1. 8. 2021; irozhlas.cz

Robopes SPOT umí jít do schodů i mapovat podzemí. Český tým s ním v září vyrazí na soutěž do Ameriky

Na dvoře i po chodbách Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze teď každý den pobíhá robotický pes SPOT. Nový přírůstek mají zdejší robotici od jara a teď si ho upravují k obrazu svému. V září s ním totiž vyrazí na finále prestižní soutěže DARPA SubT Challenge ve Spojených státech. Věří, že SPOT skvěle doplní ostatní roboty a drony. Do té doby ale musí fungování psa stoprocentně doladit.


"Já jsem student doktorského studia na katedře počítačů a řeším v podstatě všechno na robotech," představuje se Tomáš Rouček na dvoře Fakulty elektrotechnické ČVUT nedaleko Karlova náměstí. Kolem se pohybuje robot SPOT.


Podle Tomáše ještě není pojmenovaný. "Pro nás je jednodušší ho pojmenovat podle toho, jak se jmenuje v počítači, což jsou číslovky."


Žlutý robopes na sobě má nápis Boston Dynamics, jméno výrobce robota. Český tým robotiků na něj ale přidal řadu vlastních prvků.


"Je to vlastně náklad, který nám umožňuje si vypočítávat další věci na dvou počítačích. Máme tam grafickou kartu i malý počítač s procesorem. Kolem dokola máme také kamery pro hledání jak osob, tak třeba telefonů, hasicích přístrojů a tak dále," popisuje Tomáš.


"V podzemí využíváme takzvaný lidar, což nám umožňuje se v prostředí pohybovat, mapovat ho , a jsme tím pádem schopní procházet celá podzemí autonomně," dodává.


Zmíněné dovednosti SPOTA se budou zdejším robotikům hodit. Takové úkoly totiž budou muset plnit ve finále soutěže DARPA SubT Challenge v září v Kentucky v USA.


"V DARPA SubT Challenge musíme během hodiny pod zemí, kam nesmí žádní lidé, pomocí autonomních robotů, které může ovládat pouze jedna osoba, prohledat obrovské prostředí a najít různé objekty. Minule to byla atomová elektrárna," říká Tomáš.


SPOT rozměrově připomíná živého psa. Pohybuje se rychlostí 5 kilometrů za hodinu, chodí do schodů, otevře si dveře a měl by se zvládnout vyhnout překážce včetně lidí. "Je to podobné jako na herní konzoly, ale existují různé režimy ovládání," vysvětluje robotik.


Mapování podzemí


Letos český tým ví, kam se s robopsem vydá. Podle Tomáše Roučka to bude část v Kentucky, kde je celé město podkopané jeskyní.


Právě tam chce tým z ČVUT se svými roboty uspět. Aby šance byly co největší, pravidelně trénuje v těžkých podmínkách jako třeba v Býčí skále Moravském krasu.


"Samozřejmě ještě pojedeme v srpnu. Chceme například jet do podzemí pevnosti Dobrošov i do těch prostor, kam se normální nesmí. Budou to ještě zajímavé týdny," říká vedoucí týmu Tomáš Svoboda.


V září do Kentucky Fakulta vyšle zhruba dvacetičlenný tým. Jak důležité to pro účastníky je?


"Člověk, který bude mít ve svém životopisu, že pracoval v robotickém týmu, který se účastnil DARPA SubT Challenge, je na tom podobně, jako kdyby měl angažmá u Applu nebo u Googlu. Prostě něco, na co člověk může být pyšný ještě docela dlouhou dobu."

URL| https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/robopes-spot-cesky-tym-soutez-do-ameriky_2108011035_btk




29. 7. 2021; radiozurnal.rozhlas.cz

Na ČVUT mají robota, který chodí a najde skoro cokoliv. Připravují se s ním na prestižní soutěž

Na dvoře i po chodbách Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze teď každý den pobíhá robotický pes Spot. Nový přírůstek mají zdejší robotici od jara a teď si ho upravují k obrazu svému. V září s ním vyrazí na finále prestižní soutěže DARPA SubT Challenge ve Spojených státech. Věří, že Spot skvěle doplní ostatní roboty a drony. Do té doby ale musí fungování psa stoprocentně doladit.


Robot Spot je žlutý a na sobě má nápis Boston Dynamics, tedy jméno svého výrobce. V ČVUT na něj ale přidělali řadu vylepšení. "Jde o náklad, který nám umožňuje vypočítávat další věci na dvou počítačích. Máme tam grafickou kartu, máme tam malý počítač s procesorem nebo kamery pro hledání osob nebo třeba telefonů. Využíváme takzvaný lidar, který nám umožňuje autonomně prohledávat podzemí," popisuje doktorand Tomáš Rouček.


Zmíněné dovednosti Spota se budou zdejším robotikům hodit. Takové úkoly totiž budou muset plnit ve finále soutěže DARPA SubT Challenge v září v Kentucky v USA. "Během hodiny musíme v podzemí pomocí autonomních robotů prohledat obrovské prostředí – minule to byla jaderná elektrárna – a hledat různé objekty."


Poctivý trénink


Spot rozměrově připomíná živého psa, který se pohybuje rychlostí pěti kilometrů za hodinu. Chodí do schodů, otevře si dveře a zvládne se vyhnout překážkám včetně lidí. "Letos se na soutěži vydáme do části Kentucky, kde mají podkopané celé město jeskyní," dodává Tomáš Rouček.


Aby šance na úspěch byly co největší, tým ČVUT se svými roboty pravidelně trénuje v těžkých podmínkách, třeba v Býčí skále v Moravském krasu. "V srpnu ještě pojedeme do podzemí pevnosti Dobrošov. Budou to zajímavé týdny," usmívá se vedoucí týmu Tomáš Svoboda.


Jako angažmá u Applu


ČVUT vyšle v září do Kentucky dvacetičlenný tým. A bez ohledu na výsledek jde o velkou věc. "Ten, kdo bude mít v životopisu, že pracoval v týmu, který se zúčastnil DARPA SubT Challenge, bude moct být pyšný stejně jako třeba na angažmá u Applu."


Soutěž pořádá agentura amerického ministerstva obrany, která má na starosti nové technologie, a na soutěži samotné je to prý znát. "Agentura zjišťuje, jaké jsou meze současných technologií, které pomohou vyřešit konkrétní oblast. V tomto případě jde o oblast autonomního průzkumu neznámého terénu," říká vedoucí laboratoře výpočetní robotiky na fakultě elektrotechnické Jan Faigl.


Robot Spot prý bude velkou posilou českého týmu. Dokáže totiž vyšplhat schody, což je s jinými roboty mnohem náročnější. "Myslíme na nejvyšší umístění, byl bych ale rád, kdybychom se umístili alespoň jako v předchozích kolech, tedy třetí," uzavírá.

URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/na-cvut-maji-robota-ktery-chodi-a-najde-skoro-cokoliv-pripravuji-se-s-nim-na-8545073


29. 7. 2021; Denik.cz

Dýchací problémy po covidu? Pomůže speciální aplikace a fitness náramek

S překonáváním únavy a dýchacích problémů (nejen) po prodělaném covidu by už brzy mohla mnoha lidem pomáhat mobilní aplikace spolu s takzvaným fitness náramkem. Ten totiž umožňuje předávat lékařům nebo fyzioterapeutům v reálném čase aktuální data o pohybové aktivitě, záznamy o kvalitě spánku i fyziologických funkcích jejich pacienta a díky tomu doporučit "domácí plicní samo-rehabilitaci na míru"

"Nový způsob "telerehabilitace" vyzkoušeli výzkumníci ze čtyř českých univerzit včetně ČVUT v pilotní studii, které se zúčastnilo 14 dobrovolníků s vážnějšími "postcovidovými" problémy.

Na stále pokračujícím projektu TERESA spolupracují specialisté z řady medicínských i IT oborů. "Věřím, že systém pomůže co nejvíce pacientům a že zkvalitní a zkrátí následnou péči," komentoval novinku rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Možnost domácí rehabilitace s využitím "chytrých náramků" jako prostředků komunikace s odborníkem budou podle představ projektového týmu nabízet lidem právě lékaři nebo fyzioterapeuté. Nejčastěji jako doplněk k plicní rehabilitaci ambulantní, v rámci lázeňské léčby, v rámci léčby v odborných léčebných ústavech nebo v rámci samostatné telerehabilitace a "telecoachingu".


"U řady pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19 je zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace," vysvětlil za "medicínskou sekci" Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Funkční mobilní aplikace je teď ve fázi dalšího rozvoje na základě dílčích poznatků z pilotní studie. Její závěry publikuje vědecký tým na podzim a v zimě má následovat otestování nástroje i mezi "necovidovými" pacienty s dýchacími a únavovými potížemi spojenými například s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či intersticiálními plicními procesy.

Technologickou dimenzi fungování systému, který využívá komerční fitness náramky, popsal Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů ČVUT FEL.

Nejen videochat, ale i přenos dat

"Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace," vysvětlil Bureš, podle kterého tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci.

A jak konkrétně vypadá taková telerehabilitační lekce? V úvodu je s pacienty probráno, jak se cítí, zda zvládají pravidelně provádět cvičení a pohybovou aktivitu, jestli mají s něčím problémy. Poté následuje cvičení, které vede fyzioterapeut. Ten každý cvik, včetně patřičné frekvence, pacientovi vysvětlí.


Následně přes kameru kontroluje správnost provedení a ptá se na pocity cvičícího. Pokud je vše v pořádku, tak pacient nadále vykonává daný cvik v rámci samostatného domácího rehabilitačního programu. V rámci čtyřicetiminutové lekce se stíhají prodiskutovat nové cviky, celkový vývoj pohybové aktivity i zkontrolovat cviky, které si už pacient samostatně cvičí z předchozí instruktáže.

Podle profesionálů z oboru znamená využívání technologií pro komunikaci mezi pacientem a zdravotníkem skutečný rozvoj "telemedicíny" nad rámec prosté konzultace přes videochat.

"Telemedicína je v pravém slova smyslu postavena především na sdílení dat, která mohou pomoci hlídat váš zdravotní stav a v případě nemoci lékařům pomoci včas a lépe zasáhnout," řekl nedávno Hospodářským novinám náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro informatiku Tomáš Knížek.


URL| https://www.denik.cz/zdravi/s-problemy-po-covidu-pomuze-fitness-naramek-20210728-nb.html


29. 7. 2021; AUTOMA

Projekt Teresa umožní rehabilitaci pacientů po covidu-19 v domácím prostředí

Týmy odborníků z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK), Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) a Univerzity obrany (UNOB) spolupracují na unikátním projektu Teresa (Telerehabilitation Self-training Assistant), který umožní rehabilitaci pacientů s přetrvávajícími následky po prodělaném onemocnění covid-19 v domácím prostředí. Současně budou mít pacienti možnost díky fitness náramkům sdílet s lékaři údaje o své fyzické aktivitě. Systém by v budoucnu mohli využívat i pacienti s jinými plicními onemocněními.


Na projektu spolupracují odborníci z katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Brno, katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Fakultní nemocnice Hradec Králové.

"U mnoha pacientů s těžkým průběhem onemocnění je totiž zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace," říká doc. Vladimír Koblížek, přednosta plicní kliniky FN HK.

Systém využívá z důvodu cenové dostupnosti a rychlosti pořízení komerční fitness náramky, které sbírají údaje o pohybové aktivitě a záznamy o kvalitě spánku. "Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace. Tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci," popisuje systém doc. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na katedře počítačů FEL ČVUT.

Experti průběžně vyvíjejí softwarové řešení a připravují možnost rozšíření mobilní aplikace o další funkce, tak aby byla vzájemná komunikace co nejvíce přínosná. "Pro individuální práci s jednotlivými pacienty v průběhu rehabilitace je pro lékaře a fyzioterapeuty vhodné mít k dispozici konkrétní a aktuální data o pohybové aktivitě a fyziologických funkcích pacienta. Tato data nám pak pomohou cíleně sestavit a individuálně vést plicní rehabilitaci těchto pacientů," uvádí vedoucí centra postcovidové péče FN HK MUDr. Michal Kopecký.

Podle doc. Kateřiny Neumannové z Fakulty tělesné kultury UPOL nyní běží pilotní studie projektu s pacienty po covidu-19. "Na základě vyhodnocení zkušeností z této studie bude projekt pokračovat i pro širší skupinu pacientů, např. s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či intersticiálními plicními procesy," dodala Neumannová.

Důležitou součástí projektu je ochrana údajů pacientů. "Získaná data spadají do kategorie citlivých zdravotnických dat podle zákona o poskytování zdravotních služeb. Proto v projektu používáme striktní systém anonymizace údajů o pacientech a zabezpečení přenosu dat na několika úrovních," upřesňuje jeden z významných aspektů řešení bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová.

První zpětná vazba od účastníků zapojených do pilotní studie je pozitivní. "Věříme, že jsme našli dobrý model, který v budoucnu umožní efektivně podpořit plicní rehabilitaci většího počtu pacientů nejen po těžkém průběhu covidu-19, ale i u dalších onemocnění spojených s dechovými obtížemi a únavou," dodává plk. Hynek Schvach z Fakulty vojenského zdravotnictví UNOB.


O autorovi: (Tisková zpráva ČVUT, červenec 2021.]


29. 7. 2021; Automa

Čtyřnohý robot SPOT posílil tým robotiků Fakulty elektrotechnické ČVUT

Ze současných robotů dokáže nejrychleji překonávat překážky i v náročném terénu, bezpečně zdolává schody, umí se brodit bahnem i vodou. Čtyřnohý autonomní kráčející robot SPOT od firmy Boston Dynamics se 3. května připojil k výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze, aby posílil jejich šance ve finále prestižní soutěže DARPA Subterranean (SubT) Challenge, které se uskuteční od 21. do 23. září 2021 ve Spojených státech amerických. Kromě účasti na soutěži se robot z FEL ČVUT uplatní v navazujícím výzkumu v oblasti autonomního pohybu v prostředí, které je zabydleno lidmi.

Přibližně dvacetičlenný tým robotiků vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University – Center for Robotics and Autonomous Systems – Northern Robotics Laboratory) vyrazí do podzemního komplexu Mega Cavern v Kentucky v USA obhajovat třetí místo z předchozích dvou kol. V nich se dokázal prosadit v konkurenci světových týmů z prestižních výzkumných institucí (mimo jiné NASA, MIT, CMU, OSU, CalTech, Oxford či ETH Curych) jako nejlepší nesponzorovaný tým. V prosinci 2020 udělená subvence od pořádající agentury Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA – Defense Advanced Research Projects Agency) ve výši 1,5 milionu dolarů (v přepočtu 32,6 milionu korun) zařadila CTU-CRAS-NORLAB do kategorie sponzorovaných týmů.

"Subvence nám umožnila investovat do nákupu nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále budeme z hlediska technického vybavení plně srovnatelní s těmi nejlepšími," sdělil prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB. Robot SPOT s pořadovým číslem 1 dorazil na Karlovo náměstí 3. května a další robot se k němu má připojit v průběhu léta.

Podle prof. Svobody bude největší výzvou jejich rychlá integrace se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí signál GPS. "Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal operátor manuálně, a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. Právě tyto autonomní schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů ve finále v Mega Cavern uspěje," vysvětlil prof. Tomáš Svoboda.

Soutěž DARPA Subterranean (SubT) Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po závalech či po katastrofě. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony nebo batohy, či odhalit unikající plyn. Ve finále půjde nejen o celkovou odměnu ve výši 3,5 milionu dolarů pro první tři týmy, ale také o prestiž. Poznatky vědců najdou uplatnění při časově kritických obranných či civilních operacích typu search and rescue.


Jak za čtyři měsíce předělat robot SPOT na člena týmu záchranářů


Heterogenita hardwarového vybavení týmu z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT klade velké požadavky zejména na integraci jejich softwaru. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a skládá se z desítek subsystémů. K tomu nyní přibyl čtyřnohý SPOT, který je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi, které vyvinula firma Boston Dynamics," uvedl prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Naším bezprostředním úkolem bude nad nativním softwarem robotu SPOT vytvořit další vrstvu, která bude odpovídat podmínkám soutěže a zajistí, že se naše roboty SPOT dokážou orientovat v neznámém prostředí. Cílem je, aby náš tým robotů zvládl v podzemním komplexu co nejlépe vzájemně komunikovat a plnil koordinovaně úkoly záchranářů," dodal Jan Faigl.

Aby se SPOT stal plnohodnotným členem sestavy pro finále DARPA Subterranean Challenge, bude třeba jeho čtyři vestavěné kamery umožňující snímat okolí doplnit senzorem pro mapování terénu LIDAR (Light Detection And Ranging), kamerami s lepšími optickými vlastnostmi a výpočetními prostředky, na kterých poběží neuronové sítě schopné identifikovat objekty a lokalizovat robot v dynamicky vytvářené 3D mapě prostředí. Počítače budou plánovat a vyhodnocovat trajektorii robotu, aby se vyhnul překážkám. S ohledem na jeho zatížení a spotřebu bude třeba rozšířit baterii, aby s rezervou vydržel v provozu během šedesátiminutového soutěžního kola.

Nedílnou součástí takto složitého projektu je testování. Klasická cesta testování každé jednotlivé části s využitím simulátoru není vhodná, protože simulátor není schopen simulovat extrémní prostředí, kde se může vyskytovat mlha, bahno a prach a kde není dostupný signál GPS, takže se testuje v reálu, nejdříve v dílně na fakultě, následně ve vhodném terénu. "Součástí původního scénáře bylo i třetí kolo ve Spojených státech, které organizovala DARPA, ale vlivem pandemie proběhlo pouze virtuálně, proto se letos vrátíme do jeskyně Býčí skála v Moravském krasu, která by měla nejlépe odpovídat podmínkám finálového kola," předestřel plán pro nejbližší týdny Tomáš Svoboda.


Finálovým kolem v Kentucky projekt nekončí, další možnosti výzkumu se otevírají


Práce týmu robotiků z FEL ČVUT finálovým kolem zdaleka nekončí. Nejcennější z účasti na soutěži jsou zkušenosti nabyté v náročném prostředí, kde mají roboty za úkol nahradit lidi. "Už teď se nám rýsují směry následného výzkumu. Jedno z témat souvisí s budováním relativně levné komunikační infrastruktury, která bude pomáhat při záchranných operacích a řešit výzvy v prostředích typu jeskyně či podzemí, kde je náročné šířit signál," řekl Jan Faigl.

Další velké téma je lokalizace autonomně řízených robotů. V případě autonomního pohybu robotu, např. v Praze, bude třeba mnohem přesnější lokalizace, než jsou současné metody schopné nabídnout. Výzkum v této oblasti běží a SPOT jako nejlepší současná platforma pro pohyb v prostředí, které je určeno pro člověka, dává vědcům z FEL ČVUT příležitost, jak se do něj zapojit.

"V prostředí s lidmi, jako jsou kanceláře, výrobní prostory nebo ulice, je důležité, aby se v něm robot dokázal pohybovat a aby byl k lidem empatický. Zatím je to tak, že robot upoutává pozornost lidí a ti se mu vyhýbají, ale jestliže bude např. SPOT v každodenním nasazení, tak se očekává, že nebude překážet a bude s lidmi schopen koexistovat," objasnil aplikační scénář dalšího výzkumu Jan Faigl. Posledním směrem výzkumu kráčejících robotů jsou způsoby chůze, které jsou z hlediska stability pohybu v náročném prostředí a jeho efektivity velkou výzvou pro akademiky.


Studenti jsou od počátku projektu nedílnou součástí týmu


Všechny uvedené směry akademického výzkumu dávají skvělou příležitost pro zapojení studentů. Studenti postgraduálního studia – doktorandi – tvoří výzkumné jádro týmu. Důležitými členy jsou i studenti magisterských programů Kybernetika a robotika a Otevřená informatika Fakulty elektrotechnické ČVUT. Část subvence DARPA bude investována do jejich cesty na finále v Kentucky, kde budou nedílnou součástí týmu.

Projekt nabízí mnoho příležitostí pro zapojení studentů. Jde o kombinaci hardwarových a softwarových úkolů, takže studenti začínají typicky implementací vybraných komponent pod dohledem zkušenějších kolegů a postupně se zapracovávají. Úspěch je podmíněn týmovou souhrou robotů, ale především lidí, kteří systém vytvářejí. Studenti se tak přirozenou cestou učí pracovat v týmu. Skvěle také funguje vědomí, že se studenti učí něco, co má bezprostřední dopad na fungování systému.


(Tisková zpráva FEL ČVUT, květen 2021.]


29. 7. 2021; ČRo - radiozurnal.cz

Co památkářům trvá měsíce, dokážou za den. Interiér barokního kostela ve Staré Vodě mapují drony

Barokním kostelem svaté Anny a svatého Jakuba ve Staré Vodě na Libavé před pár dny prolétávaly inteligentní drony. Experti detailně prohlíželi celý vnitřek chrámu, který za komunismu poničili vojáci sovětské a československé armády.


Uvnitř kostela kolem zdí krouží dva drony. Jeden větší, který nese kameru, odstartoval z místa před bývalým oltářem. Menší vzlétl z boční části kostela a blíží se k většímu dronu, aby mu osvětlil ty části památky, které má za úkol nafotit.


"Fotíme v detailu objekty, které jsou obtížně přístupné. A hlavně z různého úhlu, což ze země nedokážeme. V každém objektu automaticky děláme i 3D sken, který pak slouží pro virtuální prohlídku," přibližuje Martin Saska z fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.


Rychlejší a efektivnější


Projekt je výjimečný v tom, že se drony v interiérech objektů dokážou pohybovat samy bez pilota po předem určené trase. Dokážou rozpoznat i neočekávané překážky. Celý proces je podle Sasky navíc rychlejší než za použití klasických metod.


"Aby památkáři dokázali nasnímat fotografie obtížně přístupných míst, museli by kostel uzavřít a postavit tu lešení. To trvá určitou dobu a stojí to peníze. Během jednoho dne jsme teď dokázali nasnímat tolik informací, jako se památkářům před pár lety podařilo za tři měsíce."


Kostel ve Staré Vodě využívají experti jako testovací, kde svou technologii zkoušejí přímo na místě. Církev totiž chrám nevyužívá a interiér není opravený. V případě nehody tak nehrozí poškození památky.

URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/co-pamatkarum-trva-mesice-dokazou-za-den-interier-barokniho-kostela-ve-stare-8541104




29. 7. 2021; fnhk.cz

Projekt TERESA umožní rehabilitaci pacientů po COVID-19 v domácím prostředí

Týmy odborníků z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK), Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) a Univerzity obrany (UNOB) spolupracují na unikátním projektu TERESA (TEleREhabilitation Self-training Assistant), který umožní rehabilitaci pacientů s přetrvávajícími následky po prodělaném onemocnění COVID-19 v domácím prostředí. Současně budou mít pacienti možnost díky fitness náramkům sdílet s lékaři data o své fyzické aktivitě. Systém by v budoucnu mohli využívat i pacienti s jinými plicními onemocněními.

Na projektu spolupracují odborníci z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Brno, Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) a Fakultní nemocnice Hradec Králové. "Je skvělé, že se na projektu budou podílet specialisté napříč různými obory," říká rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček. "Věřím, že systém pomůže co nejvíce pacientům a že zkvalitní a zkrátí následnou péči."

"U řady pacientů s těžkým průběhem onemocnění je totiž zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace," říká doc. Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN HK.

Systém využívá kvůli cenové dostupnosti a rychlosti pořízení komerční fitness náramky, které sbírají data o pohybové aktivitě a záznamy o kvalitě spánku. "Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace. Tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci," popisuje systém doc. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů ČVUT FEL.

Experti průběžně vyvíjejí softwarové řešení a připravují možnost rozšíření mobilní aplikace o další funkce, tak aby byla vzájemná komunikace co nejvíce přínosná. "Pro individuální práci s jednotlivými pacienty v průběhu rehabilitace je pro lékaře a fyzioterapeuty vhodné mít k dispozici konkrétní a aktuální data o pohybové aktivitě a fyziologických funkcích pacienta. Tato data nám pak pomohou cíleně sestavit a individuálně vést plicní rehabilitaci těchto pacientů," uvádí vedoucí Centra postcovidové péče FN HK MUDr. Michal Kopecký.

Podle doc. Kateřiny Neumannové z Fakulty tělesné kultury UPOL nyní běží pilotní studie projektu s pacienty po COVID-19.

"Na základě vyhodnocení zkušeností z této studie bude projekt pokračovat i pro širší skupinu pacientů, například s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či intersticiálními plicními procesy," dodala Neumannová.

Důležitou součástí projektu je ochrana dat pacientů. "Získaná data spadají do kategorie citlivých zdravotnických dat dle zákona o poskytování zdravotních služeb. Proto v projektu používáme striktní systém anonymizace údajů o pacientech a zabezpečení přenosu dat na několika úrovních," upřesňuje jeden z významných aspektů řešení bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová.

První zpětná vazba od účastníků zapojených do pilotní studie je pozitivní. "Věříme, že jsme našli dobrý model, který v budoucnu umožní efektivně podpořit plicní rehabilitaci většího počtu pacientů nejen po těžkém průběhu COVID-19, ale i u dalších onemocnění spojených s dechovými obtížemi a únavou," dodává plk. Hynek Schvach z Fakulty vojenského zdravotnictví UNOB.


29. 7. 2021; CT24.cz

Další odstávka výroby ve Škoda Auto

Jiří VÁCLAVEK, moderátor

Největší automobilka v Česku Škoda Auto musí na týden omezit výrobu, a to ve druhé polovině srpna už po celozávodní dovolené. Důvodem je nedostatek dílů potřebných k výrobě aut, zejména čipů. Zaměstnanci dostanou nucené volno zaplacené a informaci přinesl týdeník Škodovácký odborář.


Tomáš KLÍMA, redaktor

Jsou téměř v každé moderní elektronice. Čipy. To, co ukrývají, je běžným okem neviditelné. Jen do automobilu jsou jich potřeba desítky a pro správné fungování jsou klíčové.


Jiří JAKOVENKO, proděkan, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Ten čip je konstruován tak, že umí velice rychle spočítat neuvěřitelné množství různých matematických operací a fabriky, které jsou schopné tady ty nejlepší čipy dělat, tak těch je omezený počet. Oni jsou neuvěřitelně drahé, jedna fabrika stojí zhruba 20–30 miliard dolarů.


Tomáš KLÍMA, redaktor

V tomto roce se průmyslové podniky potýkají s jejich nedostatkem. Automobilka Škoda Auto kvůli tomu omezuje výrobu.


Tomáš KOTERA, vedoucí komunikace Škoda Auto

V současnosti předpokládáme, že dostupnost čipů bude v příštích týdnech omezená natolik, že ucelená výroba již nebude možná. Z tohoto důvodu se společnost Škoda Auto dohodla se sociálním partnerem Kovo na omezení výroby od kalendářního týdne 26 v některých provozech v českých závodech.


Tomáš KLÍMA, redaktor

Prvních 14 dnů v srpnu bude ve Škodovce celozávodní dovolená, výroba bude podle odborářů stát i v týdnu po ní. Mezd by se to dotknout nemělo.


Jaroslav POVŠÍK, Předseda podnikové rady odborů Kovo ze Škody Auto

I v této složité situaci se nám podařilo vyjednat překážku na straně zaměstnavatele s náhradou 85 % průměrné mzdy.


Tomáš KLÍMA, redaktor

Nedostatek čipů na trhu řeší i další automobilky v tuzemsku.


Robert KIML, generální ředitel, Toyota Motor Manufacturing Czech Republic

Výroba čipů je závislá na výrobu polovodičů. Je to velice specifikovaná výroba. Nedá se tak jednoduše zrychlit a zvednout produkce, takže tady je to na delší dobu. A je to taky napojeno na ten zájem celkový ekonomiky a zákazníků, kteří v tuhle tu chvíli nakupují elektroniku ve velkém.


Tomáš KLÍMA, redaktor

V kolínské Toyotě museli kvůli nedostatku polovodičů zastavit výrobu už na jaře, a to na 2 týdny. Redakce a Tomáš Klíma, Česká televize.




29. 7. 2021; ct24.cz

Další odstávka výroby ve Škodě Auto

Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka

Je čtvrtek před devátou hodinou, a to je čas na hlavní ekonomické zprávy hezký večer. Nedostatek materiálu svírá české firmy v autoprůmyslu. Největší tuzemská automobilka hlásí odstávku výroby. Pocítí to znovu zákazníci? Poslední měsíc na uplatnění voucherů za zrušené zájezdy, co dělat pokud poukaz lidé nestihnou využít a dostanou v takovém případě peníze zpět? Stručně a přehledně poradíme. Zákulisí internetových obchodů po technické stránce. Provedeme vás datovými centry, bez nich se totiž e-shopy neobejdou. Největší automobilka v Česku Škoda Auto musí na týden omezit výrobu, a to v druhé polovině srpna, už po celozávodní dovolené. Důvodem je nedostatek dílů potřebných k výrobě aut zejména čipů. Zaměstnanci dostanou nucené volno zaplacené.


Tomáš KLÍMA, redaktor

Jsou téměř v každé moderní elektronice, čipy. To, co ukrývají, je běžným okem neviditelné. Jen do automobilu jsou jich potřeba desítky a pro správné fungování jsou klíčové.


Jiří JAKOVENKO, proděkan, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Ten čip je konstruován tak, že umí velice rychle spočítat neuvěřitelný množství různých matematických operací a fabriky, který jsou schopni tady ty nejlepší čipy dělat, tak tam je omezenej počet, oni jsou neuvěřitelně drahé, 1 fabrika stojí zhruba 20-30 miliard dolarů.


Tomáš KLÍMA, redaktor

V tomto roce se průmyslové podniky potýkají s jejich nedostatkem. Automobilka Škoda Auto kvůli tomu omezuje výrobu.


Tomáš KOTERA, vedoucí komunikace Škoda Auto

V současnosti předpokládáme, že dostupnost čipů bude v příštích týdnech omezená natolik, že ucelená výroba již nebude možná. Z tohoto důvodu se společnost Škoda Auto dohodla se sociálním partnerem KOVO na omezení výroby od kalendářního týdne 26 v některých provozech v českých závodech.


Tomáš KLÍMA, redaktor

Prvních 14 dnů v srpnu bude ve Škodovce celozávodní dovolená. Výroba bude podle odborářů stát i v týdnu po ní. Mezd by se to dotknout nemělo.


Jaroslav POVŠÍK, předseda podnikové rady, KOVO Škoda Auto

Protože jim dáváme 85 % průměrné mzdy, my to dáváme proto, že tam máme propočítáno, že oni vlastně dosáhnou svoji denní mzdu a někteří ji dokonce překročí.


Tomáš KLÍMA, redaktor

Nedostatek čipů na trhu řeší i další automobilky v tuzemsku.


Robert KIML, generální ředitel, Toyota Motor Manufacturing Czech Republic

Výroba čipů je závislá na výrobu polovodičů. Je to velice specifikovaná výroba, nedá se tak jednoduše zrychlit a zvednout produkce, takže tady je to na delší dobu. A je to taky napojeno na ten zájem celkový ekonomiky a zákazníků, kteří v tuhletu chvíli nakupujou elektroniku ve velkým.


Tomáš KLÍMA, redaktor

V kolínské Toyotě museli kvůli nedostatku polovodičů zastavit výrobu už na jaře, a to na 2 týdny. Redakce a Tomáš Klíma, Česká televize


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka

No a co konkrétně bude přerušení výroby znamenat pro zaměstnance Škody Auto, tak to zjišťoval Jan Beránek.


