3. 8. 2022; FeedIT.cz

Dvě stě studentů z celého světa se na Fakultě elektrotechnické ČVUT učí létat s drony

Brazílie, Mexiko, Spojené státy, Jižní Korea, Japonsko, Spojené arabské emiráty, Indie, Nigérie, Austrálie či řada evropských států včetně Česka. 170 studentů a studentek z celkem šesti světadílů se 1. srpna 2022 sešlo v Praze na Karlově náměstí na IEEE RAS Letní škole multirobotických systémů. Dalších 40, pro něž je obtížné přicestovat kvůli epidemiologickým nařízením, se k nim připojilo virtuálně.

Pořádající Fakulta elektrotechnická ČVUT připravila intenzivní program plný přednášek, seminářů a programování spolupracujících dronů pro všechny, kdo si chtějí prohloubit znalosti v oblasti multirobotických vzdušných systémů. Po čtyřech dnech teorie účastníci uplatní nabyté znalosti při praktických letových ukázkách v pátek 5. srpna 2022 na Císařském ostrově, kde využijí nejmodernější platformy autonomních dronů vyvíjené Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT. Čtyřčlenné skupiny pak při venkovním experimentu ověří, do jaké míry se jim podařilo osvojit si metodiku a přenést ji do plně funkčního robotického systému. "Jejich drony přitom budou mezi sebou ve vzduchu soutěžit v tom, který dokáže rychleji splnit zadání a nasnímat kamerou různé prvky energetické přenosové soustavy. Létat budou mezi maketami stožárů, na kterých v rámci evropského projektu AerialCore testujeme praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí Skupiny multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Největší lákadla? Software MRS, vítěz DARPA SubT Challenge a navazování kontaktů Pro účastníky IEEE RAS Letní školy ze všech koutů světa je atraktivní jak reputace týmu MRS FEL ČVUT, který dominoval při posledním neoficiálním mistrovství světa dronů v Abú Zábí ve Spojených arabských emirátech v roce 2020, tak autonomní drony, se kterými se budou učit létat. Nad konkurenčními platformami vynikají zejména softwarem umožňujícím skutečně autonomní chování létajících dronů. Díky tomu se mohou bezpečně pohybovat a spolupracovat s ostatními roboty i v prostředí bez GPS signálu, jako jsou jeskyně či neznámé vnitřní prostory. Jejich vlastnosti je předurčují pro nasazení při speciálních misích, jako je mapování historicky cenných interiérů, hašení požárů ve výškových budovách, záchrana osob, inspekce elektrického vedení či odchyt nepřátelských dronů. Během Letní školy, která po roční covidové přestávce navazuje na dva předchozí ročníky, účastníky provázejí špičky současné robotiky. Největší pozornost vzbuzuje Konstantinos Alexis, aktuálně profesor technické kybernetiky Norské univerzity vědy a techniky, který se svým týmem CERBERUS loni ovládl soutěž DARPA Subterreannean Challenge, všeobecně považovanou za "olympiádu robotických týmů". Prof. Alexis je také společně s kolegy z ETH Curych držitelem světového rekordu ve vytrvalostním letu ve třídě bezpilotních letounů s hmotností pod 50 kg: jejich letoun AtlantikSolar vydržel ve vzduchu plachtit 81,5 hodin. V soutěži DARPA se také dlouhodobě skvěle držel a stříbro z virtuální soutěže přivezl tým CTU-CRAS-NORLAB vedený prof. Tomášem Svobodou, vedoucím katedry kybernetiky FEL ČVUT, jehož prezentace je rovněž v programu Letní školy. Mladé výzkumníky a studenty oslovil i doc. Martin Saska s nejnovějšími výsledky vývoje plně autonomních kompaktních rojů létajících robotů s palubní umělou inteligencí, na kterém MRS FEL ČVUT spolupracuje s několika předními světovými pracovišti. Sestavu přednášejících dále tvoří mimo jiné výzkumníci z Boston University, University Delft, University Sevilla a dalších předních světových pracovišť. Organizátoři Letní školy kladou rovněž velký důraz na společenský rozměr celé akce. "Po loňské covidové pauze jde o první akci, kde se mohou mladí výzkumníci opět sjet a navazovat vědecké kontakty," říká Martin Saska, kterého těší, že se někteří účastníci na Letní školu vracejí a své znalosti z předchozích ročníků dále rozvíjejí. Na Letní školu se po dvou letech mimo jiné vrátil i Antoine Milot, doktorand z LAAS-CNRS, výzkumné laboratoře při univerzitě v Toulouse. Vyvíjí algoritmy pro podmořské roboty a účast na letní škole mu umožňuje udržet si kontakt se zásadními trendy v oblasti multirobotických systémů. "Je to pro mne skvělá příležitost vyměnit si zkušenosti s lidmi, kteří na těchto výzvách pracují," říká Antoine Milot, jenž také oceňuje kvalitu prezentací o současné nejvyspělejší robotické technice a příležitost vyzkoušet si nové simulační prostředí, která pak může případně využít ve vlastním výzkumu. Mezi účastníky jsou také zástupci firem, které v dronech vidí perspektivu a účastí na této akci chtějí podpořit svůj další rozvoj. To je případ firmy GoodAI, která vyvíjí umělou inteligenci. "V rámci našeho výzkumu obecné umělé inteligence se v GoodAI věnujeme kolektivní inteligenci a multiagentním systémům. Dříve jsme se soustředili hlavně na teoretickou stránku, ale v současné době se již díváme i na to, jak tyto systémy můžeme aplikovat v praxi. Myslíme si, že "state of the art” je již na takové úrovni, kdy můžeme dělat zajímavé experimenty a rychle inovovat, a mohou tak vzniknout užitečné, prakticky využitelné aplikace například zrovna v robotice. Pro nás je důležité v této fázi identifikovat, ve kterých odvětvích by kolektivní inteligence a roje znamenaly největší přidanou hodnotu. Navíc, drony a robotika nás s kolegy hodně baví, proto je pro nás logickým krokem se do této oblasti víc ponořit,” říká Jaroslav Vítků, Senior Research Scientist, který se Letní školy účastní. Video z Letní školy MRS 2020 https://www.youtube.com/watch?v=RbBjJ9DjNg8 Video z Letní školy MRS 2019 https://www.youtube.com/watch?v=m_AxZs-_DXI&t=9s Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut .cz/ Tagged České vysoké učení technické v Praze URL| https://feedit.cz/2022/08/03/dve-ste-studentu-z-celeho-sveta-se-na-fakulte-elektrotechnicke-cvut -uci-letat-s-drony/ 


31. 7. 2022; tn.cz

Vědci z ČVUT dokončili vývoj psích robotů. O autonomní roboty má zájem armáda

Vědci z elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze dokončili vývoj umělé inteligence psích robotů. Ti nyní dokáží pracovat bez pokynů operátora na základě vlastních rozhodnutí jako samostatná robotí smečka. Komunikují výhradně mezi sebou a rozhodují se samostatně. Mají prostorové i noční vidění, orientují se i v mlze. S jejich využitím se počítá třeba při záchraně lidí ze sutin. Poznají vydechovaný plyn CO2, jakékoli části člověka i předměty, které používá. O autonomní roboty už mají zájem záchranné složky i armáda. sam, TN.cz URL| https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/468140-vedci-z-cvut -dokoncili-vyvoj-psich-robotu-o-autonomni-roboty-ma-zajemarmada  


30. 7. 2022; Blesk.cz

Bayraktary i amatérské kvadrokoptéry. Ukrajina buduje armádu dronů. Jak se uplatní v bojích

V ukrajinském konfliktu obě strany používají tisíce dronů – k průzkumu nepřátelských pozic, navádění dělostřelců i vlastním útokům. Nejvíc se proslavily turecké bayraktary, ale jak Rusové, tak Ukrajinci nasazují i běžně dostupné modely za pár tisíc, píše BBC. Kyjev teď apeluje na dárce z celého světa, aby pomohli budovat armádu dronů.  

Z vojenských dronů má Ukrajina ve výzbroji zejména Bayraktar TB2 z Turecka. Je velký jako malé letadlo – rozpětí křídel 12 metrů, maximální vzletová hmotnost 700 kg. Disponuje kamerami a lze ho vyzbrojit laserem naváděnými bombami. Na začátku války jich Ukrajina měla méně než 50, uvádí Jack Watling z anglického think tanku RUSI. V prvních týdnech invaze si bayraktary vydobyly velké uznání. "Předváděly se při útocích na cíle, jako jsou muniční sklady, a hrály i svou roli při potopení křižníku Moskva," uvedla pro BBC Marina Mironová, badatelka zaměřená na obranná studia na King’s College v Londýně. Dost jich pak ale zničila protiletadlová obrana Rusů. "Jsou velké, pohybují se poměrně pomalu a nelétají úplně vysoko, což z nich dělá snadné cíle," vysvětlil Watling. Posily z Íránu? Okupanti spoléhají hlavně na "menší, prostší" drony Orlan-10. I tyto stroje, s maximální vzletovou hmotností 15 kg, mají kamery a mohou shazovat malé bomby. "Na začátku války jich mělo Rusko tisícovky a může jim zbývat pár stovek," soudí Watling. Bílý dům ovšem nedávno varoval, že Vladimir Putin v Teheránu dojednával dodávky dronů íránských. Šáhid-129 se osvědčil v občanských válkách v Sýrii a Jemenu, má podobné charakteristiky jako Bayraktar TB2. Rusové se také podle satelitní špionáže dívali na novější modely 191, uvedla CNN. **US will provide Ukraine with 580 Phoenix Ghost attack drones — The White House pic.twitter.com/qRkjKzd2GR — TRUCHA*English (@TpyxaNews) 22. července 2022 Američané zase na jaře poslali Ukrajincům sedm stovek "kamikaze" dronů Switchblade. Bezpilotní letoun napěchovaný výbušninami může nějakou chvíli letět, než si najde cíl a vrhne se na něj. Menší model 300 unese voják pohodlně na zádech, slouží proti živé síle. Switchblade 600 už váží 23 kilo, je účinný třeba proti tankům. V aktuální várce americké pomoci jde o 580 podobných dronů Phoenix Ghost. Ten může poletovat i šest hodin a před sebevražednou misí pořádně pomoci s průzkumem. Vojenské drony mohou samy uštědřit nepříteli nějakou tu ránu, ale nejefektivnější jsou bezpilotní letouny při hledání cílů a navádění dělostřelců. "Ruské síly dovedou svá děla zaměřit na nepřítele do tří až pěti minut od chvíle, co ho dron Orlan-10 spatří," uvádí Watling. Bez dronu může obdobná akce zabrat 20-30 minut. "Obě strany se velmi rychle naučily využívat video v reálném čase, aby rychle nařídily dělostřeleckou palbu a hned korigovaly zaměřování, takže je to velmi, velmi přesné, i když se používají staré nenaváděné bomby," konstatoval Justin Bronk z RUSI. "Když jste v minulosti chtěli vyhledávat nepřátelské pozice, museli jste poslat na průzkum speciální jednotky – a mohli jste je při tom ztratit," dodala Mironová. "Nyní riskujete akorát dron." #Ukraine: As Russians rapidly withdraw from the famous Snake Island, the Ukrainian army shows how they regularly targeted ithere we see a Ukrainian-developed Bohdana 155mm self-propelled howitzer destroying Russian positions on the island with fire correction from a TB2 drone. pic.twitter.com/oUq6AUSiQi — ** Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) 30. června 2022 Bomba z 3D tiskárny Ztratit bayraktar znamená škodu nějakých 50 milionů korun. Proto se Ukrajinci, ale i Rusové zároveň uchýlili k nasazení menších dronů, jaké si můžete koupit v obchodě. Využívají je jak k navádění dělostřelců, tak k menším útokům. Malé drony unesou munici o váze zhruba 200-500 gramů, větší model i přes tři čtvrtě kila. Bombu improvizují operátoři na 3D tiskárně – základem jsou křidélka, která po shození udrží směr, předvedl Dmytro Podvorčanskyj z praporu Dnipro 1, který má na starosti dronovou jednotku o deseti vojácích. "Jsme bojující ajťáci," směje se. Všichni se znali už před válkou, přišli dobrovolně, většina z nich skutečně studovala a pracovala s informačními technologiemi, jak popsal pro BBC. Zatímco velké vojenské drony lze snáze sestřelit, ty komerční jsou náchylné vůči elektronickému boji. S tím mají Rusové bohaté zkušenosti. Hned v počátcích invaze využívali online systém Aeroscope – platformu na detekci dronů, která dovede rychle odhalit jejich komunikaci a podle ní i najít pilota. Také hackeři často dokážou dron od operátora odříznout a dát mu pokyn vrátit se na základnu, ba ho poslat k zemi. "Ruské síly mají pušku Stupor, která střílí elektromagnetické pulsy," uvádí navíc Mironová. Pulsy znemožní komerčním dronům navigaci pomocí GPS. Kvůli tomu všemu Ukrajincům jeden dron vydržel v průměru sedm dní, konstatoval v analýze think tank RUSI. S tím výrazně pomohl Elon Musk, když Ukrajincům zprovoznil svůj budovaný systém satelitního internetu Starlink a poslal spoustu terminálů. Drony jsou tak ovládány přes bezpečné připojení, jež není snadné narušit. Dalším omezením komerčních dronů je jejich dolet. Bayraktar se spalovacím motorem vydrží ve vzduchu i 27 hodin a urazí tisíce kilometrů. U strojů pro filmaře, modeláře a amatéry tyto parametry klesají adekvátně ceně. Například nová kvadrokoptéra Mavic 3 od čínského výrobce DJI má baterii na tři čtvrtě hodiny letu a uletí 30 kilometrů. V Česku je k sehnání od 50 tisíc korun. (Jak informovala BBC, v dubnu DJI přestala své výrobky vyvážet do Ruska i na Ukrajinu, neboť nemají sloužit k bojům. Ale mohou se tam dál dostávat oklikou). Ještě levnější stroje nabízejí pochopitelně menší výkon či parametry kamer. Armáda dronů V obraně před ruským nájezdem má Ukrajina spoustu fanoušků, kteří jí pomáhají s výzbrojí – včetně dronů. Desítky lidí Ukrajincům poslaly své vlastní drony, shromažďují je tři logistická centra v USA a v Polsku. Další dárci posílají peníze na pořízení bayraktarů a spol. Kyjev to vítá, ba k takovým sbírkám vybízí. "Armáda dronů nám umožní konstantně monitorovat celých 2470 kilometrů frontové linie a připravovat adekvátní reakce na nepřátelské útoky," řekl pro BBC plukovník Oleksij Noskov z generálního štábu. Přáli by si dvě stovky vojenských průzkumných dronů s doletem přes 150 km, sofistikovanou kamerou a satelitní navigací. "Také potřebujeme jednodušší drony, tisíce dronů," stojí na webu, který pro darování peněz i dronů zprovoznilo ministerstvo digitální transformace. "Každý dron zachraňuje životy a přibližuje vítězství Ukrajiny!" FOTO: ČTK/AP, M. Valeš Na Ukrajině se uplatňují nejrůznější drony. Reuters Na snímku je dron vyvinutý příslušníky ukrajinských sil územní obrany pro shazování Molotovových koktejlů. Pentagon Kamikaze Switchblade 300 Bwag (CC BY-SA 4.0). Mavic 3 se v bojové podpoře osvědčil. Čínská firma DJI přestala na Ukrajinu a do Ruska vyvážet. Twitter Kyjev vyhlásil sbírku na Armádu dronů. Facebook Kyjev vyhlásil sbírku na Armádu dronů. Facebook Kyjev vyhlásil sbírku na Armádu dronů. Ministerstvo obrany RF Ruská armáda spoléhá na dron Orlan-10. Ministerstvo obrany RF Ruská armáda spoléhá na dron Orlan-10. Ministerstvo obrany RF Ruská armáda spoléhá na dron Orlan-10. Ministerstvo obrany RF Ruská armáda spoléhá na dron Orlan-10. Ministerstvo obrany RF Ruská armáda spoléhá na dron Orlan-10. Ministerstvo obrany RF Ruská armáda spoléhá na dron Orlan-10. Ministerstvo obrany RF Ruská armáda spoléhá na dron Orlan-10. Ministerstvo obrany RF Ruská armáda spoléhá na dron Orlan-10. Ministerstvo obrany RF Ruská armáda spoléhá na dron Orlan-10. Ministerstvo obrany RF Ruská armáda spoléhá na dron Orlan-10. Ministerstvo obrany RF Ruská armáda spoléhá na dron Orlan-10. Ministerstvo obrany RF Dron Orlan-10 na Ukrajině. reprofoto Twitter Údajný ukrajinský dronový nálet na Enerhodar (12.7.2022) Reuters dron Bayraktar Reuters dron Bayraktar Reuters Vypouštění průzkumného dronu ruské armády, město Popasna (2. 6. 2022) Reuters Vypouštění průzkumného dronu ruské armády, město Popasna (2. 6. 2022) Reuters Vypouštění průzkumného dronu ruské armády, město Popasna (2. 6. 2022) Reuters Vypouštění průzkumného dronu ruské armády, město Popasna (2. 6. 2022) Reuters Vypouštění průzkumného dronu ruské armády, město Popasna (2. 6. 2022) Twitter: War in Ukraine Bayraktary rozprášily ruské tanky. Twitter: War in Ukraine Bayraktary rozprášily ruské tanky. Twitter: War in Ukraine Bayraktary rozprášily ruské tanky. Twitter: War in Ukraine Bayraktary rozprášily ruské tanky. Twitter: War in Ukraine Bayraktary rozprášily ruské tanky. Twitter: War in Ukraine Bayraktary rozprášily ruské tanky. Twitter: War in Ukraine Bayraktary rozprášily ruské tanky. Reuters Útok dronu na Zmijí ostrov Reuters Útok dronu na Zmijí ostrov Reuters Útok dronu na Zmijí ostrov Reuters Útok dronu na Zmijí ostrov Reuters Útok dronu na Zmijí ostrov Reuters Útok dronu na Zmijí ostrov Mil.ru, CC BY 4.0 Bezpilotní dron Orlan-10. Stejný typ se zřítil v Rumunsku. Prezidentský úřad Ázerbájdžánu. Turecké drony Bayraktar přispěly k dominanci Ázerbájdžánu nad Arménií roku 2020. zrzutka.pl/bayraktar Polská sbírka na dron Bayraktar YouTube Dron Bayraktar ničící ruské nepřátelské cíle YouTube Dron Bayraktar ničící ruské nepřátelské cíle YouTube Dron Bayraktar ničící ruské nepřátelské cíle YouTube Dron Bayraktar ničící ruské nepřátelské cíle YouTube Dron Bayraktar ničící ruské nepřátelské cíle YouTube Dron Bayraktar ničící ruské nepřátelské cíle YouTube Dron Bayraktar ničící ruské nepřátelské cíle Reuters Bayraktar od Litvy (6. 7. 2022) Reuters Bayraktar od Litvy (6. 7. 2022) Reuters Bayraktar od Litvy (6. 7. 2022) DJI Nový model DJI FPV DJI Nový model DJI FPV VTM.cz Nový DJI Mavic 2 Enterprise DJI Dron DJI Mavic Air Computer DJI Mavic Pro DronPro s.r.o. Novinka DJI Mini SE: Ideální první dron pro celou rodinu Petr Neugebauer, FEL ČVUT České drony z ČVUT FEL mapují historické památky. Fars Media (CC BY-SA 4.0) Íránský dron Šáhid (Shahed) 129. Reuters Letecké záběry invaze a ruské tanky z dronu: Takhle postupuje Putin na Kyjev URL| https://www.blesk.cz/clanek/718787/bayraktary-i-amaterske-kvadrokoptery-ukrajina-buduje-armadu-dronu-jak-se-uplatni-vbojich  


30. 7. 2022; E15

Miliardový procesor ze Slovenska jde do finále. Má být čtyřikrát rychlejší než Intel a Nvidia

Slovenští experti ze společnosti Tachyum dokončují přípravu na vydání vlastního pokročilého počítačového čipu Prodigy. Po zhruba dvouletém zpoždění dodají na konci prosince testovací vzorky a na přelomu prvního a druhého čtvrtletí příštího roku pošlou Prodigy na trh. Pro potřeby prodeje si našli partnera v podobě české firmy M Computers dodávající výkonné superpočítače a servery.  

Společnost Tachyum navrhla takzvaný univerzální procesor, který slučuje tradiční procesor, grafický akcelerátor a čip pro umělou inteligenci. Podle informací deníku E15 se Prodigy bude vyrábět na Tchaj-wanu u největšího zakázkového polovodičového producenta, společnosti TSMC. Využije se přitom vysoce pokročilý 5nm proces. Prodigy má nabídnout až 128 procesorových jader při vysoké frekvenci 5,7 GHz. Zakladatel a výkonný ředitel Tachya Radoslav Danilák tvrdí, že Prodigy nabídne až čtyřnásobný výkon oproti současným nejrychlejším procesorům Xeon od Intelu nebo třikrát vyšší výkon oproti špičkovým akcelerátorům firmy Nvidia, a to při výrazném snížení spotřeby. To povede ke zrychlení výpočtů superpočítačů a umělé inteligence. Tachyum chce možnosti nového procesoru mimo jiné prezentovat na chystaném slovenském superpočítači, do jehož budování se zapojilo konsorcium firem včetně amerického výrobce disků Seagate. Vyjít má na sedmdesát milionů eur, zhruba 1,7 milliardy korun, a zvládat výkon až pět set petaflopů (jednotka používaná k měření výkonu jednotky s plovoucí desetinnou čárkou procesoru – pozn. red.) . Pokud se to podaří, stroj by dosahoval parametrů současných nejvýkonnějších superpočítačů planety. Současná jednička v podobě stroje Frontier od Hewlett Packard Enterprise podává dvojnásobný výkon, ale stojí 600 milionů dolarů. Tachyum na vývoj procesoru od investorů, mezi nimiž je i slovenská vláda, posbírala 42 milionů dolarů. "Dostat čip našeho typu na trh vyjde na asi sto milionů dolarů," naznačil další směřování Danilák. Firma svými velkolepými prohlášeními mezi odborníky také vyvolává pochybnosti. "Tvrzení o výkonu by měla být ověřena," uvedl například odborný web HPC Guru. Partneři Tachya by brzy mohli funkčnost vyzkoušet. "Spolupráci nemůžeme komentovat. Dostaneme se ale k prvním testovacím vzorkům Prodigy," sdělil manažer M Computers Petr Plodík. Jeho podnik patří ve střední a východní Evropě k nejvýraznějším dodavatelům systémů postavených na technologiích vyráběných společnostmi jako Nvidia, Lenovo nebo Intel. M Computers například jako první v regionu dodala systém s čipy Graphcore od stejnojmenného britského startupu, který představuje největší naději spíše stagnujícího ostrovního polovodičového byznysu . Technologii si koupila pražská ČVUT. "Graphcore primárně chtějí využívat skupiny zabývající se obory strojové učení a počítačové vidění. Podle dostupných testů může být Graphcore v těchto oblastech až pětkrát rychlejší než karty Nvidia," nastínil Daniel Večerka z katedry kybernetiky FEL ČVUT. Tachyum má za zády také další respektovaná jména. Mezi poradci figuruje bývalý technický ředitel AMD Fred Weber nebo tvůrce počítače BBC Micro a prvního procesoru ARM Steve Furber. Danilák sám prodal dva čipové startupy. SandForce dodával Applu a za 377 milionů dolarů ho koupila LSI. Firmu Skyera si zase pořídil Western Digital. Slováci se s Tachyem chtějí ucházet mimo jiné o dodávky americké vládě nebo NATO. Spolupráci navázali s americkým ministerstvem energetiky s využitím americké entity Tachyum Government. Členy týmu jsou lidé s bezpečnostními prověrkami nebo bývalou působností v Národní bezpečnostní agentuře (NSA) a podobně. URL| https://www.e15.cz/clanek/1391947/miliardovy-procesor-ze-slovenska-jde-do-finale-ma-byt-ctyrikrat-rychlejsi-nez-intel-anvidia  


30. 7. 2022; forexbanka.cz

Miliardový procesor ze Slovenska jde do finále. Má být čtyřikrát rychlejší než Intel a Nvidia

Společnost Tachyum navrhla takzvaný univerzální procesor, který slučuje tradiční procesor, grafický akcelerátor a čip pro umělou inteligenci. Podle informací deníku E15 se Prodigy bude vyrábět na Tchaj-wanu u největšího zakázkového polovodičového producenta, společnosti TSMC. Využije se přitom vysoce pokročilý 5nm proces. Prodigy má nabídnout až 128 procesorových jader při vysoké frekvenci 5,7 GHz.  

Zakladatel a výkonný ředitel Tachya Radoslav Danilák tvrdí, že Prodigy nabídne až čtyřnásobný výkon oproti současným nejrychlejším procesorům Xeon od Intelu nebo třikrát vyšší výkon oproti špičkovým akcelerátorům firmy Nvidia, a to při výrazném snížení spotřeby. To povede ke zrychlení výpočtů superpočítačů a umělé inteligence. Tachyum chce možnosti nového procesoru mimo jiné prezentovat na chystaném slovenském superpočítači, do jehož budování se zapojilo konsorcium firem včetně amerického výrobce disků Seagate. Vyjít má na sedmdesát milionů eur, zhruba 1,7 milliardy korun, a zvládat výkon až pět set petaflopů (jednotka používaná k měření výkonu jednotky s plovoucí desetinnou čárkou procesoru – pozn. red.) Pokud se to podaří, stroj by dosahoval parametrů současných nejvýkonnějších superpočítačů planety. Současná jednička v podobě stroje Frontier od Hewlett Packard Enterprise podává dvojnásobný výkon, ale stojí 600 milionů dolarů. Tachyum na vývoj procesoru od investorů, mezi nimiž je i slovenská vláda, posbírala 42 milionů dolarů. "Dostat čip našeho typu na trh vyjde na asi sto milionů dolarů," naznačil další směřování Danilák. Firma svými velkolepými prohlášeními mezi odborníky také vyvolává pochybnosti. "Tvrzení o výkonu by měla být ověřena," uvedl například odborný web HPC Guru. Partneři Tachya by brzy mohli funkčnost vyzkoušet. "Spolupráci nemůžeme komentovat. Dostaneme se ale k prvním testovacím vzorkům Prodigy," sdělil manažer M Computers Petr Plodík. Jeho podnik patří ve střední a východní Evropě k nejvýraznějším dodavatelům systémů postavených na technologiích vyráběných společnostmi jako Nvidia, Lenovo nebo Intel. M Computers například jako první v regionu dodala systém s čipy Graphcore od stejnojmenného britského startupu, který představuje největší naději spíše stagnujícího ostrovního polovodičového byznysu . Technologii si koupila pražská ČVUT. "Graphcore primárně chtějí využívat skupiny zabývající se obory strojové učení a počítačové vidění. Podle dostupných testů může být Graphcore v těchto oblastech až pětkrát rychlejší než karty Nvidia," nastínil Daniel Večerka z katedry kybernetiky FEL ČVUT. Tachyum má za zády také další respektovaná jména. Mezi poradci figuruje bývalý technický ředitel AMD Fred Weber nebo tvůrce počítače BBC Micro a prvního procesoru ARM Steve Furber. Danilák sám prodal dva čipové startupy. SandForce dodával Applu a za 377 milionů dolarů ho koupila LSI. Firmu Skyera si zase pořídil Western Digital. Slováci se s Tachyem chtějí ucházet mimo jiné o dodávky americké vládě nebo NATO. Spolupráci navázali s americkým ministerstvem energetiky s využitím americké entity Tachyum Government. Členy týmu jsou lidé s bezpečnostními prověrkami nebo bývalou působností v Národní bezpečnostní agentuře (NSA) a podobně. Video se připravuje … Co je metaverse? - VIDEO Videohub  


30. 7. 2022; eduin.cz

Dvě stě hodin na žáka není málo, bude je podporovat i samotné prostředí školy,” říká ředitel odboru Petr Bannert o nově zaváděné výuce češtiny pro středoškoláky cizince

Český stát se v důsledku letošního příchodu více než dvaceti tisíc mladistvých Ukrajinců ve věku patnáct až osmnáct let odhodlal k velké systémové změně, která se bude týkat všech středoškoláků s odlišným mateřským jazykem. Od září budou i střední školy, tak jako to už rok dělají školy základní, nabízet výuku češtiny žákům s odlišným mateřským jazykem. Jak je model výuky češtiny jako druhého jazyka postavený a jaké jsou kromě jazykové bariéry další překážky integrace mladých Ukrajinců? O tom EDUin mluvil s Petrem Bannertem, ředitelem odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT.

autorka: Jitka Polanská foto: Alliance for Excellent Education, (CC BY-NC 2.0) Má nový model výuky češtiny na středních školách už nějaké konkrétnější obrysy? První věc, kterou bych chtěl zdůraznit, je, že ač byla jazyková podpora zavedená s ohledem na velký příliv uprchlíků z Ukrajiny, netýká se jen ukrajinských žáků. Budou na ni mít nárok všichni cizinci, kteří v České republice pobývali méně než dvanáct měsíců a byli přijati na některou českou střední školu. A jak to bude vypadat: prostřednictvím vyhlášky o středním vzdělávání nastavujeme podobný systém jako na základních školách. Krajský úřad určí minimálně – zdůrazňuji minimálně – jednu střední školu, která bude poskytovat výuku češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem z daného kraje. Primárně by mělo jít o prezenční formu výuky, ale uvědomujeme si, že dojíždění může být pro některé žáky komplikované, a proto bude možné se připojit i online. Žák si podá přihlášku a škola mu může nabídnout jazykový kurz v rozsahu až dvou set hodin. Počítáme se skupinami minimálně pěti a maximálně patnácti žáků, prezenčně i online, zejména v odpoledních hodinách – jakožto doplňkové vzdělávání k hlavní výuce. Konkrétní formát záleží na řediteli určené školy, řekněme, že to mohou být třeba dva tříhodinové bloky týdně nebo tři vyučovací bloky po dvou hodinách. V určitém rozsahu, a to až na tři hodiny týdně, je možné tyto žáky uvolňovat i z hlavní výuky – nemusí dočasně plnit povinné výstupy vzdělávání. Česky se cizinci učí nejen v kurzu, ale i v interakci se spolužáky Dostali jste k navržené podobě této jazykové přípravy nějaké připomínky? META, organizace, která má s jazykovým vzděláváním mladých cizinců zkušenosti, namítá, že skupiny jsou příliš velké a že učitelé podle nich hybridní formu výuky nebudou zvládat. Nehledě na to, že bude třeba učit i oborový jazyk, který žáci budou potřebovat při studiu, čímž se zadání dále komplikuje. Ano, ve vnějším připomínkovém řízení vyhlášky nám přišel i podnět, aby se počet žáků ve skupině snížil. Tomu jsme ale nevyhověli, s ohledem na prostředky a kapacity, které máme k dispozici. A domníváme se, že při správném metodickém vedení je výuka skupiny o 15 žácích efektivní, v jazykových kurzech je to celkem běžný počet osob. Vycházíme z toho, že žáci středních škol jsou již motivovaní a mají již dobře zavedené studijní návyky a jsou zvyklí na samostatnou práci, na rozdíl od žáků prvního stupně ZŠ. Ideální model ve všech parametrech to nicméně vzhledem k limitům, se kterými musíme pracovat, nebude, i když bychom si to všichni přáli. Musíme najít funkční kompromis. META pořádá pro budoucí středoškoláky s jiným než českým rodným jazykem roční přípravný kurz, který trvá přes tisíc hodin. Po jeho absolvování se účastníci se slovanským mateřským jazykem dostávají na úroveň mírně až středně pokročilou. Váš model garantuje maximálně dvě stě hodin. Není to málo? Myslíme si, že není. Tím spíš, že jazykovou integraci žáků bude podporovat také samotné prostředí školy, budou v nějaké interakci se spolužáky, česky se budou učit i v jiných situacích než na kurzu. Jak jsem již říkal, ředitel může těmto žákům v prvním roce "vypnout" nebo v některých oblastech pozastavit Rámcový vzdělávací program, což znamená, že po nezbytně nutnou dobu může ředitel školy zcela nahradit vzdělávací obsah školního vzdělávacího programu vzdělávacím obsahem podle potřeb žáka. Lex Ukrajina to umožňuje, a mohou tak dostat další prostor, jak se formálně či neformálně zaměřit na získání jazykových kompetencí v češtině. Střední školy mohou na pokrytí potřeb spojených s integrací žáků cizinců čerpat ještě další prostředky z operačního programu Jan Amos Komenský, prostřednictvím takzvaných šablon. Vytvořili jsme například novou šablonu pro podporu žáků s odlišným mateřským jazykem a dále i šablonu, ze které lze hradit například aktivity spojené s komunikací mezi školou a rodiči – takzvaná odborně zaměřená tematická a komunitní setkávání na středních školách. Kromě toho jsou k dispozici ještě finanční prostředky z Národního programu obnovy věnované na doučování. Mnoho v zásadě dobrých projektů státní správy pokulhává pak při realizaci, jak minimalizujete tohle riziko? Ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem připravíme metodiku, balíček podpůrných materiálů, a budeme samozřejmě situaci monitorovat. Když se zavádí nějaké opatření, neznamená to, že to tím končí, je potřeba to vyhodnocovat v běhu. Některé parametry a podmínky se dají případně upravit. Místo hybridní výuky se někde dají zavést oddělené kurzy pouze prezenční a pouze online. U menších krajů, kde žáků nebude tolik, se to ale třeba nepovede. Nechceme dopředu příliš striktně určovat, jak to má vypadat, aby to školám neubíralo manévrovací prostor. PAQ Research vydal v červenci průzkum mezi ukrajinskými rodinami zaměřený na vzdělávání. Rodiče v něm hodnotí úroveň znalosti češtiny u svých dětí. Ve věkové skupině dospívajících (16-17 let) podle nich přes padesát procent neumí nic nebo jen základní slova a fráze. Třicet tři procent dá dohromady pár vět a pouze jedenáct procent je na úrovni mírně až středně pokročilé. Neboli, jazyková bariéra i po několika měsících zůstává u většiny mladých Ukrajinců velká. Zkoumali jste kvalitu a účinnost kurzů, které MŠMT hradilo a hradí ze dvou grantových výzev na jaře a v létě? Šlo o dvě stě padesát milionů, což není úplně málo. Určitě je potřeba se v dalším období zaměřit na standardizaci obsahů kurzů. V jarních výzvách byly popsány činnosti, ale standardizace výstupů tam nebyla, šlo taky o to poskytnout pomoc rychle. Nicméně závěrečná zpráva příjemců dotace musí obsahovat informace o dosažené úrovni českého jazyka dětí cizinců a shrnutí úspěšnosti vzdělávání. Tyto závěrečné zprávy následně procházejí vyhodnocením ministerstva. Od září budou moci stejné organizace jako ty na jaře – školy, školská zařízení a samosprávné celky včetně příspěvkových organizací – dále nabízet jazykovou přípravu a adaptaci ukrajinských dětí a mládeže ve věku od tří do osmnácti let. Doporučujeme vytvářet skupiny dětí, které jsou si věkově blízko. Jen pokud to nebude možné, skupiny mohou zahrnovat i děti s větším věkovým rozdílem. Bude možné realizovat dvacetihodinové kurzy, a to i opakovaně, s tím, že kurzy na sebe mohou navazovat a až do maximální hranice dotace dle dané výzvy. Jeden účastník kurzu tak může být příjemcem většího počtu hodin, než je v tom dvacetihodinovém modulu. Pro tuto výzvu týkající se kohorty 15 až 18 let připravujeme vzorový sylabus, který mohou žadatelé využít. Tyto výzvy jsou primárně zaměřeny na všechny, kteří nejsou žáky školy v ČR, dá se to brát jako příprava pro následnou integraci do škol, na zvládnutí přijímací zkoušky. Podobu přijímacího řízení budeme moci ovlivnit Jarní přijímací zkoušky u cizinců prostřednictvím pohovoru prověřovaly komunikativní znalost češtiny, kterou prakticky žádný Ukrajinec v době jejich konání neměl. To zřejmě mnoho z nich od přijímací zkoušky odradilo. Plánujete nějakou další úpravu přijímacího řízení s ohledem na to, že se ho bude účastnit velký počet lidí s jiným rodným jazykem, než je čeština? Do Lex Ukrajina 2 jsme si dali jako ministerstvo kompetenci, která nám umožní dodatečně upravit podmínky přijímacího řízení, maturitních a závěrečných zkoušek pro žáky s jiným rodným jazykem. Budeme reagovat na základě toho, co nám budou reportovat školy, a také reflektovat překážky, které nastaly letos na jaře. Lex Ukrajina 1 umožňovala skládat testy v angličtině nebo v ukrajinštině a místo testu z češtiny byl pohovor, který měl ověřit předpoklady ke studiu v českém jazyce. Pohovor by měl zjišťovat spíš předpoklady ke studiu, jeho podobu bychom mohli metodicky podpořit. Kritéria přijímacího řízení a vlastní rozhodnutí o přijetí je vždy nakonec v kompetenci ředitele školy. Mnozí ředitelé si integraci žáka bez znalosti jazyka nedokážou představit, jiní do toho ale šli. Podle dat ze stejného průzkumu PAQ Research čtvrtina mladých příchozích už v minulém školním roce na nějaké střední škole zakotvila, což není úplně málo. Možná by stálo za to zveřejnit tyto příklady dobré praxe, ukázat, jak si školy poradily, tak jak to třeba ministerstvo dělalo během pandemických období. Ze zmiňovaného průzkumu PAQ Research také vyplynulo, že poměrně velká část ukrajinských dospívajících (nebo jejich rodičů) se nepokusila o českou střední školu, protože nemá dost informací. Uvedlo to jako důvod dvacet dva procent ukrajinských rodičů dětí ve věku šestnácti až sedmnácti let. Přemýšleli jste, jak to zlepšit? Ano, propojili jsme se s ředitelstvím integračních center zřizovaných Odborem azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, ta centra jsou v každém kraji. Jsme s nimi domluveni na tom, že nám pomohou naše témata dostat k ukrajinským uprchlíkům na našem území. Připravujeme informační materiál o tom, co nabízíme a jaké mají možnosti, ten bude přeložen do ukrajinštiny a následně distribuován přes zmíněná integrační centra. Jsme v kontaktu i s organizací META, která se také chce zapojit. Národní pedagogický institut kromě toho přeložil do ukrajinštiny informace o české vzdělávací soustavě, oborech vzdělání dostupných v jednotlivých krajích, popsal v ukrajinštině proces přihlašování a tak podobně. Ale je pravda, že je potřeba dále hledat ty nejefektivnější kanály přenosu informací, dostat je k těmto cílovým skupinám. Další můj dotaz se týká přítomnosti ukrajinských asistentů ve školách. Počítá se s nimi? Tuhle možnost zakotvuje Lex Ukrajina 1. Školy, které vzdělávají i cizince, mohou přijmout pedagogického pracovníka, který nemusí prokázat znalost českého jazyka standardně, na základě zákona o pedagogických pracovnících. Ověřuje se u něj pouze nutná komunikativní znalost češtiny, v rozsahu nezbytném pro výkon jeho práce, a to pohovorem. Určitým počtem cizojazyčných žáků vzniká nárok na úvazek, případně na část úvazku tohoto asistenta. Například když je ve škole od dvaceti do dvaceti devíti cizinců, může škole stát financovat půl úvazku, při počtu třicet až třicet devět žáků celý úvazek. Je reálné tuto pozici ukrajinského asistenta v různých krajích obsadit, budou se školy moci na takovou pomoc spolehnout? Snažíme se mapovat situaci. V červnu jsme dělali šetření na všech stupních vzdělávání. Tam jsme se dotazovali nejen na počty ukrajinských žáků, ale i na jejich kapacity, případně na počty ukrajinských zaměstnanců. Z šetření vyplynulo, že v loňském školním roce pracovalo v českých školách tisíc pět set Ukrajinců. Situace bude ještě jasnější na podzim. K 30. září školy vyplňují podklady v rámci pravidelného sběru dat. To nám umožní mít přesnější obrázek. Petr Bannert absolvoval Fakultu elektrotechnickou na ČVUT, obor Elektroenergetika a ve stejném oboru získal i doktorský titul. Dále absolvoval Pedagogickou fakultu na UK, obor Specializace v pedagogice – Management vzdělávání. Od roku 2011 pracuje na MŠMT, nyní jako ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání. Osmnáct let pracoval jako učitel odborných předmětů na VOŠ a SŠ ve Varnsdorfu, kde zároveň od roku 2004 zastával funkci zástupce ředitele.


29. 7. 2022; Téma

Spánek jako klíč k nemocem

Říká se: "Dobrý spánek je sladší než med." Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout, nabrat nové síly. I proto se také říká: "Ráno je moudřejší večera." Po vyspání máme prostě "čistější" hlavu, víc nám to pálí. Spánek je důležitý i proto, aby měl organismus sílu bojovat s nemocí či se zraněním. A působí i coby prevence před chorobami. Během spánku dochází v organismu také k "úklidu" škodlivých látek. Jenže co když se ani po vydatném spánku necítíme odpočatě? Jsou potíže se spánkem předzvěstí vážnějších nemocí? Na tyto i další otázky odpovídá neurolog profesor MUDr. KAREL ŠONKA (65), DrSc., vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.  

- Spánkem strávíme zhruba třetinu života. Nemusíme se mu nijak učit, je to přirozená součást našeho života, stejně jako to, že dýcháme. Je to tak správně? Naprosto. A problém většiny nespavců spočívá právě v tom přílišném soustředění se na spánek v momentě, kdy by měli odevzdat myšlenky úplně jiným tématům. Vlastně tím spánku brání. - Spojuje lidi s nespavostí nějaký společný osobnostní nebo povahový rys? Samozřejmě pro nespavost musí být nějaká individuální dispozice. Pokud je ale člověk navíc i zvyklý být velmi dobře "zorganizovaný", což znamená, že má tendenci efektivně využívat každý možný okamžik své bdělosti, pokud je hodně zaměřený na výkon, bude nespavost velmi špatně snášet. A navíc ji bude chtít nějak racionálně řešit, tak jako řeší svůj každodenní život. Jenomže nespavost nemůžete vyřešit ve stylu "teď si řeknu a teď budu spát". Tohle je jeden z typů lidí. A potom jsou to úzkostní perfekcionisté, kteří se obecně zaměřují na svůj zdravotní stav a přikládají význam i drobným nevýznamným změnám. Touží po dokonalosti ve všech směrech a chtějí, aby i spánek byl absolutně perfektní, jak si přečetli v nějaké populárně vzdělávací publikaci. Jenže každá funkce našeho těla čas od času selže nebo není dokonalá, a to se může stát i se spánkem. Po dvou dnech, kdy má člověk potíž usnout, z toho mnozí lidé už dělají problém, a tím ho naopak upevňují. - Možná je to pochopitelné, protože právě ve chvíli, kdy spánek selhává či není kvalitní, to značně ovlivňuje náš život. Jsme unavení, podráždění, nevýkonní, chybí nám energie, děláme zkratkovitá rozhodnutí a chyby. A o to víc si uvědomíme jeho důležitost. Ano, to ale platí o všech funkcích našeho organismu. Dokud vše funguje dobře, nemáme potřebu nad naším tělem přemýšlet. Důležitost spánku si však můžeme uvědomit, nejen když selže, ale i tehdy, když si ho nedopřejeme potřebné množství. Což se děje podstatně častěji. Velké procento lidí z nějakého důvodu nespí dostatečně dlouho. Čili si ten spánek více či méně dobrovolně zkracují – jednorázově či trvale. Mnoho velkých studií potvrdilo, že dnešní populace spí o hodinu až dvě méně než naši předci. (A to ve srovnání s dobou před pouhými 100 až 130 lety. Masový lidský příběh špatného spánku a problémů z toho pramenících začal s používáním elektřiny. Lidé začali měnit spánkové návyky a začali se vzdalovat přirozenému cyklu, během nějž se bdění a spánek pravidelně střídají v závislosti na denním rytmu, svitu slunce a množství přirozeného světla. Poruchami spánku trpí v současnosti kolem 30 % lidí v Česku i ve většině ostatních ekonomicky vyspělých zemí, pozn. red.) - Není to paradox? Máme auta, mobily, počítače, jež nám ušetří spoustu času. Člověk by řekl, že pohodlný život civilizovaného světa nám umožní si spánek naopak prodlužovat. Ale je to přesně naopak. Dokud měli lidé omezený čas na práci, ale i trávení volného času, zbývala na spánek přiměřená doba. Výdobytky civilizace nám naopak čas na práci i trávení volného času rozšířily. Navíc u mladých lidí a lidí středního věku existuje představa, že co je dynamické, je žádoucí – na rozdíl od odpočinku nebo spánku. Ty se dnes do obrazu moderního člověka nehodí. Před sto lety bylo cílem žít takový život, aby si člověk mohl dát siestu (krátký spánek uprostřed dne, pozn. red.), jít si večer včas lehnout a nemuset ráno brzo vstávat. Z toho nyní zbylo jen to "nemuset ráno brzo vstávat". Jinými slovy spánek nám zkracuje rychlý životní styl, a to si velká část společnosti nechce nechat vnutit. - Je nějak zdokumentované, jak se s délkou spánku mění jeho kvalita? Trvání spánku a jeho kvalita jsou dvě rozdílné veličiny. Někdo může mít spánek krátký, zato velmi kvalitní, s dostatečnou délkou hlubokého non-REM spánku i přiměřeného množství REM spánku. To jsou ty nejdůležitější části spánku, jež mozek každou noc potřebuje. (Oba spánkové cykly se během noci několikrát střídají. FÁZE REM [česky "rychlé pohyby očí"]: intenzita mozkové činnosti je zhruba stejná jako v bdělém stavu, úroveň svalové aktivity je nízká, člověk je téměř strnulý, těžce a nepravidelně dýchá. Pro REM fázi jsou charakteristické živé sny a změny průtoku krve vyvolávají u mužů erekci a u žen prokrvení vaginální oblasti. U novorozenců tvoří fáze REM nadpoloviční procento celkové doby spánku, věkem se čas snižuje, postupně v dospělosti klesá k 15 až 25 % celkové doby spánku. FÁZE non-REM: Je charakterizována útlumem mozkové činnosti. Nejpomalejší je přitom aktivita mozku v hlubokém spánku. Při něm dochází i k hlavní tělesné regeneraci, a také k odplavování zplodin z mozku a k upevňování paměti, pozn. red.) Dlouhý spánek, který toto neobsahuje anebo je rozkouskovaný opakovaným probouzením se, má ve výsledku menší význam než relativně krátký spánek dobré kvality. Ale jediným subjektivním hodnoticím kritériem je ranní pocit osvěžení spánkem a to, že nejsme přes den nadměrně ospalí. I když existují choroby, jež vedou k nadměrné denní spavosti i přesto, že v noci spí člověk bezvadně. Ale ty naštěstí nejsou tak časté. - U vzniku jakých onemocnění je prokázána souvislost se spánkem, ať už co do jeho kvality, nebo délky? - Bez nadsázky prakticky u všech, u některých je ale tato spojitost významnější. Změna spánku je důležitý symptom téměř u všech duševních chorob a může být i jejich zhoršujícím faktorem. Týká se také některých neurologických onemocnění, zejména těch mozkových. Nekvalitní spánek nebo jeho nedostatek mohou provokovat epileptický záchvat. Špatný spánek vede k dřívějšímu propuknutí demence alzheimerovského typu. Spánková apnoe (opakující se zástavy dechu delší než 10 sekund ve spánku, provázené zpravidla chrápáním, pozn. red.) je zase rizikovým faktorem pro cévní mozkové příhody, zvyšuje riziko diabetu druhého typu i aterosklerózy (kornatění tepen, pozn. red.). Dlouhodobě krátký spánek zvyšuje riziko některých kardiovaskulárních onemocnění. A existují i určité "měkké" údaje (tedy zatím nepodložené dostatečně velkým množstvím statistických údajů, pozn. red.), podle nichž nedostatek spánku zvyšuje riziko onkologických onemocnění. Velké epidemiologické studie jednoznačně ukazují, že optimální je spát sedm až osm hodin. V tomto, stejně jako v mnoha funkcích našeho organismu, je ovšem velká individuální variabilita. Proto z člověka, který spí jen 6,5 hodiny, nebudeme hned dělat nespavce. - Mohou být potíže se spánkem jakéhokoliv druhu předzvěstí i jiného závažného onemocnění? - Ano. Například psychiatři považují veškeré příznaky týkající změny spánku za velmi důležité. V neurologii je kupříkladu důležitým prodromálním příznakem (nespecifický příznak ohlašujících příchod nemoci, pozn. red.) porucha chování v REM spánku. Ve fázi REM spánku se vám dost často zdají i velmi akční sny. Mají příběh, obvykle nejsou příliš racionální, spící člověk má například pocit, že s někým bojuje. Kromě rychlých pohybů očí a zrychleného dýchání však žádný pohyb nevykonává. Z mozku jde sice k míše povel pohybovat se, případně křičet, ale periferní motorický neuron je ve spánku blokovaný, takže k žádnému pohybu nedojde. Pokud ovšem tato blokáda není dokonalá, člověk může částečně pohyb nebo hlasový projev provést. Začne tedy ze spaní mluvit, gestikulovat, kopat nebo se smát, případně spadne z postele. - Může si tedy ublížit? - A nejen sobě. Spící je schopen udeřit a nakopnout partnera na lůžku, nebo mu i vyrazit zuby. Pokud se tento symptom objeví u člověka ve věku nad 50 let, signalizuje nám to, že se s mozkem něco děje. V mozku se totiž začíná ukládat protein zvaný synuklein, což poškozuje nervové buňky – říkáme tomu neurodegenerace. Zpočátku k tomu dochází jen v dolních kmenových strukturách, časem to ale postihne i mezimozek, kde je Substantia nigra (v překladu "černá substance"; hraje významnou roli v řízení pohybu, pozn. red.). Což je hlavní místo patologických změn vyvolávajících pohybové příznaky Parkinsonovy nemoci. (Parkinsonova choroba je onemocnění centrální nervové soustavy, související s úbytkem neuronů, tedy mozkových nervových buněk, v již zmíněné části mozku Substantia nigra. Tyto neurony za normálního stavu produkují dopamin, jenž zajišťuje přenos signálů mezi dalšími neurony. Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. Typickým vnějším znakem Parkinsonovy choroby je tedy nekontrolovatelný třes končetin, hlavně rukou, ztuhlost, zpomalení chůze, zhoršená mimika. Nemocí v Česku trpí 10 až 15 tisíc lidí, pozn. red.) - Jinými slovy: tohle noční "řádění" je časný příznak Parkinsonovy choroby? - Ano, porucha chování v REM spánku předchází v průměru o deset let klasické projevy Parkinsonovy nemoci. Výzkumnou snahou naší i řady vědeckých a lékařských týmů po světě je poznat celý proces přeměny zmíněné poruchy chování v REM spánku do Parkinsonovy nemoci a připravit léčbu, která by neurodegeneraci zpomalila nebo zastavila ještě v době, kdy nemocného obtěžuje jen málo a kdy nemá ani poruchu pohybu, ani demenci, jež toto onemocnění provázejí. - Kdy budou takové léky k dispozici? - Možná takové látky už existují. Problém je, že farmaceutický průmysl se zatím zdráhá pustit se do klinické studie, jež by v tomto případě trvala mnoho let, aby se ověřil účinek. To už je totiž hodně drahý podnik s velmi vzdálenou perspektivou výsledku. V současné době se zkoušejí tyto látky přímo u Parkinsonovy nemoci, kdy se sleduje postup onemocnění. Jenže to už bývá skoro 80 % neuronů v Substantia nigra zničeno, takže není téměř co zachraňovat. - Pokud vím, výzkum Parkinsonovy nemoci je i vaše parketa, tedy vaší kliniky. - Ano, a troufám si tvrdit, že ve výzkumu této choroby jsme na světové úrovni. Je to i díky spolupráci s jinými pracovišti a také s pražskou "technikou". Náš spolupracovník docent Jan Rusz z Fakulty elektrotechnické ČVUT již před několika lety odhalil, že i když tito nemocní mají zcela normální neurologický nález, při podrobném akustickém rozboru se dá zjistit, že vykazují změny řeči podobné změnám při Parkinsonově nemoci. - V jakém smyslu se jejich řeč mění? - Řeč je v případě Parkinsonovy nemoci zpomalená, pacienti mají sníženou artikulaci, dělají větší pauzy, řeč působí drmolivě a monotónně. Docent Rusz a jeho kolegové řečové záznamy digitalizují a některé z parametrů jsou jasně odlišné od nálezů zdravých lidí. Podobnost změn řeči u poruchy chování v REM spánku a Parkinsonovy nemoci jsme ověřili i na pěti světových indoevropských jazycích a tahle velká studie ukázala, že podle podrobného rozboru řeči lze skutečně s určitou pravděpodobností předpovědět, že se blíží vznik prvních příznaků Parkinsonovy nemoci. Jeden z cílů naší spolupráce s kolegy z Fakulty elektrotechnické ČVUT je vytvořit analyzační program řeči a hlasu, který by se dal vložit do aplikace v mobilním telefonu. Aplikace by dokázala průběžně vyhodnocovat, zda nedochází ke změnám hlasu a řeči z důvodů blížícího se vzniku Parkinsonovy nemoci. V takovém případě by aplikace uživatele upozornila, že by se měl nechat vyšetřit na neurologii. Jednoduché zařízení tohoto typu bude mít velké uplatnění. Noční projevy v REM spánku mohou být totiž i velmi mírné, navíc lidé, co žijí sami, většinou ani nezjistí, že dotyčnou poruchou trpí. Krom toho je potřeba brát v úvahu kapacitu spánkových pracovišť. - Jak častá je tato porucha spánku? - Vlastně poměrně častá. Trpí jí dvě procenta lidí ve věku nad 60 let. A devadesát procent z nich onemocní do 15 let Parkinsonovou chorobou. Pokud se toho dožijí. - Jaká další vážná onemocnění mohou poruchy spánku signalizovat? - Poruchy spánku například bývají příznakem určitého stupně vývoje nervosvalových onemocnění. To jsou nemoci, kdy člověk kvůli onemocnění svalové nebo nervové soustavy ztrácí svalovou sílu. Nejprve se to může projevit slabostí v končetinách a neschopností chodit. Slabost se ale může později zhoršovat, až postihne i dýchací svaly. Lidé se pak cítí ráno nevyspalí, protože v noci špatně dýchali. Pokud si pacient začne na takovou poruchu spánku stěžovat, je namístě jej podrobně vyšetřit a případně mu dát na noc umělou plicní ventilaci, jež se aplikuje přes masku. - Ta se používá i u spánkové apnoe, že? - Podoba je jen částečná. U spánkové apnoe je porucha dýchání jiná a jiný je i postup léčení, ale masky jsou stejné. Při nervosvalových onemocněních přístroj pacientovi pomáhá dýchat. Dává větší tlak při nádechu a menší při výdechu. U obstrukční spánkové apnoe jsou pacientovy dýchací svaly v pořádku, ale opakovaně na krátkou dobu kolabuje oblast hltanu, a ten se tak stává neprůchodným. Ventilační přístroj zvaný CPAP vytváří neustálý přetlak v dýchacích cestách a funguje v hltanu jako vzduchová dlaha. Při jeho správném nastavení ke kolapsu hltanu nedochází a dýchání je zcela normální. CPAP vynalezl před 41 lety australský pneumolog Colin Sullivan a byl to naprosto převratný objev. Do té doby se nejtěžší pacienti léčili tracheostomií (lékaři chirurgicky vytvoří otvor v krku do průdušnice a do něho se zavede tracheostomická kanyla, "trubička k průchodu" vzduchu, pozn. red.), ale protože to je velmi invazivní a mutilující (znetvořující, pozn. red.) výkon, málokterý lékař a málokterý nemocný se k této léčbě odhodlal. První CPAP přístroje vytvořil Colin Sullivan doslova na koleni. Například motor použil z vysavače. Každopádně objev CPAP prodloužil život a zlepšil kvalitu života milionům lidí. - Kolik lidí spánkovou apnoí trpí? - Před třemi lety vyšel kvalifikovaný odhad v prestižním časopise Lancet Respiratory Medicine. Podle něj trpí apnoí na celém světě asi miliarda lidí. A v některých státech, jako jsou například USA, s ní má co do činění asi 50 % populace. To nás docela překvapilo. Když jsme pak ale dělali výzkumnou studii tady u nás u zdravých dobrovolníků ve věku nad 50 let, zjistili jsme, že skutečně polovina z nich apnoí trpí, a mnozí dokonce v takové míře, že splnili kritéria pro používání CPAP. Ukazuje se, že rozšíření obstrukční spánkové apnoe je v euroamerické populaci dospělých časté. U indiánů je výskyt nižší, naopak u Afroameričanů větší než u bělochů. - Hádám, že v tom hraje roli obezita... - To je jednoznačně nejdůležitější rizikový faktor. Zejména u mužů se totiž tuk ukládá od pasu nahoru, tedy i v oblasti krku. Tuk zužuje hltan, a tedy i jeho průchodnost pro vzduch. Ale jsou i další rizikové faktory jako postavení obličejových kostí, zejména krátká dolní čelist. Nebo velký jazyk či velké patrové mandle. - Jak přesně spánková apnoe zkracuje život? - Riziko spočívá v nedostatečně okysličené krvi. A podstatné je také, že se průběh spánku apnoickými pauzami opakovaně přerušuje. Každá apnoická pauza je totiž ukončena život zachraňujícím probuzením (tohle mikroprobuzení trvá jen zlomky sekund, takže si ho dotyčný nepamatuje, pozn. red.). Je to alarmující reakce mozku na nebezpečí ve spánku. Při probuzení se obnoví napětí svalů a obnoví se dýchání. Poté pacient zase upadá do spánku, jenže po chvíli se apnoická pauza vrací, takže opět dochází k probuzení. U těžkých apnoiků se to může zopakovat stokrát i vícekrát za noc. To organismu nedělá dobře, protože mimo jiné pokaždé dojde ke zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku. - Jak člověk pozná, že má apnoické pauzy? - Jedním z příznaků je chrápání, zejména intermitentní, kdy intenzita zvuků kolísá nebo je střídána intervaly ticha, což jsou právě ty okamžiky, kdy pacient nedýchá. Zdravý dospělý člověk si může dovolit pět takových pauz za hodinu, máme ale pacienty, kteří jich mají i padesát. A někdy trvají i minutu. Opakované pauzy v dýchání ve spánku jsou pro organismus zátěž. Záleží ale také na tom, jak dlouho pacient na apnoe trpí. Apnoických pauz může mít třeba "jen" dvacet za hodinu, ale pokud je má od svých 30 let, pak v padesáti už bude mít výrazné riziko vysokého tlaku, aterosklerózy, infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a dalších kardiovaskulárních nemocí. Apnoe se navíc postupem let většinou zhoršuje, zmenšuje se schopnost organismu tuto poruchu zvládat a narůstají její klinické příznaky. Jedním za těch, které mohou na apnoe upozornit, je nadměrná denní spavost. Noční spánek je nekvalitní, a tak má člověk větší tendenci usnout přes den. Jenže spousta pacientů si nechce tenhle problém připustit. Přijde jim normální, že když si sednou do tramvaje nebo začnou číst noviny, hned usnou. - Jsou i jiné příčiny nadměrné denní spavosti? - Nejčastější příčinou v naší moderní společnosti je zkrácený spánek. Jsou ale i další nemoci, vznikající nezávisle na kvalitě či délce nočního spánku. Jedná se zejména o narkolepsii a idiopatickou hypersomnii. (Narkolepsie: mozek není schopen správně regulovat cyklus spánku a bdění, člověk proto trpí extrémní ospalostí, jež se nedá vůlí potlačit. Zpravidla několikrát během dne náhle upadne do spánku, vždy si krátce pospí a po probuzení se cítí fit. Idiopatická hypersomnie: nadměrná spavost, člověk potřebuje spát 11 i více hodin, přesto není po probuzení osvěžený a většinou chodí pozdě do práce, pozn. red.) - Jaké další nemoci diagnostikujete a léčíte? - Například náměsíčnost, noční děs nebo probuzení se zmateností. Častá porucha jsou neklidné nohy a periodický pohyb končetinami ve spánku. (Syndrom neklidných nohou je neurologické onemocnění, s nímž se setká asi 10 % lidí. Více ženy a starší lidé. Člověk cítí nutkavé napětí či mravenčení v dolních končetinách, které ho nutí nohama během usínání neustále hýbat, pozn. red.) Málo často se setkáváme s nespavostí, protože těmto lidem nepřináší péče na našem pracovišti žádnou výhodu. Nemocné s nespavostí není potřeba vyšetřovat polysomnografií (speciální přístroj pro analýzu spánku, pozn. red.) ve spánkové laboratoři a v terapii máme k dispozici jen léky jako všichni lékaři. Navíc základním léčebným postupem u nespavosti je kognitivně behaviorální terapie (práce s myšlenkami, jež ovlivňují chování, pozn. red.), a tuto techniku jako neurologické pracoviště nenabízíme. - Takže psychoterapie je jediný způsob, jak nespavost řešit? - Už když lékař, jenž nemusí být psychoterapeutem, vysvětlí pacientovi podstatu jeho nespavosti, spoustě lidí se uleví. V prvé řadě je potřeba zmírnit obavy z toho, že když teď málo spím, zhroutí se mi celý život. Obavy z nespavosti a jejích důsledků, jež nemocný řeší většinou v době, kdy by měl postupně usínat, usínání ruší. Zjednodušeně lze prohlásit, že mozek si spánek, který pro své základní fungování potřebuje, zajistí, když jsou jen trochu příznivé podmínky. Co je na nespavosti opravdu pro pacienta nepříjemné, je subjektivní pocit zmařeného času nebo neúspěchu, že spánek nebyl dokonalý. Biologický pocit nevyspání a únavy je sice také nepříjemný, ale při dostatečné motivaci ho člověk překoná. Připomínám, že nespavci s námi žijí, běžně fungují, a někdy jsou v životě velmi úspěšní. Je potřeba si dále uvědomit, že na spánek působí i řada vnějších faktorů a vlivů, včetně životosprávy. A opravdu spousta lidí dělá některé základní chyby, jež je vhodné odstranit ještě předtím, než půjdou k lékaři. - Například jaké? - V podstatě jde o banální chyby, jako je pití kávy večer či nedostatek pohybu. Takový člověk s nespavostí vám často řekne, že kávu večer pije už od dvaceti let a nikdy mu nic nebylo. Jenže spousta věcí se prostě nedá dělat v padesáti stejně, jako jsme je dělali ve dvaceti. A to platí i pro pití kávy na noc. Dobré je vyvarovat se před spaním konfliktních rozhovorů, sledování hororových filmů nebo koukání zblízka na mobil, který vyzařuje modré světlo (toto světlo blokuje vylučování melatoninu, hormonu odpovědného za nastartování spánku – melatonin se v těle začíná vytvářet po západu slunce, pozn. red.). To všechno může pacient odstranit ještě před psychoterapií. "Spíme o hodinu až dvě méně než naši předci." "Špatný spánek uspíší příchod alzheimera." ",Řádění‘ ve spánku je časný příznak parkinsona." NesPaVost zVyšuJe riziKo obezity Podle studií na dětech i dospělých zkrácený spánek jednoznačně přispívá k nadváze a obezitě. Jednak proto, že se prodlužuje doba, kdy člověk může přijímat potravu, ale jednak se také spouští kaskáda pochodů vedoucích k únavě. A když je člověk unavený, vyhledává kalorickou potravu. Během spánku se navíc uvolňuje hormon leptin, jenž snižuje chuť k jídlu, proto nás hlad nebudí ze spánku. Když se ale spánek zkrátí, zkrátí se i doba, kdy se leptin uvolňuje. Naopak se více uvolňuje jiný hormon ghrelin, jenž apetit podporuje. Prodloužení bdělosti tedy znamená i prodloužení doby, kdy máme chuť k jídlu. -sil"Apnoí trpí miliarda lidí. Riziko? Obezita." "Zástav dechu může být až padesát za minutu. " Foto: Parkinsonovou nemocí trpí dnes i Ozzy Osbourne (73), jeden z "otců" hudebního stylu heavy metal, bývalý frontman kapely Black Sabbath a pak sólový zpěvák, jenž prodal více než 70 milionů desek. Foto: Při narkolepsii není mozek schopen správně regulovat cyklus spánku. Důsledkem je extrémní spavost, kdy člověk několikrát během dne usne, a to bez ohledu na kvalitu spánku v noci. Foto: ^ Když předchůdci člověka před 5 až 6 miliony let slezli ze stromů a začali uléhat na zem, jejich spánek se kvůli většímu ohrožení predátory zkrátil. A když se náš prapředek Homo erectus zhruba před 790 tisíci let naučil rozdělávat oheň, který odrazoval velké šelmy, stal se spánek i hlubším a nepřerušovaným. Foto: Abyste se ráno probouzeli vyspaní dorůžova, měl by být spánek pravidelný, dlouhý 7 až 8 hodin a kvalitní (hlavně s dostatečným podílem hlubokého spánku). Foto: syndrom spánkové apnoe, tedy během spánku neustále se opakující zástavy dechu dlouhé 10 až 50 sekund, provází chrápání. Kvůli chronickému snížení přísunu kyslíku do mozku hrozí pak riziko odumírání mozkových buněk (což může vést až k demenci), ale i nemoci srdce, mozkové příhody, cukrovka... a také kvůli chrápání zničené manželství. Foto: Nervosvalová onemocnění mohou postihnout i dýchací svaly. Lidé se pak cítí ráno nevyspalí, neboť v noci hůře dýchali. K vylepšení spánku jim může pomoci (stejně jako pacientům se syndromem spánkové apnoe) maska, jež je součástí ventilačního přístroje CPAP. Foto: Tělo, jež je pravidelně donuceno zůstávat dlouho do noci vzhůru, si začne říkat o jídlo. Tím se ovšem probudí žaludek i střeva, a musejí jít trávit potravu. I když pak usneme, dobře se nevyspíme, protože pořád ještě trávíme jídlo. Navíc se tím zásadně omezí čas na regeneraci a "úklid" škodlivin, což probíhá právě v noci. Foto: Základním léčebným postupem u nespavosti je kognitivně behaviorální terapie. Tedy práce s myšlenkami (kognice), které ovlivňují chování (behavior). Což je bitevní pole pro psychologa či psychoterapeuta, nikoliv neurologa. Ten se zabývá diagnostikou a léčbou organických změn v centrální nervové soustavě, a tedy i v mozku. Foto: Pro chod našich vnitřních biologických hodin, jež časově řídí děje v organismu, jsou nejhorší směnné provozy, kde je třeba tři dny směna noční a tři dny denní. Zhruba do 40 let věku tohle střídání organismus jakžtakž zvládá, po čtyřicítce se ale začnou prakticky ve 100 % případů objevovat duševní či tělesné problémy. "I riziko nádorového onemocnění se u lidí pracujících na směny zvyšuje zhruba 1,5krát," říká biochemička a fyzioložka prof. Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd. Foto: Shutterstock.com Foto: Petr Kozlík / MAFRA Foto: Profimedia.cz, Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com


29. 7. 2022; E15

Miliardový procesor ze Slovenska jde do finále. Má být čtyřikrát rychlejší než Intel a Nvidia

Slovenští experti ze společnosti Tachyum dokončují přípravu na vydání vlastního pokročilého počítačového čipu Prodigy. Po zhruba dvouletém zpoždění dodají na konci prosince testovací vzorky a na přelomu prvního a druhého čtvrtletí příštího roku pošlou Prodigy na trh. Pro potřeby prodeje si našli partnera v podobě české firmy M Computers dodávající výkonné superpočítače a servery.  

Společnost Tachyum navrhla takzvaný univerzální procesor, který slučuje tradiční procesor, grafický akcelerátor a čip pro umělou inteligenci. Podle informací deníku E15 se Prodigy bude vyrábět na Tchaj-wanu u největšího zakázkového polovodičového producenta, společnosti TSMC. Prodigy má nabídnout až 128 procesorových jader při vysoké frekvenci 5,7 GHz. Zakladatel a výkonný ředitel Tachya Radoslav Danilák tvrdí, že Prodigy nabídne až čtyřnásobný výkon oproti současným nejrychlejším procesorům Xeon od Intelu nebo třikrát vyšší výkon oproti špičkovým akcelerátorům firmy Nvidia, a to při výrazném snížení spotřeby. To povede ke zrychlení výpočtů superpočítačů a umělé inteligence. Tachyum chce možnosti nového procesoru mimo jiné prezentovat na chystaném slovenském superpočítači, do jehož budování se zapojilo konsorcium firem včetně amerického výrobce disků Seagate. Vyjít má na sedmdesát milionů eur, zhruba 1,7 mi liardy korun, a zvládat výkon až pět set petaflopů, což je jednotka používaná k měření výkonu jednotky s plovoucí desetinnou čárkou procesoru. Pokud se to podaří, stroj by dosahoval parametrů současných nejvýkonnějších superpočítačů planety. Nynější jednička v podobě stroje Frontier od Hewlett Packard Enterprise podává dvojnásobný výkon, ale stojí 600 milionů dolarů. Tachyum na vývoj procesoru od investorů, mezi nimiž je i slovenská vláda, posbírala 42 milionů dolarů. "Dostat čip našeho typu na trh vyjde na asi sto milionů dolarů," naznačil další směřování Danilák. Firma svými velkolepými prohlášeními mezi odborníky vyvolává pochybnosti. "Tvrzení o výkonu by měla být ověřena," uvedl například odborný web HPC Guru. Partneři firmy Tachyum by brzy mohli funkčnost vyzkoušet. "Spolupráci nemůžeme komentovat. Dostaneme se ale k prvním testovacím vzorkům Prodigy," sdělil manažer M Computers Petr Plodík. Jeho podnik patří ve střední a východní Evropě k nejvýraznějším dodavatelům systémů postavených na technologiích od společností, jako jsou Nvidia, Lenovo nebo Intel. M Computers například jako první v regionu dodala systém s čipy Graphcore od stejnojmenného britského startupu, který představuje největší naději spíše stagnujícího ostrovního polovodičového byznysu. Technologii si koupila pražská ČVUT. "Graphcore primárně chtějí využívat skupiny zabývající se obory strojového učení a počítačového vidění. Podle dostupných testů může být Graphcore v těchto oblastech až pětkrát rychlejší než karty Nvidia," nastínil Daniel Večerka z katedry kybernetiky FEL ČVUT. Tachyum má za zády také další respektovaná jména. Mezi poradci figuruje bývalý technický ředitel AMD Fred Weber nebo tvůrce počítače BBC Micro a prvního procesoru ARM Steve Furber. Danilák sám prodal dva čipové startupy. SandForce dodával Applu a za 377 milionů dolarů ho koupila LSI. Firmu Skyera si zase pořídil Western Digital. Slováci se s Tachyem chtějí ucházet mimo jiné o dodávky americké vládě nebo NATO. Spolupráci navázali s americkým ministerstvem energetiky s využitím americké entity Tachyum Government. Členy týmu jsou lidé s bezpečnostními prověrkami nebo bývalou působností v Národní bezpečnostní agentuře (NSA) a podobně. Tachyum na vývoj procesoru od investorů, mezi nimiž je i slovenská vláda, posbírala 42 milionů dolarů. Foto: Univerzální procesor navrhla společnost Tachyum. Její zakladatel a výkonný ředitel Radoslav Danilák už přitom prodal dva čipové startupy. Foto Profimedia.cz


28. 7. 2022; Computer

Vzdělávejte se na

YouTube je prokrastinační bombou. Můžete zde strávit desítky hodin a nic z toho nemít, nebo začít odebírat skutečně zajímavé a profesionální kanály, které vám něco dají: rozhodili jsme sítě v našich redakcích a doporučujeme ty, které sami sledujeme. Některé z kanálů, které jsou spíše povídací a nepotřebují vizuální stránku, fungují i jako podcasty. Pokud například hodně cestujete autem, je určitě zajímavé poslouchat vzdělávací témata či rozhovory místo opakujících se hitů na rádiu a negativních zpráv.

České videokanály: Autocz Nejdůkladnější české testy našeho kolegy, charismatického Martina Vaculíka z časopisu Svět motorů. Retro Nation Pro milovníky starých her naprostá nutnost: Pavel a Honza rozebírají starší hry, přidávají perličky z vývoje i důkladný pohled na (tehdy) revoluční technologie. Nechybí ani starý hardware a herní konzole. Bitcoinovej Kanál Pokud jste stále do světa blockchainu nepronikli, zde zjistíte vše důležité. CVUTFEL Přednášky Fakulty elektrotechnické při ČVUT nabízejí vynikající odborné přednášky: od těch populárně-naučných po skutečně náročná vysokoškolská témata. Killeroz Elektrotechnik, který opravuje svářečky a vrtá se v elektronice. Vysvětlí vám, jak funguje invertorová svářečka nebo jak se vyrábí regulovaný zdroj pro LED ze starého počítačového zdroje. Hustej Vercajk Kdo by neměl rád vrtačky, frézy, pily a sekačky. Tento pán, který si říká "Maruna", si s tímto vším hraje a poradí, co stojí za nákup a co ne. Patrik Kořenář Patrik vysvětluje složitá témata aktuální doby: od šíření koronaviru přes války až po sociální sítě. Dejepis Inak Sandra popisuje historické události stručně, jasně, bez příkras a v souvislostech, které často při běžné výuce chybí. Kuba64 Mladý geek, který očividně rozumí elektronice, umí velmi dobře vysvětlit, jak funguje tranzistor, kondenzátor atd. Pitvá třeba mikrovlnky, upravuje akuvrtačku atd. Hvězdárna a planetárium Brno Informačně bohatý kanál provozovaný brněnskou hvězdárnou. Najdete tady záznamy celých přednášek od významných vědců, rozhovory, co se dá aktuálně pozorovat atd. Jen pozor, ať sledováním nezabijete celý den. Bronislav Sobotka Jak sám říká, je nadšený učitel angličtiny z Brna. Svůj kanál nepoužívá primárně na výuku, ale spíše upozorňuje na nejčastější chyby, slovíčka s různými významy, na častou špatnou výslovnost atd. Pár minut, které vás hodně posunou. Dělejte něco! Tomáš Krásenský Kutil, který používá správné názvosloví, radí, jak vybrat aku nářadí nebo proč by měl mít pořádný chlap pokosovou pilu. Svépomocí.cz Jde o kanál stejnojmenného webu, kde se řeší stavba domu od základů po střechu. Uvidíte, jak se dělají strojové omítky, jak zapojit rekuperaci vzduchu, jak postavit komín nebo třeba jak vypadají krovy vyřezané na CNC stroji. Dřevostavby s Pavlem Šimkem Budete si stavět dřevostavbu, ať už sami nebo firmou? Podívejte se, jak by to v praxi (ne)mělo vypadat. Amperak Může to vypadat amatérsky, ale kluk ví, o čem mluví: fotovoltaika, auta, bastlení a různé opravy. Vědecké kladivo Martin Rota vysvětluje, jak co funguje, a to jednoduchou a krátkou formou. Samozřejmě občas jsou nutné zkratky a zjednodušení, běžného teenagera či studenta však rozhodně vzdělá. Jirka vysvětluje věci Jirka vezme zajímavé a aktuální téma a do detailů jej vysvětlí tak, aby jej pochopili úplně všichni. Teslacek Aitacek Kanál dříve zaměřený na Teslu a elektrovozy se v poslední době věnuje fotovoltaice a obnovitelným zdrojům. Electro Dad Honza Staněk zahořel pro elektromobilitu a fotovoltaiku, přináší zajímavé rozhovory i exkurze třeba do větrné turbíny nebo vodní elektrárny. Opravář Různé hacky pro kutily všeho druhu: jednou zhlédnete a víte na celý život. Trail Hunter Milovník lesních pěšinek a dnes už i náš bývalý kolega, který ve vás probudí lásku k horskému kolu. Objevíte nejen krásná cyklistická zákoutí, ale dozvíte se i to, jak správně servisovat své kolo. Šonoviny TV Uvařte si doma skvělou vietnamskou kuchyni. Šon umí poctivou Tom Yum polévku, ale třeba poradí i to, jak si vylepšit klasické laciné polévky. Má i vlastní e-shop, kde všechny ingredience rovnou nakoupíte. Anglické videokanály: Neumíte perfektně anglicky? Nevadí, zapněte si titulky, i ty automaticky generované pro pochopení zcela stačí. A nemusí jít jen o anglická videa, klidně si najděte další skvělé zdroje v různých jazycích. TEDx Talks Legendární přednášky a vystoupení chytrých a úspěšných lidí z celé planety, kteří mají co říct. Jimmy DiResta Americký kutil, který pracuje se dřevem, kovem i plastem. Svařuje, brousí, lakuje a jednoduše tvoří. Od nože přes blikající reklamu až po obrovský jídelní stůl. Jednoduše génius. Ishitani Furniture Japonský truhlář, mistr detailů a neskutečný pečlivec. Když uvidíte, jak hoblíkem rovná desku a hobliny jsou přitom tenké jako papír, dojde vám, jaké jste dřevo. Veritasium Nechcete se nudit při čištění zubů? Tyto několikaminutové "jednohubky" vám odhalí spousty zajímavých tajemství světa, vesmíru, vědy i techniky. Budete chytřejší než vaši přátelé a spolužáci. Smarter Every Day Destin Sandlin má kameru schopnou zachytit 100 000 snímků za sekundu a natáčí třeba, jak prasklina postupuje tříštícím se sklem, a navíc vysvětlí, proč se to děje právě takto a ne jinak. Zkrátka budete každým dnem chytřejší. Kurzgesagt – In a Nutshell Mrkněte na překrásně animované, a hlavně pochopitelné odpovědi na spoustu vědeckých otázek. ColdFusion Tvůrci se věnují atraktivnějším tématům ze světa technologií, své scénáře však opírají o dostatek ověřených informací. The Man in Seat 61 Reportáže z dlouhých cest dálkovými a nočními vlaky včetně tipů na nejlepší místa či restaurační vozy. Vincenzo’s Plate Chcete se naučit nejlepší italskou kuchyni? Vincenzo vám řekne, proč na Aglio Olio nepatří petržel. Joe Scott Joe již vytvořil stovky videí, která vás vzdělají v technice, vesmíru i aktuálních technologiích. MrMobile Michael Fisher už netestuje jen mobilní telefony, ale i zajímavé příslušenství a gadgety. Chcete-li být v obraze – a o krok před českou scénou –, zde je váš zdroj informací. 3Blue1Brown Skvělé názorné vysvětlení různých matematických rovnic, grafů a funkcí. Nebojíte se matematiky? Hrdě se přihlaste k odběru. Real Engineering Jak dlouhá by měla být ideální přistávací dráha a proč? A proč má vrtule větrných elektráren právě tři listy? Zde najdete odpověď. Cody’sLab Codyho videa by měla často končit otřepanou větou "tohle doma nezkoušejte", a právě proto vás budou bavit. Periodic Videos Povinný kanál pro všechny chemiky: každý prvek v periodické tabulce prvků má své video s výčtem vlastností a zajímavých informací. Primitive Technology Doslova bastlení v době kamenné, výroba nejrůznějších přípravků, se kterými se potýkali naši dávní předci. Bez komentáře, je potřeba zapnout titulky. Computerphile Velmi zajímavá témata z pokročilých počítačových technologií: vysvětluje strojové učení, různé algoritmy, big data a další. TronicsFix Steve se věnuje opravování nefunkční elektroniky: chcete koupit levně třeba starší Xbox a opravit si jej? Tady najdete návod. Minutephysics Také fyzikové mají svůj skvělý kanál vysvětlující časté otázky a paradigmata. Up and Atom Jade je popularizátorkou vědy, vysvětluje jasně a přehledně složitá témata. Marques Brownlee Novinky ze světa technologií od mobilů přes počítače až po auta. Zajímavé názory a vynikající vizuální zpracování každého dílu. Practical Engineering Vysvětlení nejrůznějších inženýrských staveb, principů fungování, materiálů, stavebních postupů a podobně. Tom Scott Zajímavá a velmi poučná videa na témata, která by vás ani nenapadla řešit. Technology Connections Chytré a vtipné popisování běžných technologií v domácnosti. Stuff Made Here Shane má desítky strojů a nástrojů a nebojí se je použít: inženýrská epopej, kde se řeší zajímavé problémy. Paolo fromTOKYO Přitahuje vás japonská kultura? Zjistěte, jak zde vyrábí nudle, jak se vyrábí bento box, co neminout v Tokiu nebo jak se vyrábí vlak Shinkansen. HDTVTest Důkladné testy a srovnání televizorů, vysvětlení technologií i různých anomálií v televizním světě. Náročné, ale poučné. Eli The Computer Guy Eli se po odskoku k líbivým videím vrátil ke svým začátkům a vysvětluje, jak funguje NAT, co dělá firewall či DNS. S Elim však ovládnete i přístupová práva či pochopíte Active Directory. Chcete být síťař? Tady máte svůj večerníček. Doug DeMuro Doug si půjčí zajímavé auto a důkladně jej představí. Opravdu důkladně. Chcete sledovat někoho, kdo se rozplývá nad tvarem ovladače pro otevírání víčka nádrže? Pak sledujte Douga. Munro Live Sandy Munro rozebírá auta do posledního šroubku a vysvětluje, zda je daná konstrukce správná a proč. Zkrátka inženýrské porno. Bjorn Nyland Nejpodrobnější testy elektromobilů, včetně dálkových tras a extrémních testů. Railways Explained Pro milovníky vlaků a vlakové dopravy: vysvětlení technologií a pohled na vlakovou dopravu napříč celým světem. Not Just Bikes Kanál věnovaný veřejné dopravě a veřejnému prostoru obecně. The B1M Zajímavé inženýrské stavby z celého světa. Při sledování videí na YouTube se neustále ptejte: zaslouží si tento tvůrce to nejcennější, co mám, tedy můj čas? Foto: Autocz Foto: Retro Nation Foto: Bronislav Sobotka Foto: Jimmy DiResta Foto: Veritasium Foto: Minutephysics Foto: Stuff Made Here Foto: The B1M


28. 7. 2022; zive.cz

Vzdělání hrou. Vybrali jsme služby, programy a kvalitní videokanály pro sebevzdělávání

Nemusíte zrovna studovat vysokoškolská skripta, abyste se dozvěděli něco zajímavého. Na internetu existuje spousta kvalitních, poučných, a přitom zábavných zdrojů informací. Poradíme, kde hledat. 

Ještě před třiceti lety byly hlavním zdrojem vědomostí učebnice, knihy, odborné časopisy či výukové dokumenty. Ač mají tyto cesty kvalitních informací ke čtenáři/divákovi stále své nezastupitelné místo, moderní technologie nabízejí více a často jsou zábavnější. Naši čtenáři z řad studentstva mají ještě měsíc prázdnin, kdy mohou volný čas využít ke zlepšení vlastních dovedností nebo naučení se těch úplně nových. Cílem článku je vybrat zajímavé aplikace, služby a další informační zdroje, jejichž využití rozhodně nebude ztrátou času. Síla davu Pokud jste v době před internetem chtěli rozšířit své vědomosti mezi ostatní, museli jste publikovat vlastní knihu, časopis či bulletin, natočit vlastní dokument a doufat, že jej nějaká televize odvysílá. Náklady na takový projekt byly extrémní. Internet dal lidem do rukou ohromnou moc vyjádřit se svobodně a s minimálními náklady oslovit ohromnou uživatelskou základnu napříč celým světem, pomineme-li jazykové bariéry. V prvních letech vznikala odborná oborová média tvořená odbornou redakcí, rychle následovaná osobními blogy, z nichž některé kvalitou překonávaly i ony odborné weby. Co je lepší než vědomosti jednoho člověka? Jsou to vědomosti více lidí, kteří dají "hlavy dohromady", neboť i sebevětší odborník na dané téma se může mýlit. Odborné vědecké práce jsou často dílem více autorů, kteří se kontrolují. Na internetu se ale mohou vzájemně kontrolovat miliony lidí. Ačkoli na internetu najdeme tuny studijních materiálů zdarma, počítejte s tím, že zejména materiály v českém jazyce něco stojí Největším úspěchem takového lidského konání je samozřejmě Wikipedia, otevřená encyklopedie, do které může přispívat opravdu každý. Kdokoli může vytvořit nové téma, o kterém myslí, že mu rozumí, a může předat své vědomosti dále. Ono spojení "o kterém myslí, že mu rozumí" je zde ale na místě: oponenty jsou mu nejen redaktoři kontrolující zadané údaje, ale právě i miliony dalších čtenářů, kteří mohou oponovat a navrhovat opravy. [$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$] Jednotlivé články si můžete po vytvoření profilu ukládat do oblíbených, případně máte-li čím přispět, můžete obsah sami tvořit. Snad největší zbraní Wikipedie jsou však křížové odkazy. Zabřednete-li do zkoumání povrchu Marsu, narazíte na různé geologické termíny, které vám nemusí být vlastní. Stačí jeden klik a Wiki vás přesměruje na stránku, kde onen výraz vysvětluje. Díky tomu získáte komplexnější přehled o dané problematice. Náš tip: pokud se často přistihnete, jak bezcílně bloumáte mobilem a poněkolikáté se snažíte doscrollovat na konec stránky na Facebooku či Instagramu, nastavte si Wikipedii jako domovskou stránku svého prohlížeče. Vždy vás zde zaujme nějaké téma, které vaše vědomosti posune o kus dál. Tím se současně dostáváme k jednomu z hlavních problémů internetu jako zdroje informací: svoboda v publikování nemusí znamenat kvalitu, stejně jako nemusí být zdrojem kvalitních informací knihy, časopisy, ba dokonce odborné publikace. Historie mnohokrát ukázala na chyby, omyly a nedostatky. Ba co hůř, v poslední době jsme svědky záměrných dezinformačních kampaní. Ohýbání faktů a kontrola informací Spousta lidí bohužel věří všemu, co si kde přečtou či zaslechnou: bylo to na internetu, v e-mailu, na YouTube či jinde, tak to musí být pravda. Více než kdy dříve musíme k informacím přistupovat kriticky a apriori všemu nevěřit. O to více je nutné informace a fakta ověřovat a tato potřeba zesílila už s nástupem, natož s rozvojem sociálních sítí. Jak bylo nesčetněkrát prokázáno, negativní, klamavé a rádoby ohromující informace bez pravdivého základu se na sociálních sítích a mezi lidmi šíří lépe než zprávy pozitivní a pravdivé (které jsou často nudné). Právě s tímto faktem od začátku pracovali, pracují a budou pracovat tvůrci algoritmů sociálních sítí. Ty odlákávají naši pozornost a kradou náš čas ve prospěch laciné zábavy namísto kvalitních zdrojů informací. Tuto skutečnost je potřeba neustále připomínat a zdůrazňovat. Pamatujte, že informace uváděné na internetu jsou často neověřené a záleží jen na vás, abyste si daná fakta ověřili z více zdrojů. [---e] Obecné výukové kurzy Nemusí jít rovnou o výuku jazyků nebo matematiky. On-line kurzy vás mohou posunout v kreativitě, byznyse, hře na hudební nástroj nebo v osobním rozvoji. Nejprve ale k tradiční výuce, kde je rozhodně nejsilnější Khan Academy: celosvětový projekt založený v roce 2008 Salmanem Khanem, který si dal za cíl dostat kvalitní vzdělání do nejzapadlejších a nejchudších koutů světa. Výsledkem je ohromná databáze kvalitních vzdělávacích materiálů v desítkách jazyků, včetně češtiny. Ačkoli jsou všechny kurzy nabízeny zcela zdarma, stojí za nimi kvalitní lektoři. Českou verzi najdete na cs.khanacademy.org, kde se po snadné registraci můžete pustit do kurzů matematiky, přírodních věd a fyziky, humanitních i počítačových věd, ekonomiky apod. Spousta skvělých materiálů je zde k dispozici i pro učitele. Jakmile pocítíte pozitivní přínos akademie, neváhejte ji podpořit finančním darem. Na internetu najdete několik portálů s on-line kurzy, placenými i zdarma. Spíše profesně je zaměřeno seduo.cz, kde se zlepšíte v jazycích, Excelu, psaní e-mailů či marketingu. Pokud se naopak chcete naučit ořezávat stromky, hrát na kytaru nebo meditovat, zavítejte na kurzyproradost.cz nebo naucmese.cz, v obou případech jde o placené kurzy. A platí to i naopak: pokud jste v něčem dobří a chtěli byste své vědomosti předat ostatním, můžete na těchto portálech vystupovat jako tvůrci a takto si přivydělat. Nudící se studenti mohou zavítat na umimefakta.cz, přímočarý web plný jednoduchých kurzů s otázkami nebo třeba slepými mapami. Další podweby (umíme matiku, umíme informatiku) vás zavedou do dalších oblastí, kde jsou však již kurzy placené. Vládnete-li angličtinou, zavítejte na openculture.com, kde najdete zdarma dostupných přes 1 700 kurzů a přednášek ze světových univerzit včetně těch nejlepších, jako Yale, MIT, Oxford či Harvard. Pokud byste si chtěli vylepšit životopis, je zde k dispozici zhruba 200 certifikovaných programů. Vskutku bezedná studnice kvalitních informací. Podobně fungují také tzv. webináře, které obvykle zaštiťuje velká společnost nebo sdružení fanoušků. Mohou být zdarma, ale existují i placené; zpravidla jsou vysílané živě s možností přímo se ptát. Problém je, že musíte hledat, nezastřešuje je nějaká jedna služba. Většinou jde o využití konkrétního softwaru, hardwaru nebo se řeší třeba účetnictví a daně. Velmi činná je v tomto ohledu jablečná komunita a vše spojené s Applem. Ať už jde o kurzy, nebo webináře, zpravidla nejde o klasické učitele, ale o lidi z praxe, kteří si danou problematikou zabývají a denně ji řeší. Z toho také plyne spíše praktičnost videí, která jsou zaměřená na reálné využití, a nikoli pouhou teorii. Opakem je služba iTunesU, kde najdete přednášky z vysokých škol a jiných vzdělávacích institucí. Zde jde převážně o teorii, ale zase může být z různých směrů: od filosofie až po jaderné inženýrství. Skvěle jsou tu zvládnuté základy programovaní, elektrotechnika atd. [---] Naučte se programovat Chcete-li se naučit programovat, zavítejte na codecademy.com, nejznámější, ale již placenou výuku ve všech možných programovacích a skriptovacích jazycích. Platí se zde měsíční předplatné, které je však velmi příznivé. Řadu kvalitních on-line kurzů pro IT a programování najdete na freecodecamp.org, kurzy zdarma zaměřené více na webové programovací jazyky a design najdete na web.dev (od Googlu), nebo vynikající w3schools.com, u nějž jsou ale některé části již zpoplatněny sympatickou částkou do 4,99 $ měsíčně. Záměrně uvádíme zahraniční weby v angličtině, kterou by programátoři měli vládnout. Pokud si na to ale netroufáte, online výuku programování nabízí také spousta českých firem. Jsou sice dražší, avšak bude-li z vás kvalitní programátor, investice se vám bohatě vrátí. Zadejte do vyhledávače "výuka programování", dejte na reference ostatních. Agregátorem takových kurzů může být Skillmea.cz. Na Code.org najdete některé kurzy v češtině, jsou však spíše pro menší děti. Pokud se chcete dostat "pod kůži" produktům Microsoftu, zavítejte na docs.microsoft.com. [---] Výuka s živým lektorem Stále větší oblibu si získávají kurzy z očí do očí, kdy se vyučující věnuje jen a pouze vám, a to prostřednictvím internetu formou videohovoru. Nejatraktivnější je výuka jazyků, kde se můžete rychle zdokonalovat třeba v intonaci a mluveném slovu s rodilým mluvčím z nejrůznějších koutů naší země. Tuto výuku nabízejí moderní české jazykové školy a najdete je po zadání hesla "individuální kurzy (například) angličtiny". Ceny se pohybují okolo 500 Kč za jedno sezení, jak ale vyplývá i z našich zkušeností, ač jsou dražší, výuka je efektivnější. Zejména pokud se potřebujete zlepšit v mluveném slovu a výslovnosti, neboť zde mluvíte především vy, a ne další studenti nebo sám vyučující. Pokud jste už trošku pokročilí a dorozumíte se s rodilými mluvčími, zavítejte na platformy preply.com, italki.com či livexp.com, které zastřešují tisíce lidí z celého světa toužících si s vámi – samozřejmě za úplatu – popovídat. Cena hodinové lekce se pohybuje od asi 10 do 30 $ za jedno sezení, za sníženou cenu máte 30minutovou zkušební lekci, abyste si zkusili, zda vám vyučují "sedne" a zda je kvalitní. Výsledná částka může být dokonce nižší než u českých kurzů, ale pozor, cena se může odrazit na kvalitě a nikdo vám nezaručí, že proti vám sedí zkušený lektor, a ne někdo, kdo si myslí, že umí mluvit správně. Zajímavé individuální kurzy v rámci naší země, a to nejen online, ale i ve skutečném světě, můžete najít i na již zmíněném naucmese.cz. Svého lektora v různých oborech můžete hledat také na webu navolnenoze.cz nebo naucim.cz. [---] Aplikace pro mobily a tablety S chytrými telefony se nám do dlaní dostal perfektní nástroj k výuce a zdokonalování se. Ostatně výukové aplikace všeho druhu patří k těm nejpopulárnější na Google Play i App Storu. Aplikace se snaží o interaktivní přístup, chytře opakují to, co jste minule nevěděli, a tu a tam se připomenou, abyste ve svém snažení pokračovali, protože jen opakování je matkou moudrosti. Chytré telefony a tablety samozřejmě nejsou vhodné pro všechny metody výuky či témata. Skvěle se však hodí pro výuku jazyků a zde již několik let kraluje aplikace Duolingo. Formou testů vás postupně krůček po krůčku provází od úplných základů po pokročilé kurzy. Při zadání výuky jazyků na vás vyskočí desítky aplikací, my z nich na základě zkušeností vybíráme Memrise, která má jak mobilní aplikaci, tak webové rozhraní, kde si můžete vytvářet vlastní individuální testy (např. slovíčka, která neznáte). V databází najdete spoustu různých kurzů a cena okolo sedmi stovek za rok je více než příznivá. Dalších vzdělávacích aplikací jsou doslova stovky a záleží na věku dětí či studentů a oboru. Mezi kvalitní a doporučení hodné aplikace patří Matemág, dobrodružná a edukativní hra zaměřená na matematiku pro děti do desíti let. Menší děti ve věku 5–7 let může vzdělat aplikace Tam a sem s myšákem (Google Play / Apple AppStore) zaměřená na vnímání tvarů, orientaci a srovnávání předmětů. První písmenka se lze učit pomocí hry Aplikace pro děti – výukové hry. S výukou češtiny pak pomůže aplikace Česká gramatika (Google Play / Apple AppStore) čítající přes čtyři tisíce různých úloh k procvičování, nebo Včelka s aplikací pro Android. Takovou interaktivní knihou o přírodě je Hravouka, kde děti v roli myšky procházejí různá zákoutí přírody a dozvídají se o jejich obyvatelích. Aplikací pro vzdělávání jsou zkrátka desítky, přičemž si je obvykle můžete vyzkoušet zdarma. Počítejte s tím, že za plné verze něco zaplatíte. Ale jak se říká, nejlepší investice je investice do vzdělání. [---] Vzdělávejte se na YouTube YouTube je prokrastinační bombou. Můžete zde strávit desítky hodin a nic z toho nemít, nebo začít odebírat skutečně zajímavé a profesionální kanály, které vám něco dají: rozhodili jsme sítě v našich redakcích a doporučujeme ty, které sami sledujeme. Některé z kanálů, které jsou spíše povídací a nepotřebují vizuální stránku, fungují i jako podcasty. Pokud například hodně cestujete autem, je určitě zajímavé poslouchat vzdělávací témata či rozhovory místo opakujících se hitů na rádiu a negativních zpráv. České videokanály Autocz Nejdůkladnější české testy našeho kolegy, charismatického Martina Vaculíka z časopisu Svět motorů. Retro Nation Pro milovníky starých her naprostá nutnost: Pavel a Honza rozebírají starší hry, přidávají perličky z vývoje i důkladný pohled na (tehdy) revoluční technologie. Nechybí ani starý hardware a herní konzole. Bitcoinovej Kanál Pokud jste stále do světa blockchainu nepronikli, zde zjistíte vše důležité. CVUTFEL Přednášky Fakulty elektrotechnické při ČVUT nabízejí vynikající odborné přednášky: od těch populárně-naučných po skutečně náročná vysokoškolská témata. Killeroz Elektrotechnik, který opravuje svářečky a vrtá se v elektronice. Vysvětlí vám, jak funguje invertorová svářečka nebo jak se vyrábí regulovaný zdroj pro LED ze starého počítačového zdroje. Hustej Vercajk Kdo by neměl rád vrtačky, frézy, pily a sekačky. Tento pán, který si říká "Maruna", si s tímto vším hraje a poradí, co stojí za nákup a co ne. Patrik Kořenář Patrik vysvětluje složitá témata aktuální doby: od šíření koronaviru přes války až po sociální sítě. Dejepis Inak Sandra popisuje historické události stručně, jasně, bez příkras a v souvislostech, které často při běžné výuce chybí. Kuba64 Mladý geek, který očividně rozumí elektronice, umí velmi dobře vysvětlit, jak funguje tranzistor, kondenzátor atd. Pitvá třeba mikrovlnky, upravuje akuvrtačku atd. Hvězdárna a planetárium Brno Informačně bohatý kanál provozovaný brněnskou hvězdárnou. Najdete tady záznamy celých přednášek od významných vědců, rozhovory, co se dá aktuálně pozorovat atd. Jen pozor, ať sledováním nezabijete celý den. Bronislav Sobotka Jak sám říká, je nadšený učitel angličtiny z Brna. Svůj kanál nepoužívá primárně na výuku, ale spíše upozorňuje na nejčastější chyby, slovíčka s různými významy, na častou špatnou výslovnost atd. Pár minut, které vás hodně posunou. Dělejte něco! Tomáš Krásenský Kutil, který používá správné názvosloví, radí, jak vybrat aku nářadí nebo proč by měl mít pořádný chlap pokosovou pilu. Svépomocí.cz Jde o kanál stejnojmenného webu, kde se řeší stavba domu od základů po střechu. Uvidíte, jak se dělají strojové omítky, jak zapojit rekuperaci vzduchu, jak postavit komín nebo třeba jak vypadají krovy vyřezané na CNC stroji. Dřevostavby s Pavlem Šimkem Budete si stavět dřevostavbu, ať už sami nebo firmou? Podívejte se, jak by to v praxi (ne)mělo vypadat. Amperak Může to vypadat amatérsky, ale kluk ví, o čem mluví: fotovoltaika, auta, bastlení a různé opravy. Vědecké kladivo Martin Rota vysvětluje, jak co funguje, a to jednoduchou a krátkou formou. Samozřejmě občas jsou nutné zkratky a zjednodušení, běžného teenagera či studenta však rozhodně vzdělá. Jirka vysvětluje věci Jirka vezme zajímavé a aktuální téma a do detailů jej vysvětlí tak, aby jej pochopili úplně všichni. Teslacek Aitacek Kanál dříve zaměřený na Teslu a elektrovozy se v poslední době věnuje fotovoltaice a obnovitelným zdrojům. Electro Dad Honza Staněk zahořel pro elektromobilitu a fotovoltaiku, přináší zajímavé rozhovory i exkurze třeba do větrné turbíny nebo vodní elektrárny. Trail Hunter Milovník lesních pěšinek a náš bývalý kolega, který ve vás probudí lásku k horskému kolu. Objevíte nejen krásná cyklistická zákoutí, ale dozvíte se i to, jak správně servisovat své kolo. Šonoviny TV Uvařte si doma skvělou vietnamskou kuchyni. Šon umí poctivou Tom Yum polévku, ale třeba poradí i to, jak si vylepšit klasické laciné polévky. Má i vlastní e-shop, kde všechny ingredience rovnou nakoupíte. [---] Anglojazyčné videokanály Neumíte perfektně anglicky? Nevadí, zapněte si titulky, i ty automaticky generované pro pochopení zcela stačí. A nemusí jít jen o anglická videa, klidně si najděte další skvělé zdroje v různých jazycích. TEDx Talks Legendární přednášky a vystoupení chytrých a úspěšných lidí z celé planety, kteří mají co říct. Jimmy DiResta Americký kutil, který pracuje se dřevem, kovem i plastem. Svařuje, brousí, lakuje a jednoduše tvoří. Od nože přes blikající reklamu až po obrovský jídelní stůl. Jednoduše génius. Ishitani Furniture Japonský truhlář, mistr detailů a neskutečný pečlivec. Když uvidíte, jak hoblíkem rovná desku a hobliny jsou přitom tenké jako papír, dojde vám, jaké jste dřevo. Veritasium Nechcete se nudit při čištění zubů? Tyto několikaminutové "jednohubky" vám odhalí spousty zajímavých tajemství světa, vesmíru, vědy i techniky. Budete chytřejší než vaši přátelé a spolužáci. Smarter Every Day Destin Sandlin má kameru schopnou zachytit 100 000 snímků za sekundu a natáčí třeba, jak prasklina postupuje tříštícím se sklem, a navíc vysvětlí, proč se to děje právě takto a ne jinak. Zkrátka budete každým dnem chytřejší. Kurzgesagt – In a Nutshell Mrkněte na překrásně animované, a hlavně pochopitelné odpovědi na spoustu vědeckých otázek. ColdFusion Tvůrci se věnují atraktivnějším tématům ze světa technologií, své scénáře však opírají o dostatek ověřených informací. The Man in Seat 61 Reportáže z dlouhých cest dálkovými a nočními vlaky včetně tipů na nejlepší místa či restaurační vozy. Vincenzo’s Plate Chcete se naučit nejlepší italskou kuchyni? Vincenzo vám řekne, proč na Aglio Olio nepatří petržel. Joe Scott Joe již vytvořil stovky videí, která vás vzdělají v technice, vesmíru i aktuálních technologiích. MrMobile Michael Fisher už netestuje jen mobilní telefony, ale i zajímavé příslušenství a gadgety. Chcete-li být v obraze – a o krok před českou scénou –, zde je váš zdroj informací. 3Blue1Brown Skvělé názorné vysvětlení různých matematických rovnic, grafů a funkcí. Nebojíte se matematiky? Hrdě se přihlaste k odběru. Real Engineering Jak dlouhá by měla být ideální přistávací dráha a proč? A proč má vrtule větrných elektráren právě tři listy? Zde najdete odpověď. Cody’sLab Codyho videa by měla často končit otřepanou větou "tohle doma nezkoušejte", a právě proto vás budou bavit. Periodic Videos Povinný kanál pro všechny chemiky: každý prvek v periodické tabulce prvků má své video s výčtem vlastností a zajímavých informací. Primitive Technology Doslova bastlení v době kamenné, výroba nejrůznějších přípravků, se kterými se potýkali naši dávní předci. Bez komentáře, je potřeba zapnout titulky. Computerphile Velmi zajímavá témata z pokročilých počítačových technologií: vysvětluje strojové učení, různé algoritmy, big data a další. TronicsFix Steve se věnuje opravování nefunkční elektroniky: chcete koupit levně třeba starší Xbox a opravit si jej? Tady najdete návod. Minutephysics Také fyzikové mají svůj skvělý kanál vysvětlující časté otázky a paradigmata. Up and Atom Jade je popularizátorkou vědy, vysvětluje jasně a přehledně složitá témata. Marques Brownlee Novinky ze světa technologií od mobilů přes počítače až po auta. Zajímavé názory a vynikající vizuální zpracování každého dílu. Practical Engineering Vysvětlení nejrůznějších inženýrských staveb, principů fungování, materiálů, stavebních postupů a podobně. Tom Scott Zajímavá a velmi poučná videa na témata, která by vás ani nenapadla řešit. Technology Connections Chytré a vtipné popisování běžných technologií v domácnosti. Stuff Made Here Shane má desítky strojů a nástrojů a nebojí se je použít: inženýrská epopej, kde se řeší zajímavé problémy. Paolo fromTOKYO Přitahuje vás japonská kultura? Zjistěte, jak zde vyrábí nudle, jak se vyrábí bento box, co neminout v Tokiu nebo jak se vyrábí vlak Shinkansen. HDTVTest Důkladné testy a srovnání televizorů, vysvětlení technologií i různých anomálií v televizním světě. Náročné, ale poučné. Eli The Computer Guy Eli se po odskoku k líbivým videím vrátil ke svým začátkům a vysvětluje, jak funguje NAT, co dělá firewall či DNS. S Elim však ovládnete i přístupová práva či pochopíte Active Directory. Chcete být síťař? Tady máte svůj večerníček. Doug DeMuro Doug si půjčí zajímavé auto a důkladně jej představí. Opravdu důkladně. Chcete sledovat někoho, kdo se rozplývá nad tvarem ovladače pro otevírání víčka nádrže? Pak sledujte Douga. Munro Live Sandy Munro rozebírá auta do posledního šroubku a vysvětluje, zda je daná konstrukce správná a proč. Zkrátka inženýrské porno. Bjorn Nyland Nejpodrobnější testy elektromobilů, včetně dálkových tras a extrémních testů. Railways Explained Pro milovníky vlaků a vlakové dopravy: vysvětlení technologií a pohled na vlakovou dopravu napříč celým světem. Not Just Bikes Kanál věnovaný veřejné dopravě a veřejnému prostoru obecně. The B1M Zajímavé inženýrské stavby z celého světa. Foto: The B1M Na italki.com si vyberete jazyk, ve kterém se chcete zdokonalit, a ze široké nabídky si zvolíte svého učitele, buď podle sympatií, hodnocení, anebo ceny. Můžete se zdokonalit v angličtině, japonštině nebo třeba dánštině. Ideálně si pochopitelně vyberte rodilého mluvčího. Pak se stačí domluvit na termínu a zaplatit – úvodní "testovací" seance je výrazně levnější Veritasium Bronislav Sobotka Weby věnované výuce programování rovnou nabízejí možnost si vše vyzkoušet přímo v okně prohlížeče. Zde ukázka použití základních tagů v HTML na w3schools.com Retro Nation Dětská hra Matemág vede příjemnou a zábavnou cestou k řešení různých matematických postupů Jimmy DiResta Minutephysics Stuff Made Here Autocz Seduo zastřešuje tvůrce kurzů, které jsou zaměřeny více profesně než zábavně URL| https://www.zive.cz/clanky/vzdelani-hrou-vybrali-jsme-sluzby-programy-akvalitni-videokanaly-pro-sebevzdelavani/sc-3-a217540/default.aspx  


28. 7. 2022; expresfm.cz

Jak si autonomní formule českého týmu eForce vedla na závodech v Itálii?

Slezská univerzita Opava Filozoficko-přírodovědecká fakulta, nově akreditovaný program Audiovizuální tvorba, přihlášky je možné podat do 29. 7. České vysoké učení technické Praha Fakulta stavební, přihlášky do 31. 7. Vysoké učení technické Brno Fakulta chemická přijímá přihlášky do 31. 7. (do 15. 9. v anglickém jazyce) Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií čeká na zájemce o studium do 1. 8. Fakulta strojního inženýrství do 12.8.2022 Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta, Fakulta informatiky a managementu, Filozofická fakulta a Přírodovědecká fakulta přijímají do vybraných studijních programů do 31. 7. Jihočeská univerzita České Budějovice Teologická fakulta a Fakulta rybářství a ochrany vod (bakalářský program Ochrana vod) umožňují podat přihlášku do 31. 7. Zemědělská fakulta má termín posunutý až do 14. 8. Západočeská univerzita Plzeň Fakulta ekonomická má termín do 31. 7. Fakulta strojní do 8. 8., Fakulta aplikovaných věd a Fakulta elektrotechnická dávají čas do 15. 8. Fakulta filozofická do 31.8.2022 Janáčkova akademie múzických umění Brno Divadelní fakulta čeká na uchazeče o studium do 31. 7. Mendelova univerzita Brno Lesnická a dřevařská fakulta přihlášky přijímá do 31. 7. Technická univerzita Liberec Fakulta textilní má termín do 31. 7. Ekonomická fakulta čeká do 15. 8. Fakulta zdravotnických studií do 19.8.2022 Fakulta strojní uzavírá příjem přihlášek až 31. 8. Univerzita Palackého Olomouc Cyrilometodějská teologická fakulta čeká na uchazeče o studium do 31.7. upol.cz Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta stavební, Fakulta strojní a Hornicko-geologická fakulta mají uzávěrku přihlášek 31. 7. Ekonomická fakulta čeká na uchazeče o studium bakalářského a magisterského studia do 15. 8. Fakulta materiálově-technologická přijímá přihlášky do 31. 8. Kde máte víc času? Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky čeká do 5. 8. Fakulta ekonomicko-správní (nově akreditovaný program Digitální podnikání) do 8. 8.2022 Fakulta chemicko-technologická dává čas do 10.8.2022 Fakulta filozofická až do 14.8.2022 Univerzita Karlova Praha Husitská teologická fakulta čeká do 4. 8. Katolická teologická fakulta přijímá přihlášky do 5. 8. Evangelická teologická fakulta dává uchazečům prostor do 7. 8. Filozofická fakulta nabízí termín 8. 8. Jihočeská univerzita České Budějovice Fakulta ekonomická má uzavírku přihlášek 5. 8. Fakulta zemědělská a technologická přijímá do 14. 8. Přírodovědecká fakulta do 17. 8. České vysoké učení technické Praha Fakulta dopravní čeká přihlášky do 10. 8. ( a pro studium v Děčíně až do 28. 8.) Fakulta strojní uzavírá příjem zájemců 19. 8. Fakulta elektrotechnická do 21. 8. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská má termín 5. 9. Masarykův ústav vyšších studií : Ekonomika a management (bakalářský) a Projektové řízení inovací (magisterský) přijímají přihlášky do do 24. 8., Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku (bakalářský) do 31. 8. a anglické programy pouze pro uchazeče z ČR a EU do 8. 8. Fakulta biomedicínského inženýrství v Kladně do 12. 8. cvut .cz Univerzita Tomáše Bati Zlín Fakulta humanitních studií (v anglickém nebo německém jazyce) přijímá přihlášky do 11. 8. Fakulta aplikované informatiky má uzávěrku 31. 8. Fakulta technologická čeká do 15. 9. Vysoké učení technické Brno Fakulta strojního inženýrství nabízí termín 12. 8. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem Pedagogická fakulta uzavírá příjem přihlášek 12. 8. Filozofická fakulta dává šanci do 15. 8. Přírodovědecká fakulta čeká do 17. 8. Fakulta zdravotnických studií přijímá uchazeče do 22. a 31. 8. (v závislosti na studijních programech) Fakulta strojního inženýrství má termín 29. 8. Fakulta sociálně ekonomická až do 10. 9. Fakulta životního prostředí dokonce do 12.9. Masarykova univerzita Brno Přírodovědecká fakulta čeká vaše přihlášky do 14.8.2022 Veterinární univerzita Brno Fakulta veterinární hygieny a ekologie (včetně nově akreditovaného programu Veterinární ochrana veřejného zdraví) čeká na zájemce o bakalářský obor do 15. 8., magisterský obor má uzávěrku přihlášek 2. 9. Ostravská univerzita Ostrava Filozofická fakulta nabízí termín 14. 8. Vysoká škola polytechnická Jihlava Všechny obory mají 3. kolo přihlášek do 24. 8. Vysoká škola technická a ekonomická České Budějovice Bakalářské programy Strojírenství, Technologie a řízení dopravy, Pozemní stavby, Podniková ekonomika, Řízení lidských zdrojů, Business Analytik a magisterské programy Logistika, Podniková ekonomika, Pozemní stavby, Strojírenství, Znalectví čekají na přihlášky do 31. 8. vstecb.cz Slezská univerzita Opava Obchodně podnikatelská fakulta přijímá přihlášky do 24. 8. Fakulta veřejných politik, Fyzikální ústav, Matematický ústav a Obchodně podnikatelská fakulta do 31.8.2022 slu.cz Akademie múzických umění Praha Hudební a taneční fakulta nabízí termín dokonce až do 30. 11. amu.cz Úvodní foto: Profimedia Další na Expres FM « zpět na obsah 16. Vzdělání hr


28. 7. 2022; fdrive.cz

Jak si autonomní formule českého týmu eForce vedla na závodech v Itálii?

Letošní první závod autonomní formule týmu eForce se konal v Itálii S jednou výjimkou zvládl český tým dokončit všechny disciplíny Dílčí výsledky i celkové umístění je úspěchem  

Průběžně sledujeme tým studentů z ČVUT, který závodí s elektrickými formulemi. O představení formulí pro letošní sezónu jsme psali a nyní se pojďme podívat na první závody vylepšené verze autonomní formule DV.01 První letošní závody pro autonomní formuli se konaly v Itálii na okruhu Autodromo Riccardo Paletti ve městě Varano de‘ Melegari v provincii Parma od 13. 7. do 17. 7. Tyto závody byly pro tým českých studentů velkou výzvou z několika důvodů. Prvním byl fakt, že to byl pro tým eForce první letošní závod a pro většinu členů týmu i první závod vůbec a nebyli na 100 % připraveni, co obnáší být součástí závodu Formula Student. Druhou výzvou, se kterou se tým potýkal, byla skutečnost, že současně se závody v Itálii se konaly také závody ve Švýcarsku, na které jela pilotovaná elektrická formule FSE.11. Bylo tedy nutné řešit rozdělení materiálu, vybavení a především lidí mezi oba závody. Cesta z elektrotechnické fakulty začala brzo ráno a byla dlouhá téměř 1 000 km. Po 12 hodinách cesty mohl tým rozložit kemp a připravit se na první den závodů. Ve středu ráno proběhla registrace a tým začal stavět pit, tedy týmové servisní zázemí. Vše proběhlo velice organizovaně a pod vedením pár zkušenějších členu nebylo znát, že to většina dělá poprvé. Poté následovaly technické přejímky a jako první tým čekala přejímka akumulátoru. Zde bylo výjimkou, že k akumulátoru stačilo dát technické podklady a ukázalo se, že přípravy týmu byly dostatečné a podařilo se bez problémů kontrolou projít. Akorát přejímku nízkonapěťových systémů se nepodařilo včas dokončit. Druhý den se ale podařilo dokončit přejímku nízkonapěťových systémů (Elektrika 1) a následně úspěšně zvládnout i vysokonapěťové systémy (Elektrika 2). Odpoledne se pak podařilo úspěšně dokončit i přejímku mechanických pravidel. Při technických přejímkách jsou přísná pravidla Po úspěšném dokončení mechanické přejímky následoval egress test. Egress test je zkouška pilota, zda zvládne během pěti sekund vyskočit z auta v případě nouze. Toto pro tým eForce nebyl problém a mohly následovat už o poznání kratší přejímky tilt test a rain test. Tilt test je přejímka u které se formule naklání v 60stupňovém úhlu, přičemž se nesmí převážit ani z ní nesmí nic vytéct. Dalším testem, který tým čekal, byl rain test, při kterém se testuje odolnost formule proti dešti. Pro každého elektrikáře je tato přejímka noční můrou, neustále máte pochybnosti o tom, zda jste někde neudělali nějakou chybu. I těmito přejímkami prošel tým eForce bez problémů. Jako poslední bod na pořadu dne byla přejímka autonomních systémů. I zde žádné problémy nenastaly a tým mohl pokračovat dále. Pátek 16. 7. byl pro tým e-Force nejnáročnější den, protože bylo nutné nejprve zvládnout brake test s pilotem, poté i test autonomního brzdného systému, v poledne následovaly statické disciplíny Engineering Design Event (EDE), Cost report a odpoledne přišly na řadu první dvě dynamické disciplíny. Brake test se podařilo na druhý pokus zvládnout a autonomní brake test dokonce na první pokus, takže mohly začít přípravy na EDE. Zde jednotliví členové týmu prezentovali svoji oblast vývoje na autě po dobu jedné hodiny. A porotcům se práce a vysvětlení líbila a projevilo se to na výsledku krásným třetím místem v této kategorii. Nabíjení akumulátoru a sprint Před nabíjením akumulátoru na dynamické disciplíny bylo ještě třeba projít menší přejímkou nabíječky kterou scrutenýr zakončil slovy "Perfecto" a mohlo se začít nabíjet. Mezitím si druhá část týmu odprezentovala Cost a i přesto, že to dělali úplně poprvé, získali nádherných 83,5 bodů ze 100. Po pauze na oběd se tým vydal na dynamické disciplíny. Jako první byla na pořadu akcelerace, ke které nastoupily pouze 3 týmy. Český eForce, FS Talinn z Estonska a spalovací tým z Neapole. Nejlepší pokus týmu eForce byl 8,2 s a umístil se na 3. místě. Následovala disciplína s názvem Skidpad, ve které se ani jednomu týmu nepodařilo zajet platný pokus. AutoCross byl rychlý, ale padaly kuželky V sobotu byl program o poznání klidnější. Tým z ČVUT čekala pouze jediná dynamická disciplína zvaná AutoCross. Jedná se o jízdu po neznámé trati. Opět nastoupily pouze tři stejné týmy jako předešlý den. Všem se podařilo dojet. Český tým jej dokonce dojel jako druhý nejrychlejší, ale jejich autonomní formule srazila moc kuželek a penalizace ji odsunuly až na třetí příčku. I přesto to byl podle členů týmu úspěch, protože dokázali úspěšně dokončit další dynamickou disciplínu. V neděli byl program o poznání náročnější. První věcí na pořadu dne bylo sbalit kemp a pit, jelikož tým hned večer po vyhlášení výsledků čekal odjezd na domácí závody v Mostě. Už trochu v polních podmínkách začala příprava auta pro vyvrcholení soutěže, a to na disciplínu Trackdrive. Trackdrive je disciplína, ve které je potřeba ujet 10 kol po neznámé trati. Problém u této disciplíny bývá především v tom, že auto občas srazí kuželku a tu není možné poté spolehlivě detekovat. Zde už nastoupilo celkem 6 týmů a i přesto český tým dokázal skončit na skvělém 2. místě a porazit všechny až na FS Tallinn, kteří i tímto vystoupením ovládli italské závody. Po dokončení Trackdrivu tým zabalil zbytek věcí spolu s formulí na přejezd do České republiky a členové se vydali na vyhlášení výsledků. Tam se dozvěděli i konečný výsledek, kterým bylo celkové 5. místo. · Bussiness Plan – 8. místo Cost Report – 5. místo Engineering Design Event – 3. místo Acceleration – 3. místo AutoCross – 3. místo Trackdrive – 2. místo Celkově – 5. místo Po krásném závěrečném ceremoniálu zbyl pouze 12hodinový odjezd zpět do Mostu na další závody. A na těch jsme byli osobně a natočili i video jízdy autonomní formule, takže se můžete těšit na zprostředkování atmosféry závodů studentských formulí. URL| https://fdrive.cz/clanky/jak-si-autonomni-formule-ceskeho-tymu-eforce-vedla-na-zavodech-v-italii-9332


27. 7. 2022; iDNES.cz

S úřady se dnes domluvíte i na dálku. Datovku si ale hlídejte

Datové schránky usnadňují styk s úřady. Přinášejí ale i úskalí a nástrahy, které je třeba správně překonat. Jak online komunikace se státem funguje a na co si dát pozor, přibližuje v rozhovoru pro iDNES.cz odborník na eGovernment Aleš Kučera


Jak na to, abych mohla se státem komunikovat elektronicky?

V zásadě máte na výběr ze dvou možností. Buď si pořídíte datovou schránku, nebo získáte tzv. identitu občana. Identita občana je způsob, jak se k elektronickým službám státu dostat, bankovní identita potom umožňuje zahájit elektronickou komunikaci se státem, aniž byste musela navštívit jakýkoliv úřad (úlohu ověřovatele vaší totožnosti sehrála banka). S identitou občana potom můžete využívat různé portály veřejné správy.

Mít datovou schránku je užitečné. Brzy zapomenete na to, jak to vypadá na poště či finančním úřadě, stát vás například bude i včas informovat o blížícím se konci platnosti technické prohlídky vašeho auta. O ušetřeném čase ani nemluvě. Pomocí datovky lze se státem komunikovat prakticky odkudkoli, klidně i ze zahraničí. A funguje i jako takový personální „firewall“, protože máte jistotu, že se k vám informace dostanou.


Jak si můžu sama zřídit datovou schránku?

Pokud nemáte žádnou e-identitu, pak je nejjednodušší podat žádost o zřízení datové schránky na kontaktním místě veřejné správy Czech POINT, které najdete například na každé poště. Pokud již máte elektronickou identitu, pak lze vše vyřídit online v rámci Portálu občana.

Chcete výhodně investovat a nevíte, kde začít. Pomůžeme.

Můžu datovou schránku i zrušit?

Datovou schránku, kterou si založíte sami, můžete kdykoliv zrušit nebo znepřístupnit. Stejně jako datovou schránku fyzické osoby, která vám byla zřízena díky tomu, že máte elektronickou identitu občana. Znepřístupnění znamená, že nebudete moci do datové schránky přijímat nové zprávy ani je odesílat. Budete ale mít stále přístup ke zprávám, které jste obdrželi nebo odeslali v minulosti.

Pro zrušení či znepřístupnění se stačí zastavit na kterémkoliv kontaktním místě Czech POINTu – například na každé poště.

Datovou schránku právnických osob, podnikajících fyzických osob a příslušníků vybraných profesí, tedy tu, kterou máte zřízenu zákonem, ale zrušit nelze. Respektive musíte ji mít až do doby zániku právnické osoby. Přístup do datové schránky právnické osoby ztratíte okamžikem, kdy přestanete působit v jejích statutárních orgánech.

Jsou nějaká „nebezpečí“, která mě s datovou schránkou čekají?

Je potřeba dávat pozor na dobu uložení zpráv v datové schránce. Standardní datové zprávy totiž zůstávají v datové schránce 90 dnů od doručení. To platí jak pro doručené, tak i pro odeslané zprávy. Tato doba naprosté většině z nás bohatě stačí na vyřízení příslušných záležitostí, případně si je můžete uložit jinde. Po uplynutí této doby se ale zpráva automaticky maže. Pokud byste chtěli mít archivované i starší zprávy přímo ve své datové schránce, je nutné již zaplatit speciální službu Datový trezor. Její cena se odvíjí od počtu uchovávaných zpráv. Pro běžnou agendu občana ale datový trezor není potřeba.


Kdy je zpráva zaslaná do datové schránky považována za doručenou?

K doručení do datové schránky dochází v okamžiku, kdy se do ní přihlásí oprávněná nebo pověřená osoba. Tedy v okamžiku, kdy si ji otevřete a přečtete. Ale pozor, platí zde tzv. fikce doručení, zpráva je považována za doručenou desátý den ode dne dodání do datové schránky.

Pokud mám datovou schránku, jsem povinna s úřady komunikovat už jen touto formou?

Pokud máte datovou schránku, můžete dál využívat klasické postupy: poštu nebo osobní návštěvu úřadu. Opačně už to ale neplatí, úřady vás musí kontaktovat výhradně prostřednictvím datové schránky. Pravidlo se vztahuje na státní správu, policii nebo soudy. Další instituce, například zdravotní pojišťovny, datovku pro komunikaci s klienty využívat povinně nemusí. Takže pokud objevíte ve schránce upozornění, že máte jít na poštu, může to sice být omyl úředníka, ale důvody mohou být i jiné. Ačkoliv se často objevují názory, že máte v takovém případě dopis ignorovat, důrazně to nedoporučujeme. Lepší je dopis vyzvednout a teprve pokud zjistíte, že tento způsob doručování nebyl správný, tak se bránit.

Aleš Kučera

Vystudoval Fakultu elektrotechnickou odborník ČVUT v Praze.

Většinu své profesní dráhy strávil v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Je jedním z technických realizátorů Informačního systému datových schránek a informačního systému Kontaktních míst veřejné správy Czech POINT.

Důvodem totiž nemusí být pouze chyba, je řada případů, kdy se musí klasický dopis stále použít. Například máte někde dluh a ani o tom nemusíte vědět, a dluh i s vaší pohledávkou stát postoupil na soukromou firmu, která se vás tak snaží zastihnout. Nebo může být do nějakého úředního procesu zapojen zahraniční subjekt a pak povinnost doručování do datové schránky neplatí. Může se stát, že věc, kterou s vámi úředník řeší, nemůže být v digitální podobě, třeba vám musí zaslat nějaký fyzický předmět.

Někdy bych ale přece jen uvítala, kdyby mi úředník v případě problému zavolal.

I to se dá snadno vyřešit. V rámci Portálu občana si můžete zaregistrovat telefonní číslo a e-mailovou adresu, aby s vámi úředníci mohli komunikovat i těmito kanály. Má to ale jeden háček. Nestačí, když si tyto kontaktní údaje vyplníte pouze ve svém profilu (Nastavení>Kontaktní údaje). Ty totiž slouží pouze pro zasílání upozornění z Portálu občana, tedy z tohoto jednoho konkrétního webu. Aby se vaše kontaktní údaje propsaly do registru obyvatel a mohly je využívat i další systémy státní správy a jejich úředníci, musíte následně specificky potvrdit, že se mají do registru obyvatel předat.

Obecně je ale třeba zvážit, zda to opravdu chcete. Zadání e-mailu a telefonu bych doporučil využít pouze pro Portál občana. Jinak totiž chci, aby se mnou stát komunikoval datovkou, když už ji mám.

Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/datova-schranka-zalozeni-zruseni-doruceni.A220726_112839_viteze_frp



27. 7. 2022; objevit.cz

Student FEL ČVUT vyvinul aplikaci pro chytrou televizi. Přiblíží českou kulturu milionům diváků v USA

Uživatelská přívětivost na úrovni Netflixu či Amazon Prime charakterizuje novou aplikaci, kterou navrhl a implementoval Viktor Sinelnikov pro nekomerční televizní společnost Czech-American TV. Aplikace pro chytré televize od čerstvého absolventa Fakulty elektrotechnické ČVUT tak přispěla k rozšiřování povědomí o České republice v USA.

Student Viktor Sinelnikov narazil na projekt neziskové televize Czech-American TV při hledání tématu své diplomové práce. Organizace Johna Honnera provozuje již devatenáct let televizní kabelový kanál a webový portál CATVUSA ve Spojených státech, kde vysílá v angličtině pro více než 2,6 milionu domácností. Jejím hlavním posláním je představovat české regiony a jejich turistické destinace a dělat osvětu českému kulturnímu dědictví.

„Chtěl jsem vyvinout software pro neziskové účely, který bude užitečný a lidé ho budou používat. Rozhodl jsem se pro CATVUSA, protože její činnost a idea mi přišly nejzajímavější. Navíc jsem si chtěl jako cizinec prohloubit své znalosti o Česku a jeho kultuře,“ řekl absolvent magisterského oboru Otevřená informatika, který je ukrajinského původu. Czech-American TV je pro tyto účely ideální – nabízí televizní a internetový kanál a tři radiové stanice. Prostřednictvím webu mohou zájemci o Česko například sledovat cestovatelské pořady o českých regionech nebo číst články o českých tradicích, kultuře, památkách a muzeích.

Podle zakladatele Czech-American TV Johna Honnera je aplikace jedinečná v tom, že jako jediná aplikace pro Android TV vysílá v angličtině informace o Česku a co se týče uživatelské přívětivosti obstojí i ve srovnání s aplikacemi Netflix či Amazon Prime. „Díky softwaru od Viktora Sinelnikova budeme moci oslovit další miliony diváků s obsahem, který propaguje Českou republiku. Aplikace již byla vydána v Google Play a plánujeme ji vydat i v Amazon App Store,“ uvedl John Honner. Podle odhadů je AndroidTV systém v současné době instalovaný ve 110 milionech zařízení.

Absolvent FEL Viktor Sinelnikov z rukou Johna Honnera obdržel za vývoj aplikace ocenění. Ocenění získala i Fakulta elektrotechnická ČVUT za dlouhodobou odbornou spolupráci v oblasti rozhlasové a televizní techniky. Z rukou Johna Honnera je převzal děkan prof. Petr Páta.

„Spolupráce s Czech-American TV je důkazem, že naši studenti mohou už během studia pracovat na projektech, které mají dopad na miliony uživatelů. Dvojnásob mne těší, že se jedná o neziskový projekt šířící dobré jméno české kultury ve světě a že za ním stojí náš absolvent z Ukrajiny,“ komentoval ocenění prof. Petr Páta, děkan FEL ČVUT.


26. 7. 2022; technickytydenik.cz

Z obsahu

Nástroj udržení a rozvoje výzkumných a vývojových aktivit cílí spíše na větší firmy

MPO se chystá poskytovat dotace na podporu malých a středních firem. AMSP však upozorňuje na špatně nastavené, diskriminující parametry. Čtyři miliardy korun jsou připraveny pro dotační výzvu programu Aplikace v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) avizovalo, že ji vyhlásí v pátek 22. července. Už teď je ale podle vyjádření Asociace malých a středních...

Návrh státního rozpočtu nesmí zapomínat na výzkum a vývoj

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) požaduje navýšení financování výzkumu, vývoje a inovací v souvislosti s chystanou revizi státního rozpočtu. Za minimalistický považoval již návrh výdajů státního rozpočtu ČR připravený pro tento sektor Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVV I). Ten pro rok 2023 doporučoval částku 39,3 mld. Kč, pro následující roky pak 43,7 a 45,2 mld. Kč. Vláda jej bohužel vzala jen na vědomí a schválila návrh ministerstva financí...

Materiál inspirovaný Batmanovým pláštěm

Inženýři z California Institute of Technology a Jet Propulsion Laboratory (JPL) vyvinuli materiál, který se pod tlakem dokáže přeměnit z poddajného stavu podobného tkaninám na konkrétní pevné tvary. Mohl by se uplatnit například jako oblek měnící se z pohodlného oděvu na exoskeleton (vnější skelet chránící například hmyz nebo i některé větší živočichy, jako třeba v případě krunýře želvy) nebo jako adaptivní „sádra“, schopná fixovat zlomeninu a zároveň reagovat na potřeby...

Nový protiblokovací systém zajistí lepší a bezpečnější brzdění elektrických kol

Správná technika brzdění je důležitým základem bezpečnosti jízdy prakticky na jakémkoliv povrchu. Už v roce 2018 Bosch proto jako první vyrobil protiblokovací systém ABS (původně vyvinutý pro letadla a následně pro automobily a motocykly) i pro potřeby elektrických kol. Nejnovější Bosch eBike Systems — nejmenší systém ABS na světě — byl vyvinut na základě technologie pro motocykly. To znamená, že výrobci elektrokol mohou poprvé vybavit všechny typy...

Technologie dávají Fjordu Bohemia unikátní postavení ve střední Evropě

Fjord Bohemia je v Česku jedním z několika málo zpracovatelů lososů pro východní a jihovýchodní Evropu. Ve své výrobě nyní využívá vysokokapacitní linku, se kterou dokáže zpracovat 25 mořských ryb za minutu, což je extrémní rychlost, když vezmeme v úvahu, že jedna ryba v průměru váží 4 kg. Podle Martina Chroustovského, manažera strategie a rozvoje společnosti, je nyní linka nastavena na rychlost 40 až 45 minut na jednu paletu...

Superpočítače pomáhají při vývoji léků

Vědci z Národního superpočítačového centra IT4Innovations vyvíjejí specializovaný software, který umožní jednoduše a rychleji zkoumat proteiny. Pokrokový výzkum otevírá nové možnosti pro vývoj léků na nemoci, jako jsou například Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Proteiny neboli bílkoviny jsou základní stavební látkou všech buněk živých organismů. Jsou nezbytné pro správný chod celého organismu, neboť zastávají řadu funkcí — od tvorby svalů až po životně...

Mobilní systém ošetřuje osiva plodin elektrony namísto insekticidů

Schopnost elektronové dezinfekce osiv je známa již řadu let, ale teprve mobilní provedení ji posune blíže k masivnějšímu nasazení v zemědělství a pomůže nahradit chemické způsoby ošetření. Osiva polí či plantáží mohou obsahovat problematické houby, bakterie či viry. Proto se obvykle ošetřují chemikáliemi, které semena plodin ochrání. Problém je ale v tom, že použité chemické látky mohou být nebezpečné pro zemědělce i pro životní prostředí...

Chytré vložky do bot pomůžou s rehabilitací na dálku

S rehabilitací pacientů po operacích nohou pomůžou chytré vložky do bot. Ty budou sledovat míru zátěže přenášenou na operovanou nohu a podle toho nastaví rehabilitační proces. To bude navíc možné i na dálku z domova. Česká firma OR-CZ ve spolupráci s Národním dohledovým centrem a Lékařskou fakultou Ostravské univerzity vyvíjejí telemetrický systém integrovaný do vložek bot, schopný pomoci s rehabilitací pacientů po operacích nohou...

Aplikace pro chytré televize přiblíží českou kulturu milionům diváků v USA

Uživatelská přívětivost na úrovni Netflixu či Amazon Prime charakterizuje novou aplikaci, kterou navrhl a implementoval Viktor Sinelnikov pro nekomerční televizní společnost Czech-American TV . Aplikace pro chytré televize od čerstvého absolventa Fakulty elektrotechnické ČVUT tak přispěla k rozšiřování povědomí o České republice v USA. Student Viktor Sinelnikov narazil na projekt neziskové televize Czech-American TV při hledání tématu své diplomové práce...

30 let společnosti Profika: Automatizační systémy pro efektivní a flexibilní výrobu

V říjnu oslaví společnost Profika, výhradní dovozce přesných obráběcích center koncernu Hyundai Wia a superpřesných dlouhotočných soustružnických automatů společnosti Hanwha Precision Machinery na český a slovenský trh, 30 let své existence. Toto výročí „oslavila“ 15. června 2022 uspořádáním jubilejního dne otevřených dveří Profika Open House 2022 v předváděcí hale společnosti v průmyslové zóně Benátek nad Jizerou. Její historie...

Výprava za korejským jádrem aneb Korea není v jaderné energetice žádným zelenáčem

Čtenáři Technického týdeníku jsou ode mě zvyklí na dlouhé rozhovory a texty věnující se tématům napříč naším průmyslem i digitálním světem. Tentokrát však udělám výjimku a tento článek tak bude trochu jiný. Naskytla se mi totiž příležitost odletět v druhé půlce června spolu s několika dalšími novináři a jednou jadernou fyzičkou na týden do Jižní Koreje, kde jsem měla možnost procestovat místa pojící se s korejským jaderným průmyslem. Práce redaktorů...

V dnešní době už na nákladní vozidlo musíme pohlížet jako na počítač a naučit se využívat data, která generuje

„Elektromobilita už nepotřebuje tolik údržbu ani servisování, ale spíše komplexnější práci s daty. to všechno nás bude nutit k tomu, abychom se zákazníkem komunikovali jinak. A to je cesta, na kterou se musíme připravit. To je ta hlavní změna pro nás,“ říká v rozhovoru pro Technický týdeník Pierre Jean Verge Salamon, generální ředitel Renault Trucks pro Českou republiku a Sl ovensko. Do své nynější funkce jste byl jmenován v lednu 2020 v rámci změn...

Decentralizace spínaných zdrojů jsou trendem a příležitostí v automatizaci

Rozdělením strojů a systémů do menších modulárních celků se mnoho komponent přesouvá z rozvaděče blíže, vlastně přímo doprostřed procesu. Decentralizované jednotky také znamenají, že jako modulární subsystémy mohou být sestavovány, testovány a provozovány samostatně. To zjednodušuje mnoho procesů, včetně uvádění do provozu a údržby. Tato koncepce také umožňuje pozdější rozšiřování, modernizaci, případné stěhování nebo aktualizace...

Ostrý test ochrany kritické infrastruktury

Od svého vzniku nečelila ČR tolika hrozbám najednou napříč kritickými odvětvími nezbytnými pro zachování základních funkcí státu. Smart City Polygon společnosti Omexom GA Energo vybudovaný na okraji Plzně představující kousek chytrého města proto mimo jiné prověřuje i naši odolnost vůči různým typům útoků. Kontrolní místnosti vévodí řada velkých i menších obrazovek, na nichž pracovník ochranky sleduje prostor kolem plotu i dvůr střeženého areálu...

Členské asociace CECIMO čelí novým výzvám

Během posledního zasedání valného shromáždění, které se konalo ve dnech 11.—14. června 2022 v Edinburghu, zdůraznili představitelé strojírenských svazů sdružených v Evropské asociaci průmyslu výrobních strojů CECIMO, že v době geopolitických výzev a dalších globálních rušivých faktorů pokračuje evropský sektor obráběcích a tvářecích strojů (MT) v roce 2022 v oživení. Evropští výrobci spolu s významnými řečníky z politické a obchodní sféry diskutovali...

Na křídlech dále, ekologicky nebo nízko nad vodou či zemí

Přestože doba pandemie létání neprospěla, vývoj technologií se v tomto oboru nezastavil. Změny v chování a potřebách cestujících, armády či ekologicky smýšlejících zemí vyvolávají tlaky vedoucí k zásadním konstrukčním změnám. V minulých týdnech vyvolal velký zájem příznivců i odborníků z oblasti letectví první start malého letadla s dlouhým doletem. Airbus A321XLR (extra long range) uskutečnil svůj první let v Hamburku a do komerčního provozu by se měl...

NASA odhalila snímky ze svého rekordního teleskopu

Dalekohled Jamese Webba je považován za nástupce legendárního Hubbleova kosmického dalekohledu (HTS), ale to je do značné míry mediální zkratka. Webbův má především výrazně větší zrcadlo: 6,5 m proti 2,4 m u Hubbleova teleskopu. Pracuje v jiné části spektra, konkrétně primárně v blízké a střední oblasti infračerveného světla. Do jisté míry rozliší i oranžové a červené viditelné světlo. Přesně jeho spektrální rozsah činí 0,6 μm až 28 μm. V neposlední řadě...

Balonem nebo raketou za hranice všedních dnů, na skok do vesmíru a možná ještě dál

Zdá se, že stovky a možná až tisíce lidí nevědí co s penězi, i zatoužily vidět matičku Zemi z co největší výšky. A nemusí za tím být vždy touha po hvězdách, jaká hnala snílky-raketčíky a tedy zakladatele kosmonautiky v poválečných létech (myšlena II. světová válka...) zběsilým tempem až na Měsíc. Dnes už asi není hlavní motivací jen touha po vesmíru, po dobrodružství, ale zřejmě i jistá společenská prestiž. Proč si třeba nevyzkoušet „skok“ na hranici kosmického...

Softwarově definovaný chytrý tank s velkou palebnou silou

Německý zbrojní koncern Rheinmetall na nedávném mezinárodním veletrhu zbrojních a bezpečnostních technologií Eurosatory 2022 představil svůj koncept nové generace hlavního bojového tanku, který nese označení KF51 Panther. Jeho hlavní předností je, že kombinuje relativně nízkou hmotnost a menší velikost s vysokým bojovým výkonem. Futuristicky vyhlížející koncept vychází z klasického německého tanku období studené války Leopard 2. Zahrnuje...


25. 7. 2022; Pro-Energy

Monoposty Formule Student pohání český generátor elektřinou vyrobenou z vodíku

Letošního klání se účastní 57 týmů, které soutěží ve třech statických a pěti dynamických disciplínách. Kategorie vozů jsou se spalovacím motorem, elektromotorem a vozy bez řidiče, přičemž jako pohonné jednotky již převládají elektromotory. Ty by v budoucnu měly zcela nahradit spalovací motory, které svými zplodinami přispívají ke změně klimatu. Studenti a pořadatelé soutěže chtějí emise skleníkových plynů v co největší míře omezit, a proto se rozhodli vyrobit si elektřinu pro své formule z vodíkového generátoru H2BASE, který vyvinuli čeští vývojáři z jablonecké společnosti DEVINN.

,,Náš generátor prostřednictvím palivových článků přeměňuje elektrochemický potenciál vodíku na elektřinu. To všechno bez jediného gramu oxidu uhličitého nebo jiné emise při provozu. Ve srovnání s běžnou dieselovou centrálou tak jde o naprosto bezemisní a tiché řešení," uvádí Tomáš Doležal, specialista marketingu firmy DEVINN.

Vodík na provoz generátoru dodává společnost Air Products, která je jeho největším světovým výrobcem. ,,Vodík zde funguje jako nosič energie a generátor pak může vyrábět elektřinu kdykoliv a kdekoliv je potřeba, bez ohledu na dostupnost energie ze sítě," vysvětlila Zuzana Janatová, manažerka pro rozvoj vodíku ze společnosti Air Products výhody použití vodíku, jako úložiště energie.

Formule Student je celosvětová vzdělávací inženýrská soutěž, která využívá motoristický sport k inspiraci studentů, aby se dali na kariéru ve strojírenství. Poskytuje jim ideální příležitost prokázat své technické znalosti, otestovat a zlepšit své schopnosti vyvíjet komplexní a integrovaný produkt v náročném prostředí závodních monopostů. Soutěž vznikla v USA v roce 1981 a dnes v ní měří své síly na 800 týmů univerzit z téměř celého světa. Včetně českých, kdy se v roce 2012 do soutěže zapojil tým eForce FEE Prague Formula s elektrickým monopostem FSE.01. postaveným pod FEL ČVUT v Praze.



23. 7. 2022; homeincube.cz

Schneider Electric podpořil studenty ČVUT a udržitelný projekt Solar Decathlon

Schneider Electric je partnerem projektu FIRSTLIFE, za kterým stojí studenti z Českého vysokého učení technického. V krátkém časovém úseku mají za úkol sestavit inovativní budovu, která bude zároveň udržitelná. Výsledný projekt je navržen jako nástavba na studentské koleje Na Větrníku. Cvičná konstrukce byla sestrojena v Buštěhradu u Prahy v univerzitním centru ČVUT. Nyní už stojí v německém Wuppertalu, kam ji po kouscích odvezlo několik nákladních aut. Už v červnu budeme znát vítěze mezinárodní soutěže Solar Decathlon, kde český tým poměří síly se studenty z celého světa.

NA UDRŽITELNOSTI ZÁLEŽÍ

Firma Schneider Electric, lídr v oblasti digitální transformace hospodaření s energiemi a automatizace, byla vyhlášena jako nejudržitelnější korporace na světě. Nejenže obsadila první místo v každoročně publikovaném prestižním žebříčku sestavovaném společností Corporate Knights 2021, jež se zaměřuje na udržitelné jednání firem, ale také podporuje projekty, které usilují o udržitelnější budoucnost. Proto také podpořila projekt s názvem FIRSTLIFE a s ním studenty stavební, strojní a elektrotechnické fakulty ČVUT a studenty ČZU.

Účast na soutěži je dlouhý a náročný proces, a samozřejmě také finančně náročný. Právě partneři jsou ti, kdo studentům umožňují účastnit se soutěže s mezinárodní konkurencí. Firma Schneider Electric podpořila studentský projekt Air House už v roce 2013, a proto se bez váhání zapojila i letos. Společnost do projektu tento rok věnovala prvky nízkého napětí jako jsou jističe, rozváděče, vypínače, zásuvky a další v hodnotě více než 200 tisíc. „Bylo nám potěšením podpořit projekt, který vzniká zcela dobrovolně z iniciativy studentů ČVUT v jejich volném čase. Schneider Electric se zajímá a podporuje celou škálu progresivních projektů, které mají co dočinění se zelenou budoucností. Držme mladým talentům v konkurenčním prostředí palce,“ sdílel Jakub Jiříček, specialista na energetický management budov společnosti Schneider Electric, který úspěšně absolvoval tentýž studijní obor jako část zúčastněných studentů.

„Letošní projekt je velmi komplexní. Kromě energetického konceptu porota hodnotí také architekturu, inovativní řešení, udržitelnost výstavby, komfort a funkčnost domu,“ uvádí student ČVUT Jakub Starý, jeden z hlavních tváří projektu. „Využíváme recyklovatelné materiály, především dřevo v různých podobách a zohledňujeme dopad stavby na životní prostředí. Na střeše pergoly je další pergola, na které je umístěna fotovoltaika. Dále je stavba vybavena bateriovým úložištěm a chytrým managementem, který dokáže budovu řídit po energetické stránce. K čištění odpadních vod používáme kořenovou čističku,“ dodává Starý.


Podoba objektu po příjezdu do Wuppertalu. Zdroj: Schneider Electric

Solar Decathlon je prestižní mezinárodní soutěž inovativních staveb využívající obnovitelné zdroje energie původně se Spojených států. Svoji verzi má v Evropě i Asii. Soutěží se v deseti disciplínách. Studenti mají za úkol realizovat soutěžní objekt, který vychází z jejich vlastního návrhu.

ČVUT se soutěže účastní už podruhé. Poprvé v Kalifornii roku 2013 tým získal celkové třetí místo. Letos se studenti s novým týmem zapojí znova. „Účastní se samozřejmě studenti z vícero oborů a fakult pod vedením fakulty stavební. Je to pro ně neskutečně cenná zkušenost, jak poznat úskalí a krásu spolupráce v týmech, dodržovat přísné termíny, a navíc, soutěžit o uznání v konkurenci s celým světem,“ dodává prof. Jan Tywoniak, který celý projekt řídí. Tým FIRSTLIFE je složen zhruba ze 60 lidí.

Téma je nástavba na studentských kolejích Univerzity Karlovi (Na Větrníku). Konstrukce má přispět především k řešení obtížné dostupnosti bydlení pro studenty a mladé rodiny ve městech. Funkční jednotku studenti postavili v Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT nedaleko Prahy v obci Buštěhrad. V květnu po otestování byla zase rozebrána a přepravena na místo soutěže do německého Wuppertalu, kde se studenti pokusí obhájit medailovou pozici z roku 2013. Soutěžní týmy jsou jak ze států Evropy, tak z Asie (Thajsko, Taiwan). Ve Wuppertalu stavba zůstane a bude monitorována po tři roky jako součást projektu Living Lab NRW.

„Náklady se i s převozem a následnou (opětovnou) konstrukcí stavby odhadují do 15 milionů korun. Bez partnerů by tudíž byla realizace prakticky nemožná,“ uvádí Kateřina Sojková z katedry pozemních staveb.


Vizualizace výsledného objektu. Zdroj: Schneider Electric


22. 7. 2022; elogistika.info

Monoposty Formule Student pohání český generátor elektřinou vyrobenou z vodíku

Na okruhu Autodromu v Mostě probíhá od 18. do 24. července mezinárodní soutěž Formule Student, ve které soupeří týmy mladých inženýrů s monoposty, které staví na svých fakultách. Část závodů je uzavřená, ale v pátek 22. a v sobotu 23. 7. je autodrom přístupný veřejnosti.

Letošního klání se účastní 57 týmů, které soutěží ve třech statických a pěti dynamických disciplínách. Kategorie vozů jsou se spalovacím motorem, elektromotorem a vozy bez řidiče, přičemž jako pohonné jednotky již převládají elektromotory.  Ty by v budoucnu měly zcela nahradit spalovací motory, které svými zplodinami přispívají ke změně klimatu. Studenti a pořadatelé soutěže chtějí emise skleníkových plynů v co největší míře omezit, a proto se rozhodli vyrobit si elektřinu pro své formule z vodíkového generátoru H2BASE, který vyvinuli čeští vývojáři z jablonecké společnosti DEVINN.

„Náš generátor prostřednictvím palivových článků přeměňuje elektrochemický potenciál vodíku na elektřinu. To všechno bez jediného gramu oxidu uhličitého nebo jiné emise při provozu. Ve srovnání s běžnou dieselovou centrálou tak jde o naprosto bezemisní a tiché řešení,“ uvádí Tomáš Doležal, specialista marketingu firmy DEVINN.

Vodík na provoz generátoru dodává společnost Air Products, která je jeho největším světovým výrobcem. „Vodík zde funguje jako nosič energie a generátor pak může vyrábět elektřinu kdykoliv a kdekoliv je potřeba, bez ohledu na dostupnost energie ze sítě,“ vysvětlila Zuzana Janatová, manažerka pro rozvoj vodíku ze společnosti Air Products výhody použití vodíku, jako úložiště energie.

Formule Student je celosvětová vzdělávací inženýrská soutěž, která využívá motoristický sport k inspiraci studentů, aby se dali na kariéru ve strojírenství. Poskytuje jim ideální příležitost prokázat své technické znalosti, otestovat a zlepšit své schopnosti vyvíjet komplexní a integrovaný produkt v náročném prostředí závodních monopostů. Soutěž vznikla v USA v roce 1981 a dnes v ní měří své síly na 800 týmů univerzit z téměř celého světa. Včetně českých, kdy se v roce 2012 do soutěže zapojil tým eForce FEE Prague Formula s elektrickým monopostem FSE.01. postaveným pod FEL ČVUT v Praze.


22. 7. 2022; hybrid.cz

Formule Student pohání český vodíkový generátor

Na okruhu Autodromu v Mostě probíhá od 18. do 24. července mezinárodní soutěž Formule Student, ve které soupeří týmy mladých inženýrů s monoposty, které staví na svých fakultách. Část závodů je uzavřená, ale v pátek 22. a v sobotu 23. 7. je autodrom přístupný veřejnosti.

Letošního klání se účastní 57 týmů, které soutěží ve třech statických a pěti dynamických disciplínách. Kategorie vozů jsou se spalovacím motorem, elektromotorem a vozy bez řidiče, přičemž jako pohonné jednotky již převládají elektromotory. Ty by v budoucnu měly zcela nahradit spalovací motory, které svými zplodinami přispívají ke změně klimatu. Studenti a pořadatelé soutěže chtějí emise skleníkových plynů v co největší míře omezit, a proto se rozhodli vyrobit si elektřinu pro své formule z vodíkového generátoru H2BASE, který vyvinuli čeští vývojáři z jablonecké společnosti DEVINN.

„Náš generátor prostřednictvím palivových článků přeměňuje elektrochemický potenciál vodíku na elektřinu. To všechno bez jediného gramu oxidu uhličitého nebo jiné emise při provozu. Ve srovnání s běžnou dieselovou centrálou tak jde o naprosto bezemisní a tiché řešení,“ uvádí Tomáš Doležal, specialista marketingu firmy DEVINN.

Vodík na provoz generátoru dodává společnost Air Products, která je jeho největším světovým výrobcem. „Vodík zde funguje jako nosič energie a generátor pak může vyrábět elektřinu kdykoliv a kdekoliv je potřeba, bez ohledu na dostupnost energie ze sítě,“ vysvětlila Zuzana Janatová, manažerka pro rozvoj vodíku ze společnosti Air Products výhody použití vodíku, jako úložiště energie.

Formule Student je celosvětová vzdělávací inženýrská soutěž, která využívá motoristický sport k inspiraci studentů, aby se dali na kariéru ve strojírenství. Poskytuje jim ideální příležitost prokázat své technické znalosti, otestovat a zlepšit své schopnosti vyvíjet komplexní a integrovaný produkt v náročném prostředí závodních monopostů. Soutěž vznikla v USA v roce 1981 a dnes v ní měří své síly na 800 týmů univerzit z téměř celého světa. Včetně českých, kdy se v roce 2012 do soutěže zapojil tým eForce FEE Prague Formula s elektrickým monopostem FSE.01. postaveným pod FEL ČVUT v Praze. 

zdroj: tisková zpráva


21. 7. 2022; TECH MAGAZÍN

Robotici z ČVUT představili své projekty Evropě

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze hostila v polovině července zástupce pro digitální technologie ze stálých zastoupení členských zemí při EU v Bruselu. Výzkumníci z kateder kybernetiky a počítačů diplomatům z 28 členských států prezentovali špičkové robotické technologie na čtyřech pracovištích.

ástupcům Evropské komise pro digitální technologie se představily autonomní drony, robopes i humanoidní robot s elektronickou kůži z FEL ČVUT. Počítačoví vědci v oblasti robotiky z ČVUT dlouhodobě dosahují skvělých výsledků a řadí se mezi přední evropská pracoviště. Do oblasti jejich výzkumu spadá autonomní pohyb, strojové učení, multirobotická kooperace, komunikace člověka s robotem či modelování šíření signálu v omezených prostorách.


„Naše pracoviště řeší úkoly základního výzkumu, jehož výsledky v příštích letech přispějí k bezpečnějšímu a efektivnějšímu zapojení robotů do rozmanitých pracovních činností v průmyslu, ale i k jejich rozšíření do běžného života,“ uvedl prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry robotiky FEL ČVUT a robotického týmu CTU-CRAS.





V sestavě robotických systémů, která v současné době co do své komplexnosti a technologické vyspělosti v ČR nemá srovnání, vynikají čtyřnohé, kolové a pásové roboty, které se loni zúčastnily finálového kola soutěže DARPA Subterranean Challenge, neoficiální „olympiády robotů“ v americkém Kentucky. Pro veřejnost je nejznámější čtyřnohý robot SPOT od Boston Dynamics. Ke stávajícím dvěma, jež má fakulta ve svém robotickém parku, přibyly nedávno dva nové SPOTy s robotickou rukou, která významně rozšiřuje možnosti výzkumu autonomní manipulace bez dozoru člověka. Tato oblast patří k nejméně probádaným v současné robotice.


Součástí robotického týmu DARPA jsou i autonomně řízené drony, které bruselským diplomatům představily schopnosti autonomního letu samostatně i v rojích. Skupina Multirobotických systémů během uplynulého roku významně pokročila ve vývoji softwaru pro jejich autonomní nasazení v nejrůznějších typech úloh, mj. při mapování historicky cenných interiérů, hašení požárů ve výškových budovách, záchraně osob, inspekci elektrického vedení či odchytu nepřátelských dronů.





Ze současného poznání v oblasti psychologie a neurověd, jež pracují přímo s člověkem, vychází vědecká zkoumání skupiny humanoidní robotiky. Její výzkumníci vyvíjejí algoritmy, které jim prostřednictvím AI otevírají nové možnosti poznávání lidského mozku. Aplikují je na lidem podobné humanoidní roboty s elektronickou kůží. Dosud nejrealističtější nápodobou lidské kůže je vybaven iCub, první robot, o kterém lze prohlásit, že vedle zraku a sluchu disponuje také hmatem.





Posledním pracovištěm, které navštívili digitální atašé, je laboratoř výpočetní robotiky. Vědci zde vyvíjejí software pro šestinohé kráčející roboty, jako je SCARAB II, který umožňuje taktilní vnímání prostředí a tím poskytuje bezpečnější schopnosti pohybu a interakce v prostředí s pohybujícími se lidmi. Představili nový způsob interakce robot-člověk, v němž robot dokáže odhadovat intenzitu a směr dotyku či pobídnutí a zamíří žádaným směrem


21. 7. 2022; Právo

Aplikace přiblíží naši kulturu dalším divákům

Aplikace pro chytré televize od čerstvého absolventa Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Viktora Sinelnikova přiblíží českou kulturu milionům divákům v USA. "Chtěl jsem vyvinout software pro neziskové účely, který bude užitečný a lidé ho budou používat. Rozhodl jsem se pro televizní kabelový kanál a webový portál CATVUSA, protože její činnost a idea mi připadaly nejzajímavější. Navíc jsem si chtěl jako cizinec prohloubit své znalosti o Česku a jeho kultuře," vypráví Viktor původem z Ukrajiny, který na projekt neziskové televize Czech-American TV narazil při hledání tématu své diplomové práce.

„Chtěl jsem vyvinout software pro neziskové účely, který bude užitečný a lidé ho budou používat. Rozhodl jsem se pro CATVUSA, protože její činnost a idea mi připadaly nejzajímavější. Navíc jsem si chtěl jako cizinec prohloubit své znalosti o Česku a jeho kultuře,“ vypráví Viktor původem z Ukrajiny, který na projekt neziskové televize Czech-American TV narazil pri hledání tématu své diplomové práce.


CATVUSA Johna Honnera vysílá již devatenáct let v angličtině pro více než 2,6 milionu domácností. Představuje české regiony a jejich turistické destinace a činí osvětu českému kulturnímu dědictví. Prostřednictvím webu mohou zájemci o Česko například sledovat cestovatelské pořady o českých regionech nebo číst články o českých tradicích, kultuře, památkách a muzeích. Nová aplikace je podle Honnera jedinečná v tom, že jako jediná aplikace pro Android TV vysílá v angličtině informace o Česku a co se týče uživatelské přívětivosti obstojí i ve srovnání s aplikacemi Netflix či Amazon Prime. „Díky softwaru od Viktora Sinelnikova budeme moci oslovit další miliony diváků s obsahem, který propaguje Českou republiku. Aplikace již byla vydána v Google Play a plánujeme ji vydat i v Amazon App Store,“ uvedl John Honner. Podle odhadů je AndroidTV systém v současné době instalovaný ve 110 milionech zařízení.


Spolupráce s Czech-American TV je důkazem, že naši studenti mohou už během studia pracovat na projektech, které mají dopad na miliony uživatelů. Dvojnásob mne těší, že se jedná o neziskový projekt šířící dobré jméno české kultury ve světě a že za ním stojí náš absolvent z Ukrajiny,“ komentoval ocenění prof. Petr Páta, děkan FEL ČVUT.


20. 7. 2022; Metro

Český nápad pro Ameriku

Uživatelská přívětivost na úrovni Netflixu či Amazon Prime charakterizuje novou aplikaci, kterou navrhl a implementoval Viktor Sinelnikov pro televizní společnost Czech-American TV. Aplikace pro chytré televize od čerstvého absolventa Fakulty elektrotechnické ČVUT tak přispěla k rozšiřování povědomí o Česku v USA. Absolvent FEL Viktor Sinelnikov z rukou zakladatele televize Johna Honnera obdržel za vývoj aplikace ocenění. Foto:


20. 7. 2022; prazskypatriot.cz

Student ČVUT vyvinul aplikaci pro chytrou televizi, přiblíží českou kulturu Američanům

Uživatelská přívětivost na úrovni Netflixu či Amazon Prime charakterizuje novou aplikaci, kterou navrhl a implementoval Viktor Sinelnikov pro nekomerční televizní společnost Czech-American TV. Aplikace pro chytré televize od čerstvého absolventa Fakulty elektrotechnické ČVUT tak přispívá k rozšiřování povědomí o České republice v USA. Informovala o tom Kateřina Veselá z Odboru PR a marketingu univerzity

Student Sinelnikov narazil na projekt neziskové televize Czech-American TV při hledání tématu své diplomové práce. Organizace Johna Honnera provozuje již devatenáct let televizní kabelový kanál a webový portál CATVUSA ve Spojených státech amerických, kde vysílá v angličtině pro více než 2,6 milionu domácností. Jejím hlavním posláním je představovat české regiony a jejich turistické destinace a dělat osvětu českému kulturnímu dědictví. "Chtěl jsem vyvinout software pro neziskové účely, který bude užitečný a lidé ho budou používat. Rozhodl jsem se pro CATVUSA, protože její činnost a idea mi připadaly nejzajímavější. Navíc jsem si chtěl jako cizinec prohloubit své znalosti o Česku a jeho kultuře," řekl absolvent magisterského oboru Otevřená informatika. Sinelnikov je ukrajinského původu. Czech-American TV je pro tyto účely ideální – nabízí televizní a internetový kanál a tři radiové stanice. Prostřednictvím webu mohou zájemci o Česko například sledovat cestovatelské pořady o českých regionech nebo číst články o českých tradicích, kultuře, památkách a muzeích. Podle zakladatele Czech-American TV Johna Honnera je aplikace jedinečná v tom, že jako jediná aplikace pro Android TV vysílá v angličtině informace o Česku, a co se týče uživatelské přívětivosti, obstojí i ve srovnání s aplikacemi Netflix či Amazon Prime. "Díky softwaru od Viktora Sinelnikova budeme moci oslovit další miliony diváků s obsahem, který propaguje Českou republiku. Aplikace již byla vydána v Google Play a plánujeme ji vydat i v Amazon App Store," uvedl John Honner. Podle odhadů je AndroidTV systém v současné době instalovaný ve 110 milionech zařízení. Absolvent FEL Viktor Sinelnikov z rukou Johna Honnera obdržel za vývoj aplikace ocenění. Ocenění získala i Fakulta elektrotechnická ČVUT za dlouhodobou odbornou spolupráci v oblasti rozhlasové a televizní techniky. Převzal je děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Petr Páta. "Spolupráce s Czech-American TV je důkazem, že naši studenti mohou už během studia pracovat na projektech, které mají dopad na miliony uživatelů. Dvojnásob mne těší, že se jedná o neziskový projekt šířící dobré jméno české kultury ve světě a že za ním stojí náš absolvent z Ukrajiny," komentoval ocenění profesor Páta. URL| https://www.prazskypatriot.cz/student-cvut -vyvinul-aplikaci-pro-chytrou-televizi-priblizi-ceskou-kulturu-americanum/


19. 7. 2022; mmspektrum.com

Vědecký Oscar putoval letos do Česka

Cenu za nejlepší příspěvek na prestižní konferenci konferenci CVPR, která se konala na konci června v New Orleans, získal příspěvek "Learning to Solve Hard Minimal Problems" (Učíme se řešit těžké minimální problémy) spoluautorů Petra Hrubého (ETH Zurich), Timothyho Duffa (University of Washington), Antona Leykina (Georgia Institute of Technology ) a Tomáše Pajdly (CIIRC ČVUT). 

"To, že se nám podařilo získat hlavní cenu na konferenci, jako je CVPR, mezi několika tisíci kvalitních vědeckých prací, beru jako velký úspěch. Za sebe vnímám jako podstatné, že se moje domovská instituce CIIRC ČVUT snaží dlouhodobě vytvářet podmínky pro vědeckou práci světové úrovně. Zásadní bylo, že se nám v CIIRCu podařilo získat financování základního výzkumu projektem OPVV IMPACT, který vede Dr. Josef Šivic. Projekt IMPACT nám umožnil se skutečně soustředit na základní výzkum. Také bych rád poděkoval Zuzaně Kúkelové z FEL ČVUT za cenné připomínky, které úspěchu na CVPR 2022 napomohly,” Transformace stávajících technologií a vznik nových je tak rozsáhlý a rychlý, že ten, kdo chce držet krok a sledovat veškeré změny, se stává v podstatě celoživotním lovcem nových objevů a poznání. Technologický pokrok jde ruku v ruce s růstem ekonomickým a v některých případech stojí za průlomovými změnami. Společnost Deloitte každoročně připravuje studii Deloitte Tech Trends. Nejinak tomu je i letos. Dnes se zabýváme sedmým trenden, který je věnovaný přerodu digitálního pracoviště.Transformace stávajících technologií a vznik nových je tak rozsáhlý a rychlý, že ten, kdo chce držet krok a sledovat veškeré změny, se stává v podstatě celoživotním lovcem nových objevů a poznání. Technologický pokrok jde ruku v ruce s růstem ekonomickým a v některých případech stojí za průlomovými změnami. Společnost Deloitte každoročně připravuje studii Deloitte Tech Trends. Nejinak tomu i letos. V pořadí již šestý trend se zabývá tzv. Zero Trust, tedy nulové důvěře, a to k čemukoliv. URL| https://www.mmspektrum.com/technicke-novinky/vedecky-oscar-putoval-letos-do-ceska


19. 7. 2022; vecerni-praha.cz

Student FEL ČVUT vyvinul aplikaci pro chytrou televizi. Přiblíží českou kulturu divákům v USA

Uživatelská přívětivost na úrovni Netflixu či Amazon Prime charakterizuje novou aplikaci, kterou navrhl a implementoval Viktor Sinelnikov pro nekomerční televizní společnost Czech-American TV

Aplikace pro chytré televize od čerstvého absolventa Fakulty elektrotechnické ČVUT tak přispěla k rozšiřování povědomí o České republice v USA. Student Viktor Sinelnikov narazil na projekt neziskové televize Czech-American TV při hledání tématu své diplomové práce. Organizace Johna Honnera provozuje již devatenáct let televizní kabelový kanál a ve Spojených státech, kde vysílá v angličtině pro více než 2,6 milionu domácností. Jejím hlavním posláním je představovat české regiony a jejich turistické destinace a dělat osvětu českému kulturnímu dědictví. " Chtěl jsem vyvinout software pro neziskové účely, který bude užitečný a lidé ho budou používat. Rozhodl jsem se pro CATVUSA, protože její činnost a idea mi přišly nejzajímavější. Navíc jsem si chtěl jako cizinec prohloubit své znalosti o Česku a jeho kultuře, " řekl absolvent magisterského oboru Otevřená informatika, který je ukrajinského původu. Czech-American TV je pro tyto účely ideální – nabízí televizní a internetový kanál a tři radiové stanice. Prostřednictvím webu mohou zájemci o Česko například sledovat cestovatelské pořady o českých regionech nebo číst články o českých tradicích, kultuře, památkách a muzeích. Podle zakladatele Czech-American TV Johna Honnera je aplikace jedinečná v tom, že jako jediná aplikace pro Android TV vysílá v angličtině informace o Česku a co se týče uživatelské přívětivosti obstojí i ve srovnání s aplikacemi Netflix či Amazon Prime. "Díky softwaru od Viktora Sinelnikova budeme moci oslovit další miliony diváků s obsahem, který propaguje Českou republiku. Aplikace již byla vydána v Google Play a plánujeme ji vydat i v Amazon App Store," uvedl John Honner . Podle odhadů je AndroidTV systém v současné době instalovaný ve 110 milionech zařízení. Absolvent FEL Viktor Sinelnikov z rukou Johna Honnera obdržel za vývoj aplikace ocenění. Ocenění získala i Fakulta elektrotechnická ČVUT za dlouhodobou odbornou spolupráci v oblasti rozhlasové a televizní techniky. Z rukou Johna Honnera je převzal děkan prof. Petr Páta. " Spolupráce s Czech-American TV je důkazem, že naši studenti mohou už během studia pracovat na projektech, které mají dopad na miliony uživatelů. Dvojnásob mne těší, že se jedná o neziskový projekt šířící dobré jméno české kultury ve světě a že za ním stojí náš absolvent z Ukrajiny, " komentoval ocenění prof. Petr Páta , děkan FEL ČVUT. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT


19. 7. 2022; parlamentnilisty.cz

Jiří Paroubek: Věda pro lidi

Následně publikovaný text napsal J. Paroubek pro Lidové noviny, kde byl ve čtvrtek minulého týdne publikován v tištěném vydání. S odstupem ho zveřejňujeme pro naše čtenáře

Neobvyklé setkání třetího druhu představovala v minulém týdnu společná konference vědců z Akademie věd ČR a dalších výzkumných organizací s politickými funkcionáři, kteří to mají na starost. Na první pohled jsou jedni jako druzí, i když jde o tvory ze zcela jiného světa. Přistály tam také ministryně pro vědu Helena Langšádlová a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Těžko říci, co si odnesly z výkladu o výzkumu pro řešení klimatické změny. Závěrečná zpráva, která byla v jejich režii, je ovšem plná prázdných frází. Ale kdo se zaposlouchal do vystoupení vědců, zejména těch na konci, kam byly odsunuty praktické příklady, odnesl si jiný dojem. Tady kdyby stát trochu pomohl, nemusí být energetická a potravinová soběstačnost tak prázdným heslem. Co bylo nejvíc zajímavé, je potenciálně obrovský efekt z relativně malých opatření, pokud se dějí odborně a systematicky a sahají po výstupech z laboratoří. Výzkumníci se s tím jistě hodně namoří, ale pro uživatele to není raketová věda. Ukažme si to na příkladu, který prezentoval Lukáš Janota z oddělení fytogenetického výzkumu Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví (VÚKOZ). Jak na sebe prozradil, je zároveň postgraduálním studentem elektrotechniky a výzkumným pracovníkem na ČVUT FEL. Na konferenci popsal projekt s divokým názvem Holistické SMART řešení pro navýšení celkové resilience venkovských oblastí ČR. Zkusme to rozklíčovat. Resilience je odolnost, kam řadíme i soběstačnost. Výraz SMART je běžný v hnutí Chytrých regionů a označuje využití moderních technologií pro rozvoj obce a život obyvatel. A proč tým výzkumníků z VÚKOZ a ČVUT FEL svoje řešení označuje za holistické? Je to jiný výraz po celostní rozvoj, nejde jen o dílčí využití jednoho nástroje. Tomu odpovídala i prezentace, která si všímala širších podmínek v České republice. Jednou ze zvláštností naší republiky je vysoký podíl malých obcí s méně než 3000 obyvatel, takových máme asi 6 tisíc. Další zvláštností je vysoký podíl českých domácností, které jsou odkázány na centrální zásobování teplem, jsou 4 z 10. Na venkově si lidé častěji zajišťují teplo sami, ale pak musíme vzít do úvahy fakt, že 300 tisíc domácností k tomu využívá ekologicky nevyhovující lokální topeniště, jaká se budou muset brzo likvidovat. Mimořádně naléhavým problémem se stává energetická chudoba. V roce 2020, kdy pandemie srazila ceny energetických surovin rekordně nízko, jí bylo ohroženo 11 procent českých domácností. Kolik jich bude teď, kdy jsou ceny energetických surovin na burzách i pětkrát výše? Je toho k řešení opravdu dost, ale to není všechno. Klimatické změny tíží a Evropská unie jim chce čelit stále ambicióznějšími klimatickými cíli. Klimatické neutrality, kdy emise skleníkových plynů v atmosféře zcela přestanou přibývat, máme dosáhnout do roku 2050. V tom případě ale musíme už roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % proti roku 1990. Vedle klimatických změn je tu ještě další naléhavý problém. Většina naší půdy je ohrožená erozí. Když to všechno dáme dohromady, je cíl Zelené dohody pro Evropu a navazujících směrnic, zákonů a nařízení v Česku realizovatelný? Výzkum říká, že ano, a hledá cesty, jak dosáhnout toho, že budoucí růst bude založen na udržitelném a environmentálně šetrném hospodaření. Obvyklá obava, že tak vědci požadují po zemědělcích něco, co je připraví o konkurenceschopnost, je však mylná. Třeba zmíněný výzkumný projekt s oním SMART a ještě holistickým řešením ukazuje, že je možné dodržet požadavky vůči životnímu prostředí, a ještě na tom rozumně vydělat. Teď se to zkoumá v modelových podmínkách malé Březnice na Příbramsku s 3535 obyvateli. Navýšení celkové resilience není až tak složité. Zabýváme se zemědělstvím a vidíme i jeho energetický potenciál. Novinkou je nasazení agrovoltaiky, tedy svislých fotovoltaických panelů na mezích, v travních pásech, mezi stromořadím. Dáme je tam, kde nezabírají ornou půdu a ještě pomohou stínem před palčivým sluncem nebo jako závětří proti vysušujícímu větru. Další možností je pěstování energetických plodin, které mohou být průběžně využity jako topná biomasa v malé místní kombinované výrobě elektřiny a tepla. Celoročně pomohou k vyrovnávání kolísavého výkonu solárních zdrojů a v zimě pak dodávkou tepla. Jde o to, jak udržitelně využít potenciál zemědělské půdy v daném místě, který byl zjištěn v počáteční analýze. Posuzují se typy a plochy půd, výnosy, a k tomu také příležitosti jak pro energetické plodiny, tak pro agrovoltaiku s potřebnou mírou oslunění. Jaký je udržitelný potenciál biomasy, aniž by se ohrozila výroba potravin? Neméně detailní analýza musí proběhnout i na straně energetické spotřeby. Jak se prolínají křivky výroby a spotřeby energie během roku, když propojíme agrovoltaiku s kombinovaným zdrojem elektřiny a tepla v lokálním systému? Prezentace výzkumníků nabízí spoustu zajímavých detailů. Podstatné je zjištění, jaká půda je pro energetické plodiny nejvhodnější, ale taky, jak to přispěje ke zlepšení funkcí krajiny. Travní pásy a stromořadí chrání půdu před vodní i větrnou erozí, zlepší ochranu půdy před suchem, vytvoří biokoridory pro zvěř a zadržují v půdě uhlík, který by jinak unikal do atmosféry. Agrovoltaika tak představuje nejdostupnější energetický zdroj a biomasa fakticky levnou sezónní konzervu energie. A taky zdroj příjmů v mimoprodukčním období zemědělského podniku, kdy může být bída. Když se podíváme na konkrétní čísla z případové studie Březnice 1, v úvodu se zjistilo, že asi 10 procent z tisícovky hektarů zemědělsky využívané půdy je středně silně až silně erodováno. Potenciál pro agrovoltaiku je v Německu omezen normou, když ji dodržíme i zde, můžeme na této půdě nainstalovat 1,5 MW špičkového výkonu. Energetické plodiny poskytnou 20 TJ paliva, které zpracujeme v kombinovaném zdroji elektřiny a tepla také s výkonem 1,5 MW. Výsledkem by byla úspora více než 2 tisíc tun emisních plynů za rok. Simulace použitého modelu ukázala, že 78 procent vyrobené elektřiny by šlo využít v samospotřebě obce za cenu, která není závislá na spekulacích na lipské energetické burze. Energetická plodina by obsadila 9 procent užívané zemědělské půdy. Obec by ušetřila 2 000 MWh elektřiny ze sítě (42 procent). Vlastní teplo by nahradilo konvenční paliva v rozsahu 4 000 MWh (skoro pětinový pokles). Za současných tržních podmínek je takové řešení dostupné i bez investiční a provozní podpory. To stojí za zamyšlení. Z hlediska ochrany půdy je podstatné, že když si takhle zemědělský podnik pomůže, může trochu přibrzdit. Už nejde o život, kdy se musí uchylovat k drancování půdy pro maximalizaci výnosů bez ohledu na důsledky. Začnou pro něj být zajímavé travní pásy, kam by se daly ty agrovoltaické panely postavit a které zároveň rozčlení české nekonečné lány a vnesou do krajiny více života a biodiverzity. Mohou se vrátit k praxi stromořadí a pomoci tak mikroklimatu i opylovačům. Krajina může být znovu přátelská pro zvířata i pro lidi a lákat k dalším vylepšením. Pozornost výzkumného týmu krajinářů a elektrotechniků se tak zaměřuje na řešení, které kombinuje navýšení celkové odolnosti zemědělství a posílení mimoprodukčních funkcí krajiny. Pokud česká hesla o energetické a potravinové soběstačnosti nejsou jen prázdná slova, v budoucnu se bez takových inovativních a alternativních metod neobejdeme. (článek byl publikován ve čtvrtek 14. července v tištěném vydání Lidových novinpsáno pro Lidové noviny; vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele) URL| http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jiri-Paroubek-Veda-pro-lidi-708024


18. 7. 2022; Denik.cz

VIDEO: Čeští vědci předvedli unikátní roboty i humanoida s elektronickou kůží

Česko patří mezi evropskou špičku v oblasti robotiky. Dokázali to i vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, kteří v rámci českého předsednictví v EU předvedli desítkám bruselských diplomatů unikátní "robotí show". Na její ukázky se můžete podívat ve videu Reportérů Deníku.

V sestavě robotických systémů vynikají čtyřnohé, kolové a pásové roboty, které se loni zúčastnily finálového kola soutěže DARPA Subterranean Challenge, neoficiální "olympiády robotů" v americkém Kentucky. "Naše pracoviště řeší úkoly základního výzkumu, jehož výsledky v příštích letech přispějí k bezpečnějšímu a efektivnějšímu zapojení robotů do rozmanitých pracovních činností a průmyslu, ale také k jejich rozšíření do běžného života," uvedl profesor Tomáš Svoboda, vedoucí katedry robotiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a robotického týmu CTU-CRAS. Součástí robotického týmu jsou i autonomně řízené drony, které bruselským diplomatům představily schopnosti autonomního letu samostatně i v rojích. Skupina Vědci z ČVÚT pokročili ve vývoji softwaru pro jejich autonomní nasazení v nejrůznějších typech úloh, mimo jiné při mapování historicky cenných interiérů, hašení požárů ve výškových budovách, záchraně osob, inspekci elektrického vedení či odchytu nepřátelských dronů. Realistická napodobenina kůže Ze současného poznání v oblasti psychologie a neurověd, jež pracují přímo s člověkem, vychází vědecká zkoumání skupiny humanoidní robotiky. Její výzkumníci vyvíjejí algoritmy, které jim prostřednictvím umělé inteligence otevírají nové možnosti poznávání lidského mozku. Aplikují je na lidem podobné humanoidní roboty s elektronickou kůží. Doposud nejrealističtější nápodobou lidské kůže je vybaven iCub, první robot, o kterém lze prohlásit, že vedle zraku a sluchu disponuje také hmatem. URL| https://www.denik.cz/veda-a-technika/predsednictvi-show-robot-humanoid-cvut .html 


16. 7. 2022; Prazsky.denik.cz

Roboti zkoumají pražské podzemí. Tvoří jeho mapu

Praha – Síť podzemních chodeb pod Prahou zkoumá tým výzkumníků se speciálními roboty SPOT. V kolektorech, kde vedou inženýrské sítě, sbírají data pro vytvoření digitální mapy podzemí a šíření signálu. Sestavu robotických systémů na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze rozšířily před dvěma týdny dva stroje SPOT s robotickou rukou od firmy Boston Dynamics. Tým robotiků a informatiků se s nimi už seznámil a první testování mají za sebou. Foto: Deník/R. Cihla


16. 7. 2022; pozitivni-zpravy.cz

VIDEO: Robotický pes se prohání podzemím Prahy

Mazlíčci nemusí být nutně chlupatí. Důkazem je robopes, který je nejen skvělým společníkem, ale především pomocníkem.

Nyní pomohl s přípravou virtuální 3D mapy tunelů s inženýrskými sítěmi pod Prahou. Informoval o tom server České noviny S robopsem pracují vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT). V minulých týdnech se tak jejich "zvířátko", autonomní robot SPOT od společnosti Boston Dynamics vybavený robotickou rukou, vydal do podzemí. Tým robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT při průzkumu otestoval také pohyb tohoto robopsa v podzemí a nasbíral informace pro modely šíření rádiového signálu. "SPOT v kolektorech sbíral data pro výzkum v oblasti šíření signálu v uzavřených prostorách, které náš tým využije při testování komunikačních technologií a modelování nových způsobů komunikace v náročném prostředí," říká profesor Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky při katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT Robot vybavený mnoha senzory si při pohybu vytváří mapu, kterou pak lze využít i k přípravě virtuálních prohlídek. "Výhoda robota s robotickou rukou je, že v ruce má kameru a je schopen dívat se na nějaké zajímavé věci. Třeba sledovat linie a inženýrskou síť," popsal Faigl s tím, že robota je tak možné využít i ke kontrolám. Díky robotovi se také podařilo nasbírat data pro predikci šíření signálu. Zdroj: České noviny ČVUT 


16. 7. 2022; ict-nn.com

Robopes s rukou na svou první misi vyrazil do podzemního labyrintu

Ojedinělou sestavu kolových, pásových, létajících a kráčejících robotických systémů na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze rozšířili dva roboti SPOT s robotickou rukou. SPOTi od firmy Boston Dynamics dorazili na Karlovo náměstí před několika týdny, takže se s nimi tým robotiků a informatiků stále ještě seznamuje. První testování už ale jeden z nich má za sebou. Data, která SPOT "vydoloval” v pražském podzemí, ověřují schopnost autonomní navigace a podpoří učení modelů šíření rádiových signálů

Ve spolupráci se společností Kolektory Praha strávil v podzemí ve třech různých kolektorech celkem šest dní vybavený navigačním systémem FEL ČVUT. Pořizoval přitom digitální 3D mapu kolektorů, kterou může využít zřizovatel, společnost Kolektory Praha, a. s., ke zpřístupnění běžně nedostupných tunelů prostřednictvím virtuálních prohlídek. "Digitální 3D mapa se dá využít při dopracování GIS kolektorového systému, který společnost KP buduje již řadu let. Systém bude využíván mimo jiné IPREM pro dopracování technických map Hlavního města Prahy,” komentuje spolupráci předseda představenstva, Petr Švec. Informatici vedle toho ověřovali schopnosti čtyřnohého robota se autonomně, tedy bez jakéhokoliv zásahu člověka, pohybovat v neznámém prostředí, které připomíná labyrint. Kolektory jako průchozí lineární stavby umístěné několik desítek metrů pod povrchem metropole jsou pro tyto účely ideální. "SPOT v kolektorech sbíral data pro výzkum v oblasti šíření signálu v uzavřených prostorách, které náš tým využije při testování komunikačních technologií a modelování nových způsobů komunikace v náročném prostředí," říká prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky při katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT. Tým informatiků navazuje na zkušenosti ze soutěže DARPA Subterranean Challenge, která rovněž probíhala v podzemí. Soutěžící při ní měli pro své záchranářské roboty vymyslet co nejinovativnější a nejspolehlivější způsob předávání informací v prostředí bez komunikační infrastruktury. Data, která SPOT "vydoloval" v kolektorech, se ještě zpracovávají, ale výzkumníci z FEL mají v plánu navrhnout nové modely šíření signálů v uzavřených prostorech. Modely budou využity při vytváření komunikační infrastruktury během průzkumu předem neznámého prostředí. Schopnost robotů vytvořit velmi rychle a efektivně komunikační infrastrukturu nalezne uplatnění nejen v podzemních prostorách, ale také například při živelných katastrofách, kdy je stávající infrastruktura narušena anebo zcela chybí. Díky robotické ruce může SPOT nahlédnout do míst, kam se jiní roboti nedostanou SPOT dokáže díky robotické ruce číst štítky umístěné na kabelech a díky tomu je schopen zjistit, kudy kabel vede. Současně ho robot zanese do digitální mapy kolektoru. Ve srovnání s ostatními roboty má SPOT s robotickou rukou dvě výhody. "Jednak mu ruka dovoluje nahlédnout do míst, kam se robot normálně nedostane, protože v ní má zabudovanou kameru a hloubkový senzor, takže se může naklonit podobně jako by to udělal člověk. A vedle toho SPOT může použít ruku k úchopu předmětů, odstranění překážek či otevírání dveří," vysvětluje prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT a současně i šéf týmu robotiků CTUCRAS-Norlab, který z loňského finále DARPA Subterranean Challenge v americkém Kentucky přivezl stříbro z virtuální části soutěže. S novými SPOTy jsou robotici a informatici z FEL ČVUT ve fázi sbližování a testování možností, takže s nimi ještě neumí tolik věcí, jako se s dalšími dvěma SPOTy, které mají od loňska. Jedna věc je jistá: "robopsi" s rukou významně rozšíří možnosti výzkumu autonomní manipulace bez dozoru člověka, které patří k nejméně probádaným oblastem současné robotiky. "Ve výzkumu je to velká a otevřená oblast. Připravujeme s nimi několik pilotních projektů, při kterých robotická ruka najde uplatnění a bude interagovat s terénem, infrastrukturou a objekty obecně," shrnuje za tým robotiků a informatiků z Fakulty elektrotechnické Tomáš Svoboda. TZZdroj: ICT NETWORK NEWS URL| https://cz.ict-nn.com/robopes-s-rukou-na-svou-prvni-misi-vyrazil-do-podzemniho-labyrintu/


15. 7. 2022; FeedIT.cz

Autonomní drony, "robopes" i humanoidní robot s elektronickou kůži z FEL ČVUT se představily zástupcům Evropské komise pro digitální technologie

Fakulta elektrotechnická ČVUT ve čtvrtek odpoledne v Praze hostila zástupce pro digitální technologie ze stálých zastoupení členských zemí při Evropské unii v Bruselu. Výzkumníci z kateder kybernetiky a počítačů diplomatům z 28 členských států během akce, která proběhla v rámci předsednictví České republiky v EU, představili na Karlově náměstí špičkové robotické technologie na čtyřech pracovištích

"Naše pracoviště řeší úkoly základního výzkumu, jehož výsledky v příštích letech přispějí k bezpečnějšímu a efektivnějšímu zapojení robotů do rozmanitých pracovních činností a průmyslu, ale také k jejich rozšíření do běžného života," uvedl prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry robotiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a robotického týmu CTU-CRAS. Pro FEL ČVUT je také charakteristické, že do výzkumné práce zapojuje studenty a studentky informatiky a kybernetiky neobvykle brzy, často již na bakalářském stupni studia. Počítačoví vědci v oblasti robotiky z ČVUT v Praze dlouhodobě dosahují skvělých výsledků a řadí se mezi přední evropská pracoviště. Do oblasti jejich výzkumu spadá autonomní pohyb, strojové učení, multi-robotická kooperace, komunikace člověka s robotem či modelování šíření signálu v omezených prostorách. Čtyři robotické týmy na katedrách kybernetiky a počítačů FEL ČVUT V sestavě robotických systémů, která v současné době co do své komplexnosti a technologické vyspělosti v České republice nemá srovnání, vynikají čtyřnohé, kolové a pásové roboty, které se loni zúčastnily finálového kola soutěže DARPA Subterranean Challenge, neoficiální "olympiády robotů" v americkém Kentucky. Pro širokou veřejnost je nejznámější čtyřnohý kráčející robot SPOT od Boston Dynamics. Ke stávajícím dvěma se nedávno připojily dva nové SPOTy s robotickou rukou, která významně rozšiřuje možnosti výzkumu autonomní manipulace bez dozoru člověka. Tato oblast patří k nejméně probádaným v současné robotice. Součástí robotického týmu DARPA jsou i autonomně řízené drony, které bruselským diplomatům představily schopnosti autonomního letu samostatně i v rojích. Skupina Multirobotických systémů během uplynulého roku významně pokročila ve vývoji softwaru pro jejich autonomní nasazení v nejrůznějších typech úloh, mimo jiné při mapování historicky cenných interiérů, hašení požárů ve výškových budovách, záchraně osob, inspekci elektrického vedení či odchytu nepřátelských dronů. Ze současného poznání v oblasti psychologie a neurověd, jež pracují přímo s člověkem, vychází vědecká zkoumání skupiny humanoidní robotiky. Její výzkumníci vyvíjejí algoritmy, které jim prostřednictvím umělé inteligence otevírají nové možnosti poznávání lidského mozku. Aplikují je na lidem podobné humanoidní roboty s elektronickou kůží. Doposud nejrealističtější nápodobou lidské kůže je vybaven iCub, první robot, o kterém lze prohlásit, že vedle zraku a sluchu disponuje také hmatem. Posledním pracovištěm, které navštívili digitální atašé, je laboratoř výpočetní robotiky. Vědci zde vyvíjejí software pro šestinohé kráčející roboty, jako je SCARAB II, který umožňuje taktilní vnímání prostředí a tím poskytuje bezpečnější schopnosti pohybu a interakce v prostředí s pohybujícími se lidmi. Vědci představí nový způsob interakce robot-člověk vyvíjený na ČVUT, ve kterém robot dokáže odhadovat intenzitu a směr dotyku či pobídnutí a poslušně zamíří žádaným směrem. Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut .cz/ Tagged České vysoké učení technické v Praze URL| https://feedit.cz/2022/07/15/autonomni-drony-robopes-i-humanoidni-robot-s-elektronickou-kuzi-z-fel-cvut -se-predstavilyzastupcum-evropske-komise-pro-digitalni-technologie


15. 7. 2022; businessinfo.cz

Autonomní drony, "robopes" i humanoidní robot s kůží z FEL ČVUT se představily Evropě

Fakulta elektrotechnická ČVUT ve čtvrtek 14. července v Praze hostila zástupce pro digitální technologie ze stálých zastoupení členských zemí při Evropské unii v Bruselu.  

Výzkumníci z kateder kybernetiky a počítačů diplomatům z 28 členských států během akce, která proběhla v rámci předsednictví České republiky v EU, představili na Karlově náměstí špičkové robotické technologie na čtyřech pracovištích. "Naše pracoviště řeší úkoly základního výzkumu, jehož výsledky v příštích letech přispějí k bezpečnějšímu a efektivnějšímu zapojení robotů do rozmanitých pracovních činností a průmyslu, ale také k jejich rozšíření do běžného života," uvedl prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry robotiky Fakulty elektrotechnické ČVUT a robotického týmu CTU-CRAS Pro FEL ČVUT je také charakteristické, že do výzkumné práce zapojuje studenty a studentky informatiky a kybernetiky neobvykle brzy, často již na bakalářském stupni studia. Počítačoví vědci v oblasti robotiky z ČVUT v Praze dlouhodobě dosahují skvělých výsledků a řadí se mezi přední evropská pracoviště. Do oblasti jejich výzkumu spadá autonomní pohyb, strojové učení, multi-robotická kooperace, komunikace člověka s robotem či modelování šíření signálu v omezených prostorách. Čtyři robotické týmy na katedrách kybernetiky a počítačů FEL ČVUT V sestavě robotických systémů, která v současné době co do své komplexnosti a technologické vyspělosti v České republice nemá srovnání, vynikají čtyřnohé, kolové a pásové roboty, které se loni zúčastnily finálového kola soutěže DARPA Subterranean Challenge , neoficiální "olympiády robotů" v americkém Kentucky. Pro širokou veřejnost je nejznámější čtyřnohý kráčející robot SPOT od Boston Dynamics. Ke stávajícím dvěma se nedávno připojily dva nové SPOTy s robotickou rukou, která významně rozšiřuje možnosti výzkumu autonomní manipulace bez dozoru člověka. Tato oblast patří k nejméně probádaným v současné robotice. Součástí robotického týmu DARPA jsou i autonomně řízené drony, které bruselským diplomatům představily schopnosti autonomního letu samostatně i v rojích. Skupina Multirobotických systémů během uplynulého roku významně pokročila ve vývoji softwaru pro jejich autonomní nasazení v nejrůznějších typech úloh, mimo jiné při mapování historicky cenných interiérů, hašení požárů ve výškových budovách, záchraně osob, inspekci elektrického vedení či odchytu nepřátelských dronů. Ze současného poznání v oblasti psychologie a neurověd, jež pracují přímo s člověkem, vychází vědecká zkoumání skupiny humanoidní robotiky. Její výzkumníci vyvíjejí algoritmy, které jim prostřednictvím umělé inteligence otevírají nové možnosti poznávání lidského mozku. Aplikují je na lidem podobné humanoidní roboty s elektronickou kůží. Doposud nejrealističtější nápodobou lidské kůže je vybaven iCub, první robot, o kterém lze prohlásit, že vedle zraku a sluchu disponuje také hmatem. Posledním pracovištěm, které navštívili digitální atašé, je laboratoř výpočetní robotiky. Vědci zde vyvíjejí software pro šestinohé kráčející roboty, jako je SCARAB II, který umožňuje taktilní vnímání prostředí a tím poskytuje bezpečnější schopnosti pohybu a interakce v prostředí s pohybujícími se lidmi. Vědci představí nový způsob interakce robot-člověk vyvíjený na ČVUT, ve kterém robot dokáže odhadovat intenzitu a směr dotyku či pobídnutí a poslušně zamíří žádaným směrem. Mohlo by vás také zajímat Inovativnější Česko? Nejde jen o změnu prostředí, nápady často zaříznou zahraniční centrály Innovate for Aerospace URL| https://www.businessinfo.cz/clanky/autonomni-drony-robopes-i-humanoidni-robot-s-kuzi-z-fel-cvut -se-predstavily-evrope/  


15. 7. 2022; novinky.cz

Robopes, drony i humanoid s elektronickou kůží: ČVUT se chlubí unikátní sbírkou

Zástupci pro digitální technologie při Evropské komisi si měli možnost ve čtvrtek na Karlově náměstí v Praze prohlédnout roboty Fakulty elektrotechnické ČVUT. Univerzitní sbírka v Česku i ve světě vyniká zastoupením většiny druhů robotů. Na čtyřech stanovištích se představily kolové, pásové, dvounohé, čtyřnohé, šestinohé i létací roboty (drony). Ale také robopes pro průzkum nebezpečných oblastí, nebo humanoid s elektronickou kůží. 

Sledujte naše videa bez reklam Na prvním stanovišti si mohli diplomati z 28 zemí EU prohlédnout čtyřnohé, kolové a pásové roboty. V loňském roce se zúčastnily finále neoficiální olympiády robotů DARPA Subterranean Challenge v americkém Kentucky. Mnoho lidí na první pohled pozná žlutého robopsa SPOT od Boston Dynamics. Podle Tomáše Svobody, vedoucího katedry robotiky na ČVUT, se výzkum zaměřuje na orientaci robopsa v neznámém prostředí. Posílá se totiž do nepřístupných nebo nebezpečných míst. Robopes je dnes běžně dostupný i obyčejné veřejnosti. Foto: Novinky Na dalším stanovišti se ukázaly autonomně řízené drony, tedy dálkově ovládané létací roboty. Předvedly autonomní let v rojích. Díky výzkumu se v budoucnu mohou použít při hašení požárů, mapování citlivých historických interiérů nebo dokonce při záchraně osob. A právě nezávislost robotických systémů je podle Svobody nejzajímavějším prvkem. Mnohdy je ani není třeba na dálku řídit ovladačem jako například joystickem či gamepadem, ovládají se samy. Sbírka ČVUT pyšní zastoupením prakticky všech druhů robotických technologií. "Pravda, nemáme vodní a podvodní roboty, přece jenom tady ve Vltavě to úplně na ponorky není," přiznal se smíchem Svoboda. Třetí stanoviště dalo k vidění unikátního humanoidního robota s elektronickou kůží. Asi 120 centimetrů vysoký iCub kromě zraku a sluchu disponuje také hmatem. "Ten robot je opravdu schopen detekovat, že jsme se ho dotkli jedním, nebo více prsty, a případně na to nějakým způsobem reagovat," vysvětluje Svoboda. Umělá kůže může výzkumníkům odhalit fungování lidského mozku. Na stanovišti laboratoře výpočetní techniky prezentovali vědci vývoj softwaru pro navigaci a pohyb šestinohých kráčejících robotů. Výzkum zaručí bezpečnější pohyb při interakci s lidmi a je díky němu možné roboty ovládat pokyny rukou. Vedoucí katedry robotiky zdůrazňuje, že výsledky výzkumu se už do běžného života aplikují. "Ať už v průmyslu, kde roboti dělají nějakou těžkou opakující se práci, vozí náklady – i větší, než by si člověk myslel, například automobily," upozorňuje. "Roboti jsou posíláni do podzemí tam, kde by člověk nechtěl být, kde je to nebezpečné." ČVUT vyvíjí několik druhů autonomních robotů. Foto: Novinky V některých ohledech proto musí mít roboty lepší smysly než lidé. Lépe například měří trojdimenzionální tvary a umí přesně zrekonstruovat scénu, v níž se nacházejí. "Není to tak, že bychom chtěli nahradit lidi, ale chceme jim pomoct v oblastech, kde třeba člověk tak dobrý není," dodává Svoboda. URL| https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/robopes-drony-i-humanoid-s-elektronickou-kuzi-cvut -se-svetu-chlubi-unikatnisbirkou-40403079 


14. 7. 2022; 21. století

Autonomní umělá inteligence ohlídá stav elektrického vedení

Kvalita dnešních dronů dosahuje neskutečné úrovně a poslední roky jejich vývoj nabral ještě větších obrátek. Raketový a technologicky úchvatný rozmach ovšem stále nekončí, a právě jeho prodloužení o další fantastickou kapitolu nyní chystají čeští vědci z ČVUT. 

Výpadky proudu jsou poměrně častým a nepříjemný problémem, kterému se bohužel dá jen těžko předcházet. Situaci v současné době alespoň do jisté míry podchycují speciálně vycvičení piloti vrtulníků, kteří z nebe kontrolují každý metr vedení po celé zemi a zaznamenávají případná podezření. To je práce časově i finančně velmi náročná, proto se vědci z ČVUT rozhodli vyvinout technologii, která by se úkolu zhostila namísto člověka. Speciální autonomní drony s umělou inteligencí jsou v současné době testovány a dolaďovány tak, aby ze svého potenciálu mohly vyždímat maximum. KLÍČ K NĚKOLIKA "NEJ" Letka dronů by měla lidské piloty nahradit do pěti let. Díky tomu by se mohla kontrola elektrického vedení stát činností výrazně rychlejší, efektivnější i levnější, než je běžné v současnosti, kdy všechnu práci zastávají piloti helikoptér. Ti každý rok zkontrolují zhruba třetinu republiky s předpokladem, že je pořád levnější investovat čas do kontroly a prevence než do případných oprav, jež by byly důsledkem zanedbání stavu vedení. "Momentálně probíhá základní výzkum a zjistili jsme, že je technologie dronů v této věci použitelná," popisuje vedoucí skupiny Multirobotických systémů katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT, Martin Saska, a dodává, že mají před sebou ještě velkou spoustu práce. PLNĚNÍ NESKROMNÝCH POŽADAVKŮ Samotné drony na první pohled vzbuzují zdání technologické dokonalosti, jenže opak je pravdou. Spousta práce, o které Saska hovořil, zahrnuje mimo jiné i testování přidružených technologií, které k této problematice nebyly až dosud využity, a je tudíž nezbytné je pečlivě otestovat. Klíčový je mimo jiné i výběr vhodné kamery, která bude na dron umístěna. "Dron má za úkol pořídit velmi detailní fotografii izolátorů na konstrukci stožáru. Nyní se využívají v případě nějaké havárie, kdy je pracovníci ČEPS používají pro analýzu problémů," vysvětluje vědec, který optimisticky dodává: "Doufám, že za tři roky budeme schopni dělat částečné inspekce s pomocí dronů." LÉTAJÍCÍ ROBOT ASISTENTEM Podle Sasky by opravář, který pracuje na odstranění závady na stožáru, mohl využít dron například pro podání šroubováku nebo pro poskytnutí fotografie izolátoru z druhé strany, aby se nemusel krkolomně nahýbat, a tím riskovat svůj život. Pokud se všechno podaří dle očekávání, půjde o velmi cenný příspěvek do hojně diskutovaného trendu zapojování robotů do oblasti rozvodných služeb plně v souladu s pravidly bezpečnosti. * Foto: * V současnosti se stroje testují a vybavují nejvhodnějšími komponenty pro svěřený úkol. Foto: * Podle Martina Sasky by moderní drony mohly vypomáhat lidským pilotům už za tři roky. FOTO: FEL ČVUT FOTO: PETR NEUGEBAUER, FEL ČVUT FOTO: FEL ČVUT Foto: * Monitoringem to končit nebude. Drony mají opravářům asistovat během řešení problémů.  


14. 7. 2022; Týdeník Květy

COOKIES NÁM OTRAVUJÍ ŽIVOT

Každý, kdo používá internet, se už určitě mnohokrát setkal s cookies (anglicky sušenky). Vybafnou na nás při otevírání nové stránky a řada z nich se pokouší vytáhnout z uživatelů internetu údaje, které pak mohou jejich provozovatelé zneužít, prodat dál či alespoň použít k záplavě otravných reklam. Co tedy dělat, až vám příště nějaký web nabídne zrádný pamlsek?  

Přestože se "sušenkami" žijeme už nějaký čas, spousta lidí netuší, k čemu slouží a jak se mají vůči nim postavit – zda jenom lehce ochutnávat, nebo pozřít celou jejich nabízenou porci. Vcelku nečekaným faktem z průzkumu, který provedla společnost Behavio pro firmu Avast, je ale tento závěr: "Senioři jsou v přijímání cookies obezřetnější než mladí lidé. Mají pocit, že jim cookies vnucují nevyžádaný obsah." Což je samozřejmě velmi často pocit oprávněný. K čemu slouží? Nevíme… Představa, že staří lidé internetu nerozumí a slepě přijímají vše, co jim předkládá, se tak ukázala být scestná. Podle výzkumu ví, k čemu internetové sušenky slouží, jen 24 % Čechů a Češek ve věku mezi 25 až 34 roky. Ve věku nad 65 let výzkum došel prakticky ke stejnému závěru: předkládanému pečivu rozumí 23 % respondentů. Ale 55 % seniorů má pocit, že jim cookies vnucují něco nežádoucího. Je zajímavé, že přístup uživatelů internetu je víceméně stejný v celé Evropě. Polovina Čechů a Češek v případě cookies automaticky odklepne "Přijmout vše" či "Souhlasím", ačkoli z toho většinou nemají dobrý pocit. Vždyť 83 % z nich se ke cookies staví s podezřením a jen 17 % je považuje za dobrou věc. Proč je tedy tolik lidí automaticky přijímá? Protože je to pohodlnější a prý to šetří čas; to tvrdí 31 % dotázaných našinců. Podobně například přes 60 % Španělů mechanicky přijímá všechny cookies, ačkoli 57 % neví, k čemu slouží. Svůj souhlas opět ospravedlňují úsporou času (66 %). Ve Velké Británii 85 % dotázaných osob připustilo, že slepě přijímají cookies, protože se jim nechce zdržovat se jejich zkoumáním! Zhruba polovina Švýcarů také neví, k čemu vlastně slouží, ale automaticky je přijímají. "Sladké pečivo", na kterém si však můžeme vylámat zuby, tedy vítězně táhne Evropou. Přitom i pro sušenky platí ono známé rčení: "Dobrý sluha, ale zlý pán." Kde končí naše data? Opusťme však suchou říši čísel a podívejme se na to, co vlastně cookies v našem počítači dělají. Není to nic složitého, prostě "jen" sbírají informace o našem uživatelském chování, o našich preferencích, nákupních zvyklostech, tématech, jež na internetu vyhledáváme apod. Na základě těchto informací pak internetový prohlížeč či web konkrétnímu uživateli nabízí obsah zaměřený na jeho zájmy a zvyklosti. Především se samozřejmě jedná o reklamu, což na pohled vypadá dobře či aspoň neškodně. Například milovník starých aut se už nebude muset prodírat řadou webů, než najde ty pro něj správné, neboť počítač mu je hned po spuštění sám nabídne. Nebezpečí tkví především v tom, že nesolidní podnikavci o nás mohou sbírat všemožné informace a pak je dále prodávat. "Někdy se může stát, že souhlasíme se sběrem údajů, které daný web může následně poskytovat třetím stranám, a ty s těmito daty nemusí vždy pracovat profesionálně či eticky," upozorňuje profesor Michal Pěchouček, vedoucí AI centra na Fakultě elektrotechnické ČVUT a technický ředitel společnosti Avast, která se zabývá počítačovou bezpečností. Už nic nepovolím! Že si neumíte představit, jak by se dala vaše data zneužít? To byste se divili, anebo se možná už divíte, jak se váš počítač najednou divně chová, aniž vás napadne, že za tím stojí cookies. A vaše pohodlnost. Jak to může dopadnout, když cookies automaticky přijmete, to vám úsměvně předvede komediální minisérie Muž, který povolil vše (adresy najdete na konci článku). Seriál samozřejmě pracuje s nadsázkou, ale ne zas s tak velkou. Neseriózní "sušenkáři" mohou data o vás prodat kdekomu: od autobazaru, který vás pak bude denně zasypávat "výhodnými" nabídkami, až třeba po prodejce erotických pomůcek, jenž bude vaši obrazovku zásobovat stále novými a novými výrobky "pro lepší intimní život". Hlavní postavou komediálního seriálu je herec Martin Kraus, který kvůli své vstřícnosti vůči cookies zažívá řadu otravných či trapných chvilek. Děj samozřejmě nebudeme prozrazovat, můžete se na něj podívat sami – je to zábava a dozvíte se i užitečné věci. "Na každého z nás na internetu denně vyskakuje lišta, na které často bez rozmyslu klikáme na,Souhlasím‘ nebo,Přijmout vše‘. Myslím ale, že je důležité se zamyslet nad tím, co to vlastně znamená, co s weby sdílíme a jak jsou pak tyhle naše osobní informace využity. A mluvit o tomhle tématu třeba i se svými dětmi, bezpečí a ochrana našeho soukromí na internetu je něco, o čem by prostě lidi měli vědět víc. Rád jsem proto přijal nabídku na to se do kampaně zapojit," komentuje Martin Kraus svou účast v kampani proti bezmyšlenkovitému přijímání cookies, kterou spustil Avast ve spolupráci s digitální agenturou DFMG. Složité nastavení? Raději jděte pryč Jak ale můžeme bojovat s podezřelým "pečivem"? Co máme dělat, když nás obsah otevírané stránky zajímá, ale najednou ji zatemní pruh rezolutně vyzývající k přijetí cookies? "K tomu, aby web fungoval, jsou potřeba jen takzvané nezbytné neboli technické cookies," vysvětluje profesor Pěchouček. "I když kliknete na,Odmítnout vše‘, web by se správně měl normálně zobrazit. Pokud lišta nenabízí možnost odmítnutí cookies, většinou umožňuje alespoň jejich nastavení, a to nezabere zdaleka tolik času, jak by se mohlo zdát. Obvykle jde o dvě tři kliknutí navíc. Vaše preference by si navíc web měl pamatovat i pro příští návštěvy," dodává. Musíme tedy vstoupit do nastavení a odklepávat tam nabízené nežádoucí služby. Obvykle jich není mnoho. Jsou ale i výjimky, pracující na principu pofidérních smluv: spousta drobného textu psaného co nejvíce nesrozumitelným jazykem. Občas se vyskytne i zvláště nebezpečná formulace, která uživateli bere možnost právní ochrany, i když ho dotyčná stránka nějakým způsobem poškodí. Složité nastavení je dnes odborníky považováno za "neférovou praktiku", která signalizuje pochybný web, z něhož by měl člověk raději odejít. Ještě nepříjemnější jsou weby, které odmítnutí cookies vůbec nenabízejí. V takovém případě odborníci radí obrátit se na vlastníka stránek. Kdo z nás ale má chuť a čas se s bůhvíkým dohadovat? Nežádoucí sledování zablokujte Jak bychom se pak měli chovat, když "sfáráme" do nastavení nabízených cookies? Ty nezbytné zpravidla hned přejdeme, protože do nich ani vstupovat či je odmítat nemůžeme, jsou zapotřebí pro fungování webu. Většinu ostatních položek ale můžeme víceméně bez problémů odmítnout: zejména marketingové cookies, jež řídí příval reklam do vašeho počítače. To jistě uděláte s chutí. Naopak preferenční cookies, které zaznamenávají například náš jazyk, ještě můžeme ponechat. Odborníci dále navrhují zvážit používání prohlížeče, který automaticky blokuje cookies třetích stran. Ty totiž umožňují on-line sledovat vaše chování na internetu a podle něj "na míru" připravit reklamy, či dokonce získávat vaše přihlašovací údaje k různým programům. Vhodné softwary a prohlížeče s funkcemi proti on-line sledování naštěstí dokážou nejen blokovat "špionážní" cookies, ale i ukázat uživateli, které weby ho sledují. Do svého oblíbeného prohlížeče tak můžete doplnit třeba program Avast Online Security & Privacy, který dokonce umí poslat zprostředkovatelům reklamy žádost, aby přestali používat vaše data… Nebezpečí tkví především v tom, že nesolidní podnikavci o nás mohou sbírat všemožné informace a pak je dále prodávat. Jak se zachováte, když na vás z webu bafnou slova "Souhlasím" či "Přijmout vše"? Dobře si to rozmyslete! Tady je: Muž, který povolil vše Videa najdete na: https://bit.ly/3OFN7Iw Chytrý program umí poslat zprostředkovatelům reklamy žádost, aby přestali používat vaše data. Foto: Pokud mechanicky odklepneme vstup všech cookies, budeme se nejspíš brzy dost divit Foto: Dávejte dobrý pozor na to, co si vpustíte do mobilu či compu. Po některých "sušenkách" by vám bylo dost špatně Snímky Shutterstock a Avast Foto: Snažte se ve svých zařízeních udržovat "naklizeno" Foto: Myslíte, že senioři jsou v džungli internetu bezbrannou kořistí? Ba ne – třeba vůči "koláčkům" se chovají obezřetněji, než jejich děti a vnukové!


14. 7. 2022; Radiožurnál

Speciální roboti prozkoumávají pražské podzemí. Vytvářejí vlastní mapy a zjistí, když něco není v pořádku

Čeští vědci trénují roboty, kteří se budou umět sami pohybovat v podzemí. Mohli by kontrolovat podzemní chodby nebo také pomáhat při haváriích. Roboti mají za sebou první testování v pražských kolektorech inženýrských sítí. Desítky metrů pod Prahou vedou v chodbách kilometry potrubí a kabelů. Běžný člověk se sem obvykle nedostane. Díky snímkům z robotů bychom si ale pražské kolektory mohli prohlédnout aspoň virtuálně. "Roboti, kteří v tom prostředí chodí, si stavějí mapu, aby se lokalizovali. Taková mapa se dá využít právě pro virtuální prohlídky," říká Jan Faigl z Fakulty elektrotechnické ČVUT. 

Vlastní mapy Robot si mapu vytváří především proto, aby v podzemí nezabloudil a nenarazil do překážky. Vědci do kolektorů vyslali čtyřnohé roboty podobné psům, kteří natahují čenich do všech stran a zjišťují, co kde je. Místo psí hlavy a čenichu ale mají speciální pohyblivé rameno s kamerami a laserovými měřiči vzdálenosti. "On získá 3D mapu, pak kousek popojde a ta mapa se trošku liší. Uvnitř je algoritmus, který se snaží napasovat ty částečné skeny na sebe. Výsledkem je mapa složená z toho dlouhého koridoru a zároveň robot ví, kde ta měření probíhala," vysvětluje Jan Svoboda z Fakulty elektrotechnické.Robot sám zavolá obsluze Takto vybavený a vycvičený robot, který by si prošel celou síť, by mohl v budoucnu třeba sám kontrolovat, jestli je podzemní vedení v pořádku. Tím by nahradil zdlouhavou a jednotvárnou práci. "Jednou z variant je, že by napasoval ten aktuální sken na to, co už zná, a zjistil by, že někde třeba něco přečnívá." Jenže situace, že by robot měl rychle z místa volat poplach, se komplikuje, protože z podzemní chodby se nemůže snadno dovolat obsluze. "V podzemí se šíří rádiový signál o dost hůře než ve volném prostoru. Ale tady je prostředí dobře definované, jsou tu dlouhé, monotónní koridory, tak vlastně jsme schopni nasbírat data, která nám umožní stavět modely šíření signálu," říká Jan Faigl. Podle těchto měření by vědci chtěli zjistit, kam by měli v prostoru rozmístit jakési rádiové mezistanici, které signál pošlou do další části chodby, aby robot nezůstal bez spojení. Bude ale zapotřebí ještě mnoho dalších měření, než bude možné poslat roboty do úplně neznámého podzemí. Přece jen se rádiový signál šíří jinak v kolektoru s kovovým vedením a potrubím a jinak v kamenné jeskyni. URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/specialni-roboti-prozkoumavaji-prazske-podzemi-vytvareji-vlastni-mapy-a-zjisti-8787676


14. 7. 2022; fdrive.cz

Úspěšný český formulový tým eForce představil nové elektrické formule

Má dvě elektrické formule, autonomní a pilotovanou O prázdninách mají v plánu pět závodů po Evropě, včetně domácího v Mostě 

Již minulou sezónu jsme sledovali úspěšný studentský formulový tým eForce, který závodí rovnou se dvěma elektrickými formulemi. Ta první je pilotovaná, druhá dokonce autonomní. S nimi sbírají úspěchy na závodech v Evropě i v zámoří. Tento tým nyní představil v muzeu Škoda v Mladé Boleslavi dva nové monoposty soutěže Formula Student, které vznikaly v rukách studentů ČVUT pod záštitou Fakulty elektrotechnické. V obou zmíněných kategoriích představili studenti ČVUT novou formuli. Konkrétně se jedná o 11. generaci pilotované elektrické formule a inovovaný autonomně řízený monopost. Akci zahájil rektor Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc. svým online vstupem, na který, už osobně, navázal proděkan pro komercializaci a spolupráci s průmyslem Fakulty elektrotechnické prof. Ing. Jan Vobecký, DrSc. Po úvodním slově za tým proneseným kapitánem Tomášem Krejčím již následoval samotný vrchol akce, odhalení obou formulí. Studentské formule jsou spalovací, elektrické i autonomní Soutěž Formula Student vznikla v roce 1981 v USA a její myšlenkou je, aby si studenti sami navrhli a postavili formuli, se kterou také někdo z nich bude závodit. Tato soutěž tedy studenty skvěle připravuje na inženýrskou praxi, protože to, co se ve škole naučí, mohou hned převést do reality a na závodech získat zpětnou vazbu při srovnání s ostatními týmy. Tato soutěž začala spalovacími formulemi, později se přidaly elektrické a nakonec driveless, tedy autonomní formule bez řidiče. Tohoto projektu se již zúčastnilo více než 900 univerzit. Český tým eForce má hned dvě prvenství, protože postavil první elektrickou formuli v Česku do tohoto šampionátu a později i první autonomní. V týmu je momentálně přes 50 členů a přivezli již 60 umístění v TOP 3, takže mají za sebou zajímavé výsledky. Ale pojďme již k samotným formulím, které se představily. Při vývoji 11. generace, která nese označení FSE.11, vsadil tým na evoluci loňského monopostu, který ukázal svůj potenciál a obsadil 2. místo na loňských závodech ve Španělsku a Chorvatsku. Díky pokročilé simulační technologii Fluent Adjoint tým zlepšil aerodynamické vlastnosti vozidla a zároveň snížil hmotnost aeropaketu. Odlehčení bylo dosaženo i u uhlíkového šasi, náprav a převodovek. Optimalizací prošla také elektronika. Nové jednotky pro měření teplot s decentralizovaným systémem ušetřily více než 100 metrů vodičů, což odpovídá třetině délky původní kabeláže. Nová jednotka volantu nabízí možnost úprav zobrazení a nastavení parametrů pro jednotlivé piloty. Mimo to bude sloužit také ke sběru telemetrických dat umožňujících diagnostiku formule a jejich přenosu vzduchem i během jízdy. Samořiditelný monopost DV.01 prošel změnami především po softwarové stránce. Základem pro všechna vylepšení byla v letošním roce implementace algoritmu SLAM. Ten slouží k mapování a lokalizaci formule na trati, čímž lze zlepšit plánování trajektorie formule. Letos tým také implementoval generování závodní trajektorie a rychlostního profilu na ní. Poslední oblastí, kde došlo k výrazným vylepšením, byla percepce okolí. Přesnější a rychlejší detekci kuželů umožnila nová neuronová síť, která disponuje automatickou kalibrací a zároveň spolupracuje s detektorem LiDAR. Zatímco pilotovaná formule má již 11. generaci, z nichž ovšem některé byly jen evolucí té předchozí, v případě autonomní formule jde stále o první generaci, byť vylepšenou. S novou, respektive vylepšenou, technikou český tým v těchto dnech závodí ve Švýcarsku, kde závody potrvají do 17. 7. a hned další týden budou následovat domácí závody v Mostě, které budou probíhat od 18. do 24. 7. V srpnu pak budou následovat další tři závody, konkrétně v Maďarsku na Hungaroringu, v Německu na Hockenheimringu a letošní sezónu zakončí během posledního víkendu v srpnu na Alpe Adria v Chorvatsku. Takže zatímco ostatní studenti mají prázdniny, členové týmu eForce tvrdě pracují, aby na závodech uspěli. Držme jim tedy palce a o výsledcích vás budeme informovat. URL| https://fdrive.cz/clanky/uspesny-cesky-formulovy-tym-eforce-predstavil-nove-elektricke-formule-9233  


13. 7. 2022; Dům a bydlení

Severské a shakespearovské inspirace Daniela Fikejze

Hudebník, skladatel i textař Daniel Fikejz se nezdráhá komponovat v mnoha různých žánrech, ale celoživotním tématem je mu William Shakespeare, s jehož inspirujícími dramaty se setkal mnohokrát ve své scénické hudbě. Ovšem v muzikantově vyladěném a harmonickém bytě, útulně zařízeném, nám syn legendární textařky Jiřiny Fikejzové přiznává inspiraci švédským stylem.  

Ve Švédsku totiž průběžně dvacet let působil jako skladatel v divadle Sormland. Podkrovní třípokojový byt s terasou na pražském Žižkově (kousek od náměstí Jiřího z Poděbrad) dává zapomenout na rytmus velkoměsta a člověk si tu může připadat spíš jako na chalupě. "Když staviteli v roce 1925 došly peníze, v místech, kde dnes máme terasu, byla jen střecha pokrytá přitlučeným plechem. Moje sestřenice - restaurátorka - měla na místě našeho bytu původně malý ateliér. Ale pro ni s nevyhovujícím světlem. Takže jsem ho užíval já až do doby po roce 2000, kdy byla možnost ho odkoupit. Vzali jsme si hypotéku a z původních dvou místností jsme si (i s přikoupením části chodby) udělali v rámci možností pohodlné bydlení/' vzpomíná Daniel Fikejz. Zásluhu na šikovně vymyšleném a dotaženém interiéru přičítá kamarádovi a spolužákovi z gymnázia, se kterým sedával v jedné lavici - architektovi Pavlu Votrubovi. Nechybí tu ani vysněný krb. "Vymyslel, že přívod vzduchu jde zpod terasy..." DLOUHODOBÉ TÉMA "Inspirace pobyty na severu mě vedla k tomu, aby to tu nevypadalo studeně jako v hotelu, ale spíše jako na venkovské chalupě. Včetně toho, že se tady většina věcí odehrává v jedné místnosti. Ale tu je možné rozdělit kamarádem vymyšlenou, zasouvací a prosklenou stěnou i s dveřmi. Takže můžu mít klid na tvorbu i doma." Pro výrobu nahrávek ale hostitel užívá v Praze ještě i ateliér - studio ("Je mnohem menší než tenhle byt. A mám tam spoustu kláves a kytar, tak je to tam trochu těsné../1) Na složeném stolu, který je jinak velkým jídelním, prozrazují knihy s poznámkami současné hostitelovo hlavní téma. Daniel Fikejz finišuje s kolegy na přípravě premiéry svého původního scénicko-koncertního programu Koncert pro Mr. Shakespeara, který bude mít premiéru v rámci Letních shakespearovských slavností. V Praze 29. 7. ve dvoraně HAMU na Malostranském náměstí. "Dramatikovy texty v překladu Martina Hilského mě inspirují k psaní hudby skoro celou moji hudební dráhu. Jsem rád, že se můžeme se skvělými lidmi prezentovat v rámci divadelních představení. Máme tam s režisérem Filipem Nuckollsem hodně tvůrčí svobody," pochvaluje si autor hudby i scénáře, který je výběrem toho nejlepšího z autorovy dosavadní shakespearovské tvorby. Hlavní zpěvačkou bude herečka Jitka Čvančarová a třeba s Richardem Tesaříkem se autor setkává na společném projektu po čtyřiačtyřiceti letech... TECHNIKA A FANTAZIE Syn atleta a textařky (která také bývala atletkou) má na svém kontě hudbu k více než dvěma stům divadelních her. "Dnes to i v hudbě - hlavně v pop-music - vypadá, že stroje vlastně ovládají lidi, ale já si pořád myslím, že by to mělo být naopak," dodává skladatel, absolvent studia na ČVUT - fakultě elektrotechnické, obor audio-frekvenční technika. "Sleduju samozřejmě poslední trendy v nástrojové technice i v hudebních softwarech, ale jsou to moje pomůcky, ne moji otrokáři. I když svoji volnou tvorbu nevydávám moc často - tak cédéčko jednou za deset let - mám hlavně v divadlech tolik práce, že bych se bez vlastního nahrávacího studia neobešel. Jedno studiíčko mám i na chalupě, kde to miluju. Je to kousek od Suchého vrchu v Orlických horách. Není to úplná samota, ale je tam absolutní klid. Když je hezké počasí, je příjemně i tady na Žižkově - na terase. Blízko mám i pár milých zahradních hospůdek. Třeba Pa "Obraz je dědictví po mámě. Koupila ho od malíře, který prý tenkrát neměl ani na pivo. Bylo jí ho líto a peníze připravené na kabát mu dala za obraz. Autor později emigroval do Německa a stal se slavným. Další originály a grafické listy mám od kamarádů výtvarníků. Vždycky mě bavilo jim hrát na vernisážích...11 rukářku, které držím palce, aby si zachovala svoji atmosféru a nevyšly projekty na její tzv. modernizaci. A úplně stejný názor mám i na plánované vydláždění náměstí Jiřího z Poděbrad..." TERASA S VÝHLEDEM Pergola na terase je postavena i z původních trámů z roku 1925, které víc než 80 let zastropovaly s plechem nedostavěný kus patra. Interiér bytu se podařilo doladit v roce 2008. "Moje žena si už zasloužila bydlet v prostorném bytě. Když jsme bydleli se dvěma dětmi tam, kde mám teď studio, a přijel na návštěvu můj kamarád, švédský režisér, říkal jsem mu s omluvou: "Máme to tady malé." A on opáčil: "Ne, ne - to je dobrý. Je to jak u mě na lodi." "Baví mě, že teď na Žižkově jako člen výboru SVJ můžu přispívat i k vylepšování celého našeho domu," konstatuje s úsměvem náš hostitel a potvrzuje tak svůj kladný vztah k místu svého bydliště a domovu. Foto: Dřevěný strop i podlaha spolu s pestrými solitéry vytvářejí atmosféru spíše jako na chalupě než v činžáku. Foto: "Stul jsem vymyslel já. Má nezvykle pět nohou, ale dá se složit." Foto: Útulná, a přitor praktická je i čá s kuchyňskou li kou. Ani tady ni chybí originální prvek - příčka z modrých lux Foto: Bytový prostor rozšiřuje překvapivá terasa. "Byl z ní nádherný výhled. Škoda těch zrůdností na sousedních domech, kde záhadně povolili vysoké dostavby s podivnými okny..." Foto: premiérou Koncertu pro Mr. espeara s Mr. Tesaříkem. Foto: Největší místnost ve středu bytu může přepažit skládací stěna se zabudovanými dveřmi.


12. 7. 2022; Šestka

ZŠ Bílá uzavřela dohodu o spolupráci s ČVUT

Ačkoli to tak na první pohled nemusí vypadat, Základní škola Bílá a České vysoké učení technické mají k sobě blízko nejen geograficky

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček (na fotce vlevo) a ředitel ZŠ Bílá Jiří Tomčala (vpravo) podepsali společné memorandum o spolupráci obou vzdělávacích institucí. Žáci základní školy se tak budou moci už odmala setkávat s aktuálními poznatky vědy a techniky. Že se jazyková ZŠ Bílá stala partnerskou školou Českého vysokého učení technického, tak považuje rektor Vojtěch Petráček za logickou volbu nejen proto, že se nachází v těsné blízkosti fakulty ČVUT. "Motivace žáků pro poznávání světa kolem sebe a jeho propojení se školními předměty může hodně pomoci naší snaze při vzdělávání dětí," konstatuje ředitel ZŠ Bílá Jiří Tomčala. ZŠ Bílá v roce 2006 prošla rozsáhlou rekonstrukcí za více než 125 milionů korun. Raritou je odborná učebna fyziky, která byla v rámci rekonstrukce uvedena do původního stavu tak, jak byla zařízena v roce 1935. Do lavic je zaveden střídavý i stejnosměrný proud, každá lavice má i svou skříňku na pomůcky, aby každý žák mohl podle pokynů učitele sám provádět pokusy. Ve škole se nachází také moderně vybavená počítačová učebna. V rámci pilotní spolupráce ČVUT v Praze a ZŠ Bílá tam kroužky programování vedla Božena Mannová z Katedry počítačů FEL ČVUT. Foto:  


12. 7. 2022; NOVA

Překotný vývoj autonomních robotů

Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka Robotický pes Spot, se kterým pracují na ČVUT, dokazuje, že vývoj robotů jde rychle kupředu. Tento robopes může i do velmi nebezpečných míst. Vyrazil proto i do pražského podzemí a pořídil přitom 3D mapu. Zajímavé kousky ukázal i ve Snídani s Novou. osoba Ještě si poskočil. Tereza NIKLOVÁ, redaktorka Psí kusy nejsou to jediné, co Spot dokáže. Robopes má velkou zásluhu na zmapování pražského podzemí. Nejen, že pořídil 3D mapu, vědci díky němu mohli zkoumat, jak tam funguje bezdrátový přenos signálu. Tomáš SVOBODA, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT Ten primární důvod byl, že kolektory chtěli, chtějí udělat 3D mapu toho podzemního prostředí tak, aby umožnili jakoby virtuální procházku v trojdimenziálním prostředí. Tereza NIKLOVÁ, redaktorka Spot má mimo jiné robotickou ruku, která mu umožňuje chytat předměty, odstraňovat překážky nebo otevírat dveře. Tomáš SVOBODA, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT Tady u toho robota je zajímavé, že má senzory přímo v té dlani, takže on tu ruku může používat třeba podobně jako člověk hlavu, když se potřebuje podívat někam za roh, někam, kam ten normálně ten robot, který je poměrně nízko nad zemí, nevidí. Tereza NIKLOVÁ, redaktorka Jedná se zároveň o prvního robota, který je připravený pro poloautomatických provoz. Tomáš SVOBODA, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT On se dokáže pohybovat autonomně v prostředí, které už poznal, tzn. někdo ho tam provedl, naklikal mu v podstatě, co má dělat. Teď se podívej tam, teď se podívej, tam a on to pak může postupně opakovat. Tereza NIKLOVÁ, redaktorka Podle vědců se roboti v budoucnosti stanou naprosto běžnou součástí našich životů. Tereza Niklová, televize Nova. 


12. 7. 2022; NOVA

Překotný vývoj autonomních robotů

Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka Robotický pes Spot, se kterým pracují na ČVUT, dokazuje, že vývoj robotů jde rychle kupředu. Tento robopes může i do velmi nebezpečných míst. Vyrazil proto i do pražského podzemí a pořídil přitom 3D mapu. Zajímavé kousky ukázal i ve Snídani s Novou. osoba Ještě si poskočil. Tereza NIKLOVÁ, redaktorka Psí kusy nejsou to jediné, co Spot dokáže. Robopes má velkou zásluhu na zmapování pražského podzemí. Nejen, že pořídil 3D mapu, vědci díky němu mohli zkoumat, jak tam funguje bezdrátový přenos signálu. Tomáš SVOBODA, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT Ten primární důvod byl, že kolektory chtěli, chtějí udělat 3D mapu toho podzemního prostředí tak, aby umožnili jakoby virtuální procházku v trojdimenziálním prostředí. Tereza NIKLOVÁ, redaktorka Spot má mimo jiné robotickou ruku, která mu umožňuje chytat předměty, odstraňovat překážky nebo otevírat dveře. Tomáš SVOBODA, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT Tady u toho robota je zajímavé, že má senzory přímo v té dlani, takže on tu ruku může používat třeba podobně jako člověk hlavu, když se potřebuje podívat někam za roh, někam, kam ten normálně ten robot, který je poměrně nízko nad zemí, nevidí. Tereza NIKLOVÁ, redaktorka Jedná se zároveň o prvního robota, který je připravený pro poloautomatických provoz. Tomáš SVOBODA, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT On se dokáže pohybovat autonomně v prostředí, které už poznal, tzn. někdo ho tam provedl, naklikal mu v podstatě, co má dělat. Teď se podívej tam, teď se podívej, tam a on to pak může postupně opakovat. Tereza NIKLOVÁ, redaktorka Podle vědců se roboti v budoucnosti stanou naprosto běžnou součástí našich životů. Tereza Niklová, televize Nova. 


12. 7. 2022; NOVA

Snídaně s Novou 07:35

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

Johan MÁDR, moderátor

Hezké ráno v 7 hodin 39 minut. Za chvíli jsem za námi do snídaně snovou dorazí pejsek, ale ne obyčejný pejsek není to úplný

mazlíček. Je to robotický pejsek robotický pes možná už jste ho viděli, jak vypadá. Jsme zvědaví, co všechno umí, jestli ho naučíme

nějaký povely, anebo ne přijde s ním i páníček pan prof. Tomáš Svoboda a Petr Čížek už za chvíli tady ve snídani s novou.

Ondřej HAVEL, moderátor

Hezké ráno, sledujete snídani s novou a už s námi náš další dnešní host, kterého nám představí pan prof. Tomáš Svoboda, vedoucí

katedry kybernetiky fakulty elektrotechnické ČVUT. Hezké ráno. Dobrý den a také Petr Čížek doktorand katedry počítačů

fakulty elektrotechnické ČVUT. Hezké ráno. Týden, jak ráno, jak se jmenuje mazlík?

mluvčí 1,

Tak my říkáme nedostatku fantazie zpod.

mluvčí 2,

Zpod dobře až poté, co je to za rasu.

mluvčí 1,

Hnutí tak já úplně se nevyznávají hory, takže pro mě je to z podílu. Tak. 


12. 7. 2022; CVUT.cz

Vězeňská služba testuje autonomní systém pro zneškodnění nežádoucích dronů v okolí věznic

Datum zveřejnění: Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT demonstrovali ve spolupráci s Vězeňskou službou České republiky a konsorciem firem systém Eagle.One kombinující pokročilý pozemní lokalizační systém s létajícím robotem. Vše řídí a ovládá umělá inteligence. Zásahů člověka je potřeba minimum. Hlavní předností systému je schopnost zneškodnit blížící se létající předmět efektivně a tím nejbezpečnějším možným způsobem. 

Vězeňská služba České republiky poskytuje testovací prostor pro systém, na jehož vývoji se podílí konsorcium společností:

EAGLE.ONE (odchytový dron), VOJENSKÝ TECHNICKÝ ÚSTAV (dron), BizGarden (integrace), Dronehub (hangár), FLY4FUTURE

(komunikační software). Vědci ze skupiny Multirobotických systémů FEL ČVUT se podílí na složce umělé inteligence. Eagle.One byl

představen kromě jiného i na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji, kde patřil mezi exponáty budící největší pozornost. Zájemci o

jeho využití tak pocházejí doslova z celého světa.

Pohyblivá složka systému provádějící samotný fyzický zásah je velký osmivrtulový dron Eagle.One. Ten standardně dokáže být po

365 dní v roce v pohotovostním režimu v chráněném hangáru, který mu zajišťuje všechny podmínky – od vhodné teploty až po

dobíjení baterií. Pozemní složku systému představuje lokalizační jednotka složená ze 3D lidarů (lidar je metoda rozpoznávání okolí

na základě odrazu pulzního světelného paprsku). Ta chrání perimetr střeženého objektu a pokud zaznamená podezřelý létající

předmět, aktivuje se zásahový dron. Eagle (anglicky "orel") dostává patřičné instrukce a do několika vteřin je v plné pohotovosti ve

vzduchu.

Umělá inteligence je využita k samotnému rozpoznání letícího objektu a na vyhodnocení jeho nebezpečnosti. Na jejím vývoji se

podílí několik subjektů. Z laboratoří Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT pochází palubní detekce cíle a optimální řízení dronu.

Informace získané z pozemních bezpečnostních kamer a lidarů jsou v reálném čase předávány Eaglovi pro úvodní navedení

létajícího robotu do oblasti zásahu. Eagle.One má na palubě kromě odchytového zařízení další 3D lidar, vlastní počítač a umělou

inteligenci. V nouzových případech, kdy se například přeruší spojení s pozemní jednotkou, se Eagle.One umí rozhodovat zcela

autonomně. Na palubě robotického Orla se odehrává i strategické plánování samotného zásahu.

Základem systému je mobilní hangár pro drony vyvíjený polskou firmou DRONEHUB v rámci projektu AUDROS. Projekt se realizuje

za finanční podpory Evropské kosmické agentury (ESA) a Evropské obranné agentury (EDA). "Naše spolupráce s Evropskou

kosmickou agenturou probíhá od roku 2020, kdy jsme začali vyvíjet autonomní systém s drony pro detekci a eliminaci CBRNE

(chemických, biologických, radiologických, nukleárních, výbušných) hrozeb," říká Jan Orava, zástupce společnosti BizGarden. "Dnes

máme k dispozici hangár, který udržuje dron v nabitém stavu a v případě nutnosti umožňuje automatický start dronu v řádu

jednotek sekund," dodává Jan Orava.

Vlastní zásah začíná v okamžiku, kdy je dron Eagle.One dostatečně blízko narušiteli. Na začátku odchytu probíhá rozprostření

objemné odchytové sítě. Let dronu se plánuje tak, aby optimálním způsobem zneškodnil cíl odchytem do sítě nesené v podvěsu.

Pokud Eagle.One nebo spolupracující pozemní lokalizační systém zaznamená další cíl, může dron i s prvním narušitelem v síti

pokračovat ve stíhání. Samozřejmě, pokud jeho umělá inteligence vyhodnotí, že je to technicky (např. kvůli rozměrům nebo

předpokládané hmotnosti druhého cíle) možné.

"Na Fakultě elektrotechnické ČVUT rozpracováváme také možnost, že by na odchytu cíle nebo skupiny cílů autonomně

spolupracovalo více létajících robotů zároveň. Ty by o sobě a svých pohybech a následujících krocích věděly a zásah vůči cíli

vzájemně koordinovaly. Umělá inteligence by tak mohla se skupinou dronů sehrát podobnou akci, jako když smečka vlků útočí na


12. 7. 2022; Vesmír

Než se satelit vynese na oběžnou dráhu aneb Radiační testování komponent pro vesmírné aplikace

Okna vesmíru dokořán, jak praví název stejnojmenné knihy Jiřího Grygara, se otevírají stále širším možnostem. Komercionalizace letů do vesmíru, resp. dostupnější přístup ke slotům vynesení družic na oběžnou dráhu Země, představuje příležitost pro velké spektrum vědecko-výzkumných organizací, univerzit i soukromých společností. Nyní jsou družice schopny vykonávat funkce spolehlivě po velmi dlouhou dobu, ovšem platilo by to tak i v případě, že by byly nahrazeny některé komponenty komerčně dostupnými bez příslušných certifikací? Takové řešení s sebou nese nezanedbatelné výhody, jako například výrazně rychlejší dodání komponent (a tedy rychlejší vývoj družice), levnější cenovku nebo odlišný sortiment použitelných dílů. A to stojí za úvahu. Ovšem obstojí tyto komponenty v nehostinném prostředí kosmu? Jak dlouho jsou díly schopné pracovat, než se navždy odmlčí? Na tyto otázky přináší odpověď pracoviště Centra výzkumu Řež, která se na radiační testování pro vesmírné aplikace zaměřují. Prostředí, kde se elektronice nelíbí

Že vesmír není vstřícné místo pro živé organismy, je neoddiskutovatelný fakt, se kterým si lidé snaží poradit už mnoho desetiletí.

Ovšem ani elektronickým součástkám příliš nesvědčí. Svou úlohu hraje zejména sluneční vítr a kosmické záření. Magnetosféra Země

je naším cenným spojencem a štítovou hradbou proti proudu nabitých částic slunečního větru. Zdrojem je sluneční koróna, z níž

jsou uvolňovány především protony, elektrony a alfa částice (jádra helia), přičemž energie částic se pohybuje v rozmezí 0,5–10 keV.

To, že kontakt s takovými částicemi není zrovna příjemná záležitost, dokládá i typická rychlost částic u Země, která činí 500 km/s (1).

Přičteme-li i další vysokoenergetické částice, ionty a gama fotony, vyjde nám opravdu bohatý destruktivní koktejl kosmického záření,

na který je třeba se připravit.

Nesnadné konstruktérovo rozhodování

Nasimulovat celé spektrum záření přicházejícího z kosmu v rámci jedné laboratoře není technicky proveditelné. Co ovšem umíme,

je vystavit daný vzorek požadovaným typům záření za předem specifikovaných podmínek. Především u komerčně dostupných

komponent jsou takové testy více než žádoucí, neboť hodnoty jejich odolnosti vůči radiaci nejsou většinou známy. V takovém

případě stojí konstruktér satelitu před důležitým rozhodnutím. Buď může vsadit na redundanci a implementuje záložní systémy

stejného typu, což s sebou může nést prostorové nároky na úkor ostatních systémů na satelitu a také vyšší hmotnost (neboť každý

gram se počítá). Nebo se smíří s nepředvídatelnou životností dané součástky, potažmo celé družice, což ovšem může znamenat, že

mise nedosáhne vytyčených cílů. Vhodnou variantu tedy představuje radiační testování nejdůležitějších částí satelitu, které umožní

predikci jejich funkčnosti ve vesmíru, a to i navzdory vícenákladu na ozáření a radiační testování.

Když se jde na radiační testování vědecky

Jak bylo popsáno výše, kosmické záření má široké spektrum od neutronového po gama záření. Pro simulování vlivu záření na funkci

nebo životnost konkrétní komponenty je tedy potřeba ozařování rozdělit mezi více laboratoří podle jednotlivých spekter záření.

Gama ozařovna Malý kobalt (GOMK) v malebném řežském údolí disponuje variabilními možnostmi simulace vesmírného prostředí.

Byť je zaměřena pouze na gama spektrum, umožňuje díky speciálnímu ozařovacímu boxu testování za kryogenních teplot až –196

°C či vysokých teplot až +400 °C, čímž je možné dosahovat cyklického tepelného namáhání simulujícího průlet satelitu stranou

přivrácenou ke Slunci a v zemském stínu. Zařízení také díky implementované turbomolekulární vývěvě umí vytvořit vysoké vakuum

10–8 torr. Aktivita kobaltového zdroje (60Co) činí 150 TBq, přičemž je možné pohybovat se v dávkových příkonech v rozmezí 10–

0,005 kGy/h. Lze testovat radiační šok nebo nechat pozvolna ozařovat testovaný vzorek a simulovat tak jeho radiační dávku na

určené orbitě. Nepřetržitý vzdálený monitoring datových výstupů pomáhá zjistit okamžitou funkčnost komponenty a stanovit

dávku, při které dojde k poruše komponenty v přímém přenosu.

Další laboratoří doplňující portfolio radiačních služeb je Laboratoř neutronového generátoru. Jak již název napovídá, jako izotopový

zdroj neutronů slouží 252Cf. Možnosti testování v Centru výzkumu Řež významně rozšiřují také oba výzkumné jaderné reaktory LVR15 a LR-0, které poskytují zdroj neutronového a gama záření. Pro procesy ozařování protony a těžkými ionty společnost využívá také

spolupráce s kolegy z Akademie věd České republiky (AV ČR) – Ústavu jaderné fyziky, kteří disponují ve společném řežském areálu

cyklotronem TR-24 a izochronním cyklotronem U-120M a také mikrotronem v podzemí pod pražským Vítkovem.

Vesmírné testování

V rámci vědecko-výzkumných projektů pro obor space byly v řežském údolí – v laboratoři GOMK i v Laboratoři neutronového

generátoru – radiačně testovány například typově stejné fotovoltaické články, které byly instalovány na první slovenské družici

SKCube (2). Spolupráce probíhala společně se slovenskou firmou RMC, s. r. o., která pro satelit zajišťovala primární zdroj energie ze

solárních článků, nabíjení baterií a napájecí zdroj. Testovány byly solární články od společností AZUR SPACE Solar Power, GmbH, a

SPECTROLAB, Inc., patřícího do holdingu Boeing Corp. Ve spolupráci s pracovišti AV ČR se prováděly také radiační zátěžové testy

kompozitových stínicích panelů. Na své si přijdou i zákazníci, kteří by rádi vyzkoušeli radiační zátěž elektronických zařízení, jakými

jsou například čipy, senzory, procesory, ale také desky plošných spojů či elektronických soustav.

Proč je dobré experimentovat

Komponenty umístěné na družici nemusí ztratit svou funkci pouze vlivem poškození celkovou limitní radiační dávkou, ale například

také vlivem průletů Van Allenovými pásy, kvůli nepředpokládané radiační události např. Single Event Effect, průletem Jihoatlantickou

radiační anomálií (3) apod. Informace, co lze očekávat od životně důležitých provozních systémů satelitu v tomto prostředí, může

významně ovlivnit úspěch celého projektu včetně toho, jak dlouho bude schopný měřit a sbírat data nebo jak čistý bude datový

výstup, který se dále zpracovává na Zemi. A pokud se kosmonautika, především v rámci malých kompaktních satelitů typu CubeSat,

ubírá směrem k snižování pořizovacích nákladů (na což je vyvíjen velký tlak), je více než vhodné provádět radiační testy za účelem


11. 7. 2022; TECH MAGAZÍN

PRŮMYSL A ŠKOLY JAKO PARTNEŘI

Na FEL ČVUT působí od letošního roku nový proděkan pro spolupráci s průmyslem a komercializaci – prof. Jan Vobecký. Pro tuto roli má ideální předpoklady nejen díky své kariéře u ABB, ale i aktivnímu působení ve vývojové sekci Hitachi Energy CZ a odborné specializaci na ochranu duševního vlastnictví.  

- Jak by podle Vašich představ měl rozvoj spolupráce školy a průmyslu v ideálním případě vypadat? Ideální případ z pohledu člena vedení fakulty nastává, když prioritní formy spolupráce rovnoměrně pokrývají všechny katedry. Ve shodě s děkanem FEL ČVUT prof. Pátou považujeme za prioritní tzv. smluvní výzkum, kde těžiště spočívá ve společných výzkumných a vývojových činnostech a kde komplexní výzkum probíhá v dlouhodobém partnerství s předem dohodnutým podílem na dosažených výsledcích. Součástí takového partnerství může být i umožnění prezentace firmy studentům, poskytnutí prostoru pro přednášky, sponzoring studentských aktivit apod. Detaily lze nalézt na webu fakulty. Avšak omezení jen na marketing a PR firem na škole za ideální formu spolupráce nepovažujeme. Na druhou stranu sem ale také patří přenos nových technologií ve stádiu "proof-of-concept" do praxe a komercializace patentů. A také i organizačně nejtěžší forma spolupráce, kterou je zakládání start-up firem a společných podniků. Podporováno je i poskytování jednorázových služeb využívajících odborné znalosti pracovníků FEL ČVUT, jako jsou konzultace, vzdělávací služby a specializovaná školení, analytické práce, specializovaná měření, tvorba speciálního programového vybavení atd. Každý kontakt s průmyslovou praxí se odráží jak v kvalitnější výuce studentů, tak i v rychlejším odborném růstu a kariérním postupu zaměstnanců fakulty. - Co vidíte jako hlavní cíl či priority ve své nové funkci? Na počátku mého vstupu do funkce proděkana pro spolupráci s průmyslem bylo přání pana děkana posunout na vyšší úroveň ochranu duševního vlastnictví s cílem intenzivnějšího transferu technologií do průmyslu. Na celoškolské úrovni je tato činnost organizována rektorátem ČVUT, kde se jedná zejména o stanovení právního rámce, rozdělování financí, investic do infrastruktury, dokumentace činností atd. Mým cílem je exekutiva na úrovni kateder. Ta spočívá v odborné a administrativní podpoře výzkumných pracovníků kateder se všemi formami komercializace. Jde například o poskytnutí standardních návrhů smluv o spolupráci uzavřené s externími subjekty ještě před započetím spolupráce, zajištění právní podpory při jednáních, patentové poradenství apod. Na FEL ČVUT je několik kateder, které toto již dobře umí, ale pak jsou zde katedry, které se to postupně učí. Cílem je celkově posunout fakulty na vyšší úroveň. Tomu by mělo administrativně pomoci i zřízení oddělení pro transfer technologií v rámci oddělení pro vědu a výzkum FEL ČVUT. - Pokud jde o znalost průmyslového prostředí, sám se můžete opřít o osobní zkušenosti z působení v jedněch z největších průmyslových koncernů – ABB a Hitachi Energy. Hodláte je ve své nové pozici využít? Již je využívám, a to zejména při organizaci ochrany duševního vlastnictví, smluv o spolupráci s průmyslovými partnery a licencování. Technologičtí lídři mají celý proces tvorby a udržování patentů plně digitalizován, a to od jejich vzniku, přes recenze, rozhodování o dalším postupu, přihlašování u patentových úřadů ve státech s největším obchodním potenciálem, platbě udržovacích poplatků, sledování porušování patentových práv cizím subjektem až po případné licencování. Mojí výhodou je, že jsem měl a dosud mám u společnosti Hitachi Energy v Praze možnost pracovat s nejlepšími komerčními databázemi pro patentové rešerše a patentovou dokumentaci a vědět tak, do čeho se vyplatí investovat jak úsilí, tak i finance. Tento software je již v ČR používán některými organizacemi a mým krátkodobým cílem je, aby jej začalo používat celé ČVUT a byl tak dostupný jak vynálezcům, včetně zaškolení, tak pracovníkům patentového střediska rektorátu zodpovědným za dokumentaci a správu patentového portfolia, jehož je ČVUT ze zákona vlastníkem. Znalost celého procesu tvorby a správy patentového portfolia velkého rozsahu, jakož i tvorby patentových strategií, mi umožňuje být nápomocen těm vynálezcům, kteří chtějí zdokonalovat své vynálezecké schopnosti. Pro úspěšnou vynálezeckou činnost je totiž efektivní součinnost vynálezce a patentového úředníka zcela zásadní. Navíc obvykle každá firma má jinou kulturu, jiný přístup, různě koncipované smlouvy, a pro spolupráci s nimi je potřeba být velmi flexibilní. Důležité je i smluvně stanovit předem, kdo má na co jaká práva a nároky. A k tomu je zapotřebí právní podpora, což je věc velmi náročná finančně i časově. Zejména pokud vynález a jeho využití míří i za hranice naší republiky. - Patentů a licencí mají dnes akademické instituce díky svým výzkumným aktivitám slušnou řadu – jak by je ČVUT mohla využít ke svému prospěchu? Nejlepší technické univerzity v Evropě vytvářejí svá patentová portfolia z několika důvodů. Jde nejen o finanční přínos (vydělat co nejvíc) a prestiž (kdo vygeneruje nejvíc), ale i o ochranu budoucích produktů vznikajících start-up společností, do kterých zakladatelé vkládají předem vytvořené know-how a patenty. To má pak zásadní vliv na získání investorů pro rozjezd firmy a jejich úspěšnost. V ČR je dnes nejžádanějším výsledkem prodej licence bohatému investorovi. To se některým jedincům v novějších, rychle rostoucích oborech s velkým ekonomickým dopadem na společnost skutečně daří. V klasičtějších oborech to ale moc nefunguje. Tam totiž již základní patenty existují a ty nově vznikající představují spíše zdokonalování už existujících konceptů s využitím nových metod, procesů nebo materiálů. Moje osobní zkušenost z průmyslu je, že než bychom jako firma koupili patent od konkurence, raději jsme vyvinuli a patentově ochránili nový design a technologii – tedy původní řešení téhož. Technologičtí lídři si často zakládají na tom, že to, co vyrábějí, je všechno od nich včetně původního nápadu a samozřejmě i akronymu. - Jak vidíte současný stav českého technického školství? Firmy potřebují mladé kvalifikované pracovníky a o specialisty technických profesí je obrovský zájem, ale budou ho školy schopny uspokojit? Odklon zájmu od technických oborů je diskutován odbornou komunitou po celém světě již několik desetiletí. Úsilí přilákat mladé talenty k jejich studiu je veliké a probíhá již od základních škol. Nikoliv však úspěšně. Je to dáno obtížností, která je u většiny technických oborů v rozporu s budoucím finančním ohodnocením. O některé obory je i tak veliký zájem, o některé prakticky zanedbatelný. Nechci být konkrétní, ale nejlépe je to vidět, když si projdeme počet nově přijatých studentů do prvních ročníků určitých studijních oborů na fakultách ČVUT. Odpověď na otázku tedy zní, že poptávku po absolventech technických oborů v České republice plně uspokojit nelze. Na druhou stranu je jisté, že všichni absolventi FEL ČVUT získají zaměstnání ve svém oboru, pokud budou sami chtít. To také není všude samozřejmostí. U společnosti ABB Semiconductors ve Švýcarsku nám dva kolegové, původně astrofyzici, obstarávali sběr a analýzu dat pro statistické řízení výroby. To proto, že uměli efektivně pracovat s velkými daty a v jejich původním oboru žádné zaměstnání k dispozici nebylo. - Jsou naši lidé srovnatelní, schopní dosáhnout světové úrovně? Vnímáte třeba na základě Vašich zkušeností mezi námi a světem nějaké rozdíly? Máme často širší rozhled, ale ne vždy potřebnou sebedůvěru. Technické sebevědomí je velmi důležité – když děláte projekt, musíte se rozhodovat mezi variantami, ale bez potřebného sebevědomí se můžete rozhodnout špatně. Získat se dá na základě dobrých výsledků, třeba tím, že léta pracujete na nějakém úspěšném projektu. V zahraničí mají všechny významné univerzity technologické parky, kde spolupracují napříč fakultami, to v Česku zatím příliš nefunguje. Další problém je, že spin-off a start-upové firmy je potřeba rozvíjet rychle, ale naše legislativa tomu moc nenahrává, na rozdíl od třeba americké, která umožňuje založit firmu během velice krátké doby. Není také výjimkou, že nejen škola, ale například jeden profesor na evropské technice má se svými bývalými doktorandy založeno hned několik spin-off firem. Myslím ale, že naši studenti nejsou o nic horší než jejich zahraniční kolegové. Je zážitek vidět je v již nepoužívaných laboratořích na FEL, které jim škola dala k dispozici. Mají tam svět jen pro sebe, jsou nesmírně kreativní a s podporou nejrůznějších sponzorů dělají supermoderní věci. Třeba studentskou formuli, kterou nedávno představili už v 11. generaci. Pokrývají celý řetězec: vymyslí, navrhnou, nasimulují, zrealizují výrobu, ověří a jdou s tím na závody, a okamžitě mají verifikaci svého úsilí. A to soupeří s univerzitami, které mají rozpočet o řád nebo dva větší i s výraznou podporou renomovaných firem. Na škole dělá spousta kvalitních lidí a průmysl o nich ví, pokud mají publikační činnost, kde informují o věcech, na kterých pracují. Univerzita má třeba vynikající teoretiky schopné vymyslet skvělé koncepty, ale nejnovější praktické informace jí často chybí. Ty jsou totiž utajeny v průmyslu a publikují se záměrně s časovým odstupem. Průmysl má navíc výhodu i v technologickém vybavení reálného výrobního prostředí, ale škola si výrobní linku stejného typu a rozsahu jako v továrně pořídí těžko, a přestože si profesoři mohou myslet něco jiného, je průmysl obvykle napřed. Je to dáno tím, že pravidelně plánuje svoje dlouhodobé Technology Roadmap, systematicky provádí Reverse Engineering konkurence a dostává nabídky subdodavatelů na nákup nových technologií vyvinutých třeba i konkurencí. Výhodou spolupráce s průmyslem je, že víte, co chtějí, a výzkum cílíte na potřebné a tím pádem publikačně atraktivní věci. Firmy úplně na všechno nestačí, a když mají školy principy spolupráce vyvinuty, hned jejich výzkumné a vývojové kapacity využijí. Když jste hodně dobří, průmysl si vás najde. --- Při projektu je důležité technické sebevědomí, bez něj se můžete rozhodnout špatně. Foto: "Pro spolupráci s průmyslem bychom chtěli posunout ochranu duševního vlastnictví na vyšší úroveň s cílem intenzivnějšího transferu technologií do průmyslu," říká prof. Jan Vobecký. FOTO: Petr Neugebauer, FEL ČVUT 


11. 7. 2022; EURO

Robopes vyrazil na první misi

Ojedinělou sestavu kolových, pásových, létajících a kráčejících robotických systémů na Fakultě elektrotechnické ČVUT rozšířili dva roboti SPOT s robotickou rukou. SPOTi od firmy Boston Dynamics dorazili před několika týdny, takže se s nimi tým robotiků a informatiků stále ještě seznamuje. První testování už ale jeden z nich má za sebou. Data, která SPOT "vydoloval" v pražském podzemí, ověřují schopnost autonomní navigace a podpoří učení modelů šíření rádiových signálů. Ve spolupráci se společností Kolektory Praha "robopes" strávil v podzemí ve třech různých kolektorech celkem šest dní vybavený navigačním systémem FEL ČVUT. Pořizoval digitální 3D mapu kolektorů. Foto:  


10. 7. 2022; aktualne.cz

Foto: Sonda studenta ČVUT se dostala do výšky 17 kilometrů, sundat ji musel dron

Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického Jakub Dvořák v rámci své bakalářské práce vypustil balonovou sondu do stratosféry. Vyletěla do výšky sedmnácti kilometrů. Výsledky měření lze použít pro zavádění moderních komunikačních sítí typu 5G a 6G. Sonda přistála o patnáct kilometrů dál, v korunách stromů Klánovického lesa. Sundat ji proto musel dron.  

Začátkem května vzlétla z pražské Libuše k obloze zhruba půlkilogramová sonda přichycená k meteorologickému balonu. Ze země ji

s napětím sledoval jednadvacetiletý Jakub Dvořák, student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického.

Sondu sám sestavil a naprogramoval tak, aby byl schopen ji jednak vyslat, kam potřeboval, a také aby z ní získal potřebná data.

"Nervózní jsem byl strašně moc. Bylo to takové moje dítě, které jsem vypustil na balonu do neznáma. Ale byl jsem také nadšen, kam

se sonda podívá. A dostavila se i únava - noc předtím jsem nespal, programoval jsem poslední části kódu," popisuje Dvořák.

Smyslem vypuštění sondy bylo změřit, jak se šíří radiový signál. Při průchodu atmosférou se radiový signál vinou rozdílných

podmínek, jako je teplota, tlak nebo vlhkost, ohýbá.

Analogii lze najít v běžném životě. "Na rozpálené silnici v létě můžete pozorovat skvrny, které vypadají jako voda, ale je to optický

klam, při kterém se na silnici zrcadlí nebe. Paprsek, jdoucí z oblohy, se ohne v horkém vzduchu nad silnicí tak moc, že to vypadá,

jako by se odrazil od země," líčí Dvořák.

"A já jsem chtěl zjistit, jak probíhá šíření paprsku, nakolik ho například tlumí mraky a jak moc dochází ke zmíněnému ohybu. Na zemi

jsem přijímal data o poloze sondy, teplotě a tlaku okolí," popisuje Dvořák.

Dvořáka už dlouho fascinuje možnost prozkoumat prostor, kam se jinak člověk nedostane. Nejdříve proto na střední průmyslové

škole v rámci maturitního projektu vypustil sondu, jejíž řídicí elektroniku tehdy zakoupil jako hotové řešení. Na vysoké škole potom

věděl, že chce v měření ve stratosféře pokračovat. Rozhodl se proto, že sondu sestrojí celou sám v rámci své bakalářské práce.

Vypuštění probíhalo pod záštitou Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), výsledky měření Jakub Dvořák nabídne vědcům.

"Měření provedená sondou Jakuba Dvořáka jsou využitelná pro zavádění moderních komunikačních sítí typu 5G a 6G," říká Tomáš

Kořínek z katedry elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické ČVUT, který zároveň vedl Dvořákovu bakalářskou práci.

"ČHMÚ z pražské Libuše vysílá meteorologické balony a podle výsledků měření sestavuje předpověď počasí. Jejich sondy mají jen

osmdesát gramů a mají povolení vysílat sondy do 600 gramů. Takže jsem měl ještě k dobru 520 gramů, které oni nevyužívají. A mohl

jsem k nim připojit svoji sondu," vysvětluje Dvořák.

K balonu tak byly připevněny dvě sondy - jedna Jakuba Dvořáka a padesát metrů na lanku pod ní ta profesionální meteorologická.

Naměřená data byla bezdrátově přenášena do počítače na zemi. A sonda také vysílala informace o své přesné poloze. Dvořák tak

společně s vedoucím své bakalářské práce nasedl do auta a sledoval, kam letí. Netušil sice, kam přesně dopadne, ale dokázal

nasimulovat trajektorii letu podle předpovědi směru a rychlosti větru.

Dvořákova sonda nakonec vystoupala do výšky sedmnácti kilometrů a doletěla patnáct kilometrů daleko.

"Balon se s přibývající výškou roztahuje, jelikož se snižuje tlak okolního vzduchu. Nakonec se zvětší do takového rozměru, že

samovolně praskne," říká Dvořák.

Obě sondy se potom snesly do Klánovického lesa, kde se zachytily padesát metrů od sebe v přibližně dvacet metrů vysokých

korunách stromů.

Nejdřív se sondy nedařilo najít, pak je však Dvořák vypátral díky tomu, že meteorologická sonda stále ještě vysílala data. "V korunách

stromů našla sondu nakonec moje mamka, v tu chvíli mi spadl asi největší kámen ze srdce," přiznává mladý vědec. 


9. 7. 2022; parlamentnilisty.cz

Jiří Paroubek: Věda pro lidi

Neobvyklé setkání třetího druhu představovala v minulém týdnu společná konference vědců z Akademie věd ČR a dalších výzkumných organizací s politickými funkcionáři, kteří to mají na starost.

Na první pohled jsou jedni jako druzí, i když jde o tvory ze zcela jiného světa. Přistály tam také ministryně pro vědu Helena Langšádlová a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Těžko říci, co si odnesly z výkladu o výzkumu pro řešení klimatické změny. Závěrečná zpráva, která byla v jejich režii, je ovšem plná prázdných frází. Ale kdo se zaposlouchal do vystoupení vědců, zejména těch na konci, kam byly odsunuty praktické příklady, odnesl si jiný dojem. Tady kdyby stát trochu pomohl, nemusí být energetická a potravinová soběstačnost tak prázdným heslem. Co bylo nejvíc zajímavé, je potenciálně obrovský efekt z relativně malých opatření, pokud se dějí odborně a systematicky a sahají po výstupech z laboratoří. Výzkumníci se s tím jistě hodně namoří, ale pro uživatele to není raketová věda. Ukažme si to na příkladu, který prezentoval Lukáš Janota z oddělení fytogenetického výzkumu Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví (VÚKOZ). Jak na sebe prozradil, je zároveň postgraduálním studentem elektrotechniky a výzkumným pracovníkem na ČVUT FEL. Na konferenci popsal projekt s divokým názvem Holistické SMART řešení pro navýšení celkové resilience venkovských oblastí ČR. Zkusme to rozklíčovat. Resilience je odolnost, kam řadíme i soběstačnost. Výraz SMART je běžný v hnutí Chytrých regionů a označuje využití moderních technologií pro rozvoj obce a život obyvatel. A proč tým výzkumníků z VÚKOZ a ČVUT FEL svoje řešení označuje za holistické? Je to jiný výraz po celostní rozvoj, nejde jen o dílčí využití jednoho nástroje. Tomu odpovídala i prezentace, která si všímala širších podmínek v České republice. Jednou ze zvláštností naší republiky je vysoký podíl malých obcí s méně než 3000 obyvatel, takových máme asi 6 tisíc. Další zvláštností je vysoký podíl českých domácností, které jsou odkázány na centrální zásobování teplem, jsou 4 z 10. Na venkově si lidé častěji zajišťují teplo sami, ale pak musíme vzít do úvahy fakt, že 300 tisíc domácností k tomu využívá ekologicky nevyhovující lokální topeniště, jaká se budou muset brzo likvidovat. Mimořádně naléhavým problémem se stává energetická chudoba. V roce 2020, kdy pandemie srazila ceny energetických surovin rekordně nízko, jí bylo ohroženo 11 procent českých domácností. Kolik jich bude teď, kdy jsou ceny energetických surovin na burzách i pětkrát výše? Je toho k řešení opravdu dost, ale to není všechno. Klimatické změny tíží a Evropská unie jim chce čelit stále ambicióznějšími klimatickými cíli. Klimatické neutrality, kdy emise skleníkových plynů v atmosféře zcela přestanou přibývat, máme dosáhnout do roku 2050. V tom případě ale musíme už roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % proti roku 1990. Vedle klimatických změn je tu ještě další naléhavý problém. Většina naší půdy je ohrožená erozí. Když to všechno dáme dohromady, je cíl Zelené dohody pro Evropu a navazujících směrnic, zákonů a nařízení v Česku realizovatelný? Výzkum říká, že ano, a hledá cesty, jak dosáhnout toho, že budoucí růst bude založen na udržitelném a environmentálně šetrném hospodaření. Obvyklá obava, že tak vědci požadují po zemědělcích něco, co je připraví o konkurenceschopnost, je však mylná. Třeba zmíněný výzkumný projekt s oním SMART a ještě holistickým řešením ukazuje, že je možné dodržet požadavky vůči životnímu prostředí, a ještě na tom rozumně vydělat. Teď se to zkoumá v modelových podmínkách malé Březnice na Příbramsku s 3535 obyvateli. Navýšení celkové resilience není až tak složité. Zabýváme se zemědělstvím a vidíme i jeho energetický potenciál. Novinkou je nasazení agrovoltaiky, tedy svislých fotovoltaických panelů na mezích, v travních pásech, mezi stromořadím. Dáme je tam, kde nezabírají ornou půdu a ještě pomohou stínem před palčivým sluncem nebo jako závětří proti vysušujícímu větru. Další možností je pěstování energetických plodin, které mohou být průběžně využity jako topná biomasa v malé místní kombinované výrobě elektřiny a tepla. Celoročně pomohou k vyrovnávání kolísavého výkonu solárních zdrojů a v zimě pak dodávkou tepla. Jde o to, jak udržitelně využít potenciál zemědělské půdy v daném místě, který byl zjištěn v počáteční analýze. Posuzují se typy a plochy půd, výnosy, a k tomu také příležitosti jak pro energetické plodiny, tak pro agrovoltaiku s potřebnou mírou oslunění. Jaký je udržitelný potenciál biomasy, aniž by se ohrozila výroba potravin? Neméně detailní analýza musí proběhnout i na straně energetické spotřeby. Jak se prolínají křivky výroby a spotřeby energie během roku, když propojíme agrovoltaiku s kombinovaným zdrojem elektřiny a tepla v lokálním systému? Prezentace výzkumníků nabízí spoustu zajímavých detailů. Podstatné je zjištění, jaká půda je pro energetické plodiny nejvhodnější, ale taky, jak to přispěje ke zlepšení funkcí krajiny. Travní pásy a stromořadí chrání půdu před vodní i větrnou erozí, zlepší ochranu půdy před suchem, vytvoří biokoridory pro zvěř a zadržují v půdě uhlík, který by jinak unikal do atmosféry. Agrovoltaika tak představuje nejdostupnější energetický zdroj a biomasa fakticky levnou sezónní konzervu energie. A taky zdroj příjmů v mimoprodukčním období zemědělského podniku, kdy může být bída. Když se podíváme na konkrétní čísla z případové studie Březnice 1, v úvodu se zjistilo, že asi 10 procent z tisícovky hektarů zemědělsky využívané půdy je středně silně až silně erodováno. Potenciál pro agrovoltaiku je v Německu omezen normou, když ji dodržíme i zde, můžeme na této půdě nainstalovat 1,5 MW špičkového výkonu. Energetické plodiny poskytnou 20 TJ paliva, které zpracujeme v kombinovaném zdroji elektřiny a tepla také s výkonem 1,5 MW. Výsledkem by byla úspora více než 2 tisíc tun emisních plynů za rok. Simulace použitého modelu ukázala, že 78 procent vyrobené elektřiny by šlo využít v samospotřebě obce za cenu, která není závislá na spekulacích na lipské energetické burze. Energetická plodina by obsadila 9 procent užívané zemědělské půdy. Obec by ušetřila 2 000 MWh elektřiny ze sítě (42 procent). Vlastní teplo by nahradilo konvenční paliva v rozsahu 4 000 MWh (skoro pětinový pokles). Za současných tržních podmínek je takové řešení dostupné i bez investiční a provozní podpory. To stojí za zamyšlení. Z hlediska ochrany půdy je podstatné, že když si takhle zemědělský podnik pomůže, může trochu přibrzdit. Už nejde o život, kdy se musí uchylovat k drancování půdy pro maximalizaci výnosů bez ohledu na důsledky. Začnou pro něj být zajímavé travní pásy, kam by se daly ty agrovoltaické panely postavit a které zároveň rozčlení české nekonečné lány a vnesou do krajiny více života a biodiverzity. Mohou se vrátit k praxi stromořadí a pomoci tak mikroklimatu i opylovačům. Krajina může být znovu přátelská pro zvířata i pro lidi a lákat k dalším vylepšením. Pozornost výzkumného týmu krajinářů a elektrotechniků se tak zaměřuje na řešení, které kombinuje navýšení celkové odolnosti zemědělství a posílení mimoprodukčních funkcí krajiny. Pokud česká hesla o energetické a potravinové soběstačnosti nejsou jen prázdná slova, v budoucnu se bez takových inovativních a alternativních metod neobejdeme. (psáno pro Lidové noviny, kde bylo publikováno v pátek 8. července; vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele) URL| http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jiri-Paroubek-Veda-pro-lidi-708024  


9. 7. 2022; Radiožurnál

Experiment 09:05

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

Jan POKORNÝ, moderátor

9 hodin 6 minut dobré sobotní dopoledne. Je tady poslední Karlovarsko festivalové vysílání Radiožurnálu. My se za festivalem

poohlédneme s jeho prezidentem Jiřím Bartoškou po desáté hodině. Teď ale experiment. Včelí úl pod dohledem moderních

technologií. Robotický pes toulající se pražským podzemím, ale i reflexní dítě, které se libereckým vědcům podařilo Betka do textilie.

To jsou ve zkratce témata dnešního vědecko technologického magazínu Radiožurnálu experiment. Nejdříve vás zavedeme na pole.

Zemědělci by už brzy mohly začít používat pocitový stroj, který umí díky 3 kamerám a senzorům zacílit hnojiva chemikálie. Přímo na

rostlinky plevele. Za chvíli se tam podíváme.

Jan POKORNÝ, moderátor 


9. 7. 2022; vasevec.cz

Jiří Paroubek: Věda pro lidi

Co bylo nejvíc zajímavé, je potenciálně obrovský efekt z relativně malých opatření, pokud se dějí odborně a systematicky a sahají po výstupech z laboratoří. Výzkumníci se s tím jistě hodně namoří, ale pro uživatele to není raketová věda. Ukažme si to na příkladu, který prezentoval Lukáš Janota z oddělení fytogenetického výzkumu Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví (VÚKOZ). Jak na sebe prozradil, je zároveň postgraduálním studentem elektrotechniky a výzkumným pracovníkem na ČVUT FEL. Na konferenci popsal projekt s divokým názvem Holistické SMART řešení pro navýšení celkové resilience venkovských oblastí ČR.

Zkusme to rozklíčovat. Resilience je odolnost, kam řadíme i soběstačnost. Výraz SMART je běžný v hnutí Chytrých regionů a

označuje využití moderních technologií pro rozvoj obce a život obyvatel. A proč tým výzkumníků z VÚKOZ a ČVUT FEL svoje řešení

označuje za holistické? Je to jiný výraz po celostní rozvoj, nejde jen o dílčí využití jednoho nástroje. Tomu odpovídala i prezentace,

která si všímala širších podmínek v České republice.

Jednou ze zvláštností naší republiky je vysoký podíl malých obcí s méně než 3000 obyvatel, takových máme asi 6 tisíc. Další

zvláštností je vysoký podíl českých domácností, které jsou odkázány na centrální zásobování teplem, jsou 4 z 10. Na venkově si lidé

častěji zajišťují teplo sami, ale pak musíme vzít do úvahy fakt, že 300 tisíc domácností k tomu využívá ekologicky nevyhovující lokální

topeniště, jaká se budou muset brzo likvidovat. Mimořádně naléhavým problémem se stává energetická chudoba. V roce 2020, kdy

pandemie srazila ceny energetických surovin rekordně nízko, jí bylo ohroženo 11 procent českých domácností. Kolik jich bude teď,

kdy jsou ceny energetických surovin na burzách i pětkrát výše? Je toho k řešení opravdu dost, ale to není všechno. 


9. 7. 2022; pravdive.eu

Jiří Paroubek: Věda pro lidi

Neobvyklé setkání třetího druhu představovala v minulém týdnu společná konference vědců z Akademie věd ČR a dalších výzkumných organizací s politickými funkcionáři, kteří to mají na starost. Na první pohled jsou jedni jako druzí, i když jde o tvory ze zcela jiného světa. Přistály tam také ministryně pro vědu Helena Langšádlová a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Těžko říci, co si odnesly z výkladu o výzkumu pro řešení klimatické změny. Závěrečná zpráva, která byla v jejich režii, je ovšem plná prázdných frází. Ale kdo se zaposlouchal do vystoupení vědců, zejména těch na konci, kam byly odsunuty praktické příklady, odnesl si jiný dojem. Tady kdyby stát trochu pomohl, nemusí být energetická a potravinová soběstačnost tak prázdným heslem.  

Co bylo nejvíc zajímavé, je potenciálně obrovský efekt z relativně malých opatření, pokud se dějí odborně a systematicky a sahají po výstupech z laboratoří. Výzkumníci se s tím jistě hodně namoří, ale pro uživatele to není raketová věda. Ukažme si to na příkladu, který prezentoval Lukáš Janota z oddělení fytogenetického výzkumu Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví (VÚKOZ). Jak na sebe prozradil, je zároveň postgraduálním studentem elektrotechniky a výzkumným pracovníkem na ČVUT FEL. Jiri-Paroubek-1403-05 Promo článek: Promo článek číst dál  


8. 7. 2022; jvpress.cz

ZAUJALO NÁS: Vězeňská služba testuje autonomní systém vybavený umělou inteligencí pro zneškodnění nežádoucích dronů v okolí věznic

ČESKO – Vězeňská služba ČR testuje autonomní systém vybavený umělou inteligencí pro zneškodnění nežádoucích dronů v okolí věznic.

Systém dokáže poskytovat neocenitelné služby při ochraně kritické infrastruktury. Drony dnes představují obrovskou bezpečnostní hrozbu a ochrana proti nežádoucím bezpilotním létajícím prostředkům tak je a bude velice žhavým tématem… Vědci z ČVUT FEL ve spolupráci s kolegy z konsorcia firem demonstrovali systém Eagle.One, kombinující pokročilý pozemní lokalizační systém s létajícím robotem, který řídí a ovládá umělá inteligence. Zásahů člověka je potřeba minimum. Hlavní předností systému je schopnost zneškodnit blížící se létající předmět efektivně a tím nejbezpečnějším možným způsobem. Vlastní zásah začíná v okamžiku, kdy je dron Eagle dostatečně blízko narušiteli. Na začátku odchytu probíhá rozprostření objemné odchytové sítě. Eagle.One s odchyceným cílem dokáže jemně přistát na bezpečném místě, jež dopředu určí třeba právě pyrotechnik. Mezi největší výhody představovaného systému patří bezpečné zneškodnění narušitele. FOTOGALERIE… Eagle.One má 8 vrtulí, váží zhruba 15 kilogramů, technicky je schopen dosáhnout výšky několika kilometrů nad zemí a jeho maximální rychlost je 83 km/h. Vězeňská služba ČR poskytuje testovací prostor pro systém, na jehož vývoji se podílí konsorcium společností: EAGLE.ONE (odchytový dron), Vojenský technický ústav, s.p. (dron), BizGarden (integrace), Dronehub (hangár), FLY4FUTURE (komunikační software). Vědci ze skupiny Multirobotických systémů FEL ČVUT se podílí na složce umělé inteligence. Eagle.One byl představen kromě jiného i na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji, kde patřil mezi exponáty budící největší pozornost. Zájemci o jeho využití tak pocházejí doslova z celého světa. Foto: Martin Saska, ČVUT, Jan Orava, BizGarden


8. 7. 2022; Ihned.cz

Jak vybrat fotovoltaiku? Nové solární panely poznáte podle počtu proužků či ořezaných rohů, radí odbornice

Politici nyní často zdůrazňují potřebu vrátit výrobu strategických technologií zpět do Evropy. Potom co pandemie narušila řetězce světového obchodu, se projevila nebezpečná závislost západních zemí na asijské výrobě, hlavně čínské. Což se vedle čipů týká i fotovoltaických panelů. Ty jsou teď důležité pro přechod k obnovitelným zdrojům energie a větší nezávislosti na Rusku.

Podle odbornice na fotovoltaiku Ladislavy Černé z ČVUT však nepřišla Evropa v předchozích letech jen o výrobu solárních panelů,

ale také o znalosti, jak ty nejmodernější fotovoltaické články vyrábět. "Číňani to dotáhli opravdu hodně daleko. V Evropě sice je pár

firem, které fotovoltaické panely vyrábí, ale jsou dvakrát až čtyřikrát dražší a jejich parametry jsou přitom stejné nebo i horší," říká

Černá v rozhovoru pro HN. V něm zároveň radí, jak lidé snadno rozpoznají nejnovější fotovoltaické panely od těch starších a méně

výkonných.

HN: Jak může člověk poznat kvalitní fotovoltaiku? Lze se řídit například počtem sběrnic, tedy proužků na jednotlivých solárních

panelech, které lze snadno spočítat?

To lze, jejich počet nám ale říká hlavně to, zda se jedná o nový panel, respektive modul, jak se odborně nazývá, nebo starší. Vyplatí

se investovat do těch novějších. Technologie výroby fotovoltaických modulů v posledních letech prošla velkými změnami. Dnes se v

technologii jejich výroby vracíme zpět k monokrystalickému křemíku. První, čeho by si měl zákazník všímat na fotovoltaických

článcích, tedy jednotlivých buňkách modulů, jsou rohy těchto článků. Pokud jde o nové monokrystalické panely, tak ty mají rohy

ořezané. Když nemají ořezané rohy, tak se pravděpodobně jedná o multikrystal, což už je technologie, která se dnes v podstatě

přestává využívat.

HN: Jaké jsou nevýhody těch starších článků?

Mají menší výkon i životnost a jsou náchylnější k popraskání. Navíc u nich není úplně dobře známé, jak dlouho vydrží, než začnou

degradovat. Například v letech 2013 až 2014 se hlavně na těchto modulech začaly objevovat takzvané šnečí cestičky. Jsou to takové

tmavší modré cestičky, které vypadají, jako by se po panelu proplazil šnek. Jde ale o defekt jedné z vrstev, při němž dochází až k

vyžrání sběrnic.

HN: Jak k takovému defektu došlo?

Výrobci modulů měli snahu ušetřit, a tak při jejich výrobě ubrali jednu zadní krycí vrstvu. Místo ní použili jinou vrstvu, jenže přes ni

pak do panelů začala pronikat vlhkost a ta v kombinaci s prasklinami a krycí vrstvou ethylenvinylacetátu vedla k vylučování stříbra.

To je neštěstí překotného technologického vývoje. Spoustu věcí lze simulovat v laboratorních podmínkách, včetně stárnutí, vlhka,

tepla, mrazu a UV záření, ale ve výsledku příroda stejně vymyslí něco, na co při vývoji nikdo nepomyslel. Výrobci se z toho poučili a

na moduly třetí vrstvu vrátili.

HN: Evropští i čeští politici hovoří o potřebě přenést výrobu fotovoltaických panelů zpět do Evropy, protože jsme v tom příliš závislí

na Číně. Je to podle vás reálné?

Jedna věc jsou peníze, ta druhá know-how. A know-how k výrobě moderní fotovoltaiky v Evropě prakticky není. Něco málo vyrábí

německý Q Cells, ale ten patří pod korejský Hanwha Q Cells. Pak existuje švýcarský Meyer Burger. Nějaké know-how v Evropě tedy je,

ale spíš jde o starší technologie. Abychom začali vyrábět stejně jako v Číně, zabralo by to minimálně pět let. Dříve žádnou velkou

fabriku nelze spustit, natož v Česku. Rozhodně to nebude tak jednoduché, jak si někteří politici představují. Další věcí je

konkurenceschopnost. Číňani to ve fotovoltaice dotáhli opravdu hodně daleko. To, co dokázali, je technologický sen. Zvládli to

dotáhnout do nejmenších detailů. Moduly od Q Cells nebo Meyer Burger stojí dvakrát až čtyřikrát tolik oproti tomu, co stojí ty

čínské, které ale mají stejné nebo i lepší parametry.

Působí na katedře elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT, kterou vystudovala.

V rámci ní vede akreditovanou Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů.

Je také manažerkou Centra pokročilé fotovoltaiky.

HN: Co je nyní mezi fotovoltaickými panely nejlepší? Doporučujete kupovat ty monokrystalické? 


8. 7. 2022; U NÁS

NA KONFERENCI DIGIMAP JSME SE DOTKLI INOVACÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ

Konference DigiMAP, uspořádaná v rámci projektu MAP Praha 12 s hlavním partnerem – Národním pedagogickým institutem, se konala ve čtvrtek 9. června v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT – CIIRC. Akce se setkala s velkým úspěchem – zúčastnilo se jí přes sto učitelů a ředitelů základních a mateřských škol z celé České republiky.  

Dopoledním blokem konference provedl její účastníky Vladimír Kořen. Po úvodních proslovech vedení MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš

a projektu MAP Praha 12 vystoupil Ondřej Neumajer, garant konference DigiMAP, který ve svém příspěvku "Zamotáni v názvosloví"

osvětlil, proč bychom digitální technologie měli ve vzdělávání chápat především jako příležitost k inovaci výuky.

Vladimíra Dvořáková během svého vystoupení upozornila na to, jak nové technologie a s nimi související proměny komunikace


8. 7. 2022; Noviny Prahy 12

NA KONFERENCI DIGIMAP JSME SE DOTKLI INOVACÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ

Konference DigiMAP, uspořádaná v rámci projektu MAP Praha 12, jehož hlavním partnerem byl Národní pedagogický institut, se konala ve čtvrtek 9. 6. 2022 v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC). Akce se setkala s velkým úspěchem, zúčastnilo se jí přes sto učitelů a ředitelů základních a mateřských škol z celé České republiky

Dopolední program konference DigiMAP

Dopoledním blokem konference provedl její účastníky Vladimír Kořen.

Po úvodních proslovech vedení MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš a projektu MAP Praha 12 vystoupil Ondřej Neumajer, garant

konference DigiMAP, který ve svém příspěvku "Zamotáni v názvosloví" vysvětlil, proč bychom digitální technologie měli ve vzdělávání

chápat především jako příležitost k inovaci výuky.

Vladimíra Dvořáková během svého vystoupení upozornila na to, jak nové technologie a s nimi související proměny komunikace

ovlivňovaly formování společnosti, jejich hodnotová zakotvení i sociální vztahy.

Jak máme připravit děti na šťastný a smysluplný život v budoucnosti, ve které se neobejdeme bez chytrých strojů, poradil Michal

Šebek, nadšený profesor kybernetiky na ČVUT a vedoucí špičkové Katedry řídicí techniky Elektrotechnické fakulty. Jakým

způsobem se můžeme my a naše děti bránit různým formám kyberšikany, ukázal posluchačům Martin Kožíšek z CZ.

NIC, který se již několik let věnuje prevenci rizikového chování na internetu.

A dopolední blok přednášek zakončil Petr Polívka z Národního pedagogického institutu, který účastníkům DigiMAPu představil

projekt IT Guru.

Odpoledne plné workshopů

Během odpoledních workshopů, zaměřených na využití digitálních technologií ve školství, si účastníci konference vyzkoušeli pod

taktovkou Petra Poláka a jeho žáků robotické stavebnice Lego WeDoV2, Spike, Bee-Boty a Ozoboty.

Miroslava Bučková účastníkům konference ukázala, jak mohou vytvářet pracovní listy v programu Canva, jak využívat při výuce


8. 7. 2022; Hospodářské noviny

Nové solární panely poznáte podle počtu proužku ci ořezaných rohu

Fotovoltaika Politici nyní často zdůrazňují potřebu vrátit výrobu strategických technologií zpět do Evropy. Potom co pandemie narušila řetězce světového obchodu, se projevila nebezpečná závislost západních zemí na asijské výrobě, hlavně čínské. Což se vedle čipů týká i fotovoltaických panelů. Ty jsou teď důležité pro přechod k obnovitelným zdrojům energie a větší nezávislosti na Rusku. Podle odbornice na fotovoltaiku Ladislavy Černé z ČVUT však nepřišla Evropa v předchozích letech jen o výrobu solárních panelů, ale také o znalosti, jak ty nejmodernější fotovoltaické články vyrábět. "Číňani to dotáhli opravdu hodně daleko. V Evropě sice je pár firem, které fotovoltaické panely vyrábí, ale jsou dvakrát až čtyřikrát dražší a jejich parametry jsou přitom stejné nebo i horší," říká Černá v rozhovoru pro HN. V něm zároveň radí, j ak lidé snadno rozpoznají nejnovější fotovoltaické panely od těch starších a méně výkonných. - HN: Jak může člověk poznat kvalitní fotovoltaiku? Lze se řídit například počtem sběrnic, tedy proužků na jednotlivých solárních panelech, které lze snadno spočítat? To lze, jejich počet nám ale říká hlavně to, zda se jedná o nový panel, nebo starší. Vyplatí se investovat do těch novějších. Technologie výroby fotovoltaických panelů v posledních letech prošla velkými změnami. Dnes se v technologii výroby panelů vracíme zpět k monokrystalickému křemíku. První, čeho by si měl zákazník všímat na fotovoltaických článcích, tedy jednotlivých buňkách panelu, jsou rohy těchto článků. Pokud jde o nové monokrystalické panely, takty mají rohy ořezané. Když nemají ořezané rohy, takse pravděpodobně jedná o multikrystal, což už je technologie, která se dnes v podstatě přestává využívat. - HN: Jakéjsou nevýhody těch starších článků? Mají menší výkon i životnost a jsou náchylnější k popraskání. Navíc u nich není úplně dobře známé, jak dlouho vydrží, než začnou degradovat. Například v letech 2013 až 2014 se hlavně na těchto panelech začaly objevovat takzvané šnečí cestičky. Jsou to takové tmavší modré cestičky, které vypadají, jako by se po panelu proplazil šnek. Jde ale o defekt jedné z vrstev, při němž dochází až k vyžrání sběrnic. - HN: Jak k takovému defektu došlo? Výrobci panelů měli snahu ušetřit, a tak při jejich výrobě ubrali jednu zadní krycí vrstvu. Místo ní použili jinou vrstvu, jenže přes ni pak do panelů začala pronikat vlhkost a ta v kombinaci s prasklinami a krycí vrstvou ethylenvinylacetátu vedla k vylučování stříbra. To je neštěstí překotného technologického vývoje. Spoustu věcí lze simulovat v laboratorních podmínkách, včetně stárnutí, vlhka, tepla, mrazu a UV záření, ale ve výsledku příroda stejně vymyslí něco, na co při vývoji nikdo nepomyslel. Výrobci se z toho poučili a na panely třetí vrstvu vrátili. - HN: Kvůli závislosti na Číně mluví evropští i čeští politici o potřebě přenést výrobu solárních panelů zpět do Evropy. Je to reálné? Jedna věc jsou peníze, ta druhá know-how. A know-how k výrobě moderní fotovoltaiky v Evropě prakticky není. Něco málo vyrábí německý Q Cells, ale ten patří pod korejský Hanwha Q Cells. Pak existuje švýcarský Meyer Burger. Nějaké know-how v Evropě tedy je, ale spíš jde o starší technologie. Abychom začali vyrávé bět stejně jako v Číně, zabralo by to minimálně pět let. Dříve žádnou velkou fabriku nelze spustit, natož vČesku. Rozhodně to nebude tak jednoduché, jak si někteří politici představují. Další věcí je konkurenceschopnost. Číňani to ve fotovoltaice dotáhli opravdu hodně daleko. To, co dokázali, je technologický sen. Zvládli to dotáhnout do nejmenších detailů. Panely od Q Cells nebo Meyer Burger stojí dvakrát až čtyřikrát tolik oproti tomu, co stojí čínské panely, které ale mají stejné nebo i lepší parametry. - HN: Co je nyní mezi fotovoltaickými panely nejlepší? Doporučujete kupovat ty monokrystalické? Pokud se bavíme o krystalických technologiích, tak ano. Vedle toho ale existují i tenkovrstfólii, technologie, u nich je to však jiné. Představují asi jen pět procent produkce a využití mají spíš u speciálních aplikací. - HN: A u monokrystalických panelů je tedy vhodné se dívat i na počet "proužků"? Ano. Větší počet sběrnic není jen otázkou lepšího sériového odporu, tedy i menších ztrát a větší účinnosti, ale také to souvisí i s mechanickou stabilitou. Čím víc takových sběrnic panel má, tím méně je pravděpodobné, že článek praskne a dojde k oddělení od elektrického obvodu. - HN: Kolik sběrnic by měl dobrýfotovoltaický článek mít? Minimálně osm na fotovoltaický článek, tedy jednu buňku. Nejčastěji se nyní vyrábí panely se 144 články. Jde o 72 celých článků, které jsou půlené. Teď je dost trend panely zvětšovat. - HN: Jak se vyvíjí zvyšování účinnosti fotovoltaických panelů, tedy kolik jsou schopny vyrobit energie? Nyní se pohybují zhruba na 24,4 procenta účinnosti, teoreticky je ale možné jít na více než 30 procent. Bude možné se v praxi víc přiblížit tomuto maximu? Myslím si, že pokud jde o obyčejný křemík, tak moc ne. Teoretická účinnost článku je 31 procent, jakmile k němu ale přidáte jakoukoliv do které jej zalijete, přidáte kontakty, tak vždy dochází k dodatečným ztrátám a klesá účinnost. Jsou ale způsoby, jak účinnost zvyšovat. Hodně se dnes mluví například o perovskitech. To jsou minerály se speciálními krystalografickými strukturami. Perovskitů je celá řada a jejich obrovskou výhodou je, že na jejich výrobu nepotřebujete žádné extra vybavení. - HN: Jsou perovskity velkou novinkou? Intenzivně se jimi zabýváme posledních asi osm let a jejich účinnost už je prakticky na úrovni krystalického křemíku. To je vlastnost, které se tenkovrstvým technologiím nepodařilo dosáhnout za 30 let vývoje. Perovskity se navíc obejdou i bez křemíku. Úplně nejlepší je ale jejich kombinace s křemíkovými články. Na ně když se nanese vrstva perovskitu, tak se zvýší jejich účinnost. - HN: Bude někdy dávat ekonomický význam mít fotovoltaiku přímo v podobě střešních tašek nebo třeba skrytou do skel oken? Otázka asi úplně nestojí na tom, zda to bude mít ekonomický smysl, ale zda se to rozšíří natolik, aby se to zlevnilo. Zákon trhu říká, že když zdesetinásobíte výrobu, taknáklady klesnou na polovinu. Je tedy otázkou, co se podaří prosadit do masové výroby. Fotovoltaická skla existují, stejně tak i speciální fólie, které se dají na sklo nalepit. Takových technologií podle mě bude vznikat čím dál tím víc, ale přežije jen pár z nich, protože to například nepůjde vyrábět v masovém měřítku. - HN: A co solární střešní tašky? Co těch se týče, tak u nich vidím největší problém v jejich spolehlivosti. Počty tašek na střeše jdou do tisíců, což znamená tisíce spojů. I kdyby kvalita výrobního procesu těchto tašek měla jen desetinu procenta vad, tak na střeše o tisíci taškách budete mít jeden vadný spoj. To se vám nemusí zdát moc, ale jeden vadný spoj vám stačí na to, aby vám zapálil dům. Z pohledu technologického to podle mě není úplně vhodné. LADISLAVA ČERNÁ (36) Působí na katedře elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT, kterou vystudovala. V rámci katedry vede akreditovanou Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů. Je také manažerkou Centra pokročilé fotovoltaiky. Foto: Odbornice na fotovoltaiku Trvalo by minimálně p ět let, než by se v Evropě začaly vyrábět fotovoltaiky stejně ja k o v Číně, říká Ladislava Černá z ČVUT k návrhu některých evropských politiků. Foto: HN - Honza Mudra O autorovi: Viktor Votruba, viktor.votruba@hn.cz


8. 7. 2022; Ihned.cz

Jak vybrat fotovoltaiku? Nové solární panely poznáte podle počtu proužků či ořezaných rohů, radí odbornice

Politici nyní často zdůrazňují potřebu vrátit výrobu strategických technologií zpět do Evropy. Potom co pandemie narušila řetězce světového obchodu, se projevila nebezpečná závislost západních zemí na asijské výrobě, hlavně čínské. Což se vedle čipů týká i fotovoltaických panelů. Ty jsou teď důležité pro přechod k obnovitelným zdrojům energie a větší nezávislosti na Rusku. 

Podle odbornice na fotovoltaiku Ladislavy Černé z ČVUT však nepřišla Evropa v předchozích letech jen o výrobu solárních panelů,

ale také o znalosti, jak ty nejmodernější fotovoltaické články vyrábět. "Číňani to dotáhli opravdu hodně daleko. V Evropě sice je pár

firem, které fotovoltaické panely vyrábí, ale jsou dvakrát až čtyřikrát dražší a jejich parametry jsou přitom stejné nebo i horší," říká

Černá v rozhovoru pro HN. V něm zároveň radí, jak lidé snadno rozpoznají nejnovější fotovoltaické panely od těch starších a méně

výkonných.

HN: Jak může člověk poznat kvalitní fotovoltaiku? Lze se řídit například počtem sběrnic, tedy proužků na jednotlivých solárních

panelech, které lze snadno spočítat?

To lze, jejich počet nám ale říká hlavně to, zda se jedná o nový panel, nebo starší. Vyplatí se investovat do těch novějších.

Technologie výroby fotovoltaických panelů v posledních letech prošla velkými změnami. Dnes se v technologii výroby panelů

vracíme zpět k monokrystalickému křemíku. První, čeho by si měl zákazník všímat na fotovoltaických článcích, tedy jednotlivých

buňkách panelu, jsou rohy těchto článků. Pokud jde o nové monokrystalické panely, tak ty mají rohy ořezané. Když nemají ořezané

rohy, tak se pravděpodobně jedná o multikrystal, což už je technologie, která se dnes v podstatě přestává využívat.

HN: Jaké jsou nevýhody těch starších článků?

Mají menší výkon i životnost a jsou náchylnější k popraskání. Navíc u nich není úplně dobře známé, jak dlouho vydrží, než začnou

degradovat. Například v letech 2013 až 2014 se hlavně na těchto panelech začaly objevovat takzvané šnečí cestičky. Jsou to takové

tmavší modré cestičky, které vypadají, jako by se po panelu proplazil šnek. Jde ale o defekt jedné z vrstev, při němž dochází až k

vyžrání sběrnic.

HN: Jak k takovému defektu došlo?

Výrobci panelů měli snahu ušetřit, a tak při jejich výrobě ubrali jednu zadní krycí vrstvu. Místo ní použili jinou vrstvu, jenže přes ni

pak do panelů začala pronikat vlhkost a ta v kombinaci s prasklinami a krycí vrstvou ethylenvinylacetátu vedla k vylučování stříbra.

To je neštěstí překotného technologického vývoje. Spoustu věcí lze simulovat v laboratorních podmínkách, včetně stárnutí, vlhka,

tepla, mrazu a UV záření, ale ve výsledku příroda stejně vymyslí něco, na co při vývoji nikdo nepomyslel. Výrobci se z toho poučili a

na panely třetí vrstvu vrátili.

HN: Evropští i čeští politici hovoří o potřebě přenést výrobu fotovoltaických panelů zpět do Evropy, protože jsme v tom příliš závislí

na Číně. Je to podle vás reálné?

Jedna věc jsou peníze, ta druhá know-how. A know-how k výrobě moderní fotovoltaiky v Evropě prakticky není. Něco málo vyrábí

německý Q Cells, ale ten patří pod korejský Hanwha Q Cells. Pak existuje švýcarský Meyer Burger. Nějaké know-how v Evropě tedy je,

ale spíš jde o starší technologie. Abychom začali vyrábět stejně jako v Číně, zabralo by to minimálně pět let. Dříve žádnou velkou

fabriku nelze spustit, natož v Česku. Rozhodně to nebude tak jednoduché, jak si někteří politici představují. Další věcí je

konkurenceschopnost. Číňani to ve fotovoltaice dotáhli opravdu hodně daleko. To, co dokázali, je technologický sen. Zvládli to

dotáhnout do nejmenších detailů. Panely od Q Cells nebo Meyer Burger stojí dvakrát až čtyřikrát tolik oproti tomu, co stojí čínské

panely, které ale mají stejné nebo i lepší parametry.

Působí na katedře elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT, kterou vystudovala.

V rámci ní vede akreditovanou Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů.

Je také manažerkou Centra pokročilé fotovoltaiky.

HN: Co je nyní mezi fotovoltaickými panely nejlepší? Doporučujete kupovat ty monokrystalické?

Pokud se bavíme o krystalických technologiích, tak ano. Vedle toho ale existují i tenkovrstvé technologie, u nich je to však jiné.

Představují asi jen pět procent produkce a využití mají spíš u speciálních aplikací.

HN: A u monokrystalických panelů je tedy vhodné se dívat i na počet "proužků"?

Ano. Větší počet sběrnic není jen otázkou lepšího sériového odporu, tedy i menších ztrát a větší účinnosti, ale také to souvisí i s

mechanickou stabilitou. Čím víc takových sběrnic panel má, tím méně je pravděpodobné, že článek praskne a dojde k oddělení od

elektrického obvodu.

HN: Kolik sběrnic by měl dobrý fotovoltaický článek mít?

Minimálně osm na fotovoltaický článek, tedy jednu buňku. Nejčastěji se nyní vyrábí panely se 144 články. Jde o 72 celých článků, které


7. 7. 2022; Ihned.cz

Jak vybrat fotovoltaiku? Nové solární panely poznáte podle počtu proužků či ořezaných rohů, radí odbornice

Politici nyní často zdůrazňují potřebu vrátit výrobu strategických technologií zpět do Evropy. Potom, co pandemie narušila řetězce světového obchodu, se projevila nebezpečná závislost západních zemí na asijské výrobě, hlavně čínské. Což se vedle čipů týká i fotovoltaických panelů. Ty jsou teď důležité pro přechod k obnovitelným zdrojům energie a větší nezávislosti na Rusku

Podle odbornice na fotovoltaiku Ladislavy Černé z ČVUT však nepřišla Evropa v předchozích letech jen o výrobu solárních panelů,

ale také o znalosti, jak ty nejmodernější fotovoltaické články vyrábět. "Číňani to dotáhli opravdu hodně daleko. V Evropě sice je pár

firem, které fotovoltaické panely vyrábí, ale jsou dvakrát až čtyřikrát dražší a jejich parametry jsou přitom stejné, nebo i horší," říká

Černá v rozhovoru pro HN. V něm zároveň radí, jak lidé snadno rozpoznají nejnovější fotovoltaické panely od těch starších a méně

výkonných.

HN: Jak může člověk poznat kvalitní fotovoltaiku? Lze se řídit například počtem sběrnic, tedy proužků na jednotlivých solárních

panelech, které lze snadno spočítat?

To lze, jejich počet nám ale říká hlavně to, zda se jedná o nový panel, nebo starší. Vyplatí se investovat do těch novějších.

Technologie výroby fotovoltaických panelů v posledních letech prošla velkými změnami. Dnes se v technologii výroby panelů

vracíme zpět k monokrystalickému křemíku. První, čeho by si měl zákazník všímat na fotovoltaických článcích, tedy jednotlivých

buňkách panelu, jsou rohy těchto článků. Pokud jde o nové monokrystalické panely, tak ty mají rohy ořezané. Když nemají ořezané

rohy, tak se pravděpodobně jedná o multikrystal, což už je technologie, která se dnes v podstatě přestává využívat.

HN: Jaké jsou nevýhody těch starších článků? 


6. 7. 2022; Seznam.cz TV

Dron, který zneškodňuje jiné drony

Žaneta SLÁMOVÁ, moderátorka Autonomní dron, který dokáže chytit jiný dron do sítě, a zabránit tak třeba pašování kontrabandu vězňům. Právě to teď předvedli vědci z ČVUT ve věznici Rapotice nedaleko Třebíče. Systém, který dokáže sám vyhodnotit nebezpečí a narušitelský dron neutralizovat, vyvinuli spolu s několika českými firmami. Vězeňská služba uvažuje o tom, že by ho jako první začala testovat ve skutečném provozu. Přinášíme další díl letního speciálu Česko budoucnosti.

Martin TYBUREC, redaktor Pozemní čidla právě zachytila podezřelý pohyb ve vzduchu nad věznicí. Ze svého hnízda, kde se dobíjí, vzlétá autonomní dron, aby situaci zkontroloval. Umělá inteligence detekuje narušitele a spouští síť.

Martin SASKA, vedoucí skupiny multirobotických systémů, FEL ČVUT Teď jsme spustili autonomii, teď už je to divoký, ano, teď už ten dron se snaží tím senzorem ho najít, on uhýbá a má ho. Ten dron má zabránit vlastně donášení drog, mobilních telefonů, případně i výbušnin do areálu věznice komerčními drony.

Martin TYBUREC, redaktor Lanka, do kterých se takto dron narušitel zapletl, jsou vyrobená z kevlaru, takže by je neměl přeseknout ani mnohem větší stroj. Tento styl zachytávání má třeba oproti sestřelování jednu velkou výhodu.

Martin SASKA, vedoucí skupiny multirobotických systémů, FEL ČVUT Kdybysme do dronu stříleli nebo na něj používali jakoukoliv jinou zbraň, tak nedokážeme odhadnout, kam ty trosky dopadnou, kdyby nesl nějaký výbušný systém, tak by vlastně mohl ten zásah způsobit více škody než užitku.

Martin TYBUREC, redaktor Ve věznici Rapotice nedaleko Třebíče by v případě dohody mohli systém jako první zkoušet v reálném prostředí. Vězeňská služba si uvědomuje, že pašování kontrabandu pomocí dronu je reálné riziko.

Zuzana ROSENDORFOVÁ, zástupce mluvčího, věznice Rapotice Hrozí nám to. Je to čím dál častější, takže na to musíme nějakým způsobem reagovat a tu bezpečnost zvyšovat. Martin TYBUREC, redaktor Podle autorů zařízení je ale možné využití mnohem širší.

Martin SASKA, vedoucí skupiny multirobotických systémů, FEL ČVUT Ochrana politiků, řečníků, prezidenta, při koncertech, fotbalových zápasech, u jaderné elektrárny a vůbec všechny objekty infrastruktury, které by mohly být terčem nějakých útoků.

Martin TYBUREC, redaktor Obehnat rozlehlou věznici skutečně funkčním zabezpečením by ale vyžadovalo dronů hned několik. Taky každých pár desítek metrů pozemní čidla, která dávají příkaz ke startu. Až první nasazení v reálném prostředí by tak mělo ukázat, jak náročné a drahé by to bylo. Martin Tyburec, televize Seznam. 


5. 7. 2022; Prazsky.denik.cz

Robota si můžete pohladit, ale nezvedat, říká Tomáš Svoboda z ČVUT

/ROZHOVOR/ Síť podzemních chodeb pod Prahou zkoumá tým výzkumníků se speciálními roboty SPOT. V kolektorech, kde vedou inženýrské sítě, sbírají data pro vytvoření digitální mapy podzemí a šíření signálu. Čtyřnohého tvora se speciální rukou od firmy Boston Dynamics je možné si i pohladit, není dobré jej ale zvedat, jelikož může kopnout. Hodnota přístroje je přibližně milion korun. 

"Roboti jsou jako auta v dobách před první světovou válkou. Jezdily, ale potřebovaly velmi častý servis, stálého šoféra a spoustu starostí okolo, dovolit si je mohli jen ti nejbohatší. Tento robot je už jako auto už před druhou světovou válkou, kdy si auta mohli dovolit i dobře situovaní občané a to bez neustálých oprav doma v garáži," říká v rozhovoru Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT. Jeho motto je dělat stroje užitečnými. A aby prováděli co nejvíce složitých operací samostatně. Jak robotovi dáváte povely? Záleží na typu mise. V autonomní misi ho jen nastartujeme, pak už vše běží algoritmy na počítačích. Pro robota je to důležité, aby věděl, kde je a zda před sebou nemá překážkou. Jeho základní funkce mu říká: ujdi, abys se sám nepoškodil a kdekoliv něco najdeš, tak reportuj nebo si to ulož do počítače. Tyto pokyny jsou vydávány tělu, kde je vzor chůze, s tím už jsme si ho koupili. Má nějaká nastavení z výroby? Robot je z výroby řízen pomocí dat z hloubkových kamer, které má umístěné vpředu, z boku a vzadu. Staví si mapu prostředí, kde se pohybuje laserovým dálkoměrem. On vidí hloubku a na základě dat řídí vzor chůze, určuje, kam položí nohu, je to jako autíčko na ovládání. Má ale rád, když mu předem řeknete, že budou schody, po nich totiž chodí lépe pozadu. Kromě toho má další módy chůze, třeba po kamenech či štěrku, to si trochu dřepne a jde pomaleji. Když mu nohy začnou ujíždět, zjistí to a upraví chůzi. V USA jej vyvíjeli desítky let a mnohokrát jim spadl. A vám už se to stalo? No jéje, spadl nám třeba v jeskyni na kamenech. Umí se zvednout, ale záleží, kde spadne. Na rovném terénu to není problém, na nerovnostech je to ale padesát na padesát. Vadí mu i vysoká tráva, nerozumí tomu, že terén je deformovatelný, což je další výzkumný problém, kterým se zabýváme. Chceme mu vnutit to, že pod trávou je pevná zem. On vidí vrchol trávy a očekává, že na něj položí nohu a ta se zarazí. Místo toho se ale propadne, vyhodnotí to jako chybu a začne dělat zmatené pohyby. Nebo do té trávy odmítá vůbec vstoupit. A kde se pohybuje nejraději? Na místech, kde chodí člověk. Jeho nejlepší využití je v úzkých koridorech, kde se může rychle otočit, vyjít schody atd. Další složitou úlohou je, říci mu, aby prošel mezi davem lidí. Což by neuměl, neví, že se lidé mohou uhnout. Nemá schopnost prosmýkat se davem. V jakých vzdálenostech se pohybuje? Kolektory mají skoro sto kilometrů… Operační prostor je stovky metrů, v optimálních podmínkách se robot pohybuje rychlostí rychlejší chůze. Když je těžší terén, tak pomaleji. Vydrží hodinu a půl na baterii, takže je operační prostor několik málo kilometrů, záleží na úkolu, zda se mají robit vrátit, nebo ne. Může ale bloumat neúnavně, umí sám přijít k nabíječce a nabít se. Zmínil jste, že si vytváří mapu. Jak to dělá? Snaží si zapamatovat si scénu tak, jak ji viděl a pak si říká aha, tady už jsem byl. Představte si laserové ukazovátko, jím zjistí, jak je překážka daleko. On má takových laserových ukazovátek 128, která stočí kolem dokola a tím získá 3D mapu. Pak kus popojde a mapa se trochu liší. Uvnitř je algoritmus, který napasuje jednotlivé skeny na sebe. Zároveň ví, kde ta měření probíhala. A kdyby došlo k nějaké havárii a prostředí se změnilo? Detekoval by, že to před tím bylo jinak. Napasoval by svůj sken na to, co už zná. Zjistil by, že něco přečnívá, podle toho, jak moc, tak by způsobil poplach. Zároveň by pořád běžela ta jeho lokalizace. Určitě by rozpoznal, že se stalo něco divného, a záleželo by, co by po něm člověk chtěl, jestli spustit poplach či se vrátit k nejbližšímu komunikačnímu bodu. Jak se vyhodnocují data, která nasbírá? Záleží, co od něho člověk chce. Naše vizualizační úloha je vytvořit model virtuální prohlídky kolektorů pro návštěvníky. On to nasnímá a každému bodu přiřadí barvu, pro nás pak je důležité to, co s tím udělají další algoritmy. Výsledná vizualizace pak vypadá, jako kdybyste v tunelech procházel. Nebo může být cílem najít co nejvíce objektů. Jakmile nějaký objekt najde, tak pošle report. Podobně jako by tomu bylo u nějaké záchranné operace. Umí i sbírat hlášení o poruchách? Toto je zatím pilotní projekt. Umí sbírat spoustu dat, záleží na zadání. Kolegové řeší zajímavý problém, snaží se modelovat šíření signálu v tunelu. Když procházíte terénem, tak víte, jak to kolem vypadá a zda byl signál slabý, či silný. Když nasbíráte mnoho takových pozorování, můžete se naučit funkci, která říká: vím, že jsem opustil poslední komunikační modul 20 metrů za mnou a vím, jakým terénem jsem prošel a ze zkušeností vím, že za pět metrů mi skončí signál, tak vypustím další komunikační modul. Takže když byste chtěl řešit úlohu, kam dávat komunikační moduly aby byl v tunelu signál pro mobilní telefony, tak tam necháte robota mnohokrát chodit, on změří signál a pak vám přesně vysvítí, kam dát modul. V některých chodbách dochází k opravdu zajímavým odrazům. Záleží, co v tom prostředí je, z čeho jsou stěny atd. Týmu robotiků z ČVUT nazvaný CTU-CRAS-Norlab si minulý rok na soutěži robotů DARPA Subterranean Challenge v americkém Kentucky přivezl stříbrnou medaili. Při této soutěži měly jednotlivé týmy pro své záchranářské roboty vymyslet co nejinovativnější a nejspolehlivější způsob předávání informací v prostředí, kde není mobilní signál ani jiné způsoby komunikace. prof. Ing. Tomáš Svoboda, Ph.D., vedoucí Katedy kybernetiky Věnuje se robotice se zaměřením na vidění pro roboty a autonomní systémy. Vyvíjí roboty a jejich algoritmy např. pro logistiku nebo vyprošťování osob. Stojí také za úspěchem ČVUT v mezinárodní soutěži DARPA. URL| https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/robota-si-muzete-pohladit-ale-nezvedat-rika-tomas-svoboda-z-cvut -20220704.html


5. 7. 2022; kosmonautix.cz

Bude mít ČR svou vlastní lunární sondu?

Zhruba před rokem jsme Vás informovali o projektu české mise SLAVIA, která by měla studovat chemické složení meziplanetární hmoty, která vstupuje do zemské atmosféry, kde shoří a vytváří na obloze světelné stopy, kterým říkáme meteory. Tato mise však zatím nemá realizaci jistou – bude se o ni muset poprat v rámci tzv. Ambiciozních projektů i s dalšími návrhy, přičemž pokud se zadaří, mohly by se realizovat i dvě navržené mise. Dnes si proto představíme další projekt, který se uchází o realizaci. Jedná se o projekt LVICE

2 (Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer), za jehož návrhem, vývojem a integrací stojí firma esc Aerospace s.r.o. Ta se již téměř 15 let podílí na vývoji elektroniky a softwaru pro mise Evropské vesmírné agentury. Sonda LVICE2 by se v případě realizace zaměřila na studium Měsíce, kolem kterého bude v dalších letech hodně živo. Na povrch Měsíce zamíří komerční landery i zařízení státních kosmických agentur, mají se sem po desítkách let vrátit lidé a na oběžné dráze kolem Měsíce se usadí několik sond a vyroste tu i obyvatelná stanice Gateway. Naše znalosti podmínek, které panují v okolí Měsíce, však stále obsahují značná bílá místa. Vědci by rádi lépe porozuměli moha otázkám, které souvisí s kosmickým zářením, fyzikou plazmatu nebo vlastnostmi prachových částic, které se tu vyskytují. Tyto parametry mají významný vliv na přípravu budoucích misí. Počítá se s tím, že LVICE2 ponese vědecké přístroje Akademie věd ČR, ČVUT a MFF UK. S jejich pomocí by měla nabídnout hlubší poznání vesmírného prostředí v okolí Měsíce a přinese tak odpovědi na mnoho otázek spojených s plánováním budoucích misí do Sluneční soustavy. Celý program Ambiciozních projektů vznikl na jednoduché myšlence. V České republice existuje celá řada firem i akademických institucí, které se dlouhodobě podílí na projektech větších kosmických agentur – například ESA. Program proto chce využít tyto znalosti a posunout českou účast na kosmických projektech na novou úroveň. Tentokrát by Češi nedodávali jeden přístroj (nebo jeho část) jiné agentuře. Místo toho by celou misi od začátku naplánovali, postavili, otestovali a řídili. " České firmy a instituce již mají zkušenosti s realizací družic pro oběžnou dráhu Země. Zkušenosti s návrhem vlastní lunární sondy otevřou České republice nové možnosti zajímavých projektů a položí základy pro další zkoumání Sluneční soustavy za hranicemi oběžné dráhy Země, " řekl Petr Suchánek, jednatel společnosti esc Aerospace. LVICE2 by měla být první českou sondou, která nebude schopna pouze řídit svou orientaci, ale i měnit svou oběžnou dráhu. Díky pohonnému systému by pro českou misi neměl být problém přejít z oběžné dráhy kolem Měsíce (kde by probíhalo měření turbulence slunečního větru) do libračních bodů L4 a L5 systému Země-Měsíc. Tady by zase LVICE2 mohla detekovat přítomnost prachu a mikrometeoroidů. Takzvaná Kordylewského mračna by se tu podle výpočtů měla nacházet, ovšem zatím ještě nikdy nebyla přímo potvrzena. Na všech drahách by pak sonda prováděla měření radiačních podmínek v okolí Měsíce. Díky svému načasování (start plánován na rok 2026) by zachytila tyto podmínky v období blízko slunečního maxima. Tyto údaje budou velmi důležité pro přípravu pilotovaných výprav, které se před těmito jevy musí chránit. Kromě zmíněné firmy esc Aerospace s.r.o., která stojí v čele vývoje, se na projektu LVICE2 podílí také firma Stellar exploration EU s.r.o., která by měla zajistit dodávku systému zajišťujícího energii, ale i pohonného systému. O výpočty manévrů a změn dráhy se postarají odborníci z Fakulty strojní ČVUT. Jejich kolegové z Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy zase pro misi vyvinou inovativní konfiguraci přístroje Faraday Cup Analyser. Ten bude společně s magnetometrem (vyvinutým Fakultou elektrotechnickou ČVUT) studovat vlastnosti plazmatu ve slunečním větru a monitorovat jeho turbulence u Měsíce. Oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT mají pro misi LVICE2 vyvinout přístroj k měření radiace nabitých částic PARDAL2 (PArticle Radiation Detector At Lunar orbit and Lagrange points). Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT už má na svém kontě jeho přímého předchůdce. Tím předchůdcem je zařízení Spacepix Radiation Monitor (SXRM), které najdeme na letos vypuštěném českém CubeSatu VZLUSAT-2, kde měří radiaci na nízké oběžné dráze planety Země. Elektrické a magnetické antény Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR budou měřit elektromagnetické pole v okolí družice. Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR navíc poskytne pozemní vysílací stanici Panská ves pro komunikaci se sondou. A kdy se rozhodne o tom, které projekty budou vybrány? " Obávám se, že to rozhodnutí může padnout až na podzim 2023, " říká Ondřej Rohlík, delegát do ESA a programový manažer, který ambiciozní mise za ČR řídí a dodává: " Výbor o datu ještě bude muset jednat, ale vypadá to, že to bude platit pokud jde o ITT3 (Technolofy&Science), tedy mise SLAVIA, REMEC, LVICE2, SOVA a QUVIK. Pokud jde o ITT2 (Technology&Market&State) tedy mise CZARM a AMIBC, pak nejspíše přelom jara a léta 2023. " Zdroje informací: Tisková zpráva společnosti esc Aerospace s.r.o. 


4. 7. 2022; Inside OBSERVER

Kontrakty a implementace

- Podle průzkumu společnosti Upgates plánují bezmála tři čtvrtiny (74 %) českých e-shopů expanzi na zahraničních trzích, více než třetina z nich (39 %) pak ještě v letošním roce. Hlavním důvodem je nízký odbyt na domácím trhu a nejčastějšími cílovými zeměmi jsou Německo a Rakousko. Další podrobnosti na ITBizu.

CZ W - Nový partnerský program Partner Ready Vantage kombinující hybridní cloud a prvky z portfolia Aruba představila společnost HPE. Podrobnosti popisuje Channelworld. W - Intel společně s dalšími výrobci čipů (například GlobalWafers) tlačí na americkou administrativu, aby urychlila schválení tzv. Chips Act, který by zajistil financování výstavby nových polovodičových závodů v USA částkou 52 miliard dolarů, odložil z toho důvodu zahájení stavby nového závodu v Ohiu, GlobalWafers hrozí podobným krokem v Texasu (s tím že by případně projekt realizovala v Jižní Koreji). W - První praktické nasazení mají za sebou robopsi Boston Dynamics, které získala FEL ČVUT. Roboti Spot mapovali po dobu šesti dnů podzemní kolektory pod Prahou s cílem vytvořit digitální 3D mapu pro GIS kolektorového systému. CZ


4. 7. 2022; abicko.cz

Robot v pražském podzemí: Slavný Spot mapuje kolektory hlavního města

Slavní roboti Spot od společnosti Boston Dynamics pronikll za pomoci ČVUT FEL do pražského podzemí. Mapuje kolektory hlavního města Česka. A nepotřebují dozor! 

Na první, ale i na druhý a na každý další pohled není na tom domě nic zvláštního. Vypadá prostě jako jeden z mnoha domů, které obklopují pražské Senovážné náměstí. Ani uvnitř nepůsobí podezřele. Chodby, schody, dveře, schránky… Když ale sejdeme do sklepa a nastoupíme do nákladního výtahu, odveze nás 30 metrů pod zem. Sem se jen tak nedostanete. S otevřením dveří se otevře i pohled do labyrintu pražských kolektorů, před kterými na nás čekají dva roboti Spot od Boston Dynamics. Ty vám nemusíme představovat – vždyť jde o jedny z nejslavnějších skutečných robotů. Několik z nich si pořídili robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT a společně se společností Kolektory Praha s nimi mapují podzemí. Pražské podzemí Ale popořadě. Není to totiž ledajaké podzemí. Pražské kolektory jsou soustava tunelů v celkové délce 93 kilometrů. Rozkládají se pod většinou hlavního města a jen pod jeho centrem jich je na 20 kilometrů. Slouží pro vedení inženýrských sítí, najdete tu tedy vodovod, plynovod, energetické kabely, ale také svazky optických kabelů pro internetové služby a další. To, že jsou vedeny desítky metrů pod zemí skrz tunely znamená, že jsou snadno přístupné pro servisní práce a jsou udržovány v relativním bezpečí. Bez zvířat, ale s roboty Vážně. Do kolektorů se nedostanou vandalové, kteří by je třeba poničili. Kdyby to chtěli udělat, museli by proniknout skrz servisní vstup, který bez náležitých nástrojů nejde otevřít. A i kdyby ano, už jsme zmiňovali, že jsou tunely desítky metrů pod zemí, že? Nenajdete v nich ani potkany nebo ptáky a další zvířata žijící ve městě. Maximálně do nich pronikne pavouk nebo drobný hmyz, který nasaje ventilace zajištující výměnu vzduchu. V současné době byste tu ale mohli potkat psa. Tedy vlastně, onoho žlutého robota Spota, který psa připomíná svou konstrukcí. Virtuální prohlídka Při naší návštěvě podzemí se díváme rovnou na dva Spoty. Ten první má klasické rameno s robotickou "dlaní", která dokáže zvedat a pokládat věci, ale obsahuje také kameru a hloubkový senzor. To znamená, že se může "podívat” i za roh a třeba přečíst identifikační číslo kabelu v kolektoru. Jeho kolega rameno postrádá, zato je vybavený černou nadstavbou s různými senzory od vědců z ČVUT. Ti se domluvili s firmou Kolektory Praha a se Spotem mapují tři vybrané části podzemí. Výsledkem bude online virtuální prohlídka pro každého, protože kolektory jsou veřejnosti nepřístupné. Laser a kamery Pro samotné mapování prostoru slouží Spotovi laserový dálkoměr (tedy LIDAR). Měří vzdálenost od předmětů a ukládá do paměti 3D podobu prostoru kolem sebe. Po obvodu má Spot upevněno pět hloubkových kamer (jestli jste někdy hráli na Kinectu, tak jde o podobný princip) pro lepší stabilitu chůze, ale také klasické kamery sloužící pro vizuální kontrolu prostředí na operátorském displeji. Spot v kolektorech ale dozor člověka nepotřebuje. Chová se autonomně a dovede se v neznámém prostředí sám pohybovat, plnit misi (například rutinní kontrolu optických kabelů) a přijít včas na místo určení. A může pracovat vlastně neustále. Havárie na kolejích Že Spota jen tak něco nerozhází vidíme ve chvíli, kdy odchází do kolektoru. Na zemi jsou tu natažené úzkorozchodné koleje pro důlní vlak (slouží pro techniky a servis). Náhle zapadne Spotovi noha do kolejnice a zasekne se. Robot se kácí k zemi. Zběsile zakope všemi končetinami, otočí se a během zlomku sekundy stojí zase na všech čtyřech a pokračuje v chůzi. Při obratu zpět se mu podobný karambol stane znovu, ale Spot dokáže nevídaný kousek opět – okamžitě stojí na nohách. V praxi jsme tak svědky, že když bude operovat sám, dokáže si poradit i na náročnějším podkladu. A jeho bráška s ramenem si klidně i otevře dveře a způsobně je za sebou zavře. Odhazovaná síť Tam, kde má skutečný pes ocas, má Spot několik kvádrů vytištěných na 3D tiskárně. To je ta nejzajímavější věc. Obsahují opakovače bezdrátového signálu a Spot je upouští ve chvílích, kdy už je dosah signálu od centrály slabší. Podobně jako Jeníček a Mařenka v pohádce odhazují drobečky, aby našli cestu zpět, odhazuje Spot opakovače a tím neustále zůstává spojen s člověkem. V aktuální verzi odhazuje až 8 krabiček, ale jejich počet může být mnohonásobně vyšší. Na signálu Možná vás to překvapí, ale bez speciální infrastruktury nemáte pod zemí signál na telefonu a pochopitelně ani přístup k polohovým (GPS) údajům. Když si v kolektorech chcete zavolat, musíte dojít k telefonu připojenému kabelem do sítě. Proto je mapování prostoru a odhazování opakovačů tak důležité jak pro Kolektory Praha, tak pro výzkum ČVUT. Robotici totiž se Spotem zjišťují, jak se bezdrátový signál chová v uzavřeném prostředí. Mohou s pomocí LIDARu modelovat například to, jak signál slábne v závislosti na šířce a výšce chodby. Anebo, jak šíření ovlivňují konstrukční prvky, zatáčky, a tak podobně. Data pak najdou praktické využití při projektování důlních děl anebo při robotickém výzkumu uzavřených prostor, případně v krizových situacích, kdy je třeba vyslat robota na průzkumy například do zhroucené budovy. Darpa se bude divit Přesně s tím mají robotici z ČVUT velké zkušenosti. Jejich robotická vozítka se účastnila mezinárodních soutěží, mezi kterými se vyjímá účast na americké DARPA Subterranean Challenge. Během ní musí robotická vozítka hledat předměty a pohybovat se skrz komplikované terény. Češi pravidelně dosahují na přední příčky. Právě i takové úspěchy (vítězství je jednak odměněno finančně, ale je ceněno i mezi odborníky) jim pomohly při nákupu Spotů pro ČVUT. Ano, Spota si můžete klidně koupit domů, pakliže máte odloženo přibližně čtyři miliony korun. Kam jde voda z kolektorů I když jsou stěny kolektorů zpevněny betonem a izolovány, panuje v podzemí vysoká vlhkost, kterou způsobuje kondenzace anebo průsaky podzemních vod. Voda je odváděna do kanalizace, ale nově Kolektory Praha testují využití sběrných nádrží. První z nich je pod Uhelným trhem. Nasníraná voda je využívána k zavlažování městské zeleně, uvažuje se však také o nádržích s tepelným čerpadlem, které by přispěly k rozvodu teplé a chladné vody pro širokou oblast Prahy. Více o "českých" robotech, se kterými pracuje ČVUT: URL| https://www.abicko.cz/clanek/29163/robot-v-prazskem-podzemi-slavny-spot-mapuje-kolektory-hlavniho-mesta


4. 7. 2022; Prazsky.denik.cz

Robota si můžete pohladit, umí ale rozdávat i kopance

Profesor TOMÁŠ SVOBODA řekl Pražskému deníku: Síť podzemních chodeb pod Prahou zkoumá tým badatelů se speciálními roboty SPOT. V kolektorech, kde vedou inženýrské sítě, sbírají data pro vytvoření digitální mapy podzemí a šíření signálu. Čtyřnohý tvor se speciální rukou pochází od firmy Boston Dynamics. "Je možné si ho i pohladit, není dobré jej ale zvedat, jelikož může kopnout," říká Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT. Hodnota přístroje je přibližně milion korun. "Roboti jsou jako auta v dobách před první světovou válkou. Jezdila, ale potřebovala velmi častý servis, stálého šoféra a spoustu starostí okolo, dovolit si je mohli jen ti nejbohatší. Tento robot je už jako auto před druhou světovou válkou, kdy si je mohli dovolit i dobře situovaní občané, a to bez neustálých oprav doma v garáži," dodává Svoboda. Jeho motto je dělat stroje užitečnými. A aby prováděly co nejvíce složitých operací samostatně

- Jak robotovi dáváte povely? Záleží na typu mise. V autonomní misi ho jen nastartujeme, pak už vše řídí algoritmy na počítačích. Pro robota je důležité, aby věděl, kde je a zda p kde je a zda p ř ř ed sebou nemá p ed sebou nemá p ř ř eká eká ž ž kou. Jeho základní funkce mu kou. Jeho základní funkce mu ř ř íká: jdi, abys se sám nepo íká: jdi, abys se sám nepo š š kodil, a kdekoliv n kodil, a kdekoliv n ě ě co najde co najde š š , tak , tak reportuj nebo si to ulož do počítače. Tyto pokyny jsou vydávány tělu, kde je vzor chůze, s tím už jsme si ho koupili. - Má nějaká nastavení z výroby? Robot je z výroby řízen pomocí dat z hloubkových kamer, které má umístěné vpředu, na boku a vzadu. Staví si mapu prostředí, kde se pohybuje laserovým dálkoměrem. Vidí hloubku a na základě dat řídí vzor chůze, určuje, kam položí nohu, je to jako autíčko na ovládání. Má ale rád, když mu předem řeknete, že budou schody, po nich totiž chodí lépe pozadu. Kromě toho má další módy chůze, třeba po kamenech či štěrku, to si trochu dřepne a jde pomaleji. Když mu nohy začnou ujíždět, zjistí to a upraví chůzi. V USA jej vyvíjeli desítky let a mnohokrát jim spadl. - A vám už se to stalo? No jéje, spadl nám třeba v jeskyni na kamenech. Umí se zvednout, ale záleží, kde spadne. Na rovném terénu to není problém, na nerovnostech je to ale padesát na padesát. Vadí mu i vysoká tráva, nerozumí tomu, že terén je deformovatelný, což je další výzkumný problém, kterým se zabýváme. Chceme mu vnutit to, že pod trávou je pevná zem. On vidí vrchol trávy a očekává, že na něj položí nohu a ta se zarazí. Místo toho se ale propadne, vyhodnotí to jako chybu a začne dělat zmatené pohyby. Nebo do té trávy odmítá vůbec vstoupit. - A kde se pohybuje nejraději? Na místech, kde chodí člověk. Jeho nejlepší využití je v úzkých koridorech, kde se může rychle otočit, vyjít schody atd. Další složitou úlohou je, říci mu, aby prošel mezi davem lidí. Což by neuměl, neví, že lidé mohou uhnout. Nemá schopnost prosmýkat se davem. - V jakých vzdálenostech se pohybuje? Operační prostor je stovky metrů, v optimálních podmínkách se robot pohybuje tempem rychlejší chůze. Když je těžší terén, tak pomaleji. Vydrží hodinu a půl na baterii, takže je operační prostor několik málo kilometrů. Záleží na úkolu, zda se mají roboti vrátit, nebo ne. Může ale bloumat neúnavně, umí sám přijít k nabíječce a nabít se. - Zmínil jste, že si vytváří mapu. Jak to dělá? Snaží se zapamatovat si scénu tak, jak ji viděl, a pak si říká aha, tady už jsem byl. Představte si laserové ukazovátko. Tím zjistí, jak je překážka daleko. On má takových laserových ukazovátek 128, která stočí kolem dokola, a tím získá 3D mapu. Pak kus popojde a mapa se trochu liší. Uvnitř je algoritmus, který napasuje jednotlivé skeny na sebe. Zároveň ví, kde ta měření probíhala. - A kdyby došlo k nějaké havárii a prostředí se změnilo? Detekoval by, že to předtím bylo jinak. Napasoval by svůj sken na to, co už zná. Zjistil by, že něco přečnívá, podle toho, jak moc, by způsobil poplach. Zároveň by pořád běžela ta jeho lokalizace. Určitě by rozpoznal, že se stalo něco divného, a záleželo by, co by po něm člověk chtěl, jestli spustit poplach, či se vrátit k nejbližšímu komunikačnímu bodu. - Jak se vyhodnocují data, která nasbírá? Záleží, co od něho člověk chce. Naše vizualizační úloha je vytvořit model virtuální prohlídky kolektorů pro návštěvníky. On to nasnímá a každému bodu přiřadí barvu, pro nás pak je důležité to, co s tím udělají další algoritmy. Výsledná vizualizace vypadá, jako kdybyste v tunelech procházel. Nebo může být cílem najít co nejvíce objektů. Jakmile nějaký najde, pošle report. Podobně, jako by tomu bylo u nějaké záchranné operace. - Umí i sbírat hlášení o poruchách? Toto je zatím pilotní projekt. Umí sbírat spoustu dat, záleží na zadání. Kolegové řeší zajímavý problém, snaží se modelovat šíření signálu v tunelu. Když procházíte terénem, víte, jak to kolem vypadá a zda byl signál slabý, či silný. Když nasbíráte mnoho takových pozorování, můžete se naučit funkci, která říká: vím, že jsem opustil poslední komunikační modul 20 metrů za mnou, a vím, jakým terénem jsem prošel, a ze zkušeností vím, že za pět metrů mi skončí signál, a tak vypustím další komunikační modul. Takže kdybyste chtěl řešit úlohu, kam dávat komunikační moduly, aby byl v tunelu signál pro mobilní telefony, tam necháte robota mnohokrát chodit, on změří signál a pak vám přesně vysvítí, kam dát modul. V některých chodbách dochází k opravdu zajímavým odrazům. Záleží, co v tom prostředí je, z čeho jsou stěny atd. --- Kdo je Tomáš Svoboda? P Vedoucí Katedry kybernetiky FEL ČVUT. P Věnuje se robotice se zaměřením na vidění pro roboty a autonomní systémy. P Vyvíjí roboty a jejich algoritmy např. pro logistiku nebo vyprošťování osob. P Stojí také za úspěchem ČVUT v mezinárodní soutěži DARPA. "Je jako autíčko na ovládání. Má ale rád, když mu předem řeknete, že budou schody, po nich totiž chodí lépe pozadu." Foto: UNIKÁTNÍ AKCE. Podzemí Prahy zkoumají roboti s cílem vytvořit jeho 3D mapu. Tým výzkumníků vede profesor Tomáš Svoboda (nahoře). Galerie na prazsky.denik.cz Foto: 3x Deník/R. Cihla  


4. 7. 2022; Překvapení

Víte, k čemu slouží COOKIES?

Rádce Podle průzkumu polovina Čechů bezmyšlenkovitě přijímá na internetu všechny cookies, i když tři čtvrtiny z nich netuší, k čemu jsou!

Dubnový průzkum společnosti Behavio pro Avast dále ukázal, že celá polovina domácí populace dá při návštěvě webu automaticky souhlas ke sběru a případnému poskytování veškerých přístupných informací třetím stranám. Lidé tedy takzvaně "přijmou vše". Přitom sami tuší, že se nemusí jednat o pozitivní záležitost. Z průzkumu vyplynulo, že s cookies má spojenou neutrální až negativní emoci 83 % respondentů a jen 17 % je vnímá pozitivně. Češi neznají rizika, která se s bezmyšlenkovitým přijímáním cookies pojí, vítězí ale pohodlí, protože nejčastějším důvodem pro přijetí všech cookies je úspora času. "Cookies jsou malé datové soubory, které si navštívený web uloží ve vašem prohlížeči a které přinášejí pozitiva i rizika. Mezi praktické výhody patří situace, kdy při příští návštěvě už nemusíte znovu volit preferovaný jazyk, zjednodušuje se případná registrace, nemizí zboží z košíku," vysvětluje prof. Michal Pěchouček, technický ředitel Avastu a vedoucí AI Centra na FEL ČVUT. S cookies mohou být spojená i rizika. Nepoučení uživatelé mohou dát souhlas se sběrem údajů, které daný web nepotřebuje, a může je následně poskytovat třetím stranám, jako jsou rozsáhlé reklamní sítě, jež s těmito daty nemusí vždy pracovat profesionálně či eticky. Někteří (31 % dotázaných) si dokonce myslí, že zamítnutí cookies způsobí, že daný web nebude možné vůbec zobrazit. To by se ale v případě, že je web nastavený dobře, stávat nemělo. Web by měl sbírat pouze technické cookies, tj. nutné pro jeho fungování. Další možností je cookies zamítnout, což ale dělá jen 9 % lidí, a jde většinou o ty, kdo o nich něco ví. Téměř polovina (41 %) těch, kteří cookies neznají, neví, jak je zamítnout. Osvěta je v tomto ohledu klíčová. Řada Čechů, přesněji 29 % z nich, se například domnívá, že cookies web zpomalují, a podle 7 % jej dokonce mohou infikovat virem. "Skutečným rizikem cookies může být vnucování obsahu či sledování polohy uživatelů, určitě ne to, že se daný web vůbec nenačte nebo bude zpomalený. Na webových stránkách si můžete vybrat, jaké údaje s nimi chcete sdílet, v ideálním případě si navíc toto nastavení web zapamatuje a při opětovných návštěvách ho není nutné opakovat," udává prof. Michal Pěchouček. Možnost volby máme Lidé nemusí vědět vše, stačí, když nebudou přijímat automaticky vše a bezmyšlenkovitě sdílet své údaje se všemi weby. "Kvalitně zpracovaný web se zobrazí, i pokud cookies přijmete jen v nezbytné míře. Navíc mezi weby můžeme dělat rozdíly a to, co někde povolíme, můžeme jinde zakázat. Zkrátka, i pokud jde o cookies, máme možnost volby," uzavírá odborník. "Své soukromí mohou chránit i pomocí bezplatných nástrojů, jako je prohlížeč Avast Secure Browser nebo rozšíření prohlížeče Online Security & Privacy." Společnost Avast na základě zjištění připravila od června celospolečenskou osvětovou kampaň Muž, který povolil vše. Jejím cílem je vysvětlit, jak cookies fungují, v čem jsou prospěšné, ale také to, jak se vyhnout rizikům a chránit si své soukromí na internetu. 4 RADY, jak si chránit své soukromí online Když vám webová stránka nabídne upravit nastavení cookies, využijte toho. Pro většinu uživatelů je nejlepší nechat zapnuté pouze nezbytné cookies, tedy takové, které stránka nutně potřebuje k správnému fungování. Váhat 1 příliš nemusíte ani nad zapnutím preferenčních cookies, kam patří jazyk nebo přibližná poloha uživatele. Naopak můžete odmítnout marketingové cookies ovlivňující reklamy, jež se vám zobrazí, dle sesbíraných dat. Zvažte používání prohlížeče, jenž automaticky blokuje cookies třetích stran. Jde o sledovací kódy pocházející z jiných stránek, než které právě navštěvujete. Díky nim mohou inzerenti napříč stránkami 2 sledovat vaše chování online a upravit podle něj reklamy, jež se vám zobrazí. Pravidelně mažte cookies v prohlížeči. Váš prohlížeč tak bude fungovat rychleji. Jakmile však stránku opět navštívíte, znovu si cookies uloží, proto je dobré mazání vždy po čase zopakovat. Pokud chcete, aby si prohlížeč vaše cookies vůbec nepamatoval, můžete použít anonymní režim. 3 Zkuste použít software nebo prohlížeč s funkcí proti online sledování. Tyto programy vyhledávají a blokují sledovací kódy, včetně cookies. Kromě toho dokážou uživatelům ukázat, které weby je sledují a jaké technologie k tomu používají. Tyto funkce nabízí 4 např. bezplatný prohlížeč Avast Secure Browser nebo program Avast Anti-Track. Pokud nechcete měnit svůj oblíbený prohlížeč, vyzkoušejte rozšíření prohlížeče Avast Online Security & Privacy, jež za vás také pošle žádost zprostředkovatelům reklamy, aby přestali používat vaše data. Foto: Skutečným rizikem cookies může být vnucování obsahu


3. 7. 2022; NOVA

Lovec dronů bude chránit strategické objekty

Martin POUVA, moderátor A teď vám ukážeme celosvětově naprosto unikátní technologii, která umí bezpečně zneškodnit nežádoucí drony. Vyvinuli ji na ČVUT a používat by se mohla k ochraně důležitých objektů nebo třeba i lidí. Pilotní projekt by se měl spustit ve věznici v Rapoticích na Třebíčsku. David PIK, redaktor Unikátní zařízení spouští zachytávací síť a vyhledává v okolí cíl - nežádoucí dron, který má zpacifikovat. Bez pomoci pilota, díky umělé inteligenci. Útok začíná. Martin SASKA, Fakulta elektrotechnická, ČVUT Teď už spustíme autonomii. Teď už je to divoký. Ano. Teď už ten dron se snaží tím senzorem ho najít. On mu uhýbá. A má ho! David PIK, redaktor Odchytávací dron využívá unikátního 3D senzoru, který vysílá 128 rovin paprsků. Rozezná tak cokoliv okolo sebe. Martin SASKA, Fakulta elektrotechnická, ČVUT Mu řekne: "Teď je to ten správnej cíl. Zasáhni!" A potom je tam pokyn k tomu vlastně "Odnes ten cíl do nějaký bezpečný vzdálenosti. Odhoď ho," protože se dá předpokládat, že tam může být i výbušnina. David PIK, redaktor Záchytná síť unese až 15 kilogramové břemeno. Na lidi, větší letadla, helikoptéry nebo naopak malé předměty neútočí. Martin SASKA, Fakulta elektrotechnická, ČVUT On dokáže rozhodnout, jestli ten cíl je něco menšího, než je standardní dron, může to být malý pták nebo moucha, potom na to nereaguje. David PIK, redaktor Unikátní zařízení stojí více než 1 000 000 Kč. Startuje z tohoto speciálního heliportu a dokáže letět až padesátikilometrovou rychlostí. Není přitom pro něj problém ani silný vítr. Nejspíš ještě do konce roku se začne využívat ve věznici v Rapoticích na Třebíčsku, kam se už pokoušeli drony donést drogy, zbraně nebo mobilní telefony. Zuzana ROSENDORFOVÁ, zástupce mluvčího věznice Rapotice Projekt je určitě zajímavý. Zažili jsme, že se drony snažily dostat do věznice a překonat bezpečnostní opatření. David PIK, redaktor Celý systém se dá využívat i k ochraně dalších klíčových objektů, třeba elektráren nebo důležitých osob. David Pik, televize Nova.


3. 7. 2022; techfocus.cz

Speciální robopes s rukou vyrazil na svou první misi do pražského podzemního labyrintu

Ojedinělou sestavu kolových, pásových, létajících a kráčejících robotických systémů na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze rozšířili dva roboti SPOT s robotickou rukou. 

SPOTiod firmy Boston Dynamics dorazili na Karlovo náměstí před několika týdny, takže se s nimi tým robotiků a informatiků stále ještě seznamuje. První testování už ale jeden z nich má dle webu ČVUT za sebou. Ve spolupráci se společností Kolektory Praha strávil v podzemí ve třech různých kolektorech celkem šest dní vybavený navigačním systémem FEL ČVUT. Pořizoval přitom digitální 3D mapu kolektorů, kterou může využít zřizovatel, společnost Kolektory Praha, a. s., ke zpřístupnění běžně nedostupných tunelů prostřednictvím virtuálních prohlídek. Související Lukáš Bauer Nová chytrá venkovní zásuvka Wi-Fi s krytím IP44 Lukáš Bauer Chytré akvarijní krmítko s LCD displejem lze ovládat… "Digitální 3D mapa se dá využít při dopracování GIS kolektorového systému, který společnost KP buduje již řadu let. Systém bude využíván mimo jiné IPRem pro dopracování technických map hlavního města Prahy,” komentuje spolupráci předseda představenstva, Petr Švec. Informatici vedle toho ověřovali schopnosti čtyřnohého robota se autonomně, tedy bez jakéhokoliv zásahu člověka, pohybovat v neznámém prostředí, které připomíná labyrint. Kolektory jako průchozí lineární stavby umístěné několik desítek metrů pod povrchem metropole jsou pro tyto účely ideální. "SPOT v kolektorech sbíral data pro výzkum v oblasti šíření signálu v uzavřených prostorách, které náš tým využije při testování komunikačních technologií a modelování nových způsobů komunikace v náročném prostředí," říká prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky při katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT. Tým informatiků navazuje na zkušenosti ze soutěže DARPA Subterranean Challenge, která rovněž probíhala v podzemí. Soutěžící při ní měli pro své záchranářské roboty vymyslet co nejinovativnější a nejspolehlivější způsob předávání informací v prostředí bez komunikační infrastruktury. Data, která SPOT "vydoloval" v kolektorech, se ještě zpracovávají, ale výzkumníci z FEL mají v plánu navrhnout nové modely šíření signálů v uzavřených prostorech. Modely budou využity při vytváření komunikační infrastruktury během průzkumu předem neznámého prostředí. Schopnost robotů vytvořit velmi rychle a efektivně komunikační infrastrukturu nalezne uplatnění nejen v podzemních prostorách, ale také například při živelných katastrofách, kdy je stávající infrastruktura narušena anebo zcela chybí. SPOT dokáže díky robotické ruce číst štítky umístěné na kabelech a je tak schopen zjistit, kudy kabel vede. Současně ho robot zanese do digitální mapy kolektoru. Ve srovnání s ostatními roboty má SPOT s robotickou rukou dvě výhody. "Jednak mu ruka dovoluje nahlédnout do míst, kam se robot normálně nedostane, protože v ní má zabudovanou kameru a hloubkový senzor, takže se může naklonit podobně, jako by to udělal člověk. A vedle toho SPOT může použít ruku k úchopu předmětů, odstranění překážek či otevírání dveří,". vysvětluje prof. Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT a současně i šéf týmu robotiků CTU-CRAS-Norlab, který z loňského finále DARPA Subterranean Challenge v americkém Kentucky přivezl stříbro z virtuální části soutěže. S novými SPOTy jsou robotici a informatici z FEL ČVUT ve fázi sbližování a testování možností, takže s nimi ještě neumí tolik věcí, jako se s dalšími dvěma SPOTy, které mají od loňska. Jedna věc je jistá: "robopsi" s rukou významně rozšíří možnosti výzkumu autonomní manipulace bez dozoru člověka, které patří k nejméně probádaným oblastem současné robotiky. "Ve výzkumu je to velká a otevřená oblast. Připravujeme s nimi několik pilotních projektů, při kterých robotická ruka najde uplatnění a bude interagovat s terénem, infrastrukturou a objekty obecně," shrnuje za tým robotiků a informatiků z Fakulty elektrotechnické Tomáš Svoboda. Zdroj: ČVUT SPOT dokáže díky robotické ruce číst štítky umístěné na kabelech a je tak schopen zjistit, kudy kabel vede / ČVUT. 


3. 7. 2022; ČRo - vysocina.cz

Věznici v Rapoticích by mohl hlídat speciální dron. Je schopen odchytit třeba menší komerční drony

Drony mohou sloužit jako nebezpečné zbraně nebo nástroje na pašování. Aby se předešlo nebezpečí, pracují vědci na tzv. chytacím dronu

Vědci z pražské ČVUT vyvinuli společně s komerčními společnostmi speciální dron, který dokáže za pomoci umělé inteligence a přesného lokalizačního systému efektivně zneškodnit jiný dron. A to bezpečným způsobem, aniž by ho musel sestřelit. Systém by měl do budoucna pomáhat třeba se střežením letišť, elektráren nebo vězeňských zařízení. Poprvé by mohl být nasazený ve vězení v Rapoticích na Třebíčsku. Dron S Martinem Saskou z elektrotechnické fakulty ČVUT jsme v bývalém vojenském prostoru u věznice Rapotice. "Ten dron je docela těžký, masivní, dokáže ale manévrovat." Osmivrtulový dron má také síť, která je sbalená ve speciální kapsli. Pomocí sítě je schopen odchytit letící cíl, tedy jiný dron. "Má zabránit donášení drog, mobilních telefonů případně výbušnin do areálu věznice komerčními drony, které jsou výrazně menší," dodal Martin Saska. Že s cizími drony už ve věznici v Rapoticích mají zkušenosti, potvrdila mluvčí Zuzana Rosendorfová. "Problém s drony jsme zaznamenali, nikdy se ale nestalo, že by něco pašovaly. Není to každodenní věc, stalo se to ojediněle, ale musíme na to reagovat." O plném nasazení dronu do rapotické věznice se bude ještě jednat. Podle mluvčí bude záležet také na financích. Jeden speciální dron totiž vyjde na více než milion korun. URL| http://vysocina.rozhlas.cz/veznici-v-rapoticich-mohl-hlidat-specialni-dron-je-schopen-odchytit-treba-mensi-8779177


1. 7. 2022; Reliant Logistic News

Schneider Electric podpořil studenty ČVUT a udržitelný projekt Solar Decathlon

Schneider Electric je partnerem projektu FIRSTLIFE, za kterým stojí studenti z Českého vysokého učení technického. V krátkém časovém úseku mají za úkol sestavit inovativní budovu, která bude zároveň udržitelná. Výsledný projekt je navržen jako nástavba na studentské koleje Na Větrníku. Cvičná konstrukce byla sestrojena v Buštěhradu u Prahy v univerzitním centru ČVUT. Nyní už stojí v německém Wuppertalu, kam ji po kouscích odvezlo několik nákladních aut. Už v červnu budeme znát vítěze mezinárodní soutěže Solar Decathlon, kde český tým poměří síly se studenty z celého světa. Firma Schneider Electric, lídr v oblasti digitální transformace hospodaření s energiemi a automatizace, byla vyhlášena jako nejudržitelnější korporace na světě. Nejenže obsadila první místo v každoročně publikovaném prestiž -ním žebříčku sestavovaném společností Corporate Knights 2021, jež se zaměřuje na udržitelné jednání firem, ale také podporuje projekty, které usilují o udržitelnější budoucnost. Proto také podpořila projekt s názvem FIRSTLIFE a s ním studenty Stavební, Strojní a Elektrotechnické fakulty ČVUT a studenty ČZU. Zdroj: Schneider Electric Foto:


1. 7. 2022; osel.cz

VTOL se liší od běžných letadel mnohem víc, než si většina lidí myslí

Zuri je český startup, který vyvíjí letoun typu VTOL (Vertical Take-Off and Landing). Jedná se o doposud poměrně nezvyklý typ letadel s kolmým startem, která dokáží měnit směr tahu svých pohonných jednotek. Na vývoji řídících systémů pro Zuri s podílí i členové a studenti katedry řídící techniky FEL ČVUT. U příležitosti prvních letových testů zmenšeného modelu Zuri jsme si povídali s docentem Martinem Hromčíkem a jeho diplomantem Janem Belákem, který se na vývoji Zuri přímo podílí.  

Jak probíhá vývoj úplně nové technologie z pohledu odborníků? Jak se liší postup od práce na zavedených technologiích, kde probíhá spíše drobnější zlepšování? JB: Při vývoji klasických letadel se používají zavedené matematické modely, které jsou přesné a spolehlivé. Většinou tak vývojář dostane dané parametry, které má letadlo splňovat, a pak jen pracuje s čísly. My ale takový model nemáme, protože naše letadlo má zcela jiné vlastnosti. Před samotným laděním dílčích parametrů si jej sami musíme defacto určit a vytvořit. Používáme také více motorů, jejichž výkon musí být během manévrů letadla přesně synchronizovaný. Nejproblematičtější pak je změna módu letu, kdy motory letadlo nejdříve vynesou kolmo vzhůru, pak se postupně sklopí dopředu a letadlo změní směr pohybu z vertikálního na horizontální. Tato část letu je dodnes poměrně neprobádaná. Obdobnou problematikou se zabývají desítky firem, která své know-how ale nedávají k dispozici. Takže obdobný výzkum probíhá na mnoha místech paralelně. MH: Ono to na první pohled nemusí být patrné, ale letadlo Zuri se liší v samotných základech. Například při výpočtech aerodynamiky lze u klasických letadel při mnoha výpočtech vrtuli nebo trysku úplně zanedbat. U Zuri to není možné, protože vrtule jsou poměrně velké a také ovlivňují tvar křídla natolik, že je nutné s nimi počítat. Většina odborníků na aerodynamiku od toho raději dá ruce pryč. On vlastně zatím nebyl důvod, proč to zkoumat. Ale nová vlna tzv. urban air mobility to možná změní. Letectví jako komplexní obor, zahrnující mechaniku a konstrukci letadel stejně jako často velmi komplexní fyziku letu a aerodynamické zákony, zná už desítky (snad i přes sto) let mnoho zásad a vzájemných provázaností, které u letadel fungují. Z toho logicky vyplývají i klasické architektury systémů řízení letu, autopilotů chcete-li, a ty mají řadu klíčových parametrů. Práce leteckých inženýrů probíhá často právě v rámci této parametrizace. My takový luxus nemáme, protože zavedené architektury řídicích systémů jsou využitelné u letadel typu VTOL omezeně nebo vůbec. My musíme hledat nové zpětné vazby a přemýšlet nad tím, jaký parametr změnit a jaký to bude mít důsledek na dynamiku a stabilitu letu. Každý parametr je zároveň spjatý s celou řadou dalších vlastností a jeho změnou se může vyřešit jeden problém a zároveň jinde vznikne nový. Je to celé propojený systém. I nejlevnější dron má jednoduchý stabilizační systém, který třeba 100x za vteřinu mění výkon jednotlivých rotorů tak, aby zaručil stabilitu a ovladatelnost letounu. Takový luxus my bohužel nemáme. V čem je hlavní problém manévru, při němž VTOL mění směr letu? JB: Důležité je uvědomit si, že tento typ letadla je zcela nový. Pokud porovnáme multikoptéru na jednom konci a letoun na druhém, tak VTOL je přesně mezi nimi. Například na stoupání může použít jak tah vrtulí, tak vztlak z křídel. Pro nás je zásadní především to, aby pilot měl pocit, že se letadlo chová, a především ovládá během celého letu stejně. Jednou ze zásadních otázek je, které systémy v takové chvíli k ovládání letadla použít (síla motoru, naklonění směrovky atd.) a jak mezi nimi plynule přecházet. To všechno lze matematicky vypočítat a my hledáme cestu jak toho docílit co nejlépe. MH: Tento problém otevírá i další zajímavou otázku. Při takto radikálních změnách by se snadno mohlo stát, že se defacto změní celý systém ovládání letadla a třeba páčka, která ještě před okamžikem znamenala pokyn pro let směrem vzhůru, může mít třeba v důsledku změny letového režimu najednou naprosto opačný efekt. Zabýváme se i myšlenkou zcela nového ovládacího rozhraní, které by bylo pro letouny VTOL nejvhodnější. Já osobně doufám, že se brzy objeví student, který bude mít chuť tento problém řešit v rámci své bakalářské nebo diplomové práce. Důležité je, aby vše bylo pro pilota co nejpohodlnější a nejintuitivnější. Teď trochu hypotetická otázka, myslíte že projekt typu Zuri má potenciál být prodán jako celek velkému výrobci? Nebo jeho jednotlivé patentové technologie? Případně je nějaká šance, že by bylo možné přejít od vývoje přímo k výrobě? JB: Cíl Zuri je vytvořit dopravní prostředek z bodu A do bodu B, ale vyvíjená technologie má mnohem širší možnost využití. Jeho delší dolet a možnost vzletu a přistání mimo letiště mohli využít například záchranáři a hasiči – ať pro samotné hašení nebo monitoring rizikových oblastí. Uplatnění by VTOLy mohly najít i v zemědělství, nebo při zásobování lodí, které díky tomu nemusí vplout do přístavu. Naším cílem je každopádně vytvořit hotový produkt. MH: Drony, i ty největší, dokáží v současnosti létat maximálně půl hodiny. VTOL nedrží ve vzduchu vrtulích, které je třeba neustále pohánět, ale na křídlech. To je energeticky mnohem méně náročné. U běžných dopravních letadel může být díky vztlaku křídel výkon motoru a tím pádem i spotřeba paliva poměrně malá. Letadla získávají sílu pro let díky svému pohybu dopředu. Je to vlastně takový malý zázrak založený na fyzice. A jaký pohon vlastně používá Zuri? Je elektrický? JB: Pohon všech moderních VTOLů je defacto elektrický. Elektrické motory jsou menší a především lehčí, a lze jich osadit více. Problém je ale v tom, kde mají tyto motory čerpat energii. V současnosti mnoho projektů využívá baterie a vlastně staví "létající Teslu". My postupujeme jinak a jako základní pohonnou jednotku plánujeme využít spalovací motor. Ten je vlastně generátorem, který vyrábí elektřinu pro elektromotory. Baterky využíváme, ale pouze jako záložní zdroj pro případ, kdyby centrální motor vysadil. Díky tomu očekáváme mnohem delší dolet než eVTOL koncepty. MH: Ono to na první pohled může působit nelogicky, ale přitom má tohle řešení spoustu výhod. Spalovací motor může jet na svých konstantních otáčkách, díky čemuž má nižší spotřebu a méně se namáhá. Přebytek energie se ukládá do vestavěné baterie. Pokud potřebují elektrické motory více energie, využijí baterii, pokud je energie potřeba méně, tak se baterie automaticky dobíjí. Navíc k jednotlivým motorům nemusí vést transmise, stačí pouhé dráty. Konstrukce je tak vlastně mnohem jednodušší. V čem je podle vás největší současný limit rozvoje elektrických letadel a VTOLů? Kdybyste si mohli vybrat jednu technologii, kterou byste mohli skokově zlepšit, co by to bylo? JB: Myslím, že největším problémem jsou stále baterie. Dnešní vývojáři primárně neřeší poměr energie, kterou jsou baterie schopné uchovat, vůči jejich hmotnosti. Zatímco v autech nemusí být problém vézt dvoutunovou baterku (trochu to zvýší odpor, ale to je v zásadě zanedbatelné) u letadel, kde se počítá každý kilogram, který potřebujeme dostat do vzduchu, je to zásadní problém. U eVTOlů a elektrických letadel obecně je tedy největší problém minimalizovat hmotnost baterií. MH: Na první pohled to vypadá jednoduše – všichni známe letadla, která létají pomocí křídel, a pak drony, které se pohybují pomocí několika vrtulí s vyváženým výkonem. Normálně bychom si tedy řekli – dáme to dohromady a bude to fungovat. To ale vůbec není pravda. Vzniká mnoho nových problémů, které nejde vyřešit pouhou kombinací dosavadních postupů, a je nutné vytvořit postupy zcela nové. Například křídla mají u letadel VTOL jiné funkce než u klasických letadel. I takový základní koncept, jako je křídlo, které zná lidstvo už přes sto let, se u těchto letadel chová jinak, a je potřeba přijít na jeho ideální konstrukci. Například během překlápění motorů na něj působí dosud nevídané síly a momenty. To, že něco vypadá jako křídlo, neznamená, že to musí být křídlo, jaké známe. JB: Já tady navážu, nemusí to být na první pohled patrné, ale i kmitání a vibrace, které mohou vést k deformaci křídla, můžeme ovlivnit pomocí řídích systémů. Zjistit, proč ke kmitání dochází, a následně upravit práci motorů tak, aby k tomu nedocházelo. Vždy je lepší něco změnit po softwarové stránce, než to celé navrhovat znovu. I tady je pro nás velký prostor. A jak je to s certifikací? Počítají současné předpisy s VTOLy? Nemůže se stát, že v nějakou chvíli budou tato letadla po technické stránce vyvinutá, ale do vzduchu nebudou moct kvůli legislativě? MH: U velkých firem jde certifikace ruku v ruce s úřady, je to především o vzájemné komunikaci. Cílem této komunikace je dokázat si vzájemně vysvětlit postoje a přesně si ujasnit možná sporná místa. Jestli (nebo spíše až) se podobných projektů například chytne nějaký velký hráč, nové legislativní opatření věřím rychle prosadí. Nebo tento tlak na certifikační autority vzejde z velkého množství startupů, jako je právě Zuri, až zalétají své první experimentální full-scale prototypy a vzbudí zájem o jejich provozování, kdo ví. Každopádně s tím, jak se bude byznys rozjíždět, budou vznikat i nová pravidla. Mohl by to být podobný proces jako u dronů. Jak dlouho probíhá spolupráce katedry na projektu Zuri? V jaké fázi projektu se váš tým zapojil? MH: Hlavním pojítkem mezi projektem a katedrou je Honza Belák, student magisterského programu naší katedry. Už od bakaláře jsou jeho specializací řídicí systémy fly- a drive-by-wire. Ty ve své bakalářské práci aplikoval na automobily a nyní je vyvíjí pro VTOL Zuri. Musel se zkrátka rozhodnout, zda auta nebo letadla. Ta to nakonec vyhrála, a tak přišel za mnou. V té době mě vlastně ani nenapadlo, že by to mohlo směřovat k dizertaci, ale teď je to víceméně jasné. I pro mě je tam řada nových věcí, a to mě baví. Důležité je, že o ten Honzův doktorát má zájem i samotná firma. Výzkum, články, je to úžasný živý projekt. V letectví je takto blízká spolupráce v mnoha zemích běžná a jsem rád, že to jde i u nás. Česká startupová společnost Zuri si klade za cíl vyvinout prototyp letounu typu VTOL. Ten v sobě kombinuje výhody kolmého startu, který je úsporný na místo, a doletových vzdáleností okolo 700 km. Maximální cestovní rychlost přesahuje hodnotu 300 km/h. Kromě civilní dopravy by tento koncept mohl najít uplatnění v celé řadě odvětví lidské činnosti. Kredit: ČVUT VTOL Flight Controls Lab.. Jan Belák. Kredit: ČVUT VTOL Flight Controls Lab.. Martin Hromčík, Kredit: ČVUT VTOL Flight Controls Lab.. Česká startupová společnost Zuri si klade za cíl vyvinout prototyp letounu typu VTOL. Ten v sobě kombinuje výhody kolmého startu, který je úsporný na místo, a doletových vzdáleností okolo 700 km. Maximální cestovní rychlost přesahuje hodnotu 300 km/h. Kromě civilní dopravy by tento koncept mohl najít uplatnění v celé řadě odvětví lidské činnosti. Kredit: ČVUT VTOL Flight Controls Lab.. Jan Belák. Kredit: ČVUT VTOL Flight Controls Lab.. Martin Hromčík, Kredit: ČVUT VTOL Flight Controls Lab.. Česká startupová společnost Zuri si klade za cíl vyvinout prototyp letounu typu VTOL. Ten v sobě kombinuje výhody kolmého startu, který je úsporný na místo, a doletových vzdáleností okolo 700 km. Maximální cestovní rychlost přesahuje hodnotu 300 km/h. Kromě civilní dopravy by tento koncept mohl najít uplatnění v celé řadě odvětví lidské činnosti. Kredit: ČVUT VTOL Flight Controls Lab.. Jan Belák. Kredit: ČVUT VTOL Flight Controls Lab.. Martin Hromčík, Kredit: ČVUT VTOL Flight Controls Lab..


1. 7. 2022; enviweb.cz

VTOL se liší od běžných letadel mnohem víc, než si většina lidí myslí

Zuri je český startup, který vyvíjí letoun typu VTOL (Vertical Take-Off and Landing). Jedná se o doposud poměrně nezvyklý typ letadel s kolmým startem, která dokáží měnit směr tahu svých pohonných jednotek. Na vývoji řídících systémů pro Zuri s podílí i členové a studenti katedry řídící techniky FEL ČVUT. U příležitosti prvních letových testů zmenšeného modelu Zuri jsme si povídali s docentem Martinem Hromčíkem a jeho diplomantem Janem Belákem, který se na vývoji Zuri přímo podílí. URL| https://www.enviweb.cz/rss/276846


1. 7. 2022; techfocus.cz

Vědecká družice vyrobená v Česku bude zkoumat okolí Měsíce

Ambiciózní vesmírná mise LVICE2 s vědeckými přístroji Akademie věd ČR, ČVUT a MFF UK přinese hlubší poznání vesmírného prostředí v okolí Měsíce a pomůže při plánování budoucích misí do Sluneční soustavy.

Měsíca jeho oběžná dráha se v současnosti stávají atraktivními destinacemi pro vesmírné mise. Řada zemí plánuje do této oblasti poslat své výzkumné družice a sondy, NASA ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) také k Měsíci v nejbližší době začnou znovu dopravovat astronauty. Ohledně vesmírného prostředí v okolí Měsíce však stále zůstává řada nezodpovězených otázek týkajících se radiace, fyziky plazmatu či množství prachových částic, které mohou mít vliv na plánování budoucích misí. Odpovědět na tyto otázky má navrhovaná ambiciózní česká mise Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer (LVICE2), která pokoří hned několik prvenství v historii českého prozkoumávání vesmíru. Unikátní vědecká mise České akademické instituce mají bohaté zkušenosti s vědeckými instrumenty, které již létají na oběžné dráze Země. Sestavení celé družice mířící k Měsíci s vlastními vědeckými přístroji je však v České republice bezprecedentní a postaví českou technickou komunitu do popředí vývoje. LVICE2 bude také první českou družicí nejen s kontrolou orientace, ale i své oběžné dráhy. Výkonné motory družici umožní přesunout se z měsíční oběžné dráhy, kde bude měřit turbulence slunečního větru, do Lagrangeových bodů L4/L5 systému ZeměMěsíc, které jsou vědeckou komunitou uvažovány jako vhodné místo pro budoucí vesmírné stanice. V těchto oblastech bude LVICE2 detekovat přítomnost oblaků prachu a mikrometeoritů, tzv. Kordylewského mračna, jejichž výskyt v těchto místech je předpokládán, nikdy však nebyl přímo potvrzen. Kromě toho bude také družice měřit radiační prostředí v okolí Měsíce v průběhu solárního maxima, což poskytne důležité údaje pro návrh budoucích misí s lidskou posádkou, které musí proti záření být chráněny. Konsorcium českých firem a akademických institucí Za návrhem, vývojem a integrací družice stojí firma esc Aerospace s.r.o., která již téměř 15 let působí na poli vývoje elektroniky a softwaru pro družice Evropské vesmírné agentury. Jejím partnerem je firma Stellar exploration EU s.r.o., jež poskytne družici raketový pohon důležitý pro změnu trajektorie a systém napájení družice. Výpočty trajektorie a manévrů sondy bude zajišťovat Fakulta strojní (FS) ČVUT. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (MFF UK) vyvine pro misi novou konfiguraci přístroje Faraday Cup Analyser, jež bude spolu s magnetometrem vyvinutým Fakultou elektrotechnickou (FEL) ČVUT zkoumat vlastnosti plazmatu slunečního větru a měřit jeho turbulence v okolí Měsíce. Oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (ODZ ÚJF AV ČR) s Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou (FJFI) ČVUT pro misi vyvine přístroj na měření radiace nabitých částic PARDAL2 (PArticle Radiation Detector At Lunar orbit and Lagrange points), jehož přímý předchůdce z FJFI nazvaný Spacepix Radiation Monitor (SXRM) osazený na družici VZLUSAT-2 měří radiaci na nízké zemské oběžné dráze. Elektrické a magnetické antény Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (ÚFA AV ČR) budou měřit elektromagnetické pole, kromě toho ÚFA také poskytne pozemní vysílací stanici Panská ves pro komunikaci s družicí. Pohled do budoucnosti "České firmy a instituce již mají zkušenosti s realizací družic pro oběžnou dráhu Země. Zkušenosti s návrhem vlastní lunární sondy otevřou České republice nové možnosti zajímavých projektů a položí základy pro další zkoumání Sluneční soustavy za hranicemi oběžné dráhy Země," řekl Petr Suchánek, jednatel společnosti esc Aerospace. Projekt LVICE2 je nyní ve fázi příprav. V průběhu následujících 12 měsíců bude rozpracován návrh samotné družice i její oběžné dráhy a budou vytvořeny testovací verze jednotlivých vědeckých přístrojů. Po vyhodnocení návrhu v ČR i v ESA poté následující 2-3 roky potrvá dokončení návrhu družice, její výroba a podrobné testování. Start je v současnosti plánován do roku 2026. Projekt je financován kontraktem ESA v rámci Czech Third Party Framework Project. Obsah této tiskové zprávy není oficiálním stanoviskem ESA nebo Ministerstva dopravy ČR. Zdroj: ČVUT, ESA LVICE2 bude také první českou družicí nejen s kontrolou orientace, ale i své oběžné dráhy / Pixabay


1. 7. 2022; sciencemag.cz

Česká družice má zkoumat okolí Měsíce

Vesmírná mise LVICE2 s vědeckými přístroji Akademie věd ČR, ČVUT a MFF UK přinese hlubší poznání vesmírného prostředí v okolí Měsíce a pomůže při plánování budoucích misí do Sluneční soustavy. Družice kompletně vyrobená v ČR by měla odstartovat nejpozději v roce 2026.

Měsíc a jeho oběžná dráha se v současnosti stávají atraktivními destinacemi pro vesmírné mise. Řada zemí plánuje do této oblasti poslat své výzkumné družice a sondy, NASA začne ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) k Měsíci v nejbližší době také znovu dopravovat astronauty. Ohledně vesmírného prostředí v okolí Měsíce však stále zůstává řada nezodpovězených otázek týkajících se radiace, fyziky plazmatu či množství prachových částic, které mohou mít vliv na plánování budoucích misí. Odpovědět na tyto otázky má navrhovaná ambiciózní česká mise Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer (LVICE2), která pokoří hned několik prvenství v historii českého zkoumání vesmíru. Unikátní vědecká mise České akademické instituce mají bohaté zkušenosti s vědeckými instrumenty, které již létají na oběžné dráze Země. Sestavení celé družice mířící k Měsíci s vlastními vědeckými přístroji je však v České republice bezprecedentní a postaví českou technickou komunitu do popředí vývoje. LVICE2 bude také první českou družicí nejen s kontrolou orientace, ale i své oběžné dráhy. Výkonné motory družici umožní přesunout se z měsíční oběžné dráhy, kde bude měřit turbulence slunečního větru, do Lagrangeových bodů L4/L5 systému ZeměMěsíc, které jsou vědeckou komunitou uvažovány jako vhodné místo pro budoucí vesmírné stanice. V těchto oblastech bude LVICE2 detekovat přítomnost oblaků prachu a mikrometeoritů, tzv. Kordylewského mračna, jejichž výskyt v těchto místech je předpokládán, nikdy však nebyl přímo potvrzen. Kromě uvedeného bude také družice měřit radiační prostředí v okolí Měsíce v průběhu solárního maxima, což poskytne důležité údaje pro návrh budoucích misí s lidskou posádkou, které musí proti záření být chráněny. Konsorcium českých firem a akademických institucí Za návrhem, vývojem a integrací družice stojí firma esc Aerospace s.r.o., která již téměř 15 let působí na poli vývoje elektroniky a softwaru pro družice Evropské vesmírné agentury. Jejím partnerem je firma Stellar exploration EU s.r.o., jež poskytne družici raketový pohon důležitý pro změnu trajektorie a systém napájení družice. Výpočty trajektorie a manévrů sondy bude zajišťovat Fakulta strojní ČVUT. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy vyvine pro misi novou konfiguraci přístroje Faraday Cup Analyser, jež bude spolu s magnetometrem vyvinutým Fakultou elektrotechnickou ČVUT zkoumat vlastnosti plazmatu slunečního větru a měřit jeho turbulence v okolí Měsíce. Oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR s Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT pro misi vyvine přístroj na měření radiace nabitých částic PARDAL2 (PArticle Radiation Detector At Lunar orbit and Lagrange points), jehož přímý předchůdce Spacepix Radiation Monitor (SXRM) osazený na družici VZLUSAT-2 měří radiaci na nízké zemské oběžné dráze. Elektrické a magnetické antény Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR budou měřit elektromagnetické pole v okolí družice, kromě toho ÚFA také poskytne pozemní vysílací stanici Panská ves pro komunikaci s družicí. Pohled do budoucnosti "České firmy a instituce již mají zkušenosti s realizací družic pro oběžnou dráhu Země. Zkušenosti s návrhem vlastní lunární sondy otevřou České republice nové možnosti zajímavých projektů a položí základy pro další zkoumání Sluneční soustavy za hranicemi oběžné dráhy Země," řekl Petr Suchánek, jednatel společnosti esc Aerospace. Projekt LVICE2 je nyní ve fázi příprav. V průběhu následujících 12 měsíců bude rozpracován návrh samotné družice i její oběžné dráhy a budou vytvořeny testovací verze jednotlivých vědeckých přístrojů. Po vyhodnocení návrhu v ČR i v ESA poté následující 2-3 roky potrvá dokončení návrhu družice, její výroba a podrobné testování. Start je v současnosti plánován do roku 2026. TZ projektu LVICE2 URL| https://sciencemag.cz/ceska-druzice-ma-zkoumat-okoli-mesice/


30. 6. 2022; Mladá Fronta Dnes

Dron ochránce umí chytit nepřítele do sítě

RAPOTICE Bezpečně dokáže v hlídaném perimetru rozlišit mouchu, drobného ptáka, člověka, narušitelský dron i helikoptéru. Unikátní létající robot Eagle. One (orel) vybavený umělou inteligencí by v budoucnu mohl hlídat okolí věznic před těmi, kteří by pomocí dronů chtěli do chráněného areálu pašovat mobily, drogy či zbraně. Takovéto, obvykle malé komerční drony umí tento lovec bezpečně odchytit do speciální vějířovité sítě, kterou má schovanou v kapsli ve spodní části své konstrukce. Na vývoji tohoto systému pracovali vedle soukromých subjektů také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Jak tento unikátní systém funguje, představili v areálu rapotické věznice. Právě ta by mohla být prvním klientem, kde by mohl být systém v testovacím provozu nasazen. "Jednáme o tom s Vězeňskou službou. Zájem je na obou stranách," uvedl Jan Orava ze společnosti BizGarden, která se na systému podílí. Pozemní složku tohoto systému tvoří síť lokalizačních jednotek složených z 3D lidarů, která monitoruje prostor na základě pulzního světelného paprsku. V momentě, kdy je zaznamenán podezřelý létající objekt, aktivuje se zásahový dron a dostává pokyn k akci. Ze svého heliportu může odstartovat během okamžiku.

Kořist umí pronásledovat Samotný Orel je dron, který má osm vrtulí, váží zhruba patnáct kilogramů. Je schopen dosáhnout výšky několika kilometrů nad zemí a jeho maximální rychlost je 83 kilometrů v hodině. Svou kořist umí aktivně pronásledovat. Jeho tajemství je ukryto ve spodní části konstrukce a tvoří je speciální vějířová síť. Tu spustí a následně do ní nepřátelský dron odchytí a odnese na bezpečné místo. "Pokud je narušitelský dron sestřelen například brokovnicí, nebo elektromagnetickým dělem, může dojít ke katastrofě v případě, kdy dron nese výbušniny či jiné nebezpečné látky. Eagle. One ale dokáže s odchyceným cílem jemně přistát na bezpečném místě, jež třeba dopředu určí pyrotechnici," vysvětlil Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Použití tohoto systému je podle Sasky široké. Sloužit může při ochraně kritické infrastruktury, jako jsou jaderné elektrárny, letiště, věznice. "Dokáže se ale účastnit i ochrany důležitých osob, například prezidentů či celebrit," upozorňuje Saska. Fakulta ČVUT nyní také rozpracovává možnost, při které by na odchytu dotčeného cíle spolupracovalo více létajících robotů zároveň. "Umělá inteligence by tak mohla se skupinou dronů sehrát podobnou akci, jako když smečka vlků útočí na svou kořist," dodal. Orel byl představen i na světové výstavě EXPO v Dubaji 2020, kde vzbudil pozornost. "Zájem o tento systém je relativně velký. Jedná se většinou o soukromé osoby ze zahraničí. Poptávky jsou i od ostrahy letišť. Diskutuje se i použití při chránění vojenských objektů," uzavřel Martin Saska. Foto: Chycený a obmotaný Vlastní zásah začíná v okamžiku, kdy je robotický Orel blízko narušitele. Rozprostře síť tvořenou speciálními vlákny, do které se pronásledovaný dron zamotá (vpravo). Martin Saska na druhém snímku vysvětluje, jak vše funguje. Foto: Lovec Létající robot má na své palubě kromě odchytového zařízení také svůj vlastní počítač a umělou inteligenci. V nouzových případech, kdy je přerušeno spojení s pozemní jednotkou, se umí rozhodovat autonomně. 3x foto: Tomáš Blažek, MAFRA  


29. 6. 2022; seznam.cz

Experiment: hledání zdroje radiace

Jana SLAVÍKOVÁ, moderátorka Dron, který by sám dokázal najít ztracený zdroj radioaktivního záření, třeba po požáru radiologického oddělení v nemocnici nebo po dopravní nehodě při převozu jaderného paliva. Barbora HLAVÁČKOVÁ, moderátorka Právě takový autonomní systém teď vyvíjejí ve spolupráci se soukromým partnerem vědci z ČVUT. V Praze teď provedli experiment, který metodu otestoval v praxi. Přinášíme první díl nové letní série Česko budoucnosti. Martin TYBUREC, redaktor Vzorek radioaktivního cesia 137 právě opustil několik vrstev uranového obalu. Dávka záření je zanedbatelná. Přesto musí být manipulace s kapslí velmi opatrná. Vědci ji na tento terč umístili proto, aby otestovali novou metodu, ve které má hlavní roli autonomní dron z ČVUT. A tento český detektor ionizujícího záření. Daniela DOUBRAVOVÁ, vědecký pracovník, Advacam Dokáže zaznamenat jakoby trasy těch částic v tom senzoru a také jejich energii, takže díky tomu vlastně my jsme schopni identifikovat například směr, odkud to záření přichází. Martin TYBUREC, redaktor Detektor na dronu tímto způsobem může přesně lokalizovat, kde se zdroj záření nalézá. Dron má přitom létat samostatně, aby lidé mohli být v bezpečí opodál. To se může hodit třeba, kdyby došlo k nehodě, při které by se radioaktivní materiál ztratil nebo rozptýlil do okolí. Daniela DOUBRAVOVÁ, vědecký pracovník, Advacam Například požár nemocnice, kde mají radiologické oddělení, tak potřebují zjistit, jestli jim tam nedošlo k úniku nějakých nebezpečných látek. Tomáš BÁČA, výzkumný pracovník, Fakulta elektrotechnická, ČVUT Nebo by byla někde nějaká nehoda, ať už třeba automobilová, které by se účastnil radioaktivní materiál. Martin TYBUREC, redaktor Software vyvíjený na ČVUT převádí získaná data do mapy a záření zobrazuje jako tyto kužely. Tomáš BÁČA, výzkumný pracovník, Fakulta elektrotechnická, ČVUT Z těch kuželů my vlastně odhadujeme, kde ten zářič je. A pak letíme blíže k němu automaticky a vlastně zpřesňujeme tu pozici toho zářiče, jsme schopni i zjistit, co to je za ten zářič, protože ta kamera je velmi citlivá na různé energie toho gama záření. Martin TYBUREC, redaktor Vyhledávání radiace z dronu je další z možností, jak tento detektor využít. I díky malým rozměrům například spolehlivě pomáhá měřit kosmické záření na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Martin Tyburec, televize Seznam


25. 6. 2022; cysnews.cz

Představení nové generace elektrické a autonomní formule týmu eForce FEE Prague Formula Představení dvou nových monopostů soutěže Formula Student Samo

Dne 22. 6. 2022 byly ve ŠKODA muzeu v Mladé Boleslavi představeny dva nové monoposty soutěže Formula Student, které vznikaly v rukách studentů ČVUT pod záštitou Fakulty elektrotechnické. 

Konkrétně se jedná o 11. generaci pilotované elektrické formule a inovovaný autonomně řízený monopost. Akci zahájil rektor Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc. svým online vstupem, na který, už osobně, navázal proděkan pro komercializaci a spolupráci s průmyslem Fakulty elektrotechnické prof. Ing. Jan Vobecký, DrSc. Po úvodním slově za tým proneseným kapitánem Tomášem Krejčím již následoval samotný vrchol akce, odhalení obou formulí. Při vývoji 11. generace vsadil tým na evoluci loňského monopostu, který ukázal svůj potenciál a obsadil 2. místo na loňských závodech ve Španělsku a Chorvatsku. Díky pokročilé simulační technologii Fluent Adjoint tým zlepšil aerodynamické vlastnosti vozidla a zároveň snížil hmotnost aeropaketu. Odlehčení bylo dosaženo i u uhlíkového chassis, náprav a převodovek. Optimalizací prošla také elektronika. Nové jednotky pro měření teplot s decentralizovaným systémem ušetřily více než 100 metrů vodičů, což odpovídá třetině délky původní kabeláže. Nová jednotka volantu nabízí možnost úprav zobrazení a nastavení parametrů pro jednotlivé piloty. Mimo to bude sloužit také ke sběru telemetrických dat, umožňujících diagnostiku formule, a jejich přenosu vzduchem i během jízdy. Samořiditelný monopost DV.01 prošel změnami především po softwarové stránce. Základem pro všechna vylepšení byla v letošním roce implementace algoritmu SLAM. Ten slouží k mapování a lokalizaci formule na trati, čímž lze zlepšit plánování trajektorie formule. Letos tým také implementoval generování závodní trajektorie a rychlostního profilu na ní. Poslední oblastí, kde došlo k výrazným vylepšením byla percepce okolí. Přesnější a rychlejší detekci kuželů umožnila nová neuronová síť, která disponuje automatickou kalibrací a zároveň spolupracuje s detektorem LiDAR. Zdroj a foto: ČVUT

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk