ČVUT - Fakulta elektrotechnická

6. 4. 2022; plus.rozhlas.cz

Jak se kontroluje mobilní 5G síť? Na ČVUT vyvinuli systém, který to dokáže

Nově nastupující 5G sítě umožňují až desetkrát rychlejší přenos dat oproti stávající sítí. Zároveň zařízení komunikují se servery podstatně rychleji, díky tomu se může výrazně rozšířit kapacita internetové sítě. I v Česku se postupně 5G síť zavádí, zatím především ve velkých městech. Na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) proto vyvinuli systém, který je schopen měřit a kontrolovat i mobilní verzi tohoto špičkového internetu.

Odborníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) pracují na patentovaném zařízení F-Tester® už několik let. Na základě požadavků z praxe nejprve vznikla varianta s označením F-Tester 4drive-box, která prověřuje více operátorů najednou.

Zároveň díky automobilové vestavbě může jednoduše měřit pokrytí území a kvalitu datového přenosu za jízdy, tedy takzvané drive-testy. Doposud to ale fungovalo jen pro 4G sítě. Teď přibyla možnost měření nastupujících 5G sítí.

"Podařilo se nám vyvinout speciální postupy, jak bez přerušení testovat bezdrátovou síť, která se chová velice dynamicky," přibližuje unikátní systém Jiří Vodrážka, vedoucí Katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze.

"Mobilní síť má mnoho výpadků a přerušení datových spojení, s čímž se mnoho standardních nástrojů pro testování nedokáže vypořádat."

Zařízení využívá pro validaci pokrytí datových služeb jednotlivých operátorů Český telekomunikační úřad a nově také telekomunikační společnost CETIN provozující síť, která v Česku pokrývá většinu území.

Právě ve spolupráci s touto společností zařízení pro měření 5G sítí vzniklo. "Díky pokročilému vybavení naší laboratoře umíme simulovat nejrůznější podmínky provozu, včetně nasazení 5G. Dokážeme ověřit, že výsledky F-Testeru se mění přesně podle toho, jak se mění různé parametry sítě," shrnuje benefity spolupráce Milan Barvíř ze společnosti CETIN.

"Také můžeme otestovat novinky, které se teprve zavádějí, ale zatím nejsou v reálném provozu dostupné."

Právě tuto možnost oceňuje i Vodrážka: "Řadu věcí na LTE a 5G umíme emulovat ve fakultní 5G/6G laboratoři, ale ne to, jak se chová konkrétní technologie určitého výrobce s určitým nastavením. Proto jsme využili možností, které nabízí v Česku unikátní laboratoř společnosti CETIN."

Jak zařízení funguje, si můžete poslechnout v reportáži Evy Kézrové.

URL| http://plus.rozhlas.cz/jak-se-kontroluje-mobilni-5g-sit-na-cvut-vyvinuli-system-ktery-dokaze-8718028

4. 4. 2022; Rozhlas.cz

Férové algoritmy

Dr. Jakub Mareček z Centra umělé inteligence poskytl rozhovor Českému rozhlasu Plus na téma férové algoritmy

31. 3. 2022; enviweb.cz

Konec plýtvání při zpracování masa? Z kuřecích zbytků vznikají probiotika pro psy

Každý rok se v České republice vyprodukuje na sedm tisíc tun odpadu při zpracování kuřecího masa. Tvoří ho části hřbetů, krků,

chrupavek, skeletů z prsou drůbeže a kosti. Zbytky se pak používají v uzenářské výrobě nebo při přípravě krmiva pro zvířata, ale část

odpadu stále zůstává nevyužitá. Čeští výzkumníci nyní dokončují projekt, který využije tento odpadní materiál na maximum.

Výsledkem bude nové probiotikum prospívající zdraví psů. Vyvinuté řešení je jedním z 93 výsledků výzkumu vzniklých v projektu

BIOCIRKTECH - Biorafinace jako oběhové technologie, podpořené Technologickou agenturou ČR v Programu Národní centra

kompetence.

Unikátnost projektu spočívá v minimalizaci odpadu téměř na nulu a ve skutečném smysluplném použití jinak obtížně využitelné

suroviny.,, Podstatou je zpracování sekundárního opadu, kdy ze zbytků po strojním oddělení kuřecího masa jsou nejprve získávány

cenné látky, jako je kyselina hyaluronová a další. Teprve,,odpad", tedy zbytek po tomto procesu, slouží jako základ pro přípravu

probiotického přípravku pro psy," vysvětlil Petr Konvalinka, předseda TA ČR.

Zbytky po strojním oddělení kuřecího masa jsou nejprve šetrně enzymaticky hydrolyzovány a z tohoto hydrolyzátu jsou separovány

bioaktivní komponenty, které jsou dále zpracovány.,, Pevný zbytek z této technologie je pak využit jako komplexní zdroj dusíku pro

kultivaci probiotické bakterie Enterococcus faecium,"uvedla členka výzkumného tým Petra Patáková z VŠCHT.

Z odborné literatury je známo, že u štěňat krmených stravou s přídavkem této bakterie byla prokázána zvýšená tvorba protilátek

chránících sliznici střeva a došlo ke zlepšení imunitní odpovědi po očkování proti psince. U dospělých psů lze potom zaznamenat

pokles hladiny sérového cholesterolu, jehož zvýšením trpí především obézní psi. Konzumace probiotik přináší i další zdravotní

benefity, jako jsou redukce růstu patogenů, zabránění rozvoje střevních zánětů i nádorů a další.

Na vývoji probiotického přípravku pro psy, který je vyráběný z odpadů vzniklých při zpracování vedlejších živočišných produktů,

spolupracují v rámci Národního centra kompetence BIOCIRTECH, vedeného Ústavem chemických procesů, také Akademie věd ČR

(ÚCHP), společnost Rabbit a.s. se sídlem v Trhovém Štěpánově a Ústav biotechnologie VŠCHT Praha.

Výzkum skončí v závěru letošního roku. Autoři projektu nyní řeší minimalizaci nákladů na výrobu produktu a udržení jeho stabilní

kvality. Provádí i testy jeho dlouhodobé trvanlivosti. Výrobek bude mít práškovou formu, kterou je možné tabletovat nebo míchat s

různými typy krmiv. Na trhu by se mohl objevit v příští roce.,, Bude to doslova učebnicový případ cirkulární ekonomiky, kdy

nevyužité látky z vedlejších živočišných produktů se nestanou odpadem, ale surovinou pro další proces,"zdůraznila Olga Šolcová z

ÚCHP.

Program NÁRODNÍ CENTRA KOMPETENCE

Smyslem Programu Národní Centra Kompetence (NCK) je podpora konkurenceschopnosti podniků a posílení excelence

výzkumných organizací s důrazem na zrychlení transferu technologií v klíčových oborech prostřednictvím podpory dlouhodobé

spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou a posílením institucionální základny aplikovaného výzkumu. Díky státní podpoře NCK

je v současnosti v první vyhlášené soutěži řešeno celkem 13 různých projektů s velmi rozmanitou problematikou - od energetiky

přes elektronovou mikroskopii až po cirkulární hospodářství.

Nejzřetelnějším rozdílem, kterým se liší NCK od ostatních programů podporujících aplikovaný výzkum, je velký počet účastníků

tvořící "virtuální výzkumné infrastruktury", které kontinuálně řeší aktuální výzkumné potřeby v průběhu několikaleté realizace

projektu. Není výjimkou, že je projektů zapojeno i 15-20 subjektů, a že konečných výsledků výzkumu jsou vyšší desítky. Velké

množství řešitelů kromě širokého sdílení specifických znalostí a odborností, výrobních a vývojových kapacit, umožňuje také

propojovat a využívat vazby obchodní a distribuční. To umožňuje rychlou reakci na potřeby trhu a přímé uplatnění výsledků v praxi.

Další velkou výhodou je zapojení studentů do aplikovaného výzkumu už v průběhu jejich studia. Praxe má pro jejich budoucí kariéru

obzvlášť velký přínos. V projektech se učí praxí, nikoliv pouze teorii, a zároveň si vyzkouší, jak probíhá výzkum.

NCK BIOCIRTECH pokrývá problematiku zpracování biomasy, a to mikrobiální, rostlinné, živočišné, ale i odpadní, včetně

čistírenských či papírenských kalů, kdy pomocí chemických, biochemických i fyzikálních procesů jsou získávány cenné produkty s

vysokou přidanou hodnotou využitelné v potravinářství, zemědělství, zpracovatelském i energetickém průmyslu.

Cílem je získat nové produkty z obnovitelných zdrojů zpracované environmentálně šetrnými technologiemi v souladu s cirkulární

ekonomikou řešící aktuální společenská témata (potravinová udržitelnost, využívání přírodních zdrojů, udržitelná energetika).

Výzkumný potenciál pracovišť má zvýšit konkurenceschopnost českých podniků (nejen účastníků projektu) ve světě a obohatí jejich

komerční sortiment.

NCK BIOCIRTECH je jedním z prvních řešitelských týmů ve světě se zaměřením na získávání přidané hodnoty z odpadní biomasy v

celé její šíři a které reflektuje vzrůstající potřeby lidstva v situaci jeho nezadržitelného růstu, v období klimatických změn a

potenciálního úbytku neobnovitelných energetických zdrojů.

V projektu NCK BIOCIRTECH je zapojeno celkem 16 výrobních a výzkumných subjektů. Hlavním řešitelem je Ústav chemických

procesů AV ČR, v. v. i. a dalšími řešiteli dílčích projektů jsou: Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i., RNDr.

David Novotný, Ph.D., BRIKLIS, spol. s r.o., EcoFuel Laboratories s.r.o., Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav výzkumu globální

změny AV ČR, v. v. i., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - Fakulta potravinářské a biochemické technologie, Česká

zemědělská univerzita v Praze - Fakulta životního prostředí, REMA Systém, a.s., Algamo s.r.o., RABBIT Trhový Štěpánov a.s., České

vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická, ORLEN UniCRE a.s., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a

okrasné zahradnictví, v.v.i.

URL| https://www.enviweb.cz/121649

31. 3. 2022; Letectví+kosmonautika

Městský konvertoplán Zuri 2.0 poodhalen

ČESKÁ STARTUPOVÁ SPOLEČNOST ZURI NA KONCI LEDNA PŘEDSTAVILA PROJEKT PĚTIMÍSTNÉHO

KONVERTOPLÁNU S HYBRIDNÍM POHONEM A JMÉNEM ZURI 2.0. PŘIPRAVOVÁN JE PRO OBLAST MĚSTSKÉ VZDUŠNÉ MOBILITY, NOVĚ

VZNIKÁ VE SPOLUPRÁCI S KATEDROU ŘÍDICÍ TECHNIKY FAKULTY ELEKTROTECHNICKÉ ČVUT V PRAZE.

Zuri pracuje na konceptu hybridního elektroletu s charakteristikami VTOL (Vertical Take-Off and Landing) již od září 2017, kdy její

zakladatel Michal Illich načrtl první skicu. Za účelem ověření základní koncepce návrhu byl postaven malý demonstrátor s

dvoumetrovým rozpětím křídla, dokončený v květnu 2018. Stavba modelu s využitím běžně dostupných komponent umožnila levné

experimentování a rychlý pokrok při zkouškách letových vlastností. V srpnu téhož roku si společnost najala leteckého konstruktéra,

aby vytvořil pětimetrový prototyp. Ten byl nejprve otestován v horizontálním režimu letu a po přidání systému vertikálního vzletu

také při visení. Uvedený model poznávací značky OK-055D byl prvním bezpilotním letadlem společnosti registrovaným českým

Úřadem pro civilní letectví.

V květnu 2019 firma zahájila testování komponent, respektive výběr správných elektromotorů, ovladačů a akumulátorů pro

připravovaný jednomístný prototyp. V uvedeném roce probíhalo pomocí metody výpočetní dynamiky tekutin CFD (Computational

Fluid Dynamics) počítačové simulování aerodynamiky. Poté byl v roce 2019 vytištěn 3D model, jehož návrh byl dále ověřován v

aerodynamickém tunelu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. V následujícím roce společnost přikročila ke stavbě

bezpilotního demonstrátoru, prozatím v podobě zkušebního létajícího křídla, určeného pro testování všech součástí a systémů

nutných pro režim visení. K významnému milníku došlo 15. září 2021, kdy se stroj s rozpětím křídla 11 metrů poprvé vznesl a na

letišti Zbraslavice úspěšně vykonal upoutaný svislý vzlet a předvedl stabilní režim visení. Ve druhé fázi bude demonstrátor

modernizován na plnohodnotný jednomístný letoun.

Po vstupu silných investorů, více než čtyřech létech vývoje a stovkách hodin testování maket i demonstrátorů Zuri letos v lednu

představilo další vývojové stádium svého projektu: městské vícemístné aerotaxi nesoucí název Zuri 2.0 a též odvozený nákladní stroj

Zuri 2.0 Cargo. Vzhledem k tomu, že celý koncept eVTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických oblastí, obrátili se autoři

projektu na experty katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, aby jim v další fázi vývoje pomohli s

architekturou letových řídicích systémů. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou vedoucí Martin

Hromčík a Jan Belák spolupracovat na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů. Tým bude také připravovat dokumenty

pro certifikaci letounu americkým úřadem FAA a evropskou agenturou EASA.

Ačkoliv pro Zuri 2.0 zatím nejsou známy žádné bližší rozměrové ani výkonové údaje, je patrné, že bude poháněn celkem osmi

překlopnými rotory poháněnými elektromotory. Stroj bude vybaven též turbínou spojenou s generátorem, který bude přes

stabilizační akumulátorový systém s lithiovými články napájet elektromotory. Díky této koncepci má být letoun schopen

několikanásobně většího doletu než jakýkoli jiný prostředek kategorie eVTOL.

FOTO ZURI

31. 3. 2022; Metro

FEL ČVUT. Patří do evropské špičky

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT přišla s další zprávou. V ní potvrzuje, že patří mezi nejlepší školy svého druhu v Evropě. Mezi kontinentální špičku jsou řazení vyučující vědci informatiky této fakulty. To dokládá žebříček CSRanking, který hodnotí nejlepší instituce v oblasti počítačových věd na celém světě. Vychází z exaktních hodnocení publikací vědců ve špičkových vědeckých časopisech. V oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků řadí výzkumníci z FEL ČVUT v období 2018 až 2021 mezi čtyři nejlepší evropská pracoviště. Excelentních výsledků počítačoví vědci z této fakulty dosahují rovněž v oblasti robotiky, kde se v žebříčku nacházejí na osmém místě v Evropě. V konkurenci nejlepších evropských univerzit se informatici z FEL ČVUT rovněž prosazují v oblasti Economics & Computation, kde jsou na 15. místě, a v umělé inteligenci na 34. místě.

30. 3. 2022; systemonline.cz

Evropské komise podpoří výzkum etické umělé inteligence na ČVUT

Umělá inteligence dnes pohání celou řadu systémů od doporučování obsahu na sociálních sítích, přes strojové vidění samořídících

aut, až po rozhodnutí o (ne)přidělení půjčky v bance.

Tyto příklady jasně demonstrují, jak zásadní dopad AI algoritmy mají. Jejich uspokojivé fungování je proto klíčové pro jednotlivce i

pro společnost jako celek. Návrhem vysvětlitelných a transparentních algoritmů umělé inteligence se bude zabývat mezinárodní

projekt AutoFair. Jeho hlavním řešitelem je dr. Jakub Mareček z Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické Českého

vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT).

Jakub Mareček

Tříletý projekt AutoFair, který získal grant ve výši necelých 95 milionů korun v evropském programu Horizon Europe, byl vybrán k

financování jako jediný projekt koordinovaný institucí z České republiky. ČVUT z uvedeného grantu dosáhne na 15 milionů korun.

Zbývajících 80 milionů korun si rozdělí dalších sedm členů konsorcia, mezi kterými jsou vědci z prestižních univerzit včetně Imperial

College London, izraelského technologického institutu Technion a Národní a kapodistrijské univerzity v Aténách. Partnerské

instituce doplní ještě technologické firmy, které poskytnou potřebná data k modelování a ověří aplikovatelnost výsledků v praxi.

Bude se jednat o nadnárodní společnosti i lokální startupy využívající umělou inteligenci.

Cílem projektu AutoFair je zaručit, že AI algoritmy nebudou nikomu stranit. Umělá inteligence fungující jako černá skříňka, do jejíhož

rozhodování nemáme vhled, totiž představuje značné riziko. Algoritmus může fungovat pro řadu lidí uspokojivě, ale pro některé

může fungovat velmi špatně. Jednou ze strategií, jak s tímto rizikem pracovat, je práce s daty. Výběr dat pro učení systému musí být

reprezentativní a nepřenášet nerovnosti ve společnosti do vývoje algoritmů. Opačnou strategií je důsledně vysvětlovat veřejnosti

fungování a omezení AI systémů. Tato strategie se tedy týká komunikačních aspektů po samotné implementaci. Projekt AutoFair

kombinuje oba tyto extrémní přístupy: chce vylepšit samotné algoritmy a zároveň vzdělávat koncové uživatele.

Otázky související s etikou umělé inteligence se běžně prozkoumávají v počítačovém vidění. "Řada lidí k odemčení mobilu používá

systém pro rozpoznání obličeje. Ten však poměrně dlouho fungoval spolehlivě jen pro muže bílé pleti a úspěšnost pro etnické

menšiny byla ještě donedávna podstatně nižší. Tento problém daný nereprezentativností dat se již podařilo odstranit. Umělá

inteligence má však řadu dalších použití, kde podobné etické problémy dodnes přetrvávají," vysvětluje naléhavost projektu jeho

koordinátor dr. Mareček z FEL ČVUT.

Výstupy projektu budou testovány na třech případových studiích průmyslového využití napříč třemi odvětvími. Prvním z nich je

automatizace férového hodnocení při náboru zaměstnanců, druhým je odstranění genderové nerovnosti v reklamě a třetím je

oblast finančních technologií, konkrétně eliminace diskriminace klientů bank. Vznik tří případových studií doprovodí expertní

skupiny složené ze zástupců byznysu, veřejných orgánů, nevládních organizací i politiků. Pohled všech zájmových skupin bude

stěžejní pro výzkumný proces a zvýší potenciál pro praktickou aplikaci výsledků projektu. Reálná implementace vědeckých poznatků

a etické využití umělé inteligence jsou hlavní devizou projektu AutoFair. "Věřím, že se výstupy projektu podaří promítnout také do

plánované regulace umělé inteligence, kterou připravuje Evropská komise," dodává Mareček.

Foto zdroj: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

URL| https://www.systemonline.cz/zpravy/evropske-komise-podpori-vyzkum-eticke-umele-inteligence-na-cvut -z.htm

30. 3. 2022; Lidové noviny

Češi budou hlídat férové algoritmy

PRAHA Velká mezinárodní skupina vědců zabývajících se umělou inteligencí získala grant od Evropské unie ve výši 3,8 milionu eur

(necelých 95 milionů korun). Utratí ho za výzkum transparentních algoritmů umělé inteligence. Hlavním řešitelem projektu, který se

oficiálně jmenuje AutoFair, bude Jakub Mareček z FEL ČVUT. Cílem výzkumu je zaručit, že nebudou nikomu stranit.

Systémy umělé inteligence se učí samy na velkém množství dat. Mohou tak zvládnout složitější rozhodování ve více situacích, než

kolik dokáže předvídat lidský programátor. Má to ale nevýhodu.

Umělá inteligence pak funguje jako černá skříňka. Do jejího rozhodování nevidí ani její tvůrci. Pro hodně lidí může pracovat

uspokojivě, pro některé ale naopak velmi špatně.

"Řada lidí k odemčení mobilu používá systém pro rozpoznání obličeje," popisuje Jakub Mareček. "Ten však poměrně dlouho fungoval

spolehlivě jen pro muže bílé pleti a úspěšnost pro etnické menšiny byla ještě donedávna podstatně nižší."

V datech použitých při trénování algoritmů totiž převažovaly obrázky obličejů bílých mužů. "Tento problém daný

nereprezentativností dat se již podařilo odstranit," říká Jakub Mareček. "Umělá inteligence má však řadu dalších použití, kde

podobné etické problémy dodnes přetrvávají."

30. 3. 2022; zdravezpravy.cz

Google pracuje na využití telefonů v telemedicíně

Společnost Google plánuje využívat chytré telefony ke sledování zdravotního stavu jejich uživatelů. Testuje, zda snímky očí a záznam

srdečních zvuků mohou lidem pomoci odhalit zdravotní problémy z domova.

Vedoucí oddělení umělé inteligence pro zdraví skupiny Alphabet, do níž Google patří, Greg Corrado novinářům řekl, že firma se

bude zabývat tím, zda vestavěný mikrofon chytrého telefonu dokáže detekovat srdeční tep a šelest, když se přiloží na hrudník. Podle

něj by takové snímání mohlo umožnit včasné odhalení poruch srdečních chlopní.

"Nerovná se to diagnóze. Spíše by se jednalo o detekci zvýšeného rizika," vysvětlil s odkazem na to, že stále existují pochyby ohledně

přesnosti této metody.

Co se týče snímků očí, internetová společnost se zabývá například odhalováním nemocí spojených s cukrovkou. V této oblasti

dokonce již oznámila "první slibné výsledky" při používání fotoaparátů v nemocnicích. Nyní už testuje ve stejné oblasti i fotografie z

chytrých telefonů.

" ukazuje na budoucnost, v níž lidé – s pomocí svých lékařů – budou moci lépe porozumět svému zdravotnímu stavu a rozhodovat o

něm z domova," uvedl Greg Corrado.

Nejen Google, ale i čeští vědci testují technologie

Google dále oznámil, že testuje, zda jeho software umělé inteligence dokáže analyzovat ultrazvukové snímky pořízené méně

kvalifikovanými techniky. Podle jeho zástupců by tak moderní technologie vyřešila nedostatek pracovníků s vyšší kvalifikací a nabídla

rodičům vyhodnocení snímků doma.

Skutečnost, že technologie zaznamenávají stále razantnější vstup do zdravotnictví potvrzují i výzkumy na české půdě. Například

vědci z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT u nás s pomocí speciálního audio softwaru zkoumají typy Parkinsonovy nemoci.

Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnocuje z audionahrávky parametry intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa

pacientů s Parkinsonem. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický,

hlasově-prozodický a artikulačně-prozodický. Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je

možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento příznak, ale i celkové onemocnění.

"Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s

Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny

nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak

objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci," popsal Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity

Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Podle něj poruchou řeči trpí až 90 procent pacientů. Zkušení neurologové dokáží onemocnění i díky tomuto příznaku v jeho

počátcích dobře rozpoznat. Nově by jim však mohl pomáhat právě speciálně vyvinutý audiosoftware. Podobné studie se zaměřují

třeba i na diagnostiku onemocnění covid-19.

–ČTK/DNA–

Foto: Pixabay.com

URL| https://www.zdravezpravy.cz/2022/03/30/google-pracuje-na-vyuziti-telefonu-v-telemedicine/

30. 3. 2022; FeedIT.cz

Konec plýtvání při zpracování masa? Z kuřecích zbytků vznikají probiotika pro psy

Praha 30. 3. 2022 – Každý rok se v České republice vyprodukuje na sedm tisíc tun odpadu při zpracování kuřecího masa.

Tvoří ho části hřbetů, krků, chrupavek, skeletů z prsou drůbeže a kosti. Zbytky se pak používají v uzenářské výrobě nebo při přípravě

krmiva pro zvířata, ale část odpadu stále zůstává nevyužitá. Čeští výzkumníci nyní dokončují projekt, který využije tento odpadní

materiál na maximum. Výsledkem bude nové probiotikum prospívající zdraví psů. Vyvinuté řešení je jedním z 93 výsledků výzkumu

vzniklých v projektu BIOCIRKTECH – Biorafinace jako oběhové technologie, podpořené Technologickou agenturou ČR v Programu

Národní centra kompetence.

Unikátnost projektu spočívá v minimalizaci odpadu téměř na nulu a ve skutečném smysluplném použití jinak obtížně využitelné

suroviny. " Podstatou je zpracování sekundárního opadu, kdy ze zbytků po strojním oddělení kuřecího masa jsou nejprve získávány

cenné látky, jako je kyselina hyaluronová a další. Teprve "odpad", tedy zbytek po tomto procesu, slouží jako základ pro přípravu

probiotického přípravku pro psy," vysvětlil Petr Konvalinka, předseda TA ČR.

Zbytky po strojním oddělení kuřecího masa jsou nejprve šetrně enzymaticky hydrolyzovány a z tohoto hydrolyzátu jsou separovány

bioaktivní komponenty, které jsou dále zpracovány. " Pevný zbytek z této technologie je pak využit jako komplexní zdroj dusíku pro

kultivaci probiotické bakterie Enterococcus faecium," uvedla členka výzkumného tým Petra Patáková z VŠCHT.