ČVUT - Fakulta elektrotechnická

8. 4. 2021; feedit.cz

Aplikace od výzkumníků Fakulty elektrotechnické ČVUT učí malé diabetiky rozumět své nemoci

Aplikaci MyDiabetic představí Fakulta elektrotechnická ČVUT na konferenci LIFMAT společně s dalšími technologiemi pro řízení životního stylu.

První ročník konference o moderních technologiích v medicíně, proběhne virtuálně 8. dubna 2021 od 9.00 pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT, 1. Lékařské fakulty UK, Ministerstva zdravotnictví ČR a dalších institucí.

Aplikace MyDiabetic využívá principu hry, která spojuje zábavu s učením. Pro děti, kterým byla diagnostikována cukrovka prvního typu, ji vyvinul tým výzkumníků pod záštitou doc. Ing. Daniela Nováka, Ph.D. z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Malý pacient ve věku 5 až 10 let se díky aplikaci stane účastníkem hry, ve které se stará o virtuálního kamaráda trpící diabetem. Pravidelně mu měří glykémii, podává vhodnou stravu a aplikuje inzulin a sám se tak učí reagovat na komplikace, které jsou s nemocí spojené. Za péči děti dostávají virtuální penízky, hra je postavená na gamifikační ekonomii, která je motivuje a baví.

"Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. V prostředí hry se děti naučí, jak správně používat inzulinové pero a glukometr při měření glykémie. V neposlední řadě děti pochopí, jak používat modul na počítání výměnných jednotek, se kterým si sestavují jídelníček, a jsou za správný postup odměňovány," shrnuje přínosy aplikace MyDiabetic doc. Daniel Novák.

V nové verzi autoři namontovali tři moduly – tím prvním je inzulinová pumpa a kontinuální měření glykemie, takže děti si zavedou senzor, zkalibrují, aplikují inzulín přes pumpu a dokonce si mohou měnit infuzní set. V dalším modulu si mohou injekční stříkačkou píchnout glukagon a v neposlední řadě si mohou změřit i ketoacidózu. Aplikaci vylepšil také mluvený průvodce v osobě paní doktorky, což je užitečné zejména pro ty, kteří ještě neumějí číst. A přibyly i chytré náramky, které děti motivují k pohybu venku na vzduchu.

Impuls pro vznik hry přišel v roce 2016 zevnitř akademického týmu. "Malé dítě mé kolegyně onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci," vysvětluje doc. Daniel Novák. Vývojářům pro prvotní inspiraci posloužila hra Talking Tom, ve které se děti starají o kočičku. Doc. Novák zdůrazňuje, že vývojáři vytvořili jen základní koncept a hru jako takovou dotvořily děti na diabetických táborech, které navštěvovala první autorka hry Ing. Veronika Černohorská a dětské nápady do aplikace postupně zapracovala.

Hra, na jejímž vývoji se postupem času podílelo i 12 studentů, má aktuálně přes pět set stažení testovací verze a je bezplatně k dispozici pro verzi Android. Koncem dubna se má hra objevit také na App Store. Autoři by byli rádi, kdyby se hra do konce roku dostala k deseti tisícům dětí, pomoci v tom má i souběžně vznikající anglická verze. "Doposud se jedná o projekt s čistě akademickým zázemím, pro další rozvoj aplikace bychom uvítali zapojení komerčního partnera," dodává doc. Daniel Novák z FEL ČVUT.

FEL na konferenci LIFMAT představí technologie pro řízení životního stylu

Společně s aplikací MyDiabetic se bude FEL na konferenci LIFMAT prezentovat odbornými tématy, jako je Diagnostika vývojových poruch učení s využitím technologie ke sledování očních pohybů od autora dr. Vratislava Fabiana, a Kontinuální monitorování pohybové aktivity pro léčbu psychiatrických pacientů od Ing. Jakuba Schneidera, Predikce klinického vyústění u neurologických a psychiatrických onemocnění od dr. Eduarda Baksteina a příspěvek Ing. Jindřicha Prokopa Neural chatbots for smoking cessation cognitive behavioural therapy delivery.

Více informací o konferenci LIFMAT najdete zde https://lifmat.cz/?utm_source=cvut

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na http://www.cvut.cz

URL| https://feedit.cz/2021/04/08/aplikace-od-vyzkumniku-fakulty-elektrotechnicke-cvut-uci-male-diabetiky-rozumet-sve-nemoci/

1. 2. 2021; parlamentnilisty.cz

O správný náboj dne otevřených dveří na FEL ČVUT se postará robot SK8O a studenti s elektrizujícími experimenty

Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) si připravila pro zájemce o studium ukázku experimentů, ke kterým se na středních školách běžně nedostanou. V rámci online dne otevřených dveří 4. února 2021 se také představí nejnovější robot SK8O. Moderátoři z řad studentů během akce předvedou i Van de Graaffův generátor nebo Teslův transformátor.

Na FEL ČVUT jsou studenti v přímém kontaktu s moderními technologiemi a v tomto duchu se ponese i den otevřených dveří. Zájemci o studium se 4. února od 17 hodin dozví podrobnosti o všech studijních programech a přijímacím řízení. O správné napětí živého vysílání se postarají sami studenti FEL. Předvedou totiž praktické ukázky zařízení, se kterými na FEL zacházejí a případně je i sami vyvíjejí – včetně nejnovějšího robota.

Technologie ve vlastních rukou

Balančního robota SK8O během pouhých třech měsíců navrhli a sestrojili doktorandi z katedry řídicí techniky FEL ČVUT Martin Gurtner a Krištof Pučejdl. Většina jeho součástek je vytištěná na 3D tiskárně, takže jej podle návodu zvládne sestavit i pokročilý kutil. Na dni otevřených dveří studenti FEL představí robota v ukázce dynamického pohybu a také vysvětlí online návštěvníkům, jak se mohou již během studia podílet na vývoji obdobně vyspělých technologií.

"V době, kdy jsou školy v režimu online výuky, mají studenti omezené možnosti pracovat v laboratořích a přicházet do kontaktu s experimenty. Přitom právě to je nejspolehlivější cesta, jak vědu a techniku popularizovat a probouzet o ni zájem. Chceme proto středoškolákům na našem dni otevřených dveří ukázat elektrotechniku a informatiku z praktické stránky jako něco, co je zaručeně bude bavit," vysvětluje prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Fakulta elektrotechnická dlouhodobě patří mezi deset největších vědeckých institucí v České republice.

Vedle samotného studia dává svým studentům možnost zapojit se již v průběhu studia do vývoje špičkových technologií.

Elektrizující zážitky v živém streamu

Den otevřených dveří bude plně v rukou samotných studentů FEL, kterým mohou zájemci o studium pokládat otázky prostřednictvím živého chatu. Přítomni budou zástupci všech studijních programů. Hlavní atrakcí ale budou ukázky pokusů v podání studentů FEL, kteří zájemcům o studium předvedou vysokofrekvenční Teslův transformátor s jeho speciálními efekty v podobě sršení a výbojů, díky nimž lze vnímat vysoké napětí doslova na vlastní oči. Ukázka Van de Graafova generátoru zase staví na známém účinku elektrostatické elektřiny na lidské vlasy.

Na experimenty a jejich jiskřící efekty odkazovaly už upoutávky, které představily studenty v roli moderátorů. Van de Graaffův generátor ZDE Teslův transformátor ZDE Zájemci o studium na Fakultě elektrotechnické ČVUT se budou moci připojit k jejímu dni otevřených dveří 4. února 2021 od 17.00 hodin prostřednictvím odkazu ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2020/21 nabízí ČVUT svým studentům 214 akreditovaných studijních programů a z toho 84 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě.

Více informací najdete ZDE. URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/O-spravny-naboj-dne-otevrenych-dveri-na-FEL-CVUT-se-postara-robotSK8O-a- studenti-s-elektrizujicimi-experimenty-652390

31. 1. 2021; irozhlas.cz

Pštros, kterého vyrobí každý. Na ČVUT vyrobili levného robota a návod na něj chtějí nabídnout všem

Tak trochu potají vznikl na pražském ČVUT balanční robot. Slibnou kariéru má před sebou z několika důvodů – tím hlavním je jeho nízká cena. Zařízení bude k dispozici jako open source s náklady kolem 50 tisíc korun. Dá se tak čekat, že se robot stane oblíbený jak ve školách, tak mezi amatéry. Podobný koncept navíc slibuje rychlý rozvoj k zajímavým aplikacím, třeba doručování zásilek nebo kontrolu objektů.

Pražská novinka připomíná model robota typu Handle od amerického výrobce Boston Dynamics, který vypadá trochu jako pštros. Drobnější robot z ČVUT tak připomíná právě mládě pštrose.

"Připadalo nám, že postavit něco takového by mohlo být fajn jednak z výzkumného hlediska a jednak pro studenty a výuku. V průběhu podzimu jsme se do toho pustili," přiznal inspiraci Krištof Pučejdl z Katedry řídící techniky při Elektrotechnické fakultě ČVUT.

Světle modrý dvoukolový Robot SK8O je vytištěný na klasické 3D tiskárně a elektrosoučástky pochází z běžných e-shopů pro elektrotechniky. "Myšlenka, který náš projekt celou dobu provází, je, že to chceme ve výsledku udělat otevřené – tedy open source. Tak, aby každý, koho takováhle robotika baví, se na to mohl podívat, stáhnout si výrobní data, software a tuto naši platformu si zreplikovat. Je to zajímavý projekt, na kterém se dá testovat spousta různých řídících algoritmů. Doufáme, že to bude mít ohlas," říká Pučejdl.

Skok do schodů?

Na konci dalšího softwarového vývoje by měl SK8O zvládnout pokročilé dynamické funkce, jako je například skok do schodů.

Zajímavé je, že konstruktéři z ČVUT byli se svou prací úspěšní hned napoprvé. "Když se vyvíjí takováhle věc, prochází to fází několika prototypů a my jsme se tomu – zřejmě i díky štěstí – nějakým způsobem vyhnuli."

Pokud jde o možné využití, uvažuje Pučejdl například o alternativě k dřívější potrubní poště v rozlehlých budovách. "Tihle roboti by ji mohli nahradit. Dovedu si představit otevřený open space, kde je potřeba něco podepsat – člověk to dá robotovi a ten papír odnese do nějaké kanceláře."

Dalším možným využitím, který se zamlouvá autorům projektu, je robot-vítač. Ten by mohl v budoucnu návštěvníky fakulty pozdravit a doprovodit do příslušné kanceláře.

URL| https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/robot-robotika-veda-cvut -open-source-sk8o_2101312115_dok

29. 1. 2021; CVUT.cz

Rektor předal Ceny rektora ČVUT 2019 za vynikající výsledky ve výzkumu

Rektor ČVUT v Praze doc. Vojtěch Petráček předal 29. ledna 2021 Ceny rektora ČVUT 2019 za vynikající výsledky ve výzkumu

Za vynikající doktorskou práci byli ocenění Ing. Martin Doškář, Ph.D., z Fakulty stavební ČVUT (název práce: "Wang tiling for modelling of heterogeneous materials") a Ing. Jan Hlavnička Ph.D., z Fakulty elektrotechnické ČVUT (název práce: "Automated analysis of speech disorders in neurodegenerative diseases"). Za prestižní publikaci "Fine-Tuning CNN Image Retrieval with No Human Annotation" v časopise IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence získali cenu doc. Mgr. Ondřej Chum, Ph.D., Filip Radenović, Ph.D., Georgios Tolias, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické ČVUT, který byl během předávání na vzdáleném připojení. Za vynikající vědecký výsledek, konkrétně "Fluxgate magnetometr se šumem pod 1pT", byli oceněni doc. Ing. Mattia Butta, Ph.D., a Ing. Michal Janošek, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Na slavnostní udělování cen se můžete podívat ve vysílání televize TV9P ze dne 29. ledna na tomto odkazu. Foto: Martin Bernád, zdroj: archiv TV9P

29. 1. 2021; vedavyzkum.cz

Známe vítěze národní výzvy na Evropské digitální inovační huby

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo vítěze národní výzvy na Evropské digitální inovační huby. Ty by měly spolu s

evropskými partnery podporovat malé a střední podniky a veřejnou správu při širším zapojení digitálních technologií do výroby,

obchodu a veřejných služeb.

"V oblastech s vysokou přidanou hodnotou i v robotizaci mají dnes české firmy a start-upy světu co nabídnout. Česká republika je se svou silnou průmyslovou i vědeckou základnou, stejně jako řadou špičkových výzkumných center a výzkumných infrastruktur, na digitální věk připravená," říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: "Evropská centra pro digitální inovace budou poskytovat služby urychlující digitální transformaci malým a středním podnikům. Na MPO jsme zorganizovali národní výzvu a jsem rád, že jsme z deseti přihlášených vybrali šest subjektů, které se mohou hlásit o podporu z programu Digitální Evropa." Kandidáti na Evropská centra pro digitální inovace (EDIH) v ČR: BRAIN FOR INDUSTRY (lídr: Fyzikální ústav Akademie věd ČR v.v.i.) CYBERSECURITY INNOVATION HUB (lídr: CyberSecurity Hub, z.ú.) DIH NORTHERN AND EASTERN BOHEMIA (lídr: Agentura regionálního rozvoje s.r.o) EDIH ČVUT (lídr: České vysoké učení technické v Praze) EDIH DIGIMAT (lídr: Intemac Solutions, s.r.o.) EDIH OSTRAVA (lídr: Technická univerzita Ostrava) České vysoké učení technické v Praze se rozhodlo předložit do kvalifikační výzvy MPO hned dva projekty na dvě různé požadované oblasti. První z nich je oblast kybernetické bezpečnosti, kterou ČVUT ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a Vysokým učením technickým v Brně bude dále rozvíjet, a na této platformě CYBERSECURITY INNOVATION HUB byl vytvořen silný základ jak pro naplňování cílů EDIHu, tak pro posílení mezinárodní spolupráce. Druhý EDIH ČVUT je specializován na využití umělé inteligence. V této oblasti se spojila ta nejlepší pracoviště na ČVUT (FEL, FIT, CIIRC) a vytvořila tým, který je připraven spolu s dalšími partnery poskytovat své služby jak malým a středním podnikům, tak také firmám, které se zabývají vývojem AI. Dalším významným pilířem je nabídka spolupráce pro veřejnou sféru, která využitím umělé inteligence může zefektivnit své fungování v mnoha oblastech. "ČVUT v Praze účastí na dvou projektech ze šesti podpořených prokazuje excelentnost svých týmů a připravenost podílet se na digitální transformaci společnosti. Jsem moc rád a gratuluji kolegům za nominaci do výzvy na Evropská centra digitální inovace. Vidím velký potenciál pro ČVUT právě v připravovaném programu Digital Europe a budu velmi rád podporovat tyto aktivity včetně například podpory Kvantové technologie, kde se otevírá zcela nové pole kvantové informatiky, kvantově bezpečné komunikace a kvantového počítání, a rovněž program digitální zralosti," řekl rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček. O zařazení do sítě evropských center pro digitální inovace (EDIH) se bude ucházete také zástupce Akademie věd ČR, a to konkrétně konsorcium Brain4Industry, jehož lídrem je Fyzikální ústav AV ČR. Brain4Industry (B4I) se zaměřuje na digitalizaci malých a středních podniků a využití umělé inteligence ve výrobních procesech. Kromě toho nabízí expertizu v oblasti pokročilých výrobních technologií. Mezi hlavní oblasti specializace patří aditivní, plazmatické a laserové technologie, povrchové úpravy a strukturování, matematické simulace a výpočetní metody, topologicky optimalizované produkty, vývoj inovativních virtuálních systémů řízení, certifikovaný proces výroby a testování. V plánu je také výstavba inovačního centra s testovacím zázemím. "Jsem moc rád, že se nám podařilo vytvořit silné konsorcium, které svým klientům nabídne know-how v digitalizaci, sběru a analýze dat ve výrobním procesu včetně návrhu řešení na míru propojené s odbornými znalostmi a atraktivní testovací infrastrukturou v oblasti pokročilých výrobních technologií," uvedl ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza. Konsorcium B4I bylo vytvořeno na platformě dlouhodobé spolupráce Fyzikálního ústavu AV ČR a partnerů z výzkumné, podnikové a inovační sféry. Ve Fyzikálním ústavu se této problematice nejvíce věnují pracovníci laserového centra HiLASE a Národního centra kompetence MATCA. Dalšími členy konsorcia jsou Ústav termomechaniky AV ČR, vývojové pracoviště CARDAM, Středočeské inovační centrum a vědecko-technologický klastr STAR Reserach & Innovation Cluster, který sdružuje výzkumné organizace, firmy, veřejné instituce a investory v regionu STAR (Dolní Břežany – Vestec – Zlatníky-Hodkovice). Vznik propojené sítě Evropských center pro digitální inovace je v souladu s Inovační strategií ČR, Národní strategií umělé inteligence i koncepcí Digitální ekonomika a společnost. "Evropská centra pro digitální inovace budou vyvíjet a testovat produkty před finální výrobou a uvedením na trh, poskytovat služby a kapacity související s využíváním disponibilní digitální infrastruktury a obecně budou podporovat region v budování inovativního ekosystému a spolupráce," říká náměstek ministra pro digitalizaci a inovace Petr Očko a dodává: "Nyní přijde na řadu příprava tzv. Letter of Support pro úspěšné žadatele jako povinné přílohy kandidátského projektu do evropské výzvy a chystáme výzvy z programu The Country For The Future. Pracujeme na tom, abychom se v oblasti umělé inteligence posunuli do roku 2030 mezi největší světové inovátory." Pandemie koronaviru urychlila zavádění inovací a transfer technologií do praxe. Ukázala tak, že je možné využít mnoho opatření z Inovační strategie ČR 2019 - 2030. Podpora center pro digitální inovace je součástí široké škály aktivit, které MPO realizuje na podporu rozvoje digitální ekonomiky. Autor: Vědavýzkum.cz (SA) Zdroj: MPO a ČVUT Foto: ČVUT URL| https://vedavyzkum.cz/inovace/inovace/zname-viteze-narodni-vyzvy-na-evropske-digitalni-inovacni-huby

28. 1. 2021; automa.cz

Mezi kandidáty na Evropská centra pro digitální inovace v Česku je i ČVUT v Praze

Vytvoření Evropských center pro digitální inovace (EDIH, European Digital Innovation Hubs ), financovaných EU, má podpořit "digitální dovednosti" malých a středních podniků. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zveřejnilo vítěze národní výzvy na EDIH. Ty budou spolu s evropskými partnery podporovat malé a střední podniky a veřejnou správu při širším zapojení digitalizace do výroby, obchodu a veřejných služeb.

ČVUT v Praze rozhodlo předložit do kvalifikační výzvy MPO dva projekty na dvě různé požadované oblasti. První z nich je oblast kybernetické bezpečnosti, pro kterou chce ČVUT ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a VUT v Brně vytvořit Cybersecurity Innovation Hub.

Druhý EDIH je specializován na využití umělé inteligence. V této oblasti se spojily fakulty FEL a FIT s centrem CIIRC a vytvořily tým, který je připraven spolu s dalšími partnery poskytovat své služby jak malým a středním podnikům, tak firmám, které se zabývají vývojem metod a aplikací umělé inteligence. Dalším významným pilířem je nabídka spolupráce pro veřejnou sféru, která využitím umělé inteligence může zefektivnit své fungování v mnoha oblastech.

Kompletní seznam kandidátů na Evropská centra pro digitální inovace (EDIH) je k dispozici na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

[Tisková zpráva ČVUT v Praze, leden 2021.]

28. 1. 2021; parlamenilisty.cz

Mezi kandidáty na Evropská centra pro digitální inovace (EDIH) v ČR je i ČVUT

Vytvoření EDIH (Evropský Digitální Inovační Hub) na území ČR je významným krokem pro podporu digitálních dovedností malých a středních podniků.

České vysoké učení technické v Praze si uvědomuje důležitost digitalizace pro rozvoj celé ekonomiky a ve svém širokém spektru je schopno nabídnout své služby nejen podnikům, ale i veřejnému sektoru. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) zveřejnilo vítěze národní výzvy na Evropské digitální inovační huby. Ty by měly spolu s evropskými partnery podporovat malé a střední podniky a veřejnou správu při širším zapojení digitálních technologií do výroby, obchodu a veřejných služeb.

Vzhledem k vysoké kvalifikaci a specializaci se vedení ČVUT v Praze rozhodlo předložit do kvalifikační výzvy MPO dva projekty na dvě různé požadované oblasti. První z nich je oblast kybernetické bezpečnosti, kterou ČVUT ve spolupráci s Masarykovou univerzitou (MUNI) a Vysokým učením technickým v Brně (VUT) bude dále rozvíjet, a na této platformě CYBERSECURITY INNOVATION HUB byl vytvořen silný základ jak pro naplňování cílů EDIHu, tak pro posílení mezinárodní spolupráce.

Druhý EDIH ČVUT je specializován na využití umělé inteligence (AI). V této oblasti se spojila ta nejlepší pracoviště na ČVUT (FEL, FIT, CIIRC) a vytvořila tak silný tým, který je připraven spolu s dalšími partnery poskytovat své služby jak malým a středním podnikům, tak také firmám, které se zabývají vývojem AI. Dalším významným pilířem je nabídka spolupráce pro veřejnou sféru, která využitím umělé inteligence může zefektivnit své fungování v mnoha oblastech.

"ČVUT v Praze účastí na dvou projektech ze šesti podpořených prokazuje excelentnost svých týmů a připravenost podílet se na digitální transformaci společnosti. Jsem moc rád a gratuluji kolegům za nominaci do výzvy na Evropská centra digitální inovace. Vidím velký potenciál pro ČVUT právě v připravovaném programu Digital Europe a budu velmi rád podporovat tyto aktivity včetně například podpory Kvantové technologie, kde se otevírá zcela nové pole kvantové informatiky, kvantově bezpečné komunikace a kvantového počítání, a rovněž program digitální zralosti," řekl rektor ČVUT v Praze doc. Vojtěch Petráček.

"Projekt EDIH je významný především kvůli svému praktickému přesahu. S jeho pomocí se umělá inteligence dostane do malých a středních firem a veřejné správy, kde pomůže s produktivitou práce a růstem její přidané hodnoty.. Pro realizaci projektů a řešení tak bude důležitý již existující ekosystém kolem Národního centra Průmyslu 4.0," říká jeho ředitel, Jaroslav Lískovec.

Kompletní seznam kandidátů na Evropská centra pro digitální inovace (EDIH) je k dispozici na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2020/21 nabízí ČVUT svým studentům 214 akreditovaných studijních programů a z toho 84 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete ZDE.

28. 1. 2021; plus.rozhlas.cz

Pštrose, které si vyrobí každý. Na ČVUT vyrobili levného robota a návod na něj chtějí nabídnout všem

Tak trochu potají vznikl na pražském ČVUT balanční robot. Slibnou kariéru má před sebou z několika důvodů – tím hlavním je jeho nízká cena. Zařízení bude k dispozici jako open source s náklady kolem 50 tisíc Kč. Dá se tak čekat, že se robot stane oblíbený jak ve školách, tak mezi amatéry. Podobný koncept navíc slibuje rychlý rozvoj k zajímavým aplikacím – třeba doručování zásilek nebo kontrolu objektů.

Pražská novinka připomíná model robota typu Handle od amerického výrobce Boston Dynamics, který vypadá trochu jako pštros. Ten z ČVUT tak připomíná malé pštrose. Krištof Pučejdl z Katedry řídící techniky při Elektrotechnické fakultě ČVUT inspiraci otevřeně přiznává:

"Připadalo nám, že postavit něco takového by mohlo být fajn jednak z výzkumného hlediska a jednak pro studenty a výuku. V průběhu podzimu jsme se do toho pustili."

Světle modrý dvoukolový Robot SK8O je vytištěný na běžné 3D tiskárně a elektrosoučástky pochází z běžných e-shopů pro elektrotechniky.

"Myšlenka, který náš projekt celou dobu provází, je, že to chceme ve výsledku udělat otevřené – tedy open source. Tak, aby každý, koho takováhle robotika baví, se na to mohl podívat, stáhnout si výrobní data, software a tuto naši platformu si zreplikovat. Je to zajímavý projekt, na kterém se dá testovat spousta různých řídících algoritmů. Doufáme, že to bude mít ohlas," říká Pučejdl.

Na konci dalšího softwarového vývoje by měl SK8O zvládnout pokročilé dynamické funkce, jako je například skok do schodů.

Náhrada potrubní pošty

Pokud jde o možné využití, uvažuje Pučejdl například o alternativě k dřívější potrubní poště v rozlehlých budovách.

"Tihle roboti by ji mohli nahradit. Dovedu si představit otevřený open space, kde je potřeba něco podepsat – člověk to dá robotovi a ten papír odnese do nějaké kanceláře."

Dalším možným využitím, který se zamlouvá autorům projektu, je robot-vítač. Ten by mohl v budoucnu návštěvníky fakulty pozdravit a doprovodit do příslušné kanceláře.

Do světa robotiky vás vezme reportáž Petra Kološe, poslechněte si ji.

28. 1. 2021; rtvj.cz

Česká centra o vědě, tentokráte s výročím Čapkovy hry R.U.R.

V pondělí 25. 1. 2021 uběhne přesně 100 let od prvního uvedení Čapkovy hry R.U.R. Téma robotizace, které v posledních letech stále více nabývá na síle, akcentují také Česká centra. Větší část aktivit organizují přímo na centrech v zahraničí: v Kyjevě, Varšavě, Madridu, Moskvě, Milánu, Tokiu. Navíc budou Česká centra partnerem dvou zajímavě koncipovaných tematických projektů. Konkrétně se jedná o Institut umění – Divadelní ústav, který je hlavním organizátorem Mezinárodní teatrologické konference, a Švandovo divadlo, jež připravuje uvedení "hry psané robotem". V obou případech Česká centra spolupracují v rámci zajištění zahraniční on-line prezentace.

Agenda vědy, výzkumu a inovací tvoří nedílnou součást programu sítě Českých center a jako taková disponuje potenciálem pro její další rozšiřování. Nadcházející výročí Čapkovy hry R.U.R vybízí k tematickému propojení vědy a umění. Této příležitosti využila Centra ve světě, takže zahraniční návštěvníci se mohou těšit na širokou nabídku atraktivních programů. Například České centrum Moskva chystá Festival české kultury a literatury s tematickým propojením Karel Čapek (Ruská státní knihovna program zaměřený na Čapkova stěžejní díla Krakatit a R.U.R. připravuje České centrum Milán v rámci literárního festivalu Bookcity; "spisovatel Čapek" zazní i v Asii, a to prostřednictvím Českého centra Tokio na Česko-japonském vědeckém sympoziu (Století robota – Sympozium Karla Čapka). Současně bude dané téma v rámci agendy VAVAI Českých center připomenuto on-line diskusí Global Science Café (stream FEL ČVUT v Praze za účasti odborníků specializovaných na téma umělé inteligence, dále pak na letní mezinárodní konferencí ALIFE 2021 (Česká centra jsou jedním z partnerů: https://www.robot100.cz/alife2021 ONDŘEJ ČERNÝ, GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÝCH CENTER: " Je pozoruhodné, jak dramatické dílo Karla Čapka dokáže prostupovat do aktuálních témat naší doby. Jestliže jeho Bílá nemoc vytváří velmi silné asociace ke covidové pandemii, vědeckofantastické drama R.U.R. otevírá mnoho otázek spojených s umělou inteligencí. Česká centra chtějí využít světovou proslulost Čapkových robotů a v různých kontextech nasvítit téma umělé inteligence – a to především z pohledu našich špičkových vědců." Institut umění – Divadelní ústav je hlavním organizátorem konference s názvem The Days After – Etická dilemata industriální a postindustriální společnosti v divadle 20. a 21. století ve světle divadelních her Karla Čapka RUR a Bílá nemoc . Dané téma přináší nové poznatky prismatem současné interpretace obou her v České republice i ve světě Jeden z konferenčních bloků bude věnován scénografickému ztvárnění obou her, jehož součástí bude například příspěvek české teatroložky Věry Velemanové nebo prezentace výsledků projektu PQ STUDIO: Common Design Project na téma Bílá nemoc , který v letošním roce realizuje ve spolupráci s IDU Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru. PAVLA PETROVÁ, ŘEDITELKA IDU: " Konference nahlédne tematiku her RUR a Bílá nemoc jak optikou současné interpretace těchto Čapkových her v českém, rakouském a portugalském prostředí, tak prostřednictvím vybraných příkladů jejich uvedení v balkánských zemích, Velké Británii, USA, Španělsku na Slovensku a v dalších zemích světa." Konference, která nabídne příležitost k setkání teatrologů, dramaturgů, kurátorů a režisérů z ČR, Slovenska, Slovinska, Turecka, Portugalska, Německa a Kanady, se uskuteční on-line ve dnech 26. a 27. 1. 2020. ŠVANDOVO DIVADLO A HRA PSANÁ ROBOTEM Švandovo divadlo je jedním z nemnoha českých divadel, které má silnou empatii pro specifika zahraniční prezentace. U příležitosti 100. výročí uvedení nabízí divákům ojedinělou "hru psanou robotem", jež je součástí společného projektu THEaiTRE Švandova divadla, MFF UK a DAMU. DANIEL HRBEK, ŘEDITEL ŠVANDOVA DIVADLA " Inscenace AI: Když robot píše hru je završením první fáze projektu THEaiTRE, který si klade za cíl dále zdokonalovat systém generování a pokusit se zjistit, zda-li (a do jaké míry) si AI poradí nejen s dialogy, ale též se stavbou celé divadelní hry. Že se nejedná o záležitost, která by zaujala jen úzký okruh zasvěcených, dokládá i fakt, že již v současné době projevují o událost zájem nejen média, ale i širší veřejnost doma i v zahraničí, a také skutečnost, že projekt THEaiTRE získal výraznou podporu v rámci grantu TA ČR a záštitu Ministerstva zahraničí České republiky." S ohledem na koronakrizi se veškerý program odehraje výhradně v on-line prostředí a bude sdílen v rámci celé sítě Českých center v zahraničí. Váš komentář

27. 1. 2021; orobotice.cz

O ROBOTICE: Jak uspět v konkurenci NASA nebo MIT? / O robotice

O autonomních robotech, chytrých dronech, výhře v prestižní mezinárodní grantové soutěži nebo spolupráci s Boston Dynamics hovoří Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah

Spot od Boston Dynamics v ČR

Jednou z technologií, kterou si ČVUT za svůj vítězný grant pořídí, bude proslulý robotický pes Spot, kterého vyvinula společnost Boston Dynamics. Čtyřnohý umělý přítel nabízí výzkumným pracovníkům možnost zkoumat možnosti autonomního pohybu robotů v prostorách, které prošly lidskou úpravou, například schody.

"Spot vhodně doplňuje portfolio robotů, které máme k dispozici. Máme kolové, pásové, létající i malé chodící. Jeho schopnosti překonávat terén hodně samostatně je velmi cenná v prostorách, které člověk vyrobil. Zvládne tedy chodit nahoru a dolů po schodech a překonává různě stupně. Zároveň je to první průmyslově vyráběný komerční robot, který je určen právě pro autonomní provoz," doplňuje Tomáš Svoboda.

Mezinárodní úspěch ČVUT

V minulém roce sklidila skupina vědců a studentů z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT vystupující pod jménem CTU-CRAS-NORLAB velký úspěch. V soutěži, jejímž cílem je testovat schopnosti multirobotických systémů, se umístili na 3. místě v celkovém pořadí, 1. místo pak tým obsadil v kategorii týmů s vlastním financováním. Konkurovala jim i NASA nebo tým vědců z Massachusetts Institute of Technology (MIT).

"Tým je přivezen před vstup do podzemních prostor, kde dostane půl hodiny na to, aby své roboty nastartoval a uvedl do provozu. Poté se odstartuje 60minutová lhůta, ve které daný robot vstoupí do prostoru a má najít a identifikovat co nejvíce objektů, kde zároveň určí jejich přesnou polohu. Druhy objektů jsou předem určeny, například simulovaná lidská oběť, lano či přilba, tedy objekty různých velikostí," popisuje průběh soutěže Tomáš Svoboda.

Financování, stát, soutěže

Po celém světě spolupracují vlády se svými vědeckými komunitami v různých odvětvích vývoje. Ve Spojených státech amerických tuto roli zastává vládní společnost DARPA.. Agentura spadající pod tamní ministerstvo obrany podporuje skrze soutěže vývoj high-end technologií a dává tak možnost týmům po celém světě financovat a zdokonalovat své výzkumy. V české republice tuto roli zastává například Technologická agentura ČR.

"DARPA samozřejmě chce být průběžně informována o pokrocích ve vývoji, ale nemá na to exkluzivní práva. Všechny dovednosti, znalosti i vybavení získané skrze jejich finanční podporu tak zůstávají na fakultě. Spolupráci s lokálními vládními subjekty jsme otevření, dlouhodobě spolupracujeme s hasiči z různých evropských zemí, kde naši pásoví roboti byli nasazeni po zemětřesení v italské Mirandole," zakončuje Svoboda.

27. 1. 2021; ceskavedadosveta.cz

Odborníci ČVUT postavili robota balancujícího na dvou nohách

Koncept převzatý z univerzity ETH Zürich, ale zcela originální provedení s použitím běžně dostupných technologií a součástek. Tak vypadá nový experimentální robot s názvem SK8O (‚Skejto‘) vytvořený na půdě katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který dokáže balancovat na dvou nohách s kolečky. Bude sloužit k výuce dynamického řízení, ve finále by měl zvládnout za jízdy přeskakovat překážky nebo skákat do schodů. Takto koncipovaný dynamický pohyb robota přitom ještě nedávno patřil spíše do říše sci-fi.

Balančního robota SK8O kompletně navrhli a postavili doktorandi Martin Gurtner a Krištof Pučejdl z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Inspirovali se roboty společnosti Boston Dynamics a hlavně projektem Ascento, který v roce 2019 představil tým z univerzity ETH Zürich. Kromě samotné koncepce (tělo s dvěma nohami na kolečkách) má ale český robot zcela původní technologické řešení. Navzdory složitosti projektu trval jeho vývoj a konstrukce pouhé 3 měsíce od září do prosince 2020.

Zvládne postavit i pokročilý kutil

Robot SK8O zaujme propracovaným designem v modré barvě, přesto je většina mechanických součástí vytištěna na běžně dostupné 3D tiskárně. Jednou z hlavních předností robota je právě otevřenost hardwarového řešení. Všechny součástky lze zakoupit na e-shopech pro elektrotechniky nebo vytisknout na modelářské 3D tiskárně. Pokud se tedy návodu chopí pokročilý kutil, bude schopen robota sestavit. Náklady na hardware včetně materiálu do 3D tiskárny a výroby desek plošných spojů činily přibližně 50 000 Kč.

Dynamický pohyb: neprobádané téma pro výzkum

K zajištění autonomního pohybu stačí robota osadit robota osadit kamerami, GPS navigací, případně lidarem a dalšími senzory. To je z hlediska robotiky známá a poměrně jednoduchá úloha. Skutečným oříškem je však dynamický pohyb. V současnosti dokáže robot balancovat na různě natažených nohách, projíždět členitým prostorem s překážkami nebo poskočit na místě. "Švýcarský Ascento umí přeskakovat překážky za jízdy či skákat do schodů, což je násobně těžší úloha," říká Krištof Pučejdl. "Náš robot je pro tyto úkoly hardwarově vybavený, potřebný řídicí software a algoritmy budou ale tématem další práce studentů našeho programu Kybernetika a robotika. Při tom dojde řada i na umělou inteligenci a numerickou optimalizaci." Mnoho aspektů dynamického pohybu přitom dosud není probádáno vůbec a čeští doktorandi tak vstupují na zcela průkopnické pole.

Vyskákat do schodů… a co dál?

Balančního robota SK8O tedy čekají další měsíce softwarového vývoje, na jehož konci by měl zvládnout pokročilé dynamické funkce, jako je například skok do schodů. Vzhledem k nízkým výrobním nákladům se tým z katedry řídicí techniky chystá vyrobit hned několik kopií, které poslouží k univerzitní výuce a experimentům. Najde unikátní design nohou s kolečky, který nevymyslela ani příroda za miliony let vývoje, nakonec i nějaké praktické uplatnění? "Pokud jej vybavíte potřebnými doplňky, mohl by sloužit k doručování menších zásilek, k bezpečnostním kontrolám v budovách, jako robotický prezentér na konferencích nebo třeba jako číšník či asistent v kanceláři. Necháme se překvapit," usmívá se spoluautor robota Martin Gurtner z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Doktorandi nyní chtějí pozvat talentované studenty, aby se s nimi zapojili do dalšího vývoje tohoto robota a souvisejících experimentů.

Zdroj a foto:

27. 1. 2021; ict-nn.com

Doktorandi z FEL ČVUT budou učit robota skákat do schodů

Koncept převzatý z univerzity ETH Zürich, ale zcela originální provedení s použitím běžně dostupných technologií a součástek. Tak vypadá nový experimentální robot s názvem SK8O (‚Skejto‘) vytvořený na půdě katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který dokáže balancovat na dvou nohách s kolečky. Bude sloužit k výuce dynamického řízení, ve finále by měl zvládnout přeskakovat za jízdy překážky nebo skákat do schodů. Takto koncipovaný dynamický pohyb robota přitom ještě nedávno patřil spíš do říše sci-fi.

Balančního robota SK8O kompletně navrhli a postavili doktorandi Martin Gurtner a Krištof Pučejdl z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Inspirovali se roboty společnosti Boston Dynamics a hlavně projektem Ascento, který v roce 2019 představil tým z univerzity ETH Zürich. Kromě samotné koncepce (tělo s dvěma nohama na kolečkách) má ale český robot zcela původní technologické řešení. Navzdory složitosti projektu trvaly jeho vývoj a konstrukce pouhé 3 měsíce od září do prosince 2020.

Zvládne postavit i pokročilý kutil

Robot SK8O zaujme propracovaným designem v modré barvě, přesto je většina mechanických součástí vytištěna na běžně dostupné 3D tiskárně. Jednou z jeho hlavních předností je právě otevřenost hardwarového řešení. Všechny součástky lze zakoupit v e-shopech pro elektrotechniky nebo vytisknout na modelářské 3D tiskárně. Pokud se tedy návodu chopí pokročilý kutil, bude schopen robota sestavit. Náklady na hardware, včetně materiálu do 3D tiskárny a výroby desek plošných spojů, činily přibližně 50 000 Kč.

Dynamický pohyb: neprobádané téma pro výzkum

K zajištění autonomního pohybu stačí robota osadit kamerami, GPS navigací, případně lidarem a dalšími senzory. To je z hlediska robotiky známá a poměrně jednoduchá úloha. Skutečným oříškem je však pohyb dynamický. V současnosti dokáže robot balancovat na různě natažených nohách, projíždět členitým prostorem s překážkami nebo poskočit na místě. "Švýcarský Ascento umí přeskakovat překážky za jízdy či skákat do schodů, což je násobně těžší úloha," říká Krištof Pučejdl. "Náš robot je pro tyto úkoly hardwarově vybavený, potřebný řídicí software a algoritmy budou ale tématem další práce studentů našeho studijního programu Kybernetika a robotika. Při tom dojde řada i na umělou inteligenci a numerickou optimalizaci."

Mnoho aspektů dynamického pohybu přitom dosud není probádáno vůbec, a čeští doktorandi tak vstupují na zcela průkopnické pole.

Vyskákat do schodů… a co dál?

27. 1. 2021; TECH MAGAZÍN

DARPA OCENILA VÝZKUMNÍKY Z ČVUT

Český akademický tým získal 1,5 mil. dolarů v rámci výzkumu financovaného agenturou DARPA, které použije na další vývoj autonomních robotů.

Prestižní soutěž Subterranean Challenge organizovaná agenturou Ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) testuje systémy autonomních robotů.

První kolo proběhlo v srpnu 2019 v dolech v Pittsburghu, druhé v podzemí industriálního komplexu nedostavěné jaderné elektrárny. Ve všech ročnících jsou simulovány náročné podmínky způsobené přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií, což iniciuje rozvoj pokročilých technologií.

Vědci a studenti z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, kteří tvoří tým CTU-CRAS (Czech Technical University – Center for Robotics and Autonomous Systems), zvítězili v kategorii nesponzorovaných týmů a celkově obsadili 3. místo. Se subvencí odpovídající v přepočtu 32,6 mil. Kč již mají jasné záměry: investovat do výzkumníků i techniky.

V rámci této podpory bude moci tým pořídit moderní robotický hardware, aby byl plně kompetitivní z hlediska technologického vybavení, mj. i autonomní čtyřnohé roboty SPOT firmy Boston Dynamics. Investovat chtějí ale i do letky nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách a nových LIDARů, které umožní nejmodernější 3D vidění pásovým robotům. "Chceme významně posílit autonomii robotů, což souvisí s přesností jejich lokalizace a navigace a k tomu se potřebujeme posunout dále ve vývoji jejich senzorické výbavy.

Podpora od agentury DARPA nám umožní řešit výzkumné i technologické výzvy související s nasazením robotů ve finálovém kole," nastiňuje plány prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence. Práce a výsledky týmu robotiků z FEL ČVUT stejně jako samotná účast v soutěži zviditelňuje ČR jako zemi se špičkovým robotickým výzkumem. Těžit z nich bude nejen DARPA, ale vědecká excelence týmu může přinášet prospěch i lokálním partnerům, např. v průmyslu, Armádě ČR nebo Integrovanému záchrannému systému ČR.

Foto:

27. 1. 2021; Právo - pro

FOTO

Foto: DVOUNOHÝ ROBOT Z ČVUT. Doktorandi z FEL ČVUT postavili robota SK80 balancujícího na dvou nohách. Bude sloužit k výuce dynamického řízení. Ve finále by měl zvládnout přeskakovat za jízdy překážky nebo skákat do schodů. Všechny součástky lze zakoupit v e-shopech pro elektrotechniky nebo vytisknout na 3D tiskárně, vyrobit si ho podle návodu může šikovný kutil i doma. Náklady na hardware, včetně materiálu do 3D tiskárny a výroby desek plošných spojů, činí asi 50 000 Kč.

Foto archiv ČVUT

27. 1. 2021; E15.cz

Koronavirus by se dal zvládnout inteligencí. A nemusí být ani umělá

Pandemie koronaviru mění zavedené pořádky ve prospěch digitalizace.

Technologické firmy bohatnou a roste jejich vliv.

Pokrok spojený s technologiemi a s umělou inteligencí ale zůstává nevyužit tam, kde by mohl pomoci zřejmě úplně nejvíce: při krocení pandemie.. "Dala by se skvěle zvládat s inteligencí, kdyby se používala," míní technický ředitel kyberbezpečnostní firmy Avast Michal Pěchouček, přední odborník na umělou inteligenci.

- Dokázala by umělá inteligence třeba sepsat pěknou glosu? Schválně říkám glosu, neboť ta počítá s uměním zkratky či ironie. A s tím může mít AI problém… Jinak z pozice deníku E15 ještě doplňuji, že burzovní zpravodajství odebíráme v podobě vytvářené "robotem".

Bude těžké stanovit nějaký benchmark nebo metu a říct si "takhle vypadá velký cíl v oblasti automatického generování textu". Je to něco, co pobaví a čemu se zasměje třicet procent čtenářů? Nebo je to něco, u čeho padesát procent čtenářů nerozpozná, zda to psal člověk, nebo stroj? Zatím neexistuje nějaký svatý grál. Myslím si ale, že v automatickém generování textu dělá umělá inteligence ohromné pokroky. Je to jedno z těch hodně úspěšných témat podobně jako rozpoznávání obrazu. Jednak proto, že trénovací data na výzkum jsou volně k dispozici, jednak proto, že práci s jazykem považují vědci za jeden z fundamentálních projevů lidské inteligence. Kvůli tomu si získává hodně pozornosti, možná více než rozpoznávání obrazu, které je z pohledu AI spíš utilitární nežli kreativní činností. Čili v jazykové oblasti to půjde rychle a možná se budeme divit, kde všude dojde k nahrazování lidí píšících texty.

- Takže kde by to mohlo být?

Lidská práce včetně té vaší jako novináře je drahá, musíte-li v Praze platit nějaké složenky… Pokud budou algoritmy schopné za minimální či nulovou cenu zastat práci člověka, tak se prostě budou používat. Dneska už tomu tak je v burzovním i ve sportovním zpravodajství či u předpovědí počasí. Na druhé straně, já jako posluchač Radia 1 jsem rád, že tam vždy je živý DJ, a není nahrazen doporučujícím algoritmem. Proto také věřím, že vždycky budou čtenáři, kteří si pošmáknou na textech psaných člověkem, a budou je vyžadovat.

- Aktuálnější otázkou možná je, jestli by umělá inteligence nemohla vést boj proti covidové pandemii? Když už existují nejrůznější protiepidemické systémy a tabulky, které jako by jen stačilo automaticky zapínat a vypínat.

Pandemie by se dala skvěle zvládat s inteligencí, kdyby se používala… Ani by nemusela být umělá a vše by mohlo jít jako na drátku. Teď to ale nemyslím nějak pejorativně, že bych se chtěl navážet do něčí inteligence. Spíše mluvím o tom, že pandemie, ačkoliv se to nezdá, je relativně exaktně popsatelný jev. Na rozdíl třeba od ekonomické či geopolitické krize nebo domácího terorizmu a sociálního napětí. Tady každý kouká, jak je překvapený, jak za něco nemůže, jak se pořád vymlouvá, ale přitom se dá pomocí umělé inteligence a simulace předpovídat a namodelovat, co je potřeba v krizových situacích dělat. Nechtěl bych dávat volant do rukou nějakému robotu, ale myslel bych si, že řízení krizí na základě přesných dat a konzistentní, racionální a ze zpětného pohledu obhajitelné strategie je fantastická věc. Naopak pokus o její management na základě "přání otcem myšlenky" a snahy nechat obchodníky před Vánocemi vydělat je přesně ten nesofistikovaný, lokálně pragmatický a ve svém důsledku chaotický způsob řízení. V žádném případě však neříkám, že bych sám dokázal pandemii řídit lépe než někdo jiný. Proto se také o to nepokouším.

- Pomohla by tedy v pandemii umělá inteligence konkrétně tak, že by bylo mnohem více dat pro rozhodování, nebo by zvládala i exekutivní kroky?

Ta data jsou k dispozici. Jde spíš o to, že do rozhodování vstupuje lidský faktor spojený s emocemi. Umělá inteligence by měla konkrétní optimalizační funkci, například aby zemřelo co možná nejméně lidí. A ta optimalizační funkce "zachraň co nejvíce osob" by byla zcela jednoznačná, podle ní by algoritmy dokázaly udělat rozhodnutí, která povedou k zachování nejvíce životů. Potřebuju k tomu umělou inteligenci? Ne, to umějí zvládnout i lidé, jen musejí umět pracovat s přesnými daty, musejí se jimi řídit a musejí mít před sebou právě tu jasnou, objektivní funkci. Když ale bude jeden říkat, že je potřeba se promořit, další, že musíme podpořit ekonomiku na úkor životů seniorů a třetí by doporučoval neomezovat svobodu, nenosit roušku nebo hlásal nějaké podobné nesmysly, tak se pak lidstvo ve výsledku chová výrazně hloupěji, než by se při řízení pandemie chovala umělá inteligence.

Pandemie, ačkoliv se to nezdá, je relativně exaktně popsatelný jev. Na rozdíl třeba od ekonomické či geopolitické krize nebo domácího terorizmu a sociálního napětí.

Michal PĚCHOUČEK (49)

- Přední odborník na problematiku umělé inteligence a technický ředitel společnosti Avast. - Před nástupem do antivirové společnosti působil více než dvacet let jako profesor na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, kde vedl Katedru počítačů. Tamtéž v roce 2001 založil centrum umělé inteligence AI Center, které řídí dodnes. - V roce 2009 založil spolu s Martinem Rehákem bezpečnostní start-up Cognitive Security. Ten později koupila společnost Cisco Systems.

Foto ČTK Ondřej Deml

26. 1. 2021; techfocus.cz

Na ČVUT postavili robota balancujícího na dvou nohách, bude se učit skákat i do schodů

Nový experimentální robot s názvem SK8O (‚Skejto‘) vytvořený na půdě katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT dokáže balancovat na dvou nohách s kolečky.

Budesloužit k výuce dynamického řízení, ve finále by měl zvládnout přeskakovat za jízdy překážky nebo skákat do schodů. Takto koncipovaný dynamický pohyb robota přitom ještě nedávno patřil spíš do říše sci-fi.

Balančního robota SK8O kompletně navrhli a postavili doktorandi Martin Gurtner a Krištof Pučejdl z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Inspirovali se roboty společnosti Boston Dynamics a hlavně projektem Ascento, který v roce 2019 představil tým z univerzity ETH Zürich. Kromě samotné koncepce (tělo s dvěma nohama na kolečkách) má ale český robot zcela původní technologické řešení. Navzdory složitosti projektu trvaly jeho vývoj a konstrukce pouhé 3 měsíce od září do prosince 2020.

Související

Martin Pokorný

Čeští vědci vyvinuli pulzní elektrický ohřívač…

Lukáš Bauer

Internet věcí používá v Česku již 44 % firem,…

V současnosti dokáže robot balancovat na různě natažených nohách, projíždět členitým prostorem s překážkami nebo poskočit na místě. "Švýcarský Ascento umí přeskakovat překážky za jízdy či skákat do schodů, což je násobně těžší úloha," říká Krištof Pučejdl. "Náš robot je pro tyto úkoly hardwarově vybavený, potřebný řídicí software a algoritmy budou ale tématem další práce studentů našeho studijního programu Kybernetika a robotika. Při tom dojde řada i na umělou inteligenci a numerickou optimalizaci." Mnoho aspektů dynamického pohybu přitom dosud není probádáno vůbec, a čeští doktorandi tak vstupují na zcela průkopnické pole.

Najde unikátní design nohou s kolečky, který nevymyslela ani příroda za miliony let vývoje, nakonec i nějaké praktické uplatnění? "Pokud jej vybavíte potřebnými doplňky, mohl by sloužit k doručování menších zásilek, k bezpečnostním kontrolám v budovách, jako robotický prezentér na konferencích nebo třeba jako číšník či asistent v kanceláři. Necháme se překvapit," usmívá se spoluautor robota Martin Gurtner z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Doktorandi nyní chtějí pozvat talentované studenty, aby se s nimi zapojili do dalšího vývoje tohoto robota a souvisejících experimentů.

K zajištění autonomního pohybu stačí robota osadit kamerami, GPS navigací, případně lidarem / ČVUT.

26. 1. 2021; CVUT.cz

Mezi kandidáty na Evropská centra pro digitální inovace (EDIH) v ČR je i ČVUT v Praze, které jako jediné získalo hned 2 projekty na dvě různé požadova

Vytvoření EDIH (Evropský Digitální Inovační Hub) na území ČR je významným krokem pro podporu digitálních dovedností malých a středních podniků. České vysoké učení technické v Praze si uvědomuje důležitost digitalizace pro rozvoj celé ekonomiky a ve svém širokém spektru je schopno nabídnout své služby nejen podnikům, ale i veřejnému sektoru. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) zveřejnilo vítěze národní výzvy na Evropské digitální inovační huby. Ty by měly spolu s evropskými partnery podporovat malé a střední podniky a veřejnou správu při širším zapojení digitálních technologií do výroby, obchodu a veřejných služeb.

"Projekt EDIHů je významný především kvůli svému praktickému přesahu. S jeho pomocí se umělá inteligence dostane do malých a středních firem a veřejné správy, kde pomůže s produktivitou práce a růstem její přidané hodnoty. Pro realizaci projektů a řešení tak bude důležitý již existující ekosystém kolem Národního centra Průmyslu 4.0," říká jeho ředitel, Jaroslav Lískovec.

Kompletní seznam kandidátů na Evropská centra pro digitální inovace (EDIH) je k dispozici na stránkách

26. 1. 2021; feedit.cz

Doktorandi z FEL ČVUT postavili robota balancujícího na dvou nohách. Budou ho učit skákat do schodů.

Koncept převzatý z univerzity ETH Zürich, ale zcela originální provedení s použitím běžně dostupných technologií a součástek.

Tak vypadá nový experimentální robot s názvem SK8O (‚Skejto‘) vytvořený na půdě katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který dokáže balancovat na dvou nohách s kolečky. Bude sloužit k výuce dynamického řízení, ve finále by měl zvládnout přeskakovat za jízdy překážky nebo skákat do schodů. Takto koncipovaný dynamický pohyb robota přitom ještě nedávno patřil spíš do říše sci-fi.

Balančního robota SK8O kompletně navrhli a postavili doktorandi Martin Gurtner a Krištof Pučejdl z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Inspirovali se roboty společnosti Boston Dynamics a hlavně projektem Ascento, který v roce 2019 představil tým z univerzity ETH Zürich. Kromě samotné koncepce (tělo s dvěma nohama na kolečkách) má ale český robot zcela původní technologické řešení. Navzdory složitosti projektu trvaly jeho vývoj a konstrukce pouhé 3 měsíce od září do prosince 2020.

Zvládne postavit i pokročilý kutil

Dynamický pohyb: neprobádané téma pro výzkum

Vyskákat do schodů… a co dál?

Video prezentaci robota SK8O najdete zde:

https://youtu.be/07z1FbjhixM

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2020/21 nabízí ČVUT svým studentům 214 akreditovaných studijních programů a z toho 84 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.–350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na http://www.cvut.cz

URL| https://feedit.cz/2021/01/25/doktorandi-z-fel-cvut-postavili-robota-balancujiciho-na-dvou-nohach-budou-ho-ucit-skakat-do-schodu/

26. 1. 2021; ČRo - radiozurnal.cz

Muž, který dostal signál přes moře. Před 120 lety položil Marconi základy bezdrátového vysílání

23. ledna 1901 se člověku poprvé v historii podařilo poslat telegrafní signál vzduchem na dlouhou vzdálenost. A nejen poslat, ale i zachytit. Za úspěšným pokusem stál italský vynálezce a podnikatel Guglielmo Marconi, který na jihu Anglie úspěšně zachytil signál z vysílače umístěného skoro 300 kilometrů daleko.

Bylo půl páté odpoledne, když signál z vysílače na ostrově Wight rozkmital kladívko přijímače na jižním mysu poloostrova Cornwall. Tímto experimentem Marconi dokázal nejen to, že může poslat signál na velkou vzdálenost, ale že ho dokáže vyslat dokonce i do míst za horizontem. To někteří vědci tehdy považovali za zhola nemožné.

Marconi ale nebyl první, kdo zkoušel vysílat bezdrátově na delší vzdálenosti. "Svou práci založil na objevech předchůdců. Vycházel zejména z objevu Heinricha Hertze, objevitele elektromagnetických vln, a také ze svých současníků Popova a Tesly," vysvětluje docent Stanislav Vítek z katedry radioelektroniky Elektrotechnické fakulty ČVUT.

"Byl ale vynikající inženýr a jejich objevy dokázal posunout. Jako jednoho z prvních ho napadlo dát anténu i na přijímač. Zároveň se mu podařilo zkrátit délku vlny, dosáhl tak větších vzdáleností."

Léta pokusů i neúspěchů

Marconiho fascinovala myšlenka bezdrátového vysílání už od jinošských, dnes bychom řekli teenagerských let. Ve 20 letech už experimentoval v laboratoři, kterou si postavil na půdě svého domu v italském Pontecchiu. I on si ale prošel slepými uličkami bádání, než přišel na něco zcela nového.

"Dá se říct, že to bylo dlážděno léty neúspěchů, kdy se pokoušel zlepšovat různé části vysílacího řetězce. Významnou měrou přispěl ke zdokonalení detektoru, byla to opravdu léta různých experimentů."

Záchrana Titaniku

Po úspěšném pokusu s bezdrátovým přenosem signálu na jižním pobřeží Anglie se Marconimu o něco později, v prosinci 1901, podařil i první transatlantický přenos. Signál překonal vzdálenost z Anglie na ostrov Newfoundland na druhé straně Atlantického oceánu – tedy vzdálenost 3500 kilometrů.

Marconiho objev velmi pomohl při záchraně části pasažérů z potopeného Titaniku na jaře 1912. Volání o pomoc, které vysílal radista z Titaniku, zachytila loď Carpathia a pasažéry, kteří katastrofu přežili, zachránila.

Guglielmo Marconi také k přispěl k rozvoji rozhlasového vysílání. V roce 1931 vybudoval a spustil pro papeže Pia XI. Radio Vatikán. Od teček a čárek se tak přesunul k přenosu lidského hlasu. "Lidé se chtěli bavit, chtěli poslouchat přenosy z oper nebo rozhlasových her," připomíná Stanislav Vítek.

Jeden z největších objevitelů 20. století

Podle docenta Stanislava Vítka z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického byl Guglielmo Marconi velkým mužem moderní vědy. "Svým umem, pílí a inženýrským nadšením dokázal posunout obor o míle daleko. Byl rozhodně jedním z největších objevitelů 20. století," nepochybuje.

Po Guglielmu Marconim se jmenuje řada budov a ulic, zvláště v Americe. V Bologni, kde se narodil, je po něm pojmenované letiště. Jeho jméno nese i jeden asteroid a měsíční kráter. Ten ale není vidět – je na odvrácené straně Měsíce.

26. 1. 2021; E15.cz

Michal Pěchouček: Koronavirus by se dal zvádnout inteligencí. A nemusí být ani umělá

Pandemie koronaviru mění zavedené pořádky ve prospěch digitalizace. Technologické firmy bohatnou a roste jejich vliv. Pokrok spojený s technologiemi a umělou inteligencí ale zůstává nevyužit tam, kde by mohl pomoci zřejmě úplně nejvíce: při krocení pandemie. "Dala by se skvěle zvládat s inteligencí, kdyby se používala…," míní technický ředitel kyberbezpečnostní firmy Avast Michal Pěchouček, přední odborník na umělou inteligenci. Lidstvo se kvůli svému rozpornému přístupu chová výrazně hloupěji, než by se při řízení pandemie chovaly algoritmy s jasně daným zadáním, dodává Pěchouček. Je jedním z hostů blížící se

anelové debaty "AI v Česku. Lepší, než si myslíte,"

kterou ve spolupráci s Mall TV uspořádá ve středu deník E15. Průběh diskuze bude k vidění v přímém přenosu on-line.

Dokázala by umělá inteligence třeba sepsat pěknou glosu? Schválně říkám glosu, neboť ta počítá s uměním zkratky či ironie. A s tím může mít AI problém… Jinak z pozice E15 ještě doplňuji, že burzovní zpravodajství odebíráme v podobě vytvářené "robotem".

Bude těžké stanovit nějaký benchmark, metu a říct si "takhle vypadá velký cíl v oblasti automatického generování textu." Je to něco, co pobaví a čemu se zasměje třicet procent čtenářů? Nebo je to něco, u čeho padesát procent čtenářů nerozpozná, zda to psal člověk nebo stroj? Zatím neexistuje nějaký svatý grál. Myslím si ale, že v automatickém generování textu dělá umělá inteligence ohromné pokroky. Je to jedno z těch hodně úspěšných témat podobně jako rozpoznávání obrazu.

Jednak proto, že trénovací data na výzkum jsou volně k dispozici, jednak proto, že práci s jazykem považují vědci za jeden z fundamentálních projevů lidské inteligence. Kvůli tomu si získává hodně pozornosti, možná více, než rozpoznávání obrazu, které je z pohledu AI spíš utilitární nežli kreativní činností. Čili v jazykové oblasti to půjde rychle a možná se budeme divit, kde všude dojde k nahrazování lidí píšících texty.

Takže kde by to mohlo být?

Lidská práce včetně té vaší jako novináře je drahá, musíte-li v Praze platit nějaké složenky… Pokud budou algoritmy schopné za minimální či nulovou cenu zastat práci člověka, tak se prostě budou používat. Dneska už tomu tak je v burzovním i sportovním zpravodajství, předpovědi počasí… Na druhé straně já jako posluchač Radia 1 jsem rád, že tam vždy je živý DJ a není nahrazen doporučujícím algoritmem. Proto i věřím, že vždycky budou čtenáři, kteří si pošmáknou na textech psaných člověkem a budou je vyžadovat.

Aktuálnější otázkou možná je, jestli by umělá inteligence nemohla vést boj proti covidové pandemii? Když už existují nejrůznější protiepidemické systémy a tabulky, které jako by jen stačilo automaticky zapínat a vypínat.

Pandemie by se dala skvěle zvládat s inteligencí, kdyby se používala… Ani by nemusela být umělá a mohlo by jít vše jako po drátku. Teď to ale nemyslím nějak pejorativně, že bych se chtěl navážet do něčí inteligence. Spíše mluvím o tom, že pandemie, ačkoliv se to nezdá, je relativně exaktně popsatelný jev. Na rozdíl třeba od ekonomické či geopolitické krize nebo domácího terorizmu a sociálního napětí. Tady každý kouká, jak je překvapený, jak za něco nemůže, jak se pořád vymlouvá, ale přitom se dá pomocí umělé inteligence a simulace předpovídat a namodelovat, co je potřeba v krizových situacích dělat.

Nechtěl bych dávat volant do rukou nějakému robotu, ale myslel bych si, že řízení krizí na základě přesných dat a konzistentní racionální a ze zpětného pohledu obhajitelné strategie je fantastická věc. Naopak pokus o její management na základě přání otcem myšlenky a snahy nechat obchodníkům před Vánocemi vydělat je přesně ten nesofistikovaný, lokálně pragmatický a ve svém důsledku chaotický způsob řízení. V žádném případě však neříkám, že bych sám dokázal pandemii řídit lépe než někdo jiný. Proto se také o to nepokouším.

Pomohla by tedy v pandemii umělá inteligence konkrétně tak, že by bylo mnohem více dat pro rozhodování, nebo by zvládala i exekutivní kroky?

Když ale bude jeden říkat, že je potřeba se promořit, další že musíme podpořit ekonomiku na úkor životů seniorů a třetí by doporučoval neomezovat svobodu nenosit roušku nebo hlásal nějaké podobné nesmysly, tak se pak lidstvo ve výsledku chová výrazně hloupěji, než by se při řízení pandemie chovala umělá inteligence s jasně danou optimalizační funkcí. Ta by pak dokázala zachránit více životů.

Pak je otázka, jak jednoznačně lze nadefinovat nějaký cíl. Při snaze zachránit co nejvíce životů by se třeba umělá inteligence mohla snažit nějak omezovat automobilovou dopravu, protože při ní umírají lidé. Neobejde se nakonec právě takové stanovení priorit bez politického rozhodování?

To je falešný argument. Transatlantická civilizace má v sobě po druhé světové válce hluboce zakořeněnou úctu k lidskému životu a solidaritě se slabšími. Takže nadefinovat si tu funkci, aby na COVID-19 umřelo co nejméně lidí, není žádné velké šarlatánství. Když se do toho začne cpát třeba ekonomika, tak to nám dává prostor dělat si v podstatě, co chceme. Navíc je nesmysl si myslet, že by někdo, kdo preferoval ekonomiku, měl nakonec víc ekonomiky. Bez zdravých lidí a otevřených obchodů nám hospodářství stejně nebude nefungovat.

Debatu na téma AI v Česku budete moci sledovat v přímém přenosu, stejně tak pokládat dotazy panelistům. Akce začíná 27. ledna ve 14:30

Hluboce zkrátka věřím, že je pandemie koronaviru matematicky, datově, algoritmicky a po stránce predikcí jednodušší problém, než si myslíme. To se ale dívám pouze na epidemii, argument s automobily však za jiné situace dává velký smysl, tam to takhle nejde a umělá inteligence by tam fungovat nemohla. K tomu bych si dovolil ale obecnější poznámku.

A to?

Spoustu lidí debatuje, jestli nás může umělá inteligence ovládnout, jestli nastane nějaká technologická singularita

(bod, odkud není návratu – pozn. aut.) . Vizionáři z Kalifornie říkají, že umělá inteligence bude poslouchat člověka do té doby, dokud bude člověk zodpovědný za optimalizační funkce.. Tedy dokud bude mít člověk v ruce stanovení té hodnoty, na kterou má algoritmus optimalizovat, tak pořád ještě dobrý. Byť se může stát, že ji stanoví špatně.

Můžete uvést příklad?

Optimalizace algoritmů v sociální síti na peníze vlastně ukázaly, že výsledkem je propagování lží a výzev k násilí. Což nikoho nenapadlo, když se ty algoritmy psaly. Dnes se řada velkých technologických firem, které u toho stály, stydí a přijímá svůj podíl viny.

Existuje od těchto nezamýšlených důsledků cesta zpět?

Jsou cesty jinam, ne zpět. Ten ekonomický model je zabetonován, navíc akcie technologických firem mají drobní střadatelé, penzijní fondy, vlády... Prostě nejde si říct, že by to najednou nebylo. Zároveň je tu ale regulátor, který má nějaké pravomoci v oblasti usměrňování bezpečí a svobody lidí. V neposlední řadě je tu ale poptávka lidí. Ti se můžou rozhodnout používat jinou sociální síť, a tím se začnou věci řešit. Ale že by někdo přišel Facebooku říct, ať jiným způsobem prodává reklamu, to úplně nejde.

Zmínil jste problém technologické singularity. Domníváte se, že lidstvu opravdu hrozí? Třeba v nejbližších padesáti letech?

To jste moc hodný, že jste zmínil konkrétní časový termín. Myslím, že v nadcházejícím půlstoletí to nehrozí. Existuje argument, že technologická singularita nemůže nikdy nastat? Podle mě ne, ale do doby, než by mohla nastat, se toho může odehrát ještě spoustu. Třeba i něco, co by singularitě zamezilo. Například ekologická katastrofa.

Jak velký problém představují limity takzvaného hlubokého učení, tedy jednoho ze způsobů strojového učení? Řada odborníků varuje, že AI je tak sice dokáže docházet k novým výsledkům a poznatkům, nikdo ale pak neví, jak k nim přesně došla.

Jak pro koho a jak kdy. To je dnes vědecké téma. Třeba v tom rozpoznávání obrazu při řízení automobilu je "nevysvětlitelných" algoritmů hlubokého učení navigující auto relativně hodně a v podstatě nám to nevadí. Nezaznamenáváme kvůli tomu moc chyb ani úmrtí. Zároveň jsou jiné oblasti jako medicína, kde operovat, diagnostikovat nebo nasazovat léky podle komplikovaně ověřitelných kroků je něco, co jsme si ještě nevyzkoušeli. A je to něco, co podle mě regulační orgány nebudou chtít nikdy povolit.

Ze své práce v Avastu mám zkušenost, že kdy se snažíme pomocí umělé inteligence brutálním způsobem pomáhat bezpečnostním analytikům, kteří se zaměřují na síťový provoz a odhalování malware

(škodlivý software – pozn. aut) , jsou pro ně poprávu nedůvěryhodné hypotézy, které nemají jednoznačné zdůvodnění.

Pandemie ukázala na potřeby a přínosy digitalizace. Kde všude vidíte prostor k praktickým vylepšením technologií a způsobu jejich využití?

Pandemie je silný jev, který tlačí na to, že se spoustu věcí musí dělat jinak. Od nakupování přes chození na poštu a řízení státních úřadů po podepisování smluv. A s tím je spojen tlak na technologie, které něco takového umožňují. Ať už jde o uznatelné podpisy nebo komunikátory na společnou práci. Nám se zdá, že když jsme na Zoomu

(na této platformě rozhovor probíhal – pozn. aut) , tak je vše vyřešené.

Ale přitom u něj existuje spoustu nehotových věcí v oblastech spolehlivosti, bezpečnosti, nahrávání… Zlepšovat se dá také umocnění pocitu, že jsme tady všichni dohromady, stejně jako třeba možnost sdílet artefakty, o kterých se bavíme… je toho šíleně moc. Můžete mít třeba pět lidí v místnosti, pět lidí na Zoomu a snažit se dosáhnout toho, aby měli všichni stejný zážitek. Těžký, hrozně těžký technologický problém.

Vy jste možná čekal, že budu mluvit o nějakých raketách létajících na Měsíc. Ale udělat něco jako Zoom, kde si na tom mítinku budeme všichni rovni a budeme mít možnost na něm sedět a zároveň být mimo, to budou lidi chtít. To bude důležité, a to tady ještě není.

Michal Pěchouček (49)

Přední odborník na problematiku umělé inteligence a technický ředitel společnosti Avast. Před nástupem do Avastu působil více než dvacet let jako profesor na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, kde vedl Katedru počítačů a tamtéž v roce 2001 založil centrum umělé inteligence AI Center, které řídí dodnes. V roce 2009 založil spolu s Martinem Rehákem bezpečnostní startup Cognitive Security. Ten později koupila společnost CISCO Systems.

URL| https://www.e15.cz/clanek/1377346/michal-pechoucek-koronavirus-by-se-dal-zvadnout-inteligenci-a-nemusi-byt-ani-umela

25. 1. 2021; CVUT.cz

Doktorandi z FEL ČVUT postavili robota balancujícího na dvou nohách. Budou ho učit skákat do schodů.

Zvládne postavit i pokročilý kutil

Dynamický pohyb: neprobádané téma pro výzkum

Vyskákat do schodů… a co dál?

25. 1. 2021; hybrid.cz

Nový robot z FEL ČVUT balancuje na dvou nohách, bude se učit skákat do schodů

Doktorandi z FEL ČVUT postavili robota balancujícího na dvou nohách. Budou ho učit skákat do schodů.

Nový robot bude sloužit k výuce dynamického řízení, ve finále by měl zvládnout přeskakovat za jízdy překážky nebo skákat do schodů. Takto koncipovaný dynamický pohyb robota přitom ještě nedávno patřil spíš do říše sci-fi.

NEPŘEHLÉDNĚTE Roboti Toyoty se učí pomáhat doma při vaření

Kromě samotné koncepce (tělo s dvěma nohama na kolečkách) má ale český robot zcela původní technologické řešení. Navzdory složitosti projektu trvaly jeho vývoj a konstrukce pouhé 3 měsíce od září do prosince 2020.

Všechny součástky lze zakoupit v e-shopech pro elektrotechniky nebo vytisknout na modelářské 3D tiskárně. Pokud se tedy návodu chopí pokročilý kutil, bude schopen robota sestavit. Náklady na hardware, včetně materiálu do 3D tiskárny a výroby desek plošných spojů, činily přibližně 50 000 Kč.

"Švýcarský Ascento umí přeskakovat překážky za jízdy či skákat do schodů, což je násobně těžší úloha," říká Krištof Pučejdl. "Náš robot je pro tyto úkoly hardwarově vybavený, potřebný řídicí software a algoritmy budou ale tématem další práce studentů našeho studijního programu Kybernetika a robotika. Při tom dojde řada i na umělou inteligenci a numerickou optimalizaci." Mnoho aspektů dynamického pohybu přitom dosud není probádáno vůbec, a čeští doktorandi tak vstupují na zcela průkopnické pole.

Najde unikátní design nohou s kolečky, který nevymyslela ani příroda za miliony let vývoje, nakonec i nějaké praktické uplatnění?

"Pokud jej vybavíte potřebnými doplňky, mohl by sloužit k doručování menších zásilek, k bezpečnostním kontrolám v budovách, jako robotický prezentér na konferencích nebo třeba jako číšník či asistent v kanceláři.. Necháme se překvapit," usmívá se spoluautor robota Martin Gurtner z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Doktorandi nyní chtějí pozvat talentované studenty, aby se s nimi zapojili do dalšího vývoje tohoto robota a souvisejících experimentů.

25. 1. 2021; strojirenstvi.cz

Dvounohý robot doktorandů z FEL ČVUT se bude učit skákat do schodů

Na základě konceptu z univerzity ETH Zürich vznikl na půdě katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT robot, který dokáže balancovat na dvou nohách s kolečky. Zásadní rozdíl je ten, že v Praze použili běžně dostupné technologie a součástky. Doktorandi budou řešit s tímto robotem náročné dynamické úkoly, jako například skákání přes překážky nebo do schodů.

Balančního robota SK8O kompletně navrhli a postavili doktorandi Martin Gurtner a Krištof Pučejdl z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Inspirovali se roboty společnosti Boston Dynamics a hlavně projektem Ascento, který v roce 2019 představil tým z univerzity ETH Zürich. Kromě samotné koncepce (tělo s dvěma nohama na kolečkách) má ale český robot zcela původní technologické řešení. Navzdory složitosti projektu trvaly jeho vývoj a konstrukce pouhé 3 měsíce od září do prosince 2020.

Zvládne postavit i pokročilý kutil

25. 1. 2021; insmart.cz

Český robot je překvapivě levný: Mohl by roznášet balíčky i skákat do schodů

Koncept převzatý z univerzity ETH Zürich, ale zcela originální provedení s použitím běžně dostupných technologií a součástek.

Balančního robota SK8O kompletně navrhli a postavili doktorandi Martin Gurtner a Krištof Pučejdl z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Inspirovali se roboty společnosti Boston Dynamics a hlavně projektem Ascento, který v roce 2019 představil tým z univerzity ETH Zürich. Kromě samotné koncepce (tělo s dvěma nohama na kolečkách) má ale český robot zcela původní technologické řešení. Navzdory složitosti projektu trvaly jeho vývoj a konstrukce pouhé 3 měsíce od září do prosince 2020.

Robota zvládne levně postavit i pokročilý kutil

Dynamický pohyb: neprobádané téma pro výzkum

" Náš robot je pro tyto úkoly hardwarově vybavený, potřebný řídicí software a algoritmy budou ale tématem další práce studentů našeho studijního programu Kybernetika a robotika. Při tom dojde řada i na umělou inteligenci a numerickou optimalizaci. " Mnoho aspektů dynamického pohybu přitom dosud není probádáno vůbec, a čeští doktorandi tak vstupují na zcela průkopnické pole.

Když roboti tancují: Boston Dynamics ukázali obratnost svých robotů

Robotický kuchař zvládne 5 000 receptů, v kuchyni si vystačí sám

Lepší prostorová orientace a cit v dotyku: MIT inovuje roboty

Robot kurýrem i pošťákem

Nějak takhle by mohl vypadat robot – skladník. Tento model je prototypem od Boston Dynamics. Zdroj: Boston Dynamics

" Pokud jej vybavíte potřebnými doplňky, mohl by sloužit k doručování menších zásilek, k bezpečnostním kontrolám v budovách, jako robotický prezentér na konferencích nebo třeba jako číšník či asistent v kanceláři. Necháme se překvapit, " usmívá se spoluautor robota Martin Gurtner z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Doktorandi nyní chtějí pozvat talentované studenty, aby se s nimi zapojili do dalšího vývoje tohoto robota a souvisejících experimentů.

Zdroj: ČVUT

23. 1. 2021; vedavyzkum.cz

Michal Pěchouček: Chci být rychlejší než Musk

Přední český odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček v rozhovoru pro časopis Moderní ekonomická diplomacie popsal svůj dlouhodobý cíl. Chtěl by vyvinout mentální antivirus, aby byl připraven na dobu, kdy Elon Musk vysoustruží mozkové implantáty. "Lidé nepotřebují mozkové implantáty k tomu, aby byli manipulováni," říká profesor Pěchouček, který je od roku 2019 technickým ředitelem Avastu.

"Mám vášeň pro drobné uživatele internetu. Ti mě opravdu zajímají. Víte proč? Protože jich je nejvíc," říká Michal Pěchouček. Foto: Avast

Zabýváte se tím, jak může umělá inteligence pomoci kybernetické a počítačové bezpečnosti. Počítáte s tím, že umělá inteligence je také významnou zbraní v rukou kyberútočníků?

Ano. Jsou tu dvě dimenze. Za prvé platí, že škála takových útoků roste a výrazně jich přibývá. Už ani není v lidských silách připravit takové množství útoků ručně. Jsme svědky mamutí automatizace v psaní těchto útoků i v obfuskaci – tedy přizpůsobování těchto útoků tak, aby nebylo možné útočníka detekovat. K tomu všemu se používá umělá inteligence. Stejně jako v celém softwarovém průmyslu tady platí, že se virtuální část softwaru čím dál tím víc automatizuje. To platí v případě Googlu stejně jako u hackerské komunity. A pak je tu druhá dimenze – cílem útoku už často není ošálit nějaký firewall nebo ochranný počítačový systém, ale přímo člověka. Jde o phishingové útoky, kdy je člověk třeba prostřednictvím mailu vyzýván, aby na něco kliknul, udělal nějakou akci. Schopnost ošálit ho je vyšší prostřednictvím umělé inteligence, která pracuje s jeho profilem, daty a dokáže predikovat jeho chování a tužby. Předhodí mu uvěřitelný klik.

Obáváte se, že tyhle hrozby mohou vést k negativním postojům veřejnosti vůči umělé inteligenci jako takové?

Asi se to nestane. Lidé si dnes spojují negativní vlivy umělé inteligence s jinými hrozbami, o kterých píší komentátoři a o nichž mluví technologičtí lídři. Jen málo lidí mluví o negativních dopadech kyberútoků s využitím umělé inteligence.

Jaké hrozby máte na mysli?

Hodně se mluví o vzniku pokročilé, takzvané obecné umělé inteligence, která by mohla člověka ovládnout. Pak jsou to nebezpečí spojená s umělou inteligencí v dopravě, s autonomními vozidly. Zcela po právu se hodně mluví také o umělé inteligenci a manipulaci, což je velká hrozba, která se v mnohém podobá těm phishingovým útokům s využitím umělé inteligence. Je to takové příbuzné, sesterské nebezpečí. Myslím, že umělá inteligence bude mít problém se ve společenském diskurzu obhájit, ale nikoliv kvůli kybernetickým útokům.

Avast mi sedí

Vy se zabýváte oběma dimenzemi kybernetických útoků s využitím umělé inteligence a obranou proti nim?

Obojí skutečně řešíme. Proto jsem spojil svoji kariéru s Avastem. Jako intelektuál tady vidím nejpravděpodobnější cestu k úspěchu. Chtěl jsem zvýšit šanci, že mé nápady pomohou stamilionům uživatelů po celém internetu. Avast je pro mě ideální pracoviště, kde to můžu zkusit. Před časem jsem odmítl podobnou nabídku z Facebooku, ale Avast je přesně to, co mi sedí.

Poprvé jste propojil své nápady v oblasti umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti s komerčním projektem ve startupu Cognitive Security. Navazujete tedy na to, do čeho jste se pustil už před více než deseti lety…

V té době jsem společně se svým tehdejším doktorandem Martinem Rehákem rozvinul základní myšlenku, že metody umělé inteligence, které se používají k rozpoznávání obrazů, se mohou použít i k rozpoznání síťového provozu. Stejně jako jsme schopni v obrazu detekovat černou kočku, která tam být nemá, jsme schopni v síťovém provozu detekovat útok, který tam také nemá být. Tuhle základní intelektuální premisu jsem si chtěl v praxi ověřit a zjistil jsem, že opravdu funguje. A že ta třída metod, která se používá ve zpracování obrazu, se dá použít pro nějakou třídu problémů ve zpracování síťového provozu. Na tom jsme postavili startup Cognitive Security, který později koupila americká společnost Cisco.

Dá se říct, že to byl velký průlom i v globálním měřítku?

Nechci si přisuzovat nějaké nezasloužené zásluhy, ale mohu říct, že před rokem 2013 bylo velmi obtížné prodat řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti, které by bylo postavené na myšlenkách umělé inteligence, strojového učení. Od roku 2013, kdy náš startup koupilo Cisco, se k těmto metodám začalo otáčet celé odvětví. Dnes už se naopak jen těžko prosadíte s řešením kybernetické bezpečnosti, které by aspoň zčásti nebylo postaveno na metodách strojového učení.

I později jste mluvil o tom, že světy umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti si nebyly až tak blízké a že by se měly více propojit. Daří se vám to?

Zlepšuje se to. Kybernetická bezpečnost má oproti jiným aplikačním oblastem k umělé inteligenci relativně daleko. Vyžaduje totiž mnohem odbornější expertízu ve srovnání s využitím umělé inteligence například v autonomním autě nebo při rozpoznávání fotek. Řízení auta není tak těžká věc a třídění fotek také není žádná věda. Když tady nahrazujete přirozenou inteligenci umělou, řešíte vlastně intuitivně přístupný problém. V případě kybernetické bezpečnosti řešíte extrémně interpolovaný náročný problém. Jen málo lidí na světě rozumí tomu, jakým způsobem se chová počítačový virus, co je kybernetický útok. V této oblasti máte málo benchmarků, málo expertů, kteří vám mohou pomoci, a málo lidí, kteří jsou ochotni vaše metody verifikovat. Je také velmi těžké zapojit akademickou komunitu. V jiných oblastech aplikace umělé inteligence existují datové množiny, které slouží jak pro strojové učení, tak pro verifikaci výsledků. A jsou veřejně dostupné. V kybernetické bezpečnosti se primárně jedná o osobní údaje, které je nutné chránit.

"Kdyby se naše země ještě víc otevřela imigraci a přitáhla sem špičkové talenty, mohla by být Kanadou, Novým Zélandem nebo Austrálií nejen střední Evropy, ale celé Evropy." Foto: Avast

Autonomní obrana a mentální antivirus

Co vás tedy naplňuje optimismem, pokud jde o vaši práci v Avastu? V čem jste se posunuli dál?

Mým velkým cílem je vytvořit autonomní obranu. Tedy účinný systém, který bude založený na symbióze výborných technologií a skvělých lidí. Tento softwarově-lidský systém by měl zajistit škálovatelnost – chránit před výrazně širší škálou útoků. V tom jsou lidští experti vlastně na obtíž. Ti neškálují. Snažím se pomocí umělé inteligence zajistit co nejvíc konjunktivní práce – tedy vyškálování obrany, aniž bych musel nutně zvyšovat počet lidí, kteří ten systém obsluhují. Čím dál tím větší množství rozhodnutí dělá umělá inteligence. Zatím se nám to daří. Ukazuje se, že složité, komplikované metody umělé inteligence, které předtím nikdo v oboru kybernetické bezpečnosti nepoužil, mohou dosáhnout stejně přesného rozhodování jako ti nejvzdělanější a nejsofistikovanější lidé. My tyto metody vymýšlíme, vyvíjíme, rozvíjíme.

Zajímalo by mne, jak váš přínos vnímá Avast. Vzniká díky vaší práci v Avastu něco nového velkého – nové produkty, které budou tak úspěšné jako klasické antivirové programy?

Kybernetickou bezpečnost je možné přirovnat ke zbrojení, soupeřící strany se snaží navzájem uzbrojit. My vidíme, že hackeři zbrojí dobře. Kdo přestane zbrojit, stane se časem irelevantním.. Avast zbrojí pomocí umělé inteligence, nechce ztratit schopnost chránit uživatele internetu. Nebudeme tady vymýšlet třeba létající auto. Zabýváme se tím, jak dlouhodobě ochránit půlmiliardu nebo ještě více lidí v době, kdy se útoky mění a jsou samy založené na umělé inteligenci. A Avast se samozřejmě posouvá, rozšiřuje své portfolio schopností, díky nimž brání digitální bezpečí a digitální svobodu uživatelů internetu. Dnes chráníme před útoky nejen osobní počítače a telefony, ale také internet věcí. Také se zaměřujeme na ochranu soukromí. Máme technologie, které chrání identitu a umožňují uživatelům zjistit, jestli se náhodou jejich hesla a přístupové kódy někde neobchodují na černém internetu. Také máme vlastní prohlížeč. Bezpečnost musí být do budoucna založena na kombinaci různých prvků. Antivirus je jedním z nich. Dalším prvkem je síťová bezpečnost – schopnost chránit bezpečnost uživatele na routeru nebo někde v síti. Chceme ale chránit i prohlížeč, browser, který je dnes vlastně nejintimnějším prostředkem pro přístup do internetu. Náš browser má jedno z nejlepších zabezpečení na světě a například v Británii ho často využívají pro realizaci bankovních operací.

Mohl byste popsat, jaký je váš nejdůležitější krátkodobý i dlouhodobý cíl?

Vlastně ani moc neumím mluvit o těch krátkodobých, nezajímavých cílech, jichž je hrozně moc a které mi zabírají 80 procent času. Ale významný krátkodobý cíl je právě dokončení vývoje autonomní ochrany. Tím se v Avastu zabývá mnoho odborníků na umělou inteligenci, spolupracujeme s ČVUT i například s King´s College v Londýně. A pokud jde o dlouhodobý cíl, chtěl bych porozumět tomu, co je to mentální antivirus. Abych byl připraven na dobu, kdy Elon Musk vysoustruží výborné mozkové implantáty a lidé si budou říkat – potřebujeme antivirus na mozkové implantáty. Chci mít mentální antivirus vyvinutý ještě dlouho předtím. Lidé nepotřebuji mozkové implantáty k tomu, aby byli manipulováni. Na to ostatně stačí mobilní telefon, který mě může manipulovat stejně jako mozkový implantát. Potřebujeme se dostat na technicky úplně novou úroveň bezpečnosti na internetu, abychom dokázali použít umělou inteligenci pro vyšší nezávislost jeho uživatelů na manipulaci.

Tím se vracíme ke vnímání různých hrozeb, o kterých jsme mluvili na začátku. Co považujete za největší hrozbu vy?

Společensko-ekonomickou nevyváženost mezi světovou populací a dvaceti největšími technologickými firmami. Mám na mysli hlavně motivační nevyváženost. Dnes už mnozí lidé vidí, že ekonomický úspěch největších technologických firem je postavený na ovlivňování tužeb obrovské masy uživatelů internetu. Dvacet let to fungovalo relativně mírumilovně. Dalo by se říct, že v podstatě ku prospěchu všech. Reklama, živý internet… Umělá inteligence mi vybírá boty, které se mi budou líbit. Byl to vlastně takový společenský deal. V posledních čtyřech letech ale tato rovnováha mezi big tech a obyvateli planety fungovat přestala. Vidí to regulátor, vidí to veřejnost a vidí to i samy ty velké technologické firmy. Ukázalo se, že to jsou organizace, které zneužívají vztah s uživateli internetu k jiným účelům než prodeji bot. Manipulují se znalostmi, s názory, s projevy. Po internetu se šíří extrémní názory. Podle mě je to stejně velké nebezpečí jako klimatická hrozba.

Jste tedy optimistou v tom, že vaše práce pomůže tomuto nebezpečí čelit…

Proto to dělám. Takových lidí, kteří uvažují jako já, jsou po celém světě tisícovky. A dělají skvělé věci. Věřím, že spousta těchto lidí paradoxně pracuje přímo ve velkých technologických firmách. Byznys těchto společností je postavený na modelu vymyšleném před deseti lety. Není možné si jednoduše říct – přestaňme to dělat. Tento model je mocný, velký, robustní, navázaný na cenu akcií a burzovní indexy. Dostali jsme se do slepé uličky, pro každého je teď těžké se vrátit zpět. Největší chudák je regulátor. Chtěl by něco regulovat, ale vůbec se v tom nevyzná. Je dobře, že se snaží dělat svou práci, ale za technologickými firmami bude vždy intelektuálně pozadu. Nebude schopen predikovat to, co budou tyto firmy realizovat. To je hrozně těžký problém.

Žádný tajný výzkum

O kybernetickou bezpečnost a umělou inteligenci se hodně zajímají armády. Také váš výzkum v minulosti spolufinancovala americká armáda, letectvo. Není hrozbou i to, že by někdo zneužil umělé inteligence ve vyhroceném globálním soupeření vojenských velmocí?

Můj výzkum dvacet let financovaly americké obranné složky. Bez ohledu na poslední čtyři nešťastné roky v americké politice jsem hrdý na to, že jsem mohl pomáhat řešit hrozby globálního světa za přispění sponzoringu Spojených států. Zároveň jsem se nikdy neúčastnil a ani nechtěl účastnit ničeho utajovaného, každý výsledek mého výzkumu je veřejně přístupný a najdete ho v nějakém vědeckém článku. O utajovaném výzkumu ani nic nevím, takže všechno, co bych říkal, by byly spekulace. Budu rád spekulovat o tom, jestli Elon Musk začne vyvíjet implantáty do mozku, ale nechci moc spekulovat o národní bezpečnosti.

Moje otázka směřovala i k tomu, jestli vás hrozba zneužití v globálním mocenském souboji nějak neznejisťuje. Jestli výzkum umělé inteligence nemůže směřovat někam, kam byste nechtěl.

Hluboce doufám, že ani Spojené státy, ani státy Evropské unie nebudou nikdy zeměmi, které by masivním způsobem používaly umělou inteligenci třeba k tomu, aby manipulovaly volby v jiných státech. Nikdy bych nepracoval pro Rusko, které to dělá. Dělá to úspěšně a daří se mu znejišťovat politický diskurz. Rozvoj umělé inteligence některým vládám pomáhá ve vytváření chaosu. Proto je třeba podporovat jiné vlády, včetně vlády České republiky, nebo obranu Evropské unie – abychom se i s pomocí umělé inteligence dokázali bránit kyberneticko-manipulační válce, která se vede například z ruských trollích farem. Takovou obranou se musí zabývat státy, infrastrukturní společnosti i firmy, které chrání drobné uživatele. Mám vášeň pro drobné uživatele internetu. Ti mě opravdu zajímají. Víte proč? Protože jich je nejvíc.

Když se mluví o zneužití umělé inteligence, mnozí si vzpomenou na Karla Čapka a jeho inteligentní roboty, kteří nakonec ovládnou svět. Zaznamenal jsem váš názor, že vývoj nějaké superinteligence vlastně nemá byznys case, byznysové využití. Nemůže být tahounem jejího vývoje právě soupeření velmocí, které se ve všem snaží být o krok dál než její rivalové?

Nějací brutální vůdci si mohou představovat, že když získají obecnou umělou inteligenci, zotročí svět. Myslím si ale, že to je nesmysl. A že ani tady neexistuje use case, možnost využití. Jsem přesvědčen, že obecná umělá inteligence ještě dlouho nevznikne. Dřív nám možná shoří naše planeta. I kdyby ale vznikla, nevidím důvod, proč by nějaký diktátor někde ve světě chtěl útočit třeba na Evropskou unii pomocí silné umělé inteligence.. Aby tady zlikvidoval obyvatelstvo? Spíše by chtěl Evropu ovládat než ji likvidovat. Těmi skutečnými rizikovými tématy spojenými s geopolitickými střety jsou manipulace, včetně manipulace voleb, chaos, násilí, vzpoury, protesty. Nikoliv vymýcení lidstva tím, že někdo vyvine roboty, kteří udělají lidi zbytnými.

Musíme soutěžit

Vrátil bych se k ekonomice – především k té české. Když se řekne Česko a kybernetická bezpečnost, mnoho lidí si vzpomene na značky jako Avast nebo AVG. Když se řekne Česko a umělá inteligence, je to s podobnými asociacemi horší. Může se Česko více prosadit i v tom oboru?

Ačkoliv všichni víme, že nemůžeme zvítězit, musíme pořád soutěžit, snažit se. I během této soutěže můžeme hodně získat. Česká republika má skvělé předpoklady. Za prvé pořád platí to, co tady zaseli komunisti – máme relativně dobře vzdělanou technickou inteligenci. Ve srovnání s průměrem EU jsme na tom skvěle. Za druhé je Česko jako průmyslová země plná potenciálních use cases, možností využití umělé inteligence. Je třeba se těmto možnostem věnovat, strategicky zainvestovat. A za třetí je Česká republika melting pot. Praha zvlášť. Do Prahy jezdí lidé ze severu, z jihu, z východu, ze západu. Kdyby se naše země ještě víc otevřela imigraci a přitáhla sem špičkové talenty, mohla by být Kanadou, Novým Zélandem nebo Austrálií nejen střední Evropy, ale celé Evropy. Když tu bude skvělá a dobře placená práce, atraktivní byznysové prostředí a vláda otevřená imigraci inteligentních lidí, mohlo by nás to do padesáti let katapultovat mezi dvacet nejvyspělejších zemí světa. Jsem přesvědčen, že umělá inteligence může Českou republiku proměnit. Je to unikátní šance, která tu ještě nebyla.

Zatím ale jenom šance?

Bohužel zatím přešlapujeme. Podpora rozvoji umělé inteligence tady není ani z veřejné sféry, ani ze strany velkých firem nijak třeskutá. Nevidím, že by se třeba velké banky spojily a vytvořily velký fond, který by financoval revoluci v umělé inteligenci a fintechu, finančních technologiích. Neslyším volání zpracovatelského průmyslu po umělé inteligenci, která by jim pomohla škálovat a automatizovat výrobu. Máme jedny z nejlepších podmínek na zeměkouli, ale moc toho nevyužíváme.

Jste vědec a zároveň podnikatel, čímž také dokazujete, že v Česku může být celý inovační řetězec od výzkumu, vývoje až po založení a rozvoj komerční firmy. Češi se ale jinak pořád s přechodem od výzkumu do komerční sféry dost potýkají. Máte pocit, že se to zlepšuje?

Je to obecně těžké a v Česku dvojnásobně těžké. Není vůbec triviální dělat kvalitní vědeckou práci a pak ještě založit startup. Potřebujete udržet kvalitu na obou stranách. To, že u nás výborně vzdělaní absolventi magisterského studia nechodí do inkubátorů a nezakládají startupy, ale radši přijmou dobře placenou práci ve firmách jako Microsoft, Kiwi, Seznam nebo Avast, je škoda. Ti chytří kluci, kteří mají nápady, by měli zakládat startupy. Když startupy zakládají lidé z univerzity, je to hodně složité. Kvalitní vědec, který se celý život věnuje nějakému bádání a dosahuje pokroků, nechce tříštit pozornost, ztrácet čas a snižovat kvalitu své vlastní vědecké práce. Pak je tu spousta lidí, kteří jsou ve vědě neúspěšní, a proto se zabývají nějakými aplikacemi, startupy. A to už vůbec nepovažuji za dobré. Navzdory tomu, co jsem řekl, je podle mě ideální, když lidé, kteří něco dokázali ve vědě, ještě dokážou vybudovat úspěšný startup.

Proč je to v Česku dvojnásobně těžké?

Když tady jako vědec zakládáte startup, část vašich kolegů to nepřijme. Říkají si – on asi ve vědě neuspěl, proto vytváří startup. Automaticky vás zařadí mezi nekvalitní vědce, mezi ty, o nichž jsem mluvil před chvílí. Tohoto stigmatu, které si samozřejmě nesu i já, se spousta lidí bojí. Exit z takové té stoprocentní vědy se v Čechách moc nenosí. Dalším velkým problémem je náš vztah k úspěchu a neúspěchu. My Češi odsuzujeme úspěch i neúspěch. Přitom bychom měli odsuzovat průměr. Lidé se bojí rozlétnout, pustit se do velkých věcí a mít velké sny, protože se bojí neúspěchu a vlastně je ani příliš neláká úspěch.

Izraelci, kteří jsou celosvětově proslulí jako startup nation, v posledních letech diskutují o tom, že by se měli stát také scale-up nation. Jde jim o to, aby všechny izraelské startupy nekončily už poměrně brzy v rukou amerických majitelů, ale aby z nich přímo v Izraeli vyrostly velké společnosti. Bylo by možné se podobnou optikou podívat na váš velmi úspěšný startup Cognitive Security, který později koupila společnost Cisco? Nebylo možné vybudovat z Cognitive Security takový druhý Avast – nadnárodní firmu, která by měla sídlo v Praze?

Na to mám silný názor. Jedním z investorů v Cognitive Security byl Eduard Kučera, zakladatel Avastu. A byl velmi zklamaný, že jsme nevytvořili druhý Avast. Každý ale nemůže být tak úspěšný jako Eda Kučera. Je řada zemí, v nichž vyrostl nějaký unicorn, mimořádně úspěšný startup – v Česku to byl Avast, v Rumunsku UiPath, v Estonsku Skype. Žádná z těchto zemí ale není startup nation. Opravdové startupové národy jsou jenom dva – Izrael a Kalifornie. Je tam obrovské množství startupů a také relativně hodně unicornů. Myslet si, že budu nějakým způsobem regulovat startupy, abych z nich měl scale-upy – to je taková iracionální politická chiméra.

Izraelská diskuse tedy není pro Česko relevantní?

Izraelci mohou mluvit o tom, že chtějí strategii scale-upů, protože mají spoustu startupů. Pro ně to je sofistikovaná politická diskuse – jak motivovat startupy, aby vytvářely větší hodnotu v Izraeli předtím, než se dostanou do amerického spoluvlastnictví. V Česku to je ale absurdní diskuse. Vlastně by bylo skvělé, kdyby velkou část z třiceti nejúspěšnějších českých startupů kupovaly firmy jako Cisco, Twitter, Google, některé by koupil třeba Avast a pak by si zakladatel nějakého dalšího startupu řekl, že bude úspěšnější než Pěchouček a bude mi chtít ukázat, že dokáže vybudovat unicorn. To ale nikdy nepůjde bez toho velkého množství startupů. A prodej startupu do zahraničí je validace jeho úspěchu. Teprve až bude takových hodně, rozhodnou se tady některé z nich zůstávat.

V Česku se v posledních letech rodí různé iniciativy, které se hlásí k rozvoji umělé inteligence. Vy také vedete jedno z center umělé inteligence…

Pojem centrum umělé inteligence je teď politicky nadužívaný. Já jsem založil centrum umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické ČVUT před dvaceti lety a v té době nikdo z českých politiků ani nepomýšlel na to, že by se něco podobného někdy mohlo stát politikem. Dnes se na činnosti tohoto centra podílí 70 vědců. Je to úspěšné pracoviště, které spolupracuje s průmyslem. S těmi novými centry excelence v oblasti umělé inteligence nemám nic moc do činění a vím o nich jen velmi málo.

Těch různých iniciativ je tedy až příliš?

Řekl bych, že ano. Některé z těchto iniciativ jsou skvělé, některé jsou průměrné. Česká republika je zralá na větší spolupráci a koncentraci úsilí ve vědě v oblasti umělé inteligence. Já se o to snažím tím, že jsem inicioval poradní orgán rektora ČVUT. Ten by měl právě takové soustředěné úsilí podporovat.

Více o informačních technologiích "v české režii" se dočtete v příštím čísle časopisu MED.

Autor: Jan Žižka

Foto: Avast

Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.

URL| https://vedavyzkum.cz/rozhovory/rozhovory/michal-pechoucek-chci-byt-rychlejsi-nez-musk

23. 1. 2021; parlamenilisty.cz

Česká centra o vědě, tentokrát s výročím Čapkovy hry R.U.R.

V pondělí 25. 1. 2021 uběhne přesně 100 let od prvního uvedení Čapkovy hry R.U.R.

Téma "robotizace", které v posledních letech stále více nabývá na síle, akcentují také Česká centra.

Větší část aktivit organizují přímo na centrech v zahraničí, v Kyjevě, Varšavě, Madridu, Moskvě, Milánu, Tokiu. Navíc budou Česká centra partnerem dvou zajímavě koncipovaných tematických projektů. Konkrétně se jedná o Institut umění – Divadelní ústav, který je hlavním organizátorem Mezinárodní teatrologické konference - a Švandovo divadlo, které připravuje uvedení "hry psané robotem". V obou případech Česká centra spolupracují v rámci zajištění zahraniční on-line prezentace.

Prezentace vědy a divadelního umění našla pro svět společný bod

Ondřej Černý, generální ředitel Českých center:

"Je pozoruhodné, jak dramatické dílo Karla Čapka dokáže prostupovat do aktuálních témat naší doby. Jestliže jeho Bílá nemoc vytváří velmi silné asociace ke covidové pandemii, vědeckofantastické drama R.U.R. otevírá mnoho otázek spojených s umělou inteligencí. Česká centra chtějí využít světovou proslulost Čapkových ‚robotů’ a v různých kontextech nasvítit téma umělé inteligence - a to především z pohledu našich špičkových vědců."

Partnerem Institutu umění – Divadelního ústavu

Institut umění – Divadelní ústav je hlavním organizátorem konference s názvem The Days After - Etická dilemata industriální a post-industriální společnosti v divadle 20. a 21. století ve světle divadelních her Karla Čapka RUR a Bílá nemoc. Dané téma přináší nové poznatky prismatem současné interpretace obou her v České republice i ve světě. Jeden z konferenčních bloků bude věnován scénografickému ztvárnění obou her, jehož součástí bude například příspěvek české teatroložky Věry Velemanové nebo prezentace výsledků projektu PQ STUDIO: Common Design Project na téma Bílá nemoc, který v letošním roce realizuje ve spolupráci s IDU Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru.

Pavla Petrová, ředitelka IDU:

"Konference nahlédne tematiku her RUR a Bílá nemoc jak optikou současné interpretace těchto Čapkových her v českém, rakouském a portugalském prostředí, tak prostřednictvím vybraných příkladů jejich uvedení v balkánských zemích, Velké Británii, USA, Španělsku na Slovensku a v dalších zemích světa." Konference, která nabídne příležitost k setkání teatrologů, dramaturgů, kurátorů a režisérů z ČR, Slovenska, Slovinska, Turecka, Portugalska, Německa a Kanady, se uskuteční on-line ve dnech 26. – 27. 1. 2020.

Švandovo divadlo a hra psaná robotem

Švandovo divadlo je jedním z nemnoha českých divadel, které má silnou empatii pro specifika zahraniční prezentace. Při příležitosti 100. výročí uvedení nabízí divákům ojedinělou "hru psanou robotem," která je součástí společného projektu THEaiTRE Švandova divadla, MFF UK a DAMU.

Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla:

"Inscenace ‚‘AI: Když robot píše hru je završením první fáze projektu THEaiTRE, který si klade za cíl dále zdokonalovat systém generování, a pokusit se zjistit zda-li si AI (a do jaké míry) poradí nejen s dialogy, ale též se stavbou celé divadelní hry. Že se nejedná o záležitost, která by zaujala jen úzký okruh ‚zasvěcených‘ dokládá i fakt, že již v současné době projevují o událost zájem nejen média, ale i širší veřejnost doma i v zahraničí, a také skutečnost, že projekt THEaiTRE získal výraznou podporu v rámci grantu TAČRu a záštitu Ministerstva zahraničí České republiky."

S ohledem na koronakrizi se veškerý program odehraje výhradně v on-line prostředí a bude sdílený v rámci celé sítě Českých center v zahraničí.

Česká centra, příspěvková organizace Ministerstva zahraničních věcí ČR, jsou stěžejním nástrojem veřejné diplomacie zahraniční politiky České republiky a posilují dobré jméno ČR ve světě. Jakožto kulturní institut jsou členem sítě zahraničních evropských kulturních institutů – EUNIC. Prezentují naši zemi v široké škále kulturních a společenských oblastí: od umění přes kreativní průmysly až po propagaci úspěchů české vědy a inovací. Věnují se výuce češtiny v zahraničí. Zapojují se do mezinárodních projektů a slouží jako platforma pro rozvoj mezinárodního kulturního dialogu.. V současnosti působí v zahraničí celkem 26 poboček na 3 kontinentech – kromě Českých center spravují také Český dům v Moskvě, Jeruzalémě a Bratislavě. Více ZDE.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Ceska-centra-o-vede-tentokrat-s-vyrocim-Capkovy-hry-R-U-R-651431

22. 1. 2021; regionalist.cz

Česká centra o vědě, tentokráte s výročím Čapkovy hry R.U.R

V pondělí 25. ledna uběhne přesně 100 let od prvního uvedení Čapkovy hry R.U.R. Téma "robotizace", které v posledních letech stále více nabývá na síle, akcentují také Česká centra. Větší část aktivit organizují přímo na centrech v zahraničí, v Kyjevě, Varšavě, Madridu, Moskvě, Milánu, Tokiu. Navíc budou Česká centra partnerem dvou zajímavě koncipovaných tematických projektů. Konkrétně se jedná o Institut umění – Divadelní ústav, který je hlavním organizátorem Mezinárodní teatrologické konference - a Švandovo divadlo, které připravuje uvedení "hry psané robotem". V obou případech Česká centra spolupracují v rámci zajištění zahraniční on-line prezentace.

PREZENTACE VĚDY A DIVADELNÍHO UMĚNÍ NAŠLA PRO SVĚT SPOLEČNÝ BOD

ONDŘEJ ČERNÝ, GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÝCH CENTER:

PARTNEREM INSTITUTU UMĚNÍ – DIVADELNÍHO ÚSTAVU Institut umění – Divadelní ústav je hlavním organizátorem konference s názvem The Days After - Etická dilemata industriální a post-industriální společnosti v divadle 20. a 21. století ve světle divadelních her Karla Čapka RUR a Bílá nemoc. Dané téma přináší nové poznatky prismatem současné interpretace obou her v České republice i ve světě. Jeden z konferenčních bloků bude věnován scénografickému ztvárnění obou her, jehož součástí bude například příspěvek české teatroložky Věry Velemanové nebo prezentace výsledků projektu PQ STUDIO: Common Design Project na téma Bílá nemoc, který v letošním roce realizuje ve spolupráci s IDU Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru.

PAVLA PETROVÁ, ŘEDITELKA IDU:

Konference, která nabídne příležitost k setkání teatrologů, dramaturgů, kurátorů a režisérů z ČR, Slovenska, Slovinska, Turecka, Portugalska, Německa a Kanady, se uskuteční on-line ve dnech 26. – 27. 1. 2020.

ŠVANDOVO DIVADLO A HRA PSANÁ ROBOTEM

DANIEL HRBEK, ŘEDITEL ŠVANDOVA DIVADLA

"Inscenace ‚‘AI: Když robot píše hru je završením první fáze projektu THEaiTRE, který si klade za cíl dále zdokonalovat systém generování, a pokusit se zjistit zda-li si AI (a do jaké míry) poradí nejen s dialogy, ale též se stavbou celé divadelní hry. Že se nejedná o záležitost, která by zaujala jen úzký okruh ‚zasvěcených‘dokládá i fakt, že již v současné době projevují o událost zájem nejen média, ale i širší veřejnost doma i v zahraničí, a také skutečnost, že projekt THEaiTRE získal výraznou podporu v rámci grantu TAČRu a záštitu Ministerstva zahraničí České republiky."

S ohledem na koronakrizi se veškerý program odehraje výhradně v on-line prostředí a bude sdílený v rámci celé sítě Českých center v zahraničí.

Foto: karelcapek.cz

22. 1. 2021; http://madambusiness.cz/

Česká centra o vědě, tentokráte s výročím Čapkovy hry R.U.R.

V pondělí 25. 1. 2021 uběhne přesně 100 let od prvního uvedení Čapkovy hry R.U.R. Téma "robotizace", které v posledních letech stále více nabývá na síle, akcentují také Česká centra. Větší část aktivit organizují přímo na centrech v zahraničí, v Kyjevě, Varšavě, Madridu, Moskvě, Milánu, Tokiu. Navíc budou Česká centra partnerem dvou zajímavě koncipovaných tematických projektů. Konkrétně se jedná o Institut umění – Divadelní ústav, který je hlavním organizátorem Mezinárodní teatrologické konference - a Švandovo divadlo, které připravuje uvedení "hry psané robotem". V obou případech Česká centra spolupracují v rámci zajištění zahraniční on-line prezentace.

PREZENTACE VĚDY A DIVADELNÍHO UMĚNÍ NAŠLA PRO SVĚT SPOLEČNÝ BOD

ONDŘEJ ČERNÝ, GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÝCH CENTER:

PARTNEREM INSTITUTU UMĚNÍ – DIVADELNÍHO ÚSTAVU

PAVLA PETROVÁ, ŘEDITELKA IDU:

ŠVANDOVO DIVADLO A HRA PSANÁ ROBOTEM

DANIEL HRBEK, ŘEDITEL ŠVANDOVA DIVADLA

"Inscenace ‚‘AI: Když robot píše hru je završením první fáze projektu THEaiTRE, který si klade za cíl dále zdokonalovat systém generování, a pokusit se zjistit zda-li si AI (a do jaké míry) poradí nejen s dialogy, ale též se stavbou celé divadelní hry. Že se nejedná o záležitost, která by zaujala jen úzký okruh ‚zasvěcených‘dokládá i fakt, že již v současné době projevují o událost zájem nejen média, ale i širší veřejnost doma i v zahraničí, a také skutečnost, že projekt THEaiTRE získal výraznou podporu v rámci grantu TAČRu a záštitu Ministerstva zahraničí České republiky."

S ohledem na koronakrizi se veškerý program odehraje výhradně v on-line prostředí a bude sdílený v rámci celé sítě Českých center v zahraničí.

ČESKÁ CENTRA (ČC)

(tz)

20. 1. 2021; vutbr.cz

JIC představí platformu brněnských profesionálů v oblasti umělé inteligence

Ve čtvrtek 28. ledna 2021 se můžete od 10:00 seznámit prostřednictvím online streamu s nově vznikající komunitou brněnských profesionálů v oblasti

mělé inteligence s názvem BRNO.AI . Společnými silami ji budují JIC, VUT, Masarykova univerzita, Jihomoravský kraj, město Brno, Machine Learning College, Machine Learning Meetups, Czechitas, firmy YSoft, Red Hat, Honeywell, VisionCraft a další partneři. Tato otevřená komunita lidí z brněnských firem, univerzit i veřejné správy chce společně přenášet umělou inteligenci do skutečného světa . Platforma nabídne prostor pro sdílení informací, setkávání nebo propojování firem, univerzit a veřejné správy. Kdo za platformou stojí? Jaké jsou její hlavní cíle a na čem právě pracuje? Jakými úspěchy z AI světa se brněnské firmy a univerzity mohou už nyní pochlubit? Pokud vás svět umělé inteligence zajímá, pak byste si neměli nechat ujít oficiální představení platformy Brno..AI. Bezplatná registrace na akce ZDE

Platformu představí

Jan Bárta (koordinátor platformy Brno.AI)

Jan Černocký (vedoucí Ústavu počítačové grafiky a multimédií, FIT VUT)

Antonín Kučera (vedoucí Institutu teoretické informatiky FI MU)

Jiří Hlavenka (Člen Rady, Jihomoravský kraj)

Tomáš Koláčný (2. náměstek primátorky města Brna)

Tomáš Szaszi (Honeywell)

Luděk Šmíd (Red Hat)

speciální host z prg.ai Michal Pěchouček (spoluzakladatel prg.ai, FEL ČVUT)

Příběhy úspěšných projektů dále představí

Vladimír Kadlec (Seznam.cz): Využití AI v Seznam.cz

Jiří Damborský (vedoucí Loschmidtovy laboratoře proteinového inženýrství na PřF MU): Využití AI při hledání léku proti koronaviru

Roman Bohovic (World from Space a absolvent FIT VUT): Interpretace satelitních dat v zemědělství

Nikola Valešová (DataSentics): Aplikace, která pomáhá nevidomým v obchodě rozpoznat produkt a jeho cenu

19. 1. 2021; info.cz

Chci být rychlejší než Musk, říká přední český odborník na umělou inteligenci

EXPORT Přední český odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček v rozhovoru pro časopis Moderní ekonomická diplomacie popsal svůj dlouhodobý cíl. Chtěl by vyvinout mentální antivirus, aby byl připraven na dobu, kdy Elon Musk vysoustruží mozkové implantáty. "Lidé nepotřebují mozkové implantáty k tomu, aby byli manipulováni," říká profesor Pěchouček, který je od roku 2019 technickým ředitelem Avastu

Obáváte se, že tyhle hrozby mohou vést k negativním postojům veřejnosti vůči umělé inteligenci jako takové?

Jaké hrozby máte na mysli?

AVAST MI SEDÍ

Vy se zabýváte oběma dimenzemi kybernetických útoků s využitím umělé inteligence a obranou proti nim?

Dá se říct, že to byl velký průlom i v globálním měřítku?

I později jste mluvil o tom, že světy umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti si nebyly až tak blízké a že by se měly více propojit. Daří se vám to?

AUTONOMNÍ OBRANA A MENTÁLNÍ ANTIVIRUS

Co vás tedy naplňuje optimismem, pokud jde o vaši práci v Avastu? V čem jste se posunuli dál?

Zajímalo by mne, jak váš přínos vnímá Avast. Vzniká díky vaší práci v Avastu něco nového velkého – nové produkty, které budou tak úspěšné jako klasické antivirové programy?

Mohl byste popsat, jaký je váš nejdůležitější krátkodobý i dlouhodobý cíl?

Vlastně ani moc neumím mluvit o těch krátkodobých, nezajímavých cílech, jichž je hrozně moc a které mi zabírají 80 procent času. Ale významný krátkodobý cíl je právě dokončení vývoje autonomní ochrany. Tím se v Avastu zabývá mnoho odborníků na umělou inteligenci, spolupracujeme s ČVUT i například s King's College v Londýně. A pokud jde o dlouhodobý cíl, chtěl bych porozumět tomu, co je to mentální antivirus. Abych byl připraven na dobu, kdy Elon Musk vysoustruží výborné mozkové implantáty a lidé si budou říkat – potřebujeme antivirus na mozkové implantáty. Chci mít mentální antivirus vyvinutý ještě dlouho předtím. Lidé nepotřebují mozkové implantáty k tomu, aby byli manipulováni. Na to ostatně stačí mobilní telefon, který mě může manipulovat stejně jako mozkový implantát. Potřebujeme se dostat na technicky úplně novou úroveň bezpečnosti na internetu, abychom dokázali použít umělou inteligenci pro vyšší nezávislost jeho uživatelů na manipulaci.

Tím se vracíme ke vnímání různých hrozeb, o kterých jsme mluvili na začátku. Co považujete za největší hrozbu vy?

Jste tedy optimistou v tom, že vaše práce pomůže tomuto nebezpečí čelit…

ŽÁDNÝ TAJNÝ VÝZKUM

MUSÍME SOUTĚŽIT

Zatím ale jenom šance?

Proč je to v Česku dvojnásobně těžké?

Izraelci, kteří jsou celosvětově proslulí jako startup nation, v posledních letech diskutují o tom, že by se měli stát také scale-up nation. Jde jim o to, aby všechny izraelské startupy nekončily už poměrně brzy v rukou amerických majitelů, ale aby z nich přímo v Izraeli vyrostly velké společnosti. Bylo by možné se podobnou optikou dívat na váš velmi úspěšný startup Cognitive Security, který později koupila společnost Cisco? Nebylo možné vybudovat z Cognitive Security takový druhý Avast – nadnárodní firmu, která by měla sídlo v Praze?

Izraelská diskuse tedy není pro Česko relevantní?

V Česku se v posledních letech rodí různé iniciativy, které se hlásí k rozvoji umělé inteligence. Vy také vedete jedno z center umělé inteligence…

Těch různých iniciativ je tedy až příliš?

Rozhovor vyšel na serveru Export.cz o moderní ekonomické diplomacii při Ministerstvu zahraničních věcí ČR

URL| https://www.info.cz/zpravodajstvi/cesko/chci-byt-rychlejsi-nez-musk-rika-predni-cesky-odbornik-na-umelou-inteligenci

19. 1. 2021; Lidové noviny

Přehled vysokých škol podle počtu zájemců o studium v roce 2020

Slezská Přírodovědecká Vysoká univerzita škola/fakulta v Opavě Fakulta Podaných 4369 603 přihlášek Uchazeči, se kteří 3690 467 dostavili k přijímačkám Počet 3307 356 přijatých Počet 2610 166 zapsaných Úspěšnost 90 76 uchazečů * % %

Filozoficko-přírodovědecká fakulta 958 847 801 575 95 %

Fakulta veřejných politik v Opavě 1326 1100 713 568 65 %

Obchodně-podnikatelská fakulta v Karviné 1949 1755 1755 1367 100 %

Celoškolská pracoviště 136 136 136 114 100 %

České vysoké učení technické v Praze 8091 6134 4351 3979 71 %

Fakulta stavební 1355 1155 849 767 74 %

Fakulta strojní 891 774 555 555 72 %

Fakulta elektrotechnická 1445 931 646 603 69 %

Fakulta informačních technologií 1464 1434 651 603 45 %

Fakulta dopravní 484 438 336 273 77 %

Fakulta jaderná a fyzikálně-inženýrská 416 406 312 261 77 %

Fakulta architektury 660 557 358 299 64 %

Fakulta biomedicínského inženýrství 1015 800 523 497 65 %

Celoškolská pracoviště 361 255 240 147 94 %

VŠ chemicko-technologická v Praze 2329 1716 1152 815 67 %

Fakulta chemické technologie 689 619 398 236 64 %

Fakulta technologie ochrany prostředí 145 133 99 48 74 %

Fakulta potrav. a biochem. technologie 916 826 488 263 59 %

Fakulta chemicko-inženýrská 453 406 278 190 68 %

Celoškolská pracoviště 126 126 108 85 86 %

Západočeská univerzita v Plzni 10323 6618 4802 3658 73 %

Fakulta strojní 586 526 494 352 94 %

Fakulta elektrotechnická 454 431 423 320 98 %

Fakulta zdravotnických studií 1402 680 403 318 59 %

Fakulta právnická 1247 1085 763 428 70 %

Fakulta filozofická 1357 1128 831 656 74 %

Fakulta designu a umění L. Sutnara 506 481 191 153 40 %

Fakulta pedagogická 2250 1443 825 589 57 %

Fakulta ekonomická 1871 1342 727 551 54 %

Fakulta aplikovaných věd 650 567 501 322 88 %

Technická univerzita v Liberci 4414 3229 2387 1890 74 %

Fakulta strojní 391 319 319 277 100 %

Fak. mechatron., inf. a meziob. studií 258 193 169 138 88 %

Ekonomická fakulta 776 407 400 342 98 %

Fakulta textilní 279 243 241 169 99 %

Fakulta přír.-human. a pedagogická 2089 1756 1002 747 57 %

Fakulta umění a architektury 139 111 33 27 30 %

Fakulta zdravotnických studií 482 382 319 203 84 %

Univerzita Pardubice 5577 4080 3279 2519 80 %

Fakulta restaurování 36 29 14 14 48 %

Fakulta filozofická 973 812 522 316 64 %

Fakulta chemicko-technologická 933 527 527 367 100 %

Fakulta ekonomicko-správní 1764 1284 923 732 72 %

Dopravní fakulta Jana Pernera 769 695 695 578 100 %

Fakulta zdravotnických studií 686 527 429 303 81 %

Fakulta elektrotechniky a informatiky 416 387 247 213 64 %

Vysoké učení technické v Brně 7702 6227 4438 3965 71 %

Fakulta stavební 1307 1102 1050 756 95 %

Fakulta strojního inženýrství 1488 1340 935 892 70 %

Fak. elektrotechniky a komunikač. tech. 1230 1013 723 708 71 %

Fakulta informačních technologií 917 916 484 484 53 %

Fakulta chemická 730 626 388 318 62 %

Fakulta architektury 279 279 123 72 44 %

Fakulta výtvarných umění 322 317 62 52 20 %

Fakulta podnikatelská 1381 1205 747 674 62 %

Celoškolská pracoviště 48 48 27 26 56 %

Vysoká VŠ Fakulta báňská stavební – TU škola/Ostrava Fakulta Podaných 5506 450 přihlášek Uchazeči, se kteří 4171 dostavili k 317 přijímačkám Počet 4030 301 přijatých Počet 3180 215 zapsaných Úspěšnost 97 95 uchazečů * % %

Fakulta bezpečnostního inženýrství 490 427 353 287 83 %

Fakulta strojní 837 773 773 568 100 %

Fakulta elektrotechniky a informatiky 1187 1004 973 718 97 %

Hornicko-geologická fakulta 469 414 379 334 92 %

Fak. metalurgie a materiál. inženýrství 343 283 271 215 96 %

Ekonomická fakulta 1730 1210 1210 866 100 %

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 7096 5561 3964 3077 71 %

Fakulta technologická 1182 1084 1051 724 97 %

Fakulta managementu a ekonomiky 1289 1044 474 458 45 %

Fakulta multimediálních komunikací 1100 801 203 203 25 %

Fakulta aplikované informatiky 925 844 809 545 96 %

Fakulta humanitních studií 1808 1535 855 678 56 %

Fakulta logistiky a krizového řízení 792 764 754 506 99 %

Vysoká škola ekonomická v Praze 5962 4030 2584 2298 64 %

Fakulta financí a účetnictví 956 802 478 433 60 %

Fakulta mezinárodních vztahů 1156 922 641 536 70 %

Fakulta podnikohospodářská 1602 1202 444 410 37 %

Fakulta informatiky a statistiky 1160 916 507 432 55 %

Národohospodářská fakulta 805 773 395 384 51 %

Fakulta managementu v Jindř. Hradci 283 259 259 134 100 %

Česká zemědělská univerzita v Praze 11 033 8645 6742 6040 78 %

Provozně ekonomická fakulta 3179 2528 2485 1776 98 %

Fak. agrobiologie, potrav. a přír. zdr. 3563 2872 1835 1828 64 %

Technická fakulta 874 792 581 564 73 %

Fakulta lesnická a dřevařská 1095 988 627 627 63 %

Fakulta životního prostředí 1796 1663 1026 1022 62 %

Fakulta tropického zemědělství 236 167 110 110 66 %

Celoškolská pracoviště 290 212 165 148 78 %

Mendelova univerzita 5620 4099 2927 2663 71 %

Provozně-ekonomická fakulta 1908 1433 972 873 68 %

Agronomická fakulta 1405 1131 662 617 59 %

Fakulta reg. rozvoje a mezinár. studií 786 589 365 326 62 %

Lesnická a dřevařská fakulta 877 726 550 479 76 %

Zahradnická fakulta 499 407 328 273 81 %

Celoškolská pracoviště a rektorát 145 140 129 122 92 %

Akademie múzických umění v Praze 1392 1085 211 202 19 %

Hudební a taneční fakulta 258 227 75 72 33 %

Divadelní fakulta 697 483 75 73 16 %

Filmová a televizní fakulta 437 405 61 57 15 %

Akademie výtvarných umění v Praze 372 234 45 41 19 %

Vysoká škola umělecko-průmysl. v Praze 511 416 66 60 16 %

Janáčkova akademie múzic. umění v Brně 522 382 136 123 36 %

Hudební fakulta 146 107 60 56 56 %

Divadelní fakulta 376 276 76 67 28 %

Vysoká škola polytechnická Jihlava 1955 1790 1613 1211 90 %

VŠTE v Českých Budějovicích 1905 1806 1806 1504 100 %

SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLY

Všechny soukromé VŠ 9620 8049 7127 6310 89 %

VŠRR-Bankovní institut-AMBIS 2154 2154 1492 1452 69 %

Vysoká škola hotelová v Praze 8 224 153 153 108 100 %

University of New York in Prague 58 46 46 43 100 %

VŠ mezinárodních a veřejných vztahů 86 69 69 65 100 %

VŠ evropských a regionálních studií 164 132 132 132 100 %

Filmová akademie v Písku 47 45 41 37 91 %

VŠ TV a sportu Palestra 322 269 269 189 100 %

Newton College 586 585 469 468 80 %

Vysoká škola logistiky 147 145 145 142 100 %

Vysoká škola zdravotnická 332 330 330 234 100 %

Vysoká škola obchodní v Praze 442 422 355 344 84 %

AKADEMIE STING 32 32 32 27 100 %

Metropolitní univerzita Praha, o. p. s. 701 607 607 360 100 %

Univerzita Jana Amose Komenského 627 375 375 375 100 %

Anglo-americká vysoká škola 29 26 26 24 100 %

Pražská VŠ psychosociálních studií 146 120 64 57 53 %

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo 108 68 68 66 100 %

Moravská vysoká škola Olomouc 92 88 88 67 100 %

CEVRO institut, o. p. s. 230 167 167 114 100 %

Unicorn College, s. r. o. 274 204 204 153 100 %

VŠ obchodní a hotelová 72 39 39 31 100 %

Vysoká škola PRIGO, z. ú. 90 83 82 66 99 %

AKCENT College, s. r. o. 6 6 0 0 0 %

Archip, s. r. o. 15 14 13 9 93 %

ŠKODA AUTO VŠ, o. p. s. 460 419 272 258 65 %

ART & DESIGN INSTITUT, s. r. o. 59 28 28 28 100 %

VŠ podnikání a práva, a. s. 447 438 395 316 90 %

VŠ kreativní komunikace 211 200 139 137 70 %

Vysoká škola finanční a správní, a. s. 757 540 540 465 100 %

Vysoká škola ekonomie a managementu, a. s. 702 689 689 578 100 %

Pozn.: Pro nemožnost jednoznačné identifikace

uchazečů cizí státní příslušnosti jsou přehledy

omezeny pouze na uchazeče se státním občanstvím

ČR. Zahraniční studenti nejsou v přehledech

započítáni.

Pod celoškolské pracoviště spadají studenti, kteří nejsou

zařazeni pod jednotlivé fakulty.

- Úspěšnost uchazečů vyjadřuje počet přijatých / počet

uchazečů, kteří se dostavili k přijímacímu řízení x 100

Zdroj: MŠMT

19. 1. 2021; CVUT.cz

Studentský akustický seminář

On-line prezentace prací studentů v bakalářském, magisterském a doktorském studiu, které se týkají akustiky a spřízněných oborů, odkaz na online platformu bude doplněn na web akce.

Kontaktní osoba Petr Honzík, honzikp@fel.cvut.cz

Podrobnější informace

18. 1. 2021; export.cz

MICHAL PĚCHOUČEK, AVAST: CHCI BÝT RYCHLEJŠÍ NEŽ MUSK

Přední český odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček v rozhovoru pro časopis Moderní ekonomická diplomacie popsal svůj dlouhodobý cíl.

Chtěl by vyvinout mentální antivirus, aby byl připraven na dobu, kdy Elon Musk vysoustruží mozkové implantáty. "Lidé nepotřebují mozkové implantáty k tomu, aby byli manipulováni," říká profesor Pěchouček, který je od roku 2019 technickým ředitelem Avastu.

"Mám vášeň pro drobné uživatele internetu. Ti mě opravdu zajímají. Víte proč? Protože jich je nejvíc," říká Michal Pěchouček. Foto: Avast

Obáváte se, že tyhle hrozby mohou vést k negativním postojům veřejnosti vůči umělé inteligenci jako takové?

Jaké hrozby máte na mysli?

Vy se zabýváte oběma dimenzemi kybernetických útoků s využitím umělé inteligence a obranou proti nim?

Dá se říct, že to byl velký průlom i v globálním měřítku?

I později jste mluvil o tom, že světy umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti si nebyly až tak blízké a že by se měly více propojit. Daří se vám to?

Co vás tedy naplňuje optimismem, pokud jde o vaši práci v Avastu? V čem jste se posunuli dál?

Zajímalo by mne, jak váš přínos vnímá Avast. Vzniká díky vaší práci v Avastu něco nového velkého – nové produkty, které budou tak úspěšné jako klasické antivirové programy?

Mohl byste popsat, jaký je váš nejdůležitější krátkodobý i dlouhodobý cíl?

Vlastně ani moc neumím mluvit o těch krátkodobých, nezajímavých cílech, jichž je hrozně moc a které mi zabírají 80 procent času. Ale významný krátkodobý cíl je právě dokončení vývoje autonomní ochrany. Tím se v Avastu zabývá mnoho odborníků na umělou inteligenci, spolupracujeme s ČVUT i například s King's College v Londýně. A pokud jde o dlouhodobý cíl, chtěl bych porozumět tomu, co je to mentální antivirus. Abych byl připraven na dobu, kdy Elon Musk vysoustruží výborné mozkové implantáty a lidé si budou říkat – potřebujeme antivirus na mozkové implantáty. Chci mít mentální antivirus vyvinutý ještě dlouho předtím. Lidé nepotřebuji mozkové implantáty k tomu, aby byli manipulováni. Na to ostatně stačí mobilní telefon, který mě může manipulovat stejně jako mozkový implantát. Potřebujeme se dostat na technicky úplně novou úroveň bezpečnosti na internetu, abychom dokázali použít umělou inteligenci pro vyšší nezávislost jeho uživatelů na manipulaci.

Tím se vracíme ke vnímání různých hrozeb, o kterých jsme mluvili na začátku. Co považujete za největší hrozbu vy?

Jste tedy optimistou v tom, že vaše práce pomůže tomuto nebezpečí čelit…

Avast zbrojí pomocí umělé inteligence, nechce ztratit schopnost chránit uživatele internetu. Foto: Shutterstock

Ačkoliv všichni víme, že nemůžeme zvítězit, musíme pořád soutěžit, snažit se. I během této soutěže můžeme hodně získat. Česká republika má skvělé předpoklady. Za prvé pořád platí to, co tady zaseli komunisti – máme relativně dobře vzdělanou technickou inteligenci. Ve srovnání s průměrem EU jsme na tom skvěle. Za druhé je Česko jako průmyslová země plné potenciálních use cases, možností využití umělé inteligence. Je třeba se těmto možnostem věnovat, strategicky zainvestovat. A za třetí je Česká republika melting pot. Praha zvlášť. Do Prahy jezdí lidé ze severu, z jihu, z východu, ze západu. Kdyby se naše země ještě víc otevřela imigraci a přitáhla sem špičkové talenty, mohla by být Kanadou, Novým Zélandem nebo Austrálií nejen střední Evropy, ale celé Evropy. Když tu bude skvělá a dobře placená práce, atraktivní byznysové prostředí a vláda otevřená imigraci inteligentních lidí, mohlo by nás to do padesáti let katapultovat mezi dvacet nejvyspělejších zemí světa. Jsem přesvědčen, že umělá inteligence může Českou republiku proměnit. Je to unikátní šance, která tu ještě nebyla.

Zatím ale jenom šance?

Proč je to v Česku dvojnásobně těžké?

Izraelská diskuse tedy není pro Česko relevantní?

V Česku se v posledních letech rodí různé iniciativy, které se hlásí k rozvoji umělé inteligence. Vy také vedete jedno z center umělé inteligence…

Těch různých iniciativ je tedy až příliš?

JAN ŽIŽKA

Více o informačních technologiích "v české režii" se dočtete v příštím čísle časopisu MED

Sdílet

18. 1. 2021; kurzy.cz

Michal Pěchouček, AVAST: Chci být rychlejší než Musk

Přední český odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček v rozhovoru pro časopis Moderní ekonomická diplomacie popsal svůj dlouhodobý cíl.. Chtěl by vyvinout mentální antivirus, aby byl připraven na dobu, kdy Elon Musk vysoustruží mozkové implantáty. "Lidé nepotřebují mozkové implantáty k tomu, aby byli manipulováni," říká profesor Pěchouček, který je od roku 2019 technickým ředitelem Avastu.

"Mám vášeň pro drobné uživatele internetu. Ti mě opravdu zajímají. Víte proč? Protože jich je nejvíc," říká Michal Pěchouček. Foto: Avast

Obáváte se, že tyhle hrozby mohou vést k negativním postojům veřejnosti vůči umělé inteligenci jako takové?

Jaké hrozby máte na mysli?

AVAST mi sedí

Vy se zabýváte oběma dimenzemi kybernetických útoků s využitím umělé inteligence a obranou proti nim?

Dá se říct, že to byl velký průlom i v globálním měřítku?

I později jste mluvil o tom, že světy umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti si nebyly až tak blízké a že by se měly více propojit. Daří se vám to?

Autonomní obrana a mentální antivirus

Co vás tedy naplňuje optimismem, pokud jde o vaši práci v Avastu? V čem jste se posunuli dál?

Zajímalo by mne, jak váš přínos vnímá Avast. Vzniká díky vaší práci v Avastu něco nového velkého – nové produkty, které budou tak úspěšné jako klasické antivirové programy?

Mohl byste popsat, jaký je váš nejdůležitější krátkodobý i dlouhodobý cíl?

Tím se vracíme ke vnímání různých hrozeb, o kterých jsme mluvili na začátku. Co považujete za největší hrozbu vy?

Jste tedy optimistou v tom, že vaše práce pomůže tomuto nebezpečí čelit…

Žádný tajný výzkum

O kybernetickou bezpečnost a umělou inteligenci se hodně zajímají armády. Také vášvýzkum v minulosti spolufinancovala americká armáda, letectvo. Není hrozbou i to, že by někdo zneužil umělé inteligence ve vyhroceném globálním soupeření vojenských velmocí?

Avast zbrojí pomocí umělé inteligence, nechce ztratit schopnost chránit uživatele internetu. Foto: Shutterstock

Musíme soutěžit

Ačkoliv všichni víme, že nemůžeme zvítězit, musíme pořád soutěžit, snažit se. I během této soutěže můžeme hodně získat. Česká republika má skvělé předpoklady. Za prvé pořád platí to, co tady zaseli komunisti – máme relativně dobře vzdělanou technickou inteligenci. Ve srovnání s průměrem EU jsme na tom skvěle. Za druhé je Česko jako průmyslová země plné potenciálních use cases, možností využití umělé inteligence. Je třeba se těmto možnostem věnovat, strategicky zainvestovat. A za třetí je Česká republika melting pot. Praha zvlášť. Do Prahy jezdí lidé ze severu, z jihu, z východu, ze západu. Kdyby se naše země ještě víc otevřela imigraci a přitáhla sem špičkové talenty, mohla by být Kanadou, Novým Zélandem nebo Austrálií nejen střední Evropy, ale celé Evropy. Když tu bude skvělá a dobře placená práce, atraktivní byznysové prostředí a vláda otevřená imigraci inteligentních lidí, mohlo by nás to do padesáti let katapultovat mezi dvacet nejvyspělejších zemí světa. Jsem přesvědčen, že umělá inteligence může Českou republiku proměnit. Je to unikátní šance, která tu ještě nebyla.

Zatím ale jenom šance?

Proč je to v Česku dvojnásobně těžké?

Izraelská diskuse tedy není pro Česko relevantní?

V Česku se v posledních letech rodí různé iniciativy, které se hlásí k rozvoji umělé inteligence. Vy také vedete jedno z center umělé inteligence…

Těch různých iniciativ je tedy až příliš?

JAN ŽIŽKA

Více o informačních technologiích "v české režii" se dočtete v příštím čísle časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

Díky našim firmám o nás ví celý svět The post MICHAL PĚCHOUČEK, AVAST: CHCI BÝT RYCHLEJŠÍ NEŽ MUSK appeared first on MZV.

17. 1. 2021; kudyznudy.cz

Věda není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

V roce 2003 obletěla celý svět senzační zpráva: na Technické univerzitě v Liberci objevili technologický postup průmyslové výroby polymerních nanovláken a ve spolupráci s libereckou firmou Elmarco i unikátní technologii pro jejich výrobu, nanospider. Vedoucím univerzitního výzkumného týmu byl profesor Oldřich Jirsák (*1947). Vlákna viditelná pouze pod mikroskopem a tisíckrát tenčí než vlas se využívají například v medicíně (materiál pro umělé cévy, při léčbě popálenin či výrobě roušek; skrz materiál z nanovláken totiž neprojdou žádné bakterie ani viry, zato molekuly kyslíku se přes něj dostanou snadno). Nanovlákna, která odborníci považují za materiál třetího tisíciletí, se uplatňují i v leteckém, automobilovém a oděvním průmyslu, kde se z nich vyrábějí membrány do sportovní a pracovní obuvi nebo do outdoorového oblečení. Vzorek nanovlákna si můžete vyrobit ve

Krevní skupiny: největší objev české medicíny

Jan Janský (1873–1921) byl významný český neurolog a psychiatr, profesor Karlovy univerzity v Praze. Světovou proslulost mu v roce 1906 přinesl objev, že lidskou krev lze podle určitých rozdílů ve vlastnostech krvinek rozdělit do čtyř základních skupin, jimž přiřadil římské číslice I, II, III a IV. Podobný objev v téže době učinil vídeňský biolog a patolog Karl Landsteiner (1968–1943): tři krevní skupiny popsal dokonce už v roce 1900. Svět sice přiznává prioritu Janskému, ale Nobelovu cenu v roce 1930 získal Landsteiner. Vžilo se také Landsteinerovo značení A, B, AB a 0. Buď jak buď, české země na tom nijak netratí: Landstainerova maminka totiž pocházela z Prostějova.

Polarografie: první Čech s Nobelovou cenou

V roce 1924 sestrojil fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský (1890–1967) spolu se svým japonským žákem Masuzo Shikatou zařízení pro záznam závislosti proudu na napětí při elektrolýze vzorku s použitím kapkové elektrody. Polarografie umožňuje získat informace o druhu a množství látek, které roztok obsahuje, například změřit obsah kyslíku v atmosféře, oxidu siřičitého v kouřových plynech nebo jedovatých kovů ve vodě. Počítačové polarografy dnes nechybí v žádné chemické laboratoři, slouží i v biologii, farmacii nebo v biochemii. Za svůj objev profesor Heyrovský získal v roce 1959 jako první Čech Nobelovu cenu za chemii. Musel si na ni ale dost dlouho počkat, nominován byl přitom celkem osmnáctkrát. Metoda mezitím prošla řadou technických vylepšení a modernizací, připomíná ji i expozice, mapující historii Univerzity Karlovy v Praze.

Vymýcení pravých neštovic: moderní epidemiologie

Zakladatel moderní československé epidemiologické školy Karel Raška (1909–1987) byl profesor hygieny, který se v roce 1963 stal ředitelem sekce infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě. Vypracoval metodu epidemiologické bdělosti, která je dnes základem ochrany před epidemiemi, a má velké zásluhy na úplném vymýcení pravých neštovic na celém světě. Ve své vlasti ale Raška narazil na komunistický režim: v roce 1970 jej odvolali z vedení Ústavu epidemiologie a mikrobiologie, své působiště musel opustit a úřady mu dokonce odepřely penzi.

Kontaktní čočky a silon: profesor Wichterle

Nejstarší doložené zmínky o snaze řešit oční vady pomocí čočky pocházejí z období zhruba před pěti sty lety. V době profesora Otty Wichterleho (1913–1998), zakladatele makromolekulární chemie už čočky existovaly, ale vyráběly se ze skla a tvrdých, neohebných plastů. Český vědec a vynálezce, působící zejména v oblasti makromolekulární organické chemie, se zabýval se zabýval syntézou hydrofilních gelů s cílem najít vhodný materiál pro oční implantáty. Společně s chemikem Drahoslavem Límem připravili průhledný hydrogel, a když Ministerstvo zdravotnictví výzkum zrušilo, Wichterle se začal zpracováním gelu zabývat doma a doslova na koleně sestavil první přístroj na výrobu gelových kontaktních čoček. Dnes je slavný "čočkostroj", vyrobený z dětské stavebnice Merkur nejprve s dynamem z jízdního kola a ve "vylepšené" verzi s motorkem z gramofonu, k vidění v Národním technickém muzeu v Praze ; bádání profesora Wichterleho tu připomíná speciální expozice.

I v jeho případě se komunistický režim vyznamenal, když patent bez jeho vědomí a za zlomek ceny prodal do Ameriky; Československo tak přišlo o zhruba miliardu dolarů. Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se zaslouženého ocenění dočkal až po listopadu 1989, kdy byl zvolen prezidentem Československé Akademie věd. Z jeho dalších 150 vynálezů je proslulé především umělé polyamidové vlákno – silon.

Tenké ohebné trubičky aneb umělé cévy impregnované kolagenem, které jsou dnes v medicíně samozřejmostí, svého času přepsaly učebnice cévní chirurgie. Vymyslel je tým vědců a lékařů kolem chirurga Milana Krajíčka (1933–2016). Ten se věnoval se výzkumu a vývoji a cévních protéz a v této oblasti mu patří řada priorit a patentů. Vývoji umělých cév se věnuje Technická univerzita v Liberci.

Antivirotika: léky pro celý svět

Za jednoho z největších českých vědců je považován profesor Antonín Holý (1936–2012). Chemik a přírodovědec dokázal výzkum dotáhnout až do fáze praktické realizace a se svým týmem vyvinul léky proti řadě virových chorob, jako jsou například pravé neštovice, pásový opar, virový zánět oční sliznice a virová hepatitida typu B. Ve spolupráci s americkou farmaceutickou firmou Gilead Sciences se podařilo úspěšně převést do lékové formy preparáty používané při léčbě nemoci HIV/AIDS. Společnost Gilead Sciences ročně za licenční poplatky a patenty platí Ústavu organické chemie a biochemie přibližně dvě miliardy korun.

Semtex a desintegrátor

Českým vynálezem je rovněž plastická trhavina Semtex : své jméno dostala podle městské části Semtín v Pardubicích a firmě Explosia, kde vznikla. Za otce výbušniny je považován vědec Stanislav Brebera. Jedná se o výkonnou, ale bezpečnou trhavinu, která se dá snadno tvarovat, dnes se ale vyrábí už jen v malém množství. Chemik a vedoucí skupiny zabývající se vývojem plastických trhavin Ladislav Říha (*1956) vyvinul zařízení nazvané desintegrátor, které dokáže zneškodnit podezřelé zavazadlo na dálku a bez přímého kontaktu pyrotechnika. Desintegrátor umí v několika milisekundách prorazit ocelový obal silný až čtyři milimetry a zlikvidovat rozbušku. Díky tomu nedojde k explozi nálože uvnitř zavazadla a zneškodňování bomb je jednodušší a bezpečnější.

První záznam vajíčka, připraveného na oplodnění

Naše DNA, určující jak budeme vypadat a jaké nemoci nám hrozí, je před početím v podobě dlouhého vlákna svinuta do takzvaných chromozomů. Lidská vajíčka často obsahují nevhodný počet chromozomů, případně jsou uspořádané velice chaoticky. Odborníci už řadu let věděli, že chromozomy v buňkách rozděluje aparatura nazývaná meiotické vřeténko, ale českou embryoložku Zuzanu Holubcovou (*1982) zajímala příčina. Jako první na světě objevila, že vřeténko lidských vajíček je uspořádáno jinak než u ostatních lidských buněk, že se může velmi snadno rozpadnout a pokud k tomu dojde, chromozomy se pomíchají a nerozdělí správně. Po oplození takového vajíčka může sice vzniknout embryo, ale často nepřežije a žena potratí. Někdy plod i donosí, ale novorozenec může být postižený Downovým syndromem nebo jinou genetickou vadou. Když britská královna Alžběta II. navštívila laboratoř, kde Zuzana Holubcová učinila svůj objev, a zhlédla záznam vývoje lidského vajíčka, poznamenala: "It’s fascinating, isn’t it?"

Proměna plošného 2D filmu na 3D verzi

Kreslené filmy se nejčastěji vyrábí pomocí digitálních modelů v počítači anebo ručním rozkreslením tisíců rozfázovaných obrázků. Zkombinovat obě metody se podařilo teprve pomocí pokročilých nástrojů počítačové grafiky, ovšem výroba takových filmů je velice drahá a trvá dlouho. Výzkumný tým Daniela Sýkory (*1978), absolventa Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, kde v roce 2007 obhájil titul Ph.D. v oboru počítačových věd, vyvinul počítačový postup, jak proměnit plošný 2D animovaný film v plastickou podívanou ve 3D verzi. Zatím nejvyspělejší algoritmus Ink-and-Ray, který vznikl ve spolupráci s Walt Disney Studios, dokáže dát kreslené animaci hloubku a umí vytvořit stereoskopický obraz. Ukázkovou proměnou prošel film Lví král a otevřel tak cestu ke 3D konverzi klasických kreslených filmů.

Bonus na závěr: Cimrman a dvoudílné plavky

Pokud jste dočetli až sem, zasloužíte si odměnu: souhrn vynálezů českého génia Járy Cimrmana tak, jak nám je připomněl film Jára Cimrman ležící, spící. V londýnský patentový úřad, kam český všeuměl jezdí patentovat své vynálezy, se proměnilo

Severočeské muzeum v Liberci, Cimrman ale byl vždy o něco pomalejší než jeho konkurenti. S vynálezem telefonu ho předběhl Graham Bell, s kinematografem zase bratři Lumiérové. Neuspěl ani s pojistkou, žárovkou, akumulátorem, dynamem, elektroměrem, ba ani s dynamitem: ten vynalezl pro jistotu přímo před budovou úřadu, ale díky nově zavedenému telefonu ho nepředběhl nikdo jiný než Alfred Nobel. Cimrman se tak nakonec stal alespoň vynálezcem dvoudílných plavek. Mezi jeho další úspěchy patří například vynález vzducholodě (spolu s hrabětem Zeppelinem), pupík na objímce první Edisonovy žárovky (járovka), jogurt, CD (Cimrmanův disk), tretry Koniášky s hřeby dovnitř, pětitaktní motor (sání, stlačení, výbuch, výfuk a odpočinek) či technika metání hnoje pomocí výbušnin.

15. 1. 2021; CVUT.cz

Veletrh Gaudeamus Praha 2021 můžete navštívit online

Všechny fakulty a Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze se budou účastnit veletrhu Gaudeamus Praha 2021, který bude probíhat online formou. Zájemci budou mít k dispozici vyhledávač studijních programů s více než 12 000 možnostmi, profily 249 škol z ČR, 36 škol ze Slovenska, 320 fakult a 460 vzdělávacích institucí ze zahraničí, a v neposlední řadě záznamy přednášek o studiu a elektronický katalog možností studia po maturitě.

První přednáškový den odstartuje 19. ledna 2021, kdy mají přednášky i naše fakulty a MÚVS. Přednášková série poběží až do uzavření přijímání přihlášek na vysoké školy v dubnu 2021. Cílem přednáškových dní bude poskytnout studentům co nejvíce aktuálních informací o nabídce studia po maturitě, motivovat je ke správnému rozhodnutí při volbě vysoké školy nebo dalšího studia. Přednáškové dny budou vysílány živě na Facebook a YouTube "Gaudeamus – veletrh vzdělání" a záznamy přednášek budou k dispozici ke zhlédnutí do konce června 2021.

V jakých časech se bude prezentovat přednáškami ČVUT:

19. ledna

9.35 – 10.05 Fakulta elektrotechnická ČVUT

10.45 – 10.50 Masarykův ústav vyšších studií ČVUT

10.50 – 11.00 Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT

11.00 – 11.15 Fakulta strojní ČVUT

11.55 – 12.25 Fakulta stavební ČVUT

20. ledna

11.55 – 12.45 Fakulta architektury ČVUT

Přednáškové dny budou doplněny online prezentacemi vystavovatelů na portálech Gaudeamus.cz, Gaudeamus-sk.sk, v aplikaci Gaudeamus Guide pro studenty a rodiče, a v aplikaci Gaudeamus Advisor pro středoškolské pedagogy. Tyto online informační zdroje nabídnou kompletní kontaktní informace, rejstříky studijních oborů, informace o fakultách a přijímacím řízení na všech zúčastněných školách. Návštěvníkům budou také k dispozici vyhledávače studijních oborů, škol a fakult.

Celkem veletrhy Gaudeamus v České republice každý rok navštíví až 65 % studentů maturitních ročníků. Cílem veletrhů je provést studenty komplikovaným rozhodovacím procesem a pomoci jim správně učinit jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v jejich životě.

Další informace jsou na:

12. 1. 2021; Metro - FEL

R. U. R. v praxi

Letos uplynulo sto let od premiéry Čapkovy divadelní hry o robotech. Nedávno obdrželi výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT 1,5 milionu dolarů od americké agentury DARPA na další vývoj autonomních robotů. Světoznámý dramatik by se určitě divil, že jeho země patří v 21. století na špici v oboru.

Foto:

12. 1. 2021; msmt.cz

MŠMT ocenilo studenty a VŠ pedagogy za pomoc při pandemii

Praha, 12. ledna 2021 - Ceny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vysokého školství za v mnoha ohledech specifický rok 2020 byly uděleny, přestože protiepidemická opatření zatím nedovolují laureátům převzít svá ocenění přímo z rukou ministra Roberta Plagy. Třináct studentů a absolventů bylo tentokrát oceněno za dobrovolnické aktivity, kterými vypomáhali nad rámec svých studijních povinností během pandemie Covid-19. I v kategorii vyučujících na vysokých školách bylo ocenění uděleno akademickým pracovníkům, kteří významně přispěli k rozvoji distančních forem výuky. Současně byla udělena i Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dobrovolníkům z řad studentů Masarykovy univerzity za mimořádné zapojení do iniciativy MUNI pomáhá.

"Už od počátku pandemie jsem se zájmem a určitou hrdostí sledoval, jak se vysoké školy, jejich studenti i pracovníci zapojují do celé řady aktivit. Dobrovolnických ve zdravotnických zařízeních i v rámci šití roušek; výzkumných, kdy univerzity daly k dispozici nejen infrastrukturu, ale i vysokou odbornost svých akademických pracovníků; vzdělávacích, kdy vyučující i vedení škol dokázali přejít z téměř výhradní kontaktní výuky na tu distanční. Rozhodli jsme se proto v roce 2020 ocenění zaměřit na výjimečné aktivity studentů i vyučujících související se zvládáním této náročné situace. Bylo nesmírně těžké z předložených návrhů vybrat pouze 13 studentů a absolventů a 6 vyučujících. Můj velký obdiv a dík patří všem nominovaným, ale i všem dalším, ať už studentům, kteří byli povoláni k pracovní povinnosti ve zdravotnických zařízeních, v domovech seniorů nebo na odběrová místa, nebo vysoce erudovaným vědcům z prestižních pracovišť vysokých škol, kteří se zapojili do tak důležité osvětové kampaně nebo kteří dali k dispozici vybavení svých laboratoří a pracovišť a umožnili tisk ochranných štítů na 3D tiskárnách. Ocenění si zaslouží i všichni obětaví vyučující, kteří po nocích vytvářeli zcela nové učební opory pro své studenty v online formě a dali je zdarma k dispozici i dalším. Věřím, že budeme v budoucnu schopni společně vzít to dobré, co v této náročné době vzniklo, a dále to rozvíjet ku prospěchu nejen vysokého školství, ale celé společnosti v České republice," uvádí k letošnímu ročníku udělování cen náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček, který stojí v čele obou komisí pro posuzování návrhů na ceny.

Letošní Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy ve studijním programu a za mimořádné činy studentů byla oproti minulým ročníkům udělována pouze v kategorii za mimořádné činy studentů. Celkem 10 cen bylo rozděleno mezi 13 studentů a absolventů – 2 ceny jsou tak sdílené, když byly oceněny společné aktivity dvojice a trojice studentů.

Laureáti Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu a za mimořádné činy studentů za rok 2020:

Mgr. Jiří Byčkov, Ph.D. (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity) zareagoval na prosbu o pomoc ostravského Alzheimerova centra a ve svém volném čase působil v době koronavirové pandemie jako krizový intervent, pečovatel a psychoterapeut.

Bc. Kateřina Holubová (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) se podílela na vytvoření webu Výuka na dálku pro neslyšící a nedoslýchavé studenty. Web obsahuje praktické a technické tipy na zapojení tlumočení, přepisu aj. do výuky na dálku.

Veronika Kamenská (Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně) je zakladatelkou mobilní aplikace Nepanikař, která zdarma poskytuje rychlou první psychologickou pomoc. Tato aplikace má 7 modulů: deprese, úzkost/panika, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu, moje záznamy, poruchy příjmu potravy a kontakty na odbornou pomoc.

Jan Melichar (Vysoká škola PRIGO) přes svá vlastní omezení již během nouzového stavu na jaře roku 2020 pracoval jako dobrovolník v městské nemocnici v Havířově a byl personálu velmi nápomocen při zvládání agendy spojené se zadáváním zdravotních záznamů pacientů do nemocničního systému.

Bc. Anna Ničová (Fakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze) se ujala organizace dobrovolnického šití roušek. Zorganizovala směnný provoz šití v budově školy a na kolejích, a to za dodržení všech hygienických pravidel. Výroba se neobešla bez náročného obstarání materiálu, lidských sil, sterilizace a distribuce.

Veronika Podolská (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity) od počátku nouzového stavu organizovala zajištění ochranných pomůcek a dezinfekčního materiálu ve svém rodném městě Rychnově nad Kněžnou. Ke spolupráci vyhledala 30 švadlen, které našily roušky. Společně s dalšími spolupracovníky zajišťovali jejich distribuci v celém okresu.

Mgr. Klára Rybenská (Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové) se ujala celkové koordinace komunitní aktivity 3D tisku čelenek a kompletace obličejových štítů v Královéhradeckém kraji. Čelenky byly tištěny v režimu 24/7 na 3D tiskárnách, jejichž obsluha byla zajišťována zhruba 25 studenty.

Alžběta Šabouková (Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze) obětavě a s velkým osobním nasazením pečovala o seniory, kteří byli postiženi nemocí Covid-19 a v následné péči potřebovali pomoc.

MUDr. Metoděj Renza a Tomáš Sychra (3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy) iniciovali vytvoření skupiny dobrovolníků, která pomáhala ve zdravotnických zařízeních a v hygienické službě. Oslovili své kolegy-studenty dalších lékařských a zdravotnických fakult v ČR a jen během prvního dne se do skupiny na sociální síti přihlásilo cca 2000 dobrovolníků.

Bc. Tomáš Bašta, Bc. Tomáš Stanovčák, Bc. Jan Šafařík (Fakulta informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze) se podíleli na vytvoření webové aplikace, kde počítačový program (tzv. chatbot) odpovídá 24 hodin denně na otázky týkající se koronaviru. Aktuální informace čerpali pouze z ověřených zdrojů. V době začínající pandemie představoval chatbot jednoduchý a lidský přístup k nejvíce potřebným informacím, jako byly např. typické příznaky onemocnění, možnosti ochrany a prevence, přehled aktuálních omezení, pravidla karantény atd.

Medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy získali studenti Masarykovy univerzity, kteří se v rámci dobrovolnického centra MUNI širokou měrou zapojili do aktivní pomoci během pandemie Covid-19. Studenti pomáhají hlavně ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče, doučováním žáků ZŠ a SŠ, přímou podporou ohroženým skupinám obyvatel a lidem v karanténě nebo také studentskou právní poradnou.

Teprve druhý ročník Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole za rok 2020 byl zaměřen na ocenění aktivit a projektů, kterými akademičtí pracovníci zvládli výzvy spojené s distanční výukou během jarní pandemie Covid-19. Stejně jako u studentských cen bylo jedno ocenění sdílené dvojicí vyučujících za společný vzdělávací projekt a oceněných akademických pracovníků je tak celkem 6.

Laureáti Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole za rok 2020:

doc. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D., který působí na Katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Docent Kopecký se zaměřuje na rizika virtuální komunikace a prostřednictvím projektu E-Bezpečí se věnuje zvyšování digitální gramotnosti budoucích pedagogů a bezpečné výuce v kyberprostoru.

prof. Ivan Dlabač, M.A., který působí na Katedře designu Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Docent Dlabač inicioval mimořádný studentský semestrální projekt Karanténa, jehož cílem bylo v rámci distanční výuky Ateliéru průmyslového designu navrhnout designérská řešení pro život v podmínkách budoucí pandemie. Vznikly tak například lavičky umožňující vzájemnou fyzickou distanci či systém na zpracování milionů použitých roušek.

prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., který působí na Katedře fyziky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Profesor Kulhánek vytvořil v době nouzového stavu ucelený soubor online kurzů věnovaných fyzice zejména pro první ročníky, které jenom na kanálu Youtube mají přes 14 000 shlédnutí. Současně prostřednictvím spolku Aldebaran propaguje astrofyziku a fyziku plazmatu nejen mezi studenty ČVUT.

PaedDr. Jana Vejvodová, CSc., která působí na Katedře českého jazyka a literatury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Doktorka Vejvodová se podílela na vytvoření podpůrných metodických materiálů pro zajištění distanční výuky určených učitelům vysokých, středních i základních škol. Vedla online kurzy a webináře pro vysokoškolské učitele, kde sdílela příklady dobré praxe. Jí spoluvytvořená metodická doporučení pro distanční výuku a distanční ověřování výsledků učení a kompetencí byla prostřednictvím webu MŠMT sdílena pro využití na ostatních vysokých školách.

RNDr. Čestmír Štuka, Ph.D. a MUDr. Martin Vejražka, Ph.D., kteří oba působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, založili portál WikiSkripta, v rámci nějž neobvyklým a mimořádným způsobem zapojují vysokoškolské studenty do výuky a spolupracují s nimi při tvorbě vzdělávacích materiálů. Vzdělávání studentů zapojených do WikiSkript velkou měrou využívá metody peer-to-peer learning a další inovativní přístupy, které následně vedou k vyšší efektivitě učícího procesu a zvýšení motivace studentů.

RNDr. Čestmír Štuka, Ph.D. a MUDr. Martin Vejražka, Ph.D. Zdroj fotky: archiv laureátů

Bc. Anna Ničová Zdroj fotky: archiv laureátky

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mapa stránek / novinky e-mailem / prohlášení o přístupnosti / RSS

Rejstříky, databáze

Statistika školství

Pro veřejnost

O školské statistice

Sběry statistických dat

Statistické výstupy a analýzy

Číselníky a klasifikace

Adresáře školských institucí

Důležité odkazy

Školský rejstřík

Vysoké školy

Státní správa

Neziskové organizace

Otevřená data

PORTÁL YOUR EUROPE

Kontakt pro veřejnost

Karmelitská 529/5

118 12 Praha 1 tel. ústředna:

+420 234 811 111

Podatelna pro veřejnost:

Po až Pá 9:30 - 15:00

(více informací ZDE )

Elektronická podatelna:

posta@msmt.cz

ID datové schránky: vidaawt

Úřední sdělení

Dokumenty

Organizace školního roku

Školský zákon

Kariéra

Základní vzdělání

Státní maturita

11. 1. 2021; CVUT.cz

Prof. Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické získal Cenu ministra školství za vynikající vzdělávací činnost

Mezi pěti letošními laureáty Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole je teoretický fyzik prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze.

Profesor Kulhánek, který působí na katedře fyziky FEL, vytvořil za nouzového stavu ucelený soubor online kurzů věnovaných fyzice zejména pro první ročníky, které samotné jenom na YouTube kanálu @CVUTFEL mají přes 60 000 zhlédnutí. Současně prostřednictvím spolku Aldebaran propaguje astrofyziku a fyziku plazmatu nejen mezi studenty ČVUT. Je autorem pěti vysokoškolských učebnic. Dlouhých 19 let řídí vydávání online časopisu Aldebaran bulletin s novinkami z fyziky a techniky a organizuje studentské návštěvy významných světových vědeckých pracovišť.

V posledních třech letech se jeho přednášky a mediální vystoupení staly vysoce vyhledávanými. Jeho popularizační přednášky sledují desetitisíce zájemců o vědu a techniku. Jen za poslední rok lze na YouTube profilu FEL nalézt více než 40 videí pokrývajících nejen kurzy fyziky na Fakultě elektrotechnické, ale i jeho další přednášky. Podchytit všechny přednášky a televizní vystoupení je téměř nemožné; jen na půdě FEL jich za své působení přednesl tisíce a jen zlomek z nich je zaznamenaných. Patří mezi první, kteří na FEL ČVUT svolili se záznamem svých přednášek a jejich poskytnutím široké veřejnosti; za posledních 5 let tak FEL do světa vypustila ke 30 uceleným kurzům a některé z nich jsou velmi vhodné i pro středoškoláky.

"Tato zkušenost umožnila prof. Kulhánkovi poskytnout během vzdálené výuky vynucené pandemií širokou podporu studentům. Jeho přístup v době vzdáleného studia byl pro studenty prvního ročníku naší fakulty klíčový pro úspěšné zvládnutí obtížné látky a adaptace na nároky vysokoškolského studia. S ohledem na počet zhlédnutí jeho kurzu Fyziky 1 je zjevné, že jeho přednášky sledují i studenti jiných fakult," uvedl k přínosu prof. Kulhánka děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Petr Páta.

Cílem ceny je upozornit na význam a důležitost kvalitní vzdělávací činnosti na vysokých školách, ocenit vynikající práci vysokoškolských učitelů, vyzdvihnout příklady dobré praxe a významné inovace v oblasti vzdělávací činnosti. Vzhledem k aktuálním výzvám způsobeným pandemií covid-19, které před vysokoškolskými učiteli stojí, jako je distanční výuka a distanční ověřování výsledků učení, bylo cílem ceny rovněž upozornit na příklady vynikajícího zvládnutí těchto výzev.

11. 1. 2021; asu.cas.cz

Novinky Čeští vědci objevili téměř tisíc vzácných vesmírných objektů díky spojení lidské a umělé inteligence

Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení (active deep learning), která je založena na interaktivním vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové sítě na základě názoru experta. Na rozdíl od běžně používaných postupů si síť sama požádá člověka o radu v těch případech, kde si je nejméně jistá. Metodu čeští výzkumníci s úspěchem aplikovali na čtyřech milionech spekter z největšího světového archivu spekter pořízeného čínským dalekohledem LAMOST a objevili skoro tisíc dosud nepopsaných velmi vzácných vesmírných objektů prokazujících se emisními spektrálními čárami. K nim patří vedle horkých hvězd s rychle rotujícími disky i např. nově vznikající hvězdy s formujícím se planetárním systémem či naopak velmi hmotné vyhořívající hvězdy těsně před výbuchem. Klíčovou roli při objevu sehrálo také třináct tisíc spekter pořízených pomocí ondřejovského Perkova dalekohledu o průměru dva metry. Práce byla publikována v prestižním astronomickém časopise Astronomy and Astrophysics a katalog nově objevených hvězd je zveřejněn v celosvětové databázi Vizier.

Výjimečné vesmírné objekty

Ve vesmíru se vzácně vyskytují objekty skrývající velmi zajímavé fyzikální podmínky a neobvyklé procesy a nemusí jít jen o populární černé díry, za jejichž objev byla v minulém roce udělena Nobelova cena.

Patří sem i horké hvězdy označované jako Be, okolo kterých se vytvořil dosud neobjasněným mechanismem řídký rychle rotující plynový disk, nebo nově vznikající hvězdy zvané T Tauri, ještě zabalené v zárodečné mlhovině, u kterých jsme svědky formování protoplanet z okolního plynu a prachu. Další zajímavou skupinou jsou kataklysmické proměnné hvězdy, ve kterých bílý trpaslík krade hmotu svému souputníkovi tak dlouho, než dojde k mohutnému výbuchu v podobě novy či dokonce supernovy. Vzácné jsou i velmi hmotné (s hmotou několika desítek Sluncí) horké hvězdy s povrchovou teplotou desítek až stovek tisíc stupňů (Slunce má méně než šest tisíc), které jsou označované jako typ WR podle astronomů Wolfa a Rayeta. Tyto hvězdy vyčerpaly zásobu vodíku a spalují uhlík, dusík či kyslík, odfoukly silným hvězdným větrem již většinu hmoty do okolního prostoru a i je čeká poměrně brzy gigantická exploze v podobě supernovy.

Spektra jako důležitý nástroj poznání

Všechny tyto objekty vypadají na snímcích oblohy stejně jako běžné hvězdy a při jejich odhalení nepomůže ani kombinace CCD snímků v několika barevných filtrech, jak nám ji poskytují rozsáhlé obrazové přehlídky oblohy. Spolehlivě je usvědčí jen jejich spektra, ve kterých se nacházejí charakteristické kombinace emisních čar. Každý jistě ví, že duha vznikající na vodních kapkách je vlastně spektrum našeho Slunce, a mnoho lidí si i všimlo, že podobné spektrum vidí i po odrazu na povrchu CD nebo DVD. Pokud ale pustíme na DVD přes úzkou štěrbinu světlo zářivky či pouliční výbojky, uvidíme jen několik oddělených úzkých barevných čar. To jsou právě emisní čáry vzniklé vyzařováním plynu v lampě. Stejné je to u vesmírných objektů. Z jejich spektra dokážeme určit nejen chemické složení, hustotu a teplotu atmosféry, existenci disku či výtrysků hmoty, ale také jak rychle se od nás vzdalují či se přibližují, nebo dokonce zda mají okolo sebe planety. Podobně podle jiného typu emisního spektra poznáme bezpečně kvazary, tedy jádra galaxií mohutně zářící díky superhmotným černým děrám o hmotnosti miliónů až miliard hmot Slunce v jejich nitru.

Dá se říci, že spektrum je vlastně pro vesmírný objekt takový nezaměnitelný otisk prstu. Astronomové si ho nejraději prohlížejí v podobě grafu závislosti intenzity záření na vlnové délce (čili barvě) a vypadá jako vodorovná či trochu nakloněná čára s různými kopci (emisní čáry) a údolími (absorbční čáry). Přestože se desítky let vyvíjejí automatické algoritmy, jak objekty podle podoby spekter zařazovat do různých tříd, fungují dobře jen pro běžné hvězdy, které umíme i celkem dobře matematicky modelovat. Ale na výše zmíněné exotické případy to neplatí. Tam hraje stále zkušené oko astrofyzika klíčovou roli.

V minulosti velký dalekohled pořizoval spektrum jednoho objektu několik hodin na fotografickou desku. Takto byl také před téměř sto lety Edwinem Hubblem objeven rudý posuv ve spektrech vzdálených galaxií a bylo tím prokázáno rozpínání vesmíru. Moderní spektrografy obsahují tisíce optických vláken, která robotický podavač automaticky umístí podle fotografie hvězdného pole na jednotlivé objekty a během desítek minut je naráz pořízeno několik tisíc spekter.

Díky tomuto pokroku dnes existují archívy čítající deset i více milionů spekter, z nichž naprostou většinu lidské oko dosud nevidělo, a většina informací o nich je pouze výsledkem aplikace automatických algoritmů.

Největší spektrální přehlídkou je v současnosti archív čínského šestimetrového dalekohledu LAMOST vybaveného čtyřmi tisíci vlákny umísťovanými pomocí dvojnásobného počtu mikromotorů v zorném poli o průměru deseti měsíčních úplňků. LAMOST nese jméno Guo Shoujingův dalekohled po významném středověkém čínském astronomovi, geografovi, inženýrovi a vědeckém poradci Kublajchána. Jeho znalosti a přesné přístroje obdivoval i Marco Polo během svých pobytů. Málo se ví, že Guo Shoujing vytvořil přesný kalendář na základě stanovení délky oběhu Země s chybou pouhých 26 sekund, i to, že dosáhl podobné přesnosti měření pohybu planet jako tři století po něm Tycho Brahe.

Při plánování pozorování s LAMOSTem se na konkrétní cílové objekty v zorném poli umístí jen pár set vláken na základě priorit vědeckých programů a zbytek pozic vybere automatický algoritmus na základě rozsáhlých hvězdných katalogů. Ten vlákna umisťuje tak, aby si jejich ramena či motorky nepřekážely, a přitom tak, aby vybrané hvězdy byly dostatečně jasné pro pořízení dobrého spektra. O drtivé většině cílů, na které jsou umístěna vlákna, proto dosud není známo více než v oněch katalozích (obvykle poloha a jasnost v několika filtrech). Je proto velká šance najít zde dosud neznámé exotické objekty popsané výše. Navíc nová spektra přibývají tempem několika milionů za rok. Stačí "jen" aby si všechna spektra v archívu detailně prohlédl zkušený astrofyzik.

Využití umělé intelligence

Je zřejmé, že detailní prohlížení spekter člověkem není prakticky možné. I kdyby expert označil (zařadil do příslušné třídy) jedno spektrum každých 10 sekund, trvala by mu klasifikace současného veřejného archívu LAMOSTu s devíti milióny spekter skoro tři roky. Proto se vkládají velké naděje do použití umělé inteligence. V současnosti hlavně do hlubokých (tj. mnohovrstvých) neuronových konvolučních sítí s úspěchem používaných v samořiditelných autech, mobilních hlasových asistentech, strojovém překladu, personalizaci reklamy či při rozpoznávání zvuků, písma a tváří. Díky své podstatě, odvozené z procesu analýzy obrazu v lidském mozku, jsou velmi dobré ve vnímání drobných detailů stejně jako hlavních rysů celkového obrazu. Měly by tedy dobře poznat i rozdíly ve spektrech stejně jako zkušený astrofyzik.

Přes svoje nesporné přednosti však mají jednu zásadní nevýhodu. Vyžadují velké množství, běžně desítky či stovky tisíc, člověkem označených příkladů, na kterých se musí učit, aby pak poznaly podobný vzor v milionech neznámých. Tomuto postupu se říká učení s učitelem (supervised learning).

"Pokud takové označené vzory nemáte, nebo jich je málo, nemůžete tyto nástroje umělé inteligence použít", říká spoluautor článku Ondřej Podsztavek, doktorand na FIT ČVUT. " Bylo jasné, že archív LAMOSTu skrývá mnoho tajemného, ale zpočátku jsme v něm neměli vůbec žádné případy emisních hvězd”. Problém vypadal beznadějně.

" Mojí velkou touhou, jako astrofyzika pracujícího přes třicet let s dalekohledem o průměru 2 metry na Stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově, bylo přimět umělou inteligenci, aby objevila ve vesmíru něco nového, co ještě neznáme, alespoň dosud neznámé Be hvězdy, kterými se v Ondřejově zabýváme přes půl století", říká Petr Škoda, který mimo práce na observatoři v Ondřejově působí také na FIT ČVUT. Zde vede již témeř deset let bakalářské a diplomové práce založené na použití nejmodernějších softwarových technologií a umělé inteligence při řešení náročných astronomických problémů. Pro tento obor se v poslední době používá termín astroinformatika a ve světě začínají na významných univerzitách vznikat specializovaná výzkumná centra sdružující astronomy, softwarové inženýry a odborníky na strojové učení.

"Malý astroinformatický tým jsme před dvěma lety dali dohromady i na FIT ČVUT v rámci naší výzkumné skupiny HPC a velká data v rámci velkého grantu MŠMT nazvaného RCI - Výzkumné centrum informatiky, na kterém se podílíme spolu s kolegy z Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Loni jsme na grant přijali z Oxfordské univerzity i kolegu Karla Adámka, jehož software umožnil zachytit velmi vzácné rychlé rádiové zablesky (FRB)", poznamenává Pavel Tvrdík, spoluautor práce a vedoucí výzkumné skupiny. "Zmíněná publikace je prvním důležitým výstupem našeho astroinformatického týmu", dodává.

Pro hledání emisních spekter v LAMOST archívu bylo třeba překonat dvě zásadní překážky. Ukázat síti spektra známých emisních objektů, jako by je pořídil LAMOST, a donutit síť, aby fungovala i při zlomku označených vzorků, než běžně vyžaduje.

Tým astroinformatiků po mnoha neúspěšných experimentech nakonec našel unikátní řešení.

Pomohl tomu archív dvoumetrového Perkova dalekohledu v Ondřejově, který obsahuje několik tisíc CCD spekter oněch vzácných objektů s emisními čárami. Spektrograf Perkova dalekohledu na rozdíl od LAMOSTu ale pořizuje spektra s větším spektrálním rozlišením, tedy vidí jemnější detaily spektrálních čar, ale v kratším úseku spektra. Proto byla nejprve tato spektra uměle rozostřena, jak by ony objekty viděl LAMOST. To, že to funguje, se podařilo ověřit, když se na základě stejných hvězdných souřadnic našly tři objekty pozorované jak v Ondřejově, tak v Číně. Takto uměle vytvořených spekter však bylo jen 13 000, což je jako počáteční trénovací vzorek pro hlubokou neuronovou síť pro tento problém stále málo.

Tato druhá překážka byla překonána pomocí málo známé metody aktivního učení. Ta byla v informatické literatuře často s úspěchem použita na případy, kdy je jen několik málo známých vzorů, avšak vždy byla zkoušena s velmi jednoduchými algoritmy strojového učení, jako jsou např. rozhodovací stromy. "Ačkoli jsme intenzivně hledali v astronomické literatuře i ptali se kolegů ve světě, zdá se, že jsme první, kdo použil aktivní učení ve spojení s hlubokými neuronovými sítěmi v astronomii", říká Petr Škoda. Ondřej Podsztavek vysvětluje: "Principem je, že neuronová síť si v každém opakovaném kroku vybere ta spektra, kde si je svoj í předpovědí nejméně jistá. Tato předloží expertovi (což může být nejen člověk, ale i jiný algoritmus), který předpověď sítě (např. zda patří předložené spektrum Be hvězdě) potvrdí či naopak vyvrátí. Toto se provede na malém vzorku například sta spekter. Jakmile jsou expertem označená, jsou přidána do trénovací množiny, na které je síť znovu učena. Takto se do ní postupně dostává stále více velmi těžko rozhodnutelných případů. To se opakuje do okamžiku, kdy se již síť perfektně trefuje.”

Tímto poměrně komplikovaným způsobem se podařilo najít ve čtyřech milionech spekter ze starší veřejně dostupné verze archívu dalekohledu LAMOST přes 4000 objektů s emisními čárami. Při následném porovnávání se známými astronomickými databázemi se ukázalo, že se o většině z nich skutečně ví, že jsou nějaké zvláštní (např. že se rychle mění jejich jasnost, nebo např. nějaká družice zjistila, že vyzařují rentgenové záření), u části se ukázalo, že jsou to již známé a správně zatříděné emisní objekty. Kromě toho ale zbylo skoro tisíc objektů dosud v literatuře detailně nepopsaných (objevují se jen záznamy o jejich poloze a jasnosti). Jejich seznam je jako součást článku k dispozici dalším výzkumníkům prostřednictvím hojně používané celosvětové databáze astronomických katalogů Vizier. Při shromažďování informací o nich dotazováním celosvětového systému propojených astronomických archivů a databází, pro který se používá název Virtuální observatoř, bylo objeveno i několik podivných objektů, které neumíme zařadit ani po důkladné analýze dat. "Tyto se pokoušíme sledovat 2m Perkovým dalekohledem, ale některé jsou už moc slabé. Budeme muset žádat čas na něčem mnohem větším," povzdychne si Petr Škoda, který má na mysli velké dalekohledy např. na Kanárských ostrovech, Havaji nebo v Chile.

11. 1. 2021; Technický týdeník

Prof. Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické ČVUT získal Cenu ministra školství za vynikající vzdělávací činnost

"Tato zkušenost umožnila prof. Kulhánkovi poskytnout během vzdálené výuky vynucené pandemií širokou podporu studentům. Jeho přístup v době vzdáleného studia byl pro studenty prvního ročníku naší fakulty klíčový pro úspěšné zvládnutí obtížné látky a adaptace na nároky vysokoškolského studia. S ohledem na počet zhlédnutí jeho kurzu Fyziky 1 je zjevné, že jeho přednášky sledují i studenti jiných fakult,"uvedl k přínosu prof. Kulhánka děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Petr Páta.

11. 1. 2021; astro.cz

Objev tisíce vzácných vesmírných objektů díky spojení lidské a umělé inteligence

Jeden z nalezených objektů. Složité emisní spektrum je vyzařováno z trojice červených hvězd uprostřed obrázku. Snímek je z archivu projektu PanSTARRS. Autor: Petr Škoda Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení, která je založena na interaktivním vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové sítě na základě názoru experta. Na rozdíl od běžně používaných postupů si síť sama požádá člověka o radu v těch případech, kde si je nejméně jistá. Metodu čeští výzkumníci s úspěchem aplikovali na čtyřech milionech spekter z největšího světového archivu spekter pořízeného čínským dalekohledem LAMOST a objevili skoro tisíc dosud nepopsaných velmi vzácných vesmírných objektů prokazujících se emisními spektrálními čárami. K nim patří vedle horkých hvězd s rychle rotujícími disky i např. nově vznikající hvězdy s formujícím se planetárním systémem či naopak velmi hmotné vyhořívající hvězdy těsně před výbuchem. Klíčovou roli při objevu sehrálo také třináct tisíc spekter pořízených pomocí ondřejovského Perkova dalekohledu.

Výjimečné vesmírné objekty

Patří sem i horké hvězdy označované jako Be, okolo kterých se vytvořil dosud neobjasněným mechanismem řídký rychle rotující plynový disk, nebo nově vznikající hvězdy zvané T Tauri, ještě zabalené v zárodečné mlhovině, u kterých jsme svědky formování protoplanet z okolního plynu a prachu. Další zajímavou skupinou jsou kataklyzmické proměnné hvězdy, ve kterých bílý trpaslík krade hmotu svému souputníkovi tak dlouho, než dojde k mohutnému výbuchu v podobě novy či dokonce supernovy. Vzácné jsou i velmi hmotné (s hmotou několika desítek Sluncí) horké hvězdy s povrchovou teplotou desítek až stovek tisíc stupňů (Slunce má méně než šest tisíc), které jsou označované jako typ WR podle astronomů Wolfa a Rayeta. Tyto hvězdy vyčerpaly zásobu vodíku a spalují uhlík, dusík či kyslík, odfoukly silným hvězdným větrem již většinu hmoty do okolního prostoru a i je čeká poměrně brzy gigantická exploze v podobě supernovy.

Spektra jako důležitý nástroj poznání

Dá se říci, že spektrum je vlastně pro vesmírný objekt takový nezaměnitelný otisk prstu. Astronomové si ho nejraději prohlížejí v podobě grafu závislosti intenzity záření na vlnové délce (čili barvě) a vypadá jako vodorovná či trochu nakloněná čára s různými kopci (emisní čáry) a údolími (absorpční čáry). Přestože se desítky let vyvíjejí automatické algoritmy, jak objekty podle podoby spekter zařazovat do různých tříd, fungují dobře jen pro běžné hvězdy, které umíme i celkem dobře matematicky modelovat. Ale na výše zmíněné exotické případy to neplatí. Tam hraje stále zkušené oko astrofyzika klíčovou roli.

Využití umělé inteligence

"Mojí velkou touhou, jako astrofyzika pracujícího přes třicet let s dalekohledem o průměru 2 metry na Stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově, bylo přimět umělou inteligenci, aby objevila ve vesmíru něco nového, co ještě neznáme, alespoň dosud neznámé Be hvězdy, kterými se v Ondřejově zabýváme přes půl století", říká Petr Škoda, který mimo práce na observatoři v Ondřejově působí také na FIT ČVUT. Zde vede již téměř deset let bakalářské a diplomové práce založené na použití nejmodernějších softwarových technologií a umělé inteligence při řešení náročných astronomických problémů. Pro tento obor se v poslední době používá termín astroinformatika a ve světě začínají na významných univerzitách vznikat specializovaná výzkumná centra sdružující astronomy, softwarové inženýry a odborníky na strojové učení.

"Malý astroinformatický tým jsme před dvěma lety dali dohromady i na FIT ČVUT v rámci naší výzkumné skupiny HPC a velká data v rámci velkého grantu MŠMT nazvaného RCI - Výzkumné centrum informatiky, na kterém se podílíme spolu s kolegy z Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Loni jsme na grant přijali z Oxfordské univerzity i kolegu Karla Adámka, jehož software umožnil zachytit velmi vzácné rychlé rádiové záblesky (FRB)", poznamenává Pavel Tvrdík, spoluautor práce a vedoucí výzkumné skupiny. "Zmíněná publikace je prvním důležitým výstupem našeho astroinformatického týmu", dodává.

Tým astroinformatiků po mnoha neúspěšných experimentech nakonec našel unikátní řešení

Ondřej Podsztavek vysvětluje: "Principem je, že neuronová síť si v každém opakovaném kroku vybere ta spektra, kde si je svojí předpovědí nejméně jistá. Tato předloží expertovi (což může být nejen člověk, ale i jiný algoritmus), který předpověď sítě (např. zda patří předložené spektrum Be hvězdě) potvrdí či naopak vyvrátí. Toto se provede na malém vzorku například sta spekter. Jakmile jsou expertem označená, jsou přidána do trénovací množiny, na které je síť znovu učena. Takto se do ní postupně dostává stále více velmi těžko rozhodnutelných případů. To se opakuje do okamžiku, kdy se již síť perfektně trefuje.”

Ukazujeme budoucnost umělé inteligence v astronomii

"Naše metoda aktivního hlubokého učení nastiňuje budoucí směr používání umělé inteligence v astronomii a možná i jiných vědách", říká Petr Škoda a pokračuje:

"Stroj bude pracovat v těsné spolupráci s člověkem, bude za něj dělat rutinní práci, ale jakmile si nebude jistý, obrátí se o radu. Na této koncepci teď začínáme v našem týmu pracovat. Časem by takové řešení mohlo připomínat dialog mezi velitelským můstkem lodi Enterprise a palubním počítačem v seriálu Star Trek při průzkumu Galaxie."

A dodává: "Během našeho výzkumu jsme dospěli k přesvědčení, že člověk bude vždy potřeba, aby pomohl počítači se složitým rozhodováním, zejména v případech, kdy bude k dispozici málo dat. Zkušený expert bude vždy (třeba i podvědomě) rozhodovat na základě více indicií, než kolik bylo ve vstupních datech pro algoritmus strojového učení. V tom tkví síla lidské intuice a je to dobrá zpráva v době, kdy jsou v mediích často prezentovány obavy, že umělá inteligence brzy nahradí člověka. Mimochodem v odborné literatuře se pro toho experta v aktivním učení používá poetický termín Orákulum, čili věštec, věštba, odkazující na slavnou Pythii v Delfách, ke které přicházeli lidé z celého Řecka, aby si potvrdili či vyvrátili svá závažná rozhodnutí."

11. 1. 2021; tojesenzace.cz

Čeští vědci objevili téměř tisíc vzácných vesmírných objektů díky spojení lidské a umělé inteligence

Na rozdíl od běžně používaných postupů si síť sama požádá člověka o radu v těch případech, kde si je nejméně jistá. Metodu čeští výzkumníci s úspěchem aplikovali na čtyřech milionech spekter z největšího světového archivu spekter pořízeného čínským dalekohledem LAMOST a objevili skoro tisíc dosud nepopsaných velmi vzácných vesmírných objektů prokazujících se emisními spektrálními čárami. K nim patří vedle horkých hvězd s rychle rotujícími disky i např. nově vznikající hvězdy s formujícím se planetárním systémem či naopak velmi hmotné vyhořívající hvězdy těsně před výbuchem. Klíčovou roli při objevu sehrálo také třináct tisíc spekter pořízených pomocí ondřejovského Perkova dalekohledu o průměru dva metry. Práce byla publikována v prestižním astronomickém časopise Astronomy and Astrophysics a katalog nově objevených hvězd je zveřejněn v celosvětové databázi Vizier.

Výjimečné vesmírné objekty

Spektra jako důležitý nástroj poznání

Největší spektrální přehlídkou je v současnosti archív

čínského šestimetrového dalekohledu LAMOST vybaveného čtyřmi tisíci vlákny umísťovanými pomocí dvojnásobného počtu mikromotorů v zorném poli o průměru deseti měsíčních úplňků. LAMOST nese jméno Guo Shoujingův dalekohled po významném středověkém čínském astronomovi, geografovi, inženýrovi a vědeckém poradci Kublajchána. Jeho znalosti a přesné přístroje obdivoval i Marco Polo během svých pobytů. Málo se ví, že Guo Shoujing vytvořil přesný kalendář na základě stanovení délky oběhu Země s chybou pouhých 26 sekund, i to, že dosáhl podobné přesnosti měření pohybu planet jako tři století po něm Tycho Brahe.

Při plánování pozorování s LAMOSTem se na konkrétní cílové objekty v zorném poli umístí jen pár set vláken na základě priorit vědeckých programů a zbytek pozic vybere automatický algoritmus na základě rozsáhlých hvězdných katalogů. Ten vlákna umisťuje tak, aby si jejich ramena či motorky nepřekážely, a přitom tak, aby vybrané hvězdy byly dostatečně jasné pro pořízení dobrého spektra. O drtivé většině cílů, na které jsou umístěna vlákna, proto dosud není známo více než v oněch katalozích (obvykle poloha a jasnost v několika filtrech). Je proto velká šance najít zde dosud neznámé exotické objekty popsané výše. Navíc nová spektra přibývají tempem několika milionů za rok. Stačí "jen” aby si všechna spektra v archívu detailně prohlédl zkušený astrofyzik.

Využití umělé intelligence

"Pokud takové označené vzory nemáte, nebo jich je málo, nemůžete tyto nástroje umělé inteligence použít”, říká spoluautor článku Ondřej Podsztavek, doktorand na FIT ČVUT. " Bylo jasné, že archív LAMOSTu skrývá mnoho tajemného, ale zpočátku jsme v něm neměli vůbec žádné případy emisních hvězd”. Problém vypadal beznadějně.

" Mojí velkou touhou, jako astrofyzika pracujícího přes třicet let s dalekohledem o průměru 2 metry na Stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově, bylo přimět umělou inteligenci, aby objevila ve vesmíru něco nového, co ještě neznáme, alespoň dosud neznámé Be hvězdy, kterými se v Ondřejově zabýváme přes půl století”, říká Petr Škoda, který mimo práce na observatoři v Ondřejově působí také na FIT ČVUT. Zde vede již témeř deset let bakalářské a diplomové práce založené na použití nejmodernějších softwarových technologií a umělé inteligence při řešení náročných astronomických problémů. Pro tento obor se v poslední době používá termín astroinformatika a ve světě začínají na významných univerzitách vznikat specializovaná výzkumná centra sdružující astronomy, softwarové inženýry a odborníky na strojové učení.

"Malý astroinformatický tým jsme před dvěma lety dali dohromady i na FIT ČVUT v rámci naší výzkumné skupiny HPC a velká data v rámci velkého grantu MŠMT nazvaného RCI – Výzkumné centrum informatiky, na kterém se podílíme spolu s kolegy z Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Loni jsme na grant přijali z Oxfordské univerzity i kolegu Karla Adámka, jehož software umožnil zachytit velmi vzácné rychlé rádiové zablesky (FRB)”, poznamenává Pavel Tvrdík, spoluautor práce a vedoucí výzkumné skupiny. "Zmíněná publikace je prvním důležitým výstupem našeho astroinformatického týmu”, dodává.

Tým astroinformatiků po mnoha neúspěšných experimentech nakonec našel unikátní řešení.

"Principem je, že neuronová síť si v každém opakovaném kroku vybere ta spektra, kde si je svoj í předpovědí nejméně jistá. Tato předloží expertovi (což může být nejen člověk, ale i jiný algoritmus), který předpověď sítě (např. zda patří předložené spektrum Be hvězdě) potvrdí či naopak vyvrátí. Toto se provede na malém vzorku například sta spekter. Jakmile jsou expertem označená, jsou přidána do trénovací množiny, na které je síť znovu učena. Takto se do ní postupně dostává stále více velmi těžko rozhodnutelných případů. To se opakuje do okamžiku, kdy se již síť perfektně trefuje.”

Tímto poměrně komplikovaným způsobem se podařilo najít ve čtyřech milionech spekter ze starší veřejně dostupné verze archívu dalekohledu LAMOST přes 4000 objektů s emisními čárami. Při následném porovnávání se známými astronomickými databázemi se ukázalo, že se o většině z nich skutečně ví, že jsou nějaké zvláštní (např. že se rychle mění jejich jasnost, nebo např. nějaká družice zjistila, že vyzařují rentgenové záření), u části se ukázalo, že jsou to již známé a správně zatříděné emisní objekty. Kromě toho ale zbylo skoro tisíc objektů dosud v literatuře detailně nepopsaných (objevují se jen záznamy o jejich poloze a jasnosti). Jejich seznam je jako součást článku k dispozici dalším výzkumníkům prostřednictvím hojně používané celosvětové databáze astronomických katalogů Vizier. Při shromažďování informací o nich dotazováním celosvětového systému propojených astronomických archivů a databází, pro který se používá název Virtuální observatoř, bylo objeveno i několik podivných objektů, které neumíme zařadit ani po důkladné analýze dat. "Tyto se pokoušíme sledovat 2m Perkovým dalekohledem, ale některé jsou už moc slabé. Budeme muset žádat čas na něčem mnohem větším,” povzdychne si Petr Škoda, který má na mysli velké dalekohledy např. na Kanárských ostrovech, Havaji nebo v Chile.

Ukazujeme budoucnost umělé inteligence v astronomii

"Naše metoda aktivního hlubokého učení nastiňuje budoucí směr používání umělé inteligence v astronomii a možná i jiných vědách”, říká Petr Škoda a pokračuje: "Stroj bude pracovat v těsné spolupráci s člověkem, bude za něj dělat rutinní práci, ale jakmile si nebude jistý, obrátí se o radu. Na této koncepci teď začínáme v našem týmu pracovat. Časem by takové řešení mohlo připomínat dialog mezi velitelským můstkem lodi Enterprise a palubním počítačem v seriálu Star Trek při průzkumu Galaxie. A dodává: "Během našeho výzkumu jsme dospěli k přesvědčení, že člověk bude vždy potřeba, aby pomohl počítači se složitým rozhodováním, zejména v případech, kdy bude k dispozici málo dat. Zkušený expert bude vždy (třeba i podvědomě) rozhodovat na základě více indicií, než kolik bylo ve vstupních datech pro algoritmus strojového učení. V tom tkví síla lidské intuice a je to dobrá zpráva v době, kdy jsou v mediích často prezentovány obavy, že umělá inteligence brzy nahradí člověka. Mimochodem v odborné literatuře se pro toho experta v aktivním učení používá poetický termín Orákulum, čili věštec, věštba, odkazující na slavnou Pythii v Delfách, ke které přicházeli lidé z celého Řecka, aby si potvrdili či vyvrátili svá závažná rozhodnutí.”

Odkaz na publikaci :

Active deep learning method for the discovery of objects of interest in large spectroscopic surveys, 2020, Astronomy and Astrophysics, 643, A122; doi: 10.1051/0004-6361/201936090” – Škoda P., Podsztavek O., Tvrdík P.

11. 1. 2021; sciencemag.cz

Čeští vědci s pomocí umělé inteligence objevili téměř 1 000 vzácných vesmírných objektů

Zřejmě první použití aktivního učení ve spojení s hlubokými neuronovými sítěmi v astronomii.

ýzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení (active deep learning), která je založena na interaktivním vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové sítě na základě názoru experta. Na rozdíl od běžně používaných postupů si síť sama požádá člověka o radu v těch případech, kde si je nejméně jistá. Metodu čeští výzkumníci s úspěchem aplikovali na čtyřech milionech spekter z největšího světového archivu spekter pořízeného čínským dalekohledem LAMOST a objevili skoro tisíc dosud nepopsaných velmi vzácných vesmírných objektů prokazujících se emisními spektrálními čárami. K nim patří vedle horkých hvězd s rychle rotujícími disky i např. nově vznikající hvězdy s formujícím se planetárním systémem či naopak velmi hmotné vyhořívající hvězdy těsně před výbuchem. Klíčovou roli při objevu sehrálo také třináct tisíc spekter pořízených pomocí ondřejovského Perkova dalekohledu o průměru dva metry. Práce byla publikována v prestižním astronomickém časopise Astronomy and Astrophysics a katalog nově objevených hvězd je zveřejněn v celosvětové databázi Vizier.

Výjimečné vesmírné objekty

Spektra jako důležitý nástroj poznání

Využití umělé inteligence

"Pokud takové označené vzory nemáte, nebo jich je málo, nemůžete tyto nástroje umělé inteligence použít", říká spoluautor článku Ondřej Podsztavek, doktorand na FIT ČVUT. "Bylo jasné, že archív LAMOSTu skrývá mnoho tajemného, ale zpočátku jsme v něm neměli vůbec žádné případy emisních hvězd”. Problém vypadal beznadějně.

"Mojí velkou touhou, jako astrofyzika pracujícího přes třicet let s dalekohledem o průměru 2 metry na Stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově, bylo přimět umělou inteligenci, aby objevila ve vesmíru něco nového, co ještě neznáme, alespoň dosud neznámé Be hvězdy, kterými se v Ondřejově zabýváme přes půl století", říká Petr Škoda, který mimo práce na observatoři v Ondřejově působí také na FIT ČVUT. Zde vede již témeř deset let bakalářské a diplomové práce založené na použití nejmodernějších softwarových technologií a umělé inteligence při řešení náročných astronomických problémů. Pro tento obor se v poslední době používá termín astroinformatika a ve světě začínají na významných univerzitách vznikat specializovaná výzkumná centra sdružující astronomy, softwarové inženýry a odborníky na strojové učení.

Tým astroinformatiků po mnoha neúspěšných experimentech nakonec našel unikátní řešení.

Tato druhá překážka byla překonána pomocí málo známé metody aktivního učení. Ta byla v informatické literatuře často s úspěchem použita na případy, kdy je jen několik málo známých vzorů, avšak vždy byla zkoušena s velmi jednoduchými algoritmy strojového učení, jako jsou např. rozhodovací stromy. "Ačkoli jsme intenzivně hledali v astronomické literatuře i ptali se kolegů ve světě, zdá se, že jsme první, kdo použil aktivní učení ve spojení s hlubokými neuronovými sítěmi v astronomii," říká Petr Škoda. Ondřej Podsztavek vysvětluje: "Principem je, že neuronová síť si v každém opakovaném kroku vybere ta spektra, kde si je svojí předpovědí nejméně jistá. Tato předloží expertovi (což může být nejen člověk, ale i jiný algoritmus), který předpověď sítě (např. zda patří předložené spektrum Be hvězdě) potvrdí či naopak vyvrátí. Toto se provede na malém vzorku například sta spekter. Jakmile jsou expertem označená, jsou přidána do trénovací množiny, na které je síť znovu učena. Takto se do ní postupně dostává stále více velmi těžko rozhodnutelných případů. To se opakuje do okamžiku, kdy se již síť perfektně trefuje.”

Ukazujeme budoucnost umělé inteligence v astronomii

"Naše metoda aktivního hlubokého učení nastiňuje budoucí směr používání umělé inteligence v astronomii a možná i jiných vědách", říká Petr Škoda a pokračuje: "Stroj bude pracovat v těsné spolupráci s člověkem, bude za něj dělat rutinní práci, ale jakmile si nebude jistý, obrátí se o radu. Na této koncepci teď začínáme v našem týmu pracovat. Časem by takové řešení mohlo připomínat dialog mezi velitelským můstkem lodi Enterprise a palubním počítačem v seriálu Star Trek při průzkumu Galaxie. A dodává: "Během našeho výzkumu jsme dospěli k přesvědčení, že člověk bude vždy potřeba, aby pomohl počítači se složitým rozhodováním, zejména v případech, kdy bude k dispozici málo dat. Zkušený expert bude vždy (třeba i podvědomě) rozhodovat na základě více indicií, než kolik bylo ve vstupních datech pro algoritmus strojového učení. V tom tkví síla lidské intuice a je to dobrá zpráva v době, kdy jsou v mediích často prezentovány obavy, že umělá inteligence brzy nahradí člověka. Mimochodem v odborné literatuře se pro toho experta v aktivním učení používá poetický termín Orákulum, čili věštec, věštba, odkazující na slavnou Pythii v Delfách, ke které přicházeli lidé z celého Řecka, aby si potvrdili či vyvrátili svá závažná rozhodnutí."

Odkaz na publikaci:

https://www.aanda.org/articles/aa/full_html/2020/11/aa36090-19/aa36090-19.html

tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR

URL| https://sciencemag.cz/cesti-vedci-s-pomoci-umele-inteligence-objevili-temer-1-000-vzacnych-vesmirnych-objektu/

8. 1. 2021; Plzeňský deník

Jana Vejvodová získala cenu ministra školství. Pomáhala učitelům i studentům

Za práci, kterou usnadnila distanční výuku žáků a studentům napříč republikou spojených s distanční výukou, získala Jana Vejvodová z Fakulty pedagogické (FPE) Západočeské univerzity v Plzni cenu ministra školství.

"Letošní druhý ročník Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole byl totiž zaměřen na zvládnutí výzev spojených s distanční výukou.

Jana Vejvodová je didaktičkou na katedře českého jazyka a literatury Fakulty pedagogické ZČU. V posledních dvaceti letech se zabývá rovněž metodikou e-learningu, pracuje v týmu oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání ZČU. Jako tutorka vedla již v letech 2006–2008 tři běhy sedmiměsíčního evropského on-line kurzu NET-Trainers, ve kterém proškolila vysokoškolské učitele z deseti českých univerzit a vysokých škol v metodice on-line vzdělávání. Je autorkou i tutorkou mnoha on-line kurzů, čtyři z nich získaly cenu sdružení EUNIS-CZ.

Jako oborová didaktička a odbornice na distanční a on-line vzdělávání zprostředkovává studentům nejnovější trendy ve výuce českého jazyka a ve svých disciplínách s rozvahou propojuje moderní didaktické přístupy s účelným využitím informačních a komunikačních technologií.

V náročném letním semestru 2019/2020 připravovala nejen synchronní a asynchronní prakticky orientovanou on-line výuku studentů ve svých disciplínách, ale také intenzivně pracovala s kolegy z oddělení Celoživotního a distančního vzdělávání ZČU na vytvoření podpůrných metodických materiálů pro zajištění nouzové distanční výuky. Tyto materiály byly určeny učitelům vysokých, středních i základních škol. Jana Vejvodová v tomto akademickém roce také vedla vzdělávací on-line kurzy a webináře pro vysokoškolské učitele, v nichž sdílela příklady dobré praxe.

"Z ocenění mám velkou radost. Velmi si vážím toho, že nominace vyšla ze Studentské komory Akademického senátu FPE ZČU v Plzni," říká Jana Vejvodová. "Mám štěstí, že jsem členkou skvělého týmu oddělení Celoživotního a distančního vzdělávání. Moc mě potěšilo, že naše doporučení i metodické infografiky, které byly prostřednictvím MŠMT sdíleny v celé ČR, měly u učitelů pozitivní ohlas."

Fakulta pedagogická ZČU má mezi oceněnými svého zástupce už podruhé. V roce 2019 obdržela cenu ministra školství didaktička Lucie Rohlíková z oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání ZČU a katedry didaktické a výpočetní techniky Fakulty pedagogické ZČU, která se zaměřuje se na využívání moderních technologií ve výuce, e learning a distanční vzdělávání.

URL| https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/jana-vejvodova-ziskala-cenu-ministra-skolstvi-pomahala-ucitelum-i-studentum-2021.html

7. 1. 2021; zcu.cz

Jana Vejvodová ze ZČU získala Cenu ministra školství za vynikající vzdělávací činnost na VŠ

Letošní druhý ročník Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole byl zaměřen na zvládnutí výzev spojených s distanční výukou

Janu Vejvodovou z Fakulty pedagogické (FPE) Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a pět dalších kandidátů vybral ministr Robert Plaga na doporučení komise pro udělení ceny ze 45 zaslaných návrhů.?

PaedDr. Jana Vejvodová, CSc., je didaktičkou na katedře českého jazyka a literatury Fakulty pedagogické ZČU. V posledních dvaceti letech se zabývá rovněž metodikou e-learningu, pracuje v týmu oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání ZČU. Jako tutorka vedla již v letech 2006–2008 tři běhy sedmiměsíčního evropského on-line kurzu NET-Trainers, ve kterém proškolila vysokoškolské učitele z deseti českých univerzit a vysokých škol v metodice on-line vzdělávání. Je autorkou i tutorkou mnoha on-line kurzů, čtyři z nich získaly cenu sdružení EUNIS-CZ (European University Information Systems CZ).

" Z ocenění mám velkou radost. Velmi si vážím toho, že nominace vyšla ze Studentské komory Akademického senátu FPE ZČU v Plzni," říká Jana Vejvodová. "Mám štěstí, že jsem členkou skvělého týmu oddělení Celoživotního a distančního vzdělávání. Moc mě potěšilo, že naše doporučení i metodické infografiky, které byly prostřednictvím MŠMT sdíleny v celé ČR, měly u učitelů pozitivní ohlas."

Mezi oceněnými vysokoškolskými pedagogy je Jana Vejvodová jedinou ženou. Dalšími laureáty ceny jsou Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Ivan Dlabač z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, Čestmír Štuka a Martin Vejražka oba z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Fakulta pedagogická ZČU má mezi oceněnými svého zástupce už podruhé. V roce 2019 obdržela cenu ministra školství didaktička Lucie Rohlíková z oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání ZČU a katedry didaktické a výpočetní techniky Fakulty pedagogické ZČU, která se zaměřuje se na využívání moderních technologií ve výuce, e-learning a distanční vzdělávání.

Fakulta pedagogická

Šárka Stará

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk