ČVUT - Fakulta elektrotechnická

1. 12. 2021; Rozhlas.cz

LED diody mohou elektřinu šetřit. Ale můžou platit i za neviditelné "žrouty" energie

Elektrická energie zdražuje nevídaným tempem a i lidé, kteří neskončili u operátora poslední instance, přemýšlejí, jak ušetřit. Zajímavou roli v tom hrají LED diody. Ty totiž mohou ušetřit energie při svícení, ale zároveň mohou fungovat jako neviditelní "žrouti" elektřiny.

Jen málokdo si uvědomuje, kolik LED diod s námi vlastně bydlí. Ale stačí se doma pořádně podívat kolem sebe. Bodová světla, která energii šetří, jsou fajn.

Na rozdíl od různě barevných světýlek, přesněji senzorů na přístrojích, které vypadají na první pohled vypnutě. Ať už jde o televizi, klávesnici, internetový router anebo třeba jen nabíjecí kabel v zásuvce. Ty všechny naopak energii potřebují, byť jen minimálně.

"Stand-by režim je daň za pohodlí," upozorňuje docent Jiří Vodrážka, vedoucí Katedry telekomunikační techniky Elektrotechnické fakulty ČVUT. "Signálka svítí, aby uživatel měl jistotu, že televize nebo spotřebič je zapojen do zásuvky a může vzít ovladač, kliknout a přístroj okamžitě naběhne."

Pokud tedy máme doma více přístrojů v takzvaném pohotovostním režimu, pak to v konečném důsledku může znamenat ne zrovna zanedbatelný odběr energie.

"Spotřebič ve stand-by režimu potřebuje nějaký klidový příkon. Třeba odebírá 4 W, ale když je zapnutý neustále, 24 hodin denně, tak je to zhruba 100 Wh. A když máte doma takových zařízení deset, je to už 1 kWh denně. A to už je spotřeba, která není zanedbatelná. Prostě ten stand-by režim něco stojí."

Nejčastěji si tohle pohodlí užíváme u televize. A aby to fungovalo, tak v samotném přístroji musí být dva napájecí zdroje – pro stand-by režim a pro plný výkon.

"Minizdroj, který je optimalizovaný na nízký výkon, napájí pouze modul pro stay-by a výkonnější zdroj se nahodí až poté, co ho aktivujeme dálkovým ovládačem. Minimální příkon je nutný pro napájení infračerveného přijímače, který snímá signál z ovladače. Protože televizi dálkově ovládáme pomocí infračerveného záření, tedy neviditelného záření. A to je ten stand-by režim, který čeká na pokyn od ovladače, aby mohl televizor nahodit," vysvětluje Vodrážka.

První LED diody byly vyrobeny už před šedesáti lety, i když zpočátku měly jen malou svítivost. Jejich princip ale nabízel velký potenciál, i když fungují na bázi klasické diody.

"Dioda je elektronická komponenta, která obsahuje polovodičový přechod PN, který propouští proud pouze jedním směrem. U klasických diod je nejčastěji z křemíku, zatímco v ledkách se používají jiné materiály speciálních vlastností. Tam přechodem proudu přes PN přechod dochází k emitaci záření, ke generování fotonů a tím pádem ke generování toho světelného záření."

60 tisíc hodin svícení

Velký rozmach využití elektroluminiscenčních neboli svítivých diod přišel až v devadesátých letech minulého století, kdy se podařilo vyvinout ledky bílé barvy, které jsou použitelné pro běžné svícení. A jak přibližuje Vítězslav Jarý z Oddělení optických materiálů Fyzikálního ústavu Akademie věd, základem je spojení dvou věcí.

"Jedním je vlastní budící dioda, která sídlí v UV nebo modré oblasti a potom je tam takzvaný konvertor nebo fosfor nebo luminofor. Je to prostě nějaká chemická látka, která má tu vlastnost, že budící světlo z diody přemění na světlo v jiné oblasti, třeba ve žluté nebo zelené. A kombinací modrého světla z diody a toho nově vzniklého získáváme bílé světlo."

A to se dá i ladit, což je jedinečná vlastnost LED světla. Můžeme si vybrat barvu, která nám je nejpříjemnější. Od teplé až po studenou neboli fyzikálně od červené po modrou. Záleží na použitém fosfor.

"Pokud fosfor svítí více v oranžové oblasti, pak se při spojení s modrým světlem z diody dostaneme do červené oblasti, která vyzařuje teplé světlo. Jestli bude fosfor více svítit žlutě, naladí se to do modra, což je studené světlo," popisuje Jarý.

Žárovky na bázi LED diod zároveň mají výrazně delší životnost a jsou zdravotně nezávadné. I přes počáteční vyšší náklady jsou tak levnějším zdrojem světla než dřívější typy žárovek.

"LED žárovky vydrží přes 60 tisíc hodin svícení, u klasických wolframových je to do 2 tisíc hodin a ty lepší fluorescenční zvládnou kolem 10 až 15 tisíc hodin. Vynikajících parametrů dosahují LED světla v energetické účinnosti, která udává, kolik světla v lumenech získám na 1 Watt přijaté elektrické energii. Ty hodnoty jsou nad 200 lm/W," dodává Jarý.

Je tedy jen na nás, co všechno budeme mít doma zapnuto v pohotovostním režimu a jaké žárovky budeme používat, abychom měli co nejmenší odběr elektřiny.

Poslechněte si reportáž Evy Kézrové.

URL| http://plus.rozhlas.cz/led-diody-mohou-elektrinu-setrit-ale-muzou-platit-i-za-neviditelne-zrouty-8631279

30. 11. 2021; ict-nn.com

FEL ČVUT: Jak slaví Vánoce roboti

Robot se automaticky nerovná robota a práce, ale toto slovo se může právě naopak spojovat s lehkostí, hravostí a pohodou. Takto přistoupili výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT k natočení svého vánočního videa, kterým chtějí popřát šťastné a veselé Vánoce, ale také stylově oslavit úspěšný rok 2021. Rok, kdy si připomínáme 100 let od chvíle, kdy slovo robot poprvé zaznělo ve hře Karla Čapka R.U.R., aby se v následujících desetiletích stalo patrně světově nejpoužívanějším českým slovem. Vánoční video FEL ČVUT:

Tvůrci se snažili ve videu s názvem "Šťastné a veselé z robotického betléma" ukázat to nejlepší, co Fakulta elektrotechnická ČVUT v oblasti robotiky může aktuálně nabídnout. Ke stromečku v předsálí Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí se podařilo přivést roboty hned z několika vědeckých pracovišť – Vidění pro roboty a autonomní systémy a Multirobotické systémy (obojí na katedře kybernetiky), Centra pro umělou inteligenci (AIC) na katedře počítačů a katedry řídicí techniky včetně Robosoutěže.

Všechna tato pracoviště zaznamenala v roce 2021 pozoruhodné úspěchy. Jmenujme jen ty nejvýznamnější. Tým CTU-CRAS-NORLAB složený z výzkumníků z katedry kybernetiky a katedry počítačů svedl úspěšný souboj s nejlepšími týmy světa v soutěži DARPA Subterreanean Challenge, která je kvůli své prestiži považována za "olympiádu robotiků". Drony ze skupiny Multirobotických systémů reprezentovaly českou vědu a výzkum na světové výstavě EXPO. Katedra řídicí techniky představila balancujícího robota SK80 (čti Skejto) či robotické klávesy, ale také po roční covidové přestávce navázala na pořádání Robosoutěže, největšího domácího podniku v programování a konstrukci LEGO robotů pro studenty ze středních a základních škol. Skupina humanoidní robotiky představila nového robota iCub, který díky své elektronické kůži otevírá nové možnosti poznávání lidského mozku.

Video vzniklo v produkci společnosti baohaus producenta Olivera McGillicka a režírovali ho Oliver Beaujard a Nina Zardalishvili. Kameramanem byl Daniel Hotový. "Režírovat roboty byla zajímavá zkušenost a musíme říci, že když se člověk trochu naladí na mantinely možností herecké akce, režírují se dobře. Tento projekt hodnotíme povedeně, naším cílem bylo, aby z videa byly cítit Vánoce na první dobrou, a to se doufáme povedlo,” zhodnotili zkušenost s natáčením na FEL ČVUT Oliver Beaujard a Nina Zardalishvili z režijního dua bao-bab.

Příběh videa si tak trochu pohrává s autonomním chováním robotů. Ačkoli se roboti ve své samostatnosti posouvají dopředu také díky práci informatiků z FEL ČVUT, k tomu, aby sami "autonomně" slavili Vánoce, mají ještě daleko. Za jejich pohyby a tancem stojí hodiny práce jejich programátorů a operátorů. Za příklad může sloužit humanoidní robot Pepper, který ve videu imituje hraní na píšťalu a jehož pohyby bylo potřeba naprogramovat.

Ve videu účinkují:

Kráčející roboti SPOT, Scarab, Daisy

Pásový robot Charlie

Kolový robot Husky

Balancující robot SK80 Humanoidní roboti iCub, Pepper, Nao a Ludvík složený z LEGO

Dron X500, kvadroptéra pro lety ve vnitřním prostředí

LEGO robot hrající na klávesy

Roboty z Karlova náměstí účinkující ve videu může vidět i veřejnost, nejbližší příležitost pro zájemce o studium na FEL ČVUT představuje den otevřených dveří v pátek 3. prosince 2021, ve kterém bude možno nahlédnout i do laboratoří, které se podílely na vzniku vánočního videa.

Fakulta elektrotechnická ČVUT ovšem v roce, kdy si připomíná 70 let od svého založení, rozhodně nejsou jen roboti. FEL ČVUT rozvíjí špičkový výzkum v oblastech technologických trendů, které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje telekomunikačními sítěmi a alternativními energetickými zdroji přes umělou inteligenci a bioinformatiku až po kyberbezpečnost či vesmírné technologie – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FEL zkoumat a studovat. K celkovému vědeckému výkonu ČVUT přispívá FEL jednou třetinou měřeno impaktovanými publikacemi a jejich citacemi, v oblasti špičkových publikací a zahraničních patentů její podíl přesahuje 40 procent.

@RadekVyskovskyZdroj: ICT NETWORK NEWS

URL| https://cz.ict-nn.com/fel-cvut-jak-slavi-vanoce-roboti/

30. 11. 2021; cc.cz

Šťastné a veselé od robotů. ČVUT připravilo vánoční video, ve kterém hrají robotičtí psi i pavouci. Bude se vám líbit

Vypadá to jako vánoční pohoda, zdejší protagonisté mají ale každý svůj pohyb dobře naplánovaný. Stojí za nimi totiž hodiny práce programátorů a operátorů.

Video, které připravila Fakulta elektrotechnická ČVUT, vám připomene velkolepé zahraniční produkce a navodí dojem autonomního chování robotů. V prostorách Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí se ale pro letošní oslavy slezli, slétli a sjeli roboti, se kterými zdejší odborníci poměrně pravidelně získávají světová ocenění.

Mezi účinkujícími najdete robopsy Spoty se jmény Scarab a Daisy. Pásového robota Charlieho, kolového Huskyho a balancujícího robota s označením SK80. Humanoidní stroje, které si drží svoje výrobní označení iCub, Pepper a Nao, doplňuje Ludvík složený z kostiček LEGO . Další robot ze známé stavebnice hraje na klávesy, na oslavy se pohodlně dostal i dron X500 a kvadrokoptéra.

Video vzniklo v produkci společnosti baohaus producenta Olivera McGillicka a režírovali ho Oliver Beaujard a Nina Zardalishvili, kameramanem byl Daniel Hotový. "Režírovat roboty byla zajímavá zkušenost a musíme říci, že když se člověk trochu naladí na mantinely možností herecké akce, režírují se dobře," komentují Beaujard a Zardalishvili alias režijní duo bao-bab.

Ne všichni zdejší účinkující obvykle spolupracují, roboti jsou totiž hned z několika různých vědeckých pracovišť: Vidění pro roboty a autonomní systémy a Multirobotické systémy (obojí na katedře kybernetiky), Centra pro umělou inteligenci (AIC) na katedře počítačů a katedry řídicí techniky včetně Robosoutěže.

Někteří se dokonce počítají za hvězdy. Tým ČVUT už je známý v robotické soutěži DARPA Subterranean Challenge, kterou pořádá agentura amerického ministerstva obrany. Naposledy tu čeští experti na robotiku vybojovali druhé místo mezi všemi světovými týmy a půl milionu dolarů. Už dřív ale v kategorii nesponzorovaných týmů, tedy těch, které se musí obejít bez peněz organizátorů na lepší vybavení, ale tým zaujal, a dokonce rovnou vyhrál

NICE CXone hledá posily na pozicích

Více na CzechCrunch Jobs

? SW Engineer PHP

NICE CXone

? Principal JavaScript Engineer

NICE CXone

Peníze z úspěchů posílají odborníci na rozšiřování robotických skupin a zdejší specifické vybavení se tak úspěšně rozrůstá. Jen letos třeba právě o zmíněné robopsy Spoty . A díky nákupům i odborníkům je tak čas roboty skutečně učit – stejně jako děti – člověku přirozenému poznání světa. Třeba díky umělé kůži, přes kterou můžou cítit dotek . Nebo trénovat na práci, kterou lidé vykonávají jen velmi obtížně. Mezi úspěchy ČVUT tak patří například trénink a testování dronů ve Spojených arabských emirátech, ale i v Brandýse nad Labem.

Videem Fakulta elektrotechnická slaví sedmdesát let od svého založení a sto let od chvíle, kdy slovo robot poprvé zaznělo ve hře Karla Čapka R.U.R. Veřejnost může roboty, kteří hrají ve videu, vidět například na dnu otevřených dveří v pátek 3. prosince.

30. 11. 2021; FeedIT.cz

Video Fakulty elektrotechnické ČVUT: Jak slaví Vánoce roboti

Robot se automaticky nerovná robota a práce, ale toto slovo se může právě naopak spojovat s lehkostí, hravostí a pohodou.

Takto přistoupili výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT k natočení svého vánočního videa, kterým chtějí popřát šťastné a veselé Vánoce, ale také stylově oslavit úspěšný rok 2021. Rok, kdy si připomínáme 100 let od chvíle, kdy slovo robot poprvé zaznělo ve hře Karla Čapka R.U.R., aby se v následujících desetiletích stalo patrně světově nejpoužívanějším českým slovem.

Vánoční video FEL ČVUT můžete zhlédnout prostřednictvím odkazu https://www.youtube.com/watch?v=wiE7GfN358s&list=PLQL6z4JeTTQnRe3Y58AUw_nTZQxpEmbXM&index=1

Všechna tato pracoviště zaznamenala v roce 2021 pozoruhodné úspěchy. Jmenujme jen ty nejvýznamnější. Tým CTU-CRAS-NORLAB složený z výzkumníků z katedry kybernetiky a katedry počítačů svedl úspěšný souboj s nejlepšími týmy světa v soutěži DARPA Subterreanean Challenge, která je kvůli své prestiži považována za "olympiádu robotiků". Drony ze skupiny Multirobotických systémů reprezentovaly českou vědu a výzkum na světové výstavě EXPO. Katedra řídicí techniky představila balancujícího robota SK80 (čti Skejto) či robotické klávesy , ale také po roční covidové přestávce navázala na pořádání Robosoutěže, největšího domácího podniku v programování a konstrukci LEGO robotů pro studenty ze středních a základních škol. Skupina humanoidní robotiky představila nového robota iCub, který díky své elektronické kůži otevírá nové možnosti poznávání lidského mozku.

Ve videu účinkují:

Kráčející roboti SPOT , Scarab, Daisy

Pásový robot Charlie

Kolový robot Husky

Balancující robot SK80

Humanoidní roboti iCub, Pepper, Nao a Ludvík složený z LEGO

Dron X500, kvadroptéra pro lety ve vnitřním prostředí

LEGO robot hrající na klávesy

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz

URL| https://feedit.cz/2021/11/30/video-fakulty-elektrotechnicke-cvut-jak-slavi-vanoce-roboti/

30. 11. 2021; cysnews.cz

Video Fakulty elektrotechnické ČVUT: Jak slaví Vánoce roboti

Robot se automaticky nerovná robota a práce, ale toto slovo se může právě naopak spojovat s lehkostí, hravostí a pohodou.

Šťastné a veselé z robotického betléma

Ve videu účinkují:

Kráčející roboti SPOT, Scarab, Daisy

Pásový robot Charlie

Kolový robot Husky

Balancující robot SK80

Humanoidní roboti iCub, Pepper, Nao a Ludvík složený z LEGO

Dron X500, kvadroptéra pro lety ve vnitřním prostředí

LEGO robot hrající na klávesy

Fakulta elektrotechnická ČVUT

Zdroj a foto: Fakulta elektrotechnická ČVUT

30. 11. 2021; technickytydenik.cz

Video Fakulty elektrotechnické ČVUT: Jak slaví Vánoce roboti

Robot se automaticky nerovná robota a práce, ale toto slovo se může právě naopak spojovat s lehkostí, hravostí a pohodou.

Tvůrci se snažili ve videu s názvem "Šťastné a veselé z robotického betléma"ukázat to nejlepší, co Fakulta elektrotechnická ČVUT v oblasti robotiky může aktuálně nabídnout. Ke stromečku v předsálí Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí se podařilo přivést roboty hned z několika vědeckých pracovišť - Vidění pro roboty a autonomní systémy a Multirobotické systémy (obojí na katedře kybernetiky), Centra pro umělou inteligenci (AIC) na katedře počítačů a katedry řídicí techniky včetně Robosoutěže.

Video vzniklo v produkci společnosti baohaus producenta Olivera McGillicka a režírovali ho Oliver Beaujard a Nina Zardalishvili. Kameramanem byl Daniel Hotový. "Režírovat roboty byla zajímavá zkušenost a musíme říci, že když se člověk trochu naladí na mantinely možností herecké akce, režírují se dobře. Tento projekt hodnotíme povedeně, naším cílem bylo, aby z videa byly cítit Vánoce na první dobrou, a to se doufáme povedlo,"zhodnotili zkušenost s natáčením na FEL ČVUT Oliver Beaujard a Nina Zardalishvili z režijního dua bao-bab.

Příběh videa si tak trochu pohrává s autonomním chováním robotů. Ačkoli se roboti ve své samostatnosti posouvají dopředu také díky práci informatiků z FEL ČVUT, k tomu, aby sami "autonomně"slavili Vánoce, mají ještě daleko. Za jejich pohyby a tancem stojí hodiny práce jejich programátorů a operátorů. Za příklad může sloužit humanoidní robot Pepper, který ve videu imituje hraní na píšťalu a jehož pohyby bylo potřeba naprogramovat.

Ve videu účinkují:

Fakulta elektrotechnická ČVUT ovšem v roce, kdy si připomíná 70 let od svého založení, rozhodně nejsou jen roboti. FEL ČVUT rozvíjí špičkový výzkum v oblastech technologických trendů, které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje telekomunikačními sítěmi a alternativními energetickými zdroji přes umělou inteligenci a bioinformatiku až po kyberbezpečnost či vesmírné technologie - všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FEL zkoumat a studovat. K celkovému vědeckému výkonu ČVUT přispívá FEL jednou třetinou měřeno impaktovanými publikacemi a jejich citacemi, v oblasti špičkových publikací a zahraničních patentů její podíl přesahuje 40 procent.

30. 11. 2021; Lupa.cz

Jak slaví vánoce roboti? Podívejte se na vánoční video FEL ČVUT

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT natočili vánoční video, ve kterém si kromě lidí zahráli také roboti. Jmenovitě: kráčející roboti SPOT, Scarab, Daisy pásový robot Charlie, kolový robot Husky, balancující robot SK80, humanoidní roboti iCub, Pepper, Nao a Ludvík složený z LEGO, dron X500 (kvadroptéra pro lety ve vnitřním prostředí) a LEGO robot hrající na klávesy.

Podívejte se sami: https://youtu.be/wiE7GfN358s

„Ke stromečku v předsálí Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí se podařilo přivést roboty hned z několika vědeckých pracovišť – Vidění pro roboty a autonomní systémy a Multirobotické systémy (obojí na katedře kybernetiky), Centra pro umělou inteligenci (AIC) na katedře počítačů a katedry řídicí techniky včetně Robosoutěže,“ píše k videu fakulta v tiskové zprávě.

Roboti z FEL ČVUT se nedávno představili také v průběhu vyhlášení výsledků ankety Křišťálová Lupa 2021. Na záznam večera se můžete podívat na webu iVysílání České televize.

A tady jsou fotografie z vyhlášení:

29. 11. 2021; Metro

Robopes

Den otevřených dveří na Fakultě elektrotechnické ČVUT proběhne 3. prosince. Zájemci o studium elektrotechniky a informatiky při něm navštíví pracoviště s technologiemi, které výrazně ovlivní způsob, jakým budeme pracovat, odpočívat či cestovat v následujících desetiletích. K účasti na akci má středoškoláky inspirovat upoutávka ve formě videa, ve kterém hraje důležitou roli kráčející robopes SPOT.

FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ ČVUT

29. 11. 2021; vecerni-praha.cz

Den otevřených dveří FEL ČVUT: Středoškoláky zve robopes SPOT

Den otevřených dveří na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT proběhne 3. prosince 2021 po roční přestávce opět v prezenční podobě.

Zájemci o studium elektrotechniky a informatiky při něm navštíví pracoviště s technologiemi, které výrazně ovlivní způsob, jakým budeme pracovat, odpočívat či cestovat v následujících desetiletích.

Od autonomně řízených formulí, robotů a dronů přes kyberbezpečnost, vývoj aplikací pro virtuální realitu a biomedicínu až po telekomunikační sítě, alternativní energetické zdroje či zařízení pro kosmický program. Všechny tyto technologické trendy mohou studenti na FEL nejen studovat, ale také se zapojit do jejich vývoje. A to neobvykle brzy díky tomu, že fakulta vyniká příznivým poměrem osmi studentů na jednoho vyučujícího. Ti pak mají čas a prostor se svým studentům nadstandardně věnovat a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.

" Program dne otevřených dveří pro uchazeče pro bakalářské studium jsme připravili tak, aby se mohli v tříhodinových blocích seznámit nejen se špičkovými technologiemi v našich laboratořích, ale také se svými budoucími kolegy z řad vyučujících a studentů a studentek. Vedle prohlídky pracovišť v našich kampusech v Dejvicích a na Karlově náměstí zájemce čekají prezentace o bakalářském studiu a přijímacím řízení, při kterých budou moci s pedagogy a studenty osobně probrat, jak vypadá studium jednotlivých studijních programů a možnosti budoucího uplatnění," uvedla doc. Veronika Sobotíková , proděkanka Fakulty elektrotechnické ČVUT pro bakalářské studium.

Tříhodinové programové bloky proběhnou souběžně v Dejvicích a na Karlově náměstí od 8.20 a 13.00 hodin. Z důvodů protiepidemických opatření se studenti budou po fakultě pohybovat v maximálně desetičlenných skupinkách a je potřeba se registrovat předem prostřednictvím webu studuj.FEL.cvut.cz . Nový web pro uchazeče o studium elektrotechniky a informatiky představuje jednotné kontaktní místo, na kterém naleznou všechny aktuální informace o přijímacím řízení a studiu.

K účasti na Dnu otevřených dveří má středoškoláky inspirovat upoutávka ve formě videa, ve kterém hraje důležitou roli kráčející robot SPOT. Výzkumníci včetně studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT pro tyto roboty vyvíjejí pokročilé softwarové nástroje tak, aby se "robopes” mohl v budoucnu bezpečně pohybovat mezi lidmi.

Upoutávku naleznete zde:

29. 11. 2021; cad.cz

Robopes SPOT – přehlídka technologií budoucnosti pro středoškoláky

Na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT proběhne 3. prosince 2021 po roční přestávce opět v prezenční podobě Den otevřených dveří s podtitulem Robopes SPOT zve středoškoláky na přehlídku technologií budoucnosti. Zájemci o studium elektrotechniky a informatiky při něm navštíví pracoviště s technologiemi, které výrazně ovlivní způsob, jakým budeme pracovat, odpočívat či cestovat v následujících desetiletích.

Autor článku: FEL ČVUT Tags: ČVUT | Den otevřených dveří | FEL | Robopes SPOT | Studium

Program dne otevřených dveří pro uchazeče pro bakalářské studium je připraven tak, aby se mohli v tříhodinových blocích seznámit nejen se špičkovými technologiemi v laboratořích FEL ČVUT, ale také se svými budoucími kolegy z řad vyučujících a studentů a studentek. Vedle prohlídky pracovišť v kampusech ČVUT v Dejvicích a na Karlově náměstí zájemce čekají prezentace o bakalářském studiu a přijímacím řízení, při kterých budou moci s pedagogy a studenty osobně probrat, jak vypadá studium jednotlivých studijních programů a možnosti budoucího uplatnění.

Tříhodinové programové bloky proběhnou souběžně v Dejvicích a na Karlově náměstí od 8.20 a 13.00 hodin. Z důvodů protiepidemických opatření se studenti budou po fakultě pohybovat v maximálně desetičlenných skupinkách a je potřeba se registrovat předem prostřednictvím webu studuj.FEL.cvut.cz. Nový web pro uchazeče o studium elektrotechniky a informatiky představuje jednotné kontaktní místo, na kterém naleznou všechny aktuální informace o přijímacím řízení a studiu.

K účasti na Dnu otevřených dveří má středoškoláky inspirovat upoutávka ve formě videa, ve kterém hraje důležitou roli kráčející robot SPOT. Výzkumníci včetně studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT pro tyto roboty vyvíjejí pokročilé softwarové nástroje tak, aby se „robopes“ mohl v budoucnu bezpečně pohybovat mezi lidmi.

Více o ČVUT na www.cvut.cz.

28. 11. 2021; wigym.cz

ROBOSOUTĚŽ – tentokrát již kategorie SŠ

Po předchozích účastech v Robosoutěži pro ZŠ se tým našich studentů v sestavě Filip Rada, Miroslav Slezák a Adam Zezulka (doplněný o Dominika Ritze) opět od této soutěže zapojil, tentokrát již v kategorii SŠ.

Moc nás potěšilo, že se organizátoři této podnětné soutěže nezalekli složité "covidové" situace a navzdory omezením, která vyplývala z vládních nařízení, zrealizovali další ročník.

V pátek 24. 11. tedy naši studenti (pod stejným týmovým názvem NSDS jako v předchozích letech) vyrazili do Prahy do Zengerovy posluchárny na FEL ČVUT Praha , aby se jimi zkonstruovaný robot-číšník (viz z adání úlohy ) utkal ve svých dovednostech s roboty dalších 28 týmů z celé republiky.

Dlouho to vypadalo, že mají naději na vynikající umístění. Po úvodních třech jízdách, ze kterých se postupovalo do vyřazovacích kol mezi nejlepších 16 týmů, byl náš tým dokonce na úžasném 2. místě

Bohužel, stačila jedna nepovedená jízda ve vyřazovacím "pavoukovi" ? Ačkoli byla ještě stále naděje dostat se do finále skrze pavouka poražených, náš robot zaváhal v jedné z dalších jízd a soutěž tím pro něj i pro tým NSDS skončila sdíleným 9.-12. místem … což je vlastně taky skvělé umístění

Studentům děkujeme a doufáme, že je toto zdánlivé "zklamání" neodradilo od účasti v dalších ročnících.

28. 11. 2021; nejbusiness.cz

Den otevřených dveří FEL ČVUT: Robopes SPOT zve středoškoláky na přehlídku technologií budoucnosti

Den otevřených dveří na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT proběhne 3. prosince 2021 po roční přestávce opět v prezenční podobě. Zájemci o studium elektrotechniky a informatiky při něm navštíví pracoviště s technologiemi, které výrazně ovlivní způsob, jakým budeme pracovat, odpočívat či cestovat v následujících desetiletích.

"Program dne otevřených dveří pro uchazeče pro bakalářské studium jsme připravili tak, aby se mohli v tříhodinových blocích seznámit nejen se špičkovými technologiemi v našich laboratořích, ale také se svými budoucími kolegy z řad vyučujících a studentů a studentek. Vedle prohlídky pracovišť v našich kampusech v Dejvicích a na Karlově náměstí zájemce čekají prezentace o bakalářském studiu a přijímacím řízení, při kterých budou moci s pedagogy a studenty osobně probrat, jak vypadá studium jednotlivých studijních programů a možnosti budoucího uplatnění," uvedla doc. Veronika Sobotíková, proděkanka Fakulty elektrotechnické ČVUT pro bakalářské studium.

Tříhodinové programové bloky proběhnou souběžně v Dejvicích a na Karlově náměstí od 8.20 a 13.00 hodin. Z důvodů protiepidemických opatření se studenti budou po fakultě pohybovat v maximálně desetičlenných skupinkách a je potřeba se registrovat předem prostřednictvím webu studuj.FEL.cvut.cz. Nový web pro uchazeče o studium elektrotechniky a informatiky představuje jednotné kontaktní místo, na kterém naleznou všechny aktuální informace o přijímacím řízení a studiu.

28. 11. 2021; parlamentnilisty.cz

FEL ČVUT: Robopes SPOT zve středoškoláky na přehlídku technologií budoucnosti

Den otevřených dveří na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT proběhne 3. prosince 2021 po roční přestávce opět v prezenční podobě.

"Program dne otevřených dveří pro uchazeče pro bakalářské studium jsme připravili tak, aby se mohli v tříhodinových blocích seznámit nejen se špičkovými technologiemi v našich laboratořích, ale také se svými budoucími kolegy z řad vyučujících a studentů a studentek. Vedle prohlídky pracovišť v našich kampusech v Dejvicích a na Karlově náměstí zájemce čekají prezentace o bakalářském studiu a přijímacím řízení, při kterých budou moci s pedagogy a studenty osobně probrat, jak vypadá studium jednotlivých studijních programů a možnosti budoucího uplatnění," uvedla doc. Veronika Sobotíková, proděkanka Fakulty elektrotechnické ČVUT pro bakalářské studium.

Tříhodinové programové bloky proběhnou souběžně v Dejvicích a na Karlově náměstí od 8:20 a 13:00 hodin. Z důvodů protiepidemických opatření se studenti budou po fakultě pohybovat v maximálně desetičlenných skupinkách a je potřeba se registrovat předem prostřednictvím webu ZDE. Nový web pro uchazeče o studium elektrotechniky a informatiky představuje jednotné kontaktní místo, na kterém naleznou všechny aktuální informace o přijímacím řízení a studiu.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/FEL-CVUT-Robopes-SPOT-zve-stredoskolaky-na-prehlidku-technologii-budoucnosti-684887

26. 11. 2021; tojesenzace.cz

Den otevřených dveří FEL ČVUT: Robopes SPOT zve středoškoláky na přehlídku technologií budoucnosti

Den otevřených dveří na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT proběhne 3. prosince 2021 po roční přestávce opět v prezenční podobě.

"Program dne otevřených dveří pro uchazeče pro bakalářské studium jsme připravili tak, aby se mohli v tříhodinových blocích seznámit nejen se špičkovými technologiemi v našich laboratořích, ale také se svými budoucími kolegy z řad vyučujících a studentů a studentek. Vedle prohlídky pracovišť v našich kampusech v Dejvicích a na Karlově náměstí zájemce čekají prezentace o bakalářském studiu a přijímacím řízení, při kterých budou moci s pedagogy a studenty osobně probrat, jak vypadá studium jednotlivých studijních programů a možnosti budoucího uplatnění," uvedla doc. Veronika Sobotíková, proděkanka Fakulty elektrotechnické ČVUT pro bakalářské studium.

Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah

Tříhodinové programové bloky proběhnou souběžně v Dejvicích a na Karlově náměstí od 8.20 a 13.00 hodin. Z důvodů protiepidemických opatření se studenti budou po fakultě pohybovat v maximálně desetičlenných skupinkách a je potřeba se registrovat předem prostřednictvím webu studuj.FEL.cvut.cz. Nový web pro uchazeče o studium elektrotechniky a informatiky představuje jednotné kontaktní místo, na kterém naleznou všechny aktuální informace o přijímacím řízení a studiu.

Zdroj a foto: Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT

26. 11. 2021; parlamentnilisty.cz

Dva projekty z ČVUT získaly prestižní podporu z výzvy Junior Star

Projekty Junior Star, podpořené Grantovou agenturou České republiky, mají za cíl podpořit nejlepší začínající vědce do osmi let po získání titulu Ph.D. Umožní jim jednak věnovat se vlastním vědeckým tématům, ale také založit vlastní výzkumnou skupinu a podpořit excelenci.

V letošní výzvě bylo ve všech vědních oborech v celé ČR podpořeno pouze 16 projektů z celkem 315 podaných návrhů. Z toho byly podpořeny dva projekty z ČVUT v Praze, konkrétně z Fakulty elektrotechnické a Fakulty dopravní.

Příjemcem této prestižní podpory z Fakulty dopravní ČVUT je Ing. Tomáš Fíla, Ph.D., z Ústavu mechaniky a materiálů. Jeho projekt je zaměřen na využití rychlého zábleskového RTG zobrazování pro popis chování materiálů při rázovém zatížení. Rozpočet grantu s více než 20 miliony Kč umožní rozšíření výzkumné infrastruktury laboratoře DynLab, kterou Dr. Fíla vede, a vytvoření silné výzkumné skupiny mladých pracovníků Ústavu mechaniky a materiálů věnující se tomuto perspektivnímu tématu.

"Jsem hrdý, že jsme uspěli v konkurenci více než 300 přihlášených projektů a jsme mezi 16 podpořenými návrhy. Pětiletý grant nám umožní rozšířit výzkumnou infrastrukturu naší laboratoře DynLab a vytvořit silnou výzkumnou skupinu v perspektivní oblasti výzkumu chování materiálů," říká Ing. Tomáš Fíla, Ph.D., z Fakulty dopravní ČVUT.

Své projekty základního výzkumu, od kterých se očekává, že budou mít nezanedbatelný vědecký dopad ve světovém měřítku, bude moci díky grantu během následujících pěti let financovat i výzkumnice z Fakulty elektrotechnické ČVUT, RNDr. Zuzana Kúkelová, Ph.D., s projektem Nová generace algoritmů pro řešení problémů geometrie kamer. Z šestnácti vybraných vysoce výběrových projektů pouze jeden, Dr. Zuzany Kúkelové, spadá do oblasti informatiky.

Dr. Zuzana Kúkelová působí na katedře kybernetiky ve Skupině vizuálního rozpoznávání, kterou vede prof. Jiří Matas. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT tak budou působit již tři nositelé tohoto prestižního ocenění. V roce 2020 se je podařilo získat doktoru Giorgiosu Toliasovi (rovněž ze Skupiny vizuálního rozpoznávání katedry kybernetiky) a doc. Miloslavu Čapkovi z katedry elektromagnetického pole.

Polovina podpořených projektů bude řešena od příštího roku na Akademii věd České republiky, tři projekty na Masarykově univerzitě v Brně a dva na ČVUT v Praze. Po jednom projektu pak na České zemědělské univerzitě v Praze, Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Další informace o grantech JUNIOR STAR od GA ČR najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Dva-projekty-z-CVUT-ziskaly-prestizni-podporu-z-vyzvy-Junior-Star-684739

26. 11. 2021; Automa

Den otevřených dveří FEL ČVUT: Robopes SPOT zve středoškoláky na přehlídku techniky budoucnosti

Den otevřených dveří na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT proběhne 3. prosince 2021 po roční přestávce opět v prezenční podobě. Zájemci o studium elektrotechniky a informatiky při něm navštíví pracoviště s technikou, která výrazně ovlivní způsob, jakým budeme pracovat, odpočívat či cestovat v následujících desetiletích.

Od autonomně řízených formulí, robotů a dronů přes kyberbezpečnost, vývoj aplikací pro virtuální realitu a biomedicínu až po telekomunikační sítě, alternativní zdroje energie či zařízení pro kosmický program – všechny tyto technické trendy mohou studenti na FEL nejen studovat, ale také se zapojit do jejich vývoje. A to neobvykle brzy díky tomu, že fakulta vyniká příznivým poměrem osmi studentů na jednoho vyučujícího. Ti pak mají čas a prostor se svým studentům nadstandardně věnovat a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.

Program dne otevřených dveří pro uchazeče o bakalářské studium je připraven tak, aby se mohli v tříhodinových blocích seznámit nejen se špičkovou technikou v laboratořích fakulty, ale také se svými budoucími kolegy z řad vyučujících a studentů a studentek. Vedle prohlídky pracovišť v kampusech v Dejvicích a na Karlově náměstí zájemce čekají prezentace o bakalářském studiu a přijímacím řízení, při kterých budou moci s pedagogy a studenty osobně probrat, jak vypadá studium jednotlivých studijních programů a možnosti budoucího uplatnění.

Tříhodinové programové bloky proběhnou souběžně v Dejvicích a na Karlově náměstí od 8.20 a 13.00 hodin. Z důvodů protiepidemických opatření se studenti budou po fakultě pohybovat v maximálně desetičlenných skupinkách a je třeba se registrovat předem prostřednictvím webu studuj.FEL.cvut.cz. Nový web pro uchazeče o studium elektrotechniky a informatiky představuje jednotné kontaktní místo, kde naleznou všechny aktuální informace o přijímacím řízení a studiu.

K účasti na Dnu otevřených dveří má středoškoláky inspirovat upoutávka ve formě videa, v němž hraje důležitou roli kráčející robot SPOT. Výzkumníci včetně studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT pro tyto roboty vyvíjejí pokročilé softwarové nástroje tak, aby se "robopes" mohl v budoucnu bezpečně pohybovat mezi lidmi.

25. 11. 2021; Lidové noviny

Topit už umí chytrá technika sama. A ušetří

Takzvané prediktivní řízení otopné soustavy je jednou z cest k dosažení významných úspor. Ovšem jen pro specifické typy budov a vytápění. I domácnosti mohou z různé moderní techniky těžit, zatím je ale návratnost často problematická. Chytrá technika ale pomůže třeba s hlídáním spotřeby či kvality vzduchu.

S náklady v řádu vyšších desítek tisíc korun lze při vytápění některých typů budov ušetřit velké sumy. Když například v roce 2010 nainstalovali vědci z Katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT na řízení vytápění budovy univerzity svůj prediktivní model, výsledky byly okamžité. Od té doby ušetřila univerzita za vytápění přes osm milionů korun, což je 15procentní úspora.

"Toto řešení se ovšem vyplatí jen u větších budov, objektů a areálů, které mají navíc otopnou soustavu s velkou tepelnou setrvačností," říká Jan Široký ze společnosti Energocentrum Plus, která výsledky výzkumu z ČVUT aplikuje v praxi. Domácnostem může přinést úsporu ve dvou případech.

"Když metody prediktivního řízení nasadí váš dodavatel tepla, může to přinést úspory," říká Široký. Druhou možností je nasadit prediktivní řízení "na patě" bytového domu. "Ale tady už úspory nemusí být příliš významné, záleží aplikace od aplikace. Každopádně i v tomto případě by mělo jít o velké bytové domy nebo jejich komplex," říká odborník.

Prediktivní řízení však může na významu domácnosti získat v budoucnu. "Pokud by se denní výkyvy ceny elektřiny na burze, které jsou značné, někdy v budoucnu promítaly i do cen pro koncového spotřebitele, pak dává v kombinaci s některými způsoby vytápění prediktivní řízení smysl," dodal Široký.

Podle něj je však momentálně pro domácnosti nebo třeba menší budovy s několika bytovými jednotkami dnes výhodné využití chytré techniky.

"V případě například bytových domů, domovů pro seniory nebo menších kancelářských budov taková technika částečně supluje funkci technického správce, který nemusí být dostatečně technicky erudovaný," říká Široký.

Takzvaná IoT čidla podle něj vyjdou na několik tisíc korun. A v domácnosti třeba odhalí, zda správně větráte, což je také důležitý prvek jak z hlediska vytápění, tak kvality vzduchu.

24. 11. 2021; vecerni-praha.cz

Středoškoláci budou soutěžit v Robosoutěži. Úkolem je naprogramovat "ROBO číšníka"

Její dvanáctý ročník představí důmyslně sestavené a naprogramované roboty ze stavebnice LEGO Mindstorms, jejichž schopnosti prověří speciálně navržená úloha.

Letos ji výzkumníci z pořádající katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT nazvali ROBO číšník. " Soutěžící mají za úkol sestavit a naprogramovat robota s vozíkem umístěným na rampě. Robot musí co nejrychleji přejet samostatně bez jakékoliv pomoci nerovnou dráhu tak, aby vozík z rampy nespadl. Pořadí ovlivní vedle výsledného času také počet získaných bodů, které robot získá průjezdem jednotlivými poli hracího hřiště. Zadání vychází z klasické úlohy z automatického řízení, při níž se reguluje kulička na tyči," uvedl hlavní organizátor soutěže dr. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Do finále, které se uskuteční 17. prosince 2021, postoupí celkem 32 středoškolských týmů. I letošní ročník Robosoutěže poznamená koronavirová infekce. Loňský ročník byl zrušen, do letošního klání se oproti minulým přihlásilo méně škol, protože řada z nich nemůže cestovat či se účastnit podobných akcí.

Robosoutěž jako líheň talentovaných informatiků

Vedle Robosoutěže pro středoškoláky je v jarních měsících tradičně pořádána verze pro základní školy. Soutěžním kláním s originálně navrženými lego vozítky, které je v oblasti popularizace informatiky a robotiky na základních a středních školách v České republice největší událostí svého druhu, tak každoročně projde více než tisíc studentů ze základních a středních škol. Odměnou pro tři vítězné týmy středoškoláků ve finálové ROBOSOUTĚŽI je možnost studovat nejenom v programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT bez přijímacích zkoušek.

Úspěšní soutěžící se nezřídka projeví ve vysokoškolském studiu na FEL ČVUT jako perspektivní výzkumníci. Patří mezi ně mimo jiné autoři Ludvíka, sestaveného z lega, studenti magisterského programu Kybernetika a robotika Martin Šrámek a Matěj Štětka. Jejich projektem jsou také . K dalším vynikajícím řešitelům Robosoutěže patří mimo jiné studenti bakalářského studia programu Kybernetika a robotika Jan Hlaváč či Jakub Vaněk, před nimiž aktuálně stojí další náročný úkol – postavit LEGO továrnu na automatické třídění technických LEGO dílků.

Program čtyř samostatných kol Robosoutěže ze Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí bude možné sledovat online ve dnech 23. – 26. listopadu, vždy od 13.00 prostřednictvím streamu. Odkaz a další informace o průběhu Robosoutěže najdete stránkách či Facebooku (

23. 11. 2021; kurzy.cz

Zástupci národních vyzbrojovacích agentur zemí EU a NATO a významných evropských společností obranného průmyslu navštívili špičková česká výzkumná pracoviště a firmy

Sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR ve spolupráci s francouzským Národním institutem obranných studií (Institut des Hautes Etudes de Défense Nationale IHEDN) zorganizovali ve dnech 15. - 19. listopadu 2021 v Praze s podporou projektu ekonomické diplomacie Velvyslanectví České republiky v Paříži 32. zasedání evropského kurzu SERA pro zástupce vyzbrojovacích útvarů členských států EU a NATO.

SERA (Session Européenne des Responsables d’Armement) je odborný ekonomický kurz se zaměřením na výzvy spojené s evropskou obranou a vyzbrojováním. Od roku 2010 kurzy SERA organizuje francouzský Národní institut obranných studií, který spadá do přímé působnosti předsedy vlády Francie. Kurzu se účastní vedoucí pracovníci národních vyzbrojovacích agentur a ministerstev obrany členských států Evropské unie, Švýcarska, Norska, Evropské obranné agentury, Evropské komise a OCCAR (Organizace pro spolupráci ve vyzbrojování) a také významných evropských soukromých společností zapojených do obrany a vyzbrojování, jako Thales, Airbus Helicopters, Saab AB nebo Rolls-Royce Defence. Během interních zasedání pracovních skupin diskutují účastníci o aktuálních evropských obranně-bezpečnostních otázkách a výzvách, strategiích vyzbrojování, vybavení armád a plánovaných modernizačních projektech za účelem výměny zkušeností a posílení evropské dimenze obranné spolupráce.

Uspořádání kurzu SERA je vysoce prestižní záležitost, která umožňuje hostitelské zemi efektivně prezentovat své strategické priority v otázkách vyzbrojování a průmyslovou a technologickou nabídku firem obranného a bezpečnostního sektoru delegacím členských zemí EU a NATO a představuje tak jedinečnou příležitost zvýšit povědomí o jejích kapacitách v kontextu rozvoje vzájemných vztahů.

Součástí 32. zasedání kurzu SERA v České republice byla také prezentace široké nabídky a inovačního potenciálu českých firem a výzkumných pracovišť bádajících v oblasti technologií, které mají uplatnění v obraně, fyzické i kybernetické bezpečnosti nebo při práci záchranných složek. Účastníci kurzu SERA navštívili špičková česká výzkumná a vědecká pracoviště, jako ELI Beamlines a centrum HiLASE v Dolních Břežanech - evropské výzkumné centrum s nejintenzivnějšími laserovými systémy na světě nebo Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při Českém vysokém učení technickém. Institut se dlouhodobě zabývá výzkumem v oblasti umělé inteligence, ve kterém dosahuje skvělých výsledků, o čemž svědčí řada prestižních mezinárodních ocenění a účast ve významných zahraničních projektech. Roboti vytvoření týmem z Fakulty elektrotechnické ČVUT bodovali například v renomované celosvětové soutěži DARPA Subterranean Challenge, pořádané agenturou DARPA, spadající pod americké ministerstvo obrany.

Ukázka širokého portfolia tradičního výrobce střelných zbraní Česká zbrojovka ze skupiny Czechoskovak Group v prostorách střelnice a prezentace pardubického výrobce špičkových radarových systémů zajišťujících bezpečnost letového provozu pro civilní i vojenské účely ERA umožnily účastníkům incomingové mise zhlédnout pouhý zlomek nabídky českých technologicky a průmyslově vyspělých řešení, která nalézají uplatnění na zahraničních trzích.

22. 11. 2021; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Středoškoláci mají za úkol naprogramovat "ROBO číšníka" z lega

Její dvanáctý ročník představí důmyslně sestavené a naprogramované roboty ze stavebnice LEGO Mindstorms, jejichž schopnosti prověří speciálně navržená úloha. Letos ji výzkumníci z pořádající katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT nazvali ROBO číšník.

"Soutěžící mají za úkol sestavit a naprogramovat robota s vozíkem umístěným na rampě. Robot musí co nejrychleji přejet samostatně bez jakékoliv pomoci nerovnou dráhu tak, aby vozík z rampy nespadl. Pořadí ovlivní vedle výsledného času také počet získaných bodů, které robot získá průjezdem jednotlivými poli hracího hřiště. Zadání vychází z klasické úlohy z automatického řízení, při níž se reguluje kulička na tyči," uvedl hlavní organizátor soutěže dr. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Robosoutěž jako líheň talentovaných informatiků

Úspěšní soutěžící se nezřídka projeví ve vysokoškolském studiu na FEL ČVUT jako perspektivní výzkumníci. Patří mezi ně mimo jiné autoři Ludvíka, největšího humanoidního robota sestaveného z lega, studenti magisterského programu Kybernetika a robotika Martin Šrámek a Matěj Štětka. Jejich projektem jsou také robotické klávesy. K dalším vynikajícím řešitelům Robosoutěže patří mimo jiné studenti bakalářského studia programu Kybernetika a robotika Jan Hlaváč či Jakub Vaněk, před nimiž aktuálně stojí další náročný úkol – postavit LEGO továrnu na automatické třídění technických LEGO dílků.

Program čtyř samostatných kol Robosoutěže ze Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí bude možné sledovat online ve dnech 23. až 26. listopadu, vždy od 13.00 prostřednictvím streamu. Další informace o průběhu Robosoutěže najdete stránkách ZDE či Facebooku (ZDE). Partnery Robosoutěže jsou společnosti MathWorks, HUMUSOFT, Applifting, ŠKODA AUTO, FANUC, Sick, Strand a Kingston Technology. Mediálními partnery jsou časopisy AUTOMA, ELEKTRO a DPS Elektronika od A do Z.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na ZDE.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Stredoskolaci-maji-za-ukol-naprogramovat-ROBO-cisnika-z-lega-684251

22. 11. 2021; AUTOMA

Čtyři samostatná kola Robosoutěže

Zengerova posluchárna Fakulty elektrotechnické ČVUT přivítá od úterý 23. do pátku 26. listopadu 2021 celkem 132 týmů středoškoláků, kteří se přihlásili do čtyř samostatných kol Robosoutěže. Její dvanáctý ročník představí důmyslně sestavené a naprogramované roboty ze stavebnice LEGO Mindstorms, jejichž schopnosti prověří speciálně navržená úloha.

Letos ji výzkumníci z pořádající katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT nazvali Robo-číšník. „Soutěžící mají za úkol sestavit a naprogramovat robot s vozíkem umístěným na rampě. Robot musí co nejrychleji přejet samostatně bez jakékoliv pomoci nerovnou dráhu tak, aby vozík z rampy nespadl. Pořadí ovlivní vedle výsledného času také počet získaných bodů, které robot získá průjezdem jednotlivými poli hracího hřiště. Zadání vychází z klasické úlohy z automatického řízení, při níž se reguluje kulička na tyči,“ uvedl hlavní organizátor soutěže dr. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Program čtyř samostatných kol Robosoutěže ze Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí bude možné sledovat online ve dnech 23. - 26. listopadu, vždy od 13.00 prostřednictvím streamu. Odkaz a další informace o průběhu Robosoutěže najdete stránkách robosoutez.fel.cvut.cz či Facebooku (https://www.facebook.com/robosoutez).

22. 11. 2021; cad.cz

Středoškolská Robosoutěž a ROBO číšník z lega

Zengerova posluchárna Fakulty elektrotechnické ČVUT přivítá od úterý 23. do pátku 26. listopadu 2021 celkem 132 týmů středoškoláků, kteří se přihlásili do čtyř samostatných kol Robosoutěže. Její dvanáctý ročník představí důmyslně sestavené a naprogramované roboty ze stavebnice LEGO Mindstorms, jejichž schopnosti prověří speciálně navržená úloha.

Letos ji výzkumníci z pořádající katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT nazvali ROBO číšník. Soutěžící mají za úkol sestavit a naprogramovat robota s vozíkem umístěným na rampě. Robot musí co nejrychleji přejet samostatně bez jakékoliv pomoci nerovnou dráhu tak, aby vozík z rampy nespadl. Pořadí ovlivní vedle výsledného času také počet získaných bodů, které robot získá průjezdem jednotlivými poli hracího hřiště. Zadání vychází z klasické úlohy z automatického řízení, při níž se reguluje kulička na tyči.

Robosoutěž jako líheň talentovaných informatiků

Vedle Robosoutěže pro středoškoláky je v jarních měsících tradičně pořádána verze pro základní školy. Soutěžním kláním s originálně navrženými lego vozítky, které je v oblasti popularizace informatiky a robotiky na základních a středních školách v České republice největší událostí svého druhu, tak každoročně projde více než tisíc studentů ze základních a středních škol. Odměnou pro tři vítězné týmy středoškoláků ve finálové Robosoutěži je možnost studovat nejenom v programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT bez přijímacích zkoušek.

Úspěšní soutěžící se nezřídka projeví ve vysokoškolském studiu na FEL ČVUT jako perspektivní výzkumníci. Patří mezi ně mimo jiné autoři Ludvíka, největšího humanoidního robota sestaveného z lega, studenti magisterského programu Kybernetika a robotika Martin Šrámek a Matěj Štětka. Jejich projektem jsou také robotické klávesy. K dalším vynikajícím řešitelům Robosoutěže patří mimo jiné studenti bakalářského studia programu Kybernetika a robotika Jan Hlaváč či Jakub Vaněk, před nimiž aktuálně stojí další náročný úkol – postavit LEGO továrnu na automatické třídění technických LEGO dílků.

Partnery Robosoutěže jsou společnosti MathWorks, Humusoft, Applifting, Škoda Auto, Fanuc, Sick, Strand a Kingston Technology.

22. 11. 2021; pedagogicke.info

Středoškoláci budou soutěžit v Robosoutěži. Mají za úkol naprogramovat "ROBO číšníka" z lega

Její dvanáctý ročník představí důmyslně sestavené a naprogramované roboty ze stavebnice LEGO Mindstorms, jejichž schopnosti prověří speciálně navržená úloha.

Letos ji výzkumníci z pořádající katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT nazvali ROBO číšník. "Soutěžící mají za úkol sestavit a naprogramovat robota s vozíkem umístěným na rampě. Robot musí co nejrychleji přejet samostatně bez jakékoliv pomoci nerovnou dráhu tak, aby vozík z rampy nespadl. Pořadí ovlivní vedle výsledného času také počet získaných bodů, které robot získá průjezdem jednotlivými poli hracího hřiště. Zadání vychází z klasické úlohy z automatického řízení, při níž se reguluje kulička na tyči," uvedl hlavní organizátor soutěže dr. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Robosoutěž jako líheň talentovaných informatiků

Úspěšní soutěžící se nezřídka projeví ve vysokoškolském studiu na FEL ČVUT jako perspektivní výzkumníci. Patří mezi ně mimo jiné autoři Ludvíka, největšího humanoidního robota sestaveného z lega, studenti magisterského programu Kybernetika a robotika Martin Šrámek a Matěj Štětka. Jejich projektem jsou také robotické klávesy. K dalším vynikajícím řešitelům Robosoutěže patří mimo jiné studenti bakalářského studia programu Kybernetika a robotika Jan Hlaváč či Jakub Vaněk, před nimiž aktuálně stojí další náročný úkol - postavit LEGO továrnu na automatické třídění technických LEGO dílků.

Program čtyř samostatných kol Robosoutěže ze Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí bude možné sledovat online ve dnech 23. - 26. listopadu, vždy od 13.00 prostřednictvím streamu. Odkaz a další informace o průběhu Robosoutěže najdete stránkách www.robosoutez.fel.cvut.cz či Facebooku ( www.facebook.com/robosoutez )

Partnery Robosoutěže jsou společnosti MathWorks, HUMUSOFT, Applifting, ŠKODA AUTO, FANUC, Sick, Strand a Kingston Technology. Mediálními partnery jsou časopisy AUTOMA, ELEKTRO a DPS Elektronika od A do Z.

22. 11. 2021; aktualne.cz

Milion od Číňanů. Budějovická škola vzala peníze od Huaweie podezřívaného ze špionáže

Čínskou firmu Huawei podezřívá Západ z podílu na porušování lidských práv a ze špionáže pro pekingskou vládu. Firma vše popírá a v Česku lobbuje za zrušení zákazu podílet se na výstavbě mobilních sítí 5G. Milionový dar od ní teď přijala Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, jednají s ní i další školy. Univerzity v USA či Velké Británii její dary kvůli riziku a etice odmítají.

Není to tak dávno, co dar 1,5 milionu korun pro Univerzitu Karlovu způsobil na akademické půdě skandál. Rektor Tomáš Zima peníze přijal před dvěma lety od společnosti Home Credit miliardáře Petra Kellnera, firma přitom čelila kritice za své podnikání v Číně a hájila se proti obviněním z lichvářských praktik. Univerzita nakonec po protestech akademiků peníze vrátila.

Zda přijmout, nebo nepřijmout čínské peníze, řeší i školy v zahraničí, zejména od komunikační firmy Huawei. Západní bezpečnostní služby varují, že její technologie může komunistická Čína využívat ke špionáži. Firma tvrzení odmítá a označuje ho za snahu vyřadit konkurenta západních firem.

Peníze od Huaweie přestala přijímat například univerzita v britském Oxfordu. Proti finančnímu daru loni protestovali i studenti Univerzity v Cambridge, upozorňovali na podezření, že se Huawei podílí na porušování lidských práv Ujgurů v Číně. Od peněz technologického gigantu se začaly odstřihávat také prestižní americké univerzity - Princeton, Stanford či Kalifornská univerzita.

Dar od Huaweie nyní přijala Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Podle smlouvy, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, jde o milion korun na vzdělávání a stipendia pro studenty. Jde o první známý příklad tak velkého sponzoringu od Huaweie pro české vysoké školy od doby, co západní tajné služby začaly na rizika spolupráce upozorňovat.

Peníze čínské firmy západním univerzitám provázejí pochyby, zda se tím Huawei nepokouší ovlivnit debatu o bezpečnosti svých produktů, získat přístup k vývoji technologií či se přiblížit lidem, kteří následně nastoupí do citlivých bezpečnostních pozic na Západě. Huawei to odmítá a v Česku o sponzoringu jedná i s dalšími vysokými školami v Česku.

Vysoká škola: Není to problém

Možné problémy si na rozdíl od velkých západních univerzit nepřipouští ani vedení budějovické školy, která má asi čtyři tisíce studentů převážně v praktických oborech. "Nejsme v pozicích těchto univerzit a politiku jsme při rozhodování nezvažovali," reagoval na dotazy Aktuálně.cz ředitel Úseku vnějších vztahů Petr Oros.

Škola podepsala memorandum o spolupráci s Huaweiem už v roce 2016 při návštěvě tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v Pekingu.

Studenty českých vysokých škol se Huawei snaží dostat do svého talentového programu Seeds for Future, tedy Semínka budoucnosti. Jeho poslední ročník budějovická škola na svém webu propagovala. "Spolupráce probíhá především při zapojení studentů do tohoto projektu. Na výzkumu nijak nespolupracujeme," prohlásil Oros.

Huawei vozí dlouhodobě evropské studenty do svého sídla v Šen-čenu a do výzkumných zařízení v Pekingu. Vše platí čínská společnost. V roce 2019 například podle webu společnosti vyjelo do Číny devět studentů informatiky z univerzit v Praze, Brně a Hradci Králové. Cestovali tam s Maďary, Mongoly a Uzbeky. V posledních dvou letech je ale kvůli pandemii covidu vše on-line.

"Semínka budoucnosti"

Samotná skutečnost, že se technologické firmy snaží pomocí talentových programů podchytit možné budoucí zaměstnance, je v byznysu běžná. Před cestami akademiků do Číny ale opakovaně varuje kontrarozvědka BIS.

"Obecně mohu potvrdit, že v našich výročních zprávách už několik let upozorňujeme na zvýšený zájem čínských zpravodajských služeb o české akademiky. Zejména varujeme před pozvánkami na akce, které jsou plně hrazeny čínskou stranou. Propojení soukromého, státního a akademického prostředí se zpravodajskými službami je v Číně velmi úzké," konstatoval už dříve mluvčí kontrarozvědky Ladislav Šticha.

Západní tajné služby se obávají, že podobné cesty mohou posloužit k náboru pro zpravodajské účely nebo vést ke krádeži citlivých informací. Univerzita Karlova ve spolupráci s ministerstvem vnitra už proto vypracovala manuál pro vědce, který před rizikem varuje.

"Programy pro nábor zahraničních talentů se obecně považují za součást snahy čínské vlády o dorovnání náskoku západních zemí v oblasti vědy a výzkumu prostřednictvím transferu technologií," upozornil Martin Hála, šéf organizace Sinopis, která se dlouhodobě věnuje čínskému vlivu. "Nejznámější je takzvaný Plán tisíce talentů. Databáze Chinese Talent Program Tracker na George Washington University ale eviduje 250 podobných programů," uvedl.

ČVUT: Studenty před Huaweiem varujeme

Huawei ale naopak svůj program prezentuje jako způsob, kterým se se studenty dělí o své know-how. "Podpora talentů je jednou z našich klíčových aktivit na globální úrovni i v Česku. Huawei chce podporovat vzdělávání talentovaných studentů v Evropě a zvyšování jejich kvalifikace v odvětví informačních a komunikačních technologií," konstatoval mluvčí firmy v Česku Jiří Janeček.

Na dotazy Aktuálně.cz, kolik českých studentů už programem Seeds for the Future prošlo, mluvčí neodpověděl. Nesdělil ani to, zda peníze firma plánuje poslat i jiným českým školám. Program se zaměřuje také na studenty Českého vysokého učení technického v Praze, Technické univerzity v Ostravě, Univerzity Hradec Králové nebo brněnského Vysokého učení technického.

Právě ČVUT už ale kvůli obavám z bezpečnosti přestalo s Huaweiem spolupracovat na začátku roku 2019. Zrušilo také technologickou laboratoř, kterou firma dodala.

"Rizika si uvědomujeme a respektujeme bezpečnostní doporučení. Spolupráci s Huaweiem na našem pracovišti nepodporujeme a nedoporučujme. Studenty na potenciální rizika upozorňujeme," uvedl Jiří Vodrážka z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Nedostáváme žádná politická zadání"

Technická univerzita v Ostravě s asijským gigantem spolupracuje i na výzkumu. I ona podepsala memorandum o spolupráci při návštěvě premiéra Sobotky v Číně. Minimálně čtyři studenty už za peníze Huaweie do Číny vyslala.

"Jsme veřejná vysoká škola a naším hlavním zájmem je poskytnout studentům kvalitní vzdělání a připravit je pro výkon povolání. K tomu potřebujeme vybavení v laboratořích, které odpovídá tomu, co se ve světě dnes používá," prohlásil Miroslav Vozňák z ostravské fakulty elektrotechniky a informatiky. "Spolupráce v oblasti výzkumu probíhá bez ohledu na režim či příslušnost firmy k té či oné zemi. Naštěstí nedostáváme žádná politická zadání," zdůraznil. Připustil, že Huawei školu nyní oslovil s nabídkou daru 50 tisíc eur na vzdělávání. Jde o stejnou částku, jakou dostala budějovická škola.

Brněnské VUT také připustilo, že s Huawei o sponzorském daru jedná. "Zvažujeme možnost v budoucnu dofinancovat stipendia pro naše talentované studenty z prostředků této nadnárodní firmy," řekla mluvčí Radana Koudelová. "Spolupráci v oblasti podpory studentů nepovažujeme za bezpečnostní riziko. S firmou aktuálně nemáme žádný smluvní výzkum, nesdílíme know-how či citlivé informace. Nemáme od ní ani žádnou technologii," upozornila.

Manažera Huaweie soudí v Polsku za špionáž

Letos v červnu začal v Polsku soud s Wang Weijingem, někdejším manažerem Huaweie. Toho firma propustila, když ho v roce 2019 polská tajná služba zatkla kvůli podezření ze špionáže. Vyšetřování přitom zahrnuje i to, že na tamní vojenské technologické univerzitě pořádal právě soutěž Seeds for the Future. Vítěze pak posílal na hrazené výlety do Číny. Absolventi této školy v Polsku často zaujímají citlivé bezpečnostní pozice a polské bezpečnostní složky proto zkoumaly, k jakým lidem se obviněný dostal.

Česká pobočka Huaweie na dotazy, jak se nařčením z vyzvědačství brání, neodpověděla. "Huawei Technologies Czech je českou firmou a našimi prioritami jsou podpora české ekonomiky, rozvoj talentů, zvyšování kvalifikace a digitalizace Česka," uvedl pouze mluvčí Janeček. Pobočka je ale dceřinou firmou čínské společnosti a v jejím vedení sedí Číňané.

O tom, jak to uvnitř firmy chodí, promluvili v roce 2019 dva bývalí manažeři české pobočky Huaweie, jejich svědectví přinesl Český rozhlas. Uvedli, že do interního systému firmy museli kromě obchodních informací vyplňovat i detaily ze soukromí obchodních partnerů - kolik má dotyčný zákazník dětí, jaké jsou jeho zájmy nebo jak je na tom finančně. Shromažďovali také údaje o státních funkcionářích. Získané informace podle svědectví probírali zaměstnanci Huaweie na interních poradách i s lidmi z čínské ambasády.

Ve stejném roce upozornili experti organizace Sinopsis, že uvnitř české pobočky Huaweie existují výbory pro etiku a dodržování pravidel, které fakticky dle odborníků zastupují Komunistickou stanu Číny. "My straníci na sebe musíme během každodenní práce, v každé skupině, v každém týmu, brát vedoucí úlohu," psal v roce 2017 na fóru pro zaměstnance vedoucí výboru, který působí v Česku. Huawei ale tyto aktivity označil za apolitické. Příspěvky z internetu zmizely.

Nejvyšší vedení firmy spolupráci s čínskou komunistickou vládou dlouhodobě odmítá. Když ale kanadské úřady v roce 2018 zadržely na základě amerického zatykače finanční ředitelku Meng Wan-čou, dceru zakladatele Huaweie, čínská vláda obratem zatkla dva Kanaďany. A obvinila je ze špionáže. Čína je propustila až letos v září, těsně poté, co se Kanada s USA dohodla, že manažerku Huaweie obviněnou z obcházení sankcí proti Íránu propustí.

Lobbování za odvolání varování českého kyberúřadu

V Česku je Huawei dlouhodobě v konfliktu se státem. Bojuje proti rozhodnutí Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, který koncem roku 2018 varoval před využitím technologií čínské firmy v kritické infrastruktuře státu. Argumentoval právě hrozbou špionáže. Pro Huawei to mimo jiné znamená stop v budování mobilních sítí páté generace, kterými by v budoucnu měla putovat většina dat lidí i firem v Česku.

Za změnu verdiktu pro Huawei lobbuje advokátní kancelář Toman & Partneři. Loni také Aktuálně.cz upozornilo, že čínský gigant skrytě zaplatil studii, která tvrdila, že jeho vyloučení z budování sítí 5G by stálo Česko až 38 miliard korun. Část médií následně odhad publikovala jako nezávislý. Část expertů ho označila za nesmysl.

Aby dokázala, že jsou její technologie pro Česko bezproblémové, zažádala firma u Národního bezpečnostního úřadu o udělení bezpečnostní prověrky na stupeň tajné. Žádost ale loni stáhla, protože hrozilo zamítavé rozhodnutí.

URL| https://zpravy.aktualne.cz/domaci/budejovicka-vysoka-skola-vzala-milion-od-huawei-podezrivaneh/r~21330552478811ecb91a0cc47ab5f122/

22. 11. 2021; tojesenzace.cz

Středoškoláci budou soutěžit v Robosoutěži. Mají za úkol naprogramovat "ROBO číšníka" z lega

Její dvanáctý ročník představí důmyslně sestavené a naprogramované roboty ze stavebnice LEGO Mindstorms, jejichž schopnosti prověří speciálně navržená úloha.

Letos ji výzkumníci z pořádající katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT nazvali ROBO číšník. "Soutěžící mají za úkol sestavit a naprogramovat robota s vozíkem umístěným na rampě. Robot musí co nejrychleji přejet samostatně bez jakékoliv pomoci nerovnou dráhu tak, aby vozík z rampy nespadl. Pořadí ovlivní vedle výsledného času také počet získaných bodů, které robot získá průjezdem jednotlivými poli hracího hřiště. Zadání vychází z klasické úlohy z automatického řízení, při níž se reguluje kulička na tyči," uvedl hlavní organizátor soutěže dr. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Robosoutěž jako líheň talentovaných informatiků

Zdroj a foto: Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT

22. 11. 2021; ict-nn.com

Středoškoláci mají za úkol naprogramovat "ROBO číšníka" z lega

Letos ji výzkumníci z pořádající katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT nazvali ROBO číšník. "Soutěžící mají za úkol sestavit a naprogramovat robota s vozíkem umístěným na rampě. Robot musí co nejrychleji přejet samostatně bez jakékoliv pomoci nerovnou dráhu tak, aby vozík z rampy nespadl. Pořadí ovlivní vedle výsledného času také počet získaných bodů, které robot získá průjezdem jednotlivými poli hracího hřiště. Zadání vychází z klasické úlohy z automatického řízení, při níž se reguluje kulička na tyči," uvedl hlavní organizátor soutěže dr. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Robosoutěž jako líheň talentovaných informatiků

Program čtyř samostatných kol Robosoutěže ze Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí bude možné sledovat online ve dnech 23. – 26. listopadu, vždy od 13.00 prostřednictvím streamu.

@RadekVyskovskyZdroj: ICT NETWORK NEWS

URL| https://cz.ict-nn.com/stredoskolaci-maji-za-ukol-naprogramovat-robo-cisnika-z-lega/

22. 11. 2021; Technický týdeník

Středoškoláci budou soutěžit v Robosoutěži. Mají za úkol naprogramovat "ROBO číšníka" z lega

Její dvanáctý ročník představí důmyslně sestavené a naprogramované roboty ze stavebnice LEGO Mindstorms, jejichž schopnosti prověří speciálně navržená úloha.

Letos ji výzkumníci z pořádající katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT nazvali ROBO číšník. "Soutěžící mají za úkol sestavit a naprogramovat robota s vozíkem umístěným na rampě. Robot musí co nejrychleji přejet samostatně bez jakékoliv pomoci nerovnou dráhu tak, aby vozík z rampy nespadl. Pořadí ovlivní vedle výsledného času také počet získaných bodů, které robot získá průjezdem jednotlivými poli hracího hřiště. Zadání vychází z klasické úlohy z automatického řízení, při níž se reguluje kulička na tyči,"uvedl hlavní organizátor soutěže dr. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Robosoutěž jako líheň talentovaných informatiků

Úspěšní soutěžící se nezřídka projeví ve vysokoškolském studiu na FEL ČVUT jako perspektivní výzkumníci. Patří mezi ně mimo jiné autoři Ludvíka, největšího humanoidního robota sestaveného z lega, studenti magisterského programu Kybernetika a robotika Martin Šrámek a Matěj Štětka. Jejich projektem jsou také robotické klávesy. K dalším vynikajícím řešitelům Robosoutěže patří mimo jiné studenti bakalářského studia programu Kybernetika a robotika Jan Hlaváč či Jakub Vaněk, před nimiž aktuálně stojí další náročný úkol - postavit LEGO továrnu na automatické třídění technických LEGO dílků.

Program čtyř samostatných kol Robosoutěže ze Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí bude možné sledovat online ve dnech 23. až 26. listopadu, vždy od 13.00 prostřednictvím streamu. Další informace o průběhu Robosoutěže najdete stránkách www.robosoutez.fel.cvut.cz či Facebooku ( https://www.facebook.com/robosoutez )

19. 11. 2021; nejbusiness.cz

Společnost Rohde & Schwarz je partnerem Fakulty elektrotechnické ČVUT v oblasti výzkumu a vzdělávání

Technologický koncern Rohde & Schwarz a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT podepsaly 8. listopadu 2021 smlouvu o spolupráci. Smlouva umožní dlouhodobý rozvoj aktivit v oblasti vzdělávání a výzkumu a vývoje.

Výzkumníci a studenti FEL ČVUT tak budou moci využívat špičkové přístrojové vybavení a technologie, jako osciloskopy, signální generátory, spektrální analyzátory, které vyrábí závod Rohde & Schwarz ve Vimperku. V oblasti výzkumu a vývoje smluvní spolupráce předpokládá vytváření společných řešitelských týmů a sdílení výzkumných kapacit.

V oblasti vzdělávacích aktivit bude společnost Rohde & Schwarz na svých pracovištích v Praze a ve Vimperku mimo jiné podporovat exkurze studentů a zaměstnanců Fakulty elektrotechnické ČVUT a jejich výměnné pobyty. Studenti se tak budou moci zapojit do praxe ve firmě, která zaujímá vedoucí postavení v oborech měřící techniky, pozemní, námořní i letecké komunikace, radiomonitoringu či v systémech pro zpracování obrazu i zvuku.

"Těší mne, že Fakulta elektrotechnická ČVUT získává partnera, který v oblastech výzkumu a vývoje představuje špičku ve svých oborech a má zájem podporovat vzdělávání u našich studentů elektrotechniky a informatiky. V oblasti výzkumu a vývoje budeme diskutovat vznik společných výzkumných týmů, ve kterých budou moci naši výzkumníci přispět k inovacím firmy Rohde & Schwarz," uvedl prof. Petr Páta, děkan FEL ČVUT v Praze.

"Smlouva o spolupráci s FEL ČVUT tvoří další evoluční krok ve vzájemných vztazích. Tímto krokem chceme podpořit praktickou část vzdělávání budoucích absolventů a umožnit jim setkat se s nejnovějšími technologiemi, které naše společnost vyvíjí a vyrábí. Jedním z dílčích cílů prohloubení této spolupráce je také propojení aktivit se středoškolským prostředím tak, aby se nám společně podařilo zvýšit zájem nových studentů o technické obory. Tedy o obory, které mají perspektivní budoucnost na trhu práce v dalším desetiletí," dodává k podpisu Milan Černý, vedoucí Personálního oddělení v Rohde & Schwarz Vimperk.

Fakulta elektrotechnická ČVUT rozvíjí špičkový výzkum v oblastech technologických trendů, které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje telekomunikačními sítěmi a alternativními energetickými zdroji přes umělou inteligenci a robotiku až po bioinformatiku, kyberbezpečnost či vesmírné technologie – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FEL zkoumat a studovat. K celkovému vědeckému výkonu ČVUT přispívá FEL jednou třetinou měřeno impaktovanými publikacemi a jejich citacemi, v oblasti špičkových publikací a zahraničních patentů její podíl přesahuje 40 procent.

Zdroj informací

Fakulta elektrotechnická ČVUT a NejBusiness.cz

19. 11. 2021; seznam.cz

Expert: Ve virtuálním vesmíru bude víc reklamy. Hraje se o to, jak bude svobodný

Budeme do pěti let všichni běžně navštěvovat a pracovat ve virtuálním světě metaverse, který nedávno představil zakladatel Facebooku? Není to pravděpodobné, říká David Sedláček z ČVUT.

Od říjnové konference šéfa Facebooku (pardon, dnes už oficiálně Meta) se technologičtí novináři, odborníci i běžní uživatelé intenzivně věnují slovu metaverse. Tak totiž Mark Zuckerberg označuje prostředí, jež chce s pomocí VR technologií vybudovat a postupně do něj nalákat uživatele aplikací Facebook, Instagram nebo WhatsApp, které má jeho technologický holding v portfoliu.

Co si pod pojmem Metaverse vlastně představit?

"Nejradši mám přístup spisovatele Neala Stephensona ve sci-fi románu Snow Crash z roku 1992, kde slovo metaverse zazní poprvé. Je to virtuální svět složený z mnoha virtuálních světů, mezi kterými se dá podle nějakých pravidel přecházet. Každý tvůrce si může svůj svět vyrobit podle svých představ. Samozřejmě tam funguje nějaká ekonomika. Věci, které si v tom světě koupíte, jsou vaším jedinečným vlastnictvím. Zároveň se dá metaverse používat i pro práci, dá se v něm trávit mnoho času," vysvětluje David Sedláček z FEL ČVUT v podcastu Stopáž.

Nápad Marka Zuckerberga není inovativní v tom, že si pohrává s myšlenkou alternativního virtuálního prostředí. Metaverse podle Stephensonovy definice už funguje třeba v prostředí oblíbených her Minecraft (patří Microsoftu), Roblox nebo Fortnite. V případě Facebooku-Meta je ale podstatný důraz na VR technologie a fakt, že do jeho "vesmíru" vstupujete nasazením headsetu pro virtuální realitu.

"Pokročilejší zařízení pro VR jsou tu s námi přibližně šest let a jejich osvojení uživateli je stále velice nízké. Ani moji studenti s nimi obvykle nemají tolik zkušeností, vlastní headset pro VR mají doma tak tři z 20," myslí si expert na virtuální realitu.

"Na rozdíl od chytrých telefonů, na které si lidé zvykli rychle, protože po nich vlastně nechtějí žádné úkony navíc, si musíme dát na hlavu brýle, kterými se odstřihneme od reálného světa. A to je pro spoustu lidí nepřekonatelný nebo špatně zpracovatelný krok. I já osobně doma, ačkoliv mám headset pro VR v obýváku, si ho nenandám a nehraju hry, zatímco si moje žena vedle mě čte. Stále si myslím, že je to spíš záležitost koníčku či zábavy, než trend, ke kterému směřuje celé lidstvo," dodává Sedláček.

Navrhování i provozování světa ve virtuální realitě s sebou nesou výzvy, které známe i ze starých známých online prostředí. Třeba ze sociálních sítí.

"Reklama bude přirozenou součástí tohoto světa. Budete tam vídat billboardy, nápisy, jen o mnoho agresivnější. Budou prostorové, vydávat zvuky. Čím víc bude svět otevřený široké veřejnosti, tím více bude zaplevelený reklamou. Bude také třeba řešit, jestli a jak moderovat ve VR světě obsah a diskuse mezi uživateli. Při nastavení pravidel si musí tvůrci metaverse položit otázku, jestli vyrábějí bezpečný svět pro nás a naše příbuzné, nebo svět, kde jsme svobodní a volní. Facebookový vesmír bude podle mě restriktivní, ale vzniknou i varianty metaverse, které nebudou vlastněné velkými firmami, a bude to spíš komunitní záležitost," vysvětluje Sedláček.

Co všechno obnáší pravý metaverse a proč na jeho vybudování potřebuje Facebook 10 miliard dolarů? Které další technologické firmy už svůj metaverse budují a v čem mají před Markem Zuckerbergem náskok? Jak je na tom česká VR scéna, jaké úspěchy slavíme na tomto poli?

Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.

StopážJediný podcast, který si musíte tento týden poslechnout, pokud nestíháte sjíždět Twitter a chcete si udržet přehled. Uvádí Jan Kordovský (@korda).

Souhrn nejdůležitějšího dění, analýza s redaktory Seznam Zpráv, rozhovory s hosty, glosy. Každý pátek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů Stopáže najdete tady, další podcasty Seznam Zpráv tady. Co máme zlepšit? Jaký díl vás bavil nejvíc? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na audio@sz.cz.

URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ve-virtualnim-vesmiru-bude-vic-reklamy-hraje-se-o-to-jak-bude-svobodny-180912

18. 11. 2021; FeedIT.cz

Společnost Rohde & Schwarz je partnerem Fakulty elektrotechnické ČVUT v oblasti výzkumu a vzdělávání

„Těší mne, že Fakulta elektrotechnická ČVUT získává partnera, který v oblastech výzkumu a vývoje představuje špičku ve svých oborech a má zájem podporovat vzdělávání u našich studentů elektrotechniky a informatiky. V oblasti výzkumu a vývoje budeme diskutovat vznik společných výzkumných týmů, ve kterých budou moci naši výzkumníci přispět k inovacím firmy Rohde & Schwarz,“ uvedl prof. Petr Páta, děkan FEL ČVUT v Praze.

„Smlouva o spolupráci s FEL ČVUT tvoří další evoluční krok ve vzájemných vztazích. Tímto krokem chceme podpořit praktickou část vzdělávání budoucích absolventů a umožnit jim setkat se s nejnovějšími technologiemi, které naše společnost vyvíjí a vyrábí. Jedním z dílčích cílů prohloubení této spolupráce je také propojení aktivit se středoškolským prostředím tak, aby se nám společně podařilo zvýšit zájem nových studentů o technické obory. Tedy o obory, které mají perspektivní budoucnost na trhu práce v dalším desetiletí,“ dodává k podpisu Milan Černý, vedoucí Personálního oddělení v Rohde & Schwarz Vimperk.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural“ je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201. – 250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201. až 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 254. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems“ je na 201. – 250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 301. až 350. místě, v oblasti „Mathematics“ na 351. až 400. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz.

Tagged České vysoké učení technické v Praze

18. 11. 2021; iDNES.cz

Dubaj získala druhý prototyp systému S.A.W.E.R.

Mobilní prototyp systému S.A.W.E.R. (solar-air-water-energy-resources), který dokáže autonomně, jen s pomocí solární energie, získávat vodu z horkého pouštního vzduchu, se stal součástí prestižního Rochesterova technologického institutu v nejlidnatějším městě Spojených arabských emirátů Dubaji.

Instalaci provedli a počin oznámili specialisté z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT. V příštích měsících bude tento tým zkoumat vlastnosti a možnosti tohoto unikátního systému spolu s experty a studenty dubajské univerzity. Tento projekt by měl nastartovat dlouhodobou spolupráci mezi ČVUT a Rochesterovým institutem.

Pro vzdělávací a bádací účely poslouží kontejnerová verze S.A.W.E.R. Management institutu se seznámil s tímto specifickým zařízením v srpnu, tedy ještě před otevřením Českého národního pavilonu a bran odložené Všeobecné světové výstavy EXPO 2020. Tu pořádá právě Dubaj. V září dodalo CEEB ČVUT podle plánu mobilní verzi systému.

"Jsme velmi potěšeni, že se nám povedlo nastavit takto úzkou kooperaci s ČVUT. Pro naše studenty a výzkumníky jde o významný příspěvek ke studiu a výzkumu v energetickém a materiálovém inženýrství. Současně se pro nás otevírají příležitosti pro rozvíjení dalších zajímavých futuristických možností," sdělil Júsuf Ásaf, prezident Rochesterova technologického institutu v Dubaji.

"Zároveň rozšiřujeme naši spolupráci v oboru využití dronů s pražskou elektrotechnickou fakultou, jejíž tým získal několik ocenění na světové přehlídce v Abú Zabí. Vidím také možnosti, pokud jde o mezinárodní projekt ve studentské soutěži v konstrukci vozů Formula Student. Náš institut pravě na výstavbě jednoho monopostu," dodal Ásaf.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT se výrazně podílelo na vývoji první kontejnerové verze S.A.W.E.R., která byla uvedena do zkušebního provozu v roce 2019 v poušti Sweihan poblíž Abú Zabí. Poté převezli odborníci z UCEEB testované zařízení zpátky do laboratoří v Buštěhradu, kde mu po šestiměsíčním chodu ve skutečných podmínkách zvýšili kapacitu zachycené vody na dvojnásobek. Od zahájení EXPO letos v říjnu se investoři z celého světa začali intenzivně zajímat o český technologický "zázrak".

"Na začátku byl nápad na spojení pěti českých patentů a inovací, které by přispělo k naplnění tématu Všeobecné světové výstavy 'Connecting Minds - Creating the Future’, a to včetně funkčního předvedení způsobu kultivace suché pouště a její přeměny v kvetoucí oázu. Tato myšlenka se stala zajímavou nejen z technologického pojetí, ale také z byznysového pohledu," uvedl Jiří František Potužník, autor této iniciativy a generální komisař české účasti na EXPO.

"Máme radost ze zájmu médií, potenciálních investorů a z rýsující se perspektivy dlouhodobéspolupráce po skončení výstavy. S takouvou představou jsme ostatně do Dubaje i přijeli," dodal Potužník.

Technologie S.A.W.E.R. instalovaná v Českém národním pavilonu získává ze vzduchu denně více než 800 litrů vody, která postřikuje zahradu před vchodem do expozice. Mobilní verze, jež sestává ze dvou nákladních kontejnerů, je schopna "vyrobit" až 200 litrů destilované vody, kterou přemění mineralizační jednotka WatiMin v pitnou vodu. ČVUT už vyvinulo model, který se dá přenést dvěma lidmi. Kapacitu má 20 litrů vody denně. Experti v Praze nyní pracují na osobní verzi velikosti polní lahve.

Foto:

Technologie S.A.W.E.R. instalovaná v Českém národním pavilonu získává ze vzduchu denně více než 800 litrů vody, která postřikuje zahradu před vchodem do expozice.

KGK

URL| https://sdeleni.idnes.cz/zpravy/dubaj-ziskala-druhy-prototyp-systemu-s-a-w-e-r.A211115_132424_zpr_sdeleni_hradr

18. 11. 2021; lidovky.cz

Dubaj získala druhý prototyp systému S.A.W.E.R.

"Na začátku byl nápad na spojení pěti českých patentů a inovací, které by přispělo k naplnění tématu Všeobecné světové výstavy ‚Connecting Minds - Creating the Future’, a to včetně funkčního předvedení způsobu kultivace suché pouště a její přeměny v kvetoucí oázu. Tato myšlenka se stala zajímavou nejen z technologického pojetí, ale také z byznysového pohledu," uvedl Jiří František Potužník, autor této iniciativy a generální komisař české účasti na EXPO.

Foto:

Technologie S.A.W.E.R. instalovaná v Českém národním pavilonu získává ze vzduchu denně více než 800 litrů vody, která postřikuje zahradu před vchodem do expozice. /

KGK

URL| https://www.lidovky.cz/pr/sdeleni-komercni/dubaj-ziskala-druhy-prototyp-systemu-s-a-w-e-r.A211115_181201_komercni-sdeleni_jedli

18. 11. 2021; Týdeník Echo

Metaverse je naše šance a naděje

O VIRTUÁLNÍ REALITĚ A JEJÍCH DOPADECH

Tentokrát se v Salonu setkává budoucnost s minulostí (zvlášť pokud čtete tištěné vydání). V poslední době mohl člověk zajímající se o moderní technologie zaznamenat čím dál častější výskyt slova metaverse. Má to být další krok v evoluci internetu, kdy lidé budou trávit svůj čas ve 3D virtuální realitě. Mezi velkými technologickými hráči se již rozhořel boj o to, kdo první masový metaverse vytvoří. Nejvýrazněji se k tomu přihlásil Facebook, který se dokonce koncem října přejmenoval na Meta. Jeho šéf Mark Zuckerberg k tomu měl i obsáhlou prezentaci. O tom, co metaverse vlastně je, jakou má šanci uchytit se a jaké změny přinese do našich životů, diskutovali Jiří Žára, profesor z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Vladimír Nepor z VRApps a šéf Somnium Space, které již metaverse tvoří, Artur Sychov. Posledně jmenovaný se připojil z virtuální reality a účastníkům některé funkce metaverse přímo demonstroval.

- Co je metaverse?

Nepor: Je to nový typ sociální platformy s funkční ekonomikou, prolínající svět virtuálu a skutečnosti. Jenže pod tím si asi nikdo nic nepředstaví. Takže nejlepší je to ukázat na příkladu současného Facebooku. Pokud si vezmete uživatelský profil, tak uživatel bude reprezentován 3D avatarem, jak se říká počítačové 3D postavě. Bude mít vlastní vzhled, oblečky a podobně. Právě to můžeme vidět na Arturu Sychovovi. To je jeho avatar a prostřednictvím něj se pohybuje v prostoru a interaguje s lidmi. To nejzajímavější ale je celkový koncept a propojení různých světů. Například u toho Facebooku, pokud bychom vzali profil uživatele, tak může být reprezentován domem uživatele. V tom domě může mít vlastní fotky, předměty, může tam zvát přátele, může se s nimi dívat na videa, hrát hry, všechno jde do metaverse světa implementovat. Metaverse může být několik aplikací, které jsou do sebe vsazeny a různě se načítají a lze mezi nimi přecházet. Nicméně uživatel to ani nepozná, že šel z jedné aplikace do druhé. Tím pádem mohou vznikat specializované aplikace. Například firemní profil může být znázorněn jako specializovaná aplikace. Například dealerství Tesla si řekne, chceme prodávat auta. Tak si vytvoří v rámci metaverse světa svůj showroom, kde si uživatelé budou moci produkty značky prohlédnout ve velikosti 1 : 1, konfigurovat, projít s prodejcem, objednat. Prodejce ve virtuální realitě může být v budoucnu nový druh zaměstnání.

Sychov: Když pan kolega popisoval metaverse, tak tam několikrát zaznělo Facebook, což není ten ideální stav, ke kterému chceme dojít. Někteří lidé si myslí, že metaverse již existuje, že to jsou ty Twittery, Facebooky a že to je všechno propojené a že v podstatě internet je již metaverse. Já si myslím, že metaverse bude a musí fungovat v prostředí virtuální reality. Je to nová platforma, co nyní přichází, nová platforma komunikace, nová platforma spolupráce lidí i nějakého ekonomického chování. Přejde to z 2D prostředí, kde my se díváme na obrazovky, na mobily, do imerzního prostředí, kde se budeme dívat na 3D, na což jsme jako lidé zvyklí. My jako lidstvo jsme zvyklí vnímat náš svět stereoskopicky. Jsme zvyklí komunikovat standardním způsobem, tak jak komunikujeme, když se vidíme. Náš mozek je na to stavěný. To je evoluce. Virtuální realita přináší možnost, aby lidé mohli komunikovat tak, jak komunikujeme v reálném životě, a ještě navíc to umí znásobit a umí dodat nějaké věci, které lidé v reálném světě dělat nemůžou. To znamená, že můžeme být víc produktivní, víc komunikovat, umožní to víc lidem existovat v jednom virtuálním světě, nebo ve víc virtuálních světech a být ekonomicky aktivní, být nezávislý, a to za nás je právě metaverse. Dva pilíře jsou důležité, aby metaverse fungoval. Jeden pilíř je určitě virtuální realita nebo augmentovaná realita (situace, kdy se virtuální realita promítá do reálného světa – pozn. red.). Ten druhý pilíř je decentralizovaná ekonomika. Zatím je to na blockchainu (způsob decentralizovaného řízení a ověřování sítí – pozn. red.) a myslím, že to ještě nějaký čas zůstane. Ta ekonomická část a imerzní část musejí být propojené. Když se spojí, tak je to revoluční technologie.

Nepor: Na příkladu Facebooku se to snažím vysvětlit, protože podle mě je to nejlépe pochopitelné. Je to produkt, který většina zná a který lze koncepčně převést do 3D. Přímo na jedné stránce si můžeme předvést, jak by to vypadalo, kdyby to bylo v 3D metaverse. Sychov: Když tady mluvíme o nějakém metaversu, tak nemusíme říkat věci teoreticky, my si to můžeme ukázat. Když Mark Zuckerberg představoval vlastní vizi, a to byla jenom vize, protože tam nepředstavil ani jeden produkt, tak my jsme to sledovali live v Somniu na velké obrazovce spolu s dalšími lidmi asi z deseti zemí celého světa a říkali jsme si, že v podstatě všechno, co ukazuje, u nás funguje a děláme to na denní bázi. Takže Facebook představil vizi, ale on se jen snaží přebrat štafetu a zapíchnout vlajku a říct, já jsem ten, kdo metaverse vymyslel, a jsem ten, kdo bude metaverse dál řídit. A to je budoucnost, kterou my nechceme. Neříkám jen z pohledu Somnium Space, ale celkově jako lidstvo nechceme, aby centralizovaná entita kontrolovala, jak budeme fungovat ve virtuálním světě.

Žára: Já v té naší skupině budu spíš skeptičtější. Věnuji se virtuální realitě přes dvacet let a za tu dobu jsem zažil již několikrát nadšené očekávání a pak zas pád do propasti zklamání. Takže možná je dobré připomenout, že žádná jasná specifikace metaverse neexistuje. Jsou to spíš plány, iluze a naděje různých lidí, přičemž Mark Zuckerberg to nějakým způsobem odstartoval, ale myslím si, že ani on, ani jeho hlavní vývojáři ještě úplně nevědí, co za těch deset až patnáct let, což je tedy čas, který oni prezentují, že by to mohlo být hotové, bude. Už jen z toho, že si dali takovouto velkou rezervu, je vidět, že to mají rozmlžené ohledně toho, co to bude znamenat. Tak to je první věc. Druhá věc je rozdíl mezi tím, co si někteří představují, že budeme jako ve filmech prožívat náš život v metaversu. Já si spíš myslím, že to bude jen další komponenta výpočetního prostředí, kterou budeme používat, když se nám to bude hodit, ale vůbec není nutné, aby to nahrazovalo všechno, co už umíme. Například když si chci přečíst text, nepolezu do VR, když se chci podívat na fotografii, tak prostě ve VR je deformovaná nějakou perspektivou, podívám se na ni v rovině. Záměrně jsem volil příklady, které naznačují, že náš svět je různorodý, a přestože kolega Sychov zmiňoval… (Artur Sychov ve VR ukazuje obraz – pozn. red.) Já vidím, že je to obraz, no dobře.

Sychov: Je to obraz na blockchainu.

Žára: Já jsem si myslel, že mi nabídnete obrázek, takže máte bod. Děkuji. Opravdu si myslím, že když provádíme nějaké výpočty, tak je budeme dělat spíš v excelové tabulce, než abychom je uměle nacpávali do něčeho, co by mělo všechno nahradit. Spíš by bylo zajímavé nabídnout příklady, ve kterých bude 3D a VR skvěle sedět. Příklad kolegy Nepora s modifikací automobilu je jedna ze skvělých ukázek, co bychom mohli zažívat.

- K čemu to může být dobré? Mně se samozřejmě líbí to, co nám pan Sychov tady ukazuje, ale zatím to působí spíš jako taková hračka.

Sychov: Upozorním, že nyní stojím ve vlastní galerii. Souhlasím s tím, že nemusíme přenést všechno do VR. Některé věci dávají smysl, aby pokračovaly tak, jak jsme zvyklí, a pokud něco ve VR nabídne lepší využití, tak to tam samozřejmě můžeme přenést. Také souhlasím, že VR a metavrse nemá nahradit reálný život. To je dystopická představa, která, myslím, ani nenastane. Ale na druhou stranu my si musíme uvědomit, že my tady sedíme v Praze a máme se poměrně dobře a náš reálný život je krásný. Velká část lidstva se nemá stejně dobře jako my, navíc nemá třeba přístup k bankovnímu systému a nemůže být ekonomicky aktivní. Přitom ti lidé mají dovednosti na to, aby ekonomicky aktivní byli. Takové světy jako Somnium jim umožní, že oni budou nejen moci zažít věci, které v reálném životě nikdy nezažijí, kvůli ekonomickým problémům, kvůli lokálním problémům. My tady máme každý týden velké koncerty. Chodí na to lidé z patnácti zemí světa. Pro lidi z Pákistánu nebo venkovské Indie to může být jediná možnost, jak zažít něco takového a jak být ekonomicky aktivní. Ponořit se do tohoto světa, protože jejich současná realita jim to neumožňuje. Například ten avatar, co mám právě na sobě, je NFT avatar (NFT, zkratka Non-fungible Token, způsob, jak ve virtuálním světě ověřit vlastnictví – pozn. red.), který jsem koupil od jiného tvůrce a používám ho jako vlastní identitu. Takovýchto avatarů se v Somniu prodalo za rok 2021 za 300 tisíc dolarů, a ještě nejsme ani na konci. Ty peníze šly tvůrcům, co ty avatary vytvořili. Žára: Škoda že nešly těm nebožákům z Pákistánu, ale to už je život. Sychov: Pozor, ty peníze šly tvůrcům po celém světě. Nevím, jestli někdo z nich byl z Pákistánu, ale minimálně znám tvůrce ze sedmi zemí světa, kteří by neměli jak ty peníze vydělat, pokud by neexistovala tato digitální ekonomika. Jeden avatar zabere jednomu člověku 50 až 70 hodin práce. To je jenom příklad, teď nemluvím o zpěvákovi, který zpívá a prodává vstupenky na digitální koncerty, nebo o umělci, který prodává obrazy. Dodávám, VR nemá zaměnit náš život, ale má ho vylepšit. Nepor: Nyní mluvíme hlavně o ekonomické vrstvě. Mám pocit, že se nyní hodně propojuje metaverse a blockchain, což samozřejmě k sobě patří, ale je to vize vzdálenější budoucnosti. Dnes je to pro uživatele stále docela komplikované. Tech uživatelů v metaverse světě stále není mnoho. Každopádně zavedení hráči typu Facebook, Roblox, Microsoft mají obrovskou bázi uživatelů. Jediné, co potřebují k přivedení metaverse do mainstreamu, je začlenit metaverse do svých již fungujících produktů. Facebook samozřejmě není hloupý, oni to mají dobře promyšlené od nákupu Oculusu (firma vyrábějící VR brýle – pozn. red.). Facebook má problém s novými operačními systémy, které víc chrání soukromí. To znamená problém s monetizací pomocí reklam. Možná již Facebook dosáhl efektivní velikosti a není schopen v rámci běžných platforem efektivně růst. Proto hledá systém, kde by propojil hardware a software a vytvořil vlastní platformu, do které pak může připouštět další výrobce. Sychov: Určitě. To je přesně ono.

Nepor: Když tohle získá, bude mít strašně velkou moc. Dnes k tomu má nejblíž.

Sychov: Tady nesouhlasím. Souhlasím, že bude mít velkou moc, a to nechceme, ale nemyslím si, že má k tomu nejblíž. Tím, že již existují decentralizované sítě…

Nepor: Facebook do toho investuje deset miliard dolarů ročně. To je podstatná část jeho investic do R and D (research and development, výzkum a vývoj – pozn. red.).

Sychov: To je úplně jedno. Tady nejde o to, porazit ho, a také nejde o peníze. Facebook říká, že bude najímat deset tisíc lidí na to, aby stavěli metaverse, a já říkám, že v Evropě neexistuje deset tisíc lidí, co vůbec vědí, co metaverse je. Ten proces mu bude trvat roky. Samozřejmě, chce do toho investovat, jde do toho aktivně. Ale myslím, že ta Pandořina skříňka decentralizovaných světů, nejsme v tom jenom my sami, je už otevřená.

Nepor: Decentralizované světy mají tu výhodu, že uživatelé je mohou sami řídit. Nicméně dnes jsme v době, kdy to většina lidí nechápe. Nyní je to závod s časem, kdy se rozhodne, kdo to vyhraje. Pokud jde o Facebook, tak má výhodu, že tam snadno dostane lidi a bude to uživatelsky přívětivé.

- Tady se mluví o různých hráčích, Facebooku, Microsoftu, kteří tvoří tyto světy. Jak to může dopadnout v reálu? Bude tu víc navzájem nekompatibilních metaverse světů?

Nepor: Myslím, že tu bude spíš více paralelních nekompatibilních sítí, decentralizované sítě se možná propojovat budou, ale ty centralizované se nikdy nedomluví. Sychov: Proto říkám, že centralizovaný svět odumírá a revoluce je ve spojení decentralizace a VR světů. Je to vlastně jako droga, ale v dobrém smyslu. Jakmile uživatel pochopí, že může existovat někde, kde společnost nechce vlastnit jeho data a vlastnit všechno, co vytvořil, tak pak pro toho uživatele pak již není cesty zpět. I Mark Zuckerberg o tom mluvil. Žára: Kdybych to připodobnil k něčemu existujícímu, tak nyní si kdokoli může založit jakoukoli webovou stránku. Internet je plný webových odkazů, mezi kterými člověk sám přepíná. Podobně si představuji, že bude možné, aby firmy vyráběly virtuální světy, a jakmile si uživatel nasadí virtuální brýle na hlavu, tak bude mezi nimi přecházet plynule. Podobně jako se standardizují prostředky pro webové stránky, tak by se mohla standardizovat rozhraní pro 3D světy tak, aby uživatel bez problémů přecházel z jednoho obsahu do druhého. Když už jsme u centrálních autorit, nebojíte se státních zásahů? Napadá mě příklad Číny. Když lze ve VR uspořádat koncert, tak asi i demonstrace. A to by se Pekingu nemuselo líbit. Sychov: Vezměte si kryptoměny, Čína se může pokoušet zakázat bitcoin, ale to v podstatě už nejde. Žádný stát nemůže přijet s tanky do sídla bitcoinu a zakázat to, protože žádné sídlo neexistuje. V Číně zakázali těžbu bitcoinu a ta se přesunula do Ruska a Ameriky. To je vize, která bude pokračovat dál. Žádný stát nebude moci ten svět zastavit. Nepor: S těmi regulacemi to bude ještě zajímavé, dnes můžeme vidět, že v decentralizovaných světech, bez ohledu na to, jak moc decentralizované jsou, již normálně funguje gambling, kasina a podobně. V centralizovaném světě je tohle silně regulované. Žára: Já bych se ještě vrátil k otázce, k čemu to je. Můžeme se ptát současných uživatelů sociálních sítí, co jim chybí. Mě by zajímalo, jestli někdo dělal průzkum a ptal se, jak moc oni touží rozšířit svoje aktivity do 3D. Nyní sedím na židli skeptika. Mám pocit, že Mark Zuckerberg je k něčemu tlačí, jelikož v tom vidí byznys. Ale oni sami nepociťují, že by se potřebovali přesunout do 3D.

Sychov: Můžu říct, že VR má obrovský vliv na lidi. Když si to vyzkouší, každému se něco líbí. U někoho je to virtuální galerie, u jiného koncert. Pro další lidi jsou to střílečky. Když si to vyzkoušejí, tak jim to změní pohled na věc. Před dvaceti lety jsme taky nevěděli, že budeme potřebovat mobilní telefon, do kterého se budeme dívat osm hodin denně. Spousta lidí se smála představě, že budou sociální sítě a my tam budeme trávit většinu našeho času a budeme přes ně komunikovat. Mark Zuckerberg do toho tlačí lidi s vědomím, že je to další změna platformy. On chce hrát klíčovou roli na nové platformě. On nemá žádný svůj hardware mobilních telefonů, je závislý na ostatních společnostech, hlavně tedy na Googlu a Applu. On ví, že změna přijde v té či oné podobě. Budou AR brýle, kdy místo mobilů budeme používat heads-up displeje. Budeme chodit po ulici a vidět jména lidí, kteří to s námi chtějí sdílet. Budeme lépe a efektivněji komunikovat.

Nepor: Za mě je to o adopci. My jsme strašně na začátku. Dnes Oculus prodává nízké miliony VR brýlí ročně, přitom iPhonů se prodá ročně přes 200 milionů. V momentě, kdy vy si to zařízení koupíte, ale neznáte nikoho, kdo by ho sociálně využíval, tak vás to nenutí ho používat. Když přijdou aplikace, které si lidé oblíbí, bude to najednou mít pět vašich kamarádů, tak pak budete mít i větší tendenci to používat.

Sychov: Beru adopci jako věc, která je samozřejmá. Mě se investoři ptají, kdy přijde ten okamžik a všichni začnou používat VR headsety. Já říkám, že je to jedno. Víme, že ten bod někdy nastane. VR se vyvíjí a roste přes 100 % už třetí rok v řadě. My víme, že ten okamžitě někdy nastane, a stavíme infrastrukturu a jsme připraveni to dělat tak dlouho, dokud to nebude pro uživatele přijatelné.

- Rád bych navázal na to, jak se tady řešilo, že metaverse může pomoci chudým zemím jako Pákistán. Je tomu opravdu tak? Pokud bydlíte v chudobě a chodíte si pro vodu někam do studně, opravdu vám může VR pomoci? Nebude to přece jenom technologie pro bohatší část světa?

Sychov: Na začátku ano. Ale nepodceňujme sílu technologie. Po celém světě je spousta nadaných lidí, nyní mluvím o Indii, Pákistánu, Číně, Rusku a dalších. Díky mobilním telefonům nyní mohou dělat práci, kterou dřív nemohli. V Africe, díky tomu, že se tam dostaly mobilní telefony, spousta lidí dostala nové možnosti. To samé se bude dít s VR. Já bych nepodceňoval nadanost lidí v těch daných lokacích a jejich podnikavost. Díky jednomu zařízení budou moci nejen ten nápad nějak vytvořit, ale i ho prožít a i sociálně existovat. Ano, on půjde ke studni, ale na druhou stranu bude moci zažít koncerty, které by v životě nemohl zažít, a ještě k tomu třeba vytvořit 3D model a prodat ho. Takže nejen vydělá, ale bude mít i zážitek.

Nepor: Metaverse bych momentálně přirovnal spíš k zážitku a pro tu ekonomickou vrstvu, tak to jim mohou stačit kryptoměny a NFTs. Metaverse je taková třešnička na dortu. Jim nepomáhá metaverse, jim pomáhá technologie obecně. Žára: Nějaké sociální dopady nás bezesporu čekají. Ony by nás čekaly, i kdyby nebyl metaverse. Zjevně se svět dělí na nějaké země, které jsou na tom dobře, a jsou místa na planetě, která jsou zoufalá. Ale pozor – můžeme virtuální světy chápat jako prostředek, abychom z toho chudého zbytku světa vytahovali ty nejchytřejší, nejlepší a nejnadanější a vycucávali mozky. Je to trochu paralela s tím, když investor v nějaké nebohé chudé zemi postaví továrnu a argumentuje tím, že dá spoustě chudým lidem práci. Ale jaký to má pak dopad? Investor má levnou pracovní sílu, takže jemu se v té bohaté části světa daří ještě líp. Já si nemyslím, že by v té druhé pak moc zvedl ekonomiku. Podobně vidím určitou paralelu, že my bychom měli být nadšeni z toho, že nadaný Pákistánec začne něco vyrábět. On to zase bude vyrábět proto, aby komponenty metaversu byly lepší, tedy aby svět bohatých byl ještě krásnější. Nejsem si jist, jestli to pomůže těm 90 % zbývajícím nenadaným.

Sychov: Budu reagovat protipříkladem. Tady je velký rozdíl, že v decentralizovaném systému on nepracuje pro metaverse, on pracuje pro sebe, vytváří něco, vytváří vlastní hodnotu a má to pod kontrolou. Pokud mu metaverse v Somniu nenabídne to, co hledá, tak on může odejít do jiného systému a tam se realizovat. Co se týče nadaného člověka, tak já si myslím, že asi žádné technologie ve světě momentálně nezlikvidují to, že někteří jsou víc pracovití a nadaní, tím pádem víc vydělávají. Tato nerovnost tady zůstane, ale když těch 10 % peníze skutečně vydělá, tak mohou do své země investovat. Metaverse určitě nevyřeší všechny problémy ve světě, dokonce i nějaké nové představí. Těch pozitivních přínosů ale bude mnohem víc než negativních dopadů. Přece jenom bych se zeptal na možnost nějaké dystopie. Pojem metaverse pochází z knihy Neala Stephensona Sníh, ve které popisuje závisláky na virtuální realitě. Pak tu máme film Matrix, kdy lidstvo je v podstatě zotročeno stroji a udržováno v klidu díky VR. Nebojíte se něčeho takového? Žára: K tomu se připojuji. Obavy z nějakých strašných závislostí na VR nemám. Ve své praxi se setkávám s názory, že to může být cesta do pekel, závislost, zdravotní problémy. Jednak jsem to zatím nepozoroval a navíc mi připadá, že každý je svého štěstí strůjcem. Takže normální lidé se s tím vždy nějak vyrovnají a najdou si k tomu cestu či vzdálenost, kam až si to pustí do života. Jedinci, kteří jsou k závislostem náchylní, mohou propadnout drogám, alkoholu, hrám, VR, to je prostě jejich smůla a nemyslím, že by zrovna metaverse situaci zhoršoval. Metaverse může přinést rozšíření, obohacení našeho světa. Je to naše šance a naděje. P

NEPOR: PRODEJCE VE VIRTUÁLNÍ REALITĚ MŮŽE BÝT V BUDOUCNU NOVÝ DRUH ZAMĚSTNÁNÍ. SYCHOV: JAKO LIDSTVO NECHCEME, ABY CENTRALIZOVANÁ ENTITA KONTROLOVALA, JAK BUDEME FUNGOVAT VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ. ŽÁRA: VĚNUJI SE VIRTUÁLNÍ REALITĚ PŘES DVACET LET A ZA TU DOBU JSEM ZAŽIL JIŽ NĚKOLIKRÁT NADŠENÉ OČEKÁVÁNÍ A PAK ZAS PÁD DO PROPASTI ZKLAMÁNÍ. NEPOR: MYSLÍM, ŽE TU BUDE SPÍŠ VÍCE PARALELNÍCH NEKOMPATIBILNÍCH SÍTÍ, DECENTRALIZOVANÉ SÍTĚ SE MOŽNÁ PROPOJOVAT BUDOU, ALE TY CENTRALIZOVANÉ SE NIKDY NEDOMLUVÍ. SYCHOV: MĚ SE INVESTOŘI PTAJÍ, KDY PŘIJDE TEN OKAMŽIK A VŠICHNI ZAČNOU POUŽÍVAT VR HEADSETY. JÁ ŘÍKÁM, ŽE JE TO JEDNO. VÍME, ŽE TEN BOD NĚKDY NASTANE.

Foto: Vladimír Nepor VRApps

Foto: Artur Sychov Somnium Space

Foto: Jiří Žára Fakulta elektrotechnická ČVUT

Foto: Ondřej Šmigol redaktor Týdeníku Echo

Foto: Profimedia.cz

10. 11. 2021; newsgate.cz

Packeta v Dubaji představuje budoucnost logistiky, autonomní drony i pozemními roboty

Skupina Packeta, která vlastní přední českou technologickou firmu Zásilkovna a další společnosti zajišťující služby výdejních míst, logistiky a doručení do zahraničí, se zúčastní světové výstavy EXPO Dubai 2020. Skupina Packeta zde od 23.10. do 14.11. v českém pavilonu prezentuje své služby a vystavuje dron, který byl využit v pilotním projektu pro autonomní doručování ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT. Na akci představuje také svůj unikátní projekt z oblasti robotizace – jako první firma v Evropě využívá na svých depech robotické třídičky PackMan.

Spojené arabské emiráty jsou první zemí Blízkého východu, do kterých skupina Packeta začala doručovat zásilky. V letošním roce plánuje Packeta spustit přepravu také do Kataru, Ománu a Saudské Arábie. V prvním kvartálu letošního roku vedlo vedení Packety řadu intenzivních jednání v SAE a stali se členem Czech Business Council Dubai. Díky tomuto partnerství si Packeta zajistila stabilitu zázemí pro svou expanzi. SAE jsou tak první zemí Blízkého východu, do které spustili doručování zásilek.

Expozice skupiny Packeta a ČVUT v českém pavilonu EXPO představuje budoucnost logistiky, ve které budou při doručování zásilek spolupracovat autonomní drony s pozemními roboty, uvedl ke společné expozici doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) na FEL ČVUT. V tomto projektu aplikují výsledky jejich základního výzkumu v oblasti autonomní robotiky, konkrétně technologii vyvinutou pro přesné řízení a koordinaci skupin dronů. Jejich drony díky zabudovaným palubním senzorům a umělé inteligenci dokážou v reálném čase reagovat na aktuálně se vyvíjející situaci ve svém okolí, vyhýbat se překážkám a optimalizovat řešení zadaného úkolu.

Skupina Martina Sasky, Multirobotických systémů (MRS), která působí na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, představuje ve svém oboru naprostou špičku. Vyvíjí světově unikátní technologii velmi přesného řízení skupin helikoptér, která se ukazuje jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech konkurenčních řešení.

Nově mohou e-shopy s Packetou oslovit více než 9 milionů zákazníků ve Spojených arabských emirátech. Ve spolupráci s lokálním přepravním partnerem Aramex je možné doručit zásilky na adresu v režimu D+3. Packeta nabízí doručení do všech emirátů za stejnou cenu a to od 550 Kč bez DPH. Veškeré zásilky jsou do SAE přepravovány letecky a nelze tak přepravovat zboží, které je platnou legislativou z letecké přepravy automaticky vylučováno.

10. 11. 2021; mediaguru.cz

Automatizace žurnalistiky se rozvíjí i v českém prostředí

Automatizovaná žurnalistika se v Česku pomalu rozvíjí. Za rozvojem stojí Středisko žurnalistiky umělé inteligence, které provozuje FSV UK ve spolupráci s dalšími vysokými školami.

Robotická žurnalistika funguje v zahraničí přes deset let, v České republice se o automatizaci v rámci projektu snaží tři roky. Za jejím vývojem stojí Institut komunikačních studií a žurnalistiky při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým ČVUT) Západočeskou univerzitou v Plzni (ZČU) a Českou tisku kanceláří (ČTK) . Zástupci těchto institucí o výzkumu hovořili na workshopu pořádaným v minulém týdnu FSV UK

Jednou z hlavních předností robotické žurnalistiky je podle Luboše Krále , zástupce Fakulty elektrotechnické ČVUT , automatické generování zpravodajských textů a personalizace žurnalistiky. V zahraničí v této oblasti vzniká nespočet nových startupů s investicemi ve výši 3214 mil. USD. "v Česku takto zaměřené startupy ještě nevznikají, protože tu ještě není takové portfolio, které by si dokázalo sáhnout na investice v tomto rozsahu," říká. V zahraniční praxi je rovněž běžné, že velké mediální domy automatizovanou žurnalistiku běžně používají. O podobné zapojení se však tuzemská média snaží i v Česku.

Aby mohla robotická žurnalistika spolehlivě fungovat, je podle zástupce katedry žurnalistiky FSV UK, Václava Moravce , důležité, aby se proměnilo také vzdělávání novinářů, na čemž fakulta již pracuje. Propojení výzkumu se studenty potvrdil také Jan Drchal z ČVUT , který k tématu dodává: "V rámci tohoto projektu bylo obhájeno šest diplomových prací, dál se nám hlásí také noví zájemci. Spolupracuje s námi i studentka žurnalistiky FSV."

Jakub Sido ze Západočeské univerzity v Plzni hovořil o generování zpráv pomocí předem připravených šablon. "V momentě, kdy se šablona jednou vyrobí, tak spolehlivě funguje, a navíc se dá upravovat," doplňuje.

Využití v praxi

Připravené šablony už na denním pořádku využívá deník E15 , který automatizované texty vydává z burzovního zpravodajství. Každý den po skončení burzy si robot sám vyhodnotí její závěry a připraví zprávu, která musí projít editací. "Připravili jsme kostru, kde se všechny faktické informace vynechávají. Když se burza zavře, tak se algoritmus podívá do dat, udělá statistiky, závěry, čísla a podle předem definovaných pravidel vypíchne to nejdůležitější," popsal Jakub Sido.

"Velká výhoda robota je v tom, že pracuje rychle a čtenář tak ví, že ji od nás dostane nejrychleji. Ve vyhledávači se proto zobrazujeme mezi prvními," dodal zástupce deníku E15 Štěpán Bruner. Automatizace novinářům také umožňuje věnovat se tématům, kterým by se jinak z časových důvodů věnovat nemohli.

Bruner připustil, že burzovní zprávy po robotovi musí novináři lehce upravovat. Je to především proto, aby se ve zprávě slova neopakovala a zpráva působila přirozeně. Do burzovní zprávy také přidávají slovní hodnocení burzovních výsledků. "Jsou čtenáři, kteří si to dokážou vyhodnotit sami, ale burzovní zprávy čtou i lidé, kteří toto zpravodajství nekonzumují každý den, proto do něj dáváme slovní hodnocení," upřesnil.

-tšl-

Zdroj: Shutterstock

URL| https://www.mediaguru.cz/clanky/2021/11/automatizace-zurnalistiky-se-rozviji-i-v-ceskem-prostredi/

9. 11. 2021; ABC

ROBOT iCUB Z ČVUT

Robot s lidským vzhledem se zrodil v laboratořích Italského technologického institutu v Janově, zabydlel se ale v Praze.

Pokud patříte mezi stálé čtenáře ábíčka, určitě víte, že za roboty na České vysoké učení technické (ČVUT) chodíme na návštěvy pravidelně. Letos jsme zblízka zkoumali pásové roboty připravené na mezinárodní soutěž agentury DARPA (ABC 4/2021) a obdivovali jsme i maličkého, ale stylového robůtka SK8O (ABC 6/2021). Když nám výzkumníci z Katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické napsali do redakce, že mají nový a velice zajímavý přírůstek, neváhali jsme ani vteřinu a vydali se na další exkurzi do laboratoří na pražském Karlově náměstí.

Kamarád z Itálie

Přivítal nás Matěj Hoffmann, který je pro 105 cm vysokého robota zvaného iCub pomyslným otcem. "V letech 2013 až 2016 jsem po dokončení doktorského studia pracoval na technologickém institutu v Janově, kde staví roboty iCub. Po návratu do Prahy byl můj velký sen získat jednoho i pro ČVUT, což se nedávno podařilo," chlubí se Matěj. Robot iCub, na něhož se společně koukáme, nese výrobní číslo 47. V janovských laboratořích postaví přibližně čtyři roboty tohoto typu do roka a interaktivní mapa na webu ukazuje, kde každý z nich v současnosti bydlí.

Jde převážně o evropské univerzity a akademie věd, několik iCubů ale najdeme i v USA nebo jihovýchodní Asii.

Sáhni si na mě

Od běžných průmyslových robotů se iCub výrazně liší zejména tím, že opravdu připomíná skutečné dítě. Má dvě oči, ve kterých jsou kamery schopné vnímat hloubku obrazu a sestavovat tak v "mozku" robota stejný vjem, jako to dokáže mozek lidský. Relativní novinkou je modrá umělá kůže, kterou je pokrytá většina povrchu robotího těla. Roboti iCub jsou v Janově ve vývoji už přes 17 let, první model s kůží byl postaven v září 2014. Celkově je na robotovi, kterého si prohlížíme, na 4000 senzorů, jež vnímají 64 stupňů intenzity dotyku. Snímaná data se ihned přenášejí do počítače, který obsluhuje člověk. "Věříme, že abychom mohli zkoumat spojitosti mezi vnímáním robotů a lidí, musí být roboti anatomicky přesní," vysvětluje Matěj Hoffmann.

Dětská zvědavost

Výzkum, kvůli kterému si třicetikilového robota na ČVUT pořídili, je orientovaný na analýzu hmatu. Jde o jeden z vůbec nejsložitějších lidských smyslů, o kterém toho stále ještě mnoho nevíme. Aktuální vědecká práce se zaměřuje na poznávání a mapování vlastního těla v prvním roce života dítěte.

Co to v praxi znamená? Robot iCub se snaží pomocí svých rukou nahmatat zbývající části svého těla – třeba hlavu, trup a nohy – a postupně si ve svém řídicím centru sestavuje model své vlastní fyzické existence. Jde o rozvíjení algoritmů a z rodiny zvané "artificial curiosity", i což bychom do češtiny mohli přeložit e jako "umělá zvědavost".

Do trouby radši nesahat

Kromě umělé kůže jsou mimořádně zajímavé také obě robotické ruce. Jsou to právě špičky prstů, které jsou pro lidský i robotí hmat mimořádně důležité. Ruce iCuba sice nejsou stoprocentně anatomicky přesné, přesto jde o vůbec nejsložitější část robota. Každá z nich obsahuje celkem 11 motorizovaných kloubů, mnoho dalších nemotorizovaných (např. na článcích prstů, a také senzory dotyku na bříškách prstů. Robot iCub má i teplotní senzory, takže pozná, zda by se saháním na objekt nemohl spálit.

Spolupráce celého světa

Software pro robota vzniká v režimu open-source, což znamená, že se jednotlivé univerzity o své poznatky a vynálezy vzájemně dělí. Výzkumníci z ČVUT si tak z internetu stáhli například klad softwarový modul pro zrak iCuba, a naopak pravidelně nahrávají svůj vlastní pro hmat. "Robot iCub je absolutní technologická špička a předpokládáme, že na něm budeme dělat výzkum dalších 10 až 20 let," dodává Matěj Hoffmann. Jeho kolegové jej třeba učí hrát karetní hru Dobble. Poznávání obrázků přitom není tím nejdůležitějším. Vědci se nyní zaměřují zejména na to, aby robot při hraní nenarážel rukama do svých lidských oponentů.

Skoro jako člověk

A jak vidí budoucnost lidem podobných robotů Matěj? "Za 20 let by to mohl být třeba asistent v domácnosti, je humanoidní, takže mu nemusíme přizpůsobovat prostředí, dokáže například překročit práh. Náš iCub je přirozenější pro komunikaci než nějaká krabička, umí napodobit výrazy tváře. Jsou to imitované, ale čitelné emoce," vysvětluje. Robot iCub se na nás naposledy usmál a my se zase na nějakou dobu s ČVUT loučíme.

Robotí vnitřnosti

Robot iCub běží na procesorové platformě Intel Core i7. Má 4 GB operační paměti a 32 GB SSD úložiště. Veškeré informace distribuuje speciálně upravená instalace operačního systému Ubuntu z rodiny Linux napojená na tzv. middleware. Robot má 3 gyroskopy, 3 akcelerometry, 3 geomagnetické senzory a především celkem 53 motorů, které pohánějí klouby.

Je velký jako čtyřleté dítě a slouží k výzkumu

PAVEL DOBROVSKÝ, PETR NEUGEBAUER – FEL ČVUT

Foto: iCub udrží v dlani lehké předměty

Foto: Do malého batohu bude v budoucnu možné umístit baterii

Foto: Obličejová mimika je simulována pomocí LED

Foto: Modrá umělá kůže je citlivá na doteky

Foto: Matěj Hoffmann robota iCub přivedl do Česka

Foto: Robot se v poslední době učí hrát oblíbenou karetní hru Dobble

Foto: iCub pro nás zacvičil i krátkou robotí jógu

Foto: iCub je hrdým členem týmu vědců z Katedry kybernetiky na FEL ČVUT

Foto: Robotická dlaň je vůbec nejsofistikovanější částí

9. 11. 2021; pr.denik.cz

Střední průmyslová škola Ústí nad Labem

Naše odborná škola byla založena roku 1910. Jsme příspěvkovou organizací a také jednou z největších páteřních škol Ústeckého kraje. Máme propůjčeny tituly Fakultních škol: Fakulty strojní TU v Liberci, Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze a Přírodovědecké fakulty UJEP Ústí nad Labem. Úzce spolupracujeme s Fakultou strojního inženýrství UJEP Ústí nad Labem. Škola je držitelem titulu DOPORUČENO ZAMĚSTNAVATELI jako známka kvality přípravy absolventů pro firmy a praxi.

"Škola nabízí širokou škálu školních a mimoškolních aktivit, např. možnost získání ŘP skupiny B ve školní autoškole. Žáci oboru Dopravní prostředky mohou výhodně získat ŘP skupiny C, absolventi elektrooborů kvalifikaci dle §5 a §6 vyhl. č. 50/1978 Sb. V oboru Strojírenství se vyučují CAM systémy a CAD systémy. Žáci mohou získat během studia mezinárodně platné certifikáty z pneumatiky a hydrauliky. Ve škole je zřízena Cisco Networking Academy - program s možností získání certifikátu CNA1-4. Jsme držitelem ceny Evropské kvality Comenius-Vocex (mezinárodní výměna žáků).

Pro školní rok 2022/23 škola nabízí:

čtyřleté studijní obory ukončené maturitou

18-20-M/01 Informační technologie

23-41-M/01 Strojírenství

23-45-M/01 Dopravní prostředky

26-41-M/01 Elektrotechnika

37-42-M/01 Logistické a finanční služby

26-41-L/01 Mechanik elektrotechnik

tříleté učební obory ukončené výučním listem

26-51-H/02 Elektrikář – silnoproud

26-52-H/01 Elektromechanik pro zařízení a přístroje

37-51-H/01 Manipulant poštovního provozu a přepravy

zkrácené dálkové studium

26-51-H/02 Elektrikář – silnoproud

Dny otevřených dveří:Středisko RESSLOVA - 23. 11. 2021 od 14:00 hod., poslední prohlídka v 16:00 hod., 04. 12. 2021 od 9:00 hod., poslední prohlídka v 11:30 hod. a 11. 01. 2022 od 14:00 hod., poslední prohlídka v 16:00 hod.

Středisko STŘÍBRNÍKY - 24. 11. 2021 od 14:00 hod., poslední prohlídka v 16:00 hod., 11. 12. 2021 od 9:00 hod., poslední prohlídka v 11:30 hod. a 13. 01. 2022 od 14:00 hod., poslední prohlídka v 16:00 hod. Soutěž pro žáky ZŠ "A JE TO 2021" - 08. 12. 2021, 8:00 – 12:00 hod.

Ukázkové dny:Středisko RESSLOVA - 30. 11. 2021, 09. 12. 2021, 08. 01. 2022 vždy od 8 do 12 hod.

Středisko Stříbrníky - 24. 11. 2021, 07. 12. 2021, 13. 01. 2022 vždy od 9 a od 11 hod.

DOPORUČENO ZAMĚSTNAVATELIJiž po sedmé vyhlásil Klub zaměstnavatelů výsledky soutěže Doporučeno zaměstnavateli. V této soutěži zaměstnavatelé hodnotí střední a vysoké školy z hlediska připravenosti absolventů do praktického života. Děkujeme všem, kteří nám v tajném hlasování dali hlas, velmi si toho vážíme. Podpora naší SPŠ podniky a firmami je pro žáky ZŠ a jejich zákonné zástupce jasným vzkazem, jakým směrem se mají orientovat při volbě středoškolského a později vysokoškolského vzdělání. Hlavním kritériem je uplatitelnost absolventů škol v firmách. Naše škola obhájila prvenství i v letošním roce.

Pořadí středních škol v Ústeckém kraji:

1. STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, RESSLOVA 210/5, ÚSTÍ NAD LABEM

2. SOŠ ENERGETICKÁ A STAVEBNÍ, OA A SZDRŠ, NA PRŮHONĚ 4800, CHOMUTOV

3. STŘEDNÍ ŠKOLA AGC, a. s., ROOSEVELTOVO NÁMĚSTÍ 5, TEPLICE

Zaměstnavatelé tímto oceňují střední školy jak připravují své žáky na zaměstnání.

Jak se vyjádřil ředitel Klubu zaměstnavatelů Pavel Hulák: "DOPORUČENO ZAMĚSTNAVATELI je nejen značka, která pomůže uchazečům o studium a jejich rodičům v orientaci, kde získat kvalitní vzdělání s vysokou pravděpodobností dobrého zaměstnání, ale také projektem podporujícím orientaci na správné obory a přispívajícím ke zlepšení komunikace mezi školami, jejich zřizovateli a firmami".

Tohoto ocenění si škola velmi váží, neboť spojení teorie s praxí a spolupráce se zaměstnavateli je kromě vzdělávání jedním ze stěžejních pilířů práce školy.

Mgr. Bc. Jaroslav Mareš, ředitel školy

Střední průmyslová škola, Ústí nad Labem, Resslova 5, příspěvková organizacewww.spsul.cz

URL| https://pr.denik.cz/vzdelavani/stredni-prumyslova-skola-usti-nad-labem-20211106.html

9. 11. 2021; protext.cz

Skupina Packeta přivezla dron pro autonomní doručování

Skupina Packeta, která vlastní přední českou technologickou firmu Zásilkovna a další společnosti zajišťující provoz výdejních míst, logistiku a doručování do zahraničí, se účastní světové výstavy v Dubaji. Od 23.10. do 14.11. představuje v českém pavilonu své služby a vystavuje dron, který byl využit v pilotním projektu pro autonomní doručování ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT.

Na akci ukazuje Packeta také svůj unikátní projekt z oblasti robotizace – jako první firma v Evropě využívá na svých depech robotické třídičky PackMan. Spojené arabské emiráty jsou první zemí Blízkého východu, do kterých začala skupina začala doručovat zásilky. V letošním roce plánuje spustit přepravu rovněž do Kataru, Ománu a Saúdské Arábie.

"V prvním kvartálu letošního roku jsme vedli řadu intenzivních jednání v SAE a stali jsme se členem Czech Business Council Dubai. Díky tomuto partnerství si Packeta zajistila stabilitu zázemí pro svou expanzi. SAE jsou tak první zemí Blízkého východu, do které jsme spustili doručování zásilek. O to více nás těší, že se výstava koná v zemi, ve které máme vlastní entitu," uvádí Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny a CEO skupiny Packeta.

"Jsme jedním z vybraných českých vystavovatelů a jako technologický lídr s hrdostí prezentujeme, jak technologie nejen aplikujeme do svých procesů, ale také sami vyvíjíme. Společně s Fakultou elektrotechnickou ČVUT představujeme video, na kterém probíhá ukázka autonomního doručování drony s návazností na naší vizi o vodíku a s myšlenkou udržitelnosti, která je jedním z podtémat letošní výstavy. Zásadním podtématem letošní výstavy je také robotizace a Packeta nyní dokončila jeden z klíčových projektu v této oblastí. Naší expozicí tak podtrhneme, že skupina Packeta je globální technologická společnost a má své místo v tvorbě budoucnosti, což je jedno z hlavních témat letošní výstavy," dodává Kijonková.

URL| https://www.protext.cz/zprava.php?id=37999

9. 11. 2021; barrandov.tv

Skupina Packeta přivezla dron pro autonomní doručování

Na akci ukazuje Packeta také svůj unikátní projekt z oblasti robotizace – jako první firma v Evropě využívá na svých depech robotické třídičky PackMan.

Spojené arabské emiráty jsou první zemí Blízkého východu, do kterých začala skupina začala doručovat zásilky. V letošním roce plánuje spustit přepravu rovněž do Kataru, Ománu a Saúdské Arábie.

Expozice skupiny Packeta a ČVUT v českém pavilonu EXPO předvádí budoucnost logistiky, ve které budou při doručování zásilek spolupracovat autonomní drony s pozemními roboty. "My v tomto projektu aplikujeme naše výsledky základního výzkumu v oblasti autonomní robotiky, konkrétně technologii vyvinutou pro přesné řízení a koordinaci skupin dronů. Naše drony díky zabudovaným palubním senzorům a umělé inteligenci dokážou v reálném čase reagovat na aktuálně se vyvíjející situaci ve svém okolí, vyhýbat se překážkám a optimalizovat řešení zadaného úkolu. Právě kognitivní chování a koordinace velkých týmů spolupracujících dronů jsou pro logistické služby klíčové," vysvětluje Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) na FEL ČVUT. Jeho skupina Multirobotických systémů (MRS), která působí na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, představuje ve svém oboru naprostou špičku. Vyvíjí světově unikátní technologii velmi přesného řízení skupin helikoptér, která se ukazuje jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech konkurenčních řešení.

Hlavním mottem letošní šestiměsíční přehlídky, která začala 1. října, je Connecting Minds, Creating Future. Český pavilon se na výstavě nese v duchu Českého jara se zaměřením na udržitelnost. V hostitelských Spojených arabských emirátech mohou e-shopy s Packetou nově oslovit více než devět milionů zákazníků.Ve spolupráci s lokálním přepravním partnerem Aramex je možné doručit zásilky na adresu v režimu D+3. Packeta nabízí doručení do všech emirátů za stejnou cenu, a to od 550 korun bez DPH. Veškeré zásilky jsou do SAE přepravovány letecky. Nelze proto přepravovat zboží, které je platnou legislativou z letecké přepravy automaticky vyloučeno.

Zásilkovna odstartovala robotiku

Přední česká technologická firma zahájila na svých depech provoz robotických třídiček PackMan. Jsou to AGV vozíky, které uvezou zásilky s hmotností až 15 kilogramů o rozměrech 40 x 40 x 50 centimetrů. Zásilkovna je první společností v Evropě, která začala v takové míře zařízení využívat. Roboti dokážou jezdit a třídit zásilky na jedno nabití dvě hodiny, nabíjí se pouhých 10 minut. Oproti dosavadnímu systému, kdy zásilky třídili lidé, dokážou roboti za hodinu odbavit a roztřídit více než 10.000 zásilek, což je dvojnásobek ve srovnání se stávajícím režimem. Ke svému provozu roboti potřebují lidskou sílu, jelikož zaměstnanec musí načíst zásilku do elektronické čtečky, aby robot poznal, kam má zásilku zavést. Následně člověk zásilku na robota naloží a PackMan ji doveze do příslušného shozu. PackMani tak umožní pracovníkům depa, aby se věnovali práci, ve které jsou lepší než roboti. Investice do PackManů a okolní infrastruktury se pohybuje zatím v řádech desítek milionů korun.

Sdílet článek

9. 11. 2021; mzv.cz

Česká robotika na národním pavilonu EXPO v Dubaji

Návštěvníci českého pavilonu na Všeobecné světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji se mohou v rámci rotační expozice věnované robotice do 14. listopadu seznámit s českými řešeními v oblasti umělé inteligence. Expozici doplnilo divadelní představení Laterny Magiky Robot Radius k připomínce stého výročí premiéry Čapkovy hry R.U.R.

Skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prezentuje na českém pavilonu unikátní technologii přesného řízení dronů, které tak mohou bezpečně operovat i v interiérech budov, tedy včetně vnitřku národního pavilonu v Dubaji. ČVUT prezentuje v Dubaji rovněž pilotní projekt autonomního doručování zásilek s využitím dronů. V rotační expozici věnované robotice nechybí ani český robot Matylda, který se zapsal do knihy rekordů jako první robot, který autostopem urazil 1718 kilometrů.

Česká robotika je silně zastoupena i ve stálé expozici na českém pavilonu, kde bude až do března 2022 k vidění stěna 3D tiskáren od společnosti Průša Research či robotické rameno Vysokého učení technického v Brně, které tiskne stavební bloky ze směsi bioplastů z odpadního tuku a pouštního písku.

" V oblasti robotiky patří české technické univerzity a firmy dlouhodobě mezi světovou špičku," říká náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa. "Prezentací českých řešení v sektoru umělé inteligence a robotiky, jehož růst bude v budoucnu nepochybně pokračovat, tak chceme dát najevo, že je s námi i v této oblasti třeba počítat," uzavírá náměstek Tlapa.

Všeobecná světová výstava EXPO v Dubaji se stala rovněž jedinečnou příležitostí k tomu připomenout, že to byl Josef Čapek, který dal světu dnes globálně používané slovo robot. Premiéra divadelní hry jeho bratra Karla Čapka byla v Národním divadle uvedena právě před sto lety. U příležitosti tohoto výročí se tak na prknech Dubai Exhibition Centre 28. října 2021 představilo multimediální vystoupení Robot Radius, které pro Laternu Magiku napsali Miřenka Čechová a mim Radim Vizváry, jenž je také jeho hlavním protagonistou. Pro Laternu Magiku se jednalo o návrat na světové výstavy EXPO, neboť na té bruselské v roce 1958 slavil koncept propojení živého vystoupení s audiovizuálním záznamem světový úspěch.

Téma české robotiky podtrhuje v Dubaji i žulová socha Vítězství robotů od Jaroslava Róny, která střeží hlavní vstup do českého pavilonu. Rotační expozice věnovaná české robotice bude na českém pavilonu v Dubaji k vidění do 14. listopadu.

8. 11. 2021; Akhbar Al Emarat

O naší účasti na EXPO v Dubaji vytvořila reportáž lokální televize

Zprávy Emirates | Expo Bulletin - Český pavilon ... Ke stému výročí vzniku slova "robot"

Video : https://www.youtube.com/watch?v=YOSSMVqOKNc&ab_channel=AkhbarAlEmarat%7C%D8%A3%D8%AE%D8%A8%D8%A7%D8%B1%D8%A7%D9%84%D8%A5%D9%85%D8%A7%D8%B1%D8%A7%D8%AA

8. 11. 2021; E15 Magazín

BEZ INVESTORŮ UŽ TO NEPŮJDE

Zbyněk Frolík

Zbyněk Frolík působí jako sebevědomý dobrotivý postarší chlapík z vedlejší chalupy. Když začne mluvit o svém Linetu, zacukají mu koutky a tvář se roztáhne do úsměvu. Z jeho vyprávění mám jasno: skutečnost, že vybudoval čtvrtého největšího výrobce nemocničních lůžek na světě, není žádná náhoda. Nyní zakladatel společnosti hlásí, že chce firmu dovést k obratu půl miliardy eur. "Pak se uvidí, ale mohu říci, že mezi společníky roste zájem o vstup na burzu," nastiňuje možnou budoucnost společnosti Frolík.

Ondřej Souček

Foto Michael Tomeš

- Ve výkonných funkcích Linetu už nejste, ale dál jako největší podílník zasedáte v dozorčí radě. Jaká byla vaše role v době pandemie?

Kontroluji to a hlídám, snažím se ovlivňovat dlouhodobou strategii, ale do denního provozu už nezasahuji. Informace mám jednou za měsíc, takže i méně stresu. Odpovědnost už musejí přebírat jiní, ale podnikání mě stále baví.

- Kdybyste začínal podnikat dnes, jaký obor byste si vybral?

Vzhledem k tomu, co jsem vystudoval, určitě něco s počítači. Po škole jsem osm let pracoval v Akademii věd u velkých sálových počítačů. Dokážu si představit, že bych vsadil na technologie, kde se slučuje hardware a software. Z jednoho prostého důvodu – vzhledem k mé povaze si nedokážu představit, že bych byl pouze vývojářem a nemohl si výsledek práce takzvaně osahat. Líbí se mi například, co dělá Václav Muchna s Y softem, který vyvíjí řešení pro tiskárny.

- Pojďme zpět k vašemu podnikání. Před pěti lety se hovořilo o tom, že Linet vyrobí kaž dou čtvrtou postel v Evropě. Jak je to dnes?

Myslím, že pořád zhruba stejně. Těžko se to počítá, ale může to být pětina nebo čtvrtina. Ve světě jsou ale ještě mnohem větší hráči. Když třeba vezmeme jen ty největší asijské státy jako Čína, Indie, Indonésie a Malajsie, dostaneme trh se třemi miliardami lidí. To se s Evropou vůbec nedá srovnat. Ale tamní trh je dost specifický. Jasně to tam ovládají domácí firmy a pro ty zahraniční je extrémně těžké se prosadit.

- Proč?

Je tam hodně výrobců, s čímž souvisí i to, že mají mnohem nižší marži. Obecně jsou v Asii také nižší nároky na nemocniční lůžka, takže značka nehraje takovou roli. Lůžka jsou spíše jako nábytek, který nemocnice jednou za tři nebo čtyři roky vymění. Běžné lůžko stojí třeba čtvrtinu toho, co v Evropě. Pro nás jsou příležitosti například ve vládních či vojenských nemocnicích, které vyžadují vyšší standardy. Těmto zařízením dokážeme naše lůžka prodat paradoxně dráž než v Evropě.

- Jak to tam probíhalo v době, kdy vrcholila pandemie? Měli také problém s nedostatkem lůžek jako v Evropě?

Naopak. Od začátku pandemie tam náš byznys skomírá, protože byly dlouho zavřené hranice a nemohlo se chodit do nemocnic. To je pro náš byznys, který je kontaktní, obrovský hendikep. K tomu se přidala i logistická krize. Dálková doprava je dnes i sedmkrát dražší než před pandemií. To je obrovský problém, protože u dlouhodobých kontraktů nemůžeme zdražovat. Někdy nám smlouvy povolí zdražit o inflaci, ale to je vše. Více reagovat na cenové výkyvy můžeme až tak za tři nebo čtyři roky. Současná situace nám tak totálně maže marži.

- Ale obecně vám pandemie pomohla, nebo ne?

V souhrnu ano. Zvedla poptávku v bohatých zemích a tam, kde byl poddimenzovaný počet lůžek. To se týká například Itálie, Španělska, trochu Francie a částečně Anglie. Celkově jsme zvýšili obrat z 287 milionů eur v roce 2019 na 355 milionů v roce 2020. Letos se to trochu sníží, takže můžeme čekat tržby okolo 325 milionů. Z loňského zisku EBITDA kolem 85 milionů eur klesneme někam na 50 milionů. Je znát, že už nevyrábíme tolik nadstandardních lůžek jako v době covidu a zároveň výrazně zdražily suroviny a materiály. Ten jednorázový výkonný výkyv tam bude znát, ale dlouhodobý růst zachováme. Díky výnosům z rozsahu je růst jednodušší.

- Na západě sílí hlasy, že by se měl tento velkokapitál zdanit, a to nejen kvůli tomu, že s větším kapitálem se bohatství rozšiřuje rychleji. Zároveň se mluví o tom, že pandemii a následnou ekonomickou krizi zase nejvíce pocítí ti nejchudší. Je čas na více rovnostářský přístup?

Člověk toho k životu tak moc nepotřebuje. I když si multimiliardář postaví dům za stovky milionů, zbytek do konce života spotřebuje jen těžko. Pak je jasné, že takoví lidé přispívají na charitu a podobně. I my – já, manželka, Linet – jsme na řadu projektů rozdali přes sto milionů korun. V závěti pak máme, že se jmění bude kumulovat ve svěřenském fondu a deset procent ze zisku půjde každoročně na charitu. To mi dává smysl. Ale po nějakém větším zdanění bohatých zatím nevolám. Myslím, že teď je to tu nastavené správně. Stále jsme nedohnali Západ, a to bez růstu kapitálové vybavenosti nepůjde. Stojím si také za tím, že jakýkoli majetek je lépe spravován soukromým než veřejným sektorem. A z mnoha důvodů je dobře, když firmy vlastní čeští podnikatelé. Už jen proto, že vracejí peníze do domácí ekonomiky.

- Myslíte investicemi?

Ano, to je podle mě ten nejlepší způsob, jak zlepšovat ekonomické podmínky v zemi, kde žijete. Ale zároveň to mohou být investice do jiných, třeba menších tuzemských firem, kterým můžete poskytnout i know-how pro další růst.

- V kolika firmách máte podíly?

Podíly už mohu mít asi ve stovce podniků, nebo i více. Investuji přes fondy, například Enern, Credo Ventures, ale i sám. Když už jednou máte podnikatelskou náturu, nedokážete dividendy strkat pod polštář. Ale jak jsem řekl, vnímám to i tak, že firmám, do kterých vstupuji, mohu i něco přidat. Tady v Linetu jsem začínal s tím, že jsem měl jen halu po kravínu. Byly měsíce, kdy jsme měli jen na vodu a suchý chleba, v prvních deseti letech jsme měli v zástavě rodinný dům, a dokonce i dům našich rodičů – to už jsou zkušenosti, které se podle mě dají předávat a mají hodnotu.

- Kolik vydáváte na jednu investici?

Někdy i stovky milionů korun, v průměru to jsou ale desítky. Menší investice, které se pojí povětšinou s úplně začínající firmou, už mi nedávají smysl, jsou časově příliš náročné. U řádově větších investic lze také předpokládat schopnější management, který nevyžaduje tolik kontroly a pozornosti. Někdy mám pocit, že už bych pomalu potřeboval nějaký "family office", který by to spravoval, ale má nátura mi to nedovolí. Cítím určitou odpovědnost, že bych si ty peníze měl kontrolovat sám.

- Jak to myslíte?

Když máte nějakou hodnotu, která se vám kvůli inflaci bez údržby zákonitě smršťuje, měl byste dělat vše pro to, aby se tak nestalo. Samozřejmě přicházejí různě důvěryhodní mladí pánové s tím, že se vám o ty peníze postarají a že je rozmnoží. To ale s díky odmítám. Mně navíc pomáhají dvě věci. Jsem v porotě soutěže EY podnikatel roku, kde se to hemží zajímavými a schopnými lidmi, se kterými zkrátka chcete podnikatelsky spolupracovat. A zároveň se v investicích angažuje i manželka.

- Jakou roli v tom zastává?

Málokdo to ví, ale my máme od začátku takzvané SJM, tedy společné jmění manželů. Ve všech žebříčcích by se proto mělo uvádět, že majetek patří oběma. A hlavně – já možná cítím, že jsem tvůrcem toho majetku, ale nikdy bych jím nebyl, kdybych neměl dokonalé domácí zázemí. Měl jsem naprosto postaráno o tři děti, o jídlo na stole, o pocit pochopení, a k tomu všemu si manželka ještě dokázala vybudovat ekonomickou nezávislost, protože úspěšně podnikala. Tím chci říct, že kdyby to doma nebylo v pohodě, dohadovali jsme se a měl bych splín, žádný Frolík by v žebříčcích nebyl. Na podnikání zkrátka potřebujete klid a energii.

- Které firmy vám dělají největší radost?

Podíl máme třeba v Rohlíku, Alzheonu, který se věnuje vývoji léků na Alzheimerovu chorobu, nebo Caluminu, který snímá infračervené obrázky v nemocničním pokoji a dokáže tím předejít nebezpečným situacím. Je jich celá řada. Manželce dělá radost Hotel Hejtmanský dvůr ve Slaném, který dlouho vedla a stále se ho spolu s naší dcerou snaží vylepšovat.

- Nedávno jste uvedl, že máte podíl také ve společnosti He3da, která se zabývá výrobou baterií. Stále věříte ve zhodnocení?

Byl jsem tam teď na inspekci. Věřím, že ty baterky skutečně přijdou, protože jsem viděl jednotlivé části výroby. Připouštím, že ty bojůvky a soudní spory hlavního investora projektu pana Pruse důvěryhodnosti nepřidávají, ale je třeba brát v potaz, že ty jeho kauzy vznikly na Ostravsku. To je teritorium, které se s Prahou nedá srovnat. Bojují tam proti sobě jednotlivé klany a tam, kde jsou dotace, je byznys úzce navázaný na politiku. Zkrátka mafiánské prostředí, vím, o čem mluvím, zažil jsem to.

- Ale ty baterie zatím nikdo neviděl.

Fabrika stojí, technologie tam je, prvovýroba už funguje a baterie už se také vyrábějí, byť jen pro pilotní projekty. Vystudoval jsem elektrotechnickou fakultu, takže nějaké základy o elektrice mám. A tomuhle věřím. Poptávka po bateriích bude nekonečná, ne snad kvůli elektromobilům, ale hlavně kvůli velkokapacitním úložištím, která budou vyrovnávat napětí v síti. Věřím tomu, ale víc se k tomu nemá cenu vyjadřovat.

- Vraťme se ještě k Linetu. Už několik let se spekuluje, zda ho prodáte, zda přijde strategický investor, nebo snad zamíříte na burzu. Jaká je v tomto směru situace dnes?

Změnu vlastnické struktury, která by nám přinesla kapitál pro další růst, jsme skutečně plánovali. Nejdřív jsem firmu připravoval na to, až půjdu do penze. V praxi to znamenalo, že jsme museli dosadit nové a nezávislé vedení, které ovšem bude pokračovat ve strategii, kterou jsme nastolili. To se podařilo beze zbytku. Zároveň jsme ale uvažovali o novém investorovi, který by nám pomohl urychlit růst. To už tak úspěšné nebylo.

- Co bylo důvodem?

Tím hlavním byla skutečnost, že potenciální investoři – z drtivé většiny velké nadnárodní fondy – nepochopili, že Linet nevyrábí maloobchodní zboží. Výsledky Linetu ovlivňují velké zakázky a v měsíčních výsledcích jsou proto obrovské výkyvy. Říkali jsme jim, že musejí koukat na několikaleté trendy, ale to se jim nelíbilo. Zjednodušeně řečeno – chtěli byznys, v němž se zvýšené náklady na reklamu okamžitě objeví na výsledcích. Tak to u nás ale nechodí.

- Jaké tedy máte další plány?

Teď jsme si řekli, že od podobných záměrů na chvíli upustíme a do roku 2025 chceme firmu skrze organický růst a menší akvizice přivést k obratu půl miliardy eur. Pak se uvidí, ale mohu říci, že mezi společníky roste zájem o vstup na burzu.

- Která burza připadá do úvahy?

Dává mi smysl Amsterdam, kde máme domicil. Velkou část našeho byznysu máme v oblasti sociální péče, což je služba, která je nejvíce rozvinutá ve střední a severní Evropě, takže ve hře může být i Frankfurt. Jeho význam ve světě finančnictví navíc s ústupem Londýna roste.

- Tušíte, jakou hodnotu by v době vstupu na trh firma mohla mít?

Určitě vyšší než miliarda eur. Naše konkurence ze Spojených států se nyní prodala za osmnáctinásobek provozního zisku EBITDA. I kdybychom se prodávali za dvanáctinásobek, už dnes jsme na miliardě.

- Zmínil jste možné akvizice. Jsou nějaké v jednání?

Neustále jednáme. Loni jsme koupili dvě společnosti a do konce dubna máme v plánu další. Zatím nemohu říct podrobnosti, ale půjde o technologické firmy ve smyslu sbírání dat a digitálního propojení jednotlivých zdravotnických prostředků a podobně. ? O digitalizaci ve zdravotnictví se mluví čím dál častěji. Jak bude vypadat nemocniční lůžko třeba za pět let? Zhruba pořád stejně, ale ve vyspělých zemích bude postupně čím dál více digitalizované, minimálně u nadstandardní péče. Součástí lůžka budou senzory propojené s nositelnými náramky a podobně. Lůžka se budou například sama naklánět do stran, což se osvědčilo například u pacientů s covidem. ? Je digitalizace trend, který vám nahrává? Snažíme se, aby nám v tomto směru nic neuniklo, takže doufáme, že ano. Zdravotnictví i sociální péče jsou ale konzervativní obory, takže v Evropě zatím ta nejvíc hi-tech lůžka preferována nejsou. Je to i otázka peněz. Jiné je to ale v USA, tam jich ročně dodáváme tisíce. ? Říkal jste, že jste dominantní především v Evropě. Kteří jsou ti největší hráči ve vaší branži ve světě? Ve Spojených státech jsou určitě větší Stryker nebo Hill-Rom, pak je tu ještě velká japonská firma Paramount Bed, ale ta působí jen na asijském trhu. Když to vezmeme z počtu vyrobených postelí, jsme čtyřka, ale z pohledu globálního zastoupení a počtu vyrobených lůžek jsme už možná dvojka, protože Stryker, stejně jako Paramount Bed také není všude.

---

KDYBY TO DOMA NEBYLO V POHODĚ, DOHADOVALI JSME SE A MĚL BYCH SPLÍN, ŽÁDNÝ FROLÍK BY V ŽEBŘÍČCÍCH NEBYL. NA PODNIKÁNÍ ZKRÁTKA POTŘEBUJETE KLID A ENERGII. ZBYNĚK FROLÍK (67) Společnost Linet založil již v roce 1990. Ve firmě vlastní rodina Frolíkova třetinový podíl, Ivan Husák pak dvanáct procent a Luděk Šofr pět procent. Zbylou polovinu kontroluje německá rodinná firma Wibo Holding. Frolík vystudoval obor technická kybernetika a elektronické počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT. V roce 2003 získal titul Podnikatel roku. Mezi jeho koníčky patří jízda na motorce Electra Glide od Harley-Davidson.

Foto:

7. 11. 2021; prumyslovaekologie.cz

Monitoring průmyslové ekologie / 30. 10. - 5. 11. 2021

Před klíšťaty je potřeba mít se na pozoru po celý rok. Pokud je teplo, jsou aktivní i v zimě. Klíšťová encefalitida může být pro člověka fatální. Nemoci by mohlo nově zabránit odhalení nakaženého parazita v laboratoři a včasné podání protilátky.

"Tématu Open Science se v budoucnu nevyhne žádný student či vědec, bude to nedílnou součástí vědy," říká Miriam Vojtíšková, koordinátorka Open Access na Fakultě humanitních studií UK (FHS UK) a jedna z tvůrkyň Open Science Podcastu, který si klade za cíl edukovat i vysvětlovat tuto problematiku studentům, vědcům i široké veřejnosti.

Technika:

Létající roboti z ČVUT na EXPO v Dubaji

Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice s názvem Robot's 100th Birthday od 23. října do 14. listopadu 2021 mohou prohlédnout celkem šest dronů reprezentujících různé robotické projekty. Vzdušní roboti z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT tak v českém pavilonu připomenou sto let od momentu, kdy ve hře Karla Čapka R.U.R. poprvé zaznělo slovo "robot".

Energie:

Plynovodem Jamal přestal téct ruský plyn na západ, Česko to neovlivní

Dodávky ruského plynu přes plynovod Jamal směrem na západ se dnes zastavily, vyplývá z dat společnosti Gascade. Ruská plynárenská společnost Gazprom později uvedla, že závazky vůči svým zákazníkům v Evropě plní.

Energetická chudoba čeká stovky tisíc lidí. Nebudou to jen nejchudší, varuje ekonom

/ Zprávy.aktuá lne.cz /

Každá desátá domácnost v Česku vydává zhruba 45 procent svých příjmů na bydlení, tedy nájem a energie. Když teď přijde zdražení plynu a elektřiny nejméně o desítky procent, spolknou výdaje za bydlení u této skupiny lidí více než polovinu jejich příjmů. Ekonom Filip Pertold, výzkumný pracovník think-tanku Idea při Cerge-Ei, pro týdeník Ekonom vysvětlil, že taková situace je naprosto neudržitelná.

7. 11. 2021; regionpraha.cz

Letošní 5. ročník soutěže Chytrá města 2021 zná své finalisty

Soutěž Chytrá města 2021, pořádaná nevládní neziskovou organizací Smart City Innovations Institut, z.ú., už zná své finalisty.

Do 5. ročníku soutěže Chytrá města 2021 měly možnost svá chytrá řešení přihlásit obce, města, regiony, soukromé společnosti či fyzické osoby. Zájemci mohli do soutěže přihlásit svá řešení v podobě projektu, modelu nebo vize. Do soutěže tedy byly zařazeny nejen již existující projekty, ale i záměry, jejichž realizace je teprve v přípravě.

Všechna přihlášená řešení hodnotila Odborná porota, kterou tvořilo 27 odborníků v oblasti Smart City z řad veřejného sektoru, municipalit, technologických lídrů v oblasti Smart City a akademické sféry. Při hodnocení porotci zohledňovali soulad řešení s principy a pilíři Smart City. Mezi pilíře hodnocení patřila kritéria proveditelnosti, udržitelnosti, prokázaných úspor, otevřenosti dat a zapojení veřejnosti.

Ocenění budou udělena celkem v deseti kategoriích: Idea, Model, Projekt pro obec do 10 tisíc obyvatel, Projekt pro město s 10 až 50 tisíc obyvateli, Projekt pro město s 50 až 200 tisíc obyvatel, Projekt pro město s více než 200 tisíc obyvatel, Projekt pro region, Projekt celostátního významu a Mezinárodní projekt. Oceněny budou taktéž významné osobnosti z veřejného i soukromého sektoru. V rámci každé kategorie jsou vybráni Odbornou porotou dva finalisté, z nichž bude na Slavnostním předávání konaném dne 2. 12. 2021 vyhlášen jeden vítěz:

Idea

- "Idea využití vodního toku" (přihlašovatel Smart Písek, organizační složka),

- "Chytré Veselí nad Moravou" (přihlašovatel město Veselí nad Moravou).

Model

- "Portál životních situací" (přihlašovatel město Rožnov pod Radhoštěm),

- "FVE jako služba za 1,- Kč" (přihlašovatel ČEZ ESCO a.s.).

Projekt pro obec do 10 tis. obyvatel

- Aplikace Živé Milevsko" (přihlašovatel město Milevsko),

- "(Ne)chytré osvětlení" (přihlašovatel obec Kašnice).

Projekt pro město s 10 až 50 tis. obyvateli

- "FVE jako služba pro Škoda Auto" (přihlašovatel ČEZ ESCO a.s.),

- "Přestupní terminál Šumperk" (přihlašovatel město Šumperk).

Projekt pro město s 50 až 200 tis. obyvateli

- Webová aplikace "Traffic Modeller" (přihlašovatel RoadTwin s.r.o.),

- "Vytvoření a provozování městské sítě IoT na platformě LoRaWan (přihlašovatel Správa informačních technologií města Plzně, příspěvková organizace).

Projekt pro město s více než 200 tis. obyvateli

- "Aplikace Monitor úniků pro SmVaK Ostrava a.s." (přihlašovatel DHI a.s.),

- "Dotační tituly nabízené městem na podporu zelenějšího Brna" (přihlašovatel Magistrát města Brna).

Projekt pro region

- "Jak snížit CO2 emisní stopu" (přihlašovatel Axians redtoo s.r.o.),

- "Vzdálená správa dopravního značení" (přihlašovatel Operátor ICT a.s.).

Projekt pro stát

- Dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy" (přihlašovatel Jihomoravský kraj),

- "Smart village Starovice" (přihlašovatel EG.D, a.s.).

Mezinárodní projekt

- "Fengoo IoT platforma" (přihlašovatel NetVoice s.r.o.),

- Inteligentní a bezkontaktní sledování aktivity spotřebičů a odběru elektrické energie – aplikace IoT pro chytrá města (přihlašovatel Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze).

Osobnost pro veřejný sektor

- Mgr. Jiří Nantl, LL.M., náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblasti vzdělávání a strategie chytrého regionu,

- doc. RNDr. Petr Rumpel, Ph.D., vedoucí Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a hlavní garant projektu Dlouhodobé mezisektorové spolupráce pro ITI "SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech",

- Ing. David Škorňa, expert pro oblast Smart Cities Svazu měst a obcí České republiky,

- PhDr. Věra-Karin Brázová, vedoucí oddělení urbánní politiky a strategií odboru regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.

Osobnost pro soukromý setktor

- Ing. arch. Eva Le Peutrec, architektka,

- Ing. Marek Maťa, obchodní ředitel DHI a.s.,

- Mgr. Martin Ander, Ph.D., vedoucí programů adaptace na změnu klimatu Nadace Partnerství,

- Ing. Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Chytrá města se uskuteční 2. 12. 2021 v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.

Komentáře

Váš komentář článku...

7. 11. 2021; energie21.cz

Česko na cestě k dekarbonizaci

Přechod směrem k nízkouhlíkové ekonomice, a tedy klimatické neutralitě, s sebou přináší potřebu zvýšených investic do opatření na zmírnění emisí skleníkových plynů.

Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v rámci mezinárodního projektu spočítal výši potřebných investic, zmapoval jejich současný stav a připravil investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 5/2021.

Výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo). V Česku se studie zaměřily na oblast budov, obnovitelných zdrojů energie a teplárenství. Ve všech třech případech je současná výše investic nedostatečná.

Vypočítali jsme, že jen k dosažení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro rok 2030 tak, jak byly stanoveny v českém Vnitrostátním plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu, bude třeba investovat do nových zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů více než 300 miliard Kč, tj. zhruba 30 miliard Kč ročně mezi lety 2021 a 2030.

Podobně přechod na nízkouhlíkové hospodářství v jednom z klíčových odvětví české energetiky, v teplárenství, přinese do roku 2030 investice do nízkouhlíkových technologií ve výši zhruba 100 miliard Kč, tj. 10 miliard Kč ročně.

U renovací residenčních budov je potřeba investic podle odhadů Šance pro budovy zhruba ve výši 400 miliard Kč pro období 2021–2030, tedy zhruba 40 miliard ročně.

Z výzkumu jasně vyplynulo, že oproti současným tokům nízkouhlíkových investic je třeba masivně zvýšit investiční úsilí, respektive změnit strukturu stávajících investic (např. v případě budov či teplárenství).

Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají soukromí investoři, je třeba je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy.

Výzkum identifikoval řadu faktorů, které brání sladění dostupných finančních zdrojů (soukromých i veřejných) s investičními potřebami.

V neposlední řadě je součástí řešení i implementace Taxonomie EU, jako jednoho z hlavních podpůrných rámců, který definuje udržitelné investice, a tím usnadňuje přechod na nízkouhlíkové technologie. Taxonomie se brzy stane referenčním dokumentem s rozsáhlými důsledky zejména pro odvětví využívající uhlí, pravděpodobně i zemní plyn. To se ukazuje jako jeden z klíčových faktorů zejména v případě teplárenství.

V krátkodobém až střednědobém horizontu bude uhlí nahrazeno kombinací zemního plynu, biomasy a energetického využití odpadu, přičemž nejvyšší podíl bude mít zemní plyn. Přestože toto odvětví nemá mnoho bezprostředních alternativ na straně dodávek tepla a spalování zemního plynu přináší okamžité snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s uhlím, je třeba tato zařízení považovat za přechodná, nepředstavují cestu k dosažení uhlíkové neutrality a nesmí tak v současném technologickém prostředí představovat trvalé řešení, které by bránilo dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace.

Zemní plyn bude muset být v nadcházejících desetiletích postupně nahrazen jinými, bezuhlíkovými technologiemi. Plány na transformaci výroby tepla musí zároveň zohlednit očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie spolu s akumulací tepla a navrhnout celý vývoj systémů dodávky tepla tak, aby umožňoval postupnou integraci decentralizovaných zdrojů tepla založených na obnovitelných zdrojích.

Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Objem prostředků směřujících do dekarbonizačních aktivit je bezprecedentní a byla by škoda jej nedostatečným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít.

(Všechny výstupy projektu jsou dostupné na stránkách https://tinyurl.com/ClimateInvestment2030.)

Michaela Valentová, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Obrázky:

Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství u nás sehrají soukromí investoři, s přiměřenou podporou státu. Foto archiv/srovnejto.cz

Podle Taxonomie EU bude muset být zemní plyn v nadcházejících desetiletích nahrazen bezuhlíkovými technologiemi. Foto archiv/MRW

6. 11. 2021; Elektrika.cz

5G sítě na DIGISTAGE 2.1

Document Actions V pondělí startuje v Brně 62. ročník Mezinárodního Strojírenského Veletrhu a jeho součástí je projekt Digitální továrna. Její součástí bude i stage, kde se budou odehrávat rozhovory, představovat různé koncepce a řešení z oblasti digitalizace průmyslu a nebudou chybět ani kompletní informace o 5G sítích. Kdo se nestihne přijít podívat přímo na DigiStage, může program sledovat živě na www.Elektrika.tv Redakce portálu Elektrika, ze dne: 6.11.2021

Program věnovaný 5G sítím a novým technologiím ve spolupráci MPO a 5G aliancí pondělí, 8. 11. 2021, BVV Brno, Pavilon F

12:10-12:20

5G aliance v České republice

Petr Očko, náměstek ministra pro řízení sekce digitalizace a inovací, Ministerstvo průmyslu a obchodu a předseda Řídícího výboru 5G aliance v České republice

12:20-12:30

5G sítě pro digitální továrny

Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace České republiky a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy České republiky

12:30-12:45

5G kampusová síť, její aplikace a bezpečná komunikace v kvantové éře

Miroslav Vozňák, vedoucí katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechniky a informatiky na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava

12:45-13:00

UniLab– platforma pro vývoj a testování zařízení v mobilních sítích 5G+

Jiří Hošek, Ústav telekomunikací Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně

13:00-13:15

6G laboratoř

Jan Plachý, 6G laboratoř, katedra telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze

13:15-13:30

Kybernetická bezpečnost 5G sítí

Petr Procházka, právní poradce vládního CERTu (Computer Emergency Response Team) z Oddělení národních strategií a politik Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost

13:30-13:45

Anténní technologie 5G sítí

Petr Marvan, Networking & Security Designer ze společnosti T-Mobile Czech Republic společnosti

13:45-14:00

Smart factory

Václav Švub, digitální lídr ze společnosti ABB

Nebo v pondělí 8. 11. 2021 živě na www. Elektrika. TV

6. 11. 2021; tojesenzace.cz

Solární asociace vzdělává žáky i širokou veřejnost. Dny otevřených dveří slunečních elektráren měly letos rekordní návštěvnost

Workshopy pro žáky základních a středních škol, edukační videa, ale i Dny otevřených dveří slunečních elektráren pro širokou veřejnost.

Největší profesní sdružení podnikatelů v solární energetice v Česku, Solární asociace, se už několik let zasazuje o propagaci konceptu udržitelnosti a obnovitelných zdrojů energie. V letošním roce připravila hned několik projektů, do kterých se mohli zapojit žáci i široká veřejnost.

Společenská odpovědnost se dnes stává součástí cílů a vizí mnoha firem a sdružení. Jinak tomu není u

Solární asociace, která se vedle své profesní oblasti zaměřuje i na rozšiřování povědomí o obnovitelných zdrojích energie a konkrétně fotovoltaice jak u studentů, tak široké veřejnosti.

"Šíření dobré myšlenky o udržitelném rozvoji a nejnovějších znalostí o solární energii a akumulaci. To jsou už od počátku naší asociace cíle, které se snažíme naplňovat. Chceme ukázat lidem, jaké výhody a možnosti tento nevyčerpatelný zdroj energie přináší, a proč právě fotovoltaika je naše budoucnost,” říká Veronika Šilhová, výkonná ředitelka Solární asociace.

Poznej energii Slunce

Solární asociace v letošním roce odstartovala hned několik projektů, do kterých zapojila hlavně studenty ze základních a středních škol. Jedním z nich je série kreativních workshopů s názvem Poznej energii Slunce. Ty mají za cíl teoreticky i prakticky představit fungování solární energie, a studenti si tak mohou sestavit vlastní elektrický obvod se solárním panelem.

V rámci projektu Poznej energii Slunce Solární asociace připravuje také edukační videa, která se zaměřují na základní a střední školy. Cílem těchto videí je ukázat základní principy, jak energii ze slunce vyrábět, jak na recyklaci solárních panelů a skladování energie. Videa jsou v e-learningové podobě dostupné na Youtube kanálu Solární asociace.

Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah

Dalším z edukačních projektů pod záštitou Solární asociace jsou workshopy pořádané na pražské ČVUT, Fakultě elektrotechnické. Zájemci ze strany školských zařízení mohou nahlédnout do strojovny a zkušebny blesků v laboratořích elektrotechnické fakulty. Tohoto workshopu se zúčastnili například žáci osmých tříd ze Základní školy a mateřské školy Rájec-Jestřebí. "Podobné edukační aktivity a metody jako výuková videa, semináře nebo experimenty často využíváme. Spolupracujeme v tomto ohledu s mnoha organizacemi, které dětem nabízí i mimoškolní aktivity. Workshop Solární asociace byl zajímavý z pohledu fyzikálního tématu energie a zároveň byl i pobídkou k tomu, jak využít fotovoltaiku i přímo u nás ve škole. Exkurze na Elektrotechnické fakultě ČVUT byla navíc pro žáky motivací k budoucímu studiu a povolání,” uvedla učitelka Alena Svobodová ze Základní školy a mateřské školy Rájec-Jestřebí.

Dny otevřených dveří ve slunečních elektrárnách slavily úspěch

Kromě jednorázových exkurzí, které probíhají po celý rok, Solární asociace již pátým rokem uspořádala v rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje Dny otevřených dveří slunečních elektráren. Navštívit více než dvě desítky solárních projektů po celém Česku mohli letos studenti i široká veřejnost ve dnech 20.–26. září.

Zájemci tak mohli nahlédnout na místa jinak nepřístupná veřejnosti, a to od rozsáhlých solárních komplexů až po rodinné domy. K vidění byla například jedna z největších solárních elektráren ve střední, jižní a východní Evropě FVE Vepřek v Nové Vsi na Mělnicku o 13 blocích s výkonem 35 MW, dále FVE Bežerovice společnosti ČEZ, která ročně zásobuje elektřinou v jižních Čechách více než 700 domácností, nebo velkokapacitní úložiště energie v Prakšicích blízko Uherského Hradiště.

Z menších domácích objektů pak mohli lidé navštívit mj. ostrovní (soběstačné) Větrné kolo nad Chocní, rodinný dům FVE Ostrava–Plesná s vlastní nabíjecí stanicí pro elektromobily nebo rodinnou biofarmu Pěnčín u Jablonce nad Nisou, která je pomocí střešních solárních panelů energeticky zásobována.

Zájem o zapojení a prohlídku elektráren byl letos ze strany škol a žáků rekordní. "Letos se Dnů otevřených dveří slunečních elektráren zúčastnilo na padesát škol. Vedle zájemců z řad veřejnosti se jednalo zhruba o dva tisíce studentů. Nejen zájem ze strany škol o solární energetiku postupně roste, do budoucna bychom se i proto chtěli podílet na výuce a spolupráci se školami v ještě větší míře,” říká manažerka projektu Dny otevřených dveří slunečních elektráren Petra Písková.

Výuka i reálná pomoc lidem

Vedle výukové činnosti a zapojování se do vzdělávání pomáhá Solární asociace lidem i v praktických činnostech. Například po tornádu, které se jižní Moravou prohnalo koncem června letošního roku, pomáhala Solární asociace majitelům fotovoltaik s následky.

Více informací o aktivitách Solární asociace lze nalézt v publikované výroční zprávě k deseti letům její činnosti.

Foto: archiv

5. 11. 2021; Lupa.cz

Příběhy z historie českého internetu: Milník, o kterém nikdo nevěděl. Jak se naše republika poprvé připojila

Mysleli jsme, že internet bude záležitost jen pro vysoké školy. Vůbec jsme netušili, jak bude jeho rozvoj pokračovat, říká Jan Gruntorád, který se před téměř 30 lety zasloužil o připojení naší země k internetu.

"Vážení přátelé, vítám vás zde, v posluchárně číslo 256 elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Dnes v České federativní československé republice oficiálně zahajujeme provoz počítačové sítě Internet. Je to historická událost, proto omluvte přítomnost fotografů a řady tuzemských i zahraničních televizních štábů, které ji přišly zaznamenat."

Historie internetu – T-Mobile

Tak takto připojení Československa k Internetu 13. února 1992 opravdu neproběhlo. Jak to bylo ve skutečnosti? To vám prozradíme v další epizodě podcastového seriálu Příběhy z historie českého internetu.

13. únor 1992 je hezký, slunečný den. Do areálu pražské ČVUT se ráno sjíždí skupina lidí, kteří se v tehdejší České a slovenské federativní republice (ČSFR) zajímají o počítačové sítě. Míří sem převážně z vysokých škol, jinde se totiž k sítím ještě nedá připojit. Na programu setkání je oficiální zahájení provozu internetu v ČSFR. Nikdo v té chvíli netuší, že jde o historický milník a že za 30 let budou celosvětovou počítačovou síť používat miliardy lidí.

Internet se v roce 1992 do ČSFR dostal zásluhou Jana Gruntoráda, tehdejšího vedoucího oddělení informačních soustav na ČVUT. Poprvé se pokusil připojit Československo do zahraničních sítí už v roce 1988, kdy s kolegy zažádal o napojení tehdejšího socialistického státu do akademické sítě EARN.

"Byli jsme tehdy ještě za železnou oponou, takže nás velmi slušně odmítli s tím, že země východního bloku nepřipojují," vzpomíná dnes. Po sametové revoluci to ale zkusili znovu – a byli úspěšní. Proč se Jan Gruntorád bál, že na oficiání spuštění internetu nikdo nepřijde? Jaké představy o celosvětové síti tehdejší IT komunita měla? A co se tehdy přes internet dalo dělat?

Podcast si můžete poslechnout zde:

Příběhy z historie: Jan Gruntorád

Podcast Příběhy z historie českého internetu si můžete poslechnout také na všech hlavních platformách: Apple Podcasts, Spotify, PodBean, Google Podcasts, Audiolibrix nebo Lecton.

Všechny díly si můžete pustit také na webu Historieinternetu.cz.

Předchozí díly seriálu:

Na začátku byl internet kultivované a vstřícné prostředí (Jiří Peterka)

Muž, který dělá neuskutečnitelné projekty (Patrick Zandl)

Od programování na papírovém počítači k videohrám (František Fuka)

Hardwarový MacGyver ze Seznam u (Pavel Zima)

Ta holka, která rozumí počítačům (Simona Kijonková)

Číst e-maily na mobilu? To nebude fungovat (Taťána le Moigne)

Od Svazarmu k mailování s NATO (Richard Kaucký)

Internetoví pionýři, kteří přišli příliš brzy (Jiří Hlavenka)

Počítač za motorku (Petr Koubský)

Forpsi – Partner podcastu

URL| https://www.lupa.cz/clanky/pribehy-z-historie-ceskeho-internetu-milnik-o-kterem-nikdo-nevedel-jak-se-nase-republika-poprve-pripojila/

5. 11. 2021; rtvj.cz

Letošní 5. ročník soutěže Chytrá města 2021 zná své finalisty

Soutěž Chytrá města 2021, pořádaná nevládní neziskovou organizací Smart City Innovations Institut, z.ú., už zná své finalisty.

Idea

- "Idea využití vodního toku" (přihlašovatel Smart Písek, organizační složka),

- "Chytré Veselí nad Moravou" (přihlašovatel město Veselí nad Moravou).

Model

- "Portál životních situací" (přihlašovatel město Rožnov pod Radhoštěm),

- "FVE jako služba za 1,- Kč" (přihlašovatel ČEZ ESCO a.s.).

Projekt pro obec do 10 tis. obyvatel

- Aplikace Živé Milevsko" (přihlašovatel město Milevsko),

- "(Ne)chytré osvětlení" (přihlašovatel obec Kašnice).

Projekt pro město s 10 až 50 tis. obyvateli

- "FVE jako služba pro Škoda Auto" (přihlašovatel ČEZ ESCO a.s.),

- "Přestupní terminál Šumperk" (přihlašovatel město Šumperk).

Projekt pro město s 50 až 200 tis. obyvateli

- Webová aplikace "Traffic Modeller" (přihlašovatel RoadTwin s.r.o.),

- "Vytvoření a provozování městské sítě IoT na platformě LoRaWan (přihlašovatel Správa informačních technologií města Plzně, příspěvková organizace).

Projekt pro město s více než 200 tis. obyvateli

- "Aplikace Monitor úniků pro SmVaK Ostrava a.s." (přihlašovatel DHI a.s.),

- "Dotační tituly nabízené městem na podporu zelenějšího Brna" (přihlašovatel Magistrát města Brna).

Projekt pro region

- "Jak snížit CO2 emisní stopu" (přihlašovatel Axians redtoo s.r.o.),

- "Vzdálená správa dopravního značení" (přihlašovatel Operátor ICT a.s.).

Projekt pro stát

- Dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy" (přihlašovatel Jihomoravský kraj),

- "Smart village Starovice" (přihlašovatel EG.D, a.s.).

Mezinárodní projekt

- "Fengoo IoT platforma" (přihlašovatel NetVoice s.r.o.),

- Inteligentní a bezkontaktní sledování aktivity spotřebičů a odběru elektrické energie – aplikace IoT pro chytrá města (přihlašovatel Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze).

Osobnost pro veřejný sektor

- Mgr. Jiří Nantl, LL.M., náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblasti vzdělávání a strategie chytrého regionu,

- Ing. David Škorňa, expert pro oblast Smart Cities Svazu měst a obcí České republiky,

- PhDr. Věra-Karin Brázová, vedoucí oddělení urbánní politiky a strategií odboru regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.

Osobnost pro soukromý setktor

- Ing. arch. Eva Le Peutrec, architektka,

- Ing. Marek Maťa, obchodní ředitel DHI a.s.,

- Mgr. Martin Ander, Ph.D., vedoucí programů adaptace na změnu klimatu Nadace Partnerství,

- Ing. Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Chytrá města se uskuteční 2. 12. 2021 v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.

Letos se již popáté v Česku uskuteční národní soutěž CHYTRÁ MĚSTA 2021, v níž se opět mohou mezi sebou poměřit zajímavá řešení, ať již v podobě projektů, modelů nebo vizí. Soutěž CHYTRÁ MĚSTA v každém svém ročníku propagovala a podporovala využití inovativních postupů a moderních technologií, které mají přinést veřejnosti…

Vláda během dnešního jednání 10. 5. schválila Koncepci Smart Cities, kterou předložila ministryně Klára Dostálová. Ministerstvo pro místní rozvoj chce tímto dokumentem podporovat a motivovat obce k chytrému řešení nových problémů a výzev, které vyvstaly i díky pandemii koronaviru. "Pod pojmem Smart stále někteří vidí zejména intenzivní, často bezhlavé využití…

Mateřské centrum Lvíček Dyjáček přihlásilo město Břeclav do celorepublikové soutěže Velikonoční KRASLICOV 2021. V této nelehké době, kdy nevíme ani zda klasické Velikonoce budou moci proběhnout, jsme chtěli Břeclav jarně a vesele oživit. Jedná se hlavně o zapojení dětí, které jsou doma na distanční výuce. Pravidla jsou jednoduchá. Děti mohou…

Váš komentář

5. 11. 2021; seznam.cz

Nedostatek čipů může trvat i roky. Postavit továrnu je náročné, šlo by to v Česku?

"Až teď jsme si všichni uvědomili, že čipy jsou strategické zboží, potřebujeme je ve všech oblastech průmyslu a života. V Česku bychom uměli postavit špičkovou továrnu, ale je potřeba podpora politiků," říká Jiří Jakovenko z ČVUT.

"Až teď jsme si všichni uvědomili, že čipy jsou strategické zboží, potřebujeme je ve všech oblastech průmyslu a života. V Česku bychom uměli postavit a zabezpečit špičkovou továrnu, ale je potřeba podpora politiků," říká Jiří Jakovenko z ČVUT.

Nedostatek čipů zmrazil na dva týdny výrobu ve Škoda Auto, na jejich nedostupnost svádí své horší čtvrtletní výsledky také Apple nebo Amazon a zásadně ovlivní třeba i nabídku elektroniky, kterou jste možná chtěli svým blízkým darovat k Vánocům.

"Důvodů aktuální nedostupnosti čipů je víc, tím hlavním je pandemie. Lidé zůstali doma a vznikla velká potřeba zařízení pro komunikaci a práci na dálku, aby vůbec mohli nějakým způsobem zajistit své povinnosti. Vznikla obrovská poptávka, která nemohla být uspokojena tím, co byly fabriky schopné vyprodukovat. Na čipy jsou fronty a největší hráči na trhu si v nich snaží zajistit ty nejlepší podmínky," vysvětluje docent Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT v podcastu Stopáž.

80 % výrobních kapacit je v Asii. Největším hráčem ve výrobě čipů je Tchaj-wan, kde sídlí TSMC, nejmodernější firma na čipy na světě. Pokrývá zhruba 25 % celosvětové výroby čipů. Výrobní kapacity má také Jižní Korea, kde sídlí Samsung, Singapur a Japonsko. Evropa zajišťuje pouze kolem 5 % celosvětové výroby čipů.

"Proces výroby čipů zahrnuje i jejich návrh. V Evropě a Spojených státech jsme hodně silní naopak v této části. Čína je zatím trochu na druhé koleji, nemá zatím tak sofistikované výrobní technologie. Ale už prohlašuje, že investuje desítky miliard do technologických linek na čipy, protože si uvědomuje závislost na zbytku světa. Můžeme očekávat, že ten handicap rychle stáhne," dodává odborník na mikroelektroniku.

Je tedy řešením čipové krize postavit nové továrny na čipy? Jakovenko vysvětluje, že to není tak jednoduché.

"Záleží na velikosti továrny a na tom, o jak sofistikovaných čipech se bavíme. Třeba mikrokontrolér pro pračku je relativně jednoduchý, nemusí umět miliardy výpočtů za vteřinu a jeho výroba nevyžaduje tak náročné zázemí," říká.

"Ale tchajwanské továrny na výrobu těch nejsofistikovanějších čipů jsou v obrovských halách, které jsou srovnatelné se Škodovkou. Uvnitř jsou vyhrazené "čisté" prostory, kde musí panovat extrémní čistota, pro výrobu tranzistorů v řádu jednotek nanometrů je nutné naprosto bezprašné prostředí. Investice do takové továrny se pohybuje v desítkách miliard dolarů a postavit ji trvá dva až tři roky. Samotný čip výrobní linkou prochází přibližně tři měsíce," vysvětluje Jakovenko.

Za jak dlouho by se mohla čipová krize vyřešit, není jasné. "Může to trvat půl roku, rok, ale klidně i deset let. Je potřeba si uvědomit, že nám rozvojové země bohatnou a lidé si tam také chtějí koupit zařízení, na která jsme my zvyklí. Nové továrny na čipy se sice staví, ale velice opatrně – investoři nechtějí postavit fabriky za miliardy dolarů, aby nárazově vykryli poptávku a potom byli vytíženi jen na 20 %," dodává odborník z ČVUT.

Jak přesně se čipy vyrábí? Mohla by v Česku vzniknout nová továrna na mikročipy? A má nějaký podíl na nedostupnosti čipů i boom kryptoměn? Poslechněte si celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku.

StopážJediný podcast, který si musíte tento týden poslechnout, pokud nestíháte sjíždět Twitter a chcete si udržet přehled. Uvádí Jan Kordovský (@korda).

Souhrn nejdůležitějšího dění, analýza s redaktory Seznam Zpráv, rozhovory s hosty, glosy. Každý pátek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech podcastových aplikacích.

URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nedostatek-cipu-muze-trvat-i-roky-postavit-tovarnu-je-narocne-zvladlo-by-to-cesko-179644

4. 11. 2021; Elektro

Robot iCub z elektrotechnické fakulty ČVUT

Sestavu humanoidních robotů na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT rozšířil iCub, první robot vybavený všemi smysly. Jeho vlastnosti, zejména elektronická kůže, otevírají na katedře kybernetiky FEL ČVUT nové možnosti poznávání lidského mozku s pomocí umělé inteligence.

Robot iCub měří na výšku něco málo přes jeden metr a má rozměry čtyřletého dítěte. Místo kloubů a svalů jej ovládá 53 elektromotorů, dvě kamery fungují jako jeho oči a zvuky vnímá prostřednictvím dvou mikrofonů. Unikátní je ovšem jeho "hmat", který umožňují čtyři tisíce senzorů zabudovaných v elektronické kůži.

"Je to první robot, o kterém se dá prohlásit, že je vybaven všemi smysly," říká dr. Matěj Hoffmann, vedoucí skupiny humanoidní robotiky. Skupinu působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT posílil iCub v červnu, aby díky svým vlastnostem rozvinul nové možnosti výzkumu v oblasti poznávání lidského mozku. Proporce dítěte a zatím nejrealističtější podoba lidské kůže ho předurčují pro simulaci procesů, kterými si člověk po narození osvojuje hmatem svoje okolí, včetně poznávání vlastního těla.

Schopnost prožívat vjemy dotykem je pro člověka a obecně savce typická a tyto humanoidní roboty se tyto schopnosti snaží napodobovat. Robot se tak může naučit prožívat prostředí podobně, jako se to učí dítě, a to mu pak dá potenciál rozvíjet podobný typ poznání či orientace v prostoru. Robot v procesu učení postupuje jako dítě během prvního roku života: dotyky vytváří mapu povrchu svého těla s tím rozdílem, že se tato zkušenost nevpisuje do dětského mozku, ale do umělé neuronové sítě. Jednu takovou např. vytvořil Matěj Hoffmann společně s doktorandem Zdeňkem Strakou. Dá se říct, že algoritmus je přímo inspirovaný funkcemi lidského mozku a výzkum přitom čerpá ze současných studií poznání v oblasti psychologie a neurověd, jež pracují přímo s člověkem.

"Náš výzkum se opírá o vědecký názor, že pro lidskou inteligenci je určující, že máme tělo. Poznání je neoddělitelné od fyzického těla a jeho senzorických a motorických systémů, takže pouze výpočetní modely nestačí," říká Matěj Hoffmann, který považuje lidi a obecně savce za nedostižné v tom, že jsou díky svému tělu schopní přizpůsobit se v krátké době podmínkám okolí.

Vědecká skupina dr. Hofmanna chce přispět k tomu, aby se humanoidní roboti ve své adaptabilitě lidem přiblížily a byly schopny se sami "kalibrovat" podle podmínek okolí. Předpokladem jsou jejich pokročilé "smysly", tak aby mohly vnímat změny v prostředí, např. zaznamenaly, že někdo vstupuje do jejich prostoru či byly schopny si uvědomovat dotyky. V této oblasti výzkumníci z katedry kybernetiky FEL ČVUT navazují na výsledky předchozích výzkumů s upraveným robotem NAO, jehož pražský model byl jako jediný na světě také vybaven elektronickou kůží. Jedním z důsledků "polidštění" robotů může být, že se budou umět autonomně a bezpečně pohybovat v prostředí zabydleném lidmi.

Robot iCub je navržený italským technologickým institutem a nese výrobní číslo 47. Je prvním robotem svého druhu v ČR a běží v prostředí otevřeného zdrojového kódu, který si může kdokoli stáhnout. Pražský humanoid byl pořízen v rámci projektu Výzkumného centra informatiky (Research Center Informatics) RCI. "Projekt v minulých letech přispěl, mimo jiné, k úspěchu na DARPA SubT Challenge, Cena robota je 250 tisíc eur (6,35 milionu Kč).

(Tiskové materiály ČVUT FEL.)

Foto:

4. 11. 2021; Elektro

Vyhraj učebnu Schrack Technik

Finále soutěže "Vyhraj učebnu Schrack Technik" proběhlo 8. října 2021 v aule pražské Střední průmyslové školy na Proseku. Pořadatelem byla firma Schrack Technik, s. r. o., která tuto soutěž vyhlásila už v loňském roce. Vyhodnocení soutěže mělo proběhnout na začátku léta 2021, ale následkem epidemické situace a z toho vyplývajícího uzavření škol, bylo finále odloženo. Hlavní organizátorkou soutěže i finálového setkání byla za firmu Schrack Technik paní Ing. Eva Pernicová. Do auly bylo pozváno deset soutěžních kolektivů z elektrotechnických středních škol i se svými pedagogy, celou soutěž hodnotila odborná porota, složená z elektrotechnických odborníků.

Program zahájil pan Pavel Chroust, jednatel firmy Schrack Technik (obr. 1). Potom už následovaly jednotlivé soutěžní práce. Autoři prací měli za úkol předvést svůj soutěžní projekt ve skutečné podobě, přiblížit ho videoprezentací a odpovídat na otázky odborné poroty i dotazy ostatních účastníků soutěže. Předem je nutné ocenit, že studenti dokázali vysvětlit fungování prezentovaných projektů a uměli vysvětlit i související okolnosti. Tedy například to, z jakých předpokladů vycházeli, které detaily museli vypustit pro technickou a finanční náročnost nebo jak zahrnuli do své práce technické normy a bezpečnostní předpisy. Součástí soutěžních podmínek bylo maximální využití produktů firmy Schrack Technik. I s tím se studenti vypořádali.

Projekty byly prezentovány v tomto pořadí: – Inteligentní rozváděč pro řízení školní fontány (VOŠ, SPŠE Kutná Hora) – Ovládání skleníku s využitím obnovitelných zdrojů energie (SPŠ, SOU Pelhřimov) – Domovní elektroinstalace s prvky Smart Home, výukový panel (SPŠE a VOŠ Pardubice) – Výtah řízený reléovou logikou (Střední průmyslová škola E. K. Rakovník) – Automatický kurník (SOŠ a SOU Stavební Pražská 112, Kolín) – Automatické míchání směsí s PLC (SPŠ a VOŠ Šumperk) – Automaticky ovládaný skleník (Střední škola elektrotechnická Lipník nad Bečvou) – Automatický start elektrocentrály (SPŠ, SOŠ a SOU Hradec Králové) – E-BAR (SPŠE V Úžlabině, Praha 10) – Výtah s možností nepřetržitého automatického chodu (SPŠ Tachov, Světce) Příležitost k hodnocení dostali přítomní studenti, kteří Studentskou cenu udělili projektu E-BAR ze SPŠE V Úžlabině, Praha 10 (obr. 2).

Odborná porota pracovala ve složení: – Mgr. Karel Sekyra, zástupce ředitele pro PV, Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel, Rožnov pod Radhoštěm, – Jaroslav Meduna, MIKROKLIMA, s. r. o., ARODEM, – Ing. Jan Bauer Ph. D., vedoucí Katedry elektrických pohonů a trakce, FEL ČVUT v Praze, – Bc. Karel Kovařík, vedoucí jednotky Elektrotechnika, DPP hl. m. Prahy, – Ing. Miroslav Peisar, šéfredaktor časopisu ELEKTRO.

Hlavní cenu, prostředky na vybavení odborné učebny, udělila porota projektu:

Automatický start elektrocentrály ze SPŠ, SOŠ a SOU Hradec Králové – tento projekt byl vyhodnocen jako propracovaný, vyzrálý a vhodný i pro využití v praxi (obr. 3). Také prezentace byla zasvěcená, výstižná a srozumitelná.

Na druhé místo vybrala porota projekt:

Automatické míchání směsí s PLC (SPŠ a VOŠ Šumperk) – autor prokázal nadstandartní znalosti programování PLC (obr. 4).

Na třetí pozici se umístil projekt: Automatický kurník (SOŠ a SOU Stavební Pražská 112, Kolín) – zajímavé využití automatizace v prostředí, kde to rozhodně není běžné (obr. 5).

Přestože vyhrát mohl jen jeden projekt, všichni zúčastnění studenti prokázali rozsáhlé odborné znalosti v elektrotechnice a dokázali dotáhnout projekt až do realizace funkčního vzoru. Poděkování a respekt si zaslouží i učitelé, kteří studenty vedli při práci na projektech a podpořili je i při prezentaci.

Foto: Obr. 3. Hlavní cena: Automatický start elektrocentrály

Foto: Obr. 1. Pavel Chroust, jednatel firmy Schrack Technik

Foto: Obr. 2. Studentská cena: E-BAR

Foto: Obr. 4. Druhé místo: Automatické míchání směsí s PLC

Foto: Obr. 5. Třetí místo: Automatický kurník

(fotografie: Schrack Technik)

3. 11. 2021; epochaplus.cz

Planeta online! Co jste netušili o internetu?

Co je vlastně internet? Jednoduše síť, která slouží ke sdílení informací za pomoci počítačů. Věděli jste, že na jejím počátku vlastně stojí válka? Nebo že první e-mail poznamená porucha klávesnice? A skutečně je internet dnes už doslova všude?

První počítačová síť se objevuje už během studené války.

Agentura DARPA, založená z obav Američanů, zda budou Sovětům stačit ve vojenských či kosmických technologiích, začne v 60. letech 20. století vyvíjet ARPANET. Komunikační systém pro vojenské radarové systémy má zásadní úkol – odolat i v případě jaderného útoku! Řízení zkrátka musí být rovnoměrně rozprostřeno, kdyby bylo některé z center vyřazeno z provozu. Je tu zárodek dnešního internetu! První zprávou, která je v rámci ARPANETu přenesena z jednoho počítače do druhého, je "LO". Mělo to být LOGIN, ale přestala prý fungovat klávesnice. Konečně u nás Píše se 13. únor 1992 a sedíme v posluchárně č. 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT v pražských Dejvicích. Dojde tu k velké události – Československo se poprvé připojí k internetu! Protože jsme však v době, kdy se o internet zajímá jen úzká skupina nadšenců, o žádnou sledovanou událost se nejedná. Nejprve v tichosti vzniká internetová síť FESNET, která má propojit akademické instituce v Československu. Od června 1993 už je to samostatný český CESNET. Pořád dlouho předtím, než se internet nastěhuje do našich domácností. Odehrává se tu takřka všechno. Od zábavy, přes mezilidské vztahy až po vydělání peněz. Foto: geralt / Pixabay. Kolik je tu adres? Skutečně aktivních domén bychom napočítali asi 360 milionů! Jen u nás si registruje novou 700 lidí denně, některé jsou však zase rušeny. Není překvapením, že nejvíce adres má koncovku.com – okolo 150 milionů. Domény.cz tvoří 0,38 % světového webu, o dost méně než ty s koncovkou.tk (korálové ostrovy Tokelau), které jsou celosvětově na druhém místě! Že by na maličkých atolech žilo tolik lidí? To ani ne, ovšem doménu je možné získat zdarma. Internet za všechny prachy Zaplatit musíme za každou staženou informaci. Zvlášť pokud nám přistane do mobilu. V Česku jsou dle průzkumu serveru Cable.co.uk z jara 2021 dokonce druhá nejdražší data v Evropě (hned za Řeckem)! 1GB vyjde v průměru na 176 Kč, zatímco v jiných zemích je to pod 20 Kč. Naštěstí na tom nejsme jako Rovníková Guinea, kde mají 1 GB za rekordních 1 076 Kč! Drahým internetem je pověstná i Kuba. Když je tu roku 2018 zavedeno mobilní připojení, nejmenší tarif vyjde i na čtvrtinu platu. Z Číny přes Afriku na Island 5 miliard a 50 milionů. Takový počet internetových uživatelů ukazovaly v září 2021 statistiky wordometers.info. Číslo ale roste zhruba o 700 za minutu a tedy o milion za každý den! Zhruba pětina všech internetových uživatelů na světě jsou Číňané! A čínština je po angličtině druhým nejpoužívanějším jazykem internetu. Následuje španělština, japonština a portugalština. Pokud to však vezmeme na procenta, nejvíce lidí používá internet na Faerských ostrovech v severním Atlantském oceánu. Podle portálu DataReportal tu v letošním roce počet online obyvatel přesáhl 99,2 %. Naopak nejmenší zastoupení internetových uživatelů (ze sledovaných států) hlásí východoafrická Eritrea. V jedné z nejchudších zemí světa pracuje s internetem méně než 2 % populace. U nás je to dle údajů 78,4 %. A kde to nejrychlejší sviští? Podle statistik portálu Cable mají nejrychlejší širokopásmový internet v Lichtenštejnsku (v průměru 229,98 Mb/s) Následuje, Andorra, Island, Švýcarsko a Hongkong. Na opačné straně je Jižní Súdán, kde se plouží v průměru 0,58 Mb/s. První webkamera hlídá kávu Výzkumníci v počítačové laboratoři Trojan room na britské Cambridgeské univerzitě vypijí opravdu hodně kávy. Když někdo uvaří konvici, dlouho nevydrží. A v tom je právě problém – kávovar je v budově jen jeden a chodí k němu i kolegové z jiných oddělení. Často váží cestu dlouhými chodbami či z jiných pater …, než zjistí, že je konvice prázdná. Rodí se tedy aplikace Xcoffee! Zařízení pro snímání videa programátoři namíří na kávovar a ten každých pár sekund převede aktuální stav konvice překlepávající kávu do obrázku. Prohlédnout si ho může kdokoliv v budově a úspěch programu je obrovský. Především jsme teprve v roce 1991, a jde tak o první webovou kameru na světě! Podle statistik internet na světě používá více lidí než zubní kartáček! Foto: cherylt23 / Pixabay. Semeniště zločinu Každých 39 sekund zaútočí na některou z webových stránek hacker! Dohromady je na světě napadeno 30 000 stránek každý den. Když si všimnete, že s tou vaší něco není v pořádku, už je pozdě! V tu chvíli už má hacker dost informací k napáchání nehorázných škod… Je to tvrdá droga! Úžasný internet má bohužel i další stinné stránky. Například se na něm snadno staneme závislými. Jde o skutečnou diagnózu s názvem netolismus a obrovský problém přestavuje v Číně, kde se bohužel týká hlavně dětí a mladistvých. Jejich stav je někdy natolik kritický, že vedle hraní webových her či brouzdání na sociálních sítích nejsou schopni fungovat v normálním světě. Čínskou specialitou jsou tak léčebné tábory, které mají děti závislosti zbavit. Údajně tu panují extrémně drsné podmínky včetně fyzických trestů! Pokud se dožijete osmdesáti, strávíte na internetu celkem 19 let! Stačí být od svých 10 let každý den online jako průměrný Evropan (6,5 hodin). Foto: PublicDomainPictures / Pixabay. Chytneme ho i v oblacích… Chcete se stát horolezcem, ale neobejdete se bez internetu? Žádný strach, vysokorychlostní připojení chytíte i v základním táboře Mount Everestu ve výšce 5300 metrů! Nepálská telekomunikační společnost Ncell ho tam zavedla již v roce 2100, aby horolezci nemuseli využívat drahé satelitní telefony. Nejprve jde o 3G signál, poté se přidá bezplatná Wi-Fi a od loňska i 5G síť. Mount Everest už je tedy nejen nejvyšší horou, ale také nejvyšší 5G věží světa! ..anebo ještě výš? Pokud vše půjde podle plánů, v roce 2024 by se mělo lidstvo konečně začít vracet na Měsíc. Jak budou astronauti komunikovat se Zemí, aby bylo spojení lepší a dokonanější než před půlstoletím? NASA v tom má jasno – na Měsíci je třeba zavést internet! Mobilní připojení, které by měla na našem souputníkovi vybudovat společnost Nokia, však mnohým astronomům už teď leží v žaludku. Mohlo by prý snadno narušit funkci radioteleskopů a třeba i detekci signálů z Marsu.

2. 11. 2021; komunalniekologie.cz

Solární asociace vzdělává žáky i širokou veřejnost

Workshopy pro žáky základních a středních škol, edukační videa, ale i Dny otevřených dveří slunečních elektráren pro širokou veřejnost. Největší profesní sdružení podnikatelů v solární energetice v Česku, Solární asociace, se už několik let zasazuje o propagaci konceptu udržitelnosti a obnovitelných zdrojů energie.

Společenská odpovědnost se dnes stává součástí cílů a vizí mnoha firem a sdružení. Jinak tomu není u Solární asociace , která se vedle své profesní oblasti zaměřuje i na rozšiřování povědomí o obnovitelných zdrojích energie a konkrétně fotovoltaice jak u studentů, tak široké veřejnosti. "Šíření dobré myšlenky o udržitelném rozvoji a nejnovějších znalostí o solární energii a akumulaci. To jsou už od počátku naší asociace cíle, které se snažíme naplňovat. Chceme ukázat lidem, jaké výhody a možnosti tento nevyčerpatelný zdroj energie přináší, a proč právě fotovoltaika je naše budoucnost,” říká Veronika Šilhová, výkonná ředitelka Solární asociace. Poznej energii Slunce Solární asociace v letošním roce odstartovala hned několik projektů, do kterých zapojila hlavně studenty ze základních a středních škol. Jedním z nich je série kreativních workshopů s názvem Poznej energii Slunce . Ty mají za cíl teoreticky i prakticky představit fungování solární energie, a studenti si tak mohou sestavit vlastní elektrický obvod se solárním panelem. V rámci projektu Poznej energii Slunce Solární asociace připravuje také edukační videa, která se zaměřují na základní a střední školy. Cílem těchto videí je ukázat základní principy, jak energii ze slunce vyrábět, jak na recyklaci solárních panelů a skladování energie. Videa jsou v e-learningové podobě dostupné na Youtube kanálu Solární asociace Dalším z edukačních projektů pod záštitou Solární asociace jsou workshopy pořádané na pražské ČVUT, Fakultě elektrotechnické. Zájemci ze strany školských zařízení mohou nahlédnout do strojovny a zkušebny blesků v laboratořích elektrotechnické fakulty. Tohoto workshopu se zúčastnili například žáci osmých tříd ze Základní školy a mateřské školy RájecJestřebí. "Podobné edukační aktivity a metody jako výuková videa, semináře nebo experimenty často využíváme. Spolupracujeme v tomto ohledu s mnoha organizacemi, které dětem nabízí i mimoškolní aktivity. Workshop Solární asociace byl zajímavý z pohledu fyzikálního tématu energie a zároveň byl i pobídkou k tomu, jak využít fotovoltaiku i přímo u nás ve škole. Exkurze na Elektrotechnické fakultě ČVUT byla navíc pro žáky motivací k budoucímu studiu a povolání,” uvedla učitelka Alena Svobodová ze Základní školy a mateřské školy Rájec-Jestřebí. Dny otevřených dveří ve slunečních elektrárnách slavily úspěch Kromě jednorázových exkurzí, které probíhají po celý rok, Solární asociace již pátým rokem uspořádala v rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje Dny otevřených dveří slunečních elektráren. Navštívit více než dvě desítky solárních projektů po celém Česku mohli letos studenti i široká veřejnost ve dnech 20.–26. září. Zájemci tak mohli nahlédnout na místa jinak nepřístupná veřejnosti, a to od rozsáhlých solárních komplexů až po rodinné domy. K vidění byla například jedna z největších solárních elektráren ve střední, jižní a východní Evropě FVE Vepřek v Nové Vsi na Mělnicku o 13 blocích s výkonem 35 MW, dále FVE Bežerovice společnosti ČEZ, která ročně zásobuje elektřinou v jižních Čechách více než 700 domácností, nebo velkokapacitní úložiště energie v Prakšicích blízko Uherského Hradiště. Z menších domácích objektů pak mohli lidé navštívit mj. ostrovní (soběstačné) Větrné kolo nad Chocní, rodinný dům FVE Ostrava– Plesná s vlastní nabíjecí stanicí pro elektromobily nebo rodinnou biofarmu Pěnčín u Jablonce nad Nisou, která je pomocí střešních solárních panelů energeticky zásobována. Zájem o zapojení a prohlídku elektráren byl letos ze strany škol a žáků rekordní. "Letos se Dnů otevřených dveří slunečních elektráren zúčastnilo na padesát škol. Vedle zájemců z řad veřejnosti se jednalo zhruba o dva tisíce studentů. Nejen zájem ze strany škol o solární energetiku postupně roste, do budoucna bychom se i proto chtěli podílet na výuce a spolupráci se školami v ještě větší míře,” říká manažerka projektu Dny otevřených dveří slunečních elektráren Petra Písková. Výuka i reálná pomoc lidem Vedle výukové činnosti a zapojování se do vzdělávání pomáhá Solární asociace lidem i v praktických činnostech. Například po tornádu, které se jižní Moravou prohnalo koncem června letošního roku, pomáhala Solární asociace majitelům fotovoltaik s následky. Více informací o aktivitách Solární asociace lze nalézt v publikované výroční zprávě k deseti letům její činnosti.

2. 11. 2021; cc.cz

Čip nad zlato. Proč je nedostatek miniaturních součástek, bez kterých nejsou auta, telefony ani herní konzole?

Škoda Auto do konce roku výrazně omezí (nebo rovnou zcela zastaví) výrobu ve svých závodech v Česku, herní konzole PlayStation jsou nedostatkovým zbožím a pod stromečkem se rozbalí méně nových iPhonů, než se původně očekávalo. Důvod je přitom stále stejný. Pokračující krize spojená s nedostatkem čipů, jež způsobuje vrásky na čele řadě výrobců a stále většímu počtu jejich zákazníků.

Zatímco před rokem se široká veřejnost o čipy téměř vůbec nezajímala, dnes začíná chápat, jak významnou roli malý křemíkový polovodič ve světě elektroniky zaujímá. Může za to nedostatek různých produktů, který nám nastavuje zrcadlo a ukazuje, jak moc závislé fungování naší společnosti na spotřební elektronice ve skutečnosti je. Dennodenně je nosíme po kapsách, usínáme s nimi a zase vstáváme, můžeme díky nim vzájemně komunikovat, přepravovat se z místa na místo, ale třeba i prát prádlo. Přesto pro většinu z nás čipy představují pouze nicneříkající cosi ukryté hluboko v útrobách zařízení, do kterých se stejně nikdy nepodíváme. Přitom je integrovaný obvod označován za jednu z vůbec nejsložitějších a dost možná i nejúžasnějších věcí, která kdy byla lidskýma rukama stvořena. Jak pro CzechCrunch připomíná Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, ne nadarmo byl za jeho vynález Jack Kilby v roce 2000 oceněn Nobelovou cenou. Jack Kilby (uprostřed) se svým týmem z Texas Instruments, kde se vývojem čipů zabýval Foto: Wikimedia "Porota tehdy hledala vhodný fenomén charakteristický pro nástup třetího tisíciletí, který významným způsobem přispěl a bude nadále přispívat k přelomovým technologiím, jež lidstvo používá. Komise chtěla symbolicky zdůraznit hluboce se měnící lidský svět v podobě zpracování, šíření a ukládání informací, který by nebyl možný bez pokročilých čipů," říká Jakovenko. Bez Kilbyho objevu by dnešní svět zcela jistě vypadal jinak. "Přesunuli bychom se zhruba do padesátých let minulého století. To byla doba před vynálezem prvního integrovaného obvodu (čipu), jehož myšlenka byla zformována v roce 1958," nastiňuje podobu světa bez čipů Jakovenko. Od cesty na měsíc k videohovorům s babičkou Kilbyho výtvor, později zdokonalený Robertem Noycem, původně ve velkém odebírala především americká kosmická agentura NASA pro svůj program Apollo. Postupem času se však z čipu stávala stále dostupnější součástka, která začala měnit životy široké veřejnosti. Čip nacházel uplatnění ve stále větším počtu zařízení, začal se výrazně zmenšovat, zatímco počet tranzistorů, tedy polovodičových součástek tvořících základ integrovaných obvodů, na jednom čipu s každým rokem exponenciálně narůstal. Ještě v padesátých letech minulého století jej tvořily desítky, maximálně stovky součástek, dnes jich už je na jednom čipu přibližně stěží uvěřitelných 50 miliard. "Bez takto složitých čipů bychom neměli mobilní telefony, osobní počítače, automatizované výrobní linky, internet, digitální fotoaparáty, kamery, platební karty a tak dále. S jistou nadsázkou lze prohlásit, že čipy jsou potřeba téměř ke všemu, co dnes moderní člověk dělá a používá," vysvětluje Jakovenko. Co takový čip ale v zařízení vlastně dělá? MOBILedit hledá posily na pozicích Více na CzechCrunch Jobs Developer C++ MOBILedit Professional Technical Support MOBILedit NICE CXone hledá posily na pozicích ? SW Engineer PHP NICE CXone ? Principal JavaScript Engineer NICE CXone Byť se konečná funkce liší, ve všech případech zajišťuje zpracování obrovského množství informací a dat ve zlomku sekundy. "V mobilním telefonu si můžeme zjednodušeně představit tento proces tak, že pokud telefonujeme, čip zpracuje signál z mikrofonu telefonu, ten zdigitalizuje, zakóduje do vhodného zabezpečeného přenosového protokolu a vyšle k mobilnímu operátorovi, který dál signál distribuuje po různých bezdrátových a optických sítích k protějšku, s nímž hovořím," přidává jeden z příkladu fungování čipu Jakovenko. Podobně čip s daty nakládá v momentě, kdy zařízení připojíme k internetu. V mnoha zařízeních má však vliv přímo na fungování mechanických částí daného produktu. Například v automobilech čipy dávkují palivo, řídí brzdné systémy, fungují na nich navigační systémy, a dokonce s jejich pomocí také stahujeme či zvedáme boční okénka. Výroba ve vrstvách Přestože čipy vykonávají tolik potřebných funkcí, jedná se o věc, kterou běžnými lidskými smysly můžeme vnímat jen stěží. Jak Jakovenko připomíná, na průřez lidského vlasu se vejdou až stovky tisíc tranzistorů, což je důvod, proč se velikost jednotlivých součástek vyjadřuje v nanometrech, tedy miliardtinách metru. Právě extrémní množství součástek, které se na čipech objevuje, a také jejich nanorozměry jsou důvodem, proč dnes výroba čipů nemůže probíhat jinak než ve sterilním prostředí na robotizovaných linkách. "Výroba se realizuje pomocí velmi sofistikovaných chemicko-fyzikálních principů úpravy povrchu a objemu křemíkové, extrémně čisté monokrystalické desky a za použití speciálních depozičních technik pro tvorbu tenkých vrstev a složitého litografického procesu. Opakováním těchto procesů se postupně po vrstvách formují jednotlivé části všech elektronických součástek a propojení naráz," popisuje proces výroby Jakovenko. Zjednodušeně řečeno se během tohoto procesu na křemíkovou desku (wafer) nanáší jednotlivé vrstvy čipu. Na jednom waferu přitom naráz vznikají stovky až tisíce čipů, přičemž celý proces probíhá v řádech měsíců. Výroba čipů je proto velmi náročná nejen na zdroje a technologické zázemí, ale především vyžaduje čas, jak vysvětluje i agentura Bloomberg . A to je faktor, který dnešní uspěchané době nehraje do karet. Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT Foto: Archiv Jiří Jakovenko "Výrobní proces se skládá z mnoha desítek až stovek unikátních technologických procesů, které musí být extrémně přesné. Vždyť jednotlivé vrstvy v moderních čipech jsou jen pár atomárních vrstev silné. Čip pak postupně vzniká dle své složitosti jeden až tři měsíce," vysvětluje Jakovenko. Vůbec největší odběratelé čipů sídlí ve Spojených státech, přesto se přímo v USA vyrobí přibližně jen 12 procent světové produkce čipů, jak uvádí agentura Reuters . Monopol na výrobu čipů drží asijské státy v čele s tchajwanským výrobcem TSMC. Mezi jeho zákazníky patří společnosti jako AMD, Apple, Nvidia, Marvel Technology či řada světových automobilek. Pandemické nedostatky Tím se pomalu, ale jistě dostáváme k otázce, proč tyto společnosti musí v současné době čelit problému nedostatku čipů, ve kterém decentralizace hraje svou roli. Přestože se dle Jiřího Jakovenka pohybuje produkce čipů nad úrovní jednoho bilionu kusů ročně a na jednoho obyvatele planety tak vychází přibližně stovka čipů každý rok, tento objem aktuálně nestačí. Poptávka v době pandemie překonala nabídku a ani Jakovenko si netroufá odhadovat, jak výrazně by musel objem produkce čipů narůst, aby byla uspokojena. Jeden přístroj totiž ve většině případů neobsahuje pouze jeden čip. Ve "vnitřnostech" elektronických zařízení se ukrývají stovky až tisíce těchto součástek. Přitom leckdy stačí, aby jediná z nich chyběla na skladu a celé zařízení je neprodejné. Wafer, na který jsou vrstveny jednotlivé čipy Foto: TSMC Důvodem, proč se celý dodavatelský řetězec dostal do situace, kdy tyto čipy na skladech skutečně chybí, je souhra hned několika faktorů. Tím prvním – a podle Jiřího Jakovenka největším – je příchod samotné pandemie. Ta zvyšovala poptávku po spotřební, počítačové a komunikační elektronice. Lidé uvězněni doma potřebovali komunikovat s vnějším světem a jedinou možností se staly právě přístroje vybavené čipy. Na tuto situaci někteří výrobci prozíravě zareagovali vytvářením zásob, což logicky vyústilo v situaci, kdy na pomalejší již nic nezbylo. Na nedostatek čipů pro standardní spotřební elektroniku navíc logicky zareagovali i jejich výrobci. "Kapacita výrobních linek se přesunula zejména na výrobu čipů pro tuto spotřební elektroniku, která navíc nabídla mnohem větší marže. Lidé a firmy museli investovat do nákupu těchto zařízení ze dne na den, aby byli schopni co nejlépe udržet fungování a provoz firem. Sklady se rychle vyprázdnily a výrobní linky mají konečnou, omezenou kapacitu," vysvětluje Jakovenko. Problém za problémem Celý problém navíc prohloubily výluky jednotlivých závodů, které musely na čas omezit či zcela zastavit provoz ve jménu nařízení ze strany vlád v rámci boje proti pandemii koronaviru. Situaci navíc vůbec nenahrávala ani délka výroby čipů, a proto se jakékoliv změny v objemu výroby projevují v řádech měsíců. Jak ovšem upozorňuje BBC , respektive oslovený expert Koray Köse, analytik společnosti Gartner zabývající se výzkumem a poradenstvím v oblasti informačních a komunikačních technologií, pandemie byla pouze poslední kapkou, jež urychlila problém, ke kterému se schylovalo už delší dobu. Mezi další problémy vedoucí k postupnému navyšování poptávky spadá i vzestup 5G technologií, které jsou na čipech vysoce závislé. Poptávka však podle Jakovenka rostla i díky sílící kupní síle obyvatel oblastí, kde byla dříve elektronika spíše luxusem. S rostoucím kapitálem jednotlivé domácnosti v rozvojových částech světa naskakují na moderní způsob života, jenž se bez čipů neobejde. Sterilita je na prvním místě. Proto se musí neustále nosit ochranné obleky a roušky Foto: TSMC Dalším problémem je již zmíněná decentralizace výroby. Náklady na přepravu čipů, ale i dalšího zboží za poslední rok raketově vzrostly. Jak uvádí BBC , cena odeslání dvanáctimetrového lodního kontejneru z Asie do Evropy se za poslední rok navýšila více než desetinásobně. Navíc některé přístavy byly v době pandemie uzavřeny, a tak nebylo kde lodě nakládat a vykládat. A situaci neprospěl ani požár v japonském závodu Renesas či sněhová bouře v Texasu, která v zimě odstavila výrobu čipů společností Samsung a NXP. Výčet by navíc nebyl kompletní bez restrikcí Spojených států vůči čínskému technologickému gigantu Huawei. Ten byl donucen ve větší míře směřovat své objednávky čipů na asijské výrobce a tím jejich kapacity ještě více vyčerpával. Nehnutě stojící vozy To všechno je souhra faktorů, kvůli kterým budou regály obchodů s výrobky obsahujícími čipy o něco prázdnější. A nejen regály. Možná nejvíce zasaženou obětí celé situace se staly automobilky. Škodovka výrazně omezila výrobu až do konce tohoto roku a rozhodně není mezi automobilovými producenty jediná. Ve Wolfsburgu, domácím závodu Volkswagenu, klesl objem produkce z důvodu nedostatku čipů na čísla z roku 1958. Problém automobilek spočívá mimo jiné i ve špatné predikci vývoje na trhu. Se začátkem pandemie totiž automobilky předpokládaly propad prodejů, a proto začaly rušit objednávky u výrobců čipů. Ovšem predikce se nenaplnily. A byť se showroomy uzavřely, prodejci našli nové online způsoby, jak zákazníkům automobily nabídnout. " Křemíkové čipy se staly solí 21. století. Když je jí dost, jde o nejobyčejnější věc na světě. Když však chybí, je nepostradatelná pro komfortní život ." Automobilky však už nebyly schopny obnovit své dohody s výrobci čipů, kteří je zkrátka a jednoduše již neměli na skladě. Proto výrobcům vozidel aktuálně nezbývá nic jiného než hledat dostatečně velké odstavné plochy, na nichž se štosuje jeden vůz vedle druhého v nekonečném čekání na svou čipovou kompletaci a doručení k zákazníkům. Cesta ven? Světlo na konci tunelu, který vede ven z aktuální čipové krize, vyhlíží celý svět. Kdy přesně přijde šance na nádech, je momentálně velmi špatně předvídatelné. "Tato situace může trvat s různými výkyvy v různých odvětvích ještě několik let," říká Jiří Jakovenko. "I když mnozí světoví výrobci čipů již začali stavět nebo rozšiřovat své výrobní linky, je nutné si uvědomit, že výstavba takové linky trvá kolem dvou let a stojí řádově miliardy dolarů. Výrobní kapacity se nedají bohužel rozšířit ze dne na den a vyžadují obrovské investice," dodává. Výstavba nových továren je podle něj cestou z krize ven, je ovšem nutné si uvědomit důležitost lokace jejich výstavby. Sedmdesát procent výroby čipů je stále lokalizováno v Asii. V Evropě se vyrobí méně než desetina celkové produkce. To by se však mohlo v následující dekádě změnit. Výroba vozů je nedostatkem čipů značně postižena Foto: Lenny Kuhne /Unsplash "Závislost na jiných částech světa si začínají uvědomovat i vrcholní evropští politici, a proto se již zabývají koncepty, které by mohly vést k větší nezávislosti, a plánují relativně velké investice do tohoto sektoru. V rámci programu Digitální kompas si komise vytkla ambiciózní cíle, které by měla Evropská unie splnit do roku 2030. Do té doby se má zdvojnásobit unijní podíl na globální výrobě čipů na 20 procent," uvádí Jakovenko ambiciózní plány pro Evropu. Do digitální ekonomiky se má na starém kontinentu v dalších letech napumpovat 150 miliard eur, tedy téměř čtyři biliony korun. Nemusí to však stačit. "Problémem je, že mnoho předních výrobců čipů mimo Evropu plánuje ještě větší investice do rozvoje a výstavby technologických linek na čipy," připomíná. "Proto se podíl evropské produkce na celosvětovém trhu nejspíše moc nezlepší, ale aspoň může zajistit nezávislost produkce čipů pro klíčový evropský průmysl. Křemíkové čipy se staly solí 21. století. Když je jí dost, jde o nejobyčejnější věc na světě. Když však chybí, je nepostradatelná pro komfortní život," uzavírá Jakovenko.

2. 11. 2021; barrandov.tv

V. ročník soutěže Chytrá města 2021 zná své finalisty

Praha 2. listopadu 2021 (PROTEXT) - Soutěž Chytrá města 2021 pořádaná nevládní neziskovou organizací Smart City Innovations Institut, z.ú., již zná své finalisty.

Do letošního V. ročníku soutěže Chytrá města 2021 měly možnost svá chytrá řešení přihlásit obce, města, regiony, soukromé společnosti či fyzické osoby. Přihlašovatelé mohli do soutěže přihlásit svá řešení v podobě projektu, modelu nebo vize. Do soutěže tedy byly zařazeny nejen již existující projekty, ale i záměry či vize, jejichž realizace je teprve v přípravě. Všechna přihlášená řešení hodnotila Odborná porota soutěže, kterou tvořilo 27 odborníků v oblasti Smart City z řad veřejného sektoru, municipalit, technologických lídrů v oblasti Smart City a akademické sféry. Při hodnocení porotci zohledňovali soulad řešení s principy a pilíři Smart City. Mezi pilíře hodnocení patřila kritéria proveditelnosti, udržitelnosti, prokázaných úspor, otevřenosti dat a zapojení veřejnosti. Ocenění budou udělena celkem v deseti kategoriích: Idea, Model, Projekt pro obec do 10 tisíc obyvatel, Projekt pro město s 10 až 50 tisíc obyvateli, Projekt pro město s 50 až 200 tisíc obyvatel, Projekt pro město s více než 200 tisíc obyvatel, Projekt pro region, Projekt celostátního významu a Mezinárodní projekt. Oceněny budou taktéž významné osobnosti z veřejného i soukromého sektoru. V rámci každé kategorie jsou vybráni Odbornou porotou dva finalisté, z nichž bude na Slavnostním předávání konaném dne 2. 12. 2021 vyhlášen jeden vítěz: IDEA - "Idea využití vodního toku" (přihlašovatel Smart Písek, organizační složka), - "Chytré Veselí nad Moravou" (přihlašovatel město Veselí nad Moravou). - "Portál životních situací" (přihlašovatel město Rožnov pod Radhoštěm), - "FVE jako služba za 1,- Kč" (přihlašovatel ČEZ ESCO a.s.). PROJEKT PRO OBEC DO 10 TIS. OBYVATEL - Aplikace Živé Milevsko" (přihlašovatel město Milevsko), - "(Ne)chytré osvětlení" (přihlašovatel obec Kašnice). PROJEKT PRO MĚSTO S 10 AŽ 50 TIS. OBYVATELI - "FVE jako služba pro Škoda Auto" (přihlašovatel ČEZ ESCO a.s.), - "Přestupní terminál Šumperk" (přihlašovatel město Šumperk). PROJEKT PRO MĚSTO S 50 AŽ 200 TIS. OBYVATELI - Webová aplikace "Traffic Modeller" (přihlašovatel RoadTwin s.r.o.), - "Vytvoření a provozování městské sítě IoT na platformě LoRaWan (přihlašovatel Správa informačních technologií města Plzně, příspěvková organizace). PROJEKT PRO MĚSTO S VÍCE NEŽ 200 TIS. OBYVATELI - "Aplikace Monitor úniků pro SmVaK Ostrava a.s." (přihlašovatel DHI a.s.), - "Dotační tituly nabízené městem na podporu zelenějšího Brna" (přihlašovatel Magistrát města Brna). PROJEKT PRO REGION - "Jak snížit CO2 emisní stopu" (přihlašovatel Axians redtoo s.r.o.), - "Vzdálená správa dopravního značení" (přihlašovatel Operátor ICT a.s.). PROJEKT PRO STÁT - Dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy" (přihlašovatel Jihomoravský kraj), - "Smart village Starovice" (přihlašovatel EG.D, a.s.). MEZINÁRODNÍ PROJEKT - "Fengoo IoT platforma" (přihlašovatel NetVoice s.r.o.), - Inteligentní a bezkontaktní sledování aktivity spotřebičů a odběru elektrické energie – aplikace IoT pro chytrá města (přihlašovatel Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze). OSOBNOST PRO VEŘEJNÝ SEKTOR - Mgr. Jiří Nantl, LL.M. , náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblasti vzdělávání a strategie chytrého regionu, doc. RNDr. Petr Rumpel, Ph.D. , vedoucí Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a hlavní garant projektu Dlouhodobé mezisektorové spolupráce pro ITI "SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech", Ing. David Škorňa , expert pro oblast Smart Cities Svazu měst a obcí České republiky, PhDr. Věra-Karin Brázová , vedoucí oddělení urbánní politiky a strategií odboru regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. OSOBNOST PRO SOUKROMÝ SEKTOR: Ing. arch. Eva Le Peutrec , architektka, Ing. Marek Maťa , obchodní ředitel DHI a.s., Mgr. Martin Ander, Ph.D. , vedoucí programů adaptace na změnu klimatu Nadace Partnerství, Ing. Martin Sedlák , programový ředitel Svazu moderní energetiky. Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Chytrá města se uskuteční 2. 12. 2021 v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. V Brně dne 2. 11. 2021 Mgr. Tereza Vašíčková, výkonná ředitelka, v.r. Smart City Innovations Institut, z.ú. Sdílet článe

2. 11. 2021; protext.cz

V. ročník soutěže Chytrá města 2021 zná své finalisty

Soutěž Chytrá města 2021 pořádaná nevládní neziskovou organizací Smart City Innovations Institut, z.ú., již zná své finalisty

Do letošního V. ročníku soutěže Chytrá města 2021 měly možnost svá chytrá řešení přihlásit obce, města, regiony, soukromé společnosti či fyzické osoby. Přihlašovatelé mohli do soutěže přihlásit svá řešení v podobě projektu, modelu nebo vize. Do soutěže tedy byly zařazeny nejen již existující projekty, ale i záměry či vize, jejichž realizace je teprve v přípravě. Všechna přihlášená řešení hodnotila Odborná porota soutěže, kterou tvořilo 27 odborníků v oblasti Smart City z řad veřejného sektoru, municipalit, technologických lídrů v oblasti Smart City a akademické sféry. Při hodnocení porotci zohledňovali soulad řešení s principy a pilíři Smart City. Mezi pilíře hodnocení patřila kritéria proveditelnosti, udržitelnosti, prokázaných úspor, otevřenosti dat a zapojení veřejnosti. Ocenění budou udělena celkem v deseti kategoriích: Idea, Model, Projekt pro obec do 10 tisíc obyvatel, Projekt pro město s 10 až 50 tisíc obyvateli, Projekt pro město s 50 až 200 tisíc obyvatel, Projekt pro město s více než 200 tisíc obyvatel, Projekt pro region, Projekt celostátního významu a Mezinárodní projekt. Oceněny budou taktéž významné osobnosti z veřejného i soukromého sektoru. V rámci každé kategorie jsou vybráni Odbornou porotou dva finalisté, z nichž bude na Slavnostním předávání konaném dne 2. 12. 2021 vyhlášen jeden vítěz: IDEA - "Idea využití vodního toku" (přihlašovatel Smart Písek, organizační složka), - "Chytré Veselí nad Moravou" (přihlašovatel město Veselí nad Moravou). MODEL - "Portál životních situací" (přihlašovatel město Rožnov pod Radhoštěm), - "FVE jako služba za 1,- Kč" (přihlašovatel ČEZ ESCO a.s.). PROJEKT PRO OBEC DO 10 TIS. OBYVATEL - Aplikace Živé Milevsko" (přihlašovatel město Milevsko), - "(Ne)chytré osvětlení" (přihlašovatel obec Kašnice). PROJEKT PRO MĚSTO S 10 AŽ 50 TIS. OBYVATELI - "FVE jako služba pro Škoda Auto" (přihlašovatel ČEZ ESCO a.s.), - "Přestupní terminál Šumperk" (přihlašovatel město Šumperk). PROJEKT PRO MĚSTO S 50 AŽ 200 TIS. OBYVATELI - Webová aplikace "Traffic Modeller" (přihlašovatel RoadTwin s.r.o.), - "Vytvoření a provozování městské sítě IoT na platformě LoRaWan (přihlašovatel Správa informačních technologií města Plzně, příspěvková organizace). PROJEKT PRO MĚSTO S VÍCE NEŽ 200 TIS. OBYVATELI - "Aplikace Monitor úniků pro SmVaK Ostrava a.s." (přihlašovatel DHI a.s.), - "Dotační tituly nabízené městem na podporu zelenějšího Brna" (přihlašovatel Magistrát města Brna). PROJEKT PRO REGION - "Jak snížit CO2 emisní stopu" (přihlašovatel Axians redtoo s.r.o.), - "Vzdálená správa dopravního značení" (přihlašovatel Operátor ICT a.s.). PROJEKT PRO STÁT - Dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy" (přihlašovatel Jihomoravský kraj), - "Smart village Starovice" (přihlašovatel EG.D, a.s.). MEZINÁRODNÍ PROJEKT - "Fengoo IoT platforma" (přihlašovatel NetVoice s.r.o.), - Inteligentní a bezkontaktní sledování aktivity spotřebičů a odběru elektrické energie – aplikace IoT pro chytrá města (přihlašovatel Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze). OSOBNOST PRO VEŘEJNÝ SEKTOR - Mgr. Jiří Nantl, LL.M., náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblasti vzdělávání a strategie chytrého regionu, - doc. RNDr. Petr Rumpel, Ph.D., vedoucí Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a hlavní garant projektu Dlouhodobé mezisektorové spolupráce pro ITI "SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech", - Ing. David Škorňa, expert pro oblast Smart Cities Svazu měst a obcí České republiky, - PhDr. Věra-Karin Brázová, vedoucí oddělení urbánní politiky a strategií odboru regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. OSOBNOST PRO SOUKROMÝ SEKTOR: - Ing. arch. Eva Le Peutrec, architektka, - Ing. Marek Maťa, obchodní ředitel DHI a.s., - Mgr. Martin Ander, Ph.D., vedoucí programů adaptace na změnu klimatu Nadace Partnerství, - Ing. Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Chytrá města se uskuteční 2. 12. 2021 v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. V Brn V Brn ě ě dne 2. 11. 2021 dne 2. 11. 2021 Mgr. Tereza Vašíčková, výkonná ředitelka, v.r. Smart City Innovations Institut, z.ú. Kontakt: Mgr. Jan Hrabálek Smart City Innovations Institut, z.ú. URL| https://www.protext.cz/zprava.php?id=37907

1. 11. 2021; DVTV

DVTV – Jiří Žára

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Mark Zuckerberg chce vykročit vstříc metaversu. Společnost zastřešující službu Facebooku a Instagramu nově ponese jméno Meta. Odkazovat má k budoucnosti internetu, kterou šéf největší sociální sítě světa vidí ve virtuální realitě. Jaká bude? Hostem DVTV je Jiří Žára, vedoucí katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Dobrý večer, děkujeme, že jste přišel. Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Hezký podvečer. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Mark Zuckerberg prohlásil: "Naším cílem je v příštích 10 letech přivést do metaversa miliardu lidí a s nimi miliardy dolarů. Jsou to slova technologického vizionáře, který se snaží změnit svět, nebo byznysmana, který chce lidem z kapes vytahat peníze? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Tak já se s ním osobně neznám, tak úplně nevím, ale spíš bych tipoval trošku to druhé. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Že je to vyloženě jenom byznysová idea? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu No, tak vždyť on se v tom byznysu pohybuje, a tak tuší, kde třeba by mohl být zdroj dalších dolarů nebo něčeho podobného. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Facebook čelí v poslední době obrovské vlně kritiky, ať už kvůli samotnému způsobu, jakým funguje, nebo tomu, že přistupuje k dezinformacím a rozdmýchávání nenávisti. Nemá projekt metaversa jen odlákat pozornost od těchto zásadních problémů, které teď momentálně Facebook sužují? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu To je skoro otázka na politologa, já jsem technik, tak nevím, jestli to má odlákat nebo neodlákat. Takhle, ten projekt je zajímavý a má v sobě spoustu jako příležitostí a nadějí, kam by se mohla virtuální realita vydat, kterým směrem a hlavně, kam by se mohla společnost vydat, ale zároveň je tam ještě velké množství nevyřešených otázek. A já jsem spíš skeptik a napadá mě, že když Mark Zuckerberg udělal Facebook, tak on ho dělal vlastně, protože chtěl vyhovět něčemu, co studenti tehdy na univerzitě postrádali, nějaký komunikační kanál, kdy starší studenti sdělovali něco mladším, potřebovali být v nějakých skupinkách, komunikovat spolu, takže on vyšel vstříc něčemu, po čem třeba ti studenti volali. Možná ani nevolali, ale on naslouchal jim a vymyslel Facebook. Takže byli tam uživatelé, kteří něco chtěli nebo něco postrádali a on jim vyšel vstříc. Tady u toho metaversa, někdo říká metavesmíru, si nejsem jistý, komu chce vyjít vstříc. Spíš bych řekl, že on chce různé komunity a sociální skupiny dotlačit k něčemu, kde vidí nějakou příležitost, a tady si myslím, že ten rozdíl mezi tím, na čem on vyrostl a zbohatl, a mezi tou vizí, kterou chce docílit, že není mi úplně jasné nebo není úplně zřejmé, kterým uživatelům vychází vstříc, kdo z uživatelů... Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Spíš těm mladším možná podle vyjádření v médiích. Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Kdo z uživatelů touží trávit svůj život ve virtuální realitě? On, mám pocit, že někde zmínil, že jak se vyvíjí technologie, takže lidé poté, co dostali fotoaparáty a začali sdílet fotografie na netu a pak dostali mobily, které natáčejí videa, tak začali sdílet videa na netu, takže on si myslí, že nějak dostanou do ruky něco, co jim přinese třetí rozměr, 3D, tedy virtuální realitu, a začnou tím žít a sdílet to a posílat. A tady tedy si myslím, že je docela kámen úrazu, protože zatímco vyfotografovat vaši tvář nebo natočit video se mnou je dneska brnkačka, tak vytvořit trojrozměrný svět, aby vypadal hezky, poutavě a aby to vlastně nebyl jenom statická digitální konstrukce, ale aby ten svět byl živoucí, aby nějak interagoval, aby když tam strčím do skleničky virtuální, tak aby se leskla voda. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Aby se něco dělo tak, jak se děje tady. Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu No, voda... Kdyby tam bylo něco lepšího ještě, že? Takže ty trojrozměrné virtuální světy by neměly být jenom statické. To už dneska dokážeme pomocí poměrně jednoduchých skenerů oskenovat třeba tuto místnost a vytvořit takový statický model trojrozměrný, ale k čemu nám to bude, když se v takovém modelu budeme nějak procházet a budeme říkat: "Aha, tady je stůl, tady je obrazovka televizní." A dál? A co s tím? A co nás tam bude bavit, co tak budeme sdílet za radost? Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Pojďme si představit, že proti vám sedí desetileté dítě a vy mu máte vysvětlit, co vlastně tady tahle ta vize Marka Zuckerberga znamená? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Tak desetileté dítě často ví víc než my dospělí, ale kdyby to bylo nějaké desetileté dítě z nějaké jiné doby, nevědomě, takové milé desetileté dítě, no... Virtuální svět je vlastně v počítači vymodelované většinou krásné prostředí trojrozměrné, do které pomocí nějakého zařízení můžeš vstoupit. Ty, milé dítě, budeš sedět na zadku, ale vstoupíš tam tím, že si obvykle dáš na oči nějaké brýle nebo na hlavu si nasadíš přilbu. Skoro bych řekl, že si za malou chvilku budeme moci i nějakou ukázat. Takže až si tu přilbu nasadíš, tak najednou neuvidíš svět kolem sebe, neuvidíš maminku, tatínka, ale vstoupíš do světa trojrozměrného, počítačového, herního a tam bude spousta zajímavých postaviček, možná to budou tví kamarádi, možná to budou reklamní agenti, kteří ti budou nabízet výbornou Coca Colu a ty si tam budeš hrát a užívat. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Takhle, jak to tady je? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu No, vidíte, ani jsem si nevšiml, že to, co já říkám, tak zrovna tady už máte předem připravené a nahrané. No, tak zhruba tak to bude vypadat. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Takže co by se... Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Karty tam bude hrát. Skvělý. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Mimo jiné. Takže ten nový projekt, metaversum, nemá být novým Facebookem, ale úplně novým internetem? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu No, takhle, už tím, že je to virtuální svět, tak je to kompletně celé umělé, takže si budou muset lidé zvyknout na to, že vstupem do tohoto světa, do toho virtuálního, do toho metaversa, dělají krok do jiné reality a opouštějí tu, co znají, což je mimochodem taky trabl, který je těžko představitelný v dnešní době. Co mám na mysli? Dneska na sociálních sítích máme ty miliardy lidí a oni mají takové ty šikovné přístroje, co se jim říká smartphony a oni je pořád nosí s sebou a bez problémů s nimi pracují každou chvíli. Vstoupíte do metra a tam všichni pracují, ale zároveň vnímají okolní svět, například vědí, že mají příští stanici vystoupit nebo že přišla stařenka s holí, že by ji mohli pustit. Ona si zaťuká a on tedy od toho mobilu dá oči nahoru a něco udělá. Jinými slovy, i když dneska jsme na sociálních sítích a dá se říci, že se pohybujeme v jiném digitálním světě, tak pořád ještě vnímáme ten reálný, skutečný kolem nás. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Jsme přítomní. Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Tak. Jenže v situaci, kdy my vstoupíme do toho paralelního virtuálního, my teď třeba ještě nevíme, jestli on vlastně bude digitální kopií toho našeho, jestli tam prostě najdeme Václavák s koněm a McDonald, anebo jestli to bude úplně totálně jiný vymyšlený nějaký snový svět. Tipoval bych spíš, že to bude kombinace, že se tam budou objevovat kopie reálného světa našeho, ale také tam budou nějaké fantazijní trojrozměrné prostory. No ale tím, že do něj vstoupíme, tak se odřízneme od toho našeho známého světa, a to mi připadá, že jen na jednu stranu smutné a na druhou stranu, že nám to bude chybět v interakci, protože my v současném světě interagujeme, i když... sorry, sorry... i když prostě máme v ruce ten mobil nebo puštěný počítač a mrkáme tam na to, co se tam děje, tam vyskakujou ty hlášky, tak pořád stejně ještě paralelně vnímáme tu skutečnost, ve které žijeme. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Takže bychom do toho virtuálního světa chodili pracovat, pak bychom chodili na kávu, takhle bychom v tom fungovali? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu No, tak tohle to je přesně věc, kterou nevím. Já bych tedy radši zůstal u kávy reálné. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Dobře. Mark Zuckerberg v souvislosti s metaversem říká: "Pro pobyt v metaversu budete potřebovat digitální oblečení a digitální nástroje." Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Pravdu má. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka No, takže my možná nebudeme potřebovat normální sako, ale nějaký digitální obleček, ve kterém se vydáme na pracovní schůzku. Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu No, tak otázka je, jak moc ten digitální oblek nás musí obepínat. To, co je hlavní problém v těch virtuálních světech, je jednak, abychom do očí dostali ten obraz toho umělého světa, to se zajistí nějakými brýlemi, které dozajista budou lehčí, než jsou ty dnešní. Dnešní jsou takové trochu neohrabané. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Vy jste je přinesl, tak si je pojďme představit, protože pro mě je to naprosto neobjevený svět. Přiznávám se. Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Dobře. Tak tohle jsou zrovna brýle Oculus Quest , které vyrobila firma Facebook, respektive financuje jejich vývoj a taky je asi prodává, takže docela to koresponduje s tím dnešním naším meta-vystoupením, protože možná další verzi těch brýlí se už bude jmenovat Meta, no a takže... No, je to neohrabané. Já si je vezmu na hlavu. A už právě jsem s vámi ztratil oční kontakt a vy se mnou. To je jedno mínus. No, a já teď nejsem propojen do žádného metavesmíru, ale kdybych byl, tak bych už si tam hrál třeba s něčím, jenže zatím bych na to jenom viděl, takže ještě bych si musel vzít do ruky nějaký ovládač. Tohle zrovna standardní ovladač k těm brýlím dodávaný, tak vypadá trošku neohrabaně. To, co měl Mark na mysli, bylo asi to, že tyhle ty ovladače odhodíme. Víte co, odhodím i ty brýle, protože... Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Není vám z nich zle? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu To mi není z nich zle, já tam hlavně nic nevidím, takže tam je tma. Ze tmy člověku není zle. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Ze sklepa člověku nic nehrozí. Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Ale chci říci, že potřebuju, když s někým mluvím, tak prostě na něj potřebuji vidět. Ty brýle mimochodem, i když budou mít snímače zorniček, to patrně budou mít, pořád ještě ta jemná mimika bude deformovaná tím, že máte na hlavě brýle a takový ten lidský kontakt, který my teďka zažíváme, ten tam asi bude scházet. Ale já jsem odskočil od těch ovladačů, že ty ovladače jsou neohrabané. A myslím si, že blízká budoucnost ve virtuální realitě je, že ty brýle současně budou snímat pohyby našich rukou a pohyby našeho těla nějakým způsobem. Už jsme u nějakých těch digitálních obleků. A když my budeme v tom virtuálním světě chtít naznačit, že bereme do ruky nějaký předmět nebo že prostě někoho vychováváme nebo něco podobného, tak bude potřeba, aby například naše obleky měly na sobě nějaké senzory, aby bylo jasné, jak moc třeba zvedáme tu ruku nebo jak energičtí v tom virtuálním světě jsme. No, a tak tady bych se toho nebál. Senzory dnešní jsou docela už zdatné. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Jak daleko je vývoj této technologie? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Nebál bych se toho, že budeme muset si brát nějaké skafandry. Skoro bych řekl, že ty digitální prvky, ty snímače různých aktivit našeho těla, našich rukou že se poměrně... Je to můj tip, ještě to není úplně na trhu, ale můj tip je, že poměrně snadno se budou integrovat do stávajících oblečení. Kdybych byl, jo, takový jako vizionář, tak bych řekl, že prostě místo manžetového knoflíčku si tam zacvaknu stejně velký elegantní senzor a bude vystaráno. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka A jaké technologické překážky teď momentálně stojí v cestě? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Technologické překážky v cestě... Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Aby tohle všechno se stalo realitou. Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Co tím myslíme? Buď je hard nebo soft. Hard ve smyslu hardwaru, technologická překážka je prostě například tyhle brýle. Na svoji dobu, na dnešní dobu jsou vynikající, ale prostě je to těžké, neohrabané zařízen, a navíc zase na baterie, takže vy si třeba s těmi brýlemi užijete, dejme tomu, 4 hodiny v tom virtuálním světě a pak je musíte dobýt. Takže zkuste v nich pracovat, 8 hodin pracovat a po práci ještě někam si s nimi zajít a hrát si s nimi a setkávat se s přáteli. Zase to bude potřebovat baterie a tak. Takže ty brýle se musí nějakým způsobem odlehčit, musí se snížit jejich spotřeba. Tak to je jako hardwarové omezení, no. A pak tedy vidím softwarové omezení v tom smyslu, že ty virtuální světy, ty trojrozměrné modely, 3D objekty, musí nějak vznikat. A mně není jasné, jestli budou týmy... Kolik mimochodem ten Mark Zuckerberg slibuje, že tady udělá těch pracovních míst? Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka 10 000, pokud se nepletu. V Evropě. Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Jestli v těch 10 000 lidech bude hromada lidé, kteří jsou takzvaní 3D modeláři a oni pro nás trojrozměrné světy budou modelovat, vytvářet a připravovat, my do nich budeme vstupovat už do hotového, což má to kouzlo, že ty světy asi budou hezké, profesionální, ale zase my k nim nemusíme získávat žádný vztah, protože je pro nás udělal někdo jiný. A já bych daleko víc si přál, a to je ta softwarová záležitost, kdybychom my lidé měli k dispozici nějaké přirozené elegantní nástroje, abychom my sami ty trojrozměrné světy mohli vytvářet. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Co byste si vytvořil? Vy sám pro sebe? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Jejda, to jste mě zaskočila! Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Když o tom tak sníte? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu No, jsem zaskočen. Dobrá práce tedy! Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Ne, to já jsem vás nechtěla vůbec zaskočit. Já jsem si spíš myslela, že už jste si o tom popřemýšlel. Něco na způsob Minecraftu tedy, že bychom si vytvářeli takhle sami nějaké vlastní... Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Já jsem chtěl říct, že bych asi vytvářel nějaké přírodní scenérie, ale zase jsem zjistil, že já radši do přírody chodím doopravdy, než abych si ji promítal v brýlích, takže možná bych si... Já už vím, já bych si možná zkrášlovat takový ten praktický život, třeba místo, kde bydlím nebo místo, kde pracuju. A z nějaké šedivé pražské ulice bych si třeba vymodeloval to, že by mi v nich bylo ve virtuální realitě příjemno, Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Jak moc nákladný celý proces bude? Mluvili jsme tady o vybudování několika desítek nebo 10 000 pracovních míst alespoň v počátku, v tom prvním roce, pokud se nepletu, tam velká investice 10 miliard dolarů od Facebooku? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu To přiznávám, že jsem nečetl. Vy jste hodně milá, protože vy se domníváte, že jsem muž, který zvládá politiku a ekonomiku a technologii, tak já se jako narovnám, jako že mě to těší, ale na druhou stranu, kolik miliard dolarů ten člověk do něčeho chtěl vrazit, to přiznávám, že mne jako učitele na vysoké škole technické ani trochu nebere. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka ...zas až tolik nezajímá. Dobře, pojďme dál. Podle šéfredaktora Root.cz Petra Krčmáře ukázal nedávný několikahodinový kolaps Facebooku, jak zranitelná je část společnosti a byznysu, která je se světem technologických firem úzce propojena. Nevydává se vlastně Mark Zuckerberg na tak trošku tenký led právě tím, že i Facebook ukázal své slabiny? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Mě spíš překvapuje, že Mark něco nedomyslel, protože to vypadá, že on vůbec nepoužíval nějaké distribuované cloudové řešení a že tam měl nějaké úzké hrdlo v nějakých adresách, které se přikládají prostě na nějakých serverech, že... Takhle, nejsem profesionál, síťař přes sítě počítačové, ale já si ty virtuální světy představuju hodně distribuované a je dost dobře možné, že třeba prostě bude nějaké sídlo serverů a cloudů počítačového třeba pro Čechy nebo pro Evropu a tady prostě na těchto serverech se budou vytvářet modely trojrozměrných virtuálních světů, které budou zažívat lidé žijící právě na tom daném kontinentu. To v situaci, kdyby ten virtuální svět třeba byl nějakým zrcadlem našeho světa reálného. No, a když potom spadnou servery v Evropě, tak nespadnou servery v Americe a v Asii. Takže skoro bych řekl, že to, co se přihodilo Facebooku před pár týdny, je jasný signál, že by měl res – já řeknu cizí slovo nebo české, ale složité – restrukturalizovat... Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Krásně jste to zvládl. Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu ...svoji strukturu serveru tak, aby tam nebylo nějaké úzké hrdlo, které selhalo právě před pár týdny. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka A byť tedy nemusíte být odborníkem na následující otázku, jaká vidíte společenská rizika v celém tomhle tom vývoji, v tom, co nás čeká? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu No, obrovská, obrovská. Mě připadá, že my lidé bychom spolu měli mluvit, jako to děláme my dva. A ta virtuální realita cpe lidi do umělých světů, něco jim tam servíruje, co neexistuje, může jim tam tím pádem ovlivňovat jejich myšlení. Vidím tam celou řadu nebezpečí i třeba ohledně umělé inteligence. V těch světech se dozajista budou pohybovat nějaké postavy, které nebudou reprezentovat živého uživatele, který má na hlavě brýle, ale budou postavy řízené umělou inteligencí. Ostatně předpokládám, že tady myslím, že ta postava vlevo asi taky může vypadat. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Nevypadá příliš přátelsky. Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu No, a tak oni můžou vypadat hezky a přitom můžou mít rozmanité úmysly. Můžou to být různí trollové a ovlivňovat nás ledasjakým způsobem. můžou nás, kdybych tedy hodně sahal daleko, tak prostě nám můžou ovlivňovat naše názory na politiku, na život, na nás samotné. Moc z toho úplně nadšený nejsem, protože digitální technologie je silná, a když skrz ty brýle nebo díky těm brýlím se oprostíte od reality a vstupujete do něčeho umělého, tak v tom umělém se může odehrávat cokoliv a může vás to ovlivňovat jakkoliv. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka A budí tu vaši nedůvěru i fakt, že za tímto nápadem stojí Mark Zuckerberg? Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Ne, ne. Já jako uznávám – pěkný večer, Marku – uznávám schopné lidi a Mark bezesporu schopný je, takže já nemám k němu žádná negativní stanoviska. A jeho plán sleduji trošku skepticky, ale zároveň trošku mu fandím, protože ať už to dopadne jakkoliv, tak určitě to bude fantastický technologický, i tedy společenský skok zase někam dál. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Já vám moc děkuju za rozhovor pro DVTV. Díky, že jste přišel. Na shledanou. Jiří ŽÁRA, expert na virtuální realitu Těšilo mne. Na shledanou.

1. 11. 2021; Lupa.cz

Na ČVUT máme skvělé týmy, v soutěži DARPA jsme uspěli proto, že jsme je dokázali propojit, říká šéf robotiků

Podívali jsme se na hardware, se kterým Češi soutěžili v klání pořádaném americkou agenturou DARPA.

Roboty, které vědcům z týmu CTU-CRAS-NORLAB zajistily úspěch v prestižní soutěži DARPA Subterranean Challenge, se postupně vracejí z USA zpět do Prahy. Český tým se mezi deseti nejlepšími robotickými týmy světa v soutěži virtuálních robotů probojoval na druhé místo a odvezl si výhru 500 tisíc dolarů. V reálném klání v komplexu MegaCavern v Kentucky se umístil šestý. Výzkumníci z ČVUT dokázali uspět i v předchozích kolech soutěže, kdy předloni obsadili první místo mezi týmy nefinancovanými přímo agenturou DARPA. "Soutěž začala už v roce 2018 a měla několik kol. Cílem bylo vyvinout multirobotický systém, který bude schopný autonomně operovat v předem neznámých podzemních prostorech, tyto prostory zmapovat a nalézt v nich nějaké objekty. Během jednotlivých kol a v rámci přípravy na kolo finální jsme jednak postavili a navrhli nové roboty, a částečně jsme vyvinuli payload, tedy zařízení, které v sobě skrývá senzory a výpočetní techniku, a roboty jej nosí jako náklad. A tento náklad dovoluje robotům operovat v neznámých podzemních terénech. A z téměř nuly jsme se posunuli do situace, kdy máme systém, který zjednodušeně řečeno můžeme zítra nasadit, kde je potřeba," vysvětluje mi vedoucí soutěžního týmu Tomáš Svoboda z FEL ČVUT, když se potkáváme v budově ČVUT na Karlově náměstí a vede mě do robotické laboratoře. Autor: CTU-CRAS-NORLAB Soutěžní tým CTU-CRAS-NORLAB a jeho roboty. Na zemi zde stojí trojice soutěžních zařízení. Jeden kolový robot, jeden pásový a pak "robopes" SPOT. Jejich úkolem bylo autonomně procházet neznámé prostory, vytvářet jejich mapu, hledat konkrétní objekty a vzhledem k obecně špatnému signálu se sami ve správný čas vrátit na místo, odkud budou moci nashromážděné informace předat výzkumníkům. "Klasicky jde o search&rescue, čili hledej a zachraň. Například je potřeba najít, zda se někde nachází člověk, a to v prostředí, které je pro lidské záchranáře nebezpečné či obtížně přístupné. Algoritmy, které jsme při práci na projektu vyvinuli ale jsou použitelné i v obecnější úloze kdekoliv je potřeba, aby robot působil autonomně, sám se vyhýbal překážkám, sám se vrátil na původní místo a tak podobně. Možnosti jsou hodně otevřené," říká Svoboda a dodává, že ačkoliv pro člověka je úloha "jdi do nějakého prostředí, překonej překážky a najdi nějaký objekt" poměrně snadno představitelná, do světa algoritmů se převádí velmi obtížně. "My lidé někam zjednodušeně řečeno vejdeme, rozhlédneme se a rozhodneme se kam jít podle toho, která cesta se nám zdá jako nejvhodnější. Tato věta je ale velmi obtížně algoritmizovatelná do strojového jazyka. Robot o prostoru nic neví, takže si naměří, co přímo vidí a na hranici svého poznání se musí sám rozhodnout, který hraniční bod je pro něj nejvhodnější a ke kterému se vydá. Například optimalizuje šanci, že detekuje hledané objekty nebo maximalizuje zmapovatelný prostor," popisuje. "Další věc je, že lidé vynikají v průchodu obtížným terénu. Když je na cestě kámen, člověk jej uvidí, zvedne nohu, stoupne na něj, balancuje, udržuje rovnováhu, někdy se opře rukou. A toto všechno je pro autonomní stroje velmi obtížné, stejně jako určit, která překážka je pro ně ještě překonatelná. A samostatnou otázkou je tvorba mapy. Ta postupně ztrácí přesnost, protože se při mapování akumulují chyby. A odchylka může dosáhnout té míry, že robot neví, kde je," říká Svoboda, ale zároveň dodává, že v tvorbě map roboty člověka přece jen překonávají. "Kdybychom vešli do neznámého temného prostoru, kde všechny stěny vypadají stejně, tak se párkrát zatočíme a stejně nebudeme vědět, kde jsme. Robot si ale dokáže mapu tvořit mnohem přesněji, než člověk a dokáže tak najít cestu ven lépe. Když lidi a roboty srovnáme, tak lidé jsou zatím lepší v lokální reakci na dané podmínky, tedy jak vylézt na překážku a jak se tam udržet. A robot zase vyniká v systematičnosti, kdy si dokáže měřit, jak velký prostor už prozkoumal, jestli nechodí v kruzích a má dobré senzory. Robot dokáže objekty najít lépe." Robopes s "batůžkem" V laboratoři na nás čeká další člen soutěžního týmu Bedřich Himmel z FEL ČVUT, který v rukou drží ovladač SPOTa. Zapíná robopsa a ten svým typickým poklusem začíná pobíhat po místnosti. Na první pohled je ale patrné, že se tento robot od běžné produkce z dílen Boston Dynamics něčím liší. Na zádech nese jakousi krabici nebo "batůžek" s několika senzory. Autor: Ondřej Novák, Lupa.cz Robot SPOT s "batůžkem" se senzory a počítači. "Takto vypadá náš SPOT vybavený pro soutěž. Tento robot představuje jednu z mála platforem, která se dá koupit jako produkt. Naše ostatní roboty jsou vývojové stavebnice, ze kterých roboty stavíme sami. Ale SPOTa si můžete koupit, vybalit ho z krabice, nabít baterky, zapnout ovladač a je připraven k provozu s tím, že už vykazuje určité známky autonomie, je schopen reprodukovat cestou, kterou mu někdo ukáže, případně se orientovat podle markerů. Ale na druhou stranu jde o uzavřený systém. Jeho lokomoci nemůžeme ovlivnit do té úrovně, že bychom mu říkali, jak má zvedat nohu a tak dále. Proto jsme vyvinuli zařízení, kterému říkáme payload nebo senzorická a výpočetní nástavba, vysvětluje Himmel. TIP: Robopes od Boston Dynamics v Česku. Povely poslouchá bleskurychle Kromě senzorů jako 3D LiDAR, průmyslové kamery nebo inerciální jednotky jsou v krabici dva počítače. Standardní Intel NUC a Nvidia Jetson Xavier AGX. Se SPOTem je nástavba propojená ethernetovým kabelem RJ-45, přičemž robopes je schopen do nástavby dodávat data ze svých senzorů a zařízení na jeho zádech naopak obstarává výpočty, na základě kterých rozhoduje, kam se má robot v neznámém terénu vydat. "SPOT má hloubkové kamery a je schopen do určité vzdálenosti asi čtyř nebo pěti metrů vnímat různé překážky. Když je v režimu řízení na dálku, je schopen se sám různým překážkám vyhýbat a nenarážet do nich. Nebo ho můžeme provést nějakým terénem, například tovární halou a můžeme mu specifikovat cestu, kterou má procházet. On si zapamatuje, jak to kolem něj vypadá a podle toho pak opakuje cestu. My jsme na něj navíc přidělali zařízení s počítači a senzory, díky kterému dokáže fungovat v neznámém terénu, ve kterém nikdy nebyl a musí vše vypočítávat sám," dodává Svoboda. Ačkoliv SPOT představuje uzavřený systém, propojení s nástavbou vyvinutou v laboratořích ČVUT podle Himmela nepředstavovalo přímo problém. Jde ale také o nikdy nekončící práci. "Má zdokumentované API. To se ale pořád vyvíjí, stejně jako operační systém ROS, který používáme pro ovládání. Je to průběžná integrace, pokaždé se posouváme dál a pak zjistíme, že něco nefunguje, není to zdokumentované a tak dále. Je to pořád ve vývoji a pořád máme co dělat." Ačkoliv má SPOT řadu zajímavých funkcí, podle Svobody se často stává, že třeba špatně vyhodnotí překážku a zakopne. A jeho provoz vyžaduje značnou míru odbornosti. Výzkumníci jsou ale i tak s platformou spokojení. "Má dobré vlastnosti, třeba poměr velikosti a nosnosti. Jeho tělo je štíhlé, což je vhodné pro procházení úzkými chodbami. Chodící robot má navíc lepší manévrovatelnost, umí třeba dělat úkroky stranou, což je manévr, který se mnohdy hodí. Pohyblivost robota je hodně dobrá. Jsme s ním jako s platformou, kterou můžeme využívat pro naše experimenty s robotickou a mnoharobotickou autonomií, spokojeni." Chodící čtyřnohé roboty zaujaly i další týmy účastníci se soutěže DARPA, přičemž SPOT není jediný, který je dnes k dispozici. "Dalším takovým typem je třeba ANYmal, za kterým stojí spin-off výzkumníků z ETH, který používá trochu jiný design a osvědčil se. Nicméně, SPOT se dá snadno koupit, takže ho využívaly i další týmy a je to platforma, která se nabízí v případě, že řešíte úlohu, kde je potřeba robot schopný autonomně procházet nějakým prostředím," vysvětluje Svoboda. Senzorická a výpočetní platforma je pro všechny roboty stejná Výzkumníci z týmu CTU-CRAS-NORLAB si do USA vedle SPOTa přivezli i řadu dalších robotů, které vyvinuli v uplynulých letech. Osvědčil se například robot přezdívaný TRADR, který vznikl před jedenácti lety v rámci několika evropských projektů a spolupráce se záchranáři. Jde o pásovou platformu, která má vepředu i vzadu dvojice pásových "ploutví". Autor: Ondřej Novák, Lupa.cz Pásový robot TRADR. "Každou z pásových ploutviček je schopný řídit autonomně. Když je v jednoduchém terénu, tak pásy sklopí do pozorovací polohy, aby jeho kamera měla co nejlepší výhled a aby jel po co nejmenší ploše pásů. A když se přiblíží k nějaké překážce nebo potřebuje najet do schodů, tak pásy naklopí tak, aby na to dobře vyjel. Navíc může ovládat kontrolovat pevnost pásů, takže můžou být buď zcela napevno nebo volněji a tím zajistit aktivní odpružení pro odtlumení nárazů při přechodech třeba mezi schody a další plochou," říká Svoboda. I tento robot veze zmíněnou platformu s počítači a senzory, která sbírá data o okolí a propočítává ideální trasu. Autor: CTU-CRAS-NORLAB Český soutěžní tým v podzemí. "Řídící a senzorická vrstva potřebuje něco pod sebou, co ji odnese nebo odveze. Samozřejmě, každý z robotů má svá specifika, ale ulehčí nám práci, když je ten základ stejný na jednotlivých robotech. A když jsme narychlo potřebovali senzorický payload, tak jsme ho vzali ze SPOTa, přidělali ho na pásový podvozek a za jedno odpoledne tady robot jezdit a prozkoumával, což je přínos modulárního designu," vzpomíná Himmel. To samé platí i pro dalšího robota na sice letitém, ale zato velmi robustním kolovém podvozku od kanadské firmy Clearpath Robotics. "Na rozdíl od SPOTa v tomto případě člověk dostane od firmy jen podvozek s elektromotorem. Mechanicky je to velmi robustní osvědčená konstrukce a mnoho laboratoří tento podvozek používá pro experimenty. My jsme navrhli vnitřní výbavu podvozku, protože robot sám nic neumí a musíte ho jinak řídit jako autíčko na ovládání. Jeho výhodou ale je, že dokáže být rychlý, takže v terénu bez schodů a překážek je kolový podvozek nejlepší, protože jeho pohyb je z hlediska energetické náročnosti nejvýhodnější. Jinak má ale stejný 3D LiDAR, všesměrové kamery, počítače nebo komunikační jednotky jako ostatní roboty," dodává Svoboda. Autor: Ondřej Novák, Lupa.cz Kolový robot se hodí hlavně do prostor bez schodů a překážek. Schopnost autonomně se pohybovat v neznámém prostředí byla jedním z hlavních principů soutěže DARPA Subterranean Challenge. Soutěžní týmy sice mohly určit jednoho lidského operátora, který s roboty komunikoval a mohl je teoreticky řídit. Prakticky to ale nebylo příliš možné. Jednak bylo robotů na jednoho operátora příliš mnoho a problém představoval také velmi špatný signál v podzemních prostorech. "Spojení někdy nebylo dokonce žádné, takže když robot dojel příliš daleko, musel se pohybovat skutečně sám a včas se vrátit na místo, odkud jej bylo možné řídit," vzpomíná na podmínky soutěže Svoboda a dodává, že schopnost návratu na místo se signálem byla pro úspěch klíčová. "Stávalo se, že robot někde zapadl, nestihl se vrátit, špatně si to spočítal a posledních deset minut jeho mise nám k ničemu nebylo, protože nebyl schopen případný nález nějakého objektu vykomunikovat ve stanoveném čase ven z tunelu. Vyproštění pak zajišťovali organizátoři, my jsme do tunelů za roboty nemohli." Organizátoři navíc měli podle Svobody k dispozici dálkové ovládání všech robotů v komplexu a po uplynutí vymezených šedesáti soutěžních minut všechny stroje vypnuli. A ty, které se nestihly vrátit, naložili na vozíky a odvezli ven. "Navíc se samozřejmě naplnil zákon, že cokoliv se může pokazit, to se pokazí, a to typicky v nejméně vhodný čas. Takže byly situace, kdy jsme museli v noci před finálním během soutěže vyměnit LiDAR, protože se ukázalo, že funguje špatně. Stalo se nám také, že jak byly prostory hodně stísněné, tak náš dron se pokojně vznášel nad nějakým místem a najednou byl skolen SPOTem, který se snažil projít pod ním, ale protože prostoru bylo málo, tak o něj škrtnul. V předchozím městském kole se nám zase stalo, že pásový robot přejel malého šestinohého robota, který se snažil prodloužit signál stanice, takže zašel za roh s kabelem a prodlužoval dosah. A pásový robot ho vyhodnotil jako traverzabilní terén, takže přes něj přejel. Šestinohý robůtek to přežil, měl pochroumané některé vyčnívající části. Ale navzdory tomu, že jeho krunýř byl z 3D vytisknutého materiálu, který sám o sobě není moc pevný, tak díky dobrému návrhu naší konstrukce rozložil namáhání do všech směrů a robot to přežil." Uspěli jsme díky schopnosti dát jednotlivé týmy dohromady, říká Svoboda Během reálného soutěžního kola v komplexu MegaCavern nasadil český soutěžní tým celkem šest pozemních robotů včetně tří SPOTů, trojici dronů a ručně řízeného robota, který představoval pohyblivou základnu mobilního spojení. "Soutěž ale měla více kol. První dva naše úspěchy v minulých kolech byly hlavně založeny na schopnosti naše starší roboty, které jsme používali, naladit tak, aby dobře plnily danou úlohu. A dokázali jsme systém vyladit natolik, že fungoval na úrovni těch nejlepších. V posledním virtuálním kole jsme pak uspěli proto, že jsme byli schopní vyvinout multirobotický systém, který fungoval zcela autonomně. Ve virtuální soutěži není dovolen žádný kontakt s roboty, opravdu se jen spustí kódy a roboty vše musí dělat autonomně. A zde je náš systém opravdu jedním z nejlepších na světě," říká Svoboda. TIP: Čech uspěl v soutěži NASA. Naprogramoval, jak mohou autonomní roboti těžit na Měsíci Říct ale, která jednotlivá část měla největší podíl na úspěchu českého týmu, podle Svobody není jednoduché. Jde spíš o celkovou týmovou práci mnoha pracovišť pražské techniky. "Profitovali jsme z toho, že na ČVUT jsou výborné skupiny, které se zabývají strojovou percepcí, tedy třeba počítačovým viděním. Jsou tady skupiny, které se zabývají exploračním problémem, tedy kam robota nasměrovat, aby získal co nejvíce informací. Máme tu lidi, kteří se zabývají něčím, čemu říkáme networking ve smyslu vzájemného propojení jednotlivých robotů nějakým komunikačním kanálem mezi sebou a základovou stanicí. Mohli jsme využít expertízy mnoha oborů, které když se složily, tak ve výsledku udělaly výborný systém. Těžko tedy říct, zda je nějaká konkrétní část lepší. Z mého pohledu je hlavní úspěch právě v týmovém složení jednotlivých částí dohromady." Soutěží DARPA ale práce pražských robotiků nekončí. Do budoucna chtějí nadále rozpracovat fungování multirobotické složky celého systému, aby robot třeba dokázal na základě informací od ostatních strojů určit, které části prostředí jsou ještě vhodné k mapování a které naopak už nemá smysl prohledávat. "Další zajímavý otevřený problém je naučit robota, aby se sám dokázal vyrovnat s nějakým poškozením. Může se stát, že robot někde urazí LiDAR a ten přestane fungovat. A robot se musí naučit, co dělat, aby tuto chybějící funkcionalitu nahradil. Nebo když chodícímu robotovi přestane fungovat jeden z motorů, tak jestli existuje způsob chůze, kdy robot například dokáže odskákat po třech nohách. To jsou stále otevřené problémy a proto, aby systém fungoval kdekoliv co nejrobustněji a nejspolehlivěji, je potřeba tyto otázky vyřešit," uzavírá Svoboda. URL| https://www.lupa.cz/clanky/na-cvut -mame-skvele-tymy-v-soutezi-darpa-jsme-uspeli-proto-ze-jsme-je-dokazali-propojit-rikasef-robotiku/

21. 10. 2021; CT24.cz

Reportáž ČT24 o úspěchu robotiků v soutěži DARPA

Téma: Opatření proti šíření covidu-19 v restauracích

Host: Tomáš Prouza, prezident, Svaz obchodu a cestovního ruchu (telefonicky)

Téma: Roboti na ČVUT

Hosté: Timothy Chung, DARPA (synchron)

Vojtěch Slánský, člen týmu CTU-CRAS-NORLAB (synchron)

Karel Zimmermann, Vidění pro roboty a autonomní systémy, FEL ČVUT (synchron)

Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT, vedoucí týmu CTU-CRAS-NORLAB (synchron)

Jan Faigl, katedra počítačů, Fakulta elektrotechnická ČVUT (synchron)

Moderuje: Linda Bartošová

19. 8. 2021; seznam.cz

Přišel, viděl, rozšlápl. Revoluční robot už je v Praze, vozí vědcům senzory

Pes Spot od Boston Dynamics je první robot, který si skutečně může říkat univerzální. Díky čtyřem nohám může chodit po schodech a pohybovat se všude tam, kde lidé. Studenti ČVUT mu ale na bedra naloží mnohem komplikovanější úkoly.

Po chodbách ČVUT v Praze, ve staré budově u Karlova náměstí, kráčí nový člen týmu. Jeho čtyři nohy našlapují rychle a přesně, jeho elektrické klouby hlasitě vrčí a hlavy studentů se otáčejí. Přestože už tohoto robota všichni naživo viděli, stále jeho přítomnost působí trochu jako sci-fi. Jako kdyby mezi námi opatrně našlapovala budoucnost.

Spot má pět kamer a trojrozměrné senzory. Díky nim udržuje přehled o svém okolí a neustálé posuzuje, kam může došlápnout svými pogumovanými nohami. Je opatrný a ohleduplný, lidem uhýbá, někdy možná až moc. "Spot má tendenci dělat úšlapy stranou. Takhle už nám rozšlápl jiného robota," směje se Tomáš Rouček, postgraduální student katedry počítačů FEL ČVUT.

"Nebyl to záměr. Prostě kdykoli má robot nějakou chytrou automatiku, tak to je svým způsobem komplikace," vysvětluje Rouček a dodává, že automatiku lze případně vypnout.

Ale ač může být tato "chytristika" občas komplikací, je to zároveň jedna z největších výhod čtyřnohého Spota. S maličkostmi (nerovný terén, úzké dveře nebo nepozorný chodec) si totiž díky ní obvykle poradí úplně sám.

To mu umožňuje přijímat a spolehlivě plnit složitější příkazy a orientovat se ve světě, který je nepřátelský vůči kolům, ale jako stvořený pro bytosti s nohama. A je to hlavní důvod, proč je Spot přelomový. Může si ho totiž koupit skoro kdokoli a přizpůsobit si ho k tomu, aby dělal skoro cokoli.

"Lidé a zvířata se mohou díky svým nohám dostat na každé místo na světě. To je důvod, proč mají naši roboti nohy," vysvětlil Marc Raibert, zakladatel Boston Dynamics.

Robot s nejlepším PR na světěČtyřnohého robota Spota určitě nevidíte poprvé v našem článku. Firma Boston Dynamics si dává záležet na soustavné tvorbě krátkých videoklipů, které mají vtipně ukázat robotovy schopnosti. A tak Spot tančí se svými dvounohými robotickými kolegy, pomáhá firmám dohlížet na sklady, tancuje sólo, otevírá si dveře speciální rukou, tancuje i se čtyřnohými kolegy nebo táhne kamion.

Takže když v září 2019 Spot vstoupil na trh a stal se dostupným pro kohokoli, kdo měl zbytných 1,6 milionu korun, nebylo třeba nijak zvlášť představovat jeho pohybové schopnosti.

Parametry Spota byly známy předem a o jeho schopnostech díky populárním videoklipům všichni věděli. Přesto se experti z ČVUT převážně shodli, že "naživo" je Spot ještě obdivuhodnější než na videu.

"Já osobně jsem byl příjemně překvapen, že funguje tak, jak je inzerováno. To je u jiných robotických platforem problém. YouTube je plný atraktivních robotů, ale realita je pak jiná." Nikdy si totiž nemůžete být jistí, kolikrát to video natáčeli, než se jim povedlo. Spot ale podle něj funguje už z krabice tak, jak má.

Pomocí speciálního tabletu s Androidem může robota kdokoli ovládat a vyzkoušet si jeho možnosti na vlastní kůži. Zkusil jsem si to za asistence odborníků i já. Na displeji okamžitě vidíte, co vidí robot svými kamerami.

Ovládání je ale jiné, než když ovládáte autíčko na dálkové ovládání nebo třeba dron. Spot poslouchá příkazy spíše jako kůň než jako robot. Vnímá své okolí a pečlivě našlapuje tam, kam může. Vyhýbá se překážkám, umí projít dveřmi a během chůze neustále mapuje terén.

Dokonce můžete kliknout na místo na displeji a robot na to místo sám dojde, podobně, jako kdybyste ovládali postavu v nějaké strategické počítačové hře. Pozor ale na náhodné dotyky, při pokusu kliknout na tlačítko nastavení můžete omylem robota poslat na nesmyslné místo. Sice je dost chytrý na to, aby se mu nic nestalo, ale stejně je to nepříjemné.

Robotická platforma pro vlastní inteligenciTým vývojářů na ČVUT rozhodně neplánuje, že by se spokojili s ovládáním přes tablet. To používají právě na předvádění Spota novinářům, zkoušení pohybových schopností nebo přecházení z místa na místo. Hlavní uplatnění ale Spot najde úplně jinde.

"Spot je první pozemní robot, kterého můžete řídit na vyšší úrovni," popisuje Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT. "Když to zjednoduším, tak byste mu mohl nahrát plánek budovy a říci, tudy budeš chodit. Pro nás je důležité to, že umí samostatně, bez přímého řízení operátora procházet nesnadným terénem. Umí vycházet i scházet ze schodů, umí se vyrovnávat s nepříjemným terénem. Je v tom zúročeno to ohromné úsilí firmy Boston Dynamics, která na něm dlouhá léta pracovala."

Zkonstruovat a naprogramovat robota, který něco takového zvládne, není nemožné. Dokonce i na ČVUT mají několik robotů vlastní výroby, kteří se umí například pomocí šesti nohou pohybovat v neznámém terénu. Je to ale nesmírně náročné na čas. "Když to někdo udělá za vás, můžete se soustředit na zajímavější věci," dodává.

"Pro určitou skupinu studentů, které zajímá především řízení a umělá inteligence, tak pro ně je velmi frustrující, když stroje selhávají z banálních příčin. Třeba že dojde k přetížení motoru nebo nestabilitě," vysvětluje Svoboda. "Tahle robustní platforma je od toho odstíní." Mohou rovnou vyvíjet vyšší "inteligenci" a ty základní "instinkty" nechat na Spotovi.

Tím se dostáváme k tomu, co má Spot na zádech. Ale napřed si musíme udělat malou odbočku pod zem, aby nám Spotův náklad dával smysl.

DARPA Challenge: Podzemní soutěž robotůRobot Spot není na Fakultě elektrotechnické ČVUT osamocený. Je součástí týmu asi dvaceti lidí a pěti robotů. Tým má zkratku CTU-CRAS-NORLAB (Czech Technical University – Center for Robotics and Autonomous Systems – Northern Robotics Laboratory) a účastní se prestižní soutěže DARPA Subterranean Challenge (podzemní robotická výzva amerického ministerstva obrany).

Každý tým má za úkol pomocí autonomních robotů prozkoumat náročný terén: tunely, jeskyně nebo městské sklepy a podzemí. Tým má 30 minut na uvedení robotů do provozu a ti pak vyrážejí do akce. Samostatně prozkoumají terén a hledají objekty zájmu: zraněné lidi, vysílačky, přístroje vydávající zvuky apod.

Český tým letos v září vyrazí do USA obhajovat své třetí místo z předchozích kol výzvy DARPA. A právě dosavadní zkušenosti vedly k nákupu čtyřnohého Spota. "Hlavním spouštěčem bylo, že v předchozím kole (Urban Circuit v podzemní elektrárně ve státě Washington) jeden konkurenční tým ty Spoty měl," vzpomíná Svoboda. "A ti roboti se jim velmi osvědčili. Díky nim, myslím, ten tým hlavně vyhrál." Protože český tým dostal od amerického ministerstva obrany finanční subvenci 1,5 milionu dolarů (asi 33 milionů korun), nebyl s nákupem nejmodernějšího hardware problém.

Čtyřnohý Spot má nyní jen pár měsíců na to, aby se začlenil do týmu. "Každý z našich kolových, pásových, létajících a šestinohých záchranářských robotů, se kterými jsme absolvovali předchozí kola DARPA Subterranean Challenge, je nějakým způsobem odlišný, má specifický způsob pohybu a sestává z desítek subsystémů," uvádí Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence FEL ČVUT. "Spot je podle dosavadních poznatků skvěle disponován pro autonomní pohyb v náročném terénu zejména díky jedinečným algoritmům pro chůzi."

Tým už Spotovy pohybové schopnosti v červnu otestoval v jeskyních v Býčí skále v Moravském Krasu u Brna. Pohyb v jeskyních zvládal, jen na schodech s oblými hranami mu to klouzalo více, než vědci čekali: "My ho docela trápíme," směje se Jan Faigl z Centra umělé inteligence FEL ČVUT. "Spíš než co umí, nás teď zajímá, co neumí." Limity robota totiž musí zapracovat do svého modelu, aby jej neposílali na místa, kam se dostat nedokáže.

Batoh plný senzorů a počítačůVelkou výhodou Spota je jeho možnost rozšířit jej. Na zádech totiž unese až 14 kg nákladu. Přímo Boston Dynamics nabízí různé příslušenství, třeba robotickou paži nebo pokročilé kamerové systémy.

Studenti ČVUT ale pro Spota vyvíjejí "batůžek" vlastního návrhu a výroby. "Pro nás je každá robotická platforma vlastně jen vozítkem pro senzory a pro naši techniku," podotýká student Tomáš Rouček, který mi robota předvádí. "Ovšem velkou výhodou této platformy je to, že je stavěna jako chodící, pro co je stavěná i naprostá většina lidských prostředí."

Na co Spot stavěný není, to je vyhodnocování situace a generování vlastních "nápadů". Podobá se koni, který sice umí chytře dojít, kam mu řeknete. Nevydá se někam, kde by to pro něj bylo nebezpečné. Vyrovná se s překážkami a umí uhnout z cesty, aby do nikoho nenarazil.

Ten potřebuje "jezdce", kterým je počítač se senzory. "Robot má na sobě přidělaný náklad, který obsahuje dva počítače. Jeden z toho je Jetson AGX, který používáme kvůli grafické kartě. Druhý je Intel NUC, kvůli výkonnému procesoru," popisuje Rouček. Tým také přidal robotovi dalších pět kamer. "Ty, které dodává výrobce, nejsou dostatečně kvalitní na to, abychom s nimi mohli prohledávat podzemí," doplňuje Rouček. Jsou tu také vysílače na bezdrátovou komunikaci. "A nakonec tam máme LIDAR, hloubkový 3D měřič celého prostředí, který využíváme pro autonomii a mapování."

Jenom jeden pokusDůležitější než hardware ale nakonec určitě bude softwarové vybavení. Algoritmy, které umožní efektivně prohledat neznámé prostory. "Ta výzva je, že to není jen software, není to jen hardware, je to kombinace všeho dohromady," popisuje Rouček. "Spolupracuje spolu více robotů a více týmů."

Právě tato integrace je podle Svobody, šéfa katedry kybernetiky FEL ČVUT, na celé DARPA výzvě nejzajímavější a nejdůležitější: "My jsme výzkumná univerzita a Fakulta elektrotechnická se na výzkum orientuje hodně. Dáváme studentům příležitost pracovat na problémech, které jsou na hraně poznání," popisuje vedoucí týmu. "Nemají vstřebávat znalosti z učebnic, mají pracovat na problémech, které v těch učebnicích ještě ani nejsou. A takoví lidé jsou na trhu práce žádaní."

Laboratoř týmu ČVUT ostatně vypadá přesně jako podobné laboratoře v NASA, které jsem měl tu čest navštívit v USA. Inženýři jsou zkrátka všude stejní. Žádné zbytečné okrasy, všude hromady kabelů a mezi nimi na zemi polehávají roboti, kolem kterých se všechno točí.

Pro Roučka a jeho tým už není Spot žádnou atrakcí ani mazlíčkem. Už je to hardware, se kterým musí pracovat a napnout jeho možnosti na maximum. Ostatní týmy totiž budou dělat to samé. Bude to především kombinace softwaru a hardwaru, která rozhodne o vítězi.

"Myslím, že tentokrát pojedeme do Ameriky nejlépe připraveni, co jsme kdy byli," říká Rouček. Zároveň je vidět, že mu v hlavě běží, co všechno je ještě potřeba udělat. Ukočírovat smečku různých robotů je samo o sobě náročné. Ale naučit tu smečku, aby se kočírovala sama, to je něco úplně jiného…

Pomocníci jako Spot budou nejspíše představovat budoucnost. Zatím si ještě ani nedokážeme představit, kde všude najdou čtyřnozí (a později i dvounozí) roboti uplatnění. To bude ale ještě chvíli trvat. Jsou to právě soutěže typu DARPA, které posouvají hranice možného. Teprve v akci se ukáže, zda vše dohromady funguje, jak má: "Soutěž je totiž velmi striktní. Naloží vás na náklaďák, dovezou vás k díře v zemi. Máte půl hodiny na to, abyste ty roboty zapnuli," popisuje Svoboda. "A pak běží 60 minut na prozkoumání oblasti a splnění mise. Musí to fungovat tady a teď."

Jeden pokus a konec. "Ukáže se, jak je ten systém robustní," zdůrazňuje Svoboda, na co se jeho tým musí zaměřit. Není to jako natáčet PR video. "Nelze to opakovat tak dlouho, dokud se ten záběr nepovede."

Už po hodině chůze a běhání vedle robota jsem úplně zapomněl, že bych měl být nějak opatrný, protože vedle mne stojí stroj. Spot běhá i chodí tak chytře, že člověk snadno zapomene, jak náročný a nedosažitelný úkol to pro roboty kdysi byl. "To je začátečnická chyba," smějí se mi, když se se svým postřehem svěřím. "Kdyby na vás padal při chůzi do schodů, tak se ho hlavně nesnažte chytat. Rozhodně to za to nestojí."

Spot ale i při chůzi do schodů našlapuje s přirozenou lehkostí. Teprve když potřebuje vyměnit baterku, uvědomuji si znovu, že je to stroj.

Čeká na instrukce, sám nemyslí. Díky naprogramované pohybové a prostorové inteligenci ale šetří vývojářům čas, který mohou věnovat návrhu vlastních, úplně nových řešení.

URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prisel-videl-rozslapl-prelomovy-robot-uz-je-v-praze-vozi-vedcum-senzory-170000

12. 8. 2021; ceskenoviny.cz

Tým z ČVUT představil dron mapující špatně přístupná místa památek

Praha - Autonomní dron, který pomáhá při mapování památek a dalších objektů dnes v Praze představil tým z ČVUT. Dron dovede pořídit fotografie a videa z konkrétních míst, která jsou těžce přístupná nebo je nelze kvalitně zdokumentovat jinými způsoby. Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT dosud vytvořila dva prototypy a technologii vyzkoušela v 15 objektech.

"Drony jsou zcela autonomní, používají pouze palubní senzory," sdělil ČTK vedoucí skupiny Martin Saska. "Hlavní senzor, který používají, je 3D LIDAR. Skenuje prostředí a na základě toho skenu (dron) dokáže určit svou pozici v kostele. Tím získáme náhradu GPS. V okamžiku, kdy máme přesnou pozici v prostředí, tak není naplánování letu dronu už tak obtížné," popsal Saska. Nejen technik, ale i památkář podle něj dovede říci, kam má dron přesně zaletět a v kterém místě pořídit fotografii. "Na základě vizualice 3D modelu, kterou my jim poskytneme," podotkl vědec.

"Nakliká tam přímo jednotlivá místa, která ten dron navštíví, vyfotografuje je a vrátí zpět náhled fotografií a potom na disku fotografie v nejlepším možném rozlišení. Ty se prostudují, pokud je to v pořádku, jde se na další část kostela nebo úlohu," doplnil Saska k průběhu práce. Pokud však odborník není s materiály spokojen, lze zopakovat úplně stejný autonomní let - například jen s jiným nastavením fotoaparátu.

Saska řekl, že použitou technologii skupina začala vyvíjet zhruba před osmi lety. Poprvé se dron "proletěl" před šesti lety v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Z dalších památek ho odborníci využili například v olomouckém kostele svatého Mořice, pohřební kapli Všech svatých na zámku v Telči, ve sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži nebo pro zmapování zámku Plumlov. Saska pak podotkl, že dron byl nasazen i v někdejších průmyslových projektech.

Výzkumník nicméně uvedl, že před využití této technologie je třeba důkladně zvážit, zda převáží výhody, které dron poskytuje, nad poměrně vysokými náklady. Jenom cena komponent je podle Sasky v řádu nižších stovek tisíc. "Samozřejmě musíte přičíst čas technika, který to sestavuje, tam jsou nějaké stovky hodin práce. Je to všechno malovýroba. Takže se nedá dosáhnout toho zlevnění, kdy to jede ze sériové linky," zdůraznil vědec. Saska podotkl, že drahý je i software. "Nebavíme se tady o řešení, které by mělo desítky tisíc uživatelů, ta náročnost vývoje se rozpočítá mezi několik účastníků. Takže, i když se toho uchopí nějaká firma, nebude to úplně levná služba," uzavřel odborník.

Skupina dron nadále vylepšuje, dnes jeho let představila také v tělocvičně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí. Na projektu Dronument ČVUT spolupracuje s olomouckým pracovištěm Národního památkového ústavu.

5. 8. 2021; ČT 1 - Události

Tábor pro studenty elektrotechnické fakulty

Bohumil KLEPETKO, moderátor

Mají zachránit přeživší simulovaného závalu. Konstruují proto solární elektrárnu, roboty nebo infračervenou kameru. I takový je program letního tábora, který pro studenty u Orlické přehrady pořádá elektrotechnická fakulta ČVUT uvidíte v reportáži Martina Tyburce.

Martin TYBUREC, redaktor

Dejme tomu, že nějak takhle se otřásla zem. Ve fiktivní podzemní továrně kvůli tomu uvízla skupina dětí. Cílem těchto mladých elektrotechniků uvězněné zachránit. jedna z prvních věcí, která je při takové záchranné misi potřeba nějaký zdroj energie. Studenti proto mimo jiné postavili tuto improvizovanou solární elektrárnu, jaký má výkon?

Vojtěch PETRÁSEK, účastník FEL Campu

Při plném svitu generuje vlastně celý támhleten stan, kde máme asi 5 notebooků a další techniku.

Martin TYBUREC, redaktor

Úkolem dne je najít v terénu poschovávané vchody do této zasypané továrny. Označené budou pro oko neviditelným infračerveným světlem. Týmy proto byla mojí ze starých obvodů součástky a pájí je dohromady, aby sestrojili a naprogramovali rozhraní pro kameru schopnou určovat polohu zdroje infračerveného signálu.

Jan KLIVAN, účastník FEL Campu

Tu kameru připevněné na balon a budeme moci z výšky mapovat ten terén, aby jsme ty vchody našli.

muž

Jedeme, začíná pršet. Nesmí nám namoknout měřáky. Nesmí namoknout elektronika. Nejhorší průšvih je stejnosměrný proud. Ten vám sežere ten déšť.

Martin TYBUREC, redaktor

Naštěstí jen přeháňka, která neohrozila kamery ani noční vypouštění pátracích balonů. Martin Tyburec, Česká televize.

Bohumil KLEPETKO, moderátor

Tak takové tedy byly dnešní Události v českých regionech. Dobrý večer.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk