ČVUT - Fakulta elektrotechnická

31. 5. 2022; Technický týdeník

Solární kolektor vyrábějící současně teplo i elektřinu hledá výrobce

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší absolventskou práci zabývající se technologiemi spadajícími do konceptu infrastruktura a energetika získal doktorand Ústavu techniky prostředí Fakulty strojní ČVUT v Praze Nikola Pokorný, autor disertační práce Zasklený fotovoltaicko-tepelný kolektor. V krátkém rozhovoru nám poodhalil více o svém řešení.

- Jaké téma jste řešil ve své disertační práci? Tématem disertační práce byl vývoj a výzkum nového solárního prvku, který kombinuje dvě konvenční technologie. Konkrétně se jednalo o zasklený kapalinový fotovoltaicko-tepelný (FVT) kolektor. - Kde se nápad na toto téma zrodil? Téma vzešlo od mého vedoucího Tomáše Matušky, který se problematikou solární kogenerace zabývá už řadu let. Hybridní kolektory začaly být středem pozornosti výzkumných center již v 70. letech, nicméně dosud se nepodařilo přenést výzkum úspěšně do praxe zejména u zasklené kapalinové varianty, která byla předmětem disertační práce. - Jak zapadá projekt zaskleného FVT kolektoru do hodnocené kategorie Chytrá infrastruktura vyhlášené v rámci Ceny Wernera von Siemense? Kategorie byla nazvána Chytrá infrastruktura a energetika, a bylo tedy možné přihlašovat i práce zabývající se obnovitelnými zdroji energie. - O fotovoltaických panelech asi už slyšel každý, ale systém hybridního FVT kolektoru už tak známý není. Jaký je jeho princip? Jde o kombinaci fotovoltaického panelu a fototermického kolektoru. Nový solární prvek díky současné produkci tepla a elektrické energie využije více dopadající sluneční energie než konvenční technologie dostupné na trhu. V současné době jsou již na evropském trhu dostupné nezasklené FVT kolektory, které jsou však výhodné zejména pro nízkoteplotní aplikace, jako je předehřev studené vody, či v kombinaci s primárním okruhem tepelného čerpadla. Zasklený FVT kolektor, který byl předmětem disertační práce, vykazuje významně vyšší tepelnou účinnost v aplikaci pro přípravu teplé vody. Tepelná účinnost je srovnatelná s konvenčními fototermickými kolektory, FVT kolektor však produkuje zároveň elektrickou energii. Instalace zasklených FVT kolektorů je v současné době ekonomicky výhodná zejména u objektů s omezenou plochou střechy a velkou potřebou tepla, jako jsou bytové domy či hotely. - O kolik procent je hybridní kolektor účinnější oproti FV panelům či fototermickým kolektorům? Při porovnání výtěžnosti energie ze stejné plochy u hybridních kolektorů s konvenčním solárním systémem, který se bude skládat z 50 % z fotovoltaických panelů a z 50 % z fototermických kolektorů, bude celková roční produkce tepla i elektrické energie u hybridního řešení větší přibližně o 32 %. - Jde o shodný FVT kolektor, jaký byl použit na zařízení S. A. W. E. R., prezentovaném na výstavě Expo v Dubaji? Ano, jedná se o stejný FVT kolektor. V Dubaji byly kolektory zapojeny do nestandardní aplikace, kdy kromě výroby elektrické energie pro český pavilon dodávaly teplo pro předehřev regeneračního vzduchu v jednotce pro získávání vody ze vzduchu. - Lze tento typ kolektoru průmyslově vyrábět a osazovat u nás v rámci dnes tolik prosazovaných střešních instalací? Průmyslová výroba je samozřejmě naším cílem. V současné době jsme v našich dílnách schopni opakovaně vyrobit jednotlivé prototypy kolektorů o stejných vlastnostech. Teď už to chce jen sehnat firmu, která by se zhostila sériové výroby. Jak jsem zmínil, instalace zasklených FVT kolektorů je dnes ekonomicky výhodná zejména u objektů s nevelkou plochou střechy a velkou potřebou tepla. Do budoucna lze uvažovat také o nasazení pro částečné dodávky tepla do soustav zásobování teplem po vzoru dánských solárních výtopen, opět s výhodou sekundární produkce elektrické energie. Nezbytnou podmínkou v českém kontextu však bude snížení teplot vody v rozvodech centralizovaného zásobování teplem tak, aby solární výtopny s FVT kolektory mohly být v provozu s vysokou účinností, a byly tak ekonomicky konkurenceschopné. - Nyní působíte na UCEEB ČVUT, ale disertační práci jste připravoval na Ústavu techniky prostředí Fakulty strojní. Byly na ÚTP vhodnější podmínky, nebo šlo jen o návaznost na předchozí studium? První experimenty s hybridními kolektory probíhaly v Solární laboratoři na střeše Ústavu techniky prostředí na Fakultě strojní ČVUT v Praze-Dejvicích. V dalších letech se však mé aktivity čím dál více přesouvaly do Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Buštěhradě, a to nejen pro větší možnosti využívat nejmodernější laboratorní zařízení, ale také kvůli zapojení do výzkumných projektů zabývajících se právě problematikou hybridních FVT kolektorů. - Nakolik vám s řešením problematiky pomáhal vedoucí vaší práce doc. Matuška a další kolegové? S vedoucím práce i s ostatními kolegy, kteří na vývoji hybridního kolektoru pracovali, jsem samozřejmě spolupracoval velmi intenzivně. Často mi pomáhali také kolegové z Fakulty elektrotechnické, například při volbě nastavení experimentů pro měření elektrické části. Vedoucí práce je podle mého názoru velmi důležitý zejména v úvodu doktorského studia, kdy může doktorandovi pomoci s výběrem důležitých publikací, případně konkretizací výzkumných cílů. Můj vedoucí mi však pomohl nejen v úvodu, ale i později hlavně tím, jak kriticky nahlížel na veškeré publikace, které jsem během studia napsal. To je také velmi důležité. - Na čem v UCEEB pracujete nyní? V současné době se zabývám řadou velmi zajímavých témat. Vyzdvihnout mohu například dva evropské projekty H2020 zaměřené na problematiku energeticky plusových čtvrtí. Právě hodnocení energetických konceptů městských čtvrtí z hlediska zásobování teplem se stává čím dál častější náplní mé práce. Mimo to se věnuji vývoji mobilního zařízení pro získávání vody ze vzduchu. S kolegy jsme nad konceptem začali pracovat již před třemi lety díky projektu TA ČR Zéta, který podporoval mladé vědce. Projekt zároveň reagoval na poptávku způsobenou úspěchem již zmíněného zařízení S. A. W. E. R. na Expu Dubaji. V současné době pokračujeme už s komerčním partnerem za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu na vývoji druhé generace mobilního zařízení pro získávání vody ze vzduchu v rámci projektu OP PIK Aplikace. Foto: Ing. Nikola Pokorný, Ph. D., a jeho disertační práce: Zasklený fotovoltaicko-tepelný kolektor

30. 5. 2022; Metro

Co přinese další ročník setkání správců sítí CSNOG 2022

Praha 30. května 2022 (PROTEXT) - Pořadatelé komunitního setkání českých a slovenských správců sítí CSNOG 2022 připravili dvoudenní program, který představí aktuální síťařská témata, mezi něž patří například různé pohledy na měření sítí, automatizace, BGP nebo mezinárodní podpora a pomoc v rámci ISP komunity. Program obohatí přednášky zástupců společností Kernum, Qrator Labs CZ, Flexoptix, NS1, dále Českého telekomunikačního úřadu, ČVUT nebo sdružení CZ.NIC a NIX.CZ.

Celé setkání odstartuje praktickým tutoriálem Ignase Bagdonase o BGP. Na něj naváže Vojtěch Bumba ze společnosti Kernum s příspěvkem o budování reputační databáze IP adres. Poté Michal Hrušecký zastupující projekt Turris ve své přednášce shrne, jak finišují práce na novém systému detekce hrozeb, jenž bude možné využít nejen pro bezpečná síťová zařízení Turris. Následovat bude příspěvek Shannona Weyricka ze společnosti NS1 a seznámení účastníků s open source analytickým nástrojem "pktvisor" a jeho využitím v projektu Orb. Dále vystoupí také Marián Rychtecký ze sdružení NIX.CZ, jehož přednáška bude věnovaná procesu přechodu na VxLAN. Odpolední blok začne přednáškou Alexandera Zubkova ze společnosti Qrator Labs CZ, jenž se bude věnovat problematice směrovacích cyklů v Internetu. Na něho naváže jeho kolega Alexander Kozlov s příspěvkem o měření spolehlivosti Internetu v České republice a na Slovensku. Odlišný pohled na problematiku měření představí Zbyněk Kocour z Fakulty elektrotechnické ČVUT, který popíše základní metody pro měření mobilních sítí s ohledem na komunikaci pomocí protokolu TCP a UDP s cílem analyzovat kvalitu služby QoS. Petr Hemerka představí měřící nástroje systému MSEK, jenž využívá Český telekomunikační úřad pro interní účely, ale mohou sloužit i široké veřejnosti. Na závěr prvního dne vystoupí Jaromír Novák s prezentací o dosavadním využívání klíčových kmitočtových pásem a budoucích regulačních krocích nastíněných v dokumentech státu. Druhý den setkání otevře Tomáš Kubina, který ve své přednášce přiblíží využití NETCONF a gNMI při automatizaci v oblasti správy sítí. Zástupce studentské unie Sillicon Hill Jaroslav Zdeněk vystoupí s tématem fungování počítačové sítě spravované na studentských kolejích včetně řešení nestandardních situací. Maria Matějka ze sdružení CZ.NIC seznámí účastníky setkání s vícevláknovou verzí směrovacího démona BIRD. Po něm bude pokračovat Alexander Zubkov, jež se ve své již druhé přednášce na setkání bude věnovat automatickým aktualizacím prefix listu. Dále budou na programu vystoupení Alexandera Isavnina z Free Moscow University, Reneho Fichtmuellera z Flexoptix nebo Dmitry Kohmanyuka. Kompletní program, registrační formulář a další důležité informace jsou k dispozici na webových stránkách setkání CSNOG 2022. Organizátoři upozorňují, že počet míst je omezen, a proto kdo má zájem se zúčastnit, ať se přihlásí včas. Pořadateli komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí - CSNOG 2022 - jsou sdružení CZ.NIC, NIX.CZ a CESNET. URL| http://www.metro.cz/co-prinese-dalsi-rocnik-setkani-spravcu-siti-csnog-2022-p0u-/protext.aspx?c=A220530_131300_metroprotext_wei

30. 5. 2022; protext.cz

Co přinese další ročník setkání správců sítí CSNOG 2022

Pořadatelé komunitního setkání českých a slovenských správců sítí CSNOG 2022 připravili dvoudenní program, který představí aktuální síťařská témata, mezi něž patří například různé pohledy na měření sítí, automatizace, BGP nebo mezinárodní podpora a pomoc v rámci ISP komunity. Program obohatí přednášky zástupců společností Kernum, Qrator Labs CZ, Flexoptix, NS1, dále Českého telekomunikačního úřadu, ČVUT nebo sdružení CZ.NIC a NIX.CZ.

30. 5. 2022; barrandov.tv

Co přinese další ročník setkání správců sítí CSNOG 2022

Celé setkání odstartuje praktickým tutoriálem Ignase Bagdonase o BGP. Na něj naváže Vojtěch Bumba ze společnosti Kernum s příspěvkem o budování reputační databáze IP adres. Poté Michal Hrušecký zastupující projekt Turris ve své přednášce shrne, jak finišují práce na novém systému detekce hrozeb, jenž bude možné využít nejen pro bezpečná síťová zařízení Turris. Následovat bude příspěvek Shannona Weyricka ze společnosti NS1 a seznámení účastníků s open source analytickým nástrojem "pktvisor" a jeho využitím v projektu Orb. Dále vystoupí také Marián Rychtecký ze sdružení NIX.CZ, jehož přednáška bude věnovaná procesu přechodu na VxLAN. Odpolední blok začne přednáškou Alexandera Zubkova ze společnosti Qrator Labs CZ, jenž se bude věnovat problematice směrovacích cyklů v Internetu. Na něho naváže jeho kolega Alexander Kozlov s příspěvkem o měření spolehlivosti Internetu v České republice a na Slovensku. Odlišný pohled na problematiku měření představí Zbyněk Kocour z Fakulty elektrotechnické ČVUT, který popíše základní metody pro měření mobilních sítí s ohledem na komunikaci pomocí protokolu TCP a UDP s cílem analyzovat kvalitu služby QoS. Petr Hemerka představí měřící nástroje systému MSEK, jenž využívá Český telekomunikační úřad pro interní účely, ale mohou sloužit i široké veřejnosti. Na závěr prvního dne vystoupí Jaromír Novák s prezentací o dosavadním využívání klíčových kmitočtových pásem a budoucích regulačních krocích nastíněných v dokumentech státu. Druhý den setkání otevře Tomáš Kubina, který ve své přednášce přiblíží využití NETCONF a gNMI při automatizaci v oblasti správy sítí. Zástupce studentské unie Sillicon Hill Jaroslav Zdeněk vystoupí s tématem fungování počítačové sítě spravované na studentských kolejích včetně řešení nestandardních situací. Maria Matějka ze sdružení CZ.NIC seznámí účastníky setkání s vícevláknovou verzí směrovacího démona BIRD. Po něm bude pokračovat Alexander Zubkov, jež se ve své již druhé přednášce na setkání bude věnovat automatickým aktualizacím prefix listu. Dále budou na programu vystoupení Alexandera Isavnina z Free Moscow University, Reneho Fichtmuellera z Flexoptix nebo Dmitry Kohmanyuka. Kompletní program, registrační formulář a další důležité informace jsou k dispozici na webových stránkách setkání CSNOG 2022 . Organizátoři upozorňují, že počet míst je omezen, a proto kdo má zájem se zúčastnit, ať se přihlásí včas. Pořadateli komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí - CSNOG 2022 - jsou sdružení CZ.NIC, NIX.CZ a CESNET. Sdílet článek

30. 5. 2022; wn24.cz

Co přinese další ročník setkání správců sítí CSNOG 2022

Praha 30. května 2022 (PROTEXT) – Pořadatelé komunitního setkání českých a slovenských správců sítí CSNOG 2022 připravili

dvoudenní program, který představí aktuální síťařská témata, mezi něž patří například různé pohledy na měření sítí, automatizace, BGP nebo mezinárodní

podpora a pomoc v rámci ISP komunity. Program obohatí přednášky zástupců společností Kernum, Qrator Labs CZ, Flexoptix, NS1,

dále Českého telekomunikačního úřadu, ČVUT nebo sdružení CZ.NIC a NIX.CZ.

Celé setkání odstartuje praktickým tutoriálem Ignase Bagdonase o BGP. Na něj naváže Vojtěch Bumba ze společnosti Kernum s příspěvkem o budování reputační databáze IP adres. Poté Michal Hrušecký zastupující projekt Turris ve své přednášce shrne, jak finišují práce na novém systému detekce hrozeb, jenž bude možné využít nejen pro bezpečná síťová zařízení Turris. Následovat bude příspěvek Shannona Weyricka ze společnosti NS1 a seznámení účastníků s open source analytickým nástrojem "pktvisor" a jeho využitím v projektu Orb. Dále vystoupí také Marián Rychtecký ze sdružení NIX.CZ, jehož přednáška bude věnovaná procesu přechodu na VxLAN. Odpolední blok začne přednáškou Alexandera Zubkova ze společnosti Qrator Labs CZ, jenž se bude věnovat problematice směrovacích cyklů v Internetu. Na něho naváže jeho kolega Alexander Kozlov s příspěvkem o měření spolehlivosti Internetu v České republice a na Slovensku. Odlišný pohled na problematiku měření představí Zbyněk Kocour z Fakulty elektrotechnické ČVUT, který popíše základní metody pro měření mobilních sítí s ohledem na komunikaci pomocí protokolu TCP a UDP s cílem analyzovat kvalitu služby QoS. Petr Hemerka představí měřící nástroje systému MSEK, jenž využívá Český telekomunikační úřad pro interní účely, ale mohou sloužit i široké veřejnosti. Na závěr prvního dne vystoupí Jaromír Novák s prezentací o dosavadním využívání klíčových kmitočtových pásem a budoucích regulačních krocích nastíněných v dokumentech státu. Druhý den setkání otevře Tomáš Kubina, který ve své přednášce přiblíží využití NETCONF a gNMI při automatizaci v oblasti správy sítí. Zástupce studentské unie Sillicon Hill Jaroslav Zdeněk vystoupí s tématem fungování počítačové sítě spravované na studentských kolejích včetně řešení nestandardních situací. Maria Matějka ze sdružení CZ.NIC seznámí účastníky setkání s vícevláknovou verzí směrovacího démona BIRD. Po něm bude pokračovat Alexander Zubkov, jež se ve své již druhé přednášce na setkání bude věnovat automatickým aktualizacím prefix listu. Dále budou na programu vystoupení Alexandera Isavnina z Free Moscow University, Reneho Fichtmuellera z Flexoptix nebo Dmitry Kohmanyuka. Kompletní program, registrační formulář a další důležité informace jsou k dispozici na webových stránkách setkání CSNOG 2022 . Organizátoři upozorňují, že počet míst je omezen, a proto kdo má zájem se zúčastnit, ať se přihlásí včas. Pořadateli komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí – CSNOG 2022 – jsou sdružení CZ.NIC, NIX.CZ a CESNET.

30. 5. 2022; NOVA

Výstavba sítě nabíječek podle expertů pokulhává

Veronika PETRUCHOVÁ, redaktorka Evropská unie navrhuje, aby byly v naší zemi na páteřních dálničních tazích nabíječky na elektroauta a vodíkové plničky pro kamiony. Vše by se mělo stihnout postavit do roku 2025. Odborníci na elektromobilitu by s výstavbou neváhali. Vláda je ale k tématu zdrženlivější. Jan ZÁLUŽSKÝ, redaktor Nabíjecí stanice chce Evropská unie na každém šedesátém kilometru klíčových dálničních cest. Dopravci se obávají, že se s tím vláda do roku 2025 těžko vypořádá. Vojtěch HROMÍŘ, generální tajemník, Česmad Bohemia Pro tu velkou těžkou tranzitní dopravu si příliš nedokážu představit, že v České republice na každých 60 km budou dobíjecí místa s dostatečným příkonem pro velké, těžké kamiony. Jan ZÁLUŽSKÝ, redaktor Řekněte, kdy a jde se na to, stihnout se to dá – tak reagují odborníci na elektromobilitu a varují před zpožděním naší země oproti západním mocnostem. Pro kamiony je v Česku dosud k dispozici jedna elektronabíječka. Potřeba jich bude odhadem 450. Lukáš HATAŠ, ředitel Asociace pro elektromobilitu ČR To zpoždění začínáme mít docela velké. Pokud nechceme být takovým skanzenem, fosilním skanzenem, který bude závislý na podpoře ruského cara nebo katarského prince, bylo by dobré, aby vláda, především Ministerstvo dopravy vzalo iniciativu do svých rukou. Karel HAVLÍČEK, poslanec, 1. místopředseda hnutí /ANO/ Podle mého názoru je to realizovatelné. Jde jenom o to, aby vláda chtěla. Zdrojů na to má dostatek. Jan ZÁLUŽSKÝ, redaktor I přesto, že se Česká republika do rozvoje dálniční infrastruktury příliš nehrne, ministr Kupka slibuje, že skanzenem Evropy rozhodně nebudeme. Martin KUPKA, ministr dopravy /ODS/ Určitě skanzenem Evropy nebudeme, nejsme skanzenem Evropy. V mnoha směrech se nám daří více než okolním státům. Co se týče dobíjecích bodů, těch je v České republice přes 1500. Jan ZÁLUŽSKÝ, redaktor Téma rezonuje mezi státy Evropské unie. Visegrád by nástup elektromobility raději oddálil. Němci, Rakušané anebo Nizozemci by se do rozvoje pustili už teď. Téma bude na stole během červnového zasedání rady ministrů dopravy Evropské unie. Jan Zálužský, televize Nova. Veronika PETRUCHOVÁ, redaktorka A s námi už je teď ve vysílání Pavel Hrzina z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Dobrý večer. Martin ČERMÁK, moderátor Pane Hrzino, v Praze jsou parkoviště u obchodních domů, která by musela mít i více než stovku těchto nabíjecích míst pro elektroauta. Jak náročný by to byl proces vybavit už existující tyto hromadné garáže nabíječkami? A jsou tomu garáž vůbec přizpůsobeny? Pavel HRZINA, katedra elektrotechnologie, FEL ČVUT Tak určitě budou existovat garáže, které takhle vybavit nepůjdou, protože třeba nevyhovují rozměrem anebo požární odolností. A myslím si, že obecně vlastně tahle ta vyhláška bude muset začít fungovat hlavně na nové projekty, kde se budou muset začít stavět garáže podle v podstatě evropských pravidel. Bohužel tady byly garáže stavěné podle pravidel na stará auta a tam už moc možností, jak splnit tyhle ty náročné podmínky, nemáme. Veronika PETRUCHOVÁ, redaktorka Je podle vás plán Evropské unie na elektrifikaci dopravy, tedy umístění nabíječek na každém šedesátém kilometru dálnic, do roku 2025 reálný? Pavel HRZINA, katedra elektrotechnologie, FEL ČVUT Tak reálný... Nemyslím, že to bude na každém přesně šedesátém kilometru. Tady bude potřeba v podstatě umisťovat ty nabíjecí stanice spíš podle existující infrastruktury. Umím si třeba představit nabíječku někde u řepovické rozvodny, případně u vedení vysokého napětí, takže nepůjde to třeba uprostřed Vysočiny, ale myslím si, že reálné to je, protože ty kapacity na vhodných místech budou, ale každých 60 km bych přesně neříkal. Spíš bych řekl tak, aby to vyhovovalo hlavně infrastruktuře. Martin ČERMÁK, moderátor Pokud by se tedy podařilo vybudovat tuto nabíjecí infrastrukturu, využijí ji vůbec Češi, je reálné, že by takové množství Čechů mělo v roce 2025 nebo v těch následujících letech tolik elektroaut? Pavel HRZINA, katedra elektrotechnologie, FEL ČVUT Tak ono je to jako se vším. V podstatě je potřeba udělat první krok, druhý krok a tyhlety kroky střídat a tím se vlastně dostat dopředu, protože když se budeme vymlouvat na to, že není infrastruktura, tak nebudou auta, a když nebudou auta, nebude infrastruktura, takže já si myslím, že pokud se začne budovat infrastruktura a bude narůstat strmě počet aut jako v okolních zemích, a naopak, pokud se infrastruktura budovat nebude, tak lidi nebude nic nutit si ta auta pořizovat. Veronika PETRUCHOVÁ, redaktorka Děkujeme za rozhovor a přejeme hezký večer. Pavel HRZINA, katedra elektrotechnologie, FEL ČVUT Děkuji, hezký večer.

30. 5. 2022; imaterialy.cz

Čeští studenti přepravili do Wuppertalu svůj dům soutěžící v Solar Decathlonu

Studentský tým ČVUT v Praze přestěhoval v druhé polovině května v osmi kamionech svůj soutěžní objekt pro Solar Decathlon Europe 21/22 z českého Buštěhradu do německého Wuppertalu. Zde se ve finále utká s dalšími patnácti týmy z Evropy a Asie. Cílem soutěže je návrh efektivního, udržitelného a inovativního řešení dostaveb obytných budov do městského prostoru. Český tým přichází s tématem "Rekonstrukce a nástavba studentských kolejí"a jako modelovou budovu si vybral studentské koleje Větrník v Praze.

Český tým věnoval projektu více než roční období příprav, během nichž bylo třeba zpracovat projektovou dokumentaci a postupně odevzdávat "domácí úkoly"porotě soutěže. V dubnu tohoto roku probíhala stavba soutěžního objektu na experimentální ploše Univerzitního centra energeticky efektivních budov v Buštěhradu (UCEEB ČVUT). Studenti si to, co navrhli, spočítali a nakreslili, museli také postavit, což byla pro mnohé z nich první taková zkušenost. Soutěžní objekt nazvaný FIRSTLIFE obsahuje studentský pokoj s koupelnou, společenskou místnost s kuchyní, přičemž z obou místností je přístup na balkon, a technické zázemí. Na ploché vegetační střeše domu, přístupné po kovovém schodišti, je relaxační pobytový prostor s posezením pod pergolou. V projektu jsou přednostně použity přírodní a přírodě blízké konstrukční a izolační materiály. Stěny v interiéru jsou obloženy deskami lisovanými z odpadního materiálu – nápojových kartonových obalů. Dům je řešen v pasivním standardu s využitím obnovitelných zdrojů energie (tepelné čerpadlo a fotovoltaická aplikace na zastiňovacích lamelách pergoly). Zvláštností řešení objektu je skutečnost, že musí být rozebíratelný s možností rychlého sestavení do funkčního stavu na novém místě – soutěžním pozemku – během dvou týdnů. Tomu jsou přizpůsobeny mj. spoje konstrukčních prvků, elektroinstalace, zdravotechnika i okruhy podlahového vytápění. Český tým pracující na projektu tvoří přes 40 studentů z různých oborů bakalářského, magisterského a doktorského studia převážně z ČVUT – Fakulty stavební, Fakulty strojní, Fakulty elektrotechnické a Fakulty architektury, ale podílejí se na něm i studenti z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a Vysoké školy obchodní v Praze. Záštitu účasti českého studentského týmu v soutěži poskytli rektoři ČVUT a Univerzity Karlovy, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, hlavní město Praha, Česko-německá obchodní komora a Česká komora architektů. Významnými podporujícími partnery jsou developerské a stavební společnosti, dodavatelé a výrobci stavebních prvků a další subjekty. Rozhodující pozornost se nyní soustředí na finále soutěže ve Wuppertalu, jež bude doprovázeno odbornými výstavami, akcemi pro odborníky i veřejnost. Pořadatelé zde očekávají více než sto tisíc návštěvníků. Soutěžní objekt ČVUT byl pořadateli vybrán k trvalému umístění v tamějším nově vznikajícím Solárním kampusu, který bude sloužit pro dlouhodobé ověřování vlastností soutěžních staveb a propagaci udržitelné výstavby. Tisková zpráva URL| https://www.imaterialy.cz/rubriky/materialy/cesti-studenti-prepravili-do-wuppertalu-svuj-dum-soutezici-v-solardecathlonu_49358.html

30. 5. 2022; tn.nova.cz

EU chce pro elektromobily více nabíjecích míst. Garáže v ČR na to nejsou stavěné

Stavby hromadných garáží v obytných domech a obchodních centrech se zřejmě výrazně prodraží. Evropská unie (EU) totiž tlačí na elektrifikaci dopravy a tím pádem razantní zvýšení počtu nabíjecích míst pro elektromobily. Jenže na to nejsou současné garáže stavěné a hasiči navíc chtějí, aby se pro ně zpřísnila pravidla. Garáže by podle nich měly být odolnější proti ohni.

"Dobíjecí stanice do každé garáže", tak by se dalo s trochou nadsázky přetlumočit evropské rozhodnutí. V obchodních centrech má být jedna nabíječka na každé páté parkovací místo, v garážích obytných domů pro více než 10 aut dokonce pro každé místo. Jenže podle hasičů nevyhovují stávající bezpečnostní předpisy. "Jedná se o zpřísnění bezpečnostních standardů. Když totiž vzplane elektromobil, prvních 45 minut je teplota požáru 800 stupňů a není téměř možné ji snížit. A i potom je nutné celý elektromobil na několik dnů ponořit do kontejneru s vodou," vysvětlila mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Pavla Jakoubková. "Riziko vzniku požáru u elektromobilu je zejména při dobíjení, při nabíjení nevhodnou nabíječkou, při mechanickém poškození baterií. Z toho důvodu je důležité klást důraz na bezpečnostní předpisy," vysvětlil dopravní expert Roman Budský. A tak, aby se zvýšila bezpečnost, je nutné garáže, kde se počítá s dobíjením a parkováním elektromobilů, stavět jinak. Například z materiálu, který neprohoří za hodinu a půl. "Devadesát minut. To je už úplně jiná konstrukce, mnohem složitější a dražší," má jasno architekt Jaromír Chmelík. Nezbytná budou automatická hasicí zařízení se stálým přívodem vody a také kamery směřující na každé dobíjecí místo. "Je potřeba to doladit. Pokud to začne platit, všechny rozběhnuté projekty před vydaným stavebním povolením bude nutné předělat," doplnil Chmelík. Ministerstvo vnitra by mělo v nejbližších týdnech novelu vyhlášky vládě předložit. Nejdřív by měla vejít v platnost od nového roku. K tématu se vyjádřil také Pavel Hrzina z elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Podívejte se na rozhovor: Nabíječky na elektromobily Evropská unie navrhuje, aby byly v naší zemi na páteřních dálničních tazích nabíječky na elektromobily a vodíkové plničky pro kamiony. Vše by se mělo stihnout postavit do roku 2025. Odborníci na elektromobilitu by s výstavbou neváhali, vláda je ale k tématu zdrženlivější. Nabíjecí stanice chce Evropská unie na každém 60. kilometru klíčových dálničních cest. Dopravci se obávají, že se s tím vláda do roku 2025 těžko vypořádá. "To zpoždění bohužel máme už docela velké. Pokud nechceme být fosilním skanzenem, který bude závislý na podpoře ruského cara nebo katarského prince, bylo by dobré, aby vláda vzala iniciativu do svých rukou," má jasno ředitel Asociace pro elektromobilitu ČR Lukáš Hataš. I přesto, že se Česká republika do rozvoje dálniční infrastruktury příliš nehrne, ministr dopravy Martin Kupka (ODS) slibuje, že skanzenem Evropy rozhodně nebudeme. "V mnoha směrech se nám daří více než okolním státům. Co se týče těch dobíjecích bodů, je v ČR přes 1 500," uvedl Kupka. Téma rezonuje i mezi státy EU. Více se dozvíte v následující reportáži: ls, TN.cz URL| https://tn.nova.cz/auto/clanek/463600-eu-chce-zvysit-pocet-nabijecich-mist-pro-elektromobily-garaze-v-cr-na-to-nejsou- stavene

30. 5. 2022; tnbiz.cz

EU chce pro elektromobily více nabíjecích míst. Garáže v ČR na to nejsou stavěné

29. 5. 2022; jihocesky.pirati.cz

Vědec Martin Kákona chce zlepšit život lidem pomocí moderních technologií, do Senátu kandiduje v obvodu 13

Ing. Martin Kákona Ph.D. působí v politice od roku 2014 a v letošních volbách kandiduje do Senátu v obvodu 13, který zahrnuje okres Tábor, část okresu Písek a Voticko. Senát vnímá jako důležitou pojistku demokracie a samotnou politiku jako službu lidem a naší Zemi. Budoucnost vidí v zajištění podmínek, které dalším generacím umožní zvládnout klimatickou změnu a zajistí tak prosperitu lidí.

Martin Kákona se narodil v Táboře, do školy chodil v Sezimově Ústí a v Praze, kde absolvoval ČVUT FEL, obor Elektronické počítače, a následně ČVUT FJFI, obor Jaderné inženýrství. V minulosti pracoval jako vedoucí týmu, který mimo jiné vyvinul první český šifrovací mikroprocesor, zabýval se předáváním utajovaných dat, generátory náhodných znaků a biometrií. V současné době pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR, kde konstruuje detektory kosmického záření a zabývá se studiem vysokoenergetických jevů v atmosféře včetně bouřek. V politice se pohybuje posledních zhruba sedm let, založil pirátské místní sdružení v Soběslavi, kde se stal městským zastupitelem. Na tuto veřejnou funkci pak rezignoval po šesti letech v roce 2020, kdy se stal po volbách zastupitelem krajským. Na této pozici se zabývá infrastrukturou, zejména dopravou, a společně s ostatními Piráty pracuje v opozici. Do Senátu kandiduje z vlastního přesvědčení, že demokracii je potřeba neustále chránit. "Když jsem byl mladší, myslel jsem si, že je Senát k ničemu. Nyní už vím, že se bez něj náš současný politický systém neobejde. Senát je důležitá pojistka demokracie," říká Martin Kákona a dále upozorňuje, že nebýt Senátu, tak dnes Česká republika přišla o mnoho zákonů, které pomáhají demokracii bránit. "Každý senátor zastupuje přibližně 127 tisíc obyvatel a měl by se bez ohledu na stranickou příslušnost či jiné vazby starat o to, aby v zákonech nebyly opomenuty potřeby žádné skupiny obyvatel. Nesmíme si nechat vzít naši demokracii nějakými oligarchy a populisty. Nesmíme si nechat vzít budoucnost našich dětí lidmi, kteří chtějí mít z politiky živobytí," apeluje Martin Kákona. V případě úspěchu v senátních volbách se chce Martin zasazovat o vytváření podmínek pro zvládnutí klimatické změny. "Jde zejména o následující generace, které se budou s proměnou klimatu potýkat. Mladí lidé musí mít motivaci se vzdělávat a musí být materiálně zabezpečeni, aby se vzdělávat mohli. Musí mít kde studovat, kde bydlet a kde žít. V nedostatku by se naše úsilí změnilo na pouhý boj o přežití, který nemůžeme bez správného vyhodnocování informací přežít," vysvětluje Martin Kákona a jako konkrétní příklad uvádí potraviny a energetiku: "Musíme pečovat o potravinovou soběstačnost a v souvislosti s tím začít používat technologie, které nám umožní získat energetickou nezávislost. Legislativa musí v tomto směru podporovat lokální energetiku." Martin Kákona nezapomíná ve svých volebních prioritách (viz níže) ani na oblast, kde žije. Jak upozorňuje, celospolečenský a politický přístup ke klimatu má dopad všude. "Táborsko je místo, kde vznikly světoznámé podniky, jako například Kovosvit, Silon nebo Lada, a právě na jejich historii můžeme navázat. Součástí rozvoje samozřejmě vždy byli a do budoucna budou lidé – těm musíme zajistit podmínky pro vzdělávání se a rozvoj tak, aby celá společnost mohla vytvářet nové technologie," uvádí Martin Kákona a nejen v souvislosti s chystanou stavbou překladiště u Soběslavi zmiňuje také potřebu zemědělské půdy: "Nechci překladiště a montovny s agenturními zaměstnanci kolem dálnice, chci zde firmy, které produkují velkou přidanou hodnotu. Pokud obětujeme zemědělskou půdu, musí na ní vyrůst provoz, za jehož výrobky si dokážeme dlouhodobě kupovat potraviny, které nám bez zemědělské půdy budou chybět. Konkrétně o jižních Čechách se říká, že tu rostou jenom brambory, ale proč by ne? Právě brambory zachránily v minulosti Evropu před hladomorem." Další informace o osobě a práci Martina Kákony najdete na webu martinkakona.cz. O jeho práci a další aktivitě mimo jiné v Zastupitelstvu Jihočeského kraje budou dále Piráti informovat, sledovat je můžete na Facebooku a na webu. Programové priority Martina Kákony Klimatická změna existuje a diskuse, zda za ní může příroda nebo lidé, je zbytečná. S klimatickou změnou se musíme vypořádat, musíme jí zvládnout. Green Deal je příležitost, které se musíme chopit. Je to příležitost vytvářet a prodávat technologie. Green Deal nás nezvýhodňuje. Pokud ho zvládneme, udělá nás energeticky nezávislými. Jedině technologie nám zajistí konkurenceschopnost ve světě. Musíme vytvářet takové výrobky, které mají vysokou přidanou hodnotu. Montovny cizích produktů nás dlouhodobě neuživí. Mladým lidem musíme vytvořit podmínky, aby se mohli vzdělávat a osvojovat si a vytvářet nové technologie. Musíme být potravinově soběstační. Musíme být technologicky a energeticky soběstační. Důchodová reforma není o starých lidech, ale o mladých. Lidé se budou mít jen tak dobře, jak dobře se budou mít jejich děti. Pouze ty mohou zajistit starým lidem kvalitní život. Lidé musí být svobodní. Aby byli svobodní, musí být vzdělaní.

26. 5. 2022; radiozurnal.rozhlas.cz

Pomalu, ale jistě. 5G sítě přicházejí, pomohou nastartovat průmysl 4.0 a zrychlí lidem internet

Robotické výrobní linky, chytrou domácnost nebo ultrarychlé hraní počítačových her – nejen to umožňuje nová generace internetu, známá jako 5G sítě. Její rozmach ale nebude tak rychlý jako u předchozí 4G sítě, která dostala internet i do té nejzapadlejší vísky. Jednoduše proto, že se to nevyplatí.

Je to vlastně stejné jako s mobilními telefony. Když chcete třeba platit mobilem, tak musíte investovat do chytrého přístroje. Ale když už ho máte, tak si dobře rozmyslíte, jestli se vám vyplatí koupit si nový jen proto, aby se vám data stahovala o něco rychleji. "U sítě 5G není až tak velká motivace rychle provádět upgrade, protože síť 4G relativně dobře vyhovuje řadě uživatelů. Operátoři se v první fázi zaměří na velká města a na logistické areály, výrobní haly apod. Penetrace mobilními zařízeními podporujícími 5G je zatím velice malá," přibližuje situaci docent Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Jak doplňuje jeho kolega Zbyněk Kocour, větší rozšíření a využívání rychlých sítí není jen záležitostí nové infrastruktury: "Ještě je potřeba připravit na to tarify, protože zásadním způsobem naroste kapacita sítě. A když se vám zvýší možnost z nějakých 20 megabitů třeba na 350, tak když tento limit využijete, tak máte množství dat na měsíc hned pryč. Takže i na to musí operátor reagovat."5G pro průmysl "5G síť samozřejmě běžnému uživateli přenese navýšení přenosové rychlosti. V začátcích budování to není příliš razantní nárůst. Je to podmíněno přidáváním dalších kmitočtových pásem. Nicméně je tady jedna důležitá nová vlastnost, kterou 5G sítě přinášejí, a to je podpora průmyslových aplikací s nízkým zpožděním, tedy s takzvanou nízkou latencí. To je jeden ze segmentů, který se teď postupně rozvíjí a bude v dalších letech rozvíjet." Pátá generace internetových sítí je primárně určená pro průmysl 4.0 a lidé z toho mohou jen vytěžit. Přenos dat je totiž díky 5G až desetkrát rychlejší. "Když uvedu příklad robotické výrobní linky, kde se montují třeba automobily nebo jiné produkty, pak je tam celá řada dopravníků, které se potřebují pohybovat. Nejsou vázány na žádnou fixní síť, takže potřebují být připojeny radiově, mobilní sítí. A právě pro takováto zařízení – autonomní systémy, roboty – je důležitá rychlá odezva." K tomu je ale potřeba vylepšit stávající internetovou síť, což je velmi nákladná záležitost, a to nejen pro operátory. "V první variantě se bude updateovat radiová část a jádro sítě zůstane stejné. To se bude měnit, protože celkově je to velká investice, až v další fázi. Logistické areály a výrobní haly musíme vybavit úplně novou infrastrukturou, která ty služby pro průmysl zajistí."Není 5G jako 5G Už teď se ale lidé mohou setkat s tím, že jejich wi-fi síť má v názvu označení 2G nebo 5G. To ale podle docenta Jiřího Vodrážky rozhodně neznamená připojení na super rychlý internet. "S 5G se operuje různě a může mít i různý význam, protože wi-fi připojení se běžně provozuje v pásmu 2,4 GHz, což je taková ta standardní klasická wi-fi, a pak se v průběhu doby přidalo pásmo 5 Ghz. Takže tím 5G je označováno i to pásmo 5 GHz v rámci wi-fi sítě." URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/pomalu-ale-jiste-5g-site-prichazeji-pomohou-nastartovat-prumysl-40-a-zrychli-8753524

26. 5. 2022; asb-portal.cz

Redakce radí: červnové tipy na vzdělávací akce

Léto se nezadržitelně blíží a spolu s ním se i snižuje počet pořádaných akcí – uplynulý měsíc byl například na akce výrazně chudší než jiné jarní měsíce. To se ovšem nedá říct o červnu. Počet akcí před letními dovolenými opět stoupl a každý, kdo se má chuť ještě něco přiučit před zaslouženým letním volnem, má vskutku pestrý výběr, kam může zajet a jaké zajímavé téma si poslechnout.

Výhody průtokového ohřevu vody Pořadatel: Stiebel Eltron Kdy: 1. 6. 8:00 Více info na webu Technologické novinky, výhody a široké produktové portfolio Stiebel Eltron průtokových ohřívačů v přibližně hodinové prezentaci představí Ing. Petr Novotný. Beton University – seminář Betony blízké budoucnosti Pořadatel: Českomoravský beton Kdy: 2. 6. 9:00 Více info na webu Seminář "Betony blízké budoucnosti" obsahuje přednášky na téma směsné cementy a důvody zvyšování jejich podílu na trhu, nebo také beton z recyklovaného kameniva. Představíme vám systém Concremote pro optimalizaci vaší stavby, který slouží pro monitorování pevnosti betonu v tlaku v reálném čase. Nebudou chybět ani stavby z vybraných regionů České republiky nebo poutavé stavby ze zahraničí. BIM VE STAVEBNICTVÍ 2022 Pořadatel: ČSA Kdy: 2. 6. – 3. 6. Více info na webu BIM jako cesta digitalizace českého stavebnictví, BIM jako nástroj komunikace ve stavebnictví, BIM jako předpoklad stavebnictví 4.0, praktické zkušenosti, doporučené metodické a legislativní podklady, výzkumná témata, vzdělávací programy. Konferenci pro Vás připravují Nadace ABF, MPO, ČAS, CZ.BIM a SPS, ve spolupráci s ČKAIT, ČKA, MMR, ČSSI, SIA ČR, ČVUT, SEVEN, NCS4.0 a za podpory dalších partnerů i odborných a mediálních partnerů konference. GREEN WAY DAY Pořadatel: STP Kdy: 7. 6. 10:00 Více info na webu Spolkové setkání odborné technické veřejnosti z řad projektantů, dodavatelů, výrobců (prodejců) i provozovatelů technických zařízení budov. Účelem tohoto setkání je vytvořit neformální prostředí s možností získání nejen odborných informací, ale i společenských kontaktů pro spolupráci v této významné oblasti. PRAŽSKÉ STAVEBNÍ PŘEDPISY Pořadatel: ČSA Kdy: 7. 6. 9:00 Více info na webu Cílem semináře je přehledným způsobem seznámit úředníky stavebních úřadů a odbornou veřejnost s problematikou nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy), ve znění nařízení č. 14/2018 Sb. hl. m. Prahy. VZDUCHOTECHNIKA 2022 Pořadatel: SSTP Kdy: 9. 6. a 10. 6. Více info na webu Slovenská spoločnosť pre techniku prostredia v spolupráci so Stavebnou fakultou STU v Bratislave organizuje v tomto roku už 21. ročník vedecko-odbornej konferencie VZDUCHOTECHNIKA 2022. Konferencia nadväzuje na predchádzajúce ročníky konferencie VETRANIE a KLIMATIZÁCIA. Základy snižování hluku Pořadatel: STP Kdy: 14. 6. 9:00 Více info na webu Kurz je určen pracovníkům v oboru akustika, projektantům, provozovatelům technických zařízení budov, pracovníkům činným ve výstavbě, hygienikům, odborným pracovníkům na stavebních úřadech, ale i laické veřejnosti, zajímající se o problematiku hluku. AGC Active Day 2022 Pořadatel: AGC Glass Europe Kdy: 14. 6. 11:00 Více info na webu Odborný seminář pro architekty a interiérové designéry, investory a developery, projektanty a stavební a realizační firmy na téma inovativní sklo v exteriéru i interiéru. Staňte se součástí osobního setkání autorů a tvůrců projektu Bořislavka Centrum a nahlédněte do jeho zákulisí očima architektů Jana Aulíka a Davida Zalabáka. Wienerberger fórum 2022 (2. díl) Pořadatel: Wienerberger Kdy: 16. 6. 9:00 Více info na webu Odborná online konference ze světa stavebnictví pohodlně a jinak! Pokračování odborné konference pro projektanty, architekty, studenty a stavební firmy. Pozor, nepůjde o klasický seminář či workshop. Přichystali jsme si pro vás virtuální svět s praktickými ukázkami. Nekonvenční zdroje elektrické energie 2022 Pořadatel: Elektrotechnická fakulta VUT v Brně Kdy: 22. 6. až 24. 6. Více info na webu Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysoké učení technické v Brně ve spolupráci s Českou elektrotechnickou společností (která je členem Českého svazu vědeckotechnických společností), její ústřední odbornou skupinou pro chemické zdroje elektrické energie si Vás dovolují pozvat na mezinárodní konferenci 43. NEKONVENČNÍ ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ta bude mj. obsahovat základní informace i nejnovější trendy ve výzkumu a vývoji klasických, alternativních a obnovitelných zdrojů elektrické energie. Základní informace, výzkum a vývoj elektrochemických zdrojů elektrické energie. Řízené větrání v novostavbách Pořadatel: Stiebel Eltron Kdy: 22.6. 8:00 Více info na webu Existuje mnoho názorů a pohledů na návrh větrání rodinných a bytových domů. Alternativní a moderní projekční postup a nový náhled na celou problematiku Vám během přibližně hodiny nabídne a vysvětlí Ing. Martin Bžoch. STAVEBNÍ ZÁKON – aktuální problematika umisťování a povolování staveb po rekodifikaci stavební legislativy Pořadatel: ČSA Kdy: 28. 6. 9:00 Více info na webu Cílem semináře je seznámit účastníky s aktuální právní úpravou postupů a procesů vedených podle stavebního zákona s vazbou na další zákony v návaznosti na aktuální schválenou rekodifikaci, včetně připravovaných změn.Cílovou skupinou seminářů jsou pracovníci obecných, speciálních a jiných stavebních úřadů všech stupňů, pracovníci investičních útvarů, autorizované osoby, pracovníci zhotovitelských subjektů (stavebních firem), architekti, projektanti atd. Mostra Convegno Expocomfort 2022 Pořadatel: Reed Exhibitions Italia Kdy: 28. 6. do 6. 7. Více info na webu Veletrh proběhne i v online verzi od 28.6. do 6.7.2022. Zastoupeny jsou všechny oblasti HVAC+R – vytápění, klimatizace, chlazení, instalace, sanitární technika a vybavení koupelen, úprava vody, obnovitelné zdroje energie a úspory energií, smart technologie a další. red Zdroj: URL| https://www.asb-portal.cz/aktualne/udalosti/redakce-radi-cervnove-tipy-na-vzdelavaci-akce

24. 5. 2022; lidovky.cz

Vysílačky českého odboje nedaly nacistům spát. Proč se musela akce Anthropoid odložit?

Pátek 3. října 1941 je spojen v historii českého odboje s řadou dramatických a tragických událostí. V den, kdy se v Londýně poprvé hovoří před parašutisty Gabčíkem a Svobodou – vybranými k akci – o nutnosti potrestat Reinharda Heydricha za jeho krvavé řádění v protektorátu, je v ruzyňských kasárnách popraven jeden z nejvýznamnějších představitelů vojenského odboje podplukovník Josef Balabán.

Co najdete v seriálu Bestie Heydrich? Čtěte ZDE Z dnes již legendární trojice "Balabán–Mašín–Morávek" byl na svobodě tehdy již jen štábní kapitán Václav Morávek, který však prožíval kalvárii vyčerpaného psance stejně jako velitel vojenského odboje generál Bedřich Homola. Spojení Prahy s Londýnem tehdy viselo prakticky na jediné vysílačce, a proto v noci odletěl z Anglie letoun s kurýrem, který by předal domácímu odboji další vysílačku s krystaly a příslušenstvím, nový šifrovací klíč a také poselství ministra národní obrany exilové vlády generála Sergěje Ingra. Gestapo však také nezahálelo…Razie v jinonickém "akcízu" Dnes již bohužel zbouraný dům stojící osamoceně na okraji Jinonic sloužil ve své době jako "akcíz" – čili celní úřad tzv. potravní daně na čáře, kde se prováděl výběr poplatků za zboží dovážené z venkova do Prahy. Sem odboj přesunul 1. srpna 1941 se souhlasem inspektora finanční stráže Karla Prokopa, který zde i bydlel, vysílačku Sparta I. Slabinou této vysílací základny byl ovšem fakt, že dům byl pro svou viditelnost z dálky při německém zaměřování vysílaček snáz identifikovatelný. První Američan popravený nacisty Poručík André Regenermel se narodil 31. března 1914 v New Yorku, čímž jako Čech automaticky získal americké občanství. Jeho rodina se však vrátila do Československa, kde vystudoval průmyslovou školu a absolvoval i vojenskou službu v čs. armádě. Poté začal v Praze studovat elektrotechnickou fakultu ČVUT. Za protektorátu, po uzavření českých vysokých škol nacisty se zapojil do protiněmeckého odboje a stal se jedním z nejvýkonnějších radiotelegrafistů spojovacího programu Sparta. Pro potřeby odboje dokonce i sestavil malou vysílačku. Gestapo Andrého Regenermela zatklo 7. května 1941 při zásahu proti vysílacímu místu v domku Antonína Krotila v pražských Hodkovičkách. Před Petschkovým palácem – nechvalně známým sídlem pražského gestapa – se ještě pokusil o útěk, přestože byl spoután. Byl však po několika desítkách metrů zadržen, bohužel i s pomocí aktivních protektorátních "občánků". Zastřelen byl poručík Regenermel bez soudu 30. září 1941 v ruzyňských kasárnách v rámci Heydrichova stanného práva. Stal se tak pravděpodobně prvním občanem USA popraveným německými nacisty během druhé světové války. André Regenermel V noci z 3. na 4. října z akcízu vysílal četař Jindřich Klečka a jeho pobyt u vysílačky zajišťovali Antonín Němeček, Stanislav Medřík a Karel Prokop se synem Miloslavem. Klečka vyslal již dopoledne jedenáct depeší a podruhé k vysílačce usedl odpoledne a končil necelou půlhodinu před půlnocí! V té době se již k budově blížilo komando gestapa vedené komisařem Dittmarem Bingelem, který velel zvláštní skupině pátrající po ilegálních vysílačkách. Gestapáci vtrhli do budovy, kde se Jindřich Klečka pokusil zničit depeše a nakonec uprchl s Němečkem do patra, kde se zamkli na záchodě a pokusili zničit zbytek depeší. Když gestapáci několikrát vystřelili do zámku záchodových dveří, Klečka se zastřelil. Jeho spolupracovníci byli pak postupně zatčeni a později popraveni. Likvidací radiostanice Sparta I tak došlo na dlouhou dobu k přerušení rádiového spojení s Londýnem…Padáky u Koudelova Tu noc však čekala u východočeských Nasavrk s připravenými naváděcími světly jiná skupina odbojářů, aby přijala "posla z nebe", který by pomohl zesílit spojení domova se zahraničím. V sobotu 4. října v 1.11 hod. – dvě hodiny po jinonické katastrofě – byl v rámci operace Percentage skutečně v Čechách vysazen se zásobníkem operačního materiálu jednadvacetiletý svobodník aspirant František Pavelka. Palubní střelec v letounu Whitley viděl Františka Pavelku správně přistát a dokonce i balit svůj padák. Důkaz toho, že svobodník seskočil bezpečně, byl však prakticky jediným úspěchem této operace. Pavelka byl kvůli navigační chybě omylem vysazen u osady Koudelov u Čáslavi, o 35 kilometrů dále od původního cíle. Přesto navázal kontakt s odbojem v Chrudimi a dostal se do Prahy, kde předal vysílačku a další materiál, ale to už byla síť odbojářů PVVZ (Petiční výbor Věrni zůstaneme) pod hledáčkem gestapa, protože ji prozradil zatčený rezident sovětské zpravodajské služby major Josef Jedlička. Nastalo zatýkání, a tak byl v ilegálním bytě v Praze Holešovicích 25. října 1941 zhruba ve 4.00 zatčen i František Pavelka. Stal se prvním parašutistou z Velké Británie, který se dostal gestapu v Čechách do rukou. Čekaly ho tvrdé výslechy a nakonec byl 11. ledna 1943 s dalšími odbojáři popraven v Berlíně.Sparta II volá o pomoc V této zoufalé situaci se štábní kapitán Václav Morávek se svým radistou četařem Františkem Peltánem pokoušeli navázat spojení s Londýnem vysílačkou Sparta II. O původní vysílačku přišli již 13. května 1941 v Nuslích, kdy jejich útěk před gestapem po ocelovém anténním lanku ze čtvrtého patra obětavě kryl pplk. Josef Mašín, který byl těžce zraněn a zatčen. Nová vysílačka však neměla velký výkon a většina depeší mizela v éteru. Když Londýn občas nějakou zachytil, šlo často jen o torza informací. Již v červnu byl Morávek nucen dokonce vysílat v otevřené řeči (!). Naštěstí vysílání zachytila britská odposlouchávací služba, a když Morávkovi odpověděla, následoval šifrovaný telegram se zprávou, že Morávek má jedinou vysílačku pouze s jedním krystalem. Za této situace musela místo operace Anthropoid dostat přednost operace Silver A – vysazení tříčlenné skupiny s radiostanicí s krycím jménem Libuše, která by vytvořila řídící ohnisko v Čechách. To by zprostředkovalo rádiové spojení s domácími ilegálními organizacemi, vytvořilo vlastní zpravodajskou síť a skrze další vysazené skupiny parašutistů uskutečnilo sabotážní a diverzní program. Dočasné upozadění akce proti Reinhardu Heydrichovi ovlivnil také názor prezidenta Edvarda Beneše, že bez souhlasu domácího odboje nelze tak závažné operace provádět. Otázkou však zároveň zůstávalo, v jakém stavu se vůbec vedení domácího odboje nalézá... Mstitelé vyčkávají, ale nezahálí ve výcviku Když byl pro zranění 7. října 1941 z operace Anthropoid vyřazen rotný Karel Svoboda, prováděl Josef Gabčík prozatím střelecký výcvik sám a zároveň navrhl, aby Svobodu nahradil jeho kamarád rotmistr Jan Kubiš, což bylo akceptováno. Mezitím byla operace posunuta s tím, že bude moci býti uskutečněna v příštím operačním období letecké jednotky zvláštního určení – tedy mezi 28. říjnem a 10. listopadem. Rychlá střelba bez zaměření Oba absolventi intenzivního výcviku odjeli 14. října na několik dní na výcvikovou základnu STS 21 ve skotském Arisaig House, kde se jim věnoval především kapitán Eric Anthony Sykes (mimo jiné tvůrce dýky commandos) s důrazem na tzv. pudovou či ostendivní střelbu. Šlo o rychlou střelbu bez zrakové kontroly mířidel. Poté následovalo Brickendobury v hrabství Hartford, kde se jim věnoval například kapitán William Ewart Fairbairn, rovněž vynikající střelec, ale především vynikající instruktor boje muže proti muži, který vycházel ze zkušeností asijských bojových umění. Přednost má Silver A Procvičovala se zde však především zacházení s různými druhy výbušnin a ručních granátů, která směřovala i k nácviku útoku na jedoucí automobil. V tom je cvičil major Cecil V. Clarke, odborník na výbušniny, jemuž britská poválečná literatura připisuje autorství bomby, která vybuchla v libeňské zatáčce na Heydrichově automobilu. Protože kvůli nutnosti obnovy spojení s domácím odbojem byla priorita vysazení dána skupině Silver A a nedostatek letounů pro speciální operace nedovoloval navíc zahájit jiné akce, vyčkávali od 8. listopadu 1941 Gabčík s Kubišem na STS 2 v Bellasis u Dorkingu. Zde byla v letech 1941–1942 výcviková stanice těch československých parašutistů, kteří byli vybráni do operací v okupované vlasti. V této stanici se již všichni společně cvičili v řízení automobilu, topografii, denních a nočních cvičeních v neznámém terénu, činnosti po seskoku, znalosti Morseovy abecedy a Q-kódu, učili se vytyčovat plochu pro letce a přijímat na ni zásoby ze vzduchu. Také střelba z pistolí, samopalů, destrukce a vrhání ručních granátů byla částečně společná. Kdy už poletí domů? Během pobytu Gabčíka a Kubiše v Bellasis byl dopracován a upřesňován konspirativní plán jejich činnosti po vysazení, který s nimi při svých návštěvách probíral přednosta Zvláštní skupiny D škpt. gšt. Jaroslav Šustr. Další detaily byly částečně upřesněny při služební cestě rotmistra Josefa Gabčíka do Londýna 17. listopadu 1941. Zbývala již jen jedna klíčová otázka: kdy bude konečně vybrána noc, ve které oba mstitelé odletí domů? Foto: Zatím světu neznámý voják Jan Kubiš při výcviku ve Velké Británii VHÚ FotoGallery: Budova akcízu již dnes v Jinonicích nestojí, v noci 3. října 1941 zde domácí odboj nadlouho ztratil spojení s Londýnem. VHÚ Vysílačky či "mlátičky" slovy českého odboje nedaly nacistům spát a vždy se po nich intenzivně pátralo. VHÚ Jindřich Klečka, který se v Jinonicích zastřelil, aby nepadl do rukou gestapa! VHÚ Zatím světu neznámý voják Jan Kubiš při výcviku ve Velké Británii VHÚ André Regenermel VHÚ URL| https://www.lidovky.cz/serialy/bestie-heydrich-reinhard-heydrich-atentat-heydrichiada-kat-ceskeho-narodanaciste.A220524_091518_ln_specialy_ape

24. 5. 2022; Lidové noviny

První Američan popravený nacisty

HRDINOVÉ DOBY Poručík André Regenermel se narodil 31. března 1914 v New Yorku, čímž jako Čech automaticky získal americké občanství. Jeho rodina se však vrátila do Československa, kde vystudoval průmyslovou školu a absolvoval i vojenskou službu v čs. armádě. Poté začal v Praze studovat elektrotechnickou fakultu ČVUT. Za protektorátu, po uzavření českých vysokých škol nacisty se zapojil do protiněmeckého odboje a stal se jedním z nejvýkonnějších radiotelegrafistů spojovacího programu Sparta. Pro potřeby odboje dokonce i sestavil malou vysílačku. Gestapo Andrého Regenermela zatklo 7. května 1941 při zásahu proti vysílacímu místu v domku Antonína Krotila v pražských Hodkovičkách. Před Petschkovým palácem – nechvalně známým sídlem pražského gestapa – se ještě pokusil o útěk, přestože byl spoután. Byl však po několika desítkách metrů zadržen, bohužel i s pomocí aktivních protektorátních "občánků". Zastřelen byl poručík Regenermel bez soudu 30. září 1941 v ruzyňských kasárnách v rámci Heydrichova stanného práva. Stal se tak pravděpodobně prvním občanem USA popraveným německými nacisty během druhé světové války. Foto:

24. 5. 2022; novinky.cz

Jindřiška Deckerová: K programování patří i dorty a slzy

Ještě na gymnáziu snila o archeologii. Po vzoru Indiana Jonese chtěla objevovat skryté poklady. Po maturitě ale pragmaticky zamířila jinam, k počítačům. "Žen u nich přibývá," líčí doktorandka pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT Jindřiška Deckerová, vítězka prestižní soutěže IT SPY. Ovládla ji jako první žena v její historii.

Vyrůstala jste v malebném kraji, na Domažlicku, které není zrovna centrem IT ani vědy. O jakém povolání jste jako malá snila? Chtěla jsem být jako Indiana Jones. Mít doktorát z archeologie a po víkendech cestovat, objevovat poklady. Možná to bylo i tím, že má panický strach z hadů, stejně jako já. Byl proto pro mě odmala vzor, že i ne úplně perfektní člověk dokáže dělat skvělé věci. Jisté taky je, že mě tehdy ani ve snu nenapadlo, že budu jednou dělat robotiku, informatiku, že mě budou živit počítače, programování. A kdy přišel ten zlom? Až ve třeťáku na domažlickém gymplu. Měli jsme si vybírat bloky předmětů, které směřovaly k tomu, co budeme chtít dělat. Volila jsem mezi technickým a humanitním zaměřením. Hodně lidí mi tehdy tvrdilo, že historie je sice super, ale že se s ní neuživím. Tak jsem si řekla: O. K., dám si tu matiku. Nikdy jsem s ní neměla extra problémy, šla mi tak nějak hladce. Začala jsem programovat, zaměřila se víc na logické úlohy a matematické operace. Čímž jsem plynule přešla až k programování. Následovala přihláška na pražské České vysoké učení technické. Ano, nejdříve jsem ale zamířila na FIT (Fakulta informačních technologií – pozn. red.). Tam mi to ovšem moc nešlo, po dvou letech mě vyhodili. Já se tam ostatně moc dobře necítila od samého začátku studií. Musela jsem si zvykat, že už nejsem "ta skoro nejlepší", jako tomu bývalo na gymplu. Konkurence byla mnohem větší, podobné prostředí mi nesedělo. To zní, jako byste byla ráda, že vás vyhodili. Já ráda vlastně byla! Přešla jsem na fakultu elektrotechnickou, konkrétně na obor Otevřená informatika. Nyní na katedře počítačů, v Centru umělé inteligence (AIC) dělám doktorát. Nejdřív jsem tu ovšem studovala software, k robotice jsem se dostala až v rámci bakalářské práce a výzkumu. A víte, co je paradox? Učím tu teď céčko, předmět o základech programování v jazyku C, kvůli němuž mě z předchozí školy vyhodili… Prostředí FEL mi zkrátka sedlo víc, včetně lidí. Tím neříkám, že je tu studium lehčí. Přestup se vám evidentně vyplatil. Do 12. ročníku soutěže IT SPY o nejlepší diplomovou práci z oblasti IT se loni zapojilo téměř 1300 studentů z 13 českých a slovenských vysokých škol. Vy jste ji vyhrála. Víte, proč porota vybrala zrovna váš projekt? Prý jsem byla nejlepší… (smích) Ale po vyhlášení výsledků jsem se na totéž ptala jednoho z členů poroty. Řekl mi, že měli víc kandidátů, diplomek, které je zaujaly. V soutěži bylo mimo jiné hodně těch, které se zabývaly aktuálními tématy, jako jsou umělá inteligence nebo kybernetická bezpečnost. Šlo o důležitější témata, než bylo to vaše? Spíš bych to definovala slovem populárnější. Porotu podle toho, co vím, přesvědčila má prezentace, jež, podle jejích slov, podtrhla kvalitu mé diplomové práce. Prý viděli, že problému skvěle rozumím, jsem ho schopná vysvětlit a jeho výsledky se dají využít v praxi. Jindřiška Deckerová Foto: Petr Horník, Právo Tím se dostáváme k tomu, co jste v diplomce řešila. Dokážete to zjednodušit i mně, laikovi s humanitním vzděláním? Nepodceňujte se. Každý vědec by měl umět výsledky bádání podat i laikům. Já se o to aktivně snažím. Ve své diplomce jsem hledala nejkratší cestu pro návštěvu několika regionů. Odborně se tomu říká problém obchodního cestujícího. Podle situace, kdy obchodník potřebuje objet řadu měst a přemýšlí, jak si nejlépe naplánovat cestu. Také jsem určovala přesné místo návštěvy každého regionu. Využívala jsem několik aplikací, základní byla sběr dat. Uvedete mi příklad? Máme třeba Amazonský prales, velké jezero. Pošleme nad ně dron, jenž postupně zmapuje stav jeho znečištění, a to tak, aby ta cesta, kterou dron urazí, byla nejkratší. Jestli aktivity hackerů schvaluju? Myslím si, že musíme udělat vše, co je v našich silách, aby neumírali nevinní lidé Ještě se chytám. Co pro vás ovšem dělali ti roboti? Roboti? Nic. Využívala jsem poznatků z dronů, které kolegové ze skupiny multirobotických systémů mají. Používají je mimo jiné pro mapování památek, soch. Obvykle jsou v terénu aktivní dva. Jeden dron objekt nasvěcuje, druhý ho kousek po kousku skenuje. Vědci, výzkumníci, co je obsluhují, musejí postupovat velmi pečlivě. Hodně například počítat, myslet na kapacitu baterie dronů, držet nastavenou výšku. Takto zachycená data posléze dávají dohromady. A jsme u třetí aplikace, kterou jsem pro svou diplomku potřebovala: jak naskenované kousky poskládat "za sebe", aby se robotický manipulátor pohyboval v nejkratších vzdálenostech, co nejjednodušeji. Lze vše využít při pohybu armád? Armáda využívá řadu různých technologií. Můj výzkum se však spíše hodí pro robotické plánování v průmyslu. A dá se potenciálně využít například pro rozvoz balíků, kde se plánují nejlepší cesty pro kurýry. Ve výzkumu jí pomáhají kolegové a jejich roboti, kteří jsou schopní pohybovat se i v nepřístupných terénech. Doma jsou ale v laboratoři pražského ČVUT. Foto: soukromý archiv Jindřišky Deckerové Do války Ruska s Ukrajinou vstoupili i hackeři, kteří mají obdobné znalosti jako vy. Podporujete jejich aktivity? Já nejsem odborníkem na kybernetickou bezpečnost ani na hackování. Ani bych neřekla, že na to mám znalosti. Můj obor je od toho docela daleko. Možná proto mi to přišlo jako z filmu, když jsem na sociálních sítích viděla výzvy právě Anonymous (uskupení vyhlásilo válku Rusku – pozn. red.). Vlastně jsem si nikdy nemyslela, že by se něco podobného mohlo stát takhle blízko. A jestli jejich aktivity schvaluju? Myslím, že musíme udělat vše, co je v našich silách, aby neumírali nevinní lidé. Každý máme stejnou příležitost. Stereotypy, že jen holky můžou být zdravotní sestry, muži IT specialisté…, nemají ve 21. století místo Přidala byste se k nim aktivně? Neřeknu vám jednoznačné ano či ne. Nikdy jsem o tom neuvažovala. Jak jsem říkala, kyberbezpečnost není ani mým vědeckým tématem. Dobře, tak pojďme jinam. Vaše branže má pověst ryze mužského oboru. Kolik žen s vámi sedí ve vaší pražské laboratoři na Českém vysokém učení technickém? Dvě, jedna z nich je právě na Erasmu, na studijním pobytu v cizině. Není to tedy moc, ale ani málo. Na fakultě je spousta žen, dívek, tohle číslo neustále stoupá. Každý máme stejnou příležitost. Stereotypy, že jen holky můžou být zdravotní sestry, muži IT specialisté…, nemají ve 21. století místo. Takže IT už není doména mužů? Stále převažují, ale rok od roku se to mění. Ano, když se kouknete po zdejších chodbách, uvidíte hlavně kluky, chlapy. Převažují i celkově na fakultě elektrotechnické (FEL), ovšem studentek je teď už zhruba do 15 %. Na sociálních sítích jsem nenašla nic z vašeho soukromí. Hlídáte si ostražitě vlastní online/elektronickou stopu? Vypadá to, že? Ale já ani nemám pocit, že bych něco aktivně v tomhle směru dělala. Ač se pracovně věnuju umělé inteligenci, nejsem moc technicky zdatný člověk. Nedávno jsem měla problém i zapojit monitor… Ano, z pohledu běžného uživatele internetu jsem poučenější, jenže já se obecně snažím být opatrná. Soukromý život na sociálních sítích moc nesdílím. A pokud, mám nastavené své sociální profily tak, aby na ně mohli jen mí kamarádi. Máte Facebook, Instagram, Twitter…? Všechny tři. K obsahu prvních dvou se dostanou jen ti, kteří mají. Pro něž je mnou sdílený obsah určený. Ostatní na nich uvidí jen fotografii kytiček. Nepotřebuju, aby někdo cizí věděl, co dělám, kde jsem, čím se bavím ve volném čase. S účtem na Twitteru je to jiné. Založila jsem si ho naopak s cílem být veřejně aktivnější, pomoci propagaci vědy. Jde o ideální platformu, alespoň mně to tak přijde. Na Tinderu je příliš mnoho informací. Listujete pak mezi portréty, procházíte profil za profilem, a nakonec máte největší radost z toho, když narazíte na fotku psa Teď mě ještě napadá, seznamovala jste se někdy přes sociální síť, online seznamku? Zkoušela jsem Tinder. Ale na to jedno rande, na něž jsem vyrazila, jsem stejně šla s člověkem, jehož jsem skoro znala. Měli jsme společné známé. Možná bychom se tak časem k sobě dostali, potkali se. Zmíněná aplikace vše pouze výrazně urychlila. Jinak mi Tinder přijde – jak to jen česky říct? – overwhelming. Jednoduše je tam příliš informací, které najednou vyskočí, a já je nedokážu hladce zpracovat. Neumím si mezi těmi muži vybrat. Ani jejich fotky vás nepřesvědčí? Když ony kolikrát neodpovídají tomu, jak ti muži hledající ženy skutečně vypadají. Což předem víte. Listujete pak mezi portréty, procházíte profil za profilem, a nakonec máte největší radost z toho, když narazíte na fotku psa. Jindřiška Deckerová Foto: Petr Horník, Právo Psa? Zní to asi divně, ale mě opravdu v dobách, kdy jsem byla na Tinderu, nejvíc potěšil mezi adepty na seznámení právě pes. Čímž jsem zároveň zjistila, že Tinder není pro mě. Seznamky tedy ne. Co děláte, když si potřebujete odpočinout od "pracovních" jedniček a nul? Pořád něco nového zkouším. Hrála jsem na klávesy, na ukulele, chodila na badminton, lézt na bouldery. Právě lezení považuju za další testování vlastních hranic. Mám totiž strach z výšek. A ten patří do kategorie strachů, u nichž mám občas pocit, že je musím překonat, že s nimi musím něco dělat. No a taky ráda chodím v přírodě, čtu si. Toto si všechno dokážu reálně představit. Ovšem vaši práci stále moc ne. Co k ní hmatatelně potřebujete? Klid, místo, nejlíp stůl, pak počítač, tabuli, čistou hlavu, v níž mi v ideálním případě běhají skvělé myšlenky. Týkají se algoritmů, jak je mohu vylepšit, opravit, jak mohu už zjištěné aplikovat na jiný problém. Patří do tohoto světa vůbec emoce? Jasně, ovšem někdy je ani prožívat nechci! Konkrétně jde o slzy. Jsou dny, kdy programuju, zkouším, jak vše funguje. Jindy stojím u tabule a myšlenku u ní vymýšlím, zapisuju. No a někdy i brečím, že mi data nesedí, že budu muset vše procházet znovu od začátku a hledat chybu, opravit ji, pustit data znovu, což trvá. Můj pracovní seznam je poměrně dlouhý. Končí – ideálně – sepsáním vědeckého článku, který otiskne ceněný odborný časopis. Věčný hon za áčkovými časopisy, jež, otisknou-li váš vědecký text, jsou vysvědčením kvality. Jak je těžké tam článek prosadit? Hodně. Nám to naposledy trvalo rok a dva měsíce. Když přišlo z Expert Systems with Applications, že článek berou, oslavili jsme to. Gratuluju. Zmínila jste i slzy a frustraci, když se nedaří. Co vás z nich vytáhne? Občas si dám něco sladkého, dort, spolehlivě funguje taky kafe s kolegy. Občas si tady, u kávovaru na katedře, kde spolu mluvíme, popláčeme všichni. Svěříme se s tím, co nám (zase) nevyšlo, a je nám hned líp. Je tedy podmínkou vaší práce i to, že sedíte v Praze, na katedře? Ne, mohu pracovat odkudkoli. Což všichni v mém oboru vždycky věděli, ale nejdál se tahle praxe posunula během covidu. K tomu, aby vám někdo s vašimi problémy, dotazy poradil, stačila schůzka na Zoomu. Ve své profesi se tedy obejdu vlastně téměř beze všeho, jen ten počítač nosím skoro pořád. V současnosti na něm zpracovávám téma v rámci doktorátu. A nelitujete aspoň někdy, že neděláte vědu jako historička, archeoložka? Ani ne. Já jsem k tomu oboru taky přičichla. Na gymplu jsem provázela u nás v Poběžovicích na zámku, než ho zavřeli. Historii jsem nikdy neopustila. Během volna si ráda zajdu i na prohlídku zámku, do muzea, na výstavu. Stejně mám nějak pocit, že váš život běží od termínu k termínu. Jste plánovací typ? Kdysi jsem si svůj život plánovala. Ovšem ne vždy mi plány vyšly. Proto jsem se z termínů posunula k cílům. Už nejedu stylem: do 26 let budu mít doktorský titul, do 28 let budu vdaná, do 30 let budu mít dvě děti. Ono to ani nejde, jak jsem zjistila. Máte pravdu. Pojďme k vašim cílům. Zkuste mi říct pár nejbližších. Dodělat doktorát do třiceti let, to by se podle mě mohlo stihnout. Výzkum běží, těžím i ze své diplomky, snad to půjde rychle. A soukromí? Chci si pořídit britskou krátkosrstou kočku. Už jsem si zamluvila koťátko a co nevidět bych je měla mít doma. Plemeno jsem vybírala pečlivě. Britky jsou poměrně líné, zvyklé poradit si s časem, když jsou samy. A jelikož jsem hodně v práci, dokonale se ke mně hodí. Moc se na ni těším. Jindřiška Deckerová Foto: Petr Horník, Právo Jindřiška Deckerová Foto: Petr Horník, Právo URL| https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/jindriska-deckerova-k-programovani-patri-i-dorty-a-slzy-40396527

24. 5. 2022; volty.cz

Letošní šestý ročník konference Solární energie a akumulace proběhne už pozíří

Česká i evropská energetika se překotně proměňují. Cenové šoky u energetických komodit, ruská invaze na Ukrajinu i pokračující snaha o dekarbonizaci výroby zvyšují tlak na rychlou a zásadní přeměnu energetického trhu. Fotovoltaika a akumulace by měly hrát v této transformaci zásadní roli. Jaké podmínky připraví pro další rozvoj OZE vláda? Dojde u nás k novému solárnímu boomu? A půjde to i bez dotací? To jsou jen některé ze zásadních otázek, jež se budou řešit na blížící se květnové Solární konferenci.

Letošní šestý ročník konference Solární energie a akumulace, která proběhne 26. května v pražském O universu, zahájí diskuze předních politiků o dalším směřování energetiky. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, ministryně pro vědu, výzkum a inovaci Helena Langšádlová a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela budou společně s eurokomisařkou pro energetiku Kadri Simsonovou probírat roli fotovoltaiky v české i evropské energetice, jak ji lze efektivně využít na poli vědy i jaký má přínos pro životní prostředí. O budoucnosti solární energetiky v českých podmínkách bude hovořit náměstek ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla a priority v této oblasti během nadcházejícího českého předsednictví Rady Evropské unie probere ředitel z Ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický. Člen rady ERÚ Petr Kusý rozebere novou tarifní strukturu pro aktivní spotřebitele, řeč bude i o možnostech připojování nových solárních elektráren do soustavy. Na Solární konferenci také představí předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák zatím poslední výsledky studie zdrojové přiměřenosti ČR. Druhý blok uzavře přehled současných výzev dotačních programů a jejich budoucí podoba. Diskuzi ve třetím tematickém okruhu s názvem Fotovoltaika a další moderní trendy jako příležitost pro český průmysl zahájí Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. I čtvrtý blok nabídne pohled na moderní energetiku: Jan Kalina z představenstva ČEZ odprezentuje rozvojové plány největšího českého výrobce elektřiny v oblasti fotovoltaiky, řeč bude o agrivoltaice, chytrých domech, akumulaci vodíku, PPA smlouvách, financování ESG a udržitelných energetických projektech. Pátá část letošní konference se zaměří na legislativu – půjde např. o připojování výroben, provoz nových FV instalací nebo současná unijní nařízení v oblasti baterií. Budoucí investory do fotovoltaiky budou jistě zajímat otázky kolem stavebního řízení a povolovacích procesů, odpoví na ně ředitelka odboru stavebního řádu MMR Žanet Hadžić. Chybět nebude ani čistě technický blok informací o trendech a praktických zkušenostech, mluvit o nich budou jak akademici z FEL ČVUT, tak zástupci předních firem na poli fotovoltaiky – zastoupení budou mít Photon Energy, Atlantis Management, Huawei či Photomate. Veškeré informace o bohatém programu a vystupujících, stejně jako odkaz na registraci najdete na webu www.solarnikonference.cz.

23. 5. 2022; EURO

MVV Energie CZ

Valentýn Avramov - manažer divize energetických služeb Ivo Slavotínek - manažer divize energetických služeb Násobné zvýšení počtu i objemu projektů snižujících energetickou náročnost budov, takzvané Energy Performace Contracting (EPC), plánuje energetická skupina MVV Energie CZ. Divize energetických služeb, která má tento typ zakázek na starost, se proto významně rozrostla. Působí v ní nyní i dvě přední osobnosti tuzemského odvětví energetických úspor – Ivo Slavotínek a Valentýn Avramov. Slavotínek vystudoval obor ekonomika a řízení energetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT Praha. V roce 1993 spoluzakládal společnost EPS ČR. V pozici ředitele EPS, která se později přejmenovala na MVV Energie CZ, zůstal do roku 2005. Od února 2006 působil ve firmě ENESA. Avramov je absolventem oboru tepelně energetická zařízení na Fakultě strojní ČVUT Praha. Profesní kariéru zahájil ve společnosti EVČ. Od června 2006 působil ve společnosti ENESA. Mezi jeho nejvýznamnější EPC reference patří Národní divadlo Praha, Česká filharmonie Praha (Rudolfinum), Stavovské divadlo Praha nebo Státní opera Praha. Foto:

23. 5. 2022; Deník N

Bez evropské solidarity v energetice bude mít Česko problém

"Z obnovitelných zdrojů dost elektřiny v Česku nevyrobíte a na její export se také nemůžete úplně spolehnout. To říkám s plnou zodpovědností," tvrdí spoluautor Státní energetické koncepce Pavel Šolc.

Celá Evropská unie i Česko řeší, jak se co nejrychleji vyvázat ze závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Stranou zájmu zatím zůstává, jak by měla česká energetika bez závislosti na Kremlu vypadat dlouhodobě. Podle spoluautora Státní energetické koncepce Pavla Šolce navíc Česku chybí zásadní strategická analýza toho, jak by se tuzemská ekonomika a společnost měly vypořádat s možným dlouhodobějším nedostatkem energií, který může odstřižení od ruských dodávek vyvolat. - Aktuálně se v Evropské unii řeší návrh na uvalení embarga na dovoz ruské ropy. Jak to Česko může zvládnout? Nejsem specialista na ropu. Ale snad si ještě pamatuji něco z doby, kdy jsem pracoval jako náměstek ministra průmyslu pro energetiku. Pro rafinerii v Kralupech nad Vltavou to neznamená vůbec žádný problém, pro tu v Litvínově to znamená sehnat podobný typ ropy, jako je ta ruská, a dopravit ho sem. To se řešit dá, byť s nějakými dočasnými omezeními kapacit. Každopádně si nemyslím, že by to mělo fatální dopad. Na rozdíl od možného embarga na ruský plyn je tato situace podle mě docela zvládnutelná. Nejspíš nás ale čekají krátkodobé turbulence v oblasti distribuce ropy a přerozdělení kapacit mezi jednotlivými evropskými rafineriemi. To podle mě může trvat půl roku až rok. Každopádně výrobní kapacity jsou v Evropě spíše přebytkové, v tomto směru by tak problém být neměl. Jisté je, že embargo bude znamenat další zdražování pohonných hmot. Na trzích zavládne panika, i když bude mít Evropa ropy dostatek. - Nedávno Rusko přerušilo dodávky plynu do Polska a Bulharska. Kdyby se taková blokáda týkala i Česka, jak vážným problémům bychom museli čelit? Řešili bychom opravdu vážné problémy. Míra závažnosti by závisela na tom, do jaké míry zafungují evropské solidární mechanismy. V každém případě by se ruský plyn nedal rychle nahradit zcela. Na úrovni celé EU se očekává, že třetinu dodávek ruského plynu v krátkém čase nahradit nedokážeme. V takovém případě by muselo dojít k tvrdému omezování spotřeby, od plynu by se musely odpojit třeba celé sektory ekonomiky, což by mělo samozřejmě negativní vliv na růst HDP. Pokud budou fungovat solidární mechanismy, plyn se k nám dostane ze západu přes Německo. V takovém případě pro nás zastavení dodávek z Ruska nebude fatální, i když bude nutné spotřebu omezit. Taková solidarita ale znamená, že se s námi budou muset Němci podělit a také se ve spotřebě částečně omezit. Pak je tu ještě druhá možnost, která by přinesla velkou krizi Evropské unie a snad nenastane. Spočívala by v tom, že by se Německo rozhodlo neomezovat svůj průmysl. Řeklo by si, že pro něj solidární mechanismy neplatí. Pak by k nám odtamtud žádný plyn zřejmě nedotekl a Česká republika by se ocitla v opravdu velkých problémech. - Každopádně platí, že východní státy EU jsou na ruském plynu více závislé než ty západní… Přesně tak. Pokud se zastaví dodávky ruského plynu, Španělsko nebo Francii to prakticky neohrozí, protože jsou schopné je snadno nahradit odjinud. K nám ale plyn ze západu nedoteče, protože nemá kudy. LNG (zkratka pro zkapalněný plyn dovážený tankery, pozn. red.) terminály s výjimkou polského Svinoústí neleží na severu, ale na západě Evropy, tedy ve Španělsku, Francii nebo v Nizozemsku. Dnešní plynárenská infrastruktura počítá s tím, že se LNG rozvádí po západní Evropě, přičemž Německo a s ním i Česko se spoléhá na plynovod Nord Stream vedoucí z Ruska a k tomu samozřejmě na plynovody vedoucí přes naše a polské území. To znamená, že ze západu chybí přepravní trasy, které by byly schopné k nám plyn z tohoto směru dostat. KDO ZA TO MŮŽE - Zmínil jste polský terminál na zkapalněný plyn ve Svinoústí. Česko na něj není napojené. Projekt plynovodu Stork II, který by nás s tímto zařízením propojoval, totiž v minulosti ztroskotal. Za vašeho působení na ministerstvu průmyslu se o této věci jednalo. Proč to nakonec nevyšlo? Bývalý premiér Bohuslav Sobotka tvrdí, že za to mohla liknavost Babišovy vlády. Z jiných stran zase zaznívá, že projekt zastavili sami Poláci, takže za to česká strana nemohla. Já nesouhlasím s názorem, že by za to mohli primárně Poláci. Ano, v určité chvíli k tomu plynovodu začali být skeptičtí. Problémy ale začaly u nás. To my jsme si vymýšleli, proč projekt nejde realizovat. I pro Poláky měla severo-jižní trasa smysl. Pro ně to znamenalo propojení jejich plynové soustavy s našimi zásobníky plynu, které jsou v rámci regionu poměrně významné. Pro nás by vybudování plynovodu Stork II zase znamenalo napojení na LNG terminál ve Svinoústí. Zkrátka se nabízela synergie. Když jsem na ministerstvu průmyslu ještě byl, měli Poláci o projekt velký zájem. Tehdy se ale rozběhla přestřelka s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a jeho tehdejší šéfkou Alenou Vitáskovou. Je otázkou, jaká byla její motivace. Argumentovala každopádně tím, že Stork II je komerční projekt, jehož financování by se mělo zpětně proplatit z poplatků za tranzit plynu. Odmítala přitom, že by část nákladů zpětně zaplatili spotřebitelé v rámci tarifů, tedy regulované složky koncové ceny plynu. My jsme říkali, že určitá část příspěvku z našich tarifů je vhodná, protože šlo o strategickou investici, která je v zájmu státu, a tedy i občanů. Spousta nákladů na spolehlivost se prostě platí právě v tarifech, protože je to nedílnou součástí koncové dodávky dané energie. Nicméně ERÚ poměrně dlouho trvalo na tom, že by se to mělo plně financovat z evropských peněz nebo z poplatků za tranzit, ale že zákazníků by se to nemělo dotknout. - Kvůli průtahům možnost financování z unijních fondů nakonec padla. Nebyla tehdy možnost, aby projekt zaplatil stát? Ne. Tehdy byla diskuse o státních plynových rezervách a spoustě dalších věcí, tohle ale bylo obtížně přijatelné. Pamatuju si dvě vlády: Nečasovu a Sobotkovu. Pro Miroslava Kalouska, který v Nečasově vládě vedl finance, byly jakékoliv státní aktivity na tomto poli nepřijatelné. Úplně stejně si ale pamatuji Andreje Babiše jako ministra financí, který také říkal, ať si tyhle věci řeší komerční sektor sám. V tomto případě ale nebylo potřeba, aby se projektu finančně účastnil stát. Systém energetické regulace je nastavený tak, že za infrastrukturu platí zákazníci včetně přiměřených nákladů na bezpečnost a spolehlivost. - Dnes se projekt plynovodu do Polska znovu vrací do hry. Premiér Petr Fiala před pár týdny ve Varšavě jednal o jeho obnovení. Jak dlouho může trvat, než se díky takovému potrubí zbavíme závislosti na ruském plynu? Plynovod Gazela, který k nám přivádí ruský plyn přes Německo, se stavěl pět let. Zhruba tak dlouho může trvat stavba plynovodu do Polska, pokud bude mít silnou podporu autorit na obou stranách. - Část veřejnosti nyní volá po rychlém uvalení embarga na ruská fosilní paliva. Co byste jí na to coby energetik řekl? Jde o věc volby. Morálně je takový krok stoprocentně správný. Pokud k němu ale přistoupíme, musíme to udělat s plným vědomím toho, že pak se nám ekonomika nejspíš propadne o několik procentních bodů. Na to se musíme připravit. Embarga můžou dávat smysl především v případě, že budeme jako Unie postupovat jednotně. Ani tehdy se neubráníme propadu HDP, ale nejspíš bude díky evropské solidaritě mírnější. - O výjimky z ropného embarga se veřejně hlásí Slovensko a Maďarsko (po rozhovoru se přidalo také Česko a Bulharsko). Toto je úkrok stranou, který je pro Evropu typický. Řekne se, že do něčeho jdou všichni společně. Pak se ale dodá, že někteří se účastnit nemusí. Pak to končí u relativizování principů. Já bych chtěl upozornit na jednu věc: teď se řeší, který stát dostane jakou výjimku. Vůbec jsem ale neslyšel, že by zazněl silný a věrohodný příslib solidarity všech členských států. Ano, o solidárních mechanismech se píše na papíře. Mluví se ale o tom, že budou fungovat také v praxi? Nemluví. CHYBÍ PLÁN - Zmínil jste možný scénář plynového embarga, při kterém by docházelo k odpojování některých sektorů ekonomiky. Jakých provozů by se to typicky mohlo týkat jako prvních? Určitě skláren, keramiček, ale i ocelářského průmyslu a petrochemie. Ty spotřebovávají velké objemy plynu, který se prakticky nedají technologicky nahradit. Zároveň ale na sklárnách tolik nezávisí celý výrobní řetězec. Nečetl jsem žádnou sektorovou analýzu, která by říkala, jaké jsou dopady omezení přístupu k energiím v případě konkrétních sektorů ekonomiky. Obávám se, že tu neexistuje studie, která by řekla, jak se zastavení dodávek projeví na celém výrobním řetězci, jaký vliv to bude mít na propad HDP nebo jak se to promítne na míře nezaměstnanosti v daném regionu. Na základě toho by se měl nastavit žebříček priorit My jsme velmi dobře připravení na krátkodobé výpadky, při nichž dojde k přerušení dodávek na dny nebo i týdny. Už ale nejsme připravení na krizové situace, které mohou trvat měsíce nebo celé roky. Analýza, o které mluvím, by byla pochopitelně velmi složitá a její zpracování by trvalo minimálně několik měsíců. Pochybuji ale, že existuje, protože dlouho nebyl důvod ji vytvářet. Je to jako se zvládáním pandemie. Napřed se o tom diskutovalo s epidemiology nebo hygieniky. Až se zpožděním se přitom přišlo na to, že se věc musí probírat také s ekonomy, sociology nebo psychology, aby společnost dokázala vládní protiepidemická opatření nějak ustát. U plynové krize to bude podobné. Technický přístup nám říká, že můžeme vypnout největší spotřebitele jako sklárny nebo hutě. To je dobré pro okamžité vyřešení problému omezených zdrojů energie. Není to ale dobré řešení z hlediska střednědobého horizontu. Potřebujeme komplexní plán na to, jak můžeme společnosti pomoci se takové situaci přizpůsobit dlouhodobě. Musí tu být odhad možných dopadů, podle nějž se budou provádět cílená opatření. Takovou analýzu jsem ale neviděl a myslím, že ani neexistuje. Zažil jsem státní správu a vím, jak funguje. Málokdy se připravuje na budoucí válku. V lepším případě je připravená na tu současnou, v realitě ale spíše na situace, které se už řešily. - Každopádně z technického hlediska tady existují havarijní plány, podle nichž by se plyn nejdříve zastavoval průmyslu a až v poslední řadě domácnostem. Může hrozit nutnost omezit spotřebu i jim? Kdybychom na podzim neměli dostatek plynu v zásobnících, dotkne se to všech, protože spotřeba domácností není vůbec malá. Upřímně ani nevím, jak by se takové omezování spotřeby řídilo. U velkých firem si to dovedu představit. Těm se zkrátka řekne, že mohou odebrat jen určité procento své běžné spotřeby. Jak by se to ale dělalo v případě domácností? Lidem na sídlišti můžete říct, aby si vytápění snížili třeba o jeden stupeň. Co jim ale uděláte, když to neprovedou? Každopádně si myslím, že se do takto vážné situace nedostaneme. Příští zimu podle mě budou domácnosti mít čím topit. Horší to ale může být v případě průmyslu. - České plynové zásobníky se teď celkem slušně plní. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely tempem 25 až 30 milionů kubíků za den. To zní při pohledu na možný zákaz dovozu plynu z Ruska celkem dobře, nemyslíte? Je to pravda, ale je třeba upozornit, že tuzemské zásobníky mají celkovou kapacitu kolem tří miliard kubíků. To pokrývá zhruba 40 procent spotřeby. Většina plynu se spálí v zimě, je to řekněme 70 procent. To znamená, že i když budou zásobníky před zimou plné, úsporným opatřením se nevyhneme. A to ani v případě, že zafungují solidární mechanismy a budeme dostávat plyn ze západní Evropy. V kuloárech jsem slyšel, že v případě fungování takové solidarity můžeme ze západu dostat asi dvanáct milionů kubíků denně. To v kombinaci s plynem v zásobnících umožní, abychom zavedli jen relativně mírná úsporná opatření. Ve většině firem se tak sníží teplota v halách a některé budou muset odstavit výrobu. Nejspíš ale zafunguje samoregulace. Při dnešních cenách plynu musíme počítat s tím, že se sníží spotřeba, protože se všichni snaží šetřit. - Krátce před začátkem války na Ukrajině Evropská komise představila návrh takzvané taxonomie energetických zdrojů. Podle dokumentu se dá plyn brát jako přechodový zdroj, jenž má nahradit uhlí, které by mělo kvůli své míře znečišťování ovzduší výhledově skončit. Je ale v dnešním kontextu reálné, abychom se ve větší míře spoléhali na plyn? Plyn tu bude. Tak pět až sedm let se podle mě budeme vymaňovat ze závislosti na dodávkách z Ruska. Ty pak ale nahradí plyn ze severu Afriky, Kaspiku nebo zkapalněný LNG plyn ze zámoří. Po těch zmíněných pěti až sedmi letech můžeme plynu odebírat stejně jako dnes, jen bude pocházet odjinud a bude dražší. Uhlí s námi bude do doby, než za něj bude dostatečná náhrada. Předpoklad zrychleného odchodu od uhlí, který mohl v Česku nastat už někdy po roce 2025, teď podle mě každopádně padá. To ale neznamená, že bychom ho nemohli přestat využívat kolem roku 2033, jak načrtla současná vláda. Zhruba v tomto období bychom totiž mohli mít dost plynu na to, abychom jím uhlí v tuzemsku nahradili. Pak už to bude jen otázka volby. - Dnes zaznívají dva extrémní hlasy. Jedny říkají, že snaha odstřihnout se od fosilních paliv je mrtvá a při záměru odklonit se od ruského plynu bychom se měli raději držet uhlí. Druhé naopak tvrdí, že současná situace nás dotlačí k urychlení dekarbonizace a většímu spoléhání na energii z větru nebo slunce. S určitým nadhledem si nemyslím, že je Green Deal mrtvý. Musíme ale být realisté. Ano, můžeme se snažit zrychlit zavádění obnovitelných zdrojů. V dnešní situaci to ale podle mě bude obtížné. Důležité součástky fotovolatických a solárních elektráren se vyrábí v Číně. Tam výroba vázne. Podle informací od dodavatelských firem se termíny dodávek komponent prodlužují a současně rostou i jejich ceny. A ta situace se bude v dalších měsících a letech spíše zhoršovat. Koneckonců jde také o logistický problém, jak sem takové objemy dodávek dostat. V nynější situaci hodlá na obnovitelné zdroje ve větším sázet celá Evropa a produkce na to není připravená. Je otázkou, jestli by tu neměl být nějaký strategický plán, který by podpořil výstavbu výrobních kapacit přímo v Evropě. Já o jeho existenci ale nevím. Zásadním omezením, na které rozvoj obnovitelných zdrojů narazí, navíc budou montážní kapacity v oblasti elektroenergetiky. Ty se budou současně spotřebovávat na výstavbu nových zdrojů a současně na rozvoj distribučních sítí, aby byly schopny nové zdroje připojit. - Fialova vláda v půlce března spustila tendr na výstavbu nového bloku v Dukovanech. Současná energetická koncepce státu, na které jste se podílel, přitom počítá s výstavbou hned čtyř bloků. Dvou v Dukovanech a dvou v Temelíně. Bude nám jeden nový blok v Dukovanech stačit? Jeden blok je dobrý na to, abychom jádro v naší energetice udrželi při životě. Rozhodně to ale nestačí k zachování naší soběstačnosti ve výrobě. Historicky je potíž v tom, že se v roce 2014 zrušil tendr na Temelín, kde se měly stavět dva nové bloky. Za to může Andrej Babiš, který to tehdy shodil ze stolu, protože na projekt nechtěl jako ministr financí ze státního dát ani korunu. Nechtěl ani poskytnout jinou formu garancí. Proto ČEZ tendr zrušil. Z pohledu státu jde o strategický projekt. Z pohledu firmy to ale tehdy vycházelo na ztrátovou akci, kterou by vedení firmy před akcionáři neobhájilo. Když tato cesta padla, zvolilo se pragmatické řešení. Řeklo se, že se bude chystat tendr na jeden blok v Dukovanech s tím, že ministr financí možná do roka změní názor. Nakonec ale zůstalo jen u Dukovan. - Premiér Fiala už ale zmínil, že vláda uvažuje také o tendru na Temelín. Řekl, že do dvou let by se o jeho případném vypsání mělo rozhodnout. Pak by se projekt nových bloků v Dukovanech a Temelínu mohl překrývat… Úplně paralelně to běžet nemůže, aby tady nebyly nároky na stejné kapacity ve stejný okamžik. Pokud ale bude mezi projekty odstup například pět šest let, mohlo by to podle mě fungovat. Důležité je, aby zaznělo jasně, že chceme všechny čtyři bloky. - Co finanční hledisko? Dukovany by měly podle odhadu z roku 2020 stát 160 miliard korun. Minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr ale říká, že při dnešních cenách to může být klidně 400 miliard. To je v pohodě, to je pořád laciné. Temelín vyšel na 40 miliard a už tehdy se říkalo, že není ekonomicky životaschopný. Dnes už ale bude tenhle projekt podle mě zaplacený, elektřinu přitom bude vyrábět nejméně ještě dalších 40 let. - No ale kdyby se pak měl financovat ještě Temelín… Z obnovitelných zdrojů dost elektřiny v Česku nevyrobíte a na její import se také nemůžete úplně spolehnout. To říkám s plnou zodpovědností. Zkrátka není možné sem importovat 30 procent národní spotřeby elektřiny, která by nám chyběla, kdyby se dále nerozvíjelo jádro. Ano, můžeme nakupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů v Německu. Tamní elektrárny ale vyrábějí nepravidelně podle toho, jak zrovna svítí slunce nebo fouká vítr. To znamená, že by se nám mohlo stát, že třetina spotřeby elektřiny objednaná v zahraničí k nám možná v některé dny ani nedorazí, protože obnovitelné zdroje zrovna nebudou vyrábět. Nebo v takových dnech bude cena elektřiny deseti- nebo také stonásobná. Jádro není jen ekonomické rozhodnutí. Je to rozhodnutí, jestli tu bude zachovaný průmysl v dnešní velikosti. My jsme v energetické koncepci říkali, že potřebujeme čtyři nové bloky, hladký dojezd uhlí až někdy do pozdních čtyřicátých let a po roce 2030 se musíme zabývat možností využití malých modulárních jaderných reaktorů, které by mohly nahradit teplárenské systémy. Potenciál obnovitelných zdrojů je u nás omezený. Německo z velké části sází na vítr, pak na fotovoltaiku. My můžeme z hlediska místních přírodních podmínek sázet hlavně na fotovoltaiku. I když jí ale zaplavíme spoustu polí, bude to mít své limity. Jsem zkrátka přesvědčený o tom, že bez jádra to nejde. Ano, v masivním měřítku můžeme dovážet vodík. Pak ale jednu závislost vyměníme za jinou. Není to tak, že bychom měli být soběstační a nechtěli nic dovážet. Musíme to ale dělat v přiměřeném rozsahu, abychom ustáli případné přerušení dodávek z ciziny. - Otázka nákladnosti nových jaderných bloků je ale přece také významná… Samozřejmě. Cena jádra je nepříjemná. Přál bych si, aby blok v Dukovanech vyšel na 160 miliard korun, ne víc. V našich podmínkách ale bude dobře, i když to bude stát třeba 350 miliard. JAK RYCHLE SE DÁ NAPSAT KONCEPCE - Podle vlády by příští rok měla být hotová aktualizace energetické koncepce. Není to s přihlédnutím k současnému vývoji pozdě? Podle mě je to akorát. Rychleji se to udělat nedá, já jsem ten proces zažil. Když jsem na koncepci začal pracovat, také jsem si myslel, že se to dá zrychlit. Až pak jsem ale pochopil, že to není možné. I proto, že když to chcete dělat poctivě a v souladu se všemi předpisy, je třeba projít mezinárodním připomínkovým řízením. Pokud bude v nové koncepci zmíněná jaderná energetika, určitě lze čekat tisíce připomínek z Rakouska a Německa, které bude třeba vypořádat. Je možné, že se obsah takových připomínek bude opakovat. Přece jenom se ale každá z nich musí pročíst, roztřídit a tazatel na ni musí dostat konkrétní odpověď. Takový proces je náročný na lidské kapacity, navíc se musí dodržet různé lhůty, kdy se může vyjádřit veřejnost. Podle mě je nynější načasování naopak výhodné. Teď v energetice akceleruje obrovské množství procesů. Za tři čtvrtě roku tak budeme vidět trochu dále než nyní. Už teď přitom víme základní obrysy toho, kam by měla energetika dál směřovat. Bez ohledu na to, že koncepci ještě aktualizovanou nemáme. Je třeba jasné, že se musí v rámci energetického mixu zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, jejichž zavádění se musí zrychlit. I když jsem zmínil, že to teď naráží na kapacitní problémy. - Vy se na aktualizaci energetické koncepce nepodílíte? Do této řeky už nechci vstupovat. - Co by měl podle vás stát v oblasti energetiky dělat jinak? Trápí mě jedna věc. Stát by podle mě měl mít silný respektovaný think-tank v oblasti energetiky, který by se dlouhodobě věnoval přípravě strategií a různým analýzám. To je obrovská spousta práce pro desítky lidí. Takové pracoviště nám tu dlouhodobě chybí. Stát nemá dostatečný znalostní aparát, který by byl schopný přes celou šíři energetiky formulovat podklady pro státní orgány, aby mohly kvalifikovaně rozhodovat. Toto není úloha samotného státního aparátu. Tam pracují úředníci, to je exekutiva, která rozhoduje. Tady je ale potřebná znalostní a analytická báze, která nám chybí. Pak je tu ještě jedna věc, kterou musíme vyřešit. Stát neumí řídit své strategie, vůbec na to není připravený. Strategie končí tím, že je někdo napíše, vláda je schválí a dají se do šuplíku. V lepším případě jsou součástí strategie nějaké konkrétní úkoly, které se třeba i plní. Nefunguje tu ale žádný mechanismus, který by ověřil konzistentnost jednotlivých sektorových strategií ministerstev, které pak do sebe občas nezapadají. Není tu mechanismus, jenž by zajišťoval a vynucoval plnění strategií a jejich koordinaci. Každý resort si svou strategii vyhodnotí sám a pak samozřejmě napíše vládě, že všechno se podle plánu plní. Jiný resort mu to pak většinou nezpochybní, protože má zase svou strategii, která bude v příštím kole také posuzována. Dám příklad. V energetické koncepci je například zmínka, že bychom se měli do roku 2020 zbavit spalování uhlí v rámci domácností, protože se tím vypouští opravdu hodně emisí. Taková věc se dala docela snadno zvládnout. Na koncepci neoschl ani podpis premiéra a ministerstvo životního prostředí zrovna v té době spustilo první kolo kotlíkových dotací, které podporovaly náhradu jedněch kotlů na uhlí jinými. Že to bylo v rozporu s energetickou koncepcí, ze zákona pro státní správu závaznou, tehdy nikoho netrápilo. Když jsem na ministerstvu průmyslu ještě byl, měli Poláci o projekt plynovodu velký zájem. Tehdy se ale rozběhla přestřelka s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a jeho tehdejší šéfkou Alenou Vitáskovou. Je otázkou, jaká byla její motivace. Pavel Šolc Absolvoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze. Jeho profesní kariéra začala v roce 1986 v podniku Výstavba elektráren Škoda Praha, následně pracoval ve společnosti ČEZ. Poté nastoupil do státního podniku ČEPS, který provozuje elektrickou přenosovou soustavu. Mezi lety 2012 až 2015 byl Šolc náměstkem ministra průmyslu pro energetiku. Pak se vrátil do společnosti ČEZ, poslední dva roky je ve vedení ČEPS. Lidem na sídlišti můžete říct, aby si vytápění snížili třeba o jeden stupeň. Co jim ale uděláte, když to neprovedou? Stát neumí řídit své strategie, vůbec na to není připravený. Strategie končí tím, že je někdo napíše, vláda je schválí a dají se do šuplíku. FOTO: LUDVÍK HRADILEK, DENÍK N FOTO: LUDVÍK HRADILEK, DENÍK N O autorovi: JAN ÚŠELA, redaktor

23. 5. 2022; prahapress.cz

Vize o krok blíže skutečnost

Roje dronů s umělou inteligencí z FEL ČVUT provádějí inspekci elektrického vedení. Silná bouřka způsobila výpadky elektřiny.

Z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétá skupina dronů. Proletí určenou trasu a jejich kamery snímají vybrané prvky elektrického vedení. Získané záběry jsou již během letu analyzovány s využitím strojového učení a zaslány pro finální vyhodnocení pracovníkům inspekce. Ti tak mohou okamžitě identifikovat místo poruchy a zahájit opravu v mnohem kratším čase, než je dnešní běžná praxe. Oprava elektrického vedení pomocí dronů Tato vize má velmi blízko k tomu, aby se v dohledné době stala skutečností. A to díky vědcům z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, kteří ve spolupráci se společností ČEPS v rámci evropského projektu Aerial-Core ověřují praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů. Stávající výsledky výzkumu demonstrovala skupina Multirobotických systémů (MRS) z FEL ČVUT na úseku elektrického vedení na Berounsku. Kromě řešení nenadálých poruch se oba partneři soustředí na robotizaci preventivních kontrol celé rozsáhlé přenosové soustavy v ČR. V současné době inspekci elektrického vedení zajišťuje pilotovaná helikoptéra, která letí od jednoho stožáru ke druhému a posádka pořizuje dokumentaci. Dron nebo dokonce koordinovaný tým dronů tyto úkoly dokáže zvládnout mnohem rychleji a také levněji. ČEPS chce v budoucnosti nahradit pilotované inspekce bezpilotními prostředky, které mohou mít různou míru autonomie. Právě různá míra autonomie je vlastnost, která od sebe jednotlivé systémy dronů výrazně odlišuje. Základní úroveň představují drony, které po vymezené trase řídí operátor. Pokročilejší systémy navádějí dron samostatně podle předem naprogramovaných GPS bodů. Vědci z FEL ČVUT ale posouvají úroveň autonomie ještě mnohem dál. "Software, který s využitím palubní umělé inteligence vyvíjíme ve skupině Multirobotických systémů, je ojedinělý v tom, že je schopen vytvořit tým samostatně uvažujících spolupracujících dronů, přesnější by bylo říci autonomních vzdušných robotů. Plně autonomní drony s využitím palubních senzorů upřesňují svůj let a přizpůsobují své chování změnám v okolním prostředí. To zvyšuje spolehlivost, přesnost a kvalitu získaných dat. Naše drony tak mohou reagovat na nenadálé situace a nezaskočí je ani překážky v cestě či popadané větve," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Cílem spolupráce s firmou ČEPS je integrovat skupinu vzájemně ve vzduchu spolupracujících dronů tak, aby byly schopny kontrolovat infrastrukturu v dosahu několika kilometrů a snímat přitom klíčové prvky, jako jsou izolátory, s velkou přesností a opakovatelností. To je nezbytné pro pořízení záběru vždy ze stejného místa a z požadovaného úhlu, což je klíčové pro automatickou inspekci a sledování vývoje stavu jednotlivých komponent vedení v čase. "Jedním ze záměrů naší společnosti je nahrazení leteckých kontrol prováděných helikoptérou bezpilotními letouny. Budoucnost kontrol vedení pak spočívá v dronech létajících plně automaticky bez přímého řízení pilotem po přesně vytyčených a automaticky generovaných letových drahách. To by mělo přinést snížení nákladů na údržbu přenosové soustavy, zvýšení bezpečnosti kontrol a ve výsledku i jejich větší standardizaci," říká Milan Sedláček, ředitel sekce Řízení údržby společnosti ČEPS. Drone, podej mi šroubovák Vzniká abeceda gest pro ovládání dronu člověkem. Součástí demonstrace na Berounsku byla také kooperace člověka a dronu při konstrukční práci na vedení, při kterém je pohyb robotů ve vzduchu ovládán gesty člověka. Drony jsou vybaveny kamerou a jsou schopny vnímat gesta svého operátora. V univerzitních laboratořích skupiny Multirobotických systémů v Praze na Karlově náměstí pracují na vývoji "abecedy", která bude jednoznačně definovat manipulační pokyny. "Spolupracujeme při tom s Univerzitou v Soluni. Systém bude možné v budoucnu využít pro instalaci rozměrnějších částí vedení, případně autonomní zavážení kabelů pomocných lan v místech člověku obtížně dostupných. To je další schopnost, kterou operátoři ocení, protože nahrazuje lidskou práci v obtížných a nebezpečných podmínkách," dodává doc. Martin Saska. Zapojení robotů do oblasti rozvodných služeb tak, aby současně splňovaly požadavky na bezpečnou a efektivní spolupráci s pracovníky inspekce a údržby, je žhavé téma a řeší je operátoři v celé Evropě. Drony mají potenciál zásadně změnit stávající způsob inspekce a údržby liniových infrastruktur typu elektrického vedení, ale nabízí se využití i v oblasti dalších veřejných služeb či dopravy. Systém, který skupina MRS vyvíjí, je součástí evropského projektu Aerial-Core, který koordinuje univerzita ve španělské Seville. ČVUT na něm participuje jako jeden z klíčových partnerů a ČEPS je členem průmyslového poradního orgánu. K článku bylo přidáno komentářů.

23. 5. 2022; gacr.cz

Projekty JUNIOR STAR

Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová vědecká témata. Na podporu dosáhne pouze zlomek podaných projektů.

JUNIOR STAR 2022 4D buněčná přepážka Roman Pleskot, Ph.D. / Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i. Vyhodnocení intenzifikace suchozemského hydrologického cyklu Ioannis Markonis / Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta životního prostředí Data, algoritmy, moc: Ekonomické teorie informační společnosti Ole Jann, PhD / Národohospodářský ústav AV ČR, v.v.i. Cell*: webová platforma pro vizualizaci, modelování a dynamiku organelových a buněčných struktur RNDr. David Sehnal, Ph.D. / Masarykova univerzita - Přírodovědecká fakulta Vliv změny klimatu na dynamiku periglaciálního prostředí v oblasti Antarktického poloostrova Mgr. Filip Hrbáček, Ph.D. / Masarykova univerzita - Přírodovědecká fakulta Funkční genomika a symbio-genomika v klíšťatech Jan Perner, Ph.D. / Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Dynamika rázů s využitím rychlé rentgenové radiografie a zábleskového rentgenového zdroje Ing. Tomáš Fíla, Ph.D. / České vysoké učení technické v Praze - Fakulta dopravní Reakční sítě na fázových rozhraních pro dynamickou samoskladbu Ing. Petr Kovaříček, Ph.D. / Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - Fakulta chemické technologie Dešifrování počátků replikace DNA v integritě genomu Mgr. Hana Sedláčková, Ph.D. / Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Počítačový návrh templatoveho sestavování, replikace a syntézy na iontových površích Ing Prokop Hapala, PhD / Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Multipólové antiferromagnety: Nové vzájemně propojené kapitoly v krystalografii, pásové strukture a elektronice Dr. Dominik Kriegner / Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. JUNIOR STAR 2021 Pokročilé struktury pro tepelnou izolaci v extrémních podmínkách Ing. Mohanapriya Venkataraman, Ph.D. / Technická univerzita v Liberci - Fakulta textilní Langobardská populace na Moravě. Interdisciplinární výzkum nekropolí doby stěhování národů Mgr. Zuzana Loskotová, Ph.D. / Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. Učení Univerzální Vizuální Reprezentace s Omezenou Supervizí Georgios Tolias / České vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická Lewisovy kyseliny a frustrované Lewisovy páry pro redukčně kondenzační reakce oxidu uhličitého s aminy Martin Hulla, Ph.D. / Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta Magnetoelastické materiály za hranicí Born-Oppenheimerovy aproximace RNDr. Petr Čermák, Ph.D. / Univerzita Karlova - Matematicko-fyzikální fakulta Hydrodynamické interakce planet s protoplanetárními disky a původ těsných exoplanetárních soustav RNDr. Ondřej Chrenko, Ph.D. / Univerzita Karlova - Matematicko-fyzikální fakulta Logická struktura informačních kanálů Mgr. Vít Punčochář, Ph.D. / Filosofický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha Aire-produkujících ILC3 buněk v regulaci Th17 odpovědi Jan Dobeš / Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta Vliv globálních změn na biogeografii hub a fungování ekosystémů Mgr. Petr Kohout, Ph.D. / Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. Specifické bakteriální kmeny a definovaná postbiotika odvozená z bakterií pro zlepšení dlouhodobých následků podvýživy Mgr. Martin Schwarzer, Ph.D. / Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. Reakce mikrobiálních komunit na měnící se klima v půdě Arktické tundry RNDr. Jana Voříšková, Ph.D. / Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. Biosyntéza a degradace fosfonátů – nová mitochondriální dráha podílející se na globálním koloběhu fosforu? Jan Janouškovec / Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. Optimální návrh v elektromagnetismu založený na lokální perturbaci přesných modelů Ing. Miloslav Čapek, Ph.D. / České vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická Transformačně indukovaná plasticita (TRIP) ve slitinách titanu a slitinách s vysokou entropií RNDr. PhDr. Josef Stráský, Ph.D. / Univerzita Karlova - Matematicko-fyzikální fakulta Sub-difrakční manipulace světla pomocí plasmonu pro zvětšení obrazu Ing. Vladimíra Petráková, Ph.D. / Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Kinázy v buněčném membránovém transportu : Klíčový cíl pro vývoj účinných léčiv Ing. Zuzana Kadlecova, Ph.D. / Masarykova univerzita - Lékařská fakulta Alchymie vůní. Rekonstrukce starověkých řecko-egyptských parfumářských postupů: Experimentální přístup k dějinám vědy Sean Coughlin / Filosofický ústav AV ČR, v.v.i. Molekulární mechanismy navádění axonu Daniel Rozbeský / Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta Objasnění interakce mezi nitrifikací a oxidací metanu a následné ekologické dopady Dr Anne Daebeler / Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Role institucionálních faktorů a informací na trzích veřejných zakázek Vítězslav Titl, MSc. et MSc. / Univerzita Karlova - Právnická fakulta Nové cesty při hledání temné energie Dr Ippocratis Saltas / Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Přenašeči, symbionti a patogeny: komplexní systém mikrobiomů triatom RNDr Eva Novakova, PhD / Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Přírodovědecká fakulta Pokročilé analytické metody pro soft lokomoci Paolo Gidoni, PhD / Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i. Stanovení kvantových limitů v biomolekulách pomocí entanglovaných fotonů generovaných z navázaného kofaktorů, modelováno na OCP proteinu. Mgr. Miroslav Kloz, Ph.D. / Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Strukturní charakterizace interakcí mezi transkripcí a opravou DNA Mgr. Marek Šebesta, Ph.D. / Masarykova univerzita - Středoevropský technologický institut Zdanění nadnárodních korporací v globalizovaném světě (CORPTAX) Petr Janský, Ph.D. / Univerzita Karlova - Fakulta sociálních věd Latitudinální patrnosti ve specializaci mezidruhových interakcí: Interkontinentální geografické patrnosti v polinačních sítích RNDr. Robert Tropek, Ph.D. / Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta Zkoumání hadronických interakcí za možnostmi LHC pomocí spršek kosmického záření Eva Maria Martins dos Santos / Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Univerzální kvadratické formy a třídová čísla doc. Mgr. Vítězslav Kala, Ph.D. / Univerzita Karlova - Matematicko-fyzikální fakulta Mapování chemodiverzity pepřovníkovitých rostlin pomocí nové generace platformy Mzmine Tomáš Pluskal, Ph.D. / Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.

23. 5. 2022; gacr.cz

Projekty EXPRO

Granty EXPRO zajišťují financování excelentním vědcům a jejich týmům na pět let. Za tuto dobu mohou na své projekty čerpat až 50 milionů Kč, tedy v průměru deset milionů korun ročně. K financování mezinárodní panely vybírají ty projekty, které mají největší potenciál přinést průlom ve svém oboru. Jednom z podmínek úspěšného splnění projektu je také podání návrhu projektu Evropské výzkumné radě (ERC). Každý rok je financováno pouze několik projektů EXPRO.

EXPRO 2021 Expertíza v autoritářských společnostech. Vědy o člověku v socialistických zemích středovýchodní Evropy doc. Kateřina Lišková, Ph.D. / Masarykova univerzita - Fakulta sociálních studií ADAR-dependentní RNA editace; Jak imunitní systém a mozek porušují Centrální Dogma prof. Mary Anne O'Connell, PhD / Masarykova univerzita - Středoevropský technologický institut Zkoumání a transformace hmoty elektrony v kapalných mikrotryskách prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D. / Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - Fakulta chemicko-inženýrská Limity grafů a související obory Jan Hladký / Ústav informatiky AV ČR, v.v.i. Identifikace a charakterizace proteinů zahrnutých v metabolismu G-kvadruplexů a R-smyček a jejich vztah k replikaci DNA doc. Mgr. Lumír Krejčí, Ph.D. / Masarykova univerzita - Lékařská fakulta Vznik multietnické komplexní společnosti na raně středověké Moravě. Teorie kolektivního jednání a interdisciplinární přístup prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D. / Masarykova univerzita - Filozofická fakulta Objasnění rozvoje provádění duálních úloh u typicky se vyvíjejících dětí a dětí s vývojovou poruchou koordinace Prof. Peter Wilson, PhD, BAppSc(PE), BBSc(Hons), MAPS. / Univerzita Palackého v Olomouci - Fakulta tělesné kultury Zkoumání žhavého vesmíru a porozumění kosmické zpětné vazbě Doc. Mgr. Norbert Werner, Phd / Masarykova univerzita - Přírodovědecká fakulta Kvantová ne-Gaussovská koherence prof. Mgr. Radim Filip, Ph.D. / Univerzita Palackého v Olomouci - Přírodovědecká fakulta Využití frekvenční rychlé skenovací elektronové spinové rezonanční spektroskopie v systémech nukleární magnetické rezonance Ing. Petr Neugebauer, Ph.D. / Vysoké učení technické v Brně - Středoevropský technologický institut Akreující černé díry v nové éře polarizačních rentgenových misí RNDr. Michal Dovčiak, Ph.D. / Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. Nanokrystalografie molekulárních krystalů Dr.rer.nat. Lukáš Palatinus / Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Horizontální přenos mitochondrií v biologii rakoviny prof. Ing. Jiří Neužil, CSc. / Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i. Vylepšení vlastností současných špičkových slitin RNDr. Jiří Svoboda, DSc. / Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i. Význam koevoluce pro ekologickou speciaci prof. RNDr. Martin Reichard, Ph.D. / Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. EXPRO 2020 Abstraktní konvergenční schémata a jejich složitost prof. Wieslaw Kubis / Matematický ústav AV ČR, v.v.i. Aplikovaná teorie strunných polí Mgr. Martin Schnabl, Ph.D. / Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Vědomí celého povrchu těla pro bezpečnou a přirozenou interakci: od mozku ke kolaborativním robotům Mgr. Matěj Hoffmann, Ph.D. / České vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická Nové biofotonické nástroje pro studium buněčných procesů prof. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc. / Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v.v.i. Feroelektrické perovskity pro využití v obnovitelné energetice doc. Mgr. Martin Setvín, Ph.D. / Univerzita Karlova - Matematicko-fyzikální fakulta Sociální mobilita elit ve středoevropských regionech (1861-1926) a tranzice imperiálních zkušeností a struktur v národních státech doc. PhDr. Alice Velková, Ph.D. / Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta Nové výzvy pro spektrální teorii: geometrie, pokročilé materiály a komplexní pole prof. Mgr. David Krejčiřík, Ph.D., DSc. / České vysoké učení technické v Praze - Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Porozumění jazyku: od syntaxe k diskurzu prof. RNDr. Jan Hajič, Dr. / Univerzita Karlova - Matematicko-fyzikální fakulta 1D molekulární řetízky na površích doc. Ing. Pavel Jelínek, Ph.D. / Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. PELAGICS – Eko-genomika mikroorganismů v evropských jezerech Dr. rer. nat. Rohit Ghai / Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Matematická analýza parciálních diferenciálních rovnic popisujících silně nerovnovážné stavy v otevřených systémech termodynamiky kontinua Miroslav Bulíček / Univerzita Karlova - Matematicko-fyzikální fakulta Rovnovážná teorie dynamiky biologické rozmanitosti - makroekologická perspektiva prof. David Storch, Ph.D. / Univerzita Karlova - Centrum pro teoretická studia ArchitektRonika dvoudimenzionálních krystalů se synergií chirálních elektrochemických a optoelektronických konceptů na A- škále doc. RNDr. Ing. Martin Kalbáč, Ph.D. / Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Observance Reconsidered: Využívání a zneužívání reformy (jednotlivci, instituce, společnost) doc. Antonín Kalous, Ph.D. / Univerzita Palackého v Olomouci - Filozofická fakulta Naturalizovaný inferencializmus: normy, významy a důvody ve světě přírody prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. / Univerzita Hradec Králové - Filozofická fakulta Nalezení chybějících genetických komponent a chemických regulátorů signalizace juvenilního hormonu prof. RNDr. Marek Jindra, CSc. / Biologické centrum AV ČR, v.v.i. RNAi revival v savčím organismu prof. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D. / Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. Holistická charakterizace expozice a potenciálních účinků komplexních směsí chemických látek ve vodním prostředí doc. Mgr. Roman Grabic, Ph.D. / Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Fakulta rybářství a ochrany vod Elektrochemická syntéza porfenu prof. RNDr. Josef Michl, CSc. / Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. Biogeneze a evoluce telomerázy u rostlin prof. RNDr. Jiří Fajkus, CSc. / Masarykova univerzita - Středoevropský technologický institut Nové funkcionalizované (bio)polymery na bázi dekorace DNA malými molekulami prof. Ing. Michal Hocek, CSc., DSc. / Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. SubTHz chipová zařízení pro řízení proteinových nanopřístrojů Ing. Michal Cifra, Ph.D. / Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v.v.i. EXPRO 2019 Provázaná biogeneze fotosystémů I a II: společně zrozeni ke společné práci prof. RNDr. Josef Komenda, DSc. / Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. Vývoj staveb a geochemické signatury karbonatitů v čase: význam mobility a koncentrace kritických kovů Doc. Jindřich Kynický, Ph.D. / BIC Brno spol. s.r.o. Makroekologie rostlinných invazí: význam stanovišť a globální syntéza (SynHab) prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc. / Botanický ústav AV ČR, v. v. i. Fototrofní Gemmatimonadetes (PhotoGemm+) Mgr. Michal Koblížek, Ph.D. / Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. Homotopické a homologické metody a nástroje úzce související s matematickou fyzikou prof. Ing. Branislav Jurčo, DSc. / Univerzita Karlova - Matematicko-fyzikální fakulta Feroelektrické skyrmiony Ing. Jiří Hlinka, Ph.D. / Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Centrum pro evropské vegetační syntézy (CEVS) Prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. / Masarykova univerzita - Přírodovědecká fakulta Od performativity k institucionalizaci. Řešení konfliktů v pozdním středověku (strategie, aktéři, komunikace) Mgr. Pavel Soukup, Ph.D. / Filosofický ústav AV ČR, v.v.i. AQUAPARA-OMICS: paraziti vodních organismů ve světě "biomiky" – klíčové biologické otázky ve světle nových dat a moderních analytických nástrojů prof. RNDr. Tomáš Scholz, CSc. / Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Molekulární a funkční analýza biologie kasein kinázy 1 prof. Mgr. Vítězslav Bryja, Ph.D. / Masarykova univerzita - Přírodovědecká fakulta Vztah mezi strukturou a funkcí karotenoidů: Nové cesty k řešení nezodpovězených otázek prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. / Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Přírodovědecká fakulta Dynamické modely pro digitální finance Prof. Wolfgang Karl Haerdle, Ph.D. / Univerzita Karlova - Matematicko-fyzikální fakulta Staré mýty, nová fakta: české země v centru hudebního dění 15. století doc. PhDr. Hana Vlhová-Wörner, Ph.D. / Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i. Testování mechanismů udržujících vysokou druhovou rozmanitost v potravních sítích experimentální manipulací trofických kaskád v tropickém deštném lese Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc. / Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Pohled do budoucnosti: Porozumění vlivu technologií na "well-being” adolescentů prof. PhDr. David Šmahel, Ph.D. / Masarykova univerzita - Fakulta sociálních studií Hlavní mechanismy periferálního kontinentálního růstu během superkontinentálního cyklu prof. RNDr. Karel Schulmann, CSc. / Česká geologická služba Součinnost toxinů ve virulenci Bordetella pertussis prof. Ing. Peter Šebo, CSc. / Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. Efektivní aproximační algoritmy a obvodová složitost prof. Mgr. Michal Koucký, Ph.D. / Univerzita Karlova - Matematicko-fyzikální fakulta ADORable katalyzátory prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc. / Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta Terahertzové a neuromorfní paměti založené na antiferomagnetech prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D. / Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Cytoskeletální mechanika axonálního navádění RNDr. Zdeněk Lánský, Ph.D. / Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i. Ovlivnění elektronických vlastností organometalických molekul pomocí jejich nekovalentních interakcí s rozpouštědly, ligandy a 2D nanosystémy prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc., FRSC / Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. Neuronové reprezentace v multimodálním a mnohojazyčném modelování Doc. Ing. Lukáš Burget, Ph.D. / Vysoké učení technické v Brně - Fakulta informačních technologií Chemie ve dvou dimenzích - za hranice grafenu prof. Ing. Zdeněk Sofer, Ph.D. / Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - Fakulta chemické technologie Elektrochemie 2D Nanomateriálů prof. RNDr. Martin Pumera, Ph.D. / Vysoké učení technické v Brně - Středoevropský technologický institut Operativní obrazy a vizuální kultura: mediálně-archeologická zkoumání Prof. Jussi Parikka, Ph.D. / Akademie múzických umění v Praze - Filmová a televizní fakulta Excelence v ekonomickém výzkumu energetické efektivity a modelování dopadů - FE3M Prof. Anna Alberini, Ph.D. / Univerzita Karlova - Centrum pro otázky životního prostředí Souhra lipidů, iontů a bílkovin a její role v dynamice a funkci buněčných membrán prof. Martin Hof, Dr.rer.nat., DSc. / Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Genocida, poválečná migrace a sociální mobilita: provázanost zkušenosti Romůa Židů Mgr. Kateřina Čapková, Ph.D. / Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. Mapování zdrojů meteoroidů z hlediska jejich složení a výskytu ve sluneční soustavě RNDr. Jiří Borovička, CSc. / Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. Neperiodické materiály vykazující strukturované deformace: Modulární návrh a výroba prof. Ing. Jan Zeman, Ph.D. / České vysoké učení technické v Praze - Fakulta stavební Robotický nano-lékárník: Výrobní procesy budoucnosti pro personalisovaná terapeutika prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. / Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - Fakulta chemicko-inženýrská Strukturní biologie nové generace: Od izolovaných molekul k buňkám, od buněk ke tkáním Mgr. Lukáš Trantírek, Ph.D. / Masarykova univerzita - Středoevropský technologický institut Analýza replikace enterovirů s využitím elektronové mikroskopie Mgr. Pavel Plevka, Ph.D. / Masarykova univerzita - Středoevropský technologický institut Regulace translace v nemoci na globální i transcript-specifické úrovni Dr. rer. nat. Leoš Valášek, DSc. / Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.

22. 5. 2022; domacinoviny.cz

Konference DigiMAP: Dotkni se inovací ve vzdělávání

MAP Praha 12 a Národní pedagogický institut pořádají odbornou konferenci DigiMAP zaměřenou na využívání digitálních technologií ve výuce. DigiMAP je určen pro učitele, ředitele a zřizovatele mateřských a základních škol, a pro všechny zájemce o vzdělávání. Uskuteční ve čtvrtek 9. 6. 2022 od 8.00 do 15.00 hodin v prostorách CIIRC ČVUT (Jugoslávských partyzánů 1580/3 v Praze 6).

Odborným garantem konference je PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D., který má v Národním pedagogickém institutu ČR na starosti útvar Digitalizace ve vzdělávání, zároveň pracuje v neziskové organizaci Učitel naživo a vyučuje didaktické předměty na Katedře informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Program konference DigiMAP Odpoledním blokem konference nás provede Vladimír Kořen. V jeho úvodu vystoupí Vladimíra Dvořáková, která ve svém příspěvku upozorní na to, jak nové technologie a s tím související proměny komunikace ovlivňovaly formování společnosti, jejich hodnotová zakotvení i sociální vztahy. Jak máme připravit děti na šťastný a smysluplný život v budoucnosti, ve které se neobejdeme bez chytrých strojů, nám poradí Michal Šebek, nadšený profesor kybernetiky na ČVUT a vedoucí špičkové Katedry řídicí techniky Elektrotechnické fakulty. Jakým způsobem se můžeme my a naše děti bránit různým formám kyberšikany, nám ukáže Martin Kožíšek, který se již několik let věnuje prevenci rizikového chování na internetu. Dopolední blok přednášek zakončí Petr Polívka z Národního pedagogického institutu, který účastníkům DigiMAPu představí projet IT Guru. Odpoledne plné workshopů Během odpoledních workshopů zaměřených na využití digitálních technologií ve školství, si účastníci konference vyzkouší robotické stavebnice Lego WeDoV2, Spike, Bee-Boty a ozoboty, to vše pod taktovkou Petra Poláka. Miroslava Bučková účastníkům konference ukáže, jak mohou vytvářet pracovní listy v programu Canva, jak využívat při výuce Jamboard nebo jak efektivně pracovat s interaktivní tabulí během výuky dětí. Workshop Štěpánky Baierlové bude zaměřen na tematické oblasti nové informatiky a na rozvoj informatického myšlení. Monika Lienertová s Evou Markovou nám představí způsob, jak se dá digitálně interpretovat přírodní dědictví, virtuální a rozšířená realita, a Eva Fanfulová se se Zdeňkem Smrčkou zaměří na zajímavé technologie napříč obory. Součástí konference bude i komentovaná prohlídka robotické laboratoře TESTBED pro průmysl 4.0. Během ní si účastníci konference prohlédnou flexibilní výrobní linku, pětiosého delta robota nebo pracoviště pro robotický 3D tisk Na DigiMAP se můžete přihlásit zde: https://www.mappraha12.cz/digimap-2022/

22. 5. 2022; ČRo Plus - Evropa Plus

Úvod Evropy Plus

Pavel NOVÁK, moderátor Cesta k digitální dekádě, to je seznam docela konkrétních kroků, které by měly členské země Evropské unie do roku 2030 podniknout, aby si jejich obyvatelé osvojily dovednosti pro život ve světě, kde bude digitalizace, tedy bez papírová komunikace, stále více pronikat do veřejných služeb, ale i do průmyslu, vzdělávání nebo do zdravotnictví. Touto strategií se bude brzy zabývat, jak Evropský parlament, tak rada Evropské unie od července pod vedením Česka. Jaké zkušenosti mají s digitalizací jinde v Evropě a jak bezpečné je pohybovat se v digitálním světě? Jmenuji se Pavel Novák a zvu vás k poslechu Evropy plus. A pozor dnes na vás dokonce promluví i robot. Část pořadu totiž vznikala přímo na konferenci digitální Česko

humanoidní robot Bacha, kam šlapeš. Pavel NOVÁK, moderátor Právě šla do studia a chci zahájit Evropu Plus. Takto mluví výtvory studentů z Českého vysokého učení technického. Humanoidní robot vyrobený ze součástek stavebnice LEGO. Pavel NOVÁK, moderátor Jak se jmenuje tenhle ten LEGOvý robot? Matěj ŠTĚTKA, ČVUT, Fakulta elektrotechnická Ludvík se jmenuje. Pavel NOVÁK, moderátor A mně připadá jako, že to je postavička z filmu Číslo 5 žije. Matěj ŠTĚTKA, ČVUT, Fakulta elektrotechnická To už jsme... rádi tuhle větu slyšíme. Říká ji hodně leckdo. Ano, je to podobnost tam je, ale nebyla původním cílem. Jenom jsme zpětně zjistili, že ten robot byl navržen jako Číslo 5, že bylo navrženo už kdysi dávno velice dobře. A z toho, že jsme chtěli postavit humanoidního robota, a tak jsme se dostali k podobnému designu a, dobře, hlava je trošku podobná, protože cílem naším bylo vytvořit mimiku obličeje, ale obočí a oči jsou mnohem jednodušší a přijatelnější pro jednoduché chápání lidí než pusa. Matěj Štětka, ČVUT, fakulta elektrotechnická. Pavel NOVÁK, moderátor Takovýhle roboti by někdy v digitálním věku mohly existovat? Matěj ŠTĚTKA, ČVUT, Fakulta elektrotechnická Určitě mohli. Asi ne konkrétně takovýhle, protože přece jenom LEGO, jelikož Ludvík je vytvořenej pouze ze stavebnice LEGO, tak je to dětská hračka a není dostatečně přesný, pevný, ale pokud by se to postavilo z pořádné konstrukce. Třeba s využitím 3D tisku, který se v dnešní době rozmáhá, tak určitě ano. Pavel NOVÁK, moderátor Digitalizace společnosti dnes pomáhá nejen zlepšit životní podmínky, usnadnit kontakt s úřady nebo se zdravotnickými zařízeními, ale dokonce pomáhá i lidem organizovat se a snažit se vymanit z područí diktátorů. Na konferenci digitální Česko to připomněla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Protesty proti znovuzvolení Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách v roce 2020, které Evropská unie považuje za zmanipulované, přivedly do ulic běloruských měst desítky tisíc lidí. Svjatlana CICHANOUSKÁ, představitelka běloruské opozice Takový protest by nebyl možný bez svobodných komunikačních kanálů a sociálních sítí. Lukašenkův režim podcenil sílu moderních technologií. Myslel si, že armáda těžce vyzbrojených policistů a slizkých agentů KGB je schopná zastavit projev občanské nevole. Přepočítal se. Jen 2 roky tvrdé represe, umlčení svobodných médií a uvěznění novinářů a aktivistů mu umožnily ovládnout tok informací. Tehdy v roce 2020 Bělorusové zahájili skutečný digitálních odpor. Běloruští aktivisté bojující za lidská práva shromažďovali informace o represích páchaných na občanech. Lidé dokázali pomocí umělé inteligence identifikovat agenty KGB, kteří se na nich podíleli. Komunikace mezi demonstranty se obešla bez státem kontrolovaného internetu, když používaly Bluetooth a WiFi. Někteří nadšenci pro moderní technologie se taky nabourali do policejních vysílaček a dokázali posílat demonstrantům varování před zásahy. Pavel NOVÁK, moderátor Digitální technologie se podle Cichanouské osvědčily i po napadení Ukrajiny Ruskem, kdy se daly elektronické sítě použít proti ruským agresorům. Svjatlana CICHANOUSKÁ, představitelka běloruské opozice Když Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině, přidalo se mnoho Bělorusů k partyzánskému hnutí. Podnikli více než 80 sabotáží na železnici, aby zpomalili postup ruských jednotek a mezitím také běloruští hackeři narušovali chod ruských státních úřadů, aniž by riskovali něčí životy nebo byli fyzicky přítomni na ruském území. Manipulovaly s informacemi tak, že se ruské tanky a další vozidla ocitly bez paliva. Pavel NOVÁK, moderátor Běloruští hackeři také dokázali proniknout do složek KGB a odhalit jména a adresy policistů, kteří brutálně zasahovali proti demonstrantům. Svjatlana CICHANOUSKÁ, představitelka běloruské opozice Díky naší partyzánské kyber armádě dnes známe jména, adresy a telefonní čísla těchto pachatelů. Budou podkladem pro nevyhnutelné trestní procesy a bude to signál pro běloruský establishment, že každý zločin se nakonec dostane k soudu. Pavel NOVÁK, moderátor Vysvětlila Svjatlana Cichanouská, lídryně běloruské opozice, jakou sehrála digitalizace společnosti roli v protestech proti Lukašenkovu režimu a v postoji Bělorusů k ruské invazi na Ukrajinu. K digitálním technologiím patří i mobilní telefony. Jak by asi řekli učitelé i rodiče, ty bývají velký zabiják chuti k učení. Ovšem digitální technologie ve vzdělávání mohou být i prospěšné, když se drží v patřičných mezích, říká generální ředitelka finské národní organizace pro vzdělávání Minna Kelhä. Minna KELHÄ, Generální ředitelka, Finská národní agentura pro vzdělávání Navzdory tomu, co vzápětí řeknu, tak si myslím, že digitalizace je pro vzdělávání a učení nesmírně důležitá a potřebujeme ji. Ale chtěla bych se s vámi podělit a několik zkušeností z Finska z období pandemie. V průběhu pandemie jsme zažili obrovský digitální skok. Ve Finsku tomu bylo také tak. Já jsem se ptala, co bylo klíčovým faktorem úspěchu ve Finsku ve vzdělávání a ve Finsku si myslím, že tím faktorem jsou učitelé. Učitelé vysoce kvalifikováni, kteří v průběhu pandemie uplatnili všechny své dovednosti, využili podpory, které měly a podařilo se jim na vysoké úrovni zajistit distanční vzdělávání dětí a mladých lidí. Co jsme si z toho odnesli za ponaučení? Digitální řešení nemohou být prostředkem pro úsporu prostředků do budoucna. Digitální řešeni nelze implementovat a zavádět na úkor pedagogiky a na úkor bezpečného prostředí pro vzdělávání. Pavel NOVÁK, moderátor Ott Velsberg je vládní koordinátor digitální agendy v Estonsku. Sešli jsme se na konferenci Digitální Česko pořádané Institutem pro politiku společnost. Good afternoon. Ott VELSBERG, koordinátor digitální agendy v Estonsku Hi. Pavel NOVÁK, moderátor Proč Estonsko průkopníkem digitalizace v Evropské unii a proč ostatní země na tom nejsou v tomto ohledu tak dobře? Ott VELSBERG, koordinátor digitální agendy v Estonsku Estonsko prosazuje digitalizaci jako cestu pro poskytování co nejlepších služeb občanům. Už dlouho jsme se snažili zvýšit výkonnost služeb veřejné správy, abychom ji udělali pro uživatele co nejpřívětivější. Digitalizace se jevila jako jediná možnost, jak v tomto směru nějak výrazně pokročit. Když se ptáte na ostatní členské země unie, je to těžké říct, proč to tak je. Neřekl bych, že Estonsko je ve vyspělosti digitalizace nějak na špici. Stále potřebujeme přijmout některá zásadní rozhodnutí ohledně další digitalizace, abychom udělali další pokrok. Pavel NOVÁK, moderátor Například je u vás, ale možné hlasovat nejen v parlamentních, ale i v místních volbách elektronicky. Je to tedy jednoduché takové hlasování zřídit? Ott VELSBERG, koordinátor digitální agendy v Estonsku Je to úplně jednoduché. Jedna z prvních věcí, která to umožnila je, že každý Estonec, který má občanský průkaz, má také digitální podpis a může se digitálně identifikovat. Je už tedy součástí digitálního prostředí, i když ještě nepoužívá digitální systém jako takový. Díky tomu třeba letos podání mého daňového přiznání trvalo jen 3 minuty a to si nedělám legraci. A taky jsem v našich volbách do obecních zastupitelstev volil digitálně z ciziny. Je to tedy úplně jednoduché. Pavel NOVÁK, moderátor Jak se podařilo přesvědčit většinu obyvatel, tedy nejen mladou generaci, aby se do digitálního systému zapojili? Ott VELSBERG, koordinátor digitální agendy v Estonsku Dnes asi třetina estonského obyvatelstva používá internet a 95 % lidí má a používá mobilní chytré telefony nebo jiná zařízení. Moje maminka, které je 93, ví, jak elektronicky podepsat nějaké dokumenty pomocí své digitální občanky. Je to tedy nastavené na všechny lidi. Pavel NOVÁK, moderátor Byla u vás nějaká vysvětlovací kampaň pro občany nebo se třeba vaše maminka jen z vlastního zájmu naučila pohybovat se v digitálním prostředí? Ott VELSBERG, koordinátor digitální agendy v Estonsku Prožili jsem si takovou velkou změnu na začátku jedenadvacátého století. Říká se jí tygří skok. Spočívalo to v tom, že se musela většina obyvatel seznámit s tím, jak zacházet s počítačem. I dnes se pokračuje ve vzdělávání digitální gramotnosti, v ochraně dat a obraně před kyberzločinem. Lidé se učí ovládat nově přicházející technologie. Jakékoliv systémy se lehko ovládají, i když jsou udělané v uživatelsky příjemné formě a na to, jak pozoruji, se často zapomíná. Pavel NOVÁK, moderátor Uživatelský příjemné, tzn. že to musí být jednoduché, jasné, dostupné i pro starší lidi, jako jsem já nebo moji rodiče, jak se to dá připravit tak, aby to bylo takové snadno ovladatelné? Ott VELSBERG, koordinátor digitální agendy v Estonsku Na první místo musíme postavit zákazníka, uživatele. Dám vám příklad. Letos jsme zavedli plné titulkování pořadů v naší veřejnoprávní televizi v reálném čase. Všechno, co se tam řekne v Estonštině se vzápětí objeví v titulcích pro nedoslýchavé nebo neslyšící. Zároveň s tím teď pracujeme na překladači do znakové řeči. Snažíme se tedy vyjít vstříc všem lidem napříč společností. Pavel NOVÁK, moderátor Přináší s sebou digitalizace nějaká rizika? jakých negativních dopadech bychom měli vědět? Ott VELSBERG, koordinátor digitální agendy v Estonsku Určitě. V souvislosti s digitalizací vidíme také potencionální riziko růstu kyberkriminality. Kybernetická bezpečnost pro nás tedy představuje největší investici v tomto oboru. Od roku 2008, kdy Estonsko zažilo první počítačové útoky, je pro nás kyberbezpečnost na prvním místě našeho zájmu. Pavel NOVÁK, moderátor Může každý přispět ke své bezpečnosti, jsou nějaká základní pravidla, která by měl znát každý, kdo se pohybuje na internetu? Ott VELSBERG, koordinátor digitální agendy v Estonsku Ano, může. Každý rok pořádáme informační kampaň pro obyvatele nazvanou Buď opatrný v počítačovém prostoru. Tedy nesdílejte svá data. Neposílejte informace o sobě pod příslibem nějaké výhry. Samozřejmě pečlivě testujeme kontrolní mechanismy na internetu. Jde o to vypěstovat základní návyky digitální počítačové hygieny v široké veřejnosti a ve vládních strukturách. Pavel NOVÁK, moderátor S Ottem Velsbergem vládním koordinátorem digitální agendy v Estonsku jsme si povídali na konferenci Digitální Česko. mluvčí v upoutávce Posloucháte pořad Evropa Plus. Magazín o životě Evropanů. Premiéra v neděli odpoledne po půl páté na Plusu. Pavel NOVÁK, moderátor Dalším hostem konference Digitální Česko byl Morten Elbaek Petersen, ředitel inovativního portálu veřejného zdraví Sunhed.dk tzn. z Dánska. Dobrý den. V čem je vámi řízený zdravotnický portál tak inovativní? Morten Elbaek PETERSEN, ředitel inovativního portálu Sunhed.dk Ten portál je určený pro všechny občany. Všichni v něm mohou hledat svá data o ošetření nebo léčení ve všech zdravotnických zařízení v Dánsku. Najdou tam výsledky všech svých laboratorních vyšetření, a tak dál. Je také určený pro všechny lékaře a pracovníky ve zdravotnictví. Stejně jako pro všechny organizace zabývající se zdravotní péčí. Pavel NOVÁK, moderátor Znamená to tedy, že máte nějaké osobní číslo, to dáte svému ošetřujícímu lékaři, on to někam napíše a v minutě se dozví všechno o vašem zdraví, co se stalo nebo zjistilo v minulosti? Morten Elbaek PETERSEN, ředitel inovativního portálu Sunhed.dk U nás existuje číslo, kterému říkáme osobní identifikátor. Ten je zakódovaný v našem digitálním podpisu. Každý dánský občan má svůj digitální podpis, který používá k ovládání svých zdravotních složek. Také lékaři mají své digitální podpisy. Jestliže se tedy k někomu zapíšete na léčení, má přístup k vaší elektronické zdravotní dokumentaci. Ať je to lékař v místě vašeho bydliště, nebo je to doktor, který pracuje daleko od vás, může nahlížet do vaší dokumentace. Třeba v případě, že se vám daleko od domova stane nějaká nehoda. Pavel NOVÁK, moderátor Sehrál tento systém nějakou významnou roli v době pandemie covidu 19? Morten Elbaek PETERSEN, ředitel inovativního portálu Sunhed.dk Určitě. Například už 14 let se v tom systému sledují výsledky všech laboratorních vyšetření v Dánsku. V době pandemie covidu byla tato vyšetření velmi důležitá. Mohli jsme je shromáždit, vyhodnotit a na jejich základě třeba vytvořit COVID pas. Ten už před rokem umožnil částečné otevření Dánska světu a uvolnění restrikcí uvnitř země. Hráli jsme v tom tedy zásadní roli. Poskytujeme ale také jiné služby. Nejenže vystavujeme covidový pas, ale dají se k nám nahrát výsledky testu. Přinesli jsme mnoho nových věcí, třeba videokonference lékaře s pacienty. Můžete zůstat nemocný doma a lékař si vás prohlédne a určí postup léčby na dálku. Pavel NOVÁK, moderátor Může digitalizace zdravotnictví třeba zachraňovat lidské životy? Morten Elbaek PETERSEN, ředitel inovativního portálu Sunhed.dk Na tuto otázku bych měl 2 odpovědi. Šetří to čas. Je to velké zjednodušení. Ať jste pacient nebo lékař. Když pracujete ve zdravotnictví, znamená úspora času možnost věnovat se rychleji těm, kteří jsou opravdu nemocní a potřebují vaši pomoc rychle. Také třeba v krizových situacích, když jste třeba daleko od domova a vaše nemocnice nebo zdravotní středisko, kde máte dokumentaci, není v dosahu a vám se něco přihodí, má jakýkoliv doktor, který vás bude ošetřovat, přístup k informacím o vás, a to vám může zachránit život. Každý rok děláme průzkum a ptáme se občanů a také zdravotníků na využívání našeho systému. Odpovědi lékařů a záchranářů jsou, že jim opravdu Sunhed pomohl někomu zachránit život. Pavel NOVÁK, moderátor Je možné, aby někdo získal o mě, o mém zdravotním stavu informace, ke kterým by se dostat neměl? Je možné, že nějaké informace zkrátka uniknou? Morten Elbaek PETERSEN, ředitel inovativního portálu Sunhed.dk Jste-li zdravotník a prohlížíte si něčí digitální složku, zanecháváte tam svoje digitální stopy. Každý občan tak může vidět, kdo do jeho dokumentace nahlížel, kdyby se někdo díval do té dokumentace neoprávněně, může dostat pokutu nebo také přijít o licenci. Je proto velmi důležité pro dánský zdravotní systém mít jistotu, že to profesionální zdravotníci nedělají. Stalo se několik případů, ale postihla je za to velká pokuta. Pavel NOVÁK, moderátor Digitalizace tedy neznamená ohrožení lékařského tajemství? Morten Elbaek PETERSEN, ředitel inovativního portálu Sunhed.dk Ne, ale přesto je třeba mít na paměti, že existují kyberzločinci, že taková ohrožení tu jsou. Třeba teď v době války na Ukrajině jsme zaznamenali mnoho kybernetických útoků hlavně z teritoria Ruska. Máme pro to vůbec ty nejsilnější firewally, jaké se dají pořídit. Nikdy nemáte jistotu, jestli někdo ochranu počítače neprolomí, ale musíme vždy zvážit, jaké nám to přináší výhody a jaká jsou tu ohrožení ze strany zločinců. V Dánsku ale zastáváme názor, že stojí za to výhody tohoto systému využívat a bránit se proti zločincům, které jednou pochytáme. Pavel NOVÁK, moderátor Hostem Evropy Plus byl Morten Elbaek Petersen, ředitel dánského portálu veřejného zdraví. Pavel NOVÁK, moderátor Místopředsedkyně Evropského parlamentu zvolená za hnutí ANO, Dita Charanzová. Jak se Evropská unie snaží chránit své občany před nějakými, řekněme, nebezpečími, která na ně číhají v digitálním prostoru? Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/ Ukazuje se, že žijeme všichni v nějaké digitální transformaci i během pandemie jsme vlastně zažili neuvěřitelný boom těchto technologií. Všichni jsme se pře, překlopili prostě do online prostředí, ať už to byla výuka, nakupování, veškerý náš kontakt i s blízkými. Tohle samozřejmě je strašně hodně příležitostí se tam nabízí, je to pozitivní trend, ale zároveň se s tím otevírají i otázky bezpečnosti, ať už jsou to bezpečnosti třeba kybernetické, tak bezpečnosti toho, co na internetu si třeba kupujeme. A to, co tam vlastně vidíme. Evropská unie se teď dohodla na nových pravidlech, tzv. Akt o digitálních službách, který je vlastně největší legislativní změnou do internetového prostředí po 20 letech. A základním klíčem, který jde celou tou legislativou je vlastně to, co je nelegální v offline, našem fyzickém světě, musí být nelegální i online. A že především ty velké technologické firmy by měly dělat daleko víc a daleko rychleji odstraňovat nelegální obsah ze svých stránek. Pro mě důležité téma je navíc ochrana dětí. Jak děti v online prostředí ochránit a tady budeme muset dělat ještě další kroky. 1 věc je, že platformy i díky vlastně této legislativě budou muset dělat vyhodnocování rizik vlastně vše, veškerého obsahu, který na platformách typu Facebook, TikTok je z hlediska dopadu na dětí. A druhá věc je, že budou muset využívat ty nové metody, postupy, jak vlastně odstraňovat ten obsah, který je nebezpečný pro děti. Pavel NOVÁK, moderátor Mezi západní civilizací a ruským autoritářský režimem se odehrála nejenom ta fyzická válka, ale také, řekněme, informační válka. Je tu nějaká společná obrana v Evropě proti dezinformacím, proti tomu, aby ty východní státy, ty autoritářské režimy zasahovaly třeba do fungování našich států? Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/ Válka na Ukrajině zasáhla do projednávání toho této legislativy Aktu digitálních službách. Jestliže jsme ještě před dvěma lety, když jsme začínali projednávat se opravdu soustředili jenom na ten nelegální obsah, tak díky tomu, co jsme viděli, že se během války na Ukrajině děje v tom online prostředí, že dochází k šíření válečné propagandy, tak jsme vsunuli do této legislativy i vlastně povinnost pro ty velké hráče, pro ty největší platformy, že budou muset v těchto situacích dělat opět daleko víc a budou muset zastavit třeba to, aby se na jejich, přes jejich webové stránky, přes jejich platformy nešířila třeba válečná propaganda. Pavel NOVÁK, moderátor Kde se vlastně vzala umělá inteligence, co to je, to by měla vědět Sára Polak, archeoložka v umělé inteligenci. Dobrý den. Sára POLAK, archeoložka v umělé inteligenci Dobrý den. Děkuju moc za pozvání. Pavel NOVÁK, moderátor Co si máme představit pod pojmem umělá inteligence? Je to třeba to, co na mě mluví z mobilu, ta Siri? Sára POLAK, archeoložka v umělé inteligenci Umělá inteligence má to neštěstí, že je to velmi takový polidštilý pojem, že mi si pod tím představíme vlastně nějaký mechanický ekvivalent mozku, ale tak tomu není. Umělá inteligence je vlastně soubor pravidel, díky kterými my analyzujeme digitální data a z nich jsme potom schopni něco kloudného vykoumat nebo něčemu to využít. Takže takový každodenní příklad, pro každodenního posluchače, například filtr spamu, kde máte různá vlastně pravidla, že třeba, když je tam moc obrázků nebo vlastně ty systémové filtry jsou různě nastavené, ale on vám potom ten e-mail buď pustí normálně jakoby do inboxu nebo vám ho dá do spamu. Další příklad, tak když jedete někam Uberem nebo Boltem, tak vám to vypočítá vlastně nejkratší, nejoptimálnější trasu, aby jste netrčeli zbytečně v zácpě nebo další příklad je, pokud se rádi díváte na Netflix nebo nakupujete na Rohlíku, tak to, že vám to doporučí, že byste si měli opět koupit brokolici nebo se podívat například na Ricka a Martyho, tak je na bázi vašeho nějakého chování. Ono to sbírá ta digitální data a potom vlastně predikuje, co by se vám asi tak mohlo líbit. Ale velké takové nepochopení umělé inteligence, že má jakési vědomí, což nemá. Je to opravdu takový mlýnek na maso, který pomocí pravidel, vlastně, z dat vycucává to, co je pro nás užitečné. Pavel NOVÁK, moderátor Taková archeologie v umělé inteligenci, to asi není moc starý obor, si říkám, ale byly už někdy snahy v minulosti zavést umělou inteligenci do praxe? Kde a s jakým úspěchem nebo možná s problémy? Sára POLAK, archeoložka v umělé inteligenci To je skvělá otázka. Ono vlastně na tu archeologii v umělé inteligenci se dá pohlížet dvousečně. Ta první je využití umělé inteligence právě v archeologii, kde byla například zavedena velmi úspěšně, například pomocí satelitních snímků, tak se analyzuje, kde jsou například pyramidy, aby se tam nemusel fyzicky jít doprostřed pouště a zkoumat to, tak si to prostě najdete na mapách. Nebo například se dá i překládat různá písma, dají se analyzovat různé třeba mezopotámské hliněné tablety a vlastně to symbolizuje to, že umělá inteligence se dá skutečně použít víceméně kdekoliv. Když máte data, tak můžete na to implementovat umělou inteligenci. Z mého hlediska, ale já mám archeologii vystudovanou, já spíš vnímám dopad vlastně této technologie na naši společnost. Umělá inteligence je koncept automatonovů je starý tisíce let. První automatonové, tak už se objevují v řeckých bájích. Hefaiston si vlastně nechal ukovat několik automatorů sám. Původ moderní umělé inteligence tak nacházíme během druhé světové války, během rozluštění Enigmy Alanem Turingem, který je vlastně otec moderních počítačových věd. Ale strojové učení, což je taková nejvyužívanější forma umělé inteligence, tak se opravdu implementuje všude od průmyslu 4,0 po vzdělávání, kde se například personalizuje, personalizuje výuka pro každého studenta nebo i konečně medicína nebo samořiditelná auta. Pavel NOVÁK, moderátor Už to vlastně říkáte, v čem se v budoucnu tak může používat umělá inteligence a nepřeroste nás někdy? Sára POLAK, archeoložka v umělé inteligenci Nemyslím si, že by nás přerostla, protože ona opravdu to vědomí nemá. Tam je důležité si tady to uvědomit, že oni bohužel často ty bulvární plátky nebo ty hollywoodské filmy nás straší, ale ono je to opravdu mlýnek na maso, který jako papoušek vlastně přechroustává obrovské množství dat. Já osobně, jako těch využití spoustu, já osobně to vidím například právě ve zdravotnictví, kde by se nejenom eliminovala byrokracie, dalo by se automatizace spoustu procesů a mohla by se snížit, vlastně ten počet těch smrtí, které jsou zbytečné, že jsou třeba jenom kvůli tomu, že člověk čeká moc dlouho na operaci, nebo že se nedostane včas ke správnému doktorovi. To všechno je bohužel vytvořeno tím administrativním balastem, který vlastně by umělá inteligence mohla minimalizovat. Zároveň by mohla například personalizovat léčbu, protože každý jsme jiný, takže třeba na bázi našeho genomu může doporučovat konkrétní léky a konkrétní léčbu. Zároveň to vnímám ve vzdělávání, kde vlastně by se dala personalizovat výuka každému dítěti, tomu říká inteligentní vlastně, učící systémy, kde prostě Pepíčkovi, například jde více mluvený projev, tak by dělal úkoly tímto způsobem a Aničce to jde prostě líp písmem, takže bude se spíš jako vypisovat, třeba o dějepise. Vlastně přizpůsobit ten svět kolem nás, tak to nám umělá inteligence může pomoci a pak samozřejmě digitalizace státní správy. Pavel NOVÁK, moderátor Jsme v digitalizaci nebo uvádění umělé inteligence do praxe, řekněme, na špičce jako Evropa, Evropská unie nebo jsou na tom lépe v Asii, Asijští tygři nebo v Americe? Sára POLAK, archeoložka v umělé inteligenci My k tomu pojímáme takový jako velmi ctnostný, máme takový ctnostný přístup. A ta ctnost se u nás projevuje tak, že chceme hrozně regulovat, což jako často není úplně optimální, protože to vlastně zpomaluje pokrok a právě například jako z řad mnoha vědců a podnikatelů, tak právě na navrhované regulace ze strany Evropské unie, tak dostaly dost docela sepsuto. Takže je tam určitě, jako je to docela problém. Snažíme se to jako teďka řešit, ale ty regulace jsou opravdu jako komplikovaná výzva a je zde strach, aby nás to naopak nezpomalilo právě před trhy, jako je Indie, Čína, Amerika, kde jsou skutečně napřed. Jak vlastně v akceleraci toho privátního sektoru, tak často i ve spolupráci vlastně mezi jednotlivými aktéry. Takže je zde určitě strach, aby se Evropa nezabrzdila ekonomicky a věřím, že to zvládneme, máme tady obrovské talenty. Samozřejmě další problém, který hlavně Českou republiku čeká, tak je nalákat ty mozky zpět, protože máme je rozutečené v Americe, v Singapuru, v Anglii, takže je nutné si jako zároveň udržet ty talenty, které tu bezesporu jsou a i podporovat vlastně to místní, uměle inteligentní prostředí. Pavel NOVÁK, moderátor Umělá inteligence už prý dokáže psát i povídky a básničky. Trochu z toho mrazí. Mohu vám ale slíbit, že i další pořady Evropy Plus pro vás budeme vytvářet my lidé a ne roboty. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Plus vám přeje Pavel Novák.

22. 5. 2022; Seznam.cz TV

První testy českého letounu

Žaneta SLÁMOVÁ, moderátorka V Česku vzniká inovativní pětimístné letadlo schopné kolmého startu i přistání. Má se tak obejít úplně bez runwaye. Zároveň by jeho provoz měl být levnější než provoz helikoptéry a nosnost větší než u dronu. Na kladenském letišti teď začaly první letové testy zmenšeného modelu. Jako jediní vám teď přinášíme exkluzivní záběry z těchto zkoušek. /ukázka/

Martin TYBUREC, redaktor Není to klasické letadlo, není to dron a není to ani vrtulník. Inženýři z firmy Zuri tady zkouší prototyp unikátního letounu, který je tak trochu kombinací všech tří zmíněných. Takovému konceptu se říká ve Vtol. Zkratka znamená, že stroj má zvládat vertikální start jako vrtulník nebo dron a zároveň horizontální let jako letadlo. Jan BELÁK, vývojář, Zuri Teďka zkoušíme vlastně /nesrozumitelné/ přistání, během kterého vlastně letadlo se vznese do vzduchu a visí. Martin TYBUREC, redaktor Tento testovací model je zhruba 5× menší než finální letoun. Cílem této fáze je ověřit například elektroniku, která ho stabilizuje. Filip TOMÁŠ, konstruktér, Zuri Vidíte tady v podstatě letadlo tak, jak ho znáte, jediný rozdíl je v tom, že má poměrně víc vrtulí než běžné letadlo, ten motor se může naklápět z polohy 0 stupňů do 95 a díky tomu to letadlo může v té určité fázi, které říkáme transition, přejít do vodorovného letu a letět normálním stylem jako běžné letadlo. Martin TYBUREC, redaktor Přímý let se tu zatím netestuje, i když tento model by to už měl zvládat. Jan BELÁK, vývojář, Zuri V podstatě se překlopí vrtule dopředu, letoun nabere dopřednou rychlost, začne se chovat jako normální standardní letadlo. Yasmine BORŮVKOVÁ, redaktorka Vzhledem k tomu, že letadlo má 8 vrtulí s proměnlivým výkonem natočením, na křídlech má výškovky a vzadu směrovky, musel by mít pilot aspoň 10 rukou, aby ho uřídil. Proto ve skutečnosti bude zadávat povely jen nahrubo a o jejich přesné provedení se postará počítačový systém vyvíjený na ČVUT. Martin HROMČÍK, výzkumný pracovník, Katedra řídící techniky, FEL ČVUT Třeba 100× za sekundu přečte údaje o orientaci a rychlostech a úhlových rychlostech toho prostředku, zkonfrontuje to s hodnotama akčních zásahů třeba na jednotlivé rotory a jejich naklopení a rozhodne, jakým způsobem se tenhle děj zrealizuje. Martin TYBUREC, redaktor Firma předpokládá, že vývoj potrvá ještě několik let. Nic podobného na světě neexistuje, a tak bude obtížné splnit bezpečnostní standardy letecké dopravy. Věří ale, že takové letadlo pak najde využití všude tam, kam se nevejde letiště. Martin Tyburec, televize Seznam

21. 5. 2022; Radiožurnál

Experiment 09:05

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io). Vojtěch BIDRMAN, moderátor Víte, že řeka Dyje má své digitální dvojče. Vytvořil tým brněnských vědců má ukázat, jak Povodí jedné z největších moravských řek v budoucnu ovlivní třeba nové přehrady. Nejen o tom bude dnešní vědecko technologický magazín Radiožurnálu experiment, který právě začíná, tak vám přeju příjemné sobotní dopoledne. Vojtěch BIDRMAN, moderátor Experti pracují na prvním českém letounu s kolmým startem. Měl by kombinovat výhody vrtulníku a vrtulového letadla. Vývojáři právě v tomto konceptu vidí budoucnost městské regionální dopravy. Navrhovaný stroj s názvem Suri by fungoval jako aerotaxi pro lidi i pro zboží. Podobné myšlenky se do praxe snaží uvést i přední zahraniční letecké společnosti. Čeští konstruktéři mají aktuálně hotový model a testují ho ve vzduchu. mluvčí 1, Phillipe připravíš na vzlet, co řekl dobrý na kladenském travnatém letišti teď vývojáři. Konstruktéři letounu vzory řeší poslední detaily před další sérií cvičných letů modelu. mluvčí 2, Funguje v dopoledních. mluvčí 1, Zory vypadá jako jedno plošné bílé letadlo se spoustou vrtulí a za chvíli opravdu letí. mluvčí 1, Model letadla je řízený vysílačkou a každý z letů trvá jen pár desítek vteřin. Mezi nimi je potřeba doladit různé součástky. mluvčí 3, Zkuste povolit tu teď ještě ten impuls do šesté. Tenhleten model má 3,5 metru rozpětí. Nadílku je to necelé 2 m a váží necelých 25 kilo. mluvčí 1, Popisuje konstruktér letadla Suri Filip Tomáš. mluvčí 3, Je to směs překližky různých druhů, polystyrenu, různých velikostí vrtulí, motorů ser. mluvčí 1, Tedy 8 motorů, tedy vlastně vrtulí a ony se dokáží natáčet. mluvčí 3, Ano, ano dokáží dotovat z 0 stupňů tzn. režim letadlo. mluvčí 1, Přitom sleduje to ale kolmo. mluvčí 3, Při tom letu je to 90 stupňů ±5, když teď. mluvčí 1, Stojíme na tím modelem, který přistál před malou chvílí, kdy jednou seděli. mluvčí 3, Lidé. To lidé by seděli v oblasti centra plánů a, dejme tomu, off první třetině toho trupu tzn. první sedí pilot a za ním jsou 4 pasažéři ve dvou řadách. mluvčí 1, Takže tam, kde teď spousta kabelů, tak tam budou. mluvčí 3, Přesně tak přesně. mluvčí 4, Ta bude dotovat z umělého jako hrozně vrch takto krásně. mluvčí 1, Vývojáři jsou ale stále na začátku. Aktuálně potřebují co nejvíce vzletu k tomu, aby měli data pro správné nastavení pilotování. mluvčí 3, Je to pro nás důležité kvůli tomu, abychom sledovali data, které potom použijeme při vývoji toho většího modelu a nebo toho velkého letadla. A tyhle ty data jsou práce smírně důležitá, protože přece jenom je to moderní ještě to ve světě není, jak minulé. mluvčí 4, Dobře, tak dole 10 and file mode. mluvčí 1, Řídící systém navrhuje Jan Balák student elektro fakulty ČVUT. mluvčí 3, Je to v podstatě kombinace tradičního letadla helikoptéry, měl by to být schopné kolmého vzletu přistání. mluvčí 1, Si tady povídáme na kladenském letišti. Kolem nás teď startuje Cessna, tak proč vůbec je potřeba vyvíjet nové byty něčeho, co už prostě desítky let funguje? mluvčí 3, No, to je dobrá otázka. V podstatě většina firem ve světě se zaměřuje na to, že jsou schopni právě přenést tuto leteckou mobilitu do měst. Jejich cílem většinou vytvořit letoun, který je schopný podobně jako helikoptéra léta do měst současně ale tak daleko a levně. Helikoptéry většinou hodně problém s cenou letu, takže umožnit levnou městskou dopravu, která právě doplní už existující typy arm. mluvčí 1, Kdyby teoreticky mohl vyvíjený český letoun Suri opravdu vzlétnout s lidmi se zatím konstruktéři odhadnout netroufají, jak jsou na tom ale firmy v zahraničí a jak složité bude pro nový směr městské letecké dopravy upravit legislativu. Nejen to probereme v magazínu experiment ještě za chvíli. Z kladenského letiště Ondřej Vaňura, Radiožurnál. Vojtěch BIDRMAN, moderátor V magazínu experiment ještě zůstaneme u budoucnosti městské letecké dopravy. Před chvílí jste slyšeli reportáž o vyvíjeném českém letounu s kolmým startem vzory, ale podobné stroje kombinující vrtulníky letadla vymýšlejí i zahraniční firmy. Nejen o tom teď budeme mluvit s Vladimírem Němcem dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Přeji vám dobré dopoledne. mluvčí 5, Dobré dopoledne vám posluchačům. Vojtěch BIDRMAN, moderátor Jsou podle vás tahle aerotaxi kolmým startem opravdu budoucností dopravy, kde všude by mohla najít uplatnění? mluvčí 5, Tak určitě jsou to jeden z trendů Kanta. Doprava se bude vyvíjet, protože samozřejmě ta doprava dneska je nějaký zdroj na nějakých maximech, co se týče své kapacity a my, pokud budeme chtít udržet nějakou udržitelný rozvoj, tak budeme hledat muset hledat a doplníme vlastně dopravu. Další memory, takže určitě z mého pohledu ano je to 1jeden z cest, kterými je dobře se, nebo kterým je dobré věnovat. Vojtěch BIDRMAN, moderátor Když byste měl ve stručnosti shrnout výhody nevýhody takového typu dopravy? mluvčí 5, Tak vždycky samozřejmě každý druh dopravy má nějakou výhodu nevýhodu. V tom směru určitě tou výhodou je to ta právě ta kombinace toho té možnosti toho školného vzletu, tím pak klasickým klasickým letem. A takže samozřejmě daleko daleko menší prostor potřebný pro vzlet přistání těchto prostředků a nás samozřejmě ta nevýhoda zase může být v tom, že budu muset být potřeba upravit legislativu. Je potřeba vlastně nějakým způsobem dát dát tomu nějaký prostor legislativní, kterým se, kterým se vlastně ten ta doprava bude řídit, takže tam bude tam určitý časový časový vývoj ještě který, který tomu bude v té bude k. Vojtěch BIDRMAN, moderátor Co se týká bezpečnosti letounu s kolmým startem? mluvčí 5, Tak bezpečnost samozřejmě je tady tenhle ten vývoj vlastně celé z těch prostředků je poměrně dlouhý, takže ty konstruktéři jsou tady nastaven. Už jsou teda v tom nějaké standardy bezpečnostní, takže z mého pohledu také vnímám vlastně vývoje běží, tak budou srovnatelné, co se týče běžných letadel. Takže nemáme se k ní vozu Kč oba. Vojtěch BIDRMAN, moderátor Velké světové firmy typu Boeing Airbus nebo Honda už do těch prototypů investují, jak daleko je vlastně jejich vývoj v tuhle chvíli? mluvčí 5, Všichni víceméně jsou v pozici toho, že vlastně ten vývoj běží paralelně. Takovej vývoj vedl své lavice vlastně ta schopnost toho vzletu kolmého vzletu přistání Rolavy se vlastně samotný pohon tělesy zařízení, protože i to je určitý určitá výzva pro ty konstruktéry, takže jsou, řekněme, mají za sebou trošku daleko větší finanční zázemí, než vlastně kolegové z ČVUT. A s tím pádem vlastně mají trošku. Co se týče vývoje malinko malinko náskok vše, co se jakoby velikosti vlastně těch těch zařízení, ale pokud vím, tak vlastně s lidmi to ještě není zkoušeno. Vojtěch BIDRMAN, moderátor No a kdyby mohlo, kdyby podle vás mohlo vzlétnout podobné letadlo třeba i zkušebně, ale s lidmi na palubě. mluvčí 5, Leč to se, co se týče zkušebních zkušebního provozu, tak tam myslím, že se bavíme v řádech let, to určitě nebude nějako nějak dlouho trvat, protože ta prostě prostředky vlastně jsou bezpečné. Ta ji tato řízení vlastně těch prostředků je je už věno dlouhodobě, takže zkušební provoz určitě velmi brzo. Pokud jste se bavil, bychom se bavili o vlastně komerční využití vlastně nasazení, tak tam já si myslím, že budu optimista a rady návštěvě tomu, že to do těch 10 let určitě stihne. Vojtěch BIDRMAN, moderátor O budoucnosti městské letecké dopravy jsme v magazínu experiment mluvili s Vladimírem Němcem dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Děkujeme za váš čas na slyšenou. mluvčí 5, Na slyšenou. Hezký den. Vojtěch BIDRMAN, moderátor Česko začínají pokrývat zpět k internetu UV sítě. Primárně ale budou jen v okolí velkých měst a průmyslových zón. Proč tak na to vám v magazínu experiment odpovíme po půl desáté. Vojtěch BIDRMAN, moderátor Válka na Ukrajině to nejsou jenom tanky mini a zbraně. Bojuje se taky v kyberprostoru na aktivitu hackerů se zaměřila společnost vůbec a my jsme mluvili s jejím hlavním bezpečnostním expertem. Uslyšíte ho, tedy ve druhé části vědecko technologického magazínu. Experiment tak ještě jednou vítejte. Vojtěch BIDRMAN, moderátor Tolik útoků v kyberprostoru v souvislosti s válkou na Ukrajině jsme nečekali i to, říká v exkluzivním rozhovoru s reportérkou experimentu Marii veselou hlavní bezpečnostní expert Googlu byly Lener. Se svým týmem sleduje aktivitu ruských hackerů na Ukrajině. Skupiny podle něj útočí na ostatní státy v Evropě. Tak připomeňme, že problémy v kyberprostoru má v posledních týdnech i Česko. Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka Web Ředitelství silnic a dálnic zůstává po včerejším kybernetickém útoku nedostupný. Marie VESELÁ, redaktorka Toto je jedna ze zpráv, kterou jste mohli slyšet tento týden ve vysílání Radiožurnálu, tentokrát bylo terčem Ředitelství silnic a dálnic v dubnu hackeři vyřadili z provozu weby ministerstva vnitra nebo Českých drah. Tehdy se k tomu přihlásila proruská skupina, která si říká kilometr. mluvčí 6, Celá reakce byly zemřel syn herec náročné. Být. mluvčí 7, Aktivy taky ne to je zajímavá tím, že nespadá pod žádnou organizaci, jsou to jednotlivci, kteří propagují společnou ideologii, navrhují další pak určí společný cíl, když se na něj zaměří dost lidí a vyvinou dost aktivity, tak bohužel někde bezplatnou. mluvčí 6, Saúdského dál. Marie VESELÁ, redaktorka Říká byly hlavní bezpečnostní expert Googlu vede skupinu asi 50 lidí, se kterými v Curychu Kalifornie sledují dezinformační kampaně nebo monitorují hackerské akce, které jsou podporované vládami. To je podle experta případ i ruských skupin, které cílí na Ukrajinu. Co. mluvčí 7, Dle našeho názoru koordinuje stát, můžeme to připsat ruské armádě, konkrétně zpravodajské vojenské služby GRU. Marie VESELÁ, redaktorka Neříkají útoky na ukrajinské weby mají podle Billyho Energa jasný cíl ničit. Hackeři se zaměřují na ukrajinskou vládu. Armádu ale i neziskové organizace, které pomáhají válečným uprchlíkům. mluvčí 6, Je hávem. mluvčí 7, Známe případy, kdy byly útoky úspěšné, třeba hned v prvních dnech války. To bylo u poskytovatelů satelitní komunikace. Jaksi vyřadili z provozu také energetické společnosti, i když na pár hodin. Ukrajinci ale odvedli dobrou práci při odhalování útoků a podařilo se jim uvést technologie zpět do provozu, takže některé útoky byly úspěšné, ale ne na dlouhou dobu. Marie VESELÁ, redaktorka Konkretizovat ale většina ruských hackerských skupin se teď podle Billyho Energa soustředí hlavně na Ukrajinu. Experti Googlu tam ale zaznamenali aktivity Číny, Íránu nebo Běloruska. Ruští hackeři mají ale podle nich jiný styl, jakým napadají infrastrukturu a moje. mluvčí 7, Zabývat, když se podíváte třeba na čínské aktéry, tak těm, kdo ve špionážních aktivitách dlouhodobý trvalý přístup k datům, ale do této chvíle je nepoužívali pro konkrétní fyzické operace. Právě něco takového jsme ale mohli sledovat v případě Rusů. Marie VESELÁ, redaktorka S kolika útokům v kyberprostoru musí Ukrajina čelit, je podle experta obtížné říct jsou ale na denním pořádku. Kyber válka začala podle dat Googlu v lednu od té doby útoků přibývá. mluvčí 6, Jejich starty děsí zájmu reakce. mluvčí 7, Tedy čekali jsme, že v tomto konfliktu zaznamenáme aktivity v kyberprostoru, ale netušili jsme, že bude tolik ničivých útoků. To je rozhodně vysoké číslo, které se vymyká tomu, co jsme doteď viděli. On. Marie VESELÁ, redaktorka A další podobné situace Ukrajinu teprve čekají odhaduje expert Googlu. mluvčí 6, Insider chce tedy. mluvčí 7, Ruská kyber aktivita proti Ukrajině něco, co je velmi časté a čím se Ukrajinci potýkají mnoho let, ale tyto ničivé útoky to není v žádném případě normální. Poprvé jsme zaznamenali v lednu pak další vlna přišla v únoru březnu další v dubnu a od té doby pokračuje. Ten byl tendr. Marie VESELÁ, redaktorka Uzavírá byli Linec Google svými technologiemi chrání na Ukrajině před hackery asi 200 webu. Tzv. Brouček Shield, neboli projekt štít používá i v Česku. Útoky odráží 25 webových stránek. Marie Veselá, Radiožurnál. Vojtěch BIDRMAN, moderátor Je skoro třičtvrtě na 10 stále posloucháte magazín Radiožurnálu experiment tým brněnských vědců z ústavu výzkumu globální změny Akademie věd vytvořil digitální dvojče Povodí Dyje. Jsou to do tabulek grafů, rovnic a map převedené reálné řeky a jejich blízké okolí. Pomocí dvojče té dokážou v počítači nasimulovat, jak Povodí jedné z největších moravských řek v budoucnu ovlivní třeba nové přehrady nebo rozvolňování toků do původních koryt. Díky tomu by se vodohospodáři, lesníci nebo zemědělci mohli v budoucnu vyvarovat zbytečným opatřením. Petr TICHÝ, redaktor Na tom počítači vidíme klikatou čáru Šimečka my předpokládáme asi směr toho vodního toku a vidíme tam vlastně takovou rovnou čáru přes ní klikatou. Měla by to být mapa, takže předpokládám, že to budou 2 různá koryta. mluvčí 8, Ano, od rovné koryto je koryto v současném stavu, a to klikaté meandrující koryto tak, jak bylo navrženo, že by se mohl navrátit jeho přírodní charakter. Tohle konkrétně horní úsek Svratky. Petr TICHÝ, redaktor Vysvětluje u monitorů jedno z využití digitálního dvojčete. Jeho spoluautorka Jana Bernstein nová přirostly pnutí jednotlivých bodů v mapě pak vědci vidí například výšku hladiny v určitém období roku. Profil koryta nebo nasycení okolní půdy. Vysvětluje výhody virtuálního Povodí Dyje Milan Fischer. mluvčí 9, My můžeme testovat všechny tady tyto možné opatření, aniž bychom je realizovali, dá se říct, je to mnohonásobně levnější můžeme zkoušet různé kombinace, což byla ta hlavní myšlenka použít na testování adaptačních opatření sledovat, jestli ty opatření působí synergicky, anebo proti sobě. Petr TICHÝ, redaktor Díky dvojčeti se tak dá například ověřit, zda stavby nových přehrad nevysuší. Jiné řeky pokračuje Jana Berg Steinová. mluvčí 8, Třeba jsme zkoušeli vliv potenciální nádrže Borovnice na horní z Hradce a její vliv na zlepšení minimálních odtoků. To je docela jednoduchý zásah do toho modelu, kdy se do říční sítě vloží těleso hráze. Petr TICHÝ, redaktor K němu se pak připojí data, která zjednodušeně řečeno, reprezentují přítoky a odtoky z nádrže. Díky nim se pak dá také vypočítat, z kterého vodního díla je lepší upouštět více nebo naopak méně vody. Vědci ale dvojčete umí promítnout také vliv okolní krajiny. Ty. mluvčí 8, Jednotlivé barvy znamenají příslušnost toho konkrétního výpočetního bodu do nějaké vegetační dříve. Ta oranžová nám tady reprezentuje zemědělskou půdu ohrožována reprezentuje lesní půdu a tady intravilánu Brna vidíme na soutoku Svratky Svitavy. Modře. Petr TICHÝ, redaktor Podle Milana Fischera je totiž rozdíl, zda je blízko, řekl, jehličnatý nebo listnatý les či holiny. mluvčí 9, Protože, když tam bude holá půda, takový stav toho vypařuje jenom za určitých podmínek hodně té vody a zůstává v té půdě a pak, když zaprší jako voda, může přispívat k intenzivnějším útokům. Takže to může mít až negativní vliv na nějaké rychle epizody až povodňová. Petr TICHÝ, redaktor Digitální dvojče by tak v budoucnu mohlo najít kompromis pro efektivní využití vody vlastnictví zemědělství vodohospodářství. Zároveň, jak totiž Jana Bernstein nová Milan Fischer s oblibou říkají voda je jenom jedna z Brna Petr Tichý, Radiožurnál. Vojtěch BIDRMAN, moderátor Robotické výrobní linky chytrou domácnost, anebo Ultra rychlé hraní počítačových her. Nejen to všechno umožňuje nová generace internetu známá jako 5 GS sítě. Její rozmach ale nebude tak rychlý jako předchozí 4 GS sítě, která dostala internet i do té nejzapadlejší vísky. Jednoduše proto, že se to nevyplatí. mluvčí 10, Je to vlastně stejné jako s mobilními telefony, když máte tlačítko, vím a chcete mobilem třeba platit, tak musíte investovat do chytrého přístrojem, ale když už ho máte, tak si dobře rozmyslíte, jestli se vám vyplatí koupit si nový jen proto, aby se data stahovala o něco rychleji. mluvčí 11, Kus sítě 5 GB není až tak velká motivace rychle provádět upgrade, protože ta síť 4 Göth a ty mě dobře dneska vyhovuje řadě uživatelů. Čili operátoři se v první fázi zaměří na velká města a na ty logistické areály výrobní haly a podobně. Penetrace mobilními zařízeními podporujícími Pirk je zatím velice malá. mluvčí 10, Přibližuje situaci doc. Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. A jak doplňuje jeho kolega Zbyněk Kocur, tak větší rozšíření a využívání rychlých pětka sítí není jen záležitostí nové infrastruktury. mluvčí 12, Ještě je potřeba vlastně u těch operátorů připravit i na to tarify, protože zásadním způsobem naroste kapacita sítě. A kdyby se vám zvýší možnost nějakých 20 Mb třeba na 300 350, takže tenhle ten limit využijete, tak množství dat nám, jestli máte hnedka pryč, takže i tam musí reagovat ten operátor na tuhle skutečnost. mluvčí 10, Zatím je to ale pro operátory prestiž nabízet lidem 5 g sítě, na které už v aukci vysoutěžily frekvence a teď se staví potřebná infrastruktura, která především okolí velkých měst už začíná fungovat. mluvčí 11, 5, kde si samozřejmě běžnému uživateli přinese navýšení přenosové rychlosti v začátcích budování to není příliš razantní nárůst. Je to podmíněno přidáváním dalších množstvích pásem by se mohly navyšovat víc víc. Nicméně je tady 1 důležitá nová vlastnost, kterou 5 GS přináší, a to je podpora průmyslových aplikací s nízkým zpožděním rychlou odezvou tzv. nízkou latencí, a to je 1 se z těch segmentů, který se teďka postupně rozvíjí a bude v dalších letech rozvíjet. mluvčí 10, Pátá generace internetových sítí je totiž primárně určené pro průmysl 40 a lidé z toho mohou jen vytěžit, protože přenos dat je až 10× rychlejší. mluvčí 11, Když uvedu příklad robotické výrobní linky, kde se montují třeba automobily nebo jiné produkty. Pak je tam celá řada dopravníků, které potřebují se pohybovat, nejsou vázáni na žádnou fixní síť, takže potřebuji být připojeni RadioMobil sítí. A právě pro takováto zařízení autonomní systémy roboty. A u těchto systémů bude potřeba řídit reálném čase. Je právě důležitá rychlá odezva. mluvčí 10, K tomu je ale potřeba upgradovat, tedy vylepšit stávající internetovou síť, což je velmi nákladná záležitost, a to nejen pro operátory. mluvčí 11, V té první variantě se bude upgradovat radiála část, a to jádro sítě tzv. mobilní core zůstává stejný. Ten se bude měnit, protože celkově to velká investice až v další fázi, no a ty logistické areály výrobní haly musíme vybavit úplně novou infrastrukturou novými se mikro základnu jimi stanicemi, které ty služby pro průmysl zajistí. mluvčí 10, Už teď se ale lidé mohou setkat s tím, že jejich WiFi síť má v názvu označení 2×, anebo 5 GB. To ale podle doc. Jiřího Vodrážky rozhodně neznamená připojení na super rychlý internet. mluvčí 11, S tím 5, kde se operuje různě, může mít různý význam, protože WiFi připojení se běžně provozuje jednak v pásmu 2,4 gigahertzů. Taková ta standardní klasická ve finále a pak v průběhu doby se přelo pásmo 5 gigahertzů, takže tím Gergely označováno ve zkratce to pásmo 5 gigahertzů v rámci WiFi sítě. mluvčí 10, Které nabízí lepší signál přenosovou rychlost, ale horší dosah než WiFi na poloviční frekvenci. Eva Kézrová, Radiožurnál. mluvčí 13, Forte Darwin šrot Carmina burana Novosvětská Čajkovského, Vémolu nebo Straussova alpská symfonie. Rozechvělý na začátku léta nádvoří litomyšlského zámku. Více o programu festivalu Smetanova Litomyšl cz. Hlavním mediálním partnerem je Český rozhlas. mluvčí 14, Radiožurnál 10 hodin. mluvčí 14, V Lánech jedná expertní tým prezidenta společně s premiérem Fialou řešit budou zahraniční politiku. Ruský Gazprom přestal vyvážet plyn do Finska. Češi večer nastoupí na mistrovství světa v hokeji proti Norsku a kolona popojíždí po dálnici D10 u Brandýsa směrem do Mladé Boleslavi. Počasí zpočátku bude v jihovýchodní polovině zataženo místy s deštěm, jinak nás čeká oblačno až polojasno teploty do 23 stupňů. mluvčí 15, Radiožurnál. mluvčí 13, Zprávy víme co se děje. Jana PETROVÁ, moderátorka Na zámku v Lánech se právě schází expertní tým prezidenta Miloše Zemana. Porady se tentokrát účastní i premiér šéf ODS Petr Fiala. Na místě máme reportérku Janu Karasovi EU. Jana KARASOVÁ, redaktorka Tématem té dnešní schůzky bude podle mluvčího vlády Václava Smolky zahraniční politika. Diskutovat by měli o válce na Ukrajině nadcházejícím českém předsednictví Evropské unie a také summitu NATO na konci června ve Španělsku. Premiér Fiala jednal s prezidentem už toto pondělí. Řešili například podzimní návštěvu katarského emíra v Česku a taky nového guvernéra České národní banky. Prezidentův expertní tým se naposledy sešel před měsícem společně s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. ODS se zabýval problémy českého soudního systému státního zastupitelství. Z Lán Jana Karasová Radiožurnál. Jana PETROVÁ, moderátorka Ruská plynárenská společnost Gazprom ráno zastavila vývoz plynu do Finska. S odvoláním na finského operátora Gaz Gareth o tom informovala agentura Reuters. mluvčí 16, Vláda finské ve středu schválila vstup země do Severoatlantické aliance. Moskva dříve varovala, že pokud se Finsko rozhodne vstoupit do NATO, přijde s odvetnými kroky Rusko přerušením vývozu plynu reaguje na rozhodnutí Finska, které za dodávky od Gazpromu odmítlo platit v rublech. Gazprom už na konci dubna zastavil dodávky plynu.

21. 5. 2022; Radiožurnál

Na nákup letadlem? Experti pracují na prvním českém letounu s kolmým startem, může sloužit jako aerotaxi

Experti pracují na prvním českém letounu s kolmým startem. Měl by kombinovat výhody vrtulníku a vrtulového letadla. Vývojáři právě v tomto konceptu vidí budoucnost městské a regionální dopravy. Navrhovaný stroj s názvem Zuri by fungoval jako aerotexi pro lidi nebo třeba zboží. Podobné myšlenky se do praxe snaží uvést i přední zahraniční letecké společnosti. Čeští konstruktéři mají aktuálně hotový model a testují ho ve vzduchu.

Na kladenském travnatém letišti vývojáři a konstruktéři letounu Zuri řeší poslední detaily před další sérií cvičných letů modelu. Zuri vypadá jako jednoplošné bílé letadlo se spoustou vrtulí. Model letadla je řízený vysílačkou, každý z letů trvá jen pár desítek vteřin a mezi nimi je potřeba doladit různé součástky. "Tento model má 3,5 metru rozpětí, na délku má necelé dva metry, váží skoro 25 kilo," popisuje konstruktér letadla Zuri Filip Tomáš. "Jde o směs překližky, různých druhů polystyrénů, různých vrtulí, motorů…" Kombinace letadla a helikoptéry Vývojáři jsou ale stále na začátku. Aktuálně potřebují co nejvíce vzletů k tomu, aby měli data pro správné nastavení pilotování. "Je to pro nás důležité pro to, abychom validovala data, která použijeme při vývoji většího modelu. Přece jen je to moderní, ještě to ve světě není." Řídicí systém navrhuje Jan Belák, student elektrofakulty ČVUT. "Je to kombinace tradičního letadla a helikoptéry, mělo by to být schopné kolmého vzletu a přistání." Kdy by teoreticky mohl vyvíjený český letoun Zuri opravdu vzlétnout i s lidmi, si zatím konstruktéři odhadnout netroufají. URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/na-nakup-letadlem-experti-pracuji-na-prvnim-ceskem-letounu-s-kolmym-startem-muze-8750782

20. 5. 2022; Právo

Dron snímal výjimečnou památku

Dvaatřicet metrů vysoký olomoucký sloup Nejsvětější Trojice, který je od roku 2000 zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, nasnímala v minulých dnech bezpilotní helikoptéra, přičemž zblízka zachytila jeho technický stav. Záznamy chtějí odborníci využít při chystané rekonstrukci památky, jejíž poslední komplexní restaur ování skončil o v roce 2001. Právu to sdělila mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Sandra Kolářová.

Pravidelná kontrola NPÚ provádí monitoring památky, při němž je sledován také technický stav díla, každý rok. Letos poprvé však i za pomoci dronu. Památkáři přitom spolupracovali s odborníky z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Účelem snímkování pomocí dronu by měl být detailní záznam aktuálního technického stavu památky a vyhotovení 3D modelu jak pro propagační účely města, tak pro dlouhodobé monitorování. Získané informace budou užitečné pro zachycení změn po připravovaném restaurování," konstatovala Kolářová. Ambicí NPÚ je podle ní provádět takové snímkování v pravidelných cyklech například pěti let a ze získaných dat lépe hodnotit potřebu pravidelné či mimořádné údržby. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze již pomocí moderních dronů mapovali v Olomouckém kraji i některé další památky. Například jen těžko přístupná místa barokního kostela svaté Anny a svatého Jakuba ve Staré Vodě na Libavé nebo rekonstruované prostory chrámu svatého Mořice v centru Olomouce. Láká návštěvníky z celého světa Sloup Nejsvětější Trojice láká do Olomouce návštěvníky z celého světa. Jeho poslední velká obnova přišla na bezmála 17 milionů korun. Odborníci mimo jiné sejmuli ze sloupu sochy, které byly v havarijním stavu. "V současné době sloup opět vyžaduje restaurátorský zásah," poznamenala mluvčí. Sloup Nejsvětější Trojice je dílem Václava Rendera a jeho pokračovatelů. Na jeho sochařské výzdobě se podíleli Filip Sattler a Ondřej Zahner. Podle odborníků má výjimečné postavení v barokní sochařské a architektonické tvorbě 1. poloviny 18. století. V současné době sloup opět vyžaduje restaurátorský zásah Sandra Kolářová, mluvčí NPÚ Olomouc Foto: Snímky Sloupu Nejsvětější Trojice z dronu budou sloužit hlavně památkářům. Foto NPÚ

20. 5. 2022; denikn.cz

Bez evropské solidarity v energetice bude mít Česko velký problém. O pomoci ale nikdo nemluví, říká bývalý náměstek

Česko a celá Evropská unie řeší, jak se co nejrychleji vyvázat ze závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Stranou zájmu zatím zůstává, jak by měla česká energetika bez závislosti na Kremlu vypadat dlouhodobě. Podle spoluautora Státní energetické koncepce Pavla Šolce navíc Česku chybí zásadní strategická analýza toho, jak by se tuzemská ekonomika a společnost měly vypořádat s možným dlouhodobějším nedostatkem energií, který může odstřižení od ruských dodávek vyvolat.

Na co se v rozhovoru ptáme: Jak Česko ustojí zvažované zákazy dovozu ruské ropy a plynu? Kdo podle Pavla Šolce může za krach projektu plynovodu do Polska? Proč se Česká repulika neobejde bez dalšího rozvoje jaderné energetiky? Proč se teď nelze spolehnout na ráznější rozvoj obnovitelných zdrojů? Jak by měl stát změnit svou energetickou politiku? Aktuálně se v Evropské unii řeší návrh na uvalení embarga na dovoz ruské ropy. Jak to Česko může zvládnout? Kde jsou případná úzká hrdla? Nejsem specialista na ropu. Ale snad si ještě pamatuji něco z doby, kdy jsem pracoval jako náměstek ministra průmyslu pro energetiku. Pro rafinerii v Kralupech nad Vltavou to neznamená vůbec žádný problém, pro tu v Litvínově to znamená sehnat podobný typ ropy, jako je ta ruská, a dopravit ho sem. To se řešit dá, byť s nějakými dočasnými omezeními kapacit. Každopádně si nemyslím, že by to mělo fatální dopad. Na rozdíl od možného embarga na ruský plyn je tato situace podle mě docela zvládnutelná. Nejspíš nás ale čekají krátkodobé turbulence v oblasti distribuce ropy a přerozdělení kapacit mezi jednotlivými evropskými rafineriemi. To podle mě může trvat půl roku až rok. Každopádně výrobní kapacity jsou v Evropě spíše přebytkové, v tomto směru by tak problém být neměl. Jisté každopádně je, že embargo bude znamenat další zdražování pohonných hmot. Na trzích zavládne panika, i když bude mít Evropa ropy dostatek. Nedávno Rusko přerušilo dodávky plynu do Polska a Bulharska. Kdyby se taková blokáda týkala i Česka, jak vážným problémům bychom museli čelit? Řešili bychom opravdu vážné problémy. Míra závažnosti by závisela na tom, do jaké míry zafungují evropské solidární mechanismy. V každém případě by se ruský plyn nedal rychle nahradit zcela. Na úrovni celé Evropské unie se očekává, že třetinu dodávek ruského plynu v krátkém čase nahradit nedokážeme. V takovém případě by muselo dojít k tvrdému omezování spotřeby, od plynu by se musely odpojit třeba celé sektory ekonomiky, což by mělo samozřejmě negativní vliv na růst HDP. Pokud budou fungovat solidární mechanismy, plyn se k nám dostane ze západu přes Německo. V takovém případě pro nás zastavení dodávek z Ruska nebude fatální, i když bude nutné spotřebu omezit. Taková solidarita ale znamená, že se s námi budou muset Němci podělit a taky se ve spotřebě částečně omezit. Pak je tu ještě druhá možnost, která by přinesla velkou krizi Evropské unie a snad nenastane. Spočívala by v tom, že by se Německo rozhodlo neomezovat svůj průmysl. Řeklo by si, že pro něj solidární mechanismy neplatí. Pak by k nám odtamtud žádný plyn zřejmě nedotekl a Česká republika by se ocitla v opravdu velkých problémech. Každopádně platí, že východní státy EU jsou na ruském plynu více závislé než ty západní… Přesně tak. Pokud se zastaví dodávky ruského plynu, Španělsko nebo Francii to prakticky neohrozí, protože jsou schopné je snadno nahradit odjinud. K nám ale plyn ze západu nedoteče, protože nemá kudy. LNG (zkratka pro zkapalněný plyn dovážený tankery, pozn. red.) terminály s výjimkou polského Svinoústí neleží na severu, ale na západě Evropy, tedy ve Španělsku, Francii nebo v Nizozemsku. Dnešní plynárenská infrastruktura počítá s tím, že se LNG rozvádí po západní Evropě, přičemž Německo a s ním i Česko se spoléhá na plynovod Nord Stream vedoucí z Ruska a k tomu samozřejmě na plynovody vedoucí přes naše a polské území. To znamená, že ze západu chybí přepravní trasy, které by byly schopné k nám plyn z tohoto směru dostat. Zmínil jste polský terminál na zkapalněný plyn ve Svinoústí. Česko na něj není napojené. Projekt plynovodu Stork II, který by nás s tímto zařízením propojoval, totiž v minulosti ztroskotal. Za vašeho působení na ministerstvu průmyslu se o této věci jednalo. Proč to nakonec nevyšlo? Bývalý premiér Bohuslav Sobotka tvrdí, že za to mohla liknavost Babišovy vlády. Z jiných stran zase zaznívá, že projekt zastavili sami Poláci, takže za to česká strana nemohla. Já nesouhlasím s názorem, že by za to mohli primárně Poláci. Ano, v určité chvíli k tomu plynovodu začali být skeptičtí. Problémy ale začaly u nás. To my jsme si vymýšleli, proč projekt nejde realizovat. I pro Poláky měla severo-jižní trasa smysl. Pro ně to znamenalo propojení jejich plynové soustavy s našimi zásobníky plynu, které jsou v rámci regionu poměrně významné. Pro nás by vybudování plynovodu Stork II zase znamenalo napojení na LNG terminál ve Svinoústí. Zkrátka se nabízela synergie. Když jsem na ministerstvu průmyslu ještě byl, měli Poláci o projekt velký zájem. Tehdy se ale rozběhla přestřelka s [lock]Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a jeho tehdejší šéfkou Alenou Vitáskovou. Je otázkou, jaká byla její motivace. Argumentovala každopádně tím, že Stork II je komerční projekt, jehož financování by se mělo zpětně proplatit z poplatků za tranzit plynu. Odmítala přitom, že by část nákladů zpětně zaplatili spotřebitelé v rámci tarifů, tedy regulované složky koncové ceny plynu. My jsme říkali, že určitá část příspěvku z našich tarifů je vhodná, protože šlo o strategickou investici, která je v zájmu státu, a tedy i občanů. Spousta nákladů na spolehlivost se prostě platí právě v tarifech, protože je to nedílnou součástí koncové dodávky dané energie. Nicméně ERÚ poměrně dlouho trvalo na tom, že by se to mělo plně financovat z evropských peněz nebo z poplatků za tranzit, ale že zákazníků by se to nemělo dotknout. Kvůli průtahům možnost financování z unijních fondů nakonec padla. Nebyla tehdy možnost, aby projekt zaplatil stát? Ne. Tehdy byla diskuse o státních plynových rezervách a spoustě dalších věcí, tohle ale bylo obtížně přijatelné. Pamatuju si dvě vlády: Nečasovu a Sobotkovu. Pro Miroslava Kalouska, který v Nečasově vládě vedl finance, byly jakékoliv státní aktivity na tomto poli nepřijatelné. Úplně stejně si ale pamatuji Andreje Babiše jako ministra financí, který taky říkal, ať si tyhle věci řeší komerční sektor sám. V tomto případě ale nebylo potřeba, aby se projektu finančně účastnil stát. Systém energetické regulace je nastavený tak, že za infrastrukturu platí zákazníci včetně přiměřených nákladů na bezpečnost a spolehlivost. Dnes se projekt plynovodu do Polska znovu vrací do hry. Premiér Petr Fiala před pár týdny ve Varšavě jednal o jeho obnovení. Jak dlouho podle vás může trvat, než se díky takovému potrubí zbavíme závislosti na ruském plynu? Plynovod Gazela, který k nám přivádí ruský plyn přes Německo, se stavěl pět let. Zhruba tak dlouho může trvat stavba plynovodu do Polska, pokud bude mít silnou podporu autorit na obou stranách. Část veřejnosti nyní volá po rychlém uvalení embarga na ruská fosilní paliva. Co byste takovým lidem coby energetik řekl? Jde o věc volby. Morálně je takový krok stoprocentně správný. Pokud k němu ale přistoupíme, musíme to udělat s plným vědomím toho, že pak se nám ekonomika nejspíš propadne o několik procentních bodů. Na to se musíme připravit. Embarga můžou dávat smysl především v případě, že budeme jako Unie postupovat jednotně. Ani tehdy se neubráníme propadu HDP, ale nejspíš bude díky celoevropské solidaritě mírnější. O výjimky z ropného embarga se veřejně hlásí Slovensko a Maďarsko (po rozhovoru se přidalo také Česko a Bulharsko). Toto je úkrok stranou, který je pro Evropu typický. Řekne se, že do něčeho jdou všichni společně. Pak se ale dodá, že někteří se účastnit nemusí. Pak to končí u relativizování principů. Já bych chtěl upozornit na jednu věc: teď se řeší, který stát dostane jakou výjimku. Vůbec jsem ale neslyšel, že by zazněl silný a věrohodný příslib solidarity všech členských států. Ano, o solidárních mechanismech se píše na papíře. Mluví se ale o tom, že budou fungovat taky v praxi? Nemluví. Zmínil jste možný scénář plynového embarga, při kterém by docházelo k odpojování některých sektorů ekonomiky. Jakých provozů by se to typicky mohlo týkat jako prvních? Určitě skláren, keramiček ale i ocelářského průmyslu a petrochemie. Ty spotřebovávají velké objemy plynu, který se prakticky nedají technologicky nahradit. Zároveň ale na sklárnách tolik nezávisí celý výrobní řetězec. Jejich odpojení by zkrátka pro celou ekonomiku nebylo příliš bolestivé. Nečetl jsem žádnou sektorovou analýzu, která by říkala, jaké jsou faktické dopady omezení přístupu k energiím v případě konkrétních sektorů ekonomiky. Obávám se, že tu neexistuje studie, která by řekla, jak se zastavení dodávek projeví na celém výrobním řetězci, jaký vliv to bude mít na propad HDP nebo jak se to promítne na míře nezaměstnanosti v daném regionu. Na základě toho by se měl nastavit žebříček priorit My jsme velmi dobře připravení na krátkodobé výpadky, při nichž dojde k přerušení dodávek na dny nebo i týdny. Už ale nejsme připravení na krizové situace, které mohou trvat měsíce nebo celé roky. Analýza, o které mluvím, by byla pochopitelně velmi složitá a její zpracování by trvalo minimálně několik měsíců. Pochybuji ale, že existuje, protože dlouho nebyl důvod ji vytvářet. Je to jako se zvládáním pandemie. Napřed se o tom diskutovalo s epidemiology nebo hygieniky. Až se zpožděním se přitom přišlo na to, že se věc musí probírat také s ekonomy, sociology nebo psychology, aby společnost dokázala vládní protiepidemická opatření nějak ustát. U plynové krize to bude podobné. Technický přístup nám říká, že můžeme vypnout největší spotřebitele jako sklárny nebo hutě. To je dobré pro okamžité vyřešení problému omezených zdrojů energie. Není to ale dobré řešení z hlediska střednědobého horizontu. Potřebujeme komplexní plán na to, jak můžeme společnosti pomoci se takové situaci přizpůsobit dlouhodobě. Musí tu být odhad možných dopadů, podle kterého se pak budou provádět cílená opatření. Takovou analýzu jsem ale neviděl a myslím, že ani neexistuje. Zažil jsem státní správu a vím, jak funguje. Málokdy se připravuje na budoucí válku. V lepším případě je připravená na tu současnou, v realitě ale spíše na obdobné situace, které se řešily už v minulosti. Každopádně z technického hlediska tady existují havarijní plány, podle kterých by se plyn nejdříve zastavoval průmyslu a až v poslední řadě domácnostem. Může hrozit nutnost omezit spotřebu i jim? Kdybychom na podzim neměli dostatek plynu v zásobnících, tak se to dotkne všech, protože spotřeba domácností není vůbec malá. Upřímně ani nevím, jak by se takové omezování spotřeby řídilo. U velkých firemních odběratelů si to dovedu představit. Těm se zkrátka řekne, že mohou odebrat jen určité procento své běžné spotřeby. Jak by se to ale dělalo v případě domácností? Lidem na sídlišti můžete říct, aby si vytápění snížili třeba o jeden stupeň. Co jim ale uděláte, když to neprovedou? Každopádně si myslím, že se do takto vážné situace nedostaneme. Příští zimu podle mě budou domácnosti mít čím topit. Horší to ale může být v případě průmyslu. Přečtěte si takéNejdřív se vypne průmysl, až potom domácnosti. Co by se dělo, kdyby Česku došel plyn České plynové zásobníky se teď celkem slušně plní. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely tempem 25 až 30 milionů kubíků za den. To zní při pohledu na možný zákaz dovozu plynu z Ruska celkem dobře, nemyslíte? Je to pravda, ale je třeba upozornit, že tuzemské zásobníky mají celkovou kapacitu kolem tří miliard kubíků. To pokrývá zhruba 40 procent spotřeby. Většina plynu se spálí v zimě, je to řekněme 70 procent. To znamená, že i když budou zásobníky před zimou plné, úsporným opatřením se nevyhneme. A to ani v případě, že zafungují solidární mechanismy a budeme dostávat plyn ze západní Evropy. V kuloárech jsem slyšel, že v případě fungování takové solidarity můžeme ze západu dostat asi dvanáct milionů kubíků denně. To v kombinaci s plynem v zásobnících umožní, abychom zavedli jen relativně mírná úsporná opatření. Ve většině fabrik se tak sníží teplota v halách a některé budou muset odstavit výrobu. Nejspíš ale zafunguje samoregulace. Při dnešních cenách plynu musíme počítat s tím, že se sníží spotřeba, protože se všichni snaží šetřit. Pavel Šolc Absolvoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, obor ekonomika energetiky. Jeho profesní kariéra začala v roce 1986 v podniku Výstavba elektráren Škoda Praha. V letech 1993 až 1999 pracoval ve společnosti ČEZ. Poté nastoupil do státního podniku ČEPS, který provozuje elektrickou přenosovou soustavu. Mezi lety 2012 až 2015 byl Šolc náměstkem ministra průmyslu pro energetiku. Pak se vrátil do společnosti ČEZ, poslední dva roky je členem představenstva firmy ČEPS, kde zodpovídá za energetický obchod a dispečerské řízení. Krátce před začátkem války na Ukrajině Evropská komise představila návrh takzvané taxonomie energetických zdrojů. Podle dokumentu se dá plyn brát jako přechodový zdroj, jenž má nahradit uhlí, které by mělo kvůli své míře znečišťování ovzduší výhledově skončit. Je ale v dnešním kontextu reálné, abychom se ve větším spoléhali na plyn? Plyn tu bude. Tak pět až sedm let se podle mě budeme vymaňovat ze závislosti na dodávkách z Ruska. Ty pak ale nahradí plyn ze severu Afriky, Kaspiku nebo zkapalněný LNG plyn ze zámoří. Po těch zmíněných pěti až sedmi letech můžeme plynu odebírat stejně jako dnes, jen bude pocházet odjinud a bude dražší. Uhlí s námi bude do doby, než za něj bude dostatečná náhrada. Předpoklad zrychleného odchodu od uhlí, který mohl v Česku nastat už někdy po roce 2025, teď podle mě každopádně padá. To ale neznamená, že bychom ho nemohli přestat využívat kolem roku 2033, jak načrtla současná vláda. Zhruba v tomto období bychom totiž mohli mít dost plynu na to, abychom jím uhlí v tuzemsku nahradili. Pak už to bude jen otázka volby. Přečtěte si takéDobrá zpráva pro českou vládu. Evropská komise navrhuje mírnější pravidla pro zezelenání plynu Dnes zaznívají dva extrémní hlasy. Jedny říkají, že snaha odstřihnout se od fosilních paliv je mrtvá a při záměru odklonit se od ruského plynu bychom se měli raději držet uhlí. Druhé naopak tvrdí, že současná situace nás dotlačí k urychlení dekarbonizace a většímu spoléhání na energii z větru nebo slunce. S určitým nadhledem si nemyslím, že je Green Deal mrtvý. Musíme ale být realisté. Ano, můžeme se snažit zrychlit zavádění obnovitelných zdrojů. V dnešní situaci to ale podle mě bude obtížné. Důležité součástky fotovolatických a solárních elektráren se vyrábí v Číně. Tam výroba vázne. Podle informací od dodavatelských firem se termíny dodávek komponent prodlužují a současně i rostou ceny. A ta situace se bude v dalších měsících a letech spíše zhoršovat. Koneckonců jde také o logistický problém, jak sem takové objemy dodávek dostat. V nynější situaci hodlá na obnovitelné zdroje ve větším sázet celá Evropa a produkce na to není připravená. Je otázkou, jestli by tu neměl být nějaký strategický plán, který by podpořil výstavbu výrobních kapacit přímo v Evropě. Já o jeho existenci ale nevím. Zásadním omezením, na které rozvoj obnovitelných zdrojů narazí, navíc budou montážní kapacity v oblasti elektroenergetiky. Ty se budou současně spotřebovávat na výstavbu nových zdrojů a současně na rozvoj distribučních sítí, aby byly schopny nové zdroje připojit. Fialova vláda v půlce března spustila tendr na výstavbu nového bloku v Dukovanech. Současná energetická koncepce státu, na které jste se podílel, přitom počítá s výstavbou hned čtyř bloků. Dvou v Dukovanech a dvou v Temelíně. Bude nám jeden nový blok v Dukovanech stačit? Jeden blok je dobrý na to, abychom jádro v naší energetice udrželi při životě. Rozhodně to ale nestačí k zachování naší soběstačnosti ve výrobě. Historicky je potíž v tom, že se v roce 2014 zrušil tendr na Temelín, kde se měly stavět dva nové bloky. Za to může Andrej Babiš, který to tehdy shodil ze stolu, protože na projekt nechtěl jako ministr financí ze státního dát ani korunu. Nechtěl ani poskytnout jinou formu garancí. Proto ČEZ tendr zrušil. Z pohledu státu jde o strategický projekt. Z pohledu firmy to ale tehdy vycházelo na ztrátovou akci, kterou by vedení firmy před akcionáři neobhájilo. Když tato cesta padla, zvolilo se pragmatické řešení. Řeklo se, že se bude chystat tendr na jeden blok v Dukovanech s tím, že ministr financí možná do roka změní názor. Nakonec ale zůstalo jen u Dukovan. Premiér Fiala už ale zmínil, že vláda uvažuje také o tendru na Temelín. Řekl, že do dvou let by se o jeho případném vypsání mělo rozhodnout. Pak by to znamenalo, že by se projekt nových bloků v Dukovanech a Temelínu mohl překrývat… Úplně paralelně to běžet nemůže, aby tady nebyly nároky na stejné kapacity ve stejný okamžik. Pokud ale bude mezi projekty odstup například pět, šest let, mohlo by to podle mě fungovat. Důležité je, aby zaznělo jasné slovo, že chceme všechny 4 bloky. Co finanční hledisko? Dukovany by měly podle odhadu z roku 2020 stát 160 miliard korun. Minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr ale říká, že při dnešních cenách to může být klidně 400 miliard. To je v pohodě, to je pořád laciné. Temelín vyšel na 40 miliard a už tehdy se říkalo, že není ekonomicky životaschopný. Dnes už ale bude tenhle projekt podle mě zaplacený, elektřinu přitom bude vyrábět nejméně ještě dalších 40 let. No ale kdyby se pak měl financovat ještě Temelín… Z obnovitelných zdrojů dost elektřiny v Česku nevyrobíte a na její import se taky nemůžete úplně spolehnout. To říkám s plnou zodpovědností. Zkrátka není možné sem importovat 30 procent národní spotřeby elektřiny, která by nám chyběla, kdyby se dále nerozvíjelo jádro. Ano, můžeme nakupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů v Německu. Tamní elektrárny ale vyrábějí nepravidelně podle toho, jak zrovna svítí slunce nebo fouká vítr. To znamená, že by se nám mohlo stát, že třetina spotřeby elektřiny objednaná v zahraničí k nám možná v některé dny ani nedorazí, protože obnovitelné zdroje zrovna nebudou vyrábět. Nebo v takových dnech bude cena elektřiny deseti- nebo také stonásobná. Jádro není jen ekonomické rozhodnutí. Je to rozhodnutí, jestli tu bude zachovaný průmysl v dnešní velikosti. My jsme v energetické koncepci říkali, že potřebujeme čtyři nové bloky, hladký dojezd uhlí až někdy do pozdních čtyřicátých let a po roce 2030 se musíme zabývat možností využití malých modulárních jaderných reaktorů, které by mohly nahradit teplárenské systémy. Potenciál obnovitelných zdrojů je u nás omezený. Německo z velké části sází na vítr, pak na fotovoltaiku. My můžeme z hlediska místních přírodních podmínek sázet hlavně na fotovoltaiku. I když jí ale zaplavíme spoustu polí, bude to mít své limity. Jsem zkrátka přesvědčený o tom, že bez jádra to nejde. Ano, v masivním měřítku můžeme dovážet vodík. Pak ale jednu závislost vyměníme za jinou. Není to tak, že bychom měli být soběstační a nechtěli nic dovážet. Musíme to ale dělat v přiměřeném rozsahu, abychom ustáli případné přerušení dodávek z ciziny. Otázka nákladnosti nových jaderných bloků je ale přece taky významná… Samozřejmě. Cena jádra je nepříjemná. Přál bych si, aby blok v Dukovanech vyšel na 160 miliard korun, ne víc. V našich podmínkách ale bude dobře, i když to bude stát třeba 350 miliard. Podle vlády by příští rok měla být hotová aktualizace energetické koncepce. Není to s přihlédnutím k současnému vývoji pozdě? Podle mě je to akorát. Rychleji se to udělat nedá, já jsem ten proces zažil. Když jsem na koncepci začal pracovat, taky jsem si myslel, že se to dá zrychlit. Až pak jsem ale pochopil, že to není možné. Mimo jiné proto, že když to chcete dělat poctivě a v souladu se všemi předpisy, je třeba projít mezinárodním připomínkovým řízením. Pokud bude v nové koncepci zmíněná jaderná energetika, určitě lze čekat tisíce připomínek z Rakouska a Německa, které bude třeba vypořádat. Je možné, že se obsah takových připomínek bude opakovat. Přece jenom se ale každá z nich musí pročíst, roztřídit a tazatel na ni musí dostat konkrétní odpověď. Takový proces je náročný na lidské kapacity, navíc se musí dodržet různé lhůty, během kterých se může k věci vyjádřit veřejnost. Podle mě je nynější načasování naopak výhodné. Teď v energetice akceleruje obrovské množství procesů. Za tři čtvrtě roku tak budeme vidět trochu dále než nyní. Už teď přitom víme základní obrysy toho, kam by měla energetika dál směřovat. Bez ohledu na to, že koncepci ještě aktualizovanou nemáme. Je třeba jasné, že se musí v rámci energetického mixu zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, jejichž zavádění se musí zrychlit. I když jsem zmínil, že to teď naráží na kapacitní problémy. Vy se na aktualizaci energetické koncepce nepodílíte? Ne, to je řeka, do které už nechci vstupovat. Co by měl podle vás stát v oblasti energetiky dělat jinak? Trápí mě jedna věc. Stát by podle mě měl mít silný respektovaný think-tank v oblasti energetiky, který by se dlouhodobě věnoval přípravě strategií a různým analýzám. To je obrovská spousta práce pro desítky lidí. Takové pracoviště nám tu dlouhodobě chybí. Stát nemá dostatečný znalostní aparát, který by byl schopný přes celou šíři energetiky formulovat podklady pro státní orgány, aby mohly kvalifikovaně rozhodovat. Toto není úloha samotného státního aparátu. Tam pracují úředníci, to je exekutiva, která rozhoduje. Tady je ale potřebná znalostní a analytická báze, která nám chybí. Pak je tu ještě jedna věc, kterou musíme vyřešit. Stát neumí řídit své strategie, vůbec na to není připravený. Strategie končí tím, že je někdo napíše, vláda je schválí a dají se do šuplíku. V lepším případě jsou součástí strategie nějaké konkrétní úkoly, které se třeba i plní. Nefunguje tu ale žádný mechanismus, který by ověřil konzistentnost jednotlivých sektorových strategií ministerstev, které pak do sebe občas nezapadají. Není tu mechanismus, jenž by zajišťoval a vynucoval plnění strategií a jejich koordinaci. Každý resort si svou strategii vyhodnotí sám a pak samozřejmě napíše vládě, že všechno se podle plánu plní. Jiný resort mu to pak většinou nezpochybní, protože má zase svou strategii, která bude v příštím kole taky posuzována. Dám příklad. V energetické koncepci je například zmínka, že bychom se měli do roku 2020 zbavit spalování uhlí v rámci domácností, protože se tím vypouští opravdu hodně emisí. Taková věc se dala docela snadno zvládnout. Na koncepci neoschl ani podpis premiéra a ministerstvo životního prostředí zrovna v té době spustilo první kolo kotlíkových dotací, které podporovaly náhradu jedněch kotlů na uhlí jinými. Že to bylo v rozporu s energetickou koncepcí, která má být ze zákona pro státní správu závazná, tehdy nikoho netrápilo. URL| https://denikn.cz/882475/bez-evropske-solidarity-v-energetice-bude-mit-cesko-velky-problem-o-pomoci-ale-nikdo-nemluvirika-byvaly-namestek/

19. 5. 2022; technikaatrh.cz

Inspekce elektrického vedení drony z FEL ČVUT

Silná bouřka způsobila výpadky elektřiny. Z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétá skupina dronů.

19. 5. 2022; impuls.cz

Olomoucký sloup zapsaný v UNESCO čeká obnova, před ní ho nasnímal dron

Dron poletující kolem sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice byl nyní k vidění na Horním náměstí v Olomouci, kde nejmodernější technika mapovala cennou barokní památku z 18. století v rámci příprav na její restaurování.

Olomoucký Sloup Nejsvětější Trojice zapsaný v UNESCO čeká restaurování, byl proto nasnímán s využitím dronu. / foto: Národní památkový ústav "Účelem snímkování pomocí dronu by měl být detailní záznam aktuálního technického stavu památky a vyhotovení 3D modelu jak pro propagační účely města, tak pro dlouhodobé monitorování tohoto statku světového dědictví," uvedla Sandra Kolářová z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). "Získané informace budou užitečné pro zachycení změn po připravovaném restaurování. Ambicí NPÚ je provádět takové snímkování v pravidelných cyklech například pěti let a ze získaných dat lépe hodnotit potřebu pravidelné či mimořádné údržby," dodala. fotografie Sloup byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO v roce 2000, od následujícího roku provádí NPÚ každoroční monitoring jeho stavu. "Poslední komplexní restaurování bylo dokončeno v roce 2001, v současné době už sloup opět vyžaduje restaurátorský zásah," podotkla Kolářová. Památka, jejíž stavba začala v roce 1716 a skončila o téměř čtyřicet let později, má výjimečné postavení v barokní sochařské a architektonické tvorbě první poloviny 18. století. Její architektonická koncepce, rozsah sochařské výzdoby a monumentalita v podobě výšky 32 metrů nemá podle památkářů v Evropě konkurenci. "Kolem střední architektury vybudované na půdorysu šestiúhelníku a přístupné po několika stupních je na hranách umístěno celkem osmnáct soch světců v nadživotní velikosti na vysokých profilovaných reliéfně zdobených soklech, a to ve třech podlažích nad sebou," zmiňují jeden z prvků unikátnosti stavby památkáři. Snímkování prováděli ve spolupráci s NPÚ odborníci z pražského ČVUT, kteří se v rámci projektu Dronument věnují využití dronů k detailnímu mapování památek dlouhodobě. Přímo v Olomouckém kraji to bylo dříve například v olomouckém kostele sv. Mořice nebo v chrámu svaté Anny a svatého Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé 23. března 2022 Při obnově olomouckého kostela pomáhají památkářům drony / (5:25) / video: MRS FEL ČVUT Autor:

19. 5. 2022; NOVA

Nástup elektromobility zaostává za očekáváním

Lucie BORHYOVÁ, moderátorka Elektrovozy by měly ulevit životnímu prostředí a celosvětově snížit spotřebu ropy.

Reynolds KORANTENG, moderátor Jenže podle nejnovějších dat se automobilkám přechod na výrobu aut na elektřinu příliš nedaří a ekologický pohon berou zatím jen jako alternativu k běžným spalovacím motorům.

Natálie VAŠKOVÁ, redaktorka Většina aut na elektřinu, minimální emise a čistší životní prostředí. Ukazuje se, že se jedná jen o velké přání, které zatím není na pořadu dne. Většina automobilek totiž přechází na výrobu elektroaut mnohem pomaleji a prim u nich stále hrají klasické spalovací motory. Ukazuje to výzkum mezivládního panelu pro změnu klimatu.

Ben YOURIEV, seniorní analytik, Influence Map Skoro všechny automobilky v přechodu k nulovým emisím zaostávají.

Natálie VAŠKOVÁ, redaktorka K dosažení čistého nulového cíle v roce 2029 má podle prognóz nejlépe nakročeno Tesla. Hned za ní je Mercedes Benz. Nejhůře je připravena Toyota.

Martin PELEŠKA, ředitel, Toyota Central Europe – Czech My zastáváme myšlenku, že je důležité věnovat se tomu, co chtějí zákazníci, tak se budeme snažit zachovat plnou škálu pohonů.

Pavel JÍNA, mluvčí Škoda Auto V České republice určitě budeme zachovávat výrobu i spalovacích vozů. Postupně vrháme na trh další a další elektromobily.

Karolína PAVLÍNOVÁ, redaktorka Nabídku automobilek logicky ovlivňuje poptávka zákazníků. A o drahá elektroauta zatím takový zájem není. osoba Jsou moc drahá. osoba Teď ještě by mě to tak úplně nelákalo, protože jako ty stanice nejsou tak jako úplně k dispozici.

Natálie VAŠKOVÁ, redaktorka Elektromobily jsou tak stále spíše jednou z možností, kterou si mohou dovolit jen ti movitější. Ovšem aby se podařilo naplnit cíl udržení globálního růstu teploty, musely automobilky zvýšit produkci vozů s nulovými emisemi o 80 %.

Ben YOURIEV, seniorní analytik, Influence Map Rychlé zvýšení produkce elektromobilů je pro splnění světových klimatických cílů zcela zásadní.

Natálie VAŠKOVÁ, redaktorka Používání elektromobilů snižuje poptávku po ropě. V loňském roce klesla o 1,5 milionu barelů denně. Podle Mezinárodní rady pro čistou dopravu musí prodej nových aut se spalovacími motory skončit nejpozději do roku 2040.

Pavel HRZINA, odborný asistent ČVUT, elektrotechnická fakulta To reálné není. Nebudou místa k nabíjení. Bude problém s parkováním na nabíjecích místech.

Karolína PAVLÍNOVÁ, redaktorka S plánem navíc nesouhlasí Spojené státy, Čína ani některé automobilky.

Natálie Vašková, televize Nova. Reynolds KORANTENG, moderátor Na jihu Čech dnes odstartoval jubilejní desátý ročník Czech New Energies Rallye, ve kterém změří síly řidiči se svými elektromobily.

Lucie BORHYOVÁ, moderátorka Ekologická auta symbolicky zahájila soutěž u největšího českého bezemisního zdroje. U jaderné elektrárny Temelín.

Reynolds KORANTENG, moderátor A my máme na trati kolegyni Michaelu Klárovou. Michaelo, jak si jednotlivé posádky vedou?

Michaela KLÁROVÁ, redaktorka Hezký večer. Někteří jezdci elektromobilů mají za sebou už 50 km. My jsme v tuto chvíli pod jadernou elektrárnu Temelín, kde organizátoři v odpoledních hodinách postavili několik mobilních dobíjecích stanic, které byly napájeny přímo z jaderné elektrárny. My vám teď nabídneme záběry ze startu. První elektromobil odtud vyjel v půl sedmé, v intervalu jedné minuty následovaly potom elektromobily další. Letos se do závodu přihlásilo celkem 41 posádek, z toho 10 ze zahraničí. Kdo by čekal řev spalovacích motorů nebo vířící se prach nebo diváky podél tratě, tak ten by byl hodně zklamán. Rychlost je v tomto případě na poslední místě. Tady je nejdůležitější přesnost, tedy projet trať v přesně stanovenou dobu, kterou určí GPS zařízení, které je přímo v elektromobilu. Nutno dodat, že organizátoři penalizují odchylku i jedné desetiny sekundy. Na jezdce letos během tří dnů čeká celkem 16 zkoušek pravidelnosti a před nimi je ještě 600 km.

19. 5. 2022; tn.cz

Výroba a prodej elektroaut pokulhává. Mohou si je dovolit pouze ti movitějš

Elektrovozy by měly ulevit životnímu prostředí a celosvětově snížit spotřebu ropy. Jenže podle nejnovějších dat se automobilkám přechod na výrobu aut na elektřinu příliš nedaří a ekologický pohon berou zatím jen jako alternativu k běžným spalovacím motorům.

Minimální emise a čistější životní prostředí. Ukazuje se, že se jedná jen o velké přání, které zatím není na pořadu dne. Většina automobilek totiž přechází na výrobu elektroaut mnohem pomaleji a prim u nich stále hrají klasické spalovací motory. Ukazuje to výzkum Mezivládního panelu pro změnu klimatu. "Skoro všechny automobilky v přechodu k nulovým emisím zaostávají," potvrdil seniorní analytik z InfluenceMap Ben Youriev. K dosažení čistého nulového cíle v roce 2029 má podle prognóz nejlépe nakročena Tesla. Hned za ní je Mercedes-Benz. Naopak nejhůře je připravená Toyota. "My zastáváme myšlenku, že je důležité věnovat se tomu, co chtějí zákazníci. My se budeme snažit zachovat plnou škálu pohonu," řekl ředitel Toyota a Lexus v ČR Martin Peleška. "V České republice určitě budeme zachovávat výrobu i spalovacích vozů. Postupně vrháme na trh další a další elektromobily," informoval mluvčí Škoda Auto Pavel Jína. Nabídku automobilek logicky ovlivňuje poptávka zákazníků a o drahá elektroauta zatím takový zájem není. Elektromobily jsou tak stále spíše jednou z možností, kterou si mohou dovolit jen ti movitější. Ovšem aby se podařilo naplnit cíl udržení globálního růstu teploty, musely by automobilky zvýšit produkci vozů s nulovými emisemi o 80 procent. "Rychlé zvýšení produkce elektromobilů je pro splnění světových klimatických cílů zcela zásadní," uvedl Youriev. Používání elektromobilů snižuje poptávku po ropě. V loňském roce klesla o 1,5 milionu barelů denně. Podle mezinárodní rady pro čistou dopravu musí prodej nových aut se spalovacími motory skončit nejpozději do roku 2040. "To reálný není. Nebudou místa k nabíjení, bude problém s parkováním na nabíjecích místech," zdůvodnil odborný asistent ČVUT elektrotechnické fakulty Pavel Hrzina. S plánem navíc nesouhlasí Spojené státy, Čína i některé automobilky. luk, TN.cz URL| https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/462810-vyroba-a-prodej-elektroaut-stale-pokulhava-mohou-si-je-dovolit-pouze-timovitejsi

19. 5. 2022; tnbiz.cz

Výroba a prodej elektroaut pokulhává. Mohou si je dovolit pouze ti movitější

18. 5. 2022; FeedIT.cz

Fond J&T Thein SICAV zveřejnil svou první výroční zprávu. Své investice zhodnotil o 9,7 %

Fond J&T Thein SICAV, podfond Digital, který je společným podnikem skupiny Thein a J&T Private Equity a obhospodařuje ho společnost Amista, zveřejnil 2.května 2022 svou první výroční zprávu.

Ta pokrývá účetní období od 1.10.2020 do 31.12.2021 a vyplývá z ní, že meziroční vývoj hodnoty akcie dosáhl 9,74 %. Fond J&T Thein SICAV, podfond Digital během tohoto účetního období vydal 698 125 655 kusů investičních akcií třídy AA a fondový kapitál podfondu se na jedné investiční akcii třídy AA zvedl z 1 Kč na 1,0974 Kč. Fondový kapitál podfondu k 31.12.2021 činí 766 155 386 Kč a celková aktiva podfondu dosahují 833 630 000 Kč. "Vydali jsme se cestou, na které chceme transformovat IT z konceptu "nákup – prodej” do konceptu "poskytování služeb”. V letošním roce budeme dále pokračovat v integraci a konsolidaci jednotlivých společností, ve zjednodušování a sjednocování všech procesů, v rozšiřování portfolia služeb, a v uvádění unikátních služeb, jakými je např. Security Operations Center (SOC), nebo privátní 5G sítě, kde jsme v čele vývoje nejen v České republice,” vysvětluje Tomáš Budník, šéf investiční skupiny Thein. Výroční zpráva také připomíná nejdůležitější úspěchy fondu J&T Thein SICAV podfond Digital v roce 2021: Byla představena značka Thein Security a na trh byla uvedena kyberbezpečnostní služba Security Operations Center. Firmy patřící do portfolia fondu dokázaly vyhrát více než 1000 výběrových řízení Největší jednotlivá zakázka skupiny přesáhla více jak 100 milionů Kč Firmy ve fondu dodávají své služby zákazníkům v pěti evropských zemích: v České republice, na Slovensku, v Srbsku, Maďarsku a Bulharsku Počet spolupracovníků Thein Digital vzrostl z 20 na 570 Společnost Síť v rámci zakázky v hodnotě 30 milionů kroun zdokonalila superpočítač Výzkumného centra informatiky při Fakultě elektrotechnické ČVUT. Ten se už přes dva roky využívá k výzkumu umělé inteligence, zpracování velkých dat a řešení úloh z oblasti počítačového vidění, výpočetní robotiky, počítačové grafiky, strojového učení a paralelních výpočtů. Celou výroční zprávu si můžete prostudovat zde O fondu J&T Thein SICAV Fond J&T Thein SICAV se zabývá investicemi do rychle rostoucího sektoru IT a kybernetické bezpečnosti v regionu střední a východní Evropy. Zaměřuje se na společnosti, které poskytují ICT infrastrukturu, bezpečnostní technologie a podílejí se na digitální transformaci. Fond je společným podnikem Thein a J&T Private Equity a obhospodařuje ho společnost Amista. Do portfolia fondu spadají firmy Český servis, C SYSTEMS CZ, Aitcom, Síť, Spark Tech Net, Cross Network Intelligence, Thein Digital, Thein Security a Cybersecurity Guard. URL| https://feedit.cz/2022/05/18/fond-jt-thein-sicav-zverejnil-svou-prvni-vyrocni-zpravu-sve-investice-zhodnotil-o-97/

18. 5. 2022; olomoucky.report.cz

Sloup Nejsvětější Trojice nasnímaly drony. Data se využijí při rekonstrukci památky

Olomoucký Sloup Nejsvětější Trojice, který je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, nasnímaly bezpilotní drony a zblízka zachytily technický stav památky. Jejich záznamy využijí odborníci při chystané rekonstrukci této památky, sdělila dnes Sandra Kolářová z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). Sloup byl podle odborníků naposledy komplexně restaurován v roce 2001. Podobným způsobem drony monitorovaly i jiné památky v kraji.

"Účelem snímkování pomocí dronu by měl být detailní záznam aktuálního technického stavu památky a vyhotovení 3D modelu jak pro propagační účely města, tak pro dlouhodobé monitorování tohoto statku světového dědictví. Získané informace budou užitečné pro zachycení změn po připravovaném restaurování," uvedla Kolářová. Dodala, že ambicí NPÚ je dělat takové snímkování v pravidelných cyklech a ze získaných dat lépe hodnotit potřebu pravidelné či mimořádné údržby. Památky za pomocí dronů mapují odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Za pomoci těchto nejmodernějších strojů se například loni dostali do těžko přístupných míst barokního kostela svaté Anny a svatého Jakuba ve Staré Vodě na Libavé nebo mapovali rekonstruované prostory kostela svatého Mořice v Olomouci. Sloup Nejsvětější Trojice, který byl zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví jako desátá česká památka před 21 lety, je v Olomouci magnetem pro turisty z celého světa. Poslední velká obnova barokního sousoší trvala téměř rok a půl a byla dokončena v roce 2001. Stálo to téměř 17 milionů korun. Odborníci mimo jiné sejmuli ze sloupu sochy, které byly v havarijním stavu. Na sousoší tehdy pracovala stovka lidí. Restaurování více než 30 metrů vysokého sloupu považovali tehdy odborníci za jednu z nejrozsáhlejších prací v ČR. V následujících letech prošla památka několika dalšími odbornými údržbami. "V současné době cloup opět vyžaduje restaurátorský zásah," doplnila mluvčí olomouckého pracoviště NPÚ. Sloup Nejsvětější Trojice je dílem Václava Rendera a jeho pokračovatelů. Na sochařské výzdobě se podíleli Filip Sattler a Ondřej Zahner. Barokní sloup má podle odborníků z NPÚ výjimečné postavení v barokní sochařské a architektonické tvorbě 1. poloviny 18. století. "Jeho architektonická koncepce, rozsah sochařské výzdoby a monumentalita nemá adekvátní konkurenci v evropském kontextu. Svým budováním v letech 1716-1754 patří olomoucký sloup k poslednímu příkladu masivní vlny budování podobných monumentů středoevropských měst," dodala Kolářová. Zdroj: Olomoucký Report

18. 5. 2022; linuxexpres.cz

Konference InstallFest 2022 po dvou letech opět prezenční

Ve dnech 11. a 12. června se uskuteční konference InstallFest 2022. Po loňské odmlce bude opět prezenční. ? Konference InstallFest 2022 se uskuteční v netradičním termínu druhý červnový víkend v budově E Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí. Konání v tradičním termínu by naráželo na problémy spojené s omezením v důsledku pandemických opatření, nyní, když jsou poměry uvolněné, lze konferenci uspořádat v tradičním pojetí. O víkendu 14. až 15. května byl zveřejněn itinerář konference, a to na základě hlasování zájemců. Lze se opět těšit na dva přednáškové tracky a další, zaměřený na workshopy. Zaměření přednášek je opravdu pestré, nelze říci, že by konference byla nějak výhradně zaměřená na jedno téma. Tradičně tu lze najít témata ohledně sítí a jejich bezpečnosti, práci v příkazové řádce, seznámení se s novými technologiemi, na workshopech se setkáte například s Blenderem (workshop Lukáše Bařinky, který začal Blender též vyučovat ). Přednášky budou opět natáčeny a sdíleny na Youtube. Na tom pracuje parta z AVC. Konference se uskuteční pod záštitou četných partnerů, ať je to Active24, Studentská unie ČVUT, CZ.NIC, SUSE, Cesnet nebo Root.cz. Na konferenci se podílí řada lidí, ovšem hlavním "dirigentem" je Jakub Jančička. Na konferenci nebude chybět stánek LibreOffice spolu s vývěskami našich redakcí LinuxEXPRES.cz a OpenOffice.cz. URL| https://www.linuxexpres.cz/aktuality/konference-installfest-2022-po-dvou-letech-opet-prezencni

18. 5. 2022; openoffice.cz

Konference InstallFest 2022 po dvou letech opět prezenční

Konference InstallFest 2022 se uskuteční v netradičním termínu druhý červnový víkend v budově E Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí.

Konání v tradičním termínu by naráželo na problémy spojené s omezením v důsledku pandemických opatření, nyní, když jsou poměry uvolněné, lze konferenci uspořádat v tradičním pojetí. O víkendu 14. až 15. května byl zveřejněn itinerář konference , a to na základě hlasování zájemců. Lze se opět těšit na dva přednáškové tracky a další, zaměřený na workshopy. Zaměření přednášek je opravdu pestré, nelze říci, že by konference byla nějak výhradně zaměřená na jedno téma. Tradičně tu lze najít témata ohledně sítí a jejich bezpečnosti, práci v příkazové řádce, seznámení se s novými technologiemi, na workshopech se setkáte například s Blenderem (workshop Lukáše Bařinky, který začal Blender též vyučovat Přednášky budou opět natáčeny a sdíleny na Youtube. Na tom pracuje parta z AVC. Konference se uskuteční pod záštitou četných partnerů, ať je to Active24, Studentská unie ČVUT, CZ.NIC, SUSE, Cesnet nebo Root.cz. Na konferenci se podílí řada lidí, ovšem hlavním "dirigentem" je Jakub Jančička. Na konferenci nebude chybět stánek LibreOffice spolu s vývěskami našich redakcí LinuxEXPRES.cz a OpenOffice.cz. OpenOffice.cz - portál pro uživatele kancelářských balíků, ISSN - 1214-9608? Copyright © 2022 CCB, spol. s r. o., všechna práva vyhrazena. Provozuje CCB, spol. s r. o. Zásady zpracování a ochrany osobních údajů. Kontakt / Inzerce / O webu / Facebook / Twitter / RSS kanály / Obsah webu Partnerské weby CCB: SystemOnLine.cz : Informační systémy, ERP, CRM, řízení výroby, správa dokumentů, IT bezpečnost. CAD.cz : Novinky a články ze světa CAD, CAM, PLM a GIS. ERPforum.cz : specializovaný portál o ERP systémech. OpenOffice.cz : portál uživatelů OpenOffice a LibreOffice. &nbps; URL| https://www.openoffice.cz/novinky/konference-installfest-2022-po-dvou-letech-opet-prezencni

17. 5. 2022; Šestka

Festival Open House opět zavítá i do Prahy 6

Svátek městské architektury se koná od 16. do 22. května. 8. ročník festivalu Open House Praha pak zpřístupní o víkendu veřejnosti zdarma 101 budov na území hlavního města, v Praze 6 jich otevře devět. Zpřístupnění Vily Lanna v Bubenči je jednou z novinek. Honosná budova ve správě Akademie věd, postavená jako letní odpočinkové sídlo pro podnikatele a sběratele umění Vojtěcha Lannu, nezapře inspiraci antikou a italskou renesancí. Poprvé bude též otevřena i funkcionalistická budova bývalého Státního reformního reálného gymnázia. Součástí programu jsou i budovy kampusu Dejvice. Poprvé se otevře Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRK) ČVUT, který vznikl rekonstrukcí a realizací nové desetipatrové budovy s unikátní pneumatickou fasádou v budově původní Technické menzy. V kampusu bude opět možné navštívit budovy NTK, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Fakultu stavební a Fakultu elektrotechnickou ČVUT. K nahlédnutí budou i letos tribuny Velkého strahovského stadionu. A opět bude možné navštívit i jednu z dominant Dejvic a vrcholné dílo socialistického realismu v československé architektuře - Hotel International Praha. Kompletní program festivalu najdete na www. openhousepraha.cz.

17. 5. 2022; praha6.cz

Festival Open House Praha opět zavítá i do Prahy 6

Svátek městské architektury, festival Open House Praha, se uskuteční od 16. do 22. května. Osmý ročník festivalu zpřístupní o víkendu veřejnosti zdarma 101 budov na území hlavního města, včetně řady objektů v Praze 6.

Letošní program je věnovaný připomínce narození několika významných architektů působících v Čechách. Organizátoři připomínají slovinského architekta Jože Plečnika, od jehož narození v lednu uplynulo 150 let, ale také pražské stavby českých architektů Pavla Janáka (140 let výročí narození), či Vojtěcha Ignáce Ullmanna, který se narodil před 200 lety. Jednou z novinek bude otevření Vily Lanna v Bubenči. Ta byla původně postavena jako letní odpočinkové sídlo pro průmyslového podnikatele a sběratele umění Vojtěcha Lannu. Autorství je připisováno dvojici architektů – Vojtěchu Ignáci Ullmannovi a Antonínu Viktoru Barvitiusovi. Honosná budova v sobě nezapře inspiraci antikou a italskou renesancí. Od roku 1957 je Vila Lanna ve správě Akademie věd ČR a v současné době slouží jako konferenční a ubytovací zařízení pro pracovní a slavnostní příležitosti. Poprvé bude otevřena i funkcionalistická budova bývalého Státního reformního reálného gymnázia, jejímž architektem je jeden z čelních představitelů avantgardy v architektuře Evžen Linhart. Zajímavá je na ní i práce s přirozeným světlem, která se promítla do tvaru a členění oken budovy. Gymnázium zde sídlí od roku 1919, po roce 1989 zde vznikla polyfunkční instituce zahrnující VOŠ, SOŠ a gymnázium. Stejně jako loni bude možné navštívit i jednu z dominant Dejvic a vrcholné dílo socialistického realismu v československé architektuře – Hotel International Praha. Ten vznikl původně jako ubytovna pro vojáky, později byl tento koncept rozšířen do hotelu pro vojenské důstojníky a generály. Díky tomu je součástí suterénu budovy protiatomový kryt s kapacitou až 600 osob, který bude v rámci festivalu zpřístupněn. Součástí programu jsou i budovy kampusu Dejvice. Poprvé se otevře Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRK) ČVUT v Praze, který vznikl v budově původní Technické menzy od Františka Čermáka a Gustava Paula. Její rekonstrukcí a realizací nové desetipatrové budovy s unikátní pneumatickou fasádou byl pověřen Čermákův žák Petr Franta. Nyní je nová Budova A sídlem rektorátu, pracoven a laboratoří, zatímco zrekonstruovaná Budova B se stala zázemím pro kanceláře, posluchárny a novou menzu. Celý projekt byl oceněn Grand Prix architektů a ocenění získal i v Německu. Jako v minulých letech bude v dejvickém kampusu možné navštívit budovy Národní technické knihovny, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Fakultu stavební a Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze. K nahlédnutí budou opět tribuny jednoho z největších stadionů na světě – Velkého strahovského stadionu. Ten byl postaven na místě stadionu, který vznikl pro Všesokolský slet roku 1926. Soutěž na realizaci vyhrál architekt Alois Dryák, po jeho smrti v jeho díle pokračovali Ferdinand Balčárek a Karel Kopp. Areál byl postupně dostavován až do poloviny 70. let minulého století. V současnosti se jedná o chátrající kulturní památku, kde funguje mimo jiné tréninkový areál a správní budova AC Sparta Praha. Kvůli památkové ochraně části areálu jsou otázky ohledně budoucího využití celého objektu či jeho rekonstrukce stále otevřené. Ve festivalovém týdnu je od 16. května připraven doprovodný program – přednášky, diskuze a speciální komentované procházky. Kompletní program festivalu najdete na www.openhousepraha.cz. Open House Praha je součástí mezinárodní sítě festivalů Open House Worldwide, které se konají v 50 městech po celém světě. Díky zapojení stovek dobrovolníků, kteří pomáhají s otevíráním budov, je Open House Praha nejen kulturním svátkem města, ale také jedinečnou akcí s komunitním a sociálním přesahem. Festival se i letos koná pod záštitou starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře.

17. 5. 2022; denikn.cz

Částečný součet: půda z Měsíce není vysloveně úrodná, ale huseníček přesto vzešel

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet si všímá důležitého experimentu s pěstováním rostlin ve vzorcích hornin dovezených z Měsíce. Připomeneme také sucho, pyl ve vzduchu a nejnovější podivné počiny Elona Muska.

Úspěšné pěstování rostlin v měsíčním regolitu podivně kontrastuje se zprávami o postupujícím suchu, které ohrožuje zemědělské výnosy. Abychom nakonec nedošli do bodu, kdy půda z Měsíce i ze Země bude úrodná přibližně stejně… Stručně o věcech, o nichž stačí stručně Ghostwriting – způsob, kterým si velké firmy vyrábějí pozitivní obraz nikoli ve všeobecných médiích, ale ve vědeckých recenzovaných časopisech. (V tomto případě Monsanto.) Násobení čísel zapsaných římskými číslicemi. Velmi zajímavé. Pylu je ve vzduchu tolik, že způsobuje kruhy kolem Slunce. Větrná turbína do batohu. Váží půldruhého kila, je velká jako litrová láhev vody, a když jen trochu fouká, nabije vám mobil. (Pěkné, ale dal bych přednost něčemu na kliku.) Můžeme si vyrobit laboratorní černou díru? Vysvětluje vynikající fyzička a skvělá popularizátorka Sabine Hossenfelderová – pokud to jméno neznáte, přestože se zajímáte o přírodní vědy, připište si ho na seznam někam hodně vysoko. (A odpověď zní: už skoro ano.) Živá baterie: fotovoltaický článek poháněný řasami. Vědci z FEL ČVUT testují použití dronů při inspekci vedení vysokého napětí. Novinkou je využití umělé inteligence pro "týmovou spolupráci" více strojů. Využití nanobotů v medicíně postupuje stále rychleji. Mohou například cíleně zabíjet bakterie a zastavit tak infekci – v zásadě stejně, jak by to dělal sám imunitní systém. Prádlo s atestem FDA jako ochrana pro bezpečný orální sex. Stručně o věcech, které by si zasloužily víc V posledních dvou letech jsme odvykli[lock] špatným zprávám o suchu – míním tím v Česku, ze světa jich je až až. Letos se s ním budeme opět potýkat i u nás. Už teď je jasné, o kolik nižší výnosy zemědělských plodin se dají v té které části naší země očekávat. Uvádí to projekt Intersucho. Co stihl za tento týden Elon Musk: Oznámil, že vrátí twitterový účet Donaldu Trumpovi (který se už předtím nechal slyšet, že o to nestojí, ale protože je stejně nevypočitatelný jako Musk, možná ještě změní názor). Dramaticky sdělil uživatelům Twitteru obecně známou věc, že zobrazení tweetů je řízeno prioritizujícím algoritmem, a k tomu přidal návod, taktéž obecně známý, že si to můžete vypnout. A do třetice – oznámil, že akvizici prozatím pozastavuje, protože se mu prý zdá, že síť obsahuje příliš mnoho fiktivních, robotických účtů. Důsledkem takových prohlášení jsou samozřejmě neuvěřitelné výkyvy cen akcií, což se nelíbí nejen jejich držitelům, ale ani americkému regulátorovi trhu. Musk se zas jednou chová, jako by pro něj žádná pravidla neplatila, což ho tentokrát může přijít draho – už se mluví o miliardové pokutě. K usvědčení muže z vraždy manželky přispěl záznam z jejího Fitbitu. Do jaké míry a za jakých podmínek je přípustné používat data z podobných zařízení jako důkaz u soudu? Trochu, i když ne docela, to navazuje na komentář o "báječném novém světě", který jsem sepsal před několika dny. Dnes už nemáme na vybranou, jestli chceme, nebo nechceme žít obklopeni daty, která popisují naše chování. Pořád ještě ale máme – v jistém smyslu a do určité míry – volbu, k čemu všemu se budou používat. Sám neumím na žádnou z otázek, které tu vyvstávají, jednoznačně odpovědět, jen bych doporučoval zdrženlivost. Svět totálního dohledu by nebyl pěkný. Zříci se možnosti usvědčit zločince by ale také byla chyba. Ford F-150 Lightning je pickup truck, tedy vepředu osobní auto, vzadu malá korba; auto, jaké se v Evropě vyskytuje minimálně, zato je extrémně populární v Americe. Podstatné je, že jde o elektromobil. Američtí komentátoři odhadují, že by mohl v segmentu užitkových vozů vyvolat převrat. Ve verzi se spalovacím motorem prodává Ford takových pickupů 900 tisíc ročně, na elektrický má už teď 200 tisíc objednávek. Nenápadným, ale silným argumentem je kufr, tedy uzavíratelný zavazadlový prostor. U aut tohoto typu na něj není místo, pokud ovšem nejsou elektrická! Zde se nachází tam, kde by jinak byl motor. Půda z Měsíce Biologové z floridské univerzity jako první na světě vyzkoušeli vypěstovat rostliny v měsíční půdě – samozřejmě ne na Měsíci, použili k tomu vzorky, které přivezli američtí astronauti v rámci programu Apollo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Rostlinkám se v nich nedaří příliš dobře, ale lístky se přece jen zazelenaly, což je spíš překvapivý než očekávaný úspěch. Pokusnou rostlinou byl huseníček rolní, jeden z nejoblíbenějších materiálů v experimentální botanice. Nesmíte si představovat políčko, tak štědrá NASA není, k dispozici dala jen dvanáct gramů měsíčního prachu. Huseníček vzešel na některých vzorcích lépe, na jiných hůř – měsíční regolit není všude stejný. Rostlina dostala pořádně zabrat, vzhledově i biochemicky jsou na ní patrné známky stresu z nezvyklých podmínek. Ale vzešla! Životaschopnost života – je to neohrabaná formulace, ale nechce se mi říkat to umírněnějšími slovy – je opravdu obrovská. Výsledky experimentu mohou být důležité, pokud někdy vznikne měsíční základna, která se bude snažit o soběstačnost. Zároveň varují: až příliš snadno bychom dokázali pozemským životem, přinejmenším na mikrobiální úrovni, "nakazit" jinou planetu, kdyby byla jen o trochu pohostinnější než Měsíc. Zda se to náhodou už nestalo s Marsem, to není tak docela jisté. Problémy s těžištěm Ve vyprávění o černé díře v jádru Galaxie, které vyšlo před několika dny, jsem trochu popletl záležitosti s těžištěm, a to nadvakrát. Napřed je tu otázka těžiště soustavy Země–Slunce, o kterém jsem napsal, že "se nachází uvnitř naší hvězdy" (což je správně), a poté "na jejím okraji, ne ve středu", což už správně není; řečené těžiště leží 449 kilometrů od středu hvězdy, což se rozhodně nedá označit za její okraj. Za upozornění děkuji našemu čtenáři Pavlu Bratinkovi. Druhý přehnaně zjednodušující výrok z téhož článku zní: "Hvězdy nerotují kolem jádra Galaxie, ale kolem jejího těžiště, jehož poloha je dána jak jádrem, tak polohami a hmotnostmi všeho, co se v Galaxii nachází." Reálný pohyb hvězd je ale složitější. Profesor Jiří Zlatuška, děkan FI Masarykovy univerzity, mi k tomu na Facebooku píše: "Hvězdy v Galaxii (…) neobíhají kolem středu, stejně jako planety obíhají kolem centrálního Slunce. Hmotnost galaxie je rozdělena mezi miliardy hvězd, které se při pohybu kolem sebe klikatí, jako když se částice v oblaku plynu víří dokola. Každá hvězda je gravitačně ovlivňována především svými sousedy. Existují statistické modely předpovídající, jak by se hvězdy měly chovat hromadně, a jejich nesoulad se skutečností vedl mimo jiné k hypotéze temné hmoty. Určitě ale takový model neodpovídá keplerovským pohybům planet (…)." K tomu není co dodat, děkuji za upřesnění a rád ho předávám dál. Co teď čtu Usoudil jsem, že už není na co čekat a je třeba se pustit do dávno odkládaných klasiků. Momentálně mi na stole leží Burtonova Anatomie melancholie. Nevěděl jsem, že je tak zábavná (a že kniha napsaná před čtyřmi sty lety vůbec může být zábavná; na tom má ale velký podíl překlad Miroslava Petříčka). Přece jen ale vyžaduje trochu víc klidu a trpělivosti, než člověk obvykle mívá. Kromě toho si při její četbě uvědomuji, jak velkou výhodou by bylo umět aspoň trochu latinsky; ta klasická gymnázia, pardon, v tomto případě samozřejmě gymnasia, měla něco do sebe! Dnes si nechám od Michaela Romancova podepsat knížku Námořní slepota, která právě vychází v naší Edici N. Michael se v posledních týdnech trochu nedobrovolně stal specialistou na Ukrajinu – v počátečních dnech války skoro neopouštěl televizní studio. Profesí je ale politický geograf, tedy odborník na souvislost mezi daností geografie a možnostmi politického vývoje. V téhle knížce převyprávěl kus světových dějin optikou mořeplavectví, což je nezvyklý zorný úhel. Moc se na ni těším. Kromě textu potěší i vzhled, je to vysloveně námořnická kniha. Modrobílá, jak jinak. URL| https://denikn.cz/880903/castecny-soucet-puda-z-mesice-neni-vyslovene-urodna-ale-husenicek-presto-vzesel/

16. 5. 2022; 21. století

DRONY Z ČVUT

Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony má na starosti skupina Multirobotických systémů (MRS) z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vedená doc. Martinem Saskou, která během poměrně krátké doby v jejich vývoji významně pokročila. Současné drony se dokážou v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase, a přitom reagovat na neočekávané překážky. Jde o světově unikátní projekt pod názvem Dronument, kdy technologie zaznamenává vzácné historické hodnoty a pomáhá památkářům při jejich restaurování. Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly – jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla, osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely. "Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou," shrnuje svou zkušenost s drony odborník Národního památkového ústavu, který má v plánu ve spolupráci se skupinou Multirobotických systémů celkově zmapovat stav 16 památkových objektů. FOTO: ČVUT

16. 5. 2022; 21. století

Reč klíčem k prognóze: Jak vědci odhalují specifika Parkinsonovy choroby?

Obávaná, častá, a přece v mnoha ohledech záhadná. Při Parkinsonově chorobě neboli onemocnění nervové soustavy dochází k postupnému zániku neuronů v určitých centrech mozkového kmene. Důsledkem bývá mimo jiné i porucha řeči, což se čeští vědci rozhodli využít…

Porucha řeči postihne dříve či později většinu pacientů s Parkinsonovou nemocí, ale vědci a lékaři ještě donedávna nevnímali rozdíly v těchto poruchách, které mohou mít, jak se zdá, poměrně velký význam nejen pro léčbu, ale především pro včasné odhalení choroby. Odborníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze dokázali ve světě medicíny něco zcela unikátního, když prostřednictvím moderního počítačového softwaru odhalili u pacientů hned tři různé podoby poruchy řeči. Ty lékařům napomohou snáze odhalit blížící se nebezpečí. JAK PODCHYTIT KLÍČOVÝ POČÁTEK? Slovy Petra Duška z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze postihuje porucha řeči až 90 % pacientů. To by mohlo ruku v ruce s novými skutečnostmi vytvořit poměrně nadějný základ pro další nemocné, u kterých by neurologové mohli Parkinsonovu chorobu odhalit už výrazně dříve, než tomu bývalo dosud. "Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou," vysvětluje Dušek, který se taktéž podílel na klíčové studii, jež byla postavena na podrobnějším sledování 111 nově diagnostikovaných pacientů. Ti byli vystaveni sérii řečových testů a nasbírané hlasové vzorky byly posléze odeslány k vyhodnocení speciálnímu softwaru, vytvořenému na půdě ČVUT. Ten vzal v potaz intonaci, kvalitu hlasu, artikulaci a řečové tempo, načež vytvořil tři základní podskupiny poruchy řeči. "Čistě porucha prozódie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči," popisuje Dušek. Pak je to snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, která se objevuje přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. "A třetí je artikulační porucha – tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů – se pak objevuje spíše v pozdějších stadiích Parkinsonovy nemoci," říká Petr Dušek. NENÍ PORUCHA JAKO PORUCHA To by samo o sobě nepůsobilo jako stěžejní záležitost, pokud by vědci po ročním sledování pacientů nedospěli k překvapivému zjištění, že pacienti s různými řečovými poruchami reagovali na průběh léčby odlišně. Nejvýraznějšího posunu k lepšímu se dostalo pacientům s hlasově-prozodickou poruchou, tedy sníženou kvalitou hlasu. U těch se zlepšilo dokonce i více pohybových projevů! K jistému zlepšení následně dospěli i pacienti se sníženou hlasitostí a monotónností řeči. Takřka nulového zlepšení naopak dosáhli lidé trpící problémy s artikulací. "Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů, ovládajících hlasivky a hrtan, v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento defi -cit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči," shrnuje Dušek, který jedním dechem dodává, že v případě problémů s artikulací bude příčina pravděpodobně odlišná, jelikož ji nezpůsobuje nedostatek dopaminu, jako spíše rozsáhlejší degenerace motorických oblastí v mozku. A tu léčba dopaminem pochopitelně nevyřeší… OBJEV JAMESE PARKINSONA S příznaky Parkinsonovy nemoci se lidstvo prokazatelně potýkalo už od středověku. Tehdy se většina pokusů o léčbu z pochopitelných důvodů nesetkávala s úspěchem, protože ještě nikdo netušil, čemu vlastně čelí. Zlom tudíž nastal až roku 1817, kdy byla nemoc poprvé popsána londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a následně její název přeložen do češtiny jako obrna třaslavá. To byl název poněkud mylný, což vedlo k pozdějšímu přejmenování choroby po jejím objeviteli. S přibývajícím počtem potvrzených případů se objevovaly i četné studie, zaměřené na výzkum symptomů, průběhu i léčby Parkinsonovy choroby, což vyústilo v rozsáhlý soubor znalostí, kterým lékaři disponují dnes. V současnosti tedy víme, že se pod označením svého objevitele ukrývá poměrně vzácné neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které souvisí s úbytkem nervových buněk, jež produkují dopamin čili přenašeč, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Nedostatek dopaminu vede k tomu, že dotyčný přestává kontrolovat svůj pohyb a také se může potýkat se ztuhlými svaly, zpomaleností pohybů, neobratností, bolestí zad a ramen, pocity tíže v končetinách, únavou, poruchami spánku, špatnou artikulací, zhoršením kvality písma apod. Pacienti trpící touto nemocí prožívají stavy, kdy se znenadání nemohou pohnout, neudělají krok vpřed, nevstanou z postele, neuchopí příbor. A pak se situace zase výrazně zlepší – alespoň v prvních stadiích choroby… ČTYŘI SCHŮDKY K NEŽÁDOUCÍMU Pacienti s "parkinsonem" si obvykle procházejí čtyřmi vývojovými fázemi nemoci, které jsou z hlediska délky i projevů značně individuální a liší se jedinec od jedince. Proto je poněkud problematické porovnávat projevy nemoci u více pacientů. I přesto lékaři disponují jakýmsi obecným popisem vývoje, který jim usnadňuje odhalení choroby i aktuální míry její závažnosti. První fázi nemoci, která se opírá především o odhalení, oznámení diagnózy a první rok průběhu "parkinsona", se říká též adaptační fáze a projevuje se zejména značnou intenzitou z emočního hlediska. Fáze započíná v době, kdy o tom řada pacientů nemá ani tušení, protože k zániku buněk dochází o poznání dříve, než dotyčný zaznamená první motorické příznaky. Postupně se dostavuje únava, zpomalenost, končetiny tuhnou a dochází k prvním případům náhlého zakopnutí apod. Na tento stav posléze navazuje fáze druhá, jenž by se dala definovat jako klid před bouří. Život postižených se díky léčbě navrací do takřka normálního stavu. Léky zmírnily příznaky a nemocný si zvykl na fakt, že trpí "parkinsonem". Je to fáze vyrovnanosti i přiznání lidem v okolí. Relativně snesitelná druhá fáze bohužel není věčná a dříve či později nevyhnutelně přechází ve fází třetí, pro kterou je typické zesílení projevů nemoci a narušení každodenního života pacienta. Začínají se objevovat fluktuace hybnosti a zvraty ve stavech nemocného. Dochází také k výkyvům účinků léků. Fluktuace jsou charakterizovány střídáním stavů hybnosti. Odtuod je potom už jen krůček k finální čtvrté fázi Parkinsonovy choroby, která si nemocného postupně podmaňuje a znesnadňuje mu i ty nejprostší každodenní aktivity. Nemocný je tudíž stále více odkázán na pomoc okolí. MARNÁ CESTA K PREVENCI Lidé se často ptají, jak se dá této závažné nemoci předejít. Odpověď bohužel zní: Nijak. Pokud jsou dosavadní domněnky lékařů i vědců správné, pak má Parkinsonova choroba genetický základ, který jen stěží ovlivníme. Neznamená to však, že by neexistovaly i další faktory, jež mohou k rozvoji nemoci přispět. Jedním z těch nejdiskutovanějších může být znečištěné životní prostředí, kterému připisujeme negativní vlivy na lidské zdraví obecně. Právě jeho dopady na rozvoj Parkinsonovy choroby jsou dlouhodobě zkoumány a četné studie již odhalily možné spojitosti s nemocí. Kupříkladu jedna taková izraelská studie z roku 2010 poukázala na případ zemědělské lokality Baká al-Gharbíja nedaleko Tel Avivu, kde se vyskytuje 70 případů onemocnění Parkinsonovou chorobou na 100 tisíc obyvatel, čili dvojnásobek než v okolních oblastech. Důvodem má být právě masivní využití pesticidů v této lokalitě. Chemikálie na ochranu rostlin jsou do okolí shazovány práškovacími letadly, což je nejjednodušší cesta k nežádoucímu šíření látek mezi obyvatele. Ti pesticidy vdechují, a nevědomky si tak narušují produkci dopaminu. ILUSTRACE: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC Foto: * Většina pacientů postižených Parkinsonovou nemocí má problémy s řečí. ILUSTRACE: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC Foto: Petr Dušek věří, že by nová odhalení mohla pomoci čerstvě diagnostikovaným pacientům. Foto: * Nemoc způsobuje postupné odumírání mozkových buněk, konkrétně těch, které produkují dopamin v části mozku zvaném substantia nigra. Foto: * Mezi nejznámější příznaky Parkinsona patří třes rukou, ztuhlost tváře nebo ohnuté lokty. Foto: * James Parkinson nemoc popsal před více než 200 lety. FOTO: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC FOTO: WIKIMEDIA. ORG FOTO: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC Foto: * Izraelští vědci odhalili možné propojení vzniku nemoci s masovým využíváním pesticidů. Foto: * Choroba se vyznačuje úbytkem dopaminergních neuronů v černé substanci středního mozku. FOTO: 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA UK A VFN

16. 5. 2022; 21. století

Prof. Matas je nejlépe hodnoceným informatikem z ČR

INFORMATICI A ROBOTICI Z FEL ČVUT PATŘÍ K EVROPSKÉ EXTRATŘÍDĚ

Podle žebříčku nejlepších institucí v oblasti informatiky (Computer Science) patří počítačoví vědci z ČVUT, vyučující na Fakultě elektrotechnické ve vybraných oborech, mezi evropskou špičku. Na základě mezinárodně uznávaného srovnání je Fakulta elektrotechnická ČVUT v oblasti informatiky dlouhodobě nejlepším pracovištěm v České republice, žádná jiná vědecká instituce z Česka nedosáhla v CSRankings hodnocení v první desítce.

V oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků řadí výzkumníci z FEL ČVUT v období 2018 až 2021 mezi čtyři nejlepší evropská pracoviště. Kromě toho… Podle mezinárodního žebříčku Research.com, který vyhodnocuje úspěšnost informatiků na základě jejich H-indexu, citací a počtu dokumentů shromážděných do 6. prosince 2021, je nejlépe hodnoceným českým informatikem prof. Jiří Matas (na snímku) z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Postavení ČVUT v žebříčku CSRanking k 30. březnu 2022: Počítačové vidění #4 Robotika #8 Economics & Computation # 15 Umělá inteligence # 34 FOTO: ČVUT

16. 5. 2022; mmspektrum.com

Inspekce elektrického vedení pomocí dronů s umělou inteligencí

Pokud silná bouřka způsobí výpadky elektřiny, z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétne skupina dronů, která proletí určenou trasu a kamery nasnímají vybrané prvky elektrického vedení. Získané záběry jsou již během letu analyzovány s využitím strojového učení a zaslány pro finální vyhodnocení pracovníkům inspekce. Ti tak mohou okamžitě identifikovat místo poruchy a zahájit opravu v mnohem kratším čase, než je dnešní běžná praxe. Tato vize má velmi blízko k tomu, aby se v dohledné době stala skutečností. Díky vědcům z Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří ve spolupráci se společností ČEPS v rámci evropského projektu Aerial-Core ověřují praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů. Stávající výsledky výzkumu demonstrovala skupina Multirobotických systémů (MRS) z FEL ČVUT na úseku elektrického vedení na Berounsku. Fakulta elektrotechnická ČVUT a společnost ČEPS představily roje dronů s umělou inteligencí schopné provádět inspekci elektrického vedení. (Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT) Kromě řešení nenadálých poruch se oba partneři soustředí na robotizaci preventivních kontrol celé rozsáhlé přenosové soustavy v ČR. V současné době inspekci elektrického vedení zajišťuje pilotovaná helikoptéra, která letí od jednoho stožáru ke druhému a posádka pořizuje dokumentaci. Dron nebo dokonce koordinovaný tým dronů tyto úkoly dokáže zvládnout mnohem rychleji a také levněji. ČEPS chce v budoucnosti nahradit pilotované inspekce bezpilotními prostředky, které mohou mít různou míru autonomie. URL| https://www.mmspektrum.com/technicke-novinky/inspekce-elektrickeho-vedeni-pomoci-dronu-s-umelou-inteligenci

15. 5. 2022; abicko.cz

Vlasy vám budou vstávat nadšením na hlavě! Na Festivalu ABC!

Na Festivalu ABC si můžete vyzkoušet Van der Graafův generátor, ze kterého vám budou vstávat vlasy na hlavě. Naštěstí ne hrůzou. Podívejte se na video a přijďte. Víkendová akce pro celou rodinu probíhá 28. a 29 května.

Van de Graaffův generátor je elektrostatický stroj umožňující nabíjet kovovou kouli na velmi vysoké napětí. Jak vysokých? 10 000 voltů! A co se stane, když se to snad? Když se necháte nabít takovou palbou? No, nestane se z vás sice superhrdina, ale taky je to zábava. Podívejte se na video... Vyzkoušejte si Van der Graafův generátor z Fakulty elektrotechnické na ČVUT přímo na Festivalu ABC. Víkendová akce plná zábavy a dobrodružství pro celou rodinu probíhá 28. a 29. května v Národním zemědělském muzeu v Praze. Přijďte a vlasy vám budou vstávat nadšením na hlavě! Kompletní program Festivalu ABC najdete tady. URL| https://www.abicko.cz/clanek/28927/vlasy-vam-budou-vstavat-nadsenim-na-hlave-na-festivalu-ab

15. 5. 2022; prerovsky.denik.cz

Létající roboty kontrolují elektrické vedení a hlásí závady

Výzkumníci z pražské techniky předvedli drony pro kontrolu elektrického vedení. Nahradí vrtulníky.

Uprostřed polí za Berounem stojí maličká železniční zastávka Libomyšl, zvlněnou krajinou občas zahouká motorák. Pak se tam tyčí

už jen elektrické vedení. A o něj právě jde. Doktorandi z katedry kybernetiky elektrotechnické fakulty pražského Českého

vysokého učení technického v čeles vedoucím skupiny Martinem Saskou se chystají ukázat výsledky svého výzkumu, jenž se

snaží navrhnout drony, které by uměly kontrolovat desítky kilometrů vedení namísto současné lidské posádky v helikoptéře.

Sloupy u Libomyšle si vybrali proto, že jsou dlouhodobě vypnuté, a tudíž pro experiment bezpečné. "Předvedeme, jak čtyři drony

provedou inspekci elektrického vedení. Naši výzkumníci je jen odstartují, další ovládání již nepotřebují, poradí si samy," líčí vedoucí

výzkumníků Martin Saska.

Jeho další výklad zní jako ukázka ze sci-fi románu. Do dronů je nahráno 3D zobrazení elektrického vedení, které mají kontrolovat.

Pomocí senzorů vidí, kde se nacházejí, a uzpůsobí si dráhu letu. "Díky obrazu pořizovanému kamerou zjistí, kde se nachází izolátory,

jež potřebují podrobně nafotit, zaměří se na ně a přiblíží sek nim," popisuje Saska.

Univerzita nyní spolupracuje s firmou ČEPS, která provozuje elektrické vedení v Česku. Jejich cílem je kooperující letka dronů, jež

zkontroluje rozsáhlé přenosové soustavy v dosahu několika kilometrů a s velkou přesností nasnímá její klíčové prvky, především

izolátory.

Dron řízený gesty

Jde o tříletý projekt, na jeho konci by měl být dron, jenž dokáže nasnímat veškeré úhly vedení a veškeré sledované závady. Tato

technologie má nahradit letecké kontroly. Dron by měl zkontrolovat daný úsek a případně i vyhodnotit nasnímaný materiál a

upozornit například na izolátory, které bude třeba vyměnit.

Sci-fi blízké budoucnosti pokračuje. Jeden z výzkumníků si obléká reflexní bundu, přilbu a ochranné brýle a vydává se ke stožáru.

Rukama provádí gesta, která přimějí speciálně vyvinutý dron vzlétnout nahoru, letět doleva či doprava. Když se pak mladík vydává

na stožár, robot ho následuje. Má totiž v sobě zabudovanou kameru, kterou gesta zachytí, a také počítač, jenž je vyhodnotí.

Roboty už teď vypadají velmi inteligentně a samostatně, nabízí se proto otázka, co budou technici další tři roky vyvíjet. "Vědci

vyzkoumají, že je něco možné. Ale dostat vynález do praxe a vytvořit výsledný produkt je velmi zdlouhavé," vysvětluje jeden z

výzkumníků Tomáš Báča.

Když už si pozorovatel myslí, že pronikl do všech tajů zdejší techniky, výzkumník ještě překvapuje. "Vidíte diody na jeho nožičkách?

Těmi se dorozumívají. Rychlostí blikání vyjadřují čísla," ukazuje na dron.

URL| https://prerovsky.denik.cz/zpravy-z-ceska/dron-elektricke-vedeni-kontrola-20230513.html

15. 5. 2022; denik.cz

Drony budou kontrolovat elektrické vedení a hlásit závady. Nahradí vrtulníky

Uprostřed polí za Berounem stojí maličká železniční zastávka Libomyšl, zvlněnou krajinou občas zahouká motorák. Pak se tam tyčí už jen elektrické vedení. A o něj právě jde. Doktorandi z katedry kybernetiky elektrotechnické fakulty pražského Českého vysokého učení technického v čeles vedoucím skupiny Martinem Saskou se chystají ukázat výsledky svého výzkumu, jenž se snaží navrhnout drony, které by uměly kontrolovat desítky kilometrů vedení namísto současné lidské posádky v helikoptéře.

Sloupy u Libomyšle si vybrali proto, že jsou dlouhodobě vypnuté, a tudíž pro experiment bezpečné. "Předvedeme, jak čtyři drony provedou inspekci elektrického vedení. Naši výzkumníci je jen odstartují, další ovládání již nepotřebují, poradí si samy," líčí vedoucí výzkumníků Martin Saska. Jeho další výklad zní jako ukázka ze sci-fi románu. Do dronů je nahráno 3D zobrazení elektrického vedení, které mají kontrolovat. Pomocí senzorů vidí, kde se nacházejí, a uzpůsobí si dráhu letu. "Díky obrazu pořizovanému kamerou zjistí, kde se nachází izolátory, jež potřebují podrobně nafotit, zaměří se na ně a přiblíží sek nim," popisuje Saska. Univerzita nyní spolupracuje s firmou ČEPS, která provozuje elektrické vedení v Česku. Jejich cílem je kooperující letka dronů, jež zkontroluje rozsáhlé přenosové soustavy v dosahu několika kilometrů a s velkou přesností nasnímá její klíčové prvky, především izolátory. Dron řízený gesty Jde o tříletý projekt, na jeho konci by měl být dron, jenž dokáže nasnímat veškeré úhly vedení a veškeré sledované závady. Tato technologie má nahradit letecké kontroly. Dron by měl zkontrolovat daný úsek a případně i vyhodnotit nasnímaný materiál a upozornit například na izolátory, které bude třeba vyměnit. Sci-fi blízké budoucnosti pokračuje. Jeden z výzkumníků si obléká reflexní bundu, přilbu a ochranné brýle a vydává se ke stožáru. Rukama provádí gesta, která přimějí speciálně vyvinutý dron vzlétnout nahoru, letět doleva či doprava. Když se pak mladík vydává na stožár, robot ho následuje. Má totiž v sobě zabudovanou kameru, kterou gesta zachytí, a také počítač, jenž je vyhodnotí. Roboty už teď vypadají velmi inteligentně a samostatně, nabízí se proto otázka, co budou technici další tři roky vyvíjet. "Vědci vyzkoumají, že je něco možné. Ale dostat vynález do praxe a vytvořit výsledný produkt je velmi zdlouhavé," vysvětluje jeden z výzkumníků Tomáš Báča. Když už si pozorovatel myslí, že pronikl do všech tajů zdejší techniky, výzkumník ještě překvapuje. "Vidíte diody na jeho nožičkách? Těmi se dorozumívají. Rychlostí blikání vyjadřují čísla," ukazuje na dron. URL| https://www.denik.cz/z_domova/dron-elektricke-vedeni-kontrola-20230513.html

15. 5. 2022; Moravskoslezský denik

Drony budou kontrolovat elektrické vedení a hlásit závady. Nahradí vrtulníky

Sloupy u Libomyšle si vybrali proto, že jsou dlouhodobě vypnuté, a tudíž pro experiment bezpečné. "Předvedeme, jak čtyři drony provedou inspekci elektrického vedení. Naši výzkumníci je jen odstartují, další ovládání již nepotřebují, poradí si samy," líčí vedoucí výzkumníků Martin Saska. Jeho další výklad zní jako ukázka ze sci-fi románu. Do dronů je nahráno 3D zobrazení elektrického vedení, které mají kontrolovat. Pomocí senzorů vidí, kde se nacházejí, a uzpůsobí si dráhu letu. "Díky obrazu pořizovanému kamerou zjistí, kde se nachází izolátory, jež potřebují podrobně nafotit, zaměří se na ně a přiblíží sek nim," popisuje Saska. Univerzita nyní spolupracuje s firmou ČEPS, která provozuje elektrické vedení v Česku. Jejich cílem je kooperující letka dronů, jež zkontroluje rozsáhlé přenosové soustavy v dosahu několika kilometrů a s velkou přesností nasnímá její klíčové prvky, především izolátory. Dron řízený gesty Jde o tříletý projekt, na jeho konci by měl být dron, jenž dokáže nasnímat veškeré úhly vedení a veškeré sledované závady. Tato technologie má nahradit letecké kontroly. Dron by měl zkontrolovat daný úsek a případně i vyhodnotit nasnímaný materiál a upozornit například na izolátory, které bude třeba vyměnit. Sci-fi blízké budoucnosti pokračuje. Jeden z výzkumníků si obléká reflexní bundu, přilbu a ochranné brýle a vydává se ke stožáru. Rukama provádí gesta, která přimějí speciálně vyvinutý dron vzlétnout nahoru, letět doleva či doprava. Když se pak mladík vydává na stožár, robot ho následuje. Má totiž v sobě zabudovanou kameru, kterou gesta zachytí, a také počítač, jenž je vyhodnotí. Roboty už teď vypadají velmi inteligentně a samostatně, nabízí se proto otázka, co budou technici další tři roky vyvíjet. "Vědci vyzkoumají, že je něco možné. Ale dostat vynález do praxe a vytvořit výsledný produkt je velmi zdlouhavé," vysvětluje jeden z výzkumníků Tomáš Báča. Když už si pozorovatel myslí, že pronikl do všech tajů zdejší techniky, výzkumník ještě překvapuje. "Vidíte diody na jeho nožičkách? Těmi se dorozumívají. Rychlostí blikání vyjadřují čísla," ukazuje na dron. URL| https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy-z-ceska/dron-elektricke-vedeni-kontrola-20230513.html

14. 5. 2022; cad.cz

Inspekce elektrického vedení drony z FEL ČVUT

Silná bouřka způsobila výpadky elektřiny. Z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétá skupina dronů.

14. 5. 2022; tzb-info.cz

Šestý ročník konference Solární energie a akumulace již 26. května

Letošní šestý ročník konference Solární energie a akumulace, která proběhne 26. května v pražském O2 universu, zahájí diskuze předních politiků o dalším směřování energetiky. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, ministryně pro vědu, výzkum a inovaci Helena Langšádlová a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela budou společně s eurokomisařkou pro energetiku Kadri Simsonovou probírat roli fotovoltaiky v české i evropské energetice, jak ji lze efektivně využít na poli vědy i jaký má přínos pro životní prostředí. O budoucnosti solární energetiky v českých podmínkách bude hovořit náměstek ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla a priority v této oblasti během nadcházejícího českého předsednictví Rady Evropské unie probere ředitel z Ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický. Člen rady ERÚ Petr Kusý rozebere novou tarifní strukturu pro aktivní spotřebitele, řeč bude i o možnostech připojování nových solárních elektráren do soustavy. Na Solární konferenci také představí předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák zatím poslední výsledky studie zdrojové přiměřenosti ČR. Druhý blok uzavře přehled současných výzev dotačních programů a jejich budoucí podoba. Diskuzi ve třetím tematickém okruhu s názvem Fotovoltaika a další moderní trendy jako příležitost pro český průmysl zahájí Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. I čtvrtý blok nabídne pohled na moderní energetiku: Jan Kalina z představenstva ČEZ odprezentuje rozvojové plány největšího českého výrobce elektřiny v oblasti fotovoltaiky, řeč bude o agrivoltaice, chytrých domech, akumulaci vodíku, PPA smlouvách, financování ESG a udržitelných energetických projektech. Pátá část letošní konference se zaměří na legislativu – půjde např. o připojování výroben, provoz nových FV instalací nebo současná unijní nařízení v oblasti baterií. Budoucí investory do fotovoltaiky budou jistě zajímat otázky kolem stavebního řízení a povolovacích procesů, odpoví na ně ředitelka odboru stavebního řádu MMR Žanet Hadžić. Chybět nebude ani čistě technický blok informací o trendech a praktických zkušenostech, mluvit o nich budou jak akademici z FEL ČVUT, tak zástupci předních firem na poli fotovoltaiky – zastoupení budou mít Photon Energy, Atlantis Management, Huawei či Photomate. Veškeré informace o bohatém programu (PDF) a vystupujících, stejně jako odkaz na registraci najdete na webu www.solarnikonference.cz. URL| https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/23843-sesty-rocnik-konference-solarni-energie-a-akumulace-jiz-26-kvet

14. 5. 2022; denik.cz

Létající roboty kontrolují elektrické vedení a hlásí závady

Reportáž Výzkumníci z pražské techniky předvedli drony pro kontrolu elektrického vedení. Nahradí vrtulníky. Uprostřed polí za Berounem stojí maličká železniční zastávka Libomyšl, zvlněnou krajinou občas zahouká motorák. Pak se tam tyčí už jen elektrické vedení. A o něj právě jde. Doktorandi z katedry kybernetiky elektrotechnické fakulty pražského Českého vysokého učení technického v čele s vedoucím skupiny Martinem Saskou se chystají ukázat výsledky svého výzkumu, jenž se snaží navrhnout drony, které by uměly kontrolovat desítky kilometrů vedení namísto současné lidské posádky v helikoptéře. Sloupy u Libomyšle si vybrali proto, že jsou dlouhodobě vypnuté, a tudíž pro experiment bezpečné. "Předvedeme, jak čtyři drony provedou inspekci elektrického vedení. Naši výzkumníci je jen odstartují, další ovládání již nepotřebují, poradí si samy," líčí vedoucí výzkumníků Martin Saska. Jeho další výklad zní jako ukázka ze sci-firománu. Do dronů je nahráno 3D zobrazení elektrického vedení, které mají kontrolovat. Pomocí senzorů vidí, kde se nacházejí, a uzpůsobí si dráhu letu. "Díky obrazu pořizovanému kamerou zjistí, kde se nachází izolátory, jež potřebují podrobně nafotit, zaměří se na ně a přiblíží se k nim," popisuje Saska. Univerzita nyní spolupracuje s firmou ČEPS, která provozuje elektrické vedení v Česku. Jejich cílem je kooperující letka dronů, jež zkontroluje rozsáhlé přenosové soustavy v dosahu několika kilometrů a s velkou přesností nasnímá její klíčové prvky, především izolátory. Jde o tříletý projekt, na jeho konci by měl být dron, jenž dokáže nasnímat veškeré úhly vedení a veškeré sledované závady. Tato technologie má nahradit letecké kontroly. Dron by měl zkontrolovat daný úsek a případně i vyhodnotit nasnímaný materiál a upozornit například na izolátory, které bude třeba vyměnit. Sci-fiblízké budoucnosti pokračuje. Jeden z výzkumníků si obléká reflexní bundu, přilbu a ochranné brýle a vydává se ke stožáru. Rukama provádí gesta, která přimějí speciálně vyvinutý dron vzlétnout nahoru, letět doleva či doprava. Když se pak mladík vydává na stožár, robot ho následuje. Má totiž v sobě zabudovanou kameru, kterou gesta zachytí, a také počítač, jenž je vyhodnotí. Roboty už teď vypadají velmi inteligentně a samostatně, nabízí se proto otázka, co budou technici další tři roky vyvíjet. "Vědci vyzkoumají, že je něco možné. Ale dostat vynález do praxe a vytvořit výsledný produkt je velmi zdlouhavé," vysvětluje jeden z výzkumníků Tomáš Báča. Když už si pozorovatel myslí, že pronikl do všech tajů zdejší techniky, výzkumník ještě překvapuje. "Vidíte diody na jeho nožičkách? Těmi se dorozumívají. Rychlostí blikání vyjadřují čísla," ukazuje na dron. Foto: BUDOUCNOST. Drony, které by za několik let mohly kontrolovat elektrické vedení v České republice, předvedli výzkumníci pražské techniky. Foto: Deník/Zuzana Hronová

14. 5. 2022; radiozurnal.rozhlas.cz

O krok blíž k budoucnosti. Vědci z ČVUT vypustili chytré drony, díky umělé inteligenci samy kontrolují elektrické vedení

Pravidelná kontrola elektrického vedení by mohla být jednodušší. Vědci z pražské ČVUT totiž pracují na dronech, které to zvládnou bez jakéhokoliv pilotování člověkem. Experti teď systém poprvé představili při venkovních testech na Berounsku. Nejen podle vývojářů by mohly tyto létající roboti poprvé do ostré akce za pět let.

Jsme na poli někde mezi Libomyšlí a dálnicí D5 na Berounsku. Jsou tady zelené vysoké stožáry a na nich vedení velmi vysokého napětí. Pípání, které slyšíme, je z právě zapnutých a startujících dronů. Jsou čtyři, každý z nich má čtyři rotory. Vše u dálkových ovladačů sleduje výzkumník Tomáš Báča z Fakulty elektrotechnické ČVUT. "Já to tady musím hlídat, kdyby chtěly dělat něco neplánovaného, tak mám moc je zastavit. Ale zatím to vypadá všechno dobře. Drony už se rozmístily na své startovní pozice," ukazuje. Vše vypadá jednoduše. Drony si stožár rozdělily, každý tak má na starosti jen část. "A to izolátory a strukturu nosných konstrukcí. Není to tak, že bychom jedním dronem udělali všechno, ale máme to rozdistribuované, takže v případě nějakého reálného nasazení bychom opravdu mohli využít čas lépe tím, že máme právě čtyři drony. Kdyby třeba jeden selhal nebo měl nějakou poruchu, tak ho ostatní můžou zastoupit." Unikátní systém Za pár desítek vteřin je tahle ukázková kontrola hotová. Unikátností vyvíjeného systému je právě to, že drony dokážou fungovat a také spolupracovat naprosto samostatně. V prostoru se orientují díky GPS souřadnicím a pak také 3D modelům jednotlivých stožárů. Elektrické vedení skenují a fotí. "Na palubě je umělá inteligence. Naše drony jsou autonomní roboti. Nemusí jenom hloupě letět po GPS souřadnicích, tak jako to dělají standardní drony, ale opravdu mohou reagovat na nastalou situaci. V reálném čase dokážou detekovat jednotlivé prvky a uzpůsobit let, aby získaly požadovanou fotografii," vysvětluje vedoucí této skupiny vědců Martin Saska. Pokud umělá inteligence objeví problém, tak vše uloží a technici se pak můžou sami podívat a vyhodnotit, jestli dané místo skutečně potřebuje opravu. "Ten projekt byl vybrán Evropskou komisí jako jeden z mála robotických projektů zaměřujících se na klíčové robotické technologie. Jsou tam ty nejlepší univerzity z Evropy a my díky tomu posouváme možnosti dronů v inspekčních pracích." Problémy s legislativou Na projektu se podílí i provozovatel tuzemské energetické přenosové soustavy – společnost ČEPS. Ta už teď při pravidelných kontrolách používá helikoptéru. Drony by tak podle Václava Škréty z ČEPSu byly bezpečnější a až o polovinu levnější variantou. "Náš záměr je v podstatě do pěti let nahradit helikoptéru. Přece jenom helikoptéru obsluhuje tříčlenná posádka. Tady ta bezpečnost je úplně jinde. Další věc je ekonomická. Kdyby se letecké kontroly podařilo nahradit úplně autonomně, tak by to bylo úžasné. Nicméně první krok bude takový poloautonomní krok. Nicméně ještě je tu velký problém s legislativou." Autonomní drony by teoreticky mohly najít využití i při skenování poškozeného elektrického vedení po přírodních katastrofách. URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/o-krok-bliz-k-budoucnosti-vedci-z-cvut -vypustili-chytre-drony-diky-umele-8745676

14. 5. 2022; Radiožurnál

Experiment 09:05

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io). mluvčí 1, Radiožurnál pro vás od této chvíle vysílá přímo z vinohradské 12 z našeho airstreamu, který myslím, že dobře znáte, začal totiž den otevřených dveří Českého rozhlasu, který jste srdečně zváni. Odtud z airstreamu na vinohradské budeme vysílat mimo jiné hosta Lucie výborné po desáté hodině s herečkou Vilmou Cibulkovou. Teď ovšem už bylo řečeno, začíná experiment, Podzemská hvězdárna postavila 2 nové unikátní teleskopy, jak takový dalekohled vypadá a funguje i o tom bude dnešní vědecko technologický magazín. Nejdřív vás ale vezmeme na pole za pár let možná potkáte skupinu dronů, které bez jakéhokoliv řízení člověkem sami kontrolují elektrická vedení už po písničce povíme víc. mluvčí 1, Je sobota 14. května teď přesně 9 hodin 10 minut na vinohradské 12. Září stříbrný Air stream, ze kterého pro vás v den otevřených dveří vysílá Radiožurnál také magazín experiment. Pravidelná kontrola elektrického vedení by mohla být jednodušší věci z pražské ČVUT totiž pracují na honech, které to zvládnou bez jakéhokoliv pilotování člověkem. Experty ti teď systém poprvé představili při venkovních testech na Berounsku nejen podle vývojářů by mohly tyto létající roboti poprvé do ostré akce někdy za 5 let. mluvčí 2, Teprve tak jo, jo, máme vyzkoušený připravený. mluvčí 3, Jsme na poli někde mezi libou myslí a dálnicí D5 na Berounsku. Jsou tady zelené vysoké stožáry a na nich vedení velmi vysokého napětí. mluvčí 3, A tohle vítání zprávy zapnutých startujících dronu jsou 4 a každý z nich má 4 rotory dálkových ovladačů je sleduje výzkumník Tomáš Báča z fakulty elektrotechnické ČVUT. mluvčí 4, Já tady musím hlídat ideál hru chtěla dělat něco neplánovaného zatím moc zastavit. Zatím to vypadá všechno dobře. Druhé rozmístili na startovní pozice a jež se vydávají na jednotlivé plány. mluvčí 3, Takhle ze země to vypadá jednoduše. Drony stožár rozdělili, takže každý má na starost jen část. mluvčí 5, Izolátory a tu tu strukturu těch nosných konstrukcí není tak, že bychom jedním druhem udělali všechno, ale máme to distribuované, takže v případě nějakýho potom reálného nasazení bychom opravdu mohli využít ten čas lépe tím, že máme právě 4 drony a kdyby třeba 1 selhal nebo nějakou poruchu, tak ty ostatní můžou zastoupit. mluvčí 3, Za pár desítek vteřin je tahle ukázková kontrola hotová. mluvčí 4, Mám syna. mluvčí 3, Unikátností vyvíjeného systému je právě tu, že drony dokáží fungovat také spolupracovat naprosto samostatně. V prostoru se orientují díky GPS souřadnicím a pak také lidé modelům jednotlivých stožárů. Elektrické vedení skenují a fotí. mluvčí 6, Na palubě umělá inteligence. Naše drony jsou opravdu autonomní roboti. Nemusí jenom hloupě letět po DP souřadnicích, tak jako to dělají standardní drony, ale pravdu mohou reagovat na nastalou situaci. Kromě toho ani dokáží v reálném čase detekovat jednotlivé prvky, třeba toho izolátor a uzpůsobit ten led tak, aby se získala požadovaná fotografie. mluvčí 3, Vysvětluje vedoucí této skupiny vědců Martin Saska. Pokud umělá inteligence objeví problém, tak vše uloží a technici se pak můžou sami podívat a vyhodnotit, jestli dané místo skutečně potřebuje opravu. Ten. mluvčí 6, Projekt byl vlastně vybrána Evropskou komisí jako 1 zmála robotických projektu zaměřující se na klíčové robotické technologie. Vlastně v těchto letech jsou tam ty nejlepší univerzity z Evropy a mi vlastně díky tomu opravdu posouváme možnosti těch dronů tady těch inspekčních práci tak. mluvčí 5, 321 Cheb. mluvčí 3, Na tomto projektu se podílí i provozovatel tuzemské energetické přenosové soustavy. Společnost ČEPS. Ta teď při pravidelných kontrolách používá helikoptéru. Drony by tak podle Václava, které ty čipsů byly bezpečnější a až o polovinu levnější variantou. Náš. mluvčí 6, Záměr je v podstatě do pěti let nahradit helikoptéru přece jenom helikoptéru. Vstup je tříčlenná posádka. Tady ta bezpečnost je úplně jinde. A další věci ekonomická v letecké kontroly by se podařilo nahradit úplně autonomně, tak by to bylo úžasné. Nicméně myslím si, že ten první krok bude takovej Polo autonomní krok, kdy po částech vedení se budou kontroly i vedení, nicméně ještě je tu velkej problém legislativu. mluvčí 3, Autonomní drony by teoreticky mohli najít využití při skenování poškozeného elektrického vedení po přírodních katastrofách. Z Berounska Ondřej Vaňura, Radiožurnál. mluvčí 1, David Koller v sobotním Radiožurnálu. Na věžích Karlova mostu v Praze se večer objevili 2 lasery svítící proti sobě. Za podívanou stojí experti centra ELI beamlines v Dolních Břežanech. Vše zopakují ještě dnes. I tímto způsobem oslavují Mezinárodní den světla, který připadá na 16. května. Kromě toho navíc odpoledne můžete zavítat do jejich laboratoří. Vše teď v magazínu experiment probereme s Michaelem východem z laserového centra ELI beamlines. Dobrý den. Dobrý den. Nejdřív. Vy jste do našeho airstreamu přinesl ukázat kout nový odražený, což je takové malé zrcátko, k čemu slouží? mluvčí 7, Je to takové malé zrcátko nebo spíš soustava zrcátek a slouží k tomu, že ve chvíli, kdy vystřelíte laserem právě proti tomuto kout novému odražen či také se ten laserový puls vrátí přesně na to místo, odkud jste vystřelili s jeho nejlepší použití, je na Měsíci, kdy američtí jasnou na konci šedesátých let na začátku 70 jich několik takových hotových udrží na Měsíci nechali a díky tomu do dnešních dnů můžeme přesně měřit vzdálenost měsíce od planety země, protože vystřelíme laserový puls ze země. Víme, jak dlouho tam letí, takže přesně se dá změřit vzdálenost, jak pomalu se měsíc vzdaluje od země. mluvčí 1, Takový přesný optický bumerang. mluvčí 7, Něco takového ze. mluvčí 1, Světa je vzal do ruky nevadí, je to drahá věc, kdyby to je to. mluvčí 7, Velice drahá věc na to měsíce samozřejmě mnohem větší než ten, který máte v ruce a cítíte, že to je velice těžké zařízení tzn. že toho skla té optiky je tam velmi mnoho. mluvčí 1, Ale uši vzhledem k firmě, která tady napsané, tak to budí, myslím docela důvěru, takže funguje dobře. Ono. mluvčí 7, Je to velmi sofistikovaná věc, takže vyrobit to samozřejmě umí jenom několik firem. Uvidíte. mluvčí 1, Vypadá to tak jednoduše. Vy v centru ELI beamlines v Dolních Břežanech dnes odpoledne představíte, řekl bych, dost modernější technologie, na co se třeba můžeme těšit? mluvčí 7, Laserové centrum ELI beamlines má 4 laserové systémy, takže budeme těm návštěvníkům, kteří se k nám dnes odpoledne podívají ty 4 systém jim ukážeme, nedostanou se přímo až k nim, protože jsou čistých prostorách, může jenom pár lidí, ale uvidí přes okna. Uvidí samozřejmě ten náš nejintenzivnější laser, který má výkon 10 PW, což je jednička a 16. mluvčí 1, Nul dobře, pořád nevím, co tzn. mluvčí 7, 5 000 00jeden z elektráren Temelín, takže obrovská energie. mluvčí 1, To má všechno vás Dolních Břežan. To. mluvčí 7, Všechno máme u nás Dolních Břežanech. Přesně tak, pak samozřejmě budou nějaké odborné přednášky o tom, co je to laser o tom, co vlastně jakoby jsou vědecké cíle laserového centra ELI beamlines samozřejmě lidi můžou vyzkoušet různé. Laserové systémy. Máme tam například nafouknutou jednu velkou naší komoru, do které pomocí aut jmenované reality a brýlí se můžete podívat, uvidíte vlastně přes ty brýle přesně tu komoru tak jako kdybyste se do ní mohli dostat, ale bohužel samozřejmě ho vzhledem k tomu, že jsou to čisté prostory dovoleno jenom pár lidem. mluvčí 1, Vidíte možná příště na dni otevřených dveří bychom takhle mohli simulovat newsroom Radiožurnálu, kam z pochopitelných důvodů se nepodívají posluchači jenom tak i přesto sklo, tak docela možná dobrý nápad varoval slušně, tak jo, ale zase se vrátíme zpátky k vám do listu centra ELI beamlines, tak lidé si tam mohou přinést vlastní lasery, co s nimi budete dělat? mluvčí 7, No, velký problém laseru hlavně zdraví ukazovat, že jsou vyráběny v Číně a Čína nemá problém označit je, takže vypadají jako bezpečné tzn. že tam dají známku, mají výkon méně než 5 mm, který vlastně pro lidský organismus hlavně pro lidské oko bezpečný, bohužel většina z nich má dost vyšší výkon, než opravdu tam napsáno tzn. že lidem umožníme, aby přinesli svá laserová ukazovátka, hodně třeba učitelů nebo dětí dneska laserová ukazovátka, tma a přeměří nejme zjistíme, kolik skutečná energie nebo ten výkon toho daného ukazovátkem je měl mít míň než 5 mm, pokud má více, už by se měly používat nějaké ochranné prostředky, takže třeba brýle problém je, že samozřejmě říkal jsem si vyrábí, kdo jste dost často v Číně nebo podobných zemích, takže ten výkony mnohem mnohem větší měli jsme jednou laserové ukazovátko, které měl výkon skoro 78 mm, což už je pro opravdu nebezpečné. mluvčí 1, Co pro takové případy radíte nepoužívat vůbec nebo s těmi pomůckami, anebo koupit ověření nižší? mluvčí 7, No, myslím si, že oboje správně tzn. nepoužívat, pokud má větší výkon než 5 miliard, protože ve chvíli, kdy se třeba náhodou odrazí nějaký laserový paprsek do oka, tak opravdu může dojít k poškození nebo vyloženě ztrátě zraku, takže kupovat laserové oko ukazovátka jenom vlastně od firem, které garantují, že opravdu ten výkon, který tam napsaný opravdu ten laser Man. Jak. mluvčí 1, Už jsme zmínili večer, pak budete mít na Karlově mostě druhou laserovou instalaci. Dnes se o tom, co bude k vidění, tam nehrozí třeba nějaké nebezpečí, že někdo psycholog. mluvčí 7, Tam nehrozí. My děláme ve spolupráci s festivalem signál a samozřejmě lidé z centra ELI beamlines tzn. že oboje máme lasery velké zkušenosti tzn. že ten laser zamířeny přesně do prostoru, kde nehrozí ozáření člověka nebo nebo zvířete. mluvčí 1, Třeba a ti, kteří neviděli tu včerejší parádu, tak na co se mohou těšit dnes večer. mluvčí 7, Dnes večer se můžou těšit opět na 2 velmi silné lasery. Vždycky bude střílet jeden ze Staroměstské strany druhý z Malostranské strany budou měnit barvy několikrát za večer se změní do modro žlutý barev ukrajinského národa, který teď prožívá velmi těžké období, takže je to vlastně součást takové podpory. Pak samozřejmě bude měnit barvy tak, aby to vlastně bylo pro oko lahodné plus samozřejmě další laser bude vykreslovat různé obrazce na jednu nebo na druhou věž Karlova mostu to, co bude přesně vykreslovat, to si nechám pro sebe, přijďte se na to dnes večer podívat. mluvčí 1, Dobře tak, když se tak tajemný, tak jenom bychom mohli připomenout, že vlastně to taková malá pozvánka na signál festival. mluvčí 7, Částečně na signál festival, který bude samozřejmě na podzim, tak jako vždycky a zároveň pozvánka na den otevřených dveří v laserovém centru ELI beamlines, Dolní Břežany dnes odpoledne. mluvčí 1, Šikovně jste to připomenout, takže odkdy dokdy máte laboratoře v Dolních Břežanech otevřen. mluvčí 7, Dnes máme otevřeno v Dolních Břežanech od 14 do 19 hodin, takže kdykoliv budeme rádi, když malí velcí zájemci o vědu dorazí. mluvčí 1, No a ta akce na Karlovi Musil bude začínat, kolik. mluvčí 7, Na Karlově mostě samozřejmě vzhledem k tomu, že slunce zapadá před devátou hodinou, takže optimálně dorazit někdy na půl desátou a svítíme do půlnoci. mluvčí 1, Jako slovit ještě ten 16. květen, konkrétně, protože ono je to až pondělí, znamená to, že slavíte takhle den dobře 22 dny dopředu. mluvčí 7, Slavíme 2 dny dopředu kvůli tomu, že předpokládáme, že mnoho lidí má více času o víkendu, proto jsme to přesunuli a Mezinárodní den světla vyhlásilo UNESCO v roce 2018 a ono samo doporučilo posunout vlastně ty oslavy na ten víkend, takže nejedná jenom Českou republiku, ale v celém světě jsou významné památky osvětleny právě o tomto víkendu. mluvčí 1, Takže vlastně všichni, kteří mají rádi ji tedy, tak se spojili dnes, aby oslavili pondělní den světla. mluvčí 7, Je to tak, protože to vlastně připomínka prvního výstřelu laseru Theodor Mein Mann, americký fyzika inženýr právě 16. května 1960 poprvé vystřelil z laseru. mluvčí 1, Děkuju za to připomenutí. Naším hostem tady v airstreamu Radiožurnálu na vinohradské 12 byl Michael Vích z laserového centra. ELI beamlines tak, že všechno vyjde jako u vás na tom dni otevřených dveří také večer u Karlova mostu tak, jak si představujete, mějte se hezky díky na shledanou. mluvčí 7, Děkuji, hezký den. mluvčí 1, Ano je to tak pokračujeme 3 minuty po půl desáté tady už procházejí hosté dnešního dne otevřených dveří v Českém rozhlase. Letošní léto bychom opět mohli prožít bez covidu. Podle odborníků nás ale zřejmě nemine další podzimní vlna onemocnění. I to bude ještě jedním z témat našeho vědecko technologického magazínu experiment a představíme vám i unikátní výzkum floridské univerzity. Poprvé se tam ve vzorcích měsíční půdy podařilo vědcům vypěstovat rostliny. mluvčí 1, Posloucháte Radiožurnál magazín experiment 2 nové zobrazovací Červenkovi teleskopy vysokoenergetického záření gama nově fungují v ondřejovské hvězdárně nedaleko Prahy. Jde o první a jedinečnou instalaci na území České republiky. mluvčí 8, Ty sledujeme, jak se dalekohled zvedá vzhůru k nebi. Se mnou je tu taky ředitel fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Michael Prouza, jak vůbec ty dalekohledy. mluvčí 9, Fungují, tak ty dalekohledy kupodivu nepozorují super energetické fotony, které přilétají ze směru, protože před těmi velice magickým fotony u nás vlastně chrání naše atmosféra, takže nedoletí až na zemský povrch až do našich dalekohledů, ale už někdy 10 15 km nad zemským povrchem vznikne jakási sprška kosmického záření a vzniká i typické modravé venku záření. mluvčí 9, Že ty dalekohledy se sice zaměří na oblohu, ale zaznamenají vznik té smršti kosmického záření. Jak. mluvčí 8, Dalekohledy vypadají, popisuje ředitel astronomického ústavu Michal Bursa. mluvčí 10, Když se na to podíváme, tak vidíme vlastně kovovou konstrukci, která je v zásadě prázdná. Má akorát 2 takové hlavní součásti té levé části, tak je to hlavně zrcadlo, které není jednolité zrcadlo o průměru 2,5 metru, ale je složeno z menších šesti hliníkových segmentů, což je konce, který je výhodný, protože za prvé v této podobě celý den přístroj může mnohem lehčí. Za druhé to má mnohem větší přesnost a lépe Fokusu je to světlo potom do té kamery, což je právě ta druhá část, v čem ta kamera vlastně speciální typicky kamera, která je astronomický přístroj, je CCD kamera známé z fotoaparátu, kdežto tady potřebuje kameru, která se vyčítá přibližně 1000000 × rychleji, než schopna si vyčítat právě ta kamera, ať se mobilních telefonech. mluvčí 8, Oba dalekohledy tu ale budou dočasně, jak říká prof. Ondřej Haderka z Univerzity Palackého v Olomouci. mluvčí 11, Pro pozorování toho gama záření je důležitá vysoká nadmořská výška. Tady se ty stany dokonale otestují, ale časem zřejmě poputují na nějaké vhodnější místo na zeměkouli, kde se stanou součástí rozsáhlejší observatoře. mluvčí 8, V Čechách by měly zůstat zhruba 2 roky z ondřejovské hvězdárny. Karolína Burdová, Radiožurnál. mluvčí 1, Že byl 42 minut jsme otevřeli dveře Českého rozhlasu pro naše posluchače. Zatím vypadá, že jich přichází hodně ostatní měli jsme dvou let tou pauzu. Dni otevřených dveří, takže pokud máte čas, můžete zavítat k nám do budovy Českého rozhlasu do římské 13 nebo vinohradské 12 tady stojí také náš i herectvím, se kterým jezdíme různě po republice vysílat dnes tedy vysíláme z vinohradské 12, a to experiment, Radiožurnálu, teplé počasí a vysoká proočkovanost jsou podle odborníků hlavním důvodem radikálního poklesu počtu nakažených covidem. Koronavirus SARS cov2 je ale mezi lidmi stále jen nezpůsobuje takové zdravotní problém jako v předešlých měsících. Podle vědců ale vy ještě neřekl poslední slovo a na podzim se v nějaké podobě zřejmě vrátí. mluvčí 12, V nejbližších týdnech měsících si ale můžeme užívat normálního léta, protože koronavirus Sasko 2 tady sice s námi bude pořád, ale podle viroložky Ruth Tachezy o něm skoro nebudeme vědět. mluvčí 13, Já si myslím, že nakažení lidi budou, ale nebudou prostě sympatičtí nebo nebudou mít vůbec žádné závažnější průběhy. Může stále ta nastavená imunita by ta ochrana může fungovat, což by byla ta ideální varianta, protože to, že ten virus přestane měnit, je asi dost pravděpodobné. Můžeme doufat, že tím mírnějším stylem ale nemůžeme vyloučit, že se objeví něco nového, takže pokud se toto nestane, tak bych řekla, že léto bude zase klidné a já bych dokonce ani při neobjevil ní se nového viru neočekával nějakou zásadní podzimní vlnu. Nicméně očekávám vlnu nějakou, byť malou. mluvčí 12, Je přesvědčena vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v podobném duchu nedávno v našem vysílání hodnotil situaci také imunolog Václav Hořejší z ústavu molekulární genetiky Akademie věd. mluvčí 14, Respektive je taková, že po létě, které pravděpodobně bude velmi dobré podobně jako tomu bylo v loňském roce, tak na podzim bychom se mohli zase dočkat nějaké už třeba malé, ale přesto nepříjemné třeba vlny dalšího nemusím právě proto, že ta populace už se vlastně vzhledem k obraně proti tomu viru horší, protože poklesne ta ochrana vůči. mluvčí 12, Právě to teď nastává v Číně, kde aktuálně stoupá počet nakažených, na což tamní vláda reaguje přísným lockdownem, protože jejím cílem je země bez covidu. Není tam ale žádná nová varianta koronaviru. Jen postupně přestává stačit očkováním. mluvčí 13, Od školy dvěma dávkama jejich inaktivované vakcíny, která není špatná, ale má nižší účinnost ještě RNA vakcíny, takže by bylo na místě asi podávat třetí dávky. mluvčí 12, Naproti tomu v Evropě, ale i Spojených státech se objevil Delta mikron, tedy kombinovaná varianta delty a mikronu, kterou nedávno odhalili také naše laboratoře. Odborníky to úplně nepřekvapilo, protože Omikron nová varianta se šířila doslova rychlostí Blesku. Zatímco Delta ještě nestačila úplně vymizet. mluvčí 13, Jestliže máme velké procento infikovaných, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že 1 člověk bude mít v sobě 2 viry a také teda, že se ty 2 viry musí dostat do stejné buňky. Samozřejmě je to teda odměnu i tím, že ty 2 varianty společně běhají v té populaci ve stejnou dobu, takže se zvyšuje pravděpodobnost, že ten člověk nakazí oběma varianta má, aby si mezi sebou vymění svého genomu. mluvčí 12, V tomto případě podle Dr. Ruth Tachezy důležité, že ES protein, jehož prostřednictvím se vir dostává do našeho těla, má Omikron novou strukturu, takže Delta mikron nezpůsobuje lidem velké zdravotní problémy. mluvčí 13, Ten Spike je Omikron nu, takže se jakoby lépe a že může vstupovat jiným trochu mechanismem a právě s tím souvisí to, že se drží spíše horní části toho dýchacího traktu. S tím souvisí pravděpodobně i ten mírnější průběh. mluvčí 12, A jak doplňuje prof. Václav Hořejší, tak roli hraje i naše velmi dobrá imunita vůči koronaviru SARS kov. mluvčí 14, 2 protilátky, které vznikly očkováním nebo prodělání nemoci nebo kombinací obojího. Dokážou to, že ten virus sice může se vsadit ještě na nosní sliznici, ale už od 90 % méně proniká dál do těla tam, kde by mohl způsobovat vážné komplikace, zvláště do plic na té ten důvod, proč to vypadá tak, že je ten virus slabší. mluvčí 12, Dosavadní poznatky potvrzují, že ideální jsou 3 očkovací dávky, které nás mohou ochránit i případné podzimní vlně. Eva Kézrová, Radiožurnál. mluvčí 1, Za 9 minut už bude 10 hodin čas, kdy začne dopolední Radiožurnál. Dnes vysílaný z airstreamu s Lucií výbornou. Hostem herečkou Vilmou Cibulkovou. Teď posloucháte ještě experiment. Vědci z floridské univerzity jako první vypěstovali rostliny měsíční půdě. Ve svém výzkumu použili vzorky, které na zemi přivezli astronauti z misí Apollo podle nosu NASA jsou výsledky významně nebo významné například pro budoucí cesty do vesmíru. A podrobnosti teď doplní. Je přímo tady z airstreamu reportér experimentu. Ondřej Vaňura, dobrý den. mluvčí 3, Hezké dopoledne. Tak vědci z floridské univerzity svůj výzkum tento týden publikovali v prestižním časopise. Communications Bajo lodi, konkrétně použili silniček rolní, což je drobná plevelná rostlina, která často slouží jako modelový organismus molekulární genetice semínka zasadili do malých vzorků měsíčního prachu a pak přidali vodu živiny a také světlo. No jedna z členek výzkumného týmu analýza sólová v rozhovoru pro televizi Fox 13 Tampa Bay. Nadšeně popisuje, že následně opravdu vůbec poprvé v mimozemském materiálu vyrostl jakýkoliv druh rostliny. mluvčí 15, Já, že po samopalu, ale od svého Lufthansa učí nás raději bez. mluvčí 3, Ukáže měli k dispozici vzorky z misí Apollo 11 Apollo 12 Apollo 17 pokaždé vždy 4 g měsíční půdy. Vědci byli překvapení z toho, že semínka klíčila do dvou dnů. mluvčí 1, Jak se rostliny lišily od těch vypěstovaných v normální pozemské půdě. mluvčí 3, Rostliny v té měsíční půdě a v kontrolních vzorcích půdy tady na zemi vypadaly zhruba do šestého dne stejně. Pak se ale přece jenom začaly objevovat rozdíly rostliny pěstované. V té měsíční půdě začaly vykazovat stres. Vyvíjely se pomaleji a skončili zakrnělé. I tak se ale dle výzkumníků jedná o průlom. mluvčí 1, V V č č em tedy m em tedy m ůž ůž ou ty jejich výsledky pomoci. ou ty jejich výsledky pomoci. mluvčí 3, Ono to má 2 roviny, jak uvedl na webu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír. Jeho šéf Bill Nelson, tak ten to výzkum má zásadní význam pro dlouhodobé cíle NASA, protože jednou bude zapotřebí využít zdroje nalezené právě na měsíc, ale také na Marsu zajištění potravy pro budoucí astronauty žijící pracující v hlubokém vesmíru. A ta druhá rovina je dle něj v tom, že výsledky vědců z floridské univerzity můžou přispět k zemědělským inovacím, které pomůžou pěstovat rostliny v těžkých podmínkách tady na zemi. mluvčí 1, Neuvěřitelné. Informace o tom, že i měsíční půdě lze na zemi vypěstovat. Rostliny přinesl do dnešního experimentu. Ondřej Vaňura moc děkuju, ať se daří se hezky, na shledanou. mluvčí 3, Na slyšenou. Jde. mluvčí 1, Už jenom 6,5 minuty nás dělí o desáté hodiny zprávy po nich Lucie výborná s Vilmou Cibulkovou. Přijďte se podívat, přijďte si poslechnout.

14. 5. 2022; fzone.cz

Podívejte se, jak v ČR roje dronů s AI provádí inspekce elektrického vedení

Drony dokážou zajistit kontroly elektrického vedení mnohem rychleji a levněji Díky umělé inteligenci dokážou reagovat na gesta člověka

Silná bouřka způsobila výpadky elektřiny. Z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétá skupina dronů. Proletí určenou trasu a jejich kamery snímají vybrané prvky elektrického vedení. Získané záběry jsou již během letu analyzovány s využitím strojového učení a zaslány pro finální vyhodnocení pracovníkům inspekce. Ti tak mohou okamžitě identifikovat místo poruchy a zahájit opravu v mnohem kratším čase, než je dnešní běžná praxe. Tato vize má velmi blízko k tomu, aby se v dohledné době stala skutečností. A to díky vědcům z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, kteří ve spolupráci se společností ČEPS v rámci evropského projektu Aerial-Core ověřují praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů. Stávající výsledky výzkumu demonstrovala skupina Multirobotických systémů (MRS) z FEL ČVUT na úseku elektrického vedení na Berounsku. Kromě řešení nenadálých poruch se oba partneři soustředí na robotizaci preventivních kontrol celé rozsáhlé přenosové soustavy v ČR. V současné době inspekci elektrického vedení zajišťuje pilotovaná helikoptéra, která letí od jednoho stožáru ke druhému a posádka pořizuje dokumentaci. Dron nebo dokonce koordinovaný tým dronů tyto úkoly dokáže zvládnout mnohem rychleji a také levněji. ČEPS chce v budoucnosti nahradit pilotované inspekce bezpilotními prostředky, které mohou mít různou míru autonomie. Právě různá míra autonomie je vlastnost, která od sebe jednotlivé systémy dronů výrazně odlišuje. Základní úroveň představují drony, které po vymezené trase řídí operátor. Pokročilejší systémy navádějí dron samostatně podle předem naprogramovaných GPS bodů. Vědci z FEL ČVUT ale posouvají úroveň autonomie ještě mnohem dál. " Software, který s využitím palubní umělé inteligence vyvíjíme ve skupině Multirobotických systémů, je ojedinělý v tom, že je schopen vytvořit tým samostatně uvažujících spolupracujících dronů, přesnější by bylo říci autonomních vzdušných robotů. Plně autonomní drony s využitím palubních senzorů upřesňují svůj let a přizpůsobují své chování změnám v okolním prostředí. To zvyšuje spolehlivost, přesnost a kvalitu získaných dat. Naše drony tak mohou reagovat na nenadálé situace a nezaskočí je ani překážky v cestě či popadané větve, " vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Cílem spolupráce s firmou ČEPS je integrovat skupinu vzájemně ve vzduchu spolupracujících dronů tak, aby byly schopny kontrolovat infrastrukturu v dosahu několika kilometrů a snímat přitom klíčové prvky, jako jsou izolátory, s velkou přesností a opakovatelností. To je nezbytné pro pořízení záběru vždy ze stejného místa a z požadovaného úhlu, což je klíčové pro automatickou inspekci a sledování vývoje stavu jednotlivých komponent vedení v čase. " Jedním ze záměrů naší společnosti je nahrazení leteckých kontrol prováděných helikoptérou bezpilotními letouny. Budoucnost kontrol vedení pak spočívá v dronech létajících plně automaticky bez přímého řízení pilotem po přesně vytyčených a automaticky generovaných letových drahách. To by mělo přinést snížení nákladů na údržbu přenosové soustavy, zvýšení bezpečnosti kontrol a ve výsledku i jejich větší standardizaci, " říká Milan Sedláček, ředitel sekce Řízení údržby společnosti ČEPS. Drone, podej mi šroubovák. Vzniká abeceda gest pro ovládání dronu člověkem Součástí demonstrace na Berounsku byla také kooperace člověka a dronu při konstrukční práci na vedení, při kterém je pohyb robotů ve vzduchu ovládán gesty člověka. Drony jsou vybaveny kamerou a jsou schopny vnímat gesta svého operátora. V univerzitních laboratořích skupiny Multirobotických systémů v Praze na Karlově náměstí pracují na vývoji "abecedy", která bude jednoznačně definovat manipulační pokyny. " Spolupracujeme při tom s Univerzitou v Soluni. Systém bude možné v budoucnu využít pro instalaci rozměrnějších částí vedení, případně autonomní zavážení kabelů pomocných lan v místech člověku obtížně dostupných. To je další schopnost, kterou operátoři ocení, protože nahrazuje lidskou práci v obtížných a nebezpečných podmínkách, " dodává doc. Martin Saska. Zapojení robotů do oblasti rozvodných služeb tak, aby současně splňovaly požadavky na bezpečnou a efektivní spolupráci s pracovníky inspekce a údržby, je žhavé téma a řeší je operátoři v celé Evropě. Drony mají potenciál zásadně změnit stávající způsob inspekce a údržby liniových infrastruktur typu elektrického vedení, ale nabízí se využití i v oblasti dalších veřejných služeb či dopravy. Systém, který skupina MRS vyvíjí, je součástí evropského projektu Aerial-Core, který koordinuje univerzita ve španělské Seville. ČVUT na něm participuje jako jeden z klíčových partnerů a ČEPS je členem průmyslového poradního orgánu.

13. 5. 2022; zakazka.cz

Vize o krok blíže skutečnosti: Roje dronů s umělou inteligencí z FEL ČVUT provádějí inspekci elektrického vedení

Silná bouřka způsobila výpadky elektřiny. Z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétá skupina dronů.

13. 5. 2022; iDNES.cz

Drony zkontrolovaly elektrické vedení

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci se společností ČEPS ověřují praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů. Výsledky výzkumu demonstrovala skupina Multirobotických systémů z FEL ČVUT na Berounsku. Stroje proletí určenou trasu, kamery snímají vybrané prvky vedení. Záběry jsou již během letu analyzovány a zaslány pro finální vyhodnocení pracovníkům inspekce. Ti tak mohou okamžitě identifikovat místo poruchy a zahájit opravu v mnohem kratším čase, než je dnešní běžná praxe. Kromě řešení nenadálých poruch se oba partneři soustředí na robotizaci preventivních kontrol celé rozsáhlé přenosové soustavy v republice. V současné době vedení kontroluje pilotovaná helikoptéra, která letí od jednoho stožáru ke druhému, a posádka pořizuje dokumentaci. ČEPS chce v budoucnosti nahradit pilotované inspekce bezpilotními prostředky, které mohou mít různou míru autonomie. Cílem spolupráce je integrovat skupinu ve vzduchu spolupracujících dronů tak, aby dokázaly kontrolovat infrastrukturu v dosahu několika kilometrů a snímat klíčové prvky, např. izolátory, s velkou přesností a opakovatelností. Klíčové je pořídit záběr vždy ze stejného místa a z požadovaného úhlu. Využívá umělou inteligenci Budoucnost vidí ředitel sekce Řízení údržby společnosti ČEPS Milan Sedláček v dronech létajících plně automaticky bez přímého řízení pilotem po přesně vytyčených drahách. "To by mělo snížit náklady na údržbu přenosové soustavy, zvýšit bezpečnost kontrol a ve výsledku i jejich větší standardizaci," dodal. "Software, který s využitím palubní umělé inteligence vyvíjíme ve skupině Multirobotických systémů, je ojedinělý v tom, že dokáže vytvořit tým samostatně uvažujících spolupracujících dronů, přesnější by bylo říci autonomních vzdušných robotů," vyprávěl Martin Saska, vedoucí skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Plně autonomní drony s využitím palubních senzorů upřesňují svůj let a přizpůsobují své chování změnám v okolním prostředí. To zvyšuje spolehlivost, přesnost a kvalitu získaných dat. Drony tak mohou reagovat na nenadálé situace a nezaskočí je ani popadané větve. To by mělo snížit náklady na údržbu přenosové soustavy, zvýšit bezpečnost kontrol Foto: Díky kameře dokážou drony vnímat i gesta svého operátora. Foto ČVUT

13. 5. 2022; fonetech.cz

VIDEO: Chytré drony z ČVUT provádějí inspekci elektrického vedení. Pomohou rychleji vyřešit nenadálé poruchy

Chytré drony z FELu inovují způsob inspekce elektrického vedení Cílem je využít na dálku řízené helikoptéry při řešení nenadálých poruch

Drony z ČVUT už několik měsíců pomáhají památkářům při dokumentaci a restaurování. V budoucnu však najdou využití i při inspekci elektrického vedení napříč Českou republikou. První úspěšný test se již uskutečnil na Berounsku, oznámili vědci. Chytré drony z FELu ČVUT se již několik let věnuje vývoji multirobotických systémů (MRS), dronů, které zvládnou mnoho činností. Například pomohou s inspekcí elektrického vedení po silných bouřkách, kdy trasu prolétnou, nasnímají nefunkční prvky a získané záběry za použití strojového učení na dálku odešlou pracovníkům inspekce. Pilotování speciálních helikoptér zatím zajišťují piloti, kteří zároveň pořizují fotodokumentaci. V budoucnu ale stroje získají velkou míru autonomie, věří vědci. Základní úroveň představují drony, které po vymezené trase řídí operátor. Pokročilejší systémy pak navádějí dron samostatně podle předem naprogramovaných GPS bodů. Vědci z FEL ČVUT chtějí úroveň autonomie ale posunout ještě mnohem dál. Cílem spolupráce s firmou ČEPS je integrovat skupinu vzájemně ve vzduchu spolupracujících dronů tak, aby byly schopny kontrolovat infrastrukturu v dosahu několika kilometrů a snímat přitom klíčové prvky, jako jsou izolátory, s velkou přesností a opakovatelností. Podle Milana Sedláčka, ředitele sekce Řízení údržby společnosti ČEPS, budoucnost kontrol vedení spočívá v dronech létajících plně automaticky bez přímého řízení pilotem po přesně vytyčených a automaticky generovaných letových drahách. Vzniká speciální abeceda Součástí demonstrace na Berounsku byla také kooperace člověka a dronu při konstrukční práci na vedení, při kterém je pohyb robotů ve vzduchu ovládán gesty člověka. Drony byly vybaveny kamerou a tak schopny vnímat gesta operátora. V univerzitních laboratořích skupiny Multirobotických systémů v Praze na Karlově náměstí teď pracují na vývoji "abecedy", která bude jednoznačně definovat manipulační pokyny. Zdroj náhledové fotografie: DOSE Media / Unsplash

13. 5. 2022; Radiožurnál

Živé vysílání 05:30

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io). mluvčí 1, Tereza Tomášková a zprávy. mluvčí 1, O dalším postupu při řešení uprchlické krize bude jednat vláda na mimořádném jednání v úterý. Radiožurnálu to potvrdil mluvčí kabinetu Václav Smolka nevyloučil, že ministři projednají taky prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dnů. Teď platí do konce května. Mluvit by mohli taky o možném dalším přerozdělování ukrajinských běženců. Jak kabinet vyzvala Praha. Podle ministra vnitra Víta Rakušana hnutí STAN je prodloužení nouzového stavu potřeba například pro zajištění ubytování pro ukrajinské běžence. Poprvé po volbách se dnes sejde slovinský parlament. Nejsilnější je nově liberální a prounijní hnutí Svoboda, které bude vládnout se sociálními demokraty a uskupením lavice. Dosavadní premiér Janez Janša skončil se svou slovinskou demokratickou stranou v opozici. Nejdelší visutý most pro pěší na světě Sky Bridge v Dolní Moravě se dnes otevře pro turisty téměř stometrové výšce překonává údolí mlýnského potoka horského hřebene slamník na hřeben Chlum. Dlouhý 721 m. Přecházet se dá jen jedním směrem. Na druhé straně se návštěvníci můžou projít naučnou stezku most času s prvky rozšířené reality. mluvčí 1, Disciplinární komise dala fotbalové Slavii za incidenty v zápase s Plzní pokutu 300 000 Kč. Klub má i podmínečně uzavřenou část hlediště. Za urážlivé gesto fanouškům dostal pokutu 40 000 Kč i šéf plzeňského fotbalového klubu Adolf Šádek. mluvčí 2, Pěkné ráno jsou 4 minuty po půl šesté a při procházce po půl možná už několik let potkáme skupiny dronů, které bez jakéhokoliv řízení člověkem budou sami kontrolovat elektrické vedení. O tomhle v. Česku vyvíjen projektu se od nás dozvíte v. Ranním Radiožurnálu do 3. Čtvrtě na 6. mluvčí 2, Pravidelná kontrola elektrického vedení by mohla být jednodušší vědci z pražského ČVUT totiž pracují na druhé, které to zvládnou bez jakéhokoliv pilotování člověkem a navíc ve skupinách. Experti teď tento systém poprvé představili při venkovních testech. mluvčí 3, Teď jsme pro vás tak jo, máme vyzkoušený připravený. mluvčí 4, Jsme na poli někde mezi libou myslí a dálnicí D5 na Berounsku. Jsou tady zelené vysoké stožáry a na nich vedení velmi vysokého napětí. mluvčí 4, A tohle pípání je zprávy zapnutých startujících dronu jsou 4 a každý z nich má 4 rotory dálkových ovladačů je sleduje výzkumník Tomáš Báča z fakulty elektrotechnické ČVUT. Já tady. mluvčí 3, Musím hlídat ideál hru chtěla dělat něco neplánovaného zazní mám moc zastavit. Projev rozmístili na své startovní pozice. A jež se vydávají na jednotlivé plány. mluvčí 4, Unikátností vyvíjeného systému je právě tu, že drony dokáží spolupracovat naprosto samostatně. V prostoru se orientují díky GPS souřadnicím a pak také 3 de modelů jednotlivých stožárů. Elektrické vedení skenují a fotí. mluvčí 5, Na palubě umělá inteligence. Naše drony jsou opravdu autonomní roboti. Nemusí jenom hloupě letět po DP souřadnicích, tak jako to dělá standardní drony, ale pravdu mohou reagovat na nastalou situaci. mluvčí 4, Vysvětluje vedoucí této skupiny vědců Martin Saska. mluvčí 3, 321 Cheb. mluvčí 4, O tom, jak celý systém funguje a kdyby mohl najít uplatnění v praxi, budeme mluvit v našem vědecko technologickém magazínu experiment v sobotu po deváté hodině. Ondřej Vaňura Radiožurnál. mluvčí 2, Mladší na mistrovství světa v ledním hokeji pryč jsou ty časy, kdy hokejoví gólmani nechtěli měnit výstroj v průběhu sezóny a už vůbec ne před velkým turnajem. To současný reprezentant Karel Vejmelka se převlékl do nových chráničů národních barvách jen pár dní před startem šampionátu. My se za brankáře vydáme do Finska už 5 50. mluvčí 1, Většina Bělorusů podle opoziční političky Svjatlany Cichanouské stojí na straně Ukrajiny v rozhovoru pro Český rozhlas řekla, že současný běloruský prezident Alexandr Lukašenko vděčí za udržení své pozice šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi. Pro toho podporuje ve válce proti Ukrajině. Víc v hlavních zprávách 6. Okresní soud v Kladně má dnes rozhodnout v kauze bývalého ředitele kladenské Městské policie Stanislava procházky. Ten podle obžaloby nedostatečně kontroloval faktury za věci, které pro svou potřebu z rozpočtu strážníků nakupovala jeho tehdejší podřízená Helena Zinková. Pořídila se tak například brusle, boty vybavení na kolo nebo kávovar. Celkově za víc než 1 000 000 Kč obžalovaným hrozí podle státního zástupce podmíněné tresty a pokuta taky k tomu uslyšíte víc. mluvčí 2, Mluví klidně vstoupí do vrcholu sezóny v nové výstroji. Zvykání se na chrániče rukavice už totiž není pro hokejové gólmany tak důležité a obtížné. Důkazem může být současný reprezentant Karel Vejmelka, který ještě na Švédských hrách chytal výstroj v barvách Arizony, teď má chrániče nové v barvách národních, chápe to třeba i kouč gólmanů. mluvčí 6, Já jsem z pověrčivosti zbavil už dost dávno teda jako protože samozřejmě tam pověřovat svazuje a samozřejmě pověrčivost nerad vidím i ve svém. mluvčí 7, Okolí. Říká trenér brankářů Zdeněk Orct, který zatím nechce prozradit, kterého gólmana Češi pošlou do brankoviště na úvod turnaje. V sobotu proti Velké Británii z trojice Vejmelka Langhamer dostal se první jmenovaný vymyká nejen tím, že chytá v opačném gardu, tedy, že má lapačku v pravé ruce, ale i tím, že před světovým šampionátem vyměnil výstroj. mluvčí 8, Kam moc jiné značky, kterou jsme měli předtím, takže si na to nemusím, říká za je to víceméně totožná výstroje 18 předtím, takže je to bez problémů. mluvčí 7, Vysvětluje Vejmelka, který ještě na Švédských hrách chytal v chráničích v barvách Arizony. Teď už u něj najdeme na betonech lapačce a vyrážet chce primárně bílou a také modrou červenou barvu. Pryč jsou doby, kdy bylo nutné si na novou výstroj dlouho zvykat. mluvčí 6, Já si myslím, že dnešní době určitě ne, protože nepřichází na jiné typy dvěma naprosto identickou výzbroj výstroj Ital v NHL. Samozřejmě dneska to ještě zdokonalený v tom, že ta výzbroj je lehčí pevnější, ale není vydrží, tak to není gólman víckrát za sezónu než za nás. mluvčí 7, Vysvětluje vzpomíná trenér českých gólmanů Zdeněk Orct. Češi budou hrát po sobotě pak hned v neděli se Švédskem. A jak sám ORT naznačil, každé utkání by mohl chytat jiný brankář Tampere František Kuna, Radiožurnál. mluvčí 2, Radiožurnál za 4 minuty 6 hlavní zprávy, ve kterých uslyšíte, že Praha požaduje systém přerozdělování uprchlíků do krajů, jinak zavře své asistenční.

13. 5. 2022; techfocus.cz

Roje dronů s umělou inteligencí kontrolují elektrické vedení

Získanézáběry jsou již během letu analyzovány s využitím strojového učení a zaslány pro finální vyhodnocení pracovníkům inspekce. Ti tak mohou okamžitě identifikovat místo poruchy a zahájit opravu v mnohem kratším čase, než je dnešní běžná praxe. Tato vize má velmi blízko k tomu, aby se v dohledné době stala skutečností. A to díky vědcům z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, kteří ve spolupráci se společností ČEPS v rámci evropského projektu Aerial-Core ověřují praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů. Stávající výsledky výzkumu demonstrovala skupina Multirobotických systémů (MRS) z FEL ČVUT na úseku elektrického vedení na Berounsku. Související Martin Pokorný Unikátní navigační řešení pro drony vyvinuli v… Lukáš Bauer Konec chaosu na nebi s drony přinese česká krabička… Kromě řešení nenadálých poruch se oba partneři soustředí na robotizaci preventivních kontrol celé rozsáhlé přenosové soustavy v ČR. V současné době inspekci elektrického vedení zajišťuje pilotovaná helikoptéra, která letí od jednoho stožáru ke druhému a posádka pořizuje dokumentaci. Dron nebo dokonce koordinovaný tým dronů tyto úkoly dokáže zvládnout mnohem rychleji a také levněji. ČEPS chce v budoucnosti nahradit pilotované inspekce bezpilotními prostředky, které mohou mít různou míru autonomie. Právě různá míra autonomie je vlastnost, která od sebe jednotlivé systémy dronů výrazně odlišuje. Základní úroveň představují drony, které po vymezené trase řídí operátor. Pokročilejší systémy navádějí dron samostatně podle předem naprogramovaných GPS bodů. Vědci z FEL ČVUT ale posouvají úroveň autonomie ještě mnohem dál. "Software, který s využitím palubní umělé inteligence vyvíjíme ve skupině Multirobotických systémů, je ojedinělý v tom, že je schopen vytvořit tým samostatně uvažujících spolupracujících dronů, přesnější by bylo říci autonomních vzdušných robotů. Plně autonomní drony s využitím palubních senzorů upřesňují svůj let a přizpůsobují své chování změnám v okolním prostředí. To zvyšuje spolehlivost, přesnost a kvalitu získaných dat. Naše drony tak mohou reagovat na nenadálé situace a nezaskočí je ani překážky v cestě či popadané větve," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Cílem spolupráce s firmou ČEPS je integrovat skupinu vzájemně ve vzduchu spolupracujících dronů tak, aby byly schopny kontrolovat infrastrukturu v dosahu několika kilometrů a snímat přitom klíčové prvky, jako jsou izolátory, s velkou přesností a opakovatelností. To je nezbytné pro pořízení záběru vždy ze stejného místa a z požadovaného úhlu, což je klíčové pro automatickou inspekci a sledování vývoje stavu jednotlivých komponent vedení v čase. "Jedním ze záměrů naší společnosti je nahrazení leteckých kontrol prováděných helikoptérou bezpilotními letouny. Budoucnost kontrol vedení pak spočívá v dronech létajících plně automaticky bez přímého řízení pilotem po přesně vytyčených a automaticky generovaných letových drahách. To by mělo přinést snížení nákladů na údržbu přenosové soustavy, zvýšení bezpečnosti kontrol a ve výsledku i jejich větší standardizaci," říká Milan Sedláček, ředitel sekce Řízení údržby společnosti ČEPS. Zdroj: ČVUT, ČEPS Z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétá skupina dronů / ČVUT.

13. 5. 2022; Automa

Studentský den na veletrhu Amper

Příští týden, od 17. do 20. května, se v Brně uskuteční veletrh Amper. Součástí jeho programu bude také Fórum automatizace a digitalizace: https://automa.cz/cz/web-clanky/forum-automatizace-a-digitalizace-0_13923/. V pátek 20. května bude fórum věnováno studentům . Budou se zde prezentovat studentské projekty a mimo jiné přijede i robotický pes Spot od firmy Boston Dynamics (povídat o něm budou odborníci z FEL ČVUT) nebo robot FIMbot vybavený mimikou z Univerzity v Hradci Králové. Zajímavou přednášku o trendech robotiky doplněnou ukázkami bude mít prof. František Duchoň ze STU v Bratislavě. Program je určen pro žáky a studenty, od základních škol po technické univerzity. Poslední den veletrhu je snížené vstupné 100 Kč (a v redakci máme ještě omezený počet voucherů na vstup zdarma). Kdybyste se chtěli programu studentského dne zúčastnit dokonce i aktivně a představit některý ze studentských projektů, kontaktujte nás prosím na redakce@automa.cz, domluvíme se na podrobnostech. Těším se na setkání v Brně. Petr Bartošík šéfredaktor časopisu Automa

13. 5. 2022; ew-nn.com

Město a světlo 2022

SVĚTLO v architektuře veřejného prostoru, SVĚTLO z hlediska techniky a technologií, SVĚTLO jako téma pro investory, výrobce a dodavatele, SVĚTLO v jeho environmentálních souvislostech, SVĚTLO z pohledu legislativy a dotací. Nejen o tom budou diskutovat zákonodárci, zástupci ministerstev, municipalit, odborné a vědecké veřejnosti a všech, kteří se pohybují v oblasti veřejného osvětlení českých měst a obcí. Konference Město a světlo - moderní město mezi světlem a tmou KDY: 21.6.2022 KDE: O2 Universum/online Pořádáno pod záštitou paní HELENY LANGŠÁDLOVÉ, ministryně pro vědu, výzkum a inovace a pana JANA CHABRA, radního hl. m. Prahy. Program Moderuje Michala Hergetová 8.00 Zahájení registrace účastníků 9.00 Zahájení konference 9.10 Panel 1: Světlo – architektura – veřejný prostor prof. Ing. arch. Roman Koucký, Fakulta architektury ČVUT v Praze doc. Ing. arch. Petr Hlaváček, první náměstek primátora Hl. města Prahy Ing. arch. Jiří Řezák, QARTA Architektura, s. r. o. Ing. Petr Žák, Ph.D., Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze PhDr. Jaroslav Podliska, Ph.D., Národní památkový ústav 10.00 Komerční přestávka 10.05 Panel 2: Světlo – environmentální souvislosti doc. RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova RNDr. Hana Konrádová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. doc. Ing. Petr Baxant, Ph.D., Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, VUT v Brně Mgr. Jiří Dušek, Ph.D., senátor, Senát Parlamentu ČR 10.55 Komerční přestávka 11.00 Panel 3: Světlo – technika Ing. Petr Žák, Ph.D., Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Milan Hampl, předseda představenstva PREdistribuce, a. s. doc. Ing. Tomáš Novák, Ph.D., předseda České společnosti pro osvětlování, z.s. Ing. Jiří Skála, odborný garant veřejného osvětlení zástupce FRONTIER TECHNOLOGIES s.r.o. 11.50 Oběd 12.50 Panel 4: Světlo – investoři – dodavatelé – výrobci Tomáš Jílek, předseda představenstva, Technologie hlavního města Prahy, a.s. Ing. Petr Palička, Penta Investments zástupci investorských, dodavatelských a výrobních společností 13.40 Komerční přestávka 13.45 Panel 5: Světlo – legislativa – dotace Ing. Jan Klečka, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Ing. Petr Žák, Ph.D., Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Mgr. Radka Vladyková, výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí České republiky zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR zástupce Ministerstva životního prostředí ČR zástupce Ministerstva pro místní rozvoj ČR 14.35 Komerční přestávka 14.40 Panel 6: Panel politiků Mgr. Jan Chabr, radní hl. m. Prahy pro oblast správy majetku a majetkových podílů Mgr. Michal Vozobule, náměstek primátora statutárního města Plzeň pro oblast dopravy a životního prostředí 15.30 Předpokládané ukončení konference 19.00 Večerní setkání pro zástupce partnerů v Rezidenci primátora hl. m. Prahy

13. 5. 2022; cc.cz

Chytré drony z ČVUT mají nahradit lidi při kontrole elektrického vedení. Dokonce rozumí gestům

Roje dronů mají při inspekci vedení nahradit pracovníky ve vrtulnících. Programují je k tomu na ČVUT.

Chovají se na pohled jako živý organismus. Ve vzduchu spolu vzájemně spolupracují, přizpůsobují se změnám v okolním prostředí a umí reagovat nejen na překážky v cestě, ale i na nenadálé situace či popadané větve. Přesto jsou to létající roboti. Drony, jejichž chování vyvinuli na ČVUT, mají řadu zajímavých vlastností využitelných v různých odvětvích. Teď si společnost ČEPS ověřuje, nakolik zvládnou inspekci elektrického vedení. Drony můžou pomoct řešit nenadále poruchy, ale stejně tak důležité jsou pro jejich prevenci. Aby přenosová soustava elektrického vedení fungovala, je nutné ji celou pravidelně kontrolovat. V Česku to teď dělá pilotovaná helikoptéra. Letí od jednoho stožáru ke druhému a lidská posádka pořizuje dokumentaci. Drony, nebo dokonce koordinovaný tým dronů, ale takové úkoly dokážou zvládnout mnohem rychleji. A také levněji. O robotizaci preventivních kontrol tak mají zájem oba partneři - jak ČVUT, které systémy vyvíjí, tak ČEPS, který chce levně a bezpečně kontrolovat přenosovou soustavu. K tomu by firma měla mít několik možností: chování dronů totiž od sebe může odlišovat různá míra autonomie. Základní úroveň představují ty, které po vymezené trase řídí operátor. Pokročilejší systémy navádějí dron samostatně podle předem naprogramovaných GPS bodů. Vědci z FEL ČVUT ale posouvají úroveň autonomie ještě dál. "Software, který s využitím palubní umělé inteligence vyvíjíme ve skupině multirobotických systémů, je ojedinělý v tom, že je schopen vytvořit tým samostatně uvažujících spolupracujících dronů. Přesnější by bylo říci autonomních vzdušných robotů," popisuje Martin Saska, vedoucí skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Vysvětluje, že drony využívají umělou inteligenci, jsou plně autonomní, svůj let upřesňují podle palubních senzorů a chování dál přizpůsobují. "Budoucnost kontrol vedení pak spočívá v dronech létajících plně automaticky bez přímého řízení pilotem po přesně vytyčených a automaticky generovaných letových drahách. To by mělo přinést snížení nákladů na údržbu přenosové soustavy, zvýšení bezpečnosti kontrol a ve výsledku i jejich větší standardizaci," představuje si Milan Sedláček, ředitel sekce řízení údržby ČEPS. Přečti, co ti říkám Drony by měly být schopné kontrolovat infrastrukturu v dosahu několika kilometrů a snímat přitom klíčové prvky, jako jsou izolátory, a to s velkou přesností a opakovatelností. Aby se totiž stav jednotlivých komponent dal řešit, je potřeba je kontrolovat dlouhodobě: vždy ze stejného místa a z požadovaného úhlu. Létající roboty, kteří kontrolují stožáry, ukázaly ČEPS a ČVUT na Berounsku. Vysněnou míru autonomie a vlastního rozhodování tu zatím neprovozují. Ale předvedli zajímavou náhradu, která využívá skutečnosti, že roboti díky svým senzorům "vidí". A že to, na co se koukají, dokážou také zpracovat pro své další chování. Drony můžou takto číst gesta svého operátora. V univerzitních laboratořích skupiny multirobotických systémů v Praze na Karlově náměstí pracují na vývoji "abecedy", která bude jednoznačně definovat manipulační pokyny. "Spolupracujeme při tom s univerzitou v Soluni. Systém bude možné v budoucnu využít pro instalaci rozměrnějších částí vedení, případně pro autonomní zavážení kabelů pomocných lan v člověkem obtížně dostupných místech. To je další schopnost, kterou operátoři ocení, protože nahrazuje lidskou práci v obtížných a nebezpečných podmínkách," dodává Saska. Zapojení robotů do oblasti rozvodných služeb tak, aby současně splňovaly požadavky na bezpečnou a efektivní spolupráci s pracovníky inspekce a údržby, je žhavé téma a řeší je operátoři v celé Evropě. Drony mají potenciál zásadně změnit stávající způsob inspekce a údržby liniových infrastruktur typu elektrického vedení, ale nabízí se využití i v oblasti dalších veřejných služeb či dopravy. Systém, který na FEL ČVUT vyvíjí, je součástí evropského projektu Aerial-Core, který koordinuje univerzita ve španělské Seville. Pražská vysoká škola na něm participuje jako jeden z klíčových partnerů a ČEPS je členem průmyslového poradního orgánu. ČVUT má s drony ovšem i další záměry. Otestovalo je v pouštních podmínkách ve Spojených arabských emirátech a představilo mimo jiné možnosti, jak by speciální robot mohl pomoct během požáru. Drony používá i během světových soutěží americké agentury ministerstva obrany DARPA Subterranean Challenge, kde robotický tým FEL ČVUT získal druhé a šesté místo. URL| https://cc.cz/chytre-drony-z-cvut -maji-nahradit-lidi-pri-kontrole-elektrickeho-vedeni-dokonce-rozumi-gestum/

13. 5. 2022; Radiožurnál

Živé vysílání 19:00

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io). mluvčí 1, Poslanci se dnes vrátili k diskuzi o vládní strategii pro zvládání uprchlické vlny z Ukrajiny hnutí ANO dokument zkritizovalo. Rakousko vyzývá ruský Gazprom naplnění zásobníků plynu u Salcburku. Fotbalisté Mladé Boleslavi ovládli v ligové nadstavby. Dvojzápas o sedmé místo kolona popojíždí po dálnici D5 na příjezdu do Prahy směrem z Plzně. A zítra čekejte slunečno ráno ojediněle mlhy teploty do 25 stupňů. mluvčí 1, Ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN dnes poslancům představil strategii pro zvládání migrační krize popsal její 3 fáze a řekl, že to první, která zahrnovala registraci a ubytování uprchlíků. Má Česko už za sebou a země tak ve druhé fázi, kdy je potřeba uprchlíkům pomoct se adaptovat. Pokud podle Rakušana začne třetina uprchlíků v Česku pracovat, přestane být státní pomoc běžencům díky odvodům prodělečná. Rezort vnitra chce uprchlíky taky přimět k tomu, aby nezůstávali jen v Praze. mluvčí 2, Dočasná ochrana jako právní instrument neumožňuje povinné relokace. Vytváříme sérii motivačních faktorů, které budeme uplatňovat nejrůznějšího charakteru proto, aby těm dobrovolným relokaci v rámci České republiky docházelo. mluvčí 1, Jana Mračková Vildumetzová z hnutí ANO uvedla, že dokument, který Rakušan předložil žádným plánem zvládání migrační krize, není v kabinetu podle něj úplně chybí strategie pro následnou integraci migrantů. mluvčí 1, Rakousko vyzvalo ruský Gazprom, aby doplnil zásobník plynu Hajda Chu. Je to druhý největší zásobník ve střední Evropy. V tuto chvíli podle Vídně téměř prázdný. Pro Rakousko přitom představuje strategickou zálohu plynu pro případ zastavení dodávek. mluvčí 3, Rakouský kancléř Karl Nehammer řekl v rozhovoru pro deník Kleine Zeitung, že už se na Gazprom obrátil. A pokud prý nevyslyší jeho výzvu, bude se muset Spolková republika zařídit jinak. Nehammer nechce připustit možnost zestátnění rezervoáru, ale prohlásil, že namísto Gazpromu by ho mohla převzít jiná společnost a začít využívat. Vídeň zatím nechce prozradit, kolik času Gazpromu dala. Celkový objem zásobníků Salcburku by mohl zajistit čtvrtinu rakouské roční spotřeby plynu. Moskva tak dál stupňuje tlak na energetickou stabilitu v Evropě od dodávek plynu už minulý měsíc odřízla Polsko Bulharsko. Tento týden oznámila také, že Gazprom přestane napouštět potrubí Amal, kterým by měl plyn přes Bělorusko Polsko proudit do západní Evropy. Pavlína Nečásková Radiožurnál. mluvčí 1, Olomoucké arcibiskupství bude hledat nástupce za biskupa Jana Graubnera, který se stane pražským arcibiskupem po Dominiku Dukovi. Do funkce nastoupí 2. července v katedrále svatého Víta o změně dnes informoval na webu Vatikán. Gauner řekl, že rozhodnutí svatého stolce ho velmi překvapilo. Dost dodal ale, že je připravený být v pozici pražského arcibiskupa, dokud na to bude mít cíli. mluvčí 4, Jsou důležité nejrůznější projekty, starosti, kterých vím, že nebude málo, ale spoléhám na boží pomoc a věříme, že tady dost ochotných a dobrých lidí, kteří budou mít zájem společně budovat to, co jsme dostali za úkol. mluvčí 1, Dominik Duka už dosáhl před několika lety věku 75 let, kdy církevní hodnostáři obvykle funkce opouštějí. Třiasedmdesátiletý Graubner tedy počítá s tím, že bude podobně jako ruka přesluhovat. mluvčí 5, Fotbalisté Mladé Boleslavi vyhráli finále ligové skupiny o umístění s Olomoucí sice v odvetě doma remizovali 22. V úvodním duelu na Hané ale zvítězili 21 v nejvyšší soutěži tak mladoboleslavští končí sedmý Olomouc bude osma. Sedmou etapu Gira d`Italia vyhrál ve sportu nizozemský cyklista kolem Bowman růžový trikot lídra udržel Španěl Juan Pedro Lopez, který stejně jako jediný český účastník závodu Jan Hirt dojel v hlavní skupině s tříminutovým odstupem. mluvčí 5, Dobrý večer, vám přejeme a pokračujeme dalšími zastávkami, například na faře ve Stanovicích na Břeclavsku našli dočasný azyl ženy s dětmi z Ukrajiny, no a my se za nimi vydáme v reportáži za pár minut pěkný zbytek dne, hezký poslech. mluvčí 5, S blížícím se začátkem letní sezóny hotely penziony postupně končí s ubytováním uprchlíků z Ukrajiny. Potřebují volné místo pro turisty, třeba Jihomoravský kraj má nasmlouvaných 229 zařízení, ve kterých bydlí téměř 3800 uprchlíků. Do konce května se musí vystěhovat asi 150 z nich. Nové místo si zatím ale nemusí hledat například maminky s dětmi, které našli dočasný azyl na faře ve Stanovicích na Břeclavsku. mluvčí 6, Tak mu prý jezdí služeb Sobola asi třicetiletá. mluvčí 7, Alena z Kramatorsku si aktuální bydlení pochvaluje faru obec ve spolupráci s farníky kompletně vybavila. Nic jim tam prý nechybí. Jsem začal chodit do školy, našla si práci. Stěhovat zatím nechce vlastní bydlení si dovolit nemůže. mluvčí 8, Turek 11 11 lidí 4 ženy. Děkuju. mluvčí 7, Přízemním domem se třemi pokoji mě provází jeho správce a zároveň tak trochu opatrovník Vilém barák. mluvčí 8, Přihlásil jsem jejich děti na adaptační pobyty, který pořádá město město Hustopeče. Jeden z kluků chodí teda už do školy do druhé třídy tak. mluvčí 9, A. mluvčí 8, Chci aby, aby nějakým způsobem se tady adaptovali, cítili se jako doma. mluvčí 9, Z procházky. mluvčí 7, Se mezitím vrací Natálie se svou dcerou Kristýnou, která v kočárku ve měsíční lisu jednak kurativní report. On prý fronta volit chtějí se úzu nejdříve vrátit zpět. Vypráví mi, že dokud je dcerka malá na Ukrajině se stále bojuje, nechtějí ale riskovat denně, pro odkud pochází blízko fronty a mají zlato strach počkají až cirka trochu povyroste a zesílí teď doma hodiny nebezpečno dodává. mluvčí 8, Oni přímo před bydleli tady, jo, a protože ona měla rodit, tak tak jsme si řekli s ženou, že ať mají co největší pohodlí, tak jsme vzali k nám. mluvčí 7, Aktuálně v hotelech, penzionech, ale také na internátech škol, ubytovnách, zařízeních ministerstva na jihu Moravy. Asi 5700 uprchlíků z Ukrajiny. Štěpánka Kadlečková, Radiožurnál. mluvčí 5, Dnes máme pátek, ovšem ne ledajaký je pátek třináctého den, kdy se někteří bojí vytáhnout paty domu a jiní naopak tryskem uhání do sázkových kanceláří, ať už tu kombinaci třináctky a pátku považujete za nešťastnou nebo šťastnou jisté je, že mnoho lidí po celém světě ani dnešní moderní době nenechává chladnými původ všech těch pověr je přitom pořád nejasný. mluvčí 10, Čtvrtí jsem ani latina. mluvčí 11, Tvůrce známé americké hororové série pátek třináctého datum rozhodně za Šťastné nepovažovali krvavý filmů o masovém vrahovi Chase nově vzniklo dosud celkem 12. Ten první už v roce 1980. Vůbec první film věnovaný pátku třináctého. mluvčí 12, Byl ale mnohem starší. mluvčí 13, Mláděte tý odhadla tento. mluvčí 11, Pátek třináctého natočil v roce 1933 anglický režisér Viktor stavil a je to příběh 12 pasažérů jednoho autobusu, který právě onen nešťastný den havaruje tématika smolného data se do umění propsala mnohokrát, kdy a proč tahle pověra vznikla nikdo přesně netuší. mluvčí 14, 1 výklad upozorňuje na 13 účastníků poslední večeře, přičemž třináctým byl zrádce Jidáš a následné ukřižování Krista v pátek. mluvčí 11, Popisuje historik publicista Jiří z ČEZ. Je to prý ale věc z pohledu. mluvčí 14, Toho třináctého. Můžeme stejně tak počítat třeba zrovna Ježíše. mluvčí 11, Jako původ nešťastného pátku třináctého se pak podle něj často uvádí taky říjen 1307. Francouzský král Filip IV sličný tehdy pozatýkal povraždil templáře. mluvčí 14, Oplýval značným majetkem, který dále rozmnožovali formou půjček, takže dlužník kdekdo včetně samotného král. mluvčí 11, Doplňuje Stočes v podobných nešťastných událostí spojených s tímto datem v historii víc pátek třináctého ale rozhodně není smolným dnem na celém světě. mluvčí 14, Třeba v Řecku se považuje za nešťastný den úterý třináctého. Úterý třináctého však považují za nešťastný den i ve španělsky mluvících zemích Latinské Ameriky. mluvčí 11, A třeba Italové vnímají třináctý den v měsíci jako Šťastný. Děsí se ale pátku sedmnáctého, ať už se pátku třináctého bojíte nebo ne, jedno je jisté. Letos už další nebude. Kateřina Šmídová, Radiožurnál. mluvčí 5, Kapela Imagine Dragons na Radiožurnálu. Pravidelná kontrola elektrického vedení by mohla být jednodušší vědci z pražského ČVUT totiž pracují na stromech, které to zvládnou bez jakéhokoliv pilotování. Člověkem navíc ve skupinách. Experti teď systém poprvé představili při venkovních testech. mluvčí 15, Teď teprve trh máme vyzkoušený připravený jsme na poli. mluvčí 16, Někde mezi libou myslí a dálnicí D5 na Berounsku. Jsou tady zelené vysoké stožáry a na nich vedení velmi vysokého napětí. mluvčí 16, A tohle pípání zprávy zapnutých startujících dronu jsou 4 a každý z nich má 4 rotory dálkových ovladačů je sleduje výzkumník Tomáš Báča z fakulty elektrotechnické ČVUT. mluvčí 15, Já to tady musím hlídat ideál hru chtěla dělat něco neplánovaného, zatím mám moc zastavit. Pronesl rozmístili na své startovní pozice. A i se vydávají na jednotlivé plány. mluvčí 16, Unikátností vyvíjeného systému je právě tu, že drony dokáží spolupracovat naprosto samostatně. V prostoru se orientují díky GPS souřadnicím a pak také 3 de modelu jednotlivých stožárů. Elektrické vedení skenují a fotí. mluvčí 17, Na palubě umělá inteligence. Naše drony opravdu autonomní roboti nemusí jenom hloupě letět po DP souřadnicích tak jako to dělá standardní drony, ale pravdu mohou reagovat na nastalou situaci. Vysvětlujeme. mluvčí 16, Vedoucí této skupiny vědců Martin Saska. mluvčí 15, 321 flek. mluvčí 16, O tom, jak celý systém funguje a kdyby mohl najít uplatnění v praxi, budeme mluvit v našem vědecko technologickém magazínu experiment v sobotu po deváté hodině. Ondřej Vaňura Radiožurnál. mluvčí 1, Sněmovna dnes ve třetím čtení schválila roční odklad vzniku nejvyššího Stavebního úřadu. Podle nového stavebního zákona měl společně s krajskými stavebními úřady začít fungovat od poloviny příštího roku. Vládní koalice s tím ale nesouhlasí, chce úřady v omezeném množství ponechat při obcích. Odklad potřebuje na to, aby stihla prosadit vlastní podobu zákona. O 2 dávky očkování proti covidu snižují riziko nákazy i velmi zranitelných skupin pacientů, a to zhruba polovinu potvrzuje studie IKEMu založená na datech o pacientech po transplantaci ledvin. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek TOP 09 dnes řekl, že Česko překonalo hlavní vlnu onemocnění. Očekává ale, že na podzim se koronavirus vrátí všem lidem nad 55 let proto doporučil přeočkování v září nebo v říjnu. Americký ministr obrany Lloyd Austin vyzval ruského ministra obrany k okamžitému příměří na Ukrajině. Se Sergejem však gólem telefonoval šéf Pentagonu poprvé od vpádu Ruska na ukrajinské území. Osten taky Gobi zdůraznil důležitost udržování komunikačních kanálů. Klimatické změny podle vědců zvedají riziko ničivých povodních v Jižní Africe na dvojnásobek. Spočítali výzkumníci z královské univerzity v Londýně a univerzity v Kapském městě v reakci na velké dubnové záplavy, které v jihoafrickém přístavu Durban připravily o život přes 450 lidí. Klimatická změna zhoršuje podle vědců stále trvající rekordní vedra v Indii Pákistánu. Zítra tam znovu očekávají teploty dosahující 50 °C

12. 5. 2022; Elektrika.cz

Navštivte Fórum automatizace a digitalizace na veletrhu AMPER 2022

Document Actions Opět se blíží konání tradiční největšího veletrhu elektroniky a elektrotechniky v České republice. Kam letos zamířit? Fórum automatizace a digitalizace se po vynucené přestávce spolu s veletrhem AMPER vrací zpět. Na tradičním místě v hale V uvidíte sled zajímavých přednášek z oboru měřicí, regulační a automatizační techniky a průmyslové informatiky. Co uvidíte na vlastní oči a budete moci sami vyzkoušet? Od úterý do čtvrtka se zde budete moci seznámit s trendy v oboru a s vybranými novinkami jednotlivých vystavovatelů. Jen namátkou vybíráme

FORUM AUTOMATIZACE 17. až 20 května 2022 hala V, stánek 4.22 Od úterý do čtvrtka se zde budete moci seznámit s trendy v oboru a s vybranými novinkami jednotlivých vystavovatelů. Jen namátkou vybíráme představení brýlí pro virtuální a asistovanou realitu vhodných do průmyslového prostředí, možnosti využití digitálních dvojčat pro malé a střední podniky, nástroje pro digitalizaci výrobních procesů z hlediska efektivity jejich použití a kybernetické bezpečnosti, elektrické pohony jako zdroje dat nejen o nich samých, ale také o technologických procesech, v nichž pracují, optovláknové senzorické systémy nebo představení českého nanosatelitu BDsat. Prezentovány zde budou také exponáty, které získají ocenění v soutěži Zlatý AMPER. Zvláště bychom chtěli pozvat na... ...program pátečního dopoledne, který bude určen žákům a studentům se zájmem o techniku, ale i dospělým, kteří si ještě nezapomněli hrát. Odborníci z FEL ČVUT v Praze zde představí mj. robotického psa Spot od firmy Boston Dynamics, se zajímavými ukázkami trendů v robotice přijede prof. František Duchoň z FEI STU v Bratislavě, představí se zde také FIMbot (a jeho nová alternativní emotivní hlava) z FIM Univerzity v Hradci Králové a další exponáty. Pro školy studenty... Budete-li se chtít přijet podívat spolu s žáky nebo studenty v pátek na studentský den, kontaktujte nás prosím na redakce@automa.cz, zajistíme vám speciální studentskou slevu. Na Fórum automatizace a digitalizace vás zve... ... pořadatel, časopis pro automatizační techniku Automa, spolu s veletržní správou Terinvest a všemi přednášejícími. Fórum je volně přístupné všem návštěvníkům veletrhu. Kromě samotných přednášek nabídne i dostatek času a prostoru pro následnou diskusi s přednášejícími. Petr Bartošík, šéfredaktor AUTOMA.cz Podrobný program Fóra naleznete zde

12. 5. 2022; Estate.cz

Festival Open House Praha zve do přes sto běžně nepřístupných budov

estival městské architektury Open House Praha vstupuje do svého 8. ročníku. Uskuteční se v tradičním květnovém termínu od 16. do 22. května 2022. Festivalový týden přinese celou řadu doprovodných programů – koncerty, přednášky, debaty, výstavy a komentované procházky. O víkendu 21. a 22. května se zdarma otevře 101 běžně nepřístupných budov a prostorů.

Od pondělí 16. května mohou návštěvníci zavítat do festivalového infocentra na adrese Železná 492/18, Praha 1-Staré Město a zakoupit si festivalového průvodce a další materiály. Otevírací doba je po–pá 10–18 a so–ne 9–19 hodin. Celý program je k dispozici na www.openhousepraha.cz/festival-2022/ "Neuplynul ani celý rok od posledního ročníku festivalu a nás těší, že se po dvou covidových letech, kdy jsme festival byli nuceni organizovat v náhradních termínech, s návštěvníky potkáme v našem oblíbeném, tradičním, jarním květnovém termínu, kdy nás jaro všechny táhne ven a láká za nevšedními zážitky. Návštěvníky festivalu čeká 101 běžně nepřístupných budov, z toho 26 novinek, 57 kulturních památek a bohatý doprovodný program i v souvislosti s výročími některých významných architektů," říká ředitelka festivalu Andrea Šenkyříková. Výročí 150 let od narození Jožeho Plečnika Program festivalu Open House Praha je věnovaný připomínce jubilea narození několika významných architektů působících v českých zemích. Jedním z nich je i slovinský architekt Jože Plečnik, který by v lednu oslavil 150 let od svého narození. Při této příležitosti se budou moci návštěvníci o víkendu podívat nejen do jeho nejslavnější pražské stavby – kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech, ale také v doprovodném programu najdou hned několik událostí. Jože Plečnik je architektem, kterého si přivlastňují nejen Slovinci, ale i Češi. Jeho umění máme spojené s budováním demokratického státu v období První republiky. Možná právě díky svým zkušenostem z Prahy si na mnohé problémy Plečnik do Lublaně přinesl již hotové názory a zanechal v Lublani mistrovská architektonická díla, která vytvářejí rozpoznatelné panorama města a jsou zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Od 16. do 30. května bude na náměstí Jiřího z Poděbrad k vidění výstava Plečnikovy nerealizované projekty v Lublani , kterou doprovodí ve čtvrtek 19. května od 18.30 hodin přednáška se zajímavými hosty – kurátorkou Plečnikovy stálé expozice lublaňské Národní galerie Anou Porok a profesorem Vladimírem Šlapetou, jedním z největších českých odborníků věnujících se Plečnikově tvorbě. "Hledali jsme dlouho místo pro konání této významné akce a nakonec jsme se rozhodli uspořádat přednášku v auditoriu Collegium Maximum na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Jedním z důvodů je, že prostory navrhl Plečnikův blízký přítel Jan Kotěra. Byl to právě on, kdo Plečnika pozval v roce 1911 do Prahy a otevřel mu cestu ke spolupráci na obnově Pražského Hradu jako sídla nového československého prezidenta," doplňuje Andrea Šenkyříková. Vstup na přednášku je zdarma po předchozí registraci. Více informací zde Koncert v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně Na spojení hudby Plečnikových současníků v čele se skladbami Bohuslava Foerstera a působivé architektury jedné z nejvýznamnějších sakrálních památek v Čechách se mohou zájemci těšit ve středu 18. května od 20 hodin. Koncert v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v podání našeho předního komorního tělesa, Stamicova kvarteta, zahájí krátkým úvodním slovem architekt Zdeněk Lukeš. Koncert se uskuteční za laskavé podpory partnera koncertu Římskokatolické farnosti u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně Praha-Vinohrady. Více informací k programu večera a nákupu vstupenek najdou zájemci zde Diskuze o budoucnosti sportovišť V úterý 17. května od 18 hodin se v klubovém domě Autoklubu ČR uskuteční panelová diskuze Tužme se! Aneb Praha sportovní , která otevře řadu témat souvisejících s historií a budoucností sportovních staveb. "Zajímat nás budou nejen okolnosti vzniku sportovních staveb, jako byly například sokolovny, ale také se budeme ptát, jak vypadá výstavba nových sportovišť nebo jak lze přizpůsobit staré stavby novým účelům a požadavkům současné doby," říká moderátor diskuze Michal Šedivý, který stojí i za výběrem hostů. K sokolské minulosti promluví Kateřina Pohlová, historička a jednatelka Vzdělavatelského odboru České obce sokolské. Současné situaci se bude věnovat Jakub Potůček, historik umění se zaměřením na českou moderní architekturu první poloviny 20. století. Další z panelistek je i Lenka Burgerová, architektka, historička, místostarostka Prahy 7. Vstup na diskuzi je zdarma po předchozí registraci. Kompletní přehled diskutujících hostů i témat najdou zájemci zde Další doprovodné programy Nejen panelové diskuze, ale i řadu komentovaných procházek organizátoři připravili v rámci doprovodného programu festivalu – například vycházku po pražských mostech , po areálu Výstaviště Praha , který prochází v současné době velkou proměnou, nebo za sochařským uměním na Zbraslav. O festivalovém víkendu mohou na prohlídky s listy pro malé architekty zavítat i děti. Dům svých snů si pak mohou postavit v otevřené lego dílně umístěné v jedné z otevřených budov – Technologickém centru UMPRUM Mikulandská . Aby byl festival opravdu pro všechny, věnují organizátoři pozornost i návštěvníkům s tělesným, zrakovým a sluchovým postižením, kteří najdou v programu speciální prohlídky vybraných budov. Více o doprovodných programech zde , o programech pro lidi s postižením zde Otevřené budovy O víkendu 21. a 22. května se zdarma otevře 101 běžně nepřístupných budov a prostorů ve třinácti městských částech. Mezi letošní novinky patří například libeňská sokolovna a blízký kostel sv. Vojtěcha v Libni, který je jednou z mála sakrálních památek postavenou v secesním stylu na našem území. Úplně poprvé se také zapojí EA Hotel Juliš na Václavském náměstí, nedaleký klubový dům Autoklubu ČR nebo Palác Adria od architekta Pavla Janáka , jehož 140 let od narození si letos rovněž připomínáme. Poprvé bude také zpřístupněn kubistický dům Diamant nebo bývalý noblesní Hotel Gráf – dnes I. P. Pavlova 5, kde se lidé dostanou až na střešní terasu s nádhernými výhledy na město. Návštěvníci se také dozví více o připravovaném návrhu revitalizace usedlosti Cibulka nebo o novostavbě studentských kolejí The Fizz Prague v pražských Holešovicích. Speciální komentovanou prohlídku zde bude mít v sobotu 21. května v 11 hodin architekt projektu Pavel Hnilička. Lidé budou moci nahlédnout i do historického objektu Vlašského špitálu na Malé Straně nebo prozkoumat technologické zázemí Centrální kotelny Všeobecné fakultní nemocnice , nepříliš známé technické stavby od architekta Karla Pragera. Zde se také o víkendu uskuteční výstava obrazů z umělecké sbírky Kojoon. Před 200 lety se narodil Vojtěch Ignác Ullmann , významný český architekt považovaný za průkopníka české novorenesance. V programu jsou proto zastoupeny i některé z jeho realizací, například Vyšší dívčí škola ve Vodičkově ulici. Milovníky funkcionalismu pak potěší možnost nahlédnout do monumentální budovy Státního reformního reálného gymnázia v Dejvicích. Nově se otevře také několik objektů ve Zbraslavi a Komořanech, jako bývalá prádelna husův sbor zvonárna či areál Českého hydrometeorologického ústavu Organizace akce Vstup do všech otevřených budov je zdarma, bez nutnosti předchozí registrace s jednou výjimkou ( Thunovský palác ). Na přípravě prohlídek se ve svém volném čase podílejí majitelé, správci či zaměstnanci z institucí a firem sídlících v otevřených budovách ve spolupráci se stovkami dobrovolníků. Do celoročního dobrovolnického programu se může přihlásit každý a zažít tak festival z jiné perspektivy. Přihlášku najdou zájemci zde . Informace k programu se zájemci mohou dozvědět také ve facebookové události Open House Praha 2022 . Podívejte se na letošní videospot Doprovodný program (16.–20. května 2022) Letošní novinky Budova bývalých Elektrických podniků Praha – Bubenská 1 Bývalá prádelna – Klubovna Zbraslav Bývalý sochařský ateliér bratrů Halmanových – sídlo kreativní agentury Loosers Centrální kotelna Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRK) ČVUT v Praze Dům Diamant EA Hotel Juliš Husův sbor Vinohrady Husův sbor Zbraslav Hotel Gráf – I. P. Pavlova 5 Klubový dům Autoklubu České republiky Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně Kostel sv. Vojtěcha Libeňská sokolovna Palác Adria Radnice městské části Praha 12 Švandovo divadlo na Smíchově Technologické centrum UMPRUM Mikulandská The Fizz Prague Thunovský palác – budova velvyslanectví a rezidence velvyslance Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Usedlost Cibulka Vlašský špitál – sídlo Italského kulturního institutu Praha Státní reformní reálné gymnázium – VOŠ pedagogická a sociální, SOŠ pedagogická a Gymnázium Vyšší dívčí škola – ZŠ Vodičkova Zámek Komořany, Centrální předpovědní pracoviště (CPP) a administrativní budova Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Zbraslavská zvonárna – Muzeum zvonařství rodu Manoušků Seznam všech budov Open House Praha 2022 (21. a 22. května 2022) Administrativa Brumlovka – Budova B Brumlovka – budova Delta Brumlovka – Filadelfie Budova bývalých Elektrických podniků Praha – Bubenská 1 ČSOB Kampus – budova NHQ ČSOB Kampus – budova SHQ Národní kulturní památka Vyšehrad – správní budova NN IT Hub Obecní dům Ďáblice Quadrio Radnice městské části Praha 12 Štencův dům – sídlo byznys klubu Opero Všeobecný penzijní ústav – Dům Radost Bydlení v proměnách času Dům Diamant Franz by Zeitraum Grabova vila Kramářova vila Laichterův dům Trmalova vila Vila Lanna Winternitzova vila Funerální architektura Ďáblický hřbitov Evangelický hřbitov ve Strašnicích Olšanský hřbitov Historické paláce a památky Černínský palác – sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR Desfourský palác Dům České zemské hasičské jednoty – Hasičský dům Forum Klubový dům Autoklubu České republiky Libeňský zámek Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Nuselská radnice Palác Adria Palác Ericsson Palác Metro Rezidence primátora hlavního města Prahy Thunovský palác – budova velvyslanectví a rezidence velvyslance Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Usedlost Cibulka Vlašský špitál – sídlo Italského kulturního institutu Praha Hotely a ubytování EA Hotel Juliš Hotel Gráf – I. P. Pavlova 5 Hotel International Praha Mama Shelter Prague The Fizz Prague Zeitraum Student Housing Obchod Palác ARA – sídlo coworkingu HubHub Sakrální stavby Husův sbor Vinohrady Husův sbor Vršovice Husův sbor Zbraslav Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně Kostel sv. Anny – Pražská křižovatka Kostel sv. Vojtěcha Nová libeňská synagoga Speciality Hasičská zbrojnice Praha Ďáblice Historický parník Vyšehrad Nová Krenovka Výstaviště Praha Zvonárna Praha-Zbraslav Sport a péče o tělo Karlínská sokolovna Libeňská sokolovna Městské lázně Žižkov – budoucí Dům tance Novoměstská sokolovna – sídlo T. J. Sokol Pražský Velký strahovský stadion Velodrom na Třebešíně Technické a industriální stavby Centrální kotelna Všeobecné fakultní nemocnice Pragovka Art District Vodárenská věž Letná Vodní dílo Štvanice Vršovická vodárna v Michli Umění a kultura Bývalá prádelna – Klubovna Zbraslav Bývalý sochařský ateliér bratrů Halmanových – sídlo kreativní agentury Loosers Disk, divadelní scéna DAMU Divadlo Na Zábradlí Komunitní centrum Vlna Ďáblice Národní dům v Karlíně – sídlo Českého rozhlasu Rádia DAB Praha Palác kultury – Kongresové centrum Praha Palác Metro – Divadlo Image Sochařský ateliér Jana Laudy – sídlo studia Olgoj Chorchoj Šalounova vila – ateliér Akademie výtvarných umění a sídlo organizace HOST Švandovo divadlo na Smíchově Veletržní palác – Národní galerie Praha a Studio Hrdinů Vzdělávání a výzkum Budova České polytechniky – Fakulta strojní ČVUT v Praze Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Dům zemědělské osvěty Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Fakulta stavební ČVUT v Praze Fakultní ďáblická škola Filosofický ústav, Sociologický ústav a Ústav dějin umění Akademie věd ČR Hvězdárna Ďáblice Klárův ústav slepců – sídlo České geologické služby Národní technická knihovna Národní zemědělské muzeum Sdružení projektových ateliérů / CAMP Státní reformní reálné gymnázium – VOŠ pedagogická a sociální, SOŠ pedagogická a Gymnázium Technologické centrum UMPRUM Mikulandská Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR – historická i nová budova Vyšší dívčí škola – ZŠ Vodičkova Zámek Komořany, Centrální předpovědní pracoviště a Administrativní budova Českého hydrometeorologického ústavu Železnice Masarykovo nádraží Nádraží Praha-Bubny Nádraží prezidenta Wilsona – Praha hlavní nádraží Líbil se vám článek? Podělte se o něj se svými přáteli: Foto: Tomáš Sysel Foto: Festival Open House Praha Foto: Tomáš Sysel Foto: Festival Open House Praha Foto: Tomáš Sysel Foto: Tomáš Sysel Foto: Festival Open House Praha Foto: Tomáš Sysel Foto: Festival Open House Praha Foto: Tomáš Sysel Foto: Tomáš Sysel Foto: Festival Open House Praha Foto: Tomáš Sysel Foto: Festival Open House Praha Foto: Tomáš Sysel Foto: Tomáš Sysel Foto: Festival Open House Praha Foto: Tomáš Sysel Foto: Festival Open House Praha Foto: Tomáš Syse

12. 5. 2022; systemonline.cz

ČVUT a ČEPS testují možnosti využití autonomních dronů pro inspekci elektrického vedení

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci se společností ČEPS ověřují praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů v rámci evropského projektu Aerial-Core.

Stávající výsledky výzkumu demonstrovala skupina Multirobotických systémů (MRS) z FEL ČVUT na úseku elektrického vedení na Berounsku. Vizí je, že v budoucnosti v případě nějaké poruchy proletí roj dronů autonomně určenou trasu a jejich kamery nasnímají vybrané prvky elektrického vedení. Získané záběry budou již během letu analyzovány s využitím strojového učení a zaslány pro finální vyhodnocení pracovníkům inspekce. Ti tak budou moci okamžitě identifikovat například místo poruchy a zahájit opravu v mnohem kratším čase, než je dnešní běžná praxe. Kromě řešení nenadálých poruch se spolupráce ČVUT a ČEPS soustředí na robotizaci preventivních kontrol celé rozsáhlé přenosové soustavy v ČR. V současné době inspekci elektrického vedení zajišťuje pilotovaná helikoptéra, která letí od jednoho stožáru ke druhému a posádka pořizuje dokumentaci. Dron nebo dokonce koordinovaný tým dronů tyto úkoly dokáže zvládnout mnohem rychleji a také levněji. ČEPS chce v budoucnosti nahradit pilotované inspekce bezpilotními prostředky, které mohou mít různou míru autonomie. Právě různá míra autonomie je vlastnost, která od sebe jednotlivé systémy dronů výrazně odlišuje. Základní úroveň představují drony, které po vymezené trase řídí operátor. Pokročilejší systémy navádějí dron samostatně podle předem naprogramovaných GPS bodů. Vědci z FEL ČVUT ale posouvají úroveň autonomie ještě mnohem dál. "Software, který s využitím palubní umělé inteligence vyvíjíme ve skupině Multirobotických systémů, je ojedinělý v tom, že je schopen vytvořit tým samostatně uvažujících spolupracujících dronů, přesnější by bylo říci autonomních vzdušných robotů. Plně autonomní drony s využitím palubních senzorů upřesňují svůj let a přizpůsobují své chování změnám v okolním prostředí. To zvyšuje spolehlivost, přesnost a kvalitu získaných dat. Naše drony tak mohou reagovat na nenadálé situace a nezaskočí je ani překážky v cestě či popadané větve," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Cílem spolupráce s firmou ČEPS je integrovat skupinu vzájemně ve vzduchu spolupracujících dronů tak, aby byly schopny kontrolovat infrastrukturu v dosahu několika kilometrů a snímat přitom klíčové prvky, jako jsou izolátory, s velkou přesností a opakovatelností. To je nezbytné pro pořízení záběru vždy ze stejného místa a z požadovaného úhlu, což je klíčové pro automatickou inspekci a sledování vývoje stavu jednotlivých komponent vedení v čase. "Jedním ze záměrů naší společnosti je nahrazení leteckých kontrol prováděných helikoptérou bezpilotními letouny. Budoucnost kontrol vedení pak spočívá v dronech létajících plně automaticky bez přímého řízení pilotem po přesně vytyčených a automaticky generovaných letových drahách. To by mělo přinést snížení nákladů na údržbu přenosové soustavy, zvýšení bezpečnosti kontrol a ve výsledku i jejich větší standardizaci," říká Milan Sedláček, ředitel sekce Řízení údržby společnosti ČEPS. Ovládání dronu pomocí gest Součástí demonstrace na Berounsku byla také kooperace člověka a dronu při konstrukční práci na vedení, při kterém je pohyb robotů ve vzduchu ovládán gesty člověka. Drony jsou vybaveny kamerou a jsou schopny vnímat gesta svého operátora. V univerzitních laboratořích skupiny Multirobotických systémů v Praze na Karlově náměstí pracují na vývoji "abecedy", která bude jednoznačně definovat manipulační pokyny. "Spolupracujeme při tom s Univerzitou v Soluni. Systém bude možné v budoucnu využít pro instalaci rozměrnějších částí vedení případně autonomní zavážení kabelů pomocných lan v člověkem obtížně dostupných místech. To je další schopnost, kterou operátoři ocení, protože nahrazuje lidskou práci v obtížných a nebezpečných podmínkách," dodává doc. Martin Saska. Zapojení robotů do oblasti rozvodných služeb tak, aby současně splňovaly požadavky na bezpečnou a efektivní spolupráci s pracovníky inspekce a údržby, je žhavé téma a řeší je operátoři v celé Evropě. Drony mají potenciál zásadně změnit stávající způsob inspekce a údržby liniových infrastruktur typu elektrického vedení, ale nabízí se využití i v oblasti dalších veřejných služeb či dopravy. Systém, který skupina MRS vyvíjí, je součástí evropského projektu Aerial-Core, který koordinuje univerzita ve španělské Seville. ČVUT na něm participuje jako jeden z klíčových partnerů a ČEPS je členem průmyslového poradního orgánu. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT. URL| https://www.systemonline.cz/zpravy/cvut -a-ceps-testuji-moznosti-vyuziti-autonomnich-dronu-pro-inspekci-elektrickehovedeni-z.htm

12. 5. 2022; Technický týdeník

Vize o krok blíže skutečnosti: Roje dronů s umělou inteligencí z FEL ČVUT provádějí inspekci elektrického vedení

Silná bouřka způsobila výpadky elektřiny. Z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétá skupina dronů.

12. 5. 2022; vseoprumyslu.cz

Den pro studenty na veletrhu Amper

Po dvouleté přestávce se na Výstaviště v Brně vrací veletrh Amper a s ním i Fórum automatizace a digitalizace. Tři dny, 17. až 19. 5., zde bude na už tradičním místě v pavilónu V (V 4.22) probíhat sled přednášek a prezentací o trendech v oboru a novinkách na veletrhu. Program najdete na https://automa.cz/cz/web-clanky/forum-automatizace-a-digitalizace-0_13923/. Fórum pořádá časopis Automa za podpory agentury Terinvest, pořadatele veletrhu.

Poslední den, pátek 20. května, bude Fórum automatizace a digitalizace na veletrhu Amper věnováno studentům. Budou se zde prezentovat studentské projekty a mimo jiné přijede i robotický pes Spot od firmy Boston Dynamics (představí ho jeho vlastníci z FEL ČVUT) nebo robot FIMbot vybavený mimikou z Univerzity v Hradci Králové. Trendy v robotice představí prof. František Duchoň ze STU v Bratislavě. Program je určen nejen pro žáky a studenty, od základních škol po technické univerzity, ale také pro všechny, kdo si nezapomněli hrát a koho automatizace baví. Kdybyste chtěli se svými žáky a studenty přijet, podívat se nebo se i aktivně pochlubit a zúčastnit programu, kontaktujte nás prosím ( redakce@automa.cz ), zařídíme vám studentské vstupné nebo, v případě aktivní účasti, vás zařadíme do programu.

12. 5. 2022; energy-hub.cz

Vize o krok blíže skutečnosti: Roje dronů s umělou inteligencí z FEL ČVUT provádějí inspekci elektrického vedení

11. 5. 2022; CT24.cz

Centrální banku povede ekonom Aleš Michl

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka A třetí avizované téma dnešní Devadesátky. Novým guvernérem České národní banky bude od července ekonom Aleš Michl, dosavadní člen bankovní rady, jmenoval ho prezident republiky. Na rozdíl od současného šéfa Jiřího Rusnoka ale nechce jít cestou zvyšování úrokových sazeb. Miloš ZEMAN, prezident ČR Jsem se rozhodl jmenovat guvernérem České národní banky člověka, který měl kritický postoj ke zvyšování úrokových sazeb. Aleš MICHL, jmenovaný guvernér České národní banky Hlavní cíl bude navrátit inflaci na 2 %. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka A mým hostem v Devadesátce je teď Ivan Pilip, ekonom a také bývalý ministr financí, bývalý viceprezident Evropské investiční banky. Hezký večer vám přeju. Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Dobrý večer. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Z vašich sociálních sítí jsem dnes pochopila, že za vás ta volba není šťastná. Zajímá mě proč? Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Tak ze dvou důvodů, jednak je to ten důvod věcný. Já si myslím, že ta strategie, kterou tady, o které mluví pan Michl, takže je mylná, tzn. nehýbat se nebo nezvyšovat minimální úrokové sazby. On v podstatě byl jenom jedním z těch dvou členů sedmičlenného, sedmičlenné rady České národní banky, kteří tuto strategii prosazovali a myslím, že je v rozporu s názorem velké většiny českých ekonomů a řekl bych i praxe v jiných státech. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Ale třeba značná část byznysového sektoru s ním souzní v tomto? Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky No, já /nesrozumitelné/, ale myslím si, že v tom souzní zejména velcí věřitelé, velcí, pardon, velcí dlužníci a největší, velký dlužník v České republice individuální je Andrej Babiš, jehož firmy mají největší objem úvěrů poskytnutých, takže i tady je velký problém té blízkosti pana Michla k panu Babišovi, ze které může vyplývat takový jistý střet zájmů, který tam může být, ale každopádně ty zájmy jsou různé pochopitelně u centrálních bank nebo vůči politice centrálních bank, pokud jde o úroky. Firmám, které mají úvěry, samozřejmě to vadí, protože se zvyšuje objem peněz, který za to musí platit. Na druhou stranu pro střadatele je přece situace, kdy dostanou v bankách dneska, řekněme, okolo 4 %, ale inflace překročila 14, složitě přijatelná. A problém je, že ta, že se v České republice vytvořilo očekávání, že to lepší nebude, že se máme připravit na takové časy, a to s sebou nese další kroky. Ty podniky pak mohou narazit na to, že budou chodit za nimi zaměstnanci, aby zvyšovaly platy, že jejich dodavatelé budou chtít s ohledem na inflaci zvýšit ceny, takže ono se jim to zase někde vrátit, ta příliš opatrná politika vůči krocení inflace. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Pan Michl bude podle svých slov prosazovat tu stabilitu úroku proto, že považuje inflaci z velké části za dováženou, nikoliv za vyrobenou doma, co tahle argumentace? Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Na té něco pravdy je. Samozřejmě, že ten dovozní impuls tam je značný samozřejmě, zejména u cen energií a o věcech týkajících se dopadů války v Rusku, mezi Ruskem a Ukrajinou, ale zároveň je pravda, že taky je tady velký vliv české politiky, tzn. na té poptávkové straně, kdy politika, zejména předchozí vlády, vedla k vytvoření velkého deficitu národního rozpočtu nebo státního rozpočtu, která, která vede k tomu, že je tady poměrně silná poptávka, navíc zesílená ještě tou zvláštní dobou okolo covidu, a ta samozřejmě také tlačí na inflaci z téhle strany. Mimochodem on sám to kritizoval teď nedávno a myslím si, že je pravda, že vůči té politice rozpočtové vlády se chce nějakým způsobem vymezit, ale to je velmi významný faktor, ten je faktor ve výši nějakých 600 miliard korun, takže je nutné s ním počítat. A tady moc jiných nástrojů, než jednak politika vlády a jednak, a to ještě víc politika centrální banky, není. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Pane Pilipe, my jsme sbírali názory na nového guvernéra České národní banky po celý den. Pojďme se na to podívat. O možných budoucích krocích bankovní rady jsme v dnešním vysílání mluvili například s bývalým členem bankovní rady České národní banky Lubomírem Lízalem. Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka Troufáte si odhadnout, co se stane na dalším zasedání bankovní rady měnovém, mám na mysli v červnu, které ještě povede guvernér Jiří Rusnok, ještě stále se stoprocentní jistotou tam bude sedět Tomáš Nidetzký, bude tam sedět Vojtěch Benda, u kterých nevíme, jak nakonec to dopadne s nimi v červenci, tak máme se připravit ještě na, řekněme, rychlou korekci sazeb tak, aby zůstaly na vyšší úrovni, než jsou teď? Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB; docent na FEL ČVUT, Anglo-American University Já si myslím, že spíš sázím na profesionalitu, jinými slovy, že ty sazby se budou zvyšovat tak, jaká bude vypadat prognóza centrální banky. Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka Tak prognóza centrální banky, nicméně podle některých scénářů počítala s 8% sazbami. Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB; docent na FEL ČVUT, Anglo-American University Čili bych očekával zvyšování sazeb, pokračování. Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka Jak moc? Kde si myslíte reálně, že skončí úrokové sazby poté, co odejde Jiří Rusnok? Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB; docent na FEL ČVUT, Anglo-American University Upřímně řečeno, nevím, já bych sazby měl samozřejmě osobně mnohem výš, než jsou dnes, ale to je pouze můj osobní názor. Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka Tak řekněte, kdybyste seděl v centrální bance, protože jste tam seděl, tak víte, jak to chodí, tak pro co byste hlasoval? Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB; docent na FEL ČVUT, Anglo-American University Já si myslím, že momentálně sazby by se měly blížit k 9, 10 %. Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka Takže řekněme, že možná se stane to, že to nebude ta standardní čtvrtka, jak se říká mezi ekonomy, ale bude to ta vyšší. Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB Já si myslím, že bude spíš pokračovat ten trend toho postupného zvyšování právě s ohledem na to, že ty vnější cenové tlaky prosakují do domácí inflace, Jinými slovy, to je aspoň korekce toho, tady se nejedná o ten prvotní tlak cen energií, ale jakým způsobem prosakují do těch cen. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT Velkým tématem, a zaznělo to také na jmenování, je ochlazování ekonomiky. O tom, jestli úrokové sazby nezačali chladit ekonomiku až přílišný. S čím se bude nový guvernér potýkat v následujících měsících? Bude se skutečně potýkat také s tím, že česká ekonomika bude končit někde kolem nuly, zkrátka se zastaví její růst? Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB Tak v prvé řadě centrální bance je růst ukradený, vzhledem k mandátu, když to řeknu jako hodně uvolněně. V podstatě prvotní je cenová stabilita, a až potom se má dívat na ten ekonomický růst, čili pokud by došlo k opuštění toho mandátu cenové stability, tak by to samozřejmě znamenalo určitý odklon od toho, jak má měnová politika vypadat vzhledem k dikci ústavy. A tady si potom myslím, že vzhledem k tomu, že máme pouze 2,5% nezaměstnanost podle toho, jak se dívám, na která čísla, tak si rozhodně nemyslím, že jsme v situaci, kdy se ekonomika ochlazuje. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT Bude růst nezaměstnanost v následujících měsících, právě skrz celou tu situaci, kterou zde máme, protože těm inflačním tlakům nečelí jenom domácnosti, neplatí za elektřinu jenom domácnosti. Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB Myslím si, že ano, že nezaměstnanost poroste, protože tady máme dva faktory, jeden samozřejmě je ten, že bude klesat poptávka i ze zahraničí, ten efekt války. A druhá věc je, že samozřejmě cenové tlaky se přenášejí i do mzdových a v tom okamžiku začne každá firma více uvažovat, jestli si ponechá zaměstnance, anebo jim přidá. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT Aleš Michl si vypůjčil citát Aloise Rašína: pracovat a šetřit, jak to interpretovat? Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB No v podstatě Rašín překvapivě šel cestou a utlumení ekonomiky za cenu získání měnové stability. Jinými slovy, on šel tou cestou dnešních, bych to přeložil, tehdy měl zlatý standard, kdybych to přeložil, extrémně vysokých úroků za cenu toho, že ekonomika na tom nebude dobře. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT Takže to vypůjčení citátu od člena bankovní rady, který nechtěl zvyšování sazeb v posledních několika měsících? Lubomír LÍZAL, bývalý člen bankovní rady ČNB Je to taková trošku kontradikce v tom vlastně, jaký byl efekt a co chtěl vlastně tehdy Rašín docílit. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Pane Pilipe, kde vy vidíte výši úrokových sazeb v momentě odchodu Jiřího Rusnoka, bude se chtít rada opravdu držet těch prognóz, nebo se bude chtít připravit na možnou změnu kurzu? Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Myslíte kurzu jaksi celkového? Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Kurzu rady, protože nás čeká obměna. Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Ano, to je velmi těžké odhadnout. Já si myslím, že asi bankovní rada by neměla uvažovat tak, že nějak bude se snažit předjímat vlastně politické kroky jmenování svých nových členů, a měla by opravdu reflektovat tu zprávu o inflaci na základě které se nějakým způsobem rozhoduje. Ta asi bude mluvit pro to, aby došlo k dalšímu zvýšení. Nemyslím si, že by nějak jaksi v předvídání budoucích zm zm ě ě n banka n banka š š la je la je š š t t ě ě dál, proto dál, proto ž ž e nakonec, kdyby skute e nakonec, kdyby skute č č n n ě ě do do š š lo k takovým zm lo k takovým zm ě ě nám, ke kterým dojít m nám, ke kterým dojít m ůž ůž e po tom uplynutí období e po tom uplynutí období dalších členů ČNB tak, by zase bylo možno to vrátit zpátky, že, ale je skutečně pravda, že tady na tom trhu je teď velká nejistota, že je to vidět i na tom oslabení koruny, které je teda jednak reakcí na jmenování pana Michla osobně, ale jednak i na to, že ten trh pochopil, že Miloš Zeman je skutečně schopen lecčehos v tomto. Tzn. jmenování lidí, kteří by měli být jaksi především vybíráni na základě odbornosti. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Není dostatečná odbornost, přece jenom jsou tam zkušenosti z bankovního sektoru? Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Ona ta osoba členů bankovní rady, osobnost má dvě stránky, jedna je nějaká formální vystudování, znalost ekonomických zákonů, nějaká zkušenost bank, tu pan Michl má. Druhá věc ale je mezi tím, že tady nejsou lepší, ale jsou jistě i horší kandidáti, případně. Na druhou stranu ale osoba člena bankovní rady by měla být osobou nezávislou. Nezávislou i politicky. Veřejný vzestup pana Michla začal ve chvíli, kdy začal dělat poněkud servilní rozhovory v kavárně s pozdějším ministrem a premiérem Babišem, dělal mu poradci. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Pardon, a to pan Rusnok byl? Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Pan Rusnok samozřejmě na začátku byl zatížen tím, že byl premiérem vlastně nelegitimně jmenované vlády, to je pravda. Nicméně on si při tom všem přece jenom zachoval odstup, řekněme, od té stranické politiky, že byl vždycky blízký Miloši Zemanovi, byť je vidět, že ta blízkost asi teď trochu zeslábla, protože pochybuju, že by on přímo navrhoval Aleše Michla, ale on se vlastně v těch věcech ekonomických nikdy nevyjadřoval tak, že by to někomu stranicky stranilo. Zatímco Aleš Michl začínal a zcela jednoznačně se na té veřejné dráze profiloval jako člověk, kterého vytáhl Andrej Babiš, a kterému může být v tomto zavázán. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka A to, že se teď o něm mluví jako o osobě spojené s Andrejem Babišem, což je fakt, je s ním spojený, není to ale přece jenom příliš zkratkovité, neměli bychom počkat zkrátka, jaké budou jeho kroky v té radě, respektive, není tady zbytečná panika v tom veřejném prostoru? Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Tak podívejte se, nezvyšovat sazby znamená výhodu zejména pro firmy s ohromnými úvěry. To je například Agrofert, takže ony i některé ty závěry nebo náměty, které on říká, vlastně odpovídají tomu podezření, to je jedna věc. A druhá věc je, že pan Michl prostě je svou osobností takový trochu showbyznysový ekonom. Ona práce v centrální bance je práce jak v lékárně, to je prostě jak na lékárnických vahách, člověk musí vážit každé slovo. Trh čeká na každý sebedrobnější signál. A pan Michl se profiloval jako takový trošku popularizační ekonom, což v některých pozicích může být dobré. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Tak v podstatě on je původně novinář bývalý, tak možná ta komunikační úloha? Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Já vím, ale podívejte... Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Guvernéra České národní banky je taky důležitá. Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Já vím, ale když jsem teďka viděl tady nějaké stand up vystoupení s komikem, kde se vysvětluje občanům inflace, a když vidím některé i jeho rozhovory, dokonce se k nim musela vyjadřovat sama centrální banka během jeho působení, že tedy jsou to slova, která neodpovídají celkové politice banky. Prostě od šéfa centrální banky obecně se očekává daleko větší obezřetnost, daleko větší citlivost, takže tento osobnostní rys, fakt toho politického propojení a fakt toho, že tedy navrhuje politiku, která by byla opačná k tomu, co zatím měla jako politiku Česká národní banka, samozřejmě vyvolává velké pozdvižení, řekněme, a i, když jste zmínila tu analýzu tady, nebo byla tam zmíněna, nějakých reakcí českých ekonomů, tak ty reakce jsou vesměs z velké části negativní. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Pojďme podívat na ty další reakce, jaký bude Aleš Michl jako guvernér České národní banky, nejen o tom jsme v dnešním vysílání mluvili s ekonomkou a bývalou zástupkyní České republiky ve Světové bance Janou Matesovou? Jana MATESOVÁ, ekonomka, bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Já myslím, že to je velmi těžké říct, pokud by šlo jenom o guvernéra jako takového, tak předchozí vystupování, pozice jakékoliv osobnosti, z nichž se dá jenom částečně usuzovat na to, jak se bude chovat, jak bude jednat, jak bude rozhodovat ve chvíli, kdy na sobě ponese tu obrovskou odpovědnost guvernéra. Protože je pravda, že guvernér je samozřejmě jenom jedním z členů sedmičlenné bankovní rady, čili jedním hlasem, nicméně on je ten, který nejvíce komunikuje navenek. A u centrální banky už ta komunikace navenek je extrémně důležitá, protože vytváří očekávání paniky na trhu. Koneckonců vidíme, co se děje od konce minulého týdne s českou korunou, na kolik oslabila. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT Ano, možná můžeme dodat i aktuální informace. V pátek koruna oslabila o 50 haléřů na 25 Kč. Dnes už je to 25 Kč a 35 haléřů. Tzn. že trhy jsou nespokojené s touto volbou? Jana MATESOVÁ, ekonomka, bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Trhy jsou, myslím, rozjitřené, v nejistotě, v jisté míře paniky. Myslím si, že osobnost Aleše Michla v roli guvernéra není sama o sobě důvodem k panice, ale mluvila jste o tom, že tam budou ještě tři možná nové osobnosti v bankovní radě centrální banky. A tam už opravdu může jít české ekonomice o hodně. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT Jak důležité pak je to, co řekl Aleš Michl právě na jmenování na Hradě. On totiž zvolil velmi opatrnou rétoriku, řekla bych, a myslím si, že možná od něj všichni očekávali, že jakmile nastoupí, tak možná přijdou troufalé činy, on naopak právě přišel, domnívám se, spíše k uklidňujícím tvrzením: já nebudu snižovat úrokové sazby, chci jejich stabilitu, jak to vnímáte? Jana MATESOVÁ, ekonomka, bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Vnímám úplně stejně, to byl víceméně státnický nebo guvernérský projev. Ano, takhle by měla dobrá komunikace guvernérů vypadat. Důležité je trh nezneklidňovat. Já myslím, že důležité je teď, aby si Česká národní banka udržela tři faktory. Jeden je vysoká důvěra, důvěra na finančním trhu je všechno. U centrálních bank je to obzvlášť důležité a Česká národní banka, možná si to většina diváků neuvědomuje, je nesmírně respektovaná ve světě makroekonomů. Druhá věc je politickou nezávislost, to je vždycky důležité, ale teď bude mnoho tlaků. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT Ano, už teď zaznívají politické komentáře, a nejenom politické, i komentátorské, řekněme, které naznačují, že se někteří obávají právě o onu nezávislost této instituce, kterou máme tady za námi, mají se lidé obávat o nezávislost této instituce? Není to přece jen strašení před něčím, co nehrozí? Protože všechny guvernéry nakonec jmenuje prezident a jmenuje je asi i na základě svých sympatií a toho, že možná ekonomicky souzní. Jana MATESOVÁ, ekonomka, bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Ano, já nevím, nevím, jestli se máme obávat. Pořád si myslím, že je to možné, uvidíme po výběru těch tří dalších jmen. V případě nově jmenovaného guvernéra se toho neobávám, ale u té změny, případné změny, pohledu ekonomiku u těch dalších tří členů, což byla většina bankovní rady, nevím, jestli se máme obávat. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka To oslabení koruny, které my sledujeme už od pátku, máme to brát jako bernou minci? Mnozí tím argumentují, upozorňují na to, že se to stalo v momentě, kdy se jméno Aleše Michla začalo objevovat. Na druhé straně může být za týden zase všechno jinak, tak jak to brát, jak to číst? Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Je nutné to číst dvěma způsoby. Jednak to, že ta osoba, která je vybraná trhy, nepřesvědčila o tom, že mají koruně důvěřovat, minimálně krátkodobě, může se to za nějakou dobu měnit. Trhy jsou obzvlášť teď velmi volatilní. Ale ta první informace je nesporně taková. Druhá je to, co tady zmiňovala i Jana Matesová, že trh teď s nejistotou čeká, jakým způsobem bude proveden ten další výběr, protože Miloš Zeman v tomto, se zdálo, že jeho určitou blízkostí historickou panu guvernéru Rusnokovi vlastně podporuje tu určitou politiku protiinflačního tlaku a zvyšování sazeb, ale jmenování Aleše Michla to popřelo, protože to, že pan Michl řekl na tiskovce něco takového umírněnějšího, no tak podívejte se, jestli někdo hlasuje jeden rok a permanentně se vyjadřuje proti zvyšování úrokových sazeb, takže když pak na jedné tiskovce řekne něco jiného, no tak teda z mýho pohledu je to spíš ještě znejistění, tak co, znamená to, že se teď /nesrozumitelné/ úplně věci, nebo bude konzistentní? A teď k tomu přispívá to, že vlastně během pár týdnů může dojít, nemusí, může dojít i k tomu prodloužení mandátu současných, ale pokud by byli obviněni další dva členové, kteří doteď hlasovali pro zvyšování sazeb, tak během několika málo týdnů máme bankovní radu, která totálně změní politiku, kterou v posledním, řekněme, roce centrální banka prováděla, a to je ta nejistota, která se pak odráží na kurzu koruny, protože samozřejmě zastavení zvyšování, nebo dokonce snižování by, za /nesrozumitelné/i jinak nezměněných podmínek znamenalo oslabování korun. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Jak si vysvětlujete ten možný obrat prezidenta Zemana? Protože i divačka Namrzanová se ptá, jestli byli nějací vážní kandidáti na post guvernéra a my víme, že byly minimálně tři a z toho dva zřejmě prosazoval podle nějakých informací z médií právě Jiří Rusnok. A ani jednoho z nich si tedy Miloš Zeman nevybral, vybral si Aleše Michla. Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Já bych si tady dovol soukromou teorii. Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Miloš Zeman, když může udělat něco, o čem ví, že to většinu zainteresované veřejnosti pohorší, tak to udělá, a on tu možnost měl, o tomto jmenování rozhoduje jenom prezident, není tam žádné schvalování Senátu, žádné vyjádření vlády, žádná kontrasignace, tak si prostě užívá to, že má ještě pár měsíců ve funkci. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Jaký bude vztah České národní banky a české vlády? Protože jsou to na sobě nezávislé instituce pochopitelně, ale musí spolu nějak komunikovat a mají od sebe nějaká očekávání, tak jak to bude vypadat vlastně během těch příštích měsíců? Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Tak ono to má dvě roviny, jednak tu otázku, řekl bych takovou bezprostřední komunikační, předseda nebo guvernér centrální banky má přístup na všechna jednání vlády, takže ta vláda bude v takové zvláštní situaci, že tam vlastně bude člověk, který je považován, prostě je považován za člověka ANO nebo člověk Andrej Babiše. Teď už i teda Miloše Zemana, takže to jsou samozřejmě pro vládu dva hlavní oponenti političtí, takže to je první, řekl bych trošku taková specifika té situace budoucí, no a druhá věc je ta, že vláda má nějaký cíl a k němu určitě patří ekonomický růst, k němu určitě patří zastavení zdražování nebo aspoň jeho při brzdění, a koordinace mezi vládou a centrální bankou je v tomto velmi důležitá. A já si myslím, že Jiří Rusnok přes všechno, co jsme říkali, blízkost Miloši Zemanovi, historie v čele té vlády podivné, že se v tomto choval jako profesionál a že tady ty obavy, že tam půjde o boj zájmů, jsou daleko větší a že určitě je má i vláda, upřímně řečeno, se divím, že nechala celý ten proces proběhnout úplně bez komentáře a vlastně se k němu nějak nevyjadřovala. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka My si teď jeden další komentář pustím. Jak se změní směřování politiky centrální banky poté, co se jejího vedení ujme právě Aleš Michl, o tom jsme mluvili také s bývalým členem bankovní rady Pavlem Řežábkem? Pavel ŘEŽÁBEK, bývalý člen bankovní rady ČNB Já bych neviděl tu změnu tak drastickou, protože pořád centrální banka má definovat mandát v ústavě a Aleš Michl je vystudovaný člověk, inteligentní člověk a nevěřím tomu, že někdo by vymýšlel v České republice, u nás, kde jsme relativně rozvinutý stát, něco, co by bylo v rozporu ústavou, takže ano, směřování určité školy je tady jiné, kterou on zastává, ale neviděl bych jako něco vyloženě drastického. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT A je to směřování dobré, nebo špatné? Protože Aleš Michl, musím říci, že čelí v posledních týdnech celkem razantní kritice, od některých naopak velkých pochval se dostává, tak je ta pravda podle vás, jaký je váš názor? Pavel ŘEŽÁBEK, bývalý člen bankovní rady ČNB Ono je to vždycky rozdělené, kdy si vzpomeneme na kurzový závazek, tak já jsem také přicházel z jiné školy a úplně odjinud než většina analytiků, kteří působili v České národní bance anebo na té politice diskuzí. A pak jsem byl také takový mírný disent a Aleš je v podobné trochu pozici. My jsme také nehlasovali pro kurzový závazek. Byla to část ekonomů, která se k tomu přikláněla. A tady máme druhý pohled nyní. Máme tzv. nákladovou a poptávkou inflaci a Aleš Michl. Tak já to vnímám se zabývá spíš tou nákladovou částí inflace, nikoliv tou poptávkou. Poptávkou můžeme řešit změnami sazeb, kdežto na tu nákladovou změnami sazeb nereagujeme. Tam paradoxně, a i to musím dát zapravdu všem těm, kteří to komentují. Ta inflace se může ještě zvýšit té nákladové inflaci, když se budou sazby zvyšovat. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT Dobře, ať je ten pohled vlastně jakýkoliv, tak tzn. že i tato část inflace, pokud se bude zvyšovat, tak se bude zvyšovat zdražování v České republice. Aleš Michl jakožto guvernér a postupně noví členové bankovní rady, kteří přijdou do měsíce a půl, tomu budou muset čelit, tak jak? Pavel ŘEŽÁBEK, bývalý člen bankovní rady ČNB Ono je to strašně jednoduché. My tady řešíme pouze krátce inflaci a neřešíme to, co se děje okolo nás. Ono ve své podstatě je tady problém spíše s energiemi. Je tady problém s tím, že růst příjmů obecně byl vyšší, nežli byl růst produktivity práce, a to jsou relativně velké inflační tlaky, ale to je věc, kterou Česká národní banka až tak mnoho ovlivnit nemůže. Ten problém, který se tady vybudoval již dříve, bylo relativně velké množství peněz vyemitovalo v době kurzového závazku. Následně se rozdávaly relativně vysoké kompenzace téměř všeho objem covidové doby, a to nás nyní dobíhá, takže nedivme, že jsme v této pozici. Na druhou stranu bavíme se o dvou možnostech, jak reagovat na inflaci. Jedno je přes kurz a druhé je takzvaně ta úroková složka, tak úroková složka má transmisi při změně těch sazeb řádově 12–18 měsíců, takže ono, jestliže letos v létě bychom přestali zvyšovat úrokové sazby, tak se prakticky dostaneme na ten horizont nové politiky, kdy by se to mělo projevit a kdy se říká, že v polovině příštího roku ta inflace by se měl dostávat k normálu, takže jako v rámci transmise a té obecné teorie to není až tak úplně mimo takovéto rozhodnutí učinit. Co se týče té kurzové části, tak změna kurzu, ta mise by měla být do půl roku, no, a to se nám tenkrát také nepovedlo, takže ono je složité někdy hodnotit to, co se stane, protože vždy do toho vstoupí spousta aspektů. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT Já také doplním ještě aktuální informace. Koruna se dnes vyšplhala k hranici 25 Kč a 40 haléřů. Poté, co tedy byl oznámen Aleš Michl, ona oslabila už minulý týden, co tzn.? Znamená to, že to na trhy vnáší nervozitu z toho dalšího směřování? Pavel ŘEŽÁBEK, bývalý člen bankovní rady ČNB Já si netroufnu takové hodnocení momentálně udělat, a to z jediného důvodu. Česká koruna nikdy nebyla brána jako samostatná jednotka, která by sama o sobě měla jenom svůj kurz. Česká koruna je brána jako součást měn střední Evropy a všude, v tom londýnském city si nedělejme iluze, že nějaká Česká republika je tam pro ně podstatná. Pro ně je zajímavý tento region a /nesrozumitelné/ se prakticky stejně se polským forintem, s polským zlotým a maďarským forintem. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Pojďme i my společně k těm prognózám do budoucna. Alena se ptá, jak chce pan Michl zkrotit inflaci na 2 %, když nechce hýbat s úrokovými sazbami? On to chce do dvou let, tuším, i když ty prognózy České národní banky byly jiné, jak se to bude vyvíjet, jaké on má vlastně možnosti jako guvernér? Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Tak já chápu to tak, že on dává větší váhu té nákladové straně inflace a že očekává, že ty tlaky, které vyplývají z vyšších cen energií, materiálů, a další, že nějakým způsobem samy odezní, že to jsou tlaky, které vznikají vlastně mimo Českou republiku. Druhou variantou, kterou by, si teda myslím, měla Česká národní banka použít, je právě tlak na to, aby koruna zpevňovala, že tady bohužel právě to, že koruna ještě oslabuje, znamená nepřímo další zvyšování, nebo tlak na zvyšování inflace, protože se zdražuje dovozní zboží, ale samozřejmě, jaké konkrétní další kroky bude chtít dělat, to /nesrozumitelné/ se k tomu celkem dost vyjadřuje, a pokud to bude držet, tak zřejmě to bude spíše čekání na to, že ty tlaky trošku odezní samy. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Čeká nás třeba ta vyšší nezaměstnanost, o které tady také dnes byla řeč v některém z těch rozhovorů? Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Tak celkově ta obava asi oprávněná, že ekonomika spěje k určitému zpomalení a možná opravdu bude někde kolem nuly, protože domácnosti začínají šetřit, státní rozpočet také má velmi omezený prostor pro to, aby podporoval rozpočtovou politikou růst. A centrální banka, i kdyby ty sazby nezvýšila, tak samozřejmě už ta jejich dnešní výše znamená vyšší náklady na financování řady projektů pro podniky a vidět je to třeba v dopadech na hypotéky a na další financování celkové ekonomiky. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Pojďme si přidat ještě další názor do naší mozaiky. Česká národní banka provádí i dohled nad bankovním sektorem v tuzemsku. V této souvislosti bývalý viceguvernér Pavel Kysilka vyzdvihl zkušenosti nového guvernéra Aleše Michla v tomto sektoru. Pavel KYSILKA, bývalý viceguvernér ČNB Aleš Michl má zkušenost z bankovního sektoru, pracoval dlouho v komerčním bankovním sektoru, což je hrozně důležité, protože centrální banka má starosti nejenom měnovou politiku, ale i dohled nad finančním sektorem. Potom je to zkušený makroekonom a velmi vzdělaný ekonom obecně, no a má zkušenosti samozřejmě z centrální banky, takže já si myslím, že to je docela dobrá trojkombinace. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT Ta strategie, kterou Aleš Michl dnes na Hradě naznačil, a on ji tedy naznačoval už v posledních měsících jako své stanovisko, další nenavyšování základní úrokové sazby, to je správnou cestou? Pavel KYSILKA, bývalý viceguvernér ČNB Správná věc je to, že bankovní rada diskutuje, že tam prostě není jenom jednobarevný hlas, a já to pamatuju ze své vlastní praxe, když jsme přicházeli samozřejmě s nějakým názorem na zvyšování, nebo snižování úrokových sazeb, ale poslouchali jsme velmi bedlivě argumenty ostatních a měnili jsme často v průběhu diskuze svůj postoj. Ono to nikdy není jenom černé, nebo bíle. Víte, názor prostě, vy znáte argumentaci pro třeba obě možná řešeni, ale ta váha se může během diskuze měnit, a to je hrozně zdravá situace. A buďme rádi, že prostě bankovní rada je takhle otevřená diskuzi a že nový guvernér reprezentuje prostě nějaký hlas do této diskuze, důležitý samozřejmě. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT Důležité ale v tomto kontextu samozřejmě bude i to, kdo další přijde do bankovní rady, protože volbou Aleše Michla do pozice guvernéra, tzn. že se jen do 1. července otevírají, pokud se nemýlím, tři pozice ze sedmi, to už je výrazný počet. Dá se zhodnotit, co asi tak očekávat v těchto volbách, co to bude za lidi? Teď nemluvím ani tak o jménech, ale spíše o jejich možná ekonomickém smýšlení. Pavel KYSILKA, bývalý viceguvernér ČNB Nevím, netuším, je to v rukou vždy prezidenta, který se samozřejmě může s kdekým radit. Co je důležité pro nás jako pro občany, pro firmy, že centrální banka, Česká národní banka, že to není jenom bankovní sedmičlenná rada, kde má každý jeden hlas, ale že to je silná instituce, která má extrémně bohaté zdroje dat a analytické týmy. A to rozhodování bankovní rady je vždycky velmi silně ovlivněno právě tím silným týmem, takže nepřeceňujme úplně jednotlivá jména, která zasednou bankovní radě, vnímejme tu instituci jako celek, a to je zase dobře, protože ona je prostě ukotvena v tom, co žádná jiná instituce v Česku nemůže mít a nemá. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT Ale Michl současně dnes zmínil také to, že si myslí, že dostat zdražování v České republice k tomu cíli dvou procent bude trvat ještě dva roky. Prognóza České národní banky zveřejněná minulý týden počítá přitom s tím, že dvouprocentní inflace by mohla být v příštím roce. Čím si vysvětlujete ten rozkol mezi těmito dvěma prognózami? Pavel KYSILKA, bývalý viceguvernér ČNB Prognózování inflace je trošku vždycky věštění koule. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka ČT A možná dnes ještě trošku větší problém. Pavel KYSILKA, bývalý viceguvernér ČNB Ano, platí, že pokud nepřiletí to, co se někdy nazývá černá labuť, tzn. nepředvídatelné věci, jako byl covid, teďka ukrajinská válka, tak určitě v druhé polovině příštího roku už uvidíme návrat inflace k těm hladinám, na které jsme byli po léta zvyklí, to je někam mezi 2– 4 %, mluvím o třetím, čtvrtém kvartálu příštího roku, kdy se to už může blížit a opravdu v tom roce 24, v prvním, druhém kvartálu, zase jsem přesvědčený, že to co říká ČNB, ale v zásadě si myslím, že i nový guvernér tam, nehrajme si s nějakými pár měsíci sem nebo tam, že se prostě naplní, ale ne zadarmo. Ta věc prostě nebude zadarmo. Myslím, že tam bude hrozně důležitá i určitá souhra centrální banky s vládou a samozřejmě musíme mít i trošku štěstí a globální situace musí k této vizi přispět. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka To byl další názor, smířlivější názor, pak jsou tu ale odpůrci, kteří dodávají takovou poznámku k tomu, že Aleš Michl, pardon, je novým guvernérem České národní banky, že nás alespoň nebo českou veřejnost alespoň naladí k přijetí eura, co vy si o tom myslíte, naladí nás? Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky To mohl být pozitivní dopad toho jmenování, teda Pavel Kysilka mě trochu překvapil, protože z jeho vystoupení jsem měl pocit, že je skoro jedno, kdo je v radě České národní banky, tak to si opravdu myslím, že není, ale zároveň v tom příspěvku, ale myslím, že to bylo Luboše Řežábka, zaznělo, teda Pavla Řežábka, zaznělo, že česká koruna není těmi trhy brána nějak jako zásadně vážně. Já myslím, že ta situace ukazuje tu oprávněnost tlaku mnohých na euro a chybnosti dlouhodobého boje tady proti zavedení eura, protože zatím všechny možné krize, které se tady od toho roku, řekněme, 2008, 10 odehrávaly, tak zatím ani jednou neprokázaly, že by ta česká koruna nějakým způsobem Českou republikou od čehokoliv ochránila. A tady teďka ty velké turbulence vidíme, že jsou jako další problém, vidíme, že Česká národní banka stále sedí na ohromných zásobách devizových rezerv, které má z doby problematické intervence proti koruně. A já si myslím, že i když historicky, tak Česká národní banka je trošku jako ideové centrum boje proti euru, ale profesionálního, ten tým je skutečně velmi kvalitní tam odborný, ale, že to opravdu může vést k tomu, že snad Česká republika se rozhýbe nakonec i ve světle mezinárodních událostí a situace na Ukrajině atd. k tomu, že by Česká republika se měla víc začlenit ještě i tím krokem přijetí eura do evropských struktur a že bychom si tady ušetřili tyhle diskuze, které navíc spíš vedou k jaksi rizikům a nejistotám než k nějaké předvídatelnosti ekonomik. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka A jak by ta inflace v Česku vypadala, kdybychom měli euro? Protože zmínil taky dnes pan prezident Estonsko, které má skoro 19 %. Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Já myslím, že má asi 15,5, ale ano, nejvyšší jsou dneska v Evropské unii, v té eurozóně, no tak nejvyšší jsou ty, které bezprostředně sousedí s Ruskem, tzn. nejvyšší inflace dneska v Estonsku i v Litvě, poměrně vysoká je v Bulharsku, vyšší začalo Slovensko, které do té doby nebylo. Tam je velice silný tento vliv, který je ale externí, to je tam zcela, to souhlasím s tím, že část těch vlivů je dána mimo vlastní politiky centrální banky, a to je něco, co se jaksi těžko ovlivňuje, ale zároveň je pravda, že to těm zemím zase dává politickou stabilitu, a je větší ještě, než měly předtím, a teďka je to situace, která Česká republika, mohla být pro ni inspirativní. Prostě centrální bankou evropskou by sazby zkrátka se odvíjely od jedné politiky a česká ekonomika je s tou evropskou, s tou eurozónou velmi silně propojená, takže to kolísání, že najednou budeme chvíli mít korunu silnější, chvíli slabší, zkrátka té ekonomice k té stabilitě nepomáhá a přináší to jen nové náklady. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka Tak uvidíme, kam nás příští měsíce nasměřuji, nebo nenasměřují. Ivan Pilip, ekonom a také bývalý ministr financí byl hostem Devadesátky. Hezký večer, děkujeme. Ivan PILIP, ekonom; bývalý ministr financí; bývalý viceprezident Evropské investiční banky Děkuju za pozvání, hezký večer. Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka A loučím se také s vámi diváky, teď už horizont ČT24, hezký večer.

11. 5. 2022; Technický týdeník

Nejlepšího horolezce vyvinuli studenti z Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě

Na konci dubna se ve třech soutěžních dnech Robosoutěže FEL ČVUT pro 2. stupeň základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií utkalo celkem 85 týmů z celé ČR. Každý soutěžní den určil jednoho šampiona. Týmy KepLErGO, LasyBrick a PDW Crew se pak v úterý 3. 5. utkaly v přímém přenosu v rámci televizního superfinále, které určilo konečného vítěze, jímž se stal tým PDW Crew.

Letošní jarní kolo Robosoutěže pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUT opět potvrdilo, že robotika je populární i na základních školách a víceletých gymnáziích, a to jak u žáků, tak u pedagogů. Své řešení úlohy robotů horolezců přijelo prezentovat celkem 85 týmů z 51 škol a domů dětí a mládeže z celé republiky. Soutěž měla tři hlavní kola ve třech dnech. Program byl pro účastníky vždy stejný. Úlohu překonání horského hřebene nejdříve absolvovaly týmy v rozjížďkách a následně se 16 nejlepších týmů utkalo ve vyřazovacích bojích. Hlavní roli vždy hrály body za překonání překážek a postoupení dráhou. Čas byl důležitý pouze jako celkový limit, který robot na splnění úkolu měl. Z každého dne vzešel jeden vítěz. Soutěž, respektive její jarní kolo pro mladší účastníky, se uskutečnila po třech letech. Naposledy se mladí robotičtí vývojáři potkali v roce 2019, důvodem neplánované přestávky byl nepřekvapivě koronavirus. To se projevilo na menší účasti — starší zkušení žáci odešli na střední školy a mladší se kvůli výpadkům kroužků neměli kde učit. V roce 2019 se soutěže účastnilo celkem 154 týmů, letos jich bylo přihlášených 108, avšak pouze 85 týmů se reálně zúčastnilo. Lze předpokládat, že bude trvat ještě několik ročníků, než se soutěž vrátí k předcovidovým číslům. V rámci superfinále se spolu utkali vítězové jednotlivých dní. Klíč byl jednoduchý — jedna jízda. Kdo získá nejvíc bodů, zvítězí. S krásným skóre 39 bodů zvítězil tým PDW Crew z Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě. Na druhém místě se se 17 body umístil tým LasyBrick Gymnázia Písnická v Praze 12 a třetí potom skončil tým KepLErGO z Gymnázia Jana Keplera v Praze 6. Foto:

11. 5. 2022; kankry.cz

Jarní část letošní Robosoutěže FEL ČVUT vyhrál tým gymnázia z Ostravy

Tři dny, tři vítězové Soutěž měla tři hlavní kola ve třech dnech. Program byl pro účastníky vždy stejný. Úlohu překonání horského hřebene nejdříve absolvovaly týmy v rozjížďkách a následně se 16 nejlepších týmů utkalo ve vyřazovacích bojích. Hlavní roli vždy hrály body za překonání překážek a postoupení dráhou. Čas byl důležitý pouze jako celkový limit, který robot na splnění úkolu měl. Z každého dne vzešel jeden vítěz, který kromě diplomu a věcných cen obdržel také vstupenku do superfinále v živém televizním přenosu v rámci pořadu Snídaně s Novou. Soutěž, respektive její jarní kolo pro mladší účastníky, se uskutečnila po třech letech. Naposledy se mladí robotičtí vývojáři potkali v roce 2019. To se projevilo na menší účasti – starší zkušení žáci odešli na střední školy a mladší se kvůli výpadků kroužků neměli kde učit. V roce 2019 se soutěže účastnilo celkem 154 týmů, letos jich bylo přihlášených 108, avšak pouze 85 týmů se reálně zúčastnilo. Superfinále v televizi V rámci superfinále se spolu utkali vítězové jednotlivých dní. Klíč byl jednoduchý – jedna jízda. Kdo získá nejvíc bodů, zvítězí. S krásným skóre 39 bodů zvítězil tým PDW Crew z Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě. Na druhém místě se se 17 body umísil tým LasyBrick Gymnázia Písnická v Praze 12 a třetí potom skončil tým KepLErGO z Gymnázia Jana Keplera v Praze 6. "Jsem moc rád, že jsme se mohli opět po několika letech potkat v rámci Robosoutěže s účastníky mladší kategorie. Zaujalo mě nadšení, se kterým se účastníci do řešení vrhli," říká organizátor Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "Bylo vidět, že se na soutěž všichni těšili, a doufám, že si to i náležitě užili. Ne všem se v soutěži bohužel dařilo, ale je důležité, že to všichni brali sportovně. Někdy rozhodovalo i štěstí, a kdo ho neměl letos, může ho mít příští rok," dodává. TZ

11. 5. 2022; abicko.cz

Virtuální realita na vlastní oči! Kde? Na Festivalu ABC!

Na Festivalu ABC pro malé i velké si můžete vyzkoušet virtuální realitu. Borci z FEL při ČVUT předvedou, co všechno s ní dovedou. Víkendová akce plná zábavy a dobrodružství probíhá 28. a 29. května. Mrkněte na video! Virtuální realita podniká první úspěšné krůčky, ale už teď hýbe celým světem. Cože? Že jste si ji ještě nevyzkoušeli na vlastní kůži - a především vlastní oči? To můžete snadno napravit na Festivalu ABC! Na stánku Fakulty elektrotechnické při ČVUT uvidíte, co mají borci z FELu ve virtuální realitě a jaké dělají zvláštní projekty. Můžete se například dostat přímo na jeviště mezi herce a tanečníky. Zábava na Festivalu ABC Festival ABC probíhá o víkendu 28. a 29. května v Národním zemědělském muzeu v Praze. Víkendová oslava zábavy a dobrodružství pro děti i dospělé má bohatý program. Kromě VR z FELu se můžete těšit také na formuli eForce, vědátora z YouTube Martina Rotu a jeho Vědecké kladivo live, kouzelnickou show s Pavlem Kožíškem, projekt Hydronaut, který je něco mezi vesmírnou lodí a ponorkou… a mnoho dalšího. Komplet program najdete tady. URL| https://www.abicko.cz/clanek/28916/virtualni-realita-na-vlastni-oci-kde-na-festivalu-abc

11. 5. 2022; tojesenzace.cz

Vize o krok blíže skutečnosti: Roje dronů s umělou inteligencí z FEL ČVUT provádějí inspekci elektrického vedení

Silná bouřka způsobila výpadky elektřiny. Z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétá skupina dronů.

11. 5. 2022; FeedIT.cz

Vize o krok blíže skutečnosti: Roje dronů s umělou inteligencí z FEL ČVUT provádějí inspekci elektrického vedení

Silná bouřka způsobila výpadky elektřiny. Z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétá skupina dronů.

Proletí určenou trasu a jejich kamery snímají vybrané prvky elektrického vedení. Získané záběry jsou již během letu analyzovány s využitím strojového učení a zaslány pro finální vyhodnocení pracovníkům inspekce. Ti tak mohou okamžitě identifikovat místo poruchy a zahájit opravu v mnohem kratším čase, než je dnešní běžná praxe. Tato vize má velmi blízko k tomu, aby se v dohledné době stala skutečností. Díky vědcům z Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří ve spolupráci se společností ČEPS v rámci evropského projektu Aerial-Core ověřují praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů. Stávající výsledky výzkumu demonstrovala skupina Multirobotických systémů (MRS) z FEL ČVUT na úseku elektrického vedení na Berounsku. Kromě řešení nenadálých poruch se oba partneři soustředí na robotizaci preventivních kontrol celé rozsáhlé přenosové soustavy v ČR. V současné době inspekci elektrického vedení zajišťuje pilotovaná helikoptéra, která letí od jednoho stožáru ke druhému a posádka pořizuje dokumentaci. Dron nebo dokonce koordinovaný tým dronů tyto úkoly dokáže zvládnout mnohem rychleji a také levněji. ČEPS chce v budoucnosti nahradit pilotované inspekce bezpilotními prostředky, které mohou mít různou míru autonomie. Právě různá míra autonomie je vlastnost, která od sebe jednotlivé systémy dronů výrazně odlišuje. Základní úroveň představují drony, které po vymezené trase řídí operátor. Pokročilejší systémy navádějí dron samostatně podle předem naprogramovaných GPS bodů. Vědci z FEL ČVUT ale posouvají úroveň autonomie ještě mnohem dál. "Software, který s využitím palubní umělé inteligence vyvíjíme ve skupině Multirobotických systémů, je ojedinělý v tom, že je schopen vytvořit tým samostatně uvažujících spolupracujících dronů, přesnější by bylo říci autonomních vzdušných robotů. Plně autonomní drony s využitím palubních senzorů upřesňují svůj let a přizpůsobují své chování změnám v okolním prostředí. To zvyšuje spolehlivost, přesnost a kvalitu získaných dat. Naše drony tak mohou reagovat na nenadálé situace a nezaskočí je ani překážky v cestě či popadané větve," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Cílem spolupráce s firmou ČEPS je integrovat skupinu vzájemně ve vzduchu spolupracujících dronů tak, aby byly schopny kontrolovat infrastrukturu v dosahu několika kilometrů a snímat přitom klíčové prvky, jako jsou izolátory, s velkou přesností a opakovatelností. To je nezbytné pro pořízení záběru vždy ze stejného místa a z požadovaného úhlu, což je klíčové pro automatickou inspekci a sledování vývoje stavu jednotlivých komponent vedení v čase. "Jedním ze záměrů naší společnosti je nahrazení leteckých kontrol prováděných helikoptérou bezpilotními letouny. Budoucnost kontrol vedení pak spočívá v dronech létajících plně automaticky bez přímého řízení pilotem po přesně vytyčených a automaticky generovaných letových drahách. To by mělo přinést snížení nákladů na údržbu přenosové soustavy, zvýšení bezpečnosti kontrol a ve výsledku i jejich větší standardizaci," říká Milan Sedláček, ředitel sekce Řízení údržby společnosti ČEPS. Drone, podej mi šroubovák. Vzniká abeceda gest pro ovládání dronu člověkem Součástí demonstrace na Berounsku byla také kooperace člověka a dronu při konstrukční práci na vedení, při kterém je pohyb robotů ve vzduchu ovládán gesty člověka. Drony jsou vybaveny kamerou a jsou schopny vnímat gesta svého operátora. V univerzitních laboratořích skupiny Multirobotických systémů v Praze na Karlově náměstí pracují na vývoji "abecedy", která bude jednoznačně definovat manipulační pokyny. "Spolupracujeme při tom s Univerzitou v Soluni. Systém bude možné v budoucnu využít pro instalaci rozměrnějších částí vedení případně autonomní zavážení kabelů pomocných lan v člověkem obtížně dostupných místech. To je další schopnost, kterou operátoři ocení, protože nahrazuje lidskou práci v obtížných a nebezpečných podmínkách," dodává doc. Martin Saska. Zapojení robotů do oblasti rozvodných služeb tak, aby současně splňovaly požadavky na bezpečnou a efektivní spolupráci s pracovníky inspekce a údržby, je žhavé téma a řeší je operátoři v celé Evropě. Drony mají potenciál zásadně změnit stávající způsob inspekce a údržby liniových infrastruktur typu elektrického vedení, ale nabízí se využití i v oblasti dalších veřejných služeb či dopravy. Systém, který skupina MRS vyvíjí, je součástí evropského projektu Aerial-Core , který koordinuje univerzita ve španělské Seville. ČVUT na něm participuje jako jeden z klíčových partnerů a ČEPS je členem průmyslového poradního orgánu. Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz ČEPS, a.s., působí na území České republiky jako výhradní provozovatel přenosové soustavy (elektrická vedení 400 kV a 220 kV) na základě licence na přenos elektřiny, udělené Energetickým regulačním úřadem podle Energetického zákona. Udržuje, obnovuje a rozvíjí 44 rozvoden se 79 transformátory, z nichž některé jsou určeny pro převádění elektrické energie z přenosové do distribuční soustavy, a vedení s napěťovou hladinou 400 kV o délce 3 795 km a 220 kV o délce 1 824 km. V rámci elektrizační soustavy České republiky poskytuje ČEPS, a. s., přenosové služby a služby spojené se zajištěním rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v reálném čase (systémové služby). Společnost ČEPS je začleněna do evropských struktur. Zajišťuje přeshraniční přenosy pro export, import a tranzit elektrické energie. ČEPS, a. s., se také dlouhodobě aktivně podílí na formování liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR i v Evropě. Více informací naleznete na www.ceps.cz URL| https://feedit.cz/2022/05/11/vize-o-krok-blize-skutecnosti-roje-dronu-s-umelou-inteligenci-z-fel-cvut -provadeji-inspekcielektrickeho-vedeni/

11. 5. 2022; novinky.cz

Místo vrtulníků budou elektrické vedení kontrolovat drony, plánují vědci z ČVUT

Aby se předcházelo výpadkům proudu v důsledku závad na elektrickém vedení, musí speciálně vyškolení piloti vrtulníků kontrolovat každý metr vedení po celé republice. Do pěti let by je ale měly nahradit speciální autonomní drony s umělou inteligencí. Vědci z elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze nyní drony testují a vychytávají detaily. Podívejte se na video.

Sledujte naše videa bez reklam Náhrada vrtulníků drony je nejen rychlejší a efektivnější, ale i levnější vysvětluje důvody vedoucí skupiny Multirobotických systémů katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT Martin Saska. V současnosti inspekce vedení probíhá pomocí pilotované helikoptéry, každý rok se kontroluje vždy třetina republiky. I to je však levnější než následně řešit důsledky výpadku proudu. "Momentálně probíhá základní výzkum a zjistili jsme, že je technologie dronů v této věci použitelná," říká Saska s tím, že je ještě čeká mnoho práce. Například musejí vybrat vhodnou kameru, kterou na dron umístí, a potřeba je doladit i mnoho dalších technických detailů. Už dnes dokážou drony vzlétnout po pouhém zmáčknutí tlačítka a po splnění úkolu se vrátí a samy přistanou. To vše bez další podpory člověka. Snímek, který pořídil dron. Foto: FEL ČVUT "Dron má za úkol pořídit velmi detailní fotografii izolátorů, míst, kde je konstrukce stožáru. Nyní se využívají v případě nějaké havárie, kdy je pracovníci ČEPS používají pro analýzu problémů," vysvětluje Saska. "Doufám, že za tři roky budeme schopni dělat částečné inspekce," doplňuje Saska, podle kterého je nahrazení pilotovaných helikoptér naplánováno v horizontu pěti let. Drone, podej mi šroubovák Drony už jsou také schopné vnímat gesta svého operátora, který je takto může ovládat. Vědci pracují i na vývoji takzvané "abecedy" gest, která by měla pomoci k jednoznačnému definování pokynů. Ideální scénář podle Sasky vypadá tak, že člověk, který pracuje na odstranění závady na stožáru, může využít dron například pro podání šroubováku nebo pro poskytnutí fotografie izolátoru z druhé strany, aby se nemusel krkolomně nahýbat, a tím tak riskovat případný úraz. Drony už dokážou reagovat na gesta člověka. Foto: FEL ČVUT Dron by měl také rozpoznat, jestli člověk neporušuje bezpečnostní protokoly, protože většina úrazů, které vznikají při těchto pracích, je způsobena právě zanedbáním pravidel. "Spolupracujeme při tom s Univerzitou v Soluni. Systém bude možné v budoucnu využít pro instalaci rozměrnějších částí vedení případně autonomní zavážení kabelů pomocných lan v člověkem obtížně dostupných místech. To je další schopnost, kterou operátoři ocení, protože nahrazuje lidskou práci v obtížných a nebezpečných podmínkách," dodává Martin Saska. Zapojení robotů do oblasti rozvodných služeb tak, aby současně splňovaly požadavky na bezpečnou a efektivní spolupráci s pracovníky inspekce a údržby, je žhavé téma, které aktuálně řeší operátoři v celé Evropě. Drony mají potenciál zásadně změnit stávající způsob údržby liniových infrastruktur typu elektrického vedení, ale nabízí se využití i v oblasti dalších veřejných služeb či dopravy. Systém, který skupina MRS vyvíjí, je součástí evropského projektu Aerial-Core, který koordinuje univerzita ve španělské Seville. ČVUT na něm participuje jako jeden z klíčových partnerů a ČEPS je členem průmyslového poradního orgánu. URL| https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/misto-vrtulniku-budou-elektricke-vedeni-kontrolovat-drony-planuji-vedci-z-cvut - 40396685

11. 5. 2022; Radiožurnál

Prezident Miloš Zeman jmenoval do čela centrální banky Aleše Michla

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Prezident Miloš Zeman jmenoval do čela centrální banky Aleše Michla, což pozorovatelé chápou jako první známku možného obratu v postupu této instituce proti inflaci. Dosavadní guvernér Jiří Rusnok po posledním rekordním zvýšení úrokových sazeb naznačil, že banka může jejich hladinu zvedat i nadále. Aleš Michl naopak hned v prvním vystoupení potvrdil svůj dosavadní menšinový postoj v bankovní radě. Hned v srpnu navrhne jejich ponechání na současné hladině. Koruna v reakci na rychlo jmenování oslabila. Já zdravím v našem přenosovém vozu Lubomíra Lízala z katedry ekonomiky Fakulty elektrotechnické ČVUT, bývalého člena bankovní rady České národní banky, dobrý den. Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB Dobré odpoledne. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Co podle vás znamená jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky pro vnímání téhle instituce a jeho působení na stabilitu měnové politiky? Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB Tak myslím si, že to, co jste řekl v tom úvodu platí. Vlastně prezident vyslal signál, že souhlasí s tím menšinovým názorem a patrně bude pokračovat i v obměně členů bankovní rady, protože by dávalo dost smysl, aby vlastně guvernér byl někdo, kdo má menšinový hlas, tak vzhledem k tomu, že právě končí několik dalších mandátů, tak se dá očekávat, že prezident patrně naznačil kam a se chce a v té personální politice jmenování členů bankovní rady vydat. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Jaká je to zpráva pro vnímání, tedy České národní banky, jak směrem k veřejnosti, tak směrem k trhům? Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB Tady si myslím, že jsou 2 roviny. Jedna rovina je profesionální, třeba z hlediska dohledu nad finančním trhem a tam si nemyslím, že by došlo k nějaké razantní změně. Naopak to, co je vnímáno, kde asi ta změna bude právě oblast měnové politiky a viděli jsme to vlastně i na reakci koruny, která v případě vlastně, když bylo oznámeno to jmenování v pátek v té spekulace tak oslabila. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor To znamená, proč oslabila, že se obává, obávají trhy toho, že ta ten dosavadní kurz tedy bude znejistěna, že nebudou vědět, co od národní banky čekat, anebo dokonce, že považují ten nový předpokládaný kurz za hrozbu pro stabilitu české měny? Josef L., autor videa Myslím si, že tam ten ten prvotní signál byl čistě v tom tím, že Aleš Michl je zastáncem nízkých úrokových sazeb, tak vlastně a se změnila očekávání ohledně budoucího vývoje. A kurz má, řekněme, pokud Řekové ekonomickou teorii. Kurz je dán očekáváním právě budoucího rozdíl úrokových sazeb doma v zahraničí. Jinými slovy, pokud ta očekávání jsou, že úrokové sazby doma neporostou nebo budou stabilní a zatímco sazby v zahraničí porostou, tak to vlastně signál pro to, aby měna oslabovala. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Já se zeptám ještě na jednu personální záležitost. Někteří politici například předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová, anebo šéf pirátského klubu Jakub Michálek upozorňují na údajný střet zájmů pana Michla, i když on sám to popírá, tak může tahle pochybnost jeho pozici v čele národní banky ovlivnit? Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB To se uvidí, myslím si, že jakákoliv jakékoliv, řekněme, mediální pochybnosti vždycky té instituci budou škodit, tak už jsou reálné nebo čistě, řekněme mediální? Tomáš PAVLÍČEK, moderátor No, Aleš Michl odráží ty námitky ohledně svého údajného střetu zájmů tím, že svůj podíl v investičním fondu kvant převedl do svěřeneckého fondu. Ovšem i kdyby se tahle pochybnost ukázal jako lichá, tak pan Michl byl poradcem bývalého premiéra Andreje Babiše v jeho propagačním pořadu hájil Babišovou politiku a třeba paní Adamová varuje, aby Aleš Michl neměl za úkol zlevňování půjček Agrofertu. Jsou tyhle pochybnosti na místě? Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB Tak já bych nechtěl komentovat politické hrátky. V podstatě, protože platí to, že členové bankovní rady guvernéra nevíme, nemají přijímat pokyny ani rady od nikoho. Jinými slovy, pokud budou ctít ten mandát, tak toto by se dít nemělo. Pokud ho chtít nebudou, tak to si myslím, není otázka do rozhlasu. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Tak když jsme mluvili na začátku o tom, že pravděpodobně se ten dosavadní směr politiky České národní banky změní. Tak z vašeho pohledu. Je to dobře, nebo to není dobře? Myslíte si, že by se ty úrokové sazby za současné situace měli dál zvyšovat? Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB Tak já jsem trošku, řekněme, mimo hlavní proud. Já si dokonce myslím, že ty sazby v současnosti jsou příliš nízko. Jako podle mě rovnovážná rockových sazeb někde kolem devíti 10 % za současné situace. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor A proč si to myslíte? Zase spousta ekonomů, pardon ještě dokončíme, říká, že třeba podle Taylorova principu zvyšování úroků smysl tehdy, když rychlejší než inflace, a to se neděje. Česká národní banka zvýšila sazby. Poněkolikáté v řadě a inflace stále roste. Teď už dosahuje 14,2 %. Podle některých vašich kolegů prostě dosáhla maxima svých možností a stejně to nefunguje. Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB Já bych se obrátil do historie, já bych se vrátil do konce sedmdesátých let, kdy po ropné krizi Amerika čelila právě vleklé dlouhodobé inflaci přes 10 % a tam se vlastně ukázalo to, co bylo to tím správným lékem na tu vysokou inflaci, kterou to měli a bylo to 2 dvě věci. Jedna která spočívá v krocích tamního tedy FEDu, tedy centrální banky, a to bylo to, že úroky v podstatě byly vyšší, než co je inflace, čili to je to první první, to je první věc. A druhá, a to je mnohem důležitější tehdejší předseda centrální banky FEDu dokázal přesvědčit zákonodárce, aby snížily schodky, jinými slovy a ten hlavní, ten hlavní krok. Jeho byl ne v těch vysokých úrocích, které v podstatě byly podmínkou nutnou, ale také v tom, že dokázal přesvědčit tamní vládu, aby snížila své schodky tak, aby byly financovatelné, a to potom vedlo k tomu rychlému snížení inflace ve Spojených státech. Čili bych to vzal tu paralelu, kterou máme u nás, tak ty vnější inflační šoky samozřejmě se promítají do ekonomiky, ale i když si odmyslíme, tak oni se promítá promítají dál, čili centrální banka se má dívat, může výjimkou ty primární šoky a rozhodně už by neměla venkova to, co vlastně způsobuje jako druhotné efekty v té ekonomice. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Myslíte si, ale teď navážu na to, co jste teď říkal s tou historickou paralelou, že se teď bude zvyšovat tlak na vládu, aby do jisté míry posílila restrikce, aby pouštěla do té ekonomiky méně peněz? Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB Já myslím si, že pro vládu teďka ta situace bude, řekněme, nepříjemnější v tom, že pokud měnová politika je méně prediktabilní, tak samozřejmě trhy vyžadují vyšší příplatek za riziko. Jinými slovy, ta vláda bude financovat v reálných mírách o něco dráže než doposud. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Ještě k tomu samotnému zvyšování úrokových sazeb, tak mnozí ekonomové poukazují na to, že prodražuje hypotéky, že zhoršuje podmínky pro financování podniků. Není to riziko, že pokračování tohoto postupu podváže ekonomický růst? Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB Tak zvyšování sazeb vždycky podvazuje ekonomický růst, jinými slovy on na tom založeno založena na tom, že ekonomika má, řekněme, v sobě element přehřívání, který má cenové tlaky, a proto je ta debata o tom, co je dovezené a co domácí, ale pokud máme ekonomiku, která má nezaměstnanost okolo dvou a půl procenta, jinými slovy jsme mezi těmi ekonomika s nejnižší nezaměstnaností v celé EU, tak rozhodně nemůžeme říkat o tom, že máme nějaký ekonomický problém z hlediska toho, že by ekonomika byla brzděna, protože jsou příliš vysoké sazby. Tam ten problém je skutečně skutečně nový. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Lubomír Lízal z katedry ekonomiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Bývalý člen bankovní rady České národní banky. Já vám děkuji za analýzu, na shledanou. Lubomír LÍZAL, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB Děkuji, hezký den.

11. 5. 2022; vecerni-praha.cz

Roje dronů s umělou inteligencí z FEL ČVUT provádějí inspekci elektrického vedení

Silná bouřka způsobila výpadky elektřiny. Z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétá skupina dronů

11. 5. 2022; sciencemag.cz

Roje dronů s umělou inteligencí provádějí inspekci elektrického vedení

Tato vize má velmi blízko k tomu, aby se v dohledné době stala skutečností. A to díky vědcům z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, kteří ve spolupráci se společností ČEPS v rámci evropského projektu Aerial-Core ověřují praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů. Stávající výsledky výzkumu demonstrovala skupina Multirobotických systémů (MRS) z FEL ČVUT na úseku elektrického vedení na Berounsku. Kromě řešení nenadálých poruch se oba partneři soustředí na robotizaci preventivních kontrol celé rozsáhlé přenosové soustavy v ČR. V současné době inspekci elektrického vedení zajišťuje pilotovaná helikoptéra, která letí od jednoho stožáru ke druhému a posádka pořizuje dokumentaci. Dron nebo dokonce koordinovaný tým dronů tyto úkoly dokáže zvládnout mnohem rychleji a také levněji. ČEPS chce v budoucnosti nahradit pilotované inspekce bezpilotními prostředky, které mohou mít různou míru autonomie. Právě různá míra autonomie je vlastnost, která od sebe jednotlivé systémy dronů výrazně odlišuje. Základní úroveň představují drony, které po vymezené trase řídí operátor. Pokročilejší systémy navádějí dron samostatně podle předem naprogramovaných GPS bodů. Vědci z FEL ČVUT ale posouvají úroveň autonomie ještě mnohem dál. "Software, který s využitím palubní umělé inteligence vyvíjíme ve skupině Multirobotických systémů, je ojedinělý v tom, že je schopen vytvořit tým samostatně uvažujících spolupracujících dronů, přesnější by bylo říci autonomních vzdušných robotů. Plně autonomní drony s využitím palubních senzorů upřesňují svůj let a přizpůsobují své chování změnám v okolním prostředí. To zvyšuje spolehlivost, přesnost a kvalitu získaných dat. Naše drony tak mohou reagovat na nenadálé situace a nezaskočí je ani překážky v cestě či popadané větve," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Cílem spolupráce s firmou ČEPS je integrovat skupinu vzájemně ve vzduchu spolupracujících dronů tak, aby byly schopny kontrolovat infrastrukturu v dosahu několika kilometrů a snímat přitom klíčové prvky, jako jsou izolátory, s velkou přesností a opakovatelností. To je nezbytné pro pořízení záběru vždy ze stejného místa a z požadovaného úhlu, což je klíčové pro automatickou inspekci a sledování vývoje stavu jednotlivých komponent vedení v čase. "Jedním ze záměrů naší společnosti je nahrazení leteckých kontrol prováděných helikoptérou bezpilotními letouny. Budoucnost kontrol vedení pak spočívá v dronech létajících plně automaticky bez přímého řízení pilotem po přesně vytyčených a automaticky generovaných letových drahách. To by mělo přinést snížení nákladů na údržbu přenosové soustavy, zvýšení bezpečnosti kontrol a ve výsledku i jejich větší standardizaci," říká Milan Sedláček, ředitel sekce Řízení údržby společnosti ČEPS. Drone, podej mi šroubovák. Vzniká abeceda gest pro ovládání dronu člověkem Součástí demonstrace na Berounsku byla také kooperace člověka a dronu při konstrukční práci na vedení, při kterém je pohyb robotů ve vzduchu ovládán gesty člověka. Drony jsou vybaveny kamerou a jsou schopny vnímat gesta svého operátora. V univerzitních laboratořích skupiny Multirobotických systémů v Praze na Karlově náměstí pracují na vývoji "abecedy", která bude jednoznačně definovat manipulační pokyny. "Spolupracujeme při tom s Univerzitou v Soluni. Systém bude možné v budoucnu využít pro instalaci rozměrnějších částí vedení, případně autonomní zavážení kabelů pomocných lan v místech člověku obtížně dostupných. To je další schopnost, kterou operátoři ocení, protože nahrazuje lidskou práci v obtížných a nebezpečných podmínkách," dodává doc. Martin Saska. Zapojení robotů do oblasti rozvodných služeb tak, aby současně splňovaly požadavky na bezpečnou a efektivní spolupráci s pracovníky inspekce a údržby, je žhavé téma a řeší je operátoři v celé Evropě. Drony mají potenciál zásadně změnit stávající způsob inspekce a údržby liniových infrastruktur typu elektrického vedení, ale nabízí se využití i v oblasti dalších veřejných služeb či dopravy. Systém, který skupina MRS vyvíjí, je součástí evropského projektu Aerial-Core, který koordinuje univerzita ve španělské Seville. ČVUT na něm participuje jako jeden z klíčových partnerů a ČEPS je členem průmyslového poradního orgánu. tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze URL| https://sciencemag.cz/roje-dronu-s-umelou-inteligenci-provadeji-inspekci-elektrickeho-vedeni

10. 5. 2022; mmspektrum.com

Vlastní laboratoř doma či na koleji

Sety domácí robotické laboratoře vyvinuli a poskytli svým studentům pedagogové katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Základem je speciální výukový robot, díky němuž lze dnes náročný předmět Automatické řízení zahrnující přednášky, cvičení i laboratoře, studovat zcela distančně.

Koncept domácí laboratoře, se kterým experimentuje jen několik špičkových univerzit na světě, vznikl v době lockdownu. V současné době katedra roboty nasazuje i do standardní semestrální výuky a chystá se otestovat jejich uplatnění napříč celým studijním programem Kybernetika a robotika. Pedagogové z katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT chtěli v době pandemie najít způsob, jak nahradit studentům robotické laboratoře, v nichž mohli za běžného stavu uvádět do praxe své teoretické znalosti nabyté v předmětu Automatické řízení. Tak začal vývoj domácí robotické laboratoře, která se dnes stává součástí standardní výuky. Od využití stavebnice Lego přešel tým na český Merkur, který umožňoval větší robustnost a přesnost. Výsledkem je druhý prototyp vozítka s kyvadlem, které je vybaveno dvojicí motorů, několika čidly a programovatelnou řídicí jednotkou Beaglebone. (Zdroj: FEL ČVUT) Možnost studovat z domova Produkt výzkumu musel splňovat dvě základní kritéria – být cenově dostupný a zároveň umožnovat aplikaci automatických řídicích systémů na několika úrovních. Od využití stavebnice Lego přešel tým na český Merkur, který umožňoval větší robustnost a přesnost. Výsledkem je druhý prototyp vozítka s kyvadlem, které je vybaveno dvojicí motorů, několika čidly a programovatelnou řídicí jednotkou Beaglebone. Na vývoji i montážích se podíleli učitelé i studenti vyšších ročníků. Celý projekt lze popsat jako kreativní proces, v němž si sami pedagogové testují možnosti, které nový přístup přináší. "Problematika řídicích systémů je velmi specifická. V jejich praktickém uplatnění totiž nelze pracovat pouze s modely, protože chybí parametry, které přináší realita. Bylo nutné, aby si studenti vyzkoušeli v praxi, jak jejich kód ovlivní šum, menší či větší nepřesnost čidel nebo různá přilnavost, respektive tření jízdních povrchů," uvádí docent Tomáš Haniš z katedry řídicí techniky. "To, že robot ze stavebnice není úplně přesný a musí se pracovat s odchylkami, je nakonec výhoda. Studenti se díky tomu líp připraví na praxi, kde budou muset řešit reálné situace, ne teoretické problémy." Pro každého studenta na míru Domácí robotická laboratoř je stále ve vývoji, v současnosti se projektu věnuje jeden student třetího ročníku v rámci své bakalářské práce. Učení pomocí robotického vozítka má úspěch mezi studenty i vyučujícími a uvažuje se o jeho širším zapojení napříč předměty programu Kybernetika a robotika. V současnosti se studenti zaměřují na návrh řídicího systému, v budoucnu by mohli také sami navrhovat konstrukci vhodnou k splnění daných úkolů. Do výuky přinesl projekt domácích laboratoří mnoho výhod. Studenti i nadále můžou pracovat v době, kdy chtějí, nestresuje je pevný slot v laboratořích, znají svého robota a můžou mu program psát na míru. Samotné semináře pak více slouží k společným debatám a hledání řešení možných problémů. Zapojení domácí robotické laboratoře tak pokračuje v přístupu "převrácené výuky" a animovaných YouTube přednášek, které na katedře už před několika lety zavedl docent Zdeněk Hurák. Finance na projekt pocházejí z peněz vydělaných smluvním výzkumem univerzity pro firmy. Cena materiálu na jednoho robota v základní verzi se pohybuje okolo 5 000 Kč, a přestože je třeba počítat s určitými servisními náklady, studentům umožňuje provádět pokusy a měření na úrovni laboratorního zařízení v hodnotě stovek tisíc korun. Cílem je, aby měl svou domácí laboratoř k dispozici každý student předmětu. URL| https://www.mmspektrum.com/technicke-novinky/vlastni-laborator-doma-ci-na-kolej

9. 5. 2022; matfyz.cz

Třicet let na síti

Uběhlo 30 let od chvíle, kdy se Česká republika poprvé oficiálně připojila k internetové síti. Stalo se tak v únoru roku 1992 na půdě ČVUT v pražských Dejvicích. Nikdo ze svědků této události tehdy pravděpodobně netušil, jak masovou záležitostí se o pár desítek let později internet stane.

e dobré připomenout, že v roce 1992 byla počítačová síť nazývaná Internet stará již více než 20 let. Snahy o vzájemné propojení počítačů se objevovaly již v 60. letech a první "opravdová" experimentální síť ARPANET vznikla v USA v roce 1969. Poměrně záhy, v roce 1973, byly položeny základy dnes používaného komunikačního protokolu TCP/IP. V lednu roku 1983 byl pak z důvodu postupného rozšiřování internetu zaveden systém doménových jmen DNS. Koncem 80. let se tato počítačová síť, která měla zprvu sloužit jen výzkumným účelům, začíná pomalu otevírat také komerčním subjektům. Informační systém pro fyziky Rozvoj internetu, a zejména pak vznik prohlížeče WWW, je významně spojen s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. V této renomované instituci, disponující největší částicovou laboratoří v Evropě, působil od roku 1980 také britský vývojář a informatik Timothy John Berners-Lee. Tento původně vystudovaný fyzik chtěl umožnit svým kolegům, částicovým fyzikům, aby mezi sebou mohli pohodlně sdílet data z výzkumů. Většina dokumentů totiž byla dostupná pouze z jednoho místa a v jednom exempláři. Timothy Berners-Lee, známý pod zkratkou TimBL, přišel s myšlenkou vytvořit multimediální informační systém propojených počítačů, který umožní rychlý přístup k různým zdrojům informací uloženým na více místech. Jeho zásluhou vznikl první webový prohlížeč WorldWideWeb (později přejmenovaný na Nexus), který byl určen speciálně pro počítač NeXT v CERNu. Za velký přínos pro vědu byl Berners-Lee v roce 2004 královnou Alžbětou II. uveden do šlechtického stavu a v roce 2016 mu bylo za zásluhy o rozvoj webových technologií uděleno i nejprestižnější informatické ocenění, cena A. M. Turinga. Další vývoj internetové sítě byl ovlivněn postupným rozšiřováním počítačů na konci 80. let a také rozvojem telekomunikačních sítí, které umožňovaly propojení pracovišť, zpočátku zejména univerzit a vojenských center. Telekomunikační sítě, resp. jejich rozsah a kvalita, zároveň významně limitovaly rychlost přenosu dat. Připomeňme, že v té době velmi široce používaný dálnopis používal komunikační rychlost 50 bitů za sekundu, později 300 bitů za sekundu. Postupně se přenosová rychlost musela zvyšovat až na "závratných" 9 600 bitů za sekundu. Od roku 1992 začalo nasazování WWW (World Wide Web) a v témže roce byl k internetu připojen také Bílý dům. Internet v Česku Rok 1992 byl tak velmi raným obdobím dostupnosti internetu a Česká republika (tehdy ještě ČSFR) byla u toho rovněž. Asi desetičlenná skupina z okruhu odborníků ČVUT se již v říjnu roku 1990 pokusila o první experiment. Čeští akademici využili dobrých kontaktů, které měli s pracovníky univerzity J. Keplera v rakouském Linci, kam vedlo datové propojení o rychlosti 9,6 kb/s využívané pro provoz tamější počítačové sítě EARN (European Academic and Research Network). Pomocí vytáčené linky se tehdy českým výzkumníkům podařilo navázat spojení s rakouským pracovištěm a propojit tak dva počítače. Z dnešního pohledu šlo o navázání mezinárodního telefonního hovoru nevelké kvality, který byl navíc velmi drahý. Avšak záhy po tomto prvním "úspěchu" byly z podpory získané od americké nadace George Mellon Foundation pořízeny modemy, které umožnily rychlost navýšit na 19,2 kb/s. Díky tomu bylo možné se prostřednictvím uzlu v Linci připojit na internet pevným datovým okruhem. Polovina kapacity byla tehdy využita na připojení do sítě Internet, druhá na připojení do později zaniklé sítě BITNET (Because It's Time NETwork). Po sérii testů mohl být internet poprvé oficiálně představen české veřejnosti. Došlo k tomu ve čtvrtek 13. února 1992 v posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v pražských Dejvicích. Tam se na pozvání Jana Gruntoráda, tehdejšího vedoucího oddělení informačních soustav Oblastního výpočetního centra vysokých škol a pozdějšího ředitele sdružení CESNET, sjeli odborníci z různých institucí včetně zástupce americké National Science Foundation, která udělovala souhlasy k připojení. Tehdejší ČSFR byla teprve 39. zemí světa, která se k internetu oficiálně připojila. Předpokládalo se, že internetová síť bude využívána pouze k výzkumným účelům v rámci vysokých škol. Větší rozvoj zpočátku brzdila nízká rychlost a vysoká cena připojení. To se však díky rozvoji technologií v následujících letech změnilo. Zatímco při prvním připojení dosahovala přenosová rychlost zmíněných 19,2 kb/s, v současné době je například akademická síť CESNET2 s mezinárodním internetem spojena linkami s desítkami přenosových kanálů o rychlostech 100, 40, 10 a 1 Gb/s. A ukazuje se, že i toto propojení bude v budoucnosti potřebovat další nové technologie s cílem dosáhnout vyšších rychlostí a vyšší kapacity přenosů. Od roku 1995 se internet v České republice začal liberalizovat a mohla na něj vstoupit komerční sféra. Například v roce 1996 vznikl internetový portál Seznam.cz. Jak uvádí Český statistický úřad, ještě v roce 2000 využívalo internet u nás jen 10 % osob starších 16 let, zatímco dnes k němu má přístup 83 % domácností. A ve světě využívá internetovou síť více než polovina lidské populace. Vedle ryze technických výzev tak před experty nyní stojí několik nových důležitých otázek, které se týkají zejména zachování svobody a otevřenosti internetu a současně zajištění jeho bezpečnosti. Záznam konference uspořádané při příležitosti 30 let internetu v ČR Mohlo by vás také zajímat: Autor: Jaroslav Vlach Pozvánka na oficiální zahájení provozu internetové sítě v ČSFR

8. 5. 2022; zakazka.cz

Jarní kolo Robosoutěže 2022 zná vítěze. Nejlepšího horolezce vyvinuli studenti z Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě

Týmy kepLErGO, Lasy Brick a PDV Crew se pak v úterý 3. května utkaly v přímém přenosu v rámci televizního superfinále. To určilo konečného vítěze, kterým se stal tým PDW Crew.

Letošní jarní kolo Robosoutěže pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUT opět potvrdilo, že robotika je populární i na základních školách a víceletých gymnáziích, a to jak u žáků, tak u pedagogů. Své řešení úlohy robotů horolezců přijelo prezentovat celkem 85 týmů z 51 škol a domů dětí a mládeže z celé republiky. Tři dny, tři vítězové Soutěž měla tři hlavní kola ve třech dnech. Program byl pro účastníky vždy stejný. Úlohu překonání horského hřebene nejdříve absolvovaly týmy v rozjížďkách a následně se 16 nejlepších týmů utkalo ve vyřazovacích bojích. Hlavní roli vždy hrály body za překonání překážek a postoupení dráhou. Čas byl důležitý pouze jako celkový limit, který robot na splnění úkolu měl. Z každého dne vzešel jeden vítěz, který kromě diplomu a věcných cen obdržel také vstupenku do superfinále v živém televizním přenosu v rámci pořadu Snídaně s Novou. Soutěž, respektive její jarní kolo pro mladší účastníky, se uskutečnila po třech letech. Naposledy se mladí robotičtí vývojáři potkali v roce 2019, důvodem neplánované přestávky byl nepřekvapivě koronavirus. To se projevilo na menší účasti – starší zkušení žáci odešli na střední školy a mladší se kvůli výpadků kroužků neměli kde učit. V roce 2019 se soutěže účastnilo celkem 154 týmů, letos jich bylo přihlášených 108, avšak pouze 85 týmů se reálně zúčastnilo. Lze předpokládat, že bude trvat ještě několik ročníků, než se soutěž vrátí k předcovidovým číslům. Superfinále v televizi V rámci superfinále se spolu utkali vítězové jednotlivých dní. Klíč byl jednoduchý – jedna jízda. Kdo získá nejvíc bodů, zvítězí. S krásným skóre 39 bodů zvítězil tým PDW Crew z Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě. Na druhém místě se se 17 body umístil tým LasyBrick Gymnázia Písnická v Praze 12 a třetí potom skončil tým KepLErGO z Gymnázia Jana Keplera v Praze 6. "Jsem moc rád, že jsme se mohli opět po několika letech potkat v rámci Robosoutěže s účastníky mladší kategorie. Zaujalo mě nadšení, se kterým se účastníci do řešení vrhli," říká Martin Hlinovský. "Bylo vidět, že se na soutěž všichni těšili, a doufám, že si to i náležitě užili. Ne všem se v soutěži bohužel dařilo, ale je důležité, že to všichni brali sportovně. Někdy rozhodovalo i štěstí, a kdo ho neměl letos, může ho mít příští rok," dodává. Zdroj zprávy: ČVUT Praha

8. 5. 2022; vedavyzkum.cz

Odstartovala soutěž IT SPY

Jak na kybernetické útoky, digitalizaci firem, zkvalitnění zdravotní péče a řešení dalších oblastí, kde hrají počítače hlavní roli, hledá odpovědi soutěž IT SPY. Soutěžní klání nejlepších diplomových prací mladých informatiků odstartovalo 4. května 2022 svůj 13. ročník.

Právě od 4. května 2022 mohou studenti/absolventi IT oborů přihlásit ambasadorům na vysokých školách své diplomové práce a utkat se s ostatními o hlavní cenu. Každoročně se do mezinárodní soutěže hlásí okolo 1500 talentovaných mladých informatiků ze 14 předních českých a slovenských univerzit. "Bez kvalitních mladých IT odborníků se naše společnost jen těžko obejde. Proto roste význam akcí jako je soutěž IT SPY, které představují veřejnosti nápady talentovaných čerstvých absolventů IT oborů na vysokých školách. Každý student se rozhoduje sám, kolik úsilí své diplomové práci věnuje, zda mu stačí jen splnit zadání a práci obhájit, nebo dá do své diplomky maximum a jeho práce bude startovní pozicí pro úspěšnou pracovní či akademickou kariéru. Jak jsem mohl v minulosti sledovat, tak finalisté byli prakticky ve všech případech zástupci té druhé kategorie. Při studování finálových prací jsem byl nadšen zvolenými tématy i vysokou kvalitou zpracování jednotlivých prací," říká Bohumír Zoubek, porotce soutěže IT SPY za společnost Profinit, která soutěž spolupořádá. Soutěž si pro letošní rok klade za cíl nejen přizvat do soutěže další univerzity, ale také zatraktivnit ji pro ještě více mladých talentů v oboru. Letos se soutěže zapojí sedm českých předních vysokých škol a sedm slovenských univerzit. "Kvalita přihlašovaných prací je každoročně na velmi vysoké úrovni a nezměnily to ani dva poslední covidové ročníky. Část absolventů zůstává v akademické sféře, pokračuje v postgraduálních studijních programech a věnuje se dalšímu výzkumu, kde často navazuje právě na svoji diplomovou práci. Značná část vysokoškoláků už při studiu spolupracuje s firmami, kde po studiu zahájí i svoji pracovní kariéru. Předmětem diplomové práce je pak praktické téma, inspirované reálnými potřebami firmy. Přestože se k odborné porotě složené z akademiků dostávají jen ty kvalitně zpracované diplomové práce, tak je jejich tematický záběr velmi široký. Pečlivé posouzení semifinálových a následně finálových prací je časově náročným úkolem a jsem velmi rád, že k tomu všichni porotci přistupují zodpovědně, což pouze potvrzuje vysokou úroveň soutěže. Na finalistech pak je srozumitelné představení svých prací odborné porotě během finále," vysvětluje předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Úzké propojení teorie a praxe dokazují témata vítězných prací loňského ročníku, mezi kterými byla např. diplomová práce věnovaná odhalování velmi nebezpečných kybernetických útoků pomocí metody strojového učení nebo metoda přesnější diagnostiky očních nemocí, která může pomoci včasnému odhalení zeleného zákalu, celosvětově nejčastější příčiny slepoty. Loňský ročník akce prolomil mýtus, že informatika je doménou mužů, když poprvé v historii soutěže zvítězila mladá vědkyně, Jindřiška Deckerová. Absolventka Fakulty elektrotechnické na Českém vysokém učení technickém v Praze, oslnila odbornou porotu unikátním algoritmem, který lze využít například pro řízení autonomních dronů a robotů. Důležité mezníky soutěže IT SPY 2022: 4. 5. 2022 – start soutěže, začátek přijímání přihlášek 14. 9. 2022 - uzavření přihlášek 20. 10. 2022 - vyhlášení finalistů 22. 10. 2022 - uzavření online hlasování 24. 11. 2022 - finále a Slavnostní vyhlášení výsledků IT SPY 2022 Videopozvánka k 13. ročníku soutěže IT SPY. Zdroj: IT SPY IT SPY IT SPY je oficiální soutěž českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií. Po odborné stránce soutěž zaštiťují česká a slovenská sekce celosvětové profesní organizace ACM. Cílem soutěže je podpořit studenty v jejich studiu a pomoci jim uplatnit tuto snahu i výsledky v praxi. IT SPY 2022 je již třináctým ročníkem této soutěže. Každoročně mohou fakulty prestižních českých a slovenských univerzit nominovat až 10 % z celkově obhájených prací svých studentů. Jejich kvalita je pak posuzována akademickou porotou z pohledu rešerše, výzkumu, vyhodnocení řešení a realizace. Soutěž organizují české a slovenské univerzity a Czech and Slovak ACM Chapters (acm.org) a přední český software house Profinit. Zájemci o práci v IT se mohou zaregistrovat na webu www.itspy.cz pro zasílání pracovních nabídek od partnerů soutěže. Více informací naleznete na www.itspy.cz nebo www.itspy.sk. URL| https://vedavyzkum.cz/granty-a-dotace/granty-a-dotace/zije-mezi-nami-novy-steve-jobs-odstartovala-soutez-it-spy

6. 5. 2022; systemonline.cz

Soutěž IT SPY opět hledá mladé talentované informatiky z ČR a SR

Soutěžní klání nejlepších diplomových prací mladých informatiků odstartovalo 4. května 2022 svůj 13. ročník.

Právě od tohoto data mohou studenti/absolventi IT oborů přihlásit ambasadorům na vysokých školách své diplomové práce a utkat se s ostatními o hlavní cenu. Každoročně se do mezinárodní soutěže IT SPY hlásí okolo 1500 talentovaných mladých informatiků ze 14 předních českých a slovenských univerzit. "Bez kvalitních mladých IT odborníků se naše společnost jen těžko obejde. Proto roste význam akcí jako je soutěž IT SPY, které představují veřejnosti nápady talentovaných čerstvých absolventů IT oborů na vysokých školách. Každý student se rozhoduje sám, kolik úsilí své diplomové práci věnuje, zda mu stačí jen splnit zadání a práci obhájit, nebo dá do své diplomky maximum a jeho práce bude startovní pozicí pro úspěšnou pracovní či akademickou kariéru. Jak jsem mohl v minulosti sledovat, tak finalisté byli prakticky ve všech případech zástupci té druhé kategorie. Při studování finálových prací jsem byl nadšen zvolenými tématy i vysokou kvalitou zpracování jednotlivých prací," říká Bohumír Zoubek, porotce soutěže IT SPY za společnost Profinit, která soutěž spolupořádá. Soutěž si pro letošní rok klade za cíl nejen přizvat do soutěže další univerzity, ale také zatraktivnit ji pro ještě více mladých talentů v oboru. Letos se soutěže zapojí 7 českých předních vysokých škol a 7 slovenských univerzit. "Kvalita přihlašovaných prací je každoročně na velmi vysoké úrovni a nezměnily to ani dva poslední covidové ročníky. Část absolventů zůstává v akademické sféře, pokračuje v postgraduálních studijních programech a věnuje se dalšímu výzkumu, kde často navazuje právě na svoji diplomovou práci. Značná část vysokoškoláků už při studiu spolupracuje s firmami, kde po studiu zahájí i svoji pracovní kariéru. Předmětem diplomové práce je pak praktické téma, inspirované reálnými potřebami firmy. Přestože se k odborné porotě složené z akademiků dostávají jen ty kvalitně zpracované diplomové práce, tak je jejich tematický záběr velmi široký. Pečlivé posouzení semifinálových a následně finálových prací je časově náročným úkolem a jsem velmi rád, že k tomu všichni porotci přistupují zodpovědně, což pouze potvrzuje vysokou úroveň soutěže. Na finalistech pak je srozumitelné představení svých prací odborné porotě během finále," vysvětluje předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Úzké propojení teorie a praxe dokazují témata vítězných prací loňského ročníku, mezi kterými byla např. diplomová práce věnovaná odhalování velmi nebezpečných kybernetických útoků pomocí metody strojového učení nebo metoda přesnější diagnostiky očních nemocí, která může pomoci včasnému odhalení zeleného zákalu, celosvětově nejčastější příčiny slepoty. Loňský ročník akce prolomil mýtus, že informatika je doménou mužů, když poprvé v historii soutěže zvítězila mladá vědkyně, Jindřiška Deckerová. Absolventka Fakulty elektrotechnické na Českém vysokém učení technickém v Praze, oslnila odbornou porotu unikátním algoritmem, který lze využít například pro řízení autonomních dronů a robotů. Důležité mezníky soutěže IT SPY 2022: 4. 5. 2022 – start soutěže, začátek přijímání přihlášek 14. 9. 2022 - uzavření přihlášek 20. 10. 2022 - vyhlášení finalistů 22. 10. 2022 - uzavření online hlasování 24. 11. 2022 - finále a Slavnostní vyhlášení výsledků IT SPY 2022 URL| https://www.systemonline.cz/zpravy/soutez-it-spy-opet-hleda-mlade-talentovane-informatiky-z-cr-a-sr-z.htm

6. 5. 2022; seznam.cz

Expert: Pro samořiditelná auta Elona Muska bude centrum Prahy oříšek

"Zavedené automobilky měly strach, že jim v oblasti autonomie může trochu ujet vlak a přeskočí je ‚rychlejší‘ startupy. Po několika incidentech se ale zdá, že autonomie nejvyšší úrovně hned tak nebude možná," říká vědec Jiří Matas. Ačkoliv titulky světových médií naznačují opak, nejbohatší muž světa Elon Musk se nezabývá jen tím, co udělá se sociální sítí Twitter. Těžiště jeho zájmu je především v automobilce Tesla. Musk už několik let slibuje, že elektrická auta jeho automobilky Tesla dosáhnou plné autonomie – tedy automatizovaného řízení, kdy vůz řidiče vůbec nepotřebuje. A stejný cíl pro Teslu zopakoval i letos. "Na tom asi není co zpochybňovat, otázkou spíš je, kde a jak to bude. V některých státech USA s příjemným počasím a standardními širokými silnicemi, typu Nevada nebo Arizona, podle mě Tesla dostane povolení, aby v určitých oblastech jezdila zcela autonomně. Ale spíš bych chtěl vidět Teslu projet kolem nábřeží v Praze, Starým Městem, křivolakými uličkami, kde jsou kočičí hlavy, tu a tam nějaká objížďka. Stará Praha je z hlediska autonomního systému vytrénovaného ve Spojených státech docela jiná, a to může být problém," říká Jiří Matas, vědec a profesor na FEL ČVUT, v podcastu Stopáž. Matas je jedním z největších českých odborníků na počítačové vidění. Už 20 let společně se studenty vyvíjí systémy pro samořiditelná auta značky Toyota. Autonomní vozy se intenzivně vyvíjejí už od 70. let a je třeba rozlišovat, o jaké úrovni "samořiditelnosti" se bavíme. "Pro běžného řidiče jsou důležité tři úrovně. Ta nejnižší úroveň jsou vlastně známé asistenční funkce typu hlídání odstupu mezi auty nebo mikrospánku řidiče. Ta nejvyšší je naopak už tak pokročilá, že vůz ani nemusí mít pro řidiče sedačku. A mezitím je úroveň ‚musím mít někde ruce blízko volantu, dávat pozor, ale neřídím‘. Podle mě taková úroveň pro řidiče není moc pohodlná, protože musí být připraven do několika vteřin převzít řízení, takže neustále sleduje kontext a moc si neodpočine," vysvětluje Matas. Řada hráčů v oblasti se pustila do samořiditelných taxi. To je už dostupné v americké Arizoně, kde ho provozuje googlovská firma Waymo. V San Francisku je veřejnosti dostupná služba Cruise. V Číně startup Pony.ai nedávno získal licenci na provoz 100 autonomních taxíků. Kdy se jich dočkáme v Česku? Širší a rychlejší prosazení autonomních aut bude podle Jiřího Matase otázkou financí a regulace. "Autonomní auta totiž dlouhou dobu lidem šetřit peníze nebudou. Mít auto, kde nemusím vůbec dávat pozor na řízení a místo toho třeba pracovat, to bude trochu dražší, protože budu muset mít pokročilejší systémy navíc," říká pedagog, který je držitelem zvláštní ceny v soutěži AI Awards za zviditelnění ČR ve světě umělé inteligence. Dodává, že přesvědčit evropské regulátory, aby nechali na silnicích jezdit auto bez "jistícího" lidského operátora u volantu, bude podle něj těžší než například v USA. Motivačním faktorem při prosazování autonomních vozidel může být ale nižší spotřeba nebo menší vůle naučit se řídit. "V Evropě se počet lidí s řidičským oprávněním snižuje. Když jsem chodil na gympl, tak se většina spolužáků na řidičák těšila a připravovala se na něj tak, aby si pro něj v den svých 18. narozenin mohli dojít. Dnes je to starost a spoustu lidí auta nezajímají, očekávají od nich jen jasnou funkci, dostat se z bodu A do bodu B. I proto mi přijde, že nejrychleji se prosadí autonomní taxíky," říká Matas. Očekává, že vysoce autonomní vozidla se budou rychleji prosazovat v uzavřených nebo speciálně navržených komunitách – například na loňské letní olympiádě v Tokiu popovážela sportovce po olympijské vesnici automatizovaná autonomní vozítka ePalette. "Ideální prostředí pro rozvoj podobného typu dopravy jsou třeba rozptýlené čtvrti pro lidi v důchodovém věku, které jsem viděl na Floridě. Máte pod kontrolou, kdo a co tam smí jezdit, jsou to centrálně řízené komunity. Silnice tam jsou prakticky jako koleje, neustále udržované. Většina obyvatel už překročila věk 70 let, kdy se jim zpomalují reakce, a podobný typ dopravy by jim řešil spoustu potřeb. Bez auta nemůžete totiž ve Spojených státech skoro nic," vysvětluje expert. Skončila už "zlatá autonomní horečka"? Jak bude vypadat provoz, ve kterém se budou mísit klasická a vysoce autonomní auta? A co je v oblasti vidění aut tou největší výzvou? Poslechněte si celý rozhovor s Jiřím Matasem v úvodu článku. StopážJediný podcast, který si musíte tento týden poslechnout, pokud nestíháte sjíždět twitter a chcete si udržet přehled. Uvádí Jan Kordovský (@korda). Souhrn nejdůležitějšího dění, analýza s redaktory Seznam Zpráv, rozhovory s hosty, glosy. Každý pátek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů Stopáže najdete tady, další podcasty Seznam Zpráv tady. Co máme zlepšit? Jaký díl vás bavil nejvíc? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na audio@sz.cz. URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-stopaz-expert-pro-zcela-samoriditelna-auta-elona-muska-bude-staremesto-orisek-201191

5. 5. 2022; msk.cz

VÍTĚZSTVÍ V ROBOSOUTĚŽI

Tříčlenný tým žáků ostravského Wichterlova gymnázia úspěšně reprezentoval kraj v celostátní soutěži pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze. Po dvouleté pauze se na přelomu dubna a května opět konala celostátní soutěž v sestavování a programování robotů ze stavebnice LEGO " Robosoutěž ". Úkolem každého týmu bylo sestavit robota tak, aby splnil zadané soutěžní úkoly. Robot týmů "PDV Crew" žáků Wichterlova gymnázia byl díky pečlivému naprogramování ve všech jízdách vždy úspěšný a získal v silné konkurenci celkové první místo

5. 5. 2022; FeedIT.cz

Žije mezi námi nový Steve Jobs? Mladé talentované informatiky z ČR a SR objevuje 13. ročník soutěže IT SPY

Jak na kybernetické útoky, digitalizaci firem, zkvalitnění zdravotní péče a řešení dalších oblastí, kde hrají počítače hlavní roli, hledá odpovědi soutěž IT SPY.

Soutěžní klání nejlepších diplomových prací mladých informatiků odstartovalo 4. května 2022 svůj 13. ročník. Právě od tohoto data mohou studenti/absolventi IT oborů přihlásit ambasadorům na vysokých školách své diplomové práce a utkat se s ostatními o hlavní cenu. Každoročně se do mezinárodní soutěže hlásí okolo 1500 talentovaných mladých informatiků ze 14 předních českých a slovenských univerzit. "Bez kvalitních mladých IT odborníků se naše společnost jen těžko obejde. Proto roste význam akcí jako je soutěž IT SPY, které představují veřejnosti nápady talentovaných čerstvých absolventů IT oborů na vysokých školách. Každý student se rozhoduje sám, kolik úsilí své diplomové práci věnuje, zda mu stačí jen splnit zadání a práci obhájit, nebo dá do své diplomky maximum a jeho práce bude startovní pozicí pro úspěšnou pracovní či akademickou kariéru. Jak jsem mohl v minulosti sledovat, tak finalisté byli prakticky ve všech případech zástupci té druhé kategorie. Při studování finálových prací jsem byl nadšen zvolenými tématy i vysokou kvalitou zpracování jednotlivých prací," říká Bohumír Zoubek, porotce soutěže IT SPY za společnost Profinit, která soutěž spolupořádá. Soutěž si pro letošní rok klade za cíl nejen přizvat do soutěže další univerzity, ale také zatraktivnit ji pro ještě více mladých talentů v oboru. Letos se soutěže zapojí 7 českých předních vysokých škol a 7 slovenských univerzit. "Kvalita přihlašovaných prací je každoročně na velmi vysoké úrovni a nezměnily to ani dva poslední covidové ročníky. Část absolventů zůstává v akademické sféře, pokračuje v postgraduálních studijních programech a věnuje se dalšímu výzkumu, kde často navazuje právě na svoji diplomovou práci. Značná část vysokoškoláků už při studiu spolupracuje s firmami, kde po studiu zahájí i svoji pracovní kariéru. Předmětem diplomové práce je pak praktické téma, inspirované reálnými potřebami firmy. Přestože se k odborné porotě složené z akademiků dostávají jen ty kvalitně zpracované diplomové práce, tak je jejich tematický záběr velmi široký. Pečlivé posouzení semifinálových a následně finálových prací je časově náročným úkolem a jsem velmi rád, že k tomu všichni porotci přistupují zodpovědně, což pouze potvrzuje vysokou úroveň soutěže. Na finalistech pak je srozumitelné představení svých prací odborné porotě během finále," vysvětluje předseda poroty Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Úzké propojení teorie a praxe dokazují témata vítězných prací loňského ročníku, mezi kterými byla např. diplomová práce věnovaná odhalování velmi nebezpečných kybernetických útoků pomocí metody strojového učení nebo metoda přesnější diagnostiky očních nemocí, která může pomoci včasnému odhalení zeleného zákalu, celosvětově nejčastější příčiny slepoty. Loňský ročník akce prolomil mýtus, že informatika je doménou mužů, když poprvé v historii soutěže zvítězila mladá vědkyně, Jindřiška Deckerová. Absolventka Fakulty elektrotechnické na Českém vysokém učení technickém v Praze, oslnila odbornou porotu unikátním algoritmem, který lze využít například pro řízení autonomních dronů a robotů. Důležité mezníky soutěže IT SPY 2022: 4. 5. 2022 – start soutěže, začátek přijímání přihlášek 14. 9. 2022 – uzavření přihlášek 20. 10. 2022 – vyhlášení finalistů 22. 10. 2022 – uzavření online hlasování 24. 11. 2022 – finále a Slavnostní vyhlášení výsledků IT SPY 2022 Videopozvánka k 13. ročníku soutěže IT SPY: https://youtu.be/B4s0OnfQ7IU O soutěži IT SPY IT SPY je oficiální soutěž českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií. Po odborné stránce soutěž zaštiťují česká a slovenská sekce celosvětové profesní organizace ACM. Cílem soutěže je podpořit studenty v jejich studiu a pomoci jim uplatnit tuto snahu i výsledky v praxi. IT SPY 2022 je již třináctým ročníkem této soutěže. Každoročně mohou fakulty prestižních českých a slovenských univerzit nominovat až 10 % z celkově obhájených prací svých studentů. Jejich kvalita je pak posuzována akademickou porotou z pohledu rešerše, výzkumu, vyhodnocení řešení a realizace. Soutěž organizují české a slovenské univerzity a Czech and Slovak ACM Chapters (acm.org) a přední český software house Profinit. Zájemci o práci v IT se mohou zaregistrovat na webu www.itspy.cz pro zasílání pracovních nabídek od partnerů soutěže. Více informací naleznete na www.itspy.cz nebo www.itspy.sk O společnosti Profinit EU, s.r.o. Profinit je od roku 1998 významným hráčem na poli application outsourcingu a information managementu. Úspěšně dodává řešení především v oblasti vývoje software na zakázku, datových skladů a business intelligence zákazníkům v Evropě i USA. Profinit je dlouhodobým partnerem více než 50 významných společnosti z oblastí financí, telekomunikací, utilit a státní správy (v České republice jsou to mj. Česká spořitelna, ČSOB, ČSOB pojišťovna, Komerční banka, O2, Vodafone a řada dalších). Profinit poskytuje komplexní služby od návrhu a optimalizace procesů, business a IT architekturu až po finální dodávky ICT řešení. Podle údajů IDC patří mezi tři největší firmy v oblasti vývoje software na zakázku v České republice a je držitelem řady dalších ocenění. Více informací naleznete na www.profinit.eu URL| https://feedit.cz/2022/05/05/zije-mezi-nami-novy-steve-jobs-mlade-talentovane-informatiky-z-cr-a-sr-objevuje-13-rocniksouteze-it-spy/

5. 5. 2022; oneindustry.cz

Laborky se můžou přesunout domů nebo na kolej. Studenti FEL ČVUT dostali unikátní výukový nástroj

Pedagogové katedry řídicí techniky FEL ČVUT vyvinuli a poskytli studentům sety domácí robotické laboratoře. Díky speciálnímu výukovému robotu tak dnes lze náročný předmět Automatické řízení zahrnující přednášky, cvičení i laboratoře, studovat zcela distančně. Koncept domácí laboratoře, se kterým v tomto oboru experimentuje jen několik špičkových univerzit na světě, vznikl v době lockdownu. V současné době katedra roboty nasazuje i do standardní semestrální výuky a chystá se otestovat jejich uplatnění napříč celým studijním programem

Kybernetika a robotika. Pandemii a s ní opakovaný návrat nucené sociální distance bylo možné vnímat jen jako problém nebo zároveň jako výzvu. Pedagogové z katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT chtěli najít způsob, jak nahradit studentům robotické laboratoře, v nichž mohli za běžného stavu uvádět do praxe své teoretické znalosti nabyté v předmětu Automatické řízení. A tak začal vývoj domácí robotické laboratoře, která se dnes stává součástí standardní výuky. Robotický set, který umožňuje studovat z domova Výsledek musel splňovat dvě základní kritéria – být cenově dostupný a zároveň umožnovat aplikaci automatických řídicích systémů na několika úrovních. Od využití stavebnice Lego přešel tým na český Merkur, který umožňoval větší robustnost a přesnost. Výsledkem je druhý prototyp vozítka s kyvadlem, které je vybaveno dvojicí motorů, několika čidly a programovatelnou řídicí jednotkou Beaglebone. Na vývoji i montážích se podíleli učitelé i studenti vyšších ročníků. Celý projekt lze popsat jako kreativní proces, v němž si sami pedagogové testují možnosti, které nový přístup přináší. "Problematika řídicích systémů je velmi specifická. V jejich praktickém uplatnění totiž nelze pracovat pouze s modely, protože chybí parametry, které přináší realita. Bylo nutné, aby si studenti vyzkoušeli v praxi, jak jejich kód ovlivní šum, menší či větší nepřesnost čidel nebo různá přilnavost, respektive tření jízdních povrchů," uvádí docent Tomáš Haniš z katedry řídicí techniky. "To, že robot ze stavebnice není úplně přesný a musí se pracovat s odchylkami, je nakonec výhoda. Studenti se díky tomu líp připraví na praxi, kde budou muset řešit reálné situace, ne teoretické problémy." Personalizovaná laboratoř pro každého studenta Projekt domácí robotické laboratoře je stále ve vývoji, v současnosti se mu věnuje jeden student třetího ročníku v rámci své bakalářské práce. Učení pomocí robotického vozítka má úspěch mezi studenty i vyučujícími a uvažuje se o jeho širším zapojení napříč předměty programu Kybernetika a robotika. V současnosti se studenti zaměřují na návrh řídicího systému, v budoucnu by mohli také sami navrhovat konstrukci vhodnou k splnění daných úkolů. Do běžné každodenní výuky přineslo řešení domácích laboratoří mnoho výhod. Studenti i nadále můžou pracovat v době, kdy chtějí, nestresuje je pevný slot v laboratořích, znají svého robota a můžou mu program psát na míru. Samotné semináře pak víc slouží k společným debatám a hledání řešení možných problémů. Zapojení domácí robotické laboratoře tak pokračuje v přístupu "převrácené výuky" a animovaných YouTube přednášek, které na katedře už před několika lety zavedl docent Zdeněk Hurák. Projekt si katedra dokázala financovat z peněz vydělaných smluvním výzkumem pro firmy. Cena materiálu na jednoho robota v základní verzi se pohybuje okolo 5 000 Kč, a přestože je třeba počítat s určitými servisními náklady, studentům umožňuje provádět pokusy a měření na úrovni laboratorního zařízení v hodnotě stovek tisíc korun. Cílem je, aby měl svou domácí laboratoř k dispozici každý student předmětu. Přístroj pro distanční výuku vyvinuli i na katedře měření V roce 2020 výzkumníci z katedry měření FEL ČVUT vyvinuli přístroj, který v době koronavirových omezení umožnil praktickou výuku středoškoláků a vysokoškoláků z domova. Inovativní přístroj LEO (Little Embedded Oscilloscope) lze využít jako osciloskop, voltmetr, funkční generátor, stejnosměrný zdroj, generátor impulsů, čítač či logický analyzátor. Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Víc informací najdete na www.fel.cvut .cz. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Víc na

5. 5. 2022; Vysokeskoly.cz

Nováček mezi stážemi. Vycestujte do Izraele!

Výběrové stáže v Izraeli startují. V rámci pilotní fáze programu Czech-Israeli Innovation Internships navštíví zemi jeden student a čtyři studentky. Cílem programu je umožnit českým vysokoškolákům poznat izraelskou vědu a tamní startupy. Další studenti budou mít možnost účastnit se stáže už příští rok.

Výběr účastníků pilotní fáze programu probíhal na základě doporučení členů vědecké rady Nadačního fondu Neuron. Fond se zaměřuje na podporu vědy v České republice a na programu stáží se podílí společně s dalšími institucemi, jako je 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Česko-izraelská smíšená obchodní komora a IOCB Tech, dceřiná společnost Ústavu organické chemie a biochemie věd ČR. Do Izraele se v letošním roce podívají Anežka Kramná a Jan Trnka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Kateřina Veselá z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Anna Kampová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Klára Janoušková z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Vybraní studenti mají široký okruh vědeckých zájmů. Například Veselá se zabývá výzkumem nových léků na léčbu neurodegenerativních onemocnění, Janoušková pak počítačovým viděním a rozpoznáváním textu. "Izrael je pro nás coby vědecká a technologická velmoc inspirací," řekl ředitel IOCB Tech Martin Fusek. Podle něj studenti díky stážím poznají, jak funguje věda v Izraeli a třeba i získají nový pohled na řešení vlastní odborné práce. Stáže účastníkům také pomůžou získat užitečné kontakty v prostředí startupů a vyzkouší si díky nim studium na prestižních izraelských univerzitách pod vedením místních odborníků. Prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavel Smutný uvedl, že studenti zavítají na prestižní vědecká pracoviště jako je Technion – Izraelský technologický institut v Haifě, Telavivská univerzita či Weizmannův institut věd v Rechovotu. "Stáže českých studentů v Izraeli skvěle propojí biomedicínský výzkum obou zemí. Program mladým vědcům zprostředkuje kontakt s novými technologiemi, zároveň jim umožní vhled do systému vědy v této zemi, a to včetně rychlého přenosu výsledků vědy do praxe, který je právě v Izraeli na vysoké úrovni," dodal děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Vokurka. První studenti se do Izraele vydají už koncem dubna. Grant jim pokryje víza, cestovní náklady, ubytování a stravu. V průběhu listopadu pak pořadatelé vyhlásí stáž na příští rok.

4. 5. 2022; pravo.cz

Gymnazisté vyhráli technickou olympiádu

Tři gymnazisté z Mnichova Hradiště vyhráli Technologickou olympiádu, jejíž finále se konalo v prostorech elektrotechnické fakulty pražského ČVUT. Septimáni z Mnichova Hradiště Filip Kolomazník, Dan Razák a Lukáš Soustružník zvítězili v konkurenci více než čtyř stovek týmů z celé republiky. Ze základního kola, které spočívalo v online testu s otázkami na témata elektromobility, robotiky, 3D tisku, kyberbezpečnosti nebo 5G sítí, se probojovali mezi 25 nejlepších týmů a mohli se blýsknout ve finále. "Tam jsme měli za úkol zpracovat prezentaci na jedno z deseti témat, která nám byla zaslána dva dny předem. Prezentace nesměla přesáhnout pět minut a měla se zabývat nějakým aktuálním technologickým problémem a naším návrhem jeho řešení," popisovali vítězové soutěže Filip, Dan a Lukáš. Jejich práce na téma dobíjení elektromobilů měla úspěch.

4. 5. 2022; FeedIT.cz

Jarní kolo Robosoutěže 2022 zná vítěze. Nejlepšího horolezce vyvinuli studenti z Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě

Minulý týden se v třech soutěžních dnech Robosoutěže FEL ČVUT pro 2. stupeň základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií utkalo celkem 85 týmů z celé České republiky.

Každý soutěžní den určil jednoho šampiona. Týmy kepLErGO, Lasy Brick a PDV Crew se pak v úterý 3.5. utkaly v přímém přenosu v rámci televizního superfinále. To určilo konečného vítěze, kterým se stal tým PDW Crew. Letošní jarní kolo Robosoutěže pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUT opět potvrdilo, že robotika je populární i na základních školách a víceletých gymnáziích, a to jak u žáků, tak u pedagogů. Své řešení úlohy robotů horolezců přijelo prezentovat celkem 85 týmů z 51 škol a domů dětí a mládeže z celé republiky. Tři dny, tři vítězové Soutěž měla tři hlavní kola ve třech dnech. Program byl pro účastníky vždy stejný. Úlohu překonání horského hřebene nejdříve absolvovaly týmy v rozjížďkách a následně se 16 nejlepších týmů utkalo ve vyřazovacích bojích. Hlavní roli vždy hrály body za překonání překážek a postoupení dráhou. Čas byl důležitý pouze jako celkový limit, který robot na splnění úkolu měl. Z každého dne vzešel jeden vítěz, který kromě diplomu a věcných cen obdržel také vstupenku do superfinále v živém televizním přenosu v rámci pořadu Snídaně s Novou. Soutěž, respektive její jarní kolo pro mladší účastníky, se uskutečnila po třech letech. Naposledy se mladí robotičtí vývojáři potkali v roce 2019, důvodem neplánované přestávky byl nepřekvapivě koronavirus. To se projevilo na menší účasti – starší zkušení žáci odešli na střední školy a mladší se kvůli výpadků kroužků neměli kde učit. V roce 2019 se soutěže účastnilo celkem 154 týmů, letos jich bylo přihlášených 108, avšak pouze 85 týmů se reálně zúčastnilo. Lze předpokládat, že bude trvat ještě několik ročníků, než se soutěž vrátí k předcovidovým číslům. Superfinále v televizi V rámci superfinále se spolu utkali vítězové jednotlivých dní. Klíč byl jednoduchý – jedna jízda. Kdo získá nejvíc bodů, zvítězí. S krásným skóre 39 bodů zvítězil tým PDW Crew z Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě. Na druhém místě se se 17 body umísil tým LasyBrick Gymnázia Písnická v Praze 12 a třetí potom skončil tým KepLErGO z Gymnázia Jana Keplera v Praze 6. "Jsem moc rád, že jsme se mohli opět po několika letech potkat v rámci Robosoutěže s účastníky mladší kategorie. Zaujalo mě nadšení, se kterým se účastníci do řešení vrhli," říká organizátor Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "Bylo vidět, že se na soutěž všichni těšili, a doufám, že si to i náležitě užili. Ne všem se v soutěži bohužel dařilo, ale je důležité, že to všichni brali sportovně. Někdy rozhodovalo i štěstí, a kdo ho neměl letos, může ho mít příští rok," dodává. Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz URL| https://feedit.cz/2022/05/04/jarni-kolo-robosouteze-2022-zna-viteze-nejlepsiho-horolezce-vyvinuli-studenti-z-wichterlovagymnazia-v-ostrave-porube/

3. 5. 2022; Styl pro ženy

JINDŘIŠKA DECKEROVÁ: K programování patří i dorty a slzy

Vyrůstala jste v malebném kraji, na Domažlicku, které není zrovna centrem IT ani vědy. O jakém povolání jste jako malá snila? Chtěla jsem být jako Indiana Jones. Mít doktorát z archeologie a po víkendech cestovat, objevovat poklady. Možná to bylo i tím, že má panický strach z hadů, stejně jako já. Byl proto pro mě odmala vzor, že i ne úplně perfektní člověk dokáže dělat skvělé věci. Jisté taky je, že mě tehdy ani ve snu nenapadlo, že budu jednou dělat robotiku, informatiku, že mě budou živit počítače, programování. A kdy přišel ten zlom? Až ve třeťáku na domažlickém gymplu. Měli jsme si vybírat bloky předmětů, které směřovaly k tomu, co budeme chtít dělat. Volila jsem mezi technickým a humanitním zaměřením. Hodně lidí mi tehdy tvrdilo, že historie je sice super, ale že se s ní neuživím. Tak jsem si řekla: O. K., dám si tu matiku. Nikdy jsem s ní neměla extra problémy, šla mi tak nějak hladce. Začala jsem programovat, zaměřila se víc na logické úlohy a matematické operace. Čímž jsem plynule přešla až k programování. Následovala přihláška na pražské České vysoké učení technické. Ano, nejdříve jsem ale zamířila na FIT (Fakulta informačních technologií – pozn. red.). Tam mi to ovšem moc nešlo, po dvou letech mě vyhodili. Já se tam ostatně moc dobře necítila od samého začátku studií. Musela jsem si zvykat, že už nejsem "ta skoro nejlepší", jako tomu bývalo na gymplu. Konkurence byla mnohem větší, podobné prostředí mi nesedělo. To zní, jako byste byla ráda, že vás vyhodili. Já ráda vlastně byla! Přešla jsem na fakultu elektrotechnickou, konkrétně na obor Otevřená informatika. Nyní na katedře počítačů, v Centru umělé inteligence (AIC) dělám doktorát. Nejdřív jsem tu ovšem studovala software, k robotice jsem se dostala až v rámci bakalářské práce a výzkumu. A víte, co je paradox? Učím tu teď céčko, předmět o základech programování v jazyku C, kvůli němuž mě z předchozí školy vyhodili… Prostředí FEL mi zkrátka sedlo víc, včetně lidí. Tím neříkám, že je tu studium lehčí. Přestup se vám evidentně vyplatil. Do 12. ročníku soutěže IT SPY o nejlepší diplomovou práci z oblasti IT se loni zapojilo téměř 1300 studentů z 13 českých a slovenských vysokých škol. Vy jste ji vyhrála. Víte, proč porota vybrala zrovna váš projekt? Prý jsem byla nejlepší… (smích) Ale po vyhlášení výsledků jsem se na totéž ptala jednoho z členů poroty. Řekl mi, že měli víc kandidátů, diplomek, které je zaujaly. V soutěži bylo mimo jiné hodně těch, které se zabývaly aktuálními tématy, jako jsou umělá inteligence nebo kybernetická bezpečnost. Šlo o důležitější témata, než bylo to vaše? Spíš bych to definovala slovem populárnější. Porotu podle toho, co vím, přesvědčila má prezentace, jež, podle jejích slov, podtrhla kvalitu mé diplomové práce. Prý viděli, že problému skvěle rozumím, jsem ho schopná vysvětlit a jeho výsledky se dají využít v praxi. Tím se dostáváme k tomu, co jste v diplomce řešila. Dokážete to zjednodušit i mně, laikovi s humanitním vzděláním? Nepodceňujte se. Každý vědec by měl umět výsledky bádání podat i laikům. Já se o to aktivně snažím. Ve své diplomce jsem hledala nejkratší cestu pro návštěvu několika regionů. Odborně se tomu říká problém obchodního cestujícího. Podle situace, kdy obchodník potřebuje objet řadu měst a přemýšlí, jak si nejlépe naplánovat cestu. Také jsem určovala přesné místo návštěvy každého regionu. Využívala jsem několik aplikací, základní byla sběr dat. Uvedete mi příklad? Máme třeba Amazonský prales, velké jezero. Pošleme nad ně dron, jenž postupně zmapuje stav jeho znečištění, a to tak, aby ta cesta, kterou dron urazí, byla nejkratší. Ještě se chytám. Co pro vás ovšem dělali ti roboti? Roboti? Nic. Využívala jsem poznatků z dronů, které kolegové ze skupiny multirobotických systémů mají. Používají je mimo jiné pro mapování památek, soch. Obvykle jsou v terénu aktivní dva. Jeden dron objekt nasvěcuje, druhý ho kousek po kousku skenuje. Vědci, výzkumníci, co je obsluhují, musejí postupovat velmi pečlivě. Hodně například počítat, myslet na kapacitu baterie dronů, držet nastavenou výšku. Takto zachycená data posléze dávají dohromady. A jsme u třetí aplikace, kterou jsem pro svou diplomku potřebovala: jak naskenované kousky poskládat "za sebe", aby se robotický manipulátor pohyboval v nejkratších vzdálenostech, co nejjednodušeji. Lze vše využít při pohybu armád? Armáda využívá řadu různých technologií. Můj výzkum se však spíše hodí pro robotické plánování v průmyslu. A dá se potenciálně využít například pro rozvoz balíků, kde se plánují nejlepší cesty pro kurýry. Do války Ruska s Ukrajinou vstoupili i hackeři, kteří mají obdobné znalosti jako vy. Podporujete jejich aktivity? Já nejsem odborníkem na kybernetickou bezpečnost ani na hackování. Ani bych neřekla, že na to mám znalosti. Můj obor je od toho docela daleko. Možná proto mi to přišlo jako z filmu, když jsem na sociálních sítích viděla výzvy právě Anonymous (uskupení vyhlásilo válku Rusku – pozn. red.). Vlastně jsem si nikdy nemyslela, že by se něco podobného mohlo stát takhle blízko. A jestli jejich aktivity schvaluju? Myslím, že musíme udělat vše, co je v našich silách, aby neumírali nevinní lidé. Přidala byste se k nim aktivně? Neřeknu vám jednoznačné ano či ne. Nikdy jsem o tom neuvažovala. Jak jsem říkala, kyberbezpečnost není ani mým vědeckým tématem. Dobře, tak pojďme jinam. Vaše branže má pověst ryze mužského oboru. Kolik žen s vámi sedí ve vaší pražské laboratoři na Českém vysokém učení technickém? Dvě, jedna z nich je právě na Erasmu, na studijním pobytu v cizině. Není to tedy moc, ale ani málo. Na fakultě je spousta žen, dívek, tohle číslo neustále stoupá. Každý máme stejnou příležitost. Stereotypy, že jen holky můžou být zdravotní sestry, muži IT specialisté…, nemají ve 21. století místo. Takže IT už není doména mužů? Stále převažují, ale rok od roku se to mění. Ano, když se kouknete po zdejších chod bách, uvidíte hlavně kluky, chlapy. Převažují i celkově na fakultě elektrotechnické (FEL), ovšem studentek je teď už zhruba do 15 %. Na sociálních sítích jsem nenašla nic z vašeho soukromí. Hlídáte si ostražitě vlastní online/elektronickou stopu? Vypadá to, že? Ale já ani nemám pocit, že bych něco aktivně v tomhle směru dělala. Ač se pracovně věnuju umělé inteligenci, nejsem moc technicky zdatný člověk. Nedávno jsem měla problém i zapojit monitor… Ano, z pohledu běžného uživatele internetu jsem poučenější, jenže já se obecně snažím být opatrná. Soukromý život na sociálních sítích moc nesdílím. A pokud, mám nastavené své sociální profi ly tak, aby na ně mohli jen mí kamarádi. Máte Facebook, Instagram, Twitter…? Všechny tři. K obsahu prvních dvou se dostanou jen ti, kteří mají. Pro něž je mnou sdílený obsah určený. Ostatní na nich uvidí jen fotografi i kytiček. Nepotřebuju, aby někdo cizí věděl, co dělám, kde jsem, čím se bavím ve volném čase. S účtem na Twitteru je to jiné. Založila jsem si ho naopak s cílem být veřejně aktivnější, pomoci propagaci vědy. Jde o ideální platformu, alespoň mně to tak přijde. Teď mě ještě napadá, seznamovala jste se někdy přes sociální síť, online seznamku? Zkoušela jsem Tinder. Ale na to jedno rande, na něž jsem vyrazila, jsem stejně šla s člověkem, jehož jsem skoro znala. Měli jsme společné známé. Možná bychom se tak časem k sobě dostali, potkali se. Zmíněná aplikace vše pouze výrazně urychlila. Jinak mi Tinder přijde – jak to jen česky říct? – overwhelming. Jednoduše je tam příliš informací, které najednou vyskočí, a já je nedokážu hladce zpracovat. Neumím si mezi těmi muži vybrat. Ani jejich fotky vás nepřesvědčí? Když ony kolikrát neodpovídají tomu, jak ti muži hledající ženy skutečně vypadají. Což předem víte. Listujete pak mezi portréty, procházíte profi l za profi lem, a nakonec máte největší radost z toho, když narazíte na fotku psa. Psa? Zní to asi divně, ale mě opravdu v dobách, kdy jsem byla na Tinderu, nejvíc potěšil mezi adepty na seznámení právě pes. Čímž jsem zároveň zjistila, že Tinder není pro mě. Seznamky tedy ne. Co děláte, když si potřebujete odpočinout od "pracovních" jedniček a nul? Pořád něco nového zkouším. Hrála jsem na klávesy, na ukulele, chodila na badminton, lézt na bouldery. Právě lezení považuju za další testování vlastních hranic. Mám totiž strach z výšek. A ten patří do kategorie strachů, u nichž mám občas pocit, že je musím překonat, že s nimi musím něco dělat. No a taky ráda chodím v přírodě, čtu si. Toto si všechno dokážu reálně představit. Ovšem vaši práci stále moc ne. Co k ní hmatatelně potřebujete? Klid, místo, nejlíp stůl, pak počítač, tabuli, čistou hlavu, v níž mi v ideálním případě běhají skvělé myšlenky. Týkají se algoritmů, jak je mohu vylepšit, opravit, jak mohu už zjištěné aplikovat na jiný problém. Patří do tohoto světa vůbec emoce? Jasně, ovšem někdy je ani prožívat nechci! Konkrétně jde o slzy. Jsou dny, kdy programuju, zkouším, jak vše funguje. Jindy stojím u tabule a myšlenku u ní vymýšlím, zapisuju. No a někdy i brečím, že mi data nesedí, že budu muset vše procházet znovu od začátku a hledat chybu, opravit ji, pustit data znovu, což trvá. Můj pracovní seznam je poměrně dlouhý. Končí – ideálně – sepsáním vědeckého článku, který otiskne ceněný odborný časopis. Věčný hon za áčkovými časopisy, jež, otisknouli váš vědecký text, jsou vysvědčením kvality. Jak je těžké tam článek prosadit? Hodně. Nám to naposledy trvalo rok a dva měsíce. Když přišlo z Expert Systems with Applications, že článek berou, oslavili jsme to. Gratuluju. Zmínila jste i slzy a frustraci, když se nedaří. Co vás z nich vytáhne? Občas si dám něco sladkého, dort, spolehlivě funguje taky kafe s kolegy. Občas si tady, u kávovaru na katedře, kde spolu mluvíme, popláčeme všichni. Svěříme se s tím, co nám (zase) nevyšlo, a je nám hned líp. Je tedy podmínkou vaší práce i to, že sedíte v Praze, na katedře? Ne, mohu pracovat odkudkoli. Což všichni v mém oboru vždycky věděli, ale nejdál se tahle praxe posunula během covidu. K tomu, aby vám někdo s vašimi problémy, dotazy poradil, stačila schůzka na Zoomu. Ve své profesi se tedy obejdu vlastně téměř beze všeho, jen ten počítač nosím skoro pořád. V současnosti na něm zpracovávám téma v rámci doktorátu. A nelitujete aspoň někdy, že neděláte vědu jako historička, archeoložka? Ani ne. Já jsem k tomu oboru taky při čichla. Na gymplu jsem provázela u nás v Poběžovicích na zámku, než ho zavřeli. Historii jsem nikdy neopustila. Během volna si ráda zajdu i na prohlídku zámku, do muzea, na výstavu. Stejně mám nějak pocit, že váš život běží od termínu k termínu. Jste plánovací typ? Kdysi jsem si svůj život plánovala. Ovšem ne vždy mi plány vyšly. Proto jsem se z termínů posunula k cílům. Už nejedu stylem: do 26 let budu mít doktorský titul, do 28 let budu vdaná, do 30 let budu mít dvě děti. Ono to ani nejde, jak jsem zjistila. Máte pravdu. Pojďme k vašim cílům. Zkuste mi říct pár nejbližších. Dodělat doktorát do třiceti let, to by se po dle mě mohlo stihnout. Výzkum běží, těžím i ze své diplomky, snad to půjde rychle. A soukromí? Chci si pořídit britskou krátkosrstou kočku. Už jsem si zamluvila koťátko a co nevidět bych je měla mít doma. Plemeno jsem vybírala pečlivě. Britky jsou poměrně líné, zvyklé poradit si s časem, když jsou samy. A jelikož jsem hodně v práci, dokonale se ke mně hodí. Moc se na ni těším. Každý máme stejnou příležitost. Stereotypy, že jen holky můžou být zdravotní sestry, muži IT specialisté…, nemají ve 21. století místo Na Tinderu je příliš mnoho informací. Listujete pak mezi portréty, procházíte profil za profilem, a nakonec máte největší radost z toho, když narazíte na fotku psa Jestli aktivity hackerů schvaluju? Myslím si, že musíme udělat vše, co je v našich silách, aby neumírali nevinní lidé Foto Právo – Petr Horník Foto: Ve výzkumu jí pomáhají kolegové a jejich roboti, kteří jsou schopní pohybovat se i v nepřístupných terénech. Doma jsou ale v laboratoři pražského ČVUT. Foto Právo – Petr Horník

3. 5. 2022; NOVA

Snídaně s Novou 06:35

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io). mluvčí 1, 6 hodin 38 minut přejeme vám hezké ráno velké superfinále. mluvčí 2, Robo soutěži ČVUT je tady doslova tady, ale ve snídani. mluvčí 3, S novou proti sobě talenti ze základních škol. Lukáš Tomáš Petr Uhl tady jejich roboti mít souboj, aby to uvidíte na vlastní oči už za chvíli. Tady ve snídani znovu myslím si, že to je věc, kterou chcete vidět. Dokonce tady vyhlásíme vítěze není jenom takže nám ukážou své výtvory, tady se dozvíme, kdo vyhraje už za chvíli. mluvčí 3, Právě teď proběhne velké superfinále Robo soutěže ČVUT pro základní školy. Je nám velkou ctí se tady můžeme hosti na taky přivítat Ing. Martina Hlinovského fakulty elektrotechnické českého Vysokého učení technického v Praze, hezké ráno. Dobré ráno, no a teď kluky z vítězných týmů, tak začínáme je tady s námi Lukáš Koucký z gymnázia Jana Keplera Praha 6 člen vítězného týmu Kepler Go. mluvčí 4, Dobrý den. Jsem. mluvčí 3, To správně, nebo je to Kepler Go. mluvčí 4, Vlastně nevíme vlastně peníze uvedl. mluvčí 3, Myslím, že jsem začal faux pas, taky Petr Němec by chtělo gymnázium Ostrava Poruba člen vítězného týmu. CD WHO. Tak jsem to právě. mluvčí 5, Barva Pepa Hron bral Rewe. mluvčí 3, Tak teď ale šance. A Tomáš Polcar gymnáziu písnička Praha 12 vítězného týmu laser BRIC ráno. Dobré ráno tady správně lasery. Ano, tam nešlo udělat chybu. Tak kluci díky, že jste dorazili za chvilku si ukážeme váš finálový souboj, bude tady, bude tady velký souboj, ale Martin hned na úvod. Můžeme si říct něco víc o té soutěži trošku to divákům přiblížit? mluvčí 6, Můžeme tak ta doba soutěž. Tahleta byla určená pro druhý stupeň základních škol odpovídajících tříd víceletých gymnázií. A týmy měly za úkol sestavit tříčlenné týmy sestavit robota naprogramovat tak, aby splnil úlohu Mountain Klein byl přechod horského hřebene jsme to pojmenovali. Cílem je přejít ten horský hřeben, tak jak ho tady vidíme získat co nejvíce bodů. A dobu soutěž na fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze probíhá v podstatě už od roku 2009. My jsme se prioritně zaměřuje na středoškolské týmy, ale od roku 2015 v podstatě na vyžádání učitelů ze základních škol jsme právě na jaře připrav připravujeme nebo soutěž pro základní školy. Máte. mluvčí 3, Nějaká pravidla. mluvčí 6, Pravidla musí se použít univerzální stavebnice. Jsou daný asi 2 nebo 3 typy, z níž ten robot se musí postavit a programovat to můžou, v čem chtějí, to už je na těch studentech chtěli, jak, jak stavba robota, taky to programování čistě na těch týmech. Tady můžete vidět 33 různé roboty a uvidíme 3 různé strategie průjezdu toho hracího hřiště. mluvčí 7, Pojďme na to. Pojďme zjistit, kdo tohle superfinále vyhraje co na to. mluvčí 3, Kluci všichni si umíte programovat? mluvčí 4, Tak já jsem hlavně od konstrukce ale programu rozumím. mluvčí 3, Jasně, jestli. mluvčí 8, A co je celé, jo, jo, no, ale jak. mluvčí 3, V čem, jak jsem jasně ještě neumí se ovšem. mluvčí 7, Ještě se může v něčem zlepšit trošku o nějaký prostor. Tam je to dobře. mluvčí 3, Martine pojďme teda na to velké superfinále. Kluci jste připravený. Je to senzace Martin ještě nám řekněte, co budeme hodnotit, jak vlastně, jak poznáme, kdo vyhrál? mluvčí 6, Ne my hodnotíme ten průjezd. To hřiště si můžeme pomyslně rozdělit na 9 sloupců. A v podstatě každý sloupec, kterej ten robot přejede, může získávat získat body, přičemž získá jakoby podle výšky těch překážek, tak to odpovídá počtu bodů. Ono asi to bude lepší ukázat až přímo tady ten robot pojede. mluvčí 3, Lukáši začneš ty můžou, je to v pohodě podle pravidel, jo, jo jo, je to je to já jsem to byly určil. mluvčí 9, Já si trh start cíl. mluvčí 6, Jenže tím, co přesně tak oni oni ten startovní prostor mají celej ten sloupec, ale pokud startuju toho žlutýho pole, tak mají navíc 2 body rovnou na začátku. mluvčí 10, Takže takže pánové v Praze v pravém zlatém rohu. mluvčí 3, Tak to školský gymnázia Jana Keplera za tím Kepler Go. Pojďme na to. Já. mluvčí 6, Dokonce vidím ten část, takže já to můžu ji můžeme to i změřit ten čas, protože tam mluví, tak můžeme 321 start. Prvotní mají na začátku pěti vteřinový čekání a po tom už. mluvčí 6, Se pustit. Ale. mluvčí 3, Maka měli bysme říct, že možná, že to nebude, že to nebude funguje světelným podmínkám ještě jedno, že hrozilo, že se tohle stane. mluvčí 6, Jinak nejlépe budovaná je cesta ta rampa, která, která najíždí nahoru, oni mají za tuhle překážku je bod za tohle jsou 2 body hod, ale když jedou po tý rampě, tak jevu lépe budovaná, že tam 123 body a tohle je ten vlastní hře horský hřeben, kde každý modul můžou získat 3 body nefunguje, tak zkusíme druhýho. mluvčí 3, Bohužel bohužel nemůžeme jasno, protože by to nebylo. mluvčí 6, To jasný, takže PVV Crew, těm by světelný podmínky neměli dělat problémy. mluvčí 6, Tak můžeme takže takže. mluvčí 3, Petere, Němec snad to povede Pdf hackerů. mluvčí 6, Můžem 321 stát. Teď. mluvčí 7, Těch 5 vteřin a kde na to. mluvčí 6, Doufejme. mluvčí 6, Takže už mají 3 body 5 bodů. mluvčí 3, O cha cha, tak se vždycky CD DVD jde. Máme 8 bodů zamezí, tak já jsem si ještě 1 pokus tak třetí robot. mluvčí 6, Můžeme. mluvčí 3, Tomáš Ploc sám za lasery BRIC. mluvčí 6, No vidíte. mluvčí 3, A je to těm světelnosti podmínkám, že to je tedy ten schválený. mluvčí 6, Tady tady to spíš bylo, že se protočili kolečka tam před programová. Ano, přesně po těch modulech. Ten robot jezdil a tím, že nevyjel nahoru, uvidíme. mluvčí 9, Jasně. mluvčí 6, Jsem, že aspoň to. mluvčí 8, Znal cestu. mluvčí 6, Tak teď se srovná bio rovně nahoru. Takže máme 3 body. Na. mluvčí 3, To jde pomaleji 5 bodů 8 bodů. mluvčí 6, 11 bodů a za každej modul na tom hřebenu můžou získat 3 body, takže mají 14 17, tak se chytají toho jídla, ale každopádně zatím nejvíc nejvíc bodů 7 taky dáme ještě 1 pokus. mluvčí 3, Pojďte na to kluci, tak ukažte, který je Lukáš dojde tak zhusta musí aspoň, hele třeba se seznámila trochu. mluvčí 6, Samozřejmě je to tedy trošičku jiný než hrací hřiště, který bylo použitý při tý soutěže, takže to mají trošičku ztížený, možná je to světlo, že těm robotům nedělá dobře, ale měly by být schopný se s tím vypořádá, oni by potřebovali to testovat chviličku na čas, na což tady není čas se v jasné. mluvčí 3, Že tak to je tréma prostě živý vysílání. Hluboce stydíte, tak on má naprogramovaný emoce na jídle jenom Romové, tak jak ryba přesně zkuste to. mluvčí 6, Uvidíme, takže PVV Crew druhý pokus, uvidíme. Zatím máme vítěze, protože zatím nejsem, když se dostali dál, uvidíme, co teďko. mluvčí 6, Tohle by rádi mě uvidíme každopádně 7 17 bodů za tím. mluvčí 6, 20 23 20 ČS. mluvčí 6, Třeba série 31 32 Hořice. mluvčí 3, 3 hezky bylo trikem, je tam a jestli. mluvčí 6, Zastupuje. Ale velmi ale má 39 bodů, to je maximum. Je. mluvčí 3, V cíli, jestli se ještě se předvádí, že že to umí po straně ne, ale jakmile. mluvčí 6, Zastavily teď už jenom to bliká, tak vzkaz, že je tam program, takže zatím máme maximum perlivé Crew 39 bodů a druhý pokus. mluvčí 3, Teda ještě dodal, že. mluvčí 6, Řeka máte šanci jich? mluvčí 6, Jinak vypadá to u toho PVV růže ten robot jenom jezdí doprava doleva mají tam gyroskop, pomocí něhož toho robota i rovná. Já zjišťuju, jestli jsou nahoře. mluvčí 3, Čím to bylo, že tenhle robot v tom minulém kole to vyhodnotil tak, že si tam z té rampy dolů. mluvčí 11, No, protože vyžaduje světelný senzor a o ono asi, za znamená něco na té zemi, že jsme to odrazilo v NATO a protože. mluvčí 6, Vidíme lákal hrozen těch míst, tak máme jasný. mluvčí 3, Lukáši. mluvčí 3, Abys měl jste taky šanci, zkusíme teďka trošku potemní studio, mohl by nebylo málo světla, mohlo by to povozy? mluvčí 4, Nevíme, my ne on teda vždycky na tý dráze rození a vždycky před tou jízdou je potřeba trhu zkalibrovat vyzkoušet, ale tak. mluvčí 3, Zkuste dát tam dnes, ale skrze namotivovat. mluvčí 6, Ostatně v pořadí zatím jasný. mluvčí 6, Samozřejmě na soutěži dojeli až do cíle všechny 3 roboti aha, ne nedá dneska ne, no, takže dneska ne. No. mluvčí 3, Ani mrzelo, není to ranní ptáče. Nechce se ráno tzn. tak Martine, tak můžeme vyhlašovat, to není na nás. Předáváme samozřejmě vám tak. mluvčí 6, Já děkuju, tak na třetím místě, bohužel se nedařilo tady přímo ve studiu, je tím Kepler gól z gymnázia Jana Keplera na Praze, 6 gratuluju. mluvčí 6, Na na druhém místě je tím Lízy laser Bryks gymnázia. Písnička na Praze 12. mluvčí 12, Let. mluvčí 6, A na prvním místě asi to není překvapení. Jsme to všichni to trošku čekali PVV Cruz Wichterlová, gymnázia gymnázia v Ostravě Porubě, takže verze Crew se stává vítězem letošní ročník dobu soutěže pro druhý stupeň základních škol. Na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. mluvčí 3, Gratulujeme Petře i vám ostatním kluci druhý třetí místo to je fantazie, přece to není žádný zklamání. Petře ještě na závěr, co myslíš, že se skrývala za tím úspěchem. mluvčí 5, Tak já nevím, my jsme přišli s jinou taktikou než většina ostatních týmů, jelikož my jsme tu cestu nehledali, což je možná méně, jak Brno vždycky zajímavé, ale o tom byl rychlejší ten robot, a to je asi ta příčina. mluvčí 3, A teď ještě většinou vyhlášení se říká, že si přeješ světový mír, což se v této době hodí tak i to, že ano, ano, Hašek jako je Ford. Chlapi, děkujeme jste úžasný, bylo to inspirující a držíme palce i další ročníky, tak povedou to máte takovýhle talenty. mluvčí 6, Děkujeme moc. mluvčí 3, Děkujeme za návštěvu. Vám přejeme krásné ráno. Pojďme se podívat z vás čeká ve snídani s novou dál. mluvčí 13, Útoky hackerů ohrožují každého. mluvčí 14, Z nás, jak velké nebezpečí a odkud nám hrozí, jak se máme chovat, abychom snížili riziko, že nám internetoví Piráti. mluvčí 13, Uškodí. To se dozvíte už za chvíli. Skutečně. mluvčí 3, Hrozí, že bude Česká republika bez plynu z Ruska. Hrozí jeho další zdražení pro české občany. Na to odpoví ministr průmyslu a obchodu Josef týkala. mluvčí 2, Jaké dělá vláda podle opozice chyby, a to bude hovořit jeden z nich největších kritiků Tomio Okamura SPD. mluvčí 15, Je úterý ráno vstáváte se snídaní s novou dnes s Terezou Jandovou Johanem Mádrem a Ondřejem Havlem. mluvčí 1, Za 2 minutky bude. mluvčí 7, 7 hodin velké finále Robo soutěže je za námi. My to teda ještě muset uklidit. My máme tak pomalu brigád. Kvůli. mluvčí 3, Programovat neumíme. My jsme tady dali jsme to uklidili. mluvčí 14, Na mě úplně dýchlo to mládí. mluvčí 3, No nejsou motivovaný té kráse. mluvčí 7, No vidím teď, ale pojďme podívat, co na nás dýchne venku, když vyrazíme do práce, je to studený nebo je to teplý vzduch. mluvčí 14, Tak po ránu by na tebe mohla dýchnout mlha, takže pokud jestli chystáte někam na silnice velmi opatrně, zpočátku skoro jasno odpoledne kupovitá oblačnost k tomu místy přeháňky nebo bouřky, no a dýchne na vás takový 22 °C na jižní Moravě jsem četla, že dokonce se nedá vyloučit ani čtyřiadvacítka. mluvčí 3, Je lepší, když na vás po ránu dýchne mlha nebo partnerka nebo partner, co myslíte, jestli jdeme podívat, jak to ten čas vypadá v jednotlivých koutech Česka. První zastávka Hradec Králové 8 °C. mluvčí 7, Takové potom na trhu nevyhne Poděbrady. Máme kolik 11 11 dokonce. mluvčí 3, V Jičíně hlásíme 8 °C. mluvčí 1, A stejně jako. mluvčí 7, V Poděbradech i v Praze tzn. 11 stupňů nad nulou. mluvčí 14, Tak kluci mají takový smysl pro humor vždycky. Musím si dát nějaké zklidňující cvičení, nicméně teď na různých tras přesně tak. My se totiž zeptáme Ředitelství silnic dálnic, jaká je aktuální dopravní situace dobré ráno. mluvčí 16, Dobré ráno na dálnici D8 se stala dopravní nehoda nákladního vozidla, která blokuje pravý jízdní pruh na dvacátém šestém kilometru ve směru na Prahu. Před místem nehody se vytvořila zdržení asi 15 minut. Na dálnici D5 se tvoří kolona mezi pátým až nultým kilometrem ve směru na Prahu. Je to v důsledku sílícího provozu a pracím na silnici, které jsou mezi druhým až nultým kilometrem. Naberete zdržení okolo 10 minut. A provoz na příjezdu do hlavního města začínat vzít také na dálnici D11. Pokud touto trasou cestujete do Prahy, počítejte se zpožděním asi 15 minut mezi desátým až nultým kilometrem z dopravního centra Ředitelství silnic a dálnic Honza. mluvčí 3, Honzo, děkujeme hlášení jasné na cestách opatrně a teď máme 700 tzn. vitamin D je připravena vitamin, je tady ranní televizní noviny, hezké ráno, hezké ráno.

3. 5. 2022; prahapress.cz

Technologická olympiáda pro středoškoláky zná své první vítěze

Z 1161 studentů a studentek z gymnázií a středních odborných škol v celé České republice postoupilo do finále prvního ročníku Technologické olympiády

71 středoškoláků, kteří soutěžili v až tříčlenných týmech. Technologická olympiáda má za cíl přispět k lepšímu pochopení trendů, které hýbou současným světem, a inspirovat k jejich studiu. První ročník Technologické olympiády na pořádající Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze ovládl tým Kosora z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Studenti Lukáš Soustružník, Dan Razák a Filip Kolomazník zaujali odbornou porotu s prezentací na téma bezdrátového nabíjení elektromobilů . Jejich řešení stojí na systému rezonanční indukce s cívkou, která se autonomně pohybuje po parkovišti a dle potřeby dobíjí zaparkovaná auta. Stříbro získal tým SEDO ve složení Vilém Raška a Matyáš Buryanec z Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy v Jičíně s tématem detekce parkování na železnici. Na třetím místě se umístili Šimon Durda, Aleš Michel a Adam Honěk z PORG Ostrava (tým Random Name Generator), kteří navrhli projekt 3D tisku pro města. Program finálového dne sestával vedle samotné soutěže z úvodního bloku přednášek o aktuálních technologických trendech. Následně týmy pracovaly na projektech, se kterými odpoledne předstoupily před odbornou porotu. V průběhu celého dne byly účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítili jednotlivá témata z elektromobility, umělé inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn, 3D tisku a dalších technologických trendů. Organizátoři pojali Technologickou olympiádu jako soutěž, která má u účastníků posilovat jak schopnosti porozumění a aplikace informací, tak spolupráce v tříčlenných týmech. "Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a také odprezentovat výsledky odborné porotě," představil koncept soutěže její hlavní organizátor Tadeáš Salaba ze společnosti Technologická gramotnost. Vítězné tři týmy se rozdělily o finanční odměnu ve výši 60 tisíc korun a další hmotné a nehmotné ceny. To hlavní, co si účastníci odvezou z finálového dne, jsou ale zážitky. Pro řadu z nich to byla první zkušenost podobného druhu," dodává Tadeáš Salaba. Nová olympiáda navazuje na projekt Technologické gramotnosti, který již během prvních pěti měsíců své existence oslovil přes tisíc studentek a studentů na více než 85 středních školách. S odbornými přednáškami se tak během prvního ročníku Technologické gramotnosti seznámí zhruba 7 500 středoškoláků na 125 středních školách v celé České republice. "Technologickou olympiádu naše fakulta vítá a podporuje. Věřím, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a technologií novou generaci středoškoláků," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT. Fakulta elektrotechnická ČVUT jako jediná v České republice rozvíjí špičkový výzkum všech zásadních technologických trendů, které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje vesmírnými technologiemi či telekomunikačními sítěmi, přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FEL ČVUT nejenom vědecky zkoumat, ale také studovat. Projekt Technologické gramotnosti i navazující celostátní Technologické olympiády probíhá pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a MŠMT; generálním partnerem je ŠKODA AUTO; odbornými garanty jsou GasNet s.r.o., ČEZ a.s. a Unicorn. K článku bylo přidáno komentářů.

3. 5. 2022; energetikainfo.cz

Instalace fotovoltaiky svépomocí?

Lze svépomoci instalovat střešní fotovoltaickou / solární elektrárnu? Další setkání v rodinném domě u Ing. Pavla Hrziny Ph.D. z

ČVUT FEL, který je rovněž vedoucí pracovní skupiny Solární Asociace.

https://youtu.be/IHzK7jkwiRs

Jak hodnotíte tento dokument?

Srozumitelnost

Přínos pro praxi

Komplexnost

Celkové hodnocení

3. 5. 2022; kehilaprag.cz

Prof. Ing. Felix Kolmer, DrSc., oslavuje své 100. narozeniny

Český osvětimský výbor a Nakladatelství PositiF vydaly u příležitosti jeho životního jubilea fotografickou a literárně-dokumentární

knihu, doplněnou o slova jeho blízkých spolupracovníků a přátel, s názvem Felix Kolmer: Slib. Kniha vychází za laskavé finanční

podpory Česko-německého fondu budoucnosti, Nadačního fondu obětem holocaustu, Státního fondu kultury ČR a Mezinárodního

osvětimského výboru.

Knihu je možné zakoupit v Nakladatelství PositiF: https://www.positif.cz/ Prof. Ing. Felix Kolmer, DrSc. se narodil 3. května 1922 v Praze. Od 10 let byl členem skautského oddílu, v roce 1933 složil skautský slib: " V něm jsem se zavázal, kromě jiného, že jako silnější musím pomáhat slabším a chránit je. To byl pro mě zákon." Během 2. světové války byl perzekuován, prošel ghettem Terezín, koncentračními tábory Auschwitz a Friedland. Po válce vystudoval Elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze a získal doktorát na ČVUT, obor fyzika–akustika. Od roku 1949 do roku 1991 pracoval ve Výzkumném ústavu zvukové, obrazové a reprodukční techniky v Praze jako vědecký pracovník, později jako vedoucí akustického oddělení, vědecký náměstek ředitele a ředitel. Po odchodu do důchodu pracoval jako poradce ředitele ústavu. Od roku 1962 působil na ČVUT, později na FAMU, kde učil do roku 2018 jako pedagog v oboru akustika, od roku 1982 s titulem profesor. Je autorem mnoha publikací a přednášel po celém světě. V poslední době především na německých školách a v křesťansko-židovských společnostech v Německu na téma česko-německých vztahů za 2. světové války a o životě v koncentračních táborech. Je nositelem řady státních vyznamenání a čestným členem vědeckých společností v ČR i zahraničí. Je viceprezidentem Internationales Auschwitz Komitee, místopředsedou Českého osvětimského výboru, byl předsedou představenstva v Bundesverband für Information und Beratung der NS-Verfolgten v Kolíně nad Rýnem, členem předsednictva Terezínské iniciativy a členem Česko-německého diskusního fóra ministerstev zahraničí České republiky a Spolkové republiky Německa. V současné době žije v DSP Hagibor v Praze.

3. 5. 2022; Jindřichohradecký zpravodaj

VZDĚLÁVACÍ A KULTURNÍ CENTRUM JINDŘICHŮV HRADEC

Muzeum fotografie a moderních obrazových médií

V pátek 29. dubna byla v Muzeu fotografie a moderních obrazových médií slavnostní vernisáží zahájena výstava "Top od Kopp". Na kolekci padesáti fotografií, které byly vybrány u příležitosti jeho osmdesátých narozenin, Pavel Kopp představuje průřez svou celoživotní tvorbou. Pavel Kopp vystudoval ČVUT Praha, fakultu elektrotechnickou, se specializací rozhlas, film, televize. Poté pracoval jako pedagog, úředník v zahraničním obchodě a diplomat. Z toho osm let v Itálii, kde vzniklo i mnoho jeho nejlepších záběrů. Fotografování se věnuje od mládí. Ve svých fotografiích zaznamenává život lidí na ulici a jejich příběhy (tzv. "street photo"). Vydal knihu Chvilky s Itálií (s Miroslavem Horníčkem a doslovem Františka Nepila), která vyšla česky i italsky. Jeho fotografie doprovázely antologii italského básníka Sandra Penny Zvláštní radost žít (v překladu V. Janovice) a knihu básní Vladimíra Janovice Most alchymistů. Publikoval v českých i italských časopisech, např. v kulturních rubrikách celostátních deníků La Repubblica, Corriere della Sera, Il Messaggero aj. Uskutečnil přes třicet fotografických výstav doma i v zahraničí. Česká televize natočila klip z jeho retrospektivní výstavy ve Strahovském klášteře: Pavel Kopp – 50 let s fotografií (2018). Z jeho výstavy v Palermu "Dva pohledy na Itálii" natočila klip italská televize. Kniha Toulky vlastní minulostí se 115 černobílými i barevnými fotografiemi byla vydána na jaře 2021 u příležitosti autorových osmdesátin. Ve čtvrtek 19. května od 18.00 hodin se uskuteční další ze série doprovodných přednášek k výstavnímu projektu "AFRIKA v srdci", tentokrát na téma afrických expedic Josefa Vágnera, africké přírody a zvířat s názvem Afrika, ráj a peklo zvířat. Večerem s promítáním historických i současných fotografií z Africké divočiny vás za nadaci Josefa a Zdeňky Vágnerových provede Martin Ladnar. Podíváme se do Afriky na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století, s pomocí unikátních Vágnerových fotografií uvidíme přírodu, národní parky a zvířata, původní obyvatele, odchytové kempy v africkém buši. A také odchyt zvířat a jejich transporty do Evropy i budování Zoo a Safari ve Dvoře Králové nad Labem. Zároveň uvidíme i srovnání s dnešní Afrikou a na fotografiích z doby nedávné navštívíme některá místa s odstupem padesáti let. Dům gobelínů Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel zve v měsíci květnu své návštěvníky na dvě výstavy. Na první výstavě Poezie nitě si prohlédnou textilní umělecké výrobky od Sdružení textilních výtvarníků z Prahy, uvidí gobelíny a textilní miniatury od 11 autorů. V Domě gobelínů vystavují Jarmila Handzelová, Jarmila Hartlová, Ludmila Kaprasová, Stanislava Losová, Miluše Mikušová, Božena Pýchová, Jaroslava Těšínská, Marie Tomášová, Marie Vaňková-Kuchynková, Radka Vodáková-Šrotová a Vlastimil Vodák. Některé šperky budou i k prodeji. Výstava potrvá do 27. listopadu 2022. Druhou otevřenou výstavou je výstava prací našich kurzistů, kteří pod vedením lektorky Milevy Müllerové na kurzu Tkaní tapiserie a pod vedením lektora Zdeňka Kubáka na kurzu Tkaní na stavu vytvořili vlastní textilní díla. Své výrobky pravidelně obměňují a doplňují novou originální tvorbou. V květnu je také již připraven letošní druhý kurz Tkaní tapiserie pro začátečníky pod vedením zkušené lektorky Milevy Müllerové. Kurz se bude konat 28. a 29. května od 9.00 do 17.00 hodin. Účastníci se seznámí s materiálem a pomůckami vhodnými pro tkaní na rámu, naučí se správně navést osnovu, základy hladkého tkaní a další tkalcovské techniky. Lektorka všem ukáže, jak správně vybrat vhodný návrh pro tkaní, naučí vás pracovat podle pauzy se vzorem. Kurzisté si osvojí základní principy výběru a míchání barev. Pokročilejší účastníci již potom budou realizovat tapiserii podle vlastního návrhu. Druhé páteční tvoření pro děti a dospělé je připraveno na 20. května od 13.00 do 18.00 hodin. Pro děti je připraveno tvoření s jarní tématikou. Malé návštěvníky nemine ani zasloužená odměna. Vstupné pro děti je zdarma, dospělí uhradí 20 Kč. V Domě gobelínů se v květnu uskuteční i prohlídky s tvořením pro děti ze základních škol se zaměřením na budoucí volbu povolání. Dům gobelínů se těší na všechny návštěvníky v roce 2022, otevřeno bude denně mimo pondělí od 10.00 do 12.00 hodin a od 13.00 do 17.00 hodin. Hvězdárna a planetárium prof. Františka Nušla zve návštěvníky na pravidelné pořady v planetáriu každou středu a sobotu od 20.00 hodin a v neděli od 14.00 hodin. Nedělní pořady jsou určeny zejména dětským návštěvníkům. Pozorovací časy noční oblohy v kopuli hvězdárny se od května posouvají, nyní se pozoruje od 21.00 hodin jarní obloha, která není tak bohatá na pozorování hvězdokup a mlhovin, nicméně v tomto ročním období můžeme daleko lépe pozorovat i vzdálenější galaxie. Pro jarní oblohu je typický tzv. jarní trojúhelník, který tvoří hvězdy Arcturus (Pastýř), Regulus (Lev) a Spica (Panna). Pozorování se koná každou středu a sobotu ve 21.00 hodin vždy po skončení pořadu v planetáriu. Jitka Čechová Foto: Pavel Kopp Foto: Martin Ladnar

1. 5. 2022; parlamentnilisty.cz

Hodonín: Město ocenilo úspěšné studenty

Deset studentů tří hodonínských středních škol zavítalo na radnici, aby převzali od představitelů města uznání a ocenění nejen za výborné studijní výsledky, ale především za své mimoškolní aktivity.

Za reprezentaci města studentům Gymnázia a Obchodní akademie, Integrované střední školy a Střední školy průmyslové a umělecké poděkovali místostarostové David Herzán a Ondřej Fialík. Kromě výborných studijních výsledků jsou ocenění studenti úspěšní v mnoha mimoškolních a volnočasových aktivitách, v nichž dosahují významných úspěchů. "Bylo pro mne ctí, že jsem mohl předat ocenění studentům, kteří jsou úspěšní v různých oborech studijní činnosti," řekl místostarosta David Herzán, který je garantem vedení města za oblast školství. "Kromě studia se dokáží podělit o svůj volný čas a jsou inspirací pro své spolužáky. Dokáží také svým nadšením pro věc strhnout ostatní a kolektivy stmelovat," uvedl místostarosta a dodal, že právě takové lidi město potřebuje a bude rád, když se studenti po ukončení svých studiích do Hodonína vrátí. Ocenění studenti a studentky Alžběta Bařinová Studentka sexty gymnázia se už od útlého věku věnuje folkloru, tančí ve folklorním souboru Kordulka, zpívá a hraje na cimbál. V rámci Středoškolské odborné činnosti (SVOČ) vytvořila 113 stánkovou práci na téma Současná podoba podlužáckého kroje, v niž kromě popisu a historického vývoje se zabývá údržbou a výrobou podlužáckého kroje a příležitostmi, k nimž se kroj obléká. V květnu ji čeká krajské kolo SVOČ. Dominika Naďová Studentka sexty gymnázia vykazuje nadstandardní výsledky v jazykových dovednostech, v anglickém a německém jazyce, a také v chemii. Složila mezinárodní zkoušky Cambridge English na úrovni C1. Daří se jí i v německém jazyce - po vítězství v Okresním kole olympiády postoupila do krajského kola. Také v chemické olympiádě postoupila do krajského kola. Spolu s týmem spolužáků, jehož je kapitánkou, postoupila do národního finále soutěže ChemQuest, která se bude konat v Praze. Sára Štětková Studentka 3. ročníku obchodní akademie. Kromě výborných studijních výsledků se zúčastňuje různých jazykových a odborných soutěží a olympiádách. Značnou měrou spolu se svými spolužačkami přispěla ke vzniku bufetu, který provozují sami studenti, dohlíží na jeho chod jak po organizační, administrativní, tak i po finanční stránce. Jerguš Dovala Student osmého ročníku gymnázia, kterého letos čeká maturita, reprezentuje školu v mnoha soutěžích a olympiádách. Pomáhá při organizaci školních i mimoškolních akcí, například na Dni otevřených dveří, moderuje akce. Po celých osm let působí ve školním pěveckém sboru Barbastella nejen jako jeho člen, ale má nemalou zásluhu na jeho propagaci. V době covidu působil jako dobrovolník a pomáhal s obstaráváním nákupů pro starší občany. S domem kultury pomáhal organizovat projekt Shromáždění na podporu Ukrajiny. V dobrovolnické činnosti se angažuje i v osobním životě, pořádá tematické víkendové akce pro děti. Jan Engler Student septimy gymnázia, který vyniká v matematice a přírodovědných předmětech. Dlouhodobě reprezentuje školu ve školních, okresních a krajských kolech matematických a fyzikálních olympiád. Pravidelně se účastní také chemických olympiád, v nichž dosahuje výborných výsledků. Výsledkem zapojení do Středoškolské odborné činnosti je práce Intuicionistická logika a její modely. Úspěšně tak reprezentoval školu a město. Kateřina Psotová Studentka 4. ročníku Integrované střední školy Hodonín si za své životní poslání zvolila obor sociální činnost. Během čtyřletého studia absolvovala několik odborných praxí v sociálních zařízeních v regionu, v nichž vždy prokazovala vysoký stupeň profesionality a odbornosti. Od prvního momentu si dokáže získat klienty svou ochotou, laskavostí a vstřícností. K jejím charakterovým vlastnostem patří i to, že dokáže ostatní nadchnout pro dobrou věc. Po složení maturitní zkoušky se chce věnovat svému oboru a vykonávat smysluplnou práci, která přináší užitek a radost i ostatním lidem. Stanislav Polák Student 3. ročníku Integrované stření školy Hodonín, učebního oboru truhlář, kterého baví práce se dřevem, se momentálně připravuje na závěrečné zkoušky. V regionálním kole Jihomoravského a Zlínského kraje, které je součástí Mistrovství České republiky v oboru truhlář, vybojoval ve tvrdé konkurenci v listopadu 2021 druhé místo. Stanislav má přirozenou autoritu ve třídě a dokáže motivovat spolužáky k lepším studijním výsledkům. Po závěrečných zkouškách bude studovat nástavbové studium - obor Podnikání. Pavel Štarha Student 4. ročníku Střední školy průmyslové a umělecké Hodonín, oboru Technické lyceum, se aktuálně připravuje na maturitní zkoušku, po jejímž absolvování chce pokračovat ve studiu informatiky na Fakultě informačních technologií v Brně. Už od prvního ročníku se věnuje programování robotů ze stavebnice Lego Mindstorms. Zúčastnil se Robosoutěže, pořádané Elektrotechnickou fakultou ČVUT Praha, a také Robotiády ve VIDA centru v Brně, kde se svým projektem zvítězil v kategorii Freestyle. Ve volném čase rád sportuje a věnuje se psaní knih. Jeho prvotina "Vězeň vlastní mysli" pojednává o muži, který po závažné operaci mozku není schopen rozlišit sny od reality a svým způsobem žije několik životů najednou. Petr Hubatka Student 4. ročníku Střední školy průmyslové a umělecké Hodonín, studijního oboru Grafický design, pravidelně spolupracuje se školním časopisem ECHO. Je hlavou redakce a zodpovědný za obsah a podobu časopisu. Časopis nadchl studenty i učitele. Petr, který má také výborné organizační schopnosti, už byl přijat na dvě výtvarné školy, do Prahy a do Zlína, kde se v přijímacím řízení umístil na prvním místě mezi uchazeči. Ve studiu bude pokračovat na ČVUT v Praze na Fakultě architektury, obor Design. Ladislav Sedláček Student 1. ročníku Střední školy průmyslové a umělecké Hodonín, studijního oboru Stavitelství, kterému se chce věnovat i po střední škole. Je rovněž výborným sportovcem klubu AC Čejkovice ve skoku o tyči. V této disciplíně získal letos v únoru v Ostravě 1. místo na Mistrovství ČR juniorů v hale, kde zdolal výšku 486 centimetrů. Je to jeho nový osobní rekord, ale i splněný limit pro mistrovství Evropy do 18 let, které se bude konat ve dnech 4. – 7. 7. 2022 v Jeruzalémě. Ladislav je také vítězem Mistrovství Moravy a Slezska dorostu, juniorů a dospělých v Ostravě a bronzovým finalistou na mítinku WIT. Jeho největším současným sportovním cílem je Mistrovství světa do 20 let v Kolumbii. URL| http://www.parlamentnilisty.cz/politika/obce-volicum/Hodonin-Mesto-ocenilo-uspesne-studenty-700799

30. 4. 2022; businessinfo.cz

Nové technologie – klíč pro konkurenční schopnost v transatlantickém byznysu

Výzkum technologií spojených s umělou inteligencí začal v Československu již na počátku 60. let, dnes je Česká republika světovým lídrem v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Díky aktivním pozicím k ochraně informační a telekomunikační infrastruktury si Česká republika získala mimořádné uznání. Skvělé renomé mají také čeští vědci a experti, což potvrzuje zájem amerických firem s globální působností otvírat v České republice své pobočky. Ministerstvo zahraničních věcí vystupuje aktivně v podpoře technologických firem a vědecké komunity ve spolupráci s partnery v USA a Kanadě, které v oblasti nastupujících technologií patří ke světové špičce. Fungující network byl i cílem prvního transatlantického setkání. Te Te č č ka za lockdowny ka za lockdowny Pandemie covid-19 omezila mezilidské kontakty a osobní setkávání. Hezkou tečku za dosavadními "lockdowny" na Ministerstvu zahraničních věcí ČR představovalo transatlantické setkání, které se konalo v polovině dubna v reprezentačních prostorách ministerstva. Bylo prvním svého druhu na ministerstvu zahraničí a mělo za cíl poděkovat všem pozvaným za spolupráci a tím i za přínos k rozvoji vztahů mezi Českou republikou, Spojenými státy americkými a Kanadou. Transatlantická spolupráce je základním pilířem zahraniční politiky České republiky. Hlavní důraz klade na bezpečnostní spolupráci a prohlubování hospodářských vazeb se Spojenými státy a Kanadou. Povaha, asymetrie a globálnost hrozeb (jako např. kybernetická bezpečnost, hybridní útoky, energetická bezpečnost, ochrana kritické infrastruktury a odolnost dodavatelských řetězců) výrazně propojuje obě oblasti – tedy obchod i bezpečnost. Úspěchy české vědy za oceánem Česko má zájem o další prohlubování spolupráce s USA v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Mezi nejnovější české úspěchy na druhé straně Atlantiku bezpochyby patří druhé místo studentů ČVUT v prestižní soutěži inovativních technologií v robotice DARPA SubT Challenge, organizované Ministerstvem obrany USA, nebo vítězství studentů ČVUT v soutěži Amazon Alexa Prize Social Bot Grand Challenge. MIT – Czech Republic Seed Fund Významným počinem na tomto poli je rovněž dohoda prestižního Massachusetts Institute of Technology (MIT) a Akademie věd ČR, na základě které tyto instituce otevřely v dubnu 2021 společně MIT – Czech Republic SEED FUND. Jedná se o nástroj pro financování rozjezdu vzájemné spolupráce elitní americké výzkumné organizace a českých výzkumníků z Akademie věd a různých českých vysokých škol. Fond bude cestou každoročních grantových soutěží podporovat společné týmy českých a amerických vědců, se zapojením juniorních výzkumníků a studentů, v jejich snaze o ustavení dlouhodobějších a udržitelnějších partnerství a o přípravu projektů do významnějších grantových schémat. Česká republika se tím zařadila mezi tak významné partnery MIT, jako jsou Německo, Francie, Izrael, Itálie nebo Korea. Díky výjimce z podmínky zřízení národního programu byla realizována vůbec první stáž studenta MIT v Česku – vzhledem k pandemii online formou – ve firmě Phonexia. Ta se zabývá vývojem řečových technologií pro bezpečnostní systém i komerční sféru. Česko posiluje v oboru umělé inteligence Česká republika má ambici se stát novým členem Globálního partnerství pro umělou inteligenci (GPAI). S narůstajícím významem umělé inteligence a jejích dopadů na náš každodenní život si ceníme toho, že Česko má možnost aktivně přispívat k činnosti této iniciativy s globálním dopadem. K vysoké kvalitě přihlášky a ke zvýšení šance stát se členem GPAI přispěli zejména Lenka Kučerová z prg.ai, ale také Alena Nováková z Národního centra pro Průmysl 4.0, Josef Šivic z Českého institutu informatiky, robotika a kybernetiky na ČVUT, Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechnické ČVUT a CTO Avast Software a dále Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva Akademie věd. Alžběta Krausová je také jedním z prvních českých expertů v pracovních skupinách GPAI, do jejichž práce se zapojí spolu s Radimem Polčákem, prorektorem Masarykovy univerzity. Úspěšné první transatlantické setkání Transatlantické setkání umožnilo vzájemně se lépe poznat, navázat nové kontakty a přijít s dalšími nápady na prohlubování dvoustranných vztahů s klíčovými transatlantickými partnery v oblasti nových technologií. Poděkování za účast a podporu patří zejména zástupcům Velvyslanectví Kanady a Velvyslanectví Spojených států, kolegům z ministerstva zahraničí, ostatních orgánů státní správy, všem zástupcům byznysu, akademické a kulturní sféry i think-tanků a nevládních organizací. Mohlo by vás také zajímat Radek Filip: Podmínky pro letecký byznys v Evropě jsou mnohem příznivější než třeba v Číně Podpora účasti českých firem na leteckém veletrhu EAA AirVenture Oshkosh URL| https://www.businessinfo.cz/clanky/nove-technologie-klic-pro-konkurencni-schopnost-v-transatlantickem-byznysu/

29. 4. 2022; LeasePlan

Cesta k udržitelné mobilitě nevede jen jedním směrem

Profesor Jan Macek z Centra vozidel udržitelné mobility ČVUT je v médiích často citován jako "vědec, který varuje před elektromobily". Když se s ním ale dáte do řeči, zjistíte, že se snaží varovat před tím, abychom se během náročného úkolu přechodu na udržitelnou mobilitu nepouštěli jen jedním směrem.

- Co to vlastně je udržitelná mobilita? Co máme v plánu udržet? Pojem udržitelnost si každý vykládá trochu jinak. Podle mě je mobilita udržitelná, když závažným způsobem neovlivňuje životní prostředí, a přitom stále splňuje svůj účel. Udržuje svět v pohybu. - To ale nechává široké pole pro diskusi, kde se mez udržitelnosti nachází. Ano, jistě. Podle mého názoru ji ale musíme hledat v reálném světě, ve kterém žijeme. Nemůžeme dost dobře tvrdit, že ideální formou udržitelné mobility jsou online konference. Jsou sice šetrné pro životní prostředí, ale v předchozích letech se ukázalo, že přeprava lidí není zbytečný přepych a někdy se zkrátka lidé setkávat osobně musí. Stejně tak nemůžeme znenadání opustit dálkovou kamionovou dopravu, protože naše podniky fungují v režimu linkové výroby, kde klasické sklady nahradily "sklady na kolech". Udržitelnost musí mobilita splňovat nejen v šetrnosti k životnímu prostředí. Udržovat musíme i ekonomiku, komunikaci, celou naši společnost. Zásadní otázka spočívá v tom, kde na udržení mobility získat energii a jak ji co nej účelněji využít. - Jak na tuto otázku odpovídá Centrum vozidel udržitelné mobility ČVUT, ve kterém pracujete? Naše centrum se snaží odpověď hledat pomocí objektivních dat. Pokud bych je měl stručně shrnout, tak v oblasti dálkové nákladní dopravy zatím vychází jako nejlepší varianta spalovací motor. Ve městech vidíme ideální prostředí pro využití vozů s elektrickým pohonem. V oblasti přepravy osob se zaměřujeme na více směrů, které se obecně dají popsat jako hybridizace. Od čistě elektrických vozů přes hybridní motory, vozy využívající vodík - ať přímo k pohonu, nebo pro výrobu energie v palivových článcích - až po vozy se spalovacími motory. Ze všech těchto technologií se snažíme najít ideální mix, ve kterém by mohla udržitelná mobilita co nejúčelněji fungovat. - Nedá mi to nezeptat se vás na jednu věc. Výstupy a zprávy vašeho centra používají často jako argumenty lidé, kteří se v médiích cíleně a velmi ostře staví proti zavádění elektromobility. Vy ji ale jmenujete jako důležitou složku udržitelné mobility. Já o tom vím a osobně mě to mrzí. My se snažíme přinášet striktně nezaujaté a daty podložené informace. Nejsem vůbec rád, když je někdo používá v kontextu prosazování svých jednostranných názorů, nebo dokonce politických cílů. To naprosto odmítám. - Elektromobilita nicméně je velmi diskutované téma a zároveň oblast, ve které se odehrává velká část technologického vývoje. Jak na ni nahlížet? Vozy poháněné elektřinou zastávají v udržitelné mobilitě důležitou pozici. To nikdo nemůže zpochybnit. Zároveň bychom ale neměli při určování této pozice přehlížet jejich nedostatky. Dnešní vozy sice mají již slušný dojezd, ale dosahují ho tím, že s sebou vozí extrémně těžkou baterii. Jsou zatížené velkou uhlíkovou stopou, ačkoliv je v úředních nařízeních považujeme za bez emisní. Jsou také velmi drahé na výrobu. Zákazník to tolik nepociťuje díky tomu, že jejich prodej dotují buď státy, anebo samy automobilky. Ty cenu sanují maržemi z prodejů standardních automobilů, aby se vyhnuly pokutám za překročení flotilových limitů emisí CO2. To je mimochodem obecný problém současné energetiky. Putují do ní tak velké objemy různých dotací, že vlastně nevíme, co nás co stojí. - Není to tak, že se do uhlíkové stopy elektromobilů ve velké míře promítá oblast energetiky? To jistě ano, co se samotné spotřeby pro jízdu týče, ale to nic nemění na faktu, že také energetická náročnost výroby elektromobilu je v současnosti v porovnání s klasickým automobilem asi dvojnásobná. Jejich produkce má ale více oblastí, které se do jeho udržitelnosti promítají. Velkou roli například hraje to, kde se vyrábí jednotlivé díly a součástky. V současnosti ve výrobě baterií takřka bezkonkurenčně dominuje Čína a komponenty pro jejich výrobu se proto dováží právě odsud. Čína má přitom energetiku postavenou převážně na fosilních palivech. - Nicméně asi platí, že čím více budeme vyrábět energie z obnovitelných zdrojů, tím menší bude uhlíková stopa provozu elektromobilu a tím rychleji se smaže rozdíl energetické náročnosti jeho výroby. Ano. Nesmíme ale zapomínat na to, že pro napájení elektromobilů budeme muset navýšit celkovou produkci energie. A pokud budeme chtít udržet status elektromobilu jako vozidla s bezemisním provozem, tak i toto navýšení budeme muset pokrýt z obnovitelných zdrojů. Výrobci energie sice tvrdí, že to zvládnou, ale můj osobní dojem je, že trochu počítají s tím, že se počet elektromobilů nikdy nedostane na předpokládaná čísla. Že jich nebudeme muset napájet tolik, kolik v současnosti předpokládáme. - Kolik odhadujete, že jich bude jezdit? Myslím si, že pokud budeme počítat s jejich nasazením převážně v oblasti městské mobility, kde vidím jejich užitečné uplatnění, pak se bude jejich podíl v celkovém mixu pohybovat někde kolem 15 %. Což se asi zvládnout dá. Stejně tak nám ale zůstává další řada úkolů, které musíme vyřešit. Například dostatečnou kapacitu přenosové sítě, dostatečný výkon umožňující rychlé nabíjení a tak dále. Na to všechno musíme myslet, pokud chceme elektromobilitu skutečně efektivně využívat. - Jaké další technologie do celkového mixu udržitelné mobility patří? Určitě vodík, který dokážeme využívat jako přímé palivo ve spalovacích motorech i v palivových článcích. Myslím, že například Toyota Mirai s oběma z nich dosahuje zajímavých výsledků. Vodík s sebou ovšem opět nese problémy. Pro využití v palivových článcích je například potřeba zachovat vysokou čistotu a obecně se vodík také složitě přepravuje. Tyto problémy se ale dají řešit přeměnou vodíku na syntetická paliva. Odpadají u nich problémy s distribucí, dají se používat v současných automobilech, nevyžadují velké zásahy do existující infrastruktury. Vyžadují sice velké investice v energetice a palivářském průmyslu, ale technologii jejich výroby známe. - Proč se jim nedostává více pozornosti? Podle mého názoru nám chybí skutečně systematický přístup. Pracujeme v prostředí, kdy se nedává dostatečný čas výzkumu, dělají se rychlá rozhodnutí, vynakládáme obrovské prostředky na technologie, které pak zase opouštíme. Jako inženýra mě to skutečně trápí. Energetika je složitý obor, ve kterém se nedá spěchat a ne všechno se také dá spočítat. Vývoj nové technologie, ověření její funkčnosti a efektivity vyžaduje čas. Tak to zkrátka je. - V úvahách o udržitelné mobilitě se často objevuje tvrzení, že bude muset dojít k posunu vnímání automobilu. Že ho přestaneme považovat za nezbytný majetek a symbol statusu a budeme si ho jen pronajímat v případě potřeby. Angažuje se vaše Centrum udržitelné mobility i v této oblasti? Ano, je to důležitá oblast, kde v současnosti připravujeme projekt společně s kolegy z fakulty elektrotechnické a dopravní. I zde se ale musíme vyrovnat s okolnostmi reálného světa. Na jedné straně se snažíme optimalizovat přepravu, na druhé straně se v dnešní době dováží obrovské množství zboží z jihovýchodní Asie a opačným směrem putují kontejnery prázdné. Do slibně rozjetých projektů carsharingu zase zasáhl covid a lidé zcela pochopitelně nechtěli sdílet jedno auto s třemi dalšími lidmi. Takže opět - musíme se tím zabývat, protože přepravovat každého člověka jedním autem nedává smysl. Když vidím v kolonách prázdná SUV s jedním člověkem za volantem, tak mě berou čerti. Můžeme ale něco takového zakázat a nařídit auta sdílet? Tím si nejsem jistý. - Mluvili jsme tu převážně o problémech. Jste optimista? Dokážeme je zvládnout a k udržitelné mobilitě se dopracovat? Věřím, že ano. Pokud budeme realisté, budeme se při sestavování mixu mobility řídit racionálními daty a budeme se věnovat všem cestám, které máme k dispozici. Žijeme ve světě, kde každý člověk má jiné potřeby, představy a možnosti. A my musíme najít řešení, které bude přijatelným kompromisem pro všechny. Přechod na udržitelnou mobilitu je obrovsky náročný úkol a nemůžeme si dovolit vsadit vše jen na jednu kartu. --- Prof. Ing. Jan Macek, DrSc. Po studiu na Fakultě strojní ČVUT pracoval ve Výzkumném ústavu ČKD PRAHA a vyučoval na ČVUT v Praze na katedře automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel, kterou později vedl. Působil také na pozici děkana Fakulty strojní ČVUT a proděkana pro vědeckou a výzkumnou činnost. Při ČVUT zakládal Centrum vozidel udržitelné mobility a vede Národní centrum kompetence J. Božka pro pozemní vozidla. O Centru udržitelné mobility Centrum se zaměřuje hlavně na koncentraci prostředků a technologií, které vedou k výzkumu nových řešení a následně k optimalizaci koncepcí pístových motorů pro vozidla i energetiku. Dalším sektorem, kam v rámci činnosti výzkumného centra směřuje pozornost, jsou hnací agregáty včetně elektrických a hybridních a jejich integrované řízení s ohledem na účinnost, šetrnost k životnímu prostředí, užitnou hodnotu z hlediska mobility a konečně z toho vyplývající konkurenceschopnosti firem spojených s tuzemským průmyslem. Přímé výstupy výzkumného centra jsou již nyní použitelné v průmyslu a jejich cílem je inovace a optimalizace automobilních pohonů, které jsou založeny na spalovacích motorech či elektrických pohonech s akumulací energie. Foto Luboš Wišniewsk

20. 4. 2022; rmol.cz

Administrátorské týmy v CZ.NIC vede Tomáš Hála

Novým členem managementu správce české národní domény se stal Tomáš Hála, který dlouhá léta působil u jednoho z největších českých registrátorů Active 24.

Jako Chief Information Officer je Tomáš Hála zodpovědný za týmy provozních, systémových a síťových administrátorů. "Tomáš Hála má bohaté zkušenosti s naším oborem a také přímo s činností CZ.NIC. Dosud jsme se měli možnost vídat na valných hromadách sdružení, jednáních kolegia, pracovních skupinách a odborných konferencích. Jsem velice rád, že nyní budeme v pravidelném kontaktu a budeme spolupracovat jako kolegové. Tomáš Hála bude velkým přínosem pro naše administrátorské týmy, které budou moci pod jeho vedením nasazovat projekty rozvíjející naši infrastrukturu," uvedl výkonný ředitel sdružení CZ.NIC Ondřej Filip. Tomáš Hála (*1982) vystudoval výpočetní techniku na elektrotechnické fakultě ČVUT. V roce 2007 nastoupil do společnosti Active 24, kde nejdříve zastával pozici Linux administrátora. Později se ujal vedení týmu Linux administrátorů a následně měl na starosti celé provozní oddělení, včetně bezpečnostních projektů a rozvoje služeb. Štítky: Profilová karta firmy Turris Řešení a produkty jsou vždy: zabezpečené, výkonné, založené na Open source, modulární a rozšiřitelné, využitelné pro širokou škálu aplikačních možností, ideální pro prodej formou služby. Výzkum, vývoj a výroba všech našich produktů probíhá v České republice. Podobné články 9. 11. 2021. (redaktor: František Doupal, zdroj: CZ.NIC) Prototyp jednoho z nejvýkonnějších routerů na evropském trhu se vůbec poprvé představí českým uživatelům. Nová generace superbezpečného routeru Turris Omnia s pracovním označením "2022” nabídne dva 10Gb porty a ve spojení s dynamickým firewallem a bezpečnostním systémem Turris Sentinel posune domácí zabezpečení na novou úroveň. Čtěte více 7. 7. 2021. (redaktor: František Doupal, zdroj: Turris) Značka bezpečných routerů Turris, která v minulosti pro svůj pilotní router Omnia vybrala přes 1,2 milionu dolarů v crowdfundingové kampani Indiegogo, chce nyní zaujmout pozornost reseller partnerů a ISP providerů po celém světě. Na MWC v Barceloně představila svůj lineup pro rok 2022 a zároveň připomněla filozofii celé stávající produktové řady. Čtěte více 29. 6. 2021. (redaktor: František Doupal, zdroj: CZ.NIC) Na setkání kolegia sdružení CZ.NIC, které se konalo 25. června, byla do představenstva správce české národní domény zvolena Ilona Filípková. Čtěte více 13. 1. 2021. (redaktor: Jan Hanáček, zdroj: DCD Publishing) Portfolio produktů společnosti Turris zahrnuje několik zajímavých a novátorských bezpečnostních řešení. Jak nás ale upozornil Radovan Hošek, manažer prodeje společnosti, mnohem zajímavější jsou služby na tato řešení vázaná a možnosti rozšíření, které přinášejí zákazníkům. Čtěte více URL| https://www.rmol.cz/personalie/administratorske-tymy-v-cznic-vede-tomas-hala

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk