5. 12. 2019; universitas.cz

Sociální zemědělství, drony, Internet věcí, ale i arboristika. Jaké jsou perspektivní malé obory?

Malých oborů je mnoho, těch unikátních s nadějnou budoucností je ale jen pár. Co je spojuje? Často patří ke konkrétnímu regionu, ale jejich význam je celorepublikový, mnohdy i nadnárodní. Rybářství a ochrana vod v jižních Čechách, textilní průmysl v Liberci, vinařství v Brně, výbušniny v Pardubicích nebo slévárenství v Ostravě.

Podle arboristy Jiřího Rozsypálka z Mendelovy univerzity v Brně tkví budoucnost vysokoškolského vzdělávání právě v malých, ale unikátních oborech. „Mohou jít do větší hloubky a produkují menší množství absolventů, kteří jsou ale v daném oboru nejlepší,“ říká.

O jaké malé obory je v Česku stále zájem, jaké nové vznikají a jaké se naopak potýkají s nedostatkem studentů?

Najde se jen málo obdobných příměrů, jako je spojení jižních Čech a rybníkářství. Obor Rybářství tak na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích nikoho nepřekvapí. Studenti na jedinou fakultu svého druhu ve střední Evropě - totiž na Fakultu rybářství a ochrany vod - míří nejen z celé republiky, ale i ze zahraničí. Prostředí v laboratořích a učebnách je tak mezinárodní a čeští doktorandi jsou tu dokonce v menšině.

Rybářství je sice jihočeská tradice a rybníky bezmála kulturním dědictvím, ale bylo k němu potřeba přidat nějakou další smysluplnou odbornost a tou je voda a její ochrana. Právě propojení problematiky rybářství a ochrany vod je unikátní. „Udržitelnost rybářství se bez ochrany vod neobejde. Navíc v sektoru rybářství pracuje v České republice několik stovek lidí, kdežto v sektoru vodohospodářském tisíce lidí. Všichni naši absolventi se díky tomu v posledních třech letech uplatnili na trhu práce,“ vysvětluje proděkan fakulty Martin Kocour.

O obor je zájem, první ročníky, kam každoročně míří asi osmdesát studentů, není problém naplnit. Fakulta si i přesto chce kvalitní uchazeče pojistit, a tak jako jedna z mála nabízí uchazečům s výborným středoškolským studijním průměrem mimořádné stipendium až deset tisíc korun. A na stipendiích nešetří ani potom.

Český Manchester hlásí plno

Liberci se říká „český Manchester“ kvůli tamnímu textilnímu průmyslu. A zdejší Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci jako jediná v republice poskytuje vysokoškolské vzdělání napříč celým textilním oborem a všechny její obory je možné považovat za unikátní. V této oblasti je dokonce jednou z největších fakult v Evropské unii.

Uchazeči sem přicházejí z celé republiky a částečně i ze Slovenska. Třeba na obor Textilní technologie, materiály a nanomateriály každoročně zamíří šedesát až osmdesát studentů.

Podle proděkanky fakulty Jindry Porkertové se studijní program daří bez problémů naplnit. „Registrujeme z firem zvýšenou poptávku právě po absolventech technologického a materiálového zaměření,“ potvrzuje rostoucí zájem o technické obory.

Arboristů bude čím dál víc třeba

Naopak přírodovědné obory často o studenty bojují. Své o tom vědí třeba na Mendelově univerzitě v Brně, kde vychovávají budoucí arboristy. Zájem středoškoláků o obor mírně klesá. Studijní program arboristika nikdy v historii neměl více než dvacet prezenčních studentů v ročníku.

„To byl částečně i záměr, protože se jednalo o excelentní obor na naší fakultě a nebylo tak záměrem vzdělávat masy studentů. Nicméně v poslední době se číslo přijatých studentů začíná blížit deseti, což je hraniční a my doufáme, že se trend do budoucna opět obrátí,“ věří Jiří Rozsypálek z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně.

Přírodovědné obory jsou podle něj spíše na okraji zájmu studentů středních škol. Částečně to ale může být ovlivněno slabým povědomím veřejnosti o tom, že arboristika vůbec existuje a že to není jenom ořezávání stromů.

Přesto vidí budoucnost oboru pozitivně. „Na otázku, proč je arboristika důležitá, odpovědělo letošní léto. V částech měst a obcí, kde nejsou stromy, se téměř nedalo v tropických dnech existovat, zatímco v zastíněných ulicích se vzrostlou zelení bylo daleko lépe. S ohledem na extrémní prostředí v městských ulicích dnes není možné vysazené stromy udržet bez péče arboristů, kteří se o zeleň starají. Tihle odborníci budou v budoucnu potřeba,“ věří Rozsypálek.

Slévače potřebujeme všichni

Na Ostravsku má silnou tradici slévárenství. Kromě klasických provozů se v posledních letech ve městě a blízkém okolí otevřela řada moderních slévárenských podniků se špičkovými technologiemi. Stále se však jedná o slévárny průmyslového charakteru.

Hlouběji na Moravě už častěji narazíme i na umělecké slévárny. Kvalifikované absolventy jim už dvě desetiletí dodává Fakulta materiálově-technologická, která na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava provozuje obor Umělecké slévárenství. Ročně na něj nastupuje průměrně deset studentů. „Udržujeme malé studijní skupiny z důvodu časové náročnosti intenzivní praktické výuky ve slévárenských laboratořích a dílnách,“ říká Ivana Kroupová z Katedry metalurgie a slévárenství.

O budoucnost slévárenského řemesla se nebojí. „Bez odlitků to zkrátka nejde. Nacházejí se doslova všude kolem nás - v automobilech, domácnostech, továrnách i nemocnicích. I s uměleckými odlitky se můžeme setkat v mnoha podobách, ať už to jsou klasické sochy slavných vojevůdců, okrasné lavičky, šperky či například zvony v kostelních věžích,“ vysvětluje a dodává, že by byla škoda neudržet obory, které lidstvo provází už tisíce let.

Pardubice, centrum speciální chemie

Pardubice nejsou jen městem perníku, hokeje a dostihů, ale od roku 1920 také chemie a kolébkou plastických trhavin semtex a hnacích hmot pro zbraňové systémy. Nejen ve světoznámé firmě Explosia, ale i u dalších producentů a uživatelů výbušin a pyrotechnických výrobků je poptávka po inženýrech - výbušinářích, absolventech oboru Chemie a technologie výbušin na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Ještě před deseti lety se roční průměr absolventů pohyboval mezi pěti a šesti inženýry a dvěma absolventy doktorského studia. V důsledku poklesu zájmu o studium technických oborů obecně se nyní průměr absolventů magisterského studia pohybuje okolo tří za rok. Na druhou stranu mírně vzrostl zájem o doktorské studium inženýrství energetických materiálů.

S nezájmem mládeže o studium technické chemie ostře kontrastuje zvýšený zájem průmyslu o specialisty oboru výbušin, který v Pardubicích byl a zůstává jediným na území bývalého Československa. Nedostatek specialistů oboru firmy řeší vysíláním svých zaměstnanců do licenčního studia Teorie a technologie výbušin. Obor tak má význam, i kdyby byl pro fakultu méně ekonomicky zajímavý. „Nejen z hlediska tradice, kdy Československo s Belgií byly před druhou světovou válkou zbrojnicemi nejen Evropy a ČSR významně pomohla vzniku státu Izrael zbraňovými dodávkami, ale i z hlediska soběstačnosti zejména v oblasti obrany, což je v současnosti zvýrazněno mezinárodní situací a navazujícím oživováním speciálních technologií,“ říká Svatopluk Zeman z Ústavu energetických materiálů Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a doplňuje, že významná je i angažovanost na protiteroristické aktivitě v měřítku armád NATO. Nejde však jen o obranu státu. Požadavky na vývoj oboru klade i intenzifikace procesů dobývání surovin, rozvoj dopravního stavitelství a aplikace energetických materiálů v nevybušinářských odvětvích chemického a farmaceutického průmyslu.

Unikátní restaurování v Litomyšli

Stabilní zájem je o studium na Fakultě restaurování v Litomyšli, která spadá pod Univerzitu Pardubice. „Kvalitních uchazečů o studium je dlouhodobě dvojnásobek až trojnásobek. Nepříznivá demografická situace minulých let se téměř neprojevila. Do ročníku přijímáme jen ty nejkvalitnější uchazeče. Nároky máme vysoké,“ říká proděkan fakulty Tomáš Kupka.

Cílem studijního programu je výchova specialistů v oblasti restaurování a konzervace uměleckých a umělecko-řemeslných děl na různých podložkách v rámci ateliérového i terénního restaurování. Obnova a péče o kulturní dědictví je z velké části závislá na ekonomické kondici majitelů a správců památek. „Pokud je ekonomický systém v konjunktuře a současně je vůle věnovat finanční prostředky na obnovu kulturního dědictví, může obor restaurování spíše prosperovat,“ upřesňuje Tomáš Kupka.

Plzeňské novinky

V dalších městech si regionální tradici unikátních oborů teprve budují, zejména v souvislosti s moderními technologiemi. Například Plzeň patří v tuzemsku k lídrům v oblasti bezpilotního letectví a využívání dronů. Fakulta aplikovaných věd ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou a Fakultou strojní nabízí od září 2017 certifikátové studium Technologie pro bezpilotní létání.

A na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara má před akreditací unikátní specializace Design modelling, která se zatím v Česku nevyučuje. „Je to mimořádně perspektivní obor, který umožní práci na zakázkách od firem z automobilového průmyslu,“ říká tisková mluvčí univerzity Šárka Stará.

Západočeská univerzita byla také průkopníkem v oboru Geomatika. Obor, po kterém byla v 90. letech vzhledem k privatizaci majetku velká poptávka, tu studovali lidé ze všech koutů republiky od roku 1995. Jakékoliv rozhodovací procesy, které souvisejí s geodaty, se dnes nedělají v terénu. Soudy rozhodují podle informačního systému katastru nemovitostí. „Dříve mapa zobrazovala stav o mnoho let starší, neaktuální, dnes máme šanci díky moderním technologiím sběru a zpracování geodat získávat potřebné údaje v reálném čase a rozhodovat aktuálně na jejich základě,“ říká garant oboru Václav Čada. Posledních několik let je možné tento obor studovat i na pražském ČVUT.

Sociální zemědělství

Příkladem, kde dochází k propojení tradice s novým evropským trendem, je sociální zemědělství, které má napomoci rozvoji venkova. Bakalářský obor Sociální zemědělství se jako první v ČR pokouší akreditovat Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V případě jižních Čech tedy opět hraje roli silná regionální vazba na zemědělství.

„V oblasti sociálního zemědělství je nezbytné vzdělávání, aby zemědělští podnikatelé více rozuměli práci s osobami sociálně a zdravotně znevýhodněnými a byli připraveni přijímat je různými způsoby na své farmy,“ vysvětluje garant oboru Jan Moudrý ze zdejší Katedry agroekosystémů.

Jednou z takových farem je Dvůr Čihovice v jihočeském Týně nad Vltavou, který je pilotním projektem sociálního zemědělství pro celou střední Evropu a zaměstnává lidi s lehkým mentálním postižením. „Někdy říkám, že ústavy bývají domy smutku, zatímco na farmě je veselo. Statek úžasně ožije už jen tím, že někdo umí prožít obyčejnou radost z úrody jablek nebo narození telete. Sedlák obvykle žije na statku jen s rodinou, tady se ale najednou musíte o někoho postarat, přenést část zodpovědnosti,“ říká soukromý zemědělec Jiří Netík, který se podílel na vytváření metodiky sociálního zemědělství pro Českou republiku a úzce spolupracuje na přípravě oboru se Zemědělskou fakultou. První absolventy oboru už netrpělivě vyhlíží.

Internet věcí

Mezi mladé unikátní obory, které ještě před několika lety neexistovaly, patří Internet věcí. Jako součást bakalářského informatického programu Otevřená informatika jej nabízí Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Technický obor, který spojuje elektroniku a informatiku, nabízí absolventům bezproblémové uplatnění v softwarových firmách nebo společnostech zaměřených například na vozidlovou elektroniku nebo právě aplikace Internetu věcí.

Přesto se obor nedaří bez problémů zcela naplnit a efektivita výuky tedy není vzhledem k nízkému počtu studentů vysoká. „Částečně to souvisí s profilem studentů informatických programů, kteří upřednostňují virtuální svět počítačů před světem reálným, se kterým Internet věcí interaguje,“ domnívá se Jiří Novák z katedry měření Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

„Pro nás jako výzkumně orientovanou fakultu je mnohem efektivnější věnovat se výzkumným projektům, financovaným jak z veřejných, tak stále častěji ze soukromých zdrojů. Jsme však především univerzitou, vzdělávání dalších generací studentů považujeme za jedno z našich poslání a jsme tedy ochotni jej do jisté míry dotovat i z jiných zdrojů,“ doplňuje Jiří Novák.

Existují zbytečné obory?

Tato otázka je pro mnohé velmi citlivá. Není to tak dlouho, kdy maďarská vláda vydala prohlášení, že obor „genderová studia“ musí zmizet z vysokých škol. Stojí za tím zřejmý politický podtext, ale i v Česku se některé obory stávají terčem kritických a posměvačných poznámek, dokonce i z úst vrcholných představitelů státu.

O kulturních antropolozích, kteří míří z fakult rovnou na recepce hotelů, už bylo napsáno mnoho. Není trh přesycen humanitními vzdělanci? „Představa, že si společnost objedná určité obory, a ty proto zvýhodní, se mi nelíbí. Současní studenti tady budou působit dalších čtyřicet let aktivního života, a který z politiků dohlédne, jaký typ vzdělání bude v tu dobu potřeba,“ upozorňuje Petr A. Bílek, který vyučuje Kulturální studia na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. O budoucnost oboru, který bourá přežité kategorie takzvaného vysokého a pokleslého umění, nemá strach. Právě proto, že se student díky širokému rozhledu, komunikačním schopnostem a kritickému myšlení může uplatnit prakticky kdekoli.

Kdo tedy může z dlouhodobější perspektivy odhadnout, zda najdou rekreologové, sociální ekologové nebo etnomuzikologové uplatnění na trhu práce? „Je velmi pravděpodobné, že během pár let přijdou i na vysoké školy opět silnější ročníky studentů a nebude problém naplnit i malé obory. Zvláště pak ty s přídomkem unikátní,“ uzavírá Jiří Rozsypálek z Mendelovy univerzity v Brně.


30. 12. 2018; securitymagazin.cz

Ohlédnutí za Future Forces Forum 2018

V letošním roce proběhlo v Praze ve dnech 17.-19. října největší setkání vojenského a bezpečnostního průmyslu Future Forces Forum. K vidění byla celá řada zajímavých novinek z oblastí pokročilé vojenské a bezpečnostní techniky. Security Magazín byl u toho a přinesl řadu rozhovorů s významnými účastníky a návštěvníky fóra. V ohlédnutí za úspěšným programem si je pojďme připomenout, včetně rozhovorů se zástupci všech čtyř společností, které se účastní tendru na nová bojová vozidla pěchoty.

Zahajovacího dne Future Forces Fora se na výstavišti PVA EXPO Letňany v Praze zúčastnili kromě dalších významných osobností vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček, ministr obrany Lubomír Metnar, armádní generál Petr Pavel, nebo prezident Asociace obranného průmyslu (AOBP) České republiky Jiří Hynek. Své produkty z oblasti obrany a bezpečnosti prezentovalo více než 150 domácích i zahraničních vystavovatelů, a registrováno bylo více než 1500 oficiálních delegátů a odborníků ze 60 zemí světa.

Generál Petr Pavel: malá armáda musí spoléhat na kvalitu

Středeční dopolední program byl zahájen tiskovou konferencí, během které vystoupili ministr obrany Lubomír Metnar, ministr vnitra Jan Hamáček a náčelník generálního štábu generálporučík Aleš Opata. Všichni ve svých projevech zdůraznili význam Future Forces Fora jako tradičně jedné z nejdůležitějších akcí v oblasti obrany a bezpečnosti.

Mezi důležité události prvního dne patřilo představení víceúčelového bezpilotního vrtulníku SkySpotter od společnosti Liaz proslulé především výrobou nákladních vozidel. Vrtulník měl na Future Forces Forum 2018 světovou premiéru. Stroj je určen pro plnění složitých taktických úkolů v obtížném terénu. Zvyšuje efektivitu monitoringu, a tím přispívá k celkové bezpečnosti. Unese až 40 kg zátěže v podobě technologicky vyspělých monitorovacích a detekčních přístrojů, díky kterým dokáže odhalovat skrytá nebezpečí i radiační či chemické hrozby.

Česká zbrojovka (ČZ) představila během prvního dne novou verzi útočné pušky Bren 2. Od pušky, kterou jsou vyzbrojeny jednotky Armády České republiky se liší především ráží 7,62x51, a je celkově robustnější a větší. Společnost plánuje prodej této zbraně především vojenským a speciálním policejním jednotkám spojeneckých zemí v rámci NATO.

Program druhého dne se nesl především ve znamení dynamických ukázek vystavované techniky, přístrojů, výzbroje a výstroje. Vojenský technický ústav (VTÚ) představil projekt automatizovaného bezosádkového průzkumného pozemního prostředku UGV PZ.

Automatizovaný bezosádkový průzkumný pozemní prostředek UGV PZ je vyvíjen Vojenským technickým ústavem v rámci zakázky, jejímž předmětem je ověřit a do používání v Armádě České republiky zavést mobilní mechatronický systém určený pro plnění široké škály úkolů operačně-taktického a především průzkumného charakteru. Prostředek bude schopný automatické navigace ve složitém nestrukturovaném prostředí s možností instalace variantních nástaveb, bude určen zejména k podpoře průzkumných jednotek. Zakázka v předpokládané hodnotě 35 milionů korun (bez DPH) byla zahájena loni a UGV PZ má být hotový v roce 2019.

Dalším zajímavým představeným projektem byla koncepce dronu Eagle.one vyvíjeného Fakultou elektrotechnickou Českého vysokéhoučení technického. Ten používá umělou inteligenci, a jeho účelem je chránit letiště a důležité body infratruktury před nepřátelskými drony, přičemž poletí rychlostí až 80 km/h: "automaticky reaguje na alarm systému DeDrone a sám rychle doletí do oblasti, kde je odhadován výskyt odhaleného dronu. S pomocí palubních senzorů a umělé inteligence založené na neuronových sítích helikoptéra sama existenci nežádoucího dronu potvrdí a přesně lokalizuje jeho pozici. S využitím přesného prediktivního řízení je následně navedena na pozici, která je vyhodnocena jako nejvýhodnější pro použití vystřelovací sítě pro bezpečný odchyt dronu. Po zasažení dronu vystřelovací sítí z paluby autonomní helikoptéry se stroj i s uloveným dronem vrací na bezpečné místo přistání."

Aleš Špidla: kybernetická bezpečnost a umělá inteligence

V rámci ukázek výstroje byl představen exoskeleton od kanadské společnosti Mawashi a odlehčený exoskeleton pro dolní část těla od bulharské společnosti Plica.

Vězeňská služba ČR představila modulární balististickou a protiúderovou ochranu Raptor II, která umožňuje snadnou úpravu pro různé stupně ochrany podle potřeby konkrétní jednotky a úkolu. Policie ČR předvedla multifunkční protiúderový komplet pro pořádkové policejní jednotky GOLEM, který rovněž umožňuje použití jako taktická vesta, balistická vesta, nebo protiúderová vesta.

Během třetího dne veletrhu Future Forces Forum proběhlo ve stánku společnosti Interlink CS slavnostní uzavření spolupráce se společností Rheinmetall zastoupenou Oliverem Mittelsdorfem o instalaci komunikačních systémů Harris Falcon III RF-7800-MP do bojového vozidla Lynx, které společnost Rheinmetall nabízí Armádě České republiky jako jedno ze čtyř zvažovaných pro náhradu BVP-2 z výzbroje mechanizovaných jednotek.

Psali jsme: Ozvěny Future Forces Forum: Soutěžit na cenu se nevyplácí, zákon o veřejných zakázkách škodí ozbrojeným složkám

V pátek také vyvrcholil workshop Soft Target Protection podporovaný programem NATO "Věda pro mír a bezpečnost". Během workshopu se hovořilo o teoretických aspektech ochrany měkkých cílů (tj. míst s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům), souvisejících protiteroristických opatřeních a technických a technologických řešeních pro ochranu měkkých cílů. Workshop byl příležitostí pro výměnu informací mezi experty na tuto problematiku. Byly prezentovány a odhadovány scénáře hrozeb v této oblasti v budoucnu, a workshop rovněž vyhodnotil úspěchy a selhání při ochraně měkkých cílů v minulosti.

Security Magazín také přinesl rozhovory se zástupci všech čtyř společností účastnící se tendu na bojová vozidla pěchoty AČR:

Björn Bernhard - výhody BVP Puma od společnosti PSM

Oliver Mittelsdorf - viceprezident Rheinmetall AG o BVP Lynx

Thomas Strasser - zástupce GDELS o obrněném vozidle ASCOD

Aleš Výborný (BAE Systems) - o BVP CV90


30. 12. 2018; vedavyzkum.cz

Jaký je potenciál umělé inteligence v České republice?

Téma umělé inteligence v současnosti rezonuje na evropské úrovni a vznikají iniciativy na rozvoj a podporu umělé inteligence v rámci Evropské unie. Řada evropských zemí mapuje či již má zmapovanou situaci na národní úrovni. Česká republika nechce zůstat pozadu, a proto si Úřad vlády nechal ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR zpracovat odbornou studii s názvem Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence v České republice.

Nejsilnějšími hráči v oblasti umělé inteligence (AI) jsou USA a Čína, ale Evropská unie si význam AI uvědomuje, a proto reaguje Sdělením „Umělá inteligence pro Evropu“ (duben 2018) a „Koordinovaným plánem pro AI“ (prosinec 2018), který nabádá členské státy EU, aby si strategicky určily oblasti kde se v oblasti AI chtějí do budoucna rozvíjet. Vláda ČR se snaží na výše zmíněné dění reagovat, a proto si nechala zpracovat odbornou studii k mapování potenciálu AI v ČR přes Technologickou agenturu ČR.

Studie s názvem „Výzkum potenciálu umělé inteligence v ČR“ má pomoci České republice reagovat na globální a evropské aktivity v oblasti AI a najít své místo na globálním trhu. Autorský kolektiv byl složen z významných odborníků z Technologického centra AV ČR, FEL ČVUT a Ústavu státu a práva AV ČR, mezi jinými šlo o Michala Pěchoučka, Luboše Krále, Martina Faťuna, Michala Pazoura, Alžbětu Krausovou a Jána Matejku.

Výzkum sledoval tři základní pilíře stanovené Evropskou komisí v dubnu 2018, zabýval se tedy:

1.

možnostmi technologického rozvoje AI v ČR

2.

očekávanými socioekonomickými dopady AI v ČR

3.

analýzou právně-etických aspektů rozvoje AI v ČR

Stěžejním cílem studie je zhodnocení současného a budoucího potenciálu využití technologií AI v ČR včetně analyzování socioekonomických dopadů a vlivu právně-etického prostředí na tento proces. Materiál bude důležitým podkladem do debaty o směřování české ekonomiky a jejího co nejlepšího ukotvení v globálních hodnotových řetězcích.

Nejdůležitější výsledky najdete v Souhrnné zprávě. Podrobněji je problematika zkoumána v jednotlivých výzkumných zprávách:

Analýza pozice ČR v oblasti technologického rozvoje umělé inteligence,

Analýza očekávaných socioekonomických dopadů rozvoje AI v ČR,

Analýza právně-etických aspektů rozvoje umělé inteligence a jejích aplikací v ČR.


28. 12. 2018; garaz.cz

Vědci z ČVUT se podílí na vývoji autonomních aut pro Toyotu

Čeští odborníci z ČVUT spolupracují na vývoji autonomního řízení pro automobilku Toyota. V těchto dnech slaví první velké úspěchy - jejich poznatky se právě testují v Japonsku a skutečně budou součástí reálných vozů. Vše začíná v malých nenápadných kancelářích Fakulty elektrotechnické ČVUT, kde sedí u svých počítačů asi desítka mužů...

Článek

Na první pohled nepoznáte, jestli tu píší noviny, dělají účetnictví, nebo vyvíjejí autonomní řízení, které jednoho dne bude možná používat celý svět. Pokud totiž čekáte laboratoř ve stylu aerodynamického tunelu, budete zklamaní. Algoritmy pro autonomní vozidla se vyvíjí jen v počítačových programech.

„Specializujeme se na počítačové vidění a zpracování obrazu z kamer. Zaměřujeme se přitom na data z okolí automobilu, která nelze mít pevně v mapě, tedy na věci, které se pohybují,” popisuje profesor Jiří Matas, který šéfuje české laboratoři, jenž je součástí celosvětové Toyota Research Lab. Dodává, že tato práce nekončí jen u chodců, ostatních pohybujících se aut nebo zvířat. Je totiž potřeba brát neustále v úvahu nové a nové skutečnosti: „Nyní zkoumáme situace typu, že na vás někde začne padat kamení a podobně. Nedávno jsme například museli zapracovat chodce nesoucího kajak,” říká Matas.

Pražská pobočka Toyota Research Lab funguje od roku 2003. „Tehdy jsme byli rádi, že dokážeme rozpoznat dopravní značky, tedy ploché, dobře viditelné barevné plochy jednoduchých geometrických tvarů. Dnes už jsme schopni detekovat většinu aut, autobusů, kol, vlaků, lidí a mohou klidně probíhat testy v reálném prostředí za běžného provozu,” vysvětluje profesor Matas. Tyto testy Toyota provádí v Japonsku, ve svém Toyota City. I tam teď ale české síly poprvé dosáhly. „Teprve teď po dvanácti letech máme poprvé jistotu, že náš algoritmus bude testován v Japonsku. Jeden z našich pracovníků Štěpán Udržálek už je tam a podílí se na implementaci našich poznatků do počítače, který bude součástí automobilu,” vypráví Matas.

Myslím, že už docela brzy se dočkáme prvních autonomních aut,” odpovídá šéf laboratoře a vedoucí Fakulty elektrotechnické ČVUT na otázku, jestli autonomní vozy někdy skutečně nahradí ty současné. „Zpočátku bude možné používat autonomní řízení na dálnicích, které jsou jasně ohraničené, dobře udržované, nejsou tam chodci ani auta v protisměru. Potom se bude postupně rozšiřovat na další komunikace,” myslí si Matas a předpovídá: „Čekám, že nejprve budou drahá auta s určitým stupněm autonomie, možná nákladní auta, kde cena není tolik rozhodující. Potom přibudou certifikované silnice a třeba nastane stav, že v některých oblastech nebudou moct lidé vůbec řídit.” A je přesvědčený, že to bude jen dobře. Podle něj totiž budou spolu navzájem komunikovat právě auta a jejich reakce budou rychlejší, což by mělo zajistit plynulejší provoz především ve městech a snížit nehodovost. „Všechna auta v koloně budou schopná začít brzdit hned, jakmile první v řadě uvidí překážku. Stejný systém pomůže třeba i při rozjíždění na křižovatce. Pokud nebude potřeba řidiče, možná také celkově ubude aut a lidé budou více využívat sdílenou ekonomiku a půjčování vozů.“ Samotný přechod od klasických k autonomním autům bude podle něj od chvíle uvedení na trh trvat patnáct až dvacet let, což je průměrná životnost auta, která řidiče motivuje k pořizování nového vozu.


27. 12. 2018; odbornecasopisy.cz

Soutěž Taxify Self-Driving Fleet Optimization Challenge

V soutěži, kterou na jaře letošního roku vyhlásila společnost Taxify a Robotex International 2018, vyhrál mezinárodní tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Delft University of Technology.

Úkolem bylo řešení optimalizace provozu flotily vozidel obsluhujících pasažéry. Soutěžní týmy měly navrhnout dispečerský algoritmus pro simulovanou flotilu autonomních taxi vozidel v estonském hlavním městě Tallinn. Úspěšný algoritmus musel maximalizovat odměnu za přepravené pasažéry při respektování různých omezení, která simulují skutečné provozní podmínky. Vítězné řešení pak bylo odměněno cenou 4000 EUR.

Cílem společnosti Taxify je poskytovat veřejnosti efektivní přepravu po městě a během pár minut zajistit přistavení vozu na jakémkoliv místě, kde Taxify působí. V budoucnosti pak plánuje využití autonomních automobilů. Soutěžící měli za úkol si představit, že v roce 2022 tento model přepravy funguje ve městě Tallinn a naprogramovat algoritmy pro efektivní řízení takové flotily.

Centrum umělé inteligence (AIC) z katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Autonomous Multi-Robots Lab (AMR) z Delft University of Technology dlouhodobě pracují na analýze a optimalizaci dopravních systémů. „Účast v soutěži nám umožnila uplatnit naše odborné znalosti a zkušenosti s využitím umělé inteligence pro řešení složitých problémů v dopravě,“ vysvětlil motivaci pro účast v Taxify Self-Driving Fleet Optimization Challenge vědec z AIC Martin Schaefer.

„Zadání bylo opravdu složité, potřebovali jsme pracovat s různými zdroji dat, údaje o poptávce musely být propojeny s daty o silniční síti získanými z map a nakonec jsme se museli vypořádat s několika těžkými algoritmickými problémy,“dodává Olga Kholkovskaia, studentka otevřené informatiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Úspěšné řešení bylo postaveno na efektivním přiřazení pasažérů do plánů vozidel. Vítězný tým použil techniky matematické optimalizace a umělé inteligence k nalezení optimálních plánů pro jednotlivá vozidla tak, aby bylo obslouženo co nejvíce pasažérů s minimálním počtem vozidel.


23. 12. 2018; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Studenti elektrotechnické fakulty a Delft University of Technology vyhráli soutěž

Soutěž Taxify Self-Driving Fleet Optimization Challenge vyhrál společný tým studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Delft University of Technology.

V soutěži, kterou na jaře letošního roku vyhlásila společnost Taxify a Robotex International 2018, vyhrál mezinárodní tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Delft University of Technology. Úkolem bylo řešení optimalizace provozu flotily vozidel obsluhujících pasažéry. Soutěžní týmy měly navrhnout dispečerský algoritmus pro simulovanou flotilu autonomních taxi vozidel v estonském hlavním městě Tallinn. Úspěšný algoritmus musel maximalizovat odměnu za přepravené pasažéry při respektování různých omezení, která simulují skutečné provozní podmínky. Vítězné řešení pak bylo odměněno cenou 4000 EUR.

Cílem společnosti Taxify je poskytovat veřejnosti efektivní přepravu po městě a během pár minut zajistit přistavení vozu na jakémkoliv místě, kde Taxify působí. V budoucnosti pak plánuje využití autonomních automobilů. Soutěžící měli za úkol si představit, že v roce 2022 tento model přepravy funguje ve městě Tallinn a naprogramovat algoritmy pro efektivní řízení takové flotily.

Centrum umělé inteligence (AIC) z katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Autonomous Multi-Robots Lab (AMR) z Delft University of Technology dlouhodobě pracují na analýze a optimalizaci dopravních systémů. „Účast v soutěži nám umožnila uplatnit naše odborné znalosti a zkušenosti s využitím umělé inteligence pro řešení složitých problémů v dopravě,“ vysvětlil motivaci pro účast v Taxify Self-Driving Fleet Optimization Challenge vědec z AIC Martin Schaefer.

„Zadání bylo opravdu složité, potřebovali jsme pracovat s různými zdroji dat, údaje o poptávce musely být propojeny s daty o silniční síti získanými z map a nakonec jsme se museli vypořádat s několika těžkými algoritmickými problémy,“ dodává Olga Kholkovskaia, studentka otevřené informatiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Úspěšné řešení bylo postaveno na efektivním přiřazení pasažérů do plánů vozidel. Vítězný tým použil techniky matematické optimalizace a umělé inteligence k nalezení optimálních plánů pro jednotlivá vozidla tak, aby bylo obslouženo co nejvíce pasažérů s minimálním počtem vozidel.


22. 12. 2018; TV Barrandov

Roboti útočí

Jaromír SOUKUP, generální ředitel televize Barrandov

Jmenuje se totiž Roboti útočí. CML, hovoří CML. Pamětníci vědí. Pro ty další jen rychlá informace. CML nejsem já, tedy skoro, centrální moderátor lidstva, ale centrální mozek lidstva z nesmrtelného seriálu Návštěvníci. I když tedy centrální moderátor, možná něco na novej rok, nějakej novej pořad. Uvidíme. Tak a konec legrácek, protože teď tu mám jedno zatraceně vážné téma. Podle nové studie expertů na umělou inteligenci z Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT, Českého vysokého učení technického, a Akademie věd stojí Česká republika před zatraceně velkým problémem. A pokud s tím vláda něco rychle neudělá, tak se prý můžeme začít připravovat na zatraceně blbej scénář. Podle téhleté studie totiž patříme mezi země, na které nejvíce dopadnou důsledky automatizace v průmyslu. Už za pět let by každý desátý z nás měl být z poloviny nahraditelný umělým mozkem nebo robotickou paží nebo nějakým přístrojem, jo. Za dalších deset let to pak bude platit pro skoro, skoro dvě třetiny pracujících Čechů, že nás nahradí stroje, jo. A nejvíc to prý odnesou úředníci a montážní dělníci, zaměstnanci skladů a průmyslových podniků, tedy páteř naší ekonomiky. Jo. Klasickou ukázkou může být osud jednoho z hlavních tahounů české ekonomiky, mladoboleslavské škodovky. Ono totiž není tak dávno, co Volkswagen oznámil, že bude vyrábět elektromobily jen v domovském Německu, zatímco Češi budou dělat auta se spalovacími motory, jako na benzín a na naftu. A zatímco se čeští politici radovali, že budeme v Česku vyrábět i Volkswagen Passat, tak on koncern Volkswagen oznámil, že od roku 2026, což už teda není tak dlouho, už bude vyvíjet a investovat jen a pouze do vozů na elektřinu a od těch tradičních pomalu ustoupí. Jinými slovy spadne klec. Celou tu naši výrobnu aut na benzín a naftu si budeme moci vzít a strčit..., jo, do vitríny. Takže zhruba takhle. A já bych rád řekl, že ten rok 2026 je tím nejpozdnějším termínem a vůbec nikdo nevylučuje v tom Volkswagenu, že to může být i dříve. Ale abyste neřekli, že jsem pesimista, tak jednu dobrou zprávu v tom všem jako najdeme. Slováci na tom budou podle všeho ještě hůř než my, protože oni jsou na automobilovým průmyslu úplně závislí. My jenom trochu nebo víc než trochu, ale ne úplně, prej, no. To je teda útěcha. A nyní pojďme na naše rychlovky, neboli jako krátký zprávy.


21. 12. 2018; kraj-jihocesky.cz

Gratulujeme! Tým Gymnázia Strakonice obsadil 3. místo ve finále Robosoutěže 2018

V letošní Robosoutěži po vítězství v předkole získal tým Gymnázia Strakonice ve složení Magdaléna Kůtová (oktáva) a Miroslav Matějček (3. roč.) celkové třetí místo. Byla tím odměněna dlouhodobá práce na hardwaru i softwaru jejich robota, kterou v robotickém kroužku školy vedl vyučující Mgr. Pavel Navrátil.

Finálové kolo ROBOSOUTĚŽE 2018 pro SŠ proběhlo v pátek 14. prosince a pořádala ho Fakulta elektrotechnická ČVUT. Nejen, že strakonický tým opět získal respekt soupeřů a několik krásných věcných cen, ale hlavně se zúročil volný čas, dovednosti a vědomosti věnované stavbě a programování robota. Díky celkovému umístění v soutěži už teď mají Míra a Magdaléna otevřené dveře ke studiu na FEL ČVUT, kam je vezmou bez přijímacích zkoušek.

Jihočeský kraj, zřizovatel Gymnázia Strakonice, srdečně gratuluje.


20. 12. 2018; epochaplus.cz

První hybridní automobil na světě vznikl v Čechách!

Světoznámé automobilky se v současné době soustřeďují na automobily s hybridním (smíšeným) pohonem. Například Mercedes-Benz Česká republika před několika lety předal společnosti E.ON prvních 10 vozů smart ed (electric drive) z celkových 25 kusů. Šlo o první z elektromobilů, které budou v rámci společného projektu obou firem nasazeny v různých místech ČR. Není to jediná souvislost naší země s hybridními automobily…

Mercedes-Benz je známý špičkovým designem, nejnovější technikou, historií a aktuálně také úspěchy na sportovním poli (5. titul Lewise Hamiltona ve Formuli 1). Za připomenutí stojí i silná pozice v oblasti hybridních automobilů. Mercedes-Benz je například první, kdo do ČR dostane sériově vyráběné elektromobily. Naše země má přitom s hybridními automobily bohaté zkušenosti.

Hybridní elektrické vozidlo

Touto myšlenkou se zabýval i československý vynálezce Josef Sousedík (1894-1944). S jakými výsledky? „Sousedíkovy poznatky o nehospodárnosti dobových motorových vozidel a technické nedostatky v té době známých řešení elektrických akumulátorových vozidel ho přivedly k nápadu vynalézt nový typ silničního vozidla s úsporným elektrickým zařízením - hybridní elektrické vozidlo,“ říká Jiří Kohutka z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

Neotřelé nápady

Novátorství spočívalo nejen v hybridnosti, tedy ve využití jak spalovacího motoru, tak elektromotoru. Neotřelé nápady a technická řešení se projevovaly rovněž ve způsobech pro praktické užití - například startování a nabíjení, pohon kol pomocí nábojových elektromotorů atd.

Patenty ve 22 zemích

Již roku 1927 přihlásil Josef Sousedík k patentování elektrický automobil s hybridním pohonem. V něm využil mj. způsob a zařízení bezpečné rekuperace elektrické energie u akumulátorových vozidel podle vlastního patentu č. 38603. Tento vynález byl vedle ČSR patentován v dalších 22 zemích včetně Francie, Německa, Velké Británie a USA. Rekuperace je proces přeměny kinetické energie dopravního prostředku zpět na využitelnou elektrickou energii při brzdění.

V režii zákazníka

Hybridní elektromobil Josefa Sousedíka mohl vedle elektřiny jezdit na benzín, naftu, či dokonce dehet… Výběr byl plně v režii zákazníka. Sousedíkův první elektromobil měl sériové uspořádání hybridního pohonu: spalovací motor-generátor/dynamo-elektromotor-hnací náprava. Šlo tedy o tzv. pozitivní hybrid. Kromě akumulátorů byl vybaven i ekonomicky seřízenou nabíjecí elektrocentrálou.

Větší výkon

Koncepce vozu vycházela ze skutečnosti, že na převážné části projeté dráhy potřebuje vozidlo výkon podstatně menší, než je instalovaný maximální výkon hnacího motoru. Pouze při rozjíždění, jízdě do kopce, v těžkém terénu a při akceleraci se využívá větší výkon.

Pozitivní hybrid

Potřebný výkon může tedy dodávat slabší motor při optimálních otáčkách s větší účinností, rezervu výkonu lze zajistit z akumulátorové baterie. Toto uspořádání řešilo nevýhodu omezeného dojezdu elektromobilu, který činil cca 60 km. „U Sousedíkovy koncepce pozitivního hybridu byl dojezd díky možným režimům jízdy a rekuperaci téměř desetinásobný!“ poznamenává Jiří Kohutka.

Klika nestačí…

V té době se většinou motor startoval mechanicky roztáčením pomocí kliky. Josef Sousedík však přišel se spouštěním za pomoci dynama napájeného akumulátorem. Speciální konstrukce pohonu všech kol zvláštními nábojovými elektromotory umožňovala plné využití adheze elektromobilu. Díky tomu měl výjimečnou stoupavost, umožňoval jízdu bez řetězů i po náledí či ve sněhu.

Šest rychlostí pro jízdu vpřed i vzad

Spalovací motor s nádrží paliva a generátor byly vpředu. Nad zadní nápravou byla uložena baterie alkalických akumulátorů. Ovládací přepínače a elektrické měřicí přístroje umístil Josef Sousedík na panelu pod volantem. Elektromobil měl šest rychlostí pro jízdu vpřed i vzad. Po roce 1939 Josef Sousedík pracoval i na vývoji čistě akumulátorových elektromobilů.

Co chtěli nacisté?

K experimentům si vybral adaptovaný osobní automobil Tatra 57A. Ačkoli tento elektromobil byl již připraven pro sériovou výrobu, tvůrce předstíral, že vůz testuje v terénu, aby nemusel vynález předat nacistické mašinérii.

Neomezený hybridní dojezd

Čistý elektrický dojezd Sousedíkova vynálezu byl asi 60 km při rychlosti 70-80 km/hod. Hybridní dojezd však byl téměř neomezený. V současné době už s tím automobilky nemají problém. Typickým příkladem je již zmiňovaný Mercedes-Benz. Tato automobilka v současné zintenzivňuje proces elektrifikace automobilů.

Elektrifikované alternativy

Do roku 2022 bude elektrifikováno kompletní portfolio divize Mercedes-Benz Cars. To znamená, že v každém segmentu budou nabízeny různé elektrifikované alternativy - od smartu až po velké SUV. Plánováno je výrazně více než 130 elektrifikovaných variant vozidel, od modelů s 48V elektrickou sítí přes široký výběr hybridních verzí s možností vnějšího nabíjení až po vozidla s čistě elektrickým pohonem!


20. 12. 2018; automa.cz

Robosoutěž 2018 pro střední školy vyhrál GZ-Team ze Zlína

Vítězem desátého ročníku Robosoutěže na Fakultě elektrotechnické ČVUT se stal tým s názvem GZ-Team z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť, další dvě místa obsadily týmy s názvy Stejně jako loni z Přerova a Gymstr 8.O ze Strakonic. Ve finále podzimní části soutěže, v níž zápasilo 25 týmů ze středních škol proti 11 univerzitním robotům, se vozítka potýkala s náročnou úlohou ve stylu legendární hry Pac-Man.

Do podzimní Robosoutěže 2018 se přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých středních škol a gymnázií. Po čtyřech předkolech se nakonec ve dnešním finále sešlo 36 nejlepších robotů, důmyslně navržených a naprogramovaných studentskými týmy ze stavebnice Lego. Celkem jedenáct z nich přitom do soutěže nasadili univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Gymnazisti zvítězili nad univerzitními studenty

Finálové roboty měly za úkol 90 sekund bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se v průběhu finále měnil. Podobně jako v legendární počítačové hře z 80. let Pac-Man se studentská vozítka musela vyrovnat robotickými duchy, které připravil tým organizátorů. Duchové zpočátku stáli nehybně v hrací ploše, s postupem finále se začali automaticky posouvat po ploše.

Ve vyřazovacím boji se vítězem stal robot tříčlenného GZ-Teamu z Gymnázia Zlín ve složení Jaroslav Knápek, Jiří Javora a Michal Berky. Na druhém místě skončil tým Stejně jako loni z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a na 3. místě pak Gymstr 8.O z Gymnázia Strakonice. Gymnazisti tak v soutěži zvítězili nad univerzitními týmy.

„Myslím, že nám pomohlo štěstí a důmyslnost. Náš robot si jako jediný průběžně vytváří vnitřní mapu bludiště. Použili jsme pouze jeden senzor s rozpoznáváním barvy, který hledí směrem dopředu,“ komentuje Jaroslav Knápek z vítězného týmu GZ-Team. Tento tým se v soutěži dobře umístil i minulý rok, kdy skončili na 4. místě.

Za deset let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. „Úloha byla těžká a její náročnost v průběhu finále rostla. Gratuluji všem gymnazijním týmům na prvních čtyřech místech, díky vítězství mohou u nás v programu Kybernetika a robotika studovat bez přijímaček,“ říká Martin Hlinovský, organizátor soutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Soutěž bude pokračovat i v roce 2019, a to jarní částí pro druhý stupeň základních škol a první stupeň víceletých gymnázií.

Další podrobnosti o akci najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez

Časopis Automa byl už tradičně sponzorem soutěže a počítáme s tím, že v podpoře budeme i nadále pokračovat.


20. 12. 2018; Forbes NEXT

České univerzity pro svět

Jak do letadla přivést internet a najít v odposlechu zločinců klíčovou větu? Deset příkladů, jak české univerzity spolupracují s byznysovými giganty.

NE VŽDY se tím mohou pochlubit, jejich spolupráci často halí obchodní tajemství. České technologické univerzity mají ve světě velkého byznysu dobré jméno a nebojí se ho využít. Tady je několik příkladů společných projektů, které se dají zveřejnit.

Facebook Největší sociální síť světa se prakticky topí v datech. Jejich smysluplné využití jí pomáhají nacházet vedle jiných ČVUT a VUT — patří mezi 15 evropských univerzit, kterým Facebook poskytl výkonné servery s výpočetními akcelerátory. To urychlí práci s hlubokými neuronovými sítěmi. Podpořil tak projekt dolování a zpracování informací z obrazu a videa (ČVUT), kde se zaměřují hlavně na rozpoznávání obličejů či objektů v obrazech. Nebo dolování informací z řeči (VUT). Tady mají plán vytvořit zařízení, které je schopno překládat řeč tak rychle, jak se bavíte — zvednete telefon a do zařízení mluvíte česky, zatímco druhá strana odpovídá třeba maďarsky.

IBM Technologický gigant si vybral Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde ho zajímá strojový překlad. Pomocí specializovaných překladových modelů se rutinně převádějí dokumenty z angličtiny do češtiny, maďarštiny a japonštiny, spolupráce s IBM už běží několik let. Firma si zároveň na Fakultě elektrotechnické ČVUT hledá schopné odborníky, stala se hlavním partnerem školy pro práci s průmyslem. Finančně podpořila třeba vznik předmětu Big Data Technologies, který se, jak název napovídá, věnuje zpracování a analýze velkých dat.

ESA Brněnská Fakulta elektrotechniky VUT pro Evropskou kosmickou agenturu vyvíjí elektroniku do družic, která musí odolat extrémnímu radiačnímu záření a teplotám. Jde o komponenty i celá zařízení, od výkonové části až po zpracování signálů, regulaci a automatizaci motorové části v projektu označovaném jako nová generace meteodružice. Bude sledovat a monitorovat povrch Země, počasí, atmosférickou teplotu a vlhkost. Na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT pro agenturu pomáhají vylepšovat měřicí senzory a snímače družicového laseru.

DARPA, IARPA Americká Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) či Výzkumná agentura zpravodajských služeb (IARPA) spadají pod americkou vládu a s tuzemskými univerzitami řeší řeč. Agentury podporují VUT při dolování informací z řeči — tedy nejen při jejím rozpoznávání, ale i nacházení klíčových slov, smyslu či určování mluvčího. To je zajímavé třeba při odposlouchávání hovorů zpravodajci či policejní službou. Ze stovek hodin záznamů může počítač vytáhnout právě těch pár minut, kdy si zločinecké skupiny předávají drogy pod mostem. Projekty rozpoznávání řeči zajímají například také japonskou telekomunikační společnost NTT, které pomáhají data produkovaná neuronovými sítěmi na VUT.

Honeywell S americkým konglomerátem má Fakulta informačních technologií VUT hned několik projektů zaměřených na autopilotáž — snížení pracovního zatížení pilota, zvýšení situačního povědomí a zrychlení algoritmů pro zpracování velkých dat. Už dříve Fakultastrojního inženýrství pomohla Honeywellu vyřešit otázku, jak do letadla přivést vysokorychlostní internet. Na speciální anténě se pracovalo přes 100 tisíc hodin a její úspěch spočívá v tom, že se po dobu letu otáčí za satelitem. Kromě cestujících slouží především pilotům při špatné viditelnosti radaru.

Google Google na tuzemských školách podporuje několik projektů s širokým zaměřením. Na Filozofické fakultě UK ho zaujaly výzkumy v oblasti fonetiky. Díky nim umí Google Translate přečíst text v češtině tak, že je srozumitelný, a zvládne se vypořádat s většinou gramatických jevů, které se ve výslovnosti odrážejí. Lukáš Neumann z ČVUT získal Google Fellowship, prestižní stipendium, které každý rok dostává v Evropě v jednom oboru jen jeden student. Spolupráce běží i s brněnským VUT v rámci projektu "End-to-end DNN Speaker Recognition System", který využívá neuronové sítě k rozpoznávání mluvčího. . / Microsoft Softwarový gigant podporuje hned několik projektů na různých univerzitách, například poskytnutím cloudové výpočetní kapacity Azure Univerzitě Karlově. Projekt na ČVUT zase umožňuje vylepšovat programovací jazyky a vyvíjet nástroje, které pomáhají psát efektivnější a udržitelnější kód. Jednou z nejzajímavějších poct je však prestižní stipendium konkrétnímu studentovi, a to bývalému studentovi ČVUT Andreji Mikulíkovi. Ten se zabývá především právě už zmíněným dolováním informací z obrázků. Mikulík nyní paradoxně působí v Googlu.

Toyota Spolupráce s ČVUT probíhá 15 let a týká se detekce objektů v obraze, který snímá automobil. Za tu dobu se rozpoznávání a sledování objektů umělou inteligencí zdokonalilo z dopravních značek za pěkného počasí (tedy dobře viditelných objektů s výraznými barvami) až po rozpoznávání psů, koček i lidí v reálném prostředí. Aktuálně je navíc jeden z pracovníků FEL v Japonsku, kde se software zkouší. To ještě neznamená, že ho automobilka využije — vždy si vybírá z více verzí tu nejlepší.

Posco Třetí největší výrobce oceli na světě si nechává v laboratořích Fakulty strojního inženýrství VUT najít řešení v oblasti návrhu a optimalizace chladicích systémů. Jde o experimentální výzkum chlazení a řízení odvodu tepla při lití oceli. Spolupráce probíhá od roku 2004 a zahrnuje i dobu krize a snížení výroby oceli, kdy firma prakticky zastavila zadávání externích výzkumných projektů — nikoli však v Brně. Tamní tribometry, přístroje na zjišťování míry tření ploch, používají třeba i japonské automobilky.

Adobe Výzkumná odnož s názvem Adobe Research podporuje Fakultu informačních technologií VUT v rámci vývoje softwaru, který umí podle fotografie přesně najít, kde byla pořízena. Software totiž umí určit pozici a orientaci fotoaparátu a díky výškovým datům o terénu ji zařadit na konkrétní místo. To je využitelné pro pátrání po pohřešovaném nebo při forenzní analýze, která má určit, jestli fotka skutečně zachycuje to, co tvrdí její autor. Geolokalizace ale může posloužit třeba i pro "pouhé" úpravy fotek. Třeba automaticky odmlžit atmosférický opar či zasadit scénu do východu i západu slunce.


19. 12. 2018; universitas.cz

Ministr školství předal dekrety 60 novým profesorům

Jmenovací dekrety šedesáti novým profesorkám a profesorům předal 18. prosince ministr školství. Nejvyšší akademický titul převzali nově jmenovaní ve Velké aule pražského Karolina. Prezident Miloš Zeman podepsal jmenovací dekrety šedesáti nových profesorů 5. prosince. Profesory jmenuje prezident na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol.

Seznam nových profesorek a profesorů jmenovaných na návrhy rad uvedených škol (podle místa působení):

Akademie múzických umění v Praze

doc. Mgr. Václav JANEČEK, Ph.D.

pro obor: Taneční umění se zaměřením Pedagogika tance

na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze

působí: Akademie múzických umění v Praze, Hudební a taneční fakulta, Katedra tance, Národní divadlo, Laterna magika

Biotechnologický ústav Akademie věd České republiky

doc. Ing. Bohdan SCHNEIDER, CSc.

pro obor: Biofyzika

na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

působí: Biotechnologický ústav Akademie věd České republiky, BIOCEV

České vysoké učení technické v Praze

doc. Ing. Vlastimil HAVRAN, Ph.D.

pro obor: Výpočetní technika a informatika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra počítačové grafiky a interakce

doc. Ing. RNDr. Martin HOLEŇA, CSc.

pro obor: Informatika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta informačních technologií, Katedra aplikované matematiky

doc. Ing. arch. Ing. Zuzana PEŠKOVÁ, Ph.D.

pro obor: Architektura a stavitelství

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra architektury

doc. Ing. Daniel SÝKORA, Ph.D.

pro obor: Výpočetní technika a informatika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra počítačové grafiky a interakce

doc. Dr. Boris TOMÁŠIK

pro obor: Fyzika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Katedra fyziky, Univerzita Mateja Bela, Fakulta prírodných vied, Katedra fyziky

doc. Ing. Jan ZEMAN, Ph.D.

pro obor: Teorie stavebních konstrukcí a materiálů

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra mechaniky

Janáčkova akademie múzických umění v Brně

doc. Mgr. art. Ivan GAJAN

pro obor: Hudební umění

na návrh Umělecké rady Janáčkovy akademie múzických umění v Brně

působí: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Vysoká škola múzických umení

Masarykova univerzita

doc. RNDr. Ladislav DUŠEK, Ph.D.

pro obor: Lékařská biologie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Institut biostatistiky a analýz, Přírodovědecká fakulta

doc. PhDr. Tomáš JANÍK, Ph.D.

pro obor: Pedagogika

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Institut výzkumu školního vzdělávání

doc. MUDr. Robert MIKULÍK, Ph.D.

pro obor: Neurologie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, I. Neurologická klinika, Mezinárodní centrum klinického výzkumu

doc. MUDr. Marek SVOBODA, Ph.D.

pro obor: Onkologie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav, Středoevropský technologický institut, Centrum molekulární medicíny

doc. RNDr. Andrea VETEŠNÍKOVÁ ŠIMKOVÁ, Ph.D.

pro obor: Zoologie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie

Mendelova univerzita v Brně

doc. RNDr. Pavel KOPEL, Ph.D.

pro obor: Zemědělská chemie

na návrh Vědecké rady Mendelovy univerzity v Brně

působí: Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav chemie a biochemie

Ostravská univerzita

doc. PaedDr. Iva MÁLKOVÁ, Ph.D.

pro obor: Dějiny novější české literatury

na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

působí: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, Katedra české literatury a literární vědy

Technická univerzita v Liberci

doc. Ing. Tomáš VÍT, Ph.D.

pro obor: Aplikovaná mechanika

na návrh Vědecké rady Technické univerzity v Liberci

působí: Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, Katedra energetických zařízení

Univerzita Karlova

doc. Mgr. Tomáš ALBRECHT, Ph.D.

pro obor: Zoologie

působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

doc. MUDr. Miloš BROĎÁK, Ph.D.

pro obor: Chirurgie

působí: Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Katedra chirurgie, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Urologická klinika

doc. MUDr. Jaroslav ČERMÁK, CSc.

pro obor: Vnitřní nemoci

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav hematologie a krevní transfuze, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví

doc. MUDr. Vojtěch HAVLAS, Ph.D.

pro obor: Ortopedie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Motole, Klinika dětské a dospělé ortopedie a traumatologie

doc. RNDr. Josef JEŽEK, CSc.

pro obor: Aplikovaná geologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky

doc. PhDr. Marie KLIMEŠOVÁ, Ph.D.

pro obor: Dějiny umění

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění

doc. RNDr. Marie KORABEČNÁ, Ph.D.

pro obor: Lékařská biologie a genetika

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav biologie a lékařské genetiky, Všeobecná fakultní nemocnice Praha

doc. Mgr. Michal KOUCKÝ, Ph.D.

pro obor: Informatika - teoretická informatika

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, Informatický ústav, Matematický ústav Akademie věd České republiky

doc. Mgr. Markéta KŘÍŽOVÁ, Ph.D.

pro obor: Iberoamerikanistika

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Středisko ibero-amerických studiídoc.

MUDr. Jiří MASOPUST, Ph.D.

pro obor: Psychiatrie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Neurologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Národní ústav duševního zdravídoc.

MUDr. Radoslav MATĚJ, Ph.D.

pro obor: Patologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova. 1. lékařská fakulta, Všeobecná fakultní nemocnice Praha, Ústav patologie, Neurologická klinika, Oddělení patologie a molekulární medicínydoc.

MUDr. David NETUKA, Ph.D.

pro obor: Neurochirurgie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Neurochirurgická a neuroonkologická klinika, Ústřední vojenská nemocnice

doc. RNDr. Stanislav OPLUŠTIL, Ph.D.

pro obor: Geologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologie a paleontologie

doc. RNDr. Marek PROCHÁZKA, Dr.

pro obor: Fyzika - fyzika molekulárních a biologických struktur

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, Fyzikální ústav

doc. PhDr. et PhDr. Radek PTÁČEK, Ph.D.

pro obor: Lékařská psychologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Psychiatrická klinika, Národní institut pro děti a rodinu, z.s., Česká lékařská komora, University New York in Prague, Katedra psychologie, Justiční akademie

doc. MUDr. Samuel VOKURKA, Ph.D.

pro obor: Vnitřní nemoci

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta zdravotnických studií, Fakultní nemocnice Plzeň, Onkologická a radioterapeutická klinika

doc. MUDr. Michal ZIKÁN, Ph.D.

pro obor: Gynekologie a porodnictví

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Gynekologicko-porodnická klinika, Nemocnice na Bulovce

doc. PharmDr. Petr ZIMČÍK, Ph.D.

pro obor: Farmaceutická chemie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a farmaceutické analýzy

Univerzita Palackého v Olomouci

doc. Mgr. Erik SIGMUND, Ph.D.

pro obor: Kinantropologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Institut aktivního životního stylu

doc. Mgr. Jiří ŠPIČKA, Ph.D.

pro obor: Dějiny konkrétních literatur (románské literatury)

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta

Univerzita Pardubice

doc. akad. mal. Tomáš LAHODA

pro obor: Výtvarné umění se zaměřením Volné umění

na návrh Umělecké rady Akademie výtvarných umění v Praze

působí: Univerzita Pardubice, Ateliér výtvarné přípravy, Architectural Institute in Prague

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

doc. RNDr. Jiří BOUCHALA, Ph.D.

pro obor: Aplikovaná matematika

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Katedra aplikované matematiky

doc. Ing. Jana HANČLOVÁ, CSc.

pro obor: Systémové inženýrství a informatika

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, Katedra matematických metod v ekonomice

doc. Ing. Ivo HLAVATÝ, Ph.D.

pro obor: Strojírenská technologie

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, Katedra mechanické technologie

doc. Mgr. Jana KUKUTSCHOVÁ, Ph.D.

pro obor: Materiálové vědy a inženýrství

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálové inženýrství, Centrum nanotechnologií

doc. Ing. Marek PENHAKER, Ph.D.

pro obor: Biomedicínské inženýrství

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Katedra kybernetiky a biomedicínského inženýrství, Ostravská univerzita, Lékařská fakulta, Katedra intenzivní medicíny, urgentní medicíny a forenzních oborů

doc. Ing. Jan SUCHÁČEK, Ph.D.

pro obor: Podnikové ekonomika a management

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, Katedra regionální a environmentální ekonomiky, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta sociálně-ekonomická, Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy

doc. Mehdi TOLOO, Ph.D.

pro obor: Systémové inženýrství a informatika

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, Katedra systémového inženýrství

Vysoká škola ekonomická v Praze

doc. Ing. Mgr. Martin DLOUHÝ, Dr., MSc

pro obor: Ekonometrie a operační výzkum

na návrh Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze

působí: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra ekonometrie

doc. Ing. Jakub FISCHER, Ph.D.

pro obor: Hospodářská politika

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra ekonomické statistiky

doc. Ing. Luboš SMRČKA, CSc.

pro obor: Podniková ekonomika a management

na návrh Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze

působí: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra podnikové ekonomiky

doc. Ing. Stanislav ŠAROCH, Ph.D.

pro obor: Mezinárodní ekonomické vztahy

na návrh Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze

působí: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů, Katedra světové ekonomiky, Škoda Auto vysoká škola, Katedra ekonomie

doc. Ing. Emil VACÍK, Ph.D.

pro obor: Podniková ekonomika a management

na návrh Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze

působí: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická, Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra strategie

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

doc. Ing. Michal FULEM, Ph.D.

pro obor: Fyzikální chemie

na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

působí: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská, Ústav fyzikální chemie

doc. Ing. Petr ZÁMOSTNÝ, Ph.D.

pro obor: Organická technologie

na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

působí: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie, Ústav organické technologie

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

doc. Ing. Marek VOCHOZKA, Ph.D.

pro obor: Ekonomika a management

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Vysoké učení technické v Brně

doc. Ing. Petr PTÁČEK, Ph.D.

pro obor: Chemie, technologie a vlastnosti materiálů

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, Ústav chemie materiálů, Centrum materiálového inženýrství

doc. RNDr. Jan ČERMÁK, CSc.

pro obor: Matematika - matematická analýza

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

Západočeská univerzita v Plzni

doc. Ing. Václava LAŠOVÁ, Ph.D.

pro obor: Strojní inženýrství

na návrh Vědecké rady Západočeské univerzity v Plzni

působí: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta strojní, Katedra konstruování strojů

Univerzita Komenského v Bratislave

doc. RNDr. Ivan VARGA, PhD. et PhD.

pro obor: Anatomie, histologie a embryologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Komenského v Bratislave, Lékarská fakulta, Ústav histológie a embryológie

Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta prírodných vied, Katedra informatiky

doc. RNDr. Michal MUNK, PhD.

pro obor: Systémové inženýrství a informatika

na návrh Vědecké rady Univerzity Hradec Králové

působí: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta prírodných vied, Katedra informatiky

Trnavská univerzita v Trnave

doc. PaedDr. Pavol PROKOP, PhD.

pro obor: Zoologie

na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

působí: Trnavská univerzita v Trnave, Pedagogická fakulta, Katedra biológie


19. 12. 2018; svetaplikaci.cz

Robosoutěž 2018 pro střední školy vyhrál zlínský GZ-Team

Vítězem desátého ročníku Robosoutěže na Fakultě elektrotechnické ČVUT se stal tým s názvem GZ-Team z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť, další dvě místa obsadily týmy s názvy Stejně jako loni z Přerova a Gymstr 8.O ze Strakonic. Ve finále podzimní části soutěže, v níž zápasilo 25 týmů ze středních škol proti 11 univerzitním robotům, se vozítka potýkala s náročnou úlohou ve stylu legendární hry Pac-Man.

Do podzimní Robosoutěže 2018 se přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých středních škol a gymnázií. Po čtyřech předkolech se nakonec ve dnešním finále sešlo 36 nejlepších robotů, důmyslně navržených a naprogramovaných studentskými týmy ze stavebnice lego. Celkem 11 z nich přitom do soutěže nasadili univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Fináloví roboti měli za úkol 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se v průběhu finále měnil. Podobně jako v legendární počítačové hře z 80. let Pac-Man se studentská vozítka musela vyrovnat robotickými duchy, které připravil tým organizátorů. Duchové zpočátku stáli nehybně v hrací ploše, s postupem finále se začali automaticky posouvat po ploše.

Ve vyřazovacím boji se vítězem stal robot tříčlenného GZ-Teamu z Gymnázia Zlín ve složení Jaroslav Knápek, Jiří Javora a Michal Berky. Na 2. místě se umístil tým Stejně jako loni z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a na 3. místě pak Gymstr 8.O z Gymnázia Strakonice. Gymnazisti tak v soutěži zvítězili nad univerzitními týmy.

"Myslím, že nám pomohlo štěstí a důmyslnost. Náš robot si jako jediný průběžně vytváří vnitřní mapu bludiště. Použili jsme pouze jeden senzor s rozpoznáváním barvy, který hledí směrem dopředu," komentuje Jaroslav Knápek z vítězného týmu GZ-Team. Tento tým se v soutěži dobře umístil i minulý rok, kdy skončili na 4. místě.

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. "Úloha byla těžká a její náročnost v průběhu finále rostla. Gratuluji všem gymnazijním týmům na prvních čtyřech místech, díky vítězství u nás v programu Kybernetika a robotika mohou studovat bez přijímaček," říká Martin Hlinovský, organizátor soutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Soutěž bude pokračovat i v roce 2019, a to jarní částí pro druhý stupeň základních škol a první stupeň víceletých gymnázií.

Další detaily o akci najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez

Zdroj: TZ


18. 12. 2018; prahatv.eu

Na ČVUT soutěžili roboti

Na ČVUT se konala soutěž robotů. Soutěžili jak středoškolské, tak i vysokoškolské týmy. Ty musely prokázat znalost v mnoha oborech od elektrotechniky až po programování.

Už po 10. pořádalo ČVUT robosoutěž.

"Je to soutěž pro studenty ze středních škol, také pro studenty z prvních ročníků vysokých škol. Je to soutěž, kdy studenti staví robota z lega a řeší s ním nějakou úlohu, která je každý rok jiná," řekl Jiří Zemánek, katedra řídící techniky FEL ČVUT.

Autonomní roboti sestrojení studenty tak měli za úkol projet připravené bludiště.

"Ta úloha se jmenuje Pacman. Jestli znáte tu starou hru, jak tam běhal ten panáček a sbíral body, tak tady ty body jsou takové svítící kroužky v bludišti, které zhasnou, pokud je robot přejede magnetem. Robot si tak sám musí najít cestu, musí pozhasínat co nejvíce těch světel a navíc tam hrají roli nějací duchové, kterým se musí vyhnout," řekl Jiří Zemánek.

K sestavení a naprogramování robota potřebujete řadu dovedností. Od matematiky přes fyziku, znalosti programování až po elektrotechniku.

"Je potřeba ho postavit, takže je potřeba mít představu o tom, jak to dát dohromady mechanicky, jsou tam senzory, motory. Jeho důležitou součástí je ale i ten program, který ho řídí. Ten robot je vždy tak špatný, jako je nejslabší článek celého toho řetězu," řekl Jiří Zemánek.

Mezi soutěžními týmy se našel i ten s převahou něžného pohlaví. Ten tvořili studenti 1. a 2. ročníku střední školy z Mladé Boleslavi.

"Hodně se to protahovalo, protože jsme to postavili a mysleli si, že to bude fungovat, ale nefungovalo," řekla Tereza, tým Géčko.

"Konstrukci jsme vymýšleli všichni, nejvíce asi já, holky pak dělaly hlavně to programování, které jsem také nějak doplňoval, takže jsme na tom dělali všichni dohromady," řekl Martin, tým Géčko.

"Je tam opravdu hodně možností naprogramování. Přímo od lega je i aplikace, na které se to dá programovat, takže není potřeba znát přímo nějaký programovací jazyk. Je to v takových kostičkách, kam si jen dosazujete hodnoty a různě se to kombinuje," řekla Aneta, tým Géčko.

"Začalo to jako takový motivační předmět pro studenty vysoké školy. Pak jsme tam přibrali ještě studenty středních škol a před pár lety jsme začali dělat extra kolo i pro základní školy. Ten zájem stále roste, dokonce bych řekl, že je už vyšší na straně těch mladších lidí, než těch vysokoškoláků," řekl Jiří Zemánek.

Robosoutěž probíhala za velkého diváckého zájmu a nejlepší týmy si odnesly hodnotné ceny.


18. 12. 2018; parlamentnilisty.cz

MŠMT: Ministr Plaga předal jmenování 60 novým profesorům

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy dnes předal jmenovací dekrety 60 novým profesorkám a profesorům. Nejvyšší akademický titul převzali nově jmenovaní ve Velké aule pražského Karolina. Profesory jmenuje prezident na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol.

„Za vaším dnešním úspěchem se skrývá nesmírné dlouholeté nasazení, trpělivost a cílevědomá každodenní práce, která není vždy dostatečně oceněna. Prošli jste náročnou procedurou až na tento vrchol vědecko-pedagogické vzdělávací pyramidy. Věřím ale, že se tímto vaše produktivní práce nezavršuje, ba právě naopak. Pevně věřím, že dnešní ceremoniál bude impulsem k další práci a motivací k rozvíjení Vašich vědních a uměleckých oborů, z nichž budeme moci čerpat my všichni,“ uvedl ministr Plaga.

Seznam nově jmenovaných profesorek a profesorů

1. doc. Mgr. Tomáš ALBRECHT, Ph.D.

pro obor: Zoologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie, Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky

2. doc. RNDr. Jiří BOUCHALA, Ph.D.

pro obor: Aplikovaná matematika

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Katedra aplikované matematiky

3. doc. MUDr. Miloš BROĎÁK, Ph.D.

pro obor: Chirurgie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Katedra chirurgie, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Urologická klinika

4. doc. RNDr. Jan ČERMÁK, CSc.

pro obor: Matematika - matematická analýza

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství

5. doc. MUDr. Jaroslav ČERMÁK, CSc.

pro obor: Vnitřní nemoci

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav hematologie a krevní transfuze, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví

6. doc. Ing. Mgr. Martin DLOUHÝ, Dr., MSc

pro obor: Ekonometrie a operační výzkum

na návrh Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze

působí: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra ekonometrie

7. doc. RNDr. Ladislav DUŠEK, Ph.D.

pro obor: Lékařská biologie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Institut biostatistiky a analýz, Přírodovědecká fakulta

8. doc. Ing. Jakub FISCHER, Ph.D.

pro obor: Hospodářská politika

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra ekonomické statistiky

9. doc. Ing. Michal FULEM, Ph.D.

pro obor: Fyzikální chemie

na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

působí: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská, Ústav fyzikální chemie

10. doc. Mgr. art. Ivan GAJAN

pro obor: Hudební umění

na návrh Umělecké rady Janáčkovy akademie múzických umění v Brně

působí: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Vysoká škola múzických umění

11. doc. Ing. Jana HANČLOVÁ, CSc.

pro obor: Systémové inženýrství a informatika

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, Katedra matematických metod v ekonomice

12. doc. MUDr. Vojtěch HAVLAS, Ph.D.

pro obor: Ortopedie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Fakultní nemocnice v Motole, Klinika dětské a dospělé ortopedie a traumatologie

13. doc. Ing. Vlastimil HAVRAN, Ph.D.

pro obor: Výpočetní technika a informatika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra počítačové grafiky a interakce

14. doc. Ing. Ivo HLAVATÝ, Ph.D.

pro obor: Strojírenská technologie

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, Katedra mechanické technologie

15. doc. Ing. RNDr. Martin HOLEŇA, CSc.

pro obor: Informatika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta informačních technologií, Katedra aplikované matematiky

16. doc. Mgr. Václav JANEČEK, Ph.D.

pro obor: Taneční umění se zaměřením Pedagogika tance

na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze

působí: Akademie múzických umění v Praze, Hudební a taneční fakulta, Katedra tance, Národní divadlo, Laterna magika

17. doc. PhDr. Tomáš JANÍK, Ph.D.

pro obor: Pedagogika

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Institut výzkumu školního vzdělávání

18. doc. RNDr. Josef JEŽEK, CSc.

pro obor: Aplikovaná geologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky

19. doc. PhDr. Marie KLIMEŠOVÁ, Ph.D.

pro obor: Dějiny umění

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění

20. doc. RNDr. Pavel KOPEL, Ph.D.

pro obor: Zemědělská chemie

na návrh Vědecké rady Mendelovy univerzity v Brně

působí: Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav chemie a biochemie

21. doc. RNDr. Marie KORABEČNÁ, Ph.D.

pro obor: Lékařská biologie a genetika

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav biologie a lékařské genetiky, Všeobecná fakultní nemocnice Praha

22. doc. Mgr. Michal KOUCKÝ, Ph.D.

pro obor: Informatika - teoretická informatika

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, Informatický ústav, Matematický ústav Akademie věd České republiky

23. doc. Mgr. Markéta KŘÍŽOVÁ, Ph.D.

pro obor: Iberoamerikanistika

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Středisko ibero-amerických studií

24. doc. Mgr. Jana KUKUTSCHOVÁ, Ph.D.

pro obor: Materiálové vědy a inženýrství

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálové inženýrství, Centrum nanotechnologií

25. doc. akademický malíř Tomáš LAHODA

pro obor: Výtvarné umění se zaměřením Volné umění

na návrh Umělecké rady Akademie výtvarných umění v Praze

působí: Univerzita Pardubice, Ateliér výtvarné přípravy, Architectural Institute in Prague

26. doc. Ing. Václava LAŠOVÁ, Ph.D.

pro obor: Strojní inženýrství

na návrh Vědecké rady Západočeské univerzity v Plzni

působí: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta strojní, Katedra konstruování strojů

27. doc. MUDr. Jiří MASOPUST, Ph.D.

pro obor: Psychiatrie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Neurologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Národní ústav duševního zdraví

28. doc. MUDr. Radoslav MATĚJ, Ph.D.

pro obor: Patologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova. 1. lékařská fakulta, Všeobecná fakultní nemocnice Praha, Ústav patologie, Neurologická klinika, Oddělení patologie a molekulární medicíny

29. doc. PaedDr. Iva MÁLKOVÁ, Ph.D.

pro obor: Dějiny novější české literatury

na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

působí: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, Katedra české literatury a literární vědy

30. doc. MUDr. Robert MIKULÍK, Ph.D.

pro obor: Neurologie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, I. Neurologická klinika, Mezinárodní centrum klinického výzkumu

31. doc. RNDr. Michal MUNK, PhD.

pro obor: Systémové inženýrství a informatika

na návrh Vědecké rady Univerzity Hradec Králové

působí: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta prírodných vied, Katedra informatiky

32. doc. MUDr. David NETUKA, Ph.D.

pro obor: Neurochirurgie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Neurochirurgická a neuroonkologická klinika, Ústřední vojenská nemocnice

33. doc. RNDr. Stanislav OPLUŠTIL, Ph.D.

pro obor: Geologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologie a paleontologie

34. doc. Ing. Marek PENHAKER, Ph.D.

pro obor: Biomedicínské inženýrství

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Katedra kybernetiky a biomedicínského inženýrství, Ostravská univerzita, Lékařská fakulta, Katedra intenzivní medicíny, urgentní medicíny a forenzních oborů

35. doc. Ing. arch. Ing. Zuzana PEŠKOVÁ, Ph.D.

pro obor: Architektura a stavitelství

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra architektury

36. doc. RNDr. Marek PROCHÁZKA, Dr.

pro obor: Fyzika - fyzika molekulárních a biologických struktur

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, Fyzikální ústav

37. doc. PaedDr. Pavol PROKOP, PhD.

pro obor: Zoologie

na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

působí: Trnavská univerzita v Trnave, Pedagogická fakulta, Katedra biológie

38. doc. Ing. Petr PTÁČEK, Ph.D.

pro obor: Chemie, technologie a vlastnosti materiálů

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, Ústav chemie materiálů, Centrum materiálového inženýrství

39. doc. PhDr. et PhDr. Radek PTÁČEK, Ph.D.

pro obor: Lékařská psychologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Psychiatrická klinika, Národní institut pro děti a rodinu, z.s., Česká lékařská komora, University New York in Prague, Katedra psychologie, Justiční akademie

40. doc. Ing. Bohdan SCHNEIDER, CSc.

pro obor: Biofyzika

na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

působí: Biotechnologický ústav Akademie věd České republiky, BIOCEV

41. doc. Mgr. Erik SIGMUND, Ph.D.

pro obor: Kinantropologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Institut aktivního životního stylu

42. doc. Ing. Luboš SMRČKA, CSc.

pro obor: Podniková ekonomika a management

na návrh Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze

působí: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra podnikové ekonomiky

43. doc. Ing. Jan SUCHÁČEK, Ph.D.

pro obor: Podnikové ekonomika a management

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, Katedra regionální a environmentální ekonomiky, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta sociálně-ekonomická, Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy

44. doc. MUDr. Marek SVOBODA, Ph.D.

pro obor: Onkologie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav, Středoevropský technologický institut, Centrum molekulární medicíny

45. doc. Ing. Daniel SÝKORA, Ph.D.

pro obor: Výpočetní technika a informatika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra počítačové grafiky a interakce

46. doc. Ing. Stanislav ŠAROCH, Ph.D.

pro obor: Mezinárodní ekonomické vztahy

na návrh Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze

působí: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů, Katedra světové ekonomiky, Škoda Auto vysoká škola, Katedra ekonomie

47. doc. Mgr. Jiří ŠPIČKA, Ph.D.

pro obor: Dějiny konkrétních literatur (románské literatury)

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta

48. doc. Mehdi TOLOO, Ph.D.

pro obor: Systémové inženýrství a informatika

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, Katedra systémového inženýrství

49. doc. Dr. Boris TOMÁŠIK

pro obor: Fyzika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Katedra fyziky, Univerzita Mateja Bela, Fakulta prírodných vied, Katedra fyziky

50. doc. Ing. Karel TUZA, CSc.

pro obor: Pozemní stavby

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: A PLUS, a.s. Brno

51. doc. Ing. Emil VACÍK, Ph.D.

pro obor: Podniková ekonomika a management

na návrh Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze

působí: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická, Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra strategie

52. doc. RNDr. Ivan VARGA, PhD. et PhD.

pro obor: Anatomie, histologie a embryologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Komenského v Bratislave, Lékarská fakulta, Ústav histológie a embryológie

53. doc. RNDr. Andrea VETEŠNÍKOVÁ ŠIMKOVÁ, PhD.

pro obor: Zoologie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie

54. doc. Ing. Tomáš VÍT, Ph.D.

pro obor: Aplikovaná mechanika

na návrh Vědecké rady Technické univerzity v Liberci

působí: Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, Katedra energetických zařízení

55. doc. Ing. Marek VOCHOZKA, Ph.D.

pro obor: Ekonomika a management

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

56. doc. MUDr. Samuel VOKURKA, Ph.D.

pro obor: Vnitřní nemoci

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta zdravotnických studií, Fakultní nemocnice Plzeň, Onkologická a radioterapeutická klinika

57. doc. Ing. Petr ZÁMOSTNÝ, Ph.D.

pro obor: Organická technologie

na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

působí: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie, Ústav organické technologie

58. doc. Ing. Jan ZEMAN, Ph.D.

pro obor: Teorie stavebních konstrukcí a materiálů

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra mechaniky

59. doc. MUDr. Michal ZIKÁN, Ph.D.

pro obor: Gynekologie a porodnictví

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Gynekologicko-porodnická klinika, Nemocnice na Bulovce

60. doc. PharmDr. Petr ZIMČÍK, Ph.D.

pro obor: Farmaceutická chemie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a farmaceutické analýzy


18. 12. 2018; Lupa.cz

ČR není připravená na AI a práce je nahraditelná, říká studie vlády o AI

Úřad vlády zveřejnil studii nazvanou Výzkum potenciálu umělé inteligence v ČR. Autoři z Technologického centra Akademie věd, FEL ČVUT a Ústavu statutu a práva Akademie věd zkoumali tři základní pilíře: možnosti technologického rozvoje AI, očekávané ekonomické dopady a právně-etický rozvoj AI. "ČR patří mezi země s největším očekávaným dopadem automatizace a technologií využívajících AI, a to zejména v oblastech jako je výroba, maloobchod, velkoobchod, zdravotnictví a sociální služby, výuka a stavebnictví. Přitom lze očekávat, že automatizace bude mít v ČR větší vliv na zaměstnanost a pracovní místa (což souvisí s vysokým podílem manuální automatizovatelné práce), zatímco v jiných zemích bude ovlivňovat spíše produktivitu práce, bezpečnost a kvalitu," uvádí studie. "ČR však nemá pro zavádění technologií AI příliš dobré výchozí podmínky. Většina domácích firem se nachází na konci hodnotových řetězců (GVC) nebo je pod zahraniční kontrolou, a lze tedy předpokládat, že kontrolu nad zaváděním inovací budou mít zahraniční centrály," varuje dokument. Studie také říká, že lze v horizontu do pěti let očekávat, že technologie budou v 11 procent povolání schopny nahradit více než 50 procent dovedností požadované pro výkon povolání a v horizontu 30 let pak automatizace dokáže nahradit více než 50 procent dovedností v naprosté většině současných povolání. Základní shrnutí výsledků studie naleznete zde (PDF). Detailněji to pak rozebírají tři dokumenty: Analýza pozice ČR v oblasti technologického rozvoje umělé inteligence, Analýza očekávaných socioekonomických dopadů rozvoje AI v ČR a Analýza právně-etických aspektů rozvoje umělé inteligence a jejich aplikací v ČR (vše v PDF).


18. 12. 2018; lupa.cz

Michael Šebek (ČVUT): To, že naši práci přeberou roboti, nevidím jako problém

Nemám strach z toho, že nás v práci nahradí roboti, ruku v ruce s tím totiž vznikne práce nová. Pokud se ale nezmění náš přístup ke vzdělávání, hrozí, že na ni většina lidí nebude mít, říká Michael Šebek z katedry kybernetiky na ČVUT.

MICHAEL ŠEBEK je profesor kybernetiky na Českém vysokém učení technickém v Praze, vedoucí Katedry řídicí techniky FEL a oddělení Kyberneticko-fyzikálních systémů CIIRC, vedle toho spoluzaložil a vede firmu PolyX na software pro polynomy, polynomiální matice a rovnice a jejich aplikace v systémech, signálech a řízení, věnuje se také zkoumání a vytváření systémů automatického řízení, multiagentním systémům a formacím robotů a vede různé výzkumné projekty EU, NATO, USA a ČR.

Setkali jsme se s ním na Robosoutěži pro střední a základní školy, kterou fakulta elektrotechniky ČVUT již tradičně pořádá pro žáky základních a střeních škol a jejímž je Michael zakladatelem. Fotografie ze soutěže si můžete prohlédnout v galerii.

Co jsou dnes asi největší výzvy robotiky?

Nemám pocit, že bychom stáli před nějakým zásadním problémem nebo skokovou výzvou. Máme to štěstí, že žijeme v době, kdy robotika zažívá období své (dosud) největší produktivity. Stav technologií je takový, že ani nepotřebujeme nějaký výrazný pokrok, aby roboti mohli začít přinášet skutečný užitek. Naopak takovou dobu právě prožíváme, vše se až překvapivě daří a vývoj v této oblasti neustále akceleruje. Dokonce i to, co se ještě nedávno zdálo jako úplné sci-fi, je dnes každodenní realita. Autonomní auta za chvíli začnou být běžnou záležitostí, roboti dnes běžně pobíhají po Marsu a je na ně přitom celkem spoleh. Samozřejmě existuje debata, zdali se někdy mohou stát stroje skutečně inteligentní, ale to už je trochu jiná otázka.

Když už jsme se dotkli problematiky autonomních aut, jejich nasazení dnes není problém jen čistě technický, ale přináší s sebou řadu problémů například z oblasti utilitární etiky. Myslíte se, že se tyto problémy rychle vyřeší a my se s nimi brzy setkáme i na našich silnicích?

Máte pravdu v tom, že zatímco technologie samotné jdou kupředu nebývalým tempem a daří se poměrně dobře řešit i situace, u kterých bychom to nečekali, související prostředí se nalézá v jakémsi apatickém polospánku, a vzniká tak obrovská disproporce mezi rychlým vývojem technologií a například etickými důsledky či stavem zákonů. Státy většinou kolem tohoto tématu přešlapují jako kolem horké kaše, v horším případě jej (jako například u nás) úplně ignorují. První impuls tak možná zůstane opět na inženýrech a situace se začne řešit až v momentě, kdy se stane nějaká významná nehoda a všichni začnou házet špínu na programátory robotů, jak je to celé zase strašně zbastlené.

Myslím si, že tady je obrovská chyba v tom, jak rychlost vývoje technologií podceňujeme, a je zde obrovská výzva v tom, aby se na to společnost začala konečně pořádně připravovat.

Dá se tedy říci, že například příprava vhodné legislativy je ve stavu za 5 minut dvanáct?

Já bych spíš řekl, že zákonodárství je v tomto ohledu minimálně 5 minut po dvanácté. Pokud se soustředíme na Evropu, v Německu již alespoň začínají velmi opatrně budovat nějaký záchytný rámec, ale třeba Česká republika se tváří, jako kdyby celý problém vůbec neexistoval. Zákony u nás jsou ve vztahu k robotům ve stavu 0.

Jaké z toho vyvozujete důsledky?

Myslím si, že nás čekají obrovské sociální otřesy, a to jen proto, že jsme se na celou situaci vůbec nepřipravili. Netýká se to pouze robotů, kteří budou samozřejmě ukrajovat více a více z koláče tradičních profesí, ale celkově dopadu rychlého rozvoje informačních technologií. Díky rozvoji informačních technologií na nás denně útočí řádově více informací, než je náš mozek schopný vyhodnocovat. Výsledkem je, že jim lidé nerozumí, a mají proto tendenci si začít věci zjednodušovat. Vyberou si jeden pohled a ti, co jej sdílí, jsou přátelé, ti, co nesdílí, nepřátelé, jako ve středověku.

Další věc je, že roboti dnes nahrazují především střední třídu, což je tradiční pilíř společnosti. Tento jev trvá již nějakou dobu a je pouze otázkou času, než se ve společnosti nějak projeví.

Na jiný problém si zaděláváme tím, že nás školy ani současná výchova nijak nepřipravuje na budoucnost, o které víme jen to, že se bude hodně rychle měnit. To je patrné obzvlášť u nás, kde školství zamrzlo někde na úrovni Rakouska-Uherska.

Nemám strach například z toho, že roboti nahradí většinu dnešních lidských profesí. K tomu sice dříve či později dojde, ale místo nich okamžitě vzniknou profese nové, spojené právě s těmito roboty. Čeho se ovšem bojím, je, že většina lidí na tyto nové profese nebude mít. Nebudou schopní se rychle přeorientovat, nebo se něco nového naučit. Dříve se třeba někdo vyučil zedníkem nebo se stal učitelem a to mu prakticky se stejným balíkem vědomostí vydrželo na celý život. Tento stav je ale neudržitelný pomalu již dnes a změny budou do budoucna spíše akcelerovat. Je také skoro hloupé stát se specialistou (na cokoli), když vůbec nevíme, jak dlouho nová profese vůbec vydrží. Lidé by se proto měli snažit být spíše generalisty s hlubokým porozuměním základům a vysokou mírou přizpůsobivosti. Spíše než se učit jakoukoli konkrétní věc tak by lidé měli trénovat hlavně mozek, kritické myšlení a tvořivost.

Jak to jde dohromady zrovna s vysokoškolským vzděláním, které většinou spočívá právě v co nejužší specializaci?

To skutečně spočívá a myslím, si, že je to rozhodně chyba. Určitě se to dá dělat jinak. Například v našem programu Kybernetika a robotika se snažíme na samotnou specializaci největší důraz nedávat. Namísto toho, abychom jako dříve kladli důraz na „katalogové“ předměty, kde se studenti naučí, že ta a ta konstanta je takto veliká a ten a ten výrobek se skládá z těch a těch částí, nám jde spíše o to, abychom rozvíjeli chytrost a tvůrčí přístup. To ostatní si dnes každý snadno najde na internetu.

Tím se trochu vracím na začátek - nemůžeme totiž stroje předhonit ve specializaci, v té jsou již dnes zpravidla lepší než my a do budoucna to bude ještě markantnější.

Jak taková progresivní výuka vůbec vypadá?

U nás spíše než na znalosti dbáme na hluboké porozumění základním principům. Důraz neklademe na biflování, ale spíše na schopnost kreativním způsobem vyřešit nějaký problém v laboratoři (třeba vytvoření robota, který si poradí s určitou úlohou). Podobně vypadá i zkoušení. Já například učím Automatické řízení, což je vlastně úplně nejzákladnější kurz řízení a v jeho rámci mají studenti u zkoušky za úkol sestavit z lega miniaturní „segway“. To se na první pohled jeví jako jednoduchý úkol, ale vyladit všechny regulátory tak, aby segway jezdil a nepadal, není úplně triviální. Studenti pak dostávají body za to, jak daleko jejich zařízení ujede. Pokud například projede zařízení celou chodbu tam a zpátky, je to super a student dostane 10 bodů, pokud spadne hned po prvním metru, tak odejde s 0 body. Jiná část zkoušky spočívá v tom, že se posadí k počítači, mohou si vzít jakoukoli učebnici a mají tři hodiny na to navrhnout nějaký funkční systém. Dokonce si mohou za část bodů, které za vyřešení úlohy jsou, od asistenta koupit odpověď na nějaký dílčí problém, na kterém se zasekli, podmínkou je samozřejmě, že pak již úlohu zdárně dokončí.

Další věcí jsou kvalitní učitelé, zde platí trochu opak toho, co jsem dosud říkal, protože ne každý může učit všechno, což se na českých školách dost často děje. My se snažíme mít jen takové učitele, kterými se můžeme chlubit. Například náš profesor VLADIMÍR HAVLENA je jedním ze dvou nejlepších inženýrů firmy Honeywell na procesní řízení. Právě na jeho kurzu se pěkně ukazuje, kde je skutečná přidaná hodnota. Kdybychom jej nechali učit konkrétní technologie - kde je jaké napětí nebo protokol, což by v praxi mohl dělat kdokoli jiný, tak by to bylo obrovské mrhání lidským potenciálem. Namísto toho jej necháváme studentům předávat know how, jak takové systémy vymýšlet, ukazuje jim, jak se složitá matematika, kterou se zatím učili bez propojení s praxí, najednou dá v praxi aplikovat a že se bez ní neobejdou.

Jak potom vypadají třeba takové státnice?

České státnice jsou podle mého názoru jeden velký malér. V Americe, a dokonce většinou ani v Evropě státnice tak, jak je známe od nás, nemají. Já bych je zrušil okamžitě. Tím nemyslím, že by neměla existovat třeba obhajoba diplomové práce. Samotné státnice jsou ale strašlivým reliktem úplně jiného století. Vznikly jenom proto, aby si stát mohl zkontrolovat, co takový člověk umí a jestli jej může přijmout do státní služby. Stanfordu ani MIT se stát historicky do ničeho takto nemíchal, takže tam nic podobného neexistuje. Jeden z našich programů se jmenuje Space Master, je to společný magisterský program šesti evropských univerzit zaměřený na kosmické technologie a inženýrství, v jeho rámci studenti postupně kolují po všech zmíněných univerzitách (každý semestr jinde). Když se nám pak studenti vrátí a mezitím zjistí, že v Německu státnice nemají, ve Francii je nemají, tak se nás pak ptají, proč je oni dělat musejí. My jim pak většinou odpovídáme, že jde vlastně o takovou formalitu. Což tak vlastně ve skutečnosti je, kdyby bylo na mě, já bych státnice zrušil. Starší profesoři občas tvrdí, že student nemůže opustit elektrofakultu, když nebude umět to a to, já si ale myslím, že je to nesmysl, žádná taková konkrétní znalost neexistuje.

Čemu se vlastně na škole věnujete vy, pokud zrovna neučíte Automatické řízení a nevěnujete se administrativě?

Já mám dnes na vědu čím dál méně času, většinu mi jej pohltí právě ta administrativa, pokud se ale něčemu věnuji, tak jsou to především sítě dynamických systémů. To jsou vlastně jednoduché systémy, které jsme se již řídit naučili, spojené do sítí. Jeden příklad jsou například energetické smartgridy, kde se jednotlivé prvky musí umět mezi sebou dohodnout a synchronizovat bez zásahu nějakého centrálního místa, které by rozhodlo, že teď to bude tak a tak. Další zajímavá aplikace jsou formace vozidel, která by se mohla do sebe virtuálně zaklesnout a pohybovat se po dálnici autonomně ve formě takzvaného vlaku, tedy těsně za sebou a stejnou rychlostí. Výhoda takového řešení by spočívala ve vyšší bezpečnosti provozu a mnohem lepší prostupnosti komunikací. Ač to vypadá na první pohled jednoduše, přináší tento koncept řadu teoretických výzev, neboť se tam šíří vlny sem a tam tím, jak je celý systém ovlivňovaný svým okolím. Dalším příkladem jsou modely různých sociálních sítí nebo věci kolem voleb. Práce s tím, který prvek má větší vliv na ostatní, který se zase podřizuje a jaký to má pak dopad na celek.

Dají se vůbec nějak rozumě řídit komplexní systémy? Přeci není úplně v lidských silách domyslet všechny možné důsledky nějakého rozhodnutí v systému, který ovlivňuje obrovské množství proměnných.

Já si myslím, že ano. Doposud byl přístup takový, že se řídily centrálně, což zpětnovazebně moc nefungovalo a byl to takový trochu barbarský přístup. Dnes se toho ale daří čím dál víc. My například pracujeme s konceptem kooperativního řízení, kde nám to již docela dobře funguje u jednodušších systémů. Zajímavé je, že třeba roboty v rovině je mnohem jednoduší řídit, než když se pohybují za sebou a u dronů v prostoru je to zase ještě o krok jednodušší. Stačí totiž být schopný řídit pouze jeden z nich a ti ostatní se jej pak drží. U složitějších systémů jsme ale zatím ještě na začátku. V teorii řízení existuje pojem robustní řízení systémů s parametrickou neurčitostí, někdy se mu také říká známé neznámo. Víte například, že na moři můžete potkat bouři takové a takové síly, která může způsobit takové a takové vlny. Na takovéto scénáře se systémy dají připravit již dnes. Pak ale existuje ještě pojem neznámé neznámo, což jsou situace, které běžně nepředvídáme, například že loď v jinak bezpečných vodách přepadnou piráti, nebo že na ni terorista umístí bombu, která vybuchne. To je mnohem větší problém a do budoucna je řešitelný jedině tak, že systémy budou obsahovat nějaký kognitivní prvek, který zajistí, že budou schopné reagovat i na opravdu nečekané situace. To ale není problém pouze robotiky, málokterý obor je dnes schopný s konceptem neznámého neznáma efektivně pracovat, celkem úspěšně se o to pokouší například vojáci.

Které profese podle vás nahradí roboti nejdříve?

Na to dnes existují různé popularizační weby, které vám to vyjádří dokonce v procentech, když jim zadáte její název. Nemyslím ale, že by řada profesí vymizela úplně, ale spíš že v nich bude uplatnění pro mnohem menší množství lidí. Když vám kompletní lékařskou diagnózu udělá počítač, a to ještě bez chyb způsobených kognitivním zkreslením, tak zkrátka bude potřeba lékařů méně, neznamená to ale, že už by najednou vůbec nebyli potřeba.

Myslím, že nemá smysl soutěžit se strojem v tom, co umí nejlépe, což jsou různé výpočetní a kombinatorické úlohy, naopak bychom se měli zaměřit na to, v čem jsou lidé jedineční, což je kreativní řešení různých problémů a tvůrčí činnost obecně.

Co si myslíte o tom, že umělá inteligence již namalovala i obraz, který se navíc vydražil za sumu, kterou by někteří malíři mohli závidět?

Na tohle já moc nevěřím. Ano, algoritmy se mohou pokoušet skládat verše nebo napodobovat jiné kreativní činnosti, ale ono nejde jen o ten výsledek, ale o celý proces, který je za tím. Ten výsledek je jen vyjádřením nějaké myšlenky a ta tam v případě umělé inteligence bude chybět.


17. 12. 2018; Be the Best

Nahradí lidský mozek stroje?

Za jak dlouho budeme jezdit plně autonomními vozy, nahradí umělá inteligence lidskou intelektuální pracovní sílu a daří se lépe propojovat vědu s průmyslem? Povídali jsme si s Michalem Pěchoučkem, profesorem a vedoucím katedry počítačů na Elektrotechnické fakultě ČVUT, který patří mezi celosvětově uznávané vědce v oblasti umělé inteligence.

- Je řada firem, které chtějí pouze okamžité výsledky. Začíná průmysl chápat, že je třeba budovat dlouhodobější a perspektivnější spolupráci?

Musím říct, že naše škola spolupracuje právě s těmi firmami, které chápou nutnost dlouhodobé spolupráce. Která řeší problémy budoucnosti. Ty, které chtějí pouze okamžitý, finančně výnosný efekt, pouštíme z hlavy. Na trhu pořád existují subjekty, které si myslí, že na univerzitách najdou levnou pracovní sílu, která jim za malé náklady vyřeší problémy, jež mají dnes a potřebují je mít za dva měsíce vyřešené. Takové firmy nás ovšem nezajímají - oni nemají co dát nám, my nemáme co dát jim.

- Kromě umělé inteligence, v jakých odvětvích se propojení vědy a průmyslu daří?

Jsou to například chemické obory. Chemie zažívá obrovský rozmach díky úspěchu, který zde zasel profesor Holý z VŠCHT. Na Elektrotechnické fakultě ČVUT je to spousta oborů, které se týkají silnoproudé energie, kde se daří spolupráce s firmou ČEZ. Na naší univerzitě jsme úspěšní i v aplikacích pro obranný průmysl.

- Pojďme se bavit o automobilovém průmyslu. Dnes se hovoří o nástupu elektromobilů, za jak dlouho budou auta plně autonomní?

Myslím si, že to nebude jeden konkrétní termín či rok, kdy budou na silnicích jen automobily plně autonomní. To, že existují už dnes, je pravda. Je jasné, že za deset let od dnešních dnů bude exponenciálně stoupat počet aut, která budou sama jezdit po silnici. Myslím si, že prvním typem využití autonomní dopravy bude dálková přeprava zboží pomocí kamionů. Dálniční úseky budou podle mě automatizovány poměrně brzy. Je to otázka legislativy. V USA už je v některých státech legislativa tomuto druhu přepravy nakloněna, takže už tam testují a aplikují auta, některé země na druhou stranu ještě pořád vzdorují a jejich legislativa připravena není. Z vědeckého pohledu už se jedná o problematiku, která je fakticky vyřešená, byť existují nějaké dílčí problémy, které se budou muset řešit. V zásadě už ale nejsou žádné skryté fundamentální otázky, takže autonomní auta zde budou co nevidět. Myslím, že zajímavý koncept není jen autonomní řízení, ale i pohon. Elektrická auta jsou jednodušší na výrobu a je k ní zároveň zapotřebí výrazně méně lidí. Největší revoluce však přijde v oblasti sdíleného řízení. Auta budou daleko více pronajímaná, prodávat a kupovat se bude spíše mobilita než samotná auta. V tomto kontextu mi přijde skoro až směšné a iracionální chování mnohých vlád na světě, které omezují firmu Uber a kladou jí překážky s tím, že preferují stávající taxi služby. Nedává to absolutně smysl, protože přesně takhle bude fungovat doprava blízké budoucnosti. Lidi budou používat aplikace typu Uber stále víc a víc.

- Jaké největší výhody autonomní doprava přinese?

Primárně to, že lidé nebudou umírat za volantem. V současné době ročně zahyne za volantem více než milion lidí. S autonomními vozy a dopravou se zvýší bezpečnost o více než 90 procent. Příčiny havárií budou časem jednoznačně eliminovány. Dopravní nehody totiž vznikají primárně kvůli nepozornosti řidiče, což tímto způsobem řízení odpadá. Dalším faktorem, který hraje při havárii roli, je technická závada na vozidle. Ta také vymizí, jelikož auta budou systematicky servisována, budou je vlastnit určití operátoři, jež se o ně budou starat, a zároveň bude levnější auto vyřadit.

- Kromě legislativy je asi největší problém infrastruktura. Podle čeho se auta budou na silnicích orientovat?

Technologicky je to zatím vymyšleno tak, že auta budou jezdit v normálním provozu, jako ho známe dnes. Přizpůsobí se a infrastrukturu nebude zapotřebí jakkoliv měnit. Samozřejmě, že kdyby nebyli na silnicích lidé, pak bychom mohli systém nějakým způsobem upravit, ale vzhledem k tomu, že lidé budou řídit i nadále, autonomní vozy se musí přizpůsobit. Co bude potřeba změnit, je spíše silniční síť. Existují různé studie, které říkají, že autonomní nebo sdílená doprava může snižovat, ale i zvyšovat dopravní zácpy, a proto bude potřeba v některých místech, kde je vysoké zahuštění dopravy, přeorganizovat silniční síť. Předpokládá se, že tato mobilita bude dynamicky nadceňovaná, přičemž toto dynamické nadceňování ji bude zároveň regulovat. Dnes když jedete autem do práce, tak si jednoduše stoupnete do fronty a jediné, za co platíte, je to, že čekáte dlouhou dobu ve frontě. V případě autonomní, sdílené dopravy to bude fungovat tak, že pokud pojedete například z Plzně do Prahy právě v čase dopravní špičky, bude vás to stát víc. Přesně tak, jak dnes funguje Uber - když si ho objednáte v pátek večer nebo v sobotu po půlnoci v Praze, bude vás to stát víc, než kdybyste si ho objednal ve středu v poledne.

- V jakých dalších průmyslových oblastech je nejvíc využitelná robotizace?

Umělá inteligence je mozkem robotizace, ale robotizace jako taková tolik pracovních míst už neohrožuje, protože většina jich už byla zabrána. Ovšem intelektuální umělá inteligence začíná ohrožovat pracovní trh proto, že je levnější a jednodušší. Současná pracovní síla, která je placená v oblasti intelektuální práce, je oproti tomu méně efektivní a je také dražší. Umělá inteligence v tomto segmentu přijde a bude ho automatizovat.

- Výrazně se zabýváte kybernetickou bezpečností. Jakou úlohu může Česká republika hrát v rámci evropské kybernetické bezpečnosti?

Může pomáhat, účastnit se tohoto boje, může přispívat chytrostí místních lidí a úspěchem místních technologií a start-upů. Myslet si, že je Česká republika nějakou velmocí v rámci kybernetické bezpečnosti, by bylo liché, protože na hlavu se nemůže srovnávat se zeměmi, jako je Izrael. My jsme schopni pomáhat tím, že budeme spolupracovat se světovými pracovišti v oblasti kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence a budeme s nimi sdílet data. Musíme vysvětlit firmám, že je třeba tato data sdílet, aby se mohlo lépe předcházet kybernetickým útokům a aby se bezpečnost v rámci kyberprostoru stále zlepšovala.

- Jaké má v průmyslu praktické využití tzv. brain machine interface, tedy rozhraní propojující mozek s počítačem?

Jsou to například kochleární implantáty, které pomáhají neslyšícím lidem vnímat zvukové okolí, což je obrovský vynález. Podobný princip se v budoucnu bude využívat i v oblasti nevidomých lidí. V této souvislosti vznikají i extrémní myšlenky některých společností zabývajících se umělou inteligencí, kdy se člověku do mozku implantuje čip tak, aby dokázal procházet internet přímo v hlavě.

- Nemají lidé k takovým extrémním technologiím trochu odpor?

To je pravda, typickým příkladem jsou chytré brýle. Ty se ve společnosti moc nechytly primárně proto, že snižovaly anonymitu. Asi by se vám nelíbilo, kdybych se na vás teď díval skrze chytré brýle a věděl o vás úplně všechno.

- To vskutku ne…

Proto si myslím, že zmiňované mozkové implantáty budou nějakým způsobem regulované a vůbec není samozřejmé, že se v budoucnosti budou právě z těchto důvodů používat.

Myslím si, že firmy konečně začínají chápat, jaký potenciál pro kreativitu, nové myšlenky a užitečnost základního aplikovaného výzkumu do průmyslové praxe na ČVUT je. A začínají to oceňovat. Umělá inteligence je mozkem robotizace, ale robotizace jako taková tolik pracovních míst už neohrožuje, protože většina jich už byla zabrána.

Jakub Hněvkovský


17. 12. 2018; Zdravotnické noviny.

Epileptické záchvaty nepřicházejí jako blesk z čistého nebe

mezinárodní tým pod vedením českých vědců z Fyziologického ústavu aV Čr prokázal, že jeden ze základních přírodních principů se účastní také vzniku epileptických záchvatů. Odhalení existence tzv. principu kritického zpomalování v epileptickém mozku předpokládá, že záchvatu předchází postupná ztráta stability a odolnosti mozku, který se krok za krokem stává mnohem náchylnějším ke vzniku záchvatů. získané výsledky přinášejí zásadní poznatky pro pochopení mechanismů vzniku záchvatů.

Získané výsledky přinášejí zásadní poznatky pro pochopení mechanismů vzniku záchvatů, otevírají prostor pro vysvětlení vlivu řady dalších epileptických dějů a sjednocují současné - často i protichůdné - teorie vzniku záchvatu. Výsledky výzkumu přinášejí nové možnosti k objasnění příčin ztráty stability mozku, pro rozvoj technik předpovědi rizika záchvatů, k úpravě léčby v závislosti na výši rizika záchvatů nebo ke zvýšení účinnosti léčebné mozkové stimulace.

strach z nečekanosti záchvatů patří k hlavním příčinám, které snižují kvalitu života lidí s epilepsií

Epilepsie je onemocnění charakterizované trvalou náchylností mozku generovat spontánní epileptické záchvaty. V České republice žije asi 80 000 lidí s aktivní epilepsií. Nejméně dalších 160 000 se s epilepsií v průběhu života léčilo nebo stále léčí, ale záchvat neměli pět let nebo déle. Přestože výzkum epilepsie intenzivně probíhá několik desetiletí, příčiny vzniku záchvatu nejsou známy. Z pohledu pacienta epileptické záchvaty vznikají zdánlivě náhle a náhodně. Právě tyto dvě vlastnosti jsou pro pacienty a jejich blízké obzvlášť nepříjemné. Neschopnost spolehlivě určit, kdy se další záchvat objeví, je prvořadým důvodem, proč se pacienti musejí vyhýbat různým rizikovým činnostem.

Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s kolegy z Ústavu informatiky AV ČR, Fakulty elektrotechnické ČVUT, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a zahraničních univerzit v Melbourne, Oxfordu a Birminghamu prokázali v experimentálních modelech epilepsie i přímo u pacientů, že záchvatům mohou předcházet detekovatelné změny v činnosti mozku.

"Tyto změny mají charakter tzv. kritického zpomalovaní, což je jeden ze základních přírodních principů přechodu mezi dynamickými stavy, který odráží postupnou ztrátu stability a odolnosti studovaného systému," uvedl vedoucí týmu prof. MUDr. Přemysl Jiruška, Ph. D., z oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR. V minulosti se ukázalo, že kritické zpomalování a ztráta odolnosti předcházejí změnám klimatu, vyhynutí živočišných druhů, kolapsům na burze či srdeční arytmii nebo rozvoji deprese. Výzkum českých vědců přinesl poznatky, že i přechod do záchvatu je doprovázen postupnou ztrátou odolnosti epileptického mozku cestou kritického zpomalování.

stimuly bezprostředně před

Při hledání příčin vzniku záchvatu mívali odborníci intuitivní snahu zaměřit se na děje, jež by byly bezprostředně spojeny s náhlou a dramatickou změnu v činnosti mozku, kterou záchvat představuje. Studie ukázala, že mnohem podstatnější úlohu při vzniku záchvatů má děj, který je odpovědný za postupný, pomalý a velmi nenápadný (často obtížně pozorovatelný) proces ztráty stability mozku, zatímco případné stimuly bezprostředně před záchvatem mají spíše charakter oné příslovečné "poslední kapky". Děje, které jsou zdánlivě v pozadí, přitom hrají klíčovou úlohu na vzniku záchvatu a představují hlavní cíl, na nějž by se měl vývoj účinné léčby epilepsie zaměřit. Jedná se přitom o děje, které se neodehrávají vteřiny před záchvatem, ale v průběhu hodin, týdnů či měsíců.

Důkaz existence procesu, jímž záchvat vzniká, nabízí nové možnosti, jak lépe a přesněji pochopit podstatu epilepsie a fenomén kolísání odolnosti mozku vůči záchvatům. Tento objev přiblížil odborníky také k možnosti předpovídání rizika záchvatů analogicky k předpovědi extrémních jevů v počasí.

---

Článek o novém objevu vyšel v časopise Nature Neuroscience a je dostupný on-line: https://www.nature.com/articles/s41593-018-0278-y

Přehledný populární článek o výše uvedených aspektech epilepsie naleznete v časopise Vesmír (Epileptické záchvaty a věštění z křišťálové koule. Přemysl Jiruška, Petr Marusič, Jakub Otáhal, Vesmír 95, 26, 2016/1): https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2016/cislo1/epilepticke-zachvaty-vesteni-z-kristalove-koule.html Zdroj: Fyziologický ústav AV ČR, Ústav informatiky AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR


17. 12. 2018; otechnice.cz

Robosoutěž ČVUT zná své vítěze, středoškolské týmy porazily univerzitní kolegy

V pátek se na půdě posluchárny Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí konalo finále jubilejního desátého ročníku Robosoutěže. Své síly v něm vzájemně změřili středoškolské a univerzitní týmy.

Roboti jednotlivých týmů proti sobě soutěžili v úloze inspirované legendární hrou Pac-Man. Roboti v rámci ní museli projet v časovém limitu devadesáti vteřin co největší část náhodně postaveného bludiště, které se během dne měnilo. Aby to nebylo tak jednoduché, stáli proti robotům studentů duchové, tedy nepřátelští roboti. Ti se v prvních kolech moc nehýbali, avšak s přibližujícím se finále se pohybovat začali a mnoha Pac-Manům dokázali zatopit.

Finále ukázalo, že zadaná úloha nejvíce sedla středoškolským týmům. Absolutním vítězem se stal robot tříčlenného GZ-Teamu z Gymnázia Zlín ve složení Jaroslav Knápek, Jiří Javora a Michal Berky. Na 2. místě se umístil tým Stejně jako loni z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a na 3. místě pak Gymstr 8.O z Gymnázia Strakonice. Univerzitní týmy na pomyslnou nedosáhly.

„Myslím, že nám pomohlo štěstí a důmyslnost. Náš robot si jako jediný průběžně vytváří vnitřní mapu bludiště. Použili jsme pouze jeden senzor s rozpoznáváním barvy, který hledí směrem dopředu,“ komentuje Jaroslav Knápek z vítězného týmu GZ-Team. Tento tým se v soutěži dobře umístil i minulý rok, kdy skončili na 4. místě.

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. „Úloha byla těžká a její náročnost v průběhu finále rostla. Gratuluji všem gymnazijním týmům na prvních čtyřech místech, díky vítězství u nás v programu Kybernetika a robotika mohou studovat bez přijímaček,“ říká Martin Hlinovský, organizátor soutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.


17. 12. 2018; techmagazin.cz

Robosoutěž - Pac-Man dal robotům zabrat

Do podzimní Robosoutěže 2018 se přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých středních škol a gymnázií. Po čtyřech předkolech se nakonec ve finále, které se konalo minulý týden (14. prosince) sešlo 36 nejlepších robotů.

Roboty byly důmyslně navrženy ze stavebnice lego a naprogramovány studentskými týmy. Celkem 11 z nich přitom do soutěže nasadili univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Vítězem desátého ročníku Robosoutěže na Fakultě elektrotechnické ČVUT se stal tým s názvem GZ-Team z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť. Další dvě místa obsadily týmy s názvy Stejně jako loni z Přerova a Gymstr 8.0 ze Strakonic. Ve finále podzimní části soutěže, v níž zápasilo 25 týmů ze středních škol proti 11 univerzitním robotům, se vozítka potýkala s náročnou úlohou ve stylu legendární hry Pac-Man.

Gymnazisti zvítězili nad univerzitními studenty

Fináloví roboti měli za úkol 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se v průběhu finále měnil. Podobně jako v legendární počítačové hře z 80. let Pac-Man se studentská vozítka musela vyrovnat s robotickými duchy, které připravil tým organizátorů. Duchové zpočátku stáli nehybně v hrací ploše, s postupem finále se začali automaticky posouvat po ploše.

Ve vyřazovacím boji se vítězem stal robot tříčlenného GZ-Teamu z Gymnázia Zlín ve složení Jaroslav Knápek, Jiří Javora a Michal Berky. Na 2. místě se umístil tým Stejně jako loni z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a na 3. místě pak Gymstr 8.0 z Gymnázia Strakonice. Gymnazisti tak v soutěži zvítězili nad univerzitními týmy.

„Myslím, že nám pomohlo štěstí a důmyslnost. Náš robot si jako jediný průběžně vytváří vnitřní mapu bludiště. Použili jsme pouze jeden senzor s rozpoznáváním barvy, který hledí směrem dopředu,“ komentuje Jaroslav Knápek z vítězného týmu GZ-Team. Tento tým se v soutěži dobře umístil i minulý rok, kdy skončili na 4. místě.

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. „Úloha byla těžká a její náročnost v průběhu finále rostla. Gratuluji všem gymnazijním týmům na prvních čtyřech místech, díky vítězství u nás v programu Kybernetika a robotika mohou studovat bez přijímaček,“ říká Martin Hlinovský, organizátor soutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Soutěž bude pokračovat i v roce 2019, a to jarní částí pro druhý stupeň základních škol a první stupeň víceletých gymnázií.

Další detaily o akci najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez


17. 12. 2018; konstrukter.cz

Středoškolskou Robosoutěž 2018 vyhrál zlínský GZ-Team

Vítězem jubilejního desátého ročníku Robosoutěže na Fakultě elektrotechnické ČVUT se stal tým GZ-Team z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť, další dvě místa obsadily týmy s názvy Stejně jako loni z Přerova a Gymstr 8.O ze Strakonic. Ve finále podzimní části soutěže, v níž zápasilo 25 týmů ze středních škol proti 11 univerzitním robotům, se vozítka potýkala s náročnou úlohou ve stylu legendární hry Pac-Man.

Do podzimní Robosoutěže 2018 se přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých středních škol a gymnázií. Po čtyřech předkolech se nakonec v dnešním finále sešlo 36 nejlepších robotů, důmyslně navržených a naprogramovaných studentskými týmy ze stavebnice lego. Celkem 11 z nich přitom do soutěže nasadili univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Fináloví roboti měli za úkol 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se v průběhu finále měnil. Podobně jako v legendární počítačové hře z 80. let Pac-Man se studentská vozítka musela vyrovnat robotickými duchy, které připravil tým organizátorů. Duchové zpočátku stáli nehybně v hrací ploše, s postupem finále se začali automaticky posouvat po ploše.

Ve vyřazovacím boji se vítězem stal robot tříčlenného GZ-Teamu z Gymnázia Zlín ve složení Jaroslav Knápek, Jiří Javora a Michal Berky. Na druhém místě se umístil tým Stejně jako loni z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a na třetím místě pak Gymstr 8.O z Gymnázia Strakonice. Gymnazisti tak v soutěži zvítězili nad univerzitními týmy.

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem.

Podrobné informace o akci jsou dostupné on-line a na sociální síti.


17. 12. 2018; Euro

Energetická olympiáda přilákala stovky studentů

K energetice chceme přivést už středoškoláky, říká Diana Procházková, ředitelka sekce HR a korporátní služby ve společnosti ČEPS

- > ČEPS dlouhodobě podporuje technické školství. Mají mladí lidé zájem o technické obory?

Mladí lidé dokážou projevit zvídavost tam, kde jim to dává smysl. Lákají je obory, kde mají prostor pro seberealizaci, možnosti. Česká republika je zemí s dlouholetou průmyslovou tradicí a vždy se pyšnila špičkovými technickými odborníky. V oblasti technického vzdělávání jsme se dlouhodobě řadili mezi nejvyspělejší státy světa. V mladých lidech ale v posledních letech nikdo zájem o technické obory příliš nevzbuzoval. V době technického rozmachu, o které lze hovořit jako o nové průmyslové revoluci, však bude potřeba, aby počet technicky kvalifikovaných odborníků narůstal. Jako jedna z tradičních českých energetických firem si to uvědomujeme a zároveň cítíme svou zodpovědnost za budoucnost energetiky v České republice. Chceme proto nabídnout nejen své znalosti, ale i nové vize a mladé lidi k technickým oborům a potažmo k energetice opět přilákat.

- > Jakými způsoby se tedy snažíte vzbudit zájem dětí a studentů o technické obory?

Jako jednu z možností, jak situaci zlepšit a nastartovat změny, vidíme spolupráci se školami. Dlouhodobě spolupracujeme s vysokýmiškolami, své aktivity ale zaměřujeme také na střední a základní školy. Vše spolu úzce souvisí. Vysoké školy neprodukují dostatek absolventů, protože nemají dostatek uchazečů. Ti chybějí, neboť neexistuje koncept moderního středoškolského vzdělávání. Střední průmyslové školy nemají odpovídající počty studentů, protože dětem vycházejícím ze základních škol chybí vztah k technice. Když se pak rozhodují, kam dál, jen málokdy je jejich prioritní volbou střední průmyslová škola. My chceme žákům a studentům ukázat, že energetika je inovativním a moderním oborem. ČEPS stála například u zrodu projektu Energetická gramotnost, zaměřeného na zvýšení povědomí o energetice u dětí a mladých lidí. Aktivita vznikala ve spolupráci s partou nadšenců z ČVUT, kteří se rozjeli do základních a středních škol, aby prostřednictvím interaktivní prezentace seznámili žáky a studenty se základními tématy v oblasti energetiky. Dalším krokem pak byl projekt Energetické olympiády, jehož je ČEPS generálním partnerem.

- > Jak Energetická olympiáda probíhala?

Jedná se o soutěž pro studenty středních škol, první ročník se konal letos v listopadu. Velmi milým překvapením byl velký zájem studentů, do soutěže se v prvním kole přihlásilo více než 300 týmů z celé České republiky. Týmy byly tříčlenné, celkem tedy olympiáda přilákala téměř tisícovku studentů. První kolo proběhlo online, druhé kolo se konalo na půdě ČVUT, kde studenti řešili případové studie. Kromě znalostí byla hodnocena např. inovativnost v řešení problémů či prezentační dovednosti. Naši odborníci byli členy hodnotící poroty, v průběhu soutěže vystupovali také jako mentoři při řešení studií. Měla jsem možnost vidět týmy mladých lidí v akci a byla jsem nadšená tím, s jakým zápalem k olympiádě přistoupily a jak kvalitní výstupy byly schopny připravit a prezentovat. Věřím, že tento projekt studenty k oboru energetiky nejen přilákal, ale že jsme se zde setkali i s budoucími nadějemi české energetiky.

- > Firma ČEPS pořádá i Letní školu. Pro koho je určena?

Projekt Letní školy je cílen na studenty vysokých škol se zaměřením na energetiku. Rádi bychom však s podobným projektem oslovili i studenty středních škol či jejich středoškolské učitele. V rámci Letní školy mají studenti po dobu jednoho týdne možnost poznat firmu ze všech možných úhlů pohledu. Navštíví dispečerské řídicí centrum, vyslechnou si přednášky našich předních expertů, mají prostor s nimi diskutovat. Díky Letní škole mohou studenti získat informace o fungování trhu s elektřinou, zahraniční spolupráci při provozování přenosové soustavy, energetickém obchodu či o nových výzvách energetiky.

- > Většina firem v technických oborech se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Jak je tomu v případě ČEPS?

ČEPS dlouhodobě patří k nejžádanějším zaměstnavatelům. Jako firma jsme problém s nedostatkem technických pracovníků v minulosti tak intenzivně nepociťovali. V poslední době však dopadá nedostatek těchto profesí i na naši společnost. To je jedním z důvodů, proč se snažíme o podporu technického vzdělávání a výchovu mladých odborníků a budoucích kolegů. Věřím, že také díky našim aktivitám se podaří pozornost dětí a studentů k technickým oborům přitáhnout a přesvědčit je, že energetika je obor, který čeká zajímavá budoucnost.


16. 12. 2018; technickytydenik.cz

Robosoutěž 2018 pro střední školy vyhrál GZ-Team ze Zlína, úloha Pac-Man dala robotům zabrat

Vítězem desátého ročníku Robosoutěže na Fakultě elektrotechnické ČVUT se stal tým

s názvem GZ-Team z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť, další dvě místa obsadily týmy s názvy Stejně jako loni z Přerova a Gymstr 8.O ze Strakonic. Ve finále podzimní části soutěže,

v níž zápasilo 25 týmů ze středních škol proti 11 univerzitním robotům, se vozítka potýkala s náročnou úlohou ve stylu legendární hry Pac-Man.

Do podzimní Robosoutěže 2018 se přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých středních škol a gymnázií. Po čtyřech předkolech se nakonec ve dnešním finále sešlo 36 nejlepších robotů, důmyslně navržených a naprogramovaných studentskými týmy ze stavebnice lego. Celkem 11 z nich přitom do soutěže nasadili univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Gymnazisti zvítězili nad univerzitními studenty

Fináloví roboti měli za úkol 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se v průběhu finále měnil. Podobně jako v legendární počítačové hře z 80. let Pac-Man se studentská vozítka musela vyrovnat robotickými duchy, které připravil tým organizátorů. Duchové zpočátku stáli nehybně v hrací ploše, s postupem finále se začali automaticky posouvat po ploše.

Ve vyřazovacím boji se vítězem stal robot tříčlenného GZ-Teamu z Gymnázia Zlín ve složení Jaroslav Knápek, Jiří Javora a Michal Berky. Na 2. místě se umístil tým Stejně jako loni z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a na 3. místě pak Gymstr 8.O z Gymnázia Strakonice. Gymnazisti tak v soutěži zvítězili nad univerzitními týmy.

„Myslím, že nám pomohlo štěstí a důmyslnost. Náš robot si jako jediný průběžně vytváří vnitřní mapu bludiště. Použili jsme pouze jeden senzor s rozpoznáváním barvy, který hledí směrem dopředu," komentuje Jaroslav Knápek z vítězného týmu GZ-Team. Tento tým se v soutěži dobře umístil i minulý rok, kdy skončili na 4. místě.

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. „Úloha byla těžká a její náročnost v průběhu finále rostla. Gratuluji všem gymnazijním týmům na prvních čtyřech místech, díky vítězství u nás v programu Kybernetika a robotika mohou studovat bez přijímaček," říká Martin Hlinovský, organizátor soutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Soutěž bude pokračovat i v roce 2019, a to jarní částí pro druhý stupeň základních škol a první stupeň víceletých gymnázií.


16. 12. 2018; cad.cz

Robosoutěž 2018 SŠ vyhrál GZ-Team ze Zlína

Vítězem desátého ročníku Robosoutěže na Fakultě elektrotechnické ČVUT se stal tým s názvem GZ-Team z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť, další dvě místa obsadily týmy s názvy Stejně jako loni z Přerova a Gymstr 8. O ze Strakonic. Ve finále podzimní části soutěže, v níž zápasilo 25 týmů ze středních škol proti 11 univerzitním robotům, se vozítka potýkala s náročnou úlohou ve stylu legendární hry Pac-Man. Do podzimní Robosoutěže 2018 se přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých středních škol a gymnázií.

Po čtyřech předkolech se nakonec ve dnešním finále sešlo 36 nejlepších robotů, důmyslně navržených a na¬pro¬gra¬mo¬va¬ných studentskými týmy ze stavebnice lego. Celkem 11 z nich přitom do soutěže nasadili univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Gymnazisté zvítězili nad univerzitními studenty

Fináloví roboti měli za úkol 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se v průběhu finále měnil. Podobně jako v legendární počítačové hře z 80. let Pac-Man se studentská vozítka musela vyrovnat robotickými duchy, které připravil tým organizátorů. Duchové zpočátku stáli nehybně v hrací ploše, s postupem finále se začali automaticky posouvat po ploše.

Ve vyřazovacím boji se vítězem stal robot tříčlenného GZ-Teamu z Gymnázia Zlín ve složení Jaroslav Knápek, Jiří Javora a Michal Berky. Na 2. místě se umístil tým Stejně jako loni z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a na 3. místě pak Gymstr 8. O z Gymnázia Strakonice. Gymnazisti tak v soutěži zvítězili nad univerzitními týmy.

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Soutěž bude pokračovat i v roce 2019, a to jarní částí pro druhý stupeň základních škol a první stupeň víceletých gymnázií.

Další detaily o akci najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez.


15. 12. 2018; Mladá fronta Dnes

Výhra v soutěži robotů: na ČVUT bez přijímaček

PRAHA Desátý ročník soutěže robotů na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) v Praze ovládl GZ-Team z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť. Další dvě místa obsadily týmy Stejně jako loni z Přerova a Gymstr 8. O ze Strakonic.

Katedra rozdělila Robosoutěž na jarní a podzimní část. V dubnu se uskutečnila pro žáky z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií a poprvé ji vyhrál dívčí tým. Podzimní část byla určena žákům středních škol, gymnázií a středních odborných učilišť. Přihlásil se do ní rekordní počet 156 týmů ze 75 škol. Do finále se kvalifikovalo 25 týmů, jejichž soupeřem bylo 11 robotů univerzitních studentů programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Studenti pro účast v Robosoutěži museli sestavit a naprogramovat robota ze stavebnice tak, aby dokázal za 90 vteřin bez dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se náhodně měnil. Scénář připomínal hru Pac-Man. Ve vyřazovacím boji se vždy utkali dva roboti na hřištích vedle sebe.

"Pomohlo nám štěstí a důmyslnost. Náš robot si jako jediný průběžně vytváří vnitřní mapu bludiště," uvedl člen GZ-Teamu Jaroslav Knápek. Členové týmů, které se umístily na prvních čtyřech místech, mohou bez přijímacích zkoušek nastoupit do programu Kybernetika a robotika FEL ČVUT.


14. 12. 2018; tyden.cz

Soutěž robotů na FEL ČVUT ovládl tým ze zlínského gymnázia

Desátý ročník soutěže robotů na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) v Praze ovládl GZ-Team z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť. Další dvě místa obsadily týmy Stejně jako loni z Přerova a Gymstr 8.O ze Strakonic. V tiskové zprávě to uvedl mediální zástupce katedry řídící techniky FEL ČVUT Ivan Sobička.

Katedra rozdělila Robosoutěž na jarní a podzimní část. V dubnu se uskutečnila pro žáky z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií a poprvé ji vyhrál dívčí tým. Podzimní část byla určena žákům středních škol, gymnázií a středních odborných učilišť. Přihlásil se do ní rekordní počet 156 týmů ze 75 škol. Do finále se kvalifikovalo 25 týmů, jejichž soupeřem bylo 11 robotů univerzitních studentů programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Studenti pro účast v Robosoutěži museli sestavit a naprogramovat robota ze stavebnice tak, aby dokázal za 90 vteřin bez dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se náhodně měnil. Scénář připomínal populární hru Pac-Man. Ve vyřazovacím boji se vždy utkali dva roboti na hřištích vedle sebe.

"Myslím, že nám pomohlo štěstí a důmyslnost. Náš robot si jako jediný průběžně vytváří vnitřní mapu bludiště. Použili jsme pouze jeden senzor s rozpoznáváním barvy, který hledí směrem dopředu," uvedl člen GZ-Teamu Jaroslav Knápek, s nímž se na vítězství podíleli Jiří Javora a Michal Berka. GZ-Team loni skončil čtvrtý.

Členové týmů, které se umístily na prvních čtyřech místech, mohou bez přijímacích zkoušek nastoupit do programu Kybernetika a robotika FEL ČVUT.


14. 12. 2018; technet.cz

Podívejte se, jak roboti, jak "hráli" legendární hru Pac-Man

Na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí proběhlo finále soutěže robotických vozítek. Podívejte se na vyřazovací souboj 37 nejlepších robotů, kteří mají za devadesát sekund projít bludištěm ve stylu legendární hry Pac-Man

Robosoutěž ČVUT se za deset let existence stala na českých základních a středních školách fenoménem. Koncept je jednoduchý - v zájmových kroužcích a hodinách programování se studentské týmy snaží zkonstruovat robota ze stavebnice Lego Mindstorms tak, aby splnil společnou soutěžní úlohu.

Je překvapivé, že ačkoli je úloha pro každý rok jen jedna, možných konstrukčních a programátorských řešení jsou stovky a možná tisíce. Úspěch záleží na důvtipu a správné volbě strategie.

Právě probíhající finále podzimní části Robosoutěže je vyvrcholením několika předkol, do kterých se celkem přihlásilo 156 týmů ze 75 různých škol. V pátek mezi dvanáctou a šestnáctou hodinou se utká 37 robotů. Šestadvacet jich vzniklo ve středoškolských týmech, jedenáct jich proti nim do soutěže nasadili univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Pro splnění úlohy musí robotické vozítko za 90 sekund bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se náhodně mění. Ve scénáři, který připomíná populární hru Pac-Man, se studentská vozítka potkávají s "duchy", pohybujícími se roboty, které připravil tým organizátorů. Ve vyřazovacím boji se vždy utkávají dva roboti na dvou hřištích vedle sebe, za mohutného povzbuzování publika. Vítězem se stane robot, který dojede nejdál a nasbírá největší počet bodů.

Motivací k výhře je pro studenty víc. Kromě osobní prestiže a hmotných cen výhra může přinést i další výhodu: "Členové týmů, které se v Robosoutěži umístí na prvních čtyřech místech, k nám mohou nastoupit bez přijímaček," říká Michael Šebek, zakladatel soutěže a vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže bylo veřejné a vstup zdarma. Zájemci mohli vše vidět na vlastní oči a zažít atmosféru soutěže v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).


14. 12. 2018; itbiz.cz

Roboti soutěžili ve stylu hry Pac-Man

Robosoutěž 2018 pro střední školy vyhrál GZ-Team ze Zlína.

Vítězem desátého ročníku Robosoutěže na Fakultě elektrotechnické ČVUT se stal tým s názvem GZ-Team z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť, další dvě místa obsadily týmy s názvy Stejně jako loni z Přerova a Gymstr 8.O ze Strakonic. Ve finále podzimní části soutěže, v níž zápasilo 25 týmů ze středních škol proti 11 univerzitním robotům, se vozítka potýkala s náročnou úlohou ve stylu legendární hry Pac-Man.

Do podzimní Robosoutěže 2018 se přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých středních škol a gymnázií. Po čtyřech předkolech se nakonec ve dnešním finále sešlo 36 nejlepších robotů, důmyslně navržených a naprogramovaných studentskými týmy ze stavebnice lego. Celkem 11 z nich přitom do soutěže nasadili univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Gymnazisti zvítězili nad univerzitními studenty

Fináloví roboti měli za úkol 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se v průběhu finále měnil. Podobně jako v legendární počítačové hře z 80. let Pac-Man se studentská vozítka musela vyrovnat s robotickými duchy, které připravil tým organizátorů. Duchové zpočátku stáli nehybně v hrací ploše, s postupem finále se začali automaticky posouvat po ploše.

Ve vyřazovacím boji se vítězem stal robot tříčlenného GZ-Teamu z Gymnázia Zlín ve složení Jaroslav Knápek, Jiří Javora a Michal Berky. Na 2. místě se umístil tým Stejně jako loni z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a na 3. místě pak Gymstr 8.O z Gymnázia Strakonice. Gymnazisti tak v soutěži zvítězili nad univerzitními týmy.

„Myslím, že nám pomohlo štěstí a důmyslnost. Náš robot si jako jediný průběžně vytváří vnitřní mapu bludiště. Použili jsme pouze jeden senzor s rozpoznáváním barvy, který hledí směrem dopředu,“ komentuje Jaroslav Knápek z vítězného týmu GZ-Team. Tento tým se v soutěži dobře umístil i minulý rok, kdy skončili na 4. místě.

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. „Úloha byla těžká a její náročnost v průběhu finále rostla. Gratuluji všem gymnazijním týmům na prvních čtyřech místech, díky vítězství u nás v programu Kybernetika a robotika mohou studovat bez přijímaček,“ říká Martin Hlinovský, organizátor soutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Soutěž bude pokračovat i v roce 2019, a to jarní částí pro druhý stupeň základních škol a první stupeň víceletých gymnázií.


14. 12. 2018; Logistika

Překážkou je odpovědnost, ne technologie

AUTONOMNÍ NÁKLADNÍ VOZY

Dopravní a logistické firmy se stále častěji zajímají o možnosti, které by jim mohla přinést autonomní nákladní vozidla. Technicky jsou už z větší části hotová, chybí však odpovídající legislativa a není vyřešena například odpovědnost za způsobenou škodu.

Autonomní vozidla jsou však jen nejviditelnějším příznakem přicházející celkové proměny průmyslu a logistiky. Ve skladech a továrnách jezdí bezpilotní vozíky už desítky let.

Alespoň ty jednodušší. Jejich úkoly jsou jasně dané, dopředu lze naprogramovat trasy a zajistit, aby se neměnily. Ale vyjede-li jakékoliv vozidlo na veřejnou komunikaci, je vše najednou docela jinak.

Na silnici či dálnici musí řidič řešit stále mnoho různých situací, které nejsou nikdy úplně stejné ani je nelze vždy dopředu předvídat.

Navíc se venku mění počasí. Lidská inteligence si s různými situacemi dokáže ve většině případů dobře poradit, oproti počítačům totiž umí pružně reagovat i na neznámé situace a řešit je. Počítač naopak potřebuje mít co možná jasně a přesně vymezené úkoly a k nim stanovená pravidla a dané postupy. Takové operace potom dokáže provádět s nesrovnatelně větší rychlostí a přesností než člověk.

Autonomie má řadu překážek

Přesto už dnes existují autonomní nákladní vozidla na takové úrovni, aby je bylo možné vyslat do provozu alespoň na některých komunikacích. Jsou však vybavena technologicky náročnými technologiemi s vysokou pořizovací cenou, ne vždy dostatečnou spolehlivostí a vysokými náklady na údržbu.

Jejich nasazování do zatím spíše zkušebního či polozkušebního provozu brání také právní překážky, neboť současná legislativa ve většině zemí s provozem vozidel bez řidiče nepočítá.

V nákladní přepravě má ovšem řidič i další role. Hlídá vozidlo, dohlíží na nakládku i vykládku zboží, při poruše vozidla shání opravu a někdy jedná za firmu se zákazníkem a řeší problémy s nákladem. Řidiči v nákladní dopravě často zdolávají velmi dlouhé úseky a někdy jezdí pohromadě celé skupiny kamionů.

"Očekávám, že nasazení možnosti autonomního řízení povede k tomu, že řidič bude moci na některých dlouhých úsecích na dálnicích odpočívat za jízdy, spát několik hodin a pak se vrátit k řízení v úseku, kde to nebude možné, nebo při vykládání," říká Jiří Matas z katedrykybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. "Podobný režim může přepravu zrychlit a snížit problémy na odstavných parkovištích. Nebo budou povoleny konvoje (platooning), kde člověk řídí jen první vozidlo a ostatní vozidla jsou na něj napojena."

Jiří Matas se zabývá výzkumem v oblasti systémů pro autonomní navigaci a získáváním popisu dynamické části prostředí, zejména pohybujících se vozidel, pomocí kamer. "Testujeme na osobních automobilech, ovšem nákladní automobil se z pohledu našeho výzkumu od osobního v zásadě neliší," vysvětluje. "Má ale výhodu v tom, že jeho kamery mohou pozorovat okolí z míst výše nad vozovkou, která nejsou u osobních vozidel k dispozici."

Bez řidiče nejprve na dálnicích

Vozidla bez řidiče v zásadě nepotřebují speciální dopravní infrastrukturu, vystačila by si i s běžnou silnicí. Přesto se s nimi zřejmě začneme setkávat nejprve na některých úsecích dálnic.

"Odhaduji, že nástup autonomních vozidel nastane na dálnicích, možná jen na těch pro tento účel certifikovaných, a postupně se bude rozšiřovat, jak se bude zvyšovat robustnost systémů autonomního řízení," říká Jiří Matas z ČVUT. "Dálnice je z hlediska autonomního auta v mnoha ohledech mnohem jednodušší prostředí než běžné silnice, nejsou zde až na velmi řídké výjimky chodci ani cyklisté a má vždy jasně vyznačené jízdní pruhy a okraj. Lze také očekávat, že pro dálnice budou k dispozici velmi precizní mapy včetně všech dočasných omezení a podobně. Předpokládám však, že běžná firma se možností provozu autonomních aut začne zabývat až ve chvíli, kdy některý z velkých výrobců představí takovýto produkt včetně dlouhodobého servisu a pojištění rizik."

Autonomní nákladní vozy už existují

Pro automobilové výrobce se dnes vývoj a testování autonomních vozidel stávají pomalu nutností. Ne každý se ovšem zaměřuje na "velká auta", tedy ta nákladní. Mercedes-Benz se této oblasti věnuje již řadu let a snaží se převádět nové technologie a systémy do praxe.

Autonomní řízení přitom není samostatný a izolovaný systém.

Naopak, využívá se zde mnoho asistenčních systémů, z nichž je většina již v praxi známá a běžně se používá. Jde o to, tyto systémy zjednodušeně řečeno spojit dohromady, doplnit je a zajistit, aby vhodným způsobem spolupracovaly.

Jaký je výsledek této dlouhodobé snahy? Má výrobce k dispozici nákladní auta, která by mohla jezdit po veřejné komunikaci? "Ano, taková vozidla existují," říká David Chleboun ze společnosti Mercedes-Benz Trucks Česká republika.

"Výrobce vozidel Mercedes-Benz, společnost Daimler Trucks and Buses, využívá synergii svých koncernových značek v jednotlivých částech světa. Připomeňme vozidla Freightliner Cascadia, která jsou v testovacím provozu ve Spojených státech od roku 2017. A podobné testy probíhají i v Německu v rámci vývoje nákladních vozů Mercedes-Benz a v Japonsku při vývoji vozidel Fuso." Na letošním veletrhu IAA představila firma novou generaci těžké třídy nákladních vozidel Actros, u níž je možné již nyní objednat systém Active Drive Assist (ADA), který umí vozidlo v rámci současné legislativy sám řídit. "Jde tedy o první nákladní vozidlo na světě, které může být na přání vybaveno systémem autonomního řízení," zdůrazňuje David Chleboun.

Potřebná je změna legislativy

Vývoj autonomních systémů probíhá průběžně, jejich jednotlivé prvky se rychle zdokonalují a přinejmenším pro dílčí přepravní úkoly mohou být vozidla připravena již velmi brzy. Kdy se ale autonomní náklaďáky v normálním provozu skutečně objeví, nezáleží jen na výrobci. "Je to dáno především legislativou, která prozatím počítá s řidičem zodpovědným za jízdu vozidla," vysvětluje David Chleboun. "Přechod na autonomní řízení přinese zásadní průlom v pohledu na odpovědnost za provoz aut a vyřešení této otázky bude jistě ještě nějakou dobu trvat. Může třeba přijít i nějaké překlenovací období s oblastmi nebo úseky s částečně autonomním provozem, to ale trochu spekulujeme."

Lze předpokládat, že ve světě autonomní přepravy se zásadním způsobem změní i logistika. Trendy jasně ukazují, že budoucnost logistiky je v komplexním řešení pohybu zboží. V této souvislosti se hovoří o internetu věcí jako o systému, ve kterém jsou zásilky přepravovány komplexní sítí, jejíž součástí jsou všechny druhy dopravních prostředků včetně těch silničních.

Variantou je platooning

Platooning je specifický druh provozu, při kterém vozidla jedou za sebou ve skupině a jejich jízdu řídí vedoucí vůz. Lze jej provozovat i s vozidly s řidiči, tak jak to známe ze současných dálnic, kdy kolona kamionů jede za sebou a každý z nich podřizuje svou rychlost jízdy vozidlu před ním, jen s tím rozdílem, že rozestup řídí asistenční systém.

Jinak se ale počítá s určitou formou automatizace. Ovšem jakmile ve vozidle není řidič, jedná se o autonomní řízení, i když je jeho jízda řízena vozem před ním.

Vozidla jedoucí ve skupině musí být připravena reagovat na okolní provoz - třeba na to, že se do jejich kolony zařadí osobní vozidlo, které se chystá odbočit nebo zastavit na krajnici.

Výhodou platooningu je především to, že při datovém propojení v koloně mohou být vozidla řízena společně, reagovat společně na překážky, jet blíže za sebou a šetřit tak pohonné hmoty.

Logistické firmy autonomie vozidel zajímá

Autonomní nákladní vozidla jsou samozřejmě zajímavá pro logistické firmy, které jejich vývoj bedlivě sledují a samy se účastní testování těchto dopravních prostředků.

Například společnost DB Schenker uvedla nedávno na terminálu ve švédském Jönköpingu flotilu plně elektrických autonomních nákladních vozidel T-pod z dílny společnosti Einride. Logistický provider zde sbírá a vyhodnocuje data pro optimalizaci spotřeby energie nebo koordinaci inteligentního trasovacího systému. T-pody se tak v Jönköpingu již nyní připravují na postupný přechod do běžného silničního provozu.

Kromě menších nákladních vozidel typu T-pod má však DB Schenker zkušenosti i s mnohem většími nákladními vozidly. Konvoje autonomních kamionů od června tohoto roku jezdí v testovacím provozu na simulačním úseku německé dálnice A9 mezi Mnichovem a Norimberkem. Testovací provoz ale neznamená, že by kamiony jezdily prázdné - na 145kilometrovém úseku vozí různé náklady od nápojů přes náhradní díly až po papír. Denně takovou trasu stihnou až třikrát.

"DB Schenker je spolu se svými partnery průkopníkem v oboru autonomních a seskupených nákladních přeprav v Evropě," říká Tomáš Holomoucký, ředitel české pobočky DB Schenker. "S autonomními vozidly rozhodně počítáme. Zejména bychom chtěli naše poznatky efektivně integrovat do celého logistického procesu a nastavit tak nové standardy silniční dopravy. Přínosů autonomních vozidel je celá řada, patří sem třeba úspora paliva, a tím pádem i méně škodlivých emisí či zefektivnění koordinace přepravy."

Řidič - specialista logistiky

Je tedy autonomní jízda nákladních vozidel pro logistickou firmu již dnes reálná? A bude na autonomní jízdu v kabině dohlížet živý řidič?

"U autonomních nákladních vozidel bychom neradi hovořili o reálnosti nebo nereálnosti," říká Tomáš Holomoucký. "Technologie autonomního řízení je jak u osobních, tak u nákladních aut nesmírně pokročilá. A na příkladech z praxe vidíme, že ji lze už využívat i v komerčním provozu. Reálná tedy bezesporu je, alespoň z technického hlediska. Kamiony ale zatím stále - a to nejen kvůli své váze, rozměrům a jiným jízdním vlastnostem, než mají osobní auta - musí mít za volanty řidiče, kteří systém hlídají a jsou připraveni kdykoliv převzít řízení."

Bezpilotní vozidla tak zatím z praktických i legislativních důvodů nemohou jezdit po komunikacích v plně autonomním režimu, proto DB Schenker se schopnými řidiči stále počítá. Řidiči navíc získají možnost rozšířit svou kvalifikaci a stát se specialisty logistiky v digitálních autonomních vozidlech.

To může být z kariérního hlediska velmi perspektivní.

Efektivnější logistika

"Jednou z doprovodných studií našeho projektu platooningu kamionů v Německu, kterou zpracovává Hochschule Fresenius, je rozbor psychosociálních a neurofyziologických vlivů na řidiče v autonomních konvojích," říká dále Tomáš Holomoucký. "Výsledky by měly být známy po vyhodnocení projektu počátkem příštího roku. Nelze však vyloučit, že technologický pokrok bude rychle zkracovat dobu, kdy bude mít vozidlo pod kontrolou řidič, a ne řídicí systém. Řidič by mohl v tu chvíli například vyřizovat přepravní dokumenty nebo přijímat pokyny pro další nakládku. Zde však zatím opět stojí v cestě legislativní překážky."

Úspory se ale podle Tomáše Holomouckého projeví spíš ve spotřebě pohonných hmot nebo v obecném zefektivnění logistického procesu. Konvoje autonomních kamionů totiž za asistence řídicího systému i řidiče jezdí v těsných rozestupech. Provoz tak bude daleko plynulejší a bezpečnější, což povede i ke zvýšení kapacit silnic. V případě T-podů je vozidlo bez kabiny řidiče menší, má větší nosnost nákladu a flexibilitu, nižší výrobní a provozní náklady a optimalizovanou spotřebu energie. Protože jsou plně elektrická, uspoří také až 90 procent emisí oxidu uhličitého.

S autonomními vozy přijíždí změna

Automatizace, digitalizace, robotizace a elektrifikace prostupují všemi průmyslovými obory a proměňují je před našima očima. Ale jak budou třeba doprava a logistika vypadat za nějakých dvacet třicet let, to si málokdo troufne předpovídat. Komplexní efekty společného nasazení nových technologií vytvoří nové synergie, které ale budou možná poněkud jiné, než si dnes myslíme.

Ačkoli úsilí vývojářů, výrobců i třeba zákonodárců směřuje k vytváření vyšší efektivity průmyslu, který bude současně čistší a méně zatěžující životní prostředí, nové synergie mohou přinést také nové hrozby a rizika, se kterými se teprve budeme učit vypořádávat.


14. 12. 2018; feedit.cz

Robosoutěž 2018 pro střední školy vyhrál GZ-Team ze Zlína. Úloha Pac-Man dala robotům zabrat

Vítězem desátého ročníku Robosoutěže na Fakultě elektrotechnické ČVUT se stal tým s názvem GZ-Team z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť, další dvě místa

obsadily týmy s názvy Stejně jako loni z Přerova a Gymstr 8.O ze Strakonic. Ve finále podzimní části soutěže, v níž zápasilo 25 týmů ze středních škol proti 11 univerzitním robotům, se vozítka potýkala s náročnou úlohou ve stylu legendární hry Pac-Man.

Do podzimní Robosoutěže 2018 se přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých středních škol a gymnázií. Po čtyřech předkolech se nakonec ve dnešním finále sešlo 36 nejlepších robotů, důmyslně navržených a naprogramovaných studentskými týmy ze stavebnice lego. Celkem 11 z nich přitom do soutěže nasadili univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Gymnazisti zvítězili nad univerzitními studenty

Fináloví roboti měli za úkol 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se v průběhu finále měnil. Podobně jako v legendární počítačové hře z 80. let Pac-Man se studentská vozítka musela vyrovnat robotickými duchy, které připravil tým organizátorů. Duchové zpočátku stáli nehybně v hrací ploše, s postupem finále se začali automaticky posouvat po ploše.

Ve vyřazovacím boji se vítězem stal robot tříčlenného GZ-Teamu z Gymnázia Zlín ve složení Jaroslav Knápek, Jiří Javora a Michal Berky. Na 2. místě se umístil tým Stejně jako loni z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a na 3. místě pak Gymstr 8.O z Gymnázia Strakonice. Gymnazisti tak v soutěži zvítězili nad univerzitními týmy.

"Myslím, že nám pomohlo štěstí a důmyslnost. Náš robot si jako jediný průběžně vytváří vnitřní mapu bludiště. Použili jsme pouze jeden senzor s rozpoznáváním barvy, který hledí směrem dopředu," komentuje Jaroslav Knápek z vítězného týmu GZ-Team. Tento tým se v soutěži dobře umístil i minulý rok, kdy skončili na 4. místě.

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. "Úloha byla těžká a její náročnost v průběhu finále rostla. Gratuluji všem gymnazijním týmům na prvních čtyřech místech, díky vítězství u nás v programu Kybernetika a robotika mohou studovat bez přijímaček," říká Martin Hlinovský, organizátor soutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Soutěž bude pokračovat i v roce 2019, a to jarní částí pro druhý stupeň základních škol a první stupeň víceletých gymnázií.

Další detaily o akci najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUTosm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 128 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti "Civil and Structural Engineering" na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 151. - 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě. V oblasti "Mathematics" na 251. - 300. místě a "Physics and Astronomy" na 151. - 200., v oblasti "Natural Sciences" na 220. místě, v oblasti "Architecture" na 101. - 150. místě, v oblasti "Engineering and Technology" na 201. místě. Více informací najdete na www.cvut.cz.


14. 12. 2018; 24zpravy.com

Sledujte roboty ve finále soutěže na ČVUT, jak řeší úlohu Pac-Man

Sledovat na iDNES.tv

Robosoutěž ČVUT se za deset let existence stala na českıch základních a středních školách fenoménem. Koncept je jednoduchı - v zájmovıch kroužcích a hodinách programování se studentské tımy snaží zkonstruovat robota ze stavebnice Lego Mindstorms tak, aby splnil společnou soutěžní úlohu.

Je překvapivé, že ačkoli je úloha pro každı rok jen jedna, možnıch konstrukčních a programátorskıch řešení jsou stovky a možná tisíce. Úspěch záleží na důvtipu a správné volbě strategie.

Právě probíhající finále podzimní části Robosoutěže je vyvrcholením několika předkol, do kterıch se celkem přihlásilo 156 tımů ze 75 různıch škol. V pátek mezi dvanáctou a šestnáctou hodinou se utká 37 robotů. Šestadvacet jich vzniklo ve středoškolskıch tımech, jedenáct jich proti nim do soutěže nasadili univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Pro splnění úlohy musí robotické vozítko za 90 sekund bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se náhodně mění. Ve scénáři, kterı připomíná populární hru Pac-Man, se studentská vozítka potkávají s „duchy“, pohybujícími se roboty, které připravil tım organizátorů. Ve vyřazovacím boji se vždy utkávají dva roboti na dvou hřištích vedle sebe, za mohutného povzbuzování publika. Vítězem se stane robot, kterı dojede nejdál a nasbírá největší počet bodů.

Motivací k vıhře je pro studenty víc. Kromě osobní prestiže a hmotnıch cen vıhra může přinést i další vıhodu: „Členové tımů, které se v Robosoutěži umístí na prvních čtyřech místech, k nám mohou nastoupit bez přijímaček,“ říká Michael Šebek, zakladatel soutěže a vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a vstup je zdarma. Pokud chcete roboty vidět na vlastní oči a zažít atmosféru soutěže, v pátek do čtyř hodin se můžete zastavit v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).


13. 12. 2018; otechnice.cz

ČVUT zítra hostí finále studentské robosoutěže, tématem je Pac-Man

Již zítra se v Praze odehraje finálové klání tradiční Robosoutěže ČVUT, ve kterém své síly změří konstruktérské týmy ze středních a vysokých škol. Po loňském rozdělování barevných kuliček byl letošní ročník věnován populární hře Pac-Man.

Finále, pořádaném na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT se účastní celkem 39 týmů, z toho dvanáct domácích, přímo z ČVUT. Středoškolští finalisté vzešli z předchozích čtyřech kol, ve kterých se utkalo celkem 139 týmů a 27 z nich se na základě výsledků kvalifikovalo do finále. V něm jim přibyla vážná konkurence, 12 robotů, jejichž konstruktéři jsou přímo absolventi výukového programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Zadání pro tento ročník bylo zkonstruovat robota, který dokáže během devadesáti vteřin projet co největší část náhodně postaveného bludiště. A to sám, bez jakékoliv pomoci nebo dálkového ovládání. Cestou se může také potkat s „duchy“, roboty co se pohybují v bludišti společně s ním. Ty připravil tým organizátorů. Ve vyřazovacím boji se potkají vždy dva roboti proti sobě. Vítězem je ten kdo, nasbírá nejvyšší počet bodů.

Organizátoři slibují, že letošní úloha bude vzhledem ke své povaze divácky velmi atraktivní. Celá akce, je otevřená veřejnosti a slouží k propagaci katedry a k demonstraci nových výukových metod, jež používá. „Členové týmů, které se v Robosoutěži umístí na prvních čtyřech místech, mají již tradičně otevřené dveře ke studiu v programu Kybernetika a robotika - a mohou k nám nastoupit bez přijímacích zkoušek,“ říká Michael Šebek, zakladatel soutěže a vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Uskuteční se v pátek 14. prosince 2018 od 12 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).


13. 12. 2018; astro.cz

Vánoční vyprávění o kometách

Předvánoční přednáška vynikajícího popularizátora prof. Petra Kulhánka.

Místo konání akce: Budova T2:D3, učebna 209, Technická 2, Praha 6-Dejvice, Česko

Typ akce: Přednáška

Termín konání akce: 20.12.2018 od 16:15 do 17:45

Komety jsou neodlučně spjaty s vánočními svátky. Co víme o těchto tělesech, která byla po staletí opředena tajemstvím a děsila panovníky i prostý lid?

přednáší: prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (ČVUT FEL)

místo přednášky: T2:D3-209 (posluchárna ve 2. patře)

ČVUT, FEL, Technická 2, 166 27 Praha 6 - Dejvice


13. 12. 2018; itbiz.cz

Zavedení družicové navigace na pražské tramvaje může zvýšit jejich bezpečnost

Technologii otestovali odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP).

Dne 12. prosince uskutečnili vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na tramvaji typu 15T ForCity po faceliftu unikání pilotní testování dostupnosti globálních družicových navigačních systémů (GNSS), tedy GPS, Galileo a Glonass. Tato technologie by v budoucnosti mohla být využita například pro probíhající projekty DPP: antikolizní systém, elektronickou mapu Prahy, online informace pro cestující o pohybu jednotlivých tramvají v Praze, nebo pro centrální řídicí systém pražské hromadné dopravy.

Tým z katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vedený prof. Františkem Vejražkou, se problematikou družicové a integrované navigace dlouhodobě zabývá. Ve spolupráci s českými podniky v rámci projektu Centra integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií vyvíjí vlastní řešení určování polohy s vysokou přesností, zejména pro oblasti s obtížným příjmem družicových signálů.

Profesor František Vejražka z katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT k měření uvedl: „Dopravní podnik nám umožnil otestovat náš vlastní experimentální systém a několik komerčně dostupných přijímačů v reálných podmínkách provozu. Díky možnosti využít tramvaj můžeme v krátkém čase měřit družicový signál a např. jeho odrazy od okolních budov a další rušivé jevy a zjistit, jak účinně je možné potlačit chyby, které tím vznikají.“

Naměřená a zpracovaná data budou využita pro interní účely a poskytnuta i dalším partnerům a budou analyzovány možnosti jejich využití například pro zajištění vyšší míry bezpečnosti a spolehlivosti tramvají. Testu se účastnili rovněž zástupci společností Geoobchod s.r.o, Mensuro s.r.o. Po celou dobu měření byl na místě přítomný technik výrobce vozidla Škody Transportation a.s. Na přípravě celého projektu se dále podílelo Ministerstvo dopravy ČR společně s Agenturou pro evropský globální družicový navigační systém (GSA), která dlouhodobě podporuje zavádění nových aplikací družicové navigace nejen v dopravě. Praha je sídlem systému Galileo, který se mílovými kroky blíží k plné provozuschopnosti. Ta je plánována do roku 2020.


12. 12. 2018; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Zavedení družicové navigace na pražské tramvaje může zvýšit jejich bezpečnost

Technologii dnes otestovali odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP).

Dne 12. prosince uskutečnili vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na tramvaji typu 15T ForCity po faceliftu unikání pilotní testování dostupnosti globálních družicových navigačních systémů (GNSS), tedy GPS, Galileo a Glonass. Tato technologie by v budoucnosti mohla být využita například pro probíhající projekty DPP: antikolizní systém, elektronickou mapu Prahy, online informace pro cestující o pohybu jednotlivých tramvají v Praze, nebo pro centrální řídicí systém pražské hromadné dopravy.

Tým z katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vedený prof. Františkem Vejražkou, se problematikou družicové a integrované navigace dlouhodobě zabývá. Ve spolupráci s českými podniky v rámci projektu Centra integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií vyvíjí vlastní řešení určování polohy s vysokou přesností, zejména pro oblasti s obtížným příjmem družicových signálů.

Profesor František Vejražka z katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT k měření uvedl: „Dopravní podnik nám umožnil otestovat náš vlastní experimentální systém a několik komerčně dostupných přijímačů v reálných podmínkách provozu. Díky možnosti využít tramvaj můžeme v krátkém čase měřit družicový signál a např. jeho odrazy od okolních budov a další rušivé jevy a zjistit, jak účinně je možné potlačit chyby, které tím vznikají.“

Naměřená a zpracovaná data budou využita pro interní účely a poskytnuta i dalším partnerům a budou analyzovány možnosti jejich využití například pro zajištění vyšší míry bezpečnosti a spolehlivosti tramvají. Testu se účastnili rovněž zástupci společností Geoobchod s.r.o, Mensuro s.r.o. Po celou dobu měření byl na místě přítomný technik výrobce vozidla Škody Transportation a.s. Na přípravě celého projektu se dále podílelo Ministerstvo dopravy ČR společně s Agenturou pro evropský globální družicový navigační systém (GSA), která dlouhodobě podporuje zavádění nových aplikací družicové navigace nejen v dopravě. Praha je sídlem systému Galileo, který se mílovými kroky blíží k plné provozuschopnosti. Ta je plánována do roku 2020.


12. 12. 2018; iuhli.cz

Energetickou olympiádu vyhráli Pražáci

Z 310 přihlášených středoškolských týmů jich do finále Energetické olympiády postoupilo 29. Na první příčce se nakonec umístil tým z pražského Gymnázia Nad Alejí, který se věnoval elektromobilitě.

Během dne byly pro středoškoláky připravené zajímavé přednášky a v odpolední části programu pak měli studenti sestavit a prezentovat vlastní energetický projekt. Odbornou porotu nejvíce zaujala změna v konceptu elektromobility, se kterou se představil tým {λπΩ} ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí.

Druhá nejlépe hodnocená prezentace se týkala automatizované kontroly vysokonapěťového vedení a přednesli ji Daniel Rezner, Martin Edl, Radek Olšák z Mensa gymnázia, o.p.s.. Na bronzové příčce se umístilo družstvo SingleSideBand, jehož členy byli Kryštof Slaný, Daniel Buček a Lubomír Smrček z Gymnázia, SPŠ, OA Znojmo. Ti se věnovali využití odpadu v energetice České republiky.

Během náročného dne se studenti setkali nejen s odborníky z oblasti energetiky, ale museli také řešit zajímavé úkoly, které se oboru týkaly. Pořadatelé Energetické olympiády účastníkům také umožnili seznámit se jak s prostory Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, tak se zázemím Národní technické knihovny.

Vedle finanční odměny, kterou byla výhra v soutěži oceněna, mohou vítězové soutěže nastoupit ke studiu na Fakultě elektrotechnické ČVUT bez nutnosti účastnit se přijímacích zkoušek.

„Všichni studenti pracovali s velkým vypětím. Měli náročný úkol - pochopit aktuální problém z vybrané oblasti energetiky, následně navrhnout řešení a na závěr ho prezentovat před celou přednáškovou halou a odborníky. Všichni by si zasloužili velké ocenění za skvělou práci, vydali ze sebe maximum a my doufáme, že se i hodně přiučili,“ komentovala finále olympiády Adéla Holasová z Fakulty elektrotechnické ČVUT, která celou akci připravila.

Soutěž Energetická olympiáda zastřešuje společnost Energetická gramotnost. Podrobné výsledky a videa z prezentací jsou k dispozici na facebookovém profilu Energetická olympiáda: https://www.facebook.com/energetickaolympiada/.


12. 12. 2018; odbornecasopisy.cz

Zavedení družicové navigace na pražské tramvaje může zvýšit jejich bezpečnost

Technologii dnes otestovali odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP)

Dne 12. prosince uskutečnili vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na tramvaji typu 15T ForCity po faceliftu unikání pilotní testování dostupnosti globálních družicových navigačních systémů (GNSS), tedy GPS, Galileo a Glonass. Tato technologie by v budoucnosti mohla být využita například pro probíhající projekty DPP: antikolizní systém, elektronickou mapu Prahy, online informace pro cestující o pohybu jednotlivých tramvají v Praze, nebo pro centrální řídicí systém pražské hromadné dopravy.

Tým z katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vedený prof. Františkem Vejražkou, se problematikou družicové a integrované navigace dlouhodobě zabývá. Ve spolupráci s českými podniky v rámci projektu Centra integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií vyvíjí vlastní řešení určování polohy s vysokou přesností, zejména pro oblasti s obtížným příjmem družicových signálů.

Profesor František Vejražka z katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT k měření uvedl: „Dopravní podnik nám umožnil otestovat náš vlastní experimentální systém a několik komerčně dostupných přijímačů v reálných podmínkách provozu. Díky možnosti využít tramvaj můžeme v krátkém čase měřit družicový signál a např. jeho odrazy od okolních budov a další rušivé jevy a zjistit, jak účinně je možné potlačit chyby, které tím vznikají.“

Naměřená a zpracovaná data budou využita pro interní účely a poskytnuta i dalším partnerům a budou analyzovány možnosti jejich využití například pro zajištění vyšší míry bezpečnosti a spolehlivosti tramvají. Testu se účastnili rovněž zástupci společností Geoobchod s.r.o, Mensuro s.r.o. Po celou dobu měření byl na místě přítomný technik výrobce vozidla Škody Transportation a.s. Na přípravě celého projektu se dále podílelo Ministerstvo dopravy ČR společně s Agenturou pro evropský globální družicový navigační systém (GSA), která dlouhodobě podporuje zavádění nových aplikací družicové navigace nejen v dopravě. Praha je sídlem systému Galileo, který se mílovými kroky blíží k plné provozuschopnosti. Ta je plánována do roku 2020.


12. 12. 2018; prekon.cz

Populární hra Pac-Man ožije již tento pátek ve finále 10. ročníku Robosoutěže ČVUT

Přijďte se podívat na nejlepší roboty ze středních škol!

Praha, 12. prosince 2018 — (PREKON) — Desátý ročník Robosoutěže, která se pravidelně pořádá na půdě FEL ČVUT (Fakultyelektrotechnické ČVUT), vyvrcholí v pátek 14. prosince finálovým soubojem robotických vozítek sestavených středoškolskými a univerzitními týmy. Oproti jarní části pro základní školy se nyní návštěvníci mohou těšit na přehlídku ještě sofistikovanějších designů. Finále s úlohou Pac-Man se zúčastní 39 nejlepších robotů - z toho 12 vozítek sestavily univerzitní týmy ČVUT.

Robosoutěž, kterou pořádá tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT letos již desátý rok, má trvale rostoucí účast. Pořadatelé soutěž rozdělili na jarní část pro 2. stupeň základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, a podzimní část, v níž se utkávají roboti ze středních škol, gymnázií a středních odborných učilišť. Do této právě vrcholící podzimní soutěže se letos přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých škol. Čtyř předkol se nakonec účastnilo 139 týmů a 27 se kvalifikovalo do finále. Tam se utkají se silnými protivníky - 12 robotů totiž do soutěže postaví univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT. Jaká je letos soutěžní úloha?

Bludiště ve stylu Pac-Man a robotičtí duchové

Studenti museli pro účast v Robosoutěži sami zkonstruovat a naprogramovat robota ze stavebnice tak, aby dokázal za 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se náhodně mění. Ve scénáři, který připomíná populární hru Pac-Man, se studentská vozítka potkají i s "duchy", pohybujícími se roboty, které připravil tým organizátorů. Ve vyřazovacím boji se vždy utkávají dva roboti na dvou hřištích vedle sebe, za mohutného povzbuzování publika. Vítězem se stane ten robot, který dojede nejdál a nasbírá tak největší počet bodů.

Kdo vyhraje, má studium na FEL ČVUT bez přijímaček

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. Stala se součástí nového přístupu ve vzdělávání, založeného na osobní iniciativě studentů, kreativitě a schopnosti samostatně řešit problémy. "Členové týmů, které se v Robosoutěži umístí na prvních čtyřech místech, mají již tradičně otevřené dveře ke studiu v programu Kybernetika a robotika - a mohou k nám nastoupit bez přijímacích zkoušek," říká Michael Šebek, zakladatel soutěže a vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Uskuteční se v pátek 14. prosince 2018 od 12 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Prazena Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).

Přesný harmonogram akce najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání.


12. 12. 2018; vedavyzkum.cz

Finalisté robosoutěže se utkají na ČVUT

Již tento pátek se na půdě Českého vysokého učení technického v Praze uskuteční finále 10. ročníku Robosoutěže. Zúčastní se ho 39 robotických vozítek sestavených středoškolskými i univerzitními týmy. Finále je veřejné, všichni zájemci o mobilní roboty a studentské soutěže jsou zváni.

Robosoutěž, kterou pořádá tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT letos již desátý rok, má trvale rostoucí účast. Pořadatelé soutěž rozdělili na jarní část pro 2. stupeň základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, a podzimní část, v níž se utkávají roboti ze středních škol, gymnázií a středních odborných učilišť. Do této právě vrcholící podzimní soutěže se letos přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých škol. Čtyř předkol se nakonec účastnilo 139 týmů a 27 se kvalifikovalo do finále. Tam se utkají se silnými protivníky - 12 robotů totiž do soutěže postaví univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT. Jaká je letos soutěžní úloha?

Bludiště ve stylu Pac-Man a robotičtí duchové

Studenti museli pro účast v Robosoutěži sami zkonstruovat a naprogramovat robota ze stavebnice tak, aby dokázal za 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se náhodně mění. Ve scénáři, který připomíná populární hru Pac-Man, se studentská vozítka potkají i s „duchy“, pohybujícími se roboty, které připravil tým organizátorů. Ve vyřazovacím boji se vždy utkávají dva roboti na dvou hřištích vedle sebe, za mohutného povzbuzování publika. Vítězem se stane ten robot, který dojede nejdál a nasbírá tak největší počet bodů.

Kdo vyhraje, má studium bez přijímaček

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. Stala se součástí nového přístupu ve vzdělávání, založeného na osobní iniciativě studentů, kreativitě a schopnosti samostatně řešit problémy. „Členové týmů, které se v Robosoutěži umístí na prvních čtyřech místech, mají již tradičně otevřené dveře ke studiu v programu Kybernetika a robotika - a mohou k nám nastoupit bez přijímacích zkoušek,“ říká Michael Šebek, zakladatel soutěže a vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Uskuteční se v pátek 14. prosince 2018 od 12 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).

Přesný harmonogram akce a další informace najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz.


12. 12. 2018; technickytydenik.cz

Technologii družicové navigace v tramvajích testovali odborníci z Fakulty elektrotechnické ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy

Dne 12. prosince uskutečnili vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT na tramvaji typu

15T ForCity po faceliftu unikání pilotní testování dostupnosti globálních družicových navigačních systémů (GNSS), tedy GPS, Galileo a Glonass. Tato technologie by v budoucnosti mohla být využita například pro probíhající projekty Dopravního podniku hl. m. Prahy: antikolizní systém, elektronickou mapu Prahy, online informace pro cestující o pohybu jednotlivých tramvají v Praze, nebo pro centrální řídicí systém pražské hromadné dopravy.

Tým z katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vedený prof. Františkem Vejražkou, se problematikou družicové a integrované navigace dlouhodobě zabývá. Ve spolupráci s českými podniky v rámci projektu Centra integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií vyvíjí vlastní řešení určování polohy s vysokou přesností, zejména pro oblasti s obtížným příjmem družicových signálů.

Dopravní podnik umožnil vědcům otestovat jejich vlastní experimentální systém a několik komerčně dostupných přijímačů v reálných podmínkách provozu. Díky možnosti využít tramvaj mohli odborníci v krátkém čase měřit družicový signál a např. jeho odrazy od okolních budov a další rušivé jevy a zjistit, jak účinně je možné potlačit chyby, které tím vznikají.

Naměřená a zpracovaná data budou využita pro interní účely a poskytnuta i dalším partnerům a budou analyzovány možnosti jejich využití například pro zajištění vyšší míry bezpečnosti a spolehlivosti tramvají. Testu se účastnili rovněž zástupci společností Geoobchod s.r.o, Mensuro s.r.o. Po celou dobu měření byl na místě přítomný technik výrobce vozidla Škody Transportation a.s. Na přípravě celého projektu se dále podílelo Ministerstvo dopravy ČR společně s Agenturou pro evropský globální družicový navigační systém (GSA), která dlouhodobě podporuje zavádění nových aplikací družicové navigace nejen v dopravě. Praha je sídlem systému Galileo, který se mílovými kroky blíží k plné provozuschopnosti. Ta je plánována do roku 2020.

14. prosinec 2018, 07:21, Autor: (ČVUT)


11. 12. 2018; svetaplikaci.cz

Finálová soutěž robotů vypukne již tento pátek

Desátý ročník Robosoutěže, která se pravidelně pořádá na půdě FEL ČVUT, vyvrcholí v pátek 14. prosince finálovým soubojem robotických vozítek sestavených středoškolskými a univerzitními týmy. Oproti jarní části pro základní školy se nyní návštěvníci mohou těšit na přehlídku ještě sofistikovanějších designů. Finále s úlohou Pac-Man se zúčastní 39 nejlepších robotů.

Robosoutěž, kterou pořádá tým katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT letos již desátý rok, má trvale rostoucí účast. Pořadatelé soutěž rozdělili na jarní část pro 2. stupeň základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, a podzimní část, v níž se utkávají roboti ze středních škol, gymnázií a středních odborných učilišť. Do této právě vrcholící podzimní soutěže se letos přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých škol. Čtyř předkol se nakonec účastnilo 139 týmů a 27 se kvalifikovalo do finále. Tam se utkají se silnými protivníky - 12 robotů totiž do soutěže postaví univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT.

Studenti museli pro účast v Robosoutěži sami zkonstruovat a naprogramovat robota ze stavebnice tak, aby dokázal za 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se náhodně mění. Ve scénáři, který připomíná populární hru Pac-Man, se studentská vozítka potkají i s "duchy", pohybujícími se roboty, které připravil tým organizátorů. Ve vyřazovacím boji se vždy utkávají dva roboti na dvou hřištích vedle sebe, za mohutného povzbuzování publika. Vítězem se stane ten robot, který dojede nejdál a nasbírá tak největší počet bodů.

Finále Robosoutěže je veřejné a uskuteční se v pátek 14. prosince 2018 od 12 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2). Přesný harmonogram akce najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz.


11. 12. 2018; parlamentnilisty.cz

Populární hra Pac-Man ožije již v pátek ve finále 10. ročníku Robosoutěže ČVUT

Desátý ročník Robosoutěže, která se pravidelně pořádá na půdě FEL ČVUT (Fakulty elektrotechnické ČVUT), vyvrcholí v pátek 14. prosince finálovým soubojem robotických vozítek sestavených středoškolskými a univerzitními týmy.

Oproti jarní části pro základní školy se nyní návštěvníci mohou těšit na přehlídku ještě sofistikovanějších designů. Finále s úlohou Pac-Man se zúčastní 39 nejlepších robotů - z toho 12 vozítek sestavily univerzitní týmy ČVUT.

Robosoutěž, kterou pořádá tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT letos již desátý rok, má trvale rostoucí účast. Pořadatelé soutěž rozdělili na jarní část pro 2. stupeň základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, a podzimní část, v níž se utkávají roboti ze středních škol, gymnázií a středních odborných učilišť. Do této právě vrcholící podzimní soutěže se letos přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých škol. Čtyř předkol se nakonec účastnilo 139 týmů a 27 se kvalifikovalo do finále. Tam se utkají se silnými protivníky - 12 robotů totiž do soutěže postaví univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT. Jaká je letos soutěžní úloha?

Bludiště ve stylu Pac-Man a robotičtí duchové

Studenti museli pro účast v Robosoutěži sami zkonstruovat a naprogramovat robota ze stavebnice tak, aby dokázal za 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se náhodně mění. Ve scénáři, který připomíná populární hru Pac-Man, se studentská vozítka potkají i s „duchy“, pohybujícími se roboty, které připravil tým organizátorů. Ve vyřazovacím boji se vždy utkávají dva roboti na dvou hřištích vedle sebe, za mohutného povzbuzování publika. Vítězem se stane ten robot, který dojede nejdál a nasbírá tak největší počet bodů.

Kdo vyhraje, má studium na FEL ČVUT bez přijímaček

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. Stala se součástí nového přístupu ve vzdělávání, založeného na osobní iniciativě studentů, kreativitě a schopnosti samostatně řešit problémy. „Členové týmů, které se v Robosoutěži umístí na prvních čtyřech místech, mají již tradičně otevřené dveře ke studiu v programu Kybernetika a robotika - a mohou k nám nastoupit bez přijímacích zkoušek,“ říká Michael Šebek, zakladatel soutěže a vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Uskuteční se v pátek 14. prosince 2018 od 12 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).

Přesný harmonogram akce najdete na webových stránkách ZDE

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 128 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 51. - 100. místě, v oblasti „Mechanical Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical Engineering“ na 151. - 200. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture“ na 101. - 150. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 201. místě. Více informací najdete ZDE.


11. 12. 2018; konstrukter.cz

V pátek vyvrcholí na ČVUT v Praze studentská Robosoutěž

Na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT porovnají studenti středních škol a univerzit vlastnoručně sestavená robotická vozítka. Jubilejní desátý ročník se uskuteční v pátek 14. prosince.

Oproti jarní části pro základní školy se nyní návštěvníci mohou těšit na přehlídku ještě zajímavější návrhů. Finále s úlohou Pac-Man se zúčastní 39 nejlepších robotů - z toho 12 vozítek sestavily univerzitní týmy ČVUT. Členové týmů, které se umístí na prvních čtyřech místech, jsou osvobozeni od přijímacích zkoušek.

Finále soutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni, kteří jsou uživatelé mobilních robotů a zajímají se o studentské sooutěže.

Soutěž se koná v pátek 14. prosince od 12 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karalově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2). Více informací o soutěži jsou dostupné on-line.


10. 12. 2018; feedit.cz

Populární hra Pac-Man ožije již tento pátek ve finále 10. ročníku Robosoutěže ČVUT. Přijďte se podívat na nejlepší roboty ze středních škol!

Desátý ročník Robosoutěže, která se pravidelně pořádá na půdě FEL ČVUT (Fakulty elektrotechnické ČVUT), vyvrcholí v pátek 14. prosince finálovým

soubojem robotických vozítek sestavených středoškolskými a univerzitními týmy. Oproti jarní části pro základní školy se nyní návštěvníci mohou těšit na přehlídku ještě sofistikovanějších designů. Finále s úlohou Pac-Man se zúčastní 39 nejlepších robotů - z toho 12 vozítek sestavily univerzitní týmy ČVUT.

Robosoutěž, kterou pořádá tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT letos již desátý rok, má trvale rostoucí účast. Pořadatelé soutěž rozdělili na jarní část pro 2. stupeň základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, a podzimní část, v níž se utkávají roboti ze středních škol, gymnázií a středních odborných učilišť. Do této právě vrcholící podzimní soutěže se letos přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých škol. Čtyř předkol se nakonec účastnilo 139 týmů a 27 se kvalifikovalo do finále. Tam se utkají se silnými protivníky - 12 robotů totiž do soutěže postaví univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT. Jaká je letos soutěžní úloha?

Bludiště ve stylu Pac-Man a robotičtí duchové

Studenti museli pro účast v Robosoutěži sami zkonstruovat a naprogramovat robota ze stavebnice tak, aby dokázal za 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se náhodně mění. Ve scénáři, který připomíná populární hru Pac-Man, se studentská vozítka potkají i s "duchy", pohybujícími se roboty, které připravil tým organizátorů. Ve vyřazovacím boji se vždy utkávají dva roboti na dvou hřištích vedle sebe, za mohutného povzbuzování publika. Vítězem se stane ten robot, který dojede nejdál a nasbírá tak největší počet bodů.

Kdo vyhraje, má studium na FEL ČVUT bez přijímaček

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. Stala se součástí nového přístupu ve vzdělávání, založeného na osobní iniciativě studentů, kreativitě a schopnosti samostatně řešit problémy. "Členové týmů, které se v Robosoutěži umístí na prvních čtyřech místech, mají již tradičně otevřené dveře ke studiu v programu Kybernetika a robotika - a mohou k nám nastoupit bez přijímacích zkoušek," říká Michael Šebek, zakladatel soutěže a vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Uskuteční se v pátek 14. prosince 2018 od 12 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Prazena Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).

Přesný harmonogram akce najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUTosm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 128 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti "Civil and Structural Engineering" na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 151. - 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě. V oblasti "Mathematics" na 251. - 300. místě a "Physics and Astronomy" na 151. - 200., v oblasti "Natural Sciences" na 220. místě, v oblasti "Architecture" na 101. - 150. místě, v oblasti "Engineering and Technology" na 201. místě. Více informací najdete na www.cvut.cz.


10. 12. 2018; tyinternety.cz

Finále 10. ročníku Robosoutěže ČVUT

Desátý ročník Robosoutěže, která se pravidelně pořádá na půdě FEL ČVUT (Fakulty elektrotechnické ČVUT), vyvrcholí v pátek 14. prosince finálovým soubojem robotických vozítek sestavených středoškolskými a univerzitními týmy. Oproti jarní části pro základní školy se nyní návštěvníci mohou těšit na přehlídku ještě sofistikovanějších designů. Finále s úlohou Pac-Man se zúčastní 39 nejlepších robotů - z toho 12 vozítek sestavily univerzitní týmy ČVUT.

Robosoutěž, kterou pořádá tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT letos již desátý rok, má trvale rostoucí účast. Pořadatelé soutěž rozdělili na jarní část pro 2. stupeň základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, a podzimní část, v níž se utkávají roboti ze středních škol, gymnázií a středních odborných učilišť. Do této právě vrcholící podzimní soutěže se letos přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých škol. Čtyř předkol se nakonec účastnilo 139 týmů a 27 se kvalifikovalo do finále. Tam se utkají se silnými protivníky - 12 robotů totiž do soutěže postaví univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT. Jaká je letos soutěžní úloha?

Bludiště ve stylu Pac-Man a robotičtí duchové

Studenti museli pro účast v Robosoutěži sami zkonstruovat a naprogramovat robota ze stavebnice tak, aby dokázal za 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se náhodně mění. Ve scénáři, který připomíná populární hru Pac-Man, se studentská vozítka potkají i s „duchy“, pohybujícími se roboty, které připravil tým organizátorů. Ve vyřazovacím boji se vždy utkávají dva roboti na dvou hřištích vedle sebe, za mohutného povzbuzování publika. Vítězem se stane ten robot, který dojede nejdál a nasbírá tak největší počet bodů.

Kdo vyhraje, má studium na FEL ČVUT bez přijímaček

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. Stala se součástí nového přístupu ve vzdělávání, založeného na osobní iniciativě studentů, kreativitě a schopnosti samostatně řešit problémy. „Členové týmů, které se v Robosoutěži umístí na prvních čtyřech místech, mají již tradičně otevřené dveře ke studiu v programu Kybernetika a robotika - a mohou k nám nastoupit bez přijímacích zkoušek,“ říká Michael Šebek, zakladatel soutěže a vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Uskuteční se v pátek 14. prosince 2018 od 12 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).


10. 12. 2018; hybrid.cz

Populární hra Pac-Man ožije již tento pátek ve finále 10. ročníku Robosoutěže ČVUT

Desátý ročník Robosoutěže, která se pravidelně pořádá na půdě FEL ČVUT, vyvrcholí v pátek 14. prosince finálovým soubojem robotických vozítek sestavených středoškolskými a univerzitními týmy.

Robosoutěž, kterou pořádá tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT letos již desátý rok, má trvale rostoucí účast. Pořadatelé soutěž rozdělili na jarní část pro 2. stupeň základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, a podzimní část, v níž se utkávají roboti ze středních škol, gymnázií a středních odborných učilišť.

Do této právě vrcholící podzimní soutěže se letos přihlásil rekordní počet 156 týmů ze 75 různých škol. Čtyř předkol se nakonec účastnilo 139 týmů a 27 se kvalifikovalo do finále. Tam se utkají se silnými protivníky - 12 robotů totiž do soutěže postaví univerzitní studenti programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT. Jaká je letos soutěžní úloha?

Bludiště ve stylu Pac-Man a robotičtí duchové

Studenti museli pro účast v Robosoutěži sami zkonstruovat a naprogramovat robota ze stavebnice tak, aby dokázal za 90 vteřin bez jakéhokoli dálkového ovládání projet co největší část bludiště, jehož plán se náhodně mění.

Ve scénáři, který připomíná populární hru Pac-Man, se studentská vozítka potkají i s „duchy“, pohybujícími se roboty, které připravil tým organizátorů. Ve vyřazovacím boji se vždy utkávají dva roboti na dvou hřištích vedle sebe, za mohutného povzbuzování publika. Vítězem se stane ten robot, který dojede nejdál a nasbírá tak největší počet bodů.

Kdo vyhraje, má studium na FEL ČVUT bez přijímaček

Za 10 let svého konání se Robosoutěž na českých základních a středních školách stala fenoménem. Stala se součástí nového přístupu ve vzdělávání, založeného na osobní iniciativě studentů, kreativitě a schopnosti samostatně řešit problémy.

„Členové týmů, které se v Robosoutěži umístí na prvních čtyřech místech, mají již tradičně otevřené dveře ke studiu v programu Kybernetika a robotika - a mohou k nám nastoupit bez přijímacích zkoušek,“ říká Michael Šebek, zakladatel soutěže a vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Finále Robosoutěže je veřejné a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Uskuteční se v pátek 14. prosince 2018 od 12 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).

Přesný harmonogram akce najdete na webových stránkách www.robosoutez.cznebo na Facebooku.


7. 12. 2018; feedit.cz

Vítěz letošního ročníku IT SPY představil převratnou technologii, která dokáže lépe, levněji a ohleduplněji vyšetřit onkologicky nemocné pacienty

07/12/2018 od Tisková zpráva, Praha, 6. prosince

Elitní akademická soutěž IT SPY, která každoročně vybírá nejlepší diplomovou práci ze všech, které vznikly v daném roce na českých a slovenských univerzitách, zná své vítěze. Porotu zcela ohromilo řešení Petra Mánka z pražského Matfyzu, který zdokonalil Comptonovu kameru, jež se používá v lékařství pro screening onkologicky nemocných pacientů nebo při detekci radioaktivního záření. Kromě hlavní ceny si tento projekt odnáší také cenu veřejnosti a odbornou cenu partnera soutěže Valeo.

Mánek vycházel z technologií, které slouží k detekci radioaktivního záření v současnosti, a celý systém zdokonalil. Díky tomu dokázal kameru zmenšit natolik, že je možné zapracovat ji do běžně dostupných nástrojů. Lékařům se nyní vejde do ruky, což urychluje screening pacientů s kontrastní látkou v těle. Rychlost vyšetření je přitom klíčová, aby kontrastní látka organismus co nejméně poškodila. Kameru, která je dnes ve fázi prototypu, by neměl být v budoucnu problém namontovat například na drony, což umožní výrazně zrychlit monitoring zamořených území nebo dekontaminaci jaderných pracovišť.

"V budoucnosti budu nadále experimentovat s dalšími konfiguracemi detektorů, cílem je zvýšit účinnost celého systému. Následně bych své řešení rád uvedl do širší výroby a získal pro něj patřičné certifikace," zmiňuje vítěz

Petr Mánek. "Jsem přesvědčen, že výsledek mé práce může opravdu výrazným způsobem změnit způsob, jakým pohlížíme na radioaktivní záření, a zpřístupnit možnost měřit ho celé řadě nových oborů, ve kterých by starší a větší kamery nenašly využití."

"Práce zaujala odbornou porotu svým rozsahem, perfektním zpracováním i prezentací, ale především celospolečenským dopadem tohoto řešení, které bych se nebála označit za revoluční," vysvětluje profesorka Mária Bieliková z FIIT STU v Bratislavě, letošní akademická garantka soutěže.

Druhé místo obsadil Lukáš Hruda z plzeňské Fakulty aplikovaných věd ZČÚ. Jeho výzkum by mohl posloužit například při rekonstrukci neúplných objektů na základě pokročilého dohledávání symetrie. Velký význam může mít jako pomůcka pro archeology - na základě 3D scanu by případná aplikace dokázala dodat podklady pro určení potenciálního vzhledu předmětu z pouhých střepin. Podobným způsobem pomůže třeba plastických chirurgům při náročných rekonstrukcích obličeje.

"Největší přidaná hodnota mé metody je, že kombinuje hned několik výhod najednou a je tedy v současnosti nejuniverzálnější cestou, jak určit takzvanou rovinu symetrie," zmiňuje Lukáš Hruda. "Rád bych svou metodu ještě zdokonalil a výrazně tak rozšířil možnosti její aplikace."

Třetí místo obsadil Miroslav Bartyzal z českobudějovické Přírodovědecké fakulty JČU. Jeho systém pro čtení údajů z osobních dokladů dokáže rozpoznat obsažené informace ze scanu, fotografie, ale i záznamu webkamery. Na základě toho je schopen automaticky vyhodnotit informace obsažené na dokladu a uložit je do databáze. V současné době má systém srovnatelnou chybovost jako při ručním přepisování. V praxi by dokázal velice dobře automatizovat mechanické přepisování například na úřadech nebo při zadávání údajů přes internet.

"Jedno přepsání osobního dokladu zabere i několik minut, můj systém to umožní v řádu sekund. Vizuální kvalita vstupu přitom nemusí být výjimečně dobrá, poradí si i se záznamem v nižším rozlišení," dodává Miroslav Bartyzal. "Své místo systém najde u vzdálené identifikace pro banky, operátory nebo obchodníky, na úřadech, ale také například u bezpečnostních procedur na letištích."

Kvalitu projektů chválí i Tomáš Krátký ze společnosti Profinit, která je jedním ze spoluorganizátorů soutěže IT SPY.

"Letos jsme se měli šanci setkat s pracemi, které kvalitním způsobem zpracovaly projekty založené na strojovém učení a umělé inteligenci, což je jeden z nejrychleji se rozvíjejících IT segmentů současnosti. Jsem taktéž rád, že takřka všechny práce mají vysoký komerční potenciál a svým fakultám mají šanci přinést prostředky v podobě patentů," chválí si Krátký.

Na všechny projekty se můžete podívat na webu http://www.itspy.cz/cz/galerie-nejlepsich/.

Soutěže IT SPY se v letošním roce účastnilo 1607 absolventů z akademického roku 2017/18 ze 17 IT fakult v České republice a na Slovensku. Vítěz kromě akademického uznání získal také 1000 eur na další rozvoj projektu.

Celkové výsledky soutěže:

Absolutní vítěz

Petr Mánek, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova

Systém pro 3D lokalizaci zdrojů gama záření Comptonovou kamerou založenou na detektorech Timepix3

Comptonova kamera je zařízení pro zobrazování zdrojů gama záření, které vzniká při jaderných a radioaktivních dějích, ve 3D prostoru. V praxi se využívá například v lékařství, kde má podobné využití jako rentgen nebo CT. Její další oblastí využití je jaderná bezpečnost a dekontaminace zamořeného prostředí. V rámci této diplomové práce byla navržena a zkonstruována nová Comptonova kamera, která je oproti starším modelům několikrát menší, lehčí a účinnější.

Druhé místo soutěže

Lukáš Hruda, Fakulta aplikovaných věd, Západočeská univerzita v Plzni

Hledání symetrie v geometrických modelech

V rámci této práce byla navržena nová metoda pro nalezení roviny zrcadlové symetrie pro trojrozměrné objekty, která je použitelná jak pro dokonale, tak pro přibližně symetrické objekty a objekty s chybějícími částmi. Tato metoda navíc neklade prakticky žádné požadavky na vstupní data.

Třetí místo soutěže

Miroslav Bartyzal, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Modul do serverové aplikace pro rozpoznání identifikačních údajů z osobních dokladů

Organizace, jako např. banky a sázkové kanceláře, jsou ze zákona povinny ověřit totožnost svých klientů. Tradičně je tak člověk nucen dostavit se na přepážku, u které předloží k ověření svůj občanský průkaz. Protože se ale na přepážku nikomu nechce, autor této práce vytvořil umělou inteligenci, která je schopna číst údaje z dokladů na dálku se stejnou chybovostí jako člověk. Doklad pak stačí při registraci v teple domova předložit např. před webkameru, čímž se automaticky vyplní i celý registrační formulář.

Marcel Vološin, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Technická univerzita v Košicích

Aplikace experimentální ekonomie v kognitivních sítích využitím Roth-Erev algoritmu

Projekt se zaobírá analýzou obchodování s frekvenčním spektrem (frekvence, na kterých mobilní sítě fungují) na trhu mobilních sítí v maloobchodu i velkoobchodu.

Martin Glova, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích

Algoritmy postupného zlepšování učení se v počítačové hře Flappy Bird

Práce se věnuje tvorbě umělé inteligence, která hraje počítačovou hru Flappy Bird. Na této poměrně jednoduché hře se dají testovat různé všeobecné přístupy k navržení umělé inteligence.

Petr Rek, Fakulta informačních technologií, Vysoké učení technické v Brně

Knihovna pro návrh konvolučních neuronových sítí

Tato práce se věnuje možnostem snížení energetických nároků a zároveň zrychlení umělé inteligence.

Radim Špetlík, Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze

Robustní vizuální odhadování tepu

Práce představuje novou metodu bezkontaktního měření srdeční frekvence (tepu) pomocí běžné videokamery.

Tomáš Jánský, Fakulta informačních technologií, České vysoké učení technické v Praze

HUCTL Informovaná mitigace DDoS útoků na základě reputace

Práce představuje nový způsob obrany proti DDoS útokům.

Veronika Gondová, Fakulta informatiky a informačních technologií, Slovenská technická univerzita v Bratislavě

Modelování uživatele v doméně e-obchodu

Tato práce navrhuje model e-shopu, který kromě historického chování zachycuje další rysy zákazníka jako například demografii, osobnostní charakteristiky a preference. Vylepšuje tak stávající modely personalizace nabídek.

Cena společnosti VALEO za nejlepší diplomovou práci v oblasti počítačového vidění a zpracování senzorických dat Cena udělená partnerem soutěže, společností Valeo, pro projekt, který nabízí největší možný přínos v oblasti podnikových systémů.

Petr Mánek, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova

Systém pro 3D lokalizaci zdrojů gama záření Comptonovou kamerou založenou na detektorech Timepix3

Cena veřejnosti

Cena udělovaná na základě online hlasování veřejnosti

Petr Mánek, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova

Systém pro 3D lokalizaci zdrojů gama záření Comptonovou kamerou založenou na detektorech Timepix3

Cena odborných novinářů

Cena udělovaná formou anonymní ankety panelem IT, technologických, businessových a marketingových novinářů

Radim Špetlík, Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze

Robustní vizuální odhadování tepu

Práce představuje novou metodu bezkontaktního měření srdeční frekvence (tepu) pomocí běžné videokamery.

O soutěži IT SPY

IT SPY (IT Student Project of the Year Czech & Slovak ACM Chapter 2018; dříve ACM SPY) je oficiální soutěž českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií. Po odborné stránce soutěž zaštiťují česká a slovenská sekce celosvětové profesní organizace ACM. Cílem soutěže je podpořit studenty v jejich studiu a pomoci jim uplatnit tuto snahu i výsledky v praxi.

IT SPY 2018 je již devátým ročníkem této soutěže. Každoročně mohou fakulty prestižních českých a slovenských univerzit nominovat až 10 % z celkově obhájených prací svých studentů. Jejich kvalita je pak posuzována akademickou porotou z pohledu rešerše současného stavu poznání, návrhu, vyhodnocení a realizace řešení se zohledněním výzkumného aspektu. Akademickou část při organizaci zastupuje Fakulta informatiky a informačních technologií Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Zástupcem komerčního sektoru a spoluorganizátorem je společnost Profinit.

Soutěž organizují české a slovenské univerzity a Czech and Slovak ACM Chapters ( acm.org ) a společnost Profinit. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.itspy.cz nebo www.itspy.sk.

O společnosti Profinit EU, s.r.o.

Profinit je od roku 1998 významným hráčem na poli application outsourcingu a information managementu. Úspěšně dodává řešení především v oblasti vývoje software na zakázku, datových skladů a business inteligence zákazníkům v Evropě i USA. Profinit je dlouhodobým partnerem více než 50 významných společnosti z oblastí financí, telekomunikací, utilit a státní správy (v České republice jsou to mj. Česká spořitelna, ČSOB, ČSOB pojišťovna, Komerční banka, O2, Vodafone a řada dalších).

Profinit poskytuje komplexní služby od návrhu a optimalizace procesů, business a IT architekturu až po finální dodávky ICT řešení. Podle údajů IDC patří mezi pět největších firem v oblasti vývoje software na zakázku v České republice a je držitelem řady dalších ocenění. www.profinit.eu


6. 12. 2018; Vesmír

Světelný buben mapuje povrchy

Mobilní přístroj Lightdrum z katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT dokáže zaznamenat povrch objektů se složitou strukturou a reprodukovat jej v počítači. Může nahradit dosud užívané 2D texturování (roztažení dvourozměrné fotografie na plochu modelovaného objektu), které nereaguje správně na změnu osvětlení a úhlu záběru. Válec 60 × 40 cm ukrývá šest HDR kamer a 139 osvětlovacích LED modulů. Za 17 minut pořídí 16 680 fotografií kombinujících různá osvětlení a úhly pohledu. Uplatnění najde například ve vizualizacích aut či budov, v módním návrhářství, tvorbě her nebo při digitalizaci památek. Na snímku vnitřek přístroje.


6. 12. 2018; helpnet.cz

Na ČVUT vymysleli, jak slepým vrátit zrak. Trvalo to čtrnáct let

Už od roku 2004 se na ČVUT zabývají vývojem takzvané chytré hole, která nevidomým zásadně zlepší život. Roky práce se ale chýlí ke konci, protože výsledný produkt do světa vypustí nejspíš už v dubnu. Oním výsledkem je dobře známá pomůcka v podobě hole, ke které přibylo jen pár tlačítek a brýle. Jenže co se zdá jako jednoduché řešení, může představovat dlouhé výzkumy a celou řadu testů končících ve slepé uličce.

První impuls vedoucí k vývoji chytré slepeckého hole vzešel ze setkání zástupců Fakulty elektrotechniky ČVUT s nevidomými. Při něm se studenti a vyučující fakulty dozvěděli, že se nevidomí celkem pravidelně ztrácejí. A to i ve chvíli, kdy se pohybují na místech, která znají. "Mají sice metody, jak se zase najít, ale shodli jsem se na tom, že něco elektronického, co by jim v takové situaci pomohlo, by se rozhodně hodilo,” říká Jiří Chod z ČVUT, který vede tým pracující na projektu.

"Technologie jako navigace dnes dokáží perfektně určit, kde jste, ukázat vám to na mapě a směrovat vás. Nevidomý ale tohle nevidí,” přibližuje Chod jednoduchý, ale pro běžného člověka tak trochu neviditelný problém. "Mnoho aplikací a technologií, které dnes považujeme za standardní, proto slepí lidé nemohou používat. Je sice možné zařízení ovládat třeba gesty nad obrazovkou chytrých telefonů, to ale funguje jen pro malou skupinu lidí. Mnoho nevidomých totiž s chytrým telefonem nepracuje, stejně jako třeba starší generace,” pokračuje Jiří Chod.

Nápady na navigační systémy s využitím tehdejší technické možnosti v roce 2004 počítaly s poměrně těžkým zařízením s vnější anténou a šesti monočlánků, které jej udržely v provozu maximálně půl hodiny. Přes další zdokonalování díky vývoji technologií se dostalo až na panel s pěti tlačítky, takzvanou proprietární jednotku, jejíž hlavní částí jsou však baterie, a především využití rychlých sítí, počínaje 3G a 4G. Ty zvládnou přenášet ...


5. 12. 2018; svetchytre.cz

Na ČVUT vymysleli, jak slepým vrátit zrak. Trvalo to čtrnáct let

Už od roku 2004 se na ČVUT zabývají vývojem takzvané chytré hole, která nevidomým zásadně zlepší život. Roky práce se ale chýlí ke konci, protože výsledný produkt do světa vypustí nejspíš už v dubnu. Oním výsledkem je dobře známá pomůcka v podobě hole, ke které přibylo jen pár tlačítek a brýle. Jenže co se zdá jako jednoduché řešení, může představovat dlouhé výzkumy a celou řadu testů končících ve slepé uličce.

První impuls vedoucí k vývoji chytré slepeckého hole vzešel ze setkání zástupců Fakulty elektrotechniky ČVUT s nevidomými. Při něm se studenti a vyučující fakulty dozvěděli, že se nevidomí celkem pravidelně ztrácejí. A to i ve chvíli, kdy se pohybují na místech, která znají. "Mají sice metody, jak se zase najít, ale shodli jsem se na tom, že něco elektronického, co by jim v takové situaci pomohlo, by se rozhodně hodilo,” říká Jiří Chod z ČVUT, který vede tým pracující na projektu.

"Technologie jako navigace dnes dokáží perfektně určit, kde jste, ukázat vám to na mapě a směrovat vás. Nevidomý ale tohle nevidí,” přibližuje Chod jednoduchý, ale pro běžného člověka tak trochu neviditelný problém. "Mnoho aplikací a technologií, které dnes považujeme za standardní, proto slepí lidé nemohou používat. Je sice možné zařízení ovládat třeba gesty nad obrazovkou chytrých telefonů, to ale funguje jen pro malou skupinu lidí. Mnoho nevidomých totiž s chytrým telefonem nepracuje, stejně jako třeba starší generace,” pokračuje Jiří Chod.

Nápady na navigační systémy s využitím tehdejší technické možnosti v roce 2004 počítaly s poměrně těžkým zařízením s vnější anténou a šesti monočlánků, které jej udržely v provozu maximálně půl hodiny. Přes další zdokonalování díky vývoji technologií se dostalo až na panel s pěti tlačítky, takzvanou proprietární jednotku, jejíž hlavní částí jsou však baterie, a především využití rychlých sítí, počínaje 3G a 4G. Ty zvládnou přenášet i obraz. Plánem totiž bylo prostě přenášet záběry okolí k nějaké pomoci, například k příbuznému nebo do střediska, kde by nevidomému mohl pomoci reálný člověk. A tady se nabízelo využití chytrého telefonu s kamerou.

"Jenže stabilizovat obraz, aby šly záběry použít, bylo prakticky nemožné,” popisuje Chod a vytahuje při tom elektronickou jednotku, destičku o rozloze zhruba dvou centimetrů čtverečních, která se prakticky ztrácí v dlani. Jde o zařízení, které celý problém řeší. Vědci z ČVUT tak na nakonec vyvinuli tenký plátek, který se vloží místo skel do brýlí - je sice neprůhledný, ale slepec přes něj vidět nepotřebuje. Díky umístění funguje doslova jako náhrada očí a poskytuje přesně takový obraz pro ty, kteří jej vidět potřebují. Třeba v tom, aby jim pomohli dostat se ke konkrétnímu lékaři, koupit si rohlík či zazvonit na ten správný zvonek.

Vývoj celého zařízení je záležitostí několika milionů korun a celkem čtrnácti let výzkumů. Náročnost celé přípravy i provozu dává jasně najevo, že partneři ze soukromé sféry se opravdu hodí. V tomto případě se s projektem spojil operátor T-Mobile, který nevidomým poskytuje bezplatné datové připojení.

Ještě, než však slepý člověk vyjde ven z bytu, musí v domácnosti vyřešit spoustu problémů, které běžní lidé logicky neřeší. Souvisí třeba s vybavením bytu elektrotechnikou. "Všechno je dnes dotykové, na mikrospínače, případně si vybíráte z menu. Když chcete sehnat indukční desku, která má mechanické ovládání, nemáte výběr - na trhu je jedna," říká Jan Pokorný, sám nevidomý a zároveň lektor a tester pomůcek pro nevidomé. A taky mimochodem člověk, který si aktuálně zařizuje kuchyni.

Jeho kritéria výběru se tak podstatně liší od jiných lidí. Třeba myčka jej zaujala taková, kterou lze ovládat přes aplikaci v telefonu. "Je kvůli tomu sice dražší a aplikace neobsáhne všechny funkce. Ale i tak, je to lepší než nic," popisuje Pokorný plusy a minusy aktuálního světa ve dvou větách.

Právě telefon je vedle počítače tou možností, která nevidomým umožňuje začlenit se do běžného života. To, co bylo dřív nutné vyřizovat osobně, je najednou možné objednat a zařídit přes aplikace. Dřív znamenalo koupit si lístek na autobus potřebu dostat se na místo konkrétního prodeje, záhadným způsobem najít to správné okýnko, nějak vystát frontu. Dnes je třeba už jen dostat se k autobusu, protože jízdenku si lze koupit přes mobil. Jenže i tady se objevuje zásadní problém - jak ovládat přístroj, který se v dlaních nevidících jeví jako placka bez čehokoliv, čeho se lze dotykem chytnou.

"Paradoxem totiž je, že někdy je v podstatě problém vývoj samotný. Jak se naučíte pracovat s jednou technologií, přechod na další je posun na novou startovní čáru. Tlačítkové telefony bylo možné ovládat po paměti. S hladkým přístrojem tohle nejde," popisuje Jan Pokorný.

Výrobci mobilů, a nejen ti, si však uvědomují, že i nevidomý člověk je zákazník. A někdy dokonce velmi dobře platící. Třeba český stát mu totiž přispívá až devadesáti procenty procent ceny koupené věci usnadňující život. A tak je na výběr. Třeba mobily i počítače Apple mají v sobě nainstalováno hlasité předčítání, takzvaný VoiceOver. Pro počítače jiných značek je dostupný specializovaný software, který z nich dělá takzvaně zpřístupněné. A proto je o názory nevidomých je zájem.

"V poslední době se na nás vývojáři obrací s konzultacemi, popřípadě s žádostí o testování aplikací, kdy poskytujeme zpětnou vazbu či doporučíme nebo navrhneme řešení," říká Tomáš Franěk z firmy Symbio Access devices, která pomůcky prodává. Podle něj je u softwaru i aplikací nutné myslet již na začátku vývoje na přístupnost. "Jsou různé společnosti, které toto základní pravidlo dodržely, a teď mají ve svých řadách spoustu zákazníků se zrakovým postižením. Například co se týče cestování, ale i on-line obchodů s potravinami," popisuje.

Jenže ať už stát přispívá nebo ne, na běžné nákupy specializované pomůcky obvykle nejsou. "Cena počítače je standardní. Co je drahé, je speciální software - cena celé počítačové sestavy je tak zhruba sto až sto dvacet tisíc korun," popisuje zpřístupněné počítače Tereza Vernerová ze společnosti Spektra, kde nabízejí moderní kompenzační pomůcky. Technologie se proto vybírají velmi pečlivě. Příspěvek je totiž možné získat obvykle jen jednou za pět let. "Takže se snažíme získat ty pomůcky tak, aby vydržely," popisuje Pokorný.


5. 12. 2018; PRO-ENERGY

První ročník Energetické olympiády je za námi. Co přinesla?

V pátek 16. listopadu se na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze uskutečnilo finále prvního ročníku Energetické olympiády. Z celkových 310 přihlášených týmů jich do závěrečného kola postoupilo 29.

Je potěšitelné, že v době jakéhosi odklonu od technických oborů se najdou mladí lidé, kteří o techniku a technické disciplíny mají zájem. S cílem podpořit zájem o energetiku vznikla soutěž Energetická olympiáda.

SOUTĚŽILY RŮZNORODÉ TÝMY

Do prvního kola nové soutěže pro studenty středních škol nazvané Energetická olympiáda, které proběhlo 19. října letošního roku, se přihlásilo 310 týmů. Týmy byly z 94 škol z celé republiky. Zároveň se zaregistrovalo 79 učitelů. Do finálového kola postoupil každý tým, který získal 24 a více bodů z celkových 26, což bylo celkem 29 týmů. Týmy byly dvou- až tříčlenné. Většina týmů byla složena z chlapců, nechyběl ale čistě dívčí tým a byly i týmy smíšené.

Olympiáda se týká různých oblastí energetiky, jako je elektromobilita, energetický trh a obchodování s elektřinou, akumulace, obnovitelné a další alternativní zdroje energie, Smart Grids, energetický management, energetické úspory, budoucnost energetiky a mnoha dalších. Tedy to byla vesměs aktuální témata.

VÍTĚZNÝ PROJEKT CÍLÍ NA ELEKTROMOBILITU

V dopolední části byly pro středoškoláky ze stran partnerských organizací připravené zajímavé přednášky podporující témata, z nichž si studenti volili. V odpolední části programu pak měli studenti sestavit a prezentovat vlastní energetický projekt. Odbornou porotu nejvíce zaujal projekt Změna v konceptu elektromobility, který představil tým s názvem {*?} z pražského Gymnázia Nad Alejí ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek.

Tým totiž nabídl inovativní řešení týkající se elektromobility. Masivní rozvoj elektromobility ovlivňují doposud technické limity, jakými jsou dojezd a nabíjení. Dojezdová vzdálenost je ovlivněná jednak technickým řešením vozidla, jednak roční dobou (pokud musíme topit, rozmrazovat atd., baterie jsou více zatíženě a dojezdová vzdálenost se snižuje). Další překážkou je nedostatečná dobíjecí infrastruktura. Vítězný tým přišel s ideovým návrhem dobíjení za jízdy: do silnic by byly, v určitých úsecích, zabudovány indukční cívky umožňující dobíjení za jízdy. Je otázkou, jaká by byla finanční stránka tohoto řešení, nicméně jako inspirace je to velice zajímavé.

Druhá nejlépe hodnocená prezentace se týkala automatizované kontroly vysokonapěťové ho vedení a přednesli ji Daniel Rezner, Martin Edl a Radek Olšák z Mensa gymnázia, o.p.s. Na bronzové příčce se umístilo družstvo SingleSideBand, jehož členy byli Kryštof Slaný, Daniel Buček a Lubomír Smrček z Gymnázia, SPŠ, OA Znojmo. Ti se věnovali využití odpadu v energetice České republiky.

MOTIVACE, KTERÁ NENÍ K ZAHOZENÍ

Během náročného dne se studenti setkali nejen s odborníky z oblasti energetiky, ale museli také řešit zajímavé úkoly, které se týkaly oboru. Pořadatelé Energetické olympiády účastníkům také umožnili seznámit se jak s prostorami Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, tak se zázemím Národní technické knihovny. Na vítěze pak čekala finanční odměna, kterou byla výhra v soutěži oceněna: 50 000 Kč pro vítězný tým, 20 000 Kč pro tým na 2. místě a třetí nejlepší řešitelé se mohou těšit na ocenění ve výši 10 000 Kč. Finalisté také získali hodnotné věcné ceny od partnerů soutěže a dále možnost prominutí přijímacích zkoušek na Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze.

Soutěž pořádá společnost Energetická gramotnost pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu, ve spolupráci se společností ČEPS, s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze, která se zabývá vzděláváním v oblasti energetiky, a dalšími partnery. Iniciativa původně vznikla jako školní projekt studentů programu Elektrotechnika, energetika, management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

PŘÍSPĚVEK K ENERGETICKÉMU VZDĚLÁVÁNÍ

Adéla Holasová z Fakulty elektrotechnické ČVUT, která celou akci iniciovala a společně se svým týmem připravila, o finálové soutěži uvedla: "Všichni studenti pracovali s velkým vypětím. Měli náročný úkol - pochopit aktuální problém z vybrané oblasti energetiky, následně navrhnout řešení a na závěr ho prezentovat před celou přednáškovou halou kolegům z ostatních týmů a přítomnými odborníky a pedagogy. Všichni by si zasloužili velké ocenění za skvělou práci, vydali ze sebe maximum a my doufáme, že se i hodně přiučili." "Také přípravný tým, organizátoři, mentoři a porotci - odborníci z partnerských organizací získali mnoho zkušeností z formováním energetických témat, ze kterých si studenti vybírali své projekty. Na závěr dne se všichni shodli, že by se Energetická olympiáda měla pořádat každoročně. Je totiž příspěvkem k energetickému vzdělávání, které u nás naprosto chybí," doplnil Miroslav Vrba, jeden ze spolupracujících expertů a neofi-ciální šéf porotců.

Podrobné výsledky a videa z prezentací jsou k dispozici na facebookovém profilu Energetické olympiády: https://www.facebook. com/energetickaolympiada/.


5. 12. 2018; Elektro

Skončil 1. ročník Energetické olympiády na ČVUT v Praze

V pátek 16. listopadu se na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze uskutečnilo finále prvního ročníku Energetické olympiády. Z celkových 310 přihlášených týmů jich do závěrečného kola postoupilo 29.

Během dne byly pro středoškoláky připravené zajímavé přednášky a v odpolední části programu měli studenti sestavit a prezentovat vlastní energetický projekt. Odbornou porotu nejvíce zaujala změna v konceptu elektromobility, se kterou se představil tým {lamdaomegaohm} ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí.

Druhá nejlépe hodnocená prezentace se týkala automatizované kontroly vysokonapěťového vedení a přednesli ji Daniel Rezner, Martin Edl, Radek Olšák z Mensa gymnázia, o. p. s. Na bronzové příčce se umístilo družstvo SingleSideBand, jehož členy byli Kryštof Slaný, Daniel Buček a Lubomír Smrček z Gymnázia, SPŠ, OA Znojmo. Ti se věnovali využití odpadu v energetice České republiky.

Během náročného dne se studenti nejen setkali s odborníky z energetiky, ale museli také řešit zajímavé úkoly, které se oboru týkaly. Pořadatelé Energetické olympiády účastníkům rovněž umožnili seznámit se jak s prostorami FEL ČVUT v Praze, tak se zázemím Národní technické knihovny.

Vedle finanční odměny, kterou byla výhra v soutěži oceněna, získali vítězové soutěže možnost nastoupit ke studiu na Fakultě elektrotechnické ČVUT bez nutnosti účastnit se přijímacích zkoušek.

Ing. Adéla Holasová z FEL ČVUT, která celou akci připravila, o finálové soutěži uvedla: "Všichni studenti pracovali s velkým vypětím. Měli náročný úkol - pochopit aktuální problém z vybrané oblasti energetiky, následně navrhnout řešení a na závěr ho prezentovat před celou přednáškovou halou a odborníky."

Soutěž Energetická olympiáda zastřešuje společnost Energetická gramotnost.

Podrobné výsledky a videozáznamy z prezentací jsou k dispozici na fb profilu Energetické olympiády: https://www.facebook.com/energetickaolympiada/

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk