Fakulta elektrotechnická

1. 9. 2021; Lupa.cz

Výzkumníci tvoří nástroj na fact-checking. Ověří třeba informace ve zprávách nebo tweetech politiků

Vědci z FEL ČVUT a dalších českých univerzit ve spolupráci s ČTK vytvářejí nástroj na usnadnění práce s ověřováním faktů.

Několik vysokých škol a Česká tisková kancelář (ČTK) spolupracují na projektu, který nemá v Česku obdoby. Jde o výzkum prakticky využitelné robotické žurnalistiky, kdy algoritmy pomůžou přehlceným novinářům ulehčit práci nebo poskytnout služby, které by jinak v takovém rozsahu a zároveň rychlosti byly pro novináře nedosažitelné.

Projekt je unikátní ještě v jednom ohledu. Technicky orientovaní výzkumníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) a Západočeské univerzity v Plzni se zde míchají se studenty žurnalistiky a akademiky pod vedením moderátora Václava Moravce z Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy, což je nečekaná kombinace.

"Spolupracujeme s ČTK, která je pro nás tzv. aplikační partner a dodává nám své kompletní články. Reálně pracujeme s texty od roku 2000 a hrajeme si s objemem kolem 2,5 milionu článků. My za ČVUT v rámci této spolupráce děláme automatizovaný fact-checking," vysvětluje Jan Drchal z Centra umělé inteligence FEL ČVUT.

Projekt zaměřený na fact-checking odstartoval zhruba před rokem a cílem je nabídnout novinářům nástroj, který bude v reálném čase ověřovat fakta v materiálech, které ČTK poskytuje ostatním médiím. "V českém jazyce je fact- checking obecně problém, protože na rozdíl od angličtiny máme málo dat. Moderní výzkum je postavený vesměs na neuronových sítích, které potřebují data, aby se mohly učit. Fact-checking může pro každého znamenat něco trochu jiného. Něco jiného to znamená třeba pro Manipulátoři.cz, kteří ověřují fakta ručně, a se kterými budeme spolupracovat v rámci jiného projektu. My fact-checking bereme jako technické zadání. Někdo řekne nějaké tvrzení, větu nebo dvě, a my chceme určit, jestli je to pravdivé, nebo ne," dodává Drchal.

Inspirace v Cambridge

Pravda může mít v post-moderním světě mnoho podob. Výzkumníci v tomto případě odkazují na tzv. ground truth, tedy databázi ověřených textů. "Systém v první fázi vyhledá relevantní dokumenty, protože nemůžeme na 2,5 milionu textů koukat najednou. Je potřeba vyselektovat dokumenty, které jsou vhodné k tomu, aby se potvrdilo nebo vyvrátilo konkrétní tvrzení, třeba počet kilometrů dálnic postavených v nějakém roce. Druhá část, kterou které jsme se začali věnovat až teď později s tím, jak přibývala data, je samotné rozhodnutí. Vyselektované dokumenty – může jich být třeba 500 – dám dohromady a rozhodnu, jestli je to potvrzené, vyvrácené nebo se to nedá určit."

Výzkumníci teď přes prázdniny doučovali příslušné neuronové sítě a zároveň řešili nedostatek dat. "Vědci z Cambridge University v podobném projektu vzali anglickou Wikipedii a anotovali asi 150 tisíc tvrzení. Nám se to podařilo přeložit do češtiny, máme tím pádem výchozí věc, docela velký soubor dat, na kterých bylo možné různě natrénovat modely, otestovat to a porovnat s angličtinou. Hlavně jsme ale v roce 2019 navázali spolupráci s FSV UK, a od konce loňského roku nám studenti žurnalistiky anotovali ČTK dataset. Je to poměrně složité, nejdřív musíme nějakým způsobem vymyslet tvrzení, která se budou dokazovat tak, aby byla realistická. To znamená, že my najdeme článek, který bude tématem toho tvrzení a pak ho obohatíme o další texty. Studenti na to vymýšleli základní tvrzení."

"Aby nebyla jen pravdivá, tak se pak dělaly tzv. mutace, negovaná tvrzení, zaměnily se entity. Podobné změny se dělají, aby byla daná tvrzení co nejširšího charakteru. V druhé fázi to opravdu anotovali. Hledali texty, které sloužily k dokázání. Máme tým magisterských studentů a jednoho doktoranda, se kterými na tom pracujeme ten rok a budeme nadále. Docela to lidi na žurnalistice chytlo, teď k nám přišla studentka, která nám pomáhá lidsky klasifikovat výstupy modelů, abychom viděli například to, v jakých případech systém chybuje."

Cílem je, aby novinář při publikaci zprávy dostal informaci nejen o tom, zda jsou uvedená tvrzení pravdivá, nepravdivá či sporná, ale zároveň i odkazy na relevantní dokumenty. Systém nyní umí ověřit jednotlivé věty. Do budoucna by měl zvládnout zpracovat celé texty a označit v nich pasáže, které jsou potenciálně špatně ověřitelné či přímo nepravdivé.

"Teď se zabýváme i ověřováním tweetů. Zatím jsme ve fázi předzpracovávání dat. Postahovali jsme profily exponovaných lidí, hlavně politiků. Tweety jsou pro nás dobré, protože ty texty jsou krátké. Čím je text kratší a údernější, tím je pro náš výzkum vhodnější. Ale hodně tweetů má neurčitý charakter, neobsahují fakta. Často to není nic, co by člověk chtěl dokazovat, takže je třeba je profiltrovat. Na tom lze pak i sledovat různé trendy, třeba témata, o kterých se mluví," vysvětluje Drchal.

S fact-checkingem pomůžou neuronové sítě a grafické procesory

Celý systém běží na neuronových sítích, přičemž výzkumníci využívají předtrénované multilinguální sítě z databáze Hugging Face. Jde zejména o model BERT a jeho odvozeniny. "Multilinguálních modelů je méně k dispozici, nicméně se na nich pořád pracuje. Nevýhodou je, že zejména nejnovější složité modely vyžadují výkonný hardware. Je takřka vyloučené pouštět takové sítě doma na notebooku, protože by počítání trvalo neuvěřitelně dlouho. Respektive, počítat na CPU lze, ale je to řádově pomalejší. Není reálné takové modely učit, nebo doučovat. To bez GPU s velkou pamětí nejde."

Co se výpočetního výkonu týče, vědci zapojení do fact-checkingového projektu nyní využívají nový cluster RCI projektu umístěný v budově FEL ČVUT na Karlově náměstí. Cluster se skládá ze serverů s procesory Intel Xeon a každý má čtveřici GPU Nvidia Tesla s 32 GB RAM. Cluster je připojený k vysokorychlostnímu internetu, takže se při propojení více nodů v síti výkon ještě násobně zvýší.

"Ale stejně nejsme ve stavu, kdy bychom byli schopní učit takovéto modely úplně od nuly. Ve skutečnosti se to dělá tak, že vezmete obrovské gigabajty textů a necháte sítě nejdřív předučit na obecných textech, jako jsou například články z Wikipedie. Dost často to předučí nějaký gigant typu Google nebo Facebook. Pak vezmete tuto předučenou síť a již s relativně menším počtem dat, která máte k dispozici, si ji přiohnete na úlohu, kterou chcete řešit. Doučíte ji to. Vybíráme tedy vhodné předtrénované modely, které jsou naučené na stovce jazyků, mezi nimiž je i český jazyk, a potom vymýšlíme, jak sbírat a čistit data, aby se to dalo přiučit třeba pro fact-checking."

Předučené modely ohnuté pro konkrétní využití ve zpravodajství už teď v kombinaci s výkonným clusterem dokáží ověřovat tvrzení doslova bleskurychle. U jednotlivých vět trvá fact-checking stovky milisekund. "A to jsme zatím neřešili optimalizaci, pro kterou je pořád velký prostor. Zatím jsme se zaměřili hlavně na přesnost, ale cílem je ověřování v rámci milisekund. Vtip je v tom, že nejdřív celou databázi textů předzpracujete, což se dá krásně paralelizovat, dělat na těch strojích naráz. Máme balík zpráv od roku 2000 do roku 2020, což nám stačí, abychom systém nastavili. Na tom se předpočítají číselné reprezentace textů, a potom musíme prohnat neuronovou sítí samotné tvrzení, když chceme něco ověřit," dodává Jan Drchal.

Zatím ve fázi testování

"Vytvořili jsme zatím rozhraní spíš pro nás, abychom mohli pohodlně zkoušet, jak systém funguje," říká Drchal a ukazuje webovou stránku s polem pro zadání vyhledávaného výrazu a několika ovládacími prvky. Výzkumníci takto testují, jaké výsledky ukazují konkrétní zvolené metody. Finální nástroj pro pracovníky ČTK bude mít odlišnou podobu a umožní i ověřování informací přímo formou anotace jednotlivých sdělení v těle konkrétní vydané zprávy. Prakticky použitelné řešení má být k dispozici na konci letošního roku. V dalších letech pak výzkumníci chtějí dílčí modely dále vylepšovat.

Systém po zadání hledané věty nabídne články z databáze ČTK, které považuje za relevantní a zobrazí konkrétní odstavce, ve kterých se tvrzení nachází. K zobrazeným článkům přidá i informaci, nakolik je podle něj vyhledávané sdělení na základě informací z databáze pravdivé. A v případě, že informaci nemůže ověřit, zobrazí štítek NEI (not enough information). Jak systém vypadá, můžete vidět z přiložených printscreenů.

Autor: Jan Drchal, FEL ČVUT

Ukázka nástroje na fact-checking.

Nástroj vyhledává umí vyhledávat jak pomocí neuronové sítě, tak prostřednictvím klíčových slov. Vyzkoušeli jsme neuronku MBERT, která zatím bohužel není naučená přímo na databázi ČTK, ale pouze českou Wikipedii. V databázi ale i tak zvládá vyhledávat. Při zadání pokusného tvrzení "V roce 2018 se zdvojnásobil počet studentů IT oborů," síť vyhodnotila, že v dostupných zdrojových datech nemá pro ověření tvrzení dostatek informací.

Autor: Jan Drchal, FEL ČVUT

Je Miloš Zeman prezidentem? Nástroj výzkumníků potvrzuje, že ano.

Zadali jsme proto snáze ověřitelný výraz "Miloš Zeman je prezidentem". V tomto případě síť správně určila, je tvrzení je pravdivé. Zobrazil také články, které obsahují odstavce s informacemi dokládajícími pravdivost tvrzení. "Řešíme i problém, jak síť naučit při ověřování zvládat aritmetické operace. Například když bych se zeptal, kolik vozidel jelo ve vojenském konvoji, nástroj může zobrazit počty jednotlivých typů vozidel v koloně, ale ne jejich celkový součet," vysvětluje Drchal.

URL| https://www.lupa.cz/clanky/vyzkumnici-tvori-nastroj-na-fact-checking-overi-treba-informace-ve-zpravach-nebo-tweetech-politiku/

---

31. 8. 2021; Styl pro ženy

DĚTSKÁ CUKROVKA mění život celé rodiny

Onemocní-li diabetem dítě, zasáhnou opatření, která jsou nutná k léčbě této vážné autoimunitní choroby, do všech oblastí jeho života. V tom mu musí pomoci především rodina. Cukrovka 1. typu může propuknout i krátce po narození a takto postižených nejmenších dětí přibývá. Další výzvy pak pro rodiče i dítě představuje školní docházka a jiné aktivity.

Doby, kdy u sebe děti musely nosit jeha injekce s inzulinem jsou naštěstí téměř pryč. Moderní zařízení, jako jsou inzulinová pumpa, pero a další, ulehčují život nejen dětem samotným, ale také rodičům a v neposlední řadě učitelům ve školách i školkách. Přesto děti i jejich rodiny muly sejí počítat s omezeními proti normálu a naučit se s nimi žít. Co je nutné vědět o dětské cukrovce, jak nemocným dětem i jejich rodinám usnadnit život a kde hledat pomoc a informace?

Příčinu neznáme

Diabetem prvního typu trpí v Česku zhruba 3600 dětí. Jde bohužel o celoživotní chronické onemocnění, které do života přináší řadu komplikací.

"Cukrovka 1.typu je charakterizována nízkou hladinou inzulinu způsobenou především úbytkem buněk slinivky břišní, které inzulin produkují. Při propuknutí cukrovky 1. typu se vlastní imunitní systém k těmto buňkám chová jako k buňkám v těle cizím a snaží se je zlikvidovat. V medicíně se takovéto reakce nazývají autoimunitním procesem. V důsledku úbytku inzulinu dochází ke zvýšení hladiny krevního cukru, který není inzulinem zpracován, dochází k jeho hromadění v krvi a tkáních, které přestávají správně fungovat a vyvolají obtíže a příznaky, na jejichž základě lze onemocnění cukrovkou poznat a léčit," popisuje MUDr. Josef Štolfa, praktický lékař a vedoucí katedry všeobecného lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Lékaři přitom stále netuší, co přesně je u dětí jeho spouštěčem.

- Zajímavé je, že na rozdíl od diabetu 2. typu u dospělých nevidí přímou souvislost s případnou obezitou dítěte ani s mírou sladkého, které spořádá.

- Určitou roli hrají i geny.

- Vliv mohou mít nepříznivé podněty z okolí způsobující oslabení organismu a následný rozvoj onemocnění. Lékaři podezřívají některé běžné typy virů, které u většiny populace vyvolají nachlazení nebo chřipku, u dítěte s predispozicí k diabetu však mohou spustit řetězec událostí vedoucí k nemoci.

- Jistý podíl by mohly podle odborníků mít i podmínky, za kterých dítě přišlo na svět, bylo-li kojené, nebo přímý kontakt s běžnými dětskými infekcemi v útlém dětství. Co napoví, že dítě trpí diabetem

Důležité je nemoc včas podchytit. Jak případný diabetes u dítěte poznat? Podle Mayo Clinic, neziskové organizace a mezinárodně uznávaného prestižního amerického lékařského a vzdělávacího centra při univerzitní nemocnici v americkém Rochesteru, můžeme sledovat šest nejčastějších příznaků diabetu prvního typu.

- Časté močení vyvolávající neustálou žízeň, někdy doprovázenou i nadměrným hladem. - Neobvyklá spavost a únava, při které můžeme pozorovat, že je dítě bez energie a nálady.

- Dítě viditelně hubne. Tělo totiž močením ztrácí velikou část toho, co přijalo z potravy, a energii je tak nucené brát ze zásob.

- Hubnutí způsobuje další příznak, kterým je nadměrný hlad.

- Na předchozí příznaky se váže i pobolívání břicha, v horším případě i zvracení.

- Pokročilejší fázi diabetu pak mohou provázet také problémy se zrakem jako dvojité či rozostřené vidění.

MUDr. Josef Štolfa ještě doplňuje další varovné signály:

- Kůže, zejména dolních končetin, může být mramorovaná, svědivá a má sklon ke kožním infekcím. Přítomnost cukru v moči je vhodným prostředím pro vznik močových infekcí.

- Při delším a těžším průběhu může dojít k překyselení vnitřního prostředí, tzv. ketoacidóze, která může vyústit až v poruchy vědomí.

Nemoc lze jen držet na uzdě

Diabetes mellitus zatím neumíme vyléčit. "Nelze odstranit příčinu nedostatečné produkce inzulinu, protože slinivkové buňky zanikly nebo jich je málo. Proto je léčba zaměřena na dodávání inzulinu, kterého je v těle nedostatek, zvnějšku," vysvětluje MUDr. Josef Štolfa. Nicméně pomocí kompenzace inzulínu se cukrovka 1. typu dá udržovat ve stadiu, kdy nemocného akutně neohrožuje. Aplikaci inzulinu lze zahájit kdykoli během vývoje nemoci a platí, že čím dříve, tím je tato fáze léčby snadnější a bezpečnější. Je ji také třeba dodržovat kontinuálně a trvale.

"Základním předpokladem úspěšné léčby je včasná diagnostika, rozpoznání dětské cukrovky a její léčba. Pokud rodiče nebo mladý člověk zpozorují přítomnost výše popsaných příznaků, je vždy vhodné poradit se s praktickým lékařem. Ten provede jednoduchá vyšetření již ve své ordinaci, případně odešle k podrobnějším vyšetřením krve a moči. Velmi

Aplikace MyDiabetic, léčba hrou

- Aplikaci využívající principu propojení hry s učením vyvinul pro děti s diagnostikovanou cukrovkou tým výzkumníků pod záštitou doc. Ing. Daniela Nováka, Ph. D., z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

- Je určena pacientům ve věku pět až deset let. Děti se hravou formou starají o virtuálního kamaráda trpícího diabetem, měří mu glykemii, krmí ho vhodnou stravou, aplikují mu inzulin a učí se tak reagovat na komplikace spojené s nemocí.

- "Pozitivní reakce přichází i od lékařů, diabetických sester a rodičů. Oceňují zejména šíři témat, které dětem prezentujeme přístupnou formou. Impulz pro vznik aplikace byla situace mé kolegyně, jejíž malé dítě onemocnělo cukrovkou a během krátké doby ona i dítě musely pochopit a dát si do souvislostí velké množství informací pro správnou kompenzaci nemoci," říká doc. Daniel Novák. - Vývojáři vytvořili jen základní koncept a hru jako takovou dotvořily samotné děti na diabetických táborech s první autorkou hry Ing. Veronikou Černohorskou. Aplikace je bezplatně k dispozici pro Android i iOS. O O O podstatnou zprávou pro lékaře, ale i pro pacienta, je informace o tom, zda někdo v rodině trpí nebo trpěl a léčil se s cukrovkou," vysvětluje MUDr. Josef Štolfa.

Moderní přístroje ulehčují život

Řekne-li se cukrovka léčená inzulinem, většina laiků si podle MUDr. Štolfy představí denní aplikaci injekcí pod kůži, často i několikrát denně.

"Rozvojem moderní medicíny došlo ke značné modifikaci léčby a tato představa již neplatí. Zvláště u dětí by bylo problematické zajistit touto cestou pravidelnou a potřebnou dávku inzulinu, která se mění i podle denní aktivity dítěte, respektive člověka s cukrovkou 1. typu. Proto se k léčbě stále častěji využívá systému inzulinové pumpy." To je malé diagnostické zařízení, které monitoruje hladinu cukru v krvi a podle ní do těla vpravuje potřebnou dávku inzulinu z připojeného zásobníku. "Hladina cukru a přísun inzulinu jsou tak optimalizovány a přizpůsobeny potřebám organismu člověka s diabetem," dodává lékař. A jak vypadá použití pumpy v praxi?

- Zařízení o velikosti mobilního telefonu je nejjednodušší připevnit k pásku např. kalhot. Pumpa pak pomocí drobné kanyly zavedené do podkoží, nejčastěji na břiše, umožňuje podání inzulinu. Jedinou povinností pacienta je hlídat si množství inzulinu v zásobníku a samozřejmě baterii, aby pumpa byla schopná fungovat správně.

- Pumpa tedy dodává dítěti větší volnost během dne, nevýhodou může být její celodenní nošení. Na druhou stranu jsme ale dnes téměř všichni zvyklí mít u sebe např. mobilní telefon...

- Je však důležité ujistit se, zda konkrétní pumpa, kterou má dítě k dispozici, opravdu také měří hladinu cukru v krvi, což některé jednodušší typy neumějí. Dalším kritériem výběru je vodotěsnost, protože jinak je nutné pumpu před koupáním odstranit.

- Na trhu jsou i takové, které lze propojit s aplikací v mobilním telefonu a sdílení dat mezi nimi pak při kontrole u diabetologa usnadňuje práci s údaji a zejména komunikaci pacienta s lékařem - kdykoli ukáže zdravotníkovi přesné informace o podávání inzulinu i základním stavu pacienta.

- Aplikaci inzulinu usnadňují také inzulinová pera, která je ale kvůli složitějšímu odměřování možné použít až u větších školních dětí.

Léčba vyžaduje aktivní spolupráci

Jelikož se dětská cukrovka může týkat i velmi malých dětí, nelze se bavit o možné důkladné prevenci, ale dohledem na zdravou stravu a pravidelný pohyb jistě nic nezkazíte, ba naopak. Cukrovka je totiž přímo vyžaduje, a to celoživotně. Tyto faktory pozitivně podpoří vhodnou léčbu a dítě pak může vést kvalitní život, i když s jistými omezeními.

Snad nejdůležitější je pro rodinu s diabetickým dítětem informovanost a aktivní přístup nejen k léčbě, ale i při vyhledávání případné pomoci a podpory, které mohou poskytnout různé zdravotnické a jiné organizace, jež se specializují na dětský diabetes. Základem je intenzivní komunikace s dětským diabetologem, který malého pacienta léčí a může doporučit i řadu možností, jak dítěti zjednodušit život, jak přistupovat k výživě včetně mlsání, které k životu patří atd. Využít lze také internetové stránky České diabetologické společnosti (www.diab.cz). Různá zařízení poskytují zdarma i školení pro rodiče takto nemocných dětí, pořádají se tábory pro diabetické děti, jež by měly mít nárok i na lázně.

Život v praxi

Stále je nutné, aby rodič informoval učitele, případně vedoucí na táborech atd., o zdravotním stavu dítěte. Dnes ale sami učitelé říkají, že děti jsou s moderními technologiemi schopné si stav cukru hlídat samy, jsou na to zvyklé a dochází pouze k minimu rizikových situací.

- To ale neznamená že nepotřebuje aktivní pomoc rodiny a blízkých. Především je třeba pomoci dítěti naučit se s cukrovkou žít. Vlastně se to musí naučit celá rodina, vstřebat všechny informace, zavést nový režim dne, přizpůsobit tomu stravování i aktivity. U batolat a menších předškolních dětí musí vše neustále hlídat rodiče, další výzvy pak přináší růst dítěte, kdy si už samo hraje s vrstevníky, chodí do školy apod.

- Diskomfort představuje neustálé měření hladiny cukru, nutnost myslet na to, aby při sobě dítě vždy a všude mělo inzulin.

- Dále je třeba přizpůsobit stravu. Dieta dítěte s cukrovkou není nijak drastická. Musí však vědět, čeho může kolik sníst. Strava by měla být vyvážená a měla by obsahovat 50 % sacharidů, 25-30 % tuků a 15-20 % bílkovin. Podrobnosti se dozvíte od lékaře a v poradnách. Problémem jsou však tzv. rychlé cukry, které by se měly z jídelníčku pokud možno vyloučit.

- Dítě je třeba naučit odmítat lákavé cukrovinky a další nevhodné potraviny. Lze však za ně najít vhodné náhrady, které mu dopřejí tolik milovanou sladkou chuť.

- Rodiče i dítě musí také počítat s nejrůznějšími vlivy okolního prostředí i aktivit. Například v létě se dítě může více potit a mělo by tak dodržovat přísnější pitný režim, jíst lehčí stravu podléhající dietě.

- Fyzická aktivita dítěte by měla být přirozená, přiměřená a pravidelná. Sportuje-li dítě pravidelně, dochází ke zvýšení citlivosti organismu na inzulin. Tomu je třeba upravit dávkování a nezapomínat na inzulinovou kompenzaci.

Lékaři ovšem mají pro rodiče malých diabetických pacientů dobrou zprávu - se správným a pravidelným léčebným režimem je podle nich cukrovkář schopen jakékoli činnosti.

Kde hledat informace

- Kromě pomoci vašeho lékaře-diabetologa lze využít například internetové stránky České diabetologické společnosti (www.diab.cz), kde se prokliknete na Projekt dětský diabetes a speciální portál dětské diabetologie (www.detskydiabetes.cz). Najdete tam nejen informace, ale i konkrétní odkazy na různé podpůrné projekty, seznam dětských diabetických center, pacientských organizací nebo úhrad zdravotnických pomůcek. - Různá zařízení poskytují zdarma i školení pro rodiče takto nemocných dětí a další akce.

- Dobré je také informovat se u své zdravotní pojišťovny, jaké možnosti může vašemu dítěti nabídnout.

Foto Profimedia.cz

Foto Profimedia.cz

---

31. 8. 2021; investigace.cz

Úplatek milion korun za elektrárnu

Na parkovišti u multikina CineStar na pražském Černém Mostě se v červené Škodě Octavia potkali dva muži. Byl konec ledna 2011, půl třetí odpoledne.

Schůzka byla krátká. Jaroslav Mačí, výrobní ředitel firmy Lumen Energetický Development, během ní předal úplatek jeden milion korun Pavlu Peňázovi, zaměstnanci Energetického regulačního úřadu. Mačího vzápětí zadržela policie. Úředník Peňáz s policisty totiž už skoro měsíc spolupracoval. Před multikinem tehdy gradovala jedna z prvních trestních kauz spojených se solárním boomem roku 2010.

Úředníci v terénu

Koncem roku 2010 trávil Pavel Peňáz většinu pracovní doby na cestách. Spolu s kolegy jezdil napříč Českem a kontroloval, zda jsou solární elektrárny, které chtěly licenci od Energetického regulačního úřadu (ERÚ), skutečně dokončené. Během prosince kontroloval stav dvou až tří elektráren denně.

Každý, kdo měl rozestavěnou sluneční elektrárnu, chtěl totiž získat licenci právě do konce roku 2010. Tento letopočet znamenal, že majitel bude prodávat elektřinu za státem agarantovanou výkupní cenu 12,15 korun za 1 kWh. Kdyby licenci získal až v roce 2011, prodával by podstatně levněji, za 5,50 korun za 1 kWh. Řadě podnikatelů tak šlo o stovky milionů korun, neboť stát zaručil výhodnou cenu na dvacet let.

Jenže solární panely začaly být nedostatkovým zbožím, ke konci roku došly i elektroměry, urychlenému dokončování elektráren nepřálo ani počasí, mrzlo a sněžilo. Stávalo se, že podnikatelé tvrdili, že elektrárna je hotová, a může tudíž dostat licenci, ačkoli to nebyla pravda. Právě proto tehdejší předseda ERÚ Josef Fiřt rozhodl, že úředníci se nemohou spokojit pouze s předloženými papíry, ale budou co nejčastěji vyrážet z kanceláří na kontroly přímo do terénu.

Rozlet a pád slunečních podnikatelů

Den před koncem roku 2010 vyjel Pavel Peňáz s kolegou zkontrolovat elektrárny v České Lípě a Českém Dubu. Patřily spřízněným firmám Solar CELI s.r.o. a Solar CD s.r.o., obě měly v roce 2010 stejného majoritního společníka R-TRADING (UK) LIMITED se sídlem v Londýně.

Na tom, aby tyto elektrárny dostaly licenci, tentokrát záleželo především jejich staviteli, firmě Lumen Energetický Development. Zavázala se totiž, že elektrárny nejenom postaví, ale zajistí pro ně také licenci ERÚ, a to do konce roku 2010. V opačném případě by podle smlouvy musela firmám Solar CELI a Solar CD zaplatit pokutu ve výši rozdílu mezi prodejem elektřiny za ceny z roku 2010 a z roku 2011 – konkrétně 149,7 milionu a 434,2 milionu korun. Areály elektráren proto úředníky ERÚ provázeli právě lidé z firmy Lumen Energetický Development.

Co mám dělat?

Kontrola začala dopoledne v České Lípě a Pavel Peňáz dospěl k závěru, že elektrárna dokončená není, a licenci tudíž vydat nelze. Napsal o tom protokol a pořídil fotky, z nichž bylo patrné, že práce stále probíhají, například z některých konstrukcí visely kabely, či byly dokonce ještě smotané v klubku.

Cestou do Českého Dubu se kontroloři i stavitelé elektráren zastavili na oběd ve stejné restauraci, Na Křižovatce v Hodkovicích nad Mohelkou. Před restaurací si Peňáze vzal stranou zaměstnanec firmy Lumen Energetický Development Lukáš Mašek, který měl na starost udělení licencí. Vysvětloval, jak jsou pro ně licence důležité a ptal se Peňáze, jestli by nemohl změnit protokol. Když Peňáz jeho požadavek odmítl, začal mu Mašek za změnu protokolu postupně nabízet půl milionu, osm set tisíc až milion korun pro každého z obou kontrolorů.

Tehdy šestadvacetiletý Peňáz, jenž do ERÚ nastoupil teprve nedávno po ukončení studií na ČVUT, byl v šoku. V autě se svěřil o čtyřicet let staršímu kolegovi, ale pochopení u něj nenašel. Vyslechl si od něj, že obracet se na policii nemá smysl, a dokonce, jak řekl u soudu, nabyl dojmu, že kolega by se úplatku nebránil.

Zkoušel proto volat předsedovi ERÚ Josefu Fiřtovi, ten mu ale nebral telefon. Mezitím dojeli k druhé elektrárně v Českém Dubu. O tři roky později, během výpovědi před libereckým soudem, který se kauzou zabýval, Peňáz vzpomínal, že "kvůli rozrušení ani nebyl schopen kontrolu (druhé elektrárny v Českém Dubu) řádně provést". Každopádně si ale zapnul nahrávání na mobilu a díky tomu se během hlavního líčení daly přehrát úryvky z rozhovoru s výrobním ředitelem Lumen Energetický Development Jaroslavem Mačím, mimo jiné jeho slova "dám ti za to peníze".

Částku za změnu Peňázova protokolu o elektrárně v České Lípě Mačí postupně zvyšoval až na pět milionů korun. Zároveň se zmínil, že se s Peňázem uvidí i další den, na poslední den roku byla totiž naplánovaná kontrola elektrárny v Kralovicích, kterou rovněž stavěl Lumen Energetický Development.

Právě tato firma patřila k největším stavitelům elektráren v době solárního boomu a jen za rok 2010 vykázala tržby přes čtyři miliardy korun. Předsedou její dozorčí rady byl v klíčových letech – od začátku roku 2010 do začátku roku 2012 – tehdejší poslanec ODS Jan Špika, jenž ve sněmovně šéfoval podvýboru pro energetiku. Jednalo se o dobu, kdy poslanci mohli kratičkou změnou zákona zastavit solární horečku. A ačkoli je k tomuto kroku vedení ERÚ vyzývalo, dlouho nereagovali.

Kolega má bratra

Cestou z Českého Dubu domů mladý úředník Peňáz přemýšlel, co dál. Chtěl zavolat na linku 158, ale pak ho napadlo, že se poradí s Rostislavem Krejcarem, starším kolegou, kterému důvěřoval. Krejcar poté zavolal předsedovi ERÚ Josefu Fiřtovi a na protikorupční linku Transparency International.

"Řekl jsem, ať zváží, zda to bylo myšleno vážně," vzpomíná dnes Fiřt na telefon o nabídnutém úplatku, "a případně to nahlásí." Na protikorupční lince poradili Krejcarovi linku 158. Krejcar usoudil, že rady jsou to poměrně vágní, a nabídl proto Peňázovi kontakt na svého bratra Milana, jenž pracoval u Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v Hradci Králové.

Na silvestrovskou cestu do Kralovic tak dostal Peňáz policejní ochranu a k tomu odposlouchávací zařízení. Výrobní ředitel Jaroslav Mačí se ho tady znovu ptal, zda je možné změnit protokol. Navrhl, že zaplatí milion korun za každou elektrárnu, pokud dostanou licence. Mačí současně volal svému šéfovi, jednateli firmy Lumen Energetický Development Tomáši Novákovi – telefon pustil nahlas, aby mu Peňáz věřil, že nabídka úplatku je myšlena vážně –, následně Peňázovi navrhl, že nemusí měnit protokol, stačí, když na ERÚ zavolá kolegům, kteří vydávají licence, že elektrárny jsou v pořádku.

Největší solární hráči

Česká Lípa nakonec licenci do konce roku 2010 nedostala, Český Dub ji dostal. Koncem ledna Peňáz znovu vyrazil na kontrolu elektrárny v České Lípě. Mezitím si s Mačím několikrát telefonovali. Pokyn od policie zněl, že na vyplacení úplatku nemá rozhodně nijak tlačit, jen se má zeptat, zda platí dohoda milion za každou elektrárnu.

Mačí platnost dohody potvrdil, pouze se několikrát změnilo místo a čas předání. Ve hře byla například společná procházka obchodním domem IKEA na Černém Mostě, nakonec padla volba na parkoviště před multikinem CineStar.

Aby firma Lumen Energetický Development mohla dát vyplacený milion korun do účetnictví, musel Peňáz před předáním peněz podepsat tři smlouvy o půjčce – dvakrát na 350 a jednou na 300 tisíc korun – s tím, že půjčka bude vzápětí zrušena jako vrácená. Policisté ho uklidňovali, že se toho nemusí bát, protože za daných okolností by údajná půjčka stejně byla neplatná. Ihned po předání milionu korun byl Jaroslav Mačí zatčen.

Tlustá čára

V roce 2013 poslal okresní soud v Liberci Jaroslava Mačího a Tomáše Nováka na čtyři roky do vězení, Lukáš Mašek dostal tříletou podmínku. Krajský soud v Ústí nad Labem o rok později dva nepodmíněné tresty zmírnil ze čtyř na tři roky.

Ve stejném roce přišla elektrárna Solar CD v Českém Dubu o licenci. Byla vůbec první elektrárnou v Česku, jejíž licenci soud zrušil. Mohla si požádat o novou, ovšem za stávajících cenových podmínek, nikoliv za výkupní cenu slunečního boomu roku 2010. V následujících letech potkal osud Českého Dubu, totiž soudní zrušení licence, dalších deset elektráren. Nakonec jich ale může být víc, protože některé soudy stále běží.

Kromě správních soudů, jež rozhodují o případném odebrání licence, běžela nebo běží řada trestních kauz. Předaný úplatek jako v popsaném příběhu je mezi nimi výjimečný. Obvykle jde o podvod spočívající v tom, že podnikatelé vydávali nedostavěné elektrárny za dokončené a předkládali ERÚ nepravdivé podklady, například revizní zprávy elektrikářů či protokoly o předání stavby.

Na kauzy, v nichž šlo o nejvíce peněz – škoda byla minimálně 150 milionů korun –, dohlíželo Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Prověřovalo celkem 30 trestních věcí, které se týkaly 34 fotovoltaických elektráren. Z toho devět případů (11 elektráren) bylo odloženo, v jednom případě stále běží vyšetřování, u zbylých 20 kauz (týkají se 22 elektráren a 68 osob) byla podána obžaloba a posunuly se k soudu.

Ve třech případech soudy ještě nerozhodly, ve dvou došlo k úplnému zproštění, zatím nepravomocně byly odsouzeny čtyři kauzy. Naopak v 11 případech už padly pravomocné rozsudky, týkají se 34 osob. Konkrétně jde o tyto elektrárny:

– Saša-Sun a Zdeněk-Sun,

– Mrlínek,

– Kosořín II,

– Papeno 2,

– Solar CD a Solar CELI,

– Tuchlovice,

– VT-Sun,

– Čekanice,

– Pacov,

– Medlov,

– Moldava.

Kromě olomouckého VSZ nejčastěji řešilo solární kauzy Krajské státní zastupitelství v Brně, občas i další státní zastupitelství napříč republikou. Všechny tyto případy se snaží evidovat Nejvyšší státní zastupitelství, podle jeho statistik padla obžaloba v dalších 17 věcech, z toho ve třech případech soudy rozhodly zatím nepravomocně, pravomocné rozsudky padly celkem v osmi kauzách.

Podtrženo, sečteno – soudy zatím rozhodly o trestu za podvádění během solárního boomu nejméně v devatenácti případech (statistika nemusí být úplná).

Aktéři tehdejšího dění, kteří k tomu přispěli, se ale do minulosti příliš vracet nechtějí. Pavel Peňáz se o mezním životním zážitku bavit odmítá. "Ač jednoznačně platí, že bych dnes s odstupem času postupoval stejně, tak mě to stálo mnoho energie a stresu," píše jen v SMS zprávě. "A jsem docela rád, že už jsem za touto etapou života udělal tlustou čáru."

"Přiznám, že se do toho nechci vracet," říká i Rostislav Krejcar, který učí na elektrotechnické fakultě ČVUT. Právě on si během solárního boomu vydobyl pověst úředníka, jenž se nedá opít rohlíkem. Život mu to ale spíš zkomplikovalo, čelil pak několika trestním oznámením, s velkou pravděpodobností právě od lidí, kterým důslednou kontrolou překazil byznys. "Byla to oznámení, že jsem špatně rozhodoval na regulačním úřadu nebo že jsem chtěl někomu nahrát," říká. "Samozřejmě všechno šlo k ledu, neprokázalo se nic."

Autorka textu: Hana Čápová

Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Tento text vznikl díky finanční podpoře Journalismfund.eu

URL| https://www.investigace.cz/uplatek-milion-korun-za-elektrarnu/

---

31. 8. 2021; liberec.rozhlas.cz

Prvenství patří Smržovce a Tanvaldu aneb Ohlédnutí za historií televizního vysílání v Československu

Téměř každý má v dnešní době ve svém obývacím pokoji televizi. Málokdo ale ví, kdo stojí za počátky televizního vysílání na našem území. Německý vědec Manfred von Ardenne zasadil kořeny svým vynálezem elektronické televize a CRT monitoru. Z Německa za 2. světové války putoval právě k nám, do Tanvaldu na Jablonecku. Tam zdejší skláři vyrobili obrazovku rekordních rozměrů. Redaktor David Hamr se vzniku a vývoji československého vysílání věnoval podrobně.

22. srpna 1931 byla na rozhlasové výstavě v Berlíně poprvé předvedena moderní plně elektronická televize. Tento vynález využíval řádkovací létající paprsek, který promítal na stínítko takzvané katodové trubice, tedy CRT monitoru. Prezentoval ho německý vědec Manfred von Ardenne.

Několik let po Ardenneho objevu začalo nacistické Německo využívat televize především k propagandě, experimentovalo ale i s jejím vojenským využitím např. při navádění kluzákových pum.

Zřejmě i díky tomuto výzkumu se koncem války dostala pokročilá německá televizní technologie na naše území, jak podotýká sklářský historik z Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, doktor Petr Nový.

"Je to záležitost válečné výroby. Když v roce 1944 německé zbraně již prohrávaly a říše byla bombardována, tak se různé výzkumné ústavy přesouvaly z Berlína a z jiných velkých měst do zázemí, což v tomhle případě byly Sudety. Tak se na Tanvaldsko dostal Výzkumný ústav, který se mimo jiné měl zabývat televizním vysíláním," popisuje.

Triumf domácí sklářské technologie

Právě na sklonku druhé světové války do světových dějin televize vstupují někdejší českoslovenští občané, tehdy občané Třetí říše. Jsou to tanvaldští sklářští podnikatelé Riedlové, kteří dostávají úkol vyrobit pro televizní a radarový výzkum obrazovky rekordních rozměrů.

Spolupracují s Výzkumným ústavem společnosti Fernseh AG s moderní televizní normou, tedy 625 řádků. Obří monitor měl být právě na bázi aplikace katodové trubice Manfreda von Ardenne, tedy technologicky shodné s těmi, které jsme ještě nedávno používali v televizorech a monitorech osobních počítačů.

"Neuvěřitelné, co se týče Riedlovských schopností a jejich zaměstnanců, bylo zejména to, že jim stačily pouze tři týdny na to, aby všechno spočítali a dokázali takhle rozměrnou obrazovku uchladit; měla mít rozměry 76 × 54 cm.

Pokud víme, tak jich ještě do konce války vyrobili 2000, a ty odevzdali do závodu, dříve firmy Priebsch, kde byla přádelna bavlny na Smržovce, které se přezdívalo Klášter. Tam byl ten Výzkumný ústav usídlen," přidává podrobnosti doktor Nový.

Proč se ale moderní televizní technologie nerozvíjela už v předválečném Československu, navíc když u nás od počátku 30. let působil televizní průkopník s mezinárodními kontakty Jaroslav Šafránek? Ptáme se historičky techniky z Historické laboratoře elektrotechniky, Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, profesorky Marcely Efmertové.

"Můžeme říci, že jsme byli na špici. Měli jsme velmi dobrý rozjezd rozhlasového vysílání, které jsme vysílali od května roku 1923 pro celé Československo. Byl tady předpoklad, že stejným způsobem velmi rychle zvládneme i televizní vysílání, ale Národní socialisté chtěli koncesi s označením 1 držet pro sebe, dokonce jednali i s firmou Marconi.

Nevěřili tedy tomu českému technickému potenciálu a zdržovalo se to velmi dlouho, až koncese číslo 2 byla Šafránkovi vydána s působností od roku 1937, a to už bylo období těsně před druhou světovou válkou, kdy byly jiné starosti, než je přímo zájem o rozjezd televizního vysílání," vysvětluje profesorka Efmertová.

Zbytky německého televizního výzkumu, a zejména část techniky ponechaná na našem území, paradoxně stojí v základu 1. úspěšného československého televizního vysílání.

"Čeští odborníci se krátce po osvobození během čtyř až šesti týdnů, než si sovětská armáda odvezla veškeré vybavení do Sovětského svazu, seznámili s tím, co se vyvíjelo. Dokázali vyrobit televizní řetězec už s moderní normou 625 řádků a zhruba v roce 1947 se na podzim konaly praktické předváděcí zkoušky, právě v Tanvaldu, v restauraci U Müllerů," připomíná smržovský badatel v oblasti televizní techniky, Michal Bartoš.

Výzkum byl přerušen

Tanvaldští vojenští výzkumníci ještě stačili svůj televizní řetězec úspěšně prezentovat v květnu roku 1948 v Praze na Mezinárodní výstavě rozhlasu MEVRO, a už v červenci téhož roku televizně přenášet všesokolský slet techniků Vojenského technického ústavu. Pak byla jejich práce na televizním výzkumu přerušena; všichni členové vývojového týmu byli převeleni na vojenské radarové výzkumy.

"V únoru 1948 byla část výzkumníků, kteří pracovali na té televizi v době studené války, přiřazena na vývoj vojenských systému, ale pak už bylo zřejmé, že televize bude nezbytnou součástí ideologického, politického i ekonomického běžného života československých občanů," vysvětluje historička techniky, profesorka Marcela Efmertová.

50. léta v československých dějinách pak už patří nově vzniklé Československé televizi. Prvenství však bude držet dnes již pozapomenutý průkopnický projekt československých vojenských techniků z Tanvaldu.

URL| http://liberec.rozhlas.cz/prvenstvi-patri-smrzovce-a-tanvaldu-aneb-ohlednuti-za-historii-televizniho-8565484

---

28. 8. 2021; radiozurnal.rozhlas.cz

S chytrým náramkem proti následkům covidu. Při rehabilitaci pacientům pomáhají i moderní technologie

Obyčejný chytrý fitness náramek může velmi pomoci při domácí rehabilitaci po prodělaném covidu. Dokazují to první výsledky českých lékařů a vývojářů, kteří stojí za projektem s názvem TERESA. Právě díky náramkům totiž doktoři můžou on-line sledovat data pacientů, a okamžitě jim tak měnit třeba cviky nebo nastavené cíle. Odborníci teď chystají další testování a věří, že systém bude fungovat i při zotavování se z dalších nemocí.

Foto : https://radiozurnal.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_16x9_tablet/public/images/200d2576b2b7fd196ad4be04bb427584.jpg?itok=nw6j1Hfa&timestamp=1630707741

Michal Kopecký, vedoucí centra postcovidové péče královéhradecké nemocnice|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas, Český rozhlas

„Měla jsem těžký průběh, skončila jsem v nemocnici. Dušnost mi zůstala, ze začátku i velká únava,“ popisuje paní Ladislava Krausová, jaké obtíže ji trápily ještě týdny po onemocnění covid-19. V královéhradecké fakultní nemocnici ji proto lékaři vybrali do pilotní studie projektu s názvem TERESA. Na ruku dostala chytrý fitness náramek a k němu cvičební plán.

„Bylo to namáhavé, musela jsem si hlídat i pohyb, abych splnila, co po mně chtěli. Ale viděla jsem efekt. Ze začátku jsem měla kvůli dušnosti problém vyjít do čtvrtého patra, pak už to bylo v pořádku,“ shrnuje paní Ladislava.

A jak náramek vypadá? „Jde o klasický fitness náramek, který byl trochu upraven tím, že jsme si ve spolupráci s ČVUT a Fakultou vojenského zdravotnictví vytvořili vlastní cloud, kde jsme ukládali data pacientů,“ popisuje Michal Kopecký, vedoucí centra postcovidové péče královéhradecké nemocnice.

Nadějné výsledky

Na výzkumu se podílejí také odborníci z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, kteří už před časem vytvořili doporučení cviků pro lidi po covidovém postižení plic. Díky náramkům ale teď mohli lékaři postupně rehabilitaci na dálku upravovat. „Zajímala nás především pohybová, spánková a kroková aktivita a také tepová frekvence. Pacienti vyplňovali, co zrovna dělali, a my to porovnávali s výsledky z fitness náramků.“

Nové centrum hradecké fakultní nemocnice dává naději těm, kteří trpí po covidu zdravotními potížemi|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

Kromě toho pacienti v projektu TERESA v hradecké nemocnici absolvovali vyšetření zjišťující kapacitu plic. A to jak na začátku, tak i na konci celého programu. Několikatýdenní rozdíly vypadají nadějně. „U všech se zlepšila aktivita a zmírnila námahová dušnost. U všech se také zvýšila síla nádechových a výdechových svalů a snížil se pocit vnímání námahy,“ dodává vedoucí zdejšího postcovidového centra Michal Kopecký.

Pilot potvrdil naši hypotézu, že využití moderních technologií pomáhá s rehabilitací. A výsledky se dají aplikovat i na jiné typy zánětu.

Nejen covidoví pacienti

Podle přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové a vědeckého sekretáře tuzemské pneumologické společnosti Vladimíra Koblížka by měl projekt TERESA zamířit do další fáze. „Když bude dostatek pacientů, chtěli bychom pilotní projekt rozšířit na víc pacientů. Pilot potvrdil naši hypotézu, že využití moderních technologií pomáhá s rehabilitací. A výsledky se dají aplikovat i na jiné typy zánětu,“ uzavírá.

Rehabilitace vedená na dálku není technicky nijak složitá a může fungovat v podstatě v jakémkoliv typu chytrých náramků nebo hodinek.

---

27. 8. 2021; seznam.cz

Musk slíbil do roka divného robota s deseti prsty. Nemá šanci

Zatím neexistuje. Ale pokud věříte Elonu Muskovi, můžete se nejpozději v roce 2022 těšit na dvounohého robota Tesla Bot. Byla by to naprostá revoluce v robotice i ekonomice. Jenže vyrobit chytrého robota je mnohem těžší než auto.

Na pódium vtrhl tanečník ve sci-fi úboru a začal poskakovat způsobem, který nejvíce připomínal parodii na "ukaž co nejvíce tanečních pohybů za jednu minutu". Obecenstvo v sále i u obrazovek moc nevědělo, jak reagovat.

Přednášku Tesla AI Day, která dosud obsahovala hlavně technické detaily o strojovém učení samořídících aut Tesla nebo specializovaných čipech pro neuronové sítě, to nicméně nabouralo. A na pódium vstoupil unaveně působící Elon Musk.

"Jestli jste to nepoznali, tak tohle není skutečný robot. Narozdíl od projektu Dojo," dodal zakladatel a šéf Tesly, asi pro jistotu, aby si náhodou někdo nespojil tu rádoby vtipnou taneční vložku s předchozími vážně míněnými oznámeními nových produktů.

Jenže vzápětí Musk dodal: "Tesla Bot bude skutečný." Má to být dvounohý robot, samostatně se pohybující "pomocník do domácnosti i do továrny" A měl by přikráčet brzy, už v roce 2022 prý ukáže prototyp.

Takový humanoidní robot by znamenal bez nadsázky revoluci nejen v robotice, ale i v řadě dalších odvětví. To vše od automobilové firmy, které dosud žádné samostatně se pohybující roboty nevyrobila.

Pokud takovému příslibu odmítáte uvěřit, nejste sami. Napřed však dejme prostor Muskovi, aby nám řekl, proč si myslí, že to smysl dává.

Roboty už vyrábíme, jen na kolechPodle Muska je zcela logické, že se Tesla vrhne do vývoje dvounohého robota.

"Dalo by se říci, že Tesla je největší robotická společnost na světě. Naše auta jsou v podstatě polosamostatní roboti na kolech," domnívá se Musk. Naráží tím především na neustále vyvíjený "Full Self Driving" počítač, který má zajistit plně autonomní řízení aut Tesla. Auto, které se samo pohybuje po světě, je skutečně podle některých definic robotem.

Ostatně "automobilová společnost" Tesla by se dala označit za "softwarovou společnost", záleží na tom, na který aspekt výzkumného oddělení Tesla dáme větší důraz. Také je můžeme označit za "energetickou společnost", protože vyvíjejí a vyrábějí solární panely a baterie. Takže pokud chtějí k tomu všemu vyrábět i roboty, asi jim nic tak zásadního nestojí v cestě.

Jenže není robot jako robot. A dvounozí humanoidi patří k těm vůbec nejtěžším. "Bude se pohybovat ve světě, který je postavený pro lidi," zdůvodnil Musk, proč má Tesla Bot dvě nohy. Právě argument prostředím, které je uzpůsobeno lidem, je klíčový pro pochopení zacílení takového robota. Z podobného důvodu má třeba nohy i "robotický pes" Spot od Boston Dynamics.

"Jsme také celkem dobří v senzorech, bateriích, aktuátorech (mechatronických prvcích převádějících signál na pohyb, pozn. red.)," pochlubil se Musk. "Myslíme, že prototyp budeme mít někdy příští rok."

Musk je známý tím, že opakovaně varoval před nebezpečím robotických zbraní a "apokalyptickým scénářem umělé inteligence".

"Kdyby se k moci dostala diktátorská umělá superinteligence, její vláda by neměla konce, nebylo by před ní úniku" strašil Musk černým scénářem v roce 2018. Teď však sám přišel s vizí, která jako kdyby vypadla z dystopického sci-fi filmu Já, Robot.

Asi aby těmto dotazům předešel, začal Musk prezentaci svého robota právě tím, co umět nebude. "Bude pomalý, utečete mu. A když by na to přišlo, nejspíše ho prý přeperete," vtipkoval Musk. "Jestli umíte běhat víc než osm kilometrů v hodině, tak se nemáte čeho bát."

Těžko říci, jestli to měl být žert, nebo uklidnění před robotickou apokalypsou.

Každopádně pokud to Musk a jeho tým myslí s robotem vážně, tak fyzická omezení nejsou pravděpodobně ochranným prvkem, ale spíš výrobním limitem. A to ještě dost optimistickým.

Parametry jako nízká rychlost běhu či relativně "slabé" paže (předpažené mají uzvednout jen čtyři a půl kilogramu) jsou u humanoidního robota více než vysoké, a rázem by Teslu katapultovaly mezi výrobce nejlepších dvounohých robotů.

Musk však nechtěl moc mluvit o robotím hardwaru a spíše kladl důraz na jeho software. "Bude umět vykonávat nebezpečné nebo nudné opakující se úkoly."

Cílem je zužitkovat to, co už umí neuronové sítě samořídícího počítače Tesla – tedy rozpoznávat své okolí a orientovat se v něm – a nadále tyto schopnosti rozvíjet. Dokonce by mělo být možné tohoto robota nechat, aby se učil novým věcem. Nebude třeba jej programovat řádek po řádku, měl by být schopen svou práci odvodit nebo okoukat.

O něco podobného se už dlouho snaží třeba známý kooperativní robot Baxter nebo jeho nástupce Sawyer. Zatímco ten je však připoután na jedno konkrétní místo, Tesla Bot by se podle Muska měl volně pohybovat po světě. "Můžete mu říci, jdi a nakup mi tyhle potraviny, a on to udělá," nastínil svou představu užitečnosti Musk.

To je mnohem komplexnější úkol, než se na první pohled zdá. Takový nakupující dvounohý robot by musel zvládnout:

bezchybná chůze po dvou nohách včetně schodůorientaci v prostoruchůzi prostorem, kde se pohybuje velké množství lidí, případně jízdu dopravními prostředkyrozpoznávání různých objektů a jejich citlivý úchoppokročilá komunikace s okolímKaždý z těchto bodů jednotlivě je v zásadě řešitelný. Zabalit to všechno do jednoho balení, navíc tak uhlazeného a futuristického, jakým se blýskla při předvádečce Tesla, je však úkol na hranici možného. Nebo spíše za hranou.

Do roka dvounohý pomocník hotový nebudePodívejme se na zatím asi nejlepšího slavného dvounohého robota, kterým je Atlas od firmy Boston Dynamics. Ve svém posledním videu (které samozřejmě nevzniklo na první klapku) předvedl Atlas svoje akrobatické dovednosti v rámci k tomu postavené "parkourové dráhy".

"Atlas je kulminací více než deseti let vývoje specializované hydrauliky pro humanoidní roboty," říká Scott Kuindersma, který v Boston Dynamics vede vývoj dvounožce Atlas. A ani po tak dlouhém vývoji se Atlas – jehož pohybové schopnosti jsou v kontextu robotiky bez nadsázky impozantní – ani zdaleka nevměstná do "sexy" kostýmku, který pro svého dvounožce ušili návrháři Tesly.

Může tedy Tesla za necelých 18 měsíců dohnat a předehnat konkurenční náskok?

"Působí to na mě spíše jako marketing," potvrdil skepsi Matěj Hoffmann, který na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze pracuje i s humanoidními roboty. Podle něj jsou humanoidní robotické platformy velmi komplikované. Některé za sebou mají patnáct i více let vývoje.

"Funkční prototyp trvá rozhodně několik let. A to jsou všechno instituce, které dlouhodobě dělají mechatroniku a mají v tomto oboru zkušenosti."

Hoffmann uznává, že Tesla má velkou výhodu v elektronice a strojovém učení. Nepřijímá však argument, že by auto byl jen "robot na kolečkách" a dát tuto elektroniku do dvounohého těla by bylo jakkoli triviální.

"Troufnu si říci, že auto je mnohem jednodušší než humanoidní robot. Už jenom chůze humanoidního robota je ohromná výzva. Dokonce ani týmy, které se tomu věnují dvě dekády, nemají pěkně chodící humanoidní roboty," zdůraznil Hoffmann.

Muskův slib proto považuje za naprosto přestřelený. "Ukázali pěkný design a pár motorů, ale není možné, aby to za rok fungovalo," je i přes telefon slyšet, jak Hoffmann kroutí hlavou. "To se nedá obejít umělou inteligencí, tam je potřeba speciální hardware, a na ten oni nemají know-how."

"Ty roboti, kteří opravdu něco umí, tak nejsou takto hezcí. Pokud chtějí udělat konverzačního robota, tak to dává smysl, ale pokud chtějí, aby ten robot něco dělal, třeba že by nahrazoval nějaké dělníky, že by pomáhal v domácnostech, to je vlastně nejtěžší úkol," upozorňuje Hoffmann na ohromnou komplexnost celého problému.

Zároveň ale dodává, že Tesla nejsou první automobilka, která si s humanoidními roboty pohrává: "Honda má svého ASIMO, Toyota má HSR… Vždy to byla taková ta největší výzva pro výzkumné oddělení, mohli se na tom naučit nové věci. A také je to marketingová ukázka. Nic z toho ale nikdy nebyl úspěšný produkt."

V neposlední řadě Hoffmanna překvapilo, jak neprakticky vysoký Tesla Bot je. "Pro interakce humanoidního robota a člověka se obvykle za ideální výšku robota udává 120 cm, když je vyšší, působí to na lidi nepříjemným dojmem," vysvětluje vědec. A navíc je pro vysokého robota těžší udržet rovnováhu, a víc bolí, když na vás spadne.

Jak to nejspíš bude doopravdyKdyby podobný produkt slíbila jakákoli jiná firma z žebříčku TOP10 největších firem světa, vzbudilo by to patrně mnohem větší rozruch.

Jenže u Tesly a zvláště u jejího šéfa Elona Muska už si akcionáři museli zvyknout na velmi nafouknutá prohlášení. Svými tweety umí Musk přidat nebo ubrat miliardy dolarů kryptoměnám a v minulosti proslul svými nadsazenými sliby nebo neuváženým vystupováním. V tomto kontextu je třeba brát i tuto neobvyklou Muskovu prezentaci.

Částečně lze tedy celou věc odbýt jako pokus o vzbuzení pozornosti. Elon Musk je mistrem propagace i sebepropagace, a je na to právem hrdý. Když poslal do vesmíru svůj červený automobil, dostala se tato fotka snad do všech médií na světě.

V porovnání s takovou vesmírnou výpravou se sestrojení humanoidního robota může zdát jako maličkost. Ale není. Jde o jeden z nejtěžších problémů současnosti. Ale to právě může být hlavní cíl projektu Tesla Bot. Mít tým, který pracuje na opravdu těžkém problému.

Nezapomeňme, že konference Tesla AI Talk byla svým zaměřením určena odborníkům na strojové učení. Pro ně ty byly všechny ty technické popisy různých algoritmů na analýzu obrazu, orientaci v prostoru nebo simulaci rozhodování.

Tito vývojáři v humanoidním robotovi nevidí jen výsledný produkt, ale také potenciální platformu na testování nejrůznějších algoritmů. A to se může hodit, i kdyby nakonec žádný humanoidní Tesla robot neopustil fázi testování. Mohl by totiž paradoxně pomoci s vývojem samořídících aut.

Jeden ze způsobů, jak se autopilot Tesla rozhoduje, kudy se vydat, je simulace celého okolí. Nejenže si počítač simuluje fyzikální aspekty prostředí, tedy třeba rychlost a směr aut. Simuluje také rozhodování ostatních aut. Autopilot se v podstatě zkouší vžít do ostatních aut a představit si, co vidí, co chtějí a jak se zachovají.

Kromě aut simuluje také chodce. Možná je jedním z cílů Tesla Bota nikoli nosit lidem nákup, ale nosit vědcům senzory. Pomoci jim zmapovat svět z pohledu lidí, a tyto znalosti využít ve strojovém učení. Neuronové sítí mají totiž tu neintuitivní vlastnost, že co se naučí na jedné doméně dat, to mohou aplikovat i na úplně jiná data.

Jak funguje učení neuronových sítíUmělá inteligence, jak se často strojové učení označuje, funguje na principu analýzy velkého množství dat. Počítačové programy jsou sadou instrukcí a podle těchto instrukcí zpracovávají dodaná data. Strojové učení je nový přístup k řešení problémů. Než aby programátor počítači napsal veškeré instrukce jednotlivě, tak naprogramuje způsob, kterým se počítač sám učí na dodaných "trénovacích" datech. Napodobuje tak funkci lidského mozku, odkud ostatně pojem "neuronová síť" pochází.

V případě predikce rozpoznávání objektů v obraze se neuronové sítě učí na velkém množství fotografií, na kterých někdo ručně označil polohu silnice, značek, aut, budov a dalších objektů. Na základě takto vytrénované neuronové sítě pak může počítač rozpoznávat tyto typy objektů i na úplně nových záběrech.

I kdyby se tedy Tesla Bot nikdy nedostal na trh, pořád může vyprovokovat vývoj nových technologií a nasbírat nová data, která firma zužitkuje jinde.

Nejlevnějším robotem zůstává člověkKe konci své "robotí" prezentace se Elon Musk nechal unést tím, jak by jeho roboti změnili svět, pokud by byli skuteční a zvládli by to, co jim předpovídá.

A změna by to opravdu byla radikální. "Myslím, že to zvládneme. A myslím, že to bude opravdu přelomové. Protože ekonomika je vlastně práce," udělal si společenskovědní odbočku Musk. "A co se stane, když nikdy nebude dostatek pracovníků? Proto asi přijde univerzální nepodmíněný příjem," dodal a vyvolal v sále nadšený potlesk.

Tento jásot je však předčasný. Roboti nepochybně nahrazují lidi v řadě odvětví. Ale skoro nikdy to nejsou roboti lidského vzhledu. Naopak, jsou to robotizované výrobní linky, pásové podavače nebo ohromné kombajny, které účinně a levně nahrazují lidskou práci. Nepodobají se těm z filmů, protože to obvykle není praktické.

Sám Musk to popsal v roce 2018. Marques Brownlee se ho zeptal, které činnosti v továrnách Tesla nejsou automatizované.

"Jsou to takové ty úkoly, které vyžadují jemnou mechaniku," vysvětlil Musk. "V tom jsou lidé mnohem lepší. Umí se rychle adaptovat. Když řeknete člověku, spoj ty dvě hadice, tak prostě přijde a spojí je, žádný problém. Když jsme ten stejný úkol chtěli udělat roboticky, bylo to prakticky nemožné."

Někdy v budoucnosti – spíše daleké, než blízké – se určitě dočkáme humanoidních robotů, kteří budou schopni poslouchat lidské příkazy, a dokonce třeba dojít nakoupit nebo spojit dvě hadice. Budou precizní a spolehliví. Ale budou levnější než lidé? Těžko.

V současnosti se prosazuje spíše opačný postup. Nedělat z robotů humanoidy, ale dělat z existujících humanoidů – tedy z lidí – roboty.

Přeborníkem je v tomto ohledu třeba firma Amazon, která ve svých distribučních centrech automatizovala a robotizovala vše, kde to dávalo ekonomický smysl. Zbytek práce vykonávají lidé, kteří do soukolí zapadají právě díky tomu, že se stávají něčím jako roboty z masa a krve.

V Amazonu není mezi lidskými a strojovými pracovníky velký rozdíl. Systém může sledovat jejich polohu, měřit jejich výkonnost, elektronicky jim zadávat úkoly a s předstihem upozornit na riziko opotřebení součástek.

Tesla Bot není reálný. Za slíbený rok a půl se Muskovi skoro určitě nepodaří dohnat a překonat to, co jiným týmům trvalo desítky let. I kdyby ale dokázali nemožné, rozhodně neznamená nástup robotů automaticky idealistický svět, kde nikdo nemusí fyzicky pracovat.

Na nudné, opakující se nebo nebezpečné práce, které má podle Muska humaniodní robot vykonávat, bude i nadále levnější najmout osvědčené humanoidy, kteří jsou dostupní již nyní.

To však neznamená, že by se už nyní nevyplatilo přemýšlet o tom, jak bude vypadat svět, kde vedle sebe v supermarketu nakupují lidé a dvounozí roboti. Budou mít svou vlastní frontu? Nebudou flirtovat se samoobslužným kioskem?

A opravdu nás má uklidnit, že je "nejspíš" přepereme?

URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/musk-slibil-do-roka-divneho-robota-s-deseti-prsty-nema-sanci-173124

---

23. 8. 2021; epochaplus.cz

Přírodní technologie: Kde se vynálezci inspirovali?

Pro mnoho vynálezů a věcí, které běžně používáme, byla konstruktérům inspirací samotná příroda. Co jiného by mohlo lépe fungovat? Tomuto odvětví se říká biomimetika. Které přírodní "samovolné" vynálezy tedy dokázalo lidstvo napodobit?

Suchý zip si vzal příklad z bodláku

Za vynálezce suchého zipu je pokládán Švýcar George de Mestral. K jeho objevu mu podle tradovaného příběhu pomohla náhoda. Stalo se to jednoho dne, když se vrátil z lovu. Ve chvíli, kdy svlékal výstroj, si všimnul, že jeho psovi z této procházky uvízly v srsti bodláky lopuchu.

Tyto pichlavé součásti rostliny začal ze psí srsti vyndávat, ale šlo mu to jen velmi stěží, což jej zaujalo, a tak ještě tentýž večer si vzal bodlinu pod mikroskop a na jejím konci spatřil háčky. A právě v tu chvíli se v něm zrodil nápad na suchý zip, známý po celém světě jako Velcro (složený název z francouzských slov "velu" neboli samet a "rachet", tedy háček). Objev se mu podařilo patentovat v roce 1955.

Na princip suchého zipu přišel Švýcar George de Mestral. Foto: Shutterstock

Jak to vlastně funguje?

Suchý zip se vyrábí tkaním nylonového vlákna tak, aby se dal snadno rozpojovat. Zároveň je jeho odpor vůči bočním silám velmi silný. Ve velké míře se používá v textilním průmyslu, v 60. letech ho využívali vesmírné programy pro přichytávání nástrojů a nákladů, aby zabránil volnému poletování věcí v beztížném stavu.

Jeho výhodou je jednoduchá manipulace a také to, že funguje i pod vodou.

Co jsme opsali od pavouků?

Nad mechanickými vlastnostmi pavoučích vláken žasnou vědci už více než století. Nejzajímavější je hlavně pavoučí závěsné vlákno s tloušťkou desetiny lidského vlasu, které disponuje pevností několikanásobně větší, než mají ocel či kevlar.

Nejpevnější známé pavučiny má madagaskarský pavouk, který spřádá svoje sítě nad toky řek od jednoho břehu k druhému. A i když pavučiny vzdorují silnému větru, vydrží. Právě tyto pavučiny se staly předlohou pro materiál, z něhož se vyrábějí například neprůstřelné vesty.

I tak je pavučina stále desetkrát silnější.

Vědci zkoumali i pevnost pavoučích pavučin. Foto: Shutterstock

Základem je bílkovina

Vědci se pokoušeli získat materiál od pavouků žijících ve volné přírodě, ale neuspěli. Selhal i následný pokus o velkochov pavouků. Hejno se totiž kvůli kanibalismu neustále zmenšovalo. Nakonec se kýžený produkt podařilo získat díky genovému inženýrství.

Surovinu pro výrobu materiálu, který byl pro své vlastnosti nazván BioSteel, neboli biologická ocel, produkují transgenní kozy, kterým byl do dědičné informace zabudován gen pro výrobu pavoučího vlákna.

Gen pro bílkovinu pavoučího vlákna byl totiž spojen s kozí mléčnou bílkovinou, a tak se v mléce nachází v rozpuštěném stavu, a to aniž by měnil fyzikální či chuťové vlastnosti mléka. K vysrážení "pavoučiny" dojde po snížení pH mléka.

Z takto získané bílkoviny se následně upřede vlákno, které je vysoce mechanicky odolné. Má asi třikrát vyšší odolnost než stejně tenké vlákno z kevlaru. Využití je vskutku široké od padákových lan přes ochranné vesty až třeba po lana zachytávající letadla po přistání na letadlových lodích.

Vlak rychlý jako ledňáček

Proslulé japonské vlaky Šinkanzen se prohánějí po kolejích rychlostí až 320 km/hod. a stále patří mezi nejsvižnější vlaky světa. Na počátku provozu v 60. letech minulého století se však potýkaly s velkou hlučností.

A problém masivního hluku eskaloval zvláště tehdy, když vlak projížděl tunelem a před sebou doslova hrnul vzduch, který vydával nepříjemné a silné zvuky. Problém vyřešil až vášnivý ornitolog, inženýr Eiji Nakacu, který hledal způsob, jak závadu vyřešit.

K vytvoření dokonalé povrchové úpravy vlaku se inspiroval sovami, které dokážou i přes svou značnou hmotnost létat naprosto bezhlučně. I vlak se poté ztišil.

Díky inspiraci od ptáků, nečelí Šinkanzen tolik odporu větru. Foto: Shutterstock

Tvar jako ledňáček

Jenže problémy při vjezdu do tunelů přetrvávaly i po oné "soví úpravě". A ornitolog si vzpomněl na dalšího zástupce ptačí říše – napadl ho totiž ledňáček. Tito modří ptáčci totiž v přirozeném prostředí při lovu bleskově střídají řídký vzduch s malým odporem a vodu, která má naopak odpor velký.

Proto Eiji Nakacu upravil přední část vlaku do tvaru, jenž se velmi podobá ledňáččímu zobáku, a tak se podařilo redukovat hluk i třes, který při vjezdu vlaku do tunelu vznikal. A nejen to. Jako bonus došlo i ke snížení spotřeby elektrické energie o 15 procent a o zvýšení rychlosti o 10 procent.

Hřejivá kombinéza díky bobrům

Bobři patří mezi poslední žijící zástupce čeledi bobrovitých. Žijí převážně v blízkosti vody, kde si z pokácených stromů, větví a hlíny budují hráze, ve kterých si stavějí svá hnízda. Stromy kácejí dolními řezáky, a horní zuby jim slouží jako účinná páka.

Bobři jsou schopni porazit strom o průměru jednoho metru. Ale hlavně mají zajímavou skladbu srsti, kterou tvoří jemná podsada, krytá hrubšími pestíky.

Vlastnost bobří kožešiny se hodili pro výrobu obleků pro surfaře. Foto: Shutterstock

Inspirace pro surfaře

Na těle mají bobři silnou vrstvu tuku, která je chrání před chladem ve vodě. A navíc jejich srst dokáže udržet teplou vrstvu vzduchu, která jim zajišťuje nejen tepelný komfort, ale zamezuje tomu, aby jim až na kůži pronikla voda.

To vše inspirovalo inženýry na Massachusettském technologickém institutu, kteří vyrobili speciální kombinézu určenou surfařům pro chladná období. Je sice vyrobena z tradičního neoprenu, ale její povrchová úprava připomíná bobří kožešinu a nabízí tak překvapivý tepelný komfort.

Ideální lepidlo od gekona

Gekoni jsou vskutku zajímaví tvorové. Na prstech mají zvláštní adhesivní polštářky, kterými se pevně přidržují podkladu, a tak díky tomu rychle a lehce lezou i po svislých stěnách a kmenech stromů. Využívají také fenomén van der Waalsovy síly, což jsou stručně řečeno přitažlivé a odpudivé interakce mezi molekulami.

Tajemství gekoní přilnavosti spočívá ve speciální struktuře, kterou vytvářejí mikroskopické chloupky na spodní straně polštářků nohou a prstů. Působí sice na velmi omezenou vzdálenost, ale ta postačuje k udržení potřebné zátěže.

Díky těmto špičkám tak mohou gekoni viset na stropě dokonce za jediný prst.

Gekoni mají na prstech zvláštní polštářky, díky nímž se drží na povrchu. Foto: Shutterstock

Ideální lepidlo

Gekoní dovednosti inspirovaly vědce z univerzity v Manchesteru, kteří usilovně pracovali na vytvoření syntetické tzv. gecko-pásky. V roce 2003 se jim to konečně povedlo. Jejich američtí kolegové následně produkt ještě zdokonalili, a vznikl tak materiál desetkrát lepivější, než je noha gekona.

Jedinou nevýhodou oproti jejímu živému předobrazu je, že se musí na materiál působit daleko větší silou, aby se na podklad přilepil.

I žralok může být vzorem

Žraloci se v mořích pohybují velkou rychlostí. To jim umožňuje hlavně zvláštní povrch kůže, která maximálně snižuje tření ve vodě. Jejich kůži totiž pokrývají drobné špičaté šupiny připomínající malé zuby.

Ty pomáhají žralokům v pohybu tím, že vytvářejí víry, které redukují odpor. Výzkumníci z amerického Harvardu zjistili, že tyto výrůstky zvyšují i poměr vztlaku k odporu nosné plochy, a to až 323 %. Vědci proto otestovali modelové nosné plochy v nádrži s tekoucí vodou a zjistili, že se většina z nich chová tak, jako by tam žádné zubaté šupiny ani nebyly.

Kůže žraloka posloužila výrobcům letadel. Foto: Shutterstock

Žraločí létání

Vlastnostmi žraločí kůže se inspirovali konstruktéři letadel a vyzkoušeli proudění vzduchu a turbulenci kolem žraločí kůže v aerodynamickém tunelu. A odtud již byla jen krátká cesta k vývoji speciálního povrchu trupu letadel.

Při dalším studiu se navíc ukázala i další schopnost žraločí kůže – odpuzovat choroboplodné organismy. A tak se nátěr podobný žraločí kůži dnes používá například v nemocnicích či laboratořích.

Velryby pomáhají s turbínami

Velryby křižují oceány po velmi dlouhou dobu a dokážou bez potíží překonat značné vzdálenosti, a to až tisíce kilometrů. V tom jim pomáhají speciální hrbolky, které mají na ploutvích. Výzkumníci z námořní akademie Spojených státu a univerzity v Duke zjistili, že tyto hrboly na předních ploutvích snižují odpor vody o 32 % a zároveň zvyšují vztlak o 8 %.

Princip je podobný jako v případě žraločí kůže. Hrbolky vyvíjejí prostorový třídimenzionální proud. Ovšem každý hrbolek vytváří vír opačný.

Hrbolky, které mají velryby na ploutvích, vytváří vír. Foto: Shutterstock

Budoucnost turbín

Ploutve se tak staly inspirací pro inženýry, kteří pracovali na konstrukci lopatek větrných turbín, křídel letadel, vrtulí či chladicích ventilátorů. Prudké poryvy větru z různých směrů vyvíjí na vrtule větrné turbíny tlak a díky hrbolkům mohou stavitelé turbín docílit lepšího nastavení úhlu vrtulí a navýšení otáček, a to vše při zachování maximální bezpečnosti.

Pavouci ještě jednou

Pavouci patří opravdu mezi nejzajímavější živočichy na zemi. Vědce tak zajímá nejen jejich pavučina, ale i celková stavba těla i způsob pohybu. Pavoučí tělo a dlouhé nohy jim umožňují dostat se takřka do každé skulinky.

Právě na tom postavili konstruktéři z německého Frauenhoferova institutu svůj nový vynález – robota vytištěného přesně podle vzoru pavoučího těla.

Budoucnost záchranářů

Robot by se tak mohl využívat hlavně při záchranářských pracích ve stísněných prostorech a také v prostředích, která mohou být pro člověka nebezpečná. Jednalo by se především o situaci, kdy by došlo k přírodní katastrofě nebo průmyslové havárii.

Vědci předpokládají, že robot by byl vybavený kamerou nebo čidly, které by analyzovaly nebezpečné látky. Na robotovi pracují i Češi. Software pro pavouka navrhl Jan Bayer z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Tento program dokáže robota řídit a získat informace o území, kudy by měl projít. Sám pak navrhne optimální cestu terénem, a záchranáři tak budou vědět, kterou bezpečnou cestu zvolit.

---

19. 8. 2021; Reflex

Drony pomáhají zachraňovat kostel

Umělá inteligence ve službách restaurátorů

JASNÁ SVĚTLA poletující nad oltářem barokního chrámu nebývají k vidění moc často, ale v případě kostela sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě u Libavé nešlo o zázrak. Chrám se dlouho nacházel ve vojenském prostoru a nápisy v azbuce vyprávějí nejen o Aljošově touze po Nataše, ale i o tom, že jemu i jeho spolubojovníkům nebylo nic svaté – doslova. Nyní se restaurátoři snaží zdevastovaný objekt dát zase do pořádku, což vyžaduje detailní dokumentaci současného stavu.

To ale není jednoduché, protože interiér barokního chrámu je nejen velmi vysoký, ale i členitý, takže dosud bylo nutné kvůli zdokumentování stavět drahé lešení nebo vysokozdvižné plošiny a práce trvala dlouho. Proto restaurátoři z územního pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci spolupracují se Skupinou multirobotických systémů z elektrotechnické fakulty ČVUT, jejichž drony se dostanou i do těžko dostupných a špatně osvětlených míst.

"Drony mají rozdělené úkoly: jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu," vysvětluje šéf Skupiny multirobotických systémů FEL ČVUT Martin Saska. "Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst víc informací nejen o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například i jejich vlhkosti."

V interiéru kostela není satelitní signál, podle něhož se řídí běžné drony, proto stroje z ČVUT létají plně automaticky, bez operátora, který by je řídil. Ve Staré Vodě působily už dřív, pro letošní akci ale byl systém podstatně vylepšený.

"V současné podobě už snímkování nevyžaduje přítomnost památkáře na místě," říká Martin Saska. "Dostane totiž počítačovou aplikaci, na níž vyznačí, co od dronů chce. Stroje pak jeho zadání provedou zcela samostatně."

Národní památkový ústav chce touto metodou zmapovat stav 16 historických objektů, systém se ale hodí i pro dokumentaci dalších obtížně přístupných prostor, například v podzemí.

Foto: Jeden z dronů Skupiny multirobotických systémů FEL ČVUT dokumentuje stav zdevastovaného chrámu

---

18. 8. 2021; iDNES.cz

Čeští studenti závodí s elektromotorkou s proměnným rozvorem

Závodní tým Fakulty dopravní ČVUT v Praze CTU Lions se zúčastnil mezinárodní soutěže Motostudent 2019/2021 ve španělském Aragonu, kde představil svůj nový prototyp elektrického závodního motocyklu EVO 2.0 Electric. V konkurenci dalších 45 studentských týmů z celého světa obsadil jako jediný český univerzitní tým celkové 12. místo.

Motostudent je mezinárodní soutěž studentských týmů, která je vyvrcholením dvouleté sezony, během níž jednotlivé týmy navrhují, ověřují, testují a staví vlastní prototyp závodního motocyklu, se kterým se nakonec utkají na závodech.

"V aktuální sezoně 2019/2021 se náš tým účastnil kategorie elektrických motocyklů. Přestože to pro nás byla již druhá elektrická motorka, museli jsme se hodně učit a vypořádat se s úplně novými problémy, jako je návrh akumulátorů anebo nekonvenční konstrukce, která je jiná než u motocyklu se spalovacím motorem," říká Josef Svoboda, konstruktér týmu CTU Lions.

"Úkolem je v rámci tří semestrů vyvinout a postavit stroj pro studentské závody," vysvětluje Přemysl Toman, doktorand fakulty dopravní ČVUT, šéf a jezdec týmu. Stejně jako u kolegů od formulí má tým úkoly v teoretické a praktické části, v té první vytváří zprávy, popisují koncepci, konstrukci, sestavují byznys plán závodního týmu a v praktické části se utkávají v závodech na okruhu.

Prototyp elektrického závodního motocyklu EVO 2.0 Electric studentů ČVUT

Od roku 2019 týmy postupně odevzdávaly povinné dílčí technické zprávy o návrhu, vývoji a softwarovém ověřování (simulacích a výpočtech). Součástí zprávy je také byznys plán pro malou až středně velkou firmu. Vrcholem soutěže byla několikadenní akce na španělském okruhu Motorland Aragon, kde probíhá postupně statická zkouška, která je součástí přejímky, ověřovala se tak bezpečnost konstrukce, následovaná dynamickou zkouškou, při které profesionální jezdci zkoušeli chování motocyklu.

Součástí dynamických zkoušek byl test brzdění, akcelerace, jízda zručnosti a maximální rychlost. Poslední disciplínou byl závod na okruhu, který se po vzoru velkých cen dělil na kvalifikaci a hlavní závod. Výsledné umístění týmu v soutěži určily úspěchy ve všech disciplínách, kvalita odevzdaných technických zpráv, technické parametry motocyklu a samozřejmě také jeho umístění v závodu.

Letošní motocykl studentů Fakulty dopravní ČVUT EVO 2.0 Electric je druhým plně elektrickým prototypem týmu CTU Lions. Stroj má maximální výkon 26 kW a akumulátor o kapacitě přibližně 7 kWh, což umožňuje dojezd 50–70 km v nejostřejším závodním tempu. "Kvůli tematickému přesahu do konstrukce elektrického vozidla jsou v týmu zapojeni také studenti Fakulty strojní ČVUT a Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří pomáhají s elektrickými a konstrukčními prvky motocyklu. Celkově má tým 11 členů," popisuje Zdeněk Lokaj z Fakulty dopravní ČVUT.

"Na EVO 2.0 Electric naši studenti úspěšně otestovali technické inovace v konstrukci rámu, baterie, předních brýlí, převodovky a orientace motoru v motocyklu. Proti předchozím generacím navíc posunuli ještě dále výrobu vlastních komponentů a celých systémů. Jsme na ně právem hrdí, co v mezinárodní konkurenci dokázali," říká Petr Bouchner, proděkan pro vědu a výzkum Fakulty dopravní ČVUT.

Tým si podle pravidel soutěže vyvinul vlastní rám, jeho dílem je také zadní kyvná vidlice, hlava řízení, bateriový box. Všechny týmy mají stejné motory, brzdiče a pneumatiky. Jednotné komponenty dostávají týmy od organizátorů v rámci startovného.

Podmínky šampionátu vyžadují, aby tým přinášel inovativní řešení na svém stroji. "V případě českého týmu je to aktuálně proměnná geometrie uchycení přední vidlice. Pomocí vložek v hlavě řízení mění rozvor motorky, což má vliv na chování stroje." popisuje konstruktér a mechanik motorky Josef Svoboda. Srdce tvoří motor o maximálním výkonu 42 kW, je uložen v motorce nekonvenčně podélně.

"V této konfiguraci si motor ideálně chladí, což bylo ve 42stupňových vedrech v Aragonu potřeba," dodává Svoboda. Tým musel také zkonstruovat speciální převodovku, která přenáší sílu motoru na zadní kolo. Tvoří ji kuželové soukolí a skrze řetěz se pak přenáší točivý moment, maximem je 95 Nm. Převodovka plní také centrální nosnou funkci rámu. Je na ní uchycena zadní vidlice a odpružení.

Maximální rychlost je kolem 190 kilometrů za hodinu. "Ta je daná převodovým poměrem převodovky, je to kompromis mezi požadavky na akcelerací a maximální rychlost," vysvětluje Josef Svoboda.

Důležité je červené tlačítko vypínající vysokonapěťový systém motorky. Vyžadují ho předpisy – traťový maršál jím v případě nehody na trati odpojí trakční baterii.

V Aragonu prošli čeští studenti se svým prototypem všemi technickými přejímkami. Tým se u nich setkal s několika potížemi, které bylo třeba vyřešit. Stroj tedy museli na místě narychlo noc upravovat. Do závodu se týmu nakonec podařilo dostat. Na závodním okruhu se kvalifikoval do hlavního závodu společně s 20 nejlepšími týmy. "V konkurenci 45 týmů z celého světa studenti ČVUT dosáhli na 8. místo v hodnocení technické inovace, 15. místo v závěrečném závodě a celkově tak obsadili 12. místo," upřesňuje Lokaj.

"Aktuální stroj vyvíjí tým od roku 2019, stavbu zbrzdila koronavirová epidemie," popisuje Toman. "Začínali jsme s klasickou benzinovou motorkou. Elektrický stroj jsme představili minulou sezonu, což nás uchvátilo," popisuje Petr Bouchner, vedoucí ústavu dopravních prostředků na fakultě dopravní ČVUT. Tým tedy v loňském roce závodil se dvěma motocykly. Nyní už se zaměřuje jen na elektrickou verzi.

Motocykl se bude dále účastnit různých závodů seriálu Moto Engineering Cup a dalších akcí. "Jeho jízdní vlastnosti a konstrukce byly na závodech chváleny profesionálními testovacími jezdci, takže očekáváme, že v příštích letech dosáhne dalších úspěchů," dodává Pavel Hrubeš, děkan Fakulty dopravní ČVUT.

Foto:

Prototyp elektrického závodního motocyklu EVO 2.0 Electric studentů ČVUT

ČVUT

URL| https://www.idnes.cz/auto/motorky/cvut-elektromotorka-motocykl-motostudent-evo-2-0-electric.A210816_165519_motorky_fdv

---

18. 8. 2021; forbes.cz

Chatbot Alquist z ČVUT zašlapal americké univerzity do země. Zvítězil v soutěži Amazonu

Hledáte společníka pro konverzaci, který vás opravdu poslouchá a se kterým je radost si povídat? Pokud ho nemůžete najít mezi protějšky z masa a kostí, nezbyde než zaměřit svou pozornost na chatboty. A nejlepším na světě je v tomto ohledu český chatbot Alquist.

Ten se totiž stal vítězem čtvrtého ročníku soutěže Alexa Prize Social Bot Grand Challenge, kterou pořádá americký Amazon. Zlato získal letos tým z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) vyvíjející bota Alquista poté, co se musel poslední tři roky spokojit se stříbrnou či bronzovou pozicí.

Tým, který vznikl v roce 2016, kdy se skupinka studentů pod záštitou experta na umělou inteligenci Jana Šedivého poprvé přihlásila do soutěže Alexa Prize, si za první místo odnáší kromě prestiže také půl milionu dolarů. Na druhém místě skončila prestižní Stanford University a třetí se umístila University of Buffalo.

"Pro nás je to obrovský úspěch. V soutěži jsme čtyři roky a už když jsme v prvním ročníku zjistili, že jsme konkurenceschopní a že se nám daří, byl to úspěch. Když jsme teď vyhráli, je to ještě další potvrzení toho, že jsme v tom oboru nejlepší a děláme to dobře," říká vedoucí studentského týmu Jakub Konrád z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

To, že soutěž pořádá světový gigant Amazon, navíc podle něj umožňuje české univerzitě výzkum dále rozvíjet díky finančním příspěvkům a grantům.

Soutěž Amazon pořádá vždy v několika kolech. V každém z nich si kdokoli může po vyslovení hesla "Alexa, let’s chat" popovídat s jedním ze soutěžních chatbotů prostřednictvím virtuální asistentky Alexy nastavené na americký region. Jen nebude vědět, se kterým. Na konci pak konverzaci ohodnotí hvězdičkami podle toho, jak ho bavila.

"Ve finále je pak určeno několik lidí, kteří si povídají se všemi finálovými boty, s každým dvakrát. Ty konverzace poslouchá panel porotců, kteří je potom ohodnotí a vzejde vítěz," popisuje Konrád. Cílem chatbotů je, aby si s nimi člověk mohl zajímavě, vtipně a příjemně konverzovat co nejpřirozeněji o jakémkoli tématu.

Tým kolem Alquista během čtyř ročníků soutěže poznal, že lidé od konverzace s botem chtějí, aby si nepovídali jen obecně, ale aby se chatbot o člověka skutečně zajímal a v průběhu konverzace se o něm dokázal naučit různé věci.

"Když botovi třeba řeknete, že rád hrajete na piano, tak on vydedukuje, že asi máte rád hudbu, bude se s vámi bavit o hudbě, zapamatuje si i to piano a třeba ho později v konverzaci ještě zmíní," popisuje Konrád.

Mimochodem, jméno českého chatbota není náhodné. Alquist je totiž jméno jedné z hlavních postav slavné divadelní hry R. U. R. od Karla Čapka, v níž bylo vůbec poprvé v historii použito slovo robot.

"Naše snaha je taková, aby byl chatbot ideálním společníkem na konverzaci, který vás opravdu poslouchá. To je totiž asi ta nejtěžší věc. Často, když se bavíte se strojem, působí to tak, že se jen snaží odpovídat, aby to dávalo smysl, ale nemáte pocit, že ho konverzace zajímá," vysvětluje Konrád.

Kromě obecné konverzace se ale postupně hledají i cesty jak chatboty zapojit také do jiných, konkrétnějších oblastí a do byznysu. Tým z ČVUT už spolupracuje například s pražským startupem PromethistAI a snaží se vyvíjet aplikace, které by měly pomáhat lidem s psychickými problémy.

"Umělá inteligence by mohla pomáhat v případě, kdy lidé nemají přístup ke klasickému terapeutovi. Tyto služby ještě stále nejsou dostupné všem a konverzační aplikace by to měly vylepšit. Je to stále ještě v plenkách, ale je to cesta, která může lidem pomoci," říká Konrád.

S tímto cílem už vznikla aplikace Talk to Poppy!, která momentálně funguje v testovací fázi a je dostupná pro Apple a Android. Člověk si s virtuální terapeutkou může promluvit o svých pocitech a emocích. Ona mu naopak dává tipy, jak se dostat do větší psychické pohody. Zároveň se postupně učí zlepšovat své reakce podle potřeb konkrétního člověka. "Průběžně sbíráme zpětnou vazbu a vylepšujeme ji," dodává k vývoji aplikace Konrád.

Oblastí, kde mohou chatovací boti najít uplatnění, je ale podle něj více. Například v automobilovém průmyslu jako forma hlasové komunikace řidiče s vozidlem nebo ve vzdělávání ve formě edukativních aplikací ovládaných hlasem. "Pro malé děti, kde je hlas nejpřirozenější formou komunikace, by to mohlo pro výuku být zajímavé," dodává lídr týmu z CIIRC ČVUT.

Vysokoškolští studenti z ČVUT původně pracovali na question-answeringovém systému YodaQA a postupně se začali zaměřovat na vývoj chatbotů. Když na konci roku 2016 vyhlásil Amazon soutěž Alexa Prize, rozhodli se, že v ní zkusí štěstí.

Hned v prvním ročníku se spolu se čtrnácti dalšími týmy z celého světa dostali do hlavní části soutěže a na podzim 2017 doputovali dokonce do finále, kde skončil Alquist druhý.

Tenhle tým studentů je vůbec dobrý nápad sledovat, protože jím prochází budoucí velká jména české kybernetiky. V prvních ročnících jej například vedl Jan Pichl, který se díky úspěchům Alquista dostal i do žebříčku Forbesu 30 pod 30.

URL| https://forbes.cz/chatbot-alquist-z-cvut-zaslapal-americke-univerzity-do-zeme-zvitezil-v-soutezi-amazonu/

---

18. 8. 2021; vedavyzkum.cz

Chatbot Alquist z CIIRC ČVUT získal první místo v Amazon Alexa Prize

Společnost Amazon vyhlásila vítěze již čtvrtého ročníku soutěže Alexa Prize Social Bot Grand Challenge. Po třech letech na stříbrné a bronzové pozici získal letos tým z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) vyvíjející bota Alquista kov nejcennější – zlato.

Konverzační robot (chatbot) Alquist se zrodil na CIIRC ČVUT v roce 2016, kdy skupinka studentů pod vedením experta na umělou inteligenci Jana Šedivého poprvé poslala přihlášku do soutěže Alexa Prize vyhlášené americkým Amazonem. Amazon je tehdy poprvé vybral mezi týmy, převážně amerických univerzit, jimž zadal úkol vytvořit sociálního bota, který bude se svými uživateli schopen plynule hovořit, reagovat na dotazy, podávat informace a bavit. To vše na jeho zařízeních s virtuální asistentkou Alexou. V prvním ročníku se český tým umístil na skvělé druhé příčce, což bylo samozřejmě obrovskou motivací k tomu účastnit se i dalších ročníků.

"Získat první místo je samozřejmě úplně neuvěřitelný pocit. Na stupních vítězů jsme sice už po čtvrté, ale tohle je naše první celkové vítězství. Letos jsme se snažili vytvořit systém schopný pružné konverzace, který syntetizuje přístupy s připravenými scénáři a zároveň se dokáže lépe přizpůsobit potřebám uživatelů, a to se nám nejspíš vyplatilo,” říká tým leader Jakub Konrád.

Po dvou druhých a jednom třetím místě konečně v tomto, již čtvrtém ročníku, dosáhl tým mety nejvyšší a virtuálně si z Ameriky přivezl zlato. Uživatelé i porotci tak potvrdili, že konverzace, které vedli s Alquistem, byly nejdelší, nejlepší, nejhodnotnější a nejvtipnější a to i přes to, že je programovali studenti, jimž angličtina není mateřským jazykem a americké prostředí i společnost se od té naší dost liší. Ve finále porazili všechny své americké konkurenty ze Stanford University (2. místo), University of Buffalo (3. místo), University of California, Santa Cruz (finalista) a Emory University (finalista).

Kromě uznání za skvěle odvedenou práci získává tým za čtrnáctiminutový rozhovor se strojem i finanční odměnu ve výši půl milionu dolarů.

Složení týmu působícího na CIIRC ČVUT pod vedením Jana Šedivého pro rok 2021: Jakub Konrád (vedoucí, Fakulta elektrotechnická ČVUT), Petr Marek (Fakulta elektrotechnická ČVUT), Petr Lorenc (Fakulta elektrotechnická ČVUT), Van Duy Ta (CIIRC ČVUT), Ondřej Kobza (CIIRC ČVUT) a Jan Pichl (účastnil se v první části soutěže, Fakulta elektrotechnická ČVUT).

I do tohoto ročníku zasáhla coronavirová pandemie a probíhal virtuálně a na dálku, takže se soutěžící týmy nepotkaly na živo ani na summitu v Seattlu ani na závěrečném vyhlášení v Las Vegas, jak tomu bylo v prvních dvou letech soutěže. I přes nedostatek těchto živých záznamů vytvořil Amazon video, v němž představuje jednotlivé týmy a popisuje průběh soutěže:

https://www.youtube.com/watch?v=G5NatBv7LTY

Zdroj: ČVUT v Praze

redakčně upraveno

URL| https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/chatbot-alquist-z-ciirc-cvut-ziskal-prvni-misto-v-amazon-alexa-prize

---

17. 8. 2021; Haló noviny

Památkáři mají na pomoc dron vyrobený v ČVUT

Autonomní dron, který pomáhá při mapování památek a dalších objektů, ve čtvrtek v Praze představil tým z ČVUT. Dron dovede pořídit fotografie a videa z konkrétních míst, která jsou těžce přístupná nebo je nelze kvalitně zdokumentovat jinými způsoby. Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT dosud vytvořila dva prototypy a technologii vyzkoušela v 15 objektech.

»Drony jsou zcela autonomní, používají pouze palubní senzory,« sdělil ČTK vedoucí skupiny Martin Saska. »Hlavní senzor, který používají, je 3D LIDAR. Skenuje prostředí a na základě toho skenu (dron) dokáže určit svou pozici v kostele. Tím získáme náhradu GPS. V okamžiku, kdy máme přesnou pozici v prostředí, tak není naplánování letu dronu už tak obtížné,« popsal Saska. Nejen technik, ale i památkář podle něj dovede říci, kam má dron přesně zaletět a v kterém místě pořídit fotografii. »Na základě vizualizace 3D modelu, kterou my jim poskytneme,« podotkl vědec.

Saska řekl, že použitou technologii skupina začala vyvíjet zhruba před osmi lety. Poprvé se dron »proletěl« před šesti lety v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Z dalších památek ho odborníci využili například v olomouckém kostele svatého Mořice, pohřební kapli Všech svatých na zámku v Telči, ve sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži nebo pro zmapování zámku Plumlov. Saska pak podotkl, že dron byl nasazen i v někdejších průmyslových projektech.

Výzkumník nicméně uvedl, že před využitím této technologie je třeba důkladně zvážit, zda převáží výhody, které dron poskytuje, nad poměrně vysokými náklady. Jenom cena komponent je podle Sasky v řádu nižších stovek tisíc. »Nebavíme se tady o řešení, které by mělo desítky tisíc uživatelů, ta náročnost vývoje se rozpočítá mezi několik účastníků. Takže i když se toho chopí nějaká firma, nebude to úplně levná služba,« uzavřel odborník. Na projektu Dronument ČVUT spolupracuje s olomouckým pracovištěm Národního památkového ústavu.

Foto:

---

17. 8. 2021; parlamentnilisty.cz

Alquist z CIIRC ČVUT se prokonverzoval k prvnímu místu v Amazon Alexa Prize

V pondělí 16. srpna vyhlásila společnost Amazon vítěze již čtvrtého ročníku soutěže Alexa Prize Social Bot Grand Challenge. Po třech letech na stříbrné a bronzové pozici získal letos tým z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) vyvíjející bota Alquista kov nejcennější – zlato.

Konverzační robot (chatbot) Alquist se zrodil na CIIRC ČVUT v roce 2016, kdy skupinka studentů pod vedením experta na umělou inteligenci Jana Šedivého poprvé poslala přihlášku do soutěže Alexa Prize vyhlášené americkým Amazonem. Amazon je tehdy poprvé vybral mezi týmy, převážně amerických univerzit, jimž zadal úkol vytvořit sociálního bota, který bude se svými uživateli schopen plynule hovořit, reagovat na dotazy, podávat informace a bavit. To vše na jeho zařízeních s virtuální asistentkou Alexou. V prvním ročníku se český tým umístil na skvělé druhé příčce, což bylo samozřejmě obrovskou motivací k tomu účastnit se i dalších ročníků.

"Získat první místo je samozřejmě úplně neuvěřitelný pocit. Na stupních vítězů jsme sice už po čtvrté, ale tohle je naše první celkové vítězství. Letos jsme se snažili vytvořit systém schopný pružné konverzace, který syntetizuje přístupy s připravenými scénáři a zároveň se dokáže lépe přizpůsobit potřebám uživatelů, a to se nám nejspíš vyplatilo,” říká tým leader Jakub Konrád.

Po dvou druhých a jednom třetím místě konečně v tomto, již čtvrtém ročníku, dosáhl tým mety nejvyšší a virtuálně si z Ameriky přivezl zlato. Uživatelé i porotci tak potvrdili, že konverzace, které vedli s Alquistem, byly nejdelší, nejlepší, nejhodnotnější a nejvtipnější a to i přes to, že je programovali studenti, jimž angličtina není mateřským jazykem a americké prostředí i společnost se od té naší dost liší. Ve finále porazili všechny své americké konkurenty ze Stanford University (2. místo), University of Buffalo (3. místo), University of California, Santa Cruz (finalista) a Emory University (finalista).

Kromě uznání za skvěle odvedenou práci a reprezentaci nejvýznamnější české technické univerzity na mezinárodním poli, získává tým za 14minutový rozhovor se strojem i finanční odměnu ve výši půl milionu dolarů.

Složení týmu působícího na CIIRC ČVUT pod vedením Jana Šedivého pro rok 2021: Jakub Konrád (vedoucí, Fakulta elektrotechnická ČVUT), Petr Marek (Fakulta elektrotechnická ČVUT), Petr Lorenc (Fakulta elektrotechnická ČVUT), Van Duy Ta (CIIRC ČVUT), Ondřej Kobza (CIIRC ČVUT) a Jan Pichl (účastnil se v první části soutěže, Fakulta elektrotechnická ČVUT).

I do tohoto ročníku zasáhla coronavirová pandemie a probíhal virtuálně a na dálku, takže se soutěžící týmy nepotkaly na živo ani na summitu v Seattlu ani na závěrečném vyhlášení v Las Vegas, jak tomu bylo v prvních dvou letech soutěže. I přes nedostatek těchto živých záznamů vytvořil Amazon video, v němž představuje jednotlivé týmy a popisuje průběh soutěže. Video je dostupné ZDE.

Oficiální zpráva organizátorů soutěže je k dispozici ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na ZDE.

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky je moderní vědecko-výzkumný ústav Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT), který spojuje excelentní výzkumné týmy, mladé talenty a unikátní know-how s cílem posouvat technologické hranice a navázat na to nejlepší z tradic českého technického vzdělávání. Těžiště výzkumné práce CIIRC ČVUT se zaměřuje na čtyři základní pilíře: průmysl, energetiku, chytrá města a zdravou společnost, a to jak v základním, tak aplikovaném výzkumu. CIIRC ČVUT byl založen v roce 2013, přičemž plný provoz zahájil v polovině roku 2017 v nově postavené budově. V současné době čítá téměř 300 zaměstnanců v 8 výzkumných odděleních, která jsou doplněna tzv. Centry včetně Testbedu pro Průmysl 4.0. Oblast odborného zájmu CIIRC ČVUT je široká: zahrnuje umělou inteligenci, robotiku, automatické řízení a optimalizaci, počítačovou grafiku, počítačové vidění a strojové učení, automatické rozhodování, návrh softwarových systémů a výpočetních prostředků, návrh rozhodovacích a diagnostických systémů a jejich aplikace v medicíně, bioinformatiku, biomedicínu či asistenční technologie. ČVUT CIIRC vytváří jedinečný ekosystém akademicko-průmyslové spolupráce, ve kterém využívá diverzifikované formy financování projektů z národních, evropských a soukromých zdrojů. Více informací ZDE.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Alquist-z-CIIRC-CVUT-se-prokonverzoval-k-prvnimu-mistu-v-Amazon-Alexa-Prize-673894

---

17. 8. 2021; odbornecasopisy.cz

Alquist z CIIRC ČVUT se prokonverzoval k prvnímu místu v Amazon Alexa Prize

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky

V pondělí 16. srpna vyhlásila společnost Amazon vítěze již čtvrtého ročníku soutěže Alexa Prize Social Bot Grand Challenge. Po třech letech na stříbrné a bronzové pozici získal letos tým z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT vyvíjející bota Alquista kov nejcennější – zlato.

Konverzační robot (chatbot) Alquist se zrodil na CIIRC ČVUT v roce 2016, kdy skupinka studentů pod vedením experta na umělou inteligenci Jana Šedivého poprvé poslala přihlášku do soutěže Alexa Prize vyhlášené americkým Amazonem. A Amazon je tehdy poprvé vybral mezi týmy, převážně amerických univerzit, jimž zadal úkol vytvořit sociálního bota, který bude se svými uživateli schopen plynule hovořit, reagovat na dotazy, podávat informace a bavit. To vše na jeho zařízeních s virtuální asistentkou Alexou. V prvním ročníku se český tým umístil na skvělé druhé příčce, což bylo samozřejmě obrovskou motivací k tomu účastnit se i dalších ročníků.

Na obrázku zleva: členové týmu Alquist Petr Marek, Jakub Konrád (team leader), Van Duy Ta, Ondřej Kobza, Jan Šedivý (faculty advisor). Petr Lorenc na snímku chybí, nachází se na zahraniční stáži.

"Získat první místo je samozřejmě úplně neuvěřitelný pocit. Na stupních vítězů jsme sice už po čtvrté, ale tohle je naše první celkové vítězství. Letos jsme se snažili vytvořit systém schopný pružné konverzace, který syntetizuje přístupy s připravenými scénáři a zároveň se dokáže lépe přizpůsobit potřebám uživatelů, a to se nám nejspíš vyplatilo,” říká tým leader Jakub Konrád.

Po dvou třetích a jednom druhém místě konečně v tomto, již čtvrtém ročníku, dosáhl tým mety nejvyšší a virtuálně si z Ameriky přivezl zlato. Uživatelé i porotci tak potvrdili, že konverzace, které vedli s Alquistem, byly nejdelší, nejlepší, nejhodnotnější a nejvtipnější a to i přes to, že je programovali studenti, jimž angličtina není mateřským jazykem a americké prostředí i společnost se od té naší dost liší. Ve finále porazili všechny své americké konkurenty ze Stanford University (2. místo), University of Buffalo (3. místo), University of California, Santa Cruz (finalista) a Emory University (finalista).

Kromě uznání za skvěle odvedenou práci a reprezentaci nejvýznamnější české technické univerzity na mezinárodním poli, získává tým za 14 minutový rozhovor se strojem i finanční odměnu ve výši půl milionu dolarů.

Složení týmu působícího na CIIRC ČVUT pod vedením Jana Šedivého pro rok 2021: Jakub Konrád (vedoucí, Fakulta elektrotechnická ČVUT), Petr Marek (Fakulta elektrotechnická ČVUT), Petr Lorenc (Fakulta elektrotechnická ČVUT), Van Duy Ta (CIIRC ČVUT), Ondřej Kobza (CIIRC ČVUT) a Jan Pichl (účastnil se pouze první části soutěže, Fakulta elektrotechnická ČVUT).

I do tohoto ročníku zasáhla coronavirová pandemie a probíhal virtuálně a na dálku, takže se soutěžící týmy nepotkaly na živo ani na summitu v Seattlu ani na závěrečném vyhlášení v Las Vegas, jak tomu bylo v prvních dvou letech soutěže. I přes nedostatek těchto živých záznamů vytvořil Amazon video, v němž představuje jednotlivé týmy a popisuje průběh soutěže.

---

17. 8. 2021; sciencemag.cz

Alquist z CIIRC ČVUT se prokonverzoval k prvnímu místu v Amazon Alexa Prize

V pondělí 16. srpna vyhlásila společnost Amazon vítěze již čtvrtého ročníku soutěže Alexa Prize Social Bot Grand Challenge. Po třech letech na stříbrné a bronzové pozici získal letos tým z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) vyvíjející bota Alquista kov nejcennější – zlato.

Konverzační robot (chatbot) Alquist se zrodil na CIIRC ČVUT v roce 2016, kdy skupinka studentů pod vedením experta na umělou inteligenci Jana Šedivého poprvé poslala přihlášku do soutěže Alexa Prize vyhlášené americkým Amazonem. Amazon je tehdy poprvé vybral mezi týmy, převážně amerických univerzit, jimž zadal úkol vytvořit sociálního bota, který bude se svými uživateli schopen plynule hovořit, reagovat na dotazy, podávat informace a bavit. To vše na jeho zařízeních s virtuální asistentkou Alexou. V prvním ročníku se český tým umístil na skvělé druhé příčce, což bylo samozřejmě obrovskou motivací k tomu účastnit se i dalších ročníků.

"Získat první místo je samozřejmě úplně neuvěřitelný pocit. Na stupních vítězů jsme sice už po čtvrté, ale tohle je naše první celkové vítězství. Letos jsme se snažili vytvořit systém schopný pružné konverzace, který syntetizuje přístupy s připravenými scénáři a zároveň se dokáže lépe přizpůsobit potřebám uživatelů, a to se nám nejspíš vyplatilo,” říká tým leader Jakub Konrád.

Po dvou druhých a jednom třetím místě konečně v tomto, již čtvrtém ročníku, dosáhl tým mety nejvyšší a virtuálně si z Ameriky přivezl zlato. Uživatelé i porotci tak potvrdili, že konverzace, které vedli s Alquistem, byly nejdelší, nejlepší, nejhodnotnější a nejvtipnější a to i přes to, že je programovali studenti, jimž angličtina není mateřským jazykem a americké prostředí i společnost se od té naší dost liší. Ve finále porazili všechny své americké konkurenty ze Stanford University (2. místo), University of Buffalo (3. místo), University of California, Santa Cruz (finalista) a Emory University (finalista).

Kromě uznání za skvěle odvedenou práci a reprezentaci nejvýznamnější české technické univerzity na mezinárodním poli, získává tým za 14 minutový rozhovor se strojem i finanční odměnu ve výši půl milionu dolarů.

Složení týmu působícího na CIIRC ČVUT pod vedením Jana Šedivého pro rok 2021: Jakub Konrád (vedoucí, Fakulta elektrotechnická ČVUT), Petr Marek (Fakulta elektrotechnická ČVUT), Petr Lorenc (Fakulta elektrotechnická ČVUT), Van Duy Ta (CIIRC ČVUT), Ondřej Kobza (CIIRC ČVUT) a Jan Pichl (účastnil se v první části soutěže, Fakulta elektrotechnická ČVUT).

I do tohoto ročníku zasáhla coronavirová pandemie a probíhal virtuálně a na dálku, takže se soutěžící týmy nepotkaly na živo ani na summitu v Seattlu ani na závěrečném vyhlášení v Las Vegas, jak tomu bylo v prvních dvou letech soutěže.

URL| https://sciencemag.cz/alquist-z-ciirc-cvut-se-prokonverzoval-k-prvnimu-mistu-v-amazon-alexa-prize/

---

16. 8. 2021; 21. století

Když robopes" SPOT vystřídal netopýry

Klid a tmu životu v Býčí skále v Moravském krasu vzala ta nejnepravděpodobnější věc – čtyřnohý robot SPOT. A spolu s ním další robotické systémy a drony týmu robotiků z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

V jeskynním komplexu, který v zimním období slouží jako jedno z největších zimovišť netopýrů, se technici koncem června 2021 připravovali na poslední kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge, pořádané agenturou amerického ministerstva obrany, zodpovědné za vývoj nových technologií. Tým akademiků s robotickou fl otilou vyrazí na finále v USA v září. SPOTY ZA DOLARY S sebou si vezmou i právě SPOTa – čtyřnohého robota od společnosti Boston Dynamics. Vlastně dva SPOTy. Ty si mohli akademici z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vystupující pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University – Center for Robotics and Autonomous Systems – Northern Robotics Laboratory), koupit po úspěchu v loňském předposledním kole soutěže DARPA Subterranean Challenge, když získali obnos 1,5 milionu dolarů.

Díky této subvenci mohli investovat i do letky nových dronů se senzory, přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách, a nových LIDARů, které robotům umožní nejmodernější 3D vidění. AUTONOMNÍ ŘÍZENÍ Pro přípravu na finální kolo soutěže je nyní největší výzvou rychlá integrace nových robotů a dronů se stávajícími roboty tak, aby si dokázaly efektivně vyměňovat informace v prostředí, kde chybí GPS signál. Podmínky jeskyně nedovolují, aby roboty ovládal manuálně člověk, a budou proto při soutěži odkázány výhradně na svůj autonomní pohyb, rozhodování a vzájemnou koordinaci. "Nejrychlejší a nejpřizpůsobivější je čtyřnohý robot SPOT. Ten proto může vyrazit do podzemí nebo zavalených území jako první, aby prozkoumal a naplánoval, kam a kudy se vydají ostatní roboty. Následně na místo, kam už se sám SPOT nedostane, vyletí například drony," přibližuje koordinační strategii Ing. Tomáš Rouček, člen výzkumného týmu a postgraduální student katedry počítačů FEL ČVUT.

A právě tyto samostatné schopnosti plánování a spolupráce robotů při plnění úkolů průzkumu a vyhledávání rozhodnou o tom, který z osmi finalistů z celého světa ve finále DARPA Subterranean Challenge uspěje.

Jeskyně je pro přípravu na finální kolo soutěže klíčová také proto, že v laboratoři není zcela možné simulovat extrémní podmínky prostředí, kde se vyskytují mlha, bahno nebo prach. *

Foto: * Soutěž DARPA Subterranean Challenge simuluje v reálném prostředí situaci při záchraně osob po katastrofách. Týmy robotů mají za úkol v neznámém prostředí během jedné hodiny identifikovat co nejvíce objektů, jako jsou osoby, telefony, batohy, stejně jako odhalit unikající plyn. Poznatky využité v soutěži poté najdou uplatnění při časově kritických obranných i civilních operacích typu "vyhledej a zachraň".

FOTO: PETR NEUGEBAUER/ČVUT FEL

---

16. 8. 2021; 21. století

FEL ČVUT s ETH Curych vyvíjejí metodu na rekonstrukci rozmazaných objektů

MÍSTO UFO RAROH VELKÝ

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státu Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého. K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO. Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL). Denys Rozumnyi (na snímku) začal svůj výzkum rozvíjet už před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě, ETH Curych. Pod vedením odborníka na počítačové vidění, prof. Jiřího Matase z FEL ČVUT, začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, resp.

doostření rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Curych jsem dokázal spojit dva světy – detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci," říká Denys Rozumnyi.

FOTO: PETR NEUGEBAUER/CVUT FEL

---

16. 8. 2021; volty.cz

Virtuální model elektromobilu pro urychlení výzkumu a vývoje v oblasti elektrifikace vozidel

Elektrická revoluce je zde – a s ní zvyšující se bezpečnostní a technologická očekávání, která zákazníci na elektromobily kladou. Výrobci proto musí stále rychleji reagovat na vývoj trhu, regulace, které směřují k dopravním prostředkům s nulovou hodnotou emisí (ZEV) a také na výrazný tlak na snížení ceny elektromobilů. Společnost Eaton je díky své expertíze a zdrojům v oblasti průmyslové elektrifikace perfektním partnerem pro zvládnutí úskalí, kterým čelí výrobci hybridních (PHEV, HEV) a plně elektrických vozidel (BEV). Její Evropské inovační centrum v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který přispěje k urychlení dalšího výzkumu a vývoje v této oblasti.

Společnost Eaton se elektrifikaci vozidel věnuje ve stále větší míře a nabízí mimo jiného také možnost vyzkoušet si neotřelé návrhové postupy vývoje nových produktů. "Elektrifikace hraje zcela zásadní úlohu pro zvládnutí stále zpřísňujících emisních regulací. Víme, že zavádění nových technologií je velmi nákladné, a proto úzce spolupracujeme s našimi zákazníky na vývoji modulárních a škálovatelných systémů. Naše znalosti a zkušenosti umožňují výrazně zkrátit vývojový proces a navrhovat komerčně atraktivní řešení šetrná k životnímu prostředí," řekl Petr Liškář, specialista pro elektrifikaci vozidel. Eaton tak reaguje na celosvětový růst poptávky po elektrifikaci vozidel. Ve třetím čtvrtletí loňského roku například vzrostl v porovnání s předešlým rokem počet registrovaných elektromobilů v Evropě o 211% na celkových 274 000. Očekává se, že v roce 2022 bude více než 20% všech vozidel prodaných v Evropě elektrických.

Evropské inovační centrum společnosti Eaton sídlící v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který umožňuje výzkum a vývoj v této oblasti zásadně zefektivnit a dále urychlit. "Největší přínosem modelu je jeho rychlost, modularita a možnost reprodukovat jízdní data z reálného provozu a vnějšího prostředí,” řekl Petr Liškář. Na modelu pracoval mezinárodní tým pracovníků inovačního centra s přispěním ČVUT, přesně oddělení Smart Driving Solutions, které je součástí Katedry řídicí techniky na elektrotechnické fakultě.

Představený dvoustopý dynamický model elektrického vozidla umožňuje vývojářům velmi rychle vyhodnotit přínos nových komponent na celkový provoz vozu. Je složen z řady dílčích subsytémů, a kromě celého automobilu uživateli umožňuje studovat a vyhodnocovat i fungování jednotlivých konstrukčních skupin. Jednou z klíčových oblastí pro zajištění nízké spotřeby elektrické energie elektromobilu je například zahrnutí prvků komfortní výbavy cestujících do celé simulace. Jedná se o vytápění a chlazení interiéru, vyhřívání sedadel nebo multimediální systém. Dílčí podskupinou modelu virtuálního vozidla je proto model klimatizační jednotky vozu, model chladicího okruhu pro baterie a systémy trakčního pohonu.

Velkou výhodou tohoto virtuálního modelu je možnost simulace jízdy v reálném prostředí s využitím dat z GPS. Tato data mohou být buďto vygenerována pomocí vhodného programu pro plánování trasy, ale také importována jako záznam z jízdy již uskutečněné. Průjezd zadanou trasou je pak možno reprodukovat zcela věrně, neboť systém obsahuje také model autonomního řízení vozu. Díky tomu chování vozidla velmi dobře reflektuje skutečnou jízdní dynamiku a integruje v sobě prvky výbavy aktivní bezpečnosti, jakými jsou protiblokovací systém ABS, systém regulace prokluzu kol ASR, elektronický stabilizační program ESP i systém vektorování točivého momentu. Díky tomu pak bylo možno přistoupit také k implementaci dalších faktorů reálného prostředí, jakými jsou nadmořská výška, teplota vzduchu, směr a intenzita větru dokonce i aktuální stav vozovky, která může mít suchý, mokrý nebo i zledovatělý povrch.

Virtuální vozidlo lze v současné době lze konfigurovat s jedním nebo více různými motory, střídači a převodovkami současně. Model elektromobilu je plně konfigurovatelný a uživatelé si jej mohou upravit podle svého přání, nebo použít ke své práci jen jeho dílčí části. Vývoj byl dokončen na jaře letošního roku a bude sloužit pro pro interní potřeby společnosti Eaton, další vývoj a interní testy.

Lukáš Beňa

---

15. 8. 2021; Novinky.cz

Dron létá sám do nepřístupných míst. Pomáhá mapovat historické objekty

Památky, tunel Blanka nebo jaderná elektrárna. Unikátní dron, který představil tým techniků z pražského ČVUT, dokáže pomocí 3D scanneru a senzorů létat sám v těžko dostupných či nebezpečných místech.

Je schopný nafotit nebo natočit snímky zkoumaných objektů i ze vzdálenosti několika centimetrů.

Je tak skvělým technologickým řešením například pro památkáře, kteří díky přístroji mohou během pár minut získat informace nejen o vzhledu zkoumaného objektu, ale i jeho 3D model.

"Dron dokáže nafotografovat obtížně přístupná místa velmi rychle, mnohem rychleji, než kdyby se tam stavělo lešení nebo i kdyby se použil manuálně ovládaný dron," sdělil Novinkám Martin Saska, vedoucí skupiny multirobotických systémů z Fakulty Elektrotechnické ČVUT v Praze.

Jeho cena se kvůli senzorům na palubě přístroje a výpočetní technice, jež ho ovládá, pohybuje v řádu stovek tisíc korun a jeho použití ke zmapování objektu vyjde i na desítky tisíc korun.

I přesto ale průzkum pomocí tohoto dronu může vyjít památkáře nebo jiné zájemce mnohem levněji, než kdyby v daném objektu stavěli lešení a místo zkoumali mnohem déle.

Dronument - dokumnetace historických objektů dronem

Dron dokáže objekt nasnímat během několika minut, díky tomu se tak může mnohonásobně zkrátit i doba, po kterou by musel být zkoumaný objekt uzavřen veřejnosti.

Už nyní slouží dron zejména památkářům, kterým například v kostele dron poskytuje detailní dokumentaci stavu jednotlivých soch nebo maleb až v kupoli kostela.

Prozkoumali tak už například zákoutí kostela svatého Mořice v Olomouci nebo malby zámku ve Vranově nad Dyjí.

Využití ale mají také v průmyslových stavbách, které jsou člověku těžko přístupné. Jedním z 15 míst, kde zatím dron létal, je například i pražský tunel Blanka.

Dron létá díky osmi motorům a několika senzorům, podle kterých se orientuje.

FOTO: FEL ČVUT, Novinky

"Nejprve do daného objektu pošleme technika, který nasnímá pomocí pozemního 3D scanneru celý objekt. My získáme 3D model, ve kterém památkáři dokáží přesně vyspecifikovat místa, kde má dron udělat konkrétní fotografii," vysvětluje technologii Saska.

Software následně dokáže podle 3D modelu vytvořit přesnou trasu, kterou má dron proletět. Stroj je tak plně autonomní a nepotřebuje žádného pilota.

"Využívá senzorů, které si sám nese, a počítače, který je na palubě. Dron tedy sám prozkoumává prostředí, na základě detekce překážek je dokáže obletět a snímá v místech, kam jsme jej poslali,” popisuje Saska.

Podle 3D modelu prostoru si dron dokáže sám naplánovat trasu, kterou poletí.

V některých případech navíc technici mohou použít více dronů najednou. Zejména v případech, kdy je ve zkoumaném objektu špatné osvětlení.

Jeden dron proto pomocí inteligentního osvětlení obstarává dobré nasvícení, druhý dron snímá fotografie nebo videozáznam.

"Oba drony mají předem naplánovanou trajektorii, která je schválená památkářem a robotikem, že je bezpečná. Během vlastní mise ale spolu komunikují a synchronizují se, protože jeden může vyletět dříve a v tu chvíli by ten druhý nebyl v daném místě a čase ve správnou chvíli," dodává Siska.

Drony dokáží i spolupracovat. Zatímco jeden nese kameru, druhý mu prostor nasvicuje.

Práce a využívání dronu tým ČVUT provádí v rámci projektu ministerstva kultury, který je financuje.

URL| https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/dron-leta-sam-do-nepristupnych-mist-pomaha-mapovat-historicke-objekty-40369095

---

15. 8. 2021; iDNES.cz

Pacienty s postcovidem ohlídá fitness náramek. Pomůže s rehabilitací

Lékaři ve spolupráci s vědci přicházejí s novým projektem, který pomůže lépe nastavit rehabilitaci po prodělání onemocnění covid-19. Zlepšit funkci plic pomáhá pohyb, který lidem s postcovidovým syndromem dělá problém.

Efektivnější rehabilitace po covidu, a ještě navíc přímo doma. To by mohlo být mottem projektu, do kterého se pustila Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK) ve spolupráci hned se třemi univerzitami. "Je skvělé, že se na projektu podílí specialisté napříč různými obory. Věřím, že systém pomůže co nejvíce pacientům a že zkvalitní a zkrátí následnou péči," říká Vojtěch Petráček, rektor pražského ČVUT, které spolu s Univerzitou obrany Brno zajišťuje technickou stránku projektu.

Od začátku pandemie se covidem v Praze nakazilo už více než 189 tisíc lidí, 185 a půl tisíce z nich se podle statistiky ministerstva zdravotnictví vyléčilo. Tito lidé ale nemají vždy vyhráno a skutečnost, že infekce je pryč, pro ně nemusí znamenat konec problémů. Světová zdravotnická organizace již dříve zjistila, že každý desátý člověk, který covid prodělal, se v následujících týdnech až měsících potýká se zdravotními komplikacemi. Vztaženo na Prahu, postcovidové následky si nese nebo neslo skoro dvacet tisíc lidí.

V současné době se odborníci při řešení těchto komplikací kloní spíše k rehabilitaci než k podávání léků. "U řady pacientů s těžkým průběhem onemocnění je zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace," vysvětluje přednosta Plicní kliniky FN HK Vladimír Koblížek.Stačí obyčejný fitness náramek

Byť covid přináší mnoho zdravotních obtíží, nejvíce poškozuje plíce. Projekt s názvem Teresa si klade za cíl rychleji vrátit zpátky do aktivního života pacienty, kteří mají v důsledku covidu problém "udýchat" třeba i jen pár schodů. Podle odborníků pomáhá zdravotní stav takových pacientů zlepšit právě pohyb, který oni ovšem z důvodů námahy odmítají. Řešení, se kterým tým odborníků přichází, především zajistí lékařům přesnější informace o daném pacientovi, a to prostřednictvím takzvaného fitness náramku, který do mobilní aplikace odesílá data o jeho nositeli.

V této rané fázi projektu se používají náramky, které umí měřit počet kroků a například i celkovou dobu, kdy je nositel v aktivním pohybu. Do budoucna by ale mohli lékaři dostávat i data o krevním tlaku nebo srdečním tepu, která náramky umí sbírat také. Díky datům z náramku pak může fyzioterapeut určit, zda pacienta při rehabilitaci nepřetěžuje, nebo mu naopak může cvičení přidat.

"Pseudonymizovaná data (ve kterých jsou pacienti nahrazeni číslem, poz. red.) jsou zabezpečeným způsobem přenášená na server, kde jsou z nich generovány týdenní zprávy. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům dostanou lékaři a fyzioterapeuté podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace," popisuje Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Celá komunikace navíc může díky sebraným datům probíhat v online prostředí, kde se pacient a fyzioterapeut "potkávají" dvakrát týdně.

Náramky mají majitele také k pohybu motivovat, a to například stanovováním denních cílů nebo udělováním ocenění za jejich splnění, což je podle Bureše v plánu v dalších fázích projektu.Výsledky jsou pozitivní

První testovací fáze se zúčastnilo 14 pacientů rozdělených do dvou skupin. První z nich prošla tele-rehabilitací a pravidelně se "setkávala" s fyzioterapeutem, druhé skupině odborník pouze na začátku vysvětlili, jak mají cvičit. Všech 14 pak mělo fitness náramky. V rámci první skupiny došlo u šesti pacientů ze sedmi k výraznému zvýšení pohybové aktivity, u druhé skupiny dosáhli podobného pokroku jen tři. Zároveň se u většiny lidí z první skupiny snížil subjektivní pocit dušnosti. Většině pacientů z obou skupin se pak zlepšila funkce dýchacích svalů.

Tento způsob práce je univerzálně použitelný i pro pacienty s jinými plicními chorobami. Uplatnění tak pravděpodobně bude mít i po úplném konci pandemie. "Na základě vyhodnocení zkušeností z této studie bude projekt pokračovat i pro širší skupinu pacientů, například s chronickou obstrukční plicní nemocí či astmatem," předpovídá Kateřina Neumannová z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která pro projekt připravila rehabilitační postupy.

Bolest břicha a svalů i únava

V reakci na pandemii vznikla postcovidová centra, která léčí pacienty s následky nemoci. Svou zkušenost v takovém centru popisuje vedoucí lékař očkovacího a postcovidového centra Nemocnice sv. Kříže Žižkov David Bauman.

Pacient na vyšetření

Jak často se s dlouhodobými následky po prodělání covidu-19 setkáváte?

Jsme pracoviště zejména pro Prahu 3 a širší část centra města, takže nyní od začátku léta se naštěstí jedná spíše o jednotky až desítky pacientů měsíčně. Také nesledujeme aktivně všechny pacienty po proběhlém covidu-19, ale jen ty, kteří se s nějakými potížemi přihlásí.

S jakými problémy k vám nejčastěji přicházejí?

Vídáme spíše protahované potíže obecného charakteru. Dechové, únavu, bolesti svalů, kloubů, padání vlasů. Z mé odbornosti jsou to především břišní potíže ve smyslu nepravidelnosti stolice a bolestí břicha. Stejné problémy se vyskytují i po jiných infekčních nemocech, zvláště virových, a také s různou délkou trvání. Je otázkou času, než bude zodpovězeno, zda covid-19 opravdu působí trvalá a jen pro tuto infekci specifická postižení, a jaká. Proto je nutno pacienty sledovat. V naší nemocnici nepečujeme o děti, kde je jasně definovaný takzvaný multisystémový zánětlivý syndrom vídaný pediatry.

Co rozhoduje o tom, jak bude vypadat rehabilitace?

Rehabilitace je individuální s ohledem na typ a tíži postižení. Při strukturálním postižení plic či jiného orgánu patří péče příslušné odbornosti, nejčastěji kardiologům a plicařům. Jako gastroenterolog mohu říci, že úprava potíží, kde jsou možnosti rehabilitace omezené, dle našich zkušeností trvá asi3 až 12 měsíců. Velmi silným faktorem ovlivňujícím délku rehabilitace je i psychika. Někdy i s nutností psychoterapeutické pomoci. Dalším zásadním momentem je dostatek vitaminů, zvláště C a D.

Foto:

Tabulka grafů intenzity

FN Bulovka

FotoGallery:

Tabulka grafů intenzity

FN Bulovka

Rentgenový snímek

FN Bulovka

Rentgenový snímek

FN Bulovka

Rentgenový snímek

FN Bulovka

Pacient na vyšetření

FN Hradec Králové

Pacient na vyšetření

FN Hradec Králové

Pacient na vyšetření

FN Hradec Králové

URL| https://www.idnes.cz/praha/zpravy/postcovidovy-syndrom-pohyb-plice.A210813_211218_praha-zpravy_kzem

---

14. 8. 2021; auto.idnes.cz

Nedodělané škodovky čekají na čipy. Automobilka je skladuje, kde se dá

Tisíce nových škodovek stojí na obrovských odstavných plochách, kde čekají na nedostatkové čipy. Nejvíce jich je v okolí Mladé Boleslavi, ale také na letištní ploše v Hradci Králové, kam automobilka vozí nedodělané vozy z Kvasin.

Výpadky v dodávkách polovodičů již několik měsíců narušují výrobu v automobilovém průmyslu (čtěte zde). Zasažena je jimi také Škoda. "V uplynulých měsících se nám přitom dařilo minimalizovat dopady na výrobu v závodech v České republice, bylo třeba zrušit pouze několik směn," uvádí mluvčí automobilkyMartina Gillichová. "V současnosti však předpokládáme, že dostupnost čipů bude v příštích týdnech omezená natolik, že ucelená výroba již nebude možná."

Automobilka se tedy dohodla s odboráři na omezení výroby v některých provozech v českých závodech. Nyní mají škodováci předem plánovanou hromadnou dovolenou.

Poslední vydání magazínu Škodovácký odborář z konce července uvádí, že výroba vozů bude stát i týden po hromadné dovolené. "Odstávka výroby bude delší, než se původně čekalo... Situace s nedostatkem čipů a dalších komponentů se zhoršila natolik, že se výroba vozů nerozjede ani ve 33. kalendářním týdnu, tedy v týdnu po hromadné dovolené," píše list.

Výběh výroby vozů proběhl ve většině provozů dle plánu ve středu 28. července odpolední směnou ve 22 hodin. Náběh je naplánovaný na noční směnu z neděle na pondělí 23. srpna v Mladé Boleslavi i Kvasinách.

Automobilka neuvádí, kolik nedokončených vozů musela odstavit na dočasné skladovací plochy z důvodu nedostatku čipů, ani jak dlouho průměrně takové auto čeká na dokončení.

Čipy umíme v České republice vyvinout, ale ne vyrobitROZSTŘEL

Celý svět trápí nedostatek čipů, které potřebuje většina elektronických zařízení ke svému fungovaní. Proč nyní chybí na trhu v dostatečném množství, jak fungují a jak se vyrábějí, vysvětlil v Rozstřelu Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Rozhovor sledujte zde.

"Nadále pro nás zůstává nejvyšší prioritou, abychom zajistili spokojenost svých zákazníků tím, že na již objednané vozy dodržíme co nejkratší čekací lhůty," uzavírá Gillichová.

Podle informací iDNES.cz od nejmenovaného zdroje ze Škody Auto automobilka eviduje rekordní počet objednávek v řádu nižších desítek tisíc kusů, které postupně odbavuje.

Nedostatek čipů postihl celou produkci, ovšem větší potíže dělá ve výrobě modelů vyšších tříd, které potřebují více čipů. To může mít dopad i na obchodní výsledek firmy, protože právě na velkých modelech s vyšší marží automobilka vydělává.

Výjimkou je elektrický model Enyaq, jehož výroba jde plynule. Automobilka pravděpodobně z důvodů maximálního zaměření koncernu VW na elektromobilitu upřednostňuje zásobování čipy tento bateriový model. Prodeje a dodávky enyaqu jsou nyní maximální prioritou pro image firmy i pro emisní bilanci automobilky.

Foto:

Nové nedodělané škodovky stojí i poblíž Loukova u Mnichova Hradiště.

iDNES.tv

URL| https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/skoda-cipy-odstavene-skodovky-cip-nedostatek-cipu.A210813_152235_automoto_fdv

---

14. 8. 2021; Mladá Fronta Dnes

Fitness náramek ohlídá" pohyb lidí po covidu

Lékaři ve spolupráci s vědci přicházejí s novým projektem, který pomůže lépe nastavit rehabilitaci po prodělání onemocnění covid19. Zlepšit funkci plic pomáhá pohyb, který lidem s postcovidovým syndromem dělá problém.

PRAHA/HRADEC KRÁLOVÉ Efektivnější rehabilitace po covidu, a ještě navíc přímo doma. To by mohlo být mottem projektu, do kterého se pustila Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK) ve spolupráci hned se třemi univerzitami. "Je skvělé, že se na projektu podílí specialisté napříč různými obory. Věřím, že systém pomůže co nejvíce pacientům a že zkvalitní a zkrátí následnou péči," říká Vojtěch Petráček, rektor pražského ČVUT, které spolu s Univerzitou obrany Brno zajišťuje technickou stránku projektu.

Od začátku pandemie se covidem v Praze nakazilo už více než 189 tisíc lidí, 185 a půl tisíce z nich se podle statistiky ministerstva zdravotnictví vyléčilo. Tito lidé ale nemají vždy vyhráno a skutečnost, že infekce je pryč, pro ně nemusí znamenat konec problémů. Světová zdravotnická organizace již dříve zjistila, že každý desátý člověk, který covid prodělal, se v následujících týdnech až měsících potýká se zdravotními komplikacemi. Vztaženo na Prahu, postcovidové následky si nese nebo neslo skoro dvacet tisíc lidí.

V současné době se odborníci při řešení těchto komplikací kloní spíše k rehabilitaci než k podávání léků. "U řady pacientů s těžkým průběhem onemocnění je zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace," vysvětluje přednosta Plicní kliniky FN HK Vladimír Koblížek.

Stačí obyčejný fitness náramek

Byť covid přináší mnoho zdravotních obtíží, nejvíce poškozuje plíce. Projekt s názvem Teresa si klade za cíl rychleji vrátit zpátky do aktivního života pacienty, kteří mají v důsledku covidu problém "udýchat" třeba i jen pár schodů. Podle odborníků pomáhá zdravotní stav takových pacientů zlepšit právě pohyb, který oni ovšem z důvodů námahy odmítají. Řešení, se kterým tým odborníků přichází, především zajistí lékařům přesnější informace o daném pacientovi, a to prostřednictvím takzvaného fitness náramku, který do mobilní aplikace odesílá data o jeho nositeli. V této rané fázi projektu se používají náramky, které umí měřit počet kroků a například i celkovou dobu, kdy je nositel v aktivním pohybu. Do budoucna by ale mohli lékaři dostávat i data o krevním tlaku nebo srdečním tepu, která náramky umí sbírat také. Díky datům z náramku pak může fyzioterapeut určit, zda pacienta při rehabilitaci nepřetěžuje, nebo mu naopak může cvičení přidat.

"Pseudonymizovaná data (ve kterých jsou pacienti nahrazeni číslem, poz. red.) jsou zabezpečeným způsobem přenášená na server, kde jsou z nich generovány týdenní zprávy. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům dostanou lékaři a fyzioterapeuté podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace," popisuje Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Celá komunikace navíc může díky sebraným datům probíhat v online prostředí, kde se pacient a fyzioterapeut "potkávají" dvakrát týdně.

Náramky mají majitele také k pohybu motivovat, a to například stanovováním denních cílů nebo udělováním ocenění za jejich splnění, což je podle Bureše v plánu v dalších fázích projektu.

Výsledky jsou pozitivní

První testovací fáze se zúčastnilo 14 pacientů rozdělených do dvou skupin. První z nich prošla tele-rehabilitací a pravidelně se "setkávala" s fyzioterapeutem, druhé skupině odborník pouze na začátku vysvětlili, jak mají cvičit. Všech 14 pak mělo fitness náramky. V rámci první skupiny došlo u šesti pacientů ze sedmi k výraznému zvýšení pohybové aktivity, u druhé skupiny dosáhli podobného pokroku jen tři. Zároveň se u většiny lidí z první skupiny snížil subjektivní pocit dušnosti. Většině pacientů z obou skupin se pak zlepšila funkce dýchacích svalů. Tento způsob práce je univerzálně použitelný i pro pacienty s jinými plicními chorobami. Uplatnění tak pravděpodobně bude mít i po úplném konci pandemie. "Na základě vyhodnocení zkušeností z této studie bude projekt pokračovat i pro širší skupinu pacientů, například s chronickou obstrukční plicní nemocí či astmatem," předpovídá Kateřina Neumannová z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která pro projekt připravila rehabilitační postupy.

Foto: Poškozené plíce Rentgenové snímky zobrazují postupné zhoršování stavu plic pacienta s těžkým průběhem covidu během září 2020. Obrázek vpravo dole pak ukazuje plíce v listopadu 2020 po vyléčení.

Foto: 4x FN Bulovka

O autorovi: Adam Hejduk, redaktor MF DNES

---

13. 8. 2021; Haló noviny

Dron pomáhá památkářům

Autonomní dron, který pomáhá při mapování památek a dalších objektů včera v Praze představil tým z ČVUT. Dron dovede pořídit fotografie a videa z konkrétních míst, která jsou těžce přístupná nebo je nelze kvalitně zdokumentovat jinými způsoby. Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT dosud vytvořila dva prototypy a technologii vyzkoušela v 15 objektech.

»Drony jsou zcela autonomní, používají pouze palubní senzory,« sdělil ČTK vedoucí skupiny Martin Saska. Nejen technik, ale i památkář podle něho dovede říci, kam má dron přesně zaletět a v kterém místě pořídit fotografii. »Na základě vizualizace 3D modelu, kterou my jim poskytneme,« podotkl vědec.

»Nakliká tam přímo jednotlivá místa, která ten dron navštíví, vyfotografuje je a vrátí zpět náhled fotografií a potom na disku fotografie v nejlepším možném rozlišení.

Ty se prostudují, pokud je to v pořádku, jde se na další část kostela nebo úlohu,« doplnil Saska k průběhu práce. Pokud však odborník není s materiály spokojen, lze zopakovat úplně stejný autonomní let -například jen s jiným nastavením fotoaparátu. Saska řekl, že použitou technologii skupina začala vyvíjet zhruba před osmi lety. Poprvé se dron proletěl před šesti lety v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Z dalších památek ho odborníci využili například v olomouckém kostele svatého Mořice, pohřební kapli Všech svatých na zámku v Telči, ve sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži nebo pro zmapování zámku Plumlov. Saska pak podotkl, že dron byl nasazen i v někdejších průmyslových projektech.

Výzkumník nicméně uvedl, že před využití této technologie je třeba důkladně zvážit, zda převáží výhody, které dron poskytuje, nad poměrně vysokými náklady. Jenom cena komponent je podle Sasky v řádu nižších stovek tisíc. »Samozřejmě musíte přičíst

čas technika, který to sestavuje, tam jsou nějaké stovky hodin práce. Je to všechno

malovýroba. Takže se nedá dosáhnout toho zlevnění, kdy to jede ze sériové linky,« zdůraznil vědec. Saska podotkl, že drahý je i software.

---

13. 8. 2021; Mladá Fronta Dnes

Robotičtí letci z ČVUT

Drony využijí památkáři

PRAHA Vypadá jako hračka, ale robotický dron vyvinutý týmem z Českého vysokého učení technického (ČVUT) dokáže mimořádné věci. Dostane se ve velkých interiérech prakticky kamkoliv a dokáže odtud pořídit ostré snímky. Pomoci proto může památkářům, ale třeba také stavbařům a dalším profesím. Jeho vývoj trval několik let, stroj ale není právě laciný a jeho komerční výroba je dosud otázkou budoucnosti.

Hukot, podobný nastartovanému mopedu, ve čtvrtek rozezněl tělocvičnu v jednom z bloků objektu ČVUT v centru Prahy. Čtyři vrtule zdvihly do vzduchu robotický dron, který demonstroval své schopnosti během ukázkového letu. Jde o zcela autonomní přístroj, využívající pouze senzory.

Robotické drony už jsou poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů. Avšak k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívají jen v České republice.

Bezpilotní robotické drony slouží v současnosti odborníkům z Národního památkového ústavu (NPÚ). Použili ho v 16 objektech, například v Praze, Olomouci či Libavé. Robotické letouny šetří čas a peníze, vynakládané jinak za stavbu lešení či pronájem vysokozdvižných plošin.

Sofistikované létající přístroje totiž dokážou nahlédnout i na skrytá a odlehlá místa a zmapovat je. "Jeden dron na svou úlohu nestačí," vysvětlují technici. Aparát proto létá ve dvojici, přičemž jeden z nich osvětluje, druhý dokumentuje.

Stovky hodin práce

"Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy," shrnuje zkušenosti s použitím dronu památkář Milan Škobrtal. Rozšíření této unikátní technologie se však v současnosti neplánuje. "Zatím fungujeme v rámci programu ministerstva kultury. Pro komerční využití bude zapotřebí nalézt společnost, která zajistí jeho výrobu," uvedl Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Hodnota komponentů, z nichž se dron skládá, stojí přibližně půl milionu korun. Laciný není ani software, kterým je létajíci aparát nabit. Jeho vývoj trval pět let. Navíc jde o malovýrobu a tu je podle odborníků obtížné zlevnit. Na sestavení kompletu potřebují technici stovky hodin práce.

Prvními testy projde zkompletovaný dron v laboratořích. Poté následují zkoušky v tělocvičně a posléze se na ostro testuje ve "zkušebním" kostele. Jde o vojáky zdevastovaný svatostánek ve Staré Vodě na Libavé poblíž výcvikového prostoru. Při případné chybě v těchto prostorách totiž nehrozí velké škody.

"Před využitím této technologie je tudíž zapotřebí důkladně zvážit, zda převáží výhody, které dron poskytuje, nad poměrně vysokými náklady," uvedl k tomu Martin Saska. A ani když se nápadu podle techniků ujme firma, nepůjde o lacinou službu.

Ostrý obraz i světlo

Použití této techniky však přináší řadu výhod. Drony se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část. Fotit dokážou ze vzdálenosti několika centimetrů.

"Hlavní senzor, který používají, je 3D LIDAR. Skenuje prostředí a na jeho základě dokáže určit svou pozici v kostele. Tím získáme náhradu GPS. V okamžiku, kdy máme přesnou pozici v prostředí, tak není naplánování letu dronu už tak obtížné," popsal techniku Martin Saska. Památkářům nabízejí tyto letouny další výhody. "Jedním z pracovních nástrojů památkářů je světlo, to dokáže odhalit nerovnosti či defekty. A naše drony dokážou místa nasvětlit z několika bodů, přisvětlovat lze z různých pozic," objasňují konstruktéři. Stroje pořizují 3D modely, ze kterých jsou experti schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti.

Premiérově technici dron nasadili před pěti lety ve staroměstském chrámu sv. Mikuláše. "Tehdy se nám sice podařilo v kostele letět, ale získané výsledky byly pro památkáře a historiky prakticky nepoužitelné. Nicméně právě létání v takto mediálně exponovaném kostele nastartovalo boom v celé této oblasti v České republice," komentoval to Martin Saska.

Klenbě vstříc Robotické drony dokážou nahlédnout do míst, kam je obtížné se dostat – do kopulí, balkonů, na sochy či vitráže, jako třeba v kroměřížském zámku. K hlavnímu dronu, který nese potřebnou technologii, lze přidružit až další dvě podpůrné helikoptéry. Ty se nazývají osvětlovači, protože jejich účelem je optimální nasvícení objektu pomocí palubních světel s proměnnou teplotou barvy. Tato světelná podpora umožňuje sběr kvalitních záběrů i v původně špatných světelných podmínkách. (foto nahoře) Vrtulníky dokážou operovat autonomně. Software vyvinutý odborníky ze skupiny Multirobotických systémů ČVUT zajišťuje stabilitu a řídí let helikoptéry za pomoci mnoha palubních senzorů, které poskytují informace o jejím okolním prostředí. Kromě řízení zajišťuje software optimální průlet objektem tak, aby zcela samostatně sesbíral důležitá data ve specifikovaných oblastech (foto uprostřed).

Tým Martina Sasky (na snímku vpravo)pracoval na světově unikátně využívané technologii pět let. Nyní, kdy je systém plně funkční, je podle odborníků třeba jej otestovat v co možná nejpestřejším prostředí a podmínkách, aby dosáhl maximální obecnosti použití.

Fakta Drony a památky * Cena komponent, senzoru a palubního počítače se pohybuje u autonomních dronů okolo půl milionu korun. K tomu je třeba přičíst zhruba měsíc práce jednoho inženýra na sestavení dronu. Vývoj softwaru, který je na dronu nejcennější, trval asi pět let. V průměru na různých komponentách řízení po tu dobu pracovalo okolo deseti lidí. * Robotické drony operují ve dvojici, jeden nasvěcuje, druhý nese techniku. Památkáři z NPÚ a experti z pražské ČVUT je nasadili do akce poprvé ve staroměstském kostele sv. Mikuláše. Dále působily například v olomouckém kostele sv. Mořice a také v moravských zámcích na Plumlově či Vranově nad Dyjí.

Dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy.

3x foto: ČVUT

O autorovi: Jan Bohata, redaktor MF DNES

---

13. 8. 2021; iDNES.cz

Automobilky podcenily poptávku po čipech, říká v Rozstřelu expert

Celý svět trápí nedostatek čipů, které potřebuje většina elektronických zařízení ke svému fungovaní. Proč nyní chybí na trhu v dostatečném množství, jak fungují a jak se vyrábějí, vysvětluje v Rozstřelu Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT

Malý křemíkový zázrak se stal nedílnou součástí našich životů. O to více pociťujeme současnou nedostatečnou výrobní kapacitu čipů. Není se čemu divit, že se mu věnuje taková pozornost. Co by se vlastně stalo s naší civilizací, pokud bychom byli ve světě bez čipů?

"Vrátili bychom se někam do roku 1950, nemohli bychom si například telefonovat mobilními telefony," připomínáproděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Jiří Jakovenko. Čipy nás prostě obklopují na každém kroku i v takových oblastech, jako je ústní hygiena nebo vaření, ale především nám pomáhají v lidské a datové komunikaci.

"Mnoho lidí si neuvědomuje, že je to technologické zlato, které je skryto v mnoha zařízeních," doplňuje odborník z ČVUT. Lidé si tak jejich potřebu možná uvědomili až nyní kvůli jejich nedostatku.

Poptávka po čipech je nyní obrovská. "Bylo to dáno trochu i pandemií, protože lidé zůstali doma a byla potřeba různých zařízení, aby lidé mohli lépe komunikovat a pracovat," naznačuje jeden z důvodů vyšší poptávky po těchto zařízeních Jakovenko.

Výrobní linky prostě měly určitou kapacitu, která se zahltila. Postavit novou výrobní linku přitom není snadné ani levné. "Postavit takovou technologickou linku trvá asi dva roky. Moderní technologická linka na výrobu pokročilých čipů přitom stojí desítky miliard dolarů," vypočítává expert z ČVUT.

Investice do výrobních linek přesto neustále rostou a podle Jakovenka tak například tchajwanský TSMC chystá v následujících třech letech investice 100 miliard dolarů a pozadu nechtějí zůstat ani Samsung či Intel.Co je čip?

"Čip je lidový výraz pro integrovaný obvod. A to znamená, že jsme schopni na jeden křemíkový plátek integrovat neuvěřitelné množství elektronických součástek," vysvětluje odborník podstatu tohoto zařízení, přičemž v současné době jsme jich schopni na jeden čip umístit až několik desítek miliard.

Každý čip je uložen v pouzdru, které může být vyrobeno z plastu nebo nějakých jiných materiálů. Samotný čip je pak tenký křemíkový plátek, který je tenký necelý milimetr, popsal Jakovenko v Rozstřelu základ této součástky. Na čipu je integrováno a propojeno mnoho elektronických součástek, převážně tranzistorů zpracovávajících signál.

Tyto součástky jsou vyrobeny z různých materiálů, jako bor, fosfor nebo arsen, které pomáhají správné funkci a také je třeba tyto součástky propojit pomocí kovových materiálů jako měď nebo hliník a také se využívají různé izolační materiály. Čip se vedle křemíkové základu skládá z dalších funkčních vrstev, které jsou propojeny do jednoho celku.

"Základ čipu může být vyrobený z mnoha materiálů. Ale základem asi 99 procent dnešních čipů je křemík, což je dáno i historicky, protože jsme se je na něm naučili vyrábět," odpovídá odborník na další otázku Vladimíra Vokála týkajícíse výroby. Křemík jen polovodičový materiál, který je snadno dostupný, protože ho můžeme získat z písku a je i relativně levný. Ale i jiné materiály mohou mít své výhody. Například čip s organickým základem má podle experta výhodu, že je ohebný. Perspektivní jsou také materiály pro výrobu čipů založené na galliu.

"Gallium arsenid(GaAs) a gallium nitrid (GaN) jsou perspektivní materiály, které se hodí pro vysokorychlostní komunikaci nebo výkonové součástky, ale jejich výroba je dražší," popisuje další možnosti čipůproděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT. Výroba čipů v Česku?

V Asii se vyrábí více než 70 procent všech čipů, ale v Evropě i Česku máme odborníky, kteří dokážou tak složité zařízení jako je čip navrhnout.

"V Česku se čipy skutečně vyvíjejí, je zde mnoho návrhářských center. Naši studenti, kteří vystudují elektrotechnickou fakultu tak mohou okamžitě jít pracovat do tohoto oboru, protože takových lidí nedostatek," popisuje situaci odborník.

Pro stavbu továrny na výrobu čipů je však podle něj potřeba společenský konsensus.

Jak je velký tranzistor a kde jsou hranice jeho zmenšování. Může ho nahradit kvantová součástka? Jaké možnosti má ČVUT při návrhu a zkoušení čipů? A proč se nevyplatí To ještě další informace o čipech zjistíte ve vysílání Rozstřelu.

Foto:

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

FotoGallery:

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

URL| https://www.idnes.cz/technet/pc-mac/cip-procesor-integrovany-obvod-vyroba-jiri-jakovenko-cvut-rozstrel.A210812_115920_hardware_vse

---

13. 8. 2021; iDNES.cz

Čipy umíme v České republice vyvinout, ale ne vyrobit, zaznělo v Rozstřelu

Celý svět trápí nedostatek čipů, které potřebuje většina elektronických zařízení ke svému fungovaní. Proč nyní chybí na trhu v dostatečném množství, jak fungují a jak se vyrábějí, vysvětlil v Rozstřelu Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT

Malý křemíkový zázrak se stal nedílnou součástí našich životů. O to více pociťujeme současnou nedostatečnou výrobní kapacitu čipů. Není se čemu divit, že se mu věnuje taková pozornost. Co by se vlastně stalo s naší civilizací, pokud bychom byli ve světě bez čipů?

"Vrátili bychom se někam do roku 1950, nemohli bychom si například telefonovat mobilními telefony," připomínáproděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Jiří Jakovenko. Čipy nás prostě obklopují na každém kroku i v takových oblastech, jako je ústní hygiena nebo vaření, ale především nám pomáhají v lidské a datové komunikaci.

"Mnoho lidí si neuvědomuje, že je to technologické zlato, které je skryto v mnoha zařízeních," doplňuje odborník z ČVUT. Lidé si tak jejich potřebu možná uvědomili až nyní kvůli jejich nedostatku.

Poptávka po čipech je nyní obrovská. "Bylo to dáno trochu i pandemií, protože lidé zůstali doma a byla potřeba různých zařízení, aby lidé mohli lépe komunikovat a pracovat," naznačuje jeden z důvodů vyšší poptávky po těchto zařízeních Jakovenko.

Výrobní linky prostě měly určitou kapacitu, která se zahltila. Postavit novou výrobní linku přitom není snadné ani levné. "Postavit takovou technologickou linku trvá asi dva roky. Moderní technologická linka na výrobu pokročilých čipů přitom stojí desítky miliard dolarů," vypočítává expert z ČVUT.

Investice do výrobních linek přesto neustále rostou a podle Jakovenka tak například tchajwanský TSMC chystá v následujících třech letech investice 100 miliard dolarů a pozadu nechtějí zůstat ani Samsung či Intel.Co je čip?

"Čip je lidový výraz pro integrovaný obvod. A to znamená, že jsme schopni na jeden křemíkový plátek integrovat neuvěřitelné množství elektronických součástek," vysvětluje odborník podstatu tohoto zařízení, přičemž v současné době jsme jich schopni na jeden čip umístit až několik desítek miliard.

Každý čip je uložen v pouzdru, které může být vyrobeno z plastu nebo nějakých jiných materiálů. Samotný čip je pak tenký křemíkový plátek, který je tenký necelý milimetr, popsal Jakovenko v Rozstřelu základ této součástky. Na čipu je integrováno a propojeno mnoho elektronických součástek, převážně tranzistorů zpracovávajících signál.

Tyto součástky jsou vyrobeny z různých materiálů, jako bor, fosfor nebo arsen, které pomáhají správné funkci a také je třeba tyto součástky propojit pomocí kovových materiálů jako měď nebo hliník a také se využívají různé izolační materiály. Čip se vedle křemíkové základu skládá z dalších funkčních vrstev, které jsou propojeny do jednoho celku.

"Základ čipu může být vyrobený z mnoha materiálů. Ale základem asi 99 procent dnešních čipů je křemík, což je dáno i historicky, protože jsme se je na něm naučili vyrábět," odpovídá odborník na další otázku Vladimíra Vokála týkajícíse výroby. Křemík jen polovodičový materiál, který je snadno dostupný, protože ho můžeme získat z písku a je i relativně levný. Ale i jiné materiály mohou mít své výhody. Například čip s organickým základem má podle experta výhodu, že je ohebný. Perspektivní jsou také materiály pro výrobu čipů založené na galliu.

"Gallium arsenid(GaAs) a gallium nitrid (GaN) jsou perspektivní materiály, které se hodí pro vysokorychlostní komunikaci nebo výkonové součástky, ale jejich výroba je dražší," popisuje další možnosti čipůproděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT. Výroba čipů v Česku?

V Asii se vyrábí více než 70 procent všech čipů, ale v Evropě i Česku máme odborníky, kteří dokážou tak složité zařízení jako je čip navrhnout.

"V Česku se čipy skutečně vyvíjejí, je zde mnoho návrhářských center. Naši studenti, kteří vystudují elektrotechnickou fakultu tak mohou okamžitě jít pracovat do tohoto oboru, protože takových lidí nedostatek," popisuje situaci odborník.

Pro stavbu továrny na výrobu čipů je však podle něj potřeba společenský konsensus.

Jak je velký tranzistor a kde jsou hranice jeho zmenšování. Může ho nahradit kvantová součástka? Jaké možnosti má ČVUT při návrhu a zkoušení čipů? A proč se nevyplatí To ještě další informace o čipech zjistíte ve vysílání Rozstřelu.

Foto:

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

FotoGallery:

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

URL| https://www.idnes.cz/technet/pc-mac/cip-procesor-integrovany-obvod-vyroba-jiri-jakovenko-cvut-rozstrel.A210812_115920_hardware_vse

---

13. 8. 2021; iDNES.cz

Bez čipů bychom se vrátili do 50. let, říká v Rozstřelu odborník z ČVUT

Celý svět trápí nedostatek čipů, které potřebuje většina elektronických zařízení ke svému fungovaní. Proč nyní chybí na trhu v dostatečném množství, jak fungují a jak se vyrábějí, vysvětluje v Rozstřelu Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT

Malý křemíkový zázrak se stal nedílnou součástí našich životů. O to více pociťujeme současnou nedostatečnou výrobní kapacitu čipů. Není se čemu divit, že se mu věnuje taková pozornost. Co by se vlastně stalo s naší civilizací, pokud bychom byli ve světě bez čipů?

"Vrátili bychom se někam do roku 1950, nemohli bychom si například telefonovat mobilními telefony," připomínáproděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Jiří Jakovenko. Čipy nás prostě obklopují na každém kroku i v takových oblastech, jako je ústní hygiena nebo vaření, ale především nám pomáhají v lidské a datové komunikaci.

"Mnoho lidí si neuvědomuje, že je to technologické zlato, které je skryto v mnoha zařízeních," doplňuje odborník z ČVUT. Lidé si tak jejich potřebu možná uvědomili až nyní kvůli jejich nedostatku.

Poptávka po čipech je nyní obrovská. "Bylo to dáno trochu i pandemií, protože lidé zůstali doma a byla potřeba různých zařízení, aby lidé mohli lépe komunikovat a pracovat," naznačuje jeden z důvodů vyšší poptávky po těchto zařízeních Jakovenko.

Výrobní linky prostě měly určitou kapacitu, která se zahltila. Postavit novou výrobní linku přitom není snadné ani levné. "Postavit takovou technologickou linku trvá asi dva roky. Moderní technologická linka na výrobu pokročilých čipů přitom stojí desítky miliard dolarů," vypočítává expert z ČVUT.

Investice do výrobních linek přesto neustále rostou a podle Jakovenka tak například tchajwanský TSMC chystá v následujících třech letech investice 100 miliard dolarů a pozadu nechtějí zůstat ani Samsung či Intel.Co je čip?

"Čip je lidový výraz pro integrovaný obvod. A to znamená, že jsme schopni na jeden křemíkový plátek integrovat neuvěřitelné množství elektronických součástek," vysvětluje odborník podstatu tohoto zařízení, přičemž v současné době jsme jich schopni na jeden čip umístit až několik desítek miliard.

Každý čip je uložen v pouzdru, které může být vyrobeno z plastu nebo nějakých jiných materiálů. Samotný čip je pak tenký křemíkový plátek, který je tenký necelý milimetr, popsal Jakovenko v Rozstřelu základ této součástky. Na čipu je integrováno a propojeno mnoho elektronických součástek, převážně tranzistorů zpracovávajících signál.

Tyto součástky jsou vyrobeny z různých materiálů, jako bor, fosfor nebo arsen, které pomáhají správné funkci a také je třeba tyto součástky propojit pomocí kovových materiálů jako měď nebo hliník a také se využívají různé izolační materiály. Čip se vedle křemíkové základu skládá z dalších funkčních vrstev, které jsou propojeny do jednoho celku.

"Základ čipu může být vyrobený z mnoha materiálů. Ale základem asi 99 procent dnešních čipů je křemík, což je dáno i historicky, protože jsme se je na něm naučili vyrábět," odpovídá odborník na další otázku Vladimíra Vokála týkajícíse výroby. Křemík jen polovodičový materiál, který je snadno dostupný, protože ho můžeme získat z písku a je i relativně levný. Ale i jiné materiály mohou mít své výhody. Například čip s organickým základem má podle experta výhodu, že je ohebný. Perspektivní jsou také materiály pro výrobu čipů založené na galliu.

"Gallium arsenid(GaAs) a gallium nitrid (GaN) jsou perspektivní materiály, které se hodí pro vysokorychlostní komunikaci nebo výkonové součástky, ale jejich výroba je dražší," popisuje další možnosti čipůproděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT. Výroba čipů v Česku?

V Asii se vyrábí více než 70 procent všech čipů, ale v Evropě i Česku máme odborníky, kteří dokážou tak složité zařízení jako je čip navrhnout.

"V Česku se čipy skutečně vyvíjejí, je zde mnoho návrhářských center. Naši studenti, kteří vystudují elektrotechnickou fakultu tak mohou okamžitě jít pracovat do tohoto oboru, protože takových lidí nedostatek," popisuje situaci odborník.

Pro stavbu továrny na výrobu čipů je však podle něj potřeba společenský konsensus.

Jak je velký tranzistor a kde jsou hranice jeho zmenšování. Může ho nahradit kvantová součástka? Jaké možnosti má ČVUT při návrhu a zkoušení čipů? A proč se nevyplatí To ještě další informace o čipech zjistíte ve vysílání Rozstřelu.

Foto:

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

FotoGallery:

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

URL| https://www.idnes.cz/technet/pc-mac/cip-procesor-integrovany-obvod-vyroba-jiri-jakovenko-cvut-rozstrel.A210812_115920_hardware_vse

---

12. 8. 2021; iDNES.cz

Rozstřel: Proč je nedostatek čipů a jak je to s jejich výrobou v Česku

Celý svět trápí nedostatek čipů, které potřebuje většina elektronických zařízení ke svému fungovaní. Proč nyní chybí na trhu v dostatečném množství, jak fungují a jak se vyrábějí, vysvětlí v Rozstřelu Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Pořad vysíláme v pátek 13. srpna od 11:00

Malý křemíkový zázrak se stal nedílnou součástí našich životů. O to více pociťujeme současnou nedostatečnou výrobní kapacitu čipů. V pátečním Rozstřelu se podíváme nejen pod obal tohoto integrovaného obvodu, ale také zjistíme, kam se vývoj jednoho z nejvyspělejších lidských výtvorů dostal.

Na dotazy moderátora Vladimíra Vokála bude odpovídat proděkanFakulty elektrotechnické ČVUTdoc. Ing. Jiří Jakovenko, Ph.D., který se tímto oborem zabývá.

Dozvíte se, co by se stalo, pokud by najednou zmizely všechny čipy na planetě, že základní surovina pro jejich výrobu hned tak nedojde a také to, kde se vyrábí nejvíce čipů a jak jsme na tom v tomto ohledu v Česku.

To a mnohem více budeme s Jiřím Jakovenkem probírat na této stránce v pátek od 11 hodin dopoledne.

Foto:

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

URL| https://www.idnes.cz/technet/pc-mac/cip-procesor-integrovany-obvod-vyroba-jiri-jakovenko-cvut-rozstrel.A210812_115920_hardware_vse

---

12. 8. 2021; iDNES.cz

Rozstřel: Proč je nedostatek čipů a jak je to s jejich výrobou v Česku

Celý svět trápí nedostatek čipů, které potřebuje většina elektronických zařízení ke svému fungovaní. Proč nyní chybí na trhu v dostatečném množství, jak fungují a jak se vyrábějí, vysvětlí v Rozstřelu Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Pořad vysíláme v pátek 13. srpna od 11:00

Malý křemíkový zázrak se stal nedílnou součástí našich životů. O to více pociťujeme současnou nedostatečnou výrobní kapacitu čipů. V pátečním Rozstřelu se podíváme nejen pod obal tohoto integrovaného obvodu, ale také zjistíme, kam se vývoj jednoho z nejvyspělejších lidských výtvorů dostal.

Na dotazy moderátora Vladimíra Vokála bude odpovídat proděkanFakulty elektrotechnické ČVUTdoc. Ing. Jiří Jakovenko, Ph.D., který se tímto oborem zabývá.

Dozvíte se, co by se stalo, pokud by najednou zmizely všechny čipy na planetě, že základní surovina pro jejich výrobu hned tak nedojde a také to, kde se vyrábí nejvíce čipů a jak jsme na tom v tomto ohledu v Česku.

To a mnohem více budeme s Jiřím Jakovenkem probírat na této stránce v pátek od 11 hodin dopoledne.

Foto:

Hostem Rozstřelu je Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

iDNES.tv

URL| https://www.idnes.cz/technet/pc-mac/cip-procesor-integrovany-obvod-vyroba-jiri-jakovenko-cvut-rozstrel.A210812_115920_hardware_vse

---

12. 8. 2021; ČRO - Sever

Skupina z fakulty elektrotechnické ČVUT představila nový dron pro mapování památek

František JANAČÍK, moderátor

Skupina z fakulty elektrotechnické ČVUT představila nový dron pro mapování památek. Autonomní zařízení dokáže pořídit fotografie a videa z těžko dostupných míst. Podle vedoucího skupiny Martina Sasky využívá dron 3D technologii ke skenování prostředí. Díky tomu pak technici a památkáři můžou určit přesnou polohu, kde má dron fotit nebo natáčet. Podle Sasky začal vývoj technologie už před osmi lety, poprvé ji technici využili před šesti lety v pražském kostele svatého Mikuláše.

---

11. 8. 2021; hradec.rozhlas.cz

VIDEO: Podzemní chodby vojenské pohraniční pevnosti Dobrošov na Náchodsku prozkoumali roboti

Minulost se spojila s nejmodernější dobou plnou robotů. Podzemní chodby vojenské pevnosti Dobrošov na Náchodsku totiž prozkoumala moderní technologie. Pracovníci a studenti fakulty ČVUT se jednak v podzemí připravovali na světovou technickou soutěž, zároveň ale hledali a kontrolovali místa, která v původních plánech mohla být zakreslena jinak.

"To je takový mazlík," říká právě Bedřich Himmel z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Takto něžně oslovil zhruba půl metru vysokého robota, který vypadá jako obrovský pavouk."V průměru má asi 1,5 metru."

A teď přišlo něco, co vypadá jako pes."Můžeme říct, že to je robotický pes. Ale někdo říká, že vypadá spíš jako kůň."

Proč jsou tito roboti na Dobrošově?"Oni jsou schopni nést nějaký senzorický batůžek, kterým jsme schopni prozkoumávat okolí. Má tam kamery a je schopen se lokalizovat, takže tímto způsobem potom vytváří mapu svého okolí."

Kolik robotů se tady vlastně na průzkumu podílí?"Máme čtyři pozemní roboty, plus kolegové mají ještě pět nebo šest dronů."

Úkolem je prozkoumat podzemí v celé této oblasti."Nás zajímá celé to prostředí, protože se tady připravujeme na soutěž DARPA SubT Challenge, kde jsme se dostali do finále. A protože zde byl zájem ze strany muzea, tak provádíme mapování s tím, že data, která jsou pro ty roboty provozní, se dají potom udělat v lepší kvalitě. Takže se z těch normálně nepřístupných komplexů potom může udělat například 3D model."

Tomáš Rouček, student doktorského studia na ČVUT, doplňuje."Máme k dispozici původní mapu, kde oni byli schopni něco zaměřit, ale nejsou tam přesné metry a vzdálenosti. A tady na tabletu už můžeme vidět opravdu přesnou mapu, s přesností na několik centimetrů. A jsou to jednotlivé chodby, celá struktura, kterou jsme tady začali mapovat."

Mohou se tito roboti dostat i přes závaly v podzemí."Je to tak. My zde nemapujeme jen onu přístupnou, zrekonstruovanou část, ale i zavalené prostory nějakými kameny. Ty závaly zní jako malá záležitost, ale může to být věc, která je třeba 15 nebo 20 metrů vysoká."

Jak se tam stroje dostanou?"Pavouk to přeleze, už jsme zkoušeli vylézt na vrchol jednoho závalu. A robotický pes by to asi také zvládl, ale nechceme ho zničit, protože pod tím závalem je hluboká voda. A kolový robot bohužel závaly nepřekoná."

Pracovníky ČVUT teď čeká analýza všech získaných dat. Návštěvníci pevnosti Dobrošov na Náchodsku si budou moci jejich výsledky prohlédnout v nové expozici zdejšího muzea.

URL| http://hradec.rozhlas.cz/video-podzemni-chodby-vojenske-pohranicni-pevnosti-dobrosov-na-nachodsku-8553019

---

10. 8. 2021; Energetika

"Průmyslová revoluce 4.0 bude mít zásadní dopad na strukturu zaměstnanosti na trhu práce,"

říká Vít Klein, člen Rady pro elektroenergetiku Českého svazu zaměstnavatelů v energetice

- Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil se může důsledkem změn souvisejících s Průmyslem 4.0 přeměnit na vysokou strukturální nezaměstnanost doprovázenou dalším poklesem konkurenceschopnosti regionů. Ministerstvo práce a sociálních věcí reagovalo na tuto situaci projektem Kompetence 4.0. Mohl byste nám ve stručnosti říci, jaké jsou cíle projektu v oblasti energetiky?

Cílem projektu Kompetence 4.0, který se celým názvem jmenuje "Mapování budoucích kompetencí jako součást systémových opatření pro vymezení požadavků trhu práce", je usnadnit adaptaci všech účastníků trhu práce na změny vyplývající ze 4. průmyslové revoluce v České republice. V počáteční fázi projektu bylo vybráno deset klíčových sektorů hospodářství, u nichž se dá předpokládat významný posun v důsledku dopadů 4. průmyslové revoluce, která se také nazývá Průmysl 4.0. Významným sektorem, který je v tomto projektu řešen, je také sektor energetiky. Odborníci z řad zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí vytvářejí v rámci projektu Kompetence 4.0 metodické postupy pro včasnou identifikaci budoucích požadavků světa práce. Předpoklady pro výkon povolání jsou popisovány formou kompetencí a kvalifikačních požadavků jednotlivých profesí. Po dokončení identifikace a zmapování budoucích potřebných kompetencí účastníků trhu práce proběhne aktualizace Centrální databáze kompetencí v rámci Národní soustavy povolání ČR. Tento projekt přinese také implementaci prvků duálního vzdělávání.

- Jakou roli hraje Český svaz zaměstnavatelů v energetice (ČSZE) v tomto projektu?

ČSZE je hlavním a jediným garantem za oblast energetiky v rámci ČR. Je to velká zodpovědnost pro členy ČSZE, kteří jsou v tomto projektu zastoupeni, ale zároveň i vítaná příležitost a možnost moderovat vývoj znalostní a kompetenční úrovně budoucích absolventů všech stupňů energetických odborných škol tak, aby jejich znalosti, dovednosti a kompetence odpovídaly dynamicky se vyvíjejícímu sektoru české i evropské energetiky. Role ČSZE je v tomto projektu unikátní a nezastupitelná, protože zastupuje širokou odbornou veřejnost, kterou reprezentuje řetězec všech účastníků trhu práce počínaje středními školami přes vysoké školy až po nejvýznamnější zaměstnavatele v oboru energetiky v České republice. ČSZE vytvořil tým odborníků, ve kterém jsou zastoupeni všichni relevantní účastníci pracovního trhu z oblasti české energetiky. Členky a členové týmu Energetika pracují na přípravě profilu budoucích absolventů škol v energetických oborech i na jejich nových kompetenčních a kvalifikačních požadavcích.

- Projekt začal běžet v roce 2019 a končí v roce 2022. Jsme tedy nyní v polovině. Jak se projekt vyvíjí?

Za oblast energetiky mohu říci, že se nám úspěšně daří plnit ve stanovených časech průběžné cíle projektu. Aktuálně se řeší sektorová kompetenční pyramida v oboru energetiky a karta kompetencí s důrazem na technologie pro výrobu a transformaci energie. Řešíme rovněž kompetence z oblasti elektromobility a jejího infrastrukturního zajištění, nových zdrojů energie a energetických technologií pro přenos a distribuci všech forem energie a paliv konečným odběratelům. Máme před sebou velké výzvy – transformaci uhelné energetiky, využívání vodíku v energetice, elektromobilitu, obnovitelné zdroje energie, výstavbu nových jaderných zdrojů a modulárních jaderných reaktorů, decentralizaci energetiky, energetické využívání odpadů a komunitní energetiku, a tyto všechny oblasti kladou velké nároky na nové znalosti, dovednosti a kompetence, na které musí být připraveny všechny stupně naší vzdělávací soustavy.

- Působíte také jako pedagog na Katedře elektroenergetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Jak jsou podle vašeho názoru české technické vysoké školy připraveny na změny na trhu práce v návaznosti na rychlé tempo výzkumu, vývoje a inovací?

České technické vysoké školy mají dlouholetou tradici a dobrou úroveň vzdělávání v oblasti energetiky. Energetika sama je v poslední době velmi dynamickým odvětvím, které prochází zásadními změnami. Na tyto náročné změny reagují vysoké školy změnou svých akreditovaných studijních programů a oborů a modernizací výuky. Naše vysoké školy se zapojují do inovativních projektů v energetických odvětvích, účastní se grantových soutěží, spolupracují s energetickými podniky na řešení jejich nových potřeb. Je však třeba umožnit vyšší zapojení odborníků z praxe do vysokoškolské výuky, protože reprezentanti průmyslové praxe mohou zajišťovat bezprostřední přenos nových poznatků z praxe do oblasti vzdělávání a zároveň být inspirativními partnery pro studenty i pro vysokoškolské pedagogy a výzkumníky, a zajišťovat tak průběžnou oboustrannou inspiraci a výměnu informací mezi školským prostředím a reálnou energetickou praxí. Globálně však mohu říci, že naše vysoké školy jsou na změny na trhu práce v návaznosti na rychlé tempo výzkumu, vývoje a inovací v energetice v zásadě připraveny dobře.

- Nezbytným základem pro identifikaci kompetencí je partnerství se zaměstnavateli a školskou sférou. ČSZE je hlavním zaměstnavatelským svazem v energetice v ČR a zároveň sdružuje 17 škol. Jakým způsobem se členské subjekty ČSZE do projektu zapojily?

Členské subjekty Svazu hrají v projektu Kompetence 4.0 zásadní roli. Tím, že jsou v pracovní skupině Energetika zejména významní reprezentanti energetiky a energetického středního a vysokého školství, tak se podařilo vytvořit unikátní ucelený řetězec všech relevantních subjektů energetického trhu, který zajistí přesnou a úplnou specifikaci a jasnou reflexi požadavků na specifikaci trhu práce v oblasti energetiky. Výzkumná sféra a podniková praxe jasně reflektují požadavky účastníků trhu práce v dalším období a zástupci škol mají možnost zapracovat požadavky praxe do svých vzdělávacích plánů a akreditací studijních programů. Toto ve svém výsledku zajistí připravenost naší vzdělávací soustavy na efektivní přípravu budoucích odborníků v oblasti energetiky podle moderních a inovativních trendů v energetice tak, aby naše školy produkovaly své absolventy plně připravené na nové výzvy v energetice. Výstupy projektu budou prostřednictvím ČSZE prezentovány jak jeho příjemci – Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a rovněž Ministerstvu průmyslu a obchodu. Důležité je, že do projektu je zapojen Svaz průmyslu a dopravy České republiky, který zajistí informovanost o výstupech z projektu Kompetence 4.0 u svých členů, kteří reprezentují největší část zaměstnavatelů v průmyslu České republiky.

- Projektu se účastní Český svaz zaměstnavatelů v energetice i prostřednictvím jeho oborových rad – Rady pro odborné vzdělávání ČSZE a Rady pro elektroenergetiku ČSZE. Jaké jsou konkrétní aktivity těchto rad v projektu?

Součástí Českého svazu zaměstnavatelů v energetice jsou i jeho odborné útvary, mezi které patří vámi zmíněná Rada pro odborné vzdělávání ČSZE a Rada pro elektroenergetiku ČSZE. Členy Rady pro odborné vzdělávání jsou zástupci předních školských subjektů českého energetického a elektrotechnického školství, v Radě pro elektroenergetiku jsou zastoupeny přední české projekční, dodavatelské a montážní společnosti. Vybrané členské subjekty z obou rad ČSZE jsou zastoupeny v pracovní skupině Energetika projektu Kompetence 4.0. Na pravidelných jednáních obou rad jsou projednávány aktuální úkoly a stav projektu a závěry každé rady jsou poté přenášeny na jednání pracovní skupiny Energetika. Rovněž probíhá neformální komunikace mezi zainteresovanými subjekty, a je tak zajištěna bezprostřední informovanost všech zástupců relevantních hráčů energetického trhu. Na tomto místě bych chtěl ČSZE poděkovat za dobrou podporu a organizační zajištění jednání jak obou zmiňovaných rad, tak i pracovní skupiny Energetika projektu Kompetence 4.0.

- Jste vedoucím zmiňované pracovní skupiny Energetika v projektu Kompetence 4.0. Jaké dopady bude mít Průmysl 4.0, podle vašeho názoru, na strukturu zaměstnanosti v sektoru energetiky?

Průmyslová revoluce 4.0 bude mít zásadní dopad na strukturu zaměstnanosti na trhu práce obecně a také samozřejmě v energetice. Když se ohlédneme zpět a uděláme si rekapitulaci, například jen způsobu obsluhy a řízení energetických zařízení, tak můžeme pozorovat, že za posledních 30 let se minimalizoval podíl osobně vykonávané práce při obsluze a ovládání energetických zařízení, lidé byli nahrazeni moderní řídicí technikou, dálkovými přenosy informací a řídicích povelů. Dnes už si energetiku nedokážeme představit v analogovém provedení, vše se digitalizuje, zařízení jsou řízena technologickými programy a technikou, zařízení ovládáme na velké vzdálenosti a podíl každodenní lidské práce se minimalizuje. Digitální svět nás plně obklopil a energetika není výjimkou, v celé řadě případů byla průkopnicí na tomto poli. Potřebujeme, a v budoucnosti budeme potřebovat ještě více, pracovníky počítačově plně gramotné, schopné pracovat a žít ve světě informačních technologií, a tomu se musí přizpůsobit veškeré naše konání. I zde platí staré heslo: kdo chvilku stál, stojí opodál. Anebo také: štěstí přeje připraveným. A proto buďme připraveni, vzdělávejme se a učme se novým poznatkům.

- Je podle vás energetika připravena na digitální transformaci?

Naše energetika je dle mého názoru připravena na digitální transformaci na úrovni, která je určena jejími ekonomickými možnostmi. Jsme relativně daleko, ale stojí před námi velké výzvy, které potřebují mnoho úsilí, času a peněz. Energetické společnosti jsou každý den stavěny před úkoly zajistit provoz svých energetických zařízení bezpečně, spolehlivě a hospodárně. Musíme si uvědomit, že energetika se pohybuje v liberalizovaném prostředí a že konkurence je veliká. A naši zákazníci se rozhodují primárně podle ceny. Toto vše musejí všichni účastníci energetického trhu brát v potaz a řešit investorské dilema v oblasti modernizace a digitalizace energetiky – jsou naše kroky ekonomicky a sociálně únosné a přijatelné? Výchozí pozici máme dobrou, máme schopné lidi, odborníky. Myslím, že česká energetika digitální transformaci zvládne.

- Co byste závěrem rád sdělil našim čtenářům časopisu Energetika?

Přeji všem čtenářům hezké letní dny, hodně zdraví a optimismu, a všem nám přeji, aby se nás pandemie nemoci covid-19 týkala co nejméně, abychom všichni mohli žít spokojený osobní i pracovní život bez omezení. Věřím, že časopis Energetika, který je nyní vydáván opět Českým svazem zaměstnavatelů v energetice, bude příjemným společníkem i zdrojem odborných a aktuálních informací z energetiky. Za rozhovor poděkovala

Foto:

---

10. 8. 2021; Energetika

Dekarbonizace teplárenství v ČR

V Česku stále přes 300 tisíc domácností využívá uhlí pro lokální vytápění. Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60 % tepla je vyrobeno na bázi uhlí. Studie FEL ČVUT, připravená v rámci projektu Climate Investment Capacity 2030, ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením v teplárenství, včetně dočasného využití zemního plynu.

Podle studie bude do roku 2030 potřeba do teplárenství investovat přes 98 miliard korun. Zemní plyn sice bude hrát při transformaci teplárenství zásadní roli, může být ale vzhledem k cíli klimatické neutrality pouze přechodným palivem. Studie tedy také ukazuje, že klíčové bude připravit podmínky pro přechod sektoru na jiná, alternativní paliva a postupně počítat i s masivním nástupem výroby tepla prostřednictvím tepelných čerpadel a dalších alternativních zdrojů. Ačkoli využití zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím o 40 až 50 %, není to cesta k dosažení uhlíkové neutrality, a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace.

Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi. Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.

Investiční potřeba do roku 2030

Podle optimistického scénáře do roku 2030, který počítá s nejnižšími náklady, jsou celkové potřebné investice v sektoru teplárenství v období 2021–2030 odhadovány na 98,3 miliardy Kč. V konzervativním scénáři s vyššími jednotkovými náklady je to cca 107,2 miliardy Kč. Strukturu investic podle velikosti a typu zdrojů ukazuje

obr. 1.

Většinu investic budou vyžadovat zařízení do 50 MWt, přičemž největší objem investic bude potřeba pro výstavbu nových kogeneračních jednotek a rekonstrukci stávajících kogeneračních jednotek. Mezi lety 2025 a 2030 proběhne hlavní část požadované rekonstrukce, pokrývající asi 70–80 % výrobní základny. Od roku 2030 do roku 2035 bude rekonstruována poslední část, asi 10–15 % výrobní základny, a budou vyřazena poslední zařízení spalující uhlí.

V kategorii tepláren nad 300 MWt je prakticky možné uvažovat pouze o jejich rekonstrukci umožňující spalování zemního plynu. V současnosti, zdá se, není jiná alternativa, jak tyto teplárny zrekonstruovat tak, aby vypouštěly méně emisí skleníkových plynů. I když je také teoreticky možné transformovat tato zařízení na spalování a spoluspalování biomasy, v praxi je to obtížně proveditelné. Biomasa může plně nahradit uhlí pouze v malých či středních zařízeních, pro velká zařízení musí být zajištěna dlouhodobá dodávka biomasy při splnění kritérií udržitelnosti, což je náročné. Řešení poptávky po teple ve velkých městských oblastech by vyžadovalo velké množství biomasy, které je zřídka možné získávat lokálním, udržitelným způsobem. Navíc transformace teplárenství musí respektovat realistický, dlouhodobě udržitelný potenciál biomasy využitelný pro výrobu a dodávku tepla. Podobně tak v kategorii tepláren mezi 50 MWt a 300 MWt je v současnosti technologicky a ekonomicky možné uvažovat pouze o modernizaci zařízení na spalování zemního plynu nebo o hybridním řešení na spalování zemního plynu a biomasy. U zařízení pod 50 MWt je výběr paliv flexibilnější a v závislosti na lokalitě může kromě zemního plynu zahrnovat také udržitelnou biomasu či energetické využití komunálního odpadu a alternativních pevných paliv. Energetické využití odpadu je zpravidla řešením pro menší zdroje pod 50 MWt, které může zajistit udržitelné a spolehlivé zásobování energií a současně uspokojit potřeby udržitelného nakládání s odpady. Realizace tohoto přístupu však může být provedena pouze dohodou a spoluprací s okolními obcemi, pro které bude tato koncepce součástí jejich strategie nakládání s odpady.

Studie ČVUT FEL dále upozorňuje na to, že dekarbonizace na straně výroby tepla musí odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti na straně spotřebitelů, a tedy očekávaný pokles spotřeby tepla a změnu profilu spotřeby tepla v průběhu roku.

Současné investice

Pro srovnání dále studie analyzovala investice realizované v letech 2014–2019. V tomto období bylo do opatření na snižování emisí skleníkových plynů v sektoru teplárenství investováno celkem 33,1 miliardy Kč, tedy pouhá třetina částky, kterou bude potřeba vynaložit v následujících deseti letech. Nejvyšší objem byl investován v roce 2014 (obr. 2), zejména díky Národnímu investičnímu plánu (NIP). V letech 2016–2018 dosahovaly tyto investice cca 3 miliardy Kč/rok.

Obr. 2 rozděluje investice do tří skupin: investice v souladu s taxonomií EU (tedy v souladu s kritérii udržitelnosti podle Nařízení EU 2020/852 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic), (pravděpodobně) přechodné investice a investice, které nejsou v souladu s taxonomií EU. První kategorie zahrnuje investice do výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie a investice do energetické účinnosti rozvodů tepla. Druhá kategorie zahrnuje investice do spalování zemního plynu. Třetí kategorie zahrnuje investice snižující emise uhelných zařízení.

V období 2014–2019 tak 21,9 miliard korun, resp. dvě třetiny investic, tvořily investice, které vedly ke snížení emisí v zařízeních spalujících uhlí bez výměny paliva. Z tohoto důvodu tyto investice nelze považovat za investice v souladu s taxonomií a v současném nastavení by již nezískaly podporu. Vzhledem k tomu, že k této investici došlo poměrně nedávno, bude muset být amortizována před koncem své typické 20leté životnosti.

Výhled za rok 2030

Zachování integrálních teplárenských soustav vytváří předpoklady pro uplatnění konceptu sector coupling, tedy přímé i nepřímé elektrifikace sektoru spotřeby pomocí elektřiny z intermitentních obnovitelných zdrojů energie (OZE). Soustavy zásobování tepelnou energií (SZT) umožní začlenění technologií, jako jsou velké elektrokotle (pro využití přebytku elektřiny z OZE), velká tepelná čerpadla (pro využití např. odpadního tepla), ale i menší zdroje tepla na bázi OZE (např. solární termální kolektory). SZT umožňují propojovat všechny tyto technologie do integrálního celku spolu se zdroji tepla využívajícího ozeleněného zemního plynu (syntetický zemní plyn vyráběný ze zeleného vodíku získávaného pomocí elektrolýzy vody elektřinou z OZE), resp. jiných syntetických paliv. Výhodou velkých soustav je i schopnost akumulace tepla a efektivní využití kogeneračních jednotek.

Efektivní transformace SZT tedy bude vyžadovat technická řešení, která budou umožňovat postupnou implementaci konceptu sector coupling a integraci zdrojů tepla na bázi OZE. Klíčovým tak mimo jiné bude postupné snižování teplot v soustavě, které umožní efektivní integraci tepelných čerpadel a malých zdrojů na bázi OZE.

Vhodně navržená transformace současných soustav založených na užití uhlí, kdy jsou centrální kogenerační zdroje na uhlí v prvním kroku nahrazeny vhodně dimenzovanými kogeneračními zdroji na zemní plyn spolu s přípravou soustavy na integraci tepelných čerpadel a dalších zdrojů na bázi OZE, vytváří předpoklady pro postupné snižování role zemního plynu a jeho využívání jako záložního/špičkového zdroje (spolu s přechodem na zelená plynná paliva). Takto realizovaný přechod jednak umožní realistický a rychlý odklon od užívání uhlí a jednak zamezí riziku zafixování struktury vytápění na bázi fosilních paliv a riziku tzv. uvízlých aktiv tak, jak tomu může být mnohde nyní v případě investic do uhelných zdrojů. Zemní plyn tak bude moci ve velkých soustavách hrát nejdříve roli paliva pro základní zdroje tepla, postupem času však musí přejít do pozice pokrývání pološpičkové až špičkové poptávky po teple. Vzhledem k výše uvedenému bude tedy klíčové investovat při transformaci teplárenství inovativně.

---

věd na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Ve své práci se zaměřuje zejména na hodnocení nástrojů a programů na podporu energetické efektivnosti a obnovitelných zdrojů energie. Zabývá se také analýzou udržitelných financí. Působila jako pridružená výzkumnice na University of Cambridge a v současné době je také hostující pracovnicí na International Sustainable Finance Centre. Působila také jako externí expertka Evropské komise.

Prof. Ing. Jaroslav Knápek, CSc. – je vedoucím Katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT. Ve své výzkumné a odborné činnosti se zaměřuje na široké spektrum úloh z oblasti ekonomiky energetiky se specifickým zaměřením na ekonomické a systémové aspekty obnovitelných zdrojů energie, na podpůrná schémata v oblasti OZE, ekonomickou efektivnost energetických projektů, trh s elektřinou apod. Od roku 2014 je členem Poradního sboru pro udržitel nou energetiku při Úřadu vlády a od roku 2012 předsedou české afilace IAEE.

Nový systém pro akumulaci elektřiny ve všech typech budov bude jako stavebnice Jedním z trendů současného stavitelství jsou energeticky soběstačné stavby, které vznikají za pomoci co nejekologičtějších řešení. Jelikož se požadavky na zdroje elektřiny a jednotlivé energetické systémy velmi liší podle staveb, je praktickým řešením vytvoření stavebnicového systému. Ten umožňuje flexibilně rozšiřovat a nastavovat jednotlivé výkonové či kapacitní parametry. Vývoj tohoto řešení podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) částkou více než 13 milionů korun z Programu EPSILON. Základem celého systému jsou solární panely s bateriovým úložištěm. Pro případ nedostatečného výkonu či vyššího odběru je systém doplněn generátorem poháněným motorem na zemní plyn. Odpadní teplo z chlazení motoru a výfuku generátoru se využívá k vytápění a ohřevu užitkové vody. Přínosem tříleté práce výzkumníků z Fakulty materiálově-technologické VŠB-Technické univerzity v Ostravě a firmy EVC Group, s.r.o., (výrobce a dodavatel bateriových úložišť) je zvýšení know-how v oblasti akumulace a výroby elektrické energie z alternativních zdrojů. Projekt také podporuje udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí, protože jeho podstatou je využívání obnovitelných a alternativních zdrojů elektrické energie. Řešitelský tým je přesvědčen, že uvedením výsledku tohoto projektu ve formě nového produktu na trh zvýší jak konkurenceschopnost České republiky, tak i Evropské unie na světových trzích. (TAČR)

Foto: Obr. 1: Investiční potřeby pro přechod českého teplárenství v letech 2021–2030 (mil. Kč] (zdroj: ČVUT FEL, Projekt Climate Investment Capacity 2030)

Foto: Obr. 2: Investice do energetické tranzice a dekarbonizace českého teplárenství rozdělené podle souladu s taxonomií udržitelných investicí EU (miliardy Kč] (zdroj: ČVUT FEL, Projekt Climate Investment Capacity 2030) Poznámka: Odhady představují pouze primární investiční toky, tj. ty, které vytvářejí nová nebo další fyzická aktiva. Proto neodrážejí výdaje spojené s nehmotnými (měkkými) opatřeními, jako jsou energetické audity, příprava projektů, dokumentace a podobně. Hlavními zdroji údajů byly investice v rámci NIP, OPPIK a OPPI, OPŽP a informace sdružení COGEN Czech.

O autorovi: Michaela Valentová Jaroslav Knápek, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Michaela Valentová, PhD. – působí jako vědecká pracovnice na Katedře ekonomiky, manažerství a humanitních

---

10. 8. 2021; czechcrunch.cz

Mladý student z Olomouce vylepšuje satelity a umělou inteligencí chce měnit svět. Na závratné školné ale nedosáhne

David Mlčoch byl přijat na prestižní University of Edinburgh

Sotva dokončil bakalářské studium, a přesto má David Mlčoch zkušeností na rozdávání. Zlepšuje už teď třeba navigační systém Galileo, ale když chtěl po studiích robotiky na pražském ČVUT zamířit do zahraničí, zasáhla vyšší moc. Přestože promoval s vyznamenáním a je přijatý na studium umělé inteligence na prestižní Edinburské univerzitě, hrozí, že kvůli brexitu nakonec neodletí. Vystoupení Velké Británie z Evropské unie totiž zhoršilo finanční podmínky a peníze mu i přes velkou snahu chybí.

To je ve zkratce současná situace dvaadvacetiletého rodáka z Olomouce, a tak nyní mimo jiné vybírá peníze na dárcovské platformě Donio, jež by mu společně s vlastními úsporami umožnily ve Skotsku studovat. Davida Mlčocha přitom zajímají technologie od útlého dětství, a pokud zrovna neřeší umělou inteligenci, roboty nebo vesmírné satelity, tak tráví čas jako skautský vedoucí. Právě ve skautu se naučil týmové práci či samostatnosti.

"Nebyl jsem úplně ten typ dítěte, které by si doma v pokoji ve dvanácti letech sestavilo nukleární reaktor, ale měl jsem malé robotky nebo drony, se kterými jsem si hrával. Takže rozhodnutí jít na Fakultu elektrotechnickou ČVUT ve mně celkem logicky vyklíčilo," vysvětluje David Mlčoch, kam zamířil po absolvování pražského Gymnázia Českolipská.

Fascinován umělou inteligencí

Svou vášeň k elektrickým hračkám rozvíjel i při studiích. Na FEL často využíval místní strojovny, kde si mohl sestrojit elektroniku nebo třeba funkční dron. Na robotice ho naplňoval právě fakt, že si jakožto kutilská duše mohl pohrávat s hardwarem, nikoliv jen počítačovým programem.

Přechodně studoval i na dvou zahraničních školách, v Izraeli na Telavivské univerzitě a na singapurské Technické univerzitě Nanyang. Právě na druhé zmiňované poprvé více přičichl k umělé inteligenci (AI) – uchvátil ho totiž tamní profesor, který o tématu dokázal vyprávět s velkým zápalem.

"Ukazoval všechny možné příklady použití a mě to fascinovalo. Nejvíc se mi líbilo, jak umělá inteligence exponenciálně vyroste. Není to tak, že ji budeme používat a pak bude dvakrát rychlejší, ale najednou to bude tisíckrát rychlejší. To znamená, že naprosto změní způsoby fungování lidstva, přestože v jádru může jít o jednoduché neuronové sítě," říká s patřičným entuziasmem David Mlčoch.

davidmlcoch_2-min-min

Když se zrovna nesedí za počítačem, věnuje se David Mlčoch skautingu Foto: Archiv DM

Právě tehdy v něm vzplála idea studovat nadále místo robotiky umělou inteligenci. Pro laiky jsou to možná spojené nádoby, ale pro profesionála jde o značný posun. Robotika je prý více o fyzice, kdežto umělá inteligence už je hlavně o matematice, statistice a pravděpodobnosti. David Mlčoch říká, že i to může spoustu potenciálních zájemců o studium umělé inteligence odradit. A tak zatímco předchozí studia mu pomohla pochopit fyzikální podstatu jeho oboru, nyní se vrhne na tu matematickou.

V rámci umělé inteligence by se rád zaměřil na takzvanou interpretabilitu, tedy schopnost vysvětlit rozhodovací proces AI. Ačkoliv je totiž dnes umělá inteligence extrémně schopná a vyspělá, tak nikdo v zásadě neví, jak ke svému rozhodnutí dospěje.

"Umělá inteligence je pořád taková černá skříňka, přitom to značně brání jejímu využití třeba ve zdravotnictví nebo v dopravě," vysvětluje se zápalem mladý student.

CDN77 hledá posily na pozicích Více na CzechCrunch Jobs

CDN77.com? SRE / DevOps / Linux admin

CDN77.com

CDN77.com? C/Go/Lua/Rust Developer

CDN77.com

Osobní posun od hardwaru k softwaru je patrný i při pohledu na Davidův životopis. Začal totiž při studiu pracovat také na experimentech v datové laboratoři. Ta má sice blíže k oboru data science, ale zabředává i do hlubokého učení umělé inteligence.

"Tvořil jsem tam různé analýzy, třeba sportovní analytiku fotbalu, a nakonec jsem dělal bakalářku o fantasy sportech – v podstatě něco jako sázení, ale nikoliv proti bookmakerovi, ale ostatním hráčům, které můj algoritmus dokáže porazit a vydělat peníze," směje se Mlčoch.

Následně se připojil také do komunity Prg.ai, kde lektoruje pro školy o umělé inteligenci. A zatímco řešil přihlášky na zahraniční univerzity, zamířil i do zcela jiného odvětví, čímž ukazuje, jak široké uplatnění mohou mít jeho vědomosti. V Evropské agentuře pro vesmírný program (EUSPA), sídlící v Praze, se podílí na zlepšování navigačního systému Galileo. Vytvořil notifikační systém, který detekuje chyby v měření satelitů Galilea například v porovnání s GPS. A už stihl v práci zažít i úsměvné historky.

"Jednou jsme dostávali podivná chybová hlášení a nikdo nevěděl, co se děje se satelitním systémem. Nakonec jsme zjistili, že to bylo senzorem v pozemní stanici, která byla kdesi na druhé straně světa. Přes něj vyrostla větev, takže byl horší signál. Řešení bylo zavolat místnímu pánovi, co šel na místo větev useknout. I takhle funguje Evropská vesmírná agentura," směje se Mlčoch.

davidmlcoch_1-min-min

David Mlčoch pracuje v na navigačním systému Galileo Foto: Archiv DM

Kromě toho ovšem dvaadvacetiletého studenta zajímá samotná analýza satelitních dat. Už dávno totiž satelity neposkytují jen snímky, ale třeba i magnetické údaje nebo meteorologická data. V univerzitních kruzích jsou však v této činnosti mezery. "Ale právě v Edinburghu jsou na to skvělí. Mají tam celé oddělení i potřebné datasety, které jen čekají na člověka, aby je zanalyzoval. V tomto směru bych se tedy určitě chtěl posunout," nastiňuje David Mlčoch svou vizi.

Právě tento směr nabízí zároveň téma, které by chtěl řešit ve své diplomové práci. Ačkoliv totiž na Edinburskou univerzitu ještě nenastoupil, stěžejní zaměření svého studia měl jisté už při přihlašovaní. Do toho dokazoval svou motivaci ke studiu, předchozí studijní výsledky i technické znalosti. Potřebné jsou také reference, na druhou stranu nemusel psát žádné testy – každého kandidáta zde posuzují individuálně.

Finance se hledají těžko

Konkrétně do Edinburghu, tedy střediska, kde se umělá inteligence vyučuje tradičně, bylo loni přijato jen 14 procent uchazečů, říká server Admission Report. Kromě skotské metropole podával David Mlčoch přihlášky na Švýcarský federální technologický institut v Curychu i Imperial College v Londýně. Přijetím ke studiu ve Skotsku ale nemá vyhráno. Je totiž jedním z mnoha studentů, kteří po finanční stránce doplatili na odchod Velké Británie z Evropské unie.

Před brexitem si mohli tuzemští studenti, stejně jako další občané EU, vzít od britské vlády výhodnou půjčku. Tato možnost ale s rokem 2021 padla. Ještě o něco výhodnější bylo právě Skotsko, kde tamní vláda univerzitám dávala příspěvek na studenty ze zemí Unie. Nově ale i Češi patří do kategorie "International Students" a vztahují se na ně stejné podmínky jako na uchazeče z celého světa. "Situace je fakt bídná. V Edinburghu existuje přesně nula stipendií, na která bych se mohl přihlásit," říká David Mlčoch.

Už dříve medializované příběhy svědčí o tom, že takřka totožnou situaci řeší řada dalších českých studentů. Mají však mnohdy šťastné konce: devatenáctiletá chemička Barbora Cihlová půjde na Oxford díky drobným dárcům a podnikateli Tomáši Čuprovi, čtyřiadvacetileté psycholožce Marii Poláškové pomohla do téže školy Bakala Foundation a lidé na platformě Donio.

David Mlčoch na svůj happy end zatím čeká. Přestože na plný úvazek pracoval i studoval, šetřil a sehnal od nadace částečné stipendium, ke studiu mu chybí z milionové částky stále více než polovina. Obepsal už i velké české organizace a nyní finance shání na platformě Donio, na které zatím vybral zhruba pětinu. "Jsem dost samostatný člověk, nerad lidi prosím o věci a tímto způsobem žádat o půl milionu korun je už samo o sobě dost mimo moji komfortní zónu," přiznává Mlčoch. "Donio je nejspíš bohužel moje poslední šance," dodává.

Kdyby snaha o Edinburgh nevyšla, bude moci pokračovat na pražském ČVUT, ovšem je mu jasné, že kvalitativně by výuka ve Velké Británii byla naprosto jinde. Už jen kvůli tomu, že tamní školy jsou zpravidla mnohem lépe zafinancované než ty tuzemské. Na výuku v češtině také logicky nelze přitáhnout největší odborníky v oboru.

David Mlčoch si se svým kariérním zaměřením nejspíš v budoucnu bude moci přesně vybrat, na čem chce pracovat, ale prozatím má oči otevřené a drží se hesla, že cesta je cíl. Rád by například založil startup, který bude prostřednictvím umělé inteligence pomáhat většímu množství lidí.

"Zda to bude ve zdravotnictví, ve vesmíru nebo ve výrobě oblečení, zatím nevím. Ale myslím, že právě v tomto rozhodování by mi Edinburská univerzita mohla pomoct. Jedno je však jisté – opravdu bych rád přinášel věci, které budou sloužit většímu dobru," uzavírá David Mlčoch.

Umělá inteligence

Daniel Křetínský patří mezi vůbec nejbohatší Čechy, přičemž vedle přídomku "miliardář" se u něj často používá také "uhlobaron". Podle všeho už ale ne na dlouho, Křetínský a jeho dlouholetý kolega Patrik Tkáč se totiž rozhodli z fosilních paliv přejít na alternativní zdroje a zároveň se zaměřit na nízkoemisní až bezemisní výrobu vodíku. Jejich mezinárodní energetickou skupinu Energetický a průmyslový holding (EPH) tak v následující dekádě čeká zásadní přerod na firmu budoucnosti.

Na ekologičtější zdroje než uhlí má do roku 2030 přejít naprostá většina holdingu, který se stará o těžbu zdrojů, výrobu elektřiny a tepla i jejich distribuci v České republice, na Slovensku, v Německu, Itálii, Velké Británii a Maďarsku. Jedinou výjimkou z plánu budou operace v Německu, kde má EPH energii z fosilních paliv přestat vyrábět do roku 2038. Novým cílem EPH je také stát se jedním z evropských lídrů ve výrobě, skladování i přepravě vodíku.

Místo odprodeje uhelných elektráren a stavby nových se mají veškerá zařízení modernizovat, takže zcela nahradí špinavou energii. Důležité přitom má být zajistit jak neustále stabilní dodávky elektřiny ve všech oblastech, kde EPH působí, tak její cenovou dostupnost. Snahou je prý vždy hledat kompromis mezi nákladově konkurenceschopnými technologiemi a pozitivním dopadem na ekologii. Transformace má vést k dostupné, udržitelné energii i pracovním příležitostem s ní spojeným.

coal-power-plant

Do konce dekády má z portfolia EPH zmizet většina uhelných elektráren Foto: Wim van ‚t Einde/Unsplash

"Rozvojem nových kapacit řízených výrobních zdrojů s nulovými nebo nízkými emisemi pokrýváme energetické potřeby dotčených zemí," řekl Křetínský. "Současně vytváříme jak ve fázi výstavby, tak následným provozováním nové pracovní příležitosti, což hraje významnou roli především v regionech negativně postižených uzavíráním vysokoemisních zdrojů," dodal.

Na většině území, kde EPH působí, se má konkrétně přecházet na biomasové a plynové elektrárny a zdroje energeticky využívající odpady. Paralelně s tím však vznikají také zařízení s "klasičtějšími" obnovitelnými zdroji. "V současné době pracujeme na projektech větrných a fotovoltaických elektráren výrazně přesahujících tisíc megawattů, které budou realizovány v nejbližších letech," řekl Křetínský.

CDN77 hledá posily na pozicích Více na CzechCrunch Jobs

CDN77.com? SRE / DevOps / Linux admin

CDN77.com

CDN77.com? C/Go/Lua/Rust Developer

CDN77.com

Když se pak obrátíme na střednědobý a dlouhodobý horizont, právě zde Křetínský vidí hlavní potenciál pro vodík, s nímž EPH přinejmenším experimentuje už dnes. Za největší překážku považuje dosažení skutečně bezemisní výroby zeleného vodíku pomocí větru nebo slunce při zachování dostupné ceny. To je podle něj v současnosti velice obtížné, takže za přechodný zdroj považuje tzv. modrý vodík.

Modrý vodík se typicky vyrábí ze zemního plynu, tedy fosilního paliva, které je důležitou součástí portfolia EPH. U produkce modrého vodíku vznikají emise skleníkových plynů, ale je jich méně, než když je zdrojem přímo zemní plyn, a mohou být zachycovány tak, aby neunikaly do atmosféry.

EPH na nízkoemisní řešení postupně přechází už dlouho a podle vlastních informací holding mezi lety 2014 a 2020 snížil svou uhlíkovou stopu téměř o polovinu. Zdaleka ne vždy to však znamená jen pozitivní vývoj. Například letos v lednu se po vyhodnocení soudu opět rozjela obří elektrárna na převážně dřevěnou biomasu ve Francii. Rozhodnutí státních orgánů nicméně stále kritizují ekologové, podle nichž je zařízení příliš velké. Za rok spotřebuje 850 tisíc tun biomasy.

kretinsky-tkac

Česko-slovenský investiční tandem Daniel Křetínský a Patrik Tkáč Foto: EPH/J&T/CzechCrunch

Současné oznámení každopádně představuje prozatím alespoň pomyslné završení proměny Křetínského z uhelné minulosti na ekologičtější budoucnost. Ještě v roce 2019 přitom varoval před "přehnaným tlakem na snižování emisí". V rozhovoru pro

Hospodářské noviny řekl : "Ohledně klimatických změn dnes slyšíme narativ, který je velmi nebezpečný. Když dnes slyšíme, že naším cílem by mělo být omezení emisí na minimum, tak mě to děsí."

Zatímco tehdy ostře kritizoval návrhy, aby se Evropská unie stala do roku 2050 uhlíkově neutrální, nyní se právě takovým cílem chlubí přímo EPH. Je tedy otázkou, do jaké míry lze ohlášený přechod holdingu na nízkoemisní či bezemisní energii považovat za vlastní iniciativu a ne spíše progres vynucený okolnostmi.

Po roce 2021 nesmí vznikat uhelné elektrárny, vyzývá tajemník OSN

Ať už je nicméně motivován ekologickými, ekonomickými, či jinými zájmy, plánovaný a už probíhající přechod z fosilních paliv na alternativní zdroje je jednoznačně pozitivní. Ohřev planety o 1,5 °C oproti počátku 20. století se označuje za katastrofální bod, z něhož není návratu – nyní jsme podle Světové meteorologické organizace už na 1,2 °C.

Zpráva ze strany EPH shodou okolností přišla ve stejný den, kdy generální tajemník OSN António Guterres v oficiálním vyjádření vyzval k tomu, aby po letošním roce už nevznikaly žádné nové uhelné elektrárny. Reagoval tím na nově zveřejněnou zprávu vědců z Mezivládního panelu pro změnu klimatu, podle níž byl rok 2020 v Evropě nejteplejším od počátku záznamů a přímo s oteplováním lze spojit 1 z 8 smrtí na starém kontinentě.

"Země OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kam patří i Česko – pozn. red.) musí postupně ukončit provoz stávajících uhelných elektráren do roku 2030 a všechny ostatní země je musí následovat do roku 2040," řekl Guterres. Na přelomu letošního října a listopadu se má v Glasgow konat další klimatická konference OSN, kde se budou podobná témata projednávat.

---

10. 8. 2021; efektivniuspory.cz

Eaton přichází s novým virtuálním modelem elektromobilu pro urychlení výzkumu a vývoje v oblasti elektrifikace vozidel

Elektrická revoluce je zde – a s ní zvyšující se bezpečnostní a technologická očekávání, která zákazníci na elektromobily kladou.

Výrobci proto musí stále rychleji reagovat na vývoj trhu, regulace, které směřují k dopravním prostředkům s nulovou hodnotou emisí (ZEV) a také na výrazný tlak na snížení ceny elektromobilů. Eaton je díky své expertíze a zdrojům v oblasti průmyslové elektrifikace perfektním partnerem pro zvládnutí úskalí, kterým čelí výrobci hybridních (PHEV, HEV) a plně elektrických vozidel (BEV). Její Evropské inovační centrum v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který přispěje k urychlení dalšího výzkumu a vývoje v této oblasti.

Společnost Eaton se elektrifikaci vozidel věnuje ve stále větší míře a nabízí mimo jiného také možnost vyzkoušet si neotřelé návrhové postupy vývoje nových produktů. "Elektrifikace hraje zcela zásadní úlohu pro zvládnutí stále zpřísňujících emisních regulací. Víme, že zavádění nových technologií je velmi nákladné, a proto úzce spolupracujeme s našimi zákazníky na vývoji modulárních a škálovatelných systémů. Naše znalosti a zkušenosti umožňují výrazně zkrátit vývojový proces a navrhovat komerčně atraktivní řešení šetrná k životnímu prostředí," řekl Petr Liškář, specialista pro elektrifikaci vozidel. Eaton tak reaguje na celosvětový růst poptávky po elektrifikaci vozidel. Ve třetím čtvrtletí loňského roku například vzrostl v porovnání s předešlým rokem počet registrovaných elektromobilů v Evropě o 211% na celkových 274 000 . Očekává se, že v roce 2022 bude více než 20 % všech vozidel prodaných v Evropě elektrických

Evropské inovační centrum společnosti Eaton sídlící v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který umožňuje výzkum a vývoj v této oblasti zásadně zefektivnit a dále urychlit. "Největší přínosem modelu je jeho rychlost, modularita a možnost reprodukovat jízdní data z reálného provozu a vnějšího prostředí,” řekl Petr Liškář. Na modelu pracoval mezinárodní tým pracovníků inovačního centra s přispěním ČVUT, přesně oddělení Smart Driving Solutions, které je součástí Katedry řídicí techniky na elektrotechnické fakultě.

Představený dvoustopý dynamický model elektrického vozidla umožňuje vývojářům velmi rychle vyhodnotit přínos nových komponent na celkový provoz vozu. Je složen z řady dílčích subsytémů, a kromě celého automobilu uživateli umožňuje studovat a vyhodnocovat i fungování jednotlivých konstrukčních skupin. Jednou z klíčových oblastí pro zajištění nízké spotřeby elektrické energie elektromobilu je například zahrnutí prvků komfortní výbavy cestujících do celé simulace. Jedná se o vytápění a chlazení interiéru, vyhřívání sedadel nebo multimediální systém. Dílčí podskupinou modelu virtuálního vozidla je proto model klimatizační jednotky vozu, model chladicího okruhu pro baterie a systémy trakčního pohonu.

Obr. Porovnávací grafy zrychlení a změny jízdního pruhu u bílého a modrého sedanu, jízdy po sněhu a suché silnici

Velkou výhodou tohoto virtuálního modelu je možnost simulace jízdy v reálném prostředí s využitím dat z GPS. Tato data mohou být buďto vygenerována pomocí vhodného programu pro plánování trasy, ale také importována jako záznam z jízdy již uskutečněné. Průjezd zadanou trasou je pak možno reprodukovat zcela věrně, neboť systém obsahuje také model autonomního řízení vozu. Díky tomu chování vozidla velmi dobře reflektuje skutečnou jízdní dynamiku a integruje v sobě prvky výbavy aktivní bezpečnosti, jakými jsou protiblokovací systém ABS, systém regulace prokluzu kol ASR, elektronický stabilizační program ESP i systém vektorování točivého momentu. Díky tomu pak bylo možno přistoupit také k implementaci dalších faktorů reálného prostředí, jakými jsou nadmořská výška, teplota vzduchu, směr a intenzita větru dokonce i aktuální stav vozovky, která může mít suchý, mokrý nebo i zledovatělý povrch.

Virtuální vozidlo lze v současné době lze konfigurovat s jedním nebo více různými motory, střídači a převodovkami současně. Model elektromobilu je plně konfigurovatelný a uživatelé si jej mohou upravit podle svého přání, nebo použít ke své práci jen jeho dílčí části. Vývoj byl dokončen na jaře letošního roku a bude sloužit pro pro interní potřeby společnosti Eaton, další vývoj a interní testy.

Obr. Zrychlení a současná změna jízdního pruhu – bílý sedan je simulován během jízdy na zasněžené silnici, zatímco modrý sedan jede po suché vozovce.

---

10. 8. 2021

Metodika DeFMO vyvíjená absolventem ČVUT vyvrátila UFO

Absolvent FEL ČVUT pokračující ve studiích na ETH Curych vyvíjí metodu na rekonstrukci rozmazaných objektů. Může pomoci zdokonalit analýzy objektů na snímcích i zpřístupnit vysokorychlostní videa uživatelům mobilních telefonů.

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat, že šlo ve skutečnosti o sokolovitého ptáka raroha velkého. K vyvrácení hypotézy o UFO přispěla podrobná analýza dostupných záběrů s pomocí metody DeFMO (deblurring and shape recovery of fast moving objects). Za speciálním algoritmem, který z jednoho rozmazaného obrázku dokáže zrekonstruovat původní objekt, stojí výzkumník Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT Denys Rozumnyi začal svůj výzkum rozvíjet již před pěti roky během bakalářského studia na FEL a pokračuje v něm i při současném doktorském studiu na nejlepší evropské technické univerzitě ETH Curych.

Pod vedením odborníka na počítačové vidění prof. Jiřího Matase z FEL ČVUT začínal s detekcí rychle se pohybujících objektů. Následně přidal výpočet trajektorie a nakonec rekonstrukci, resp. doostření rozmazaného pohybujícího se objektu. "Díky mému působení na ČVUT FEL a ETH Curych jsem dokázal spojit dva světy — detekci rychlých objektů a jejich 3D rekonstrukci," říká Denys Rozumnyi.

"Hlavní využití, na které jsme při vývoji metody DeFMO mysleli, jsou v dopravě nebo sportu. Cílem je naučit autonomní vozidla reagovat na náhlá nebezpečí nebo třeba odhalit rychlost podání nebo rotaci míčku v tenise nebo ve fotbale," popisuje původní motivaci absolvent FEL ČVUT. Využití při identifikaci UFO autora metody nenapadlo, ale to patří k základnímu výzkumu, že najde uplatnění v nečekaných aplikacích a kontextech. "Kód je veřejně dostupný, takže metodu může použít kdokoli," dodává Denys Rozumnyi.

K URČENÍ OBJEKTU STAČÍ JEDEN SNÍMEK

Metoda funguje na bázi strojového učení. Trénink probíhá tak, že ostrý obrázek je nejprve synteticky rozmazán. Následně se algoritmus v daném počtu iterací snaží obrázek rekonstruovat

a odstranit rozmazání tak, aby se výsledek co nejlépe přiblížil originálu. Jakmile se algoritmus naučí objekty dostatečně dobře rekonstruovat, je schopný rozmazané obrázky velmi přesvědčivě "doostřit" dokonce v reálném čase. Fascinující je, že metoda nepotřebuje na vstupu video nebo více snímků. Algoritmu stačí pouhý jeden snímek! Rozmazání objektu na snímku je způsobeno pohybem, a proto je možné zpětně zrekonstruovat trajektorii objektu i objekt samotný.

Výsledky výzkumného projektu, na kterém se vedle ETH Curych podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT, prezentoval Denys Rozumnyi 25. června na oborové konferenci v oboru informačních technologií CVPR (Conference on Computer Vision and Pattern Recognition). Doostřením jednoho snímku to ale nekončí. Ve spolupráci se špičkovými vědci ze švýcarské univerzity ETH, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Akademie věd ČR posouvá Denys Rozumnyi metodu k větší dokonalosti. Už teď jeho algoritmy umějí rozmazaný objekt rekonstruovat do 3D modelu.

A CO DÁL

"Další směr výzkumu je využít několik snímků. Pro nás to znamená mnohem více informací. Uvidíme pohybující se objekt z několika úhlů a uvidíme, jak se hýbe. To je pro 3D rekonstrukci zásadní," říká Denys Rozumnyi o dalších plánech.

Revoluční metoda je ve fázi základního výzkumu. Zdrojový kód je ale otevřený a na případu s UFO vidíme první příklad použití v praxi. Pro chytré algoritmy může najít uplatnění kdokoliv další a spolupráce firem jako Google a Microsoft na výzkumu nasazení metody v praxi určitě urychlí. Výzkumník říká: "Z videa s 30 snímky za sekundu už teď dokážeme udělat 1 000 snímků za sekundu." Zdá se, že doba, kdy každý z nás bude mít v kapse "vysokorychlostní" kameru, není daleko.

Foto:

---

9. 8. 2021; Technický týdeník

Z obsahu

Vláda schválila Vodíkovou strategii České republiky

Vodíková strategie České republiky vzniká v kontextu Vodíkové strategie pro klimaticky neutrální Evropu, která odráží cíl Zelené dohody pro Evropu — dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Cílem strategie je tedy redukovat emise skleníkových plynů takovým způsobem, aby současně došlo k hladké konverzi hospodářství směrem k nízkouhlíkovým technologiím. S tím jsou spojeny dva strategické cíle: redukce emisí skleníkových plynů, podpora...

Metodika DeFMO vyvíjená absolventem ČVUT vyvrátila UFO

Absolvent FEL ČVUT pokračující ve studiích na ETH Curych vyvíjí metodu na rekonstrukci rozmazaných objektů. Může pomoci zdokonalit analýzy objektů na snímcích i zpřístupnit vysokorychlostní videa uživatelům mobilních telefonů. Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen neznámý, rychle letící objekt a řada lidí od té doby žila v domnění, že jde o UFO. Pět let poté, 4. června tohoto roku, se podařilo prokázat...

Novinka z brněnského technologického parku napomůže hledání léčebných postupů

Automatizovaný elektronový mikroskop Thermo Scientific Tundra urychlí zkoumání chorob a virů. Jeho výrobce navzdory covidu rozšiřuje výrobní prostory a hledá nové zaměstnance. Firma Thermo Fisher Scientific začátkem letošního roku uvedla na trh po dlouholetém vývoji kryoelektronový mikroskop Thermo Scientific Tundra. Jedná se o nový vědecký přístroj, který umožní zrychlení poznání živého světa, zejména bakterií a virů, a napomůže...

První schválený samotest s výtěrem z přední části nosu bez předpisu

Panbio Rapid Antigen Self-Test společnosti Abbott získal v České republice povolení pro volný prodej, což umožní přístup k testům na covid-19 většímu počtu obyvatel. Výsledek jednoduchého samotestování je dostupný za 15 minut. Globální zdravotnická společnost Abbott koncem minulého týdne oznámila, že obdržela povolení od Ministerstva zdravotnictví České republiky pro volný prodej svého testu Panbio Covid-19 Antigen Self-Test jako pomůcku...

Plně funkční fotoaparát zcela skrytý za displejem chytrého telefonu

Společnost OPPO, značka chytrých zařízení, představila novou generaci technologie fotoaparátu umísťovaného pod displej (USC — under screen camera) smartphonů. Díky kombinaci hardwarových inovací a algoritmů umělé inteligence, vyvinutých společností OPPO, lze umístit nové řešení předního fotoaparátu diskrétně pod displej chytrého telefonu způsobem, který zachovává integritu a konzistenci celé obrazovky, a to jak během používání...

Větrná elektrárna se zdrojem vodíku

Komerční trh pro zájemce o malé větrné turbíny má poměrně širokou škálu nabídek. Tyto turbíny jsou často schopné se otáčet už při vánku (3—3,5 m/s), ale svůj plný výkon rozvíjejí až při rychlostech od 10 m/s výše. Ne každé místo je však pro větrnou elektrárnu vhodné. Ne všude je dostatečná síla větru, vítr blokují stromy i sousední budovy. Diskutabilní může být i výška stožáru pro vrtuli a respektovat se musí i stavební předpisy v té které zemi. Pokud někdo chce začít...

Robot nahrazuje herbicidy u cukrové řepy

Odstranění plevele mezi řádky cukrové řepy vyžaduje relativně vysoké použití herbicidů. Skupina studentů z ETH Curych však vyvinula robot se srovnatelným mechanickým účinkem. Pojmenovala jej Rowesys, tedy Robotic Weeding System — robot na ničení plevele. Používání přípravků na ničení plevele v zemědělství — herbicidů — představuje nebezpečí pro životní prostředí a často se jejich zbytky nacházejí i v podzemní vodě. Vítán je proto každý prostředek...

Šrot se stává čím dál užitečnější komoditou

Materiály jsou čím dál dražší a v mnoha případech se stávají i méně dostupnými komoditami. Zvláště v Evropě, která je chudá na některé suroviny. V Evropské unii proto vstoupila navíc v platnost na počátku roku 2021 nová vyhláška 3TG "o konf liktních minerálech", která zpřísnila požadavky na dovoz čtyř konfliktních minerálů: cínu, tantalu, wolframu, zlata a jejich rud. Nerostné suroviny, na něž se toto nařízení vztahuje, pocházejí z velké části z oblastí, v nichž panuje...

Výrazně rychlejší a výkonnější horizontální obráběcí centra Hyundai–Wia

Oblíbená jihokorejská vysokorychlostní horizontální obráběcí centra Hyundai-Wia, která spolehlivě slouží po celém světě, prošla v poslední době důkladným inovačním procesem. Dosahují větší produktivity a ekonomické efektivnosti a v brzké době budou dodávána i do Evropy. Potenciální uživatelé se tak mohou těšit na stroje Hyundai-Wia HS6300 II a HS8000 II, které se od svých předchůdců liší především přepracovaným, vysoce tuhým uzavřeným...

Obráběcí stroje za miliony korun lze ovládnout mobilním telefonem

Tradiční způsoby programování pomocí přípravných G-kódů určených pro programování dráhy nástroje CNC strojů vyžadují určitou úroveň znalostí, které někteří pracovníci nemají a nejsou schopni je v dostatečně krátkém čase vstřebat. Společnost Renishaw patřící mezi přední světové strojírenské společnosti se proto rozhodla tento proces zjednodušit a programování i nejsložitějších strojů lidem přiblížit prostřednictvím využití jednoduchých mobilních...

Chytré trafostanice a nové, chytré využití

Jelikož je pro dálkový přenos energie výhodnější využívat velmi vysokých a vysokých napětí (případně i zvláště vysokých a ultravysokých), zatímco konečným spotřebitelům putuje napětí takzvaně nízké, neobejde se distribuční síť bez celé řady trafostanic, respektive transformátorů, tedy zařízení sloužících k přeměně elektrického napětí. Trafostanice bývá umístěna do budovy, samostatné trafostanice nebo na sloup. Vždy je instalována tak, aby byla bezpečná...

Nová pojetí klasických způsobů myšlení v připojení strojů. Činy místo řečí!

Činy místo řečí! Martin Lanz, vedoucí prodeje ve Švýcarsku, a Wolfgang Wiedemann, vedoucí oddělení Application Sales Consulting, mají oba mnohaleté, hluboké zkušenosti se snižováním nákladů prostřednictvím instalačních analýz strojů a zařízení. Oba vědí, kde a jak se řeší instalační technika jako systém a jakými cestami mohou proud, data a signály jít. V rozhovoru společně sledují požadavek objevování a využití potenciálů v instalační technice...

MicroLED vstupuje na televizní trh

Kdo nějaký čas nesledoval, kudy se vydává vývoj televizních přijímačů, může mít pocit, že mu znovu "ujíždí vlak". Do našeho slovníku totiž nastupují pro širokou veřejnost méně známé pojmy, jako třeba miniLED, microLED, OLED evo či Neo QLED. Jak se v nich vyznat? V každém případě nové televizory, které byly již v lednu letošního roku představeny na virtuálním veletrhu CES 2021 v Las Vegas v USA (největším světovém veletrhu spotřební elektroniky a IT), jsou...

Proč se díky open source staly technologie více než jen debatou o informačních technologiích

Při rozhovorech s organizacemi v celém regionu CEMEA se všímám, že se nejvyšší vedení firem angažuje více než kdy jindy. O technologiích se již nemluví jen v rámci IT oddělení, protože důsledky digitalizace — její správné, ale i špatné zvládnutí — jsou dnes příliš zásadní na to, aby je ostatní členové vedení mohli ignorovat. Najednou už technologie není souhrnný pojem...

Nebezpečí světové kybernetické války narůstá

Snad se titulek může zdát nadnesený, ale fakta jsou neúprosná. Neobejdeme se bez moderních technologií a kybernetičtí útočníci znají jejich slabiny. Nejedná se jen o čistě zlodějské gangy, ale znalci se v poslední době domnívají, že jde už i o státní terorismus. Není divu, že se o kybernetických útocích hovoří i na nejvyšší politické úrovni. Jestliže v minulých světových válkách byli lidi zabíjeni střelami, jedovatým plynem a bombami, dnes by stačilo z velké...

Není motor jako motor, synchronní elektromotory úspěšně čelí svým původním slabinám

Pokud vezmeme elektromotor jako celek, existují dvě základní skupiny: motory využívající stejnosměrný proud (DC) a motory pracující na proud střídavý (AC). První jmenovaný se hojně používal v minulosti. Tento typ byste našli také u českých elektrických průkopníků EMA 1. Výhodou je snadná regulace, stejnosměrný motor je ale konstrukčně složitější, náročnější na údržbu a není tak efektivní. AC motory se dostaly do automobilové praxe později...

Autonomní vozidlo z Liberce pomůže zvyšovat bezpečnost

Autonomní vozidla a celý obor autonomní logistiky vyvolávají v posledních letech velký výzkumný, odborný i komerční zájem. S tím úzce souvisí výzvy k uplatňování autonomních technologií pro logistické, transportní a speciální operace v halách i v terénu. Této tematice se věnuje mezioborový tým Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (CxI TUL), který v rámci projektu Modulární platforma pro autonomní...

Vesmírná těžba na dosah ruky. Mise Slavia chce zmapovat nerostné suroviny ve vesmíru

Skupina firem a akademických institucí pod vedením brněnské SAB Aerospace získala v tendru připraveným Ministerstvem dopravy ČR a vypsaným Evropskou kosmickou agenturou (ESA) podporu pro přípravu českého projektu SLAVIA. Cílem této samostatné mise je ověřit technologie mapování nerostného bohatství v okolí naší planety, a přispět tak k hlubšímu prozkoumání vesmíru. I když je myšlenka těžby a případného zpracování surovin a materiálů mimo...

Čína atakuje vesmír III : Dva Čchienové

Je zajímavé, jak často stojí velké, zejména technologické úspěchy, na osobnosti jednoho jediného člověka. Pokud se bavíme o raketách a kosmonautice, pak tu máme hned tři jména, tři geniální osobnosti: Wernher von Braun, Sergej Pavlovič Koroljov a Čchien Süe-sen. Na rozdíl od von Brauna začínali Sergej Pavlovič Koroljov a Čchien Süe-sen s vývojem raket v zemích poničených válkou, bez vědecko-průmyslové základny, leč se silnou podporou svých proletářských...

---

9. 8. 2021; Moderní ekonomická diplomacie

BLOCKCHAIN PO ČESKU - UŽ ŽÁDNÝ YETTI

Dceřiná společnost Elektrotechnické asociace České republiky nabízí platformu pro využití mimořádně nadějné technologie blockchainu firmám, které díky ní mohou realizovat vlastní podnikatelské projekty. Nabídka je i v mezinárodním srovnání unikátní. "Blockchain po česku" není anonymní, jak bývá zvykem v případě kryptoměn, ale zároveň si zachovává nezávislost - není podřízený žádné centrální autoritě.

Nástup decentralizované počítačové sítě blockchain připomíná počátky internetu v devadesátých letech minulého století. Odborníkům je jasné, že jde o podobně přelomovou technologii, která může proměnit řadu oborů lidské činnosti, málokdo si ale zatím dokáže představit, jakým způsobem. "Mnozí lidé si dokonce dosud myslí, že blockchain je to samé jako kryptoměna, což je zásadní omyl," říká Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace České republiky (ELA). Obchodníci s kryptoměnami pouze technologii blockchainu využívají pro své cíle, stejně jako to může udělat kdokoliv jiný.

Vedení ELA se před dvěma lety rozhodlo, že chce být mezi těmi, kteří jasnou představu o využití blockchainu mimo dosud známou oblast digitálních platidel nabídnou. A to jak svým členům, tak na komerční bázi dalším firmám.

"Chodili jsme po různých fórech pořádaných úctyhodnými institucemi, na nichž zkušení profesoři i mladí nadšenci z oboru v kostkovaných košilích mluvili o mimořádně nadějné technologii," vzpomíná na dobu před pár lety Jan Prokš. Blockchain ale zároveň pořád připomínal pověstného yettiho - všichni o něm mluvili, ale nikdo s ním neměl reálnou zkušenost. V té době Otto Havle, šéf společnosti FCC průmyslové systémy - jedné z členských firem ELA, přišel s myšlenkou, že by průkopnickou roli mohla sehrát právě Elektrotechnická asociace.

Veřejný a průmyslový

Otto Havle a Jan Prokš tehdy prezentovali představenstvu ELA projekt dceřiné společnosti, která by se zprostředkování veřejného průmyslového blockchainu firmám ujala. Zájemci ho mohou využít například k zabezpečení veškeré své dokumentace, se kterou už nebude možné zpětně jakkoliv manipulovat. Blockchain umožňuje systémově řešit celou řadu dalších komplikací, se kterými se firmy setkávají - od bezpečného uzavírání smluv na dálku přes jednodušší sjednávání obchodních transakcí v zahraničí až třeba po využití v pokročilé výrobě průmyslu 4.0, kde jednotlivé činnosti řídí umělá inteligence. Nápad padl na úrodnou půdu a vznikla dceřiná společnost asociace. ELA Blockchain Services poskytuje firmám či institucím, které prokáží svou důvěryhodnost, zdarma technologické jádro blockchainu (něco jako internet bez webových stránek) a základní aplikaci Blockchain Notarius. V blockchainu lze uložit jakýkoliv dokument či smlouvu, aniž by s ní mohl bez povšimnutí kdokoliv dál manipulovat. Blockchain Notarius dále nabízí jednoduchou ochranu autorského díla - básník například nemusí své verše nikde publikovat, stačí když je uloží do blockchainu a může kdykoliv prokázat, že autorem je právě on. (Technický princip fungování blockchainu najdete v boxu u tohoto textu.) Tak jako e-mailová konverzace nahradila předchozí formy komunikace, podobné je to také s využíváním blockchainu - nahrazuje činnosti, které už lidstvo nějakým způsobem zvládlo. "Důležité je, že ten nový způsob bude rychlejší, efektivnější, lacinější i ekologičtější," dodává ředitel ELA.

Směr Asie

Jan Prokš zdůraznil, že cílem firmy Blockchain Services je zejména "stavět blockchainy na míru" - podle konkrétních potřeb zákazníků. Zmiňovaný Blockchain Notarius je jen jednou z možných aplikací, která si už však našla cestu i do Asie. Dceřiná společnost ELA totiž navázala na Tchaj-wanu spolupráci s jednou z tamních velkých technologických firem Advantech. Ta provozuje cloudovou platformu pro své partnery a zákazníky, která je určena pro různá cloudová řešení průmyslových aplikací. A Blockchain Notarius na této platformě umožňuje jednoduše ověřovat autenticitu kopie digitálního souboru. Integrace aplikace Blockchain Notarius je pouze prvním krokem. Advantech plánuje využití EIA blockchainu v projektu ochrany a verifikace medicínských dat, což je citlivá otázka například v Japonsku, kde by se Tchajwanci chtěli se svým komplexním řešením uplatnit.

Další projekt se rodí ve spolupráci s jednou z českých vysokých škol a týká se vydávání absolventských diplomů.

Univerzita do blockchainu uloží veškeré informace, které předání diplomu úspěšnému absolventovi potvrzují. Ke každému hashi - speciálnímu neměnitelnému kódu, který v tomto případě jednou provždy potvrzuje informaci o absolvování vysokoškolského studia - se ještě přiřadí QR kód. Tím může absolvent své vzdělání kdykoliv a kdekoliv prokázat.

Podobný princip bude možné podle Jana Prokše uplatnit v řadě dalších případů - QR kódy nebo přesněji zápisy do blockchainu mohou potvrzovat třeba certifikaci tlakových nádob, výrobků pro jaderné elektrárny, originalitu softwaru do kritických aplikací a mnoho dalšího. Do sítě ELA blockchain se už zapojil i Český institut pro akreditaci.

Pokud jde o další plány ELA Blockchain Services, společnost uvažuje o razantnějším vstupu do "světa IT" - ideálně ve spolupráci s některou z významných firem tohoto odvětví. Jan Prokš předpokládá, že velké IT firmy by mohly výhledově zařadit ELA blockchain do portfolia nástrojů, s pomocí kterých budují své produkty a služby.

Zlatá střední cesta

Strůjci českého blockchainu si už v době myšlenkového zrodu dceřiné firmy ELA uvědomili, že uživatelé nové technologie se fakticky dělí na dvě skupiny - vytvářejí buď "masové anonymní blockchainy", nebo takzvané veřejné blockchainy.

"Způsob využití blockchainu má v obou případech své výhody, ale také nevýhody," zdůrazňuje Jan Prokš.

Masové anonymní blockchainy jsou šity na míru kryptoměnám. "V tomto případě jsme spatřovali velkou nevýhodu právě v anonymitě," vysvětluje ředitel ELA. Veřejné blockchainy zase nejsou nezávislé, protože jednotlivé uzly decentralizované sítě se v drtivé většině případů nacházejí v cloudu centrálního provozovatele. Tím mohou být velcí světoví IT hráči, jako jsou například IBM nebo Microsoft.

Cílem zakladatelů "blockchainu po česku" byla platforma, která využívá výhod obou skupin - není striktně podřízena žádné centrální autoritě, není anonymní a je veřejně přístupná. Takzvané nody (uzly neboli počítače, na každém z nichž je uložena kopie celé databáze) jsou zcela samostatné a nikdo nedisponuje právem - ani technickými možnostmi - je vypnout. Role Elektrotechnické asociace se omezuje na funkce správce sítě, který mimo jiné hlídá, že každý další node připadne pouze důvěryhodné firmě nebo instituci. Unikátní je i to, že společnost ELA Blockchain Services podle všeho brzy získá certifikaci ISO pro oblast kybernetické bezpečnosti.

ELA blockchain má nyní už více než třicet nodů - kromě Elektrotechnické asociace tento blockchain provozují například na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, ve Svazu průmyslu a dopravy, v Hospodářské komoře, ve společnosti IBM, v advokátní kanceláři Rowan Legal, na Fakultě elektrotechnické ČVUT a mnoha dalších místech včetně tchajwanské společnosti Advantech.

Češi mají každopádně nakročeno k tomu, aby ve světě zanechali vlastní - v tomto případě dobře viditelnou - stopu. Jak poznamenal Jan Prokš, předpokladem úspěchu je uvědomit si, k čemu se blockchain hodí a k čemu nikoliv: "Někteří lidé to neradi slyší, ale blockchain sám o sobě není žádná spása vesmíru." Má ale jedinečné vlastnosti, které nám zatím žádná jiná technologie nenabízela. Blockchain podobně jako jiné technologie časem najde řadu různých uplatnění a většina lidí o tom ani nebude vůbec vědět. A způsoby jeho využití budou rozmanité.

Ředitel ELA nabízí nečekané srovnání s rýčem. Ten je možné efektivně využívat v zemědělství, stavebnictví, dost se hodil i takovým zlatokopům. Ke sklepávání třešní ze stromu je ale lepší sáhnout po jiném nástroji. S blockchainem také není možné vyřešit úplně vše, ale zcela jistě nalezne mnoho rozmanitých uplatnění. "Králi blockchainu" budou ti, kteří najdou takové vhodné uplatnění této technologie, o kterém ostatní ani netuší.

---

CO JE BLOCKCHAIN?

Blockchain je síť počítačů, na kterých je uloženo to samé. Nejsou na nich uložena žádná čitelná data, ale takzvané hashe, tedy speciální kódy vypočtené z dokumentů. Ty mají tu vlastnost, že z různých dokumentů - přesněji datových entit - je hash jiný. Obrácená funkce, tedy rekonstrukce dokumentu z hashe ale možná není. Tím je zajištěno, že se nikde nepohybují žádná citlivá data. V síti tedy chronologicky ukládáme tyto hashe (spolu s časovým razítkem kdy byly uloženy). Této vlastnosti je velmi dobře možné použít pro ověření toho, zda daný dokument v nějakém čase existoval nebo ne - vždy můžeme z dokumentu (představte si třeba pdf s obchodní smlouvou, notový záznam písně nebo informace o proběhlé výrobní operaci) opětovně vypočíst hash a sítě se zeptat, zda je v ní tento hash uložený či nikoliv. Zeptat se můžeme v kterémkoliv bodě (uzlu sítě) - informace je uložena na každém počítači zapojeném do sítě. Tím je dosaženo velmi vysoké míry důvěry - síť není zmanipulovatelná jedním centrálním subjektem, nikdo systém nemůže vypnout nebo informace změnit. Blockchain je databáze sdílená ve veřejné nebo soukromé počítačové síti. Síť tvoří uzly neboli počítače, kde je uložena kopie databáze. Díky tomu se databáze neztratí, pokud jeden z uzlů přestane fungovat. Každý nový záznam je matematicky zašifrovaný, aby mohl být přidán jako další "blok" databáze. Zápis do blockchainu musí schválit jednotlivé uzly v síti, které ověří, že zápis splňuje předepsané parametry a podmínky. Jednotlivé položky v blockchainu už nelze zpětně měnit. Databáze je tak odolná proti podvodům. V blockchainu jsou uloženy pouze hashe, tedy "otisky prstů jednotlivých souborů", ze kterých nejde zpětně vytvořit originální soubor. Tím pádem v síti nejsou ukládány žádné citlivé údaje.

Foto: Ilustrace: Shutterstock

Foto: Strůjci českého blockchainu se netají globálními ambicemi, jak ukazuje ilustrace ELA Blockchain Services.

Ilustrace: ELA Blockchain Services

Foto: Jan Stuchlík, SP ČR

---

7. 8. 2021; epochaplus.cz

"ROBOPSI" v hledáčku českých vědců

Robotika je budoucností lidstva. Teď není třeba se bát katastrofických scénářů ze světa Terminátora, naopak, stroje v současné době patří mezi zařízení, která mají pomáhat v těžké práci nebo tam, kam člověk nemůže.

S poměrně zajímavým nápadem přišli odborníci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Foto: ArticCynda / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Své o tom vědí i čeští multioboroví vědci, kteří si robotické práce velice cení. Výzkumníkům z Fakulty elektrotechnické ČVUT se podařilo v závěru roku 2020 získat od americké agentury pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA – Defense Advanced Research Projects Agency) financované Ministerstvem obrany Spojených států amerických celkem 1,5 milionu dolarů (cca 32,4 milionu korun) na vývoj autonomních robotů.

Místo klasických roverů by v budoucnu vyslali na rudou planetu robotického psa SPOTa, modifikovaného na tamní prostředí, který by se údajně mohl lépe pohybovat po povrchu, a překonávat tak snáze obtížnější terén a delší vzdálenosti. Foto: Mukszwei / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Koupí si pejsky

V srpnu 2019 a v únoru 2020 vědci a studenti ČVUT zvítězili v robotické soutěži DARPA Subterranean Challenge v kategorii nesponzorovaných týmů a celkově obsadili 3. místo. Díky svým úspěchům si budou moci pořídit, dnes již legendární, roboty SPOT, které vyrábí americká společnost Boston Dynamics, a to dokonce v počtu tří kusů, k tomu ještě "přihodí" letku zcela nových dronů, jež budou vybaveni senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách.

V rámci výhry tak bude tým akademiků investovat do nákupu toho nejmodernějšího robotického hardwaru, a získá tak plně adekvátní technologické vybavení. Další částky půjdou do podpory studentů podílejících se na výzkumu a umožní také financovat cestu na finálové kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge, které má proběhnout na podzim roku 2021.

" Máme v úmyslu z této subvence také uhradit náklady spojené s cestováním na testovací kolo, které je naplánováno v USA na duben. Jeho uspořádání je ovšem z pohledu současné situace nejisté, v takovém případě bychom se snažili zorganizovat testování v České republice za podmínek, které by co nejlépe odpovídaly náročným podmínkám finále, " uvedl Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který je současně vedoucím týmu CTU-CRAS-NORLAB.

Za účelem otestování této myšlenky byl už vytvořen první prototyp. Tzv. Au-Spot je vybaven novým zařízením, které mu mimo jiné usnadňuje navigaci v neznámém prostředí. Foto: Ddd-www / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0-migrated

Spolehlivé a autonomní stroje

" Zakoupení roboti, které jsou dosud nejlépe optimalozováni pro skutečně autonomní chování a navíc jsou velmi spolehliví, byli teprve nedávno uvolněni k volnému prodeji. Setkali jsme se s nimi v druhém soutěžním kole, kde je nasadil tým Costar a kde se ukázali v dobrém světle.

Doufáme, že k nám dorazí včas, abychom je stačili zaintegrovat a mohli s nimi absolvovat finálovou soutěž," dodává Tomáš Svoboda. To ale není vše, na co si ČVUT "brousila zuby", kromě samotných robotů SPOT investuje peníze také do letky zcela nových dronů a nových LIDARů, které jsou navrženy pro pásové roboty pro co nejlepší 3D vidění.

" Máme v plánu významně posílit autonomní chování robotů, což souvisí s přesností jejich lokalizace a navigace. K tomu se potřebujeme dále posunout ve vývoji senzorické výbavy robotů, a to jak u kráčejících robotů, tak u našich současných kolových a pásových robotů.

Podpora výzkumu od DARPA nám umožní řešit nejen výzkumné, ale také technologické výzvy související s nasazením robotů ve finálovém kole," naznačil další plány Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence.

"Jednoho dne by to mohlo umožnit realizaci revolučních vědeckých misí na povrchu i pod povrchem Marsu, což by posunulo hranice schopnosti NASA zkoumat tradičně nepřístupná místa," uvedl realizační tým. Foto: NearEMPTiness / Creative Commons / CC-BY-4.0

---

7. 8. 2021; domaci.hn.cz

Vylepšuje evropský navigační systém Galileo a chtěl by studovat v Edinburghu. Mladému skautovi ale chybí peníze na školné

Vždy ho fascinovala technika, roboti a vesmír. Proto si David Mlčoch řekl, že všechny své záliby propojí a prováže s nimi svůj studentský a následně pracovní život. Po odmaturování na pražském gymnáziu váhal mezi studiem robotiky a informatiky. Roboti a umělá inteligence mu však přišli zábavnější než tvrdá data, proto zvolil technické zaměření. Volba robotiky a úspěšné bakalářské studium mu pomohly k tomu, aby strávil dva semestry na dvou světových univerzitách, a následně nastoupil do Agentury Evropské unie pro kosmický program, kde pracuje na vylepšování navigačního systému Galileo. Před létem se mladému skautovi naskytla další příležitost – možnost špičkového technologického studia na Univerzitě v Edinburghu. Situaci mu ale komplikuje vysoké školné.

Finální zaměření si Mlčoch vybral už na gymnáziu a během studia na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) se v něm jenom utvrdil. Robotika pro něj totiž není pouze zábava, ale životní náplň. Podle Mlčocha má totiž robotika společně s umělou inteligencí a automatizací velký potenciál usnadnit lidem jejich životy. Rád by maximalizoval lidskou produktivitu a využil omezený přírodní potenciál naší planety. Zajímá se proto o analýzu a využití satelitních dat, například o optimální využití zemědělské půdy.

Díky výborným výsledkům na bakalářském oboru na Fakultě elektrotechnické ČVUT se podíval na dva semestry do zahraničí, kde se mu dařilo obdobně. Jeden semestr strávil v kolébce asijské technologie v Singapuru, konkrétně na Nanyang Technological University, kde studoval umělou inteligenci. Ten druhý prožil v jedné z největších líhní světových start-upů – v Izraeli na Telavivské univerzitě, kde se věnoval distribuovaným systémům.

Zkušenost ze zahraničí ho podstatně ovlivnila. "Dala mi solidní průpravu v matematice, fyzice, informatice nebo teorii řízení. Také jsem zjistil, že v každém státě mají studenti jiný přístup. V Izraeli se bere jako samozřejmost, že se téměř každý student pokusí založit start-up, třeba i během studia. A je naprosto v pořádku, že se to většině nepodaří. Sám se v budoucnu vidím v nějakém start-upu vytvářejícím inovativní produkty," tvrdí Mlčoch s tím, že na studentských pobytech v rámci Erasmu mu došlo, že světové univerzity pro něj nejsou vzdálená realita, a že když vyvine dostatečnou snahu, má na nich šanci uspět. Stejně tak chce po státnicích s vyznamenáním na ČVUT uspět i na magisterském studiu na University of Edinburgh.

Tamní školu si vybral proto, že je špičkou ve studiu umělé inteligence a její záběr přesahuje do robotiky a vesmírných technologií. "Univerzita má historicky mnoho úspěchů v oboru umělé inteligence s řadou zajímavých institutů. Doporučovala mi ji řada jejích absolventů. Například profesor Fakulty elektrotechnické na ČVUT Michal Pěchouček, aktuální technický ředitel Avastu, je jejím absolventem," vyzdvihuje přednosti univerzity Mlčoch s tím, že mu vyhovuje, že intenzivní roční magisterské studium absolvuje v angličtině.

Překážkou pro něj jsou ale peníze. Školné se totiž po brexitu pro studenty z EU raketově zvýšilo, protože britská vláda již neposkytuje cizincům výhodné půjčky jako v minulosti. Zároveň skotská univerzita nenabízí žádné stipendium, o které by se jako Čech mohl ucházet. Školné ve výši 34,2 tisíce liber, v přepočtu přesahující milion korun, je tak nad Mlčochovy finanční možnosti. Žádal sice o stipendia, ale například Krsek nebo Bakala Foundation jeho žádost nepřijaly a upřednostnily jiné studenty. I tak se mu ale zatím podařilo od několika nadací a spolků získat 300 tisíc korun. Během bakalářského studia navíc celou dobu pracoval, má tedy naspořeno alespoň na část životních nákladů, které skotská univerzita vyčíslila v přepočtu na více než 320 tisíc korun. Část peněž mu také poskytne jeho rodina. Na zaplacení školného mu přesto chybí více než půl milionu korun. Na zbylou část si tak plánuje půjčit.

Právě z těchto důvodů pro něj bylo rozhodování o výběru dalšího studia složité. Uznává totiž, že pro něj kontinentální univerzity byly z hlediska finanční dostupnosti alternativou. "Bohužel jsou ale ve studiu umělé inteligence pozadu za Velkou Británií nebo USA. V Německu je pak například stále mnoho kurzů pouze v němčině, v čemž mi bohužel brání moje jazyková výbava. Největší alternativou pro mě byla univerzita v Curychu, kam jsem také podal přihlášku. Bohužel mi ale neuznali jazykový certifikát a nedali mi čas na pořízení nového," líčí Mlčoch.

Přidává také důvody, proč by raději studoval v zahraničí než na ČVUT. Ač je přijatý na dva obory na své alma mater a ČVUT je pro něj při zohlednění dostupných financí a výuky v češtině kvalitní školou. "V mnoha ohledech ale bohužel nemůže soupeřit s bohatšími školami, které jsou pro světové odborníky atraktivnější," říká Mlčoch a dodává, že mu v Česku chybí větší provázání s průmyslem a podpora studentů v podnikání. Právě v těchto aspektech vidí v zahraničí širší možnosti.

Britské univerzity byly řadu let synonymem pro nejprestižnější světové vzdělávací instituce. "Otázkou zůstává, zda si britské univerzity tento status udrží i v následujících letech při kombinaci dopadů brexitu a covidu – ve výuce, mobilitě studentů a vědců a také ve financování vědy. Brexit ale komplikuje situaci univerzit na hlubší a dlouhodobější úrovni než různá protiepidemická opatření všude po světě," uvedla Katarína Svitková z Bakala Foundation s tím, že se zvyšuje úroveň kontinentálních univerzit v Německu, ve Švýcarsku, Francii nebo na skandinávském poloostrově, kde zároveň školné není tak vysoké.

Mlčoch během studia nezahálel ani pracovně a připsal si do životopisu zajímavé profesní zkušenosti. Pracoval jako programátor pro Intelligent Data Analysis lab na ČVUT nebo v automatizačním týmu zdravotnické firmy IQVIA. A momentálně pracuje v Agentuře Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Ústředí EUSPA sídlí v Praze a pro Mlčocha bylo naprosto samozřejmé, že se o práci v ní ucházel. Ve svém oddělení je jediným Čechem. Momentálně pracuje na systému monitorování přesnosti navigačního systému Galileo v reálném čase. Během svého tamního působení již také stačil vytvořit výstražný systém, který zasílá upozornění v případech problémů se satelity.

Vedle robotiky a vesmírných technologií se mladý technik také věnuje od šesti let skautingu. Aktuálně je hlavním vedoucím oddílu starších chlapců, připravuje pro mladší skauty výpravy, schůzky nebo tábory, kde pak patří k hlavním vedoucím. "Posláním skautingu je pro mě především výchova kluků a holek tak, aby se z nich stali aktivní a samostatní členové občanské společnosti. Je to výchovný doplněk rodiny, školy a dalších kroužků. Děti se naučí přežívat v přírodě, zodpovědnosti za ostatní nebo týmové spolupráci," vyjmenovává benefity skautingu Mlčoch.

V případě, že se mu nepodaří zajistit dostatek financí, nebude moct na University of Edinburgh nastoupit. Alternativou tak pro něj bude pokračování studia na ČVUT. Zůstává však optimistou a věří, že se mu konečnou částku nakonec podaří složit. Založil si proto i sbírku na internetové platformě Donio, kde zatím vybral více než 100 tisíc korun.

URL| http://domaci.hn.cz/c1-66959390-vylepsuje-evropsky-navigacni-system-galileo-a-chtel-by-studovat-v-edinburghu-mlademu-skautovi-ale-chybi-penize-na-skolne

---

7. 8. 2021; radiozurnal.rozhlas.cz

Vlastní elektřina? Žádný problém! Na vědeckém táboře, který pořádá ČVUT, si musí studenti vše obstarat sami

I na břehu Vltavy nedaleko Orlíka se dají dělat vědecké pokusy. Právě tam postavila svůj letní tábor Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického. Mladí studenti museli od začátku do konce plnit v polních podmínkách náročné úkoly. Sestavili třeba kameru pro noční vidění nebo co nejrychleji navrhli a zprovoznili vlastního robota.

Marek a Antonín, studenti ČVUT, se v hlavním stanu sklánějí nad rozdělaným robotem. Snaží se ho dát do kupy pomocí dílků lega. A to není vše. "Magnet, který využíváme, je napájen energií, kterou vyrábíme z brambor," popisují.

Mezi táborníky jsou nejen studenti vysoké školy, ale i středoškoláci se zájmem o fyziku. Ti se pomocí robotů právě pokoušejí otevřít krabice. Jiří Vodrážka, garant projektu z Fakulty elektrotechnické ČVUT, vysvětluje, že i tento zdánlivě jednoduchý úkol je součástí celotáborové "záchranné mise": "Krabice umožní, aby studenti navázali komunikaci s dětmi, které jsou obětí závalu ve staré továrně z doby 2. světové války. Smyslem táborové hry je tyto děti osvobodit."

Studenti vše vyrábějí sami

Účastníci si tu musí vše potřebné vyrobit. "K dispozici jsou jen stany, studenti si musí všechny věci obstarat nebo zkonstruovat sami. I tohle může být motivací, aby k nám studenti nastoupili. Děláme vše hodně prakticky, snažíme se studenty motivovat. Máme poměrně velký počet vyučujících, máme tak možnost věnovat se studentům individuálně."

Například Vojtěch Petrásek, student oboru kybernetika a robotika, je na táboře už potřetí. "Každý rok máme jiné překážky a úkoly. Je to bomba. Sblížil jsem se s učiteli, ukázali mi, co a jak. A právě díky tomuhle kempu jsem se rozhodl jít na ČVUT," přiznává.

Vlastní elektřina

V celém táboře mají studenti jen jediný zdroj energie. Je jím solární panel, který si museli sami zprovoznit. A podobný systém prý může jednoduše fungovat i na běžné chalupě. "Máme tu solární panel, od něj vedou kabely směrem ke stanům. Ve stanu je měnič, takzvaný solární regulátor se stará o nabíjení velké baterie," popisuje asistent fakulty elektrotechnické a šéf táborové energetiky Pavel Hrzina.

Tato velká baterie je schopna zajistit přibližně půlhodinový běh rychlovarné konvice denně. Pokud tedy nesvítí sluníčko. "Například včera bylo hezky, takže jsme dobíjeli notebooky a pájky jely na plný výkon. Dnes už je to horší, účastníci kempu tak musí panely pravidelně polohovat a posouvat vůči slunci," usmívá se.

URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/vlastni-elektrina-zadny-problem-na-vedeckem-tabore-ktery-porada-cvut-si-musi-8550589

---

5. 8. 2021; Forbes Česko

DESET JOBŮ BUDOUCNOSTI

Které profesní obory budoucnosti budou nejžádanější? Tohle je deset z těch nejperspektivnějších.

Pro budoucnost člověk studoval vždycky. Jenže ta budoucnost nebyla nikdy takové sci-fi, jaké čeká absolventy dnešních škol. Kdo vybere studijní obor správně, připraví se na pracovní oblast, kterou mnozí neumějí ještě ani vyslovit, ale jeho plat může přesahovat sto tisíc korun měsíčně. Ne každá profese, která v budoucnu nabídne perspektivu, ovšem bude vysoce finančně ohodnocená.

Zatímco třeba v robotice a datové analytice se budou platy pohybovat vysoko (skokově rostou už nyní), čím dál žádanější zdravotnické profese, zaměřené na ošetřovatelství stárnoucí populace, mohou být platově ohodnoceny níže - poptávka bude ale růst. Z konzultací s odborníky napříč technickými obory jsme vybrali desítku následujících oblastí, u nichž budoucí absolventi nešlápnou vedle. Poznatky ze svých oborů přispěli Michal Krátký z ostravské Technické univerzity, Michal Lošťák z České zemědělské univerzity v Praze, Martin Saska z Fakulty elektrotechnické ČVUT, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT Jozef Rosina a ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko.

1. BIOMEDICÍNSKÁ TECHNIKA A INŽENÝRSTVÍ

Trend složitých technologií v medicíně akceleruje, a tak poroste poptávka po biomedicínských technicích a inženýrech. Náplň práce?

V první řadě obsluha, kontrola a udržování diagnostické a terapeutické přístrojové techniky v nemocnicích a asistence lékařům. Stejně tak se pro absolventy ale začnou objevovat nové možnosti u firem zabývajících se vývojem a výrobou zdravotnické techniky a tvorbou programového vybavení v oblasti diagnostických a terapeutických přístrojů pro zdravotnictví blízké budoucnosti.

2. DATOVÁ ANALYTIKA

Data, data, data. Potřeba zpracování a analýzy masivního množství dat bude do budoucna narůstat na všech úrovních průmyslu a byznysu, ať už jde o průzkum trhu, vylepšování zákaznických služeb, nebo přesné zacílení investic do inovací. Napříč obory se bude rozšiřovat poptávka po profících, kteří budou ve vedoucích a manažerských úlohách vycházet ne z dojmologie, ale z dat tvrdých jako diamant a na základě toho budou schopni rozpoznávat vzorce a předvídat trendy. Platové ohodnocení by se podle odhadu mělo pohybovat nad hranicí 120 tisíc korun měsíčně.

3. SOFTWAROVÉ INŽENÝRSTVÍ

Člověk nemusí být raketový inženýr, aby pochopil, že v budoucnu si práci vždycky najde jako softwarový inženýr. Vytváření, testování, analyzování a udržování komplexních softwarových systémů s ohledem na kvalitu, rychlost a rozpočet budou žádány v rozšiřujícím se spektru oborů. Software bude třeba všude; výše platu se bude podle všeho odvíjet právě také od konkrétního oboru.

4. ROBOTIKA A AUTOMATIZACE

Zatímco dnes je většina vystudovaných robotiků odkázána na to, aby coby operátoři dohlíželi na stroje, které vytvořil někdo jiný, v následujících letech se posunou na pozice, v nichž budou pracovat na jejich vývoji - nebo o něm přímo rozhodovat. Především pro drony se chystají aplikace ve všech možných odvětvích od zemědělství přes bezpečnost až po taxislužby. Současní studenti by se mohli na manažerské a vedoucí pozice robotických firem (a robosekcí velkých firem) dostat za dekádu, kdy se tento průmysl pořádně rozjede.

Platy by měly přesahovat sto tisíc korun měsíčně.

5. KYBERBEZPEČNOST

Zločinné aktivity hackerů na internetu jsou rok od roku výraznější, ale koronavirová pandemie a intenzivní digitalizace je akcelerovaly na úplně novou úroveň, která z odborníků na ochranu digitálních informací a zařízení dělá žhavé zboží. České univerzity už nyní nabízejí obory, které jsou zaměřeny na studium vývoje i obsluhy technologicky vyspělých kybernetických štítů proti útokům hackerů; vždyť bez kyberbezpečnostní úderky se už dnes neobejde žádná firma, která si nechce koledovat o vydírání ransomwarem.

6. MULTIDISCIPLINÁRNÍ VĚDECKÉ PROFESE

Velkou roli budou hrát v blízké budoucnosti takové vědecké profese, které zahrnují přírodní i sociální vědy dohromady. Akcentována bude totiž trvalá udržitelnost, ať už v oblastech samotné ekologie, nebo supermoderních technologií. Ta je postavena na třech pilířích: ekonomickém, sociálním a environmentálním.

Budoucí zájem o odborníky takového ražení v celé škále oblastí byznysu a průmyslu lze odvodit ze stále populárnějšího důrazu na zodpovědné investování ESG s ohledem na ekologické a sociální dopady podnikání.

7. UMĚLÁ INTELIGENCE

Ať jde o vývoj autonomních vozidel, využití v automatizovaných systémech průmyslu 4.0, kontrolu a udržování internetových sociálních sítí, nebo klinickou informatiku ve zdravotnictví, bez umělé inteligence už supermoderní firmy nedají ani ránu. Strojové učení dostane absolventy technických oborů do všech koutů světa, protože prakticky do všech oborů pronikají postupy na bázi umělé inteligence, které svou rychlostí, přesností i objemem analyzovaných dat strčí člověka do kapsy.

Odměny pro odborníky se budou pohybovat podle potřeb trhu, rozhodně ale nebudou nízké.

8. MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ PRO MIMOZEMSKÉ STAVBY

Jistě, stavařina se do budoucna promění i v méně radikálních ohledech. K tradičním profesím přibudou operátoři autonomních stavebních systémů, neboť ze staveb si rok od roku ukousne čím dál větší podíl robotizace, a perspektivním oborem je už nyní studium v oblasti BIM technologií (čili digitálních modelů budov, které slouží jako kompletní databáze informací pro návrh, výstavbu i provoz budovy po dobu celé její existence). Ale ruku na srdce, kdo si už v tuto chvíli nebrousí zuby na projekty budov na Marsu či na Měsíci a nebádá nad tím, z čeho a jak je postavit?

9. ZDRAVOTNICTVÍ A OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Nefuturisticky znějící zaměření, jež však může hrát v budoucnosti prim. Populace radikálně stárne. Dočkáme se doby, kdy budeme mít kolem sebe spoustu starých lidí, o něž se někdo bude muset postarat. Otázkou zůstává kdo. Zdravotnictví a medicínský výzkum obecně patří k nejperspektivnějším oborům budoucnosti i z tohoto důvodu. Vždy bude potřeba lékařů, sester, fyzioterapeutů, farmaceutů a dalších; přibude ale důraz na gerontologii a geriatrii, zahrnující lékařskou i sociální práci se seniory. Zájem bude velký, o vysoké výdělky však asi nepůjde.

10. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

Alternativní zdroje elektrické energie mají do budoucna jeden konkrétní cíl: musí se stát hlavními zdroji energie. Zásoby fosilních paliv nejsou nekonečné, požadavky na přísun elektrické energie se nicméně zvyšují: lidstvo se přesouvá k počítačům, v manuálních činnostech se nechává nahrazovat roboty, přesedá do elektrických aut a těží kryptoměny -to vše má velice vysoké energetické nároky. Obnovitelné zdroje energie budou muset nejen nahradit ty neobnovitelné, ale technologicky také dospět do stejné míry efektivity. To bude vyžadovat multioborové schopnosti a nasazení.

Foto:

---

5. 8. 2021; systemylogistiky.cz

Eaton přichází s novým virtuálním modelem elektromobilu pro urychlení výzkumu a vývoje v oblasti elektrifikace vozidel

Elektrická revoluce je zde – a s ní zvyšující se bezpečnostní a technologická očekávání, která zákazníci na elektromobily kladou.

Výrobci proto musí stále rychleji reagovat na vývoj trhu, regulace, které směřují k dopravním prostředkům s nulovou hodnotou emisí (ZEV) a také na výrazný tlak na snížení ceny elektromobilů. Evropské inovační centrum společnosti Eaton v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který přispěje k urychlení dalšího výzkumu a vývoje v této oblasti.

"Elektrifikace hraje zcela zásadní úlohu pro zvládnutí stále zpřísňujících emisních regulací. Víme, že zavádění nových technologií je velmi nákladné, a proto úzce spolupracujeme s našimi zákazníky na vývoji modulárních a škálovatelných systémů. Naše znalosti a zkušenosti umožňují výrazně zkrátit vývojový proces a navrhovat komerčně atraktivní řešení šetrná k životnímu prostředí," řekl Petr Liškář, specialista pro elektrifikaci vozidel. Eaton tak reaguje na celosvětový růst poptávky po elektrifikaci vozidel. Ve třetím čtvrtletí loňského roku například vzrostl v porovnání s předešlým rokem počet registrovaných elektromobilů v Evropě o 211 % na celkových 274 000. Očekává se, že v roce 2022 bude více než 20 % všech vozidel prodaných v Evropě elektrických.

Evropské inovační centrum společnosti Eaton sídlící v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který umožňuje výzkum a vývoj v této oblasti zásadně zefektivnit a dále urychlit.

"Největší přínosem modelu je jeho rychlost, modularita a možnost reprodukovat jízdní data z reálného provozu a vnějšího prostředí,” řekl Petr Liškář. Na modelu pracoval mezinárodní tým pracovníků inovačního centra s přispěním ČVUT, přesně oddělení Smart Driving Solutions, které je součástí Katedry řídicí techniky na elektrotechnické fakultě.

Představený dvoustopý dynamický model elektrického vozidla umožňuje vývojářům velmi rychle vyhodnotit přínos nových komponent na celkový provoz vozu. Je složen z řady dílčích subsytémů, a kromě celého automobilu uživateli umožňuje studovat a vyhodnocovat i fungování jednotlivých konstrukčních skupin. Jednou z klíčových oblastí pro zajištění nízké spotřeby elektrické energie elektromobilu je například zahrnutí prvků komfortní výbavy cestujících do celé simulace. Jedná se o vytápění a chlazení interiéru, vyhřívání sedadel nebo multimediální systém. Dílčí podskupinou modelu virtuálního vozidla je proto model klimatizační jednotky vozu, model chladicího okruhu pro baterie a systémy trakčního pohonu.

Simulace jízdy v reálném prostředí s využitím dat

Velkou výhodou tohoto virtuálního modelu je možnost simulace jízdy v reálném prostředí s využitím dat z GPS. Tato data mohou být buďto vygenerována pomocí vhodného programu pro plánování trasy, ale také importována jako záznam z jízdy již uskutečněné. Průjezd zadanou trasou je pak možno reprodukovat zcela věrně, neboť systém obsahuje také model autonomního řízení vozu. Díky tomu chování vozidla velmi dobře reflektuje skutečnou jízdní dynamiku a integruje v sobě prvky výbavy aktivní bezpečnosti, jakými jsou protiblokovací systém ABS, systém regulace prokluzu kol ASR, elektronický stabilizační program ESP i systém vektorování točivého momentu. Díky tomu pak bylo možno přistoupit také k implementaci dalších faktorů reálného prostředí, jakými jsou nadmořská výška, teplota vzduchu, směr a intenzita větru dokonce i aktuální stav vozovky, která může mít suchý, mokrý nebo i zledovatělý povrch.

Virtuální vozidlo lze v současné době lze konfigurovat s jedním nebo více různými motory, střídači a převodovkami současně. Model elektromobilu je plně konfigurovatelný a uživatelé si jej mohou upravit podle svého přání, nebo použít ke své práci jen jeho dílčí části. Vývoj byl dokončen na jaře letošního roku a bude sloužit pro pro interní potřeby společnosti Eaton, další vývoj a interní testy.

---

5. 8. 2021; letemsvetemapplem.eu

Eaton přichází s virtuálním modelem elektromobilu: Urychlí výzkum a vývoj v oblasti elektrifikace vozidel

Elektrická revoluce je zde – a s ní zvyšující se bezpečnostní a technologická očekávání, která zákazníci na elektromobily kladou. Výrobci proto musí stále rychleji reagovat na vývoj trhu, regulace, které směřují k dopravním prostředkům s nulovou hodnotou emisí (ZEV) a také na výrazný tlak na snížení ceny elektromobilů. Společnost Eaton je díky své expertíze a zdrojům v oblasti průmyslové elektrifikace perfektním partnerem pro zvládnutí úskalí, kterým čelí výrobci hybridních (PHEV, HEV) a plně elektrických vozidel (BEV). Její Evropské inovační centrum v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který přispěje k urychlení dalšího výzkumu a vývoje v této oblasti.

Společnost Eaton se elektrifikaci vozidel věnuje ve stále větší míře a nabízí mimo jiného také možnost vyzkoušet si neotřelé návrhové postupy vývoje nových produktů. "Elektrifikace hraje zcela zásadní úlohu pro zvládnutí stále zpřísňujících emisních regulací. Víme, že zavádění nových technologií je velmi nákladné, a proto úzce spolupracujeme s našimi zákazníky na vývoji modulárních a škálovatelných systémů. Naše znalosti a zkušenosti umožňují výrazně zkrátit vývojový proces a navrhovat komerčně atraktivní řešení šetrná k životnímu prostředí," řekl Petr Liškář, specialista pro elektrifikaci vozidel. Eaton tak reaguje na celosvětový růst poptávky po elektrifikaci vozidel. Ve třetím čtvrtletí loňského roku například vzrostl v porovnání s předešlým rokem počet registrovaných elektromobilů v Evropě o 211% na celkových 274 000. Očekává se, že v roce 2022 bude více než 20% všech vozidel prodaných v Evropě elektrických.

Evropské inovační centrum společnosti Eaton sídlící v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který umožňuje výzkum a vývoj v této oblasti zásadně zefektivnit a dále urychlit. "Největší přínosem modelu je jeho rychlost, modularita a možnost reprodukovat jízdní data z reálného provozu a vnějšího prostředí,” řekl Petr Liškář. Na modelu pracoval mezinárodní tým pracovníků inovačního centra s přispěním ČVUT, přesně oddělení Smart Driving Solutions, které je součástí Katedry řídicí techniky na elektrotechnické fakultě.

Představený dvoustopý dynamický model elektrického vozidla umožňuje vývojářům velmi rychle vyhodnotit přínos nových komponent na celkový provoz vozu. Je složen z řady dílčích subsytémů, a kromě celého automobilu uživateli umožňuje studovat a vyhodnocovat i fungování jednotlivých konstrukčních skupin. Jednou z klíčových oblastí pro zajištění nízké spotřeby elektrické energie elektromobilu je například zahrnutí prvků komfortní výbavy cestujících do celé simulace. Jedná se o vytápění a chlazení interiéru, vyhřívání sedadel nebo multimediální systém. Dílčí podskupinou modelu virtuálního vozidla je proto model klimatizační jednotky vozu, model chladicího okruhu pro baterie a systémy trakčního pohonu.

Velkou výhodou tohoto virtuálního modelu je možnost simulace jízdy v reálném prostředí s využitím dat z GPS. Tato data mohou být buďto vygenerována pomocí vhodného programu pro plánování trasy, ale také importována jako záznam z jízdy již uskutečněné. Průjezd zadanou trasou je pak možno reprodukovat zcela věrně, neboť systém obsahuje také model autonomního řízení vozu. Díky tomu chování vozidla velmi dobře reflektuje skutečnou jízdní dynamiku a integruje v sobě prvky výbavy aktivní bezpečnosti, jakými jsou protiblokovací systém ABS, systém regulace prokluzu kol ASR, elektronický stabilizační program ESP i systém vektorování točivého momentu. Díky tomu pak bylo možno přistoupit také k implementaci dalších faktorů reálného prostředí, jakými jsou nadmořská výška, teplota vzduchu, směr a intenzita větru dokonce i aktuální stav vozovky, která může mít suchý, mokrý nebo i zledovatělý povrch.

Virtuální vozidlo lze v současné době lze konfigurovat s jedním nebo více různými motory, střídači a převodovkami současně. Model elektromobilu je plně konfigurovatelný a uživatelé si jej mohou upravit podle svého přání, nebo použít ke své práci jen jeho dílčí části. Vývoj byl dokončen na jaře letošního roku a bude sloužit pro pro interní potřeby společnosti Eaton, další vývoj a interní testy.

---

5. 8. 2021; businessinfo.cz

Eaton přichází s novým virtuálním modelem elektromobilu pro urychlení elektrické revoluce

Elektrická revoluce je zde a s ní zvyšující se bezpečnostní a technologická očekávání, která zákazníci na elektromobily kladou.

Evropské inovační centrum společnosti Eaton v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu.

Výrobci musí stále rychleji reagovat na vývoj trhu, regulace, které směřují k dopravním prostředkům s nulovou hodnotou emisí (ZEV) a také na výrazný tlak na snížení ceny elektromobilů. Společnost Eaton je díky své expertíze a zdrojům v oblasti průmyslové elektrifikace perfektním partnerem pro zvládnutí úskalí, kterým čelí výrobci hybridních (PHEV, HEV) a plně elektrických vozidel (BEV).

Společnost se elektrifikaci vozidel věnuje ve stále větší míře a nabízí mimo jiného také možnost vyzkoušet si neotřelé návrhové postupy vývoje nových produktů. "Elektrifikace hraje zcela zásadní úlohu pro zvládnutí stále zpřísňujících emisních regulací. Víme, že zavádění nových technologií je velmi nákladné, a proto úzce spolupracujeme s našimi zákazníky na vývoji modulárních a škálovatelných systémů. Naše znalosti a zkušenosti umožňují výrazně zkrátit vývojový proces a navrhovat komerčně atraktivní řešení šetrná k životnímu prostředí," řekl Petr Liškář, specialista pro elektrifikaci vozidel.

Eaton tak reaguje na celosvětový růst poptávky po elektrifikaci vozidel. Ve třetím čtvrtletí loňského roku například vzrostl v porovnání s předešlým rokem počet registrovaných elektromobilů v Evropě o 211% na celkových 274 000. Očekává se, že v roce 2022 bude více než 20% všech vozidel prodaných v Evropě elektrických.

Evropské inovační centrum společnosti Eaton sídlící v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který umožňuje výzkum a vývoj v této oblasti zásadně zefektivnit a dále urychlit. "Největší přínosem modelu je jeho rychlost, modularita a možnost reprodukovat jízdní data z reálného provozu a vnějšího prostředí,” řekl Petr Liškář. Na modelu pracoval mezinárodní tým pracovníků inovačního centra s přispěním ČVUT, přesně oddělení Smart Driving Solutions , které je součástí Katedry řídicí techniky na elektrotechnické fakultě.

Představený dvoustopý dynamický model elektrického vozidla umožňuje vývojářům velmi rychle vyhodnotit přínos nových komponent na celkový provoz vozu. Je složen z řady dílčích subsytémů, a kromě celého automobilu uživateli umožňuje studovat a vyhodnocovat i fungování jednotlivých konstrukčních skupin.

Jednou z klíčových oblastí pro zajištění nízké spotřeby elektrické energie elektromobilu je například zahrnutí prvků komfortní výbavy cestujících do celé simulace. Jedná se o vytápění a chlazení interiéru, vyhřívání sedadel nebo multimediální systém. Dílčí podskupinou modelu virtuálního vozidla je proto model klimatizační jednotky vozu, model chladicího okruhu pro baterie a systémy trakčního pohonu.

Velkou výhodou tohoto virtuálního modelu je možnost simulace jízdy v reálném prostředí s využitím dat z GPS. Tato data mohou být buďto vygenerována pomocí vhodného programu pro plánování trasy, ale také importována jako záznam z jízdy již uskutečněné. Průjezd zadanou trasou je pak možno reprodukovat zcela věrně, neboť systém obsahuje také model autonomního řízení vozu.

Díky tomu chování vozidla velmi dobře reflektuje skutečnou jízdní dynamiku a integruje v sobě prvky výbavy aktivní bezpečnosti, jakými jsou protiblokovací systém ABS, systém regulace prokluzu kol ASR, elektronický stabilizační program ESP i systém vektorování točivého momentu. Díky tomu pak bylo možno přistoupit také k implementaci dalších faktorů reálného prostředí, jakými jsou nadmořská výška, teplota vzduchu, směr a intenzita větru dokonce i aktuální stav vozovky, která může mít suchý, mokrý nebo i zledovatělý povrch.

Virtuální vozidlo lze v současné době lze konfigurovat s jedním nebo více různými motory, střídači a převodovkami současně. Model elektromobilu je plně konfigurovatelný a uživatelé si jej mohou upravit podle svého přání, nebo použít ke své práci jen jeho dílčí části. Vývoj byl dokončen na jaře letošního roku a bude sloužit pro pro interní potřeby společnosti Eaton, další vývoj a interní testy.

Czech Beer Day in London 2021 – Mise

URL| https://www.businessinfo.cz/clanky/eaton-prichazi-s-novym-virtualnim-modelem-elektromobilu-pro-urychleni-elektricke-revoluce/

---

4. 8. 2021; energie21.cz

Virtuální model elektromobilu pro výzkum

Elektrická dopravní revoluce zvyšuje bezpečnostní a technologická očekávání, která zákazníci kladou na elektromobily.

Výrobci proto musí stále rychleji reagovat na vývoj trhu, regulace, které směřují k dopravním prostředkům s nulovou hodnotou emisí a také na výrazný tlak na snížení ceny elektromobilů. Evropské inovační centrum společnosti Eaton v Roztokách u Prahy proto nedávno představilo virtuální model elektromobilu, který přispěje k urychlení dalšího výzkumu a vývoje v této oblasti.

Společnost Eaton se elektrifikaci vozidel věnuje ve stále větší míře a nabízí mimo jiného také možnost vyzkoušet si neotřelé návrhové postupy vývoje nových produktů. "Elektrifikace hraje zcela zásadní úlohu pro zvládnutí stále zpřísňujících emisních regulací. Víme, že zavádění nových technologií je velmi nákladné, a proto úzce spolupracujeme s našimi zákazníky na vývoji modulárních a škálovatelných systémů. Naše znalosti a zkušenosti umožňují výrazně zkrátit vývojový proces a navrhovat komerčně atraktivní řešení šetrná k životnímu prostředí," řekl Petr Liškář, specialista pro elektrifikaci vozidel. Eaton tak reaguje na celosvětový růst poptávky po elektrifikaci vozidel.

Evropské inovační centrum společnosti Eaton sídlící v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který umožňuje výzkum a vývoj v této oblasti zásadně zefektivnit a dále urychlit. "Největší přínosem modelu je jeho rychlost, modularita a možnost reprodukovat jízdní data z reálného provozu a vnějšího prostředí,” řekl Petr Liškář. Na modelu pracoval mezinárodní tým pracovníků inovačního centra s přispěním ČVUT, přesně oddělení Smart Driving Solutions, které je součástí Katedry řídicí techniky na elektrotechnické fakultě.

Představený dvoustopý dynamický model elektrického vozidla umožňuje vývojářům velmi rychle vyhodnotit přínos nových komponent na celkový provoz vozu. Je složen z řady dílčích subsytémů, a kromě celého automobilu uživateli umožňuje studovat a vyhodnocovat i fungování jednotlivých konstrukčních skupin. Výhodou tohoto virtuálního modelu je možnost simulace jízdy v reálném prostředí s využitím dat z GPS.

Jednou z klíčových oblastí pro zajištění nízké spotřeby elektrické energie elektromobilu je například zahrnutí prvků komfortní výbavy cestujících do celé simulace. Jedná se o vytápění a chlazení interiéru, vyhřívání sedadel nebo multimediální systém. Dílčí podskupinou modelu virtuálního vozidla je proto model klimatizační jednotky vozu, model chladicího okruhu pro baterie a systémy trakčního pohonu.

Virtuální vozidlo lze v současné době lze konfigurovat s jedním nebo více různými motory, střídači a převodovkami současně. Model elektromobilu je plně konfigurovatelný a uživatelé si jej mohou upravit podle svého přání, nebo použít ke své práci jen jeho dílčí části. Vývoj byl dokončen na jaře letošního roku a bude sloužit pro interní potřeby společnosti Eaton, další vývoj a interní testy.

Zdroj: Eaton

---

3. 8. 2021; FeedIT.cz

Eaton přichází s novým virtuálním modelem elektromobilu pro urychlení výzkumu a vývoje v oblasti elektrifikace vozidel

Elektrická revoluce je zde – a s ní zvyšující se bezpečnostní a technologická očekávání, která zákazníci na elektromobily kladou.

Výrobci proto musí stále rychleji reagovat na vývoj trhu, regulace, které směřují k dopravním prostředkům s nulovou hodnotou emisí (ZEV) a také na výrazný tlak na snížení ceny elektromobilů. Společnost Eaton je díky své expertíze a zdrojům v oblasti průmyslové elektrifikace perfektním partnerem pro zvládnutí úskalí, kterým čelí výrobci hybridních (PHEV, HEV) a plně elektrických vozidel (BEV). Její Evropské inovační centrum v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který přispěje k urychlení dalšího výzkumu a vývoje v této oblasti.

Společnost Eaton se elektrifikaci vozidel věnuje ve stále větší míře a nabízí mimo jiného také možnost vyzkoušet si neotřelé návrhové postupy vývoje nových produktů. "Elektrifikace hraje zcela zásadní úlohu pro zvládnutí stále zpřísňujících emisních regulací. Víme, že zavádění nových technologií je velmi nákladné, a proto úzce spolupracujeme s našimi zákazníky na vývoji modulárních a škálovatelných systémů. Naše znalosti a zkušenosti umožňují výrazně zkrátit vývojový proces a navrhovat komerčně atraktivní řešení šetrná k životnímu prostředí," řekl Petr Liškář, specialista pro elektrifikaci vozidel. Eaton tak reaguje na celosvětový růst poptávky po elektrifikaci vozidel. Ve třetím čtvrtletí loňského roku například vzrostl v porovnání s předešlým rokem počet registrovaných elektromobilů v Evropě o 211% na celkových 274 000. Očekává se, že v roce 2022 bude více než 20% všech vozidel prodaných v Evropě elektrických.

Evropské inovační centrum společnosti Eaton sídlící v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který umožňuje výzkum a vývoj v této oblasti zásadně zefektivnit a dále urychlit. "Největší přínosem modelu je jeho rychlost, modularita a možnost reprodukovat jízdní data z reálného provozu a vnějšího prostředí,” řekl Petr Liškář. Na modelu pracoval mezinárodní tým pracovníků inovačního centra s přispěním ČVUT, přesně oddělení Smart Driving Solutions, které je součástí Katedry řídicí techniky na elektrotechnické fakultě.

Představený dvoustopý dynamický model elektrického vozidla umožňuje vývojářům velmi rychle vyhodnotit přínos nových komponent na celkový provoz vozu. Je složen z řady dílčích subsytémů, a kromě celého automobilu uživateli umožňuje studovat a vyhodnocovat i fungování jednotlivých konstrukčních skupin. Jednou z klíčových oblastí pro zajištění nízké spotřeby elektrické energie elektromobilu je například zahrnutí prvků komfortní výbavy cestujících do celé simulace. Jedná se o vytápění a chlazení interiéru, vyhřívání sedadel nebo multimediální systém. Dílčí podskupinou modelu virtuálního vozidla je proto model klimatizační jednotky vozu, model chladicího okruhu pro baterie a systémy trakčního pohonu.

Velkou výhodou tohoto virtuálního modelu je možnost simulace jízdy v reálném prostředí s využitím dat z GPS. Tato data mohou být buďto vygenerována pomocí vhodného programu pro plánování trasy, ale také importována jako záznam z jízdy již uskutečněné. Průjezd zadanou trasou je pak možno reprodukovat zcela věrně, neboť systém obsahuje také model autonomního řízení vozu. Díky tomu chování vozidla velmi dobře reflektuje skutečnou jízdní dynamiku a integruje v sobě prvky výbavy aktivní bezpečnosti, jakými jsou protiblokovací systém ABS, systém regulace prokluzu kol ASR, elektronický stabilizační program ESP i systém vektorování točivého momentu. Díky tomu pak bylo možno přistoupit také k implementaci dalších faktorů reálného prostředí, jakými jsou nadmořská výška, teplota vzduchu, směr a intenzita větru dokonce i aktuální stav vozovky, která může mít suchý, mokrý nebo i zledovatělý povrch.

Virtuální vozidlo lze v současné době lze konfigurovat s jedním nebo více různými motory, střídači a převodovkami současně. Model elektromobilu je plně konfigurovatelný a uživatelé si jej mohou upravit podle svého přání, nebo použít ke své práci jen jeho dílčí části. Vývoj byl dokončen na jaře letošního roku a bude sloužit pro pro interní potřeby společnosti Eaton, další vývoj a interní testy.

Zrychlení a současná změna jízdního pruhu – bílý sedan je simulován během jízdy na zasněžené silnici, zatímco modrý sedan jede po suché vozovce.

Porovnávací grafy zrychlení a změny jízdního pruhu u bílého a modrého sedanu, jízdy po sněhu a suché silnici, zobrazené výše.

Pohled na souběžnou jízdu stříbrného SUV a modrého sedanu se stejným pohonem, obě vozidla jsou simulována na suché silnici.

O společnosti

Společnost Eaton je vedoucí globální společností s širokými regionální zkušenostmi v oblasti distribuce elektrické energie a ochraně elektrických obvodů, v oblasti kvality zdrojů a záložních zdrojů, kontroly a automatizace, bezpečnosti a ochrany lidských životů a strukturálních řešení. Společnost Eaton pomáhá společnostem řešit jejich energetické potřeby s pomocí svých komplexních služeb, distribuce a integrované digitální platformy.

Společnost Eaton se zaměřuje na zlepšování kvality života a životního prostředí využíváním technologií a služeb v oblasti řízení energie. Poskytujeme udržitelná řešení, která našim zákazníkům pomáhají řídit elektrickou, hydraulickou a mechanickou energii bezpečněji, efektivněji a spolehlivěji. Naše tržby v roce 2020 dosáhly 17,9 miliardy amerických dolarů. Naše výrobky dodáváme zákazníkům ve více než 175 zemích. Máme přibližně 92 000 zaměstnanců. Pro více informací navštivte www.eaton.com

Chcete-li být informováni o posledních novinkách, můžete nás sledovat i na Twitteru (@ETN_EMEA) nebo na LinkedIn (Eaton EMEA).

URL| https://feedit.cz/2021/08/03/eaton-prichazi-s-novym-virtualnim-modelem-elektromobilu-pro-urychleni-vyzkumu-a-vyvoje-v-oblasti-elektrifikace-vozidel/

---

3. 8. 2021; casopisczechindustry.cz

Eaton přichází s novým virtuálním modelem elektromobilu pro urychlení výzkumu a vývoje v oblasti elektrifikace vozidel

Elektrická revoluce je zde – a s ní zvyšující se bezpečnostní a technologická očekávání, která zákazníci na elektromobily kladou.

Výrobci proto musí stále rychleji reagovat na vývoj trhu, regulace, které směřují k dopravním prostředkům s nulovou hodnotou emisí (ZEV) a také na výrazný tlak na snížení ceny elektromobilů. Eaton je díky své expertíze

a zdrojům v oblasti průmyslové elektrifikace perfektním partnerem pro zvládnutí úskalí, kterým čelí výrobci hybridních (PHEV, HEV) a plně elektrických vozidel (BEV). Její Evropské inovační centrum v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který přispěje k urychlení dalšího výzkumu a vývoje v této oblasti.

Společnost Eaton se elektrifikaci vozidel věnuje ve stále větší míře a nabízí mimo jiného také možnost vyzkoušet si neotřelé návrhové postupy vývoje nových produktů. "Elektrifikace hraje zcela zásadní úlohu pro zvládnutí stále zpřísňujících emisních regulací. Víme, že zavádění nových technologií je velmi nákladné, a proto úzce spolupracujeme s našimi zákazníky na vývoji modulárních a škálovatelných systémů. Naše znalosti a zkušenosti umožňují výrazně zkrátit vývojový proces a navrhovat komerčně atraktivní řešení šetrná k životnímu prostředí," řekl Petr Liškář, specialista pro elektrifikaci vozidel. Eaton tak reaguje na celosvětový růst poptávky po elektrifikaci vozidel. Ve třetím čtvrtletí loňského roku například vzrostl v porovnání s předešlým rokem počet registrovaných elektromobilů v Evropě o 211% na celkových 274 000 . Očekává se, že v roce 2022 bude více než 20 % všech vozidel prodaných v Evropě elektrických

Evropské inovační centrum společnosti Eaton sídlící v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který umožňuje výzkum a vývoj v této oblasti zásadně zefektivnit a dále urychlit. "Největší přínosem modelu je jeho rychlost, modularita a možnost reprodukovat jízdní data z reálného provozu a vnějšího prostředí,” řekl Petr Liškář. Na modelu pracoval mezinárodní tým pracovníků inovačního centra s přispěním ČVUT, přesně oddělení Smart Driving Solutions, které je součástí Katedry řídicí techniky na elektrotechnické fakultě.

Představený dvoustopý dynamický model elektrického vozidla umožňuje vývojářům velmi rychle vyhodnotit přínos nových komponent na celkový provoz vozu. Je složen z řady dílčích subsytémů, a kromě celého automobilu uživateli umožňuje studovat a vyhodnocovat i fungování jednotlivých konstrukčních skupin. Jednou z klíčových oblastí pro zajištění nízké spotřeby elektrické energie elektromobilu je například zahrnutí prvků komfortní výbavy cestujících do celé simulace. Jedná se o vytápění a chlazení interiéru, vyhřívání sedadel nebo multimediální systém. Dílčí podskupinou modelu virtuálního vozidla je proto model klimatizační jednotky vozu, model chladicího okruhu pro baterie a systémy trakčního pohonu.

Obr. Porovnávací grafy zrychlení a změny jízdního pruhu u bílého a modrého sedanu, jízdy po sněhu a suché silnici, zobrazené výše

Velkou výhodou tohoto virtuálního modelu je možnost simulace jízdy v reálném prostředí s využitím dat z GPS. Tato data mohou být buďto vygenerována pomocí vhodného programu pro plánování trasy, ale také importována jako záznam z jízdy již uskutečněné. Průjezd zadanou trasou je pak možno reprodukovat zcela věrně, neboť systém obsahuje také model autonomního řízení vozu. Díky tomu chování vozidla velmi dobře reflektuje skutečnou jízdní dynamiku a integruje v sobě prvky výbavy aktivní bezpečnosti, jakými jsou protiblokovací systém ABS, systém regulace prokluzu kol ASR, elektronický stabilizační program ESP i systém vektorování točivého momentu. Díky tomu pak bylo možno přistoupit také k implementaci dalších faktorů reálného prostředí, jakými jsou nadmořská výška, teplota vzduchu, směr a intenzita větru dokonce i aktuální stav vozovky, která může mít suchý, mokrý nebo i zledovatělý povrch.

Virtuální vozidlo lze v současné době lze konfigurovat s jedním nebo více různými motory, střídači a převodovkami současně. Model elektromobilu je plně konfigurovatelný a uživatelé si jej mohou upravit podle svého přání, nebo použít ke své práci jen jeho dílčí části. Vývoj byl dokončen na jaře letošního roku a bude sloužit pro pro interní potřeby společnosti Eaton, další vývoj a interní testy. (3.8.2021)

Obr. malý: Zrychlení a současná změna jízdního pruhu - bílý sedan je simulován během jízdy na zasněžené silnici, zatímco modrý sedan jede po suché vozovce.

---

2. 8. 2021; prazsky-zpravodaj.cz

Festival Open House Praha 2021 zve od 2. srpna na bohatý program

Festival Open House Praha není pouze jeden víkend v roce, jeho organizátoři zvou na celou řadu doprovodných programů, které se uskuteční v týdnu od 2. srpna 2021. Komentované procházky městem, plavba na historickém parníku, debaty, projížďky Kotěrovou tramvají i tanec v netradičních prostorách – to je jen výběr z bohatého programu. Od pondělí 2. srpna se také pro návštěvníky otevírá festivalové infocentrum na Malém náměstí 4, v Praze 1, kde je možné zakoupit si festivalového průvodce, nepostradatelného pomocníka pro naplánování trasy po otevřených budovách a prostorech. Těch je letos v programu celkem 80 a budou zpřístupněny po celý víkend od 7. a 8. srpna 2021.

"Festival se koná letos opět v náhradním termínu a zajištění bezpečnosti akce je naší prioritou. Proto sledujeme vývoj epidemické situace a budeme se řídit aktuálními vládními opatřeními. Prohlídky v budovách budou organizovány v limitovaných skupinách s nasazenými ochrannými prostředky a na základě dokladu o bezinfekčnosti ,” říká Andrea Šenkyříková, ředitelka festivalu. Vstup do všech budov je zdarma bez nutnosti předchozí registrace, ale za dodržení aktuálních bezpečnostních opatření. Kompletní seznam budov je zveřejněn na webových stránkách https://www.openhousepraha.cz/festival-2021/

Festival Open House Praha 2021 zve od 2. srpna na bohatý doprovodný program

Výběr z doprovodného programu

bude možné se plavit v úterý 3. srpna od 17.00 hodin a dozvědět se více o tom, jak řeka formovala život a podobu hlavního města a jaké technické stavby se na nábřeží a v blízkém okolí řeky nacházejí. Ve středu 4. srpna si organizátoři Open House Praha připravili hned několik akcí. U příležitosti 130 let od vzniku budovy Průmyslového paláce se bude možné zúčastnit od 18.00 hodin komentované procházky s předsedou představenstva Výstaviště Praha a zjistit více o tom, jakými změnami tento rozsáhlý areál aktuálně prochází. Fanoušci urbexu mohou od 20.00 hodin zavítat na netradiční letní projekci filmu Central Bus Station , o jednom z největších autobusových nádraží světa v Izraeli, která se odehraje přímo na tribuně Velkého strahovského stadionu . Projekci předchází debata na téma opuštěných staveb, které měly velké ambice, ale svoji funkci nenaplnily. Milovníci umění si pak mohou vychutnat komponovaný večer, který spojuje současný tanec a architekturu a odehraje se rovněž ve středu od 20.30 hodin v Laichterově domě , jedné z klíčových staveb pražské architektonické moderny od Jana Kotěry, jehož 150. výročí narození si letos připomínáme. Ve čtvrtek od 17.00 hodin se pak uskuteční prohlídky nově vznikajícího domu pro umění a kulturu Kunsthalle Praha , na které naváže diskuze s ředitelkou Kunsthalle Praha a architekty. Připravena je i speciální projížďka Kotěrovou tramvají po Praze s architektem Zdeňkem Lukešem a další komentované procházky či prohlídky budov . Kompletní seznam akcí je k nalezení v Kalendáři akcí zde: https://www.openhousepraha.cz/kalendar-akci/

Hlavní program

o víkendu 7. a 8. srpna k návštěvě 80 budov a prostorů a z toho 26 novinek , které se v programu objevují vůbec poprvé. Budovy budou otevřeny pro návštěvníky, až na některé výjimky, od 10.00 do 18.00 hodin a prohlídky zde budou odbavovány v malých skupinách většinou průběžně po celý den. Poprvé se otevře například barokní zahrada Černínského paláce na Hradčanech, kaple a vybrané prostory Klárova ústavu slepců na Malé Straně nebo Lowitův vodní mlýn v Libni. Z technických staveb si mohou návštěvníci užít prohlídku například Vršovické vodárny v Michli od Jana Kotěry nebo Zengerovy transformační stanice , dnes sídla Kunsthalle Praha. Ti, kteří chtějí nahlédnout do pražského podzemí, mohou navštívit protiatomové kryty v Národním zemědělském muzeu Hotelu International Praha nebo Boutique Hotelu Jalta . V dejvickém kampusu se otevřou budovy hned několika institucí, novinkou je Fakulta stavební ČVUT v Praze , kde bude k vidění například oceňovaná rekonstrukce Ateliéru D nebo obří hala Vodohospodářského centra. Zástupci šetrné architektury reprezentují pak například AFI City ve Vysočanech nebo kampus ČSOB v Radlicích (budovy NHQ i SHQ . Milovníci originálních designových prostor by neměli minout coworking Spaces Albatros v bývalém domě dětské knihy a nakladatelství Albatros na Národní třídě. Ze sakrálních prostorů bude možné navštívit například Novou libeňskou synagogu či Husův sbor Vršovice . Příkladem nepřehlédnutelné funkcionalistické architektury je Hasičský dům či palác ARA . Samostatným tematickým okruhem jsou umělecké prostory a ateliéry , který představí například ateliér Olgoj Chorchoj Šalounův ateliér , budoucí Dům tance nebo Uměleckou zahradu . Celý program i včetně možnosti filtrování je na: https://www.openhousepraha.cz/festival-2021/

Víkendový program pro děti

10 otevřených budovách . Děti se podívají například do funkcionalistického paláce ARA, Trmalovy vily od Jana Kotěry, dozvědí se, kde se rodí plány Prahy, prohlédnou si tiskařské stroje či basketbalové hřiště na střeše Areálu Podkovářská , poznají kubistické stavby na Rašínově nábřeží nebo nahlédnou do trezoru v Petschkově paláci . Připravena bude tradičně i otevřená lego dílna v prostorách Centra pro architekturu a plánování města (CAMP) , kde si nadšenci všech generací mohou postavit dům svých snů. Na menší stavitele čeká dílnička s duplo kostkami . Na prohlídky se není třeba registrovat. Kompletní programy pro děti jsou k dispozici na: https://www.openhousepraha.cz/festival-2021/programy-pro-deti/

Prohlídky pro osoby se zdravotním postižením

Architektura pro všechny ” a ani letos nebudou chybět prohlídky pro osoby se zrakovým a sluchovým postižením . K prohlídkám pro nevidomé budou připraveny haptické urbanistické plány a půdorysy 8 budov a jejich okolí, 3D modely budov a popisy tras ke všem zpřístupněným objektům. Ve spolupráci s Nadačním fondem ČRo Světluška projdou dobrovolníci speciálním školením pro tyto specifické prohlídky. " Nově jsme do příprav těchto speciálních prohlídek zapojili studentky a studenty Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci (FUA TUL), kteří v rámci svých školních projektů vymodelovali a vytiskli 3D modely vybraných budov. Jejich práce tak bude mít další využití ,” říká Andrea Šenkyříková, ředitelka festivalu. Lidé se sluchovým postižením si budou moci prohlédnout celkem 5 vybraných budov z programu a připraveno bude pro ně tlumočení výkladu do českého znakového jazyka se simultánním přepisem. Více o těchto programech a jeho partnerech je na: https://www.openhousepraha.cz/festival-2021/bez-barier/

Orientace na festivalu

se v letošním roce nachází na Malém náměstí 4, v Praze 1 a je otevřeno od 2. srpna ve všedních dnech od 10.00 do 18.00 hodin a o víkendu od 9.00 do 19.00 hodin. Díky spolupráci s portálem Mapy.cz jsou všechny budovy k nalezení při vyhledání pod heslem Open House Praha a to jak na webu, tak v příslušné aplikaci. Další praktické informace k organizaci festivalu jsou k dispozici na: https://www.openhousepraha.cz/festival-2021/prakticke-informace/

Bezpečnost

Organizace festivalu podléhá z důvodu přetrvávajícího rizika spojeného s nákazou covid-19 bezpečnostním pravidlům, které se řídí mimořádnými opatřeními Vlády ČR . Vstup do budov je možný pouze s respirátorem, prohlídky budou odbavovány v menších skupinách. Pro účast na festivalu i jeho doprovodných akcích je nutné mít s sebou doklad o bezinfekčnosti . Podrobné informace k bezpečné návštěvě akce jsou shrnuty na: https://www.openhousepraha.cz/festival-2021/bezpecnost/

Dobrovolníci

Festival by se neobešel bez stovek dobrovolníků z řad veřejnosti i zapojených budov , kteří zajišťují prohlídky i plynulý provoz v otevřených objektech. Jejich nábor probíhá až do poslední chvíle na: https://www.openhousepraha.cz/stante-se-dobrovolnikem/

Open House Praha je součástí mezinárodní sítě festivalů Open House Worldwide , které se konají v 50 městech po celém světě. Díky zapojení stovek dobrovolníků, kteří pomáhají s otevíráním budov, je Open House Praha nejen kulturním svátkem města , ale také jedinečnou akcí s komunitním a sociálním přesahem . Nábor dobrovolníků pro letošní ročník byl již zahájen. Zájemci se mohou hlásit na tomto odkazu.

Open House Praha na sociálních sítích

#openhousepraha, #openhousepraha2021, #letosopenhousepraha

Michaela Pánková

Foto: Vojtěch Brtnický

O Open House Praha

Open House Praha, z. ú., je nestátní nezisková organizace, která v rámci (obvykle) květnového víkendu pořádá stejnojmenný festival s týdenním doprovodným programem. Koncept festivalu vznikl v Londýně v roce 1992 pod vedením zakladatelky Victorie Thornton , která za svůj počin získala Řád britského impéria . Světový festival, na jehož pořádání získala organizace mezinárodní licenci, se v Česku konal poprvé v roce 2015 a od té doby se stal jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí v Praze. Patronkou pražského festivalu je Eva Jiřičná , architektka českého původu žijící v Londýně, která stála u počátků Open House London – 20 let byla jeho součástí, a to jako členka správní rady, tak i dobrovolnice v budovách, a tvoří pomyslný most mezi Prahou a zakladatelským městem. Open House Praha je hrdou součástí mezinárodní sítě Open House Worldwide , sdružující 50 měst na 5 kontinentech světa, v nichž festivaly Open House probíhají. Vedle pořádání festivalu se organizace věnuje také nejrůznějším celoročním aktivitám (pro dobrovolníky, partnery, klub, veřejnost), včetně vzdělávacích programů pro děti či lidi s hendikepem.

Partneři a záštity

Festival se koná pod záštitou ministra kultury Lubomíra Zaorálka ; J. E. velvyslance Velké Británie Nicka Archera ; primátora hl. města Prahy Zdeňka Hřiba ; náměstka primátora hl. města Prahy Petra Hlaváčka ; radní pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu hl. města Prahy Hany Třeštíkové ; radního pro oblast správy majetku a majetkových podílů hl. města Prahy Jana Chabra ; generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové ; starosty MČ Praha 1 Petra Hejmy ; starostky MČ Praha 2 Jany Černochové ; starosty MČ Praha 3 Jiřího Ptáčka ; starostky MČ Praha 4 Ireny Michalcové ; místostarosty MČ Praha 4 Michala Hrozy ; starostky MČ Praha 5 Renáty Zajíčkové ; starosty MČ Praha 6 Ondřeje Koláře ; starosty MČ Praha 7 Jana Čižinského ; starosty MČ Prahy 8 Ondřeje Grose ; starosty MČ Praha 9 Tomáše Portlíka ; starostky MČ Praha 10 Renáty Chmelové ; starosty MČ Praha-Ďáblice Miloše Růžičky a starosty MČ Praha-Troja Tomáše Bryknara

Finanční podporu poskytli:

Partneři:

Partneři programů pro osoby s hendikepem:

Hlavní mediální partner:

Seznam otevřených budov dle typologií

Administrativa

AFI CITY 1

BB Centrum – Budova B

BB Centrum – Delta

BB Centrum – Filadelfie

ČSOB Kampus – budova NHQ

ČSOB Kampus – budova SHQ

Dům dětské knihy a nakladatelství Albatros – sídlo coworkingu Spaces Albatros

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Národní kulturní památka Vyšehrad – ředitelství

NN IT Hub

Obecní dům Ďáblice

Quadrio

Všeobecný penzijní ústav – dům Radost

Bydlení v proměnách času

Dům Za Poříčskou bránou 7

Franz by Zeitraum

Grabova vila

Kovařovicova vila

Laichterův dům

Maison Ořechovka

Štencův dům – sídlo coworkingu Opero

Trmalova vila

Zeitraum Student Housing

Funerální architektura

Evangelický hřbitov ve Strašnicích

Olšanský hřbitov – komplex hrobek

Historické paláce a památky

Černínský palác – sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR

Desfourský palác

Dům České zemské hasičské jednoty

Forum

Libeňský zámek

Lichtenštejnský palác

Nuselská radnice

Palác Ericsson

Palác Metro

Petschkův palác – sídlo Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

Zámek Troja – Galerie hlavního města Prahy

Hotely a ubytování

Hotel International Praha

Mama Shelter Prague (Parkhotel)

Boutique Hotel Jalta (včetně Muzea studené války)

Vienna House Diplomat Prague

Kultura

Divadlo Na Fidlovačce

Komunitní centrum Vlna Ďáblice

Národní dům v Karlíně – sídlo rozhlasových stanic Rádio DAB Praha a Český rozhlas Region

Palác kultury – Kongresové centrum Praha

Palác Metro – Divadlo Image

Sochařský ateliér Jana Laudy – sídlo studia Olgoj Chorchoj

Šalounova vila

Umělecká zahrada

Veletržní palác – Národní galerie

Vzlet – kulturní palác Prahy

Obchod

Dům módy

Palác ARA – sídlo coworkingu HubHub

Sakrální stavby

Husův sbor ve Vršovicích

Kostel sv. Anny – Pražská Křižovatka

Nová Libeňská synagoga

Sport a péče o tělo

Karlínská sokolovna

Městské lázně Žižkov – budoucí Dům tance

Novoměstská sokolovna – sídlo T. J. Sokol Pražský

Velký strahovský stadion

Velodrom na Třebešíně

Technické a industriální stavby

Areál Podkovářská

Löwitův vodní mlýn

Pragovka Art District

Vodárenská věž na Letné

Vodní dílo Štvanice

Vršovická vodárna v Michli

Zengerova transformační stanice – Kunsthalle Praha

Vzdělání a výzkum

CAMP

Dům zemědělské osvěty

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

Fakulta stavební ČVUT v Praze

Hvězdárna Ďáblice

Klárův ústav slepců – sídlo České geologické služby

Národní technická knihovna

Národní zemědělské muzeum

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR – historická i nová budova

Železnice

Masarykovo nádraží

Nádraží prezidenta Wilsona – Praha hlavní nádraží

Speciality

Historický parník Vyšehrad

Nová Krenovka

Výstaviště Praha

Významná výročí spojená se vznikem budov či jejich architekty

Divadlo Na Fidlovačce: 100 let od vzniku divadla (1921)

Dům módy: 65 let od vzniku budovy (1956)

Dům zemědělské osvěty: 95 let od vzniku budovy (1926)

Franz by Zeitraum: 135 let od vzniku budovy (1886)

Forum: 125 let od vzniku budovy (1896)

Hotel International Praha: 65 let od vzniku budovy (1956)

Hvězdárna Ďáblice: 65 let od vzniku budovy (1956)

Laichterův dům: 150 let od narození architekta Jana Kotěry (1871)

Nádraží prezidenta Wilsona, Praha hlavní nádraží: 150 let od zprovoznění budovy a příjezdu prvního vlaku na hlavní nádraží (1871), 120 let od začátku výstavby Fantovy budovy (1901)

Národní kulturní památka Vyšehrad – ředitelství: 20 let od vzniku budovy (2001)

Palác kultury – Kongresové centrum Praha: 40 let od otevření budovy (1981)

Štencův dům – sídlo byznys klubu Opero: 110 let od vzniku budovy (1911)

Trmalova vila: 150 let od narození architekta Jana Kotěry (1871)

Velký strahovský stadion: 95 let od vzniku první stavby stadionu (1926)

Velodrom na Třebešíně: 80 let od vzniku (1941)

Vršovická vodárna v Michli: 150 let od narození architekta Jana Kotěry (1871)

Výstaviště Praha: 130 let let od dokončení stavby Průmyslového paláce (1891)

Vzlet – kulturní palác Prahy: 100 let od vzniku sokolského biografu Vzlet (1921)

Zengerova transformační stanice – Kunsthalle Praha: 90 let od vzniku budovy (1931)

Festivalové novinky

AFI CITY 1

BB Centrum – Budova B

Boutique Hotel Jalta a Muzeum studené války

Černínský palác – Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Dům České zemské hasičské jednoty

Dům dětské knihy a nakladatelství Albatros – sídlo coworkingu Spaces Albatros

Dům Za Poříčskou bránou 7

Fakulta stavební ČVUT v Praze

Franz by Zeitraum

Husův sbor Vršovice

Karlínská sokolovna

Klárův ústav slepců – sídlo České geologické služby

Lowitův vodní mlýn

Maison Ořechovka

Mama Shelter Prague

Městské lázně Žižkov – budoucí Dům tance

Národní zemědělské muzeum

Nová libeňská synagoga

Novoměstská sokolovna – sídlo T. J. Sokol Pražský

Sochařský ateliér Jana Laudy – sídlo studia Olgoj Chorchoj

Šalounova vila – ateliér Akademie výtvarných umění a sídlo organizace HOST

Umělecká zahrada

Vienna House Diplomat Prague

Vršovická vodárna v Michli

Vzlet – kulturní palác Prahy

Zengerova transformační stanice – Kunsthalle Praha

Po řece na kolesovém parníku Vltava Festival Open House Praha nabídne

Speciální prohlídky pro rodiny s dětmi (od 5 let), se uskuteční o víkendu 7. a 8. srpna celkem v

Mottem festivalu je "

Festivalové infocentrum

---

2. 8. 2021; universitas.cz

Na ČVUT vyvinuli sondu pro bezkontaktní sledování odběru energie

Krabička, která se připevní na napájecí kabel, dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu věcí (IoT). Tak funguje inteligentní sonda pro bezkontaktní indikaci aktivity spotřebičů a odběru energie, jež právě prochází poslední fází testování v terénu v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu. Tuto unikátní sondu vyvinuli odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Rozdíl oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie je, že inovativní sonda "En-Meter M" nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji využít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli.

"Využíváme k tomu bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie," popisuje princip fungování nové sondy Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, jehož tým se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).

Hlavní vývojář Zbyněk Kocur k tomu dodává: "Unikátnost našeho řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Předpokládáme využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Naše řešení jim umožňuje snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba."

---

2. 8. 2021; 21. STOLETÍ JUNIOR

Kdy budou roboti vládnout schopnostmi zvířat a lidí?

Rossumovi univerzální roboti jsou protagonisty hry R. U. R. Karla Čapka, jehož bratr Josef vymyslel pro svět právě pojmenování robot. Tito moderní otroci na těžkou práci měli lidský vzhled, ač s viditelně mechanickými součástmi. Když je lidé začali používat i pro válčení, vzbouřili se.

Určitě i ty znáš tenhle příběh. Víš ale, že byl předzvěstí nejen konstrukčního vývoje robotů, ale také jejich umělé inteligence? A ta má v určitém momentu dohnat tu lidskou. Jak jsme ale nakonec od toho momentu vzdáleni dnes? Co myslíš?

Naplní se představy spisovatelů a filmařů?

Napodobovat člověka nemusí být výhra

Humanoidní roboti jsou takoví, kteří svojí konstitucí připomínají člověka. Takto si je představoval už Leonardo Da Vinci ve svých skicách z roku 1495, když navrhoval samohybný mechanický oblek. Typickými zástupci v popkultuře jsou C-3PO z Hvězdných válek nebo Terminátor, který podobnost s člověkem dotáhl díky umělé kůži k dokonalosti. Ve 21. století se skutečně funkčními reprezentanty humanoidních robotů staly modely od společnosti Honda – Asimo a P1, P2 a P3. Vypadají trochu jako kosmonauti ve skafandru.

Vzpřímená chůze: nic pro robota

Z praktického hlediska ale nápodoba stavby lidského těla žádnou výhrou není. Člověk pohybující se vzpřímeně neoplývá dvakrát velkou stabilitou. Mnohem výhodnější je napodobit zvíře chodící po čtyřech. Před deseti lety se světu představil Big Dog od společnosti Boston Dynamics, následoval ho Spot, který rovněž připomíná psa. Ovšem ani čtyřnohá chůze není zárukou úspěchu. Vývojáři se proto inspirují ještě jinde v živočišné říši.

Vzorem je ještěrka i netopýr

Francouzská univerzita v Lausanne vyvinula robota – ještěrku, Kalifornský technologický institut netopýřího Bat Bota, Harvardova univerzita pro změnu robotického rejnoka. Tyto příklady dobře ilustrují, že zvířaty inspirovaní roboti se mohou pohybovat po souši, ve vzduchu i ve vodě – stejně jako jejich vzory.

Robopsa Spota nyní cvičí ČVUT

České vysoké učení technické bodovalo v mezinárodní soutěži záchranářských robotů pořádané americkou agenturou DARPA.

Za dosavadní úspěchy obdrželo odměnu, za níž nakupuje další vybavení. Mezi nejnovější přírůstky, které lze potkat v ulicích pražských Dejvic, tak patří právě robot Spot od Boston Dynamics. Umí se pohybovat po schodech, v bahně nebo jiném těžkém terénu. Zatím Spot a jeho parťáci cvičí v jeskyních Moravského krasu.

Češi budou soutěžit v září

Fakulta elektrotechnická přivítala Spota začátkem května a objednané má ještě dvě jeho kopie a také novou letku dronů. Soutěžit v Subterranean Challenge s nimi bude opět v září. Není to samozřejmě tak, že by si nakoupila špičkové roboty a to bylo vše. Důvod, proč právě český tým ve světové konkurenci opakovaně uspěl, je komunikace mezi všemi jeho roboty. Zdejší odborníci pro ně vytvářejí neuronové sítě, díky kterým rozeznávají objekty v okolí a další roboty, takže v podzemí simulujícím zavalený důl pak spolupracují.

Hlavní je, co má robot "v hlavě"

Někteří roboti o nápodobu žijících živočichů neusilují. Místo nohou nebo ploutví mají jednoduše kola nebo pásy. To se ostatně týká i dalších robotů ČVUT. Nelze přitom tvrdit, že by to či ono řešení bylo nejlepší, jednoduše je třeba design uzpůsobit úkolům robota a prostředí, v němž se má pohybovat. Blízkým člověku jej činí až umělá inteligence a autonomie, tedy schopnost pracovat samostatně a reagovat na podněty z okolí.

Robotka Sophie a projev v Česku

Před třemi lety navštívila naše hlavní město robotka Sophie, jejíž jméno v řečtině znamená moudrost. A vskutku, je považována za jednu z nejinteligentnějších robotek světa. Není proto divu, že na tehdejší konferenci u příležitosti Týdne inovací pronesla vlastní projev, v němž si vzpomněla právě i na Karla Čapka. Pak si popovídala s přítomnými odborníky. Je prvním robotem na světě, který dokonce získal státní občanství, a to v Saúdské Arábii. Pokud tě ale napadá, že jde především o chytlavý marketing, pak máš asi pravdu.

Turingův test

Lidská inteligence se měří IQ testy a pro stroje byl vyvinut Turingův test z roku 1950. Do jedné místnosti je usazen skutečný člověk, do jiné stroj, načež testující výzkumník klade otázky a ty jsou náhodně přidělovány stroji, nebo člověku. Sleduje se, zda výzkumník rozpozná, kdo odpovídal. Jenže už o 16 let později se ukázalo, že zdánlivě inteligentní odpovědi je schopen podávat i jednoduchý počítačový program, dnes zvaný chatterbot.

Stoprocentního skóre zatím nedosáhla žádná umělá inteligence.

Jaké roboty lidé vyvíjejí?

Část konstruktérů se snaží vyvíjet roboty tak, aby byli stále inteligentnější, odolnější, přesnější, výkonnější a samostatnější. Jiné vědecké týmy se soustředí na zdokonalování robotů jen ve vybraných oblastech konkrétního využití. Průmyslový robot nepotřebuje oplývat atraktivním vzhledem a inteligencí, kdežto robotická hotelová recepční zase nepotřebuje extra sílu a odolnost.

Kde roboti pomáhají nejvíce?

Přestože média dnes přinášejí novinky převážně o robotech blížících se vzhledem i dovednostmi lidem či zvířatům, masové využití mají právě průmysloví roboti.

Jejich historie se datuje do poloviny minulého století, kdy začali nahrazovat dělníky v továrnách. Zatímco v 60. letech se jich takto v USA používalo asi 200 kusů, v 70. letech to bylo již 2000 robotů, až v roce 2015 napočítali v amerických továrnách 1,6 milionu robotických pracovníků.

Obvykle mají podobu ramen, která přenášejí jednotlivé díly z pásu na pás a svařují je k sobě.

Kdy nahradí lidskou práci?

Průběžně vznikají seznamy

povolání, která roboti brzy zcela převezmou. Taxikáře nahradí autonomní vozy napojené na služby typu Bolt. V některých restauracích tě už nyní obslouží robotičtí číšníci. Do hotelů míří robotické recepční. Uklízečky by se také měly poohlédnout po jiné práci, kdekomu se doma prohání robotický vysavač. Poštu mohou doručovat drony.

V supermarketech podáváme zboží automatické pokladně místo prodavačce. A jistě tě napadnou další příklady.

Jsou hrozbou, nebo pomocí?

Dělníky v továrnách nahrazují inteligentní stroje desítky let.

Proti prosté mechanizaci a automatizaci výroby přitom dělníci protestovali už během průmyslové revoluce v 19. století. Ve skutečnosti jim stroje práci nebraly, technický pokrok umožnil rozvoj ekonomiky, vznikala díky němu nová odvětví, tedy nová pracovní místa. A také se rozvíjela společnost volného času – místo šestnáctihodinových směn a života v bídě dnes lidé pracují osm hodin a žijí komfortně. Mohou si kupovat i robotické pomocníky do domácnosti.

Kde člověka nikdy nenahradí?

Možná dnes o jistotě svého zaměstnání pochybují i ti, kdo pracují v oblastech založených na lidském kontaktu. Přesto se většina odborníků shoduje, že zaměstnání v sociálních službách, ve školství, ve zdravotnictví a podobná nebude možné v dohledné době roboty nahradit. Kupříkladu nedávná distanční výuka ukázala, že nemalý podíl výkladu školní látky sice zastanou videa z YouTube, ale za nimi musí stát opět člověk. Ostatně, koho by před deseti lety napadlo, že se může živit jako youtuber?

Zkrátka, roboti nám umožňují věnovat se novým činnostem a také mít více času sami na sebe. ?

---

Jak by měli vypadat?

Od roku 1970 bylo realizováno několik psychologických výzkumů, jak lidé reagují na roboty v závislosti na jejich vzhledu. Ověřovaly teorii "tísnivého údolí" (uncanny valley), kterou definoval Masahiro Mori. Podle ní budí roboti tím větší sympatie, čím více disponují lidskými rysy. Ale platí to jen do určité hranice napodobení lidské tváře. Za ní začne příliš lidský robot v lidech vyvolává úzkost, obavy a nedůvěru. Teprve od dosažení další pomyslné hranice skutečně věrné nápodoby člověka začne být lidem opět sympatický. Vzhled robotů je výzva Možná teď chápeš popularitu robotů z filmu Číslo 5 žije nebo WALL-E. A naopak možná nepřílišnou lákavost některých počítačově animovaných postav jako ve filmu Polární expres. Při výzkumech se ovšem zjistilo, že to platí i pro panenky, které napodobují skutečná miminka. Pro tvůrce robotů, pro něž se používá označení "humanlike", je to rozhodně výzva, protože třeba v hotelu s hororovou robo-recepční by se asi nikdo ubytovat nechtěl. Které další dramatické události měnily svět? *4. stol. př. n. l. – řecký matematik Archytas z Tarentu vyrobil mechanického ptáka poháněného párou. *1495 – Leonardo Da Vinci navrhuje ve svých skicách mechanického rytíře. *16. století – rabín Löw podle pověsti oživil sochu Golema, která pak vykonávala zadanou práci, mýty o golemech se v židovské kultuře vyskytovaly už dříve a slovo v hebrejštině znamená neúplnost. *1920 – Karel Čapek na radu bratra Josefa konstruuje slovo robot odvozené od slova robota, původně chtěl Karel použít slovo labor odvozené z anglického označení práce. *1921 – Čapkova hra R. U. R. má premiéru, roboti jsou v ní androidi podobní člověku a řeší se otázka jejich nadání svobodnou vůlí. *1927 – v německém filmu Metropolis se objevuje robotická žena, děj se odehrává v roce 2026, tento film byl zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO. *ve 30. lete ch – vynálezce Erich Roučka získal od Čapka svolení použít slovo robot pro název svého regulátoru topení parního kotle. Označuje jej E. R. Robot. Roučka za život podal 850 patentů a v 50. letech emigroval do Německa, kde pracoval pro firmu AEG. *1941 – spisovatel Isaac Asimov odvodil slovo robotika a definoval její tři zákony ve své sci-fipovídce Hra na honěnou (1. robot nesmí člověka napadnout, 2. robot musí člověka poslouchat, 3. robot musí chránit sám sebe, pokud to neodporuje předchozím zákonům). *1947 – slovo robot je použito v encyklopedii Britannica, jako příklad je uveden gyroskopický stabilizátor kurzu letadla či lodi, pod pojmem robot jsou tedy chápány automatizované přístroje. *1950 – Alan Turing navrhl test, jak zjišťovat inteligenci robota, přesnější by ale bylo říci, že jde o zjišťování, zda umělá inteligence dokáže vyvolat dojem té lidské. *1951 – film Císařův pekař – Pekařův císař vyobrazuje Golema jako hliněného humanoida opásaného řetězy. Toto vyobrazení sice neodpovídá dřívějším legendám, ale stává se ve světě dominantním zpodobněním. *1956 – vznikl první průmyslový robot Unimate, vyvinutý na základě patentu George Devola společností General Motors a nasazený v továrně od roku 1961 v New Jersey, kde nahradil práci dělníků, následoval jej pak robot Versatran. *polovina 60. let – robot Unimate se dostává do Československa. *1973 – první československý průmyslový robot QJN 020, inspirován byl americkým modelem Versatran. *1974 – Československá vědeckotechnická společnost zorganizovala svou první mezinárodní konferenci Aplikovaná robotika a započal systematickým výzkum a vývoj průmyslových robotů a manipulátorů. *1977 – díky Star Wars vidí publikum obě hlavní větve robotů – připomínající stroj i člověka – prostřednictvím postav C-3PO a R2D2. *1979 – vzniká první robot pro bodové svařování, dnes už tuto práci vykonávají průmysloví roboti ve všech světových automobilkách. *1983 – první průmyslové roboty v Evropě vyrábí firma FANUC, pomáhají nejprve při výrobě plynových ventilů. *80. léta – roboti se stávají lákadly hollywoodských filmů, dominují nově androidi nerozeznatelní od člověka (Blade Runner, Terminátor, RoboCop), ale bodují i roztomilé stroje (Číslo 5 žije). *Přel om 80. a 90. let – boom robotů v medicíně, např. Robodoc a Orthopilot zvyšovaly přesnost ortopedických operací, Puma a Minerva se používaly v neurochirurgii, AESOP při břišních operacích, nejrozšířenějším robotem ve zdravotnictví se od přelomu milénia stal pomocník nazvaný Da Vinci. *1992 – založena společnost Boston Dynamics, dnes lídr na poli humanoidních a zvířecích robotů. *1993 – společnost Honda představuje první humanoidní roboty ze série P, na vývoji pracovala už od roku 1986, postupně uvedla P1 až P4. *2000 – navazují roboti ASIMO firmy Honda, název je odvozen z Advanced Step in Innovative Mobility, což jsou humanoidní stroje reagující na okolí a hlasovou komunikaci. *2006 – honkongský student Frank Wang založil DJI – společnost, která od té doby určuje podobu trhu s malými drony sloužícími především k natáčení, jejich umělá inteligence a autonomie má dopad na systémy všech robotů. *2011 – knižním bestsellerem se stává Robokalypsa od Daniela H. Wilsona, který řeší už Čapkem nastolenou otázku nadání robotů vlastní vůlí a vyvoláním války s lidstvem. *2013 – představen robot Atlas vyvinutý firmy Boston Dynamics ve spolupráci s DARPA, pohybuje se jako člověk, je začně autonomní a dokáže provádět i akrobacii. *2016 – Boston Dynamics uvádí čtyřnohého robota Spota, jehož předchůdci byli BigDog, Cheetah a LittleDog, Spot je aktuálně vylepšován na pražském ČVUT, aby se účastnil dalších soutěží americké vojenské vývojové agentury DARPA.

Foto: ? Robot s dětským vzhledem rozpoznává a pojmenovává tvary. Stane se v budoucnu kamarádem ve školce?

Foto: ? Robotický pes

Foto: ? Tým českých výzkumníků z ČVUT boduje v americkém soutěžním projektu záchranářských robotů DARPA.

Foto: shutterstock.com, wikimedia.org, flickr.com, dailymail.co.uk

Foto: ? Vzpřímená chůze je pro robota překážkou.

Foto: ? Sofie je robotka s lidskou tváří a je považována za nejinteligentnější stroj svého druhu.

Foto: ? Vývojáři se při konstrukcích humanoidních robotů začali inspirovat i v živočišné říši.

Foto: ? Robot Asimov byl konstrukčně předurčen ke vzpřímené lidské chůzi.

Foto: ? Specializovaní roboti nacházejí masové uplatnění hlavně v továrnách.

---

2. 8. 2021; prumysldnes.cz

Eaton přichází s novým virtuálním modelem elektromobilu pro urychlení výzkumu a vývoje v oblasti elektrifikace vozidel

Elektrická revoluce je zde – a s ní zvyšující se bezpečnostní a technologická očekávání, která zákazníci na elektromobily kladou.

Výrobci proto musí stále rychleji reagovat na vývoj trhu, regulace, které směřují k dopravním prostředkům s nulovou hodnotou emisí (ZEV) a také na výrazný tlak na snížení ceny elektromobilů. Společnost Eaton je díky své expertíze a zdrojům v oblasti průmyslové elektrifikace perfektním partnerem pro zvládnutí úskalí, kterým čelí výrobci hybridních (PHEV, HEV) a plně elektrických vozidel (BEV). Její Evropské inovační centrum v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který přispěje k urychlení dalšího výzkumu a vývoje v této oblasti.

Společnost Eaton se elektrifikaci vozidel věnuje ve stále větší míře a nabízí mimo jiného také možnost vyzkoušet si neotřelé návrhové postupy vývoje nových produktů. "Elektrifikace hraje zcela zásadní úlohu pro zvládnutí stále zpřísňujících emisních regulací. Víme, že zavádění nových technologií je velmi nákladné, a proto úzce spolupracujeme s našimi zákazníky na vývoji modulárních a škálovatelných systémů. Naše znalosti a zkušenosti umožňují výrazně zkrátit vývojový proces a navrhovat komerčně atraktivní řešení šetrná k životnímu prostředí," řekl Petr Liškář. Eaton tak reaguje na celosvětový růst poptávky po elektrifikaci vozidel. Ve třetím čtvrtletí loňského roku například vzrostl v porovnání s předešlým rokem počet registrovaných elektromobilů v Evropě o 211% na celkových 274 000. Očekává se, že v roce 2022 bude více než 20% všech vozidel prodaných v Evropě elektrických.

Evropské inovační centrum společnosti Eaton sídlící v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který umožňuje výzkum a vývoj v této oblasti zásadně zefektivnit a dále urychlit. "Největší přínosem modelu je jeho rychlost, modularita a možnost reprodukovat jízdní data z reálného provozu a vnějšího prostředí,” řekl Petr Liškář. Na modelu pracoval mezinárodní tým pracovníků inovačního centra s přispěním ČVUT, přesně oddělení Smart Driving Solutions, které je součástí Katedry řídicí techniky na elektrotechnické fakultě.

Představený dvoustopý dynamický model elektrického vozidla umožňuje vývojářům velmi rychle vyhodnotit přínos nových komponent na celkový provoz vozu. Je složen z řady dílčích subsytémů, a kromě celého automobilu uživateli umožňuje studovat a vyhodnocovat i fungování jednotlivých konstrukčních skupin. Jednou z klíčových oblastí pro zajištění nízké spotřeby elektrické energie elektromobilu je například zahrnutí prvků komfortní výbavy cestujících do celé simulace. Jedná se o vytápění a chlazení interiéru, vyhřívání sedadel nebo multimediální systém. Dílčí podskupinou modelu virtuálního vozidla je proto model klimatizační jednotky vozu, model chladicího okruhu pro baterie a systémy trakčního pohonu.

Velkou výhodou tohoto virtuálního modelu je možnost simulace jízdy v reálném prostředí s využitím dat z GPS. Tato data mohou být buďto vygenerována pomocí vhodného programu pro plánování trasy, ale také importována jako záznam z jízdy již uskutečněné. Průjezd zadanou trasou je pak možno reprodukovat zcela věrně, neboť systém obsahuje také model autonomního řízení vozu. Díky tomu chování vozidla velmi dobře reflektuje skutečnou jízdní dynamiku a integruje v sobě prvky výbavy aktivní bezpečnosti, jakými jsou protiblokovací systém ABS, systém regulace prokluzu kol ASR, elektronický stabilizační program ESP i systém vektorování točivého momentu. Díky tomu pak bylo možno přistoupit také k implementaci dalších faktorů reálného prostředí, jakými jsou nadmořská výška, teplota vzduchu, směr a intenzita větru dokonce i aktuální stav vozovky, která může mít suchý, mokrý nebo i zledovatělý povrch.

Virtuální vozidlo lze v současné době lze konfigurovat s jedním nebo více různými motory, střídači a převodovkami současně. Model elektromobilu je plně konfigurovatelný a uživatelé si jej mohou upravit podle svého přání, nebo použít ke své práci jen jeho dílčí části. Vývoj byl dokončen na jaře letošního roku a bude sloužit pro pro interní potřeby společnosti Eaton, další vývoj a interní testy.