Jan BERÁNEK, redaktor ČT

Podle odborů se to nakonec bude týkat asi dvou třetin personálu, primárně jde logicky hlavně o dělnické profese, zatímco naopak třeba vývojáři nebo údržbáři do práce budou chodit dál, když se podíváme do areálu, tak tady ještě určitý ruch je, nicméně je to zřetelně daleko klidnější než v normální pracovní dny. Parkoviště jsou hodně prázdná. Je prostě znát, že ranní směny ani tady ani ve Vrchlabí ani v Kvasinách jednoduše nenastoupily dneska do práce. Podle odborů by měli dostat ti, kteří zůstanou nuceně doma, 85 % průměrného platu s tím, že se jim do toho výpočtu průměrného platu budu počítat i roční odměny, poměrně štědré odměny, a tak by neměli být nějak zásadně tratní. Nicméně pro celou Škodovku je to významný mezník, protože ty problémy s dodávkami komponentů z Asie se táhnou vlastně celý rok a v některých týdnech pokrývají jen asi 75 % výroby a všechna ta přebytečná auta se pak musejí konzervovat třeba letištích a poté složitě zprovozňovat. Týdenní výroba Škodovky je asi 20 000 aut, takže těch 9 dnů odstávky navíc by mělo znamenat nějakých 25 000 nevyrobených aut, což zcela určitě znamená, že ty škody budou v řádu miliard korun.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka

Problémy s dodávkami dílů řeší i jiné automobilky v Česku. V březnu musela kvůli nedostatku čipů zastavit výrobu kolínská Toyota. Linky stály 2 týdny. Chybějící čipy sice obecně firmy trápily už delší dobu. Situaci ale zhoršily únorové sněhové bouře v Texasu, kde tamní producenti museli zastavit nebo omezit výrobu. Na konci června pak 1 den stály linky i v Hyundai v Nošovicích. Důvodem byl výpadek dílů od subdodavatele kabeláže z Tuniska, ten nastal kvůli tehdy vyhlášenému lockdownu v části severoafrické země, který se dotknul všeho kromě kritické infrastruktury. No a u tématu víc už s Václavem Frančem, ekonomem společnosti Deloitte a taky Petrem Novákem, jednatelem Koyo Bearings Česká republika a taky členem představenstva Sdružení automobilového průmyslu České republiky. Hezký večer, pánové.


Petr NOVÁK, jednatel, Koyo Bearings ČR

Dobrý večer.


Václav FRANČE, ekonom, Deloitte

Hezký večer.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka

Pane Nováku, začněme tedy u vás. Nedostatek čipů, konkrétně tedy znovu ohlášený ohlášena ve Škodě Auto odstávka, toto konkrétně nějak se ve vaší společnosti, ucítíte to? Dotkne se vás to?


Petr NOVÁK, jednatel, Koyo Bearings ČR

Tak určitě. Jakýkoliv zásah u finálních výrobců je velice bolestivý a dodavatelé v automobilovém průmyslu na to musí patřičně reagovat. Naše společnost má v České republice 3 výrobní závody, v Plzni, v Pardubicích A v Olomouci. Do Škody Auto dodáváme napřímo z našeho pardubického závodu, takže ano, nás SE to bezprostředně týká. Tento pardubický závod musel omezit výrobu na základě těchto prodloužených odstávek.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka

Já, jestli se nemýlím, tak pane Nováku, jste to řešili letos nebo možná pár týdnů nazpět I z důvodu toho, že výrobu omezily i jiné automobilky, právě kvůli výpadku čipů, jak rychle se musí reagovat právě na tyto kroky, když je automobilky ohlásí, pocítíte to nějak třeba personálně, řekněme?


Petr NOVÁK, jednatel, Koyo Bearings ČR

Určitě. Je potřeba reagovat velice rychle a adekvátně a ty výpadky, jak bylo zmiňováno, jsou již od březnových měsíců letošního roku. Zpočátku jsme to viděli nejdříve u našich francouzských zákazníků, PSA Renault, potom jsme viděli dopad u /nesrozumitelné/ Mercedes a pak se to přesunulo na Toyotu. Zmiňovala jste Hyundai, teď je to koncern Volkswagen, takže ono se to hodně mění na základě toho, jak mají finální výrobci nejspíše nasmlouvané dodávky polovodičových čipů. A my jako dodavatel musíme patřičně reagovat, bohužel musím říct, že někdy tyhle informace, to zrušení odvolávek, objednávek od našich zákazníků, jsou na poslední chvíli, to znamená, že to je velice asi nejhorší situace, co může být, protože musíme okamžitě reagovat, v tomto případě, pokud ta informace není dopředu, tak se snažíme se zaměstnanci domluvit. Pokud zaměstnanec na to přistoupí, tak dobrovolně čerpá dovolenou, pokud ne, tak je překážka na straně zaměstnavatele z důvodu odbytu. Na základě legislativy ideální by bylo minimálně 14 dní dopředu, abychom mohli s odbory vyjednat nařízení dovolené, ale bohužel jak říkám, ne vždy se to daří, a samy automobilky, protože nemají někdy ty informace, tak ruší ty odvolávky až na poslední chvíli, jak jim jsou dodávány čipy a jak uzpůsobují svoji výrobu na základě modelových řadů.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka ČT

Pane Franči, Škoda Auto je největší firmou v Česku. Co může takové omezení výroby znamenat v kontextu celého českého hospodářství?


Václav FRANČE, ekonom, Deloitte

Tak jednoznačně automobilový průmysl je jeden z nejvýznamnějších odvětví české ekonomiky. Ono sice samotná výroba aut zas až tolik velký podíl na HDP nemá, ale když k tomu připočteme všechna návazná odvětví, tak celý automotive činí tak, řekněme, 8 % HDP, plus minus, a jako, všechna tato odvětví jsou do určité míry ovlivněna tímto výpadkem. Jsme tady slyšeli nějakou cifru, že na úrovni tržeb kvůli této odstávce přijde Škoda Auto zhruba o jednotky miliard, řekněme, třeba o 5 miliard v tržbách, takže na úrovni přidané hodnoty se můžeme bavit o miliardě, o dvou. Jedno procento HDP je 50 miliard, nebo něco přes 50 miliard, takže se tady bavíme o cifře pod jednou desetinou procenta HDP, ale pokud by tato situace přetrvávala i nadále, tak by to samozřejmě mohlo znamenat i nějaké makroekonomické následky.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka ČT

Dalo se ostatně něco takového očekávat, že ta omezení budou ještě pokračovat, protože Škoda Auto už to, že omezuje výrobu, ohlásila, jestli se nemýlím, na konci června. Nicméně až do té doby se snažila jakžtakž odolávat právě tomu nedostatku těch čipů. Nicméně už asi nedalo nic jiného dělat. Ale dalo se to očekávat, že tu odstávku ještě, řekněme, prodlouží až za druhou polovinu srpna?


Václav FRANČE, ekonom, Deloitte

A tak, ono je to těžké. Já věřím, že Škoda Auto dělá, co může, no. Určitě z automobilky skladuje leckde na odstavných plochách, ale prostě nemůžete vyrábět donekonečna na sklad. Určitě věřím, že Škoda Auto dělá i různé úspory, které jí ušetří část čipů, třeba slyšeli jsme, že vyměňují vlastní nebo současné digitální přístrojové desky za klasické budíkové, řekněme. Tím na jednom autě pár čipu ušetří, ale v tom jednom autě těch čipů je desítky a prostě konstrukci auta prostě nezměníte v horizontu měsíců. Auto se vyvíjí 4 roky a krátkodobě se s tou situací nic moc jiného dělat nedá, než to, co teďka udělala Škoda Auto.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka ČT

Rozumím. Pane Nováku, vy už jste to zmínil, že nedodáváte samozřejmě jen Škodě Auto a koncernu Volkswagen, ale spoustě jiných automobilovým firmám. Co to může způsobit za problémy, kdyby tato krize, konkrétně tedy s čipy, o které se tady bavíme, trvala delší dobu? Někteří dokonce odhadují, že by snad mohla trvat až do roku 2023.


Petr NOVÁK, jednatel, Koyo Bearings ČR

To je velký problém, protože ta doba, my jsme věřili, že už bude za námi. Konkrétně jsme viděli, že situace se začala lepšit v těch pozdních jarních měsících, ale teď poslední dobou se to rapidně zhoršilo. Co máme informace, tak 75 % výroby polovodičových čipů je Jižní Korea a Tchaj Wan, a my tam máme sami výrobní závody v jihovýchodní Asii a víme, že tam nastupuje další vlna covidu, takže to znamená, že zaměstnanci bohužel nechodí do práce, a znamená to právě výpadek ve výrobě polovodičových čipů. Pokud by ta situace pokračovala, jak se ptáte, tak firmy se na to musí přizpůsobit a my uměle tady se snažíme řešit nějakým krizovým řešením tyhle situace, ale ta doba přetrvává velice dlouho a jsou tady další inflační tlaky, zdražování materiálu, energií, mezd, a tak dále, služeb a bohužel, všechno se to schází v jednu dobu, takže pro dodavatele toho průmyslu je to velice složitá doba.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka ČT

Možná teď na vás malinko navážu, teď se vás nebudu ptát jako jednatele firmy Koyo, ale jako člena Sdružení automobilového průmyslu. Co může firma, která vyrábí subdodávky do automobilového průmyslu, dělat, aby těmto problémům předešla? Pomůže třeba nějaká diverzifikace výroby, nebo to ani v tomto případě už není možné?


Petr NOVÁK, jednatel, Koyo Bearings ČR

Ptáte se správně, ale to jsou věci na velice dlouhou dobu, to jsou strategická rozhodnutí, kdy firmy se snaží více diverzifikovat svoji výrobu. Například tady v Olomouci, kde se momentálně nacházíme, tak do automobilového průmyslu jde cirka 60 % výroby, zbytek je strojírenství a distribuce, a to nám napomáhá diverzifikovat právě tady tyhle výpady. A dařilo se nám právě, že když automobilky kompletně třeba zastaví, tak výroba běží v jiných segmentech a pomáhá to právě vyrovnat tady ty velké výkyvy. Každopádně jsou to dlouhá strategická rozhodnutí, které vyžadují nemalé investice, ne každá firma si to může dovolit, ne každá firma může jít tímhle agresivnějším plánem té diverzifikace, ale víme přes Sdružení automobilového průmyslu, i dotazníkové šetření, které máme, tak spousta firem vnímá tohle riziko být závislí pouze na jednom segmentu a je proaktivní, a tohle velice oceňujeme. Proaktivně řeší právě tu diverzifikaci jen mimo jenom ten automobilový průmysl.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka ČT

Automobilkám ale nechybějí jen čipy, potýkají se i s nedostatkem dalších součástek a materiálů. Na trhu zdražují různé kovy, třeba hliník, ocel, zinek nebo měď. Automobilky pak hlásí také výpadky dodávek plastových granulátů, způsobené mimo jiné dočasnou blokádou Suezského průplavu, pandemií nebo ekonomickým posilováním Číny. A už dlouhodobě firmy řeší i nedostatek pracovníků. Pane Nováku, těch problémů, jak jsme slyšeli, je hned několik, nejen tedy nedostatek čipů; kovy, plasty a podobně nejsou, navíc zdražují, pokud už tedy jsou. Tohle je taky věc, která na vás reálně dopadá?


Petr NOVÁK, jednatel, Koyo Bearings ČR

Určitě ano a ty dopady navyšování cen vidíme napříč. Pro nás konkrétně vstupní materiál je ocel máme v Pardubicích, vstupní materiál je hliník v plzeňském závodě, potom vidíme zásadní navyšování například energií a služeb, vidíme navyšování plastů polymeru, takže je to napříč a firmy skutečně musí to adekvátně řešit. To znamená, že se snažíme najít buď adekvátní náhradu tam, kde to jde, nebo se snažíme případně přenést tohle cenové navýšení na zákazníky, ale tohle je velice složité, protože jsou to dlouhodobé kontrakty, kde je smluvně ujednáno, co a jak případně můžeme přenášet na naše zákazníky, takže opět firmy musí být velice kreativní, musí hledat nové dodavatele a hledat způsoby, jak snižovat náklady i interně. To znamená zvyšování produktivity práce průmyslem 4.0, automatizací, robotizací. A tohle je jediná cesta, jak nám pomůže tady tohle navyšování nákladů postupně alespoň minimalizovat.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka ČT

Pane Franči, pokud bychom se vrátili k tomu nedostatku čipů, který teda řeší většina světových automobilek, tak německé Centrum pro automobilový výzkum odhaduje, že jen letos, tedy za rok 2021, by se kvůli tomuto problému nemuselo vyrobit 5 000 000 aut. Jaký je váš odhad? Odpovídá to, myslíte?


Václav FRANČE, ekonom, Deloitte

No, to je opravdu těžký v tuto chvíli takto od boku házet nějakou cifru, opravdu ta situace se vyvíjí dost dynamicky. Slyšeli jsme, že teďka na Tchaj-Wanu nebo v jihovýchodní Asii jsou kvůli covidu zavřené fabriky a v tuto chvíli házet nějakou cifru je opravdu dost obtížné. Já si netroufám říct, jestli 5 milionu, jestli je to správný odhad nebo ne.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka ČT

Rozumím, na odhady je asi ještě brzy. Pane Nováku, těch problémů najednou, jak jsme zmínili, je už několik: nedostatek materiálu, nedostatek čipů, vše zdražuje, navíc tohle všechno se děje po koronavirové době. Zažil jste za vaši byznysovou kariéru něco tak razantního, že opravdu všechny problémy se dějí najednou?


Petr NOVÁK, jednatel, Koyo Bearings ČR

Já bych ještě doplnil jeden faktor, který tam máme a který jsem nezmínil, a to je prodlužování dodacích lhůt. My vidíme u našich dodavatelů, že skutečně někdy ten materiál vůbec není, takže nám zásadně prodloužili dodací doby, a jsme vůbec rádi, pokud nám ten materiál dodají, takže tohle je další faktor, který samozřejmě je velice citlivý. Pak musíme hledat buď náhrady jiného materiálu, případně další schválené dodavatele. Výhody mají nadnárodní koncerny, které mají třeba více schválených dodavatelů po celém světě, globálně, to znamená, že pak si vypomáháme. To jsou zase další vícenáklady, protože posíláme letecky zboží po celém světě tak, jak ty materiály jsou k dispozici v jiných sesterských závodech. No a co se týká nějakejch akcích, které by vlastně tomu pomohly, tak já jsem říkal, to je to snižování nákladů přes produktivitu práce. Za tu dobu, co tady působím, to je 21 let v České republice, tady v Koyu, v J-techu v naší korporaci, tak musím říct, že za těch 21 let jsme nic podobného nezažili, protože pokud tady byla nějaká krizová situace, tak se to většinou sešlo jedním faktorem, a ten faktor postupně vymizel. Sice byl bolestivý, příklad 2009 krize, kdy jsme snižovali a jeli jsme snížení objemu výroby přes 50 %, které přišlo velice, velice rychle, nečekaně, ale ta doba pominula a byli jsme zpátky a byl to 1 faktor, kdežto tady se nám těch faktorů schází tolik nečekaných, kdy skutečně nikdo tohle předvídá, co dalšího přijde, a je to zdražování materiálu, je to nedostatek materiálu, prodlužování dodacích lhůt, zastavování výroby od našich finálních zákazníků, nedostatek pracovní síly ani kvalifikace pracovní síly. Já bych mohl tady jmenovat další a další faktory a firmy v současné době skutečně musí krizově řešit tyhle situace a schází se denně jednak nad tím plánem výroby, protože se neustále mění, tak i nad těmi dlouhodobějšími strategickými rozhodnutími, které musí udělat, aby vůbec ta firma tady mohla přečkat a být konkurenceschopná.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka ČT

Pojďme ještě přidat konkrétní čísla. Automobilky v Česku během prvního pololetí vyrobily přes 663 000 osobních vozů. To je sice meziročně skoro o třetinu víc, je to ale tím, že loni se produkce kvůli pandemii v druhé půlce března a v dubnu prakticky zastavila, což je vidět na grafu za mnou. Ve srovnání s předkrizovým rokem 2019 sjelo z výrobních linek pořád asi o desetinu aut míň. Důvody aktuální stagnace, o těch jsme už mluvili; nedostatek čipů, dalších surovin, pracovních sil a narušené dodavatelské řetězce. Konkrétně chybějící čipy podle Sdružení automobilového průmyslu snižují produkci asi o 5 %. Pane Franči, podle čísel výroby aut za prvního půlroku je patrné, že ta výroba kvůli všem těmto problémům brzdí. Jak dlouho si myslíte, že to může trvat?


Václav FRANČE, ekonom, Deloitte

No tak, pravděpodobně tahleta situace se asi kompletně vyřeší až někdy na začátku roku 2022, možná dokonce později. Je to nepříjemné, je to souhra několika faktorů. Jednak prostě koronavirová krize zvýšila poptávku po různých herních konzolích, smartphonech, takže prostě výrobci čipu alokovali své zdroje spíše do spotřební elektroniky, a bohužel na automobilový průmysl už ty kapacity nezbývají. Chci říci, že je to docela velká škoda, protože to oživení v automobilovém průmyslu je docela razantní, to post-koronavirové, a automobilky měly možnost se na tomto na tomto oživení zahojit poté, co minulý rok měly několik týdnů zavřené závory, nemohly vyrábět, a bohužel je tady takovéto nabídkové omezení, které je brzdí, které jim přináší dodatečné náklady, které jim bere tržby, a prostě, automobilky by potřebovaly v tuto chvíli nějaké cash flow vygenerovat na to, aby investovaly do budoucích výzev, do elektromobility, a dalších výzev, a tohle je prostě další zbytečná komplikace.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka ČT

V jaké míře si myslíte, že se tohle může promítnout do cen pro konečného zákazníka, když už se tedy bavíme o osobních automobilech?


Václav FRANČE, ekonom, Deloitte

A tak ony automobily zdražují, zdražují průběžně, zdražovaly i před tou koronavirovou krizí, zdražují bohužel i nadále. Ony to nejsou bohužel jenom ty zmíněné čipy, byť ty čipy jsou pro automobilky fatální, ale i když se koukneme na jiná odvětví, třeba na stavebnictví, tak tam ta situace je možná ještě horší. Opravdu ceny stavebních materiálů rostou dramaticky, o desítky procent, možná i o stovky, a vidíme, že třeba i v automobilovém průmyslu roste cena oceli, cena plechu, cena plastů, a to prostě se musí projevit. Další věc je, že samozřejmě automobilky na to mohou do určité míry reagovat, například tím, že přeskupí produkci směrem k modelům, kde mají vyšší marži, kde se to navýšení vstupů trošku ztratí, ale stejně, to je tak radikální zvýšení cen vstupu, že na to prostě musí automobilky reagovat.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka ČT

O aktuální situaci na automobilovém trhu jsem se dnes bavila s Václavem Frančem, ekonomem společnosti Deloitte, moc díky, že jste si na nás udělal čas.


Václav FRANČE, ekonom, Deloitte

Také děkuji.


Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka ČT

A taky s Petrem Novákem, jednatelem Koyo Bearings Česká republika a taky členem představenstva Sdružení automobilového průmyslu, hezký večer.


Petr NOVÁK, jednatel, Koyo Bearings ČR

Děkuji za pozvání, hezký večer i vám.


28. 7. 2021; Pražský deník

Problémy po covidu? Pomohou speciální aplikace a náramek

Spřekonáváním únavy a dýchacích problémů nejen po prodělaném covidu by už brzy mohla lidem pomáhat mobilní aplikace spolu s takzvaným fitness náramkem. Ten totiž umožňuje předávat lékařům nebo fyzioterapeutům v reálném čase aktuální data o pohybové aktivitě, záznamy o kvalitě spánku i fyziologických funkcích jejich pacienta. Díky tomu může doporučit domácí plicní samorehabilitaci na míru.

Nový způsob takovéto telerehabilitace vyzkoušeli výzkumníci ze čtyř českých univerzit včetně Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) v pilotní studii, které se zúčastnilo 14 dobrovolníků s vážnějšími post-covidovými problémy. Na stále pokračujícím projektu TERESA spolupracují specialisté z řady medicínských i IT oborů. "Věřím, že systém pomůže co nejvíce pacientům a že zkvalitní a zkrátí následnou péči," komentoval novinku rektor ČVUT Vojtěch Petráček.


DOMÁCÍ REHABILITACE


Možnost domácí rehabilitace s využitím chytrých náramků jako prostředků komunikace s odborníkem budou podle představ projektového týmu nabízet lidem právě lékaři nebo fyzioterapeuti. Nejčastěji jako doplněk k plicní ambulantní rehabilitaci, v rámci lázeňské léčby, léčby v odborných ústavech nebo v rámci samostatné telerehabilitace.

"U řady pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19 je zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění.

Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace," vysvětlil Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Funkční mobilní aplikace je teď ve fázi dalšího rozvoje na základě dílčích poznatků z pilotní studie. Její závěry publikuje vědecký tým na podzim a v zimě má následovat otestování nástroje i mezi necovidovými pacienty s dýchacími a únavovými potížemi spojenými například s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či intersticiálními plicními procesy.

Technologickou dimenzi fungování systému, který využívá komerční fitness náramky, popsal Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů ČVUT FEL. "Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace," vysvětlil Bureš, podle kterého tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci.

A jak konkrétně vypadá taková telerehabilitační lekce? V úvodu je s pacienty probráno, jak se cítí, zda zvládají pravidelná cvičení a pohybovou aktivitu, jestli mají s něčím problémy. Poté následuje cvičení, které vede fyzioterapeut. Ten každý cvik, včetně patřičné frekvence, pacientovi vysvětlí.

Následně přes kameru kontroluje správnost provedení a ptá se na pocity cvičícího. Pokud je vše v pořádku, pacient nadále vykonává daný cvik v rámci samostatného domácího rehabilitačního programu.

V rámci čtyřicetiminutové lekce se stíhají prodiskutovat nové cviky, celkový vývoj pohybové aktivity i zkontrolovat cviky, které už pacient samostatně cvičí z předchozí instruktáže.


ROZVOJ TELEMEDICÍNY


Podle profesionálů z oboru znamená využívání technologií pro komunikaci mezi pacientem a zdravotníkem skutečný rozvoj telemedicíny nad rámec prosté konzultace přes videochat.

"Telemedicína je postavena především na sdílení dat, která mohou pomoci hlídat zdravotní stav a v případě nemoci lékařům pomoci včas a lépe zasáhnout," řekl nedávno Hospodářským novinám náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro informatiku Tomáš Knížek.


---


Telemedicína je postavena především na sdílení dat, která mohou pomoci hlídat zdravotní stav a lékařům pomoci včas a také lépe zasáhnout.


Foto: PILOTNÍ STUDIE se zúčastnilo čtrnáct dobrovolníků s vážnějšími post-covidovými problémy.


28. 7. 2021; Prazsky.denik.cz

Potíže s plícemi? S problémy po covidu pomůže fitness náramek

S překonáváním únavy a dýchacích problémů (nejen) po prodělaném covidu by už brzy mohla mnoha lidem pomáhat mobilní aplikace spolu s takzvaným fitness náramkem. Ten totiž umožňuje předávat lékařům nebo fyzioterapeutům v reálném čase aktuální data o pohybové aktivitě, záznamy o kvalitě spánku i fyziologických funkcích jejich pacienta a díky tomu doporučit "domácí plicní samorehabilitaci na míru".

"Nový způsob "telerehabilitace" vyzkoušeli výzkumníci ze čtyř českých univerzit včetně ČVUT v pilotní studii, které se zúčastnilo 14 dobrovolníků s vážnějšími "postcovidovými" problémy.

Na stále pokračujícím projektu TERESA spolupracují specialisté z řady medicínských i IT oborů. "Věřím, že systém pomůže co nejvíce pacientům a že zkvalitní a zkrátí následnou péči," komentoval novinku rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Možnost domácí rehabilitace s využitím "chytrých náramků" jako prostředků komunikace s odborníkem budou podle představ projektového týmu nabízet lidem právě lékaři nebo fyzioterapeuté. Nejčastěji jako doplněk k plicní rehabilitaci ambulantní, v rámci lázeňské léčby, v rámci léčby v odborných léčebných ústavech nebo v rámci samostatné telerehabilitace a "telecoachingu".


"U řady pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19 je zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace," vysvětlil za "medicínskou sekci" Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Funkční mobilní aplikace je teď ve fázi dalšího rozvoje na základě dílčích poznatků z pilotní studie. Její závěry publikuje vědecký tým na podzim a v zimě má následovat otestování nástroje i mezi "necovidovými" pacienty s dýchacími a únavovými potížemi spojenými například s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či intersticiálními plicními procesy.

Technologickou dimenzi fungování systému, který využívá komerční fitness náramky, popsal Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů ČVUT FEL.

Nejen videochat, ale i přenos dat

"Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace," vysvětlil Bureš, podle kterého tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci.

A jak konkrétně vypadá taková telerehabilitační lekce? V úvodu je s pacienty probráno, jak se cítí, zda zvládají pravidelně provádět cvičení a pohybovou aktivitu, jestli mají s něčím problémy. Poté následuje cvičení, které vede fyzioterapeut. Ten každý cvik, včetně patřičné frekvence, pacientovi vysvětlí.

Následně přes kameru kontroluje správnost provedení a ptá se na pocity cvičícího. Pokud je vše v pořádku, tak pacient nadále vykonává daný cvik v rámci samostatného domácího rehabilitačního programu. V rámci čtyřicetiminutové lekce se stíhají prodiskutovat nové cviky, celkový vývoj pohybové aktivity i zkontrolovat cviky, které si už pacient samostatně cvičí z předchozí instruktáže.


Podle profesionálů z oboru znamená využívání technologií pro komunikaci mezi pacientem a zdravotníkem skutečný rozvoj "telemedicíny" nad rámec prosté konzultace přes videochat. "Telemedicína je v pravém slova smyslu postavena především na sdílení dat, která mohou pomoci hlídat váš zdravotní stav a v případě nemoci lékařům pomoci včas a lépe zasáhnout," řekl nedávno Hospodářským novinám náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro informatiku Tomáš Knížek.

URL| https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/s-problemy-po-covidu-pomuze-fitness-naramek-20210728.html


28. 7. 2021; Boleslavský deník

Potíže s plícemi? S problémy po covidu pomůže fitness náramek

S překonáváním únavy a dýchacích problémů (nejen) po prodělaném covidu by už brzy mohla mnoha lidem pomáhat mobilní aplikace spolu s takzvaným fitness náramkem. Ten totiž umožňuje předávat lékařům nebo fyzioterapeutům v reálném čase aktuální data o pohybové aktivitě, záznamy o kvalitě spánku i fyziologických funkcích jejich pacienta a díky tomu doporučit "domácí plicní samorehabilitaci na míru"

"Nový způsob "telerehabilitace" vyzkoušeli výzkumníci ze čtyř českých univerzit včetně ČVUT v pilotní studii, které se zúčastnilo 14 dobrovolníků s vážnějšími "postcovidovými" problémy.

Na stále pokračujícím projektu TERESA spolupracují specialisté z řady medicínských i IT oborů. "Věřím, že systém pomůže co nejvíce pacientům a že zkvalitní a zkrátí následnou péči," komentoval novinku rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Možnost domácí rehabilitace s využitím "chytrých náramků" jako prostředků komunikace s odborníkem budou podle představ projektového týmu nabízet lidem právě lékaři nebo fyzioterapeuté. Nejčastěji jako doplněk k plicní rehabilitaci ambulantní, v rámci lázeňské léčby, v rámci léčby v odborných léčebných ústavech nebo v rámci samostatné telerehabilitace a "telecoachingu".


"U řady pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19 je zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace," vysvětlil za "medicínskou sekci" Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Funkční mobilní aplikace je teď ve fázi dalšího rozvoje na základě dílčích poznatků z pilotní studie. Její závěry publikuje vědecký tým na podzim a v zimě má následovat otestování nástroje i mezi "necovidovými" pacienty s dýchacími a únavovými potížemi spojenými například s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či intersticiálními plicními procesy.

Technologickou dimenzi fungování systému, který využívá komerční fitness náramky, popsal Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů ČVUT FEL.

Nejen videochat, ale i přenos dat

"Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace," vysvětlil Bureš, podle kterého tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci.

A jak konkrétně vypadá taková telerehabilitační lekce? V úvodu je s pacienty probráno, jak se cítí, zda zvládají pravidelně provádět cvičení a pohybovou aktivitu, jestli mají s něčím problémy. Poté následuje cvičení, které vede fyzioterapeut. Ten každý cvik, včetně patřičné frekvence, pacientovi vysvětlí.


Následně přes kameru kontroluje správnost provedení a ptá se na pocity cvičícího. Pokud je vše v pořádku, tak pacient nadále vykonává daný cvik v rámci samostatného domácího rehabilitačního programu. V rámci čtyřicetiminutové lekce se stíhají prodiskutovat nové cviky, celkový vývoj pohybové aktivity i zkontrolovat cviky, které si už pacient samostatně cvičí z předchozí instruktáže.

Podle profesionálů z oboru znamená využívání technologií pro komunikaci mezi pacientem a zdravotníkem skutečný rozvoj "telemedicíny" nad rámec prosté konzultace přes videochat. "Telemedicína je v pravém slova smyslu postavena především na sdílení dat, která mohou pomoci hlídat váš zdravotní stav a v případě nemoci lékařům pomoci včas a lépe zasáhnout," řekl nedávno Hospodářským novinám náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro informatiku Tomáš Knížek.

URL| https://boleslavsky.denik.cz/z-regionu/fitness-naramek-covid-mobilni-aplikace-telerehabilitacni-lekce.html


28. 7. 2021; kolinsky.denik.cz

Dýchací problémy po covidu? Pomůže speciální aplikace a fitness náramek

S překonáváním únavy a dýchacích problémů (nejen) po prodělaném covidu by už brzy mohla mnoha lidem pomáhat mobilní aplikace spolu s takzvaným fitness náramkem. Ten totiž umožňuje předávat lékařům nebo fyzioterapeutům v reálném čase aktuální data o pohybové aktivitě, záznamy o kvalitě spánku i fyziologických funkcích jejich pacienta a díky tomu doporučit "domácí plicní samorehabilitaci na míru".


"Nový způsob "telerehabilitace" vyzkoušeli výzkumníci ze čtyř českých univerzit včetně ČVUT v pilotní studii, které se zúčastnilo 14 dobrovolníků s vážnějšími "postcovidovými" problémy.

Na stále pokračujícím projektu TERESA spolupracují specialisté z řady medicínských i IT oborů. "Věřím, že systém pomůže co nejvíce pacientům a že zkvalitní a zkrátí následnou péči," komentoval novinku rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Možnost domácí rehabilitace s využitím "chytrých náramků" jako prostředků komunikace s odborníkem budou podle představ projektového týmu nabízet lidem právě lékaři nebo fyzioterapeuté. Nejčastěji jako doplněk k plicní rehabilitaci ambulantní, v rámci lázeňské léčby, v rámci léčby v odborných léčebných ústavech nebo v rámci samostatné telerehabilitace a "telecoachingu".

"U řady pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19 je zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace," vysvětlil za "medicínskou sekci" Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.


Funkční mobilní aplikace je teď ve fázi dalšího rozvoje na základě dílčích poznatků z pilotní studie. Její závěry publikuje vědecký tým na podzim a v zimě má následovat otestování nástroje i mezi "necovidovými" pacienty s dýchacími a únavovými potížemi spojenými například s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či intersticiálními plicními procesy.

Technologickou dimenzi fungování systému, který využívá komerční fitness náramky, popsal Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů ČVUT FEL.

Nejen videochat, ale i přenos dat

"Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace," vysvětlil Bureš, podle kterého tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci.

A jak konkrétně vypadá taková telerehabilitační lekce? V úvodu je s pacienty probráno, jak se cítí, zda zvládají pravidelně provádět cvičení a pohybovou aktivitu, jestli mají s něčím problémy. Poté následuje cvičení, které vede fyzioterapeut. Ten každý cvik, včetně patřičné frekvence, pacientovi vysvětlí.


Následně přes kameru kontroluje správnost provedení a ptá se na pocity cvičícího. Pokud je vše v pořádku, tak pacient nadále vykonává daný cvik v rámci samostatného domácího rehabilitačního programu. V rámci čtyřicetiminutové lekce se stíhají prodiskutovat nové cviky, celkový vývoj pohybové aktivity i zkontrolovat cviky, které si už pacient samostatně cvičí z předchozí instruktáže.

Podle profesionálů z oboru znamená využívání technologií pro komunikaci mezi pacientem a zdravotníkem skutečný rozvoj "telemedicíny" nad rámec prosté konzultace přes videochat.

"Telemedicína je v pravém slova smyslu postavena především na sdílení dat, která mohou pomoci hlídat váš zdravotní stav a v případě nemoci lékařům pomoci včas a lépe zasáhnout," řekl nedávno Hospodářským novinám náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro informatiku Tomáš Knížek.

URL| https://kolinsky.denik.cz/z-regionu/s-problemy-po-covidu-pomuze-fitness-naramek-20210728-ko.html




28. 7. 2021; zive.cz

Po pandemické přestávce se opět vrací pražský Maker Faire. Ukažte svůj DIY projekt

Po pandemické přestávce se v půlce září opět chystá pražský Maker Faire, který už zná i první vystavovatele. A ti další z řad nadšenců do DIY a kutilství všeho druhu se mohou se svými projekty ještě rychle přihlásit, ať už je chtějí jen ukázat všem ostatním, nebo si troufnou i na přednášku a workshop.


Stačí vyplnit formulář, který je podle organizátorů určen i po naprosté začátečníky,. Těm se pak ozvou a pomohou jim s přípravou.


Pražský Maker Faire je už tradičním festivalem všech bastlířů a kutilů, ať už umějí s pájkou a elektronikou, nebo se dřevem, 3D tiskem i šicím strojem. Na své si přijdou i ti nejmenší, Maker Faire je totiž každoročně ve znamení bohatého programu pro děti.


Letos se koná o víkendu 11. a 12. září a zúčastní se třeba Prototýpci, budou se vyrábět loutky na 3D tiskárně, dorazí roboti z FEL ČVUT nebo nezávislé herní vývojářské studio UFOHRY.


Další vystavovatele z řad české DIY scény najdete v postupně se rozrůstající galerii přímo na webu akce.


URL| http://www.zive.cz/default.aspx?article=211462




27. 7. 2021; techmagazin.cz

Drony z ČVUT pomáhají mapovat historické objekty

Světově unikátní projekt s názvem Dronument, kdy je technologie autonomních dronů využita k pořizování dokumentace vzácné historické hodnoty a pomáhá památkářům při jejich restaurování, je originální českou iniciativou, která přináší pozoruhodné výsledky.


Cílem multidisciplinárního projektu, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT, vedená doc. Martinem Saskou, a Národní památkový ústav (NPÚ), je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie.

Systém využívá světově unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, vyvinutou na FEL ČVUT v Praze pro soutěž MBZIRC v Abu Dhabi, která se ukázala jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech soutěžních řešení. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým doc. Sasky.

Korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci, sv. Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě, to jsou jen některé z památek, jejichž interiéry v uplynulých letech prozkoumaly bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí. Jejich nejnovější generace se dokáže v interiérech objektů pohybovat samostatně po předem určené bezpečné trase, a přitom reagovat na neočekávané překážky.

Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, z nichž mohou památkáři vyčíst více informací nejen o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Ta se často na místo ani nedostane kvůli stísněným prostorám.

Posun v kvalitě obrazu konstatuje i Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště NPÚ v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z FEL ČVUT spolupracuje. "Pro dobrý snímek je zpravidla potřeba dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy," říká památkář, který metodu považuje za perspektivní především při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály.

Schopnost létat velmi přesně a bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či externí podpěrné infrastruktury.

"Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít ke zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou," shrnuje zkušenost s drony odborník NPÚ, který má v plánu ve spolupráci se skupinou Multirobotických systémů celkově zmapovat stav 16 památkových objektů. Mimo již zmíněných jsou to např. zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé, který byl zničen během pobytu sovětských vojsk a o jehož záchranu usiluje město a spolek Lubavia. Kompletní sken interiéru poutního chrámu pořízený drony byl využit pro zhotovení jeho 3D modelu.

Zkušenosti z dosavadního průběhu projektu Dronument shrne celodenní workshop, který skupina Multirobotických systémů FEL ČVUT pořádá ve čtvrtek 12. srpna v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT, jehož součástí bude i ukázka letu bezpilotních robotických helikoptér v prostředí bez GPS signálu. K programu se bude možné připojit i vzdáleně.

Publikováno: 27. 7. 2021 / Počet přečtení: 10


26. 7. 2021; CDR.cz

Český student rozlouskl záhadu UFO pomocí umělé inteligence

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT, Denys Rozumyi, vytvořil algoritmus umělé inteligence, díky kterém dokáže z nejasných a rozmazaných snímků znázorňujících údajně UFO vytvořit nerozmazaný originál.

Zdroj

Na světě existují tisíce údajných záběrů létajícího UFO. Většina z nich jsou nekvalitní videa zaznamenaná například mobilním telefonem s maximálním zoomem a hodně rozklepaná. Na těchto videích je pak rozmazaný letící předmět, který při troše fantazie připomíná létající talíř nebo neznámý létající objekt.

Přesně těmito záběry se zabývá absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT, Denys Rozumnyi, který se rozhodl využít strojové učení a vyostřit objekty na rozmazaných snímcích. Před pěti lety dokázal právě díky své metodě rozluštit záhadu létajícího UFA nad územím USA. Z původního domnělého UFA se tak obratem stal rychle letící pták raroh velký, který patří do rodu sokolovitých.

Zdroj

Denys nazval svou metodu, kterou začal zkoumat již jako student bakalářského studia FEL ČVUT, DeFMO (deblurring fast moving objects). Denys pak svou metodu popsal následovně: "Metoda byla naučená na to, aby se snažila vysvětlit vstupní obrázek jako pozadí a kombinaci ostrého obrazu objektu v různých pozicích, navíc aby v tom obrázku vynikl objekt, který se pohybuje. A když zprůměrujeme všechny tyhle ostré snímky, dostaneme vstupní obrázek."

Celá umělá inteligence pak při svém učení dostala vzorek o velikosti deset tisíc fotografií na kterých byl objekt rozmazaný a následně ho dostala vyostřený. Její algoritmus měl přijít na systém, jakým se dá získat z rozmazaného snímku originál. Tato nová metoda však nemusí podle autora najít využití jen v záhadologii, ale může najít uplatnění i ve sportu, protože dokáže téměř přesně určit, kde je fotbalový míč či tenisový míček.

Denys vidí potenciál i u autonomních vozidel, kde by mohla celkem efektivně rozpoznávat jednotlivé objekty, které stojí automobilu v cestě. Celý kód je pak k dispozici zdarma na GitHubu, takže je patrné, že se prodej v budoucnu konat nebude. V současné době je tato metoda zapsané na mezinárodní konferenci CVPR (Conference on Computer Vision and Pattern Recognition). Zároveň však již nyní vyvíjí druhou vylepšenou verzi své technologie ve spolupráci s odborníky z Googlu a Microsoftu, která by měla nejen zaostřit rozmazaný snímek, ale rovnou vytvořit 3D objekt, se kterým si můžete dál libovolně pracovat. Tuto vylepšenou verzi by prý eventuálně byl ochotný někomu v budoucnu prodat.


URL| https://cdr.cz/clanek/cesky-student-rozlouskl-zahadu-ufo-pomoci-umele-inteligence




26. 7. 2021; automakers.cz

Robot z ČVUT se učí skákat do schodů

Koncept převzatý z univerzity ETH Zürich, ale originální provedení s použitím běžně dostupných technologií a součástek. Tak vypadá nový experimentální robot s názvem SK8O (‚Skejto‘) vytvořený na půdě katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který dokáže balancovat na dvou nohách s kolečky.

Robot bude sloužit k výuce dynamického řízení, ve finále by měl zvládnout přeskakovat za jízdy překážky nebo skákat do schodů. Takto koncipovaný dynamický pohyb robota přitom ještě nedávno patřil spíš do říše sci-fi.

Balančního robota SK8O kompletně navrhli a postavili doktorandi Martin Gurtner a Krištof Pučejdl z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Inspirovali se roboty společnosti Boston Dynamics a hlavně projektem Ascento, který v roce 2019 představil tým z univerzity ETH Zürich. Kromě samotné koncepce (tělo s dvěma nohama na kolečkách) má ale český robot zcela původní technologické řešení. Navzdory složitosti projektu trvaly jeho vývoj a konstrukce pouhé 3 měsíce od září do prosince 2020.

Zvládne postavit i pokročilý kutil

Robot SK8O zaujme propracovaným designem v modré barvě, přesto je většina mechanických součástí vytištěna na běžně dostupné 3D tiskárně. Jednou z jeho hlavních předností je právě otevřenost hardwarového řešení. Všechny součástky lze zakoupit v e-shopech pro elektrotechniky nebo vytisknout na modelářské 3D tiskárně. Pokud se tedy návodu chopí pokročilý kutil, bude schopen robota sestavit. Náklady na hardware, včetně materiálu do 3D tiskárny a výroby desek plošných spojů, činily přibližně 50 000 Kč.


Dynamický pohyb: neprobádané téma pro výzkum

K zajištění autonomního pohybu stačí robota osadit kamerami, GPS navigací, případně lidarem a dalšími senzory. To je z hlediska robotiky známá a poměrně jednoduchá úloha. Skutečným oříškem je však pohyb dynamický. V současnosti dokáže robot balancovat na různě natažených nohách, projíždět členitým prostorem s překážkami nebo poskočit na místě.

"Švýcarský Ascento umí přeskakovat překážky za jízdy či skákat do schodů, což je násobně těžší úloha," říká Krištof Pučejdl. "Náš robot je pro tyto úkoly hardwarově vybavený, potřebný řídicí software a algoritmy budou ale tématem další práce studentů našeho studijního programu Kybernetika a robotika. Při tom dojde řada i na umělou inteligenci a numerickou optimalizaci." Mnoho aspektů dynamického pohybu přitom dosud není probádáno vůbec, a čeští doktorandi tak vstupují na zcela průkopnické pole.

Vyskákat do schodů… a co dál?

Balančního robota SK8O tedy čekají další měsíce softwarového vývoje, na jehož konci by měl zvládnout pokročilé dynamické funkce, jako je například skok do schodů. Vzhledem k nízkým výrobním nákladům se tým z katedry řídicí techniky chystá vyrobit hned několik kopií, které poslouží k univerzitní výuce a experimentům.

Najde unikátní design nohou s kolečky, který nevymyslela ani příroda za miliony let vývoje, nakonec i nějaké praktické uplatnění? "Pokud jej vybavíte potřebnými doplňky, mohl by sloužit k doručování menších zásilek, k bezpečnostním kontrolám v budovách, jako robotický prezentér na konferencích nebo třeba jako číšník či asistent v kanceláři. Necháme se překvapit," usmívá se spoluautor robota Martin Gurtner z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Doktorandi nyní chtějí pozvat talentované studenty, aby se s nimi zapojili do dalšího vývoje tohoto robota a souvisejících experimentů.


URL| https://www.automakers.cz/robot-z-cvut-se-uci-skakat-do-schodu/




26. 7. 2021; epochaplus.cz

Kde se vynálezci inspirovali?

Facebook Twitter RSSPro mnoho vynálezů a věcí, které běžně používáme, byla konstruktérům inspirací samotná příroda. Co jiného by mohlo lépe fungovat? Tomuto odvětví se říká biomimetika. Které přírodní "samovolné" vynálezy tedy dokázalo lidstvo napodobit?

Suchý zip si vzal příklad z bodláku

Za vynálezce suchého zipu je pokládán Švýcar George de Mestral. K jeho objevu mu podle tradovaného příběhu pomohla náhoda. Stalo se to jednoho dne, když se vrátil z lovu. Ve chvíli, kdy svlékal výstroj, si všimnul, že jeho psovi z této procházky uvízly v srsti bodláky lopuchu.

Tyto pichlavé součásti rostliny začal ze psí srsti vyndávat, ale šlo mu to jen velmi stěží, což jej zaujalo, a tak ještě tentýž večer si vzal bodlinu pod mikroskop a na jejím konci spatřil háčky. A právě v tu chvíli se v něm zrodil nápad na suchý zip, známý po celém světě jako Velcro (složený název z francouzských slov "velu" neboli samet a "rachet", tedy háček).

Objev se mu podařilo patentovat v roce 1955.

Jak to vlastně funguje?

Suchý zip se vyrábí tkaním nylonového vlákna tak, aby se dal snadno rozpojovat. Zároveň je jeho odpor vůči bočním silám velmi silný. Ve velké míře se používá v textilním průmyslu, v 60. letech ho využívali vesmírné programy pro přichytávání nástrojů a nákladů, aby zabránil volnému poletování věcí v beztížném stavu.

Jeho výhodou je jednoduchá manipulace a také to, že funguje i pod vodou.

Co jsme opsali od pavouků?

Nad mechanickými vlastnostmi pavoučích vláken žasnou vědci už více než století. Nejzajímavější je hlavně pavoučí závěsné vlákno s tloušťkou desetiny lidského vlasu, které disponuje pevností několikanásobně větší, než mají ocel či kevlar. Nejpevnější známé pavučiny má madagaskarský pavouk, který spřádá svoje sítě nad toky řek od jednoho břehu k druhému.

A i když pavučiny vzdorují silnému větru, vydrží. Právě tyto pavučiny se staly předlohou pro materiál, z něhož se vyrábějí například neprůstřelné vesty.

I tak je pavučina stále desetkrát silnější.

Základem je bílkovina

Vědci se pokoušeli získat materiál od pavouků žijících ve volné přírodě, ale neuspěli. Selhal i následný pokus o velkochov pavouků. Hejno se totiž kvůli kanibalismu neustále zmenšovalo. Nakonec se kýžený produkt podařilo získat díky genovému inženýrství.

Surovinu pro výrobu materiálu, který byl pro své vlastnosti nazván BioSteel, neboli biologická ocel, produkují transgenní kozy, kterým byl do dědičné informace zabudován gen pro výrobu pavoučího vlákna. Gen pro bílkovinu pavoučího vlákna byl totiž spojen s kozí mléčnou bílkovinou, a tak se v mléce nachází v rozpuštěném stavu, a to aniž by měnil fyzikální či chuťové vlastnosti mléka.

K vysrážení "pavoučiny" dojde po snížení pH mléka. Z takto získané bílkoviny se následně upřede vlákno, které je vysoce mechanicky odolné. Má asi třikrát vyšší odolnost než stejně tenké vlákno z kevlaru.

Využití je vskutku široké od padákových lan přes ochranné vesty až třeba po lana zachytávající letadla po přistání na letadlových lodích.

Vlak rychlý jako ledňáček

Proslulé japonské vlaky Šinkanzen se prohánějí po kolejích rychlostí až 320 km/hod. a stále patří mezi nejsvižnější vlaky světa. Na počátku provozu v 60. letech minulého století se však potýkaly s velkou hlučností. A problém masivního hluku eskaloval zvláště tehdy, když vlak projížděl tunelem a před sebou doslova hrnul vzduch, který vydával nepříjemné a silné zvuky.

Problém vyřešil až vášnivý ornitolog, inženýr Eiji Nakacu, který hledal způsob, jak závadu vyřešit. K vytvoření dokonalé povrchové úpravy vlaku se inspiroval sovami, které dokážou i přes svou značnou hmotnost létat naprosto bezhlučně.

I vlak se poté ztišil.

Tvar jako ledňáček

Jenže problémy při vjezdu do tunelů přetrvávaly i po oné "soví úpravě". A ornitolog si vzpomněl na dalšího zástupce ptačí říše – napadl ho totiž ledňáček. Tito modří ptáčci totiž v přirozeném prostředí při lovu bleskově střídají řídký vzduch s malým odporem a vodu, která má naopak odpor velký.

Proto Eiji Nakacu upravil přední část vlaku do tvaru, jenž se velmi podobá ledňáččímu zobáku, a tak se podařilo redukovat hluk i třes, který při vjezdu vlaku do tunelu vznikal. A nejen to.

Jako bonus došlo i ke snížení spotřeby elektrické energie o 15 procent a o zvýšení rychlosti o 10 procent.

Hřejivá kombinéza díky bobrům

Bobři patří mezi poslední žijící zástupce čeledi bobrovitých. Žijí převážně v blízkosti vody, kde si z pokácených stromů, větví a hlíny budují hráze, ve kterých si stavějí svá hnízda. Stromy kácejí dolními řezáky, a horní zuby jim slouží jako účinná páka. Bobři jsou schopni porazit strom o průměru jednoho metru.

Ale hlavně mají zajímavou skladbu srsti, kterou tvoří jemná podsada, krytá hrubšími pestíky.

Inspirace pro surfaře

Na těle mají bobři silnou vrstvu tuku, která je chrání před chladem ve vodě. A navíc jejich srst dokáže udržet teplou vrstvu vzduchu, která jim zajišťuje nejen tepelný komfort, ale zamezuje tomu, aby jim až na kůži pronikla voda. To vše inspirovalo inženýry na Massachusettském technologickém institutu, kteří vyrobili speciální kombinézu určenou surfařům pro chladná období.

Je sice vyrobena z tradičního neoprenu, ale její povrchová úprava připomíná bobří kožešinu a nabízí tak překvapivý tepelný komfort.

Ideální lepidlo od gekona

Gekoni jsou vskutku zajímaví tvorové. Na prstech mají zvláštní adhesivní polštářky, kterými se pevně přidržují podkladu, a tak díky tomu rychle a lehce lezou i po svislých stěnách a kmenech stromů. Využívají také fenomén van der Waalsovy síly, což jsou stručně řečeno přitažlivé a odpudivé interakce mezi molekulami.

Tajemství gekoní přilnavosti spočívá ve speciální struktuře, kterou vytvářejí mikroskopické chloupky na spodní straně polštářků nohou a prstů. Působí sice na velmi omezenou vzdálenost, ale ta postačuje k udržení potřebné zátěže.

Díky těmto špičkám tak mohou gekoni viset na stropě dokonce za jediný prst.

Ideální lepidlo

Gekoní dovednosti inspirovaly vědce z univerzity v Manchesteru, kteří usilovně pracovali na vytvoření syntetické tzv. gecko-pásky. V roce 2003 se jim to konečně povedlo. Jejich američtí kolegové následně produkt ještě zdokonalili, a vznikl tak materiál desetkrát lepivější, než je noha gekona.

Jedinou nevýhodou oproti jejímu živému předobrazu je, že se musí na materiál působit daleko větší silou, aby se na podklad přilepil.

I žralok může být vzorem

Žraloci se v mořích pohybují velkou rychlostí. To jim umožňuje hlavně zvláštní povrch kůže, která maximálně snižuje tření ve vodě. Jejich kůži totiž pokrývají drobné špičaté šupiny připomínající malé zuby. Ty pomáhají žralokům v pohybu tím, že vytvářejí víry, které redukují odpor.

Výzkumníci z amerického Harvardu zjistili, že tyto výrůstky zvyšují i poměr vztlaku k odporu nosné plochy, a to až 323 %.

Vědci proto otestovali modelové nosné plochy v nádrži s tekoucí vodou a zjistili, že se většina z nich chová tak, jako by tam žádné zubaté šupiny ani nebyly.

Žraločí létání

Vlastnostmi žraločí kůže se inspirovali konstruktéři letadel a vyzkoušeli proudění vzduchu a turbulenci kolem žraločí kůže v aerodynamickém tunelu. A odtud již byla jen krátká cesta k vývoji speciálního povrchu trupu letadel. Při dalším studiu se navíc ukázala i další schopnost žraločí kůže – odpuzovat choroboplodné organismy.

A tak se nátěr podobný žraločí kůži dnes používá například v nemocnicích či laboratořích.

Velryby pomáhají s turbínami

Velryby křižují oceány po velmi dlouhou dobu a dokážou bez potíží překonat značné vzdálenosti, a to až tisíce kilometrů. V tom jim pomáhají speciální hrbolky, které mají na ploutvích. Výzkumníci z námořní akademie Spojených státu a univerzity v Duke zjistili, že tyto hrboly na předních ploutvích snižují odpor vody o 32 % a zároveň zvyšují vztlak o 8 %.

Princip je podobný jako v případě žraločí kůže. Hrbolky vyvíjejí prostorový třídimenzionální proud.

Ovšem každý hrbolek vytváří vír opačný.

Budoucnost turbín

Ploutve se tak staly inspirací pro inženýry, kteří pracovali na konstrukci lopatek větrných turbín, křídel letadel, vrtulí či chladicích ventilátorů. Prudké poryvy větru z různých směrů vyvíjí na vrtule větrné turbíny tlak a díky hrbolkům mohou stavitelé turbín docílit lepšího nastavení úhlu vrtulí a navýšení otáček, a to vše při zachování maximální bezpečnosti.

Pavouci ještě jednou

Pavouci patří opravdu mezi nejzajímavější živočichy na zemi. Vědce tak zajímá nejen jejich pavučina, ale i celková stavba těla i způsob pohybu. Pavoučí tělo a dlouhé nohy jim umožňují dostat se takřka do každé skulinky.

Právě na tom postavili konstruktéři z německého Frauenhoferova institutu svůj nový vynález – robota vytištěného přesně podle vzoru pavoučího těla.

Budoucnost záchranářů

Robot by se tak mohl využívat hlavně při záchranářských pracích ve stísněných prostorech a také v prostředích, která mohou být pro člověka nebezpečná. Jednalo by se především o situaci, kdy by došlo k přírodní katastrofě nebo průmyslové havárii. Vědci předpokládají, že robot by byl vybavený kamerou nebo čidly, které by analyzovaly nebezpečné látky. Na robotovi pracují i Češi.

Software pro pavouka navrhl Jan Bayer z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Tento program dokáže robota řídit a získat informace o území, kudy by měl projít.

Sám pak navrhne optimální cestu terénem, a záchranáři tak budou vědět, kterou bezpečnou cestu zvolit.

reklama


26. 7. 2021; autologistika.cz

Robot z ČVUT se učí skákat do schodů

Koncept převzatý z univerzity ETH Zürich, ale originální provedení s použitím běžně dostupných technologií a součástek.


Tak vypadá nový experimentální robot s názvem SK8O (‚Skejto‘) vytvořený na půdě katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který dokáže balancovat na dvou nohách s kolečky.

Robot bude sloužit k výuce dynamického řízení, ve finále by měl zvládnout přeskakovat za jízdy překážky nebo skákat do schodů. Takto koncipovaný dynamický pohyb robota přitom ještě nedávno patřil spíš do říše sci-fi.

Balančního robota SK8O kompletně navrhli a postavili doktorandi Martin Gurtner a Krištof Pučejdl z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Inspirovali se roboty společnosti Boston Dynamics a hlavně projektem Ascento, který v roce 2019 představil tým z univerzity ETH Zürich. Kromě samotné koncepce (tělo s dvěma nohama na kolečkách) má ale český robot zcela původní technologické řešení. Navzdory složitosti projektu trvaly jeho vývoj a konstrukce pouhé 3 měsíce od září do prosince 2020.

Zvládne postavit i pokročilý kutil

Robot SK8O zaujme propracovaným designem v modré barvě, přesto je většina mechanických součástí vytištěna na běžně dostupné 3D tiskárně. Jednou z jeho hlavních předností je právě otevřenost hardwarového řešení. Všechny součástky lze zakoupit v e-shopech pro elektrotechniky nebo vytisknout na modelářské 3D tiskárně. Pokud se tedy návodu chopí pokročilý kutil, bude schopen robota sestavit. Náklady na hardware, včetně materiálu do 3D tiskárny a výroby desek plošných spojů, činily přibližně 50 000 Kč.

Dynamický pohyb: neprobádané téma pro výzkum

K zajištění autonomního pohybu stačí robota osadit kamerami, GPS navigací, případně lidarem a dalšími senzory. To je z hlediska robotiky známá a poměrně jednoduchá úloha. Skutečným oříškem je však pohyb dynamický. V současnosti dokáže robot balancovat na různě natažených nohách, projíždět členitým prostorem s překážkami nebo poskočit na místě.

"Švýcarský Ascento umí přeskakovat překážky za jízdy či skákat do schodů, což je násobně těžší úloha," říká Krištof Pučejdl. "Náš robot je pro tyto úkoly hardwarově vybavený, potřebný řídicí software a algoritmy budou ale tématem další práce studentů našeho studijního programu Kybernetika a robotika. Při tom dojde řada i na umělou inteligenci a numerickou optimalizaci." Mnoho aspektů dynamického pohybu přitom dosud není probádáno vůbec, a čeští doktorandi tak vstupují na zcela průkopnické pole.

Vyskákat do schodů… a co dál?

Balančního robota SK8O tedy čekají další měsíce softwarového vývoje, na jehož konci by měl zvládnout pokročilé dynamické funkce, jako je například skok do schodů. Vzhledem k nízkým výrobním nákladům se tým z katedry řídicí techniky chystá vyrobit hned několik kopií, které poslouží k univerzitní výuce a experimentům.

Najde unikátní design nohou s kolečky, který nevymyslela ani příroda za miliony let vývoje, nakonec i nějaké praktické uplatnění? "Pokud jej vybavíte potřebnými doplňky, mohl by sloužit k doručování menších zásilek, k bezpečnostním kontrolám v budovách, jako robotický prezentér na konferencích nebo třeba jako číšník či asistent v kanceláři. Necháme se překvapit," usmívá se spoluautor robota Martin Gurtner z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Doktorandi nyní chtějí pozvat talentované studenty, aby se s nimi zapojili do dalšího vývoje tohoto robota a souvisejících experimentů.


25. 7. 2021; vedavyzkum.cz

Chatbot Alquist je již počtvrté ve finále Alexa Prize

Studentský tým působící na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) při Českém vysokém učení technickém v Praze pod vedením Jana Šedivého postoupil do finále soutěže Alexa Prize Social Bot Grand Challenge, kterou již počtvrté vyhlásil Amazon. Zda se konečně podaří získat zlato a převálcovat mezinárodní konkurenci, bude jasné v průběhu srpna. Tým Alquist byl v předchozích ročnících dvakrát stříbrný a v roce 2020 bronzový.


Chatboti nacházejí stále širší uplatnění v e-commerce, hotelnictví či sociálních službách. Na to, aby se nám s nimi povídalo skoro stejně, jako bychom hovořili s člověkem, se zaměřuje soutěž Amazonu – Alexa Prize Social Bot Grand Challenge. Cílem je vytvoření konverzačního robota pro hlasovou asistentku Alexu, jenž by s lidmi dokázal zajímavě konverzovat o obecných tématech, jako jsou filmy, sport nebo hudba. Hlavní cenu ve výši jednoho milionu dolarů (která dosud nebyla udělena) získá chatbot schopný vést souvislé a zábavné rozhovory s průměrnou délkou alespoň 20 minut.


Tým studentů z ČVUT, který na CIIRC ČVUT pod vedením Jana Šedivého (rozhovor, který naší redakci poskytl, čtěte zde) rozvíjí konverzačního bota nazvaného Alquist, se soutěže účastní již počtvrté a pokaždé získal prestižní medailové umístění. Na zlato však zatím ještě čeká. Tým se v průběhu let postupně obměňuje, v roce 2021 soutěží ve složení těchto studentů: Jakub Konrád (vedoucí, Fakulta elektrotechnická ČVUT), Petr Marek (Fakulta elektrotechnická ČVUT), Petr Lorenc (Fakulta elektrotechnická ČVUT), Van Duy Ta (CIIRC) a Ondřej Kobza (CIIRC).


"Pro letošní ročník Alexa Grand Challenge jsme si stanovili řadu ambiciózních cílů," říká Jakub Konrád, vedoucí studentského týmu. "Je fantastické vidět, že se nám to vyplatilo a že jsme se opět dostali až do finále soutěže. Těšíme se na závěrečné kolo hodnocení a na to, zda se nám podaří letos umístit ještě lépe."


Mezi finálové týmy dále patří tyto univerzity: Athena, The University of California, Santa Cruz; Emora, Emory University; Chirpy Cardinal, Stanford University; State University of New York (SUNY) Buffalo.


Tři nejúspěšnější týmy budou vyhlášeny v průběhu srpna. Loni byly na stupních vítězů Emora, Chirpy a Alquist, v tomto pořadí.


Další informace najdete zde.


Zdroj: ČVUT


URL| https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/chatbot-alquist-je-jiz-poctvrte-ve-finale-alexa-prize




24. 7. 2021; irozhlas.cz

VIDEO: Barokním kostelem v Libavé létají drony. Prozkoumávají těžko dostupná místa

Setkání historie s nejmodernější technologií. Tak by se dalo popsat dění v barokním kostele sv. Anny a sv. Jakuba ve Staré Vodě v Libavé. Stavbou prolétávaly v pondělí takzvané inteligentní drony. Dostaly se i do těžko přístupných míst a umožnily expertům detailně zmapovat všechna skrytá místa chrámu, který poničili za komunismu vojáci sovětské a československé armády.


Pavel Petráček z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického připravuje spolu s dalšími kolegy jeden z dronů ke startu.


"Létáme takovým způsobem, že já jako pilot dronu hlídám, že dělá to, co má. Můj kolega, který sedí za počítačem dron ovládá pomocí příkazů," popisuje pro olomoucký rozhlas.


Uvnitř kostela krouží kolem zdí dva drony. Ten větší, který nese kameru, odstartoval z místa před bývalým oltářem. Menší vzlétl z boční části kostela a blíží se k většímu dronu, aby mu osvětlil části památky, které má za úkol nafotit.


"Fotíme z různých úhlů a v detailu objekty, které jsou obtížně přístupné. Ze země dokážete pravděpodobně nafotit všechny sochy v kostele, ale nedokážete se podívat za ně a zjistit třeba jejich stav. Tam, kde létáme, tak automaticky děláme i 3D sken, tedy 3D model, který slouží pro virtuální prohlídku," přibližuje detaily Martin Saska z elektrotechnické fakulty.


Rychlejší než stavět lešení


Projekt je výjimečný v tom, že se drony dokážou v interiérech objektů pohybovat samy po předem určené trase. Dokážou rozpoznat i neočekávané překážky. Celý proces je podle Sasky navíc rychlejší než za použití klasických metod.


"Aby památkáři dokázali nasnímat obtížně přístupná místa, tak by museli kostel uzavřít a postavit zde nákladné lešení. Určitou dobu do trvá a stojí to peníze. Dokázali jsme během jednoho dne nasnímat stejné množství informací jako oni před několika lety ve stejném kostele během tří měsíců," podotýká.


Kostel ve Staré Vodě využívají experti jako testovací, kde svou technologii zkoušejí přímo na místě. Církev totiž chrám nevyužívá a interiér není opravený. V případě nehody tak nehrozí poškození památky.


Saskův tým prozkoumal s drony kostel svatého Mořice v Olomouci či korunovační sál zámku v Kroměříži.

URL| https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/drony-kostel-sv-anny-a-sv-jakuba-stara-voda-libava_2107241704_ako


23. 7. 2021; Téma

Svatostánky mapují létající roboti

Korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv.

Mořice v Olomouci či sv. Mikuláše v Praze. To jsou jen některé z památek, jejichž interiéry v uplynulých čtyřech letech prozkoumaly bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony. Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená Martinem Saskou (na snímku) během této doby v jejich vývoji významně pokročila. Ty současné se dokážou v interiérech objektů pohybovat samostatně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na neočekávané překážky. Jde o světově unikátní projekt pod názvem Dronument, kdy technologie zaznamenává vzácné historické hodnoty a pomáhá památkářům při jejich restaurování. Chcete se o něm dozvědět více? Čtěte na webu metro.cz.


Foto:




23. 7. 2021; Metro

Svatostánky dron prozkoumá lépe. Ušetří čas i peníze

Vítanou pomůcku pro restaurátory a památkáře vyvinul tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely svatého Mořice v Olomouci, svatého Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě. To jsou jen některé z památek, jejichž interiéry v uplynulých čtyřech letech prozkoumaly bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony. Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená Martinem Saskou během této doby v jejich vývoji významně pokročila.

"Ty současné se dokážou v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na neočekávané překážky. Jde o světově unikátní projekt pod názvem Dronument, kdy technologie zaznamenává vzácné historické hodnoty a pomáhá památkářům při jejich restaurování," říká pro deník Metro mluvčí ČVUT v Praze Radovan Suk.


Každý má jiný úkol


Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají dokonce rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. "Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti," vysvětluje Saska technologický posun, který je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let. Ten vyvinula jeho třicetičlenná vědecká skupina působící na katedře kybernetiky.


Pomoc pro památkáře


Drony se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Ta se často na místo ani nedostane kvůli stísněným prostorám.

Posun v kvalitě obrazu konstatuje i památkář Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z ČVUT spolupracuje. "Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy," říká památkář Škobrtal, který metodu považuje za perspektivní především při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály.

"Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou," shrnuje svou zkušenost Škobrtal.


Šestnáct zmapovaných budov


S drony má odborník Národního památkového ústavu v plánu zmapovat stav šestnácti památkových objektů. Kromě již zmíněných jsou to například zámky v Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám svaté Anny a svatého Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé, který byl zničen během pobytu sovětských vojsk a o jehož záchranu usiluje město a spolek Lubavia. Kompletní sken interiéru poutního chrámu pořízený drony byl využit pro zhotovení jeho 3D modelu.

Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze Saskův tým.

Zkušenosti z dosavadního průběhu projektu Dronument shrne celodenní workshop, který jeho tým Multirobotických systémů organizuje ve čtvrtek 12. srpna v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí. K programu se bude možné připojit i vzdáleně. "Součástí workshopu bude i ukázka letu bezpilotních robotických helikoptér v prostředí bez GPS signálu," láká mluvčí Suk.


Foto: Drony pomáhají mapovat historické objekty. 2x PETR NEUGEBAUER

Foto: Docent Martin Saska




23. 7. 2021; helpnet.cz

Festival Open House Praha zpřístupní Fakultu stavební a Fakultu elektrotechnickou

O víkendu 7. a 8. srpna 2021 můžete zdarma objevovat 80 běžně nepřístupných budov a architektonicky zajímavých prostorů v rámci sedmého ročníku akce Open House Praha 2021. Mottem festivalu je Architektura pro všechny, prohlídky budov jsou totiž určené pro širokou veřejnost, včetně rodin s dětmi i osoby se zrakovým a sluchovým postižením. Z ČVUT se do akce zapojí dejvické prostory Fakulty stavební (Thákurova 7, Praha 6) a Fakulty elektrotechnické (Technická 2, Praha 6).

Program na Fakultě stavební

V rámci prohlídek budou moci návštěvníci nahlédnout do velkoprostorové učebny Ateliéru D, která vznikla zastřešením západního atria budovy D a slouží jako výukový prostor programu Architektura a stavitelství. Díky variabilnímu pojetí lze interiér Ateliéru D rychle proměnit, jeho osobitým prvkem jsou hranolové buňky, zavěšené na konstrukci střechy, které slouží jako studijní nebo konzultační prostory. Tato rekonstrukce získala v roce 2009 první cenu v kategorii Interiér v...

cvut.cz

Monitoring médií


23. 7. 2021; kralovehradeckenovinky.cz

Projekt TERESA umožní rehabilitaci po COVID-19 v domácím prostředí

Týmy odborníků z ČVUT, FN HK, UPOL a UNOB spolupracují na unikátním projektu TERESA (TEleREhabilitation Self-training Assistant), který umožní rehabilitaci pacientů s přetrvávajícím následky po prodělaném onemocnění COVID-19 v domácím prostředí.


Současně budou mít pacienti možnost díky fitness náramkům sdílet s lékaři data o své fyzické aktivitě. Systém by v budoucnu mohli využívat i pacienti s jinými plicními onemocněními.


Na projektu spolupracují odborníci z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Brno a Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického a Fakultní nemocnice Hradec Králové.


"U řady pacientů s těžkým průběhem onemocnění je totiž zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace," říká doc. Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN HK.


Systém využívá kvůli cenové dostupnosti a rychlosti pořízení komerční fitness náramky, které sbírají data o pohybové aktivitě a záznamy o kvalitě spánku. "Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace. Tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci," popisuje systém doc. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů ČVUT FEL.


Experti průběžně vyvíjejí softwarové řešení a připracují možnost rozšíření mobilní aplikace o další funkce, tak aby byla vzájemná komunikace co nejvíce přínosná. "Pro individuální práci s jednotlivými pacienty v průběhu rehabilitace je pro lékaře a fyzioterapeuty vhodné mít k dispozici konkrétní a aktuální data o pohybové aktivitě a fyziologických funkcích pacienta. Tato data nám pak pomohou cíleně sestavit a individuálně vést plicní rehabilitaci těchto pacientů," uvádí vedoucí Centra postcovidové FN HK MUDr. Michal Kopecký.


Podle doc. Kateřiny Neumannové z FTK UPOL nyní běží pilotní studie projektu s pacienty po COVID-19. "Na základě vyhodnocení zkušeností z této studie bude projekt pokračovat i pro širší skupinu pacientů, například s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či intersticiálními plicními procesy," dodala Neumannová.


Důležitou součástí projektu je ochrana dat pacientů. "Získaná data spadají do kategorie citlivých zdravotnických dat dle zákona o poskytování zdravotních služeb. Proto v projektu používáme striktní systém anonymizace údajů o pacientech a zabezpečení přenosu dat na několika úrovních," upřesňuje jeden z významných aspektů řešení bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová.


První zpětná vazba od účastníků zapojených do pilotní studie je pozitivní. "Věříme, že jsme našli dobrý model, který v budoucnu umožní efektivně podpořit plicní rehabilitaci většího počtu pacientů nejen po těžkém průběhu COVID-19, ale i u dalších onemocnění spojených s dechovými obtížemi a únavou," dodává plk. Hynek Schvach z FVZ UNOB.


Bývalou tvrz Škvorec založil královský číšník Domaslav ze Škvorce


Kralovehradeckenovinky.cz informoval dr. Vladimír Šidla, CSc. tiskový mluvčí Univerzity obrany v Brně.


(jv,kralovehradeckenovinky.cz foto:uo)


URL| http://www.kralovehradeckenovinky.cz/zpravy/regiony/projekt-teresa-umozni-rehabilitaci-po-covid-19-v-domacim-prostredi/


22. 7. 2021; metro.cz

Svatostánky dron prozkoumá lépe. Ušetří čas i peníze

Vítanou pomůcku pro restaurátory a památkáře vyvinul tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.


Korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely svatého Mořice v Olomouci, svatého Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě. To jsou jen některé z památek, jejichž interiéry v uplynulých čtyřech letech prozkoumaly bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony. Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená Martinem Saskou během této doby v jejich vývoji významně pokročila.


"Ty současné se dokážou v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na neočekávané překážky. Jde o světově unikátní projekt pod názvem Dronument, kdy technologie zaznamenává vzácné historické hodnoty a pomáhá památkářům při jejich restaurování," říká pro deník Metro mluvčí ČVUT v Praze Radovan Suk.


Každý má jiný úkol


Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají dokonce rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. "Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti," vysvětluje Saska technologický posun, který je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let. Ten vyvinula jeho třicetičlenná vědecká skupina působící na katedře kybernetiky.


Pomoc pro památkáře


Drony se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Ta se často na místo ani nedostane kvůli stísněným prostorám.


Posun v kvalitě obrazu konstatuje i památkář Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z ČVUT spolupracuje. "Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy," říká památkář Škobrtal, který metodu považuje za perspektivní především při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály.


"Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou," shrnuje svou zkušenost Škobrtal.


Šestnáct zmapovaných budov


S drony má odborník Národního památkového ústavu v plánu zmapovat stav šestnácti památkových objektů. Kromě již zmíněných jsou to například zámky v Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám svaté Anny a svatého Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé, který byl zničen během pobytu sovětských vojsk a o jehož záchranu usiluje město a spolek Lubavia. Kompletní sken interiéru poutního chrámu pořízený drony byl využit pro zhotovení jeho 3D modelu.


Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze Saskův tým.


Zkušenosti z dosavadního průběhu projektu Dronument shrne celodenní workshop, který jeho tým Multirobotických systémů organizuje ve čtvrtek 12. srpna v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí. K programu se bude možné připojit i vzdáleně. "Součástí workshopu bude i ukázka letu bezpilotních robotických helikoptér v prostředí bez GPS signálu," láká mluvčí Suk.


Foto:

Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony z ČVUT mapují interiéry památek.Jde o světově unikátní projekt.

Petr Neugebauer, ČVUT


FotoGallery:

Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony z ČVUT mapují interiéry památek.Jde o světově unikátní projekt.

Petr Neugebauer, ČVUT


Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony z ČVUT mapují interiéry památek.Jde o světově unikátní projekt.

Petr Neugebauer, ČVUT


Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony z ČVUT mapují interiéry památek.Jde o světově unikátní projekt.

Petr Neugebauer, ČVUT


Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony z ČVUT mapují interiéry památek.Jde o světově unikátní projekt.

Petr Neugebauer, ČVUT


Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony z ČVUT mapují interiéry památek.Jde o světově unikátní projekt.

Petr Neugebauer, ČVUT


Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony z ČVUT mapují interiéry památek.Jde o světově unikátní projekt.

Petr Neugebauer, ČVUT


Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony z ČVUT mapují interiéry památek.Jde o světově unikátní projekt.

Petr Neugebauer, ČVUT


URL| http://www.metro.cz/svatostanky-dron-prozkouma-lepe-usetri-cas-i-penize-f97-/spolecnost.aspx?c=A210722_165304_metro-spolecnost_hala


22. 7. 2021; kralovehradeckenovinky.cz

Projekt TERESA umožní rehabilitaci po COVID-19 v domácím prostředí

Týmy odborníků z ČVUT, FN HK, UPOL a UNOB spolupracují na unikátním projektu TERESA (TEleREhabilitation Self-training Assistant), který umožní rehabilitaci pacientů s přetrvávajícím následky po prodělaném onemocnění COVID-19 v domácím prostředí.


Současně budou mít pacienti možnost díky fitness náramkům sdílet s lékaři data o své fyzické aktivitě. Systém by v budoucnu mohli využívat i pacienti s jinými plicními onemocněními.


Na projektu spolupracují odborníci z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Brno a Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického a Fakultní nemocnice Hradec Králové.


"U řady pacientů s těžkým průběhem onemocnění je totiž zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace," říká doc. Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN HK.


Systém využívá kvůli cenové dostupnosti a rychlosti pořízení komerční fitness náramky, které sbírají data o pohybové aktivitě a záznamy o kvalitě spánku. "Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace. Tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci," popisuje systém doc. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů ČVUT FEL.


Experti průběžně vyvíjejí softwarové řešení a připracují možnost rozšíření mobilní aplikace o další funkce, tak aby byla vzájemná komunikace co nejvíce přínosná. "Pro individuální práci s jednotlivými pacienty v průběhu rehabilitace je pro lékaře a fyzioterapeuty vhodné mít k dispozici konkrétní a aktuální data o pohybové aktivitě a fyziologických funkcích pacienta. Tato data nám pak pomohou cíleně sestavit a individuálně vést plicní rehabilitaci těchto pacientů," uvádí vedoucí Centra postcovidové FN HK MUDr. Michal Kopecký.


Podle doc. Kateřiny Neumannové z FTK UPOL nyní běží pilotní studie projektu s pacienty po COVID-19. "Na základě vyhodnocení zkušeností z této studie bude projekt pokračovat i pro širší skupinu pacientů, například s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či intersticiálními plicními procesy," dodala Neumannová.


Důležitou součástí projektu je ochrana dat pacientů. "Získaná data spadají do kategorie citlivých zdravotnických dat dle zákona o poskytování zdravotních služeb. Proto v projektu používáme striktní systém anonymizace údajů o pacientech a zabezpečení přenosu dat na několika úrovních," upřesňuje jeden z významných aspektů řešení bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová.


První zpětná vazba od účastníků zapojených do pilotní studie je pozitivní. "Věříme, že jsme našli dobrý model, který v budoucnu umožní efektivně podpořit plicní rehabilitaci většího počtu pacientů nejen po těžkém průběhu COVID-19, ale i u dalších onemocnění spojených s dechovými obtížemi a únavou," dodává plk. Hynek Schvach z FVZ UNOB.


Bývalou tvrz Škvorec založil královský číšník Domaslav ze Škvorce


Kralovehradeckenovinky.cz informoval dr. Vladimír Šidla, CSc. tiskový mluvčí Univerzity obrany v Brně.


(jv,kralovehradeckenovinky.cz foto:uo)


URL| http://www.kralovehradeckenovinky.cz/zpravy/regiony/projekt-teresa-umozni-rehabilitaci-po-covid-19-v-domacim-prostredi/


21. 7. 2021; technickytydenik.cz¨

Projekt TERESA umožní rehabilitaci pacientů po COVID-19 v domácím prostředí

Týmy odborníků z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK), Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) a

Univerzity obrany (UNOB) spolupracují na unikátním projektu TERESA (TEleREhabilitation Self-training Assistant), který umožní rehabilitaci pacientů s přetrvávajícími následky po prodělaném onemocnění COVID-19 v domácím prostředí. Současně budou mít pacienti možnost díky fitness náramkům sdílet s lékaři data o své fyzické aktivitě. Systém by v budoucnu mohli využívat i pacienti s jinými plicními onemocně ními.

Na projektu spolupracují odborníci z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Brno, Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) a Fakultní nemocnice Hradec Králové. "Je skvělé, že se na projektu budou podílet specialisté napříč různými obory,"říká rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček. "Věřím, že systém pomůže co nejvíce pacientům a že zkvalitní a zkrátí následnou péči."

"U řady pacientů s t ěž k ý m pr ů b ě hem onemocn ě n í je totiž zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace,"říká doc. Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN HK.

Systém využívá kvůli cenové dostupnosti a rychlosti pořízení komerční fitness náramky, které sbírají data o pohybové aktivitě a záznamy o kvalitě spánku. "Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivý m pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace. Tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci,"popisuje systém doc. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů ČVUT FEL.

Experti průběžně vyvíjejí softwarové řešení a připravují možnost rozšíření mobilní aplikace o další funkce, tak aby byla vzájemná komunikace co nejvíce přínosná. " Pro individuální práci s jednotliv ý mi pacienty v pr ů b ě hu rehabilitace je pro l é ka ř e a fyzioterapeuty vhodné mít k dispozici konkr é tn í a aktuální data o pohybové aktivitě a fyziologických funkcích pacienta. Tato data nám pak pomohou cíleně sestavit a individuálně vést plicní rehabilitaci těchto pacientů,"uvádí vedoucí Centra postcovidové péče FN HK MUDr. Michal Kopecký.

Podle doc. Kateřiny Neumannové z Fakulty tělesné kultury UPOL nyní běží pilotní studie projektu s pacienty po COVID-19. "Na základě vyhodnocení zkušeností z t é to studie bude projekt pokra č ovat i pro š ir ší skupinu pacient ů, nap ří klad s chronickou obstruk č n í plicn í nemoc í, astmatem č i interstici á ln í mi plicn í mi procesy, "dodala Neumannová.

Důležitou součástí projektu je ochrana dat pacientů. "Získaná data spadají do kategorie citlivých zdravotnických dat dle zákona o poskytování zdravotních služeb. Proto v projektu používáme striktní systém anonymizace údajů o pacientech a zabezpečení přenosu dat na několika úrovních, "upřesňuje jeden z významných aspektů řešení bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová.

První zpětná vazba od účastníků zapojených do pilotní studie je pozitivní. "Věříme, že jsme našli dobrý model, který v budoucnu umožní efektivně podpořit plicní rehabilitaci většího počtu pacientů nejen po těžkém průběhu COVID-19, ale i u dalších onemocnění spojených s dechov ý mi obt íž emi a ú navou,"dodává plk. Hynek Schvach z Fakulty vojenského zdravotnictví UNOB.

Mgr. Andrea Vondráková


21. 7. 2021; Blesk.cz

Závan budoucnosti: Bezpilotní robotické drony z ČVUT mapují historické objekty

"Machrům" z ČVUT se podařilo sestrojit bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí, které v minulosti prozkoumaly například kostel sv. Mikuláše v Praze. Skupina vedená Martinem Saskou v minulých letech významně pokročila ve vývoji dronů. Ty současné létají samy ve vnitřních interiérech po předem určené bezpečné trase a reagují na překážky. Jedná se o světově unikátní projekt s názvem Dronument.


Neotřelá technologie zaznamenává vzácné historické věci a pomáhá památkářům při jejich restaurování. V praxi létá skupina spolupracujících dronů uvnitř objektu zcela nezávisle.


Není potřeba žádný pilot nebo operátor, který by je ze země řídil.


Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla, aby osvětlili scénu v předem určeném úhlu.


Tímto způsobem vznikne plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely. "Památkáři jsou z nich schopni


vyčíst více informací nejen o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti,"


popisuje Martin Saska. To vše bylo možné jen díky tomu, že se v rámci své vědecké skupiny působící na Katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT podařil Saskovi a jeho kolegům technologický posun díky speciálnímu softwaru.


Ulehčují práci


Drony se ve službách památkářů dostanou do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst,


například kopulí, na balkony, k sochám a k vitrážím. Bez létajících "kamarádů" by se muselo stavět lešení nebo přijet s vysokozdvižnou plošinou, která se ale často na místo nedostane kvůli stísněným prostorům. Navíc díky zlepšeným letovým vlastnostem drony dostatečně suplují roli lidí s technikou.


Posunu v kvalitě obrazu si všímá i památkář Milan Škobrtal z Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z FEL ČVUT spolupracuje. "Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas.


Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy.”


Drony vyhrály soutěž v Abu Dhabi


Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k samostatnému zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů


ve světě využívá pouze tým Martina Sasky.


Cílem projektu Dronument je vytvořit metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze užít klasických postupů.


Jedinečná technologie byla vyvinuta pro soutěž MBZIRC v Abú Dhabí a ukázala se jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech soutěžních řešení.


URL| https://www.blesk.cz/clanek/685384/zavan-budoucnosti-bezpilotni-roboticke-drony-z-cvut-mapuji-historicke-objekty


21. 7. 2021; kralovehradeckenovinky.cz

Projekt TERESA umožní rehabilitaci po COVID-19 v domácím prostředí

Týmy odborníků z ČVUT, FN HK, UPOL a UNOB spolupracují na unikátním projektu TERESA (TEleREhabilitation Self-training Assistant), který umožní rehabilitaci pacientů s přetrvávajícím následky po prodělaném onemocnění COVID-19 v domácím prostředí.

Současně budou mít pacienti možnost díky fitness náramkům sdílet s lékaři data o své fyzické aktivitě. Systém by v budoucnu mohli využívat i pacienti s jinými plicními onemocněními.


Na projektu spolupracují odborníci z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Brno a Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického a Fakultní nemocnice Hradec Králové.


"U řady pacientů s těžkým průběhem onemocnění je totiž zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace," říká doc. Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN HK.


Systém využívá kvůli cenové dostupnosti a rychlosti pořízení komerční fitness náramky, které sbírají data o pohybové aktivitě a záznamy o kvalitě spánku. "Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace. Tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci," popisuje systém doc. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů ČVUT FEL.


Experti průběžně vyvíjejí softwarové řešení a připracují možnost rozšíření mobilní aplikace o další funkce, tak aby byla vzájemná komunikace co nejvíce přínosná. "Pro individuální práci s jednotlivými pacienty v průběhu rehabilitace je pro lékaře a fyzioterapeuty vhodné mít k dispozici konkrétní a aktuální data o pohybové aktivitě a fyziologických funkcích pacienta. Tato data nám pak pomohou cíleně sestavit a individuálně vést plicní rehabilitaci těchto pacientů," uvádí vedoucí Centra postcovidové FN HK MUDr. Michal Kopecký.


Podle doc. Kateřiny Neumannové z FTK UPOL nyní běží pilotní studie projektu s pacienty po COVID-19. "Na základě vyhodnocení zkušeností z této studie bude projekt pokračovat i pro širší skupinu pacientů, například s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či intersticiálními plicními procesy," dodala Neumannová.


Důležitou součástí projektu je ochrana dat pacientů. "Získaná data spadají do kategorie citlivých zdravotnických dat dle zákona o poskytování zdravotních služeb. Proto v projektu používáme striktní systém anonymizace údajů o pacientech a zabezpečení přenosu dat na několika úrovních," upřesňuje jeden z významných aspektů řešení bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová.


První zpětná vazba od účastníků zapojených do pilotní studie je pozitivní. "Věříme, že jsme našli dobrý model, který v budoucnu umožní efektivně podpořit plicní rehabilitaci většího počtu pacientů nejen po těžkém průběhu COVID-19, ale i u dalších onemocnění spojených s dechovými obtížemi a únavou," dodává plk. Hynek Schvach z FVZ UNOB.


Bývalou tvrz Škvorec založil královský číšník Domaslav ze Škvorce


Kralovehradeckenovinky.cz informoval dr. Vladimír Šidla, CSc. tiskový mluvčí Univerzity obrany v Brně.


(jv,kralovehradeckenovinky.cz foto:uo)


URL| http://www.kralovehradeckenovinky.cz/zpravy/regiony/projekt-teresa-umozni-rehabilitaci-po-covid-19-v-domacim-prostredi/


21. 7. 2021; Mladá Fronta Dnes

Dron fotí stropní fresky

Nepřístupná místa chrámů i zámků pro památkáře mapují sofistikovaní roboti


DEJVICE Robotické drony startují do akce. Nasvěcují temná a těžce přístupná místa a nahlížejí do nich, aby podpořily památkáře. Unikátní průzkum umožnili experti ze skupiny Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Inženýři z Dejvic vyvinuli pozoruhodné stroje, které se dovedou v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a zároveň reagovat na neočekávané překážky.

Průzkum obtížně přístupných míst ve staroměstském chrámu sv. Mikuláše, kompletní 3D sken interiéru v kostele sv. Maří Magdalény v Chlumíně na Mělnicku a podobné zásahy v řadě dalších lokalit nejen v České republice – také to památkářům umožňuje unikátní projekt nazvaný Dronument. Napomáhají mu právě systémy vyvinuté odborníky z ČVUT.

"Pokud uvažujeme jen cenu komponent, senzoru a palubního počítače, cena dronu, který pracoval například v moravském kostele v Libavé, je necelých půl milionu korun," uvedl Martin Saska, vedoucí týmu Multirobotických systémů z ČVUT. Vývoj softwaru, který je na dronu nejcennější, trval pět let a v průměru na různých komponentách řízení po tu dobu pracovalo deset lidí.

"Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil," vysvětlil Radovan Suk z ČVUT. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu.

Robotičtí výzkumníci nabízejí památkářům mimořádné možnosti a zbavují je nutnosti budovat lešení anebo komplikovaně manévrovat s vysokozdvižnou plošinou. Drony dohlédnou také do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže anebo předměty, u kterých je ze země vidět pouze jejich přední část. Proniknou například též do míst, kam kvůli špatnému technickému stavu bývá zakázán přístup.

Létající průzkumníci si dokážou zapamatovat trajektorii, kterou proletěli, a následně ji zopakovat automaticky. Zvládnou to také s jinou pozicí osvětlovacích strojů.


Opravdu ostrý obraz


"Výsledkem je tak plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti," uvedl Martin Saska. Mimořádný technologický posun umožnil vývoj pokročilého softwaru pro autonomní let. Pro výzkum a mapování rozměrných a špatně dostupných vnitřních prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály, představuje nasazení těchto strojů český unikát. "K autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým Martina Sasky," uvedl Radovan Suk.

Multirobotické systémy by měly v nejbližší době podle předpokladů zmapovat stav dalších památkových objektů.

"Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy," řekl k využití dronů památkář Milan Škobrtal. Nejčastěji podle něj odborníci zkoumají nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny.

Ve zmíněném barokním kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze před pěti lety kamera na bezpilotní helikoptéře snímala sochy ve 40 metrů vysoké kopuli z úhlu, který není možné zachytit teleobjektivem ze země.

Šlo o první nasazení tohoto stroje ve službách památkářů. "Tehdy se nám sice podařilo v kostele letět, ale získané výsledky byly pro památkáře a historiky prakticky nepoužitelné," uvedl Martin Saska. Nicméně právě létání v takto mediálně exponovaném kostele nastartovalo podle Martina Sasky boom v celé této oblasti.


Dokonalí pomocníci


Sofistikované drony nejsou jedinou špičkovou technologií, jež slouží v současné době památkářům a archeologům. "V dnešní době využíváme dálkové průzkumy Země – LIDAR. Tedy skenování povrchu, dále různé sonary a geomagnetické přístroje, měřící anomálie," popsal technické možnosti Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Praha (ARUP).

Pro dokumentaci v terénu experti využívají skenery. Z běžných fotografií lze v současnosti vytvářet virtuální rekonstrukce nebo je využít pro takzvanou rozšířenou realitu. Zpřesnění a zlevnění přístrojů s GPS umožňuje snadnější zaměřování lokalit a objektů.


Foto: V akci Sofistikované drony si dovedou nasvítit a zdokumentovat těžko přístupná místa v kostelech či zámeckých sálech.

Foto: Petr Neugebauer


O autorovi: Jan Bohata, redaktor MF DNES


21. 7. 2021; olomouc.rozhlas.cz

Co památkářům trvá měsíce, dokážou za den. Interiér barokního kostela ve Staré Vodě mapovaly inteligentní drony

Setkání historie s nejmodernější technologií. I tak by se dalo popsat dění v barokním kostele svaté Anny a svatého Jakuba ve Staré Vodě na Libavé, kterým prolétávaly v pondělí takzvané inteligentní drony. Dostaly se i do těžko přístupných míst a umožnily expertům detailně zmapovat všechna skrytá místa chrámu, který poničili za komunismu vojáci sovětské a československé armády.

Pavel Petráček z elektrotechnické fakulty ČVUT s dalšími kolegy právě připravuje jeden z dronů ke startu. "Létáme takovým způsobem, že já, jako pilot, hlídám, že dělá, co má. Můj kolega, který sedí za počítačem, ovládá dron pomocí příkazů,” vysvětluje Petráček.


Uvnitř kostela už teď kolem zdí krouží dva drony. Jeden větší, který nese kameru, odstartoval z místa před bývalým oltářem. Menší vzlétl z boční části kostela a blíží se k většímu dronu, aby mu osvětlil ty části památky, které má za úkol nafotit. "Fotíme v detailu objekty, které jsou obtížně přístupné, a hlavně z různých úhlů. Tady ze země pravděpodobně dokážete nafotit všechny sochy v kostele, ale nedokážete se podívat za ně a zjistit třeba stav té sochy. Kromě toho v každém objektu, kam vlétáme, děláme 3D scan, který slouží pro virtuální prohlídku,” přibližuje Martin Saska z fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.


Projekt je výjimečný v tom, že se drony dokáží v interiérech objektů pohybovat samy bez pilota po předem určené trase. Dokáží rozpoznat i neočekávané překážky. Celý proces je podle Sasky navíc rychlejší než za použití klasických metod. "Aby památkáři dokázali nasnímat fotografie těch obtížně přístupných míst, tak by museli ten kostel uzavřít a postavit nákladné lešení. To trvá určitou dobu a stojí to peníze. My jsme například dokázali nasnímat během jednoho dne stejné množství informací, jako před několika lety v tom samém kostele oni během třech měsíců,” vychvaluje projekt Saska.


Kostel ve Staré Vodě využívají experti jako testovací, kde svou technologii zkoušejí přímo na místě. Církev totiž chrám nevyužívá a interiér není opravený. V případě nehody tak nehrozí poškození památky. Tým Martina Sasky prozkoumal s pomocí dronů také třeba kostel svatého Mořice v Olomouci nebo korunovační sál zámku v Kroměříži.

URL| http://olomouc.rozhlas.cz/co-pamatkarum-trva-mesice-dokazou-za-den-interier-barokniho-kostela-ve-stare-8538506




20. 7. 2021; vecerni-praha.cz

Robotické drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT pomáhají mapovat historické objekty

Korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci, sv. Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě, to jsou jen některé z památek, jejichž interiéry v uplynulých čtyřech letech prozkoumaly bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony.


Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená doc. Martinem Saskou během této doby v jejich vývoji významně pokročila: ty současné se dokáží v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na neočekávané překážky. Jde o světově unikátní projekt pod názvem Dronument, kdy technologie zaznamenává vzácné historické hodnoty a pomáhá památkářům při jejich restaurování.

" Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti, " vysvětluje doc. Martin Saska technologický posun, který je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci jeho přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Drony se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Ta se často na místo ani nedostane kvůli stísněným prostorám.

Posun v kvalitě obrazu konstatuje i památkář Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z FEL ČVUT spolupracuje. "Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy, " říká památkář, který metodu považuje za perspektivní především při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály.

" Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou," shrnuje svou zkušenost s drony odborník Národního památkového ústavu, který má v plánu ve spolupráci se skupinou Multirobotických systémů celkově zmapovat stav 16 památkových objektů.

Mimo již zmíněných jsou to například zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé, který byl zničen během pobytu sovětských vojsk a o jehož záchranu usiluje město a spolek Lubavia. Kompletní sken interiéru poutního chrámu pořízený drony byl využit pro zhotovení jeho

Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým doc. Sasky.

Zkušenosti z dosavadního průběhu projektu Dronument shrne celodenní workshop, který skupina multirobotických systémů FEL ČVUT organizuje ve čtvrtek 12. srpna v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí. K programu se bude možné připojit i vzdáleně. Součástí bude i ukázka letu bezpilotních robotických helikoptér v prostředí bez GPS signálu.

Cílem multidisciplinárního projektu, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Využíváme světově unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která byla vyvinuta v rámci skupiny Multirobotických systémů působící v rámci katedry kybernetiky FEL ČVUT pro soutěž MBZIRC v Abu Dhabi, a která se ukázala jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech soutěžních řešení. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či externí podpěrné infrastruktury. Více informací včetně videí najdete prostřednictvím odkazu

Foto: Petr Neugebauer


20. 7. 2021; Reflex.cz

Do moravské jeskyně koster se vydaly roboty a drony

Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu se proslavila nálezem pokladu a zohavených lidských koster z doby bronzové. Nepřekvapí proto, že se tu občas zjevují přízraky mrtvých. V červnu jste ale v podzemí mohli potkat ještě podivnější tvory: jeskyni, kterou protéká podzemní řeka, zkoumaly roboty a drony Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Své výtvory vypustili členové týmu Centra pro robotické a autonomní systémy FEL ČVUT do druhého nejdelšího jeskynního systému v Česku (víc než šestnáct kilometrů) poprvé už před rokem, teď ale před nimi stály náročnější úkoly. Robotické systémy mohou nejen zkoumat podzemí a další obtížně prostupné terény, ale třeba také hledat oběti tornád nebo zemětřesení v troskách zřícených budov, provádět záchranné práce při důlních neštěstích a jiných katastrofách.


Triumf ve zlatém dole


"V loňském roce jsme se v Býčí skále seznamovali především s novým typem podzemního prostředí, protože členitost jeskyní je velkou výzvou pro strojové vnímání a komunikační dostupnost," konstatuje Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL ČVUT. "Získali jsme tak první zkušenosti s nasazením našich robotických systémů v jeskynním prostředí, jako je vertikální let vzdušných prostředků, vytváření komunikační struktury a ověření algoritmů lokalizace a mapování."


"V jeskyních chybí signál satelitní navigace a operátor ani nemůže roboty ovládat bezdrátově na dálku," vysvětluje Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT. "Jsou proto odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou komunikaci."


Premium


JAN A. NOVÁK


7. července 2021 - 22:17


Dobrodružství poznání: Vědci objevili nový druh člověka


Roboty z FEL ČVUT se už dříve úspěšně zúčastnily soutěže Subterranean (SubT) Challenge, pořádané americkou agenturou pro pokročilý obranný výzkum ­DARPA, jejímž cílem je podpořit vývoj autonomních strojů určených pro záchranné práce. Předchozí dvě kola simulovala náročné prostředí ve zlatém dole nedaleko Denveru a v podzemí nedokončené jaderné elektrárny ve státě Washington. Český tým se probojoval na druhé místo v konkurenci špičkových světových institucí, jako je NASA, CalTech, MIT, Oxford či ETH Curych. Mezi nesponzorovanými týmy byl dokonce nejlepší, což mu vyneslo odměnu 1,5 miliónu dolarů věnovanou DARPA. Kybernetikové z ČVUT se rozhodli za tuto částku posílit "mužstvo" svých kolových, pásových, šestinohých a létajících chytrých strojů čtyřnohým robotem SPOT od firmy Boston Dynamic, která je špičkou v oboru.


Kovový pes


"Subvence agentury DARPA nám umožnila investovat do nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále SubT Challenge budeme z hlediska technologického vybavení srovnatelní s těmi nejlepšími," říká Tomáš Svoboda.


SPOT váží třicet kilogramů, má čtyři nohy a vypadá trochu jako bezhlavý pes. Unikátní algoritmy pro chůzi mu umožňují rychlostí až šest kilometrů za hodinu překonávat náročný přírodní terén nebo schody a umí se brodit bahnem i vodou. Díky čtyřem kamerám a softwaru pro rozpoznávání obrazu se dokáže samostatně orientovat i ve složitém prostředí.


Pro náročné podmínky v podzemí to ale nestačí. Proto ho výzkumníci z ČVUT vybavili lepšími kamerami a Lidarem – přístrojem pro vytváření virtuálního 3D obrazu okolí prostřednictvím laserového paprsku. SPOT ale především dostal další výpočetní prostředky, na nichž běží neuronové sítě schopné se učit. Díky tomu si stroj vytváří trojrozměrnou "představu" o okolí, identifikuje překážky a plánuje další trasu pohybu.


"Naším úkolem je nad původním softwarem SPOT vytvořit novou vrstvu, která zajistí, že se dokáže pohybovat v neznámém prostředí," říká Jan Faigl. "Cílem je, aby náš tým robotů dokázal v podzemí vzájemně komunikovat a co nejlépe plnit záchranářské úkoly."


Do původního termínu třetího kola SubT Challenge zasáhla pandemie, a tak organizátoři místo něj uspořádali jen jeho virtuální verzi. Realita se ale od počítačové simulace obvykle dost liší, proto se tým z FEL ČVUT koncem června se svými roboty vydal trénovat do Moravského krasu. Složité prostory podzemní řeky v Býčí skále bez signálu GPS – zato s tmou, vlhkem, bahnem a někdy i mlhou – umožnily prověřit SPOT i jeho schopnosti koordinace s dalšími roboty a drony v těch nejnáročnějších podmínkách.


Ústup pandemie pak dovo­lil pomýšlet i na třetí kolo SubT ­Challenge. Uskuteční se od 21. do 23. září v komplexu vápencových lomů Mega Cavern v americkém Kentucky. Každá parta vzájemně spolupracujících robotů a dronů bude mít hodinu na to, aby v neznámém prostředí identifikovala co nejvíc stanovených objektů (osob i předmětů) a detekovala nebezpečný plyn. První tři týmy se podělí o 3,5 miliónu dolarů, především ale přitáhnou pozornost firem i institucí zabývajících se ­roboty a umělou ­inteligencí.


20. 7. 2021; parlamentilisty.cz

ČVUT: Robotické drony z elektrotechnické fakulty pomáhají mapovat historické objekty

Korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci, sv. Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě, to jsou jen některé z památek, jejichž interiéry v uplynulých čtyřech letech prozkoumaly bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony.

Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) vedená doc. Martinem Saskou během této doby v jejich vývoji významně pokročila: ty současné se dokáží v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na neočekávané překážky. Jde o světově unikátní projekt pod názvem Dronument, kdy technologie zaznamenává vzácné historické hodnoty a pomáhá památkářům při jejich restaurování.


Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti," vysvětluje doc. Martin Saska technologický posun, který je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci jeho přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Drony se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Ta se často na místo ani nedostane kvůli stísněným prostorám.


Posun v kvalitě obrazu konstatuje i památkář Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z FEL ČVUT spolupracuje. "Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy," říká památkář, který metodu považuje za perspektivní především při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály.


"Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou," shrnuje svou zkušenost s drony odborník Národního památkového ústavu, který má v plánu ve spolupráci se skupinou Multirobotických systémů celkově zmapovat stav 16 památkových objektů.


Mimo již zmíněných jsou to například zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé, který byl zničen během pobytu sovětských vojsk a o jehož záchranu usiluje město a spolek Lubavia. Kompletní sken interiéru poutního chrámu pořízený drony byl využit pro zhotovení jeho 3D modelu (ZDE).


Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým doc. Sasky.


Zkušenosti z dosavadního průběhu projektu Dronument shrne celodenní workshop, který skupina Multirobotických systémů FEL ČVUT organizuje ve čtvrtek 12. srpna v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí. K programu se bude možné připojit i vzdáleně. Součástí workshopu (ZDE) bude i ukázka letu bezpilotních robotických helikoptér v prostředí bez GPS signálu.


O projektu Dronument


Cílem multidisciplinárního projektu, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Využíváme světově unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která byla vyvinuta v rámci skupiny Multirobotických systémů působící v rámci katedry kybernetiky FEL ČVUT pro soutěž MBZIRC v Abu Dhabi, a která se ukázala jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech soutěžních řešení. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či externí podpěrné infrastruktury. Více informací včetně videí najdete ZDE.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Roboticke-drony-z-elektrotechnicke-fakulty-pomahaji-mapovat-historicke-objekty-671126


20. 7. 2021; impuls.cz

V chrámu ve Staré Vodě na Libavé se roztočily vrtule projektu Dronument

Barokním poutním chrámem svaté Anny a svatého Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé na Olomoucku se neslo bzučení dronů. Odborníci z ČVUT společně s památkáři již podruhé mapovali jeho interiér. Nově přišli s unikátním projektem Dronument, který pomáhá při restaurování památek.


Skupina spolupracujících dronů létá kostelem ve Staré Vodě autonomně, takže je neřídí operátor ani pilot. Drony mají přesně rozdělené úkoly: jeden například nese kameru, ostatní pak zdroje světla, která míří na jednotlivé cíle v předem určeném úhlu.

"Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti," vysvětlil Martin Saska technologický posun, který je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let.

Do Staré Vody na Libavé dorazila vědecká skupina působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Naposledy zde byli vědci z ČVUT v roce 2017.

Ačkoli jsou robotické drony rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze Saskův tým.

Zkušenosti z projektu Dronument shrne také workshop, který skupina Multirobotických systémů FEL ČVUT organizuje ve čtvrtek 12. srpna v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze.

K jejímu programu se bude možné připojit i vzdáleně. Součástí akce bude i ukázka letu bezpilotních robotických helikoptér v prostředí bez GPS signálu.

Vzhůru do nepřístupných míst

Drony se dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou například kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Ta se často na místo ani nedostane kvůli stísněným prostorám.

Skvělý posun v kvalitě obrazu pochválil i památkář Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z FEL ČVUT spolupracuje.

Dronument

Cílem multidisciplinárního projektu, na kterém se podílí skupina

Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či externí podpěrné infrastruktury.

"Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy," poznamenal památkář, který vidí využití dronů při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály.

"Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou," shrnul svou zkušenost.

Škobrtal má v plánu ve spolupráci se skupinou Multirobotických systémů celkově zmapovat stav šestnácti památkových objektů.

"Jsou to například zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí. Poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé byl zničen během pobytu sovětských vojsk a o jeho záchranu usiluje město a spolek Lubavia. Kompletní sken interiéru poutního chrámu pořízený drony byl využit pro zhotovení jeho 3D modelu," popsal památkář.

Projekt Dronument navštívil například korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci, sv. Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě.

Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená Martinem Saskou se dokáže v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na neočekávané překážky.


20. 7. 2021; idnes.cz

V chrámu ve Staré Vodě na Libavé se roztočily vrtule projektu Dronument

Barokním poutním chrámem svaté Anny a svatého Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé na Olomoucku se neslo bzučení dronů. Odborníci z ČVUT společně s památkáři již podruhé mapovali jeho interiér. Nově přišli s unikátním projektem Dronument, který pomáhá při restaurování památek.

Skupina spolupracujících dronů létá kostelem ve Staré Vodě autonomně, takže je neřídí operátor ani pilot. Drony mají přesně rozdělené úkoly: jeden například nese kameru, ostatní pak zdroje světla, která míří na jednotlivé cíle v předem určeném úhlu.


"Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti," vysvětlil Martin Saska technologický posun, který je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let.


Do Staré Vody na Libavé dorazila vědecká skupina působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Naposledy zde byli vědci z ČVUT v roce 2017.


Ačkoli jsou robotické drony rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze Saskův tým.


Zkušenosti z projektu Dronument shrne také workshop, který skupina Multirobotických systémů FEL ČVUT organizuje ve čtvrtek 12. srpna v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze.


K jejímu programu se bude možné připojit i vzdáleně. Součástí akce bude i ukázka letu bezpilotních robotických helikoptér v prostředí bez GPS signálu. Vzhůru do nepřístupných míst


Drony se dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou například kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Ta se často na místo ani nedostane kvůli stísněným prostorám.


Skvělý posun v kvalitě obrazu pochválil i památkář Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z FEL ČVUT spolupracuje.


Dronument


Cílem multidisciplinárního projektu, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či externí podpěrné infrastruktury.


"Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy," poznamenal památkář, který vidí využití dronů při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály.


"Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou," shrnul svou zkušenost.


Škobrtal má v plánu ve spolupráci se skupinou Multirobotických systémů celkově zmapovat stav šestnácti památkových objektů.


"Jsou to například zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí. Poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé byl zničen během pobytu sovětských vojsk a o jeho záchranu usiluje město a spolek Lubavia. Kompletní sken interiéru poutního chrámu pořízený drony byl využit pro zhotovení jeho 3D modelu," popsal památkář.


Projekt Dronument navštívil například korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci, sv. Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě.


Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená Martinem Saskou se dokáže v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na neočekávané překážky.


Foto:

Poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího, v kostele ve Staré Vodě na Libavé předvedli odborníci práci inteligentních dronů, které se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných či tmavých míst, jako jsou například kopule. Drony mají rozdělené úkoly: jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Týden před focením s drony si odborníci z ČVUT naskenují prostory památky, na počítači naprogramují úkoly pro drony a ty pak samostatně nasvítí a detailně nafotí určené části interiéru. Unikátní je možnost využívat samostatně pracující drony v budovách s využitím takzvaného lidaru, který je součástí dronu a laserově mapuje okolí.

Stanislav Heloňa, MAFRA


FotoGallery:

V kostele ve Staré Vodě proběhla ukázka práce skupiny spolupracujících inteligentních dronů, které se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných či tmavých míst, jako jsou např. kopule. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Týden před focením s drony si odborníci z ČVUT naskenují prostory dané památky, na počítači naprogramují úkoly pro drony a ty pak samostatně nasvítí a detailně nafotí určené části interiéru. Unikátní je možnost využívat samostatně pracující drony v budovách s využitím tzv. lidaru, který je součástí dronu a laserově mapuje okolí.

Stanislav Heloňa, MAFRA


Poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé, kde předvedli odborníci práci inteligentních dronů, které se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných či tmavých míst, jako jsou například kopule. Drony mají rozdělené úkoly: jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Týden před focením s drony si odborníci z ČVUT naskenují prostory památky, na počítači naprogramují úkoly pro drony a ty pak samostatně nasvítí a detailně nafotí určené části interiéru. Unikátní je možnost využívat samostatně pracující drony v budovách s využitím takzvaného lidaru, který je součástí dronu a laserově mapuje okolí.

Stanislav Heloňa, MAFRA

URL| https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/saska-dron-pamatkar-stara-voda-libava-pruzkum-mapovani.A210720_092314_olomouc-zpravy_dmk




20. 7. 2021; euro.cz

Robotické drony z ČVUT snímají interiéry kostelů a zámků. Vystačí si samy, žádný operátor je řídit nemusí

Tzv. "bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí" zaznamenávají v rámci světově ojedinělého projektu Dronument vzácné historické památky Na projektu spolupracuje Národní památkový ústav a skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla Korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci, sv. Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě – to jsou jen některé z památek, jejichž interiéry v uplynulých čtyřech letech prozkoumaly bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí.

Robotické drony se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu.


"Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou," vysvětluje Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci. Ve spolupráci se skupinou Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT plánuje celkově zmapovat stav šestnácti památkových objektů.


Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Jejich práci přibližuje například toto video z Vranova nad Dyjí:


Vedoucí skupiny Multirobotických systémů Martin Saska (na titulním snímku) vysvětluje, že za poslední čtyři roky dosáhl jeho přibližně třicetičlenný tým značného technologického posunu: "Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti."


Posun v kvalitě obrazu konstatuje i Škobrtal: "Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy." Památkář považuje tuto metodu za perspektivní především při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály. Mimo již zmíněných jsou to například zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé, který byl zničen během pobytu sovětských vojsk.


Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým doc. Sasky. To přitom zdaleka jediná oblast, v níž vědci z ČVUT nachází pro své létající stroje uplatnění. Zabývají se také jejich využitím při pátrání po osobách nebo hašení požárů:


Najít a zachránit. Autonomní drony vědců z ČVUT by mohly pomáhat lidem ztraceným v poušti nebo hasit požáry


URL| https://www.euro.cz/?post_type=post&p=351240


20. 7. 2021; Mladá Fronta Dnes

Jeden natáčí, další mu posvítí. Chytré drony létaly v kostele

Setkání s nejmodernější technologií zažil včera barokní kostel svaté Anny a svatého Jakuba ve Staré Vodě na Libavé. Pod jeho kupolí bzučela skupina spolupracujících inteligentních dronů. Dostaly se i do těžko přístupných míst a umožnily tak odborníkům detailně zmapovat všechna skrytá místa.

Chrám z konce 17. století je jedinou dochovanou stavbou připomínající někdejší obec Stará Voda, která zanikla v roce 1946. Kostel se pak stal terčem při výcviku sovětské a československé armády, řadu let již prochází obnovou. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou restaurátoři a památkáři schopni vyčíst více informací. "Jde o plně autonomní dron, který je schopný zajistit inspekci interiérů velkých rozsáhlých budov, tento projekt se zaměřuje na skenování historických budov, katedrál, kostelů, zámků.

Výjimečnost spočívá v tom, že nepotřebuje pilota a GPS," řekl Martin Saska z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

Do vybraných prostor pošlou odborníci předem technika, který prostřednictvím 3D skeneru naskenuje všechny prostory a tento 3D model poté používá dron ke své lokalizaci. Na vytipovaná místa, která určí památkáři, si poté software dronu sám naplánuje trajektorii a místa nasnímá. Ve formaci s hlavním robotickým dronem létá také dron, který vybraná místa přisvětluje. "Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejen o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti," doplnil Saska.

Díky posunu v kvalitě obrazu navíc dostávají památkáři ostré snímky, ze kterých dokážou vytvořit kvalitní fotomapy. "Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy. Ve všech těchto případech lze drony velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou," uvedl Milan Škobrtal z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.


Foto: Stanislav Heloňa, MAFRA


20. 7. 2021; Haló noviny

Foto

Foto: Ukázku fungování robotických dronů, které vyvíjejí pracovníci skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT pod vedením docenta Martina Sasky, mohli novináři zhlédnout včera v poutním chrámu sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě u Města Libavá. Formace inteligentních autonomních dronů spolupracuje a mapuje interiéry 16 historických objektů v České republice. Drony ve službách památkářů se dostanou i do těžko dostupných či tmavých míst, jako jsou např. kopule.

FOTO - ČTK/Jaroslav SVOBODA




20. 7. 2021; technickytydenik.cz

Robotické drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT pomáhají mapovat historické objekty

Korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci, sv. Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě, to jsou jen některé z

památek, jejichž interiéry v uplynulých čtyřech letech prozkoumaly bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony. Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) vedená doc. Martinem Saskou během této doby v jejich vývoji významně pokročila: ty současné se dokáží v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na neočekávané překážky. Jde o světově unikátní projekt pod názvem Dronument, kdy technologie zaznamenává vzácné historické hodnoty a pomáhá památkářům při jejich restaurování.

Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti,"vysvětluje doc. Martin Saska technologický posun, který je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci jeho přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Drony se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Ta se často na místo ani nedostane kvůli stísněným prostorám.

Posun v kvalitě obrazu konstatuje i památkář Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z FEL ČVUT spolupracuje. "Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy,"říká památkář, který metodu považuje za perspektivní především při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály.

"Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou,"shrnuje svou zkušenost s drony odborník Národního památkového ústavu, který má v plánu ve spolupráci se skupinou Multirobotických systémů celkově zmapovat stav 16 památkových objektů.

Mimo již zmíněných jsou to například zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé, který byl zničen během pobytu sovětských vojsk a o jehož záchranu usiluje město a spolek Lubavia. Kompletní sken interiéru poutního chrámu pořízený drony byl využit pro zhotovení jeho 3D modelu.

Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým doc. Sasky.

Zkušenosti z dosavadního průběhu projektu Dronument shrne celodenní workshop, který skupina Multirobotických systémů FEL ČVUT organizuje ve čtvrtek 12. srpna v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí. K programu se bude možné připojit i vzdáleně. Součástí workshopu bude i ukázka letu bezpilotních robotických helikoptér v prostředí bez GPS signálu.

O projektu Dronument

Cílem multidisciplinárního projektu, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Využíváme světově unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která byla vyvinuta v rámci skupiny Multirobotických systémů působící v rámci katedry kybernetiky FEL ČVUT pro soutěž MBZIRC v Abu Dhabi, a která se ukázala jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech soutěžních řešení. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či externí podpěrné infrastruktury. Více informací včetně videí najdete prostřednictvím odkazu https://dronument.cz/projekt.

Mgr. Andrea Vondráková


19. 7. 2021; seznamzpravy.cz

Kostel ve Staré Vodě na Libavé mapovaly inteligentní bezpilotní drony

Setkání s nejmodernější technologií zažil dnes barokní kostel svaté Anny a svatého Jakuba ve Staré Vodě na Libavé. Pod jeho kupolí bzučela skupina spolupracujících inteligentních dronů.

Dostaly se i do těžko přístupných míst a umožnily tak odborníkům detailně zmapovat všechna skrytá místa. Barokní kostel z konce 17. století je jedinou dochovanou stavbou připomínající někdejší obec Stará Voda, která zanikla v roce 1946. Kostel se pak stal terčem při výcviku sovětské a československé armády, řadu let již prochází obnovou.

Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou restaurátoři a památkáři schopni vyčíst více informací. "Jde o plně autonomní dron, který je schopný provádět inspekci interiérů velkých rozsáhlých budov, tento projekt se zaměřuje na skenování historických budov, katedrál, kostelů, zámků. Výjimečnost spočívá v tom, že nepotřebuje pilota a GPS. Tady ve vnitřních prostorách GPS signál není, proto jsme vyvinuli technologii, pomocí které se dron v kostele lokalizuje stejně, jakoby měl venku GPS," řekl Martin Saska z fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Do vybraných prostor pošlou odborníci předem technika, který prostřednictvím 3D skeneru naskenuje všechny prostory a tento 3D model poté používá dron ke své lokalizaci. Na vytipovaná místa, která určí památkáři, si poté software dronu sám naplánuje trajektorii a místa nasnímá. Ve formaci s hlavním robotickým dronem létá také dron, který vybraná místa přisvětluje. "Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejen o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti," doplnil Saska.

Díky posunu v kvalitě obrazu navíc dostávají památkáři ostré snímky, ze kterých dokážou vytvořit kvalitní fotomapy. "Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou," uvedl Milan Škobrtal z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě u Libavé patří mezi jeden z 16 historických objektů, jejichž interiéry mapují bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí. Robotické drony z fakulty elektrotechnické ČVUT prozkoumaly již například korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci či svatého Mikuláše v Praze. Kostel ve Staré Vodě využívají odborníci jako testovací, svou technologii zde zkoušejí přímo na místě. "Je to proto, že jej církev nevyužívá, není opraven, a pokud by se stala nějaká nehoda, jediné, co se rozbije, je ta technologie," řekl Saska.


URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kostel-ve-stare-vode-na-libave-mapovaly-inteligentni-bezpilotni-drony-170127




19. 7. 2021; nejbusiness.cz

Robotické drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT pomáhají mapovat historické objekty

Korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci, sv. Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě, to jsou jen některé z památek, jejichž interiéry v uplynulých čtyřech letech prozkoumaly bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony. Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená doc. Martinem Saskou během této doby v jejich vývoji významně pokročila: ty současné se dokáží v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na neočekávané překážky. Jde o světově unikátní projekt pod názvem Dronument, kdy technologie zaznamenává vzácné historické hodnoty a pomáhá památkářům při jejich restaurování.

"Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti," vysvětluje doc. Martin Saska technologický posun, který je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci jeho přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Drony se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Ta se často na místo ani nedostane kvůli stísněným prostorám.

Posun v kvalitě obrazu konstatuje i památkář Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z FEL ČVUT spolupracuje. "Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy," říká památkář, který metodu považuje za perspektivní především při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály.

"Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou," shrnuje svou zkušenost s drony odborník Národního památkového ústavu, který má v plánu ve spolupráci se skupinou Multirobotických systémů celkově zmapovat stav 16 památkových objektů.

Mimo již zmíněných jsou to například zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé, který byl zničen během pobytu sovětských vojsk a o jehož záchranu usiluje město a spolek Lubavia. Kompletní sken interiéru poutního chrámu pořízený drony byl využit pro zhotovení jeho 3D modelu.

Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým doc. Sasky.

Zkušenosti z dosavadního průběhu projektu Dronument shrne celodenní workshop, který skupina multirobotických systémů FEL ČVUT organizuje ve čtvrtek 12. srpna v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí. K programu se bude možné připojit i vzdáleně. Součástí workshopu bude i ukázka letu bezpilotních robotických helikoptér v prostředí bez GPS signálu.


Projekt Dronument

Cílem multidisciplinárního projektu, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Využíváme světově unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která byla vyvinuta v rámci skupiny Multirobotických systémů působící v rámci katedry kybernetiky FEL ČVUT pro soutěž MBZIRC v Abu Dhabi, a která se ukázala jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech soutěžních řešení. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či externí podpěrné infrastruktury.


Zdroj informací

České vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická a NejBusiness.cz

Datum


19. 7. 2021; feedit.cz

Robotické drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT pomáhají mapovat historické objekty

Korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci, sv. Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě, to jsou jen některé z

památek, jejichž interiéry v uplynulých čtyřech letech prozkoumaly bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony. Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená doc. Martinem Saskou během této doby v jejich vývoji významně pokročila: ty současné se dokáží v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na neočekávané překážky. Jde o světově unikátní projekt pod názvem Dronument, kdy technologie zaznamenává vzácné historické hodnoty a pomáhá památkářům při jejich restaurování.

Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti," vysvětluje doc. Martin Saska technologický posun, který je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci jeho přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Drony se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Ta se často na místo ani nedostane kvůli stísněným prostorám.

Posun v kvalitě obrazu konstatuje i památkář Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z FEL ČVUT spolupracuje. "Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy," říká památkář, který metodu považuje za perspektivní především při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály.

"Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou," shrnuje svou zkušenost s drony odborník Národního památkového ústavu, který má v plánu ve spolupráci se skupinou Multirobotických systémů celkově zmapovat stav 16 památkových objektů.

Mimo již zmíněných jsou to například zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé, který byl zničen během pobytu sovětských vojsk a o jehož záchranu usiluje město a spolek Lubavia. Kompletní sken interiéru poutního chrámu pořízený drony byl využit pro zhotovení jeho 3D modelu.

Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým doc. Sasky.

Zkušenosti z dosavadního průběhu projektu Dronument shrne celodenní workshop, který skupina multirobotických systémů FEL ČVUT organizuje ve čtvrtek 12. srpna v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí. K programu se bude možné připojit i vzdáleně. Součástí workshopu bude i ukázka letu bezpilotních robotických helikoptér v prostředí bez GPS signálu.

O projektu Dronument

Cílem multidisciplinárního projektu, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Využíváme světově unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která byla vyvinuta v rámci skupiny Multirobotických systémů působící v rámci katedry kybernetiky FEL ČVUT pro soutěž MBZIRC v Abu Dhabi, a která se ukázala jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech soutěžních řešení. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či externí podpěrné infrastruktury. Více informací včetně videí najdete prostřednictvím odkazu https://dronument.cz/projekt

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě.


URL| https://feedit.cz/2021/07/19/roboticke-drony-z-fakulty-elektrotechnicke-cvut-pomahaji-mapovat-historicke-objekty/


19. 7. 2021; tojesenzace.cz

Kostel ve Staré Vodě na Libavé mapovaly inteligentní bezpilotní drony

Setkání s nejmodernější technologií zažil dnes barokní kostel svaté Anny a svatého Jakuba ve Staré Vodě na Libavé. Pod jeho kupolí bzučela skupina spolupracujících inteligentních dronů. Dostaly se i do těžko přístupných míst a umožnily tak odborníkům detailně zmapovat všechna skrytá místa. Barokní kostel z konce 17. století je jedinou dochovanou stavbou připomínající někdejší obec Stará Voda, která zanikla v roce 1946. Kostel se pak stal terčem při výcviku sovětské a československé armády, řadu let již prochází obnovou.

Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou restaurátoři a památkáři schopni vyčíst více informací. 'Jde o plně autonomní dron, který je schopný provádět inspekci interiérů velkých rozsáhlých budov, tento projekt se zaměřuje na skenování historických budov, katedrál, kostelů, zámků. Výjimečnost spočívá v tom, že nepotřebuje pilota a GPS. Tady ve vnitřních prostorách GPS signál není, proto jsme vyvinuli technologii, pomocí které se dron v kostele lokalizuje stejně, jakoby měl venku GPS,' řekl Martin Saska z fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Do vybraných prostor pošlou odborníci předem technika, který prostřednictvím 3D skeneru naskenuje všechny prostory a tento 3D model poté používá dron ke své lokalizaci. Na vytipovaná místa, která určí památkáři, si poté software dronu sám naplánuje trajektorii a místa nasnímá. Ve formaci s hlavním robotickým dronem létá také dron, který vybraná místa přisvětluje. 'Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejen o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti,' doplnil Saska.

Díky posunu v kvalitě obrazu navíc dostávají památkáři ostré snímky, ze kterých dokážou vytvořit kvalitní fotomapy. 'Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou,' uvedl Milan Škobrtal z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě u Libavé patří mezi jeden z 16 historických objektů, jejichž interiéry mapují bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí. Robotické drony z fakulty elektrotechnické ČVUT prozkoumaly již například korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci či svatého Mikuláše v Praze. Kostel ve Staré Vodě využívají odborníci jako testovací, svou technologii zde zkoušejí přímo na místě. 'Je to proto, že jej církev nevyužívá, není opraven, a pokud by se stala nějaká nehoda, jediné, co se rozbije, je ta technologie,' řekl Saska.


URL| https://olomoucka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/22696-kostel-ve-stare-vode-na-libave-mapovaly-inteligentni-bezpilotni-drony.html


19. 7. 2021; export.cz

BLOCKCHAIN PO ČESKU – UŽ ŽÁDNÝ YETTI

Dceřiná společnost Elektrotechnické asociace České republiky nabízí platformu pro využití mimořádně nadějné technologie blockchainu firmám, které díky ní mohou realizovat vlastní podnikatelské projekty.

Nabídka je i v mezinárodním srovnání unikátní. "Blockchain po česku" není anonymní, jak bývá zvykem v případě kryptoměn, ale zároveň si zachovává nezávislost – není podřízený žádné centrální autoritě.

Ilustrace: Shutterstock

Nástup decentralizované počítačové sítě blockchain připomíná počátky internetu v devadesátých letech minulého století. Odborníkům je jasné, že jde o podobně přelomovou technologii, která může proměnit řadu oborů lidské činnosti, málokdo si ale zatím dokáže představit, jakým způsobem. "Mnozí lidé si dokonce dosud myslí, že blockchain je to samé jako kryptoměna, což je zásadní omyl," říká Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace České republiky (ELA). Obchodníci s kryptoměnami pouze technologii blockchainu využívají pro své cíle, stejně jako to může udělat kdokoliv jiný.

Vedení ELA se před dvěma lety rozhodlo, že chce být mezi těmi, kteří jasnou představu o využití blockchainu mimo dosud známou oblast digitálních platidel nabídnou. A to jak svým členům, tak na komerční bázi dalším firmám.

"Chodili jsme po různých fórech pořádaných úctyhodnými institucemi, na nichž zkušení profesoři i mladí nadšenci z oboru v kostkovaných košilích mluvili o mimořádně nadějné technologii," vzpomíná na dobu před pár lety Jan Prokš. Blockchain ale zároveň pořád připomínal pověstného yettiho – všichni o něm mluvili, ale nikdo s ním neměl reálnou zkušenost. V té době Otto Havle, šéf společnosti FCC průmyslové systémy – jedné z členských firem ELA, přišel s myšlenkou, že by průkopnickou roli mohla sehrát právě Elektrotechnická asociace.

Otto Havle a Jan Prokš tehdy prezentovali představenstvu ELA projekt dceřiné společnosti, která by se zprostředkování veřejného průmyslového blockchainu firmám ujala. Zájemci ho mohou využít například k zabezpečení veškeré své dokumentace, se kterou už nebude možné zpětně jakkoliv manipulovat. Blockchain umožňuje systémově řešit celou řadu dalších komplikací, se kterými se firmy setkávají – od bezpečného uzavírání smluv na dálku přes jednodušší sjednávání obchodních transakcí v zahraničí až třeba po využití v pokročilé výrobě průmyslu 4.0, kde jednotlivé činnosti řídí umělá inteligence.

Nápad padl na úrodnou půdu a vznikla dceřiná společnost asociace. ELA Blockchain Services poskytuje firmám či institucím, které prokáží svou důvěryhodnost, zdarma technologické jádro blockchainu (něco jako internet bez webových stránek) a základní aplikaci Blockchain Notarius. V blockchainu lze uložit jakýkoliv dokument či smlouvu, aniž by s ní mohl bez povšimnutí kdokoliv dál manipulovat. Blockchain Notarius dále nabízí jednoduchou ochranu autorského díla – básník například nemusí své verše nikde publikovat, stačí když je uloží do blockchainu a může kdykoliv prokázat, že autorem je právě on. ( Technický princip fungování blockchainu najdete pod tímto článkem

Tak jako e-mailová konverzace nahradila předchozí formy komunikace, podobné je to také s využíváním blockchainu – nahrazuje činnosti, které už lidstvo nějakým způsobem zvládlo. "Důležité je, že ten nový způsob bude rychlejší, efektivnější, lacinější i ekologičtější," dodává ředitel ELA.

Strůjci českého blockchainu se netají globálními ambicemi, jak ukazuje ilustrace ELA Blockchain Services. Ilustrace: ELA Blockchain Services

Jan Prokš zdůraznil, že cílem firmy Blockchain Services je zejména "stavět blockchainy na míru" – podle konkrétních potřeb zákazníků. Zmiňovaný Blockchain Notarius je jen jednou z možných aplikací, která si už však našla cestu i do Asie. Dceřiná společnost ELA totiž navázala na Tchaj-wanu spolupráci s jednou z tamních velkých technologických firem Advantech. Ta provozuje cloudovou platformu pro své partnery a zákazníky, která je určena pro různá cloudová řešení průmyslových aplikací. A Blockchain Notarius na této platformě umožňuje jednoduše ověřovat autenticitu kopie digitálního souboru.

Integrace aplikace Blockchain Notarius je pouze prvním krokem. Advantech plánuje využití EIA blockchainu v projektu ochrany a verifikace medicínských dat, což je citlivá otázka například v Japonsku, kde by se Tchajwanci chtěli se svým komplexním řešením uplatnit.

Další projekt se rodí ve spolupráci s jednou z českých vysokých škol a týká se vydávání absolventských diplomů. Univerzita do blockchainu uloží veškeré informace, které předání diplomu úspěšnému absolventovi potvrzují. Ke každému hashi – speciálnímu neměnitelnému kódu, který v tomto případě jednou provždy potvrzuje informaci o absolvování vysokoškolského studia – se ještě přiřadí QR kód. Tím může absolvent své vzdělání kdykoliv a kdekoliv prokázat.

Podobný princip bude možné podle Jana Prokše uplatnit v řadě dalších případů – QR kódy nebo přesněji zápisy do blockchainu mohou potvrzovat třeba certifikaci tlakových nádob, výrobků pro jaderné elektrárny, originalitu softwaru do kritických aplikací a mnoho dalšího. Do sítě ELA blockchain se už zapojil i Český institut pro akreditaci.

Pokud jde o další plány ELA Blockchain Services, společnost uvažuje o razantnějším vstupu do "světa IT" – ideálně ve spolupráci s některou z významných firem tohoto odvětví. Jan Prokš předpokládá, že velké IT firmy by mohly výhledově zařadit ELA blockchain do portfolia nástrojů, s pomocí kterých budují své produkty a služby.

Foto: Jan Stuchlík, SP ČR

Strůjci českého blockchainu si už v době myšlenkového zrodu dceřiné firmy ELA uvědomili, že uživatelé nové technologie se fakticky dělí na dvě skupiny – vytvářejí buď "masové anonymní blockchainy", nebo takzvané veřejné blockchainy. "Způsob využití blockchainu má v obou případech své výhody, ale také nevýhody," zdůrazňuje Jan Prokš.

Masové anonymní blockchainy jsou šity na míru kryptoměnám. "V tomto případě jsme spatřovali velkou nevýhodu právě v anonymitě," vysvětluje ředitel ELA. Veřejné blockchainy zase nejsou nezávislé, protože jednotlivé uzly decentralizované sítě se v drtivé většině případů nacházejí v cloudu centrálního provozovatele. Tím mohou být velcí světoví IT hráči, jako jsou například IBM nebo Microsoft.

Cílem zakladatelů "blockchainu po česku" byla platforma, která využívá výhod obou skupin – není striktně podřízena žádné centrální autoritě, není anonymní a je veřejně přístupná. Takzvané nody (uzly neboli počítače, na každém z nichž je uložena kopie celé databáze) jsou zcela samostatné a nikdo nedisponuje právem – ani technickými možnostmi – je vypnout. Role Elektrotechnické asociace se omezuje na funkce správce sítě, který mimo jiné hlídá, že každý další node připadne pouze důvěryhodné firmě nebo instituci. Unikátní je i to, že společnost ELA Blockchain Services podle všeho brzy získá certifikaci ISO pro oblast kybernetické bezpečnosti.

ELA blockchain má nyní už více než třicet nodů – kromě Elektrotechnické asociace tento blockchain provozují například na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, ve Svazu průmyslu a dopravy, v Hospodářské komoře, ve společnosti IBM, v advokátní kanceláři Rowan Legal, na Fakultě elektrotechnické ČVUT a mnoha dalších místech včetně tchajwanské společnosti Advantech.

Češi mají každopádně nakročeno k tomu, aby ve světě zanechali vlastní – v tomto případě dobře viditelnou – stopu. Jak poznamenal Jan Prokš, předpokladem úspěchu je uvědomit si, k čemu se blockchain hodí a k čemu nikoliv: "Někteří lidé to neradi slyší, ale blockchain sám o sobě není žádná spása vesmíru." Má ale jedinečné vlastnosti, které nám zatím žádná jiná technologie nenabízela. Blockchain podobně jako jiné technologie časem najde řadu různých uplatnění a většina lidí o tom ani nebude vůbec vědět. A způsoby jeho využití budou rozmanité.

Ředitel ELA nabízí nečekané srovnání s rýčem. Ten je možné efektivně využívat v zemědělství, stavebnictví, dost se hodil i takovým zlatokopům. Ke sklepávání třešní ze stromu je ale lepší sáhnout po jiném nástroji. S blockchainem také není možné vyřešit úplně vše, ale zcela jistě nalezne mnoho rozmanitých uplatnění. "Králi blockchainu" budou ti, kteří najdou takové vhodné uplatnění této technologie, o kterém ostatní ani netuší.

JAN ŽIŽKA

Blockchain je síť počítačů, na kterých je uloženo to samé. Nejsou na nich uložena žádná čitelná data, ale takzvané hashe , tedy speciální kódy vypočtené z dokumentů. Ty mají tu vlastnost, že z různých dokumentů – přesněji datových entit – je hash jiný.

Obrácená funkce, tedy rekonstrukce dokumentu z hashe ale možná není. Tím je zajištěno, že se nikde nepohybují žádná citlivá data.

V síti tedy chronologicky ukládáme tyto hashe (spolu s časovým razítkem kdy byly uloženy).

Této vlastnosti je velmi dobře možné použít pro ověření toho, zda daný dokument v nějakém čase existoval nebo ne – vždy můžeme z dokumentu (představte si třeba pdf s obchodní smlouvou, notový záznam písně nebo informace o proběhlé výrobní operaci) opětovně vypočíst hash a sítě se zeptat, zda je v ní tento hash uložený či nikoliv. Zeptat se můžeme v kterémkoliv bodě (uzlu sítě) – informace je uložena na každém počítači zapojeném do sítě. Tím je dosaženo velmi vysoké míry důvěry – síť není zmanipulovatelná jedním centrálním subjektem, nikdo systém nemůže vypnout nebo informace změnit.

Blockchain je databáze sdílená ve veřejné nebo soukromé počítačové síti. Síť tvoří uzly neboli počítače, kde je uložena kopie databáze. Díky tomu se databáze neztratí, pokud jeden z uzlů přestane fungovat. Každý nový záznam je matematicky zašifrovaný, aby mohl být přidán jako další "blok" databáze. Zápis do blockchainu musí schválit jednotlivé uzly v síti, které ověří, že zápis splňuje předepsané parametry a podmínky. Jednotlivé položky v blockchainu už nelze zpětně měnit. Databáze je tak odolná proti podvodům.

V blockchainu jsou uloženy pouze hashe, tedy "otisky prstů jednotlivých souborů", ze kterých nejde zpětně vytvořit originální soubor. Tím pádem v síti nejsou ukládány žádné citlivé údaje.

Pramen: ELA Blockchain Services

Sdílet

?


17. 7. 2021; parlamentilisty.cz

ČVUT: Pražský hackathon vyhrál projekt Metacity pro vizualizaci urbanistických dat

Celkem 11 týmů se proti sobě utkalo v letošním ročníku Pražského inovačního hackathonu Nakopni Prahu. Jejich úkolem bylo vymyslet projekt, který by pomocí technologií pomohl zlepšit život Pražanů.

Na prvním místě se umístil tým Metacity vyvíjející stejnojmenný open-source nástroj, který si klade za cíl zjednodušit komunikaci mezi občany, developery a dalšími organizacemi, podílejícími se na rozvoji a plánování města, skrze vizualizaci dat.


Vedoucím vítězného týmu byl Vojtěch Tomas, absolvent bakalářského programu na Fakultě informačních technologií ČVUT, nyní magisterský student na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Myšlenka Metacity vznikla v rámci jeho diplomové práce, kterou v současnosti dokončuje na Fakultě elektrotechnické ČVUT pod vedením Davida Sedláčka. Na počátku formulace konceptu Metacity stála spolupráce s výzkumníkem Irou Winder (MIT, The University of Tokyo). Na projektu se podílí také Radek Richtr, výzkumný pracovník FIT ČVUT a CAS UTIA a Giang Chau Nguyenová, absolventka Fakulty informačních technologií ČVUT a čerstvá absolventka Fakulty elektrotechnické ČVUT. Členy týmu jsou také Josef Kortan z Fakulty elektrotechnické ČVUT a Jan Petýrek, který vystudoval Royal College of Art v Londýně, obor Information Experience Design. Projekt Metacity vzniká ve spolupráci s institucemi CAMP a IPR, nicméně druhý ročník inovačního maratonu Nakopni Prahu přinesl projektu řadu nových možností spolupráce.


Přes deset týmů prezentovalo na finále soutěže své projekty v pražském Centru architektury a městského plánování. "Dnes žijeme s daty, klíčová jsou i v rámci plánování a rozvoje města. Aby bylo plánování města v souladu s tím, co jeho obyvatelé chtějí či preferují, je nutná participace. Proto pracujeme na nástroji, díky kterému budou všichni o konkrétních plánech, ale i aktuálnímu stavu či právě preferencích lidí informováni, a který tak usnadní následnou komunikaci a rozhodování,' řekl o vítězném projektu Vojtěch Tomas.


A v čem je řešení nové? "To, co jsme vymysleli, je v podstatě takové SimCity s reálnými daty o městě. V současné době městské instituce vyvíjejí, či si nechávají zpracovávat vizualizace individuálně. Tyto výstupy se ale nedají navzájem kombinovat; Metacity umožní získaná data propojit a zefektivnit vzájemnou komunikaci," uvedl vítězný tým.


Pro vývoj platformy využili členové vítězného projektu otevřená data, které město volně poskytuje všem, kdo o to mají zájem. Dalším cílem nástroje Metacity je přizpůsobení uživatelského rozhraní konkrétním cílovým skupinám, na jejichž detailní definici teď tým pracuje.


Na druhém místě se umístila mapová aplikace soul roots, s pomocí které budou lidé moci objevovat pražskou přírodu a napomoci tím zlepšování svého duševního zdraví. Třetí místo získala virtuální tabule Collboard pro distanční výuku ve školách. Učitel s její pomocí může na web vložit materiály, posílat odkazy nebo kreslit jednoduchou formou bez menu či registrací.


Soutěže se mohly účastnit týmy od dvou do pěti členů, jedinou podmínkou pro účastníky byl věk nad 18 let. Cílem bylo uskutečnit od fáze nápadu do funkčního prototypu projekt, který zlepší život Pražanů s ohledem na zdraví, životní prostředí, energetiku, bezpečnost a dopravu, vzdělávání a školství nebo zpracování a využití dat. V porotě zasedli zástupci ze soukromého i veřejného sektoru.


Vítězný tým převzal z rukou pražského primátora šek ve výši 50 000 Kč na podporu realizace svého vítězného nápadu.


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Prazsky-hackathon-vyhral-projekt-Metacity-pro-vizualizaci-urbanistickych-dat-670933




16. 7. 2021; obnovitelne.cz

Na prahu revoluce ve využívání obnovitelných zdrojů

Pro dosažení vládního klimatického cíle do roku 2030, který počítá také s 22procentním podílem obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie, jsou zapotřebí šestkrát vyšší investice do solárních či větrných elektráren. Došel k tomu výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, který spolupracoval s kolegy z Technické univerzity v Rize a německým Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu.

Cílem mezinárodního projektu bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů ke zmiňovanému roku 2030. Celková výše investic přitom výrazně překonává hranici 300 miliard korun.

V Česku se studie zaměřila na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. Pro dosažení vládního "Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu" bude vedle obnovitelných zdrojů zapotřebí u budov zvýšit investice ze současných 15 miliard minimálně na dvojnásobek.

"Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů," uvedla vedoucí výzkumného týmu Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Pět miliard nestačí

V roce 2017 přitom bylo do obnovitelných zdrojů v Česku investováno přibližně 5,1 miliardy korun. "Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si ministerstvo průmyslu a obchodu vytyčilo, je potřeba, aby byly průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné," řekla Michaela Valentová. To znamená více než 30 miliard korun ročně.

Částka zahrnuje 141,6 miliardy korun pro zdroje na výrobu tepla, především biomasových zdrojů a tepelných čerpadel, 135,7 miliardy korun pro zdroje na výrobu elektřiny, hlavně fotovoltaiky a větrné elektrárny, a 50,3 miliardy korun pro zdroje na výrobu biometanu. Součástí je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách.

Výzkum také poukázal na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nedostatečné strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž nebo neefektivní finanční mechanismy. Stát by měl podle expertního týmu také více pomáhat malým i velkým hráčům, jako jsou firmy či obce, například při přípravě projektů.


Solární potenciál

"Částka 300 miliard korun může vypadat jako hodně, ale je třeba si také uvědomit, že se každá jedna koruna investovaná do zelené energetiky, tedy obnovitelných zdrojů nebo zvyšování energetické účinnosti zvátí zpět v podobě růstu ekonomiky,"připominá k výsledkům studie ČVUT Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Solární asociace nedávno uvedla, že podle plánu české vlády se má do roku 2030 navýšit instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na téměř 4 tisíce megawattů. Pokud by ovšem zůstalo současné tempo rozvoje výroby energie ze Slunce, státní energeticko-klimatický plán se nestihne. "Vedle toho Evropská unie loni zvýšila svůj cíl pro rychlejší snížení emisí do roku 2030, a Česká republika tak bude muset navýšit i své závazky v oblasti ochrany klimatu. Nejlevnější cestou je právě fotovoltaika," poznamenal předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Fakt, že fotovoltaika je ekonomicky nejsmysluplnější řešení, potvrzují i čísla ve studii poradenské společnosti Deloitte, která byla zpracovaná pro Svaz moderní energetiky. Reálný potenciál české fotovoltaiky do konce tohoto desetiletí je přitom odhadován až na 9 tisíc megawattů. Nejčerstvější data potenciálu pak nabízí studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, zpracovaná na popud Aliance pro energetickou soběstačnost. Experti v ní spočítali, že lze solární elektrárny navýšit na 12 tisíc megawattů a větrné elektrárny na 5 tisíc megawattů. Odborníci také spočítali, že zvýšením podílu obnovitelných zdrojů lze zajistit snížení znečištění ozvduší o 53,5 procenta oproti úrovni roku 1990. "To by se promítlo ve snížení škod na zdraví a životním prostředí o 6,4 miliardy Kč a snížení negativních dopadů ze změny klimatu o 18 miliard Kč. Pozitivní zprávou je pak příležitost k vytvoření 108 tisíc pracovních míst v sektoru zelené ekonomiky,"píše se ve shrnutí studie.


Miliardy z Modernizačního fondu

K rychlejšímu rozvoji fotovoltaických elektráren by měl přispět také Modernizační fond Evropské unie. První 4,5 miliardy korun z tohoto zdroje začne brzy rozdělovat Ministerstvo životního prostředí. Dotace by se měly postupně zvyšovat. "Stojíme na prahu revoluce ve využívání obnovitelných zdrojů, které urychlí modernizaci našeho hospodářství a významně přispějí ke snížení škodlivých emisí. To je také důvod, proč do nich v následujících letech půjde rekordní množství peněz," sdělil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podstatné zvýšení podílu čisté energie vyrobené z obnovitelných zdrojů je podle ministra prioritou Česka na další desetiletí a právě Modernizační fond v tomto plánu hraje klíčovou roli. V následující dekádě přinese do země minimálně 150 miliard korun, ale vzhledem k neustále rostoucím cenám emisních povolenek to může být podstatně více, možná až dvojnásobek. Na rozvoj obnovitelných zdrojů přitom půjde podstatná část, bezmála 40 procent.

Michaela Valentová z ČVUT připomněla, že rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. "Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili," dodala Valentová.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Unsplash


16. 7. 2021; Reflex

Do jeskyně koster se vydaly roboty a drony

Milióny dolarů pro konstruktéry chytrých strojů


JESKYNĚ BÝČÍ SKÁLA v- Moravském krasu se proslavila nálezem pokladu a zohavených lidských koster z doby bronzové. Nepřekvapí proto, že se tu občas zjevují přízraky mrtvých. V červnu jste ale v podzemí mohli potkat ještě podivnější tvory: jeskyni, kterou protéká podzemní řeka, zkoumaly roboty a drony Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Své výtvory vypustili členové týmu Centra pro robotické a autonomní systémy FEL ČVUT do druhého nejdelšího jeskynního systému v Česku (víc než šestnáct kilometrů) poprvé už před rokem, teď ale před nimi stály náročnější úkoly. Robotické systémy mohou nejen zkoumat podzemí a další obtížně prostupné terény, ale třeba také hledat oběti tornád nebo zemětřesení v troskách zřícených budov, provádět záchranné práce při důlních neštěstích a jiných katastrofách.


TRIUMF VE ZLATÉM DOLE


"V loňském roce jsme se v Býčí skále seznamovali především s novým typem podzemního prostředí, protože členitost jeskyní je velkou výzvou pro strojové vnímání a komunikační dostupnost," konstatuje Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL ČVUT. "Získali jsme tak první zkušenosti s nasazením našich robotických systémů v jeskynním prostředí, jako je vertikální let vzdušných prostředků, vytváření komunikační struktury a ověření algoritmů lokalizace a mapování."

"V jeskyních chybí signál satelitní navigace a operátor ani nemůže roboty ovládat bezdrátově na dálku," vysvětluje Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT. "Jsou proto odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou komunikaci." Roboty z FEL ČVUT se už dříve úspěšně zúčastnily soutěže Subterranean (SubT) Challenge, pořádané americkou agenturou pro pokročilý obranný výzkum DARPA, jejímž cílem je podpořit vývoj autonomních strojů určených pro záchranné práce. Předchozí dvě kola simulovala náročné prostředí ve zlatém dole nedaleko Denveru a v podzemí nedokončené jaderné elektrárny ve státě Washington. Český tým se probojoval na druhé místo v konkurenci špičkových světových institucí, jako je NASA, CalTech, MIT, Oxford či ETH Curych. Mezi nesponzorovanými týmy byl dokonce nejlepší, což mu vyneslo odměnu 1,5 miliónu dolarů věnovanou DARPA. Kybernetikové z ČVUT se rozhodli za tuto částku posílit "mužstvo" svých kolových, pásových, šestinohých a létajících chytrých strojů čtyřnohým robotem SPOT od firmy Boston Dynamic, která je špičkou v oboru.


KOVOVÝ PES


"Subvence agentury DARPA nám umožnila investovat do nejmodernějšího robotického hardwaru, takže ve finále SubT Challenge budeme z hlediska technologického vybavení srovnatelní s těmi nejlepšími," říká Tomáš Svoboda.

SPOT váží třicet kilogramů, má čtyři nohy a vypadá trochu jako bezhlavý pes. Unikátní algoritmy pro chůzi mu umožňují rychlostí až šest kilometrů za hodinu překonávat náročný přírodní terén nebo schody a umí se brodit bahnem i vodou. Díky čtyřem kamerám a softwaru pro rozpoznávání obrazu se dokáže samostatně orientovat i ve složitém prostředí.

Pro náročné podmínky v podzemí to ale nestačí. Proto ho výzkumníci z ČVUT vybavili lepšími kamerami a Lidarem – přístrojem pro vytváření virtuálního 3D obrazu okolí prostřednictvím laserového paprsku. SPOT ale především dostal další výpočetní prostředky, na nichž běží neuronové sítě schopné se učit. Díky tomu si stroj vytváří trojrozměrnou "představu" o okolí, identifikuje překážky a plánuje další trasu pohybu.

"Naším úkolem je nad původním softwarem SPOT vytvořit novou vrstvu, která zajistí, že se dokáže pohybovat v neznámém prostředí," říká Jan Faigl. "Cílem je, aby náš tým robotů dokázal v podzemí vzájemně komunikovat a co nejlépe plnit záchranářské úkoly."

Do původního termínu třetího kola SubT Challenge zasáhla pandemie, a tak organizátoři místo něj uspořádali jen jeho virtuální verzi. Realita se ale od počítačové simulace obvykle dost liší, proto se tým z FEL ČVUT koncem června se svými roboty vydal trénovat do Moravského krasu. Složité prostory podzemní řeky v Býčí skále bez signálu GPS – zato s tmou, vlhkem, bahnem a někdy i mlhou – umožnily prověřit SPOT i jeho schopnosti koordinace s dalšími roboty a drony v těch nejnáročnějších podmínkách.

Ústup pandemie pak dovolil pomýšlet i na třetí kolo SubT Challenge. Uskuteční se od 21. do 23. září v komplexu vápencových lomů Mega Cavern v americkém Kentucky. Každá parta vzájemně spolupracujících robotů a dronů bude mít hodinu na to, aby v neznámém prostředí identifikovala co nejvíc stanovených objektů (osob i předmětů) a detekovala nebezpečný plyn. První tři týmy se podělí o 3,5 miliónu dolarů, především ale přitáhnou pozornost firem i institucí zabývajících se roboty a umělou inteligencí.


Foto: Členem týmu robotických záchranářů je i dron


16. 7. 2021; tn.nova.cz

ČR nemusí být kvůli zelenému plánu EU energeticky soběstačná, bojí se experti

Auta se spalovacími motory by podle Evropské unie mohly nahradit nejen elektromobily, ale i auta s vodíkovým pohonem. Podle odborníků ale Česko bude těžko hledat energetické zdroje. Někteří se dokonce obávají, že nebudeme energeticky soběstační.

PŘECHOD NA ELEKTROAUTA

Podle zelené dohody by v roce 2030 mělo každé nové auto produkovat o 45 procent méně emisí než teď. O pět později by pak spalovací motory měly vymizet úplně. Nahradit by je měla elektroauta.

"To doteď nikdy nebylo, že by Evropská unie říkala, jaká auta se mají vyrábět. Požaduje se to strašně rychle," popsal partner pro automobilový sektor EY Petr Knapp.

Připravený na to není jak automobilový průmysl, tak ani infrastruktura. Chybí dobíjecí stanice, posílit by se musely i elektrické sítě. "Žádná soustava není schopná zajistit souběh dobíjení, kdyby si všichni usmysleli, že budou dobíjet telefony," uvedl Jaroslav Knapek z Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Alternativou k elektromobilům by mohla být auta na vodíkový pohon. První čerpací stanice na něj by měla v Česku stát do konce roku. Jenže tahle technologie je podle expertů ještě dražší, navíc se často vyrábí při spalování zemního plynu. Využít by se mohla ale třeba v nákladní dopravě.

OBNOVITELNÉ ZDROJE

Podle strategie by měly nově produkci 40 procent veškeré elektrické energie zajistit obnovitelné zdroje. Jenže Česko na to nemá ideální podmínky a nebude to zrovna nejlevnější.

"Žádná země nemůže stát jen na obnovitelných zdrojích. Česko speciálně ne, my nemáme moře, my se budeme muset spolehnout na solární energii," vysvětlil energetický analytik Michal Šnobr.

Co si myslí Češi o konci spalovacích motorů v Česku? Video ZDE:

Video


"325 miliard korun, tolik bychom potřebovali proinvestovat do nových zdrojů," doplnil Knapek.

Přechod na obnovitelné zdroje by nám podle expertů usnadnila výměna uhlí za paroplyn nebo jádro, to ale zatím mezi čisté zdroje nepatří. I přesto chce česká vláda díky jaderné energii zachovat energetickou soběstačnost. Jeden nový jaderný blok ale prý nebude stačit.


"Museli bychom plánovat dva až tři jaderné bloky, když teď začneme ten jaderný blok, bude stát za 15 až 20 let," odhadl Šnobr.

Ve hře by tak mohly být malé reaktory, které by stály u každého města. Ty by se ale do sítě mohly zapojit až v roce 2040. Podle klimatologů ale tolik času nemáme.

"Do roku 2050 se nám bude podle emisních scénářů oteplovat stejně o dva stupně. Je třeba ta opatření přijímat nyní, aby po roce 2050 bylo možné to klima ovlivnit," sdělil klimatolog Pavel Zahradníček.

Kromě zapojení obnovitelných zdrojů je podle expertů mnohem důležitější se zaměřit na to, jak a kolik energie skutečně využíváme a tomu přizpůsobit i nové technologie.

 

Zelená revoluce znamená dramatický nárůst nákladů, řekl poslanec Jan Skopeček:

Video


klma, tn.cz / TV Nova


15. 7. 2021; tn.cz

ČR nemusí být kvůli zelenému plánu EU energeticky soběstačná, bojí se experti

PŘECHOD NA ELEKTROAUTA


Podle zelené dohody by v roce 2030 mělo každé nové auto produkovat o 45 procent méně emisí než teď. O pět později by pak spalovací motory měly vymizet úplně. Nahradit by je měla elektroauta.


"To doteď nikdy nebylo, že by Evropská unie říkala, jaká auta se mají vyrábět. Požaduje se to strašně rychle," popsal partner pro automobilový sektor EY Petr Knapp.


Připravený na to není jak automobilový průmysl, tak ani infrastruktura. Chybí dobíjecí stanice, posílit by se musely i elektrické sítě. "Žádná soustava není schopná zajistit souběh dobíjení, kdyby si všichni usmysleli, že budou dobíjet telefony," uvedl Jaroslav Knapek z Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Alternativou k elektromobilům by mohla být auta na vodíkový pohon. První čerpací stanice na něj by měla v Česku stát do konce roku. Jenže tahle technologie je podle expertů ještě dražší, navíc se často vyrábí při spalování zemního plynu. Využít by se mohla ale třeba v nákladní dopravě.


OBNOVITELNÉ ZDROJE


Podle strategie by měly nově produkci 40 procent veškeré elektrické energie zajistit obnovitelné zdroje. Jenže Česko na to nemá ideální podmínky a nebude to zrovna nejlevnější.


"Žádná země nemůže stát jen na obnovitelných zdrojích. Česko speciálně ne, my nemáme moře, my se budeme muset spolehnout na solární energii," vysvětlil energetický analytik Michal Šnobr.


Co si myslí Češi o konci spalovacích motorů v Česku? Video ZDE:


"325 miliard korun, tolik bychom potřebovali proinvestovat do nových zdrojů," doplnil Knapek.


Přechod na obnovitelné zdroje by nám podle expertů usnadnila výměna uhlí za paroplyn nebo jádro, to ale zatím mezi čisté zdroje nepatří. I přesto chce česká vláda díky jaderné energii zachovat energetickou soběstačnost. Jeden nový jaderný blok ale prý nebude stačit.


"Museli bychom plánovat dva až tři jaderné bloky, když teď začneme ten jaderný blok, bude stát za 15 až 20 let," odhadl Šnobr.


Ve hře by tak mohly být malé reaktory, které by stály u každého města. Ty by se ale do sítě mohly zapojit až v roce 2040. Podle klimatologů ale tolik času nemáme.


"Do roku 2050 se nám bude podle emisních scénářů oteplovat stejně o dva stupně. Je třeba ta opatření přijímat nyní, aby po roce 2050 bylo možné to klima ovlivnit," sdělil klimatolog Pavel Zahradníček.


Kromě zapojení obnovitelných zdrojů je podle expertů mnohem důležitější se zaměřit na to, jak a kolik energie skutečně využíváme a tomu přizpůsobit i nové technologie.


Zelená revoluce znamená dramatický nárůst nákladů, řekl poslanec Jan Skopeček:


URL| http://tn.nova.cz/clanek/cesko-nemusi-byt-kvuli-zelenemu-planu-eu-energeticky-sobestacne-boji-se-experti.html




15. 7. 2021; tydenikhrot.cz

Zeleným slibem nezarmoutíš

Země se zavázala k ochraně klimatu. Na své cíle by ale měla dávat šestkrát víc peněz každý rok.


Česko rozehrálo malý zelený podvod. Ačkoli v Evropě slíbilo, že přidá plyn v ochraně klimatu, podle čísel nové studie to vypadá, že závazkem celá akce také skončila. K usvědčení české vlády stačila, jako mnohokrát předtím, jednoduchá věc: Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) porovnali klíčový dokument s názvem Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu s reálnými výdaji, které vláda na své cíle posílá. Výsledek? Každý rok by bylo třeba vynaložit šestinásobek peněz oproti současným výdajům.


Šestkrát start


Vnitrostátní plán je, mimo jiné, jakási bible popisující, co a za kolik peněz chce Česko udělat, aby do roku 2030 snížilo emise skleníkových plynů, zvýšilo podíl obnovitelných zdrojů energie a objem úspor energie. Cílem sepsaným v plánu je snížit celkové emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 procent v porovnání s rokem 2005, což odpovídá úbytku emisí o 44 milionů tun CO2. Penězi vyjádřeno to mají být "nižší jednotky bilionů korun", jak se v plánu píše. V tomto případě jde o celkové náklady včetně provozní podpory zdrojů a jejich obnovy.


Vědci z FEL se drželi poměrně při zdi. Sumu očistili na základ, který zahrnuje potřebné investiční náklady na rozvoj obnovitelných zdrojů, ke kterému se Česko zavázalo. A došli k 300 miliardám. A pak se na cíl do roku 2030 podívali optikou současných investičních výdajů. Spočetli, kolik investic plyne z podpůrných programů, jako jsou OPŽP, Nová zelená úsporám, OPPIK a podobně. Přihlédli i k infrastruktuře, tedy k plánům, které má na příští roky třeba ČEPS. Započítávali nové instalované výkony v daném roce. "Vyšlo nám, že je potřeba zšestinásobit roční investice, aby Česko cílů dosáhlo. Není to nereálné, ale ambice je to velká," popisuje vedoucí výzkumu Michaela Valentová z Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Poukazuje na nově instalované výkony zelených zdrojů energie. Ty Česko už několik let skoro nevykazuje. Zatímco třeba Nizozemsko má roční nárůst o 40 procent a Švédsko o 36 procent, Česko za pět let, tedy mezi roky 2015 a 2019, dosáhlo růstu pět procent. To je procento ročně. Ano, číslům se dá vytknout, z jakého základu se počítají. Třeba Německo roste ročně "jen" o osm procent, ale z pohledu vyrobených terawatthodin to představuje množství elektřiny jako obnovitelný přírůstek Francie a Švédska dohromady. Nicméně jak tušíme, Česko se velkým základem chlubit nemůže.


Ministerstvo průmyslu a obchodu, které na studii také dílčím způsobem spolupracovalo, ale s jejími závěry nesouhlasí. "Interpretace závěru studie, že Česko vydává nedostatek peněz pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu, je podle MPO zavádějící," říká mluvčí resortu Marek Vošahlík. Ministerstvo nicméně nerozporuje fakt, že dosud plyne peněz málo. Cíle ale prý dožene. Pomoci v tom má soukromý sektor, tedy peníze mimo státní výdaje, které studie zkoumala.


Do podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE) by mělo po dle MPO v období 2021–2030 směřovat velké množství peněz, zejména z Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy, Operačního programu pro technologie a konkurenceschopnost, Operačního programu pro životní prostředí, Nové zelené úsporám a Fondu spravedlivé transformace. Přitom jen z Modernizačního fondu by mělo do rozvoje OZE směřovat cca 60 miliard korun (při předpokládaném objemu peněz z prodeje emisních povolenek na úrovni 154 miliard). Zbytek chybějících peněz mají přinést právě soukromníci, dosud je to ale spíše plán a přání.


Všechno je jinak


Pokud se vědci drželi v metru na české závazky ještě mírných pravidel, platí to vlastně dvojnásob. Vnitrostátní plán, který Česko horko těžko do Bruselu poslalo, už přestal platit. Na konci loňského roku, tedy v době, kdy ho dokončovalo, se vláda Andreje Babiše zavázala k ještě přísnějším cílům. V roce 2050 má být Česko, stejně jako celá EU, klimaticky neutrální. Znamená to do roku 2030 zabrat daleko více, než stanovuje vnitrostátní plán. Jak moc, nikdo neví. Plán totiž není aktualizovaný, což kritizovaly i ekologické organizace, které ho původně navrhovaly neschválit a přepracovat.


Studie má ještě jedno kouzlo. Vznikala ve spolupráci s univerzitami v dalších zemích, konkrétně v Lotyšsku a v Německu. Kvůli rozdílným přístupům vlád není možné výsledky přímo porovnávat, ale například Lotyšsko je také ve skluzu. A příklad Německa zase naznačuje, jakým směrem by se mohla česká vláda vydat. "Nejmarkantnější rozdíl byl ve formě podpory. Česko i Lotyšsko charakterizuje extrémní závislost na investičních grantech. Oproti tomu v Německu je grantová část investic malá ve srovnání se zvýhodněnými půjčkami a dalšími finančními nástroji," popisuje Michaela Valentová. V případě OZE je pak neméně důležitým nástrojem správně nastavená provozní podpora.


Je to jen jedna z věcí, jak začít skluz dohánět. Protože je známé, že dotace křiví trh. Součástí výzkumu byly i rozhovory s lidmi z oboru. Vyšlo z nich další řešení. "Investoři potřebují stabilní regulatorní a legislativní prostředí na příští roky. Zkrátka že jim jejich investici nikdo nevezme, neočekávaně dále nezdaní, neznehodnotí," popisuje vedoucí výzkumu. Klíčová je podle ní také úspora energií. "Nejlevnější a nejčistší energie je ta, která se nespotřebuje, a tedy nemusí vyrobit," říká Valentová. Podle ní chybí i jasný a jednotný hlas, který by udával směr.


Ačkoli vládu nechávaly vlastní zelené závazky zatím chladnou, není úplně nečinná. Přece jen, eurodotace je dobré čerpat. Ministerstvo životního prostředí tak například před pár dny zahájilo něco, čemu vzletně říká dotační revoluce. Vzhledem k tomu, jaký skluz by měla země dohánět, to sice žádné terno není, s ohledem na dosavadní liknavost by ale mohlo přirovnání sedět. Konkrétně: Do obnovitelných zdrojů a výstavby fotovoltaických elektráren chce ministerstvo v první výzvě dát 4,5 miliardy korun a peníze chce postupně přidávat. Jedna miliarda bude alokována pro menší projekty do jednoho megawattu instalovaného výkonu, zbytek bude připraven na větší projekty. "Stojíme na prahu revoluce ve využívání obnovitelných zdrojů, které urychlí modernizaci našeho hospodářství a významně přispějí ke snížení škodlivých emisí. To je také důvod, proč do nich v následujících letech půjde rekordní množství peněz," říká ministr životního prostředí Richard Brabec.


Z jeho stylu je sice trochu cítit stopa premiéra Andreje Babiše, podle něhož je Česko pod jeho taktovkou také ve všem první a nejlepší, i když realita je jiná, ale podle hladu po dotacích je zřejmé, že investoři mají zájem. Podpora bude podle ministerstva čistě investiční, proto na rozdíl od solárního boomu v roce 2009 podpořené instalace žádným způsobem nezatíží státní rozpočet provozní podporou. V předregistračních výzvách již Brabcův resort obdržel přes devět tisíc projektových záměrů a 90 procent z nich se týká právě fotovoltaiky.


Na konci dubna také MŽP a Státní fond životního prostředí vyhlásily první dvě výzvy z Modernizačního fondu pro teplárny. Jednu miliardu rozdělí v průběžné nárokové výzvě pro projekty s instalovaným výkonem elektrické energie do jednoho megawattu (MWp), dalších 3,5 miliardy je připraveno pro větší elektrárny s výkonem nad jeden MWp, které se mohou hlásit do jednokolové soutěžní výzvy. Transformaci na čistou energii má pomoci Modernizační fond, ve kterém je dohromady k dispozici 150 miliard. Neustále rostoucí ceny emisních povolenek ale naznačují, že částka by ve finále mohla být téměř dvojnásobná. I tak je ale vzdálená "nižším jednotkám bilionů", které má podle plánu přerod v zelené Česko stát.


Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.


URL| https://www.tydenikhrot.cz/clanek/zelenym-slibem-nezarmoutis




15. 7. 2021; 21. století

Hasiči budou mít nové pomocníky

INSPIRACE PTÁKY


V posledních letech se na první příčky popularity dostaly drony. V budoucnu by tyto bezpilotní vrtulníky či letadla, fungující na bázi RC modelů, vybavená kamerou s neuronovou sítí, mohla být nápomocná při vyhledávání a záchraně osob, dokonce se uvažuje i o tom, že by drony hasily požáry pomocí hasicích kapslí. Na vývoji roje nízkoletících autonomních vícerotorových helikoptér pracují vědci z ČVUT. Odborníci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) z katedry kybernetiky fakulty elektrotechnické (FEL) uvedli, že při práci na dronech se nechali inspirovat přírodou. "Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavena smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi.

Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně," popsal Martin Saska, jenž vede skupinu MRS.


FOTO: FEL ČVUT

PŘIPRAVILA REDAKCE


14. 7. 2021; tzb-info.cz

Zjednodušte si přihlašování do aplikací pomocí Single Sign-On (SSO)

Znáte zkratku SSO - Single Sign-On? Pomocí této technologie jednotného přihlašování bude váš přístup do více aplikací snadnější a bezpečnější.


Na zabezpečení dat jsme od začátku vývoje platformy kladli extrémní důraz. Platforma Bim.Point je z hlediska řízení bezpečnosti informací prověřena a schválena Centrem pro kybernetickou bezpečnost ČVUT, fakultou elektrotechnickou.

Jako další krok pro větší bezpečnost a zároveň zjednodušení přístupu uživatelů jsme do platformy Bim.Point implementovali systém jednotného přihlášení SSO.

Technologie SSO umožňuje uživatelům jediné přihlášení, které jim zpřístupní informační zdroje z více různých systémů bez opětovného požadavku na přihlašování. Po prvotním přihlášení do počítače uživatele další systémy rozpoznají a přihlášení do nich proběhne automaticky bez nutnosti vkládání dalších hesel.

Výhod využívání SSO je celá řada. Ve velkých organizacích se stovkami nebo tisícovkami lidí v podstatě není možné bez SSO udržet systémy v chodu.


Uživatelé si nemusí pamatovat a měnit všechna hesla do všech aplikací

Snižuje se riziko prozrazení hesla

SSO jednoznačně zjednodušuje procesy přidělování a změn hesel

Firma má pod kontrolou přístup do aplikací z jednoho místa


URL| https://www.tzb-info.cz/facility-management/128377-zjednoduste-si-prihlasovani-do-aplikaci-pomoci-single-sign-on-sso




12. 7. 2021; tydenikhrot.cz

ZELENÝM SLIBEM NEZARMOUTÍŠ

Země se zavázala k ochraně klimatu. Na své cíle by ale měla dávat šestkrát víc peněz každý rok


Česko rozehrálo malý zelený podvod. Ačkoli v Evropě slíbilo, že přidá plyn v ochraně klimatu, podle čísel nové studie to vypadá, že závazkem celá akce také skončila. K usvědčení české vlády stačila, jako mnohokrát předtím, jednoduchá věc: Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) porovnali klíčový dokument s názvem Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu s reálnými výdaji, které vláda na své cíle posílá. Výsledek? Každý rok by bylo třeba vynaložit šestinásobek peněz oproti současným výdajům.



Šestkrát start


Vnitrostátní plán je, mimo jiné, jakási bible popisující, co a za kolik peněz chce Česko udělat, aby do roku 2030 snížilo emise skleníkových plynů, zvýšilo podíl obnovitelných zdrojů energie a objem úspor energie. Cílem sepsaným v plánu je snížit celkové emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 procent v porovnání s rokem 2005, což odpovídá úbytku emisí o 44 milionů tun CO2. Penězi vyjádřeno to mají být "nižší jednotky bilionů korun", jak se v plánu píše. V tomto případě jde o celkové náklady včetně provozní podpory zdrojů a jejich obnovy.

Vědci z FEL se drželi poměrně při zdi. Sumu očistili na základ, který zahrnuje potřebné investiční náklady na rozvoj obnovitelných zdrojů, ke kterému se Česko zavázalo. A došli k 300 miliardám. A pak se na cíl do roku 2030 podívali optikou současných investičních výdajů. Spočetli, kolik investic plyne z podpůrných programů, jako jsou OPŽP, Nová zelená úsporám, OPPIK a podobně. Přihlédli i k infrastruktuře, tedy k plánům, které má na příští roky třeba ČEPS. Započítávali nové instalované výkony v daném roce. "Vyšlo nám, že je potřeba zšestinásobit roční investice, aby Česko cílů dosáhlo. Není to nereálné, ale ambice je to velká," popisuje vedoucí výzkumu Michaela Valentová z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Poukazuje na nově instalované výkony zelených zdrojů energie. Ty Česko už několik let skoro nevykazuje. Zatímco třeba Nizozemsko má roční nárůst o 40 procent a Švédsko o 36 procent, Česko za pět let, tedy mezi roky 2015 a 2019, dosáhlo růstu pět procent. To je procento ročně. Ano, číslům se dá vytknout, z jakého základu se počítají. Třeba Německo roste ročně "jen" o osm procent, ale z pohledu vyrobených terawatthodin to představuje množství elektřiny jako obnovitelný přírůstek Francie a Švédska dohromady. Nicméně jak tušíme, Česko se velkým základem chlubit nemůže.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které na studii také dílčím způsobem spolupracovalo, ale s jejími závěry nesouhlasí. "Interpretace závěru studie, že Česko vydává nedostatek peněz pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu, je podle MPO zavádějící," říká mluvčí resortu Marek Vošahlík. Ministerstvo nicméně nerozporuje fakt, že dosud plyne peněz málo. Cíle ale prý dožene. Pomoci v tom má soukromý sektor, tedy peníze mimo státní výdaje, které studie zkoumala. Do podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE) by mělo po dle MPO v období 2021–2030 směřovat velké množství peněz, zejména z Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy, Operačního programu pro technologie a konkurenceschopnost, Operačního programu pro životní prostředí, Nové zelené úsporám a Fondu spravedlivé transformace. Přitom jen z Modernizačního fondu by mělo do rozvoje OZE směřovat cca 60 miliard korun (při předpokládaném objemu peněz z prodeje emisních povolenek na úrovni 154 miliard). Zbytek chybějících peněz mají přinést právě soukromníci, dosud je to ale spíše plán a přání.


Všechno je jinak


Pokud se vědci drželi v metru na české závazky ještě mírných pravidel, platí to vlastně dvojnásob. Vnitrostátní plán, který Česko horko těžko do Bruselu poslalo, už přestal platit. Na konci loňského roku, tedy v době, kdy ho dokončovalo, se vláda Andreje Babiše zavázala k ještě přísnějším cílům. V roce 2050 má být Česko, stejně jako celá EU, klimaticky neutrální. Znamená to do roku 2030 zabrat daleko více, než stanovuje vnitrostátní plán. Jak moc, nikdo neví. Plán totiž není aktualizovaný, což kritizovaly i ekologické organizace, které ho původně navrhovaly neschválit a přepracovat.

Studie má ještě jedno kouzlo. Vznikala ve spolupráci s univerzitami v dalších zemích, konkrétně v Lotyšsku a v Německu. Kvůli rozdílným přístupům vlád není možné výsledky přímo porovnávat, ale například Lotyšsko je také ve skluzu. A příklad Německa zase naznačuje, jakým směrem by se mohla česká vláda vydat. "Nejmarkantnější rozdíl byl ve formě podpory. Česko i Lotyšsko charakterizuje extrémní závislost na investičních grantech. Oproti tomu v Německu je grantová část investic malá ve srovnání se zvýhodněnými půjčkami a dalšími finančními nástroji," popisuje Michaela Valentová. V případě OZE je pak neméně důležitým nástrojem správně nastavená provozní podpora.

Je to jen jedna z věcí, jak začít skluz dohánět. Protože je známé, že dotace křiví trh. Součástí výzkumu byly i rozhovory s lidmi z oboru. Vyšlo z nich další řešení. "Investoři potřebují stabilní regulatorní a legislativní prostředí na příští roky. Zkrátka že jim jejich investici nikdo nevezme, neočekávaně dále nezdaní, neznehodnotí," popisuje vedoucí výzkumu. Klíčová je podle ní také úspora energií. "Nejlevnější a nejčistší energie je ta, která se nespotřebuje, a tedy nemusí vyrobit," říká Valentová. Podle ní chybí i jasný a jednotný hlas, který by udával směr.

Ačkoli vládu nechávaly vlastní zelené závazky zatím chladnou, není úplně nečinná. Přece jen, eurodotace je dobré čerpat. Ministerstvo životního prostředí tak například před pár dny zahájilo něco, čemu vzletně říká dotační revoluce. Vzhledem k tomu, jaký skluz by měla země dohánět, to sice žádné terno není, s ohledem na dosavadní liknavost by ale mohlo přirovnání sedět. Konkrétně: Do obnovitelných zdrojů a výstavby fotovoltaických elektráren chce ministerstvo v první výzvě dát 4,5 miliardy korun a peníze chce postupně přidávat. Jedna miliarda bude alokována pro menší projekty do jednoho megawattu instalovaného výkonu, zbytek bude připraven na větší projekty. "Stojíme na prahu revoluce ve využívání obnovitelných zdrojů, které urychlí modernizaci našeho hospodářství a významně přispějí ke snížení škodlivých emisí. To je také důvod, proč do nich v následujících letech půjde rekordní množství peněz," říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Z jeho stylu je sice trochu cítit stopa premiéra Andreje Babiše, podle něhož je Česko pod jeho taktovkou také ve všem první a nejlepší, i když realita je jiná, ale podle hladu po dotacích je zřejmé, že investoři mají zájem. Podpora bude podle ministerstva čistě investiční, proto na rozdíl od solárního boomu v roce 2009 podpořené instalace žádným způsobem nezatíží státní rozpočet provozní podporou. V předregistračních výzvách již Brabcův resort obdržel přes devět tisíc projektových záměrů a 90 procent z nich se týká právě fotovoltaiky.

Na konci dubna také MŽP a Státní fond životního prostředí vyhlásily první dvě výzvy z Modernizačního fondu pro teplárny. Jednu miliardu rozdělí v průběžné nárokové výzvě pro projekty s instalovaným výkonem elektrické energie do jednoho megawattu (MWp), dalších 3,5 miliardy je připraveno pro větší elektrárny s výkonem nad jeden MWp, které se mohou hlásit do jednokolové soutěžní výzvy. Transformaci na čistou energii má pomoci Modernizační fond, ve kterém je dohromady k dispozici 150 miliard. Neustále rostoucí ceny emisních povolenek ale naznačují, že částka by ve finále mohla být téměř dvojnásobná. I tak je ale vzdálená "nižším jednotkám bilionů", které má podle plánu přerod v zelené Česko stát.


---


"Vyšlo nám, že je potřeba každý rok zšestinásobit investice, aby Česko svých cílů dosáhlo," popisuje vedoucí výzkumu.


5 % činily mezi roky 2015 a 2019 nově instalované výkony zelených zdrojů energie. Nizozemsko oproti tomu roste 40 procenty ročně.


300 mld. korun má stát vybudování objemu obnovitelných zdrojů, k jakému se Česko zavázalo.


60 mld. korun by mělo jen z Modernizačního fondu plynout do rozvoje OZE.


44 mil. tun CO2 oproti roku 2005 má v Česku ubýt do roku 2030. Stojí to ve vnitrostátním plánu. Cíl bude ale muset být vyšší, Česko se v mezičase zavázalo k uhlíkové neutralitě v roce 2050.


Tomáš Novák


Foto: Cílem Česka je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 procent v porovnání s rokem 2005. Sotva ale vláda plán schválila, tak zastaral. Česko se totiž zavázalo k uhlíkové neutralitě v roce 2050, a tak i cíle pro rok 2030 bude muset snížit.


9. 7. 2021; ČT 1 - Události

Prodloužení životnosti nástrojů

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Z běžných nástrojů udělat téměř neopotřebitelné. Cíl vědců v nové laboratoři pro vývoj pokročilých materiálů na ČVUT. Nanášením tenkých nanokompozitních vrstev je možné například výrazně prodloužit životnost dílů motorů, obráběcích strojů anebo taky vrtáků.


Martin TYBUREC, redaktor

2 identické laciné vrtáky za 70 Kč. Versus kus tvrdé legované oceli. Odolností je srovnatelná s materiálem, ze kterého jsou vyrobené samotné vrtáky. Pokus o proděravění této desky dopadl očekávaným způsobem.


Daniel KARPINSKI, vedoucí provozu laboratoře pro pokročilé materiály FEL ČVUT v Praze

Podle zvuku je už slyšet, že vrták už při prvním pokusu nevydržel.


Martin TYBUREC, redaktor

Druhý proto vkládáme do nového přístroje, který by měl metodou vysokovýkonového pulsního magnetronového naprašování životnost vrtáku prodloužit.


Daniel KARPINSKI, vedoucí provozu laboratoře pro pokročilé materiály FEL ČVUT v Praze

Vznikne nám materiál titan-hliník-dusík, tato vlastně keramická sloučenina roste na tom vrtáku v průběhu toho nanášení atom po atomu.


Martin TYBUREC, redaktor

Nanokompozitní vrstva se tímto způsobem nanášela 8 hodin. Přestože má tloušťku zhruba jen 2 µm, je při srovnání s neupraveným vrtákem dobře vidět. A rozdíl je taky dobře slyšet. První vrták se ztupil už během jednoho vrtání. Ten povlakovaný lehce udělal do odolné oceli 10 otvorů. Podobné povrchové úpravy se už dnes v průmyslu běžně používají. Cílem tohoto vědeckého týmu je i pomocí špičkových přístrojů tuto metodu dál vylepšovat.


Tomáš POLCAR, vedoucí, Skupina pokročilých materiálů FEL ČVUT v Praze

Vidíme obrázek toho vrtáku v elektronovém mikroskopu, a když my se podíváme detailně tady na tu řeznou hranu, tak vidíme, jak je opotřebovaná, větším zvětšením se podíváme na tu vrstvu až do skutečně velikosti atomu. My můžeme používat naše teoretické simulace k tomu, abychom dále optimalizovali tu vrstvu, aby měla daleko lepší parametry a vlastnosti.


Martin TYBUREC, redaktor

Laboratoř by si zároveň na sebe měla během pár let vydělat díky zakázkovému vývoji povlaků pro konkrétní průmyslová využití. Martin Tyburec, Česká televize.


9. 7. 2021; Právo Víkend

ROBOTI ČESKÝCH VĚDCŮ se utkají o miliony

Samotné roboty sice vyrobily zahraniční společnosti, ale čeští vědci je učí, jak pátrat v neznámém terénu. To také bude jejich úkolem v září na soutěži v americkém Louisville – nejlepší tým si odnese finanční prémii dva miliony dolarů, tedy přes čtyřicet milionů korun. Jednou by takto roboti mohli zachraňovat lidské životy. Zajeli jsme se podívat, jak vypadá jejich trénink.


Přicházíme k Býčí skále, jeskyni, která se nachází deset kilometrů severně od Brna. Vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze už jsou na místě. Na stolech mají vyskládané přenosné počítače a chystají do akce trojici robotů – jeden připomíná obřího pavouka, další dva vypadají jako psi.

Se zájmem si je tu prohlíží dětská výprava, která se zřejmě vydala na výlet do okolí. Výzkumníci je kvůli ní uvádějí do pohybu, pomocí dálkového ovládání umí robotický pes panáčkovat nebo se převalit na bok. To je ovšem jen zpestření, roboti mají dnes docela jiné úkoly – budou prohledávat Býčí skálu a spoléhat se musí jen na vlastní umělou inteligenci.


Pavouk za tři miliony


Samotné roboty si čeští vědci koupili. "Například robotický pes od americké firmy Boston Dynamics vyjde na sedmdesát tisíc dolarů, tedy téměř jeden a půl milionu korun. Pavouk na dvojnásobek," říká Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky FEL ČVUT. Ten společně s kolegy a studenty z ČVUT programuje roboty tak, aby se dokázali sami pohybovat v neznámém prostředí, vytvořili jeho mapu a našli požadované předměty.

"To je také úkolem soutěže, kterou pořádá americká DARPA, Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty," dodává Faigl. Jedná se o agenturu, která má na starost vývoj nových technologií. Některé její vynálezy používáme vlastně i my, agentura má na svědomí třeba ARPANET, předchůdce dnešního internetu. Letos v září tato soutěž robotů vrcholí velkým finále, v letech 2019 a 2020 proběhla ve Spojených státech první dvě kola. A vědci z ČVUT v nich slavili úspěchy.


Záchrana v dolech


"První kolo se odehrávalo u Pittsburghu v uhelných dolech," vzpomíná Faigl. Američtí výzkumníci v nich provádějí nejrůznější experimenty, které jsou zaměřené na bezpečnost práce. V roce 2019 se zde ovšem odehrálo klání robotů z celého světa.

"Úkol je v těchto soutěžích vždy stejný. Roboti se vydají do neznámého prostředí a musejí najít předměty, které tam jsou rozmístěné. Může to být mobilní telefon, batoh nebo figurína člověka," popisuje výzkumník. "Robot musí určit místo s přesností na pět metrů a tuto informaci nahlásit operátorovi," pokračuje Faigl.

Můžeme si představit, jak by takové nasazení robotů jednou probíhalo "naostro" – důlní neštěstí zavalí horníky, ale kvůli obtížnému terénu, nízké viditelnosti nebo nebezpečí dalšího zavalení je pro člověka obtížné na místě pátrat. Operátor proto vyšle do dolů desítku robotů, kteří sami terén prohledají, dají přesné informace, kde se nacházejí horníci, a na tato přesná místa už se vypraví zachránci z masa a kostí.

"V dolech je při soutěži tma, je tam mnoho nerovností, a naopak tam není žádný signál," popisuje Faigl. Jedním ze zlepšováků českých vědců je, že robot za sebou neustále odhazuje malé krabičky – ty vysílají signál a díky nim může stroj komunikovat s dalšími roboty a lidským operátorem, který je součástí soutěžního týmu.

Roboti jsou osázeni řadou nejrůznějších senzorů a kamer, aby si poradili se všemi nerovnostmi. "Odborně se tomu říká, že robot vyjednává s terénem," říká Jan Faigl. Neustále hlídá, co je kolem něj a pod ním, aby se udržel na nohou. Přesvědčit se o tom můžeme na vlastní oči – když směřuje do Býčí skály, prochází stroj kamením a blátem, kde máme i my problémy sejít. Není divu, že čeští vědci v amerických dolech uspěli.

"Byli jsme třetí v celkovém pořadí, ale zároveň jsme byli první mezi týmy, které nebyly sponzorované od DARPA," říká Jan Faigl. Odměnou jim bylo nejen uznání, ale také dvě stě tisíc dolarů, tedy přes čtyři miliony korun.

Loni se konalo další kolo, tentokrát v nedostavěné části jaderné elektrárny ve státě Washington. Do akce se zapojili i létající roboti, které učí tým ČVUT pod vedením Martina Sasky. "Roboti si museli poradit se schody nebo hlubokými šachtami," vybavuje si Faigl. Opět není těžké si představit skutečnou akci, třeba po havárii jaderné elektrárny. Také ve Washingtonu čeští vědci uspěli. Obsadili totožné pozice, jen odměna byla nyní o padesát tisíc dolarů vyšší.


Velkorysá podpora


Až budou v září soutěžit ve finále, budou už mezi sponzorovanými týmy. "Od DARPA přišla podpora ve výši jeden a půl milionu dolarů, tedy přes 32 milionů korun," říká Faigl. Připravit se musejí na nejrůznější terény, od městských tunelů po jeskynní komplex. Právě na ten dnes trénují v Býčí skále.

"Jeskyně je nejnáročnější terén, který navíc klouže," říká Tomáš Svoboda, vedoucí celého soutěžního týmu s poněkud krkolomnou zkratkou CTU-CRAS-NORLAB. "Kdyby robot padal, utíkejte. Váží 45 kilogramů a mohl by vám zranit ruce i nohy," varuje nás operátor, když sledujeme robotického psa. Na robotovi si všímám také výrazného červeného tlačítka. "Tím se okamžitě vypne," dozvídám se, že slouží jako poslední záchrana, kdyby robot přestal "poslouchat".

"Roboti se musejí rozprchnout do těch chodeb, které jsou pro ně nejsnazší, vytvořit si mapu a najít předměty. Vše musí fungovat na první pokus, jinak budeme mít v soutěži nula bodů," vysvětluje Svoboda.

Chvíli ještě jdeme s roboty, kteří si temné prostory jeskyně sami osvětlují, ale pak je necháváme pátrat, musejí trénovat. I pro roboty totiž platí: těžko na cvičišti, lehko na bojišti.


Víkend – páteční příloha deníku Právo Editorka: Mirka Paloncy (mirka.paloncy@pravo.cz, tel.: 221 001 271) redaktoři: Petr Svorník (petr.svornik@pravo.cz, tel.: 221 001 405), Markéta Mitrofanovová (marketa.mitrofanovova@pravo.cz, tel.: 221 001 543). Inzerce: 221 001 377, adresa: P. O. Box 162, Slezská 13, 121 50 Praha 2. Foto na obálce: PRÁVO – Petr Horník


Foto: Zleva Jan Faigl a Tomáš Svoboda, profesoři FEL ČVUT, mezi nimi robotický pes

Foto PRÁVO – Jan Handrejch (3)


Foto: Ovladač ukazuje, co robot právě vidí před sebou.

Foto: Roboti a jejich operátor




9. 7. 2021; seznam.cz

Vědci představili novou generaci robo-kůže. Má nejen hmat, umí se i hojit

Singapurští vědci posunuli vývoj umělé kůže dál. Jejich "robotická kůže" dokáže nejen vysílat "hmatové" signály, ale sama se i hojit. Poslouží především ve vývoji moderních protéz, ale i u robotů.

Chytří roboti s umělou inteligencí nově mohou být ještě chytřejší, ale hlavně citlivější a díky tomu opatrnější a obratnější, a to pomocí nového materiálu – "robotické kůži", kterou vyvinuli vědci v Singapuru.

Humanoidi (nebo třeba jen paže) díky ní umí rozeznat dokonce už pouze se přibližující předmět, lépe tak odhadnou vzdálenosti a vyhnou se překážkám i lidem. A nejen to. Chytrá pěna AiFoam se umí také sama hojit, dodává server Science Times.

Regeneruje se a vytahuje do dvojnásobné délky i po vystavení žáruKromě běžného zacelení po rozříznutí dokázal nový materiál obnovit 70 procent své kapacity i po vystavení vysokým teplotám po dobu čtyř dnů. Zhoršené podmínky nepoškodily jeho pružnost, takže i potom bylo možné robotickou kůži roztahovat až na dvojnásobek její běžné délky. Úvodní studii o převratné hmotě zveřejnili badatelé už koncem loňského roku v uznávaném vědeckém časopisu Nature.

"Materiál jsme vyvinuli začleněním unikátních částic kovu do samoregeneračního polymeru, který se umí sám opravovat a zároveň vycítit elektrická pole v okolí materiálu, a tak umí současně rozeznat i vzdálenost a tlak," vysvětlil vedoucí projektu Benjamin Tee princip fungování hmoty.

Údajně první svého druhu na světě. Vylepšuje i známé funkceSingapurští vědci vyvinuli údajně první chytrou pěnu na světě, která kombinuje senzory a funkci samohojení, čímž se chová jako lidská kůže. Docílili toho tak, že extrémně elastickou polymerovou hmotu napustili mikročásticemi kovu a pod povrch umístili elektrody – pokud se k ní něco přiblíží, nabité částice se začnou pohybovat, elektrody zachytí změny a vyšlou signál do počítače či řídicího systému.

"To vše je skutečně úctyhodné, nicméně bych rád zdůraznil, že jde o výsledek, který stojí v dlouhé řadě výzkumných výsledků v oblasti umělé či robotické nebo spíše bionické či elektronické kůže. Snad každá z těch funkcionalit, kterou ukazují, již byla demonstrována v předchozích letech. Nejde o žádný blesk z čistého nebe," reaguje docent Zdeněk Hurák, garant magisterského studijního programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Vzápětí ale český inženýr z širší oblasti automatizace, kybernetiky a robotiky dodává: "Tento výsledek to nepochybně posouvá dál, to ano, ale zejména tím, že více těch funkcionalit kombinuje v jednom."

Využití? Robotika, virtuální realita, protézyAiFoam by mohla najít využití u robotů nebo u lidí využívajících rozšířenou realitu a obleky zprostředkovávající hmatové zážitky z virtuálního světa. Uplatnění najde ale třeba i v medicíně, kde by mohla pomoci vytvořit citlivé náhrady končetin. "Má-li robot sloužit jako prodloužená ruka člověka, pak je jistě mimořádně důležité, aby člověk dostal veškerou informaci z ‚druhého konce‘ robotického manipulátoru, jako kdyby tu manipulaci prováděl sám," doplňuje Hurák.

"Myslím, že takový materiál má spoustu využití, zvlášť v robotice nebo u protéz, kde roboti musí být mnohem chytřejší, aby pracovali vedle lidí. Takže kupříkladu, pokud jste poblíž člověka, robot vám neublíží, protože pozná, že tam jste, ještě než se vás dotkne. Uživatelům protéz zároveň umožní mnohem intuitivnější používání jejich robotických paží, když jimi berou objekty a používají je při každodenních aktivitách," dodává vedoucí projektu Benjamin Tee.

Vědce ještě čeká práce. Do pěti let ale chtějí na trhPodle docenta Huráka z ČVUT je nicméně důležité si uvědomit, že při kontaktu s takovou robotickou rukou či jinou částí těla potaženou touto "novou" robotickou kůží budou elektrody pod jejím povrchem zpracovávat a měřit velké množství signálů a dat. Z publikovaných informací není zřejmé, jaká je vzdálenost mezi elektrodami a kolik takových údajů bude muset vycházet na každou z nich.

"Práce mají před sebou tito výzkumníci tedy ještě dost, než nám předvedou, jak je třebas ona robotická ruka řízena na základě signálů z těchto senzorů. Může to ale jít dopředu docela rychle, to nedokážu odhadnout. Obecně je ale problematika měření a řízení síly – zejména ve vysoce dynamických aplikacích – výzvou," vysvětluje český vědec.

Tým badatelů z National University of Singapore doufá, že elektronická kůže AiFoam se v praktickém životě a využití uchytí už do pěti let. Kromě lepší interaktivity robotů cílí hlavně na trh s protézami, které chtějí pro uživatele rovněž vylepšit a zpříjemnit.


URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vedci-predstavili-novou-generaci-robo-kuze-ma-nejen-hmat-umi-se-i-hojit-169291


9. 7. 2021; ct24.cz

Nová laboratoř ČVUT zkouší vyrobit téměř neopotřebitelné vrtáky

Z běžných nástrojů udělat téměř neopotřebitelné, takový je cíl vědců v nové laboratoři pro vývoj pokročilých materiálů na ČVUT. Nanášením tenkých nanokompozitních vrstev je možné například výrazně prodloužit životnost dílů motorů, obráběcích strojů nebo vrtáků.


7. 7. 2021; Ekolist.cz

Z UFO se vyklubal raroh velký. Za odhalením stojí speciální algoritmus z ČVUT

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého. K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Pod vedením odborníka na počítačové vidění, profesora Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, respektive doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Curych jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi.

"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. " Kód je veřejně dostupný , takže metodu může použít kdokoli,” dodává Denys Rozumnyi.

K určení objektu stačí pouhý jeden snímek

Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě "doostřit” dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.

Výsledky výzkumného projektu, na kterém se vedle ETH Curych podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT, prezentoval Denys Rozumnyi 25. června na nejlepší oborové konferenci v oboru informačních technologií – CVPR (Conference on Computer Vision and Pattern Recognition). Doostřením jednoho snímku to ale nekončí. Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Denys Rozumnyi metodu k větší dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.

A co dál? "Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a uvidíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní,” říká Denys Rozumnyi o dalších plánech.

Revoluční metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a na případu s UFO je vidět první příklad použití v praxi.


2. 7. 2021; iDNES.cz

Tohle naštve. Měsíce analýz hledačů UFO shodil algoritmus absolventa ČVUT

V roce 2016 zachytili filmaři v Utahu pomocí dronu rychle letící objekt. Měsíce analýz a debat utnul algoritmus DeFMO, za kterým stojí absolvent ČVUT. Stačil mu k tomu jeden jediný snímek a z UFO se vyklubal raroh.



https://www.idnes.cz/technet/veda/zabery-utah-ufo-defmo-raroch-cvut-denys-rozumnyi-beaver.A210701_173419_veda_nyv/foto

Filmaři Sam Chortek a Jimmy Chappie v roce 2016 natáčeli kousek od městečka Beaver ve státě Utah dokument. Při kontrole natočeného materiálu si na záznamu z dronu všimli velmi rychle letícího objektu, který se mihl krajinou.

Záznam pochopitelně zveřejnili na internetu a okamžitě se stal v komunitě hledačů UFO nejen senzací, ale také předmětem debat, diskuzí a někdy i sofistikovaně vypadajících analýz natočeného videa.

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/veda/zabery-utah-ufo-defmo-raroch-cvut-denys-rozumnyi-beaver.A210701_173419_veda_nyv


Zkoumání se zpravidla soustředilo zejména na ověření, zda nejde o nějaký CGI efekt, nebo filmový trik. Což se, k nadšení všech zúčastněných, nepotvrdilo, záznam z kamery byl netknutý.

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/veda/zabery-utah-ufo-defmo-raroch-cvut-denys-rozumnyi-beaver.A210701_173419_veda_nyv


Nadšení z důkazu UFO ukončil až absolvent ČVUT a aktuálně student doktorského studia na univerzitě ETH v Curychu. Na jeden snímek z videa totiž pustil svůj algoritmus DeFMO - Deblurring and Shape Recovery of Fast Moving Objects, tedy Odstraňování neostrosti a obnovování tvaru rychle se pohybujících objektů.

„Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” vysvětluje původní plány při vývoji algoritmu jeho autor, Denys Rozumnyi.


Algoritmus využívá metodu strojového učení.

Raroh velký

Jeho trénink spočívá v tom, že původní ostrý snímek je uměle rozostřen a algoritmus se snaží rozmazaný obrázek zrekonstruovat tak, aby výsledek co nejvíce odpovídal originálu. Takto natrénovaný systém je možné pustit i na obrázek, jehož ostrou verzi nemáme - a výsledku je tak možno věřit, zejména pokud odpovídá něčemu reálnému.


Jak si můžete prohlédnout na následujícím obrázku, z tajuplné šmouhy se vyklubal raroh velký, což je pták patřící do rodu sokolů.


Pro ty, co se těšili z důkazu existence UFO je to špatná zpráva. Pro všechny ostatní je to ale zpráva velmi dobrá - zdrojový kód algoritmu DeFMO je otevřený a může tak najít rozvoj a uplatnění v mnoha budoucích aplikacích. Například kamerách v chytrých telefonech, ze kterých může „mávnutím proutku“ vytvořit kameru vysokorychlostní. 

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/veda/zabery-utah-ufo-defmo-raroch-cvut-denys-rozumnyi-beaver.A210701_173419_veda_nyv



2. 7. 2021; vedavyzkum.cz

Na nejlepší informatiky upozorní soutěž IT SPY

V pořadí 12. ročník soutěže IT SPY, jenž má za cíl najít nejlepší diplomové práce v oblasti informačních technologií, proběhne v atmosféře druhého roku s nemocí covid-19. Přestože se toho změnilo hodně, tak poptávka po IT specialistech rozhodně neklesla. Ostatně šlo o obor, kterému se dařilo i v době opakovaných lockdownů.

Šimon Mandlík, vítěz 11. ročníku soutěže IT SPY


Dříve nastartovaný proces digitalizace ve firmách během koronavirových omezení pouze akceleroval a firmy by uvítaly ještě více specialistů, zejména v některých oblastech, jako je například softwarové inženýrství. Zvýšený zájem o studium IT oborů hlásí i vysoké školy, jejichž studenti se účastní soutěže IT SPY. Přestože technické obory byly zejména dříve vnímané jako obtížnější, tak v posledních letech zřejmě i s vidinou jistého uplatnění na pracovním trhu roste dle ohlasů z českých i slovenských vysokých škol počet přihlášek na IT obory o 5-10 % každý rok. Dlouhodobý zájem o IT odborníky potvrzuje i společnost Profinit, spolupořadatel soutěže IT SPY, ve které tvoří absolventi či odborníci s krátkou praxí až 50 % nově přijatých kolegů.


Řada vysokých škol úzce spolupracuje s předními firmami, které zajišťují pro studenty stáže, odborné kurzy nebo poskytují témata pro semestrální i závěrečné práce. Fakulta informačních technologií na ČVUT v Praze disponuje samostatným oddělením pro spolupráci s průmyslem. Studenti mohou pracovat na zadáních semestrálních i závěrečných od firem prostřednictvím Portálu spolupráce s průmyslem, kam je zapojeno více než 220 firem. Úzká spolupráce mezi vysokými školami a partnerskými firmami umožňuje školám získávat zpětnou vazbu a mapovat potřeby IT trhu, kterým školy přizpůsobují své studijní programy a nabídku předmětů i dalších aktivit. Ústav informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě, Slezské univerzity, například nabízí studentům příležitost absolvovat kurzy zaměřené na kyberbezpečnost a IoT, či získat prestižní produktové certifikáty.


"Tlak na digitalizaci ve firmách se v souvislosti s koronavirem jen zesílil a naši zákazníci poptávají stále větší množství IT služeb. Nám se jako špičkovému českému software house daří i díky této situaci růst a neustále hledáme nové posily i mezi absolventy fakult se zaměřením například na softwarové inženýrství, computer science, machine learning. S některými studenty spolupracujeme již během jejich studia, ať už v rámci výuky nebo jako garanti jejich studentských projektů a závěrečných prací. I proto u nás každý rok nastartuje svou kariéru celá řada čerstvých absolventů. Věřím, že se o ty nejlepší, na které může upozornit soutěž IT SPY, popereme s ostatními IT firmami i letos," říká Bohumír Zoubek ze společnosti Profinit, která spolupořádá soutěž IT SPY. Profinit každoročně přijme několik desítek nových IT specialistů, zhruba polovinu z nových kolegů tvoří absolventi a oborníci s praxí kratší než dva roky. Odbornou spolupráci s vysokými školami pak považuje firma za jeden z nejlepších způsobů, jak se podílet na vývoji nových technologií a postupů, které ženou celý IT svět kupředu.


Studium IT oborů pak každoročně úspěšně zakončí na českých a slovenských vysokých školách několik tisíc studentů, ty nejlepší diplomové práce z oblasti IT hledá soutěž IT SPY. Studenti mohou diplomové práce přihlašovat do soutěže prostřednictvím ambasadorů svých vysokých škol až do září 2021. Z až 2000 přihlášených prací ambasadoři z celkem 14 českých a slovenských vysokých škol každoročně vybírají nejlepší práce, následně akademická odborná porota vyhodnotí nejprve finalisty a následně během prosincového finále oznámí vítěze. "Přestože je náš obor primárně virtuální, tak pevně věřím, že se již letos vrátíme ke klasického konceptu finále, kde se v prosinci budou moci osobně setkat finalisté s porotci. Ve finále vybíráme nejlepší práci z těch finálových, avšak pozornost si zaslouží všichni finalisté a budeme rádi, pokud si budou moci užít tento slavnostní okamžik. Finálové práce bývají velmi inspirativní a každoročně se na ně velmi těším," říká Jiří Vokřínek, z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, který se letos stal předsedou poroty soutěže IT SPY.


Zdroj: IT SPY


redakčně upraveno


URL| https://vedavyzkum.cz/granty-a-dotace/granty-a-dotace/na-nejlepsi-informatiky-upozorni-soutez-it-spy


1. 7. 2021; Blanenský deník

V Býčí skále testovali roboty

Habrůvka – Býčí skálu obsadil tým robotiků z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického. V jeskyním komplexu v červnu testovali speciální techniku.

Její součástí je čtyřnohý robot SPOT, robotické systémy a drony. "Roboty jsou testovány pro průzkum terénu a záchranu osob po katastrofách. V obecnějším smyslu pro pohyb v obtížném a dopředu neznámém terénu," řekl Deníku vedoucí týmu Tomáš Svoboda.

V Moravském krasu se připravovali na zářijové finále soutěže DARPA Subterranean Challenge. Tu pořádá a štědře dotuje agentura amerického ministerstva obrany.

Český tým do něj postoupil v konkurence světových univerzit a vědeckých institucí jako jeden z osmi. "Při soutěži mají týmy robotů za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat a přesně lokalizovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony, batohy, stejně jako odhalit unikající plyn," dodal Svoboda.

Poznatky využité v soutěži podle něj najdou uplatnění při časově kritických obranných i civilních operacích typu "vyhledej a zachraň".

"Nebo při misích vyžadující velkou míru autonomie a odolnosti proti neobvyklým situacím, například v kosmickém programu," doplnil odborník.


Reportáž a fotogalerie na blanensky.denik.cz


1. 7. 2021; Forbes Česko

TÝMOVÁ HRA

ČVUT v Praze

Chytré drony, robopsi, formule, ale také 3D tisk nebo mobilní aplikace. České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze je líhní vědců, kteří možná stojí trochu v pozadí, a motorem mnoha českých inovací.


I když možná nejsou tolik vidět, stojí za mnoha inovacemi, které se v poslední době objevují v České republice. Ať už jde o umělou inteligenci, drony, všemožné mobilní aplikace, 3D tisk, nebo roboty všeho druhu. Třeba i robota z lega, který dokáže s pomocí strojového učení zahrát na piano symfonii od Beethovena.

Vědecké týmy Českého vysokého učení technického vynikají svou kvalitou i ve světovém měřítku – v konkurenci takových univerzit, jako je Massachusetts Institute of Technology, Stanford, Princeton nebo Yale. Vědci z ČVUT pravidelně bodují ve světových soutěžích, ať už jde o Amazon Research Awards, nebo světovou soutěž chytrých záchranářských dronů, ve které se blýskl Martin Saska se svým výzkumným týmem. Vědci často stojící na pomezí akademické sféry a byznysu napjali své síly i během covidu, kdy přišli hned s několika projekty pomáhajícími celé společnosti. Už při jarní vlně vznikla například na Fakultě elektrotechnické (FEL) řada inovací a ochranných pomůcek proti koronaviru. V rámci FEL byl také vyvinut filtrační materiál, který je možno sterilizovat elektrickým proudem a opakovaně používat, a to nejen pro ochranu před virem covid-19.

Poradit si ale museli i sami. Nařízená distanční výuka během lockdownů

totiž znemožnila studentům chodit do laboratoří, a tak si je – tam, kde to šlo – začali stavět v domácích podmínkách.

"Máme zde chytré vyučující, kteří vymysleli například systém, jak umožnit studentům, aby si laboratoř postavili sami doma. Například za relativně malé peníze si mohou doma sestavit osciloskop. To je měřicí přístroj a díky němu si byli někteří studenti schopni změřit své pokusy," upřesnil děkan FEL ČVUT Petr Páta.


1. 7. 2021; strojirenstvi.cz

Obrazem: Roboty dokáží neznámý prostor prozkoumat rychleji než lidé

V jeskyni Býčí skála se tým robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT připravuje na světovou soutěž DARPA. Cílem je průzkum neznámého prostředí za pomoci automomně pracujících robotů.

Soutěž DARPA Subterranean Challenge probíhá v USA a český tým CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) je jedním z osmi finalistů.

Celoroční práce s roboty probíhá v běžných podmínkách, ale pro finální přípravu si tým vybral nejnáročnější prostředí, které má k dispozici. V Býčí skále není signál, je plná bahna, prachu a někdy i mlhy, to umožní odhalit i skryté slabiny.

V týmu najdeme pásové roboty, kráčející roboty se 4 nebo 6 nohami, kolové roboty a drony. K dispozici jich mají výzkumníci celou řadu, ale v praxi jich bude do soutěže vysláno přibližně 10.

Úkolem je najít co nejvíce předem známých objektů, typu helma, telefon, horolezecké lano, figurína člověka a podobně. Daším "objektem" k nalezení je třeba také unikající plyn, jehož zdroj je potřeba indetifikovat.

Soutěž začíná u "díry do země", třeba ve vstupu do starého dolu nebo zřícených podzemních garáží. V okamžiku startu roboty vyrazí a mají hodinu na prozkoumání neznámých prostor a nalezení předem daných objektů.

Během časového limitu mohou roboty komunikovat s jedním operátorem, v praxi ale musí celá akce běžet takovým tempem, že podíl operátora je poměrně malý, roboty musí pracovat autonomně a komunikovat mezi sebou navzájem.

V prohledávaném podzemí je většinou velmi omezený signál, což problematizuje komunikaci s operátorem a vyžaduje samostatné rozhodování robotů. Na závěr se počítají jen ty nalezené objekty, které jsou oblášené, to znamená, že robot se musí včas dostat na signál a podat o nich zprávu.

V sestavě robotů jsou i drony, jejichž pohyb v uzavřených prostorech je poměrně náročný, ale umožňují průzkum míst, která jsou pro jiná zařízení nedostupná.

Každý robot je vybaven LIDARem, což je zařízení s laserovým paprskem vysílaným v okruhu 360 stupňů kolem robotu, které mu poskytuje orientaci v prostoru. Na základě získaných informací si robot vytváří topografickou mapu, kterou sdílí s ostatními roboty.

Dalším důležitým senzorem jsou kamery, které také pokrývají celé okolí robotu. Rychlost a přesnost s jakou tyto kamery snímají a vyhodnocují okolí vysoce převyšuje lidské schopnosti.

Pro správné vyhodnocení získaných dat je nutné přesně vědět z jakého místa byla nasnímána. Zde probíhá měření vzájemné polohy robotu a na něm umístěných senzorů pro pozdější matematickou korekci.

Nově získaný robot SPOT od firmy Boston Dynamics patří ke světové špičce mezi mobilními roboty. Zvládá například velmi dobře chůzi do schodů a ze schodů, což pro většinu robotických zařízení představuje nepřekonatelnou překážku.

Pro základní představu probíhá komunikace mezi roboty například tak, že například SPOT, který je rychlý a pravděpodobně bude vpředu, vyšle informaci: "Na těchto souřadnicích se chodba dělí na dvě cesty, jdu vpravo, levá je pro mě neschůdná, je třeba ji prozkoumat dronem."


1. 7. 2021; securitymagazin.cz

Společnost Bell podepsala smlouvu o výzkumu s Českým vysokým učením technickým v Praze

Globální letecká společnost Bell Textron Inc., dceřiná společnost Textron Inc. (NYSE: TXT), oznámila, že s Fakultou elektrotechnickou (FEL) Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) podepsala smlouvu o spolupráci na inovativním výzkumném projektu. Výzkumný tým pro inteligentní mobilitu Centra umělé inteligence FEL ČVUT bude modelovat rozhodování spotřebitelů při výběru možností přepravy. Získané poznatky pomohou vytvořit společnosti Bell jasnější představu o tom, jak by mohla začlenit svá nejmodernější řešení do stávající infrastruktury veřejné dopravy.

Bell je průkopníkem konstrukčních řešení kolmého vzletu a věří, že letecké taxíky s kolmým vzletem mají potenciál zlepšit spojení i produktivitu ve městech po celém světě. Dlouhodobé působení společnosti v České republice ji přivedlo ke spolupráci s Centrem umělé inteligence FEL ČVUT na průkopnickém projektu zkoumajícím budoucí možnosti řešení letecké taxislužby.


"Velmi nás těší, že jsme mohli zapojit tým inteligentní mobility ČVUT v Praze do dalšího vývoje pokročilých simulací dopravy," řekl Jason Hurst, viceprezident společnosti Bell pro inovace. "V rámci smluvních výzkumných služeb bude ČVUT vyvíjet modely rozhodování cestujících v multimodálním městském prostředí s využitím stávající pozemní dopravy i budoucích řešení kolmého vzletu. Cílem je, aby na základě těchto výzkumů Bell posílil svoji pozici lídra v oblasti inovací jak dopravních prostředků s kolmým vzletem, tak co se integrace provozních systémů týče."


Tým ČVUT vedený docentem Jiřím Vokřínkem bude modelovat rozhodování spotřebitelů ohledně volby dopravních prostředků, včetně osobní automobilové přepravy, spolujízdy, železniční a autobusové dopravy. Výzkumníci budou také mapovat potenciální preference veřejnosti týkající se budoucí přepravy pomocí letecké taxislužby a definovat procesy pro optimalizaci návrhu sítě veřejné dopravy tak, aby zahrnovala vzdušné taxi.


ČVUT bude vytvářet scénáře výběru dopravy pro velké americké město za účelem simulovat různé rozhodovací procesy. Tým pro inteligentní mobilitu mezitím vyhodnotí efektivitu vertiportních zařízení pro letecké taxíky na základě jejich přínosu pro spotřebitele a možnosti propojit je s jinými druhy dopravy.


"Jedná se o fascinující projekt, na kterém se s hrdostí podílíme," říká Jiří Vokřínek z Centra umělé inteligence FEL ČVUT. "Bell má obdivuhodnou historii v oblasti podpory spolupráce a sdílení znalostí mezi USA a Českou republikou. Zkoumáním dopravních scénářů pro USA náš tým přispěje i k vývoji dopravy ve světě. Těšíme se, až výzkum, kterým hodláme podpořit průkopnický technický vývoj společnosti Bell, zahájíme."


Smlouva mezi společností Bell a FEL ČVUT je nejnovější kapitolou příběhu dlouhodobé spolupráce Bellu s Českou republikou. V roce 2019 si Armáda České republiky objednala u texaského výrobce osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bitevní vrtulníky AH-1Z v hodnotě 630 milionů dolarů. Společnost také v Praze založila své evropské servisní centrum, které zajišťuje údržbu a úpravy letounů pro zákazníky v celé Evropě.


Bell už má za sebou také spolupráci s ČVUT. V době vrcholící pandemie poskytla společnost finanční pomoc na podporu výroby 3D tištěných masek N95, které univerzita darovala vojenským jednotkám a pracovníkům bezpečnostních složek.


O SPOLEČNOSTI BELL


Myslíme nad rámec toho, co děláme. Již více než 85 let měníme představy o zážitku z letu - a o tom, kam nás může zavést. Jsme průkopníci. Jako první jsme překonali zvukovou bariéru a certifikovali komerční vrtulník. Podíleli jsme se na první lunární misi NASA a na trh jsme uvedli pokročilé systémy překlopných rotorů. Dnes definujeme budoucnost pokročilé letecké mobility. Jako stoprocentní dceřiná společnost společnosti Textron Inc. se sídlem ve Fort Worthu v Texasu máme strategické pobočky po celém světě. A protože téměř čtvrtina našich zaměstnanců prošla vojenskou službou, je pomoc armádě při plnění jejích úkolů naší vášní. Naše průlomové inovace přinášejí našim zákazníkům především výjimečné zážitky. Efektivně. Spolehlivě. A vždy s bezpečností na prvním místě.


O SPOLEČNOSTI TEXTRON INC.


Textron Inc. je multioborová společnost, která využívá svou globální síť leteckých, obranných, průmyslových a finančních podniků k tomu, aby zákazníkům poskytovala inovativní řešení a služby. Textron je známý po celém světě díky svým silným značkám, jako jsou Bell, Cessna, Beechcraft, Hawker, Jacobsen, Kautex, Lycoming, E-Z-GO, Arctic Cat, Textron Systems a TRU Simulation + Training.


Další informace naleznete na adrese: www.textron.com.


URL| https://www.securitymagazin.cz/technologie/spolecnost-bell-podepsala-smlouvu-o-vyzkumu-s-ceskym-vysokym-ucenim-technickym-v-praze-1404067195.html


1. 7. 2021; nejbusiness.cz

Technická inteligence” ve víru doby: Fakulta elektrotechnická ČVUT si připomene 70 let od založení výstavou

Studovat elektrotechniku na samostatné fakultě lze již sedmdesát let. Fakulta elektrotechnická (FEL) se vyčlenila z Fakulty strojní v rámci Českého vysokého učení technického od akademického roku 1950/51 a její existence byla zákonem stvrzena 1.11.1951. Od té doby uběhlo sedm desítek let, během nichž elektrotechnika prošla vývojem od nejrychleji rostoucí technické disciplíny počínajícího socialistického průmyslu až do současné digitální éry ve znamení umělé inteligence a robotiky. FEL ČVUT si své výročí připomene výstavou umístěnou před vchodem v ulici Technická v Praze 6 - Dejvicích, kde bude volně ke zhlédnutí od pátku 25. června až do 30. října 2021.

Fotografie z padesátých let s akademiky v talárech při promoci v kostele, alegorický vůz studentů FEL oslavujících Majáles o desetiletí později či záběr ze schůze fakultního výboru Socialistického svazu mládeže z let sedmdesátých dokonale vystihují atmosféru své, občas lehce absurdní doby a roli "technické inteligence”, po které se žádala politická angažovanost. Na celkem osmi venkovních panelech se návštěvník seznámí s výseky historie FEL, během nichž fakulta prosperovala či naopak procházela problematickými dobami.

Jak říká hlavní autorka výstavy, dr. Milena Josefovičová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT, nejnáročnější byla období nesvobody a zásadního omezení akademických svobod. "Sem spadají léta padesátá s kádrovými čistkami, se zásadní redukcí vědecko-výzkumné činnosti a v neposlední řadě s materiální nouzí, dále pak normalizace opět s čistkami, státním centralismem, i když s finančně-materiální podporou. Oproti tomu reformní uvolnění a vědecko-technické nadšení šedesátých let umožnily obnovit akademickou svobodu, otevřít se světu a zabývat se nejnovějšími technologiemi,” vysvětluje dr. Josefovičová. Po roce 1989 se vysoké školy zcela změnily – osvobodily se a demokratizovaly, ale také se vystavily mezinárodní konkurenci a srovnávání.

Dr. Milena Josefovičová společně s dalším autorem Ing. Janem Slámou s využitím dobových fotografií a archivních filmů a videí zasadili vývoj školy a jejích oborů do historického kontextu. Při přípravě výstavy čerpali z osobních svědectví pamětníků a tento proces uchovávání paměti by měl i nadále pokračovat bez ohledu na termín výstavy, protože, jak zdůrazňují, i fakulta jako je FEL ČVUT vychovávající elektrotechniky a informatiky potřebuje svoje dějiny pro budování svého sebevědomí a hrdosti.

Po roce 1989 musela FEL čelit situacím, kdy se z ní vyčlenily celé obory a vznikly nové fakulty - FD, FBMI, FIT či CIIRC. "Pokaždé to představovalo výzvu, ve které FEL a její lidé prokázali "silnou DNA”, obstáli ve zkouškách a ve výsledku z nich vyšli silnější než předtím,” říká prof. Petr Páta, děkan FEL, který výstavu chápe jako poctu všem lidem, ať už učitelům či studentům, kteří fakultou za sedmdesát let prošli a přispěli k jejímu intelektuálnímu výkonu a tradici. Současná Fakulta elektrotechnická je moderní a úspěšná vysoká škola ve svazku ČVUT, která soustředěně pracuje na posílení svého postavení z hlediska vědeckého výkonu nejlepší elektrotechnické a informatické fakulty v ČR.

Rektor Vojtěch Petráček dodává: "Fakulta elektrotechnická vždy byla pevným základem ČVUT. FEL je a bude důležitou součástí naší nejstarší technické univerzity."

Výstava, která bude v identické podobě k vidění rovněž v prostorách ČVUT na Karlově náměstí, je určena nejen bývalým a stávajícím zaměstnancům a studentům Fakulty elektrotechnické ČVUT, ale také všem zájemcům o elektrotechniku a informatiku, kteří se nechají inspirovat k přemýšlení nad otázkami: "Jaká byla, je a bude FEL? Jací byli a jsou její lidé?"


Fakulta elektrotechnická ČVUT

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání.


České vysoké učení technické v Praze

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě.

V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural"je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě.


Zdroj informací

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická a NejBusiness.cz


1. 7. 2021; ceskavedadosveta.cz

ČVUT spolupracuje na vývoji nové metody rekonstrukce rozmazaných objektů. Dá se využít také k identifikaci UFO

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého. K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet již před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Pod vedením odborníka na počítačové vidění, prof. Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, resp. doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Curych jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi.

"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. "Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli,” dodává Denys Rozumnyi.


K určení objektu stačí pouhý jeden snímek

Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě "doostřit” dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.

Výsledky výzkumného projektu, na kterém se vedle ETH Curych podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT, prezentoval Denys Rozumnyi 25. června na nejlepší oborové konferenci v oboru informačních technologií – CVPR (Conference on Computer Vision and Pattern Recognition). Doostřením jednoho snímku to ale nekončí. Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Denys Rozumnyi metodu k větší dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.

A co dál? "Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a uvidíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní,” říká Denys Rozumnyi o dalších plánech.

Revoluční metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a na případu s UFO vidíme první příklad použití v praxi. Pro chytré algoritmy může najít uplatnění kdokoliv další a spolupráce firem jako Google a Microsoft na výzkumu nasazení metod v praxi určitě urychlí. Výzkumník říká: "Z videa s 30 snímky za sekundu už teď dokážeme udělat 1000 snímků za sekundu.” Zdá se, že doba, kdy každý z nás bude mít v kapse "vysokorychlostní” kameru, není daleko.

Zdroj: ČVUT

Ilustrační foto: pixabay.com


30. 6. 2021; casopisczechindustry.cz

Místo UFO raroh velký. FEL ČVUT s ETH Curych vyvíjí metodu na rekonstrukci rozmazaných objektů

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO.

Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého. K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet již před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych. Pod vedením odborníka na počítačové vidění, prof. Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, resp. doostření, rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Zurich jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci,” říká Denys Rozumnyi.

"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale,” popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. "Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli,” dodává Denys Rozumnyi.

K určení objektu stačí pouhý jeden snímek

Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě "doostřit” dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobené pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.

Výsledky výzkumného projektu

na kterém se vedle ETH Curych podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT, prezentoval Denys Rozumnyi 25. června na nejlepší oborové konferenci v oboru informačních technologií – CVPR (Conference on Computer Vision and Pattern Recognition). Doostřením jednoho snímku to ale nekončí. Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Denys Rozumnyi metodu k větší dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.

A co dál? "Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a uvidíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní,” říká Denys Rozumnyi o dalších plánech.

Revoluční metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a na případu s UFO vidíme první příklad použití v praxi. Pro chytré algoritmy může najít uplatnění kdokoliv další a spolupráce firem jako Google a Microsoft na výzkumu nasazení metod v praxi určitě urychlí. Výzkumník říká: "Z videa s 30 snímky za sekundu už teď dokážeme udělat 1000 snímků za sekundu.” Zdá se, že doba, kdy každý z nás bude mít v kapse "vysokorychlostní” kameru, není daleko.

Další informace na: video: https://youtu.be/pmAynZvaaQ4 , zdrojový kód: https://github.com/rozumden/DeFMO , tweet: https://twitter.com/DRozumnyi/status/1400803693709172739




29. 6. 2021; plus.rozhlas.cz

Nejlepší roboti SPOT a DAISY trénovali záchranářské práce v Býčí skále. V září chtějí dobýt Ameriku

Čeští robotici by rádi dokázali, že mají nejlepší záchranářský tým na světě. Intenzivně se připravují na nejprestižnější robotickou soutěž světa. Jde o americkou DARPA Subterranean Challenge, kterou vyhraje tým, jehož roboti zcela sami a v úplně neznámem prostředí objeví nejvyšší počet soutěžních artefaktů, jakými jsou lana, helmy nebo batohy – jde o simulaci záchranné mise.

Zřejmě hlavní hvězdou týdenních testů v jeskyni Býčí skála byl žlutý SPOT. Jde o čtyřnohého kráčejícího robota velikosti psa. Přestože je to jakýsi Rolls-Royce mezi roboty, ani on nezvládne všechno. Slizké schodiště z udusané hlíny bylo nad jeho síly a chůze skončila pádem.


Češi z ČVUT zvítězili v soutěži dronů v Abú Dhabí

I z těchto důvodů vyšle do soutěže tým ČVUT zhruba desítku robotů všech možných typů – tedy kráčející, kolové, pásové i létající. Ostatně právě jejich vzájemná komunikace byla hlavním cílem týdenního testování v Moravském krasu

Kráčející robot SPOT, který vypadá jako velký žlutý pes, je v týmu ČVUT teprve od konce května. Dalšího amerického superrobota, DAISY, mají čeští vědci doslova pár hodin. Jde o šestinohé zařízení připomínající velkého černého pavouka.


DAISY je vodotěsný a díky šesti nohám i stabilnější a pohybově univerzálnější robot než zmiňovaný SPOT. Proti němu je ale rozměrnější, což může být při záchranné misi v jeskyni nevýhodné. Právě proto je tým složený z mnoha typů různých robotů. Drony pochopitelně nechybí.


Úspěch ČVUT. Jejich tým jako jediný na světě získal dodatečné financování v robotické soutěži

To, že tým ČVUT patří k favoritům, ukázali loni v prosinci sami organizátoři, když do Prahy poslali 1,5 milionu dolarů na nové technické zařízení. Škola za ně teď horečnatě nakupuje nejmodernější techniku tak, aby srovnala krok s dalšími týmy – tedy s NASA nebo univerzitami MIT nebo ETH. 

A i když je příprava na zářijové finále americké soutěže DARPA s ohledem na všechny dodací lhůty i výběrová řízení na techniku dost vyhrocená, vědci doufají, že z komplexu MegaCavern v americkém Kentucky přivezou zlatou medaili a také dva miliony amerických dolarů.

Poslechněte si reportáž Petra Kološe.


17. 6. 2021; sciencemag.cz

Robopes SPOT trénuje v Býčí skále

Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal manuálně člověk a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci.


Do Býčí skály v Moravském krasu příští týden poprvé vkročí čtyřnohý robot SPOT a spolu s ním další robotické systémy a drony týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT. V jeskynním komplexu, který v zimním období slouží jako jedno z největších zimovišť netopýrů, se budou od 21. do 25. června 2021 připravovat na poslední kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge pořádané agenturou amerického ministerstva obrany zodpovědné za vývoj nových technologií. Tým akademiků s robotickou flotilou vyrazí na finále v USA v září. Na přípravy tak mají poslední tři měsíce.


Akademici z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University - Center for Robotics and Autonomous Systems - Northern Robotics Laboratory) získali po úspěchu v loňském předposledním kole soutěže DARPA Subterranean Challenge 1,5 milionu dolarů. Díky této subvenci mohli investovat do nákupu moderního robotického hardwaru, aby byli ve finálovém kole plně kompetitivní z hlediska technologického vybavení.


Významnou částku vyhradil tým na nákup dvou autonomních čtyřnohých robotů SPOT od společnosti Boston Dynamics. Investoval také do letky nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách a nových LIDARů, které robotům umožní nejmodernější 3D vidění.


Soutěž DARPA Subterranean Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po katastrofách. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony, batohy, stejně jako odhalit unikající plyn. Poznatky využité v soutěži poté najdou uplatnění při časově kritických obranných i civilních operacích typu "vyhledej a zachraň".


Pro přípravu na finální kolo soutěže je nyní největší výzvou rychlá integrace nových robotů a dronů se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal manuálně člověk a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. "Nejrychlejší a nejpřizpůsobivější je čtyřnohý robot SPOT. Ten proto může vyrazit do podzemí nebo zavalených území jako první, aby prozkoumal a naplánoval, kam a kudy se vydají ostatní roboty. Následně na místo, kam už se sám SPOT nedostane, vyletí například drony," přibližuje koordinační strategii Ing. Tomáš Rouček, člen výzkumného týmu a postgraduální student katedry počítačů FEL ČVUT.


Právě tyto samostatné schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů z celého světa ve finále DARPA Subterranean Challenge uspěje. Jeskyně je pro přípravu na finální kolo soutěže klíčová také proto, že v laboratoři není zcela možné simulovat extrémní podmínky prostředí, kde se vyskytuje mlha, bahno nebo prach.


"V loňském roce jsme se v Býčí skále především seznamovali s novým typem podzemního prostředí, neboť členitost jeskyní je velkou výzvou algoritmického vnímání, ale také komunikační dostupnosti. Už před rokem jsme tak získali první větší zkušenost z nasazení našich robotických systémů v jeskynním prostředí, jako je vertikální let vzdušných prostředků, vytváření komunikační infrastruktury a ověření algoritmů lokalizace a mapování. Letos se chystáme na relativně rozsáhlou aktualizaci technologií robotických platforem. Kromě nasazení čtyřnohého robotu SPOT plánujeme testovat dílčí systémy našeho kompletního řešení pro DARPA Subterranean Challenge," srovnává terénní testování v Býčí skále profesor Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Profesor Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT a vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB, jej doplňuje: "Jedním z důležitých cílů experimentů je ověření námi navrhnuté a zkonstruované nástavby na SPOT i další pozemní roboty. Nástavba obsahuje senzory i výpočetní sílu pro plně autonomní nasazení robotů. Její součástí je rovněž unikátní zařízení pro odhazovaní komunikačních modulů. Jedním z výsledků experimentů v Býčí skále bude i zárodek otevřeného datového balíku pro experimenty naše i dalších kolegů robotiků po celém světě."


tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT


URL| https://sciencemag.cz/robopes-spot-trenuje-v-byci-skale/

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk