data také vyhodnocovat. Jinými slovy, tak trochu za nás už i přemýšlejí.

Kromě armády stále častěji využívá drony i česká policie. "Používají je, když potřebují monitorovat větší shromáždění lidí, například skupiny fanoušků po fotbalovém zápase. Slyšel jsem, že v okamžiku, kdy helikoptéra vzlétne, lidé se začnou chovat ukázněně. Takže vlastně působí i preventivně," říká.

Drony, které využívají vědecká pracoviště nebo policie, jsou samozřejmě nesrovnatelné s těmi, které si může kdokoliv koupit téměř v každém obchodním centru, "Ty, které mají k dispozici vědci nebo třeba bezpečnostní složky, umí přistát, i když má jeden z motorů poruchu. Navíc dokáží létat i za nepříznivého počasí," přibližuje Saska. Kromě dalších parametrů, jako je třeba nosnost, se opravdu velký rozdíl projevuje také v ceně. "Řekněme, že helikoptéra, kterou koupím za patnáct tisíc jako hobby, bude v průmyslovém provedení stát klidně půl milionu," vypočítává.

Vzrůstající popularita dronů přináší odezvu také z vysokého školství. Už od letního semestru v roce 2017 se studenti Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích mohou hlásit na zcela nový obor, jehož středobodem jsou právě drony. Nese název Využití a řízení bezpilotních systémů. "Studenty seznámíme s legislativou, možnostmi využití dronů, základy letu a řízení. Letos jsme koupili multikoptéru s příslušenstvím. Vše bude sloužit k výuce i pro výzkum," říká garant předmětu Ladislav Bartuška z Katedry dopravy a logistiky. Také on vidí v dronech obrovský potenciál do budoucna. "Dovolím si předpovědět, že vznikne nová profese operátora dronů," soudí Bartuška.

Plavčík s vrtulemi

Bezpilotní letouny se v zahraničí používají ještě rozmanitěji. Například ve Španělsku slavil loni úspěch experimentální projekt, v rámci kterého drony pomáhaly zachraňovat plavčíkům na plážích tonoucí. Helikoptéry opatřené kamerami a záchrannými kruhy se k topícím se lidem dokázaly dostat třikrát rychleji než živí záchranáři.

Japonci se oproti tomu letos vytasili s prvním velkým dronem s robotickými pažemi. Ten dokáže uchopit předměty o váze až deset kilogramů a vystoupat do výšky pěti kilometrů. Síla přitom není jedinou předností chytrého stroje. Pracuje natolik přesně, že dokáže přeříznout kabel či stisknout vypínač.

---

Chytré drony pro Chytrá města Zatím jde sice spíše o vizi do budoucnosti, ale už nyní se rýsuje možnost, že jednou drony nahradí nebo minimálně doplní dosud používané klasické průmyslové kamery, které monitorují veřejný prostor. Možné by to bylo především díky vzrůstajícímu trendu takzvaných Chytrých měst. Tedy měst, které zavádějí do jejich běžného fungování nejnovější technologie umožňující například snižovat emise, reagovat na dopravní situaci, monitorovat bezpečnost a podobně. "Technologie dronů umožňuje operativně nasadit i více kamer nad oblastí, kde je to aktuálně potřeba. Mohou také měřit koncentraci exhalací ve městě i zjistit, kdo je konkrétním znečišťovatelem, a dokonce i nabrat vzorky," vysvětluje Martin Saska z ČVUT.


18. 11. 2016; novinky.cz

Robot studentů hodonínské průmyslovky překvapil v tvrdém souboji

Robot studentů hodonínské průmyslovky překvapil v tvrdém souboji

Programování na Střední škole průmyslové a umělecké v Hodoníně je na top úrovni. Svědčí o tom mimo jiné i výsledky studentů Technického lycea v letošním ročníku Robosoutěže, kteří se díky velkému úspěchu v předkole utkají s absolutní špičkou z celé republiky. Tak se rodí programátoři. Oč jde?

Robosoutěž, nebo-li soutěž středních škol v programování robotů je jedna ze součástí výuky programování. Na hodonínské průmyslovce je to také možnost změřit síly a kvalitu výuky s ostatními školami. Letos vyslala hodonínská škola do Prahy dva týmy: jeden zkušenější ze studentů vyšších ročníků a druhý složený z nováčků, kteří s programováním robotů teprve začínají.

Se skvělým 2. místem a jedinou porážkou se tým SŠPU Hodonín ve složení Lukáš Letrik, Jan Kubeš a Filip Kovačík probojoval až do finále celostátní soutěže.

Mladší tým sbíral cenné zkušenosti a jeho testovací jízdy naznačovaly také vysoký potenciál. Soutěžní trať byla záludná a plná nástrah. Svým výkonem ovšem studenti, potažmo jejich vlastnoručně sestavení a naprogramovaní roboti, nezklamali. Tým ve složení Lukáš Beňa, Lukáš Leták a Tereza Kmentová se umístil na 17. místě.

Zkušenější tým si neúnavně razil cestu v mnoha soubojích a neporažen prošel až do finále, kde podlehl týmu z VOŠ a SPŠE Olomouc s poměrem vzájemných duelů 1:2. V celostátním finále, kam se probojuje pouze 16 nejlepších týmů (z celkového počtu 128 přihlášených), bude tento tým reprezentovat SŠPU Hodonín a bojovat o celkové vítězství.

Robosoutěž 2016 pořádá katedra řídící techniky ČVUT Praha pod záštitou firem Škoda a Samsung. Svádějí zde souboje konstrukční a programová řešení jednotlivých týmů při zdolávání stanoveného úkolu.

Hodonínskou střední školu letos zastupovaly dva soutěžní týmy. V tvrdé konkurenci si oba vedly velmi dobře. Motivací jim byly také krásné ceny: mobilní telefony od firmy Samsung, paměťové harddisky, povinná výbava každého mladého programátora, a spousta dalších krásných cen. Tady se rodí noví programátoři.


16. 11. 2016; parlamentnilisty.cz

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student ČVUT

Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch Zethner obdržel na slavnostním vyhlášení 10. ročníku soutěže České hlavičky, které proběhlo 15. listopadu v Brně, ocenění v kategorii Futura za prototyp elektromagnetického urychlovače.

Nové technické zařízení je schopno urychlovat ocelové projektily. V přístroji, který se dá využít například při testování materiálů v extrémních podmínkách, nebo při případném kosmickém výzkumu vystřelování družic na orbitu, jsou obsaženy jak silnoproudé obvody, tak slaboproudá zařízení, jako časovače a optické oddělovače.

Elektromagnetický urychlovač využívá ke své funkci princip sekvenčního řízení elektromagnetů. Tento způsob urychlování ocelového projektilu je trochu netradiční a inovativní, protože se pro podobné aplikace většinou využívá pouze jedna urychlovací cívka.

Vojtěch Zethner ke svému ocenění říká: "Jsem rád, že jsem se do soutěže přihlásil. Byla to pro mě velice zajímavá a přínosná zkušenost. Urychlovač jsem začal sestavovat už na své střední škole v Panské ulici v Praze. Tam jsem získal obrovskou oporu pedagogů, kterým bych tímto chtěl poděkovat." A dodává: "Chápu, že se někomu může urychlovač zdát jako dílo z oblasti sci-fi, ale já jsem se díky tomuto projektu naučil spojovat teorii s praxí, což byla výborná příprava na studium na vysoké škole."

K úspěchu Vojtěcha Zethnera se vyjádřil i děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, prof. Pavel Ripka: "Samotné zařízení a jeho technické řešení mě doopravdy nadchlo. Jsem rád, že i nejmladší generace našich studentů umí vytvářet nové přístroje a navrhovat u nich vlastní, nekonvenční, řešení."


15. 11. 2016; chip.cz

Jak se dělá charitativní IT projekt

Jak lze realizovat spojení studia v zahraničí s charitativním projektem.

Peter Chalupianský, student programu Elektrotechnika, energetika a management na Fakultě elektrotechnické ČVUT, v rámci studia absolvoval semestrální pobyt na Kyungpook National University v Jižní Koreji. Svoji cestu spojil se zajímavým charitativním projektem „Kde je Péťa?“, který sám vymyslel a zorganizoval. Ve spolupráci s nadací Konto BARIÉRY posílal přes svůj blog speciální pohlednice a výtěžkem z jejich prodeje podporoval handicapované děti. Projekt Petra Chalupianského trval od 17. března do 17. července 2016. Za tu dobu bylo odesláno 646 pohlednic, které pro konto BARIÉRY vydělaly úctyhodných 186 292 Kč.

O svém pobytu v Koreji i o práci pro neziskovou organizaci bude v rámci přednášky „Kde byl Péťa?“ vyprávět 23. listopadu od 19.30 hodin v budově Fakulty elektrotechnické v pražských Dejvicích (Technická 2, Praha 6, místnost 209). Posluchači se dozví o tom, jak lze dělat charitativní projekt i přes 8 000 kilometrovou vzdálenost a také něco o odlišné jihokorejské kultuře. Díky dobrovolnému vstupnému mohou hosté akce i nyní podpořit nadaci Konto BARIÉRY.

Aktuální informace o přednášce jsou k dispozici na stránce: https://www.facebook.com/events/319594395094235/?active_tab=about


15. 11. 2016; Technický týdeník

Red Hat otevírá na Českém vysokém učení technickém v Praze open source laboratoř

Nová laboratoř bude prostředím, které umožní studentům univerzity a vývojářům Red Hat pracovat společně na open source projektech.

Red Hat, přední světový poskytovatel řešení založených na open source technologiích, oznámil otevření open source laboratoře na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT). Společnost plánuje nabídnout studentům inženýrských oborů příležitost prakticky využívat technické dovednosti a spolupracovat s inženýrskými týmy Red Hat na reálných open source projektech. Nyní se tak mohou studenti těšit na aktivní zapojení do open source inovací prostřednictvím komunitních projektů i výzkumu.

Otevření laboratoře Red Hat na Fakultě elektrotechnické navazuje na založení dvou laboratoří v Brně a podtrhuje závazek společnosti Red Hat podporovat spolupráci a vzdělávání v oblasti open source. Studenti mohou v rámci těchto laboratoří spolupracovat na open source projektech a naplnit tak nejen studijní požadavky, ale také získat praktické zkušenosti z živých produkčních prostředí. Nová laboratoř na FEL ČVUT je navržena tak, aby studentům umožnila podílet se na univerzitním výzkumu, jako jsou například průmyslové případové studie poskytující reálná data pro experimentování. Cílem laboratoře je i podpora mladých výzkumníků, kterým usnadní navázání kontaktů s odborníky v daném oboru.

V České republice a na Slovensku spolupracuje Red Hat aktivně s desítkou univerzit. Prostřednictvím stáží, diplomových prací a spolupráce na open source projektech je brněnská pobočka v dlouhodobém kontaktu s více než 200 studenty.


15. 11. 2016; Technický týdeník

Robosoutěž Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze zná první finalisty, postoupili čtyři nejlepší z předkola

Dne 4. listopadu se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze uskutečnilo první finálové předkolo oblíbené studentské Robosoutěže. Té se mohou zúčastnit tříčlenné středoškolské týmy. V letošním roce roboti ze stavebnice Lego Mindstrorms® soupeří v úloze Pathfinder. Vítězem prvního předkola 8. ročníku soutěže se stalo družstvo ve složení Lukáš Havlíček, Lukáš Karabina a Jan Brhel z VOŠ a SPŠE v Olomouci. Do finálové Robosoutěže pak postupují čtyři nejlepší týmy z každého předkola. V rámci soutěžní úlohy musí studenti středních škol v letošním roce sestavit a naprogramovat robota tak, aby samostatně bez jakékoliv další pomoci projel co nejrychleji dráhu od startu vyznačenou na podložce černou čarou a zároveň z podložky nesjel, dále bludiště, které následuje na konci černé čáry, aniž by přejížděl překážky a nakonec dráhu vyznačenou na podložce černou čarou od konce bludiště.


13. 11. 2016; aktualne.cz

Pro rektora Konvalinku hraje čas, lidi kauza přestane později bavit, říká Jiříček z ČVUT

Na dotazy ohledně situace na ČVUT odpovídal v rozhovoru předseda akademického senátu Ondřej Jiříček. Senát vaší fakulty se v pátek shodl na tom, že je situace

Senát vaší fakulty se v pátek shodl na tom, že je situace okolo rektora Konvalinky znepokojivá. Shodli se na tom jednoznačně všichni členové senátu?

Usnesení odhlasovali všichni, shoda byla. Na půdě ČVUT se dějí divné věci. Pan rektor se tváří, že je všechno v pořádku, ale my si myslíme, že nic v pořádku není, proto tato reakce. Byli bychom raději, kdyby se o nás psalo v jiném světle, než v jakém se o nás píše.

Pan rektor Konvalinka tvrdí, že se ničeho špatného nedopustil.

Pan rektor je vrcholným orgánem. Máme právo jej kritizovat, když vidíme, že se zde děje nějaké neprůhledné financování odboru, který sám vytvořil. Navíc právě on zaměstnal poradce, na kterého potom vypluly různé kauzy. Je třeba říct, že se vždycky opíral o presumpci neviny. Ale je otázka, jestli se nedá u člověka, který má na krku několik žalob a nepravomocné odsouzení, očekávat, že není apriori čistý.

Takovýchto střípků do mozaiky je víc. Samotný fakt, že se nám kvestoři, což by měli být vrcholní ekonomové vysoké školy, střídají jak na běžícím páse, je podezřelý. Napovídá to, že personální práce nebude asi v pořádku. Každý se může splést, ale je zvláštní, když se splete třikrát. To je tedy pouze můj názor, ale pravda je taková, že součet všech těch zvláštní věcí panu Konvalinkovi alespoň uvnitř ČVUT tak úplně neprospívá. Navíc jste si toho všimli vy novináři.

Zájem médií a veřejnosti je asi zcela přirozenou věcí vzhledem k tomu, jakou instituci pan rektor Konvalinka zastupuje.

Samozřejmě. ČVUT je velká a známá škola a máme tisíce studentů a absolventů.

A přes tisíc studentů se už podepsalo pod petici vyzývající rektora Konvalinku k odstoupení z funkce. Překvapuje vás tato studentská iniciativa?

Nepřekvapuje. Studenti jsou radikálnější než pedagogové, ale jsou radikální jen tehdy, když se něco děje. To je ale samozřejmě dobře, že jim dění není lhostejné.

Jakým směrem se ubírá rektorova komunikace s lidmi z ČVUT, kteří se proti němu veřejně staví?

První vyjádření akademické obci bylo poněkud agresivnější, pan rektor jej potom stáhl, druhé vyjádření je mnohem víc vstřícnější, ale zároveň vcelku mlhavé. Pan rektor stále říká, že s panem Elfmarkem udělal chybu, že se za to omluvil a že už mu mají dát všichni pokoj. Ale pokud mám být konkrétní, stále je tu manželka pana Elfmarka, která v jistý okamžik, a ten dokument existuje, nabyla příkazem rektora pravomoc řídit kohokoliv, cokoliv a dozvědět se všechny informace. Což je mimochodem pravomoc, kterou ze zákona má pouze rektor a nikdo jiný.

Když je pravomoc převedena na osobu, která je sama sice zcela čistá, ale konec konců s panem Elfmarkem bydlí, není to úplně nejšťastnější krok. Ten příkaz potom pan rektor zrušil, zajímavé je, že ho nenajdete v archivu. Ale stihl jej rozeslat, takže je v archivech jiných.

Co se podle vás nyní bude dít? A co se vlastně dít může?

Situace je taková - buď pan rektor tlak neustojí a vzdá to, nebo Akademický senát navrhne jeho odvolání. To první by podle mého bylo správné, ale nemyslím si, že by to chtěl udělat. To druhé se podle mého nestane.

V Akademickém senátu se minulý týden dělalo hlasování, ze kterého vyplynulo, že tam má čtyřiadvacet poměrně razantních odpůrců. Senátorů je nyní třicet tři bez studenta, který v mezičase obhájil doktorát a odešel. Dvacet čtyři studentů v tuto chvíli netvoří třípětinovou většinu, která je k návrhu na odvolání rektora potřeba. Potom tam má jakési své zastánce a jistou mlčící část. A já nejsem ten, kdo by šel obcházet mlčící část a přemlouval ji, ať hlasuje proti rektorovi. Pak rektor ji sice obchází, ale já bych nic podobného neudělal. Tedy si myslím, že varianta, že by ho senát odvolal, se nestane. Kdyby se to stalo, stejně tak kdyby abdikoval, je čistě na panu prezidentovi, co se bude dít dál.

Rektora jmenuje prezident republiky a ten za něj musí někoho pověřit. Koho by pověřil nemám nejmenší tušení, nepřemýšlel jsem nad tím a asi bych to ani nevymyslel. Pan rektor má do konce svého funkčního období něco přes rok. Jsou tady někteří, kteří hlasují proti jeho odvolání a říkají, že to nestojí za to. Já si myslím, že to za to stojí, ale to je můj osobní názor.

Stanislav Jeřábek, tvůrce petice a iniciátor studentského odporu, říká, že podle něj představuje problém především to, že kauza okolo Miroslava Elfmarka, v níž pan rektor figuruje, poškozuje jméno ČVUT. Proto jej opakovaně vyzval k rezignaci. Jste stejného názoru?

Myslím si to taky. Je to jeden z důvodů, proč jsem se pod tu petici podepsal, třebaže si myslím, že je určena především studentům a nemíří na pedagogy. Obvykle petice nepodepisuji, ale už jsem dlouho nepotkal žádnou podobnou, v které by mi nic výrazně nevadilo. Občas si říkám, že petice je pro dobrou věc, ale nelíbí se mi její vyznění. Myslím si, že apel na rektora je napsaný dobře, že Stanislav Jeřábek vystihl, oč tu hlavně jde. Navíc na stránkách informuje o tom, jak se kauza vyvíjí a dává prostor vyjádřením pana rektora, čímž tomu dává docela dobrý signál.

Vyjádřil se pan rektor k dnešnímu zasedání? Muselo se k němu dostat, že hodláte jednat mimo jiné právě o něm.

My jsme ho sem pozvali. Je to jedna z dalších věcí, která se pan rektorovi často vytýká a v kauze se projevuje. Jeho reakční doba je zvláštní. Když pošlete panu rektorovi dopis, tváří se, že ho dostal po strašně dlouhé době a potom dostanete odpověď, ze které vyplývá, že dopis těch sto metrů, co jsme od sebe vzdáleni, překonával týden. Už na demonstraci řekl, že nepřijde, ke mně se informace oficiálně dostala včera. Na dopisu je datum pondělní nebo úterní, to je celkem jedno, ale razítka z podatelny jsou obě včerejší. Po minulém zasedání našeho senátu mi napsal poměrně rozezlenou odpověď, že se k němu usnesení dostalo jen náhodou.

Tady bych chtěl říct dvě věci, naše usnesení jsou na webu vždy chvíli po skončení senátu. Navíc, protože se tam jednalo o osobě pana rektora, osobně jsem mu usnesení poslal. On tvrdí, že mu v té době nechodila pošta, což není pravda, pošta se zhroutila o tři dny později. Jeho jednání celou kauzu zdržuje. A upřímně řečeno, pro pana rektora čas trochu hraje. Lidé se unaví. Mě samotného už ta kauza velmi nebaví, byl bych rád, kdyby veškeré to dění už pominulo.


11. 11. 2016; blesk.cz

Senátu Fakulty elektrotechnické ČVUT rektorovo vyjádření nestačí

Akademický senát Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) považuje poslední vyjádření rektora Petra Konvalinky, v němž vysvětloval okolnosti kauzy spojené se svým bývalým poradcem Miroslavem Elfmarkem, za nedostatečné pro vyjasnění aktuální kritické situace. Vyplývá to z usnesení přijatém na dnešním zasedání, které ČTK poskytla mluvčí fakulty Libuše Petržílková.

Akademický senát fakulty, která v posledních týdnech patří k největším kritikům Konvalinkova jednání, kvůli tomu pozval rektora na mimořádné zasedání. Chce mu nabídnout několik termínů. Konvalinka byl pozván i na dnešní jednání, ale kvůli pracovním povinnostem mimo Prahu se ho nezúčastnil.

Rektor čelí nařčení, že Elfmark, který byl letos odsouzen za podvod, ovlivňoval jeho rozhodování. Konvalinka odmítá, že by měl Elfmark rozhodovací pravomoci.

Kvůli odmítnutí spolupráce s Elfmarkem museli prý ve svých funkcích skončit kvestor Tomáš Pelikán a ředitelka kolejí a menz Markéta Kabourková. Údajně o tom vypovídají tajně pořízené nahrávky z pracovních jednání. Konvalinka tyto důvody jejich odvolání popírá a pořizování nahrávek považuje za nepřípustné.

Akademické senáty FEL ČVUT a také Fakulty informačních technologií již na říjnových zasedáních volaly po jeho rezignaci. Univerzitní akademický senát na říjnovém jednání aktéry sporu vyslechl a vyzval Konvalinku k doplnění informací a vyjasnění pochybností. Rektor vyjádření pro akademický senát zveřejnil v pondělí, ale senát FEL ČVUT tím neuspokojil.

V úterý se na shromáždění proti rektorovi sešla více než stovka lidí. Přišlo ale také několik desítek rektorových příznivců. Organizátor shromáždění, doktorand a předseda akademického senátu Fakulty informačních technologií ČVUT Stanislav Jeřábek, kritizoval Konvalinkovo vystupování a obviňoval ho z opakovaných lží. Rektor důvody, které studenty ke svolání shromáždění vedly, označil za "velmi slabé".


8. 11. 2016; cad.cz

První finalisté Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT

V Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí se 4. listopadu uskutečnilo první finálové předkolo oblíbené studentské Robosoutěže. Té se mohou zúčastnit tříčlenné středoškolské týmy. V letošním roce roboti ze stavebnice Lego Mindstrorms soupeří v úloze Pathfinder. Vítězi prvního předkola 8. ročníku soutěže se stalo družstvo Malu ve složení Lukáš Havlíček, Lukáš Karabina a Jan Brhel z VOŠ a SPŠE v Olomouci. Do finálové Robosoutěže pak postupují čtyři nejlepší týmy z každého předkola.

Stříbrnou příčku v napínavém zápase získal tým Gyza2, tvořený Vojtěchem Strašilem a Janem Jedelským z Gymnázia Zábřeh a na třetím místě se umístil tým Zahradníci Boskovice. Za něj soutěžili Michal Halabica, Aleš Gretz a Zdeněk Dürer z Vyšší odborné školy ekonomické a zdravotnické a Střední školy Boskovice. Do finálové soutěže postoupil i tým ALD, tvořený studenty Soukromé SŠ pro marketing a ekonomiku podnikání v Mostě Dominikem Frolíkem, Lukášem Bláhou a Jaroslavem Nejedlým, který se umístil na 4. příčce.

V rámci soutěžní úlohy musí studenti středních škol v letošním roce sestavit a naprogramovat robota tak, aby samostatně bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, bluetooth či jiných komunikačních kanálů není dovoleno) projel co nejrychleji dráhu od startu, vyznačenou na podložce černou čarou, a zároveň z podložky nesjel, dále bludiště, které následuje na konci černé čáry, aniž by přejížděl překážky a nakonec dráhu vyznačenou na podložce černou čarou od konce bludiště.

Další předkola pro středoškolské týmy se v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí uskuteční 11. a 25. listopadu 2016 a 2. prosince 2016, vždy od 11.30 hodin. Finále soutěže proběhne 16. prosince 2016.

Soutěž je veřejná a jsou na ní zváni příbuzní, spolužáci a přátelé soutěžících a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže.

Podrobnosti o letošním zadání, seznam přihlášených týmů a další informace jsou k dispozici na stránce www.robosoutez.cz v záložce Robosoutěž pro SŠ.


8. 11. 2016; corporateict.cz

Z kuchyně do vesmíru aneb třináctero příběhů neobyčejně obyčejných

Na domácí knižní trh přichází další novinka z pera Petra Kulhánka, českého teoretického fyzika a popularizátora astrofyziky a astronomie. V pořadí již osmé literární dílo nese název Z KUCHYNĚ DO VESMÍRU aneb třináctero příběhů neobyčejně obyčejných.

„Na fyzikálních zákonech je krásné to, že jsou univerzální. Se stejnými jevy se setkáváme jak v naší domácnosti, například v obyčejné kuchyni, tak v hlubinách vesmíru,“ glosuje autor své životní hobby.

V knížce, která je určena široké veřejnosti zajímající se o fyziku, jsou na populární úrovni popsány zajímavé fyzikální jevy od historických souvislostí až po žhavé novinky. Třináct příběhů, které kniha obsahuje, má jeden společný jmenovatel - jsou to příběhy o věcech neobyčejně obyčejných.

Obrazovými přílohami knižní novinku doprovodil Ivan Havlíček, architekt, astronom i zdatný kreslíř v jedné osobě. A také velmi dobrý a erudovaný autor. Jeho črty celou publikaci sjednocují a vkusně doplňují.

Dvě anonce závěrem jako čtenářský magnet.

Příběh šestý: O teplotě

eplotu budu mít jednou provždy spojenou s počátky mé lektorské činnosti. Byla jí totiž věnována má úplně první přednáška pro veřejnost, která se uskutečnila na petřínské hvězdárně ještě v době mých gymnaziálních studií. Na hvězdárně jsem si přivydělával jako demonstrátor a mou hlavní činností bylo ukazovat návštěvníkům krásy noční oblohy. Když jsem byl požádán o přednášku, docela mě to zaskočilo. Uvědomil jsem si, že vyprávění o teplotě jako projevu chaotického pohybu atomů a molekul na hodinu a půl nevystačí, a tak mě napadlo, že budu přednášku prokládat čtením názorů významných fyziků.

Víte, že

Víte, že nejčastěji používané teploměry využívají k měření teploty změnu objemu rtuti nebo lihu s teplotou? Existují ale i jiné teploměry, například bimetalové, v nichž se teplota měří zkroucením dvojice spojených plíšků s různou roztažností. Častá jsou také různá elektronická čidla, která na změnu teploty reagují měnícím se elektrickým odporem, a tím tekoucím elektrickým proudem.

Poučení na závěr:

Ať je teplo jako v pekle či mráz jako na Sibiři, stále jde o slabý odvar teplotních extrémů, na které můžeme narazit ve vesmíru. A možná bude hůř. Pokud je správný scénář tepelné smrti vesmíru, bude teplota neustále klesat, až se veškerá krása vůkol rozplyne v mrazivé temnotě. Proto užívejme života, dokud v nás krev kolotá.

Příběh dvanáctý: Zalepená huba

Co je na střepy, už se neslepí - snadno zapamatovatelný rým z písničky Marie Rottrové nemá dozajista nic společného se střepy skutečnými. Dnešní pokročilé technologie dokážou totiž slepit ledacos. A ruce zručných restaurátorů umí oživit antickou krásu i z hromady nevzhledných střepů. Lepením nemusíme jen navracet poškozeným věcem jejich původní funkčnost. Lepidla patří i k výrazným budovatelským prostředkům.

I ve fyzice máme jedno prapodivné lepidlo. Říkáme mu gluonové pole a má hodně společného se skutečným lepením. V našem příběhu se k němu také dostaneme. Nebýt jeho, neměli bychom neutrony, protony a ani atomová jádra.

„Co je na střepy, už se neslepí.“ Ano, lepení používáme i v přeneseném smyslu slova: slepit rozbitý vztah, politický slepenec, polepená budoucnost... Pokaždé, když v poslední době odcházím ze schůze katedry, říkám, si, že kdybych si pusu zalepil nějakou páskou, udělal bych lépe. Ale v příběhu, který začínáte číst, schůze, politiku i mezilidské vztahy vynecháme. Vydáme se do říše opravdových lepidel, bez nichž si moderní svět už nedokážeme představit.

Víte, že

Víte, že na podobných principech, jako je lepení, funguje třírozměrný tisk? Tiskárna postupně nanáší třírozměrný objekt, a to vrstvu za vrstvou. Jednotlivé vrstvy u sebe drží buď kohezními silami (stejný materiál) nebo adhezními silami (různé materiály).

Poučení na závěr:

Tu a tam je lepší, když některé věci zůstanou neslepeny. Než se bezhlavě pustíte do lepení hromádky střepů, zvažte, jak moc je to třeba, a zda by nebylo prospěšnější dělat něco jiného, například zajít s kamarády na pivo.

Za vydáním knižní novinky stojí Fakulta elektrotechnická ČVUT Praha a nakladatelství Aldebaran Group for Astrophysics.

O Petrovi a jeho sukcesech

Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc., absolvoval MFF UK, obor matematická fyzika. Oborově přednáší na FEL a FJFI při ČVUT Praha a Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci, autorsky je podepsán pod mnoha skripty, učebními texty a odbornými publikacemi.

Od roku 1999 vedl sedm expedic za pozorováním plazmatu ve sluneční koróně a v horních vrstvách atmosféry planety Země. Za dlouhodobou popularizaci fyziky, astrofyziky a astronomie mu Česká astronomická společnost v roce 2010 udělila cenu Littera Astronomica.

Petr Kulhánek je členem Mezinárodní astronomické unie, respektive Rady Centra teoretické astrofyziky AV ČR.


8. 11. 2016; parlamentnilisty.cz

Robosoutěž Fakulty elektrotechnické ČVUT zná první finalisty

Dne 4. listopadu se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí uskutečnilo první finálové předkolo oblíbené studentské Robosoutěže. Té se mohou zúčastnit tříčlenné středoškolské týmy. V letošním roce roboti ze stavebnice Lego Mindstrorms® soupeří v úloze Pathfinder. Vítězi prvního předkola 8. ročníku soutěže se stalo družstvo Malu ve složení Lukáš Havlíček, Lukáš Karabina a Jan Brhel z VOŠ a SPŠE v Olomouci. Do finálové Robosoutěže pak postupují čtyři nejlepší týmy z každého předkola.

Stříbrnou příčku v napínavém zápase získal tým Gyza2, tvořený Vojtěchem Strašilem a Janem Jedelským z Gymnázia Zábřeh a na třetím místě se umístil tým Zahradníci Boskovice. Za něj soutěžili Michal Halabica, Aleš Gretz a Zdeněk Dürer z Vyšší odborné školy ekonomické a zdravotnické a Střední školy Boskovice. Do finálové soutěže postoupil i tým ALD, tvořený studenty Soukromé SŠ pro marketing a ekonomiku podnikání v Mostě Dominikem Frolíkem, Lukášem Bláhou a Jaroslavem Nejedlým, který se umístil na 4. příčce

V rámci soutěžní úlohy musí studenti středních škol v letošním roce sestavit a naprogramovat robota tak, aby samostatně bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, bluetooth či jiných komunikačních kanálů není dovoleno) projel co nejrychleji dráhu od startu vyznačenou na podložce černou čarou a zároveň z podložky nesjel, dále bludiště, které následuje na konci černé čáry, aniž by přejížděl překážky a nakonec dráhu vyznačenou na podložce černou čarou od konce bludiště.

Další předkola pro středoškolské týmy se v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí uskuteční 11. a 25. listopadu 2016 a 2. prosince 2016, vždy od 11.30 hodin. Finále soutěže proběhne 16. prosince 2016.

Soutěž je veřejná a jsou na ní zváni příbuzní, spolužáci a přátelé soutěžících a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže.

Podrobnosti o letošním zadání, seznam přihlášených týmů a další informace jsou k dispozici na stránce soutěže (ZDE) v záložce ROBOSOUTĚŽ PRO SŠ.


7. 11. 2016; CT24.cz

Český student se prosadil na vesmírném kongresu. Využil kosmický výzkum pro každodenní medicínu

Dvaadvacetiletý Marek Novák se prosadil jako jeden z pěti studentů z celého světa na mezinárodní vesmírné konferenci v mexické Guadalajaře. Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze se pokouší spojit poznatky z kosmonautiky s výrobou přístrojů pro medicínu. Ve své startupové firmě vyvinul prototyp bezbateriového glukometru, který funguje na principu bezdrátového přenosu energie z mobilního telefonu. V budoucnu se chce věnovat vesmírné medicíně.

Na konferenci se dostal díky grantovému programu Emerging Space Leaders (ESL) Mezinárodní astronautické federace (IAF). Vybrala jej s dalšími 13 mladými lidmi z celého světa. Konference se v září v Guadalajaře pořádaly dvě - 15. Space Generation Congress (Kongres pro mladé experty v kosmonautice) a 67. Mezinárodní astronautický kongres (IAC).

"Podmínkou nebyla jen profesní znalost. Měli jsme například za úkol udělat patnáctisekundové video, v němž jsme museli zaujmout," řekl Novák ČTK. Na ČVUT studuje obor radiová a optická technika. Před několikačlennou mezinárodní komisí si musel dávat pozor na každé nadbytečné slovo a zároveň v prezentačním videu zachovat co nejvíce informací. Po prvním kole porota vyřadila většinu zájemců, semifinalisté pak vytvořili další tříminutové video a na jeho základě komise vybrala nakonec pět nejlepších.

Novák měl tak příležitost představit před světovými odborníky svůj nový výzkum, v němž se zabývá bezdrátovým přenosem energie pomocí mikrovln. Tato technologie tvoří základ pro solární elektrárny, které jsou umístěny ve vesmíru. Díky tomu mohou efektivněji fungovat a energie se na Zemi posílá formou mikrovln.

Fakta

Co je glukometr?

Glukometr je přístroj určený k domácímu měření glykémie, tzv. self-monitoring glykémie.

Pro tuto metodu přenosu energie proto vyvinul novou aplikaci, kterou lze využít v medicíně. "Myslím, že jsem člověk na pomezí průmyslu a vědy, pořád na té hraně balancuji a snažím se najít pro aplikace nějaké pozemské využití," tvrdí o sobě. Technologie umožní bezdrátově napájet různé prostředky, například glukometry. Jde tak o praktický přenos znalostí z kosmického výzkumu do běžné praxe.Od teorie k praxi

Student také nedávno s dalšími čtyřmi společníky založil firmu XGLU a jejím prvním výsledkem byl bezbateriový glukometr. "Celkově se ale zaměřujeme na vybírání nejmodernějších technologií a snažíme se pro ně hledat různé aplikace. Máme několik patentových přihlášek, které se týkají jak diabetologie, tak implantabilní techniky," dodal.

Nováka odmalička zajímal vesmír a na základní škole se účastnil astronomických soutěží. V roce 2010 byl finalistou známé Expedice Mars - mezinárodní soutěže pro studenty od 13 do 18 let, kterou spoluorganizuje Česká kosmická kancelář. Nezisková organizace vyhledává v Česku už 13 let mladé talenty se zájmem o kosmonautiku.


7. 11. 2016; href="http://cs.felk.cvut.cz

---">Elektro

Společná výzkumná a vývojová laboratoř ČVUT FEL a Red Hat v Praze

Spolupráci vědců, studentů a předního poskytovatele open-sourceových řešení, společnosti Red Hat, zastřešuje nové výzkumné a vývojové pracoviště Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze. To bylo otevřeno 26. října jako součást katedry počítačů.

Na novém pracovišti si budou moci studenti vyzkoušet prostředí vývojářské společnosti a účastnit se spolupráce na vytváření unikátních počítačových platforem. Akademičtí výzkumníci zde mohou uplatnit výsledky výzkumu v oblasti softwarového inženýrství a snadno ho převést do praxe díky podpoře předního světového poskytovatele řešení založených na open source technologiích, firmě Red Hat.

Vedoucí katedry počítačů prof. Michal Pěchouček ke vzniku nového pracoviště říká: "Pro katedru je životně důležité sledovat světové trendy ve vývoji software. Spolupráce s leadery v tomto oboru nám pomáhá aplikovat náš výzkum a získat okamžitou zpětnou vazbu," a doplňuje: "Na spolupráci se společností Red Had se velmi těším, protože projekty, na kterých budeme pracovat, mohou našim studentům a mladým vědcům pomoci sdílet znalosti a praktické zkušenosti." Slova prof. Pěchoučka doplňuje i Tomáš Černý, koordinátor laboratoře na Fakultě elektrotechnické: "Naše fakulta se dlouhodobě zaměřuje na výchovu špičkových softwarových inženýrů v regionu. Podpora společnosti Red Hat, sdílení znalostí a praktických zkušeností dává studentům všechny předpoklady pro to, aby se stali špičkovými odborníky v oblasti návrhu a vývoje komplexních softwarových řešení a middlewaru. Tímto získáváme nejen přístup k rozsáhlé komunitě open-sourceových projektů a know-how, ale především pevné partnerství s leaderem na trhu, což nám umožní profilovat se jako centrum excelence softwarového inženýrství."

Dny otevřených dveří na ČVUT FEL v Praze Pro studenty se zájmem o elektrotechniku, elektroniku, komunikace

Termín: 25. 11. 2016, 20. 1. 2017 Místo: Technická 2, Praha 6 - Dejvice Program: 8.30 až 9.45 h úvodní slovo, posluchárna T2:D3-209 10.00 až 15.00 h prohlídky pracovišť a laboratoří 13.00 až 14.00 h opakované úvodní slovo, prezentace fakulty a studijních programů, posluchárna T2:D3-209 (pouze pro později příchozí, bez přerušení prohlídek pracovišť a laboratoří) Co uvidíte na prohlídkách laboratoří: audiovizuální techniku a studio, letecké a kosmické systémy, navigační přístroje, halu vysokých napětí, fotovoltaiku, mikroskopii, elektrické stroje, světelný design, virtuální realitu, optické systémy, datové sítě, lékařské aplikace, senzory, zabezpečovací techniku, návrhy integrovaných obvodů atd. http://www.fel.cvut.cz/cz


7. 11. 2016; lidovky.cz

Český student zaujal ve světě vynálezem speciálního glukometru

Dvaadvacetiletý Marek Novák se prosadil jako jeden z pěti studentů z celého světa na mezinárodní vesmírné konferenci v mexické Guadalajaře. Student Českého vysokého učení technického v Praze spojil poznatky z kosmonautiky s výrobou přístrojů pro medicínu. Ve své startupové firmě vyvinul prototyp bezbateriového glukometru, který funguje na principu bezdrátového přenosu energie z mobilního telefonu.

Na konferenci se dostal díky grantovému programu Emerging Space Leaders (ESL) Mezinárodní astronautické federace (IAF). Vybrala jej s dalšími 13 mladými lidmi z celého světa. Konference se v září v Guadalajaře pořádaly dvě - 15. Space Generation Congress (Kongres pro mladé experty v kosmonautice) a 67. Mezinárodní astronautický kongres (IAC).

"Podmínkou nebyla jen profesní znalost. Měli jsme například za úkol udělat patnáctisekundové video, v němž jsme museli zaujmout," řekl Novák ČTK. Na ČVUT studuje obor radiová a optická technika na Fakultě elektrotechnické. Před několikačlennou mezinárodní komisí si musel dávat pozor na každé nadbytečné slovo a zároveň v prezentačním videu zachovat co nejvíce informací. Po prvním kole porota vyřadila většinu zájemců, semifinalisté pak vytvořili další tříminutové video a na jeho základě komise vybrala nakonec pět nejlepších.

Novák měl tak příležitost představit před světovými odborníky svůj nový výzkum, v němž se zabývá bezdrátovým přenosem energie pomocí mikrovln. Tato technologie tvoří základ pro solární elektrárny, které jsou umístěny ve vesmíru. Díky tomu mohou efektivněji fungovat a energie se na Zem posílá formou mikrovln. "Stojím na pomezí průmyslu a vědy"

Pro tuto metodu přenosu energie proto vyvinul novou aplikaci, kterou lze využít v medicíně. "Myslím, že jsem člověk na pomezí průmyslu a vědy, pořád na té hraně balancuji a snažím se najít pro aplikace nějaké pozemské využití," tvrdí o sobě. Technologie umožní bezdrátově napájet různé prostředky, například glukometry. Jde tak o praktický přenos znalostí z kosmického výzkumu do běžné praxe.

Student také nedávno s dalšími čtyřmi společníky založil firmu XGLU a jejím prvním výsledkem byl bezbateriový glukometr. "Celkově se ale zaměřujeme na vybírání nejmodernějších technologií a snažíme se pro ně hledat různé aplikace. Máme několik patentových přihlášek, které se týkají jak diabetologie, tak implantabilní techniky," dodal.

Nováka odmalička zajímal vesmír a na základní škole se účastnil astronomických soutěží. V roce 2010 byl finalistou známé Expedice Mars - mezinárodní soutěže pro studenty od 13 do 18 let, kterou spoluorganizuje Česká kosmická kancelář. Nezisková organizace vyhledává v Česku už 13 let mladé talenty se zájmem o kosmonautiku.


7. 11. 2016; href="http://cs.felk.cvut.cz

---">Elektro

Společná výzkumná a vývojová laboratoř ČVUT FEL a Red Hat v Praze

Spolupráci vědců, studentů a předního poskytovatele open-sourceových řešení, společnosti Red Hat, zastřešuje nové výzkumné a vývojové pracoviště Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze. To bylo otevřeno 26. října jako součást katedry počítačů.

Na novém pracovišti si budou moci studenti vyzkoušet prostředí vývojářské společnosti a účastnit se spolupráce na vytváření unikátních počítačových platforem. Akademičtí výzkumníci zde mohou uplatnit výsledky výzkumu v oblasti softwarového inženýrství a snadno ho převést do praxe díky podpoře předního světového poskytovatele řešení založených na open source technologiích, firmě Red Hat.

Vedoucí katedry počítačů prof. Michal Pěchouček ke vzniku nového pracoviště říká: "Pro katedru je životně důležité sledovat světové trendy ve vývoji software. Spolupráce s leadery v tomto oboru nám pomáhá aplikovat náš výzkum a získat okamžitou zpětnou vazbu," a doplňuje: "Na spolupráci se společností Red Had se velmi těším, protože projekty, na kterých budeme pracovat, mohou našim studentům a mladým vědcům pomoci sdílet znalosti a praktické zkušenosti." Slova prof. Pěchoučka doplňuje i Tomáš Černý, koordinátor laboratoře na Fakultě elektrotechnické: "Naše fakulta se dlouhodobě zaměřuje na výchovu špičkových softwarových inženýrů v regionu. Podpora společnosti Red Hat, sdílení znalostí a praktických zkušeností dává studentům všechny předpoklady pro to, aby se stali špičkovými odborníky v oblasti návrhu a vývoje komplexních softwarových řešení a middlewaru. Tímto získáváme nejen přístup k rozsáhlé komunitě open-sourceových projektů a know-how, ale především pevné partnerství s leaderem na trhu, což nám umožní profilovat se jako centrum excelence softwarového inženýrství."

Dny otevřených dveří na ČVUT FEL v Praze Pro studenty se zájmem o elektrotechniku, elektroniku, komunikace

Termín: 25. 11. 2016, 20. 1. 2017 Místo: Technická 2, Praha 6 - Dejvice Program: 8.30 až 9.45 h úvodní slovo, posluchárna T2:D3-209 10.00 až 15.00 h prohlídky pracovišť a laboratoří 13.00 až 14.00 h opakované úvodní slovo, prezentace fakulty a studijních programů, posluchárna T2:D3-209 (pouze pro později příchozí, bez přerušení prohlídek pracovišť a laboratoří) Co uvidíte na prohlídkách laboratoří: audiovizuální techniku a studio, letecké a kosmické systémy, navigační přístroje, halu vysokých napětí, fotovoltaiku, mikroskopii, elektrické stroje, světelný design, virtuální realitu, optické systémy, datové sítě, lékařské aplikace, senzory, zabezpečovací techniku, návrhy integrovaných obvodů atd. http://www.fel.cvut.cz/cz


6. 11. 2016; ceskenoviny.cz

Student ČVUT zaujal ve světě vynálezem nového glukometru

Praha - Dvaadvacetiletý Marek Novák se prosadil jako jeden z pěti studentů z celého světa na mezinárodní vesmírné konferenci v mexické Guadalajaře. Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze se pokouší spojit poznatky z kosmonautiky s výrobou přístrojů pro medicínu. Ve své startupové firmě vyvinul prototyp bezbateriového glukometru, který funguje na principu bezdrátového přenosu energie z mobilního telefonu. V budoucnu se chce věnovat vesmírné medicíně.

Na konferenci se dostal díky grantovému programu Emerging Space Leaders (ESL) Mezinárodní astronautické federace (IAF). Vybrala jej s dalšími 13 mladými lidmi z celého světa. Konference se v září v Guadalajaře pořádaly dvě - 15. Space Generation Congress (Kongres pro mladé experty v kosmonautice) a 67. Mezinárodní astronautický kongres (IAC).

Měli jsme například za úkol udělat patnáctisekundové video, v němž jsme museli zaujmout," řekl Novák ČTK. Na ČVÚT studuje obor radiová a optická technika. Před několikačlennou mezinárodní komisí si musel dávat pozor na každé nadbytečné slovo a zároveň v prezentačním videu zachovat co nejvíce informací. Po prvním kole porota vyřadila většinu zájemců, semifinalisté pak vytvořili další tříminutové video a na jeho základě komise vybrala nakonec pět nejlepších.

Novák měl tak příležitost představit před světovými odborníky svůj nový výzkum, v němž se zabývá bezdrátovým přenosem energie pomocí mikrovln. Tato technologie tvoří základ pro solární elektrárny, které jsou umístěny ve vesmíru. Díky tomu mohou efektivněji fungovat a energie se na Zem posílá formou mikrovln.

Pro tuto metodu přenosu energie proto vyvinul novou aplikaci, kterou lze využít v medicíně. "Myslím, že jsem člověk na pomezí průmyslu a vědy, pořád na té hraně balancuji a snažím se najít pro aplikace nějaké pozemské využití," tvrdí o sobě. Technologie umožní bezdrátově napájet různé prostředky, například glukometry. Jde tak o praktický přenos znalostí z kosmického výzkumu do běžné praxe.

Student také nedávno s dalšími čtyřmi společníky založil firmu XGLU a jejím prvním výsledkem byl bezbateriový glukometr. "Celkově se ale zaměřujeme na vybírání nejmodernějších technologií a snažíme se pro ně hledat různé aplikace. Máme několik patentových přihlášek, které se týkají jak diabetologie, tak implantabilní techniky," dodal.

Nováka odmalička zajímal vesmír a na základní škole se účastnil astronomických soutěží. V roce 2010 byl finalistou známé Expedice Mars - mezinárodní soutěže pro studenty od 13 do 18 let, kterou spoluorganizuje Česká kosmická kancelář. Nezisková organizace vyhledává v Česku už 13 let mladé talenty se zájmem o kosmonautiku.


6. 11. 2016; denik.cz

Student ČVUT zaujal ve světě vynálezem nového glukometru

Praha - Dvaadvacetiletý Marek Novák se prosadil jako jeden z pěti studentů z celého světa na mezinárodní vesmírné konferenci v mexické Guadalajaře. Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze se pokouší spojit poznatky z kosmonautiky s výrobou přístrojů pro medicínu. Ve své startupové firmě vyvinul prototyp bezbateriového glukometru, který funguje na principu bezdrátového přenosu energie z mobilního telefonu. V budoucnu se chce věnovat vesmírné medicíně.

Na konferenci se dostal díky grantovému programu Emerging Space Leaders (ESL) Mezinárodní astronautické federace (IAF). Vybrala jej s dalšími 13 mladými lidmi z celého světa. Konference se v září v Guadalajaře pořádaly dvě - 15. Space Generation Congress (Kongres pro mladé experty v kosmonautice) a 67. Mezinárodní astronautický kongres (IAC).

Musel hlídat každé nadbytečné slovo

"Podmínkou nebyla jen profesní znalost. Měli jsme například za úkol udělat patnáctisekundové video, v němž jsme museli zaujmout," řekl Novák novinářům. Na ČVÚT studuje obor radiová a optická technika. Před několikačlennou mezinárodní komisí si musel dávat pozor na každé nadbytečné slovo a zároveň v prezentačním videu zachovat co nejvíce informací. Po prvním kole porota vyřadila většinu zájemců, semifinalisté pak vytvořili další tříminutové video a na jeho základě komise vybrala nakonec pět nejlepších.

Výzkum se zabývá bezdrátovým přenosem energie

Novák měl tak příležitost představit před světovými odborníky svůj nový výzkum, v němž se zabývá bezdrátovým přenosem energie pomocí mikrovln. Tato technologie tvoří základ pro solární elektrárny, které jsou umístěny ve vesmíru. Díky tomu mohou efektivněji fungovat a energie se na Zem posílá formou mikrovln.

Pro tuto metodu přenosu energie proto vyvinul novou aplikaci, kterou lze využít v medicíně. "Myslím, že jsem člověk na pomezí průmyslu a vědy, pořád na té hraně balancuji a snažím se najít pro aplikace nějaké pozemské využití," tvrdí o sobě. Technologie umožní bezdrátově napájet různé prostředky, například glukometry. Jde tak o praktický přenos znalostí z kosmického výzkumu do běžné praxe.

Student nedávno založil firmu

Student také nedávno s dalšími čtyřmi společníky založil firmu XGLU a jejím prvním výsledkem byl bezbateriový glukometr. "Celkově se ale zaměřujeme na vybírání nejmodernějších technologií a snažíme se pro ně hledat různé aplikace. Máme několik patentových přihlášek, které se týkají jak diabetologie, tak implantabilní techniky," dodal.

Nováka odmalička zajímal vesmír a na základní škole se účastnil astronomických soutěží. V roce 2010 byl finalistou známé Expedice Mars - mezinárodní soutěže pro studenty od 13 do 18 let, kterou spoluorganizuje Česká kosmická kancelář. Nezisková organizace vyhledává v Česku už 13 let mladé talenty se zájmem o kosmonautiku."


6. 11. 2016; eurozpravy.cz

Student ČVUT zaujal svět vynálezem glukometru

Praha - Dvaadvacetiletý Marek Novák se prosadil jako jeden z pěti studentů z celého světa na mezinárodní vesmírné konferenci v mexické Guadalajaře.

Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze se pokouší spojit poznatky z kosmonautiky s výrobou přístrojů pro medicínu. Ve své startupové firmě vyvinul prototyp bezbateriového glukometru, který funguje na principu bezdrátového přenosu energie z mobilního telefonu. V budoucnu se chce věnovat vesmírné medicíně.

Na konferenci se dostal díky grantovému programu Emerging Space Leaders (ESL) Mezinárodní astronautické federace (IAF). Vybrala jej s dalšími 13 mladými lidmi z celého světa. Konference se v září v Guadalajaře pořádaly dvě - 15. Space Generation Congress (Kongres pro mladé experty v kosmonautice) a 67. Mezinárodní astronautický kongres (IAC).

"Podmínkou nebyla jen profesní znalost. Měli jsme například za úkol udělat patnáctisekundové video, v němž jsme museli zaujmout," řekl Novák ČTK. Na ČVÚT studuje obor radiová a optická technika. Před několikačlennou mezinárodní komisí si musel dávat pozor na každé nadbytečné slovo a zároveň v prezentačním videu zachovat co nejvíce informací. Po prvním kole porota vyřadila většinu zájemců, semifinalisté pak vytvořili další tříminutové video a na jeho základě komise vybrala nakonec pět nejlepších.

Novák měl tak příležitost představit před světovými odborníky svůj nový výzkum, v němž se zabývá bezdrátovým přenosem energie pomocí mikrovln. Tato technologie tvoří základ pro solární elektrárny, které jsou umístěny ve vesmíru. Díky tomu mohou efektivněji fungovat a energie se na Zem posílá formou mikrovln.

Pro tuto metodu přenosu energie proto vyvinul novou aplikaci, kterou lze využít v medicíně. "Myslím, že jsem člověk na pomezí průmyslu a vědy, pořád na té hraně balancuji a snažím se najít pro aplikace nějaké pozemské využití," tvrdí o sobě. Technologie umožní bezdrátově napájet různé prostředky, například glukometry. Jde tak o praktický přenos znalostí z kosmického výzkumu do běžné praxe.


6. 11. 2016; globe24.cz

Student ČVUT se prosadil ve světě vynálezem glukometru

Praha - Dvaadvacetiletý Marek Novák se prosadil jako jeden z pěti studentů z celého světa na mezinárodní vesmírné konferenci v mexické Guadalajaře.

Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze se pokouší spojit poznatky z kosmonautiky s výrobou přístrojů pro medicínu. Ve své startupové firmě vyvinul prototyp bezbateriového glukometru, který funguje na principu bezdrátového přenosu energie z mobilního telefonu. V budoucnu se chce věnovat vesmírné medicíně.

Na konferenci se dostal díky grantovému programu Emerging Space Leaders (ESL) Mezinárodní astronautické federace (IAF). Vybrala jej s dalšími 13 mladými lidmi z celého světa. Konference se v září v Guadalajaře pořádaly dvě - 15. Space Generation Congress (Kongres pro mladé experty v kosmonautice) a 67. Mezinárodní astronautický kongres (IAC).

"Podmínkou nebyla jen profesní znalost. Měli jsme například za úkol udělat patnáctisekundové video, v němž jsme museli zaujmout," řekl Novák ČTK. Na ČVÚT studuje obor radiová a optická technika. Před několikačlennou mezinárodní komisí si musel dávat pozor na každé nadbytečné slovo a zároveň v prezentačním videu zachovat co nejvíce informací. Po prvním kole porota vyřadila většinu zájemců, semifinalisté pak vytvořili další tříminutové video a na jeho základě komise vybrala nakonec pět nejlepších.

Novák měl tak příležitost představit před světovými odborníky svůj nový výzkum, v němž se zabývá bezdrátovým přenosem energie pomocí mikrovln. Tato technologie tvoří základ pro solární elektrárny, které jsou umístěny ve vesmíru. Díky tomu mohou efektivněji fungovat a energie se na Zem posílá formou mikrovln.

Pro tuto metodu přenosu energie proto vyvinul novou aplikaci, kterou lze využít v medicíně. "Myslím, že jsem člověk na pomezí průmyslu a vědy, pořád na té hraně balancuji a snažím se najít pro aplikace nějaké pozemské využití," tvrdí o sobě. Technologie umožní bezdrátově napájet různé prostředky, například glukometry. Jde tak o praktický přenos znalostí z kosmického výzkumu do běžné praxe.


6. 11. 2016; novinky.cz

Student ČVUT vynálezem bezbateriového glukometru zaujal svět

Dvaadvacetiletý Marek Novák se prosadil jako jeden z pěti studentů z celého světa na mezinárodní vesmírné konferenci v mexické Guadalajaře. Student Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se snaží spojit poznatky z kosmonautiky s výrobou přístrojů pro medicínu. Ve své startupové firmě vyvinul prototyp bezbateriového glukometru, funguje na principu bezdrátového přenosu energie z mobilního telefonu a diabetikům má usnadnit měření hladiny glykémie.

Na konferenci se student, který se v budoucnu chce věnovat vesmírné medicíně, dostal díky grantovému programu Emerging Space Leaders (ESL) Mezinárodní astronautické federace (IAF). Vybrala jej s dalšími 13 mladými lidmi z celého světa.

Konference se v září v Guadalajaře pořádaly dvě - 15. Space Generation Congress (Kongres pro mladé experty v kosmonautice) a 67. Mezinárodní astronautický kongres (IAC). Uspěl zde i jiný student ČVUT, Jan Lukačevič s měřením atmosférického tlaku. [celá zpráva]

Myslím, že jsem člověk na pomezí průmyslu a vědy.student ČVUT Marek Novák

Zaujmout komisi

"Podmínkou nebyla jen profesní znalost. Měli jsme například za úkol udělat patnáctisekundové video, v němž jsme museli zaujmout," podotkl Novák. Na ČVUTstuduje obor radiová a optická technika.

Před několikačlennou mezinárodní komisí si musel dávat pozor na každé nadbytečné slovo a zároveň v prezentačním videu zachovat co nejvíce informací. Po prvním kole porota vyřadila většinu zájemců, semifinalisté pak vytvořili další tříminutové video a na jeho základě komise vybrala nakonec pět nejlepších.

Najít pro aplikace pozemské využití

Novák měl tak příležitost představit před světovými odborníky svůj nový výzkum, v němž se zabývá bezdrátovým přenosem energie pomocí mikrovln. Tato technologie tvoří základ pro solární elektrárny, které jsou umístěny ve vesmíru. Díky tomu mohou efektivněji fungovat a energie se na Zem posílá formou mikrovln.

Pro tuto metodu přenosu energie proto vyvinul novou aplikaci, kterou lze využít v medicíně. "Myslím, že jsem člověk na pomezí průmyslu a vědy, pořád na té hraně balancuji a snažím se najít pro aplikace nějaké pozemské využití,” tvrdí o sobě.

Technologie umožní bezdrátově napájet různé prostředky, například glukometry. Jde tak o praktický přenos znalostí z kosmického výzkumu do běžné praxe.

Několik patentových přihlášek

Student také nedávno s dalšími čtyřmi společníky založil firmu X.GLU a jejím prvním výsledkem byl bezbateriový glukometr.

"Celkově se ale zaměřujeme na vybírání nejmodernějších technologií a snažíme se pro ně hledat různé aplikace. Máme několik patentových přihlášek, které se týkají jak diabetologie, tak implantabilní techniky,” dodal.

Nováka odmalička zajímal vesmír a na základní škole se účastnil astronomických soutěží. V roce 2010 byl finalistou známé Expedice Mars - mezinárodní soutěže pro studenty od 13 do 18 let, kterou spoluorganizuje Česká kosmická kancelář. Nezisková organizace vyhledává v Česku už 13 let mladé talenty se zájmem o kosmonautiku.


6. 11. 2016; prazsky.denik.cz

Student ČVUT zaujal ve světě vynálezem nového glukometru

Praha - Dvaadvacetiletý Marek Novák se prosadil jako jeden z pěti studentů z celého světa na mezinárodní vesmírné konferenci v mexické Guadalajaře. Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze se pokouší spojit poznatky z kosmonautiky s výrobou přístrojů pro medicínu. Ve své startupové firmě vyvinul prototyp bezbateriového glukometru, který funguje na principu bezdrátového přenosu energie z mobilního telefonu. V budoucnu se chce věnovat vesmírné medicíně.

"Na konferenci se dostal díky grantovému programu Emerging Space Leaders (ESL) Mezinárodní astronautické federace (IAF). Vybrala jej s dalšími 13 mladými lidmi z celého světa. Konference se v září v Guadalajaře pořádaly dvě - 15. Space Generation Congress (Kongres pro mladé experty v kosmonautice) a 67. Mezinárodní astronautický kongres (IAC).

Musel hlídat každé nadbytečné slovo

"Podmínkou nebyla jen profesní znalost. Měli jsme například za úkol udělat patnáctisekundové video, v němž jsme museli zaujmout," řekl Novák novinářům. Na ČVÚT studuje obor radiová a optická technika. Před několikačlennou mezinárodní komisí si musel dávat pozor na každé nadbytečné slovo a zároveň v prezentačním videu zachovat co nejvíce informací. Po prvním kole porota vyřadila většinu zájemců, semifinalisté pak vytvořili další tříminutové video a na jeho základě komise vybrala nakonec pět nejlepších.

Výzkum se zabývá bezdrátovým přenosem energie

Novák měl tak příležitost představit před světovými odborníky svůj nový výzkum, v němž se zabývá bezdrátovým přenosem energie pomocí mikrovln. Tato technologie tvoří základ pro solární elektrárny, které jsou umístěny ve vesmíru. Díky tomu mohou efektivněji fungovat a energie se na Zem posílá formou mikrovln.

Pro tuto metodu přenosu energie proto vyvinul novou aplikaci, kterou lze využít v medicíně. "Myslím, že jsem člověk na pomezí průmyslu a vědy, pořád na té hraně balancuji a snažím se najít pro aplikace nějaké pozemské využití," tvrdí o sobě. Technologie umožní bezdrátově napájet různé prostředky, například glukometry. Jde tak o praktický přenos znalostí z kosmického výzkumu do běžné praxe.

Student nedávno založil firmu

Student také nedávno s dalšími čtyřmi společníky založil firmu XGLU a jejím prvním výsledkem byl bezbateriový glukometr. "Celkově se ale zaměřujeme na vybírání nejmodernějších technologií a snažíme se pro ně hledat různé aplikace. Máme několik patentových přihlášek, které se týkají jak diabetologie, tak implantabilní techniky," dodal.

Nováka odmalička zajímal vesmír a na základní škole se účastnil astronomických soutěží. V roce 2010 byl finalistou známé Expedice Mars - mezinárodní soutěže pro studenty od 13 do 18 let, kterou spoluorganizuje Česká kosmická kancelář. Nezisková organizace vyhledává v Česku už 13 let mladé talenty se zájmem o kosmonautiku.


6. 11. 2016; seznam.cz

ČVUT chce předběhnout automobilky, vymýšlí nový systém dopravy

Automobilky se zbavily nejslabšího článku, řidiče. Nyní je potřeba přijít na to, jak budou auta po silnicích jezdit hromadně.

Moderní auta jsou čím dál inteligentnější a samostatnější, což by mělo vést nejen k menšímu počtu nehod, ale i k tomu, aby se z původně sci-fi konceptu auta bez řidiče stala v blízké budoucnosti úplná samozřejmost.

O samořídící auta se zajímá i profesor Michael Šebek z Katedry řídicí techniky Elektrotechnické fakulty ČVUT, s představivostí jde ale mnohem dál. Auto bez řidiče je podle něj už ryze průmyslové téma, inženýrům z automobilek se splnil sen - zbavili stroj nejslabšího článku, řidiče. "My ale musíme být o deset až dvacet let dopředu, abychom pak těm firmám nabídli něco, čím se ony ještě nezabývají - a to je kolona aut, tzn. ne jedno, ale několik aut bez řidiče jedoucích za sebou - můžete si to představit třeba jako vlak, který jede po dálnici," popisuje projekt katedry.

Princip kolony je podle Šebkových slov ještě v zárodku, jisté ale podle něj je, že čím blíže k sobě auta pojedou, tím bezpečnější taková kolona bude. Kolem projektu je stále mnoho nevyjasněných věcí, času má ale Šebek a jeho spolupracovníci stále dost - automobilky totiž projekt začne zajímat zhruba za deset až dvacet let.

Výhodou by podle Šebka bylo i rapidní zvýšení průchodnosti dálnic. "Pokud by se podařilo uřídit automaticky kolonu o deseti autech, tak se průchodnost dálnice třeba z Prahy do Brna zvýší asi třikrát, čtyřikrát," vypočítává Šebek. Pokud by kolona aut mohla mít dvacet až třicet aut, zvýšila by se podle něj průchodnost až desetkrát. "Představte si, že by desetkrát více aut za den projelo mezi Prahou a Brnem. A bezpečněji."

V předešlých letech představily modely samořídících aut například Google, Tesla i Audi, automobilka BMW slíbila začátek prodeje plně samostatného auta do roku 2021. Robotická auta jsou z hlediska bezpečnosti pod drobnohledem, první tragédií ve spojitosti se samořídícím strojem byla letošní smrtelná nehoda čtyřicetiletého Američana, jenž "řídil" na autopilot Tesla Model S.


6. 11. 2016; web4trader.cz

Student ČVUT se prosadil jako jeden z pěti studentů z celého světa na mezinárodní vesmírné konferenci

Dvaadvacetiletý Marek Novák se prosadil jako jeden z pěti studentů z celého světa na mezinárodní vesmírné konferenci v mexické Guadalajaře.

tudent Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze se pokouší spojit poznatky z kosmonautiky s výrobou přístrojů pro medicínu. Ve své startupové firmě vyvinul prototyp bezbateriového glukometru, který funguje na principu bezdrátového přenosu energie z mobilního telefonu. V budoucnu se chce věnovat vesmírné medicíně.

Na konferenci se dostal díky grantovému programu Emerging Space Leaders (ESL) Mezinárodní astronautické federace (IAF). Vybrala jej s dalšími 13 mladými lidmi z celého světa. Konference se v září v Guadalajaře pořádaly dvě - 15. Space Generation Congress (Kongres pro mladé experty v kosmonautice) a 67. Mezinárodní astronautický kongres (IAC).

"Podmínkou nebyla jen profesní znalost. Měli jsme například za úkol udělat patnáctisekundové video, v němž jsme museli zaujmout," řekl Novák ČTK. Na ČVÚT studuje obor radiová a optická technika. Před několikačlennou mezinárodní komisí si musel dávat pozor na každé nadbytečné slovo a zároveň v prezentačním videu zachovat co nejvíce informací. Po prvním kole porota vyřadila většinu zájemců, semifinalisté pak vytvořili další tříminutové video a na jeho základě komise vybrala nakonec pět nejlepších.

Novák měl tak příležitost představit před světovými odborníky svůj nový výzkum, v němž se zabývá bezdrátovým přenosem energie pomocí mikrovln. Tato technologie tvoří základ pro solární elektrárny, které jsou umístěny ve vesmíru. Díky tomu mohou efektivněji fungovat a energie se na Zem posílá formou mikrovln.

Pro tuto metodu přenosu energie proto vyvinul novou aplikaci, kterou lze využít v medicíně. "Myslím, že jsem člověk na pomezí průmyslu a vědy, pořád na té hraně balancuji a snažím se najít pro aplikace nějaké pozemské využití," tvrdí o sobě. Technologie umožní bezdrátově napájet různé prostředky, například glukometry. Jde tak o praktický přenos znalostí z kosmického výzkumu do běžné praxe.

Student také nedávno s dalšími čtyřmi společníky založil firmu XGLU a jejím prvním výsledkem byl bezbateriový glukometr. "Celkově se ale zaměřujeme na vybírání nejmodernějších technologií a snažíme se pro ně hledat různé aplikace. Máme několik patentových přihlášek, které se týkají jak diabetologie, tak implantabilní techniky," dodal.

Nováka odmalička zajímal vesmír a na základní škole se účastnil astronomických soutěží. V roce 2010 byl finalistou známé Expedice Mars - mezinárodní soutěže pro studenty od 13 do 18 let, kterou spoluorganizuje Česká kosmická kancelář. Nezisková organizace vyhledává v Česku už 13 let mladé talenty se zájmem o kosmonautiku.


5. 11. 2016; seznam.cz

Robot umí zastat práci soudců, ve Štrasburku zvažují jeho pomoc

Vědci vybudovali umělou inteligenci, která předpověděla rozsudky soudců Evropského soudu pro lidská práva.

Vědci vybudovali umělou inteligenci, která dokáže zhodnotit soudní důkazy i z etické stránky a řekne, jak by měl být případ vyřešen.

Robot se zatím při testování shodl se skutečnými rozsudky soudců Evropského soudu pro lidská práva v osmdesáti procentech. V budoucnosti tak možná bude pomáhat v rozhodování části případů.

Algoritmus, na jehož základě robot rozhoduje, vychází z 584 případů týkajících se mučení a ponižujícího zacházení. Počítač umí s využitím těchto informací vytvořit svoje vlastní řešení a evropští nejvýše postavení soudci jej podpořili.

Umělá inteligenceRoboti s lidskou tváří ovládli konferenci. Mluví, kreslí a rozumí mimice

"Možná že už dnes by to šlo použít jako pomoc soudcům," připouští v rozhovoru pro Seznam profesor Michael Šebek z Katedry řídicí techniky Českého vysokého učení technického. Autoři počítačového soudce říkají, že samostatně zatím rozhodovat nebude. Ale mohl by být používán jako pomocník.

Vedoucí projektu Nikolaos Aletrase z University College v Londýně deníku The Independent řekl: "Nechceme, aby umělá inteligence nahradila soudce nebo právníky, ale myslíme si, že by roboti byli užiteční při rychlém odhalování vzorců v případech s jasnými výsledky." Připomíná tak, že robot vyvozuje závěry právě podle toho, jak soudci v minulosti přistupovali k podobným případům. Právě díky těmto opakujícím se vzorcům se robot může snadno rozhodnout.

S doktorem Aletrasem souhlasí i jeho kolega Vasileios Lampos a dodává: "Předchozí studie předvídaly výsledky založené na povaze trestného činu nebo na postavení soudce, takže toto je poprvé, co byly rozsudky předpovídány pomocí analýzy textu připraveného soudem.”


4. 11. 2016; Tech magazín

Na ČVUT vzniklo centrum pro výzkum umělé inteligence

Vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze založili výzkumné centrum Artificial Intelligence Center (AI Center). Jeho hlavním posláním bude základní i aplikovaný výzkum v oblasti umělé inteligence, průmyslové spolupráce a transferu technologií umělé inteligence.

Středisko, které navazuje na činnost Centra agentních technologií při katedře počítačů, je financováno z amerických vládních agentur, projektů agentury GAČR, evropských výzkumných projektů, ale i od průmyslových partnerů, jako jsou např. CISCO Systems, Google, Foxconn nebo Procter & Gamble. Tým celkem 35 vědců a doktorandů se v nově založeném centru zabývá problematikou teorie her, multiagentními simulacemi, inteligentním plánováním, strojovým učením, aplikacemi umělé inteligence ve výpočetní robotice a dronech, inteligentními dopravními systémy budoucnosti nebo kybernetickou bezpečností a ochranou kritických infrastruktur. Pro každou z uvedených oblastí byla vytvořena zvláštní výzkumná skupina. Jak uvádějí webové stránky nově vytvořeného výzkumného centra, pracují v něm výzkumníci na více než desítce výzkumných a vývojových projektů, které se zabývají fundamentálními teoretickými otázkami a vývojem unikátních algoritmů svého druhu zaměřených na tuto oblast a rovněž implementací špičkových praktických systémů umělé inteligence. Zakladatel AI Centra a vedoucí katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Michal Pěchouček ke vzniku centra říká: "Chceme navázat na technologické úspěchy Centra agentních technologií, které je známé jednou z nejrozsáhlejších výzkumných spoluprací s americkými obranými složkami ve střední Evropě, ale i efektivním partnerstvím s průmyslem a zakládáním úspěšných startupových společností. Výzkumně se však pracoviště za poslední léta výrazně rozrostlo a jeho význam zdaleka přesahuje multiagentní systémy. Synergie dílčích témat umělé inteligence zároveň dává odborníkům možnost stavět rozsáhlé systémy a řešit komplexní problémy." *


4. 11. 2016; zpravy.rozhlas.cz

Internet v autě: snadnější parkování nebo cesta bez kolon

Internet nejen v mobilu, ale v AUTOmobilu! Díky internetovému připojení, které se stává standardním vybavením, není vzdálená doba, kdy si i do aut budeme stahovat aplikace. Automobilky prostřednictvím mobilního připojení ve vozidlech chtějí zákazníkům poskytovat služby, které jim zjednoduší cestování. Díky nim se řidiči například mohou vyhnout kolonám nebo snadněji zaparkovat.

„Kromě té hustoty provozu je například možné i spárovat telefon. Můžete online spravovat e-maily přes infotainment ve vozidle,“ říká Jan Hrubý z Pražské mototechny. „Vozidlo vám slouží jako prohlížeč. Večer si můžete doma na počítači naplánovat trasu, tu si přes internet odešlete do auta a ráno tam máte mapu nahranou.“

Internet v autě funguje díky zabudované SIM kartě, podobně jako tomu je v mobilním telefonu. Potvrzuje to Vítězslav Pelc z Auto Škoda. „Data jdou už jenom přímo z této SIM karty, nebo si naopak můžete prostřednictvím chytrého telefonu vytvořit hotspot, který se spáruje s mobilním systémem v autě.“

Díky online připojení získá auto navíc mnoho bezpečnostních funkcí, jedna z nich je například lokalizace vozidla v případě krádeže. „Pokud by vám ukradli vůz, tak jde ve spolupráci s policií ten vůz lokalizovat a dokonce znemožnit jeho pohyb. Třeba aby auto nemohlo nastartovat,“ doplňuje Martin Hejral z Opelu.

Už teď vývojáři nabízejí nejrůznější aplikace pro mobilní telefony, které mají řidičům usnadnit cestování. Ve chvíli, kdy bude mobilní připojení součástí vozidla, se dá čekat, že budou vznikat programy přímo pro automobily. Ty by mohly mít podle Zdeňka Hanzálka z ČVUT v Praze řadu užitečných funkcí. „Ty nebudou posílat jenom jednoduché informace typu, kde se nachází automobil, ale můžou třeba posílat obrázek toho, co se děje kolem automobilu,“ tvrdí Hanzálek a upozorňuje na nedostatečnou ochranu proti napadení virem. Podle něho může šikovný hacker na dálku změnit třeba jízdní vlastnosti motoru.


3. 11. 2016; novinky.cz

Čeští studenti slaví mezinárodní úspěchy v kosmonautice

Čeští studenti se v posledních měsících prosadili v mezinárodní konkurenci na několika světových soutěžích o kosmonautice. Přesto by jich podle České kosmické kanceláře (CSO) mohlo být mnohem více. Obor se ale těžko prosazuje ve vzdělávacím systému i ve školních osnovách fyziky. Technicky a přírodovědně vzdělaní studenti stále chybějí, uvedl na čtvrteční tiskové konferenci Jaroslav Urbář z CSO.

Většina úspěšných studentů se ve svých začátcích účastnila i známé Expedice Mars - mezinárodní soutěže pro studenty od 13 do 18 let.

Důležitost pozorování Země družicemi

"Kosmonautika je v českém vzdělávacím systému stále na poslední pozici, je potřeba posílit její možnosti,” řekl Urbář. Pozorování Země družicemi a družicovými aplikacemi je přitom pro moderní společnost důležité, využívá se například při změnách vegetace, u sesuvů půdy i při monitorování počasí.

O výrazný úspěch se na konci září postarala dvojice studentů z ČVUT - Marek Novák a Jan Lukačevič. Účastnili se výpravy CSO v mexické Guadalajaře, kde se konal 15. Space Generation Congress (Kongres pro mladé experty v kosmonautice) a 67. Mezinárodní astronautický kongres (IAC).

Jak vydržet extrémní podmínky ve stratosféře

Lukačevič zde prezentoval práci na projektu Predator. Zaměřuje se na měření atmosférického tlaku, aby zařízení vydrželo extrémní podmínky v zemské stratosféře.

Obdržel i výjimečné mezinárodní ocenění Britské meziplanetární společnosti za nejlepší technický příspěvek (British Interplanetary Society Award for Best Technical Paper). V rámci programu Rexus/Bexus Evropské kosmické agentury (ESA) se pak uskutečnilo vypuštění experimentu pomocí stratosférického balónu až do výšky přes 30 kilometrů.

Bezdrátový přenos energie

Novák se konference účastnil díky grantovému programu Emerging Space Leaders (ESL) vyhlášenému Mezinárodní astronautickou federací (IAF). Ta jej vybrala spolu s dalšími 13 mladými lidmi z celého světa. Na kongresu měl možnost před světovými odborníky představit svůj výzkum, který se zabývá bezdrátovým přenosem energie pomocí mikrovln.

Na IAC zavítaly i české studentky z Univerzity Karlovy, mj. Lucie Davidová s psychologickým výzkumem chování kosmonautů a Julie Nováková s popularizací vědy. Obě vyhrály cestu v rámci grantového programu ESA. Nováková vyučuje na Přírodovědecké fakultě astrobiologii, zabývá se vznikem a evolucí života na Zemi. Davidová studuje psychologii a byla zapojena v několika mezinárodních vesmírných projektech.

Česká kosmická kancelář jako nezisková organizace už 16 let rozvíjí kosmonautiku v ČR. Spoluorganizuje například celoevropskou studentskou vědeckou soutěž Odysseus. Právě letos v červenci český tým z Gymnázia Jaroslava Seiferta a Špitálská v Praze postoupil do celoevropského finále v belgickém Evropském kosmonautickém centru ESC. Zaujal zpracováním starých archivních snímků NASA.


3. 11. 2016; zprávy.rozhlas.cz

Jako David s Goliášem? Velké korporace spolupracují s malými startupy

Chybami se člověk učí a u startupových projektů to platí dvojnásob. Jejich úmrtnost je totiž 80 až 90 procent. Jednou z možných cest je proto spolupráce malých startupů s velkými korporacemi. Co z toho pro obě stravy plyne? Právě o tomto novém fenoménu moderního byznysu je další vydání magazínu Trendy.

„Je vidět že doba dozrála, a že velké korporace začínají vnímat startup jako samostatnou jednotku a jako někoho skrze koho mohou inovovat,“ říká Ondřej Hoza, šéfredaktor webu Tyinternety. Podle něj je jedním z největších trendů poslední doby sbližování na první pohled zcela odlišných entit, jako je malý startup a korporátní firma. Jako hlavní výhodu pro velké společnosti vidí v rychlosti, se kterou mohou startupy přinést konkrétní inovací nebo produkt. „Maximálně do horizontu 14 dnů jsou schopni najít řešení a rozvinout ho, najít na to finance a podepsat všechny smlouvy, což je v korporátu nemyslitelná věc. Kladem pro startupy je podpora velké společnosti a přístup k obrovskému množství dat, se kterými mohou dále pracovat.“

Rizikový podnik?

Ne všechny společnosti nebo investoři se ale do spolupráce se startupy čile pouští. Je totiž fakt, že startupy jsou velmi rizikovou investicí. Podle požadavků investorů by tak měly být už ideálně fungující firmou s obratem kolem 2 milionů korun měsíčně. Na ty je podle Stanislava Richtera z VŠE, který řídí tamní Business Accelerator, peněz dost. „Pro startupy, které mají ověřený produkt a mají zákazníky, je peněz na trhu dostatek. Ale investicí pro startupy, které jsou v nižší fázi životním cyklu, tzn. investice do nápadu nebo do konceptu, tak těch je tady nedostatek. Dřív se investovalo víc, došlo ale k mírnému vystřízlivění kvůli ne vždy úspěšným startupům.“

Pod hlavičkou korporátu

Jednou z možností jak získat reference a tím pádem zájem investora, je právě externí spolupráce s velkou firmou, nejčastěji na vývoji nějaké inovační služby nebo výrobě neotřelého softwarového programu. Jedním z těch, kteří svůj někdejší startup nyní úspěšně provozují pod hlavičkou velké korporace, je i vedoucí Katedry počítačů a centra umělé inteligence pražské ČVUT Michal Pěchouček. „Velké společnosti čím dál víc pokukují po startupech, protože vědí, že je to jeden ze způsobů jak inovovat a přežít nějakou technologickou změnu. Trendem je, že se velké korporace poučily z minulosti a vědí, že ne všechno jsou schopni změnit zevnitř a právě k tomu potřebují startupy.“


1. 11. 2016; Technický týdeník

Revoluční bezbateriový glukometr nabijete z mobilu a kdykoliv zobrazí hodnoty cukru

Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze Marek Novák se během studia zabýval vývojem unikátního bezbateriového glukometru. Ten má podobu kreditní karty a nabíjí se pomocí kontaktu s mobilním telefonem. Zařízení vzniklo jako start-upový projekt X. GLU a představilo se na konferenci Pioneers 2016 ve Vídni.

Glukometr X. GLU je díky absenci baterií bezúdržbový. Jeho nabíjení probíhá pomocí kontaktu s chytrým telefonem. Do něj se také ukládají naměřené hodnoty hladiny cukru v krvi diabetika. Napájení přístroje X. GLU a komunikace s chytrým telefonem zajišťuje technologie NFC. Ta zároveň podporuje zabezpečení přenosu dat z glukometru do smartphonu.

Další výhodou zařízení X. GLU je vedle jeho praktické velikosti také kontinuální sběr dat a jejich ukládání do cloudu. Díky tomu může mít pacient i lékař nepřetržitý přístup ke sledovaným údajům.

Autor revolučního glukometru X. GLU Marek Novák o svém start-upu říká: "Projekty zabývajícími se medicínskými aplikacemi se zabývám už od střední školy. Nyní mě velice zaujala problematika celosvětové pandemie diabetu, jehož definitivní vyléčení zatím není možné. Proto jsem vyvinul zařízení, které diabetikům usnadní měření glykemie. Diabetik u sebe obvykle má smartphone a vedle toho pouzdro s glukometrem. Vizí X. GLU je pouzdro zcela vyřadit a nabídnout kompletní řešení ve formátu pouzdra na smartphone," a dodává: "Na Fakultě elektrotechnické ČVUT jsem se potkal se zakladatelem eClubu ČVUT Janem Šedivým. Ten mě zkontaktoval s Veronikou Peterkovou z TechSquare, se kterou mi pomohli zformovat společnost X. GLU po formální a obchodní stránce, aby mohla začít fungovat."

O přístroj již projevily zájem farmaceutické společnosti. Jeho uvedení na trh je plánováno v horizontu dvou let. Oproti běžným zařízením tohoto typu má X. GLU poloviční náklady na výrobu.


1. 11. 2016; technickytydenik.cz

Fakulta elektrotechnická a Red Hat otevřely společnou výzkumnou a vývojovou laboratoř

Spolupráci vědců, studentů a předního poskytovatele open-sourceových řešení, společnosti Red Hat, zastřešuje nové výzkumné a vývojové pracoviště Fakulty elektrotechnické ČVUT.

To bylo slavnostně otevřeno 26. října jako součást katedry počítačů.Na novém pracovišti si budou moci studenti vyzkoušet prostředí vývojářské společnosti a účastnit se spolupráce na vytváření unikátních počítačových platforem. Akademičtí výzkumníci zde mohou uplatnit výsledky výzkumu v oblasti softwarového inženýrství a snadno ho převést do praxe díky podpoře předního světového poskytovatele řešení založených na open source technologiích, firmě Red Hat.

Katedra počítačů a společnost Red Hat otevřením nové společné laboratoře prohlubují dlouhodobou úspěšnou spolupráci, v jejímž rámci také nedávno požádaly o dotaci z programu Epsilon Technologické agentury České republiky.


23. 11. 2014; itpoint.cz

Doručování pomocí dronů je možné - ověřeno v praktickém testu

Za 3 minuty letového času byla doručena zásilka dronem z distribučního centra Mall.cz v Jirnech do 1,7 km vzdálené obce Zeleneč. Při započtení času na přípravu startu dron doručil zboží k zákazníkovi do 5 minut.

První otestování doručení zásilky pomocí dronu proběhlo 22. 11. 2016 v 11:00 hod. K testu byl použit čtyřvrtulový dron Matrice 100 od společnosti DJI výrazně upravený pro potřeby testu. Jednalo se například o instalaci zařízení pro nesení boxu se zbožím, které současně umožňuje na dálku box odpojit, a tedy realizovat doručení.

"Díky úspěšnému testu jsme lépe připraveni na diskuzi ohledně možných legislativních změn. Vydařený test vnímáme také jako povzbuzení k práci na dalších inovacích a službách ve všech oblastech, které se dotýkají našich zákazníků," říká Jakub Havrlant, CEO Mall Group.

Dron použitý při testu je připraven i na zcela automatizovaný provoz, nicméně ten je limitován platnou legislativou, nad jejíchž úpravou se teprve začalo diskutovat.

"Doručování zásilek pomocí dronů je zařazeno do kategorie provozu bezpilotních prostředků v nízkých letových hladinách a jde o velmi komplexní problematiku. To, že se firmy pouštějí do testování automatizovaného doručování je velmi vítanou aktivitou, protože nám přinese cenné informace o provozních nárocích dronů i přímé zkušenosti z reálného provozu," říká Ing. Milan Rollo, Ph.D., který je výzkumným pracovníkem v Centru umělé inteligence na Katedře počítačů, FEL, ČVUT v Praze a specializuje se na problematiku bezpilotních technologií.

Marek Tajbl ze společnosti Drone Services, která s Mall.cz spolupracovala na realizaci testu, odhaduje vývoj změny legislativy na pět let: "Jsem přesvědčen, že otázkou je pouze, kdy přesně ke změně dojde. Nicméně přehnaný optimismus není na místě a časový rámec bych si troufl odhadnout na dobu pěti let. Připravovaná jednotná evropská legislativa změnu zatím neuvažuje, ale je třeba si uvědomit, že tlak na regulátory provozu, jimiž jsou příslušné úřady civilního letectví, se bude stupňovat. K výraznému posunu v této věci dojde při splnění dvou zásadních podmínek. První je identifikace dronů ve společném letovém prostoru a druhou podmínkou bude certifikace těchto zařízení z hlediska kvality a bezpečnosti provozu."

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk