ČVUT - Fakulta elektrotechnická

4. 5. 2022; pedagogicke.info

May 4 Jarní kolo Robosoutěže 2022 zná vítěze. Nejlepšího horolezce vyvinuli studenti z Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě

Podcast Vinohradská 12: Maturita z matiky netáhne a proč to nevadí Česko přichází o maturanty z matematiky. Didaktický test ve společné části zkoušky tento týden psalo jen 17% maturantů. Proč zájem o matematiku stále klesá? A máme to nějak řešit? Otázky pro učitele roku, matematika Marka Valáška.

Minulý týden se ve třech soutěžních dnech Robosoutěže FEL ČVUT pro 2. stupeň základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií utkalo celkem 85 týmů z celé České republiky. Každý soutěžní den určil jednoho šampiona. Týmy kepLErGO, Lasy Brick a PDV Crew se pak v úterý 3. května utkaly v přímém přenosu v rámci televizního superfinále. To určilo konečného vítěze, kterým se stal tým PDW Crew. Letošní jarní kolo Robosoutěže pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUT opět potvrdilo, že robotika je populární i na základních školách a víceletých gymnáziích, a to jak u žáků, tak u pedagogů. Své řešení úlohy robotů horolezců přijelo prezentovat celkem 85 týmů z 51 škol a domů dětí a mládeže z celé republiky. Tři dny, tři vítězové Soutěž měla tři hlavní kola ve třech dnech. Program byl pro účastníky vždy stejný. Úlohu překonání horského hřebene nejdříve absolvovaly týmy v rozjížďkách a následně se 16 nejlepších týmů utkalo ve vyřazovacích bojích. Hlavní roli vždy hrály body za překonání překážek a postoupení dráhou. Čas byl důležitý pouze jako celkový limit, který robot na splnění úkolu měl. Z každého dne vzešel jeden vítěz, který kromě diplomu a věcných cen obdržel také vstupenku do superfinále v živém televizním přenosu v rámci pořadu Snídaně s Novou. Soutěž, respektive její jarní kolo pro mladší účastníky, se uskutečnila po třech letech. Naposledy se mladí robotičtí vývojáři potkali v roce 2019, důvodem neplánované přestávky byl nepřekvapivě koronavirus. To se projevilo na menší účasti – starší zkušení žáci odešli na střední školy a mladší se kvůli výpadků kroužků neměli kde učit. V roce 2019 se soutěže účastnilo celkem 154 týmů, letos jich bylo přihlášených 108, avšak pouze 85 týmů se reálně zúčastnilo. Lze předpokládat, že bude trvat ještě několik ročníků, než se soutěž vrátí k předcovidovým číslům. Superfinále v televizi V rámci superfinále se spolu utkali vítězové jednotlivých dní. Klíč byl jednoduchý – jedna jízda. Kdo získá nejvíc bodů, zvítězí. S krásným skóre 39 bodů zvítězil tým PDW Crew z Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě. Na druhém místě se se 17 body umísil tým LasyBrick Gymnázia Písnická v Praze 12 a třetí potom skončil tým KepLErGO z Gymnázia Jana Keplera v Praze 6. "Jsem moc rád, že jsme se mohli opět po několika letech potkat v rámci Robosoutěže s účastníky mladší kategorie. Zaujalo mě nadšení, se kterým se účastníci do řešení vrhli," říká organizátor Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "Bylo vidět, že se na soutěž všichni těšili, a doufám, že si to i náležitě užili. Ne všem se v soutěži bohužel dařilo, ale je důležité, že to všichni brali sportovně. Někdy rozhodovalo i štěstí, a kdo ho neměl letos, může ho mít příští rok," dodává.

30. 4. 2022; Právo

FOTO

Foto: STUDENTI SOUTĚŽILI. První ročník Technologické olympiády, kterou hostila Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze, ovládl tým Kosora z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Studenti zaujali s prezentací na téma bezdrátového nabíjení elektromobilů. Jejich řešení stojí na systému rezonanční indukce s cívkou, která se autonomně pohybuje po parkovišti a podle potřeby dobíjí zaparkovaná auta. Klání má za cíl přispět k lepšímu pochopení trendů, které hýbou světem, a inspirovat k jejich studiu. Foto ČVUT

30. 4. 2022; Boleslavský deník

Gymnazisté z Mnichova Hradiště navrhli revoluční nabíjení elektroaut. Bez drátů

Nadchnout svými nápady i výkonem dokázala trojice studentů mnichovohradišťského gymnázia na Českém vysokém učení technickém v Praze. Filip Kolomazník, Lukáš Soustružník a Dan Razák, kteří vytvořili tým Kosora, ovládli celorepublikové finále Technologické olympiády, jejíž první ročník připravila Fakulta elektrotechnická ČVUT - a stali se tak historicky prvními vítězi.

"Technologická olympiáda má středoškolákům pomáhat k lepšímu pochopení trendů, které hýbou současným světem, a současně je inspirovat k jejich studiu, připomněl za ČVUT Radovan Suk. Napoprvé se zapojilo 1161 studentů a studentek z gymnázií a středních odborných škol v celé České republice, z nichž do finále postoupilo 71. "Soutěžili v až tříčlenných týmech," připomněl Suk. Tým Kosora z Gymnázia Mnichovo Hradiště zaujal porotce představením myšlenky bezdrátového nabíjení elektromobilů. Jeho členové navrhli systém rezonanční indukce s cívkou, která se autonomně pohybuje po parkovišti – a zaparkovaná auta dobíjí podle potřeby. Další medailové pozice obsadili ve finále dvojice průmylováků z Jičína s návrhem systému detekce parkování na železnici a tři gymnazisté z Ostravy, kteří představili projekt 3D tisku pro města. Účastníci finále se 22. dubna mohli nejen pochlubit svými nápady spojenými s prací na projektech řešících konkrétní témata, ale také si odnesli cenné poznatky a podněty. Nechyběly totiž přednášky o aktuálních technologických trendech ani kontakt s mentory zaštiťujícími různé oblasti: především elektromobilitu, umělou inteligenci, kyberbezpečnost, kryptoměny či 3D tisk. Technologická olympiáda, která rozšiřuje před půl rokem rozjetý projekt Technologické gramotnosti, vznikla jako soutěž, jež má posilovat schopnost prakticky uplatnit znalosti a získané informace, ale také dovednosti spolupracovat v malém týmu. "Není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání – a také odprezentovat výsledky odborné porotě," připomněl hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti Technologická gramotnost. Děkan elektrotechnické fakulty Petr Páta oceňuje i další přínos: "Věřím, že Technologická olympiáda dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a technologií novou generaci středoškoláků." Koneckonců i o sami organizátoři tento cíl zdůrazňují výzvou k účasti: "Vyhraj 30 tisíc – a nakopni svoji profesní dráhu." Přičemž i udělovaným oceněním s motivy zeměkoule dávají na srozuměnou, že tohle je klání pro mladé lidi, kteří možná jednou dokážou "pohnout světem". O významu nové olympiády svědčí nejen záštity ČVUT a ministerstva školství, ale také skutečnost, že generálním partnerem se stala Škoda Auto a odbornými garanty společnosti ČEZ, GasNet a Unicorn. URL| https://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/gymnaziste-z-mnichova-hradiste-navrhli-revolucni-nabijeni-elektroaut-bezdratu.html

29. 4. 2022; Ihned.cz

Recept na rostoucí inflaci známe. Napsal nám ho už v osmdesátých letech pan Volcker

Inflace se delší čas drží nad 10 procenty, energie podražují takovým tempem, že tlačí všechny ceny vzhůru, indexace mezd kvůli inflaci je požadavkem dne a vláda se přes rostoucí ceny snaží poskytovat více veřejných služeb i investovat. Kritici restriktivní měnové politiky centrální banky poukazují na to, že její příliš vysoké sazby zhoršují ekonomickou situaci a inflaci. Vláda by měla více pomáhat a vysoké úroky jí to ztěžují. Dnešní česká debata? Kdepak, přesně takto lze charakterizovat situaci v USA na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy se Paul Volcker stal předsedou amerického Fedu, centrální banky USA. Během dvou let se tehdy americké centrální bance podařilo dlouhodobě vysokou inflaci srazit koncem roku 1982 na čtyři procenta. Jak toho tehdy docílili, je pro nás poučné i dnes. V lednu roku 1978 Milton Friedman (nositel Nobelovy ceny za ekonomii a zakladatel moderní monetární teorie) ve svém sloupku v časopise Newsweek trefně poznamenal, že "inflaci jsme měli ne proto, že by zlí lidé ve Fedu úmyslně roztáčeli tiskařský lis, ale proto (…), že my, veřejnost, jsme žádali Kongres, aby nám poskytoval stále více dobrot – a přitom nezvyšoval naše daně". O rok později došlo ke zmíněné změně ve vedení americké centrální banky a ta pak rychle zvedla úroky z průměrných 11 procent v dekádě sedmdesátých let až k 20 procentům v letech 1980–81; ke konci roku 1982 už byly sazby jednociferné. Nicméně hlavní úspěch Volckera netkvěl v oné restriktivní měnové politice, ale v tom, že dokázal přesvědčit zákonodárce, aby dbali na fiskální disciplínu a přestali s tvorbou nadměrných schodků. Z dnešního pohledu dost neuvěřitelné a o to více obdivuhodné. V roce 1985 pak Kongres dokonce schválil zákon Gramm–Rudman–Hollings o vyrovnaném rozpočtu, který vedl k plošným škrtům ve federálních výdajích, pokud by Kongres nedosáhl stanovených rozpočtových kritérií. V krátkém horizontu následně klesly i úroky vládních dluhopisů na trhu na jednocifernou úroveň. Principiálně stejné řešení čeká i nás, pokud se chceme vysoké inflace opravdu zbavit. Budeme muset nahradit rozhazovačné veřejné finance rozpočtovou disciplínou i s případně vyššími daněmi. Jistě, bude to nepříjemné, ale o co větší dluhy jsme nadělali v dobrých časech, o to více to teď bude bolet. Půl století stará americká lekce z řešení následků ropné krize nám připomíná nejen, že výrazně utažená měnová politika sama o sobě nestačila k rychlé změně inflace, ale též že vyslyšené mámivé volání dluhových Sirén po nízkých úrocích i větších výdajích, což byla normální situace před nástupem Volckera, na inflaci nic k lepšímu nezměnila a nezmění. Fiskální politika má dokonce pořád rozhodující vliv, i když centrální banka zvedne úroky výrazně nad inflaci. Odborně se tomu říká dominance fiskální politiky nad měnovou. Tak na to nezapomeňme, až zas někdo bude slibovat, že zařídí blahobyt veřejnými výdaji na dluh a nízkými úroky. Autor je bývalý člen bankovní rady ČNB, docent na ČVUT FEL a CIIRC, a na Anglo-American University URL| https://HN.HN.CZ/c1-67061950-recept-na-rostouci-inflaci-zname-napsal-nam-ho-uz-v-80-letech-pan-volcker

29. 4. 2022; hradeczije.cz

TOP of KOPP / Muzeum fotografie a MOM

V pátek 29. dubna v 17 hod bude zahájena vernisáží výstava "TOP of KOPP". Jedná se o průřez celoživotní tvorbou ing. Pavla Koppa prezentovaný cca padesáti nejzdařilejšími fotografiemi, které byly vybrány u příležitosti jeho osmdesátých narozenin. Tento autor je jindřichohradeckému divákovi již známý z nedávné výstavy, knihy a vzpomínkového pořadu "Italské chvilky s Miroslavem Horníčkem." Poprvé v Muzeu fotografie vystavoval už v r. 2004. Velká část jeho fotografií je věnována Itálii, kde několik let žil. Ing. Pavel Kopp, CSc. (1940), se narodil v Plzni, ale záhy se s rodiči přestěhoval do Prahy. Vystudoval ČVUT Praha, fakultu elektrotechnickou, se specializací rozhlas, film, televize. Pak pracoval jako pedagog, úředník v zahraničním obchodě a diplomat. Z toho osm let v Itálii, odkud pocházejí jeho vzdálení předkové. Od mládí věnuje se fotografování, se zaměřením na street photo. Publikoval knihu Chvilky s Itálií (s Miroslavem Horníčkem, s doslovem Františka Nepila), která vyšla česky i italsky. Jeho fotografie doprovázely antologii italského básníka Sandra Penny Zvláštní radost žít (v překladu V. Janovice) a knihu básní Vladimíra Janovice Most alchymistů. Publikuje v českých i italských časopisech, např. v kulturních rubrikách celostátních deníků La Repubblica, Corriere della Sera, Il Messaggero aj. Uskutečnil přes třicet fotografických výstav doma i v zahraničí. Česká televize natočila klip z jeho retrospektivní výstavy ve Strahovském klášteře: Pavel Kopp – 50 let s fotografií (2018). Z jeho výstavy v Palermu "Dva pohledy na Itálii" natočila klip italská televize. Kniha Toulky vlastní minulostí byla vydána na jaře 2021 u příležitosti autorových osmdesátin, má 510 stran a 115 černobílých i barevných fotografií.

29. 4. 2022; export.cz

NOVÉ TECHNOLOGIE – KLÍČ PRO KONKURENČNÍ SCHOPNOST V TRANSATLANTICKÉM BYZNYSU

Výzkum technologií spojených s umělou inteligencí začal v Československu již na počátku 60. let, dnes je Česká republika světovým lídrem v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Díky aktivním pozicím k ochraně informační a telekomunikační infrastruktury si Česká republika získala mimořádné uznání. Významným partnerem Akademie věd ČR je proslulý MIT – Massachusetts Institute of Technology. Foto: Shutterstock Skvělé renomé mají také čeští vědci a experti, což potvrzuje zájem amerických firem s globální působností otvírat v České republice své pobočky. Ministerstvo zahraničních věcí vystupuje aktivně v podpoře technologických firem a vědecké komunity ve spolupráci s partnery v USA a Kanadě, které v oblasti nastupujících technologií patří ke světové špičce. Fungující network byl i cílem prvního transatlantického setkání. Pandemie covid-19 omezila mezilidské kontakty a osobní setkávání. Hezkou tečku za dosavadními "lockdowny" na Ministerstvu zahraničních věcí ČR představovalo transatlantické setkání, které se konalo v polovině dubna v reprezentačních prostorách ministerstva. Bylo prvním svého druhu na ministerstvu zahraničí a mělo za cíl poděkovat všem pozvaným za spolupráci a tím i za přínos k rozvoji vztahů mezi Českou republikou, Spojenými státy americkými a Kanadou. Transatlantická spolupráce je základním pilířem zahraniční politiky České republiky. Hlavní důraz klade na bezpečnostní spolupráci a prohlubování hospodářských vazeb se Spojenými státy a Kanadou. Povaha, asymetrie a globálnost hrozeb (jako např. kybernetická bezpečnost, hybridní útoky, energetická bezpečnost, ochrana kritické infrastruktury a odolnost dodavatelských řetězců) výrazně propojuje obě oblasti – tedy obchod i bezpečnost. Česko má zájem o další prohlubování spolupráce s USA v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Mezi nejnovější české úspěchy na druhé straně Atlantiku bezpochyby patří druhé místo studentů ČVUT v prestižní soutěži inovativních technologií v robotice DARPA SubT Challenge, organizované Ministerstvem obrany USA, nebo vítězství studentů ČVUT v soutěži Amazon Alexa Prize Social Bot Grand Challenge. Významným počinem na tomto poli je rovněž dohoda prestižního Massachusetts Institute of Technology (MIT) a Akademie věd ČR, na základě které tyto instituce otevřely v dubnu 2021 společně MIT – Czech Republic SEED FUND. Jedná se o nástroj pro financování rozjezdu vzájemné spolupráce elitní americké výzkumné organizace a českých výzkumníků z Akademie věd a různých českých vysokých škol. Fond bude cestou každoročních grantových soutěží podporovat společné týmy českých a amerických vědců, se zapojením juniorních výzkumníků a studentů, v jejich snaze o ustavení dlouhodobějších a udržitelnějších partnerství a o přípravu projektů do významnějších grantových schémat. Česká republika se tím zařadila mezi tak významné partnery MIT, jako jsou Německo, Francie, Izrael, Itálie nebo Korea. Díky výjimce z podmínky zřízení národního programu byla realizována vůbec první stáž studenta MIT v Česku – vzhledem k pandemii online formou – ve firmě Phonexia. Ta se zabývá vývojem řečových technologií pro bezpečnostní systém i komerční sféru. Česká republika má ambici se stát novým členem Globálního partnerství pro umělou inteligenci (GPAI). S narůstajícím významem umělé inteligence a jejích dopadů na náš každodenní život si ceníme toho, že Česko má možnost aktivně přispívat k činnosti této iniciativy s globálním dopadem. K vysoké kvalitě přihlášky a ke zvýšení šance stát se členem GPAI přispěli zejména Lenka Kučerová z prg.ai, ale také Alena Nováková z Národního centra pro Průmysl 4.0, Josef Šivic z Českého institutu informatiky, robotika a kybernetiky na ČVUT, Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechnické ČVUT a CTO Avast Software a dále Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva Akademie věd. Alžběta Krausová je také jedním z prvních českých expertů v pracovních skupinách GPAI, do jejichž práce se zapojí spolu s Radimem Polčákem, prorektorem Masarykovy univerzity. Transatlantické setkání umožnilo vzájemně se lépe poznat, navázat nové kontakty a přijít s dalšími nápady na prohlubování dvoustranných vztahů s klíčovými transatlantickými partnery v oblasti nových technologií. Poděkování za účast a podporu patří zejména zástupcům Velvyslanectví Kanady a Velvyslanectví Spojených států, kolegům z ministerstva zahraničí, ostatních orgánů státní správy, všem zástupcům byznysu, akademické a kulturní sféry i think-tanků a nevládních organizací. Foto: MZV ČR

29. 4. 2022; Novinky.cz

Na ČVUT se poprvé uskutečnila Technologická olympiáda

Z 1161 studentů gymnázií a středních odborných škol v celém Česku postoupilo do finále 1. ročníku Technologické olympiády celkem 71 středoškoláků. Soutěžili v až tříčlenných týmech. Úvodní ročník klání na pořádající Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze ovládl tým, který zaujal odbornou porotu prezentací na téma bezdrátového nabíjení elektromobilů

Technologická olympiáda má podle organizátorů za cíl přispět k lepšímu pochopení trendů, které hýbou současným světem, a inspirovat k jejich studiu. Sama dobíjí podle potřeby Zvítězil tým Kosora z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Gymnazisté Filip Kolomazník, Lukáš Soustružník a Dan Razák zaujali porotu s prezentací na téma bezdrátového nabíjení elektromobilů. Jejich řešení stojí na systému rezonanční indukce s cívkou, která se autonomně pohybuje po parkovišti a podle potřeby dobíjí zaparkovaná auta. Stříbro získal tým SEDO ve složení Vilém Raška a Matyáš Buryanec z Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy v Jičíně s tématem detekce parkování na železnici. Na třetím místě se umístili Šimon Durda, Aleš Michel a Adam Honěk z PORG Ostrava (tým Random Name Generator). Ti navrhli projekt 3D tisku pro města. K dispozici mentoři Program finálového dne sestával vedle samotné soutěže i z úvodního bloku přednášek o aktuálních technologických trendech. Následně týmy pracovaly na projektech, se kterými odpoledne předstoupily před porotu. V průběhu dne byly účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítili jednotlivá témata z elektromobility, umělé inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn nebo 3D tisku. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT se odehrál první ročník Technologické olympiády pro středoškoláky. Foto: FEL ČVUT Organizátoři pojali olympiádu podle svých slov jako soutěž, která má u účastníků posilovat jak schopnosti porozumění a aplikace informací, tak spolupráce v týmech. "Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a také odprezentovat výsledky odborné porotě," objasnil koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti Technologická gramotnost. Vítězné tři týmy se rozdělily o finanční odměnu ve výši 60 tisíc korun a další ceny. "To hlavní, co si účastníci odvezou z finálového dne, jsou ale zážitky. Pro řadu z nich to byla první zkušenost podobného druhu," poznamenal Salaba. Nová olympiáda navazuje na projekt Technologické gramotnosti, který během prvních pěti měsíců existence oslovil přes tisíc studentek a studentů na více než 85 středních školách. S odbornými přednáškami se během prvního ročníku Technologické gramotnosti seznámí zhruba 7500 středoškoláků na 125 středních školách v celé ČR. "Olympiádu naše fakulta vítá a podporuje. Věřím, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a technologií novou generaci středoškoláků," dodal děkan FEL ČVUT Petr Páta. Fakulta podle něj rozvíjí výzkum všech zásadních technologických trendů, které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít – od vesmírných technologií či telekomunikačních sítí přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost. Zvítězil tým Kosora z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Studenti Filip Kolomazník, Dan Razák a Lukáš Soustružník zaujali porotu s prezentací na téma bezdrátového nabíjení elektromobilů. Foto: FEL ČVUT Zvítězil tým Kosora z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Studenti Filip Kolomazník, Dan Razák a Lukáš Soustružník zaujali porotu s prezentací na téma bezdrátového nabíjení elektromobilů. Foto: FEL ČVUT Zvítězil tým Kosora z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Studenti Filip Kolomazník, Dan Razák a Lukáš Soustružník zaujali porotu s prezentací na téma bezdrátového nabíjení elektromobilů. Foto: FEL ČVUT Zvítězil tým Kosora z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Studenti Filip Kolomazník, Dan Razák a Lukáš Soustružník zaujali porotu s prezentací na téma bezdrátového nabíjení elektromobilů. Foto: FEL ČVUT URL| https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/na-cvut -se-poprve-uskutecnila-technologicka-olympiada-40395433

29. 4. 2022; kurzy.cz

Nové technologie – klíč pro konkurenční schopnost v transatlantickém byznysu

Výzkum technologií spojených s umělou inteligencí začal v Československu již na počátku 60. let , dnes je Česká republika světovým lídrem v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Díky aktivním pozicím k ochraně informační a telekomunikační infrastruktury si Česká republika získala mimořádné uznání. Významným partnerem Akademie věd ČR je proslulý MIT – Massachusetts Institute of Technology. Foto: Shutterstock Skvělé renomé mají také čeští vědci a experti, což potvrzuje zájem amerických firem s globální působností otvírat v České republice své pobočky. Ministerstvo zahraničních věcí vystupuje aktivně v podpoře technologických firem a vědecké komunity ve spolupráci s partnery v USA a Kanadě , které v oblasti nastupujících technologií patří ke světové špičce. Fungující network byl i cílem prvního transatlantického setkání. TEČKA ZA LOCKDOWNY Pandemie covid-19 omezila mezilidské kontakty a osobní setkávání. Hezkou tečku za dosavadními "lockdowny" na Ministerstvu zahraničních věcí ČR představovalo transatlantické setkání, které se konalo v polovině dubna v reprezentačních prostorách ministerstva. Bylo prvním svého druhu na ministerstvu zahraničí a mělo za cíl poděkovat všem pozvaným za spolupráci a tím i za přínos k rozvoji vztahů mezi Českou republikou, Spojenými státy americkými a Kanadou Transatlantická spolupráce je základním pilířem zahraniční politiky České republiky. Hlavní důraz klade na bezpečnostní spolupráci a prohlubování hospodářských vazeb se Spojenými státy a Kanadou . Povaha, asymetrie a globálnost hrozeb (jako např. kybernetická bezpečnost, hybridní útoky, energetická bezpečnost, ochrana kritické infrastruktury a odolnost dodavatelských řetězců) výrazně propojuje obě oblasti – tedy obchod i bezpečnost. ÚSPĚCHY ČESKÉ VĚDY ZA OCEÁNEM Česko má zájem o další prohlubování spolupráce s USA v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Mezi nejnovější české úspěchy na druhé straně Atlantiku bezpochyby patří druhé místo studentů ČVUT v prestižní soutěži inovativních technologií v robotice DARPA SubT Challenge, organizované Ministerstvem obrany USA , nebo vítězství studentů ČVUT v soutěži Amazon Alexa Prize Social Bot Grand Challenge. MIT – CZECH REPUBLIC SEED FUND Významným počinem na tomto poli je rovněž dohoda prestižního Massachusetts Institute of Technology (MIT) a Akademie věd ČR , na základě které tyto instituce otevřely v dubnu společně MIT – Czech Republic SEED FUND. Jedná se o nástroj pro financování rozjezdu vzájemné spolupráce elitní americké výzkumné organizace a českých výzkumníků z Akademie věd a různých českých vysokých škol Fond bude cestou každoročních grantových soutěží podporovat společné týmy českých a amerických vědců, se zapojením juniorních výzkumníků a studentů, v jejich snaze o ustavení dlouhodobějších a udržitelnějších partnerství a o přípravu projektů do významnějších grantových schémat. Česká republika se tím zařadila mezi tak významné partnery MIT, jako jsou Německo Francie Izrael Itálie nebo Korea. Díky výjimce z podmínky zřízení národního programu byla realizována vůbec první stáž studenta MIT v Česku – vzhledem k pandemii online formou – ve firmě Phonexia. Ta se zabývá vývojem řečových technologií pro bezpečnostní systém i komerční sféru. ČESKO POSILUJE V OBORU UMĚLÉ INTELIGENCE Česká republika má ambici se stát novým členem Globálního partnerství pro umělou inteligenci (GPAI). S narůstajícím významem umělé inteligence a jejích dopadů na náš každodenní život si ceníme toho, že Česko má možnost aktivně přispívat k činnosti této iniciativy s globálním dopadem. K vysoké kvalitě přihlášky a ke zvýšení šance stát se členem GPAI přispěli zejména Lenka Kučerová z prg.ai, ale také Alena Nováková z Národního centra pro Průmysl 4.0, Josef Šivic z Českého institutu informatiky, robotika a kybernetiky na ČVUT, Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechnické ČVUT a CTO Avast Software a dále Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva Akademie věd. Alžběta Krausová je také jedním z prvních českých expertů v pracovních skupinách GPAI, do jejichž práce se zapojí spolu s Radimem Polčákem, prorektorem Masarykovy univerzity. ÚSPĚŠNÉ PRVNÍ TRANSATLANTICKÉ SETKÁNÍ Transatlantické setkání umožnilo vzájemně se lépe poznat, navázat nové kontakty a přijít s dalšími nápady na prohlubování dvoustranných vztahů s klíčovými transatlantickými partnery v oblasti nových technologií . Poděkování za účast a podporu patří zejména zástupcům Velvyslanectví Kanady a Velvyslanectví Spojených států , kolegům z ministerstva zahraničí, ostatních orgánů státní správy, všem zástupcům byznysu, akademické a kulturní sféry i think-tanků a nevládních organizací. FOTOGALERIE Foto: MZV ČR URL| https://www.kurzy.cz/zpravy/648462-nove-technologie--klic-pro-konkurencni-schopnost-v-transatlantickem-byznysu/

29. 4. 2022; AUTOMA

FEL ČVUT koordinuje výzkum "férové" umělé inteligence

Umělá inteligence (AI) stojí v pozadí mnoha systémů, od doporučování obsahu na sociálních sítích přes strojové vidění autonomních vozidel až po rozhodnutí o přidělení půjčky v bance. Tyto příklady demonstrují, jak zásadní dopad algoritmy AI mají. Jejich uspokojivé fungování je proto rozhodující pro jednotlivce i pro společnost jako celek. Návrhem vysvětlitelných a transparentních algoritmů umělé inteligence se bude zabývat mezinárodní projekt AutoFair, který získal grant ve výši přesahující 3,8 milionu eur v evropském programu Horizon Europe. Z celkového počtu 206 žádostí ve výzvě Human01 jich uspělo 46. Tříletý projekt AutoFair byl vybrán k financování jako jediný projekt koordinovaný institucí z České republiky. Jeho hlavním řešitelem je dr. Jakub Mareček z Centra umělé inteligence na FEL ČVUT. Ta z grantu dostane 15 milionů korun. Zbývajících 80 milionů korun si rozdělí dalších sedm členů konsorcia, mezi kterými jsou vědci z Imperial College London, izraelského technologického institutu Technion a Národní a Kapodistriánovy univerzity v Athénách. Partnerské instituce doplní ještě průmyslové firmy, které poskytnou potřebná data k modelování a ověří využitelnost výsledků v praxi. Půjde o nadnárodní společnosti i lokální start-upy využívající umělou inteligenci.

Cílem projektu AutoFair je zaručit, že algoritmy AI nebudou nikomu stranit. Umělá inteligence fungující jako černá skříňka, do jejíhož rozhodování nemá člověk vhled, totiž představuje značné riziko. Algoritmus může fungovat pro mnoho lidí uspokojivě, ale pro některé velmi špatně. Jednou ze strategií, jak s tímto rizikem pracovat, je práce s daty. Výběr dat pro učení systému musí být skutečně reprezentativní a nesmí přenášet předsudky ve společnosti do vývoje algoritmů. Opačnou strategií je veřejnosti důsledně vysvětlovat fungování a omezení systémů AI. Tato strategie se týká komunikace po implementaci AI. Projekt AutoFair kombinuje oba tyto přístupy: chce vylepšit samotné algoritmy a zároveň vzdělávat koncové uživatele. Opírá se proto o poznatky z počítačových a datových věd, teorie řízení, optimalizace a dalších vědních disciplín, včetně etiky a práva. Výstupy projektu budou testovány na třech případových studiích průmyslového využití. Prvním z nich je automatizace férového hodnocení při náboru zaměstnanců, druhým je odstranění genderové nerovnosti v reklamě a třetím je eliminace diskriminace některých klientů bank. Vznik tří případových studií doprovodí expertní skupiny složené ze zástupců byznysu, veřejných orgánů, nevládních organizací i politiků. Cílem je, aby se výstupy projektu podařilo promítnout také do plánované regulace umělé inteligence, kterou připravuje Evropská komise. [Tisková zpráva FEL ČVUT v Praze, 29. 3. 2022.

28. 4. 2022; pedagogicke.info

Apr 28 Technologická olympiáda pro středoškoláky zná své první vítěze

Z 1161 studentů a studentek z gymnázií a středních odborných škol v celé České republice postoupilo do finále prvního ročníku Technologické olympiády 71 středoškoláků, kteří soutěžili v až tříčlenných týmech.

Technologická olympiáda má za cíl přispět k lepšímu pochopení trendů, které hýbou současným světem, a inspirovat k jejich studiu. První ročník Technologické olympiády na pořádající Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze v pátek 22. dubna 2022 ovládl tým Kosora z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Studenti Lukáš Soustružník, Dan Razák a Filip Kolomazník zaujali odbornou porotu s prezentací na téma bezdrátového nabíjení elektromobilů. Jejich řešení stojí na systému rezonanční indukce s cívkou, která se autonomně pohybuje po parkovišti a dle potřeby dobíjí zaparkovaná auta. Stříbro získal tým SEDO ve složení Vilém Raška a Matyáš Buryanec z Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy v Jičíně s tématem detekce parkování na železnici. Na třetím místě se umístili Šimon Durda, Aleš Michel a Adam Honěk z PORG Ostrava (tým Random Name Generator), kteří navrhli projekt 3D tisku pro města. Program finálového dne 22. dubna 2022 sestával vedle samotné soutěže z úvodního bloku přednášek o aktuálních technologických trendech. Následně týmy pracovaly na projektech, se kterými odpoledne předstoupily před odbornou porotu. V průběhu celého dne byly účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítili jednotlivá témata z elektromobility, umělé inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn, 3D tisku a dalších technologických trendů. Organizátoři pojali Technologickou olympiádu jako soutěž, která má u účastníků posilovat jak schopnosti porozumění a aplikace informací, tak spolupráce v tříčlenných týmech. "Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a také odprezentovat výsledky odborné porotě," představil koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti Technologická gramotnost. Vítězné tři týmy se rozdělily o finanční odměnu ve výši 60 tisíc Kč a další hmotné a nehmotné ceny. To hlavní, co si účastníci odvezou z finálového dne, jsou ale zážitky. Pro řadu z nich to byla první zkušenost podobného druhu," dodává Tadeáš Salaba. Nová olympiáda navazuje na projekt Technologické gramotnosti, který již během prvních pěti měsíců své existence oslovil přes tisíc studentek a studentů na více než 85 středních školách. S odbornými přednáškami se tak během prvního ročníku Technologické gramotnosti seznámí zhruba 7 500 středoškoláků na 125 středních školách v celé České republice. "Technologickou olympiádu naše fakulta vítá a podporuje. Věřím, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a technologií novou generaci středoškoláků," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT. Fakulta elektrotechnická ČVUT jako jediná v České republice rozvíjí špičkový výzkum všech zásadních technologických trendů, které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje vesmírnými technologiemi či telekomunikačními sítěmi, přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FEL ČVUT nejenom vědecky zkoumat, ale také studovat. Projekt Technologické gramotnosti i navazující celostátní Technologické olympiády probíhá pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a MŠMT; generálním partnerem je ŠKODA AUTO; odbornými garanty jsou GasNet s.r.o., ČEZ a.s. a Unicorn.

28. 4. 2022; ČT Art

Zprávičky 18:40

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io). mluvčí 1, V Praze zápolí programátoři robotů na ČVUT probíhá robot soutěž. Japonský robot pomáhá dětským zubařů. mluvčí 1, Jsme semifinále juniorského maratonu. mluvčí 2, Ahoj holky kluci začínají zprávičky, ve kterých se budeme mimo jiné bavit o robotech. Budova českého Vysokého učení technického na pražském Karlově náměstí patří programátorům robotů. Od včerejška do zítřka se tam koná tradiční nebo soutěž. mluvčí 3, V Zenklově posluchárně fakulty elektrotechnické ČVUT dnes soutěžilo víc než 30 týmů složených z žáků druhých stupňů základních škol a nižších stupňů víceletých gymnázií. mluvčí 4, Žlutého pole. mluvčí 5, Samotný robot se skládá z hlavní kostky, ze které vedou kabely do senzorů a motorů. mluvčí 3, Soutěžili také žáci pražského gymnázia Christiana Dopplera. Návštěvy. mluvčí 1, Se jmenuje Orel Klíma. mluvčí 1, Chtěl, protože je dobrej programátor. mluvčí 3, Kluci se společně připravovali od konce března 2 dny v týdnu. Dnes zazářili ve třetí jízdě základní části soutěže, kdy jejich robot dojel až do cíle vytyčené trasy. mluvčí 3, Snad ještě více než výkon kluky potěšila pochvala od pana učitele. mluvčí 6, Pokud by vás tato soutěž zajímala, můžete se přijít zejtra podívat, bude se konat další kolo. mluvčí 3, Průběh Robo soutěže také můžete živě sledovat na webu. David Bernard vždy zprávičky. mluvčí 2, Kromě soutěžení roboti také pomáhají. V Japonsku vyvinuly speciálního robota, který pomůže dětským zubařům, vypadá jako dítě a podobně. Také reaguje na různá vyšetření a ošetření. Zubaři se díky němu naučí, že se někteří kluci holky v ordinaci hýbou mnohem víc než dospělí, protože ještě na zubařské prohlídky a ošetření nejsou zvyklí. mluvčí 2, Studenti středních škol z Prahy Středočeského kraje běžely semifinále juniorského maratonu. Štafetový běh na pražském Výstavišti měřil 42 km. mluvčí 7, Agenda boje. mluvčí 8, Juniorský maraton se stal na gymnáziu Jana Nerudy tradicí. Studenti se účastní už 15 let a letos škola sestavila 12. mluvčí 9, Týmů. My jsme maturanti řekl jsme si, že to bude dobré se tak rozloučit těžko tělocvikáři. mluvčí 1, Tak nabídli, že bysme třída mohli jít, tak jsme prostě využili šance šli jsme. mluvčí 8, Štafetu vzdělávání společnými silami desetičlenné týmy. V každém z nich museli být minimálně 3 dívky. Jako první doběhl do cíle družstvo gymnázia Příbram. mluvčí 10, Hrála zima přibral a že jsem 2 hodiny 36. mluvčí 8, Minut se příbramští studenti stane vítězem Středočeského kraje. mluvčí 11, Dělám vytrvalostní běh vlastně spp senát další tratě na vlastně běhy do vrchu a sobotu jsem se stal mistrem České republiky na 10 m na dráze. mluvčí 8, Za Prahu zvítězilo gymnázium Elišky Krásnohorské. Na druhém místě skončilo gymnázium Jana Nerudy a třetí gymnáziu Přípotoční. Všechny tyto týmy postupují do finále, které se poběží 8. května v rámci pražského maratonu. Hana Bortlová zprávičky. mluvčí 12, Pátek bude docela slunečný den s jarními teplotami. Slunce se sice občas schová za mraky, ale pršet z nich nebude. Ráno bude chladné při zemi může mrznout a budou se vám hodit teplejší boty. Odpoledne se teploty dostanou na 15-19 stupňům Celsia. mluvčí 2, Na závěr pro vás mám ještě 1 typ česká pobočka UNICEF, tedy dětského fondu Organizace spojených národů. Vyhlašuje druhý ročník ankety dítě Česka. Ta hledá výjimečné holky kluky, kteří nějak chtějí změnit svět k lepšímu. Přihlásit sebe nebo někoho jiného. Můžete na webu dítě Česka cz. Čas máte do konce června. Vítěze vybere odborná porota, a to už je pro dnešek ze zpráviček všechno. mluvčí 7, Ahoj.

27. 4. 2022; CHIP

Férové strojové učení

Umělá inteligence dnes pohání celou řadu systémů od doporučování obsahu na sociálních sítích, přes strojové vidění samořídících aut, až po rozhodnutí o přidělení či zamítnutí půjčky v bance. Tyto příklady jasně demonstrují, jak zásadní dopad AI algoritmy mají. Jejich uspokojivé fungování je proto klíčové pro jednotlivce i pro společnost jako celek. Návrhem vysvětlitelných a transparentních algoritmů umělé inteligence se bude zabývat mezinárodní projekt AutoFair, který získal grant ve výši 3 840 846 eur (necelých 95 milionů korun) v evropském programu Horizon Europe. Tříletý projekt AutoFair byl vybrán k financování jako jediný projekt koordinovaný institucí z České republiky. Jeho hlavním řešitelem je dr. Jakub Mareček z Centra umělé inteligence na FEL ČVUT. Cílem projektu AutoFair je zaručit, že AI algoritmy nebudou nikomu stranit. Umělá inteligence fungující jako černá skříňka, do jejíhož rozhodování nemáme vhled, totiž představuje značné riziko.

27. 4. 2022; Prazsky.denik.cz

Robotičtí horolezci změří své síly na Robosoutěži 2022

Praha – Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze bude dnešek, zítřek a pátek patřit mladým tvůrcům a jejich robotům. Týmy žáků druhého stupně základních škol a studentů odpovídajících ročníků víceletých gymnázií změří své síly v tradiční Robosoutěži FEL ČVUT. Akce se koná v Zengerově posluchárně na Karlově náměstí. V letošním roce se mohly přihlásit týmy, které dokázaly zkonstruovat a naprogramovat robota schopného překonávat improvizované horské hřebeny. Každý zájemce se může přijít podívat.

27. 4. 2022; pedagogicke.info

Apr 27 Robotičtí horolezci žáků základních škol a víceletých gymnázií změří své síly. Startuje Robosoutěž 2022

27. 4. 2022; hybrid.cz

Startuje Robosoutěž 2022, síly změří robotičtí horolezc

Tento týden bude na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze patřit mladým tvůrcům a jejich robotům.

Týmy žáků druhého stupně základních škol a studentů odpovídajících ročníků víceletých gymnázií změří své síly v tradiční Robosoutěži FEL ČVUT. Roboti horolezci Že se seriózní robotikou lze začít už v poměrně útlém věku, dokazují účastníci Robosoutěže každý rok. Desítky týmů ze základních škol, víceletých gymnázií a specializovaných kroužků řeší každoročně několik měsíců poměrně složité úlohy, aby pak v přímém souboji zjistily, kdo byl lepší. V letošním roce se mohly přihlásit týmy, které dokázaly zkonstruovat a naprogramovat robota schopného překonávat improvizované horské hřebeny. Roboti se musí orientovat a poměrně přesně pohybovat v prostoru a zvládnout cesty po nakloněné rovině. Tři vítězové Organizátoři určili celkem tři dny, v nichž se jednotlivá základní kola uskuteční. Každý tým se může soutěže účastnit pouze v jeden den. Více než sto týmů rozdělili pořadatelé do početně stejných skupin a z každé vzejde jeden vítěz. Jednotlivá klání se odehrají ve středu 27., ve čtvrtek 28. a v pátek 29. dubna 2022 a hostit je bude Zengerova posluchárna (KN:E-107) v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze. Akce je otevřená veřejnosti. "Stavba a programování robotů patří ke kompetencím, které budou v blízké budoucnosti velmi žádané. Proto si myslíme, že je dobré rozvíjet vztah mladých lidí k robotice už na základní škole. Každým rokem nás přitom překvapí originalita a kvalita řešení, jichž některé týmy dosáhnou. Robotika dnešní školáky (i jejich učitele) velmi zajímá a díky přístupnosti robotických stavebnic tento obor dokonale naplňuje úsloví škola hrou," říká Martin Hlinovský, vyučující z katedry řídicí techniky, který je hlavním organizátorem Robosoutěže. Pokud se chcete o Robosoutěži, letošním úkolu i samotném procesu stavby a programování robota dozvědět víc, navštivte webové stránky Robosoutěže. Můžete si také přečíst reportáž ze semináře pro pedagogy, který organizátoři každý rok pořádají, anebo se podívat na video ze prosincového finále pro střední školy zdroj: tisková zpráva RoboSoutěž 2022 proběhne tento týden. foto: ČVUT FEL URL| https://www.hybrid.cz/startuje-robosoutez-2022-sily-zmeri-roboticti-horolezci/

27. 4. 2022; cysnews.cz

Robotičtí horolezci žáků základních škol a víceletých gymnázií změří své síly. Startuje Robosoutěž 2022 Roboti horolezci Tři vítězové

Tento týden bude na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze patřit mladým tvůrcům a jejich robotům.

Týmy žáků druhého stupně základních škol a studentů odpovídajících ročníků víceletých gymnázií změří své síly v tradiční Robosoutěži FEL ČVUT. Že se seriózní robotikou lze začít už v poměrně útlém věku, dokazují účastníci Robosoutěže každý rok. Desítky týmů ze základních škol, víceletých gymnázií a specializovaných kroužků řeší každoročně několik měsíců poměrně složité úlohy, aby pak v přímém souboji zjistily, kdo byl lepší. V letošním roce se mohly přihlásit týmy, které dokázaly zkonstruovat a naprogramovat robota schopného překonávat improvizované horské hřebeny. Roboti se musí orientovat a poměrně přesně pohybovat v prostoru a zvládnout cesty po nakloněné rovině. Organizátoři určili celkem tři dny, v nichž se jednotlivá základní kola uskuteční. Každý tým se může soutěže účastnit pouze v jeden den. Více než sto týmů rozdělili pořadatelé do početně stejných skupin a z každé vzejde jeden vítěz. Jednotlivá klání se odehrají ve středu 27., ve čtvrtek 28. a v pátek 29. dubna 2022 a hostit je bude Zengerova posluchárna (KN:E-107) v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze. Akce je otevřená veřejnosti. "Stavba a programování robotů patří ke kompetencím, které budou v blízké budoucnosti velmi žádané. Proto si myslíme, že je dobré rozvíjet vztah mladých lidí k robotice už na základní škole. Každým rokem nás přitom překvapí originalita a kvalita řešení, jichž některé týmy dosáhnou. Robotika dnešní školáky (i jejich učitele) velmi zajímá a díky přístupnosti robotických stavebnic tento obor dokonale naplňuje úsloví škola hrou," říká Martin Hlinovský, vyučující z katedry řídicí techniky, který je hlavní tváří Robosoutěže. Pokud se chcete o Robosoutěži, letošním úkolu i samotném procesu stavby a programování robota dozvědět víc, navštivte webové stránky Robosoutěže. Zdroj: ČVUT

26. 4. 2022; tojesenzace.cz

Robotičtí horolezci žáků základních škol a víceletých gymnázií změří své síly. Startuje Robosoutěž 2022

Roboti horolezci Že se seriózní robotikou lze začít už v poměrně útlém věku, dokazují účastníci Robosoutěže každý rok. Desítky týmů ze základních škol, víceletých gymnázií a specializovaných kroužků řeší každoročně několik měsíců poměrně složité úlohy, aby pak v přímém souboji zjistily, kdo byl lepší. V letošním roce se mohly přihlásit týmy, které dokázaly zkonstruovat a naprogramovat robota schopného překonávat improvizované horské hřebeny. Roboti se musí orientovat a poměrně přesně pohybovat v prostoru a zvládnout cesty po nakloněné rovině. Tři vítězové Organizátoři určili celkem tři dny, v nichž se jednotlivá základní kola uskuteční. Každý tým se může soutěže účastnit pouze v jeden den. Více než sto týmů rozdělili pořadatelé do početně stejných skupin a z každé vzejde jeden vítěz. Jednotlivá klání se odehrají ve středu 27., ve čtvrtek 28. a v pátek 29. dubna 2022 a hostit je bude Zengerova posluchárna (KN:E-107) v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze. Akce je otevřená veřejnosti. "Stavba a programování robotů patří ke kompetencím, které budou v blízké budoucnosti velmi žádané. Proto si myslíme, že je dobré rozvíjet vztah mladých lidí k robotice už na základní škole. Každým rokem nás přitom překvapí originalita a kvalita řešení, jichž některé týmy dosáhnou. Robotika dnešní školáky (i jejich učitele) velmi zajímá a díky přístupnosti robotických stavebnic tento obor dokonale naplňuje úsloví škola hrou," říká Martin Hlinovský, vyučující z katedry řídicí techniky, který je hlavním organizátorem Robosoutěže. Pokud se chcete o Robosoutěži, letošním úkolu i samotném procesu stavby a programování robota dozvědět víc, navštivte webové stránky Robosoutěže. Můžete si také přečíst reportáž ze semináře pro pedagogy, který organizátoři každý rok pořádají, anebo se podívat na video ze prosincového finále pro střední školy. Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz. Foto: archiv Robosoutěže

26. 4. 2022; aktulane.cz

Proletět se taxíkem a poslat balík dronem. Anglické město ukáže dopravu budoucnost

Obyvatelé britského Coventry si v následujících třech týdnech vyzkouší futuristický svět létajících taxíků na elektrický pohon a nákladních dronů pro doručování zásilek. Parkoviště v centru šestisettisícového města obsadí výstava z budoucnosti dopravy.

Za projektem stojí start-up Urban-Air Port, jehož představitelé tvrdí, že jsou průkopníky nové éry dopravy. Letecké taxi v sobě kombinuje prvky helikoptéry a letadla, může vzlétat kolmo, ale je tišší a úspornější. Dopravní prostředek však ještě čeká na schválení britskou vládou, upřesnila BBC. Společnost představí model leteckého taxi v životní velikosti i nákladní bezpilotní drony, které mají velikost asi dvou manželských postelí. Do akce se zapojí také tamní policie, která přiblíží, jak by drony mohly usnadňovat její práci. Zakladatel projektu Ricky Sandhu si od leteckých taxíků slibuje zelenější budoucnost. Heliport, který dočasně vznikne v centru města, totiž bude přizpůsobený letounům na elektrický pohon schopným vertikálního vzletu a přistání, podobně jako helikoptéry. Urban-Air Port nedávno získal finanční podporu společnosti Hyundai, což by mělo projektu pomoci při budování takzvaných vertiportů - prostorů pro vzlet, přistání a nabíjení letounů na elektrický pohon. Do vývoje létajícího taxi nyní investuje řada automobilek a leteckých společností. Svůj prototyp představila loni v březnu například společnost Cadillac. Vývoj českého létajícího taxi probíhá už od roku 2017 a novou generaci letounu s názvem Zuri představil tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT letos v lednu. Mohlo by vás zajímat: Nový design létajícího taxi URL| https://magazin.aktualne.cz/letajici-taxi-britove-se-mohou-podivat/r~52394528c55811ec9136ac1f6b220ee8/

26. 4. 2022; vecerni-praha.cz

Startuje Robosoutěž 2022: Robotičtí horolezci žáků základních škol a gymnázií změří své síly

patřit mladým tvůrcům a jejich robotům. Týmy žáků druhého stupně základních škol a studentů odpovídajících ročníků víceletých gymnázií změří své síly v tradiční Robosoutěži FEL ČVUT.

Tento týden bude na Roboti horolezci Že se seriózní robotikou lze začít už v poměrně útlém věku, dokazují účastníci Robosoutěže každý rok. Desítky týmů ze základních škol, víceletých gymnázií a specializovaných kroužků řeší každoročně několik měsíců poměrně složité úlohy, aby pak v přímém souboji zjistily, kdo byl lepší. V letošním roce se mohly přihlásit týmy, které dokázaly zkonstruovat a naprogramovat robota schopného překonávat improvizované horské hřebeny. Roboti se musí orientovat a poměrně přesně pohybovat v prostoru a zvládnout cesty po nakloněné rovině. Tři vítězové Organizátoři určili celkem tři dny, v nichž se jednotlivá základní kola uskuteční. Každý tým se může soutěže účastnit pouze v jeden den. Více než sto týmů rozdělili pořadatelé do početně stejných skupin a z každé vzejde jeden vítěz. Jednotlivá klání se odehrají ve středu 27., ve čtvrtek 28. a v pátek 29. dubna 2022 a hostit je bude Zengerova posluchárna (KN:E-107) v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze. Akce je otevřená veřejnosti. "Stavba a programování robotů patří ke kompetencím, které budou v blízké budoucnosti velmi žádané. Proto si myslíme, že je dobré rozvíjet vztah mladých lidí k robotice už na základní škole. Každým rokem nás přitom překvapí originalita a kvalita řešení, jichž některé týmy dosáhnou. Robotika dnešní školáky (i jejich učitele) velmi zajímá a díky přístupnosti robotických stavebnic tento obor dokonale naplňuje úsloví škola hrou, " říká Martin Hlinovský , vyučující z katedry řídicí techniky, který je hlavním organizátorem Robosoutěže. Pokud se chcete o Robosoutěži, letošním úkolu i samotném procesu stavby a programování robota dozvědět víc, navštivte Robosoutěže. Můžete si také přečíst ze semináře pro pedagogy, který organizátoři každý rok pořádají, anebo se podívat na ze prosincového finále pro

26. 4. 2022; FeedIT.cz

Robotičtí horolezci žáků základních škol a víceletých gymnázií změří své síly. Startuje Robosoutěž 2022

Tento týden bude na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze patřit mladým tvůrcům a jejich robotům. Týmy žáků druhého stupně základních škol a studentů odpovídajících ročníků víceletých gymnázií změří své síly … Continue reading Robotičtí horolezci žáků základních škol a víceletých gymnázií změří své síly. Startuje Robosoutěž 2022

Tento týden bude na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze patřit mladým tvůrcům a jejich robotům. Týmy žáků druhého stupně základních škol a studentů odpovídajících ročníků víceletých gymnázií změří své síly v tradiční Robosoutěži FEL ČVUT. Roboti horolezci Že se seriózní robotikou lze začít už v poměrně útlém věku, dokazují účastníci Robosoutěže každý rok. Desítky týmů ze základních škol, víceletých gymnázií a specializovaných kroužků řeší každoročně několik měsíců poměrně složité úlohy, aby pak v přímém souboji zjistily, kdo byl lepší. V letošním roce se mohly přihlásit týmy, které dokázaly zkonstruovat a naprogramovat robota schopného překonávat improvizované horské hřebeny. Roboti se musí orientovat a poměrně přesně pohybovat v prostoru a zvládnout cesty po nakloněné rovině. Tři vítězové Organizátoři určili celkem tři dny, v nichž se jednotlivá základní kola uskuteční. Každý tým se může soutěže účastnit pouze v jeden den. Více než sto týmů rozdělili pořadatelé do početně stejných skupin a z každé vzejde jeden vítěz. Jednotlivá klání se odehrají ve středu 27., ve čtvrtek 28. a v pátek 29. dubna 2022 a hostit je bude Zengerova posluchárna (KN:E-107) v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze. Akce je otevřená veřejnosti. "Stavba a programování robotů patří ke kompetencím, které budou v blízké budoucnosti velmi žádané. Proto si myslíme, že je dobré rozvíjet vztah mladých lidí k robotice už na základní škole. Každým rokem nás přitom překvapí originalita a kvalita řešení, jichž některé týmy dosáhnou. Robotika dnešní školáky (i jejich učitele) velmi zajímá a díky přístupnosti robotických stavebnic tento obor dokonale naplňuje úsloví škola hrou," říká Martin Hlinovský, vyučující z katedry řídicí techniky, který je hlavním organizátorem Robosoutěže. Pokud se chcete o Robosoutěži, letošním úkolu i samotném procesu stavby a programování robota dozvědět víc, navštivte webové stránky Robosoutěže. Můžete si také přečíst reportáž ze semináře pro pedagogy, který organizátoři každý rok pořádají, anebo se podívat na video ze prosincového finále pro střední školy. Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz. URL| https://www.feedit.cz/2022/04/26/roboticti-horolezci-zaku-zakladnich-skol-a-viceletych-gymnazii-zmeri-sve-sily-startujerobosoutez-2022/

25. 4. 2022; tydenikhrot.cz

PŘESTUPY

TTC Marconi Petr Berchtold, personální ředitel TTC Marconi, systémový integrátor a dodavatel informačních technologií pro oblast kritické infrastruktury, průmyslu, energetiky a dopravy, posiluje svůj tým. Novým personálním ředitelem se od dubna stává Petr Berchtold. Na starosti bude mít kompletní personální strategii TTC Marconi v České republice a na Slovensku. Zároveň bude velmi úzce spolupracovat s vedením celé skupiny TTC na organizačním rozvoji a zajištění osobního rozvoje zaměstnanců. Petr se v oblasti lidských zdrojů pohybuje více než patnáct let. Na vedoucích HR pozicích působil například ve společnostech Škoda Transportation, O2 Telefónica Czech Republic či naposledy v DURA Automotive CZ. V předchozích letech pracoval také jako klíčový manažer pro oblast B2B zákazníků ve společnostech O2 a UPC. Linet Group Jan Beran, komerční ředitel Milan Švec, finanční ředitel Na pozici komerčního ředitele Linet Group, světové trojky ve výrobě lůžek pro zdravotnictví a sociální oblast, nastoupil Jan Beran. Roli finančního ředitele od dubna obsadil Milan Švec. Oba mají zkušenosti z mezinárodních společností a působení na nadnárodním trhu. Jan Beran přebírá globální vedení prodeje. Jeho cílem je rozvoj prodejní organizace s využitím stávající prodejní a marketingové strategie, aby tím zajistil růst prodejů ve všech geografických oblastech skupiny. Je zodpovědný za podnikání v oblasti ošetřovatelství i zdravotnictví. Posledních několik let působil na pozici country managera pro Českou republiku a Slovensko a zároveň regionálního lídra regionu CEE ve firmě Nutricia, evropském lídrovi v oblasti výživy, jenž spadá pod společnost Danone. Předtím několik let působil ve společnosti Lego, kde měl na starosti marketing a e-commerce ve vedoucích pozicích s řízením regionů REEMEA, France, Iberia. Hlavními úkoly nového finančního ředitele Milana Švece budou poskytování strategického a finančního řízení, zdokonalování interních postupů a kontroly, optimalizace financování běžících i plánovaných projektů a v neposlední řadě podpora lokálního i celosvětového rozvoje skupiny. Milan Švec zahájil svou kariéru v poradenské společnosti Deloitte. Kromě České republiky působil i v Německu a Jihoafrické republice. Následně se přesunul do sektoru nemovitostí a poté do automobilového průmyslu a B2B služeb. Je držitelem mezinárodní profesní kvalifikace DipIFR a také členem britské Asociace autorizovaných účetních znalců. Essox Finance Igor Krejčí, generální ředitel Novým generálním ředitelem slovenské společnosti Essox Finance, dceřiné firmy Essoxu, byl jmenován Igor Krejčí, dosavadní prokurista Essoxu a jeho výkonný ředitel pro divizi Finance, Nákup a provozní služby, IT a Digitalizace. Ve funkci tak nahradí Marii Kováčikovou, která se po více než 26 letech ve skupině Komerční banky rozhodla ukončit své působení ve funkci generální ředitelky a jednatelky společnosti Essox Finance a nadále bude působit v roli poradkyně generálního ředitele. Igor Krejčí spojil s oborem spotřebitelského financování a se společností Essox svou pracovní kariéru. Do Essoxu nastoupil v roce 1997 již během vysokoškolských studií, a pro společnost tak pracuje více než 25 let. Během své dosavadní profesní dráhy zastával různé řídící funkce, kdy vedl a rozvíjel divize společnosti zajišťující činnosti v oblasti financí, nákupu a provozních služeb, informačních technologií a digitalizace, řízení kreditních rizik, back office, řízení změn nebo také soft collection. Od roku 2016 byl zároveň prokuristou společnosti Essox. Centuro Global Miroslav Mejtský, VP global immigration S novým rokem se viceprezidentem pro globální imigraci v britské společnosti Centuro Global stal Miroslav Mejtský, český specialista na imigraci a relokaci zahraničních pracovníků a zakládající člen společnosti Petyovský & Partners, ve které nadále působí. K Centuro Global se připojil po dvouleté externí spolupráci. Ve své nové roli bude stát v čele desetičlenného týmu pracovníků z osmi zemí po celém světě. Centuro Global je startup, který vytváří protiváhu firmám takzvané velké čtyřky na poli služeb především pro společnosti expandující na nové trhy. Miroslav Mejtský má více než patnáctileté zkušenosti v oblasti pracovní migrace, které nasbíral například ve společnosti Deloitte. S tehdejšími kolegy pak založili vlastní firmu Petyovský & Partners, zabývající se službami v oblasti mezinárodní mobility zaměstnanců. Podílel se ale také například na založení Pracovní skupiny pro ekonomickou migraci při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR – jedné z hybných sil usnadnění migrační politiky v České republice, o které Mejtský dlouhodobě usiluje. MOL ČR Jan Semotán, head of retail Za retail společnosti MOL Česká republika odpovídá od 1. dubna Jan Semotán. V rámci společnosti, která je provozovatelem druhé největší sítě čerpacích stanic v tuzemsku, dosud na tuto oblast dohlížel generální ředitel Richard Austen. Zkušený manažer Jan Semotán přichází na pozici head of retail z Tesco Stores ČR, kde působil téměř patnáct let. V rámci své profesní dráhy prošel několika pozicemi, a to jak v provozu, tak v centrále. Mimo jiné měl odpovědnost za oddělení Security, řízení formátu hypermarketů pro CZ/SK až po poslední pozici general managera Tesco Mobile CZ/SK. V této pozici byl odpovědný za řízení a strategický rozvoj virtuálního operátora, který Tesco provozuje společně s O2. V MOL povede maloobchodní aktivity a tým, který čítá padesát lidí. Zároveň se tak dostává do nejužšího vedení společnosti. CZ. NIC Novým členem managementu správce české národní domény CZ. NIC se stal Tomáš Hála. Jako chief information officer je zodpovědný za týmy provozních, systémových a síťových administrátorů. Tomáš Hála vystudoval výpočetní techniku na Elektrotechnické fakultě ČVUT a od roku 2007 působil u jednoho z největších českých registrátorů Active 24, kde nejdříve zastával pozici Linux administrátora. Později se ujal vedení týmu Linux administrátorů a následně měl na starosti celé provozní oddělení, včetně bezpečnostních projektů a rozvoje služeb. FinGo Digitální makléřská síť FinGo, která je součástí investiční skupiny InTefiCapital a patří mezi tři nejrychleji rostoucí makléřské sítě v zemi, ohlásila novou personální posilu. Do společnosti přivádí vázané zástupce firmy FitBrokers i osobu nového obchodního ředitele. Tomáš Cinek začínal v roce 2006 jako pojišťovací a poté hypoteční makléř a postupně se vypracoval do vedení jedné z hypotečních brokerpoolových organizací. V roce 2017 založil společnost FitBrokers, která se letos s FinGo spojila. Adform Součástí české pobočky společnosti Adform se nově stává David Sedliský. Z pozice senior publisher solutions specialisty se bude starat o rozvoj nabídkové části reklamní platformy. David Sedliský působil od roku 2016 jako senior RTB specialista v Havas Media. Na starosti měl jak plánování, vytváření a optimalizaci RTB kampaní, tak přímou komunikaci s klienty. Od roku 2019 pracoval ve společnosti Vodafone, kde pokračoval na stejné pozici. ČMAPM Vedení Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek se od letošního dubna ujímá Romana Krejsová, která dosud v asociaci působila jako viceprezidentka. Předchozí dlouholetá prezidentka Kateřina Haring bude v ČMAPM plnit roli čestné prezidentky. Romana Krejsová vede se svým manželem rodinnou firmu Farma Kněžství, která se zabývá ekologickým zemědělstvím. Předtím působila na manažerských postech ve finančních službách, pojišťovnictví a v zahraniční firmě zabývající se mezinárodní dopravou. VLS Ředitelem státního podniku Vojenské lesy a statky jmenovala ministryně obrany Jana Černochová Romana Vohradského. Absolvent písecké Střední lesnické školy a pražské ČZU se lesům věnuje celý profesní život. Pracovní kariéru začínal v roce 2000 na ministerstvu zemědělství jako referent odboru lesnické politiky. Později byl technickým pracovníkem ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti nebo obchodním referentem ve společnosti Diana Mrázek. Ve VLS pracoval nejprve v letech 2002 až 2009 v různých pozicích až po ředitele divize zemědělské výroby. Pak do roku 2014 působil jako krajský ředitel Lesů ČR v Chocni a od roku 2015 znovu ve VLS jako šéf divize Mimoň. ČOV Tiskovou mluvčí Českého olympijského výboru se nově stala Veronika Linková. Ve funkci vystřídala dosavadní mluvčí a nyní ředitelku komunikace Barboru Žehanovou. Veronika Linková dříve pracovala například pro Českou televizi, kde působila jako vedoucí dramaturgyně večerního vysílání ČT24, v tiskovém oddělení České televize zase měla na starosti propagaci dětského programu Déčko. Foto

25. 4. 2022; TECH MAGAZÍN

FS a FEL ČVUT uspořádaly společný kariérní veletrh

Po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů z ČVUT je na trhu práce enormní poptávka.

Fakulta strojní (FS) ČVUT a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze spojily letos své síly a připravily ve společné režii akci Kariérní dny, která vychází vstříc úsilí průmyslových firem najít nové schopné, technicky vzdělané lidi z řad studentů technických škol. Cílem Kariérních dnů FS a FEL je umožnit přímý kontakt s bezmála pěti a půl tisíc studentů obou fakult se zaměstnavateli nejrůznějších velikostí, počínaje giganty českého průmyslu až po malé progresivní start-upy. Součástí Kariérních dnů ČVUT byl proto i doprovodný program, ve kterém firmy v prezentacích či workshopech mohli oslovit studenty prostřednictvím svých odborných témat. Dvoudenní akce proběhla ve dnech 20. a 21. dubna 2022 v prostorách obou fakult v pražských Dejvicích a setkala se s mimořádným ohlasem – prezentační stánky osmi desítek zúčastněných firem navštívilo během dvou Kariérních dnů přes tři tisíce studentů ČVUT, zejména ze strojní a elektrotechnické fakulty. Zájem o absolventy nejstarší české technické univerzity, podobně jako dalších vysokých škol technického zaměření v ČR, je v podnikové sféře mimořádný, což dokumentuje i jejich okamžité uplatnění v průmyslovém sektoru, jak potvrzuje i prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT, která se letos nově připojila k akci Kariérní dny po boku svých "strojařských" kolegů z Fakulty strojní. "Neznám nikoho, kdo by po absolvování FEL nenašel práci a potvrzují to i statistiky a průzkumy, které k tomu organizujeme. Přesto považujeme za potřebné dlouhodobě rozvíjet vztah s firmami a zprostředkovávat jejich kontakt s našimi studenty. Věříme, že studenti, kteří tuto příležitost využili, si udělali obrázek o příležitostech, které se jim nabízejí na pracovním trhu. Také se mohou inspirovat po odborné stránce a podle toho přizpůsobit svůj další rozvoj včetně například témat svých diplomových prací," uvedl prof. Petr Páta. Poptávka po absolventech FEL ČVUT v oblasti informatiky a elektrotechniky vychází podle něj z jejich kvality a specializace v oblastech technologických trendů, které budou utvářet budoucnost celé společnosti. Ať už to jsou telekomunikační sítě a alternativní energetické zdroje anebo umělá inteligence a bioinformatika, kyberbezpečnost či vesmírné technologie – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FEL studovat. Jak oblast elektrotechniky, tak nejnověji i oblast informatiky na ČVUT je v prestižním mezinárodním žebříčku QS Ranking hodnocena jako nejlepší v České republice. Publikováno: 25. 4. 2022 / Počet přečtení: 21

25. 4. 2022; TECH Magazín

Studenti FEL ČVUT dostali unikátní výukový nástroj

Koncept domácí laboratoře, se kterým v tomto oboru experimentuje jen několik špičkových univerzit na světě, vznikl v době lockdownu. V současné době katedra roboty nasazuje i do standardní semestrální výuky a chystá se otestovat jejich uplatnění napříč celým studijním programem Kybernetika a robotika. Pandemii a s ní opakovaný návrat nucené sociální distance bylo možné vnímat jen jako problém nebo zároveň jako výzvu. Pedagogové z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT chtěli najít způsob, jak nahradit studentům robotické laboratoře, v nichž mohli za běžného stavu uvádět do praxe své teoretické znalosti nabyté v předmětu Automatické řízení. A tak začal vývoj domácí robotické laboratoře, která se dnes stává součástí standardní výuky. Robotický set, který umožňuje studovat z domova Výsledek musel splňovat dvě základní kritéria – být cenově dostupný a zároveň umožnovat aplikaci automatických řídicích systémů na několika úrovních. Od využití stavebnice Lego přešel tým na český Merkur, který umožňoval větší robustnost a přesnost. Výsledkem je druhý prototyp vozítka s kyvadlem, které je vybaveno dvojicí motorů, několika čidly a programovatelnou řídicí jednotkou Beaglebone. Na vývoji i montážích se podíleli učitelé i studenti vyšších ročníků. Celý projekt lze popsat jako kreativní proces, v němž si sami pedagogové testují možnosti, které nový přístup přináší. "Problematika řídicích systémů je velmi specifická. V jejich praktickém uplatnění totiž nelze pracovat pouze s modely, protože chybí parametry, které přináší realita. Bylo nutné, aby si studenti vyzkoušeli v praxi, jak jejich kód ovlivní šum, menší či větší nepřesnost čidel nebo různá přilnavost, respektive tření jízdních povrchů," uvádí docent Tomáš Haniš z katedry řídicí techniky. "To, že robot ze stavebnice není úplně přesný a musí se pracovat s odchylkami, je nakonec výhoda. Studenti se díky tomu líp připraví na praxi, kde budou muset řešit reálné situace, ne teoretické problémy." Personalizovaná laboratoř pro každého studenta Projekt domácí robotické laboratoře je stále ve vývoji, v současnosti se mu věnuje jeden student třetího ročníku v rámci své bakalářské práce. Učení pomocí robotického vozítka má úspěch mezi studenty i vyučujícími a uvažuje se o jeho širším zapojení napříč předměty programu Kybernetika a robotika. V současnosti se studenti zaměřují na návrh řídicího systému, v budoucnu by mohli také sami navrhovat konstrukci vhodnou k splnění daných úkolů. Do běžné každodenní výuky přineslo řešení domácích laboratoří mnoho výhod. Studenti i nadále mohou pracovat v době, kdy chtějí, nestresuje je pevný slot v laboratořích, znají svého robota a můžou mu program psát na míru. Samotné semináře pak víc slouží k společným debatám a hledání řešení možných problémů. Zapojení domácí robotické laboratoře tak pokračuje v přístupu "převrácené výuky" a animovaných YouTube přednášek, které na katedře už před několika lety zavedl docent Zdeněk Hurák. Projekt si katedra dokázala financovat z peněz vydělaných smluvním výzkumem pro firmy. Cena materiálu na jednoho robota v základní verzi se pohybuje okolo 5000 Kč, a přestože je třeba počítat s určitými servisními náklady, studentům umožňuje provádět pokusy a měření na úrovni laboratorního zařízení v hodnotě stovek tisíc korun. Cílem je, aby měl svou domácí laboratoř k dispozici každý student předmětu. Přístroj pro distanční výuku vyvinuli i na katedře měření V roce 2020 výzkumníci z katedry měření FEL ČVUT vyvinuli přístroj, který v době koronavirových omezení umožnil praktickou výuku středoškoláků a vysokoškoláků z domova. Inovativní přístroj LEO (Little Embedded Oscilloscope) lze využít jako osciloskop, voltmetr, funkční generátor, stejnosměrný zdroj, generátor impulsů, čítač či logický analyzátor. Publikováno: 25. 4. 2022 / Počet přečtení: 21

24. 4. 2022; tzb-info.cz

Zajímavosti z konference Šetrné fasády: nový učební obor a nové návrhy v rámci implementace BIM

Česká komora lehkých obvodových plášťů (ČKLOP) uspořádala na začátku dubna již 15. ročník národní konference s názvem Šetrné fasády. Připomeňme si některá důležitá témata.

Na konferenci vystoupila celá řada českých i zahraničních odborníků, aby pohovořili o budoucnosti stavebnictví v době zdražování materiálu, o zelené dohodě (Green Deal) v době energetické krize, o využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství a recyklaci. Nový obor technik otvorových výplní a fasád Za zmínku stojí návrh ČKLOP na vznik nového učebního oboru technik otvorových výplní a fasád. "Odbornost techniků musí splňovat odpovídající požadavky na správnou montáž lehkých obvodových plášťů, oken a dveří podle aktuálních platných norem, předpisů a znalostí. Zásadní změnou musí být široké zavedení duálního vzdělávání," uvedl Jan Bedřich, výkonný ředitel ČKLOP. Absolventi by měli kromě základních vědomostí obsáhnout také nové požadavky v rámci Green Deal i z hlediska aktuální normy o energetické náročnosti budov, jež mají přímý dopad i na obor lehkých obvodových plášťů, oken a dveří. Názory na nový učební obor a semináře na dané téma najdete na internetových stránkách ČKLOP. Nové možnosti implementace v rámci BIM Odborný tým oblasti (OTO) Lehké obvodové pláště a výplně otvorů (LOP) pracuje na sestavení požadavků na vlastnosti k datovým šablonám Datového standardu staveb, pro dohodnuté účely užití související s lehkými obvodovými plášti staveb pro stanovené základní milníky životního cyklu staveb. Hovořili o něm zejména členové OTO Teamu LOP: Lucie Švamberková, ze stavební společnosti Sipral a Lukáš Romanczin, ředitel společnosti MFS Digital CZ, která poskytuje fasádní konzultace, poradenství v oblasti navrhování a výběru obvodových plášťů budov, BIM konzultace, řešení pokročilého 3D modelování pro technicky a geometricky složité projekty ve stavebnictví. Další možnosti implementace v rámci BIM představil Tomáš Kořínek z katedry elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha. Navrhl konstrukční řešení pro zajištění elektromagnetického stínění. Efekt elektromagnetického stínění rádiových kmitočtů je striktně vyžadován například v oblasti ochrany informací nebo v oblasti zdravotnictví. Elektromagnetické stínění má podle jeho slov vliv na elektromagnetické mikroklima vnitřního prostředí budov. Mluví o "elektromagnetickém komfortu," s nímž je nutné počítat již v projektové fázi a bylo by tedy vhodné jej rovněž implementovat v rámci BIM. Bližší informace o akci a přednáškách: https://www.cklop.cz/konference/2022_duben/ Více o BIM: https://www.tzb-info.cz/bim-informacni-model-budovy URL| https://stavba.tzb-info.cz/izolace-strechy-fasady/23755-zajimavosti-z-konference-setrne-fasady-novy-ucebni-obor-a-novenavrhy-v-ramci-implementace-bim

22. 4. 2022; startupjobs.cz

Hřejivé body Moody je po pěti letech vývoje hotové. Uleví od menstruačních bolestí srovnatelně jako ibalgin

Ulevit ženám od menstruačních bolestí pomáhají nejčastěji dvě věci: analgetika a teplo. Obě cesty mají srovnatelné účinky, ale různé nevýhody.

Zatímco u prášků jsou to především riziko závislosti a vedlejší účinky, u hřejivých pomůcek je limitující jejich neflexibilita, jsou vázané na domácí prostředí. Tento problém se rozhodla vyřešit designérka Kateřina Rydlová a vyvinula hřejivé body, které kombinuje pohodlný materiál a patentovanou hřející technologii ovládanou přes aplikaci. Většina žen při bolestivé menstruaci sáhne po ibalginu . Vyplývá to mimo jiné z pozorování designérky Kateřiny Rydlové , která se ve své práci zaměřuje na zdravotnické pomůcky. Ta si zároveň všimla, že řada z nich prášek tlumící bolest používat nechce, jen často nevidí jinou možnost. Přestože existují i jiná řešení, dokonce se srovnatelným účinky, jejich použití není vždy slučitelné s každodenním životem. Mají ale jedno společné – úlevu přinášejí využitím lokálního tepla . Pomáhá totiž uvolnit svaly pánevního dna, a tím eliminuje bolesti a křeče v břiše, nejčastěji způsobené stahy dělohy. Odpovědí na tento problém je body Moody , na jehož vývoji a testování Rydlová pracovala posledních pět let a aktuálně ho s kolegyní Dorotou Kajfoszovou uvádí do prodeje. Díky využití chytré textilie hřeje v oblasti podbřišku a beder , umožňuje takřka neomezený pohyb a zároveň vypadá dobře. Zdrojem tepla jsou dvě baterie, natolik malé a lehké, že se zapnou do kapsičky a nejsou vidět. Na jedno nabití vydrží hřát až tři hodiny a jejich intenzita se ovládá prostřednictvím bluetooth v mobilní aplikaci. "Úleva od menstruace hřáním není žádná novinka, ale integrace do oděvu je v otázce menstruačních bolestí unikátní a máme ji patentovanou . Existují různé dečky, termofory nebo polštáře a efekt je totožný. Ostatně když jsem se v rámci dotazníkového šetření ptala holek, co jim pomáhá, prášek a teplo bylo zhruba na stejné úrovni. Rozdíl byl ale v kontextu. Když mohou být doma, sáhnou po polštářku. Pokud jsou do práce, vezmou si ibalgin ," vysvětluje Rydlová. Z univerzity na vlastní nohy Poprvé se začala tématem menstruace zabývat v roce 2017 v rámci semestrální práce na téma závislosti při studiu designu na Fakultě architektury na ČVUT. Právě tehdy se začalo rodit řešení, které v sobě snoubí design a péči. "To téma mě pohltilo a rozhodla jsem se mu věnovat dál. Zažádali jsem o grant, který vývoj financoval další dva roky. A protože šlo o design úzce spojený s elektronikou, začala jsem projekt v rámci ČVUT rozvíjet ve spolupráci Fakulty architektury a Fakulty elektrotechnické ," popisuje začátky tehdejší studentka prvního magisterského ročníku. Prvními hmatatelnými výsledky byly odevzdání funkčního vzorku jako diplomové práce a nominace na Národní cenu za studentský design v roce 2019. "Poté jsem na bodýčku ještě pár měsíců pracovala v rámci školy, dojížděl nám grant. Bylo nás okolo pěti, nejvíce jsem projekt řešila s doktorandem Tomášem Tichým. Nakonec jsem ale dospěla do fáze, kdy jsem měla pocit, že už výrobek s univerzitou nemám jak posunout dál . Je to skvělé zázemí na akademický výkop, ale překlenutí do komercializace často chybí," pokračuje v popisu cesty Rydlová. Po odchodu z fakulty nastoupila jako healthcare designérka do českého medicínsko-technologického startupu Stimvia (původně Tesla Medical). Ten se od roku 2014 zabývá léčbou inkontinence pomocí neinvazivní neuromodulační metody. Zde Kateřina Rydlová v rámci čtyřdenního pracovního úvazku začala získávat další zkušenosti ze světa zdravotnických pomůcek. Od univerzity odkoupila práva na užívání licence, aby mohla pokračovat v dalším vývoji již na vlastní pěst. Nápad zaujal ve Švédsku "Mým cílem bylo zmenšit baterku a vyřešit pratelnost bodýčka. Měla jsem k ruce svoji mamku, která šila všechny potřebné vzorky. Původně jsme vodivou část oděvu vyšívaly stříbrnou nití . Chtěli jsme ale přijít s něčím, co se dá vyrábět sériově, v tisících kusech. Naše řešení bylo funkční pro desítky až stovky. Po konzultaci s textilkami jsme proto vyšívání zavrhli," vzpomíná Rydlová. Následovaly další milníky. Spojení s Dorotou Kajfoszovou, společné založení firmy, prezentace prototypu na Designbloku a nakonec také navázání spolupráce se švédskou firmou Inuheat . Právě oslovení společnosti vyvíjející komponenty do chytrých textilií byla pro současnou podobu produktu zlomová. "Ve Švédsku jsem se tou dobou pohybovala, dokonce jsem uvažovala o doktorském studiu, protože ve Skandinávii jsou v oblasti health care a designu trochu dál. Nakonec jsem narazila na Inuheat a prostě jsem jim napsala. Neměla jsem hotový produkt, ani velkou firmu, takže jsem nevěřila, že se ozvou. Oni ale byli z body Moody nadšení a teď je to přesně rok, co si nás vybrali jako jeden ze startupů, se kterým budou v daném roce spolupracovat ," popisuje Rydlová a dodává, že největším přínosem bylo potkat skupinu lidí, kteří byli schopni zodpovědět veškeré otázky ohledně materiálů, pratelnosti, ale také udržitelnosti. Bez ibalginu Body Moody se tak stal jediným českým startupem a také jediným projektem v oblasti zdravotnictví pod křídly firmy Inuheat, která se zaměřuje na vyhřívání oblečení do zimy. Švédský partner českému týmu pomohl zejména s dodáním certifikovaného konektoru a baterek, které jsou lehké a na konektor se připojují bezdrátově . Výsledkem je na první pohled obyčejné elastické černé body s integrovanou hřejivou vrstvou vloženou mezi dalšími vrstvami látky z viskózy. První série je tak po měsících testování ženami s různě silnými menstruačními bolestmi připravená vstoupit na trh. "Výsledky testování jsou vypovídající, všechny ženy až na jednu jsou od té doby, co používají body, bez ibalginu . Naše testerka s endometriózou má křeče i mimo cyklus a denně brala tři nebo čtyři ibalginy. V současné době je na jednom prášku, ale i tak je to skvělé zlepšení," dodává Rydlová. Pořizovací cena body je 9950 korun a dodání je naplánované na srpen. "Cena odráží výběr materiálů a technologie, aby produkt vydržel minimálně 200 pracích cyklů a minimálně 300 dobití baterií na sto procent . Všechny holky, které body vyzkoušely, by si ho na základě používání pořídily a doporučily ho svojí kamarádce. Balíček kromě samotného bodýčka obsahuje baterky, nabíječku, prací sáček a další doplňky," uvádí designérka. Prodej v obchodech nebo na e-shopu zatím nechystá. Body je možné objednat v předprodeji a brzy přibude možnost si ho osahat a vyzkoušet v holešovickém showroomu e-shopu Kalíšek.cz. Do budoucna je v plánu expanze do Švédska a možná i dalších zemí . I v globálním měřítku je oděv ulevující od menstruačních bolestí zatím unikátní. Nejprve je ale podle Rydlové potřeba otestovat reakci uživatelek na produkt i na cenu a zjistit reálnou poptávku. Odhadnout objem výroby je v tuto chvíli těžké. "Výroba teď trvá dlouho. I proto, že to děláme poprvé, se bavíme o zhruba půlročním procesu. Musíme se soustředit na to, aby série byla zopakovatelná znovu, za kratší čas a s menším stresem. To je pro nás teď priorita, potom budu ale určitě zkoušet další rozšíření v rámci produktu, jako jsou střihy, materiály, barvy . Technologie je vyřešená, takže bude prostor si hrát," doplňuje Rydlová, která zároveň aktuálně dokončuje design přístroje pro Stimvia, pracuje na rehabilitační pomůcce pro děti a projektu pro výrobce zdravotnických lůžek a dalších příslušenství Proma Reha. V aplikaci tepla při řešení zdravotních obtíží vidí velký potenciál, ráda by se tak časem zaměřila i na další možnosti propojení zdraví a hřání "Budoucnost vidím v domácí péči . Posun k samoléčbě a telemedicíně ukázala i pandemie. Je mi bližší pracovat na přístroji, který může člověk používat sám z domova, a vidím tam i budoucnost uplatnění chytrých textílií," uzavírá Kateřina Rydlová. Foto: Body Moody Startupy

19. 4. 2022; Hospodářské noviny

Lepší Česko skrz jedničky a nuly

Eva Pavlíková Pět tisíc dobrovolníků si už zkusilo, jaké to je, digitalizovat Česko, jak obtížně se občas spolupracuje se státem a jak rychle lze pomáhat digitální cestou. Organizace Česko. Digital zpřehledňovala opatření v době covidu a po invazi na Ukrajinu během víkendu připravila užitečný rozcestník. Chystá toho ale mnohem víc. Třeba dluhopisy spojující byznys a neziskový sektor.

eva Pavlíková srší energií i po roce v nejvyšším výkonném křesle organizace Česko. Digital. to převzala loni od zakladatele Jakuba nešetřila, musela najít část nového týmu a soustředí se na to, co je podle ní nejdůležitější: vytvářet prostor pro aktivitu expertů – dobrovolníků. Česko. Digital připravilo v souvislosti s ukrajinskou krizí pět nových projektů, chce také více proniknout do fyzického světa přes takzvanou depolarizační platformu, která by měla mírnit vášně často rozdmýchané na sociálních sítích, a před spuštěním má projekt safezóna, jenž má pomáhat dětem na druhém stupni základních škol při řešení těžkých životních situací. aby toto všechno zvládla eva Pavlíková obsáhnout, pořídila si dvě týpí a občas v nich odloží mobilní telefon. - Co jste si pomyslela 24. února ráno, když jste zaregistrovala zprávy o napadení Ukrajiny? kromě toho, že je ta situace samozřejmě hrozná a doposud nepředstavitelná, tak jsem byla zrovna na dovolené. a rozhodla jsem se, že svou dovolenou schválně nepřeruším a vyzkouším, jak bude reagovat naše organizace beze mě. takže do dobrovolnické práce jsem naskočila až někdy o víkendu. - Jak to dopadlo? Česko. Digital reagovalo skvěle. stejně jako jsme za covidu během dvou dní udělali projekty: učíme online a Dáme roušky, tak teď za víkend dobrovolníci naprogramovali rozcestník stojíme za ukrajinou. a hlavně komunita reagovala sama, aniž by jí někdo říkal, co má dělat. krize opět zvedla pomoc odspodu, což mi přijde vždy nejdůležitější a dělá mi to největší radost. - Jak dále pomoc Ukrajině rozvíjíte? na rozcestník se nám podařilo navázat jazykovou aplikací Movapp, jež obsahuje časté životní fráze, pak zprostředkovatelským portálem Pomáhej ukrajině a mapovým klientem uMapa, přes něj si mohou ukrajinci najít například nejbližšího lékaře, který bude umět anglicky či rusky. od covidu jsme se opravdu hodně posunuli, podařilo se nám rychle udělat pět projektů na pomoc a většina z nich je dlouhodobých, což mi přijde skvělé. - Vymýšlíte ještě něco dalšího do aktuální uprchlické krize? ano, pracujeme na takzvané depolarizační platformě. Ještě nevíme, jaký bude mít přesný název, ale jejím hlavním cílem by mělo být přimět lidi s různými názory k setkávání se a ke společnému mluvení. už teď se objevují názory, jak jsou ukrajinci hodně preferovaní na úkor jiných vrstev obyvatelstva nebo národností. například Rusové nejsou už moc společností přijímáni, mohou k nám přijít jen na základě humanitárních víz a tak podobně. Depolarizační platforma by měla znamenat fyzické setkávání lidí, jejichž hlas není moc slyšet. Různě v regionech. teď hledáme partnery, kteří do toho s námi půjdou. Líbila by se mi spolupráce třeba se skautskými organizacemi či místními knihovnami. - Nepodpoříte tím jen setkávání lidí, kteří mají třeba extremistické názory? Možná to zní naivně, ale chceme vyhrocenou komunikaci ze sociálních sítí vrátit zpátky do fyzického prostředí, protože si myslíme, že tam lidé nejsou tak agresivní a dokážou se lépe pochopit. takže chceme, aby se takových setkání účastnili různí lidé a s odlišnými názory. Jejich diskuse pak bude moderovaná. Podstatou je, že se někdo bude zabývat tím, co říkají. a bude s nimi o jejich názorech diskutovat. některé skupiny jsou totiž často hlučné hlavně proto, že mají pocit, že je nikdo neposlouchá. - Jaké to bude mít technologické zázemí? když jedinec v konkrétním městě bude chtít udělat setkání, kde se budou vyříkávat různé názory, tak my budeme mít připravený komunikační balíček, jak takový mítink uskutečnit. včetně například zaznamenání do mapy. - Kdy byste chtěli platformu spustit? co nejdříve, obecně myslíme v řádu týdnů. Je to nutné, protože depolarizační tlaky rozhodně v Česku sílí. a zatím nemáme systematický způsob, jak se tomu bránit. Je to hodně těžký úkol, ale stojí za to aspoň se o jeho řešení pokusit. Vy jste převzala vedení Česko. Digital loni v březnu. Jak se od té doby organizace změnila a kam ji směrujete? - Máme za sebou docela náročný rok, kdy odešla více než třetina našeho organizačního týmu a dostali jsme zpětnou vazbu, že se blížíme spíše digitální agentuře, která jen bouchá jeden projekt za druhým. takže jsme znovu začali hledat to nejpodstatnější. a tím je maximální podpora dobrovolnické komunity. chci, aby jednotlivci z ní dostávali co největší prostor k vlastní aktivitě. Plus se snažím maximálně přinášet zkušenosti ze zahraničí a pak je sdílet. například organizace code for america, která je takovým naším předobrazem, už má více než 25 tisíc dobrovolníků a je zase o kus dál. Co je tedy hlavním cílem Česko. Digital? - skrz jedničky a nuly měníme Česko k lepšímu. na tom se nic nezměnilo. stále více však řešíme, jak pomáhat nejlépe. Jsou v zásadě dva možné pohledy: buď mají dobrovolníci sami kódovat aplikace, nebo mají šířit myšlenku digitálních kompetencí. být určitými apoštoly a hybateli ve společnosti. Jasnou odpověď na to nemám, často je to pochopitelně kombinace obojího. Původně jsme vznikli pro to, abychom pomáhali s digitalizací státu a neziskovým organizacím, ale nakonec je to směrování pomoci stejně na každém jedinci z komunity zvlášť. on rozhoduje, co je nejlepší. Myslíte, že se jednou vaše mise vyčerpá? - Jestli někdy Česko. Digital zmizí, tak to bude ve chvíli, kdy veřejná správa a neziskový sektor budou plně digitálně kompetentní v tom, že budou samy vědět, jak využívat digitální nástroje pro zvětšení dopadů své činnosti. Dám příklad – spoluprací s projektem Loono na včasné odhalení rakoviny jsme přes mobilní aplikaci zvětšili jeho dosah a efektivitu. a oni sami si ji dál rozvíjejí nebo si umí správně poptat partnera na komerčním trhu. takže naším cílem také je, aby si stát či neziskovka časem uměly pomoct samy. to je ideální stav. Jak moc těžké je změnit státní správu? - Je to těžké, protože má všechny znaky velké korporace. Jenže zatímco komerční firmy digitalizují za jasným cílem zisku, u veřejné správy ty cíle mnohdy jasné na první pohled nejsou. Jejím posláním je konat veřejnou službu, jenže to znamená pro každého něco trochu jiného. Plus narážíme na omezení kvůli legislativě a samozřejmě politické garnituře, která se často mění. k tomu připočtěte hodně úředníků, kteří jsou ve svých funkcích desítky let. Proto je veřejná sféra nepružná a digitalizuje se velmi pomalu a těžce. někdy se stane, že nějaký projekt dokončíte, začne fungovat, ale časem zase sklouzne k práci postaru, protože úředníci nedostanou technologickou podporu nebo ho prostě nechtějí používat. někdy nechápou technologie jako pomocníka, ale jako obtížnou zdržující věc. Máte aspoň nějaký dobrý příklad? - Úspěšný projekt je covid Portál, který jsme dělali ve spolupráci se státním nakit (národní agentura pro komunikační a informační technologie, pozn. red.). ve smíšeném týmu dobrovolníků a zaměstnanců nakit se nám během 14 dní podařilo vytvořit portál, který srozumitelně lidem přibližoval covidová opatření. Úspěšná na tom byla spolupráce jednotlivých ministerstev a zároveň odborníci ze státu a soukromého sektoru byli schopni si porozumět a vzájemně se víc chápat. Co se vám naopak nepodařilo? - stále se snažíme předat projekt učíme online do národního pedagogického institutu pod ministerstvem školství, což se daří pomaleji, než bychom si přáli. obecné riziko spolupráce s neziskovým sektorem je v tom, že my vyvineme nějakou aplikaci či technologické řešení, ale on potom není schopen dodanou věc dlouhodobě udržovat a rozvíjet. Protože nemá například programátory či peníze na jejich najmutí. to je riziko, kdy my můžeme udělat spíše medvědí službu. - Jaké projekty máte vy osobně nejraději? nejlepší projekty jsou takové, o nichž nevím. Myslím to tak, že vzniknou aktivitou dobrovolníků a Česko. Digital jim k tomu dá jen veškeré podmínky a prostor. to je příklad Movapp, kdy Martin hassman, jeden z členů komunity, si projekt vymyslel, sám si sestavil tým a dovedl vše do finále. - A obecně – jaká jsou vaše oblíbená témata? Ráda se zabývám tématem technologie versus člověk a posilováním kompetencí jednotlivých lidí. vždy se snažím hledat rizika na věcech, které jsou na první pohled bez chyb. třeba naše přesvědčení o tom, že technologie nás zachrání. Já se snažím dobrat toho, jestli náhodou nepotlačí naši lidskost. Prostě mě baví vyváženost a její hledání. - Vy sama si dáváte pozor, abyste nebyla příliš na mobilu? Dáváte si občas digitální detox? bojuji s tím. občas se přistihnu, že večer doma visím na twitteru, místo abych si vzala knihu. Lék proti tomu zatím nemám, ale loni jsme si pořídili s rodinou tři a půl hektaru louky a postavili na ní dvě týpí, takže se těším, že si je letos už naplno užijeme. už vymýšlíme, jak udělat otevřenou kuchyň (smích). - Je něco, co vám v neziskovém ekosystému v Česku vadí? Často přemýšlím o způsobu investování firem do neziskových organizací. Podnikatelé rádi dávají peníze do start-upů, které nejsou moc měřitelné, ale jakmile jde o neziskový sektor, tak začnou hledat parametry a dopady a mají tendenci na to nahlížet hodně byznysově. to je v pořádku, jen mám pocit, že to občas přehání. Přitom zisk plynoucí z pozitivních dopadů neziskovek může být podstatně větší a celospolečenský a ve finále pozitivní i pro firmu. Líbí se mi proto myšlenka takzvaných social impact dluhopisů. Podnikatel přes ně vloží peníze do neziskové organizace, která typicky pracuje na nějaké službě pro stát, a pokud uspěje a služba začne pozitivně fungovat, stát podnikateli peníze vrátí. takový fond je i v Rakousku a teď zjišťujeme podrobnosti z usa. budeme se snažit ho v Česku rozjet. - Jak velká je vlastně dnes organizace Česko. Digital a kolik peněz potřebujete? aktuálně máme rozpočet kolem 11 milionů korun, lidí v týmu je kolem 10 a snažíme se mít spíše méně, ale větších partnerů. Minimální příspěvek je proto čtyři miliony korun na rok. Držíme si naprostou nezávislost na našich partnerech a oni nám důvěřují. Dali jsme si za cíl, že dostaneme do neziskového prostoru nové peníze. už jsme dokončili zhruba 12 projektů a teď je živých kolem 10. už je to trochu nepřehledné, někdy si už ani nevzpomeneme, že jsme byli na počátku toho konkrétního projektu. Pořád se ale nejvíce věnujeme vzdělávání, péči o duševní zdraví a digitalizaci financí. - Jaký největší projekt teď dokončujete? Pokud pominu ukrajinu, tak během týdnů spustíme projekt safezóna, který se zaměřuje na duševní zdraví na druhém stupni základních škol. už jede pilotní režim. Dětem by měl sloužit k orientaci v duševním zdraví. snažíme se jim ukázat různé životní situace, v nichž by se mohly najít, a tím jim pomoci. na rozdíl od různých linek pomoci je to striktně anonymní. - Pokud vše půjde podle plánu, jak by mělo vypadat Česko. Digital za dva až tři roky? chceme se začít věnovat dlouhodobým projektům ve třech oblastech – datová transparentnost, digitální kompetence a open network, což znamená spolupráci napříč sektory, aby byl dopad snažení co největší. organizace code for america také podporuje dvou- až tříleté projekty s cílem dělat systémové změny. některé věci prostě rychleji nestihnete. Plus bych byla ráda, aby vznikla komunita, která bude hrdá na to, že je součástí Česko. Digital. už se do ní od založení zapojilo přes pět tisíc lidí a aktivně teď máme několik stovek jednotlivců pracujících každý měsíc. to je přece skvělá zpráva. Naším cílem je, aby si stát nebo neziskovka časem uměly pomoct samy. To je ideální stav. eva pavlíková (41) Výkonná ředitelka a jedna ze tří spoluzakladatelů organizace Česko. Digital. Eva dlouho pracovala v komerčních firmách, prošla Cetinem, Veolií i Teskem. Má i zkušenosti z podnikání, rozjela například projekt Supervýprodej. Ve funkci nahradila loni na jaře Jakuba Nešetřila, jenž vybudoval a prodal společnost Apiary a následně založil Česko. Digital s cílem pomáhat digitalizaci státu. Eva Pavlíková vystudovala Fakultu elektrotechnickou na ČVUT, má dva syny, s partnerem loni investovali do pozemku, na němž budují dvě týpí. Foto: Matej Slávik

19. 4. 2022; Hospodářské noviny

10 nápadů z univerzitních inovačních center

Převratné nápady se nerodí jen ve start-upech. Stále víc zajímavých věcí vzniká také na českých univerzitách. Vybrali jsme proto desítku projektů z Prahy, Brna i Ostravy.

Vývoj hasičských dronů, samoléčivá náplast nebo umělá inteligence píšící divadelní hry. co mají tyto projekty společného? všechny vznikají na inovačních centrech českých univerzit. třeba jeden z výzkumných projektů univerzity karlovy přispěl k řešení energetické krize a získal ocenění na mezinárodní vědecké soutěži ve stuttgartu. Létající roboti studentů z elektrotechnické fakulty Čvut zase reprezentovali Českou republiku na neoficiálním mistrovství světa dronů v Dubaji. zmíněného "drona hasiče" ve spolupráci s výzkumníky Fakulty elektrotechnické Čvut navrhl a sestavil student programu kybernetika a robotika vojtěch nydrle v rámci bakalářské práce.

Jak potvrzuje děkan FeL Čvut Petr Páta, podíl studentů na výzkumu u vědeckých projektů hraje velkou roli. "Je to naprosto zásadní. Právě zapojení studentů do projektů je možné proto, že máme silnou vědeckou komunitu, která se podílí na výuce a podpoře motivovaných žáků." o totéž se však nesnaží jenom FeL, ale i další technické univerzity v republice, v jejichž inovačních centrech vznikají nápady a experimenty od zdravotnictví až po logistiku. když robot píše divadelní hru Vědci z matematicko-fyzikální fakulty převrátili román RuR od karla Čapka vzhůru nohama. v roce 2021 totiž ve spolupráci se Švandovým divadlem uvedl matfyz první divadelní hru, kterou napsala umělá inteligence. hra se jmenuje "ai: když robot píše hru" a vyšla 100 let poté, co Čapek přišel se slovem "robot".

Pojednává o robotovi, který prochází světem a pozoruje lidi. "byl jsem překvapený, co hra říká o nás jako o lidech a autorech. ukazuje, jak často se mezi tématy objevuje násilí nebo sex," okomentoval robotův projekt dramaturg Švandova divadla David košťák. vedoucím projektu theaitRe byl Rudolf Rosa z Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF uk, podílela se na něm rovněž pražská DaMu a technologická agentura ČR. vědci vyvinuli systém na automatické generování scénářů založených na strojovém učení. Divadelní hru napsala umělá inteligence "jen" z devadesáti procent. tým z Ústavu formální a aplikované lingvistiky zadal umělé inteligenci vždy vstupní scénickou poznámku a první dvě repliky, z tohoto základu ai potom dopsala zbytek z celkových osmi scén. Matfyz s ai pokračuje. v červnu by měla být hotová další hra, kterou uvedou vědci ve spolupráci se Švandovým divadlem a DaMu. Podle Rudolfa Rosy navíc nově spolupracují s německými kolegy na zlepšení vypravěčských schopností umělé inteligence. ta se nyní učí číst divadelní a filmové scénáře. Mezinárodní cena za "chlupy na koberci" Obnovitelné zdroje elektřiny mají jednu zásadní nevýhodu – nestabilitu. někdy vyrábí příliš, jindy vůbec. k řešení tohoto problému může přispět vodík. "Je univerzální: v čase přebytku elektřiny ji může skladovat a v čase nedostatku přeměnit na elektřinu," vysvětluje vědec z univerzity karlovy Peter kúš, který loni s kolegy z katedry fyziky povrchu a plazmatu získal mezinárodní cenu f-cell award za to, že vynalezli způsob, jak levněji vyrábět vodíkové palivové články. zároveň se zabývají tím, jak elektřinu skladovat pro časy nedostatku. "Pracujeme v zásadě na dvou projektech. Jedním z nich je zlevnění výroby palivových článků a druhým vylepšení elektrolyzéru vody. Právě elektrolýzou totiž získáme vodík, který zpětně můžeme použít pro výrobu elektřiny," dodává kúš. z pohledu průmyslu je zásadní úspora materiálu, protože při výrobě článků se využívají drahé kovy iridium a platina. Díky objevu technologie vědců z karlovy univerzity lze drahé kovy lépe využít. "takzvaným naprašováním vytvoříme na povrchu platiny nebo iridia vrásnění podobné například chlupům na koberci. tím vznikne větší prostor pro elektrolýzu a větší povrch pro tok atomů vodíku," říká kúš. připojení pro příští generace aneb 6G mobilní síť Mobilní síť 6G zkoumají vědci z Českého vysokého učení technického. Loni proto FeL Čvut otevřela laboratoř, kde se 6G síť testuje. "Podle dosavadních experimentů řízení komunikace založené na hlubokých neuronových sítích bude v praxi vhodné pro nasazení v sítích s velmi vysokým počtem komunikujících zařízení, kde již tradiční řešení používaná například v sítích 4G nebo 5G naráží na své limity," vysvětluje zdeněk bečvář z katedry telekomunikační techniky, který novou laboratoř vede. 6G sítě také umožní například přenos hologramu v reálném čase, tedy způsob komunikace, který asi leckomu z vědeckých civilistů utkvěl především díky hvězdným válkám a dalším sci-fifilmům, a zároveň zvýší spolehlivost komunikace například mezi automobily a tím i jejich bezpečnost. Další možností 6G sítí je pak podle docenta bečváře navýšení datového provozu během koncertů či sportovních utkání. zkrátka tam, kde často dochází k přetížení sítě. Fakulta elektrotechnická pro tyto účely vyvinula speciální dron. ten funguje jako základnová létající stanice poskytující dočasně služby mobilní sítě také při jejím krátkodobém výpadku. dron hasič reprezentoval čechy na mistrovství světa Na neoficiálním mistrovství světa dronů v Dubaji reprezentovali Česko loni roboti, které vyvinuli výzkumníci z katedry kybernetiky na FeL Čvut . Česká skupina multirobotických systémů (MRs) pod vedením Martina sasky, jejíž součástí je třicet výzkumníků, v Dubaji předvedla například dron typu eagle, který je navržený pro lov dalších létajících robotů. na své oběti vrhne síť a lapí je do ní. Další projekt, který výzkumníci prezentovali v Dubaji, vznikl v rámci bakalářské práce studenta programu kybernetika a robotika vojtěcha nýdrle. tímto nejnovějším příkladem zapojení studentů do výzkumných aktivit je dron s hasicí kapslí, který je určený pro zdolávání požárů ve vícepodlažních budovách. Létající robot detekuje a lokalizuje požár pomocí infračervené kamery. následně vystřelí do místa požáru kapsli s průrazným nábojem, který rozbije okno, plyn následně hasí požár. Supermoderní hojivá náplast Vědci kolem chemičky Lucy vojtové na ceitec vut se dlouhodobě zaměřují na vývoj moderních biomateriálů především pro medicínské použití. Jeden z posledních výzkumů, který zpracovávala doktorandka katarína kacvinská, se věnoval výrobě rozložitelných náplastí z přírodních materiálů, které by urychlily hojení kůže po těžkém popálení. Dvouvrstvé náplasti se skládají jednak ze spodní kolagenové části, jež slouží jako jakési lešení pro buňky, které vytvářejí hluboké vrstvy kůže poničené popálením, jednak z horní krycí vrstvy. ta je podobná například gelům používaným při hojení puchýřů, je antibakteriální, ránu vlhčí a chrání před nečistotami, zároveň ale propouští kyslík. Při výměně této vrstvy se nestrhává již zahojené poranění, vypadá navíc podobně jako lidská pokožka, takže neruší ani na pohled. takovéto náplasti by měly zamezit vzniku vystouplých koloidních jizev, které se objevují právě při vážnějším popálení, kdy se kůže nad ránou zatáhne bez toho, aniž by tělo dostavělo hlubší vrstvy. Senzory, které zabrání srážce vlaků Nenápadný senzor na kolejnici, který zachytí jakékoliv vibrace a vzruchy, odešle signál a umělá inteligence vyhodnotí potenciální riziko. takový by podle odborníků z Fakulty strojního inženýrství vut v brně mohl být recept pro zvýšení bezpečnosti na železnici. systém může upozornit na dopady zemětřesení nebo například překážku na trati. na výzkumu spolupracuje vut s tchajwanskými partnery. "na kolej nalepíme senzor, který se stane součástí kolejnice, díky elektronice a připojení k internetu věcí posílá veškeré zachycené signály o dění na trati do cloudového úložiště. tuto část vývoje řešíme ve spolupráci s českými firmami aLis tech a Drážní revize, která projekt za českou stranu řídí," popisuje zdeněk hadaš z Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky Fsi vut. tchajwanská strana má podle něj na starosti zpracování signálů metodami umělé inteligence. Pokud by se výstupy podařilo napojit na drážní systémy, může vědecký systém sloužit jako včasné varování, například pro zastavení vlaku. nanoboti proti nádorům Cílené doručování protinádorových léčiv a nanotechnologie jsou dvě výzkumné oblasti, které se paralelně rozvíjejí v rámci léčby rakoviny již dvě dekády," říká Martin Pumera z vysoké školy chemicko-technologické v Praze, vedoucí centra pro pokročilé funkční nanoroboty. Právě toto centrum zahájilo loni v květnu v roli koordinátora nový výzkumný projekt vývoje funkčních nanorobotů pro navigovanou kombinovanou nádorovou terapii. velký benefit nových nanorobotů spočívá podle Pumera v univerzální terapii bez nutnosti vázat na povrch nanočástic specifické molekuly. Léčebný přístup pak spočívá v kombinaci terapií založených právě na biomedicínské nanorobotice. cílem projektu je, aby použité postupy mohli aplikovat nejen vědci v laboratořích, ale i terapeuti na klinikách. Proto budou nanoroboti navigovaní pomocí magnetického pole, ultrazvuku nebo světla. Práci si akademici v projektu rozdělili. tým profesora Pumery připravuje nové typy nanorobotů. 1. lékařská fakulta uk se soustřeďuje na přípravu léčiv, které roboti doručí. Lékařská fakulta Mu bude nejprve sama v první fázi testovat navržené nanorobotické systémy a poté ve druhé fázi otestuje roboty ve spolupráci s Fn Motol. najdou koronavirus v odpadních vodách Novou analytickou metodu na detekování covidu-19 přinesla vŠcht. v souvislosti s tímto onemocněním totiž skutečný rozsah epidemie společnost neznala, ale jen odhadovala. Jako řešení se ukázala nová metoda založená na stanovení obsahu Rna viru saRscov-2 v odpadních vodách. ta v sobě nese několik zásadních výhod – je zcela nezávislá na ochotě nakažených podstoupit klinické testování, získává data s předstihem, je výrazně levnější a lze díky ní odhalovat ohniska epidemie či sledovat šíření nových mutací. Metoda sledování epidemie stojí na tom, že většina nakažených masivně vylučuje zbytky viru ve stolici. tím pádem se virová Rna dostane právě do odpadních vod. "během celé epidemie se potvrzovalo, že množství virové Rna v odpadní vodě jasně koreluje s průběhem epidemie, díky tomu je možné na základě těchto dat odhadovat počty nakažených v populaci," vysvětluje Jan bartáček z vŠcht. kromě získání objektivních dat o vývoji epidemie lze monitoring využít i v době ustupující epidemie nebo naopak s předstihem odhalovat nová ohniska či identifikovat rizikové zóny a sledovat zasažení významných objektů, jako jsou nemocnice. nabízí se také využití pro sledování šíření nových mutací viru. karolina, superpočítač z ostravy Již více než 10 let funguje v ostravě národní superpočítačové centrum it4innovations, které je součástí vŠb – technické univerzity ostrava. Jedná se o přední výzkumné, vývojové a inovační centrum, které provozuje nejvýkonnější superpočítače v České republice. Momentálně nejvýkonnějším je superpočítač karolina s výkonem 15,7 PFlop/s, což znamená, že zvládne 15,7 biliardy (číslo vypadá takto: 15 700 000 000 000 000) operací za sekundu. tento superpočítač v žebříčku Green500 energeticky nejúčinnějších superpočítačů obsadil v roce 2021 8. místo na světě a 3. místo v evropě. it4innovations společně s institucemi cesnet a ceRit-sc tvoří strategickou výzkumnou e-infrastrukturu České republiky s názvem e-inFRa cz. zdejší superpočítače využívají výzkumní pracovníci z akademických a vědeckých institucí celé evropy. stroje nacházejí uplatnění ve virtuálním designu nebo vytváření prototypů, při rozsáhlých datových analýzách, vývoji nových materiálů, léků nebo při studiu planet. Část výpočetní kapacity je rovněž využívána ke spolupráci s průmyslovými partnery z různých odvětví. it4innovations je součástí Digitálního inovačního hubu ostrava, jehož snahou je napomáhat digitalizaci české společnosti. Momentálně je centrum zapojeno v 15 mezinárodních projektech horizont 2020 či horizont evropa a v řadě prestižních mezinárodních organizací. ultimátní laboratoř nových technologií Zpracování velkých dat, virtuální a rozšířená realita a provoz autonomně naváděných vozidel. to jsou jen některé okruhy činnosti nového vědeckého objektu, který vznikl v univerzitním kampusu vŠb v ostravě. objekt s názvem cPit tL3 se skládá z několika oddělení. Jedním z nich je takzvaná smart Factory Lab, kde probíhá zpracování velkých dat, výzkum virtuální a rozšířené reality, rozpoznání obrazu a identifikace 3D objektů. Druhou částí je home care Lab neboli byty pro pozorování projevů chování osob sloužící pro vývoj a výuku nových technologií biomedicínského inženýrství. Poslední částí objektu jsou automotive Lab – laboratoře se zaměřením na e-mobilitu, moderní systémy autonomní jízdy automobilů a průmyslových vozidel. budova cPit tL3 je sofistikovaný objekt s fotovoltaickou elektrárnou, rychlodobíjecími stanicemi pro elektrická vozidla a integrovanou rozsáhlou sítí rozmanitých technologií senzorických systémů.

19. 4. 2022; krajskelisty.cz

Drony mapují interiéry vzácných památek. Čeští vědci si připsali světové prvenství

Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze vyvinula v rámci projektu Dronument unikátní robotické drony, které pomáhají památkářům mapovat interiéry vzácných památek před jejich opravami. Jednou z nich je i olomoucký kostel sv. Mořice ze 13. století.

Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony pracují po prvotním nastavení zcela autonomně a pro památkáře představují nedocenitelnou pomoc. Ostatně, posuďte sami. Postupy skenování interiéru olomouckého kostela, který se připravuje na celkovou rekonstrukci, ukazuje toto video z FEL ČVUT níže. "Pokud je nám známo, aktuálně není na světě vyvinuta obdobná bezpečná metoda dokumentace interiérů historických objektů," napsala pro Seznam Zprávy za české památkáře Sandra Kolářová. "Technologii jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," doplňuje Mgr. Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu. Díky nasvícení mají památkáři k dispozici kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny či stav druhotného tmelení. Dokumentační materiály pořízené drony slouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě mohli připravit restaurátorský záměr. Jak mapování památek probíhá "Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT. Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat i místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení. Drony FEL ČVUT v kostele sv. Mořice v Olomouci Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál. Plánuje se další vylepšení "V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval jimi zadaný úkol,” říká ve videu doc. Martin Saska. Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Drony FEL ČVUT v kostele sv. Mořice v Olomouci Kde se všude mapovalo Kromě kostela sv. Mořice v Olomouci pomohly drony ze skupiny MRS například i v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí či poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým doc. Sasky. O projektu Dronument Cílem multidisciplinárního projektu Dronument (Dron&Monument), podpořeném Ministerstvem kultury ČR, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Využívá světově unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která byla vyvinuta v rámci skupiny Multirobotických systémů působící v rámci katedry kybernetiky FEL ČVUT pro soutěž MBZIRC v Abu Dhabi, a která se ukázala jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech soutěžních řešení. Schopnost létat velmi přesně a tedy bezpečně je klíčová pro proces dokumentace částí historických objektů (formou foto a video dokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či externí podpěrné infrastruktury. Drony FEL ČVUT v kostele sv. Mořice v Olomouci Soukromé drony jen s povolením Fotografování a natáčení pomocí dronů se v posledních letech stalo oblíbenou zábavou mnoha Čechů. Ne vždy je ale legální. Podle Novinek zákaz létání platí i nad památkovými objekty vlastněnými státem a spravovanými Národním památkovým ústavem. "Nad našimi objekty (NPÚ) je zakázáno bez povolení létat a fotit a natáčet. Jednak se zde zdržují osoby (zákon o civilním letectví) a také je tato aktivita nepřípustná z důvodu ochrany a zabezpečení památek. Pokud je potřeba udělat letecké snímky, vždy je nutný písemný souhlas správy objektu či ředitele Územní památkové správy, pod níž objekt spadá,” řekla Novinkám Mgr. Lucie Bidlasová, tisková mluvčí územní správy NPÚ Sychrov. "Samozřejmě záleží na charakteru objektu, vždy se zvažuje, za jakým účelem mají být snímky pořízeny, vypracovává se smlouva a základem samozřejmě je, že dotyčný pilot má všechny potřebná povolení a zkoušky, vyplývající z platné legislativy,” dodala mluvčí. Kostel sv. Mořice v Olomouci Jak píše server dronument.cz, patří městský proboštský farní kostel sv. Mořice v Olomouci k nejvýznamnějším pozdně gotickým památkám na Moravě. Vystavěn byl po etapách v rozmezí let 1412–1540 na místě staršího kostela, u kterého se předpokládá, že vznikl iniciativou biskupa Bruna ze Schauenburku v době kolonizace města. Kostel sv. Mořice v Olomouci Započetí stavby nového kostela v 15. století vyznačuje nápisová deska na severní věži. V jejím přízemí se nachází kaple Nejsvětější Trojice, jejíž klenba ještě odkazuje ke vzorům pražské královské huti předhusitské doby. Během první poloviny 15. století pak vyrostlo halové trojlodí s křížovými klenbami, k jehož zastřešení je doklad k roku 1443. Presbytář, koncipovaný rovněž jako trojlodní s trojicí pětibokých východních závěrů a síťovými klenbami, je datován na jednom ze svorníků klenby rokem 1483. Po roce 1500 byla ještě rekonstruována západní část kostela s krouženými klenbami nad kruchtou a ve stejné době bylo vystavěno také pozoruhodné zdvojené vřetenové schodiště u jižní věže a velký západní portál. Zhoubný požár Olomouce v roce 1709, který zasáhl velkou část města a poničil také kostel sv. Mořice, zapříčinil jeho rozsáhlou obnovu, i když gotická stavba zůstala vcelku dobře zachována. Kostel dostal nový krov, výrazně nižší, a jeho interiér byl barokizován. Nově vystavěna byla západní kruchta a kaple pod ní, stejně jako Loretánská kaple s Petrášovou hrobkou. URL| https://www.krajskelisty.cz/olomoucky-kraj/okres-olomouc/27119-drony-mapuji-interiery-vzacnych-pamatek-cesti-vedci-sipripsali-svetove-prvenstvi.htm

19. 4. 2022; Ihned.cz

PROTI: Je libo nezřízené výdaje, nebo energetickou chudobu?

Jsou tu možnosti, jak snížit cenu elektřiny. A nejde o vládní kompenzace a dotace z evropských fondů, k čemuž směřuje mnoho, často anonymních expertů. Není pravda, že jiné možnosti, po kterých volám společně s Hospodářskou komorou nebo Jaroslavem Mílem, bývalým vládním zmocněncem pro jádro, jsou těžko proveditelné. A ani zaklínání burzou a trhem není zcela korektní.

Ony "jiné" možnosti znamenají, že občané i podniky nakupují elektrickou energii za ceny, které odpovídají cenám domácího výrobního mixu. Tedy nikoliv za ceny na zahraniční burze, ale na základě dlouhodobých kontraktů, které umožní přiměřený zisk, tak jako je tomu dnes u distribuce. Pokud si uvědomíme motivace účastníků, pochopíme argumentaci a protiargumentaci. Jak výrobci, tak odběratelské podniky jsou součástí komor a jiných sdružení. Jediný návrh, který je nedostane do sporu, je takový, který ponechá výrobcům zisky a zároveň umožní podnikům přežít, tedy přenese náklady na stát. Takže: dotace, kompenzace, evropské fondy. Jiné řešení staví odběratele a producenty proti sobě a nelze pro něj získat širokou podporu. Z národohospodářského hlediska je však situace zcela jiná. Veřejné finance jsou v troskách, schodky nejsou udržitelné, a tak rozumná vláda nemůže přistoupit na kompenzační model. Další růst veřejných výdajů povede k růstu inflace, a tedy i úroků a násobným nákladům na splátky dluhu. Augustín Carstens, předseda BIS, což je banka bank, nedávno vyzval vlády, aby odolaly pokušení a nesnažily se kompenzovat dopady inflace nebo vyšších úrokových sazeb. Klíčem nemůže být expanzivní měnová nebo fiskální politika, říká. To podepisuji, a proto navrhuji ono "jiné" řešení. V ekonomice máme tři hráče, vládu, výrobce energie a spotřebitele. Jakékoliv řešení povede k "prohře" nejméně jednoho z nich. Pokud zjednodušíme situaci na dřeň, máme vlastně jen dvě možnosti, protože nicnedělání povede s časovým odstupem k prohře vlády tak jako tak. Buď bude mít vláda inflační schodky a nezřízené výdaje, dál poroste inflace a úroky, nebo neprovedeme nic, a pak bude značná část obyvatelstva zasažena energetickou chudobou, podniky začnou krachovat, poroste nezaměstnanost, což vládu vlastně donutí akceptovat zavržené řešení plošné sanace firem a domácností. Druhá možná cesta, tedy rozvázání cen elektrické energie od cen plynu postaví energetické firmy proti vládě i průmyslovým podnikům. Z národohospodářského hlediska však jde o optimální řešení, protože snižuje inflaci, tedy i tlak na růst úroků, tím vede k menším nákladům na veřejné finance. Díky nižším cenám je menší část obyvatelstva ohrožena energetickou chudobou a jen malá část firem se dostane do existenčních problémů, a tedy máme i menší růst nezaměstnanosti. Vláda si musí vybrat, zda bude hrát s obyvatelstvem proti cenám elektrické energie nebo s výrobci za zisky proti obyvatelstvu. Tuto nepříjemnou volbu máme teď před sebou. A co trh? Dnes v energetice skutečný trh není a ani nebyl, i když to zastánci současného schématu tvrdí. Na burze se obchodují finanční instrumenty bez podkladových aktiv (tedy s elektrikou můžete obchodovat, aniž byste ji měli). Jen pro ilustraci, na počátku se na spotu obchodovalo půl procenta elektrické energie, tehdy zjevně šlo o momentální přebytky. Dnes je to více než třetina, což je více, než je česká ekonomika schopna vyrobit na vývoz, a to neřešíme existující kapacity přeshaničních propojení. Energiewende, která dominuje naší oblasti, není trh, ale německá státní energetická politika, která nás dovedla k nebezpečné závislosti na ruském plynu. Proto máme dnes problém. Pokud je investiční horizont výrobců energií v desítkách let (od dvaceti let u fotovoltaiky do přes padesát let u jádra) a každých pět let došlo ke změně regulatorních požadavků, počínaje požadavky na emise, uhlíkový mix přes uspořádání trhu a konče různými investičními dotacemi a klasifikací zdrojů, tak nejde o trh s dlouhodobými investičními záměry, ale o dotační kasino plné spekulativních oportunistických hráčů. Což ovšem není jejich chyba, dělají to nejvýnosnější, co prostředí povoluje. Ale hlavní argument je principiální. Energetika je strategickým odvětvím s přímou vazbou na národní bezpečnost. Armádu asi také nechcete řešit někde na zahraniční burze, protože trh je teoreticky nejlepší. Rizika soudních sporů s akcionáři nemohou být omluvou pro skutečný krach ekonomiky. Proaktivním krokem může být veřejný výkup akcionářů, kteří budou mít obavy z dopadů legislativní změny za ceny, které jsou třeba průměrem ceny akcií za první třetinu letošního roku. Taktickou cestou může být postup podle jinde použitých evropských modelů trhu nebo rovnou schválit změnu jako nový evropský model. Pokud budeme bojovat v energetice s EU na naší straně, a ne proti EU, tak máme šanci si nezabít vlastní ekonomiku excesivními cenami energií a zisky producentů. A když nic, alespoň se lobbisté mohou těšit na tučnou sezonu. Autor je bývalý člen bankovní rady ČNB, docent na ČVUT FEL a CIIRC, a na Anglo-American University URL| https://HN.HN.CZ/c1-67058880-je-libo-nezrizene-vydaje-nebo-energetickou-chudobu

19. 4. 2022; b2b-nn.com

Studenti katedry řídicí techniky FEL ČVUT dostali unikátního výukového robota

Pandemii a s ní opakovaný návrat nucené sociální distance bylo možné vnímat jen jako problém nebo zároveň jako výzvu. Pedagogové z katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT chtěli najít způsob, jak nahradit studentům robotické laboratoře, v nichž mohli za běžného stavu uvádět do praxe své teoretické znalosti nabyté v předmětu Automatické řízení. A tak začal vývoj domácí robotické laboratoře, která se dnes stává součástí standardní výuky. Robotický set, který umožňuje studovat z domova Výsledek musel splňovat dvě základní kritéria – být cenově dostupný a zároveň umožnovat aplikaci automatických řídicích systémů na několika úrovních. Od využití stavebnice Lego přešel tým na český Merkur, který umožňoval větší robustnost a přesnost. Výsledkem je druhý prototyp vozítka s kyvadlem, které je vybaveno dvojicí motorů, několika čidly a programovatelnou řídicí jednotkou Beaglebone. Na vývoji i montážích se podíleli učitelé i studenti vyšších ročníků. Celý projekt lze popsat jako kreativní proces, v němž si sami pedagogové testují možnosti, které nový přístup přináší. "Problematika řídicích systémů je velmi specifická. V jejich praktickém uplatnění totiž nelze pracovat pouze s modely, protože chybí parametry, které přináší realita. Bylo nutné, aby si studenti vyzkoušeli v praxi, jak jejich kód ovlivní šum, menší či větší nepřesnost čidel nebo různá přilnavost, respektive tření jízdních povrchů," uvádí docent Tomáš Haniš z katedry řídicí techniky. "To, že robot ze stavebnice není úplně přesný a musí se pracovat s odchylkami, je nakonec výhoda. Studenti se díky tomu líp připraví na praxi, kde budou muset řešit reálné situace, ne teoretické problémy." Personalizovaná laboratoř pro každého studenta Projekt domácí robotické laboratoře je stále ve vývoji, v současnosti se mu věnuje jeden student třetího ročníku v rámci své bakalářské práce. Učení pomocí robotického vozítka má úspěch mezi studenty i vyučujícími a uvažuje se o jeho širším zapojení napříč předměty programu Kybernetika a robotika. V současnosti se studenti zaměřují na návrh řídicího systému, v budoucnu by mohli také sami navrhovat konstrukci vhodnou k splnění daných úkolů. Do běžné každodenní výuky přineslo řešení domácích laboratoří mnoho výhod. Studenti i nadále můžou pracovat v době, kdy chtějí, nestresuje je pevný slot v laboratořích, znají svého robota a můžou mu program psát na míru. Samotné semináře pak víc slouží k společným debatám a hledání řešení možných problémů. Zapojení domácí robotické laboratoře tak pokračuje v přístupu "převrácené výuky" a animovaných YouTube přednášek, které na katedře už před několika lety zavedl docent Zdeněk Hurák. Projekt si katedra dokázala financovat z peněz vydělaných smluvním výzkumem pro firmy. Cena materiálu na jednoho robota v základní verzi se pohybuje okolo 5 000 Kč, a přestože je třeba počítat s určitými servisními náklady, studentům umožňuje provádět pokusy a měření na úrovni laboratorního zařízení v hodnotě stovek tisíc korun. Cílem je, aby měl svou domácí laboratoř k dispozici každý student předmětu. Přístroj pro distanční výuku vyvinuli i na katedře měření V roce 2020 výzkumníci z katedry měření FEL ČVUT vyvinuli přístroj, který v době koronavirových omezení umožnil praktickou výuku středoškoláků a vysokoškoláků z domova. Inovativní přístroj LEO (Little Embedded Oscilloscope) lze využít jako osciloskop, voltmetr, funkční generátor, stejnosměrný zdroj, generátor impulsů, čítač či logický analyzátor.

18. 4. 2022; frekvence1.cz

Zájem o solární panely v řadách veřejnosti výrazně vzrostl, řekl Pavel Hrzina

Ceny energií v Česku dále stoupají. Situaci může zhoršit i další vývoj sankcí a dění v souvislosti s událostmi na Ukrajině. Nejen lidé, kteří bydlí v rodinných domech, se tak začínají zajímat o možnosti instalace solárních panelů a tepelných čerpadel. Jak tedy ušetřit na energiích? V rozhovoru pro Frekvenci 1 to prozradil Pavel Hrzina, vedoucí pracovní skupiny pro malé zdroje a akumulace Solární asociace a odborný asistent z fakulty eletrotechniky ČVUT.

Hrzina se fotovoltaikou zabývá od roku 2010. Podle jeho slov, je letos o solární panely opravdu v řadách veřejnosti obrovský zájem. "Několikrát týdně zodpovídáme dotazy typu, jestli si mají fotovoltaiku pořídit, co mají dělat s elektřinou,” popisuje a dodává, že hledat univerzální radu je těžké. " Vždy je potřeba znát místní podmínky a vědět, co je v dané domácnosti největší žrout energie a na to se zaměřit.” Podle Hrziny nevytvářejme paniku. Plyn by se v domácnostech zastavit neměl, je to až poslední možnost. "První na to dopadne průmysl, ale na druhou stranu bude zdražovat. Je potřeba se připravit na odchod,” říká. Ten je možný na nějaké palivo, ale to by pro nás znamenalo opět zhoršení emisí. Druhým řešením jsou tepelná čerpadla. "Ta potřebují k fungování elektrickou energii a v tom, bych taky nebyl úplně optimistický z hlediska toho, že i elektrika nebude levná. Je potřeba čerpadlo nasazovat s velkou rozvahou a zaměřit se na to, že nejdříve snížíme spotřebu v domácnosti.” Dříve se u fotovoltaiky říkalo, že návratnost je i deset, patnáct let. S rostoucími cenami energií, se ale sníží. "Běžný systém na rodinný dům se instaloval v roce 2002 na naši elektrofakultu v Dejvicích a tehdy to stálo dva miliony. Dnes to bude okolo sto tisíc,” uvedl Hrzina. Navýšení je dané zájmem. "Ale není to nic velkého, byť teď očekáváme další zdražení, a to v důsledku toho, že zdraží materiál,” dodal. Přesto jsou čekací listiny plné na několik měsíců. Také dodal, že fotovoltaika není ideální na vytápění domu. Mnoho lidí, když chce ušetřit, tak například vytahuje ze zásuvky televizi. Podle odborníka, pokud nemáte zrovna doma starou plazmu s dvoumetrovou uhlopříčkou, tak spotřeby ve stand by jsou nízké. "Bude to třeba jen stokoruna ročně a teď je otázka, zda jste ochotni kvůli tomu věčně vstávat z křesla a zapínat televizi nebo ne,”

18. 4. 2022; vecerni-praha.cz

Studenti katedry řídicí techniky FEL ČVUT dostali unikátního výukového robota

Pedagogové vyvinuli a poskytli studentům sety domácí robotické laboratoře. Díky speciálnímu výukovému robotu tak dnes lze náročný předmět Automatické řízení zahrnující přednášky, cvičení i laboratoře, studovat zcela distančně. Koncept domácí laboratoře, se kterým v tomto oboru experimentuje jen několik špičkových univerzit na světě, vznikl v době lockdownu. V současné době katedra roboty nasazuje i do standardní semestrální výuky a chystá se otestovat jejich uplatnění napříč celým studijním programem Pandemii a s ní opakovaný návrat nucené sociální distance bylo možné vnímat jen jako problém nebo zároveň jako výzvu. Pedagogové z katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT chtěli najít způsob, jak nahradit studentům robotické laboratoře, v nichž mohli za běžného stavu uvádět do praxe své teoretické znalosti nabyté v předmětu Automatické řízení. A tak začal vývoj domácí robotické laboratoře, která se dnes stává součástí standardní výuky.

Robotický set, který umožňuje studovat z domova Výsledek musel splňovat dvě základní kritéria – být cenově dostupný a zároveň umožnovat aplikaci automatických řídicích systémů na několika úrovních. Od využití stavebnice Lego přešel tým na český Merkur, který umožňoval větší robustnost a přesnost. Výsledkem je druhý prototyp vozítka s kyvadlem, které je vybaveno dvojicí motorů, několika čidly a programovatelnou řídicí jednotkou Beaglebone. Na vývoji i montážích se podíleli učitelé i studenti vyšších ročníků. Celý projekt lze popsat jako kreativní proces, v němž si sami pedagogové testují možnosti, které nový přístup přináší. "Problematika řídicích systémů je velmi specifická. V jejich praktickém uplatnění totiž nelze pracovat pouze s modely, protože chybí parametry, které přináší realita. Bylo nutné, aby si studenti vyzkoušeli v praxi, jak jejich kód ovlivní šum, menší či větší nepřesnost čidel nebo různá přilnavost, respektive tření jízdních povrchů," uvádí docent Tomáš Haniš z katedry řídicí techniky. " To, že robot ze stavebnice není úplně přesný a musí se pracovat s odchylkami, je nakonec výhoda. Studenti se díky tomu líp připraví na praxi, kde budou muset řešit reálné situace, ne teoretické problémy." Personalizovaná laboratoř pro každého studenta Projekt domácí robotické laboratoře je stále ve vývoji, v současnosti se mu věnuje jeden student třetího ročníku v rámci své bakalářské práce. Učení pomocí robotického vozítka má úspěch mezi studenty i vyučujícími a uvažuje se o jeho širším zapojení napříč předměty programu Kybernetika a robotika. V současnosti se studenti zaměřují na návrh řídicího systému, v budoucnu by mohli také sami navrhovat konstrukci vhodnou k splnění daných úkolů. Do běžné každodenní výuky přineslo řešení domácích laboratoří mnoho výhod. Studenti i nadále můžou pracovat v době, kdy chtějí, nestresuje je pevný slot v laboratořích, znají svého robota a můžou mu program psát na míru. Samotné semináře pak víc slouží k společným debatám a hledání řešení možných problémů. Zapojení domácí robotické laboratoře tak pokračuje v přístupu "převrácené výuky" a animovaných YouTube přednášek, které na katedře už Projekt si katedra dokázala financovat z peněz vydělaných smluvním výzkumem pro firmy. Cena materiálu na jednoho robota v základní verzi se pohybuje okolo 5 000 Kč, a přestože je třeba počítat s určitými servisními náklady, studentům umožňuje provádět pokusy a měření na úrovni laboratorního zařízení v hodnotě stovek tisíc korun. Cílem je, aby měl svou domácí laboratoř k dispozici každý student předmětu. Přístroj pro distanční výuku vyvinuli i na katedře měření V roce 2020 výzkumníci z katedry měření FEL ČVUT vyvinuli , který v době koronavirových omezení umožnil praktickou výuku středoškoláků a vysokoškoláků z domova. Inovativní přístroj LEO (Little Embedded Oscilloscope) lze využít jako osciloskop, voltmetr, funkční generátor, stejnosměrný zdroj, generátor impulsů, čítač či logický analyzátor.

16. 4. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT představí studentům osmdesát firem

"Přijďte se potkat se svým budoucím zaměstnavatelem," zvou organizátoři Kariérních dnů Fakulty elektrotechnické (FEL) a Fakulty strojní (FS) ČVUT své studenty. Fakulty je pořádají ve dnech 20. a 21. 4. 2022 ve svých prostorách v Dejvicích.

Osmdesát firem z nejrůznějších oblastí průmyslu si pro pět a půl tisíce studentů obou fakult připravilo nejen nabídky pracovních příležitostí, soutěže o ceny, ale také odborný program plný zajímavých prezentací či workshopů. Zejména odborný program Kariérních dnů je koncipován jako průřez tématy, která poptávají nejdůležitější hráči na pracovním trhu. Studenty může inspirovat při výběru jejich bakalářské či diplomové práce a tím ovlivnit i jejich budoucí pracovní uplatnění. V odborném programu Kariérních dnů FS a FEL budou silně zastoupeny přední hráči z automobilového průmyslu. Tématem příspěvku Škoda Auto je vývoj elektroniky vozu. Společnost Valeo představí svá řešení v oblasti autonomního řízení a Continental Automotive Czech Republic svou EMC laboratoř. Energetiku reprezentuje společnost ČEZ s prezentací na téma digitalizace distribuce. Koncern Rohde & Schwarz studentům přiblíží, jak by se mohli podílet na vývoji a výrobě nejnovějších technologií v oborech měřící techniky, pozemní, námořní i letecké komunikace, radiomonitoringu či v systémech pro zpracování obrazu i zvuku. Využití robotiky představí největší internetový obchod Amazon. Společnost Bosch seznámí studenty s možnostmi použití palivových článků (Fuel cell) u dopravních prostředků. Stranou nezůstanou ani klasická strojařská témata, jako například aditivní technologie EBM, kterou představí firma Misan s.r.o. nebo prezentace přípravy MKP modelů pomocí umělé inteligence firmy EDAG Engineering. Softwarová firma Profinit uspořádá data mining workshop, na kterém si budou moci zájemci vyzkoušet, jaká je práce data scientisty a vytěžit maximum ze získaných dat. Na Kariérních dnech FS a FEL se ovšem nepředstaví jen firmy z průmyslu. Budoucí absolventy informatiky, elektrotechniky či strojírenství chce oslovit například humanitární organizace Člověk v tísni. Zahraniční oddělení ČVUT studentům přiblíží možnosti vycestovat s programem Erasmus+ a představí se rovněž projekt EuroTeQ Engineering University, v jehož rámci mohou studenti ČVUT navštěvovat online přednášky na prestižních evropských univerzitách. Veškeré informace včetně seznamu zúčastněných společností a odborného programu jsou dostupné na stránkách ZDE Kariérním dnům FS a FEL ČVUT se věnuje i tisková zpráva ZDE. URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-predstavi-studentum-osmdesat-firem-699264

16. 4. 2022; irozhlas.cz

Posunout tisíc tun jenom rukou? Vědci z ČVUT pracují na zázračném superlubrikantu, který snižuje tření

Dovedete si představit, že tisíc tun posunete pouhou rukou? Podle vědců z pražské ČVUT to je teoreticky možné. V laboratořích zkoumají takzvané superlubrikanty. To jsou materiály, které výrazně snižují tření. Díky nim by provoz mechanických přístrojů mohl být o dost levnější a také by měly delší životnost. Teoretické výsledky se nyní experti snaží převést do praxe.

Nacházím se v jedné z mnoha laboratoří na Fakultě elektrotechnické ČVUT v centru Prahy. Své zázemí tady má Skupina pokročilých materiálů. Jsou v ní většinou cizinci z různých koutů planety. U počítačů a měřicích přístrojů všichni společně řeší jediné téma – tření. Právě tření je hlavním viníkem ztráty energie a také opotřebení všech mechanických přístrojů. "Například když bruslíte na ledě, stále máte tření mezi bruslí a ledem. A teď si představte, že jednoho dne by tam to tření prostě nebylo. Takže brusle by byly v neustálém pohybu, a to bez naší námahy. Třeba řeku byste přebruslili bez jakéhokoliv dalšího odporu. Tohle je naše myšlenka: umožnit dvěma částem, aby mezi sebou neměly v podstatě žádné tření," vysvětluje jeden z vědců – Číňan Liao Mengzhou. Právě on je hlavním autorem článku, který vyšel v prestižním časopise Nature Materials. Popisuje, jak vědci v těchto laboratořích na speciálních mikroskopech naměřili pravděpodobně vůbec nejnižší hodnoty součinitele tření na světě: jednu miliontinu. Za takových podmínek bychom teoreticky zvládli tisíc tun posunout pouhou rukou. Superlubrikanty nahradí olej Snižovat tření mají takzvané superlubrikanty. Ty chce Skupina pokročilých materiálů co nejvíce přiblížit praxi. "Sníží náklady na provoz. Když si představíte například auto, zhruba deset procent energie potřebujete na překonání tření v motoru. Kdybychom dokázali ztrátu snížit o jediné procento, znamenalo by to úsporu milionů tun paliva každý rok," popisuje vedoucí skupiny Tomáš Polcar. Superlubrikanty jsou velmi tenké, v podstatě jde o 2D materiály. Můžou obsahovat třeba grafen. Jejich vrstva by byla už na samotných součástkách. "Kdyby se to podařilo, dokážeme tímto lubrikantem eliminovat běžné mazání, jako je třeba olej." Využití v průmyslu I když je cesta k reálnému uplatnění takových materiálů ještě dlouhá, první úspěchy v tomto ohledu už vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT mají. "Podařily se už některé vrstvy, které mají podobný princip, uplatnit v průmyslu, například v letectví," dodává Tomáš Polcar. Odhaduje, že nové superlubrikanty, které ještě více sníží tření, by mohly do deseti let najít uplatnění ve vojenském a také vesmírném průmyslu. URL| https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/cvut -superlubrikant-snizovani-treni_2204162130_zuj

15. 4. 2022; Novinky.cz

Nové stáže v Izraeli přiblíží českým vysokoškolákům tamní vědu

S izraelským systémem vědy i prostředím start-upů má seznámit mladé vědce a vědkyně z Česka nový program stáží Czech-Israeli Innovation Internships. Do Izraele, který patří k vědeckým a technologické velmocem, v letošní pilotní fází programu odjedou na dva měsíce čtyři studentky a jeden student. Nedávno o tom informoval Jan Šprincl z Nadačního fondu Neuron.

S fondem, který cílí na podporu vědy v Česku, na programu spolupracují Česko-izraelská smíšená obchodní komora, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (1.LF UK) v Praze a IOCB Tech, dceřiná společnost Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Cílem je poznat vědu v Izraeli se zaměřením na komercializaci a technologický transfer Nový pohled na řešení vlastní výzkumné práce V pilotní fázi programu byli studentky a studenti vybráni na doporučení členů vědecké rady Nadačního fondu (NF) Neuron. Do Izraele letos vycestují Anežka Kramná a Jan Trnka, kteří studují na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Zúčastní se i postgraduální studentka medicíny Kateřina Veselá z 1. LF UK, která se věnuje výzkumu nových léků na léčbu neurodegenerativních onemocnění, bioložka Anna Kampová z Přírodovědecké fakulty UK a Klára Janoušková z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Janoušková se zabývá tématy počítačového vidění a rozpoznávání textu. "Izrael je pro nás coby vědecká a technologická velmoc inspirací," podotkl ředitel IOCB Tech Martin Fusek s tím, že studenti díky projektu poznají fungování izraelské vědy a získají nový pohled na řešení vlastní práce. Díky stážím také mohou navázat kontakty ve start-upovém prostředí a studovat na prestižních institucích pod vedením izraelských odborníků. Podle prezidenta Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavla Smutného zamíří úspěšní adepti na špičková pracoviště, jakými jsou Weizmannův institut věd v Rechovotu, Telavivská univerzita nebo Technion - Izraelský technologický institut v Haifě. "Stáže českých studentů v Izraeli skvěle propojí biomedicínský výzkum obou zemí. Program mladým vědcům zprostředkuje kontakt s novými technologiemi, zároveň jim umožní vhled do systému vědy v této zemi, a to včetně rychlého přenosu výsledků vědy do praxe, který je právě v Izraeli na vysoké úrovni," doplnil děkan 1. LF UK Martin Vokurka. Dvouměsíční stáže se podle Neuronu uskuteční někdy mezi dubnem a říjnem, přičemž první studenti tam odcestují koncem dubna. Grant pokryje účastníkům cestovní náklady, víza, ubytování a diety. Vyhlášení dalšího ročníku proběhne v listopadu. Projekt podle Neuronu podpořilo také izraelské velvyslanectví v Česku. Zleva stipendista Jan Trnka, dále Hana Pelánková (NF Neuron), Linda Štucbartová (Česko-izraelská smíšená obchodní komora), Anna Azariová (izraelská velvyslankyně v ČR) a stipendistky Anna Kampová, Anežka Kramná, Klára Janoušková a Kateřina Veselá Foto: NF Neuron Zleva stipendista Jan Trnka, dále Hana Pelánková (NF Neuron), Linda Štucbartová (Česko-izraelská smíšená obchodní komora), Anna Azariová (izraelská velvyslankyně v ČR) a stipendistky Anna Kampová, Anežka Kramná, Klára Janoušková a Kateřina Veselá Foto: NF Neuron URL| https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/nove-staze-v-izraeli-priblizi-ceskym-vysokoskolakum-tamni-vedu-40394017

14. 4. 2022; Hospodářské noviny

PROTI: Je libo nezřízené výdaje nebo energetickou chudobu? Není lepší nakupovat elektřinu za domácí ceny?

Energetika na volném trhu

sou tu možnosti, jak snížit cenu elektřiny. A nejde o vládní kompenzace a dotace z evropských fondů, k čemuž směřuje mnoho, často anonymních expertů. Není pravda, že jiné možnosti, po kterých volám společně s Hospodářskou komorou nebo Jaroslavem Mílem, bývalým vládním zmocněncem pro jádro, jsou těžko proveditelné. A ani zaklínání burzou a trhem není zcela korektní. Ony "jiné" možnosti znamenají, že občané i podniky nakupují elektrickou energii za ceny, které odpovídají cenám domácího výrobního mixu. Tedy nikoliv za ceny na zahraniční burze, ale na základě dlouhodobých kontraktů, které umožní přiměřený zisk, tak jako je tomu dnes u distribuce. Pokud si uvědomíme motivace účastníků, pochopíme argumentaci a protiargumentaci. Jak výrobci, tak odběratelské podniky jsou součástí komor a jiných sdružení. Jediný návrh, který je nedostane do sporu, je takový, který ponechá výrobcům zisky a zároveň umožní podnikům přežít, tedy přenese náklady na stát. Takže: dotace, kompenzace, evropské fondy. Jiné řešení staví odběratele a producenty proti sobě a nelze pro něj získat širokou podporu. Z národohospodářského hlediska je však situace zcela jiná. Veřejné finance jsou v troskách, schodky nejsou udržitelné, a tak rozumná vláda nemůže přistoupit na kompenzační model. Další růst veřejných výdajů povede k růstu inflace, a tedy i úroků a násobným nákladům na splátky dluhu. Augustín Carstens, předseda BIS, což je banka bank, nedávno vyzval vlády, aby odolaly pokušení a nesnažily se kompenzovat dopady inflace nebo vyšších úrokových sazeb. Klíčem nemůže být expanzivní měnová nebo fiskální politika, říká. To podepisuji, a proto navrhuji ono "jiné" řešení. V ekonomice máme tři hráče, vládu, výrobce energie a spotřebitele. Jakékoliv řešení povede k "prohře" nejméně jednoho z nich. Pokud zjednodušíme situaci na dřeň, máme vlastně jen dvě možnosti, protože nicnedělání povede s časovým odstupem k prohře vlády tak jako tak. Bud bude mít vláda inflační schodky a nezřízené výdaje, dál poroste inflace a úroky, nebo neprovedeme nic, a pak bude značná část obyvatelstva zasažena energetickou chudobou, podniky začnou krachovat, poroste nezaměstnanost, což vládu vlastně donutí akceptovat zavržené řešení plošné sanace firem a domácností. Druhá možná cesta, tedy rozvázání cen elektrické energie od cen plynu postaví energetické firmy proti vládě i průmyslovým podnikům. Z národohospodářského hlediska však jde o optimální řešení, protože snižuje inflaci, tedy i tlak na růst úroků, tím vede k menším nákladům na veřejné finance. Díky nižším cenám je menší část obyvatelstva ohrožena energetickou chudobou a jen malá část firem se dostane do existenčních problémů, a tedy máme i menší růst nezaměstnanosti. Vláda si musí vybrat, zda bude hrát s obyvatelstvem proti cenám elektrické energie, nebo s výrobci za zisky proti obyvatelstvu. Tuto nepříjemnou volbu máme teď před sebou. A co trh? Dnes v energetice skutečný trh není a ani nebyl, i když to zastánci současného schématu tvrdí. Na burze se obchodují finanční instrumenty bez podkladových aktiv (tedy s elektrikou můžete obchodovat, aniž byste ji měli). Jen pro ilustraci, na počátku se na spotu obchodovalo půl procenta elektrické energie, tehdy zjevně šlo o momentální přebytky. Dnes je to více než třetina, což je více, než je česká ekonomika schopna vyrobit na vývoz, a to neřešíme existující kapacity přeshraničních propojení. Energiewende, která dominuje naší oblasti, není trh, ale německá státní energetická politika, která nás dovedla k nebezpečné závislosti na ruském plynu. Proto máme dnes problém. Pokud je investiční horizont výrobců energií v desítkách let (od dvaceti let u fotovoltaiky do přes padesát let u jádra) a každých pět let došlo ke změně regulatorních požadavků, počínaje požadavky na emise, uhlíkový mix přes uspořádání trhu a konče různými investičními dotacemi a klasifikací zdrojů, tak nejde o trh s dlouhodobými investičními záměry, ale o dotační kasino plné spekulativních oportunistických hráčů. Což ovšem není jejich chyba, dělají to nejvýnosnější, co prostředí povoluje. Ale hlavní argument je principiální. Energetika je strategickým odvětvím s přímou vazbou na národní bezpečnost. Armádu asi také nechcete řešit někde na zahraniční burze, protože trh je teoreticky nejlepší. Rizika soudních sporů s akcionáři nemohou být omluvou pro skutečný krach ekonomiky. Proaktivním krokem může být veřej ný výkup akcionářů, kteří budou mít obavy z dopadů legislativní změny za ceny, které jsou třeba průměrem ceny akcií za první třetinu letošního roku. Taktickou cestou může být postup podle jinde použitých evropských modelů trhu nebo rovnou schválit změnu jako nový evropský model. Pokud budeme bojovat v energetice s EU na naší straně, a ne proti EU, máme šanci si nezabít vlastní ekonomiku excesivními cenami energií a zisky producentů. A když nic, alespoň se lobbisté mohou těšit na tučnou sezonu. Energetika je strategickým odvětvím s přímou vazbou na národní bezpečnost. Armádu asi také nechcete řešit někde na zahraniční burze. Foto: O autorovi: Lubomír Lízal, autori@hn.cz Autor je bývalý člen bankovní rady ČNB, docent na ČVUT FEL a CIIRC a na Anglo-American University

14. 4. 2022; 21. století

PŘÍŠTÍ MĚSÍC VE 21. STOLETÍ VYCHÁZÍ 16. 5

NANOSVĚT DOKONALÉ RNA: JAK FUNGUJÍ VIRY? Virus je parazit. K přežití potřebuje hostitelskou buňku, do které pronikne, a následně ji použije ke svému množení, když ji přinutí tvořit další virové částice. Bez přítomnosti vhodného hostitele zaniká. Oproti lidským buňkám jsou viry nesmírně jednoduché, tvoří je jen pár kostiček pomyslné skládanky, ze které vzniká vše živé. Zatímco člověk má ve svém genomu zakódováno přes 20 000 proteinů, viry jich mají maximálně pár desítek, a přesto dokážou být mimořádně nebezpečné. * 100 LET OD OBJEVENÍ TUTANCHAMONA A ROZHOVOR S PAVLEM ONDERKOU "Vidím úžasné věci!" řekl Howard Carter, když v roce 1922 poprvé nahlédl do Tutanchamonovy hrobky. Právě letos jedinečný archeologický nález slaví 100 let, i proto jsme si povídali s egyptologem, afrikanistou a nubiologem Pavlem Onderkou.

FENOMÉN DRONŮ: LÍTÁ VŠE, CO ČIPY MÁ Slovem měsíce března byl název Bayraktar TB2 (česky Vlajkonoš) – turecké vojenské bezpilotní letadlo, vyráběné společností Baykar. Jak úžasné a účinné vlastně (vojenské) drony jsou? A jaké stroje využívá Fakulta elektrotechnická ČVUT ke zkoumání historických památek? - TÉMA MĚSÍCE KAMENNÍ OBŘI: KDE STOJÍ NEJÚCHVATNĚJŠÍ MEGALITICKÉ STAVBY? Megalit souhrnně označuje objekty z velkých, neopracovaných, nebo nahrubo opracovaných balvanů, budované pravěkými lidmi. Sloužily účelům pohřebním, kultovním, astronomickým, případně chronologickým. Vyskytují se nejvíce v Evropě a Středomoří a datují se od neolitu až do střední doby bronzové. Kteří kamenní obři jsou nejznámější? * PEVNÉ ZDRAVÍ A PROSPĚŠNÁ BUNĚČNÁ SMRT PRO DLOUHÝ ŽIVOT Nebýt mechanismů, kterými se tělo zbavuje nefunkčních a vysloužilých buněk, měl by prý osmdesátník třeba střevo dlouhé 16 km a kostní dřeň o váze čtyř tun. Zatímco v posledních 20 letech se medicínské výzkumy usilovně snaží mechanismy buněčné smrti ovlivnit a využít k léčení především rakoviny, americký výzkum ukázal i druhou stranu mince, tj. že usilovnější "čištění" těla od vadných buněk prodlužuje délku života. * SPECIÁL: NEJEN PENICILIN… 100 LET OD FLEMINGOVA PRVNÍHO OBJEVU V roce 1922 učinil Fleming objev lysozymu, který ve své době neměl příliš velký význam, ale o 30 let později se k němu věda vrátila. Fleming tehdy umístil vlastní hlen do Petriho misky s koloniemi mikroorganismů a zjistil, že uhynuly. Pokus později úspěšně opakoval se slzou, proto podrobil slzy zkoumání. Určil látku, která mikroorganismy hubí, a pojmenoval ji lysozym. Při dalším výzkumu zjistil, že se lysozym vyskytuje téměř ve všech částech lidského těla. Foto:

14. 4. 2022; Haló noviny

Všude dobře, ve vlastní posteli nejlépe

Vojtěch Michal, student třetího ročníku Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, se díky svým zájmům a oboru, který studuje - kybernetika a robotika, dostal v posledních dvou letech často do zahraničí. Je totiž členem týmu eForce FEE Prague Formula.

- Cestujete rád? Velice, ale ještě raději se vracím domů. Vyznávám známé přísloví »Všude dobře, doma nejlépe«. - Co to je eForce FEE Prague Formula? To je tým studentů pražského ČVUT, zejména fakulty elektrotechnické a fakulty strojní, kteří ve svém volném čase, po škole, staví elektrická závodní auta a následně s nimi v konkurenci ostatních evropských technických univerzit soutěží. - Takže práce v eForce neprobíhá v rámci vaší výuky, ale po výuce jako koníček? Je to koníček, ale zároveň skvělá praxe, protože v našich dílnách, kde s kluky pracujeme, probíhají všechny fáze připomínající průmyslový způsob návrhu a výroby elektromobilů. Takže v našich dílnách vznikají plány nového auta, navrhujeme elektroniku, ale i nápravy či volant, zkrátka úplně všechno. Každý z nás zodpovídá za něco, já například za řídicí software. - To všechno, co jste vylíčil, asi nemůžete dělat na koleně, jen na počítači nebo v průměrně vybavené dílně, viďte. Jistě že ne. Protože náš tým je etablován, působí na škole již přes deset let a dosahuje dobrých výsledků na mezinárodní scéně, máme velkou podporu ze strany fakulty, která nám poskytuje zázemí dílny. A také máme mnoho sponzorů, kteří mají co do činění s automobilovým průmyslem. Bez nich by to nešlo. * Kam všude za hranice ČR jste s eForce vyjel? Jak jsem již řekl, nejdůležitější jsou soutěže s týmy z ostatních evropských technických univerzit. To znamená absolvovat letní, přibližně týden trvající závody v různých zemích Evropy. Minulou sezonu jsme s týmem navštívili Španělsko, Chorvatsko, Německo a to byla doba komplikovaná covidem, takže jsme museli dodržovat spoustu opatření, testy apod. - A co letos? O letních prázdninách se podíváme do Maďarska, Itálie, Švýcarska, Německa a Chorvatska, ale i domů na závodní okruh v Mostě. Nadto se nám, některým členům týmu eForce, ještě vyskytla možnost podniknout na začátku letního semestru cestu na Světovou výstavu EXPO 2020 v Dubaji a poté týdenní cestu na univerzitu v Cambridge ve Spojeném království. - To první asi každý vnímá jako velkou exotiku, tak začněme Dubají. Těšil jste se? Velmi, náš pobyt v Dubaji se konal v polovině února a po několikahodinovém přeletu nás dostal do krásného tepla, až 30 stupňů ve stínu. Samozřejmostí je, že současně s našimi zahraničními cestami musíme zvládnout všechny zkoušky na fakultě, žádné úlevy ve škole nemáme. * Co jste na EXPO viděli? Na Světovou výstavu EXPO jsme nejeli na dovolenou, ale na pozvání Českého domu jako doprovod našeho výtvoru, našeho stroje. Toto byl hlavní cíl naší cesty. - Počkejte, vy jste byli doprovodem auta? Ano, právě o naši studentskou autonomní formuli projevili zájem v Českém domě a my, bylo nás pár kluků, jsme tam fakticky jeli jako odborný doprovod. Formule letěla několik dnů před námi cargem a čekala na nás v Dubaji. Náš tým staví jako jediný v České republice i samořiditelnou studentskou formuli, tedy schopnou si bez zásahu člověka nalézt pomocí kamer trať a tu projet, takže se nemáme za co stydět. No a toto naše »autíčko« se stalo na dva týdny součástí výstavy v Českém domě. Stalo se exponátem jako ukázka jedné z inovací, které v České republice vznikají. - Jaký zájem o formuli projevovali návštěvníci z celého světa? Víte, na EXPO tolik států předvádělo tolik skvělých věcí, že i nejúžasnější projekty se vlastně jevily všedními. Takže velký rozruch naše formule nemohla způsobit. Když jste chodila po pavilonech Světové výstavy, tak jste byla zanedlouho vším velmi unavena. Měli jsme možnost »postávat« u našeho auta, odpovídali jsme na otázky zasvěcenějších návštěvníků, také jsme se setkali se zástupci české ambasády a měli jsme i krátké výstupy v dubajské televizi. Byl to pro nás velký zážitek a také zkušenost, jak to kde chodí, protože jak jsem tak chodil po městě, tak jsem také viděl jejich běžný život. - Co zajímavého jste v Dubaji pozoroval? Dubaj platí za symbol luxusu, je to město plné obrovitánských mrakodrapů, kdy ani nedokážete tolik zaklonit hlavu, abyste viděl na vrchol. Je tam koncentrace velkého bohatství, umělé ostrovy apod. Ale na druhou stranu jsme také vnímali kontrast mezi bohatou společností a tou běžnou, nebo dokonce chudou. Víte, mnoho tamních obyvatel není původem ze Spojených arabských emirátů, ale přicházejí za prací z jiných částí Asie, například z Indie, a přirozeně nebydlí v těch úžasných mrakodrapech a palácích, ale pracují »od nevidím do nevidím za pár peněz«. - Dostali jste se také mimo centrum? Dostat se mimo centrum je celkem složité, protože doprava je v Dubaji založená takřka výhradně na autech. Dubaj má jen dvě linky metra, které jsou asi výhodné pro cestování z jedné strany na druhou, ale stanice jsou značně vzdálené. Takže projíždějí turisticky atraktivní částí města a byznys-centrem. Ale Dubaj stojí na rovině, takže jsme viděli v dálce okrajové čtvrti sestávající z malých domečků nebo paneláků. Říčka Cam a vnitřní zahrady King’s College. Vpravo budova univerzitního nakladatelství. - Nyní ke Cambridge, to je úplně jiný svět... Cambridge je univerzitní městečko, kde sídlí slavná univerzita. Tam jsme vycestovali na pozvání britských studentů, vlastně našich zahraničních kolegů v soutěži Formula Student. Kontakt jsme získali díky tomu, že jeden z nás rok studoval v Cambridge, v současnosti je to již absolvent ČVUT. Účastnili jsme se jeden den tamních přednášek na Departement of Engineering, tedy na tamní inženýrské fakultě, další den jsme zase my přednášeli našim britským protějškům o našich zkušenostech a znalostech z vývoje elektrických závodních formulí. - Mohli jste se s tímto cambridžských týmem setkat někde po Evropě na závodech? Je to možné, ale tehdy jsme se neznali. - Jak cestujete po Evropě s tím vaším strojem? Jak je robustní? No, není to jednoduché, nestrčíme ho do tašky, nesfoukneme, nesložíme. Má rozměry 1,5 x 2,8 metru. Prostě ho musíme před cestou pečlivě zabalit a upevnit do Fordu Tranzit, ten si samozřejmě sami řídíme až do místa konání závodů – žádní profíci řidiči s námi nejezdí. Takže si užijeme dost. Tyhle závody nejsou žádný výlet ani dovolená, jsme sami sobě týmem pomocníků i servismanů. Každý musí zabrat a pomoci i ve věcech, kterým se primárně nevěnuje. Prostě podle toho, co je potřeba. Musíme si poradit s případnými technickými problémy a opravami. Na závodech si sami vaříme a jsme ubytováni také po spartánsku. - A když se vrátíte z cest domů, kam nejraději spěcháte, kde se vám u nás líbí? Já nejraději skočím do své vlastní postele a pořádně se vyspím (směje se), protože závody jsou hodně perné. Cesta je dlouhá, samotné závody jsou náročné, spěchám tedy, abych si odpočinul ve své postýlce, a pak se těším na dobré české jídlo mé babičky, které mi moc chutná. Ve srovnání s vyprahlou krajinou třeba ve SAE je ta naše česká krajina tak šťavnatá, rozmanitá, takže i na ni se těším, až třeba vyrazím na kole. Jak jsem řekl na začátku, všude dobře, doma nejlépe. Foto: Před Českým domem s kamarády z týmu eForce (Vojtěch druhý zleva) Foto: Vojtěch Michal (vpravo) s kolegy a zpěvákem Miraiem Navrátilem u formule v Českém domě Foto: V poušti Spojených arabských emirátů FOTO – archiv Vojtěcha MICHALA

14. 4. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Laborky se můžou přesunout domů nebo na kolej

Studenti FEL ČVUT dostali unikátní výukový nástroj

Pedagogové katedry řídicí techniky FEL ČVUT vyvinuli a poskytli studentům sety domácí robotické laboratoře. Díky speciálnímu výukovému robotu tak dnes lze náročný předmět Automatické řízení zahrnující přednášky, cvičení i laboratoře, studovat zcela distančně. Koncept domácí laboratoře, se kterým v tomto oboru experimentuje jen několik špičkových univerzit na světě, vznikl v době lockdownu. V současné době katedra roboty nasazuje i do standardní semestrální výuky a chystá se otestovat jejich uplatnění napříč celým studijním programem Kybernetika a robotika. Pandemii a s ní opakovaný návrat nucené sociální distance bylo možné vnímat jen jako problém nebo zároveň jako výzvu. Pedagogové z katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT chtěli najít způsob, jak nahradit studentům robotické laboratoře, v nichž mohli za běžného stavu uvádět do praxe své teoretické znalosti nabyté v předmětu Automatické řízení. A tak začal vývoj domácí robotické laboratoře, která se dnes stává součástí standardní výuky. Robotický set, který umožňuje studovat z domova Výsledek musel splňovat dvě základní kritéria – být cenově dostupný a zároveň umožnovat aplikaci automatických řídicích systémů na několika úrovních. Od využití stavebnice Lego přešel tým na český Merkur, který umožňoval větší robustnost a přesnost. Výsledkem je druhý prototyp vozítka s kyvadlem, které je vybaveno dvojicí motorů, několika čidly a programovatelnou řídicí jednotkou Beaglebone. Na vývoji i montážích se podíleli učitelé i studenti vyšších ročníků. Celý projekt lze popsat jako kreativní proces, v němž si sami pedagogové testují možnosti, které nový přístup přináší. "Problematika řídicích systémů je velmi specifická. V jejich praktickém uplatnění totiž nelze pracovat pouze s modely, protože chybí parametry, které přináší realita. Bylo nutné, aby si studenti vyzkoušeli v praxi, jak jejich kód ovlivní šum, menší či větší nepřesnost čidel nebo různá přilnavost, respektive tření jízdních povrchů," uvádí docent Tomáš Haniš z katedry řídicí techniky. "To, že robot ze stavebnice není úplně přesný a musí se pracovat s odchylkami, je nakonec výhoda. Studenti se díky tomu líp připraví na praxi, kde budou muset řešit reálné situace, ne teoretické problémy." Personalizovaná laboratoř pro každého studenta Projekt domácí robotické laboratoře je stále ve vývoji, v současnosti se mu věnuje jeden student třetího ročníku v rámci své bakalářské práce. Učení pomocí robotického vozítka má úspěch mezi studenty i vyučujícími a uvažuje se o jeho širším zapojení napříč předměty programu Kybernetika a robotika. V současnosti se studenti zaměřují na návrh řídicího systému, v budoucnu by mohli také sami navrhovat konstrukci vhodnou k splnění daných úkolů. Do běžné každodenní výuky přineslo řešení domácích laboratoří mnoho výhod. Studenti i nadále můžou pracovat v době, kdy chtějí, nestresuje je pevný slot v laboratořích, znají svého robota a můžou mu program psát na míru. Samotné semináře pak víc slouží k společným debatám a hledání řešení možných problémů. Zapojení domácí robotické laboratoře tak pokračuje v přístupu "převrácené výuky" a animovaných YouTube přednášek, které na katedře už před několika lety zavedl docent Zdeněk Hurák. Projekt si katedra dokázala financovat z peněz vydělaných smluvním výzkumem pro firmy. Cena materiálu na jednoho robota v základní verzi se pohybuje okolo 5 000 Kč, a přestože je třeba počítat s určitými servisními náklady, studentům umožňuje provádět pokusy a měření na úrovni laboratorního zařízení v hodnotě stovek tisíc korun. Cílem je, aby měl svou domácí laboratoř k dispozici každý student předmětu. Přístroj pro distanční výuku vyvinuli i na katedře měření V roce 2020 výzkumníci z katedry měření FEL ČVUT vyvinuli přístroj, který v době koronavirových omezení umožnil praktickou výuku středoškoláků a vysokoškoláků z domova. Inovativní přístroj LEO (Little Embedded Oscilloscope) lze využít jako osciloskop, voltmetr, funkční generátor, stejnosměrný zdroj, generátor impulsů, čítač či logický analyzátor. URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Laborky-se-muzou-presunout-domu-nebo-na-kolej-699089

14. 4. 2022; estav.cz

Festival Open House Praha v květnu zpřístupní 101 budov a prostorů

Svátek městské architektury, festival Open House Praha, se uskuteční letos od 16. do 22. května 2022. Osmý ročník festivalu zpřístupní o víkendu veřejnosti zdarma 101 budov a prostorů na celém území hlavního města.

Ve festivalovém týdnu od 16. května bude připraven doprovodný program – přednášky, diskuze a speciální komentované procházky. Seznam všech objektů je již možné nalézt na www.openhousepraha.cz/festival-2022/. " Otevíráme dveře nejen u staveb moderních s různými typy ocenění kvality a technologiemi šetrnými k životnímu prostředí, industriálních, ale i světově ojedinělých unikátů, ikonických budov, které představují historické a kulturní bohatství Prahy. Odkrýváme neznámé a skryté kulturní realizace vynikajících architektů, umělců a řemeslníků a také zapomenuté příběhy stavitelů, majitelů či jejich potomků, " říká ředitelka festivalu Andrea Šenkyříková. Open House Praha je určen pro širokou veřejnost a organizátoři se věnují také přípravě prohlídek pro osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi či cizince dlouhodobě žijící v Praze. "Festival je především komunitní projekt a chceme, aby si jej mohl užít opravdu každý. Vítáme i nadšence-dobrovolníky, kteří nám chtějí pomáhat otevírat město pro všechny. Bez nich by se akce nemohla v takovém rozsahu vůbec uskutečnit," dodává Andrea Šenkyříková. Do dobrovolnického programu se může zapojit každý bez ohledu na věk, národnost či profesi. Přihlášku najdou zájemci zde. Výročí tria Plečnik – Ullmann – Janák Letošní program je věnovaný připomínce narození několika významných architektů působících v Čechách. Slovinský architekt a urbanista Jože Plečnik by letos v lednu oslavil 150 let od narození. Při této příležitosti bude možné si s komentovaným výkladem prohlédnout hlavní loď, podzemní kryptu i spodní část věže kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech, jedné z nejpozoruhodnějších sakrálních staveb v České republice. Pozornost organizátoři věnovali také osobnosti Vojtěcha Ignáce Ullmanna, který je představitelem tzv. české novorenesance a od jehož narození v dubnu uplyne 200 let. "Zveme k návštěvě kouzelné rodinné Vily Lanna v Bubenči, která vznikla jako letní odpočinkové sídlo průmyslového podnikatele, sběratele uměleckých památek a mecenáše Vojtěcha Lanny ml. Lidé se podívají do historických sálů první pražské Novoměstské sokolovny, budou moci obdivovat bílo-červenou sgrafitovou výzdobu a interiéry bývalé Vyšší dívčí školy ve Vodičkově ulici nebo nahlédnout do poslední Ullmannovy pražské realizace, budovy České polytechniky na Karlově náměstí, kde dnes sídlí Fakulta strojní ČVUT v Praze," říká Andrea Šenkyříková. V březnu tomu bylo rovněž 140 let od narození architekta Pavla Janáka, proto jsou v programu zastoupeny stavby z jeho různých životních období jako Klubový dům Autoklubu ČR, funkcionalistický EA Hotel Juliš na Václavském náměstí, Palác Adria ve stylu tzv. národního slohu nebo konstruktivistický objekt vinohradského Husova sboru s nepřehlédnutelnou zvonicí. Další novinky Program Open House Praha nabízí celkem 26 novinek, které se do festivalu zapojují úplně poprvé. Lidé mohou navštívit architektonicky zajímavé a mnohdy ne běžně přístupné budovy i v odlehlých částech Prahy jako je například Zbraslav, Modřany nebo Komořany. K vidění bude nedávno dokončená Radnice MČ Praha 12, areál Českého hydrometeorologického ústavu v Zámku Komořany a jeho okolí nebo čerstvě zrekonstruované komunitní centrum Klubovna Zbraslav v místech bývalé prádelny od architektů ze studia Projektil. "O zapojení Zbraslavi jsme uvažovali již před několika lety, a jsem ráda, že se nám letos konečně podařilo nabídnout více zajímavých objektů v této lokalitě. Doporučuji zastavit se i v bývalé zbraslavské zvonárně, kde rodina Manoušků odlévala zvony pro mnohé pražské chrámy, včetně například kostela Nejsvětějšího Srdce Páně nebo Husova sboru na Vinohradech. Rodinnou tradici se již bohužel po povodních roku 2002 nepodařilo obnovit, ale zájemci se zde přímo od pana Manouška dozví mnoho zajímavých informací k jeho řemeslu," přibližuje Andrea Šenkyříková. Mezi novinky patří i nově zrekonstruované Technologické centrum UMPRUM Mikulandská s velkorysými prostory a nadstandardním vybavením pro studenty, nová budova Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze v dejvickém vysokoškolském kampusu s nepřehlédnutelnou pneumatickou fasádou nebo jedna z největších a nejvýznamnějších památek meziválečné funkcionalistické architektury v Praze – dřívější sídlo pražských Elektrických podniků, dnes Bubenská 1. Rozlehlý palác byl v době svého vzniku považován za symbol přicházející nové doby, moderní architektury a pokroku. "Lidé si mohou prohlédnout, jak se podařilo zachovat estetické působení velkorysé reprezentativní administrativní budovy i hodnotné detaily dobového technického řešení po nedávno dokončené a navíc oceňované rekonstrukci z dílny TaK Architekti," dodává Andrea Šenkyříková. Informace k programu se zájemci mohou dozvědět také ve facebookové události Open House Praha 2022. Podívejte se na letošní videospot! Pozvánka na mezinárodní festival Open House Worldwide Open House Praha je součástí mezinárodní sítě festivalů Open House Worldwide, které se konají v 50 městech po celém světě. V sobotu 9. dubna 2022 se uskuteční druhá společná online událost s podtitulem Bydlení a lidé. Virtuální 12hodinový Open House Worldwide (OHWW) festival bude zahrnovat živé prohlídky inovativních projektů bydlení z měst napříč světovými kontinenty, např. z Dublinu, Lagosu, Londýna, Melbourne, New Yorku, Osla, Prahy, Tchaj-wanu, Valencie, Vídně a dalších. Festival bude vysílán online v anglickém jazyce od 6 hodin ráno do 18 hodin večer koordinovaného světového času (UTC), v našem časovém pásmu od 8 do 20 hodin na Youtube kanále. Open House Praha v rámci festivalu OHWW představí pražské sídliště Ďáblice, které je dnes považováno za jedno z architektonicky nejhodnotnějších v ČR. Ačkoli urbanistický koncept navržený v 60. letech 20. století vychází z modernistických myšlenek, ve skutečnosti se tolik nevzdaluje charakteru tradičního města s ulicemi a náměstími. "Najdete tu různé typy panelových bytových domů, velké množství dnes už vzrostlé zeleně i celou řadu objektů pro občanskou vybavenost, jako jsou obchody, školy a kulturní centra. Výjimečná je i podoba jednotlivých objektů, které díky nejrůznějším architektonických detailům nejsou tak uniformní jako na jiných sídlištích. Značný zájem dnes vzbuzují i umělecká díla, která zdobí jeho veřejná prostranství," říká architekt Ondřej Tuček, který bude průvodcem video vstupu přenášeného od 10 hodin živě ze střechy jednoho z ďáblických panelových domů. Ondřej Tuček je vnukem Viktora Tučka, který byl v letech 1967–1982 hlavním architektem sídliště Ďáblice. Sám v Ďáblicích žije a aktivně se zapojuje do debaty o budoucím rozvoji tohoto jedinečného urbanistického souboru. Více informací o přenosu k dispozici zde. O Open House Praha Open House Praha, z. ú., je nestátní nezisková organizace, která v rámci jednoho (zpravidla) květnového víkendu pořádá stejnojmenný festival s týdenním doprovodným programem. Koncept festivalu vznikl v Londýně v roce 1992 pod vedením zakladatelky Victorie Thornton, která za svůj počin získala Řád britského impéria. Světový festival, na jehož pořádání získala organizace mezinárodní licenci, se v Česku konal poprvé v roce 2015 a od té doby se stal jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí v Praze. Patronkou pražského festivalu je Eva Jiřičná, architektka českého původu žijící v Londýně, která stála u počátků Open House London, 20 let byla jeho součástí a to jako členka správní rady, ale také jako dobrovolnice v budovách a tvoří pomyslný most mezi Prahou a zakladatelským městem. Open House Praha je hrdou součástí mezinárodní sítě Open House Worldwide sdružující 50 měst na 6 kontinentech světa, v nichž festivaly Open House probíhají. Vedle pořádání festivalu se organizace věnuje také nejrůznějším celoročním aktivitám (pro dobrovolníky, partnery, klub, veřejnost), včetně vzdělávacích programů pro děti, mladé dospělé či lidi s hendikepem. Festival se koná pod záštitou J. E. velvyslance Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Nicka Archera; primátora hl. města Prahy Zdeňka Hřiba; náměstka primátora hl. města Prahy Petra Hlaváčka; radní pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu hl. města Prahy Hany Třeštíkové; generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové; starosty MČ Praha 1 Petra Hejmy; starostky MČ Praha 2 Alexandry Udženiji; starosty MČ Praha 3 Jiřího Ptáčka, starostky MČ Praha 4 Ireny Michalcové; starostky MČ Praha 5 Renáty Zajíčkové, starosty MČ Praha 6 Ondřeje Koláře; starosty MČ Praha 7 Jana Čižinského; starosty MČ Prahy 8 Ondřeje Grose; starosty MČ Praha-Troja Tomáše Bryknara a starostky MČ Praha-Zbraslav Zuzany Vejvodové. Za finanční podpory: Hlavní město Praha, Státní fond kultury, Nadace české architektury, Městská část Praha 6, Městská část Praha 7 Partneři: Mapy.cz, Bageterie Boulevard, 360pizza, ekolo.cz, Rekola, Czech Repubrick, EMPYREUM Information Technologies, AI DESIGN, Hestia – centrum pro dobrovolnictví, Technologické centrum UMPRUM Partneři programů pro lidi s postižením: Ústav jazyků a komunikace neslyšících FF UK, Česká unie neslyšících, Nadační fond Českého rozhlasu Světluška, Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity, Technická univerzita v Liberci – Fakulta umění a architektury Hlavní mediální partner: Mall.tv Mediální partneři: Reflex, Český rozhlas Rádio DAB Praha, TV Architect Studio, TV Bydlení, Luxury Prague Life, ERA21, Intro, Architect+, Archizoom, Estav, Propamátky, S dětmi v Praze Open House Praha je součástí celosvětové sítě Open House Worldwide. Letošní novinky Seznam všech budov Open House Praha 2022 (21. a 22. května 2022) Administrativa Brumlovka – Budova B Brumlovka – budova Delta Brumlovka – Filadelfie Budova bývalých Elektrických podniků Praha – Bubenská 1 ČSOB Kampus – budova NHQ ČSOB Kampus – budova SHQ Národní kulturní památka Vyšehrad – správní budova NN IT Hub Obecní dům Ďáblice Quadrio Radnice městské části Praha 12 Štencův dům – sídlo byznys klubu Opero Všeobecný penzijní ústav – Dům Radost Bydlení v proměnách času Dům Diamant Franz by Zeitraum Grabova vila Kramářova vila Laichterův dům Trmalova vila Vila Lanna Winternitzova vila Funerální architektura Ďáblický hřbitov Evangelický hřbitov ve Strašnicích Olšanský hřbitov Historické paláce a památky Černínský palác – sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR Desfourský palác Dům České zemské hasičské jednoty – Hasičský dům Forum Klubový dům Autoklubu České republiky Libeňský zámek Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Nuselská radnice Palác Adria Palác Ericsson Palác Metro Rezidence primátora hlavního města Prahy Thunovský palác – budova velvyslanectví a rezidence velvyslance Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Usedlost Cibulka Vlašský špitál – sídlo Italského kulturního institutu Praha Hotely a ubytování EA Hotel Juliš Hotel Gráf – I. P. Pavlova 5 Hotel International Praha Mama Shelter Prague The Fizz Prague Zeitraum Student Housing Obchod Palác ARA – sídlo coworkingu HubHub Sakrální stavby Husův sbor Vinohrady Husův sbor Vršovice Husův sbor Zbraslav Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně Kostel sv. Anny – Pražská křižovatka Kostel sv. Vojtěcha Nová libeňská synagoga Speciality Hasičská zbrojnice Praha Ďáblice Historický parník Vyšehrad Nová Krenovka Výstaviště Praha Zvonárna Praha-Zbraslav Sport a péče o tělo Karlínská sokolovna Libeňská sokolovna Městské lázně Žižkov – budoucí Dům tance Novoměstská sokolovna – sídlo T. J. Sokol Pražský Velký strahovský stadion Velodrom na Třebešíně Technické a industriální stavby Centrální kotelna Všeobecné fakultní nemocnice Pragovka Art District Vodárenská věž Letná Vodní dílo Štvanice Vršovická vodárna v Michli Umění a kultura Bývalá prádelna – Klubovna Zbraslav/span Bývalý sochařský ateliér bratrů Halmanových – sídlo kreativní agentury Loosers Disk, divadelní scéna DAMU Divadlo Na Zábradlí Komunitní centrum Vlna Ďáblice Národní dům v Karlíně – sídlo Českého rozhlasu Rádia DAB Praha Palác kultury – Kongresové centrum Praha Palác Metro – Divadlo Image Sochařský ateliér Jana Laudy – sídlo studia Olgoj Chorchoj Šalounova vila – ateliér Akademie výtvarných umění a sídlo organizace HOST Švandovo divadlo na Smíchově Veletržní palác – Národní galerie Praha a Studio Hrdinů Vzdělávání a výzkum Budova České polytechniky – Fakulta strojní ČVUT v Praze Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Dům zemědělské osvěty Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Fakulta stavební ČVUT v Praze Fakultní ďáblická škola Filosofický ústav, Sociologický ústav a Ústav dějin umění Akademie věd ČR Hvězdárna Ďáblice Klárův ústav slepců – sídlo České geologické služby Národní technická knihovna Národní zemědělské muzeum Sdružení projektových ateliérů / CAMP Státní reformní reálné gymnázium – VOŠ pedagogická a sociální, SOŠ pedagogická a Gymnázium Technologické centrum UMPRUM Mikulandská Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR – historická i nová budova Vyšší dívčí škola – ZŠ Vodičkova Zámek Komořany, Centrální předpovědní pracoviště a Administrativní budova Českého hydrometeorologického ústavu Železnice Masarykovo nádraží Nádraží Praha-Bubny Nádraží prezidenta Wilsona – Praha hlavní nádraží URL| https://www.estav.cz/cz/10707.festival-open-house-praha-v-kvetnu-zpristupni-101-budov-a-prostoru

13. 4. 2022; fzone.cz

Robotici z ČVUT mohou laborky přesunout klidně domů i díky stavebnicím Merkur

Pedagogové katedry řídicí techniky FEL ČVUT vyvinuli a poskytli studentům sety domácí robotické laboratoře

Díky speciálnímu výukovému robotu tak dnes lze náročný předmět Automatické řízení zahrnující přednášky, cvičení i laboratoře, studovat zcela distančně Koncept domácí laboratoře, se kterým v tomto oboru experimentuje jen několik špičkových univerzit na světě, vznikl v době lockdownu V současné době katedra roboty nasazuje i do standardní semestrální výuky a chystá se otestovat jejich uplatnění napříč celým studijním programem Kybernetika a robotika Pandemii a s ní opakovaný návrat nucené sociální distance bylo možné vnímat jen jako problém nebo zároveň jako výzvu. Pedagogové z katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT chtěli najít způsob, jak nahradit studentům robotické laboratoře, v nichž mohli za běžného stavu uvádět do praxe své teoretické znalosti nabyté v předmětu Automatické řízení. A tak začal vývoj domácí robotické laboratoře, která se dnes stává součástí standardní výuky.

13. 4. 2022; Technický týdeník

Studenti FEL ČVUT dostali unikátní výukový nástro

Pedagogové katedry řídicí techniky FEL ČVUT vyvinuli a poskytli studentům sety domácí robotické laboratoře

13. 4. 2022; rexter.cz

Ivo Lukačovič - rodina, podnikání a záliby zakladatele Seznamu

Už jako mladý student založil Ivo Lukačovič nejpoužívanější český vyhledávač. Díky tomu se později stal jedním z nejbohatších Čechů. Kdo je ale Ivo Lukačovič? Více o jeho životě, rodině, zálibách i podnikání se dočtete v tomto článku. Kdo je Ivo Lukačovič Ivo Lukačovič je český podnikatel, zakladatel firmy Seznam.cz, a. s. a velký vizionář. Díky svému ohromnému majetku se dostal i do žebříčku Forbes. V Čechách se stal obrovskou celebritou s příchodem internetu, protože jako jeden z prvních dokázal na českém internetu zaujmout důležité místo. Aktuálně se o něj veřejnost zajímá kvůli jeho postoji k válečnému konfliktu na Ukrajině. Ivo Lukačovič pomohl Ukrajině už několikrát a penězmi přitom vůbec nešetřil. Ivo Lukačovič - rodiče a jeho manželka a rodina aktuálně Narodil se 7. února 1974 v Praze. Od dětských let se chtěl stát konstruktérem. Později tíhnul k počítačům a výpočetní technice a studoval na ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Jako student této vysoké školy objevil možnosti internetu a s předlohou Yahoo založil český vyhledávač Seznam. Přestože začátky nebyly úplně jednoduché, vždy měl podporu svých rodičů a také jejich pochopení i ve chvíli, kdy kvůli svému začínajícímu podnikání školu nakonec nedokončil. Své soukromí si Ivo Lukačovič velmi střeží. Celkově se dá říct, že na veřejnosti příliš nevystupuje. Dostupných informací o jeho rodině je velmi málo. Podle serveru Forbes je ale ženatý a má dvě děti. Počet dětí zakladatel a vlastník 100 % akcií ve společnosti Seznam.cz a.s. Twitter Ivo Lukačovič - podnikání, vyhledávač Seznam S podnikáním začal už jako student, kdy v bytě svých rodičů naprogramoval vyhledávač Seznam. Tehdy ještě netušil, jak funguje fakturace a daňové přiznání. Seznam měl ale velký úspěch a on si tak musel se vším poradit. Naštěstí měl kolem sebe lidi, kteří sdíleli jeho nadšení pro věc a mohl se na ně spolehnout i ve chvíli, kdy se Seznam ještě netopil v penězích. Český vyhledávač konkuruje celosvětové jedničce Googlu u nás i nyní a za roky svého působení na trhu si Seznam odnesl i celou řadu ocenění. Zejména služby SeznamEmail, Mapy.cz a Lidé.cz bodovaly a získávaly ocenění několik let po sobě. V současnosti je vlastníkem 100 procent akcií společnosti a věnuje se i dalším projektům. V roce 2014 naprogramoval projekt Windyty, který se přejmenoval později na Windy. Jde o globální server pro předpověď počasí. Jako vizionář působí i nyní a pomáhá startupům, ve kterých vidí budoucnost. Sám založil například 3D modelovací startup Melown, který později prodal. v roce 1996 naprogramoval stránku Seznam.cz v roce 2011 spustil startup Melown Technologies, který v roce 2019 odprodal v roce 2014 založil Windyty, později přejmenované na Windy Lukačovič Ivo - majetek, žebříček ve Forbesu Hodnota majetku zakladatele Seznamu je podle žebříčku Forbes 17 miliard korun. V roce 2020 s tímto jměním zaujal v žebříčku 15. místo. Umístil se jen tři místa pod Alešem Zavoralem (zakladatel společnosti Alza ), který je jeho dlouholetý kamarád. Ivo Lukačovič a jeho záliby - jaké koníčky má český miliardář Záliby tohoto miliardáře se příliš neliší od jeho vrstevníků, kteří také nemusí přemýšlet nad tím, kolik co stojí. Velkým koníčkem Iva Lukačoviče je létání a kitesurfing. Najdete ho ale také na lezecké stěně, ve squashové hale nebo na výletě na kole. Velkou zálibou pro něj i jeho rodinu je cestování. Ivo procestoval Asii a jižní Ameriku a sám říká, že ho lákají spíše exotické země. Záliby Iva Lukačoviče: létání kitesurfing cestování po exotických zemích lezení jízda na kole squash Ivo Lukačovič na sociálních sítích - Twitter Ivo Lukacovic Od roku 2005 psal Ivo Lukačovič blog, kde se věnoval zejména počítačům, létání a fotografování. S psaním ale v roce 2010 skončil a svůj blog zrušil. Z člověka, který byl zpočátku obrovský introvert, vykřesal internet daleko otevřenější osobnost. Ivo Lukačovič je velmi aktivní na Twitteru, kde má necelých 39 tisíc sledujících a vlastní příspěvky vkládá několikrát denně. Filantrop Ivo Lukačovič - peníze pro nadace a pomoc na Ukrajině Twitter také popíchnul Iva Lukačoviče v podpoře Ukrajiny. Právě tam totiž vznikla výzva, díky které se v jakési aukci předháněli nejbohatší lidé z České republiky, kdo pošle větší dar. Aukci odstartoval Jan Bárta a na jeho apel reagoval nejen Ivo Lukačovič částkou 23 milionů korun, ale přidaly se i společnosti ALZA, FTMO a Livesport. U prvního daru ale nezůstalo. Po záběrech z ukrajinského města Buča zveřejnil Ivo Lukačovič na Twitteru, že posílá Ukrajině 100 milionů korun na nákup zbraní. K tomuto kroku se sám vyjádřil slovy: "Záběry masakru v Buče z hlavy už asi nikdy nedostanu. Čím dříve ty rusácké bezmozky vypráskají, tím více nevinných dětí, žen a civilistů se podaří zachránit.”

13. 4. 2022; systemonline.cz

Administrátorské týmy ve sdružení CZ.NIC povede Tomáš Hála

Novým členem managementu správce české národní domény se stal Tomáš Hála, který dlouhá léta působil u jednoho z největších českých registrátorů Active 24.

Jako Chief Information Officer bude Tomáš Hála zodpovědný za týmy provozních, systémových a síťových administrátorů. Tomáš vystudoval výpočetní techniku na elektrotechnické fakultě ČVUT. V roce 2007 nastoupil do společnosti Active 24, kde nejdříve zastával pozici Linux administrátora, později se ujal vedení týmu Linux administrátorů a následně měl na starosti celé provozní oddělení, včetně bezpečnostních projektů a rozvoje služeb. "Tomáš Hála má bohaté zkušenosti s naším oborem a také přímo s činností CZ.NIC. Dosud jsme se měli možnost vídat na valných hromadách sdružení, jednáních kolegia, pracovních skupinách a odborných konferencích. Jsem velice rád, že nyní budeme v pravidelném kontaktu a budeme spolupracovat jako kolegové. Tomáš Hála bude velkým přínosem pro naše administrátorské týmy, které budou moci pod jeho vedením realizovat projekty rozvíjející naši infrastrukturu," uvedl výkonný ředitel sdružení CZ.NIC, Ondřej Filip. URL| https://www.systemonline.cz/zpravy/administratorske-tymy-ve-sdruzeni-cz-nic-povede-tomas-hala-z.htm

13. 4. 2022; Frekvence 1 - Press klub

Press klub 18:00

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io). mluvčí 1, Ceny energií v Česku dál stoupají a situaci můžou zhoršit. mluvčí 2, I dalším vývoji sankcí a vůbec dění, které se teď aktuálně vyvíjí v souvislosti s Ruskem. Nejen lidé bydlící v rodinných domech se tak začínají více zajímat a možnosti instalace solárních panelů tepelných čerpadel. No a právě na otázku nový kotel, přímotopy nebo tepelné čerpadla. Také na to Anna několik dalších hrad, jaké jsou alternativy, můžeme ušetřit, a to všechno se budu ptát. Dnes svého hosta. Já vítám v dnešním Pressklubu Frekvence 1 Vlach arzenu, který je teď, abych to nepopletla, pane doktore, jednak vedoucím pracovní skupiny pro malé zdroje a Kumar solární asociaci akumulaci solární asociace. Dále je z ČVUT fakulty elektrotechnické, odborný asistent a dále také působí v univerzitním centru energeticky efektivních budov. Tak řekl jsem všechno zprávy. mluvčí 3, Dobrý večer. Dobrý den. Jsou to všechny moje židle v podstatě jmenovaný, řekl bych, možná v pořadí důležitosti začneme fakultou, pak musí asociace atd. prostě obnovitelná energetika. mluvčí 2, Všude takhle rozhodně z té odborníkem na ta témata, která se tady zmiňovala proto díky, že jste přijal pozvání, no a pojďme začít asi takovou tou tou nejzásadnější otázkou. mluvčí 2, Čím se na vás na fakultě jen lidé obrací, s jakými dotazy ostatně i vy se můžete dnes zapojit 257 409 99 právě co se týká šetření energií, aby na konci roku už přijde vyúčtování, tak a my to nebyla taková částka, kterou prostě neunesou, kterou neunese její domácí rozpočet. Tak. mluvčí 3, Samozřejmě dneska v podstatě my se zabýváme fotovoltaikou dlouho. Já jsem u toho jako v podstatě od půl roce 2 10 a je pravda, že takovej velkej nárůst zájmu vlastně lidí o fotovoltaiku, nemyslím teď, myslím, teď vyloženě opravdu občanů lidí prostě majitelů domků atd. jsem ještě nezažil. Je to v podstatě, jak z řad veřejnosti tzn. obecně se nás úplně neznámí lidi, tak jsem kolegů v práci a všichni to několikrát týdně zodpovídáme dotazy mám si tu fotovoltaiku pořídit nebo nemám, co mám dělat s tou elektrikou hledat univerzální radu je těžký, třeba se nám to dneska tady povede, ale nalézt univerzálního 2 hodně těžký, protože vždycky potřeba znát ty místní podmínky a vědět, co vás doma je největší Žrout energie, na to se zaměřit. mluvčí 2, Tak řekněte, teď je velmi důležitá, jak bude vypadat situace s plynem, tak jaké jsou možnosti alternativy k vytápění. Plynem, když někdo má domek, který vytápí plynem ohřívá plynem bodů a ceny dál porostou, případně pokud se přívod plynu načas zastaví, nebude tolik, co udělat rychleji? mluvčí 3, Tak určitě v oblasti domácností nebudeme šířit zase paniku, že by se zastavil plyn domácnostem. Tam opravdu to až tak úplně poslední možnost první na to dopadne špatně průmysl, ale na druhou stranu samozřejmě bude zdražovat tzn. je potřeba se připravit na odchod toho plynu. Ten odchod toho plynu v podstatě dneska je možné na nějaký jiný palivo. To znám, může se vrátit úplně obloukem zpátky vytáhl po dědečkovi, staví kamna garáže a zapojte, ale to asi nikdo nechceme, protože to by se špatně dýchalo. Bylo by to špatný z hlediska emisí atd. takže dvojí řešení pro něj nějaký moderního řešení z těch moderních řešení máme tady třeba záležitosti z hlediska tepelných čerpadel, tepelná čerpadla je něco, co ale potřebuje ke svému provozu elektrickou energii, abych tady zase taky nebyl úplně optimistické z hlediska toho, že i ta elektrika bude levná, takže v podstatě to tepelný čerpadlo potřeba nasazovat s velkým s rozvahou spíš se zaměřit třeba na to nejdříve snížit vůbec tu spotřebu, to zná začít třeba zateplením začít prostě změnou chování v té domácnosti změnou nechci snižování teploty jako na nějaký divný teploty, který jsme tady slyšeli, koloval po sociálních sítích a podobně, že zkrátka si máme 2 své tria, tak dále je to blbost samozřejmě. Člověk se má chovat tak, aby se chovali racionálně, takže dá se dneska i ze starým domem se dá udělat spousta kouzel, ale musí se začít opravdu od těch základních věcí už neplatí to, co platilo dřív, když jsme měli velkej starej barák špatnou jaksi energetickou účinností, tak jsem si pořídily tepelné čerpadlo a ono se to nějak sežralo to list, jak se říká pánubohu do oken, a to už to už teď fungovat nebude, takže je potřeba vyměnit okna za zateplit atd. a tohle to jsou vlastně náklady, který sám bohatě vrátěj a je docela zajímavý, že návratnost těchhle těch nákladů všech je zhruba podobná, zná počítejte s tím, že zateplí té také do 45 let, když si pořídíte fotovoltaiku, je to 45 let. Prostě jsou tak nějak návratnosti těch řešení. mluvčí 2, Ono, když se dřív mluvilo o té fotovoltaiky, také tam ta návratnost třeba byla i 10 15 let vzhledem k tomu, jak teď obrovský skokově narostly ty ceny nevíme, co bude do budoucna, tak ta návratnost opravdu se může snižovat chtěl svého těžbou. mluvčí 3, Klausem zkracuje já jako příklad můžu vystříkal platový systém 3 kW píky vlastně výkonů takovej běžnej systém rodinnej domek se instaloval v roce 2002 na naši elektro fakultu v Dejvicích, no a tehdá to stálo 2 000 000 ta instalace dneska stejná instalace stejně systému bude stát něco kolem statisíc tzn. částka, která je nesrovnatelná i vzhledem k tomu, co to asi v roce 2000 byly 2 000 100 2 000 000 dneska jo, takže opravdu šla cena dolů trošku ta cena by zase nahoře je to daný tím momentem zájmem, ale není to nic tím velkýho, byť teďko se čeká zase bohužel další zdražení u fotovoltaiky, a to v důsledku toho, že zdraží samozřejmě další materiály hliník konstrukce atd. takže všechno to bohužel nehodu. mluvčí 2, Bohužel, ale také se prodlužují čekací doby, protože se nám právě mluvila s několika lidmi v rámci vysílání, že ty čekací doby teď na novou fotovoltaiky jsou i několik měsíců. mluvčí 3, Jsou je to daný tím, že vlastně my jsme tady měli obrovskej útlum. My jsme tady vybudovali jakousi auru prostě nenávisti vůči fotovoltaice někde kolem toho roku 11 12 13 a od té doby se táhla fotovoltaika byla dlouho dosti slovo jsme hrozně rádi, že dneska vlastně lidi už tu fotovoltaiku berou jako součásti života, jo, jenomže teďko chce štěstí cesta je každej a ty firmy na to nejsou připraveny výstavba fotovoltaiky sice trvá 2-3 dny NATO rodinnej domek tzn. není to žádný vlastní stavba, není žádnej velkej problém, přijede firma, přijede parta šikovných kluků v podstatě to naráží na střechu, lidově řečeno a ty úpravy stavební jsou minimální, ale máte tady projektovou přípravu, máte tedy přípravu prostě dokumentace. Máte tady jednotlivých povolení atd. a to všechno ten proces protahuje a hlavně nejsou lidi, který by to dělali, protože tu fotovoltaiku musím odborníci a třeba kupodivu zrovna fotovoltaika i díky tý nenávisti se tady vypracoval to, že u toho také znají zabezpečených oborů z hlediska odbornosti každý, kdo to je fotovoltaiku, musí mít v podstatě kulatý razítko od státu, kde je jaksi nejenom, že elektrikář, ale dokonce, že je montér fotovoltaických systému. mluvčí 2, Pavel brzy nám doktor se na ČVUT na fakultě elektrotechniky technické vedoucí pracovní skupiny pomalé a zdroje akumulace solární asociace je i nadále hostem dnešního klubu Frekvence 1. Ptejte se i vy, co vás zajímá v rámci toho, jak ušetřit, zdali třeba vypínat televizi, kolik ušetřím, kdy se vrátí, tak na to se zeptám už za okamžik 257 409 991. mluvčí 2, S mým dotazem teď tedy předběhl někdo z našich posluchačů. Já vás pěkně vítám. Přímý podvečer, prosím, pan doktor hroznů, můžete spát teď? mluvčí 4, Dobrý den, tady František Kelč. Já jsem chtěl zeptat, když máma dvou kilo pro bojler, kolik potřebuju sval kolektoru. mluvčí 3, Tak děkuju, tak my to táhlo děkuju, tak potřebujete určitě solární kolektory nebo tedy ve fotovoltaických panelech, lépe řečeno, protože správný pojem vlastně ta fotovoltaika, aby to bylo na elektriku, potřebuje víc než 2 kW o něco. A pokud si dáte víc, tak se vůbec nic neděje, protože tam regulátor, který zajistí to, že ten bojler dostane vždycky ty své 2 kW, ale tím, že si nainstalujete třeba, já bych se na dvou kilowatt svoji bojler instaloval tak 2,5 kilowatt, možná skoro 3 kW. Může se to zdát hodně, ale má tu výhodu, že pak Boyle vydrží fungovat díl do podzimu, kdy to sluníčko níž ten výkon toho sluníčka už není stoprocentní, protože vy chcete vlastně aspoň předpokládám, zajistit si tu teplou vodu co nejdýl a v podstatě dimenzování toho systému dneska vychází, takže když se to udělá dobře, tak máte 10 měsíců v roce vlastně teplou vodu, takže rada pro vás fotovoltaiku do třech kilowatt peak vlastně instalovaný výkon. mluvčí 2, Co se týká mě právě to snížení těch výdajů. Řekněte, pane doktore, já jsem tuto otázku narazila vypínat televizi vypínat všechno se v takovém tom režimu stand buy. Vyplatí se to. mluvčí 3, Já nevím, já jsem se, že to je spíš filozofická otázka, protože při dnešních cenách samozřejmě to udělá určitou úsporu na tý energii, ale je pravda, že pokud ta televize není nějaká stará plazma s dvoumetrovou říčkou, která má i v klidu spotřebu o několik wattů, tak dneska díky třeba směrnici na ekodesign výrobků, ty spotřeby Listen 2 jsou nízký a bude stokorun ročně a teď otázka, jestli jste ochoten nebo jste ochotná kvůli stokoruně ročně stát křeslo zapínat televizi nebo ne každý to má jinak. mluvčí 2, Přesně tak. Pojďme na další dotaz. Určitě se dozvím něco zajímavého, vítejte v Press klubu, prosím, můžete se, pane doktore, stativy. mluvčí 4, U nás dobrý den. Tady je bomba místo mě brali. Víc zajímalo, kdo tu elektriku zaplatit, když nám někdo vozil vlastně možné útoky plyne a snažil triku tolik, že to nikdy notáře. Odteďka bude demontovat, stačí sice kolektory nebo čerpadla Jan socha ekologické to je, ale proč nám někdo nemožnost toky hne, anebo optikou, protože předražil. Já myslím, že máme, kde naši a půl elektrárny nebo u vjezdů a kvalitní. A druhu včera dostavbě, tak si myslím, že by bylo dobré ještě do moře zohlednit, ale udělat tak, aby prostě mohli točit půjčoval křiku. mluvčí 2, Mockrát díky za váš dotaz. Tohle totiž přesně věc, kterou jsme tady s panem doktorem řešili před vysíláním. Jsem se ptala, jak je možné, že tomu rozumím, že vyrobíme elektřinu. Ano přesně i v našich jaderných elektrárnách vyprodáme a pak ji tedy zvenku nakupujeme až 3× dráž. Tak. mluvčí 3, Tady samozřejmě má několik linií k tomu jsme se dobrali v podstatě jedno může nějaká politická, tady nebudou do rádia spekulovat, ale určitě je tady důležitá ta technická rovina, kdy vlastně třeba si uvědomit, že my jsme dneska součástí vzájemně propojeny soustavy přes dá se říct celou Evropu. A tahle ta vzájemně propojená soustava musí nějakým způsobem fungovat a musí být možné s tou energií obchodovat tzn. že my jsme si zvolili tu cestu volného obchodu, jsme si nezvolili tu separaci vlastně naší republiky od zbytku soustavy. My bysme to asi udělat mohli. Ostatně už jsme to v minulosti takhle dělali, že třeba bylo jenom RVHP proto pamatuje, nebo to byly menší soustavy atd. a bohužel za to platíme tuhletu daň, že ten volný obchod vlastně ceny jsou nastavovány centrálně. Já si nemyslím, že to je dobře. Já si myslím, že tady by se určitě nad tímhle tím měli zamyslet, mělo by se to dá dohromady, ale říkám, je to bohužel záležitost, je to naše volba, je to volba prostě evropský spolupráce a za všechno se platí, takže přestože vyrábíme levně. Tam nebudu spekulovat Komorowski, ale je to prostě daný tou vozu, který se k tomu je to způsob, který jsme třeba se ukáže do budoucna a že nám to pomůže, protože taky se situace může přesně obrátit. Může se stát, že najednou ta energie na tý burze bude podstatně levnější, jo najednou na tom bude profitovat. Já tu tolik nevidím, abych jako dokázal vidět křišťálové koule, co bude za 2 za 3 roky. Já jsem neviděl něco bude před půlrokem teď. mluvčí 2, To tušil málokdo z nás obyčejných lidí. Podnik další dotaz, vítejte v Press klubu, prosím, můžete se, pane doktore, pan Uhl. Dobrý. mluvčí 4, Večer. Včera. mluvčí 2, Prosím pěkně, jestli můžete schovat nebo úplně vypnout rádio, protože teď už slyšíme. mluvčí 2, Výborně prosím. mluvčí 5, Ptejte se. Dobrý den. Dobrý den John. mluvčí 4, Mě zajímalo jenom, že taková 1 zásadní otázka a jsem tam mluvil samozřejmě, že může přijít zdržoval někoho, ale nebo onoho, jo, tak mě zajímalo, proč teda, když se zdraží 1 energie třeba ten plyn v roce automaticky zdražuje třeba brikety. mluvčí 3, Vzhůru. mluvčí 4, Za politiku rozumí. My tady burzovní, kolik piva, tak teda úplně tady tento trh. mluvčí 3, Já vás přeruším, ono to není politika. On je to technika, protože v podstatě my tu elektrickou energii vyrábíme z různých zdrojů a v podstatě elektrická energie Kuby nejvyšší forma tý energie je nejčistší. Mít vyrábíme z plynu vyrábíme z uhlí. My vyrábíme v podstatě z vody ze všeho tzn. já 2 a všechny tyhle ty suroviny jsou navzájem svázaný tomu v soupravě, takže když zdražíte plyn, tak vlastně automaticky zdražujete tím elektřinu, protože ten plyn se používá ve spoustě zemí k výrobě elektřiny a nemalé množství. mluvčí 2, Připomínám, ptejte se i vy je to další dotaz. Naším hostem je Pavel Mrzena z ČVUT. Vedoucí pracovní skupiny pro malé zdroje a akumulaci solární asociace a také člen univerzitního centra energeticky efektivních budov fám z fakulty elektrotechnické, kde pracuje odborný asistent. Takže není to politik, není to politolog, vidí to ekonom. Nebo. mluvčí 3, Brzy se výhledem takových. mluvčí 2, Přísně, tak je to dnešní. Poprosím další dotaz, vítejte v Press klubu. Ptejte se, také poprosím, vypněte si rády, abychom slyšeli byste Ozvěny. Vy, abyste nás dobře slyšel nebo slyšela, kdo je tam. Dobrý den. Dobrý den. Slyšíme, ano, slyšíme vás. mluvčí 4, Dobrý den. To funguje naše. Já bych chtěl zeptat, nebo aby ten pán vyjádřil k výkupu elektřiny vyrobené fotovoltaikou, protože současný stav asi bychom se o to zajímal, takže takový, že nakupujeme elektřinu, která nám chybí velké peníze. A i když od když má přebytky, tak o ty velké firmy vykupují za, ale ani vidu, že si je do budoucna nějaký výhled, že by se to zlepšilo nebo jaké děti na tom názor. mluvčí 2, Díky za zavolání, pane doktore. mluvčí 3, Děkuju za otázku, krásně se mi nahrál, protože tohle to je přesně věc, kterou se snažíme řešit i v rámci vlastně mýho působení aktuální asociaci, tak vlastně na ČVUT je to o tom, že se snažíme v podstatě dosáhnout toho, aby se tady rozvinulo něco, o čem se odborně říká komunitní energetika. Tzn. to, abyste mohl tu energii sdílet prostě buď v rámci rodiny třeba s babičkou na druhé straně republiky, ale klidně sousedem klidně s někým úplně anonymním. A tam potom byty ceny samozřejmě toho výkupu trošičku vzrostly. Tady je to daný teďko tím, že vlastně ta elektřina se vykupuje větší ceny na burze a v okamžiku, kdy vy máte fotovoltaickou elektřinu, tak vlastně mají všichni ostatní a situaci není zájem, kdežto v okamžiku, kdy by se podařilo jaksi komunitně uspokojit toho souseda, který zrovna nemá fotovoltaiku, protože si uvědomte, že v každém městě v podstatě vždycky nějaká vilová čtvrť tam můžou být na střechách potom Thajky a pak nějaký sídliště, kde na jednu střechu zhruba stejně velkou jaksi jak vašeho rodinného sídla je 50 70 partají, takže tam najednou ty lidi mají zájem tu energii. A pokuta komunitní energetika se rozjede, tak to výkupní cena stoupne jinak a i to zdražení elektřiny dneska už směřuje k tomu, že se vlastně ta výkupní cena zvyšuje. Už teď byla nějaká nabídka za 3 50 a podobně, takže už to stoupá. mluvčí 2, Doktore, další dotaz pro vás jakožto technika odborníka, vítejte, prosím, v Pressklubu, můžete se ptát. mluvčí 5, Dobrý večer. Já bych. mluvčí 6, Chtěla zeptat vy proti sociální věci ještě zelená úspora na zateplování již. mluvčí 5, Baráků. Domky. mluvčí 2, Děkujeme nevím, jestli to pan doktor ODS vědět. Tak. mluvčí 3, Já odpovím šalamounsky. Poprosím vás, abyste navštívila webový stránky Státního fondu životního prostředí, protože ve zkratce a podívala se nás takto těch dotačních programů, protože opravdu se přiznám, že teď nevím, jakým stavu, jaký regiony je vlastně tahle ta podpora k dispozici, ale myslím si, že tam určitě něco zajímavýho najdete. Takže zkuste, prosím webový stránky z toho, že jsou tam velmi dobře zpracovaný všechny ty dotační programy nejenom zateplování, třeba nějaká dešťová voda, znamená podpora vlastně spotřeby dešťový vody a i ta fotovoltaika výměny kotlů atd. takže oni vám se to léků. mluvčí 2, Úřady dotace jsou, protože vím, že nejde, jo, které to vlastně vládne, protože jmenují, tak vlastně říkají, že vám vyřídí do Plzně. mluvčí 3, V Thajsku do té náš obor tam to víme, tam v podstatě ty dotace jsou nastavený několika jakoby skupinách to znát občanů tu elektřinu chci, jestli k ohřevu teplé vody, nebo jestli tam budu mít akumulace tzn. novou baterii atd. ale přiznám, že teď nevím, jestli potom vydání novýho vlastně jakoby ročníků zeleným spoje si tam aktuálně to zateplování je, myslím si, že tam je, ale léky. mluvčí 2, Nelze hezkému počasí. Pojďme dál. Pane doktore, tu další dotaz. Prosím, vítejte ptejte se. mluvčí 4, Dobrý den. Tady ještě jako byl právě Slivenec. Já jsem se chtěl zeptat, jestli se dá vůbec říct, jestli ty vrty tepelný, anebo fotovoltaika mají jakoby jednoznačně nějakou výhodu 1 před druhým, anebo věk je to však místo od místa, jak moc detailně bysme museli o tom místě mluvit. mluvčí 2, Díky za zavolání možná je to přímo právě na ten dotaz, kdyby vám náš posluchač mohl zavolat na ČVUT a ptá se už odborně, je to tak. mluvčí 3, Nějak je to v podstatě, tak je to v podstatě o tom, že samozřejmě, dá se tady domluvit nějaká konzultace, ale kdyby mě odpovědět obecně zase, aby z toho měl co nejvíce užitek, tak vždycky záleží na místních podmínkách, co se týče vrtů, ta samozřejmě ty jsou vždycky problematický. Na druhou stranu čerpadla s tím, aby tam dosahuje dobrých činností a docela dobře fungujou, ale je to problém, musíte to do země, musíte na to mít zvláštní povolení atd. takže daleko jednodušší používat tepelný čerpadla vlastně v režimu vzduch voda tzn. byla to vlastně přes ventilátor ze vzduchu, podobně jako to dělá klimatizace, to teplo a tam potom ty stavební úpravy jsou podstatně méně náročný. Co se týče výhodnosti, tak tady je potřeba si udělat takový malý soukromý energetický audit a sednout si na tu ta má zamyslet nad tím, kolik město vítá energie v té domácnosti, co tím chci nahradit, bylo by dobrý tady samozřejmě se můžete obrátit na firmy. My se dlouhodobě snažíme třeba 100. Já to řeknu rádia třeba se toho chytne nějaká firma a bude dělat takovej energetickej koučink, tzn. něco, co v podstatě bude znamenat, že vám domů přijede odborník se dnes vám ke kafi jeho pustíte bábovkou a on sám ozve ty účty a bude nezávislej, nebude to žádný pojišťovat. Nebude to žádný prostě prodejce čerpadel, ale bude to koučů opravdový kouč prostě, kterej vás provede tou energetikou, když se může nechat koučovat práci, tak my jsme se nenechala koučovat v energetice. mluvčí 2, Díky pane doktore, zajímavý postřeh, pojďme na další dotaz, který nutí éterem. Také poprosím, vypněte rádio, abychom se slyšeli dobře. Jsme Ozvěny, prosím, pane doktore. Můžu zeptat, to pak hrozí i lidé chtěli zeptat tam moct požádat radu. Máme novostavbu ovšem ještě nakupovat, tak všichni na to odrazují, že to není návratné. Zblízka dobyla a taky nevím, jestli ty baterky si hodně vydrží, anebo spíše zaměřit na to, že to budou. Chtěli bychom to zkombinovat hlavně ohledně, abychom mohli na neklidu na elektřinu tak, abychom ušetřili za elektriku, když jako jeho. mluvčí 2, Děkujeme za tenhle postřeh za tenhle dotaz. Pane doktore, také častý dotaz. mluvčí 3, Tak tady zase v podstatě, co říkáte, máte celý dům na elektřinu zná elektřinou pravděpodobně i topíte, bohužel fotovoltaika není úplně vhodná vytápění, protože v zimě sluníčko svítí málo tzn. že bohužel těch, jak jsem tady mluvil na začátku těch 10 měsících pro toho pána s tím pohledem, tak v podstatě těch 10 měsíců vychází někde od února prostě do listopadu a podobně. Tzn. přes léto a tam to moc nepomůže náklady na vytápění a používám to teď v té přechodné době, ale potřebujete k tomu akumulaci, tak kumulace nutně nemusí být drahá baterie. Můžete být třeba teplá voda tzn. může to být nádrž vlastně, která vám bude pomáhat srovnávat vlastně ty špičky tý vaší domácnosti, umožní vám přes den tu nádrž na řád, jinak fotovoltaiky bych vás asi nezakazoval, protože jakákoliv fotovoltaika, kterou připojíte taková vždycky sníží náklady na tu elektrickou energii, nemusí to být hned první rok, jak si nějakej nějaká velká částka, ale uvědomte si, ta elektřina opravdu bude dál zdražovat a v podstatě to pořízení fotovoltaiky neříkám teď hned asi, protože teďko, protože ten balon je ten už to pomalu považuju, ale určitě se poptat určitě se připravit na to ta firmám může situace na podzim, až to trošičku povolí. Počítejte s tím, že když to bude na bojler jenom na ohřev teplé vody, tak se bavíme o statisících. Bavíme se o 150 tisících. Pokud to boj s baterkou bavíme se půl milionu. Pokud jste stavěli teď nedávno, tak já jsem stavil před dvěma lety a musím říct, že jsem rád, že jsem stál před dvěma lety a i tehdá v podstatě 100 000 na tý stavbě byla částka, která zmizela takhle lusknutím prstu uzené výkop na kanalizaci nebo něco podobnýho, takže není to velká částka z hlediska ceny stavby dneska. mluvčí 2, Ještě ten dotaz také tam zazněl, zdali tedy investovat právě těch baterií, anebo se spíše rozhodnout, že ten nadbytek té vyrobené energie z mých fotovoltaických panelů budu odevzdávat prodávat tedy do sítě. Tak. mluvčí 3, Tohle to je rozhodnutí, který je poměrně nesnadný, protože nemáme tu křišťálovou kouli, nevíme, nakolik ještě ta cena bude stoupat. Můžeme se domnívat, že ta výkupní cena stoupat bude, že to bude komunitní energetika jako tak nutně energetika, tak si myslím, že ten boom baterií, které teď zároveň s tou fotovoltaikou trošku opadne, protože ty domácnosti nebudou chtít investovat další, já nevím, 1000 akumulace, když tu energii budou moct prodat prostě sousedovi na sídlišti, takže baterka má smysl, pokud vám dokáže snížit ty náklady, ale tohle musí spočítat expert. Tady už třeba je potřeba i cit třeba koupit nějaký chytrý měřák domů, změřit spotřebu energie a začít nad tím nějak uvažovat a udělal po internetu a snažit se si to vymyslet sám nebo sama, anebo druhá varianta, kam svěřit se nějaký firmě. mluvčí 2, Zase máme ten koučink, kterých. mluvčí 3, Novinář, který ten končí, který mně přijde, že prostě chybí a že takový nezávislý energetický poradce kouč, který by nebyl závislý prostě na tom, že vám prodá baterku, nebo že vám prodá fotovoltaiku a řekne vám by se fotovoltaiku namontujte kdysi namontují Berku. My si to demontují to, jestli nemáte jenom tu fotovoltaiku, tak to nám tady asi na trhu zatím chybí. Třeba se to chytne. mluvčí 2, Pokračujeme dál ještě bude prostor na další vaše dotazy, vydržte na lince 257 409 99. Já připomenu, že ve vysílání naším hostem dnešního Pressklubu Frekvence 1 je Pavel hrdina odborný asistent ČVUT, fakulty elektrotechnické univerzitního centra energeticky efektivních budov a zároveň také vedoucí pracovní skupiny pro malé zdroje a akumulace solární asociace. mluvčí 2, A také náš posluchač, vítejte, prosím pana doktora, zeptejte se celá ztráta. mluvčí 5, Dobrý den, tady kolárny. Já mám dotaz, pane inženýr a kde vzal u členů kupní před 50 krav nikdo nešel. Ten první otázka. Druhá otázka je, kdo brání kompletní šílenej energetiky, protože teďko několik oken, který nekomunikuje navenek navenek aparát vybíral nějaký peníze na členství. A nevidím nikde žádný posun. A třetí otázka je, proč by nebylo možný, aby každý, kdo má životní politickou elektrárnu nebo prodávat přímo na spotovém trhu o něco prodlouží před mnoha lety pokoušelo, máme Energy, ale nějak nedopadlo věku chlapi otázky tak. mluvčí 2, Jdeme. mluvčí 3, Tak, tak se jich postupně pustíme 3 53 50. Jak se říká, vždycky ukazoval mi to kamarád mýho kamaráda, no není úplně pravda. Šesti jeden z našich klientů, kdy dostali tuhle tu nabídku v podstatě nový z fotovoltaiky na nějaké rodiny velkej dům nebo hodiny bytovej dům a byla to nabídka od jednoho vlastně prodejců tady v České republice, takže opravdu taková nabídka dá dohodnout. Samozřejmě jsou tam další podmínky. Tzn. je tam nějaký objem tý elektřiny, to třeba nějaký závazek flexibilitě tzn. o jaksi ochotě třeba se vypnout, když to ten prodejce bude potřebovat nebo nedodat atd. takže dá se je pravda, že je pro běžnýho uživatele běžné domkaře se bohužel pořád pohybujeme někde kolem tý koruny a bohužel otázka nikdy se to zlepší. Tím souvisí ta druhá otázka na ty energetický komunity. Vydržte, vydržte komunity jsou v podstatě teď možná jsme zase rádi, že jsme v unii, takže jsou nařízený v podstatě na úrovni evropský unie tzn. není to jakoby vynález českej a než se bude muset tomuhle tomu přizpůsobit. Samozřejmě je tady jistej tlak na to, aby se to na to trošku pozdrželo, ale do tohoto dopadne to dobře, my tomu věříme, snažíme se proto dělat asi. mluvčí 2, Nejvíc třetí otázka našeho posluchače hotový ten. Ta. mluvčí 3, Třetí otázka na pokoji. Trh vím, že na Jeneč se nějak ještě snaží samozřejmě snaží se snažil se po nich i další se bejval tzn. že budou postupně přibývat ty obchodníci. Na druhou stranu také trošku nešťastná situace, protože spousta firem, který se snažil nějak se energiema obchodovat ruku na dynamičtější mrazu trošku více riskovat, tak bohužel skončila skončila způsobem Bohem Energy, takže jakoby dneska ten trh je hodně bych řekl ambulantní a já si myslím, že musíme čekat, co nám z toho vyplyne, ale ten směr je danej. mluvčí 2, Protože čas neúprosně tu poslední dotaz dnešního Press klubu. Já poprosím, vypněte si rádio, můžete se některé hrozny. mluvčí 5, Novej. mluvčí 4, Večer dodal Vysočiny. Bych se chtěl zeptat, mám potřebu 2,5 megawatty za rok, jestli se mě vyplatí fotovoltaika. mluvčí 2, Děkujeme. Já jsem. mluvčí 3, Stručný dotaz. Bohužel odpověď už tak stručná nebude, protože potřebujeme vědět nebo měli bysme vědět, co tu spotřebu dělá tzn. jestli ta spotřeba rozložená celoročně, nebo jestli té jenom vytápění bazénu v létě teď jsem to trošku přehnal, ale v podstatě jde o to, že pokud to bude rozložený celoročně a předpokládám, že při takovýhle spotřebě rodinného domku je to spíš minoritní spotřeba, tak byste si mohl těch dvou megawatt hodin vlastně zbavit tím, že byste si nainstalovalo fotovoltaickou elektrárnu, dejme tomu, výkonu a teď počítám přes palec, počítám tady v podstatě bez papíru někde třech čtyřech kilowatt peak instalovaný na fotovoltaice a k tomu nějakou slušnou baterku, která by nám dokázala zásobovat ten dům po dobu jednoho dvou dnů. Ta investice byla poměrně značná blíže, abyste se někde po půl milionů a je otázka tý návratnosti, která tady za současných podmínek by nebylo tak brát nebudeme nalhávat za podmínek, kterými předpokládáme, by se samozřejmě podstatně zlepšila, ale určitě si myslím, že by stálo za to, pokud třeba v té spotřebě ohřev teplé vody bojler, tak začít toho mála tzn. 3 kW díky na střechu více toho systému a začít to v podstatě využívat prioritně novou řadu toho bojleru. A už vám něco ušetří díky nízkým nákladům na takovýhle systém bez baterie se vám to vrátí, takže rada taková šalamounská, když pojedu přes Vysočinu, tak bych se vás něco stavět museli jsme lze bez. mluvčí 2, Takové nabídkách zeptat ten něco podobného tím zakončí dnešní Pressklub. Doktore, dá se vám někam napsat, ať už tedy na solární asociace, máte nějaký e-mail nebo nějaké spojení, protože si myslím, že těch dotazů našich posluchačů Press klubu je ještě spousta, bohužel čas vypršel. mluvčí 3, Jasně, že spustíme lavinu spustil podobnou lavinu, jako spustili nedávno otci Vlastě vystoupení U2 to bylo jenom toto nebylo rádio. Každopádně určitě, kdo umíte úklid, tak ten kontakt na mě máte, takže se můžete ozvat. mluvčí 2, Tak já připomenu podle té Pavel hrdina ČVUT, fakulta elektrotechnická a vedoucí pracovní skupiny pro malé zdroje akumulaci solární asociace byl dnešním hostem, pan doktore, mockrát vám děkuji. Těším se někdy příště na rozhovor. Na shledanou.

12. 4. 2022; mmspektrum.com

Český výzkum umělé inteligence podpořila Evropská komise

C elou řadu systémů od doporučování obsahu na sociálních sítích dnes pohání umělá inteligence (AI). Potkáte ji v mnoha oblastech, přes strojové vidění samořídících aut, až po rozhodnutí o (ne)přidělení půjčky v bance.

Je tedy zřejmé, jak zásadní dopad AI algoritmy mají. Jejich uspokojivé fungování je proto klíčové pro jednotlivce i pro společnost jako celek. Návrhem vysvětlitelných a transparentních algoritmů umělé inteligence se bude zabývat mezinárodní projekt AutoFair, který získal grant ve výši 3 840 846 eur (necelých 95 milionů korun) v evropském programu Horizon Europe. Z celkového počtu 206 žádostí ve výzvě Human-01 jich uspělo 46. AutoFair, který bude trvat tři roky, byl vybrán k financování jako jediný projekt koordinovaný institucí z České republiky. Jeho hlavním řešitelem je dr. Jakub Mareček z Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Ta z grantu dosáhne na 15 milionů korun. Zbývajících 80 milionů korun si rozdělí dalších sedm členů konsorcia, mezi kterými jsou vědci z prestižních univerzit včetně Imperial College London, izraelského technologického institutu Technion a Národní a kapodistrijské univerzity v Aténách. Partnerské instituce doplní ještě technologické firmy, které poskytnou potřebná data k modelování a ověří aplikovatelnost výsledků v praxi. Bude se jednat o nadnárodní společnosti i lokální startupy využívající umělou inteligenci. Projekt AutoFair má zaručit, že AI algoritmy nebudou nikomu stranit. Umělá inteligence fungující jako černá skříňka, do jejíhož rozhodování nemáme vhled, totiž představuje značné riziko. Algoritmus může fungovat pro řadu lidí uspokojivě, ale pro některé může fungovat velmi špatně. Jednou ze strategií, jak s tímto rizikem pracovat, je práce s daty. Výběr dat pro učení systému musí být reprezentativní a nepřenášet nerovnosti ve společnosti do vývoje algoritmů. Opačnou strategií je důsledně vysvětlovat veřejnosti fungování a omezení AI systémů. Tato strategie se tedy týká komunikačních aspektů po samotné implementaci. Projekt AutoFair kombinuje oba tyto extrémní přístupy: chce vylepšit samotné algoritmy a zároveň vzdělávat koncové uživatele. Opírá se proto o poznatky z počítačových a datových věd, teorie řízení, optimalizace a dalších vědních disciplín, včetně etiky a práva. Etika umělé inteligence je běžně prozkoumávána v počítačovém vidění. "Řada lidí k odemčení mobilu používá systém pro rozpoznání obličeje. Ten však poměrně dlouho fungoval spolehlivě jen pro muže bílé pleti a úspěšnost pro etnické menšiny byla ještě donedávna podstatně nižší. Tento problém daný nereprezentativností dat se již podařilo odstranit. Umělá inteligence má však řadu dalších použití, kde podobné etické problémy dodnes přetrvávají,” vysvětluje důležitost projektu jeho koordinátor dr. Mareček z FEL ČVUT. Výsledky projektu budou testovány na třech případových studiích průmyslového využití napříč třemi odvětvími. Prvním z nich je automatizace férového hodnocení při náboru zaměstnanců, druhým je odstranění genderové nerovnosti v reklamě a třetím je oblast finančních technologií, konkrétně eliminace diskriminace klientů bank. URL| https://www.mmspektrum.com/technicke-novinky/cesky-vyzkum-umele-inteligence-podporila-evropska-komise

12. 4. 2022; FeedIT.cz

Laborky se můžou přesunout domů nebo na kolej. Studenti FEL ČVUT dostali unikátní výukový nástroj

Pedagogové katedry řídicí techniky FEL ČVUT vyvinuli a poskytli studentům sety domácí robotické laboratoře.

Díky speciálnímu výukovému robotu tak dnes lze náročný předmět Automatické řízení zahrnující přednášky, cvičení i laboratoře, studovat zcela distančně. Koncept domácí laboratoře, se kterým v tomto oboru experimentuje jen několik špičkových univerzit na světě, vznikl v době lockdownu. V současné době katedra roboty nasazuje i do standardní semestrální výuky a chystá se otestovat jejich uplatnění napříč celým studijním programem Kybernetika a robotika Pandemii a s ní opakovaný návrat nucené sociální distance bylo možné vnímat jen jako problém nebo zároveň jako výzvu. Pedagogové z katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT chtěli najít způsob, jak nahradit studentům robotické laboratoře, v nichž mohli za běžného stavu uvádět do praxe své teoretické znalosti nabyté v předmětu Automatické řízení. A tak začal vývoj domácí robotické laboratoře, která se dnes stává součástí standardní výuky. Robotický set, který umožňuje studovat z domova Výsledek musel splňovat dvě základní kritéria – být cenově dostupný a zároveň umožnovat aplikaci automatických řídicích systémů na několika úrovních. Od využití stavebnice Lego přešel tým na český Merkur, který umožňoval větší robustnost a přesnost. Výsledkem je druhý prototyp vozítka s kyvadlem, které je vybaveno dvojicí motorů, několika čidly a programovatelnou řídicí jednotkou Beaglebone. Na vývoji i montážích se podíleli učitelé i studenti vyšších ročníků. Celý projekt lze popsat jako kreativní proces, v němž si sami pedagogové testují možnosti, které nový přístup přináší. "Problematika řídicích systémů je velmi specifická. V jejich praktickém uplatnění totiž nelze pracovat pouze s modely, protože chybí parametry, které přináší realita. Bylo nutné, aby si studenti vyzkoušeli v praxi, jak jejich kód ovlivní šum, menší či větší nepřesnost čidel nebo různá přilnavost, respektive tření jízdních povrchů," uvádí docent Tomáš Haniš z katedry řídicí techniky. "To, že robot ze stavebnice není úplně přesný a musí se pracovat s odchylkami, je nakonec výhoda. Studenti se díky tomu líp připraví na praxi, kde budou muset řešit reálné situace, ne teoretické problémy." Personalizovaná laboratoř pro každého studenta Projekt domácí robotické laboratoře je stále ve vývoji, v současnosti se mu věnuje jeden student třetího ročníku v rámci své bakalářské práce. Učení pomocí robotického vozítka má úspěch mezi studenty i vyučujícími a uvažuje se o jeho širším zapojení napříč předměty programu Kybernetika a robotika. V současnosti se studenti zaměřují na návrh řídicího systému, v budoucnu by mohli také sami navrhovat konstrukci vhodnou k splnění daných úkolů. Do běžné každodenní výuky přineslo řešení domácích laboratoří mnoho výhod. Studenti i nadále můžou pracovat v době, kdy chtějí, nestresuje je pevný slot v laboratořích, znají svého robota a můžou mu program psát na míru. Samotné semináře pak víc slouží k společným debatám a hledání řešení možných problémů. Zapojení domácí robotické laboratoře tak pokračuje v přístupu "převrácené výuky" a animovaných YouTube přednášek, které na katedře už před několika lety zavedl docent Zdeněk Hurák Projekt si katedra dokázala financovat z peněz vydělaných smluvním výzkumem pro firmy. Cena materiálu na jednoho robota v základní verzi se pohybuje okolo 5 000 Kč, a přestože je třeba počítat s určitými servisními náklady, studentům umožňuje provádět pokusy a měření na úrovni laboratorního zařízení v hodnotě stovek tisíc korun. Cílem je, aby měl svou domácí laboratoř k dispozici každý student předmětu. Přístroj pro distanční výuku vyvinuli i na katedře měření V roce 2020 výzkumníci z katedry měření FEL ČVUT vyvinuli přístroj , který v době koronavirových omezení umožnil praktickou výuku středoškoláků a vysokoškoláků z domova. Inovativní přístroj LEO (Little Embedded Oscilloscope) lze využít jako osciloskop, voltmetr, funkční generátor, stejnosměrný zdroj, generátor impulsů, čítač či logický analyzátor. Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Víc informací najdete na www.fel.cvut .cz. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Víc na www.cvut .cz URL| https://feedit.cz/2022/04/12/laborky-se-muzou-presunout-domu-nebo-na-kolej-studenti-fel-cvut -dostali-unikatni-vyukovynastroj/

12. 4. 2022; pedagogicke.info

Apr 12 Laborky se můžou přesunout domů nebo na kolej. Studenti FEL ČVUT dostali unikátní výukový nástroj

Pedagogové katedry řídicí techniky FEL ČVUT vyvinuli a poskytli studentům sety domácí robotické laboratoře.

12. 4. 2022; Ihned.cz

Hyundai má v Praze elektromobilní showroom. Bydlí v něm robopes a auta se zkouší ve virtuální realitě

Korejská automobilka Hyundai otevřela na své české centrále v pražských Stodůlkách na české poměry unikátní speciální neprodejní showroom věnovaný výhradně elektromobilitě a budoucím technologiím. Lidé si v něm budou moci exkluzivně vyzkoušet i vodíkový automobil Hyundai Nexo.

Víceúčelový prostor nedaleko metra Stodůlky neslouží jako prodejna ale především pro prezentaci značky. Šéf českého zastoupení Martin Saitz počítá s tím, že tu budou koncerty, školení nebo slavnostní premiéry a také, že bude prostor sloužit všem, kteří si chtějí vyzkoušet elektrické vozy. Centrum bude veřejnosti otevřené od 19. dubna v pracovní dny od osmi do osmnácti hodin. K prohlédnutí i jízdě by měly být zájemcům k dispozici například plug-in hybrid Tucson, čistě elektrické modely Kona Electric a Ioniq 5 a také vodíkové SUV Nexo. Mluvčí Hyundai David Pavlíček v tomto případě ale doporučuje domluvit si jízdu předem. Tyto vozy poháněné palivovými články jsou v Česku jen dva a běžně se u nás nedají natankovat. Plnicí stanice na pražském Barrandově je teprve ve výstavbě. S elektromobily podobný problém nebude. Pro potřeby centra a jeho návštěvníků je k dispozici jinak neveřejná 300kW rychlodobíjecí stanice od společnosti Siemens, ta ostatně sídlí ve stejné budově jako Hyundai a jeho elektromobilní centrum. Kromě jízdy po silnici lze auta v centru nazvaném Hyundai Electrified vyzkoušet i ve virtuální realitě. Pomocí headsetu se dají bezpečně otestovat nejrůznější asistenční systémy jako nouzové brždění. Za technikou stojí společnost Cradle, která v rámci skupiny Hyundai funguje jako vyhledávač start-upů a v minulosti představila například prototyp kráčejícího auta Elevate. Hyundai chce ve svém showroomu ukazovat i nejrůznější koncepty. Při otevření se jednalo o elektrický závodní speciál RM20e o výkonu 810 koní. Jde o výrazně upravený civilní typ Veloster, který firma prodává například v USA. Centrum nabídne také ochutnávku autonomní techniky budoucnosti. Do konce dubna by v se v něm měl pohybovat robotický pes Spot do americké společnosti Boston Dynamics, v níž Hyundai vlastní 80 procent. V prosinci 2020 za podíl v ní zaplatila firma 880 milionů dolarů, tedy asi 19,8 miliardy korun. Spot je až 70 centimetrů vysoký kráčející čtyřnohý robot. Kontroluje ho buď operátor pomocí dálkového ovladače nebo se dá naprogramovat. Není třeba ale ovládat každý jeho krok, stačí mu zadat kam má jít a on se po cestě sám vyhne překážkám. Reaguje i na dění ve svém okolí, snaží se tedy uhnout blížícímu se předmětu. Spot zvládne překonat schody, může se zvýšit i snížit. Jeden kus vyjde asi na 80 000 dolarů, tedy asi 1,75 milionu korun a je tak dražší než ten nejdražší prodávaný model Hyundai na českém trhu, což je Ioniq 5 v plné výbavě za 1,55 milionu. Spot si může na hřbet naložit příslušenství v podobě robotické ruky, nejrůznějších kamer a čidel. S nimi se pak může pohybovat v členitém a pro člověka nebezpečném prostředí. V minulosti například pomáhal vytvořit 3D mapu radiace pod sarkofágem jaderné elektrárny v Černobylu. Spot v centru Hyundai není v Česku jediný, v minulosti ho pořídila například Fakulta elektrotechnická pražského ČVUT, testovala ho i stavební firma Strabag. Po skončení zápůjčky by si automobilka ráda pořídila dalšího robopsa nastálo, nabízí se možnost využít ho právě ke spolupráci s dalšími vysokými školami. Jejich studenti by získali možnost naučit se Spota naprogramovat. URL| https://auto.hn.cz/c1-67057190-hyundai-ma-v-praze-elektromobilni-showroom-bydli-v-nem-robopes-a-auta-se-zkousi-vevirtualni-realite

12. 4. 2022; Moderní obec

KRÁTKÉ ZPRÁVY

Přijďte na kariérní veletrh ČVUT Po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů z ČVUT je na trhu práce obrovská poptávka. Fakulta strojní (FS) ČVUT a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze vycházejí firmám vstříc uspořádáním Kariérních dnů. Dvoudenní akce, jejíž součástí bude i doprovodný odborný program, proběhne 20. a 21. dubna 2022 v prostorách obou fakult v Dejvicích. Cílem Kariérních dnů FS a FEL je umožnit přímý kontakt bezmála pěti a půl tisícům studentů obou fakult se zaměstnavateli nejrůznějších velikostí, počínaje giganty českého průmyslu až po malé progresivní start-upy. Více na: FAKULTY STROJNÍ A ELEKTROTECHNICKÁ ČVUT POŘÁDAJÍ KARIÉRNÍ VELETRH - Zpravodajský servis - České vysoké učení technické v Praze (cvut .cz) Přijďte na konferenci o dostupném bydlení V první části konference vás čeká seznámení s projektem České spořitelny pro výstavbu nájemních bytů, inspirovaným Vídní. Zástupce společnosti Deloitte následně vystoupí se statistikami nájemního bydlení, nejen od nás, ale i ze zahraničí. Další část programu naváže diskusí, která se bude věnovat výhodám, budoucnosti a podpoře nájemního bydlení. V poslední části se zaměříme na témata družstevního bydlení či co-livingu. Akci pořádá Stavební fórum a odehraje se 5. 5. v prostorách České spořitelny, Rytířská 29, Praha 1. Více o akci najdete na: www.stavebni-forum.cz/akce/dostupne-bydleni Solární energie a akumulace v ČR Šestý ročník prestižní konference se uskuteční 26. 5. v Praze, 9–17 h v prostorách O2 Univerzum. Českou republiku čeká výstavba nových solárních elektráren ve velkém. Nová vláda si dala za cíl postavit elektrárny na sto tisíc střech do roku 2025. Jak zapadá fotovoltaika do plánů Evropské komise a české vlády? Jak se mohou firmy pomocí solární energie zabezpečit proti nárůstu cen energie? Jak a kde se bude stavět bez státních dotací? Chcete vědět, co vás čeká v oblasti moderní energetiky v příštím desetiletí? Pak přijďte. Podrobnosti o akci jsou na: www.energyhub.eu/cs/events Využití obnovitelných zdrojů energie Seminář se uskuteční v těchto termínech: 26.–29. 4. A bude zaměřen na aktuální možnosti čerpání dotací na systémy Regulus. Představíme novinky v sortimentu směřující k výraznému usnadnění montáže a uvedení do provozu systémů s kotli na biomasu, nebo tepelnými čerpadly i složitějších systémů kombinujících více zdrojů tepla. Místa konání: Ostrava – IMPERIAL HOTEL; Brno – HOTEL AVANTI; Praha – MASARYKOVA KOLEJ ČVUT; České Budějovice – HOTEL BUDWEIS Více informací je na: www.energyhub.eu/cs/events Dny teplárenství a energetiky Letos proběhnou opět v Olomouci v prostorách Clarion Congress hotelu ve dnech 27. a 28. 4. Nezapomeňte se na tuto tradiční akci přihlásit. První den se bude více věnovat otázkám energetiky, druhý den se zaměří na odpadové hospodářství, vše v kontextu teplárenství. Více informací najdete na: https://www.dny-teplarenstvi-a-energetiky.cz

11. 4. 2022; Haló noviny

Dva výzkumy podpořené fondem Neuron

Dvě vědecké expedice, zaměřené na výzkum asexuality u bazilišků a příčiny dlouhověkosti žraloka malohlavého, letos podpořil Nadační fond Neuron. Týmy vedené vědci z Česka si rozdělí milion korun, sdělil za fond Jan Šprincl. Nadační fond Neuron cílí na podporu vědy a zvýšení prestiže vědců v České republice.

»Rozhodování bylo těžké, ale nakonec jsme vybrali dvě expedice, které nás svým zaměřením a plánovaným přínosem přesvědčily nejvíce. Nebylo možné volit lepší z nich, a proto má Expedice Neuron dva vítězné týmy. Jeden zamíří ke Grónsku, druhý o tisíce kilometrů jižněji do Hondurasu,« uvedl Petr Horký, předseda expediční rady Neuronu. Tým molekulárního biologa Václava Brázdy bude ve vodách mezi Islandem a Grónskem zkoumat pozoruhodné žraloky malohlavé. Tento druh se vyznačuje svou dlouhověkostí, dožívá se i více než 400 let. Vědci předpokládají, že součástí DNA žraloka je molekulárně-genetická »vychytávka«, která žralokům umožňuje unikat procesům stárnutí a zabraňuje nádorovému bujení. Tým z Česka chce odebrat žraločí tkán pro genomovou a transkriptomovou analýzu, stěry z jeho těla a také vzorky vody z míst, kde se vyskytuje. Vědci předpokládají, že data přispějí k poznání podstaty dlouhověkosti tohoto druhu, mohla by však posloužit i k výzkumu ovlivňování procesů stárnutí u dalších druhů, včetně člověka. Šéf expedice Brázda působí na Biofyzikálním ústavu Akademie věd ČR, expedice se pak zúčastní i vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a mořští biologové z islandského Marine & Freshwater Research Institute v Hafnarfjördur. Na otázku, zda je bazilišek Laemanctus julioi v přírodě asexuální a jaký je původ v Evropě chované asexuální linie, bude hledat odpověď skupina zoologa Lukáše Kratochvíla, který vede katedru ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tým během plánované expedice v Hondurasu spojí terénní pozorování bazilišků s jejich bezpečným odchytem pro odebrání vnějších parazitů a vzorku trusu pro zjištění složení potravy. Z ocasní cévy baziliška pak vědci chtějí dostat vzorek krve, na kterém provedou genetickou analýzu. Podle Neuronu by expedice mohla vést k odhalení nové asexuální linie plazů, kterých je v současnosti známo jen 12, a to ve skupině, u které asexualita možná vznikla nezávisle na křížení. Cílem expedice je pak i pomoci se zmapováním rozšíření jednotlivých druhů bazilišků. V Kratochvílově týmu budou i vědci z Akademie věd ČR, Zoologické a botanické zahrady města Plzně, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci i výzkumníci z Hondurasu a Panamy. FOTO – nature.com (2), aic.fel.cvut .cz (1), nfneuron.cz (1), treehugger.com/oneworldoneocea.com (1)

11. 4. 2022; Haló noviny

Výzkum férovější umělé inteligence

Navrhnout algoritmy umělé inteligence, které nebudou nikomu stranit, je cílem mezinárodního projektu řízeného vědci z ČVUT. Pro vývoj transparentních algoritmů tým dostal grant 3,84 milionu eur (zhruba 94,7 milionu korun) z evropského programu Horizon Europe, který cílí na podporu výzkumu a inovací. Za Fakultu elektrotechnickou ČVUT (FEL) o tom informovala Karolína Poliaková.

Nedostatečný vhled do »rozhodování« umělé inteligence podle vědců nese riziko, že algoritmus, který může pro řadu lidí fungovat uspokojivě, bude pro jinou skupinu lidí fungovat špatně. Jako jednu ze strategií, jak s tímto rizikem pracovat, experti uvádějí práci s daty, tedy výběr dat pro učení systému podle nich musí být reprezentativní a nemá přenášet nerovnosti ve společnosti do vývoje algoritmů. Cílem tříletého projektu AutoFair je vylepšit algoritmy i vzdělávat uživatele. Výzkum se opírá o poznatky z počítačových a datových věd, teorie řízení, optimalizace, ale i etiky a práva. Právě otázky etiky umělé inteligence se podle hlavního řešitele Jakuba Marečka prozkoumávají v počítačovém vidění. »Řada lidí k odemčení mobilu používá systém pro rozpoznání obličeje. Ten však poměrně dlouho fungoval spolehlivě jen pro muže bílé pleti a úspěšnost pro etnické menšiny byla ještě donedávna podstatně nižší,« uvedl. »Tento problém daný nereprezentativností dat se již podařilo odstranit. Umělá inteligence má však řadu dalších použití, kde podobné etické problémy dodnes přetrvávají,« dodal. Výstupy projektu budou testovány na třech studiích průmyslového využití ve třech odvětvích. Prvním bude automatizace férového hodnocení při náboru zaměstnanců, druhým odstranění genderové nerovnosti v reklamě a třetím je oblast finančních technologií, konkrétně odstranění diskriminace klientů bank. Na projektu budou spolupracovat také zástupci byznysu, veřejných orgánů, nevládních organizací a politiky. Na FEL z grantu poputuje 15 milionů korun. Zbytek si rozdělí dalších sedm členů konsorcia, tedy vědci z Královské univerzity v Londýně, izraelského technologického institutu Technion a Národní a kapodistrijské univerzity v Aténách, ale i technologické firmy, které podle FEL poskytnou potřebná data k modelování. Tyto společnosti také ověří využitelnost výsledků v praxi. Z celkového počtu 206 žádostí ve výzvě HUMAN-01 programu Horizon Europe uspělo 46 projektů. Projekt AutoFair je podle FEL jediný letos vybraný projekt, který koordinují vědci z Česka. Foto: Projekt AutoFair koordinuje Jakub Mareček, který vede výzkumnou skupinu optimalizace na AI Centru FEL ČVUT.

10. 4. 2022; Nedělní Blesk

V jednom autě fungují tisíce čipů!

... Na každém jsou stovky miliard součástek Expert na mikroelektroniku prof. Pavel Hazdra

Čip, tedy malý zlomek polovodičové desky, na které jsou vytvořeny stovky obvodů, patří v současnosti k jednomu z nejfrekventovanějších technických pojmů. Jejich nedostatek ochromil výrobu světových automobilek. O tomto fenoménu jsme mluvili s expertem prof. Pavlem Hazdrou z ČVUT. - Někdejší šéf Intelu Craig Barrett v roce 2004 prohlásil, že čip je vůbec nejsložitější věc, kterou člověk kdy stvořil. Co je to vlastně čip? "Je to v zásadě zlomek polovodičové, většinou křemíkové desky, na jejímž povrchu byly vytvořeny pomocí různých technik miniaturní elektronické součástky. Ty jsou následně propojeny mnoha vrstvami kovových, vzájemně odizolovaných propojek do jednoho celku tak, aby vytvářely jeden elektronický obvod. Čip se skládá z mnoha vrstev, takže na jednom čipu může být umístěno obrovské mno obrovské mno ž ž ství sou ství sou č č ástek, tranzistor ástek, tranzistor ů ů . Zárove . Zárove ň ň t t ě ě chto chto č č ip ip ů ů umíme na jedné desce naráz vytvo umíme na jedné desce naráz vytvo ř ř it n it n ě ě kolik stovek." kolik stovek." - Kolik součástek dnes může být na jednom čipu? "Zatímco na prvním čipu byly v roce 1960 jen čtyři tranzistory, dnes jsou to až stovky miliard součástek! Tím, že je umíme vyrobit stále menší a menší, se zvyšuje výpočetní výkon čipů, tranzistory spotřebují méně energie a dokážou pracovat rychleji." - Mluvíte o součástkách, tranzistorech, jak byste je pro laiky popsal? "Tranzistor je základní stavební jednotka čipu, je to v zásadě odpor, který můžeme ovládat napětím. Základem je materiál, který nevede elektrický proud ani moc, ani málo (polovodič) a jehož vlastnosti tak lze snadněji ovládat, například elektrostatickou indukcí. Všichni jistě znají z fyziky pokus s ebonitovou tyčí třenou liščím ohonem, při kterém vstávají figurantovi vlasy na hlavě. Stejnou funkci jako ebonitová tyč má v dnes nejužívanějším tranzistoru takzvané hradlo – miniaturní pásek, který napříč překrývá vodivou cestu v polovodiči. Hradlo je odizolované tenoučkou dielektrickou vrstvou, aby se vliv přivedeného náboje znásobil. Elektrické pole, které pod hradlem vzniká, pak ovlivňuje množství elektronů, které pod ním tečou polovodičem v takzvaném kanále." - Funguje hradlo podobně, jako když přiškrcujeme zahradní hadici, kterou teče voda na zalévání? "V zásadě ano, u některých tranzistorů tak tomu skutečně je. Takovýchto »přiškrcovadel« pak můžeme mít na ploše čipu miliardy. Každé hradlo se dá navrhnout jinak, může být různě dlouhé nebo široké. Vodivé cesty tak mohou mít různé vlastnosti, stejně jako kdybychom si zakoupili hadice o různém průřezu. Těmi však protéká voda, a to různou rychlostí a v určitém množství, u tranzistoru jsou to elektrony, které běží kanálem, který řídíme." - K čemu se čipy hlavně využívají? "Bez čipů se neobejde žádná elektronika. Ať jsou to jednoduché součástky s několika tranzistory, či výkonné integrované obvody. Jen v automobilu mohou být stovky až tisíce těchto čipů. Jsou to především miniaturní počítače, které plní různé úlohy: řídí motor, spojku, vyhodnocují údaje z čidel a ovládají většinu zařízení jako osvětlení, dveře, airbagy apod. Samozřejmě se bez nich neobejde palubní počítač, starají se o komfort pasažérů, navigaci i zábavu. U elektromobilů jejich význam ještě narůstá, neboť řídí efektivní ukládání, přenos a využití elektrické energie na cestě mezi baterií a elektromotorem." - Předpokládám, že výroba čipů je velice náročná na přesnost. "Ano, jen pro představu: čip může být milimetrový čtvereček, anebo mít až rozměry poštovní známky, a na tak malé ploše jsou miliardy součástek. Více než 200 tisíc tranzistorů tak může být integrováno na plochu průřezu lidského vlasu, tedy kolem 50 mikrometrů. 1 mikrometr je tisícina milimetru…" - Jak dlouho se takový čip vyrábí? "Výroba je velmi složitá a zahrnuje celou řadu technologických operací, včetně důkladného testování, proto trvá produkce jednoho čipu zhruba tři měsíce. A to nemluvím o návrhu a vývoji nového čipu, kdy to může být doba násobně delší." - Čipům patří, jak se zdá, budoucnost. Vychováváte na ČVUT novou garnituru našich vědců v oboru mikroelektroniky? "Samozřejmě, katedra mikroelektroniky byla na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze založena v roce 1977, když se ukázalo, že bez integrovaných obvodů se tuzemský průmysl neobejde. Tehdy vychovávala ročně desítky studentů pro mikroelektronický průmysl, stejně jako stejnojmenné katedry v Brně a Bratislavě. V roce 1990 zmizely bariéry, tuzemští výrobci byli náhle vystaveni pokročilejší západní konkurenci a tuzemská elektronika ztratila vládní podporu, neboť se zdálo, že je zastaralá a příliš drahá. Řada podniků byla hozena přes palubu, rozvoj odvětví nebyl prioritou. Naštěstí výuka studentů pokračovala dál a v posledních letech se to obrací k lepšímu. V současnosti má naše katedra 12 pracovníků, 15 až 20 doktorandů a každoročně z ní absolvuje v oboru elektroniky přibližně 20 inženýrů." - Předpokládám, že si na sebe musíte alespoň částečně vydělat. "Musíme uspět se svými projekty v konkurenci dalších vysokých škol, což se nám daří. Roční příjmy našeho pracoviště jsou 27 milionů korun, polovina je poskládána z projektů, více než čtvrtina je dotace na výuku studentů. Obrovský význam má pro nás také nová nanolaboratoř, která nyní vznikla na katedře nákladem 40 milionů korun, kde se věnujeme jak výzkumu, tak výchově odborníků. I díky této laboratoři se nám podaří naplnit poptávku českých firem po vysoce specializovaných odbornících, kteří budou navrhovat polovodiče, včetně mikročipů, jejichž nedostatek významně ovlivňuje světové trhy." - Na co se v laboratoři zaměřujete ve výzkumu? "Především na polovodičové systémy, mikrosystémy a optoelektroniku. Spolupracujeme s Fyzikálním ústavem AV ČR na diamantových výkonových součástkách pro kosmický výzkum či green energy, vyvíjeli jsme karbidovou elektroniku pro větrníky, můžeme vytvářet antireflexní vrstvy pro solární články. Vyvíjíme také tzv. energy harvester, což je mikroelektronická struktura uvnitř čipu, která jej může sama napájet jen vlastním pohybem." - U vás vyvinutá mikroelektronika prý dokáže i čichat!? "Ano, společně s Fyzikálním ústavem AV ČR máme nový projekt, který se zabývá návrhem nových senzorických vrstev a jejich společnou integrací, kdy bude možné vytvořit tzv. elektronický nos. A ten je schopen rozlišit jednotlivé látky!" - Jaká špičková zařízení máte v nanolaboratoři? "Máme tady unikátní technologie z oblasti bezmaskové optické litografie, depozice atomárních vrstev (ALD) a hlubokého leptání reaktivní plazmou, které tvoří ucelený systém umístěný v prostorách s vysokou čistotou. Zařízení tohoto typu nejsou v České republice jediná, ale u nás jsou bezprostředně integrována do výuky doktorandů, kteří zde řeší výzkum v rámci svých dizertačních prací." - Jsou to technologie používané při výrobě již zmíněných čipů? "Samozřejmě. Jedním z těch špičkových zařízení v naší laboratoři je přístroj pro depozici atomárních vrstev (ALD). Umí vytvářet velice tenké, jednoatomové vrstvy, které mohou sloužit uvnitř čipu jako hradlová dielektrika, což znamená, že oddělují elektrodu od vodivého kanálu tranzistoru, o čemž jsme již mluvili. Nanášení těchto vrstev probíhá v cyklech." - Můžete to zjednodušeně popsat? "Představte si kulečníkové koule, které skládáte na plátně kulečníku v uzavřené místnosti. Nejprve do ní pustíte plyn, jehož molekuly obsahují požadované atomy – koule. Pak se vpustí druhá chemická látka, která tyto atomy z molekul uvolní. Když vytvoří na povrchu kulečníku souvislou vrstvu, zbytek plynu vyfouknete proudem čistého dusíku. To se tolikrát opakuje, kolik takových vrstviček chcete." - Co umí zařízení pro hluboké leptání reaktivními ionty (DRIE)? "Když to shrnu, při výrobě každé vrstvy čipu musíme nejprve požadovanou vrstvu vytvořit, například již popsanou ALD. V centrifuze dále naneseme fotocitlivou vrstvu, požadovaný krycí motiv definujeme v litografu, vyvoláme a odleptáme neosvětlenou část. Odkrytá místa pak v přístroji DRIE »oprašujeme« iontovým svazkem. Můžeme si to představit jako pískování, pouze zrnka písku, která odprašují vrstvu v požadovaném směru, tvoří urychlené ionty reaktivních molekul. V dalším cyklu se vyleptané povrchy pokryjí látkou, která zamezuje leptání do stran, takže výsledkem mohou být velmi hluboké příkopy, které po zaplnění izolantem mohou vytvářet izolace mezi jednotlivými součástkami na čipu." - K čemu slouží Ramanův spektrometr? "V zásadě prověřuje funkčnost jednotlivých prvků čipu. Ze spektra, které přístroj vytvoří na základě vloženého vzorku, můžeme zjistit strukturu, složení, pnutí a podobně. Jeden můj kolega, profesor na Přírodovědecké fakultě UK, zkoumá stejným přístrojem horniny. V nich mohou být bubliny s parami uzavřenými tam před stovkami milionů let. A tenhle mikroskop umožní se do té bubliny podívat a zjistit podle zobrazeného spektra, jaké podmínky při vzniku hornin byly." - 75 % čipů se vyrábí v Asii, je to pro USA a Evropu špatně? "Jedna věc je výroba a druhá vývoj. Návrh a vývoj špičkových čipů a technologií je od začátku až do současnosti stále převážně v USA. Výroba, to je o hledání co nejlevnější, méně kvalifikované pracovní síly o co nejnižších nákladech. Produkce se tak už více než 30 let stěhuje po celém světě." - Jsou závody na výrobu čipů vlastně montovny? "Ano. Ve chvíli, kdy nevyvíjíte i technologii, zařízení pro výrobu a vlastní návrhy čipů, tak je to montovna a lze ji kdykoliv přemístit jinam. Tak se i děje. Abyste mohl dál rozvíjet technologii, musel byste dostat know-how. Výrobní proces je ale složitý, rychle zastarává, a know-how se tak těžko získává. V Asii jsou schopni udělat řadu věcí šikovně a mají technické zázemí, ale řadu věcí neokopírují. Dokážou věci zorganizovat, ale invence je spíš na Západě." - V Asii se navíc čipy ani nekompletují... "Ano, většinou se tam vyrobí, ale pak se testují v USA a zapouzdří třeba v Jižní Americe. Čip může několikrát obletět zeměkouli." - Vyrábějí se čipy i ve střední Evropě? "V našem regionu třeba v Drážďanech, Řezně, Norimberku, ale i v rakouském Villachu, kde pracuje ve firmě Infi neon na 3000 inženýrů na čipech pro green deal. I u nás máme několik prosperujících firem v tomto oboru, jenom nejsou tak vidět. Například ON Semiconductor, NXP či Codasip. Také v Praze jsou tři návrhová centra." První čip První čip, tedy destička polovodičového materiálu, na kterém je vytvořen určitý obvod, zkonstruovali paralelně Jack Kilby a Robert Noyce v letech 1958 a 1959. Základní myšlenkou bylo integrovat více součástek na jednom čipu. Kilbyho první integrovaný obvod na destičce germania o velikosti 11 × 1,6 mm obsahoval jediný tranzistor a několik pasivních součástek. Noyceův skutečný čip z roku 1960 měl již 4 tranzistory, pět odporů a integrované vodiče. O dvacet let později, v roce 1981, se už dělaly procesory pro osobní počítače, objevily se první 32bitové mikroprocesory. Tam už byly integrovány stovky tisíc tranzistorů. Dnes je možné integrovat přes 100 miliard komponent na 1 čipu, třírozměrná integrace pak může být u pamětí i o řád vyšší. ALD cyklus a) 1. prekurzor b) chemická reakce c) čištění d) 2. prekurzor e) chemická reakce f) čištění Světoví výrobci Největším světovým výrobcem čipů je s podílem 25 % Thajwan. Následují Jižní Korea a Singapur po 12 %, Čína 11 %, Malajsie 10 %, Japonsko 8% a Filipíny 4 %. 75 % čipů se vyrábí v Asii. Vývoj čipů a také vývoj zařízení pro výrobu čipů je ale stále soustředěn především v USA, částečně i v Evropě. Foto: Prof. Ing. Pavel Hazdra, CSc., vedoucí katedry mikroelektroniky FEL ČVUT. Foto: Spektrometr Renishaw In Via Qontor prověřuje funkčnost jednotlivých prvků čipu. Foto: Vnitřek zařízení pro hluboké leptání reaktivními ionty (DRIE). Foto: Postup vytváření tenkých jednoatomových vrstev čipů metodou ALD. Foto: Technologické zázemí nanolabu s klimatizací, zásobníkem a generátorem dusíku. Foto: Depoziční aparatura ALD vyžaduje prostředí s vysokou čistotou, využívá se při výrobě mikročipů. Foto: Autor rozhovoru si vyzkoušel, jak se manipuluje s materiálem v tomto přístroji. Foto: V centrifuze se nanáší fotocitlivá vrstva vytvářeného čipu. Foto: Pracovní tým nové nanolaboratoře na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Foto: Robert Klejch, ČVUT

10. 4. 2022; oneindustry.cz

Rozhovor: Jiří Kabelka – dva roky v čele Národního centra Průmyslu 4.0

Ing. Jiří Kabelka je od podzimu roku 2019 předsedou představenstva Národního centra Průmyslu 4.0. (NCP 4.0). Navíc stál u jeho zrodu, a to jako vlastník a výkonný ředitel inženýrské společnosti DEL, která se věnuje především automatizaci a robotizaci. Dva roky ve vedení NCP 4.0 jsou dnes za ním. Využili jsme proto příležitosti se zeptat, jak se za ty dva roky národní centrum posunulo, a také jak je na tom český průmysl po dvou letech rámovaných pandemií covid-19.

Od roku 2019 působíte v pozici předsedy představenstva Národního centra Průmyslu 4.0.(NCP 4.0). Zároveň šéfujete inženýrské společnosti DEL, která, jako lídr v automatizaci, patří mezi zakládající partnery tohoto centra. Jaká byla vlastně Vaše cesta do NCP 4.0 a kdy jste se poprvé seznámil s myšlenkou založit takové centrum? S "kybernetiky a robotáři" na ČVUT jsme jako společnost DEL spolupracovali v nejrůznějších oblastech už dávno před založením centra. Jsme inženýrská společnost a vždy nám šlo o to, propojovat nejnovější poznatky a technologie s praktickými řešeními přímo ve výrobních firmách. Byli jsme tak s akademiky dlouhodobě v kontaktu. Jako velmi důležitou pro vznik centra vnímám roli profesora Vladimíra Maříka. On je zde tou zásadní postavou a já jsem hrdý, že jsem u něj mohl studovat. Když tedy přišel v roce 2018 s nápadem, který si dal za cíl šířit osvětu o nastupujícím Průmyslu 4.0, velmi rádi jsme se připojili. DEL se tak stal jedním ze zakládajících partnerů Národního centra Průmyslu 4.0. Podařilo se za dobu existence centra probudit u českých podnikatelů zájem o využití nejnovějších technologií ve výrobě? Jak vy osobně vnímáte Průmysl 4.0? Víte, za mě je ten "Průmysl 4.0" především marketingový pojem, jakási zkratka, pod kterou se schovalo používání nejnovějších technologií, využívání dat a informací pro řízení výrobních procesů. Řadu principů a řešení, na nichž staví Průmysl 4.0, jsme u nás ve společnosti DEL používali dávno před tím, než se s tímto termínem přišlo. V oblasti sofistikovaných řešení pro průmysl se totiž pohybujeme velmi dlouho a v širokém záběru. Vnímáme tak vývoj v souvislostech. Nejde o revoluci, ten proces je kontinuální a jde ruku v ruce s rozvojem ICT a možnostmi SW a HW. Díky pojmu Průmysl 4.0. se však určité principy a typová řešení pojmenovala a začalo se s nimi více pracovat. Osobně to pak vnímám jako obrovskou šanci pro Českou republiku, jak se posunout od montoven do "vyšší ligy". Pro mě je velkým úspěchem to, že centrum dnes slouží jako ukázkový příklad toho, jak je možno akcelerovat rozvoj průmyslu a hlavně propojovat vědu a výzkum s byznysem. Je super, že se pod hlavičkou NCP 4.0 sešly všechny technické vysoké školy, vznikají tematicky sladěné odborné skupiny a naší snahou je nekopírovat, ale naopak hledat nová řešení. Naprosto klíčovou aktivitou NCP 4.0 je pak jeho vzdělávací a osvětová role. Centrum na pravidelné bázi připravuje odborná školení, a to nejen pro firmy, banky a další instituce, ale třeba i pro Národní pedagogický institut. Tato oblast je klíčová. Právě učitelé musí vědět, co svět průmyslu dnes očekává od budoucích absolventů škol. Myslíte si tedy, že dnes už většina manažerů průmyslových firem ví, jaké jsou principy Průmyslu 4.0? Když se vrátíme do roku 2018, tedy do doby, kdy bylo centrum založeno, tak to vnímám jako výrazně vizionářský počin. Pojem Průmysl 4.0 u nás tehdy znalo mizivé množství lidí a ani sami "kapitáni" průmyslu mu příliš nevěřili. Vzniku centra tak pomohly právě zakládající partneři. Společnosti, které přináší nové myšlenky. Základní idea centra – tedy transfer nových myšlenek z akademické půdy do praxe – najednou získala reálné obrysy. Nyní snad už téměř nikdo z oboru nepochybuje, že Průmysl 4.0 je ta správná cesta a je jen málo lidí pohybujících se v byznysu, kteří by tento pojem neznali. Paradoxně tomu pomohlo i období pandemie. Do určité míry zapůsobilo jako urychlovač. Stejně tak, jako se učitelé museli naučit on-line výuce, tak bylo třeba v průmyslu řešit nové nečekané problémy. Ať už je to mezinárodní doprava, bezkontaktní výroba, flexibilita dodávek, nedostatek pracovníků, nutnost vzdálené práce a řada dalších. To je doloženo i v průzkumech, na kterých se NCP 4.0 podílí. Za mě je opravdu velmi důležité, že máme naši činnost podpořenu tvrdými daty. Sem patří například pravidelný průzkum "Analýza českého průmyslu", který je realizován mezi stovkami firem. Data jsou vyhodnocována a následně se s nimi pracuje. K dispozici jsou jak "trhu", tak médiím a samozřejmě i státním institucím, podnikatelským svazům a komorám. Jak hodnotíte ty dva roky, kdy stojíte v čele představenstva NCP 4.0? Co zásadního se z Vašeho pohledu povedlo? NCP 4.0 se za tu dobu stalo uznávanou platformou, která komunikuje se státem i médii, ukazuje směry vývoje průmyslu a podporuje firmy, zejména ty české. Centrum se za dobu svého působení stalo výraznou autoritou v oblasti Průmyslu 4.0. Stabilizoval se tým, a pod vedením pana ředitele Jaroslava Lískovce se stal vysoce profesionální. Partnery centra jsou dnes jak české, tak mezinárodní firmy, všechny technické vysoké školy a přibývají také inovační centra či technologické start-upy. Vidím, jak se mezi akademiky koncentruje praktická zkušenost, jak objevují inovační kapacity a rozvíjí moderní aplikačně orientovaný výzkum. Studenti mohou zase díky partnerům centra využívat pro své "bádání" nejnovější technologie a výsledky ověřovat v reálném světě. K tomu slouží i vědecké pracoviště – Testbed – umístěný přímo v budově CIIRC ČVUT v Dejvicích. K tomu, aby se centrum úspěšně rozvíjelo, pomáhá představenstvo, jemuž mám tu čest předsedat. Moji kolegové jsou skutečně výrazné osobnosti české techniky a také díky nim máme dobrý "tah na bránu". Centrum je rovněž digitálním inovačním hubem a účastní se řady evropských projektů, jejichž realizace často pomáhá zpětně partnerům NCP 4.0. Firmy se také daří účinně propojovat nebo jim pomoci nalézt vhodný typ podpory. Jedním z nástrojů, jak pomocí při inovaci výrobních firem se stal nový nástroj – konkrétní služba zvaná DigiAudit. Ta pomáhá zorientovat se v digitalizaci a najít prioritní oblasti pro investice. Tento nástroj jsme pomáhali vyvíjet i přímo u nás v DELu. V principu jde o to, že vaši výrobní firmu navštíví odborníci z NCP 4.0 a podle propracované metodiky posoudí, jak jste na tom. Na základě těchto zjištění pak navrhnou postupné kroky v oblasti digitalizace, případně označí procesy, které by bylo vhodné automatizovat. To je velmi zajímavé. Jak je to vlastně s českými firmami? Mají zájem modernizovat? Obecně si celá řada společností uvědomuje, že nemohou v rámci konkurenčního tlaku zůstat stranou nových trendů. Řada z nich je navíc součástí dodavatelských řetězců velkých nadnárodních společností, a tak, pokud chtějí uspět, musí být schopni neustále inovovat. Často si uvědomují, že se před nimi otevírají nové příležitosti. Chápou, že automatizace dnes proniká i do oblastí, kde bychom si ji dříve nedokázali představit. Nové technologie mění přístupy, pojmy jako Průmysl 4.0, umělá inteligence, 3D tisk, neuronové sítě či digitální továrna mění zásadně "pravidla hry". To si uvědomujeme i v DELu, chceme být u toho a pokud možno na špici. Svůj nezanedbatelný vliv má i fakt, že jsme uprostřed generační obměny. Přichází doba, kdy "otcové zakladatelé" společností, které vznikly v devadesátých let minulého století, předávají žezlo nastupující generaci. A ta velmi často chápe, že přístup k výrobním procesům, který mentálně odpovídá době vzniku jejich firem, dnes už neobstojí. Víte, ono to není jen o tom "pořídit si robota". Aby investice do modernizace byla skutečně efektivní, je třeba celou věc řešit komplexně a začít od firemních systémů. Zmínil jste období pandemie, jako "urychlovače" modernizace. Jaký přístup v tomto období centrum zvolilo? Oceňuji, že ten přístup byl velmi aktivní. Centrum na sebe zásadně upozornilo hned během první vlny pandemie covid-19. V CIIRC ČVUT byla v rámci centra RICAIP v rekordním čase vyvinuta ochranná polomaska tištěná na 3D tiskárnách. Díky velmi aktivnímu zapojení NCP se podařilo zapojit do tisku majitele všech vhodných tiskáren v ČR. V rekordní době se také podařilo propojit dodavatelský řetězec (dodavatelé silikonu, gumiček, filtrů, atd). Zároveň sehrálo NCP 4.0P roli v rámci transferu tohoto výrobku i pro sériovou výrobu. V době, kdy se nedalo setkávat osobně, začalo centrum velmi rychle vysílat on-line vzdělávací pořady. Velmi rychle jsme se to naučili, a to v perfektní kvalitě a navíc zdarma. Stále v tomto trendu pokračujeme, a to ve spolupráci s různými partnery. Jak hodnotíte spolupráci s veřejnou správou? Uvědomují si vrcholné orgány, jak důležité je pro rozvoj České republiky vaše snažení? Je to jeden z našich hlavních cílů. Chceme být pro veřejnou správu respektovaným partnerem a zároveň do jisté míry i oponentem pro inovační strategie České republiky. Máme už určitou prestiž, jsou za námi vidět výsledky. Myslím si, že vzájemný vztah se postupně posouvá, ovšem stále není ideální. Uvidíme, co přinese nynější výměna ve Strakově akademii. My ale nečekáme, až nás stát osloví, jdeme komunikaci aktivně naproti. V roce 2020 jsme tak kromě osvětové a vzdělávací roviny začali připravovat nový typ setkání – Národní průmyslový summit. Ten je organizován na nejvyšší úrovni, diskutují zde spolu ředitelé průmyslových firem, akademického sektoru a vlády. V době, kdy nebylo možno dělat velká osobní setkání, jsme připravili čtyři panelové online diskuse, které vycházely z námi zjištěných dat. Byli zde ministři, zástupci průmyslu i průmyslových svazů. Poslední díl jsme vysílali před vánoci 2021, kam jsme pozvali například i guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, jehož výroky ohledně školného na vysokých školách se staly v mediálním prostředí velmi diskutované. To vnímáme jako velmi pozitivní, že se veřejnost budoucností vzdělávání zabývá, že se o ní diskutuje. Vnímáme, že v tuto chvíli je podpora podnikatelského a inovačního prostředí ze strany státu zásadní. Národní centrum proto pomáhá zprostředkovávat tuto komunikaci, podporovat informovanost a navrhovat vhodná opatření. Průmysl 4.0 může být totiž obrovskou šancí, jak modernizovat Českou republiku. A to tak, aby znovu platilo nejen přísloví o "zlatých českých ručičkách", ale i o "chytrých českých hlavách". ————– Ing. Jiří Kabelka vystudoval technickou kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, následně pracoval jako technologický programátor. Ve společnosti DEL působil od roku 1996 jako obchodně-technický ředitel, roku 2002 se stal výkonným ředitelem a nyní je předsedou představenstva. Spolu s DELem spoluzakládal Národní centrum Průmyslu 4.0, které šíří osvětu o konceptu Průmyslu 4.0 a přispívá k zavádění jeho principů v českých podnicích. Centrum dnes sdružuje více než 50 partnerů z oblasti akademické a průmyslové sféry. Autoři rozhovoru: Zdeněk NAVRÁTIL, DEL a.s.; Alena NOVÁKOVÁ, NCP 4.0

10. 4. 2022; irozhlas.cz

Jak se kontroluje mobilní 5G síť? Na ČVUT vyvinuli systém, který to dokáže

Nově nastupující 5G sítě umožňují až desetkrát rychlejší přenos dat oproti stávající sítí. Zároveň zařízení komunikují se servery podstatně rychleji, díky tomu se může výrazně rozšířit kapacita internetové sítě. I v Česku se postupně 5G síť zavádí, zatím především ve velkých městech. Na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) proto vyvinuli systém, který je schopen měřit a kontrolovat i mobilní verzi tohoto špičkového internetu.

Odborníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) pracují na patentovaném zařízení F-Tester už několik let. Na základě požadavků z praxe nejprve vznikla varianta s označením F-Tester 4drive-box, která prověřuje více operátorů najednou. Zároveň díky automobilové vestavbě může jednoduše měřit pokrytí území a kvalitu datového přenosu za jízdy, tedy takzvané drivetesty. Doposud to ale fungovalo jen pro 4G sítě. Teď přibyla možnost měření nastupujících 5G sítí. "Podařilo se nám vyvinout speciální postupy, jak bez přerušení testovat bezdrátovou síť, která se chová velice dynamicky," přibližuje unikátní systém Jiří Vodrážka, vedoucí Katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze. "Mobilní síť má mnoho výpadků a přerušení datových spojení, s čímž se mnoho standardních nástrojů pro testování nedokáže vypořádat." Zařízení využívá pro validaci pokrytí datových služeb jednotlivých operátorů Český telekomunikační úřad a nově také telekomunikační společnost CETIN provozující síť, která v Česku pokrývá většinu území. Právě ve spolupráci s touto společností zařízení pro měření 5G sítí vzniklo. "Díky pokročilému vybavení naší laboratoře umíme simulovat nejrůznější podmínky provozu, včetně nasazení 5G. Dokážeme ověřit, že výsledky F-Testeru se mění přesně podle toho, jak se mění různé parametry sítě," shrnuje benefity spolupráce Milan Barvíř ze společnosti CETIN. "Také můžeme otestovat novinky, které se teprve zavádějí, ale zatím nejsou v reálném provozu dostupné." Právě tuto možnost oceňuje i Vodrážka: "Řadu věcí na LTE a 5G umíme emulovat ve fakultní 5G/6G laboratoři, ale ne to, jak se chová konkrétní technologie určitého výrobce s určitým nastavením. Proto jsme využili možností, které nabízí v Česku unikátní laboratoř společnosti CETIN." Jak zařízení funguje, si můžete poslechnout v reportáži Evy Kézrové. URL| https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/cvut -5g-technologie-internet-data_2204101712_kth

9. 4. 2022; radiozurnal.rozhlas.cz

Posunout tisíc tun pouhou rukou? Vědci z ČVUT pracují na zázračném superlubrikantu, který snižuje tření

Dovedete si představit, že tisíc tun posunete pouhou rukou? Podle vědců z pražské ČVUT to je teoreticky možné. V laboratořích zkoumají takzvané suberlubrikanty. To jsou materiály, které výrazně snižují tření. Díky nim by provoz mechanických přístrojů mohl být o dost levnější a také by měly delší životnost. Teoretické výsledky se nyní experti snaží převést do praxe.

Nacházím se v jedné z mnoha laboratoří na Fakultě elektrotechnické ČVUT v centru Prahy. Své zázemí tady má Skupina pokročilých materiálů. Jsou v ní většinou cizinci z různých koutů planety. U počítačů a měřicích přístrojů všichni společně řeší jediné téma – tření. Právě tření je hlavním viníkem ztráty energie a také opotřebení všech mechanických přístrojů. "Například když bruslíte na ledě, stále máte tření mezi bruslí a ledem. A teď si představte, že jednoho dne by tam to tření prostě nebylo. Takže brusle by byly v neustálém pohybu, a to bez naší námahy. Třeba řeku byste přebruslili bez jakéhokoliv dalšího odporu. Tohle je naše myšlenka: umožnit dvěma částem, aby mezi sebou neměly v podstatě žádné tření," vysvětluje jeden z vědců – Číňan Liao Mengzhou. Právě on je hlavním autorem článku, který vyšel v prestižním časopise Nature Materials. Popisuje, jak vědci v těchto laboratořích na speciálních mikroskopech naměřili pravděpodobně vůbec nejnižší hodnoty součinitele tření na světě: jednu miliontinu. Za takových podmínek bychom teoreticky zvládli tisíc tun posunout pouhou rukou. Superlubrikanty nahradí olej Snižovat tření mají takzvané superlubrikanty. Ty chce Skupina pokročilých materiálů co nejvíce přiblížit praxi. "Sníží náklady na provoz. Když si představíte například auto, zhruba deset procent energie potřebujete na překonání tření v motoru. Kdybychom dokázali ztrátu snížit o jediné procento, znamenalo by to úsporu milionů tun paliva každý rok," popisuje vedoucí skupiny Tomáš Polcar. Superlubrikanty jsou velmi tenké, v podstatě jde o 2D materiály. Můžou obsahovat třeba grafen. Jejich vrstva by byla už na samotných součástkách. "Kdyby se to podařilo, dokážeme tímto lubrikantem eliminovat běžné mazání, jako je třeba olej." Využití v průmyslu I když je cesta k reálnému uplatnění takových materiálů ještě dlouhá, první úspěchy v tomto ohledu už vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT mají. "Podařily se už některé vrstvy, které mají podobný princip, uplatnit v průmyslu, například v letectví," dodává Tomáš Polcar. Odhaduje, že nové superlubrikanty, které ještě více sníží tření, by mohly do deseti let najít uplatnění ve vojenském a také vesmírném průmyslu. URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/posunout-tisic-tun-pouhou-rukou-vedci-z-cvut -pracuji-na-zazracnem-8720833

9. 4. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Synth Challenge 2021 - Jak nejlépe naprogramovat Bohemian Rhapsody

Šestý ročník soutěže Synth Challenge 2021 pro vysokoškolské studenty, kteří v ní syntetizují skladby v programovém prostředí MATLAB, ovládl student FEL ČVUT Adrian Pitoňák.

U mezinárodní poroty zabodoval mimo jiné svou verzí Bohemian Rhapsody, která byla v letošním ročníku povinná pro všechny účastníky. Vítěznou skladbu si můžete poslechnout ZDE. "Ocenili jsme příjemnou barvu syntetických nástrojů a použití audio efektů jak v povinné skladbě Bohemian Rhapsody, tak i ve skladbě Propane Nightmares, kterou si student vybral. Porota obzvláště ohodnotila perkuse, které zde zní velmi přirozeně," komentoval verdikt poroty prof. Roman Čmejla z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Adrian Pitoňák se do soutěže zapsal v rámci semestrálního projektu předmětu Syntéza audio signálu. Volitelný předmět ho zaujal i kvůli tomu, že v srpnu dostal od přítelkyně malý MIDI controller, který má rozsah dvě oktávy a drum pads. Nadšeného posluchače elektronické hudby, především žánrů grime a jazz, hraní chytlo a začal se časem zajímat i o teorii hudby. Adrian Pitoňák by Synth Challenge doporučil každému, kdo má vztah k hudbě a chce proniknout hlouběji. "Obrovskou výhodou je, že nepotřebujete žádné předchozí znalosti z teorie hudby na to, abyste mohli začít syntetizovat nástroje. A pokud už je v tom někdo zběhlý, tak si v soutěži může prohloubit znalosti," říká vítěz letošního ročníku. Cesta k vývoji technologií může vést i přes populární hudbu Porota při výběru skladeb zohledňuje jejich atraktivitu, takže mezi letošní povinné skladby vybrala Bohemian Rhapsody a Mission Impossible. "Obě letošní skladby zahrnují široké spektrum různých typů zvuků – od klávesových, strunných a dechových nástrojů přes celou řadu perkusí až po pěvecký sbor či příboj. I když hlavním výstupem soutěže je audio syntéza, tak pro její zdařilé naprogramování musí být studenti zběhlí i v metodách analýzy a ve zpracování číslicových signálů," vysvětluje prof. Čmejla, podle něhož mohou studenti získané dovednosti prakticky využít při návrhu a vývoji technologií i v dalších oblastech, např. v komunikacích nebo v biomedicíně. V uplynulých ročnících měli účastníci za úkol syntetizovat mimo jiné Smetanovu Vltavu, Žlutou ponorku od Beatles či ústřední melodii ze seriálu "Vraždy v Midsomeru", kde je jako hlavní nástroj použit elektronický nástroj theremin. Od příštího ročníku přibude Python Od příštího ročníku soutěž Synth Challenge zvažuje rozšíření o programovací prostředí Python. Jazyk Python je snadněji dostupný nejenom pro studenty FEL, kteří se s ním setkávají již od prvního semestru, ale i pro další vysokoškoláky. Organizátoři si od toho slibují zapojení dalších univerzitních pracovišť, větší počet účastníků a zvýšení zájmu o studium akustických a audio-vizuálních programů a předmětů. Celkové výsledky letošního ročníku soutěže Synth Challenge 2021 jsou dostupné na ZDE. O soutěži Synth Challenge Je určena všem vysokoškolským studentům, kteří zašlou tři úlohy vytvořené v programovém prostředí MATLAB. V první úloze si studenti vybírají syntézu hudebních nástrojů v jedné ze dvou předem připravených skladeb, ve druhé úloze generují tři oktávy durové hudební stupnice se syntetickými hudebními nástroji a ve třetí úloze představí libovolnou vlastní realizaci audio syntézy či audio efektů. Při řešení se využívá tzv. MIDI protokolů, ve kterých jsou uloženy informace o notovém záznamu a s nimiž lze generovat hudební skladby bez znalosti not a hudební teorie. Odkazy na všech 375 zaslaných prací z oblasti audio syntézy v MATLABu z uplynulých ročníků lze nalézt na konci stránky soutěže ZDE. URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Synth-Challenge-2021-Jak-nejlepe-naprogramovat-BohemianRhapsody-698521

9. 4. 2022; Radiožurnál

Experiment 09:05

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io). mluvčí 1, Dovedete si představit, že 1000 tun posunete pouhou rukou. Podle vědců z pražské ČVUT to je teoreticky možné a my vám řeknou a dnešním vědecko technologickém magazínu experiment. Speciálně věnujeme mobilním aplikacím. Vypravíme se za oživlými plejtvák mi šokem do pražského Národního muzea a taky na setkání se slavnými literáty. Přejeme dobré dopoledne. mluvčí 1, Na úvod experimentu se společně vypravíme do Prahy dvacátých let minulého století a možná potkáme Jaroslava Seiferta nebo třeba Jiřího Voskovce Jana Wericha. To všechno umožňuje herní aplikace, se kterou přišel ústav pro českou literaturu Akademie věd. Prozkoumáme místa, kde byli známí umělci jako doma. mluvčí 2, My jsme teďka před kavárnou Union, která už mnoho let neexistuje. mluvčí 3, A tady na tom místě začíná hra Magic City poetismu. mluvčí 2, Je to kavárna Braunerová domě, který v barokním palácem. mluvčí 3, Kateřina priorit k literární historička jedna z autorek hry, když stáhneme a začneme hrát, kde se ocitneme. mluvčí 2, Nejdřív se ocitneme v roce 1927, stanete se tedy básníkem, který se právě přistěhoval do Prahy, studuje hrozně touží po tom publikovat své verše, a proto po Praze hledá Karla tajga literárního teoretika. Kritika, který měl v Praze dvacátých let zcela nezastupitelnou roli. mluvčí 3, A už nemáme první hádanku. mluvčí 2, Máme tady krásné 3 kresby, léčivých rostlin, hořce Devětsilu a trhy Arniky. mluvčí 3, A máme tady otázku, do jakého uměleckého sdružení chodil Vladislav Vančura Jaroslav Seifert Karel Teige. mluvčí 2, Tak tady je potřeba už ta znalost školní. mluvčí 3, Takže když zvolíme 9 styl. mluvčí 2, Hořec má vlastně taky konotace literární ten pseudonym si vybral jeden z básníků, ale podstatně mladší generace mezi těmi jednotlivými body, kde řešíme ty kvízy vždycky potkáme nějakou historickou osobnost, které se musíme zeptat na to, kde toho Karla PK najdeme, když nás nějakým způsobem prověří, jestli jako opravdu máme vážný zájem o poezii nebo tu kavárnu, tak nám napoví pošle nás dál. mluvčí 3, Takže my jsme správně poznali Vladislava Vančuru, teď máme sebrat odvahu zeptat se ho, kdybychom Karla tajga našli. No. mluvčí 2, Já bych se Vančury trošku bála ve své době byl hrozně zajímavý prozaik zároveň lékař fascinující muž s holou hlavou a já si nedokážu představit, že bych ve svých 20 jako přišla do kavárny a vyrušila někoho hovoru řekla dobrý den. Nevíte, kde je Karel Teige. mluvčí 3, My jsme se dozvěděli, že Karel Teige se pohyboval v komunistickém nakladatelství na Perštýně, takže se tam můžeme přesunout. mluvčí 2, Na to je pár minut. To Procházka asi čtyř pěti kilometrová, takže je dobré si na ni vyhradit tak 2 2,5 hodiny a počítat s tím, že vás provede nejen Novým Městem, ale i kouskem Újezda Malé Strany hlavně půjdete kolem spousty kaváren a proč ne zapadnout. mluvčí 3, Hru Magic City poetismu lze hrát i v týmech a soutěžit tak proti sobě z Prahy Jan dlouhý, Radiožurnál. mluvčí 1, Ložisko fungující bez jakéhokoliv oleje to je vize, které se chtějí přiblížit vědci z českého Vysokého učení technického v Praze. V laboratořích proto zkoumají tzv. super rubrika anti to jsou materiály, které výrazně snižují tření. Díky nim by provoz mechanických přístrojů mohl být o dost levnější a také by měli delší životnost. mluvčí 4, Vizi, jak se šampionů vliv jedna z mnoha. mluvčí 5, Laboratoří na fakultě elektrotechnické ČVUT v centru Prahy své zázemí tady má skupina pokročilých materiálů soudní většinou cizinci z různých koutů planety u počítačů a měřících přístrojů. Všichni společně řeší jedno téma. Šetření je to proto, že právě tření je hlavním viníkem ztráty energie a také opotřebení všech mechanických přístrojů. Víc mi vysvětluje jeden z vědců Číňan-li já moc Čou. mluvčí 6, Dneska je z koalic a Daisy. mluvčí 1, V podstatě velmi jednoduché. Vím, že lidé v Česku mají rádi bruslení na ledě díky, čemu se můžeme hýbat dítěte oceli tomu ostří, takže bruslí po ledě ale stále máte tření mezi bruslí a ledem, no a teď si představte, že jednoho dne by tam to tření prostě nebylo, takže brusle byly v neustálém pohybu, a to bez snaží námahy třeba řekl byste pak přebruslil bez jakéhokoliv dalšího odporu. Tohle je ta naše myšlenka umožnit dvěma částem, aby mezi sebou neměli v podstatě žádné cení. A. mluvčí 6, O možnostech magazín sáhl. mluvčí 5, Právě já mu Čou je hlavním autorem článku, který vyšel v prestižním časopise Nature med sýry ALS popisuje to, jak vědci v těchto laboratořích na speciálních mikroskopem naměřili pravděpodobně vůbec nejnižší hodnoty součinitele tření na světě, a to jednu miliontinu tzn. že bychom teoreticky za takových podmínek zvládli 1000 tun posunout pouhou rukou. mluvčí 7, Nic moc nesledovat experimentem holt bude. mluvčí 5, Snižovat tření mají tzv. super rubrika anti ty chce skupina pokročilých materiálů co nejvíce přiblížit praxi popisuje její vedoucí Tomáš Polcar. mluvčí 8, Super BRIC, kam je vlastně věc, která vám sníží náklady na provoz ve hře nejdůležitější věc, když si představíte, například auto stávající přibližně 10 % energie spotřebujete na překonávání tření motoru. Tak když si představíte, že kdybychom dokázali třeba tuto ztrátu snížit, byť o pouhé jedno procento, tak tzn. úsporu milionů tun paliva ročně globálním. mluvčí 5, Super brigád. Ty jsou velmi tenké v podstatě vjede materiály, můžou obsahovat třeba grafen a jejich vrstva by byla už na samotných součástkách. mluvčí 8, Kdyby se to podařilo, tak dokážeme vlastně tímto rubrika tem naprosto eliminovat běžné mazaně olej, takže si například koupíte ložisko a už to nebude vazelína nebo olej, ale bude tam prostě chyběl materiál. mluvčí 5, S Tomášem požárem se teď přesouváme do jiné laboratoře. mluvčí 8, Laboratoř provádíme ty testy v tom Kroměříž tzn. tady jsou testy, které už se opravdu relevantní tím průmyslem aplikacím. mluvčí 5, Protože tady se prostě vlastně snižuje pracovnici. mluvčí 8, Který je vlastně keramická lidská, což je nějaký akci hliníku, ale tuto keramickou kuličku potáhneme vlastně ten 1 materiál. Potom máme libovolný Železný vzorek, který potáhne rovněž vjede materiálem, no a na tomto zařízení prostě po sobě šupem dokáží měřit cení my dokážeme na tomto zařízení opravdu udělat vlastně testy, které jsou standardní testy pro průmysl. mluvčí 5, A i když je cesta k reálnému uplatnění takových materiálů ještě dlouhá první úspěchy v tomto ohledu už vědci z fakulty elektrotechnické ČVUT. Mají. mluvčí 8, Nám se podařilo už některé vrstvy, které vlastně mají podobný princip, a to se nám podařilo uplatnit v průmyslu. Máme některé aplikace, například ve vesmíru opravdu ty materiály jsou aplikovány prostě průmyslu. mluvčí 5, Dodává Tomáš Polcar odhaduje, že nové super rubrika anti, které ještě více tření snižují, by mohly do 10 let najít uplatnění ve vojenském a také vesmírném průmyslu. Ondřej Vaňura, Radiožurnál. mluvčí 1, Dobré dopoledne tady magazín Radiožurnálu experiment nemocniční lékárna v pražském Motole má novou laboratoř. Připravují v ní mimo jiné léky pro onkologicky nemocné děti. Farmaceuti pracují za přísných hygienických podmínek. mluvčí 9, Laboratoř udělala tak, aby se nemohlo, protože žádná kontaminace především dělaná, tak žádné kontaminace, která vzniká mít při té práci, nemohl uniknout, nemohl poškozovat náš personál. mluvčí 10, Říkáme vedoucí lékárník nemocniční lékárny v pražském Motole Petr Horák. mluvčí 9, Plus samotná příprava probíhá v zařízení, které se nebo izolátoru. Je to taková drahé pracovní skříň, řekněme, která je celá zařízena tak, že se do ní dá vstupovat pouze pomocí zúčastněných Lukáš, co je ten materiál musí procházet takovými zvláštními komorami a celý ten izolátor jednak opět v podtlaku jednak veškerý vzduch, který se do něj dostává potom odsáván ven úplně mimo mimo dluhů. mluvčí 10, Jana Fojtů si mezitím sedla k tomu přístroji a vložila jednu ruku do toho rukávce teď druhou. Není to nepříjemné sedět s těma rukama v těch rukavicích. mluvčí 11, A určitě je to náročnější činnost než hned řekl, že pracovní stůl pro přípravu. Testy jsou méně citlivé v těch dvou rukavicích je omezený prostor omezená manipulace, kam se člověk dostane. mluvčí 10, Abyste tedy chráněná respirátorem speciálně oblečená a vlastně vás chrání kromě těch rukách chci i tady sklo. mluvčí 11, Jsou tedy filtry, takže jsem chráněná, jak já tak léčivo. Já jsem. mluvčí 10, Mezitím teda materiálové propusti vzala všechny potřebné pomůcky, který teda kolegyně bude potřebovat pro přípravu těchto Bolek, vysvětluje Markéta petrželová, farmaceutka Fakultní nemocnice Motole, takže otevíráte straně včelařů až vlastně sepne tlačítko, že je možné to teda odejmou si kolegyně otevře okénko, je to vlastně na nožní ovládání. Je možné to vyjmout z té postranní propustí vlastně toho izolátor do prostoru, kde bude tým tabulky připravovat mezitím Jana Fojtů šlápla vlastně na ovládání a už ten materiál vlastně odebírá, že odebrat teďka je ve fázi, kdy si vlastně začíná plnit ten strojek na tobolky rázné tobolky z Red rázné tobolky, které tam takhle ručně musí vkládat a budete teda plnit, kde vším směsí účinné látky a o tom pomocných. mluvčí 11, Látek. Říkáme tomu plnící směs na doplnění objemu. mluvčí 10, Největší důraz kladen na tu přesnost té navážky, přesnost výpočtu a samozřejmě i tu homogenizaci, aby pacient měl konstantní množství každé dávce z laboratoře pro přípravu sterilních léčiv. Andrea Skalická Radiožurnál. mluvčí 1, Za 2 dny, tedy v pondělí Světový den Parkinsonovy choroby. To je druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, kterým v Česku trpí přes 50 000 lidí, nedá léčit, ale lze zmírňovat příznaky, a to například hlubokou mozkovou stimulací, o které budeme v experimentu mluvit už za chvíli. mluvčí 1, Třes zvýšené svalové napětí apatie poruchy řeči to mohou být příznaky Parkinsonovy choroby. Průměrný věk prvních projevů nevyléčitelného onemocnění je přibližně 60 let, i když 10 % pacientů onemocní před čtyřicátým rokem věku a 10 % po pětasedmdesátém. Důvodem je ztráta nervových buněk, které produkují dopamin tzv. euro před naše ten zajišťuje správný přenos signálů mezi nervovými buňkami. Příznaky Parkinsonovy choroby je možné zmírnit moderní metodou hlubokou mozkovou stimulací. Proto je teď hostem experimentu prof. Robert Jech vedoucí centra pro intervenční terapii motorických poruch neurologické kliniky první lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze. Přeji vám dobré dopoledne. Dobré ráno, pane profesore, hluboká mozková stimulace spočívá v tom, že pacientovi zavedete stimulační elektrody a pojede na programovatelný, Nedorost 0 Thor. Dalo by se říct, že je to taková obdoba kardiostimulátoru, který asi každý z nás zná, jak si to máme představit? mluvčí 12, Ono je to skutečně tak dokonce nebo stimulátor sedává do oblasti, kam se obvykle implantují kardiostimulátor. Akorát, že kabel a elektroda logicky vedena do mozku pacienta a tam zasahuje do regulace nastavení elektrických impulsů okruhu tak, aby pacient z toho profitoval a klinicky se zlepšil. mluvčí 1, Pro které pacienty s Parkinsonovou chorobou je hluboká nervová stimulace vhodná, jak přesně pomáhá? mluvčí 12, Tak v první řadě to říct, že to není účinnou úplně pro všechny pacienty proti nemoci skutečně jenom pro určitý segment. Jedná se o pacienty, kteří mají tzv. pozdní motorické komplikace, které vyplývají z toho, že ta emoce určitým způsobem vyvíjí a nějakým způsobem reaguje na léčbu farmakologickou senátu, která spočívá v léčbě pomocí tablet tito pacienti, kteří komplikace rozvinou, jsou potom indikováni zhruba tak po smrti až 10 letech od vzniku prvních příznaků určitě to není léčba pro velmi pokročilé pacienty skutečně jedná se o pacienty v tom středně pokročilým stadiu, abych se vrátili několik let Pěta v čase a mohli lépe fungovat. mluvčí 1, Které příznaky konkrétně Parkinsonovy choroby, tedy tahle léčba zmírňuje. mluvčí 12, Už se to zmínil v úvodu a jednak to zpomalení jednak o ztuhlost a a také projevy klidového třesu některé projevy, které označujeme jako mimovolné pohyby, to jsou takové hanlivé pohyby, které potom špatně kontroluje, které jsou většinou důsledkem okamžitého předávkování léky elektrická stimulace toto umožní lépe regulovat se ovšem nové nové generaci euro stimulační léčby jsou stimulátory, které jsou založeny na tzv. zpětné vazbě změna umožní registrovat, co se v mozku děje mozek sám dokáže potom regulovat sám za jsem si stimulátor zapínat vypínat podle potřeby to je něco, na co jsme dlouho čekali a co očekáváme v nejbližší době, že bude realitou muž simulátory tohoto typu implantujeme. Akorát, že tam ten podíl okamžik, kdy budeme, jistěže umíme dost dostatečně dobře naučit s tím nátury, no požadavky mozku reagovat. mluvčí 1, Část toho zákroku se provádí při vědomí pacienta. Musím se tedy zeptat, jestli zavedení elektrod není bolestivé? mluvčí 12, Takhle to, co je bolestivé kůže a mozkové pleny tzn. část tkáně, která mozek obaluje voze sám osobě, nereaguje nějaká bolestivé podněty, to se prostě nebolí. mluvčí 1, A nakolik dostupný je tenhle zákrok v Česku? mluvčí 12, Je samozřejmě dostupný. Já bych jenom ještě zdůraznit, že to není žádná novinkami lehko koňskou stimulací. Stimulace nabízíme už posledních 25 let našim pacientům skutečně to množství pacientů talentovaných přesáhl tisícovku, když to, když sečtu všechny dotační centra v Česku na Praze, Olomouci Brně, a to, co je nové, jsou nové technologie nové možnosti. mluvčí 1, Bavili jsme se ale hlavně v souvislosti se světovým dnem Parkinsonovy choroby, který připadá tak na pondělí a bylo to s prof. Robertem Jechem. Díky za váš rozhovor pro experiment na slyšenou. mluvčí 12, Na slyšenou. mluvčí 1, V pražském Národním muzeu můžete vidět živého plejtváka, mi šok nejen jeho kostru, ale taky svaly kůži. Muzeum totiž spustilo novou mobilní aplikaci, která dokáže návštěvníky navigovat třeba vybranému exponátu a taky pracuje s rozšířenou realitou. Co. mluvčí 13, Se stane velrybu, když uhyne, klesne pomalu na dnu, kde může až 2 roky sloužit jako potrava pro mnoho organismů nebo se stane nejoblíbenějším největším exponátem. Nějakého. mluvčí 14, Muzea v aplikaci najdete také audioprůvodce, který se automaticky spouští na konkrétních místech. Navigaci v čase a prostoru umožňuje unikátní technologie tzv. výkonů, tedy jakýchsi majáčků v podobě krabiček 5× 5 cm. mluvčí 15, A je tady pouze 1000, což z muzea dělá vlastně největší realizaci v Česku a jednu třeba z 10 v Evropě určitě tuhletu technologii. mluvčí 14, Mluví Lukáš Strnadel, ředitel společností Future, která aplikaci vyvinula. mluvčí 15, Ty majáčky ty být k nim vysílají nějaký tutový signál pomocí triangulace. Tzn. je potřeba zachytit co nejvíce těch signálů na základě intenzity. My si v podstatě kreslíme takový imaginární kruhy a kde ty kruhy protínají, tak ten uživatel stojí a my na základě toho vyhodnocujeme, jak mu tu navigaci říct, jak jsi ho poslal doleva nebo doprava, anebo jestli začít třeba audio stopu. Ivo tuleni, anebo medvědovi. mluvčí 14, Samotnou lidé živou verzi 22 m dlouhé samičky plejtváka vysoká téměř 2 roky vytvářela firma mor mor. Podle jejího spoluzakladatele George pěnkavy bylo cílem to, aby divák nemusel svoje zařízení zaměřovat na určitý bod, ale aby aplikace fungovala kdekoliv v místnosti. Nejdříve tedy museli celou naskenovat. mluvčí 15, Tyhle ty tečky to jsou tzv. jako význačný body, a to je něco, co ta aplikace dokáže rozpoznat na následujících snímcích, který kamera sbírá, že je to ten stejný bod a tím, jak my se pohybujeme a zároveň ten telefon v sobě chronometr gyroskop kompas, tak těchhle těch informací všechno dokáže spočítat, kde teda asi ten bod v prostoru je a odkud se teda asi musíme dívat. mluvčí 14, Spojením nejmodernější technologie s archeologickými nálezy tak Národní muzeum pokračuje ve své rekonstrukci, tentokrát digitální slovo má ředitel Michal Lukeš. mluvčí 16, Ta velryba po kolika po 130 letech poprvé jakoby ožívá všichni znali pouze kostru, ale my jsme se za pomoci moderních technologií a taky za pomoci našich samozřejmě zoologů opět plejtváka vysoká samičku plejtváka Myška rostla valy v moři a návštěvníci vlastně tak může podívat nejenom exponát, ale na to, jak opravdu ten tak život vypadá a v jakém životní prostředí. Že. mluvčí 14, Když vidíte vysoká rozšířené realitě, plavou kolem něj nejen žraloci, ale také menší rybky, které vždy utečou, když se k nim přiblížíte. Aplikace také skrývá tzv. lístek v podobě mořského koníka. mluvčí 17, Je to jako Harry Potter chytal zlato Inků tzn. že mořský koník se skrývá a najít mořského koníka. Je. mluvčí 14, Obtížně vysvětluje šéf IT Národního muzea Martin Souček a popisuje, jaké plány s aplikací mají. mluvčí 17, S každou další expozici budeme chtít, abychom zpřístupnili i novou část té aplikace a postupně s ní expandovali i dalších objektů, protože Národní muzeum není pouze na Václavském náměstí. Patří k němu Náprstkovo muzeum české muzeum hudby, Karmelitská ulice a další skvělá místa, která jistě zaslouží, aby s tou mobilní aplikaci byla taky propojena. Takže. mluvčí 14, Tzn. že i tam budete instalovat tzv. piknik. mluvčí 17, Bludu Zbytiny a potřebujeme vlastně nalistovat mapy nainstalovat celou infrastrukturu, bude to poličku trvat, ale je to hezká práce, jsme se na. mluvčí 14, Ní dohromady aplikace obsahuje více než 8 hodin mluveného slova v českém anglickém jazyce. A návštěvník si také může doma v předstihu naplánovat jednu z šesti tras. Alžběta Havlová, Radiožurnál. mluvčí 1, A my se teď magazínu experiment ještě jednou vrátíme do Národního muzea za mobilní aplikací i s oživlou samičkou plejtváka myš oka stojí taky spoluzakladatel firmy Morris MOL George Pinkava, který je naším hostem, přeju vám dobré dopoledne. mluvčí 18, Dobrý den. mluvčí 1, Vy jste na vývoji celé té aplikace pracovali 2 roky, co na tom bylo nejtěžší? mluvčí 18, Tak jenom upřesním, my jsme komunismu pracovali hlavně na tý na rozšířené realitě plejtváka. My jsme na tom pracovali od konce od konce loňského roku a nejtěžší bylo vlastně ukotvit toho plejtváka do prostoru tak, aby uživatel nemusel dělat žádný konkrétní úkon, ale ten tady vám to vlastně se je zjevil jako kouzlem automaticky. mluvčí 1, Už v té reportáži předchozí jsme slyšeli o tom, jak jste nejprve celou kostru plejtváka museli naskenovat, jakou technologii jste použili, aby skutečně šok ukázal v celé své kráse ze všech úhlů? mluvčí 18, Tak vlastně my jsme využili technologii Slam, což je princip, který funguje rozšířená realita jako taková, ale využili jsme právě ty pro tu lokalizaci a dá se to jednou zjednodušit jako na příkladu, že máme nějaký 3 model celé místnosti, včetně kostry plejtváka i okolních exponátů. A když namíříte telefon přes tu aplikaci na toho plejtváka na tu kostru, tak vidíte určitý pohled a ten pohled jde najít na tom lidé modelu, ale jenom z jednoho konkrétního místa, kde přesně stojíte a tenhle ten proces najít místo je to ten Slam vlastně najde vám přesně, odkud se díváte, dokáže vám toho plejtváka umístit tak, aby přesně seděl na tu kostru? mluvčí 1, O maskotovi dále se to tak říct Národního muzea plejtváků Myškovi už jsme tady mluvili dost, ale jaké jsou vaše další plány, pokud jde o využití rozšířené reality? mluvčí 18, No, myslím, myslím teďko právě ta technologie, kterou jsme použili na toho plejtváka, jakým je výjimečná v tom, že ukotvuje věci do reálnýho světa. Je něco, co teprve dává tý rozšířené realitě nějaký jako použitelný smysl dokážeme představit jako virtuální vrstvu, která obepíná celý svět a tam, kde tam něco dáme, teď tam prostě je, ale vidíme to jenom přes ten telefon, takže těch možností spousta plánujeme takhle vlastně rozšířit jiné jako památky, máme vlastně naskenovaný třeba celý Karlův most, takže budeme chystat určitě nějakou rozšířenou realitu tam. mluvčí 1, To byl George Pinkava spoluzakladatel firmy Morris mor, která jí stojí za rozšířenou realitou, díky níž uvidíte plejtváka Myška v pražském Národním muzeu jakoby objevil, tak děkujeme za pozvánku. Pane Pinkava, na slyšenou. mluvčí 18, Díky nashle. mluvčí 1, Dnešní magazín experiment končí další reportáže, ale najdete taky na webu Radiožurnálu. Třeba tu podmořských archeologií, kteří objevili loď polárníka Šikl na dobrý de

8. 4. 2022; strojirenstvi.cz

Synth Challenge 2021: Jak nejlépe naprogramovat Bohemian Rhapsody

Šestý ročník soutěže Synth Challenge 2021 pro vysokoškolské studenty, kteří v ní syntetizují skladby v programovém prostředí MATLAB, ovládl student FEL ČVUT Adrian Pitoňák. U mezinárodní poroty zabodoval mimo jiné svou verzí Bohemian Rhapsody, která byla v letošním ročníku povinná pro všechny účastníky.

Vítěznou skladbu si můžete poslechnout zde. "Ocenili jsme příjemnou barvu syntetických nástrojů a použití audio efektů jak v povinné skladbě Bohemian Rhapsody, tak i ve skladbě Propane Nightmares, kterou si student vybral. Porota obzvláště ohodnotila perkuse, které zde zní velmi přirozeně," komentoval verdikt poroty prof. Roman Čmejla z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Adrian Pitoňák se do soutěže zapsal v rámci semestrálního projektu předmětu Syntéza audio signálu. Volitelný předmět ho zaujal i kvůli tomu, že v srpnu dostal od přítelkyně malý MIDI controller, který má rozsah dvě oktávy a drum pads. Nadšeného posluchače elektronické hudby, především žánrů grime a jazz, hraní chytlo a začal se časem zajímat i o teorii hudby. Adrian Pitoňák by Synth Challenge doporučil každému, kdo má vztah k hudbě a chce proniknout hlouběji. "Obrovskou výhodou je, že nepotřebujete žádné předchozí znalosti z teorie hudby na to, abyste mohli začít syntetizovat nástroje. A pokud už je v tom někdo zběhlý, tak si v soutěži může prohloubit znalosti," říká vítěz letošního ročníku. Cesta k vývoji technologií může vést i přes populární hudbu Porota při výběru skladeb zohledňuje jejich atraktivitu, takže mezi letošní povinné skladby vybrala Bohemian Rhapsody a Mission Impossible. "Obě letošní skladby zahrnují široké spektrum různých typů zvuků – od klávesových, strunných a dechových nástrojů přes celou řadu perkusí až po pěvecký sbor či příboj. I když hlavním výstupem soutěže je audio syntéza, tak pro její zdařilé naprogramování musí být studenti zběhlí i v metodách analýzy a ve zpracování číslicových signálů," vysvětluje prof. Čmejla, podle něhož mohou studenti získané dovednosti prakticky využít při návrhu a vývoji technologií i v dalších oblastech, např. v komunikacích nebo v biomedicíně. V uplynulých ročnících měli účastníci za úkol syntetizovat mimo jiné Smetanovu Vltavu, Žlutou ponorku od Beatles či ústřední melodii ze seriálu "Vraždy v Midsomeru", kde je jako hlavní nástroj použit elektronický nástroj theremin. Od příštího ročníku přibyde Python Od příštího ročníku soutěž Synth Challenge zvažuje rozšíření o programovací prostředí Python. Jazyk Python je snadněji dostupný nejenom pro studenty FEL, kteří se s ním setkávají již od prvního semestru, ale i pro další vysokoškoláky. Organizátoři si od toho slibují zapojení dalších univerzitních pracovišť, větší počet účastníků a zvýšení zájmu o studium akustických a audio-vizuálních programů a předmětů. Celkové výsledky letošního ročníku soutěže Synth Challenge 2021 jsou dostupné: sami.fel.cvut .cz/synthchallenge2021/results O soutěži Synth Challenge Je určena všem studentům VŠ, kteří zašlou tři úlohy vytvořené v programovém prostředí MATLAB. V první úloze si studenti vybírají syntézu hudebních nástrojů v jedné ze dvou předem připravených skladeb, ve druhé úloze generují tři oktávy durové hudební stupnice se syntetickými hudebními nástroji a ve třetí úloze představí libovolnou vlastní realizaci audio syntézy či audio efektů. Při řešení se využívá tzv. MIDI protokolů, ve kterých jsou uloženy informace o notovém záznamu a s nimiž lze generovat hudební skladby bez znalosti not a hudební teorie.

8. 4. 2022; dobrakondice.cz

Rozpoznejte plíživou Parkinsonovu nemoc včas!

Zpomalení pohybů, třes, ztuhlost svalů a poruchy rovnováhy jsou jen některé z příznaků Parkinsonovy nemoci, kterou trpí odhadem 30 až 50 000 Čechů. Mnozí z nich ale netuší, jaké možnosti léčby se jim nabízejí. Dobu, kdy je možné postup nemoci zpomalit vhodnou léčbou, tak často propásnou. Co s tím lze dělat?

Zdena Lacková Redaktorka Více o autorovi Mozek nemůže poslat informaci Parkinsonova nemoc je chronické, nevyléčitelné, invalidizující onemocnění . Řadí se do skupiny neurodegenerativních nemocí. Začne se projevovat, když pacient přijde o 60 - 80 % dopaminu, což je neuropřenašeč, jehož hlavním úkolem je přenášet povely mezi centrální nervovou soustavou do periferií. Laicky řečeno mozek ví, že má vykonat pohyb, ale není možnost tuto informaci přenést, na ta místa, která by pohyb měla vykonat. Parkinsonovu nemoc zatím nelze vyléčit žádnými dostupnými léky, některé ale mohou podstatně zlepšovat kvalitu života. Neprospásněte svou léčbu! "Přibližně 15–20 % parkinsoniků by mohlo podstoupit speciální léčbu - hlubokou mozkovou stimulaci. Jenže kvůli nedostatečné informovanosti a omezeným kapacitám ji ročně absolvují jednotky procent. Přitom optimum pro načasování takového zákroku je čtyři až sedm let od stanovení diagnózy. Toto "okno" se později uzavírá. A tak vhodnou léčbu propásnou stovky těch, kterým by výrazně zlepšila život," upozorňovala před časem Romana Skála-Rosenbaum, předsedkyně pacientské organizace Parkinson-Help z.s. Sdružení proto spustilo informační stránky https://jaknaparkinsona.cz , které jsou určeny především pacientům ve střední fázi onemocnění – tedy obvykle po více než třech letech od rozvoje komplikací spojených s léčbou. Pomoci může konopí Velkým tématem je také léčba za pomoci konopí. Lidé s Parkinsonovou chorobou mají zhoršené motorické funkce, což se projevuje typickým třesem. "Vada je způsobena nedostatkem dopaminu v mozku a postihuje okolo 10 milionů lidí na světě. Vedle Alzheimerovy choroby je tak druhým nejčastějším onemocněním tohoto druhu, které může člověka úplně vyřadit z běžného života," upozorňuje MUDr. Rodion Schwarz, praktický lékař, který používá konopné produkty ve své praxi. "Bylo zjištěno, že CBD dokáže působit na specifické receptory ovlivňující hladiny dopaminu, a proto se tento kanabinoid stal středem zájmu lékařů i pacientů s Parkinsonovou chorobou." Porucha řeči ukáže diagnózu Letos v březnu přišli s novou studií, která může zlepšit diagnostiku nemoci, lékaři z pražské 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy. Výzkumníci jsou nyní přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat, jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu. Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com Zdroj:

8. 4. 2022; vecerni-praha.cz

Synth Challenge 2021: Jak nejlépe naprogramovat Bohemian Rhapsody

Šestý ročník soutěže Synth Challenge 2021 pro vysokoškolské studenty, kteří v ní syntetizují skladby v programovém prostředí MATLAB, ovládl student FEL ČVUT Adrian Pitoňák.

U mezinárodní poroty zabodoval mimo jiné svou verzí Bohemian Rhapsody, která byla v letošním ročníku povinná pro všechny účastníky. Vítěznou skladbu si můžete poslechnout " Ocenili jsme příjemnou barvu syntetických nástrojů a použití audio efektů jak v povinné skladbě Bohemian Rhapsody, tak i ve skladbě Propane Nightmares, kterou si student vybral. Porota obzvláště ohodnotila perkuse, které zde zní velmi přirozeně," komentoval verdikt poroty prof. Roman Čmejla z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Adrian Pitoňák se do soutěže zapsal v rámci semestrálního projektu předmětu Syntéza audio signálu. Volitelný předmět ho zaujal i kvůli tomu, že v srpnu dostal od přítelkyně malý MIDI controller, který má rozsah dvě oktávy a drum pads. Nadšeného posluchače elektronické hudby, především žánrů grime a jazz, hraní chytlo a začal se časem zajímat i o teorii hudby. Adrian Pitoňák by Synth Challenge doporučil každému, kdo má vztah k hudbě a chce proniknout hlouběji. " Obrovskou výhodou je, že nepotřebujete žádné předchozí znalosti z teorie hudby na to, abyste mohli začít syntetizovat nástroje. A pokud už je v tom někdo zběhlý, tak si v soutěži může prohloubit znalosti," říká vítěz letošního ročníku. Cesta k vývoji technologií může vést i přes populární hudbu Porota při výběru skladeb zohledňuje jejich atraktivitu, takže mezi letošní povinné skladby vybrala Bohemian Rhapsody a Mission Impossible. " Obě letošní skladby zahrnují široké spektrum různých typů zvuků – od klávesových, strunných a dechových nástrojů přes celou řadu perkusí až po pěvecký sbor či příboj. I když hlavním výstupem soutěže je audio syntéza, tak pro její zdařilé naprogramování musí být studenti zběhlí i v metodách analýzy a ve zpracování číslicových signálů," vysvětluje prof. Čmejla, podle něhož mohou studenti získané dovednosti prakticky využít při návrhu a vývoji technologií i v dalších oblastech, např. v komunikacích nebo v biomedicíně. V uplynulých ročnících měli účastníci za úkol syntetizovat mimo jiné Smetanovu Vltavu, Žlutou ponorku od Beatles či ústřední melodii ze seriálu "Vraždy v Midsomeru", kde je jako hlavní nástroj použit elektronický nástroj theremin. Od příštího ročníku přibyde Python Od příštího ročníku soutěž Synth Challenge zvažuje rozšíření o programovací prostředí Python. Jazyk Python je snadněji dostupný nejenom pro studenty FEL, kteří se s ním setkávají již od prvního semestru, ale i pro další vysokoškoláky. Organizátoři si od toho slibují zapojení dalších univerzitních pracovišť, větší počet účastníků a zvýšení zájmu o studium akustických a audio-vizuálních programů a předmětů. Celkové výsledky letošního ročníku soutěže Synth Challenge 2021 jsou dostupné O soutěži Synth Challenge Je určena všem studentům VŠ, kteří zašlou tři úlohy vytvořené v programovém prostředí MATLAB. V první úloze si studenti vybírají syntézu hudebních nástrojů v jedné ze dvou předem připravených skladeb, ve druhé úloze generují tři oktávy durové hudební stupnice se syntetickými hudebními nástroji a ve třetí úloze představí libovolnou vlastní realizaci audio syntézy či audio efektů. Při řešení se využívá tzv. MIDI protokolů, ve kterých jsou uloženy informace o notovém záznamu a s nimiž lze generovat hudební skladby bez znalosti not a hudební teorie. Odkazy na všech 375 zaslaných prací z oblasti audio syntézy v MATLABu z uplynulých ročníků lze nalézt na

7. 4. 2022; Radiožurnál

Živé vysílání 14:00

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io). mluvčí 1, Vláda zvažuje zastropování marží u pohonných hmot. Německo nakonec nezavede povinné očkování proti covidu. Fotbalisty Slavie čeká v Rotterdamu úvodní čtvrtfinále evropské konferenční ligy. Kolona popojíždí na tahu 33 na průjezdu Náchodem směrem do Polska a čekejte proměnlivou oblačnost, místy přeháňky a silný vítr teploty do 18 stupňů. mluvčí 1, Víme co se děje ceny paliv by v Česku mohly výrazněji klesnout. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury ODS vláda uvažuje o zastropování marží u benzínu nafty. Ministr totiž není spokojený s výsledky kontrol prodejců pohonných hmot. Stanjura o tom bude s provozovateli čerpacích stanic dnes odpoledne jednat třeba pumpy sdružené v unii nezávislých petrolejářů, ale podle předsedy unie Ivana Indráčka maržemi výrazně nehýbou. mluvčí 2, Ten trh je natolik přeplněný čerpacími stanicemi, že i bez dohody se vždycky ustálí, maže někde právě na té úrovni kolem dvou korun, to se stane určitě o tom snížení spotřební daň a tam si dokonce dovedu představit český na nás bude stávka apelovat na čerpací stanice, takže se to snížení promítne tak rychle, jak to bude možné. mluvčí 1, Snížení spotřební daně na paliva o korunu 50 haléřů na litr večer schválil kabinet. Opatření, které ještě musí projít parlamentem, má platit od června do konce září. Za zapojení do bojů na Ukrajině v řadách separatistů dostal Alois Polák dvacetiletý trest vězení. Rozhodl o tom Městský soud v Praze. Rozsudek ale není pravomocný. Státní zástupce i Poláků obhájce se proti němu ještě v jednací síni odvolali. Muž je souzen jako uprchlý. Podle obžaloby bojoval v konfliktu na východní Ukrajině mezi lety 2016-2020. V boji zabil nejméně 4 lidi, k čemuž se sám přiznal. mluvčí 1, Německo nakonec nezavede povinné očkování proti covidu. Poslanci odmítli kompromisní návrh části poslanců vládních stran. Ten plánoval zavést povinnost očkovat se proti nebezpečnému viru od 60 let. Hlasování předcházela bouřlivá debata. Pro vládu kancléře Olafa Scholze je dnešní výsledek neúspěchem. Povinnou vakcinaci podporoval, jak předseda vlády, tak ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. mluvčí 1, Česká kina ode dneška uvádějí kriminální drama Petera Bebjaka stínohra vypráví příběh záchranáře, který opustil manželku. Ta se stává tragickou obětí zločinu. mluvčí 3, Proč co proč pracuje zabil. mluvčí 4, Jako o příběhu lidí, kteří dělají chyby, ale umí za ně převzít odpovědnost, mluví scenáristka Vendula Bradáčová. Hlavní hrdina filmu si vyčítá nepřímo vinu za smrt manželky, aby vrah neunikl trestu, rozhodne se pro vlastní odplatu. mluvčí 5, Eva měla ráda. Tak. mluvčí 4, Režisér úspěšného televizního seriálu devadesátky obsadil do hlavní role Milana on, říká Tomáš Maleček, Radiožurnál. mluvčí 6, Fotbalisti Slavie se v Rotterdamu připravují na úvodní zápas čtvrtfinále evropské konferenční ligy na hřišti Feyenoordu bude kvůli zdravotním důvodům nebo karetním trestům chybět řada opor a s výpravou v Nizozemsku je taky několik dorostenců. Kouč Jindřich Trpišovský ale věří, že základní sestavu složí obvyklejší jmen a mladíky, případně využije až v průběhu duelu. mluvčí 7, Momentálně to vypadá tak, že se nám podaří tu základní nás složitosti hráčů úraz jsme zvyklí a způsobili tréninky budou apelovat na to, aby prostě nejsou nějaký srážce, by nám prostě mělo vypadat. Teď momentálně to vypadá, že nastoupíme v tom složení, který si přeje, má spíš těch mladších hráčů, je nějaká šance spíš potom na tu střídání v. Utkání. mluvčí 6, Utkání Feyenoord Slavia začne v. 18 45 stejně jako přímý přenos na Radiožurnálu sport na Radiožurnálu čekejte reportážní vstupy. mluvčí 8, Dobré odpoledne vám přeji Německo. Podle dvou nezávislých zpráv dokáže prokázat, že za vražděním civilistů ukrajinské vůči stále Rusové. Vedle satelitních snímků má prý k dispozici také audionahrávky vojáků. Uslyšíte právě kvůli tomu našeho berlínského zpravodaje, dobré odpoledne. mluvčí 8, Skupinu Roxette jste poslouchali v odpoledním Radiožurnálu. Německo má údajně důkazy o tom, že masakr v ukrajinské vůči jednoznačně provedli Rusové. Agentura Reuters magazín Spiegel se odkazují na své zdroje z bezpečnostních kruhů. Tajné služby mají prý také odposlechy ruských vojáků, které můžou doložit jejich vinu za vraždy civilistů. Ve vysílání už je náš berlínský zpravodaj Václav Jabůrek. Václave, zdravím tě, hezké odpoledne. mluvčí 9, Hezký den. Na. mluvčí 8, Čem jsou ty důkazy založené? mluvčí 9, Tak je tak to jsou satelitní snímky, které prý ruskou vinu jasně dokazují. To agentura DPA i Spiegel potvrzují, že německá rozvědka nahrála taky vojáky, kteří spolu mluvili přes vysílačky. Služba BND prý dokázala jejich rozhovory přiřadit ke konkrétním vraždám. Mluví se tam například o zabití cyklisty, jehož fotka se stala jedním ze symbolů masakru. Spiegel píše, že BND ty hlavní poznatky předala klíčovým poslancům a mimo jiné naznačuje, že vraždění mohly být zapojeni nejen vojáci klasické armády, ale i žoldáci ze skupiny Wágner. Tahle soukromá armáda, která podle CIA napřímo pracuje s rokem, je podezřelá i z válečných zločinů v Sýrii a Libyi zdroj Reuters také konkrétní nejsou odposlechy vysílaček podle nich existují, ale není prý jasné, jestli je Němci. Už dokázali na přímo spojit s jednotlivými oběťmi. Ruské komunikace navíc vyplývá, že podobné akce se totiž provádí i jinde, včetně okolí obléhaného přístavu mariupol. Ostatně ukrajinská tajná služba včera zveřejnila nahrávku tamního ruského velitele, který údajně volá po vyvraždění všeho, co se pohne. mluvčí 8, Kreml tvrdí, že západ celý masakr inscenoval pro spolkovou vládu jsou ale zprávy z ukrajinské vůči přelomové, protože Berlín v názorech na Rusko výrazně přitvrzuje, jak je pravděpodobné, že nakonec Berlín odsouhlasí také embargo na dovoz surovin z Ruska. mluvčí 9, No, spolková vláda je alespoň zatím proti, i když připouští, že závislost na Rusku se už opravdu musí urychleně ukončit a Německo 1 teď o dodávkách z jiných zemí. Už letos má velkou část plynu čerpat z Norska Spojených států potom z Kataru. Proti embargu je ale i veřejné mínění. Podle průzkumu agentury rozvoje pro okamžitý konec dodávek 43 % Němců. Zatímco 50 % lidí je pro postupné tu není importu. Důvodem jsou hlavně obavy z hospodářských dopadů, protože bez ruského zemního plynu hrozilo ochromení zejména chemického nebo ocelářského průmyslu a tím pádem by chyběly díly, například automobilkám ovšem dalším návazným odvětvím. Trochu jednodušší to může být odklonem od ruského uhlí ropy, ale i tady by Berlín uvítalo, kdyby se našel nějaký čas na to, aby jednotlivé evropské země mohly najít nějaké náhradní dodavatele. mluvčí 8, Říká Václav Jabůrek náš berlínský zpravodaj na slyšenou. Díky. mluvčí 9, Zač na slyšenou. mluvčí 8, Dovedete si představit, že něco co váží 1000 tun. Umíte posunout jenom pouhou rukou, tak podle vědců z pražské ČVUT to teoreticky možné je také o výzkumu super rubrika tu budeme mluvit v odpoledním vysílání Radiožurnálu. Zůstaňte s námi třeba, protože máte rádi Davida Kollera, tohle píseň pouta. mluvčí 8, Vědci v laboratořích pražské ČVUT zkoumají tzv. super rubrika anti to jsou materiály, které výrazně snižují tření. Mezinárodní tým odborníků už například naměřil tak nízké hodnoty tření, že bychom i 1000 tun mohly zvládnout posunout jednou rukou. Teoretické výsledky se teď experti snaží převést do praxe. V jejich pražských laboratořích natáčel náš vědecký reportér Ondřej Vaňura. A teď už by nám měl říct více Ondřej dobré odpoledne. Hezké odpoledne, k čemu je výzkum, který se věnuje cení, tak on ten výzkum zaměření natření, protože tření je hlavním viníkem ztráty energie a také opotřebení všech mechanických přístrojů. Vědci z ČVUT dokonce uvádí, že z ekonomického hlediska můžou ztráty způsobené třením dosahovat v průměru až pěti procent HDP. Zjednodušeně řečeno, čím nižší, ono tření bude tím bude provoz přístrojů levnější a také déle vydrží i proto na fakultě elektrotechnické pražské ČVUT působí skupina pokročilých materiálů a ta zkoumá tzv. super Brit and což jsou právě materiály, které to tření omezují, co zatím tihle experti zjistili. Oni například naměřili dosud vůbec. Nejnižší součinitel tření, a to jednu miliontinu jejich práci před pár měsíci publikoval třeba prestižní časopis Nature materiál z co si pod tím představit použitá kombinace, ve kterých byl třeba grafen, zaručuje nízké tření nezávislé na směru pohybu, jak už zaznělo, tak tak nízkým třením bychom teoreticky dokázali opravdu posunout 1000 tun jen jednou rukou víc to přibližuje vedoucí skupiny pokročilých materiálů Tomáš Polcar. mluvčí 10, Kdyby se to podařilo, tak dokážeme vlastně tímto rubrika tem naprosto eliminovat běžné mazaně olej, takže si například koupíte ložisko a už tam nebude vazelína nebo olej, ale bude tam prostě někde materiálu. mluvčí 11, Takové teorie, co potom praxe? mluvčí 8, Samozřejmě toto zmíněné měření je velikou vizí do budoucna, nicméně super rubrika anti by mohly dle expertů ČVUT najít už během několika let uplatnění třeba v kosmickém průmyslu nebo v robotice. I na to teď zaměřují další a další výzkumy. Ty super rubrika anti si můžeme představit jako velmi tenký materiál, kterým je součástka potažená a tím je právě tření snížené. Dodám, že víc o tom budeme mluvit na Radiožurnálu v našem vědecko technologickém magazínu experiment, a to v sobotu po deváté hodině dopoledne, kdy se do laboratoří na pražské ČVUT vydáme. Výzkumu. mluvčí 11, Tření jsme teď mluvili ve vysílání odpoledního Radiožurnálu společně s naším vědeckým reportérem Ondřejem Vaňura. Ondro, díky na slyšenou. mluvčí 8, Na slyšenou, hezký den. mluvčí 11, Povinné nošení respirátorů ve veřejné dopravě zřejmě přestane platit od Velikonoc. Také to vám řeknou naše zprávy a stejně tak se dozvíte o bulharské zásilce na Ukrajinu, poslouchejte zprávy. mluvčí 1, Od Velikonoc zřejmě v Česku přestane platit povinné nošení respirátorů ve veřejné dopravě. Dnes to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil válek TOP 09 zdůvodnil to nižšími přírůstky nakažených koronavirem a taky teplejším počasím. Povinné zakrývání dýchacích cest ale podle něj bude dál platit ve zdravotnických sociálních zařízeních. Traťový komisař Petr Plášek dostal osmnáctiměsíční podmínku za pochybení při pořádání rallye v Lopeníku. Rozhodl o tom Okresní soud v Uherském Hradišti. V roce 2012 srazilo závodní auto 6 lidí, které 2, kteří stáli u trati 4 dívky zemřely další 2 lidé utrpěli zranění. Soud zároveň nepravomocně zprostil obžaloby 4 muže, kteří se podíleli na organizování závodu. Všichni, včetně Pláška vinu odmítli. Bulharská vláda se rozhodla poslat na Ukrajinu 2000 přilétá 2000 neprůstřelné West. Budou určené pro ochranu civilního obyvatelstva. Je to vůbec poprvé, co tato členská země Evropské unie a nad to dodá Ukrajině jiné než humanitární vybavení na dodávkách zbraní se bulharská vládní koalice dál neshoduje. Na podporu lidem s těžkým zrakovým postižením dnes vyrazí běžci v Ostravě v bývalém průmyslovém areálu dolních Vítkovic večer odstartuje noční běh pro světlušku. Český rozhlas pořádá po dvouleté pauze způsobené covidem. mluvčí 1, Basketbalistky USK Praha zabojují v pátek o postup do finále Evropské ligy. V Istanbulu vyzvou od 19 hodin domácí Fenerbahçe. České mistryně se pokusí při páté účasti v semifinále probojovat podruhé v historii do duelu o titul. Druhou semifinálovou dvojici tvoří sala banka Šoproň.

7. 4. 2022; itbiz.cz

Jak v Matlabu nejlépe naprogramovat Bohemian Rhapsody

"Ocenili jsme příjemnou barvu syntetických nástrojů a použití audio efektů jak v povinné skladbě Bohemian Rhapsody, tak i ve skladbě Propane Nightmares, kterou si student vybral. Porota obzvláště ohodnotila perkuse, které zde zní velmi přirozeně," komentoval verdikt poroty prof. Roman Čmejla z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Adrian Pitoňák se do soutěže zapsal v rámci semestrálního projektu předmětu Syntéza audio signálu. Volitelný předmět ho zaujal i kvůli tomu, že v srpnu dostal od přítelkyně malý MIDI controller, který má rozsah dvě oktávy a drum pads. Nadšeného posluchače elektronické hudby, především žánrů grime a jazz, hraní chytlo a začal se časem zajímat i o teorii hudby. Adrian Pitoňák by Synth Challenge doporučil každému, kdo má vztah k hudbě a chce proniknout hlouběji. "Obrovskou výhodou je, že nepotřebujete žádné předchozí znalosti z teorie hudby na to, abyste mohli začít syntetizovat nástroje. A pokud už je v tom někdo zběhlý, tak si v soutěži může prohloubit znalosti," říká vítěz letošního ročníku. Cesta k vývoji technologií může vést i přes populární hudbu Porota při výběru skladeb zohledňuje jejich atraktivitu, takže mezi letošní povinné skladby vybrala Bohemian Rhapsody a Mission Impossible. "Obě letošní skladby zahrnují široké spektrum různých typů zvuků – od klávesových, strunných a dechových nástrojů přes celou řadu perkusí až po pěvecký sbor či příboj. I když hlavním výstupem soutěže je audio syntéza, tak pro její zdařilé naprogramování musí být studenti zběhlí i v metodách analýzy a ve zpracování číslicových signálů," vysvětluje prof. Čmejla, podle něhož mohou studenti získané dovednosti prakticky využít při návrhu a vývoji technologií i v dalších oblastech, např. v komunikacích nebo v biomedicíně. V uplynulých ročnících měli účastníci za úkol syntetizovat mimo jiné Smetanovu Vltavu, Žlutou ponorku od Beatles či ústřední melodii ze seriálu "Vraždy v Midsomeru", kde je jako hlavní nástroj použit elektronický nástroj theremin. Od příštího ročníku přibyde Python Od příštího ročníku soutěž Synth Challenge zvažuje rozšíření o programovací prostředí Python. Jazyk Python je snadněji dostupný nejenom pro studenty FEL, kteří se s ním setkávají již od prvního semestru, ale i pro další vysokoškoláky. Organizátoři si od toho slibují zapojení dalších univerzitních pracovišť, větší počet účastníků a zvýšení zájmu o studium akustických a audio-vizuálních programů a předmětů. Do nové funkce inspektora pro kybernetickou obranu včera vláda jmenovala dosavadního zaměstnance ministerstva průmyslu URL| https://www.itbiz.cz/tiskove-zpravy/jak-v-matlabu-nejlepe-naprogramovat-bohemian-rhapsody

6. 4. 2022; zena-in.cz

Úspěšná žena ve světě financí. Peníze pod polštářem ztrácejí hodnotu, Vendulka Klučková je doporučuje investovat. Začít se dá i s málem

Když se řekne svět financí, řada lidí si představí masu kravaťáků, kteří se pohybují slavnou newyorskou Wall Street. Tato oblast už ale dávno není jen doménou mužů, pronikají do ní i ženy, které jsou stejně úspěšné. Příkladem je členka představenstva a provozní ředitelka společnosti Amundi ČR.

Foto se souhlasem Vendulky Klučkové

Mezi nejméně oblíbené školní předměty řadí mnoho lidí matematiku. Jak jste to měla vy? Musela jste si k ní hledat cestu?

Nemůžu říct, že by to byl můj nejoblíbenější předmět, ale neměla jsem s ním problémy. Když jsem se hlásila na střední školu, neměla jsem moc možností, protože moje rodina nebyla zrovna zajedno s tehdejším režimem. Nakonec jsem se ocitla v matematicko-fyzikální třídě na gymnáziu. Dlouhé roky jsem byla ve třídě plné Sheldonů (postava ze seriálu Teorie velkého třesku, pozn. redakce), a tím pádem jsem měla pocit, že jsem relativně neinteligentní tvor. Viděla jsem svět trochu jinak než oni. Ale zase mi to hrozně pomohlo dostat se na vysokou školu, kterou jsem si taky nemohla moc vybírat. Přijali mě na ČVUT na Fakultu elektrotechnickou. Nebýt průpravy z matfyzáckého gymplu, tak bych s tím měla problémy. Takhle jsem mohla naopak doučovat spolužáky, kteří přišli z jiných středních škol.

Jak jste se dostala do světa financí?

Když jsem v roce 1991 končila školu, začali k nám na fakultu na přednášky jezdit různí zahraniční profesoři. Profesorovi z americké univerzity Sacred Heart jsem na přednášce tlumočila a mně a ještě spolužákovi potom nabídnul jít studovat MBA se zaměřením na finance. Když jsem se z Ameriky vracela zpět, tak jsem si popravdě myslela, že půjdu pracovat do diplomacie, ale s ČVUT o mě v tomhle oboru neměli zájem. Nakonec jsem si našla práci v První Investiční Společnost, potom jsem přešla do Živnobanky a teď jsem asi čtyři roky v Amundi.

Nemáte těch čísel kolem vás už někdy plné zuby?

Někdy ano, ale nepracuji jen s čísly, ale i s lidmi, což je skvělé.

Když vám to s těmi čísly tak jde, držíte doma kasu?

Leccos řešíme společně, ale manžel je hudebník, takže přes čísla jsem opravdu víc já.

To je asi zajímavý střet dvou světů – uměleckého bohémského a toho více nalajnovaného finančního.

Možná trochu ano, ale pro mě je muzika také důležitá. Naše profesní cesty jsou sice různé, ale jinak máme společná témata.

Máte dceru. Učíte ji finanční gramotnost?

Snažila jsem se a snažím se. Teď už je dospělá, ale jakmile na to byla dost velká, založila jsem jí vlastní účet v bance a měla svoji platební kartu. K dvacetinám jsem jí dala určitý objem peněz s tím, že jí je budu postupně investovat do vlastního portfolia. Online se může dívat, kolik v investicích má a jak se chovají. A občas se mě na něco dokonce zeptá. Takže mě těší, že má zájem.

Jak obecně hodnotíte finanční gramotnost v České republice?

Jisté mezery jsou v tom, že lidé často nechápou, že si mohou vytvořit finanční rezervu, i když mají relativně málo peněz. Stačí si měsíčně odložit pět set korun a za nějakou dobu uvidíte, že máte balíček peněz pro případ, že se vám třeba rozbije pračka apod. Asi všichni vědí, že mohou nechat peníze v bance na spořicím účtu, ale mnozí nemají přehled o tom, jak různě se dají investovat. Ale určitě na tom obecně nejsme nijak špatně.

Setkáváte se s tím, že lidé budou mít raději peníze pod polštářem, kde je požírá inflace, než aby je investovali?

Určitě setkávám a třeba své známé jsem přesvědčila, že investovat se dá i s málem. Jako firma jsme v tomhle ohledu také velmi aktivní. Snažíme se finančnímu vzdělávání pomoci třeba přednáškami ve školách apod. Ideálním cílem by mělo být vytvořit si pasivní příjem, který lidem třeba pomůže s dřívějším odchodem do důchodu. I dceři jsem říkala, že čím dřív začne, tím lépe.

Jaké jsou možnosti odkládání peněz kromě spořicího účtu?

Můžete si založit penzijní spoření a můžete samozřejmě investovat. Trhy a akcie sice kolísají, ale v dlouhodobějším horizontu je při rozumné investici zhodnocení mnohem lepší, než když dáte peníze jen tak na účet.

Rozumné investice jsou tím, s čím Amundi lidem pomáhá?

Naši finanční poradci pomohou klientovi dobře naplánovat investice a celkový finanční plán. Existují třeba plány pro různé životní cykly. Může to být třeba doba čtyřicet let. Princip spočívá v tom, že s tím, jak se bude postupně zkracovat investiční horizont a doba, kdy peníze budete potřebovat, se bude blížit, tak se začnou peníze přemisťovat z agresivnějších akcií do dluhopisů a do fondů peněžního trhu, které jsou konzervativnější. Můžete se i rozhodnout, v jakém okamžiku chcete, aby se přestalo. Pokud se vám líbí akcie, můžete v nich zůstat apod. Klient to všechno sleduje v aplikaci na mobilním telefonu.

Co byste doporučila jako úplně první krok lidem, kteří o investování vůbec nic nevědí?

Základem je najít si finančního poradce, což může být klidně bankéř v jejich bance nebo je spousta poradenských sítí.

Nemáte tip na nějakou knihu, která jim třeba se základy pomůže?

Můj bývalý šéf Jiří Brabec napsal krásnou knihu o investování, která se jmenuje Finanční gramotnost srozumitelně a bez překážek. Tu mohu určitě doporučit.

Foto se souhlasem Vendulky Klučkové

Finanční svět bývá často brán jako doména mužů. Zajímají se z vašich zkušeností ženy o investování?

V posledních letech určitě čím dál více. I v Amundi máme dost žen. Snažíme se v týmech udržovat balanc, protože ženy mnohdy vidí věci trochu jinak než muži. Pracovní prostředí máme ve firmě moc fajn. Přestěhovali jsme se do nových krásných prostor. Existuje i možnost práce z domova při nemoci a také si lze home office sjednat na pravidelné bázi na dva dny v týdnu.

Vy sama home office využíváte?

Lépe se mi pracuje v kanceláři než doma, ale občas se mu nebráním. Zatímco někteří lidé řešili, že se jim doma špatně pracuje, když jsou u toho děti, tak já řeším papouška kakadu, což je v podstatě věčné dítě. A někdy špatně nese, že se zavírám do vedlejší místnosti a chtěl by se účastnit všech mých digitálních porad. Potom máme ještě čtrnáctiletou fenu, která by mi taky nejradši ležela celý den na klíně.

Setkala jste se někdy s pochybovačným přístupem a s tím, že jste byla jako žena ve světě financí podceňována?

Asi ne, v mládí jsem byla docela drsňačka, která nakráčela středem, takže jsem jim ani nedala šanci. Ale vím, že jedna známá mi kdysi říkala, že se dostala do situace, kdy dorazila na jednání a několik pánů si u ní objednalo kávu, protože si mysleli, že je to sekretářka.

Považujete se za workoholičku?

Můj manžel by určitě řekl, že pracuji hodně. V kanceláři jsem relativně dlouho, devět až deset hodin denně, ale když v pátek odpoledne vypnu počítač, tak pro mě práce přestane existovat a začne zase až v pondělí ráno. Takže dokážu vypnout. Nepracuju o dovolených a všichni vědí, že když je něco akutního, tak mi mají zavolat, protože e-maily nečtu. To mě naučila doba, kdy byla dcera malá. Potřebovala jsem jí věnovat volný čas. Když se objeví kolegyně s požadavkem zkráceného úvazku, tak se jim snažíme vyhovět, ale upozorňujeme je, že to vyžaduje disciplínu. Tedy v době, kdy pracují, je třeba skutečně pracovat.

Dcera už je dospělá. Jak nyní vyplňujete volný čas?

Zvířátky a taky cvičím jógu, věnuju se meditacím a učím se různé nové zajímavé techniky. Teď zrovna mě velmi zaujala reflexní terapie.

URL| https://zena-in.cz/clanek/uspesna-zena-ve-svete-financi-penize-pod-polstarem-ztraceji-hodnotu-vendulka-kluckova-je-doporucuje-investovat-zacit-se-da-i-s-malem

6. 4. 2022; forbes.cz

Řekni mi, co jíš. Naši uživatelé už zhubli přes tisíc tun, říká šéf Kalorických Tabulek

Před více než dekádou si Tomáš Pětivoký začal do jednoduché excelové tabulky zaznamenávat výživové hodnoty všeho, co jedl. Tehdy ještě nevěděl, že mu pozvolně rostoucí seznam potravin poslouží jako základ k vybudování úspěšné firmy s obratem přes dvacet milionů korun.

Jeho Kalorické Tabulky jsou dnes v Česku a na Slovensku nejpopulárnější aplikací na hlídání stravy, kterou doporučují výživoví poradci, fitness trenéři i lékaři. Ze zmíněné tabulky je nyní rozsáhlá databáze výživových údajů u zhruba půl milionu položek, která pokrývá prakticky veškerý sortiment supermarketů a značnou část běžných jídel či pokrmů z restaurací.

Díky ní si mohou lidé do aplikace jednoduše zadat svůj jídelníček a aplikace jim spočítá, kolik živin jejich strava obsahuje. A při pravidelném používání také doporučí, co omezit nebo kde naopak přidat.

‚‚Z dat aplikace, kam lidé mohou zadávat i svou hmotnost, vyplývá, že za dobu jejího fungování už zhubli přes tisíc tun. Ale to je především díky jejich píli a práci výživových poradců, rozhodně nechci vzbuzovat dojem, že k hubnutí stačí nainstalovat Kalorické Tabulky,” říká Pětivoký.

‚‚Celkově evidujeme v Kalorických Tabulkách šest milionů registrací, letos je aspoň jednou měsíčně používá milion lidí¨a zhruba 150 až 200 tisíc uživatelů je využívá denně,” vypočítává podnikatel.

Přibližně šedesát procent tohoto provozu pochází z Česka, kromě toho je aplikace dostupná i na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Rusku a na Ukrajině. Z hlediska obratu jsou však poslední dva jmenované trhy podle podnikatele minoritní. A veškeré investice směrem do Ruska pozastavil.

‚‚Na rozdíl od velkých firem, které provozují podobné aplikace, neusilujeme o to abychom byli v celém světě. U nás to není jenom o aplikaci, ale o budování komunity kolem ní,” říká Pětivoký. Drtivou většinu potravin totiž do databáze zadali samotní uživatelé. Stačí vyfotit štítek s výživovými údaji a složením produktu a snímek pak přečte automatizovaný software a v případě potřeby jej zkontroluje i administrátor.

‚‚Denně zpracováváme vyšší stovky návrhů. Lidská kontrola je často potřeba u desetinných čárek, které mohou být tak nenápadné, že je systém OCR nerozezná,” přibližuje podnikatel.

Část dat o potravinách musel nakoupit od specializovaných subjektů, které podobné databáze budují. ‚‚U řetězců a značek však narážíme na technické problémy. Mají dobře název, hezké fotky, ale použitelné nutriční údaje v nějaké databázi jsou pořád výjimkou,” popisuje Pětivoký.

Tržby jeho firmy Dine4Fit, která Kalorické Tabulky provozuje, každým rokem rostou zhruba o polovinu. Díky pandemii a nárůstu zájmu o zdravý životní styl loni meziročně stouply ještě rychleji a dosáhly 23,8 milionu korun. ‚‚Zisk ještě dopočítáváme, ale bude v jednotkách milionů. Kalorické Tabulky reprezentují přes devadesát procent celkových tržeb společnosti,” říká.

Čtvrtina příjmů pochází z reklamy, jenž se zobrazuje uživatelům, kteří používají bezplatnou verzi aplikace. Ta počítá základní makroživiny: bílkoviny, sacharidy, tuky a vlákninu. Zbytek tržeb představují příjmy z prémiové verze, která nabízí mimo jiné detailnější statistiky včetně objemu zkonzumované soli, cukru, vápníku nebo nasycených mastných kyselin.

Roční předplatné nyní stojí 499 korun. ‚‚Na konci roku 2019 se nám to přehouplo a najednou jsme měli víc příjmů z předplatného než z reklamy. Nyní máme přibližně padesát tisíc prémiových uživatelů,” říká Pětivoký. Jeho strategií do budoucna je získat co nejvíc platících zákazníků. Za další potenciální zdroj tržeb považuje data o stravovacích návycích.

‚‚Přínos našich dat například pro výrobce a distributory je podle mě nedoceněný. Běžně jsou na trhu data o tom, jak a kde se jednotlivé značky potravin prodávají, ale nemáte prakticky žádné informace kdo a kdy to zboží skutečně konzumuje. Hovořím samozřejmě o kumulativních anonymizovaných datech, nikdy bychom takto neposkytli osobní údaje konkrétních uživatelů,” uvádí Pětivoký.

Kalorické Tabulky používají hlavně ženy, které tvoří dvě třetiny uživatelů. Většina lidí využívá aplikaci k hubnutí, přibližně třetina uživatelů naopak k tomu, aby si hmotnost udrželi případně nabrali svalovou hmotu. ‚‚Před deseti lety jsme udělali první jednoduchou webovou aplikaci a máme jednoho uživatele, který si jídelníček zaznamenává každý den celých těch deset let,” dodává podnikatel.

U začínajících uživatelů podle něj bývá hlavním problémem to, že jejich denní příjem potravin neobsahuje makroživiny ve správném poměru. Nejčastěji jejich strava obsahuje přebytek sacharidů či tuků a naopak nedostatek vlákniny a bílkovin. Poslední jmenované jsou důležité pro budování svalové hmoty a v posledních letech se na pultech supermarketů objevuje čím dál víc potravin, které zákazníky lákají právě na zvýšené množství bílkovin.

‚‚Je spousta průzkumů, které ukazují, že jakmile dáte do názvu potraviny slovo protein, tak ji můžete prodávat řádově o desítky procent dráž, I drtivá většina uživatelů má těch bílkovin málo, otázkou ale je, kde je nejlépe získávat," říká Pětivoký. Neexistuje totiž podle něj žádná norma, která by hlídala, kdy se mohou potraviny skutečně nazývat ‚‚proteinovými”.

Na vývoji a provozu aplikace Kalorické Tabulky se v současnosti podílí dohromady přes dvacet lidí. Kromě vývojářů jsou důležití i výživoví poradci, se kterými Pětivoký spolupracuje. Sám totiž nemá v tomto směru žádné odborné zázemí, vystudoval elektrotechnickou fakultu na pražském ČVUT.

Tomáš Pětivoký Aplikace Kalorické Tabulky pro iOS

Aplikace Kalorické Tabulky pro iOS

Tomáš Pětivoký Aplikace Kalorické Tabulky pro iOS

Aplikace Kalorické Tabulky pro iOS

Tomáš Pětivoký Aplikace Kalorické Tabulky pro iOS

Aplikace Kalorické Tabulky pro iOS

URL| https://forbes.cz/vyzivove-hodnoty-lide-s-nami-uz-zhubli-pres-tisic-tun-rika-sef-kalorickych-tabulek/

5. 4. 2022; Czechinvest.org

CzechInvest uspořádal cyklus webinářů pro MSP o technologiích Průmyslu 4.0

Financování výzkumně-vývojových aktivit z národních zdrojů TA ČR

Program pro financování inovací ve firmách představil regionální zástupce TA ČR Ladislav Mlčák. Následně byly představeny tři případové studie. O systému navigace, lokalizace, řízení a plánování pro flotilu autonomních mobilních robotů hovořili Tomáš Novák z Datavision a výzkumný pracovník FEL ČVUT Tomáš Báča. Transfer modelů umělé inteligence pro detekci podvodů přiblížili Martin Rehák z Resistant AI a Václav Šmíd z FEL ČVUT. Kateřina Slaninová z IT4 Innovations VŠB-TU a oftalmolog Petr Švrček z Bonmedix Holfing nastínili téma vývoje expertního systému pro automatické vyhodnocování patologií ze snímku oka. Závěr panelu je spojený s diskuzí na téma duševní vlastnictví ve VaV, které se zhostil ředitel kanceláře TA ČR Martin Bunček, Head of R&D z agentury CzechInvest Jiří Krechl a Matěj Machů z Charles University Innovations Prague s.r.o.

4. 4. 2022; 21. STOLETÍ JUNIOR

Ahoj junioři,

je tu další vydání vašeho časopisu a s ním i naše odpovědi na vaše otázky. Co vás zajímalo tentokrát?

Proč se rychlovlakům říká maglev?

Ahoj, baví mě fyzika a zkoumání rychlosti. Proč se rychlovlakům říká maglev?

Petr, 12 let

Ahoj Petře, je to označení pro druh železniční nebo chceš-li kolejové dopravy. Vlak se při této jízdě nedotýká kolejí, ale kousek nad nimi se vznáší, takzvaně levituje. Přesněji jde o magnetickou levitaci a odtud je odvozen i název. Ve světě je zatím tento způsob přepravy považován za nejrychlejší, nejmodernější, ale také z mnoha důvodů nejdražší a ani technicky nejvyspělejší země ho zatím nerozšířily masově. Nejrychlejší maglev jezdí v Číně. Více se dozvíš uvnitř čísla.

Napiš a vyhraj téma

Ahoj Juniore, napadlo mě, jestli v budoucnu budeme moci po městě namísto metra, tramvají a trolejbusů cestovat vzduchem?

Maty, 14 let

Ahoj Maty, doprava ve městě se kvůli čím dál hustějšímu provozu jistě v budoucnu promění, ať už rozšířenou sítí komunikací nebo novými dopravními prostředky. Český tým vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího systému pro první český VTOL. Tak je označeno letadlo s kolmým startem vyvíjené pro regionální a městský provoz. Znamená to, že bude vzlétat stejně jako vrtulník, jen by mělo jít o start mnohem tišší, úspornější, a hlavně poháněný elektřinou. Právě v tomto typu dopravního prostředku vidí přední letecké společnosti i experti, včetně těch z FEL ČVUT, budoucnost městské a regionální dopravy. První komerční lety jsou v plánu už za dva roky. V některém příštím vydání se na projekt podíváme podrobněji.

Jak to bylo s dinosaury?

Ahoj Juniore, ráda čtu příběhy o planetě, kdy ještě nežili lidé. Proč vyhynuli dinosauři a přežili tuto dobu nějací živočichové?

Elza, 12 let

Ahoj Elzo, naše planeta má za sebou úctyhodně dlouhou existenci a spolu s ní také proměnlivý vývoj, včetně dramatických okamžiků, jedním z nich zřejmě byla podle všeho srážka s meteoritem, která ve své době proměnila životní podmínky na Zemi tak zásadním způsobem, že je některé druhy neustály. Dinosauři byli mohutní obři, kterým tak zásadní změna poměrů narušila jejich život. Mizela potrava, ochladilo se, a obři postupně vymírali. Přežili jedinci v hloubce oceánů a velikost byla pro přežití zásadní. Drobní a odolní jedinci, kteří se dokázali v nepříznivých podmínkách ukrýt a vydržet dlouhou dobu bez příjmu potravy, vyhráli. Patřili mezi ně krokodýli, jeden z nejstarších druhů živočichů na planetě. Více se dozvíš uvnitř čísla.

Kdo a co vyhrál?

INSPEKTOR BUBLINA

Všichni úspěšní detektivové, kteří usoudili, že inspektor Bublina zjistil, že lupič policistovi ujel, a to podle převrácené závory, řešili případ správně. Policista zřejmě v jedné chvíli u závory nestál. Děkujeme všem za odpovědi a ze správných odpovědí zveřejňujeme pět jmen. Blahopřejeme Adamovi Janovi Mikšíčkovi z Frýdlantu v Čechách, Dominice Votrubové z Hluboké nad Vltavou, Jakubovi Kalábovi ze Slatinic na Olomoucku, Maximiliánovi Karáskovi z Uherského Brodu a Janovi Gebrovi z Jindřichova Hradce. Už teď můžete řešit další případ.

VÝHERCI SMS SOUTĚŽE Z ČÍSLA 1/2022

Blahopřejeme Báře Pokorné z Prahy, Lucce Kropjokové z Dolní Lutyně, Stefanu Rabcanovi z Dolní Lutyně a Kristýně Morávkové z Ústí nad Orlicí. Výhercům zasíláme deskovou hru Micro Macro Město zločinu. Vyfoť stromy a slož herbář

Ahoj redakce, mám ráda přírodu, prý existuje nějaká appka, která umí rozpoznat stromy?

Klára, 12 let

Ahoj Klárko, v dubnu bude volně ke stažení aplikace zaměřená na stromy ve městech a okolí. 3D scanner po vyfocení rozpozná, o jaký druh stromu jde a jaké jsou jeho typické vlastnosti. Poví, kolik tento strom v létě vypaří vody, jak velký stín poskytuje a jak moc ochlazuje okolní prostředí. Navštívené stromy si přidáš do mapy nebo si z nich vytvoříš vlastní herbář, třeba seznam všech památných stromů ve městě. Po nasbírání určitého počtu bodů se ti za odměnu otevřou příběhy o stromech. Aplikace bude volně ke stažení v Google Play nebo v App Store od 22. dubna přesně na Den Země. Více najdeš na https://www.

lifetreecheck.eu/cs/TreeCheck, kde už teď můžeš vyzkoušet testovací verzi.

Nebezpečná zvířata a rostliny

Milý Juniore, zajímalo by mě, jak se stane, že některé rostliny nebo některá zvířata škodí ostatním.

Natka, 10 let

Milá Natko, je to skutečně tak, jak se ptáš.

Některé druhy rostlin a živočichů přírodovědci označují za takzvaně invazní.

To znamená, že se chovají útočně.

A co si pod tím můžeš představit a proč vlastně mají potřebu útočit? Je to docela jednoduché. Pokud zvířata a rostliny žijí a rostou ve svém domácím prostředí, příroda svůj koloběh nastavila tak, že v místě udržuje rovnováhu. Zvířata mají své predátory, rostliny mají svůj rámec prostředí.

Když se ale jeden nebo více druhů zavlečou do nového pro ně nepřirozeného prostředí, kde svého predátora nemají, začnou ohrožovat jiné druhy. Je to přirozené. Vědci tento vývoj bedlivě sledují.

Foto: shutterstock.com

4. 4. 2022; Profi Medicína

Vědci dokáží stanovit prognózu Parkinsonovy nemoci podle typu řečové poruchy

Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně nerozlišovali. Vědci nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy a jsou přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat, jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu.

Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin – látku přenášející nervové impulsy. K množství pohybových, ale i psychických příznaků patří i porucha řeči, jíž trpí až 90 % pacientů.

Studie vědců z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT ukázala, že u parkinsoniků se objevuje více typů řečových poruch. U 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh, speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa. Na základě toho byly vytypovány 3 řečové poruchy: prozodický, hlasově-prozodický a artikulačně-prozodický. Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili mírně, také proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u kterých došlo i ke zlepšení pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení nedošlo.

Podle jejich hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Jeho doplněním do mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu dopaminem.

Ilustrační foto: shutterstock.com

4. 4. 2022; Metro

Žebříčky: Informatici a robotici z ČVUT jsou evropská extratřída

Čeští odborníci vycházejí z mezinárodního srovnání skvěle. Zabodoval například profesor Jiří Matas.

Excelentních výsledků počítačoví vědci z FEL ČVUT dosahují rovněž v oblasti robotiky, kde se v žebříčku nacházejí na osmém místě v Evropě. V konkurenci nejlepších evropských univerzit se informatici z FEL ČVUT rovněž prosazují v oblasti Economics & Computation, kde jsou na 15. místě a v umělé inteligenci na 34. místě.

CSRankings je žebříček nejlepších institucí v oblasti počítačových věd na celém světě založený na exaktním hodnocení publikací ve špičkových vědeckých časopisech. Na základě mezinárodně uznávaného srovnání je Fakulta elektrotechnická ČVUT v oblasti informatiky dlouhodobě nejlepším pracovištěm v České republice, žádná jiná vědecká instituce z České republiky nedosáhla v CSRankings hodnocení v první desítce. Podle mezinárodního žebříčku Research.com, který vyhodnocuje úspěšnost informatiků na základě jejich H-indexu, citací a počtu dokumentů shromážděných do 6. prosince 2021, je nejlépe hodnoceným českým informatikem prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Úspěch ČVUT podtrhuje fakt, že má mezi prvními čtyřmi vědci českého pořadí hned tři zástupce – dr. Josef Šivic (CIIRC ČVUT) je druhý a doc. Tomáš Pajdla (CIIRC ČVUT a FEL ČVUT) čtvrtý.

Foto: Profesor Jiří Matas

PETR NEUGEBAUER, FEL ČVUT

4. 4. 2022; Inside OBSERVER

Kontrakty a implementace

Strategické partnerství společností Avaya a Alcatel-Lucent Enterprise by mělo rozšířit dostupnost cloudové služby kontaktního centra Avaya OneCloud CCaaS zákazníkům ALE. W - Podle informace The New York Times zajišťovala Nokia před přerušením svých služeb do Ruska počátkem března po řadu let propojení vládního nástroje pro digitální sledování SORM, využívaného FSB, s mobilní sítí operátora MTS. Další a další rozbory ukazují, že nejsnaživějšími spolupracovníky tajných služeb řady nedemokratických režimů jsou právě korporace jako Nokia či Google. Pozn. red.: Kdo zná podrobněji například průmyslové a finanční pozadí období druhé světové války, toho to nejspíš nepřekvapí. W - Výrobu prototypu bezpečnostního otevřeného čipu TROPIC01 chystá podle informací Lupy česká firma Tropic Square (vyrábět se budou u tchajwanské UMC), mezi prvními odběrateli by měla být tuzemská SatoshiLabs, která produkuje populární kryptopeněženky Trezor.

CZ W - Nové datové centrum Seznamu v Benátkách nad Jizerou by mělo být dokončeno na počátku roku 2023. Realizaci DC Nagoja s celkovou kapacitou 3 MW provádí Altron, dosavadní DC Nagano v Praze bude do konce roku 2023 přestavěno na bytové jednotky. CZ - Sdružení CESNET spustilo v Ostravě nové datové úložiště s kapacitou 33,7 PB v rámci projektu e-Infra, který bude zahrnovat také CERIT-SC a IT4Innovations. CZ - Prostředky ve výši patnáct milionů korun získá ČVUT z evropského programu Horizon na výzkum v oblasti umělé inteligence. Zároveň bude koordinovat v rámci programu AutoFair s celkovým rozpočtem 95 milionů aktivity dalších institucí – zodpovědný za něj bude Jakub Mareček z centra umělé inteligence FEL ČVUT.

CZ W

Legenda: CZ – Česká republika, SK – Slovenská republika, W – svět, G – novinka galaktického významu

4. 4. 2022; ceskatelevize.cz

Konec ruského plynu. Čím zatopíme?

Dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd vystoupila v pořadu České televize Bilance ČT na téma energetických úspor.

3. 4. 2022; Stavebnictví

Drony z ČVUT mapují kostel svatého Mořice v Olomouci

Při restaurování kostela svatého Mořice v Olomouci pomáhají památkářům bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony. Ty se dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu.

Použité drony vyvinula skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze v rámci světově unikátního projektu s názvem Dronument (Dron&Monument). Cílem projektu je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér při mapování interiérů a exteriérů historických objektů.

Video dává nahlédnout do procesu skenování gotického chrámu v centru Olomouce, jehož stavba začala v druhé polovině 13. století. " Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek, " vysvětluje Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT. Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení.

Autonomní let

Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.

" V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval jimi zadaný úkol, ” říká ve videu Martin Saska. Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Nástroj památkářů a restaurátorů

Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích samotných památkářů. " Technologii jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty, " říká ve videu Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu. Díky nasvícení mají památkáři k dispozici kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny či stav druhotného tmelení. Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě mohli připravit restaurátorský záměr.

Další realizace

Vedle kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají drony ze skupiny MRS v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým Martina Sasky.

Výsledkem mapování je obvykle dokumentace ve formě fotografií, videí, 3D skenů či spektrální analýzy.

Zdroje:

www.dronument.cz https://aktualne.cvut.cz/tiskove-zpravy

3. 4. 2022; vecerni-praha.cz

Informatici a robotici z FEL ČVUT patří k evropské extratřídě

Podle nejlepších institucí v oblasti informatiky (Computer Science) patří počítačoví vědci z ČVUT vyučující na Fakultě elektrotechnické ve vybraných oborech mezi evropskou špičku.

V oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků řadí výzkumníci z FEL ČVUT v období 2018 až 2021 mezi čtyři nejlepší evropská pracoviště.

CSRankings je žebříček nejlepších institucí v oblasti počítačových věd na celém světě založený na exaktním hodnocení publikací ve špičkových vědeckých časopisech.

Postavení ČVUT v žebříčku CSRanking v období 2018 – 2021 (Evropa)

Počítačové vidění #4

Robotika #8

Economics & Computation # 15

Umělá inteligence # 34

Na základě mezinárodně uznávaného srovnání je Fakulta elektrotechnická ČVUT v oblasti informatiky dlouhodobě nejlepším pracovištěm v České republice, žádná jiná vědecká instituce z České republiky nedosáhla v CSRankings hodnocení v první desítce.

Prof. Matas je nejlépe hodnoceným informatikem z České republiky

Podle mezinárodního Research.com, který vyhodnocuje úspěšnost informatiků na základě jejich H-indexu, citací a počtu dokumentů shromážděných do 6. prosince 2021, je nejlépe hodnoceným českým informatikem prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Úspěch ČVUT podtrhuje fakt, že má mezi prvními čtyřmi vědci českého pořadí hned tři zástupce – dr. Josef Šivic (CIIRC ČVUT) je druhý a doc. Tomáš Pajdla (CIIRC ČVUT a FEL ČVUT) čtvrtý.

Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

2. 4. 2022; info.cz

Putinova agrese a covid urychlují regulaci umělé inteligence v Evropě

E15 PREMIUM Ruská agrese na Ukrajině spolu s pandemií mají dopady na evropské záměry v oblasti regulace umělé inteligence. Se schvalováním klíčového dokumentu, který má za cíl zakázat například technologie pro rozpoznávání demonstrantů, se kvůli zájmům Ruska začalo spěchat. Hlasovat by se o něm mělo v listopadu v době českého předsednictví. Navíc se rozšiřuje seznam systémů, které mají být omezeny. A i ten má českou stopu.

Systémy umělé inteligence umějí včas odhalit rakovinu, rozhodnout o přidělení půjčky, o výši pojistného nebo o tom, zda člověk dostane práci. Během pár let promluví takřka do každého lidského rozhodování. Evropa se teď snaží co nejrychleji zavést nařízení, jež dá umělé inteligenci právní rámec.

I na jejím území se totiž najde pár států s autoritativními vůdci a zprávy z Ruska ukazují, jak jednoduše lze systémy v reálném čase zneužívat k odhalování identity demonstrantů nebo sledování novinářů k odhalení jejich zdrojů. Podle zdrojů z europarlamentu by mohlo být nařízení schváleno do konce roku, pravděpodobně v listopadu. Obavy vzbuzuje zejména Orbánovo Maďarsko. Česká republika se ujme předsednictví EU 1. července.

Systémy umělé inteligence mají být rozděleny v zásadě do tří kategorií. Na ty neregulované připadne nejvyšší podíl 85 procent z celkového počtu. Omezeny budou vysoce rizikové systémy a nejužší kategorie zahrne zakázané technologie včetně rozpoznávání obličejů na veřejných místech.

V posledně jmenované kategorii se ocitnou i systémy podporující podprahovou manipulaci, což odkazuje na předvolební taktiky, jimiž agentury dokázaly přesvědčit voliče třeba o odchodu Británie z EU. Přípustné nemá být ani sociální bodování obyvatel zemí unie (podstatou systému je vytvoření osobního kreditu každého občana, který se zvyšuje či snižuje podle společenského chování – pozn. red.).

Pirátský europoslanec Marcel Kolaja je v této věci zpravodajem stanoviska výboru pro kulturu a vzdělávání. Pandemie ho přiměla zasadit se o rozšíření balíku omezených technologií. Týká se to například programu, který dálkově sleduje studenty při psaní testů či skládání zkoušek, a zjišťuje, zda nepodvádějí.

Text vyšel 31. března jako součást E15 Premium. Protože patříte mezi předplatitele INFO.CZ, máte ho dostupný v plném rozsahu.

"Poslední měsíce ukázaly, že tyto systémy budou potřebovat kontrolu. Rozhodují o budoucím životě mladých lidí, přičemž nejsou bezchybné,” říká Kolaja. Do rizikové kategorie mají spadat i programy na výrobu strojově generovaných zpravodajských článků a algoritmy, které dokážou hodnotit a doporučovat audiovizuální obsah.

Takzvaná vysoce riziková kategorie znamená, že systémy nesmějí fungovat samy o sobě, do jejich finálního hodnocení se musí zapojit lidský faktor. Stejně tak bude nutná kontrola datasetů před schválením pro používání, lidé budou muset vědět, že je umělá inteligence hodnotí, mít právo odvolání a podobně. Celý balík rizikových systémů je samozřejmě širší, jeho podoba teprve vzniká.

Odborníci sledují evropskou regulaci s obavami. "Je potřeba, abychom si v EU uvědomili, že opatření zaměřená primárně na produkty a systémy využívající umělou inteligenci mohou omezit i základní výzkum a že to může mít dopad mimo jiné na kompetitivnost nebo bezpečnost," říká Jiří Matas z elektrotechnické fakulty pražského ČVUT, jeden z předních českých odborníků.

Právní rámec je podle něj potřeba, ale měl by být nastaven celosvětově, protože, zjednodušeně řečeno, za pár let nemusí mít Evropa žádnou představu o tom, co vyvinula Čína. "Můžeme uvést hypotetický příklad z diplomacie nebo politiky: vyjednavač vybavený špičkovým systémem, který bude analyzovat chování a pocity protistrany, bude mít výhodu vůči protějšku, který se bude spoléhat jen na své zkušenosti a inteligenci.

"Už i GDPR omezuje výzkum a velmi významně limituje uchovávání dat. V důsledku toho se některé oblasti základního výzkumu přesouvají do Ruska a Číny, kde podobná omezení neexistují," upozorňuje Matas.

Pro českou vědu jsou pravidla pro umělou inteligenci velmi sledovaným tématem. Země na popud Evropské komise přede dvěma roky založila centrum excelence s cílem sdružovat práci s ostatními pracovišti v EU. Spojilo se v něm několik univerzit a vědeckých pracovišť.

Další texty autora na stránkách E15

FOTO:

Julien Tromeur / Unsplash

INFO.CZ

URL| https://www.info.cz/zpravodajstvi/cesko/putinova-agrese-a-covid-urychluji-regulaci-umele-inteligence-v-evrope

2. 4. 2022; seznam.cz

Diagnostika choroby z hlasu

aneta SLÁMOVÁ, moderátorka

Jen z krátké nahrávky hlasu rozpoznat rané stadium Parkinsonovy choroby a napovědět správnou léčbu. Cíl nové metody, kterou testují lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Nevyléčitelným neurodegenerativním onemocněním u nás trpí zhruba 20 000 lidí.

Martin TYBUREC, redaktor

Mezi nejviditelnější příznaky Parkinsonovy choroby patří třes, zpomalenost nebo zhoršení mimiky. Ještě dřív se ale mohou měnit i některé detaily hlasu a artikulace. Pan Somr patří mezi 101 účastníků klinické studie, která ukazuje, že tyto drobné změny je možné velmi přesně detekovat, a tedy upozornit na velmi rané stadium Parkinsonovy choroby. /ukázka testu - neexistující slova/

Martin TYBUREC, redaktor

Takovýto vzorek řeči dokáže zpracovat algoritmus pro akustickou analýzu. Vyvíjejí ho vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT s kolegy z I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Program vyhledává některé typické znaky choroby.

Jan RUSZ, výzkumník, neurolog, Klinika I. LF UK, VFN, FEL ČVUT

Teď uvidíte zoom na 2 slabiky, T, samohláska A a krátké pauzy mezi dvěma slabikama. V rámci právě Parkinsonovy nemoci dochází k tomu, že vlastně ta délka konsonanty se prodlužuje, dochází ke ztrátě harmonicity, k chrapotu a dochází ke snížené schopnosti vlastně uzavřít rychle hlasivky, takže do té jakoby pauzy prosakuje šum.

Martin TYBUREC, redaktor

Program hlas zařadí do jedné ze tří kategorií, které jsou klíčové pro určení, jak dobře budou u daného pacienta účinkovat nejběžněji používané léky. To všechno už v počáteční fázi onemocnění. Řeč patří evolučně k nejsložitějším dovednostem člověka. Proto se při neurologických onemocněních, jako je i Parkinsonova choroba, začne zhoršovat jako jedna z prvních. Metoda by se snad dala v budoucnu využít u starších lidí i pro preventivní screening.

Petr DUŠEK, lékař, Neurologická klinika 1. LF UK, VFN

Jsou tam nějaké markery, které nám dovolují poznat tu poruchu ještě, než se projeví vlastně při běžném poslechu.

Martin TYBUREC, redaktor

Vědci možnost preventivního screeningu testují v další navazující studii. Zároveň budou hlas účastníků, jako je pan Somr, sledovat dalších 5 let, aby přesně věděli, jak se řeč v průběhu onemocnění mění. Martin Tyburec, televize Seznam.

1. 4. 2022; peak.cz

A zase ty sazby, Zeman a spol. opět "zasahují", ČEZ vydává zelené dluhopisy aneb souhrn 13. týdne 2022

Válka na Ukrajině trvá už přes měsíc, Gazprom zvažuje vypnout kohouty; ruské sankce dopadají i na dolar; evropská nezaměstnanost na uzdě; ČEZ vydává zelené dluhopisy; oligarchy sankce zas tolik nebolí; Philip Morris s nižším ziskem; HP na lovu; Huawei se dařilo; Apple omezí výrobu, nejsou čipy; Heineken v Rusku končí; náhrady pro klienty Sberbank úspěšně pokračují.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

kdo dřív přijde, ten dřív mele, praví staré české přísloví. Nyní mě toto rčení napadlo v souvislosti s možným utažením ruských plynových kohoutů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomu zbytek světa vyzývá od počátku války, Evropa stále váhá. Závislost států jako Německo a některých dalších na ruském plynu je totiž příliš velká a náhrada (respektive i důsledky vypnutí) by pro ně byla příliš drahá. Zdá se že za váhající Evropu to vyřeší sami Rusové, údajně totiž vypnutí zvažuje sám Gazprom, tedy energetický kolos, který plyn do Evropy posílá. Případná stopka dodávek by se týkala "nikoli přátelských zemí", kam patří i Česko. Pokud by k tomu došlo, doufejme, že bude platit další z přísloví, že v nouzi poznáš přítele…

A zase ty sazby...

Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Zároveň dnes šlo o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

GRAF: Vývoj základní úrokové sazby

Za posledních 25 let, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

Kdo dříve?

Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do "nikoli přátelských" zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby "nikoli přátelské" země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval. "Gazprom... skutečně pracuje na variantě úplného zastavení dodávek plynu do 'nikoli přátelských zemí' a vyhodnocuje důsledky takových opatření," napsal list.

Zeman a spol. "zasahují"

Prezident Miloš Zeman udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Zohlednil jeho bezúhonnost i pracovitost. Podle Zemana nebyla zřejmě pro Balákovo odsouzení rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje. Rozhodnutí kritizovali politici a vyvolalo i protesty před Pražským hradem.

Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář minulý týden navštívil Katar, aby pozval katarského emíra na návštěvu České republiky. O Mynářově programu podle Radiožurnálu předem nevědělo ministerstvo zahraničí ani vláda, která je za zahraniční politiku země odpovědná. Informaci Radiožurnálu dnes na svém webu potvrdila Kancelář prezidenta republiky. Mynář podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka jednal s vedoucím kanceláře emíra.

Potvrzeno: tříprocentní růst

Česká ekonomika loni vzrostla o 3,3 %, v čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 %, potvrdilo zveřejněné další zpřesnění odhadu ČSÚ. Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt v čtvrtém kvartálu stoupl o 0,8 %, v předchozím odhadu ČSÚ uváděl růst o 0,9 %. "Výhled výkonu české ekonomiky pro letošní rok je zastřen extrémní nejistotou v souvislosti s válkou na Ukrajině. Kombinace nejistot a opětovných problémů v dodávkách pro průmysl bude tlačit českou ekonomiku ke slabšímu růstu. Zásadní vliv ale zřejmě bude mít vysoká inflace a její nepříznivý dopad na reálné disponibilní příjmy domácností," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle něj letos česká ekonomika stoupne zhruba o procento.

Dolar v ohrožení?

Finanční sankce uvalené na Rusko by mohly postupně oslabovat dominantní postavení amerického dolaru a jejich výsledkem může být větší roztříštěnost mezinárodního měnového systému. Uvedla to v rozhovoru s listem Financial Times první náměstkyně šéfky MMF Gita Gopinathová. Podle ní by dolar i v tomto prostředí měl zůstat hlavní světovou měnou. Je však možná fragmentace na nižší úrovni. Některé země již jednají o změně měny, ve které dostávají zaplaceno za obchod. Podle ní by současná situace mohla povzbudit vznik menších měnových bloků mezi skupinami zemí, které spolu navzájem obchodují.

Nezaměstnanost na uzdě

Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v únoru klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 procentního bodu na 6,2 %. Podobná byla situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti snížila stejným tempem na 6,8 %. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU zůstává v České republice. Situace na trhu práce v EU je nyní mnohem příznivější i než před rokem. Loni v únoru činila míra nezaměstnanosti v EU 7,5 %, v eurozóně pak 8,2 %.

ČEZ vydává zelené dluhopisy

Energetická firma ČEZ vydala takzvané udržitelné dluhopisy za 600 milionů eur. Dluhopisy s úrokem 2,375 % jsou spojené se závazkem snížení emisí. Když firma závazek nesplní, úrok vzroste o 0,75 procentního bodu. Očekávané datum emise je 6. dubna. Podle serveru HN.cz, který na informaci upozornil, mají o emisi zájem evropští investoři, například z Velké Británie.

Bohatých Rusů se to netýká

Evropská unie, Británie a Spojené státy kvůli útoku Ruska na Ukrajinu uvalily sankce na mnohé představitele ruských elit, z 20 nejbohatších Rusů ovšem polovina v tuto chvíli žádným postihům západních mocností nečelí. Upozornila na to agentura Bloomberg, která analyzovala mezinárodní mozaiku trestních opatření. Mimo jiné uvádí, že z pětice nejbohatších ruských miliardářů je terčem sankcí jen jeden.

Japonské automobilky jedou

Celosvětovou výrobu japonských automobilek v únoru nadále omezovaly narušené dodávky součástek. Automobilkám Toyota Motor a Honda Motor se ale i tak podařilo meziročně výrobu zvýšit. Produkce společností Nissan Motor a Subaru naopak klesla, napsala ve středu agentura Reuters. Skupina Toyota, do níž spadají i společnosti Daihatsu a Hino Motors, vyrobila v únoru celosvětově 884 528 vozidel, což představuje meziroční nárůst o téměř 11 %. Na trzích mimo Japonsko skupina za únor vyrobila rekordní počet vozidel.

Chmurná vyhlídka pro Kreml

Ruská ekonomika letos v důsledku útoku na Ukrajinu klesne o 8,5 procenta. Předpověděla to ratingová agentura S&P Global. Prudce tak zhoršila svou předchozí prognózu, podle které se měl ruský hrubý domácí produkt (HDP) letos zvýšit o 2,7 procenta. Rusko se v důsledku svého útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých mezinárodních sankcí, ze země navíc odchází řada západních podniků.

GRAF: Vývoj ruského HDP

Za posledních 25 let, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

Německo ohrožuje ruská válka

Ekonomové se obávají dalekosáhlých dopadů výpadku ruských energetických dodávek na německou ekonomiku. Hrubý domácí produkt by se mohl v následujících 18 měsících snížit až o tři procenta. Pokud by se dodávky ropy a plynu z Ruska zastavily natrvalo, vyžádají si odpovídající změny až deset let, uvedl německý výzkumný institut DIW. Výpadek by podle něj zároveň s sebou přinesl nárůst inflace až o 2,3 procentního bodu.

Další trest pro Rusko

Spojené státy a jejich spojenci plánují nové sankce, které zasáhnou další sektory ruské ekonomiky a důležité dodavatelské řetězce, uvedl náměstek z amerického ministerstva financí Wally Adeyemo. Podle agentury Reuters neupřesnil, kterých odvětví či společností by se připravované rozšíření sankčního režimu mohlo dotknout.

Philip Morris s nižším ziskem

Společnosti Philip Morris ČR, která je předním výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v zemi, loni klesl čistý zisk o 0,3 % na 3,52 mld. Kč. Tržby bez spotřební daně a DPH jí stouply o 5,5 % na 18,87 mld. Kč. Na valné hromadě společnost navrhne z loňského zisku vyplatit dividendu 1 310 Kč na akcii. Konsolidované tržby bez spotřební daně a DPH se zvýšily o 5,5 % na 18,87 mld. Kč hlavně díky vyšším prodejům tabákových náplní HEETS a zařízení IQOS, příznivému vývoji cen bezdýmných tabákových výrobků a příznivému vývoji cen klasických tabákových výrobků. Tyto pozitivní efekty byly částečně kompenzovány snížením prodejů klasických tabákových výrobků. Při vyloučení vlivu změn kurzů měn tržby bez spotřební daně a DPH stouply o 6,4 %.

HP posiluje akvizicí

Americká společnost HP koupí výrobce audiovizuálních produktů Poly za 1,7 miliardy USD. Chce tak využít rostoucího zájmu o elektronické produkty, který vyvolala kombinace práce z domova a z kanceláře. HP za jednu akcii Poly nabídl 40 USD. Ve srovnání s poslední závěrečnou cenou akcií firmy to představuje zisk 53 procent. Včetně dluhu je hodnota transakce 3,3 miliardy USD. Dohoda by měla být dokončena v letošním roce. Schválit ji musí ještě akcionáři Poly a antimonopolní úřady.

Huawei v zisku

Čistý zisk čínské technologické společnosti Huawei Technologies v loňském roce vzrostl o rekordních 76 procent na 113,7 mld. jüanů (401,6 mld.Kč). Důvodem byl prodej majetku. Tržby firmy však poprvé klesly kvůli sankcím Spojených států a slabší domácí poptávce způsobené pandemií nemoci covid-19. Vyplývá to z pondělního prohlášení společnosti. Tržby se loni snížily o 29 % na 636,8 mld. jüanů, v souladu s předpovědí firmy z prosince.

Rusko bez Heinekenu

Nizozemský pivovar Heineken se rozhodl ukončit své podnikání v Rusku. Již dříve Heineken uvedl, že zastaví nové investice a vývoz do Ruska. Na základě dříve oznámeného strategického přezkumu svých aktivit firma podle prohlášení dospěla k závěru, že vlastnictví podniku v Rusku není v současném prostřední udržitelné ani životaschopné. Proto se rozhodla z Ruska odejít.

Na Apple doléhají starosti

Americká společnost Apple plánuje v příštím čtvrtletí snížit výrobu svých přístrojů iPhone SE proti původnímu plánu o 20 procent. Je to jeden z prvních signálů, že válka na Ukrajině a hrozící inflace začaly snižovat poptávku spotřebitelů po elektronice. Napsal to list Nikkei Asia s odvoláním na informované zdroje. Firma rovněž sníží výrobu sluchátek AirPods. Apple rovněž požádal dodavatele o snížení výroby celé řady přístrojů iPhone 13 proti původnímu plánu o miliony kusů. Důvodem je úprava podle sezonní poptávky.

ČVUT na špičce

Podle žebříčku nejlepších institucí v oblasti informatiky (Computer Science) patří počítačoví vědci z ČVUT vyučující na Fakultě elektrotechnické ve vybraných oborech mezi evropskou špičku. V oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků řadí výzkumníci z FEL ČVUT v období 2018 až 2021 mezi čtyři nejlepší evropská pracoviště. Excelentních výsledků počítačoví vědci z FEL ČVUT dosahují rovněž v oblasti robotiky, kde se v žebříčku nacházejí na osmém místě v Evropě. V konkurenci nejlepších evropských univerzit se informatici z FEL ČVUT rovněž prosazují v oblasti Economics & Computation, kde jsou na 15. místě a v umělé inteligenci na 34. místě.

Náhrady Sberbank vypláceny

Garanční systém finančního trhu nadále pokračuje ve výplatách pohledávek z vkladů banky Sberbank CZ, a.s.. Dosud bylo vyplaceno 53 287 klientů v celkovém objemu 19,9 mld. Kč. Nově je možné požádat o výplatu náhrady vkladů prostřednictvím datové schránky. Pokračují výplaty advokátních úschov. V posledních dnech několik osob upozornilo Garanční systém na podvodné telefonáty, které zneužívají situaci kolem Sberbank CZ, a.s. a obecně většího zájmu o finanční témata. V telefonátu zazní informace, že klientovi zbývá na účtu Sberbank finanční obnos v řádku několik stokorun a otázka, co s nimi klient hodlá udělat.

Pytloun Hotels expanduje

Česká hotelová síť PYTLOUN HOTELS (PH), která v současné době provozuje dvanáct designových, tradičních i apartmánových hotelů v ČR, oznámila, že od března 2022 rozšířila svou nabídku hotelů o luxusní 4* zámecký hotel - Pytloun Zámecký Hotel Ctěnice. Hotel je součástí zámeckého areálu Ctěnice v místní části Vinoř na severovýchodním okraji Prahy.

[newsletter_link_form]

URL| https://www.peak.cz/a-zase-ty-sazby-zeman-a-spol-opet-zasahuji-cez-vydava-zelene-dluhopisy-aneb-souhrn-13-tydne-2022/32842/

1. 4. 2022; Lupa.cz

ČVUT porazila Oxford a v počítačovém vidění je mezi nejlepšími v Evropě

Fakulta elektrotechnická ČVUT se dostala mezi čtyři nejlepší evropská pracoviště v oboru počítačového vidění (computer vision). Ukazuje to žebříček Computer Science Rankings.

FEL ČVUT se umístil za univerzitami ETH Zurich (Švýcarsko), TU Munich a Max Planck Society (obě Německo). Až na dalších příčkách jsou například izraelský Technion, Imperial College London nebo University of Oxford.

Dobré umístění má FEL ČVUT rovněž v robotice, kde je fakulta v Evropě osmá. V sekci Economics & Computation má pražská technika patnáctou pozici a v umělé inteligenci je třicátá čtvrtá.

CSRankings je žebříček nejlepších institucí v oblasti počítačových věd na celém světě založený na exaktním hodnocení publikací ve špičkových vědeckých časopisech.

Na stánce Research.com lze zase najít nejlépe hodnocené akademické informatiky z Česka. Nejvýše postaveným Čechem je Jiří Matas z ČVUT, obsadil 416. pozici.

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/cvut-porazila-oxford-a-v-pocitacovem-videni-je-mezi-nejlepsimi-v-evrope/

1. 4. 2022; seznam.cz

Soud poslal mladíka podezřelého ze zabití učitele do vazby

Devatenáctiletého učně policisté zadrželi krátce po činu - ve čtvrtek v jednu hodinu odpoledne v Dolních Břežanech. Seděl v tu chvíli ve voze na sedadle spolujezdce. Podezřelý měl u sebe nůž.

Mladíka, který podle policie ve čtvrtek zabil pedagoga Středního odborného učiliště v pražské Ohradní ulici, poslal v sobotu Obvodní soud pro Prahu 4 poslal do vazby. ServeruiDNES.cz to po jednání soudu řekla státní zástupkyně Jana Murínová. Z čeho je mladík obviněn, žalobkyně nesdělila.

Podle serveru soud rozhodl o vazbě kvůli obavě z útěku podezřelého, mohl by prý také pokračovat v trestné činnosti.

Devatenáctiletý žák školy měl smrtelně napadnout učitele mačetou. Vyšetřovatelé předpokládají, že motivem činu byl spor žáka s pedagogem. Podle ministra školství Petra Gazdíka byl důvodem špatný studijní výsledek.

Ředitel školy Karel Dvořák pro Českou televizi upřesnil, že žák obdržel od pedagoga den před útokem nedostatečnou.

Policie v pátek zveřejnila video ze zadržení pachatele. Útočníka zatkla v Dolních Břežanech. Na záběrech je vidět muž sedící v autě na sedadle spolujezdce. Není jasné, kdo auto řídil. Zadržený měl u sebe při zatčení nůž.

"Bude těžké se vrátit zpátky do školy"Kvůli tragické události ředitel školy zrušil páteční výuku. Přesto se ke škole od časných ranních hodin trousili jednotlivci i větší hloučky. Nemířili však do školy, ale jen ke vchodu, kde vzniklo už ve čtvrtek večer improvizované pietní místo. Svíčky a květiny doplnila i fotka zavražděného učitele Jana Knaisla.

"Bude těžké se vrátit zpátky do školy. Říct si, že tady ležel, tady se to stalo," řekl Seznam Zprávám student strojní mechaniky, který zapálil pedagogovi svíčku.

Knaisl vyjma Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vystudoval také Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učení technického. Od devadesátých let až do své smrti byl rovněž předsedou Českého svazu jógy. Působil jako lektor a společně s manželkou napsal o józe i několik knih. Na Středním odborném učilišti Ohradní vyučoval matematiku a několik dalších předmětů. Mezi studenty byl oblíbený. Jezdil s nimi například i na zahraniční zájezdy. Žáci oceňovali jeho férovost.

"Byl na nás vždycky milý. Samozřejmě, když jsme nedávali v hodinách pozor nebo se nesoustředili, tak se mu to nelíbilo. Ale věděli jsme, že jen chce, abychom se něco naučili," svěřil se žák učiliště Jakub, kterého zavražděný pedagog učil sdělovací techniku a elektronická zařízení.

Vyjma současných žáků ale ke škole během dopoledne zamířili i absolventi učiliště v Ohradní ulici. Další pak na pedagoga vzpomínají třeba na sociálních sítích.

"Byl spravedlivý a velice lidský. Vzpomínám si, že jsme se s ním den po 11. září 2001 ve třídě odklonili od výuky a probírali teroristické útoky na USA. Svým tradičním způsobem usrkával čaj a přitom nás tehdy patnáctileté uklidňoval, abychom se nebáli," vzpomíná absolvent školy Petr Maruna.

Podle vyjádření ředitele školy Dvořáka bylo napadení nepředvídatelné. "Napadený kolega byl pedagogem s velkým P, s žákem nikdy nebyly problémy," napsal na web školy. Podle nějak tak ze strany školy nebyly porušeny žádné bezpečnostní předpisy.

S přispěním Daniela Paláta.

URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-policie-zverejnila-video-ze-zatceni-zaka-podezreleho-z-vrazdy-ucitele-196491

31. 3. 2022; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Informatici a robotici z FEL patří k evropské extratřídě. Prof. Matas je nejlépe hodnoceným informatikem z ČR

Na základě mezinárodně uznávaného srovnání je Fakulta elektrotechnická ČVUT v oblasti informatiky dlouhodobě nejlepším pracovištěm v České republice, žádná jiná vědecká instituce z Česka nedosáhla v CSRankings hodnocení v první desítce.

V oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků řadí výzkumníci z FEL ČVUT v období 2018 až 2021 mezi čtyři nejlepší evropská pracoviště.

Excelentních výsledků počítačoví vědci z FEL ČVUT dosahují rovněž v oblasti robotiky, kde se v žebříčku nacházejí na osmém místě v Evropě. V konkurenci nejlepších evropských univerzit se informatici z FEL ČVUT rovněž prosazují v oblasti Economics & Computation, kde jsou na 15. místě a v umělé inteligenci na 34. místě.

Postavení ČVUT v žebříčku CSRanking v l. 2018–2021 (Evropa, k 30. březnu 2022)

Počítačové vidění #4

Robotika #8

Economics & Computation #15

Umělá inteligence #34

CSRankings je žebříček nejlepších institucí v oblasti počítačových věd na celém světě založený na exaktním hodnocení publikací ve špičkových vědeckých časopisech.

Prof. Matas je nejlépe hodnoceným informatikem z České republiky

Podle mezinárodního žebříčku Research.com, který vyhodnocuje úspěšnost informatiků na základě jejich H-indexu, citací a počtu dokumentů shromážděných do 6. prosince 2021, je nejlépe hodnoceným českým informatikem prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Úspěch ČVUT podtrhuje fakt, že má mezi prvními čtyřmi vědci českého pořadí hned tři zástupce – dr. Josef Šivic (CIIRC ČVUT) je druhý a doc. Tomáš Pajdla (CIIRC ČVUT a FEL ČVUT) čtvrtý.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Informatici-a-robotici-z-FEL-patri-k-evropske-extratride-Prof-Matas-je-nejlepe-hodnocenym-informatikem-z-CR-697602

31. 3. 2022; acr.army.cz

Armáda jako chytrý telefon: odborníci diskutovali o umělé inteligenci v ozbrojených silách

V hlavním sále Ministerstva obrany v Praze se dnes konal workshop k využití umělé inteligence v Armádě ČR. Jeho cílem bylo především přispět ke zlepšování technologické vyspělosti Armády ČR využitím nejnovějších poznatků vědy a výzkumu v oblasti nových přelomových technologií EDT, tedy Emerging and Disruptive Technologies. Jedná se o první workshop, v průběhu letošního roku na něj bude navazovat další.

Projev náčelníka Generálního štábu AČR armádního generála Aleše Opaty, kterým zahájil program setkání, byl o především o zásadní nutnosti aplikovat moderní, přelomové technologie, nástroje umělé inteligence a robotizace do budoucích projektů v rámci modernizace naší armády. Generál Opata vyzdvihl nutnost načrtnout vize a priority technologických potřeb armády na dvacet let dopředu, vypracovat koncept strategických projektů a popsat problematiku Emerging Disruptive Technologies (EDT), kam patří senzory, čidla, komunikace, energie, pohony a zbraně, ale i analytický software, loitering munition, digital domain, autonomní zbraňové systémy, big data, biotechnologie a kvantové technologie.

„Každý z vás má v kapse chytrý telefon. Naše armáda musí celá fungovat jako chytrý telefon. Malý, odolný, inteligentní, všestranný, propojený s ostatními telefony, neustále s novým softwarem a každý rok modernizovaný,“ řekl náčelník generálního štábu. Zdůraznil také potřebu rozšířit schopnosti člověka, využít umělou inteligenci i autonomní chování a propojit systémy velení a řízení s informačními systémy, zpravodajstvím, průzkumem, sledováním a targetingem. „Další významný pokrok zažijeme ve výcviku, kde nám nové technologie pomohou rozvinout potenciál: mluvím o personalizovaném učení, simulačních technologiích, Augmented a Virtual Reality,“ dodal v závěru generál Opata.

Akce se zúčastnili nejen zástupci velení armády a ředitelé sekcí ministerstva obrany, ale také čeští i zahraniční experti na zavádění technologií umělé inteligence do ozbrojených sil. Všichni přítomní měli možnost nejen o tématech diskutovat, ale také si vyslechnout prezentace například doc. Ing. Miroslava Bureše, Ph.D. z Českého vysokého učení technického na téma Co je a co není umělá Inteligence, Big Data Analysis, Machine Learning nebo plukovníka doc. Ing. Jana Mazala, Ph.D. z Univerzity obrany na téma Současný stav chápání umělé inteligence a dostupné možnosti okamžité implementace AI technologií do vojenských schopností AČR.

31. 3. 2022; E15

Putinova agrese a covid urychlují regulaci umělé inteligence v Evropě

Ruská agrese na Ukrajině spolu s pandemií mají dopady na evropské záměry v oblasti regulace umělé inteligence. Se schvalováním klíčového dokumentu, který má za cíl zakázat například technologie pro rozpoznávání demonstrantů, se kvůli zájmům Ruska začalo spěchat. Hlasovat by se o něm mělo v listopadu v době českého předsednictví, jež začíná 1. července. Navíc se rozšiřuje seznam systémů, které mají být omezeny. A i ten má českou stopu.

I na jejím území se totiž najde pár států s autoritativními vůdci a zprávy z Ruska ukazují, jak jednoduše lze systémy v reálném čase zneužívat k odhalování identity demonstrantů nebo ke sledování novinářů za účelem odhalení jejich zdrojů. Podle hlasů z europarlamentu by mohlo být nařízení schváleno do konce roku, pravděpodobně v listopadu. Obavy vzbuzuje zejména Orbánovo Maďarsko.

Tři kategorie umělé inteligence

V poslední jmenované kategorii se ocitnou i systémy podporující podprahovou manipulaci, což odkazuje na předvolební taktiky, jimiž agentury dokázaly přesvědčit voliče třeba o odchodu Británie z EU. Přípustné nemá být ani sociální bodování obyvatel zemí unie (podstatou systému je vytvoření osobního kreditu každého občana, který se zvyšuje či snižuje podle společenského chování – pozn. red.).

Pozor na sledování studentů u zkoušek

Pirátský europoslanec Marcel Kolaja je v této věci zpravodajem stanoviska výboru pro kulturu a vzdělávání. Pandemie ho přiměla zasadit se o rozšíření balíku omezených technologií. Týká se to například programu, jenž dálkově sleduje studenty při psaní testů či skládání zkoušek a zjišťuje, zda nepodvádějí.

"Poslední měsíce ukázaly, že tyto systémy budou potřebovat kontrolu. Rozhodují o budoucím životě mladých lidí, přičemž nejsou bezchybné," říká Kolaja. Do rizikové kategorie mají spadat i programy na výrobu strojově generovaných zpravodajských článků a algoritmy, které dokážou hodnotit a doporučovat audiovizuální obsah.

Takzvaná vysoce riziková kategorie znamená, že systémy nesmějí fungovat samy o sobě a do jejich finálního hodnocení se musí zapojit lidský faktor. Stejně tak bude nutná kontrola datasetů před schválením pro používání, lidé budou muset vědět, že je umělá inteligence hodnotí, mít právo odvolání a podobně. Celý balík rizikových systémů je samozřejmě širší, jeho podoba teprve vzniká.

Někteří odborníci sledují evropskou regulaci s obavami. "Je potřeba, abychom si v EU uvědomili, že opatření zaměřená primárně na produkty a systémy využívající umělou inteligenci mohou omezit i základní výzkum a že to může mít dopad mimo jiné na kompetitivnost nebo bezpečnost," říká Jiří Matas z elektrotechnické fakulty pražského ČVUT, jeden z předních českých odborníků.

Už i GDPR omezuje výzkum

Právní rámec je podle něj potřeba, ale měl by být nastaven celosvětově, protože, zjednodušeně řečeno, za pár let nemusí mít Evropa žádnou představu o tom, co v daném oboru vyvinula Čína. "Můžeme uvést hypotetický příklad z diplomacie nebo politiky: vyjednávač vybavený špičkovým systémem, který bude analyzovat chování a pocity protistrany, bude mít výhodu vůči protějšku, který se bude spoléhat jen na své zkušenosti a inteligenci.

Kvůli regulaci se některé oblasti základního výzkumu přesouvají do Ruska a Číny, kde omezení neexistuj

27. 3. 2022; ASB

Drony v akci. Unikátní metoda skenuje gotický kostel v Olomouci

Fakulta elektrotechnická ČVUT vyvinula unikátní metodu zkoumání památek. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně

rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných

informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým doc. Martina Sasky.

Postupy zaznamenávání vzácných historických hodnot v interiéru olomouckého kostela, který se připravuje na celkovou

rekonstrukci, popisuje video z FEL ČVUT. Video dává nahlédnout do procesu skenování gotického chrámu v centru Olomouce,

jehož stavba začala v druhé polovině 13. století.

"Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která jsou pro

ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii letu, u které

následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětluje doc. Martin

Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Rychlý a autonomní

Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení.

Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor

nebo pilot, který by je ze země řídil.

Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Robotici jen

umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí se zpět na místo vzletu a operátoři

již jen stáhnou z disku získaný materiál.

"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři

bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval

jimi zadaný úkol,” říká doc. Martin Saska. Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v

rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích samotných památkářů. "Technologii

jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," říká Mgr.

Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu.

Kostel, zámek i chrám

Díky nasvícení mají památkáři k dispozici kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné

praskliny či stav druhotného tmelení. Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě

mohli připravit restaurátorský záměr.

Vedle kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají drony ze skupiny MRS v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v

Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny

a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé.

Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu

zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým doc. Sasky.

red

Zdroj:

URL| https://www.asb-portal.cz/architektura/historicke-stavby/drony-v-akci-unikatni-metoda-skenuje-goticky-kostel-v-olomouci

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk