27. 9. 2022; AUTOMA

Za Karlem Kabešem

Vážení a milí čtenáři, v neděli 12. června 2022 zemřel ve věku nedožitých 95 let Ing. Karel Kabeš, významný odborník, autor a publicista v oboru elektroniky, automatizace a řídicí techniky. Za svůj dlouhý a plodný tvůrčí život vedle ostatních svých profesních aktivit napsal téměř 2 600 odborných článků a na 50 odborných publikací.  

Zájem psát odborné texty měl Karel Kabeš od raného mládí, kdy mu první dva odborné článečky vyšly v časopise Radioamatér v letech 1943–1944. V následujícím desetiletí dospěl, vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze a nastoupil profesní dráhu v tehdejším podniku Tesla Strašnice. Tím se mu otevřel přístup k mnoha zdrojům, které mu postupně byly bohatou inspirací pro jeho celoživotní spisovatelskou aktivitu, spjatou zprvu zejména s odbornými časopisy Sdělovací technika (zaměřený na teorii i praxi v elektronice; vznikl 1. 1. 1953) a Automatizace (zaměřený na obor kybernetiky, řídicí techniky a průmyslové automatizace; vznikl 1. 1. 1958). Současně přispíval i jinam, např. do časopisů Slaboproudý obzor, Elektrotechnický obzor, Kovoexport, Technický týdeník či do německých periodik Messen, Steuern, Regeln a Regelungstechnik. Karel Kabeš psal a publikoval odborné technické články nejrůznějšího charakteru a zaměření, od recenzí a referátů, přehledových, informačních a zpravodajských článků až po původní odborné stati, často vycházející z aktuálních výsledků podnikového vývoje. Do konce roku 2016 podle jeho vlastní evidence publikoval celkem na 2 600 článků. V letech 1952–1975 to bylo 620 přesně evidovaných článků, v průměru 27 článků za rok, některé z nich i oceněné jako Nejlepší článek roku. Mezi roky 1976 a 1991 články vzhledem k pracovnímu vytížení na nové pracovní pozici neevidoval, odhadem šlo o asi 180 článků během patnácti let, většinou obchodního a informačního charakteru. Jeho nejproduktivnější spisovatelské období začalo v dubnu 1991 a trvalo téměř 26 let, do konce roku 2016. Byl v důchodu, takže se mohl své zálibě plně věnovat. Za tuto dobu napsal 1 799 článků, většinou již v digitální podobě na počítači, v průměru tedy asi 79 článků za rok. Posledních 95 článků napsal během dva a půl roku již za pobytu v domově pro seniory. V této době naplno využil možnost publikovat také v mnoha nových časopisech, které začaly vycházet po roce 1989, jako Technik, Automa, Elektro a také Energetika aj. Časopis Automatizace, který po více než 50 letech přestal vycházet, nahradil v jeho portfoliu shodně tematicky zaměřený časopis Automa, který se pro něj posléze stal hlavním publikačním médiem. Články v této době již převážně zpracovával podle informací pro tisk uveřejňovaných na webu, jeho nepostradatelném pomocníku. Téměř neznámou kapitolou ve spisovatelském životě Karla Kabeše je jeho spolupráce s prestižním americkým časopisem Electrical Design News (EDN, vydavatel Rogers Publishing Co.), publikujícím informace o technických novinkách z oboru elektroniky z celého světa, v letech 1957–1961. Započala náhodně, když zkraje roku 1956 vyšel v časopise Slaboproudý obzor jeho článek o přesných tyčových potenciometrech vyráběných v ČSR. Článek zaujal jistého pana Pollaka, evropského dopisovatele EDN, t. č. ve Vídni, který přes redakci Slaboproudého obzoru požádal autora o souhlas s otištěním zkrácené verze článku v EDN. Po souhlasné odpovědi, s povolením od zaměstnavatele, článek v EDN vyšel a současně byla Karlu Kabešovi nabídnuta možnost publikovat v EDN další články. Rozvíjející se spolupráce nicméně neunikla pozornosti tehdejší StB. Autor byl pracovníky StB kontaktován a dotazován, nicméně celá záležitost v tomto ohledu vyzněla po asi čtvrt roce bez jakýchkoliv závěrů či následků do ztracena. Pro EDN Karel Kabeš připravil a zpracoval asi 30 článků otištěných nikoliv pod jménem autora, ale pod výrazným nadpisem From Czechoslovakia. Ovšem spolupráce byla po celou dobu trvání doslova na hraně. Tiráž EDN totiž obsahovala seznam zahraničních dopisovatelů s uvedeným plným jménem Karel Kabeš, jediným ze zemí za železnou oponou. Ale nebylo žalobce, nebylo soudce. A s ukončením vydávání tehdejšího časopisu EDN koncem roku 1961 etapa zahraniční novinářské spolupráce Karla Kabeše tak šťastně skončila. Po úspěšném publikování mnoha článků z oboru jeho profesní působnosti Karel Kabeš usoudil, že bude účelné některá témata shrnout a vydat knižně. V roce 1963 tak ve Státním nakladatelství technické literatury (SNTL) vyšla v nákladu asi 2 000 ks kniha Elektromechanické zapisovací přístroje. Měla úspěch a brzy vyšla také v polském překladu a v ruštině. Na rozdíl od jím zpracovaných článků si Karel Kabeš žádnou přesnou evidenci svých knižních aktivit nevedl, jeho vlastním odhadem vyšlo asi 50 knižních titulů. V SNTL bylo jen v knižnici Automatizace vedle zmíněné knížky o zapisovačích do roku 1984 vydáno ještě dalších deset i mezinárodně úspěšných knih, z nichž titul Hybridní výpočetní systémy byl navržen na udělení literární ceny SNTL – ČMT za rok 1978, ve své době nejvyšší možné ocenění. Vedle SNTL spolupracoval Karel Kabeš autorsky také s nakladatelstvími Alfa a Práce a rovněž se na různých odborných publikacích podílel jako spoluautor či člen autorského kolektivu, např. při spolupráci pro SNTL na velkém slovníku výpočetní techniky v jazykové verzi N/Č a A/Č v letech 1978–1980. Pominout nelze ani autorské překlady mnoha set stránek katalogů firem Auma, Blumenbecker, Rittal a Sick, které vedle tvorby odborného názvosloví vyžadovaly značné spisovatelské zkušenosti. Všem spisovatelským aktivitám se Karel Kabeš v produktivním věku věnoval vedle svého náročného zaměstnání. Autor tohoto vzpomínkového textu velmi úzce spolupracoval s Karlem Kabešem po téměř celé jeho publicisticky nejproduktivnější období od září 1992 do konce roku 2016. Nejprve – od roku 1993 do roku 2000 jako šéfredaktor časopisu Automatizace – a poté až do roku 2016 jako odborný redaktor časopisu Automa. Při spolupráci Karel Kabeš vynikal vysokou profesionalitou, vstřícností a spolehlivostí. Vždy pracoval na té nejvyšší odborné, jazykové i společenské úrovni při naprostém vzájemném pochopení a respektování odlišnosti pracovních rolí zúčastněných. Vzpomínejme, prosím, společně Ing. Karla Kabeše jako výjimečnou osobnost, vynikajícího člověka i odborníka, bez jehož přispění by knižní i časopisecká produkce v oboru automatizace své doby v Česku jen stěží dosahovala kvalit veskrze vysoce oceňovaných náročnou odbornou veřejností. Foto: O autorovi: Karel Suchý, emeritní šéfredaktor časopisu Automatizace, odborný redaktor časopisu Automa


27. 9. 2022; mmspektrum.com

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády

MM: Podle údajů Českého statistického úřadu se loni dovezl zemní plyn v hodnotě zhruba 76 miliard korun, z toho bylo 81 % z Ruska a 18 % z Německa. To přitom těží jen minimální objemy plynu, muselo se tedy jednat o reexport dodávek z jiných zemí? Není mi úplně jasné, odkud nakoupený plyn pro české firmy a spotřebitele pochází. Můžete mi rozklíčovat, jaká je aktuální situace v oblasti nákupu plynu? Kdo je největším exportérem plynu a kdo drží zásadní kartu dodávek pro evropské země? P. Janeček: Citujete ČSÚ, který uvádí, že 81 % plynu do ČR bylo dovezeno z Ruska. Musím tuto informaci opravit, do ČR bylo dovezeno z Ruska 99 %, jedno procento je vlastní těžba Moravských naftových dolů. Německo pro nás žádný plyn netěží. Pokud se jedná o fyzickou dodávku ruského plynu, tak jeden kanál vede přes Slovensko a jeden přes Německo. Plynovod Gazela se táhne přes naše území a je napojen na Nord Stream 1, který má přepravní kapacitu 55 miliard kubíků ročně. Dále je zde plynovod Bratrství, který má kapacitu 130 milionů kubíků denně, ale běžně jím denně proteče 90 milionů kubíků. Bratrství zásobuje mimo jiné i Rakousko a Itálii. Jinými slovy, do České republiky je fyzicky dodáván jen ruský plyn, žádný jiný. Pavel Janeček vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, absolvoval mnoho odborných praxí a zahraničních pobytů v oblasti plynárenství. Aktuálně pracuje pro společnost Karma Český Brod. Dříve pracoval jako obchodní a marketingový ředitel různých společností, poradce pro firmy Feg Maďarsko, Pergo Švédsko a Explorer Capital Investments, NY a jako předseda představenstva Pražské plynárenské. Patří mezi odborníky v oblasti energetiky a plynárenství. V poslední době je často oslovovanou osobou k tématům souvisejícím s problematikou cen energií, je autorem mnoha článků souvisejících se současnou krizí v tomto oboru. Ve volném čase se věnuje hudbě, tenisu, lyžování, myslivosti a cestování. (Foto: archiv P. Janečka) A kdo je klíčovým hráčem? Německo drží zásadní kartu a je z velké části odpovědné za tento krizový stav. Německý odběratel kupuje od Gazpromu plyn za cca šest korun za kubík plynu, do ČR prodává za 80 Kč (začátkem září, pozn. redakce). Německá společnost Uniper je největším dovozcem ruského zemního plynu do Německa. Ta také prodává plyn do ČR. Při české roční spotřebě 9 miliard kubíků plynu a současných cenách plynu, které se aktuálně na trhu pohybují okolo 80 Kč za kubický metr, ČR přeplácí Uniperu až o cca 500 miliard. MM: V únoru 2022 jste se pro média vyjádřil, že vláda musí být v současné energetické krizi daleko aktivnější, například tlačit na dlouhodobé smlouvy s Gazpromem, odkoupení zásobníků plynu, a hlavně na fixaci cen energií. Je srpen 2022 – cena plynu pro evropský trh klesla, ČR získala od Nizozemska kapacitu v terminálech na zkapalněný plyn, dividendy ČEZ prý letos a příští rok půjdou na snížení cen energií, od podzimu by mohla platit mimořádná daň pro energetické firmy, vláda zvažuje také zdanění zisků bank. Domníváte se, že takový výčet už by mohl přispět ke zlepšení situace? P. Janeček: Výčet, který prezentujete, vláda představuje jako svá řešení. Myslím, že opak je pravdou a mnoho věcí nedokáže a nemůže ovlivnit. Vláda říká, že zajištuje plyn přes rezervovanou kapacitu plovoucího terminálu z Holandska. Fakticky však tuto kapacitu zajistil ČEZ. Jediné, co se podařilo, je dodávka 240 milionů kubíků plynu do státních hmotných rezerv (SHR). To je jediná zásoba, kterou na konci srpna 2022 máme k dispozici. V České republice je devět zásobníků, z toho osm komerčních a jeden takzvaně rychlý, který je u Příbrami a měl by sloužit pro Prahu. Stát má malou pravomoc, jelikož ostatní plyn, který se plní do těchto komerčních zásobníků, je nakoupen obchodníky, kteří obchodují na území ČR. Jeden z nich je vlastněn MND a Gazpromem. Dalších šest zásobníků vlastní německá společnost RWE. Současná naplněnost osmi komerčních zásobníků je 80 %. Fakticky může tedy vláda disponovat s 240 miliony kubíků, které jsou uloženy v SHR. V zimě je denní spotřeba v ČR 50 milionů kubíků. Vláda zatím ovládá plyn na úrovni pětidenní spotřeby. Ta by circa pokryla kritickou infrastrukturu nebo další nutné provozy k bezprostřednímu fungování státu. Vše ostatní patří obchodníkům. Nejsem právník, ale dle mého názoru má stát k těmto zásobám minimální možnost přístupu. Dovedete si představit, kdyby došlo k zastropování cen energií, že by se tito obchodníci zdráhali prodat plyn do zahraničí za úplně jiné a vyšší ceny? Vláda tvrdí, že má legislativní nástroje, jak tyto zásobníky čerpat ve prospěch českého obyvatelstva. Pan generální ředitel společnosti RWE, která tyto zásobníky vlastní, říká, že legální zamezení a důvod, aby obchodníci vyvezli plyn do jiných zemí EU, není. Domnívám se, že možné by to bylo pouze v nouzovém stavu. Je otázkou, zda by stačilo vyhlášení nouzového stavu, nebo by musel být vyhlášen stav válečný. Vždy jsem tvrdil, že energetika a plynárenství jsou pro stát strategickou záležitostí. Plyn je důležitá a rozhodující komodita, není to spotřební zboží. Se vstupem do EU jsme se začali tvářit, že se jedná o zboží jako každé jiné. Dnes vidíme, že nejedná. URL| https://www.mmspektrum.com/clanek/soucasne-ceny-energii-jsou-pro-firmy-likvidacni 


26. 9. 2022; Respekt

Volání z nebeských vláčků

Do několika let zřejmě bude možné telefonovat z běžného mobilu přes družici. Ze světa tak zmizí oblasti bez signálu.  

Byl to noční start, nádherná hra světel a stínů. Raketa mířila nad oceán, za sebou plameny dlouhé až 500 metrů," popisuje publicista a odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl zářijové vypuštění sedmdesátimetrové rakety Falcon 9 patřící společnosti SpaceX, jejž sledoval přímo z fl oridského mysu Canaveral. Raketa vynášela do vesmíru další satelity sítě Starlink, která nabízí internetové připojení prostřednictvím družic. U toho však nezůstane. Firma SpaceX ambiciózního podnikatele Elona Muska koncem srpna navázala spolupráci s T-Mobile a usiluje o to, aby družice mohly z vesmíru komunikovat i s běžnými mobilními telefony. Nejprve nad územím USA, později pravděpodobně i jinde. Časem by pak mělo být možné zavolat či brouzdat po internetu z jakéhokoliv místa na světě nabízejícího volný pohled na oblohu – bez ohledu na pokrytí pozemní mobilní sítí. "Je to zásadní revoluce," říká Přibyl. "Běžný mobil by už nekomunikoval se základnovou stanicí někde vedle na paneláku, ale – bez jakékoliv úpravy – s družicí v kosmu." V Evropě hustě pokryté mobilním signálem se změna nemusí zdát tak důležitá, ale na jiných kontinentech zůstává řada oblastí, kde se mobil k žádné síti nepřipojí. "Strašně se mi líbí, když během polární výpravy dorazím do míst, kde mobilní signál není. Člověk má pocit větší intimity spojení se Zemí – že jsme si s ní sami dva zbyli, že patřím do tohoto světa," nastiňuje "odvrácenou stranu" mobilní revoluce polárník a režisér Petr Horký. "Naopak když mám s sebou fungující mobil, ze světa se vyděluji a vytvářím si ostrůvek svého vlastního fungování." Vynechána z mobilní revoluce ale zůstala i civilizovanější místa než polární kraje. Dokonce i bohaté Spojené státy nemají pokrytou sedminu území: 15 milionů Američanů signál postrádá a pozemní řešení se nerýsuje; v oblastech, jimž se operátoři zatím vyhýbali, zpravidla žije tak málo lidí, že se tam prostě nevyplatí budovat klasickou infrastrukturu. Dostupnost mobilních služeb má přitom výhody: může urychlit ekonomický růst, navíc při výpadcích pozemních sítí třeba během katastrof nebude nutné bleskově zajišťovat opravy. A že se tak zvýší bezpečnost lidí včetně cestovatelů, si uvědomuje i Petr Horký. "Bill Clinton se kdysi rozhodoval, jestli zpřístupnit systém GPS, a měl velké pochybnosti. Když pak viděl, kolik životů to zachránilo, uvědomil si, že to byl správný krok," připomíná polárník rok 2000, kdy americký prezident podepsal zákon umožňující civilistům využívat družicovou navigaci bez záměrně vnesené odchylky, kvůli níž bylo určení polohy méně přesné. Jako bonbony z dávkovače Možnost telefonovat přes družici existuje sice už dávno, ale vyžaduje to speciální techniku. Petr Horký si s sebou na cesty bere satelitní telefon o velikosti brikety se speciální SIM kartou, s níž ho minuta volání vyjde na dva až tři dolary. "Když je hustá oblačnost, nedovoláte se. To je právě krása současného satelitního telefonování," říká cestovatel, který využívá síť Iridium budovanou již od konce devadesátých let a čítající 76 aktivních družic. Úchvatnou podívanou může vypouštění satelitů nabídnout za jasných nocí, kdy po nebi cestují jakési vláčky rychle se pohybujících "hvězd" – družic, jež právě opustily nosnou raketu. Starlinky startují do kosmu teprve tři roky – ale už jich kolem Země krouží přes tři tisíce. Současná frekvence startů je zhruba jeden týdně a po dokončení má síť čítat 42 tisíc satelitů pohybujících se ve výškách přibližně od 340 do 570 kilometrů. Družice jsou vybaveny motory umožňujícími korekce dráhy a signály z povrchu předávají do pozemních sítí prostřednictvím mnoha přístupových bodů; jen na území USA jsou jich desítky. Síť už nyní nabízí připojení k internetu ve 40 zemích nacházejících se zhruba mezi 60. stupněm severní a jižní šířky a zahrnuje půl milionu platících zákazníků. Vzlet, který na Floridě sledoval Tomáš Přibyl, přidal k "souhvězdí" dalších 51 družic a představoval dnes už běžnou záležitost. Před deseti lety si přitom tak intenzivní kosmický provoz uměl představit málokdo. A ještě fantastičtěji zněl jeden z hlavních cílů – vygenerovat příjmy, které Muskovi umožní financovat pravidelné lety na Mars. Jak projekt budovaný zhruba od roku 2015 začíná měnit svět, bylo vidět třeba po ruském vpádu na Ukrajinu, kdy Musk a dárcovské organizace poskytli napadené zemi zdarma službu i vybavení pro připojení – okrouhlé antény o průměru necelých 60 cm. Čtvrtina všech uživatelů sítě se tak v současnosti nachází právě na Ukrajině. Systém oceňují i majitelé karavanů, lodí, pasažéři některých aerolinek, obyvatelé odlehlých oblastí nebo všichni, kdo chtějí mít vlastní připojení nezávislé na pozemním poskytovateli. Podmínkou je počáteční investice přibližně 600 dolarů do vybavení a to, že si za službu mohou dovolit platit okolo 110 dolarů měsíčně. Dovolat se "tam nahoru" z obyčejného mobilu, bez speciální antény, je samozřejmě složitější. Pozemské základnové stanice, páteř mobilní sítě, bývají od telefonu vzdálené pouhé stovky metrů či kilometry a mobil nebyl zkonstruován k tomu, aby si uměl "povídat" s družicí pohybující se rychlostí přesahující 28 tisíc km/h. Podle Zdeňka Bečváře z pražského ČVUT nejpokročilejší současná mobilní síť 5G předpokládá, že vzájemná rychlost telefonu a základnové stanice nepřesáhne 500 km/h. "Vyšší rychlost by sama o sobě nevadila, ale problémem je Dopplerův efekt, to je docela výzva," zmiňuje Bečvář jev, kdy se frekvence přijímaných vln mění podle vzájemné rychlosti přijímače a zdroje, takže se spojení může ztrácet. Projekt Starlink každopádně brzy vstoupí do nové fáze: začnou startovat satelity druhé generace, větší než ty stávající. Díky anténě o ploše 25 metrů čtverečních "uslyší" i slabounký signál z mobilu na Zemi (má jít o frekvenci 1900 MHz). Jednotlivé družice, pohybující se za sebou po různých drahách tak, aby jich na obloze bylo pokud možno vždy několik, si budou mezi sebou signál předávat laserovým paprskem (což nejnovější Muskovy družice umí už dnes). Snadno tak doputuje z amazonského pralesa do míst s běžnou infrastrukturou a zpět k volajícímu. Zrod systému nicméně provázejí problémy. Satelity druhé generace označované V2 původně už neměl vynášet zmíněný Falcon 9, ale nová gigantická Muskova raketa Starship, která má tak velký nákladový prostor, že velké družice nebudou muset cestovat do vesmíru ve složeném stavu a teprve tam se složitě "rozbalovat" – poletí rozložené a z rakety budou vypadávat trochu jako bonbony z dávkovače. Vývoj obří rakety o výšce 120 metrů ovšem nabral zpoždění, a firma SpaceX proto zpočátku přece jen vsadí na Falcony, pro které vyrobí družice V2 v menší odlehčené verzi. "Budou mít menší anténu a nedokážou zajistit datový tok, jaký se původně plánoval. Půjde o testovací provoz, ještě s prodlevami, zpočátku nebudete mít satelit vždy nad sebou," vysvětluje Přibyl. V testovací fázi se proto zatím nepočítá s telefonními hovory, ale pouze se SMS a MMS (obrázky, fotografiemi), kde tolik nevadí, že mobil bude muset chvíli počkat, než se družice vynoří nad horizontem. První satelity, které tuto komunikaci umožní, mají do kosmu odstartovat do konce příštího roku. Telefonování se má přidat přibližně od poloviny dekády a spolu s ním nastoupí základní surfování po internetu. Přenosové rychlosti nebudou zatím nijak oslnivé, mluví se maximálně o 1–2 MB/s. "Takovou rychlost jsme zažívali na mobilech tak před dvaceti lety. Už běžné webové stránky, které mají hodně obsahu, se budou načítat pomalu," upozorňuje již citovaný Zdeněk Bečvář, který na Fakultě elektrotechnické ČVUT působí na Katedře telekomunikační techniky. Řešením se časem může stát vyšší počet družic, díky němuž se už nebude tolik uživatelů na povrchu dělit o jeden satelit. Načítání stránek se tím zrychlí, nezmizí však značné zpoždění neboli latence důležitá třeba při hraní počítačových her – doba, po kterou signál cestuje do kosmu a zpět. Drony a vzducholodi T-Mobile po navázání spolupráce s Muskem plánuje, že službu ve Spojených státech poskytne zdarma předplatitelům svého nejdražšího programu zahrnujícího neomezené volání, posílání zpráv i internet. V rámci roamingových služeb ji pak budou moci využívat i jiní operátoři. Časopis Forbes jako možné partnery nedávno jmenoval Deutsche Telekom, Vodafone, jihokorejský SK Telecom a indický Reliance Jio – právě pozemním signálem řídce pokrytá Indie je příkladem země, kde by satelitní komunikace mohla mít značný dopad, třeba ve vzdělávání dětí. V řadě chudých států připojení k internetu v minulosti také zvýšilo zaměstnanost, byť více u vzdělanější části populace. SpaceX se nechystá spolupracovat jen s T-Mobile, chce uzavřít smlouvy i s dalšími operátory. Satelity navíc kromě Muska vypouští nebo se k tomu chystá i několik dalších firem. "Nedávno odstartovala na Falconu 9 spolu s dávkou starlinků družice BlueWalker 3 firmy AST SpaceMobile, která váží jeden a půl tuny a její anténa zaujímá plochu 64 metrů čtverečních. Příští rok jich společnost chce vypustit dvacet. Kosmické firmy i operátoři dobře vědí, že jim nesmí ujet vlak," popisuje Tomáš Přibyl. Mohou družice časem pozemní sítě nahradit, podobně jako mobilní signál téměř nahradil pevné linky? Musk zatím v úvahách tak daleko nejde, mluví o pouhém doplňku stávajících možností. Zřejmě i proto, že vybavení pro moderní 5G sítě půjde do kosmu přemístit jen stěží. Infrastruktura 5G připojí ke světové síti kromě telefonů i řadu čidel a přístrojů "internetu věcí", což by už satelity patrně nezvládly. "Určitý přesun ze zemského povrchu výš je nicméně trend," upozorňuje Zdeněk Bečvář a zmiňuje možnost umístit základnové stanice pro mobily kromě družic i na drony nebo vzducholodi. "Je to často levnější než stavět infrastrukturu třeba na kraji měst, případně na fotbalových stadionech, kde se krátkodobě může shromáždit deset či dvacet tisíc lidí." Budoucnost tak může být ve znamení nenápadné pestrosti: "Čekal bych, že během příštích deseti či dvaceti let budou satelity koexistovat s drony a vzducholoděmi a zajišťovat rovnoměrnější pokrytí tak, aby uživatel co nejméně pocítil, kde se právě nachází," nastiňuje Bečvář. Ne každý to ocení. Ubude příležitostí, kdy lidé uzavření v bublinách nesledují své displeje, ale "musí" se věnovat komunikaci postaru. Nakonec je s tím však smířen i polárník Petr Horký. "Miroslav Zikmund měl dar, že uměl opouštět věci – říct ‚takhle to pamatuju já, ale takové to už nikdy nebude‘. Podobně jako jsme přišli o mapy pokryté bílými místy, ztratíme i oblasti bez signálu. Svět bude jiný – a je to tak vlastně v pořádku," uzavírá WWW. RESPEKT. CZ/AUDIO --- Kolonizace oblohy "Souhvězdí" komunikačních družic mohou znamenat konec tmavé noční oblohy. Celkem má být podle současných plánů do kosmu vypuštěno mnoho desítek tisíc satelitů; nejradikálnější plány některých firem nastiňují i stovky tisíc. Nejviditelnější jsou zatím právě starlinky – hlavně za letních nocí po soumraku a před rozbřeskem kolem 50. stupně severní i jižní šířky, tedy v zeměpisné šířce Česka. Nejjasnější jsou několik týdnů či měsíců po vypuštění, kdy teprve "šplhají" na cílovou oběžnou dráhu (známé "vláčky hvězd" putující oblohou); pak se projeví vliv stínítka, které jas sníží. Jenže od loňského září už SpaceX své družice stínítky nevybavuje, protože brání laserové komunikaci mezi jednotlivými satelity. Místo toho hledá jiné cesty, jak jas snížit. Prognózy mluví o tom, že časem bude každá 14. hvězda viditelná po soumraku či před rozbřeskem pouhým okem ve skutečnosti družicí. Astronomové protestují. Světelné šmouhy od satelitů poškozují snímky oblohy a problém se rychle zhoršuje. Existují sice způsoby, jak fotografie vyčistit, je to ale velmi pracné. "Stravuje to celou moji kariéru," postěžovala si časopisu Nature americká astronomka Meredith Rawls. Nespokojeni jsou také zástupci původních obyvatel, pro něž je noční obloha posvátná nebo na ní zakládají svůj kalendář. "Nejprve byla kolonizována naše půda, teď je to naše obloha," protestovala na stránkách časopisu Nature australská astronomka a zástupkyně původních obyvatel Karlie Noon.. Foto: Nebeské mikádo. Světelné stopy satelitů, převážně družic Starlink, nad vápencovými útvary v západní Austrálii. FOTO NASA JOSHUA ROZELLS Foto: Odteď spolu. Šéf amerického T-Mobilu Mike Sievert a Elon Musk oznamují uzavření partnerství pro mobilní signál bez hranic. FOTO PROFIMEDIA. CZ


26. 9. 2022; zakazka.cz

Studentské závodní speciály: v Kampusu Dejvice na plný plyn

V dejvickém kampusu se opět po roce objevily na veřejnosti závodní speciály studentských týmů ČVUT v Praze v rámci Závodního dne ČVUT.

Díky dynamickým ukázkám byly stroje představeny ve svém živlu: spalovací formule z dílny CTU CarTech z Fakulty strojní , elektrická a autonomní formule z dílen týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické a taktéž elektrické a spalovací silniční závodní motocykly týmu CTU Lions z Fakulty dopravní. Dejvický kampus ČVUT v Praze hostil již tradiční akci Závodní den ČVUT, na kterém zástupci jednotlivých studentských týmů CTU CarTech z Fakulty strojní, eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické a CTU Lions z Fakulty dopravní představili své monoposty a prezentovali své výsledky letošní sezóny, roku 2022. Tým eForce představil již jedenáctou generaci studentské formule FSE.11 a inovovaný autonomní monopost DV.01. Pilotovaná formule se v letní sezóně zúčastnila pěti závodů, na kterých se jí podařilo navázat na úspěšnou předcovidovou sezónu. Hned na prvních závodech se povedlo vyhrát první ročník závodů ve švýcarském Curychu a k tomu přidat dvě druhá místa. První z nich na domácích závodech v Mostě, kde se týmu již tradičně daří. Na úplný závěr sezóny se mu podařilo, stejně jako v minulém roce, obhájit druhé místo v Chorvatsku na závodech Alpe Adria. Autonomní formule DV.01 se zúčastnila tří závodů a také dosahovala skvělých úspěchů. Na českých závodech v Mostě dokonce vyhrála disciplínu Akcelerace a Autocross a celkově získala třetí místo. "Suma sumárum se jedná o jednu z nejúspěšnějších sezón v historii eForce,” říká kapitán týmu Tomáš Krejčí. Monopost FS.14 týmu CTU CarTech je výsledkem návaznosti na úspěšného předchůdce FS.13, který v minulé sezóně obhájil 1. místo v Mostě a zároveň sloužil jako testovací vůz pro zaškolení nových jezdců. Tým z úspěšného předchůdce převzal osvědčené komponenty a doplnil ho o inovativní koncept hybridní pohonné jednotky přední nápravy. I přes celkovou náročnost celého projektu se týmu povedlo odjet celou závodní sezónu Formula student 2022 a umisťovat se v první desítce konkurentů. V neposlední řadě se na akci představil se svými prototypy tým CTU Lions, který se jako jediný v ČR účastní mezinárodní studentské soutěže MotoStudent. "V letošním roce jsme pracovali především na konceptu nové EVO 3.0 Electric. Zvažujeme celkovou koncepci, uložení motoru, nové technologie výroby rámu a novou chemii baterií. Během roku jsme také testovali a ladili loňský prototyp EVO 2.0 Electric, který oproti konkurenci vyniká hlavně podélně umístěným motorem a souosým uložením zadní kyvné vidlice a hnacího řetězového kola,” vysvětluje Přemysl Toman, šéf týmu CTU Lions. Se zmíněným motocyklem a celým jeho projektem se v minulém roce CTU Lions umístili na závěrečném závodě soutěže MotoStudent ve španělském Aragonu na celkovém 12. místě z 45 mezinárodních účastníků. V dílčích kategoriích pak stojí za zmínku 15. místo v hlavním závodě, 8. místo v oblasti inovace proměnlivého rozvoru a 1. místo v disciplíně business plánu. Letos se tým ještě chystá na závody v italské Imole. Týmy u svých strojů kromě svých výsledků představily účastníkům také technický návrh monopostů. Hlavním lákadlem akce zůstaly již tradičně předváděcí jízdy všech formulí a motocyklů po uzavřené ulici Technická před budovami ČVUT. Zájemci z řad studentů měli jedinečnou možnost přidat se k týmům a pracovat s nimi na nových strojích pro nadcházející sezónu. Pro zájemce o zapojení do týmů, kteří se nemohli akce zúčastnit, byla celá akce přenášena online přes platformu YouTube, kde je nyní k dispozici i záznam. Soutěž Formula Student Oba týmy, CTU CarTech a eForce FEE Prague Formula konstruující závodní monoposty, se účastní soutěže Formula Student, jejíž závody se konají po celém světě. Studenti mezi sebou porovnávají síly nejen v jízdních dynamických disciplínách, ale pro celkový úspěch jsou neméně důležité dobré výsledky v disciplínách prezentačních. Studenti prezentují technický návrh závodního vozu, dále například i nákladovou studii či business plán, kde se snaží produkt nabídnout potenciálním investorům. Soutěž reflektuje současné trendy průmyslu a studenti mnohdy svými inovacemi zaběhnutá řešení předbíhají. Soutěž Motostudent Motostudent je mezinárodní soutěž studentských týmů. Úkolem je vyvinout a postavit závodní motocykl podle pravidel daných pořadatelem podobný kategorii Moto3. Aktuálně tým vyvíjí v ročníku 2022/2023 elektrický motocykl CTU Lions EVO 3.0 Electric. V rámci soutěže se odevzdávají technické zprávy, jako Concept development, Detailed design, Innovation project, Management Plan a Prototyping. Zprávy popisují celý proces vývoje od prvních skic až po testování vyvinutého prototypu. Sezóna je završena finálovým eventem na okruhu Aragon ve španělském Alcanizu. Finále zahrnuje technické přejímky statické, dynamické a administrativní, prezentace zpráv před odbornou komisí, testování profesionálním jezdcem. Jezdci se postupně utkávají v dynamických disciplínách testů akcelerace, brzdění, jízdy zručnosti, ale také přímo na trati při zajetí nejrychlejšího kola, maximální rychlosti, umístění v kvalifikaci a v prestižním závěrečném závodu s hromadným startem na trati v plnohodnotné konfiguraci MotoGP. Kromě hlavní soutěže se CTU Lions účastní i seriálů Moto Engineering Cup a Moto Engineering Italy, které jsou určeny pro úspěšně otestované prototypy soutěže MotoStudent, aby týmy mohly dále porovnávat své motocykly na dalších evropských okruzích, jako je například světově známý okruh Enza Ferrariho v italské Imole. FAKTA O STUDENTSKÝCH FORMULÍCH: Autonomní formule DV.01.2022 týmu eForce FEE Prague Formula V sezóně 2020 tým zkonstruoval historicky první autonomní elektrickou formuli v České republice. Samořiditelný monopost vznikl za využití mechanického návrhu monopostu FSE.07, který ale po elektrické stránce prošel kompletní přestavbou. Nově vzniklá skupina v týmu se musela vypořádat s mnoha novými problémy jako snímáním a rozpoznáváním okolí, výpočtem ideální dráhy, samotným řízením nebo záchranným brzdovým systémem. V letošní sezóně zůstává k detekci kuželů stereokamera a LiDAR. Byl představen nový algoritmus SLAMu pro mapování tratě na základě dat z detekcí kuželek a pozice z GPS. Tento algoritmus se vyznačuje především svojí rychlostí a spolehlivostí i díky tomu, že běží čistě na GPU. Došlo také k vylepšení plánování tratě, díky čemuž dokážeme plánovat optimální trať pro celé kolečko i s rychlostním profilem. Z mechanického hlediska se na formuli změnila především sedačka pilota, došlo u ní k optimalizaci místa pro jednotky a servisovatelnosti, při zachování pohodlí pilota. Výsledky: FS ATA v Itálii – celkově 5. místo FS CZ v Mostě – celkově 3. místo FS East v Maďarsku – celkově 19. místo Elektrická formule FSE.11 týmu eForce FEE Prague Formula Pro sezónu 2022 tým pokračoval již v dříve nastaveném dvouletém vývojovém cyklu. Loňský jubilejní desátý monopost byl v mnohém přelomový a jedinečný. Akumulátor o maximálním napětí 600 V netradičně umístěný pod nohama pilota, rekuperace, všechny čtyři motory umístěné v kolech, byly jen některé z nových klíčových vlastností. FSE.11 využívá osvědčeného konceptu, ze kterého dostává maximum výkonu, ale také zlepšuje klíčovou spolehlivost. Formule je nyní o více než 10 kg lehčí, optimalizovaná byla struktura uhlíkového monokoku sandwichové konstrukce či aeropaket pro efektivnější obtékání vzduchu kolem celého vozu. Pilot nově může za jízdy komunikovat s inženýry u trati a řešit akutní problémy vozu či zlepšit závodní stopu. Vůbec poprvé byl pro vývoj vozu využít také simulátor. Ještě před prvním postavením auta na testovací dráhu jsme, díky simulátoru, byli schopni lépe zvolit parametry pro jízdní dynamiku vozu a veškerá další práce na hledání optimálního nastavení tak byla výrazně efektivnější. To vše přispělo k tomu, že je monopost FSE.11 jedním z nejúspěšnějších monopostů v celé historii týmu. Výsledky: FSSwitzerland – celkově 1.místo FSCZ v Mostě – celkově 2. místo FSEast na Hungaroringu – celkově 9. místo FSG v Německo – celkově 24. místo FS Alpe Adria v Chorvatsku – celkově 2. místo Spalovací formule FS.14 týmu CTU CarTech Monopost FS.14 jako jediný v České republice disponuje hybridním pohonným systémem. Hlavní pohonná jednotka – motor z motocyklu Yamaha R6 disponuje vačkami vlastního návrhu pro lepší průběh výkonové křivky. Z předchozích let tým převzal návrh titanových svodů a výfuku, karbonové sání a celkové snížení o 30 mm použitím suché vany s externím mazacím okruhem. Všechny tyto úpravy se podílejí na maximálním výkonu 59 kW, který je skrze novou čtyřstupňovou převodovku přenášen na zadní kola. Pro změnu převodu slouží poloautomatické řazení pádly pod volantem, které prošlo značnou optimalizací, díky které se nám povedlo výrazně snížit časy řazení. Monopost disponuje dvěma sekundárními elektromotory umístěnými na přední nápravě, které poskytují dodatečný instantní výkon 8 kW. Elektromotory poskytují dodatečný výkon při akceleraci, výjezdu ze zatáček a v prodlevě řazení spalovacího motoru. Elektromotory jsou napájené olejem chlazenou baterií. Hybridní pohon je zároveň schopen část kinetické energie jinak ztracené při brždění uložit formou rekuperace do zmíněné baterie. Díky spojení těchto dvou pohonných systémů v závodním režimu dosahuje formule spotřeby benzínu 18 l/100 km. Formule též disponuje novým systémem odpružení a tlumení přední a zadní nápravy, které umožňuje izolovat klopné a vertikální složky jízdních sil. Díky tomu je možné chování auta precizněji a rychleji nastavit tak, aby byli piloti schopni vytěžit z monopostu co nejvíce mechanické přilnavosti ve všech disciplínách. Úpravy přední nápravy znamenaly také přechod ze systému pullrod na systém pushrod, tedy umístění systému odpružení v horní části auta. Následkem toho se také uvolnil prostor v dolní části vozu a povedlo se tak docílit většího průtoku vzduchu do aerodynamických podlah a na křídla po stranách kokpitu. Vlivem toho a také dalších optimalizací aerodynamického paketu se aerodynamické skupině povedlo zvýšit celkový přítlak až o 20,4 % oproti poslednímu monopostu testovanému na závodním okruhu. Výsledky: FSCZ v Mostě – celkově 9. místo a za Autocross 2. místo FSA na RedBull Ring – 10. místo FSEast na Hungaroringu – 8. místo a 5. místo v Autocross FS Alpe Adria v Chorvatsku – 6 místo při čemž 3. místo v Autocross, 2. místo v Skidpad a 2 místo v Acceleration. Sezóna: Tým CTU CarTech odstartoval sezónu obhájením druhého místa v disciplíně Autocross na českém závodě FSCzech v Mostě. Na rakouském závodě FSA na RedBull Ringu tým CTU CarTech zajel královský závod Endurance s druhým nejrychlejším časem a to 21:14.555, ale bohužel kvůli úniku oleje nebyl výsledek platný. I přes tento incident se ve světové konkurenci umístil celkově na desátém místě. Po týdenní pauze tým pokračoval na maďarském závodě FS EAST, kde obhájil 5. místo v disciplíně Autocross. Celou sezónu Formula student 2022 následně tým zakončil na chorvatském závodě FS Alpe Adria, kde v kategorii Cost&Manufacturing za svůj inovativní přístup v otázce udržitelné výroby obdržel druhé místo. V dynamických disciplínách Acceleration, Skidpad a Autocross se vždy umístil na stupních vítězů. V samotném závěru soutěže tým obdržel speciální cenu Rimac Group Powertrain Award za hybridní pohon, a to přímo od Marca Arnolettiho. Fakta o studentských motocyklech CTU Lions Všechny motocykly CTU Lions odpovídají kategorii Moto 3. V roce 2021 tým představil prototyp CTU Lions EVO 2.0 Electric s podélně uloženým motorem uchyceným na vlastní odlité a obráběné převodce se spirálovým soukolím zajišťující změnu rotace hlavní hřídele motoru o 90°. Samotná převodka současně tvoří hlavní uzel celého rámu včetně zavěšení zadního přepákovaného odpružení a uložené zadní kyvné vidlice, která je souosá s výstupním hnacím řetězovým kolečkem. Rám tvoří "3D puzzle" ze svařovaných hliníkových deskových výpalků. Rám dovršuje technologická inovace proměnlivého rozvoru skrývající se ve výměnných vložkách horních brýlí v kombinaci s rotaci umožňující brýlí spodních. Hlavní výhodou je rychlost změny úhlu přední vidlice v rámci minut. Motocykl disponuje špičkovým výkonem až 42 kW v 8000 ot./min, s bateriovým packem o kapacitě 7 kWh, maximálním napětí 118V a proudovém zatížení 550A. Samotný bateriový pack je složen z 868 článků procházejících celým rámem, který celou baterii tvoří, a na který je následně přišroubována přední vidlice s krkem a převodka s kyvnou vidlicí a pohonnou jednotkou. Z předchozích generací byla k vidění EVO 1 Petrol s motorem Honda 250 CBR a laditelnou řídící jednotkou, ocelovým trubkovým rámem s hliníkovými bočnicemi a celkovou hmotností 125 kg. Zdroj zprávy: ČVUT Praha


26. 9. 2022; prahapress.cz

Polohu pražských tramvají pomohou vyhledávat satelity

Polohu pražských tramvají budou nově zpřesňovat vícefrekvenční satelitní přijímače a evropský systém Galileo.

Polohu pražských tramvají pomohou zpřesňovat vícefrekvenční satelitní přijímače využívající různé družicové systémy, kromě GPS především Galileo. Jejich přesnost i v husté zástavbě centra Prahy je díky tomu velmi vysoká, vykazuje odchylky maximálně 2 metry. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) je postupně instaluje do jednotlivých vozidel. Ve všech tramvajích využívaných v pravidelném provozu by měly být osazeny do konce příštího roku. Vícefrekvenční satelitní přijímače, které DPP nyní instaluje do svých tramvají, jsou schopny přijímat signál z různých globálních družicových polohových systémů (GNSS), nejen GPS, který provozují Vesmírné síly Spojených států amerických (USSF), ale zejména z evropského autonomního systému Galileo, díky kterému je možné dosáhnout výrazného zvýšení přesnosti určování polohy. Oba družicové navigační systémy poskytují služby potřebné pro zajištění lokalizace zcela zdarma. Konfigurace a nastavení nových přístrojů je výsledkem pilotního projektu DPP, jehož cílem byla modernizace stávajících satelitních přijímačů v pražských tramvajích využívající pouze signál GPS, a který od roku 2019 probíhal ve spolupráci s hl. m. Prahou, Fakultou elektrotechnickou ČVUT a Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), loni transformovanou na Agenturu Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Přesná lokalizace tramvají umožní nejen zlepšení přehledu o aktuání dopravní situaci pro dispečery i cestující, ale otevře také možnosti pro další úspory v rámci provozu vozidel a infrastruktury díky novým možnostem optimalizace jízdy. K článku bylo přidáno komentářů.


26. 9. 2022; railtarget.cz

Pražské tramvaje spolupracují se satelity. Určování jejich polohy bude zajišťovat systém Galileo

Polohu pražských tramvají pomohou zpřesňovat vícefrekvenční satelitní přijímače využívající různé družicové systémy, kromě GPS především Galileo. Jejich přesnost i v husté zástavbě centra Prahy je díky tomu velmi vysoká, vykazuje odchylky maximálně 2 metry. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) je postupně instaluje do jednotlivých vozidel. Ve všech tramvajích využívaných v pravidelném provozu by měly být osazeny do konce příštího roku.

Vícefrekvenční satelitní přijímače, které DPP nyní instaluje do svých tramvají, jsou schopny přijímat signál z různých globálních družicových polohových systémů (GNSS), nejen GPS, který provozují Vesmírné síly Spojených států amerických (USSF), ale zejména z evropského autonomního systému Galileo, díky kterému je možné dosáhnout výrazného zvýšení přesnosti určování polohy. Oba družicové navigační systémy poskytují služby potřebné pro zajištění lokalizace zcela zdarma. Konfigurace a nastavení nových přístrojů je výsledkem pilotního projektu DPP, jehož cílem byla modernizace stávajících satelitních přijímačů v pražských tramvajích využívající pouze signál GPS, a který od roku 2019 probíhal ve spolupráci s hl. m. Prahou, Fakultou elektrotechnickou ČVUT a Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), loni transformovanou na Agenturu Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Přesná lokalizace tramvají umožní nejen zlepšení přehledu o aktuání dopravní situaci pro dispečery i cestující, ale otevře také možnosti pro další úspory v rámci provozu vozidel a infrastruktury díky novým možnostem optimalizace jízdy. "Díky spolupráci s vědci a odborníky z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Agentury Evropské unie pro kosmický program a Ministerstva dopravy jsme konečně našli řešení pro určování přesných poloh pražských tramvají. Díky detailním analýzám, které z výsledků zpracovali vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT, se nám podařilo najít nejvhodnější typ satelitního přijímače, a to s využitím evropského navigačního systému se signálem GNSS. V rámci testovacích jízd vykazoval jen minimální odchylky polohy, maximálně do 2 metrů," řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP. "Zastaralé satelitní přijímače v tramvajích pro určení přesnější polohy vozidel využíváme zhruba 20 let, fungují pouze na systému GPS. V husté zástavbě v centru Prahy nicméně tyto přístroje velmi často vykazovaly a vykazují značné odchylky od skutečné aktuální polohy v řádu desítek až stovek metrů, což je nevyhovující pro další rozvoj moderních aplikací v MHD včetně PID Lítačky. Proto jsme v roce 2019 ve spolupráci s hl. m. Prahou, EUSPA a odborníky v této oblasti z Fakulty elektrotechnické ČVUT pod vedením profesora Františka Vejražky a Ing. Václava Navrátila zahájili pilotní projekt s cílem nejen modernizovat stávající přijímače, ale najít takový typ a jeho konfiguraci, který by obstál v provozu tramvají ve specifických podmínkách centra Prahy. V průběhu projektu jsme otestovali různé typy vícefrekvenčních přijímačů, s každým z nich jsme absolvovali desítky testovacích jízd v běžném provozu," uvedl Milan Slunečko, vedoucí jednotky Správa vozidel Tramvaje DPP a dodal: "Původní přijímače postupně měníme za nové, tyto práce realizujeme v rámci plánované údržby nebo oprav jednotlivých vozů. V současnosti jsou nainstalovány ve všech 55 tramvajích typu 14T, 35 vozidlech T3R.PLF a ve většině tramvají KT8N2, tj. zhruba v necelé třetině vozového parku DPP. Do konce roku 2023 je plánujeme nainstalovat do všech tramvají." "Rozvoj nových aplikací, intenzita a specifika pražského tramvajového provozu kladou na přesnost, dostupnost a spolehlivost přesné lokalizace vozů vysoké nároky, které však běžné monofrekvenční přijímače, používané např. v chytrých telefonech, nesplňují. Vytížené centrum města s úzkými ulicemi a omezeným výhledem na oblohu představuje pro družicovou navigaci jedno z nejnáročnějších prostředí, je tedy nezbytné využívat většího množství družic různých systémů, zejména pak GPS a Galileo. Zvolené řešení a požadované parametry GNSS přijímačů jsou výsledkem desítek týdnů testování různých variant v reálném provozu a podrobné analýzy naměřených dat. Jsme velice rádi, že DPP oslovil právě náš tým, který se družicovou navigací dlouhodobě zabývá, a věříme, že nové GNSS přijímače přinesou výhody jak DPP, tak cestujícím Pražanům," řekl Václav Navrátil z Katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. "Agentura Evropské Unie pro kosmický program dlouhodobě podporuje nasazení družicových navigačních systémů Galileo a EGNOS v dopravě. Kromě běžného využití cestujícími v rámci různých dopravních aplikací v mobilních telefonech se naše navigační služby používají například pro přístrojové přiblížení letadel na přistání, nebo pro přesnou lokalizaci vozidel při dopravních nehodách v rámci systému eCall, kde mohou pomoci zajistit včasný příjezd složek integrovaného záchranného systému. Jsme rádi, že Galileo pomůže zpřesnit lokalizaci i v pražské tramvajové dopravě a otevře prostor pro další inovace a zefektivnění každodenního provozu," uzavřel Daniel Lopour z Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Zdroj: TZ DPP URL| https://www.railtarget.cz/technologie-a-infrastruktura/prazske-tramvaje-spolupracuji-se-satelity-urcovani-jejich-polohy-budezajistovat-system-galileo-3530.html 


26. 9. 2022; prazskypatriot.cz

Student FEL ČVUT Vojtěch Radakulan laureátem ceny Jindřicha Chalupeckého 2022

Jedním z pěti letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, nejprestižnějšího ocenění pro umělce do 35 let, se stal Vojtěch Radakulan, doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT. Jeho dílo, jež podle znalců na výtvarné umění čerpá svou estetiku převážně z herního světa, si můžete od 23. září prohlédnout na společné výstavě letošních laureátů v Národní galerii.  

Podle porotců dílo Vojtěcha Radakulana odmítá tendence uniknout zmatkům skutečnosti do sféry digitálních životů a identit. Místo toho používá herní prostředí jako kritický nástroj k úvahám o digitální i fyzické realitě a také o tom, kde se hranice mezi nimi již zhroutily. Radakulanova praxe přehodnocuje architekturu, veřejný prostor a paměť a aktivně zapojuje tělesnou a netělesnou přítomnost návštěvníků, diváků, uživatelů. Studujete jako doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce. Jaké máte téma svého výzkumu a jak se to propojuje s vaší uměleckou tvorbou? Chtěl jsem více pochopit technické dovednosti, které jsou potřeba pro tvorbu interaktivní 3D počítačové grafiky. Končím teď první ročník na Katedře počítačové grafiky a interakce na Fakultě elektrotechnické a prošel jsem si stejným procesem jako tisíce doktorandů přede mnou: Přijdete s velikou výzkumnou otázkou a zjistíte, že se v ní buď utopíte, nebo ji musíte zmenšit. Odměnou pak bývá, že i při malé a zdánlivě triviální otázce se člověk při pořádném zkoumání dostane před netušené věci. Já jsem tedy zakotvil u rozpoznávání prostoru v rámci virtuální reality a konkrétně mě zajímá fenomén vnucené perspektivy. Připravuji experiment ve spolupráci s TU Darmstadt a Dr. Julií Frankenstein, který používá metody z oboru psychofyziky pro pochopení limitů prostorových iluzí v rámci headsetů pro virtuální realitu a převádí je na kvantifikovatelné výsledky. Můžete popsat, čím se ve své umělecké tvorbě zabýváte? Jaké formáty využíváte? Jádrem mé práce je zkoumání simulací a vytváření fikčních světů, známé jako worldbuilding. Mými nástroji jsou ruční kresby, text, fyzická instalace, herní enginy nebo renderovací software. V tomto světě se návštěvníci mohou pokusit stát se něčím nebo někým jiným, vidět komplikovaná témata jako nové technologie, asymetrické vztahy nebo globalizační problémy z pohledu jiného člověka, počítače nebo šišky. To nám musíte vysvětlit. Jak vidí nové technologie šiška? To nevím, ale kouzlo nových technologií je v tom, že se alespoň můžeme tvářit, že hrajeme či vidíme svět skrze třeba šišku. V jedné z mých minulých her jsem používal charakter šišky pro prozkoumání virtuální kopie jedné existující zahrady. Bylo to jednoduché, člověk pomocí klávesnice mohl otáčet šiškou a prozkoumávat zahradu. Obyčejně ve hrách hrajete sami za sebe, nebo jiné lidské charaktery, a toto je tedy takový anekdotický komentář k celé té situaci. Dílo jsem ještě nedokončil, proto se to spíš dá vnímat jako nástroj k objevování světa – zkrátka se najednou valíte skrze zahradu jako šiška a třeba vás při tom něco napadne. Jak jste se k umění dostal? Vystudoval jsem kromě architektury také sochařství, což je moje akademická kvalifikace. Za umělce se považuji proto, že je to nejjednodušší sféra, do které se zařadím, když to potřebuje někdo vědět. Když mluvím s architekty, dozví se, že jsem umělec, naopak pro umělce jsem architekt, na konferenci o počítačové grafice jsem se dokonce nechtěně dostal do kategorie ezoterie. Co vás láká do budoucna? Jaké máte plány? Chtěl bych ještě více propojit svoje studium s výtvarnou praxí, asi skrze nějaký méně kvantifikovatelný experiment, a zaměřit se spíše na kvalitativní zkoumání interakce. Zajímá mě teď hlavně různé asymetrie při používání headsetů, kdy např. jeden uživatel ho má a druhý ne a musí spolu nějak komunikovat. Více informací o Vojtěchu Radakulanovi najdete na stránkách Společnosti Jindřicha Chalupeckého. Do díla Vojtěcha Radakulana můžete nahlédnout také prostřednictvím jeho webu https://www.vojtechradakulan.com/. URL| https://www.prazskypatriot.cz/student-fel-cvut -vojtech-radakulan-laureatem-ceny-jindricha-chalupeckeho-2022/ 


25. 9. 2022; strojirenstvi.cz

Jedním z laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého je Vojtěch Radakulan v FEL ČVUT

Cena Jindřicha Chalupeckého je nejprestižnější ocenění pro umělce do 35 let. Jedním z letošních oceněných touto cenou je doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT Vojtěch Radakulan

Jeho dílo, jež podle znalců na výtvarné umění čerpá svou estetiku převážně z herního světa, si budete moci od 23. září 2022 prohlédnout na společné výstavě letošních laureátů v Národní galerii. Podle porotců dílo Vojtěcha Radakulana odmítá tendence uniknout zmatkům skutečnosti do sféry digitálních životů a identit. Místo toho používá herní prostředí jako kritický nástroj k úvahám o digitální i fyzické realitě a také o tom, kde se hranice mezi nimi již zhroutily. Radakulanova praxe přehodnocuje architekturu, veřejný prostor a paměť a aktivně zapojuje tělesnou a netělesnou přítomnost návštěvníků, diváků, uživatelů. Studujete jako doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce. Jaké máte téma svého výzkumu a jak se to propojuje s vaší uměleckou tvorbou? Chtěl jsem více pochopit technické dovednosti, které jsou potřeba pro tvorbu interaktivní 3D počítačové grafiky. Končím teď první ročník na Katedře počítačové grafiky a interakce na Fakultě elektrotechnické a prošel jsem si stejným procesem jako tisíce doktorandů přede mnou: Přijdete s velikou výzkumnou otázkou a zjistíte, že se v ní buď utopíte, nebo ji musíte zmenšit. Odměnou pak bývá, že i při malé a zdánlivě triviální otázce se člověk při pořádném zkoumání dostane před netušené věci. Já jsem tedy zakotvil u rozpoznávání prostoru v rámci virtuální reality a konkrétně mě zajímá fenomén vnucené perspektivy. Připravuji experiment ve spolupráci s TU Darmstadt a Dr. Julií Frankenstein, který používá metody z oboru psychofyziky pro pochopení limitů prostorových iluzí v rámci headsetů pro virtuální realitu a převádí je na kvantifikovatelné výsledky. Můžete popsat, čím se ve své umělecké tvorbě zabýváte? Jaké formáty využíváte? Jádrem mé práce je zkoumání simulací a vytváření fikčních světů, známé jako worldbuilding. Mými nástroji jsou ruční kresby, text, fyzická instalace, herní enginy nebo renderovací software. V tomto světě se návštěvníci mohou pokusit stát se něčím nebo někým jiným, vidět komplikovaná témata jako nové technologie, asymetrické vztahy nebo globalizační problémy z pohledu jiného člověka, počítače nebo šišky.  


25. 9. 2022; respekt.cz

Volání z nebeských vláčků

Do několika let zřejmě bude možné telefonovat z běžného mobilu přes družici. Ze světa tak zmizí oblasti bez signálu. Byl to noční start, nádherná hra světel a stínů. Raketa mířila nad oceán, za sebou plameny dlouhé až 500 metrů," popisuje publicista a odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl zářijové vypuštění sedmdesátimetrové rakety Falcon 9 patřící společnosti SpaceX, jejž sledoval přímo z floridského mysu Canaveral. Raketa vynášela do vesmíru další satelity sítě Starlink, která nabízí internetové připojení prostřednictvím družic. U toho však nezůstane. Firma SpaceX ambiciózního podnikatele Elona Muska koncem srpna navázala spolupráci s T-Mobile a usiluje o to, aby družice mohly z vesmíru komunikovat i s běžnými mobilními telefony.  

Nejprve nad územím USA, později pravděpodobně i jinde. Časem by pak mělo být možné zavolat či brouzdat po internetu z jakéhokoliv místa na světě nabízejícího volný pohled na oblohu – bez ohledu na pokrytí pozemní mobilní sítí. "Je to zásadní revoluce," říká Přibyl. "Běžný mobil by už nekomunikoval se základnovou stanicí někde vedle na paneláku, ale – bez jakékoliv úpravy – s družicí v kosmu." V Evropě hustě pokryté mobilním signálem se změna nemusí zdát tak důležitá, ale na jiných kontinentech zůstává řada oblastí, kde se mobil k žádné síti nepřipojí. "Strašně se mi líbí, když během polární výpravy dorazím do míst, kde mobilní signál není. Člověk má pocit větší intimity spojení se Zemí – že jsme si s ní sami dva zbyli, že patřím do tohoto světa," nastiňuje "odvrácenou stranu" mobilní revoluce polárník a režisér Petr Horký. "Naopak když mám s sebou fungující mobil, ze světa se vyděluji a vytvářím si ostrůvek svého vlastního fungování." Vynechána z mobilní revoluce ale zůstala i civilizovanější místa než polární kraje. Dokonce i bohaté Spojené státy nemají pokrytou sedminu území: 15 milionů Američanů signál postrádá a pozemní řešení se nerýsuje; v oblastech, jimž se operátoři zatím vyhýbali, zpravidla žije tak málo lidí, že se tam prostě nevyplatí budovat klasickou infrastrukturu. Dostupnost mobilních služeb má přitom výhody: může urychlit ekonomický růst, navíc při výpadcích pozemních sítí třeba během katastrof nebude nutné bleskově zajišťovat opravy. A že se tak zvýší bezpečnost lidí včetně cestovatelů, si uvědomuje i Petr Horký. "Bill Clinton se kdysi rozhodoval, jestli zpřístupnit systém GPS, a měl velké pochybnosti. Když pak viděl, kolik životů to zachránilo, uvědomil si, že to byl správný krok," připomíná polárník rok 2000, kdy americký prezident podepsal zákon umožňující civilistům využívat družicovou navigaci bez záměrně vnesené odchylky, kvůli níž bylo určení polohy méně přesné. Jako bonbony z dávkovače Možnost telefonovat přes družici existuje sice už dávno, ale vyžaduje to speciální techniku. Petr Horký si s sebou na cesty bere satelitní telefon o velikosti brikety se speciální SIM kartou, s níž ho minuta volání vyjde na dva až tři dolary. "Když je hustá oblačnost, nedovoláte se. To je právě krása současného satelitního telefonování," říká cestovatel, který využívá síť Iridium budovanou již od konce devadesátých let a čítající 76 aktivních družic. Úchvatnou podívanou může vypouštění satelitů nabídnout za jasných nocí, kdy po nebi cestují jakési vláčky rychle se pohybujících "hvězd" – družic, jež právě opustily nosnou raketu. Starlinky startují do kosmu teprve tři roky – ale už jich kolem Země krouží přes tři tisíce. Současná frekvence startů je zhruba jeden týdně a po dokončení má síť čítat 42 tisíc satelitů pohybujících se ve výškách přibližně od 340 do 570 kilometrů. Družice jsou vybaveny motory umožňujícími korekce dráhy a signály z povrchu předávají do pozemních sítí prostřednictvím mnoha přístupových bodů; jen na území USA jsou jich desítky. Síť už nyní nabízí připojení k internetu ve 40 zemích nacházejících se zhruba mezi 60. stupněm severní a jižní šířky a zahrnuje půl milionu platících zákazníků. Vzlet, který na Floridě sledoval Tomáš Přibyl, přidal k "souhvězdí" dalších 51 družic a představoval dnes už běžnou záležitost. Před deseti lety si přitom tak intenzivní kosmický provoz uměl představit málokdo. A ještě fantastičtěji zněl jeden z hlavních cílů – vygenerovat příjmy, které Muskovi umožní financovat pravidelné lety na Mars. Jak projekt budovaný zhruba od roku 2015 začíná měnit svět, bylo vidět třeba po ruském vpádu na Ukrajinu, kdy Musk a dárcovské organizace poskytli napadené zemi zdarma službu i vybavení pro připojení – okrouhlé antény o průměru necelých 60 cm. Čtvrtina všech uživatelů sítě se tak v současnosti nachází právě na Ukrajině. Systém oceňují i majitelé karavanů, lodí, pasažéři některých aerolinek, obyvatelé odlehlých oblastí nebo všichni, kdo chtějí mít vlastní připojení nezávislé na pozemním poskytovateli. Podmínkou je počáteční investice přibližně 600 dolarů do vybavení a to, že si za službu mohou dovolit platit okolo 110 dolarů měsíčně. Dovolat se "tam nahoru" z obyčejného mobilu, bez speciální antény, je samozřejmě složitější. Pozemské základnové stanice, páteř mobilní sítě, bývají od telefonu vzdálené pouhé stovky metrů či kilometry a mobil nebyl zkonstruován k tomu, aby si uměl "povídat" s družicí pohybující se rychlostí přesahující 28 tisíc km/h. Podle Zdeňka Bečváře z pražského ČVUT nejpokročilejší současná mobilní síť 5G předpokládá, že vzájemná rychlost telefonu a základnové stanice nepřesáhne 500 km/h. "Vyšší rychlost by sama o sobě nevadila, ale problémem je Dopplerův efekt, to je docela výzva," zmiňuje Bečvář jev, kdy se frekvence přijímaných vln mění podle vzájemné rychlosti přijímače a zdroje, takže se spojení může ztrácet. Projekt Starlink každopádně brzy vstoupí do nové fáze: začnou startovat satelity druhé generace, větší než ty stávající. Díky anténě o ploše 25 metrů čtverečních "uslyší" i slabounký signál z mobilu na Zemi (má jít o frekvenci 1900 MHz). Jednotlivé družice, pohybující se za sebou po různých drahách tak, aby jich na obloze bylo pokud možno vždy několik, si budou mezi sebou signál předávat laserovým paprskem (což nejnovější Muskovy družice umí už dnes). Snadno tak doputuje z amazonského pralesa do míst s běžnou infrastrukturou a zpět k volajícímu. Zrod systému nicméně provázejí problémy. Satelity druhé generace označované V2 původně už neměl vynášet zmíněný Falcon 9, ale nová gigantická Muskova raketa Starship, která má tak velký nákladový prostor, že velké družice nebudou muset cestovat do vesmíru ve složeném stavu a teprve tam se složitě "rozbalovat" – poletí rozložené a z rakety budou vypadávat trochu jako bonbony z dávkovače. Vývoj obří rakety o výšce 120 metrů ovšem nabral zpoždění, a firma SpaceX proto zpočátku přece jen vsadí na Falcony, pro které vyrobí družice V2 v menší odlehčené verzi. "Budou mít menší anténu a nedokážou zajistit datový tok, jaký se původně plánoval. Půjde o testovací provoz, ještě s prodlevami, zpočátku nebudete mít satelit vždy nad sebou," vysvětluje Přibyl. V testovací fázi se proto zatím nepočítá s telefonními hovory, ale pouze se SMS a MMS (obrázky, fotografiemi), kde tolik nevadí, že mobil bude muset chvíli počkat, než se družice vynoří nad horizontem. První satelity, které tuto komunikaci umožní, mají do kosmu odstartovat do konce příštího roku. Telefonování se má přidat přibližně od poloviny dekády a spolu s ním nastoupí základní surfování po internetu. Přenosové rychlosti nebudou zatím nijak oslnivé, mluví se maximálně o 1–2 MB/s. "Takovou rychlost jsme zažívali na mobilech tak před dvaceti lety. Už běžné webové stránky, které mají hodně obsahu, se budou načítat pomalu," upozorňuje již citovaný Zdeněk Bečvář, který na Fakultě elektrotechnické ČVUT působí na Katedře telekomunikační techniky. Řešením se časem může stát vyšší počet družic, díky němuž se už nebude tolik uživatelů na povrchu dělit o jeden satelit. Načítání stránek se tím zrychlí, nezmizí však značné zpoždění neboli latence důležitá třeba při hraní počítačových her – doba, po kterou signál cestuje do kosmu a zpět. Drony a vzducholodi T-Mobile po navázání spolupráce s Muskem plánuje, že službu ve Spojených státech poskytne zdarma předplatitelům svého nejdražšího programu zahrnujícího neomezené volání, posílání zpráv i internet. V rámci roamingových služeb ji pak budou moci využívat i jiní operátoři. Časopis Forbes jako možné partnery nedávno jmenoval Deutsche Telekom, Vodafone, jihokorejský SK Telecom a indický Reliance Jio – právě pozemním signálem řídce pokrytá Indie je příkladem země, kde by satelitní komunikace mohla mít značný dopad, třeba ve vzdělávání dětí. V řadě chudých států připojení k internetu v minulosti také zvýšilo zaměstnanost, byť více u vzdělanější části populace. SpaceX se nechystá spolupracovat jen s T-Mobile, chce uzavřít smlouvy i s dalšími operátory. Satelity navíc kromě Muska vypouští nebo se k tomu chystá i několik dalších firem. "Nedávno odstartovala na Falconu 9 spolu s dávkou starlinků družice BlueWalker 3 firmy AST SpaceMobile, která váží jeden a půl tuny a její anténa zaujímá plochu 64 metrů čtverečních. Příští rok jich společnost chce vypustit dvacet. Kosmické firmy i operátoři dobře vědí, že jim nesmí ujet vlak," popisuje Tomáš Přibyl. Mohou družice časem pozemní sítě nahradit, podobně jako mobilní signál téměř nahradil pevné linky? Musk zatím v úvahách tak daleko nejde, mluví o pouhém doplňku stávajících možností. Zřejmě i proto, že vybavení pro moderní 5G sítě půjde do kosmu přemístit jen stěží. Infrastruktura 5G připojí ke světové síti kromě telefonů i řadu čidel a přístrojů "internetu věcí", což by už satelity patrně nezvládly. "Určitý přesun ze zemského povrchu výš je nicméně trend," upozorňuje Zdeněk Bečvář a zmiňuje možnost umístit základnové stanice pro mobily kromě družic i na drony nebo vzducholodi. "Je to často levnější než stavět infrastrukturu třeba na kraji měst, případně na fotbalových stadionech, kde se krátkodobě může shromáždit deset či dvacet tisíc lidí." Budoucnost tak může být ve znamení nenápadné pestrosti: "Čekal bych, že během příštích deseti či dvaceti let budou satelity koexistovat s drony a vzducholoděmi a zajišťovat rovnoměrnější pokrytí tak, aby uživatel co nejméně pocítil, kde se právě nachází," nastiňuje Bečvář. Ne každý to ocení. Ubude příležitostí, kdy lidé uzavření v bublinách nesledují své displeje, ale "musí" se věnovat komunikaci postaru. Nakonec je s tím však smířen i polárník Petr Horký. "Miroslav Zikmund měl dar, že uměl opouštět věci – říct ‚takhle to pamatuju já, ale takové to už nikdy nebude‘. Podobně jako jsme přišli o mapy pokryté bílými místy, ztratíme i oblasti bez signálu. Svět bude jiný – a je to tak vlastně v pořádku," uzavírá Horký. URL| https://www.respekt.cz/tydenik/2022/39/volani-z-nebeskych-vlacku


24. 9. 2022; vedavyzkum.cz

Jak hodnotit českou vědu? A má to vůbec smysl?

Učená společnost České republiky tento týden uspořádala diskuzi s názvem Současný stav hodnocení vědy v ČR, která si kladla otázku, jak hodnotit vědecký výkon českých vědců a vědkyň a jaký má takové hodnocení mít vlastně smysl. 

Proč vůbec hodnotit vědu? A lze to vůbec udělat správně? "Důvodů, proč hodnotit vědu, může být celá řada. Ukládá nám to zákon, vede to k rozvoji výzkumných organizací a představuje to podklad pro alokaci financí nebo organizační změny," řekl hned v úvodu diskuze Michal Hocek, který působí na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a který celou diskuzi moderoval. "Role ale mohou hrát i pseudo-důvody, jako je masírování vlastního ega nebo jen předstírání hodnocení, které dobře vypadá," dodal Hocek. První část diskuze se zaměřila na objasnění některých základní pojmů a pohledů na hodnocení vědy. Hodnotit vědecký výkon lze totiž různými způsoby a z různých úrovní. Lze ji analyzovat jednak na úrovni velkých celků, jako je Akademie věd ČR nebo Univerzita Karlova, nebo na úrovni konkrétních pracovišť, tedy fakult, ústavů či specifických kateder, nebo až na mikroúrovni jednotlivých vědeckých týmů či konkrétních vědců a vědkyň. "Důvody, proč hodnotit vědu, přitom mohou být na jednotlivých úrovních zcela jiné," vysvětlil Michal Hocek. I jednotliví hosté diskuze byli pozváni tak, aby nabídli svůj pohled právě na různé úrovně hodnocení vědeckého výkonu, s nímž mají zkušenosti. "Také dopady hodnocení vědy mohou být pozitivní i negativní. Mezi ty pozitivní může patřit například právě správná alokace financí ve výzkumné organizaci, zrušení, či naopak založení nových výzkumných týmů, nebo pozitivní kariérní posun. Samozřejmě specifický systém hodnocení může přinášet i negativní dopady. Kafemlejnek například motivoval vědce k tomu, aby produkovali nesmyslné množství výsledků. Rozhodně také není záhodno, pokud výsledky hodnocení dále jen potvrzují dosavadní status quo," řekl Hocek. Rozhovor s Michalem Hockem si můžete přečíst na Vědavýzkum.cz zde. Rozdíly jsou veliké První z řečníků, Tomáš Polívka z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, představil základní strukturu aktuální Metodiky 2017+, podle níž se nyní hodnotí česká věda. "Důvody, proč hodnotit vědu, uvádí i samotná Metodika 2017+. K těmto cílům patří získání informací pro kvalitní řízení výzkumu, vývoje a inovací na všech stupních, dále zvýšení efektivity vynakládání veřejných prostředků, podpoření kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti českého výzkumu, vývoje a inovací a dále také zvýšení odpovědnosti jednotlivých aktérů v systému výzkumu, vývoje a inovací. Posledním z cílů, o kterém se nejčastěji hovoří, je to, že jde o klíčový podklad pro rozdělování prostředků DKRVO," vysvětlil Tomáš Polívka. DKRVO jsou finanční prostředky určené na institucionální podporu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací. Upozornil také na to, že výstupy z hodnocení Metodiky 2017+ jsou dostupné online. "Veškeré výstupy z hodnocení, a to včetně posudků hodnotitelů, jsou publikovány online. K dispozici je tak obrovské množství zcela transparentních dat za posledních pět let, které jsou přístupné všem," dodal Polívka. Dalším z řečníků byl Michael Šebek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Nějaká forma hodnocení funguje v každé zemi na světě," připomněl v diskuzi Šebek. Podle něj účelem hodnocení nebývá určit specifické rozdíly ve výkonu, nebo přesně určit pořadí, kdo je jak ve vědeckém světě dobrý, ale spíše rozdělit vědu na tu kvalitní a nekvalitní. "U nás jsou rozdíly mezi výzkumnými organizacemi skutečně hrozivé. A rozdíl uvnitř organizací ostatně taky," upozornil Šebek. Cesta k podstatnému zlepšení českého vědeckého výkonu podle něj nevede směrem, kdy by se kvalitní česká věda měla ještě zlepšovat. Správný přístup podle něj je to, aby se naopak nekvalitní věda buď zlepšila, nebo přestala být financovaná z veřejných prostředků. "Hodnocení je tak nejen v zájmu daňových poplatníků, ale také kvalitních vědců. A logicky je proti zájmům špatných vědců," dodal Šebek. Třetím řečníkem byl Jiří Homola, který působí na Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR a aktuálně se stal novým členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Ve svém příspěvku představil způsob hodnocení výzkumných výsledků tak, jak je provádí Akademie věd ČR. "V Akademii věd je 52 výzkumně orientovaných pracovišť, což v období 2015-2019 zahrnovalo hodnocení 361 vědeckých týmů, které tvořilo 4 362 výzkumných pracovníků a doktorandů z celkem 34 oborů," vysvětlil rozsah hodnocení Jiří Homola. Komplexnost hodnocení na AV ČR zvyšovala nejen velikost jednotlivých pracovišť ale také jejich multidisciplinarita. Až 19 pracovišť bylo totiž hodnoceno dvěma až čtyřmi oborovými komisemi, protože tematicky spadaly do více oblastí. Všechny dílčí podklady k hodnocení a celkové zprávy z hodnocení jednotlivých pracovišť jsou taktéž dostupné na webu Akademie věd ČR. "Co pokládáme za velmi důležité, je mezinárodní rozměr našeho hodnocení," řekl Jiří Homola. "Snažíme se, aby na našem hodnocení participovali kvalitní odborníci ze zahraničí," dodal. V první fázi se tak na hodnocení Akademie věd ČR podílelo 1650 externích hodnotitelů, v druhé fázi pak fungovalo celkem 15 většinově mezinárodních komisí, ve kterých zasedlo celkem 154 členů. Z nich bylo 94 % ze zahraničí. "Osobně za jednu z nejdůležitějších součástí hodnocením považuji návštěvy jednotlivých pracovišť," řekl Homola. "Tentokrát jsme je z důvodu pandemie museli realizovat online, ale v předchozích letech jsme je prováděli prezenčně. To je velmi cenná komponenta, kterou bychom proto chtěli do budoucna zachovat nebo rozšířit." Nejsme tak dobří, jak bychom měli být Jan Konvalinka, bývalý prorektor pro vědu a výzkum Univerzity Karlovy a současný ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, upozornil v dalším příspěvku na důležitost přístupu k hodnocení vědeckého výkonu. "Pokud si nepřiznáme, že nejsme tak dobří, jak bychom měli být, nemá smysl hodnocení vědy vůbec provádět. Hodnocení nepochybně musí být formativní a musí přinášet argument ke změně současného stavu," upozornil Jan Konvalinka. "Podobně jako na Akademii věd jsme se na Univerzitě Karlově rozhodli provést horizontální hodnocení – tedy nejprve provést hodnocení všech oborů bez ohledu na jednotlivé fakulty a teprve poté hodnocení jednotlivých fakult," vysvětlil princip hodnocení vědeckých výstupů na UK. Hodnocené bylo období za léta 2014- 2018 a bylo řízeno zahraniční Evaluation Board. "Jednou z věcí, které hodnocení ukázalo, bylo, že největším problém Univerzity Karlovy je přílišná fragmentace na mnoha úrovních. Máme násobně víc doktorských programů, pět lékařských fakult, de facto tři filozofické fakulty, řadu paralelních kateder. Dále jsme byli upozorněni na to, že řada kolegů stále nepřijala myšlenku, že je třeba publikovat v angličtině v co nejprestižnějších časopisech. Dalším problémem byla i neexistence kariérního řádu," shrnuje některé z poznatků hodnocení Jan Konvalinka. Posledním řečníkem diskuze byl Daniel Münich z Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE-EI), který se zaměřil na obecnější rozbor možných přístupů k hodnocení výzkumu. "Peer-review má tu výhodu, že kromě výstupů zhodnotí i řízení, strategii a užitečnost daného výzkumu. Poskytne tedy zpětnou vazbu. Kromě toho postihne i aplikovaný výzkum nebo nebibliometrizovatelné výsledky. Pokud je dobře uděláno, peer-review dokáže také dobře zhodnotit multioborový výzkum a vývoj, který bibliometrické přístupy jinak dokáží postihnout jenom omezeně," vysvětlil Daniel Münich. Zásadní nevýhodou podle něj je to, že peer-review hodnocení je nesmírně náročné na čas i prostředky, trvá velmi dlouho a je velmi jednoduché ho zkazit. Právě velká časová náročnost hodnocení je podle Münicha slabinou i aktuálního hodnocení Metodiky 2017+. "Domnívám se, že národní hodnocení se v tomto smyslu bude ještě muset upravit," poznamenal v rámci svého příspěvku. Bibliometrie má oproti tomu podle Daniela Münicha velkou výhodu v tom, že vyjde relativně levně, dá se často opakovat a nesrovnatelné méně zatěžuje hodnocené instituce nebo vědecké pracovníky. Dalším přínosem je podle něj i to, že bibliometrie otevírá oči v prostředí se slabou kulturou hodnocení, ať už jde o konkrétní pracoviště nebo celé obory. "Samozřejmě i nevýhod je celá řada. Bibliometrie se dá snadno udělat špatně či neužitečně. Dále vyžaduje informace o oborových kapacitách. Dalším problémem je i to, že některé obory pokrývá méně nebo dokonce vůbec, přičemž zdaleka nejde jen o společenské nebo humanitní vědy," vypočítává některé z nevýhod bibliometrie Daniel Münich. Problém je podle něj také to, že tento způsob nevypovídá o kvalitě řízení výzkumu nebo jeho užitečnosti. Celá přednáška včetně diskuze s publikem je dostupná YouTube kanále Učené společnosti zde: YouTube Autor: Vědavýzkum.cz (JT) URL| https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/jak-hodnotit-ceskou-vedu-a-ma-to-vubec-smysl 


24. 9. 2022; nasregion.cz

Noc vědců lidem odhalí tajemství smyslů i nejtišší místo v Praze

Cesty do nitra hmoty, na nejtišší místo v Praze i zkoušky hmatu a čichu přinese 30. září pražská část Noci vědců. Letošním tématem jsou smysly, které pořadatelé lidem přiblíží pohledem řady oborů. Pražská Noc vědců nabídne desítky akcí, na některé je nutná registrace. Část programu bude on-line.  

V budově Akademie věd ČR (AV) na Národní třídě si lidé poslechnou skryté zvuky knih a přivoní si k bouřce. Zjistí také, jak lze zašifrovat zprávu. Na Fyzikálním ústavu v Ládví se pak pro rodiny s dětmi uskuteční výprava do nitra hmoty, kdy si vyzkouší různé zobrazovací a zvětšovací metody. V Dejvicích experti zájemce provedou spletitými chodbami Ústavu organické chemie a biochemie AV a "rozezní" různé chemické látky. Bude tam čichová laboratoř, v níž se lidé dozví, zda poznají nepatrné změny v chemické struktuře sloučeniny a také test hmatu. Na Střeleckém ostrově v pátek vyroste mongolská jurta. Připomene letošní 100. výročí založení Orientálního ústavu AV. "Uvnitř jurty se lidé můžou ponořit do orientálního čtení či debaty s orientalisty nad šálkem čaje. Večer rozezní arabská folková kapela," uvedla v tiskové zprávě Eliška Zvolánková z Akademie věd. Bohatý program má i ČVUT. Na Fakultě elektrotechnické bude otevřeno nejtišší místo v Praze - bezodrazová komora, kde se testují reproduktory, mikrofony a dalších přístroje. Fakulta připraví i simulátor elektroformule a lidé zjistí, jak fungují "oči" autonomního monopostu vyvinutého studenty. Experti ukáží i robopsa a další záchranářské roboty. S roboty si budou moci zatančit návštěvníci Fakulty informačních technologií. A na Fakultě stavební vědci mimo jiné ukážou technická kouzla v audiovizuálním studiu. Různé postupy přípravy marmelády dětem představí experti z VŠCHT, dojde i na ochutnávku. Procházky "po smyslech" zas návštěvníky provedou třeba školním pivovarem, historií žvýkaček i zajímavostmi o sacharidech. Nabídnou i povídání o psích smyslech nebo ukázku technologií využívaných hasiči. Fungování lidských i zvířecích smyslů poodhalí odborníci z Univerzity Karlovy v programu na Albertově. Tam bude i molekulární bar, experiment na téma vlivu barev na mozek, vědomí a paměť a lidé také otestují, jak vnímají hořké jídlo. Vědci upozorní i na podvodné experimenty a hoaxy na internetu. Na Katolické teologické fakultě pak akademici hrou představí raně novověké recepty i podobu renesančních hostin. Na Vysoké škole ekonomické v Praze lidé dostanou tipy jak neplýtvat jídlem a zjistí, jakou mají finanční gramotnost. Česká zemědělská univerzita pořádá třeba prohlídku herbária, potravinářského pavilonu, univerzitního pivovaru i kvíz na rozpoznání hlasů ptáků. Do Noci vědců se zapojí i Planetum, Národní zemědělské muzeum a další organizace. Noc vědců se koná od roku 2005. Zapojují se do ní desítky institucí v Česku - výzkumné instituce, vysoké školy, science centra, hvězdárny i vzdělávací spolky. Akci koordinuje Ostravská univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě. Zdroj: ČTK URL| https://nasregion.cz/noc-vedcu-lidem-odhali-tajemstvi-smyslu-i-nejtissi-misto-v-praze-296519/  


23. 9. 2022; Právo

FOTO

Foto: FORMULE NA STARTU. V rámci tradičního Závodního dne ČVUT představily v dejvickém kampusu v Praze 6 studentské týmy svoje nejnovější formule. Dílna CTU CarTech z fakulty strojní prezentovala spalovací monopost, elektrický a autonomní stroj předvedl tým eForce FEE Prague Formula z fakulty elektrotechnické, elektrické a spalovací silniční závodní motocykly ukázal tým CTU Lions z fakulty dopravní. Foto ČVUT


23. 9. 2022; parlamentnilisty.cz

Primátor Hřib: Praha má ambice stát se světovým centrem technologických inovací

Celkem 11 mladých odborníků na umělou inteligenci převzalo certifikáty o úspěšném dokončení meziuniverzitního programu prg.ai Minor. Slavnostní předávání se konalo v úterý 20. září 2022 na pražské Staroměstské radnici a zúčastnili se ho zástupci programu prg.ai, zapojených pražských univerzit i primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.

Unikátní meziuniverzitní program prg.ai Minor je výsledkem dlouhodobé spolupráce Fakulty elektrotechnické a Fakulty informačních technologií ČVUT s Fakultou sociálních věd a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Pod vedením spolku prg.ai každoročně umožňuje skupině vysokoškolských studentů navštěvovat pečlivě vybrané předměty všech zúčastněných fakult. Letos jej úspěšně dokončilo patnáct absolventů se zájmem o hlubší pochopení technických i společenskovědních aspektů umělé inteligence a strojového učení. Jedenáct z nich si převzalo diplom v úterý 20. září 2022 v prostorách Staroměstské radnice. Rozvoj umělé inteligence a vzdělávání nové generace multioborových expertů je dlouhodobou prioritou i pro české hlavní město. "Praha má ambice stát se významným světovým centrem technologických inovací a prg.ai Minor je důležitým pilířem místního inovačního ekosystému. Výchova mladých talentů na poli umělé inteligence je naprosto klíčová pro budoucí rozvoj a jsem rád, že Praha podporuje budoucnost vědeckého, byznysového i akademického světa. Chci, aby ve městě vznikly také nové příležitosti pro propojování zájmových skupin ve vědecko-technologickém parku," uvedl primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib. Tento jedinečný vzdělávací program nabízí svým studentům důležitou přidanou hodnotu díky své mezioborovosti. V současnosti nabízí 22 předmětů v rámci šesti tematických bloků, které pokrývají širokou škálu disciplín od sociálních věd a etiky až po různorodé programovací jazyky a metody strojového učení. Studenti si tak osvojí nejen technické dovednosti, ale i teoretické znalosti nezbytné k vývoji transparentních a společensky přínosných technologií. Stejně jako svět inovativních technologií se i vzdělávací program prg.ai Minor neustále mění a rozrůstá. K začátku nového akademického roku se studenti mohou těšit na nový předmět Ethics and economics z FSV UK a výuku programovacího jazyka Julia pro optimalizaci a učení na FEL ČVUT. Nad rámec vysokoškolské výuky program organizuje i řadu přednášek, komunitních setkání a networkingových akcí, při kterých mají studenti možnost potkat odborníky z různorodých technických profesí i zajímavých firem. V minulém školním roce studenti měli například možnost potkat Tomáše Mikolova, předního českého odborníka na strojové učení a jazykové modely, či debatovat o optimalizaci s Ondřejem Vaňkem, ředitelem firmy Blindspot Solutions. O plynulý chod vzdělávacího programu i navazujících komunitních akcí se nově bude starat Petra Dovhunová z prg.ai. "Umělá inteligence má nezpochybnitelný potenciál pro budoucí vývoj České republiky i Prahy jako její metropole. Jsme hrdí na mezinárodně uznávanou kvalitu výuky, které se dostává absolventům pražských technických univerzit: program prg.ai Minor zajišťuje studentům nejen přístup k nejlepším AI předmětům z pražských univerzit, ale i zapojení do aktivní studentské komunity a přímý kontakt se zástupci pražského AI průmyslu,” připomíná Lukáš Kačena, výkonný ředitel prg.ai. Čerství absolventi se mezitím chystají na své budoucí uplatnění: někteří míří sbírat akademické zkušenosti do zahraničí, jiní pokračují dalším studiem na pražských fakultách či vyhlíží kariéru v dynamickém prostředí startupů či zaběhnutých technologických společností. "Myslím, že pro mě jako studenta FSV byl prg.ai Minor ideální branou do světa umělé inteligence, který mi zásadně usnadní další profesní růst v této oblasti. Největší přidaná hodnota programu pro mě spočívala v motivaci dělat něco navíc k tomu, co mám ve studijním plánu, a jsem moc rád, že jsem to přes vysokou náročnost většiny předmětů nevzdal. Chtěl bych především poděkovat za možnost účastnit se předmětů z jiných technických škol a ocenit perfektní organizaci celého programu,” hodnotí studium absolvent Dominik Benk. Noví studenti jsou do programu vybíráni každoročně začátkem března. Svůj zájem však mohou studenti vyjádřit už nyní, a to přes webové stránky prg.ai/minor, kde najdou o programu další podrobnosti. Všichni studenti zapojených univerzit se mohou přihlásit a úspěšné uchazeče pak vybere akademická komise posuzující jejich prospěch, technické znalosti a motivaci. URL| http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Primator-Hrib-Praha-ma-ambice-stat-se-svetovym-centremtechnologickych-inovaci-715166


23. 9. 2022; prazskypatriot.cz

. V dejvickém kampusu se proháněly studentské závodní speciály

V dejvickém kampusu se opět po roce objevily na veřejnosti závodní speciály studentských týmů ČVUT v Praze v rámci Závodního dne ČVUT. Díky dynamickým ukázkám byly stroje ve středu 21. září představeny ve svém živlu: spalovací formule z dílny CTU CarTech z Fakulty strojní, elektrická a autonomní formule z dílen týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické a taktéž elektrické a spalovací silniční závodní motocykly týmu CTU Lions z Fakulty dopravní. Informovala o tom mluvčí ČVUT Kateřina Veselá.  

Dejvický kampus ČVUT v Praze hostil tento týden ve středu již tradiční akci Závodní den ČVUT, na kterém zástupci jednotlivých studentských týmů CTU CarTech z Fakulty strojní, eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické a CTU Lions z Fakulty dopravní představili své monoposty a prezentovali své výsledky letošní sezóny. Tým eForce představil již jedenáctou generaci studentské formule FSE.11 a inovovaný autonomní monopost DV.01. Pilotovaná formule se v letní sezóně zúčastnila pěti závodů, na kterých se jí podařilo navázat na úspěšnou předcovidovou sezónu. Hned na prvních závodech se povedlo vyhrát první ročník závodů ve švýcarském Curychu a k tomu přidat dvě druhá místa. První z nich na domácích závodech v Mostě, kde se týmu již tradičně daří. Na úplný závěr sezóny se mu podařilo, stejně jako v minulém roce, obhájit druhé místo v Chorvatsku na závodech Alpe Adria. Autonomní formule DV.01 se zúčastnila tří závodů a také dosahovala skvělých úspěchů. Na českých závodech v Mostě dokonce vyhrála disciplínu Akcelerace a Autocross a celkově získala třetí místo. "Jedná se o jednu z nejúspěšnějších sezón v historii eForce,” říká kapitán týmu Tomáš Krejčí. Monopost FS.14 týmu CTU CarTech je výsledkem návaznosti na úspěšného předchůdce FS.13, který v minulé sezóně obhájil 1. místo v Mostě a zároveň sloužil jako testovací vůz pro zaškolení nových jezdců. Tým z úspěšného předchůdce převzal osvědčené komponenty a doplnil ho o inovativní koncept hybridní pohonné jednotky přední nápravy. I přes celkovou náročnost celého projektu se týmu povedlo odjet celou závodní sezónu Formula student 2022 a umisťovat se v první desítce konkurentů. V neposlední řadě se na akci představil se svými prototypy tým CTU Lions, který se jako jediný v ČR účastní mezinárodní studentské soutěže MotoStudent. "V letošním roce jsme pracovali především na konceptu nové EVO 3.0 Electric. Zvažujeme celkovou koncepci, uložení motoru, nové technologie výroby rámu a novou chemii baterií. Během roku jsme také testovali a ladili loňský prototyp EVO 2.0 Electric, který oproti konkurenci vyniká hlavně podélně umístěným motorem a souosým uložením zadní kyvné vidlice a hnacího řetězového kola,” vysvětluje Přemysl Toman, šéf týmu CTU Lions. Se zmíněným motocyklem a celým jeho projektem se v minulém roce CTU Lions umístili na závěrečném závodě soutěže MotoStudent ve španělském Aragonu na celkovém 12. místě z 45 mezinárodních účastníků. V dílčích kategoriích pak stojí za zmínku 15. místo v hlavním závodě, 8. místo v oblasti inovace proměnlivého rozvoru a 1. místo v disciplíně business plánu. Letos se tým ještě chystá na závody v italské Imole. Týmy u svých strojů kromě svých výsledků představily účastníkům také technický návrh monopostů. Hlavním lákadlem akce zůstaly již tradičně předváděcí jízdy všech formulí a motocyklů po uzavřené ulici Technická před budovami ČVUT. URL| https://www.prazskypatriot.cz/v-dejvickem-kampusu-se-prohanely-studentske-zavodni-specialy/


23. 9. 2022; FeedIT.cz

Student FEL ČVUT Vojtěch Radakulan laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého 2022

Jedním z pěti letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, nejprestižnějšího ocenění pro umělce do 35 let, se stal Vojtěch Radakulan, doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT. Jeho dílo, jež podle znalců na výtvarné umění čerpá svou estetiku převážně z herního světa, si budete moci od 23. září 2022 prohlédnout na společné výstavě letošních laureátů v Národní galerii.

Podle porotců dílo Vojtěcha Radakulana odmítá tendence uniknout zmatkům skutečnosti do sféry digitálních životů a identit. Místo toho používá herní prostředí jako kritický nástroj k úvahám o digitální i fyzické realitě a také o tom, kde se hranice mezi nimi již zhroutily. Radakulanova praxe přehodnocuje architekturu, veřejný prostor a paměť a aktivně zapojuje tělesnou a netělesnou přítomnost návštěvníků, diváků, uživatelů. --- Studujete jako doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce. Jaké máte téma svého výzkumu a jak se to propojuje s vaší uměleckou tvorbou? Chtěl jsem více pochopit technické dovednosti, které jsou potřeba pro tvorbu interaktivní 3D počítačové grafiky. Končím teď první ročník na Katedře počítačové grafiky a interakce na Fakultě elektrotechnické a prošel jsem si stejným procesem jako tisíce doktorandů přede mnou: Přijdete s velikou výzkumnou otázkou a zjistíte, že se v ní buď utopíte, nebo ji musíte zmenšit. Odměnou pak bývá, že i při malé a zdánlivě triviální otázce se člověk při pořádném zkoumání dostane před netušené věci. Já jsem tedy zakotvil u rozpoznávání prostoru v rámci virtuální reality a konkrétně mě zajímá fenomén vnucené perspektivy. Připravuji experiment ve spolupráci s TU Darmstadt a Dr. Julií Frankenstein, který používá metody z oboru psychofyziky pro pochopení limitů prostorových iluzí v rámci headsetů pro virtuální realitu a převádí je na kvantifikovatelné výsledky. --- Můžete popsat, čím se ve své umělecké tvorbě zabýváte? Jaké formáty využíváte? Jádrem mé práce je zkoumání simulací a vytváření fikčních světů, známé jako worldbuilding. Mými nástroji jsou ruční kresby, text, fyzická instalace, herní enginy nebo renderovací software. V tomto světě se návštěvníci mohou pokusit stát se něčím nebo někým jiným, vidět komplikovaná témata jako nové technologie, asymetrické vztahy nebo globalizační problémy z pohledu jiného člověka, počítače nebo šišky. --- To nám musíte vysvětlit. Jak vidí nové technologie šiška? To nevím, ale kouzlo nových technologií je v tom, že se alespoň můžeme tvářit, že hrajeme či vidíme svět skrze třeba šišku. V jedné z mých minulých her jsem používal charakter šišky pro prozkoumání virtuální kopie jedné existující zahrady. Bylo to jednoduché, člověk pomocí klávesnice mohl otáčet šiškou a prozkoumávat zahradu. Obyčejně ve hrách hrajete sami za sebe, nebo jiné lidské charaktery a toto je tedy takový anekdotický komentář k celé té situaci. Dílo jsem ještě nedokončil, proto se to spíš dá vnímat jako nástroj k objevování světa – zkrátka se najednou valíte skrze zahradu jako šiška a třeba vás při tom něco napadne. --- Jak jste se k umění dostal? Vystudoval jsem kromě architektury také sochařství, což je moje akademická kvalifikace. Za umělce se považuji proto, že je to nejjednodušší sféra, do které se zařadím, když to potřebuje někdo vědět. Když mluvím s architekty, dozví se, že jsem umělec, naopak pro umělce jsem architekt, na konferenci o počítačové grafice jsem se dokonce nechtěně dostal do kategorie ezoterie. --- Co vás láká do budoucna? Jaké máte plány? Chtěl bych ještě více propojit svoje studium s výtvarnou praxí, asi skrze nějaký méně kvantifikovatelný experiment a zaměřit se spíše na kvalitativní zkoumání interakce. Zajímá mě teď hlavně různé asymetrie při používání headsetů, kdy např. jeden uživatel ho má a druhý ne a musí spolu nějak komunikovat. Více informací o Vojtěchu Radakulanovi najdete na stránkách Společnosti Jindřicha Chalupeckého. Do díla Vojtěcha Radakulana můžete nahlédnout také prostřednictvím jeho webu https://www.vojtechradakulan.com/ Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut .cz. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut .cz/ Tagged České vysoké učení technické v Praze URL| https://feedit.cz/2022/09/23/student-fel-cvut -vojtech-radakulan-laureatem-ceny-jindricha-chalupeckeho-2022/


23. 9. 2022; Novinky.cz

Parfém umíchá umělá inteligence na míru. Kutilové se předvedli v Pražské tržnici

Parfém na míru, 3D tiskárny či programovatelní roboti. Kutilové z tuzemska i zahraničí se během uplynulého víkendu sjeli do Pražské tržnice na festival Maker Faire, aby ukázali svůj um a zároveň okoukli nápady podobně založených nadšenců. Inspirací byly i doslova garážové projekty, které přerostly už dávno hranice dílny a staly se z nich úspěšné společnosti. 

To je i případ projektu Algorithmic Perfumery, který má kořeny v Nizozemsku – stojí za ním tým EveryHuman. Jedná se o unikátní počin na hranici umění, filozofie a umělé inteligence. Unikátní systém odhadne pomocí umělé inteligence osobnost uživatele a následně mu mícháním 500 aromat vytvoří vůni přesně na míru. "Stačí vyplnit dotazník, kde je nutné uvést, jaké máte rádi vůně. Zároveň uvedete ale i to, zda jste sportovnější typ, co vás baví, jaká jste osobnost. Zhruba po 15 minutách dostanete tři vzorečky, což by měly být parfémy, které vám budou na základě vašich preferencí vyhovovat," vysvětlila Novinkám Kateřina Merlová, která přímo na pražském výstavišti Algorithmic Perfumery prezentovala návštěvníkům. Z malého garážového projektu přerostl do značky s mezinárodní prestiží také Josef Průša se svými 3D tiskárnami, které nesou jeho jméno. Na veletrhu se vůbec poprvé české veřejnosti představila automatická tisková farma Prusa Pro Automated Farm System (AFS). Jde o systém postavený na nových tiskárnách CoreXY 3D s automatickým sklízením a vydáváním hotových produktů. Zájem ze strany návštěvníků si vysloužila rovněž dvojice – táta a syn. Na veletrhu totiž prezentovali elektrické vozítko v retro stylu, jež společně vyrobili. "Je to vlastně tříkolka na elektřinu, má to jenom jeden motor, který pohání zadní kolo. Jede přitom rychlostí až 25 km/h," prohlásil desetiletý spoluautor vozítka Václav Štěpán Koubský. Setkat se mohli návštěvníci pražské akce také s Milanem Reidlem – profesionálním designérem LEGO Technic. Vyzkoušet si mohli práci programátorů. Fakulta elektrotechnická ČVUT zase umožnila návštěvníkům postavit si vlastního robota. Pokud jste během uplynulého víkendu nestihli pražské výstaviště navštívit, rozhodně nemusíte smutnit. Už během nadcházející soboty se totiž uskuteční Maker Faire v Mladé Boleslavi. "Navazují na něj letos veletrhy v Liberci, Brně a Olomouci. Příští rok nás čeká zhruba devět veletrhů novodobých kutilů po celé republice," uvedl pro Novinky.cz Vojtěch Kolařík, organizátor festivalu Maker Faire. Konkrétně se budou kutilské akce pořádat v Mladé Boleslavi (24.9.), Liberci (8.10.), v Brně (22. až 23.10.) a v Olomouci (12.11.). Příští ročník pražského festivalu se uskuteční 10. až 11. června 2023 v Křižíkových pavilonech na pražském Výstavišti. URL| https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-parfem-umicha-umela-inteligence-na-miru-kutilove-se-predvedli-v-prazsketrznici-40409620  


22. 9. 2022; parlamentnilisty.cz

DPP: Polohu pražských tramvají budou nově zpřesňovat vícefrekvenční satelitní přijímače a evropský systém Galileo

Polohu pražských tramvají pomohou zpřesňovat vícefrekvenční satelitní přijímače využívající různé družicové systémy, kromě GPS především Galileo. Jejich přesnost i v husté zástavbě centra Prahy je díky tomu velmi vysoká, vykazuje odchylky maximálně 2 metry. 

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) je postupně instaluje do jednotlivých vozidel. Ve všech tramvajích využívaných v pravidelném provozu by měly být osazeny do konce příštího roku. Vícefrekvenční satelitní přijímače, které DPP nyní instaluje do svých tramvají, jsou schopny přijímat signál z různých globálních družicových polohových systémů (GNSS), nejen GPS, který provozují Vesmírné síly Spojených států amerických (USSF), ale zejména z evropského autonomního systému Galileo, díky kterému je možné dosáhnout výrazného zvýšení přesnosti určování polohy. Oba družicové navigační systémy poskytují služby potřebné pro zajištění lokalizace zcela zdarma. Konfigurace a nastavení nových přístrojů je výsledkem pilotního projektu DPP, jehož cílem byla modernizace stávajících satelitních přijímačů v pražských tramvajích využívající pouze signál GPS, a který od roku 2019 probíhal ve spolupráci s hl. m. Prahou, Fakultou elektrotechnickou ČVUT a Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), loni transformovanou na Agenturu Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Přesná lokalizace tramvají umožní nejen zlepšení přehledu o aktuání dopravní situaci pro dispečery i cestující, ale otevře také možnosti pro další úspory v rámci provozu vozidel a infrastruktury díky novým možnostem optimalizace jízdy. "Díky spolupráci s vědci a odborníky z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Agentury Evropské unie pro kosmický program a Ministerstva dopravy jsme konečně našli řešení pro určování přesných poloh pražských tramvají. Díky detailním analýzám, které z výsledků zpracovali vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT, se nám podařilo najít nejvhodnější typ satelitního přijímače, a to s využitím evropského navigačního systému se signálem GNSS. V rámci testovacích jízd vykazoval jen minimální odchylky polohy, maximálně do 2 metrů," řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP. "Zastaralé satelitní přijímače v tramvajích pro určení přesnější polohy vozidel využíváme zhruba 20 let, fungují pouze na systému GPS. V husté zástavbě v centru Prahy nicméně tyto přístroje velmi často vykazovaly a vykazují značné odchylky od skutečné aktuální polohy v řádu desítek až stovek metrů, což je nevyhovující pro další rozvoj moderních aplikací v MHD včetně PID Lítačky. Proto jsme v roce 2019 ve spolupráci s hl. m. Prahou, EUSPA a odborníky v této oblasti z Fakulty elektrotechnické ČVUT pod vedením profesora Františka Vejražky a Ing. Václava Navrátila zahájili pilotní projekt s cílem nejen modernizovat stávající přijímače, ale najít takový typ a jeho konfiguraci, který by obstál v provozu tramvají ve specifických podmínkách centra Prahy. V průběhu projektu jsme otestovali různé typy vícefrekvenčních přijímačů, s každým z nich jsme absolvovali desítky testovacích jízd v běžném provozu," uvedl Milan Slunečko, vedoucí jednotky Správa vozidel Tramvaje DPP a dodal: "Původní přijímače postupně měníme za nové, tyto práce realizujeme v rámci plánované údržby nebo oprav jednotlivých vozů. V současnosti jsou nainstalovány ve všech 55 tramvajích typu 14T, 35 vozidlech T3R.PLF a ve většině tramvají KT8N2, tj. zhruba v necelé třetině vozového parku DPP. Do konce roku 2023 je plánujeme nainstalovat do všech tramvají." "Rozvoj nových aplikací, intenzita a specifika pražského tramvajového provozu kladou na přesnost, dostupnost a spolehlivost přesné lokalizace vozů vysoké nároky, které však běžné monofrekvenční přijímače, používané např. v chytrých telefonech, nesplňují. Vytížené centrum města s úzkými ulicemi a omezeným výhledem na oblohu představuje pro družicovou navigaci jedno z nejnáročnějších prostředí, je tedy nezbytné využívat většího množství družic různých systémů, zejména pak GPS a Galileo. Zvolené řešení a požadované parametry GNSS přijímačů jsou výsledkem desítek týdnů testování různých variant v reálném provozu a podrobné analýzy naměřených dat. Jsme velice rádi, že DPP oslovil právě náš tým, který se družicovou navigací dlouhodobě zabývá, a věříme, že nové GNSS přijímače přinesou výhody jak DPP, tak cestujícím Pražanům," řekl Václav Navrátil z Katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. "Agentura Evropské Unie pro kosmický program dlouhodobě podporuje nasazení družicových navigačních systémů Galileo a EGNOS v dopravě. Kromě běžného využití cestujícími v rámci různých dopravních aplikací v mobilních telefonech se naše navigační služby používají například pro přístrojové přiblížení letadel na přistání, nebo pro přesnou lokalizaci vozidel při dopravních nehodách v rámci systému eCall, kde mohou pomoci zajistit včasný příjezd složek integrovaného záchranného systému. Jsme rádi, že Galileo pomůže zpřesnit lokalizaci i v pražské tramvajové dopravě a otevře prostor pro další inovace a zefektivnění každodenního provozu," uzavřel Daniel Lopour z Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Vybrané parametry nových vícefrekvenčních satelitních přijímačů v pražských tramvajích: Příjem signálu z družicových systémů: Galileo, GPS, Beidou Frekvence: L1/E1 a L2/E5b Přesnost polohy: více než 95 %, maximální odchylka 2 metry Základní technologie: přijímač GNSS + snímače pohybu IMU (MEMS) Testovací trasa: Vozovna Pankrác – Náměstí Bratří Synků – I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Korunní – Flora – Želivského – Vozovna Žižkov (smyčka) – Olšanské náměstí – Hlavní nádraží – Florenc – Karlín – Palmovka – Libeňský most – Nádraží Holešovice – Strossmayerovo náměstí – Vltavská – Těšnov – Florenc smyčka – Václavské náměstí – Národní třída – Staroměstská – Právnická fakulta – Malostranská – Královský letohrádek – Pohořelec – Hládkov (spojka) – Královský letohrádek – Malostranská – Újezd – Národní třída – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Ruská – Čechovo náměstí – Otakarova – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Albertov – Náměstí Bratří Synků – Vozovna Pankrác Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) je největším dopravcem zajišťujícím městskou hromadnou dopravu v České republice. Obsluhuje celkem 144 autobusových, 1 trolejbusovou, 35 tramvajových linek (26 denních a 9 nočních) a 3 linky metra. K 1. 6. 2022 DPP vlastnil 1 210 autobusů,1 trolejbus, 802 tramvajových vozů a 146 vlakových souprav metra. Podnik měl k 1. 6. 2022 v evidenčním stavu celkem 10 932 zaměstnanců, z toho 4 272 řidičů MHD. Jediným akcionářem DPP je hlavní město Praha. Více informací o DPP naleznete ZDE. URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/DPP-Polohu-prazskych-tramvaji-budou-nove-zpresnovat-vicefrekvencnisatelitni-prijimace-a-evropsky-system-Galileo-715055


22. 9. 2022; vseoprumyslu.cz

IndusTRY: Studenti okusí moderní průmysl na letošním MSV

Jak přitáhnout pozornost mladých k technice a kariéře v průmyslu? Ukažme jim jeho současnost a budoucnost. Moderní průmysl je zajímavější, než si třeba mohou myslet. A nenechme se mýlit, průmysl dnešní studenty bude brzy potřebovat. 

Odborná konference, která se zaměří na budoucnost průmyslu a zejména potenciálu kariéry v něm, si za cílovou skupinu klade ty, kteří se ještě mohou pro kariéru v tomto oboru rozhodnout. "O nedostatku zkušených, ale i nezkušených pracovníků v průmyslu se vedou dlouhé akademické debaty a často je slyšet, že se s tím něco musí dělat. My to něco zkoušíme," říká Lukáš Smelík z platformy #vseoprumyslu, která má organizaci unikátního projektu v programu Mezinárodního strojírenského veletrhu na starost. Program prvního ročníku setkání studentů s moderním průmyslem je tvořen dvěma pilíři programu. V tom prvním se do akce zapojuje platforma Technologická gramotnost, která si výchovu a edukaci mladých směrem k moderní technice klade za cíl dennodenně. V této části se studenti seznámí s pojmy jako elektromobilita, umělá inteligence, 4G, IoT či kyberbezpečnost. Vše v hravé a hlavně poutavé formě. "Nechme studenty nahlédnout pod pokličku moderních technologií. Pojďme jim společně ukázat, že technologie nejsou nuda a že právě oni mohou být součástí technologické revoluce," zve na akci Tadeáš Salaba, jenž má vznik Technologické gramotnosti na svědomí. Druhá část programu chce v názorných příkladech ukázat, jak skutečný průmysl doopravdy vypadá. K hostům tohoto bloku patří třeba prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. z Katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Nejen z akademického pohledu se společně se studenty zamyslí, jak má vlastně vypadat inženýr pro 21. století. Cílem akce, jak bylo naznačeno, je představit průmysl takový, jaký je: automatizovaný, robotizovaný a digitalizovaný. Není to už dávno jen špinavé místo, kam se každé ráno nikomu nechce. Důkazem toho je další z řečníků, Lukáš Kousal, šéf digitalizace údržby ve ŠKODA AUTO. "Práce v průmyslové údržbě v široké veřejnosti asi nemá úplně nejlepší image. Dovedu si představit, že si mnozí myslí, že lítáme po továrně umazaní od oleje a dotahujeme šrouby. Práce v našem týmu je ale hodně o digitalizaci, zkoušíme koncept digitálních dvojčat, rozšířené reality i využití umělé inteligence. Moderní údržba je práce, která člověka umí pohltit. Mě rozhodně baví. Každý den víc než ten předchozí,"vysvětluje Lukáš Kousal svůj pohled na práci v průmyslu. Právě jeho nadšení může v pozitivním smyslu ovlivnit budoucí zájemce o práci v průmyslových oborech. Podporu akci přislíbila také společnost Siemens, která je v průmyslu úspěšně spojována s moderními systémy a nástroji. Sama vnímá, že potřeba přitáhnout mladé publikum k technice je pro budoucnost tuzemského průmyslu klíčová. "Mladí lidé očekávají, že je práce bude nejenom živit, ale také bavit a naplňovat. Chtějí, aby jejich práce měla smysl a mohli se jejím prostřednictvím podílet na transformaci společnosti. Práce v průmyslu má obrovský potenciál tato očekávání a potřeby naplnit: třeba tvorbou řešení, která dokážou vyrobit potřebné výrobky udržitelně a přesně na míru," uvádí k budoucnosti v průmyslu Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens pro Českou republiku, a dodává: "Stejně jako je průmysl skvělou příležitostí pro mladé lidi k tomu, aby tu realizovali své nápady a svůj talent, potřebuje průmysl jejich kreativitu, nadšení a schopnost nového pohledu na věc. I když to tak třeba na první pohled nevypadá, práce s pokročilými digitálními technologiemi v průmyslu je možná ještě dobrodružnější a napínavější než mnoho počítačových her." Konference proběhne přímo v areálu Mezinárodního strojírenského veletrhu v pátek 7. 10. od 9 hodin a je spojena s následnou prohlídkou expozic veletrhu. Účast je pro studenty i doprovod zcela zdarma po registraci na  


22. 9. 2022; fdrive.cz

Po Praze jezdily elektrické a hybridní závodní stroje

Tým eForce bude implementovat autonomní řízení do nejnovější formule CTU CarTech má světové prvenství s unikátní hybridní formulí Elektrický motocykl týmu CTU Lions se chystá na závody

V Praze u elektrotechnické fakulty ČVUT v Technické ulici se konal tradiční závodní den. Během něj se prezentují studentské závodní týmy, ukazují své jednostopé i dvoustopé stroje a dojde i na dynamické ukázky. Pod křídly ČVUT jsou hned tři týmy. Dva závodí s formulemi a jeden s motocykly. Tým eForce má elektrické formule, a to jak pilotovanou, tak i autonomní. Druhý formulový tým, CTU CarTech, měl dříve formuli se spalovacím pohonem, ale pro letošní sezónu nasadil unikátní hybridní formuli. Tým CTU Lions dříve závodil se spalovacími motocykly, ale také již elektrifikoval a přešel na kompletní elektrický pohon. Nejprve zástupci jednotlivých fakult, pod které týmy spadají, předali zástupcům týmů šeky na další rozvoj. Tým eForce je pod Fakultou Elektrotechnickou, CTU CarTech zase patří pod Fakultu Strojní a CTU Lions pak je pod Fakultou Dopravní. Předané šeky byly na částky 250 000 Kč pro každý tým. Jednotlivé týmy tyto peníze, spolu s prostředky od sponzorů, investují do dalšího vývoje. eForce udělá ze dvou formulí jednu Tým eForce, který už delší dobu sledujeme, má v současné době dvě elektrické formule. První z nich je jedenáctá verze pilotované formule s označením eForce FSE 11, se kterou dosáhli úspěchu například na závodech ve Švýcarsku. Tou druhou je autonomní formule eForce DV01, která závodí v příslušné kategorii závodů Formula Student bez pilota. Ta vychází ze starší generace pilotované formule. Na příští sezónu ale tým chystá velkou novinku, zabudování autonomního systému do pilotované formule. Ta bude tedy mít možnost jezdit s pilotem i bez něj. Pokud studujete a chtěli byste se na tomto zajímavém projektu podílet, kontaktujte tým eForce, protože při prezentaci týmu zaznělo i to, že tým hledá další posily. Tým CTU CarTech přešel na hybridní formuli Zatímco tým eForce, který je pod FEL, stavěl od začátku elektrické formule, strojaři z týmu CTU CarTech měli formuli se spalovacím motorem. A byla to první studentská formule v Česku. Pro letošní sezónu ale pravidla Formula Student umožnila hybridní pohon, čehož tým využil a postavil první hybridní formuli na světě v rámci studentských formulí. Ta má unikátní koncepci, že zadní kola pohání spalovací motor a v předních kolech jsou elektromotory. Ty pomáhají zlepšit trakci zejména při akceleraci a na výjezdu ze zatáček, což formuli výrazně zrychlilo. I tým CTU CarTech sbíral úspěchy na různých závodech v zahraničí, včetně ocenění ze závodů v Chorvatsku od jednoho z konstruktérů vozu Rimac Nevera. Pro příští sezónu se tým zaměří na zlepšení funkce hybridního systému, aby využíval i rekuperaci, protože zatím pracuje jen s energií, která se do baterie nabije. Elektrický motocykl týmu CTU Lions Podobně jako tým CTU CarTech začínal i tým CTU Lions se spalovacím motorem. Nyní ale má již druhou generaci elektrického motocyklu, ovšem na dynamické prezentaci se ukázaly oba stroje. Jak první generace spalovacího motocyklu, tak i nejnovější verze elektrického, se kterým tým absolvoval letošní sezónu. A na rozdíl od formulových týmů ještě motocykl CTU Lions Electric 2.0 čekají ještě letos nějaké závody. Držme tedy palce, aby i zde čeští studenti uspěli. Po prezentaci týmů následovala dynamická prezentace a v plánu byly jízdy se dvěma formulemi (konkrétně elektrické eForce FSE 11 a hybridní CTU CarTech FS. 14) a dvěma motocykly (spalovacím CTU Lions Petrol 1.0 a elektrickým CTU Lions Electric 2.0). Motocykly jezdily podle plánu, ale při jízdě formulí měl smůlu tým eForce a jízda jeho nejnovější formule skončila hned v prvním kole kvůli nehodě. Bylo tedy možné sledovat hlavně jízdu hybridní formule, ke které se později přidala starší elektrická formule eForce FSE 07. Jelikož monopost utrpěl i poškození karbonového monokoku, je to pro tým velká komplikace. Držme tedy týmu eForce palce, aby se to podařilo co nejdříve opravit a mohla začít plánovaná evoluce, kterou vznikne obojetný závodní speciál. URL| https://fdrive.cz/clanky/po-praze-jezdily-elektricke-a-hybridni-zavodni-stroje-formule-i-motocykly-zavodni-den-cvut -2022-9591


21. 9. 2022; vedavyzkum.cz

Konference VšeVěd 2022 a 19. tradiční setkání správců OBD

Letošní konference VšeVěd 2022 se uskuteční v termínu 5.–7. října 2022 v Olomouci v Hotelu Flora. Věnovat se bude hodnocení kvality výsledků a výzkumných organizací a řízení výsledků a projektů v informačních systémech. Uskuteční se také setkání správců Osobních bibliografických databází (OBD)

Konference VšeVěd 2022 bude zahájena ve středu 5. října krátkým uvítáním ředitelem české IT společnosti DERS, která obě akce pořádá, Jiřím Stöhrem. Celý den bude věnován vnějšímu a vnitřnímu hodnocení kvality výsledků a výzkumných organizací. V hodinových blocích vystoupí zástupci Univerzity Karlovy s tématem Transformace hodnocení vědy v European Research Area, dále Petra Mořkovská z Analyst Centre for Scientometric Support and Evaluation s tématem Vnitřní hodnocení výzkumu a Ph.D. na Masarykově univerzitě a vztah k národnímu hodnocení návaznosti na mezinárodní principy zodpovědného hodnocení. V odpoledních hodinách se slova ujme Ondřej Krejcar, prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Univerzity Hradec Králové, a přiblíží přínosy evaluace na Univerzitě Hradec Králové v oblasti VaV, studia a internacionalizace v období 2017–2022. Posledním vystupujícím prvního dne bude Michael Šebek, bývalý Národní koordinátor hodnocení Metodiky 2017+, místopředseda KHV RVVI a předseda odborného panelu č. 2. Engineering and Technology, vedoucí katedry řídicí techniky na FEL ČVUT, s přednáškou Science Wars: Episode III – The Empire Strikes Back. Tématem čtvrtečního dne je řízení výsledků a projektů v informačních systémech. O zahájení se postarají zástupci pořádající společnosti DERS, jež vystoupí s tématy IS VĚDA, úvod do komplexního softwarového řešení pro oblast výzkumu a vývoje a IS VĚDA, novinky a změny. Dalším přednášejícím bude Pavel Milasevic ze společnosti ELSEVIER s příspěvkem nazvaným Research Data Management and how you can effectively follow datasets published in different data repositories, za Národní technickou knihovnu vystoupí Hana Janečková s tématem ORCID na národní úrovni. O závěrečný příspěvek nazvaný ORCID v IS VĚDA DERS se opět postarají zástupci pořadatele. "Podařilo se nám do programu zařadit velmi aktuální téma otevřené vědy a plánů na data management, jejichž naplnění začíná být podmínkou pro získávání projektů. Máme radost, že zejména pro menší a středně velké výzkumné organizace můžeme přijít s funkčním řešením," říká Jan Mach z organizátorské společnosti DERS. Třetí den konference bude věnován již 19. tradičnímu setkání správců OBD, kterým se bude věnovat Petr Sochor ze společnosti DERS, který je seznámí s novými funkcemi a poskytne i osobní konzultaci. Registraci na konferenci je možné provést do 28. září 2022 na e-mailu: konferenceobd@ders.cz Autorka: VědaVýzkum.cz (MK) Zdroj: DERS URL| https://vedavyzkum.cz/akce/akce/konference-vseved-2022-a-19-tradicni-setkani-spravcu-obd  


21. 9. 2022; Doma Dnes

Nenechte se napálit a pořiďte si fotovoltaiku od profesionálů

Energetická krize, neustálé zdražování, nejistota ve světě i stále rostoucí inflace, znehodnocující celoživotní úspory na bankovních účtech přiměla řadu lidí k zamyšlení, jak zhodnotit vlastní nemovitost a stát se energeticky nezávislými. I když není investice do vlastní fotovoltaické elektrárny malá, v současné době se jeví jako nejlepší způsob investice pro rodiny i firmy. 

Na jaké parametry a technická řešení se zaměřit? Odpovídá expert na energetiku ze společnosti fotovolty Ladislav Říha: - Jaká je návratnost investice? Obecně platilo, že se s vaší vlastní počáteční investicí 500.000 Kč a s dotací 150.000 Kč od státu jste mohli při běžné spotřebě získat návratnost do 5ti let. Díky navýšení dotace na 200.000 Kč v roce 2021 a prudkému nárůstu cen energií se v posledních měsících návratnost snížila na 3 až 4 roky. Vše samozřejmě ve vazbě na energetickou náročnost provozu konkrétní domácnosti. Musíme však přihlédnout k současném divokém vývoji cen na trzích, nedomyšleným regulacím ze strany státu nebo Bruselu, potenciálního nedostatku jiných druhů energetických zdrojů a masivní inflaci. Právě proto lze nahlížet na investici do vlastní elektrárny i jako na pojistku proti extrémním výkyvům trhů a politických směrů. - Jak dlouhá je životnost elektrárny? S velkou pravděpodobností vám bude elektrárna vyrábět elektřinu ze slunce i po 20ti letech, jen je potřeba počítat s degradací výkonu panelů a kapacity bateriového úložiště. - V čem se liší fotovoltaické panely? Většina fotovoltaických panelů se dováží z Číny - tady je výběr jednoduchý. Je potřeba vybírat prvojakostní, které jsou certifikované. To znamená, že splňují garantované výrobní postupy a dosahují slibovaných parametrů. Současně máte u těchto panelů pojištěnou i udržitelnost záruky. To jsou například značky Sunpro, Longi nebo Axitec. Zajímavé jsou především vysoce-účinné panely, které dokáží vyrábět elektřinu i když nejsou přímo osvíceny. - Jaké další parametry jsou při výběru technologie elektrárny důležité? Klientům vysvětlujeme, že elektrárna není krátkodobé řešení. Jde o energetický zdroj, který chcete využívat dekády. To také může znamenat, že ho budete chtít servisovat, nahrávat lepší software, rozšiřovat, napojovat na další prvky optimalizované chytré domácnosti. Proto je potřeba myslet nejen na parametry zvyšující dlouhodobě ekonomiku provozu, ale i spolehlivost a rozšiřitelnost. - O jaké konkrétní parametry se jedná a jak se mohou lišit? V mnoha ohledech. Určitě je dobré obrátit se na odborníky. kteří Vám vysvětlí výhody konkrétní technologie. Že nejlevnější zařízení nebývá to nejefektivnější a nejspolehlivější napadne každého. U investice v řádech stovek tisíc a při 20% inflaci se určitě vyplatí připlatit si a další roky těžit z vyšší efektivity a spolehlivosti elektrárny. Například technologie SOLAX, kterou používáme, má násobně nižší vlastní spotřebu zařízení, což oceníte zvláště v zimě, kdy slunce nesvítí a vám se může z energetického zdroje snadno stát spotřebič. Podtrženo, sečteno, u Solaxu můžete díky nižší vlastní spotřebě zařízení ušetřenou energii využít na svícení a snížení účtů za energii, zatímco u jiných technologií spotřebuje tuto energii elektrárna pro svůj vlastní provoz! Díky specifikům pravidel distribuce v ČR je důležité, aby byl střídač asymetrický a to skutečně, nejen v prohlášeních prodejce. Jak říkám, jedná se o složitou technickou otázku a díky velké poptávce po řešení vlastních solárních zdrojů teď elektrárny nabízí bohužel i mnoho nových firem buď bez zkušeností, nebo přímo se záměrem klienta mylně informovat. - V čem je dále technologie Solax výjimečná? Technologie Solax je unikátní systémem All in one, tedy střídačem a bateriemi v jednom celku. Díky svým technickým parametrům a vzájemné vyladěné komunikaci zajišťují maximální možnou úsporu elektrické energie — zvláště při rychlém zatížení, jako je například využití varné konvice, mikrovlnky, atd. Výsledek opět uvidíte na účtu za elektřinu. Podle experta by zákazník neměl sledovat pouze pořizovací cenu, ale fotovoltaiku je třeba chápat v dlouhodobém horizontu a se všemi technologickými záludnostmi. "Nejlevnější nabídky většinou znamenají krátkodobá a neefektivní řešení. Navíc díky dotaci z programu Nová zelená úsporám se vám vrátí až 225.000 Kč z pořizovací ceny," dodává na závěr Ladislav Říha. Více informací naleznete na www.fotovolty.cz. Ing. Ladislav Říha Absolvent FEL ČVUT, obor Ekonomika a řízení energetiky Universidad Politecnica Valencia, obor Photovoltaic power Systems -components and installations 11 let zkušeností s plánováním provozu a řízením portfolia energetických zdrojů Foto:


21. 9. 2022; mhd86.cz

Polohu pražských tramvají bude zpřesňovat systém Galileo

Polohu pražských tramvají pomohou zpřesňovat vícefrekvenční satelitní přijímače využívající různé družicové systémy, kromě GPS především Galileo. Jejich přesnost i v husté zástavbě centra Prahy je díky tomu velmi vysoká, vykazuje odchylky maximálně 2 metry. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) je postupně instaluje do jednotlivých vozidel. Ve všech tramvajích využívaných v pravidelném provozu by měly být osazeny do konce příštího roku.  

Vícefrekvenční satelitní přijímače, které DPP nyní instaluje do svých tramvají, jsou schopny přijímat signál z různých globálních družicových polohových systémů (GNSS), nejen GPS, který provozují Vesmírné síly Spojených států amerických (USSF), ale zejména z evropského autonomního systému Galileo, díky kterému je možné dosáhnout výrazného zvýšení přesnosti určování polohy. Oba družicové navigační systémy poskytují služby potřebné pro zajištění lokalizace zcela zdarma. Konfigurace a nastavení nových přístrojů je výsledkem pilotního projektu DPP, jehož cílem byla modernizace stávajících satelitních přijímačů v pražských tramvajích využívající pouze signál GPS, a který od roku 2019 probíhal ve spolupráci s hl. m. Prahou, Fakultou elektrotechnickou ČVUT a Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), loni transformovanou na Agenturu Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Přesná lokalizace tramvají umožní nejen zlepšení přehledu o aktuání dopravní situaci pro dispečery i cestující, ale otevře také možnosti pro další úspory v rámci provozu vozidel a infrastruktury díky novým možnostem optimalizace jízdy. "Díky spolupráci s vědci a odborníky z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Agentury Evropské unie pro kosmický program a Ministerstva dopravy jsme konečně našli řešení pro určování přesných poloh pražských tramvají. Díky detailním analýzám, které z výsledků zpracovali vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT, se nám podařilo najít nejvhodnější typ satelitního přijímače, a to s využitím evropského navigačního systému se signálem GNSS. V rámci testovacích jízd vykazoval jen minimální odchylky polohy, maximálně do 2 metrů," řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP. "Zastaralé satelitní přijímače v tramvajích pro určení přesnější polohy vozidel využíváme zhruba 20 let, fungují pouze na systému GPS. V husté zástavbě v centru Prahy nicméně tyto přístroje velmi často vykazovaly a vykazují značné odchylky od skutečné aktuální polohy v řádu desítek až stovek metrů, což je nevyhovující pro další rozvoj moderních aplikací v MHD včetně PID Lítačky. Proto jsme v roce 2019 ve spolupráci s hl. m. Prahou, EUSPA a odborníky v této oblasti z Fakulty elektrotechnické ČVUT pod vedením profesora Františka Vejražky a Ing. Václava Navrátila zahájili pilotní projekt s cílem nejen modernizovat stávající přijímače, ale najít takový typ a jeho konfiguraci, který by obstál v provozu tramvají ve specifických podmínkách centra Prahy. V průběhu projektu jsme otestovali různé typy vícefrekvenčních přijímačů, s každým z nich jsme absolvovali desítky testovacích jízd v běžném provozu," uvedl Milan Slunečko, vedoucí jednotky Správa vozidel Tramvaje DPP a dodal: "Původní přijímače postupně měníme za nové, tyto práce realizujeme v rámci plánované údržby nebo oprav jednotlivých vozů. V současnosti jsou nainstalovány ve všech 55 tramvajích typu 14T, 35 vozidlech T3R.PLF a ve většině tramvají KT8N2, tj. zhruba v necelé třetině vozového parku DPP. Do konce roku 2023 je plánujeme nainstalovat do všech tramvají." "Rozvoj nových aplikací, intenzita a specifika pražského tramvajového provozu kladou na přesnost, dostupnost a spolehlivost přesné lokalizace vozů vysoké nároky, které však běžné monofrekvenční přijímače, používané např. v chytrých telefonech, nesplňují. Vytížené centrum města s úzkými ulicemi a omezeným výhledem na oblohu představuje pro družicovou navigaci jedno z nejnáročnějších prostředí, je tedy nezbytné využívat většího množství družic různých systémů, zejména pak GPS a Galileo. Zvolené řešení a požadované parametry GNSS přijímačů jsou výsledkem desítek týdnů testování různých variant v reálném provozu a podrobné analýzy naměřených dat. Jsme velice rádi, že DPP oslovil právě náš tým, který se družicovou navigací dlouhodobě zabývá, a věříme, že nové GNSS přijímače přinesou výhody jak DPP, tak cestujícím Pražanům," řekl Václav Navrátil z Katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. "Agentura Evropské Unie pro kosmický program dlouhodobě podporuje nasazení družicových navigačních systémů Galileo a EGNOS v dopravě. Kromě běžného využití cestujícími v rámci různých dopravních aplikací v mobilních telefonech se naše navigační služby používají například pro přístrojové přiblížení letadel na přistání, nebo pro přesnou lokalizaci vozidel při dopravních nehodách v rámci systému eCall, kde mohou pomoci zajistit včasný příjezd složek integrovaného záchranného systému. Jsme rádi, že Galileo pomůže zpřesnit lokalizaci i v pražské tramvajové dopravě a otevře prostor pro další inovace a zefektivnění každodenního provozu," uzavřel Daniel Lopour z Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Vybrané parametry nových vícefrekvenčních satelitních přijímačů v pražských tramvajích: Příjem signálu z družicových systémů: Galileo, GPS, Beidou Frekvence: L1/E1 a L2/E5b Přesnost polohy: více než 95 %, maximální odchylka 2 metry Základní technologie: přijímač GNSS + snímače pohybu IMU (MEMS) Testovací trasa: Vozovna Pankrác – Náměstí Bratří Synků – I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Korunní – Flora – Želivského – Vozovna Žižkov (smyčka) – Olšanské náměstí – Hlavní nádraží – Florenc – Karlín – Palmovka – Libeňský most – Nádraží Holešovice – Strossmayerovo náměstí – Vltavská – Těšnov – Florenc smyčka – Václavské náměstí – Národní třída – Staroměstská – Právnická fakulta – Malostranská – Královský letohrádek – Pohořelec – Hládkov (spojka) – Královský letohrádek – Malostranská – Újezd – Národní třída – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Ruská – Čechovo náměstí – Otakarova – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Albertov – Náměstí Bratří Synků – Vozovna Pankrác TZ DPP URL| http://mhd86.cz/2022/09/21/polohu-prazskych-tramvaji-bude-zpresnovat-system-galileo/


21. 9. 2022; cysnews.cz

Polohu pražských tramvají budou nově zpřesňovat vícefrekvenční satelitní přijímače a evropský systém Galileo Vybrané parametry nových vícefrekvenčních

Polohu pražských tramvají pomohou zpřesňovat vícefrekvenční satelitní přijímače využívající různé družicové systémy, kromě GPS především Galileo.  

Jejich přesnost i v husté zástavbě centra Prahy je díky tomu velmi vysoká, vykazuje odchylky maximálně 2 metry. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) je postupně instaluje do jednotlivých vozidel. Ve všech tramvajích využívaných v pravidelném provozu by měly být osazeny do konce příštího roku. Vícefrekvenční satelitní přijímače, které DPP nyní instaluje do svých tramvají, jsou schopny přijímat signál z různých globálních družicových polohových systémů (GNSS), nejen GPS, který provozují Vesmírné síly Spojených států amerických (USSF), ale zejména z evropského autonomního systému Galileo, díky kterému je možné dosáhnout výrazného zvýšení přesnosti určování polohy. Oba družicové navigační systémy poskytují služby potřebné pro zajištění lokalizace zcela zdarma. Konfigurace a nastavení nových přístrojů je výsledkem pilotního projektu DPP, jehož cílem byla modernizace stávajících satelitních přijímačů v pražských tramvajích využívající pouze signál GPS, a který od roku 2019 probíhal ve spolupráci s hl. m. Prahou, Fakultou elektrotechnickou ČVUT a Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), loni transformovanou na Agenturu Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Přesná lokalizace tramvají umožní nejen zlepšení přehledu o aktuání dopravní situaci pro dispečery i cestující, ale otevře také možnosti pro další úspory v rámci provozu vozidel a infrastruktury díky novým možnostem optimalizace jízdy. "Díky spolupráci s vědci a odborníky z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Agentury Evropské unie pro kosmický program a Ministerstva dopravy jsme konečně našli řešení pro určování přesných poloh pražských tramvají. Díky detailním analýzám, které z výsledků zpracovali vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT, se nám podařilo najít nejvhodnější typ satelitního přijímače, a to s využitím evropského navigačního systému se signálem GNSS. V rámci testovacích jízd vykazoval jen minimální odchylky polohy, maximálně do 2 metrů," řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP "Zastaralé satelitní přijímače v tramvajích pro určení přesnější polohy vozidel využíváme zhruba 20 let, fungují pouze na systému GPS. V husté zástavbě v centru Prahy nicméně tyto přístroje velmi často vykazovaly a vykazují značné odchylky od skutečné aktuální polohy v řádu desítek až stovek metrů, což je nevyhovující pro další rozvoj moderních aplikací v MHD včetně PID Lítačky. Proto jsme v roce 2019 ve spolupráci s hl. m. Prahou, EUSPA a odborníky v této oblasti z Fakulty elektrotechnické ČVUT pod vedením profesora Františka Vejražky a Ing. Václava Navrátila zahájili pilotní projekt s cílem nejen modernizovat stávající přijímače, ale najít takový typ a jeho konfiguraci, který by obstál v provozu tramvají ve specifických podmínkách centra Prahy. V průběhu projektu jsme otestovali různé typy vícefrekvenčních přijímačů, s každým z nich jsme absolvovali desítky testovacích jízd v běžném provozu," uvedl Milan Slunečko, vedoucí jednotky Správa vozidel Tramvaje DPP a dodal: "Původní přijímače postupně měníme za nové, tyto práce realizujeme v rámci plánované údržby nebo oprav jednotlivých vozů. V současnosti jsou nainstalovány ve všech 55 tramvajích typu 14T, 35 vozidlech T3R.PLF a ve většině tramvají KT8N2, tj. zhruba v necelé třetině vozového parku DPP. Do konce roku 2023 je plánujeme nainstalovat do všech tramvají." "Rozvoj nových aplikací, intenzita a specifika pražského tramvajového provozu kladou na přesnost, dostupnost a spolehlivost přesné lokalizace vozů vysoké nároky, které však běžné monofrekvenční přijímače, používané např. v chytrých telefonech, nesplňují. Vytížené centrum města s úzkými ulicemi a omezeným výhledem na oblohu představuje pro družicovou navigaci jedno z nejnáročnějších prostředí, je tedy nezbytné využívat většího množství družic různých systémů, zejména pak GPS a Galileo. Zvolené řešení a požadované parametry GNSS přijímačů jsou výsledkem desítek týdnů testování různých variant v reálném provozu a podrobné analýzy naměřených dat. Jsme velice rádi, že DPP oslovil právě náš tým, který se družicovou navigací dlouhodobě zabývá, a věříme, že nové GNSS přijímače přinesou výhody jak DPP, tak cestujícím Pražanům," řekl Václav Navrátil z Katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT "Agentura Evropské Unie pro kosmický program dlouhodobě podporuje nasazení družicových navigačních systémů Galileo a EGNOS v dopravě. Kromě běžného využití cestujícími v rámci různých dopravních aplikací v mobilních telefonech se naše navigační služby používají například pro přístrojové přiblížení letadel na přistání, nebo pro přesnou lokalizaci vozidel při dopravních nehodách v rámci systému eCall, kde mohou pomoci zajistit včasný příjezd složek integrovaného záchranného systému. Jsme rádi, že Galileo pomůže zpřesnit lokalizaci i v pražské tramvajové dopravě a otevře prostor pro další inovace a zefektivnění každodenního provozu," uzavřel Daniel Lopour z Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) Příjem signálu z družicových systémů: Galileo, GPS, Beidou Frekvence: L1/E1 a L2/E5b Přesnost polohy: více než 95 %, maximální odchylka 2 metry Základní technologie: přijímač GNSS + snímače pohybu IMU (MEMS) Testovací trasa: Vozovna Pankrác – Náměstí Bratří Synků – I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Korunní – Flora – Želivského – Vozovna Žižkov (smyčka) – Olšanské náměstí – Hlavní nádraží – Florenc – Karlín – Palmovka – Libeňský most – Nádraží Holešovice – Strossmayerovo náměstí – Vltavská – Těšnov – Florenc smyčka – Václavské náměstí – Národní třída – Staroměstská – Právnická fakulta – Malostranská – Královský letohrádek – Pohořelec – Hládkov (spojka) – Královský letohrádek – Malostranská – Újezd – Národní třída – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Ruská – Čechovo náměstí – Otakarova – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Albertov – Náměstí Bratří Synků – Vozovna Pankrác Praha 7, Strossmayerovo náměstí, tramvaj ČKD Tatra KT8D5.RN2P, linka 25 Praha 7, Dukelských hrdinů, zastávka Veletržní palác, tramvaj Škoda 14T, linka 17 Praha 7, Strossmayerovo náměstí, tramvaj ČKD Tatra KT8D5.RN2P, linka 25 Praha 7, Dukelských hrdinů, zastávka Veletržní palác, tramvaj Škoda 14T, linka 17  


21. 9. 2022; fdrive.cz

Jízdu elektrické formule Prahou ukončila nehoda

Tradiční závodní den ČVUT se konal opět v Technické ulici

Jezdila elektrická motorka a elektrická i hybridní formule

Elektrická formule eForce FSE 11 měla nehodu 

Závodní den ČVUT je tradiční akcí, při které se představují české studentské závodní týmy. Koná se u Elektrotechnické fakulty ČVUT v Technické ulici, která je uzavřená kvůli možnosti dynamických ukázek. Po motocyklech týmu CTU Lions, z nichž ten novější je elektrický, nastoupily na start dvě formule. Nejnovější generace elektrické formule týmu eForce s označením FSE 11 a hybridní formule týmu CTU CarTech. Krátce po startu ale dostal pilot elektrické formule smyk a pravým zadním kolem trefil obrubník. Náraz byl tak silný, že zničil nejen zavěšení kola, ale zároveň se poškodil i karbonový monokok v místě, kde je zavěšení kola ukotveno. Vzhledem k tomu, že tým má za 14 dní v plánu důležité testování, jde o velkou komplikaci. Držme tedy týmu eForce palce, aby se to podařilo opravit a mohli začít přípravy na další sezónu. Podrobnější informace ze závodního dne přineseme později. Pokud jste studenti, zajímá vás motorsport a chtěli byste si vyzkoušet, o čem to je, můžete se přidat k týmu eForce, který hledá další posily. Získáte tím cenné zkušenosti i zápis do životopisu. URL| https://fdrive.cz/clanky/jizdu-elektricke-formule-prahou-ukoncila-nehoda-9590  


21. 9. 2022; praha.eu

Noví absolventi meziuniverzitního programu prg.ai Minor se pouští do světa umělé inteligence

Celkem 11 mladých odborníků na umělou inteligenci převzalo certifikáty o úspěšném dokončení meziuniverzitního programu prg.ai Minor. Slavnostní předávání se konalo v úterý 20. září 2022 na pražské Staroměstské radnici a zúčastnili se ho zástupci programu prg.ai, zapojených pražských univerzit i primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.  

21. září 2022 Unikátní meziuniverzitní program prg.ai Minor je výsledkem dlouhodobé spolupráce Fakulty elektrotechnické a Fakulty informačních technologií ČVUT s Fakultou sociálních věd a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Pod vedením spolku prg.ai každoročně umožňuje skupině vysokoškolských studentů navštěvovat pečlivě vybrané předměty všech zúčastněných fakult. Letos jej úspěšně dokončilo patnáct absolventů se zájmem o hlubší pochopení technických i společenskovědních aspektů umělé inteligence a strojového učení. Jedenáct z nich si převzalo diplom v úterý 20. září 2022 v prostorách Staroměstské radnice. Rozvoj umělé inteligence a vzdělávání nové generace multioborových expertů je dlouhodobou prioritou i pro české hlavní město. "Praha má ambice stát se významným světovým centrem technologických inovací a prg.ai Minor je důležitým pilířem místního inovačního ekosystému. Výchova mladých talentů na poli umělé inteligence je naprosto klíčová pro budoucí rozvoj a jsem rád, že Praha podporuje budoucnost vědeckého, byznysového i akademického světa. Chci, aby ve městě vznikly také nové příležitosti pro propojování zájmových skupin ve vědecko-technologickém parku," uvedl primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib. Tento jedinečný vzdělávací program nabízí svým studentům důležitou přidanou hodnotu díky své mezioborovosti. V současnosti nabízí 22 předmětů v rámci šesti tematických bloků, které pokrývají širokou škálu disciplín od sociálních věd a etiky až po různorodé programovací jazyky a metody strojového učení. Studenti si tak osvojí nejen technické dovednosti, ale i teoretické znalosti nezbytné k vývoji transparentních a společensky přínosných technologií. Stejně jako svět inovativních technologií se i vzdělávací program prg.ai Minor neustále mění a rozrůstá. K začátku nového akademického roku se studenti mohou těšit na nový předmět Ethics and economics z FSV UK a výuku programovacího jazyka Julia pro optimalizaci a učení na FEL ČVUT. Nad rámec vysokoškolské výuky program organizuje i řadu přednášek, komunitních setkání a networkingových akcí, při kterých mají studenti možnost potkat odborníky z různorodých technických profesí i zajímavých firem. V minulém školním roce studenti měli například možnost potkat Tomáše Mikolova, předního českého odborníka na strojové učení a jazykové modely, či debatovat o optimalizaci s Ondřejem Vaňkem, ředitelem firmy Blindspot Solutions. O plynulý chod vzdělávacího programu i navazujících komunitních akcí se nově bude starat Petra Dovhunová z prg.ai. "Umělá inteligence má nezpochybnitelný potenciál pro budoucí vývoj České republiky i Prahy jako její metropole. Jsme hrdí na mezinárodně uznávanou kvalitu výuky, které se dostává absolventům pražských technických univerzit: program prg.ai Minor zajišťuje studentům nejen přístup k nejlepším AI předmětům z pražských univerzit, ale i zapojení do aktivní studentské komunity a přímý kontakt se zástupci pražského AI průmyslu,” připomíná Lukáš Kačena, výkonný ředitel prg.ai. Čerství absolventi se mezitím chystají na své budoucí uplatnění: někteří míří sbírat akademické zkušenosti do zahraničí, jiní pokračují dalším studiem na pražských fakultách či vyhlíží kariéru v dynamickém prostředí startupů či zaběhnutých technologických společností. "Myslím, že pro mě jako studenta FSV byl prg.ai Minor ideální branou do světa umělé inteligence, který mi zásadně usnadní další profesní růst v této oblasti. Největší přidaná hodnota programu pro mě spočívala v motivaci dělat něco navíc k tomu, co mám ve studijním plánu, a jsem moc rád, že jsem to přes vysokou náročnost většiny předmětů nevzdal. Chtěl bych především poděkovat za možnost účastnit se předmětů z jiných technických škol a ocenit perfektní organizaci celého programu,” hodnotí studium absolvent Dominik Benk. Noví studenti jsou do programu vybíráni každoročně začátkem března. Svůj zájem však mohou studenti vyjádřit už nyní, a to přes webové stránky prg.ai/minor , kde najdou o programu další podrobnosti. Všichni studenti zapojených univerzit se mohou přihlásit a úspěšné uchazeče pak vybere akademická komise posuzující jejich prospěch, technické znalosti a motivaci. Aktuální fotografie (autor: Tomáš Hejzlar) z akce jsou k dispozici na: Předávání certifikátů prg.ai Minor – Disk Google 21. září 2022 21. září 2022 (Zatím nehodnoceno) Za článek odpovídá: MHMP URL| https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/novi_absolventi_meziuniverzitniho.html


20. 9. 2022; Ihned.cz

Dámám to nemusíte vysvětlovat víckrát

V technických oborech českých vysokých škol mezi studenty dlouhodobě výrazně převažují muži. Tuzemské techniky se s genderovou nevyvážeností snaží bojovat a ukazovat ženám, že i ony mohou v "tradičně mužských" oborech dosáhnout výrazných úspěchů.Ačkoliv je průmysl pro Česko zásadním odvětvím, počet studentů technických oborů na vysokých školách, které do této oblasti dodávají kvalifikované lidi, v posledních deseti letech klesá. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Zatímco v roce 2011 studovalo inženýrství, strojírenství, výrobu a zpracování, architekturu nebo stavebnictví téměř 62 tisíc lidí, loni techniku studovalo přes 38,5 tisíce studentů.

Téměř ve všech ostatních oborech, které naše vysoké školy a univerzity nabízejí, převažují studentky nad studenty, v technických oborech (a v IT) to je výrazně naopak. A za posledních deset let jejich podíl ještě klesl. V roce 2011 studovalo technické obory přes 19 tisíc žen, tedy 31 procent ze všech studentů, v předchozím roce už "jen" 11 tisíc, tedy necelých 29 procent. Příklady táhnou Tuzemské technické univerzity a vysoké školy přiznávají, že některé jejich obory jsou vnímány jako "spíš pro kluky". Na jiných oborech ale studentky převažují. Například na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně loni studovalo 10 procent žen, na Fakultě architektury je ale podíl studentek 60 až 65 procent. Některé ze škol se snaží nízký počet studentek některých oborů změnit. "Snažíme se veřejnosti, a tedy i uchazečkám o studium prezentovat naše pedagožky a vědkyně, které v technických oborech zaznamenaly velký úspěch, a věříme, že mohou nadchnout další mladé ženy. Asi nejvýraznější tváří z řad vědkyň Technické univerzity v Liberci je Markéta Klíčová, která pracuje na fakultě textilní s nanomateriály. Její diplomantka Senta Müllerová získala letos Cenu Wernera von Siemense (ocenění společnosti Siemens pro nadané studenty přírodovědných a technických oborů, akademické osobnosti či vědce – pozn. red.)," uvádí mluvčí TUL Radek Pirkl. VUT se při svých náborových kampaních snaží odbourat prvotní obavy z některých technických předmětů. Především studentky se podle Terezy Kadrnožkové z komunikačního oddělení školy bojí náročné matematiky a fyziky. "Ukazuje se však, že studentky jsou při studiu velmi pečlivé a leckdy dokážou dotahovat věci lépe než jejich mužské protějšky. Podporujeme všechny studenty, kteří mají snahu a chtějí se studiu věnovat," dodává. Některé fakulty ČVUT v Praze se snaží zvýšit podíl studentek skrze akci Staň se na den vědkyní, kterou pořádají na Mezinárodní den dívek a žen ve vědě, jenž připadá na 11. únor. "Každoročně se také na půdě Fakulty informačních technologií koná Letní škola IT. Kurz během týdne seznámí středoškolačky se základy různých IT disciplín. Kurz organizuje Czechitas (česká nezisková organizace, jejímž cílem je vzdělávat, inspirovat a uplatňovat nové talenty v informačních technologiích – pozn. red.) ve spolupráci s fakultou a snaží se dívkám ukázat, že IT není jen klučičí doménou," popisuje Kateřina Veselá z ČVUT. V náborových kampaních se podle ní například Fakulta elektrotechnická také snaží používat "genderově senzitivní jazyk". Technická univerzita v Liberci se chce do budoucna zaměřit speciálně na uchazečky o studium. Univerzita si nově sestavila Plán genderové rovnosti do roku 2025. Nyní sbírá data k analýze zájmu o studium z přijímaček a úspěšnosti dokončení studia podle pohlaví a studijního programu. "Po vyhodnocení dat přijde další krok, a to zlepšení stavu v této otázce," vysvětluje mluvčí Pirkl. Stereotypy zůstávají Že studium technických oborů může být pro ženy složitější, dokázal průzkum Centra informačních a poradenských služeb ČVUT. To udělalo mezi lety 2018 a 2019 průzkum mezi svými studentkami o tom, jak se na škole cítí a jak vnímají studium technických oborů. Téměř pětina studentek v něm uvedla, že se i na akademické půdě setkává se stereotypy nebo poznámkami ke svému pohlaví. Téměř 79 procent těch, které odpověděly, uvedlo, že vnímají stejný přístup od učitelů, jako mají k jejich spolužákům. Více než 19 procent studentek ale slyšelo poznámku, která je ranila, například "ženské se na stavbu prostě nehodí", "pro dámy to vysvětlím ještě jednou" nebo "ženská patří do kuchyně". Občas nějaký problém v převážně maskulinním prostředí přiznalo více než 18 procent studentek. Oslovené školy říkají, že podporu studentům nabízejí bez rozdílu, speciálně pro studentky ale žádné programy nemají. Výzkum oceli i unikátní algoritmus Úspěšná absolventka Strojní fakulty na VUT Šárka Mikmeková říká, že nic takového jako podporu pro studentky nebo například mentoring na škole neměla. Obor materiálového inženýrství dostudovala s jednou spolužačkou. "Tehdy jsem to nevnímala. Vnímám to až teď, kdy mám malé dítě a vidím, že rozdíl mezi muži a ženami je velký," popisuje dnes už vedoucí výzkumného týmu v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Rodačka ze slezského Třince odjela v rámci doktorského studia na půlroční stáž do Japonska, kde později pracovala také pro ocelárnu JFE Steel. Právě tam spolu s fyzikem Tomohiro Aoyamou vyvinuli novou zobrazovací metodu zviditelnění fází v oceli. Díky tomu se může zlepšit výroba oceli třeba pro automobilky nebo letecký průmysl. Za výzkum vědci dostali i ocenění od Japan Institute of Metals and Materials. V Akademii věd se Mikmeková se svým týmem, kde má nyní samé muže, snaží vyvinout objektivní metodu pro charakterizaci vícefázových ocelí. Aby měla ocel požadované vlastnosti, například aby byla pevná, ale lehká, vývojáři zkoušejí různé cesty, jak ji vyrobit. Kromě přidávání dalších prvků mění vlastnosti materiálu i různé fáze, kterými ocel při výrobě prochází. "V oceli je mnoho fází a jejich znalost je klíčová, protože vede k dalšímu vývoji a zlepšení oceli. Dosud fáze v oceli určuje člověk ručně a jeho hodnocení je velmi subjektivní. Abyste si fáze v oceli zobrazila, musíte si připravit vzorek – ten ale každý naleští, nařeže a naleptá jinak," vysvětluje problematiku Mikmeková, zatímco si její dcera Tereza brouká v nosítku, které má na hrudi. Když se na vzorek člověk podívá pod mikroskopem, podle Mikmekové zjednodušeně řečeno připomíná pudink, který je plný rozinek, brusinek a oříšků. Interpretace snímků je pak složitá, protože někdo vidí rozinku a někdo brusinku. Tým Mikmekové se teď pomocí robotů a umělé inteligence snaží charakterizaci oceli odosobnit, aby – když výzkumné ústavy nebo firmy vyvíjejí ocel s někým na druhé straně světa – mohli vzorky a snímky porovnávat. Vědci nyní dokončují vývoj robotů, kteří vzorky připraví tak, aby bylo možné prohlédnout si je pod elektronovým mikroskopem. V této oblasti už jsou podle Mikmekové daleko. "Roboty už máme otestované a máme výbornou opakovatelnost," tvrdí vědkyně. Její tým také pro objektivní určování vlastností oceli využívá umělou inteligenci, která má vyhodnocovat výsledné snímky struktur vzorků. "Nyní sbíráme velké množství dat, aby software automaticky vyhodnotil, co je brusinka a co je rozinka. Umělá inteligence se učí bez člověka. Dáme jí snímky struktur, kde jsou jen rozinky nebo jen brusinky, a řekneme jí – je tam buď rozinka, nebo brusinka. Co je co, se naučí sama," popisuje Mikmeková. Vědkyně na projektu pracuje také z domova. Akademie věd totiž v Brně nemá školku, kam by mohla dát dceru, když potřebuje být v laboratoři. "Ocenila bych v tomto ohledu větší podporu," upozorňuje Mikmeková na jeden z problémů, kterým vědkyně při skloubení práce a rodiny čelí. Tyto výzvy doktorandka Jindřiška Deckerová na Fakultě elektrotechnické na ČVUT ještě neřeší. V laboratoři Výpočetní robotiky, kde nyní pracuje, zatím podle svých slov žádnou podporu od školy jako vědkyně nepotřebuje. Patří k většině studentek, které se na ČVUT nesetkaly s negativními reakcemi v průběhu studia ani s pozitivní diskriminací. "Je jedno, jestli jste holka nebo kluk, jde o to, zda máte technický mozek, vůli se tomu věnovat a máte drive. U nás v laboratoři je dobrá parta, což je důležité. Věda se nedá dělat sólo, je lepší pracovat v týmu, protože to urychluje výzkum," míní Deckerová. Laboratoř, jejíž je vědkyně součástí, zkoumá kráčející roboty, jejich stavbu a v oblasti plánování hledá pro roboty nejkratší cestu k cíli. Deckerová pracuje právě v plánovací sekci, kde je celkem šest lidí, z toho tři ženy. Se svou diplomkou v této oblasti zvítězila jako první žena v soutěži diplomových prací IT SPY. V práci navrhla unikátní algoritmus pro hledání optimální cesty pro autonomní drony a roboty. Zaměřila se na komplikovanější varianty problému obchodního cestujícího (řeší nejkratší možnou trasu mezi danými místy – pozn. red.), například to, že nemusí navštívit přesně dané místo, ale stačí navštívit jeho okolí. Deckerová rozšířila algoritmus o další úroveň, díky čemuž dokáže určit, kde se nachází optimální řešení. V praxi se dá její algoritmus vyžít například pro plánování letu dronů. "V naší laboratoři se snažíme algoritmus také upravit, abychom ho mohli pustit na kráčejících robotech s robotickým ramenem, které by díky němu uměly naskenovat nějaký objekt," vysvětluje doktorandka. Úspěšná absolventka přitom ještě do třeťáku na gymnáziu chtěla studovat historii a archeologii. Od toho ji ale prý všichni odrazovali, tak si řekla, že se zaměří více na matematiku. Postupně ji to začalo bavit tak, že se rozhodla pro technickou školu. Ve vědě nakonec plánuje zůstat, věnovat se chce ale více teoretickému zkoumání plánovacích problémů. Vlídné prostředí mezinárodní firmy Že technické vzdělání není rozhodující v tom, aby ženy mohly vést týmy, které se věnují vývoji či automatizaci, dokazuje například Veronika Herudková. Projektová manažerka ve společnosti ABB, která se zabývá průmyslovou automatizací, řeší vývoj takzvaných aplikací a celý proces jejich výroby až po dodání zákazníkům. Stáhněte si přílohu v PDF Herudková se svým týmem vymýšlí, jak dané aplikace, což jsou například robotické linky či svařovací buňky, ve kterých zákazníci ABB svařují různé díly, budou vypadat, co se v nich bude svařovat a jakým způsobem, aby to splnilo požadavky zákazníků. Zodpovědná je i za jejich dodání zákazníkům. Manažerka vystudovala dálkově Ekonomiku a management v průmyslových systémech na Fakultě Materiálového a metalurgického inženýrství na VŠB v Ostravě. Obor si zvolila proto, že už dříve pracovala jako projektová vedoucí v lisovně či kovárně. "S poznámkami na to, že jsem žena, která pracuje na takových pozicích, jsem se setkala, hlavně když jsem byla mladší. Ale v té době to tak bylo, neřešila jsem to. Řekla jsem si, že to je sranda nebo vtip, a nehroutila jsem se z toho. Dnes, když už mám sebevědomí, bych se určitě ohradila," zamýšlí se Herudková, která ve svém týmu v ABB nemá žádnou ženu. Na práci v mezinárodní firmě si ale pochvaluje, že jsou kolegové moderní, osvícení a cítí se mezi nimi komfortně. "Je to možná tím, že takové pozice vyžadují lidi, kteří jsou inteligentní, umějí cizí jazyky, jezdí na služební cesty po světě a podobně," domnívá se. Článek byl publikován ve speciální příloze HN Automatizace a robotizace. URL| https://HN.HN.CZ/c1-67114590-damam-to-nemusite-vysvetlovat-vickrat


20. 9. 2022; Hospodářské noviny

Dámám to nemusíte vysvětlovat víckrát

V technických oborech českých vysokých škol mezi studenty dlouhodobě výrazně převažují muži. Tuzemské techniky se s genderovou nevyvážeností snaží bojovat a ukazovat ženám, že i ony mohou v "tradičně mužských" oborech dosáhnout výrazných úspěchů.

Ačkoliv je průmysl pro Česko zásadním odvětvím, počet studentů technických oborů na vysokých školách, které do této oblasti dodávají kvalifikované lidi, v posledních deseti letech klesá. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Zatímco v roce 2011 studovalo inženýrství, strojírenství, výrobu a zpracování, architekturu nebo stavebnictví téměř 62 tisíc lidí, loni techniku studovalo přes 38,5 tisíce studentů. Téměř ve všech ostatních oborech, které naše vysoké školy a univerzity nabízejí, převažují studentky nad studenty, v technických oborech (a v IT) to je výrazně naopak. A za posledních deset let jejich podíl ještě klesl. V roce 2011 studovalo technické obory přes 19 tisíc žen, tedy 31 procent ze všech studentů, v předchozím roce už "jen" 11 tisíc, tedy necelých 29 procent. Příklady táhnou Tuzemské technické univerzity a vysoké školy přiznávají, že některé jejich obory jsou vnímány jako "spíš pro kluky". Na jiných oborech ale studentky převažují. Například na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně loni studovalo 10 procent žen, na Fakultě architektury je ale podíl studentek 60 až 65 procent. Některé ze škol se snaží nízký počet studentek některých oborů změnit. "Snažíme se veřejnosti, a tedy i uchazečkám o studium prezentovat naše pedagožky a vědkyně, které v technických oborech zaznamenaly velký úspěch, a věříme, že mohou nadchnout další mladé ženy. Asi nejvýraznější tváří z řad vědkyň Technické univerzity v Liberci je Markéta Klíčová, která pracuje na fakultě textilní s naAbsolventka nomateriály. Její diplomantka Senta Müllerová získala letos Cenu Wernera von Siemense (ocenění společnosti Siemens pro nadané studenty přírodovědných a technických oborů, akademické osobnosti či vědce – pozn. red.)," uvádí mluvčí TUL Radek Pirkl. VUT se při svých náborových kampaních snaží odbourat prvotní obavy z některých technických předmětů. Především studentky se podle Terezy Kadrnožkové z komunikačního oddělení školy bojí náročné matematiky a fyziky. "Ukazuje se však, že studentky jsou při studiu velmi pečlivé a leckdy dokážou dotahovat věci lépe než jejich mužské protějšky. Podporujeme všechny studenty, kteří mají snahu a chtějí se studiu věnovat," dodává. Některé fakulty ČVUT v Praze se snaží zvýšit podíl studentek skrze akci Staň se na den vědkyní, kterou pořádají na Mezinárodní den dívek a žen ve vědě, jenž připadá na 11. únor. "Každoročně se také na půdě Fakulty informačních technologií koná Letní škola IT. Kurz během týdne seznámí středoškolačky se základy různých IT disciplín. Kurz organizuje Czechitas (česká nezisková organizace, jejímž cílem je vzdělávat, inspirovat a uplatňovat nové talenty v informačních technologiích – pozn. red.) ve spolupráci s fakultou a snaží se dívkám ukázat, že IT není jen klučičí doménou," popisuje Kateřina Veselá z ČVUT. V náborových kampaních se podle ní například Fakulta elektrotechnická také snaží používat "genderově senzitivní jazyk". Technická univerzita v Liberci se chce do budoucna zaměřit speciálně na uchazečky o studium. Univerzita si nově sestavila Plán genderové rovnosti do roku 2025. Nyní sbírá data k analýze zájmu o studium z přijímaček a úspěšnosti dokončení studia podle pohlaví a studijního programu. "Po vyhodnocení dat přijde další krok, a to zlepšení stavu v této otázce," vysvětluje mluvčí Pirkl. Stereotypy zůstávají Že studium technických oborů může být pro ženy složitější, dokázal průzkum Centra informačních a poradenských služeb ČVUT. To udělalo mezi lety 2018 a 2019 průzkum mezi svými studentkami o tom, jak se na škole cítí a jak vnímají studium technických oborů. Téměř pětina studentek v něm uvedla, že se i na akademické půdě setkává se stereotypy nebo poznámkami ke svému pohlaví. Téměř 79 procent těch, které odpověděly, uvedlo, že vnímají stejný přístup od učitelů, jako mají k jejich spolužákům. Více než 19 procent studentek ale slyšelo poznámku, která je ranila, například "ženské se na stavbu prostě nehodí", "pro dámy to vysvětlím ještě jednou" nebo "ženská patří do kuchyně". Občas nějaký problém v převážně maskulinním prostředí přiznalo více než 18 procent studentek. Oslovené školy říkají, že podporu studentům nabízejí bez rozdílu, speciálně pro studentky ale žádné programy nemají. Výzkum oceli i unikátní algoritmus Úspěšná absolventka Strojní fakulty na VUT Šárka Mikmeková říká, že nic takového jako podTechnické poru pro studentky nebo například mentoring na škole neměla. Obor materiálového inženýrství dostudovala s jednou spolužačkou. "Tehdy jsem to nevnímala. Vnímám to až teď, kdy mám malé dítě a vidím, že rozdíl mezi muži a ženami je velký," popisuje dnes už vedoucí výzkumného týmu v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Rodačka ze slezského Třince odjela v rámci doktorského studia na půlroční stáž do Japonska, kde později pracovala také pro ocelárnu JFE Steel. Právě tam spolu s fyzikem Tomohiro Aoyamou vyvinuli novou zobrazovací metodu zviditelnění fází v oceli. Díky tomu se může zlepšit výroba oceli třeba pro automobilky nebo letecký průmysl. Za výzkum vědci dostali i ocenění od Japan Institute of Metals and Materials. V Akademii věd se Mikmeková se svým týmem, kde má nyní samé muže, snaží vyvinout objektivní metodu pro charakterizaci vícefázových ocelí. Aby měla ocel požadované vlastnosti, například aby byla pevná, ale lehká, vývojáři zkoušejí různé cesty, jak ji vyrobit. Kromě přidávání dalších prvků mění vlastnosti materiálu i různé fáze, kterými ocel při výrobě prochází. "V oceli je mnoho fází a jejich znalost je klíčová, protože vede k dalšímu vývoji a zlepšení oceli. Dosud fáze v oceli určuje člověk ručně a jeho hodnocení je velmi subjektivní. Abyste si fáze v oceli zobrazila, musíte si připravit vzorek – ten ale každý naleští, nařeže a naleptá jinak," vysvětluje problematiku Mikmeková, zatímco si její dcera Tereza brouká v nosítku, které má na hrudi. Když se na vzorek člověk podívá pod mikroskopem, podle Mikmekové zjednodušeně řečeno připomíná pudink, který je plný rozinek, brusinek a oříšků. Interpretace snímků je pak složitá, protože někdo vidí rozinku a někdo brusinku. Tým Mikmekové se teď pomocí robotů a umělé inteligence snaží charakterizaci oceli odosobnit, aby – když výzkumné ústavy nebo firmy vyvíjejí ocel s někým na druhé straně světa – mohli vzorky a snímky porovnávat. Vědci nyní dokončují vývoj robotů, kteří vzorky připraví tak, aby bylo možné prohlédnout si je pod elektronovým mikroskopem. V této oblasti už jsou podle Mikmekové daleko. "Roboty už máme otestované a máme výbornou opakovatelnost," tvrdí vědkyně. Její tým také pro objektivní určování vlastností oceli využívá umělou inteligenci, která má vyhodnocovat výsledné snímky struktur vzorků. "Nyní sbíráme velké množství dat, aby software automaticky vyhodnotil, co je brusinka a co je rozinka. Umělá inteligence se učí bez člověka. Dáme jí snímky struktur, kde jsou jen rozinky nebo jen brusinky, a řekneme jí – je tam buď rozinka, nebo brusinka. Co je co, se naučí sama," popisuje Mikmeková. Vědkyně na projektu pracuje také z domova. Akademie věd totiž v Brně nemá školku, kam by mohla dát dceru, když potřebuje být v laboratoři. "Ocenila bych v tomto ohledu větší podporu," upozorňuje Mikmeková na jeden z problémů, kterým vědkyně při skloubení práce a rodiny čelí. Tyto výzvy doktorandka Jindřiška Deckerová na Fakultě elektrotechnické na ČVUT ještě neřeší. V laboratoři Výpočetní robotiky, kde nyní pracuje, zatím podle svých slov žádnou podporu od školy jako vědkyně nepotřebuje. Patří k většině studentek, které se na ČVUT nesetkaly s negativními reakcemi v průběhu studia ani s pozitivní diskriminací. "Je jedno, jestli jste holka nebo kluk, jde o to, zda máte technický mozek, vůli se tomu věnovat a máte drive. U nás v laboratoři je dobrá parta, což je důležité. Věda se nedá dělat sólo, je lepší pracovat v týmu, protože to urychluje výzkum," míní Deckerová. Laboratoř, jejíž je vědkyně součástí, zkoumá kráčející roboty, jejich stavbu a v oblasti plánování hledá pro roboty nejkratší cestu k cíli. Deckerová pracuje právě v plánovací sekci, kde je celkem šest lidí, z toho tři ženy. Se svou diplomkou v této oblasti zvítězila jako první žena v soutěži diplomových prací IT SPY. V práci navrhla unikátní algoritmus pro hledání optimální cesty pro autonomní drony a roboty. Zaměřila se na komplikovanější varianty problému obchodního cestujícího (řeší nejkratší možnou trasu mezi danými místy – pozn. red.), například to, že nemusí navštívit přesně dané místo, ale stačí navštívit jeho okolí. Deckerová rozšířila algoritmus o další úroveň, díky čemuž dokáže určit, kde se nachází optimální řešení. V praxi se dá její algoritmus vy žít například pro plánování letu dronů. "V naší laboratoři se snažíme algoritmus také upravit, abychom ho mohli pustit na kráčejících robotech s robotickým ramenem, které by díky němu uměly naskenovat nějaký objekt," vysvětluje doktorandka. Úspěšná absolventka přitom ještě do třeťáku na gymnáziu chtěla studovat historii a archeologii. Od toho ji ale prý všichni odrazovali, tak si řekla, že se zaměří více na matematiku. Postupně ji to začalo bavit tak, že se rozhodla pro technickou školu. Ve vědě nakonec plánuje zůstat, věnovat se chce ale více teoretickému zkoumání plánovacích problémů. Vlídné prostředí mezinárodní firmy Že technické vzdělání není rozhodující v tom, aby ženy mohly vést týmy, které se věnují vývoji či automatizaci, dokazuje například Veronika Herudková. Projektová manažerka ve společnosti ABB, která se zabývá průmyslovou automatizací, řeší vývoj takzvaných aplikací a celý proces jejich výroby až po dodání zákazníkům. Herudková se svým týmem vymýšlí, jak dané aplikace, což jsou například robotické linky či svařovací buňky, ve kterých zákazníci ABB svařují různé díly, budou vypadat, co se v nich bude svařovat a jakým způsobem, aby to splnilo požadavky zákazníků. Zodpovědná je i za jejich dodání zákazníkům. Manažerka vystudovala dálkově Ekonomiku a management v průmyslových systémech na Fakultě Materiálového a metalurgického inženýrství na VŠB v Ostravě. Obor si zvolila proto, že už dříve pracovala jako projektová vedoucí v lisovně či kovárně. "S poznámkami na to, že jsem žena, která pracuje na takových pozicích, jsem se setkala, hlavně když jsem byla mladší. Ale v té době to tak bylo, neřešila jsem to. Řekla jsem si, že to je sranda nebo vtip, a nehroutila jsem se z toho. Dnes, když už mám sebevědomí, bych se určitě ohradila," zamýšlí se Herudková, která ve svém týmu v ABB nemá žádnou ženu. Na práci v mezinárodní firmě si ale pochvaluje, že jsou kolegové moderní, osvícení a cítí se mezi nimi komfortně. "Je to možná tím, že takové pozice vyžadují lidi, kteří jsou inteligentní, umějí cizí jazyky, jezdí na služební cesty po světě a podobně," domnívá se. Více než 19 procent studentek ČVUT ve škole slyšelo poznámku, která je ranila. Foto: Strojní fakulty na VUT Šárka Mikmeková dnes v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd vyvíjí objektivní metodu pro charakterizaci vícefázových ocelí. Foto: obory na vysokých školách jsou tradičně doménou mužů a podíl žen v posledních letech dokonce ještě klesl. V loňském roce jich bylo mezi studenty techniky necelých 29 procent. Foto: Přestože IT specialistů je dlouhodobě nedostatek nejen v Česku, studium tohoto oboru ženy příliš netáhne. Například na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně loni studovalo pouhých 10 procent žen (ilustrační foto). foto: AV ČR – Jana Plavec, HN – Lukáš Bíba, Shutterstock


20. 9. 2022; forexbanka.cz

Je fajn být lídrem v něčem, co má smysl, říká CSR manažer Kauflandu Peter Chalupianský

Kam se CSR posunulo za poslední čtyři roky, kdy vy sám působíte v Kauflandu? Obrovským směrem kupředu. Zpočátku jsem řešil především strategické nastavení spolupráce s neziskovým sektorem. Teď jsou témata velmi komplexní a zasahují do všech činností naší společnosti. Vše také směřuje k velké transparentnosti. Z vlastní iniciativy jsme vydali historicky první Report udržitelnosti a za velký úspěch pokládám vnímání důležitosti CSR mezi našimi zaměstnanci.  

A kdo všechno se tedy ve firmě podílí na udržitelných aktivitách? V Kauflandu pracují odborníci na odpadové hospodářství, energetický management či na udržitelný sortiment. Velmi aktivní jsou i naši kolegové z logistiky nebo masozávodu. Snažíme se také motivovat každého z nás. Například kolegové z prodejen v posledním půlroce soutěžili v třídění odpadu. A oslovují nás i samotní zaměstnanci s vlastními nápady. Podařilo se některé nápady vašich kolegů zrealizovat? Ano a velmi úspěšně. Na základě zaměstnaneckého podnětu jsme například do všech našich budov nainstalovali defibrilátory (AED). Za necelé dva roky už zachránily šest lidských životů. V tomto kontextu se jedná o investici, která má nevyčíslitelnou hodnotu a má i velký společenský dopad. S pomocí našich kolegů jsme také rozšířili množství prodejen zapojených do Sbírky potravin na sto procent. Zvlášť v době pandemie a uprchlické krize množství darovaných potravin pomáhá vykrýt zvýšenou poptávku po potravinové pomoci. Kauflandu se povedlo využít k pomoci druhým i standardní zaměstnanecký benefit – MultiSport kartu. Jedná se o unikátní projekt, kdy za každé využití MultiSport karty našimi zaměstnanci darujeme deset korun neziskové organizaci Loono. Motivujeme tím kolegy, aby něco dělali pro své zdraví a zároveň tak podpořili vzdělávání v oblasti prevence – především onkologických a kardiovaskulárních onemocnění. Za čtyři roky jsme tímto způsobem pro Loono vysportovali už téměř dva miliony korun. " Od ledna 2022 odebíráme elektřinu jen z obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 chceme snížit provozní emise o 80 %. " A mají zaměstnanci i jinou možnost, jak se zapojit do CSR projektů? Už tři roky se účastníme jako generální partner Nočních běhů pro Světlušku. Našim zaměstnancům hradíme startovné pro ně i jejich doprovod a těšit se mohou i na stylové běžecké triko. Jen letos se zúčastnilo přes šest set kolegů. Běháme také pro Centrum Paraple či Dejme dětem šanci. Kolegové z centrály každoročně plní vánoční přání dětem z dětských domovů v Žatci či Humpolci. Pro zájemce z distribučního centra v Olomouci jsme připravili zajímavé workshopy v Olomoucké dílně, kterou jsme finančně také podpořili. Velkým tématem udržitelnosti jsou dnes energie. Daří se Kauflandu snižovat jejich spotřebu v rámci prodejen? Od roku 2013 všechny naše nové prodejny vytápíme pouze odpadním teplem z chlazení. K osvětlení stále častěji využíváme úspornou LED technologii. V roce 2021 jsme navíc všechny prodejny vybavili perlátory či mechanickým zařízením, které zabraňuje nadměrnému splachování. Jedná se o nízkonákladovou investici, která ale dokáže snížit spotřebu pitné vody o pět až šest procent, což je v celkovém množství výrazné číslo. V Rakovníku jsme zároveň otevřeli první prodejnu, kde ke splachování toalet využíváme dešťovou vodu. V rámci udržitelnosti řešíte i snižování množství emisí. Tady si Kaufland dal vcelku ambiciózní závazek. Do roku 2030 chceme snížit množství provozních emisí o osmdesát procent. Proto od ledna 2022 odebíráme elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Vedle využití nejmodernějších technologií také na český trh zavádíme klimaticky neutrální produkty. Mezi ně patří například celá řada našich veganských produktů K-take it veggie. Velké cíle máte i u plastového odpadu. Do roku 2025 chcete snížit jeho množství minimálně o dvacet procent… Už v roce 2019 jsme vyřadili ze sortimentu jednorázové plastové produkty. Nabízíme také salátovou okurku bez plastového obalu, čímž ročně šetříme čtyřicet tun plastu. Díky další optimalizaci obalů v úseku ovoce a zelenina se dostaneme na úsporu až sto tun plastu ročně. Odstraněním plastových víček z jogurtů privátních produktů jen u značky K-Jarmark uspoříme dalších devět tun plastu. Zákazníkům také nabízíme nEKOnečný sáček či víčko. " Díky podnětu od kolegů jsme do všech našich budov nainstalovali defibrilátory. Za dva roky už zachránily šest lidských životů. " Důležitým tématem pro vás je i Food Waste. Jak konkrétně předchází Kaufland vzniku potravinového odpadu? Využíváme automatický systém objednávání produktů, který na základě umělé inteligence dokáže predikovat prodeje. Zároveň aktivně snižujeme ceny s přihlédnutím k datu minimální trvanlivosti produktů. A spolupracujeme také s Českou federací potravinových bank či s mysliveckými sdruženími a lokálními zoologickými zahradami. Kam bude tedy podle vás směřovat budoucnost CSR aktivit v Kauflandu? Velkým tématem budoucnosti bude určitě fotovoltaika, ekologická logistika či zelené střechy, které máme aktuálně na dvou našich prodejnách. Stále větší roli budou hrát udržitelné produkty. Svět je velmi dynamický a jsme zvědaví, jaké nové výzvy nám přinese. Peter Chalupianský, CSR manažer Vystudoval IT a energetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Po škole pracoval v O2, Loosers nebo ve Fortuně. Od roku 2016 realizuje neziskové projekty a spolu s přáteli založil Nadační Fond Klub SRDCAŘŮ. Práce v IT ho po čase nenaplňovala, a proto se v roce 2018 přihlásil na nově otevřenou pozici CSR manažera v Kauflandu. Průběh pohovoru ho nadchl a už více než čtyři roky má ve firmě na starosti společenskou odpovědnost a udržitelnost. Je také členem správní rady Nadačního fondu Českého rozhlasu a spoluautorem knihy Odposlechnuto v Praze. Výtěžek z ní putoval rovněž na pomoc lidem s handicapem. Za své neziskové aktivity dostal několik ocenění.  


20. 9. 2022; chargeup.cz

Lenka Rychtářová, ChargeUp Realization Manager

Lenka pracuje ve společnosti Unicorn Systems již pět let. Začínala svoji kariéru v Unicornu na pozici analytičky.  

Nyní pracuje na pozici realizačního manažera v jednotce zabývající se elektromobilitou a dodávkou služby ChargeUp – komplexního řešení pro fi remní, veřejné i domácí dobíjení, které se skládá ze spolehlivého softwaru a dalších služeb. V rámci této pozice má na starosti vedení dodávky řídícího systému pro dobíjecí stanice CPO (Charge Point Operator) a systému pro koncové zákazníky ESP (Electromobility Service Provider). Mezi její zásluhy patří například dodávka ChargeUp CPO a ESP do druhého největšího švédského města Göteborgu. Lenka studovala na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Tomáš Molek, Flexigy Sales Manager Tomáš působí v Unicornu od roku 2018 v analytických a konzultantských pozicích pro oblast přeshraničního balancingu (platforma LIBRA pro projekty TERRE a MARI) a pro oblast sdílení dat mezi ČEPS, provozovateli distribučních soustav a agregátory (OneNet/AccessNet). Aktuálně je zodpovědný za rozvoj a prodej produktu Flexigy, což je univerzální nástroj pro správu, řízení a obchodování flexibility v portfoliu agregátora flexibility. Z dalších zkušeností lze zmínit pozici redaktora serveru oEnergetice.cz a práci pro oddělení Energy Finance Komerční banky na pozici Specialisty financování energetiky. Kromě inovací v energetice se také zajímá o vývoj v oblasti energetického využívání odpadu v ČR. Tomáš Molek vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze program Elektrotechnika, energetika a management. A jakým způsobem se elektromobilitě věnujeme my? Poskytujeme kompletní řešení pro dobíjení elektromobilů ChargeUp Od instalace dobíjecích stanic přes špičkový back-endový systém ChargeUp CPO , aplikaci pro řidiče ChargeUp ESP až po související služby. 


19. 9. 2022; lf2.cuni.cz

Veřejná diskuse: Současný stav hodnocení vědy v ČR

Učená společnost České republiky srdečně zve na diskusi o hodnocení vědy a o jeho využití v řízení a financování výzkumu v ČR.

16. září 2022 Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, místnost 206 živě na YouTube: https://youtu.be/tPlJQ9PdseU Diskutovat budou: prof. Jiří Homola (ÚFE AV ČR, Praha) prof. Jan Konvalinka (ÚOCHB AV ČR, Praha) doc. Daniel Münich (CERGE-EI, Praha) prof. Tomáš Polívka (PřF JU, České Budějovice) prof. Michael Šebek (FEL ČVUT, Praha) Moderuje: prof. Michal Hocek Diskusi zahájí krátké prezentace jednotlivých panelistů.

Každý představí některé z minulých či aktuálně probíhajících hodnocení vědeckého výkonu (např. v Akademii věd, metodiku M17+ atd.) Následovat bude debata o výhodách a problémech jednotlivých řešení směřující k doporučení vhodných postupů pro budoucnost.  


19. 9. 2022; E15

Je fajn být lídrem v něčem, co má smysl, říká CSR manažer Kauflandu Peter Chalupianský

Chceme jít všem příkladem, říká Peter Chalupianský, který se v Kauflandu podílí na strategii udržitelnosti a společenského odpovědnosti. V rozhovoru prozradil, jak se daří do CSR (Corporate Social Responsibility) aktivit zapojovat kolegy, která témata jsou pro Kaufland v tomto směru klíčová a jak je na tom řetězec se snižováním produkce plastů, emisí nebo energetické náročnosti provozoven.  

podílí na strategii udržitelnosti a společenského odpovědnosti. V rozhovoru prozradil, jak se daří do CSR (Corporate Social Responsibility) aktivit zapojovat kolegy, která témata jsou pro Kaufland v tomto směru klíčová a jak je na tom řetězec se snižováním produkce plastů, emisí nebo energetické náročnosti provozoven. Kam se CSR posunulo za poslední čtyři roky, kdy vy sám působíte v Kauflandu? Obrovským směrem kupředu. Zpočátku jsem řešil především strategické nastavení spolupráce s neziskovým sektorem. Teď jsou témata velmi komplexní a zasahují do všech činností naší společnosti. Vše také směřuje k velké transparentnosti. Z vlastní iniciativy jsme vydali historicky první Report udržitelnosti a za velký úspěch pokládám vnímání důležitosti CSR mezi našimi zaměstnanci. A kdo všechno se tedy ve firmě podílí na udržitelných aktivitách? V Kauflandu pracují odborníci na odpadové hospodářství, energetický management či na udržitelný sortiment. Velmi aktivní jsou i naši kolegové z logistiky nebo masozávodu. Snažíme se také motivovat každého z nás. Například kolegové z prodejen v posledním půlroce soutěžili v třídění odpadu. A oslovují nás i samotní zaměstnanci s vlastními nápady. Podařilo se některé nápady vašich kolegů zrealizovat? Ano a velmi úspěšně. Na základě zaměstnaneckého podnětu jsme například do všech našich budov nainstalovali defibrilátory (AED). Za necelé dva roky už zachránily šest lidských životů. V tomto kontextu se jedná o investici, která má nevyčíslitelnou hodnotu a má i velký společenský dopad. S pomocí našich kolegů jsme také rozšířili množství prodejen zapojených do Sbírky potravin na sto procent. Zvlášť v době pandemie a uprchlické krize množství darovaných potravin pomáhá vykrýt zvýšenou poptávku po potravinové pomoci. Kauflandu se povedlo využít k pomoci druhým i standardní zaměstnanecký benefit – MultiSport kartu. Jedná se o unikátní projekt, kdy za každé využití MultiSport karty našimi zaměstnanci darujeme deset korun neziskové organizaci Loono. Motivujeme tím kolegy, aby něco dělali pro své zdraví a zároveň tak podpořili vzdělávání v oblasti prevence – především onkologických a kardiovaskulárních onemocnění. Za čtyři roky jsme tímto způsobem pro Loono vysportovali už téměř dva miliony korun. A mají zaměstnanci i jinou možnost, jak se zapojit do CSR projektů? Už tři roky se účastníme jako generální partner Nočních běhů pro Světlušku. Našim zaměstnancům hradíme startovné pro ně i jejich doprovod a těšit se mohou i na stylové běžecké triko. Jen letos se zúčastnilo přes šest set kolegů. Běháme také pro Centrum Paraple či Dejme dětem šanci. Kolegové z centrály každoročně plní vánoční přání dětem z dětských domovů v Žatci či Humpolci. Pro zájemce z distribučního centra v Olomouci jsme připravili zajímavé workshopy v Olomoucké dílně, kterou jsme finančně také podpořili. Velkým tématem udržitelnosti jsou dnes energie. Daří se Kauflandu snižovat jejich spotřebu v rámci prodejen? Od roku 2013 všechny naše nové prodejny vytápíme pouze odpadním teplem z chlazení. K osvětlení stále častěji využíváme úspornou LED technologii. V roce 2021 jsme navíc všechny prodejny vybavili perlátory či mechanickým zařízením, které zabraňuje nadměrnému splachování. Jedná se o nízkonákladovou investici, která ale dokáže snížit spotřebu pitné vody o pět až šest procent, což je v celkovém množství výrazné číslo. V Rakovníku jsme zároveň otevřeli první prodejnu, kde ke splachování toalet využíváme dešťovou vodu. V rámci udržitelnosti řešíte i snižování množství emisí. Tady si Kaufland dal vcelku ambiciózní závazek. Do roku 2030 chceme snížit množství provozních emisí o osmdesát procent. Proto od ledna 2022 odebíráme elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Vedle využití nejmodernějších technologií také na český trh zavádíme klimaticky neutrální produkty. Mezi ně patří například celá řada našich veganských produktů K-take it veggie. Velké cíle máte i u plastového odpadu. Do roku 2025 chcete snížit jeho množství minimálně o dvacet procent… Už v roce 2019 jsme vyřadili ze sortimentu jednorázové plastové produkty. Nabízíme také salátovou okurku bez plastového obalu, čímž ročně šetříme čtyřicet tun plastu. Díky další optimalizaci obalů v úseku ovoce a zelenina se dostaneme na úsporu až sto tun plastu ročně. Odstraněním plastových víček z jogurtů privátních produktů jen u značky K-Jarmark uspoříme dalších devět tun plastu. Zákazníkům také nabízíme nEKOnečný sáček či víčko. Důležitým tématem pro vás je i Food Waste. Jak konkrétně předchází Kaufland vzniku potravinového odpadu? Využíváme automatický systém objednávání produktů, který na základě umělé inteligence dokáže predikovat prodeje. Zároveň aktivně snižujeme ceny s přihlédnutím k datu minimální trvanlivosti produktů. A spolupracujeme také s Českou federací potravinových bank či s mysliveckými sdruženími a lokálními zoologickými zahradami. Kam bude tedy podle vás směřovat budoucnost CSR aktivit v Kauflandu? Velkým tématem budoucnosti bude určitě fotovoltaika, ekologická logistika či zelené střechy, které máme aktuálně na dvou našich prodejnách. Stále větší roli budou hrát udržitelné produkty. Svět je velmi dynamický a jsme zvědaví, jaké nové výzvy nám přinese. Peter Chalupianský, CSR manažer Vystudoval IT a energetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Po škole pracoval v O2, Loosers nebo ve Fortuně. Od roku 2016 realizuje neziskové projekty a spolu s přáteli založil Nadační Fond Klub SRDCAŘŮ. Práce v IT ho po čase nenaplňovala, a proto se v roce 2018 přihlásil na nově otevřenou pozici CSR manažera v Kauflandu. Průběh pohovoru ho nadchl a už více než čtyři roky má ve firmě na starosti společenskou odpovědnost a udržitelnost. Je také členem správní rady Nadačního fondu Českého rozhlasu a spoluautorem knihy Odposlechnuto v Praze. Výtěžek z ní putoval rovněž na pomoc lidem s handicapem. Za své neziskové aktivity dostal několik ocenění. URL| https://www.e15.cz/clanek/1392554/je-fajn-byt-lidrem-v-necem-co-ma-smysl-rika-csr-manazer-kauflandu-peter-chalupiansky  


18. 9. 2022; zive.cz

Maker Faire Prague 2022 ve fotogalerii: Rakety, ponorky a roboti. Úplně všude!

** Na Pražské tržnici se konal největší festival kutilů v Česku ** Přijeli konstruktéři raket a robotů všeho druhu ** Podívejte se na komentovanou prohlídku ve fotogalerii

Bastlíři z Česka i zahraničí se po roce opět sjeli na největší tuzemský festival kutilů všeho druhu Maker Faire Prague 2022. Mezinárodní setkání se u nás poprvé konalo před čtyřmi lety na pražském výstavišti, od té doby se toho ale hodně změnilo, značka Maker Faire totiž vyrazila i do regionů. Pražské setkání postupně doplnily sesterské festivaly v Brně, Plzni, Českých Budějovicích nebo v Rychnově nad Kněžnou. Za dveřmi je pak dýchánek v Mladé Boleslavi, v říjnu v Liberci a Brně a letošní šňůru uzavře listopadová Olomouc. Podívejte se na sestřih několika momentek z festivalu. Exponáty ve videu najdete chronologicky seřazené v galerii výše, proto bez dalšího komentáře: [CNCVideo: player.zive.cz/7920688] Sečteno a podtrženo, český kutilský duch podnícený u starších generací obecným nedostatkem za minulého režimu nadále žije a poslední víkend toho byl svědkem na Pražské tržnici v Holešovicích. Několik zdejších hal obsadili jak tátové od rodin se svými vynálezy, tak organizátoři nejrůznějších kroužků pro děti a profesionálové z firem a univerzit. To jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít a v komentované galerii v záhlaví článku vám přinášíme rychlou fotoreportáž přímo z místa dění. Foto: Jednou z nich byl antigravitační stůl a jogínka, která na něm proseděla celý den. Podívejte se na stůl dobře. Jogínka sedí na desce, která jako by se vznášela a v odletu ji brání jen čtveřice ocelových lan. Kotouč s datovým kabelem ponorky má 100 metrů a pánové se s ponorkou potápěli i na Jadranu, slaná voda tedy není překážkou Okolo bazénku se brzy nahrnuly děti. Podívejte se na video v článku s živou ukázkou "Podívejte se, takhle ji ovládám, na monitoru mám přehled o stavu bateriových článků a samozřejmě živý pohled z kamery" Ponorka je vybavená silnými světly, kamerou a s operátorem komunikuje pomocí síťového kabelu Když se roboti ve venkovních expozicích nudily, z dlouhé chvíle začaly hrát piškvorky. Třeba tato robotická paže Packeta si Maker Faire přivezla paletovací robůtky a děti si mohly vyzkoušet, jak to dnes chodí v moderním logistickém skladu O kousek dál jste si mohli stoupnout na tuto otočnou platformu od Xiaomi, která as vámi pak natočila efektní animaci z nitra haly O kousek dál jste si mohli stoupnout na tuto otočnou platformu od Xiaomi, která as vámi pak natočila efektní animaci z nitra haly O kousek dál jsme narazili na stánek CTU Space Research, rakety totiž vyvíjejí i studenti z ČVUT Největší český Maker Faire se letos přestěhoval do historických industriálních budov Pražské tržnice v Holešovicích, ve které obsadil několik hal a prostor mezi budovami pro venkovní ukázky Konečně jsme se přesunuli do největší haly letošního festivalu Maker Faire Takhle vypadá nitro a řídící deska jedné z menších raketek ČVUT s vystřelovacím mechanizmem padáku Vypadá to jako dřevěná 3D tiskárna, ale je to motorizovaná pěstírna bylinek A také modelem hasičského vozu na dálkové ovládání s až 100W bezdrátovým dobíjením akumulátoru I v tomto případě se samozřejmě jedná o integrované obvody od ST Na zemský povrch nakonec na padáku dopadne i samotná raketa. Na její základní desce nechybějí moduly pro družicovou lokalizaci a rádiovou komunikaci. Palubní počítač řídí také vystřelení samotných měřících modulů My se už ale přesouváme do další haly s kosmickým koutkem, kterému vévodila několik metrů vysoká raketa na tuhé palivo od spolku Czech Rocker Society. A toto je už mozek rakety – běžná prototypovací deska Teensy 4.1 s armovým mikrokontrolerem, kterou naprogramujete i v oblíbeném Arduinu Třeba tyto mazlíky, kteří jsou postavení na stavebnici Totem. Je to taková moderní litevská odpověď na starý dobrý Merkur Své ukázky si přichystali i propagátoři programování a robotiky Robodoupě.cz Automobil dnes v raketě dokážou vystřelit i Češi, nejen SpaceX! Žádný magnetizmus, žádný maglev! Desku s jogínkou drží toto lano, které pomáhají napínat a stabilizovat už zmíněná lanka na krajích Jak je to možné? Ty desky jsou magnetické a odpuzují se? Funguje to jako maglev? Kolemjdoucí nechápavě kroutili hlavou, a tak jim pán v modré mikině ukázal, na co se mají zaměřit! Jen o pár metrů dál jsme narazili na toto zařízení bez dalšího popisku. Je to čistička vody? Nebo snad nějaké destilační zařízení? Ale kdeže! Toto je školní simulátor, na kterém se testují kybernetické útoky na jaderný reaktor. Pří úspěšném prolomení obrany zařízení vypustí třeba páru, což je mnohem efektnější zpětná vazba než jen nějaký výstup na monitoru a blikající světýlko. A ano, pára naštěstí není radioaktivní a v nádobě není žádný štěpný materiál O kousek dál jsme narazili na maličký bezpilotní vírník TF-G2 od českého výrobce Thunderfly. Vírník startuje ze střechy automobilu, který se rozjede rychlostí zhruba 40 km/h a pomůže tak letounu se vztlakem Tento robot zase pomocí aktuátorů a dílů Lego hraje na elektrické piano. Jak mu to jde, uvidíte opět v samostatném videu z Maker Fairu A ještě jeden machr poskládaný z Lega: Speedcuber, který dokáže poskládat Rubikovu kostku rychleji než kdokoliv z vás. Samozřejmě opět nechybí ukázka ve videu Začíná pršet, a tak se jdeme podívat do hal. V té první narazíme na bandu robotů z ČVUT. Tento hledá žluté balónky, no a pak je hází po lidech! Podívejte se na video v článku Všimněte si rozměrných listů rotorů. Ty si majitel vytiskne na běžné tiskárně z PLA. Takže žádný karbon a další náročné materiály, ale ta nejzákladnější termoplastická hmota, kterou má doma každý 3D tiskař Maličký vírník unese 100g zátěž třeba v podobě čidel pro měření kvality ovzduší. Nemusí to být nic těžkého, jako zdroj napájení totiž poslouží přímo baterie vírníku Většina částí robotického letounu je open-source Tento kutil si zase na Alibabě pořídil elektrickou motorku a začal ji celou předělávat podle sebe Studenti z ČVUT si připravili hromadu elektrických experimentů Robotů byla plná hala Jakmile robot začal točit kostkou, okolo stánku bylo plno Speedcuber se ovládá na dotykovém displeji a opět za ním stojí studenti z Fakulty elektrotechnické ČVUT Inspiroval se v československém Velorexu. Obrovská lithiová baterie se proto schovává pod konstrukcí, kterou hodíte čas od času do pračky. Doufejme, že mohutná baterie nezkratuje a z fanouška jednostopých vozidel se nestane také druhý český kosmonaut Strojovna pěstírny Bylinky se pomocí jakéhosi kolotoče občas vykoupou v živném roztoku a zase vyjedou vzhůru k lampě Na 3D tiskárně dnes vyrobíte opravdu cokoliv. Třeba violoncello, o čemž jste se mohli přesvědčit na stánku MyCello Extruder, tedy tisková hlava s tryskou, žhavícím tělískem a motorem, pro velkoformátový tisk A stejně tak evropský ST, tedy STMicroelectronics, který se na stánku pochlubil waferem a několika studentskými výrobky Na Maker Faire si našlo čas i několik globálních výrobců integrovaných obvodů. Nechyběl třeba populární výrobce asijských Wi-Fi čipů ESP8266 a ESP32 Espressif SYstems Dalším velkým lákadlem festivalu byla tato automatická linka na parfémy. Na začátku stačilo vyplnit formulář… Pak linka namíchala z vhodných náplní voňavku na míru Tady se právě plní lahvička jednou složkou parfému Tisková paže používá trysku s velkým průměrem nad 1 mm, takže se hodí pro rozměrný a hrubší tisk – třeba velké vázy a plastový nábytek No a tady robot přišroubuje vršek a vypadne hotová voňavka Klasické stolní 3D tiskárny doplnilo i několik prototypů. Třeba tato tisková robotická paže, která používá granulát z recyklovaného PET, a šetří tak životní prostředí Extruder, tedy tisková hlava s tryskou, žhavícím tělískem a motorem, pro velkoformátový tisk Svůj stánek tu měl třeba projekt OpenScan, který vyvíjí svobodný fotogrammetrický 3D skener. Předmět uprostřed vyfotí ze všech možných úhlů pohyblivá platforma a z překryvů fotografií pak software spočítá 3D model Všechny tyto vytištěné lodičky 3D Benchy vznikly postupným skenováním a tištěním prvotního vytištěného originálu Tělo rakety je z hliníku a plastu a toto je samotná tryska motoru na tuhé palivo. Čím více paliva se použije, tím výše raketa vylétne, spalování tuhého paliva totiž nelze dodatečně řídit. Vlastně to funguje docela podobně jako u silvestrovské rachejtle FC Cimrman A1 je totiž lokalizační board s GNSS/GPS přijímačem Neo-M8M, 868MHz rádiovým vysílačem a armovým mikrokontrolerem od ST pro raketu Illustria. Bude měřit 4 metry a bude létat do výšky 3 000 metrů. Zvládla by i více, ale předpisy jsou předpisy. Český hustě obydlený venkov s neméně hustým leteckým koridorem prostě není ideální místo pro raketový průmysl. Podobné mašiny se proto testují buď ve vojenských újezdech, nebo na malých letištích s vymezenou ochrannou zónou Všimněte si desky v horním pravém rohu, jejíž rozměry napovídají, že bude sloužit v mnohem větší raketě S tuzemským festivalem Maker Faire je od počátku spojený i Prusa Research, v hale proto nechyběla výstavka jeho 3D tiskáren A také AFS, tedy Autonomous Farm System – robotická farma pro 3D tisk, která se postará prakticky o všechny fáze tisku bez potřeby lidského zásahu Samozřejmě nechyběl ani prototyp chystané mašiny Prusa XL, která může tisknout až pěti různými nástroji Vývoj Prusa XL zpomalila současná krize ve výrobních a dodavatelských řetězcích Raketa má mnohastránkovou dokumentaci. Raketový nosič vylétne do výšky okolo 1 km, načež se odklopí jeho kryt a pérový mechanizmus vystřelí do okolí malé moduly (zde je nahradily plechovky od Pepsi) s měřící elektronikou, které dopadnou k zemi na vlastních padáčcích. Raketa může nahradit třeba nízko letící atmosférické balóny a měření atmosféry pomocí letadel O kousek dál jste si mohli stoupnout na tuto otočnou platformu od Xiaomi, která as vámi pak natočila efektní animaci z nitra haly Tak, to by stačilo, hurá do první haly. Jenže jen co jsme do ní vstoupili, ozvalo se: "Chcete vidět naši ponorku v akci? Za chvíli ji ponoříme do bazénu!" No jasně! Takže zpět na nádvoří Když už jsme u těch vozů, nesmíme zapomenout ani na tuto domácí elektrickou tříkolku Morgan a jejího hrdého pilota. Kompletní dokumentaci najdete na Instructables Ano, jsme na stánku startupu ForestBit, který vyvíjí automatickou hydroponickou farmu napájenou ze solárních panelů Čerpadlo vyžene živný roztok do horní části, odkud pak protéká trubkami zpět dolů a zásobuje jednotlivé nádoby s bylinkami Nejvíce ale bylo na Maker Fairu dětí, pro které organizátoři a vystavovatelé přichystali hromadu dílen i doprovodného programu Takový byl tedy Maker Faire Prague 2022, tím ale letošní setkávání kutilů ani zdaleka nekončí. Už za pár dnů můžete vyrazit na Maker Faire v Mladé Boleslavi, v říjnu do Liberce a Brna, no a v listopadu do Olomouce Dětem se líbil i stánek českého výrobce tiskových strun Filament PM A tady jsme už na stánku Fluidum, jehož autor ukázal své pohyblivé zrcadlo Jednotlivými částmi zrcadla pohybuje důmyslná soustava servomotorů Český startup Posedla vyvíjí sedlo Joyseat z 3D tiskárny, které vyrobí přesně na míru jezdce Cyklista si nejprve sedne do tohoto speciálního kitu, prohne zadnicí mřížku, kterou nafotí ze všech stran a záběry pošle zpět do Posedly. Její inženýři pomocí fotogrammetrie spočítají model sedavých kostí a vyberou správný model sedla Podívejte se, takovou bylinku vypěstujete jen z živného roztoku a zcela automaticky! URL| https://www.zive.cz/clanky/maker-faire-prague-2022-ve-fotogalerii-rakety-ponorky-a-roboti-uplne-vsude/sc-3-a218448/default.aspx  


16. 9. 2022; ucitelske-listy.cz

Markéta Rizikyová: Nový šéf Cermatu chce maturity přes počítač. Šéfem organizace se stal odborník na kyberbezpečnost

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) jmenoval ředitelem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslava Krejčího, experta na kybernetickou bezpečnost a výstavbu informačních systémů.

Zdroj Lidovky Cermat je příspěvková organizace resortu školství (MŠMT), jež připravuje zadání státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Centrálně je tiskne a rozváží v kamionech do škol v zapečetěných obálkách, aby nedocházelo k úniku zadání před zahájením zkoušky. To však má být do tří let minulostí. Vizí ministra Balaše i nového šéfa Cermatu je, aby žáci skládali maturity i jednotné přijímačky ve škole na počítačích. "Ve střednědobém horizontu, tedy řádově do dvou až tří let, bychom měli připravit elektronizaci maturit i jednotných přijímacích zkoušek," uvedl pro Lidovky.cz Krejčí. "Aby bylo možné je skládat v elektronické podobě, to znamená na počítači, případně na tabletu. Zkrátka v maximální možné míře bez papíru," dodal. Zároveň odmítl myšlenku, se kterou přišel předchozí ministr školství Petr Gazdík (STAN). A to že by si školy zadání od Cermatu tiskly přímo v budovách školy z cloudu. "Pokud mluvíme o elektronizaci, myslíme elektronizaci řešení, nikoli posílání zadání," řekl Krejčí. Právě kvůli budoucí elektronizaci si Balaš chválí hlavně Krejčího zkušeností z IT. "Jsem rád, že do čela Cermatu nastupuje člověk s mnohaletými zkušenostmi z oblasti informatiky a kybernetické bezpečnosti," uvedl Balaš. Problémy Cermatu Od minulého roku pracoval Krejčí pro resort školství jako odborník v oblasti veřejných zakázek na informační a komunikační technologie (ICT). "Jako expert se podílel také na posouzení stávajících ICT řešení v rámci organizace státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek. Byl rovněž členem pracovní skupiny MŠMT k dalšímu směřování státních zkoušek, kde prokázal své odborné znalosti," uvedlo ministerstvo. Krejčí absolvoval elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického. Od roku 2005 působil na Policejním prezidiu, kde se mimo jiné podílel na provozu centrálních informačních systémů. Coby projektový manažer působil i v pražské Nemocnici Na Homolce, zde odpovídal za vývoj vlastního nemocničního informačního systému. Vedením Cermatu byl doposud pověřen Milan Štábl, který do půlky srpna působil jako náměstek ministra školství pro IT a veřejné zakázky. Na post náměstka rezignoval kvůli tomu, že spolupracoval s poradcem Luďkem Šteffelem, jedním z obžalovaných v kauze Dozimetr. Kvůli kontaktům s jiným obviněným ze stejné kauzy rezignoval v červnu i předchozí šéf školství Gazdík. O ředitele přišel Cermat letos v květnu. Gazdík odvolal Michaelu Kleňkovou, protože byl nespokojený s dle něj pomalým fungováním organizace. Gazdík se zároveň odvolával na výsledky kontroly ministerstva financí, jež našla několik nedostatků. Podle ní Cermat uzavíral s kmenovými zaměstnanci za stejnou práci navíc ještě pracovní dohody, a zaplatil tak o 4,7 milionu korun navíc. To Cermat odmítl s tím, že zmíněné pracovní smlouvy se vztahovaly na práci konanou nad rámec standardních činností. Kontroloři také Cermatu vytkli, že uzavřel smlouvu s advokátní kanceláří Rowan Legal na právní služby, aniž by zajistil transparentní výběr dodavatele. Sedm zájemců Do výběrového řízení na ředitele Cermatu se přihlásilo sedm lidí. Balaš již dříve uvedl, že Cermat by měl do budoucna více spolupracovat s ministerstvem, Českou školní inspekcí a Národním pedagogickým institutem, protože obsah a forma maturit a jednotných přijímaček ovlivňuje hlavně to, co učitelé reálně žáky učí. "Důvodů, proč je potřeba propojit Cermat s dalšími institucemi, je celá řada. Je nepřijatelné, aby to, co se učí na českých školách, určoval Cermat," řekl Balaš.


15. 9. 2022; Dům a zahrada

Snoubení kvality s trpělivostí

Mnohovrstevnatý zážitek z pití archivního vína si lze dopřát i doma. Jakým způsobem kvalitní mok skladovat, prozrazuje someliér Jan Pánek.

- Většina vín je určena k vypití zhruba do dvou let. Jak laik pozná, která láhev si zaslouží být otevřená třeba u příležitosti nějakého životního milníku?

Obecně jsou k archivaci vhodnější vína červená, i když v nabídce máme také bílá. Vinař výjimečnou kvalitu pozná – je to poněkud jiný typ vín než ta běžná. Laik by si rozhodně měl nechat poradit od vinaře nebo someliéra, protože výrobci na etiketě sdílejí spíše příběh než technické parametry důležité pro archivaci. K těm patří zejména obsah tříslovin nebo množství bezcukrového extraktu, což je komplexní veličina svědčící o kvalitě vína. Určuje se analýzou ve speciální laboratoři. - Zažité tvrzení "kvalitní víno jedině s korkem" zvolna ztrácí sílu. Jen si neumím představit otevírání láhve v hodnotě několika tisíc korun pouhým otočením šroubového uzávěru. Tohle paradigma se mi zbořilo na jedné vinařské akci v Düsseldorfu. Ochutnával jsem tam špičkové australské víno z roku 2005, které zrálo pod skleněným uzávěrem. Kromě skla sází stále více slavných vinařství právě na šroubové uzávěry. Jasně, historicky existoval jen korek – skvělý přírodní materiál, který činí z otevírání láhve krásný rituál. Jenže na stará vína je lepší speciální planžetový otvírák, jenž korek nenavrtá, ale obejme a vytáhne. Při jeho použití se ovšem neobejdete bez praxe. Také se musí vzít v potaz vada korku, podle výzkumů ji může mít 2–8 % uzávěrů, takže do láhve propustí více kyslíku, než je záhodno. Víno se sice nemusí úplně zkazit, ale spotřebitel má špatný zážitek a nepozná, že ho způsobila vada korku. U skla a šroubového uzávěru má vinař 100% kontrolu nad kvalitou. Víno je zkrátka živý produkt se spoustou nejistot. - Co při pití archivního vína převládá – úcta k jeho věku, nebo ojedinělá chuť? Všechno dohromady. V takovém zážitku se snoubí historie, sdílení i chuť. Pocit, že pijete víno z roku, který výrazně změnil váš život, sdílení ve skupině přátel i dokonalá chuť a vůně, pokud zrálo ve správných podmínkách a vhodnou dobu. Každé víno totiž dosáhne svého potenciálu jindy, a když se doba přetáhne, může z něj být vinný ocet. Samozřejmě některé druhy zvládnou na svou chvíli čekat 60 let i déle, například italské Barolo. - Můžete doporučit odrůdy, jimž archivace svědčí nejvíce? Z bílých jsou to jednoznačně Chardonnay, Ryzlink rýnský nebo Pinot blanc, z červených Pinot noir či Rulandské modré. Ale hodně zemí řídících se románským apelačním systémem sází i na blendování známější jako kupáž či cuvée. Může jít o směs různých odrůd z jednoho roku a místa, nebo stejných odrůd z různých ročníků. Spojením specifických vlastností různých odrůd hroznů vzniká nová harmonie chutí, která má navíc často potenciál skvěle zrát dlouhé roky. Vždycky by to měla být nejvydařenější produkce z vinařství – vlajková loď ze sklizně. Právě u blendovaných vín se naplno ukáže vinařův um. Co se týče zemí, skvělá jsou především italská a španělská, ale čím dál více kopu za tuzemská vína. Zejména u bílých odrůd je kvalita velmi dobrá a začínají si toho všímat i ve světě. - Pokud se klient rozhodne archivovat, stačí sklep, nebo vínu prospěje spíš vinotéka? Klasické vinotéky jsou vlastně chladničky, kde je víno k dispozici k průběžnému pití. Obyčejná levná vinotéka archivnímu nápoji moc neprospěje. Dlouhodobá archivace v bytě vyžaduje speciální přístroj s minimem otřesů a vibrací, protože víno ke zrání potřebuje kromě tmy také klid. Vhodný tedy může být sklep se stabilní teplotou 8–14 °C, kde lze vína umístit horizontálně, je tam tma a v okolí nejsou žádné pachy, třeba z uskladněných brambor nebo jiné zeleniny či ovoce. Víno při správné archivaci v klidu zraje a rozvíjí svůj potenciál, takže je pak možné si při vhodné příležitosti vychutnat doušek vína s letitým příběhem. - Vystudoval jste ČVUT – od elektrotechniky k vínu je celkem daleko… Žiju kousek za Prahou a jako student jsem byl spíš na pivo. Ale díky Erasmu jsem se dostal na různá místa po světě, seznámil se s Italkou a několik let s ní žil ve vinařské oblasti v Itálii, kde jsem si vyzkoušel i nelehkou práci na vinici. Tam vás víno prostě políbí a začnete oceňovat kvalitu, z níž nechcete slevovat. Život je na pití špatného vína příliš krátký. Tak jsem s kvalitní produkcí začal obchodovat a zkušenosti ze školy se mi hodí. Jsem spíš technicko-ekonomický člověk, baví mě i analytická část mé práce, což se se someliérstvím a degustací skvěle spojuje. - Jaké nejstarší víno jste ochutnal? Nedávno jsem měl kulatiny a otevíral jsem vlastní vína, která pro mě měla nějakou historii. Jedno bylo Rioja Gran Reserva z roku 1982 a druhé špičkové víno z Bordeaux z roku 1960. Ve skupině přátel byli znalci vína i naprostí laici. Ale všichni jsme k tomu vínu cítili obrovský respekt, že takovou dobu archivace přežilo a bylo ve skvělé kondici. --- SOMELIÉR JAN PÁNEK Absolvoval obor Ekonomika a řízení energetiky na FEL ČVUT v Praze a someliérský kurz ve Valticích. Před 10 lety založil internetový obchod s archivním vínem. www.viatempia.cz 7 KROKŮ K DOBRÉ CHUTI Zralé víno překvapí plnější a harmoničtější chutí, vůní a celkovou kvalitou. Je mu však třeba poskytnout adekvátní podmínky. 1. VHODNOST K ARCHIVACI Čím větší množství bezcukerného extraktu, tříslovin a zbytkové kyseliny víno obsahuje, tím lépe se bude archivovat. Na etiketě tyto údaje zpravidla nebývají, ale solidní vinař nebo prodejce vín rád poradí. Není se třeba bát ani šroubového uzávěru nebo skleněné zátky. 2. STABILNÍ TEPLOTA V archivační místnosti by měla být stabilní teplota mezi 10–15 °C, ve větším chladu hrozí ztráta vůně, při vyšších teplotách se aroma zvýrazňuje až do agresivních tónů. 3. OPTIMÁLNÍ VLHKOST A TMA Vínu vyhovuje vlhkost 60–70 %, čili nejlépe mu bude v kvalitním sklepě, kde může nerušeně odpočívat ve tmě. UV záření totiž nepřiměřeně urychluje zrání a oxidaci. 4. PACHY ŠKODÍ Korek nasává pachy, takže pozor na výrazně aromatické potraviny či chemikálie v blízkosti, jejich společnost vínu neprospívá. 5. VÍNO ZRAJE VLEŽE Spodní část korku by měla být neustále ponořená, čehož se dosahuje skladováním naležato. Korek si tak udrží elasticitu a do láhve nepronikne kyslík způsobující předčasné stárnutí. 6. KLID, PROSÍM! Víno optimálně zraje v klidu, bez přenášení a přesouvání. Škodit mu mohou i vibrace nevhodně zvolené vinotéky. 7. OTEVŘÍT A VYPÍT Víno archivované 5–20 let lze dekantovat, starší vína jsou křehká a měla by se po otevření nechat jen zhruba půl hodiny nadýchat. KLASICKÉ VINOTÉKY JSOU VLASTNĚ CHLADNIČKY, KDE JE VÍNO K DISPOZICI K PRŮBĚŽNÉMU PITÍ, ARCHIVNÍMU NÁPOJI MOC NEPROSPĚJÍ. LAIK BY SI ROZHODNĚ MĚL NECHAT PORADIT OD VINAŘE NEBO SOMELIÉRA, PROTOŽE VÝROBCI NA ETIKETĚ SDÍLEJÍ SPÍŠE PŘÍBĚH NEŽ TECHNICKÉ PARAMETRY DŮLEŽITÉ PRO ARCHIVACI. Foto: Půdní charakter vinic se promítá do výsledných senzorických vlastností vína. Chuť i aroma ovlivňuje především zastoupení jednotlivých minerálů. Špičkoví vinaři říkají, že na vinici se rozhoduje o kvalitě vína, zatímco ve sklepě se musí vinař snažit, aby ji nepokazil. Foto: Archivní vína otevírají cestu k jedinečnému dobrodružství. Dostanou-li čas a klid, mohou plně rozvinout svůj potenciál a je možné sledovat v čase, jak zraje charakter vína v jednotlivých lahvích. Navíc jsou mnohé z nich posledním exemplářem na celém světě! Foto: archiv Jana Pánka


15. 9. 2022; PRO-ENERGY

Má se zrušit energetický trh?

Pozvání do našeho letošního druhého podcastu přijali Ing. David Kučera, generální sekretář Pražské energetické burzy, a magistr Jan Kořán z advokátní kanceláře KF Legal, jež se specializuje na energetickou problematiku.

Podcast PRO-ENERGY TALKS The second PRO-ENERGY TALKS podcast was attended by David Kučera, Secretary General of POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, and Jan Kořán from KF Legal. The interview focused on current events on the energy markets and views on possible solutions to the energy crisis

BURZA JE OKNEM NA TRH Red: Pro trh s elektřinou i plynem je klíčová existence energetických burz, které fungují na stejných principech jako jakékoliv jiné burzy, čili setkává se na nich prodávající a nakupující. Když poptávka převyšuje nabídku, cena roste. Vzhledem k válečné situaci na Ukrajině ceny energetických komodit rostou rapidně. Je však ruská agrese jedinou příčinou cenového šoku? Kučera: Je tou nejpodstatnější složkou. Kořán: Není to samozřejmě příčina jediná. Na jedné straně budujeme jednotný evropský energetický trh, dlouhodobě se sjednocuje právní úprava, aby skutečně existoval a fungoval. Avšak na druhé straně zároveň do tohoto trhu zasahuje jiná právní úprava v souvislosti s obranou proti klimatické změně, jež upřednostňuje jedny zdroje na úkor jiných. Nepochybně tedy regulatorní zásahy - a teď neříkám, že to není z racionálních příčin – tento trh ovlivňují. A když pak přijde takový náraz jako nyní, reaguje trh způsobem, který se nám nelíbí. Možná kdyby takové regulatorní zásahy nebyly, zvyšování cen energie by nebylo tak enormní. Kučera: Musíme si však uvědomit, že za svůj energetický mix odpovídají jednotlivé národní státy. A tady je potřeba říci, že některá rozhodnutí jiných evropských států mohla ovlivnit nejen jejich energetický mix ale ve svém důsledku i cenu elektřiny v Evropě. CO DOVOLÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY Red: Pro nás je stěžejní dění na Evropské energetické burze v Lipsku, kde se tvoří největší objem obchodů pro střední Evropu. Důležitou roli hraje také její pražská pobočka. Co říkáte názorům, jež se v poslední době objevují v médiích, že by bylo lepší z burzy odejít? Kučera: Považuji takové názory za naprosto pošetilé. Dají se přirovnat k situaci, kdy v televizi sledujeme fotbalové utkání, a když se hra nevyvíjí tak, jak bychom si přáli, tak přístroj jednoduše vypneme a budeme doufat, že se hra obrátí pro nás kýženým směrem. Burza má základní vlastnost, a sice, že transparentně ukazuje, co se na trhu děje. A trh bude existovat, i když my bychom z burzy odešli. Nepříznivý cenový trend by dál pokračoval, jen bychom o tom nevěděli. Burza je oknem na trh. Evropská energetická burza existuje asi dvacet let a asi je důležité zmínit, že se za tu dobu na ní uskutečnilo méně obchodů, než se realizovalo na bilaterální bázi. Takže odchod z ní bych považoval za nesmyslný krok. Red.: Kdo stanovoval cenu energie před vznikem burzy? Kučera: Před ní neexistovala liberalizace trhu s elektřinou, takže její cenu stanovovaly regulační orgány jednotlivých států. Dnes si musíme uvědomit, že současný trh je celoevropský, což je zakódováno v základních principech Evropské unie, mezi něž patří i takové pojmy, jako je solidarita. Red.: Je vůbec právně možné odejít z evropského energetického trhu? Kořán: Po desetiletí rozvíjí EU liberalizaci a integraci trhu a tento postup po desetiletí podporuje i Česká republika. Z toho jsme měli i určité výhody. Například čeští výrobci mohli elektřinu vyvážet do jiných zemí, například do Německa. Doposud si na to nikdo nestěžoval. Ale zásadní je fakt, že z mého hlediska dnes není vůbec právně možné z energetického trhu odejít. Respektive, bez zásadní úpravy evropské právní úpravy. V EU platí jednak nařízení o správě energetické unie, a jedním z jejích zásadních pilířů je jednotný trh s energií, a jednak máme nařízení EU o jednotném trhu s elektřinou, které říká, že se velkoobchodní trhy nemohou limitovat z hlediska minimální nebo maximální ceny. Zároveň platí oprávnění výrobce elektřiny, že smí dodávat, komu chce v rámci celé Evropy, protože má regulovaný přístup ke všem přenosovým a distribučním soustavám. Dnes nejsme z právních důvodů schopni udělat nějaký razantní zákaz vývozu elektřiny z České republiky, i kdybychom ho stokrát považovali za rozumný. Red.: Takže není vlastně vůbec možné vrátit se do náruče státu? Kučera: Teoreticky by to možné bylo, ale muselo by se to udělat na evropské úrovni. Byl by to velmi komplikovaný a zdlouhavý proces, protože jednotliví obchodníci mají spolu uzavřeno mnoho dlouhodobých smluv. Nedovedu si představit, jakým způsobem by byly vypořádány zisky a ztráty z těchto operací. Abychom si uvědomili, o jakých sumách je řeč, tak bych připomněl, že v minulých dnech se v podstatě v insolvenci ocitl německý energetický gigant Uniper. Jeho ztráta za letošní první pololetí činila 12 miliard eur. To jsou obrovské peníze! Tato firma byla nucena nakupovat plyn za stávajících cenových podmínek, protože jej nedostávala od svých dodavatelů za nasmlouvané ceny. Red: Hrozící bankrot by vyvolal zřejmě dominovaný efekt v celém energetickém systému Německa, tedy největší evropské ekonomiky, a proto spolková vláda poskytla záchranný balíček ve výši 17 miliard eur. Kučera: A to je v podstatě i odpověď na ta volání po nepromyšleném zastropování cen. Prostě ten účet by byl astronomický. A stejně vysoký by byl i za zrušení trhu. ZESTÁTNIT ČEZ? Red.: Ceny energie rostou nebývalým tempem a s ním i zisky energetických společností, aniž by například inovovaly své služby. Někdy se také hovoří o neočekávaném zisku. A ruku v ruce s těmito zprávami se objevují názory, že neviditelná ruka trhu selhává, že by se měl zestátnit ČEZ. Co si o tom myslíte? Kořán: ČEZ je sice z větší části vlastněn státem, ale jeho minoritní vlastníci mají svá práva garantovaná ústavou. Kdyby tedy stát chtěl učinit takový krok, musel by prokázat, že se jedná o státní zájem a musel by poskytnout náhradu. Na to zřejmě nejsou finanční prostředky. Kučera: Lepšího výsledku lze dosáhnout tzv. sektorovou daní. Nejsem sice jejím velkým zastáncem, ale za současného stavu si myslím, že by se o ní dalo uvažovat. Ale pokud vlády k takovému kroku přistupují a chtějí použít odebraný zisk na kompenzaci nákladů za vysoké ceny energie, měly by to dotčeným firmám kompenzovat. Jde totiž o to, že výrobci energie sice díky vysokým cenám realizují nebývalé zisky, ale na druhé straně, aby byli schopni dostát všem svým závazkům, musí poskytovat různé bankovní záruky a skládat různá finanční depozita. Kořán: Nemohu sice posoudit, zda sektorová daň ano či nikoliv, ale myslím, že česká vláda a český parlament musí něco udělat. I za cenu toho, že to nebude ideální. Je to nezbytné hlavně proto, aby si státní správa udržela důvěru lidí, která byla v době covidové pandemie silně narušena. DOBRÁ RADA NAD ZLATO Red.: Neměla by tedy česká vláda prosazovat v Evropské unii zrušení např. emisních povolenek? To jsou vlastně dodatečné daně za znečišťování životního prostředí, které si ovšem znečišťovatelé přidávají do nákladů, a tím zvyšují spotřebitelům cenu energie. Kdyby se povolenky zrušily, pak by cena energetických komodit klesla? Kořán: Za současné situace si tím nejsem zcela jist, protože v cenotvorbě energie nehrají povolenky dnes rozhodující roli. V budoucnu by diskuse o povolenkách asi smysl měla. Kučera: Nyní je ale jejich vliv na výši ceny pro spotřebitele minimální, tvoří méně než 10 % výsledné ceny. Navíc je z těch povolenek určitý výnos a vláda rozhoduje o tom, jak s ním naloží. Výnos z povolenek směřuje do ekologických projektů. Red.: Jedinou cestou, jak přežít vysokou cenu, je úspora energie? Kučera: Obávám se, že nám za současného stavu nic jiného nezbývá. Zejména mám na mysli limit spotřeby zemního plynu. Nyní se horečně staví různé terminály na překládání LNG plynu, takže se zdá, že ta příští zima by mohla být výrazně jednodušší. Kořán: Především domácnosti budou mu -set zvážit, jak snižovat spotřebu, například zateplováním. Vysoké ceny nejvíce dopadají na občany s nízkými příjmy, kteří často nejsou schopni zaplatit spoluúčast například při zmíněném zateplování nebo investování do solárních panelů. Nyní asi nastal ten čas, kdy by měl stát přistoupit k masové podpoře úsporných řešení z peněz získaných z emisních povolenek a dalších zdrojů, a ty dotace by neměly být 30 nebo 50 procent, ale 100 procent. Kučera: Také průmysl bude čelit velmi složité situaci. Očekávám, že začátkem příštího roku dojde k podstatné destrukci poptávky. Obávám se, že ty subjekty, které nemají dlouhodobě zafixovány ceny dodávek energie, budou zvažovat, zda se jim vůbec vyplatí dál pokračovat v komerčních aktivitách. To by mohlo také vést k poklesu cen energie. 11. července (Reuters) – Britští zákonodárci 11. července schválili 25% neočekávanou daň pro producenty ropy a zemního plynu v britském Severním moři, která podle vlády během jednoho roku vybere 5 miliard liber (5,95 miliardy dolarů) na pomoc lidem, kteří se potýkají s prudce rostoucí cenou energie. Daň z energetických zisků se zaměří na zisky plynoucí z prudkého nárůstu cen ropy a plynu, protože poptávka po energii roste poté, co skončily pandemické blokády, a začal rusko-ukrajinský konflikt. Aby se daňový zákon stal zákonem, musí ještě projít horní zákonodárnou komorou známou jako Sněmovna lordů. Lordi se mohou snažit pozměnit návrh zákona, ale velmi zřídka se pokusí legislativu přímo zablokovat. Naše redakce začala připravovat podcasty o energetice, jež můžete sledovat jednak na YouTube, jednak na stránce https://proenergytalks.cz/ talks/. V tištěném vydání budeme také přinášet zkrácený text podle zvukového záznamu. Budeme věcně, aktuálně a srozumitelně diskutovat o aspektech v proměnách současné energetiky. ÚČASTNÍCI ROZHOVORU Ing. DAVID KUČERA zastává od 1. dubna 2007 pozici generálního sekretáře energetické burzy POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a.s. ("PXE") se sídlem v Praze. Před jmenováním do pozice generálního sekretáře PXE pracoval od května 2000 pro švýcarskou společnost Entrade AG v různých funkcích, mimo jiné ve funkci finančního ředitele a člena představenstva, kde získal zkušenosti s obchodem s elektrickou energií. Před rokem 2000 pracoval ve finančním sektoru pro společnost Patria Finance, a.s. Zde byl začleněn do oddělení Corporate Finance, podílel se na několika významných transakcích realizovaných na českém kapitálovém trhu v oblasti fúzí a akvizic a dále poskytoval služby finančního poradenství. Je též členem burzovní komory společnosti Burza cenných papírů Praha, a.s., a předsedou dozorčí rady společnosti Centrální depozitář cenných papírů, a.s., dále je držitelem titulu inženýr z ČVUT v Praze, Fakulty elektrotechnické, a titulu Master of Business Administration z Clemson University v USA. Mgr. et Mgr. JAN KOŘÁN souběžně absolvoval magisterské studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (obor právo) a bakalářské a magisterské studium na Fakultě sociálních věd UK (obor politologie). Od počátku své profesní dráhy působí v advokacii. Od roku 2007 je Jan Kořán advokátem a společníkem v Advokátní kanceláři KF Legal, s.r.o. Při výkonu advokacie se dlouhodobě specializuje na oblast energetického práva a oblast práva životního prostředí a poskytuje právní služby klientům z této oblasti. Věnuje se rovněž přednáškové činnosti. V rámci své praxe se zabývá nejrůznějšími otázkami souvisejícími s energetikou, zejména elektroenergetikou a teplárenstvím a podporou obnovitelných zdrojů energie. Je členem rozkladové komise Energetického regulačního úřadu. V oblasti životního prostředí se zabývá mj. problematikou odpadů, územním a stavebním řízením, posuzováním vlivů na životní prostředí (EIA), nakládáním s radioaktivními odpady, nakládáním s vodami atd., podílí se i na legislativních pracích. Foto: 


15. 9. 2022; PRO-ENERGY

Dobíjení elektromobilů se promění ve výnosný energetický byznys

Evropská unie v rámci boje s klimatickými změnami plánuje od roku 2035 zakázat prodej aut se spalovacími motory a nahradit je alternativními pohony, zejména elektromobily. Naftu a benzín má vystřídat elektřina, místo pump budou dobíjecí stanice. To je zásadní změna ve využití zdrojů energie.  

Ozývají se hlasy, že elektřiny pro elektromobilitu nebude dost a nápor dobíjení nezvládnou energetické sítě. Ve skutečnosti může chytře řízená nabíjecí infrastruktura pomáhat vyrovnané bilanci v distribuční i přenosové soustavě a svým majitelům tímto způsobem zajišťovat velmi zajímavý byznys. LEPŠÍ VYHLÍDKY, NEŽ SE OČEKÁVÁ Elektromobilita se samozřejmě promítne do spotřeby elektřiny. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své publikaci Global EV Outlook 2022 uvádí, že do roku 2030 se budou auta na baterie podílet na globální spotřebě elektrické energie minimálně dvěma procenty. V Evropské unii to pak má být 5,5 procenta při naplnění konzervativnějšího scénáře a 6,5 procenta při naplnění scénáře ambicióznějšího. Nejsou to bezvýznamná, ale ani nijak závratná čísla, doprava na elektřinu bude hrát v celkové poptávce po elektřině minoritní roli. Jinou otázkou je zatížení rozvodné soustavy neboli dopad dobíjení elektromobilů v konkrétním čase. Dosavadní simulace podle IEA ukázaly, že do 20procentního podílu elektroaut na celkové flotile automobilů jsou nároky na posílení sítí spíše nízké a soustřeďují se na úpravy transformátorů. Pokud už je více než každé páté auto na silnicích do zásuvky, vyžaduje to významné přizpůsobení rozvodné soustavy a vylepšení až čtvrtiny transformačních stanic ve venkovských a až desetiny v městských oblastech. Nejnákladnější a nejsložitější jsou posilování samotných vedení elektřiny, která ale pravděpodobně budou nutná v míře nejvýše do dvou procent rozsahu soustav i při 40procentním podílu elektromobilů na silnicích. Mezinárodní energetická agentura tuto vcelku optimistickou vizi opírá o tři argumenty. Za prvé, ačkoli elektroauto v porovnání s běžnou domácností představuje velký odběr energie, nebudou při rozumném řízení probíhat všechna nabíjení současně. Za druhé, sítě budou do budoucna tak jako tak vyžadovat rozvoj z řady jiných důvodů, jako jsou decentralizované zdroje energie nebo přechod na vytápění elektřinou. Za třetí, v nejprůmyslovějších zemích byly energetické soustavy historicky předimenzovány a udržují si významné rezervní kapacity. "Vzhledem k očekávánému zastoupení elektroaut by existující sítě v Evropě, Americe i Číně měly zvládnout tuto dodatečnou spotřebu energie až do roku 2030 za většiny okolností," uvádí IEA. AUTA JAKO ELEKTRÁRNY Elektromobilita naopak při současném technologickém pokroku může sehrát v energetické soustavě pozitivní roli. Vrátíme-li se k prvnímu z argumentů IEA, v praxi to znamená, že nemohou všichni elektromobilisté například v Praze dojet mezi šestou a sedmou hodinou večerní domů, připojit vůz k dobíječce a čekat, že do hodiny budou mít plnou baterii. To by distribuční síť nezvládla pravděpodobně ani při nižším než pětinovém podílu aut do zásuvky na vozovém parku. Naopak je třeba dobíjení rozložit do delších časových úseků omezováním jeho rychlosti, nebo ho přímo posouvat v čase. Pro tento koncept se vžilo označení V1G. Má za sebou úspěšné praktické testy v zahraniční, ale zkouší se už i v Česku. Pražská energetika spolu s Unicornem má pilotní projekt zahrnující 17 domů a 14 dobíjecích stanic v pražské čtvrti Novodvorská. V rámci něj se v současnosti algoritmus učí řídit dobíjení tak, aby neohrozilo energetickou síť. Zároveň se tento algoritmus vyvíjí k větší složitosti, aby celé řešení bylo možné roztahovat na rozsáhlejší celky distribuční sítě. Dlužno ale podotknout, že výstupem celého pilotu by měl být i podklad pro legislativní úpravy, aby platné právní předpisy podobné řešení umožňovaly, protože zatím tomu tak není. Elektromobilita se svým chytře řízeným odběrem může následně přispívat ke stabilizaci situace v síti, v níž je základním požadavkem, aby spotřeba a výroba byly vyrovnány. Zjednodušeně řečeno, chytrý řídící systém zpomalí či vypne dobíjení v oblasti, kde hrozí přetížení sítě, a naopak ho může pustit na plný výkon, když jiná poptávka chybí. Role dopravy na elektřinu ale může jít ještě mnohem dál. Dnešní standardní elektromobil má v sobě baterii o kapacitě od 40 do 80 kilowatthodin. Sto tisíc vozidel tak může představovat úložiště nominálně třeba šest gigawatthodin elektrické energie. A tak jako ji ze sítě odebírají, mohou ji tam v době stání, kdy samy nejsou využity, zase vracet. Tento koncept známý pod označení V2G je zatím ještě hudbou budoucnosti, ale řešení pro jeho praktické uplatnění jsou už rovněž ve vývoji. Vize je jasná – elektromobily budou tvořit virtuální elektrárny schopné vyrovnávat nejen přebytky ale aktivně i nedostatky v síti. Tuto roli přitom může hrát firemní fleet, může se jí zhostit provozovatel kancelářské budovy, kde sídlí řada různých firem s elektromobily, stejně jako provozovatel parkoviště či parkovacího domu. MILIONY KORUN ZA PRUŽNOST Motivace k využití elektromobilů pro stabilizaci sítě je jednoduchá, nejde o pouhou nutnost, jde o velmi zajímavý byznys. Vyrovnávání výroby a spotřeby, a tím celkové bilance, v soustavě má totiž svoji cenu a ta je dnes velmi vysoká. V Česku se v hrubých číslech obvykle pohybuje kolem šesti miliard korun za rok, letos ale podle odhadů může dosáhnout až 24 miliard korun. Ty zjednodušeně řečeno inkasuje ten, kdo umí v síti poskytnout flexibilitu, tedy vyrovnání maxim i minim, když se rozchází aktuální spotřeba s výrobou. Naše modelové propočty ukazují, že potenciální hodnota flexibility 20 dobíjecích stanic o souhrnném výkonu jeden megawatt je za současných podmínek čtyři až deset milionů korun ročně. Spodní hranice platí pro koncept V1G, tedy řízení spotřeby, což je řešení již dostupné. Horní hranice se týká modelu V2G, který zahrnuje i dodávku energie do soustavy, což bude ještě v praxi vyžadovat splnění některých podmínek. Propočet vychází z toho, že e-mobilitu lze využít pro optimalizaci odchylky agregátora poskytujícího flexibilitu pro potřeby sítě, nebo může posloužit ke stabilizaci soustavy. V prvém případě se optimalizuje výkon dobíjení s cílem dosáhnout co nejmenší odchylky od vyrovnaných hodnot výroby a spotřeby v portfoliu agregátora. Nerealizovaná odchylka jedna megawatthodina pak představuje úsporu zhruba 11 tisíc korun za den. Pokud se tedy agregátorovi díky chytrému řízení nočního dobíjení firemního fleetu elektromobilů povede vyhnout denně jedné megawatthodině na odchylce, tak v ročním součtu už je to úspora čtyři miliony korun. Ve druhém případě se výkon dobíjení ladí podle potřeby provozu přenosové soustavy. Příjem pro agregátora je za rezervovanou jednu megawatthodinu zhruba devět tisíc korun denně. Znamená to, že se s dobíjením pracuje tak, aby tato kapacita vždy agregátorovi byla k dispozici. Model V2G, tedy schopnost dodávat do sítě z vlastních zdrojů – baterií automobilů – navyšuje potenciál až na 27 tisíc korun denně. To už se dostáváme k horní hranici – tedy zmíněným deseti milionům korun ročně. Sečteno a podtrženo: chytré algoritmy mohou z elektromobility, která je dnes v obecném povědomí brána jako energetická hrozba, udělat naopak pozitivního činitele v energetické soustavě. Nejde o plané teoretizování, ukazují to zahraniční projekty v e-mobilně nejpokročilejších zemích, jako je Nizozemsko, Německo nebo severské státy. Domníváme se, že finanční motivace je přitom natolik zajímavá, že v praktické aplikaci nezaostaneme ani v Česku. The increasing number of electric vehicles and the need to recharge them is often seen more as a threat to electricity grids. However, the large cumulative capacity of the charging infrastructure can help the grids, for example by reducing deviations or even by providing power balancing services. On top of that, its providers can make an interesting profit. O AUTORECH LENKA RYCHTÁŘOVÁ pracuje ve společnosti Unicorn Systems již pět let. Začínala svoji kariéru v Unicornu na pozici analytičky. Nyní pracuje na pozici realizačního manažera v jednotce zabývající se elektromobilitou a dodávkou služby ChargeUp – komplexního řešení pro firemní, veřejné i domácí dobíjení, které se skládá ze spolehlivého softwaru a dalších služeb. V rámci této pozice má na starosti vedení dodávky řídícího systému pro dobíjecí stanice CPO (Charge Point Operator) a systému pro koncové zákazníky ESP (Electromobility Service Provider). Mezi její zásluhy patří například dodávka ChargeUp CPO a ESP do druhého největšího švédského města Göteborgu. Lenka studovala na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. TOMÁŠ MOLEK působí v Unicornu od roku 2018 v analytických a konzultantských pozicích pro oblast přeshraničního balancingu (platforma LIBRA pro projekty TERRE a MARI) a pro oblast sdílení dat mezi ČEPS, provozovateli distribučních soustav a agregátory (OneNet/AccessNet). Aktuálně je zodpovědný za rozvoj a prodej produktu Flexigy, což je univerzální nástroj pro správu, řízení a obchodování flexibility v portfoliu agregátora flexibility. Z dalších zkušeností lze zmínit pozici redaktora serveru oEnergetice.cz a práci pro oddělení Energy Finance Komerční banky na pozici Specialisty financování energetiky. Kromě inovací v energetice se také zajímá o vývoj v oblasti energetického využívání odpadu v ČR. Tomáš Molek vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze program Elektrotechnika, energetika a management. Kontakt: info@unicorn.com Foto: O autorovi: Unicorn


15. 9. 2022; 2 PRO-ENERGY

OP TAK 2021 – 2027 představuje první výzvy

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo 15.8.2022 první výzvy priority 4 Posun k nízkouhlíkovému hospodářství v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost na roky 2021 až 2027.

OP TAK 2021–2027  

Evropská komise (EK) dne 29. 6. 2022 schválila nový Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) Ministerstva průmyslu a obchodu. Žádat v něm budou moci podnikatelé z celé ČR s výjimkou projektů realizovaných na území hl. m. Prahy. Celková alokace programu je cca 81,5 mld. Kč. Na obrázku 1 je vidět rozdělení této alokace na jednotlivé specifické cíle OP TAK. OP TAK navazuje na svého programového předchůdce Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a láká na další příležitosti podpory podnikání v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a digitalizace, rozvoje podnikání a dovedností, digitální infrastruktury, chytré energetiky, cirkulární ekonomiky nebo čisté mobility. ÚSPORY ENERGIE – VÝZVA I. Dne 15. 8. 2022 byla vyhlášená výzva Úspory energie – výzva I. v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027. Cílem výzvy je plnění energeticko-klimatických cílů, konkrétně závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ve smyslu snížení úrovně konečné spotřeby energie ČR a splnění závazku nových úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/ EU, dále potřebě příspěvku k naplnění cílů ve vztahu k renovacím a výstavbě budov dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. Podporované aktivity Výzva definuje podporované aktivity, kterými jsou: ? snížení energetické náročnosti budov podnikatelských subjektů: – zateplení obvodového pláště, výměna a renovace otvorových výplní, další stavební opatření mající prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy podle minimálních požadavků vyplývajících ze směrnice o energetické náročnosti budov včetně osazení vnějších stínících prvků, – zvýšení energetické účinnosti technických systémů budov (chlazení, nucené větrání včetně rekuperace, úprava vlhkosti vzduchu, příprava teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy), – zavádění prvků řízení efektivního nakládání s energií v budovách, – prvky adaptace budov na změny klimatu respektující požadavky na kvalitu vnitřního prostředí (vegetační střechy a fasády), ? využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) a vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla na pevnou biomasu, bioplyn a biometan, fotovoltaických elektráren, solárních termických systémů a elektrických tepelných čerpadel pro pokrytí vlastní potřeby energie budov a energetických hospodářství podnikatelských provozů, ? modernizace rozvodů elektřiny, plynu, tepla, chladu a stlačeného vzduchu v energetických hospodářstvích podniků za účelem zvýšení účinnosti, ? akumulace všech forem energie v rámci komplexních projektů pro zvyšování energetické účinnosti, ? využití odpadní energie, ? snižování energetické náročnosti/ zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů (pouze pro nová zařízení, která musí mít nulové přímé (výfukové) emise CO2), ? modernizace trakčních napájecích stanic a trakční napájecí sítě, ? zavádění prvků efektivního nakládání s energií a optimalizace provozu k regulaci její spotřeby včetně podpory implementace nástrojů energetického managementu. Žadatelem bude moci být malý a střední podnik podle definice v příloze I GBER (General Block Exemption Regulation, obecné nařízení o blokových výjimkách) nebo velký podnik. V oblasti železniční dopravy může být žadatel i subjekt až ze 100 % vlastněný veřejným sektorem a státní organizace (Správa železnic, státní organizace). Realizace opatření s jakoukoliv vazbou na zařízení v EU ETS nejsou způsobilá. (Pro ně je určen program podpory Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v EU ETS v rámci Modernizačního fondu (MŽP/SFŽP) – 13,3 % z alokace až 300 mld. Kč, kde výše alokace závisí na ceně povolenky a jejím vývoji do 2030.) Nezpůsobilá jsou také opatření modernizace a rekonstrukce zařízení na výrobu energie pro vlastní spotřebu, vedoucí ke zvýšení její účinnosti mimo zdrojů na OZE. Plánovaná alokace na tuto výzvu je 10 mld. Kč. Jedná se o průběžnou výzvu, v rámci které bude příjem žádostí o podporu probíhat od 1. 9. 2022 do 30. 11. 2023. Způsobilé výdaje a výše dotace Podpora je poskytována v souladu s článkem 38, 40 a 41 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 a může být proto slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a je vyňata z oznamovací povinnosti dle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Podpora se podle tohoto článku nesmí poskytnout v případě, provádí-li se zlepšení za tím účelem, aby podniky splnily normy Unie, které již byly schváleny, ale dosud nenabyly účinnosti. Způsobilými výdaji jsou dodatečné investiční výdaje, nezbytné k dosažení vyšší úrovně energetické účinnosti. Způsobilé výdaje se určují na základě srovnání s podobnou (alternativní) investicí, která nedosahuje stejné energetické účinnosti a která by byla pravděpodobně realizována bez poskytnutí podpory. Rozdíl mezi výdaji na obě investice vymezuje výdaje související s energetickou účinností a představuje způsobilé výdaje. Žadatelé o podporu na opatření ke zvýšení energetické účinnosti podle článku 38 GBER mohou zvolit jako alternativní investici jednu z následujících možností: ? Pro zařízení, která již plní všechny platné a známé normy Evropské unie (EU), představuje alternativní investice finanční ohodnocení udržení stávajícího zařízení v provozu, kdy tyto náklady mohou být vyčísleny jako pravidelné investice, reinvestice, údržba, nebo jako náklady na generální opravu, podle toho, co je relevantní. Pro tento účel jsou využitelné jak údaje předchozích let, tak případný investiční plán žadatele. ? Pro zařízení, která dosud neplní normy EU (např. z důvodu dočasné výjimky nebo v případě, kdy je splnění Best Available Techniques (BAT) závazné v termínu, který ještě nenastal), představuje alternativní scénář náklady na splnění požadavků normy EU (např. závěrů o BAT). Tato alternativní investice může být využita pro projekty náhrady výrobních technologií za modernější. Do nákladů alternativního scénáře musí být zahrnuty investice na splnění závazných podmínek vyplývajících ze závěrů o BAT. Podrobnosti týkající se stanovení alternativní investice jsou uvedené v příloze č. 2 Vymezení způsobilých výdajů. Pro region NUTS CZ04 Severozápad, CZ05 Severovýchod, CZ07 Střední Morava a CZ8 Moravskoslezsko bude maximální výše podpory 65 % (malý podnik), 55 % (střední podnik) a 45 % (velký podnik) z prokázaných způsobilých výdajů. Pro region NUTS CZ02 Střední Čechy, CZ03 Jihozápad a CZ06 Jihovýchod bude maximální výše podpory 55 % (malý podnik), 45 % (střední podnik) a 35 % (velký podnik) z prokázaných způsobilých výdajů. Dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 0,5 mil. Kč a maximálně do výše 200 mil. Kč. Podpora na náklady na energetický posudek, projektovou dokumentaci pro stavební povolení a výběrové řízení bude poskytována podle nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis. Maximální výše způsobilých výdajů na organizaci výběrových řízení za položku může činit 80 000,- Kč. Maximální výše celkových způsobilých výdajů pro výpočet dotace je 25 000 Kč/GJ za rok, tj. ekvivalent 90 000 Kč/MWh (rozdíl konečné spotřeby energie před a po realizaci projektu z upravené energetické bilance týkající se příslušných úsporných opatření projektu je uveden v samostatné příloze Energetického posudku - indikátor povinný k naplnění). Vylučovací kritéria věcného hodnocení (ANO × NE) Pro úspěšné splnění kritérií věcného hodnocení, tj. pro postup žádosti o podporu do další fáze administrace, je nutné splnění všech vylučovacích kritérií. Skutečnost, kdy žádost o podporu nesplní některé z vylučovacích kritérií, povede k zamítnutí žádosti o podporu. V tabulce 1 jsou uvedená vylučovací kritéria věcného hodnocení. Podrobnosti jsou uvedené v příloze č. 1 Model hodnocení výzvy, v příloze č. 3 Specifické podmínky výzvy a v příloze č. 4 Posudek plnění environmentálně udržitelné investice a prověření infrastruktury z hlediska klimatického dopadu. Změny oproti OP PIK 2004–2020 Oproti programu Úspory energie OP PIK 2014 – 2020 došlo k některým změnám. Bude docházet k výpočtu alternativní investice pro stanovení způsobilých výdajů. Oproti tomu došlo k navýšení podílu dotace ze způsobilých výdajů. Dále došlo k nahrazení modelu výběrových kritérií s požadavkem na dosažení minimálního bodového hodnocení ve výši 50 bodů za kritéria věcného hodnocení na základě vylučovacích kritérií (ANO X NE) i vzhledem na některé nové požadavky vyplývající z jednotlivých nařízení EU (například nařízení o taxonoomii atd.). Věříme, že ze strany podnikatelských subjektů bude poptávka po realizaci projektů úspor energie vysoká a že realizace výzvy přispěje v této turbulentní (post)covidové době nekončícího růstu cen energetických komodit i vlivem probíhající války na Ukrajině ke zvýšení odolnosti podnikatelských subjektů vůči růstu cen elektrické energie a zemního plynu, ale i k naplnění klimatickoenergetických cílů ČR, například naplnění cíle úspor podle směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE – VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY – VÝZVA I. Dne 15. 8. 2022 byla vyhlášená výzva Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny (VtE) – výzva I. v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027. Cílem výzvy je plnění energeticko-klimatických cílů, souvisejících s naplněním závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 o podpoře využívání energie z OZE. Cílem je rovněž efektivní a šetrné využívání OZE, zvyšování jejich podílu, a tím pádem snížení spotřeby primárních energetických zdrojů či podpora podnikatelských subjektů v oblasti využití OZE. Cílem je také zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v souladu s příspěvkem ČR určeným vnitrostátním plánem, a to při respektování dalších dílčích cílů uvedené směrnice, resp. podpora dílčích cílů, směřující ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů, zajištění plnění sektorových cílů ve vytápění a chlazení a v oblasti dopravy. Plněním cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, či zvyšováním podílu energie z OZE, budou plněny základní předpoklady pro postupný přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku a růst konkurenceschopnosti podniků. Využití obnovitelných zdrojů podpoří snižování podílu fosilních paliv při výrobě energie, a tím i znečištění ovzduší a dále sníží energetickou závislost ČR na dovozu energie ze zahraničí a na omezených domácích fosilních palivech. Žadatelem bude moci být fyzická osoba nebo právnická osoba, která má přidělené české IČ a je oprávněna k podnikání. Plánovaná alokace na tuto výzvu je 500 mil. Kč. Jedná se o průběžnou výzvu, v rámci které bude příjem žádostí o podporu probíhat od 8. 9. 2022 do 1. 2. 2024. Podpora je poskytována v souladu s článkem 41 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 a může být proto slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a je vyňata z oznamovací povinnosti dle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Pro výrobu energie z obnovitelného zdroje lze podle odst. 6. b) článku 41 náklady na investici do výroby energie z obnovitelných zdrojů určit na základě srovnání s podobnou investicí, která je méně šetrná k životnímu prostředí a která by byla pravděpodobně realizována, kdyby nedošlo k poskytnutí podpory, tento rozdíl mezi náklady na obě investice vymezuje náklady související s výrobou energie z obnovitelných zdrojů a představuje způsobilé náklady. Způsobilé výdaje a výše dotace Jako vhodná alternativní investice pro podporovanou aktivitu výroby elektrické energie z VtE v rozsahu až několika jednotek MW (i nad 10 MW) instalovaného výkonu byla identifikována paroplynová elektrárna, pro kterou podle analýz vychází, že způsobilými výdaji budou investiční náklady z OZE ponížené o 8 286,57 Kč za každou vyrobenou MWh/rok očištěnou o vlastní spotřebu OZE. Pro regiony NUTS CZ04 Severozápad, CZ05 Severovýchod, CZ07 Střední Morava a CZ8 Moravskoslezsko bude maximální výše podpory 80 % (malý podnik), 70 % (střední podnik) a 60 % (velký podnik) ze způsobilých výdajů. Pro regiony NUTS CZ02 Střední Čechy, CZ03 Jihozápad a CZ06 Jihovýchod bude maximální výše podpory 70 % (malý podnik), 60 % (střední podnik) a 50 % (velký podnik) ze způsobilých výdajů. Dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 0,5 mil. Kč a maximálně do výše 15 mil. EUR. Věříme, že i v této výzvě bude ze strany podnikatelských subjektů poptávka po realizaci projektů ve velké míře a že realizace výzvy přispěje v této turbulentní (post)covidové době nekončícího růstu cen energie i vlivem probíhající války na Ukrajině ke zvýšení výroby energie z větrných elektráren v ČR, a tím i ke zvýšení soběstačnosti v dodávkách elektrické energie, ale i k naplnění klimaticko-energetických cílů ČR, například naplnění podílu energie z OZE v konečné spotřebě podle směrnice 2018/2001/EU o podpoře využívání energie z OZE. On the 15th of August, the Ministry of Industry and Trade announced a first call to the "Priority 4" part of the grant programme "Technologies and applications for competitiveness 2021-2027". Priority 4 focuses on the shift to a lowcarbon economy with the programmes "Energy Savings" and "Renewable Energy Sources - Wind Power Plants". O AUTORECH Ing. MARTIN FIALA vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze – obor Elektroenergetika se zaměřením na výrobu a rozvod elektrické energie na Katedře elektroenergetiky. Do konce roku 2007 pracoval v ČEA v oddělení analýz, energetických auditů a statistiky, resp. oddělení Operačního programu Průmysl a podnikání. Do března 2015 pracoval na Ministerstvu životního prostředí v oddělení obchodování s emisemi, kde se věnoval zejména vyjednávání, komunikaci a sledování závazků vůči všem smlouvám o prodeji jednotek přiděleného množství, jejich dodatků a jiných souvisejících dokumentů včetně implementace JI projektů. Od dubna 2015 pracuje na MPO v oddělení implementace OPPI a PO 3, kde se věnuje aktivitám týkajících se příprav výzev, hodnocení projektů a zpracování evaluačních zpráv vyhodnocení podpořených projektů úspor energie a OZE. Ing. MIROSLAV HONZÍK, Ph. D., vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze – obor Ekonomika a řízení energetiky na Katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd. V roce 2006 ukončil doktorské studium na téže katedře. Do konce roku 2007 pracoval v ČEA v oddělení statistiky a analýz. Do března 2015 pracoval jako senior konzultant ve společnosti SEVEn, o.p.s., kde se věnoval monitoringu energetické efektivnosti, energetické politice a řešení ekonomických problémů energetiky zejména v oblasti úspor energie a OZE. Od dubna 2015 pracuje na MPO v oddělení implementace OPPI a PO 3, kde se věnuje aktivitám týkajících se příprav výzev, hodnocení projektů a zpracování evaluačních zpráv vyhodnocení podpořených projektů úspor energie a OZE. Kontakt: fialam@mpo.cz, honzik@mpo.cz Foto: Obrázek č. 1: Rozdělení alokace prostředků na jednotlivé specifické cíle OP TAK Zdroj: MPO Foto: Tabulka č. 1: Vylučovací kritéria věcného hodnocení I. Výzvy Úspora energie Zdroj: MPO O autorovi: Martin Fiala, Miroslav Honzík, Ministerstvo průmyslu a obchodu


15. 9. 2022; protisedi.cz

Vůně namíchaná umělou inteligencí, kostičky LEGO® a Průšova tisková farma budoucnosti z dubajského EXPO – festival Maker Faire Prague ovládne Pražskou

Největší Maker Faire festival v Česku, jehož partnerem je v letošním roce poprvé také Výstaviště Praha, startuje už za dva týdny. Návštěvníci areálu Pražské tržnice, kterou od července tohoto roku spravuje právě Výstaviště Praha, se o víkendu 17. – 18. 9. mohou těšit na neobvyklá řešení. Chybět nebudou roboti v různých podobách a formách, 3D tisk, hry ani unikátní možnost nechat si namíchat parfém na míru. 

Brány Maker Faire Prague se letos otevřou už po páté. Populární festival změnil oproti loňskému roku své stanoviště – z Výstaviště se přesunul o několik stovek metrů do areálu Pražské tržnice. Své projekty představí přes 120 makerů z České republiky, Slovenska, Švýcarska, Nizozemska, Itálie, Německa a USA, chybět nebude řada tematických workshopů, přednášky a soutěže o zajímavé ceny. Vstupenky budou dostupné na místě nebo v předprodeji na portálu GoOut, dospělý zaplatí za jednodenní vstup 250 Kč, za dva dny potom 300 Kč, v ceně jsou zahrnuty až tři děti zdarma. Vstupenky zakoupené v předprodeji se zařadí do slosování o 3D tiskárnu Original Prusa MINI+. "Nadcházející Maker Faire naváže na předchozí úspěšné ročníky, které proběhly na Výstavišti Praha a já jsem moc rád, že jsme se stali partnery tohoto největšího kutilského festivalu. Zároveň věřím, že ačkoli jsme museli z důvodu rekonstrukce Průmyslového paláce akci přesunout do Pražské tržnice, na kvalitě akce nebude ubráno, a i letos zavítá jako již tradičně velké množství návštěvníků. V roce 2023 pak plánujeme vrátit Maker Faire na Výstaviště, a to konkrétně do nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonů," komentuje akci Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha a.s. Nový Průšův projekt poprvé v ČR Nejúspěšnějším českým makerem je nepochybně Josef Průša, který dokázal svoji vizi dovést od malého garážového projektu ke značce s mezinárodní prestiží. Na nedávno skončené světové výstavě EXPO v Dubaji představila společnost Prusa Research novinku – automatickou tiskovou farmu Original Prusa Pro Automated Farm System (AFS). Ta bude v rámci programu Maker Faire Prague k vidění poprvé v ČR. Jedná se o systém postavený na nových tiskárnách CoreXY 3D s automatickým sklízením a vydáváním hotových produktů. Všechno přitom ovládá jedno centrální intuitivní rozhraní. Návštěvníci budou moct farmě zadat vlastní unikátní tisk. Vůně na míru Hranice dílny už dávno přerostl i projekt Algorithmic Perfumery vyvinutý týmem EveryHuman, který bude jednou z hlavních hvězd letošního Maker Faire Prague. Jedná se o unikátní počin na hranici umění, filozofie a umělé inteligence. Unikátní systém odhadne pomocí umělé inteligence osobnost uživatele a následně mu mícháním 500 aromat vytvoří vůni přesně na míru. A přesně tento proces si návštěvníci budou moct na Maker Faire Prague vyzkoušet na vlastní kůži. Projekt EveryHuman má kořeny v Nizozemsku a jeho prezentace se v rámci Maker Faire Prague uskuteční díky podpoře Nizozemského velvyslanectví. Fenomén LEGO® – koníček, láska i zaměstnání Stavebnice LEGO® jsou díky své komplexnosti, přesnosti a téměř nepřeberným možnostem oblíbeným materiálem řady makerů. Hostem letošního Maker Faire Prague bude skutečný LEGO expert Milan Reindl, profesionální designér řady LEGO Technic, který má kontě desítky originálních modelů. Jeho současným působištěm je centrála společnosti LEGO® v dánském Billundu. LEGO Group letos slaví 90 let své historie a kostičky LEGO budou na letošním Maker Faire Prague přítomné nejen teoreticky, ale i prakticky. Ve speciální hravé zóně se budou moci děti i jejich rodiče ponořit do zábavných aktivit, které pomáhají rozvíjet klíčové dovednosti důležité pro život. Na návštěvníky čeká velká mozaiková zeď, jojo z dílků LEGO, robotické stavebnice anebo crash testy vlastnoručně vyrobených modelů vozítek na rampách. Návštěvníci dostanou unikátní možnost vrátit se i do minulosti, kdy byly LEGO hračky ze dřeva a stavět třeba nadrozměrné dřevěné fantastické bytosti. 360° "videotribuna” pro makery od Xiaomi Oficiální portréty makerů si letos vzala na starosti technologická společnost Xiaomi. Na Maker Faire přiváží speciální kutilský projekt, jehož výstupem budou atraktivní "rotující" videa pořízená z nezvyklé perspektivy. Fotografická točna vybavená aktuálně nejlepším fotomobilem řady Xiaomi 12 umožní rychlé pořízení 360° videí nejen vystavujících makerů, ale i jejich výrobků. To vše ve vysokém rozlišení a špičkové obrazové kvalitě. Pořadatelé festivalu si na Xiaomi "videotribunu” budou zvát vystavující makery a vznikne tak ucelená série poutavých filmových medailonků oslavující kreativitu a zručnost. Profesionálně nasnímané kutilské projekty budou doprovázet festival na sociálních sítích a nakonec z nich vznikne finální videoklip jako koláž toho nejlepšího, co bylo na pražském Maker Faire k vidění. Robotika, hardware a software jako hra Velkou výhodou procesu objevování a hraní je, že se při něm lidé přímo učí. To ukazují i projekty Filipa Szkandera a Josefa Kahouna. Ten první se věnuje odtajňování magie počítačových čipů, jejichž zjednodušené verze staví ze základních součástek. Druhý jmenovaný se potom přes svůj mladý věk aktivně podílí na výuce programování. Jeho projekt Codeventure v sobě kombinuje možnosti moderní počítačové hry s prvky programování a algoritmizace. Další hravě výukový stánek otevře na Maker Faire Prague Fakulta elektrotechnická ČVUT. Jako malý teaser na podzimní kolo Robosoutěže FEL ČVUT si zde budou malí i velcí stavitelé moct navrhnout, postavit a naprogramovat vlastního robota basketbalistu, který bude střílet míčky na koš. Profesionální filmové triky, prostorový zvuk pro VR a 3D tisk v Ukrajině Festivaly Maker Faire jsou tradičně velmi rozmanité a to potvrzuje i program toho letošního. Kromě výše zmíněných projektů a hostů budou v Pražské tržnici k vidění možnosti domácích filmových triků v podání studia Z-Tech, mikrofon speciálně navržený pro věrné nahrávání prostorového zvuku nebo projekt 3D tiskových táborů pro děti na Ukrajině. A to je jen malá část toho, co letošní Maker Faire Prague svým návštěvníkům nabídne. "Program všech českých Maker Fairů sestavujeme tak, aby byl co nejpestřejší. Mám radost, že v rámci to největšího se nám podařilo přivést opravdu různorodé projekty a autory jak z ČR, tak ze zahraničí,” říká Ondřej Kašpárek, programový ředitel Maker Faire Prague a zakladatel iniciativy Maker More, která festivaly Maker Faire v ČR pořádá. "Festivaly Maker Faire nevnímáme pouze jako prezentaci projektů veřejnosti, ale také jako platformu, kde se můžou setkat tvůrci z různých oborů a navzájem se inspirovat. Rádi vytváříme prostor, kde vedle sebe vystupují například zástupci tradičních řemesel, odborníci na 3D tisk a konstruktéři funkčních raket.” Informace o festivalu Maker Faire Prague a prezentace vystavovatelů najdete na https://makerfaire.cz/prague/ Veletrh pořádají organizace Make More a Pražská tržnice, Generálním partnerem je společnost Prusa Research, partnery pak Hlavní město Praha, Make.co, STMicroelectronics, Hornbach, Xiaomi, Espressif, Brick’R’knowledge, Karmen, Filament PM, Science in, Esero, Hennlich, AK Belo, Praha 7. Role mediálních partnerů se ujaly Radio 1, weby Živě.cz, Chiptron a InSmart, časopisy Computer a ABC. Comments comments URL| https://protisedi.cz/vune-namichana-umelou-inteligenci-kosticky-lego-a-prusova-tiskova-farma-budoucnosti-z-dubajskehoexpo-festival-maker-faire-prague-ovladne-prazskou-trznici/  


15. 9. 2022; babinet.cz

Baví vás kutit a chcete se inspirovat? Navštivte o tomto víkendu festival Maker Faire Prague

Pokud patříte mezi ty, které baví kutit a rádi se necháte inspirovat výtvory ostatních, nenechte si ujít další ročník Maker Faire festival v republice, který se letos koná v areálu Pražské tržnice. Tu od července tohoto roku spravuje Výstaviště Praha. Chybět nebudou roboti v různých podobách a formách, 3D tisk, hry ani unikátní možnost nechat si namíchat parfém na míru

Brány Maker Faire Prague se letos otevřou už po páté. Populární festival změnil oproti loňskému roku své stanoviště – z Výstaviště se přesunul o několik stovek metrů do areálu Pražské tržnice. Své projekty představí přes 120 makerů z České republiky, Slovenska, Švýcarska, Nizozemska, Itálie, Německa a USA, chybět nebude řada tematických workshopů, přednášky a soutěže o zajímavé ceny. "Nadcházející Maker Faire naváže na předchozí úspěšné ročníky, které proběhly na Výstavišti Praha a já jsem moc rád, že jsme se stali partnery tohoto největšího kutilského festivalu. Zároveň věřím, že ačkoli jsme museli z důvodu rekonstrukce Průmyslového paláce akci přesunout do Pražské tržnice, na kvalitě akce nebude ubráno, a i letos zavítá jako již tradičně velké množství návštěvníků. V roce 2023 pak plánujeme vrátit Maker Faire na Výstaviště, a to konkrétně do nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonů," komentuje akci Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha a.s. Z loňského ročníku Nový Průšův projekt poprvé v ČR Nejúspěšnějším českým makerem je nepochybně Josef Průša, který dokázal svoji vizi dovést od malého garážového projektu ke značce s mezinárodní prestiží. Na nedávno skončené světové výstavě EXPO v Dubaji představila společnost Prusa Research novinku – automatickou tiskovou farmu Original Prusa Pro Automated Farm System (AFS) Ta bude v rámci programu Maker Faire Prague k vidění poprvé v ČR. Jedná se o systém postavený na nových tiskárnách CoreXY 3D s automatickým sklízením a vydáváním hotových produktů. Všechno přitom ovládá jedno centrální intuitivní rozhraní. Návštěvníci budou moct farmě zadat vlastní unikátní tisk. Vůně na míru Hranice dílny už dávno přerostl i projekt Algorithmic Perfumery vyvinutý týmem EveryHuman, který bude jednou z hlavních hvězd letošního Maker Faire Prague. Jedná se o unikátní počin na hranici umění, filozofie a umělé inteligence. Unikátní systém odhadne pomocí umělé inteligence osobnost uživatele a následně mu mícháním 500 aromat vytvoří vůni přesně na míru. A přesně tento proces si návštěvníci budou moct na Maker Faire Prague vyzkoušet na vlastní kůži. Projekt EveryHuman má kořeny v Nizozemsku a jeho prezentace se v rámci Maker Faire Prague uskuteční díky podpoře Nizozemského velvyslanectví. Fenomén LEGO® – koníček, láska i zaměstnání Stavebnice LEGO® jsou díky své komplexnosti, přesnosti a téměř nepřeberným možnostem oblíbeným materiálem řady makerů. Hostem letošního Maker Faire Prague bude skutečný LEGO expert Milan Reindl, profesionální designér řady LEGO Technic, který má kontě desítky originálních modelů. Jeho současným působištěm je centrála společnosti LEGO® v dánském Billundu. LEGO Group letos slaví 90 let své historie a kostičky LEGO budou na letošním Maker Faire Prague přítomné nejen teoreticky, ale i prakticky. Ve speciální hravé zóně se budou moci děti i jejich rodiče ponořit do zábavných aktivit, které pomáhají rozvíjet klíčové dovednosti důležité pro život. Na návštěvníky čeká velká mozaiková zeď, jojo z dílků LEGO, robotické stavebnice anebo crash testy vlastnoručně vyrobených modelů vozítek na rampách. Návštěvníci dostanou unikátní možnost vrátit se i do minulosti, kdy byly LEGO hračky ze dřeva a stavět třeba nadrozměrné dřevěné fantastické bytosti. 360° "videotribuna” pro makery od Xiaomi Oficiální portréty makerů si letos vzala na starosti technologická společnost Xiaomi. Na Maker Faire přiváží speciální kutilský projekt, jehož výstupem budou atraktivní "rotující" videa pořízená z nezvyklé perspektivy. Fotografická točna vybavená aktuálně nejlepším fotomobilem řady Xiaomi 12 umožní rychlé pořízení 360° videí nejen vystavujících makerů, ale i jejich výrobků. To vše ve vysokém rozlišení a špičkové obrazové kvalitě. Pořadatelé festivalu si na Xiaomi "videotribunu” budou zvát vystavující makery a vznikne tak ucelená série poutavých filmových medailonků oslavující kreativitu a zručnost. Profesionálně nasnímané kutilské projekty budou doprovázet festival na sociálních sítích a nakonec z nich vznikne finální videoklip jako koláž toho nejlepšího, co bylo na pražském Maker Faire k vidění. Robotika, hardware a software jako hra Velkou výhodou procesu objevování a hraní je, že se při něm lidé přímo učí. To ukazují i projekty Filipa Szkandera a Josefa Kahouna . Ten první se věnuje odtajňování magie počítačových čipů, jejichž zjednodušené verze staví ze základních součástek. Druhý jmenovaný se potom přes svůj mladý věk aktivně podílí na výuce programování. Jeho projekt Codeventure v sobě kombinuje možnosti moderní počítačové hry s prvky programování a algoritmizace. Další hravě výukový stánek otevře na Maker Faire Prague Fakulta elektrotechnická ČVUT. Jako malý teaser na podzimní kolo Robosoutěže FEL ČVUT si zde budou malí i velcí stavitelé moct navrhnout, postavit a naprogramovat vlastního robota basketbalistu, který bude střílet míčky na koš. Profesionální filmové triky, prostorový zvuk pro VR a 3D tisk v Ukrajině Festivaly Maker Faire jsou tradičně velmi rozmanité a to potvrzuje i program toho letošního. Kromě výše zmíněných projektů a hostů budou v Pražské tržnici k vidění možnosti domácích filmových triků v podání studia Z-Tech mikrofon speciálně navržený pro věrné nahrávání prostorového zvuku nebo projekt 3D tiskových táborů pro děti na Ukrajině . A to je jen malá část toho, co letošní Maker Faire Prague svým návštěvníkům nabídne. "Program všech českých Maker Fairů sestavujeme tak, aby byl co nejpestřejší. Mám radost, že v rámci to největšího se nám podařilo přivést opravdu různorodé projekty a autory jak z ČR, tak ze zahraničí,” říká Ondřej Kašpárek, programový ředitel Maker Faire Prague a zakladatel iniciativy Maker More, která festivaly Maker Faire v ČR pořádá. "Festivaly Maker Faire nevnímáme pouze jako prezentaci projektů veřejnosti, ale také jako platformu, kde se můžou setkat tvůrci z různých oborů a navzájem se inspirovat. Rádi vytváříme prostor, kde vedle sebe vystupují například zástupci tradičních řemesel, odborníci na 3D tisk a konstruktéři funkčních raket.” _______________________________________ O festivalu Maker Faire Festival propojuje nadšence a odborníky, ale zároveň slibuje chytrou zábavu celým rodinám – kombinuje v sobě moderní technologie, tradiční řemesla, design a vědu. Maker Faire je festival plný workshopů, interaktivních aktivit, a především nadšených a zvídavých lidí. Téměř všechno si na něm lze vyzkoušet na vlastní kůži a mnohé se dá také vyrobit. Své projekty a prototypy zde prezentují tzv. makeři. V České republice se festivaly od roku 2018 pořádá organizace Make More. Sdružení kromě festivalu Maker Faire na připravuje celosvětovou konferenci otevřených dílen FAB2025 , konzultuje vznik otevřených dílen a FabLabů, tvoří videoworkshopy Postavtesi a věnuje se rozvoji české komunity makerů. Kde: Pražská tržnice, Holešovice, Praha 7 Kdy: Za kolik: jednodenní vstup dospělý 250 Kč, dva dny 300 Kč v ceně jsou zahrnuty až tři děti zdarma. Vstupenky zakoupené v předprodeji se zařadí do slosování o 3D tiskárnu Original Prusa MINI+. URL| https://babinet.cz/clanek-30410-bavi-vas-kutit-a-chcete-se-inspirovat-navstivte-o-tomto-vikendu-festival-maker-faireprague.html 


14. 9. 2022; impuls.cz

Barokní pýchu UNESCO z Olomouce si mohou osahat nevidomí lidé

Nejvýznamnější památka z centru Olomouce, která je součástí světového dědictví UNESCO, získala zpracování v podobě detailního haptického modelu pro lidi se zrakovým postižením. Replika sloupu Nejsvětější Trojice, významné barokní památky z Horního náměstí, je nyní vystavena v prvním patře radnice.

Zpřístupňování památek slabozrakým a nevidomým prostřednictvím haptických modelů se Olomouc věnuje už několik let.

„Model sloupu Nejsvětější Trojice ale mezi našimi haptickými modely dosud chyběl. Proto jsme se rozhodli ho pořídit a doplnit tak sadu nejvýznamnějších památek, s jejichž podobou se mohou seznamovat i nevidomí či slabozrací Olomoučané a turisté,“ uvedla náměstkyně primátora Eva Kolářová.

„Jsem velmi rád, že do souboru haptických modelů přidáváme tuto naši prvořadou památku, která je navíc takto precizně zpracovaná,“ uvedl primátor Mirek Žbánek. Ten kvalitu repliky velmi chválí, protože fanouškem modelářství a sám také bývalý modelář.

Všechny dosavadní modely barokní památky UNESCO jsou dřevěné a tvarově poměrně dost zjednodušené. Sloup Nejsvětější Trojice je naopak detailní a vznikl z epoxidových pryskyřic a dalších odolných materiálů.

Jeho autorem je sochař Otakar Ruček. „Práce trvala plné dva měsíce, model má kovovou kostru a měl by být opravdu odolný a vydržet desítky let,“ uvedl Ruček.

Umělec zdůraznil, že model je vytvořen primárně tak, aby vyhovoval lidem se zrakovým postižením.

To si na radnici vyzkoušela nevidomá Veronika Dohnalová. „Záleží na tom, jestli konkrétní člověk někdy dřív tu památku viděl a může si teď u modelu hmatový vjem spojit s obrazovou vzpomínkou, nebo je jako já nevidomý od narození,“ popsala svou zkušenost.

Památky na dlani

„I pro nás to ale má velký smysl. U velkých objektů, jako jsou tyto památky, si je nemůžeme hmatem ve skutečnosti prohlédnout, zatímco ten model nám to dovoluje a my tak můžeme získat dost dobré povědomí o tom, jaká ta památka je,“ podotkla Dohnalová.

„Takovou možnost vítáme, pomáhá nám to představit si, jaké jsou základní tvarové prvky daného stylu, v tomto případě baroka,“ řekla.

Dotykové modely, přesněji reliéfní hmatové obrázky, mají všechny české památky zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Zasloužil se o ně Národní památkový ústav a Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky díky společnému projektu Památky na dlani.

Hmatovým obrázkům se hojně věnuje také olomoucké Tyflocentrum, které již nevidomým zprostředkovalo řadu projektů, jejichž cílem bylo vytvoření trojrozměrných haptických modelů historických památek v Olomouckém kraji.


14. 9. 2022; Novinky.cz

Pražská tržnice se promění v Mekku novodobých kutilů

3D tisk, roboti či chytré stavebnice. To všechno bude k vidění během nadcházejícího víkendu na pátém ročníku pražského Maker Fairu, festivalu novodobých kutilů. Ten se letos uskuteční v areálu Pražské tržnice v Holešovicích. Návštěvníci se kromě vystavených exponátů mohou těšit také na nejrůznější workshopy a přednášky.

Návštěvníci si budou moci stejně jako na minulých ročnících vyzkoušet nové technologie, ale také nejrůznější řemesla. Nic na tom nemění ani fakt, že se proti loňskému ročníku změnilo stanoviště, místo Výstaviště Praha se akce bude konat v areálu Pražské tržnice.

Své projekty by mělo představit během víkendu 17. a 18. září více než 120 novodobých kutilů a tvůrců. Nepůjde přitom pouze o vystavovatele z Česka, na akci přijedou makeři také ze Slovenska, Švýcarska, Nizozemska, Itálie, Německa či USA.

Jedním z lákadel akce má být i automatická tisková farma Prusa Pro Automated Farm System (AFS), která se v Česku představí široké veřejnosti vůbec poprvé. Jde o systém postavený na nových tiskárnách CoreXY 3D s automatickým sklízením a vydáváním hotových produktů.


Foto: archív výrobce

Automatická tisková farma Prusa Pro Automated Farm System (AFS)


Parfém i vlastní robot

Organizátoři také již s předstihem prozradili, že si lidé budou moci namíchat parfém na míru s využitím umělé inteligence. Umožní jim to projekt Algorithmic Perfumery vyvinutý týmem EveryHuman. Setkat se budou moci také s Milanem Reidlem – profesionálním designérem LEGO Technic. Vyzkoušet si budou moci také práci programátorů. Fakulta elektrotechnická ČVUT umožní návštěvníkům postavit si vlastního robota.

„Nadcházející Maker Faire naváže na předchozí úspěšné ročníky, které proběhly na Výstavišti Praha, a já jsem moc rád, že jsme se stali partnery tohoto největšího kutilského festivalu. Zároveň věřím, že ačkoli jsme museli z důvodu rekonstrukce Průmyslového paláce akci přesunout do Pražské tržnice, na kvalitě akce nebude ubráno a i letos k nám zavítá jako již tradičně velké množství návštěvníků. V roce 2023 pak plánujeme vrátit Maker Faire na Výstaviště, a to konkrétně do nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonů,“ prohlásil Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha.

Jednodenní vstupenka vyjde dospělé návštěvníky na 250 Kč, dvoudenní pak na 300 Kč. V ceně je přitom zahrnut i vstup až pro tři děti zadarmo.


13. 9. 2022; chip.cz

Festival Maker Faire Prague ovládne Pražskou tržnici

Návštěvníci areálu Pražské tržnice se o víkendu 17. až 18. září mohou těšit na roboty, 3D tisk, hry i unikátní možnost nechat si namíchat parfém na míru.

Brány Maker Faire Prague se letos otevřou už po páté. Populární festival změnil oproti loňskému roku své stanoviště – z Výstaviště se přesunul o několik stovek metrů do areálu Pražské tržnice. Své projekty představí přes 120 makerů z České republiky, Slovenska, Švýcarska, Nizozemska, Itálie, Německa a USA, chybět nebude řada tematických workshopů, přednášky a soutěže o zajímavé ceny. Vstupenky budou dostupné na místě nebo v předprodeji na portálu GoOut, dospělý zaplatí za jednodenní vstup 250 Kč, za dva dny potom 300 Kč, v ceně jsou zahrnuty až tři děti zdarma. Vstupenky zakoupené v předprodeji se zařadí do slosování o 3D tiskárnu Original Prusa MINI+.

Nový Průšův projekt poprvé v ČR

Nejúspěšnějším českým makerem je nepochybně Josef Průša, který dokázal svoji vizi dovést od malého garážového projektu ke značce s mezinárodní prestiží. Na nedávno skončené světové výstavě EXPO v Dubaji představila společnost Prusa Research novinku – automatickou tiskovou farmu Original Prusa Pro Automated Farm System (AFS). Ta bude v rámci programu Maker Faire Prague k vidění poprvé v ČR. Jedná se o systém postavený na nových tiskárnách CoreXY 3D s automatickým sklízením a vydáváním hotových produktů. Všechno přitom ovládá jedno centrální intuitivní rozhraní. Návštěvníci budou moct farmě zadat vlastní unikátní tisk.

Vůně na míru

Hranice dílny už dávno přerostl i projekt Algorithmic Perfumery vyvinutý týmem EveryHuman, který bude jednou z hlavních hvězd letošního Maker Faire Prague. Jedná se o unikátní počin na hranici umění, filozofie a umělé inteligence. Unikátní systém odhadne pomocí umělé inteligence osobnost uživatele a následně mu mícháním 500 aromat vytvoří vůni přesně na míru. A přesně tento proces si návštěvníci budou moct na Maker Faire Prague vyzkoušet na vlastní kůži.

Projekt EveryHuman má kořeny v Nizozemsku a jeho prezentace se v rámci Maker Faire Prague uskuteční díky podpoře Nizozemského velvyslanectví.

Fenomén LEGO

Hostem letošního Maker Faire Prague bude i skutečný LEGO expert Milan Reindl, profesionální designér řady LEGO Technic, který má kontě desítky originálních modelů. Jeho současným působištěm je centrála společnosti LEGO v dánském Billundu. LEGO Group letos slaví 90 let své historie a kostičky LEGO budou na letošním Maker Faire Prague přítomné nejen teoreticky, ale i prakticky. Ve speciální hravé zóně se budou moci děti i jejich rodiče ponořit do zábavných aktivit, které pomáhají rozvíjet klíčové dovednosti důležité pro život. Na návštěvníky čeká velká mozaiková zeď, jojo z dílků LEGO, robotické stavebnice anebo crash testy vlastnoručně vyrobených modelů vozítek na rampách. Návštěvníci dostanou unikátní možnost vrátit se i do minulosti, kdy byly LEGO hračky ze dřeva a stavět třeba nadrozměrné dřevěné fantastické bytosti.

360° „videotribuna” pro makery od Xiaomi

Oficiální portréty makerů si letos vzala na starosti technologická společnost Xiaomi. Na Maker Faire přiváží speciální kutilský projekt, jehož výstupem budou atraktivní „rotující“ videa pořízená z nezvyklé perspektivy. Fotografická točna vybavená aktuálně nejlepším fotomobilem řady Xiaomi 12 umožní rychlé pořízení 360° videí nejen vystavujících makerů, ale i jejich výrobků. To vše ve vysokém rozlišení a špičkové obrazové kvalitě. Pořadatelé festivalu si na Xiaomi „videotribunu” budou zvát vystavující makery a vznikne tak ucelená série poutavých filmových medailonků oslavující kreativitu a zručnost. Profesionálně nasnímané kutilské projekty budou doprovázet festival na sociálních sítích a nakonec z nich vznikne finální videoklip jako koláž toho nejlepšího, co bylo na pražském Maker Faire k vidění.

Robotika, hardware a software jako hra

Velkou výhodou procesu objevování a hraní je, že se při něm lidé přímo učí. To ukazují i projekty Filipa Szkandera a Josefa Kahouna. Ten první se věnuje odtajňování magie počítačových čipů, jejichž zjednodušené verze staví ze základních součástek. Druhý jmenovaný se potom přes svůj mladý věk aktivně podílí na výuce programování. Jeho projekt Codeventure v sobě kombinuje možnosti moderní počítačové hry s prvky programování a algoritmizace. Další hravě výukový stánek otevře na Maker Faire Prague Fakulta elektrotechnická ČVUT. Jako malý teaser na podzimní kolo Robosoutěže FEL ČVUT si zde budou malí i velcí stavitelé moct navrhnout, postavit a naprogramovat vlastního robota basketbalistu, který bude střílet míčky na koš.

Profesionální filmové triky, prostorový zvuk pro VR a 3D tisk v Ukrajině

Festivaly Maker Faire jsou tradičně velmi rozmanité a to potvrzuje i program toho letošního. Kromě výše zmíněných projektů a hostů budou v Pražské tržnici k vidění možnosti domácích filmových triků v podání studia Z-Tech,mikrofon speciálně navržený pro věrné nahrávání prostorového zvuku nebo projekt 3D tiskových táborů pro děti na Ukrajině. A to je jen malá část toho, co letošní Maker Faire Prague svým návštěvníkům nabídne.


13. 9. 2022; Ihned.cz

Cermat přebírá Miroslav Krejčí. Výběrového řízení jsem se neúčastnil, ministr mě vybral sám, řekl HN

Po více než třech měsících má Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) nového a plnohodnotného ředitele. Je jím Miroslav Krejčí, který nastupuje poté, co exministr školství Petr Gazdík (STAN) na konci května odvolal tehdejší ředitelku Michaelu Kleňhovou. Centrum pak dočasně vedl náměstek Milan Štábl, který je spojený s kauzou Dozimetr. Ten sice na ministerstvu školství skončil v polovině srpna, ve vedení Cermatu ale do nástupu nového šéfa zůstal.

„Jsem rád, že do čela Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání nastupuje člověk s mnohaletými zkušenostmi z oblasti informatiky a kybernetické bezpečnosti, protože jeho úkolem ve střednědobém horizontu je elektronizace státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek,“ řekl nynější ministr školství Vladimír Balaš (STAN). „Neméně důležitým úkolem nového ředitele bude ale také zajištění hladkého průběhu státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na jaře 2023,“ dodal ministr, který Krejčího do čela centra dosadil sám. 


12. 9. 2022; kurzy.cz

Novým ředitelem CERMATu se stal Miroslav Krejčí

Praha, 12. září 2022 - Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) má od dnešního dne nového ředitele. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš do této pozice jmenoval Miroslava Krejčího, odborníka na kybernetickou bezpečnost a výstavbu informačních systémů, který od minulého roku pracoval pro MŠMT jako odborník v oblasti veřejných zakázek na ICT.

„Jsem rád, že do čela Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání nastupuje člověk s mnohaletými zkušenostmi z oblasti informatiky a kybernetické bezpečnosti, protože jeho úkolem ve střednědobém horizontu je elektronizace státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek. Neméně důležitým úkolem nového ředitele bude ale také zajištění hladkého průběhu státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na jaře 2023,“ říká Vladimír Balaš, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Ing. Miroslav Krejčí (*1979) je absolventem elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického. Od roku 2005 působil na Policejním prezidiu v odboru informatiky a provozu informačních technologií, kde se podílel na provozu centrálních informačních systémů. Následně pracoval na Ředitelství pro podporu výkonu služby Policejního prezidia, kde se zabýval zejména veřejnými zakázkami v oblasti IT a realizací a řízením projektů spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie.

Mezi jeho pracovní zkušenosti patří také pozice projektového manažera v pražské Nemocnici Na Homolce, kde měl zodpovědnost za vývoj vlastního nemocničního informačního systému. V posledním roce spolupracoval s MŠMT, a to zejména v oblasti veřejných zakázek na ICT, kde MŠMT využívalo jeho odborné znalosti v oblasti infrastruktury a kybernetické bezpečnosti. Jako expert podílel také na posouzení stávajících ICT řešení v rámci organizace státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek. Byl rovněž členem pracovní skupiny MŠMT k dalšímu směřování státních zkoušek, kde prokázal své odborné znalosti.



12. 9. 2022; lidovky.cz

Nový šéf Cermatu chce maturity přes počítač. Šéfem organizace se stal odborník na kyberbezpečnost

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) jmenoval v pondělí ředitelem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslava Krejčího, experta na kybernetickou bezpečnost a výstavbu informačních systémů.


Cermat je příspěvková organizace resortu školství (MŠMT), jež připravuje zadání státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Centrálně je tiskne a rozváží v kamionech do škol v zapečetěných obálkách, aby nedocházelo k úniku zadání před zahájením zkoušky.

To však má být do tří let minulostí. Vizí ministra Balaše i nového šéfa Cermatu je, aby žáci skládali maturity i jednotné přijímačky ve škole na počítačích.

„Ve střednědobém horizontu, tedy řádově do dvou až tří let, bychom měli připravit elektronizaci maturit i jednotných přijímacích zkoušek,“ uvedl pro Lidovky.cz Krejčí. „Aby bylo možné je skládat v elektronické podobě, to znamená na počítači, případně na tabletu. Zkrátka v maximální možné míře bez papíru,“ dodal. Zároveň odmítl myšlenku, se kterou přišel předchozí ministr školství Petr Gazdík (STAN). A to že by si školy zadání od Cermatu tiskly přímo v budovách školy z cloudu. „Pokud mluvíme o elektronizaci,myslíme elektronizaci řešení, nikoli posílání zadání, „ řekl Krejčí.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/cermat-novy-reditel-miroslav-krejci-balas.A220912_193027_ln_domov_vag



12. 9. 2022; parlamentnilisty.cz

MŠMT: Novým ředitelem CERMAT se stal Miroslav Krejčí

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) má od dnešního dne nového ředitele. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš do této pozice jmenoval Miroslava Krejčího, odborníka na kybernetickou bezpečnost a výstavbu informačních systémů, který od minulého roku pracoval pro MŠMT jako odborník v oblasti veřejných zakázek na ICT.

„Jsem rád, že do čela Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání nastupuje člověk s mnohaletými zkušenostmi z oblasti informatiky a kybernetické bezpečnosti, protože jeho úkolem ve střednědobém horizontu je elektronizace státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek. Neméně důležitým úkolem nového ředitele bude ale také zajištění hladkého průběhu státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na jaře 2023,“ říká Vladimír Balaš, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Ing. Miroslav Krejčí (*1979) je absolventem elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického. Od roku 2005 působil na Policejním prezidiu v odboru informatiky a provozu informačních technologií, kde se podílel na provozu centrálních informačních systémů. Následně pracoval na Ředitelství pro podporu výkonu služby Policejního prezidia, kde se zabýval zejména veřejnými zakázkami v oblasti IT a realizací a řízením projektů spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie.

Mezi jeho pracovní zkušenosti patří také pozice projektového manažera v pražské Nemocnici Na Homolce, kde měl zodpovědnost za vývoj vlastního nemocničního informačního systému. V posledním roce spolupracoval s MŠMT, a to zejména v oblasti veřejných zakázek na ICT, kde MŠMT využívalo jeho odborné znalosti v oblasti infrastruktury a kybernetické bezpečnosti. Jako expert podílel také na posouzení stávajících ICT řešení v rámci organizace státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek. Byl rovněž členem pracovní skupiny MŠMT k dalšímu směřování státních zkoušek, kde prokázal své odborné znalosti.


12. 9. 2022; ucitelskenoviny.cz

Novým ředitelem Cermatu se stal odborník na IT Miroslav Krejčí

Novým ředitelem Cermatu se dnes stal odborník na kybernetickou bezpečnost a informační systémy Miroslav Krejčí. Do funkce ho jmenoval ministr školství Vladimír Balaš (STAN), informovala mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Bývalá ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová skončila v jeho čele v květnu poté, co ji kvůli nespokojenosti s řízením a hospodařením organizace odvolal bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN). Cermat je organizací ministerstva školství, má na starosti zejména státní maturity a jednotné přijímací zkoušky.

Krejčí je podle Balaše člověk s mnohaletými zkušenostmi z informatiky a kybernetické bezpečnosti. Za jeho úkol ve střednědobém horizontu označil ministr elektronizaci státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek. "Neméně důležitým úkolem nového ředitele bude ale také zajištění hladkého průběhu státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na jaře 2023," řekl.

Krejčí je absolventem elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického. Od roku 2005 působil na policejním prezidiu, kde se podílel na provozu centrálních informačních systémů a zabýval se veřejnými zakázkami IT a řízením projektů spolufinancovaných z EU. Pracovní zkušenosti sbíral rovněž jako projektový manažer v pražské Nemocnici Na Homolce. S ministerstvem školství spolupracoval v posledním roce na veřejných zakázkách na informační technologie. Jako expert se podílel na posouzení stávajících ICT řešení pro organizaci státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek a byl členem pracovní skupiny k dalšímu směřování státních zkoušek, uvedla Lednová.

Vedením Cermatu byl po odvolání Kleňhové dosud pověřen Milan Štábl, který v druhé polovině srpna odešel z funkce náměstka ministerstva školství pro IT a veřejné zakázky. Na rezignaci z funkce náměstka se dohodl s Balašem kvůli tomu, že spolupracoval s poradcem Luďkem Šteffelem, jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Právě kvůli kontaktům s jiným obviněným ze stejné kauzy rezignoval na konci června i Balašův předchůdce Gazdík.

Do výběrového řízení se podle informací ministerstva ze začátku srpna přihlásilo sedm lidí. Balaš tehdy uvedl, že Cermat by měl do budoucna při plnění svých úkolů více spolupracovat s ministerstvem i Českou školní inspekcí a Národním pedagogickým institutem. "Těch důvodů, proč je potřeba propojit Cermat s těmi dalšími institucemi, je celá řada. Myslím si, že je nepřijatelné, aby to, co se učí na školách v České republice, určoval Cermat," řekl. Poukázal na to, že testy od Cermatu ovlivňují obsah vzdělávání ve školách.


12. 9. 2022; pedagogicke.info

MŠMT: Novým ředitelem CERMAT se stal odborník na IT Miroslav Krejčí

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) má od dnešního dne nového ředitele. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš do této pozice jmenoval Miroslava Krejčího, odborníka na kybernetickou bezpečnost a výstavbu informačních systémů, který od minulého roku pracoval pro MŠMT jako odborník v oblasti veřejných zakázek na ICT.

„Jsem rád, že do čela Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání nastupuje člověk s mnohaletými zkušenostmi z oblasti informatiky a kybernetické bezpečnosti, protože jeho úkolem ve střednědobém horizontu je elektronizace státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek. Neméně důležitým úkolem nového ředitele bude ale také zajištění hladkého průběhu státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na jaře 2023,“ říká Vladimír Balaš, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Ing. Miroslav Krejčí (*1979) je absolventem elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického. Od roku 2005 působil na Policejním prezidiu v odboru informatiky a provozu informačních technologií, kde se podílel na provozu centrálních informačních systémů. Následně pracoval na Ředitelství pro podporu výkonu služby Policejního prezidia, kde se zabýval zejména veřejnými zakázkami v oblasti IT a realizací a řízením projektů spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie.

Mezi jeho pracovní zkušenosti patří také pozice projektového manažera v pražské Nemocnici Na Homolce, kde měl zodpovědnost za vývoj vlastního nemocničního informačního systému. V posledním roce spolupracoval s MŠMT, a to zejména v oblasti veřejných zakázek na ICT, kde MŠMT využívalo jeho odborné znalosti v oblasti infrastruktury a kybernetické bezpečnosti. Jako expert podílel také na posouzení stávajících ICT řešení v rámci organizace státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek. Byl rovněž členem pracovní skupiny MŠMT k dalšímu směřování státních zkoušek, kde prokázal své odborné znalosti.


12. 9. 2022; iDNES.cz

Cermat povede expolicista a odborník na IT Krejčí. Na MŠMT už působil externě

Státní organizace pro přípravu a tisk maturit a přijímacích zkoušek Cermat má po 111 dnech nového stálého šéfa. Milana Štábla, kterého dočasným vedením pověřil tehdejší ministr školství Petr Gazdík, střídá v čele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Miroslav Krejčí, odborník na IT služby, který s ministerstvem školství již externě spolupracoval.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cermat-novy-reditel-expolicista-odbornik-it-miroslav-krejci.A220912_110640_domaci_imat


„Jsem rád, že do čela Cermatu nastupuje člověk s mnohaletými zkušenostmi z oblasti informatiky a kybernetické bezpečnosti, protože jeho úkolem ve střednědobém horizontu je elektronizace státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek. Neméně důležitým úkolem nového ředitele bude ale také zajištění hladkého průběhu státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na jaře 2023,“ uvedl na adresu Krejčího ministr školství Vladimír Balaš.

Nového šéfa si ministr školství vybral překvapivě sám. „Neúčastnil jsem se výběrového řízení, ale oslovil mě pan ministr poté, co nebyl vybrán žádný z kandidátů,“ vysvětluje pro iDNES.cz Krejčí.



Nového šéfa Cermatu nečekají lehké úlohy. Kromě příprav na jarní maturity a přijímací zkoušky na střední školy musí vybrat nové dodavatele těchto služeb, přičemž tato agenda stála na jaře místo bývalou ředitelku Michaelu Kleňhovou. Mimo jiné poté, co redakce iDNES.cz upozornila na předražené a neprůhledné zakázky tiskových a kompletačních linek a jejich servis.

Bývalý ministr školství pak do organizace poslal auditory, ty ale po čase musel dočasný šéf Milan Štábl stáhnout, protože se v systémech nacházely šedé zóny, kvůli kterým nebylo možné audity provést. I s tím si bude muset Krejčí poradit, a právě to byl jeden z důvodů, proč se ministr rozhodl právě pro něj.



Miroslav Krejčí je totiž absolventem elektrotechnické fakulty ČVUT a od roku 2005 působil na Policejním prezidiu v odboru informatiky a provozu informačních technologií, kde se podílel na provozu centrálních informačních systémů. Následně pracoval na Ředitelství pro podporu výkonu služby policejního prezidia, kde se zabýval zejména veřejnými zakázkami v oblasti IT a realizací a řízením projektů spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie.

Zkušenosti má ale také coby projektový manažer v pražské Nemocnici Na Homolce, kde pracoval na vývoji vlastního nemocničního informačního systému. Poslední rok pak zasvětil externí spolupráci s MŠMT v oblasti veřejných zakázek na počítačové technologie. Ministerstvo využívalo jeho znalostí v oblasti infrastruktury a kybernetické bezpečnosti.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cermat-novy-reditel-expolicista-odbornik-it-miroslav-krejci.A220912_110640_domaci_imat



12. 9. 2022; lidovky.cz

Cermat povede expolicista a odborník na IT Krejčí. Na MŠMT už působil externě

Státní organizace pro přípravu a tisk maturit a přijímacích zkoušek Cermat má po 111 dnech nového stálého šéfa. Milana Štábla, kterého dočasným vedením pověřil tehdejší ministr školství Petr Gazdík, střídá v čele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Miroslav Krejčí, odborník na IT služby, který s ministerstvem školství již externě spolupracoval.


„Jsem rád, že do čela Cermatu nastupuje člověk s mnohaletými zkušenostmi z oblasti informatiky a kybernetické bezpečnosti, protože jeho úkolem ve střednědobém horizontu je elektronizace státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek. Neméně důležitým úkolem nového ředitele bude ale také zajištění hladkého průběhu státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na jaře 2023,“ uvedl na adresu Krejčího ministr školství Vladimír Balaš.

Nového šéfa si ministr školství vybral překvapivě sám. „Neúčastnil jsem se výběrového řízení, ale oslovil mě pan ministr poté, co nebyl vybrán žádný z kandidátů,“ vysvětluje pro iDNES.cz Krejčí.



Nového šéfa Cermatu nečekají lehké úlohy. Kromě příprav na jarní maturity a přijímací zkoušky na střední školy musí vybrat nové dodavatele těchto služeb, přičemž tato agenda stála na jaře místo bývalou ředitelku Michaelu Kleňhovou. Mimo jiné poté, co redakce iDNES.cz upozornila na předražené a neprůhledné zakázky tiskových a kompletačních linek a jejich servis.

Bývalý ministr školství pak do organizace poslal auditory, ty ale po čase musel dočasný šéf Milan Štábl stáhnout, protože se v systémech nacházely šedé zóny, kvůli kterým nebylo možné audity provést. I s tím si bude muset Krejčí poradit, a právě to byl jeden z důvodů, proč se ministr rozhodl právě pro něj.

Miroslav Krejčí je totiž absolventem elektrotechnické fakulty ČVUT a od roku 2005 působil na Policejním prezidiu v odboru informatiky a provozu informačních technologií, kde se podílel na provozu centrálních informačních systémů. Následně pracoval na Ředitelství pro podporu výkonu služby policejního prezidia, kde se zabýval zejména veřejnými zakázkami v oblasti IT a realizací a řízením projektů spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie.


Zkušenosti má ale také coby projektový manažer v pražské Nemocnici Na Homolce, kde pracoval na vývoji vlastního nemocničního informačního systému. Poslední rok pak zasvětil externí spolupráci s MŠMT v oblasti veřejných zakázek na počítačové technologie. Ministerstvo využívalo jeho znalostí v oblasti infrastruktury a kybernetické bezpečnosti.

Podílel se také na posouzení stávajících ICT řešení v rámci organizace státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek.

„Prvním úkolem je zajištění hladkého průběhu maturitní zkoušky a přijímacích zkoušek v roce 2023. Hlavním úkolem během dvou tří let je elektronizace maturitní zkoušky a jednotné přijímací zkoušky. Co se týká obsahu zkoušek, zahájíme odbornou diskuzi se všemi zainteresovanými subjekty a budeme se snažit najít společnou shodu nad budoucí podobou maturit i přijímaček,“ doplnil Krejčí své plány v nové pozici.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/cermat-novy-reditel-expolicista-odbornik-it-miroslav-krejci.A220912_134308_ln_domov_hma



12. 9. 2022; E15

Ředitel vývojového centra Valeo Dvořák: Lidi, kteří milují auta, bude práce pro Valeo vždy bavit

Moderní auta dostávají čím dál pokročilejší techniku, která se stará jak o jejich šetrnost k životnímu prostředí, tak o bezpečnost posádky. Jasným trendem je automatizace jízdy a právě v systémech pro ni potřebných je světovou špičkou společnost Valeo. Mnohé tyto systémy vyvíjí Valeo v pražském vývojovém centru, kterému šéfuje Leoš Dvořák a vede tady rychle se rozrůstající partu inženýrů. Podle Dvořáka může právě plně autonomní jízda přiblížit auta a s nimi spojené služby širokým masám, pro které se dnes čím dál dražší vozy stávají hůře dostupnými.

Auta zdražují, mnozí se obávají jejich cenové dostupnosti do budoucna, přitom špičkové a drahé techniky v autech jen a jen přibývá. Budou auta pro lidi i v budoucnu dostupnou záležitostí? A budou nadále třeba i předmětem vášní a koníčků?

Myslím si, že budou. Cesta k tomu ale vede přes plně autonomní auta. Když se podíváme na dnešní situaci, v Česku máme asi 6,5 milionu registrovaných vozidel, která často i víc než 95 procent času někde stojí. Z našeho pohledu je to nevyužitý potenciál, a navíc už teď jsou zaparkovaná auta často problém. Obzvlášť ve městech, kde je zastoupení aut extrémní, bude dávat smysl mobilita jako služba, která přinese mnohem vyšší vytížení aut a umožní lidem žít bez vlastního vozidla. Cesta k tomu samozřejmě vede přes plně autonomní vozy, které budou plnit řadu různorodých úkolů. To nám na druhou stranu dá určitý prostor a čas budovat si vztah třeba k těm krásným autům, jaká jsme milovali jako děti, nebo po kterých prostě toužíme kvůli jejich designu nebo výkonu. Jen auta pro to běžné denní používání tedy budou možná trochu takovými „počítači na kolečkách“. 

Jakou má Valeo vizi z hlediska cesty k autonomním autům? Máte třeba konkrétní cíle, kdy by měla auta jezdit bez nehod či zranění účastníků provozu, jako některé automobilky?

Neřekl bych, že to řešíme takto jednoduše. Je to totiž o tom, že autonomní auto prostě musí být ze své podstaty absolutně bezpečné. A dokud takové plně autonomní a absolutně bezpečné auto nebudeme umět vytvořit, nemůžeme ho na silnice pustit. Z toho důvodu si nedáváme žádné cíle z hlediska progrese počtu nehod a podobně.

o je ale něco, od čeho jsme poměrně daleko. Jak dlouho bude něco takového trvat?

V zásadě můžeme říct, že takové autonomní auto bychom byli schopni vytvořit již dnes. Senzory a software na to máme. Výsledný produkt by ale zákazník nedokázal plně využít kvůli chybějící legislativě. A také by byl hodně drahý. Takže to bude postupná cesta, postupně budeme naše řešení a systémy vylepšovat, až se dostaneme k plné autonomii. Kvalifikované odhady v našem odvětví mluví o tom, že do 15 let bude značná část aut disponovat autonomním řízením úrovně 3 a že se v té době začnou objevovat první vozy s řízením úrovně 4, tedy již plně autonomní auta, ale stále s volantem. Když vidíme, že dnes na trh dostáváme do aut první LiDARové systémy, které umožňují autonomní jízdu za přesně definovaných podmínek, myslím si, že je to realistické.

A co pro to, aby to bylo dosažitelné, dělá Valeo konkrétně tady v Praze?

Největší část našeho vývojového centra se zaměřuje právě na vývoj senzorů a systémů pro podporu autonomní jízdy. V podstatě tu tedy učíme auta jezdit autonomně, vyvíjíme pro to potřebnou techniku a tu pak s automobilkami, které jsou našimi zákazníky, nasazujeme do jejich budoucích automobilů. Zabýváme se i vývojem systémů monitoringu řidiče a jeho schopnosti reagovat, které budou se vzrůstající autonomií vozů také důležité. A máme i vývoj v oblasti tepelného komfortu, tedy klimatizací, nebo systémů chlazení baterií.

Jak moc je v tomto ohledu Praha důležitá z globálního hlediska?

Velmi. Jsme jedno z největších vývojových center Valea v Evropě a postupem času získáváme čím dál tím víc zodpovědnosti. Plně zodpovídáme třeba za vývoj platformy dešťově-světelných senzorů, pracujeme na ultrazvukových i radarových systémech, vyvíjíme kamerové systémy a hodně velkou roli hrajeme při vývoji LiDARových řešení. To je ten největší skok směrem k budoucnosti, LiDARy vyvíjí řada firem, ale jen naše řešení už najdete v sériové výrobě v prvních autech, která si mohou zákazníci koupit. Máme v tom velký náskok, tato řešení vyvíjíme v podstatě napůl s kolegy z Německa. Kromě radarů s dlouhým dosahem tak máme v Praze alespoň částečnou zodpovědnost za kompletní portfolio produktů, které je pro budoucí samořiditelná auta nezbytné.

Pojďme se podívat za zdi Valea – jak u vás práce na takových projektech vypadá?

Je to vývoj jako v každé jiné oblasti. Vytvoříte koncept, uděláte studii, pokračujete přes výrobu prototypů, jejich testování a validaci, až se časem dostanete do sériové výroby. V čem je ale Valeo skutečně výjimečné a v Praze jsme v tom opět hodně vpředu, je používání virtuálních technologií. Pro testování autonomního auta je potřeba najet spousty kilometrů a nasnímat obrovské množství dat, na kterých následně ověřujeme to, že auto za pomoci senzorů a systémů „vidí“ to, co má vidět, a reaguje tak, jak má reagovat. To je ale časově nesmírně náročné a také drahé, takže čím dál častěji postupujeme cestou virtuálních testů.

Vedle klasické dokumentace, jako jsou CAD výkresy a schémata, obsahuje dokumentace k projektu právě i veškeré testy. Data validujeme v našich virtuálních prostředích, takže především na začátku vývoje postupujeme rychle a nemusíme znovu najíždět stovky tisíc kilometrů. Jsme v tom tak daleko, že k tomu máme i prvky umělé inteligence, které dovedou podmínky testů přepočítat pro jiné situace. Nasbíráme data třeba za denního světla za dobrého počasí a pomocí AI dokážeme stejnou oblast přepočítat na podmínky noci, sněžení, deště nebo mlhy. To nám pomáhá rychle ověřit, co auto vidí a jak reaguje, můžeme identifikovat a vyřešit ty nejčastější chyby a teprve pak projekt pustit na silnice. Samozřejmě testování jak na našem polygonu, tak ve skutečném provozu bude vždy hrát důležitou roli, zejména při finálním ladění systémů v konkrétních vozech.

I přes čím dál větší zapojení takové digitalizace potřebujete čím dál víc inženýrů?

Ano, s nadsázkou mohu říci, že naše potřeby jsou nekonečné. Rosteme velmi rychle, roste počet projektů, roste množství dat, se kterými pracujeme, a to prostě jen virtualizací nevyřešíme. Pro chytré lidi má Valeo neuvěřitelně zajímavou práci. Polovinu našich nových pracovních pozic v celé České republice letos tvoří pozice ve vývoji.

„Obzvlášť ve městech, kde je zastoupení aut extrémní, bude dávat smysl mobilita jako služba. Přinese mnohem vyšší vytížení aut a umožní lidem žít bez vlastního vozidla.“

Můžete být konkrétnější? Co práce ve Valeu inženýrům nabídne?

Skvělé možnosti seberealizace, práci na špičkových projektech, které pomáhají definovat budoucnost automobilového světa. Potřebujeme jak nesmírně kreativní lidi, kteří jsou schopni pracovat na koncepčních projektech, tak ty svědomité, kteří řeší každý detail a dotahují vše k dokonalosti. Pro každého tedy máme něco. Jistě, ten vývoj zcela nových věcí od konceptu je na první pohled asi to nejatraktivnější, pro inženýra možná na první pohled není nic jiného, co by ho mohlo bavit víc. Na druhou stranu to není úplně pro každého, někdo prostě rád řeší ty úplně poslední milimetry a halíře. Obojí přitom tu budoucnost ovlivňuje vlastně stejnou měrou. Vize a koncepty nás posouvají dál, ale ono řešení detailů a jejich dotažení v praxi nám umožňují naše řešení v praxi nasadit. Dám příklad. U první generace některých produktů můžeme třeba použít nadbytek výpočetního výkonu, což znamená nejen vyšší cenu, ale i vyšší spotřebu energie. Jenže teď tu máme elektrická auta a větší spotřeba senzorů a systémů zkracuje jejich dojezd, takže pro masové rozšíření takového produktu je potřeba nejen snížit cenu, ale právě i energetické nároky systému. A k tomu všemu u nás dostávají inženýři příležitost. Lidi, co auta milují, bude ta práce ve Valeu vždy hodně bavit.

Leoš Dvořák, General Manager R&D Center Praha

Pražské vývojové centrum společnosti Valeo vede Leoš Dvořák od roku 2018, kdy nahradil svého předchůdce Pavla Peku (ten postoupil ve skupině Valeo na mezinárodní pozici). Leoš Dvořák je odborníkem v oblastech automatizace, průmyslu 4.0 a inteligentních měst. Do Valea přišel již s bohatými zkušenostmi z několika nadnárodních firem a z řady zemí světa. Pracoval na inženýrských, výrobních i na vědeckých a výzkumných projektech v El Salvadoru, Číně, USA i v Evropě. Aktivně působí i v akademické sféře, vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, nicméně jeho aktuální akademické aktivity jsou spojeny především s VUT Brno. Je autorem či spoluautorem několika patentů. „Plně autonomní auta bychom dovedli postavit už nyní. Senzory a software na to máme. Výsledný produkt by ale zákazník nedokázal plně využít kvůli chybějící legislativě,“ vysvětluje v rozhovoru.



12. 9. 2022; zena-in.cz

Vůně namíchaná umělou inteligencí, kostičky LEGO® a Průšova tisková farma budoucnosti z dubajského EXPO – festival Maker Faire Prague ovládne Pražskou

Největší Maker Faire festival v Česku, jehož partnerem je v letošním roce poprvé také Výstaviště Praha, startuje už za dva týdny. Návštěvníci areálu Pražské tržnice, kterou od července tohoto roku spravuje právě Výstaviště Praha, se o víkendu 17. - 18. 9. mohou těšit na neobvyklá řešení. Chybět nebudou roboti v různých podobách a formách, 3D tisk, hry ani unikátní možnost nechat si namíchat parfém na míru.

Brány Maker Faire Prague se letos otevřou už po páté. Populární festival změnil oproti loňskému roku své stanoviště – z Výstaviště se přesunul o několik stovek metrů do areálu Pražské tržnice. Své projekty představí přes 120 makerů z České republiky, Slovenska, Švýcarska, Nizozemska, Itálie, Německa a USA, chybět nebude řada tematických workshopů, přednášky a soutěže o zajímavé ceny. Vstupenky budou dostupné na místě nebo v předprodeji na portálu GoOut, dospělý zaplatí za jednodenní vstup 250 Kč, za dva dny potom 300 Kč, v ceně jsou zahrnuty až tři děti zdarma. Vstupenky zakoupené v předprodeji se zařadí do slosování o 3D tiskárnu Original Prusa MINI+.

„Nadcházející Maker Faire naváže na předchozí úspěšné ročníky, které proběhly na Výstavišti Praha a já jsem moc rád, že jsme se stali partnery tohoto největšího kutilského festivalu. Zároveň věřím, že ačkoli jsme museli z důvodu rekonstrukce Průmyslového paláce akci přesunout do Pražské tržnice, na kvalitě akce nebude ubráno, a i letos zavítá jako již tradičně velké množství návštěvníků. V roce 2023 pak plánujeme vrátit Maker Faire na Výstaviště, a to konkrétně do nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonů,“ komentuje akci Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha a.s.

Nový Průšův projekt poprvé v ČR

Nejúspěšnějším českým makerem je nepochybně Josef Průša, který dokázal svoji vizi dovést od malého garážového projektu ke značce s mezinárodní prestiží. Na nedávno skončené světové výstavě EXPO v Dubaji představila společnost Prusa Research novinku – automatickou tiskovou farmu Original Prusa Pro Automated Farm System (AFS).

Ta bude v rámci programu Maker Faire Prague k vidění poprvé v ČR. Jedná se o systém postavený na nových tiskárnách CoreXY 3D s automatickým sklízením a vydáváním hotových produktů. Všechno přitom ovládá jedno centrální intuitivní rozhraní. Návštěvníci budou moct farmě zadat vlastní unikátní tisk.

Vůně na míru

Hranice dílny už dávno přerostl i projekt Algorithmic Perfumery vyvinutý týmem EveryHuman, který bude jednou z hlavních hvězd letošního Maker Faire Prague. Jedná se o unikátní počin na hranici umění, filozofie a umělé inteligence. Unikátní systém odhadne pomocí umělé inteligence osobnost uživatele a následně mu mícháním 500 aromat vytvoří vůni přesně na míru. A přesně tento proces si návštěvníci budou moct na Maker Faire Prague vyzkoušet na vlastní kůži.



Projekt EveryHuman má kořeny v Nizozemsku a jeho prezentace se v rámci Maker Faire Prague uskuteční díky podpoře Nizozemského velvyslanectví.

Fenomén LEGO® – koníček, láska i zaměstnání

Stavebnice LEGO® jsou díky své komplexnosti, přesnosti a téměř nepřeberným možnostem oblíbeným materiálem řady makerů. Hostem letošního Maker Faire Prague bude skutečný LEGO expert Milan Reindl, profesionální designér řady LEGO Technic, který má kontě desítky originálních modelů. Jeho současným působištěm je centrála společnosti LEGO® v dánském Billundu.

LEGO Group letos slaví 90 let své historie a kostičky LEGO budou na letošním Maker Faire Prague přítomné nejen teoreticky, ale i prakticky. Ve speciální hravé zóně se budou moci děti i jejich rodiče ponořit do zábavných aktivit, které pomáhají rozvíjet klíčové dovednosti důležité pro život. Na návštěvníky čeká velká mozaiková zeď, jojo z dílků LEGO, robotické stavebnice anebo crash testy vlastnoručně vyrobených modelů vozítek na rampách. Návštěvníci dostanou unikátní možnost vrátit se i do minulosti, kdy byly LEGO hračky ze dřeva a stavět třeba nadrozměrné dřevěné fantastické bytosti.

REKLAMA

360° „videotribuna” pro makery od Xiaomi

Oficiální portréty makerů si letos vzala na starosti technologická společnost Xiaomi. Na Maker Faire přiváží speciální kutilský projekt, jehož výstupem budou atraktivní „rotující“ videa pořízená z nezvyklé perspektivy. Fotografická točna vybavená aktuálně nejlepším fotomobilem řady Xiaomi 12 umožní rychlé pořízení 360° videí nejen vystavujících makerů, ale i jejich výrobků. To vše ve vysokém rozlišení a špičkové obrazové kvalitě.

Pořadatelé festivalu si na Xiaomi „videotribunu” budou zvát vystavující makery a vznikne tak ucelená série poutavých filmových medailonků oslavující kreativitu a zručnost. Profesionálně nasnímané kutilské projekty budou doprovázet festival na sociálních sítích a nakonec z nich vznikne finální videoklip jako koláž toho nejlepšího, co bylo na pražském Maker Faire k vidění.

Robotika, hardware a software jako hra

Velkou výhodou procesu objevování a hraní je, že se při něm lidé přímo učí. To ukazují i projekty Filipa Szkandera a Josefa Kahouna. Ten první se věnuje odtajňování magie počítačových čipů, jejichž zjednodušené verze staví ze základních součástek. Druhý jmenovaný se potom přes svůj mladý věk aktivně podílí na výuce programování. Jeho projekt Codeventure v sobě kombinuje možnosti moderní počítačové hry s prvky programování a algoritmizace.



Další hravě výukový stánek otevře na Maker Faire Prague Fakulta elektrotechnická ČVUT. Jako malý teaser na podzimní kolo Robosoutěže FEL ČVUT si zde budou malí i velcí stavitelé moct navrhnout, postavit a naprogramovat vlastního robota basketbalistu, který bude střílet míčky na koš.

Profesionální filmové triky, prostorový zvuk pro VR a 3D tisk v Ukrajině

Festivaly Maker Faire jsou tradičně velmi rozmanité a to potvrzuje i program toho letošního. Kromě výše zmíněných projektů a hostů budou v Pražské tržnici k vidění možnosti domácích filmových triků v podání studia Z-Tech, mikrofon speciálně navržený pro věrné nahrávání prostorového zvuku nebo projekt 3D tiskových táborů pro děti na Ukrajině. A to je jen malá část toho, co letošní Maker Faire Prague svým návštěvníkům nabídne.

„Program všech českých Maker Fairů sestavujeme tak, aby byl co nejpestřejší. Mám radost, že v rámci to největšího se nám podařilo přivést opravdu různorodé projekty a autory jak z ČR, tak ze zahraničí,” říká Ondřej Kašpárek, programový ředitel Maker Faire Prague a zakladatel iniciativy Maker More, která festivaly Maker Faire v ČR pořádá. „Festivaly Maker Faire nevnímáme pouze jako prezentaci projektů veřejnosti, ale také jako platformu, kde se můžou setkat tvůrci z různých oborů a navzájem se inspirovat. Rádi vytváříme prostor, kde vedle sebe vystupují například zástupci tradičních řemesel, odborníci na 3D tisk a konstruktéři funkčních raket.”

Veletrh pořádají organizace Make More a Pražská tržnice, Generálním partnerem je společnost Prusa Research, partnery pak Hlavní město Praha, Make.co, STMicroelectronics, Hornbach, Xiaomi, Espressif, Brick’R’knowledge, Karmen, Filament PM, Science in, Esero, Hennlich, AK Belo, Praha 7. Role mediálních partnerů se ujaly Radio 1 a Chiptron.


12. 9. 2022; Ihned.cz

Cermat přebírá Miroslav Krejčí. Odborník na informatiku, který má digitalizovat státní zkoušky

Po více než třech měsících má Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) nového a plnohodnotného ředitele. Je jím Miroslav Krejčí, který nastupuje poté, co exministr školství Petr Gazdík (STAN) na konci května odvolal tehdejší ředitelku Michaelu Kleňhovou. Centrum pak dočasně vedl náměstek Milan Štábl, který je spojený s kauzou Dozimetr. Ten sice na ministerstvu školství skončil v polovině srpna, ve vedení Cermatu ale do nástupu nového šéfa zůstal.

„Jsem rád, že do čela Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání nastupuje člověk s mnohaletými zkušenostmi z oblasti informatiky a kybernetické bezpečnosti, protože jeho úkolem ve střednědobém horizontu je elektronizace státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek,“ řekl nynější ministr školství Vladimír Balaš (STAN). „Neméně důležitým úkolem nového ředitele bude ale také zajištění hladkého průběhu státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na jaře 2023,“ dodal ministr, který Krejčího do čela centra dosadil sám. 


12. 9. 2022; Novinky.cz

Novým šéfem Cermatu je odborník na kybernetickou bezpečnost Miroslav Krejčí

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) jmenoval nového ředitele Cermatu. Od pondělí jím je Miroslav Krejčí, odborník na kybernetickou bezpečnost a výstavbu informačních systémů, který od minulého roku pracoval pro MŠMT jako expert v oblasti veřejných zakázek na informační technologie.

„Jsem rád, že do čela Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) nastupuje člověk s mnohaletými zkušenostmi z oblasti informatiky a kybernetické bezpečnosti, protože jeho úkolem ve střednědobém horizontu je elektronizace státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek (které Cermat organizuje - pozn. red.),“ poznamenal Balaš.


Neméně důležitým úkolem nového ředitele bude podle ministra také zajištění hladkého průběhu státních maturit a jednotných přijímaček na jaře 2023.

Miroslav Krejčí (*1979) je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Od roku 2005 působil na Policejním prezidiu v odboru informatiky a provozu informačních technologií, kde se podílel na provozu centrálních informačních systémů. Následně pracoval na Ředitelství pro podporu výkonu služby Policejního prezidia, kde se zabýval veřejnými zakázkami v oblasti IT a realizací a řízením projektů spolufinancovaných ze zdrojů EU.

Mezi jeho pracovní zkušenosti patří i pozice projektového manažera v pražské Nemocnici Na Homolce, kde měl zodpovědnost za vývoj vlastního nemocničního informačního systému.

Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové v posledním roce spolupracoval s MŠMT, a to hlavně v oblasti veřejných zakázek na ICT. Jako expert se rovněž podílel na posouzení stávajících ICT řešení v rámci organizace státních maturit a jednotných přijímaček, zároveň byl členem pracovní skupiny MŠMT k dalšímu směřování státních zkoušek.

Balaš chce, ať Cermat „více spolupracuje“

Bývalá ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová skončila v jeho čele v květnu poté, co ji kvůli nespokojenosti s řízením a hospodařením organizace odvolal bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN).


Vedením této organizace resortu školství byl po odvolání Kleňhové pověřen Milan Štábl, který v druhé polovině srpna odešel z funkce náměstka ministerstva školství pro IT a veřejné zakázky. Na rezignaci z funkce náměstka se dohodl s Balašem kvůli tomu, že spolupracoval s poradcem Luďkem Šteffelem, jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Právě kvůli kontaktům s jiným obviněným ze stejné kauzy rezignoval na konci června i Balašův předchůdce Gazdík.

Do výběrového řízení se podle informací ministerstva ze začátku srpna přihlásilo sedm lidí. Balaš tehdy uvedl, že Cermat by měl do budoucna při plnění svých úkolů více spolupracovat s MŠMT, Českou školní inspekcí i Národním pedagogickým institutem (NPI).

„Těch důvodů, proč je potřeba propojit Cermat s těmi dalšími institucemi, je celá řada. Myslím si, že je nepřijatelné, aby to, co se učí na školách v České republice, určoval Cermat,“ řekl Balaš.

Poukázal na to, že testy od Cermatu ovlivňují obsah vzdělávání ve školách.


12. 9. 2022; CT24.cz

Novým ředitelem Cermatu se stal odborník na IT Miroslav Krejčí

Novým ředitelem Cermatu se stal odborník na kybernetickou bezpečnost a informační systémy Miroslav Krejčí. Do funkce ho jmenoval ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Bývalá ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová skončila v květnu poté, co ji kvůli nespokojenosti s řízením a hospodařením organizace odvolal bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN). Cermat je organizací ministerstva školství, má na starosti zejména státní maturity a jednotné přijímací zkoušky.

Krejčí je podle Balaše člověk s mnohaletými zkušenostmi z informatiky a kybernetické bezpečnosti. Za jeho úkol ve střednědobém horizontu označil ministr elektronizaci státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek. „Neméně důležitým úkolem nového ředitele bude ale také zajištění hladkého průběhu státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na jaře 2023,“ řekl.

Krejčí je absolventem elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického. Od roku 2005 působil na policejním prezidiu, kde se podílel na provozu centrálních informačních systémů a zabýval se veřejnými zakázkami IT a řízením projektů spolufinancovaných z EU.



Pracovní zkušenosti sbíral rovněž jako projektový manažer v pražské Nemocnici Na Homolce. S ministerstvem školství spolupracoval v posledním roce na veřejných zakázkách na informační technologie. Jako expert se podílel na posouzení stávajících ICT řešení pro organizaci státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek a byl členem pracovní skupiny k dalšímu směřování státních zkoušek, uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.


ODKAZ

Ministr školství odvolal ředitelku Cermatu, audit podle něj odhalil nedostatky v hospodaření

Vedením Cermatu byl po odvolání Kleňhové dosud pověřen Milan Štábl, který v druhé polovině srpna odešel z funkce náměstka ministerstva školství pro IT a veřejné zakázky. Na rezignaci z funkce náměstka se dohodl s Balašem kvůli tomu, že spolupracoval s poradcem Luďkem Šteffelem, jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Právě kvůli kontaktům s jiným obviněným ze stejné kauzy rezignoval na konci června i Balašův předchůdce Gazdík.

Do výběrového řízení se podle informací ministerstva ze začátku srpna přihlásilo sedm lidí. Balaš tehdy uvedl, že Cermat by měl do budoucna při plnění svých úkolů více spolupracovat s ministerstvem i Českou školní inspekcí a Národním pedagogickým institutem. „Těch důvodů, proč je potřeba propojit Cermat s těmi dalšími institucemi, je celá řada. Myslím si, že je nepřijatelné, aby to, co se učí na školách v České republice, určoval Cermat,“ řekl. Poukázal na to, že testy od Cermatu ovlivňují obsah vzdělávání ve školách.


12. 9. 2022; rizeniskoly.cz

Novým ředitelem CERMATu se stal Miroslav Krejčí

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) má od dnešního dne nového ředitele. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš do této pozice jmenoval Miroslava Krejčího, odborníka na kybernetickou bezpečnost a výstavbu informačních systémů, který od minulého roku pracoval pro MŠMT jako odborník v oblasti veřejných zakázek na ICT.

„Jsem rád, že do čela Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání nastupuje člověk s mnohaletými zkušenostmi z oblasti informatiky a kybernetické bezpečnosti, protože jeho úkolem ve střednědobém horizontu je elektronizace státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek. Neméně důležitým úkolem nového ředitele bude ale také zajištění hladkého průběhu státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na jaře 2023,“ říká Vladimír Balaš, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Ing. Miroslav Krejčí (*1979) je absolventem elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického. Od roku 2005 působil na Policejním prezidiu v odboru informatiky a provozu informačních technologií, kde se podílel na provozu centrálních informačních systémů. Následně pracoval na Ředitelství pro podporu výkonu služby Policejního prezidia, kde se zabýval zejména veřejnými zakázkami v oblasti IT a realizací a řízením projektů spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie.

Mezi jeho pracovní zkušenosti patří také pozice projektového manažera v pražské Nemocnici Na Homolce, kde měl zodpovědnost za vývoj vlastního nemocničního informačního systému. V posledním roce spolupracoval s MŠMT, a to zejména v oblasti veřejných zakázek na ICT, kde MŠMT využívalo jeho odborné znalosti v oblasti infrastruktury a kybernetické bezpečnosti. Jako expert podílel také na posouzení stávajících ICT řešení v rámci organizace státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek. Byl rovněž členem pracovní skupiny MŠMT k dalšímu směřování státních zkoušek, kde prokázal své odborné znalosti.

Zdroj: https://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/novym-reditelem-cermatu-se-stal-miroslav-krejci


12. 9. 2022; msmt.cz

Novým ředitelem CERMATu se stal Miroslav Krejčí

Praha, 12. září 2022 - Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) má od dnešního dne nového ředitele. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš do této pozice jmenoval Miroslava Krejčího, odborníka na kybernetickou bezpečnost a výstavbu informačních systémů, který od minulého roku pracoval pro MŠMT jako odborník v oblasti veřejných zakázek na ICT.

„Jsem rád, že do čela Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání nastupuje člověk s mnohaletými zkušenostmi z oblasti informatiky a kybernetické bezpečnosti, protože jeho úkolem ve střednědobém horizontu je elektronizace státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek. Neméně důležitým úkolem nového ředitele bude ale také zajištění hladkého průběhu státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na jaře 2023,“ říká Vladimír Balaš, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Ing. Miroslav Krejčí (*1979) je absolventem elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického. Od roku 2005 působil na Policejním prezidiu v odboru informatiky a provozu informačních technologií, kde se podílel na provozu centrálních informačních systémů. Následně pracoval na Ředitelství pro podporu výkonu služby Policejního prezidia, kde se zabýval zejména veřejnými zakázkami v oblasti IT a realizací a řízením projektů spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie.

Mezi jeho pracovní zkušenosti patří také pozice projektového manažera v pražské Nemocnici Na Homolce, kde měl zodpovědnost za vývoj vlastního nemocničního informačního systému. V posledním roce spolupracoval s MŠMT, a to zejména v oblasti veřejných zakázek na ICT, kde MŠMT využívalo jeho odborné znalosti v oblasti infrastruktury a kybernetické bezpečnosti. Jako expert podílel také na posouzení stávajících ICT řešení v rámci organizace státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek. Byl rovněž členem pracovní skupiny MŠMT k dalšímu směřování státních zkoušek, kde prokázal své odborné znalosti.



10. 9. 2022; cc.cz

Parfém na míru i Průšova tiskařská farma budoucnosti. Pražská tržnice zve na sraz kutilů 21. století

Holešovická tržnice bude o víkendu 17. - 18. září hostit Maker Faire Prague. Festival 3D tisku, robotů i LEGA, s nimiž se vyřádí děti i dospělí

Zatímco dříve se běžný kutil neobešel bez šroubováku, kladiva či svěráku, kutilství moderního věku pracuje se zcela novými nástroji a materiálem. Jedná se o 3D tiskárny, filamenty, počítačové čipy i umělou inteligenci. Co lze spojením tradiční ruční výroby a moderních technologií vytvořit, se můžete přesvědčit již příští víkend na tradičním Maker Faire Prague festivalu, na kterém se představí na 120 tvůrců z České republiky i dalších koutů světa.

Maker Faire Prague festival, jehož je CzechCrunch mediálním partnerem, vstupuje do svého již pátého ročníku. Ukáže celou řadu zajímavých projektů a zároveň přinese jednu velkou změnu. Zatímco doposud se vždy odehrával v kulisách Pražského výstaviště, letos se akce konaná 17. a 18. září přesune o několik stovek metrů dál, do prostor Pražské tržnice.

„Věřím, že ačkoli jsme museli z důvodu rekonstrukce Průmyslového paláce akci přesunout do Pražské tržnice, na kvalitě akce nebude ubráno a i letos zavítá jako již tradičně velké množství návštěvníků. V roce 2023 pak plánujeme vrátit Maker Faire na Výstaviště, a to konkrétně do nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonů,“ říká Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha a.s., které je spoluorganizátorem celé akce a jež také Pražskou tržnici spravuje.

Na letošní ročník by se měli sjet kutilové ze Slovenska, Švýcarska, Nizozemska, Itálie, Německa, ale i Spojených států. Ti s sebou přivezou množství projektů, které si budou návštěvníci moci v mnoha případech vyzkoušet na vlastní kůži. Součástí programu bude řada tematických workshopů, přednášky i soutěže o zajímavé ceny, mezi kterými bude i slosování o 3D tiskárnu Original Prusa MINI+ od generálního partnera Prusa Research.



Foto: Maker Faire festival

Pohled na tiskařskou farmu od Prusa Research

Právě tato společnost je jedním z hlavních taháků celého festivalu. Vystavovat zde totiž bude svou automatickou tiskovou farmu Original Prusa Pro Automated Farm System (AFS). Ten je založený na nových tiskárnách CoreXY 3D, které umějí automaticky sklízet a vydávat vytištěné produkty.

Svou novinku společnost poprvé představila na Expu 2020 konaném v Dubaji. A nyní ji právě na Maker Fair Prague festivalu vůbec poprvé představí také v České republice. Zákazníci ji navíc budou moci zadat vlastní tisk a sledovat ji tak přímo při práci.


10. 9. 2022; tojesenzace.cz

Vůně namíchaná umělou inteligencí, kostičky LEGO® a Průšova tisková farma budoucnosti z dubajského EXPO – festival Maker Faire Prague ovládne Pražskou

Brány Maker Faire Prague se letos otevřou už po páté. Populární festival změnil oproti loňskému roku své stanoviště – z Výstaviště se přesunul o několik stovek metrů do areálu Pražské tržnice. Své projekty představí přes 120 makerů z České republiky, Slovenska, Švýcarska, Nizozemska, Itálie, Německa a USA, chybět nebude řada tematických workshopů, přednášky a soutěže o zajímavé ceny. Vstupenky budou dostupné na místě nebo v předprodeji na portálu GoOut, dospělý zaplatí za jednodenní vstup 250 Kč, za dva dny potom 300 Kč, v ceně jsou zahrnuty až tři děti zdarma. Vstupenky zakoupené v předprodeji se zařadí do slosování o 3D tiskárnu Original Prusa MINI+.

„Nadcházející Maker Faire naváže na předchozí úspěšné ročníky, které proběhly na Výstavišti Praha a já jsem moc rád, že jsme se stali partnery tohoto největšího kutilského festivalu. Zároveň věřím, že ačkoli jsme museli z důvodu rekonstrukce Průmyslového paláce akci přesunout do Pražské tržnice, na kvalitě akce nebude ubráno, a i letos zavítá jako již tradičně velké množství návštěvníků. V roce 2023 pak plánujeme vrátit Maker Faire na Výstaviště, a to konkrétně do nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonů,“ komentuje akci Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha a.s.

Nový Průšův projekt poprvé v ČR

Nejúspěšnějším českým makerem je nepochybně Josef Průša, který dokázal svoji vizi dovést od malého garážového projektu ke značce s mezinárodní prestiží. Na nedávno skončené světové výstavě EXPO v Dubaji představila společnost Prusa Research novinku – automatickou tiskovou farmu Original Prusa Pro Automated Farm System (AFS).

Ta bude v rámci programu Maker Faire Prague k vidění poprvé v ČR. Jedná se o systém postavený na nových tiskárnách CoreXY 3D s automatickým sklízením a vydáváním hotových produktů. Všechno přitom ovládá jedno centrální intuitivní rozhraní. Návštěvníci budou moct farmě zadat vlastní unikátní tisk.

Vůně na míru

Hranice dílny už dávno přerostl i projekt Algorithmic Perfumery vyvinutý týmem EveryHuman, který bude jednou z hlavních hvězd letošního Maker Faire Prague. Jedná se o unikátní počin na hranici umění, filozofie a umělé inteligence. Unikátní systém odhadne pomocí umělé inteligence osobnost uživatele a následně mu mícháním 500 aromat vytvoří vůni přesně na míru. A přesně tento proces si návštěvníci budou moct na Maker Faire Prague vyzkoušet na vlastní kůži.

Projekt EveryHuman má kořeny v Nizozemsku a jeho prezentace se v rámci Maker Faire Prague uskuteční díky podpoře Nizozemského velvyslanectví.

Fenomén LEGO® – koníček, láska i zaměstnání

Stavebnice LEGO® jsou díky své komplexnosti, přesnosti a téměř nepřeberným možnostem oblíbeným materiálem řady makerů. Hostem letošního Maker Faire Prague bude skutečný LEGO expert Milan Reindl, profesionální designér řady LEGO Technic, který má kontě desítky originálních modelů. Jeho současným působištěm je centrála společnosti LEGO® v dánském Billundu.

LEGO Group letos slaví 90 let své historie a kostičky LEGO budou na letošním Maker Faire Prague přítomné nejen teoreticky, ale i prakticky. Ve speciální hravé zóně se budou moci děti i jejich rodiče ponořit do zábavných aktivit, které pomáhají rozvíjet klíčové dovednosti důležité pro život. Na návštěvníky čeká velká mozaiková zeď, jojo z dílků LEGO, robotické stavebnice anebo crash testy vlastnoručně vyrobených modelů vozítek na rampách. Návštěvníci dostanou unikátní možnost vrátit se i do minulosti, kdy byly LEGO hračky ze dřeva a stavět třeba nadrozměrné dřevěné fantastické bytosti.

360° „videotribuna” pro makery od Xiaomi

Oficiální portréty makerů si letos vzala na starosti technologická společnost Xiaomi. Na Maker Faire přiváží speciální kutilský projekt, jehož výstupem budou atraktivní „rotující“ videa pořízená z nezvyklé perspektivy. Fotografická točna vybavená aktuálně nejlepším fotomobilem řady Xiaomi 12 umožní rychlé pořízení 360° videí nejen vystavujících makerů, ale i jejich výrobků. To vše ve vysokém rozlišení a špičkové obrazové kvalitě.

Pořadatelé festivalu si na Xiaomi „videotribunu” budou zvát vystavující makery a vznikne tak ucelená série poutavých filmových medailonků oslavující kreativitu a zručnost. Profesionálně nasnímané kutilské projekty budou doprovázet festival na sociálních sítích a nakonec z nich vznikne finální videoklip jako koláž toho nejlepšího, co bylo na pražském Maker Faire k vidění.

Robotika, hardware a software jako hra

Velkou výhodou procesu objevování a hraní je, že se při něm lidé přímo učí. To ukazují i projekty Filipa Szkandera a Josefa Kahouna. Ten první se věnuje odtajňování magie počítačových čipů, jejichž zjednodušené verze staví ze základních součástek. Druhý jmenovaný se potom přes svůj mladý věk aktivně podílí na výuce programování. Jeho projekt Codeventure v sobě kombinuje možnosti moderní počítačové hry s prvky programování a algoritmizace.

Další hravě výukový stánek otevře na Maker Faire Prague Fakulta elektrotechnická ČVUT. Jako malý teaser na podzimní kolo Robosoutěže FEL ČVUT si zde budou malí i velcí stavitelé moct navrhnout, postavit a naprogramovat vlastního robota basketbalistu, který bude střílet míčky na koš.

Profesionální filmové triky, prostorový zvuk pro VR a 3D tisk v Ukrajině

Festivaly Maker Faire jsou tradičně velmi rozmanité a to potvrzuje i program toho letošního. Kromě výše zmíněných projektů a hostů budou v Pražské tržnici k vidění možnosti domácích filmových triků v podání studia Z-Tech, mikrofon speciálně navržený pro věrné nahrávání prostorového zvuku nebo projekt 3D tiskových táborů pro děti na Ukrajině. A to je jen malá část toho, co letošní Maker Faire Prague svým návštěvníkům nabídne.

„Program všech českých Maker Fairů sestavujeme tak, aby byl co nejpestřejší. Mám radost, že v rámci to největšího se nám podařilo přivést opravdu různorodé projekty a autory jak z ČR, tak ze zahraničí,” říká Ondřej Kašpárek, programový ředitel Maker Faire Prague a zakladatel iniciativy Maker More, která festivaly Maker Faire v ČR pořádá. „Festivaly Maker Faire nevnímáme pouze jako prezentaci projektů veřejnosti, ale také jako platformu, kde se můžou setkat tvůrci z různých oborů a navzájem se inspirovat. Rádi vytváříme prostor, kde vedle sebe vystupují například zástupci tradičních řemesel, odborníci na 3D tisk a konstruktéři funkčních raket.”

Veletrh pořádají organizace Make More a Pražská tržnice, Generálním partnerem je společnost Prusa Research, partnery pak Hlavní město Praha, Make.co, STMicroelectronics, Hornbach, Xiaomi, Espressif, Brick’R’knowledge, Karmen, Filament PM, Science in, Esero, Hennlich, AK Belo, Praha 7. Role mediálních partnerů se ujaly Radio 1 a Chiptron.


9. 9. 2022; radio1.cz

MAKER FAIRE PRAGUE OVLÁDNE PRAŽSKOU TRŽNICI

Vůně namíchaná umělou inteligencí, kostičky LEGO® a Průšova tisková farma budoucnosti z dubajského EXPO – festival Maker Faire Prague ovládne Pražskou tržnici

Největší Maker Faire festival v Česku, jehož partnerem je v letošním roce poprvé také Výstaviště Praha, startuje už za dva týdny. Návštěvníci areálu Pražské tržnice, kterou od července tohoto roku spravuje právě Výstaviště Praha, se o víkendu 17. – 18. 9. mohou těšit na neobvyklá řešení. Chybět nebudou roboti v různých podobách a formách, 3D tisk, hry ani unikátní možnost nechat si namíchat parfém na míru.

 Brány Maker Faire Prague se letos otevřou už po páté. Populární festival změnil oproti loňskému roku své stanoviště – z Výstaviště se přesunul o několik stovek metrů do areálu Pražské tržnice. Své projekty představí přes 120 makerů z České republiky, Slovenska, Švýcarska, Nizozemska, Itálie, Německa a USA, chybět nebude řada tematických workshopů, přednášky a soutěže o zajímavé ceny. Vstupenky budou dostupné na místě nebo v předprodeji na portálu GoOut, dospělý zaplatí za jednodenní vstup 250 Kč, za dva dny potom 300 Kč, v ceně jsou zahrnuty až tři děti zdarma. Vstupenky zakoupené v předprodeji se zařadí do slosování o 3D tiskárnu Original Prusa MINI+.

„Nadcházející Maker Faire naváže na předchozí úspěšné ročníky, které proběhly na Výstavišti Praha a já jsem moc rád, že jsme se stali partnery tohoto největšího kutilského festivalu. Zároveň věřím, že ačkoli jsme museli z důvodu rekonstrukce Průmyslového paláce akci přesunout do Pražské tržnice, na kvalitě akce nebude ubráno, a i letos zavítá jako již tradičně velké množství návštěvníků. V roce 2023 pak plánujeme vrátit Maker Faire na Výstaviště, a to konkrétně do nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonů,“ komentuje akci Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha a.s.

Nový Průšův projekt poprvé v ČR

Nejúspěšnějším českým makerem je nepochybně Josef Průša, který dokázal svoji vizi dovést od malého garážového projektu ke značce s mezinárodní prestiží. Na nedávno skončené světové výstavě EXPO v Dubaji představila společnost Prusa Research novinku – automatickou tiskovou farmu Original Prusa Pro Automated Farm System (AFS).

Ta bude v rámci programu Maker Faire Prague k vidění poprvé v ČR. Jedná se o systém postavený na nových tiskárnách CoreXY 3D s automatickým sklízením a vydáváním hotových produktů. Všechno přitom ovládá jedno centrální intuitivní rozhraní. Návštěvníci budou moct farmě zadat vlastní unikátní tisk.

Vůně na míru

 Hranice dílny už dávno přerostl i projekt Algorithmic Perfumery vyvinutý týmem EveryHuman, který bude jednou z hlavních hvězd letošního Maker Faire Prague. Jedná se o unikátní počin na hranici umění, filozofie a umělé inteligence. Unikátní systém odhadne pomocí umělé inteligence osobnost uživatele a následně mu mícháním 500 aromat vytvoří vůni přesně na míru. A přesně tento proces si návštěvníci budou moct na Maker Faire Prague vyzkoušet na vlastní kůži. 

Projekt EveryHuman má kořeny v Nizozemsku a jeho prezentace se v rámci Maker Faire Prague uskuteční díky podpoře Nizozemského velvyslanectví.

Fenomén LEGO® – koníček, láska i zaměstnání

Stavebnice LEGO® jsou díky své komplexnosti, přesnosti a téměř nepřeberným možnostem oblíbeným materiálem řady makerů. Hostem letošního Maker Faire Prague bude skutečný LEGO expert Milan Reindl, profesionální designér řady LEGO Technic, který má kontě desítky originálních modelů. Jeho současným působištěm je centrála společnosti LEGO® v dánském Billundu.

LEGO Group letos slaví 90 let své historie a kostičky LEGO budou na letošním Maker Faire Prague přítomné nejen teoreticky, ale i prakticky. Ve speciální hravé zóně se budou moci děti i jejich rodiče ponořit do zábavných aktivit, které pomáhají rozvíjet klíčové dovednosti důležité pro život. Na návštěvníky čeká velká mozaiková zeď, jojo z dílků LEGO, robotické stavebnice anebo crash testy vlastnoručně vyrobených modelů vozítek na rampách. Návštěvníci dostanou unikátní možnost vrátit se i do minulosti, kdy byly LEGO hračky ze dřeva a stavět třeba nadrozměrné dřevěné fantastické bytosti.

360° „videotribuna” pro makery od Xiaomi

Oficiální portréty makerů si letos vzala na starosti technologická společnost Xiaomi. Na Maker Faire přiváží speciální kutilský projekt, jehož výstupem budou atraktivní „rotující“ videa pořízená z nezvyklé perspektivy. Fotografická točna vybavená aktuálně nejlepším fotomobilem řady Xiaomi 12 umožní rychlé pořízení 360° videí nejen vystavujících makerů, ale i jejich výrobků. To vše ve vysokém rozlišení a špičkové obrazové kvalitě.

Pořadatelé festivalu si na Xiaomi „videotribunu” budou zvát vystavující makery a vznikne tak ucelená série poutavých filmových medailonků oslavující kreativitu a zručnost. Profesionálně nasnímané kutilské projekty budou doprovázet festival na sociálních sítích a nakonec z nich vznikne finální videoklip jako koláž toho nejlepšího, co bylo na pražském Maker Faire k vidění.

Robotika, hardware a software jako hra

 Velkou výhodou procesu objevování a hraní je, že se při něm lidé přímo učí. To ukazují i projekty Filipa Szkandera a Josefa Kahouna. Ten první se věnuje odtajňování magie počítačových čipů, jejichž zjednodušené verze staví ze základních součástek. Druhý jmenovaný se potom přes svůj mladý věk aktivně podílí na výuce programování. Jeho projekt Codeventure v sobě kombinuje možnosti moderní počítačové hry s prvky programování a algoritmizace.

Další hravě výukový stánek otevře na Maker Faire Prague Fakulta elektrotechnická ČVUT. Jako malý teaser na podzimní kolo Robosoutěže FEL ČVUT si zde budou malí i velcí stavitelé moct navrhnout, postavit a naprogramovat vlastního robota basketbalistu, který bude střílet míčky na koš.

Profesionální filmové triky, prostorový zvuk pro VR a 3D tisk v Ukrajině

Festivaly Maker Faire jsou tradičně velmi rozmanité a to potvrzuje i program toho letošního. Kromě výše zmíněných projektů a hostů budou v Pražské tržnici k vidění možnosti domácích filmových triků v podání studia Z-Tech, mikrofon speciálně navržený pro věrné nahrávání prostorového zvuku nebo projekt 3D tiskových táborů pro děti na Ukrajině. A to je jen malá část toho, co letošní Maker Faire Prague svým návštěvníkům nabídne.

„Program všech českých Maker Fairů sestavujeme tak, aby byl co nejpestřejší. Mám radost, že v rámci to největšího se nám podařilo přivést opravdu různorodé projekty a autory jak z ČR, tak ze zahraničí,” říká Ondřej Kašpárek, programový ředitel Maker Faire Prague a zakladatel iniciativy Maker More, která festivaly Maker Faire v ČR pořádá. „Festivaly Maker Faire nevnímáme pouze jako prezentaci projektů veřejnosti, ale také jako platformu, kde se můžou setkat tvůrci z různých oborů a navzájem se inspirovat. Rádi vytváříme prostor, kde vedle sebe vystupují například zástupci tradičních řemesel, odborníci na 3D tisk a konstruktéři funkčních raket.”

Fotografie z předchozích ročníků a aktuálních vystavovatelů jsou dostupné zde.

Veletrh pořádají organizace Make More a Pražská tržnice, Generálním partnerem je společnost Prusa Research, partnery pak Hlavní město Praha, Make.co, STMicroelectronics, Hornbach, Xiaomi, Espressif, Brick’R’knowledge, Karmen, Filament PM, Science in, Esero, Hennlich, AK Belo, Praha 7. Role mediálních partnerů se ujaly Radio 1 a Chiptron.



6. 9. 2022; iDNES.cz

Jak hlučné dokážou být těžké elektromobily? Česko chystá velké měření

Města a silnice se budou měnit. Mají se totiž přizpůsobit takovým způsobům dopravy, které neznečišťují prostředí a nevypouští skleníkové plyny. Na přechod se chystá i český stát, zadal si proto analýzu týkající se hluku z elektroaut. Některé modely s těžšími bateriemi mohou být při vyšších rychlostech hlučnější než běžná auta.


Přibližně pět tisíc Čechů vlastní elektromobil. Ve velkém je nyní skupují především firmy a využívají se jako auta služební. V následujících letech je však jasné, že aut na elektrický pohon na silnicích přibude a dokonce se budou objevovat víc než ta se spalovacím motorem.


A i to se promítne do toho, jak se budou stavět nové komunikace. Počítá s tím i samotné ministerstvo dopravy, které v červenci uzavřelo smlouvu se společností EKOLA group.


Za 2 297 306 korun má firma realizovat "měření vnější hlučnosti různých typů elektromobilů pro možnou implementaci měření do výpočtových metodik hluku". Podle podrobné specifikace, která je součástí smlouvy, je měření potřebné pro "výhledové záměry silničních staveb".


"Chceme tak zjistit, jak se elektrovozidla různých typů chovají s ohledem na jejich akustické emise při různých rychlostech," uvedl za resort dopravy mluvčí František Jemelka.


"Výsledky najdou využití v hlukových studiích výhledových plánovaných záměrů staveb v České republice," doplnil.


Analýza, kterou má ministerstvo dopravy nakonec dostat do rukou, vzniká v souvislosti s evropskou výpočtovou metodikou CNOSSOS-EU, kterou se resort snaží přizpůsobit českým podmínkám. "Je potřeba v metodice definovat konkrétní národní vstupní parametry," uvedl mluvčí Jemelka. Metodika stanovuje, jak sjednotit hodnocení hluku ze silnic, železnic či průmyslu napříč Evropskou unií.


Smlouva, ve které má firma zjistit vnější hlučnost různých typů elektromobilů pro možnou implementaci měření do výpočtových metodik hluku.


Hluk z aut vzniká třemi způsoby. Přímo z motoru, valivým kontaktem pneumatik s vozovkou a pak nárazem vzduchu při samotném pohybu vozidla. "Hranicí, kdy hluk z kontaktu pneumatik s vozovkou překoná hluk z motoru je přibližně 30 kilometrů za hodinu. Od této hranice platí, že čím těžší automobil je, tím větší hluk způsobuje," vysvětluje Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku (CDU).


Rozvoj elektromobility tak může ulevit od hluku městům. V malé rychlosti totiž elektroauta vydávají jen takový zvuk, aby na sebe upozornila chodce. K tomu je zavazuje od roku 2019 evropská vyhláška. "Efektivní politikou pro snižování hluku ve městech je proto omezení maximální rychlosti na 30 kilometrů za hodinu (v obydlených oblastech mimo hlavní tahy)," doplňuje Davidová.


Elektromobilita v číslech


Podle webu čistádoprava.cz bylo v Česku na konci března letošního roku registrováno 978 dobíjecích stanic a dohromady 1906 dobíjecích bodů.


Aktuálně (k 31. 7. 2022) je v Česku registrováno v kategorii osobních vozidel 12 183 bateriových elektrických vozidel a 6009 plug-in hybridů.


Většina vozidel je registrovaná na firmy jako služební auta.


Ministerstvo dopravy odhaduje, že elektroaut či plug-in hybridů, které se využívají ryze pro soukromé účely, může být v Česku okolo 4 až 5 tisíc.


"V případě hluku kol velmi záleží na konstrukci pneumatiky a materiálu povrchu vozovky," říká Tomáš Haniš z katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Dle jeho slov elektroauta dnes většinou používají běžné pneumatiky, do budoucna by se ale mohly rozšířit pneumatiky speciální.


Vývoj pneumatik směřuje podle Haniše k redukci valivého odporu, čímž se i snižuje spotřeba auta. "Toto jde bohužel často proti trakčním vlastnostem a emisi hluku pneumatiky," uvádí expert. Těžší elektroauta tak mohou být ve vyšších rychlostech ještě hlasitější než auta běžná. "V takovém případě změna infrastruktury, jak z pohledu změn jízdních povrchů, ale i odhlučnění dává smysl," dodává docent Haniš.Miliardy na infrastrukturu


Kromě hluku se s elektromobilitou pojí řada dalších nových faktorů. Silniční infrastruktura by měla například počítat s jejich vyšší hmotností. "Je tedy potřeba zkoumat dostatečnou únosnost vozovky i jednotlivých staveb," konstatuje Haniš. Nejpodstatnější je však dobíjení: stanice mají být snadno dostupné, elektrická síť dostatečně výkonná, stabilní a přitom napojená na čisté zdroje energie.


Český stát plánuje velké investice do změn v dopravě orientované na snižování emisí. Před měsícem Evropská komise schválila část českého programu Doprava na dalších pět let. V rámci něj má stát k dispozici až 6 miliard korun.


Prostředky by se měly investovat do železniční a silniční infrastruktury. Část by měla jít i do budování dobíjecích stanic pro osobní a nákladní vozidla na elektřinu. Česko má jeden z nejnižších podílů elektroaut ze všech zemí EU. Každé desáté vyrobené auto v Česku má sice elektrické dobíjení, z prodaných ho má ale pouze každé padesáté.


Ministerstvo dopravy uvádí, že díky Operačnímu programu doprava za posledních pět let podpořilo výstavbu 2 300 dobíjecích stanic. Kromě toho resort životního prostředí dotuje nákup aut s alternativním pohonem pro obce, kraje a státní správu.Slabá podpora


Oslovení odborníci se shodují, že stát by pro rozvoj elektromobility mohl dělat více. "Podpora státu je zatím spíše symbolická. Projekty, které v zemích s vysokým podílem elektromobilů zásadním způsobem nastartovaly rozvoj elektromobility, nebyly v ČR zatím realizovány," uvádí Lukáš Folbrecht, tajemník Elektromobilní platformy.


"Většímu rozvoji elektromobility v Česku by určitě prospělo, pokud by o dotace mohly žádat i soukromé osoby, tak jak je tomu například v Německu, kde je podpora plošná," komentuje Eva Mariničová, expertka na evropské fondy z CDU.


Folbrecht doplňuje, že by rovněž pomohlo zjednodušení výstavby a povolování dobíjecích stanic, dále pak snížení poplatků za rezervovaný příkon ze sítě. "Dobíjecí stanice nejsou s ohledem na zatím omezené množství elektromobilů na silnicích v současnosti dostatečně využívány a přitom platí poplatky za rezervovaný příkon v plné výši, byť ho ani zdaleka nevyužívají," komentuje Folbrecht.


Emise CO2 z aut: fakta a čísla (infografika)


Zatímco v jiných sektorech jako je energetika, průmysl či zemědělství se evropským státům emise pomalu snižovat daří, v dopravě je trend opačný. Z tohoto odvětví pochází asi čtvrtina vypuštěných skleníkových plynů v EU a počet stále roste, za posledních třicet let o více než 33 procent. Necelé tři čtvrtiny emisí z dopravy má na svědomí právě doprava silniční.


Státy sedmadvacítky přechod na elektromobilitu iniciovaly již v Evropské strategii pro nízkoemisní mobilitu, která má vést k podpoře alternativních pohonů, především i veřejné dopravy či sdílení dopravních prostředků. Ukončení výroby nových aut se spalovacími motory odhlasovali v červenci poslanci Evropského parlamentu. Podobný krok oznámily dříve největší automobilky.


Podle poslední zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) elektromobilita může vést k dostatečnému snížení emisí, jedině pokud bude doplněna přechodem na obnovitelné zdroje, zejména decentralizované. A zároveň se sníží počet osobních aut ve prospěch veřejné dopravy.


Foto:

Ilustrační snímek

Depositphotos


FotoGallery:

Tesla Model X

Tesla Motors


Vedle benzinky nedaleko Břeclavi vyrostla také dobíjecí stanice, jejíž střechu pokrývají solární panely.

E.ON


Zastřešení parkovacích míst pomocí fotovoltaiky v Neuöttingu.

Vojtěch Svěrák, iDNES.cz


Elektromobily v Hradci Králové (5. června 2012)

Martin Veselý, MF DNES


Představení projektu veřejné půjčovny aut Autolib na veletrhu Paris Motor Show v září 2012.

Profimedia.cz


Otestovali jsme sdílené elektroautíčko Re.volt. Půjčit si je můžete na cesty po Praze.

Roman Švidrnoch, MF DNES


Elektroauto můžete mýt v myčce, nabíjet v dešti nebo sněhové vánici.

Václav Nývlt, Technet.cz


Dobíjecí stanice e-station v Táboře

Václav Nývlt, Technet.cz


Společnost ČEZ 3. května 2021 v Nymburku otevřela svou 300. dobíjecí stanici pro vozy s elektrickým pohonem.

ČTK


Jižní Morava se chce stát rájem pro elektromobily.

Anna Vavríková, MAFRA


Dobíjecí stanice na novém záchytném parkovišti P+R v Chlumecké ulici na pražském Černém Mostě na snímku z 3. listopadu 2021. Řidičům se otevře od 1. prosince 2021.

ČTK


Dobíjecích stanic pro elektromobily v Plzeňském kraji přibývá. V současné době je na 40 místech 156 stojanů.

Martin Polívka, MF DNES


V Plzni zahájí ostrý provoz dva elektrobusy. Dobíjecí stanici mají na konečné zastávce na Košutce. (28. května 2015)

Ladislav Němec, MAFRA


Indikativní umístění dobíjecích stanic v ČR.

ČEZ


URL| https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/elektromobilita-hlasitost-elektroaut-analyza-ministerstvo-dopravy.A220822_140408_domaci_idvs


5. 9. 2022; artalk.cz

CJCH 2022: Vojtěch Radakulan

Poslední – pátý – příspěvek ze série představující letošní finalistky a finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého 2022 se ve formě rozhovoru vedeném kurátorem Janem Freibergem věnuje Vojtěchu Radakulanovi, který ve své tvorbě propojuje architektonické a sochařské vzdělání s videoinstalacemi, postavenými často na 3D interaktivní počítačové grafice.

Když jsi před pěti lety dokončoval studia architektury na AVU, vymezoval ses vůči roli a ambicím architektů a tradiční architektonické praxi ses vyhnul. Jaký je dnes tvůj postoj k architektonickému oboru, zvlášť v době, kdy ses etabloval jako výtvarný umělec? Architekturu mám pořád rád, nejvíce těžím z architektonických nástrojů a přemýšlení, které aplikuju ve výtvarném umění. Skrze architektonické vzdělání vnímám svět, protože žiji v architektuře. Stejně tak jako mám dobré programovací znalosti, když používám počítač. Architektonické vzdělání pro mě funguje jako základní navigační nástroj pro svět. Architektura je o přemýšlení v prostoru (3D + další dimenze jako čas a peníze) a samozřejmě o spojení s morálním a etickým chováním. Považuješ se dnes ještě za architekta či spíše za umělce? A pokud za umělce, v čem spočívá tvá kvalifikace pro uměleckou praxi? Vystudoval jsem kromě architektury také sochařství, což je moje akademická kvalifikace. Za umělce se považuji proto, že je to nejjednodušší sféra, do které se zařadím, když to potřebuje někdo vědět. Když mluvím s architekty, dozví se, že jsem umělec, naopak pro umělce jsem architekt, na konferenci o počítačové grafice jsem se dokonce nechtěně dostal do kategorie ezoterie. Obecně mám nejraději označení výtvarník – něco vytvářím, nebo termín tvořidlo dle Erika Sikory. Nebýt v kolonce zní jako klišé, ale pro mě je podstatné rozšiřovat si hranice "svého" oboru až do bodu, kde by obor mohl zmizet. Spíše než v oborech se pohybuji v kategoriích přemýšlení, jako matematici přemýšlejí v důkazech, právníci v konstruktech, umělci v dojmech a pocitech. Když architekt navrhuje dům, zřejmě myslí na uživatele. K čemu bude sloužit, jak bude esteticky působit, kolik bude stát, domýšlí a počítá vše. Jak se taková komplexnost promítá do Tvé umělecké praxe? To je i jeden z důvodů, proč se nevěnuji tolik architektuře: Architektura je především služba, kde klient má vizi a architekt mu s ní pomáhá. Architekt je podnikatel, který když je dobrý, tak nese rizika svého povolání, jako architekti, kteří si udělali kanceláře v přízemí prvních mrakodrapů, které si stavěli nad hlavou. To umělci většinou nedělají, ti dávají všanc svoji duši, to znamená větší riziko, s těžko měřitelným výsledkem a horší prognózou. Jakou logiku má v Tvém vzdělávání nynější doktorandské studium na ČVUT? Co v něm řešíš za téma? Chtěl jsem více pochopit technické dovednosti, které jsou potřeba pro tvorbu interaktivní 3D počítačové grafiky. Končím teď první ročník na Katedře počítačové grafiky a interakce na Fakultě elektrotechnické a prošel jsem si stejným procesem jako tisíce doktorandů přede mnou: Přijdete s velikou výzkumnou otázkou a zjistíte že se v ní buď utopíte, nebo ji musíte zmenšit. Odměnou pak bývá, že i při malé a zdánlivě triviální otázce se člověk při pořádném zkoumání dostane před netušené věci. Já jsem tedy zakotvil u rozpoznávání prostoru v rámci virtuální reality a konkrétně mě zajímá fenomén vnucené perspektivy. Připravuji experiment, který používá metody z oboru psychofyziky pro pochopení prostorových iluzí v rámci headsetů pro virtuální realitu a převádí je na kvantifikovatelné výsledky. V několika rozhovorech s Tebou tazatelé zdůrazňovali rozdíl mezi digitálním dílem a dílem ve fyzickém prostoru. Upozorňoval jsi je na fakt, že i v digitálním prostředí jako diváci o tělo a smysly nepřicházíme a že vnímáme digitální realitu podobně jako tu fyzickou. Jakou roli ve tvé práci hraje tělo diváka a jak vnímáš rozdělování na digitální a fyzické zážitky? Fakt že máme fyzické tělo při kontaktu s počítačem generovaným uměním je pro mě velmi důležité. Když člověka mateme pomocí brýlí pro virtuální realitu, bereme mu hlavní zdroj počitků – zrak, ale neklameme s tím vestibulární systém v uchu či dotek látky, vůni, teplotu. Zajímá mě tedy i hybridní zapojování lidí, kteří nemají headset a třeba ho ani mít nechtějí, tak aby se skrze zvuky či doteky došlo k jiné, posunuté interakci. Důležité je pro mě přemýšlet, že není žádné venku a vevnitř, ale je to celé jeden svět, na který můžeme nahlížet skrze růžové či jiné brýle. Hlavní otázka je ale etická. Je potřeba být opatrný a znát i rizika především pak závislosti na počítačových hrách nebo internetu. Proto je záměrem, aby nám technologie nebránila v dosavadním životě. Cílem by neměl být útěk ze světa, ale zostření nebo rozšíření pohledu na svět. Jak vnímáš společensko-ekonomické souvislosti například rozšířené reality? Před nějakou dobou se začal používat termín XR (Extended reality), to je pro mě nejpřesnější termín. Spočívá v tom, že zvětšuje úroveň virtuality od nějakých sensorů na našem těle (např. že máme hodinky snímající životní funkce) až po koncepty imerzivních VR zážitků, které jsou nerozpoznatelné od reality. Záleží pak co od tohoto nového pohledu na svět chceme. Zatím to spíše slouží ke kulturně/zábavním účelům, trochu jako trenažer a částečně ve zdravotnictví (léčba, diagnostika). Jsou to tedy spíše pořád malé úkoly. Čeká se na zmenšení hardwaru a větší demokratizaci v rámci přístupu k těmto technologiím. Jaký má na tvou práci vliv literatura? Pro některá díla sis napsal scénář. Literaturou to pro mě většinou začíná a dost často i končí. Neznám lepší zdroj a nástroj pro předávání informací. Je ale samozřejmě těžké to vybalancovat tak, aby se tomu pořád dalo říkat vizuální umění. Obdobně to mám s kresbou, kde je pro mě i při práci na počítači důvod si kreslit. Je pak možné, že právě literatura nebo kresba bude to, co z mé práce zbyde, až mé hry nepůjdou na počítačích přehrát. Nedílnou součástí počítačových her je nutnost chápat a předvídat chování a jednání hráče. Je to úplně jiná role, než která se očekává od diváka výtvarného umění jako objektu nebo prostorové instalace. Navíc v některých dílech dáváš hráči možnost rozhodovat o tom, co učiní v rámci Tebou stanovených pravidel . Zkusil bys mi popsat, jakým způsobem v tomto duchu pracuješ? Poslední dobou se spíše zaměřuju na interakci člověka s počítačem, tak aby dialog dával smysl a člověk od počítače nechtěl něco, co mu nemůže dát. Nejlepší hry, které jsem hrál, nemají tutoriál. Člověk nepotřebuje návod, chce se rovnou zapojit a těmi prvními kroky při vstupu do hry se to naučit. Ve hrách obecně jde o celkem banální rozhodování, dovedeš si představit, kam se chování a jednání lidí může v rozšířené realitě rozvíjet? Banální rozhodování bych nepodceňoval. Někdy totiž když dáme lidem příliš velké pole působnosti, tak je mnohdy těžší najít smysl. Proto mám pocit, že občas větší kreativitu generuje moment, kdy si situaci naopak ohraničíme nebo ještě lépe nějaká externalita vymezí naše pole působení. Tvé hry nebo instalace postrádají často narozdíl od tradičního filmu nebo literatury hlavního hrdinu. S kým se tedy divák Tvé práci může identifikovat? Co je zápletkou, co očekáváš že budeme prožívat? Mám rád obrazy Pietera Brueghela nebo Hieronyma Bosche, kde také chybí hlavní hrdina. Člověk se tak spíše identifikuje se situací než s konkrétním člověkem. A tak jediným. se kterým to jde zrovna nejlépe, je on sám, kladoucí si otázku, jak bych asi v téhle situaci reagoval já. Je tak vpuštěn do světa, který zároveň objevuje. Samozřejmě ten svět má většinou nějaký příběh a důvod jeho počátku. Očekávám, že se v nějaké formě bude dařit jej zprostředkovat, ale jde mi i o možnost ve hře zabloudit nebo nalézt místa, o kterých ani sám nevím. Často mi jde také o místně specifickou kombinaci, kde se návštěvník zpravidla nachází v prostoru, jímž ho pak nechám projít ještě jednou v rámci nějaké počítačové simulace, kde se opět ukazují některé jiné aspekty světa, ve kterém žijeme. Pracuješ většinou individuálně na velmi složitých a komplexních celcích (počítačové hry, virtuální realita), které běžně vytvářejí celé štáby. V čem je pozice uměleckého solitéra pro Tebe zajímavá? Sleduji autory, kteří vytvářejí hry a prostředí sami. Mají jedno společné – zájem o každou jednotlivost v procesu tvorby, kdy je potřeba pochopit, o co jde a jak se to staví. Mě zajímá skoro vše, lidi, věci, nástroje, zkoumám je a artefakt který vytvořím je dokumentace mého poznávání a učení. Také si mnohem snáze mohu určovat další směřování, kde flexibilita je dle mého názoru v rychle se vyvíjejícím oboru velice důležitá. Opatrně zkouším i nějaké spolupráce, zatím si ale vystačím s tím, co umím. Také si mohu dovolit dělat chyby. Vojtěch Radakulan (*1991) vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a architekturu na Akademii výtvarných umění v Praze, absolvoval stáž v oboru interaktivní design na umělecké škole v Curychu. V současné době působí jako doktorand na Fakultě elektrotechnické ČVUT na Katedře počítačové grafiky a interakce. Kromě výstavních aktivit v českém prostředí vystavoval například na Benátském bienále architektury (2021), na Ars Electronica v Linci (2018) či v galerii Husslehof ve Frankfurtu nad Mohanem. Foto: archiv Vojtěcha Radakulana By The Laws of the Planet of The Crimson Clouds 13th District HQ (Soft Architecture) Soft Arena , 2021. Instalace v Galerii Františka Drtikola v Příbrami. Instalace 3D animovaného videa Song For the Deaf (2019) na výstavě v Haus der Architektur ve Štýrském Hradci. By The Laws of the Planet of The Crimson Clouds 13th District HQ (Soft Architecture) Soft Arena , 2021. Instalace v Galerii Františka Drtikola v Příbrami. Instalace 3D animovaného videa Song For the Deaf (2019) na výstavě v Haus der Architektur ve Štýrském Hradci. By The Laws of the Planet of The Crimson Clouds 13th District HQ (Soft Architecture) Soft Arena , 2021. Instalace v Galerii Františka Drtikola v Příbrami. Instalace 3D animovaného videa Song For the Deaf (2019) na výstavě v Haus der Architektur ve Štýrském Hradci. By The Laws of the Planet of The Crimson Clouds 13th District HQ (Soft Architecture) Soft Arena , 2021. Instalace v Galerii Františka Drtikola v Příbrami. Instalace 3D animovaného videa Song For the Deaf (2019) na výstavě v Haus der Architektur ve Štýrském Hradci.


4. 9. 2022; ČT 24

Živé vysílání 10:30

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

Daniel STACH, redaktor Vítejte v propojeném světě lidé technologie příroda celý vesmír. Přeji vám dobrý den. Začíná

Věra 24. Návrat člověka na měsíc a tentokrát natrvalo. Program Artemis čeká ostrý start největší raketa SLS vynese na cestu k měsíci loď Orion, tentokrát ještě bez posádky. Naděje i pro mladší děti cystickou fibrózou lék Kaftrio bude Všeobecná zdravotní pojišťovna nově proplácet už nemocným od šesti let. Schválené vakcíny proti novým variantám covidu 19. Evropská léková agentura doporučila vakcíny od firem Pfizer BioNTech moderna.

Daniel STACH, redaktor Začíná nová éra letů na Měsíc v Kennedyho vesmírném středisku se čeká na ostré zahájení programu Artemis v rámci kterého se lidé vrátí na povrch našeho vesmírného souputníka. Zatím NASA start obří rakety SLS s kosmickou lodí Orion z rampy 39 Bö 2× odložila, až odstartuje začne šestitýdenní mise.

Jaroslav ZOULA, redaktor Z 98 m bude ale druhou největší raketou, která kdy ze země odstartovala po Saturnu 5, který vynesl člověka v měsíci poprvé před 53 rok. A podobá se mu i vzhledem na rozdíl od něj má ale tyto přídavné motory. Ty jsou velmi podobné těm, které NASA používala při vynášení raketoplánu. Po jejich vyhoření a odhození nejvíc práce odvede centrální stupeň a jeho 4 motory. Ty raketoplány do vesmíru létaly i centrální stupeň se po necelých devíti minutách od startu odpojí a shoří v atmosféře. A zbývající cestu tisíci obstará vrchní část a buď náklad nebo loď Orion. Tady je schovaná pod krytem z této lodi tak potenciálně může být až šestičlenná posádka.

Daniel STACH, redaktor Hlavním cílem programu Artemis je dostat lidi na měsíc. První mise je bez lidské posádky, aby NASA otestovala veškerou techniku a nejde jen o raketu SLS, ale také kosmickou loď Orion. Ta v blízkosti měsíce stráví víc než měsíc.

mluvčí 1, Kdysi heslo je Harry je na je třeba na Oudéa Újezd. Můj her ve jenom suezské zpět svůj Jan je můj míry jde i o léčbě svůj jen ve ujal z Kvasin Ryan Ján Moroze, jak se lidé zájem furt.

Daniel STACH, redaktor Kosmická loď Orion se při svém letu dostane od země až na vzdáleno zhruba 450 000 km. To je zhruba 50 000 km dál, než byla posádka Apolla 13, která zatím drží rekord. Další rekord Orion posune při návratu do atmosféry země. Vstoupí totiž do ní rychlostí přes 40 000 km/h. Během pár minut pak zpomalí na 32 km/h a dosedne do vod Tichého oceánu. Tato mise Artemis 1 je sice bez živé posádky NASA ale získat cenná data. Díky Kampu sovy haluze a sochaře. Helga se Zuzanou jsou ženské figuríny s několika tisíci. Senzory na měření radiace. V měsíci nikdy ženy neletěli. Vědci proto chtějí zjistit, jak právě je, ovlivňuje kosmické záření. Campos je velitelem mise na sobě bude mít mimo jiné i nový skafandr, který je určený pro astronauty právě v lodi Orion.

mluvčí 2, Írán dnes spojence vážnou reflexi je kvůli elegán Hollows Sáry, ale demisi. Dobrý den. Jestli se toho jedince tzv. své farnosti člověkem strach, byl bych říci, že politik na ISIL a závažnějším práce z těch série.

Daniel STACH, redaktor Artemis 1 je jen začátek v roce 2024 by při misi Artemis 2 měli astronauti obletět měsíc. V posádce bude společně se třemi Američany i Kanaďan, který se jako vůbec první Kanaďan history vydá směrem k měsíci. Na povrch Měsíce by první žena a další muž měli vstoupit nejdřív za 3 roky, a to při misi Artemis 3. Prozatím jsou naplánované mise do Arte je 6, která má letět v roce 2028, jenže řada odborníků očekává poměrně výrazná zpoždění. Na programu Artemis NASA nespolupracují jen Kanaďani nebo Japonci, ale výrazně také evropská kosmická agentura. Pro loď Orion vyvinula a také postavila servisní modul. Ten má na palubě mimo jiné motor, díky kterému se loď dostane k měsíci a také třeba zásoby kyslíku a vody pro přežití posádky během letu. mluvčí 3, Táty, že jsem spektra nás ke not Linde gas 12 model 3 Chlíbek, když se film Time lidé nás uvedla jest on se Klusáček kritik komponent vpadl FIA léky léčit my šance lekl lékař ty bys.

Daniel STACH, redaktor Evropská kosmická agentura nespolupracuje. Pokud jde o tento program s NASA jen na lodi Orion. Postaví také 2 ze čtyř plánovaných modulu stanice gateway, která má obíhat okolo Měsíce. A právě díky tomu programu Artemis mají letět Evropani dost možná některý z těchto, kteří by se měli dostat buď měsíce, anebo přímo na povrch Měsíce.

mluvčí 3, I zástup nad light psa country plen Four a tím by spolu dáte mi Pfizer voda je buď HOPI zadá téma lásky nás Very chvíli jisté a i buď je HOPI jistě šéfa European stonat Cr photo print on Monty on jen nacisty Kate.

Daniel STACH, redaktor Do konce tohoto desetiletí jakoby po 60 letech znovu zazněla slova prezidenta Kennedyho, který oznamoval program Apollo. Teď samozřejmě technologicky všechno jinde a počítače, které dostali člověka na měsíc poprvé, nestrčí do kapsy kdejaká lednička nebo pračka. Pravidla ve vesmíru jsou ale stejná. Stále stejně tvrdá a nedávají prostor pro chybu. I proto se NASA její partneři pro program Artemis rozhodli.

mluvčí 4, Až bude Pála je řeč politikou perly. Foldyna z tý ceny hala cestuju Lučan China lyžaře řešen dáme, nejsme se jen úhradový Alinč you Come Faith. Jen doma si stát dojné.

mluvčí 5, Kaz trio je říkáme zázrak, říkají pacienti.

mluvčí 6, Vytváříme příležitost léčit děti od šesti let věku. Ten, kdo opravdu bude splňovat daná kritéria a je pojištěncem VZP dostane danou léčbu. Daniel STACH, redaktor Tedy lék Kaftrio, Všeobecná zdravotní pojišťovna bude lék na cystickou fibrózu Kaftrio proplácet už dětem od šesti let věku a tzn. naději. Naději na delší naději na lepší život. Tento lék totiž neřeší důsledky nemoci, ale přímo její příčinu. mluvčí 6, Pacienti sami jsou překvapeni, jakým ten lék úžasným způsobem pomáhá a můžeme začít vyjmenovávat o takových takové věci jako to, že přestanou kašlat, že se najdou nezanechávají, když s tou paní do schodů, že mají mnohem větší energii, jsou mnohem aktivnější. Ta fyzická aktivita se navrací.

Daniel STACH, redaktor Lékař dostane každý, kdo splňuje tato kritéria. Nemocný musí být starší šesti let a musí mít alespoň jednu. Byl tam mutaci tu má většina nemocných cystickou fibrózou. Kaftrio můžou dostat i ti, kteří už se léčí jinou modulaci novou léčbou, konkrétně lékem orgán by ale léčba Geam nezabírá. VZP počítá s hrazením léků pro 43 dětských pacientů. Mezi nimi je i devítiletá Natálie Neumannová. Její rodiče léčbu už dřív požádali, ale pojišťovna žádost zamítla. Podle nových pravidel už by i tato malá pacientka pomoct dostat měla.

mluvčí 7, Její nemoc není vidět, je to nemoc, která se nedá vyléčit a která zásadně ovlivňuje její život. Devítiletá Natálie má cystickou fibrózu. Něco. mluvčí 8, Ukradl jiný. mluvčí 7, Vrozené genetické onemocnění postihuje hlavně plíce. I proto musí každý den několikrát inhalovat. mluvčí 8, Padlo totiž vláda. mluvčí 7, Má taky problémy s trávením. Její tělo neumí vstřebávat živiny tak jako tělo zdravého člověka. Cystická fibróza se dál léčit, jenže Natálie má jen jednu Delta mutaci, a tak pro ni dlouho nebyl k dispozici žádný lék. mluvčí 9, Kdy jsme se tu informaci dozvěděli, tak ta tak říkali, že to tak asi teda mělo bejt, protože to prostě zvládneme, že uděláme maximum pro to, abysme až něco takového přijde, tak to oku toho času mi to přijde přivedli v nejlepším jako zdravotním, ať už fyzicky nebo psychických stavů.

mluvčí 7, To se, jak sami říkají, povedlo a v lednu evropská léková agentura schválila, že se lék Kaftrio může začít používat i u dětí od šesti let. Pro Natalii se tak objevil první lék, který by mohl pomoct. Jenže pojišťovna žádost o mimořádnou úhradu v polovině července zamítla.

mluvčí 9, To je jako jako bezmoc bezmoc. Je to naštvanost velká naštvanost, protože díky tomu, že víte, jak to nemoc potenciálně může progresivní nebo je progresivní. Tak strašně zásadní část.

mluvčí 7, Čím dřív léčba začne tím méně se nemoc rozvine. A Natálie bude mít plíce v lepším stavu. Teď by díky změně pravidel lék hrazený mít měla.

mluvčí 9, Natálka do určitý míry bude moci fungovat jako zdravej člověk. mluvčí 9, Minimálně.

mluvčí 10, V tý. mluvčí 9, V tom výhledu jako ten délky života.

mluvčí 7, Anna Marie Šůchová, Česká televize.

Daniel STACH, redaktor O úhradu léků budou dál žádat lékaři pacientů, a to přes tzv. § 16. Ale revizní lékaři, kteří rozhodují o tom, jestli daného pacienta léčba hrazená bude nebo nebude se nově budou opírat o společné stanovisko pojišťovny a odborníků. V něm jsou přesně definované podmínky toho, kdo má na léčbu nárok. Pokud pacient podmínky splní, takhle dostane a žádat můžou lékaři pacientů už teď.

mluvčí 7, Co se bude dít ve chvíli, kdy tuhle žádost podají rodiče pacienta, kteří už jednou léčbu žádali, žádost byla zamítnuta. Oni se proti tomu rozhodnutí odvolali a i to odvolání bylo zamítnuto, co se stane teď, když tu žádost podají znovu a ta kritéria splňovat budu.

mluvčí 11, My vycházíme z nových poznatků, které jsme si potvrdil odbornou společností. Ty nové poznatky jsou zmocněny i v tom odborném společném stanovisku, které jsme dnes podepsali a na základě tohoto odborného společného stanoviska. My jsme schopni evidovat postup, nicméně je nutné podat novou žádost přes specializované centrum. Daniel STACH, redaktor Stejný postup využili odborníci a pojišťovna loni v červnu, a to u pacientů starších 12 let. Léčba pomáhá už víc než dvou stům 50 nemocný a doslova mění život. Čím dřív léčba nasadí tím lepší výsledky můžou být.

mluvčí 12, Pro toho pacienta dětského je to naprosto zásadní v tom, že to dokáže tu nemoc udržet, že, že dokáže třeba pozastavit udržet to dítě velmi dobrém stavu. Po velmi dlouhou dobu, takže těch malých dětí věříme, že už bude má mít i důchodce, takže se drží opravdu dospělého věku.

Daniel STACH, redaktor Evropská léková agentura doporučila podávání posilujících očkovacích dávek proti covidu 19, které jsou aktualizované na variantu Omikron Bö a 1, a to od společnosti Pfizer BioNTech a moderna. Dostat je budou moci lidi starší 12 let, kteří poslední dávku dostali nejméně před třemi měsíci. Podmínkou je, že člověk musí mít dokončené alespoň základní očkování proti covidu 19. mluvčí 13, První dodávky této vakcíny by měly do České republiky bité doručovány prakticky v příštím týdnu od toho 5. září pak už jenom záleží na rychlosti distribuce očkovacích center. Takže se bavíme o reálné dostupnosti v horizontu jednoho dvou týdnů.

Daniel STACH, redaktor Podle evropské lékové agentury jsou u těchto aktualizovaných vakcín vedlejší účinky srovnatelné s těmi, které vyvolávaly původní vakcíny, tedy obvykle mírné krátkodobé. Americký úřad pro kontrolu potravin léčiv aktualizované vakcíny schválil také, ale už rovnou na novější subvarianty. Jde a 4 ABA 5, přitom testy na lidech proběhly částí genetické informace sub varianty viru Oudéa 1. Věci tak do vakcíny vložili část genetické informace aktuálně rozšířené subvarianty, aby se tělo dokázalo lépe bránit. Daniel STACH, redaktor Byl jednou z nejběžnějších ryb v našich vodách. Teď je na pokraji vyhnutí. Zachránit ho pomoct může každý. Na webu zachraň Karase mohou lidé dávat tipy, kde se tato ryba nachází. Věci se tak dostaly už na desítky lokalit.

Eliška KOLOMAZNÍKOVÁ, redaktorka Hydrobiolog Marek Šmejkal na jedné z mála lokalit, kde se Karas obecný aktuálně vyskytuje. Ani tady se mu ale nedaří. mluvčí 14, Tady je vidět třeba ryba pohublá je ve špatné kondici.

Eliška KOLOMAZNÍKOVÁ, redaktorka Karase obecného vytlačuje Karas stříbřitý. Invazní druh z východu, který se dokáže až 4× lépe uživit. mluvčí 14, Karas stříbřitý o něco větší šupiny, Stříbře těší barvení. Eliška KOLOMAZNÍKOVÁ, redaktorka Druhým důvodem úbytku je pak to, že z krajiny mizí lokality, kde Karas obecný původně žil. mluvčí 14, Zacházíme ho jednak takovýchto pěkných lokalitách s mnoha rostlinami. Další typickou lokalitou mohl být třeba malinké zatopené lomy.

Eliška KOLOMAZNÍKOVÁ, redaktorka Právě taková místa pomáhá vědcům hledat veřejnost. Na stránky zachraň Karase už zhruba 800 lidí nahrálo celkem 1000 lokalit. Hraje. mluvčí 14, To obrovskou roli, protože my místo toho, abychom museli objíždět každý jednotlivý rybník a tu rybu marně hledat, tak můžeme jet víceméně na jistotu. Eliška KOLOMAZNÍKOVÁ, redaktorka Vědci by teď ideálně po celé republice chtěli vytipovat místa, kam by se Karas obecný dal navrátit. V tom se do projektu zapojují partneři. Důležitou roli hraje pražská zoo. Tohle je jeden ze záložní chovů, odkud by se do vytipovaných lokalit karasi měly zpětně vypouštět. mluvčí 4, V současné době tady, řekněme, několik stovek mláďat.

Eliška KOLOMAZNÍKOVÁ, redaktorka Jsou to potomci populace z dolního toku Labe, která dnes už neexistuje. Petr VELENSKÝ, kurátor plazů a ryb, Zoo Praha Ale v další stanici chovné na dolním Dobřejově. Máme další rybníky, kde máme soustředěné krásky z jiných populací. mluvčí 15, Podle autorů projektu je teď ale stále klíčové, aby lidé i nadále posílali své tipy. Eliška Kolomazníková, Česká televize.

Daniel STACH, redaktor Před 10 lety začala tzv. metanolová aféra kvůli pančovanému alkoholu se otrávilo 140 lidí a 48 z nich zemřelo. 12. září pak začala víc než rok trvající prohibice. Otravu způsobil 1 chybějící uhlík 2 chybějící budíky místo etanolu, které naše tělo umí odbourávat, se totiž do těla dostal metanol.

mluvčí 7, Ten se v našem těle vyskytuje běžně, ale jen malé množství, konkrétně 5-10 mg na litr krve. Pokud jeho víc, tak je to problém. Tělo už nedokážeme ten správně odbourávat a začne hromadit toxická kyselina mravenčí jak. mluvčí 16, Výlet koncentrace, jestli ten mráz stoupne na 300 mg na kilo, začíná působit přibližně jako kyanovodík nebo kyanidy. Tzn. že překážet buď buněčného dýchání. Prostě stopne schopnost buňky a využívat kyslík, jak to jakmile buňka přestane využívat kyslík, buňka může zemřít. mluvčí 7, Nejhůř postižené jsou buňky, které potřebují hodně energie, například neurony, mozku nebo ve zrakovém nervu. Právě proto jsou problémy se zrakem nebo dokonce oslepnutí. Jedním z příznaků otravy. To pak může vypadat třeba takhle. Zužuje se zorné pole nebo dochází k jeho výpadkům. Mění se také vnímání barev. Tyhle příznaky měl každý třetí, jenže projevy otravy můžou vypadat i úplně jinak. Budu. mluvčí 16, Bolest hlavy jí můžu točení hlavy porucha vědomí těch nejhorších až ztráta vědomí koma tzn. naprosto specificky. Příznaky tak doktor na urgentním příjmu prostě nepochopil, co se děje jiných problémů. Je to dušnost hyperventilace, pacient se snažil vydechnou, protože jeho krev, jak kyselejší kvůli tomu, že mohu se taky se na Moravě či jakýsi mléčný Kysela kraj v tomto tak znamená metabolická acidóza v podstatě samotná ES. To tento stát už můžu pacienta. Daniel STACH, redaktor Účinná péče a luxusní programy pro turisty, tak se národnímu parku vulkánů na severozápadě Rwandy podařilo zachránit populaci goril horských. Francouzský list Le Monde ale popisuje temnou stránku této úspěšné politiky. V osmdesátých letech tu žilo asi 250 zvířat. Teď už jich je tu přes 1000. Tvořili potřebují víc místa na malém chráněném území mezi jednotlivými rodinami tak přibývá konfliktů. mluvčí 17, Zkoušeli jste někdy počítat zdola nahoru a postupovat od menších čísel. Větším tým psychologů v nové studii popisuje, že je to pro lidský mozek lepší. Nejsnáze tak pochopí například číselník tlačítek u výtahu tímto způsobem po vertikální ose totiž mozek rychleji čísla zpracovává. To podle autorů naznačuje, že takto nám mentální číselná řada přirozenější než při počítání zleva doprava. Daniel STACH, redaktor Co prozrazuje barva oblecích, to, v jaké barvě se nám blesk jeví, je ovlivněno hlavně teplotou jeho kanálu a atmosférickými podmínkami. Například Fialová ukazuje na vysoký počet padajících kapek a tady na silné srážky. Modrá je naopak spojena hlavně s výskytem krup. Bílá pak značí minimum kapek či krup a žlutý blesk. Prach v atmosféře. Více dozvíte na webu věda 24 teďka cz. Daniel STACH, redaktor Do základních středních škol se vrátili žáci studenti dohromady přes 1 400 000 dětí. Pro víc než 110 000 z nich bylo 1. září prvním školním dnem. Ve vysílání ČT24 jsme mluvili s odborníky o tom, jak dětem začátek školy co nejvíce ulehčit. Prvním krokem je správný spánek. Potřebná délka se liší podle věku u dětí na počátku docházky. Je to asi 10 hodin u teenagerů v průměru o hodinu méně. Kromě toho je důležitý i pravidelný rytmus během týdne. mluvčí 18, Podle výzkumu 85 % lidí vidíme tzv. sociální zřetele tzn. že vlastně během všedních dnů stáváme dříve a dostáváme to o víkendu, a to je pro náš úplně náš cirkadiánní systém pro naše biologické hodiny velká zátěž. Daniel STACH, redaktor Podobně důležitá je i strava, a to už od snídaně do velké míry rozhoduje o tom, jak dobře a jak dlouho se pak dokážeme soustředit. Vyhnout by se měly, a to nejen děti přemíře sladkého jídla a taky slazených nápojů. mluvčí 19, A Úvalu, takže jo, u vozu u otců. U i uloží o úvahu o vzdělání vůni u očí. mluvčí 17, Pomoc můžou rodiče dětem také při plánování učení a důležitější než učit s dětmi je vytvořit dětem podmínky pro to, aby se učit mohli. mluvčí 20, Aby se z toho učení stal nějaký rituál, kdy si připravuju tašku večer, kdy to dělám v klidu. Rodiče můžou také podpořit to vybavování správnými otázkami, jako co zajímavého jste se dneska, co se zajímavého dneska naučil nebo naučila? Daniel STACH, redaktor A to proto, abychom mohli stimulovat mozek, konkrétně spojení mezi 86 miliardami neuronů v jejich sítích je celý obsah paměti uložen. Čím častěji spolu interagují tím lépe si pak konkrétní věc dokážeme zapamatovat. mluvčí 21, Čím jsou ty synapse interakce mezi těmi konkrétními neuron účasti silnější a vnější tím lépe je daná informace v tom mozku žena. Daniel STACH, redaktor A není důležité jenom připomínání. Lépe si pamatujeme to, co jsme nejenom slyšeli nebo viděli, ale také to, co jsme sami zažili. mluvčí 21, Já třeba tady preferuju měl zážitkovou výuku už čím víc smyslu se zapojí v tom vzdělávání. Tím je to v čem čím více interakcí, nějak mě ten v dané téma tím tím lépe. Daniel STACH, redaktor S rozvojem studentů čím dál víc školách pomáhá slovní hodnocení. Jeho rozšíření hodně rychlá pandemie covidu 19. Nejčastěji se používá na gymnáziích. Tam přijala už víc než pětina z nich, a to oproti známkování má řadu výhod. mluvčí 22, Vás jednak hodnotí mnohem přesněji flexibilněji a jednak vám hlavně k tomu připojí, co máte udělat k tomu, abyste se posunula ještě více dopředu bez ohledu na to, kde se nacházíte, nebude vás porovnávat s nikým ostatním, ale bude vás porovnávat s vaším předchozím výkonem? Kristina TŮMOVÁ, redaktorka Vozíme je z dovolené, abychom si připomínali nejen chvilky strávené u moře, ale také třeba zvuk umírajících Seville. Čím to je, že uvnitř mušlí zdánlivě slyšíme šum moře odpoví prof. Ondřej Jiříček, vedoucí katedry fyziky fakulty elektrotechnické ČVUT. mluvčí 23, Principy velmi jednoduchý. Jde o to, že zvuk, který dopadá na tu mušli v ní rezonuje a ministr dáme na ucho, tak slyšíme rezonance. mluvčí 24, Mušle tedy odráží zvuk, který je kolem ní a z toho zvuku zesiluje jen nějakou část. Může za to hlavně tvar mušle, ale také hladký a tvrdý vnitřek. mluvčí 23, Tady máte otvor, kterým ten ústupek dovnitř a všimněte si, že ono tady to hezky hladkého, takže ten zvuk se vstupuje dovnitř odráží se, aby dovnitř samozřejmě on teoreticky ty vysoké frekvence až někam do toho vršku, ale pro nás je podstatný. Ten ten objem, který je na kraj na začátku té mušle. mluvčí 24, I nějaký rozdíl ve zvuku mezitím máme malou mušli. mluvčí 23, A velkou obecně platí, že čím větší mušle tím tím nižší. Frekvence zesiluje, tedy tím hlubší je ten ten hukot, takže když se to slyšel opravdu ten oceán, tak to chce velkou mušli. Kristina TŮMOVÁ, redaktorka Jak je to s ostatními předměty, nejenom mušle se chovají takhle podobně, že v nich slyšíme šum, který nám připomíná šum moře. mluvčí 23, Takhle se chovají všechny objekty, které, které jsou nějaká dutina, takže třeba klasicky klasický hrnek takhle funguje, když si ho takhle připlácet na důchod, tak to funguje, ale musíte tam nechat malinkou dírku, aby ten zvuk měl kudyma vstupovat dovnitř, tak ten problém u mušle není, protože ta prostě netěsní. Pokud. Kristina TŮMOVÁ, redaktorka Jsme v prostředí, kde není zvuk, například dobře odhlučněné místnosti stěny mušle nemají odrážet šum. Samozřejmě neuslyšíme. Kristina Tůmová, Česká televize. Daniel STACH, redaktor Elektronové mikroskopie je očima vědy, říká prof. Ondřej Křivánek, který výrazně posunuly možnosti. Díky jeho práci se můžeme dívat dokonce na jednotlivé atomy. Vidíme tak daleko víc, než bylo, v uvozovkách, běžné díky elektronové mikroskopy. Takhle elektronovým mikroskopem vypadá třeba dobře známá Vosička. Hyde parku civilizace mimo jiné popsal, jak zaměřoval elektrony pro to, aby měl co možná nejlepší výsledky. mluvčí 25, Čočky pro elektrony mají vždycky ne korigovat silnou vadu v sobě, která se nazývá americká operace, což je přesně ta samá vláda, co měl Havel telefon, když byl poslaný do vesmíru, takže první obrázky rostl, přišlo rozmazané. A stejně tím samým stylem to dělal elektronové mikroskopy. Obrázky byly trochu rozmazané. V roce 48 prof. Šárce publikoval 3 způsoby, jak tuto operaci vyřešit a jeden z nich, který teďko je adoptovaný jako princip korekcí aberace a korekce aberací. Ale je, že se udělá vyšetřovací paprsek tak, aby se vždycky koukám, začne kulatým paprskem, když slunce ho zmáčkne, že je z něho taková elipsa. Takhle, kdyby se to vzalo, tak když zmáčkneme paprsek, že má tento tvar, a tak se dá udělat korekce v tomto směru. Tady se to zlepší, tady se to zhorší, ale tady se to zlepší od toho, že to zhoršení moc nevadí. Pak se udělá druhý a druhá etapa korekturu, které se paprsek stáhne, tak to, abychom to takhle nějak viděli 1 za druhým, takže mají paprsek zmáčknutý napřed horizontálně potom vertikálně, ale mikroskopu je normálně máme takhle, takže to takhle zmáčknete. A vy vyladí se tam voda v tom druhém druhém směru na 90 stupňů a pak něco zbude, tak se udělá nazpátek paprsek kulatý. Na tom se vyřešit, co zbylo, což je celkem princip tý základní korekce aberací, musíme se starat o 3 základní bilance historická v roce, ale ona není. Ale celé vždycky symetrická, tak vyřešíme v různých směrech jinak a takto je to základní a bylo to, když vyřešíme, tak my jsme čekali, že bude ten obrázek lepší. On většinou zhorší, proč se zhorší, on se zhorší tím, že vzniknou nové vady, které ten komplikovaný přístroj sám způsobí v, takže to jsou vady jako třeba 3 trojnásobný astigmatismus a koma a 4. A byla pátého řádu, tak co se všechno musí najít, jaké přesně jsou a vyřešit a z toho potom vznikají ty komplikace, takže celý korektor nemá jenom takhle 3 prvky na kodexy. On má asi 100 různých čoček. Daniel STACH, redaktor Astronomům skončilo víc než dvacetileté čekání. O prázdninách začal naplno pracovat vesmírný teleskop Jamese Webba a hned první ostré snímky laikům i expertům doslova vyrazily dech. Ukázali například jižní prsten svou mlhoviny nebo třeba skupinu galaxií známou jako Stefanu kvintet, a to v takových detailech, jaké jsme nikdy nezažili. Web se dívá jinýma očima, než jakými se dívá Hubbleův teleskop. Vesmír sleduje v infračerveném spektru. Díky tomu vidí i skrz mračna prachu a plynu. První snímek samotným prezidentem Spojených států Joem Bidenem zveřejněný pak ukázal ty nejstarší části vesmíru, které se kdy lidem podařilo pozorovat. mluvčí 26, Mají seniorské Alexi jo, tak kmen Weiden hezčí a nejen tvrz v smlouvu Pfizer či byli Michel je frčí byl loni zněl, co je dobrý fakt. Daniel STACH, redaktor Teleskop Jamese Webba také spojil síly s Hubbleovým teleskopem, a to při pozorování galaxie Anne 74, která je od země vzdálená asi 30 000 000 světelných let. Výsledný snímek, který vidíte uprostřed, ukazuje střet hvězdného systému jeho ramena. Červená barva zobrazuje prachová mračna, oranžová horké plyny a modře pak svítí mladé hvězdy. Vepře nesoustředili na objekty ve vzdáleném vesmíru. Podíval se třeba i na Jupiter. Vidíme, jak vysoko a jak teplá, jsou jednotlivá oblaka v jeho atmosféře. Zachytil dokonce i jemný prstenec Jupitera, který objevila sonda Voyager 1 před 45 lety až přímo u planety, a to je jen část toho, co stihl za necelé 2 měsíce ostrého provozu. Některé snímky si navíc můžete nejen prohlédnout, ale také poslechnout, uslyšíte modrý prach plyny, které ze snímků mlhoviny Karina zní jako vítr a také melodickou linku, která kopíruje rozhraní oranžové mlhoviny. Těšíme se na vás zase za týden 9 24. mluvčí 27, 11 hodin na ČT24 začínají zprávy, vítám vás u nich dobrý den. mluvčí 27, Policie vyšetřuje včerejší nehodu kolotoče v Havířově jako obecné ohrožení z nedbalosti. Viníka ještě nezná. Při pádu atrakce bylo zraněno 17 lidí z toho silný dětí. 5 z nich zůstává v nemocnici. Primátor města v reakci na událost slavnosti předčasně ukončil. Policisté prověřují, kdo je majitelem atrakce dojít v době nehody provozoval a jestli měl potřebná povolení. mluvčí 14, Policie pracuji s informací, že samotná atrakce měla technické problémy už v pátek proto prosí návštěvníky slavností, kteří buď páteční technické problémy nebo sobotní nehodu natočili. Ve video předali policistům. Jakub PACNER, redaktor Ukrajinci zasáhly dopoledne nejméně 10 cílů. V estonské oblastí mimo jiné znovu i klíčový Antonín, s kým most přes Dněpr. Kyjev podle poradce prezidenta Zelenského při ofenzívě používá strategii systematického rozmělňování Putinovy armády. Místo rychlého postupu tak nejprve ničí sklad zbraní, velitelská stanoviště nebo zásobovací systém pomocí dělostřelectva raketometů. Jakub PACNER, redaktor Bývalý americký prezident Donald Trump označil svého nástupce Joea Bidena za nepřítele státu. Reagoval tak na jeho páteční projev za Filadelfii, kde prezident zkritizoval krajní křídlo republikánů. Trump také kritizoval nedávnou domovní prohlídku FBI jeho floridském sídle. Razii označil za výsměch spravedlnosti. mluvčí 28, A. mluvčí 27, U Velké Británie zůstane mezi ně zítra dozví. Jméno příštího premiéra ve stranickém hlasování o něm rozhodlo zhruba 200 000 tamních konzervativců. On nástupcem Borise.


4. 9. 2022; Respekt

Je s vámi Pán Bůh

Mám rád práci, kterou dělám. Jde o práci s technikou (relativně užitečnou), z velké části je to však také práce s lidmi. Jde často o prolínání úplně jiných světů. Také Kolumbie (Colombia) byla velká škola - tj. úplně "jiný svět". Vysvětlím.

Snem každého managera je "lusknout prstem" a dostat, co si přeje. Snem obchodníka je prodat, co má "v šuplíku" resp. "na skladě". Řídit a plánovat rozhodně není špatně. Naopak! (Letadlo, které nikdo neřídí, se zřítí a lidé na jeho palubě zahynou.) Jistý malý "detail" zde však asi přeci jen je: Vyprávěl mi kolega (dnes už důchodce), že museli v Tesla a.s. (v době "před revolucí") plánovat 5 let dopředu, jaké součástky budou používat. " Jak jsem měl vědět, co budu potřebovat za rok, natož za 5 let? " Systém to nebyl "pružný" a nakonec (z mnoha důvodů) se sám "zhroutil". Zda lze i konflikt na Ukrajině chápat jako střet doznívajícího "světa představav a plánů" se "světem reality", případně jako střet světa "manažerů" se světem "obyčejných lidí" – NEVÍM. (Je to možné.) Nechci být "prorokem", nicméně mi přijde, že do jisté míry "nerovnoprávný" svět, kdy "výrobce" něco vyrobí a "zákazník" bez odmlouvání " jak to je " vše přijme už zkončil, resp. končí. Mentalita "car" vs. nevýznamný tvor, která (ať chceme či ne) byla ukryta nejen v komunismu (socialismu), ale v mnoha myslích přežívá dodnes, se střetává s realitou. Je dnes mnohem složitější a náročnější uspokojit přání zákazníka. Nezbývá, než se "domluvit". Společnosti, jejichž "vůdcové" realitu, "trh" – potažmo potřeby lidí vnímají, přežívají. Společnosti, jejichž vůdcové jsou "slepí", "nevidí a neslyší", působí lidské utrpení nakonec zanikají. … Uspokojit zákazníka v Kolumbii rozhodně nebylo snadné. V kontraktu bylo mnoho požadavků. Více, než v jiných projektech. Nebyla vlastnost či funkce, kterou by zákazník nechtěl vidět a ji otestovat. … " Proč jste to slibovali? " ptal jsem se našeho obchodníka. " Protože, kdybychom to neslíbili, kontrakt bychom nezískali. " … " Když jste to slíbili, chceme to nyní vidět. " Argumentuje zákazník. " Konkurence byla vyřazena, protože nám toto dodat odmítla. " … " Chtěli jsme po vás "kolo", vy jste nám nabídli letadlo. " užívá příměr zákazník. " Jenže Vy se nyní zlobíte, že to letadlo má jinou barvu." Namítám zpět. … To nebyla náhoda. Barvy diagnostických stavů a jednotlivých hlášek si přál zákazník předělat. Bylo třeba udělat nové překlady programů. Nejprve pochopit požadavky zákazníka, následně přesvědčit kolegu sowftwéráře, aby to a to změnil. Díky časovému posunu mezi Evropou a Jižní Amerikou to na obou stranách obnášelo práci jak v noci tak o víkendech. K tomu jsme byli omezení rychlostí datového připojení do pralesa (pouze přes satelit). V práci mne mají za "kouzelníka" a i já mám občas pocit, že jsem posílán do vyloženě "nesplnitelných misí". Vím však dobře, že sám nejsem "tak dobrý". Za vším je práce mnoha lidí a když se něco podaří, bývá to více, než jen "náhoda". Nežijeme v ideálním světě. Z důvodu Covidu nebylo možné cestovat. Zákazník nemohl přiletět na testy zařízení do Čech. Byl možný pouze video most. Pochopil jsem, že měl dodatečné požadavky, jejichž řešení bylo prezentováno, ale v době dodatečných testů už jejich zařízení bylo na cestě. Musel být použit jiný hardware. Splnění požadavků chtěli proto demonstrovat přímo na jejich zařízení. To byla "výzva". Minimálně proto, že jsem nikdy před tím nic takového neměřil (v době dodatečných testů jsem byl v Číně a testování v Pardubicích jsem nebyl přítomen), pak proto, že v pralese jsem neměl k dispozici přístrojové vybavení, které je dostupné ve firmě. Též kontakt (spojení) s kolegy byl velmi omezený. Více než hodinu jsem se trápil s nastavením přístrojů, abych se vůbec doměřil smysluplných hodnot. Nakonec jsem radiové věci dohromady dal, ale musím přiznat, že jsem hodně vzpomínal na přednášky pana Prof. Vejražky z ČVUT FEL v Praze. Největším úskalím se ukázaly zálohy LAN sítě. … " Odpoj připojení hlavního kanálu. " " Odpoj připojení záložního kanálu. " " Jak to, že máte výstupní data? To nejsou skutečná data, to jsou vymyšlená data! " … " Data běží o optických kabelech. " … " Odpoj optiku záložího kanálu. " " Teď odpoj optiku z hlavního kanálu.".. " To Vám vypadnou cíle. " " Udělej to! " … cíle vypadly. " Vrať optiku zpět. " … Cíle se znovu objevují. " To chodí pouze proto, že je s vámi Pán Bůh. " … Ani nedutám. Nic nenamítám. Nerozmlouvám mu to. " PASS. " Tohle byl bod zlomu. Čekalo nás ještě mnoho a mnoho práce. Ale v této chvíli se "hnuly ledy". Dostali jsme šanci a postoupili do dalšího kola. Vznikl seznam požadavků, které musíme splnit do příští návštěvy, svitla nám však naděje, že zákazník zařízení převezme, že bude spokojen. URL| https://blog.respekt.cz/hajny/je-s-vami-pan-buh/


3. 9. 2022; ČT 24

Týden v kultuře 22:00

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

mluvčí 1, Dobrý večer. Vítám vás polední pauze týden v kultuře s tím nejzajímavějším, co se v minulých dnech událo, bude opět připraven v pravidelném čase každou sobotu večer. A ten první vám nabízí teď. mluvčí 1, Ve zcela jiné roli, než jak ho znají fanoušci Harryho Pottera se představí Daniel Radcliffe. Herec ještě do konce roku ukáže v novém filmu jako víc a Jankovič. Hudebník známý písňovým parodiemi. mluvčí 1, Na seznamu ohrožených uměleckých předmětů Ukrajiny pracuje v těchto dnech mezinárodní rada muzeí. Půjde o výčet zásadních exponátů, které byste mohli ve spojitosti s válkou dostat na černý trh. Už teď tamní ministerstvo kultury eviduje několik 1000 ukradených cenností.

mluvčí 2, Zničená střecha, okna uvnitř budovy suť a popel. Mezi ním zbytky knih a historických dokumentů. Muzeum pojmenované po uznávaném filozofovi Kovo rodové právě jeho socha snad symbolicky téměř jako jediná bombardování. Ustála se.

mluvčí 3, Bohužel zatím Loutockým škody, ale Sloupovi oni musí praktičnost zrušily.

luvčí 2, Skoro 5 stovek poničených institucí, muzeí památníků knihoven sčítá speciální databáze. Podle náměstkyně ukrajinského ministerstva kultury některé cenné předměty muzejní týmy ukryli do bezpečí. Obava je z rozkrádání.

mluvčí 4, Novinář TPA a od okupace, čili Choice a mizím o účast list akci sázet smířen, o čem jsme 2 Skalica Bujáček a ten Bičan spálila, jsem se Veliče.

mluvčí 2, I proto se na pražské mezinárodní konferenci muzejníci shodli na vypracování tzv. červeného seznamu pro Ukrajinu. Existuje už teď třeba pro Sýrii, Jemen nebo Egypt. Soupisem jsou vytipované kategorie vzácných předmětů. Zároveň ale i atraktivních pro černý trh.

mluvčí 5, Volga non Veličovi est vyšetřuje AFI ve Chvalčově řekl jsou nejsou výher státě jsou lékaři co přispívají jim. mluvčí 6, Man se staví se dohromady republiku se a vlastní laikům na tomto velmi intenzivně. Spolupracuje třeba s Interpolem a dalšími policejními složkami.

mluvčí 2, Loni třeba italští policisté rozkryli síť pašeráků, kteří nelegálně obchodovali s uměním. Našlo se tak víc než 2000 archeologických nálezů. Na Ukrajině snaha památky chránit a taky vše hodnotné převádět do digitální podoby.

mluvčí 4, Art i ty dokumenty i mač komety a ten předčil use of information and občanům. mluvčí 2, Třeba čeští muzejníci nabídli prostory pro uchování ukrajinských sbírek. mluvčí 6, Vlastně kolegové z Ukrajiny nechtěli, protože říkali ve chvíli, kdy naše poklady opustí Ukrajinu, tak tzn. že jsme vlastně ustoupili z našich pozic, že jsme skoro prohráli, tak naopak jsme se snažili bavit o tom, jakou pomoc směřovat. Na.

mluvčí 2, Východ tak od nás zamířily kamiony plné obalového restaurátorského materiálu. Fólie archivní desky i tak zabezpečení oken, aby ukrajinské památky zůstaly i pro další generace. Ivana malá, Česká televize. mluvčí 1, Britská rocková kapela Electric banky se připravuje na vydání nové desky několik písni konec nazvané car už představila na koncertech. Teď nabízí prvního singlu i Fidel.

mluvčí 1, Na desáté výročí připravil festival světel signál. Program plný technických propracovaných instalacích. V ulicích Prahy budou v polovině října přípravy sledujeme už teď.

mluvčí 7, ČVUT fakulta elektrotechnická. Právě tady vzniká jedna z 16 letošních instalací. Hlavní roli mají 4 roboty ctí psi.

mluvčí 8, Návštěvníci, kteří přijdou, si budou prohlížet roboty. Roboti budou prohlížet návštěvníky.

mluvčí 7, Chtějí lidem přiblížit, jak roboti vidí světa zároveň nabídnout možnost interakce. V tuhle chvíli zjišťují, co všechno bude možné.

mluvčí 8, Pak vidíte třeba prototyp, čemu říkáme krovky, tzn. takové světelné ozdoby a kterou byty roboti měli nést ideálně reagovat na návštěvníky. mluvčí 7, Interakci nabídne taky dílo Ondřeje zvonky, který galerii kunsthalle Praha ukáže proces fotosyntézy. Designér maxim Velčovský přiveze na Mariánské náměstí vraky čtyř aut. Hmatatelný důkaz války na Ukrajině. mluvčí 8, Automobily jsou často hezky prostřílené vyhořelé bombardované v některých zemřeli lidé. Některé byly před tankem do nich.

mluvčí 7, Umístí Lucerny, které poničenými otvory posvítí na budovy okolních institucí. Podobně bude vypadat dílo tureckého umělce riffy a na dole speciálně pro festival chystá z městských dat. mluvčí 9, Prahy. My jsme mu dali 17 terabytů, což jsou desítky tisíc cédéček. Mapy Prahy ale nejsou to jenom o fotky, že když třeba důl autíčko projíždí Prahou, ale vlastně laserem měříme všechny římsy všechny fasády a i na základě toho vytvoří některé z jeho ikonických děl. mluvčí 7, Nově spolupracuje signál festival taky se souborem Národního divadla s Laternou magikou a kulturním centrem vzlet v pražských Vršovicích. A po osmi ročnících bude znovu k vidění oblíbený interaktivní mrak. Anna Kozáková, Česká televize. mluvčí 1, O prožitém traumatu budou od příštího týdne hrát v Divadle Komedie českou operu tak tiše až nazkoušeli herci ve spolupráci s tanečníky ze Spitfire Company a hudebníky orchestru Berg. mluvčí 10, Je to monodrama, jsou tam 4 postavené ještě a monodrama říkáme proto, protože jsou to všechno odehrává v hlavě hlavní postavy, která prožila přesně tohle trauma a která v té doby teďka v téhle chvíli, kdy se odehrává, tak rozhoduje, že půjde k soudu svědčit. mluvčí 10, Potom má jsou ty role dívky, která hraje vlastně, která je vlastně tím tím se stala, tak připadá jako ta oběť a potom tam máme 2 postavy agresora. Říkáme logo silnou muž, který vlastně způsobil bolest. mluvčí 7, Ceně se objevuje žena muž, tedy ale také kůň, koho ten představuje. mluvčí 11, Kuně metafora vlastně té dětské duše. Je to zobrazení určité lidskosti křehkosti, kdy nejenom tělo trpí, ale vlastně i ona dětská duše je ve scéně trezory umučeno nebo nebo mučena a a vlastní maska koně sochařky Pauliny Skalové. Tam posloužila k tomu, abysme vlastně tenhle metaforický obraz mohli mohli divadelníci nebo Svoboda k tomu více takovou obrazovou podobu. mluvčí 12, Ve. mluvčí 7, Chvíli, kdy instalujete takto těžké. mluvčí 13, Téma, jak moc pracujete s tou citlivostí, co vlastně ukázat na scéně neukázaly. Proto. mluvčí 10, Jsme se rozhodli taky, že půjdeme retrospektivně, protože vzpomínka je nádherná v tom, že umí blednout a taky, že se umí zabavovat jeho, a to, co divák uvidí, tak je opravdu pohled už ženy, která po osmi 15. Lednu se tzn. že to absolutně jiné, než se to opravdu stal. mluvčí 11, Podle mě tramvaje tělesná záležitost. Tělo 5 místo, kterému se trauma ukládá, zůstávají v něm takové neviditelné jizvy, které už nikdy nebudou scelené, takže možná i z tohohle důvodu je pro nás trauma v téhle vlastně v opeře nebo v tomto a hudební monodrama zobrazováno jako zápas těla zápas duše s tím, co se odehrává uvnitř. mluvčí 9, S Janou Šrámkovou bratrskou jsme se snažili o to. mluvčí 10, Aby v tom bylo. mluvčí 12, Co nejméně slov. A já jsem se pak snažil o to, aby to bylo nejméně tónů. Zkrátka všechno, co není potřeba tak, aby tam nebyl. mluvčí 12, Není protože, když by to, že by celá ta opera byla loď jako potichu. mluvčí 14, Ale snažím se dovézt posluchači k tomu, aby v těch nejdůležitějších momentech ho totiž zasáhl, ať už. mluvčí 12, Reálné nebo komponované. mluvčí 7, Pro scénografii jsou hlavní zrcadlo, co symbolizují? mluvčí 11, Je to určitě moment sebepřijetí toho, kdy nahlížím sebe sama z mnoha úhlů pohledu, když se sama zrcadlí v mém vlastním příběhu, snažím se setkávat s mým vlastním odrazem odrazem toho, co se stalo v minulosti. Odrazem té vzpomínky, ale i odrazem reflexe toho, kým jsem právě teď a dává nám moment vlastně toho vystoupení ze sebe a vyjít ven se vlastním příběhem. mluvčí 1, Začal filmový festival v italských Benátkách letos se silnou českou stopou. 2 filmy s českou koprodukcí se představí v sekci horizonty. Své zástupce máme i v dalších kategoriích. mluvčí 15, K červenému koberci, nikoliv luxusní limuzínou, ale na lodi. Takhle se jezdí na benátském festivalu do kina. mluvčí 16, Svůj jízdy atmosfér jednomu ač je v Lipí Volva činí detaily sond herecká pec. Karolína KOČÍ, redaktorka Na červený koberec v benátském lidu by letos měli zavítat třeba Catherine Deneuveová Penelope Cruzová Kate Blanchettová nebo Colin Farrell a William Defoe mezi nejočekávanější premiérami je biografický snímek o Marilyn Monroeové blondýnka. Karolína KOČÍ, redaktorka O Zlatého lva bude tentokrát soutěžit 23 filmů. Porota v čele s herečkou Gillian morovou bude vybírat také mezi novými filmy, které přivezou režiséři Alejandro igelitu jeden z hronovských náš britská tvůrkyně Helena Hozová. Festival zahájí nový snímek bílý šum newyorského tvůrce 0 Bc. Karolína KOČÍ, redaktorka Festival letos představí řadu děl českou stopu. V sekci horizonty se uvedou 2 koprodukční filmy. Obzor rumunského tvůrce Mihai Minka na oběť od slovenského režiséra Michala Blažka. Jste. mluvčí 17, Něco. Co. Karolína KOČÍ, redaktorka Kategorie klasických děl promítne restaurovaný snímek ucho od Karla Kachyni a kdo se chce ven. Inverzi se poprvé dostal český snímek ve virtuální realitě animované k mání. mluvčí 10, Samotným stavu deprese. mluvčí 10, Je to vlastně velký krok pro to jméno virtuální reality minimálně v českém kontextu. Myslím si, že to, že v ten první projekt má takovýhle úspěch může být dobrým znamením pro to, aby tady v jakých projektů vzniklo. Karolína KOČÍ, redaktorka Víc na velkém plátně se v Benátkách také objeví film běžná selhání nebo Rumunsko maďarské režisérky Kristiny Grosse nové. mluvčí 18, Já přece nemusím řešit tátův obchod s každým. Karolína KOČÍ, redaktorka Přehlídka připomene tento rok filmaře režiséry, kteří čelí perzekuci nebo válce, konkrétně třeba vězněného íránského tvůrce Jára banálního paní 8. září se pak uskuteční den na podporu ukrajinských filmařů a umělců. Karolína Kočí, Česká televize. mluvčí 1, Užitné budovy se mění díky velkoplošným malbám na svých zdech, a to v Nymburku, Poděbradech nebo Mladé Boleslavi. Street Artové akce město rovná se galerie se zapojila desítka umělců. Ivana MALÁ, redaktorka Nemusí pršet, aby lidé z Poděbrad viděli duhu, ta, kterou maloval Jan Kaláb, je teď na domě, kde bydlí zaměstnanci lázní. Do barevného spektra se sní ponořila i celá ulice 3 středočeská města a desítka ploch, na kterých výtvarníci vytvořili nové malby. Jedna z největších vznikl tady v Nymburce. Celý týden pracoval Lukáš kladívko na budově místního učiliště. mluvčí 19, Tady ta malba by měla vyjadřovat to, že když lidi spolu spolupracujou a dej ruce hlavy dohromady, tak může vzniknout nějaká společná myšlenka. Něco něco vzniknou tady konkrétně vznikají pod rukama těch různých postav. Ptáci ve tvaru origami. Ty ptáci proto, protože když jsem tady připravoval tu malbu a byl jsem na tom místě, tak jsem si vším těch děr v tý v tý fasádě, který tvořej ptáci strakapoudi mám pocit to jsou. Tak vlastně to bylo nasnadě. mluvčí 2, Zatím jen na papíře malba, která se za 3 dny objeví i na této zdi. mluvčí 2, Tak to postupně vzniká mural na stěně jedné z poděbradských škol. Výtvarník Zeman nejprve tužkou rýsuje základní kresbu, než dojde Nasri a barvy. mluvčí 20, Takhle vlastně se to postupně bude. mluvčí 21, Prostě plnit až až to mělo ve finále vypadat. mluvčí 20, No, je tam bílá tohle ve skutečnosti taková jako tmavě hnědá. Světle béžová tmavší béžová a 33 detaily, který budou černou barvu. mluvčí 20, Hasičky prohlédnu to místo a potom podle i třeba formátu tý zdi vlastně navrhnu nějaký písmeno v tomhle případě ODS. Ten formát je asi obdélníkové, takže takže je to písmeno, tam sedí a zároveň zároveň školní družina, takže mi to přišlo zajímavý, že vlastně to takové jako jakoby to může fungovat i orientační bod. mluvčí 2, Umělci místa, kde tvoří, konzultují s radnicemi. Často jde o nevzhledné nebo popraskané fasády, které mu hráli úplně jinak ožívají. mluvčí 19, Protože někde funguje abstrakce někde funguje stroj strohá technicistní věc někde někde funguje. Frontální motivy to se snažíme jako striktně jako dodržovat, že, že máme stěnu, charakter zdi zasazení jezdí v tom prostoru toho města na základě vybíráme ty umělce podle stylu a stylů, které vlastně dělá jenom. mluvčí 2, 15 výtvarníků z Česka i zahraničí. Další graffiti vznikaly i nymburský bývalých dokáže, kam se během prodlouženého víkendu sjely 4 stovky lidí malovat a opuštěného místa udělali de facto novou galerii. Ivana malá, Česká televize. mluvčí 1, Jiří Šmicer bude součástí hudebního veletrhu, který se do Prahy vrací ke 13 letech. Festival v Modřanech má na ploše 1400 m2 se představí od devátého do 11. září. Zástupci světového hudebního průmyslu, ale i tuzemské značky a dojde i živou muziku, workshopy, anebo výstavu koncertě, vybavení kytaristy Radima Hladíka Johnny Depp, tentokrát v roli fotoreportéra 60 do japonského rybářského výstav Dynama. Život jeho obyvatel ohrožuje chemická továrna. Film vychází ze skutečného příběhu a je novinkou tohoto týdne v českých kinech příští sobotu pražský Vyšehrad chce připomenout svoji historii a ukázat pod zemí dosud nepřístupné vyšehradské památky. Další informace na internetových stránkách Vyšehradu. Webové stránky Artur připomínají osobnost Michaila Gorbačova, který zemřel ve věku 91 let. Přináší recenzi snímku Gorbačov ráj režiséra Vitalije manského. mluvčí 1, Holandská zpěvačka širokou Maxu. Své debutové album v roce 2015 Švýc oblek, které budova v evropských hitparádách. V rámci turné zazpívá letos v květnu Lucerna Music baru. mluvčí 1, O Michailu Gorbačovovi teď s režisérem zmiňovaného dokumentu Gorbačov ráj. Tálibánský s ním natáčel v posledních letech jeho života. mluvčí 22, Motiv prostě prostě Schürger vůbec očích stojí. mluvčí 8, Gorbačov důvodnou a jdu po půl 2× chytí těch lidí Kataru Špidla žiju svoji mu na Rhodos život kuře na hod každý titulky imunní legenda legend a lepší Ivu. Proti najet jí pasu díl šité činovníkem z těch svých. mluvčí 6, 5. Dozvěděl jste se, co jste chtěl, protože Gorbačov často na zásadní otázky neodpovídal třeba na svoji roli v rozpadu Sovětského svazu. mluvčí 8, Jej shazují stavu 100 dní m Jej shazují stavu 100 dní m ě ě nit za pé nit za pé č č i. D i. D ě ě lnic lnic ž ž urnalistka, jestli je hodn urnalistka, jestli je hodn ě ě , jezdili dokumentem ne kinu i kynout vym , jezdili dokumentem ne kinu i kynout vym ě ě nil vá nil vá ž ž né. Op né. Op ě ě t t půjčka půjčka žijete dívat možné zde bude svět strach větev. mluvčí 6, Překvapil vás zničím. mluvčí 8, Do mě porazil jsem říct, už to vodiči School onen svůj vůz rosteme svým zdrojem. On jemné a při Absolut moravskou on svobodným člověkem nebýt kurz Simu. mluvčí 1, Zpěvák herec Robert Nebřenský ohlásil se svou hudební skupiny Vltava na 21. září vydání alba. Deska dostala název v pásmu s čím zájmu. Prvnímu singlu vytvořil videoklipy výtvarník Martin Kaiser. Ředitel Českého lva za nejlepší filmový plakát. mluvčí 1, Martin Salajka vystavuje ve vile Pellé. Nejvýraznější expresivní malíř současné české výtvarné scény představil soubor s názvem mimikry. mluvčí 23, Příroda na nich nešetřila, říká Martin Salajka nejčastějším motivu jeho obrazů. Chameleon nech, které sám chová a ani on svá plátna nešetří. Nakolik je takto výrazné expresivní malba fyzicky náročná. mluvčí 24, Jako malířská činnost. mluvčí 25, Velmi musím říct, že velmi fyzicky náročná, ale i psychicky řekl se musí jakoby koncentrovat. A malba je v pohybu. Mario KUBAŠ, redaktor A přiznává, že kvůli zlepšení a uvolnění malířské techniky začal dokonce běhat k malování pečlivě vybírá hudbu. mluvčí 25, Večer začíná v ateliéru, takže prostě musím se naladit na nějakou silnější energii, takže prostě pouštím si nějakou rychlou tvrdou hudbu, dejme tomu. mluvčí 26, Třeba. mluvčí 25, Teď hodně poslouchal kusy staré věci typu Brent. Tady stane nějaký starý thrash metal. mluvčí 23, Jako 1 zmála českých expresivních malířů nemaluje abstrakci, ale konkrétní výjevy z vlastního života. mluvčí 27, Dokáže právě skrze svůj život svoje prožívání každodennosti. U nás, že u nás do umění vlastně nový témata. Tzn. že on stejně tak často maluje zvířata jako lidi. mluvčí 23, Třeba i ty, kteří se rozhodli dobrovolně odejít ze života, jeho dlouhé noční procházky totiž často vedly k Nuselskému mostu. mluvčí 25, Ten most vnímá tam spousty úhlu, je tam prostě dominanta a ať už jakoby architektonická dominanta, takže to vlastně tou svou historii nějakou pohnutou řekl, že to most sebevrahů žena, tak to nějak tady tímhle vlastně strašně silné zajímavé. Mario KUBAŠ, redaktor Na prvním místě ale pro něj bude vždy příroda, ve které jako dítě vyrůstal a hlavně chameleoni, kteří dokážou divoce měnit barvy. Stejně jako jeho obrazy. Mario Kubaš, Česká televize. mluvčí 1, Mika Ivanka vytvořil speciálně pro dokument od Netflixu píseň Beautiful Life. Před měsícem zazpíval britský muzikant taky v pražském foru Karlín. Českému publiku představil své třetí album Kill Uniqa. mluvčí 1, Příběh Audrey Absolonové inspiroval celovečerní film. Na olympiádě měla zazářit ve skocích dovolit. Vážné zranění, ale její sportovní kariéru ukončilo. Stala se hvězdou erotických snímků. Zemřela v 27 letech na rakovinu. mluvčí 28, Tělo jako nástroj k výkonům, díky kterým lze dosáhnout životních milníků, ať už v kariéře skokanky do vody nebo světoznámé pornoherečky. Téma, které zkoumá režisérka Natálie Císařovská ve svém prvním celovečerním filmu. mluvčí 29, Životopisný film to není vůbec. Je to pro mě symbolické film, který zkoumá právě vztah k vlastnímu tělu a ty limity vlastně kam, kam až člověk může zajít. mluvčí 30, Podíváte, jak dělám zákona, není asi vychází z. mluvčí 28, Herečka Natalia German musela kvůli náročnosti role podstoupit půlroční přípravu, včetně sportovního tréninku. mluvčí 31, Druhá věc bolí prostě šikaně a neustále neustále nějaké i mě nějak rozebraní a situací a psychology postaví, myslím si, že někde úplně po povrchu, ale snažíme se tam jakoby nacházejí další vrstvu. mluvčí 28, Pro zlomovou scénu, v níž se sportovkyni těsně před svým olympijským angažmá poraní páteř, filmaři použili plavecký stadion Podolí. Samotné skoky se postarali vrcholové německé sportovkyně. Na natáčení přiletěli přímo z mistrovství Evropy. mluvčí 6, Moc nejezdí. mluvčí 32, Rusinkem live Fire Expo. mluvčí 33, Fenka řešení je možné dnes ve mně vychází. mluvčí 32, Pfizer fajn dárek agentury ve tvé a já sem přijde. mluvčí 28, Film se nevyhýbá ani životní etapě hrdinky strávené v pornoprůmyslu. V některých scénách se pak objeví skuteční herci herečky z erotických náznaků. Filip Karban, Česká televize. mluvčí 1, A nakonec ještě vzpomínka na Hanu Zagorovou rudých populární zpěvačkou se v týdnu loučili kolegové. Lidé, kteří měli rádi. mluvčí 15, Život je si. mluvčí 1, Příští týden v sobotu večer opět na viděnou mějte hezky. 


2. 9. 2022; Radiožurnál

Umělá inteligence jako nástroj moderní války. Dokáže identifikovat munici i lokalizovat střelce, přibližuje expert

Digitální asistent při ošetřování raněných – i to je moderní technologie, kterou využívají armády. Do praxe chce podobné systémy více zavádět také ta česká. Vojáci a vědci to společně řešili na ČVUT v Praze.  

"Systém umí kvalifikovaně odhadnout, z čeho výstřel vyšel. Umíme identifikovat druh munice. Používáme k tomu postupy umělé inteligence," říká Jan Holub z Fakulty elektrotechnické ČVUT a dodává, že u samoučící se neuronové sítě je potřeba databáze výstřelů natočená nebo snímaná akusticky. Podobné systémy používají například školy, úřady a jiné veřejné instituce v USA pro případ teroristických útoků. Armády zdokonalují odposlechy střelby více než sto let. A o nové systémy s umělou inteligencí by mohly mít zájem. "Prvním krokem vyhodnocení signálu je rozhodnutí, jestli může pocházet od výstřelu, nebo jestli je to jenom zabouchnutí dveří automobilu nebo prasklá větev, na kterou někdo šlápl. Tam je spolehlivost detekce nad 99 %," pokračuje Jan Holub. "Dalším krokem je přesnější identifikace zdroje, tedy z jaké zbraně nebo jakým nábojem, jakou municí se střílelo. Stacionární systémy, kterými se zabýváme, umějí i lokalizovat polohu střelce," dodává. Jiné vstupy i výstupy, ale podobné zpracování Zatímco v době studené války byly vojenské technologie napřed oproti těm civilním, v současnosti je to často naopak. Podle odborníků by se armády měly více věnovat přelomovým objevům a nově se vyvíjejícím technologiím. "Určitě jsou to kvantové technologie, využití kosmického prostoru, umělé inteligence a několik dalších oblastí. Ale tohle jsou ty hlavní, kde je ten vývoj hodně pokročilý oproti aplikaci," říká rektor ČVUT Vojtěch Petráček. Vojenské a civilní technologie mají mnoho společného. Roboti na průzkum neznámého terénu nebo digitální pomůcky k ošetřování raněných mohou být stejné na bitevním poli i po přírodní katastrofě. Odposlouchávací systémy převádějící zvuk na text mohou pomáhat tělesně postiženým. I umělá inteligence je v jádru stejná pro armádu i pro civilní sektor. "Máme pořád velká data, velké objemy toho, co je potřeba zpracovat, vytřídit, rozpoznat to, co je důležité, a předat to lidem v takové formě, aby nebyli přehlceni. Je potřeba redukovat data, zvýraznit to důležité," upřesňuje Vojtěch Petráček. To, co civilní a vojenské oblasti využití moderních technologií odlišuje, je charakter využívaných vstupních dat a způsob, jakým se na konci procesu zobrazují. Samotná technologie zpracování informací je ale velice podobná. Izrael jako vzor Když se spojí výzkumné instituce s armádou, může to přinést užitek jak bezpečnosti státu, tak rychlejšímu rozvoji technologií, říkají odborníci. Jako příklad uvádějí Ukrajinu, kde se univerzity poměrně rychle zapojily do vývoje obranných systémů. Podobné to je desítky let v Izraeli. "Po celou historii je tam model spolupráce průmyslu, vývojového sektoru, vzdělávacího sektoru a armády propojený. To už je v konstrukci státu," vysvětluje Vojtěch Petráček s tím, že v tomto směru nejde izraelský model aplikovat ani u nás, ani na Ukrajině, kde se momentálně bojuje. "Ale základní principy úzké spolupráce, komunikace o tom, co je potřeba, spojit mozky, které umí to a ono a dokážou to dohromady, to je něco, co se dá převzít okamžitě. A také se to děje," dodává. I v Česku má podle něj řada civilních výzkumných projektů svou druhou tvář určenou pro vojenské účely. Kvůli utajení se o ní ale nemluví. URL| http://radiozurnal.rozhlas.cz/umela-inteligence-jako-nastroj-moderni-valky-dokaze-identifikovat-munici-i-8818852  


2. 9. 2022; iDNES.cz

Když mozek stůně. Počítače epileptikům nevadí, ale pozor na TikTok, říká neurolog

Pocit strachu, déjá-vu, záškuby koutku nebo noční děsy. Projevy, jimiž se může hlásit epileptický záchvat. Ten se může objevit i při cévní mozkové příhodě, po úrazu, kdy došlo ke krvácení do mozku. Ale také u úplně zdravého člověka. "Například při několikadenním spánkovém deficitu v kombinaci s alkoholem," říká epileptolog a dětský neurolog Martin Kudr z Kliniky dětské neurologie FN Motol v Praze.  

Kudr upozorňuje i na nebezpečí, jež může na epileptiky číhat na TikToku, nejpopulárnější sociální síti mezi mladými. A vyvrací mýty, jež druhé nejčastější neurologické onemocnění (po cévní mozkové příhodě), kterému se dřív říkalo padoucnice a jímž trpí na 80 tisíc Čechů (ojedinělý epileptický záchvat ovšem během života zažije přes půl milionu lidí v Česku), provázejí. Jste dětský neurolog na největší klinice v České republice. Liší se nějak spektrum "vašich" diagnóz od dospělé neurologie? Dost zásadně. Na rozdíl od neurologů pro dospělé musí být každý dětský neurolog zároveň i epileptolog, protože epilepsie je v dětském věku velmi častá. Ale diagnóz řešíme samozřejmě podstatně víc. Z nejvážnějších například autoimunitní onemocnění mozku. Také neuroinfekce, které jsou teď přes léto způsobené zejména klíšťaty (třeba borrelióza, pozn.red.). Dále poúrazové stavy. Metabolické a genetické choroby. Ale i dětskou mozkovou obrnu (poškození motorických či jiných oblastí mozku v raném stadiu vývoje, pozn. red.), tedy děti, jež měly nějaké postižení během porodu nebo po porodu, případně se narodily předčasně. A všechny tyto nemoci můžou být spojeny s epileptickými záchvaty. Přicházejí i děti s bolestí hlavy, hyperaktivitou a ADHD syndromem (porucha pozornosti s hyperaktivitou, pozn. red.). Někdy vyšetřujeme i autistické pacienty, kde už se však hodně překrýváme s dětskou psychiatrií. A máme i spoustu pacientů se silnými psychosomatickými obtížemi, u nichž se psychické potíže začnou projevovat jako neurologický problém, ve skutečnosti ovšem žádný nemají. Mezi nimi jsou nejčastější disociativní stavy. Jsou popisovány záchvaty, kdy člověk cítí něco na těle, nebo ještě bizarnější jsou stavy, kdy vnímá změnu velikosti určité části svého těla, například hlavy nebo ruky. O co jde? Disociace a disociativní záchvaty jsou psychogenní stavy, kdy pacient začne mít mimovolně křeče, jako by měl epileptický záchvat, ale v mozku k žádným patologickým elektrickým výbojům nedochází. Objevují se i poruchy motoriky, kdy nemocný přestane pohybovat částí těla. Kompletně ho vyšetříme pomocí magnetické rezonance, lumbální punkce a elektrofyziologického vyšetření svalů (první metoda spočívá v zobrazení vnitřních orgánů, druhá v odběru a v otestování malého množství mozkomíšního moku z páteřního kanálu a třetí metodou je elektromyografie, zaznamenávající elektrickou aktivitu ve svalech a nervech, pozn. red.). A zjistíme, že pro tyhle projevy nemá tělo žádný důvod. Vše je v pořádku. Obvykle si s pacientem mezitím stihne popovídat také některá z našich psycholožek a nakonec zjistíme, že potíže s hybností jsou vyvolané silnou psychosomatizací (psychické problémy se projeví navenek jako tělesné nemoci, pozn. red.). Čili podnět vychází z podvědomí pacienta. Zhruba ze čtyřiceti dětí, jež máme na oddělení, je vždy jedno až dvě se silnou psychosomatizací. Říkáte, že dětská neurologie se nedá dělat bez znalosti epilepsie. Jak častá tato nemoc v populaci je? V literatuře z posledních let se udává, že celosvětově trpí epilepsií kolem 0,76 % lidí (tedy přes 60 milionů, pozn. red.), přičemž v rozvojových zemích je to trošku více a v těch rozvinutých méně. My asi budeme patřit do té lepší skupiny, což by odpovídalo počtu okolo 80 tisíc pacientů. Ale v populaci jsou dvě věkové skupiny, u nichž je epilepsie mnohem častější. Tou první jsou děti. Když jsem měl o epilepsii přednášku na jedné základní škole, říkal jsem dětem, že ve třech třídách po třiceti žácích bude zřejmě jedno až dvě děti, které touto nemocí trpí. V dospělosti výskyt epilepsie klesá a narůstá opět ve stáří, a to v důsledku poškození mozku, jež vyšší věk provází. Jak dlouho vlastně zná medicína tuto nemoc a jak dobře ji za tu dobu prozkoumala? Epilepsie je stará jako samo lidstvo. Ostatně trpí na ni i zvířata. Třeba u psů je podle chovatelů velmi častá. Hippokrates ve 4. století před naším letopočtem ji správně definoval jako onemocnění mozku. Od toho se později na poměrně dlouho zase upustilo. Názor, že jde skutečně o nemoc mozku, se ustálil teprve v 18. století. A i když je s námi tato nemoc odpradávna, není bohužel zatím dostatečně dobře prozkoumaná. Je to dáno pochopitelně tím, že samotný mozek je dosud velmi málo probádaný. Postupně však získáváme víc a víc informací a 21. století je skutečně stoletím mozku. Dozvídáme se o něm nové a nové informace, v čemž nám významně pomáhají počítače i spolupráce s jinými obory, například z informatiky a elektrotechniky. Kdysi jsem byl naším přednostou poslán na jedno vědecké setkání v německém Erlangenu, jež se týkalo epilepsie, a ze 104 přítomných účastníků jsme byli jen čtyři kliničtí lékaři. Dále tam byli biologové a lékaři pracující v laboratořích, ale zhruba třetina přítomných byli bioinformatici a technici. Neurologie a neurovědy obecně se stávají mezioborovou disciplínou. Kupříkladu kolegové z elektrotechnické fakulty na ČVUT v Praze nám vyhodnocují magnetickou rezonanci mozku, případně i intrakraniální EEG. (EEG neboli elektroencefalogram je vyšetření aktivity mozku prostřednictvím elektrod na povrchu hlavy. U intrakraniálního EEG se však komunikace nervových buněk sleduje elektrodami, jež jsou chirurgicky vpraveny dovnitř lebky, pozn. red.) "V léčbě nám neskutečně pomáhá spolupráce s inženýry z technických oborů, neurovědci a kolegy z genetiky, kde došlo asi k největšímu pokroku," říká MUDr. Martin Kudr. To vše muselo pro diagnostiku epilepsie znamenat obrovský posun. A s lepší diagnostikou se obvykle pojí i nárůst počtu případů některých onemocnění, čistě proto, že je medicína schopna je snáze odhalit. Typicky to platí pro onkologii, kde lékaři dokážou díky lepším zobrazovacím metodám podchytit časnější stadia nemoci. Potkalo to i váš obor? Samozřejmě i u nás některých onemocnění zdánlivě přibývá, což je dáno tím, že je dokážeme lépe diagnostikovat. Jedním z nich je anti-NMDA encefalitida. Autoimunitní choroba na pomezí neurologie a psychiatrie, kdy vlastní tělo začne útočit na jeden důležitý receptor v mozku. První příznaky jsou změny v náladě, halucinace, bludy, nesouvislé myšlení bez logického řádu a k tomu se poté přidávají neurologické příznaky, jako jsou například epileptické záchvaty. Hodně se mluví i o dlouhodobém nárůstu pacientů s poruchou autistického spektra a řeší se, proč tomu tak je. I tady se zvažuje, že je za tím kvalitnější diagnostika, ale v úvahu se bere i vliv environmentálních faktorů, tedy životního prostředí. Přesný důvod ovšem neznáme. Až ho někdo zjistí, nejspíš za to dostane Nobelovu cenu. V dobách dávno minulých byla epilepsie považována za čáry, prokletí, případně duševní poruchu. Jak se tehdy léčila? Jednou z nejstarších léčebných metod bylo hladovění. Záchvaty pak sice vymizely, ale pacienti většinou zemřeli na následky hladovění a podvýživy. Ve 30. letech minulého století si lékaři všimli souvislosti mezi vymizením záchvatů a dietou a zjistili, že složka stravy, kterou je potřeba omezit, jsou cukry. Vznikla tak ketogenní dieta, založená na stravě z tuků a bílkovin. Vedle podávání bromidu draselného byla jednou z mála možností léčby. (Keto dieta je postavena na radikálním omezení množství veškerých sacharidů ve stravě – do 10 % z celkového denního energetického příjmu, pozn. red.) Po druhé světové válce se začaly na epilepsii používat dnes už klasické léky, například Fenobarbital, a ketogenní dieta upadla v zapomnění. Znovu se na ni přišlo v 90. letech. Jeden americký lékař se její pomocí rozhodl léčit malého Charlieho, syna hollywoodského producenta a režiséra (Jima Abrahamse, jenž režíroval např. parodie Žhavé výstřely 1 a 2, pozn. red.). Pro chlapce to byla jedna z posledních možností, jak zmírnit záchvaty, a tak je ketogenní dieta brána i dnes. Léčbu epilepsie s ní nikdy nezačínáme, saháme po ní až jako po jedné z posledních možností léčby. Každopádně keto dieta od záchvatů chlapci skutečně velmi pomohla, a tak se o ni jeho otec začal zajímat a společně s lékařem založili nadaci Charlie Foundation (přináší rady pro ty, kdo ketogenní dietu zvažují ze zdravotních důvodů, pozn. red.). Hlavní tváří nadace je Meryl Streepová. Po více než třiceti letech je tedy ketogenní dieta opět brána jako součást léčby, ale používá se skutečně až v těch nejkrajnějších a nejvážnějších případech, kdy selhávají jiné možnosti. Má totiž zároveň velké množství různých nežádoucích účinků, hrozí například metabolický rozvrat nebo řídnutí kostí. Na jakém principu keto dieta proti záchvatům epilepsie funguje? Přesný mechanismus efektu diety na potlačení záchvatů vlastně není znám. Celý náš život, myšlení, pohyby, to vše stojí na spolupráci dvou typů neuronů – excitačních, tedy "budících", a inhibičních, tedy "tlumivých". Když aktivita excitačních neuronů převáží nebo se utlumí aktivita neuronů inhibičních, vznikne epileptický záchvat. Změnou stravy, konkrétně omezením příjmu sacharidů, potažmo tedy glukózy, jež je pro fungování mozku nepostradatelná, se začnou vytvářet ketolátky, které mozek využívá místo glukózy. Má se za to, že keto dietou se změní metabolismus mozku, a tím i elektrický potenciál neuronových membrán, na nichž probíhá elektrická aktivita neuronů. Tato změna má pravděpodobně vliv na vymizení nebo snížení četnosti záchvatů. Co je příčinou této abnormální aktivity neuronů u lidí s epilepsií? Příčin je řada. Od strukturálních změn v mozku přes vývojové vady, zhoubné či nezhoubné nádory až po nějakou funkční změnu na úrovní iontových kanálků v membránách neuronů. Obecně však rozlišujeme epilepsie na strukturální, genetické, metabolické, infekční a autoimunitní. V Evropě se nejběžněji setkáváme s prvními dvěma typy. Ale z celosvětového hlediska jsou nejčastějším důvodem epilepsií infekce. Nejvíce jich má na svědomí cysticerkóza, onemocnění vyvolané larvami tasemnice Taenia solium. Ty infikují svaly nebo mozek a způsobují záchvaty. Velkou roli hraje i malárie. A u HIV pozitivních lidí tuberkulóza. Metabolické a autoimunitní epilepsie už patří mezi méně časté typy. Z těch metabolických můžu zmínit například epilepsii, jež se nazývá GLUT-1 deficience, kdy se do mozku nedostává dostatečné množství cukru, což vyvolá záchvaty. Právě u tohoto typu bývá keto dieta velmi účinná. Oblast autoimunitních epilepsií se nyní hodně zkoumá a zjišťuje se, že u některých dětí zřejmě hraje ve vzniku epilepsie roli nějaký imunitní spouštěč typu infekce, horečky a podobně. Kdysi dávno se lidé s epilepsií upalovali pro čarodějnictví. Jaká je prognóza u jednotlivých typů epilepsií? Zaměříme-li se na epilepsie typické pro české pacienty, pak ty genetické se velmi často týkají jen určitého období věku. Obvykle začínají u předškoláků a v pubertě mohou vymizet. Roli v tom hraje kombinace hormonálních změn a vývoje mozku. Ten je u dítěte ročního jiný než u tříletého a úplně jiný než ve věku 12, nebo dokonce 18 let. Dochází v něm k několika významným změnám, z nichž jedna z nejdůležitějších je myelinizace. Jde o proces, kdy se axony, tedy části neuronů vedoucí signály k jiným neuronům, obalují bílou hmotou, myelinem. Tím se mezi neurony výrazně zrychlí přenos nervových vzruchů. Dalšími významnými změnami jsou sprouting a pruning (anglicky "klíčení" a "prořezávání", pozn. red.). K významnému pruningu dochází mezi druhým a třetím rokem života. Zjednodušeně lze říci, že mozek mezi neurony prostříhá nepotřebné synapse, tedy spojení, podobně jako když prořezáváte strom. Tím, že velké procento těchto synapsí zanikne, dojde opět k významnému zrychlení činnosti mozku. Funguje pak daleko efektivněji. Další změna přichází v pubertě, kdy se dítě proměňuje v dospělého člověka. Mozek se dále velmi mění a spolu s tím mohou některé epilepsie odeznít. Takového pacienta pak bereme jako vyléčeného. Na druhou stranu některé genetické epilepsie mohou v tomto věku bohužel také začít. Slovo "genetická" přitom neznamená, že musí být epilepsie automaticky zděděná po rodičích či prarodičích. Nazýváme je tak proto, že u nich nějakou genetickou příčinu předpokládáme, byť ji zatím ještě neznáme. Aktuální číslo Objednat do schránky A co ony epilepsie strukturální? Mezi ně patří všechny epilepsie, u nichž nalezneme nějakou odchylku či změnu ve stavbě mozkové kůry. Nejčastěji jde o vrozené vývojové vady, ale může jít i o nezhoubné nádory, poškozenou mozkovou tkáň u dětí s dětskou mozkovou obrnou a podobně. Průběh těchto epilepsií bývá těžší, na druhou stranu u některých pacientů ji můžeme definitivně vyřešit operací – prostě tuto strukturální změnu odstraníme. Kolik procent epileptiků má tohle štěstí? Jsou to spíše jen jednotky pacientů. V Motole ročně odoperujeme kolem pětatřiceti až čtyřiceti dětských pacientů. V rámci Evropy a při srovnání s ostatními zahraničními centry je to hodně, ale z hlediska všech epileptiků to vypadá jako malé číslo. Přesto je dosah této léčby velmi významný – jsme schopni zcela zbavit záchvatů přibližně 75 % operovaných pacientů a dalším 20 % pak frekvenci záchvatů významně redukovat. Jde přitom o ty nejmenší děti s nejtěžší formou epilepsie. Bývá epilepsie sdružená i s jinými chorobami? Ano, může se prolínat i s jinými nemocemi, což většinou svědčí o nějakém poškození mozku. Ovšem 80 % epileptiků žádný další zdravotní problém nemá a vedou naprosto normální život. Na druhou stranu je celá řada onemocnění, u nichž může vzniknout jako příznak epileptický záchvat, přitom to nemusí znamenat, že pacient trpí epilepsií. Nejznámějším příkladem z neurologie pro dospělé je cévní mozková příhoda, která může začít jako epileptický záchvat. Případně nějaký poúrazový stav, kdy může přijít záchvat těsně po úrazu, třeba vlivem krvácení do mozku. A v zásadě i zdravý člověk, který bude mít několikadenní spánkovou deprivaci (nedostatek spánku, pozn. red.), do toho přidá určité množství alkoholu, což je takové typické pro studenty a mladé lidi, může dostat epileptický záchvat. Není to nijak ojedinělé, ale neznamená to, že ten člověk nutně epilepsií trpí. V dětské neurologii se s epileptickými záchvaty setkáváme typicky v kojeneckém a batolecím věku při horečkách, kdy mluvíme o takzvaných febrilních křečích. Ty postihují zhruba 5 % populace, ovšem jde jen o jeden, dva, výjimečně tři epileptické záchvaty za život. V budoucnu se už většinou neopakují a nijak dítě nepoškodí, proto o těchto pacientech nemluvíme jako o epilepticích. Nemocí mozku je spousta, stejně jako důvodů jejich vzniku. A řadu z nich provázejí epileptické záchvaty. Třeba i meningitidu, tedy zánět mozkových blan. Tuhle vážnou nemoc většinou vyvolávají bakterie, viry a další mikroorganismy, jež infikují ochranné membrány pokrývající mozek a míchu. Jaké různé projevy epileptický záchvat mívá? Tím nejznámějším je tonicko-klonický záchvat, dříve se mu říkalo grandmal. Člověk je při něm v bezvědomí, nejprve s napjatými končetinami, později v nich má záškuby. Záchvat obvykle trvá dvě až tři minuty, dalších deset až patnáct minut se z něj člověk probírá, má snížené vědomí, je zmatený a nic si nepamatuje. Dříve se doporučovalo dávat roubík do pusy (aby si neukousl jazyk, pozn. red.), což je dnes zakázané, protože hrozí, že si epileptik vyrazí zub nebo pokousá toho, kdo mu roubík do úst dává. Tento typ záchvatu postihuje celý mozek, proto se mu říká generalizovaný. Dalším typem jsou záchvaty ložiskové, tedy fokální. Postihují jen část mozku, a dokonce při nich může být člověk i úplně při vědomí. Projevovat se mohou záškuby rukou, koutkem úst, přitom s vámi může člověk normálně komunikovat. Někteří lidé mohou při záchvatu jen něco zvláštního cítit, jiní zažívají pocit strachu, který je způsobený záchvatem, někteří mají déja-vu (intenzivní pocit, že už něco kdysi jako "přes kopírák" zažili nebo na neznámém místě, kde jsou poprvé, kdysi už byli, pozn. red.). Jsou popisovány záchvaty, kdy člověk cítí něco na těle, nebo ještě bizarnější jsou stavy, kdy vnímá změnu velikosti určité části svého těla, například hlavy nebo ruky. Záchvatů jsou desítky druhů a někdy je docela složité je rozpoznat. MUDr. Martin Kudr, Ph.D. (42)Absolvoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.Od roku 2007 pracuje jako sekundární lékař na Klinice dětské neurologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze. Je spoluautorem i prvním autorem několika vědeckých publikací z oboru epileptologie, řešitelem a spoluřešitelem několika domácích i mezinárodních grantů a klinických studií. V roce 2006 absolvoval studentskou stáž v univerzitní nemocnici v Enugu v Nigérii, v roce 2010 absolvoval výzkumnou stáž na epileptologickém pracovišti v Miami Children’s Hospital, Florida. Mohou být i tak nenápadné, že pacient diagnóze epilepsie vlastně uniká, protože nikoho nenapadne, že by mohlo jít o záchvat? Ano, existuje řada druhů záchvatů, jež okolí nerozpozná. Typickým jsou dětské absence. Jde o stav, kdy se dítě zarazí, dívá se do prázdna, nehýbe se. Trvá to jen pár sekund, během nichž vůbec nevnímá své okolí. Takové děti mohou mít i potíže s učením ve škole nebo je učitelé považují za nepozorné, protože v tu chvíli opravdu vůbec nevnímají, a proto nejsou schopny stíhat tempo při výuce. Dalším příkladem jsou myoklonické juvenilní epilepsie, typické pro dospívání. Pacienti mají například po ránu záškuby ramene, nemohou si tak vyčistit zuby, dívky se nemůžou namalovat. Dokud nedostanou velké záchvaty, nikdo netuší, že jde o epilepsii. Mezi další zajímavé projevy patří fokální záchvaty z některých částí čelního mozkového laloku, jež se odehrávají jen v noci a bývají zaměňovány za noční děsy nebo za náměsíčnost. Teprve když se děti dostanou do nemocnice, kde se záchvat nahraje na video a natočí se i EEG, ukáže se, že jde o epilepsii. Ale některé stavy naopak mohou být za epilepsii zaměněny mylně. Nejčastěji se to týká už zmíněných disociativních stavů nebo afektivní apnoe, s nimiž má zkušenost řada rodičů. Jde o situaci, kdy se malé dítě, obvykle ve věku do čtyř let, rozčílí, začne plakat a na chvíli přestane dýchat. Někdy se přidají i křeče horních končetin, stáčí hlavičku dozadu, pak se uvolní a tělo má jako hadrová panenka. I tyto situace mohou imitovat epileptické záchvaty, stejně jako třeba kolapsové stavy, při nichž lidé také mívají křeče kvůli nedokrvení mozku. Ovšem nedochází během nich k patologické elektrické aktivitě v mozku. Jak prožívají nebo vnímají epileptické záchvaty sami pacienti? Ti, co jsou v bezvědomí, si je samozřejmě neuvědomují, dokonce mívají potom poruchu paměti, která trvá i několik hodin před záchvatem a ještě nějaký čas po něm. Některé záchvaty pacienta neobtěžují, a dokonce mohou být až trochu úsměvné. Například jedna slovenská rodina, jejíž dítě u nás bylo léčeno, pojmenovala jeden typ záchvatů jako "smačka", protože se při nich dítě smálo. Ovšem pro člověka, který má dvacetkrát za den strach, že za ním někdo stojí a chce ho zezadu chytit, jsou tyto stavy opravdu velmi nepříjemné. Zrovna tak i záchvaty, při nichž je pacient při vědomí a v rámci záchvatu dostane silné a velmi bolestivé křeče rukou nebo nohou. Neexistuje jeden typ záchvatu, stejně jako neexistuje jedna epilepsie. Je jich víc. Rodiče dětí s epilepsií o této nemoci mluví jako o zákeřné hnusné chorobě. V čem je ta zákeřnost? Patnáct let jezdím s rodiči a jejich dětmi s těžkou epilepsií na tábory, takže o tom často mluvíme, a troufám si tvrdit, že ta zrádnost a zákeřnost spočívá ve dvou aspektech. Tím prvním je nejistota, kdy záchvat přijde. Může to být v noci, přes den, v jakékoliv situaci, která může být pro to dítě i nebezpečná. U těžkých epilepsií jsou to pak doprovodné příznaky, zejména mentální retardace, která může s epilepsií přicházet. Obojí rodiče velmi vyčerpává. Přetrvávají o epilepsii nějaké mýty? Stigmatizace epilepsie byla hlavně v minulosti skutečně obrovská. Kdysi dávno se lidé s epilepsií dokonce upalovali pro čarodějnictví. Dnes už jsme samozřejmě jinde, ale ještě ve 20. století se tvrdilo, že člověk při záchvatu musí mít roubík a že epileptik nesmí jíst čokoládu a pít kávu. I to už je dnes vyvráceno, ale s čím stále bojujeme, je jakási přílišná opatrnost, která se někdy s epilepsií pojí. Učitelé se mě přes rodiče ptají, jestli může takové dítě hrát fotbal nebo dělat jiný sport. My se opravdu snažíme, aby tyto děti měly pokud možno co nejnormálnější život. Běžné sportovní aktivity můžou zvládat, včetně jízdy na kole, byť pod dozorem a samozřejmě s přilbou, která je však povinná pro každé dítě do věku 18 let. Jediné, co se nedoporučuje, jsou sporty ve výškách. Z epileptika tak asi nebude dobrý horolezec. Pokud se věnuje plavání, vždy by měl být nablízku někdo, kdo ho případně z vody vytáhne. Jinak mohou dělat naprostou většinu sportů. Určité mýty také stále panují kolem fotosenzitivních epilepsií. To jsou ty, které mohou vyvolat blikající světla nebo rychle se měnící světelné vzory? Přesně tak. Mezi lidmi je rozšířený názor, že když někde bliká světlo, dostane epileptik záchvat. To samozřejmě není pravda. Naprosté většině epileptiků stroboskop epilepsii nevyvolá. Jen asi 2 % všech epileptiků mají tuto fotosenzitivní formu, i když mezi adolescenty jich bude o trochu více. Tito lidé mohou záchvat dostat při jízdě stromořadím nebo sloupořadím, skrze které svítí slunce. Nebo při pozorování vodní hladiny, od níž se odráží slunce. Počítače ani televizory jim však nevadí, mohou se na ně dívat i s nimi pracovat. Pouze se nedoporučuje hrát hodně akční počítačové hry. Mnohem nebezpečnější je ovšem v tomto ohledu TikTok, kde se z nějakého důvodu objevují fotosenzitivní videa. Před několika měsíci jsme tu měli pacientku, jež dostala epileptický záchvat právě po sledování videa na TikToku. Pouštěl jsem si ho a bylo to opravdu velmi nepříjemné. Střídala se tam červená a černá barva v kmitočtu asi 15 hertzů (hertz je jednotka kmitočtu, vyjadřující, kolik pravidelně se opakujících dějů se odehraje za jednu sekundu, pozn. red.). Studenti medicíny, kteří video sledovali se mnou, objevili v TikToku funkci, jež tato fotosenzitivní videa automaticky odfiltruje, ale musí o ní člověk vědět a zapnout ji. Stanislav Gross, bývalý šéf ČSSD a v letech 2004–2005 i předseda vlády, zemřel před sedmi lety (ve věku 45 let) na nevyléčitelnou amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Jak vznikl mýtus, že epileptici nesmějí čokoládu a kafe? Mělo se za to, že obojí působí stimulačně a epileptikům vadí. Malé opodstatnění tohoto tvrzení vidím v tom, že pokud si dá epileptik kávu večer, bude se mu možná hůře spát nebo usínat. Jednou z nejdůležitějších věcí v léčbě epilepsie, kromě podávání léků, jež tlumí záchvaty, je právě dodržování správné životosprávy, zejména pak pravidelný spánek. Dětem doporučujeme, aby ani o víkendu příliš neměnily svůj spánkový režim, aby chodily spát maximálně o hodinu později a o hodinu později vstávaly. U adolescentů a dospělých se pak nedoporučuje pít alkohol. Jedna sklenička záchvaty nevyvolá, ale kocovina rozhodně jejich riziko významně zvyšuje. Jaké jsou metody léčby epilepsie? Kromě zmíněné ketogenní diety a velmi úspěšné a neustále se vyvíjející epileptochirurgie (tedy operačního řešení některých druhů epilepsií, pozn. red.) se u některých těžkých epilepsií používá i tzv. vagová stimulace, kdy má pacient zavedeno do podkoží pod klíční kost zařízení podobné kardiostimulátoru. To stimuluje bloudivý nerv a přes něj mozek, což snižuje množství záchvatů. Došlo v posledních letech k nějakému významnému objevu či pokroku v léčbě některých druhů epilepsií? Spíš je to taková postupná evoluce. Ovšem když současný léčebný arzenál srovnám s dobou před patnácti dvaceti lety, je to neporovnatelné. Objevily se tři nové léky, díky nimž a systematické péči dokážeme zabránit tomu, aby dítě se syndromem Dravetové (závažná genetická forma epilepsie, pozn. red.) muselo být kvůli epileptickým záchvatům patnáctkrát za rok hospitalizované, což je reálný příklad z doby před těmito léky. I epileptochirurgie jde každým rokem o malý krůček dopředu, díky tomu můžeme operovat i pacienty, na něž bychom si před lety netroufli. V tom nám neskutečně pomáhá už zmíněná spolupráce s inženýry z technických oborů, neurovědci a kolegy z genetiky, kde došlo asi k největšímu pokroku. Díky genetické léčbě dnes dokážeme některé vážné choroby velmi úspěšně léčit. Třeba spinální svalovou atrofii (postupné ubývání svalstva a později i schopnosti se pohybovat, pozn. red.) nebo některé formy Duchennovy svalové dystrofie (svalová ochablost postihující pouze chlapce, která se s věkem dítěte zhoršuje, až nakonec dojde i k selhání dýchacího svalstva, pozn. red.). Je ve vývoji nějaký lék či metoda, které by pacienti s epilepsií toužebně vyhlíželi? Každý epileptik by si přál, aby na tuto nemoc existoval jeden lék, jenž by zabral okamžitě, u všech a napořád. Takový však bohužel nemáme a zatím ani není na dohled. Nyní máme k dispozici asi dvacet léků a musíme pečlivě vybírat, který na jakou epilepsii předepsat. Ale když se podívám hodně do budoucna a trochu si u toho zafantazíruji, umím si představit, že jednou budou mít pacienti na sobě nebo v sobě zařízení, jež dokáže rozpoznat epileptický záchvat ještě předtím, než propukne, a včas ho zastaví. Od toho jsme však ještě na míle daleko. Na druhé straně, když jsem před 15 lety nastupoval na kliniku, taky jsem si neuměl představit, že by někdy mohla v praxi fungovat genová terapie. A dneska už její pomocí léčíme některé druhy svalových atrofií. A když se do těch fantazií ponoříme ještě hlouběji, umím si představit, že by operace epilepsií převzali nanoboti. My bychom jim na magnetické rezonanci jen označili ložisko a oni by ho velmi precizně odstranili s minimálním dopadem na pacienta. Možná jednou, až půjdu do důchodu, se něčeho podobného dočkám. Nejčastější onemocnění mozkuMozkové nádory Mohou se objevit kdykoliv během života, ale v dětském věku jde o druhé nejčastější nádorové onemocnění. Příznaky závisejí na velikosti a umístění nádoru, mezi nejčastější patří: bolesti hlavy, záchvaty, necitlivost nebo brnění v pažích či nohou, nevolnost, zvracení, změny osobnosti, potíže s pohybem nebo rovnováhou, změny sluchu, řeči nebo zraku. Zpravidla je bolest horší ráno při probuzení. A protože tyto nádory rostou v uzavřeném prostoru lebky, můžou i ty nezhoubné člověka usmrtit nárůstem nitrolebního tlaku. Příčiny vzniku většiny nádorů mozku jsou neznámé.Neurodegenerativní onemocněníAlzheimerova nemoc. Nejčastější typ demence, kvůli zvyšujícímu se průměrnému věku jí navíc rychle přibývá. Postihuje mozek a způsobuje postupné narušení paměti, myšlení, uvažování a dovedností. K nejčastějším příznakům patří zapomínání a ztráta paměti (zejména té krátkodobé). Parkinsonova choroba. Chronické onemocnění centrální nervové soustavy, související s úbytkem neuronů, tedy mozkových nervových buněk. Neurony za normálního stavu produkují dopamin, jehož úkolem je přenos informací v mozku. Pacient postupně přichází o schopnost ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. Typickým vnějším znakem Parkinsonovy choroby je tedy nekontrolovatelný třes končetin (hlavně rukou), ztuhlost, zpomalení chůze, zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti.Huntingtonova choroba. Dědičné onemocnění způsobuje změny v centrální oblasti mozku, které ovlivňují pohyb, náladu a myšlení, přidávají se i psychické problémy (deprese). Amyotrofická laterální skleróza (ALS). Nevyléčitelné onemocnění mozku a míchy, které způsobuje oslabování buněk centrální nervové soustavy, jež mají na starosti svalové pohyby. Mezi příznaky patří svalová slabost, ztuhlost prstů a problémy s jemnou motorikou, potíže s řečí a chůzí, ztenčování končetin. Mozek nakonec není schopen ovládat většinu svalů a pacient zůstává paralyzován, a to při zachování psychických a mentálních schopností. Příčiny onemocnění nejsou zatím dostatečně objasněny. Neexistuje účinný lék, který by nemoc zastavil. Většina nemocných umírá na selhání plic v rozmezí 2 až 4,5 roku od propuknutí nemoci, asi 5 % pacientů však žije až 20 let.Autoimunitní onemocněníRoztroušená skleróza. Vlastní bílé krvinky napadají ochranné obaly nervových vláken a poškozují je. Zásadně se tím snižuje rychlost přenosu signálu mezi neurony. Část neuronů navíc zvýšenou zátěž nevydrží a začne umírat. Nemoc je zákeřná i ve svém průběhu. Budete mít první ataku v životě (první projev zánětu), jež se projeví např. tím, že na několik dnů nebo týdnů přestanete vidět na jedno oko. Nebo vás začne silně brnět noha. Po odeznění však řadu dalších měsíců nebo i let nemusíte mít vůbec žádné problémy. Nemoc ovšem v těle tiše pracuje a ničí tam nervové buňky. Lékaři u většiny pacientů zvládnou postup roztroušené sklerózy pomocí protizánětlivých léků zastavit nebo zpomalit, léky se ovšem musí nasadit včas a užívat zpravidla po celý život. Vyléčit nemoc nejde. Žádný lék totiž neumí "slepit" již potrhaná nervová vlákna a obnovit zničené neurony. Roztroušená skleróza přes svůj název nemá nic společného se stařeckými poruchami paměti. Naopak. Postihuje hlavně mladé lidi ve věku 20 až 40 let, třikrát víc z nich je žen. Slovo "roztroušená" přitom znamená, že zánět může vytvořit více ložisek. Důsledky? Nejčastěji jde o poruchy vidění, hybnosti, rovnováhy, paměti, myšlení, časté jsou i obtíže s močením a také deprese. Pacienti v nejhorších případech končí slepí či nepohybliví. Vaskulitida centrálního nervového systému. "Popletený" imunitní systém napadá stěny velkých i malých tepen, vzniká tak zánět. Důsledkem zánětu mozkových cév jsou neurologické obtíže při koordinaci pohybu, bolesti hlavy a změny ve vnímání pocitů. Pacientů s Alzheimerovou chorobou rekordně přibývá. Jde o suverénně nejčastější typ demence.Infekční onemocněníMeningitida (zánět mozkových blan). Zánět ochranných membrán pokrývajících mozek a míchu. Vyvolat ho mohou viry, bakterie či jiné mikroorganismy, nejčastějšími prvními příznaky jsou ztuhlost krku, prudká bolest hlavy, horečka a zmatenost. Při meningitidě způsobené některými druhy bakterií až 20 % nemocných umírá (zvlášť když je léčba antibiotik nasazena pozdě) a u dalších 20 % se vyskytují nějaké trvalé následky. Ohroženi jsou hlavně novorozenci a pak dospělí. Účinně se lze chránit očkováním.Encefalitida. Onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány. Virus klíšťové encefalitidy je přenášen zejména klíšťaty, případně komáry. V první fázi onemocnění může mít příznaky jako lehká chřipka (bolesti kloubů a svalů, zvýšená teplota, nevolnost), v druhé fázi přicházejí vysoké horečky, prudké bolesti hlavy, světloplachost, nevolnost, zvracení, ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes. Lymeská borrelióza. Způsobují ji tři druhy bakterií, které přenášejí klíšťata. Dostanou-li se borrelie do centrálního nervového systému, mohou vyvolat zánět mozku nebo mozkových blan. Zánět může být akutní s vysokou horečkou, silnou bolestí hlavy, strnutím šíje a obrnami, ale daleko častěji mívá chronický průběh se závratěmi, bolestmi hlavy, pocity tuhnutí šíje, trnutím končetin a páteře. Zánět optického nervu může navodit podezření na roztroušenou sklerózu. Mozkový absces. Vzácné onemocnění, které vzniká krevním rozsevem bakterie z jiné části těla do mozku, nejčastěji při zánětech ve vedlejších nosních dutinách nebo v uchu. V akutním stadiu mozkového abscesu se objevují bolesti hlavy, horečky, zvracení, meningeální jevy a poruchy vědomí.Cévní onemocněníCévní mozková příhoda (mrtvice, iktus). Přerušení toku krve, nejčastěji krevní sraženinou (trombem), do některé části mozku. Ta pak začne odumírat. Mrtvice může způsobit problémy se zrakem, řečí, chůzí a vjemy (prvním příznakem tak může být povislý koutek, neschopnost udržet paži v předpažení, mumlavá nesrozumitelná řeč, neschopnost zopakovat větu či správně artikulovat a podobně). Léčbou je odstranění sraženiny (podáním léků na "ředění" krve, případně v kombinaci s dalšími postupy). Kavernom. Nezhoubný nádor, jakési klubíčko drobných cév, které svým růstem může ohrožovat okolní tkáně. Nejčastějším projevem kavernomu je malé krvácení do mozku či rozvoj epileptických záchvatů. Léčí se operativně.Krvácení do mozku. Postihuje především starší pacienty. Nejčastěji je důsledkem dlouhotrvajícího špatně léčeného vysokého krevního tlaku. Ale může vzniknout i kvůli prasklé tepenné výduti nebo malformaci (vrozená vývojová vada) či výše zmíněnému kavernomu. Chronická onemocnění mozku Epilepsie. Stav náhlé a přechodné abnormální funkce mozkové aktivity, která se nejčastěji projevuje dočasnou změnou vědomí, vnímání, chování a citlivosti, nekontrolovatelnými záškuby některých svalů či celého těla. Epileptické záchvaty může způsobit poranění hlavy, infekce mozku, mrtvice, ale i další změny v mozku. Foto: Martin Kudr Michal Sváček, MAFRA FotoGallery: Mezi lidmi je rozšířený názor, že když někde bliká světlo, dostane epileptik okamžitě záchvat. To samozřejmě není pravda. "Mnohem nebezpečnější je v tomto ohledu sociální síť TikTok, kde se z nějakého důvodu objevují fotosenzitivní videa. Shutterstock Mezi lidmi je rozšířený názor, že když někde bliká světlo, dostane epileptik okamžitě záchvat. To samozřejmě není pravda. "Mnohem nebezpečnější je v tomto ohledu sociální síť TikTok, kde se z nějakého důvodu objevují fotosenzitivní videa. Shutterstock Řadu infekčních onemocnění mozku má na svědomí klíště. Shutterstock Ztráta vědomí, nekontrolovatelné záškuby některých svalů či celého těla, oči v sloup... I takhle může vypadat záchvat epilepsie. "Ti, co jsou v bezvědomí, si samozřejmě záchvat neuvědomují, dokonce mívají potom poruchu paměti, jež trvá i několik hodin před záchvatem a ještě nějaký čas po něm," vysvětluje neurolog MUDr. Martin Kudr. Shutterstock U nejvážnějších případů, když léčba nezabírá, ordinují lékaři pacientům keto dietu. Ta je postavena na radikálním omezení množství cukrů ve stravě – do 5 až 10 % z celkového denního energetického příjmu. U většiny lidí se pak začnou tvořit ketolátky, jež vznikají z uloženého tuku během hladovění či při nedostatku glukózy, tedy cukru v krvi, jakožto dočasný zdroj energie. Ketolátky zároveň tlumí hlad. Kromě slazených potravin a nápojů nejsou na "keto" jídelníčku ani čtyři tradiční přílohy, tedy pečivo, brambory, těstoviny a rýže. Hlavními ingrediencemi jsou maso, vejce, mléčné výrobky, zakysané potraviny, máslo, rostlinné oleje, ořechy, některá zelenina a ve velmi omezeném množství ovoce. Shutterstock Epilepsií trpí v Česku kolem 80 tisíc lidí (někdy se uvádí až 100 tisíc). Ojedinělý epileptický záchvat (nebo i dva či tři) však během života zažilo kolem půl milionu obyvatel Česka. Dostat ho může dokonce i zcela zdravý člověk, pokud je několik dnů nevyspalý a "zapije" vyčerpání alkoholem. Shutterstock Pacientů s Alzheimerovou chorobou rekordně přibývá. Jde o suverénně nejčastější typ demence. Shutterstock Kdysi dávno se lidé s epilepsií upalovali pro čarodějnictví. Shutterstock "V léčbě nám neskutečně pomáhá spolupráce s inženýry z technických oborů, neurovědci a kolegy z genetiky, kde došlo asi k největšímu pokroku," říká MUDr. Martin Kudr. Shutterstock "Na rozdíl od neurologů pro dospělé musí být každý dětský neurolog zároveň i epileptolog, protože epilepsie je v dětském věku velmi častá," říká MUDr. Martin Kudr, který pracuje na Klinice dětské neurologie Fakultní nemocnice Motol v Praze. Michal Sváček, MAFRA Ztráta vědomí, nekontrolovatelné záškuby některých svalů či celého těla, oči v sloup... I takhle může vypadat záchvat epilepsie. "Ti, co jsou v bezvědomí, si samozřejmě záchvat neuvědomují, dokonce mívají potom poruchu paměti, jež trvá i několik hodin před záchvatem a ještě nějaký čas po něm," vysvětluje neurolog MUDr. Martin Kudr. Shutterstock Ztráta vědomí, nekontrolovatelné záškuby některých svalů či celého těla, oči v sloup... I takhle může vypadat záchvat epilepsie. "Ti, co jsou v bezvědomí, si samozřejmě záchvat neuvědomují, dokonce mívají potom poruchu paměti, jež trvá i několik hodin před záchvatem a ještě nějaký čas po něm," vysvětluje neurolog MUDr. Martin Kudr. Shutterstock Nemocí mozku je spousta, stejně jako důvodů jejich vzniku. A řadu z nich provázejí epileptické záchvaty. Třeba i meningitidu, tedy zánět mozkových blan. Tuhle vážnou nemoc většinou vyvolávají bakterie, viry a další mikroorganismy, jež infikují ochranné membrány pokrývající mozek a míchu. Shutterstock Stanislav Gross, bývalý šéf ČSSD a v letech 2004–2005 i předseda vlády, zemřel před sedmi lety (ve věku 45 let) na nevyléčitelnou amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Profimedia.cz Martin Kudr Michal Sváček, MAFRA URL| https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/epilepsie-neurologie-mozek-nemoc-zachvaty-martin-kudrlecba.A220824_101206_zdravi_albe


1. 9. 2022; Hospodářské noviny

Že za vysoké ceny energií může Green Deal? Rusko si připravovalo páku dlouho

Politici v posledních dnech říkají, že trh s elektřinou nefunguje. David Kučera, šéf pražské energetické burzy, to ale vidí jinak. "Pořád se dá nakupovat i prodávat," říká. Zastropovat ceny plynu ale podle nej není špatný nápad.

Ceny e le k třin y na pra ž ské energetické burze jsou jako na houpačce. V pondělí stála megawatthodina během dne rekordních více než tisíc eur, pak spadla na zhruba 750 eur a v dalších dnech se obchodovala než 600 eur. Analytici se shodují, že ceny vystoupaly tak vysoko, že za ně už stejně skoro nikdo neobchodoval. Politici navíc oznámili, že trh s energiemi prostě přestal fungovat a je potřeba systém změnit. Šéf pražské burzy David Kučera, který ji vede od jejího vzniku v roce 2007, ale tvrdí, že trh stále funguje a burzy s energiemi i současnou krizi přežijí. "Odchod ze společného evropského trhu s elektřinou se podle mě rovná czexitu," říká v rozhovoru po HN. - HN: Když burza před patnácti lety vznikla, stála elektřina kolem 50 eur, což vydrželo až do začátku loňského roku. V pondělí prorazila 1000 eur. Dovedl jste si představit, že něco takového může nastat? Absolutně ne. - HN: Ani na konci loňského roku, kdy už ceny začaly celkem rychle stoupat? Když cena atakovala hranici sto eur za megawatthodinu, tak jsem to považoval za něco neuvěřitelného. Celý ten vývoj měl několik fází. V roce 2021 na jaře nejprve přišel impulz k růstu ceny se zdražením emisních povolenek, to se ale rychle změnilo a ceny začal táhnout plyn. Nikdo to moc nechápal a nevěřil, že to bude pokračovat. Ostatně důkazem toho je firma Bohemia Energy, která si myslela, že je to crazy trend a nemůže to dlouho takto vydržet. (Bohemii Energy došly na podzim peníze na nákupy energií a skoro milion odběratelů elektřiny a plynu muselo hledat nové dodavatele za mnohem vyšší tržní ceny - pozn. red.) Jenže to šlo pořád nahoru a trh to pochopil, až když Putin vytáhl na Ukrajinu. - HN: Co přesně pochopil? Situace byla taková, že po topné sezoně 2021/2022 byly zásobníky plynu v Evropě rekordně vyčerpané. Současně ruský plynárenský kolos Gazprom měl platformu, přes kterou prodával plyn, a najednou, někdy v listopadu 2021, přes ni přestal prodávat. Když se zpětně podíváte, co se pak v únoru 2022 stalo na Ukrajině, tak vám to do sebe zapadne. Že si Rusko dlouhodobě připravovalo páku na Evropu. - HN: Názory, že za vysoké ceny ani tak nemůže válka, ale evropský Green Deal a zelená politika Německa, jsou tedy podle vás mimo? Na to fakt zapomeňte. To má úplně marginální vliv. Řekl bych, že je to naopak. Díky investicím do solárů a větrných elektráren máme alespoň část jiných zdrojů, které nám dneska pomáhají. - HN: Takže je to jen shazování viny na Německo a očerňování burz? Pokud jde o Německo, tak je fakt, že stálo za vybudováním plynovodu na ruský plyn Nord Stream, který měl zvýšit jeho dodávky do Evropy. Jediný, kdo proti tomu vystupoval, bylo Polsko a je pravda, že my jsme ho měli dramaticky podpořit. Německo ale bylo naivní a myslelo si, že se s Putinem dají dělat běžné obchody. - HN: Ale to byli naivní skoro všichni kromě Polska. Jistě. Kdybyste se tehdy zeptali mě, asi bych byl naivní taky. - HN: Politici začali v posledních dnech připouštět to, na co průmysl upozorňuje delší dobu. Že energetický trh selhal, zamrzl, prostě nefunguje. Připustila to šéfka Evropské komise von der Leyenová, německý kancléř Scholz a v pondělí o tom mluvil i ministr průmyslu Síkela. Mají pravdu? Podle mě ne. Z mého pohledu trh pořád funguje. Pořád se dá nakupovat a prodávat, i když je to teď pro firmy extrémně těžké. Dodavatelé jsou na hraně s likviditou, protože nemají na tzv. marže, tedy na složení garancí na burze, že obchod skutečně proběhne. Neobchodují ale tolik ani mezi sebou, protože riziko, že protistrana zbankrotuje, obchod neproběhne a nebude zajištěn garancí, je gigantické. - HN: Jak se objemy obchodů přes burzu snížily? Jsou zhruba poloviční, když je špatný den, tak třetinové, oproti dřívějšímu stavu. Žádní členové ale z burzy zatím neodešli. - HN: Nevyplývá ale z celé situace, že trh skutečně nefunguje? Záleží, jak si budeme definovat pojem nefunguje. Ano, je to teď těžké, ale obchody se pořád uzavírají. Co opravdu nefunguje, to je trh pro malé koncové spotřebitele. Tam už nabídky fakticky nejsou. To ale nejde přes burzovní trh. - HN: Státní podnik Správa železnic, který zabezpečuje elektřinu pro České dráhy, ale žádného dodavatele nesehnal. Přestože posledních pět let vždy úspěšně vysoutěžil elektřinu v burzovních aukcích. To není zcela pravda. Správa železnic nesehnala dodavatele za podmínek, které si určila. Chtěli dodávku za podmínek, za j akých skutečně elektřina v tu dobu na trhu nebyla. Takže v současné době jim pomáháme burzovní obchod správně nastrukturovat. Situace je totiž taková, že v Česku může dojít k významnému ekonomickému poklesu. Zároveň cena ropy se odpoutala od elektřiny, takže pohonné hmoty mohou být levnější a může se stát, že lidé kvůli cenám přejdou z vlaků do autobusů. Správa železnic ale musí nasmlouvat elektřinu pro asi 30 dopravců a každý má nějaké požadavky. Pokud poklesne doprava na železnici a Správa železnic nakoupí draho hodně elektřiny, tak ji pak možná budou muset se ztrátou prodávat. Je to teď opravdu těžké rozhodování. HN: Energetická burza v německém Lipsku se stala jakýmsi symbolem zla, protože tam vznikají podle některých kritiků ty současné přemrštěné ceny a dochází tím k "okrádání Čechů". Protože česká levná elektřina se vozí do Německa a drahá se vozí k nám. Pražská energetická burza je její součástí. Jak to vidíte? Přežije lipská, potažmo pražská burza? - Vůbec o tom nepochybuji. Evropa se rozhodla, že bude jednotný trh, a buduje ho více než 20 let. Stojí na principu nabídky a poptávky a také solidaritě, která, pravda, v Česku moc nefunguje. Názory, že polostátní ČEZ levnou elektřinu z českých elektráren prodává do Německa a tam si ji draze kupuje zpátky, jsou absolutní nesmysl. Je to přesně naopak. Prodá ji draho v Lipsku, a když je příhodná cena, levně si ji zase nakoupí. Protože jen tak je ČEZ konkurenceschopný s ostatními dodavateli, funguje tak úplně každý obchodník. Další věc je, že na lipské burze se zobchoduje méně energie, než kolik se jí prodá na bilaterální bázi, tedy na základě dvojstranných dohod. Za posledních 20 let bych si tipnul, že to bude tak 30 procent ku 70, možná 40 ku 60 ve prospěch bilaterálních dohod. Takže existuje silný obchod s energiemi nezávislý na lipské burze. HN: Jistě, ale i dvojstranné dohody jsou ovlivněny cenami na burze. - A dvojstranné smlouvy zase významně ovlivňují ceny na burze. Protože kdyby to tak nebylo, tak byste mohli levně koupit přímo od dodavatele a pak to dráž prodat na burze. Tak to ale nefunguje. Navíc díky tomu, že burza existuje, tak všichni vědí, co se děje. Jinak by to možná najednou zjistili až na faktuře. Trochu mi tedy volání po vypnutí burzy připomíná sledování fotbalového zápasu v televizi. Když se skóre nevyvíjí zrovna v náš prospěch, tak vypneme televizi a myslíme si, že se to otočí. Je to nesmysl. HN: Podnikatelé nicméně dávají za příklad Polsko, kde je elektřina levnější. Polsko přitom není tak propojeno s evropským trhem, má velmi omezený dovoz a vývoz elektřiny. - Polsko je propojeno s evropským trhem, byť ne tak těsně jako ostatní státy. Důvod, proč jev Polsku elektřina levnější, je, že je většinou z uhlí. Není to ekologické, ale teď je to cenově výhodné. Kvůli nedostatečnému propojení sítí není technicky možné vyvézt tolik elektřiny, kolik by si třeba Francie s polovinou reaktorů jaderek v údržbě chtěla teď koupit. Ano, teď mají Poláci výhodu, ale kdyby se v Polsku v sítích něco pokazilo, může jim hrozit kvůli nedostatečnému propojení blackout. HN: Co by se vlastně stalo, kdyby se naplnilo volání po tom, aby Česko odešlo z lipské energetické burzy a vůbec ze společného energetického trhu? - Pokud jde o lipskou burzu, tam nemá nikdo povinnost obchodovat. Kdo chce, může odejít, ale firmy tam jsou, protože tam chtějí obchodovat. A odchod ze společného evropského trhu s elektřinou se podle mě rovná czexitu. Jsou to spojené nádoby. Nastala by obrovská právní nejistota. A to je mimochodem to, co chce pan Putin. HN: Jaké je podle vás tedy řešení? Protože všichni už se shodují na tom, že cena elektřiny ve výši 750 až 1000 eur za megawatthodinu je prostě neúnosná. - Bavíme se o tom s úplně každým, od obchodníků z ČEZ po velké spotřebitele. Žádné jednoduché řešení není. Trh je velmi provázaný, a když uděláte nějaký neuvážený krok, třeba že zastropujete nějak cenu elektřiny, tak to může skončit i blackoutem. Protože kdybyste nevhodně zastropovali cenu spotové energie, tak se vám na spotu nepotká nabídka s poptávkou. To znamená, že někteří dodavatelé nebudou mít dostatek energie, kterou musí dodat svým zákazníkům. HN: Takže kdybychom zastropovali cenu elektřiny tak, že to vyřadí z nabídky nejdražší plynové elektrárny, tak jejich výkon bude chybět a elektřiny bude málo? - Přesně tak. To může skončit blackoutem. HN: Ministr průmyslu Síkela v pondělí oznámil, že navrhne příští týden zastropovat cenu plynu pro elektrárny na úrovni EU. Co na to říkáte? - Zastropovat cenu plynu není špatný nápad, a to dokonce obecně, nejen pro elektrárny. Vyrovnat nabídku a poptávku je u plynu to tiž snadnější než u elektřiny, protože můžete lépe regulovat dodávky na trh. Když je třeba, lze plyn čerpat ze zásobníků nebo naopak uskladňovat. Jako druhý krok by se ale muselo udělat to, že pokud by byl plynu nedostatek, tak musíte jasně říct, že uděláte umělou destrukci poptávky. Tedy že některé spotřebitele natvrdo vypnete. Jinými slovy, než abyste poptávku snížili přirozeně přes cenu, tak někoho prostě vyberete, komu ten plyn nedáte. Třeba zavřete bazény nebo zimní stadiony. A to si v současné situaci dokážu představit. HN: Bude podle vás fungovat, že zastropování ceny plynu pro elektrárny sníží celkově hladinu cen elektřiny? - Ano, podobně to myslím už udělalo Španělsko. Když elektrárny znají strop ceny plynu, tak cena elektřiny klesne, to je fakticky stoprocentní. Pokud se rozdíl zastropované a tržní ceny plynu ale bude dodavatelům dotovat, tak mám obavu, že ten účet za to bude ohromný. A je otázka, zda je to reálné. HN: Přišla nějaká další evropská země s regulací či zásahem státu do trhu s energiemi, který by vás zaujal? - Upřímně, když se bavím s kolegy ze západních zemí, tak to tam zdaleka není takové téma jako u nás a dál na východě. V poslední době je větší diskuse v Německu, kdy krajní levice a pravice mluví o horkém podzimu a zjevně toho chtějí politicky využít. HN: Tak asi je to i tím, že hodně států na rozdíl od nás už nějaká podpůrná opatření přijalo. Navíc nikde se nestalo už loni na podzim to, že milion zákazníků kvůli pádu Bohemia Energy muselo hledat nového dodavatele za vyšší tržní ceny. - Fakt je, že bych očekával, že už řadu měsíců má vláda nějakou skupinu expertů, která zpracovává všechny možné scénáře a přijde s nějakým řešením. Ale o tom nevím a to považuji za chybu. Pokud jde o pád Bohemia Energy, je fakt, že u nás to zvýšilo cenovou hladinu elektřiny pro malé zákazníky. HN: Máte jako burza přehled o podílu zafixovaných smluv velkých odběratelů do konce letošního roku? Čeká hodně z nich od ledna cenový šok? - Nemáme žádný reprezentativní průzkum, navíc je to hodně individuální. Ale lze čekat, že velký šok přijde 1. ledna, protože většinou smlouvy platí do 31. prosince daného roku. Máme teď připraveno asi 80 různých aukcí v systému, to znamená poptávku na elektřinu od různých velkých spotřebitelů, jako jsou hlavně města, obce či úřady. Ceny jsou samozřejmě úplně někde jinde, než byly letos. Je to teď těžké, ale obchody se pořád uzavírají. Co opravdu nefunguje, to je trh za méně pro malé koncové spotřebitele. Tam už nabídky fakticky nejsou. Názory, že ČEZ levnou elektřinu z českých elektráren prodává do Německa a tam si ji draze kupuje zpátky, jsou absolutní nesmysl. Odchod z evropského trhu s elektřinou se podle mě rovná czexitu. Nastala by obrovská právní nejistota. A to je mimochodem to, co chce pan Putin. DAVID KUČERA (5 3 ) Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. V 90. letech pracoval pět let pro finanční butik Patria Finance, dalších pět let byl finančním ředitelem společnosti Entrade. V roce 2005 se stal manažerem v energetické firmě Atel Energy. V lednu 2007 stál u vzniku Energetické burzy Praha a stal se jejím prvním ředitelem. Ve funkci letos v dubnu oslavil 15 let. Burza se mezitím přejmenovala na Power Exchange Central Europe a je členem Burzy cenných papírů Praha a Evropské energetické burzy v Lipsku. Foto: Šéf pražské energetické burzy David Kučera tvrdí, že trh stále funguje a energetické burzy současnou krizi přežijí. Foto: HN - Radek Vebr O autorovi: Jana Klímová, jana.klimova@hn.cz


1. 9. 2022; Hobulet

Každý květ se počítá

Včely jsou na naší planetě nejméně 100 milionů let. Poletovaly kolem dinosaurů a naštěstí poletují i kolem nás. Přínos opylovatelů je nesporný. Stejně jako fakt, že jejich druhová pestrost mizí. Avšak i my, lidé městští, jim můžeme pomoci. Jak říká sedmičkový včelař Miloš Vondruška, i balkonový truhlík s květy plnými nektaru má svůj význam.

- Jedenáct let již máte úl na střeše domu ve Veletržní ulici. Jak jste se k včelaření dostal? S včelařením začal můj tatínek. Když na chalupě v Řevnicích na začátku sedmdesátých let sázel jabloně, tak ho jeden známý do včel vyhecoval. Pak bohužel v roce 1985 přišla varoáza (parazitární onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor, který parazituje jak na zavíčkovaném plodu, tak na dospělých včelách, pozn. red.) a o všechny včely přišel. Do Břevnova si ale donesl úly a na střeše domu, kde jsme bydleli, začal nanovo. Když jsem se přiženil na Sedmičku, řekl jsem si, že to také zkusím. Vzal jsem si jeden úl na zkoušku, a protože se včelám dařilo, zůstal jsem u toho. Své včelstvo mám teď na třech stanovištích, tady v Holešovicích, na Břevnově a po čase jsem je vrátil i na chalupu. - Pozorujete mezi nimi nějaký rozdíl? Obrovský. Je zajímavé, že v Praze mají daleko větší snůšku medu. Praha je 220 metrů nad mořem, stejně jako Řevnice, a přesto zdejší včely mají dřív trubce a matka také dřív začíná s kladením. Je znát, že město je tepelný ostrov, který urychluje jejich vývoj. Hlavně je v Praze daleko rozmanitější včelí pastva, plno parků, které od března do října stále kvetou. Stromovka, zoo, botanická zahrada, jerlíny na náměstích, akáty v ulicích… - Sousedi s vaší zálibou problém nemají? Myslím si, že ne. Ale jak se říká, lepší je žádat o odpuštění než o povolení. (smích) Před těmi dvanácti lety jsem sám nevěděl, zdali je střecha šestipatrového činžovního domu vhodné stanoviště pro včely, tak jsem zde na zkoušku umístil jeden úl. Po první sezoně jsem zjistil, že se tu včelám daří, a tak jsem v jejich chovu pokračoval. Sousedé se o včelách dozvěděli při prvním medobraní, tedy v rámci příjemné akce. Každopádně jsem se včelařením na střeše měl zkušenost z Břevnova ze střechy garáže a s chovem včel mám odmalička praxi. - Jak složité je s včelařením začít? Vůbec to není složité. Důležité je se nebát. Sám jsem plno kamarádů do včelaření uvrtal. Samozřejmě je dobré si něco načíst z kvalitní literatury, a pokud to jde, mít po ruce včelaře, který dobře poradí. Hlavně doporučuji vyvarovat se rad na internetu. Je hrůza, co tam občas lidé píší. Především ti lidé, kteří začali s včelařením minulý rok, ale už letos všem udílejí moudré rady, a přitom neznají ani základní terminologii. - Co musí člověk udělat pro to, aby se mohl stát chovatelem včel? U nás platí pouze jedna povinnost a tou je registrace v databázi Státní veterinární správy (ČMSCH – Českomoravská společnost chovatelů, pozn. red.). Od ní dostanete registrační číslo včelaře a stanoviště a tím to končí. Za nedodržení téhle povinnosti bývají vysoké pokuty. Registrace má své opodstatnění. Když vypukne nemoc, veterinární správa musí o včelařích vědět a dát jim nějaké pokyny. U nás jsou ty povinnosti velmi mírné. Zjišťoval jsem, jak je to po světě, a třeba v Americe je nutné mít svolení sousedů. V zemích bývalého RakouskaUherska je nejvíce včelařů a pohled na ně je trochu jiný. V našich zemích bylo včelařství vrchností propagováno už za Karla IV., který uděloval brtníkům různé patenty a osvobozoval je od daní a mýtného. Zlatá doba včelařství byla i za časů Marie Terezie, která jej velmi podporovala a vydávala také své patenty. Vrchnost kupříkladu nesměla zabraňovat chudině, aby si přistavila k polím úly. Císařovna založila i včelařské školy ve Vídni, v Novém Kníně a v Brně. Včelaření bylo podporováno i tak, že u každé školy nebo fary musel být úl. Na včelaře se zde pohlíží jako na moudré lidi. Když se ale kouknete do anglosaského světa, tak je to přesně naopak. U nás máme vtipy na blondýny a tam jsou vtipy na včelaře. Když byl někdo obecní hlupák a neměl co dělat, tak mu dali na starost alespoň ty včely. (smích) - Můžu včelařit, myslím tím umístit úl, kde chci, nebo existují nějaké požadavky na vhodné stanoviště? Těžko říct. Tvrdí se, že nejvhodnější místo pro včely je někde pod listnatým stromem, kde je na jaře ohřívá sluníčko a v létě zas není takové vedro. Mně přijde, že na střeše se včelám daří. Za ty miliony let evoluce jsou včely zvyklé přežít kdekoliv. Samozřejmě v létě na střeše musí úl výrazněji klimatizovat, ale jinde zase musí přes zimu více zahřívat. Včely klimatizují úl tak, že v něm rozstřikují vodu a odpařují ji vířením křídel, proto se snažím včelám dát co nejblíž vodu. Včely si umějí klima v úlu udržet samy, i když je to stojí nějaké úsilí. - Může včela zabloudit? Může. Zjistilo se, že i včela může určitým způsobem zabloudit do jiného úlu. Pokud nejde loupit a vletí tam s košíčky pylu na nohou, tak ji vpustí a může tam i zůstat. Pak se může stát, že když včelař kočuje a odjede, zůstane po něm na stanovišti plno včel bez úlu a ty se vžebrají do jiného úlu. Různé chemické postřiky také způsobí, že včela jakoby zblbne a už se navždy ztratí. - V roce 2017 jste v jednom z článků pro internetový deník Ekolist uvedl, že jsme čtvrtou nejzavčelenější zemí na světě. Platí to stále? Už jsme snad dokonce i druhou. Co se týče počtu včelařů na počet obyvatel, jsme jednoznačně na prvním místě. - Pokud je včelařů takové množství, nevede to k nějakému problému? Není to kontraproduktivní? Myslím si, že ano. Včelstev je tu plno a konkurují si. A to je i v tuhle chvíli výhoda městského včelaření, protože přeci jen ve městech je včelařů relativně málo. Ale když pak máte řepkový lán a u něho přistavené stovky úlů, tak je to problém. Na internetu se dá dohledat mapa zavčelení a z ní lze vyčíst počty včelstev (databáze LPIS – Veřejný registr půdy, pozn. red.), ale i nerovnoměrnost jejich rozmístění. Jsou místa, kde je 60 včelstev na kilometr čtvereční a to už není dobré. Šíří se pak nemoci a není dostatek potravy. Včela pak konkuruje nejen sama sobě, ale i včelám samotářkám, čmelákům, motýlům a ostatním opylovatelům. Před sto lety byly kolem polí remízky, koukol, kvetlo tam kdeco. Ale dnes včelí pastvy opravdu rapidně ubývá. Další věc je i ta, že dnes je ovocný strom v zahradě sprosté slovo. Lidé chtějí zahradu typu rozptylová loučka s jednou tújkou. Včelaři tomu říkají funerální styl. (smích) - Jak jim můžeme pomoci? Stačí se zamyslet, co by kde mohlo kvést a jakou nektarodárnou rostlinu by člověk mohl vysadit. Třeba i tady v truhlíku na balkoně. Pomůže tím všem opylovatelům. Včela medonosná má velkou výhodu ve svém včelaři. Když on otevře úl a vidí, že tam včely nemají žádné zásoby, rozmíchá cukr s vodou, a zachrání je tak od vyhladovění. Ale těm ostatním nikdo nic nedá. Diskutuje se o tom, zda cukr s vodou je dobré řešení, ale pořád je to lepší než zemřít hlady. Spíš by se měla vést debata o tom, že každý květ, ze kterého se dá vzít nektar, se počítá a má svůj význam. - V minulých týdnech jeden supermarket vyklidil velkou část regálů, a chtěl tak demonstrovat, jaká by byla nabídka potravin, kdyby z přírody zmizely včely. Za dobrou myšlenku však sklidil i mírnou kritiku, že věc zjednodušil a zaměřil se pouze na včelu medonosnou a opominul ostatní opylovatele. Také jsem to zaznamenal. Oni kupříkladu dali pryč i čokoládu, jejíž kakaové boby opyluje jiný druh hmyzu, než je včela medonosná, kupodivu druh komára. Ta věc je složitější. Správně by totiž pak museli dát pryč třeba i polovinu hovězího, protože nebýt opylovatelů z řad včel, není vojtěška a krávy by neměly co pást. Není to jen o rostlinách, ale zrovna vojtěšku neopyluje včela medonosná, protože na to má krátký sosák, takže se o ni stará včela samotářka, takzvaná šedosrstka, a čmeláci, kteří mají delší sosák. Jednoznačně se to prostě říct nedá. Je potřeba se na to podívat komplexně, ale chápu, že když se vede kampaň, má být úderná a není moc místa vysvětlit věci do hloubky. - Jaký největší přínos včel ve městě spatřujete? Pro mě samotného je to o tom, že se celý náš dům sejde při medobraní, děti mají radost a včelař med. (smích) Tedy je to i osvěta pro lidi z okolí, kteří se díky tomu začnou více zajímat nejen o opylovatele, ale i o to, co ve městě roste. Pro mě je to hezký koníček, ze kterého má užitek i městská zeleň. - Kdo je největším nepřítelem včel ve městě? V současné době je to kleštík včelí, což je roztoč, kterého jsme si přivezli z Asie a bohužel se s ním musíme nějak naučit žít. Dalším nepřítelem jsou různé viry, které tento roztoč přenáší. Ostatně i tyto viry si sem vozíme ze všech koutů naší planety. Občas se stane, že i taková žluna rozklove úl. Tu mimochodem najdeme i ve Stromovce. Jeden rok byla tuhá zima a žluny se mi pustily do střešních úlů. Na chalupě dávám na zimu přes úly síť, kterou používají vinaři proti špačkům, ale tady jsem to nečekal. Uvidíme, kdo se stane dalším nepřítelem včel. Jestli se sem dostane sršeň asijský, tak to nebude veselé ani pro včely, ani pro lidi. - V přírodě se včelstva rozmnožují rojením, a když se v úle vychová nová matka, ta stará odlétá pryč najít si nové stanoviště. Jak s touto situací pracují včelaři ve městě? Včelař se rojení snaží co nejvíce zabránit. Nejen kvůli tomu, že roj se špatně chytá, ale i proto, že roj ve městě je problém, když se vám dostane třeba na tramvajovou trolej. Já sám malinko zastříhávám matce křídlo, což například ekologičtí včelaři neuznávají. Tím, že matka neletí, roj ji nemůže následovat, a nevznikne tak další stanoviště. Také se tomu dá předejít tím, že včely dostanou větší prostor. Nemají pocit stísněnosti a nechtějí se rojit. Dále je to tvorba tzv. oddělků, což je takové umělé rojení. Část včel přesypeme do jiného úlu a necháme je vychovat novou matku. Získáme tak nové včelstvo, které můžeme buď dále chovat, nebo prodat. - Vychová si vaše včelstvo vždy novou matku? Včely si buď vychovají novou matku z vajíčka, z matečníku, nebo zajdu k renomovanému šlechtiteli včel a koupím si buď matečník, nebo už samotnou matku. Já dávám přednost matečníku. Není totiž stoprocentní, že včely přijmou cizí matku. Jakmile se ale matka z matečníku vylíhne, tak je jejich. Matka pak v úlu žije pár dní, než vylétne na snubní prolet. Při něm se páří s několika trubci a po návratu do úlu už jen čtyři až pět let klade vajíčka. Nic dobrého už ji po snubním proletu nečeká. (smích) - Co když se do úlu nevrátí? Stane se. Většinou proto, že ji po cestě sezobne třeba sýkorka. Jsou i teorie, že z čím většího úlu matka vylétne, tím větší pravděpodobnost je, že se do něj navrátí. Ona totiž neletí sama, ale doprovází ji takový průvod ostatních včel. A pokud je ten doprovod větší a zaznamená nějaký trabl po cestě, jednotlivci se obětují a tím matku ochrání. Ale je to jen teorie. Každopádně profesionální včelaři, kteří chovají stovky matek v malých úlkách, tzv. oplodňáčcích, mají statisticky asi o 20 % větší ztráty matek při snubních proletech. - Jaká je linie vašich včel? Všechny včely žijící v úlech jsou druh včela medonosná. Díky různým klimatickým podmínkám – včela žila od Afriky po Skandinávii – a nyní i díky šlechtění člověkem rozeznáváme různé linie. Teď tady na střeše mám singerky a buckfastky. Experimentoval jsem i s pradědkami. V Praze chci mírnější včely. Na chalupě mám vigorky, které jsou trochu ostřejší, ale lépe se brání loupeži. Každopádně už v druhé generaci se neubráníte křížení a pak je to taková pouliční směska. Když si vezmu matečník od chovatele, tak mi řekne, že má čistou linii. Když ale matka vyletí, tak já neovlivním, s kým se snubně proletí. (smích) Ta čistota linie se nedá udržet a vlastně to ani není důležité, pokud jsou včely mírné a vitální. - Máte odhad, kolik včel čítá váš úl? Nepočítal jsem to, ale říká se, že v zimě to bývá 2 až 3 tisíce a v létě až 50 tisíc včel. - Včelař není jen ten, kdo vybírá med, ale je především pečovatelem. Jak často úl navštěvujete? To záleží na tom, jaká je roční doba. Na jaře se jednou za 7 až 10 dní podívám, jestli už včely nemají rojovou náladu. V létě chodím kontrolovat, jak jsou na tom se zásobami na zimu a jaký pyl nosí. Ono totiž i co rostlina, to jiná barva pylu. Mám takovou tabulku, říká se jí tabulka barev pylových rousek, ze které vypozoruji, co asi v okolí právě kvete. Takže když jdu se psem do Stromovky, tak už i vím, z čeho to asi nanosily. Třeba z vlčích máků je úplně černý pyl, z kaštanů zase červený. - Koncem léta včelaři často přikrmují včelstvo cukernatým roztokem, ze kterého dělnice připravují zásoby na zimu. Děláte to též, nebo jsou vaše včely v tomto ohledu samostatné? Přikrmuji, musím. Když jim ty zásoby seberu, čímž myslím, když si vezmu med, musím se o ně postarat. A pravdou je, že já si jej beru rád. Může se hodit jako dárek pro paní učitelku na konci školního roku. Někdo jde s kytkou, moje děti se sklenicí medu. (smích) - V soutěži Med roku 2017 byl váš med vyhodnocen jako třetí nejlepší… Zajímavostí je, že v Praze je med tak pestrý, že se místním včelařům v soutěžích neobyčejně daří. Med roku vyhráli třeba hradčanské včelařky, nějakou cenu vyhrála i Anna Kárníková, jež chovala včely u AVU, nebo školník z Prahy 2. Oproti zbytku republiky, kde jsou často řepkové medy, je ten pražský chuťově velmi odlišný. - Možná se ptám hloupě, ale zajímalo by mě, jestli existují květiny, které mají včely nejraději… Včela nám bohužel neřekne, kterou má nejraději. (smích) Otázkou spíše je, jaký med mají rádi lidé, ti pak včely přistavují s úly třeba k lánům slunečnice, nebo vytáčejí med, pokud dokvete například akát nebo lípa. Třeba zrovna teď kvete loubinec, lidově psí víno, na něm je sice hodně nektaru, ale med z něho bývá hořký. Ten včelám milerád na zimu nechám, pro ně hořký asi není. (smích) - Poznáte na první pohled kvalitní med? Když si stočím svůj med, tak vím, že je kvalitní. V dnešní době je tolik způsobů pančování medu, že na první pohled to ani poznat nejde. Člověk často najde nějaké univerzální rady, ale spolehnout se na ně nedá. V dnešní době je pančování medu tak rozšířené, že se většina prohřešků dá odhalit až v laboratoři. - Včely medonosné jsou ceněné i za svou věrnost druhu květu. Tedy že ve svém okolí opylují určitý druh delší dobu, kupříkladu až do odkvetení. Je to pravda, nebo je to jen hezká zajímavost z knížek? Je to pravda. Včela je florokonstantní. Na které rostlině se ráno rozhodne sbírat nektar a pyl, tak ten samý květ navštěvuje celý den. - Je něco, co na včelách máte obzvlášť rád? Líbí se mi, jak jejich společnost funguje. Každý má svou činnost. Je to velmi nesobecké prostředí. Včela, co teď sbírá nektar, ví, že ho jíst nebude. Sbírá ho pro tu, která přijde po ní. Kdyby to neudělala, celé společenství vymře. --- Miloš Vondruška (*1971) vystudoval SPŠ dopravní a pak pokračoval na ČVUT FEL obor telekomunikace. V telekomunikacích pracuje celý svůj profesní život. Zájmem o přírodu a zvířata vyvažuje svůj technický profesní život. Je vášnivým rybářem, chová loveckého psa a zajímá se o včelaření. K včelaření se dostal přes svého otce, který choval včely. Své znalosti o včelách si doplnil i na Středním odborném učilišti Blatná, kde dálkově vystudoval obor včelař, a vlastní tak výuční list v tomto oboru. Jeho soužití s včelami můžete sledovat na webové stránce vcelynastrese.cz. foto – Hana Knížová


1. 9. 2022; socialnidialog.cz

Vítězství v robosoutěži získalo ostravské Wichterlovo gymnázium

Kategorie: Ostatní Po dvouleté přestávce se opět konala celostátní soutěž v sestavování a programování robotů – Robosoutěž, kterou již tradičně pořádá Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze.  

Úkolem každého týmu je sestavit robota ze stavebnice LEGO® MINDSTORMS® tak, aby splnil zadanou soutěžní úlohu, a to co možná nejlépe. V kategorii ZŠ proběhla tři celostátní kola a z toho posledního, konaného v pátek 29. 4. 2022, vzešel vítězně tým ostravského Wichterlova gymnázia PDV Crew ve složení Petr Němec, David Stryk a Vít Kaděra. Jejich robot sice nedisponoval důmyslnou škálou senzorů a motorů, ale díky pečlivému naprogramování, které provedli členové týmu sami, byl v silné konkurenci ostatních robotů vždy úspěšnější (ve všech jízdách). Členové týmu tak prokázali vynikající schopnost algoritmizace. Tým měl však skvělé předpoklady – jeho členové ve sběru úspěchů pokračují umístěním na medailových pozicích v krajských kolech matematické a fyzikální olympiády. To dokazuje, že robotizace, která je nutným trendem rozvoje průmyslu, vyžaduje, abychom ve školách rozvíjeli matematické talenty, protože rozvoj robotiky je v první řadě aplikací matematiky. Ve Svazu průmyslu a dopravy nás úspěch Wichterlova gymnázia těší o to více, že s gymnáziem dlouhé roky spolupracujeme, včetně zapojení zástupce ředitele školy Antonína Balnara v expertním týmu Svazu pro vzdělávání. Vítěznému týmu gratulujeme a věříme, že jeho členové za pár let budou svým talentem pomáhat rozvíjet konkurenceschopnost českého průmyslu. Více o soutěži: zadání zpráva o vítězi pátečního kola vítězná jízda Autor: Petr Holica (SP ČR) s přispěním Lady Stachovcové (Wichterlovo gymnázium) Přidat komentář


1. 9. 2022; All for Power

Tetov & Teplator. Studie bezemisního dálkového vytápění východních (a středních) Čech

Válka Ruska na Ukrajině nenechává české teplárníky spalující ruský plyn klidně spát. Navíc vzhledem k neustupujícímu tlaku na snižování emisí CO 2z Evropské unie se i v České republice přistoupilo na dekarbonizaci a útlum využívání uhlí. Na teplárny a centralizované zásobování tepelnou energií, které je závislé na ceně emisních povolenek, je však napojeno kolem 1,6 milionů tuzemských domácností, tedy přibližně 4 miliony obyvatel České republiky. Nasnadě je několik variant, jakým směrem by se české teplárenství mohlo ubírat. Jedním z těchto směrů je nahradit současné uhelné teplárny a výtopny zařízeními spalující plyn, což se v roce 2021 zdálo být, vzhledem k rozhodnutí Evropské unie zařadit plyn za určitých podmínek mezi "zelené zdroje", poměrně rozumné řešení. Nicméně eskalace cen plynu po ruské agresi na Ukrajinu v roce 2022 tyto úvahy poslala k ledu.

Existuje i další cesta, po které se lze vydat, a tou je v tomto případě náhrada uhelných tepláren a výtopen zařízeními, která využívají teplo uvolňující se z jaderného štěpení. Jaderná energetika se na základě evropských rozhodnutí stává také za určitých podmínek "zeleným zdrojem", což z jádra dělá zajímavou energetickou alternativu k plynu a obnovitelným zdrojům, a to nejen pro výrobu elektřiny a tepla v blocích o velkém výkonu, ale i v malých modulárních jednotkách. Vzhledem k tomu, že tento zdroj nemá prakticky žádné emise CO2, by byla škoda nepřemýšlet o jeho dalším využití například v oblasti teplárenství. Což mimochodem Švédsko v minulosti aplikovalo a dnes se touto cestou vydává Čína. Ohlédneme-li se zpět do minulosti, zjistíme, že plánované jaderné elektrárny v tehdejším Československu dosahovaly svým instalovaným výkonem až k značně megalomanským 21 GW. Pro srovnání je toto číslo přibližně stejně velké jako nynější instalovaný výkon všech typů elektráren a dalších zdrojů v ČR. Tehdejší vláda dokonce uvažovala o síti malých jaderných výtopen poblíž velkých měst. Mezi pečlivě vytipovaná území pro výstavbu jaderných zdrojů byly zařazeny, mimo oblastí současných jaderných elektráren Temelín a Dukovany, i lokality Tetov v Pardubickém kraji a Blahutovice v Moravskoslezském kraji. Tato území by se dala s jistým optimismem nazvat jako určitá "záloha" do budoucnosti, kdyby se ČR rozhodla rozšířit své jaderné portfolio o další lokality. Jaderná elektrárna Tetov Podle staré koncepce z 80. let minulého stolení neměla být dominantou Pardubicka Kunětická hora, ale jen o pár kilometrů dále chladicí věže jaderné elektrárny u Opatovic nad Labem. Projekt pro Východní Čechy počítal se dvěma bloky, každý o elektrickém výkonu 1000 MW. Po černobylské havárii však byly plány přehodnoceny a lokalita pro slibovanou elektrárnu byla přesunuta ze zalidněné hradecko-pardubické aglomerace do řídce osídlené oblasti Tetov poblíž Chlumce nad Cidlinou. Pozdější návrhy již dokonce počítaly pouze s jadernou výtopnou. Každopádně žádný z těchto projektů nevyšel a v roce 2006 byla JE Tetov vymazána z územního plánu Tetova. Napojení výtopny Tetov na stávající systémy CZT v Kolíně, Pardubicích a Hradci Králové je schematicky ukázáno na mapce. Dřívější plány na výstavbu jaderné elektrárny Tetov vyžadovaly vykácení poměrně velké plochy lesů a zbourání částí okolních vesnic. To však platilo pro klasickou velkou jadernou elektrárnu s takovou zónou havarijního plánování, jakou ji dnes známe u JE Temelín nebo JE Dukovany. Reaktory VVER-1000 a VVER-440, které jsou bezpečně provozovány v obou našich jaderných elektrárnách, spadají do tzv. II generace jaderných reaktorů a velikost jejich vnější zóny havarijního plánování vychází z technologického návrhu těchto reaktorů, a proto bylo potřeba obyvatelstvo od takového zdroje alespoň částečně oddálit. Současné koncepty hojně rozvíjených malých modulárních reaktoru (SMR) většinou spadají do tzv. IV generace jaderných reaktorů a spolu s pokročilými technologiemi přicházejí s příslibem, že by se vnější zóna havarijního plánování mohla smrsknout pouze na velikost pozemku jaderného zdroje, který už z principu SMR bude zásadně menší než u klasické jaderné elektrárny. Tím by SMR získaly značnou flexibilitu v otázce umísťování zařízení a snad i příznivější pohled obyvatelstva na případné umístění SMR v těsné blízkosti měst či jako náhradu současných tepláren. Ve prospěch většího využití tepla uvolňujícího se během jaderného štěpení hovoří již fungující projekt v jihočeském Týně nad Vltavou, kterému toto teplo dodává jaderná elektrárna Temelín. JE Temelín do Týna nad Vltavou dodává průměrně jednotky až desítky MW tepelného výkonu, v závislosti na poptávce města, a teplota dodávané vody se pohybuje kolem 125 °C. Potenciál nahradit současné teplárny a výtopny jaderným zdrojem Východní Čechy jistě mají. Ať už vzhledem k historicky vybrané lokalitě vhodné pro umístění jaderného zařízení (vhodné z hlediska geologického průzkumu, hydrologie, meteorologie, klimatologie atd.) nebo vzhledem k nutnosti vyřešit otázku náhrady uhelných zdrojů tepla, v tomto případě Elektrárny Opatovice a.s. (EOP) a jejích záložních zdrojů. Zásobování teplem ve Východních Čechách Teplárenství, na rozdíl od výroby a rozvodu elektřiny, má lokální charakter a přenos tepla nelze provádět na takové vzdálenosti jako rozvod elektřiny. O dodávky a prodej tepla z EOP se stará akciová společnost EOP Distribuce, jež zásobuje teplem 63 tisíc domácností, průmyslové podniky a mnoho dalších subjektů. Současně tato společnost provozuje v Hradci Králové, Pardubicích a Chrudimi záložní zdroje tepla. Soustavu zásobování teplem (SZT) tvoří přibližně 317 km tepelných sítí a teplo z ní je distribuováno do těchto měst a obcí: Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Rybitví, Lázně Bohdaneč, Čeperka, Opatovice nad Labem a Pohřebačka. Celková poptávka regionu po teple činí přibližně 3 200 TJ/rok (3 204 TJ za rok 2020 [3]). Tepelný výkon výměníkové stanice EOP Distribuce činí 698 MW a celkový výkon sedmi záložních zdrojů tepla dosahuje 229 MW. Jaderný zdroj tepla? TEPLATOR. Konkrétním řešením, které by mohlo pomoct nasměrovat teplárenství do bezuhlíkaté výroby tepla, by mohl být ve Východních Čechách nový koncept jaderného reaktoru TEPLATOR určeného pouze pro teplárenství. Koncept vyvinutý ve spolupráci CIIRC ČVUT v Praze a FEL ZČU v Plzni předpokládá využití již známého a ověřeného jaderného paliva z reaktoru VVER-440 s nízkým efektivním obohacením. Cena vyprodukovaného tepla je s čerstvým i použitým palivem stále dostatečně nízko pod cenou tepla, které by se získalo spalováním plynu. Toto výhodné porovnání vůči volatilnímu plynu je ukázáno na následujícím 3D grafu pro nejmenší TEPLATOR DEMO o výkonu 50MW. TEPLATOR DEMO, který bude sloužit jako demonstrační jednotka, je projektovaný s tepelným výkonem do 50 MW a plná verze TEPLATORu do budoucna uvažuje o tepelném instalovaném výkonu do 170 MW s výstupní teplotou kolem 180 °C. TEPLATOR je tedy vhodným potenciálním kandidátem pro přechod k bezuhlíkaté výrobě tepla. Samotný průřez reaktorem, jeho 55 kanálů i palivová kazeta VVER 440 je ukázána na obrázku č. 3. Pokud bychom pak uvažovali o náhradě centrálního zdroje tepla Elektrárny Opatovice o maximálním tepelném výkonu 698 MW TEPLATORem, bylo by teoreticky potřeba umístit místo současného zdroje minimálně až čtyři jednotky TEPLATORu o výkonu 170 MW. Logické je ale optimalizací zapojit i některé již stávající levnější zdroje soustavy jako zálohu a lze též ještě uvažovat o náhradě záložních zdrojů opatovické elektrárny. Z této úvahy a z dat SZT EOP vyplývá, že záložní zdroje by mohl při dnešním výkonu nahradit jeden TEPLATOR o výkonu cca 135 MW pro Hradec Králové, jeden TEPLATOR o výkonu cca 60 MW pro Pardubice a Bohdaneč a jeden TEPLATOR o výkonu 40 MW pro Chrudim. Vzhledem k těsné blízkosti Pardubic, Bohdanče a Chrudimi by také bylo možné instalovat pouze jeden TEPLATOR o výkonu cca 100 MW. V případě požadavku na diverzifikaci záložních zdrojů by mohly být současné záložní zdroje zachovány a modernizovány na plynové nebo jiné bezemisní jednotky a TEPLATOR by sloužil jako hlavní centrální zdroj tepla. Výhodou všech variant je již existující horkovod do všech výše uvedených míst a fakt, že provozní parametry současného zdroje tepla jsou velice blízké i nové technologii TEPLATORu. Menší výkon SMR společně s jejich modularitou a flexibilitou umožňují rozdělit systém zásobování teplem na menší části v jednotlivých lokalitách s výhodou menších vzdáleností pro dodávku tepla ze zdroje ke spotřebiteli. Avšak pokud by nebylo možné umístit TEPLATOR v blízkosti Hradce Králové nebo Pardubic, mohla by se do hry vrátit lokalita historicky plánované jaderné elektrárny Tetov. Tato lokalita je vzdálená přibližně 30 km od soustavy centrálního zásobování teplem v kraji, což by znamenalo dostavět od zdroje ke spotřebitelům v této lokalitě horkovod. To by nemělo být překážkou, jelikož podobně dlouhý horkovod je současně ve výstavbě z JE Temelín do Českých Budějovic, kde vzdálenost budovaného horkovodu má být 26 km. Oproti původnímu historickému plánu výstavby JE Tetov, kdy územní plán počítal s poměrně velký záborem půdy a části okolních obcí, by zastavěná plocha jaderného zařízení TEPLATOR nebyla tak velká, což hovoří v jeho prospěch. TEPLATOR je koncipován jako jaderná výtopna a prozatím v jeho projektu není výroba elektřiny uvažovaná. To by znamenalo v případě náhrady EOP TEPLATORem ztrátu menší výrobní kapacity, která by musela být v bilanci nahrazena. Uvážíme-li však současné, a hlavně i budoucí, plány na odstavení dalších uhelných elektráren o daleko vyšších výkonech, bude i tak nutné přetvořit energetický mix ČR takovým způsobem, abychom byli schopni všechny tyto ztráty nahradit a zabezpečit tak dodávku elektrické energie. Eva Vilímová, FEL ZČU Plzeň Radek Škoda, CIIRK ČVUT Praha Zdroje [1] M. Kubín a kolektiv: Rozvoj energetiky v Československu, České energetické závody, koncern, 1989 [2] https://www.nuscalepower.com/benefits/safety-features/emergency-planning-zone [3] https://www.eop.cz/vyrocni-zpravy - EOP_vyrocni_zprava_2020_FINAL_web.pdf [4] https://www.eop.cz/zakladni-udaje [5] https://allforpower.cz/jaderna-energetika/teplator-ekologicke-a-ekonomicke-zhodnoceni-jaderneho-bezemisniho-zdroje-tepla364 URL| https://allforpower.cz/jaderna-energetika/tetov-teplator-studie-bezemisniho-dalkoveho-vytapeni-vychodnich-a-strednichcech-614  


1. 9. 2022; Radiožurnál

Živé vysílání 13:00

Beey, Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

Martin KŘÍŽEK, moderátor Poslanci právě začínají jednat o návrhu opozice vyslovit vládě nedůvěru. V Moskvě zemřel předseda představenstva firmy Lukoil. Fotbalová reprezentace ukázala nový design dresů kolonu čekejte na dálnici D1 u Trhového Štěpánova ve směru do Brna a bude oblačno až polojasno ojediněle s přeháňkami teploty do 23 stupňů.  

Martin KŘÍŽEK, moderátor Ve sněmovně právě v těchto chvílích začíná jednání o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy ODS. Schůzi vyvolalo hnutí ANO s podporou SPD. Důvodem jsou podle nich aféry kolem hnutí STAN a také to, že kabinet podle opozice nedostatečně a pomalu řeší energetickou krizi. Hnutí ANO požaduje rekonstrukci celé vlády a SPD podle svého předsedy Tomia Okamury nové volby. Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/ Vláda není schopná řešit zdražování energií potravin a odmítá pomoc našim občanům firmám do toho všeho jsou vládní strany zasaženy organizovaným zločinem. Tahle vláda stihla napáchat tolik zla, že by měla odstoupit a měl by se konat podle mého názoru nové mimořádné volby.

Martin KŘÍŽEK, moderátor Vláda podle premiéra Jana Fialy nevidí k rekonstrukci kabinetu důvod a hlasování o nedůvěře má jen zakrýt kauzy kolem obžalovaného předsedy ANO Andreje Babiše. Zájemci o dotaci na rozšíření bydlení pro uprchlíky z Ukrajiny můžou o příspěvek žádat do konce září. Lhůtu měsíc prodloužilo ministerstvo pro místní rozvoj. O příspěvek se můžou hlásit obce kraje, ale také neziskové organizace nebo církve. Rezort zatím eviduje 160 žádostí za 208 000 000 Kč. Celkově k tomuto účelu vyčlenil 860 000 000.

Martin KŘÍŽEK, moderátor Předseda představenstva firmy Lukoil zemřel v Moskvě po pádu z nemocničního okna v šestém patře. Ruská těžařská zpracovatelské společnost se k smrti sedmašedesátiletého pravila maga Nova zatím nevyjádřila. Nagano pracoval pro Lukoil od roku 1993. Předsedou představenstva se stal v roce 2020 o rok dřív Nagano získal od prezidenta Vladimira Putina státní vyznamenání. Letos v březnu ale představenstvo Lukoilu zaslalo západním akcionářům prohlášení, ve kterém vyjádřilo nejhlubší obavy z tragických událostí na Ukrajině. Cenou za celoživotní dílo pro francouzskou herečku Catherine Deneuveovou a on line proslovem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského začal filmový festival v Benátkách, kde už sedmdesátý devátý ročník jednoho z nejvýznamnějších světových festivalů. Zahájila ho apokalyptická černá komedie Wild Boys amerického režiséra Noaha Baumaxa.

mluvčí 1, I s tím vznikem.

mluvčí 2, Soutěží o hlavní cenu Zlatého lva a vznikl v produkci společnosti Netflix na festivalu budou také filmy s českou účastí. mluvčí 3, Jany my jsme přišli. mluvčí 2, Například kategorii, která se věnuje restaurovaných filmů, bude promítán snímek ucho od Karla Kachyni z roku 1970. mluvčí 4, Myslel jsem, že jsem si sáhnul.

Michaela VETEŠKOVÁ, redaktorka Na dno do sekce, kde jsou díla využívající prvky virtuální reality byl zařazený český animovaný snímek k mání. Michaela Vetešková, Radiožurnál. mluvčí 5, Česká fotbalová reprezentace představila nové dresy. Domácí sada vychází z historie brzy červený a vychází z nejúspěšnější éry českého fotbalu. Na hrudi dres zdobí znak fotbalové asociace České republiky, který se zalíbil i trenérovi národního týmu Jaroslavu Šilhavému. Jaroslav ŠILHAVÝ, trenér fotbalové reprezentace Výrazný ale doufám, že budeme taky jako vyrazí jako jako ten náš ale zvětšené. A moc se mi líbí, viděl se může, jsou krásní, asi je to na posouzení každého, ale pro mě důležitý, aby, aby byly spokojený kluci do kvalitou. Ten design takový něco navíc.

mluvčí 5, Poprvé se v nových dresech národní tým představí 24. září, kdy v Edenu v rámci elitní skupiny ligy národů přivítá Portugalsko.

Martin KŘÍŽEK, moderátor Ještě informace ony o energetické situaci. Základní stupeň platí po celých 24 hodin odběr zemního plynu. Podle základního odběrového stupně tolik zprávy. Teď už začíná odpolední Radiožurnál s Hankou shánělo dvou. mluvčí 5, Dobré odpoledne vám přeji kandidátům v letošních komunálních volbách v průměru 47,5 roku, a právě na věk se zaměřili datoví analytici Českého rozhlasu, která strana za poslední volební období zestárla úplně nejvíc a kandidují také mladí lidé na to všechno zkusíme odpovědět. Je s vámi teď odpolední Radiožurnál, dobrý den. mluvčí 5, 3 týdny budou v Česku komunální volby. A datoví novináři Českého rozhlasu zkoumali kandidáty trochu jiného úhlu pohledu. Zaměřili se na jejich věk a ten je průměrně 47,5 roku. S informacemi k tomu už je ve studiu Eliška Balcárková. Domácí redakce, hezké odpoledne. Dobré poledne. Proč se datoví novináři zaměřili právě na věk?

Eliška BALCÁRKOVÁ, redaktorka Především proto, že stárnutí stran společně s počtem nováčků na kandidátkách dává jasný obraz o tom, jak je strana na lokální úrovni stabilní, jestli má třeba základnu pro budoucnost. mluvčí 5, Dá se tedy říct, kolik strany zestárne? Eliška BALCÁRKOVÁ, redaktorka Nejvíc za poslední volební období zestárlo hnutí ANO skoro 4 roky a pak taky ČSSD. Tzn. prakticky nulovou obnovu členů těchto stran. Ano to vysvětluje tím, že hnutí jen tak někoho nového nepustí a ČSSD se obnova spíš obecně nedaří. No. mluvčí 5, Kdo naopak úspěšně oslovuje mladé lidi.

Eliška BALCÁRKOVÁ, redaktorka O něco lépe to jde koaličním stranám než opozici, ale 2 strany přece jen vyčnívají. Piráti přibírají z poloviny lidi na patře pod 36 let. Průměrnému kandidátovi je pak necelých 40. Pořád jsou s velkou rezervou nejmladší sněmovní stranou a přitahují právě nejmladší sympatizanty. Komunisté naopak nabírají z poloviny se seniory nad 64 let. mluvčí 5, Jak se ti mladí potom prosazují na volitelné pozice.

Eliška BALCÁRKOVÁ, redaktorka U většiny stran čelo kandidátek ovládají muži v produktivním věku mladých lidí a seniorů je na volitelných pozicích minimum. Směrem dolů jich pak ale přibývá. Ukázkovými stranami jsou ano nebo ČSSD u nich, junioři senioři častěji obsazují právě ta nevolitelné místa. Výjimkou ty tam jsou opět Piráti. Komunisté u Pirátů je zastoupení mladých kandidátů velmi vysoké pozice na kandidátce nehraje roli. Na čelo kandidátek se snaží protlačit mladší lidi taky komunisté. V jejich případě je to ale kdokoliv pod 60 let. Tak. mluvčí 5, To byla Eliška Balcárková moc díky na slyšenou. Na slyšenou. Jenom přidávám, že celou tuhle analýzu najdete na našem zpravodajském serveru irozhlas cz. mluvčí 5, Umělé inteligence je v jádru stejná pro civilní sektor i pro armádu. Třeba odposlouchávací systémy převádějící zvuk na text můžou pomáhat tělesně handicapovaným. I budoucnosti podobných technologií

mluvili na ČVUT vědci vojáci a budeme o tom mluvit také my v odpoledním Radiožurnálu.

mluvčí 5, Digitální asistent při ošetřování raněných, tak to je moderní technologie, které využívají armády. Do praxe je chce více zavést také česká armáda. Vojáci společně s nimi i vědci to řešili na ČVUT v Praze. mluvčí 6, Systému umí jakýsi kvalifikovaný odhad, z čeho výstřel vyšel druh munice, říká Jan Holub z fakulty elektrotechnické ČVUT. Armády zdokonalují odposlechy střelby více než 100 let a nové systémy s umělou inteligencí by mohli mít zájem. Ty systémy, kterými se zabýváme, uměj i lokalizovat polohu toho střelce, zatímco v době studené války byly vojenské technologie napřed oproti těm civilním v současnosti je to často naopak. Podle odborníků by se armády měli více věnovat přelomovým objevům a nově se vyvíjejícím technologiím, říká rektor ČVUT Vojtěch Petráček, kvantové technologie. Určitě to využití kosmického prostoru určitě umělé inteligence. Ten vývoj je hodně pokročilý. Oproti aplikaci vojenské civilní technologie mají mnoho společného roboti na průzkum neznámého terénu nebo digitální pomůcky k ošetřování raněných mohou být stejné na bitevním poli i po přírodní katastrofě i umělá inteligence je v jádru stejná pro armádu i pro civilní sektor. Máme pořád velká data, co je potřeba zpracovat vytřídit rozpoznat, co je důležité a předat to lidem v takové formě, aby nebyli přehlceni. Je to velmi podobné, co se děje uvnitř, když se spojí výzkumné instituce s armádou, můžete přinést užitek, jak bezpečnosti státu, tak rychlejšímu rozvoji technologií říkají odborníci jako příklad uvádějí Ukrajinu, kde se univerzity poměrně rychle zapojili do vývoje obranných systémů. Podobné to je desítky let v Izraeli spojit mozky, které umí to ono se dá převzít okamžitě. Také se to děje i v Česku má podle Vojtěcha Petráčka řada civilních výzkumných projektů svou druhou tvář určenou pro vojenské účely. Martin Srb, Radiožurnál.

mluvčí 5, Radiožurnál je půl druhé. mluvčí 5, S aktuálními zprávami je tu Martin příliv. Martin KŘÍŽEK, moderátor Přídavek na dítě je ode dneška možné požádat také on line a to přes web ministerstva práce asociálních věcí. Přihlášení do online formulářů můžou lidé využít třeba bankovní identitu. Nárok na přídavek mají nezaopatřené děti z nízkopříjmových rodin, ale taky mladiství od 18 do 26 let. Pokud ještě studují pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu zdražily, vyplývá to z údajů společnosti CCS. V posledních dvou měsících přitom jejich průměrná cena klesala za benzín řidiči připlatí o 22 haléřů. Litr teď stojí v průměru 40 Kč 54 haléře ještě více zdražila nafta, a to o 2 Kč a 37 haléřů. Řidiči za litr průměrně zaplatí 45 Kč 23 haléřů. Nafta nejlevnější v Královéhradeckém kraji benzín ve zlínském regionu. Naopak nejdražší jsou paliva v Praze. Ruská armáda má na Ukrajině podle Washingtonu problém s nedostatkem personálu. Uvádí to agentura Reuters odkazem na informace amerických tajných služeb. Podle nich se tak Rusko snaží různými způsoby posílit nábor vojáků, kteří půjdou bojovat na Ukrajinu. Moskva se snaží také rekrutovat na ukrajinském území zločince s příslibem finanční odměny a prominutí trestu.  


1. 9. 2022; ČT 1 - Událost

10. výročí Signal Festivalu

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT Signal Festival letos oslaví desáté výročí. Jubilejní přehlídku světa chystají její organizátoři na polovinu října. Už teď výtvarníci i technici připravují své instalace. Některé budou divadelní, jiné čistě technické.  

Anna ZUZÁNKOVÁ, redaktorka ČT ČVUT, Fakulta elektrotechnická. Právě tady vzniká jedna z 16 letošních instalací. Hlavní roli v ní mají čtyři robotičtí psi.

Jiří ZEMÁNEK, výzkumník, FEL ČVUT v Praze Návštěvníci, kteří přijdou, si budou prohlížet roboty a roboti si budou prohlížet návštěvníky. 

Anna ZUZÁNKOVÁ, redaktorka ČT Chtějí lidem přiblížit, jak roboti vidí svět, a zároveň nabídnout možnost interakce. V tuhle chvíli zjišťují, co všechno bude možné.

Jiří ZEMÁNEK, výzkumník, FEL ČVUT v Praze Tady vidíte třeba prototyp, čemu říkáme krovky, tzn. takové světelné ozdoby, kterou by ti roboti měli nést a ideálně reagovat na návštěvníky.

Anna ZUZÁNKOVÁ, redaktorka ČT Interakci nabídne taky dílo Ondřeje Zonky, který v galerii Kunsthalle Praha ukáže proces fotosyntézy. Designér Maxim Velčovský přiveze na Mariánské náměstí vraky čtyř aut. Hmatatelný důkaz války na Ukrajině.

Maxim VELČOVSKÝ, designér Ty automobily jsou často prostě prostřílené, vyhořelé, bombardované, v některých zemřeli lidé. Některé byly přejety tankem.

Anna ZUZÁNKOVÁ, redaktorka ČT Do nich umístí lucerny, které poničenými otvory posvítí na budovy okolních institucí. Podobně bude vypadat dílo tureckého umělce Refika Anadola. Speciálně pro festival ho chystá z městských dat Prahy.

Štěpán BÄRTL, vedoucí kanceláře CAMP My jsme mu dali 17 terabytů, což jsou desítky tisíc cédéček. Mapy Prahy, ale nejsou to jenom o fotky, že když třeba Google autíčko projíždí Prahou, ale vlastně laserem měříme všechny římsy, všechny fasády a on na základě toho vytvoří některé z jeho ikonických děl. A

nna ZUZÁNKOVÁ, redaktorka ČT Nově spolupracuje signál festival taky se souborem Národního divadla, Laternou magikou a kulturním centrem Vzlet v pražských Vršovicích. A po osmi ročnících bude znovu k vidění oblíbený interaktivní mrak. Anna Zuzánková, Česká televize.  


30. 8. 2022; Estate.cz

Estate.cz » Rozhovory » Stavíme na nohy předlužené firmy, říká Miloš Vančura z Khypo

V krachující továrně na chipsy nedaleko Benátek našla česká skupiny Khypo unikátní produkt. Tehdejší majitel, spíše vynálezce než podnikatel, se sice o provoz firmy moc nestaral, ale po potřebné restrukturalizaci a pod českým vedením se díky jeho produktovým nápadům dokázala prosadit už v deseti zemích. "Do takových příběhů investujeme peníze našich investorů. Zajímá nás nejen potravinářství, ale také strojírenství. Naším cílem je původní investici za pět let zpětinásobit," říká Miloš Vančura, zakladatel společnosti Khypo a investičního fondu Czech Capital Fund SICAV. 

V rámci skupiny Khypo a jejího investičního fondu Czech Capital Fund SICAV se zaměřujete na private equity investice do firem, které se ocitly v problémech a potřebují pomoci. Vnímáte, že po pandemii takových subjektů, které stojí za to zachránit před krachem, přibývá? Jak výrazně covid skutečně poznamenal ekonomiku, se ukáže teprve koncem tohoto roku a v letech následujících. Situace je aktuálně nepřehledná, protože covidovou krizi vystřídal politický konflikt na Ukrajině a energetická krize. Mohu potvrdit, že kvůli všem těmto faktorům se do existenčních problémů dostala spousta firem, a obávám se, že nejhorší vlna krachů a insolvencí teprve přijde. Tato krize může být vleklá a hluboká, ale věřím, že do jisté míry bude očistná, takže na ni nenahlížím negativně. Co mají příběhy firem, které potřebují krizovou intervenci, společného? Příčinu problémů firem je téměř vždy potřeba hledat v managementu a personálním řízení, které začíná u vlastníka společnosti. Stává se, že majitelé firem mají tendenci držet veškerou moc ve svých rukou a hlídat si i méně významné rozhodovací pravomoci týkající se chodu společnosti. To je v okamžiku, kdy přijdou problémy, vražedné. Kromě toho hodně firem doběhla doba – jednoduše se nezvládly adaptovat na moderní formy komunikace s trhem a přijmout nové prodejní mechanismy. Vydržely třeba několik generačních výměn a přežily i komunistický režim, ale prostě nezvládly transformaci do principů 21. století, nebo ji nepovažovaly za důležitou. Dostáváte se k investicím do takových firem nákupem nesplácených úvěrů od bank a jejich následnou kapitalizací? Nákup pohledávek je jednou z našich hlavních obchodních strategií, patří ale do našeho realitního podfondu Czech Capital RE Subfund. Jiné pohledávky, než ty zajištěné nemovitostmi, totiž zásadně nekupujeme. Takže z valné většiny vstupujeme do private equity projektů prostřednictvím nákupu bankovních pohledávek. Narážíte při vstupu do problematické firmy na negativní postoje a nedůvěru původních majitelů? Narážíme na ně téměř vždy. Dalšími faktory, se kterými se musíme vypořádávat, bývá ego původního majitele nebo managementu a pak samozřejmě obyčejný a přirozený lidský strach a nejistota. Přicházíme k jednacímu stolu ve chvíli, kdy už je situace opravdu vyhrocená, nervy pracují a není výjimkou, že majitelé společnosti už přišli o všechno včetně rodinného zázemí. Krachující firma je pak jejich posledním záchytných bodem, na který se ovšem nedokážou podívat realisticky. Tohle úvodní nastavení je nutné překonat především otevřenou komunikací. V úvodních fázích nových partnerství se k nám vinou nedůvěry mnohdy dostávají polovičaté nebo zkreslené informace a spousta důležitých věcí vyplyne na povrch až časem. S jakými nejčastějšími problémy se ve firmách setkáváte? Kromě již zmíněných problémů v managementu a adaptaci na měnící se tržní podmínky často čelíme tomu, že firma žije svojí vlastní historií, cyklí se v jejích chybách a nedokáže udělat krok stranou. Překvapivě často dlužník věří, že je potřeba jen vytrvat v tom, co bezvýsledně dělal dosud, a ‚ono se to zlomí‘. Obvykle k radikálnímu obratu v jeho očích stačí už jen další půjčka. Je to začarovaný kruh. Jak se dá tento pohled zlomit? Prvním krokem k tomu, aby se v krachující firmě cokoliv změnilo, je nalít si čistého vína, a to po nějaké době fungování v provozní slepotě není vůbec příjemné. Teprve když si přiznáte skutečnost, máte šanci začít situaci řešit. Třeba v našem potravinářském projektu chipsů Joxty jsme do firmy přišli doslova den před insolvencí. Jeli jsme se tehdy na základě odkupu pohledávky české dceřiné společnosti italské továrny na chipsy podívat na výrobní areál nedaleko Benátek, abychom viděli, kdo je náš partner a v čem je problém. Z výsledků hospodaření vyplývalo, že ještě před pár lety továrna fakturovala 40 milionů eur ročně – a najednou stojí nad propastí. Zjistili jsme, že příčinou zvratu byla série nečekaných událostí, mezi něž patřil i odchod největšího odběratele. Zásadní systémová chyba ale spočívala v osobě majitele, byl to totiž spíš vynálezce než podnikatel, a zatímco vymýšlel nové produkty s relevantním potenciálem, za zády mu krachovala fabrika, která je měla vyrábět. Proč jste do takové firmy aktivně vstupovali? Rozhodli jsme se, že továrnu převezmeme a zachováme provoz, který bude stát právě na novém produktu, který původní majitel v době, kdy jsme se seznámili, ještě ani neměl patentovaný. Během měsíce jsme na rozvoj projektu získali od investorů čtyři miliony eur, vytvořili jsme kompletně novou strukturu provozu a pronajali si od insolvenčního správce krachující továrnu s tím, že ji za dva roky vykoupíme. Tak se i stalo. Mezitím jsme začali stavět nový tým, rozvíjet produktové portfolio, stavět brand a obchodní strategii – produkt sám o sobě nám přišel geniální, ale chyběl mu nadhled. Dnes jsme s Joxty po necelých třech letech na deseti trzích a vyrábíme na dvě desítky různých druhů chipsů, vycházejících právě z technologie, kterou jsme tehdy náhodou objevili v podstatě v odepsané továrně. Skutečný boom ale má Joxty teprve před sebou, do tří let by měla firma zněkolikanásobit svoji velikost a opustit naše ruce. Máte standardní investiční horizont, po němž z investice exitujete, nebo dobu pro exit stanovujete individuálně pro každý projekt? S jiným přístupem než individuálním by se v našem oboru nedalo existovat, nicméně nejzazší doba exitu projektu z fondu je pět let. Aktuálně máme v Czech Capital Restart Subfund (dále jen Restart, pozn. red.) dva private equity projekty – tradičního výrobce kotlů a dřevoobráběcích strojů Rojek a rodinnou bio mlékárnu Bio Vavřinec, kterou bychom chtěli transformovat ve skutečně velkého hráče s významným podílem na trhu mléčných produktů. Minimálně v případě společnosti Rojek může k exitu z fondu dojít mnohem dřív než za zmíněných limitních pět let, protože se firmě opravdu daří a situace na trhu nahrává jejímu rychlému růstu. Proč se zaměřujete primárně na firmy z potravinářství a strojírenství? Tyto dva směry se v našem případě zformovaly v podstatě náhodou – první firmy, které jsme koupili, byly právě z těchto oborů, a abychom je mohli rozvíjet, museli jsme se na tomto poli významně profesionalizovat a se získanými zkušenosti teď dál pracujeme. Naučili jsme se v těchto oborech chodit. Chcete tento záběr ještě rozšířit o další odvětví? S postupem času se nám odhalují nové logické synergické příležitosti, takže jsme vstoupili třeba na pole potravinářské logistiky a distribuce a založili jsme vlastní distribuční společnost New Delespine. Vyvinuli jsme interní službu, kterou většina našich firem potřebovala a do té doby outsourcovala. Do budoucna by stálo za to udělat krok také do oblasti velkoobchodu s materiálem a skladování. Zajímají vás také rodinné firmy, které jsou zdravé, ale zakladatelé nemohou v rodině najít následovníka? Zajímají, naše struktura je na podobné zakázky připravená, a aktuálně dokonce jednáme s několika vážnými zájemci právě o tento servis. Vidíme u nich dvě cesty, kterými se v řešení této situace vydávají – buď se smíří s koncem rodinné tradice a chtějí pomoct najít vhodného kupce, nebo se rozhodnou na čas řízení firmy outsourcovat a počkat, až se v rodině najde adekvátní nástupce. S obojím umíme pracovat. Vlastníkům nabídneme ocenění firmy a její vložení do Restartu s tím, že veškeré akcie, tedy 100 procent podílu, vlastní stále rodina a my jen zajišťujeme management, a to s jasně stanoveným cílem. Buď je jím čekání na dědice pod vedením našeho interim managera, nebo nalezení kupce. Profit fondu vychází z podílu na vyčíslitelném rozvoji firmy během naší správy. Jaký výnos nabízíte investorům ve vašem private equity fondu? Pasivní investoři u nás získávají 70 procent nadvýnosu z realizovaných prodejů. Pětiletou kalkulaci běžně stavíme na optimální plán zhodnocení 500 procent, tedy až 100 procent ročně. Projekt pokládáme za úspěšný v momentě, kdy by reálné zhodnocení skončilo na 30 procentech ročně. V realitách se výnos pohybuje okolo 8 až 10 procent ročně, ale v private equity je naším minimálním cílem zpětinásobení hodnoty investice v celém investičním horizontu. Kromě private equity investujete také do realitních projektů, které generují pravidelný výnos, a do developmentu. Na co konkrétně se zaměřujete? Náš realitní podfond stojí na třech pilířích. Prvním jsou nemovitosti nakoupené za účelem dalšího developmentu. Jde výhradně o pražské činžovní domy. Druhým jsou už zdevelopované domy s výnosem nad 8 procent ročně, protože tolik slibujeme prémiovým akcionářům. Posledním pilířem jsou prémiové pohledávky zajištěné nemovitostmi. Realitní fond drží i areály našich private equity provozů. Obecně platí, že jakoukoliv investici do realitního fondu kalkulujeme na minimálně patnáctiprocentní zhodnocení ročně, u pohledávek pak ještě víc. Czech Capital RE Subfund je aktuálně na dvouciferném průměrném pětiletém výnosu. Situace na nemovitostním trhu je poměrně turbulentní – ceny bytů rychle rostou, ale výše nájmů tento růst teprve dobíhá. Ve kterých segmentech nabízejí realitní investice nejzajímavější výnosy? Na nemovitostech nejvíc vydělali ti, kdo je před půlrokem dobře prodali. My jsme se rozhodli většiny svých nemovitostních projektů letos zbavit a nakoupit místo nich pohledávky, kterých bude v důsledku zhoršení dostupnosti bankovního financování v druhé polovině roku nepochybně dramaticky přibývat. Jak do struktury vašich fondů zapadá Czech Capital PE Mezanin? Mezanin vznikl s ideou vytvoření vlastní nebankovní instituce, která by interně financovala potřeby private equity projektů v Restartu po dobu prvních dvou let, než dosáhnou finanční stability. Mezanin sám o sobě nikam neinvestuje, jen půjčuje peníze tam, kde je jich potřeba pro další rozvoj. V okamžiku stabilizace firmy, která je příjemcem takové finanční pomoci od Mezaninu, se peníze vrací zpět do cashpoolu, aby byly připraveny pro financování dalšího příběhu. Podílí se fond Mezanin na zhodnocení firem při jejich prodeji? Při exitu firem z Restartu má Mezanin nárok na pětiprocentní bonus ze zhodnocení firmy, které půjčil, což znamená, že nad rámec běžných úroků se jeho profit v daném roce ještě zvyšuje. V dlouhodobém horizontu by se Mezanin měl výnosově pohybovat na dvouciferných číslech, ale zároveň nabízí možnost udržet si likviditu – výstup z fondu je velmi jednoduchý a investoři mají peníze po třech letech zpět do jednoho měsíce od požádání o výplatu. Máme ambice z Mezaninu vybudovat výnosově výjimečnou alternativu pro termínovaný vklad s vysokou likviditou. Za posledních několik let vaše skupina rychle vyrostla a spravuje aktiva přes půl miliardy korun. Jaký růst plánujete do budoucna? Momentálně spravujeme pouze ve fondech hodnotu zhruba 600 milionů korun. Pokud do výčtu zahrneme i Khypo, tedy společnost, která projekty připravuje pro vstup do fondu a její dceřiné firmy je servisují, tak hodnota našeho majetku dosahuje zhruba k hranici 1,4 miliardy korun. Czech Capital Fund SICAV se všemi jeho podfondy by měl do roka dosáhnout objemu spravovaného majetku kolem jedné miliardy korun a v podfondu Restart cílíme v pětiletém horizontu na částku minimálně deset miliard. Chcete se do budoucna soustředit pouze na oblast nemovitostí, pohledávek a private equity, nebo se díváte i po dalších investičních příležitostech? Na akciové trhy, do kryptosvěta nebo na pole start-upů či komodit se napřímo nechystáme. Prozatím je naše portfolio dost široké, nicméně v blízké budoucnosti chceme rozšiřovat poskytované služby v oblasti zakládání a spravování fondů pro třetí strany. Proto jsme také do skupiny v minulém roce pořídili investiční společnost Proton, která se tomuto servisu věnuje. Miloš Vančura (40) Založil a vlastní společnost Khypo, která se stará o přípravu a správu investičních projektů pro private equity investice. V roce 2016 založil investiční fond Czech Capital Fund SICAV. V oblasti financí začínal ve společnosti Afin Brokers, kde se staral o klientská portfolia. Vystudoval fakultu Elektrotechnickou na pražském ČVUT. Autor: Jan Stuchlík Líbil se vám článek? Podělte se o něj se svými přáteli: Foto: Ondřej Pýcha


11. 8. 2022; seznam.cz

Kolik peněz dát do solárů, aby se vyplatily?

Pavel Hrzina z Fakulty elektrotechnické ČVUT elektřině rozumí. Je vedoucím pracovní skupiny v Solární asociaci, o fotovoltaice ví všechno. Přitom nic neprodává. Chtěli byste od něj poradit s domácí elektrárnou? Kdo by nechtěl…  

Kolik je třeba do fotovoltaiky "vrazit", aby to ekonomicky dávalo smysl? Takto na rovinu se Pavla Hrziny, odborníka na slovo vzatého, ve druhém díle seriálu o Domácí fotovoltaice ptá neúnavný popularizátor zelené energie Jan Staněk. Hrzina se odpovědi nevyhýbá, ačkoliv je těžké stanovit přesnou částku. "Ptejte se sami sebe, co od fotovoltaiky chcete. Ohřívat vodu? Topit? Nabíjet elektromobil? Nebo chcete být dokonce nezávislí na dodávkách elektřiny od distributora?" navádí Hrzina ke způsobu přemýšlení. To všechno totiž bude výši investice významně ovlivňovat. Jedno je však jasné, 200 tisíc korun byste měli od státu dostat jako dotaci. Přemýšlejte o budoucnostiDomácí fotovoltaická elektrárna je investicí s životností několika desítek let. Za tu dobu se ve vašem životě hodně změní. Odejdou děti a spotřeba energie v domě výrazně klesne. Anebo neodejdou, další se narodí a spotřeba naroste. Čím budeme topit? Co nám přinese příroda? Co vymyslí Unie? Zakážou nám řídit auta se spalovacími motory? Bude se podnebí i u nás významně oteplovat? Hrozí tuhé zimy, anebo zničující vedra? A co by to či ono pro moji domácnost vlastně znamenalo? Zásadní otázka však zní: Myslíte si, že ceny energií budou klesat? ElectroDad pro Seznam ZprávyJan Staněk je známým podporovatelem elektromobility i udržitelné energetiky v širším kontextu. Absolvent brněnského VUT v minulosti pracoval mimo jiné pro eBanku, působil jako IT konzultant u společnosti Deloitte, později v Číně zastupoval společnost Moravia IT. Dnes vede společnost Purple Ventures zaměřenou na investování do startupů. Jeho video kanál ElectroDad, prostřednictvím kterého zábavně informativním způsobem popisuje problematiku přechodu domácnosti na udržitelnou energetiku, sleduje na YouTube a na Stream.cz více než 25 tisíc odběratelů.Exkluzivně pro Seznam Zprávy, nezávisle na obchodních partnerech Seznamu, vyrobil seriál deseti videí na téma Domácí fotovoltaika."Domácnosti se budou elektrifikovat, takový je trend. A vy, pokud na cestu fotovoltaiky nastoupíte, to rádi budete podporovat," říká Pavel Hrzina. V souvislosti s tím doporučuje budovat domácí fotovoltaické systémy tak, aby se v budoucnu daly dále rozšiřovat. "Způsoby spotřebovávání doma vyrobené elektřiny budou přibývat a budou dávat větší a větší smysl." I když tomu možná dnes ne všichni věří. Ale mít možnost přidat na střechu dalších šest panelů a navýšit tím výkon systému, mám-li pro vyrobenou elektřinu smysluplný odbyt, bude přinejmenším prima. Jan Staněk má na svém rodinném domě fotovoltaickou elektrárnu už čtyři roky a ví, na co se ptát. Pavel Hrzina fotovoltaice rozumí a přitom nemá důvod cokoliv zastírat. Poslechněte si jejich rozhovor ve druhém díle seriálu Domácí fotovoltaika. Hodně se o tom, jak o fotovoltaice přemýšlet, dozvíte. Partnerem seriálu je firma Schlieger, dodavatel fotovoltaických systémů. Seriál videí o domácí fotovoltaice1. Čtyři roky s fotovoltaikou na rodinném domě 2. Kolik peněz dát do solářů, aby se vyplatily? 3. Krok za krokem k solárům. Jak vybrat dodavatele a kolik to stojí 4. Instalace domácí FV elektrárny krok za krokem 5. Instalace fotovoltaiky pro ohřev užitkové vody 6. Budoucnost je zde, chytré domy už existují 7. Světové trendy ve fotovoltaice, návštěva veletrhu InterSolar 2022 8. Prodej přebytků z produkce domácí FV elektrárny versus nákup elektřiny 9. Domácí FV elektrárna ve spolupráci s tepelným čerpadlem 10. Domácí FV elektrárna a nabíjení elektromobilu URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-verite-ze-elektrina-nekdy-zlevni-zasadni-otazka-pro-zajemce-osolary-209731

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk