ČVUT - Fakulta elektrotechnická

28. 6. 2018; Reflex.cz

Perpetuum mobile

Prezentace vynálezu a sběr dat ukázaly, že perpetuum mobile se v České republice prodává, že za jeho prodej mohli výrobci stržit milióny korun a že firma, co ho vyrábí, dostává peníze z evropských fondů. A dále: že perpetuum servisuje a na stranickém webu propaguje člen silné parlamentní strany. A taky se dozvíte, co zkoumali na zlínské a brněnské vysokéškole a za co tu udělili bakalářské tituly.

Perpetuum mobile zlínské firmy NAMI-Tech prodávají pod názvem DALYN. Viděli jsme ho na vlastní oči.

"Energii nelze získat z ničeho. Jednu formu energie lze pouze transformovat na jinou," konstatuje doc. Ing. Lukáš Jelínek, Ph.D., z katedry elektromagnetického pole fakulty elektrotechnické ČVUT.

Normální byznys!

DALYN je inzerován na webu NAMI-Tech s.r.o. Jednateli společnosti jsou Ing. Miroslav Odložilík a Martin Zrůna. Společnost má pět společníků a základní kapitál 5 100 000?Kč. "DALYN je zařízení, které efektivněji přeměňuje elektrickou energii v teplo pomocí oscilace bifilární cívky. Výsledky jsou potvrzeny nezávislými auto¬ritami, jako TÜV-SÜD, TECTRA a také společností ČEZ. DALYN disponuje certifikátem o EMC. Úspora nákladů na spotřebu elektrické energie určené k ohřevu 25-40 procent."

No a pak koukám a vidím rovnici E(in) <> E(out), tedy fyzikální definici perpetua mobile. Říká, že když vypijete čtyři piva, tak jich vymočíte šest.

Dole na webu DALYN je navíc bannerek Evropského fondu pro regionální rozvoj. "Naše společnost realizuje projekt s názvem Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - NAMI-Tech s.r.o., který je financován ze zdrojů Evropské unie. Požadujeme mezinárodní ochranu nových technických řešení," píše se tu. S tím, že firma skutečně dostala 445 000?Kč z evropských fondů.

Princip fungování DALYN, jenž vyrábí energii z ničeho, za kolik ho prodávají a kolik jich už prodali, mi ve Zlíně neřeknou. Pak se ale stane zázrak a jsem pozván na prezentaci výrobku k pražskému servisnímu technikovi DALYN.

Prezentace na dvorečku

U pana Kadlečka na dvorku jeho domu v Braníku jsme byli tři. Fyzik a zároveň specialista na malé elektrické zdroje (náš expert, který nechce být jmenován), fotograf Zbyněk a já. Pan Kadleček je servisním technikem přístroje a montuje jej novým klientům. Říká, že DALYN se prodalo kolem tisícovky, cena se pohybuje kolem dvaceti tisíc korun. Pak začne prohlídka prezentačního DALYN, stál na dvorku. V podstatě škatule, v ní měřič průtoku a spotřeby elektrické energie a pojistky. A vývod. Slouží jen k prezentačním účelům, jinak se DALYN zastrkuje do normální zásuvky. Ten, který pan Kadleček předváděl, je na 380 voltů.

DALYN je tedy umělohmotná krabice se zásuvkami - dovnitř i ven - a spoustou elektrosoučástek uvnitř. Fyzik ožil a začal s panem Kadlečkem mluvit jazykem svého kmene. Ohm. Ampér. Frekvence. Oscilace. Debata skončila a náš specialista posmutněl. Posledním prvkem demonstračního systému pak byl fukar teplého vzduchu - trubka s ventilátorem -, který hnal přes sedm silných topných spirál vzduch. Měřičem energie, již systém vydá, pak měl být teploměr kousíček od spirál. A fyzik ještě více posmutněl. Takový systém není totiž schopen měřit energii na vstupu a výstupu. To znamená, že vstupem byla při naší demonstraci DALYN elektroměrem měřená elektrická energie. Výstup - tedy veškerou tepelnou energii, kterou systém vyzáří - neměřilo nic. Informace z teploměru byla pouze informací o teplotě tepelné spirály.

Hrajeme si na vědu

Pak začal experiment. Nejdříve se systém zapojil rovnou do zásuvky bez DALYN. Po dvaceti minutách se teplota na teploměru ustálila na sedmdesáti stupních. Spirály dosáhly teploty, kdy mohly vyzářit množství energie, jež do nich vtékala. Po vypnutí systém vychladl. Poté nám pan Kadleček vysvětlil, že DALYN nesníží spotřebu energie, ale ohřeje teploměr na vyšší teplotu. Pak odpojil tři z těch sedmi topných spirál ve fukaru, zapojil fukar přes DALYN a koukal, co to s námi udělá.

Jenomže když chceme zjistit, jak nový prvek ovlivňuje systém, tak změříme, jak systém funguje, pak dosadíme nový prvek, znovu změříme a porovnáme hodnoty bez prvku a s ním. Pokud ovšem dosadíme nové prvky dva, tak nevíme, který z nových prvků změnu způsobil. A pan Kadleček odmítl náš návrh, že vypneme ty tři spirály a naměříme teplotu těch čtyř zbylých zapnutých bez DALYN a poté s DALYN.

Začal pokus. DALYN zapojen. Vtékalo stejné množství elektrické energie jako v prvním pokusu. Hřály čtyři (místo sedmi) spirál. A teplota teploměru - tedy spirál - vystoupala na pětasedmdesát stupňů, to jest na vyšší teplotu než bez DALYN. Pan Kadleček hrdě ukázal na teploměr, jako že je účinek DALYN prokázaný. Jenže fyzik se dlouho díval do země a vypadal velmi smutně. "Příčina zvýšení teploty teploměru je odpojení těch tří spirál. Tentýž příkon jde jen do čtyř spirál a stejný výkon de facto prochází menším průřezem. Proto je ve spirálách vyšší proudová hustota a ty dráty se nažhaví víc," vysvětlil poté. Aby spirály stihly vyzářit stejnou energii jako v prvním případě, musí se zahřát víc, protože je jich míň. Pro našeho specialistu tím bylo potvrzeno, že DALYN je jednoduše podvod.

DALYN funguje, vytváří peníze z ničeho

Pan Kadleček říká, že se prodalo asi tisíc přístrojů a on sám za něj dal dvacet tisíc. Takže DALYN jako perpetuum mobile funguje. Vygeneroval totiž z ničeho finanční energii asi dvaceti miliónů korun. Jenže! Na jednom e-shopu najdete v nabídce (i když už není dostupný) další zázrak: "Eltrick určený pro snižování spotřeby elektrické energie v rozmezí 15 až 40 procent." Tedy úplně totéž co DALYN, jen v trochu jiné krabici. A hned v celé škále modelů! Například: IQC B/H 20 Individual pro rodinné domy, penzióny a provozy s ohřevem vody a topením do 20 kW. Cena 60 990?Kč.

Obchodní rejstřík: ELTRICK s.r.o. Zapsáno 22. října 2013. Vymazáno 25. února 2014. Ve stejný den byla společnost zapsána jako NAMI-Tech s.r.o. To znamená, že firma už perpetuum mobile prodává od roku 2013. Pak se na celém internetu začalo psát, že je to podvod. Firma se přejmenovala, přejmenovali také svůj produkt, dali ho do trošku jiné krabice a jelo se dál. Když se prodalo DALYN tisíc - kolik se asi prodalo eltronů?

Perpetuum na akademické půdě

Vysoké učení technické v Brně, fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, bakalářská práce "Magnetický motor". Ing. Ondřej Aubrecht. Práce mapuje magnetický motor. Závěrem bakalářské práce je konstatování, že stroj nefunguje. Pan bakalář práci úspěšně obhájil. Jediný zdroj hovořící o existenci magnetických motorů, který dohledám, je server AC24. Ten ovšem zařadil tým Kremlin Watch mezi nejnebezpečnější nástroje proruské propagandy v ČR. Samotný výsledek brněnského výzkumu ale není v žádném rozporu s vědeckými poznatky, magnetický motor skutečně nefunguje.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, fakulta aplikované informatiky, bakalářská práce "Novodobé trendy v elektronice". Jiří Kasáček. Práce mapuje magnetický a Bediniho motor. Jediný zdroj k Bediniho motoru jsem nalezl na serveru allatra-science.org. Ve studii, jež je tu zveřejněna, se píše: "Podle informací PRAPŮVODNÍ FYZIKY ALLATRA se volná energie získává působením určité síly na septonové pole." Septoni jsou kněží z Her o trůny.

Citace práce pana bakaláře Kasáčka: "Bakalářská práce se zabývá problematikou novodobějších trendů v elektronice, o níž nenajdeme téměř žádné informace v literatuře dostupné veřejnosti... Cílem práce byla aplikace daného tématu na zkoumaných zařízeních. Pro přiblížení dané problematiky je nutno si představit jistou myšlenku, že jediné, co pohání vaše spotřebiče, vytápění, osvětlení a ohřev vody, je někde ve sklepě skrytý generátor, který je poháněn pouze permanentními magnety. Pravda, nešlo by o takzvané perpetuum mobile, jak ho známe. Magnety mají totiž ještě jednu vlastnost, jež není v běžném povědomí, a to že časem ztrácí svoji magnetickou sílu, když proti sobě působí opačné magnetické póly. Avšak výhody, které by magnetický motor bezesporu poskytoval, převyšují onu zanedbatelnou překážku v podobě opotřebení magnetů, jež by se musely jednou za pár let vyměnit." Pan bakalář práci klasifikovanou B obhájil a dostal za ni akademický titul.

Na ty motory se musím zeptat. "Společným jmenovatelem všech existujících variant je, že nefungují tak, jak by si jejich konstruktéři přáli. Prostě nefungují vůbec." Hovoří Ing. Václav Černohorský, bývalý člen předsednictva Sisyfos, nyní člen fyzikální sekce klubu a komise pro udělování Bludných balvanů. "Je to perpetuální ukázka vědecko-inženýrského odpadu," dodává docent Jelínek.

Přestávám rozumět realitě, takže se pro přiblížení běžnému člověku zeptám: Bylo by u vás možné zkoumat existenci hejkala? "Kdyby někdo pojímal hejkala jako nějakou metafyzickou záležitost a chtěl by dokázat její existenci, už samotné zadání práce by u nás bylo absurdní. Na to nejsou naše vědecké postupy určeny. Snad někde na ¬teologii? I když PTF - pohanskou teologickou fakultu - také nemáme," sdělil mi doc. RNDr. Ivan Čepička, Ph.D., vedoucí katedry zoologie přírodovědecké fakulty UK. Ulevilo se mi.

Co, proboha, s tím?

A pak jsem všechny, jichž by se to mohlo týkat, s výsledky svého zkoumání nových technologií seznámil a položil jim příslušné otázky. Začaly chodit odpovědi.

Mgr. Miroslav Odložilík, MBA, který DALYN nabízí: Proč nefungoval při experimentu? "Protože jsem u prezentace nebyl, nedokážu identifikovat, na co se ptáte. Obecně mohu říci, že metody testů použitých přístrojů se snažíme konzultovat s odborníky jak z praxe, tak i z vysokých škol. Testy provádíme jak sami, tak je necháváme provádět nezávislými organizacemi. Vše pak necháváme posoudit nezávislé autority."

Česká obchodní inspekce. Na můj dotaz neodpověděl mluvčí, ale rovnou Mgr. Karel Havlíček, ředitel České obchodní inspekce pro Zlín, pod kterého NAMI-tech spadá. DALYN zatím nešetřili, nevěděli o něm. "Nyní v každém případě neprodleně nařídím zahájit v této věci výkon dozoru v souladu s pravomocemi České obchodní inspekce."

Eurodotace. Mluvčí ministerstva práce a obchodu Mgr. František Kotrba mi napsal, že NAMI-tech zatím žádné peníze přímo na DALYN nedostala, ale má o ně zažádáno v dalších žádostech o dotace. O žádostech se jedná. Peníze zatím dostala "na ochranu práv průmyslového vlastnictví - NAMI-tech s.r.o.". Dotaci dostala proto, že "byla splněna všechna binární kritéria dle podmínek konkrétní výzvy a projekt získal víc než šedesát bodů".

Pošlu ministerstvu dotazy, zda peníze šly na ochranu práv průmyslového vlastnictví technologie DALYN, tedy na co konkrétně peníze Zlínští dostali, a zda někdo zkontroloval, co s nimi udělali. Odpověď nepřišla.

VUT Brno. Prof. Dr. Ing. Zbyněk Raida vedl práci dokazující, že magnetický motor nefunguje. Považuje práci za legitimní a magnetický motor nepovažoval za perpetuum. Na dotaz po zdroji informace, zda magnetický motor existuje, odpověděl: Pak mi profesor poslal odkazy na zdroje, a byly na Perendevův magnetický motor.Tento motor skutečně dohledatelný je. V globální wikipedické encyklopedii pavěd. Jeho vynálezce Mike Brady takový stroj začal prodávat. Platilo se předem. Když nikomu z kupců žádný přístroj po zaplacení nepřišel, konal se v Mnichově soud a autor vynálezu vyfasoval v září 2010 pět let a devět měsíců. Dokázal prodat přístroj, který nemůže existovat, dokonce bez toho, že by měl nějakou krabici s dráty, třiceti šesti lidem. A měl rozjednaných dalších devatenáct kupců.

UTB Zlín. Prof. Ing. Petr Sáha, CSc., rektor UTB, odpoví: "Student v rámci předložené práce došel jednoznačně k závěru, že magnetický motor a ani Bediniho motor nejsou schopny trvalého otáčení a časem se zastaví. Navržené téma bylo řádně projednáno a schváleno Radou studijních programů v roce 2011 a předložená bakalářská práce byla obhájena v červnu 2012 před komisí pro státní závěrečné zkoušky, tvořenou akademickými pracovníky z jiných vysokých škol. Podobnou problematikou se zabývají v rámci kvalifikačních prací i jiné vysokoškolské instituce (míněno výše zmíněné Brno - pozn. aut.), nejen v České republice, ale i v zahraničí. Údajná citace z bakalářské práce je konglomerát několika ze souvislostí vytržených výroků, jež takto slepené zcela zkreslují původní myšlenky autora. Jak magnetický, tak Bediniho motor jsou skutečná funkční technická řešení, ale nemají vlastnosti perpetua mobile. Student v rámci předložené práce došel jednoznačně k závěru, že magnetický motor a ani Bediniho motor nejsou schopny trvalého otáčení a časem se zastaví. Jak magnetický, tak Bedeniho motor jsou skutečná funkční technická řešení, ale nemají vlastnosti perpetua mobile."

Akademická obec. Oficiální hlavou české akademické obce jsou dva konkrétní lidé. Předsedkyně Akademie věd prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., a předseda České konference rektorů prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA. Oběma jsem poslal dotaz: Existuje nějaké systémové opatření, jež by zabránilo podobným jevům ve vysokoškolském vzdělávání, nebo se prostě změnila realita a důležité bude, kterou konkrétní školu člověk studoval, přičemž akademický titul sám o sobě už nebude znamenat vůbec nic?

Profesor Zima: "Mám za to, že se v obou případech jedná o témata bakalářských prací, jež by neměla být na vysoké školedbající o svou pověst zadávána. Kdyby se jednalo o kritickou analýzu problému a vysvětlení, proč daný typ motoru fungovat nemůže, mohla by mít taková práce jistý smysl; podle toho, co se mi o těchto pracích podařilo najít, se nicméně zdá, že to není tento případ. Akademičtí pracovníci mají - zcela správně - velkou svobodu v ukládání témat studentských závěrečných prací, a proto nelze chybným nebo zmateným zadáním zcela zabránit. O to důležitější je role oponentů a odborných komisí, které práce posuzují (v této souvislosti je třeba upozornit, že v případě práce z VUT oponent práci k obhajobě nedoporučil), stejně jako vedoucích kateder a ústavů i kontrolní činnost děkanů jednotlivých ¬fakult.

Obecnější závěr je pak tento," pokračuje Tomáš Zima, "v situaci, kdy nějakou formu terciárního studia absolvuje více než polovina populačního ročníku, bude podle mě stále obtížnější udržet u všech těchto studentů - jak pokud jde o jejich znalosti, tak o kvalitu jejich závěrečných prací - potřebnou vysokou úroveň. O to důležitější bude v budoucnu sledovat, na jaké univerzitě, na jaké fakultě, a dokonce i u jakého školitele konkrétní člověk vystudoval. Samotný titul o absolvování bakalářského studia na kterékoli vysoké škole bude mít podle mě sám o sobě stále menší vypovídací hodnotu."

Profesorka Zažímalová: "Ve všem souhlasím s panem rektorem. Zásadní chyba samozřejmě není ve studentech, ale v tom, že vůbec na vysoké škole u nás existuje školitel, který takovou práci zadá, a že škola nemá zavedené interní mechanismy, jak takové ,úlety‘ korigovat. A to ještě před začátkem plnění úkolů takové práce studentem. Sama jsem členkou oborové rady jednoho programu doktorského studia na PřF UK a pochybná témata nebo témata vypsaná ne zcela vědecky erudovanými vědeckými pracovníky tam nemohou být ani oficiálně vypsána. A nevidím v tom konflikt s akademickou svobodou, naopak je to otázka odpovědného přístupu a udržení vysoké kvality studia. A pokud jde o kvalitu studia - tak za pozornost bohužel stojí i pozoruhodně krátký a z velké části vágní oponentní posudek na jednu z prací."

Pirátská strana

Technik DALYN pan Kadleček je členem Krajského sdružení pirátů v Praze a na stranickém serveru o sobě píše: "Jsem realista s kritickým příklonem ke konspirativním teoriím. Od dětství tvrdím, že je naprosto vyloučené, abychom byli jediná planeta v celém vesmíru obývaná inteligentními bytostmi. Jsem podezřívavý k mainstreamu v jakémkoli oboru lidské činnosti. Jsem mírný příznivec HHO (vodíkových generátorů; pozn. aut.) a ostatních alternativních zdrojů energie."

V diskusi na stranickém serveru pak dělá DALYN reklamu. Co na to Ivan Bartoš, předseda pirátů? Ví o perpeťáckých aktivitách pana Kadlečka?

"Jsem nesmírně rád, že jste objevil kouzlo transparentního veřejného diskusního pirátského fóra. Nevím, co jsou perpeťácké aktivity, a nesleduji soukromé životy přes 700 pirátských členů," odpovídá Ivan Bartoš.

Používáte DALYN v kancelářích vašeho poslaneckého klubu?

"Ne."

Kolik procent členů a sympa¬tizantů pirátské strany věří na per¬petuum mobile, chemtrails a hejkala?

"Nevím, patrně nikdo. Ze zjevného důvodu nebudeme dělat členskou anketu."

Vlastně je to paradoxní. Jeden pirát montuje lidem zařízení šetřící údajně elektrickou energii, druhý pirát propálí při těžbě kryptoměny majlant za elektriku, a DALYN nemá...

Perlička nakonec

Je to jako loupání shnilé cibule. Pod každou vrstvou se objeví ještě víc shnilá další vrstva. Respektovaný server E15.cz 23. ledna 2015 (tedy nikoli na apríla) zveřejnil v rubrice Průmysl a energetika zprávu, že slovenské družstvo NFD koupilo za 600 000 eur práva na využití generátoru elektřiny na bázi magnetů pro využití v automobilovém průmyslu. Cituji: "Generátor na výrobu elektrické energie, který pohání sám sebe."

Nešlo o satiru. "Už to chodí?" ptám se o tři roky později pana Martina Cigánka, předsedy slovenského družstva NFD. "Současné výsledky jsou velmi zajímavé a laboratorní testy nám potvrdily naše úspěchy. Odhadem za šest měsíců bychom mohli být schopni možná už odprezentovat jednu aplikaci využití naší vlastní techno¬logie."

P. S.: Po odevzdání článku jsem požádal o týden zdravotního volna.

27. 6. 2018; TV Barrandov

Alarm na ČVUT

René Hnilička, moderátor

Celý zkouškový den dnes studentům Českého vysokého učení technického zmařila anonymní výhružka. Ve všech budovách školy v pražských Dejvicích někdo nahlásil bombu.

Eva Borská, moderátorka

Policisté a hasiči museli evakuovat téměř 10 000 lidí. Pyrotechnici prohledávali celý areál několik hodin.

Adam Novotný, redaktor

Místo příprav na státnice dnes studenti Českého vysokého učení technického v pražských Dejvicích čekali, jestli jim nevybuchne škola. Anonym totiž ráno nahlásil bombu a to ve všech objektech školy naráz. Zaměstnanci a studenti museli opustit nejen celý areál ČVUT, ale i protější Vysoké školy chemickotechnologické. Odejít museli na nedaleké Vítězné náměstí. Jedním z důvodu nahlášení bomby mohl být strach některého ze studentů z právě probíhajícího zkouškového a státnicového období.

Oldřich Starý, proděkan, fakulta elektrotechnická, ČVUT

Ti, co se chystali na ty státnice, tak teď to bude posunuto přesunuto, tak to si myslím, že je velmi velmi nepříjemné pro ty studenty.

Adam Novotný, redaktor

Nálož anonym nahlásil z počítače.

Oldřich Starý, proděkan, fakulta elektrotechnická, ČVUT

Ta zpráva přišla e-mailem na policii České Republiky a od té doby začla tahleta akce.

Adam Novotný, redaktor

Letos to není poprvé, co se vysoká škola v Praze stala terčem anonymních výhrůžek. V dubnu a následně i v květnu museli policisté evakuovat také několik budov Vysoké školy ekonomické, kde stejně jako v tomto případě nahlásil anonym bombu prostřednictvím elektronické pošty. Pro televizi Barrandov, Adam Novotný.

27. 6. 2018; Elektro

Robosoutěž ČVUT poprvé v historii vyhrál dívčí tým

Letos měla všechna soutěžní robotická vozítka za úkol zcela autonomně projet trasu barevného bludiště od startu až do cíle. Poloha barevných polí se přitom v průběhu finále měnila. Navíc si roboty musely s sebou vézt kostičky lego a umístit je po jedné na každém druhém zeleném poli. V konkurenci 97 týmů, které do finále nakonec dorazily, zvítězily dva: - tým Vrakoslav ve složení Jan Doležil, Adam Hendrych a Jakub Šinták z Masarykova klasického gymnázia v Říčanech, - dívčí tým Gbváci ve složení Alena Gorčíková, Vu Hoang Anh a Elisabet Truhlářová z Gymnázia a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky v Břeclavi.

Robosoutěž vyvrcholí v prosinci, kdy se utkají středoškoláci s univerzitními týmy.

26. 6. 2018; tydenvlk.cz

Maker Faire Prague, první český veletrh kutilství 21. století

A zřejmě také nikoliv poslední. Další osud akce totiž organizátoři podmínili zájmem o pilotní ročník a uplynulý víkend potvrdil, že vymysli, vyrob a poděl se nás prostě baví. Je spíš s podivem, že do Česka akce tohoto typu dorazila tak pozdě, ve světě jsou totiž Maker Faire naprosto běžné.

První český Prague Maker Faire uspořádal tým nadšenců z maker komunity. Organizátorem akce je spolek Maker Faire Prague, z. s., přičemž držitelem licence a programovým garantem prvního ročníku byl zapsaný spolek Žádná věda, který v Česku už od roku 2012 realizuje veřejné experimenty na pomezí vědy, umění a zábavy (viz. naše obrazová reportáž z Experimentu náhoda, který probíhal i v Liberci). Festival si vzal pod patronát PRUSA Research, akademickými partnery byli ČVUT a Studia Nových Médií FF UK. Festival zprodukovala komunikační agentura Taktiq. Veletrhu se kromě makerů jednotlivců a vizionářských firem účastnilo i několik škol a zařízení pracujících tvůrčím způsobem s mládeží. Mnohé tyto instituce vystavovaly velmi zajímavé exponáty a nabízely ukázkové workshopy. V naší obrazové reportáži ale není možné ukázat všechno, a tak jsem vybral spíš perličky a zajímavosti.

Jaká témata na Maker Faire Prague převládala, napověděla již kinetická světelná socha anděla, vítající návštěvníky hned u tramvajového ostrůvku. PET(s)sculpt navrhl architekt Dominik Císař. Je celý vyrobený participativním 3D tiskem ze 390 dílů. Dílo vyrobilo 29 tiskařů na dvanácti tiskárnách, které během 2 783 tiskových hodin spotřebovaly 50 kg recyklovaného PET materiálu.

26. 6. 2018; genusplus.cz

Maker Faire Prague, první český veletrh kutilství 21. století

26. 6. 2018; otechnice.cz

První ročník Maker Faire festivalu zaznamenal velký divácký zájem

První ročník festivalu novodobých kutilů a otevřených dílem Maker Faire Prague má za sebou úspěšný první ročník, který doprovázel velký divácký zájem. Původní cíl 5 000 návštěvníků se podařilo organizátorům téměř dvojnásobně překročit. Konečná čísla návštěvnosti udávají, že nakonec akci navštívilo 10 500 lidí z řad návštěvníků i samotných vystavovatelů. K vyšší návštěvnosti přispělo i horší počasí.

„Měli jsme obavy, jak festival dopadne, jelikož se jednalo o první podobnou akci u nás a lidé moc nevěděli, co od ní čekat. Zájem vystavovatelů a návštěvníků a jejich pozitivní reakce nás ale ohromily. Dělají se u nás úžasné věci, jsou za nimi skvělí lidé a když se sejdou na jednom místě, je to prostě svátek lidské tvořivosti. První ročník nás přesvědčil, že je u nás velký potenciál a moc se těšíme, co přinese další ročník,“ říká Jiří Zemánek, programový ředitel festivalu.

Festival ukázal sílu tvůrčího ducha a představil moderní tvoření z různých úhlů. Vystavované byly menší projekty v rámci nichž se mohli návštěvníci podívat na skleněné parní stroje, hologram vytvořený pomocí krabiček od CD nebo si vyrobit vlastní sklenici ze staré lahve, i velké výstavní stánky největšího výrobce 3D tiskáren Prusa LAB, Fakulty Elektrotechnické ČVUT nebo dětská laboratoř pro popularizaci chemie společnosti BASF.

Největším exponátem výstavy bylo obrovské vzduchové dělo napínané gumo od bungee jumpingu, které dokázalo porazit na několik desítek metrů zeď z krabic. Toto dělo, vytvořené skupinou Laborky.cz při Gymnáziu Slaný, také vyhrálo cenu sympatie, ve které mohli hlasovat všichni akreditovaní novináři.

25. 6. 2018; helloworld.cz

O víkendu proběhl první Maker Faire Prague

Maker Faire Prague 2018 představil o víkendu světový trend: makeři, kutilové 21. století, zaplnili se svými atrakcemi, přednáškami a workshopy Průmyslový palác Výstaviště.

Maker Faire je největší světová přehlídka kreativity, inovací a důmyslnosti pro celou rodinu, která se na popud společnosti Make Media koná od roku 2006 v mnoha městech na světě. Festival Prague Maker Faire 2018, první akce tohoto druhu v České republice, se bude konat 23. a 24. června 2018 v Průmyslovém paláci na Výstavišti v Praze pod záštitou primátorky hl. m. Prahy Adriany Krnáčové a starosty Prahy 7 Jana Čižinského. Držitelem licence a programovým garantem festivalu je zapsaný spolek Žádná věda, který v Česku už od roku 2012 realizuje veřejné experimenty na pomezí vědy, umění a zábavy. Festival vzniká pod patronátem PRUSA Research, světovým výrobcem 3D tiskáren, ve spolupráci s akademickými partnery ČVUT, Studii Nových Médií FF UK. Festival zajišťuje agentura Taktiq Communications.

Kdo zavítal o víkendu s rodinou a dětmi na pražské Výstaviště, nepřestával se divit, co vše lze vymyslet, vyrobit, naprogramovat, spájet nebo vytisknout. Festival Maker Faire vyzdvihl naši bohatou tradici kutění a bastlířství a spojil ji s novým trendem tzv. hnutí makerů, celosvětovou renesancí individuálního vyrábění a tvořivosti s použitím nových trendů a technologií.

Novinářská cena pro obří vzduchový kanón

Festival Maker Faire Prague 2018 nabídl 180 tvůrčích projektů, 20 workshopů a 50 vystoupení či přednášek.Návštěvníci mohli například obdivovat skleněné parní stroje a elektronické šperky, prohlédnout si největší velkoformátovou fotografii Prahy, navštívit digitální 3D planetárium, zahrát si piškvorky proti „umělému mozku“ ze zavařovacích sklenic, provádět pokusy s potravinami v dětské chemické laboratoři a mnoho dalšího.

Každý projekt na festivalu byl unikátní a neopakovatelný, a z principu tedy nelze označit „nejlepšího makera“. Novináři, kteří se na akci akreditovali, ale mohli v anketě hlasovat v ceně o nejsympatičtější instalaci. Cenu vyhrála skupina Laborky.cz při Gymnáziu Slaný se svým obřím vzduchovým dělem. Několikametrový kanón se stal jednou z největších atrakcí, když s jeho pomocí návštěvníci po celé dva dny stříleli dýmové kroužky do zdi z papírových krabic.

Kutilové a makeři v Česku nevymřeli

Vysoké účasti určitě pomohlo nepříliš pěkné počasí, celkový počet 10 500 návštěvníků ale ukazuje, že o kreativní a tvořivé projekty pro celou rodinu je v Česku pořád zájem.

„Měli jsme obavy, jak festival dopadne, jelikož se jednalo o první podobnou akci u nás a lidé moc nevěděli, co od ní čekat. Zájem vystavovatelů a návštěvníků a jejich pozitivní reakce nás ale ohromili. Dělají se u nás úžasné věci, jsou za nimi skvělí lidé a když se sejdou na jednom místě, je to prostě svátek lidské tvořivosti. První ročník nás přesvědčil, že je u nás velký potenciál a moc se těšíme, co přinese další ročník,“ řekl Jiří Zemánek, programový ředitel festivalu.

Festival Maker Faire Prague 2018 vznikl s podporou PRUSA Research, světového výrobce 3D tiskáren, a všichni nekomerční makeři na něm mohou vystavovat zdarma. Makery podpořili i další partneři (BASF, Fujitsu, T-Mobile, Condrad, Horbach, Verbatim a další), a to jak svými vlastními projekty, tak cenami a dalšími aktivitami.

Další informace najdete na webových stránkách festivalu Prague Maker Faire nebo na sociálních sítích Facebooku, Twitteru či Instagramu.

25. 6. 2018; Týden

Lidé vs. roboti: válka o práci začíná

Rostoucí tuzemský průmysl naráží na hranice svých možností. České hospodářství se v celosvětovém srovnání drží na třicátém místě, k vyšším příčkám mají pomoci čtvrtá průmyslová revoluce a reforma vzdělávání. V sázce jsou statisíce pracovních míst. Mají se lidé bát robotů?

Českému průmyslu se nebývale daří, podobně jako celé ekonomice. V obou případech v podstatě navzdory "pomoci" státu, který nestíhá plnit své sliby a ještě se k tomu připravovat na budoucnost. Za posledních sedm let se výkon průmyslu zvýšil o více než třetinu. Jsme osmou nejlepší zemí z evropské sedmadvacítky. V jejím případě se růst výroby držel na dvanácti procentech.

Domácí firmy přitom těží především z růstu produktivity práce, protože za stejnou dobu se počet odpracovaných hodin zvýšil jen o 4,3 procenta. Za stejný čas se toho prostě stihne více. Díky tomu v oboru rostou i mzdy, čemuž pomáhá také rekordně nízká nezaměstnanost.

Tím ale výčet dobrých zpráv končí. Průmysl totiž pomalu, ale jistě naráží na hranice svých možností. A začíná rovněž přicházet o výhody, které měl oproti konkurenci z okolních zemí. Předně jde o kvalifi kovanou, a přitom levnou pracovní sílu, dále třeba o solidní dostupnost Česka s kvalitní infrastrukturou. V té už nás předhánějí i Poláci.

"Například v přehledech dopravní infrastruktury jsme na 74. místě na světě. Chybí nám i základní dálniční síť, která by zajistila napojení na okolní země. Měla být hotová v roce 2010, podle nynějších odhadů se to povede tak do roku 2050," uvedl jeden z příkladů Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Tato instituce mimochodem minulý týden oslavila sto let od svého vzniku.

Průmysl má na budoucnost české ekonomiky zásadní vliv, protože se na tuzemském hrubém domácím produktu podílí přibližně třetinou. Hanák připomněl, že v dobách první republiky patřila naše ekonomika i díky průmyslu k deseti nejvýkonnějším hospodářstvím světa. Dnes podle žebříčku Doing Business 2018 uzavírá třetí desítku. Podle Hanáka je sice šance, že se Česko dostane mezi prvních dvacet, nesmí si ale nechat utéct příležitosti spojené s takzvaným průmyslem 4.0. Tedy s nástupem robotizace a digitalizace výroby a využitím umělé inteligence.

Mizející pracovní místa

Čtvrtá průmyslová revoluce se stává strašákem především v řadách zaměstnanců, u kterých rostou obavy, že je na jejich pozicích nahradí roboti. I studie Úřadu vlády ČR pod názvem Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU odhaduje, že do roku 2029 z tuzemského pracovního trhu zmizí kolem 700 tisíc míst. To je bezmála tolik, jako by o místo přišli všichni z Brna, Ostravy a Mladé Boleslavi dohromady. Jenže na druhé straně i podle konzervativního vládního odhadu vznikne 300 tisíc nových pracovních míst. Dlouhodobé odhady Českého statistického úřadu navíc předpokládají, že se v roce 2029 bude kvůli demografickému vývoji o práci ucházet o 400 tisíc lidí méně. Z pohledu statistik se tedy situace co do schopnosti pracovního trhu dosahovat rovnováhy prakticky nezmění.

Podle odborníků nejde o to, že by roboti lidem brali místa, spíše jim uvolní ruce k tomu, aby se věnovali něčemu jinému. Nahradí především rutinní, ovšem leckdy dobře placenou práci, v níž zároveň dochází k vysoké chybovosti. Hodit se budou pro zpracování dat například ve státní správě nebo v monotónní výrobě. Vlastně jde o proces, kterým hospodářství prochází permanentně. V Česku ještě v roce 1993 pracovalo v průmyslu 1,4 milionu lidí, dnes jich tam najdeme o 200 tisíc méně. Přičteme-li k tomu úbytek pracovních míst v zemědělství, dostaneme se na 400 tisíc lidí. Ti se přesunuli jinam, převážně do služeb a vzdělávání.

"Lidé mohou dělat lepší práci než datovou analytiku nebo šroubování," shrnuje situaci lakonicky Michal Pěchouček, vedoucí Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické ČVUT. "Je ale třeba v lidech podporovat snahu učit se celý život a podporovat rekvalifikaci, která bude v budoucnu potřeba, protože ani nevíme, kam se práce za pár desítek let posune," dodává.

Čtvrtá příležitost

Konkrétním příkladem digitalizace ve výrobě je využití speciálních čidel, která pomohou s předstihem předpovědět možnou poruchu strojů a odvrátit nákladné odstávky. Taková čidla vyrábí i česká firma Neuron Soundware, jež je dodavatelem pro Airbus či energetickou firmu E. ON. Využívají se i takzvaná digitální dvojčata vyvíjených výrobků. Umožňují jejich modelování a testování v digitálním prostředí, ještě než se vyrobí prototyp. Někdy i s využitím 3D tisku.

Takové postupy se vedle automobilek a strojírenských firem objevují i v tradičnějších oborech, jako je klenotnictví. "Ušetříme tak desítky hodin lidské práce a zhruba pětinu drahocenného materiálu, který tak můžeme využít pro výrobu šperků. Zpočátku se 3D tisk podílel zhruba na desetině nových modelů, dnes už je to ale polovina," říká Alojz Ryšavý, majitel ALO diamonds. Ušetřený čas podle něho mohou klenotníci věnovat finální práci.

Jak ukázal loňský průzkum poradenské společnosti EY, průmysl 4.0 považuje za příležitost i většina podniků. Společnosti si ho spojují se zvýšením produktivity práce (51 procent), její efektivity (47 procent) nebo se zajištěním datových podkladů pro řízení výroby (40 procent). Každá třetí firma pak hodlá v průběhu tří let do potřebných technologií investovat desetinu svých investičních prostředků.

Vysoká škola života

Aby v Česku proběhla čtvrtá průmyslová revoluce úspěšně, musí stát zabrat ve více oblastech. "Především v těch, kde dosud trestuhodně selhával. V nabídce vzdělání pro jedenadvacáté století, v rozvoji dopravní a technické infrastruktury a v digitalizaci státní správy a samosprávy, která uvolní desetitisíce lidí z administrativy do produktivní ekonomiky, a v rozsáhlé deregulaci práce a podnikání," tvrdí ekonom Pavel Kysilka, jenž se s vlastní společností 6D Academy věnuje pomoci firmám se čtvrtou průmyslovou revolucí (viz Zaměstnanec má mít schopnosti dítěte). Zvlášť školství podle průmyslníků neodpovídá 21. století. S tím souhlasí někdejší ministryně školství a nyní šéfka Národního vzdělávacího fondu Miroslava Kopicová, podle níž školství aktuálně

chybí zhruba třicet miliard korun. Pouhé nasypání peněz by ovšem jen zafixovalo dnešní nefunkční systém.

"V mateřských a základních školách se musíme zaměřit na rozvoj osobnosti - otevřenost, tvořivost, vlastní cestu. Na středních školách je třeba zkvalitnit všeobecný základ. Zároveň s tím musíme provést skutečnou reformu vysokých škol," míní Kopicová.

Ministerstvo školství změny na všech stupních vzdělávání avizuje, mluvčí resortu Jarmila Balážová již dříve uvedla, že půjde například o revizi rámcových vzdělávacích plánů pro předškolní, základní i střední vzdělávání a podporu učitelů v rozvoji digitálních kompetencí. Praxe ale podle účastníků konference Budoucnost průmyslu, pořádané Svazem průmyslu a dopravy ČR, dosud výraznější změny neukazuje, zatím se o nich jen mluví.

Podle odborníků je třeba zapomenout na systém, kdy člověk vystuduje školy a pak se jen věnuje svému zaměstnání. Je nutné se zaměřit na celoživotní vzdělávání. To musejí podporovat i firmy samotné, kterým už dnes ostatně leckdy nezbývá než si vychovávat vlastní odborníky. Příklady některých firem pak ukazují, že dosažené vzdělání by v budoucnu mohlo mít méně výrazný vliv při shánění pracovního místa. "Tři moji nejlepší vývojáři ani nemají vysokou školu. Důležité je jejich nadšení pro technologie a z hlediska vzdělání by mohl jednou klidně stačit nějaký certifikát o schopnostech v určitých činnostech," uvedl Josef Průša, šéf společnosti Prusa Research, která vyrábí 3D tiskárny a její obrat se pohybuje okolo jedné miliardy korun.

---

Proměny pracovního trhu

Počet zaměstnanců podle sektorů národního hospodářství v ČR (v tisících)

Zaměstnanec má mít schopnosti dítěte

"Kreativita, hravost, zvídavost, spolupráce. Vlastnosti, které mají děti přirozeně, potřebuje i byznys jedenadvacátého století," říká PAVEL KYSILKA (59), ekonom, někdejší viceguvernér České národní banky a šéf České spořitelny, zakladatel společnosti 6D Academy, která firmám pomáhá s přechodem na průmysl 4.0.

- Digitální revoluce řadu lidí straší. Bojí se, že kvůli ní přijdou o místo. Na webu si mohou najít i datum, kdy je v práci nahradí robot. Co byste jim na to řekl?

Dnes už nám zkušenosti ukazují, že situace je úplně jiná. Vůbec nejde o náhradu lidí roboty a technologiemi, ale o náhradu některých aktivit. Zvlášť těch, které jsou spojeny s rutinou a velkou chybovostí. V každé naší profesi najdeme činnosti, jež by mohla řešit umělá inteligence nebo roboti. Ty nejschopnější firmy, které nahrazují práci roboty, lidi nepropouštějí. Těch je totiž všeobecně nedostatek.

- Co pak ti lidé dělají?

Firmy v nich rozvíjejí potenciál v dané profesi. Třeba jedna londýnská firma nahradila osmdesát procent práce právníků, ale všechny si je nechala. Jen namísto toho, aby kontrolovali a vyhotovovali kupní smlouvy, posunuli se do role právních poradců velkých firem. To je fantastická práce s přidanou hodnotou, za niž se velmi dobře platí, takže se to těm lidem i finančně vyplatí. Stejné by to mohlo být v případě lékařů, učitelů, ekonomů a překvapivě i "ajťáků", jejichž práci též do pěti let z velké části nahradí umělá inteligence.

- Ale to nejde jen tak automaticky, nebo ano?

Je právě hodně důležité, aby si každá firma i ekonomika sama ujasnily, jak se k tomu pozitivnímu soužití lidí a strojů dopracovat a co pro to udělat. Zaprvé je potřeba umět lidi překvalifikovat a trénovat. Školský systém by pak měl do budoucna být kombinací velkých státních institucí, privátního školství a celoživotního firemního vzdělávání. Celoživotní vzdělávání je potřebné, ať nám ho bude poskytovat škola, firma, nebo třeba aplikace.

- Jakou úlohu v tom má stát?

Musí se snažit podívat na stávající systém z pohledu budoucnosti a dostat na místa učitelů a učitelek ty nejschopnější lidi, kteří budou umět děti připravit na život. Vyvolat v nich chuť se vzdělávat, podporovat zvídavost, porozumění kontextu, studium jazyků a tak dále. Byznys jedenadvacátého století potřebuje od lidí přesně ty schopnosti, jaké mají děti přirozeně - kreativitu, hravost, zvídavost, spolupráci. To by v nich měla škola podporovat a zároveň by měla pomoci vyhmátnout u každého dítěte jeho talent a rozvíjet ho pro uplatnění v soukromém i profesním životě.

- To mluvíme o budoucí generaci. Co lidé, kteří už na trhu práce jsou?

To, co jsem říkal, platí pro všechny generace. Když v lidech správně vzbudíte zájem, naučí se to kdokoli. Vyzkoušeli jsme si to v České spořitelně, když jsme na experimentálních pobočkách učili naše seniorní klienty digitálním technologiím. Pětadevadesát procent lidí se sžije velice rychle jak s technologiemi, tak s potřebou vzdělávání. Funguje to, jen se o to málo pokoušíme.

- A nedopadne to jednou tak, že lidé nebudou pracovat vůbec?

Naopak - s nasazováním technologií přibývá pracovních příležitostí. Dnes jsou i odhady, že na jedno zaniklé pracovní místo vznikne až pět nových. A fungovalo to už dříve. Když budu parafrázovat Baťova slova z dvacátých let: "Hlásí se ke mně stovky lidí na místa, která jsem už dávno nahradil stroji. Přitom hledám tisíce lidí s kvalifikací, kterých se mi nedostává."

24. 6. 2018; ČT 1

Stav chlapců zasažených bleskem

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Všichni 3 chlapci, které před 2 týdny v Třinci zasáhl blesk už jsou z nemocnice doma. Nejmladšího, 13 letého přitom výboj vážně zranil. Když pro něj přiletěl vrtulník, byl v bezvědomí. Nikdo z hochů ale nebude mít vážné následky. Tady je svědectví jednoho z nich.

Jaroslav SAJDOK, chlapec zasažený bleskem

Popálil mi nohy a prst, jakoby ruku. Tady a potom ještě tady.

Tomáš INDREI, redaktor

V pátek 8. června odpoledne se 14 letý Jaroslav Sajdok bavil se dvěma kamarády, jen kousek od domu. Toho, že se blíží bouřka si chlapci vůbec nevšimli.

Jaroslav SAJDOK, chlapec zasažený bleskem

No tak jsme tady chvilku si povídali a potom jsme si říkali, že už jakoby půjdeme domů. No a v tu chvíli, já už jsem nakračoval, že půjdu pryč a v tu chvíli vlastně udeřilo.

Tomáš INDREI, redaktor

Blesk se svezl po stromě u cesty. Dodnes je to na něm jasně vidět.

Jaroslav SAJDOK, chlapec zasažený bleskem

Já jsem viděl jenom takové jakoby žluté a bílé bliklo a potom jsem tady odletěl. Potom vlastně jakby jsem necítil ruce a nohy.

Lenka SAJDOKOVÁ, matka zasaženého chlapce

A jeden přiletěl za náma jako domů a říkal, že udeřil blesk a dva kluci byli na zemi, no a ten jeden úplně bez vědomí jako ležel a potom už manžel volal jako 112, tak přiletěl vrtulník.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka

Blesk nemusí do člověka zasáhnout přímo. Pokud uhodí například do stromu, elektrický proud je sveden do země a po ní se dál šíří všemi směry. Lidi může ohrozit až do vzdálenosti 40 metrů. V této laboratoři vědci blesky zkoumají.

Martin KNĚNICKÝ, FEL ČVUT v Praze

Když je člověk rozkročen a nachází se v tomhle prostoru, tak, člověk je lepší vodič, než, než zem.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka

Při rozkročení totiž nohy spojují místa o různém napětí.

Martin KNĚNICKÝ, FEL ČVUT v Praze

Když vedle vás udeří blesk, tak je nejlepší se z toho místa dostat dál a to právě těma správnýma krokama, kdy nevytváříte to rozkročení. Nohy k sobě a pomalými krůčky.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka

Kromě těžkých popálenin může blesk způsobit i další vážné problémy.

Robert ZAJÍČEK, přednosta Kliniky popáleninové medicíny, FN Královské Vinohrady

V rámci toho úrazu se dochází ke vzniku tlakové vlny, která tomu pacientovi může poškodit bubínek.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka

Skoro dva dny po zásahu neslyšel taky Jaroslav. I nejvážněji zraněný 13 letý hoch je už v pořádku. Ve Fakultní nemocnici v Ostravě strávil týden. Tomáš Indrei a Kateřina Poláková, Česká televize.

24. 6. 2018; CT24.cz

Tři chlapci, do kterých v Třinci uhodil blesk, jsou v pořádku

Tři chlapci, které před dvěma týdny při bouřce v Třinci zasáhl blesk, jsou už z nemocnice doma. Nejmladšího - třináctiletého - přitom výboj zranil vážně, v bezvědomí ho musel do nemocnice převézt vrtulník. Ani jeden z nich nebude mít žádné vážné následky.

V pátek osmého června odpoledne se čtrnáctiletý Jaroslav Sajdok bavil se dvěma kamarády jen kousek od domu. Toho, že se blíží bouřka, si chlapci nevšimli. "Chvilku jsme si povídali a pak jsme si říkali, že půjdeme domů. Já už jsem nakráčel, jako že půjdu pryč, a v tu chvíli udeřilo," popsal Jaroslav Sajdok, jeden z chlapců zasažených bleskem. Výboj mu popálil nohy a ruku. "Už to nejde moc vidět, už se to zahojilo," dodal chlapec.

Po zásahu necítil podle svých slov ruce a nohy. "Kluk přiletěl za námi domů a říkal, že udeřil blesk. Dva kluci byli na zemi, jeden ležel úplně v bezvědomí. Manžel volal 112 a přiletěl vrtulník," řekla matka zasaženého chlapce Lenka Sajdoková.

Blesk se svezl po stromě u cesty - dodnes je to na něm jasně vidět. "Synovi to prošlo dvěma nohama, tím že šli, tak mu výboj prošel jenom do boku, pak to vyšlo ven. Kdyby stáli pod stromem, tak by jim to přešlo přes celé tělo. Tak měli štěstí," dodala Lenka Sajdoková.

Odkaz

Tři chlapce v Třinci zranil zásah blesku. Před bouřkou se schovali pod strom

Chlapec měl bolesti a dostal narkózu. Řetízek, který měl na krku, mu výboj utrhl.

Blesk nemusí do člověka zasáhnout přímo. Pokud uhodí například do stromu, elektrický proud je sveden do země a po ní se dál šíří všemi směry. Lidi může ohrozit až do vzdálenosti čtyřiceti metrů.

"Když vedle vás udeří blesk, je nejlepší se z toho místa dostat dál, nejlépe nohy k sobě a pomalými krůčky odejít," přidal radu Martin Kněnický z fakulty elektrotechniky ČVUT. "Při rozkročení totiž nohy spojují místa o různém napětí," dodal na vysvětlenou.

Odkaz

Chtěl vysát elektřinu z mraků. Nápad Prokopa Diviše byl nesmysl, přesto fungoval

Kromě těžkých popálenin může blesk způsobit i další vážné problémy. "Dochází ke vzniku tlakové vlny, která pacientovi může poškodit bubínek," potvrdil přednosta Kliniky popáleninové medicíny fakultní nemocnice Královské Vinohrady Robert Zajíček.

Skoro dva dny po zásahu neslyšel i Jaroslav. I nejvážněji zraněný třináctiletý hoch je už v pořádku. Ve fakultní nemocnici v Ostravě strávil týden.

24. 6. 2018; zive.cz

První český Maker Faire: Nadšené děti, skvělí kutilové a obří vzduchové dělo

** Pražský Průmyslový palác o víkendu patřil kutilům všeho druhu ** Byli tu roboti, drony, chytrá elektronika ** A také nadšená děcka, vzduchové dělo a elektrická formule

Průmyslový palác holešovického výstaviště se o víkendu zaplnil stovkami kutilů všeho druhu a návštěvníky, kteří se přišli podívat na první český Maker Faire - světoznámou přehlídku všech, kteří doma, v garáži, ve škole nebo třeba v některé z komunitních dílen stavějí a vynalézají jak pro radost, tak s vidinou, že to bude právě ten jejich nápad, který jednou udělá pěknou díru do světa.

Na své si přitom nepřišli pouze dospělí geekové a hackeři, ale také armáda rodin s dětmi, které tvořily podstatnou část návštěvníků. V Průmyslovém paláci se totiž prezentovala i hromada klubů a kroužků, kam se svými ratolestmi můžete přijít a rozvíjet v nich nejen ryze technické dovednosti, ale i obecnou kreativitu - třeba v textilní dílně.

Jednou ze specialit Maker Fairu bylo obří 360° panorama Prahy skládané na mašinách od Fujitsu - prstenec s rozměry 50×3 metrů a rozlišením okolo 500 gigapixelů. Autoři by jej rádi trvale vystavili ve Stromovce.

Děcka, kam se podíváš. A to je skvělé!

Pohled na děcka, která s naprostou samozřejmostí ovládala 3D pera, 3D tiskárny, případně blokové programování v nejrůznějších elektronických stavebnicích, Arduinech apod., byl docela osvěžující a to zejména s ohledem na často diskutované podfinancované a konzervativní vzdělávání.

Mnohá děcka toho s textilem, pájkou a čipy zvládnou více než zbytek společnosti

Pokud budou jednou podobně vypadat i hodiny přírodovědy, fyziky nebo třeba chemie na základních školách, není prostě možné, aby se matematika řadila k těm nejméně populárním předmětům.

Když se tiskne cukr a tuk

3D čokotiskárna na Maker Fairu každému vyrobila krémovou lázeňskou oplatku - stačilo běžný termoplast zaměnit za libovolnou tukovou potravinu, která po vychladnutí ztuhne.

Čokotiskárna má namísto běžného extruderu zásobník s rozehřátou tukovou hmotou. Zbytek konstrukce se neliší od běžné ABS/PLA tiskárny.

Studenti posílají do vzduchu sondy

Pak se tu prezentovaly některé progresivnější školy, třeba SPŠE Ječná, která v rámci soutěže CanSat postavila svoji sondu J-SAT, kterou vynese dron do výšky okolo jednoho kilometru. Mimochodem, nebyla to jediná sonda na pražském Maker Fairu - další postavil třeba tým radioklubu OK1RAJ. Pojmenoval ji RAJSat a mladí makeři by rádi postavili i autonomní loď RAJboat, kterou by jednou chtěli vyslat přes Atlantik.

S vodou mají bohaté zkušenosti i pánové a dámy z RCSubs.cz, kteří do Prahy přivezli svoje vytištěné modely ponorek. A co víc, nejedná se pouze o hloupé makety, jejich ponorky totiž skutečně zvládnou plavbu.

Navrhni, vytiskni a hurá k rybníku

Ostatně 3D tisk byl v obou halách paláce v podstatě všudypřítomný. A přestože se první pražský Maker Faire konal jen díky velké pomoci Prusa Research, jeho tiskárny zdaleka nebyly jediné. Ty své ukázal třeba další český projekt Virtuoso.

Další česká 3D tiskárna. Tato se jmenuje Virtuoso a zaujme svými ozubenými koly.

Nebo letadla

A když už jsme u toho tisku, nesmíme zapomenout na kluky z 3D LabPrint, kteří vyvíjejí a prodávají modely letadel. Modely, které si vytisknete na vlastní 3D tiskárně. A pozor, tím nemáme na mysli nějaké malé kousky, ale pořádné macky, které budete po částech tisknout desítky hodin.

Na e-shopu si koupíte návrh leteckého modelu, vytisknete si jeho díly a slepíte je dohromady, vybavíte motory a elektronikou a hurá na modelářské letiště

Digitronové hodiny a mechasklář

Maker Josef Průša už díru do světa udělal a nyní by jej rád následoval Dalibor Farný. Namísto tiskáren vyrábí efektní digitronové hodiny Zen Nixie Clock - internetové hodiny složené z digitronů, tedy číslicových výbojek. Svůj um se sklem předvedl také Michal Zahradník, u jehož stánku se neustále tvořil neprostupný chumel návštěvníků, kteří si chtěli natočit jeho funkční skleněné stroje.

Číslicové výbojky Dalibora Farného a funkční skleněné stroje Michala Zahradníka

Autonomní autíčko s lidarem a elektrická formule z ČVUT

V Praze nechyběla ani pořádná auta - ty zase přivezli studenti z ČVUT. Návštěvníci se mohli podívat na autonomní model autíčka vybavený lidarem, který se proháněl po závodní ploše a sám se vyhýbal stěnám. Mimochodem, na ČVUT (CIIRC) slouží jako základní platforma pro testování nejrůznějších autonomních technologií.

Není autíčko jako autíčko. Toto má lidar, 3D kamery a Jetson TX2 od Nvidie pro autonomní jízdu. ČVUT si na něm testuje další jízdní technologie a algoritmy.

Vozítko samotné může teoreticky dosáhnout rychlosti až 100 km/h, pohání jej dvojice LiPo baterií, jako mozek slouží prototypovací deska Nvidia Jetson TX2, a pokud byste si podobnou hračku chtěli poskládat doma, připravte si zhruba sto tisíc korun.

O něco dražší a větší kus pak posloužil jako statická ukázka venku před Průmyslovým palácem. Studenti z Elektrotechnické fakulty ČVUT se zde pochlubili elektrickou formulí FSE.03 z roku 2014. Dosahuje rychlosti až 135 km/h, váží 275 kilogramů a akumulátor s kapacitou 22 Ah se skládá ze stovek vcelku běžných Li-ion článků 18650.

Elektrická formule FSE.03 od studentů ČVUT

K vidění toho ale bylo během obou víkendových dnů mnohem více, podívejte se tedy na video s rychlým průletem toho (snad) nejzajímavějšího a také na komentovanou galerii v záhlaví, ve které vám ukážeme hromadu dalších makerů, kteří se pochlubili, co postavili.

A nakonec obří dělo

Každých pár minut se halou ozvala obrovská rána. Nejednalo se však o nepovedený chemický pokus na hlavním pódiu, kde celou dobu probíhal doprovodný program, ale ručně ovládané vzduchové dělo. Podívejte se, jak jej pokaždé několik dobrovolníku natáhlo a vzduchová vlna poté srazila papírové bedny o pár desítek metrů dál.

23. 6. 2018; atlasceska.cz

Maker Faire v Praze

První ročník světově proslulého setkání hobby tvůrců, technologických kutilů, bastlířů a vynálezců se uskuteční v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti.

Maker Faire je celosvětově uznávaná síť akcí, kterou v roce 2006 iniciovala redakce časopisu Make se sídlem v San Francisku. Jednotlivé festivaly pořádají lokální organizace v mnoha zemích a setkávají se na nich fanoušci kreativní práce s technologiemi, 3D tiskem, elektronikou, počítači, novodobí kutilové a další volnočasoví tvůrci všeho druhu. Maker Faire se postupně šíří do řady měst. Obří setkání se pořádají v San Francisku a New Yorku, u našich sousedů se festival každoročně koná například ve Vídni, Chemnitzu či Berlíně.

Licencovaný festival Maker Faire Prague 2018 bude první akcí svého druhu v Česku.

Kutilství má v naší zemi bohatou tradici. Hnutí spojené s festivaly Maker Faire přináší další nový impuls - takzvaný maker je nejen garážový kutil či modelář, ale člověk, který rád spolupracuje na projektech s ostatními, využívá open source řešení a technologie 21. století, je fanouškem komunitních dílen a umí svůj osobní tvůrčí projekt dobře prezentovat. Proto se akce Maker Faire na světě organizují v duchu anglického hesla show and tell neboli, jak vysvětluje Denisa Kera, ukaž, co jsi vyrobil, a sdílej, co ses při tom naučil. Výsledkem je přehlídka v mnohém připomínající zábavnou pouť, ale také veletrh pro tvořivé lidi všech generací. Je to místo, kde každý může ukázat svůj koníček, vychytávku, „hack”, experiment nebo projekt.

Festival Prague Maker Faire 2018 pořádá spolek Žádná věda, který v Česku už od roku 2012 realizuje veřejné experimenty na pomezí vědy, umění a zábavy. Konání festivalu umožnila v roli hlavního partnera společnost PRUSA Research, světoznámý výrobce 3D tiskáren a podporovatel komunity makerů, ve spolupráci s akademickými partnery ČVUT a Studii Nových Médií FF UK.

Představeno by mělo být nejméně 200 českých a zahraničních makerů s jejich originálními výtvory na jediném místě, ale také různé kreativní workshopy pro děti i dospělé, zábavná představení a prezentace. Výstavní plocha na festivalu Maker Faire je pro nekomerční tvůrce zdarma. Na stránkách festivalu stačí vyplnit jednoduchý formulář Výzva pro makery a zamluvit si prostor například v podobě výstavního stolu, na kterém můžete během víkendové akce představit návštěvníkům svůj projekt nebo celý proces své tvorby.

23. 6. 2018; Mladá fronta Dnes

Drony v chrámu znovu "odkryly" stovky let staré malby

OLOMOUC Běžně nedostupné malby, vitráže i další zákoutí gotického chrámu svatého Mořice v Olomouci měli historici najednou téměř na dosah ruky. Díky letce dronů ovládaných experty z Českého vysokého učení technického v Praze(ČVUT) si vše mohli detailně prohlédnout. Bez nutnosti stavět obří lešení mají podklady pro plánování oprav, získali navíc i snímky fragmentů zašlých středověkých maleb, které jsou navíc z valné části ukryté pod novějšími nátěry.

Právě "znovuodkrytí" stovky let starého umění je jedním z největších přínosů, které spolupráce historiků s technicko-výzkumným týmem pro multirobotické systémy ČVUT přinesla. "Jde o detailnější záběry dobře nasvětlených ploch středověké nástěnné malby. Nenápadné tmavé skvrny na zdi, které pro většinu návštěvníků nepředstavují pravděpodobně nic, nad čím by se pozastavili, se na pár okamžiků odhalily ve své zašlé kráse. A bohužel i ve stavu, který má daleko k uspokojivému," hodnotí Vlastimil Staněk, mluvčí olomoucké pobočky Národního památkového ústavu.

Drony k zaprášeným malbám vyslala skupina Martina Sasky z katedry kybernetiky. Zjednodušeně řečeno šlo o precizně sehranou letku autonomních helikoptér, z nichž jedna nese kameru a ostatní zdroj světla. "Snažíme se nasazovat metody umělé inteligence, které umožní bezpilotním helikoptérám létat velmi blízko objektů v kostelích, a dostat se tak do nedostupných míst, která jsou pro komerčně dostupné stroje nedosažitelná. Kromě toho vyvíjíme a v historických budovách nasazujeme unikátní technologii letu formace bezpilotních helikoptér tvořící tým kameramana a inteligentních osvětlovačů," přibližuje Saska. V Olomouckém kraji už takto zmapoval chrám svaté Anny a svatého Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé a kostel Zvěstování Panny Marie ve Šternberku. Video na olomouc.idnes.cz

"Nasazujeme unikátní technologii letu formace bezpilotních helikoptér tvořící tým kameramana a inteligentních osvětlovačů."

22. 6. 2018; techmagazin.cz

Robotická škola a festival kreativity

O víkendu ve dnech 23. a 24. června 2018 se v Průmyslovém paláci na Výstavišti Praha v partnerství Fakulty elektrotechnické ČVUT koná festival Maker Faire Prague, spojující vědu s modelářstvím a kutilstvím, kde se mj. představí i pozoruhodné studentské projekty. Jde o první české setkání makerů - kutilů 21. století.

Jak vzdělávat mladé lidi v době, kdy pracovní místa začínají nahrazovat roboti a ve společnosti se intenzivně skloňují pojmy jako Průmysl 4.0 či Internet věcí? Ačkoli budoucnost nemůžeme přesně předpovědět, podle profesora Michaela Šebka, vedoucího programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT, můžeme očekávat, že tempo technologických a společenských změn bude čím dál rychlejší. „Jakákoli speciální znalost bude ztrácet význam, v ní nás počítače napojené na internet vždy porazí. Výhodou v budoucnu budou lidské schopnosti jako samostatné myšlení, kreativita a volba cílů, to roboti ještě dlouho umět nebudou. Také bude pro lidi nesmírně důležité být flexibilní a umět se po celý život sám učit novým věcem,“ říká Michael Šebek. Studijní program, který vede, proto spíše než na konkrétní technologie a postupy klade důraz na individuální projekty, spolupráci, trénink myšlení a kreativní řešení úloh.

Tým vyučujících studijního programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT prosazuje právě tento styl vzdělávání, což je podle profesora Michaela Šebka způsob, jak připravit studenty na budoucnost, kdy technologie v mnoha ohledech nahradí lidskou práci. Výsledkem projektově orientované výuky ve studijním programu Kybernetika a robotika je množství atraktivních modelů a experimentálních přístrojů, které kombinují technologickou vyspělost s hravým a místy až kutilským přístupem k věci. Studenti několika kateder FEL ČVUT spojených se studijním programem Kybernetika a robotika na festivalu představí některé z nich:

- Konvoje inteligentních autodráhových autíček - ukázka autodráhy se zdánlivě obyčejnými autíčky, která však studenti vybavili vyspělými technologiemi, aby mohla sloužit k výzkumu chování kolon autonomních vozů a testům tzv. kooperativních adaptivních tempomatů.

- Cirkus katedry řídicí techniky - expozice čtyř vizuálně zajímavých modelů (s názvy Eggstatic, kulička v obruči, magman a stromeček), které zábavnou formou ukazují principy elektronického řízení.

- Model auta s prvky řízení drive by wire - modelářské autíčko vylepšené o dva elektromotory na zadní nápravě a speciální elektroniku a řídicí software, který dokáže přerozdělovat točivý moment.

- Autonomní formule F1/10 - model autonomního elektroauta v měřítku 1:10, se kterým tým ČVUT vyhrál tento rok mezinárodní soutěž v Portugalsku.

- 3D Farmer pro automatizaci 3D tiskových farem - studentský projekt, který demonstruje možnost automatizovaně měnit pracovní desky 3D tiskáren.

- Projekty z katedry měření - expozice šesti kreativních studentských modelů, např. laserové vypalovačky obrázků nebo magnetické levitace.

- Ultrazvuková manipulace - prezentace zdánlivě magického systému, který dokáže bez kontaktu pohybovat s malými objekty ultrazvukem.

- wITches - dívčí skupina z FEL ČVUT, která se věnuje popularizaci IT témat. Jejich expozice zahrnuje tvůrčí workshopy (hlavně) pro děti s pomocí mikropočítačů a miniaturních robotů.

Na Festivalu Maker Faire Prague se kromě zmíněných expozic představí na 180 dalších projektů a desítky workshopů a prezentací. Návštěvníci si tak budou moci např. vystřelit z největšího vzduchového děla na světě, obdivovat skleněné parní stroje a elektronické šperky, prohlédnout si největší velkoformátovou fotografii Prahy, navštívit digitální 3D planetárium, ale také vytvořit vlastní elektronický hudební nástroj. Budou si moci vytisknout vlastní výtvor na 3D tiskárně, vytesat si dřevěnou motokáru nebo vyzkoušet dřevěné kolo pro lidského křečka či vyrobit miniaturního robůtka z kartáčků na zuby, nebo zahrát piškvorky proti „umělému mozku“ ze zavařovacích sklenic.

Středoškoláci si zkusí ovládat robota

Také středoškoláci si mohou v létě vyzkoušet základy programování a ovládání robotů. Fakulta strojní ČVUT v Praze pořádá od 10. do 13. července Letní školu robotiky 2018. Je určena studentům předposledních ročníků středních škol a gymnázií, ale i dalším mladým zájemcům, kteří si chtějí zkusit řídit robota. Během čtyřdenní akce se seznámí s ladicím prostředím ovládání LED a se základy programování desek Arduino, analogovými vstupy/výstupy servomotorků a jejich ovládáním, s tím jak funguje sériová linka, ovládání z PC Sběrnice I2C, zobrazování informací na displeji, senzory, LCD a v závěrečných dnech si pod vedením zkušených pedagogů dvoučlenné skupiny studentů vytvoří vlastní projekt a vyzkouší v praxi řízení robota (ovládání autíčka, chodícího robota, ...). Součástí Letní školy robotiky mohou být i odpolední exkurze do fakultní laboratoře programovatelných automatů.

Loňského ročníku se zúčastnila dvacítka studentů a většinu z nich program natolik zaujal, že se zajímali o možnosti studia na Fakultě strojní ČVUT v Praze. A nejen o studium průmyslové robotiky a automatizace. Také letošní Letní škola robotiky je pro účastníky zdarma. Zájemci se mohou přihlásit na: http://control.fs.cvut.cz/roboti2018, případné bližší informace lze získat na e-mailu: Martin.Novak@fs.cvut.cz

22. 6. 2018; olomouc.iDNES.cz

Historici si v chrámu díky dronům prohlédli jinak nedostupné malby

Běžně nedostupné malby, vitráže i další zákoutí gotického chrámu svatého Mořice v Olomouci měli historici najednou téměř na dosah ruky. Díky letce dronů ovládaných experty z Českého vysokého učení technického v Praze si vše mohli detailně prohlédnout.

Bez nutnosti stavět obří lešení mají historici podklady pro plánování oprav, získali navíc i snímky fragmentů zašlých středověkých maleb, které jsou z valné části ukryté pod novějšími nátěry.

Právě to, že historici prostřednictvím dronů "znovu objevují" stovky let stará umělecká díla je jedním z největších přínosů, které spolupráce historiků s technicko-výzkumným týmem pro multi-robotické systémy ČVUT přinesla.

"Získali jsme detailnější záběry dobře nasvětlených ploch středověké nástěnné malby. Nenápadné tmavé skvrny na zdi, které pro většinu návštěvníků nepředstavují pravděpodobně nic, nad čím by se pozastavili, se na pár okamžiků odhalily ve své zašlé kráse. A bohužel i ve stavu, který má daleko k uspokojivému," hodnotí Vlastimil Staněk, mluvčí olomoucké pobočky Národního památkového ústavu. Jeden dron nese kameru a ostatní světla

Drony k zaprášeným malbám vyslala skupina Martina Sasky z Katedry kybernetiky. Zjednodušeně řečeno to byla precizně sehraná letka automnomních helikoptér, z nichž jedna nesla kameru a ostatní zdroj světla.

"Snažíme se nasazovat metody umělé inteligence, které umožní bezpilotním helikoptérám létat velmi blízko objektů v kostelích, a dostat se tak do nedostupných míst, která jsou pro komerčně dostupné stroje nedosažitelná. Kromě toho vyvíjíme a v historických budovách nasazujeme unikátní technologii letu formace bezpilotních helikoptér, tvoří jej tým kameramana a inteligentních osvětlovačů," přibližuje Saska.

V Olomouckém kraji už takto zmapoval chrám svaté Anny a svatého Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé a kostel Zvěstování Panny Marie ve Šternberku.

22. 6. 2018; vedavyzkum.cz

Michael Šebek: Před roboty nás zachrání jedině kreativita

Podle Michaela Šebka, vedoucího programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT, je vzdělávání orientované na samostatné projekty a kreativní řešení problémů cestou, jak připravit studenty na budoucnost, kdy technologie v mnoha ohledech nahradí lidskou práci. Nejen té se věnuje festival Maker Faire Prague, který právě probíhá na pražském Výstavišti.

Jak vzdělávat mladé lidi v době, kdy pracovní místa začínají nahrazovat roboti a ve společnosti se intenzivně skloňují pojmy jako průmysl 4.0 či internet věcí? Ačkoli budoucnost nemůžeme přesně předpovědět, podle Michaela Šebka, vedoucího programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT, můžeme očekávat, že tempo technologických a společenských změn bude čím dál rychlejší. „Jakákoli speciální znalost bude ztrácet význam, v ní nás počítače napojené na internet vždy porazí. Výhodou v budoucnu budou lidské schopnosti jako samostatné myšlení, kreativita a volba cílů, to roboti ještě dlouho umět nebudou. Také bude pro lidi nesmírně důležité být flexibilní a umět se po celý život sám učit novým věcem,“ říká Michael Šebek. Studijní program, který vede, proto spíše než na konkrétní technologie a postupy klade mimořádný důraz na individuální projekty, spolupráci, trénink myšlení a kreativní řešení úloh.

Osm studentských expozic je k vidění tento víkend.

Výsledkem projektově orientované výuky ve studijním programu Kybernetika a robotika je množství atraktivních modelů a experimentálních přístrojů, které kombinují technologickou vyspělost s hravým a místy až kutilským přístupem k věci. Vyučující se rozhodli dát tyto projekty dohromady a představit je tento víkend na festivalu Maker Faire Prague 2018, který se v Česku koná poprvé a který sdružuje komunity spojené s nekomerční technologickou tvořivostí a kutilstvím.

K účasti na festivalu se přihlásilo přes 150 makerů - skupin a jednotlivců, kteří se věnují modelaření, bastlení s elektronikou, experimentům s přípravou jídel nebo jiné tvůrčí zábavě. Formát akce, který se osvědčil v mnoha městech ve světě, tak umožní vytvořit v Česku platformu pro setkávání této nové a rostoucí komunity a poprvé v Praze představit české a slovenské makery všech generací i vybrané hosty ze zahraničí. „Na festivalu se představí nejen jednotliví makeři, ale i otevřené dílny všeho druhu, kde se makeři sdružují. Jsou to takové veřejné knihovny materiálů a nástrojů, kde se každý může naučit různé dovednosti, inspirovat se na workshopech, vyzkoušet nové věci a potkat lidi s podobnými zájmy,” říká ředitelka festivalu Denisa Kera. Více o programu festivalu naleznete zde.

22. 6. 2018; otechnice.cz

Studenti ČVUT předvedou na Maker Faire festivalu kreativní využití robotiky

Mezi vystavujícími nadšenci, kteří budou o víkendu představovat svou činnost v rámci festivalu moderního kutilství Maker Faire budou i studenti studijního programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Součástí jejich vzdělávání je i samostatné řešení projektů a právě ty o víkendu předvedou v pražských Holešovicích v rámci hned osmi expozic.

V oboru robotiky se čím dál tím více prosazuje automatizaci, internet věcí a průmysl 4.0 a řadě nových poznatků v těchto obrech se musí studenti učit takříkajíc za „pochodu“. Jejich obor se mění každým rokem a právě praktické zkušenosti s projekty jim mohou pomoci v jejich oboru uspět. „Jakákoli speciální znalost bude ztrácet význam, v ní nás počítače napojené na internet vždy porazí. Výhodou v budoucnu budou lidské schopnosti jako samostatné myšlení, kreativita a volba cílů, to roboti ještě dlouho umět nebudou. Také bude pro lidi nesmírně důležité být flexibilní a umět se po celý život sám učit novým věcem,“ říká profesor Michael Šebek, který na katedře působí.

K vidění na Maker Faire festivalu bude těchto osm projektů:

Konvoje inteligenntích autodráhových autíček - Ačkoliv se to nezdá, i automobilové kolony mohou být vědou a mají své výhody. Se stále se rozvíjející automatizací a autonomií jsou inteligentní konvoje jednou ze zajímavých alternativ dopravy. Studenti pro jejich výzkum vyvinuli speciální chytrá autodráhová autíčka, nabitá nejnovější technologií a během Maker Fairu je bude moci vidět v práci.

Cirkus katedry řídicí techniky - expozice čtyř vizuálně zajímavých modelů (s názvy Eggstatic, kulička v obruči, magman a stromeček), které zábavnou formou ukazují principy elektronického řízení.

Model auta s prvky řízení drive by wire - modelářské autíčko vylepšené o dva elektromotory na zadní nápravě a speciální elektroniku a řídicí software, který dokáže přerozdělovat točivý moment.

Autonomní formule F1/10 - model autonomního elektroauta v měřítku 1:10, se kterým tým ČVUT vyhrál tento rok mezinárodní soutěž v Portugalsku.

3D Farmer pro automatizaci 3D tiskových farem - studentský projekt, který demonstruje možnost automatizovaně měnit pracovní desky 3D tiskáren.

Projekty z katedry měření - expozice šesti kreativních studentských modelů, například laserové vypalovačky obrázků nebo magnetické levitace.

Ultrazvuková manipulace - prezentace zdánlivě magického systému, který dokáže bez kontaktu pohybovat s malými objekty ultrazvukem

wITches - dívčí skupina z FEL ČVUT, která se věnuje popularizaci IT témat. Jejich expozice zahrnuje tvůrčí workshopy (hlavně) pro děti s pomocí mikropočítačů a miniaturních robotů.

Zdroj: Tisková zpráva

21. 6. 2018; svetvbezpeci.cz

"Před roboty nás zachrání jedině kreativita," říká profesor robotiky na ČVUT. Studenti chystají 8 expozic na festivalu kutilů

Tým vyučujících studijního programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT prosazuje styl vzdělávání orientovaný na samostatné projekty a kreativní řešení problémů. Podle vedoucího programu, profesora Michaela Šebka, je to způsob, jak připravit studenty na budoucnost, kdy technologie v mnoha ohledech nahradí lidskou práci. Osm expozic kreativních studentských projektů, které spojují vědu s modelářstvím a kutilstvím, bude k vidění o víkendu 23. a 24. června na festivalu Maker Faire Prague 2018.

Jak vzdělávat mladé lidi v době, kdy pracovní místa začínají nahrazovat roboti a ve společnosti se intenzivně skloňují pojmy jako průmysl 4.0 či internet věcí? Ačkoli budoucnost nemůžeme přesně předpovědět, podle profesora Michaela Šebka, vedoucího programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT, můžeme očekávat, že tempo technologických a společenských změn bude čím dál rychlejší. „Jakákoli speciální znalost bude ztrácet význam, v ní nás počítače napojené na internet vždy porazí. Výhodou v budoucnu budou lidské schopnosti jako samostatné myšlení, kreativita a volba cílů, to roboti ještě dlouho umět nebudou. Také bude pro lidi nesmírně důležité být flexibilní a umět se po celý život sám učit novým věcem,“ říká Michael Šebek. Studijní program, který vede, proto spíše než na konkrétní technologie a postupy klade mimořádný důraz na individuální projekty, spolupráci, trénink myšlení a kreativní řešení úloh.

Konvoje inteligentních autodráhových autíček je ukázka autodráhy se zdánlivě obyčejnými autíčky, která však studenti vybavili vyspělými technologiemi, aby mohla sloužit k výzkumu chování kolon autonomních vozů a testům tzv. kooperativních adaptivních tempomatů.

Cirkus katedry řídicí techniky je expozice čtyř vizuálně zajímavých modelů (s názvy Eggstatic, kulička v obruči, magman a stromeček), které zábavnou formou ukazují principy elektronického řízení.

Model auta s prvky řízení drive by wire je modelářské autíčko vylepšené o dva elektromotory na zadní nápravě a speciální elektroniku a řídicí software, který dokáže přerozdělovat točivý moment.

Autonomní formule F1/10 je model autonomního elektroauta v měřítku 1:10, se kterým tým ČVUT vyhrál tento rok mezinárodní soutěž v Portugalsku.

3D Farmer pro automatizaci 3D tiskových farem je studentský projekt, který demonstruje možnost automatizovaně měnit pracovní desky 3D tiskáren.

Projekty z katedry měření je expozice šesti kreativních studentských modelů, například laserové vypalovačky obrázků nebo magnetické levitace.

Ultrazvuková manipulace je prezentace zdánlivě magického systému, který dokáže bez kontaktu pohybovat s malými objekty ultrazvukem

wITches je dívčí skupina z FEL ČVUT, která se věnuje popularizaci IT témat. Jejich expozice zahrnuje tvůrčí workshopy (hlavně) pro děti s pomocí mikropočítačů a miniaturních robotů.

Festival Maker Faire Prague se koná 23. a 24. června 2018 v Průmyslovém paláci na Výstavišti Praha v partnerství Fakulty elektrotechnické ČVUT a kromě výše uvedených expozic představí na 180 dalších projektů a desítky workshopů a prezentací.

21. 6. 2018; 24zpravy.com

Kutilové i vynálezci poprvé míří do Holešovic: Festival představí roboty z kartáčků na zuby i vzduchové dělo

Praha bude poprvé hostit festival Maker Faire. Kdo jsou to ale „makeři“? „Prostě kutilové nové generace, kteří své nápady sdílejí a inspirují ostatní, aby si něco vyzkoušeli vyrobit. Podobné projekty je nutné vidět a zažít, je to hlavně o procesu a přímé zkušenosti,“ říká Denisa Kera, ředitelka festivalu.

Na festivalu budou vystavovat své hračky i roboty všechny věkové kategorie - dospělí, senioři, děti i celé rodiny. U řady z nich koníček přerostl v prosperující obživu. „Silicon Valley je i u nás v Česku. Festival Maker Faire Prague ukáže, co se kutí, pájí, vytváří, vaří a fermentuje v českıch dílnách, kůlnách, laboratořích a sklepech a jakı to má potenciál,“ říká Denisa Kera.

Učení Se A Rozvoj

Cílem celého víkendu je také poukázat na to, jak je možné rozvíjet vlastního tvůrčího ducha. „Potenciál lze využít pomocí novıch technologií, ale také sdílenıch a otevřenıch dílen, které rovněž představíme. Přáli bychom si inspirovat změny ve vzdělávání, aby se více rozvíjela dětská kreativita tím, že budou žáci místo memorování pracovat na projektech, které je baví,“ sdělil programovı ředitel Jiří Zemánek z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

V rámci festivalu se představí na 180 tvůrčích projektů, 20 workshopů, 50 vystoupení a přednášek. Návštěvníci se mohou těšit například na obří vzduchové dělo, roboty z kartáčků na zuby, 3D tiskárny, planetárium i laboratoř, kde si mohou zahrát na vědátory. Celı doprovodnı program tady.

21. 6. 2018; Blesk.cz

Kutilové i vynálezci poprvé míří do Holešovic: Festival představí roboty z kartáčků na zuby i vzduchové dělo

Kutilové, vynálezci a takzvaní makeři míří do Holešovic. Na Pražském Výstavišti totiž během víkendu 23. a 24. června proběhne první ročník festivalu Maker Faire Prague, který představí 180 tvůrčích projektů, dvě desítky workshopů, pět desítek vystoupení a přednášky.

Praha bude poprvé hostit festival Maker Faire. Kdo jsou to ale "makeři"? "Prostě kutilové nové generace, kteří své nápady sdílejí a inspirují ostatní, aby si něco vyzkoušeli vyrobit. Podobné projekty je nutné vidět a zažít, je to hlavně o procesu a přímé zkušenosti," říká Denisa Kera, ředitelka festivalu.

Na festivalu budou vystavovat své hračky i roboty všechny věkové kategorie - dospělí, senioři, děti i celé rodiny. U řady z nich koníček přerostl v prosperující obživu. "Silicon Valley je i u nás v Česku. Festival Maker Faire Prague ukáže, co se kutí, pájí, vytváří, vaří a fermentuje v českých dílnách, kůlnách, laboratořích a sklepech a jaký to má potenciál," říká Denisa Kera.

Učení se a rozvoj

Cílem celého víkendu je také poukázat na to, jak je možné rozvíjet vlastního tvůrčího ducha. "Potenciál lze využít pomocí nových technologií, ale také sdílených a otevřených dílen, které rovněž představíme. Přáli bychom si inspirovat změny ve vzdělávání, aby se více rozvíjela dětská kreativita tím, že budou žáci místo memorování pracovat na projektech, které je baví," sdělil programový ředitel Jiří Zemánek z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

21. 6. 2018; Reflex.cz

Léčitelství podle Star Treku

Jedna z mnoha teorií o vesmíru říká, že kosmos je sice neomezený, ale konečný. Ovšem jde jen o teorii. Psychologie a psychoanalýza jsou dál. Vědecky prokázaly komplementární, přesně opačný princip platný pro myšlení člověka. Lidská omezenost je nekonečná. Popsali jsme exemplární případ tohoto jevu, jenž se, když jsme u toho vesmíru, týká tachyonové energie.

"Dovolte, abychom Vám nabídli zcela jedinečnou pomoc při řešení Vašich problémů na úrovni fyzické, mentální a duchovní působením tachyonové energie. V naší tachyonové komoře (Tachyon Healing Chamber), která je jediná v České republice, můžete nalézt svou cestu zpět ke zdraví. Všechno na Zemi se nachází ve vlastním energetickém kontinuu. Energie proudící energetickým kontinuem pochází z jednoho Zdroje. V Indii se nazývá Posvátná Matka. Křesťanství ji nazývá Duchem svatým. A v mnoha moderních duchovních učeních New Age ji nazývají kosmickou energií. Moderní fyzikové ji pojmenovali jako energii nulového bodu nebo tachyonovou energii."

Jak z lidové řachandy...

Bylo to trapné, levné, v podstatě i trochu cynické, ale skutečně se to stalo. O alternativní medicíně si myslím své. A tak, když jsme dojeli na českokrumlovskou adresu, kde tachyonová komora sídlí, uvítal jsem nápis na okně s nemalým potěšením. Stálo tam: Homeopatie - alternativní medicína. Zbyněk mě vysadil, abych nemusel pěšky, vytáhl i svou neuvěřitelně těžkou fotobrašnu, že ji budu hlídat, a odjel na vzdálené parkoviště. Přijeli jsme o čtvrt hodiny dřív, tak bylo dost času. Zapálil jsem si cigaretu, nespouštěl z očí Zbyňkovu fotobrašnu a pak se vedle nápisu alternativní medicína otevřely dveře a z nich vystoupil extrémně obézní muž. Tak extrémně, že i laik vidí, že je to opravdu nezdravé. A sdělil mi, že je Štefan Janošťák, jednatel společnosti TACHYON CHAMBER s.r.o.

Musím přiznat, že tak nezdravě vypadajícího léčitele jako pan Janošťák jsem ještě neviděl. Byl skutečně živoucím důkazem toho, že alternativní medicína nefunguje. Celá situace byla stejně groteskní, jako bych začal provozovat poradnu a měl někde na vratech napsáno: "Zbavte se tabáku! Pomoc s odvykáním kouření!" No a stál bych před těmi vraty, u nichž bych měl velký popelník plný vajglů, s cigaretou v hubě a vypouštěl oblaka dýmu.

Pod plastovou pyramidou

Přijde fotograf, pán nás vezme do dvora a přes něj jdeme do domečku na druhé straně dvorku. V maličké předsíňce je sezení a skříňky s ukázkami tachyonizovaného zboží. A také dveře. "Pojďte, já vám všechno ukážu. Vyzkoušíte si to sám. A nic se nesmí fotografovat," zdůrazní léčitel Zbyňkovi.

Otevře dveře, za nimi je komůrka ještě menší, temná, se zataženými závěsy, a v ní matrace na kruhové desce z nějaké laminované dřevotřísky bílé barvy. Nad matrací trčí čtyři sbíhající se šedé trubky, tak dva centimetry v průměru, takže vytvářejí tvar pyramidy. Nejsou nahoře nijak začištěné, prostě trubky nějak poslepované a na vrcholu pyramidy, kterou vytvářejí, je nejspíše nalepený asi deset centimetrů dlouhý a pět centimetrů silný krystal horského křišťálu, ovšem v mimořádně nízké kvalitě. Není průhledný, spíš mléčně bílý z vnitřních prasklin a příměsí. Na mineralogické burze by byl za tři, možná i za pět set korun. Dole jsou pak trubky spojeny trubkami vodorovnými a drží dohromady takovými jako kolínky. Taky šedými.

Léčitel mne vybídne, abych odložil kovové amulety na krku. Protože jsem plně racionální člověk po freudiánské psychoanalýze, amulety zásadně neodkládám, takže odmítnu. Prý nevadí. Ale fotograf, má hůl a bohužel i taška, v níž mám malý foťáček, musí ven. A já se musím položit (zul nás už v předsíni) na to lehátko a dvacet minut vnímat tachyonovou energii z kosmu.

Pod vedením veterináře

Je to nuda, takže se zvednu a začnu zkoumat trubky. Narážím na své limity, na své totální technické a kutilské nevzdělání, ale ty trubky opravdu vypadají a na ohmat působí jako plastové vodovodní potrubí, které mi dával instalatér do zdi, když náš dům přecházel z kovového na plast. Takový ty šedivý trubky, určitě je znáte. A ta kolínka, co tu vidím - on ten můj instalatér taky ty vodovodní trubky takovými kolínky spojoval. Takže, při vší úctě k pokročilé tachyonové technologii soudím, že přístroj v tachyonové komoře byl vyroben z instalatérského materiálu z Hornbachu v ceně pěti set korun plus tři kila za krystal.

"Sakra! Podložka!" napadne mě, sotva dokončím tuto část průzkumu, a odhrnu matraci. Podložka pod matrací je docela velká - kruh v průměru možná dva metry, je (opět okem neřemeslníka) z nějaké laminované desky -, bílá a na sobě má z kružnice odvozené geometrické obrazce. Ta musela stát alespoň pět tisíc.

Zkušeným okem lovce šarlatánů poznávám v ornamentech takzvanou posvátnou geometrii. Tou, kromě zdejší tachyonové komory, léčí i léčitelka, která zavírala klienty do slaměné chýše, a psal jsem o ní docela nedávno. Jinak jsem fakt nic neobjevil. Nižší technologickou vybavenost jsem zatím mezi esoteriky zaznamenal jen u osob věštících z ruky. Ti nepotřebují nic, protože dlaň si přinese klient vlastní. Ale už věštkyně z lógru potřebuje vařič, vodovod, hrnek, kafe a lžičku.

A to následovně:

- jedna návštěva 20 minut 600?Kč

- pět návštěv po 20 minutách

+ jedna návštěva 20 minut ¬zdarma 3000?Kč

- dvacet minut harmonizace tachyonovou energií + 60 minut homeopatické konzultace 1500?Kč

No a klienti mají samozřejmě také možnost koupit si něco domů. Tachyonizovaná detoxikační voda stojí například 780?Kč. Zárukou kvality produktů i služeb je pak skutečnost, že druhou kontaktní osobou celého projektu je MVDr. Dagmar Peterová, takže je zařízení schopné odborně odbavit každého vola.

Tachyony nesporně existují!

Důkaz existence tachyonů, jejž zde uvádím, je pro každého, kdo se alespoň trochu vyzná v práci se zdroji, snadno ověřitelný a děkuji za něj nejmenovanému významnému odborníkovi. Sám se v tomto oboru nepohybuji. Ale k věci.

Tachyony ke skenování byly prvně použity Datem na palubě USS Pasteur v alternativní rámcově dané době v budoucnu. K tomuto účelu musel Dat modifikovat lodní hlavní deflektor. Dat předpokládal, že mu bude trvat 14 hodin, než se podaří hlavní deflektor správně přestavět. Poté mohl vyslat inverzní senzorový paprsek do blízkosti Devronské planetární soustavy. Tímto způsobem chtěl najít časovou anomálii, jež se v blízkosti planetární soustavy měla nacházet. Jenomže dřív než mohl pulsy začít vysílat, napadly je dvě klingonské válečné lodě.

Tachyony nalezneme i v řadě dalších vědeckých prací. Jsou jimi například seriál The Flash, film Svět podle Prota, film Země zítřka či kniha Archa (část druhá).

Pokud nějakému vědeckému detailistovi tyto zdroje nepostačují, tak ještě dodávám, že tachyony, dokonce opakovaně, figurují i v seriálu Červený trpaslík, čímž lze jejich existenci považovat za definitivně a plně potvrzenou.

Zřejmě proto najdeme na webu pana léčitele i tohle: "Lidské tělo má kromě těla fyzického, které vnímáme svými smysly, ještě několik dalších vrstev jemnohmotné energie, energetických těl. Energetické kontinuum plyne všemi těmito vrstvami od nejvyšších a nejjemnějších nehmotných těl do těla materiálního, fyzického a překážky v jeho průchodu zapříčiní ve fyzickém těle vznik chorob. Jakmile tachyonová energie znovu protéká lidským tělem prostřednictvím tachyonové komory, probudí vrozené dokonalé fungování jakéhokoli systému a stimuluje do činnosti vrozenou léčebnou inteligenci těla a buněk."

Plejádské technologie

Po poměrně chabém začátku seance pod umělohmotnými vodovodními trubkami jsem se fakt těšil, co chytrého nám k tomu provozovatel řekne. Ale bylo to zhruba stejně zajímavé, nápadité, objevné a informativní jako předchozí ležení pod trubkami. Především jsem se dozvěděl, že tachyonová léčebná komora, jak se to zařízení jmenuje, nic neléčí, ale harmonizuje. A že tachyony byly prvopočátek všeho. A že kolem těla máme pole. Ví to od výrobce zařízení, jemuž za ty vodovodní trubky zaplatil dvacet osm tisíc eur -a nikdy neměl a dosud nemá podezření, že by naletěl podvodníkovi. Nicméně investice se mu ještě nevrátila, je prý tak 1,1 miliónu v minusu. Zařízení je navíc "o kvantové fyzice", kterou sice nestudoval, ale cítí energie. Vzdělání má Štefan Janošťák středoškolské s maturitou "z dopravy". Pozitivní léčebné dopady tachyonové komory se na něm dosud neměly šanci při léčbě obezity projevit, protože na to ten půlrok, co komoru nabízí, neměl čas a léčit se začal teprve v pondělí.

Pak přečtu panu Janošťákovi z Wikipedie příslušnou pasáž, kde píšou, že tachyony neexistují, a dozvím se, že je to můj úhel pohledu. Výrobce komory, jenž mu říkal, že tachyony jsou, dostal technologie od Plejáďanů. V tu chvíli zpozorním.

Co to je?

"Plejáďani jsou Plejáďani. Tak se koukněte na internet, to uvidíte. To je něco ve vesmíru, protože my si furt myslíme, že jsme ve vesmíru jenom my."

Z čeho soudíte, že Plejáďané existují?

"Na internetu je dost věcí o Plejáďanech. Byl jsem na pár konferencích, kde se o tom mluvilo, a byli tam vzdělaní lidé, inženýři. Taky s tím nemají problém."

Pak jsem si přece jenom oddechl. S Plejáďany není pan Štefan Janošťák v osobním kontaktu, ale jen v kontaktu zprostředkovaném. Přes tento poměrně zásadní nedostatek prošlo jeho tachyonovou komorou už dvacet nebo třicet lidí. A že v tachyony na rozdíl od ostatních věří? "Já nepotřebuju studovat, já to cítím," ukončí pan Janošťák naše setkání.

Hledá se hejkal

Docent Ing. Lukáš Jelínek, Ph.D., z katedry elektromagnetického pole fakulty elektrotechnické ČVUT byl tak laskav, že odpověděl na mé otázky, přestože byly nehorázné - a já se za ně předem omluvil.

Existují tachyony někde jinde než ve sci-fi?

"Tachyon, částice pohybující se rychleji než světlo, je název pro zajímavé matematické řešení. Dle současného poznání však nemá odraz v přírodě, a nejedná se tedy o skutečnou částici, která by byla spojena s konkrétní energií. Existuje jen na papíře."

Je vyšší pravděpodobnost existence tachyonů, nebo hejkala?

"Existence obojího je extrémně nepravděpodobná, přičemž slovem ,existence‘ označuji to, co můžeme pozorovat."

Vím, že je velká drzost polemizovat s docentem z ČVUT. Ale já jsem si toho dost přečetl na internetu. A navíc, zapojil jsem poslední analytické metody vypracované absolventy Vysoké školy života a publikované v Parlamentních listech a musím s panem docentem nesouhlasit. Existence hejkala je totiž pravděpodobnější než existence tachyonů.

- Hejkal: 1832 znaků hesla Wikipedie, tři zdroje, šest výskytů v literatuře. Opakovaně zaznamenán nesporný projev existence. V letních měsících po setmění se ozývá hejkání z lesíků a křoví parků v okolí restaurací, kde probíhají korporátní večírky, zcela pravidelně.

- Tachyon: 2902 znaky hesla Wikipedie, dva (opravdu jen dva!) zdroje, sedm výskytů v literatuře. Projev existence nezaznamenán.

Takže je skutečností, že o tachyonech se sice víc mluví, ale existence hejkala je evidentně mnohem pravděpodobnější. A tak si třeba budete moci zajet i do komůrky v Českém Krumlově a za pár stovek si poslechnout jeho léčivé hejkání. Pan Janošťák to jistě zvládne skvěle.

21. 6. 2018; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Studenti chystají osm expozic na festivalu kutilů

Podle vedoucího programu, profesora Michaela Šebka, je to způsob, jak připravit studenty na budoucnost, kdy technologie v mnoha ohledech nahradí lidskou práci. Osm expozic kreativních studentských projektů, které spojují vědu s modelářstvím a kutilstvím, bude k vidění o víkendu 23. a 24. června na festivalu Maker Faire Prague 2018.

Jak vzdělávat mladé lidi v době, kdy pracovní místa začínají nahrazovat roboti a ve společnosti se intenzivně skloňují pojmy jako průmysl 4.0 či internet věcí? Ačkoli budoucnost nemůžeme přesně předpovědět, podle profesora Michaela Šebka, vedoucího programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT, můžeme očekávat, že tempo technologických a společenských změn bude čím dál rychlejší. „Jakákoli speciální znalost bude ztrácet význam, v ní nás počítače napojené na internet vždy porazí. Výhodou v budoucnu budou lidské schopnosti jako samostatné myšlení, kreativita a volba cílů, to roboti ještě dlouho umět nebudou. Také bude pro lidi nesmírně důležité být flexibilní a umět se po celý život sám učit novým věcem,“ říká Michael Šebek. Studijní program, který vede, proto spíše než na konkrétní technologie a postupy klade mimořádný důraz na individuální projekty, spolupráci, trénink myšlení a kreativní řešení úloh.

Osm studentských expozic uvidíte tento víkend

Studenti několika kateder Fakulty elektrotechnické ČVUT spojených se studijním programem Kybernetika a robotika budou mít na festivalu následující expozice:

Autonomní formule F1/10 je model autonomního elektroauta v měřítku 1:10, se kterým tým ČVUT vyhrál tento rok mezinárodní soutěž v Portugalsku.

3D Farmer pro automatizaci 3D tiskových farem je studentský projekt, který demonstruje možnost automatizovaně měnit pracovní desky 3D tiskáren.

Projekty z katedry měření je expozice šesti kreativních studentských modelů, například laserové vypalovačky obrázků nebo magnetické levitace.

Ultrazvuková manipulace je prezentace zdánlivě magického systému, který dokáže bez kontaktu pohybovat s malými objekty ultrazvukem

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 94 studijních programů a v rámci nich 575 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. - 250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. - 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.

21. 6. 2018; tyden.cz

Festival předvede inteligentní autodráhu i magnetickou levitaci

Studenti z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) předvedou na víkendovém festivalu pro kutily osm svých projektů. Je mezi nimi autodráha s inteligentními autíčky, magnetická levitace nebo miniaturní roboti vytvořené studentkami z týmu wITches, který se specializuje na popularizaci témat z informační a výpočetní techniky. ČVUT to uvedlo v tiskové zprávě.

Osm studentských expozic vzešlo od účastníků programu Kybernetika a robotika na FEL. Vede ho Michael Šebek, který prosazuje vzdělávání zaměřené na samostatnost a kreativitu. Vzdělání má podle něj připravit mladé lidi na život v době průmyslu 4.0 a internetu věcí. "Jakákoli speciální znalost bude ztrácet význam, v ní nás počítače napojené na internet vždy porazí. Výhodou v budoucnu budou lidské schopnosti jako samostatné myšlení, kreativita a volba cílů, to roboti ještě dlouho umět nebudou. Také bude pro lidi nesmírně důležité být flexibilní a umět se po celý život sám učit novým věcem," řekl Šebek.

Jeho studenti předvedou na festivalu Maker Faire Prague 2018 například konvoj inteligentních autodráhových autíček. Od těch obyčejných se liší tím, že je studenti vybavili technologiemi, díky kterým umí reagovat na rychlost ostatních aut, jedou plynule a předcházejí vzniku kolon v problematických místech. Další zajímavostí je model auta s řízením drive by wire. Má softwarovou řídicí jednotku, která přerozděluje točivý moment.

Studenti z ČVUT letos zvítězili na mezinárodní soutěži studentských formulí v Portugalsku. Model jejich autonomní formule, který je desetkrát menší než ta vítězná, bude na festivalu také k vidění. Z jiné oblasti je expozice z katedry měření, ve které budou moci návštěvníci zhlédnout šest zajímavostí ze světa techniky, jako laserovou vypalovačku obrázku nebo ukázky magnetické levitace.

Ž vědě se nevěnují jen chlapci a muži, ukazuje skupina dívek s názvem wITches. Zaměřují se hlavně na popularizaci vědy a techniky na základních a středních školách. Na festival si připravily výrobu "kouzelných hůlek" pomocí LED diod nebo "kouzla v IT." "Můžete si zkusit odemknout sejf pomocí mikropočítače Micro:bitu nebo spoustu čarovných triků s roztomilými Ozoboty," uvedly na stránkách festivalu.

Přehlídka inovací a kreativity Maker Faire Prague se koná tento víkend v Průmyslovém paláci na Výstavišti Praha, ČVUT je jejím akademickým partnerem. Představí se na ní nejen FEL, ale i dalších zhruba 180 projektů. Kromě expozic nabídne i 20 workshopů a 50 přednášek či vystoupení tvůrčích osobností.

21. 6. 2018; hybrid.cz

"Před roboty nás zachrání jedině kreativita," říká profesor robotiky na ČVUT.

foto: ČVUT FEL

„Jakákoli speciální znalost bude ztrácet význam, v ní nás počítače napojené na internet vždy porazí. Výhodou v budoucnu budou lidské schopnosti jako samostatné myšlení, kreativita a volba cílů, to roboti ještě dlouho umět nebudou. Také bude pro lidi nesmírně důležité být flexibilní a umět se po celý život sám učit novým věcem,“ říká Michael Šebek.

Studijní program, který vede, proto spíše než na konkrétní technologie a postupy klade mimořádný důraz na individuální projekty, spolupráci, trénink myšlení a kreativní řešení úloh.

Osm studentských expozic uvidíte tento víkend

Vyučující se rozhodli dát tyto projekty dohromady a představit je tento víkend na festivalu Maker Faire Prague 2018, který se v Česku koná poprvé a který sdružuje komunity spojené s nekomerční technologickou tvořivostí a kutilstvím.

Studenti několika kateder Fakulty elektrotechnické ČVUT spojených se studijním programem Kybernetika a robotika budou mít na festivalu následující expozice:

• Konvoje inteligentních autodráhových autíček je ukázka autodráhy se zdánlivě obyčejnými autíčky, která však studenti vybavili vyspělými technologiemi, aby mohla sloužit k výzkumu chování kolon autonomních vozů a testům tzv. kooperativních adaptivních tempomatů.

• Cirkus katedry řídicí techniky je expozice čtyř vizuálně zajímavých modelů (s názvy Eggstatic, kulička v obruči, magman a stromeček), které zábavnou formou ukazují principy elektronického řízení.

• Model auta s prvky řízení drive by wire je modelářské autíčko vylepšené o dva elektromotory na zadní nápravě a speciální elektroniku a řídicí software, který dokáže přerozdělovat točivý moment.

• Autonomní formule F1/10 je model autonomního elektroauta v měřítku 1:10, se kterým tým ČVUT vyhrál tento rok mezinárodní soutěž v Portugalsku.

• 3D Farmer pro automatizaci 3D tiskových farem je studentský projekt, který demonstruje možnost automatizovaně měnit pracovní desky 3D tiskáren.

• Projekty z katedry měření je expozice šesti kreativních studentských modelů, například laserové vypalovačky obrázků nebo magnetické levitace.

• Ultrazvuková manipulace je prezentace zdánlivě magického systému, který dokáže bez kontaktu pohybovat s malými objekty ultrazvukem

• wITches je dívčí skupina z FEL ČVUT, která se věnuje popularizaci IT témat. Jejich expozice zahrnuje tvůrčí workshopy (hlavně) pro děti s pomocí mikropočítačů a miniaturních robotů.

21. 6. 2018; otechnice.cz

Prague Maker Faire spojí technologie a tvůrčí nadšení, už tento víkend

Výstaviště v Holešovicích bude o víkendu patřit novodobým kutilům a tvůrcům všeho druhu. V dnešní době žijeme ve světě moderních technologií, které rádi a v hojné míře využíváme, festival Maker Faire však ukáže, že není vůbec těžké podílet se i na její tvorbě. K vidění bude 180 tvůrčích projektů z různých oborů, program festivalu nabídne navíc 20 workshopů a 50 vystoupení a přednášek pro celou rodinu.

Samotní organizátoři popisují Maker Faire jako festival, jarmark, konferenci a trochu i cirkus kde hrají hlavní roli inovace, touha po vzdělání a lidská kreativita. Na místě bude k vidění a vyzkoušení největší vzduchové dělo na světě. Možnost spojení designu a moderních technologií ukáží skleněné parní stroje a elektronické šperky. Návštěvníci si budou moci prohlédnout největší panoramatickou fotografii Prahy i 3D planetárium. Svou šikovnost si může každý vyzkoušet při výrobě miniaturního robota z kartonu, poskakujícího broučka z kartáčku na zuby nebo vlastního hudebního nástroje. Chytrost zase procvičí programování pomocí barevných fix nebo piškvorky proti umělému mozku vyrobenému ze zavařovacích sklenic a mnoho dalšího.

Festival je určený pro každého, kdo něco vyrábí a chtěl by to předvést ostatním. Díky tomu je věkové spektrum vystavujících opravdu pestré, od teenagerů po seniory. Každý kdo tráví rád volný čas aktivní tvorbou rád něco vylepšuje a je tak trochu hračička je vítaný.

Důležitou úlohou Maker Faire festivalu je také vzdělávání. „Maker Faire ukazuje, jaký tvůrčí potenciál v nás je. Tenhle potenciál se dnes dá skvěle rozvíjet pomocí nových technologií, ale také sdílených a otevřených dílen, které rovněž představíme. Přáli bychom si inspirovat změny ve vzdělávání, aby se více rozvíjela dětská kreativita tím, že budou žáci místo memorování pracovat na projektech, které je baví,“ uzavírá programový ředitel Jiří Zemánek z FEL ČVUT v Praze.

Zdroj: tisková zpráva

21. 6. 2018; Reflex

Léčitelství podle Star Treku

Jedna z mnoha teorií o vesmíru říká, že kosmos je sice neomezený, ale konečný. Ovšem jde jen o teorii. Psychologie a psychoanalýza jsou dál. Vědecky prokázaly komplementární, přesně opačný princip platný pro myšlení člověka. LIDSKÁ OMEZENOST JE NEKONEČNÁ. Popsali jsme exemplární případ tohoto jevu, jenž se, když jsme u toho vesmíru, týká tachyonové energie.

"DOVOLTE, ABYCHOM Vám nabídli zcela jedinečnou pomoc při řešení Vašich problémů na úrovni fyzické, mentální a duchovní působením tachyonové energie.

V naší tachyonové komoře (Tachyon Healing Chamber), která je jediná v České republice, můžete nalézt svou cestu zpět ke zdraví. Všechno na Zemi se nachází ve vlastním energetickém kontinuu. Energie proudící energetickým kontinuem pochází z jednoho Zdroje. V Indii se nazývá Posvátná Matka. Křesťanství ji nazývá Duchem svatým. A v mnoha moderních duchovních učeních New Age ji nazývají kosmickou energií. Moderní fyzikové ji pojmenovali jako energii nulového bodu nebo tachyonovou energii."

JAK Z LIDOVÉ ŘACHANDY...

POD PLASTOVOU PYRAMIDOU

Přijde fotograf, pán nás vezme do dvora a přes něj jdeme do domečku na druhé straně dvorku.

V maličké předsíňce je sezení a skříňky s ukázkami tachyonizovaného zboží. A také dveře. "Pojďte, já vám všechno ukážu. Vyzkoušíte si to sám. A nic se nesmí fotografovat," zdůrazní léčitel Zbyňkovi.

Není průhledný, spíš mléčně bílý z vnitřních prasklin a příměsí. Na mineralogické burze by byl za tři, možná i za pět set korun.

Dole jsou pak trubky spojeny trubkami vodorovnými a drží dohromady takovými jako kolínky. Taky šedými.

Léčitel mne vybídne, abych odložil kovové amulety na krku.

Protože jsem plně racionální člověk po freudiánské psychoanalýze, amulety zásadně neodkládám, takže odmítnu. Prý nevadí. Ale fotograf, má hůl a bohužel i taška, v níž mám malý foťáček, musí ven. A já se musím položit (zul nás už v předsíni) na to lehátko a dvacet minut vnímat tachyonovou energii z kosmu.

POD VEDENÍM VETERINÁŘE

A ta kolínka, co tu vidím - on ten můj instalatér taky ty vodovodní trubky takovými kolínky spojoval. Takže, při vší úctě k pokročilé tachyonové technologii soudím, že přístroj v tachyonové komoře byl vyroben z instalatérského materiálu z Hornbachu v ceně pěti set korun plus tři kila za krystal.

Po několika dalších minutách už není co zkoumat, tak vylezu do předsíně. Prostě jsem nevděčník a nevážím si možnosti harmonizace tachyonovou energií, ani když ji mám zadarmo. Protože za poležení pod pyramidou si jinak klienti platí. A to následovně: - jedna návštěva 20 minut 600 Kč - pět návštěv po 20 minutách + jedna návštěva 20 minut zdarma 3000 Kč - dvacet minut harmonizace tachyonovou energií + 60 minut homeopatické konzultace 1500 Kč

No a klienti mají samozřejmě také možnost koupit si něco domů. Tachyonizovaná detoxikační voda stojí například 780 Kč. Zárukou kvality produktů i služeb je pak skutečnost, že druhou kontaktní osobou celého projektu je MVDr. Dagmar Peterová, takže je zařízení schopné odborně odbavit každého vola.

TACHYONY NESPORNĚ EXISTUJÍ!

Tímto způsobem chtěl najít časovou anomálii, jež se v blízkosti planetární soustavy měla nacházet.

Jenomže dřív než mohl pulsy začít vysílat, napadly je dvě klingonské válečné lodě.

Tachyony nalezneme i v řadě dalších vědeckých prací. Jsou jimi například seriál The Flash, film Svět podle Prota, film Země zítřka či kniha Archa (část druhá).

Zřejmě proto najdeme na webu pana léčitele i tohle: "Lidské tělo má kromě těla fyzického, které vnímáme svými smysly, ještě několik dalších vrstev jemnohmotné energie, energetických těl. Energetické kontinuum plyne všemi těmito vrstvami od nejvyšších a nejjemnějších nehmotných těl do těla materiálního fyzického a překážmateriálního, překážky v jeho průchodu zapříčiní ve fyzickém těle vznik chorob. Jakmile tachyonová energie znovu protéká lidským tělem prostřednictvím tachyonové komory, probudí vrozené dokonalé fungování jakéhokoli systému a stimuluje do činnosti vrozenou léčebnou inteligenci těla a buněk."

PLEJÁDSKÉ TECHNOLOGIE

Vzdělání má Štefan Janošťák středoškolské s maturitou "z dopravy". Pozitivní léčebné dopady tachyonové komory se na něm dosud neměly šanci při léčbě obezity projevit, protože na to ten půlrok, co komoru nabízí, neměl čas a léčit se začal teprve v pondělí.

Co to je?

"Plejáďani jsou Plejáďani. Tak se koukněte na internet, to uvidíte.

To je něco ve vesmíru, protože my si furt myslíme, že jsme ve vesmíru jenom my."

Z čeho soudíte, že Plejáďané existují?

"Na internetu je dost věcí o Plejáďanech. Byl jsem na pár konferencích, kde se o tom mluvilo, a byli tam vzdělaní lidé, inženýři. Taky s tím nemají problém."

Pak jsem si přece jenom oddechl.

S Plejáďany není pan Štefan Janošťák v osobním kontaktu, ale jen v kontaktu zprostředkovaném. Přes tento poměrně zásadní nedostatek prošlo jeho tachyonovou komorou už dvacet nebo třicet lidí.

A že v tachyony na rozdíl od ostatních věří? "Já nepotřebuju studovat, já to cítím," ukončí pan Janošťák naše setkání.

HLEDÁ SE HEJKAL

Docent Ing. Lukáš Jelínek, Ph. D., z katedry elektromagnetického pole fakulty elektrotechnické ČVUT byl tak laskav, že odpověděl na mé otázky, přestože byly nehorázné - a já se za ně předem omluvil.

Existují tachyony někde jinde než ve sci-fi?

Je vyšší pravděpodobnost existence tachyonů, nebo hejkala?

"Existence obojího je extrémně nepravděpodobná, přičemž slovem ,existence‘ označuji to, co můžeme pozorovat."

Vím, že je velká drzost polemizovat s docentem z ČVUT. Ale já jsem si toho dost přečetl na internetu.

A navíc, zapojil jsem poslední analytické metody vypracované absolventy Vysoké školy života a publikované v Parlamentních listech a musím s panem docentem nesouhlasit. Existence hejkala je totiž pravděpodobnější než existence tachyonů. - Hejkal: 1832 znaků hesla Wikipedie, tři zdroje, šest výskytů v literatuře. Opakovaně zaznamenán nesporný projev existence. V letních měsících po setmění se ozývá hejkání z lesíků a křoví parků v okolí restaurací, kde probíhají korporátní večírky, zcela pravidelně.

- Tachyon: 2902 znaky hesla Wikipedie, dva (opravdu jen dva!) zdroje, sedm výskytů v literatuře. Projev existence nezaznamenán.

VESMÍRNÉ TACHYONY U ČESKÉHO KRUMLOVA VYLÉČÍ NEJSPÍŠ VŠECHNO S VÝJIMKOU TLOUŠŤKY OBYČEJNÍ LÉČITELÉ LÉČÍ NĚČÍM, CO NEEXISTUJE. POKROČILÍ LÉČITELÉ ČÁSTICEMI ZE STAR TREKU.

20. 6. 2018; prahadnes.info

Kreativní festival Maker Faire již tento víkend!

PRAHA - Kdo jsou to makeři? "Prostě kutilové nové generace, kteří své nápady sdílejí a inspirují ostatní, aby si něco vyzkoušeli vyrobit. Podobné projekty je nutné vidět a zažít, je to hlavně o procesu a přímé zkušenosti," říká Denisa Kera, ředitelka festivalu Maker Faire Prague 2018, který se po úspěšném tažení mnoha světovými městy poprvé uskuteční v Česku o víkendu 23. a 24. června na pražském Výstavišti.

Od obřího kanónu po robůtky z kartáčku na zuby

Program Maker Faire Prague 2018 je k dispozici na webových stránkách festivalu a nabízí 180 tvůrčích projektů, 20 workshopů a 50 vystoupení či přednášek. Maker Faire je festival, jarmark, konference, trochu i cirkus, a hlavně lidová přehlídka inovací, vychytávek, kreativních a vzdělávacích nápadů všeho druhu. Děti i dospělí si tu užijí množství velkých i malých atrakcí, například můžou:

- vystřelit z největšího vzduchového děla na světě,

- obdivovat skleněné parní stroje a elektronické šperky,

- prohlédnout si největší velkoformátovou fotografii Prahy,

- navštívit digitální 3D planetárium,

- zahrát si piškvorky proti "umělému mozku" ze zavařovacích sklenic,

- provádět pokusy s potravinami v dětské chemické laboratoři,

- vytvořit si vlastní elektronický hudební nástroj,

- vytisknout si vlastní výtvor na 3D tiskárně,

- vyrobit si miniaturního robůtka z kartáčků na zuby,

- vytesat si dřevěnou motokáru nebo vyzkoušet dřevěné kolo pro lidského křečka,

- a mnoho dalšího!

Kutilství jako základ byznysu i kvalitního vzdělání

Na festivalu budou vystavovat děti, senioři, a dokonce i celé rodiny. Pro většinu je to hobby a aktivní způsob trávení volného času, ale jsou i tací, kteří proměnili své koníčky v úspěšný byznys. "Silicon Valley je i u nás v Česku. Festival Maker Faire Prague ukáže, co se kutí, pájí, vytváří, vaří a fermentuje v českých dílnách, kůlnách, laboratořích a sklepech, a jaký to má potenciál," říká Denisa Kera.

Festival také prezentuje nový trend ve vzdělávání: "Maker Faire ukazuje, jaký tvůrčí potenciál v nás je. Tenhle potenciál se dnes dá skvěle rozvíjet pomocí nových technologií, ale také sdílených a otevřených dílen, které rovněž představíme. Přáli bychom si inspirovat změny ve vzdělávání, aby se více rozvíjela dětská kreativita tím, že budou žáci místo memorování pracovat na projektech, které je baví," uzavírá programový ředitel Jiří Zemánek z FEL ČVUT v Praze.

Další informace najdete na webových stránkách festivalu Prague Maker Faire .

20. 6. 2018; technet.cz

Kutilství už není o nedostatku věcí, řekl v Rozstřelu ředitel festivalu Maker Faire

Programový ředitel festivalu Maker Faire Praha Jiří Zemánek je srdcem kutil, a tak se nelze divit, že první festival tvůrců v Česku je jeho srdeční záležitost. Co na tomto veletrhu můžete zažít a vidět, jste se mohli dozvědět v Rozstřelu.

Již v sobotu otevírá své brány na pražském Výstavišti veletrh Maker Faire , kde si dají dostaveníčko hobby tvůrci, technologičtí kutilové, bastlíři a vynálezci všeho druhu. Bude jich více než 150 a představí své bláznivé i zcela seriozní projekty. Akce se koná o víkendu 23. a 24. června 2018 v Průmyslovém paláci a ve studiu Rozstřelu nám ji představil její programový ředitel Jiří Zemánek .

Maker Faire je globální síť festivalů, kterou vytvořila redakce časopisu Make v San Francisku. Akce, která slaví úspěch po celém světě, se v České republice bude konat poprvé. Loni proběhlo 221 Maker Fairů ve 45 zemích. Celkově je navštívilo 1,5 milionů lidí.

Rozstřel přinesl nejen informace o festivalu, ale také praktickou ukázku toho, co můžete na festivalu zažít například 3D tiskárnu, která "tiskne" z čokolády. Jiří Zemánek představil i projekty, které řeší na svém vědeckém pracovišti na Elektrotechnické fakultě ČVUT, a poradil, kam si třeba zajít vytisknout své výtvory na 3D tiskárně nebo co použít ke zautomatizování domácnosti. Kutilové sobě

"Kolem sebe můžeme vidět renesanci kutilství, vyrábění a lidé se vracejí k tomu, že něco vyrábějí a tvoří a festival na to staví," popisuje Zemánek důvod vzniku Maker Faire. Je to podle něj oslava lidské tvořivosti.

Organizátoři si zakládají na to, aby to byl festival pro všechny, odborníky i laiky, kluky a holky i pro jejich rodiče. Platí to jak pro návštěvníky, tak pro vystavovatele. Nekomerční vystavovatelé navíc dostali místo na výstavišti zdarma.

Hnutí, které vzniklo na základě tohoto renesance kutilství je známé i tím, že své náklady sdílí.

"V Česku se tolik nenosí se s těmi svými výtvory pochlubit a to chceme i trochu změnit," říká programový ředitel festivalu Maker Faire Lidé se tak mohou navzájem lépe propojit a třeba své nápady navzájem propojit nebo se i vzdělat.

Kutilství v minulosti vyplývalo z určitého nedostatku. Nyní je to jiné. Motivace není především v nedostatku, ale v tom , že je to baví a že mají určité puzení v tom, přenést myšlenku do reálného života.

Lidé mají i více možností, jak své nápady uvést do fyzického výrobku, Hodně tomu pomáhají 3D tiskárny, které umožňují v počítači navržený model jednoduše nechat vytisknout a nemuset se tak někde trápit u soustruhu. Takový model si můžete vytvořit sami nebo si upravit již vytvořený model, který si stáhnete ze specializovaných stránek. Pokud 3D tiskárnu nemáte, můžete využít některou v tzv, otevřených dílnách, z nichž jedna vzniká i v Praze.

Jak taková 3D tiskárna vypadá, mohli diváci přímo ve studiu, kde se představila čokotiskárna, neboli 3D tiskárna, která místo plastu využívá jako materiál potraviny.

Záznam celého Rozstřelu s Jiřím Zemánkem, ředitelem Maker Faire Praha: InsertSingleVideo Léčba rakoviny i malované vajíčko

Kam může vést kutilství ukázal Zemánek i na příklade z vlastní praxe. Na své fakultě tak například vytváří speciální zařízení, které umožní pohybovat s mnoha malými objekty, což se může hodit například v lékařství při použití jako mikropinzeta. Ve spolupráci v projektu Biocentex se zkoušejí zlepšit analytické metody, které mohou například zlepšit detekci rakoviny.

Více kutilský byl ale úspěch s pomalovaným vajíčkem, které bylo "inženýrským způsobem" pomalováno pomocí robota, aby se pomocí staré animační technologii rozpohybovalo. Videa si všimli i v Jižní Americe, kde autora pozvali do speciálního pořadu, kde vystupoval po boku slavné zpěvačky Shakiry .

Optický klam roztančil kraslice (video: Jiří Zemánek, ČVUT) InsertSingleVideo

Aktualizace: Do článku jsme doplnili video a další odkazy.

19. 6. 2018; technet.cz

Čokotiskárnu i náš první festival kutilů představí Jiří Zemánek

Již v sobotu otevírá své brány na pražském Výstavišti veletrh Maker Faire, kde si dají dostaveníčko hobby tvůrci, technologičtí kutilové, bastlíři a vynálezci všeho druhu. Bude jich více než 150 a představí své bláznivé i zcela seriozní projekty. Akce se koná o víkendu 23. a 24. června 2018 v Průmyslovém paláci a ve studiu Rosztřelu nám ji představí jeho programový ředitel Jiří Zemánek.

Rozstřel, který začíná ve 12:30 , přinese nejen informace o festivalu, ale také praktickou ukázku toho, co můžete na festivalu zažít například 3D tiskárnu, která "tiskne" z čokolády. Jiří Zemánek představí i projekty, které řeší na svém vědeckém pracovišti na Elektrotechnické fakultě ČVUT, a poradí, kam si třeba zajít vytisknout své výtvory na 3D tiskárně nebo co použít ke zautomatizování domácnosti.

19. 6. 2018; Bydlet.cz

Pražský kreativní festival již tento víkend, vystavovat budou děti, senioři i celé rodiny

Festival nabízí 180 tvůrčích projektů, 20 workshopů a 50 vystoupení či přednášek. Maker Faire je festival, jarmark, konference, trochu i cirkus, a hlavně lidová přehlídka inovací, vychytávek, kreativních a vzdělávacích nápadů všeho druhu.

Maker Faire Prague 2018 se koná 23. a 24. června 2018 v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti pod záštitou primátorky hl. m. Prahy a starosty Prahy 7 Jde o první české setkání makerů - kutilů 21. století s přesahem do nových kreativních trendů a technologií

Festival představí 180 tvůrčích projektů, 20 workshopů a 50 vystoupení či přednášek pro celou rodinu

Kdo jsou to makeři? "Prostě kutilové nové generace, kteří své nápady sdílejí a inspirují ostatní, aby si něco vyzkoušeli vyrobit. Podobné projekty je nutné vidět a zažít, je to hlavně o procesu a přímé zkušenosti," říká Denisa Kera, ředitelka festivalu Maker Faire Prague 2018, který se po úspěšném tažení mnoha světovými městy poprvé uskuteční v Česku o víkendu 23. a 24. června na pražském Výstavišti.

Od obřího kanónu po robůtky z kartáčku na zuby

Kutilství jako základ byznysu i kvalitního vzdělání Na festivalu budou vystavovat děti, senioři, a dokonce i celé rodiny. Pro většinu je to hobby a aktivní způsob trávení volného času, ale jsou i tací, kteří proměnili své koníčky v úspěšný byznys. "Silicon Valley je i u nás v Česku. Festival Maker Faire Prague ukáže, co se kutí, pájí, vytváří, vaří a fermentuje v českých dílnách, kůlnách, laboratořích a sklepech, a jaký to má potenciál," říká Denisa Kera.

_______________________________________________________ Maker Faire je největší světová přehlídka kreativity, inovací a důmyslnosti pro celou rodinu, která se na popud společnosti Make Media koná od roku 2006 v mnoha městech na světě. Festival Prague Maker Faire 2018, první akce tohoto druhu v České republice, se bude konat 23. a 24. června 2018 v Průmyslovém paláci na Výstavišti v Praze pod záštitou primátorky hl. m. Prahy Adriany Krnáčové a starosty Prahy 7 Jana Čižinského.

19. 6. 2018; prazskypatriot.cz

Kreativní festival Maker Faire již tento víkend. Vystavovat budou děti, senioři i celé rodiny

Maker Faire Prague 2018 se koná 23. a 24. června v Průmyslovém paláci na Výstavišti. Jde o první české setkání makerů - kutilů 21. století s přesahem do nových kreativních trendů a technologií. Festival představí 180 tvůrčích projektů, 20 workshopů a 50 vystoupení či přednášek pro celou rodinu.

Kdo jsou to makeři

„Prostě kutilové nové generace, kteří své nápady sdílejí a inspirují ostatní, aby si něco vyzkoušeli vyrobit. Podobné projekty je nutné vidět a zažít, je to hlavně o procesu a přímé zkušenosti,“ říká Denisa Kera, ředitelka festivalu Maker Faire Prague 2018, který se po úspěšném tažení mnoha světovými městy poprvé uskuteční v Česku.

Od obřího kanónu po robůtky z kartáčku na zuby

Program Maker Faire Prague 2018 nabízí 180 tvůrčích projektů, 20 workshopů a 50 vystoupení či přednášek. Maker Faire je festival, jarmark, konference, trochu i cirkus, a hlavně lidová přehlídka inovací, vychytávek, kreativních a vzdělávacích nápadů všeho druhu. Děti i dospělí si tu užijí množství velkých i malých atrakcí, například mohou:

• vystřelit z největšího vzduchového děla na světě,

• obdivovat skleněné parní stroje a elektronické šperky,

• prohlédnout si největší velkoformátovou fotografii Prahy,

• navštívit digitální 3D planetárium,

• zahrát si piškvorky proti „umělému mozku“ ze zavařovacích sklenic,

• provádět pokusy s potravinami v dětské chemické laboratoři,

• vytvořit si vlastní elektronický hudební nástroj,

• vytisknout si vlastní výtvor na 3D tiskárně,

• vyrobit si miniaturního robůtka z kartáčků na zuby,

• vytesat si dřevěnou motokáru nebo vyzkoušet dřevěné kolo pro lidského křečka.

Kutilství jako základ byznysu i kvalitního vzdělání

Na festivalu budou vystavovat děti, senioři, a dokonce i celé rodiny. Pro většinu je to hobby a aktivní způsob trávení volného času, ale jsou i tací, kteří proměnili své koníčky v úspěšný byznys. „Silicon Valley je i u nás v Česku. Festival Maker Faire Prague ukáže, co se kutí, pájí, vytváří, vaří a fermentuje v českých dílnách, kůlnách, laboratořích a sklepech, a jaký to má potenciál,“ říká Denisa Kera.

Festival také prezentuje nový trend ve vzdělávání: „Maker Faire ukazuje, jaký tvůrčí potenciál v nás je. Tenhle potenciál se dnes dá skvěle rozvíjet pomocí nových technologií, ale také sdílených a otevřených dílen, které rovněž představíme. Přáli bychom si inspirovat změny ve vzdělávání, aby se více rozvíjela dětská kreativita tím, že budou žáci místo memorování pracovat na projektech, které je baví,“ uzavírá programový ředitel Jiří Zemánek z FEL ČVUT v Praze.

19. 6. 2018; tiscali.cz

Kreativní festival Maker Faire již tento víkend!

Série kreativních festivalů Maker Faire je známá po celém světě a letos se poprvé podívá i do Prahy. Maker Faire Prague 2018 se koná 23. a 24. června 2018 v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti a jde o první české setkání „makerů” - kutilů 21. století s přesahem do moderních technologií a elektroniky. Festival představí 180 tvůrčích projektů, 20 workshopů a 50 vystoupení či přednášek pro celou rodinu.

„Makeři” jsou kutilové nové generace, kteří ke své tvorbě využívají vědeckých poznatků a moderních technologií jako 3D tisk, augmentovanou realitu a experimentální elektroniku. Na Maker Faire Prague se jich představí více než 180 a jejich projekty si bude moct na vlastní kůži vyzkoušet a prohlédnout každý návštěvník. Řada projektů je navíc open-source, takže pokud vás zaujmou, můžete se do jejich výroby pustit i doma.

Program Maker Faire Prague 2018 je k dispozici na webových stránkách festivalu a vedle prezentací tvůrčích projektů nabízí i 20 workshopů a 50 vystoupení či přednášek.

Maker Faire je festival, jarmark, konference, trochu i cirkus, a hlavně lidová přehlídka inovací, vychytávek, kreativních a vzdělávacích nápadů všeho druhu. Děti i dospělí si tu užijí množství velkých i malých atrakcí, například můžou:

vystřelit z největšího vzduchového děla na světě,

obdivovat skleněné parní stroje a elektronické šperky,

prohlédnout si největší velkoformátovou fotografii Prahy,

navštívit digitální 3D planetárium,

zahrát si piškvorky proti „umělému mozku“ ze zavařovacích sklenic,

provádět pokusy s potravinami v dětské chemické laboratoři,

vytvořit si vlastní elektronický hudební nástroj,

vytisknout si vlastní výtvor na 3D tiskárně,

vyrobit si miniaturního robůtka z kartáčků na zuby,

vytesat si dřevěnou motokáru nebo vyzkoušet dřevěné kolo pro lidského křečka,

a mnoho dalšího!

Na festivalu budou vystavovat děti, senioři, a dokonce i celé rodiny. Pro většinu je to hobby a aktivní způsob trávení volného času, ale jsou i tací, kteří proměnili své koníčky v úspěšný byznys. „Silicon Valley je i u nás v Česku. Festival Maker Faire Prague ukáže, co se kutí, pájí, vytváří, vaří a fermentuje v českých dílnách, kůlnách, laboratořích a sklepech, a jaký to má potenciál,“ říká ředitelka festivalu Denisa Kera.

Festival Maker Faire Prague 2018 vznikl s podporou firmy Prusa Research, světového výrobce 3D tiskáren, a všichni nekomerční makeři na něm mohou vystavovat zdarma. Makery podpořili i další partneři (BASF, Fujitsu, T-Mobile, Condrad, Horbach, Verbatim a další), a to jak svými vlastními projekty, tak cenami a dalšími aktivitami. Organizátoři očekávají účast nejméně 5000 návštěvníků. Vstupenky mohou koupit již nyní v předprodeji zde.

Další informace najdete na webových stránkách festivalu Prague Maker Faire nebo na sociálních sítích Facebooku, Twitteru či Instagramu.

18. 6. 2018; feedit.cz

Kreativní festival Maker Faire již tento víkend! Vystavovat budou děti, senioři i celé rodiny

- Kdo jsou to makeři? " Prostě kutilové nové generace, kteří své nápady sdílejí a inspirují ostatní, aby si něco vyzkoušeli vyrobit. Podobné projekty je nutné vidět a zažít, je to hlavně o procesu a přímé zkušenosti," říká Denisa Kera, ředitelka festivalu Maker Faire Prague 2018, který se po úspěšném tažení mnoha světovými městy poprvé uskuteční v Česku o víkendu 23. a 24. června na pražském Výstavišti.

Od obřího kanónu po robůtky z kartáčku na zuby

vystřelit z největšího vzduchového děla na světě, obdivovat skleněné parní stroje a elektronické šperky, prohlédnout si největší velkoformátovou fotografii Prahy, navštívit digitální 3D planetárium, zahrát si piškvorky proti "umělému mozku" ze zavařovacích sklenic, provádět pokusy s potravinami v dětské chemické laboratoři, vytvořit si vlastní elektronický hudební nástroj, vytisknout si vlastní výtvor na 3D tiskárně, vyrobit si miniaturního robůtka z kartáčků na zuby, vytesat si dřevěnou motokáru nebo vyzkoušet dřevěné kolo pro lidského křečka, a mnoho dalšího!

Kutilství jako základ byznysu i kvalitního vzdělání

Festival Maker Faire Prague 2018 vznikl s podporou PRUSA Research, světového výrobce 3D tiskáre n, a všichni nekomerční makeři na něm mohou vystavovat zdarma. Makery podpořili i další partneři (BASF, Fujitsu, T-Mobile, Condrad, Horbach, Verbatim a další ), a to jak svými vlastními projekty, tak cenami a dalšími aktivitami. Organizátoři očekávají účast nejméně 5000 návštěvníků. Vstupenky mohou koupit již nyní v předprodeji zde.

Další informace najdete na webových stránkách festivalu Prague Maker Faire nebo na sociálních sítích Facebooku, Twitteru či Instagramu.

_______________________________________________________

O festivalu Maker Faire Prague

18. 6. 2018; parlamentnilisty.cz

Praha: Kreativní festival Maker Faire již tento víkend

Kdo jsou to makeři? „Prostě kutilové nové generace, kteří své nápady sdílejí a inspirují ostatní, aby si něco vyzkoušeli vyrobit.

Podobné projekty je nutné vidět a zažít, je to hlavně o procesu a přímé zkušenosti,“ říká Denisa Kera, ředitelka festivalu Maker Faire Prague 2018, který se po úspěšném tažení mnoha světovými městy poprvé uskuteční v Česku o víkendu 23. a 24. června na pražském Výstavišti.

Od obřího kanónu po robůtky z kartáčku na zuby

vystřelit z největšího vzduchového děla na světě,

obdivovat skleněné parní stroje a elektronické šperky,

prohlédnout si největší velkoformátovou fotografii Prahy,

navštívit digitální 3D planetárium,

zahrát si piškvorky proti „umělému mozku“ ze zavařovacích sklenic,

provádět pokusy s potravinami v dětské chemické laboratoři,

vytvořit si vlastní elektronický hudební nástroj,

vytisknout si vlastní výtvor na 3D tiskárně,

vyrobit si miniaturního robůtka z kartáčků na zuby,

vytesat si dřevěnou motokáru nebo vyzkoušet dřevěné kolo pro lidského křečka,

a mnoho dalšího!

Kutilství jako základ byznysu i kvalitního vzdělání

Na festivalu budou vystavovat děti, senioři, a dokonce i celé rodiny. Pro většinu je to hobby a aktivní způsob trávení volného času, ale jsou i tací, kteří proměnili své koníčky v úspěšný byznys. „Silicon Valley je i u nás v Česku. Festival Maker Faire Prague ukáže, co se kutí, pájí, vytváří, vaří a fermentuje v českých dílnách, kůlnách, laboratořích a sklepech, a jaký to má potenciál,“ říká Denisa Kera.

Další informace najdete na webových stránkách festivalu Prague Maker Faire nebo na sociálních sítích Facebooku, Twitteru či Instagramu.

18. 6. 2018; technickytydenik.cz

Kreativní festival Maker Faire již tento víkend! Vystavovat budou děti, senioři i celé rodiny

Kdo jsou to makeři? „Prostě kutilové nové generace, kteří své nápady sdílejí a inspirují ostatní, aby si něco vyzkoušeli vyrobit. Podobné projekty je nutné vidět a zažít, je to hlavně o procesu a přímé zkušenosti," říká Denisa Kera, ředitelka festivalu Maker Faire Prague 2018, který se po úspěšném tažení mnoha světovými městy poprvé uskuteční v Česku o víkendu 23. a 24. června na pražském Výstavišti.

Od obřího kanónu po robůtky z kartáčku na zuby

vystřelit z největšího vzduchového děla na světě,

obdivovat skleněné parní stroje a elektronické šperky,

prohlédnout si největší velkoformátovou fotografii Prahy,

navštívit digitální 3D planetárium,

zahrát si piškvorky proti „umělému mozku" ze zavařovacích sklenic,

provádět pokusy s potravinami v dětské chemické laboratoři,

vytvořit si vlastní elektronický hudební nástroj,

vytisknout si vlastní výtvor na 3D tiskárně,

vyrobit si miniaturního robůtka z kartáčků na zuby,

vytesat si dřevěnou motokáru nebo vyzkoušet dřevěné kolo pro lidského křečka,

a mnoho dalšího!

Kutilství jako základ byznysu i kvalitního vzdělání

Na festivalu budou vystavovat děti, senioři, a dokonce i celé rodiny. Pro většinu je to hobby a aktivní způsob trávení volného času, ale jsou i tací, kteří proměnili své koníčky v úspěšný byznys. „Silicon Valley je i u nás v Česku. Festival Maker Faire Prague ukáže, co se kutí, pájí, vytváří, vaří a fermentuje v českých dílnách, kůlnách, laboratořích a sklepech, a jaký to má potenciál," říká Denisa Kera.

Festival také prezentuje nový trend ve vzdělávání: „Maker Faire ukazuje, jaký tvůrčí potenciál v nás je. Tenhle potenciál se dnes dá skvěle rozvíjet pomocí nových technologií, ale také sdílených a otevřených dílen, které rovněž představíme. Přáli bychom si inspirovat změny ve vzdělávání, aby se více rozvíjela dětská kreativita tím, že budou žáci místo memorování pracovat na projektech, které je baví," uzavírá programový ředitel Jiří Zemánek z FEL ČVUT v Praze.

Další informace najdete na webových stránkách festivalu Prague Maker Faire nebo na sociálních sítích Facebooku, Twitteru či Instagramu.

18. 6. 2018; prazsky.denik.cz

Světoví odborníci na fyziku plazmatu přednášejí v Praze

Špičkoví zahraniční odborníci se sešli na mezinárodním sympoziu o fyzice plazmatu, které se tento týden koná na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého účení (FEL ČVUT) v Praze. Přednášet budou o využití plazmatu v medicíně a o největším evropském výzkumném zařízení pro výzkum nukleární fůze JET. Přednášky budou vedeny v angličtině a jsou otevřeny i pro veřejnost se zájmem o vědu a techniku.

Paul-Henri Rebut, vedoucí týmu, který zařízení JET v 70. letech navrhl, posluchačům přiblíží nejnovější poznatky v oblasti jaderné fúze. Tuto reakci, která se vyskytuje například uvnitř hvězd včetně Slunce, vědci zkoumají již několik desetiletí. Ve speciálních zařízeních, jako je právě JET poblíž Oxfordu ve Velké Británii, dokážou takovou reakci vyvolat. Problémem je ale dosáhnout toho, aby v reaktoru nějakou dobu pokračovala. Kdyby se tento problém podařilo zvládnout, mělo by to obrovský přínos v energetice.

V současných jaderných elektrárnách se využívá energie získaná štěpením jader, přičemž vzniká radioaktivní odpad a kromě toho jsou zásoby uranu nebo dalších látek s těžkými jádry na Zemi omezené.

Dalším z významných témat sympózia je budoucnost užití plazmatu v medicíně. Plazma, které se někdy nazývá čtvrtým skupenstvím látek, je ionizovaný plyn. Vědci předpokládají, že v tomto skupenství je ve vesmíru většina hmoty. Na Zemi se vyskytuje například v bleskových výbojích nebo ve vyšších vrstvách ionosféry, dá se ale vytvořit i v laboratořích.

Budoucí využití plazmatu vidí vědci v medicíně. Nejnovější trendy představí v Praze Masaru Hori. "Přednáška se vedle sterilizace, hojení ran a podpory srážlivosti krve pomocí nízkoteplotního plazmatu zaměří na potlačování rakovinotvorných buněk až celých zhoubných nádorů," uvedla FEL ČVUT.

Rebutovu přednášku si zájemci mohou vyslechnout v úterý 19. června po 09:00, Horiho následující den od 11:00. Celé sympozium trvá od pondělí do čtvrtka a kromě FEL ČVUT se na něm podílí Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Sympozia se konají od roku 1967, přičemž letos pořadatelé předpokládají účast více než 150 vědců z celého světa.

18. 6. 2018; odbornecasopisy.cz

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR ve dnech 18. až 21. června 2018 již 28. ročník Sympozia o fyzice plazmatu a plazmových technologiích (SPPT). Nosnými tématy konference bude jaderná fúze a biomedicínské aplikace plazmatu. Místem konání je posluchárna D3-209 Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze 6, Technická 2.

Z celé čtyřdenní série přednášek jistě širší veřejnost se zájmem o vědu a techniku nadchne přednáška Pauil-Henri Rebuta JET Milestone Towards Fusion Energy, která se bude konat v úterý 19. června po 9. hodině. P. H. Rebut byl vedoucím pracovníkem týmu, který tokamak JET (Joint European Torus) v roce 1973 navrhoval. Experimentální výsledky z JETu i po tak dlouhé době přináší nové a nové poznatky v oblasti jaderné fúze.

Zájemce o poslední trendy v plazmové medicíně zveme na středeční blok dopoledních přednášek, jmenovitě pak M. Hori: Key challenges to bio and medical disgnostics of non-equilibrium atmospheric pressure microplasmas(středa 20. června od 11.00) - přednáška se vedle sterilizace, hojení ran a podpory srážlivosti krve pomocí nízkoteplotního plazmatu zaměří na potlačování rakovinotvorných buněk až celých zhoubných nádorů.

Tato symposia se konají od roku 1967, kdy se postupně staly celostátním fórem pro zveřejňování výsledků výzkumu v oblasti fyziky plazmatu s účastí řady významných zahraničních vědců. V současnosti má akce již celoevropský rozměr. Od roku 1993 se konají sympozia ve spolupráci s katedrou fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT, v tomto roce se předpokládá účast více jak 150 vědců z Evropy i ze zemí, jako USA, Austrálie či Japonsko.

Více informací lze nalézt na webových stránkách http://plasmaconference.cz, přednášející budou obvykle k dispozici po daném bloku přednášek.

18. 6. 2018; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Sympozium o fyzice plazmatu představí trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně

Z celé čtyřdenní série přednášek jistě širší veřejnost se zájmem o vědu a techniku nadchne přednáška Pauil-Henri Rebuta JET Milestone Towards Fusion Energy, která se bude konat v úterý 19. Června po 9. hodině. P. H. Rebut byl vedoucím pracovníkem týmu, který tokamak JET (Joint European Torus) v roce 1973 navrhoval. Experimentální výsledky z JETu i po tak dlouhé době přináší nové a nové poznatky v oblasti jaderné fúze.

Zájemce o poslední trendy v plazmové medicíně zveme na středeční blok dopoledních přednášek, jmenovitě pak M. Hori: Key challenges to bio and medical disgnostics of non-equilibrium atmospheric pressure microplasmas (středa 20. června od 11.00) - přednáška se vedle sterilizace, hojení ran a podpory srážlivosti krve pomocí nízkoteplotního plazmatu zaměří na potlačování rakovinotvorných buněk až celých zhoubných nádorů.

Více informací lze nalézt ZDE, přednášející budou obvykle k dispozici po daném bloku přednášek.

18. 6. 2018; denik.cz

Světoví odborníci na fyziku plazmatu přednášejí v Praze

Špičkoví zahraniční odborníci se sešli na mezinárodním sympoziu o fyzice plazmatu, které se tento týden koná na Fakultěelektrotechnické Českého vysokého účení (FEL ČVUT) v Praze. Přednášet budou o využití plazmatu v medicíně a o největším evropském výzkumném zařízení pro výzkum nukleární fůze JET. Přednášky budou vedeny v angličtině a jsou otevřeny i pro veřejnost se zájmem o vědu a techniku.

"Paul-Henri Rebut, vedoucí týmu, který zařízení JET v 70. letech navrhl, posluchačům přiblíží nejnovější poznatky v oblasti jaderné fúze. Tuto reakci, která se vyskytuje například uvnitř hvězd včetně Slunce, vědci zkoumají již několik desetiletí. Ve speciálních zařízeních, jako je právě JET poblíž Oxfordu ve Velké Británii, dokážou takovou reakci vyvolat. Problémem je ale dosáhnout toho, aby v reaktoru nějakou dobu pokračovala. Kdyby se tento problém podařilo zvládnout, mělo by to obrovský přínos v energetice.

18. 6. 2018; feedit.cz

DevCom představuje SW a HW novinky pro léto 2018

PRAHA 18. června 2018 - Česká firma DevCom s. r. o. se sídlem v Praze představuje první novinky vývoje SW a HW v oblasti automobilové diagnostiky, se kterými míří na podzim na největší automobilový veletrh v Evropě AUTOMECHANIKA FRANKFURT 2018.

Novinky : Aktualizace Diagnostického Softwaru 2018

1) Koncern VW, Audi Škoda, Seat -

- rozšíření o nové modely, doplnění diagnostických funkcí pro komfortní řídící jednotky s protokolem UDS.

Mnoho předdefinovaných funkcí základního nastavení, přizpůsobení a kódovaní jak pro motor tak i pro ostatní systémy.

2) Porsche - nově doplněna diagnostika nejen řídících jednotek motoru, ale i ostatních komfortních systému včetně mazání servisních intervalů.

2) Fiat, Alfa Romeo, Lancia

- kompletní aktualizace diagnostického sw těchto značek, rozšíření o nové modely do r. 2017, Mnoho rozšiřujících diagnostických funkcí nejen u řídících jednotek motoru, ale i u všech ostatních systémů včetně mazání servisních intervalů.

3) Chrysler, Jeep, Dodge

- nově doplněna diagnostika řídících jednotek těchto značek do roku výroby 2017, podporované řídící jednotky : motor, ABS, Airbag, Převodovka, BCM, EPS, EPB …. Mnoho rozšiřujících diagnostických funkcí nejen u řídících jednotek motoru, ale i všech komfortních systémů včetně mazání servisních intervalů.

4)Toyota, Lexus

- kompletní aktualizace těchto značek, rozšíření o nové modely do roku výroby 2017, doplněna diagnostika komfortních jednotek (Airbag, ABS, Převodovky, Přístrojové desky, CCM, EPS, EPB.. ). Mnoho rozšiřujících diagnostických funkcí včetně mazání servisních intervalů.

5) Mitsubishi

- kompletní aktualizace této značky, rozšíření o nové modely do roku výroby 2016. Doplněna diagnostika komfortních jednotek (Airbag, ABS, Převodovky, Přístrojové desky, Centrální jednotky, 4WD, EPS, EPB.. ). Mnoho rozšiřujících diagnostických funkcí včetně mazání servisních intervalů.

6) Mitsubishi Truck -

- nově doplněna diagnostika řídících jednotek vozidel Mitsubishi Fuso Eu3 až EU6, podporované řídící jednotky : motor, ABS,Airbag, Převodovka, přístrojová deska, klimatizace, SAM, BCU, ECM ….

7) SCANIA Truck :- kompletní aktualizace této značky, rozšíření o nové modely EU6, DevCom spol. s r.o. byla založena v roce 1999 absolventy Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha. Společnost vstoupila na trh se záměrem vyvíjet a vyrábět přístroje pro automobilový průmysl ( HW / SW pro OBD, OBD II a E-OBD automobilové diagnostiky, testování CANBUS ) a letecký průmysl ( analogové / digitální konvertory ).

Během několika let úspěšného fungování se vedení společnosti rozhodlo diverzifikovat své vývojové a výrobní kapacity s rozšířením o další průmyslová odvětví. Malá, ale dynamická a flexibilní firma začala vyrábět více leteckých a vojenských zařízení. V současné době společnost vyrábí vlastními kapacitami několik typů navigačních přístrojů, digitálních displejů, EHSI, analogových / digitálních převodníků včetně ruského / amerického systému a systému monitorování HW / SW pro civilní i vojenské letadla. Tato zařízení splňují náročné normy MIL-STD a RTCA / DO, což znamená, že jsou schopné poskytovat maximální výkon za extrémních podmínek. Jako subdodavatel se společnost podílí na úspěšném vývoji a nasazení kompletního systému pozemní navigace pro modernizované tanky T72 M4 Armády České republiky.

V segmentu průmyslové automatizace se společnost zaměřuje na dodávky komplexních řešení dle přání zákazníka. Pilotním programem je vývoj a výroba jednodeskových řídících počítačů a operátorských panelů. Rovněž vyvíjí a vyrábí GSM / GPS komunikační zařízení, která se většinou používají pro sledování, protokolování a přenos dat v segmentu Security.

DevCom se také specializuje na architekturu HW a SW a zakázkový design, který uspokojuje jednak zákazníky společnosti a dále i OEM projekty využívající Compact PCI Design, VHDL Design, PCB Orcad Design, stejně jako digitální designy, FPGA Design, návrh prototypů, návrhy smíšených signálů,, Bezdrátové návrhy, návrh obvodů baterií a návrhy mikroprocesorů.

V rámci zvyšování konkurenceschopnosti byla přijata klíčová strategie zajištění maximální spokojenosti zákazníka, s čímž souvisí i neustálá snaha o zvyšování kvality našich produktů a služeb. Jednou z cest, jak toho chceme dosáhnout je i právě probíhající proces zavádění systému jakosti ČSN EN ISO 9001:2000. Součástí této strategie je i stálá kooperace s odbornými katedrami ČVUT Praha, jejímž výsledkem je uplatnění nejnovějších technologií a poznatků při vývoji našich produktů a zkrácení inovačního cyklu u stávajících výrobků.

18. 6. 2018; Týden

Kutilové 21. století

K pájkám, šroubovákům a svěrákům přibrali 3D tiskárny, lasery i umělou inteligenci. Při výrobě vychytávek se nezavírají v garážích, ale scházejí v makerspacech. "Hračičkové" 21. století. Moderní kutilství zažívá boom a některé nápady se časem změní v prosperující byznys.

Pracuje s neuvěřitelnou přesností a téměř potichu. Pečlivě nanáší tenké vrstvy roztaveného modrého plastu jednu na druhou a ty se postupně mění ve figurku ze hry člověče, nezlob se. Okolní 3D tiskárny rovněž nezahálejí. Jedna z nich právě vytváří sošku zlatého vepře, jiná sofistikované součástky, které poslouží k výrobě další 3D tiskárny. "Dokonalá věc, jde na ní vytisknout snad všechno, na co si vzpomenete," vypráví mladík Jan s nefalšovaným kutilským zápalem v očích a dodává: "3D tisk je jeden z nejvýraznějších nástrojů moderního kutilství. Něco mezi pájkou a počítačem."

Procházíme prostorami pražského PrusaLabu, jenom pár dní starou a s 350 metry

čtverečními největší otevřenou kutilskou dílnou v Česku. O pár metrů dál míjíme profesionální lasery, frézy, soustruhy, routery nebo vakuové lisy. Špičkové vybavení připomínající zázemí specializované technologické společnosti je tady k dispozici široké veřejnosti. Každému, koho baví kutění, pokusy s moderními technologiemi nebo si chce prostě jenom vysoustružit zlomenou nohu od kuchyňské židle. "Celý nápad vychází z mé osobní zkušenosti. Když jsem jako devatenáctiletý propadl hardwaru a začal s ním všelijak experimentovat, brzy jsem narazil na jeden zásadní problém: neměl jsem potřebné vybavení a vše si musel kupovat, což bylo hodně nákladné," popisuje majitel dílny Josef Průša.

Také on začínal jako kutil a jeho příběh potvrzuje, že s trochou štěstí, nadání a vytrvalosti lze domácí pokusy změnit v úspěšný byznys. Od spojování elektrických obvodů pájkou to za osm let dotáhl do pozice jednoho z největších světových výrobců 3D tiskáren. V minulém roce dosáhla jeho společnost Prusa Research příjmů ve výši 721 milionů korun a byla vyhlášena devátou nejrychleji rostoucí technologickou firmou v Evropě, na Blízkém a Středním východě a v Africe. "Do naší dílny může přijít kdokoli a hrát si zde s profesionálními nástroji, ke kterým by se běžně nedostal," vypráví osmadvacetiletý Průša a dodává, že experimenty s elektronikou ho stále fascinují. "Obecně je mi sympatická jakákoli rukodělná činnost. V dnešní době, kdy se dá skoro všechno koupit, si lidí, kteří něco vymyslí a pak sami udělají, vážím." Také proto se rozhodl pomoci uspořádat v Čechách historicky první ročník festivalu Maker Faire, celosvětově nejznámějšího setkání kutilů, bastlířů, modelářů a všech, kteří rádi experimentují a vytvářejí nové věci (viz Vzduchové dělo, roboti i světelná show).

Trochu jiné fitko

Otevřených dílen, kde se mohou kutilové scházet a pracovat, v Česku za poslední dobu rychle přibývá. Mnohdy se nazývají anglickým termínem makerspace, jenž vyjadřuje prostor pro tvoření. Jejich návštěvníci jsou označováni jako makeři. "Je to mladé slovo s relativně širokým významem. Vejde se do něj nejen kutil a bastlíř, ale také inovátor, modelář, experimentátor, vynálezce, hračička. Může to být kluk i holka a zabývá se nejen technikou, ale klidně pracuje s textilem, sklem, papírem nebo třeba s jídlem," přibližuje Jiří Zemánek, propagátor novodobého kutilství a vyučující na katedře řídicí techniky Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze.

Makerspacy nabízejí uživatelům vedle potřebného prostoru také odpovídající náčiní - od obyčejných šroubováků, kladiv, pájek či svěráků až po náročnější a drahé stroje typu laserů nebo fréz. Mnohdy pořádají i různá odborná školení či tematické workshopy, na nichž se mohou návštěvníci naučit konkrétní pracovní postupy nebo technologie a poté je v praxi využít. Nabídka je široká: od šití a pájení přes výuku truhlářských či kovářských technik až po programování či tvorbu robota s umělou inteligencí. "Když provázím návštěvníky našimi dílnami, na rovinu říkám, že jsme prostor, kde můžou prášit, smrdět a dělat hluk. A o to při většině úkonů spojených s tvořením, ať už děláte se dřevem, nebo kovem, právě jde," říká Jan Honomichl, vedoucí plzeňského Makerspace DEPO 2015.

Vyučený umělecký kovář přirovnává otevřené dílny k fitness centrům pro kutily: v obou případech jde o veřejně přístupný, stroji vybavený prostor, který lze po zaplacení členského poplatku navštěvovat a náčiní využívat. A stejně jako vás ve fitku před použitím náročnějších strojů zaškolí trenér, také v makerspacu absolvujete před prací se složitějším vybavením potřebný výklad. Poplatky za členství závisejí na strojích, jež chce zájemce používat,

a času, který plánuje v dílně strávit. Například v PrusaLabu vyjde měsíční členství na 700 korun, studenti platí polovinu. Za tuto cenu získá člen 24 hodin tiskového času na 3D tiskárnách a dvakrát 15 minut práce na laseru. Menší nástroje, jako jsou například pájky či horkovzdušné pistole, mohou členové využívat bez omezení. V DEPO 2015 stojí roční členství 900 korun

a zahrnuje povinné bezpečnostní školení, čtyři úvodní hodiny v dílně (pro studenty či seniory osm hodin), šatny, konzultaci s mistrem a materiál. Každá další hodina přijde na 50 korun. "Zájemci k nám stále přicházejí, a nově tak nabízíme i workshopy pro rodiče s dětmi v našem řemeslném ateliéru. Jde o prostor, který je vybaven jen bezpečným ručním a bateriovým nářadím. Program probíhá pod vedením naší mistrové a můžete si zde vyrobit různé drobnosti," přibližuje Honomichl.

Od klasického kutění v garáži či sklepě se otevřené dílny liší ještě v jedné věci. Snaží se okolo sebe vytvořit komunitu, jejíž členové se budou scházet, radit si a diskutovat své nápady. Honomichl podotýká, že čas společně strávený v dílně je lákavý pro mladou i starší generaci, pro úspěšné podnikatele či manažery, muže i ženy. "Ty u nás rozhodně nejsou výjimkou a řekl bych, že se možná pouštějí do smělejších kutilských projektů než muži."

Já na tom dělám

Kutilství v jedenadvacátém století je však založeno nejen na používání nejmodernějších technologií - stále ještě se najdou lidé nacházející zábavu ve využívání osvědčených a desítkami let prověřených postupů. A rovněž tací, kteří chtějí zkušenosti ze stovek hodin strávených v dílně nebo sháněním materiálu předat dál. Právě vychovávání nových kutilů a ukázky starých technik v novém kabátě jsou motivací pro Františka Hanfa ze spolku Já na tom dělám. Další výzvou je ukázat v rámci tvůrčích dílen, že není nutné jen sedět za počítačem a věnovat se virtuálnímu světu. "Každé dítě umí ovládat tablet, ale někdy ani jeho otec neumí doma nic opravit. Lidé nejsou zvyklí tvořit rukama. My se jim snažíme ukazovat, jak na to. Navíc se snažíme posouvat klasické kutilství na vyšší úroveň," vysvětluje jeden ze zakladatelů spolku.

Má na mysli výrobu nových věcí z materiálů, které již svému účelu posloužily a měly by být vyhozeny (takzvanou upcyklaci). V celkem širokém portfoliu výrobků nechybějí peněženky ze starých audiokazet, poznámkové bloky z disket nebo opasky vyřezané ze starých pneumatik, za jejichž ekologickou likvidaci by jinak předchozí majitel musel zaplatit. Právě konstantní přísun odpadového materiálu a nadšení z vlastního výrobku jsou hlavní předpoklady pro úspěšné absolvování tvůrčí dílny. Na ní se účastník seznámí s postupem a základními technikami, jež jsou potřebné ke vzniku zcela nové věci. "Předělávat odpad na něco užitečného je pro nás nejsilnější motivací. Snažíme se tuhle myšlenku přenést i na naše návštěvníky. Provedeme je celým postupem a předáme naše know-how. Když se jim všechno podaří, mají k finálnímu výrobku vztah a to je pro ně ta přidaná hodnota," pokračuje Hanf, který svůj spolek založil tak trochu náhodou po hodnocení úspěchu vánočních dárků. Nápady na ně, jejich provedení i potěšení obdarovaných konzultoval se svým blízkým přítelem. Výsledkem byl vznik kutilského projektu, přičemž prvními výrobky byly náušnice z desetníků. Přes díly nábytku, kazetové peněženky a disketové bloky se dostali třeba až k falešným sejfům do knihovny vyrobeným ze starých knížek.

Inspirují se v zahraničí i od jednotlivých návštěvníků dílen, kteří často přicházejí s vlastními nápady na zdokonalování různých výrobků. Jinak tomu není ani v případě tašek a batohů vytvořených z použitých a vyhozených textilních bannerů. Dalo by se říct, že v poslední době jde o jednu z nejoblíbenějších tvůrčích dílen. O materiál prý není nouze: samy firmy se ozývají a bannery nabízejí. "Pozvali si nás na akci, již pořádala Praha 4, abychom udělali workshop věnovaný šití. Dají nám svoje odpadky a návštěvníci si z nich ušijí vlastní tašky. Je to pro všechny výhodná situace. Horší je to s jinými materiály. Staré kazety a diskety chodím občas nakupovat na bleší trh. Čím větší specifikace, tím složitější je materiály sehnat. Občas ulovím na internetu i nějaký poklad, například osmipalcové diskety. Ty jsem sehnal jednou za pět let," popisuje Hanf.

Kreativita do škol

Skrze spojení s většími organizacemi se o menších projektech, jako je Já na tom dělám, dozvídají noví lidé. Stále více jich navštěvuje i kreativní dílny a účastní se třeba akcí na firemních večírcích. Také díky tomu mají autoři projektu možnost expandovat a vymýšlet stále nové produkty a cesty, kterými by se chtěli ubírat. Jednou z nich je i cílený rozvoj kreativity a ruční práce na základních školách.

"Poskytování služeb pro komerční sféru nám zajistí finance, abychom se mohli vrhnout na projekt vzdělávání a edukace na školách. Nejpozději do dvou let bychom se chtěli dostat do fáze, kdy si na jedno pololetí vybereme školu a tam budeme každý týden jednu třídu učit kutit," vysvětluje František Hanf. V dětech by tímto způsobem rád vzbudil zájem o ruční práci. A také odvahu, zvídavost, snahu zdokonalovat se i za cenu toho, že se výrobky nemusejí napoprvé podařit a cesta k nim může být složitější. Základem je však nemít strach. "Dokonce ukazuji na dílnách lidem svou první peněženku z audiokazety, jež nebyla úplně povedená, aby viděli, že není čeho se bát," uzavírá Hanf.

---

Vzduchové dělo, roboti i světelná show

Největší světová přehlídka inovací a kreativity Prague Maker Faire se uskuteční 23. a 24. června v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti. K vidění tam budou jezdící i kreslící roboti, drony, svítící interaktivní objekty, šperky, hračky, dekorace, parní stroje ze skla, 3D tištěné objekty od modelu srdce po funkční modely letadel a ponorek a mnoho dalšího. Vystavovat budou jednotlivci, ale také školy, kluby a spolky. Představí se rovněž otevřené dílny a návštěvníky čekají tematické přednášky a vstoupení jako vědecké experimenty či světelné show. K vidění bude také největší vzduchové dělo na světě.

Češi jsou šikovní, ale uzavření

Vynikáme v improvizaci a vystačíme si s málem. "Na druhou stranu se svými projekty tolik nechlubíme," říká propagátor kutilství a kreativity JIŘÍ ZEMÁNEK z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

- Vzpomínáte si na svůj první kutilský výtvor?

Jeden z prvních kontaktů s elektřinou proběhl v útlém dětství, když jsem připojil motorek určený na plochou baterii do zásuvky. Drátky jsem na motorku držel holýma rukama a výsledek asi uhádnete… motorek se neroztočil. Později následovala odposlouchávací zařízení, různá blikátka, laserový projektor a podobně.

- Čím je typický moderní kutil?

Vidím ho jako člověka, jehož baví tvořit, má kreativní duši a zajímají ho nové technologie. Chce vědět, jak věci fungují, rozebírá je a upravuje. Využívá digitální výrobu, kdy stačí udělat návrh fyzického objektu v počítači a o výrobu se více či méně postará sám stroj - populárním příkladem jsou 3D tiskárny. Rád se se svým výtvorem pochlubí, sdílí s ostatními, co se naučil, a baví ho učit se nové věci. Když nemá svoji dílnu, využívá nějakou sdílenou nebo otevřenou. Zapálený maker někdy promění svou vášeň v podnikání třeba díky nějakému crowdfundingovému serveru, přes který získá finance na rozjezd.

- Proč se v době, kdy si můžeme téměř všechno koupit, věnovat kutilství?

Protože je to zábava. Přeměnit nápad ve skutečnost je radost a přináší to zvláštní uspokojení. Můžete dát průchod své fantazii, vyrobit si něco, co nikdo jiný nemá, přizpůsobit si věci podle sebe, a ještě se při tom hodně naučit. Skoro bych řekl, že tvořivost je takové přirozené lidské nutkání. Díky větší dostupnosti věcí odpadla motivace něco vyrábět, protože to nemůžete sehnat. Na druhou stranu jsou na trhu skvělé věci, ze kterých můžete stavět, třeba různé programovatelné řídicí desky, barevné LED pásky, serva, bezdrátové moduly, vodivé nitě... Navíc je na internetu k dispozici spousta návodů, výukových videí a návrhových programů. Podle mě nikdy nebylo snazší začít něco vyrábět.

- Vyučujete na katedře řídicí techniky FEL ČVUT. Jaký vztah mají studenti k vymýšlení a realizaci vlastních nápadů?

Přijde mi škoda, že mnoho z nich se k realizaci nějakého svého nápadu dostane až na vysoké škole. Projektově orientovaná výuka by měla být na základních a středních školách základ, protože nejlépe se učíte, když pracujete na něčem reálném. Ideálně na něčem, co vás baví a zajímá. Studenti často přicházejí bez praktických dovedností a nemají zkušenosti s tím, jak si práci rozvrhnout a dotáhnout do konce. To ale samozřejmě neplatí pro všechny.

- Liší se pojetí kutilství v Česku a v zahraničí?

Nedávno jsem se o tom bavil s jedním Američanem, jenž žil také v Dánsku a nyní bydlí v Čechách. Jeho postřeh byl, že i když tu kutilství má tradici, lidé nejsou tolik zvyklí z toho dělat podnikání. Z mého pozorování jsou Češi dobří v improvizaci, umějí si poradit a vystačit s tím, co je. Na druhou stranu jsme trochu uzavření a svými projekty se tolik nechlubíme. Věřím ale, že se to bude měnit a že je v Češích kreativní potenciál, který se naplno ještě ukáže.

18. 6. 2018; 21. století

Mlžná komora českých studentů dobyla svět

elementární částice zviditelněny

Studenti ČVUT Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda před dvěma lety spolu s Valerym Mezentsevem z VŠE vyvinuli a dodali Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší tzv.

mlžnou komoru. Ta dokáže zobrazit běžně neviditelnou dráhu elektricky nabitých částic. Zpráva se roznesla po Evropě a během loňského roku si zařízení pořídilo i prestižní muzeum vědy CosmoCaixa v Barceloně. Zanedlouho následovala další mlžná komora, která je nyní součástí nově zrekonstruovaného infocentra Jaderné elektrárny v Dukovanech.

Od března 2018 je další model k vidění i v Steno Museu ve městě Aarhus v Dánsku. Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci společnosti Nuledo nabízejí svoje pokročilé zařízení, přizpůsobené přesně na míru specifickým potřebám a požadavkům zákazníka. Jejich mlžné komory jsou vybaveny světově unikátními interaktivními prvky, umožňujícími ovlivňovat přítomnost dopadajícího záření v reálném čase. To vše snímá speciální kamerový systém, napojený na on-line přenos, díky čemuž lze ve stejný čas porovnávat radiaci na různých místech.

11. 6. 2018; TECH magazín

Unikátní bezdotyková mikropinzeta roztřídí buňky

Týmu docenta Zdeňka Huráka z katedry řídicí techniky FEL ČVUT se v rámci základního výzkumu podařilo pomocí elektrického pole ovládat více mikroskopických objektů současně a nezávisle. Vytvořili tak unikátní bezkontaktní mikropinzetu, která může pomoci lékařům s krevními testy.

Vědci tak přišli s technologií, která umožní manipulovat s jednotlivými živými buňkami v tzv. laboratoři na čipu. Rýsují se tak diagnostické metody, které budou předvídat onemocnění s nepoměrně vyšší přesností.

Laboratoř na čipu je způsob, jak pracovat s minimálními objemy chemických nebo biologických vzorků. Pokud by touto technologii disponovaly např. diagnostické přístroje určené pro krevní testy, stačil by minia -turní vzorek krve, v němž by přístroj uměl třídit a vyšetřovat jednotlivé krevní buňky. Velkou perspektivu má tento přístup např. při diagnóze počátečních stádií rakoviny. Technologie pokročilé manipulace s tak malými objekty, jako jsou buňky, je ale zatím v plenkách, nehledě na dosud ne plně probádanou chemii buněčných proteinů.

Základem bezdotykové mikromanipulace je miniaturní pole složené z elektrod, na němž lze s pomocí dielektroforézy aktivně modulovat silové pole. Ve vzorku, který je umístěn na sklíčku nad elektrodami, lze pohybovat s více mikroskopickými objekty zároveň a nezávisle podle potřeby. Systém má navíc okamžitou zpětnou vazbu - např. pokud pohneme jednou mikročásticí na monitoru, pohne se i částice v testovaném vzorku. Toto kompaktní řešení, které využívá algoritmy z kybernetiky a robotiky, je ve světovém měřítku unikátní. "Dalším krokem bude nyní eliminace mikroskopu," uvádí docent Hurák. "Elektrody na podkladovém sklíčku mohou být průhledné a sklíčko se vzorkem může ležet přímo na čipu kamery. Dostaneme se tak ke skutečné laboratoři na čipu, navíc k jednoduchému jednorázovému řešení vhodnému např. pro individuální krevní testy." "Pokročilé diagnostické přístroje v budoucnu roztřídí miniaturní vzorek krve na jednotlivé buňky a přesně vyhodnotí všechny patologické procesy," uvádí vedoucí programu doktor František Foret z Ústavu analytické chemie AV ČR. Výhoda je podle něj jednoznačná - mnohé nemoci bude moci šetrně léčit ještě dříve, než propuknou. *

8. 6. 2018; Mladá fronta Dnes

Zkuste druhé přijímačky na VŠ

Nepřijali vás na vysokou? Není třeba se hroutit, šance na studium je pořád velká. Podejte si odvolání, a když ani to nevyjde, zkuste druhé přijímačky nebo soukromou školu.

Tisíce studentů najdou každý rok v červnu ve schránce dopis z vysoké školy s nemilosrdným verdiktem: Nepřijat. Co dál? Zřejmě první co každého napadne, je odvolání. Může to být důležitý krok - spousta uchazečů se totiž dostane na více škol, nastoupí na jednu z nich a na ostatních místo uvolní. Šanci pak dostanou další v pořadí, někde však obesílají jen ty, kteří se odvolali. Jak na to? Některé školy jako například MU v Brně má na svých webových stránkách vlastní formulář žádosti. Vyplnit musíte jméno, datum konání přijímacího řízení nebo jednací číslo, obor a odůvodnění. Odvolání se podává přímo děkanovi, a to do 30 dnů od data, kdy jste dopis s rozhodnutím o nepřijetí dostali.

Dvacet let u přijímaček

Největší problém bývá uvést přesvědčivé důvody. Například na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni se už dvacet let hlásí jedna uchazečka - zatím neúspěšně. Do odvolání v posledních letech většinou píše, "aby už ji konečně přijali, že jí běží čas". Takový důvod asi žádnou komisi nepřesvědčí, stejně jako výmluvy, že jste "neměli svůj den", "měli trému" nebo že "v posluchárně bylo horko a hluk". Vyplatí se navštívit stránky školy a najít si instrukce k podání odvolání. "Nejčastěji uchazeči do odvolání píší, že mají o studium velký zájem a že si myslí, že by ho zvládli," říká Radana Kolčavová z VUT v Brně.

Zkuste přijímačky znovu

Některé veřejné školy přijímají zájemce bez zkoušek (například vybrané fakulty Univerzity Pardubice), další vyhlašují doplňovací nebo mimořádné přijímací řízení, takzvané druhé kolo zkoušek, na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT se tak můžete přihlásit i na nový studijní program Lékařská elektronika a bioinformatika. Někde nabídnou i třetí kolo, jako třeba Fakulta strojního inženýrství na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Přesné termíny a požadavky najdete na jejich webových stránkách. Přihlášky se většinou podávají během léta, například Filozofická fakulta UK má pro některé obory lhůtu do 19. srpna, zkoušky se potom konají v září. Nepodceňte přípravu na ně. "Co do obtížnosti jsou přijímací zkoušky stejné jako ty v řádném termínu. Nelze ale zastírat, že se ve větší míře objevují adepti, kteří nikde neuspěli. Současně však zjišťujeme, že mimořádným termínem dáváme prostor lidem s velmi dobrými studijními předpoklady, kteří si jen z nějakého důvodu v řádném termínu FEL nevybrali," říká Jan Sláma z FEL ČVUT. Šance na přijetí souvisí se zvoleným oborem. "Tradičně největší jsou na technických, environmentálních a přírodovědných oborech," podotýká Jana Kasaničová z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Soukromé VŠ a další možnosti

Vybírat můžete i z oborů soukromých vysokých škol, ty často berou zájemce až do konce září a bez přijímaček, musíte ovšem počítat se školným. Druhé kolo přijímacích zkoušek vypisují i některé vyšší odborné školy. Další variantou je pomaturitní jazykové studium nebo můžete odjet studovat do zahraničí. "Zvolit můžete také takzvané nulté ročníky. Ve většině případů vám ale nezůstává status studenta, pokud jej agentura nenabízí v kombinaci s pomaturitním jazykovým studiem," dodává Zuzana Večerková.

7. 6. 2018; Vesmír

Budoucí mobilní komunikace: 5G a dále

Mobilní komunikace jsou nedílnou součástí života a jsou na ně kladeny stéle vyšší nároky z hlediska množství přenášených dat. Paralelně s běžnou komunikací uživatelů prostřednictvím mobilních telefonů, tabletů nebo notebooků dochází i k rozvoji elektroniky v běžných domácích spotřebičích nebo automobilech, u kterých se také předpokládá schopnost komunikovat bezdrátově. Koncept komunikujících zařízení se nazývá Internet věcí neboli IoT (z angl. Internet of Things). Kombinace běžné hlasové a datové komunikace uživatelů s komunikací věcí je hlavní motivací pro vznik páté generace mobilních sítí neboli 5G.

Mobilní sítě 5G umožní dosahovat nejen vyšších přenosových rychlostí, ale zejména otevírají cestu k novým aplikacím a službám. Příkladem nových aplikací a služeb je dříve zmíněná komunikace automobilů, komunikace jednoduchých zařízení typu senzor (sběr dat) nebo aktuátor (akční člen pracující na základně posbíraných dat) pro řízení inteligentních domácností, budov a chytrých měst nebo komunikace v rámci chytrých továren pro průmyslu 4.0. Nové aplikace a služby jsou umožněny díky změnám jak v rádiové komunikaci, tj. mezi koncovým zařízením a základnovou stanicí, tak v části tzv. jádra mobilní sítě, které zajišťuje přenos dat do sítě Internet. Změny komunikačních protokolů v rádiové části sítě zajistí velmi nízké zpoždění v řádu jednotek milisekund a umožní komunikaci velkého množství zařízení typu IoT.

Další zásadní změnou je integrace služeb cloud computingu do mobilní sítě operátora a využití tzv. softwarově definované komunikace pro nové architektury mobilní sítě. Softwarově definovaná komunikace spočívá v řízení komunikace pomocí software namísto specifického hardware, což snižuje náklady a zjednodušuje řízení komunikace. Tím dochází k efektivnějšímu využívání dostupných komunikačních prostředků, snížení spotřeby energie na straně uživatele i na straně operátora a zároveň se podstatně zjednoduší zavádění nových služeb a aplikací.

Laboratoř mobilních sítí 5Gmobile na katedře telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT se dlouhodobě podílí na vývoji budoucích mobilních sítí ve spolupráci s předními světovými univerzitami, výzkumnými centry a průmyslovými partnery. Mezi hlavní směry výzkumu patří využití malých bezpilotních letadel (dronů) jakožto létajících základnových stanic.

Létající základnové stanice umožní dočasně pokrýt požadované území mobilním signálem.

Toto řešení je vhodné nejen pro případ katastrof nebo náhlých výpadků mobilní sítě, ale umožní operátorům dynamicky poskytovat služby s výrazně vyšší kvalitou v krátkodobě vytížených lokalitách. Typickým příkladem pro využití létající základnové stanice je nádraží, univerzitní kampus nebo stadion. Nabízí se také využití létajících základnových stanic pro poskytování komunikačních služeb pro automobily a jejich pasažéry v případě dopravních komplikací, jako jsou nehody a následné kolony.

Tyto příklady jsou typické výskytem velkého množství uživatelů v určité relativně malé lokalitě po omezenou dobu (v řádu desítek minut až jednotek hodin). Z tohoto důvodu není ekonomické budovat v takovýchto lokalitách pevnou komunikační infrastrukturu, která by dokázala stoprocentně vykrýt krátkodobý nárůst požadavků od uživatelů.

V laboratoři se zabýváme výzkumem a vývojem algoritmů pro automatické nasazení a umístění létajících základnových stanic pro poskytnutí maximální kvality služeb uživatelům v těchto případech. K výběru vhodné pozice létající základnové stanice podle aktuální situace v síti využíváme tzv. evoluční algoritmy založené na Darwinově evoluční teorii. Námi navržené řešení umožňuje plynule přesouvat létající základnové stanice i pro pohybující se uživatele a zařízení, čímž dochází nejen k několikanásobnému zvýšení přenosových rychlostí pro uživatele, ale i k snížení spotřeby energie na straně mobilních uživatelských zařízení. Na výzkumu v této oblasti úzce spolupracujeme s přední francouzskou institucí EURECOM a do výzkumu jsou zapojeni i naši studenti, kteří mají možnost ve Francii studovat v double degree programu, a získat tak magisterský diplom ze dvou škol.

Ve spolupráci se studenty komunikačních sítí v programu Elektronika a komunikace jsme vyvinuli létající základnovou stanici v podobě dronu nesoucího hardware malé základnové stanice.

Dron se automaticky pohybuje podle aktuální polohy uživatelů a jejich požadavků na komunikaci.

Druhou významnou oblastí našeho výzkumu je využití výpočetního výkonu v základnových stanicích pro snížení spotřeby mobilních telefonů nebo tabletů. Již v roce 2010 jsme, v rámci evropského projektu TROPIC, zahájili výzkum pokročilých základnových stanic rozšířených o přídavný výpočetní výkon, což je dnes v širším smyslu označováno jako tzv. multi-access (nebo také mobile) edge computing. Tento výpočetní výkon je možné využít pro zpracování náročných aplikací od mobilních uživatelů. Náročné výpočty jsou realizovány v základnových stanicích namísto samotného mobilního telefonu, a tím dochází k značné úspoře energie nutné ke zpracování dané aplikace v mobilním telefonu. Úspora energie pro zpracování mobilní aplikace se pohybuje v řádu desítek procent a může dosáhnout i 90 %.

Pro ověření našeho řešení jsme v laboratoři vyvinuli testovací mobilní síť se základnovými stanicemi rozšířenými o výpočetní výkon. Díky tomu můžeme ověřovat teoretické výsledky a potvrdit výraznou úsporu energie a zároveň i velmi výrazné snížení odezvy aplikací. Tyto výsledky jsou příslibem pro uživatele, kteří mají v oblibě hraní her na mobilních telefonech, a uživatele rozličných mobilních aplikací vyžadujících odezvu ve velmi krátkém čase. Mezi ně patří například virtuální či rozšířená realita, a hry jako je Pokémon Go. Naši studenti se podíleli na vývoji Android aplikace pro rozšířenou realitu Percipio, která umožňuje využít přenesení výpočtů z mobilního telefonu do naší rozšířené základnové stanice.

Kromě evropských projektů je náš výzkum v těchto oblastech podpořen Grantovou agenturou ČR a projekty pro spolupráci se zahraničními partnery Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Elektronika a komunikace Bakalářský studijní program Elektronika a komunikace FEL ČVUT v Praze má za cíl poskytnout široké teoretické znalosti i praktický rozhled v oblasti elektronických systémů, komunikačních technologií a sítí, audiovizuální techniky a souvisejícího zpracování signálů. Absolvent je vybaven znalostmi jak pro návrh elektronických systémů, konstrukci elektronických přístrojů či jejich komponent, tak znalostmi funkčních principů elektronických součástek a integrovaných obvodů. Ovládá postupy pro efektivní zpracování a analýzu různých druhů signálů a modulací, zpracování audia a videa, přičemž jednotlivé systémy je schopen chápat jako vzájemně propojený celek. Zná pevné či bezdrátové komunikační technologie a dokáže tyto technologie navrhovat, a to od jednotlivých rádiových či optických komponent až po optimalizaci sítí a směrování datových toků na vyšších vrstvách komunikace. Magisterský studijní program Elektronika a komunikace přímo navazuje na absolvování bakalářského studijního bloku a poskytuje zejména prohloubení základních znalostí a dovedností s možností profilace v oborech: - Elektronika - Komunikační systémy a sítě - Radiová a optická technika - Audiovizuální technika a zpracování signálů Více informací o možnosti studia je k dispozici na http://ek.fel.cvut.cz.

7. 6. 2018; Lidové noviny

Věda a hudba na Felfestu

POZITIVNÍ ZPRÁVY

Již 9. ročník festivalu Felfest se na pražském Vítězném náměstí uskuteční již za týden ve středu 13. června od 14 hodin. Pro návštěvníky bude i letos připravena expozice vědeckého parku TechPark. Zájemci si v ní budou moci zhlédnout projekty, které na fakultě vznikají. Třeba úspěšnou elektroformuli, ukázky úloh řízených populární platformou Arduino, měření biologických signálů, letecký simulátor, bezpilotní prostředky, magnetický vláček, elektromontážní trenažér a mnoho dalšího. Skupina studentek wITches předvede malým návštěvníkům elektronické stavebnice a Lego roboty. Doprovodný program bude také v Institutu intermédií. Přehlídku vědeckých projektů doplní bohatý hudební program.

Tipy a snímky do rubriky zasílejte na pozitivnizpravy@lidovky.cz

6. 6. 2018; odbornecasopisy.cz

Hudebně-vědecký festival FELFEST pořádá Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

Již devátý ročník festivalu FELFEST se na pražském Vítězném náměstí uskuteční ve středu 13. června od 14.00 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na zajímavé exponáty v TechParku i na bohatou hudební produkci. Mezi vystupujícími skupinami budou i letos studentské kapely.

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá každoročně, již od roku 2009, jako oslavu konce letního semestru, festival FELFEST. Pro návštěvníky bude i letos připravena expozice vědeckého parku TechPark. Zájemci si v ní budou moci prohlédnout projekty, které na fakultě vznikají. Mezi nimi nebude chybět prezentace úspěšné studentské elektroformule, ukázky úloh řízených populární platformou Arduino, měření biologických signálů, letecký simulátor, bezpilotní prostředky, magnetický vláček, elektromontážní trenažér a mnoho dalšího. Skupina studentek wITches předvede malým návštěvníkům elektronické stavebnice a Lego roboty, se kterými se děti setkají na speciálních kroužcích zaměřených na technické vzdělávání a kreativní řešení problémů. Speciální doprovodný program se bude během FELFESTu konat také v Institutu intermédií.

Přehlídku vědeckých projektů doplní bohatý hudební program. Na hlavním pódiu vystoupí skupiny W.W.W., Mucha, Švihadlo, Harmcore Jazz Band a Vepřové komety. Malá stage pak bude patřit studentským formacím a kapelám, ve kterých účinkují zaměstnanci Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Podrobné informace naleznete na stránkách www.felfest.cz, nebo na www.facebook.com/felfestcz

6. 6. 2018; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Fakulta elektrotechnická pořádá Hudebně-vědecký festival FELFEST

Podrobné informace naleznete na stránkách www.felfest.cz, nebo ZDE.

3. 6. 2018; rozhlas.cz

Jak bez doteku přemisťovat buňky nebo třeba chemikálie? Vědci z ČVUT vyvinuli mikropinzetu

Vědci z Katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické vyvinuli nástroj, díky kterému je možné manipulovat i velmi malými předměty. Zatím to jsou jen polystyrenové kuličky, v budoucnu by ale tato metoda mohla výrazně zpřesnit například výzkum buněk. Zatím se mu pracovně říká mikropinzeta.

„Pod mikroskopem na zlaté destičce jsou umístěné malé elektrody o rozměrech řádově v desítkách mikrometrů. Ty jsou připojené k dalším obvodům, které umožňují na jednotlivých elektrodách nastavovat nezávisle napětí,“ popisuje mi Jiří Zemánek z Katedry řídící techniky na Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT.

„Nad nimi se tedy vytváří elektrické pole, které jsme schopní tvarovat. A podle toho, jaký má tvar, se pohybují objekty,“ vysvětluje mi princip mikropinzety. Jde o takzvanou dielektroforézu, která umožňuje pohybovat s elektricky neutrálními objekty pomocí elektrického pole.

Jak pohnout polystyrenem

Dívám se tedy do mikroskopu a zkouším podle instrukcí mačkat šipky na klávesnici. Drobná černá kulička na zlaté mřížce se skutečně pohybuje ve směru, který jí určuji. Jiří Zemánek dodává, že pomocí počítačového algoritmu je možné převést to, co pozoruji v mikroskopu, i na monitor počítače.

„Kurzor umístíte tam, kam chcete kuličku dostrkat, a ona tam dojede,“ říká vědec, s tím, že podobně je mikropinzeta schopna přemisťovat i jiné elektricky neutrální předměty jako jsou například buňky nebo mikrokapičky chemických látek.

To umožňuje provádět experimenty a nejrůznější analýzy v malém měřítku. Výzkumný proces by to mělo zlevnit, ale také zrychlit.

3. 6. 2018; Computerworld.cz

Češi s Porsche testují technologie řízení drive by wire

Vědci z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT simulují chování záměrně nestabilních aut a ve spolupráci s laboratoří Porsche Engineering úspěšně otestovali technologii pro jízdní režim "drive by wire". Jde o princip aktivního dynamického řízení, který se již delší dobu používá u letadel. Nový směr výzkumu koresponduje s trendem elektromobility a autonomních aut.

Vojenské stíhačky a posléze i civilní dopravní letadla používají už desítky let systém řízení "fly by wire" (FBW), při němž pilot neovládá přímo řídicí prvky letadla, nýbrž pouze vysílá impulzy do elektronické řídicí jednotky, která následně sama provádí manévry mnohem přesněji s ohledem na další parametry letu.

Výzkumná skupina docenta Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky FEL ČVUT spolupracuje s firmami Airbus, Honewell Aerospace a Porsche Engineering a patrně jako jediný univerzitní tým na světě se zabývá aplikací aktivního dynamického řízení v automobilovém průmyslu.

Podobný systém u aut označovaný "drive by wire" nebo "steer by wire" sice v podobě konceptu již existuje, není však dosud technologicky dotažený a komerčně využitý. Částečně proto, že chybí zásadní teoretické znalosti v oblasti tzv. nestabilních dynamik vozidel a zákonů řízení pro jejich umělou stabilizaci.

Konstruktéři aut řeší podobné dilema jako dříve letečtí inženýři. Pokud se posune těžiště auta výrazně směrem dozadu, zvýší se jeho agilita. Vůz se ale chová natolik nestabilně, že je čím dál těžší jej manuálně uřídit, zejména ve vysokých rychlostech. V případě letadel už je problém vyřešen: elektronická řídicí jednotka v systémech "fly by wire" mnohem rychleji a citlivěji reguluje průběh letu sama a letadlo tak uměle stabilizuje.

Podobný princip by mohl fungovat i u aut - řidič auta vybaveného technologií "drive by wire" by otočením volantu nebo sešlápnutím brzdy či plynu neovládal přímo kola a motor, nýbrž pouze řídicí jednotku, která by po vyhodnocení všech vstupů ze senzorů rychle a spolehlivě regulovala například natočení každého kola i na něj aplikovaný hnací nebo brzdný moment. Nad vozem a jeho řízením by tak elektronika měla nepřetržitou a plnou autoritu - to je zásadní rozdíl od existujících asistenčních systémů jako ABS, ESP, ASR a podobných.

Tato technologie zatím není na trhu k dispozici, přitom je již leteckým průmyslem ověřená a znamenala by podstatné zvýšení dosažitelných výkonů a bezpečnosti řízení, zvláště u agilních aut určených pro velmi rychlou jízdu.

Vědci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT se v minulosti podíleli na vývoji automatického řízení letadel v rámci výzkumného projektu ACFA 2020 podporovaného společností Airbus a financovaného Evropskou unií. Odtud vzešel i nápad dotáhnout aplikaci aktivního dynamického řízení i v automobilech.

Ve spolupráci s laboratoří Porsche Engineering připravil tým Martina Hromčíka první experimenty k ověření přínosu myšlenky řízení "drive by wire" na výzkumném vozidle a úspěšně vyzkoušeli jízdu na testovacím polygonu.

Součástí jejich nedávno publikovaného výzkumu jsou i výsledky testů na počítačovém jízdním simulátoru, při nichž záměrně vyvolávají nestabilitu vozu tím, že přesunou jeho těžiště extrémně dozadu. Software pro jízdu "drive by wire" následně dokáže toto virtuální auto snadno uřídit i tehdy, kde by v manuálním režimu každý lidský řidič selhal.

"Myslím, že aktivní dynamické řízení bude na trhu k dispozici už za 5 až 10 let. Skvěle koresponduje s trendy elektromobility a autonomního řízení. Chceme-li jezdit výkonnými, živými auty a zároveň potřebujeme, aby byla stabilní a měla nízkou spotřebu, potřebujeme využít tuto technologii osvědčenou u letadel. Teoreticky ani prakticky tomu nic nebrání," uzavírá vedoucí výzkumu na FEL ČVUT Martin Hromčík.

1. 6. 2018; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Středoškoláci prezentují odborné projekty na StreTech 2018

České vysoké učení technické v Praze pořádá ve středu dne 6. června od 10.00 hodin již dvanácté setkání a prezentaci prací studentů středních škol s názvem StreTech 2018. Akce se uskuteční na Fakultě strojní a na Fakultě elektrotechnické ČVUT (Technická ulice, Praha 6). Studentskou konferenci podpořila také Fakulta stavební.

Cílem setkání je umožnit prezentaci prací studentek a studentů a jejich středních škol na univerzitní půdě, dát možnost studentům představit výsledky své odborné práce, seznámit se s prací jejich kolegů a kolegyň, prodiskutovat použitá řešení. Úspěšně již proběhlo jedenáct ročníků (v letech 2007 až 2017) tohoto setkání zástupců řady významných středních škol z celé republiky.

Práce na StreTech 2018 mohou být individuální nebo kolektivní a prezentované buď formou posteru, nebo modelu, případně ukázkami na notebooku. K prezentaci je vhodný i některý z výsledků středoškolské výuky a témata pro StreTech nejsou nijak omezená.

Přihlášení a výběr prací je ponechán na uvážení vedení středních škol. Mohou to být práce jak studentů maturitního ročníku, tak i nižších ročníků. Každému je vytvořen na setkání prostor, ve kterém se může představit, přiblížit svůj exponát a zodpovědět dotazy návštěvníkům expozice. Z témat příspěvků prezentovaných na StreTech je tradičně sestaven sborník na CD, který obdrží jak prezentující studenti, tak jejich střední škola. Pro širokou veřejnost jsou jak sborník z letošního, tak i z předcházejících ročníků dostupné na webových stránkách akce.

Workshop proběhne v dopoledních hodinách stánkovou formou v budově Fakulty strojní a Fakulta elektrotechnické ČVUT. Setkání je koncipováno jako otevřené a veřejnosti přístupné. Registrace účastníků prezentací probíhá od 8.00 hodin. Začátek prezentací je od 10.00 hodin. Mezi 13. a 14. hodinou proběhnou pro účastníky akce a zájemce z širší veřejnosti exkurze do laboratoří Fakulty stavební, Fakulty stojní a Fakulty elektrotechnické.

V současné době je přihlášeno 134 příspěvků od 244 autorů ze 66 škol, z oblasti elektrotechniky, elektroniky a informatiky, strojírenství, stavebnictví a architektury, biomedicíny, chemie, fyziky, ekonomie a společenských věd.

Více informací k akci najdete ZDE.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk