ČVUT - Fakulta elektrotechnická

29. 12. 2022; Medicína po promoci

Nová metoda odhalí Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokáží odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění.

Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejrannějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další orofaciální symptomy, jako potíže s polykáním a slinění, se objevují až v pozdějších fázích onemocnění. Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření, doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stadiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů. Vědecký tým z katedry teorie obvodů FEL ČVUT a z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje, která při běžné promluvě dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stadiu onemocnění.

Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů) popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle prvního autora studie dr. Michala Novotného popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí.

Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým vědců z obou pracovišť již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stadiu.

Sběr dat pro akustickou analýzu probíhá tak, že je pacient vybaven mikrofonem a logoped ho instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Neurolog pak pacientovi provede klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí.

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce. Spočívá v tom, že účastníci studie mají dva roky k dispozici mobilní telefon se speciální aplikací a z něj vyřizují své běžné telefonní hovory. Výzkumníci po tomto dvouletém období vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci.

Zdroj: tisková zpráva

Ilustrační foto. Zdroj: iStock

29. 12. 2022; metro.cz

Po covidovém roce přišel rok dozimetrový. Dopravní podnik se ohlíží za rokem 2022

Práce bylo hodně, ale cestujících naštěstí také. Tato definice na pražskou MHD letos v uplynulém roce seděla mnohem lépe, než v těch předchozích. Deník Metro zmapoval u Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP), co ho letos nejvíce zaměstnávalo.

"Pokud jsme předchozí dva roky zasažené pandemií covidu-19 nazývali divným nebo zvláštním obdobím, nevím, jakým vhodným adjektivem označit rok letošní. V únoru Rusko napadlo Ukrajinu a důsledky této agrese nás bohužel provází po zbytek celého roku, například v podobě bezprecedentního nárůstu cen energií, surovin, inflace a obecně nejistoty," říká pro deník Metro šéf komunikaci dopravního podniku Daniel Šabík.

Dopady Dozimetru

V červnu provedla policie po více než dvouletém sledování hromadný zátah na magistrátu hlavního města Prahy, a také v centrále dopravního podniku. V rámci kauzy Dozimetr byla následně obviněna skupina osob například z ovlivňování veřejných zakázek DPP a dalších institucí.

"Ano, nejde nezmínit kauzu, která se objevila na začátku léta, a jejíž dopady řešíme a nejspíše ještě dlouho řešit budeme. Byl to však současně i rok volební. Zcela určitě nás ale nejvíce potrápily ceny elektřiny. Stačí myslím uvést tři čísla: nákupy elektřiny na rok 2021 nás stály 858 milionů korun, na letošní rok to už bylo 1,417 miliard korun a pro příští rok budou předpokládané náklady na nákup elektřiny činit 2,252 miliardy korun. Za uplynulé dva roky nám narostly jen náklady na elektřinu bezmála třikrát, respektive o 262 procent," dodává pro deník Metro Šabík.

Úspěšný rok? Stavebně rozhodně ano

Když odhlédneme od překážek a složitostí, lze podle Šabíka letošní rok z pozice DPP hodnotit jako úspěšný. "Začali jsme stavět čtvrtou linku pražského metra, novou vozovnu Hloubětín, rozestavěli jsme tři nové tramvajové tratě, tedy smyčka Depo Hostivař, Modřany – Libuš a Divoká Šárka – Dědinská. Z nich jsme prvně jmenovanou i dostavěli a zprovoznili," vyjmenovává pro deník Metro Šabík a dodává: "Kromě toho jsme také dokončili stavbu a zprovoznili tramvajovou trať Sídliště Barrandov a Holyně. Začali jsme i stavět, dokončili a zprovoznili první skutečnou trolejbusovou trať Palmovka – Miškovice po padesáti letech od ukončení provozu trolejbusů v Praze a zahájili přípravné práce na stavbě druhé tratě Nádraží Veleslavín – Letiště Praha."

Když k tomu přidáme zahájení stavby Dvoreckého mostu, který sice není stavbou dopravního podniku, ale bude důležitým milníkem pro provoz autobusů a tramvají v oblasti Smíchova, jedná se podle zástupců DPP o poměrně unikátní kombinaci zahájení významných dopravních staveb pro de facto všechny hlavní druhy veřejné dopravy ve městě. "Kdy se naposled v Praze stalo, aby se v jeden rok začala stavět nová linka metra, nová tramvajová vozovna, současně několik nových tramvajových tratí, trolejbusová trať, která znamená návrat tohoto typu dopravy do Prahy a k tomu most sloužící primárně veřejné dopravě, IZS, cyklistům a chodcům?" poukazuje Šabík.

Barranďák v metru

Z významných investičních akcí lze kromě novostaveb zmínit zahájení rekonstrukce stropní desky nad stanicí Florenc C, což je jedna z nejrozsáhlejších akcí v rámci stávající struktury pražského metra. "Dalo by se říct že jde o takový Barranďák v metru. A také je důležité zmínit rekonstrukce tramvajové tratě Ohrada – Palmovka včetně estakády Krejcárek. Získali jsme pravomocné stavební povolení na TT na Václavském náměstí a vypsali jsme VZ na zhotovitele této stavby," popisuje pro deník Metro Šabík.

Nové autobusy i tramvaje

Dopravní podnik také opravil a zrekonstruoval i další úseky tramvajové sítě, třeba na Rašínově či Bubenském nábřeží nebo v oblasti Anděla a Újezda. Pražský dopravce také dokončil ve spolupráci s magistrátem, fakultou elektrotechnickou ČVUT a Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém. Jde o pilotní projekt s cílem modernizovat satelitní přijímače v pražských tramvajích, jehož výsledkem je instalace vícefrekvenčních satelitních přijímačů využívajících různé družicové systémy, kromě GPS především Galileo. Zajímavé věci se děli také okolo vozového parku DPP.

"Vysoutěžili jsme dodavatele patnácti kloubových bateriových trolejbusů pro trolejbusovou trať Palmovka – Miškovice, dvacítku velkokapacitních tříčlánkových bateriových trolejbusů pro trolejbusovou trať na Letiště Václava Havla Praha, a také dodavatele 253 nových dieselových autobusů, což nám umožní průběžně obnovovat vozový park autobusů a zachovávat určitý podíl nezávislý na nabíjecí či napájecí infrastruktuře," vyjmenovává pro deník Metro Šabík s tím, že dopravce také vypsal veřejnou zakázku na až 140 kloubových hybridních autobusů, sedmdesát bateriových trolejbusů pro připravované trolejbusové tratě zejména v levobřežní části Prahy a tender na dodavatele až dvou stovek nových tramvají pro Prahu.

"Máme vysoutěžen a připraven na testování vodíkový autobus, testovat jej začneme poté, co bude zprovozněna plnící stanice na vodík. Máme také vítěze designérské soutěže na novou podobu vozidel pro lanovku na Petřín, známe také podobu stanic a pilířů plánované lanovky Podbaba – Troja a Bohnice. V neposlední řadě jsme vybrali i nový hlas pro pražské autobusy a tramvaje – pana Jana Vondráčka. Ten bude v tramvajích bude nasazen v průběhu ledna," uzavírá pro deník Metro Šabík.

DPP

FotoGallery:

Před několika týdny byla nově otevřená tramvajová linka do Holyně.

DPP

27. 12. 2022; mmspektrum.com

Vědci odhalí Parkinsona podle mimiky

Parkinsonova choroba, co to vlastně znamená? K jejím projevům patří ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace.

Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokáží odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění.

Snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje, trpí až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejranějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další symptomy jako potíže s polykáním a slinění se objevují až v pozdějších fázích onemocnění. Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Dosud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stádiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů.

Videoanalýza pohybů obličeje

Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. (Zdroj: ČVUT)

Vědecký tým ve složení doc. Jan Rusz, dr. Michal Novotný, dr. Tereza Tykalová z katedry teorie obvodů FEL ČVUT a doc. Petr Dušek, prof. Evžen Růžička a dr. Hana Růžičková z Neurologické kliniky 1. LF UK vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stádiu onemocnění.

Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle prvního autora studie dr. Michala Novotného popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí.

"Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jež provází pokles emoční mimiky během mluvení," vysvětluje výzkumník z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se na výzkumu podílí již deset let ve skupině vedené doc. Janem Ruszem.

Reklama

Mobilní telefony pro sběr dat

Vědecký tým z katedry teorie obvodů FEL ČVUT ve složení doc. Jan Rusz, dr. Michal Novotný, dr. Tereza Tykalová. (Zdroj: ČVUT)

Vědci z FEL ČVUT od počátku vývoje nástrojů hodnotících změny mimiky a řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou úzce spolupracují s lékaři z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým vědců z obou pracovišť již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stádiu.

"U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva," vysvětluje doc. Petr Dušek z 1. lékařské fakulty UK . "To se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdn í ch st á di í ch se m ůž e st á t zcela nesrozumitelnou."

Pro následnou akustickou analýzu je nezbytný sběr dat. Ten probíhá tak, že je pacient vybaven mikrofonem a logoped ho instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Neurolog pak pacientovi provede klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí.

Další součást výzkumu

Součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce . "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz.

Výzkumný tým z FEL ČVUT již dříve spolupracoval s Michael J. Fox Foundation a dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry a soustředí se na rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. "Kromě aplikace v r ů zn ý ch jazyc í ch se na š e akustick é metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc," uzavírá doc. Rusz.

__________________________________________________________________________________________________

Zdroj: Tisková zpráva FEL ČVUT. Zpracováno redakcí.

27. 12. 2022; helpnet.cz

Vědci odhalí Parkinsona podle mimiky

mmspektrum.com

Monitoring médií

27. 12. 2022; ČRo - sever.cz

Počátky zavádění moderních energií do českých domácností

Elektřina, plyn a teplo – moderní energie se dostaly až do našich domácností. Spousta lidí ani neřeší, odkud se beru, dokud nedojde k jejich výpadku nebo jejich cena nepřekročí přijatelnou úroveň. Víte ale, jak a kdy se do českých a moravských domácností zavedly trubky a kabely?

Díky technickému pokroku se v 19. století začala ve světě rozšiřovat elektrická energie a záhy se dostala i do českých zemí. Její první krůčky u nás nicko nekontroloval ani nereguloval.

"V českých zemích vznikala živelná elektrifikace zhruba v poslední třetině 19. století, a to nejdřív v mlýnech, hamrech, ve sklárnách nebo na pilách. Většinou tam byl zaváděn stejnosměrný proud. V daných místech vznikaly elektrárny, které přednostně zásobovaly tu výrobnu, a pokud té elektřiny bylo více, bylo možné zásobovat jí i přilehlé domy. Odtud pak vznikala potřeba zásobovat elektřinou i větší oblast obyvatelstva," popisuje profesorka Marcela Efmertová z Historické laboratoře Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze.

Od konce 19. století stála městská elektrárna také v Ústí nad Labem. Vyráběla stejnosměrný proud, který poháněl tramvaje. Zařízení bylo přímo v centru města – budova bývalé městské elektrárny navíc stále stojí.

"Je to na Špitálském náměstí – ta elektrárna měla obrovskou výhodu oproti jiným lokalitám v Československu, protože byla jednak v centru města a zároveň byla jen kousek od zdroje místního, tedy velmi levného uhlí. To se sem dováželo z lomu v Chabařovicích kuriózním způsobem – přímou tramvajovou linkou," vysvětluje historik ústeckého muzea Martin Krsek.

Rakouská monarchie ani přes prudký rozvoj elektrifikaci v českých zemích neregulovala. Systematická výstavba elektráren a vedení přišla až za první republiky. Zákon o systematické elektrifikaci připravil Vladimír List a jeho tým odborníků.

"V počátcích toho zákona bylo stanoveno, že stavba těchto elektrických sítí nemá ohrozit přírodní a kulturní památky. Ty všeužitečné elektrárny byly stavěny na vhodných místech tak, aby mohly distribuovat elektrickou energii do svého okolí a v tom svazu, do kterého patřily, zajistily elektrickou energii pro všechny potřebné," vysvětluje profesorka Marcela Efmertová.

Z všeužitečných elektráren se pak rozběhly dráty do měst a vesnic. Elektřina byla ze začátku něco neviditelného, nepochopitelného a nepředstavitelného. A také něco velmi nebezpečného.

"Elektrotechnický svaz Československý pod vedením Lista připravil celou řadu obrázků, na kterých je velmi lapidárně vysvětleno, co se může člověku stát, pokud nebude s elektřinou opatrný. Veřejnost se tak postupně s elektřinou seznamovala a začala ji akceptovat. Stát platil primární sítě – tedy ty nejdůležitější – mezi městy, obcemi či k elektrárnám. Ty obce si pak stavěly ty sekundární, tedy ty trafostanice. A přípojky? To už záleželo na lidech," vysvětluje profesorka Marcela Efmertová.

V roce 1937 bylo Československo elektrifikováno z 57 procent a základ elektrické sítě byl hotový.

Plyn začal sloužit lidem ve městech dříve než elektřina

Víc než 40 let před tím, než Křižík ozářil jubilejní výstavu reflektorem, se začalo v pražských ulicích svítit plynem.

"Začátek plynárenství v českých zemích se datuj k 15. září roku 1847 – tehdy byla zprovozněna první plynárna, a to soukromá, v Karlíně. Hned v následujícím roce byla pak zprovozněna další plynárna, a to v Brně," popisuje inženýr Jan Žákovcem z Plynárenského muzea v Praze.

Plyn se z počátku využíval pouze ke svícení. Byly jím osvětlovány nejen ulice a náměstí, ale i kavárny nebo divadla.

"Málokdo ví, že první plynové lampy byly i v Národním divadle. V Tylově divadle byly ještě na začátku 20. stolení, jinak z interiérů ten plyn zmizel jako první, ale venku se udržel, dá e říct, až do dnešní doby," dodává Žákovec.

Plynem se tedy nejprve svítilo, později také topilo, vařilo nebo ohřívala voda. Po příchodu elektřiny tak začal mezi dodavateli energií tvrdý konkurenční boj.

"Elektřina nejprve plyn vytlačila ze svícení – nejprve z interiérových lamp. Naštěstí pro plyn přišel v té době vynález žárové punčošky – do té doby v sobě mely plynové lampy jen otevřený plamen, takže ta svítivost nebyla velká. Dlouhou řadu let pak byly vedle sebe plynové lampy s elektrickými, někde až do roku 1985," vysvětluje Jan Žákovec.

Teplárny a horkovody

Další energií, kterou 20. století přivedlo přímo do našich domovů, bylo teplo samotné. První teplárny a horkovody začaly vznikat už za první republiky. Úplně první centrální vytápění bylo v Ústí nad Labem.

Co vedlo ústecké inženýry k položení prvního horkovodu u nás, přiblížil historik tamního muzea Martin Krsek. "Byla to krize, která potkala největší školní budovu v městě – budovu dnešního muzea. Začal tam kolabovat starý otopný systém z roku 1876, takže se řešila nějaká jeho modernizace. Napadla je převratná myšlenka, že je jen kousek odsud městská elektrárna, a že bylo ten její provoz možné rozšířit i o výrobu páry. To byl rok 1922," popisuje.

Podle něj měla tato myšlenka ze začátku mnoho odpůrců – přišla jim doslova fantasmagorická. "V té době nebyly technické zkušenosti. Nikdo nevěděl, jak je možné na dálku to teplo posílat – jestli to bude rentabilní a jestli to vůbec to potrubí vydrží. Vytrvalost, se kterou ten nápad tehdejší starosta Leopold Pölzl tlačil, nakonec ale přesvědčil i odpůrce o tom, že stojí za to to vyzkoušet. První tři objekty, které byly k teplárně připojeny, bylo městské divadlo, budova současného muzea – tehdejší školy a městské lázně," dodává Krsek.

O nový způsob vytápění byl brzy velký zájem. "Víme, že v roce 1938 už bylo k dálkovému vytápění připojeno zhruba 120 obchodů ve městě a zhruba stejný počet bytových domů. Cenově to přitom také bylo velmi zajímavé – Ústí nad Labem mělo díky skvěle umístěné elektrárně a blízkosti uhlí nejlevnější elektřinu v celém Československu," uzavírá Krsek.

26. 12. 2022; ČT 24

Odpolední vysílání

Prezident Miloš Zeman věří, že tlak svobodných zemí dříve nebo později přiměje Rusko, aby opustilo území Ukrajiny, řekl to ve svém vánočním poselství. Uvedl, že agrese ze strany Moskvy ohrožuje celosvětovou bezpečnost, a proto plně podporuje pomoc Česka bojující Ukrajině.

mluvčí 1,

Bylo 15 hodin na ČT24 jsou připraveny další zprávy, vítám vás u nich. Dobrý den.Prezident Miloš Zeman věří, že tlak svobodných zemí dříve nebo později přiměje Rusko, aby opustilo území Ukrajiny, řekl to ve svém vánočním poselství. Uvedl, že agrese ze strany Moskvy ohrožuje celosvětovou bezpečnost, a proto plně podporuje pomoc Česka bojující Ukrajině.

mluvčí 2,

Celosvětová bezpečnost a tedy i bezpečnost České republiky je touto agresí ohrožena.Proto plně podporuji pomoc České republiky bojující Ukrajině a věřím, že tlak svobodných zemí dříve nebo později přiměje Rusko, aby území Ukrajiny opustilo.

mluvčí 1,

V projevu mluvil Zeman taky o ekonomické situaci vedle ruském rozpoutané války podle něj zdražování energií ovlivní i nařízení související s ekologií a ochranu klimatu. Dodal, že do vysoké inflace se promítá taky zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou a deficit státního rozpočtu. Nepřímo pak vládě doporučil zvýšit daně.

mluvčí 2,

Domnívám se, že zejména na příjmové straně musí vláda přímo návrhy ekonomů, které se týkají zejména daňové oblasti.

mluvčí 3,

Silný.

mluvčí 1,

Výbuch otřásl v noci na dnešek ruskou leteckou základnou Engels v Saratovské oblasti. Letiště, odkud startují bombardéry ostřelující ukrajinské území je přibližně 500 km hluboko v ruském vnitrozemí. Zasaženo bylo i před necelým měsícem. Podle ruského ministerstva obrany byl nepřátelský dron sestřelen jeho trosky, ale na základně zabily 3 vojáky a další zranily. Přes 14 000 Čechů projevilo zájem volit prezidenta v zahraničí a zapsali se kvůli tomu na zastupitelských úřadech. Další lidé pak mohou v cizině přijít hlasovat s voličky s voličským průkazem podle ministerstva zahraničí jich budou další řádově tisíce. Při poslední volbě hlavy státu v roce 2018 hlasovalo mimo republiku republiku zhruba 12 400 Čechů.Jihokorejská armáda zasahovala proti bezpilotním letounům ze Severní Koreje, které narušily vzdušný prostor země. Do akce nasadila stíhačky i bojové vrtulníky a vypálila varovné výstřely. Nejméně 1 dron se dostal až nad hlavní město. Při zásahu zároveň jeden z jihokorejských letounů havaroval. Jeho posádka skončila v nemocnici.

mluvčí 4,

Jedná se o jasnou provokaci ze strany Severní Koreje, která narušila náš vzdušný prostor severokorejské drony mají velikost okolo dvou metrů nebo menší. Jeden z nich letěl do severní části Metropolitní oblasti a další 4 letěly v okolí oblasti gangwado.

mluvčí 1,

Policie ve Zlínském kraji druhý týden v řadě nezajistila žádného běžence. V předcházejících týdnech to přitom byly desítky až stovky za stejnou dobu nezadržela ani žádného převaděče. Česko obnovilo kontroly hranic kvůli migrantůmcházející do Evropské unie tzv. západobalkánskou cestou na konci září. Zmírnit se mají od zítřka pro probíhat by měly už jen namátkově.

mluvčí 5,

Básnička bibličtí Králové v podání herců Národního divadla. Pátečníci a prezident Masaryk. Ve vile Karla Čapka na oslavách Silvestra 1926 z nevinné oslavy konce roku se stala silvestrovská aféra a byla dokonce zneužita k politickému boji.

mluvčí 6,

Rok 1926, kdy silvestrovská aféra vznikla byl rokem, kdy Masaryk přišel mezi pátečníky na jaře, zalíbilo se mu, mezi nimi, a protože Silvestr připadl na pátek, tak se Čapek rozhodl uspořádat sešlost i na ten poslední den v roce pozval obvykle složení a také prezidenta, který trochu v rozpacích probíral se svým osobním tajemníkem, zda se má zúčastnit nebo ne, ale pak s potěšením přijal na tom je tedy patrné, že se s tím pátečnickým kruhem sžil a v doprovodu svého syna Jana přišli slavit Silvestr jsem do vily.

mluvčí 7,

Pár dní předtím byl čatek za Šrámkem, jestli by napsal nějakou takovou koledu, něco, co by to š oživilo Šrámek to odmítl, a tak si Karel napsal takovou jako Tříkrálovou koledu, no a pozval.herce Pro postava Baltazara byla věnovaná předsedovi lidové strany Janu Šrámkovi. Baltazar, říká i my si můžeme zahrát na veliké pány, že nejsme už jen králi, nýbrž vůdci strany Kašpar za stranu největší já tady vypovídám. Země je prostě dílem zemědělcovým, že tradiční je naší strany svato, tak tady poznáváme předsedu agrární strany nejsilnější strany meziválečného Československa Antonína Švehlu. Já sice nejsem veliká strana, ale já přece mám slávy nad ostatní krále jako Melichar byl zpodobněn předseda Národní demokracie Karel Kramář.

mluvčí 8,

Ta aféra se hodila do předprezidentského ovzduší. V květnu jsem měl volit znovu v květnu 27 se měl volit prezident a do toho ovzduší vykřičet znovu Masaryka by se hodilo, protože část národní demokracie se nemohla dočkat až bude instalován jako prezident Kar Kramář.

mluvčí 9,

Klerikální časopis Čech napsal v hulvátově u Čapků se slavil silfestr opilou orgií. Tancovali nahaté ženštiny, hradní zvěř urážela před prezidentem vyvolence českého lidu. Takové zábavy pro prezidentem neuspořádal Čapek poprvé proboha, co se to v tom šestadvacátém roce na Silvestra u Čapků dělo.

mluvčí 10,

Tam šlo o to, že tam přišli jeho přátelé známí tedy herci pouze karikovali pro pana prezidenta prostě v silvestrovském rauši, politiky nové vládní koalice. Oni vlastně spíše tedy dávali najevo své levicové smýšlení, takže si prostě dělali srandu z těch pravicových politiků.

mluvčí 11,

Ani se tam nepo pořádali žádné orgie a ani se.

mluvčí 9,

Nahaté ženštiny.

mluvčí 11,

Tam nebyly tam byla jediná žena, byla Olga Scheinpflugová, jinak tam nikdo nebyl v té společnosti a ta nosila kafe, protože to byla pánská společnost a ona tam v podstatě vařila čaj a kafe.

mluvčí 6,

Byla to klasická situace, která posloužila jako záminka k politickému boji?

mluvčí 10,

Skutečně snahou bylo to skutečně byly hlavně pravicové listy, které se touto aférou zabývali. Bylo v podstatě diskreditovat Masaryka před volbami, protože tady byla nová mocenská konstelace, která předpokládala, že vedle vlády by se mohl změnit i prezident a jako jeden z těch kandidátů, který připadal v úvahu, byl právě Antonín Švehla, který by se mohl postavit. Masaryk.

mluvčí 6,

Soudní spor, který tyto útoky vyvolaly, skončil až roku 1929, takže ta doba soudního řízení už tehdy nebyla nějak příliš akční. Masarykovi se na tom Silvestru velice líbilo a domů na hrad se vrátil až ve 2 hodiny v noci a máme dokonce zaznamenáno zaznamenáno v v v diáři jeho osobního tajemníka, že v povznesené náladě.

mluvčí 5,

Tahle alej mezi Dobříší a obcí Stará Huť by mohla vyprávět koncem třicátých let tudy pravidelně projížděli desítky návštěv mířících za Karlem Čapkem na jeho letní sídlo. Pamatuje přední české novináře, spisovatele politiky, ale také významné herce, včetně třeba takové Adiny Mandlové, ale muselo tudy projet také několik zahraničních návštěv a bez přehánění návštěv osudových.

mluvčí 12,

Karel Čapek Čapek a Olga Scheinpflugová dostali tento dům v roce 1935 jako svatební dar, a to k doživotnímu užívání. Dostali ho od Václava Palivce, což byl švagr Karla Čapka. Už v tom roce 1935 na podzim se tady začaly odehrávat první stavební práce. Zateploval se dům. Vyměňovaly se okna a už na jaře roku 36 sem rodina nastěhovala. Dům využívali pouze jako letní sídlo, to znamená od jara do podzimu, protože v zimě je tady nevytopitelno a je tady velký chlad.

mluvčí 13,

Nasterš přijížděla řada hostů od Čapek měl své hosty rozděleny na kategorie hostíci to byli, tedy ti nejmilejší domácí lidé většinou hosté spíše oficiální postavy, které se sem občas tedy dostavovali a pak to byli takzvaní hostci. Hostec to byl člověk, který byl sice tedy všem nemilí, ale bylo třeba tu jeho návštěvu přetrpět.

mluvčí 12,

Nejčastějším hostem na Strži byl blízký přítel Karla Čapka, novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka a jediný Ferdinand Peroutka měl svůj vlastní pokoj, o který se s někýmdělil a už za života Karla Čapka se tomuto pokoji říkalo peroukárna. Zde zabýval celou řadu romantických zážitků, například tady v pokoji navštěvovali také netopýři, kteří měli v této střeše svou malou kolonii. Ferdinand Peroutka se tady účastnil také řady prací na na pozemcích tohoto domu a na Strž vzpomínal také při své emigraci. Dokonce si ve Spojených státech pronajal se svou ženou chatu Lost Lake, která velmi připomínala právě Strž.Celý svůj život považoval okamžiky strávené na Strži za ty nejšťastnější ve svém životě.

mluvčí 13,

Dalšími hosty byl třeba rudolflovský Karel Steinbach Julius hi jeho bratr Leopold tady dokonce celou společnost přátelskou natáčel na zahradě na amatérskou kameru.

mluvčí 12,

Vzhledem k tomu, že manželkou Karla Čapka byla jedna z předních hereček Národního divadla, tak častými hosty tady na Strži byli samozřejmě také herci. Určitě znáte jména jako Hugo Haas nebo Adina Mandlová v té se tady stala také taková zábavná, nebo jak pro koho zábavná situace přijela svým zcela novým vozem zaparkovala tady na pozemku Karla Čapka, a protože tady ještě bydlel v malém domku porybný a Hajn Hejnic, který zde měl také drůbež, tak její auto velmi zaujalo jeho husy, které přiběhli k autu a ohlodali jí barvu z kufru toho auta, když to zjistil Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou, tak udělali určité kroky k tomu, aby tady společnost vydržela až do večera. Padla tma Adina Mandlová mohla odjet a majitelé domu si mohli oddechnout, že se na to nepřišlo.

mluvčí 13,

Čapek měl tu obdivuhodnou vlastnost, že vlastně na půdě té jeho domácnosti byli zvaní lidé nejrůznějších názorů a třeba i lidé, kteří spolu politicky nesouhlasili a vždy dokázal udělat takové prostředí, že se se nějak nehádali nebo prostě později třeba neosočovali.

mluvčí 3,

Rok.

mluvčí 13,

1938 byl pro Čapka naplněn prací od samého začátku v nedalekém osovském zámku, který patřil jeho příbuznému Václavu paliscovi se Čapek několikrát zúčastnil neoficiálních schůzek s německým velvyslancem Geisenlorem v létě potom přijel sem na Strž. Maďarský poslanec sterházy, protože věděl, že Čapek se svými kontakty může tedy jeho názory předat až na ta místa nejvyšší a takovou pozoruhodnou návštěvou potom na podzim byla návštěva Eriky Mannové, novinářky dcery Thomase Mana, a právě Erika Manová měla Čapka přemluvit a odvést, tedy do bezpečí do emigrace.

mluvčí 12,

Místní atrakcí, kterou Karel Čapek připravil pro pražské intelektuály, byla sbírka gumáků, které Karel Čapek nakoupil u Bati a tehdy to ještě nebylo úplně obvyklé, takže každý host mohl si zde zapůjčit gumovky a zúčastnit se některé práce na zahradě.

mluvčí 14,

Chcete lopatu nebo kolečko, vítám vás na stařík Kupko.

mluvčí 15,

Vezu vám návštěvu čapku, to je pan iskwire z londýnských Timesů. Hledal vás po celé Praze, až se přišel zeptat k nám na ministerstvo.

mluvčí 3,

Zahraničí.

mluvčí 14,

A odjdu mistr auč.

mluvčí 15,

Mistr Čapek.

mluvčí 13,

Ve filmu Štěpána Skalského člověk proti zkáze je v této místnosti zrekonstruován rozhovor Karla Čapka s britským hudebním redaktorem squarem, který sem na podzim roku 38 přijíždí. Je to velmi neformální záležitost ze strany teda člověka, který tohoto novináře vyslal v době, kdy do mnichovské dohodě bylo vlastně již o osudu Československa rozhodnuto.

mluvčí 16,

Slyšel jsem o tom, ale Víte.

mluvčí 13,

Čapek projevuje značnou nelibost vůči tomuto hostu.

mluvčí 16,

Mám se zeptat, nemáte potíže?

mluvčí 17,

To je pěkná otázka, Víte Kupko.

mluvčí 18,

To bych si nedokázal vymyslet ani do pohádky. Ježibaba strkala jenička s Mařenkou do pece a ptá se nemáte nějaké potíže.

mluvčí 17,

Tu.

mluvčí 16,

Pohádku náhodou znám. Křivvdíte mi, pane Čapku a křivdíte Anglii.

mluvčí 18,

Ani vy pane esquire, jste nikdy neměl Anglii, tak rád jako já.Proč se zajímáte o mne, když jste se v Mnichově nezajímali o mou zem?

mluvčí 13,

Na návrší nad vilou přicházel Čapek každý den po práci měl odsud krásný výhled po kraji přes rybník mohl pozorovat západ slunce. Čapek ten kopec velmi miloval nechal tady zasadit i pár konifer, takže dodneška tady můžeme některé jeho stopy zahradnické činnosti.

mluvčí 3,

Vidět.

mluvčí 13,

V roce 38 probíhala tady největší stavební činnost tímto plánováním své budoucnosti nacházel východiska z osobní krize, že ty plány měl dokazuje i zápisek v jeho notýsku. Kdysi, poznamenal datum návratu sem na Strž 15. březen 1900.

mluvčí 5,

Naposledy se pátečníci sešli na Čapkově pohřbu náhlý odchod Karla Čapka poznamenala tíživá doba druhé republiky plná paradoxů. Zastrašené instituce jako na, například Národní divadlo odmítli pohřeb zorganizovat. U hrobu se sešli nejenom Čapkovi přátelé, ale také jeho názoroví odpůrci, věnec a kondolenci poslal i prezident Hácha a spisovatele tady na Vyšehradě pochoval katolický opat Strahovského kláštera Metoděj Zavoral.

mluvčí 19,

Pomník Karla Čapka je stylizován do podoby božích Muk, tak jak je známe z venkova Olze Scheinpflugové, se tento pomník příliš nezamlouval, protože říkala, že je přetížen symboly, ale respektovala, že jeho návrh dochází z rukou Josefa Čapka.

mluvčí 20,

Běžně nevystavujeme, ale v depozitáři zde máme sádrové odlitky posmrtnou masku Karla Čapka a odlitek pravé ruky. Autorem je sochař Karel Dvořák. Čapek zemřel 25. prosince 1938 odlitky byly pořízeny druhého dne 26. prosince 1938.

mluvčí 19,

Tady je, řekl bych, ikonická fotografie týkající se Čapka jeho pracovní stůl a zde vidíme Čapkovu bustu, kterou vytvořil jeho přítel sochař Karel Dvořák. Chtěl mu ji věnovat na Štědrý den 1938 ale bohužel to už Čapek byl v takovém stavu, že pravděpodobně ani nevnímal, když mu ji Olga donesla.Rok 1938 na Čapka naložil hodně břemen až bych řekl takových, že je těžko nesl.

mluvčí 7,

V tom osmatřicátém ten Čapek se tak úžasně angažoval pro záchranu té republiky. Vemte si ten kongres Pen klubu zorganizoval tady tu návštěvu významných evropských spisovatelů na začátku prázdnin prostě koncem června teda.

mluvčí 8,

Noviny z roku 38 jsou takové zvláštní, protože téměř všechny a téměř v každém čísle mají na první straně básničky verše.

mluvčí 3,

Které burcují.

mluvčí 8,

Nebo dodávají odvahu.Ale na dalších stranách byly.

mluvčí 3,

Vždycky sloupky v podstatě Karla Čapka.

mluvčí 15,

Karel Čapek je považován především za dramatika a prozaika, ale on sám se považoval hlavně za novináře ve 14 letech otiskl první básně v brněnském časopise neděle, a poté publikoval dohromady asi ve stovce periodik, což je závratné.

mluvčí 8,

Myslím, že to bylo 18. září, kdy vyšla epištola k sudetským Němcům, co mi z ní utkvělo?On tam, říká, žili jsme vedle sebe dlouho a můžeme se přece dohodnout, zvolíte-li jiné řešení. To znamená válečné. Vy se domníváte, že vyhrajete?My se domníváme, že ne.

mluvčí 3,

Že.

mluvčí 8,

Vítězství bude na naší straně.Ale co když opravdu nevyhrajete dohledáte konců co bude potom s vámi.Co bylo zajímavé takové prorocké.

mluvčí 19,

Ten jeho největší problém, řekl bych psychický byl unést Mnichov.

mluvčí 8,

Čapek je příkladem toho, kdo je zasažen to hloubí duše rozumu, a když zabírej jeho Malé Svatoňovice. To je v novinách je krátká taková úvaha, jak to Malé Svatoňovice, copak patří do záboru, to je náš to je české to je náš kraj tam.

mluvčí 19,

To, co následovalo po Mnichovu, to bylo další zklamání, co se dělo za druhé republiky, jak vyvřelo to bahno těch inciací vůči demokratickým silám.To, že se tady začaly prakticky uplatňovat norimberské zákony ještě dřív, než to bylo nutné.

mluvčí 8,

Ta kampaň byla součástí určitých intelektuálních kruhů slova, která byla užívána proti určitým osobnostem vůči politice demokratické. Ta slova byla.

mluvčí 19,

Oproti názoru, že Čapkova duše nevydržela rok 38 stojí prostý fakt, že se počátkem prosince nachladil na Strži, když tam opravoval po povodni a přijel do Prahy s chřipkou. Ještě se setkával zpátečníky 19. prosince v pondělí se chřipka vrátila a Karel Čapek musel ulehnout ve čtvrtek a v pátek se k tomu přidaly další komplikace jednak zánět ledvin. Jednak v oboustranný zápal plic a v neděli odpoledne už byl Čapek de facto v agonii a v 18 hodin 45 zemřel.

mluvčí 13,

Jeho přátele a rodina se snaží získat prostor, jak slavnostně, jak Karla Čapka jako reprezentanta české kultury pohřbít.

mluvčí 19,

Vedení Národního divadla i Národního muzea výmluvami na nedostatek uhlí odmítlo dokonce odmítly i vyvěsit černý prapor ne všechny instituce se zachovaly takhle macešsky, například československý rozhlas už několik hodin po Čapkově smrti odvysílal několik vřelých slov ředitele literárního odboru Miloše Kareše. Druhý den dopoledne přišel jako jeden z prvních soustrastných telegramu od prezidenta Háchy také od předsedy vlády Rudolfa Berana.

mluvčí 13,

Pokud se oficiální instituce neuvolili ten pohřeb vypravit, tak se buď sama Olga Scheinpflugová nebo nejbližší okruh Čapkových přátel rozhodl obrátit se na katolickou církev a na koho prvního, než na Metoděj Zavorala rodinného přítele. Pak Metoděj Zavoral byl generací prvorepublikových velkých prelátů politiků společensky činných osob, ale byl vlastně zemským poslancem už od roku 1912 a poskytoval vlastně prostor pro politická jednání. Třeba i tady právě na Strahově jako literát s etabloval zejména svými sbírkami kázání, jak překladovými, tak i svými vlastními do Pen klubu byl přizván. On se tam dokonce nepřihlásil, on tam byl přizván v roce 1930 jednapokládám, že znám Karlem Čapkem byla navázán zhruba někdy v této době asi právě přes ten klub, tak to, co teďko přečtu, to jsou slova Karla Čapka adresovaná Metoděj zavoralovi. Ze dvou dopisů. To první je vlastní Čapkova gratulace ke zlatému kněžskému jubileu v roce 1935 budu chybět mezi těmi, kdo se přijdou podívat na zlatou mši našeho drahého pana opata. Přesto nechtěl bych chybět aspoň mezi těmi, kdo vám u příležitosti vaší zlaté svatby s církví budou blahopřát. Budete-li se zlatý pane opaté, o své jubilejní mši modlit za hříšníky, zapomeňte na mě a druhým listem z téhož roku je poděkování za gratulaci, kterou Metoděj Zavoral napsal Čapkovi k jeho sňatku s Olgou Scheinpflugovou. Vaše opavská milosti, děkujeme vám upřímně a uctivě za váš milý pozdrav k našemu sňatku. Je nám, jako byste nám tím aspoň trochu a v soukromí duše.

mluvčí 19,

Po Čapkově skonu bylo oznámeno, že pohřeb se bude odehrávat na vyšehradském hřbitově a že bude přenášen československým rozhlasem.

mluvčí 21,

A kdyby všechno tvoje velké slavné uctívané dílo nějakým barbarským rozkladem kultur bylo smeteno a pohubeno 1 jediná věta z něho zůstane v našich duších vryta nezrušitelně. Ta prostá vždy vítězná a věčně útěšná tvoje věta. Ještě není vše ztraceno. Doposud zbívá naděje.

mluvčí 22,

Karle Čapku, loučím se s tebou za ty, kterým si říkával julku nebo Ferdo rudo nebo Karlíku Mílo nebo édo, které si zval do svého domu v Praze a do venkovského domu u potoka, aby s tebou prodělávali dobré i zlé, kteří byli svědky, jak v posledních letech našel si štěstí v manželství a kteří budou se nyní bát přijít sami tam, kde bývali tebou?

mluvčí 19,

Za české děti se s Karlem Čapkem rozloučila šestiletá Martička.

mluvčí 23,

Červenková se mi doktore.

mluvčí 19,

Její matka Anežka Červenková byla velkou příznivkyní Olgy Scheinpflugové, tak dlouho za ní chodila až si Olga všimla a angažovala jí v roce 1936 jako správkyně svého divadelního archivu. Vznik první republiky ten máme spojení s většinou s osobou t g Masaryka, řekl bych, že konec první republiky je spojen s Karlem Čapkem, který zesnul v době, kdy z první republiky se stala druhá kterou na, neradi s vzpomíná.

Daniel Stach, redaktor

Počítače s mnohem větší výpočetní silou, než mají ty současné šifrování na úplně jiné úrovni, než známe dnes. Proměna od samotných základů světa výpočetní techniky, a to všechno díky využití světa, na jehož pochopení náš mozek přirozeně vůbec není.

mluvčí 24,

Nastavený all Pronnet tu fajn limit v.

mluvčí 25,

26. 12. 2022; ČT 24

Odpolední vysílání

Daniel Stach, redaktor

mluvčí 1,

Nastavený all Pronnet tu fajn limit v.

mluvčí 2,

Přesto ale letošní laureáti Nobelovy ceny udělali výrazné důležité kroky, které nám v pochopení kvantové mechaniky rozhodně prospěly. Je to cena za teorii částečně za experiment, který teorii potvrzuje a rozvíjí a také za další kroky, které vedly k praktickému použití a které do budoucna můžou přinést obrovské posuny. Je to ocenění pro Francouze Američana a Rakušana, tedy Nobelova cena za fyziku roku 2022 právě tito muži pomohli alespoň částečně překlenou hranici mezi kvantovým a lidským světem, a to je téma pro prof. Petra Kulhánka z fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vítejte, hezký den. Dobrý večer. Začněme, prosím, na tom samotném závěru na tom využití toho, k čemu všemu základní výzkum vedl kvantový počítač, co to je a co ty nejlepší současnosti už umí? Tak my zažíváme takový přerod té elektronické revoluce do revoluce kvantové. Poprvé tady máme zařízení jako kvantový počítač, na který se díváme kvantové procesory, které umí dělat paralelní výpočty, že současně probíhá mnoho a mnoho výpočtů. Ten klasický počítač toto nedokáže tento dělá postupně, takže najednou jsme schopni zpracovávat velmi složité organické molekuly simulovat jejich chování. Je to úplně o něčem jiném, o čem se nám předtím nesnilo. Dokážeme teleportovat fotony na oběžnou dráhu, dokážeme využívat kvantové senzory, které nám měří třeba gravitační pole s bezprecedentní přesností přesností a a a máme tady celou řadu aplikací, například kvantové šifrování, kdy jsme schopni šifrovat takovým způsobem, že se bezpečně pozná, jestli někdo ten kód narušil, někdo ho odposlouchává. To tady nikdy předtím nebylo. Tedy díky světu, na jehož pochopení nejsme nastavení, můžeme úplně proměnit a už proměňujeme ten svět, ve kterém žijeme. Ano, to je fascinující my kvantové teorii nerozumíme, nikdo ji nerozumí, protože je to mimo naše smysl mimo naše schopnosti, ale máme tak dokonalé kvantové modely, modely matematické toho mikrosvěta, že dokážeme na základě nich předpovídat, co se bude dít a vymýšlet nové technologie. Opřeme se teď právě k kvantový počítač kvantový počítač, který nepracuje jako ten současný běžný s bytem, tedy s jedničkou nebo nulou jedno nebo druhé, ale pracuje s něčím, čemu se říká kyubit tedy on zároveň může pracovat s jedničkou i s dvojkou. Přesně, jak pan, profesor popisoval, může to udělat víc najednou počítat daleko víc najednou. Představte si to třeba na cestě s bludiště, máme bludiště a cílem počítače je najít cestu ven, zatímco ten běžný klasický z toho jednoho bodu bude hledat jednu cestu, nenašel cestu ven zkusí druhou nenašel cestu ven zkusí třetí zase nenašel cestu ven. Až u čtvrté uspěl půjde zkrátka a dobře 1 krok po druhý po druhém, zatímco kvantový počítač vyrazí do všech stran v okamžiku, kdy se dostane na rozcestí, rozdělí se do dvou stran, když se dostane na další rozcestí, rozdělí se do dalších stran, a tak to řeší situaci najednou. K výsledku se tak dostane výrazně rychleji, a to díky jednomu ze základních principů kvantové mechaniky principu, kterému se, říká superpozice velmi, zjednodušeně řečeno, superpozice znamená, že můžete být na více místech, zároveň můžete místnost opustit dveřma a oknem zároveň nebo můžete například si doma dělat čaj. Zároveň jít na přednášku a zároveň jít po lese na procházku, to je princip superpozice. Druhým základním principem kvantové mechaniky je nelokálnost, já v tuhle chvíli stojím na jednom místě ve studiu já kdybych použil principy kvantové mechaniky, tak nestojím na tomhle místě, ale všude tady po studiu. Představte si to na elektronu elektron není na jednom místě atomového obalu. On je rozprostřený v atomovém obalu a třetí základní princip, provázanost provázanost velmi, zjednodušeně řečeno, znamená, že nemusíme sledovat jednu druhou třetí částici, ony se navzájem jsou provázané tak, že stačí, abychom se dozvěděli informace o jedné a víme zároveň informace o druhé a důležité je, že výsledek se dozvíme často až v okamžiku, kdy se podíváme, kdy začínáme měřit a je to právě provázanost. Tento třetí krok, který využil jeden z na který nám nejbližší rakouský fyzik k tomu, aby udělal velký praktický krok a ten mířil přímo na oběžnou dráhu. Využil totiž sondy misius pro to, aby poslal fotony z Rakouska do Číny a dostal se tak spolu se svými kolegy na titulní stranu časopisu Science, jednou z nejprestižnějších na světě. Pane profesore, jak ten teleport funguje? Tak my, když slyšíme teleportace, tak každý ovlivněný scifi si představuje, že vytvoříme nějaký objekt a ten se přesune nějakým tajemným způsobem někam jinam, tak to nefunguje. Ta kvantová teleportace je taková, že vyrobíme dokonalou kopii díky provázanosti dokonalou kopii v tomto případě fotonu na jiném místě, ale musí tam být nějaký klasický kanál, čili my máme třeba 2 fotony, které spolu vznikly tím, že spolu vznikly, tak jsou provázané, mají společnou historii a tím pádem měření na jednom z nich zjistí informace o tom druhém a pak ty 2 fotony, které vznikly společně, musíme dostat od sebe a na jednom provedeme experiment a známe informaci o druhém, čili je tam ten klasický kanál. Dostat je od sebe, když cavinger dělal první experimenty, tak je dělal na laboratorním stole řádově na metry ty další experimenty dělal přes Dunaj ve Vídni, kdy vlastně využil kanály, které byly pod Dunajem, tam natáhl světelná vlákna, a to byla ta klasická cesta, kterou ty fotony rozdělil. 1 do jedné laboratoře, druhý do druhé laboratoře a pak experimentálně na jednom pracoval a zjišťoval informace o druhém, který byl daleko 600 m. To byl první první kousíček potom na Kanárských ostrovech teleportoval fotony z La palmy na Tenerife, to už bylo 140 na kilometrů. Tam se to naučila jeho doktorandka juaan king, která po odletu do Číny se začala podílet na té družici míci, s kterou jste zmínil a tam zač experimenty už úplně jiného kalibru teleportovat fotony z pracoviště na zemi z Pekingu na oběžnou dráhu. Co bylo 900 km, no a pak se do toho zapojil sám zelinger a dokázali vlastně teleportovat fotony z Vídně na oběžnou dráhu a potom zpátky do Pekingu na zem, jinými slovy my pro tu teleportaci využíváme kanály, které máme, ale pracujeme s nimi jinak, protože pracujeme v kovantové světě tedy, jinými slovy spíš pracujeme, jinak s tím, co posíláme. Ano, je to úplně jiná práce, která se dá těžko těžko jako pochopit našimi smysly, protože je to mikrosvět, který je úplně jiný, ale klíčem k tomu, že toto je úspěšné, je ta provázanost, kterou vlastně máme společné vlastnosti dvou objektů a ten 1, který máme v laboratoři, provážeme s dalším zkopírujeme tam nějaké vlastnosti a oni se nakopírují i na ten vzdálený, podle kterého pak můžeme vyrobit přesný duplikát. To je vlastně princip těchto experimentů, proto, jak sám clinger říkal, nečekejte, že budeme teď teleportovat člověka už v roce 2010 říkal, tam překáží příliš mnoho hmoty. V žádném případě, ale tenhle ten princip je známý od roku 1968, takže uplynula obrovská doba, než se to podařilo experimentálně pro samotné vědce je velmi složité velmi těžké vysvětlovat, s čím vlastně pracují takhle o kvantovém světě. Mluví Alan aspekt, který jeden z letošních laureátů Nobelovy ceny hlavním problémem, když mluvíme o kvantové fyzice pro světě v ní totiž platí pravidla, která jdou úplně proti tomu, co považujeme za normální, ale v našem světě kvantová mechanika svoji roli hraje. Vy sami ji využíváte v okamžiku třeba, když se díváte z okna, protože když se podíváte z okna, tak vidíte skrz pro nás je svět je sklo průhledné. To, že vidíme skrz je ukázka kvantové mechniky díky principům kvantové mechanniky totiž skrz můžeme vidět principy kvantové mechaniky, část světla zablokují, neprojde, například ultrafialové světlo, proto se za sklem nikdy neopálíte pro neprojde ani infračervené světlo, tedy kdybychom měli stejné oči, jakým se na svět dívá teleskop Jamese Webba. Skrz sklo bychom nic neviděli. Díky kvantové mechanice, ale ve skle zůstává, v uvozovkách mezera, a to zrovna v té části, ve které se díváme svýma očima ve viditelné části spektra. Díky tomu je naše sklo průhledné, tedy z našeho pohledu, a tak kvantovu mechaniku využijete pokaždé, pokud se podíváte z okna nebo třeba skrz skleničku s vodou, i tam hraje svoji roli. Stejně tak jako v řadě dalších míst třeba, když používáte ovladač na televizi, ale těch možností je daleko daleko víc a některé jsou naprosto zásadní i třeba pro kritickou infrastrukturu státu, jako je třeba Česká republika se, proto se tady právě i u nás buduje infrastruktura, která má zajistit bezpečné předávání infrainformací, například mezi jadernými elektrárnami klíčovými nemocnicemi nebo třeba správou železnic, a právě na takovéhle infrastruktuře. Pracuje doc. Jan Bouda z fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Pane docente, děkuji moc, že jste s námi. Dobré odpoledne.

mluvčí 3,

Dobré odpoledne z Brna.

mluvčí 2,

Vzniká vzniká kvantová síť v České republice, jak jste daleko co už v tuhletu chvíli v České republice máme.

mluvčí 3,

Takže v této fázi je kvantová síť v České republice. Přípravě to znamená, máme sepsaný projekt máme připravené plány, ale vlastní budování a diploujeme této sítě začne až příští rok. To znamená, dá se očekávat, že první kvantová síť velká tohoto rozsahu bude k dispozici zhruba za rok rok až půl.

mluvčí 2,

Co to znamená tohoto rozsahu, kdo všechno bude.

mluvčí 4,

Připojený?

mluvčí 3,

V části nebo základem téhleté sítě bude páteřní síť, která bude propojovat ČVUT v Praze, dále cber Security HU v Brně a Vysokou školu báňskou v Ostravě. Základem budou také vedlejší přípojky pro cessnet VUT v Brně nebo Akademii věd, a poté následně se budou připojovat některé státní instituce nebo složky kritické infrastruktury, jako například nebudu momentálně uvádět, protože je to ve fázi jednání a příprav, takže, omlouvám se.

mluvčí 2,

To by se potom jednalo o rok zhruba 2027.

mluvčí 3,

Ne tady v této fázi, to znamená rok 2023-2025 budeme budovat testovací verzi.

mluvčí 5,

Této sítě.

mluvčí 3,

S tím, že v téhleté fázi se budou testovat možné připojení jednotlivých institucí po roce 2027 se bude provádět už ostrá ostré vytvoření této sítě. To znamená sítě, která doopravdy by měl přenášet utajované informace.

mluvčí 2,

Pan prof. Kulhánek hovořil o tom, že při kvantové síti nepotřebujeme novou infrastruktury, jinými slovy nepotřebujeme teď to velmi zjednoduším nové kabely pro to, abychom informace mohli předávat. Co z toho hardwaru z toho tzv. železa. Vy musíte udělat pro to, aby tato síť mohla efektivně v České republice fungovat.

mluvčí 3,

Prof. Kulhánek má pravdu, pokud jde o kvantové komunikaci, tak, pokud se podíváme na elektrická vlákna, může zůstat úplně stejná. Problém je v tom, že aktuálně tato technologie vy já pouze kvantová komunikace.

mluvčí 2,

To znamená, potřebujete specifická vlákna, která se budou muset natahovat nebo si je budete moct pronajmout od provozovatelů?

mluvčí 3,

Potřebujeme vlákna, která si pronajdeme, ale která budou vyhrazená pouze pro tuto komunikaci, to znamená nepoběží na těchto vláknech vůbec nic jiného a dále, bohužel nedají se použít téměř žádné existující síťové komponenty. To znamená, tato vlákna se musí přímo propojit, budou si opticky spojek se se víceméně jako jedno dlouhé.

mluvčí 5,

Vlákno.

mluvčí 2,

Potom předpokládám, potřebujete určitou a teď to velmi zjednoduším konzoli na přípojových místech.

mluvčí 3,

Ano, bude tam taková konzola. To znamená de facto jedná se boj se zařízení pro kvantovou distribuci klíče zařízení pro vysílání kvantového signálu a zařízení pro příjem kvantového signálu.

mluvčí 2,

Česká republika je součástí evropské kvantové komunikační iniciativy, s jakými dalšími zeměmi bychom měli být.

mluvčí 5,

Propojeni.

mluvčí 3,

Ypojování počítáme minimálně přímé propojení s Polskem a a Rakouskem a Slovenskem a přes tyto země budeme následně připojeni i ke zbytku téhle kvantové sítě s tím, že se také zvažuje připojení České republiky k vesmírnému segmentu, které právě souvisí skry pro hliningera.

mluvčí 2,

Co to znamená připojení k vesmírnému segmentu, co si pod tím máme představit? Komunikaci s ISS nebo s vybranými družicemi, jak to bude fungovat?

mluvčí 3,

To jedná o komunikaci se speciálně vytvořenými alovnými satelity v rámciracuc a projektu eag-li. Komise budou do vesmíru vystřelovány kvantové satelity, a právě s těmito satelity speciálně vytvořenými pro Kantovou komunikaci budou komunikovat optické pozemní stanice. Víceméně tyto stanice budou velmi podobné tomu, co mělo Czehlingger zehlingger F pro kom komunikaci se satelitem micius.

mluvčí 2,

Jinými slovy, vytvořili bysme si evropskou zabezpečenou síť.Co je proto ještě v tuhletu chvíli potřeba udělat na té mezinárodní.

mluvčí 5,

Spolupráci?

mluvčí 3,

V rámci mezinárodní spolupráce teď je nejdůležitější otestovat celou technologii a tyto věci dostatečně velkém rozsahu a vyladit, řekněme, rozhraní a komunikaci s existující komunikační infrastrukturou. Toto jsou asi v současné chvíli nejdůležitější věci a v okamžiku, kdy proběhne toto testování, bude vyladěna prostě součinnost kvantové infrastruktury s existující.

mluvčí 6,

Infrastrukturou.

mluvčí 3,

A kdy bude dostatečně rozvinut evropský průmysl pro budování kvantových zařízení? Můžeme začít.

mluvčí 6,

Budovat? Popisuje.

mluvčí 2,

Doc. Jan Bouda z fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Pane docente, pro tuto chvíli vám děkuji za chvíli ještě na shledanou. Pane profesore, to je ta budoucnost, to je ta revoluce, o které jste hovořil, tady se nám naplňuje.

mluvčí 7,

V praxi ano, nejenom teda kvantové šifrování, ale příprava kvantového internetu, která je teďko už v plenkách, ale už se podařilo spojit 3 kvantová zařízení. Dohromady A3 kvantová zařízení, to už je síť, byť primitivní, takže čekají nás velké věci a velké změny samozřejmě.

mluvčí 2,

Co přinese kvantový internet pro běžného uživatele?

mluvčí 7,

Já si myslím, že nenahradí klasický internet, ten nám zůstane, tak, jak je, ale kvantový internet bude spojovat ta kvantová zařízení, čili jednak kvantové počítače samozřejmě to se nabízí, ale i různá kvantová čidla, dejme tomu, kvantové indikátory, teploty a podobně, které budou celosvětově propojeny a my budeme mít podobnou síť, jako máme informační síť teďko standardní internet, tak budeme mít ještě kvantový internet, který bude vlastně internetem věcí, jak se říká, který bude spojovat ta jednotlivá kvantová zařízení.dohromady A a případně šifrované komunikace.Samozřejmě to s tím přichází samo sebou.

mluvčí 2,

Tohle všechno je možné díky základnímu výzkumu a neustálému posouvání hranic díky práci vědců, kdy se ukazuje, že i ty největší kapacity můžou udělat chybu, ale věda si s takovouto situací dokáže co možná nejlépe poradit, protože se snaží posouvat dál a dál. Tohle je 5 hlavních postav zdaleka ne jediných tohoto velkého příběhu. Začínáme na začátku na začátku máme Alberta Einsteina Albert Einstein, nebyl velkým fanoušek kvantové mechaniky. On tvrdil, že teorie není úplná a že ve sledovaném systému jsou nějaké skryté parametry a výsledky měření jsou dány předem jen o tom nevíme. Prostě proto, že nemáme veškeré informace, máme tedy spor, máme tedy spor, jaká je vlastně pravda, jaká je situace do tohoto sporu vstupuje John Stuart Bell a navrhuje experiment, jak tenhle spor, v v uvozovkách rozsoudit napsal článek, jenže na něj nikdo nezareagoval. Fyzici říkali, je to takové filozofické pojednání až po čtyřech letech se bellovi ozval letošní laureát Nobelovy ceny John claser zavolal mu a dal vědět.

mluvčí 8,

A Nacherovive Al.

mluvčí 2,

Nadšený, že se mu někdo ozval a že někdo bude pracovat s tou teorií, kterou on připravil, že se mu ozval experimentální fyzik, který chce pracovat a říkal mu, jděte do toho a jestli to vyjde, tak ten výsledek otřese zemí a měl pravdu. Rozhodně otřásl na jeho práci navázal další nositel Nobelovy ceny Alen aspekt, který přišel se svým krokem v okamžiku, kdy přemýšlel o tom, co bude dělat, až se vrátí do Francie. On totiž učil jako dobrovolník v Kamerunu, měl tam relativně volno, a tak přemýšlel, říkal si, že té kvantové mechanice vlastně tolik nerozumí, a tak studoval a studoval, a když se vrátil do Francie, byl připraven pochopit belovy studie a posunul je dál, a právě na tuhle řadu navázal Anton zelinger. Třetí letošní laureát Nobelovy ceny, který výsledky převádí směrem k praxi.Od chyby na začátku až po využití v praxi. Pane profesore, tohle je věda v nejčistší nejčistší podobě.

mluvčí 7,

Je, ale já bych možná to nenazýval chybou, protože Albert Einstein samozřejmě věděl, že kvantová teorie nesmírně úspěšná te teorie, která popisuje mikrosvět. Jemu vadila ta statistická interpretace a skryté parametry, které zavedl. Ano, byla to jedna z cest a ta věda vždycky hledá všechny v možné cesty a některé se ukáže, že jsou pravdivé a některé jsou nepravdiivé a tady teda se ukázalo, že ta Einsteinova cesta nebyla pravdivá, že pravdivá byla ta cesta, že ten svět je oprav takový na kvantové úrovni, že tam platí ty 3 základní principy, provázanost, nelokálnost superpozice a že to je opravdová vlastnost mikrosvěta, na které můžeme stavět a na které můžeme vytvářet naše nové technologie.

mluvčí 2,

Albert Einstein tehdy mluvil o spky party jako z takových strašidelných částicích.

mluvčí 7,

Ano, on mluvil vlastně o té provázanosti, na které mu jemu vadila jednak jednak ta statistická interpretace a jednak ta provázanost, protože provázanost dvou objektů, které mají slovy fyziků společnou vlnovou funkci. Znamená já provedu měření na jednom tom objektu a okamžitě okamžitě se dozvím o tom druhém, čili to vlastně evokuje, že ta informace se šíří nekonečně rychle, což není doslova pravda, protože ty objekty vlastně jsou jedním objektem ve skutečnosti jenom propojeným objektem a tohle mu vadilo, říkal tomu strašidelné z půlky interakce na dálku a napsal cosi jako Einsteinův. EPR paradox kdysi, ale tam to právě ukazoval jako obrovský paradox, který se nakonec ukázal, že není paradoxem, protože ta příroda opravdu, taková je, a to je na tom krásné, že my se něčeho bojíme. Bojíme se toho, že jsou to vlastnosti, které jsou nám nepříjemné a pak se ukáže, že to tak funguje a že můžeme z toho profitovat.

mluvčí 2,

RP to je zkratka jmen třech těch, kteří byli podepsáni spolu s Albertem.

mluvčí 7,

Einstein Einstein Podolský rozen ano.

mluvčí 2,

Tedy nebát se toho, že něco nevíme.

mluvčí 7,

Přesně tak.

mluvčí 2,

Nejblíž České republice z letošních laureátů Nobelovy ceny má právě tento muž muž, který v roce 2017 z rukou předsedy Senátu Parlamentu České republiky převzal stříbrnou medaili Senátu Parlamentu České republiky s Antonem c sepracoval i český vědec laureát neuron za přínos světové vědě za rok 2016 v oboru fyzika. Jejich cesty se propojily skrz výzkum kvantové optiky Jan Peřina za ním jezdil do Innsbrucku na semináře a jednou u něj dokonce i bydlel.

mluvčí 9,

On měl tak takový horský domek pod jednou 3,5 tisícovkou na okraji ininnsbrucku, no tak byl byl velmi příjemný, tak jako jaksi na první pohled jako horský vůdce, když byl pod tou 3,5 tisícovkou tam bydlel on měl Volvo takový starý krám a hlavně hodně prostorný. Jo, skutečně terénní auto, že jo, čili tam nebylo jednoduché žít, si myslím a on tam přesto teda žil s manželkou. Líbilo se mu tam, čili to samotné ukazuje na to, že to bylo skutečně člověk přírodní, se jaksi s normálními běžnými zájmy i eventuálně v náročných podmínkách, ale přitom byl schopen se zajímat zabývat ve fyzice velmi abstraktními a na jaksi myšlenkově náročnými problémy.

mluvčí 2,

Popisuje prof. Peřina svoji zkušenost. Pane docente, boudo, jaká je ta vaše zkušenost a konkrétně by mě zajímala ta, která dovedla letošní laureáta Nobelovy ceny až do České.

mluvčí 5,

Republiky? Já.

mluvčí 3,

Vám na profesora selingerra také takovou hezkou vzpomínku a vždycky dle mých zkušeností jakoby člověk jako člověka nejlépe poznáte na nějakých menších Pronnet pro konferencích, takže moje vzpomínka je z konference z maďarského města pége, kde se, kde se konala konference k příležitosti sedmdesátých narozenin proa hilho z New Yorku, no a tam rád bych zdůraznil, že už v té době, profesor c Lin extrémně uznávaný vědec, navíc byl finančně velmi dobře zajištěn díky mezinárodní ceně krále Geissala, no a během jedné z ochutnávek právě v maďarských vin slípcích jsem s prof. Semmeringem probíral, jestli byl ochoten účastnit se jedné z konferencí, které v České republice pořádám a co bych proto měl udělat, no a hrozně zajímavé bylo, že prof zelinger to o, co si řekl, tak byl makový štrůdl s višněmi.

mluvčí 2,

Čekali na něj makové štrůdly s višněmi?

mluvčí 3,

Prozatím se tohle to bohužel realizovalo, protože měl jsem nějaké zdravotní problémy, tak jsem se konference festival pořádán nějakou dobu, ale stále to ještě plánujeme.

mluvčí 2,

Takže v okamžiku, kdy pozvánka přijde, tak vy budete volat do pekárny, že potřebujete právě takovýhle štrůdl, aby dorazil nositel Nobelovy ceny?

mluvčí 5,

Já.

mluvčí 3,

Si myslím, že budu muset ochutnat hodně štrůdlů a velice si vybírat. Ber.

mluvčí 2,

To je ta oběť, kterou je třeba přinést vědě říkáte.Pane docente, moc vám děkuji za rozhovor a přeji hodně sil do další práce, ať se vám dobře daří. Na slyšenou.Právě tento vědec pan profesor zeinlinger, to je muž, který udělal takový velký krok, propojoval 2 světy.

mluvčí 7,

Ano, on nejenom, že je známý těmi experimenty s teleportací, ale ještě předtím dělal experimenty, ve který se snažil ověřit, kde je vlastně hranice mezi tím světem malých rozměrů, kde platí ty děsivé principy, které nás zarážejí a kde je ten normální svět a zkoušel objekty stále větší a větší až do kle Kneiflovéovat Kneiflovéovat a nakonec zjistil, že vlastně ta hranice meziem asvětem vůbec neexistuje, že ve skutečnosti jde na o to, zda tyto objekty komunikují s okolím. Kdybych tady měl nějakou skleničku na tom stolku ta komunikuje s okolím, protože je tady atmosféra, a to mi molekuly atmosféry se odrážejí od té skleničky skleničky a a a je tady bohatá komunikace toho objektu s okolím. Pakliže ten objekt nekomunikuje s okolím, kdybych tu skleničku dal do vaku a vymrazil, aby tam nebyly teplotní kmity, no, tak se stane také kvantovým objektem a rozprostře se od nekonečna donekonečna bude to nelokální objekt. Ale tohle to neumíme, takže, vlastně ta hranice neexistuje mezi mikrosvětem a ma pro pro je to o tom, zda ty objekty komunikují, anebo zda jim tu komunikaci znemožníme a pak se stávají těmi kvantovými objekty.

Já vždycky říkám studentům, i když vašeho kamaráda dáte k ledu někam téměř k absolutní nule do vesmíru, kde je vakum, tak zažijete, že bude, že bude nelokální rozprostře se. Nevidím to nevidím, ale už s nimi nebudete moct komunikovat vůbec.

mluvčí 2,

Na čem studentům vysvětlujete třeba princip superpozice nebo kyubittu?

mluvčí 7,

Tak kyubit, to je taková klasika, jste v restauraci, že jo, máte tam půllitr s pivem, hodíte do něj panák a zelené. No, tak to pivo hnědé představuje nulu ta zelená jedničku. No, a když je ten panák v tom pivu, no, tak je to kyubit, je to současně tam je 0 i ta jednička, tak jak to k jubitty mají umět.

mluvčí 2,

A můžete toho tedy stihnout víc najednou stejně jako kvantový počítač to stihne víc?

mluvčí 7,

Najednou ano, samozřejmě současně už máte tam 2 možnosti, jak, jak teda si zlepšit nálada.

mluvčí 2,

Jaká je práce, jaký je výzkum právě kvantové mechaniky v České republice, jak na tom jsme?

mluvčí 7,

Je tady řada pracovišť, které dělá kvantové procesy. Ono v podstatě kvantou teorií se zabývá téměř každé pracoviště, protože ty kvantové procesy, jak jste říkal sklo, to si ani neuvědomujeme. Mobilní telefon, to jsou všechno kvantové procesy, ale takovou tu kvantovku na té základní úrovni, tak na to je vynikající pracoviště v Olomouci na univerzitě Palackého. Je to skupina vedená prof. Hradilem, kde dělají opravdu tu echt kvantovku kvantové procesy a samozřejmě také pan prof. Peřina, který tady byl v relaci, takže máme v České republice celou řadu pracovišť, ale tohleto pracoviště bych řekl, že tak nějak trošičku vyčnívá, ale pak je tady ještě druhá strana bariéry, a to je standardní model elementárních částic. To je také kvantovka a tady je celá řada pracovišť na fakultě jaderné a fyzikální inženýrské na matematicko fyzikální fakultě, které se zabývají standardním modelem pracují v CERNu, a to je taky kvantovka samozřejmě.

mluvčí 2,

Když nás teď poslouchá někdo, kdo se rozhoduje, kam půjde na vysokou školu a vy ho chcete přesvědčit, proč má, jak vy říkáte tu kvantovku studovat, jak ho přesvědčíte.

mluvčí 7,

No, tak asi bych začal tím, ať si uvědomí, jaká byla naše civilizace před vynálezem tranzistoru a od vynálezu tranzistoru, co se odehrálo přes integrované obvody. Dnešní civilizace, která je absolutně jiná než před vynálezem tranzistoru a toto se teď stalo podruhé ta klasická revoluce elektronická se změnila v kvantovou a my zažíváme znovu tento boom, takže chtějí-li nastoupit a nezmeškat, tak právě teď je ten okamžik.

mluvčí 2,

Já vím, že jste se o těchto třech jménech dozvěděl od mojí kolegyně Anny Marie Kebluškové, když vám volala. Já.

mluvčí 7,

Byl nadšený.

mluvčí 2,

A bylo to zadostiučinění očekávání.

mluvčí 7,

Ano, já jsem dlouhé roky říkal si, proč aspekt nebo c nedostali Nobelovu cenu, proč proboha, vždyť udělali tak přelomové experimenty a je to tady mají.

mluvčí 2,

Konečně to klaplo ano prof. Petr Kulhánek z fakulty elektrotechnické ČVUT byl hostem mimořádného vysílání České televize. Pane profesore, moc vám děkuju rádo se stalo.Celé vysílání samozřejmě najdete v iVysílání České televize další podrobnosti a další detaily si můžete také přečíst na webu vědadvacettyři, cz, kde pro vás Tomáš Karlík připravil právě tenhle článek. Nobelovu cenu za fyziku dostala trojice vědců za pochopení kvantového provázání pohled do světa, na jehož pochopení náš mozek nyní primárně nastavený, ale jehož pochopení právě ten náš svět, ve kterém běžně žijeme, jehož součástí kvantová mechanika, ale rozhodně je dokáže výrazně změnit. Uvidíme, jaké změny nám nabídnou vědci zítra, protože zítra nás čeká oznámení o laureátovi nebo laureátech Nobelovy ceny za chemii. Budeme tak znát všechny laureáty vědeckých kategorií pro rok 2022 a samozřejmě na ČT24 vám hned v poledních zprávách nabídneme první stručný přehled. První stručné vysvětlení po 12 30 první pohled odborníka a v půl páté se na vás budu opět těšit s mimořádným vysílání na shledanou.

mluvčí 10,

Vánoční poselství prezidenta ruská agrese podle Zemana ohrožuje bezpečnost ve světě vládu vyzval k daňovým změnám.Ukrajina žádá o vyloučení Ruska z OSN sestřelený dron v noci poničil ruskou leteckou základnu.Přibývá respiračních onemocnění plné jsou pohotovosti i urgentní příjmy roste počet nemocných. Zimní bouře ve Spojených státech dosud si vyžádaly na 5 desítek obětí.

V Praze se konal závod v otužileckém plavání letošní vítězka ho ovládla po deváté. Bylo 16 hodin na ČT24 začínají zprávy, vítám vás u nich dobrý den.Prezident Miloš Zeman věří, že tlak svobodných zemí dříve nebo později přiměje Rusko, aby opustilo území Ukrajiny, řekl to ve svém vánočním poselství uvedl, že agrese ze strany Moskvy ohrožuje celosvětovou bezpečnost, a proto plně podporuje pomoc Česka bojující Ukrajině.

mluvčí 11,

Se šíří celosvětová bezpečnost a tedy i bezpečnost České republiky je touto agresí ohrožena.Proto plně podporuji pomoc České republiky bojující Ukrajině a věřím, že tlak svobodných zemí dříve nebo později přiměje Rusko, aby území Ukrajiny opustilo.

mluvčí 10,

V projevu mluvil Zeman taky o ekonomické situaci vedle Ruskem rozpoutané války podle něj zdražování energií ovlivňují i nařízení související s ekologií a ochranou klimatu dodal, že do vysoké inflace se promítá taky zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou

23. 12. 2022; 5plus2

"V Mongolsku jsem začínal jako malé dítě. Chci dávat naději"

Někdejší zlínský kněz Jaroslav Vracovský už sedmým rokem působí na misiích v Mongolsku.

ULÁNBÁTAR Jedenáct let pomáhal v České republice hledat dobrovolníky, kteří by se vydali do světa na misie. Pak se jedním sám stal. Jaroslav Vracovský zakotvil v Mongolsku, kde v rámci salesiánské organizace pomáhá dětem z chudých rodin se vzděláváním a smysluplným trávením volného času.

Kněz, který dříve působil na zlínské farnosti, poznal zemi, která nikdy nepřestane překvapovat. Musel vstřebat kulturní šok, naučit se jazyk, zvyknout si na krušné přírodní podmínky. "Hlavní důvod, proč v té zemi jsme, je dávat lidem naději, že ty příběhy budou mít šťastný konec," říká v rozhovoru muž, který letos v létě navštívil po čtyřech letech svou domovinu.

- Pro Mongolsko jste se rozhodl sám?

Když jsem měl dlouhou dobu na starosti mezinárodní program v misijním dobrovolnictví v České republice, hledal jsem lidi, kteří by vyrazili do světa. Třeba jen na měsíc nebo na rok. Možná díky tomu jsem se stal trochu vnímavějším k tomu, jaké jsou ve světě potřeby. Napsal jsem proto dopis hlavnímu představenému, že bych byl ochoten se misie zúčastnit, a on mi vybral Mongolsko. V roce 2015 jsem se tam byl podívat na 14 dní, od následujícího roku tam jsem nastálo.

- Začátky musely být složité. Jak jste vstřebával kulturní šok?

Je to, jako by se člověk stal malým bezmocným dítětem, protože neumí vůbec nic. Přitom Češi do Mongolska v minulosti jezdili a pomáhali ho tam budovat. Dokonce se říká, že 30 tisíc Mongolů mluví česky. Pro mne bylo ale všechno nové. Zima, jídlo, jazyk, kultura. Všechno je úplně odlišné. A trvá, než se trochu zabydlíte a rozkoukáte. A ani teď po těch letech nemohu říct, že by to bylo úplně jednoduché.

- Učil jste se mongolsky?

Jako první jsem byl tři měsíce v Irsku kvůli angličtině. To abych se dorozuměl s ostatními kolegy salesiány, kteří pocházejí z různých států. Nikdo není rodilý Angličan a domluvit se s některými bylo složité. Já jsem se ještě na škole učil ruštinu s němčinou a později italštinu, latinu i řečtinu. Ovšem nic z toho se mongolštině nepodobá. Alespoň mají bohaté tvarosloví a pády, na což jsem byl zvyklý z češtiny. U mě se při výuce do zemdlení střídaly tři tamní učitelky. (úsměv) Dnes už se domluvím, je to důležité ve vztahu k místním lidem, jinak bych si s nimi zkrátka neporozuměl.

- Jaký mají Mongolové pohled na cizince?

Asi v každé zemi je k cizincům nějaká základní nedůvěra. Nejste příliš vítáni do doby, dokud z vás něco nekápne. A podobně je to i v Mongolsku. Samozřejmě sociální služba je tam vítaná a místní jsou ochotní přijímat pána Ježíše, pokud takříkajíc "dává chleby". Nezažil jsem tam ale žádné projevy nepřátelství a obecně s místními vycházíme dobře. Čeká nás ale ještě dost práce.

- Učit o křesťanství v zemi s odlišnými tradicemi musí být komplikované...

Mongolský lid vychází ze šamanskobuddhistické tradice, která je velmi silná. Po určitou dobu ještě byla narušena sovětským komunismem, který náboženství potíral. Po pádu komunismu navázala mongolská vláda vztahy s Vatikánem. A i když jsou zde křesťané v minoritě, jsou v současnosti vztahy s ostatními náboženskými komunitami dobré. Nynější biskup Giorgio Marengo dokonce domluvil audienci mongolských knězů i zástupců buddhistických mnichů u papeže Františka a návštěva dopadla moc dobře.

- Vraťme se k vašemu pobytu. Co vás nejvíce zaskočilo?

Těch věcí je celá řada. Jeden známý říká: Za pětadvacet let mě Mongolsko stále nepřestává překvapovat. Dám příklad. Když jsem viděl, že děti kreslí do sešitů hákové kříže, nejprve jsem se lekl, co to má znamenat. Následně jsem zjistil, že jde o prastarý mongolský symbol štěstí a lásky. Nebo mám zážitky z velkého černého trhu v Ulánbátaru. Nejdřív mě varovali, ať tam vůbec nechodím, že je tam nebezpečno a určitě mě tam okradou. Ale já si pomyslel: Co by mi tam tak mohli ukrást? Dnes jsem tam pravidelným návštěvníkem a mezi trhovci mám spoustu známých.

- Jak na vás zapůsobila příroda?

Zatímco třeba hlavní město je skutečně ošklivé, zdejší příroda je nádherná, neponičená, panenská. Říše stepí s nekonečnými zelenými lány. I díky Mongolům, kteří kočují s dobytkem a vlastně tím zabraňují rozšiřování pouště. Tímto způsobem žije polovina národa. Mají své přenosné jurty, vezmou svá stáda a putují. Šamanská tradice říká, že každý kopec, řeka či jezero má své bohy, kteří danou oblast chrání, proto není země ani tolik poznamenaná těžbou.

- Zmiňoval jste i mimořádně tuhé zimy. Jak jste je zvládal?

Určitě lépe než lidé, kteří tam přijeli z tropů. (úsměv) Tady u nás je nám zima, když je minus deset stupňů. Tam jsem se naučil, že už není tak velký rozdíl mezi minus čtyřiceti a minus padesáti. Ve vytápěných budovách je to víceméně pohodlné, i jurtičky představují malý prostor, který se dá vyhřát spalováním uhlí či trusu. Ale s některými budovami jsme měli problém. Vytápění je velmi nákladné. Měli jsme už domluveného dárce, který by zafinancoval solární elektrárnu, ale během covidu zmizel.

- O co se v Mongolsku staráte?

Působíme v hlavním městě Ulánbátar a ve městě Darchan (třetí největší město v zemi – pozn. aut.). Řídíme učiliště, dětský domov, domy se zájmovou činností, farnost. Velký důraz klademe hlavně na vzdělávání, což je zásadní ve vztahu k proměně společnosti.

- Jak to myslíte?

Začnu obecně. Mongolové mají spoustu problémů – korupci, dluhy, chudobu, hlad, sucho a znečištěnou vodu. Ale tím největším problémem je, že jde o společnost bez otců. Říkáme, že mnoho mužů má děti, ale málokteré dítě má tatínka. Většinu z nich totiž naprosto ničí alkoholismus. Když nám děti kreslí obrázky ze svého života, je na nich zobrazena velká lahev vodky i domácí násilí.

- To nezní moc hezky…

A je to dáno právě tím, že většina chlapů tam nemá žádné vzdělání. Tím pádem si těžko hledají práci, nenosí domů výplatu, cítí se méněcenně a utápějí se v alkoholu. Dá se říct, že Mongolsko drží při životě hlavně ženy a starší generace. Když se ale děti stanou někým, kdo něco umí, zlo se vytratí a rodiny budou moci fungovat snáz.

- Daří se vychovávat nové katolíky?

- Jak vidíte svou budoucnost v Mongolsku vy?

Letos jsem byl v České republice po čtyřech letech. Životní podmínky nejsou snadné, řada mých spolubratří má vážné zdravotní problémy, i ti, co jsou mladší než já. Já tam alespoň jezdím na kole, těším se z nádherné přírody, držím se v kondici. Chce to nerezignovat, ale ani příliš mnoho neočekávat. V našich silách není vyřešit všechny problémy.

---

Jaroslav Vracovský

- Katolický kněz se narodil v roce 1969 v Plzni.

- Vystudoval elektrotechnickou fakultu na ČVUT v Praze a teologii na Karlově a Jihočeské univerzitě.

- V roce 2002 byl vysvěcen na kněze, v letech 2001–2004 působil ve zlínské farnosti.

- Odešel pracovat s mladými lidmi do Mongolska, kde trvale pobývá od roku 2016.

Foto: Jaroslav Vracovský už od roku 2016 trvale žije v Mongolsku, kde pracuje s mládeží z nejchudších místních rodin.

FOTO ARCHIV J. VRACOVSKÉHO

23. 12. 2022; E15

Muska jsem podcenil, Bezose zase přecenil, říká kosmický inženýr Tomáš Svítek

Více než tři dekády v USA vyrábí satelity, sondy a jejich pohonné systémy. Jeho společnost Stellar Exploration dodává komponenty a plní zakázky od NASA, SpaceX či od Blue Origin. "Náš nejlepší marketing je ten, že znám skoro všechny v oboru malých družic a sond," říká emi grant, inženýr a tak trochu geek Tomáš Svítek. V Česku loni založil pobočku firmy, aby díky globálnímu boomu létání do vesmíru na práci na kosmických aparátech nalákal tuzemské inženýrské talenty. Netrvalo dlouho a přišel nový byznys: výroba pohonu pro ryze český satelit LVICE2, který je nyní těsně před schválením financování od Evropské vesmírné agentury. V rozhovoru s deníkem E15 Svítek hovořil také o misi sondy CAPSTONE, jíž dodával celý pohonný modul, či o důvodech, proč je zklamaný z Jeff a Bezose.

- Je vedle LVICE2 v Česku ještě nějaký potenciál k byznysu? Za poslední roky létání do vesmíru zažívá nevídaný boom a renesanci.

Vznikla spousta nových podniků jak v USA, tak v Evropě. Evropský obrat je možná třetinový oproti americkému, ale i tak se v odvětví točí velké peníze. Třeba rozpočet Evropské vesmírné agentury (ESA) je přibližně šest miliard eur. Se Stellar Exploration už pět let dodáváme elektrické subsystémy pro konstelaci malých radarových družic ICEYE. Subsystémy jejich posledních dvou jednotek již byly dodány z Prahy. Zpracováváme návrhy a požadavky i od dalších evropských firem. Což je vlastně třetí důvod, proč jsme založili pobočku v Evropě – s evropskými firmami se špatně dělá z Ameriky. Zpravidla to komplikuje ESA, která tlačí, aby toho co nejvíc bylo "made in Europe". Tak proč ne "made in Prague".

- O jakém objemu byznysu v Evropě se zde bavíme?

Potenciál trhu leží v miliardách dolarů. Naše část je velmi malá. Obecně: největší hodnota trhu leží samozřejmě ve službách – komunikaci, přenosu dat, obrazu, pak část hodnoty leží v těch samotných objektech, které do vesmíru vysíláme, a zbytek nákladů, respektive možného byznysu, je ve startech. Každý se zajímá o starty, ale ať jsou sebespektakulárnější, činí sotva deset procent trhu.

Potíž s hardwarem a výrobou vesmírných aparátů je, že se na ní dá poměrně těžko vydělávat. A kvůli tomu jsme zcela nezajímaví pro venture kapitál. Tam investoři chtějí vidět potenciál k miliardovému byznysu, který z výroby vesmírného hardwaru nevytřískáte.

- Co takový hardware pro vesmírnou turistiku?

Podívejte se na Virgin Galactic. Jejich příjmy jsou titěrné, v řádu milionů, nikoli vysněných miliard. Jediný velký příjem zatím leží v posílání astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici, což úspěšně dělá SpaceX. Ročně je to stojí do dvou miliard dolarů, ale ve výsledku je to stejně jen vládní kontrakt, nikoli komerční. Takže reálný trh – trh tak, jak jej znáte v kontextu volné nabídky a poptávky mezi nevládními subjekty, může mít dle mého odhadu hodnotu pár stovek milionů eur. Ale i pár menších procent z tohoto objemu, na které reálně můžeme cílit, není špatných.

- Jak velké tržby letos očekáváte?

Kolem pěti milionů dolarů. Za posledních pět let jsme vyrostli z milionu na tento pětinásobek. Příští rok uvidíme. Zatím se toho bojím, kdyby klaplo vše, co máme rozjednáno, tak se bavíme o 50procentním růstu.

- Počítal jste si, na výrobě kolika vesmírných objektů jste se už podílel?

Problém je v tom, jak to počítáte. Občas lze na trhu potkat chvástaly, kteří vám řeknou, že pracovali na 250 družicích. To ale není v lidských silách. Buď to dělají tak, že byli jednou na nějaké poradě k danému objektu a hned si to započítají, anebo pracují na kompletní konstelaci složené z mnoha objektů. Ten, kdo dělá pro Starlink, vám může dle těchto kritérií tvrdit, že dělal na tisících družic.

- A jak si to tedy počítáte vy?

Podle toho, na kolik z nich jsem přímo "sáhl". Reálně se můžeme bavit o dvaceti až třiceti. Aby se člověk na plném úvazku zvládl všemu na družici řádně věnovat a opravdu na ní pracovat, tak potřebuje asi rok času.

- Vaše nejčerstvější dílo – sonda CAPSTONE – docela silně rezonovalo médii. Vedle unikátní mise v ověření nové oběžné dráhy kolem Měsíce pro budoucí stanici Gateway se "proslavila" potížemi s pohonem, který jste dodávali. Jak k tomu došlo?

Nastala potíž s jedním ventilkem, který netěsnil. Celý ten projekt byl ale obecně hodně ambiciózní a naneštěstí také dle mého názoru podfinancovaný. Napřed tam nastaly potíže se spojením, pak zazlobil náš ventil, který aparát nadmíru roztočil, tudíž se mu nedostávalo elektrické energie z panelů, což vedlo k jeho podchlazení. Vše ale dobře dopadlo, lze si z toho vzít poučení, že i nejmenší problém může ohrozit celou misi. Kosmonautika není z technického hlediska sama o sobě nic unikátního. Unikátní je ale to, že desítky a stovky součástek v kosmonautice a v jejích aparátech nesmějí nikdy selhat.

- Jak se vám spolupracuje s NASA?

Je to mise od mise a centrum od centra. Je to velice decentralizovaná organizace se spoustou různých skupin, projektů a úřadů. S některými máme velice dobré kontakty, zkušenosti a porozumění. Třeba CAPSTONE jsme získali přímo od NASA, vývoj raketových pohonů jsme před dekádou dělali pro Jet Propulsion Labs. Musím ale uznat, že pokud něco děláme s NASA, tak nám vždy v projektu dají kredit. To jinde nebývá zvykem. Dělali jsme třeba také pro Air Force Research Labs, tam to nebyla optimální spolupráce. Tam je mnoho sebestředných vědců. Přišlo mi, že dělají výzkum a vývoj hlavně pro to, aby měli co dělat, nespolupracují s průmyslem, a jejich výstupy proto nejsou tak perspektivní. Ale zarputile vám budou tvrdit, že je to to nejlepší, co existuje.

- Tu pozitivní spolupráci s NASA si ale také již několik dekád budujete, ne?

Je pravdou, že se tam tak nějak za ty dekády všichni už docela dobře známe. Třeba syn programového ředitele CAPSTONE pro nás nějaký čas pracoval. Ano, náš nejlepší marketing je ten, že znám skoro všechny v oboru.

- Všechny?

Minimálně všechny ty, kteří dělají na malých družicích a sondách. Tři dekády jsou tři dekády, za ty jsem už těch necelých 400 lidí v oboru z různých firem a institucí určitě potkal a poznal. Třeba Musk i Bezos mi díky tomu občas odpovídají na e-maily.

- O čem si píšete?

O všem možném. Třeba když oba s vesmírem začínali, byli jsme v kontaktu. Elon byl třicetiletý kluk, kterého nikdo neznal. Poprvé jsem se s ním sešel v roce 2001. Básnil mi u stolu o tom, jak poletí na Mars. Dobře jsme se tehdy zasmáli. Musím se přiznat, že jsem ho hodně dlouho podceňoval. Na druhou stranu jsem zase přeceňoval Bezose, pro kterého jsem na počátku jeho zájmu o kosmonautiku také na pár projektech dělal. Mysleli jsme si s kolegy, že dokáže mnohem více.

- Jak to myslíte?

Obě tato rezonující miliardářská jména patří schopným manažerům z jiných odvětví, než je právě kosmonautika. To je fascinující. Popravdě SpaceX udělala pro kosmonautiku desetkrát víc než jakákoli firma. Blue Origin existuje stejně dlouho jako SpaceX, má dost podobné financování, podobný počet zaměstnanců, a neudělal takřka nic. Vyjma New Shepparda (znovupoužitelná suborbitální raketa – pozn. aut.), ale to je spíš taková hračka.

VÍCE NA E15. CZ

Potenciál vesmírného trhu v Evropě je v miliardách dolarů.

Space X udělala pro kosmonautiku desetkrát víc než jakákoli firma. Blue Origin neudělal takřka nic.

Tomáš Svítek (59)

- Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT a Kalifornský technologický institut. - V roce 1984 s rodiči a bratrem emigroval do USA. - Více než tři dekády vyvíjí pro NASA i soukromé společnosti pohony raket, družic a meziplanetárních sond. - Od roku 1997 vlastní firmu Stellar Exploration Inc.

Foto E15 Michael Tomeš

23. 12. 2022; svetprumyslu.cz

Vánoční video Fakulty elektrotechnické ČVUT připomene zářivou robotickou zoo

Působivé momenty a atmosféru robotické zoo, která byla v říjnu součástí pražského festivalu digitální a kreativní kultury Signal, připomíná letošní.

vánoční video Fakulty elektrotechnické ČVUT . Rozvíjí tak dále tradici svátečních videí, která začala před sedmi lety a snaží se představovat to nejlepší, co během roku v oblasti elektrotechniky a informatiky na FEL ČVUT vzniklo.

Vědci a vědkyně z FEL před několika týdny sblížili světy lidí a robotů. Návštěvníci instalace Forum Robotum před budovou FEL na Karlově náměstí tak mohli díky vizualizaci dat na plátně sledovat, jak roboti vidí svět. A pomocí elektromagnetických snímačů si dokonce mohli poslechnout jinak neslyšitelné vlnění z nitra robotů. Na akci během čtyř dnů, od 13. do 16. října 2022, dorazilo 24.000 lidí! Sváteční video připravil Jindřich Soukal ze společnosti But We Do It

Hvězdami říjnové instalace i svátečního videa, které získalo zvonkový soundtrack, se staly čtyři typy výzkumných robotů – například záchranářský robot, robotický pavouk či robotický pes SPOT. Tito roboti lidem na Karlově náměstí ukázali, co umí, a ještě něco navíc. Experti a expertky z FEL je totiž vybavili tzv. krovkami, LEDkovými exoskeletony, které reagovaly na pohyb lidí změnou barev. Zároveň svou podobou odkazovaly do zvířecí říše, třeba ke krovkám hmyzu, pavím ocasům či motýlím křídlům.

Příprava show, která se soumrakem získala takřka magickou atmosféru, zabrala vědeckému týmu zhruba půl roku. Pro instalaci, včetně dálkového ovládání robotů, využili elektromagnetické snímače, mikrokontroléry, bezdrátové moduly a techniku pro řízení světel a lidary, což jsou prostorové měřiče vzdálenosti. Vědecký tým také využíval analýzu dat pro zajištění interakce mezi roboty a lidmi.

"Na akci spolupracovali experti a expertky z katedry řídicí techniky, katedry kybernetiky, katedry počítačů a katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT, společně s designérem Petrem Vackem, který navrhl koncept instalace. Kurátorem instalace se stal Jiří Zemánek, který pracuje na katedře řídicí techniky FEL," uvedl Radovan Suk z oddělení vnějších vztahů FEL ČVUT.

Vědci a vědkyně dříve ozdobili mazačku i naprogramovali betlém

Nynější vánoční video pokračuje v tradici, během níž vědci a vědkyně z FEL před sedmi lety umístili na pražskou mazací tramvaj vánoční stromek, který lidé mohli rozsvěcovat přes aplikaci na dálku. V roce 2018 výše zmíněný Jiří Zemánek s kolegy dekorovali pomocí robota EggBot vánoční ozdoby matematicky navrženými vzory, které se po roztočení ozdob začaly animovat díky stroboskopickému efektu. V loňském videu FEL ČVUT pak vědci a vědkyně z FEL u stromku v budově na Karlově náměstí naprogramovali a rozpohybovali robotický betlém. Ten představil to nejlepší, co Fakulta elektrotechnická nabízí v oblasti robotiky

23. 12. 2022; e15.cz

Muska jsem podcenil, Bezose zase přecenil, říká kosmický inženýr a byznysmen Tomáš Svítek

Více než tři dekády v USA vyrábí satelity, sondy a jejich pohonné systémy. Jeho společnost Stellar Exploration dodává komponenty a plní zakázky od NASA, SpaceX či Blue Origin. "Náš nejlepší marketing je ten, že znám skoro všechny v oboru malých družic a sond," říká emigrant, inženýr a tak trochu geek Tomáš Svítek. V Česku loni založil pobočku firmy, aby díky globálnímu boomu létání do vesmíru na práci na kosmických aparátech nalákal tuzemské inženýrské talenty. Netrvalo dlouho, a přišel nový byznys: výroba pohonu pro ryze český satelit LVICE2, který je nyní těsně před schválením financování od Evropské vesmírné agentury. V rozhovoru s E15 Svítek hovořil také o misi sondy CAPSTONE, které dodával celý pohonný modul, či důvodech, proč je zklamaný z Jeffa Bezose.

Zhruba před rokem a půl jste se Stellar Exploration opět založili v Česku pobočku. Co vás k tomu vedlo?

Asi před deseti lety se nám zde nepodařilo uchytit. V té době jsme dělali více na vojenských věcech s Raytheonem (americký nadnárodní letecký a vojensko-průmyslový konglomerát - pozn. red.) – hlavně pak raketách – než přímo na kosmonautických projektech. Právě lidem z Raytheonu jsme zde dělali spíše takové průvodce, a pak to vše vyšumělo.

Za poslední roky jsme v USA hodně vyrostli. Hlavní motivace pak byla v hledání více talentů-inženýrů do našeho týmu. V Kalifornii, kde sídlíme, panuje velmi silný boj o dobré mozky – sídlí tam velké tech firmy a podobně.

Uspěli jste zde?

Příjemně mne překvapilo, že jsme zde nabrali rovnou sedm talentovaných inženýrů. Čekal jsem, že to bude trvat déle. Romantika kosmu je silný magnet.

Jen inženýry tu ale netrénujete. Na čem zde děláte?

Můj dlouholetý kamarád a kolega Tomáš Svoboda nás dostal na práci pro projekt LVICE2. "Plnokrevný" ryze český satelit. Ambiciózní projekt, kde české konsorcium má šanci udělat světově unikání výzkumnou bombu.

Vedle LVICE2 je tu ještě nějaký potenciál k byznysu? Za poslední roky létání do vesmíru zažívá nevídaný boom a renesanci.

Přesně tak. Vznikla spousta nových podniků jak v USA, tak v Evropě. Samozřejmě, ten evropský obrat je možná jen tak třetinový, co ten americký, ale i tak se v celém odvětví točí velké peníze. Třeba rozpočet Evropské vesmírné agentury (ESA) je přibližně šest miliard eur. Se Stellar Exploration už pět let dodáváme elektrické subsystémy pro konstelaci malých radarových družic ICEYE. Subsystémy jejich posledních dvou jednotek již byly dodány z Prahy.

Zpracováváme návrhy a požadavky i od dalších evropských firem. Což je vlastně třetí důvod, proč jsme založili pobočku v Evropě – s evropskými firmami se špatně dělá z Ameriky. Zpravidla to komplikuje ESA, která tlačí, aby toho co nejvíc bylo "made in Europe". Tak proč ne "made in Prague".

O jakém objemu byznysu se zde v Evropě bavíme?

Potenciál trhu leží v miliardách dolarů. Naše část je samozřejmě velmi malá. Obecně: největší hodnota trhu leží samozřejmě ve službách – komunikaci, přenosu dat, obrazu -, pak část hodnoty leží v těch samotných objektech, které do vesmíru vysíláme, a zbytek nákladů, respektive možného byznysu, je ve startech. Každý se zajímá o starty, ale ať jsou sebevíce spektakulární, činí sotva deset procent trhu.

A potíž s hardwarem a výrobou vesmírných aparátů je ta, že se na ni poměrně těžko dá vydělávat. A kvůli tomu jsme zcela nezajímaví pro venture kapitál. Tam investoři chtějí vidět potenciál k miliardovému byznysu, který z výroby vesmírného hardwaru nevytřískáte.

Co třeba takový hardware pro vesmírnou turistiku?

Podívejte se třeba na Virgin Galactic. Jejich příjmy jsou titěrné, v řádu milionů, nikoliv vysněných miliard. Jediný velký příjem zatím leží v posílání astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici, což úspěšně dělá SpaceX. Ročně je to stojí do dvou miliard dolarů, ale ve výsledku je to stejně jen vládní kontrakt, nikoliv komerční. Takže reálný trh – trh tak, jak jej znáte v kontextu volné nabídky a poptávky mezi nevládními subjekty, může, dle mého odhadu, mít hodnotu pár stovek milionů eur. Ale i pár menších procent z tohoto objemu, na které reálně můžeme cílit, není špatných.

Jak velké tržby letos očekáváte?

Kolem pěti milionů dolarů. Za posledních pět let jsme vyrostli ze "stabilního" milionu na tento pětinásobek.

A příští rok?

Uvidíme. Zatím se toho bojím, když by klaplo vše, co máme rozjednáno, tak se bavíme o 50procentním růstu.

Čeho se bojíte na takovém růstu?

Nemáme pořád dost lidí.

Lov mozků v Česku nepomohl?

Pomohl, ale vychovat si a zapracovat pořádného inženýra, to je práce na rok až dva minimálně. Nepotřebujeme sice, aby měli zkušenosti s kosmonautikou, ale aby měli povědomí, jak probíhá vývoj hardwaru a softwaru. Zbytek je naučíme.

Počítal jste si, na výrobě kolika vesmírných objektů jste se už podílel?

Problém je v tom, jak to počítáte. Občas lze na trhu potkat chvástaly, kteří vám řeknou, že pracovali na 250 družicích. To ale není v lidských silách. Buď to dělají tak, že byli jednou na nějaké schůzi či poradě k danému objektu, a hned si to započítají, anebo pracují na kompletní konstelaci složené z mnoha objektů. Ten, kdo dělá pro Starlink, vám může dle těchto kritérií tvrdit, že dělal na tisících družic.

A jak si to tedy počítáte vy?

Podle toho, na kolik z nich jsem přímo "sáhnul". Reálně se tedy můžeme bavit o dvaceti až třiceti. Aby se člověk na plném úvazku zvládnul všemu na družici řádně věnovat a opravdu na ní pracovat, tak potřebuje asi rok času.

Vaše nejčerstvější dílo – sonda CAPSTONE - docela silně rezonovala médii. Vedle unikátní mise v ověření nové oběžné dráhy kolem Měsíce pro budoucí stanici Gateway se "proslavila" potížemi s pohonem, který jste dodávali. Jak k tomu došlo?

Ano, celý pohonný modul včetně elektroniky a nádrží jsme vyrobili my. A je to docela smůla, protože ten samý pohonný systém byl ve vesmíru již loni a nikdo o tom nevěděl, nikoho to nezajímalo, protože, samozřejmě, fungoval zcela perfektně.

Na CAPSTONE nám nastala potíž s jedním ventilkem, který netěsnil. Celý ten projekt byl ale obecně hodně ambiciózní a naneštěstí také dle mého názoru podfinancovaný. Napřed tam nastaly potíže se spojením, pak zazlobil náš ventil, který aparát nadmíru roztočil, tudíž se mu nedostávalo dostatku elektrické energie z panelů, což vedlo k jeho podchlazení.

Vše ale dobře dopadlo, lze si z toho vzít poučení, že i nejmenší problém může ohrozit celou misi. Kosmonautika není z technického hlediska sama o sobě nic unikátního. Unikátní je ale to, že desítky a stovky součástek v kosmonautice a v jejích aparátech nesmějí nikdy selhat. Inženýři tedy musejí tvrdě, opakovaně, dokolečka testovat. Musejí mít přísnou procesní disciplínu, až zarputilost, a uvědomění si, že neexistuje něco jako "náhodná chyba". Vše se musí vysvětlit, pochopit, opravit a znovu mnohokrát ověřit.

Jak si tedy můžeme vysvětlit to, když čteme, že "inženýři opravili nějakou chybu na družici nebo sondě"? Jak se dá opravit závada ve vesmíru? Nastane horečná práce a testování na modelu 1:1 zde na Zemi?

Přesně tak. První je samozřejmě analýza variací, ověření, zda sedí s daty, a následné testy, zda to tak opravdu je. Následně přijde aplikace řešení. V případě CAPSTONE jsme nakonec změnili způsob kontroly a spouštění jejích trysek. Mise tak může pokračovat. Hodně také záleží na tom, zda máte také trochu technického instinktu a předvídavosti, a zda si na aparátu připravíte možnosti, jak zasáhnout, zda předvídáte, jakou telemetrii budete k řešení teoretických problémů potřebovat, aby vám to urychlilo fázi pochopení problému. To už samozřejmě není "hard science".

Tedy spíše umění založené na zkušenostech…

Ano, v podstatě umění být starý.

Předpokládám, že jste se na řešení potíží CAPSTONE tedy podílel.

Samozřejmě. V sobotu ve čtyři ráno mi zazvonil telefon a pak mě rodina skoro měsíc pořádně neviděla.

Platí i v tomto případě, že i negativní PR je stále PR?

Byl bych radši, kdyby nebylo. Ale máte pravdu, my jsme kolem celé věci navíc vzhledem k obvyklé praxi v industrii nezvykle otevření. Z nějakého důvodu si ale většina mých kolegů a konkurentů myslí, že tím, že nebudou skoro s nikým komunikovat, problémy se jim vyhnou. Zatloukají, popírají, vyhýbají se otázkám. Přitom nějaké takové drobné závady jsou v podstatě v naší branži nevyhnutelné. Jejich kolegové a konkurence o nich ale samozřejmě ví.

Jak?

Třeba z telemetrie objektu, na té nic neutajíte – dráhy družic jsou veřejné, a když tomu alespoň trochu rozumíte, tak se můžete dobře bavit. Máme s kolegy – i konkurenty – interní skupinu, kde porovnáváme předpokládané trajektorie s těmi reálnými. Tam je pak hned vidět, kde nastal nějaký problém – kde komu co "uletělo" nebo "nedoletělo". Pak se člověk docela dobře baví, když čte tiskové oznámení, kde "vše perfektně fungovalo" a "test se zdařil", přitom pohled na dráhu aparátu jasně ukazuje, že jim tam určitě něco nefungovalo tak, jak mělo.

Proč se kolem toho tolik tajnůstkaří?

Trochu mi to nejde do hlavy. My se snažíme právě tou otevřenou komunikací o problémech stavět naši důvěryhodnost a odbornost. Nastal problém? Ano, ale vyřešili jsme ho tak a tak na základě našich dřívějších zkušeností.

Vezměte si třeba také propozice misí. Ty se vždy zasílají řešitelům, když se u nich firma uchází o zakázku. Tam se vždy píše, jak jste vlastně nejlepší na světě. Třeba Pentagon chce vždy vidět, jaká byla vaše úspěšnost v předchozích misích a jaké máte zkušenosti.

To je ale celkem běžná věc, ne?

Ano, ale uvědomte si, že v podstatě neexistuje mise, která by neměla nějakou potíž – ať už nabrala zpoždění, překročila rozpočet, nebyla stoprocentně funkční. Už roky mám takové nutkání napsat do těchto propozic, že jsme měli nějaký problém, který jsme nějak vyřešili, a že pro příští výskyt podobného problému máme připraveno třeba takové řešení. Manažeři zakázky mi to ale nikdy nedovolí.

A není to škoda?

Myslím, že ano. Být třeba administrátorem NASA, tak právě spíše ocením firmu, která mi konstruktivně řekne, co umí, a ukáže i na svých chybách, jak se to naučila.

Jak se vám vlastně s NASA spolupracuje? Je to ředitel od ředitele, nebo mise od mise?

Dělali jsme třeba také pro Air Force Research Labs, tam to nebyla optimální spolupráce. Tam je mnoho sebestředných vědců. Přišlo mi, že dělají výzkum a vývoj hlavně pro to, aby měli co dělat, nespolupracují s průmyslem, a jejich výstupy proto nejsou tak perspektivní. Ale zarputile vám budou tvrdit, že je to to nejlepší, co existuje.

Tu pozitivní spolupráci s NASA si ale také již několik dekád budujete, ne?

Samozřejmě. Je pravdou, že se tam tak nějak za ty dekády všichni už docela dobře známe. Třeba syn programového ředitele CAPSTONE pro nás nějaký čas pracoval. Ano, náš nejlepší marketing je ten, že znám skoro všechny v oboru.

Všechny?

O čem si píšete?

O všem možném. Třeba když oba s vesmírem začínali, byli jsme v kontaktu. Elon byl třicetiletý kluk, kterého nikdo neznal. Poprvé jsem se s ním sešel v roce 2001. Básnil mi u stolu o tom, jak poletí na Mars. Dobře jsme se tehdy zasmáli. Musím se přiznat, že jsem ho hodně dlouho podceňoval. Na druhou stranu jsem zase přeceňoval Bezose, pro kterého jsem zpočátku jeho zájmu o kosmonautiku také na pár projektech dělal. Mysleli jsme si s kolegy, že dokáže mnohem více.

Jak to myslíte?

Obě tato rezonující miliardářská jména patří schopným manažerům z jiných odvětví, než je právě kosmonautika. To je fascinující. Popravdě, SpaceX udělala pro kosmonautiku desetkrát víc než jakákoliv firma. Blue Origin existuje stejně dlouho jako SpaceX, má dost podobné financování, podobný počet zaměstnanců, a neudělal takřka nic. Vyjma New Shepparda (znovupoužitelná suborbitální raketa, pozn. aut.), ale to je spíš taková hračka.

Vesmírná turistika se už ale také díky němu přenesla z fantasmagorických budoucností do přítomnosti, ne? V zásadě Bezos udělal, co chtěl – zřídil vehikl, který vozí lidi do "vesmíru".

Ano, ale je tu otázka ekonomie. Jsou tu taková kvanta lidí, kteří mu budou ochotni za takovou jízdu platit? Osobně si myslím, že jich je jen pár stovek na planetě. Těch, kteří budou ochotni dát čtvrt milionu dolarů za desetiminutovou jízdu. Navíc, jestli Musk do roka dvou dokončí Starship (znovupoužitelný kosmický dopravní systém - pozn. aut.), tak bude jedním startem schopen vyvézt takových turistů rovnou desítky, a to za desetinovou cenu. A navíc do opravdového vesmíru na oběžnou dráhu, nikoliv jen na deset minut "vyskočit" nad atmosféru, jak to dělá New Sheppard.

Letěl byste?

Pokud by mi to někdo zaplatil, tak proč ne. Sám bych si to určitě neplatil.

Působíte v byznysu, který vyrábí věci, které nám létají ve vesmíru nad hlavou. Jak sám říkáte, podílel jste se na vzniku několika desítek sond a satelitů. Vaše konkurence rovněž. S každým startem rakety poslední dobou "stopují" drobné vědecké či soukromé satelity, nemluvě o takové SpaceX a jejích tisícových konstelacích. Jak vnímáte problém s postupným zahušťováním nízké orbity Země?

Bude to problém. Jako veškerou lidskou aktivitu, i tohle je snadné přehnat. Řekl bych ale, že není problém v samotném množství družic, ale v tom, že některé z nich nefungují, nejde s nimi manévrovat, nebudou řádně deorbitovány a způsobí kolize, během kterých vznikne tisíce nových nebezpečných a těžko mapovatelných objektů.

Zrovna nedávno se rozpadnul čínský horní stupeň rakety na poměrně vysoké dráze. Ty trosky tam budou kroužit hodně dlouho, stovky let, to je ten problém. Nemusíme ukazovat na to, že kolem Země létá vysoké množství družic, ale na to, zda jsou vybaveny automatickým systémem deorbitování, nebo že budeme opravdu dávat striktní proces ověřování toho, že nedojde k jejich náhodným výbuchům.

To se ještě děje, že satelity samy od sebe explodují?

Před dvěma dekádami jsem pracoval na projektu (HAPS - Pegasus Hydrazine Auxiliary Propulsion System, vypuštěny v 1996 - pozn. aut.), a jeho satelitu vybuchla pohonná nádrž. Ale třeba Sověti v minulosti vypustili mnoho hlavních stupňů, které nesly baterie. Nikdo v šedesátých letech nevěděl, že ty baterie časem zkorodují a vybouchnou. Dráhy zbytků těch raket nebyly nikdy řádně evidovány.

Někdy kolem roku 2015 se poměrně intenzívně mediálně řešily projekty zaměřené na "úklid" orbity. Aktuálně je ale tak trochu ticho po pěšině. Pokud vím, tak jste ale minimálně ve dvou byli zapojeni. Jak to dopadlo? Vás jako výrobce speciálních pohonů pro manévrování to muselo byznysově velmi zajímat, ne?

Minimálně jeden projekt stále běží a podílíme se na něm dále. Problém je ale jinde. Kdo za to zaplatí? To dodnes není vyřešeno.

Lze to zpětně naúčtovat tomu, kdo daný satelit nebo raketu vypustil?

Hlavním problémem jsou třeba ty zmíněné stupně sovětských raket. Zkuste si dnes jít za ruskou vládou a žádat, aby něco zaplatila evropské či americké firmě. Dalším problémem je to, že daný aparát či raketu ve vesmíru stále vlastní ten, kdo ji vypustil. V případě "vesmírného uklízení" byste se tak dopouštěl krádeží či ničení cizího majetku. Ve vesmíru neplatí právo známé z mezinárodních vod, kde "co najdete plovat, je vaše".

Není tedy na čase změnit mezinárodní právo?

Sotva. Podle mého názoru to skončí u toho, že to prostě Západ bude muset financovat. USA a EU budou muset otevřít peněženky a vysypat miliardy, které by jinak šly na vesmírný výzkum. Zatím se do pokusů investují jen desítky milionů. Náš pohonný hardware nicméně může velmi dobře sloužit případným sběračům kosmického smetí.

Pro čí projekt sběru vesmírného odpadu přesně děláte pohony?

Rogue Space Systems Corp. Dodáváme jim systém na jejich první experiment. Pak dodáváme několika vojenským projektům, o kterých se domníváme, že mají také v rámci funkčnosti cíl likvidovat odpad. Možná ale také ne.

Pro armádu? Jaký je rozdíl mezi armádním "vesmírným uklízečem" a "vesmírnou zbraní"?

Je to ten samý systém.

Jak vnímáte nedávno oznámenou "novou" verzi Starlinku pro armádu, které Musk říká Starshield Project?

Marketing. Samozřejmě se snaží získat kontrakty od ministerstva obrany (DOD) USA, ale historicky je prohrávali. Americká vláda totiž chce interoperabilní systémy, a Starlink je všechno jen ne kompatibilní s čímkoliv jiným, co nyní USA vlastní. Zatím to vypadá, že pro DOD vytvořili virtuální síť, kterou se mu teď snaží prodat. Samozřejmě druhým aspektem jsou snímkovací, pozorovací či navigační schopnosti.

Nemohou, čistě spekulativně, vycházet ze zkušeností z provozu Starlinku nad Ukrajinou, která válčí s Ruskem?

Ano, ale o tom opravdu můžeme jen spekulovat.

Co si myslíte o novém závodu o Měsíc?

Popravdě? Nevím, je to docela depresivní. Přijde mi to někdy jako nahánění ega.

Na druhou stranu se ale v misi CAPSTONE podílíte na prověřování nové oběžné dráhy pro lunární vesmírnou stanici Gateway.

Já tam vidím problém hlavně v lidech. Kdyby byli o velikosti křečků, tak by to vyřešilo mnoho problémů. Třeba lidský systém pro přistání a odlet z Měsíce bude mít kolem padesáti tun. Pro provoz takového vehiklu bude nutné vynést na oběžnou dráhu Země několik stovek "obslužných" tun zařízení a materiálu. Mise Apollo byly oproti těmto plánům velmi lehké.

Nicméně kolem Měsíce nyní krouží modul Orion, který 11. prosince úspěšně přistál v Tichém oceánu.

Je to asi úplně jedno. Za ty peníze je to docela zoufalé. Snaží se jen replikovat Apollo.

V oboru jste proslul svými inovacemi a zlepšováky vedoucími ke snížení výrobních nákladů. I proto máte nyní, když se bavíme o Orionu, v obličeji tak bolestivou grimasu?

Přesně tak.

Co byste udělal jinak? Nebo si přál, aby bylo jinak?

Odpovím spíše obecněji. Abychom u těchto projektů dělali spoustu malých, zdánlivě triviálních úprav a inovací. Pro lety vesmírem musíme minimalizovat váhu a cenu. Není to o práci na "jednom velkém projektu" jednou za čas, ale na mnoha malých, nerozhodovat se, zda poletíme jednou velkou misí k Marsu či Venuši, ale hned několika menšími k oběma naráz.

Dnes máme menší počítače, kompaktnější baterie, efektivnější solární články. Jediné, co do této rovnice schází (respektive scházelo), jsou efektivnější a lehčí pohony. I proto jsem se do tohoto oboru pustil a i proto dnes už takové pohony existují – samozřejmě nejenom od nás, ale také od pár našich konkurentů.

Přál bych si, abychom jako lidstvo častěji vypravovali aparáty na mise. Třeba u Uranu jsme byli naposledy, když jsem byl ještě ve škole.

Také bych si přál, aby úspěšně dopadl projekt MSO, který umístí stacionární družici nad Marsem. Pro ten děláme pohonný systém. O stacionární družici nad marsem se mluví už spoustu let, protože vždy, když to NASA plánuje, tak to je na miliardy dolarů. MSO je nicméně soukromě financovaný a vypadá to, že dobře dopadne. To by šlo o první soukromou družici nad Marsem, a navíc s českou stopou.

Tomáš Svítek (59)

Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT a Kalifornský technologický institut.

V letech 1979 a 1982 získal jako první student (s kolektivem) z východního bloku ceny Mezinárodního astronautického kongresu v Mnichově a Paříži, třeba za projekt vnějších palivových nádrží pro raketoplán.

V roce 1984 s rodiči a bratrem emigroval do USA.

Více než tři dekády vyvíjí pro NASA i soukromé společnosti pohony raket, družic a meziplanetárních sond.

Od roku 1997 vlastní firmu Stellar Exploration Inc.

Má tři syny a žije v kalifornském městečku San Luis Obispo.

23. 12. 2022; forexbanka.cz

Muska jsem podcenil, Bezose zase přecenil, říká kosmický inženýr a byznysmen Tomáš Svítek

Zhruba před rokem a půl jste se Stellar Exploration opět založili v Česku pobočku. Co vás k tomu vedlo? Asi před deseti lety se nám zde nepodařilo uchytit.

V té době jsme dělali více na vojenských věcech s Raytheonem (americký nadnárodní letecký a vojensko-průmyslový konglomerát – pozn. red.) – hlavně pak raketách – než přímo na kosmonautických projektech. Právě lidem z Raytheonu jsme zde dělali spíše takové průvodce, a pak to vše vyšumělo.

Uspěli jste zde?

Příjemně mne překvapilo, že jsme zde nabrali rovnou sedm talentovaných inženýrů. Čekal jsem, že to bude trvat déle. Romantika kosmu je silný magnet.

Jen inženýry tu ale netrénujete. Na čem zde děláte?

Vedle LVICE2 je tu ještě nějaký potenciál k byznysu? Za poslední roky létání do vesmíru zažívá nevídaný boom a renesanci.

O jakém objemu byznysu se zde v Evropě bavíme?

Co třeba takový hardware pro vesmírnou turistiku?

Jak velké tržby letos očekáváte?

Kolem pěti milionů dolarů. Za posledních pět let jsme vyrostli ze "stabilního" milionu na tento pětinásobek.

A příští rok?

Uvidíme. Zatím se toho bojím, když by klaplo vše, co máme rozjednáno, tak se bavíme o 50procentním růstu.

Čeho se bojíte na takovém růstu?

Nemáme pořád dost lidí.

Lov mozků v Česku nepomohl?

Počítal jste si, na výrobě kolika vesmírných objektů jste se už podílel?

Problém je v tom, jak to počítáte. Občas lze na trhu potkat chvástaly, kteří vám řeknou, že pracovali na 250 družicích. To ale není v lidských silách. Buď to dělají tak, že byli jednou na nějaké schůzi či poradě k danému objektu, a hned si to započítají, anebo pracují na kompletní konstelaci složené z mnoha objektů. Ten, kdo dělá pro Starlink, vám může dle těchto kritérií tvrdit, že dělal na tisících družic.

A jak si to tedy počítáte vy?

Vaše nejčerstvější dílo – sonda CAPSTONE – docela silně rezonovala médii. Vedle unikátní mise v ověření nové oběžné dráhy kolem Měsíce pro budoucí stanici Gateway se "proslavila" potížemi s pohonem, který jste dodávali. Jak k tomu došlo?

Tedy spíše umění založené na zkušenostech…

Ano, v podstatě umění být starý.

Předpokládám, že jste se na řešení potíží CAPSTONE tedy podílel.

Samozřejmě. V sobotu ve čtyři ráno mi zazvonil telefon a pak mě rodina skoro měsíc pořádně neviděla.

Platí i v tomto případě, že i negativní PR je stále PR?

Jak?

Proč se kolem toho tolik tajnůstkaří?

To je ale celkem běžná věc, ne?

A není to škoda?

Myslím, že ano. Být třeba administrátorem NASA, tak právě spíše ocením firmu, která mi konstruktivně řekne, co umí, a ukáže i na svých chybách, jak se to naučila.

Jak se vám vlastně s NASA spolupracuje? Je to ředitel od ředitele, nebo mise od mise?

Tu pozitivní spolupráci s NASA si ale také již několik dekád budujete, ne?

Všechny?

O čem si píšete?

O všem možném. Třeba když oba s vesmírem začínali, byli jsme v kontaktu. Elon byl třicetiletý kluk, kterého nikdo neznal. Poprvé jsem se s ním sešel v roce 2001. Básnil mi u stolu o tom, jak poletí na Mars. Dobře jsme se tehdy zasmáli. Musím se přiznat, že jsem ho hodně dlouho podceňoval. Na druhou stranu jsem zase přeceňoval Bezose, pro kterého jsem zpočátku jeho zájmu o kosmonautiku také na pár projektech dělal. Mysleli jsme si s kolegy, že dokáže mnohem více.

Jak to myslíte?

Ano, ale je tu otázka ekonomie. Jsou tu taková kvanta lidí, kteří mu budou ochotni za takovou jízdu platit? Osobně si myslím, že jich je jen pár stovek na planetě. Těch, kteří budou ochotni dát čtvrt milionu dolarů za desetiminutovou jízdu. Navíc, jestli Musk do roka dvou dokončí Starship (znovupoužitelný kosmický dopravní systém – pozn. aut.), tak bude jedním startem schopen vyvézt takových turistů rovnou desítky, a to za desetinovou cenu. A navíc do opravdového vesmíru na oběžnou dráhu, nikoliv jen na deset minut "vyskočit" nad atmosféru, jak to dělá New Sheppard.

Letěl byste?

Pokud by mi to někdo zaplatil, tak proč ne. Sám bych si to určitě neplatil.

To se ještě děje, že satelity samy od sebe explodují?

Před dvěma dekádami jsem pracoval na projektu (HAPS – Pegasus Hydrazine Auxiliary Propulsion System, vypuštěny v 1996 – pozn. aut.), a jeho satelitu vybuchla pohonná nádrž. Ale třeba Sověti v minulosti vypustili mnoho hlavních stupňů, které nesly baterie. Nikdo v šedesátých letech nevěděl, že ty baterie časem zkorodují a vybouchnou. Dráhy zbytků těch raket nebyly nikdy řádně evidovány.

Minimálně jeden projekt stále běží a podílíme se na něm dále. Problém je ale jinde. Kdo za to zaplatí? To dodnes není vyřešeno.

Lze to zpětně naúčtovat tomu, kdo daný satelit nebo raketu vypustil?

Není tedy na čase změnit mezinárodní právo?

Pro čí projekt sběru vesmírného odpadu přesně děláte pohony?

Pro armádu? Jaký je rozdíl mezi armádním "vesmírným uklízečem" a "vesmírnou zbraní"?

Je to ten samý systém.

Jak vnímáte nedávno oznámenou "novou" verzi Starlinku pro armádu, které Musk říká Starshield Project?

Nemohou, čistě spekulativně, vycházet ze zkušeností z provozu Starlinku nad Ukrajinou, která válčí s Ruskem?

Ano, ale o tom opravdu můžeme jen spekulovat.

Co si myslíte o novém závodu o Měsíc?

Popravdě? Nevím, je to docela depresivní. Přijde mi to někdy jako nahánění ega.

Na druhou stranu se ale v misi CAPSTONE podílíte na prověřování nové oběžné dráhy pro lunární vesmírnou stanici Gateway.

Nicméně kolem Měsíce nyní krouží modul Orion, který 11. prosince úspěšně přistál v Tichém oceánu.

Je to asi úplně jedno. Za ty peníze je to docela zoufalé. Snaží se jen replikovat Apollo.

V oboru jste proslul svými inovacemi a zlepšováky vedoucími ke snížení výrobních nákladů. I proto máte nyní, když se bavíme o Orionu, v obličeji tak bolestivou grimasu?

Přesně tak.

Co byste udělal jinak? Nebo si přál, aby bylo jinak?

Přál bych si, abychom jako lidstvo častěji vypravovali aparáty na mise. Třeba u Uranu jsme byli naposledy, když jsem byl ještě ve škole.

Tomáš Svítek (59)

Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT a Kalifornský technologický institut.

V roce 1984 s rodiči a bratrem emigroval do USA.

Více než tři dekády vyvíjí pro NASA i soukromé společnosti pohony raket, družic a meziplanetárních sond.

Od roku 1997 vlastní firmu Stellar Exploration Inc.

Má tři syny a žije v kalifornském městečku San Luis Obispo.

21. 12. 2022; Lidové noviny

Kdo povede Českou poštu

PRAHA V polovině června po vypuknutí kauzy Dozimetr, v níž uvázl podnikatel Michal Redl, někdejší spolupracovník Radovana Krejčíře, ale i náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček, se zdálo, že budou padat hlavy. A to nejen politiků, kteří se s Redlem stýkali. V souvislosti s tím upoutal pozornost i šéf České pošty Roman Knap, jenž se ještě před vypuknutím případu s Redlem rovněž sešel

Knap k setkání uvedl, že se jednalo o obchodní jednání se společností Raudo, jehož se zúčastnil Redl, kterého viděl poprvé. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), pod něhož státní podnik Česká pošta spadá, rozjel proces hledání Knapova nástupce. Ten ale dodnes nebyl uzavřen, stále probíhá.

Podle informací LN ve výběrovém řízení na šéfa pošty znovu "skóroval" Knap. Údajně získal nejvíc bodů. A na druhém místě měl skončit jeho jmenovec Jiří Knap, prezident české pobočky mezinárodní asociace sdružující facility manažery IFMA CZ. Se současným generálním ředitelem státního podniku jej nepojí žádný příbuzenský vztah.

"To máte více informací než já. Nemohu nic potvrdit ani vyvrátit," odpověděl Jiří Knap na otázku LN, zda se výběrového řízení na šéfa České pošty vůbec zúčastnil.

Stávající ředitel pošty Roman Knap, o jehož zájmu dál vést poštu se psalo už dříve, čeká na výsledky tendru. "Rok 2023 bude z pohledu hospodaření České pošty velmi odlišný od let předcházejících. Vedle běžného poklesu poptávky po tradičních poštovních produktech mají zásadní vliv na ekonomiku další tři faktory," uvedl pro LN Roman Knap. Zákon o elektronizaci veřejné správy a zřízení dvou milionů datových schránek, nárůst cen energií a zvýšení platů zaměstnanců pošty dle současného šéfa pošty způsobí výpadek či zvýšení nákladů o více než 2,5 miliardy korun.

V tendru také exmanažeři podniku

"Rozhodnutí ještě nepadlo a až po návratu se budu zabývat závěry výběrové komise," napsal LN ministr vnitra Rakušan v SMS minulý týden ze služební cesty do zahraničí. Informaci o vítězi výběrového řízení v úterý nekomentoval. Právě Rakušan bude mít v otázce jmenování nového šéfa České pošty poslední slovo.

Jiří Knap absolvoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze a celý svůj kariérní život se na různých úrovních věnuje řízení společností. Prezidentem české pobočky IFMA CZ, jež sdružuje pracovníky správy budov, je čtyři roky. Jeho mottem je: "Kdo chvíli stál, stojí opodál."

Současného generálního ředitele České pošty Romana Knapa v červnu 2018 jmenoval Rakušanův předchůdce v křesle ministra vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Rakušan však již dříve naznačil, že s Romanem Knapem v budoucnu nepočítá a chce dát státnímu podniku s 27 tisíci zaměstnanci při její transformaci nový impulz.

Podle informací LN bylo ve výběru na šéfa pošty celkem devět jmen. Jednoho účastníka však ministerstvo vnitra z posuzování vyřadilo. Mezi dalšími uchazeči byl i někdejší šéf jihomoravské pobočkové sítě Jiří Rotschedl. "Ačkoli nemusím patřit mezi favority, jsem přesvědčen, že dokážu Českou poštu posunout k modernímu, spolehlivému a ziskovému podniku. Moje výhoda je, že nejsem zatížen politickými či jinými aférami," uvedl pro LN Rotschedl. Jak dodal, v květnu podal na poště výpověď, protože vedení podniku údajně nestálo o jím navrhované změny. Pro poštu pracoval předtím dva roky.

Z dalších zájemců o funkci nejvyššího "poštmistra" LN narazily také na jméno někdejšího obchodního ředitele podniku Pavla Hendrycha.

Lhůta pro podání přihlášek vypršela 15. listopadu. Zájemci museli splňovat řadu podmínek: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, minimálně tři roky praxe ve vrcholovém výkonném managementu státního podniku nebo společnosti s majoritním podílem státu či nejméně pět let praxe ve statutárních orgánech nebo vrcholovém managementu v jiné obchodní korporaci. Uchazeči také předkládali strategický koncept na téma "Vize a směřování České pošty v podmínkách aktuálního vývoje poštovních služeb v ČR a v Evropě" a pro následný ústní pohovor si měli připravit desetiminutovou prezentaci návrhu funkčního modelu státního podniku s cílem dosažení finanční stability podniku.

Foto: Roman Knap

Foto: Jiří Knap

FOTO ARCHIV

21. 12. 2022; Radiožurnál

Ranní Radiožurnál

mluvčí 1,

Dnešek je poslední den, kdy Česká pošta garantuje doručení balíku do Vánoc. Přepravní společnosti teď denně odbaví často i dvoj nebo trojnásobné množství toho, co v běžný den. Pokud pošťáci 23. prosince adresát nezastihnou, uloží zásilku na místním depu, kde si ji lidi budou moci vyzvednout na Štědrý den do 11 hodin. Ruský prezident Vladimir Putin by chtěl posílit vztahy vztahy s s s s Brazílií podle agentury Reuters to řekl po telefonátu s budoucím brazilským prezidentem Lulou dasilovou. Ten se ujme úřadu 1. ledna na jaře Lula mimo jiné řekl, že za válku na Ukrajině částečně zaodpovědný i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odbornou lékařskou pomoc by vyhledaly 2/3 lidí v Česku, pokud by cítili psychický problém, vyplývá to z společnosti průzkumu průzkumu společnosti společnosti Kantar pro českou asociaci pro psychoterapii. Letos v červnu se do něj zapojilo 1500 respondentů. O pomoc by podle průzkumu žádaly častěji ženy a lidé s nižším. Brankář David Rittich vychytal v NHL vítězství Winnipegu nad Ottawou 51 Rittig si připsal 35 úspěšných zákroků a stal se třetí hvězdou zápasu nedařilo jinému se české české Go Go gólmanovi Vítkovi Vaněčkovi, který s ním Jersey prohrál na ledě Caroliny 14 Vaněček odchytal 40 minut, když po třech brankách ze 13 střel soupeře už do třetí třetiny nenastoupil a místo něj se do brány postavil Black Wood.

mluvčí 2,

Dobré ráno sympaťáci z podběráky zaujaly své tradiční pozice prodej vánočních kaprů začal, no a ke kádím vyrazili první nedočkavci a mezi nimi taky inspektoři státní veterinární správy k jedné takové kapří kontrole se přidali i naši reportéři no a jak to dopadlo dozvíte se za chvíli.

mluvčí 2,

Čechomora vánoční atmosféra ve vysílání Radiožurnálu budeme s ní pokračovat, tentokrát u prodejců kaprů státní veterinární správa totiž teď dohlíží na prodej vánočních ryb. Inspektoři kontrolujíují dodržování pravidel prodeje kontrolují i hygienu a taky způsob usmrcení ryb byli jsme u toho v Praze.

mluvčí 3,

Tak vybereme, no tak mezi dvou a půl A3 kila do 3 k potřebovala hlavně živýho ječkaté bondu.

mluvčí 4,

Kapry tu ve.

mluvčí 5,

Spálené ulici prodává zemědělec Jiří už jedenáctým.

mluvčí 4,

Rokem je to cvik, no pár let už to dělám, takže pár už mi jich pod rukama prošlo, kolik kaprů máte nachystaných letos kolem 30 metráků tak plus minus.

mluvčí 5,

Kromě několika zákazníků se ke kádím vypravili taky inspektoři. Od prodejců si vyžádaly občanské průkazy i doklady o posledním sádkování ryb.

mluvčí 6,

Dnes vidíme, že ryby mají dostatek místa pohybují se nevyskakují jsou klidné neshromažďují se u zdroje kyslíku jsou i moc pěkné bez poranění bez jakýchkoliv známek dušení nebo nějaké nepohody.

mluvčí 5,

Kateřina Březinová ředitelka odboru veterinární hygieny tu dohlíží i na čistotu stánků a.

mluvčí 6,

Prodejců tady v Praze se nejčastěji potkáme s tím, že ryby jsou naskladněny do kádí zbytečně najednou dojde k nějakému nárazovému přeplnění těch kádí ti rybáři to musí řešit okamžitě přesazením dopuštěním vody přidáním okysličování.

mluvčí 5,

Na co by si ale měli dát pozor při nákupu kapra přímo zákazníci to už vysvětluje Martin Jánošík ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat.

mluvčí 7,

Určitě si musí všímat ryb, v jakém stavu jsou, jestli nejsou moc potlučené ryby určitě nemají být v kádi leklé musí určitě ve vodě plavat správné poloze, když je na boku nebo už břichem nahoru, tak je to samozřejmě špatně.

mluvčí 5,

Stejně jako loni i letos inspektoři obejdou do 23. prosince stovky stánků. V celém Česku je více než 3000 prodejních míst. Nejvíce jich najdeme v Jihomoravském kraji z Prahy Karolína Burdová Radiožurnál.

mluvčí 2,

Heven nihday to byly stylyofhonik s vámi ranní Radiožurnál připravujeme zprávy počasí a také zelenou vlnu už za malou chvíli poslední ženy, které v Afghánistánu mohly studovat tuhle výsadu právě teď ztratily islamistické hnutí taliban, které v zemi vládne jim to nově zakázalo opatření vlády platí na neurčito. Nás zajímá co ještě ženy v Afghánistánu vůbec můžou, a tak se na to ještě před sedmou zeptáme ale představíme taky futuristické vozítko nabíjející elektromobily energii z vodíku, přesněji elektřinu vozítko vyrábí díky vodíkovému generátoru tak přesně takovýhle je koncept nového stroje od vývojářů z Jablonce nad Nisou a pokud vás zajímá, jak to funguje tak poslouchejte.

mluvčí 8,

Vše má.

mluvčí 9,

Fungovat tak, že operátor vozítka může být kdekoliv na světě a vozítko se bude třeba na velkém parkovišti bez dostatku pevných nabíječek pohybovat samostatně.

mluvčí 10,

Tady máme.

mluvčí 9,

Zadek vozu přijede k elektromobilu, a tak jak můžu vidět v tuhle chvíli, tak se vysune robotické rameno díky kameře pozná, kam přesně dát zástrčku a pak se o nabití postará.

mluvčí 11,

V pravé části máme palivový článek, kde se nám vodík oxiduje s kyslíkem a vzniká nám elektrická a tepelná energie máme baterii a zní bereme do dcdc nabíječky.

mluvčí 9,

Vysvětluje zakladatel a ředitel firmy dewin Luboš Hajský mobilní nabíječka stojí na stejné technologii výroby elektřiny jako vodíkový generátor h tobas ten firma v praxi představila na loňském festivalu Rock for People, kde poháněl jedno pódium. Oceňuje ho Pavel hrzina z katedry elektrotechnologie fakulty elektrotechnické ČVUT u nabíječky elektroaut je ovšem trochu skeptický.

mluvčí 7,

Já si tady neumím úplně představit to, že to bude jezdit někde po parkovišti už jenom z toho důvodu, že takhle získaná energie bude hodně drahá dobíjení třeba uvíznutých elektromobilů v zácpě a podobně. Tam by to špatný nebylo.

mluvčí 11,

Se rozalí.

mluvčí 9,

Mobilní nabíječka elektroaut od devinu by měla v příštím roce v pilotním projektu fungovat u prvního zákazníka z Jablonce nad Nisou. Ondřej Vaňura, Radiožurnál.

mluvčí 12,

Lucie Výborné.

mluvčí 13,

Hlas zvonů táhne nad závějí pěje Vrchlický ve své básni, ale jak poetické je tohle řemeslo pro samotné zvoníky čím nás otravují vánoční reklamy a co na nás vlastně zkoušejí za kouzla, kde je možné o Vánocích vidět živého flašinetáře, jak to působí, když se známá vánoční písnička namísto v dur zahraje v MOL a s kým se na vánoční příběh narození Krista můžeme podívat trochu jinak. Hlasy a zvuky Vánoc jako téma celého týdne s klatovskýmmi zvoníky reklamním expertem Vilémem Rubešem flašinetářem Janem Bondrou, klavíristou a skladatelem Petrem Maláskem a s pastoral Brothers.

mluvčí 1,

Naposledy před Vánoci se schází vláda. Ministři by kromě jiného měli jednat o případném prodloužení kontrol na hranicích se Slovenskem kabinet je zavedl na konci září, a to kvůli zvýšenému počtu nelegálních migrantů. Cestujících přes Česko. Kontroly vláda prodloužila naposledy před dvěma týdny, a to až do 26. prosince podrobně ve zprávách Radiožurnálu v 7 hodin americký miliardář Elon Musk odstoupí z vedení sociální sítě Twitter. Reaguje tak na pondělní anketu, ve které pro jeho odchod hlasovalo 57 % ze 17 000 000 lidí. Musk na Twitteru napsal, že bude firmu vést do té doby, než za sebe najde náhradu miliardář koupil sociální síť v přepočtu za skoro bilion korun v říjnu.

mluvčí 2,

10 minut před sedmou v ranním Radiožurnálu o dalším zákazu pro Afghánky až do odvolání nebudou moct studovat na vysokých školách rozhodnutí vládnououcího hnutí taliban už odsoudil americký prezident Biden islamistické hnutí převzalo kontrolu nad Afghánistánem loni a od té doby zpřísňuje pravidla pro ženy detaily ví Jakub Lucký ze zahraniční redakce, vítej.

Jakub Lucký, redaktor

Dobré ráno afghánské ministerstvo rozeslalo všem univerzit dopis, podle kterého se tedy studium žen a dívek ukončuje na neurčito není to úplně překvapení, protože většina dívek a žen už nesměla na střední školy jako jediná země na světě tedy tam to takto platí a i na vysokých školách byly oddělené třídy a hodiny a ženy postupně od nástupu Tálibánu ztrácí další a další práva a jak je režim teď tedy omezuje.

mluvčí 14,

Většina nesmí pracovat mimo domov s několika výjimkami, jako je školství a zdravotnictví třeba ministerstvo financí napsalo, aby ženy přivedly mužské příbuzné, kteří je nahradí na veřejnosti musí ženy být zcela zahalené nesmí bezdůvodně opouštět domov na delší vzdálenosti vždy musí cestovat s mužským doprovodem na veřejnosti nesmí mluvit nahlas a v Kábulu třeba nesmí do městských.

mluvčí 2,

Parků. A může to nejnovější rozhodnutí mít nějaký dopad na postavení Tálibánu ve světě.

mluvčí 14,

Velmi pravděpodobně spíše malý západní země podmiňují humanitární pomoc uvolněním pravidel pro ženy zejména právě v tom školství humanitární organizace taky odmítají ve školství pomáhat, takže to nejspíš bude pokračovat o situaci v Afghánistánu včera trochu nezávisle na tom rozhodnutí jednala Rada bezpečnosti OSN Spojené státy nebo Norsko krok odsoudily ale žádný další závěr to tedy nemá.

mluvčí 2,

Talibán opět přitvrdil vůči ženám a o dění v Afghánistánu Jakub Lucký díky na.

mluvčí 14,

Slyšenou na slyšenou.

21. 12. 2022; cesnet.cz

CESNET na výstavě ZeMě v Národním muzeu

Využijte vánoční svátky a přijďte se podívat na výstavu ZeMě, na které se spolupodíleli naši kolegové z oddělení Multimédií.

Ve spolupráci s Institutem Intermedií ČVUT FEL vyvinuli 4metrovou interaktivní projekční stěnu. Návštěvníkům výstavy přibližuje téma udržitelnosti zábavnou formou prostřednictvím videoreportáží, počítačových her a videí. Více zde.

21. 12. 2022; matfyz.cz

Zdařilý výlov medailí z hostivařského bazénu

V areálu SCUK v pražské Hostivaři se minulé pondělí uskutečnil 57. ročník vysokoškolské plavecké ligy. Tradiční sportovní soutěž letos ovládli studenti Matfyzu, kteří s velkou převahou vybojovali ve skupině "B" první místo v mužské kategorii a třetí místo v kategorii žen.

Vítězství mužů je opravdu zasloužené. Individuální výkony, které předvedli naši studenti, se v historii výsledků plavecké skupiny "B" často nevidí. Ve dvou disciplínách obsadili matfyzáci první tři místa. A na stupních vítězů jsme byli z osmi disciplín 7x. O skvělých individuálních výkonech, které mají srovnání s nejlepšími časy v historii plavecké ligy se detailně rozepisovat nebudu. Jen mi dovolte jedno srovnání, a to u štafety mužů ve složení Adam Rajský, Adam Osuský, Karel Vlk a Jakub Strnad. Ti ve štafetě na 4 x 50 m prsa předvedli výkon, který jsme ve skupině "B" ještě neviděli. Letos by s tímto časem ve skupině "A" zvítězili a v historii výsledků by nikdy nechyběli na stupních vítězů. Ve skupině "A" jsou zastoupeny ČVUT – FEL, ČVUT – FSv, UK – FTVS, ČZU, VŠE, UK – PedF.

Kompletní výsledky závodů jsou k nahlédnutí na stránkách KTV MFF UK

Katedra tělesné výchovy děkuje studentům za skvělou reprezentaci fakulty.

Autor: Jiří Teplý, KTV

Úvodní foto: Viktor Mácha

Z 57. ročníku vysokoškolské plavecké ligy (foto: KTV MFF UK)

21. 12. 2022; lidovky.cz

Kdo povede Českou poštu? Mezi kandidáty bylo celkem devět jmen, včetně exmanažerů podniku

V polovině června po vypuknutí kauzy Dozimetr, v níž uvázl podnikatel Michal Redl, někdejší spolupracovník Radovana Krejčíře, ale i náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček, se zdálo, že budou padat hlavy. A to nejen politiků, kteří se s Redlem stýkali. V souvislosti s tím upoutal pozornost i šéf České pošty Roman Knap, jenž se ještě před vypuknutím případu s Redlem rovněž sešel.

Podle informací serveru Lidovky.cz ve výběrovém řízení na šéfa pošty znovu "skóroval" Knap. Údajně získal nejvíc bodů. A na druhém místě měl skončit jeho jmenovec Jiří Knap, prezident české pobočky mezinárodní asociace sdružující facility manažery IFMA CZ. Se současným generálním ředitelem státního podniku jej nepojí žádný příbuzenský vztah.

"To máte více informací než já. Nemohu nic potvrdit ani vyvrátit," odpověděl Jiří Knap na otázku serveru Lidovky.cz, zda se výběrového řízení na šéfa České pošty vůbec zúčastnil.

Stávající ředitel pošty Roman Knap, o jehož zájmu dál vést poštu se psalo už dříve, čeká na výsledky tendru. "Rok 2023 bude z pohledu hospodaření České pošty velmi odlišný od let předcházejících. Vedle běžného poklesu poptávky po tradičních poštovních produktech mají zásadní vliv na ekonomiku další tři faktory," uvedl Roman Knap. Zákon o elektronizaci veřejné správy a zřízení dvou milionů datových schránek, nárůst cen energií a zvýšení platů zaměstnanců pošty dle současného šéfa pošty způsobí výpadek či zvýšení nákladů o více než 2,5 miliardy korun.V tendru také exmanažeři podniku

"Rozhodnutí ještě nepadlo a až po návratu se budu zabývat závěry výběrové komise," napsal ministr vnitra Rakušan v SMS minulý týden ze služební cesty do zahraničí. Informaci o vítězi výběrového řízení v úterý nekomentoval. Právě Rakušan bude mít v otázce jmenování nového šéfa České pošty poslední slovo.

Podle informací serveru Lidovky.cz bylo ve výběru na šéfa pošty celkem devět jmen. Jednoho účastníka však ministerstvo vnitra z posuzování vyřadilo. Mezi dalšími uchazeči byl i někdejší šéf jihomoravské pobočkové sítě Jiří Rotschedl. "Ačkoli nemusím patřit mezi favority, jsem přesvědčen, že dokážu Českou poštu posunout k modernímu, spolehlivému a ziskovému podniku. Moje výhoda je, že nejsem zatížen politickými či jinými aférami," uvedl pro Lidovky.cz Rotschedl. Jak dodal, v květnu podal na poště výpověď, protože vedení podniku údajně nestálo o jím navrhované změny. Pro poštu pracoval předtím dva roky.

Z dalších zájemců o funkci nejvyššího "poštmistra" Lidovky.cz narazily také na jméno někdejšího obchodního ředitele podniku Pavla Hendrycha.Vize a směřování pošty

ČSOB

21. 12. 2022; cvut.cz

Studenti vytvořili on-line hru, která simuluje vedení energetické firmy

Přiblížit lidem fungování velké energetické firmy a principy energetiky má za cíl nová on-line hra Energo Play.

S nápadem na tuto edukativní hru její autoři, studenti Stanislav Sadílek, Ondřej Dolejš a Jakub Pelc, vyhráli loňský ročník Energetické olympiády. Nyní se jim ve spolupráci s odborníky ze společností Technologická gramotnost a ČEPS podařilo projekt dokončit. Hra má podle autorů, kteří v současnosti studují FEL A FJFI ČVUT, přispět ke zvýšení energetické gramotnosti středoškolských studentů i široké veřejnosti. Energetická olympiáda se koná pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Trojice spolužáků z benešovského gymnázia se loni rozhodla, že právě forma hry by mohla zaujmout lidi různého věku i povolání. "Chtěli jsme poutavým a zábavným způsobem poukázat na to, že energetika je složité téma a že je hodně o kompromisech," uvedl spoluautor projektu Stanislav Sadílek. Po loňském vítězství se pak studenti pustili do přípravy. Odborné otázky a podklady přitom diskutovali s experty ze společností ČEPS a Technologická gramotnost. Na vývoji hry pracovali necelý rok.

Jak nenaštvat zákazníky a nezkrachovat?

"Hráč se stane ředitelem velké energetické firmy. Prochází 13 koly, kde každé kolo reprezentuje jeden rok. V ka ž d é m kole hr áč i naraz í na n ě jakou ud á lost, nap ří klad poruchu elektr á rny č i mo ž nost p ř ijmout nov é klienty. V n ě kter ý ch z nich pak musí učinit rozhodnutí, která má vliv na výsledné hodnocení," popsal Sadílek průběh hry. Volby jsou hodnoceny podle čtyř kritérií – vlivu na životní prostředí, popularity u zákazníka, finančních dopadů a stability elektrické sítě.

"V ka ž d é m kole tak é hráč nastavuje energetický mix na následující rok, vybírá zdroje, ze kterých se bude elektřina vyrábět. To také výrazně ovlivňuje kritéria a hodnocení hráče. Podle úrovně kritérií hráč postupně sbírá body. Cílem hráče je udržet hodnocení v rovnov á ze a na co nejvyšší úrovni," dodal Sadílek. Ve výsledkové listině si pak různí hráči mohou porovnat, jak dopadli a na základě toho také diskutovat o zvolených strategiích. "A tím dále plnit náš cíl – tedy vzbudit pozornost a zájem o energetiku," podotkl Sadílek. Autorům se bohužel nepodařilo získat dost dat o energetické síti a trhu v Česku, využili tedy informace z Německa. I tak však podle Sadílka hra realisticky ukazuje základní principy energetiky.

Hru čeká další vylepšení

Prvními hráči se v listopadu v Praze stali finalisté letošního ročníku Energetické olympiády. "Momentálně pracujeme na nové grafické podobě hry, aby byla pro hráče poutavější. A také nám dovolí přidat některé nové prvky, jako třeba graf, který vysvětluje tvorbu ceny elektřiny," uzavřel Sadílek s tím, že nová grafika by měla být hotová do konce roku.

Tvůrci hry po maturitě zamířili na ČVUT. Sadílek studuje obor Softwarové inženýrství a technologie, Pelc obor Otevřená informatika. Oba obory jsou na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Třetí vítěz, Ondřej Dolejš, zvolil studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Společnost Energetická gramotnost pořádá Energetickou olympiádu od roku 2018. Letos se do dvoudenního finále, které se na Fakultě elektrotechnické ČVUT uskutečnilo 3. a 4. listopadu, probojovalo 75 studentů a studentek rozdělených do 25 týmů. Zvítězil tým studentů, Vojtěcha Poláka, Kamila Tomáše a Lukáše Kouckého, z pražského gymnázia Jana Keplera. Studenti u odborné poroty zabodovali se zajímavým nápadem na stanici pro likvidaci plastového odpadu, kterou by mohla využívat například logistická centra. Polák, Tomáš a Koucký se zároveň stali nejmladšími vítězi v historii soutěže – v době finále jim nebylo ani 15 let.

21. 12. 2022; Radiožurnál

Odpolední Radiožurnál

Jana Uttendorfská, moderátorka

Vláda zřídila funkci poradce pro národní bezpečnost obsadí Tomáš Pojar. Firmy rozvážejí sirup nurofen do lékáren ho lidé by ho ale podle ministra válka neměli skupovat. Basketbalisté Nymburka se v Bilbau rozloučí s Ligou mistrů. Kolona popojíždí na Pražském okruhu ve směru z letiště na D1 zítra bude zataženo až oblačno s občasným deštěm teploty až 9 stupňů.

mluvčí 1,

Vláda vytvořila funkci poradce pro národní bezpečnost, oznámil to premiér Petr Fiala z ODS podle něj podobná funkce v Česku dlouhodobě chyběla a počítá s ní i vládní programové prohlášení funkci obsadí současný poradce premiéra Tomáš Pojar.

mluvčí 2,

Zkušený diplomat působí jako náměstek ministra pro evropské záležitosti člověk s velkou kompetencí, ale i autoritou nejenom v České republice, ale i v zahraničí, což si myslím, že je důležité pro výkon této důležité funkce.

mluvčí 1,

Distributoři začali rozvážet dětský sirup nurofen do lékáren informoval o tom ministr zdravotnictví Vlastimil Válek stopnula 9, zároveň ale vyzval, aby lidé lék nezkupovali do zásoby stát nemůže prodej regulovat některé lékárny ale zvažují, že prodej omezí sami Českem se stále rychle šíří vlna respiračních onemocnění podle hygieniků je způsobují hlavně chřipka a tzv. RS viry, například Fakultní nemocnice v Brně ode dneška až na výjimky zakazuje návštěvy podle ředitele i varovného bude omezení platit až do odvolání.

mluvčí 3,

Jakmile dojde k nějaké stabilizaci a poklesu těch počtu onemocnění tak budeme na to velmi promptně reagovat a samozřejmě rádi bychom umožnili našim pacientům a jejich příbuzným kontakt v těchto svátečních dnech, ale na druhou stranu nemůžeme ohrožovat ohrožovat na zdraví a nemocnici jako takovou na provozu.

mluvčí 1,

V brněnské fakultní nemocnici je taky přehlcená dětská pohotovost pacienti tam na ošetření čekají až 5 hodin i proto nemocnice žádá dětské lékaře, aby ordinovali i o Vánocích. Meteorologové prodloužili výstrahu před ledovkou téměř na celém území republiky může vydržet až do zítřejšího rána na Moravě až do večera na východě Českomoravské vrchoviny a v Jeseníkách hrozí kromě ledovky i silná námraza, která může lámat větve a stromy zdravotníci v Ústeckém kraji od pondělka už odšetřili stovky lidí, kteří se zranili na zledovatělých chodnících. Kvůli akutním zraněním nemocnice krajské zdravotní odkládají méně závažné operace, říká mluvčí krajské společnosti Jana mrákotová.

mluvčí 4,

Například chomutovská nemocnice ta menší zranění odsunula na pozdější dobu pro aktuální neakutnost, ale i ty bude třeba dále do budoucna řešit lůžkové kapacity jim zatím stačí.

mluvčí 1,

Pravidla, která stanovila britská vláda pro setrvání občanů Evropské unie po brexitu jsou protiprávní rozhodl tak londýnský vrchní soud žalobu na britské ministerstvo vnitra podala lidskoprávní organizace Independent monitoring oss City.

Jaromír Marek, redaktor

Na základě vládou stanoveného mechanismu dostal každý unijní občan, který žil Británii. Nejméně 5 let tzv. statut usedlíka ten mu umožnil dál v zemi neomezeně žít a pracovat ti co ale k 31. prosinci roku 2020 žili v zemi kratší dobu získali tzv. předběžný status usedlíka. V okamžiku, kdy dovrší 5 let života v Británii, musí opět o legalizaci pobytu žádat, jinak o svá práva mohou přijít. Soud teď rozhodl, že tento mechanismus není v souladu s brexitovými dohodami. Ministerstvo vnitra se proti verdiktu může odvolat. Jaromír Marek, Radiožurnál.

mluvčí 5,

Basketbalisty Nymburka čeká od 20 hodin poslední utkání v Lize mistrů bez šance na postup nastoupí na palubovce Bilbaa, které je jistým vítězem skupiny většině hráčů Středočeského týmu nedorazili do Španělska kufry, a tak museli trénovat v dresech soupeře a shánět boty ni dokonce dokonce Bilbao Nymburku půjčilo pár bot po Ondřeji Balvínovi, který ve Španělsku působil pokračuje pivot Petr Benda.

mluvčí 6,

Nezažil jsem to na cestě na zápas pamatuju si jednou, že se stalo, že jsme přiletěli nějakýho zápasu myslím, že to bylo z Ruska a nepřišly nám zavazadla, ale to bylo na cestě zpátky, takže nás moc netrápilo myslím, že to tam bylo taky předvánočníma svátkama, který jsme se stejně rozjeli domů a ty zavazadla během tří dnů přišly.

mluvčí 7,

Pěkné odpoledne vám přejeme s Radiožurnálem v 16 hodin. Skoro 7 minut ruský prezident Vladimir Putin dnes po poradě velení ministerstva obrany ocenil ruské vojáky a jejich boj, se jak sám řekl proti Severoatlantické alianci sliboval i dodání moderních zbraní a nejen to na Radiožurnálu to probereme za chvíli teď víkend přeju vám pěkný den a hezký.

mluvčí 7,

Ruský prezident Vladimir Putin dnes promluvil na poradě vysokého vojenského velení na ministerstvu obrany řekl mimo jiné následující, že Rusko vždy chtělo být součástí civilizovaného světa po rozpadu Sovětského svazu se zdálo, že se to ze dne na den stane a pokračují citací, ukázalo se, že nás tam ale přes veškerou snahu nechtěli tolik slova Vladimíra Putina rozebereme je s naším analytikem a specialistou na dění v Rusku Liborem Dvořákem, který je ve studiu Radiožurnálu dobré odpoledne.

mluvčí 8,

Štěpáne dobré odpoledne vámi všem našim.posluchačům, O o co na dnešní poradě nejvyšších ruských vojenských velitelů šlo především.Víte já bych řekl, že nakonec byla zřejmě ta porada spounktována velmi narychlo a je to jasná reakce na návštěvu Volodymyra Zelenského, která co ne nevidět začne nebo už začíná ve Spojených státech, proč říkám, že to byla rychlá reakce, protože teď jsem zrovna zahlédl venku v režii na jedné z našich televizí zajímavou informaci, že Zelenskyj byl pozván v pátek minulý do Spojených států a teprve v neděli se to celé potvrdilo. To znamená, že Rusko muselo reagovat rychle, také dnes dopoledne Dmitrij Peskov Putinův mluvčí mluvil o tom, že se možná sejdou stálí členové bezpečnostní rady Ruské federace tj. vypadá to hodně improvizovaně, ale Putin k tomu využil toho využil k tomu prohlášení, například o, které jste mluvil, jinak samozřejmě mluvil také o tom, jaké další zničující zbrojní systémy bude mít ruská armáda k dispozici zase té proklamace celkem jasná a srozumitelná, protože za těch 10 měsíců na Ukrajině se ruská armáda a její zbraně příliš nevyznamenaly.

mluvčí 7,

Právě navážu, jak se Moskva dívá na tu dnešní nečekanou cestu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Spojených států co to může znamenat co může následovat?

mluvčí 8,

Zatím jsme slyšeli jenom reakce těch, u kterých se to dá očekávat a je to jejich profesionální povinností. Tady mám na mysli opět Dmitrije Peskova, který rovnou prohlásil, že z ní nic dobrého nekouká z této návštěvy, že bude znamenat jenom další eskalaci napětí v té válečné zóně, no a potom reagovali reagoval ruská blogosféra třeba a reagovali také někteří vojenští odborníci a ty reakce jsou vesměs velmi nepříznivé až, řekl bych vůči Volodymyru Zelenskému nepřátelské, ale to se vcelku dalo očekávat. Uvidíme, co se dnes ve Washingtonu všechno odehraje, budeme se tomu věnovat hned zítra od rána.

mluvčí 7,

Komentátor Libor Dvořák v odpoledním vysílání Radiožurnálu díky a na slyšenou.

mluvčí 8,

Na slyšenou.

mluvčí 7,

Benny kravis posloucháte odpolední Radiožurnál futuristické vozítko nabíjející elektromobily energií z vodíku takový je koncept nového stroje od vývojářů z Jablonce nad Nisou. Příští rok by jejich mobilní nabíječka aut mohla najít uplatnění v praxi, jak přesně funguje nejen o tom už za chvíli po one.Mobilní nabíječku pro elektromobily s názvem AGE tubot dokončují experti z Jablonce nad Nisou. Elektřinu vyrábí díky vodíkovému generátoru. Za nápadem stojí česká vývojářská společnost devin, která se na podobné vodíkové technologie dlouhodobě zaměřuje.

mluvčí 9,

Větší hala v Jablonci nad Nisou a v rohu stojí šedomodro černé vozítko na čtyřech kolech je na něm nápis AGE tubot.

mluvčí 10,

Má tvar takového designového kvádru se zaoblenými rohy v podstatě se jedná o elektricky poháněnou autonomní platformu, která má rozměry zhruba 2 a půlkrát 1,5 metru půdorys na výšku máte vozítko necelé 2 m 10, abysme se vešli do, případně nějakých krytých stání podzemních garáží.

mluvčí 9,

Popisuje konstruktér firmy dein Petr Jeniš, který má tento projekt na starost.

mluvčí 6,

Jednou tak bylo.

mluvčí 9,

Se rozbalí mobilní nabíječka elektroaut od devinu by měla v příštím roce v pilotním projektu fungovat u prvního zákazníka z Jablonce nad Nisou Ondřej Vaňura Radiožurnál.

mluvčí 7,

Do Vánoc pravděpodobně zmizí sníh minimálně, tedy ve městech počasí vám nabídneme na Radiožurnálu v dalších zprávách za 4 minuty.

Martin Křížek, moderátor

Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části cen elektřiny a plynu. Opatřením chce zabránit růstu nákladů na distribuci energií. Po zasedání vlády o tom informoval Robert premiér Robert Petr Fiala z ODS kompenzace za zastropování podle ministerstva průmyslu a obchodu vyjdou zhruba na 22,5 miliardy korun. Pražský městský soud potvrdil Patriku tuovi 10 měsíců vězení za nenávistné výroky o Ukrajincích druhému obžalovanému Tomáši Čermákovi soud prvoinstanční verdikt zmírnil. Místo šesti měsíců ve vězení dostal podmínku muži v srpnu zveřejnili na Facebooku video, ve kterém Ukrajincům nadávali a vyzývali k demonstracím proti nim. Podle soudu se tím dopustili trestných činů hanobení národa a podněcování k nenávisti.

mluvčí 14,

Švédská vláda varuje domácnosti a společnosti před bezprecedentními výpadky elektřiny. S těmi se může Švédsko potýkat v důsledku odstávek jaderných reaktorů chladného počasí a růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu. Už před několika dny švédská vláda domácnostem doporučovala, aby šetřili proudem a sníh vydrží do Štědrého dne. Hlavně na horách především v Krkonoších a Beskydech a taky tam, kde teď leží víc než 10 cm sněhu. Ukazuje to výhled meteorologů. Naopak Šumavu a Krušné hory zasáhne obleva celkem výrazně. V dalších dnech se totiž oteplí až na 11 stupňů. Pětinásobný vítěz fotbalové Ligy mistrů Isco skončil v Seville s klubem se dohodl po čtyřech měsících na ukončení smlouvy předtím působil 9 let v Realu Madrid za Sevillu odehrál bývalý španělský reprezentant 19 soutěžních zápasů a dal 1 gól.

21. 12. 2022; irozhlas.cz

Mobilní vodíková nabíječka pro elektromobily by mohla začít fungovat už příští rok. Vyvíjí ji v Jablonci

Mobilní nabíječku pro elektromobily s názvem H2BOT dokončují experti z Jablonce nad Nisou. Elektřinu vyrábí díky vodíkovému generátoru. Za nápadem stojí česká vývojářská společnost DEVINN, která se na podobné vodíkové technologie dlouhodobě zaměřuje. Nabíječka by měla fungovat třeba na velikých parkovištích a nemusela by u ní fyzicky být žádná obsluha.

Větší hala v Jablonci nad Nisou a v jednom z rohů stojí šedo-modro-černé vozítko na čtyřech kolech s nápisem H2BOT. Právě tohle je mobilní nabíječka, na které zdejší vývojáři ještě pracují.

"Má tvar takového designového kvádru se zaoblenými rohy. V podstatě se jedná o elektricky poháněnou autonomní platformu, která má rozměry zhruba 2,5 krát 1,5 metru půdorys, výšku má vozítko necelých 2,1 metru. Výška je daná úložištěm vodíku a také je to dané tím, abychom se vešli do krytých stání, podzemních garáží," popisuje Radiožurnálu konstruktér firmy DEVINN Petr Jeniš, který má tento projekt na starost.

Vše má fungovat tak, že operátor vozítka může být kdekoliv na světě a vozítko se bude třeba na velkém parkovišti bez dostatku pevných nabíječek pohybovat samostatně.

Přijede k elektromobilu, vysune se robotické rameno, díky kameře pozná, kam přesně dát zástrčku, a pak se o nabití postará.

"Aktuálně ladíme to, abychom mohli vozítko správně řídit. Funguje pohon, funguje zatáčení, ale potřebujeme ještě z pracoviště operátora řídit robotické rameno, případně nabíjecí výkon. Po mechanické stránce je vozítko víceméně hotové, ale tohle je ladění softwaru," dodává Jeniš.

Náhrada za dieselagregátor

Ve středu vozítka je prostor pro zásoby vodíku. "Kde se jako bombička do sifonu dá vyměňovat zásoba, paleta, která má 225 kilowatt elektrické energie," vysvětluje zakladatel a ředitel firmy Luboš Hajský.

"V pravé části máme palivový článek, kde se vodík oxiduje s kyslíkem a vzniká elektrická a tepelná energie a tu přenášíme do přední části, kde máme takový výdej, to znamená, že tam máme baterii, kterou kontinuálně nabíjíme a z ní bereme do DC DC nabíječky. Potom musíme mít komunikaci, která je bezpečná tak, aby někdo vozidlo nemohl ovládnout. Je tam hodně kódování, hodně šifrování. Těch disciplín na tom je hodně," dodává Hajský.

Mobilní nabíječka stojí na stejné technologii výroby elektřiny jako vodíkový generátor H2BASE. Ten firma v praxi představila na loňském festivalu Rock for People, kde poháněl jedno pódium.

Oceňuje ho Pavel Hrzina z katedry Elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT. U nabíječky elektroaut je ovšem trochu skeptický.

"Náhrada dieselagregátu za čistý zdroj je skvělá, ale tady si neumím představit, že to bude jezdit někde po parkovišti už jenom z toho důvodu, že takhle získaná energie bude hodně drahá, když do toho rozpočítáme cenu za zařízení a tak dále. Ale na druhou stranu, využití pro dobíjení uvíznutých elektromobilů v zácpě a podobně, tam by to špatné nebylo," vysvětluje.

Mobilní nabíječka od DEVINNU by měla v příštím roce v pilotním projektu fungovat u prvního zákazníka.

21. 12. 2022; Radiožurnál

Noční Radiožurnál

mluvčí 1,

Česko dál trápí ledovka výstraha meteorologů platí až do zítřejších devíti hodin pro ústecký a část Libereckého kraje a taky pro několik regionů na Vysočině a ve Slezsku. Na mnoha místech měly dnes problémy autobusy městské dopravy kvůli liverovce vyhlásil třeba Rychnov u Jablonce nad Nisou kalamitní stav. Česko by mohlo na nákup 210 bojových vozidelidel ze Švédska zaplatit přes 50 miliard korun České televizi to řekla ministryně obrany Jana Černochová z ODS. Stát se Švédskem a firmou BE a systéms podepsal nezávazné memorandum o dodávce vozidel. To podle Černochové obsahuje taky bod, že na zakázce by se měly podílet i české firmy, a to asi ze 40 %. Bývalý americký prezident Donald Trump vykázal mezi lety 2015 A2 tisíce 20 ztrátu ve svém podnikání v hodnotě v přepočtu asi 11,5 miliardy korun, vyplývá to z dokumentů zveřejněných kongresovým výborem pro státní příjmy. Tato informace podle agentury Reuters narušuje prezidentskému kandidátovi pro rok 2024 dlouho budovaný obraz úspěšného podnikatele a o další postavu se rozrostlo městský betlém v radnicích u Rokycan. Nově v něm přibyla Božena Kamenická. Známá taky jako bába Radnická lidová léčitelka a bylinkářka ve městě strávila část života a pro pomoc k ní jezdili nemocní z domova i z ciziny.Argentinský fotbalista Lionel Messi se podle francouzského deníku Le parissien dohodl s Paris San Germain. Na prodloužení smlouvy, která mu měla vypršet v létě. Hráč ani klub informaci ale zatím nepotvrdili.

mluvčí 2,

Skoro 2 000 000 A8 set 1 000 Kč plus více než 10,5 tisíce splněných přání děkujeme, že i letos se stáváte ježíškovými vnoučaty a pomáháte klientům domovů seniorů plnit jejich malá i velká přání. Těch co ještě čekají na splnění je v tuhle chvíli něco kolem dvou stovek a najdete je na webu Ježíškova vnoučata cz.

mluvčí 2,

Tak trochu trochu futuristická koleda od Bohuše Josefa ve večerním Radiožurnálu a my budeme mluvit o jednom futuristickém vozítku, které nabíjí elektromobily energií z vodíku. Takový je koncept nového stroje od vývojeářů z Jablonce nad Nisou, jak přesně funguje o tom na Radiožurnálu uslyšíte už za malou chvíli.22 41 tady je stále večerní Radiožurnál, jak už jsem předestřel mobilní nabíječku pro elektromobily dokončují. Experti z Jablonce nad Nisou elektřinu vozítku vyrábí díky vodíkovému generátoru.

mluvčí 3,

Vše má fungovat tak, že operátor vozítka může být kdekoliv na světě a vozítko se bude třeba na velkém parkovišti bez dostatku pevných nabíječek pohybovat samostatně.

mluvčí 4,

Tady máme zadek vozu přijede k elektromobilu, a tak jak můžu vidět v tuhle chvíli, tak se vysune robotické rameno. Díky kameře pozná, kam přesně dát zástrčku a pak se o nabití.

mluvčí 5,

Postará.

mluvčí 6,

V pravé části máme palivový článek, kde se nám vodík oxiduje s kyslíkem a vzniká nám elektrická a tepelná energie máme baterii a zní bereme do dcdc nabíječky.

mluvčí 3,

Vysvětluje zakladatel a ředitel firmy devin Luboš hhajský. Mobilní nabíječka stojí na stejné technologii výroby elektřiny jako vodíkový generátor h tubas ten firma v praxi představila na loňském festivalu Rock for People, kde poháněl jedno pódium. Oceňuje ho Pavel hrzina z katedry elektrotechnologie fakulty elektrotechnické ČVUT u nabíječky elektroaut je ovšem trochu skeptický.

mluvčí 7,

mluvčí 4,

Se balí.

mluvčí 3,

Mobilní nabíječka elektroaut oddevinu by měla v příštím roce v pilotním projektu fungovat u prvního zákazníka z Jablonce nad Nisou Ondřej Vaňura.

mluvčí 2,

Jsem přesvědčený o tom, že jednou vznikne film o dennu reynoldsovi, to je frontman doznívající kapely Imagine Dragon z těch atraktivních dějových linek by mohl mít víc než dost. Zatím se ale musíme spokojit s filmyem ohitney Houston, který půjde do kin zítra. Jmenuje se iona Dan swit samambadi a podrobnosti o něm uslyšíte na Radiožurnálu ještě před třiadvacátou.

mluvčí 2,

Z malého nočního klubu se zpěvačka hitney Houston dostala na největší světové stadiony. Měla jedinečný dar úžasného hlasu její život ale jednoduchý nebyl. I o tom je nový film iona Dan suit sammbdy zítra bude mít premiéru v českých kinech.

mluvčí 8,

Na jedné straně je jedna z nejtalentovanějších zpěvaček své generace s šesti hudebními cenami Grammy na straně druhé drogy alkohol a nevěra.V se únor 1983 a mladá Britney Houston vystupuje se svojí matkou v nočním klubu v New Yorku. Právě tam ji objevil producent Clive Davis a okamžitě s ní podepsal nahrávací smlouvu i tenhle zlomový okamžik. Nový snímek imon dancewitam Bady připomíná.Za filmem stojí mimo jiné i scenárista Anthony mccarton, který s životopisnými snímky má zkušenosti v roce 2014 napsal teorii všeho o teoretickém fyzikovi stevenu hawkingovi a před čtyřmi lety zaujal filmem Bohemian Rhapsody o kapele Queen. V jeho aktuálním filmu si slavnou americkou zpěvačku zahrála herečka Naomi akiová. Sama witney Houston se do paměti fanoušků zapsala taky hlavní rolí ve filmu osobní strážce, kde si v roce 1992 zahrála po boku Kevina coostnera. Americká ikona se tehdy do dostala poprvé k filmu a podpořila tak svoji úlohu výrazné zástupkyně afroamerické společnosti v showbyznysu. Jiří Štefl Radiožurnál.

20. 12. 2022; Medical Tribune

Komplexně o onkologickém výzkumu v ČR

Začátkem prosince se v Olomouci uskutečnilo setkání více než dvou stovek výzkumníků zabývajících se problematikou nádorových onemocnění – 17th Czech Annual Cancer Research Meeting. Nejen na to, o jakých novinkách z oblasti molekulární patologie, prediktivní onkologie, výzkumu a vývoje diagnostických postupů či protinádorových léčiv se diskutovalo, jsme se zeptali jednoho z hlavních vědeckých koordinátorů doc. MUDr. Mariána Hajdúcha, Ph. D., ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého a lékařského ředitele Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR).

"Ve vazbě na vznik NÚVR jsme se rozhodli konvertovat původní 17. dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie do jedné společné komplexní celonárodní konference a chtěli bychom v tomto formátu pokračovat i nadále. Součástí konference byly i 17. dny molekulární patologie a 105. olomoucký histopatologický seminář. Ukazuje se totiž, že komunita lidí, kteří se v České republice věnují onkologickému výzkumu, je velká a že tato multioborová akce vytváří prostředí pro výměnu zkušeností a navazování nových spoluprací," uvedl pro Medical Tribune doc. Hajdúch.

Hlavním trendem, který podle něj hýbe světem molekulární patologie a prediktivní onkologie, je opravdu masivní zavedení moderních sekvenačních technologií do běžné praxe, kde pomáhají u konkrétního jedince identifikovat mutace nebo změny v nádorových buňkách, jež lze ovlivnit cílenou léčbou. "Myslím si, že spějeme do období genomické medicíny, ve kterém již bude rutinní záležitostí provádět třeba analýzu zárodečného genomu všech narozených obyvatel. Už teď jsme schopni detekovat celou řadu rizikových genotypů pro konkrétní nádorová onemocnění, přičemž významná část z nich je preventabilní," konstatoval. Dodal přitom, že aktuálně je poměrně značné úsilí napřeno do vytvoření referenčního genomického standardu pro českou populaci, který by byl posléze využitelný pro diagnostiku patogenicity některých genetických nálezů. Na tomto projektu se spolupodílejí Masarykova univerzita, Univerzita Palackého a Univerzita Karlova.

"Další velmi zajímavý koncept představují léčiva, která jsou indikována bez ohledu na to, o jaký histologický typ nádoru se jedná. Tento agnostický přístup de facto funguje u většiny malignit, které mají konkrétní molekulární alteraci," vysvětlil M. Hajdúch s tím, že terapie určená na základě molekulárních změn, nikoli histologického typu nádoru, je budoucností onkologie.

Zaměřeno na neinvazivní metody detekce nádorů

Pokud se týká nádorových biomarkerů, o kterých se na Czech Annual Cancer Research Meeting hojně diskutovalo, v současnosti se velice nadějnou jeví snaha o vývoj neinvazivních metod časného záchytu onkologických onemocnění, které budou pro pacienty komfortnější a zároveň budou dostatečně specifické a využitelné pro širší preventivní screening. "Obecně platí, že čím je zdrojový biologický materiál pro vyšetření biomarkerů blíže tumoru, tím je vyšší pravděpodobnost, že budou diskrétní změny zachyceny. Na našem pracovišti proto momentálně intenzivně pracujeme třeba na analýze biomarkerů z vydechovaného vzduchu pro detekci karcinomu plic, z cervikálního hlenu pro odhalení gynekologických nádorů nebo ze slz pro identifikaci některých tumorů centrálního nervového systému," poznamenal doc. Hajdúch. Dodal přitom, že slibné výsledky výzkumníci z ÚMTM LF UP zaznamenali v případě hodnocení proteinů v kondenzátu vydechovaného vzduchu, tvořících určitý proteinový podpis, jenž by mohl být vhodný pro odlišení pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic od jedinců zdravých nebo s chronickou obstrukční plicní nemocí. "Nyní plánujeme prospektivní validační studii, která by nezávisle ověřila význam proteinového podpisu z dýchacích cest," naznačil.

Inovativní přístupy k diagnostice i léčbě

Z hlediska inovativních diagnostických a terapeutických postupů upozornil doc. Hajdúch hned na několik prezentací výzkumných skupin spadajících pod Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR). Jednou z nich byla i přednáška RNDr. Cyrila Bařinky, Ph. D., z Biotechnologického ústavu AV ČR věnovaná vývoji fluorescenčního molekulárního rotoru, který specificky váže prostatický membránový antigen (PMSA), významný biomarker pro diagnostiku a léčbu karcinomu prostaty (generovaný fluorescenční signál je úměrný koncentraci PSMA). "Ukazuje se, že tento rotor by mohl být využitelný pro zobrazování nádorů prostaty a potenciálně i pro jejich terapii," komentoval doc. Hajdúch. Zmínil se dále o přednášce prof. Ing. Michala Hocka, CSc., DSc., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jenž je vedoucím výzkumného programu NÚVR zaměřeného na výzkum a vývoj protinádorových léčiv a terapeutických postupů a který se na olomoucké konferenci zabýval tématem modifikovaných nukleosidů, nukleotidů a nukleových kyselin jako potenciálních cytostatik.

Jako perspektivní pro onkologii se podle M. Hajdúcha zdá být také oblast radiofarmak, kdy je možné prostřednictvím různých ligandů a protilátek konjugovaných s radioaktivní značkou cílit struktury nádoru – jak pro účely jeho diagnostiky, tak i léčby. V této souvislosti se zmínil o práci, na které ÚMTM LF UP spolupracuje s Ústavem klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc a s německými kolegy z Helmholtz-Zentrum Dresden Rossendorf. "Prezentovali jsme výsledky experimentálních in vivo studií, ve kterých jsme hodnotili vylepšenou farmakokinetiku jednoho z takových léčiv používaných v terapii karcinomu prostaty. Podle mého názoru se skutečně jedná o slibnou výzkumnou oblast, do které je třeba investovat úsilí a prostředky. Terapeutické efekty radiokonjugátů, které vidíme právě u karcinomu prostaty, jsou totiž velice impresivní, proto věřím, že by se podobně mohly uplatnit i u jiných nádorů," konstatoval doc. Hajdúch.

Program Czech Annual Cancer Research Meeting se rovněž dotkl například role zánětu a imunity nebo role metabolismu lipidů u nádorových onemocnění. "Nádorové buňky mají celou řadu signálních drah aktivovaných mimo jiné prostřednictvím lipidové signalizace a mají změněný metabolismus lipidů, což se projevuje ve způsobu, jakým zajišťují vysokou metabolickou poptávku. Jsou proto snahy využít tyto specifické metabolické změny a klinickou lipidomiku pro časnou diagnostiku malignit nebo stratifikaci rizikových skupin pacientů. Víme navíc, že některá léčiva používaná v jiných indikacích, jež ovlivňují buněčný metabolismus, třeba statiny nebo metformin, mají významný chemoprotektivní účinek a snižují riziko vzniku nádorových onemocnění. Otázkou tedy je, zda a jak by se to dalo efektivně aplikovat v onkologické terapii," podotkl doc. Hajdúch.

Vzpomenul i přednášku vědeckého ředitele NÚVR prof. RNDr. Ondřeje Slabého, Ph. D., z Lékařské fakulty a CEITEC Masarykovy univerzity o precizní medicíně v dětské onkologii, která v posledním desetiletí zaznamenala rychlý rozvoj a vyústila v nové terapeutické možnosti založené na molekulárních biomarkerech. Profesor Slabý představil soubor více než 190 dětí s vysoce rizikovými solidními nádory, které od září 2016 do srpna 2022 úspěšně podstoupily komplexní genomové profilování. Pro terapii bylo využitelných 40 procent nálezů, přičemž nejběžnějšími typy alterací byly jednonukleotidové varianty a malé inzerce/delece.

Umělá inteligence pro zrychlení vývoje protinádorových léčiv

Závěr konference patřil analýze dat, mimo jiné pomocí umělé inteligence (artificial intelligence, AI). "Ta je nepochybně dobrým sluhou, ale i zlým pánem. Nástroje založené na algoritmech AI zcela jistě dokážou optimalizovat diagnostické procesy v radiologii nebo digitální patologii, ale stále je vyžadována konfirmace nálezu a diagnózy radiologem či patologem – a tak to, domnívám se, ještě dlouho zůstane," poznamenal doc. Hajdúch. Aktuálně jsou však studovány možnosti využití umělé inteligence například pro predikci genetického pozadí nádoru na základě jeho morfologie nebo pro in vitro hodnocení mechanismu účinku léčiv v nádorových buňkách. "Za tímto účelem jsme ve spolupráci se skupinou profesora Jana Kybice z Fakulty elektrotechnické ČVUT vypracovali AI algoritmy, které nám díky analýze digitálních kontrastních snímků pomáhají identifikovat možné molekulární mechanismy, jež se podílejí na protinádorovém účinku studované látky. To nám umožňuje zrychlit vývoj protinádorových léčiv," objasnil M. Hajdúch.

Vznikla Česká společnost pro výzkum nádorů

Czech Annual Cancer Research Meeting podle něj jasně ukázal, že výzkumné týmy sdružené v NÚVR mají na co navazovat a jsou hybateli onkologického výzkumu v České republice. "Konference byla současně místem setkání rady NÚVR, ze kterého jsem měl velmi dobrý dojem. Řešili jsme převážně administrativní náročnost projektu, která je opravdu mimořádně velká a představuje jednu z nejsložitějších částí celého projektu. Osobně bych byl raději, kdyby pravidla byla nastavena lépe a mohli jsme se administrativnímu tlaku vyhnout, protože boj s ním spotřebovává energii a čas, které bychom jinak mohli věnovat vlastnímu výzkumu. Další velkou výzvou je pro nás všechny koordinace aktivit více než sedmdesáti výzkumných skupin z jedenácti institucí. Nicméně děláme všechno pro to, abychom byli úspěšní," uvedl M. Hajdúch a dodal, že i díky konferenci měli představitelé NÚVR možnost vyslechnout si prezentace výzkumných týmů, se kterými zatím nespolupracují: "Ukázalo se však, že v mnoha směrech bychom velmi efektivně spolupracovat mohli – a dokonce měli. To jen podtrhuje reálnou potřebu a smysluplnost vzniku NÚVR, který umožní lepší propojení celé komunity výzkumníků v onkologii."

Docent Hajdúch také poznamenal, že letos byla díky NÚVR založena Česká společnost pro výzkum nádorů, z. s. – odborná společnost, jejíž činnost je garantována ústavem a je v přímé vazbě na jeho aktivity. Jejím cílem je integrovat vědecké, vědecko-pedagogické a odborné pracovníky z medicíny a přírodovědných oborů, kteří se zabývají problematikou nádorových onemocnění, a vytvořit společnou platformu pro komunikaci, vzdělávání a internacionalizaci českého onkologického výzkumu. Činnost odborné společnosti by se měla naplno rozjet od příštího roku.

Foto Denisa Pavelková

Foto Tomáš Železný

20. 12. 2022; Lidové noviny

Bohulibý dokument narazil

Sdružení Učitelská platforma přišlo před Vánocemi s iniciativou podpořenou masivní informační kampaní. Do světa vyslalo Etický kodex učitele, na kterém se podílela taky Česká školní inspekce a různé školské asociace.

Dokument je to bohulibý, avšak nepřináší nic převratného. Píše se v něm, že učitel přijímá spoluodpovědnost za sebe a svět, v němž žije, a vede k tomu i své žáky, vytváří prostředí, ve kterém se každé dítě cítí bezpečně, a tak podobně.

Teď se ale ozývá další spolek jménem Pedagogická komora, který se cítí opomíjený, protože ke spolupráci nebyl pozván, a tvrdí, že kvalita textu je špatná. Skutečnost je taková, že Učitelská platforma a spolek Pedagogická komora jsou na mediálním poli tak trochu rivalové, což ovšem úplně neškodí, protože konkurence bývá vždycky dobrá. Jen zopakujme, že název Pedagogická komora je zavádějící, protože o skutečnou profesní komoru nejde, i když původním záměrem bylo stát se zárodkem čehosi takového, co mají třeba lékaři nebo architekti, ale učitelé ne.

Koncem listopadu proběhlo na elektrotechnické fakultě (FEL ČVUT) finále soutěže v sázení, což by mohlo někoho překvapit, protože sázkaři se netěší dvakrát dobré pověsti. Tady šlo ale o to, kdo vymyslí nejchytřejší strategii, tedy cestu k výhře. Vítězem se stal čtyřčlenný tým vedený doktorandem Šimonem Mandlíkem z FEL ČVUT. Díky chytré strategii porazil 29 vysokoškolských týmů z celé republiky. Společně s týmy z MatFyzu, které skončily na 2. a 3. místě, si rozdělil celkovou finanční odměnu 100 000 korun, což není nic moc, ale nevadí, další peníze mohou časem vyhrát.

Ve studentských volbách nanečisto získala minulý týden přes polovinu hlasů Danuše Nerudová. Akce, kterou pravidelně pořádá společnost Člověk v tísni, mívá vždy poměrně značnou publicitu, jen málokdy ale její výsledky odpovídají výsledkům skutečných voleb. Není divu. Středoškoláci vědí o světě ještě velmi málo. Připomeňme, že v roce 2017 dali nejvíc hlasů Jiřímu Drahošovi, svého času je fascinoval Dominik Ferri a v loňských parlamentních volbách by podle nich zvítězila TOP 09 následovaná Piráty, tedy strany, které dopadly ve skutečnosti dost špatně. V zásadě je ovšem pořádání voleb nanečisto užitečný projekt, protože přibližuje žákům demokratické principy.

Od roku 2025 budou muset školy poskytovat ministerstvu školství přesnější data. Vzhledem k tomu, že už dostávají peníze nejen podle počtu žáků, ale také podle počtu odučených hodin, jsou potřeba například údaje o počtech pedagogických pracovníků. Práce přibude ředitelkám mateřských škol. Nově budou muset uvádět individuální údaje předškoláků. Rodné číslo, data zahájení a ukončení vzdělávání v dané školce či údaj, zda se místo trvalého pobytu předškoláka nachází ve spádovém obvodu školky. Ministerstvo školství tvrdí, že některé položky z výkazů naopak zmizí, ale znáte to...

Foto:

20. 12. 2022; Právo - (cie)

FOTO

Finále Robosoutěže 2022 pro střední školy vyhrál po dramatickém souboji robot-basketbalista z Gymnázia Na Vítězné pláni v Praze 4.

Foto: ROBOSOUTĚŽ ZNÁ VÍTĚZE. Ve finále se utkalo 36 robotů, tříčlenné týmy měly za úkol postavit a naprogramovat robota, který dokáže bez pomoci posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše. "Finále ukázalo, že letošní úloha patřila k nejnáročnějším ve čtrnáctileté historii, ale byla atraktivní nejen pro publikum, i pro soutěžící,” uvedl hlavní organizátor Martin Hlinovský z katedry řídící techniky FEL ČVUT.

Foto Fakulta elektrotechnická

20. 12. 2022; prazskypatriot.cz

Studenti vytvořili on-line hru, která simuluje vedení energetické firmy

Přiblížit lidem fungování velké energetické firmy a principy energetiky má za cíl nová on-line hra Energo Play. S nápadem na hru její autoři, studenti Stanislav Sadílek, Ondřej Dolejš a Jakub Pelc, vyhráli loňský ročník Energetické olympiády.

Nyní se jim ve spolupráci s odborníky ze společností Technologická gramotnost a ČEPS podařilo projekt dokončit. Hra má podle autorů, kteří v současnosti studují FEL A FJFI ČVUT, přispět ke zvýšení energetické gramotnosti středoškolských studentů i široké veřejnosti. Energetická olympiáda se koná pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Po loňském vítězství se pak studenti pustili do přípravy. Odborné otázky a podklady přitom diskutovali s experty ze společností ČEPS a Technologická gramotnost. Na vývoji hry pracovali necelý rok.

Jak nenaštvat zákazníky a nezkrachovat?

"Hráč se stane ředitelem velké energetické firmy. Prochází třinácti koly, kde každé kolo reprezentuje jeden rok. V každém kole hráči narazí na nějakou událost, například poruchu elektrárny či možnost přijmout nové klienty. V některých z nich pak musí učinit rozhodnutí, která má vliv na výsledné hodnocení," popsal Sadílek průběh hry. Volby jsou hodnoceny podle čtyř kritérií – vlivu na životní prostředí, popularity u zákazníka, finančních dopadů a stability elektrické sítě.

Ve výsledkové listině si pak různí hráči mohou porovnat, jak dopadli a na základě toho také diskutovat o zvolených strategiích. "A tím dále plnit náš cíl – tedy vzbudit pozornost a zájem o energetiku," podotkl Sadílek. Autorům se bohužel nepodařilo získat dost dat o energetické síti a trhu v Česku, využili tedy informace z Německa. I tak však podle Sadílka hra realisticky ukazuje základní principy energetiky.

Hru čeká další vylepšení

Zvítězil tým studentů, Vojtěcha Poláka, Kamila Tomáše a Lukáše Kouckého, z pražského gymnázia Jana Keplera. Studenti u odborné poroty zabodovali se zajímavým nápadem na stanici pro likvidaci plastového odpadu, kterou by mohla využívat například logistická centra. Polák, Tomáš a Koucký se zároveň stali nejmladšími vítězi v historii soutěže – v době finále jim nebylo ani 15 let.

20. 12. 2022; technickytydenik.cz

Studenti vytvořili on-line hru, která simuluje vedení energetické firmy

Přiblížit lidem fungování velké energetické firmy a principy energetiky má za cíl nová on-line hra Energo Play.

S n á padem na tuto edukativní hru její autoři, studenti Stanislav Sadílek, Ondřej Dolejš a Jakub Pelc, vyhráli loňský ročník Energetické olympiády. Nyní se jim ve spolupráci s odborn í ky ze spole č nost í Technologick á gramotnost a Č EPS poda ř ilo projekt dokon č it. Hra má podle autorů, kteří v sou č asnosti studuj í FEL A FJFI Č VUT, p ř isp ě t ke zv ýš en í energetick é gramotnosti st ř edo š kolsk ý ch student ů i š irok é ve ř ejnosti. Energetická olympiáda se koná pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Trojice spolužáků z benešovského gymnázia se loni rozhodla, že právě forma hry by mohla zaujmout lidi různého věku i povolání.

"Chtěli jsme poutavým a zábavným způsobem poukázat na to, že energetika je složité téma a že je hodně o kompromisech,"uvedl spoluautor projektu Stanislav Sadílek. Po loňském vítězství se pak studenti pustili do přípravy. Odborné otázky a podklady přitom diskutovali s experty ze společností ČEPS a Technologická gramotnost. Na vývoji hry pracovali necelý rok.

Jak nenaštvat zákazníky a nezkrachovat?

"Hráč se stane ředitelem velké energetické firmy. Prochází 13 koly, kde každé kolo reprezentuje jeden rok. V ka ž d é m kole hr áč i naraz í na n ě jakou ud á lost, nap ří klad poruchu elektr á rny č i mo ž nost p ř ijmout nov é klienty. V n ě kter ý ch z nich pak musí učinit rozhodnutí, která má vliv na výsledné hodnocení,"popsal Sadílek průběh hry. Volby jsou hodnoceny podle čtyř kritérií - vlivu na životní prostředí, popularity u zákazníka, finančních dopadů a stability elektrické sítě.

"V ka ž d é m kole tak é hráč nastavuje energetický mix na následující rok, vybírá zdroje, ze kterých se bude elektřina vyrábět. To také výrazně ovlivňuje kritéria a hodnocení hráče. Podle úrovně kritérií hráč postupně sbírá body. Cílem hráče je udržet hodnocení v rovnov á ze a na co nejvyšší úrovni,"dodal Sadílek. Ve výsledkové listině si pak různí hráči mohou porovnat, jak dopadli a na základě toho také diskutovat o zvolených strategiích. "A tím dále plnit náš cíl - tedy vzbudit pozornost a zájem o energetiku,"

podotkl Sadílek. Autorům se bohužel nepodařilo získat dost dat o energetické síti a trhu v Česku, využili tedy informace z Německa. I tak však podle Sadílka hra realisticky ukazuje základní principy energetiky.

Hru čeká další vylepšení

Prvními hráči se v listopadu v Praze stali finalisté letošního ročníku Energetické olympiády. "Momentálně pracujeme na nové grafické podobě hry, aby byla pro hráče poutavější. A také nám dovolí přidat některé nové prvky, jako třeba graf, který vysvětluje tvorbu ceny elektřiny,"uzavřel Sadílek s tím, že nová grafika by měla být hotová do konce roku.

19. 12. 2022; nasepraha.cz

Finále Robosoutěže 2022 vyhrál "robot-basketbalista"

Ve finále letošní Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy se v pátek 16. prosince utkalo 36 robotů. 35 bylo středoškolských, kteří postoupili ze 160 účastníků základních kol, a proti nim 1 vysokoškolský přímo od místních studentů programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Tým Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni (Praha 4) ve složení Samuel Kantor, Filip Švadlenka a Martin Kubeš slaví vítězství.

Zdroj: ČVUT

Finále 14. ročníku Robosoutěže konané pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle ČVUT vyvrcholilo vyřazovacími jízdami v pátek 16. prosince kolem 16. hodiny. Tříčlenné týmy středoškolských studentů měly v letošní soutěži za úkol v rámci zadání s názvem Basketbal postavit a naprogramovat robota, který dokáže bez další pomoci posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše.

Vítězové a finále přerušované potleskem

Do finále se z předchozích čtyř kol kvalifikovalo 35 týmů z celé republiky, z každého kola osm s nejlepším umístěním. Třem dalším týmům pořadatelé udělili divoké karty. Navíc byl ve finálové hře i jeden robot přímo od místních studentů programu Kybernetika a robotika Už v průběhu dopoledních jízd bylo jasné, že pomyslná výkonnostní laťka finále je zase o něco výš než v předchozích kolech, v nichž při jízdě nikdo nedosáhl maximálního počtu 38 bodů. To se ve finále povedlo několikrát a diváci v Zengerově posluchárně takové okamžiky ocenili bouřlivým potleskem.

místo – tým Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni (Praha 4) ve složení Samuel Kantor, Filip Švadlenka a Martin Kubeš

místo – tým Netrefím i prázdný koš ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia (Praha 5) ve složení Petr Herman a Václav Mareš

místo – tým KRK Robotics z Gymnázia Beroun ve složení Filip Rosický, Tomáš Kotrla a Jonáš Koller

Kromě samotné finálové soutěže organizátoři vyhlásili také vítěze samostatné kategorie Design robota , která hodnotí originalitu technického řešení.

Finále Robosoutěže 2022 pro střední školy vyhrál po dramatickém souboji "robot-basketbalista" z pražského Gymnázia Na Vítězné pláni

Zdroj: ČVUT

" Finále ukázalo, že letošní úloha patřila k nejnáročnějším ve čtrnáctileté historii Robosoutěže, ale současně byla atraktivní nejen pro publikum, ale také pro samotné soutěžící ,” říká hlavní organizátor Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. " V mnoha soubojích nebylo do poslední chvíle jasné, který z robotů vyhraje. I finále skončilo de facto rozdílem jednoho koše ,” dodává.

19. 12. 2022; tribune.cz

Český úspěch. Nové diagnostické metody u Parkinsonovy choroby

Vědecký tým ČVUT FEL (zleva): Ing. Michal Novotný, Ph.D., Ing. Tereza Tykalová, Ph.D., doc. Ing. Jan Rusz, Ph.D. Foto Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Hypomimie, tedy ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace, patří k charakteristickým projevům Parkinsonovy choroby. Pro zachycení narušení spontánních i záměrných pohybů obličeje ovšem dosud chyběly objektivní a snadno interpretovatelné nástroje. Čeští vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT však ve spolupráci s neurology z 1. LF UK vyvinuli nové metody hodnocení obličejové bradykineze, které umožňují detekovat Parkinsonovu chorobu již v počátečních fázích onemocnění.

Mezi nejčasnější motorické projevy Parkinsonovy choroby, které se mohou objevit již deset let před klinickou diagnózou, patří bradykineze obličeje, známá též jako hypomimie. Ta je definována jako ztráta či omezení spontánních i záměrných pohybů obličeje a emoční mimiky, snížená frekvence mrkání a bradykineze čelistí. Odborníci odhadují, že hypomimie postihne až 92 procent všech pacientů trpících Parkinsonovou chorobou, což z ní činí nejčastější orofaciální projev této nemoci. Další orofaciální příznaky, vedoucí k poruše řeči, dysfagii či slinění, se objevují až v pozdějších fázích tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění. Hypomimie předchází také nástupu dalších motorických projevů Parkinsonovy choroby, mezi které patří například bradykineze končetin, poruchy chůze či klidový třes.

Hledání správného nástroje

Přestože je ztráta expresivity obličeje dobře známým a rozpoznaným projevem Parkinsonovy choroby a hodnocení mimiky patří mezi standardní neurologická vyšetření, lékaři se dnes musejí spoléhat především na své vlastní pozorovací schopnosti. Hodnocení orofaciálních příznaků je dnes dle autorů studie založeno na jednoduchém, hrubém a rutinním hodnocení změn v obličeji pomocí subjektivní čtyřbodové škály. Motivem týmu českých vědců pro tuto studii tak bylo nalezení účinného diagnostického nástroje, který by dokázal poskytnout snadno interpretovatelná data pro objektivní zhodnocení ztráty expresivity obličeje v časných fázích Parkinsonovy choroby. Výsledkem snažení vědeckého týmu tvořeného odborníky z katedry teorie obvodů FEL ČVUT – doc. Janem Ruszem, Dr. Michalem Novotným a Dr. Terezou Tykalovou – a neurology z Neurologické kliniky 1. LF UK – doc. Petrem Duškem, prof. Evženem Růžičkou a Dr. Hanou Růžičkovou – byl vývoj metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů. Tedy již v časném stadiu onemocnění. "Na základě navrženého přístupu se snažíme odhadnout prevalenci a určit kvantitativní charakteristiky hypomimie u velké kohorty nově diagnostikovaných, lékově naivních pacientů s Parkinsonovou chorobou. Naším dalším cílem bylo prozkoumat potenciální vztahy mezi obličejovými markery a klinickými neurozobrazovacími údaji, abychom mohli lépe nahlédnout do patofyziologie hypomimie u Parkinsonovy choroby," vysvětlují autoři studie.

Velmi citlivá videoanalýza

Do studie bylo zařazeno 91 nově diagnostikovaných pacientů s Parkinsonovou chorobou, z toho 54 mužů a 37 žen v průměrném věku 61 let (rozmezí 34–81 let) s motorickými příznaky trvajícími v průměru dva roky a průměrným skóre na škále MDS-UPDRS III 29,8. Pro zdravou kontrolní skupinu bylo vybráno 75 bělochů odpovídajících věkem i pohlavím. Všichni účastníci studie byli běloši a čeští rodilí mluvčí. Skutečnost, že metoda nebyla testována na pacientech s odlišným etnickým původem, představuje sice podle autorů studie jisté omezení, ale vzhledem k tomu, že samotný model trénoval na databázi obsahující tváře zástupců různých etnik, mělo by sledování obličejů přinášet podobné výsledky bez ohledu na etnický původ.

Nová metoda českých vědců využívá plně automatický přístup založený na nejmodernějších technikách počítačového vidění. Zkoumá dvanáct biometrických markerů popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelistí. Podle hlavního autora studie Michala Novotného algoritmus popisuje změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí. "Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jenž provází pokles emoční mimiky během mluvení," vysvětluje Novotný, který je již desátým rokem na katedře teorie obvodů FEL ČVUT součástí výzkumné skupiny vedené docentem Janem Ruszem.

Automatické hodnocení hypomimie založené na videozáznamu je tedy podle vědců schopno spolehlivě zachycovat zkreslení různých pohybových vzorců obličeje, a může tak doplnit další metody, které se již v současnosti využívají. "Naše metoda umožňuje dostatečně citlivé a klinicky relevantní měření pohybů obličeje a otevírá dveře intenzivnějšímu výzkumu dlouhodobého vývoje hypomimie a jejího vztahu k dalším příznakům onemocnění, jakož i reakce na léčbu," uvádějí autoři studie s tím, že nová metoda by měla umožnit lépe pochopit základní mechanismus narušené expresivity obličeje u pacientů s Parkinsonovou chorobou, a vést tak i k účinnější a personalizované léčbě hypomimie i lepšímu určování prognózy onemocnění.

Akustická analýza řeči

Na vývoji nástrojů, které slouží k hodnocení změn mimiky a řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou, spolupracuje vědecký tým z FEL ČVUT dlouhodobě s lékaři z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vedle videoanalýzy obličejových markerů se tým vědců z obou pracovišť zabývá také akustickou analýzou řeči. Ta představuje další slibný způsob diagnostiky Parkinsonovy choroby v počátečních stadiích. "U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva, které se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdních stadiích se může stát zcela nesrozumitelnou," vysvětlil doc. Petr Dušek z 1. LF UK.

Sběr dat pomocí mobilních telefonů

Jak se tedy prakticky provádí akustická analýza řeči? Vše začíná sběrem dat. Pacient je vybaven mikrofonem a logoped ho následně instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Následuje klinické vyšetření pacienta neurologem a magnetická rezonance.

Součástí výzkumu se však stal také projekt SmartSpeech, který využívá ke sběru dat speciální mobilní aplikaci. Projekt byl spuštěn v loňském roce a již se pomalu blíží čas na jeho vyhodnocení. Výzkumníci z FEL ČVUT chtějí po dvouletém intervalu sledování vyhodnotit, zda došlo u pacientů k významnému zhoršení řeči. Snížená schopnost intonace či nepřesná artikulace by mohla podle vědců poukázat na rozvoj Parkinsonovy choroby. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizují své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz, podle něhož by projekt mohl být pro diagnostiku Parkinsonovy choroby průlomový. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," doufá v úspěch metody Jan Rusz.

Tým českých vědců z FEL ČVUT spolupracoval na vývoji akustických metod i s dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry a také s nadací pravděpodobně nejznámějšího pacienta s Parkinsonovou chorobou Michaela J. Foxe. Cílem spolupráce bylo podle FEL ČVUT rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. Využití akustických metod by se ale v budoucnu nemuselo omezovat pouze na Parkinsonovu chorobu. "Kromě aplikace v různých jazycích se naše akustické metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc," uzavřel Jan Rusz.

19. 12. 2022; svetprumyslu.cz

Finále Robosoutěže 2022 pro střední školy vyhrál po dramatickém souboji "robot-basketbalista" z pražského Gymnázia Na Vítězné pláni

Stupně vítězů však nakonec obsadili silně motivovaní a perfektně připravení středoškolští konstruktéři: na 1. místě se umístil tým Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni ( Praha 4), který ovládl i kategorii designu. Na 2. místě tým Netrefím i prázdný koš ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia (Praha 5) a na 3. místě tým KRK Robotics z Gymnázia Beroun.

Finále 14. ročníku Robosoutěže konané pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyvrcholilo vyřazovacími jízdami v pátek 16. prosince kolem 16. hodiny. Tříčlenné týmy středoškolských studentů měly v letošní soutěži za úkol v rámci zadání s názvem Basketbal postavit a naprogramovat robota, který dokáže bez další pomoci posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše.

Vítězové a finále přerušované potleskem

Do finále se z předchozích čtyř kol kvalifikovalo 35 týmů z celé republiky, z každého kola osm s nejlepším umístěním. Třem dalším týmům pořadatelé udělili divoké karty. Navíc byl ve finálové hře i jeden robot přímo od místních studentů programu Kybernetika a robotika . Už v průběhu dopoledních jízd bylo jasné, že pomyslná výkonnostní laťka finále je zase o něco výš než v předchozích kolech, v nichž při jízdě nikdo nedosáhl maximálního počtu 38 bodů. To se ve finále povedlo několikrát a diváci v Zengerově posluchárně takové okamžiky ocenili bouřlivým potleskem.

místo – tým

Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni (Praha 4) ve složení Samuel Kantor, Filip Švadlenka a Martin Kubeš

místo – tým

Netrefím i prázdný koš ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia (Praha 5) ve složení Petr Herman a Václav Mareš

místo – tým

KRK Robotics z Gymnázia Beroun ve složení Filip Rosický, Tomáš Kotrla a Jonáš Koller

Kromě samotné finálové soutěže organizátoři vyhlásili také vítěze samostatné kategorie Design robota , která hodnotí originalitu technického řešení.

Vítězové se dostanou na FEL ČVUT bez přijímaček

"Finále ukázalo, že letošní úloha patřila k nejnáročnějším ve čtrnáctileté historii Robosoutěže, ale současně byla atraktivní nejen pro publikum, ale také pro samotné soutěžící,” říká hlavní organizátor Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "V mnoha soubojích nebylo do poslední chvíle jasné, který z robotů vyhraje. I finále skončilo de facto rozdílem jednoho koše,” dodává.

Členové tří týmů na prvních místech mají garanci přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek. V soutěži byly navíc hmotné výhry od partnerů jak v podobě závěrečné tomboly pro všechny účastníky finále, tak v podobě odměn vítězům. Partnery letošní soutěže byly společnosti MathWorks, Humusoft, Škoda Auto , Applifting, FANUC, Sick, Strand a Kingston Technology.

Další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebook u Robosoutěže. Roboty nominované v kategorii soutěže Design robota najdete v galerii na soutěžní stránce

Vítězové robosoutěže 2023

18. 12. 2022; prazskadrbna.cz

Středoškoláci v Praze stavěli robotické basketbalisty. Klání ovládli studenti z Prahy 4

Fakulta elektrotechnická ČVUT pro středoškolské studenty pořádá soutěž v robotice. Letošní už 14. ročník skončil závěrečným soubojem v pátek, ve kterém se sešlo 36 lego robotů. 35 z nich vyrobili středoškoláci z celé republiky, jeden zastupoval vysokoškolské studenty pořádající fakulty.

Robot měl posbírat míčky a naházet je do koše

Soutěž se koná každoročně pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Letošním úkolem bylo postavit a naprogramovat robota, který bez další pomoci zvládne posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše.

Čtyř základních kol se zúčastnilo 160 týmů, z každého kola postoupilo osm nejlepších. Třem týmům potom porotci rozdali divoké karty, takže do finále nastoupilo 35 robotů. V pátečním souboji na Karlově náměstí se pak ve vyřazovací jízdě ukázalo, který z nich zvládne úkol nejlépe.

Vítězný tým se do finále málem nedostal

První místo si po vypjatém souboji odnesl tým z Gymnázia Na Vítězné pláni v Praze 4, druhá byla Smíchovská střední průmyslová škola a třetí Gymnázium Beroun. Porotci speciální cenou ocenili také originalitu technického řešení robota, kterou vyhrálo také Gymnázium Na Vítězné pláni. Tým se přitom do finále málem nedostal – od porotců musel získat divokou kartu.

"Finále ukázalo, že letošní úloha patřila k nejnáročnějším ve čtrnáctileté historii Robosoutěže, ale současně byla atraktivní nejen pro publikum, ale také pro samotné soutěžící,” řekl v tiskové zprávě hlavní organizátor Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. "V mnoha soubojích nebylo do poslední chvíle jasné, který z robotů vyhraje. I finále skončilo de facto rozdílem jednoho koše,” dodal. Vítězové klání dostali věcné ceny, ale i jistotu přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika na hostitelské fakultě.

17. 12. 2022; ČT 24

Ranní vysílání

mluvčí 1,

A po počasí pokračujeme zprávami dobré ráno.Další nemocnice omezují kvůli narůstajícímu počtu respiračních onemocnění návštěvy ode dneška třeba ta Thomayerova v Praze ke stejnému kroku se chystají také některá zařízení v Ústeckém nebo v Moravskoslezském kraji počty nemocných za poslední týden vzrostly až o desítky procent některé kraje už překročili hranici epidemie šíří se hlavně chřipka nebo tzv. RS viry ty způsobují infekce dýchacích cest.

mluvčí 2,

Přibližně od poloviny listopadu jsme svědky nebo řešíme vyšší výskyt infekcí dýchacích cest který, zvláště u malých dětí způsobujou dušnost dechovou tíseň a potřebu kyslíkové.

mluvčí 3,

Léčby nejvíce to v tuhle chvíli ten respirační sální virus, což je virus, který postihuje zejména dětskou populaci, ale těch chřipek narůstá.

mluvčí 1,

Americký generál ve výslužbě benho jaz se domnívá, že Rusko nebude mít během zimy tolik mužů, aby zaútočilo třeba na Kyjev má za to, že ruská mobilizace nebyla dostat úspěšná útoku na Kyjev se přitom obává třeba nejvyšší ukrajinský velitel generál zalužnyj podle něj teď Rusové cvičí 200 000 nových mužů podle Pentagonu je možné, že se o zimní ofenzívu pokusí, jak Rusové tak Ukrajinci rozšíří proto výcvik ukrajinských vojákům.

mluvčí 4,

Tento program poskytne výcvik dalším zhruba 500 Ukrajincům za měsíc v zásadě se zaměřuje na boj na úrovni praporu dál zůstaneme flexibilní a budeme se přizpůsobovat aktuálním potřebám našich ukrajinských partnerů.

mluvčí 1,

Pražské střední školy nemají zajištěné energie na příští rok zastupitelstvo totiž nestihlo schválit společnou zakázku na dodavatele vedení magistrátu teď školy ujišťuje, že rada najde řešení situace nejpozději ve středu školy zřizované hlavním městem můžou skončit i v režimu dodavatele poslední instance.

mluvčí 5,

Město energie zajistí za zastropované ceny s tím, že pokud by nasmlouvané ceny na začátku příštího roku klesaly dokážeme na to reagovat.

mluvčí 1,

mluvčí 6,

Po.

mluvčí 1,

Čtyřech letech se lidé mohou také v tomto adventním víkendu podívat do zámku v Lánech. Pro veřejnost ho nechala Kancelář prezidenta republiky otevřít už minulý pátek. Hned první den ho navštívilo přes 8 stovek zájemců. Zpřístupnění zámku je výjimečné i tím, že se koná za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana v objektu. Podle mluvčího hradní kanceláře Víta Nováka a počítá prezident s tím, že přijde některé z návštěvníků pozdravit.Lidé mají o tomto víkendu poslední možnost navštívit hrad kámen na Pelhřimovsku před jeho opravou. Připraveny jsou pro ně prohlídky ve vánočně vyzdobených interiérech a otevřeno je i muzeum motocyklů. Následující 3 roky bude památka uzavřena exponáty zůstanou v depozitářích a část motocyklů muzeum vystaví v pelhřimovském zámku. Některé se pak vrátí s z kteří je zapůjčili.

mluvčí 7,

Chystá se tady totiž velká rekonstrukce za víc než 100 000 000 Kč.

mluvčí 8,

Bude probíhat zásadní velká rekonstrukce, jak vlastně expozic, tak i samotného hradu stavební úpravy obnova fas.

mluvčí 9,

Dobré ráno rychlobruslařka Martina Sáblíková, která si minulý týden při pádu v tréninku poranila bruslí nohu skončila pátá v závodu na 5000 m na světovém pou v Calgary a v průběžném pořadí seriálu se posunula na dvanácté místo. Z vítězství se radovala aktuální olympijská vítězka na této trati irenechoutenová z nizozemzemska.

mluvčí 10,

Nějakýho třetího kola už toho opravdu bylo docela dost jsem nevěděla, jak mám tu nohu položit, jak se odrazit, protože ta noha prostě není v pohodě ještě jaksi ta bolest mě limitovala dost.

mluvčí 9,

Česká skeletonistka Anna Fernstädtová skončila ve třetím závodě Světového poháru v Lake passe po nevydařené druhé jízdě desátá první výhru v sezóně si připsala mistryně světa Tina Hermannová z Německa, která byla nejrychlejší v obou kolech.

mluvčí 10,

Velká škoda druhý jízdě jsem udělala hned chybu v jerničce, takže jsem tam ztratila celou rychlost teda jsem nějak měla a vlastně a druhý za tašky jasný, že jsem to tam ztratila zbytek jízdy bylo v pohodě, ale to už se nedá zachránit.

mluvčí 9,

Házenkáři Dukly získali v extralize skalp dosavadního lídra Plzně tým z metropole zvítězil 33 31 a prodloužil svou vítěznou sérii na 5 zápasů.

mluvčí 11,

Házenkáři Plzně nastoupili do prestižního utkání proti pražské Dukle v růžových dresech podpořili tím boj proti rakovině varlat a prsou s řadou zraněných hráčů Západočeši v úvodu nestíhali a místy ztráceli až 9 gólů Dukle, kterou trénuje plzeňská legenda Michal Tonar starší ale úsměv málem ztuhl šestibrankové poločasové vedení celku z hlavního města se totiž ve druhé půli výrazně snížilo. Pražané si ale vítězství vzít nenechali vyhráli v Plzni 33 31 a oslavili pátý extraligový triumf v řadě.

mluvčí 12,

My jsme tady dlouho nevyhráli Plzni, takže určitě hodně o nic ani pro mě taky jasné asi poprvé vyhrál, protože pro mě na nás na konci docela stáhli dobře bránili my jsme se nemohli prosadit útoku ale nakonec jsme to udrželi a vyhráli jsme.

mluvčí 13,

Byla to osmizápaová skoro osmihodinová bitva spoje Praha byly od začátku finále tenisové extraligy ve vedení Prostějovu se ale povedlo v průběhu dne skóre otočit i díky reprezentantovi Jiřímu Lehečkovi jeho týmoví parťáci po a sachko i pak přidali rozhodující bod v deblu. Prostějov zvítězil 53 a je po devatenácté mistrem ligy.

mluvčí 14,

Nejjeli jsme sem jako úplně favorité hromadná marodka vlastně na začátku extraligy mi nedovolila mně ani plno dalším vlastně hráčů nastoupit nakonec z toho obě vítězství jsme strašně šťastní, že se nám podařilo obhájit.

mluvčí 15,

Mobilní telefony jako naleziště drahých kovů mobily a další elektronika jsou plné zlata stříbra nebo palladia. Třeba v jedné tuně telefonu je průměrně až 350 g zlata, zatímco v jedné tuně zlaté Rudy je ho asi jen 5 g a i proto je důležité elektroniku správně recyklovat, tak proč je vlastně v mobilu zlato to teď vysvětlí Vladimír Janíček z fakulty elektrotechnické.

mluvčí 7,

ČVUT v telefonu najdeme hezký mix všech možných prvků, ať už těch standardních základních, jako je Stříbro.

mluvčí 16,

Měď zlato Palladium.

mluvčí 7,

Tak potom samozřejmě takové ty okrajové, které jsou tam ve zlomkovém množství, ale jsou tam použity jo, takže telefon na ně se můžeme dívat jako na takovou chemickou hezkou databanku všech možných prvků, která je vhodně namixovaná tak, aby plnila svůj účel a v okamžiku pokud ho měníte každé 2 roky tak je to pro životní prostředí docela Darda.

mluvčí 17,

Tak, když se třeba koukneme na to zlato tak kde přesně tam to zlato najdeme.

mluvčí 7,

U zlata je výborná věc, že je inertní takzvaně to znamená, že ho nic nerozpouští až na nějaké výjimky, které ale ke, kterým se standardně nedostanete, takže je to vlastně všude tam, kde potřebujete zajistit, aby nedocházelo k oxidaci u u stříbra víme, že to zčásti časem zčerná vlastně právě jde ta oxidace u toho zlata je to vlastně použito všude tam, kde potřebujete zajistit stoprocentní kontakt, což jsou třeba kontakty baterie, kde vidím, že jsou vlastně pozlaceny a nedochází tam ke ztrátám na tzv. kontaktním odporu a vlastně na všech takovejch částech, které mají být vysoce kontaktní a nemají být pájeny třeba, jako je tady vidět i tady to stříbrné vlastně pozlacené tady okolo toho, kde máme kontakt vlastně s takovou kovovou ploškou, kde zajišťujeme vlastně potom stínění, případně jo, takže v těchto částech, kde potřebujeme zajistit odolnost proti oxidaci odolnost proti jakýmkoliv vlivům chemických látek a a dlouhou životnost.

mluvčí 17,

Jaké další funkce tam třeba ty jiné vzácné kovy mají.

mluvčí 7,

Tak samozřejmě měď typicky to jsou všechny ty propojky vlastně na tom plošném spoje, které jsou dneska udělány změněných změněných spojů. No, proč právě měď výborný vodič dobře levná výborný vodič dobře vede dokonce je velmi dobře vede teplo, takže ve všech ohledech po elektrické stránce i po tepelné je to výhodná věc pro použití na plošných spojích dneska je to standard.

mluvčí 17,

Který z těchto kovů je, řekněme, nejvzácnější nebo nejhůř dostupný, ať už třeba těžbou nebo zpracováním.

mluvčí 7,

Tak samozřejmě to budou takové ty vzácné zeminy kterých, jak říkám není jich tam tolik samozřejmě použito, ale přece jenom na 1 g vytěžené látky nebo vytěženého prvku spotřebujete velké množství má to velkou uhlíkovou stopu, jak je dneska moderní říkat tak stojí vás to tisíce tun dalších materiálů, které spotřebujete tisíce tun exhalací. Přeháním samozřejmě trošku vodu to spotřebuje elektrickou energii lidské síly, takže nejsem schopen říci, který z těch prvků je asi ten nejdražší vlastně, v uvozovkách jo, ale každopádně to budou třeba některé z těch vzácných zemi.

mluvčí 17,

Jsou některé prvky, které se využívají v tom telefonů, řekněme, zdraví škodlivé.

mluvčí 7,

Tak asi to, co je nejznámější, tak bude lithium, které bysme asi neměli jakýmkoliv způsobem pustit do své domácnosti pouze ve funkci těch akumulátorů a a jednak kvůli své vznětlivosti hořlavosti reaktivnosti se vzduchem, no a pak samozřejmě sem tam nějaké materiály typu typu rtuti a ale která většinou dneska už ustupuje od použití před pár lety se pájelo třeba pájkou, která v sobě obsahovala olovo to už je taky vlastně v rámci Evropské unie zakázané, takže i tento prvek je eliminován, ale nemyslím si, že by někdo olizoval telefon tak, aby některé tyto látky zkrátka přešly do jeho těla, aby byl ohrožen, takže samozřejmě to je všechno pod kontrolou při výstupní kontrole při vůbec při navrhování toho takového ničemu takovému nedochází.

mluvčí 17,

Jak se takovéto přístroje třeba telefony nebo řekněme, integrované obvody z počítačů, a tak recyklují, abysme z nich byly schopní ty vzácné kovy opět dostat.

mluvčí 7,

Jak už jsem říkal, tak tohle to je snůška nádherná vlastně reprezentace toho, co zemi se vlastně jsme schopni nalézt pohledu těch prvků základních. No a jak to lehce dostaneme dovnitř, tak to musíme dostat ven, a to už je samozřejmě podstatně složitější, takže takovéto nejjednodušší, co je odmontovat ty části, které odmontovat jdou standardní mechanickou cestou. To co nejde to co zbude, což je většinou ten plošný spoj a ty čipy, které buď se dají odpájet samozřejmě nějakým způsobem zrecyklovat ta umělá hmota, která to my a pak různou mechanickou cestou, případně chemickou cestou vylouchovat něčeho nebo vyplavit některé ty prvky, případně se to dělá takovým stylem, že se vlastně ten zbytek kompletně rozemele úplnou drť a používá se stejně jako se odděluje zrno od plev. Profukuje se to vzduchem oddělují se mechanické díly, případně magnety se dá zkrátka magneticky aktivní prvky z toho taky dostat, ale samozřejmě opět stojí to nějaké nemalé peníze na to, aby se dostal zpátky, ale třeba hezké porovnání, kdybyste se podívali na zlato, které je zde použito, tak pokud bychom měli tunu mobilů a recyklujeme je, tak z nich dostaneme asi tak 350.

mluvčí 16,

G zlata.

mluvčí 7,

Zatímco kdybychom měli tunu horniny v kvalitním zlatém dole, tak z nich dostaneme tak asi 5 g zlata, takže vlastně se vyplácí, aby všechny zlaté doly zavřeli a vrhli se na recyklaci mobilních telefonů, protože z toho mají větší výnos.

mluvčí 15,

My se necelý měsíc před volbami dál představujeme jednotlivé prezidentské kandidáty a už podruhé se uchází o přízeň voličů. Senátor Pavel Fischer na podporu získal podle ministerstva vnitra podpisy svých 30 kolegů z horní parlamentní komory a 1 den v prezidentské kampani s ním strávil Milan Brunclík.

mluvčí 17,

Ráno u Fischerových doma kousek za Prahou začíná.

mluvčí 18,

Kávou.

mluvčí 17,

A taky zaděláváním kvásku na chleba.

mluvčí 2,

Tohle máme většinou.

mluvčí 19,

Čas jenom v neděli ale dneska je výji noční den.

mluvčí 17,

Tentokrát je pohromadě celá rodina přesto snídaně ještě za tmy bude rychlá Pavla Fischera čeká cesta do jižních Čech potkat se chce s voliči charitativními organizacemi a taky přáteli je to skoro minutní, kdy to máte radši naplánované nebo spíš improvizujete.

mluvčí 20,

Improvizujeme vždycky je něco naplánovaný a potom improvizujeme.

mluvčí 17,

Odjezd je ale načas cesta trvá skoro 2 hodiny a ne vždy je bezproblémová návštěva Českých Budějovic začíná v centru pro zdravotně postižené, kde se starali i o syna Fischerových.

mluvčí 19,

Pořád mladší.

mluvčí 17,

I proto dnes Pavla Fischera doprovází manželka Klára.

mluvčí 21,

Pracuju v domácím hospici mám své povinnosti dneska jsem si vzala dovolenou HOPI.

mluvčí 20,

Krásný tam je anděl.

mluvčí 17,

V poledne oběd v centru města a následuje prohlídka poutního kostela v Dobré Vodě. Ve zdejší faře teď vzniká centrum pro oběti domácího násilí.

mluvčí 22,

Mně to přijde vlastně vizionářský počin od charity v Českých Budějovicích, že staví takovéhle centrum na konkrétní.

mluvčí 20,

Potřeby v konkrétní době.

mluvčí 17,

Další zastávka je v centru pro pomoci pro ukrajinské uprchlíky.

mluvčí 22,

Ukrajinské je to děkujeme děkujeme.

mluvčí 17,

Ve 3 odpoledne na hausbótu rozhovor pro Český rozhlas a pak krátká plavba po Malši.

mluvčí 23,

Hezký zážitek.

mluvčí 17,

Na podobně krátkou exkurzi v místním pivovaru. Čas sleduje mluvčí Mária Pfeiferová, která pomáhá i s organizací kampaně Pavla Fischera provází i na mítinky.

mluvčí 24,

Chodí se tam rozhodnout.

mluvčí 7,

Nebo svobodné podnikání.

mluvčí 17,

Pavel Fischer kandidoval na prezidenta i před pěti lety. Tehdy skončil třetí.

mluvčí 20,

Změnilo se toho hodně do Evropy při v senátu.

mluvčí 17,

Po víc než hodinové debatě ještě osobní rozhovory teprve teď v 7 večer je čas na poslední soukromou zastávku na adventních trzích na náměstí. Ty nejtěžší otázka máme nakonec, proč právě vy byste se měl stát prezidentem.

mluvčí 20,

Nabízím zkušenost z praktické politiky z oblasti, které jsou pro prezidenta určující prezident by měl ale také se starat o ty nejslabší nejzranitelnější, takže vím, že mám co nabídnout.

mluvčí 15,

Dalším kandidátem, se kterým 1 den na strávil štáb České televize pak bude Petr Pavel. Reportáž o něm uvidíte v pondělních událostech, a právě tohoto uchazeče o post prezidenta se můžete ptát na cokoliv ve večerním pořadu Hyde Park těch způsobů je hned několik.

mluvčí 1,

Ve víkendovém vysílání studia 6 je i dnes prostor na tradiční pozvánky a v té první zamíříme do Úštěku. Tam totiž už 9 hodin začíná vánoční jarmark a ani letos nebudou chybtět andělé víc k nám tomu řekne pořadatel právě jarmarku Libor uhlí, kterého zdravím dobré ráno.

mluvčí 25,

Dobré ráno z Úštěka zdravíme všechny my tady připravujeme teď už je připraven jeden z největších asi válčí jarmarků 170 vybraných řemeslných stánků Čech Moravy se Slovenska co denní program, jehož taky dovrcholení jsou stay andělů z kostela svatého Petra a Pavla, respektive jeho věže ty budou v 11 ve 14 30 a 17 hodin pak budou vidění andělé na chůdách pěvecké sbory divadla u betlémství příběhy a spousta dalšího, takže po celý den malebné městečku Úštěk krásný plský jarmark sem.

mluvčí 1,

Nabídnete co všechno si lidé mohou koupit prohlédnout nebo možná třeba i zkusit.

mluvčí 25,

Je tady zhruba 15 promiku pak jsou tady výrobci ze dřeva různé od betlémů až po jednoduché věci to jsou vlažečky a podobně pak je tady spousta šperkařů dráteníků samozřejmě jsou tadyyročeské dobroty od placek přes vláčky až po potřeba pečené z celé a podobně těch stánků opravdu hodně jich 170, takže je všeho vybírat a myslím, že to tady moc hezké.

mluvčí 1,

Já jsem se dívalila, že máte i poměrně bohatý doprovodný program vy jste to na začátku zmínil tak na co se mohou návštěvníci

.mluvčí 25,

Těšit na na hlavní scéně zmínila polní divadla pěvecké sbory vánočními zvláštními koledami a podobně pak se je tady kapela, že tady loutková scéna, kde jsou zase plošně pohádky pro děti tak kulturní domě, kde se můžou lidé zahřát, kde sychravo a pak je tady bouušní scéna to jsou muzikanti přímo jaksi na ulici a spousta vlastně dalšího ještě prohlídka kostela je tady až 15 prohlídek od kostela přesga a podobně mají otevřeno.

mluvčí 1,

A možná ještě informaci, kdy přesně vás lidé v Úštěku najdou a je jarmark pouze dneska.

mluvčí 25,

Dneska jarmark je vždycky pouze 1 den, čili to v sobotu sedmnáctého a je to v historickém centru vlastně celé historické centrum je obsazeno těmi stánky a divadly a programem.

mluvčí 1,

Zve nás do Úštěku na jarmark Libor Uhlík děkujeme za to přeji pěkný den.

mluvčí 25,

Mějte se moc hezky na shledanou.

mluvčí 26,

Médium, říká koho bude redakce volit prezidentem ve světě normální u nás teď 1 takový případ a dál televize seznam chtěly být jako Al-Džazíra teď všechny propouští a nebo Putin bojí se letos poprvé novinářů.

mluvčí 27,

Newsroom. ČT24 zítra 10 minut po desáté večer na ČT24.

mluvčí 15,

Máme čtvrtý adventní víkend přesně za týden je Štědrý den a pro křesťany tak Vánoce vyvrcholí 25. prosince Božím hodem vánočním ten si připomínají jako den oslavy narození Ježíše kristista. S tím se pojí řada tradic a zvyků některé jsou stovky let staré jiné jsou záležitostí těch posledních desetiletí tak, jak se právě vánoční tradice a zvyky proměňují, proč některé zůstávají a jiné zanikají to teď probereme s religionistou Janem Rokytou z fakulty filozofické Univerzity Pardubice, zdravím vás dobré ráno.

mluvčí 6,

Dobrý den.

mluvčí 10,

Dobré ráno.

mluvčí 15,

Tak na první pohled to vypadá, že Vánoce jsou tím největším svátkem roku ale řekl bych, že pro křesťany jsou o něco významnější Velikonoce je to tak vnímají to právě křesťané, jinak.

mluvčí 28,

Určitě tady tady vlastně, můžeme říci, že okolo druhého století do druhého století vlastně tím největším největším svátkem, který vlastně je, tak jsou jsou Velikonoce jako svátky zmrtvýchvstání Krista zhruba okolo druhého století se objevují zmínky o Vánocích a okolo čtvrtého pátého století, tak potom se objevují právě z hlediska Říma a okolo čtvrtého pátého století už známe vlastně ten samotný samotnou strukturu. To znamená advent potom to, co je to, co je těmi potom to, co je samotnými Vánocemi tady určitý problém, jak jste říkal, tak je ten, že některé vlastně postavy zvyky a nebo vlastně i data typicky v podstatě datum 25. prosince vlastně přichází z jednotlivých z jednotlivých náboženství. Ale problém je ten, že tam mají určitým způsobem stejný nebo podobný smysl, ale rozhodně rozhodně odlišný odlišný význam já.

mluvčí 15,

Jsem se chtěl dostat k adventu, protože tento víkend vrcholí, jak se proměnilo právě jeho vnímání, protože původně advent nebo i v tom církevním podání. To znamená spíš ztišení zklidnění se příprava na ty Vánoce, ale mám pocit, že v poslední době je to spíš turování motoru předtím než závodník vyrazí na trať.

mluvčí 28,

Tak jakýkoliv zvyk vlastně prochází určitou určitou určitou proměnou. Tady samozřejmě přichází do toho, že, že sekulární prostředí se ten zvyk, který je, který by měl být právě tím ztišením naprosto naprosto proměňuje a dostává trošku jinou jinou podobu, včetně já nevím zpívání koled, včetně vlastně doby, kdy mají být, kdy mají být zpívány atd. k té proměně k té proměně tam určitě určitě dochází.

mluvčí 15,

Ta zítřejší neděle tak naývána zlatou, ale to taky asi není nic, co by souviselo s nějakou křesťanskou tradicí. Je to novodobá záležitost, kdy si třeba obchodníci právě pojmenovávání těch nedělí a stupňování vlastně ceny toho kovu nějakým způsobem snaží vyvolat dojem, že teď už je opravdu potřeba třeba nakoupit, protože teď už je ta zlatá neděle.

mluvčí 28,

Ty původně původně smysl smysl adventu byl v určitém v určitém ztišení přípravě v přípravě na Vánoce, ale samozřejmě do toho vstupuje pro i pro dalších zvyků, které se týkají, jak samotných Vánoc, tak i taky adventu.

mluvčí 15,

Dnes se začne po Česku rozvážet Betlémské světlo, tak pojďme si připomenout právě tuhle tradici je spíš novější, anebo už najdeme nějakým způsobem tradici betlémského světla dříve.

mluvčí 28,

Tradice vlastně, která se, která se váže váže k betlému, tak první betlém, anebo první jesličky vlastně vymyslel a postavil František z assizy tady tady je to v roce 1223 ve městě ve městě grecio. Je to zaznamenáno třeba u Tomáše Tomáše v zchlan v jeho v jeho životopisu životu svatého Františka a tady vlastně ta legenda legenda dodává, že v té době se se stává z grecia nový betlém. Je tam zpřítomně narození Páně pro všechny lidi a ta legenda vypráví o tom lidé se sem scházejí a naplňuje je naplňuje je z obnovené tajemné události nová radost. Tady je potom taková zajímavá věc, protože se nejedná pouze o lidi, ta legenda dodává noc na jasná jako den a lidé i zvířata se cítí blaženě a tady je zajímavý motiv, protože zvířata vedle lidí jakoby v jednom společenství se podle té legendy Františkánské legendy mohou cítit blaženě v okamžiku připomenutí narození Páně tady tady vlastně v tom světě v té chvíli, kdy je připomínka narození Krista v tom stvoření. Není rozdíl mezi lidmi a zvířaty zvířaty obojí se může cítit cítit blaženě a tady vlastně Františkánské legendy říkají, že jediný rozdíl, který je, je rozdíl mezi stvořitelem a stvořením ten a č č člověk samotný patří společně se zvířaty do jednoho jediného stvoření. Potom podobná myšlenka vlastně ve františkánských legendách zaznívá třeba při při kázání kázání, vlaštovkám, a tak dál.

mluvčí 15,

To byl tedy betlém, ale mě spíš zajímá ještě to Betlémské světlo to, se že se rozváží do rodin, že si lidé mohou přijít na některá místa, připálit si svíčku a mít doma vlastně světlo, které bylo zažehnuto přímo v Betlémě. Dnes to se bude pro po Česku. My se podíváme třeba na brněnskéě, tak kde se vzala tahle tradice.

mluvčí 28,

Tahle tradice jako jako zapalování zapalování světla svíčky je pravděpodobně starší, samozřejmě světlo tam tam symbolizuje něco, co by mělo zahánět temnotu. Symbolizuje to symbolizuje to ochranu, a když to budeme interpretovat z hlediska vlastně křesťanství, tak je to odkaz samozřejmě na na Janovo evangeliu evangelium na začátek vlastně Janova evangelia na jeho na jeho verše o světle, které, které má zahánět temnotu a které vlastně v té temnotě má svítit.

mluvčí 15,

Možná můžeme ještě v rychlosti zmínit jeden z hlavních symbolů Vánoc vánoční stromeček. Ten je taky spíš tou novější tradicí, která přišla třeba v poslední posledních desetiletích staletích?

mluvčí 28,

Tak existuje samozřejmě starý starý zvyk, který je v zavěšťování obětí na stromy. Tenhle zvyk se objevuje u Slovanů Keltů Germánů, ale na do vlastně Vánoc ten vánoční stromeček vstupuje vstupuje až v podstatě v šestnáctém šestnáctém století. Je to je to na území vlastně Německa, co se týká tady Čech, tak první vlastně vánoční stromeček, který se tady v Čechách objevuje, je pravděpodobně v roce 1812 je to v Libeňském zámečku, kdy pro své štědrovečerní hosty tenhle stromek nechal postavit ředitel Stavovského divadla líbich. Obecně vlastně v náboženstvích strom symbolizoval určitým způsobem někde vesmír někde to bylo určité pojetí pojetí ochrany a samozřejmě potom se na stromy zavyšovaly zavěšovaly oběti jako prosba o prosba o ochranu.

mluvčí 15,

Jan Rokyta z fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Děkujeme a přejeme klidný den. Na shledanou.

mluvčí 1,

Bylo 8 hodin a na řadě je další zpravodajský přehled pěkné ráno.Českem se rychle šíří vlna respiračních onemocnění počty nemocných za poslední týden vzrostly až o desítky procent a část krajů už překročila hranici epidemie kromě chřipky se šíří rovněž RS viry, které také způsobují infekce dýchacích cest vážnější průběh má onemocnění hlavně u dětí vrchol těchto onemocnění podle lékařů

17. 12. 2022; ČT 24

Dopolední vysílání

mluvčí 1,

Schopni i, na které ten projektor vysílá ty obrázky, tak jsme schopni ten obraz vidět prostorově.

mluvčí 2,

Než v klasickém 2D filmu a v drtivé většině filmů, které na kině.

mluvčí 1,

Vídáme a největším vlastně problémem, který se při té technologii při vymýšlení té technologie vlastně řešilo. Bylo to, aby přitom divákům nebylo špatně, protože vlastně původní v originál třeba IMAX filmy na to IMAX plátno v tom třide, si pamatuju, že nemohly být třeba delší než 40 minut nebo nějakých 50 ma maximum, protože pak už to prostě divák nevydržel a bylo mu prostě trochu mdlo. Tady ten tady ten staskopický způsob, jak jim vyvoláme v mozku ten a efekt toho 3D je daleko přátelštější a pro diváky jednoduše jednodušeji stravitelný. Je tam výrazně vyšší ostrost obrazu dosažená efektem, který ve vybraných 3 sálech, které to technologicky umí, neumí to teda, bohužel všechny sály v České republice, který hrají 3D, tak neumí to snímkování 48 snímků za vteřinu. To je zase práce s tím lidským okem a tím vjemem, který to vyvolává v mozku klasický filmový pás a potom i samozřejmě digitální formát, tak, jak ho vnímáme v kině je buď promítaný rychlostí 24 nebo 25 snímků za vteřinu na lidské oko ty snímky nevidí a vidí to jako kontinuální film. Cameron nebyl první, kdo přišel s tzv. h high frame ri, neboli hf co v tom 3 Déčku tady uplatnil. Už to zkusil Peter Jackson u hobita myslím v nějakém jako větším měřítku, ale tady je to skutečně obrázek, na který si velmi rychle zvyknete, byť je trošku kovovější, ale přichází s takovou ostrostí a v kombinaci s tím 3, že bych to označil za svého druhu obrovskou inovaci a minimálně nový zážitek, který může divák v kinech najít a troufám si tvrdit, že drtivá většina diváků takový zážitek doposud v kinech neměla. Druhé díly to nemají jednoduchý nikdy, protože musí navázat, zvláště u těch obrovskyspěch jedniček tam je to problém, abyste udržel divák a tom napětí v objevování nového, a přitom vlastně se podle mě tvůrci museli neustále potýkat s tím, co objevit nového, když už všechno bylo objeveno. A já si myslím, že James Cameron a celý ten tým, který dal dohromady za ty roky, co na tom filmu pracoval, tak i před těmi dalšími díly tím třetím čtvrtým a nevím, kolik jich ještě bude, tak skutečně pro diváka objevil nový svět, a to co divák uvidí u druhého avatara v jedničce opravdu neviděl.

Nikola Reindlová, moderátorka

Bylo půl jedenácté na řadě jsou další zprávy. Dobré dopoledne. Víc než 3000 horníků včera uvázlo v dolech v dněpropetrovské oblasti na jihu Ukrajiny. Podle tamních úřadů je nebylo možné vyprostit kvůli výpadkům elektřiny po ruském ostřelování. Teď už by všichni měli být v bezpečí podle ukrajinského prezidenta včerejší útok poškodil hlavně energetickou a teplárenskou soustavu. Zasaženy ale byly i domy civilistů.

mluvčí 3,

Bez ohledu na to, v co doufají příznivci raket z Moskvy. Podobné útoky nezmění rozložení sil v této válce. Pořád mají dost střel na několik podobných úderů. My je ale máme dost odhodlání a sebedůvěry, abychom jim to potom vrátili.

mluvčí 4,

Pražské střední školy nemají zajištěné energie na příští rok. Zastupitelstvo totiž nestihlo schválit společnou zakázku na dodavatele vedení magistrátu teď školy ujišťuje, že rada najde řešení situace nejpozději ve středu školy zřizované hlavním městem můžou skončit i v režimu dodavatele poslední instance.

mluvčí 5,

Město energie zajistí za zastropované ceny s tím, že pokud by nasmlouvané ceny na začátku příštího roku klesaly, dokážeme na to reagovat.

mluvčí 4,

Švýcarsko se přidalo k cenovému stropu na ruskou ropu. Ten začátkem prosince zavedly země ze skupiny G7 a Evropská unie Curych tak zakazuje převážet nebo zprostředkovávat transakce a obchodovat s ruskou ropou přepravovanou po moři, a to, když její cena přesahuje 60 USD za barel. Země také v poslední měsících uplatňovala unijní sankce uvalené na Rusko kvůli válce na Ukrajině.Celý víkend je pro zájemce zpřístupněná část oficiálního prezidentského sídla zámku v Lánech. Lidé si mohou projít reprezentační prostory s vánoční výzdobou, například Masarykovu pracovnu, žlutý salon nebo modrou jídelnu. Vstup je zdarma. Každý ale musí projít bezpečnostní kontrolou.

mluvčí 6,

Reprezentační prostory Lánského zámku jsou otevřené po čtyřech letech poprvé i s vánoční výzdobou.

mluvčí 7,

Tato tato místnost, kde se nacházíme společně s těmi všemi ostatnímimi, jsou vlastně místnosti, které využíval Tomáš Garrigue Masaryk zde opravdu i večeřel na Štědrý den. My jsme i ten stůl nazdobili tak jako bylo vlastně podle fotografií za Tomáše Garrigua Masaryka v těchto místnostech se jinak konají i dnes protokolární akce jsou zde přijímány. Návštěvy konají se zde summity, například i V4 summity a ještě jako bonusy může prohlédnout nově zrekonstruovaný kostel, který se vlastně nachází v těsné blízkosti zámku.

mluvčí 6,

Lidé si projdou také hudební salonek. Tady Tomáš Garrigue Masaryk pořádal filmové večery a jde také o místo, kam se s ním lidé po jeho smrti chodili rozloučit.

mluvčí 7,

Zájem určitě předčil očekávání ta denní návštěvnost je kolem jednoho tisíce osob, což je tak, řekl bych jako maximum, které ten zámek je vůbec schopen pojmout. Nicméně návštěvníci respektují to, že jako prochází někde se do toho nezastavují, takže na všechny se dostane.

mluvčí 8,

Jsem tady prvně dnes a moc se mi tady líbí, zvláště se mi líbí i ta vánoční atmosféra s tím sněhem. Přijeli jsme před tím otevřením dřív, protože jsme se báli, že budou veliké fronty a nechtěli jsme stát dlouho v té zimě, tak jsme přijeli takhle brzo.

mluvčí 6,

Během dne otevřených dveří je přítomný v zámku i Miloš Zeman. Hlídá tady hradní stráž i ochranná služba prezidenta republiky. Možnost projít si část zámku mají lidé se celý víkend oba dny od 10 do 16 hodin. Eliška Záleská, Česká televize.

mluvčí 9,

Dobré dopoledne gólman Karel Vejmelka pomohl v NHL 30 zákroky k vítězství Arizony 54 nad New Yorkem Islanders podstatně méně se dařilo Petru Mrázkovi v Praze brance Chicaga.

mluvčí 5,

Petru Mrázkovi se možná bude pár dní zdát o útočníkovi Minnesoty matci zucarelovi norský hokejista ho poprvé překonal v páté minutě, pro když ho pře brankou našel crizov v prostřední části si spoluhráči z elitní formace Wilde prohodili role po cukaarelvě přihrávce od mantinelu skončila kaprizova střela záhadně až za brankářem Chicaga, když ve stejné třetině zakončil cukarello rychlou kombinaci trefou do odkryté klece tušil už Mrázek, že v jedenáctém startu sezóny třetí výhru nepřidá, a tak se také stalo cukarello v závěru utkání potrestal soupeřův risk bez brankáře zkompletoval druhý kariérní hattrick v NHL a Minnesota porazila Chicago 41.

mluvčí 9,

Rychlobruslařka Martina Sáblíková, která si minulý týden při pádu v tréninku poranila bruslí nohu skončila pátá v závodu na 5000 m na Světovém poháru v Calgary v Kanadě vyhrála Nizozemka spoutenová Sáblíková je po čtyřech závodech v šesti průběžně dvanáctá.

mluvčí 10,

Třetího kola už to opravdu byla docela já se nevěděla, jak mám tu nohu položit, kde ji mám, jak se odrazit, protože ta noha prostě není v pohodě, že ta bolest mě limitovala dost.

mluvčí 9,

Česká skeletonistka Anna Fernstädtová skončila ve třetím závodě Světového poháru v Lake placip po nevydařené druhé jízdě desátá první výhru v sezóně si připsala Němka Hermannová.

mluvčí 10,

Velká škoda druhý jízy jsem udělala hnedky v jedničce, takže jsem tam ztratila celou rychlost teda jsem měla a vlastně byla od druhý za tašky jasný, že jsem to tam ztratila zbytek jízy bylo v pohodě, ale to už se nedá zachránit.

mluvčí 9,

Další díl seriálu Ski cssics v klasickém lyžování lavinnosta kritérium na 36 km vyhrála Ida daová švédská reprezentantka udolala ve stoupání do cíle Jenny larsonovou a zvítězila nejlepší Češkou byla čtrnáctá Sandra schitzová.

mluvčí 11,

Byla to osmizápasová skoro osmihodinová bitva spoje Praha byly od začátku finále tenisové extraligy ve vedení Prostějovu se ale povedlo v průběhu dne skóre otočit i díky reprezentantovi Jiřímu Lehečkovi jeho týmový parťáci polja a sachko pak přidali rozhodující bod v deblu Prostějov zvítězil 53 a je po devatenácté mistrem ligy.

mluvčí 12,

Najali jsme sem jako úplně favorité hromadná marodka vlastně na začátku extraligy mi nedovolila mě ani plno dalším vlastně hráčům nastoupit nakonec z toho je vítězství jsme strašně šťastní, že se nám podařilo obhájit.

mluvčí 13,

Souboj robotů postavených z lega tak přesně to se odehrávalo na pražském ČVUT. Utkalo se tam 35 středoškolských týmů, které právě z oblíbené stavebnice postavily autonomní roboty a ti jsou soutěžili, tentokrát v basketbalu museli sami zvládnout sesbírat míčky a házet je do koše a my si to právě teď předvedeme, a to se členy dvou nejlepších týmů, a to týmu gymnázia na vítězné pláni v Praze a se studenty berounského gymnázia taky s hlavním organizátorem soutěže Martinem hlinovským z katedry řídící techniky fakulty elektrotechnické pražského ČVUT tak pánové dobré ráno.

mluvčí 7,

Dobré dopoledne.

mluvčí 13,

Kdo vlastně vyhrál je nějaký vítěz nebo všichni 3 ty první nejlepší týmy jsou, řekněme na stejném místě?

mluvčí 7,

Ne ne ne je jasnej vítěz a je to číslo 5 právě z gymnázia na vítězné pláni.

mluvčí 13,

Takže robot číslo 5.

mluvčí 14,

5 já jsem to občas i řekl v průběhu v průběhu tý soutěže a pak mi došlo, že se tak nejmenuje on měl občas štěstí, že proto jsme říkali, že žije.

mluvčí 13,

A o co se vlastně hrálo v téhle soutěži.

mluvčí 14,

Tak samozřejmě všichni chtějí vyhrát putovní pohár elektrotechnický elektrotechnické fakulty, ale první 3 týmy z té finálové robotsoutěe můžou jít studovat na elektrotechnickou fakultu bez přijímaček. Tak.

mluvčí 13,

Asi bude nejlepší, když si ukážeme, o co vlastně šlo, jak to celé vypadalo tak pánové, já vás poprosím, abyste zapnuli roboty, abysme viděli, jak vlastně fungují. No a co je jejich úkolem v tuto chvíli.

mluvčí 14,

Jejich úkolem je v časovém limitu dvou minut se pokusit sesbírat co nejvíc těch basketbalových míčků a naházet je nebo nějakým způsobem dostat do koše s tím, že bodování je můžete tedy vidět, že jsou tam různě barevné čáry, čili pokud je v tom modře vyhrazeném prostoru, tak je to za bod pokud je to před tou trojkou, tak je to za 2 body a samozřejmě za žlutou čárou, která znamená ten tříbodový pokus, tak je to za 3 body. Pokud tam nahází všech 10 míčků má bonus pěti bodů a pokud v časovém limitu dvou minut zastaví a akusticky nám to oznámí, tak získává ještě 3 body. Navíc.

mluvčí 13,

Filip Švadlenka z gymnázia na vítězné pláni a Jonáš Koller z gymnázia a Beroun pánové tak, který je váš, čí je robot?

mluvčí 15,

Tak náš je ten robot tady vepředu ten velký. Jmenuje se číslo 5 číslo 5, takže to je ten vítězný to je ten nejlepší nakonec Filipe Jonáši. Vy jste trošku přistoupili k tomu jinak vypadají ty roboty trošku, jinak, v čem se liší třeba když se na to podíváme úplně.

mluvčí 16,

Jiný přístup. Náš je takový trošku tradičnější, řekněme, že máme radlici, kterou házíme a vlastně ve stejné linii s ní tak máme zásobník, na který si to ten robot hází a pak máme přebíjecí mechanismus, který právě támhle kolega Rosický, tak vymyslel, kdy se právě to přehodí z toho zásobníku, pokud rameno dáme nahoru.

mluvčí 13,

Jak si to máme představit, jak ta soutěž probíhala? To dostali zadání ten den a ten den to museli všechno vymyslet, nebo to mělo dopředu.

mluvčí 14,

Promýšlet ne ne zadání bylo známé asi od začátku října s tím, že se konaly poslední týden v listopadu 4 předkola a z každého předkola postoupilo 8 nejlepších týmů. To znamená 32 a třem týmům se organizátoři rozhodli dát divokou kartu, a právě číslo 5 obdržel divokou kartu a a nezklamal. No.

mluvčí 13,

Ale v tuto chvíli tedy robot skončil činnost a ani 1 nebo nevím, jestli jsem si, všiml si nějaký z míčků byl v koši, jak to.

mluvčí 15,

Zhruba 5 míčku jich teďka trefil, jsem viděl. Ona ta Aréna je trošku nepřesná tady, bohužel oproti těm soutěžním podmínkám.

mluvčí 13,

Takže i zvukovým tónem dává najevo, že ukončil činnost, z čeho se vlastně ty roboti skládají. Jsou to klasická klasické součásti z lega nebo jsou tam nějaké speciální součástky, které se jinde nedají sehnat.

mluvčí 14,

Řekl bych, že jsou to klasické součástky z lega, ale je to určitá určitý typ stavebnice minstorm se se dají připojit motory a senzory a tím toho robota umožnit robotu, aby se pohyboval a řešil nějaké složitější úlohy.

mluvčí 13,

Co třeba bylo nejtěžší vyřešit v rámci stavby a potom programování vlastně těch robotů?

mluvčí 16,

Ono tam bylo hodně takových jako jakoby menších problémů, které ale prostě chvíli máte pocit, že to je vyřešené, pak ne. Hrozný problém s baterkou, protože ten robot, jakmile ta baterka je na trošku jiné úrovni, tak se ty motory chovají úplně jinak, že jsme museli opravdu po každém kole prostě to nabíjet, aby to bylo jako.

mluvčí 13,

Možná můžeme popsat i vlastně ten princip, jak fungují vidíme na té ploše hrací čáry, to jsou čáry, které pomáhají tomu robotovi se orientovat v tom prostoru.

mluvčí 15,

Ano, ten náš, konkrétně robot se orientuje jednak podle těch čar, které detekuje svým senzorem. Potom má také ultrason, pardon, ultrazvukový senzor, kterým detekuje ty stěny kolem sebe a tím pozná, kde se nachází, kdy má zastavit, případně, jestli se dostal do situace, ve které nemá být, má spustit nějaký program, aby se z ní dostal.

mluvčí 13,

Jaká byla letos úroveň celé té soutěže překvapilo vás něco nebo zkrátka, se jak se třeba vyvíjí v letech schopnosti studentů zvládat tyhle úkoly.

mluvčí 14,

No, já bych řekl k letošní úloze, že to byla jedna z nejtěžších úloh, což potvrdily nejenom soutěžící týmy, ale i učitelé na středních školách, ale na druhou stranu to byla asi poměrně hodně atraktivní úloha nejenom pro diváky, ale právě i pro ty soutěžící týmy byla to výzva. My jsme do poslední chvíle, my jsme nezkoušeli, jestli se dá opravdu získat maximum těch 38 bodů, ale včera v podstatě 2 týmy dosáhli toho maxima a číslo 5 dokonce 3× v průběhu soutěže.

mluvčí 13,

Hrálo roli i to, jak vlastně roboti vypadají ten design jejich posuzovali jste to také?

mluvčí 14,

Posuzovali jsme to, byla to speciální soutěžní kategorie nazvaná. Přesně, jak jste to řekl design robota a tam se snažíme hodnotit buď právě konstrukt konstrukci toho robota, anebo softwarové řešení a hlasujou participanti na předmětu roboti bakalářském programu kybernetika a robotika a participanti nabosoutěži a shodou okolností teda vyhrál také robot číslo 5.

mluvčí 13,

Připomíná sběrače brambor spol, když se vyorávají pánové, jak vy jste k tomu přistupovali k tomu designu, bylo to něco, co jste řešila až úplně jako poslední, protože zkrátka první a první místě byla ta funkčnost, a to, aby dělal to, co má.

mluvčí 15,

Tak u nás my jsme měli včasnou představu, jak chceme, aby ten robot vypadal, ale pak jsme se potýkali samozřejmě s technickými problémy a ač ten robot vypadá vlastně obrovský. Přezdívá se mu taky John Deer a zkrátka vypadá vypadá, že se za chvilku se sype, tak je podstatě docela bytelný. Ale ano na ten design jsme mysleli od začátku, ale podřizoval se samozřejmě technice, protože důležitější je mít ten výsledek než ten design.

mluvčí 13,

Dá se potom, když se spustí ještě nějakým způsobem mu pomáhat zasahovat do toho nebo zkrátka musíte spoléhat na to, jak on si sám poradí, když už je v soutěži?

mluvčí 16,

To rozhodně není možné tam právě základní pravidlo je, že vy toho robota spustíte. Nějakým buď nějakým senzorem nebo přímo tlačítkem na něm a pak už nesmí komunikovat s žádným počítačem, nějak se ho nesmíte dotknout. Ani vlastně toho stolu se nesmíte dotknout jediné, co je povolené, tak je odstraňovat míčky, které už hodil do toho koše.

mluvčí 13,

Za vámi stojí kolegové z týmu, kolik vlastně vás celkově bylo v tom týmu, kolik lidí se na tom podílelo?

mluvčí 15,

Tak maximální počet účastníků na tým jsou 3 a některé týmy byly dvojčlenné. My jsme byli.

mluvčí 13,

3, kde jste třeba čerpali inspiraci, kde jste studovali, jak to vlastně všechno má probíhat na střední škole se takové věci učí.

mluvčí 15,

Konkrétně na naší škole, například ne, ale my jsme čerpali hodně inspiraci z internetu z různých příruček a samozřejmě prostě jsme taky kreativně vyvíjeli něco našeho vlastního.

mluvčí 13,

Mohou využít třeba i poradenství z vaší strany nebo nepomáháte vůbec.

mluvčí 14,

Takhle my zapůjčujeme stavebnice na školy, protože ona je poměrně drahá, a takže ne všechny školy si ji můžou pořídit a samozřejmě jsou občas dotazy, jestli je dovolený tohle tohle a podobně, takže spíš jsou to dotazy k pravidlům, kde se samozřejmě ty týmy se snaží, že jo, vyhrát to znamená hledá i netradiční řešení a občas to řešení je za hranici pravidel, takže to s náma konzultují, jestli je to akceptovatelné či nikoliv. Tak mockrát.

mluvčí 13,

Děkujeme za návštěvu a samozřejmě i za ukázku toho, co všechno se dá postavit z lega tak ať se daří a hezký den. Na shledanou.

mluvčí 14,

Děkujeme také, na shledanou. Děkujeme.

mluvčí 15,

Na shledanou.

mluvčí 4,

Advent se dá trávit i sportem třeba nočním charitativním během právě dnes večer odstartuje v centru Prahy závod chrism snighterran 2022 poběží se 5 km, a to s jedinou podmínkou závodníci musí mít čelovku a víc už s organizátorem akce Tomášem Pavlem, kterého zdravím pěkné dopoledne.

mluvčí 17,

Dobré dopoledne, zdravím vás od Rudolfina.

mluvčí 4,

Odkud, kam se poběží bude to Rudolfinu ten start.

mluvčí 17,

Jasně tak bude to od Rudolfina, kde teďka momentálně je hafo sněhu na Prahu poběží se po náplavce směrem pro pro předhne předhne Štvanici Štvanici na se most štvaniciběhhne se Štvanice a zase se poběží zpátky všude na trati je sníh, takže my doporučujeme všem závodníkům nebo všem, který si ti zaběhnou, pořádný boty, aby byly protismrky a třeba měli nějaký hroty.

mluvčí 4,

A bude letos i varianta pro děti tak jako to bývalo vždy.

mluvčí 17,

Určitě hodinu před startem hlavního závodu, který odstartuje 5 hodin bude 5 Cup, což je běh na 1 km a máme tady přihlášené nějakých stopadesát dětí, na které se samozřejmě těšíme.

mluvčí 4,

Diváci mohli už na těch fotografiích z minulých ročníků vidět, že vaši závodníci tradičně běhají se santovskými čepicemi tak bude to letos i tak a co když někdo tu čepici během dne nesežene.

mluvčí 17,

Jasně tak jsou tady různý postavičky tady vánoční kapr vánoční stromeček vánoční dárek každej je to takovej malej karneval před Vánoci a kdo nebude mít snad obrovskou čepičku může si ji u nás na registraci zakoupit.

mluvčí 4,

Já jsem na začátku říkala, že jde o charitativní běh tak na závěr, řekněme, komu pomáháte.

mluvčí 17,

My každý rok pomáháme nadaci, no Foot, no stres, která tímto příspěvkem vždy zakoupí nějakou protézu nějakýmu běžci, který je po autonehodě nebo se mu něco stalo a nemá dolní končetinu.

mluvčí 4,

Tak samozřejmě přejeme, aby se podařilo vybrat co nejvíce peněz organizátor akce Tomáš Pavel děkujeme za rozhovor.

mluvčí 17,

Já vám děkuju těší se.

mluvčí 18,

Na.

mluvčí 13,

Závěr dnešního víkendového studia 6 míříme do Moravskoslezského kraje, kde silničáři ještě stále bojují s následky včerejší sněhové kalamity ta v mnoha městech ochromila i hromadnou dopravu a některé linky třeba nejeli více než hodinu a vše přímo na místě sleduje Pavla Daňková aktuálně, tedy ve Frenštátě pod Radhoštěm. Pavlo zdravím i tebe dobré dopoledne tak kde jsou teď ještě stále problémy.

mluvčí 19,

Dobré dopoledne, tak pro dokreslení té atmosféry my jsme tady jeli z Ostravy a opravdu černé silnice jsme nepotkali vůbec nikde všude leží docela vysoká uježděná vrstva sněhu s tím, že asi dolů jen tak nepůjde, protože třeba tady ve Frenštátě máme kolem -10 °C. Vedle mě je v tuto chvíli starosta Jan Rejman já přeji krásné dopoledne pane starosto překvapila vás taková zima, kdy naposledy takovouto pamatujete.

mluvčí 20,

Dobrý den za sebe tady tu zimu pamatuju naposledy před 10 lety, takže ano trochu nás to překvapilo, ale techniku jsme na to měli připravenou pánové z technických služeb zaměstnanci byli všichni v pohotovosti. Technika byla připravená, takže jsme se snažili tak, abychom zajistili odhrnutí sněhu podle námi stanoveného plánu zimní údržby, které je k dispozici i pro občany jsou tam dané určité intervaly, ve kterých se uklízí cesty. Jsou to ve čtyřhodinových intervalech dvanáctihodinových intervalech nebo 20 čtyřhodinových intervalech tento plán zimní údržby, jak ke komunikacím pochůzím tak i, vozidla.

mluvčí 19,

Jsme blízko Chráněné krajinné oblasti, znamená to třeba nějaká omezení v rámci třeba solení těch komunikací?

mluvčí 20,

Určitě vezme město, které je přímo pod horma, takže tady je výrazné omezení na to solení těch komunikací. Kom komunikace se solí zejména první třídy, to jsou krajské komunikace a ty si udržuje kraj.

mluvčí 19,

Komunikujete třeba s těmi krajskými silničáři, předáváte se informaci, kde je potřeba akutně třeba zasáhnout?

mluvčí 20,

Komunikujeme snažíme se s nimi komunikovat, ale když nastane situace jako nastala nyní, tak jsou určité problémy i přes tu komunikaci, například v tom, že se odklízí silnice první třídy. My ráno uklidíme chodníky, nahrneme sníh doleva k cestě jedou silničáři krajští nahrnou to zpátky na chodník. Občané si stěžují chodník není odklizen, ale on odklizen byl, takže tady v tomhletom někdy zakopáváme, ale bohužel teda je tou danou situací, než se ten sníh někam odveze, než se naloží, musíme aktivovat nakládače Tatry, stáhnou ten sníh z těch komunikací tak, aby se to nepřehazovalo ty hromádky zleva doprava.

mluvčí 19,

Kam ho vlastně.převážíte Pro mimo Frenštát máme vyčleněné lokality, a to jsou tzv. odkladiště sněhu pro zimní údržbu.Včera začaly frenštátské Vánoce byly nějaké komplikace při pořádání této akce.

mluvčí 20,

Komplikace nastal hned z rána, protože tady tato akce je dělána externě a firma, která měla přijet z Valmezu, nám zůstala ze strany Rožnova pod pinddulí. Nemohli tady dojet, takže měli dlouhé zpoždění v důsledku toho, že nasněžilo a pokazila se nám zrovna včera technika, tak jsme museli ručně odhazovat celou tu zónu, proto frenštátské pro frenštátské Vánoce, ale všechno se podařilo akce proběhla, takže já za sebe jsem i spokojen. Já děkuju všem, kdo se na tom podíleli, protože s tím bylo hodně práce. Ty.

mluvčí 19,

Stánky jsou docela zasypané, bude to dneska pokračovat.

mluvčí 20,

Další bude pokračovat aktivita až od pondělí, protože o tom víkendu většina lidí je doma máme advent tak lidé chtějí být s rodinou, ale od pondělí, kdy zase začne pracovní týden, tak, když budou chodit přes to náměstí tak uklidíme otevřeme tak, aby si mohli zajít dát teplý čaj nebo něco lepšího.

mluvčí 19,

Vy jste zmínil pindulu, to je kopec, kde jsou asi celkem často velké.problémy ano, Na jedná jedná se vlastně o přechod mezi Frenštátem a Rožnovem a je to na přelomu Beskyd, takže ten vysoký kopec bývá často z jedné strany zasypaný sněhem z druhé zase odklízený a je to dáno tím, že někde se solít může a někde se solí nemůže, protože tam krajina krajinná oblast.Vy jste říkal, že venku máte veškerou techniku, to znamená, jaké množství, jak je na tom vlastně s vybaveností Frenštát?

mluvčí 20,

Aktuálně máme techniky dost, byť, bohužel staré, ale její dost máme 3 traktory. Máme jednu Tatru a máme 2 odklízeče ladoky, to jsou stroje na odklízení sněhu na chodnících. Je to komplikované řídit já jsem si to teda vyzkoušel zrovna včera s panem vedoucím technických služeb jsme projeli ten Frenštát obilí jsme ty chodníky tu práci bych doopravdy nechtěl je dělat. To si málokdo představ, jak je to komplikované na těch úzkých chodnících vysoké patníky, aby ten stroj nespadl, aby se sníh odklidil a ještě se to dělá za provozu, když tam chodí ti občané.

mluvčí 19,

Je ve městě při takovéto kalamitní situaci třeba problém s parkováním?

mluvčí 20,

Ano je, protože, když, například chceme odklidit ráno náměstí a zůstanou nám tady zaparkované auta, my ten sníh nemáme kam odklidit, takže my to musíme objíždět ty auta a zbytečně vznikají komplikace lidé si stěžují potom, že nemají, kde zaparkovat a je to v důsledku neuspořádanosti těch občanů, kteří ty vozidla neodstaví tak, abychom mohli provést zimní údržbu.

mluvčí 19,

Obracejí se na vás třeba obyvatelé města s tím, že by potřebovali odklidit sníh nebo mají nějaké další problémy?

mluvčí 20,

Se obracejí se na nás, jak firmy, tak i fyzické osoby firmy s tím, že by potřebovaly uklidit své vlastní parkoviště, aby mohly mít zaparkované vozidla zaměstnanců. Samozřejmě pro nás je primárně na odklidit naše cesty a naše chodníky a až následně na základě objednávky a fakturace poskytujeme tyto služby, co je pro mě překvapením, protože jsem ve funkci necelé 2 měsíce, tak je to, že si lidé nestěžují na tu zimní údržbu, ale je to dáno možná tím, že ta technika je pořád v provozu. Ti lidé na těch technických službách pracují od rána do noci mají ty pohotovosti dávají tomu veškerou své úsilí, byť jim třeba není dobře tak do té práce přijdou a snaží se zajistit, aby ten chod města nebyl nějak omezen.

mluvčí 19,

Dá se odhadnout dopředu třeba spotřeba toho posypového materiálu, nebo to vždycky vyhodnocujete až po ukončení té zimní sezóny?

mluvčí 20,

Já se přiznám, já jsem na městě pracoval 13 let na odboru financí nějak nějaké povědomí o tom mám, ale nejsem tam schopen říct ty spotřeby je to vždycky dáno tím, jaká je zima. S mrzne, když jsou třeba vysoké mrazy už někde používat sůl, protože ta sůl není aktivní pod určitou teplotu na některých komunikací se musí vysypávat čtyřk zase s ohledem na to jaká, jaké jsou hydrometologické podmínky, takže doopravdy tohle to nelze ani odhadnout a případně to dokoupíme, když bude potřeba, ale aktuálně zásobení jsme kupujeme to v bigbecích, to jsou takové ty velké bílé pytle, dá se do toho tuna soli převezeme to k nám do skladu a pak to používáme do vozidel.

mluvčí 19,

Jaké byly třeba včera největší komplikace ve městě pro způsobují způsobují a si to třeba i sami lidé svým chováním?

mluvčí 19,

Je ve městě při takovéto kalamitní situaci třeba problém s parkováním?

mluvčí 20,

mluvčí 19,

Obracejí se na vás třeba obyvatelé města s tím, že by potřebovali odklidit sníh nebo mají nějaké další problémy?

mluvčí 20,

mluvčí 19,

Dá se odhadnout dopředu třeba spotřeba toho posypového materiálu, nebo to vždycky vyhodnocujete až po ukončení té zimní sezóny?

mluvčí 20,

mluvčí 19,

Jaké byly třeba včera největší komplikace ve městě pro způsobují způsobují a si to třeba i sami lidé svým chováním?mluvčí 20,

Ano, testuje trefila ten hřebíček na hlavičku. Snažíme se to občanům vysvětlovat. Pokud je to možné, nevyjíždějte nejez zjistit s tím autem, protože se vám chce jezdit jenom pokud doopravdy musíte, snažte se spojit se svými sousedy, když jedete na nákup tak, abyste ulevili těm silničářům a nezavázali jim v tom, aby mohli odklízet ten sníh a i starší lidé důchodci nebo tělesně zdravotně postižení. Bylo by vhodné, kdyby v tomto počasí poprosili, aby jim někdo obstaral ty základní životní potřeby, protože s těmi hůlkami, když vidím babičky, procházet přes náměstí, když se podíváte nahoru na rampouchy, není to ani pro mě příjemný pohled, tak byl by rád, kdyby i oni sami vyhodnotili, že není vhodné vždy vycházet ven.

mluvčí 19,

Pane starosto, já vám moc děkuji za informace na závěr jenom dodám, že tady ve Frenštátě pod Radhoštěm stejně tak jako v celém kraji platí výstraha před velkým mrazem po celý dnešní den. Odhadnout ty přesné teploty nebude úplně jednoduché tam, kde se vyjasní, ale meteorologové očekávají teploty až kolem -20 stupňů.

mluvčí 4,

11 hodin a studio 6 víkend končí my.

mluvčí 13,

Vám děkujeme za pozornost, a protože to bylo poslední víkendové studio 6 před Vánocemi, tak popřejeme i hezké svátky. Teď další zprávy v 11 hezký den.

mluvčí 4,

Je to tak je 11 hodin a já vás vítám u zpráv České televize pěkné sobotní dopoledne Rusko má dostatek munice na několik dalších rozsáhlých vzdušných útoků na Ukrajinu v nočním projevu to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Moskva od října útočí na energetickou infrastrukturu a města na Ukrajině masivní útok podnikla naposledy včera. Podle Kyjeva vypálila na ukrajinskou infrastrukturu celkem v 98 řízených střel.

mluvčí 21,

Shledání po devíti měsících na kyjevském nádraží se včera Hana uviděla se svým manželem poprvé od únorové invazi ruských sil přijela za ním i se synem z německého azylu na město ten den znovu dopadaly ruské rakety.

mluvčí 22,

Zjistili jsme, že došlo k masivnímu útoku, když jsme byli ve vlaku a jeli přes buču náš vlak zastavil přímo v buči.

mluvčí 21,

Její manžel po vypuknutí války na Ukrajině zůstal, protože mladí muži nesmí opustit zemi, i když nenarukovali do armády.

mluvčí 22,

Všichni moji přátelé v Německu a všichni naši přátelé, kteří zůstali na Ukrajině, se nás snažili od této cesty odradit. ale Pro, bylo pro nás velmi důležité abychom spolu

17. 12. 2022; prazskypatriot.cz

Soutěž středních škol ovládl "robot-basketbalista" z gymnázia v Praze 4

Ve finále letošní Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy se včera utkalo 36 robotů. Pětatřicet bylo středoškolských, kteří postoupili ze 160 účastníků základních kol, a proti nim jeden vysokoškolský přímo od místních studentů programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Stupně vítězů však nakonec obsadili silně motivovaní a perfektně připravení středoškolští konstruktéři: na 1. místě se umístil tým Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni v Praze 4, který ovládl i kategorii designu. Na 2. místě tým Netrefím i prázdný koš ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia v Praze 5 a na 3. místě tým KRK Robotics z Gymnázia Beroun.

Finále 14. ročníku Robosoutěže vyvrcholilo vyřazovacími jízdami v pátek 16. prosince kolem 16. hodiny. Tříčlenné týmy středoškolských studentů měly v letošní soutěži za úkol v rámci zadání s názvem Basketbal postavit a naprogramovat robota, který dokáže bez další pomoci posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše.

Do finále se z předchozích čtyř kol kvalifikovalo 35 týmů z celé republiky, z každého kola osm s nejlepším umístěním. Třem dalším týmům pořadatelé udělili divoké karty. Navíc byl ve finálové hře i jeden robot přímo od místních studentů programu Kybernetika a robotika.Už v průběhu dopoledních jízd bylo jasné, že pomyslná výkonnostní laťka finále je zase o něco výš než v předchozích kolech, v nichž při jízdě nikdo nedosáhl maximálního počtu 38 bodů. To se ve finále povedlo několikrát a diváci v Zengerově posluchárně takové okamžiky ocenili bouřlivým potleskem.

1. místo – tým Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni (Praha 4) ve složení Samuel Kantor, Filip Švadlenka a Martin Kubeš

2. místo – tým Netrefím i prázdný koš ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia (Praha 5) ve složení Petr Herman a Václav Mareš

3. místo – tým KRK Robotics z Gymnázia Beroun ve složení Filip Rosický, Tomáš Kotrla a Jonáš Koller

Kromě samotné finálové soutěže organizátoři vyhlásili také vítěze samostatné kategorie Design robota, která hodnotí originalitu technického řešení.

Vítězové se dostanou na FEL ČVUT bez přijímaček

"Finále ukázalo, že letošní úloha patřila k nejnáročnějším ve čtrnáctileté historii Robosoutěže, ale současně byla atraktivní nejen pro publikum, ale také pro samotné soutěžící,” říká hlavní organizátor Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "V mnoha soubojích nebylo do poslední chvíle jasné, který z robotů vyhraje. I finále skončilo de facto rozdílem jednoho koše,” dodává.

16. 12. 2022; 5plus2

"V Mongolsku jsem začínal jako malé dítě. Chci dávat naději"

Někdejší zlínský kněz Jaroslav Vracovský už sedmým rokem působí na misiích v Mongolsku. V rozhovoru vypráví o čtyřicetistupňových mrazech, nádherné přírodě i korupci a alkoholismu.

ZLÍN, ULÁNBÁTAR Jedenáct let pomáhal v České republice hledat dobrovolníky, kteří by se vydali do světa na misie. Pak se jedním sám stal. Jaroslav Vracovský zakotvil v Mongolsku, kde v rámci salesiánské organizace pomáhá dětem z chudých rodin se vzděláváním a smysluplným trávením volného času.

Kněz, který dříve působil na zlínské farnosti, poznal zemi, která nikdy nepřestane překvapovat. Musel vstřebat kulturní šok, naučit se jazyk, zvyknout si na krušné přírodní podmínky. A poslouchat velmi smutné příběhy místních. "Hlavní důvod, proč v té zemi jsme, je dávat lidem naději, že ty příběhy budou mít šťastný konec," říká v rozhovoru muž, který letos v létě navštívil po čtyřech letech svou domovinu.

- Pro Mongolsko jste se rozhodl sám?

- Začátky musely být složité. Jak jste vstřebával kulturní šok?

- Učil jste se mongolsky?

Jako první jsem byl tři měsíce v Irsku kvůli angličtině. To abych se dorozuměl s ostatními kolegy salesiány, kteří pocházejí z různých států. Nikdo není rodilý Angličan a domluvit se s některými bylo složité. Já jsem se ještě na škole učil ruštinu s němčinou a později italštinu, latinu i řečtinu. Ovšem nic z toho se mongolštině nepodobá. Alespoň mají bohaté tvarosloví a pády, na což jsem byl zvyklý z češtiny. U mě se při výuce do zemdlení střídaly tři tamní učitelky. (úsměv) Dnes už se domluvím, je to důležité zejména ve vztahu k místním lidem, jinak bych si s nimi zkrátka neporozuměl.

- Jaký mají Mongolové pohled na cizince?

- Učit o křesťanství v zemi s odlišnými tradicemi musí být komplikované...

- Vraťme se k vašemu pobytu. Co vás nejvíce zaskočilo?

-Jak na vás zapůsobila příroda?

- Zmiňoval jste i mimořádně tuhé zimy. Jak jste je zvládal?

- O co se v Mongolsku staráte?

- Jak to myslíte?

- To nezní moc hezky…

- Daří se vychovávat nové katolíky?

Když jsme kdysi přišli do Darchanu, nebyl tam ani jeden katolík. Nula. To dává vždy naději k růstu. (úsměv) Po sedmnácti letech je tam dnes několik stovek katolíků. Vzniklo tam vzdělávací centrum, malinká farnost a nový kostel. Celkem se staráme o stovky lidí, ale je nás v tuto chvíli pouze devět salesiánů a zaměstnáváme osmdesát místních lidí. Je problém je platit, je problém získat nové misionáře. Zásadní bude, zdali se nám podaří vychovat pokračovatele z řad místních. Místní by rádi dělali církev mnohem jednodušeji. Víc rozumí svým lidem zvyklým žít přírodní život.

- Jak vidíte svou budoucnost v Mongolsku vy?

---

Jaroslav Vracovský

- Katolický kněz se narodil v roce 1969 v Plzni.

- Vystudoval elektrotechnickou fakultu na ČVUT v Praze a teologii na Karlově a Jihočeské univerzitě.

- V roce 2002 byl vysvěcen na kněze, letech 2001–2004 působil ve zlínské farnosti.

- Podílel se na vzniku Salesiánské asociace Dona Boska a přípravě programů pro shromažďování a vysílání salesiánských dobrovolníků.

- Odešel pracovat s mladými lidmi do Mongolska, kde trvale pobývá od roku 2016.

Když nám děti kreslí obrázky ze svého života, je na nich zobrazena lahev vodky i domácí násilí.

Foto: Jaroslav Vracovský už od roku 2016 trvale žije v Mongolsku, kde pracuje s mládeží z nejchudších místních rodin.

Foto: Nádherná příroda, kočovný život, ale také špinavá města a společenské problémy. To je Mongolsko.

FOTO ARCHIV J. V.

16. 12. 2022; zive.cz

Roboti z Lega hrají basketbal. Sledujte přímý přenos z finále Robosoutěže

Finále Robosoutěže i letos zaplní Zengerovu posluchárnu Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Letošní úkol je nazvaný Basketbal. Tříčlenné týmy středoškolských studentů měly za úkol postavit a naprogramovat robota, který dokáže bez další pomoci posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše. Nejlepší z nich můžou vyhrát přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek. Program se rozdělí do dvou částí. První bude kvalifikační a každý robot v ní odjede tři jízdy. Šestnáct nejlepších týmů se pak utká v rámci vyřazovacího pavouka. Do finále se z předchozích čtyř kol kvalifikovalo 35 týmů z celé republiky, z každého kola osm týmů s nejlepším umístěním a třem dalším týmům pořadatelé udělili divoké karty. Kromě dovednostní soutěže je připravené také vyhlášení samostatné kategorie Design robota, která hodnotí originalitu technického řešení. Finále Robosoutěže začíná 16. prosince v 11:00 (končí cca v 16:00) a buď se můžete přijít podívat osobně (Karlovo náměstí 13, Praha 2), nebo si pusťte přímý přenos: [MallTVVideo: https://www.mall.tv/spolecnost-a-kultura/live-video-finale-robosouteze]

16. 12. 2022; strojirenstvi.cz

Robotická ZOO na vánočním videu FEL ČVUT

Rozvíjí tak dále tradici svátečních videí, která začala před sedmi lety a snaží se představovat to nejlepší, co během roku v oblasti elektrotechniky a informatiky na FEL ČVUT vzniklo. Vědci a vědkyně z FEL před několika týdny sblížili světy lidí a robotů. Návštěvníci instalace Forum Robotum před budovou FEL na Karlově náměstí tak mohli díky vizualizaci dat na plátně sledovat, jak roboti vidí svět. A pomocí elektromagnetických snímačů si dokonce mohli poslechnout jinak neslyšitelné vlnění z nitra robotů. Na akci během čtyř dnů, od 13. do 16. října 2022, dorazilo 24 000 lidí! Sváteční video připravil Jindřich Soukal ze společnosti But We Do It.

Vědci a vědkyně dříve ozdobili mazačku i naprogramovali betlém

Vánoční videa FEL ČVUT jsou dostupná prostřednictvím odkazu

16. 12. 2022; cvut.cz

Zpravodajský servis

Elektrotechnická fakulta ČVUT vydala další vánoční video.

Letos zaznamenává atmosféru robotické zoo.

Ta byla v říjnu součástí Signal festivalu. Tradiční sváteční video vydává ČVUT už posedmé.

Zdroj:

Seznam.cz TV

16. 12. 2022; feedit.cz

Finále Robosoutěže 2022 pro střední školy vyhrál po dramatickém souboji "robot-basketbalista" z pražského Gymnázia Na Vítězné pláni

Stupně vítězů však nakonec obsadili silně motivovaní a perfektně připravení středoškolští konstruktéři: na 1. místě se umístil tým Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni (Praha 4), který ovládl i kategorii designu. Na 2. místě tým Netrefím i prázdný koš ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia (Praha 5) a na 3. místě tým KRK Robotics z Gymnázia Beroun.

Vítězové a finále přerušované potleskem

Do finále se z předchozích čtyř kol kvalifikovalo 35 týmů z celé republiky, z každého kola osm s nejlepším umístěním. Třem dalším týmům pořadatelé udělili divoké karty. Navíc byl ve finálové hře i jeden robot přímo od místních studentů programu Kybernetika a robotika. Už v průběhu dopoledních jízd bylo jasné, že pomyslná výkonnostní laťka finále je zase o něco výš než v předchozích kolech, v nichž při jízdě nikdo nedosáhl maximálního počtu 38 bodů. To se ve finále povedlo několikrát a diváci v Zengerově posluchárně takové okamžiky ocenili bouřlivým potleskem.

místo – tým Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni (Praha 4) ve složení Samuel Kantor, Filip Švadlenka a Martin Kubeš

místo – tým Netrefím i prázdný koš ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia (Praha 5) ve složení Petr Herman a Václav Mareš

místo – tým KRK Robotics z Gymnázia Beroun ve složení Filip Rosický, Tomáš Kotrla a Jonáš Koller

Kromě samotné finálové soutěže organizátoři vyhlásili také vítěze samostatné kategorie Design robota, která hodnotí originalitu technického řešení.

Vítězové se dostanou na FEL ČVUT bez přijímaček

"Finále ukázalo, že letošní úloha patřila k nejnáročnějším ve čtrnáctileté historii Robosoutěže, ale současně byla atraktivní nejen pro publikum, ale také pro samotné soutěžící,” říká hlavní organizátor Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "V mnoha soubojích nebylo do poslední chvíle jasné, který z robotů vyhraje. I finále skončilo de facto rozdílem jednoho koše,” dodává.

Členové tří týmů na prvních místech mají garanci přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek. V soutěži byly navíc hmotné výhry od partnerů jak v podobě závěrečné tomboly pro všechny účastníky finále, tak v podobě odměn vítězům. Partnery letošní soutěže byly společnosti MathWorks, Humusoft, Škoda Auto, Applifting, FANUC, Sick, Strand a Kingston Technology.

Další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebooku Robosoutěže. Roboty nominované v kategorii soutěže Design robota najdete v galerii na soutěžní stránce.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz.

16. 12. 2022; pedagogicke.info

Finále Robosoutěže 2022 pro střední školy vyhrál po dramatickém souboji "robot-basketbalista" z pražského Gymnázia Na Vítězné pláni

Stupně vítězů však nakonec obsadili silně motivovaní a perfektně připravení středoškolští konstruktéři: na 1. místě se umístil tým Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni (Praha 4), který ovládl i kategorii designu. Na 2. místě tým Netrefím i prázdný koš ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia (Praha 5) a na 3. místě tým KRK Robotics z Gymnázia Beroun.

místo – tým Netrefím i prázdný koš ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia (Praha 5) ve složení Petr Herman a Václav Mareš

místo – tým KRK Robotics z Gymnázia Beroun ve složení Filip Rosický, Tomáš Kotrla a Jonáš Koller Kromě samotné finálové soutěže organizátoři vyhlásili také vítěze samostatné kategorie Design robota , která hodnotí originalitu technického řešení.

Tam bodoval opět robot týmu Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni. Není bez zajímavosti, že tento tým se finále soutěže zúčastnil díky divoké kartě, nakonec však soutěž s přehledem ovládl ve všech kategoriích. Vítězové se dostanou na FEL ČVUT bez přijímaček "Finále ukázalo, že letošní úloha patřila k nejnáročnějším ve čtrnáctileté historii Robosoutěže, ale současně byla atraktivní nejen pro publikum, ale také pro samotné soutěžící,” říká hlavní organizátor Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "V mnoha soubojích nebylo do poslední chvíle jasné, který z robotů vyhraje. I finále skončilo de facto rozdílem jednoho koše,” dodává.

Členové tří týmů na prvních místech mají garanci přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek. V soutěži byly navíc hmotné výhry od partnerů jak v podobě závěrečné tomboly pro všechny účastníky finále, tak v podobě odměn vítězům. Partnery letošní soutěže byly společnosti MathWorks, Humusoft, Škoda Auto, Applifting, FANUC, Sick, Strand a Kingston Technology. Další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebook u Robosoutěže. Roboty nominované v kategorii soutěže Design robota najdete v galerii na soutěžní stránce

15. 12. 2022; zakazka.cz

Robosoutěž pro střední školy je ve finále. V pátek se v Praze na Karlově náměstí utká 35 "robotických basketbalistů”

Nejlepší z nich můžou vyhrát přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek.

Už 14. ročník Robosoutěže konané pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky spěje ke svému vrcholu. V pátek 16. prosince se střetnou neúspěšnější řešitelé letošního úkolu nazvaného Basketbal. Tříčlenné týmy středoškolských studentů měly tentokrát za úkol postavit a naprogramovat robota, který dokáže bez další pomoci posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše.

Robotická NBA

Program se rozdělí do dvou částí. První bude kvalifikační a každý robot v ní odjede tři jízdy. Šestnáct nejlepších týmů se pak utká v rámci vyřazovacího pavouka. Do finále se z předchozích čtyř kol kvalifikovalo 35 týmů z celé republiky, z každého kola osm týmů s nejlepším umístěním a třem dalším týmům navíc pořadatelé udělili divoké karty. Kromě samotné dovednostní soutěže je připravené také vyhlášení samostatné kategorie Design robota, která hodnotí originalitu technického řešení.

"Letošní úkol soutěže je náročný, ale krásný zároveň. Týmy se musely vypořádat se třemi problémy – jejich výtvor se musí přesně pohybovat v daném prostoru, umět sebrat míček a manipulovat s ním a následně jej vyslat po správné trajektorii danou silou směrem na koš," říká hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "Účastníci už ve vyřazovacích bojích ukázali píli a originalitu, s níž se řešení zhostili, a těším se, až proti sobě stanou ti nejlepší. Pro mě samotného je basketbal srdeční záležitostí a mám velkou radost, že ho můžu sledovat i v podání robotů," dodává Hlinovský.

Reklama

Přijďte se v pátek podívat na Karlovo náměstí!

Finále Robosoutěže je otevřené veřejnosti. Klání startují po oficiálním zahájení 16. prosince v 11.00 a jsou přístupná fanouškům z řad veřejnosti. Soutěží se v Zengerově posluchárně budovy FEL ČVUT v Praze na Karlově náměstí 13. Konec a vyhlášení vítězů se očekávají kolem 16.30, kdy se dozvíme jména tří týmů na prvních místech a jejich členů, kteří mají garanci přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek. V soutěži jsou navíc hmotné výhry od partnerů, jak v podobě závěrečné tomboly pro všechny účastníky finále, tak v podobě odměn vítězům. Partnery letošní soutěže jsou společnosti MathWorks, Humusoft, Škoda Auto, Applifting, FANUC, Sick, Strand a Kingston Technology.

Přesný časový harmonogram finálové Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebooku Robosoutěže. Roboty nominované v kategorii soutěže Design robota najdete v galerii na soutěžní stránce

Zdroj zprávy: ČVUT Praha

15. 12. 2022; 21. století

PANORAMA VĚDA

Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli technologii, jež zlepší SCHOPNOST PŮDY ABSORBOVAT VODU. Značně tak pomohou s revitalizací oblastí ohrožených suchem.

Katedra oděvnictví Technické univerzity v Liberci spojila síly s VÚB, a. s., a následně představily ODĚVY S FOTOLUMINISCENČNÍMI A RETROREFLEXNÍMI VLASTNOSTMI, usnadňujícími viditelnost.

Největší pozemský TELESKOP ALMA čelil začátkem listopadu kybernetickému útoku a musel přerušit pozorování vesmíru. Útok nepoškodil žádná zařízení ani antény teleskopu, ale vyřadil z provozu teleskop samotný i jeho webovou stránku. Akademie věd ČR i v letošním roce ocenila vědce a vědkyně, náležející k mladší a střední generaci. PRÉMII LUMINA QUAERUNTUR obdrželo z rukou předsedkyně Akademie Evy Zažímalové hned šest talentů.

Evropská kosmická agentura (ESA) převzala od brněnské společnosti SAB Aerospace servisní MODUL PRO DRUŽICI PLATO. Její odlet do vesmíru je naplánován na roku 2026. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu zemřelo v rezervacích a národních parcích v Keni už přes 200 slonů a další stovky volně žijících býložravců. NEDOSTATEK VODY se dotýká i zhruba 3,5 milionu místních obyvatel. Odborníci varují, že kvůli nejhoršímu suchu za posledních 40 let jsou Keňa, Etiopie a Somálsko na pokraji hladomoru. Do národního parku ČESKÉ ŠVÝCARSKO, který v červenci zasáhl ničivý požár, se pomalu vrací vegetace, někde se už dají najít ostrůvky zeleně. Les však dosud připomínají jen spálené stromy. Do zdevastovaného parku se pomalu vracejí i turisté, ačkoliv například do Pravčického dolu zatím kvůli nebezpečí nesmějí a oblast zůstane uzavřená zřejmě minimálně do konce roku. Správa národního parku zatím neplánuje výsadbu nových stromů v požárem poničené oblasti. Mohutná ERUPCE SOPKY HUNGA TONGA-HUNGA HA’APAI začátkem letošního roku vytvořila nejvyšší oblak popela, jaký byl kdy na Zemi zaznamenán. Sloup dosáhl výšky přes 50 kilometrů a pronikl až do mezosféry, tedy do třetí vrstvy zemské atmosféry.

Podle prvotních výzkumů českých vědců by se mohl KORONAVIRUS zařadit mezi viry, jež spouštějí neurodegenerativní onemocnění, například Parkinsonovu chorobu.

Vědci ZREKONSTRUOVALI pomocí počítačové simulace a tvaru lebky PODOBU ŽENY, která před 31 tisíci lety žila v Mladečských jeskyních na Olomoucku. Nalezená lebka představuje jeden z nejstarších kosterních pozůstatků rodu Homo sapiens na území střední Evropy. Pravěká žena zemřela ve věku kolem 17 let.

Studie provedená výzkumníky z King’s College v Londýně zjistila, že existuje poměrně jednoduchý způsob, JAK SE CÍTIT VESELEJI. Stačí pozorovat ptáky, či se zaposlouchat do jejich zpěvu. Funguje to i na pacienty s diagnostikovanou depresí. V Česku se nadále šíří vlci. Pozorovatelé z Hnutí Duha zjistili v loňském roce na našem území 24 VLČÍCH TERITORIÍ. Nejméně v polovině z nich se vlkům narodila mláďata. V osmnácti teritoriích se vyskytovaly smečky o čtyřech až šesti jedincích. Údaje odpovídají vlčímu roku, který trvá přibližně od května do dubna, kdy se rodí mláďata.

Vědci z Univerzity v Sydney po dobu sedmi let zkoumali VLIV CVIČENÍ NA ZDRAVÍ 70 000 dospělých ve věku 40 až 69 let. U těch, kteří nevyvíjeli žádnou intenzivní aktivitu typu plavání, jízdy na kole do kopce či chůze do schodů, bylo 4% riziko úmrtí během následujících pět let. U těch, kteří trávili sportem více než hodinu týdně, bylo toto riziko jen 1%. Významné přínosy ale byly pozorovány i při malém množství cvičení. U těch, kteří sportovali 10 minut týdně, se riziko úmrtí během následujících pěti let snížilo na polovinu, tedy na 2 %, oproti těm, kteří necvičili vůbec.

Anne-Claire Fabreové, evoluční bioložce v Duke Lemur Center v anglickém Durhamu, se podařilo zachytit, jak se SAMICE KSUKOLA OCASATÉHO, což je poloopice obývající Madagaskar, šťourá v nose. Její 8 cm ultra dlouhý a tenký prostředníček pronikl skrz nos až do krku. Vědkyně následně zjistila, že jde o 12. známý druh primátů, který tak činí, vedle ksukola a člověka se v nose šťourají ještě gorily, šimpanzi, bonobové, orangutani a makakové.

Mezi ČVUT a CzechInvestem bylo podepsáno memorandum o spolupráci, týkající se přeměny STRAHOVSKÉHO STADIONU na technologický hub. Stadion je dodnes považován za největší svého druhu na světě. Bývalé cvičební plochy dnes využívá fotbalová Sparta. Ve středu 16. 11. učinilo lidstvo další významný krok k opětovné cestě na Měsíc. Z mysu Canaveral totiž v 1:47 místního času odstartovala RAKETA SLS S VESMÍRNOU LODÍ ORION. Její start sledovalo 15 000 nadšenců. První let s posádkou plánuje NASA na rok 2024.

INVAZNÍ DRUHY HMYZU se v naší krajině rychle šíří a mohou přitom ničit úrodu i vytlačovat původní druhy. Mapování míst jejich výskytu, způsobu hnízdění či toho, zda potravně nekonkurují lokálním druhům, je tedy pro zvládání negativních dopadů těchto hmyzích invazí klíčové. Pomáhat s tím vědcům teď může každý, kdo se zapojí do projektu NAJDI. JE. Jeho koordinátorem je entomolog Jiří Skuhrovec, který k tomu uvádí: "U invazí platí, že čím víc očí máte, tím víc vidíte." Vítá každého, kdo se chce stát takzvaným občanským vědcem.

KVANTOVÁ INFORMATIKA je nový magisterský studijní program, který od akademického roku 2024/25 nabídne studentům ČVUT v Praze. Jedná se o celoškolský magisterský program, cílený na nejmodernější trendy v informatice. Výuka bude probíhat jak česky, tak i anglicky.

ZTRÁTA SPONTÁNNÍCH POHYBŮ OBLIČEJE a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokáží odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění. Jejich práci v září 2022 publikoval prestižní vědecký časopis npj Digital Medicine.

Foto:

15. 12. 2022; Vinař-sadař

První výsledky pilotních projektů agrivoltaiky v zahraničí

V některých zemích je agrivoltaika známá již několik let, a to díky pilotním projektům. Například v Itálii funguje pilotní projekt agrivoltaiky už více než 11 let. Další země, do nichž patří i Česká republika na první reálné pilotní projekty farmáři, a tedy i vinaři a sadaři, teprve čekají.

Postupující klimatická změna, ke které se v posledním roce přidala i energetická krize zrychlují snahy o implementaci agrivoltaických systémů po celém světě (1]. Přestože mají jednotlivé státy odlišné klimatické a geografické podmínky pro zemědělství i energetiku, můžeme říci, že technologie agrivoltaiky je již dobře známa a v obdobných podobách ji lze instalovat kdekoliv. V tomto článku jsou popsané klíčové pilotní projekty v Evropě, jejich podobnosti a rozdíly.

Velkému rozvoji agrivoltaiky nyní brání především nedostatečná legislativa, která by ji dokázala odlišit od konvenční fotovoltaické elektrárny. Článek popisuje hlavní bariéry, a nastiňuje možné podoby legislativy pro agrivoltaiku v České republice.

Pilotní projekty

První pilotní projekty agrivoltaiky v Evropě využívaly klasické mono-faciální panely, které se používaly a stále používají pro konvenční fotovoltaiku. Tyto panely nepropouští žádné světlo a zároveň tedy i fotovoltaický článek je osvětlen pouze z jedné strany. Tyto projekty se objevily především v Itálii a později ve Francii.

Zkušenosti z pilotních projektů

První reálný projekt byl v Itálii v roce 2011, na velmi vysoké konstrukci, se speciálním duálním natáčením panelů od společnosti REM TEC SLR (2]. Tato společnost vyvinula i speciální software, kterým jsou panely natáčené za sluncem. Jejich první verze zastínila pole pod instalací z 13 %. Nyní je tento systém vylepšován a firma hovoří o zastínění až 50 % vzhledem k stále velmi suché půdě pod současným agrivoltaickým systémem.

Ve Francii vznikaly první pilotní projekty také s monofaciálními panely, konkrétně vysoká konstrukce nad sady nebo vinicemi s natáčecími panely, ale pouze v jedné ose. Panely jsou umístěné na 5 metrů vysoké konstrukci, panely se natáčí z východu na západ, stejně jako je orientace řádků vinice. Je tedy možné natáčet panely dle potřeby světla pro révu vinnou. Tyto instalace se nacházejí v jižní Francii, kde jsou ve srovnání s Českou republikou výrazně lepší podmínky osvitu země slunečními paprsky. Mohou si zde tedy dovolit v jarních a letních měsících nevyrábět velké množství elektřiny a většinu slunečních paprsků propustit pro révu. Tu potom zastiňují v měsících, kdy dozrává, aby nebyly hrozny tak sladké. V tomto období a také v zimě vyrobí tento systém dostatek energie, pro to, aby byl tento typ agrivoltaického systému rentabilní. Majitel této vinice říká, že je rád, že existuje tato technologie, protože konečně od dob, co byly zakázané meziplodiny v řádcích dokáže vyrobit kvalitní víno a také větší množství vína. Francouzská společnost SunAgri (3] vyvíjí speciální software, který dokáže řídit natáčení panelů pro ideální růst révy vinné.

Jinou cestou se vydalo Nizozemsko, a to především díky své geografické poloze. V posledních letech zde vznikají různé pilotní projekty, které mají často jedno společné, a to jsou polopropustné fotovoltaické panely. Tyto panely jsou součástí stacionární konstrukce a jsou umístěné ve stříškách orientovaných směrem východ-západ. Většina těchto pilotních projektů vznikla tím, že místo folií se jako ochrana využívají právě polopropustné panely. Většina Nizozemských instalací agrivoltaických systémů je ve spojení z ovocem, nebo drobným ovocem. Hrušně, jablka, třešně, nebo z drobného ovoce maliny, jahody nebo borůvky, jsou typickými plodinami pro pilotní projekty v této zemi. Většina z těchto plodin se pěstuje v květináčích a pod konstrukcí s ochranou folií. Použití agrivoltaického systému uspoří zemědělcům náklady spojené s častou výměnou folií a benefitem je vyrobená elektrická energie, kterou lze spotřebovat, nebo dále prodat do sítě. Specifické oproti pěstování v České republice je i pěstování veškerého drobného ovoce v květináčích. Tento způsob má mnoho praktických důvodů, ať je to jednodušší udržení správného pH půdy, nebo možnost rozložit aktivní období rostliny do delšího časového horizontu. V Nizozemsku tak dokáží produkovat maliny od června do října, díky postupnému vyndávání rostlin maliníku z chladících boxů pod agrivoltaický systém.

Nejnovější technologií jsou vertikální agrivoltaické systémy, které se nyní testují především ve Francii, Německu nebo Rakousku. Jedná se o vertikálně umístěnou konstrukci s fotovoltaickými panely orientovanou směrem východ-západ. Tato technologie má hned dva hlavní benefity. Prvním benefitem je velmi malý zábor půdy, který se při použití této technologie pohybuje pod 10 %. Druhým benefitem, je potom samotná křivka výroby elektrické energie. Tato konfigurace vyrábí nejvíce elektřiny ráno, v poledne téměř nic, a druhé maximum nastává večer. Tato produkční křivka lépe pokrývá denní diagram spotřeby a je dobrým doplňkem již existujícím jižně orientovaným fotovoltaickým instalacím. Jeden instalovaný kWp vertikálního systému vyrobí za rok obdobné množství elektrické energie jako jeden instalovaný kWp konvenční fotovoltaiky s jižní orientací. Na jeden hektar půdy dokážeme v této vertikální konfiguraci nainstalovat 0,5 – 0,6 MWp (4]. To je sice výrazně méně oproti konvenční fotovoltaice, ale energie vyrobená z jednotky instalovaného výkonu je obdobná, a především na zbylých více než 90 % probíhá zemědělská činnost. Přímo pod řadami panelů se mohou pěstovat kvetoucí rostliny, které podpoří biodiverzitu, i toto je součástí výzkumu, který probíhá na vertikální instalaci ve Vídni. V Německu a Rakousku tento systém testují i ve spojení s loukami, tedy trvalými travními porosty. Nyní se vede široká debata o tom, zda i to je agrivoltaika, nebo pouze přijatelnější forma fotovoltaiky, často nazývána jako "ecovoltaika". Do stejné kategorie by tedy zřejmě spadaly i pastviny pro dobytek s vertikálními agrivoltaickými systémy. Definice se ale zřejmě vždy bude lišit dle geografického umístění. Je tedy možné, že například v Austrálii, bude i konvenční fotovoltaika s pastvou ovcí považována za agrivoltaiku, ale v Evropě nikoliv.

Bariéry rozvoje agrivoltaiky

Jak již bylo zmíněno výše v tomto článku, existuje mnoho druhů agrivoltaickým systémů které se různé země zkouší testovat, často i velmi úspěšně. Většinu pilotních projektů spojuje a zároveň odlišuje způsob povolení stavby agrivoltaiky. Způsoby jsou často velice odlišné, ale nikdy nejsou bezproblémové a rychlé. Řada zemí v západní Evropě má již v agrivoltaice nainstalovány desítky megawatt výkonu. Je to dáno především vyšší autonomií jednotlivých regionů, které potom tyto projekty povolují. Například v Nizozemsku vydává povolení pro stavbu agrivoltaiky místní obecní úřad. To není nejšťastnější řešení, jelikož každý úřad může na agrivoltaiku nahlížet rozdílně, a to potom může vést ke koncentraci projektů na jednom místě. V zemích s centrální legislativou, jako je tomu například v České republice, lze agrivoltaiku postavit pouze za stejných podmínek jako konvenční fotovoltaiku. Toto řešení je velmi nešťastné, především proto, že je nutná změna územního plánu a vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Samotné vynětí ze zemědělského půdního fondu neznamená ztrátu zemědělských dotací, ale nutí zemědělce zaplatit za dočasné vynětí a při pokračující zemědělské činnosti nedává smysl. Změna územního plánu je taktéž nelogická, jelikož agrivoltaika je spojená se zemědělskou činností, proto by měla být realizována na orné půdě. Tím se zajistí podmínka zemědělské činnosti, která bude pokračovat i po životnosti agrivoltaického systému.

Legislativa v přípravě

Itálie, Německo, Francie a nyní i Česká republika usilovně pracují na základní definici agrivoltaiky, kterou by mohly implementovat do zákonů své země. Německo vytvořilo normu DIN SPEC 91434 (5], která definuje základní parametry agrivoltaických systémů. Jsou v ní definované rozdíly mezi horizontálním a vertikálním řešením, popsané typické plodiny, rozměry konstrukcí a další detaily. Ve výsledku se ale jedná pouze o doporučení, které nikterak nepomáhá s povolovacím procesem agrivoltaiky. Ve Francii vytvořili certifikační úřad Afnor, který rozhoduje, zda-li se o agrivoltaiku jedná či nikoliv. To ale primárně pomáhá rozhodnutí v případě vypsaných aukcí na elektřinu z agrivoltaického systému, povolovací proces závisí na místních úřadech. Itálie by měla představit podmínky pro agrivoltaiku v nejbližších týdnech. Zcela opačnou cestou se vydalo Rumunsko, které povolilo stavbu jakékoliv fotovoltaiky na orné půdě. V Rumunsku lze tedy kdekoliv postavit agrivoltaiku, toto řešení je ale velmi nešťastné, jelikož při absenci definice agrivoltaiky, upřednostní investoři stavbu konvenčních fotovoltaických elektráren.

Česká republika

V České republice se v posledním roce hojně diskutuje definice pro agrivoltaiku, která by měla být představena v novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Tento zákon nyní prochází připomínkovým řízením a měl by být do konce roku odeslán do schvalovacího procesu. Finální podoba zatím není známá, definice by ale měla dokázat odlišit fotovoltaiku od agrivoltaiky. Pokud bude pevnou definicí odlišena, bude možné uvažovat o agrivoltaice bez vyjímání ze zemědělského půdního fondu, ale zato s podmínkou pokračující zemědělské činnosti. Otázkou stále zůstává vztah k územním plánům. A to, zda bude agrivoltaiku možné stavět na orné půdě či nikoliv. Definice by měla také specifikovat plodiny, které bude možné v agrivoltaickém systému pěstovat, v návrhu se hovořilo o vinicích, chmelnicích a ovocných sadech, jejichž součástí je i pěstování drobného ovoce. To bohužel nelze při pěstování v květináčích zapsat do LPIS. Právě na LPIS je ale mimo jiné navázán návrh nové legislativy. Na přesnou definici si musíme ještě počkat. Pokud ale aktuální návrhy v obdobném znění prošly, mohli bychom se v České republice dočkat první reálné legislativy pro agrivoltaické systémy.

Reference

(1] L. Montanarella and P. Panagos, "The relevance of sustainable soil management within the European Green Deal,” Land use policy, vol. 100, no. February 2020, p. 104950, 2021, doi: 10.1016/j.landusepol. 2020.104950.

(2] REMTEC CASTELSARDO, "REMTEC,” 2011. http:// www.remtec.energy/en/ agrovoltaico-2/castelvetro-plant/.

(3] Sun’Agri, "Piolenc, project.” https://sunagri.fr/en/project/ piolencs-experimental-plot/. (4] Next2Sun GmbH, "Vertical

photovoltaics panels,” 2022. . (5] © DIN Německý institut pro normalizaci, "DIN SPEC 91434,” 2021.

Foto: Obrázek 2 – Deatil zemního vrutu od firmy Meteor systems -technologie, která nevyužívá beton © Meteor systems

Foto: Obrázek 3 – Obhospodařování pole s vertikálním agrivoltaickým systémem © Next2Sun

Obrázek 1 - Montáž agrivoltaického systému v centrální části Nizozemska © Meteor

Foto: Obrázek 4 - Pokračující konvenční zemědělství s vertikálním agrivoltaickým systémem © Next2Sun

O autorovi: Ing. Jiří Bím1 1České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická Technická 2,166 27 Praha, Česká republika

15. 12. 2022; Mladá Fronta Dnes

Kyberprostor ohrožuje nejen lidi, ale i domy

Metropole je výjimečná množstvím připojení na internet a užíváním chytrých technologií. Jsou ale naše budovy, domácnosti a jejich vybavení dostatečně inteligentní, aby odolaly útokům kyberzločinu nebo vandalů? Na to včera hledali odpověď experti z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT), firmy Avast a z dalších společností.

Nejmodernější technologie Pražanům usnadňují život, jednotlivé domy jsou ale kvůli tomu i snadno napadnutelné a zranitelné. "Ublížit budově dnes lze mnoha způsoby," upozornil Martin Chlupáč, specialista ze společnosti Energocentrum Plus.

Problém začíná už při projektování staveb, a to nejen těch, jež spadají pod kritickou infrastrukturu, ale též obytných objektů. "Je otázka, do jaké míry jsou si stavitelé bezpečnosti vůbec vědomi. Například rozvaděče jsou instalovány na přístupných místech. Již to jejich bezpečnost ohrožuje," řekl Martin Chlupáč.

Ohroženy tak mohou být rozvody vzduchotechniky či elektřiny a další citlivé body. Dostat se do rozvoden je dnes relativně jednoduché. Řešení v této sféře představuje například to, že projektovat technologie a rozhodovat o jejich umístění by měl jen jeden expert, což dnes není běžné. "Nejde jen o to, objekty hájit, ale vědět, kdo, kdy a jakým způsobem systém napadl a co s ním dělá," řekl Martin Chlupáč.

Čekání na útok

"Variabilita kybernetických útoků není o tom zda, ale kdy se staneme obětí. Jde o to se na to připravit," komentoval situaci Martin Samek, vedoucí Střediska výpočetní techniky a informatiky FEL.

Pestrost variant útoků z této sféry je mimořádná. Problém totiž podle odborníků tkví už v tom, že si lidé možné ohrožení z virtuálního světa pořádně neuvědomují, i když běžně pracují s nejlepší technikou. "Kyberbezpečnost představuje otázku chování. Jde o to, že žijeme v klamném pocitu, že nám se to nemůže stát," varuje Samek.

Virtuální útoky mohou ve velkém vypnout třeba přívod tepla nebo elektřiny, ovšem ani domácnosti nejsou výjimkou. Cesta k napadení může vést mimo jiné přes domácí routery nebo systémy domácí automatizace. (Příklady základní ochrany osobního počítače viz box).

Možnosti ohrožení dat přibylo v době, kdy se home office stal součástí našich životů. Práce z domova přinesla další rizika. V ohrožení se při práci po síti ocitly jak soukromé, tak firemní informace. "Lze stavět účinná ochranná opatření, ale spotřebitel si musí rizika uvědomovat," sdělil Martin Samek.

Metropole na síti

Praha v užívání chytrých technologií náleží ke špičce v České republice. K internetu podle čerstvých dat statistiků mělo připojení 86,9 procenta domácností hlavního města. Jde o záležitost generační. Z osob starších 16 let používá internet 85 procent. Každý den je přitom online 78 procent lidí. Naopak ti, kteří jej nepoužívají, jsou převážně v důchodovém či předdůchodovém věku.

Roste i obliba nositelné elektroniky, která se bezdrátově připojuje k mobilnímu telefonu. Za poslední dva roky se zvýšil počet jejích uživatelů z 32 na 44 procent. Podíl uživatelů bezdrátových reproduktorů za poslední dva roky vzrostl z 18 na 24 procent. Internetové bankovnictví používá v Česku 71 procent osob. Nejvíce využívaly bankovní identitu osoby ve věku 25 až 54 let.

"I v případě chytrých zařízení zaznamenáváme vyšší podíly ve vybavenosti u domácností s dětmi do 15 let a mladých domácností," uvedla Eva Myšková Skarlandtová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti Českého statistického úřad (ČSÚ). Obliba roste i v dalších oborech.

"Domácí spotřebiče, které se ovládají přes aplikaci v telefonu, využívá osm procent domácností. Stejný podíl používá také zabezpečovací zařízení připojená na internet. Šest procent domácností přes aplikace ovládá chytrá topení nebo chytrá světla," uvedl Marek Rojíček, předseda ČSÚ.

Fakta Správná ochrana počítače Bezpečná "zeď": Používejte bránu firewall. Ujistěte se, že jsou vaše hesla dobře chráněná. Stále nový: Udržujte veškerý software aktualizovaný. Pryč s viry: Používejte antivirové programy a udržujte je rovněž aktuální. Zvědavost ničí: Neotevírejte podezřelé přílohy a neklikejte na neobvyklé odkazy ve zprávách. Ty se můžou objevit v e-mailech, tweetech, příspěvcích, online reklamách, zprávách. Někdy se maskují jako důvěryhodné zdroje.

Foto: Citlivé místo Domácí router představuje podle expertů kritický bod. Přes něj lze napadnout i chytré domácí spotřebiče.

Foto: Profimedia

15. 12. 2022; svetprumyslu.cz

Robosoutěž pro střední školy je ve finále. V pátek se v Praze na Karlově náměstí utká 35 "robotických basketbalistů"

Nejlepší z nich můžou vyhrát přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek.

Už 14. ročník Robosoutěže konané pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky spěje ke svému vrcholu. V pátek 16. prosince se střetnou neúspěšnější řešitelé letošního úkolu nazvaného Basketbal . Tříčlenné týmy středoškolských studentů měly tentokrát za úkol postavit a naprogramovat robota, který dokáže bez další pomoci posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše.

Robotická NBA

Program se rozdělí do dvou částí. První bude kvalifikační a každý robot v ní odjede tři jízdy. Šestnáct nejlepších týmů se pak utká v rámci vyřazovacího pavouka. Do finále se z předchozích čtyř kol kvalifikovalo 35 týmů z celé republiky, z každého kola osm týmů s nejlepším umístěním a třem dalším týmům navíc pořadatelé udělili divoké karty. Kromě samotné dovednostní soutěže je připravené také vyhlášení samostatné kategorie Design robota , která hodnotí originalitu technického řešení.

Přijďte se v pátek podívat na Karlovo náměstí!

Finále Robosoutěže je otevřené veřejnosti. Klání startují po oficiálním zahájení 16. prosince v 11.00 a jsou přístupná fanouškům z řad veřejnosti. Soutěží se v Zengerově posluchárně budovy FEL ČVUT v Praze na Karlově náměstí 13. Konec a vyhlášení vítězů se očekávají kolem 16.30 , kdy se dozvíme jména tří týmů na prvních místech a jejich členů, kteří mají garanci přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek. V soutěži jsou navíc hmotné výhry od partnerů, jak v podobě závěrečné tomboly pro všechny účastníky finále, tak v podobě odměn vítězům. Partnery letošní soutěže jsou společnosti MathWorks, Humusoft, Škoda Auto , Applifting, FANUC, Sick, Strand a Kingston Technology.

Přesný časový harmonogram finálové Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebook u Robosoutěže. Roboty nominované v kategorii soutěže Design robota najdete v galerii na soutěžní stránce

Robosoutěž 2022

15. 12. 2022; cvut.cz

Vánoční video Fakulty elektrotechnické ČVUT připomene zářivou robotickou zoo

Působivé momenty a atmosféru robotické zoo, která byla v říjnu součástí pražského festivalu digitální a kreativní kultury Signal, připomíná letošní vánoční video Fakulty elektrotechnické ČVUT. Rozvíjí tak dále tradici svátečních videí, která začala před osmi lety a snaží se představovat to nejlepší, co během roku v oblasti elektrotechniky a informatiky na FEL ČVUT vzniklo.

Vědci a vědkyně z FEL před několika týdny sblížili světy lidí a robotů. Návštěvníci instalace Forum Robotum před budovou FEL na Karlově náměstí tak mohli díky vizualizaci dat na plátně sledovat, jak roboti vidí svět. A pomocí elektromagnetických snímačů si dokonce mohli poslechnout jinak neslyšitelné vlnění z nitra robotů. Na akci během čtyř dnů, od 13. do 16. října 2022, dorazilo 24 000 lidí! Sváteční video připravil Jindřich Soukal ze společnosti But We Do It.

"Na akci spolupracovali experti a expertky z katedry ří d í c í techniky, katedry kybernetiky, katedry počítačů a katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT, společně s designérem Petrem Vackem, který navrhl koncept instalace. Kurátorem instalace se stal Jiří Zemánek, který pracuje na katedře řídící techniky FEL," uvedl Radovan Suk z oddělení vnějších vztahů FEL ČVUT.

Vědci a vědkyně dříve ozdobili mazačku i naprogramovali betlém

Nynější vánoční video pokračuje v tradici, během níž vědci a vědkyně z FEL před osmi lety umístili na pražskou mazací tramvaj vánoční stromek, který lidé mohli rozsvěcovat přes aplikaci na dálku. V roce 2018 výše zmíněný Jiří Zemánek s kolegy dekorovali pomocí robota EggBot vánoční ozdoby matematicky navrženými vzory, které se po roztočení ozdob začaly animovat díky stroboskopickému efektu. V loňském videu FEL ČVUT pak vědci a vědkyně z FEL u stromku v budově na Karlově náměstí naprogramovali a rozpohybovali robotický betlém. Ten představil to nejlepší, co Fakulta elektrotechnická nabízí v oblasti robotiky.

Vánoční videa FEL ČVUT jsou dostupná prostřednictvím odkazu zde

15. 12. 2022; tojesenzace.cz

Vánoční video Fakulty elektrotechnické ČVUT připomene zářivou robotickou zoo

Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah

Vědci a vědkyně dříve ozdobili mazačku i naprogramovali betlém

Vánoční videa FEL ČVUT jsou dostupná prostřednictvím odkazu zde.

Zdroj a foto: archiv FEL ČVUT

15. 12. 2022; feedit.cz

Vánoční video Fakulty elektrotechnické ČVUT připomene zářivou robotickou zoo

Působivé momenty a atmosféru robotické zoo, která byla v říjnu součástí pražského festivalu digitální a kreativní kultury Signal, připomíná letošní vánoční video Fakulty elektrotechnické ČVUT. Rozvíjí tak dále tradici svátečních videí, která začala před sedmi lety a snaží se představovat to nejlepší, co během roku v oblasti elektrotechniky a informatiky na FEL ČVUT vzniklo.

Vědci a vědkyně dříve ozdobili mazačku i naprogramovali betlém

Vánoční videa FEL ČVUT jsou dostupná prostřednictvím odkazu zde.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

Tagged České vysoké učení technické v Praze

15. 12. 2022; Seznam.cz TV

Benzin a nafta v Česku stále zlevňují

redaktorka

Paliva v tuzemsku i nadále zlevňují. Cena benzinu je dokonce nižší než před začátkem války na Ukrajině. Za litr nejprodávanějšího benzínu Natural 95 teď řidiči zaplatí průměrně 36 Kč a 69 haléřů. To je skoro o 2 Kč méně než minulý týden. U nafty klesla cena o podobnou částku. Za litr teď lidé zaplatí průměrně 38 Kč a 7 haléřů.

redaktorka

/Elektrotechnická fakulta ČVUT vydala další vánoční video. Letos zaznamenává atmosféru robotické zoo. Ta byla v říjnu součástí Signal festivalu. Tradiční sváteční video vydává ČVUT už posedmé./

14. 12. 2022; Lidové noviny

Studenti přechytračili bookmakera

PRAHA Katedra počítačů FEL ČVUT uspořádala ve spolupráci s firmou Qminers soutěž v algoritmickém sázení. Zúčastnilo se jí 29 skupin vysokoškolských studentů z celé ČR. Na prvním místě skončil domácí tým z FEL jménem Shimando.

Jeho členové si mezi sebou rozdělili výhru 100 tisíc korun. Druhé a třetí místo obsadily týmy Greenhorns a Matfyzácká zmeska z MFF UK. Získaly třicet a deset tisíc korun. Soutěžící měli za úkol navrhnout sázkařskou strategii s využitím strojového učení a zvítězit nad virtuálním hokejovým bookmakerem.

"Nakonec se ale osvědčil princip Occamovy břitvy a jedno z nejjednodušších řešení se ve finále ukázalo jako nejlepší," uvedl kapitán vítězného Shimanda Šimon Mandlík. "Byla to kombinace speciálního řazení týmů podle výkonnosti inspirovaného ELO systémem z šachů a také pečlivého studia způsobu, jak bookmaker vypisoval sázky."

14. 12. 2022; Metro

Robotická NBA. Přijďte zafandit

Finále Robosoutěže pro střední školy se stalo už tradiční předvánoční akcí. Ne jinak je tomu i letos. V pátek 16. prosince se střetnou nejúspěšnější řešitelé letošního úkolu nazvaného Basketbal.

Tříčlenné týmy středoškolských studentů měly tentokrát za úkol postavit a naprogramovat robota, který dokáže bez další pomoci posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše. Finále Robosoutěže je otevřené veřejnosti. Klání startují v 11 hodin. Soutěží se v Zengerově posluchárně budovy FEL ČVUT v Praze na Karlově náměstí. Program se rozdělí do dvou částí. První bude kvalifikační a každý robot v ní odjede tři jízdy. Šestnáct nejlepších týmů se pak utká v rámci vyřazovacího pavouka. Do finále se z předchozích čtyř kol kvalifikovalo 35 týmů z celé republiky. Kromě samotné dovednostní soutěže je připravené také vyhlášení samostatné kategorie Design robota, která hodnotí originalitu technického řešení.

FEL ČVUT

14. 12. 2022; Právo - (cie)

FOTO

Finále Robosoutěže pro střední školy startuje v pátek v 11 hodin v Zengerově posluchárně FEL ČVUT na Karlově náměstí v Praze 2.

Foto: FINÁLE ROBOSOUTĚŽE.

Střetnou se v něm nejúspěšnější řešitelé letošního úkolu nazvaného Basketbal. Tříčlenné týmy měly tentokrát za úkol postavit a naprogramovat robota, který dokáže bez další pomoci posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše.

Foto FEL ČVUT

14. 12. 2022; hybrid.cz

Finále letošní Robosoutěže FEL ČVUT už tento pátek!

Robosoutěž pro střední školy je ve finále. V pátek se v Praze v budově ČVUT na Karlově náměstí utká 35 "robotických basketbalistů".

Finále Robosoutěže pro střední školy se stalo už tradiční předvánoční akcí. I letos zaplní prostor Zengerovy posluchárny Fakulty elektrotechnické ČVUT středoškolští vývojáři lego robotů. Nejlepší z nich můžou vyhrát přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek.

Už 14. ročník Robosoutěže konané pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky spěje ke svému vrcholu. V pátek 16. prosince se střetnou neúspěšnější řešitelé letošního úkolu nazvaného Basketbal . Tříčlenné týmy středoškolských studentů měly tentokrát za úkol postavit a naprogramovat robota, který dokáže bez další pomoci posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše.

Robotická NBA

Program se rozdělí do dvou částí. První bude kvalifikační a každý robot v ní odjede tři jízdy. Šestnáct nejlepších týmů se pak utká v rámci vyřazovacího pavouka. Do finále se z předchozích čtyř kol kvalifikovalo 35 týmů z celé republiky, z každého kola osm týmů s nejlepším umístěním a třem dalším týmům navíc pořadatelé udělili divoké karty. Kromě samotné dovednostní soutěže je připravené také vyhlášení samostatné kategorie Design robota , která hodnotí originalitu technického řešení.

Přijďte se v pátek podívat na Karlovo náměstí!

V soutěži jsou navíc hmotné výhry od partnerů, jak v podobě závěrečné tomboly pro všechny účastníky finále, tak v podobě odměn vítězům. Partnery letošní soutěže jsou společnosti MathWorks, Humusoft, Škoda Auto, Applifting, FANUC, Sick, Strand a Kingston Technology.

Přesný časový harmonogram finálové Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebook u Robosoutěže. Roboty nominované v kategorii soutěže Design robota najdete v galerii na soutěžní stránce

zdroj: tisková zpráva

14. 12. 2022; prazskypatriot.cz

Vánoční pokusničení

Výroční 600. přednáška v rámci Fyzikálních čtvrtků, která zároveň uzavře 30. ročník této popularizační akce se koná ve čtvrtek 15. prosince v 16:15 hodin.

Můžete se těšit na zajímavé fyzikální experimenty, které budou doplněny slovem, obrazem, vůní a možná i dalšími vjemy a pocity.

- provází: prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. s jeho hosty

- ilustrace: výboj ve VN laboratoři

- místo přednášky: T2:D3–209 (posluchárna v 2. patře), ČVUT FEL, Technická 2, Praha 6.

Akci pořádá České vysoké učení technické v Praze, MČ Praha 6 a Fyzikální čtvrtky ČVUT FEL.

14. 12. 2022; enviweb.cz

Finále letošní Robosoutěže FEL ČVUT už tento pátek!

Robosoutěž pro střední školy je ve finále. V pátek se v Praze v budově ČVUT na Karlově náměstí utká 35 „robotických basketbalistů“.

Robotická NBA

„Letošní úkol soutěže je náročný, ale krásný zároveň. Týmy se musely vypořádat se třemi problémy – jejich výtvor se musí přesně pohybovat v daném prostoru, umět sebrat míček a manipulovat s ním a následně jej vyslat po správné trajektorii danou silou směrem na koš,“ říká hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. „Účastníci už ve vyřazovacích bojích ukázali píli a originalitu, s níž se řešení zhostili, a těším se, až proti sobě stanou ti nejlepší. Pro mě samotného je basketbal srdeční záležitostí a mám velkou radost, že ho můžu sledovat i v podání robotů,“ dodává Hlinovský.

Přijďte se v pátek podívat na Karlovo náměstí!

Zdroj: Hybrid.cz

13. 12. 2022; Technický týdeník

MIKROVLNNÉ ANTÉNY Z ČVUT HLEDAJÍ UPLATNĚNÍ V DIAGNOSTICE MOZKOVÝCH PŘÍHOD A V ONKOLOGII

ULTRAŠIROKOPÁSMOVÁ MIKROVLNNÁ ANTÉNA, KTEROU VYVINULA VĚDECKÁ SKUPINA BIOELEKTROMAGNETISMU S VÝZNAMNOU POMOCÍ STUDENTŮ FAKULTY BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ ČVUT V PRAZE, BY MOHLA POMÁHAT PŘI DIAGNOSTICE CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD ČI LÉČBĚ URČITÝCH TYPŮ NÁDORŮ.

"ZATÍM JSME VE FÁZI LABORATORNÍCH PROTOTYPŮ, ALE POKUD BY SE V BUDOUCNU PODAŘILO DÍKY NAŠEMU ZAŘÍZENÍ A VČASNÉ DIAGNOSTICE ZACHRÁNIT A HLAVNĚ PLNĚ UZDRAVIT VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ LIDÍ, BYLO BY TO SKVĚLÉ," MÍNÍ VEDOUCÍ VÝZKUMU ONDŘEJ FIŠER Z KATEDRY BIOMEDICÍNSKÉ TECHNIKY.

Pokračování na str. 16 Mikrovlnné antény z ČVUT hledají uplatnění v diagnostice mozkových příhod a v onkologii

Dokončení ze str. 1

- Studenti na systému mikrovlnné antény pracovali v rámci projektu interní studentské grantové soutěže (SGS); můžete o ní povědět více?

Studentské grantové soutěže se může zúčastnit kdokoliv, kdo studuje na ČVUT v doktorském či magisterském studijním programu. Studenti mají většinou nějakého mentora, ale mohou projekt podávat i úplně sami. Pokud je komise vybere, získají grant na 1—3 roky, podle toho, na jak dlouho výzkum plánují. Tyto granty většinou slouží k financování řešení diplomových a zejména disertačních prací. Jedním z takových projektů je právě náš vývoj oné ultraširokopásmové antény. Pracoval na něm tým 3—4 studentů se svými mentory. Anténa se nyní používá pro vývoj a ověření mikrovlnných zobrazovacích metod v medicíně i v rámci závěrečných studentských pracích na různé aplikace.

- Jak anténa funguje a v jakých aplikacích by se mohla uplatnit?

Naše anténa dokáže vyzařovat mikrovlnnou energii v extrémně širokém frekvenčním pásmu. Jejím hlavním určením je mikrovlnné zobrazování pro diagnostiku, například rozlišení cévních mozkových příhod, měření teploty, případně detekování nádorů prsů u mladých žen. Výhodou této metody je, že proti počítačové tomografii či rentgenu nepoužívá tkáň poškozující ionizující záření. Na druhou stranu nevýhodou je, že má menší zobrazovací rozlišení. Nicméně pro tyto účely je rozlišovací schopnost i rychlost snímání dostatečná. Anténa přemění energii z generátoru v elektromagnetickou vlnu, která se dostane do pacientova těla, kde se dále šíří do oblasti zájmu. Odsud se vlna odrazí zpět a my pak můžeme pomocí rekonstrukčních metod mikrovlnného zobrazování děj rekonstruovat. Tím, že je anténa ultraširokopásmová, dokáže vysílat jak jen jednu frekvenci, tak i široké frekvenční pásmo. Pásmo lze uplatnit i v další metodě mikrovlnného – radarového – zobrazování. Také zde můžeme díky algoritmům následně zrekonstruovat rozložení dielektrických parametrů v oblasti. Konkrétně se jedná o parametry relativní permitivity a elektrické vodivosti.

- Jaké jste při vývoji používali metody?

Tvar antény je více méně známá věc, takže se poměrně jednoduše dal udělat základní návrh. K tomu jsme měli také simulátor elektromagnetického pole, díky němuž jsme si mohli načrtnout, jak by anténa měla být veliká, aby splňovala naše požadavky na její vlastnosti. Poté se návrh překreslil a nasimulovaly se konkrétní diagnostické situace. V takových případech se většinou pracuje s homogenním numerickým fantomem, což je model lidské tkáně o stejných dielektrických parametrech dané lidské tkáně, například svalu. Anténu jsme pomocí numerických metod optimalizovali, což znamená, že jsme měnili její rozměry tak, abychom dosáhli jejích ideálních vyzařovacích charakteristik a aby se co nejvíce energie z generátoru dostalo do pacientova těla. Díky tomu získáme co nejlepší informaci o tom, co se ve sledované oblasti děje. Když se použije antén více, dokážeme rekonstruovat, a dokonce nakreslit konturu oblasti zájmu. Při testování také měříme takzvané S-parametry, což jsou přenosové funkce mezi anténami, a z nich jsme následně schopni pomocí algoritmů pro mikrovlnnou tomografii zjistit, jaká hodnota dielektrických parametrů je v jakém bodě. To využíváme například pro rozlišení typu mozkových příhod.

- Jste již ve fázi klinických testů, nebo zatím pracujete čistě laboratorně?

Kdybychom chtěli dělat klinické testy, museli bychom mít podle české legislativy vytvořené projekty pokusů a již hotové studie, které garantují, že jde o zcela bezpečnou metodu. My jsme v tomto okamžiku vlastně na půli cesty. Zatím jsme ve fázi laboratorních prototypů a k testování používáme zmíněné fantomy. Může jít o 3D fantom vytvořený z pacientských CT snímků, který se následně například vytiskne na 3D tiskárně. Případně může jít o agarový fantom, kdy se agar [přírodní polysacharid s vysokou gelující schopností, který se vyrábí z červených mořských řas rodů Floridae a Gelidium – pozn. red.] smíchá s vodou a nějakým alkoholem. Následně ladíme dielektrické parametry tak, aby odpovídaly dielektrickým parametrům lidské tkáně, abychom si mohli být jistí, že elektromagnetická vlna bude interagovat stejně, jako kdyby se šířila pacientem. Fantomy si i sami vyvíjíme, například jedna naše studentka vytvořila 3D model z CT snímků pánevní oblasti pacienta, zjednodušila ho, vytiskla na 3D tiskárně, oddělila základní tkáně, které poté vyplnila tekutými fantomy. Posloužil právě pro jedno z testování našeho systému. Teprve když se metoda mikrovlnného zobrazování dostatečně verifikuje takto v laboratoři, tak se otevírá cesta ke klinickým studiím.

- Hovořil jste o aplikaci, kdy se mikrovlnné zobrazování používá k rozlišení cévních mozkových příhod. Jak konkrétně v takových okamžicích mohou antény pomoci?

Když pacient dostane mozkovou příhodu, do iktového centra se zpravidla dostane nejdříve za několik desítek minut a dále musí podstoupit vyšetření magnetickou rezonancí či CT. Teprve poté lze diagnostikovat, o jaký typ mozkové příhody se jedná, a určit nasazenou léčbu. Existují totiž dva základní typy: prvním je hemoragická příhoda, kdy v mozku praskne céva a do mozkové tkáně se začne volně vylévat krev. Druhým typem je ischemická příhoda, kdy z důvodu sraženiny do určité části mozku neproudí krev a tkáň se nedostatkem kyslíku poškozuje. Léčba těchto dvou typů se zásadně liší, takže nesmí dojít k jejich záměně. Metoda mikrovlnného zobrazování funguje na základě měření změn dielektrických parametrů v oblasti, kde se nachází cévní mozková příhoda. V případě ischemické příhody tyto parametry klesají a v případě hemoragické příhody stoupají. Pokud by se naše metoda mikrovlnného zobrazování třeba v podobě přilby dostala do praxe, bylo by možné tuto základní diagnostiku udělat již při převozu do nemocnice a lékař by mohl podat vhodné léky podstatně dříve. Pacient by tak léčbu nedostával se zpožděním dvou či tří hodin, ale třeba již po dvaceti minutách. U cévních mozkových příhod platí, že každá minuta, která se ušetří, může mít zásadní vliv na prognózu pacienta. Dokonce vím, že dva takové systémy už jsou ve světě ve fázi klinických studií. Jeden je švédský, druhý rakouský. Očekáváme tedy, že v budoucnu, pokud budou výsledky dobré, bychom se mohli s takovými diagnostickými zařízeními setkávat, ať už budou pocházet odkudkoliv. Třeba i od nás.

- Dalším možným využitím systému mikrovlnného zobrazování je léčba onkologických onemocnění. Co je základem této aplikace?

Ano, i tato aplikace je k našemu projektu přidružená. Konkrétně se jedná o měření teploty za pomoci sledování změn dielektrických parametrů. Když tyto změny následně zrekonstruujeme, můžeme zjistit, jaké je rozložení teploty v tkáni. Toto zvýšení a monitorování teploty, tedy metoda mikrovlnné hypertermie, je pro léčbu nádorů velmi přínosné a používá se zejména u pacientů v pozdějších fázích onemocnění. Nádor se ohřívá na teplotu v rozmezí 41—45 °C, což zvyšuje senzitivitu na radioterapii, která je poté účinnější. Druhým efektem mikrovlnné hypertermie je, že takto zahřáté buňky se dostanou do stavu apoptózy, což je programovaná buněčná smrt. Buňky se během apoptózy v podstatě samy zcela rozpadnou a nezatíží pacientovo tělo tolik jako například metoda ablace, kdy se nádorová tkáň zahřívá na více než 60 °C a spálené buňky zůstávají na místě. V rámci projektu jsme tedy vyvíjeli systém, který by měl zahřívat nádory v oblasti pánve, kdy je potřeba teplotu velmi bedlivě sledovat. Je to proto, že se do těl pacientů dodává energie v řádech stovek wattů a lékaři musí vědět, zda se nádor ohřívá správně a zda se neohřívají i jiné senzitivní tkáně, což je v oblasti pánve třeba mícha. Pro tento monitoring se zatím využívá magnetická rezonance, která je velmi nákladná, a my se proto snažíme vyvinout metodu, jež by mohla rezonanci jednou nahradit.

- V rámci vašeho SGS vyšly dvě úspěšné publikace. První byla zaměřena zejména na vývoj antény a diagnostické aplikace. Druhá se věnuje zobrazování katétru v oblasti jater. Oč jde konkrétně?

Jde o systém pro navigaci katétrů při ablaci jater. Tam jsou rigidní katétry, které se zavedou pod žebry pacientovi přímo do nádoru, který se pak pomocí radiofrekvenčních proudů ohřívá. My jsme v rámci projektu vyvinuli metodu, která by měla pomáhat operatérovi zavádět katétr do místa léčby. Vytvořili jsme pás antének, který vysílá elektromagnetický impulz, a jak se katétr zasouvá do jater, signál se od něj odráží zpět a my jsme schopni přesně dopočítat jeho pozici. Momentálně s vývojem systému pokračujeme dále. Chtěli bychom se dostat do fáze, kdy budeme monitorovat samotnou léčbu. V okamžiku spálení nádorové tkáně se totiž změní významně dielektrické parametry a my bychom mohli rekonstruovat přesné množství takto ošetřené tkáně. Za pomoci překryvu s CT snímky by se dalo v průběhu zákroku dobře zjistit, zda byla ablace provedena v dostatečném rozsahu.

Ing. Ondřej Fišer, Ph. D. Studoval biomedicínské inženýrství na FEL ČVUT v Praze, kde získal v roce 2018 titul Ph. D. Od roku 2017 působí na katedře biomedicínské techniky FBMI ČVUT v Praze, nyní na pozici docenta. Oblastí jeho vědeckého a odborného zájmu jsou biomedicínské aplikace elektromagnetického pole se zaměřením na mikrovlnné radary. Aktuálně se zaměřuje na vývoj ultraširokopásmových antén, hybridního systému pro mikrovlnné zobrazování pozice a klasifikace cévní mozkové příhody a neinvazivní monitorování teploty během hypertermie a ablace.

Výhodou této metody je, že proti počítačové tomografii či rentgenu nepoužívá tkáň poškozující ionizující záření.

Foto: Návrh systému, který by měl s využitím několika ultraširokopásmových antén zahřívat nádory a pomoci s jejich šetrnější likvidací © ČVUT

Foto: Experimentální zařízení, s mikroanténami (vlevo) a detail jedné z vyvíjených ultraširokopásmových antén

13. 12. 2022; Technický týdeník

Analýza videí a mobilní komunikace pomůže odhalit Parkinsonovu chorobu

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokážou odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění.

Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejranějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další orofaciální symptomy, jako potíže s polykáním a slinění, se objevují až v pozdějších fázích onemocnění. Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stadiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů.

Nová metoda využívá 12 biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle prvního autora studie Michala Novotného popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí.

PRO SBĚR DAT VYUŽÍVAJÍ VĚDCI HOVORY V MOBILNÍCH TELEFONECH PACIENTŮ

Od samého počátku vývoje nástrojů hodnotících změny mimiky a řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou vědci z FEL ČVUT úzce spolupracují s lékaři z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým vědců z obou pracovišť již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stadiu.

"U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva," vysvětluje doc. Petr Dušek z 1. lékařské fakulty UK. "To se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdních stadiích se může stát zcela nesrozumitelnou."

Sběr dat pro následnou akustickou analýzu probíhá tak, že je pacient vybaven mikrofonem a logoped ho instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Neurolog pak pacientovi provede klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí.

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz.

Tým z FEL ČVUT již dříve spolupracoval s Michael J. Fox Foundation a dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry a soustředí se na rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. "Kromě aplikace v různých jazycích se naše akustické metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc," uzavírá doc. Rusz.

Nová metoda využívá 12 biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti.

13. 12. 2022; cvut.cz

Mikrovlnné antény z ČVUT hledají uplatnění v diagnostice mozkových příhod a v onkologii

Ultraširokopásmová mikrovlnná anténa, kterou vyvinula vědecká skupina bioelektromagnetismu s významnou pomocí studentů fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, by mohla pomáhat při diagnostice cévních mozkových příhod či léčbě určitých typů nádorů.

"Zatím jsme ve fázi laboratorních prototypů, ale pokud by se v budoucnu podařilo díky našemu zařízení a včasné diagnostice zachránit a hlavně plně uzdravit větší množství lidí, bylo by to skvělé," míní vedoucí výzkumu Ondřej Fišer z Katedry biomedicínské techniky.

- Studenti na systému mikrovlnné antény pracovali v rámci projektu interní studentské grantové soutěže (SGS); můžete o ní povědět více?

- Jak anténa funguje a v jakých aplikacích by se mohla uplatnit?

- Jaké jste při vývoji používali metody?

- Jste již ve fázi klinických testů, nebo zatím pracujete čistě laboratorně?

- Hovořil jste o aplikaci, kdy se mikrovlnné zobrazování používá k rozlišení cévních mozkových příhod. Jak konkrétně v takových okamžicích mohou antény pomoci?

- Dalším možným využitím systému mikrovlnného zobrazování je léčba onkologických onemocnění. Co je základem této aplikace?

Autor:

Kristina Kadlas Blümelová

Zdroj:

Technický týdeník

13. 12. 2022; feedit.cz

Robosoutěž pro střední školy je ve finále. V pátek se v Praze na Karlově náměstí utká 35 "robotických basketbalistů"

Robotická NBA

Přijďte se v pátek podívat na Karlovo náměstí!

Tagged České vysoké učení technické v Praze

13. 12. 2022; technickytydenik.cz

Robosoutěž pro střední školy je ve finále

Nejlepší z nich můžou vyhrát přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek.

Robotická NBA

"Letošní úkol soutěže je náročný, ale krásný zároveň. Týmy se musely vypořádat se třemi problémy - jejich výtvor se musí přesně pohybovat v dan é m prostoru, umět sebrat míček a manipulovat s n í m a n á sledn ě jej vyslat po spr á vn é trajektorii danou silou sm ě rem na ko š, "říká hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "Účastníci už ve vyřazovacích bojích ukázali píli a originalitu, s n íž se ř e š en í zhostili, a těším se, až proti sobě stanou ti nejlepší. Pro mě samotného je basketbal srdeční záležitostí a mám velkou radost, že ho můžu sledovat i v pod á n í robot ů," dodává Hlinovský.

Přijďte se v pátek podívat na Karlovo náměstí!

Přesný časový harmonogram finálové Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebook u Robosoutěže. Roboty nominované v kategorii soutěže Design robota najdete v galerii na soutěžní stránce.

13. 12. 2022; cvut.cz

Robosoutěž jde do finále. Přijďte v pátek na Karlovo náměstí podpořit 35 "robotických basketbalistů".

Finále Robosoutěže pro střední školy se stalo už tradiční předvánoční akcí.

I letos zaplní prostor Zengerovy posluchárny Fakulty elektrotechnické ČVUT středoškolští vývojáři lego robotů. Nejlepší z nich můžou vyhrát přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek.

Už 14. ročník Robosoutěže konané pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky spěje ke svému vrcholu. V pátek 16. prosince se střetnou neúspěšnější řešitelé letošního úkolu nazvaného Basketbal . Tříčlenné týmy středoškolských studentů měly tentokrát za úkol postavit a naprogramovat robota, který dokáže bez další pomoci posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše.

Robotická NBA

Program se rozdělí do dvou částí. První bude kvalifikační a každý robot v ní odjede tři jízdy. Šestnáct nejlepších týmů se pak utká v rámci vyřazovacího pavouka. Do finále se z předchozích čtyř kol kvalifikovalo 35 týmů z celé republiky, z každého kola osm týmů s nejlepším umístěním a třem dalším týmům navíc pořadatelé udělili divoké karty. Kromě samotné dovednostní soutěže je připravené také vyhlášení samostatné kategorie Design robota , která hodnotí originalitu technického řešení.

"Letošní úkol soutěže je náročný, ale krásný zároveň. Týmy se musely vypořádat se třemi problémy – jejich výtvor se musí přesně pohybovat v dan é m prostoru, umět sebrat míček a manipulovat s n í m a n á sledn ě jej vyslat po spr á vn é trajektorii danou silou sm ě rem na ko š " říká hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "Účastníci už ve vyřazovacích bojích ukázali píli a originalitu, s n íž se ř e š en í zhostili, a těším se, až proti sobě stanou ti nejlepší. Pro mě samotného je basketbal srdeční záležitostí a mám velkou radost, že ho můžu sledovat i v pod á n í robot ů " dodává Hlinovský.

Přijďte se v p á tek podívat na Karlovo náměstí!

Finále Robosoutěže je otevřené veřejnosti. Klání startují po oficiálním zahájení 16. prosince v a jsou přístupná fanouškům z řad veřejnosti. Soutěží se v Zengerově posluchárně budovy FEL ČVUT v Praze na Karlově náměstí 13. Konec a vyhlášení vítězů se očekávají kolem 16.30 , kdy se dozvíme jména tří týmů na prvních místech a jejich členů, kteří mají garanci přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek. V soutěži jsou navíc hmotné výhry od partnerů, jak v podobě závěrečné tomboly pro všechny účastníky finále, tak v podobě odměn vítězům. Partnery letošní soutěže jsou společnosti MathWorks, Humusoft, Škoda Auto, Applifting, FANUC, Sick, Strand a Kingston Technology.

Přesný časový harmonogram finálové Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na Finále 14. ročníku Robosoutěže 2022 / Robosoutěž (cvut.cz) nebo Robosoutěž / Prague / Facebook Roboty nominované v kategorii soutěže Design robota najdete zde: Soutěžní kategorie "Design robota" / Robosoutěž (cvut.cz)

13. 12. 2022; klubknihomolu.cz

(Auto)biografické vhledy

Dnešní tipy přinášejí nevšední životní příběhy zajímavých osobností: svaté Terezie z Lisieux, donského Kozáka a českého lékaře, zakladatele drogerií dm a známého televizního moderátora a producenta.

Kniha Příběh jedné duše , autobiografie sv. Terezie z Lisieux byla poprvé vydána už v roce 1898 a rychle se stala duchovní klasikou. Přečetly ji už miliony lidí a byla přeložena do více než pětapadesáti jazyků.

Příběh jedné duše

Autobiografické spisy

Autorka: Terezie z Lisieux

Přeložily: Eva Jelínková, Klára Jirsová

Počet stran: 358

Vazba: vázaná

Formát: 150×200 mm

ISBN: 978-80-7566-262-0

Doporučená cena: 490 Kč

Knihu Příběh jedné duše vydalo Karmelitánské nakladatelství

Autobiografické spisy svaté Terezie z Lisieux , které vydáváme v novém překladu pod názvem Příběh jedné duše , patří k nejvzácnějším pokladům křesťanské duchovní literatury. Prostinká literární forma v sobě skrývá prorocký rozměr, který autorce vysloužil vzácný titul učitelka církve. Terezie připomíná všem křesťanům, že Bůh evangelií je Bůh milosrdný, proto je víra v něho světlem i uprostřed temnot a dětská důvěra v Boha lékem na existenciální úzkost. Učí nás krásné a odvážné cestě duchovního dětství, která je vlastně jen znovuobjevením původního poselství evangelia.

O autorce

Terezie z Lisieux se narodila 2. ledna 1873 v Alenconu v severozápadní Francii. Jmenovala se Marie Františka Terezie Martinová. Když jí bylo tři a půl roku, zemřela jí matka a otec se přestěhoval s dětmi do Lisieux. Tam začala chodit do školy v penzionátu benediktinek (1881); vstoupila ke karmelitkám (1888), přijala jméno Terezie od Dítěte Ježíše a od svaté Tváře a složila řádové sliby (1890). Vynikala pokorou, evangelijní prostotou a důvěrou v Boha. Na svou cestu "duchovního dětství" uváděla také novicky, když jí představená svěřila jejich přípravu (1893). Zasvětila svůj život modlitbě a sebeobětování za spásu duší, za kněze a za misie. Od roku 1895 začala na příkaz představené psát své vzpomínky "Dějiny duše". Zemřela na tuberkulózu 30. září 1897 v Lisieux. V roce 1925 byla prohlášena za svatou a roku 1927 za patronku misií. V roce 1997 byla prohlášena za učitelku církve. (V církevním kalendáriu je zařazena jako: panna a učitelka církve).

Zdroj informací: Karmelitánské knihkupectví

————————————————

Nakladatelství Jota přináší jedinečné vzpomínky lékaře, básníka a Kozáka Nikolaje Kelina , a to v překladu jeho syna, historika Alexeje Kelina . Přečtěte si svědectví muže, jenž zakusil hrůzy první světové války, občanskou válku i nucenou emigraci.

Paměti donského Kozáka a českého lékaře

Autor: Nikolaj Kelin

Přeložil: Alexej Kelin

Počet stran: 520

Vazba: pevná s přebalem

Formát: 160×230 mm

ISBN: 978-80-7689-005-3

Doporučená cena: 598 Kč

Knihu Paměti donského Kozáka a českého lékaře vydalo nakladatelství Jota

Unikátní vzpomínky lékaře, básníka a Kozáka Nikolaje Kelina . Nostalgické ohlédnutí za dětstvím stráveným v donských stepích. Niterné osobní svědectví mladého důstojníka dělostřelectva, který zakusil těžkosti první světové války a fatální následky bolševické revoluce, občanskou válku, vynucenou emigraci a odchod od rodiny i z milované vlasti. Represím nově nastoleného režimu Kelin unikl jen o vlásek. Na počátku 20. let totiž v rámci Ruské pomocné akce odcestoval do Československa, kde vystudoval lékařskou fakultu a začal působit jako obvodní lékař. Ani zde k němu ale osud nebyl vždy přívětivý. Čelit musel německé okupaci, příjezdu rudoarmějců, opakovanému věznění a krutým výslechům SMERŠe. I přes život, který si navzdory všem příkořím pro sebe, svou manželku i děti vybudoval, kozácká houževnatost a touha po vřelé náruči rodného Donu jeho srdce nikdy neopustily. Memoáry vyšly v ruštině kompletně až v roce 2021. Předtím byly vydány jen v redukované podobě, kde byly vypuštěny pasáže popisující zvěrstva Rudé armády. Do češtiny je pro svá vnoučata začal překládat autorův syn, historik Alexej Kelin. Knihu doprovázejí autentické fotografie.

Ukázka z knihy

Když chtěl Stvořitel vidět, jak vypadá ráj na zemi, stvořil nekonečné krajiny stepi vonící pelyňkem, s dalekými cestami, proťaté trnitými roklemi, střežené kurgany pokrytými opojným tymiánem a ozdobenými červenými čepičkami podláků.

Letní poledne rozechvívá vzduch mirážemi a nad kurgany krouží stepní orli. V těchto kouzelných místech se ztrácí malý kozácký chutor Majorský. Patřil do jurtu stanice Kletská. Tady se v roce 1856 narodil Josif Fjodorovič Kuzněcov, můj dědeček z matčiny strany.

Vychovával mne on. A kdysi dávno, když se narodil, jeho otec, Fjodor Ivanovič, Kozák s mohutnou postavou bohatýra Ilji Muromce a plnovousem Tolstého, jej podržel ve svých drsných širokých dlaních a nespokojeně poznamenal: "To bude Kozáček chcípáček. Mo moc bílou kůži…" Ale praděd se mýlil. Vyrostl z něj statný modrooký Kozák, zvídavě se rozhlížející po okolním světě. (str. 13)

Přečtěte si celou ukázku

O autorovi a překladateli

MUDr. Nikolaj Andrejevič Kelin (1896–1970) se narodil v ruské vesnici Kletská (Volgogradská oblast) do rodiny donských Kozáků. Po absolvování reálného gymnázia studoval na Císařském lesnickém institutu v Petrohradu. Studium ale přerušily boje v 1. sv. válce. V letech 1918-1920 bojoval v řadách donské armády proti bolševikům. Poté byl spolu s dalšími kozáky evakuován z Krymu do uprchlického tábora na ostrově Limnos a později do Konstantinopole. Zažil bídu a hlad, přesto tvrdě pracoval a doufal, že se jednou vrátí k milované medicíně. Díky programu Ruské pomocné akce mohl odcestovat do Prahy a zde vystudovat lékařskou fakultu. Jako lékař působil v Hradci Králové, Hořepníku a Želivě. Během 2. sv. války ho vyslýchalo německé gestapo, po válce jej věznil sovětský SMERŠ. I přes všechna příkoří se ale po celý život věnoval léčbě lidí a budování zázemí pro vlastní rodinu. Kelin byl také vášnivý básník, jeho verše vydal ve dvou sbornících spolek Kozácká literární rodina (Lyteraturnaja kazač´ja sem´ja) v Praze v letech 1937 a 1939. V 60. a 70. letech byly jeho verše publikovány v pařížském časopise Rodný kraj (Rodymyj kraj) pod pseudonymem Kuzněcov. Posmrtně v 80. letech už vyšel pod vlastním jménem, zejména v NSR.

Alexej Kelin (* 1942) je synem Nikolaje Kelina a Olgy, rozené Dudové, která se narodila na Ukrajině českým emigrantům. Po "vylepšování kádrového profilu" v kovárně a Elektromontážních závodech v Bratislavě studoval na FEL ČVUT. Pracoval ve Výzkumném ústavu telekomunikací a v Dálkovém telekomunikačním uzlu Praha. Od roku 1968 byl pod dohledem StB, nesměl tedy vykonávat původní profesi, a pracoval jako požární technik ve Správě radiokomunikací Praha. Od roku 1969 byl členem exilové organizace NTS a podílel se na pašování zakázané literatury z nakladatelství NTS Posev ve Frankfurtu do SSSR. Po roce 1989 působil jako vedoucí útvaru rozvoje lidských zdrojů v Českých radiokomunikacích a.s. V roce 2001 spoluzaložil občanské sdružení Ruská tradice a stal se členem redakční rady časopisu Ruské slovo. V letech 2002–2007 a 2014–2018 byl členem Rady vlády ČR pro národnostní menšiny. V roce 2008 byl zvolen předsedou Koordinační rady ruských krajanů v ČR, z níž v roce 2010 odstoupil pro nesouhlas s krajanskou politikou Ministerstva zahraničí RF. Od roku 2018 je také atamanem Vševelikého vojska donského v zahraničí – exilové republiky donských kozáků. Publikoval též řadu historických studií k dějinám ruských exulantů v Československu a je spoluautorem dvoudílných Dějin Ruska 20. století , které vyšly v roce 2014 i v českém překladu. 20. září 2022 dostal Cenu Rudolfa Medka pro badatele zabývající se problematikou dějin střední a východní Evropy.

Zdroj informací: nakladatelství Jota

————————————————

Götz Werner byl zakladatelem řetězce drogerií dm, ale také mistrem moderních manažerských metod, zastáncem nepodmíněného základního příjmu a neúnavným rétorem v oblasti firemní etiky. Čtyřicet let po založení prvního obchodu dm a v den svých sedmdesátých narozenin představil svou autobiografii S čím jsem nikdy nepočítal

S čím jsem nikdy nepočítal

Autobiografie zakladatele společnosti dm

Autor: Götz Werner

Přeložila: Yveta Kožíšková

Počet stran: 270

Vazba: brožovaná

Formát: 332×408 mm

ISBN: 978-80-7530-378-3

Doporučená cena: 348 Kč

Knihu S čím jsem nikdy nepočítal vydalo nakladatelství Malvern

"Prodávám zubní pasty," reagoval Götz Werner s oblibou na otázku, čím je a co dělá. Ale tato lapidární odpověď ani zdaleka nevystihuje barvitou osobnost zakladatele řetězce drogerií dm, nedávno zesnulého podnikatele, miliardáře, otce početné rodiny a mimo jiné také kdysi úspěšného sportovce. Na sklonku života se tedy Götz Werner rozepsal o svém životě obšírněji. A jeho příběh je inspirující nejen jako svědectví o tom, že usilovná práce doprovázená skromností a pokorou je nejspolehlivějším základem úspěchu, ale i tím, že odhaluje ideové zdroje, ze kterých čerpal, a jeho celostní pohled na člověka a svět kolem nás. Svým etickým přístupem k vedení podniku, k zákazníkům i ke svým zaměstnancům, které zásadně nazýval spolupracovníky, šel příkladem celé podnikatelské sféře. Svůj zájem o svět a o člověka i náměty na řešení společenských problémů předává Götz Werner v této čtivé knize jako poselství a inspiraci dalším generacím.

O autorovi

Götz W. Werner se narodil v Heidelbergu v roce 1944 jako syn drogisty. Jeho největším přáním bylo stát se jednoho dne sám drogistou a být tu pro zákazníky. Vyučil se drogistou v Kostnici a po vyučení odešel nejprve k otci do "Drogerie Werner". Jeho nápady však nebyly dobře přijaty, a tak v roce 1969 opustil rodné město Heidelberg a nastoupil do karlsruheské společnosti "Drogerie Roth". Protože ani tam se svým nápadem nedokázal prosadit, rozhodl se Werner v roce 1973 realizovat své nápady sám u dm-drogerie markt. Jeho vize rámcových podmínek, které umožňují lidem zapojit se do společnosti a najít svou individuální, sebeurčenou cestu životem, dala směr a sílu jeho touze inovovat. Tak vznikla pracovní skupina dm-drogerie markt, kterou mnozí zpočátku považovali za nezvyklou, postupem času však jako vizionářskou. Götz W. Werner našel uznání i v akademickém světě, když ho Univerzita v Karlsruhe v květnu 2005 pověřila vedením Mezifakultního institutu pro podnikání a udělila mu titul profesor. Zemřel 8. února 2022 ve Stuttgartu.

Zdroj informací: unternimm-die-zukunft.de

————————————————

Bezprecedentní pohled do zákulisí života televizního moderátora a producenta Anthonyho Bourdaina od lidí, kteří ho znali nejlépe – tak by se dala představit knížka Bourdain: Životopis , jejíž autorkou je Bourdainova asistentka Laurie Wooleverová

Bourdain: Životopis

Ve vzpomínkách rodiny, přátel a kolegů

Autorka: Laurie Wooleverová

Přeložila: Jiřina Stárková

Počet stran: 442

Vazba: vázaná

Formát: 150×235 mm

ISBN: 978-80-276-0570-5

Doporučená cena: 399 Kč

Knihu Bourdain: Životopis vydalo nakladatelství Slovart

Když v červnu 2018 Anthony Bourdain zemřel, jeho obdivovatelé z celého světa se spojili, aby oslavili jedinečného člověka, který věnoval život cestování a líčení příběhů lidí ze všech koutů zeměkoule. Vliv Bourdaina byl obrovský a jeho odkaz od smrti získal na významu. Autorka knihy, Laurie Wooleverová, byla Bourdainovou dlouholetou asistentkou a příležitostnou spolupracovnicí, proto je ideálním člověkem na vyprávění Tonyho příběhu. Pro biografii požádala o rozhovor bezmála stovku lidí. Patří k nim jeho rodinní příslušníci, bývalí kolegové z kuchyně, novináři, umělci, šéfkuchaři a přátelé z televizního a produkčního štábu, který se podílel na tvorbě jeho cestovatelských pořadů. Jejich vyprávění a vzpomínky odhalují některé stránky této složité osobnosti, jež on sám před veřejností skrýval. Biografie obsahuje i méně známé kapitoly jeho života, přičemž na konci se kniha věnuje dalšímu neúspěšnému experimentu – Bourdainovu vztahu s italskou herečkou a filmařkou Asiou Argentoovou, která je vylíčena jako jedna z mnoha drog, jimž Tony nedokázal odolat. Po přečtení této vynikající knihy může čtenář namítnout, že Bourdainova sebevražda byla krutou, a nikoli nezbytnou tečkou za bouřlivým životem tohoto mimořádného člověka. Anebo si může myslet, že po řadě varování se Bourdain prostě jen stal obětí svých četných závislostí.

Ukázka z knihy

HELEN LANGOVÁ, PŘÍTELKYNĚ: S Tonym jsem se seznámila v roce 1973 na Vassaru. Byl to hodně nápadnej člověk. Svojí výškou a vůbec celkovým chováním. Byl pevně odhodlanej prosadit se jako rebelující osobnost. Na Vassaru byla spousta drog. Když jsem byla v prvním ročníku, o Vassaru se psalo na titulní straně New York Times jako o škole, v jejímž areálu je k dispozici velký množství metakvalonu. Já jsem se v tom drogovým zákulisí pohybovala a Tonyho to očividně taky přitahovalo. Okamžitě jsme si padli do oka a rychle jsme se skamarádili. Stali se z nás kámoši z mokrý čtvrti, drogující kámoši a tak dále. Měl jedovatej smysl pro humor a byla s ním obrovská zábava. (str. 34)

Přečtěte si celou ukázku

O autorce

Laurie Wooleverová je spisovatelka, redaktorka a veřejná mluvčí. Téměř deset let pracovala jako asistentka zesnulého autora, televizního moderátora a producenta Anthonyho Bourdaina. Psala pro New York Times Vogue GQ Food & Wine Lucky Peach (RIP), Saveur Bloomberg Dissent Roads & Kingdoms a další. V roce 1996 získala bakalářský titul na Cornellově univerzitě, načež se přestěhovala do New Yorku. Poté absolvovala odborný výcvikový program ve Francouzském kulinářském institutu. Pracovala mj. jako soukromá kuchařka, chůva, spisovatelka, farmářka, prodavačka ve videopůjčovně, redaktorka atd. Více informací najdete na jejích webových stránkách

Zapojte se do našich aukcí , v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Zaujaly vás životní příběhy výjimečných osobností? Napište nám svůj názor v komentářích.

Doporučení: Share

Související knihy

Příběh jedné duše

Autobiografické spisy Terezie z Lisieux

Karmelitánské nakladatelství, 2022

OBJEDNAT

Paměti donského Kozáka a českého lékaře

Kelin, Nikolaj

Jota, 2022

OBJEDNAT

S čím jsem nikdy nepočítal

Autobiografie zakladatele společnosti dm Werner, Götz

Malvern, 2022

OBJEDNAT

Bourdain: Životopis

Wooleverová , Laurie

Slovart, 2022

OBJEDNAT

13. 12. 2022; prazsky.denik.cz

Šestnáct studentských robotů z Prahy, osm ze středních Čech. Kdo vyhraje basket?

Právě borci zastupující metropoli a její okolí budou mít v turnaji jasnou početní převahu. Oni sami však své šance na umístění nekomentují: nejsou málomluvní; nehovoří vůbec. Jde totiž o roboty.

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Velké basketbalové klání se uskuteční v pátek 16. prosince v budově Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) na Karlově náměstí. A byť do Zengerovy posluchárny zavítají i reprezentanti dalších regionů,vypadá to na velké pražsko-středočeské finále.

Vytvořit stroje z předem daných typů robotických lego stavebnic a naprogramovat je tak, aby dělaly přesně to, co se od nich očekává, je tradičním úkolem robosoutěže, kterou ČVUT připravuje pro tříčlenné týmy středoškoláků. V letošním 14. ročníku to byl vážně oříšek: postavit robotické vozítko, které se pohybuje po vyhrazené ploše, kde má bez další pomoci sbírat malé míčky a střílet je do zmenšeniny basketbalového koše. I když je úkol pro všechny stejný, přístupy k jeho splnění se velmi výrazně odlišují.

Vysledovat technické finesy si vyžádá chvilku pozorování, avšak už na pohled je zřejmé, že nápady měli mladí konstruktéři rozmanité. Většina robotů rejdí po ploše a když sebere míček, dojede na střeleckou pozici a háže. A s dalším zas. Najde se ale soupeř, který šetří čas: nashromáždí si míčků několik, pak dojede na pozici a pálí: jeden za druhým i čtvrtý za třetím.

Své robotické borce postaví do turnaje 35 týmů, jimž se na konci listopadu nejlépe dařilo ve čtyřech semifinálových kolech. Převahu budou mít zástupci Prahy; do finále jich postoupilo 16 – přičemž z Gymnázia Arabská a ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia dokonce po třech týmech. Dalších osm robotů bude reprezentovat střední Čechy: z nich hned čtyři Kladno a dva Benešov.

Soutěží se v dovednostech, tedy střílení košů, ale samostatnou kategorií je i "designová" soutěž: hodnocení technického řešení s posouzením nápaditosti tvůrců. Hraje se nejen o atraktivní ceny, ale možná i o celoživotní kariéru: ti nejúspěšnější konstruktéři získají možnost přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek.

Hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT hodnotí letošní úkol jako náročný, ale krásný zároveň. "Týmy se musely vypořádat se třemi problémy – jejich výtvor se musí přesně pohybovat v daném prostoru, umět sebrat míček a manipulovat s ním a následně jej vyslat po správné trajektorii danou silou směrem na koš," shrnul, co vše bylo třeba vyřešit. A pochvaluje si, že účastníci už ve vyřazovacích bojích ukázali originalitu při hledání řešení.

Ivan Sobička ze společnosti Taktiq Communications, která zajišťuje průběh soutěží, Deníku řekl, že překvapit mohou i týmy, jimž se ve vyřazovacích kolech dařilo méně. "Viděli jsme i mimořádně nápaditá řešení, ale objevily se poruchy. Pokud se to tvůrcům podaří ‚vychytat‘, mohou být velmi úspěšní," míní.

Fanoušci jsou jako na každém správném sportovním klání vítáni: finále je otevřené veřejnosti, připomněla za ČVUT Kateřina Veselá. "Klání v Zengerově posluchárně budovy na Karlově náměstí 13 startují 16. prosince po oficiálním zahájení v 11.00 – a vyhlášení vítězů se očekávají kolem 16.30," zve na nevšední sportovně-technickou podívanou.

Zástupci Prahy a středních Čech ve finále Robosoutěže

- Dům dětí a mládeže Praha 2

- Gymnázium Arabská, Praha 6 (3 týmy)

- Gymnázium Christiana Dopplera, Praha 5

- Gymnázium Jana Keplera, Praha 6

- Gymnázium Na Vítězné pláni, Praha 4

- Gymnázium Písnická, Praha 4

- Gymnázium Špitálská, Praha 9

- Gymnázium Voděradská, Praha 10 (2 týmy)

- Nový PORG, Praha 4

- Prague British International School, Praha 4

- Smíchovská střední průmyslová škola a gymnázium, Praha 5 (3 týmy)

- Gymnázium Benešov

- Gymnázium Beroun

- Gymnázium Vlašim

- Integrovaná střední škola technická Benešov

- SOŠ a SOU, Kladno, Dubská (4 týmy)

Foto:

Robosoutěž pro středoškolské týmy měla letos náročné zadání: postavit a naprogramovat robota, který sám dokáže střílet míče do koše.

Robosoutěž pro středoškolské týmy měla náročné zadání: postavit a naprogramovat robota, který sám dokáže střílet míče do basketbalového koše.

Robosoutěž pro středoškolské týmy měla letos náročné zadání: postavit a naprogramovat robota, který sám dokáže střílet míče do koše.

FotoAuthors:

FEL ČVUT/Petr Neugebauer

12. 12. 2022; Dětský sluch

ZPRÁVU Z PSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ DÍTĚTE SE SNAŽÍM PEČLIVĚ FORMULOVAT ŘÍKÁ PSYCHOLOŽKA IVA JUNGWIRTHOVÁ

ZPRÁVU Z PSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ DÍTĚTE SE SNAŽÍM PEČLIVĚ FORMULOVAT ŘÍKÁ PSYCHOLOŽKA IVA JUNGWIRTHOVÁ

* Klienti Tamtamu vás znají především jako poradkyni rané péče. Nyní se na vás obracím jako na psycholožku. Můžete se nám v této roli představit?

Když jsem si kdysi dávno, ještě před nástupem do Tamtamu, dělala kurz poradce rané péče, řešilo se, zda se vůbec mohu přihlásit. Byla jsem možná první psycholožka, které přihlášení do kurzu umožnili. V dnešní době již psychologů na pozici poradců rané péče pracuje více. Na druhé straně jsem za ta léta v roli poradkyně rané péče cítila, že by byla škoda svého psychologického vzdělání nevyužít, protože psychologů se zkušenostmi s dětmi s vadami sluchu není mnoho. Takže jsem si v rámci Tamtamu v těchto rolích postupně hledala nějakou mezipolohu.

- Čemu se jako psycholožka především věnujete?

Asi nejvíce mě rodiče znají jako člověka, který nabízí psychologickou diagnostiku dítěte s vadou sluchu. Obvykle se na mě obracejí rodiče s dětmi kolem tří let a staršími, aby se ujistili o vývoji dítěte s vadou sluchu, o jeho specifikách a o tom, jak ho mohou co nejlépe podpořit. Kromě diagnostiky nabízím také psychologické poradenství.

- V čem se poradenství liší od diagnostiky?

Psychologická diagnostika je vždy spojena s využitím určitých testových metod. Poradenství je zaměřeno primárně na rodiče a týká se spíše výchovných a vztahových problémů.

- S jakými problémy k vám nejčastěji rodiče chodí?

Obvykle s výchovnými problémy, třeba jak zvládnout temperamentní batole nebo předškoláka, když se s ním ještě dobře nedomluvíme. Pokud má malé dítě výrazné komunikační opoždění, rodiče si někdy nevědí rady s tím, jak ho usměrňovat, vést k dodržování pravidel, jak být důslední. S touto zakázkou často chodí i neslyšící rodiny. Tu a tam se objeví rodiče dětí školního věku, které navštěvují nějakou speciální školu, a kde se nedaří komunikace mezi školou a rodiči. Zde dělám jakéhosi mediátora. Doporučím, jak by mohla komunikace probíhat, na koho se ve škole obrátit, o co si rodina může říci, protože na to má právo, ale také, jakou formou si o to má říci. Jak vystupovat asertivně a současně vstřícně, aby u učitelů nevznikl dojem, že dělají vše špatně. Někteří rodiče vnímají školu jako velkou autoritu. Jsou s něčím nespokojeni, ale nejsou schopni to otevřeně řešit. Poslední dobou se ozývají i bývalí klienti rané péče s dítětem v pubertě, kolem 14-15 let, a chtějí řešit spíše problémy kolem sebevědomí dítěte, postoje k vlastnímu sluchovému postižení a identitě, vztahu k rodičům apod. Pokud se obrátí na mě, například z toho důvodu, že mě znají z dřívějška, vyhovím jim, ale jinak je směruji spíše na svou kolegyni Marušku Holyanskou do psychologické poradny Tamtamu.

- A jaká témata se objevují v diagnostice?

Rodiče se chtějí ujistit, jak probíhá vývoj jejich dítěte a jak je mohou co nejlépe podpořit. Velmi časté zadání je otázka školní zralosti, hlavně mezi lednem a březnem mívám dost nabito. Řešíme, zda už má dítě nastoupit do školy nebo bude lepší mu dát odklad a zda bude potřebovat asistenta. Tyto otázky jsou v gesci speciálních pedagogických center (dále SPC), můj názor je pouze poradní. Důležité je však zjistit, jak úroveň dítěte vnímají sami rodiče, co si v souvislosti s jeho vzděláváním přejí a v neposlední řadě i co je pro ně logisticky i finančně možné. Právě s tímto přemýšlením jim mohu pomoci. Naší velkou předností v Tamtamu obecně je, že s rodiči hodně komunikujeme. Myslím, že je to i moje silná stránka v roli psychologa. V rámci diagnostiky i poradenství někdy odpovídám i na otázky v rámci tzv. "second opinion".

- Můžete přiblížit ten termín "second opinion"?

Znamená to, že rodiče chtějí znát druhý názor, tedy názor jiného odborníka. V našem případě rodiče třeba mají k otázce výběru základní školy stanovisko psychologa z pedagogicko-psychologické poradny, které ale nezohledňuje sluchovou vadu dítěte a její vliv například na opožděný vývoj mluvené řeči nebo horší výslovnost. Na mě se pak obrátí s tím, že je zajímá pohled odborníka, který se naopak na děti s vadou sluchu specializuje a je schopen jejich handicap a celou historii kolem něho zohlednit. Někdy se rodina potřebuje vyrovnat s tím, že vývoj dítěte je celkově opožděný, případně že se postupně vyjevují další nepříznivé diagnózy, například dysfázie, autismus nebo rozumové opoždění. V tom případě obvykle potvrdím výsledek předchozího vyšetření, přitom se snažím ho rodičům pečlivě vysvětlit, dobrat se toho, zda oni sami vidí dítě podobně. Často se stává, že se rodičům při vyslovení slova autismus paradoxně trochu uleví, protože je tato diagnóza napadla už dříve a bez ní neměli srozumitelné vysvětlení pro velmi atypické chování dítěte doma i na veřejností.

- Jakými typy psychologických vyšetření procházejí běžně děti se sluchovým postižením?

Je třeba uvést, že ne každé dítě se sluchovým postižením nutně musí projít nějakým psychologickým vyšetřením, podobně jako ne každé dítě bez postižení sluchu navštíví psychologa. Pokud jde o děti s lehčími sluchovými vadami, které mají sluch včas a dobře kompenzovaný a jsou zařazeny do inkluzivního vzdělávání bez potřeby větší podpory, možná se s psychologem nikdy nesetkají - a je to tak v pořádku. Opakovaným psychologickým vyšetřením projde každé dítě, u kterého se uvažuje o kochleámí implantaci, protože sledování vývoje dítěte psychologem je automatickou součástí diagnostického procesu ke kochleámí implantaci. Psychologickým vyšetřením procházejí také všechny děti, které jsou oficiálně v inkluzivním vzdělávání, tedy jsou zařazeny do běžné školky nebo školy s podporou SPC nebo pedagogicko-psychologické poradny. Odhaduji, že to budou nejméně 3/4 dětí z našich klientských rodin. Při psychologickém a speciálně pedagogickém vyšetření je třeba rozhodnout, zda bude dítě ve školce či škole potřebovat podporu asistenta pedagoga, případně jakou další podporu by využilo. Také děti s dalšími vývojovými obtížemi, například s mentálním postižením nebo autismem, se jednou za čas s psychologem setkají, přinejmenším v rámci nastavení potřebných podpůrných opatření v mateřské a základní škole. Ne všechna SPC mají v týmu psychologa, takže někdy bývám oslovena kolegyněmi z SPC, zda bych mohla dítěti psychologické vyšetření udělat. Zaměřuji se při něm na verbální a neverbální složku intelektu, na pracovní návyky dítěte, jeho schopnost soustředění, grafomotoriku, sociální dovednosti, sebeobsluhu a další oblasti.

- A co předčasně narozené děti?

V České republice je velmi dobře propracovaný systém, kdy všechny předčasně narozené děti, do 32. týdne těhotenství, ve 2 letech absolvují různá specializovaná vyšetření, včetně neurologického a psychologického. U dvouletého dítěte se již dá usuzovat na podezření na případné mentální opoždění, poruchy autistického spektra a podobně. Výsledky se zpracovávají také statisticky. Tato vyšetření se samozřejmě týkají i předčasně narozených dětí s postižením sluchu.

- Co by dítě podle vás mělo umět, než jde do školy?

Každé dítě musí jít do školy, ať je na tom vývojově jakkoli, jen je otázka, kdy. Zda v 6 letech, zda má mít odklad a jak velkou míru podpory bude potřebovat. Do jaké školy půjde, zda do inkluze, nebo do speciálního vzdělávání. Pro mě je při vyšetření školní zralosti vždy zajímavý úvodní moment. Rodiče přijdou, chvilku si povídáme, a když se dítě rozkouká, řeknu: " Tak, a teď si rodiče půjdou dát kafe, a my si tu budeme spolu povídat a dělat nějaké úkoly. "To, jak dítě zvládne tento moment odloučení, je také známkou jeho sociální zralosti a jistoty. Na druhou stranu nikdy nelze vyvozovat závěr z jednoho momentu. Jsou děti, které se kvůli něčemu "zaseknou", takže je třeba jejich výkony zvažovat v určitém kontextu. Dále sleduji, jak se dítě soustředí, jestli si raději hraje, nebo sedí u stolečku a pracuje. Něco malujeme, o něčem si povídáme, o něčem přemýšlíme. Jsou děti, které to už vysloveně baví, ale jsou i takové, které k úkolům musím hodně motivovat, jinak by si šly raději hrát s vláčky. Pak bych do zprávy napsala, že "dítě dosud potřebuje velkou motivaci dospělého*1. I to může být impulzem k přemýšlení o odkladu. Dále mě zajímá grafomotorika, jak dítě drží tužku, zjišťuji pravolevou orientaci, zda rozlišuje p a d apod., ale to už jsou součásti běžných testovacích baterií. S těmito vyšetřeními se mi pojí řada úsměvných historek.

- Například?

Jeden chlapeček odmítl nakreslit maminku a řekl, že raději nakreslí robota (smích). Tak jsem z toho nic nevyvozovala a souhlasila jsem s tlím, že maminku nakreslí až příště.

- Jaký může mít dítě důvod, proč kreslí jen roboty? Může to třeba ukazovat na autismus?

Já jsem na tahle různá vysvětlení trochu alergická, protože už jsem se setkala s dětmi, které měly specifické zájmy a prostě je bavilo kreslit jenom určité věci. A někdo ve školce kvůli tomu usoudil, že dítě má autismus. Ale ono i na kresbě robota je dobře vidět, jak grafomotorika dítěte vypadá. Jsou i děti, které nemají rády sociální tlak, takže reagují na výzvy ke kreslení negativně, například jedna 5 letá holčička ve školce kreslila jen proužky a na vysvětlenou mi pak uvedla, že ji s tím pořád otravují, rozhodně neměla poruchu autistického spektra (smích). Nebo obecně jsou děti, které špatně drží tužku a nerady kreslí. Ty samozřejmě nejsou moc motivované a dostanou se do takového začarovaného kruhu. Součástí vyšetření školní zralosti je vždy i rozhovor s rodiči. Navrhnu jim, na co se mohou při podpoře dítěte v čase do nástupu do školy zaměřit. Často je pozitivně překvapím tím, že dítě je neverbálně velmi bystré, jenom třeba hůře mluví. Někdy jsem i sama překvapena výsledky.

- A jak je to u dětí, které jsou na tom verbálně hůře, se kterými se třeba ani nedomluvíte?

To mohou být děti pozdě diagnostikované, nebo děti, u kterých je i přes kochleámí implantaci horší porozumění mluvené řeči, nebo děti špatně kompenzované. U nich jsou dvě možnosti. Bud se rodina směřuje do speciálního školství, to je vhodné především u dětí, u kterých se mluvená řeč prakticky nerozvijí a které ke komunikaci a vzdělávání budou nezbytně potřebovat český znakový jazyk. Důležitá je ale nejen aktuální úroveň mluvené řeči, ale i vývojový aspekt - pokud dítě ve 3 letech nerozumělo vůbec a v 5 rozumí docela dobře, ale ještě málo mluví, doporučila bych odklad a docházku do běžné školky. Verbální složka se za rok patrně přiblíží neverbální úrovni alespoň na dolní hranici normy. Snažím se vždy zvlášť hodnotit porozumění a zvlášť expresi, tedy jak se dítě vyjadřuje. Pokud má dítě dobré porozumění a exprese se vyvíjí, je prognóza pro běžnou školu relativně velmi dobrá. Pak je ještě třetí složka, a tou je výslovnost. Některé děti ji mají dlouho špatnou, ale pokud se dítě obsahově vyjadřuje dobře, je to ta lepší varianta, protože na výslovnosti se dá dlouho pracovat.

- Co by měla obsahovat zpráva z psychologického vyšetření?

Já osobně výsledky vyšetření a zprávu pečlivě formuluji. Musí být aspoň trochu a v něčem pozitivní a nějakým způsobem i konstruktivní. Měla by nabízet možnosti podpory, nápady a návody na práci s dítětem a na rozšíření sítě odborníků. Nebo naopak popsat, čemu nechat čas a přirozený vývoj a nezabývat se tím. To je to, co rodiče potřebují. Kromě doporučení, jak posilovat slabé stránky dítěte, by zpráva měla obsahovat ocenění toho, v čem je dítě dobré. Také je důležité věcně popsat aktuální úroveň, rodiče logicky nejvíce zajímá ta rozumová. Tuto informaci musím podat citlivě, ale současně pravdivě. Je potřeba, aby rodič informaci o případném dalším handicapu ze zprávy vyčetl, protože bez toho dítě nedostane podporu, kterou potřebuje. Proto vždy po vyšetření ještě mluvím s rodiči. Pokud po vyšetření dítěte vyslovím podezření na autismus, nemohu to jen tak napsat do zprávy, musím s rodiči o této možné diagnóze nejprve mluvit. Je to jako kdyby nám někdo diagnostikoval závažné onemocnění a místo toho, aby nám to řekl, by nám dal do ruky zprávu. Rodiče by neměli z ordinace psychologa odcházet rozložení z toho, že mají dítě s vadou sluchu a mentálním postižením nebo autismem. Jakákoli další diagnóza znamená pro rodinu ztrátu perspektivy zdravého dítěte, které má "jen" postižení sluchu. Je potřeba si stále uvědomovat, že přijmout postižení svého dítěte je pro všechny rodiče nesmírně těžké a že potřebují dlouhou dobu a maximální pomoc, podporu a empatii nás všech, aby je dokázali vstřebat a postupně přijmout a vyrovnat se s ním.

- Jak by tedy zpráva z vyšetření vypadat neměla?

Důležité je, aby psycholog i nepříznivé věci dokázal formulovat pro rodiče přijatelně. Takže ve chvíli, kdy 10 bodů začíná slovem NE - nedělá, neumí, nezvládá, nespolupracuje, nesoustředí se, tak je hrozné to číst. Když o 6 letém dítěti napíšu "soustředí se cca na úrovni 31etého dítěte", je jasné, že dítě má se soustředěním problém, ale není to tak strašně negativní. Místo "mluvené řeči nerozumí" lze napsat "porozumění je v začátcích, zatím rozumí izolovaným slovům" apod. Obsah je stejný, ale rodiči se to čte jinak. Na to je třeba myslet.

- Co je třeba zohlednit při psychologickém testování dětí s vadami sluchu?

Ne každý psycholog má vhled do problematiky sluchového postižení. Mojí obrovskou výhodou je, že mám 201etou zkušenost s prací v rodinách dětí s vadou sluchu. Vždycky se tedy nejprve ptám, jakou má dítě ztrátu sluchu, odkdy je kompenzovaná a jakým způsobem? Jak dítě slyší s kompenzační pomůckou? Jaký má audiogram, audio ve volném poli a dětský percepční test? Teprve pak získám obrázek toho, jak bude třeba při testování přizpůsobit komunikaci a co je očekávatelná verbální úroveň dítěte. Pokud budu hodnotit verbální úroveň dítěte a nepřihlédnu k tomu, že dítě je sice 5 lté, ale má sluchadla teprve půl roku, napíšu do zprávy, že řečová oblast je na úrovni 3 let a výsledkem je průšvih. Ale když napíšu, dítě má teprve půl roku sluchadla a za tento půlrok začalo mluvit v jednoduchých větách, tak je to skvělý výsledek a je tam výborná prognóza! Takže nejprve potřebuji mít audiologické výsledky. Zcela zásadní je porovnání verbální a neverbální úrovně. Rodiče obvykle nejvíce zajímá, jak je verbální úroveň dítěte ovlivněna jeho sluchovým postižením. Neverbální úroveň nikdy nemůže být nižší než verbální, takže když vyhodnotím neverbální IQ a potom udělám verbální test, je nejdůležitější porozumět rozdílu mezi oběma výsledky. Když je rozdíl malý, je vše v pořádku. Jde o běžné dítě, které má dobře kompenzovaný sluch a jeho verbální úroveň je téměř na úrovni rozvoje jeho rozumových dovedností - tak to má být.

- Co dalšího potřebujete vědět předem?

Také potřebuji vědět, jak dítě komunikuje, abych se mu mohla v komunikaci přizpůsobit. Pokud jde o starší dítě, které jenom znakuje, musím pozvat někoho, kdo mi bude tlumočit do znakového jazyka. Zažila jsem mockrát, že dítě přišlo z pedagogické poradny s papírem, že má mentální postižení, ale po rozhovoru s rodiči vyšlo najevo, že v poradně nerozumělo instrukcím, a tak nevědělo, co má dělat. Přitom u neverbálních testů se dá vysvětlení poskytnout rukama, nohama, názorně. Člověk nemusí používat znaky, ale musí se ujistit, že dítě rozumí zadání. U verbálních testů samozřejmě ne, tam napíšu, že verbální test nebylo možné administrovat, protože dítě ještě nerozumí. Ale ve všech ostatních oblastech musím zohlednit, že dítě má opožděnou komunikační úroveň. To je zásadní.

---

PhDr. Ing. Iva Jungwirthová vystudovala obor Technická kybernetika na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V Tamtamu pracuje od roku 2001 jako poradkyně rané péče a psycholožka. Je autorkou odborných publikací Mezi školkou a pubertou (2013), Pohodoví rodiče- pohodové děti (2015) a Dítě se sluchovým postižením v MŠ a ZŠ (2015).

Fotografie archiv Tamtamu a Shutterstock.com

O autorovi: Připravila Lucie Křestanová, šéfredaktorka magazínu Dětský sluch

12. 12. 2022; technickytydenik.cz

Z obsahu

Hospodářská komora očekává 10% inflaci

Přestože vysoká inflace dopadá na firmy i domácnosti, letos český HDP ještě nezanedbatelně vzroste, a to i přes vysoké náklady na energie. Příští rok však bude ekonomika stagnovat a zastaví se průmysl, který obvykle bývá jejím tahounem. I když bude růst cen v průběhu příštího roku zpomalovat, poměrně vysoká inflace bude charakterizovat i celý rok 2023. Předpokladem predikce je stabilita dodávek energií a funkční systém jejich cenových stropů...

Společnosti by si měly zkontrolovat zapsané údaje o skutečných majitelích

Zákon o evidenci skutečných majitelů prošel s účinností k 1. říjnu novelizací, a (nejen) každá společnost by si proto měla sama zkontrolovat, zda jsou "její" informace v evidenci aktuální. Pokud nebudou, je čas to napravit. Chybné nebo nedostatečné údaje mohou totiž právnickým osobám přinést velké potíže, přičemž stávající právní úprava je co do zapisovaných údajů podstatně přísnější než v minulosti. Systém evidence skutečných majitelů...

K2 kupuje 50% podíl ve skupině Sluno

Od 1. prosince se, po více než 30 letech existence, majetkově propojují dvě velké ostravské společnosti. 50% podíl ve skupině Sluno kupuje společnost K2 zaměřující se na vývoj firemních informačních systémů především pro výrobní a velkoobchodní firmy a v poslední letech směřující také do segmentu e-commerce. Hlavní přínosy spojení se skupinou Sluno vidí K2 primárně v oblasti řízení skladů či nasazování robotů a rozšíření implementačních kapacit...

Česká firma zaměřená na umělou inteligenci získala investici 37,5 milionu korun

Česká firma 24 Vision, jejíž nástroj odhalí až 99 % chyb v automobilové výrobě, získává na svůj další rozvoj investici 37,5 milionů korun. Díky financím od fondů Y Soft Ventures, Nation 1 a skupiny QPAG se může společnost soustředit na vývoj škálovatelného produktu a expanzi na mezinárodní trh. Technologie 24 Vision již nyní detekuje vady ve výrobě u největších hráčů v automobilovém průmyslu, díky čemuž si získala důvěru...

Vhodná akustika sníží opakované hospitalizace až o 50 %

Ticho léčí — ve zdravotnických zařízeních však paradoxně ticho velmi často nepanuje. V nemocnicích se za uplynulých 40 let zvýšila průměrná úroveň hluku o 27 % na 70 dB. Přitom Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje pro zotavování maximální míru hluku na úrovni 35 dB. Zásadní dopady má hluk ovšem i na výkon zdravotnického personálu, obzvlášť na operačních sálech. Podle vědeckých studií hluk zvyšuje u pacientů hladinu stresu...

Jára da Cimrman by se divil aneb Studenti nahradili slepici Zoru

Expozice českých vysokých škol v pavilonu A na MSV 2022 přinesla celou plejádu zajímavých exponátů dosvědčujících invenci nastupující inženýrské generace. Mezi nejpřitažlivější patří kosmický výzkum. "CTU Space Research je první univerzitní tým v České republice, který se zabývá návrhem, testováním a stavbou vysoce výkonných raket a dalších kosmických technologií," řekl nám Marek Dominik Pavelec, jeden ze zakladatelů týmu...

Lepší vzhled přináší (nejen) lepší známky

Řada výzkumů naznačuje, že fyzický vzhled má vliv na úspěšnost člověka. Například atraktivní lidé, statisticky řečeno, mají vyšší příjmy a vykazují vyšší životní spokojenost než méně atraktivní lidé. Zajímavé je, že vědci se zatím neshodli na vysvětlení této "prémie za krásu". Výhody plynoucí z krásy lze v mnoha situacích bez okolků označit za diskriminaci. Například pokud zaměstnavatelé ze své podstaty upřednostňují vizuálně atraktivní pracovníky...

Středoškoláci změřili své síly v 3D tisku

Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci (TUL) pořádala pro středoškoláky 25. listopadu soutěž o nejlepší technický výukový model zhotovený 3D tiskem. Ve finále usilovalo o vítězství v univerzitní aule osm studentských týmů. Do středoškolské soutěže o nejlepší technický model zhotovený 3D tiskem se registrovalo 15 týmů z Liberce, Jablonce nad Nisou, Varnsdorfu...

Hledáme mistra České republiky v CNC frézování pro rok 2022

Tuto výzvu, chcete-li soutěž, pro technicky talentovanou mládež z České republiky pořádá nezisková organizace Skills Czech Republic, z. ú., ve spolupráci s řadou technických partnerů. Tím hlavním, který národní soutěži poskytuje kompletní zázemí, včetně zapůjčení obráběcích strojů, na nichž finalisté pracují, je společnost DMG Mori Czech v Brně. Ale ani bez další partnerů by to určitě nešlo: nedílnou součástí akce jsou také společnosti Dormer...

Automatizace výroby — návrhy řešení podle DMG Mori

Na veletrhu AMB 2022 představila společnost DMG Mori 22 strojů, na nichž dokumentovala svůj přístup k řešení současných trendů vývoje obráběcích strojů: automatizaci, digitalizaci a integraci různých technologií na jednom stroji. Polovina z vystavovaných strojů byla vybavena systémy manipulace s obrobkem nebo s paletami či systémy využívajícími průmyslových robotů. Návštěvníci se mohli zúčastnit předvádění horizontálního frézovacího centra...

Broušení a tvrdé soustružení s nejvyšší přesností

Firma Danobat představila na AMB 2022 vysoce přesnou brusku na vnější broušení rotačních dílců až do rozměru o 290 × 1 000 mm. Mimo jiné lze také programovat upínací sílu na koníku podle potřeb obráběného dílce. Fréma z přírodního granitu, pohyb v osách s lineárním vedením obstarávaný lineárními motory a přímo poháněný brousicí vřeteník zajišťují vysoký výkon i teplotní stabilitu. Výraznou předností těchto strojů je snadná možnost...

Mikronástroje optimalizované 3D laserem

Nové nástroje Zecha Marlin charakterizuje především technologie výroby. Speciálně vyvinuté vícezubé stopkové frézy sérií 960, 962, 965 a 966 s geometricky určeným břitem dostávají přesný a z hlediska nasazení optimální konečný tvar pomocí 3D laserového opracování. Jsou určeny pro opracování ultratvrdých materiálů včetně skla a keramiky. K mání jsou již od průměru 0,2 mm. Rovněž nové nástroje rodiny Iguana jsou zhotovovány s využitím...

Robotizace zvyšuje ve firmách produktivitu o čtvrtinu i více

Velké průmyslové podniky už Průmysl 4.0 adoptovaly a dokážou z jeho výhod dobře těžit. Pomalu k tomuto trendu ovšem přecházejí i malé a střední firmy, které se ještě do nedávna ostýchaly. Jejich požadavky se však trochu liší. "V současné době uvažují zejména o robotizaci. Mohlo by se zdát, že jsou v tomto ohledu trochu pozadu za světovými trendy, ale ono to má svůj důvod," říká Jakub Kaufman, technický ředitel divize automatizace společnosti Profika...

Ochranné atmosféry významně ovlivňují kvalitu svařovacích procesů

Již samotný název technologie svařování v ochranné atmosféře zdůrazňuje velmi důležitý a neodmyslitelný prvek, kterým je svařovací plyn. Ten neslouží pouze jako lokální ochranný prvek svarové lázně, ale často se přímo účastní a ovlivňuje mechanické a chemické vlastnosti výsledného svarového spoje. I to jsou však pouze základní aspekty, na které má ochranná atmosféra vliv. Jejímu výběru je proto nutné věnovat zvýšenou pozornost...

Analýza videí a mobilní komunikace pomůže odhalit Parkinsonovu chorobu

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokážou odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění. Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou...

Splnění přísných kritérií výstupní kontroly (nejen) v automotive

Galvanické pokovování je speciální proces, při kterém se předmět potáhne tenkou vrstvou kovu při ponoření do elektrolytického roztoku za působení elektrického proudu. Tato technologie se používá v mnoha oblastech průmyslu, včetně automotive, který je znám svými přísnými požadavky na kvalitu. Jak pomohl Informační systém K2 při vstupní i výstupní kontrole, balicích předpisech či odvodech výroby, jsme se zeptali Davida Husera, projektového manažera...

Smart Cities přinášejí exportérům nová pravidla hry

O chytrých městech slyšel každý. Ale už málokdo dokáže rozklíčovat, co se pod heslem smart city přesně ukrývá. A ještě obtížněji bychom hledali někoho, kdo může s pevnou půdou pod nohama říci, že v takovém městě žije nebo že ho někdy navštívil. Zní to jako paradox, když uvážíme, že termín smart city je mezi námi už skoro 15 let a za tu dobu se jím zabýval kdekdo. V květnu 2021 přijala vláda národní Koncepci Smart Cities. Jen o pár měsíců později vznikla...

Katarská klimatizace pod širým nebem

Je tu až moc chladno, stěžovalo si vícero fanoušků po prvních zápasech mistrovství světa reportérům. Například úvodní zápas mistrovství na stadionu Al Bajt se odehrál večer, kdy v okolí stadionu bylo příjemných 23 °C, na stadionu bylo ovšem ještě o několik stupňů chladněji. Postarala se o to obří klimatizace, kterou je nejen tento katarský stadion vybaven. Unikátní klimatizace katarských stadionů má v ochozech i na hřišti udržovat teploty zhruba...

Mistrovství světa ve fotbale 2022 z pohledu zajímavých technologií

Ačkoliv si to diváci, a mnohdy ani sportovci či pořadatelé akcí plně neuvědomují, i sport je dnes doslova prošpikován technologiemi, vrcholový sport pak o to více, aktuálně probíhající Mistrovství světa ve fotbale 2022 v Kataru nevyjímaje. O unikátním způsobu chlazení si můžete přečíst něco na vedlejší straně, v tomto příspěvku poodhalíme několik dalších technologií, z nichž některé si v Kataru odbyly i svou premiéru...

Velké návraty z kosmu

Tak se nám po oblétání Měsíce [snad — tento článek uvolňujeme do tisku dva dny před skutečným přistáním — pozn. red.] úspěšně vrátila na Zemi bezpilotní americká kosmická loď Orion a nejen v NASA jsou z toho dost nadšeni. Kupodivu to je přesně 50 let od chvíle, kdy 11. prosince přistáli Eugene Cernan a Harrison Schmitt v lunárním modulu Challenger v měsíčním Mare Serenitatis, když na orbitě ve velitelské kabině America zanechali Rona...

Studenti řeší nové systémy protipožárních

Letos jsme i u nás byli svědky těžkých "bojů" s ničivým lesním požárem. V národním parku České Švýcarsko na zasažené rozloze přes 1 000 ha pomáhal, kdo mohl. Hasiči profesionální i dobrovolní, letecká služba s helikoptérami i speciální hasicí letadla. Díky Itálii za kanadské Canadair CL-415 s náběrem při jednom letu 6 000 l vody i za švédské Air Tractor AT802F se zásobníky na 3 000 l vody. Přibližně ve stejnou dobu řádily požáry...

Konstruktéři už řeší i znečištění z brzd a pneumatik

Dlouhodobou snahou vývojářů je snižovat veškeré emise vznikající při provozu dopravních prostředků, pevné, byť třeba jemné částice plynoucí z konstrukce samotného vozu nevyjímaje. Ty se navíc týkají i elektromobilů. U elektromobilů, které se ze své podstaty už zbavily emisí z výfukových plynů, se další zájem o co nejčistší provoz zaměřuje na snižování oděru pneumatik a vyloučení...

Transportation výrazně ovlivněný trendem ekologizace

Jeden z nejstarších autosalonů je pořádán už od roku 1911 v Německu, původně v Berlíně a od roku 1951 jako bienále ve Frankfurtu nad Mohanem. Časem nabral takových rozměrů, že od roku 1991 ve Frankfurtu zůstal jen se zaměřením pro osobní automobily, zatímco užitkové automobily míří vždy v sudých letech do Hannoveru. Rekordní byl rok 2018, kdy počet vystavovatelů v 17 halách a na volných plochách vysoko přesáhl dva tisíce. Plány na další...

Hyperion připravuje síť mobilních čerpacích stanic na vodík

Podle údajů analytické společnosti Ibis-World je v USA přes 72 tisíc čerpacích stanic s plynem, podle GLP Autogas je tam ale zároveň jen 107 stanic, na kterých je možné čerpat vodík, a to včetně soukromých zařízení. Prakticky všechny tyto stanice se přitom nacházejí v Kalifornii nebo na Havaji. V dalších zemích to není o mnoho lepší. V Japonsku mají takových stanic 166, v Jižní Koreji 34 a v celé Austrálii jsou dokonce jen tři čerpací stanice...

12. 12. 2022; cvut.cz

ČVUT buduje nové jaderné zařízení – podkritický reaktor VR-2

Podkritické systémy hrály velmi významnou roli v počátcích vývoje jaderných reaktorů.

Sestavení a zprovoznění prvního jaderného reaktoru na světě v roce 1942 by nebylo možné bez přípravných experimentů na podkritických systémech. Později byly tyto systémy nahrazeny výzkumnými jadernými reaktory. Nicméně i v dnešní době lze navrhnout podkritický systém, který nalezne široké uplatnění nejen v oblasti vzdělávání, ale i v oblasti vědy a výzkumu. Právě takovéto zařízení, podkritický reaktor VR-2, je v současnosti budováno na Katedře jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Podkritický reaktor VR-2 doplní stávající školní reaktor VR-1, který se již více než 30 let používá pro vzdělávací, výcvikové a experimentální účely na FJFI ČVUT v Praze. Provoz reaktoru VR-2 bude stejně jako u reaktoru VR-1 v gesci Katedry jaderných reaktorů.

Podkritický reaktor

Podkritické reaktory umožňují sledovat chování neutronů ve štěpných systémech za podmínek vysoké inherentní bezpečnosti. Té je dosaženo za pomoci důsledného řízení počtu neutronů v zařízení. Podkritický stav totiž neumožňuje zařízení soběstačné udržení počtu neutronů v aktivní zóně, a proto je nutné neutrony dodávat zvnějšku, to jest použitím vnějšího zdroje neutronů. Právě v klíčové potřebě dodávat neutrony z vnějšího zdroje neutronů je skryt nejvýznamnější bezpečnostní aspekt podkritických reaktorů. Nejsou-li neutrony dodávány do podkritického systému z vnějšího zdroje neutronů, dojde k zastavení štěpné řetězové reakce.

Projekt podkritického reaktoru VR-2

Přestože ČVUT vlastní a provozuje školní reaktor VR-1, rozhodli se pracovníci Katedry jaderných reaktorů FJFI vybudovat nové jaderné zařízení, podkritický reaktor VR-2. Hlavním důvodem k tomuto rozhodnutí byla dlouhodobě naplněná provozní kapacita reaktoru VR-1. Zároveň se ukazuje, že zájem o jaderné technologie neutuchá, a tak může být rozšíření kapacit pro praktickou výuku a výzkum významným krokem v dalším rozvoji jaderného inženýrství na ČVUT.

Projekt podkritického reaktoru VR-2 kompletně zajišťuje sama Katedra jaderných reaktorů FJFI ČVUT, tj. zpracovává dokumentaci pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), připravuje a vytváří technickou dokumentaci pro dodávku komponent reaktoru, a dokonce vybrané komponenty vyvíjí. Nicméně významnou pomoc v jednotlivých etapách výstavby reaktoru VR-2 poskytují i odborníci z jiných součástí ČVUT (např. FSv, FEL nebo FS).

Projekt výstavby podkritického reaktoru VR-2 byl zahájen v říjnu roku 2019, kdy byla na SÚJB podána žádost o umístění tohoto zařízení. Povolení k umístění bylo vydáno v listopadu roku 2020. Následně, v únoru 2021, byla na SÚJB podána žádost o výstavbu reaktoru VR-2 a v březnu 2022 bylo toto povolení vydáno. Na počátku roku 2022 byla zahájena instalace jednotlivých komponent zařízení, které jsou dodávány na základě výběrových řízení širokým spektrem domácích společností. V současnosti jsou v budově reaktoru již instalovány všechny hlavní komponenty a probíhá propojování jednotlivých systémů a technologií reaktoru. Na počátku roku 2023 bude zahájeno fyzikální spouštění zařízení a následně jeho uvedení do provozu.

Technické řešení reaktoru VR-2 Podkritický reaktor je v dnešní době velmi dobře zvládnutá technologie a základním řešením se reaktor VR-2 nijak neodlišuje od řady jiných návrhů. Vychází z bazénového uspořádání reaktorové nádoby, v níž se nachází vnitřní vestavba nesoucí palivové proutky. Zásadním rozdílem je typ zdroje neutronů, který bude využíván k řízení reaktoru a jeho umístění. Reaktor VR-2 se bude od podobných zařízení také odlišovat svým experimentálním vybavením a zejména svou experimentální flexibilitou.

Konečné technické řešení reaktoru VR-2 bylo významně ovlivněno rozhodnutím umístit zařízení do stávající budovy reaktoru VR-1. Instalace podkritického reaktoru VR-2 do stejné budovy se školním reaktorem VR-1 umožňuje sdílet řadu podpůrných technologických prvků, využívat již existující technická a organizační opatření pro zajištění radiační ochrany, fyzické ochrany a připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost. Díky tomu lze ve velké míře sdílet provozní náklady zařízení, což vytváří dobré finanční podmínky pro dlouhodobý a udržitelný provoz. Nevýhoda tohoto řešení spočívá v omezeném prostoru budovy školního reaktoru VR-1, což vedlo k rozhodnutí umístit nádobu reaktoru VR-2 částečně pod úroveň podlahy budovy reaktoru (viz obr. 1 a obr. 2). Toto řešení zajistilo dostatečný manipulační prostor nad nádobou reaktoru VR-2, nicméně neumožňuje vkládat externí zdroj neutronů obvyklým způsobem, tj. ve vertikálním směru ode dna nádoby do středu aktivní zóny.

Vzhledem k velikosti externího zdroje neutronů (neutronový generátor) bylo rozhodnuto o jeho umístění v radiálním směru do radiálního kanálu.

Reaktorová nádoba podkritického reaktoru VR-2 má válcový tvar s plochým dnem, je vyrobena z nerezové oceli třídy AISI 316L o tloušťce stěn 6 mm a dna 10 mm. Průměr nádoby je 1 300 mm a výška 1 710 mm. Nádoba je opatřena dvěma symetrickými otvory o průměru 128 mm pro instalaci radiálních kanálů, které jsou vyrobeny z hliníku. Jeden radiální kanál bude trvale součástí reaktorové nádoby a bude sloužit k umístění neutronového zdroje pro řízení reaktoru. Druhý radiální kanál bude experimentální a bude instalován dle aktuálních experimentálních potřeb. Kanály budou uchyceny v reaktorové nádobě pomocí přírubového spoje.

Aktivní zóna bude obsahovat kombinaci obohaceného a přírodního uranového paliva ve formě palivových proutků. V případě obohaceného paliva se jedná o UO2 s 10% obohacením 235U, přírodní uran je ve formě kovového uranu. Moderátorem bude lehká voda. Konfigurace aktivní zóny bude za jakýchkoliv podmínek podkritická (kef 0,97), takže k udržení štěpné reakce bude nutný externí neutronový zdroj. Externí neutronový zdroj bude zajištěn neutronovým generátorem typu D-D. Jedná se o elektronické zařízení, které lze velmi jednoduše a rychle vypnout. V případě jeho vypnutí se zastaví i štěpení v aktivní zóně reaktoru. Generátor neutronů umožňuje také měnit parametry generování neutronů, např. zvyšovat nebo snižovat emisi neutronů nebo pracovat v kontinuálním, resp. pulzním režimu. Podkritický reaktor VR-2 bude flexibilním zařízením, které bude nabízet řadu experimentálních příležitostí. Díky rozebíratelné konstrukci vnitřní vestavby bude možné jednoduše měnit typ mříže (čtvercová vs. trojúhelníková) a její rozteč (optimální moderace vs. podmoderované a přemoderované uspořádání). Sofistikovaně řešené vodní hospodářství umožní v reaktoru zvyšovat (až do 50 °C) nebo snižovat (až do 4 °C) teplotu moderátoru a úroveň jeho hladiny. Vybrané vertikální kanály, resp. experimentální radiální kanál, nabídnou prostor pro instalaci dalšího experimentálního vybavení, např. detektory neutronů, dodatečné neutronové zdroje (AmBe, Cf-252 nebo generátor typu D-T) nebo oscilátor reaktivity.

Závěr

Reaktor VR-2 bude druhým štěpným jaderným reaktorem vybudovaným a provozovaným na ČVUT v Praze. Technické řešení podkritického reaktoru VR-2 bylo voleno jako maximálně jednoduché tak, aby byl umožněn snadný přístup studentů ke všem jeho technologiím. Velký důraz byl kladen na vysokou flexibilitu a bezpečnost zařízení, což poskytne studentům více volnosti ve vedení a provádění vlastního výzkumu. Fyzikální spouštění reaktoru VR-2 je plánováno na počátek roku 2023. Zařízení rozšíří vědecko-výzkumné a vzdělávací aktivity v oblasti jaderného inženýrství na ČVUT v Praze, bude využíváno jak v oblasti experimentální neutronové, tak i reaktorové fyziky. Konkrétně bude reaktor VR-2 nabízet úlohy pro stanovení mikroskopických a makroskopických parametrů aktivních zón jaderných reaktorů, určování kinetických parametrů jaderných reaktorů, studium bezpečnostních charakteristik jaderných zařízení, testování detekčních systémů a ověřování výpočtových programů.

Ing. Jan Rataj, Ph. D. - absolvoval inženýrské a doktorské studium na FJFI ČVUT v Praze, obor Jaderné inženýrství. Je vedoucím Katedry jaderných reaktorů. Jako akademický pracovník zajišťuje výuku v experimentální neutronové a reaktorové fyzice. Věnuje se experimentální činnosti na školním reaktoru VR-1 a v jeho přilehlých laboratořích, spolupracuje s MAAE v oblasti hodnocení bezpečného provozu a využívání výzkumných jaderných reaktorů.

Ing. Filip Fejt – absolvoval inženýrské studium na FJFI ČVUT v Praze, obor Jaderné inženýrství. V současné době je vedoucím provozu školního reaktoru VR-1 provozovaného Katedrou jaderných reaktorů. Témata disertační práce a vědecké činnosti jsou zaměřena na deterministické neutronověfyzikální a termohydraulické analýzy výzkumných reaktorů a hodnocení jejich jaderné bezpečnosti.

Autor:

Filip Fejt, Jan Rataj

Zdroj:

Energetika

12. 12. 2022; msmt.cz

Ministr Balaš ocenil vynikající VŠ pedagogy, vědce a studenty

Praha, 12. prosince 2022 – Ceny MŠMT v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu dnes v budově Senátu předali ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš a náměstkyně sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová.

"Jsem velmi rád, že můžeme touto cestou ocenit vynikající studenty a vzdělávací i výzkumnou činnost akademických pracovníků a vyzdvihnout výjimečné, motivované a talentované osobnosti z našeho vysokoškolského i vědecko-výzkumného prostředí. Tato země a její budoucnost závisí především na kreativitě a motivaci, na schopnosti vytvářet přidanou hodnotu a na ochotě přinášet svému poslání oběti. Bez jedinců vašich kvalit by naše společnost v globální konkurenci obstála pouze stěží," řekl v úvodu slavnostního ceremoniálu ministr Balaš.

Celkem bylo oceněno 18 laureátů:

Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole

Ocenění je udělováno zaměstnancům vysokých škol za vynikající vzdělávací činnost nebo za významnou inovaci ve vzdělávací činnosti během posledních tří let. Cílem ceny je upozornit na význam a důležitost kvalitní vzdělávací činnosti na vysokých školách, ocenit vynikající práci vysokoškolských učitelů a vyzdvihnout příklady dobré praxe a významných inovací v této oblasti.

- Ing. Bc. Patrik Čermák, Ph.D. – Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická

- prof. Ing. Roman Čermák, Ph.D. – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická

- prof. MUDr. David Kachlík, Ph.D. – Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta

- doc. PhDr. Michal Smetana, Ph.D. – Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd

- doc. Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta

Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu a za mimořádné činy studentů.

MŠMT uděluje cenu v její současné podobě od roku 2014. Ocenění může získat student nebo absolvent bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu za mimořádné výsledky ve studiu nebo ve vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti související se studiem. Ocenění se uděluje i za mimořádný čin prokazující občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost.

- MUDr. Vyacheslav Grebenyuk – Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta

- Anna Krejčová – Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta

- Bc. Jakub Kollár – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství

- Ing. Samuel Lukeš – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

- Ing. Šimon Mandlík – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická

- Ing. Jakub Erben – Technická univerzita v Liberci, Fakulta textilní

- Mgr. Dominik Hrebík, Ph.D. – Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta

- RNDr. Lenka Kubíčková, Ph.D. – Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta

Cena za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

MŠMT uděluje cenu od roku 1991. Výzkumné organizace a vysoké školy každoročně navrhují mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací dosažené za posledních 5 let za finanční podpory poskytnuté MŠMT, které reprezentují osobnosti vědy a výzkumu. Komise složená z čelních osobností vědecké sféry provádí výběr mimořádných výsledků, které doporučuje ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy.

- Ing. Iva Pichová, CSc. – Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, v. v. i.

- doc. PhDr. Michal Bauer, Ph.D. – Univerzita Karlova, Institut ekonomických studií

Cena Františka Běhounka

Tato cena nese jméno významného českého fyzika, akademika, profesora a spisovatele Františka Běhounka, který studoval v Paříži pod přímým vedením paní Marie Curie-Sklodowské. Profesor Běhounek byl dobrodružný člověk, v roce 1926 se zúčastnil výpravy Roalda Amundsena k severnímu pólu, v roce 1928 přeletěl jako první Čech na vzducholodi Italia nad severním pólem. Byl také členem množství odborných organizací a mezinárodních vědeckých sdružení a expertem UNESCO pro výzkum atomového záření. Tato Cena je udělována od roku 2012.

- PD Dr. rer. nat. habil. Radislav Sedláček – Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky, v. v. i.

- prof. Mgr. Radim Filip, Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta

Cena Milady Paulové za celoživotní přínos vědě

MŠMT ve spolupráci s Národním kontaktním centrem – gender a věda při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR uděluje Cenu Milady Paulové od roku 2009 ženě-vědkyni za celoživotní přínos vědě a mimořádný přínos rozvoji daného oboru. Cena Milady Paulové nese jméno výrazné české historičky a byzantoložky 20. století. Profesorka Paulová jako první žena od roku 1925 přednášela na univerzitě, byla mimořádnou členkou Královské české společnosti nauk a později členkou České akademie věd a umění. Zároveň se stala vůbec první jmenovanou, nejprve mimořádnou a později také řádnou, profesorkou. Právě prostřednictvím této ceny si ministerstvo přeje upozorňovat na přínosy žen-vědkyň v České republice a inspirovat ženy, aby se na vědeckou dráhu vydaly. Cena Milady Paulové je každý rok udělována v jiné výzkumné oblasti. Letošní ročník se zaměřil na oblast neurověd.

- prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc. – Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta

Kromě cen MŠMT byly v letošním roce také uděleny Diplomy MŠMT s poděkováním za zajištění aktivit během předsednictví České republiky v Radě Evropské unie:

- Domu zahraniční spolupráce, - Odboru Evropské unie MŠMT, - Odboru výzkumu a vývoje MŠMT.

10. 12. 2022; zpravodajstvi.ecn.cz

600. Fyzikální čtvrtek – vánoční pokusničení cyklu Fyzikální čtvrtky

Fyzikální čtvrtky jsou volný cyklus přednášek a seminářů, který pořádá katedra fyziky elektrotechnické fakulty ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost.

Moderuje prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FEL, ČVUT v Praze).

místo: Přednášky se konají v posluchárně 209 v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 Přednášky se konají v posluchárně 209 v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 pořádají: ČVUT kontakt:

související odkazy: https://www.aldebaran.cz/fyz_ctvrtky/

Akce je určena pro veřejnost

10. 12. 2022; Energetika

Diagnostika a prediktivní údržba fotovoltaických elektráren

V České republice jsou v současné době v provozu fotovoltaické elektrárny se souhrnným instalovaným výkonem větším než 2 000 MW. Většina byla uvedena do provozu během tzv. solárního boomu v letech 2009–2011. S určitou mírou nadsázky lze tedy říci, že většina instalovaných fotovoltaických panelů (modulů) je starší než 10 let. I z tohoto důvodu roste potřeba a význam pravidelné diagnostiky a údržby fotovoltaických elektráren.

Ovšem i současný investor budující novou FV elektrárnu se potřebuje přesvědčit už ve stavu kolaudace, že je zařízení plně funkční a že bude dodávat energii, kterou skutečně dodat má. Například podle analýzy firmy Deloitte z roku 2019 je potenciál vystavět dalších 6 800 MW instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren do roku 2030. V souvislosti s požadavky na plnění klimatických cílů a podporou výstavby nových obnovitelných zdrojů energie z Modernizačního fondu je vysoce pravděpodobné, že se tento potenciál naplní.

Stáří současných elektráren a očekávaná masivní výstavba nových jsou hlavním motivem pro řešení projektu Implementace diagnostiky a prediktivní údržby pro efektivní řízení fotovoltaických elektráren autonomními prostředky (DiPreFE), který řeší Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, laboratoř mobilní a kolektivní robotiky (http://imr.ciirc.cvut.cz), a Fakulta elektrotechnická, laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů (http://pasan.feld.cvut.cz) Českého vysokého učení technického v Praze, spolu s firmami Decci servis s.r.o. (www.decci.cz) a Enprotech a.s. (www.enprotech.sk). Tento projekt TK03020144 je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR (http://tacr.cz) v rámci Programu Théta.

Cílem projektu je vytvoření systému prediktivní údržby, schopného během plného provozu fotovoltaické elektrárny periodicky provádět termografickou a vizuální kontrolu jednotlivých modulů s využitím autonomních bezpilotních prostředků. Přestože v současné době probíhá řada výzkumů na téma automatizované termografie s využitím dronů (nejčastěji s využitím technik strojového učení), tyto systémy vyhodnocují měření až po ukončení sběru a přenosu dat. Vzniká tak velké riziko chybného vyhodnocení a toho, že jako vadný je označen jiný modul.

Systém DiPreFE však přichází se zcela novým přístupem, který se opírá o využití metod a postupů umělé inteligence. Systém vyhodnocuje data zcela autonomně, jen s minimální lidskou obsluhou. Během prvního přehledového měření identifikuje moduly, které vykazují abnormality. Následně pak autonomně provede opakované detailní měření s vyšším rozlišením, které defekt buď potvrdí, nebo vyvrátí. Spolehlivost a přesnost diagnostiky se tak významně zvýší a zároveň se sníží náklady, protože nebude potřebné diagnostiku opakovat (např. úkony spojené s opětovnou návštěvou místa instalace).

Principiální novinkou projektu je schopnost predikce progrese poruch a jejich vlivu na funkci elektrárny s využitím postupů strojového učení. Existující systémy (například inteligentní měniče) jsou schopny detekovat poruchu modulu z poklesu dodávaného výkonu, ale nejsou schopny vyhodnotit vývoj a dopad poruchy v budoucnosti. Proto jsou detekované vadné moduly v rámci projektu proměřovány v laboratoři a umístěny do experimentálního pracoviště na ČVUT, kde jsou jednotlivé vadné moduly kontinuálně sledovány za různých provozních stavů. Toto pracoviště je unikátní tím, že sestává primárně z modulů s celou škálou poruch.

Současně je vytvářen katalog poruch, jejich projevů v termální a vizuální oblasti, vlivu na výkon a funkci FV modulu. Takový katalog je v rámci diagnostiky unikátní nástroj, který umožní predikovat, v jakém časovém horizontu se porucha projeví na dodávaném výkonu. To například umožní plánovat inspekci a diagnostiku modulů a prioritizovat jejich servis v čase tak, aby porucha byla odhalena včas a vadný modul byl nahrazen dříve, než bude mít dopad na dodávaný výkon, či dokonce na funkčnost ostatních modulů.

Technologickým skokem vpřed je využití plně autonomních bezpilotních prostředků, dronů. Inspekce prováděná manuálně řízeným dronem klade vysoké nároky na předchozí zkušenosti lidského operátora a vytváří vysokou kognitivní zátěž. Na kvalitě operátora a jeho dovednostech tak závisí nejen kvalita získaných dat, ale také délka snímání. Plně autonomní dron je schopen udržovat optimální polohu vůči snímanému modulu díky pokročilým metodám strojového vnímání a zpracování obrazu se opírá o vizuální lokalizaci vztaženou ke sledovaným modulům. Takto pořízený termografický snímek pak vykazuje optimální parametry a metody vyhodnocující přítomnost poruch dosahují vysoké spolehlivosti a robustnosti.

Při inspekci FVE hraje významnou roli plánování trasy dronu, jež podstatně přispívá k efektivitě celého procesu. Pokud hovoříme o rozsáhlejší instalaci FVE, ta může sestávat z desítek tisíc modulů na ploše několika hektarů. Takovou je velmi obtížné a časově náročné snímat manuálně, a ani tak nelze učinit v jediném přeletu. Úkol je třeba vhodně rozčlenit a naplánovat trajektorii dronu pro jednotlivé lety. To je úloha, pro kterou neexistuje snadné řešení (jedná se o úlohu obchodního cestujícího, která je NP-úplná a její složitost roste exponenciálně s množstvím modulů, které je třeba navštívit). Její přibližné řešení, odhadnuté, byť i zkušeným operátorem, může být až o desítky procent horší než teoretické optimum. Proto se projekt DiPreFE soustřeďuje i na pokročilé metody plánování misí, které v krátkém čase dokáží generovat řešení blízká optimálním. Pokud navíc připočteme nutnost výměny baterií dronu, či dokonce jejich nabíjení, může se jednat o rozdíly v efektivitě provádění inspekce FVE vůči současnému stavu až v řádech násobků pracovních dní, což v kontextu předchozího jasně ukazuje smysluplnost a přelomový přínos k technologii, kvalitě i nákladům na provádění provozní diagnostiky FVE.

--- Ing. Karel Košnar Ph. D. – získal inženýrský titul v oboru Technická kybernetika a doktorský titul v oboru Umělá inteligence a biokybernetika, obojí na Českém vysokém učení technickém v Praze. Během své profesní kariéry pracoval jako výzkumník v Institute for Human & Machine Cognition (Florida, USA) a na Technische Universität Berlin a v současnosti pracuje jako odborný asistent v Českém institutu informatiky, kybernetiky a robotiky ČVUT v Praze. Jako řešitel nebo spoluřešitel se podílel na různých projektech zejména od Grantové Agentury ČR Technologické Agentury ČR, a Evropské unie v Sedmém rámcovém programu a programu Horizon2020. Zabývá se zejména strojovým uvažováním, porozuměním scéně a dlouhodobé autonomii robotů. Je autorem či spoluautorem 35 odborných článků a jeho H-index je 6.

Foto: Dron nad fotovoltaickou elektrárnou při inspekci

Foto: Ukázka naměřené voltampérové charakteristiky vadného modulu

Foto: Termografický obrázek vadného modulu

Foto: Ukázka výstupu detekce poruch

Foto: Naplánovaný průlet dronu při inspekci, jednotlivé barvy jsou jednotlivé průlety

O autorovi: Karel Košnar, Český institut informatiky, kybernetiky a robotiky, ČVUT

10. 12. 2022; Energetika

Diverzifikace dodávek jaderného paliva pro reaktory typu VVER

Jaderné palivo (JP) je specifické vysokou koncentrací obsažené energie, relativně malý objem paliva dokáže produkovat velké množství energie po dlouhou dobu. Lze jej snadno transportovat a vytvářet jeho zásoby v jaderné elektrárně (JE). JP je zároveň velmi složitý a komplexní výrobek, zásadně ovlivňující efektivnost provozu JE. Provozovatelé JE investují průběžně do vývoje pokročilejších designů (konstrukcí) jaderného paliva, které umožňují lépe využít obsažené jaderné materiály a snížit počet zavážených palivových souborů (PS) a tím dosáhnout úspory v přední i zadní části palivového cyklu. JE Dukovany i JE Temelín dnes používají takovéto pokročilé designy PS.

Dodavatelem jaderného paliva pro JE Dukovany (reaktory VVER 440) i JE Temelín (VVER 1000) je v současnosti JSC TVEL (TVEL) z Ruské federace. Dodávané palivo je spolehlivé a ekonomicky velmi efektivní, dodavatel nikdy neměl problémy s realizací dodávky. Bohužel události letošního roku ukázaly, že zdroje energií se stávají nástrojem nátlaku a hybridní války, další vývoj konfliktu na Ukrajině a vztahů s Ruskou federací lze těžko predikovat. Jaké jsou možnosti České republiky (a provozovatelů reaktorů typu VVER v dalších zemích) zajistit dodávky JP z alternativních zdrojů? Situace je z pohledu možností diverzifikace paliva rozdílná pro reaktory VVER 440 a reaktory VVER 1000.

V JE Temelín existují provozní zkušenosti s JP alternativního dodavatele. Dodavatelem byla od spuštění JE v roce 2000 až do roku 2010 společnost Westinghouse Electric Corporation LLC s designem paliva VVANTAGE 6. Toto palivo vykazovalo určité konstrukční nedostatky, které byly v rámci modifikací postupně odstraňovány, nicméně na základě výběrového řízení byl pro další období v roce 2006 vybrán ruský dodavatel paliva TVEL. Přechod na nové palivo proběhl formou výměny veškerého paliva v reaktoru najednou, nikoliv postupným zavážením nového paliva. Provoz nového ruského paliva TVSA-T ukázal omezení designu vyplývající z malého počtu distančních mřížek, v rámci modifikace mod. 2 byl počet mřížek zvýšen a bylo dosaženo spolehlivého provozu paliva. V rámci přípravy na výběrové řízení na dodávky paliva pro další období byl v roce 2016 podepsán kontrakt se společností Westinghouse Sweden Electric AB (WSE) na vývoj a dodávku šesti zkušebních PS designu vycházejícího z paliva dodávaného na Ukrajinu. WSE postupně podepsal dodávky pro 7 bloků VVER 1000 na Ukrajině. Jako jeden ze zásadních problémů se ukázalo předávání údajů o palivu mezi jednotlivými výrobci paliva. Jedinou možností bylo pro ČEZ ve spolupráci se svými podpůrnými inženýrskými organizacemi (např. ÚJV Řež, Škoda JS) převzít odpovědnost za určité oblasti analýz realizovaných pro licenční proces. Díky tomu byly získány potřebné kompetence pro provedení analýz, na výrobci paliva nezávislých. Zkušební PS, které již také mají zvýšený počet distančních mřížek, byly do bloku č. 1 zavezeny v roce 2019 a provozovány po dobu tří palivových cyklů. Výběrové řízení na dodávky paliva pro další období bylo vypsáno v roce 2020 za účasti TVEL, WSE a Framatome. Výběr dodavatele proběhl v roce 2022 a kontrakt byl podepsán s WSE a Framatome. V případě WSE se jedná o dodávky paliva vycházejícího z provozně ověřených PS designu WSE.

Framatome bude dodávat PS designu paliva TVEL vyrobené ve fabrikačním závodě Lingen v Německu v rámci licenční výroby. Byl zahájen implementační program, získání licence a zahájení dodávek je realistické nejdříve v druhé polovině roku 2024. V JE Temelín existuje zásoba paliva, která je dostatečná pro pokrytí potřeb do zahájení dodávek paliva nového, v případě potřeby je možné realizovat nouzovou dodávku paliva s designem využívajícím rezervy, které umožní rychlé licencování a bezpečný provoz na úkor efektivity takového paliva.

Na konferenci VVER 2022 konané v ÚJV Řež v říjnu 2022 představily WSE a Framatome své plány v rámci vývoje paliva pro VVER. Provoz bloků VVER 1000 bude pokračovat ještě dlouhou dobu (JE Temelín do 2062), z pohledu dodavatelů paliva tedy dává smysl investovat do vývoje paliva. Pro palivo další generace pro VVER 1000 WSE plánuje nahradit středové mřížky ze slitiny Inconel mřížkami ze slitin na bázi zirkonia pro vylepšení neutronové ekonomie, zároveň dosáhnout srovnatelné tuhosti mřížky původní, snížit hydraulický odpor mřížek bez míchacích křidélek o 20–30 % s cílem snížit hydraulický odpor celého PS o 12–18 %. To umožní na vstupu PS umístit filtr nečistot. Distanční mřížky budou vyráběny spojováním jednotlivých buněk, nikoliv skládáním pásků jako doposud. Počítá se s použitím komponent vyrobených 3D tiskem. Framatome potvrdil realizaci vývoje svého designu paliva pro VVER 1000. Vývoj probíhá již od roku 2019, byl ukončen koncepční a základní design PS, zkušební PS budou k dispozici v roce 2025, kompletní překládky paliva v roce 2030. Kromě dvou bloků JE Temelín a třinácti bloků typu VVER na Ukrajině patří mezi potenciální zákazníky dva bloky JE Kozloduj v Bulharsku. V únoru 2021 byla s WSE podepsána smlouva o provedení bezpečnostních analýz pro licencování alternativního paliva. Bulharský parlament dne 9. 11. 2022 schválil požadavek, aby vláda urychlila úsilí o získání nových dodávek JP pro jeden z reaktorů JE Kozloduj, první dodávka by měla být realizována do dubna 2024. Dodavatel musí zaručit plnou nezávislost na společnostech s ruským vlastnictvím v případě, že by takové dodávky znamenaly porušení sankcí. Současný kontrakt JE Kozloduj s TVEL vyprší v roce 2025. JE Dukovany byla od roku 1985 provozována s palivem ruského výrobce, přestože proběhlo několik výběrových řízení s účastí západních firem. Nicméně existuje provozní zkušenost s palivem alternativního dodavatele v reaktoru VVER 440. V období 1998–2007 bylo pro JE Loviisa dodáno pět testovacích PS vyrobených v BNFL a po převzetí ze strany Westinghouse sedm překládek vyrobených firmou ENUSA ve Španělsku. Celkem bylo provozováno 741 PS typu Nova E-3 (pevný PS) a NOVCA (pohyblivý PS spojený s absorpční částí). Palivo bylo provozováno ve čtyřletém cyklu, byl jeden netěsný PS z příčiny "Grid-to-rod fretting" (GDTRF), nicméně stopy tohoto jevu byly pozorovány na dalších PS. Proto byly u nové konstrukce PS, označované jako Nova E-5, vyměněny některé mřížky ze zirkonia za nerezové s cílem omezit GDTRF. To však vede ke zvýšení záchytu neutronů a zhoršené efektivitě paliva. Proto paralelně probíhá vývoj nového designu PS NOVA E-6 s cílem zvýšení efektivity paliva. Sloupec paliva je prodloužen o 6 cm (u pohyblivého PS NOVCD o 4 cm). Z pohledu termínů pro design NOVA E-5 byl dokončen detailní mechanický design, do konce roku 2022 by měly být připraveny mechanické testy a měření koeficientu tlakové ztráty. V lednu 2023 bude zahájeno závěrečné hodnocení designu a připravenosti výroby s předpokladem ukončení v květnu 2023. Pro design NOVA E-6 / NOVCD by na konci listopadu měl být uzavřen mechanický design. Na počátku roku bude zahájen proces hodnocení designu a připravenosti výroby s předpokladem uzavření designu v říjnu 2023. Tento harmonogram vymezuje, kdy je možné zahájit licencování alternativního paliva a realizovat dodávky. Dodávka první překládky na Ukrajinu se předpokládá v roce 2024, teoreticky lze realizovat i dodávky do jiných zemí. V JE Dukovany existují zásoby čerstvého JP, které jsou dostatečné cca na 3 roky provozu všech bloků. Proto existuje prostor pro implementaci až efektivnějšího designu NOVA E-6 / NOVCD nejdříve v roce 2025. WSE předpokládá unifikovaný design PS a nepředpokládá jeho modifikaci pro jednotlivé zákazníky (na rozdíl od současné situace, kdy jsou v jednotlivých JE provozovány různé modifikace paliva TVEL). Důvodem jsou omezené inženýrské kapacity na straně WSE i časový faktor. WSE jedná se všemi potenciálním zákazníky, ti jsou zároveň v kontaktu a snaží se koordinovat svůj postup. Nicméně vzhledem k odlišnostem stávajícího paliva v jednotlivých JE, rozdílným používaným metodikám a výpočetním prostředkům a zejména rozdílným požadavkům legislativy není společný postup všech budoucích uživatelů při licencování nového paliva možný. Proces diverzifikace paliva pro VVER 440 je sledován Evropskou komisí, v rámci programu Euratom Horizon byl vypsán grant 10 mil. EUR na podporu tohoto procesu. Zájem o účast v rámci konsorcií projevili jak WSE, tak Framatome, který také zvažuje vyvinutí vlastního designu paliva pro VVER 440. Diverzifikace dodávek pro reaktory VVER je tedy možná a probíhají aktivity pro její realizaci.

--- Ing. Ladislav Havlíček, Ph. D. – v současné době působí jako ředitel odboru rozvoje nových jaderných zdrojů na MPO. Od roku 1993 do roku 2021 pracoval v ČEZ, a. s., v různých pozicích v oblasti palivového cyklu, naposledy jako ředitel útvaru Palivový cyklus. V roce 2012 obhájil v rámci doktorandského studia na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, katedře Ekonomiky, manažerství a humanitních věd, práci zabývající se závazky provozovatele jaderné elektrárny v zadní části palivového cyklu. V roce 1991 ukončil studia v magisterském studijním programu v kombinovaném ekonomicko-technickém oboru na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, katedře ekonomiky a řízení.

Foto:

O autorovi: Ladislav Havlíček, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

10. 12. 2022; Energetika

Krize vždycky nabízejí příležitosti

Drahá elektřina zvyšuje výdělky z poskytování flexibility

Ceny elektrické energie se pohybují v závratných výšinách a mnohdy těžce dopadají do rozpočtů firem, domácností i veřejných institucí. Někdejší procentní nárůsty na účtech se mění v desetiprocentní a odběratelé na to musí hledat odpověď. Možností je dnes vícero.

Ke konci srpna grafy znázorňující vývoj na burzách vystřelily k hranici tisíc eur za megawatthodinu. To už je růst v desetinásobcích proti úrovním z roku 2020. Následovala výrazná korekce, ale i zhruba 500 eur za megawatthodinu v první zářijové dekádě je pořád sedmkrát více než v polovině loňského roku, kdy cenová křivka začala nabírat vzestupný trend.

Důvodem tohoto vývoje bylo a je navázání cen elektřiny na ceny plynu, které žene vzhůru hrozba nedostatku. Evropská unie se chce zbavit své plynové závislosti na Rusku, na němž ale ještě v roce 2020 závisela téměř ze 40 procent. Moskva toho náležitě využívá a škrtí tu ten, tu onen plynovod, aby nejistotu ještě více rozdmýchala. Na burzách z toho je cenové rodeo. Elektřina je obětí proto, že její cenu zjednodušeně řečeno určují provozní náklady nejdražší elektrárny, jejíž provoz je potřebný k uspokojení poptávky. Takovému zdroji se říká závěrný a dnes jsou jím právě plynové elektrárny. Současnou vyspělou civilizaci přitom energie drží v pohybu a jejich prudké zdražování je kritické pro firmy, obce, veřejné instituce i domácnosti. Pro řadu odběratelů představuje současný cenový vývoj existenční hrozbu. Energetická drahota navíc dál roztáčí inflaci, která je nebezpečím pro celou ekonomiku.

Miliardy za flexibilitu

Základní odpověď je nasnadě – energetické úspory znamenají menší spotřebu, a tedy i snížení plateb. Evropská unie se na ně zaměřuje dlouhodobě a vetkla je významnou měrou i do svého receptu na současnou energetickou krizi. Prostor pro úspornost zde určitě je jak v případě plynu, tak v případě elektřiny. Tu si navíc lze vyrábět z vlastních zdrojů, typicky je to dnes instalace fotovoltaických panelů. Návratnosti se při současných investičních nákladech pohybují v rozmezí tří až sedmi let v závislosti na podílu spotřeby, který odběratel vykryje z vlastní solární elektrárny. Pokud se využije i bateriové úložiště, návratnost se prodlužuje na deset až 15 let. Toto řešení ale přináší další benefity, jako je zvýšení vlastní energetické nezávislosti, ale také posílení možnosti poskytovat flexibilitu.

Ta je dnes vysoce ceněnou službou. Její hodnota se v českém prostředí pohybuje běžně v miliardách korun ročně, za současných podmínek už jsou to ale spíše desítky miliard korun. V principu jde o to, že energetická soustava musí být stále v rovnovážném stavu, objem energie vyrobené se neustále musí rovnat objemu energie spotřebované. Spotřeba se ale různě mění v závislosti na mnoha faktorech, podobně proměnlivá je dnes, kvůli zapojení obnovitelných zdrojů závislých na klimatických podmínkách, i výroba. Zmíněné miliardy inkasuje ten, kdo umí pomoci vyrovnávat výkyvy, vlastní výrobou nebo regulací vlastní spotřeby.

Stačí jen chytrý software

Hráčům na trhu, kteří něco takového dovedou, se říká poskytovatelé flexibility. Mohou se jimi stát velké obchodní a logistické řetězce, průmyslové areály či kancelářské budovy s řiditelnou spotřebou elektřiny. Pokud jsou vybaveny i fotovoltaickými panely a bateriemi, umí řídit rovněž vlastní výrobu. Mohou to být také jakékoliv budovy s vytápěním prostřednictvím tepelných čerpadel nebo firmy, které potřebují či využívají záložní zdroje typu UPS/baterií, kogeneračních jednotek nebo diesel agregátů.

Poskytovatelé flexibility pak výrobu či spotřebu regulují na základě požadavku třetí strany – buď provozovatele přenosové soustavy, jako je ČEPS, nebo agregátora, který spojuje různé poskytovatele a jejich flexibilitu kumuluje. Bez tohoto prostředníka to zatím nejde, do budoucna by ale na základě nového energetického zákona měl každý poskytovatel dostat možnost stát se nezávislým agregátorem, prostředník už nebude potřeba. Tato úprava by podle současných předpokladů měla vstoupit v platnost od roku 2024.

Stát se poskytovatelem flexibility ovšem vyžaduje jisté know-how. V Unicornu se energetikou dlouhodobě zabýváme, spolupracujeme se zavedenými i novými agregátory a jsme schopni pomoct s jejich výběrem. Zároveň pro všechny potenciální poskytovatele umíme vypočítat hodnotu flexibility ze zařízení v jejich majetku. A co je nejdůležitější, Unicorn je schopen dodat software, který jim umožní identifikovat, oceňovat, řídit a dodávat flexibilitu agregátorům. Zároveň budou s tímto vybavením schopni monitorovat hospodaření s energiemi a dělat efektivní rozhodnutí o energetických investicích.

Jeden megawatt k nezaplacení

Klíčová je samozřejmě otázka, jak velký byznys dnes může flexibilita přinést konkrétnímu poskytovateli. Uveďme si dva modelové příklady. V prvním má poskytovatel bateriové úložiště o výkonu jeden megawatt. Ideální je z toho plynoucí flexibilitu využít pro FCR, tedy podpůrné služby pro stabilizaci přenosové soustavy. Ta momentálně není nakupována v denních aukcích, ale roční kontrakt pro letošek byl vysoutěžen v ceně 430 korun za rezervovaný megawatt flexibility po dobu jedné hodiny. Za rok to znamená 3,8 milionu korun, tedy zhruba 155 tisíc euro.

Tyto propočty může výrazně změnit otevření trhu s flexibilitou, s nímž počítá zmíněný nový energetický zákon. Pro ilustraci je proto dobré uvést příklady ze zahraničí. V Německu je v současnosti adekvátní megawatt flexibility na jednu hodinu ceněn na čtyři eura (98 korun), ve Francii na osm eur (196 korun), a ve Finsku dokonce na 15 eur (368 korun). I při nejnižší, tedy německé taxe, by si poskytovatel za rok přišel na 860 tisíc korun.

Druhý modelový příklad počítá se zapojením elektromobility, pro níž se Evropa rozhodla jako pro dopravu budoucnosti v rámci boje s klimatickými změnami. V úvahu bereme firmu, která má pro svůj elektrický fleet infrastrukturu 20 dobíjecích stanic, každou o výkonu 50 kilowatt. Souhrnný disponibilní výkon je tedy jeden megawatt. Firma přitom optimalizuje noční nabíjení vozidel tak, že mezi osmou večerní a čtvrtou ranní využije infrastrukturu pro flexibilitu a poskytuje službu mFRR, tedy regulační energii v rámci takzvané terciární regulace. Při průměrné ceně 55 eur za jeden rezervovaný megawatt po dobu jedné hodiny to znamená 440 eur denně, neboli 160 tisíc eur za rok. V tomto výpočtu přitom není zahrnut případný zisk za skutečné poskytnutí regulační energie. Je nutno podotknout, že finální výše výnosů, které plynou poskytovateli flexibility, závisí na obchodním modelu a spolupráci s konkrétním agregátorem. Z výše uvedených čísel je ovšem zjevné, že jde o finančně velmi zajímavé podnikání, kterému nahrává jak přechod k málo stabilním obnovitelným zdrojům energie, tak současná nejistota na energetickém trhu a z toho plynoucí vysoké ceny energií. --- Tomáš Molek – působil v Unicornu od roku 2018 v analytických a konzultantských pozicích pro oblast přeshraničního balancingu (platforma LIBRA pro projekty TERRE a MARI) a pro oblast sdílení dat mezi ČEPS, provozovateli distribučních soustav a agregátory (OneNet/AccessNet). Aktuálně je zodpovědný za rozvoj a prodej produktu Flexigy, což je univerzální nástroj pro správu, řízení a obchodování flexibility v portfoliu agregátora flexibility. Z dalších zkušeností lze zmínit pozici redaktora serveru oenergetice. cz a práci pro oddělení Energy Finance Komerční banky na pozici Specialisty financování energetiky. Kromě inovací v energetice se také zajímá o vývoj v oblasti energetického využívání odpadu v ČR. Tomáš Molek vystudoval fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze program Elektrotechnika, energetika a management.

Foto:

O autorovi: Tomáš Molek, Unicorn

10. 12. 2022; Energetika

ČVUT buduje nové jaderné zařízení – podkritický reaktor VR-2

Podkritické systémy hrály velmi významnou roli v počátcích vývoje jaderných reaktorů. Sestavení a zprovoznění prvního jaderného reaktoru na světě v roce 1942 by nebylo možné bez přípravných experimentů na podkritických systémech. Později byly tyto systémy nahrazeny výzkumnými jadernými reaktory. Nicméně i v dnešní době lze navrhnout podkritický systém, který nalezne široké uplatnění nejen v oblasti vzdělávání, ale i v oblasti vědy a výzkumu.

Právě takovéto zařízení, podkritický reaktor VR-2, je v současnosti budováno na Katedře jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Podkritický reaktor VR-2 doplní stávající školní reaktor VR-1, který se již více než 30 let používá pro vzdělávací, výcvikové a experimentální účely na FJFI ČVUT v Praze. Provoz reaktoru VR-2 bude stejně jako u reaktoru VR-1 v gesci Katedry jaderných reaktorů.

Podkritický reaktor

Projekt podkritického reaktoru VR-2

Technické řešení reaktoru VR-2

Podkritický reaktor je v dnešní době velmi dobře zvládnutá technologie a základním řešením se reaktor VR-2 nijak neodlišuje od řady jiných návrhů. Vychází z bazénového uspořádání reaktorové nádoby, v níž se nachází vnitřní vestavba nesoucí palivové proutky. Zásadním rozdílem je typ zdroje neutronů, který bude využíván k řízení reaktoru a jeho umístění. Reaktor VR-2 se bude od podobných zařízení také odlišovat svým experimentálním vybavením a zejména svou experimentální flexibilitou.

Závěr

Fyzikální spouštění reaktoru VR-2 je plánováno na počátek roku 2023. Zařízení rozšíří vědecko-výzkumné a vzdělávací aktivity v oblasti jaderného inženýrství na ČVUT v Praze, bude využíváno jak v oblasti experimentální neutronové, tak i reaktorové fyziky. Konkrétně bude reaktor VR-2 nabízet úlohy pro stanovení mikroskopických a makroskopických parametrů aktivních zón jaderných reaktorů, určování kinetických parametrů jaderných reaktorů, studium bezpečnostních charakteristik jaderných zařízení, testování detekčních systémů a ověřování výpočtových programů.

--- Ing. Jan Rataj, Ph. D. - absolvoval inženýrské a doktorské studium na FJFI ČVUT v Praze, obor Jaderné inženýrství. Je vedoucím Katedry jaderných reaktorů. Jako akademický pracovník zajišťuje výuku v experimentální neutronové a reaktorové fyzice. Věnuje se experimentální činnosti na školním reaktoru VR-1 a v jeho přilehlých laboratořích, spolupracuje s MAAE v oblasti hodnocení bezpečného provozu a využívání výzkumných jaderných reaktorů.

Foto: Obr. 1: Vizualizace podkritického reaktoru VR-2 – reaktorová nádoba s vnitřní vestavbou nesoucí palivo

Foto: Obr. 2: Instalace reaktorové nádoby reaktoru VR-2

Foto: Obr. 3: Výstavba reaktoru VR-2 – instalovaná reaktorová nádoba s betonovým stíněním

O autorovi: Filip Fejt Jan Rataj, ČVUT v Praze ČVUT v Praze

10. 12. 2022; Energetika

Krize vždycky nabízejí příležitosti

Drahá elektřina zvyšuje výdělky z poskytování flexibility

Miliardy za flexibilitu

Stačí jen chytrý software

Jeden megawatt k nezaplacení

Foto:

O autorovi: Tomáš Molek, Unicorn

10. 12. 2022; Energetika

Diagnostika a prediktivní údržba fotovoltaických elektráren

Foto: Dron nad fotovoltaickou elektrárnou při inspekci

Foto: Ukázka naměřené voltampérové charakteristiky vadného modulu

Foto: Termografický obrázek vadného modulu

Foto: Ukázka výstupu detekce poruch

Foto: Naplánovaný průlet dronu při inspekci, jednotlivé barvy jsou jednotlivé průlety

O autorovi: Karel Košnar, Český institut informatiky, kybernetiky a robotiky, ČVUT

10. 12. 2022; Energetika

Diverzifikace dodávek jaderného paliva pro reaktory typu VVER

Důvodem jsou omezené inženýrské kapacity na straně WSE i časový faktor. WSE jedná se všemi potenciálním zákazníky, ti jsou zároveň v kontaktu a snaží se koordinovat svůj postup. Nicméně vzhledem k odlišnostem stávajícího paliva v jednotlivých JE, rozdílným používaným metodikám a výpočetním prostředkům a zejména rozdílným požadavkům legislativy není společný postup všech budoucích uživatelů při licencování nového paliva možný. Proces diverzifikace paliva pro VVER 440 je sledován Evropskou komisí, v rámci programu Euratom Horizon byl vypsán grant 10 mil. EUR na podporu tohoto procesu. Zájem o účast v rámci konsorcií projevili jak WSE, tak Framatome, který také zvažuje vyvinutí vlastního designu paliva pro VVER 440. Diverzifikace dodávek pro reaktory VVER je tedy možná a probíhají aktivity pro její realizaci.

Foto:

O autorovi: Ladislav Havlíček, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

10. 12. 2022; Energetika

ČVUT buduje nové jaderné zařízení – podkritický reaktor VR-2

Podkritický reaktor VR-2 doplní stávající školní reaktor VR-1, který se již více než 30 let používá pro vzdělávací, výcvikové a experimentální účely na FJFI ČVUT v Praze. Provoz reaktoru VR-2 bude stejně jako u reaktoru VR-1 v gesci Katedry jaderných reaktorů.

Podkritický reaktor

Projekt podkritického reaktoru VR-2

Technické řešení reaktoru VR-2

Závěr

Foto: Obr. 1: Vizualizace podkritického reaktoru VR-2 – reaktorová nádoba s vnitřní vestavbou nesoucí palivo

Foto: Obr. 2: Instalace reaktorové nádoby reaktoru VR-2

Foto: Obr. 3: Výstavba reaktoru VR-2 – instalovaná reaktorová nádoba s betonovým stíněním

O autorovi: Filip Fejt Jan Rataj, ČVUT v Praze ČVUT v Praze

9. 12. 2022; cvut.cz

Soutěž vysokoškolských týmů v algoritmickém sportovním sázení ovládli studenti z FEL ČVUT

V sobotu 26. listopadu proběhlo na FEL ČVUT finále Qminers Quant Hackathonu.

Soutěž v algoritmickém sportovním sázení organizovala katedra počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (skupina Inteligentní datové analýzy – IDA) a technologická firma Qminers. Absolutním vítězem se stal čtyřčlenný tým Shimando vedený doktorandem Šimonem Mandlíkem z FEL ČVUT. Díky chytré strategii porazili 29 vysokoškolských týmů z celé ČR. Společně s týmy z MatFyzu, které skončily na 2. a 3. místě, si rozdělili celkovou finanční odměnu 100 000 Kč.

Seznam vítězů

místo (60 000 Kč) – tým Shimando (Fakulta elektrotechnická ČVUT)

místo (30 000 Kč) – tým Greenhorns (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova)

místo (10 000 Kč) – tým Matfyzácká zmeska (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova)

Na hokejového bookmakera jedině s algoritmy

Soutěžící měli za úkol navrhnout sázkařskou strategii s využitím strojového učení a zvítězit nad virtuálním hokejovým bookmakerem. Klíčová byla kvalifikační fáze soutěže, která předcházela finále a trvala necelý měsíc. Během tohoto období měli studenti k dispozici validační data, na kterých si vyzkoušeli vývoj prediktivních modelů. Na základě obdrženého zisku tak mohli zkoušet, která investiční strategie funguje nejlépe.

Nejlepší řešení? To nejjednodušší!

Ve finále obdržely týmy nová data. V tuto chvíli už se sázelo naostro. Během celodenního programovacího klání studenti dvakrát získali vhled do svých výsledků a srovnání s ostatními, takže mohli zvážit případnou změnu strategie. Tu vítěznou přiblížil kapitán Šimon Mandlík: "Strategií jsme měli celou řadu. Bylo fajn, že jsme měli jako kvalifikaci zadanou podobnou, ale ne úplně stejnou úlohu, na které jsme různá řešení mohli zkoušet. Nakonec se ale osvědčil princip Occamovy břitvy a jedno z nejjednodušších řešení se ve finále ukázalo jako nejlepší," uvedl Mandlík. "Byla to kombinace speciálního řazení týmů podle výkonnosti inspirovaného ELO systémem z šachů a také pečlivého studia způsobu, jak bookmaker vypisoval sázky," přiblížil kapitán nelehkou cestu k výhře.

Složení vítězného týmu Shimando bylo dáno seznámením během studia na FEL ČVUT. Kapitán Šimon Mandlík, který je absolventem OI a současným doktorandem na katedře počítačů, si do týmu přizval Václava Voráčka (absolventa OI, který studuje doktorát na univerzitě v německém Tübingenu), Vojtěcha Čermáka (absolventa MatFyzu a současného doktoranda katedry počítačů) a Martina Rektorise (magisterského studenta v programu KyR). V tom, jak naloží s výhrou 60 000 Kč, už mají jasno. "Budeme sázet pomocí našeho algoritmu na právě probíhající MS ve fotbale," prozradil s trochou nadsázky Mandlík.

Algotrading vědecky i v praxi

Zadání soutěže vytvořili výzkumníci skupiny Inteligentní datové analýzy (IDA) spolu s Qminers. Ti se věnují algoritmickému obchodování na burze (tzv. algotrading), takže si studenti v hackathonu mohli vyzkoušet principy, které se běžně aplikují v praxi. Sílící trend automatizovaného obchodování pomocí algoritmů strojového učení je podle organizátorů důvodem tak velké účasti studentů v soutěži. "Mám radost, že je o tuto programovací úlohu takový zájem. Téma je atraktivní jak pro výzkumníky, tak pro studenty, takže je dobře, že se k němu skrze soutěž dostanou," uvedl výzkumník Gustav Šír ze skupiny IDA, který spolu s kolegy Ondřejem Hubáčkem a Matejem Uhrínem stojí za vývojem herního systému.

"Organizace soutěže nám dává smysl, protože se potkáme s chytrými studenty, které můžeme nadchnout pro to, čemu se věnujeme," doplnila Martina Zátopková z Qminers. Na hackathonu si také pochvaluje přátelskou atmosféru, která po celý den panovala. "Za velmi povedenou považuju neformální část po skončení soutěže, kdy studenti mezi sebou sdíleli své zkušenosti a dojmy. Pro mladé lidi je networking moc důležitý a jsem ráda, že jsme ho studentům zprostředkovali," shrnuje přínos akce jeho organizátorka.

Letos se konal již druhý ročník Qminers Quant Hackathonu. V organizaci plánují obě strany pokračovat i v následujících letech. Více informací najdou studenti na Qminers Quant Hackathon 2022 (cvut.cz)

9. 12. 2022; feedit.cz

Soutěž vysokoškolských týmů v algoritmickém sportovním sázení ovládli studenti z FEL ČVUT

V sobotu 26. listopadu proběhlo na FEL ČVUT finále Qminers Quant Hackathonu. Soutěž v algoritmickém sportovním sázení organizovala katedra počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (skupina Inteligentní datové analýzy – IDA) a technologická firma Qminers.

Absolutním vítězem se stal čtyřčlenný tým Shimando vedený doktorandem Šimonem Mandlíkem z FEL ČVUT. Díky chytré strategii porazili 29 vysokoškolských týmů z celé ČR. Společně s týmy z MatFyzu, které skončily na 2. a 3. místě, si rozdělili celkovou finanční odměnu 100 000 Kč.

Seznam vítězů

místo (60 000 Kč) – tým Shimando (Fakulta elektrotechnická ČVUT)

místo (30 000 Kč) – tým Greenhorns (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova)

místo (10 000 Kč) – tým Matfyzácká zmeska (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova)

Na hokejového bookmakera jedině s algoritmy

Nejlepší řešení? To nejjednodušší!

"Byla to kombinace speciálního řazení týmů podle výkonnosti inspirovaného ELO systémem z šachů a také pečlivého studia způsobu, jak bookmaker vypisoval sázky," přiblížil kapitán nelehkou cestu k výhře.

Výsledky nejlepších týmů ve finále. Studenti pod vlajkou Shimando mají od začátku jasný náskok, což se potvrdilo i závěrečným skóre.

Algotrading vědecky i v praxi

Letos proběhl již druhý ročník Qminers Quant Hackathonu. V organizaci plánují obě strany pokračovat i v následujících letech. Více informací najdou studenti na webu hackathonu.

[Galerie fotek]

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě.

Více na https://www.cvut.cz/

8. 12. 2022; cvut.cz

Mladí vědci byli oceněni v oblasti Průmyslu 4.0. Cenu RYIA letos poprvé obdržel Varun Burde z CIIRC ČVUT

První místo získal Varun Burde, který pracuje v RICAIP Testbedu pro Průmysl 4.0 na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT. Věnuje se zde robotické manipulaci objektů s využitím metod počítačového vidění a je také doktorandem Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Soutěž RYIA – RICAIP Young Investigator Award – vyhlásilo česko-německé výzkumné centrum RICAIP v tomto roce poprvé. Dalšími oceněnými jsou Michal Skalský z CEITEC VUT a Caspar Jacob z německého centra pro umělou inteligenci DFKI. Cena je spojena se zajímavou finanční odměnou, kterou v letošním roce sponzorovalo Vysoké učení technické v Brně. Ocenění předal vítězům osobně rektor VUT Ladislav Janíček u příležitosti slavnostního otevření testbedu na CEITEC VUT v Brně, v rámci RICAIP rovněž hlavního organizátora letošního prvního ročníku soutěže.

"Mezinárodní šestičlenná komise měla nesnadný úkol, protože všichni nominovaní i ocenění mají vzhledem ke svému věku velmi kvalitní výsledky," přibližuje Tilman Becker , ředitel centra RICAIP, který odborné komisi předsedal . "Posuzovali jsme nejen vědecké výsledky, ale třeba i doposud realizované experimenty v oblasti Průmyslu 4.0, které mají potenciál využití v praxi nebo vynikají kombinací metod a přístupů. Právě z tohoto důvodu volba nakonec padla na Varuna Burde."

Varun Burde, student doktorského studia na ČVUT, původem z Indie, se v robotice zabývá zejména manipulací s objekty pomocí počítačového vidění. Využívá přitom nejmodernější metody umělé inteligence v kombinaci se standardy Průmyslu 4.0. Jedná se o takzvané aplikace "pick-and-place", které mají využití v řadě průmyslových odvětví a jsou důležité hlavně pro zvyšování úrovně automatizace a autonomie výroby a montáže. Na CIIRC ČVUT se chce v dalším výzkumu zaměřit na obtížné objekty, jako jsou objekty z průhledných materiálů nebo ty s komplexní geometrií.

"Toto ocenění je pro mě ctí a zároveň velkou motivací do dalšího výzkumu," říká Varun Burde . "Robotika mě již léta fascinuje, je skvělé vidět, jak počítačový program dokáže vnést život do senzorů a ve výsledku přinést robustní řešení pro průmysl. Myslím, že variace robotiky a jejích možností mají až nekonečné dimenze a rád je budu s pomocí mých školitelů objevovat."

Školitelé tohoto mladého výzkumníka jsou na CIIRC ČVUT dva – Pavel Burget, ředitel RICAIP Testbedu pro Průmysl 4.0, a Torsten Sattler, špičkový výzkumník v oblasti 3D počítačového vidění, držitel tzv. RICAIP Tenure Track pozice a nyní i čerstvý držitel prestižního grantu GAČR EXPRO.

"S Pavlem Burgetem jsme hledali doktoranda, kterého bychom vedli společně a který by byl schopen propojit robotiku s počítačovým viděním," přibližuje Torsten Sattler "Jsem rád, že Varun naši nabídku přijal a můžeme s ním pracovat na nových výzvách."

"Varunův výzkum nachází řešení pro různé základní úlohy, jako je 3D rekonstrukce, odhad polohy objektu či nalezení správných úchopových bodů. Skvěle spojuje pokročilou robotiku a umělou inteligenci a vytváří řešení, která mohou být přínosem nejen pro průmyslová odvětví, ale naleznou využití třeba v zemědělství či biomedicíně," shrnuje Pavel Burget

Česko-německé výzkumné centrum pro pokročilou průmyslovou výrobu RICAIP propojuje průmyslové testbedy na univerzitách v Praze, Brně a německém Saarbrückenu. Jako jednu z nejdůležitějších priorit má podporu mladých talentů v počátečních fázích jejich vědecké kariéry. Cílem ceny RYIA je podpořit a ocenit mladé výzkumnice a výzkumníky do 35 let, kteří se zasazují o přínos v oblasti Průmyslu 4.0. Do soutěže mohli být nominováni kandidáti, kteří vyvíjejí například řešení v oblastech průmyslové digitalizace, automatizace, robotiky, umělé inteligence, strojového učení, velkých dat, počítačového vidění, internetu věcí či průmyslového softwaru. Hlavním parametrem byla spolupráce na výzkumu řízeném průmyslem a souvisejícím s vědeckými cíli RICAIP.

Kontaktní osoba:

Jméno:

Ing. Mgr. Eva Doležalová

E-mail:

eva.dolezalova@cvut.cz

Pracoviště:

CIIRC

7. 12. 2022; Čtrnáctka

Kdo od voleb vede Čtrnáctku? Seznamte se s novými radními

MÍSTNÍ ZASTUPITELSTVO NA PRVNÍM POVOLEBNÍM, TEDY USTAVUJÍCÍM JEDNÁNÍ JMENOVALO NOVÉ ČLENY RADY MČ PRAHA 14. NĚKTEŘÍ USEDAJÍ DO RADNIČNÍCH KŘESEL POPRVÉ, JINÍ MAJÍ S VEDENÍM MĚSTSKÉ ČÁSTI DLOUHOLETOU ZKUŠENOST. ZJISTĚTE, JAKÉ JSOU JEJICH PŘEDSTAVY A PLÁNY A KTERÉ KONKRÉTNÍ OBLASTI VEŘEJNÉHO ŽIVOTA MAJÍ NA STAROSTI.

JIŘÍ ZAJAC, STAROSTA Gesce: správa majetku MČ Praha 14, bytová politika Práce pro Prahu 14

Jako starosta chci pracovat na tom, aby se městská část rozvíjela hospodárně a ohleduplně ke všem skupinám obyvatel. Mým cílem je mj. pokračovat v tom, co jsem započal – např. dotáhnout do konce projekt na výstavbu polyfunkčního domu na Černém Mostě, který vedle dalšího nabídne desítky bytů pro lidi preferovaných profesí. Klíčové je sehnat finance, což se odvíjí i od politické situace na Magistrátu hl. m. Prahy. Radost mám z nedávno dokončené rekonstrukce náměstí v Hloubětíně, kam budeme moci rozšířit farmářské trhy, a stejně tak z postupně dokončované rekonstrukce restaurace na Poliklinice Parník, což bylo jednou z mých priorit v posledním roce.

O mně

Ve dvou předchozích volebních obdobích jsem zastával funkci 1. místostarosty, posléze starosty. V místním zastupitelstvu působím 12 let, členem ODS jsem od roku 2006. Vystudoval jsem obchodní akademii, následně nástavbové studium na vyšší odborné škole ekonomické, obor personální řízení. Jsem ženatý, mám čtyři děti. Kdo mě zná, ví, že jsem praktický člověk, který se nerad vzdává. Baví mě, když jsou za mnou vidět výsledky, prázdné fráze mě spíš rozčilují. Volný čas, kterého je však stále méně, se snažím věnovat rodině. Svátečně si jdu zaboxovat nebo zaběhat do lesa. Od shonu unikám ke čtení fantasy literatury.

MGR. MÁRIA ŠEVČÍKOVÁ, 1. MÍSTOSTAROSTKA Gesce: rozpočet a ekonomika, investice, zajišťování finančních prostředků z dotačních programů Práce pro Prahu 14

Vedle přípravy rozpočtového provizoria na první čtvrtletí roku 2023 a následně rozpočtu jako takového budeme pokračovat v rozpracovaných dlouhodobý projektech. Jedná se například o rekonstrukci Domova seniorů Bojčenkova, výstavbu komunitního centra Baštýřská na Jahodnici, o dokončení projektu na úpravu zeleně a cestní sítě podél ulice Českobrodská či o rekonstrukci kuchyně a jídelny v ZŠ Vybíralova, s níž finišujeme. Na školské budovy je obecně třeba se zaměřit. Například v MŠ Kostlivého je v havarijním stavu elektroinstalace. Budeme usilovat o získání dotací – zejména od hl. m. Prahy a z Národního plánu obnovy.

O mně

Po čtyřech letech, kdy zástupci hnutí ANO pracovali pro Prahu 14 z opozičních lavic, jsem se letos v lednu stala místostarostkou a tento post obhájila i v aktuálním volebním období. Absolvovala jsem studium na střední průmyslové škole elektrotechnické a posléze na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře. Nabídnout mohu nejen znalosti načerpané z dosavadního působení na radnici, ale také dlouholeté zkušenosti s řízením lidských i finančních zdrojů. Mám tři dospělé děti a dvě vnoučata, kterým se snažím věnovat velkou část volného času. Odpočívám při četbě nebo při sportu.

JAROMÍR KRÁTKÝ, MÍSTOSTAROSTA Gesce: bezpečnost, prevence kriminality a rizikového chování, informatika Práce pro Prahu 14

Co se týká oblasti bezpečnosti, aktuálně na Magistrátu hl. m. Prahy domlouváme obnovení tzv. asistentů městské policie. Jejich role se již mnohokrát osvědčila v jiných městech. Asistenti vycházejí z prostředí komplikovanějších komunit. Dokážou tak nejen předcházet řadě sporů, ale také pomáhat při komunikaci mezi komunitou a městskou policií. Dále chci pracovat na posílení kamerového systému v domech na Černém Mostě, zajistit založení sboru dobrovolných hasičů a posléze i výstavbu hasičské zbrojnice či pokračovat v osvědčených aktivitách prevence kriminality. Úkolem z oblasti IT technologií je zejména rozvoj mobilní aplikace Moje 14.

O mně

Začínám druhé volební období v roli člena rady městské části. V předchozím jsem byl nejprve radním, později místostarostou, na což nyní – jako člen ODS – navazuji. Vystudoval jsem Střední průmyslovou školu v Kutné Hoře, obor automatizace a informační technologie, a stejně směřoval i svůj profesní život – pracoval jsem jako IT specialista a softwarový vývojář. Volné chvilky věnuji rodině a čas od času i svým koníčkům. Rád se například plavím po místních řekách. Pomáhá mi to nacházet klid a nadhled. Z říční hladiny svět vypadá úplně jinak než ze břehu.

SOŇA TOMÁNKOVÁ, MÍSTOSTAROSTKA Gesce: územní rozvoj, doprava a veřejný prostor Práce pro Prahu 14

Jako místostarostka chci pomoci přetvářet Prahu 14 na lepší místo k bydlení s důrazem na postupnou kultivaci veřejného prostoru. Mimo jiné se chci zaměřit na opravy chodníků, rozvoj a zkulturnění zelených ploch a parků, revitalizaci vnitrobloků i koncepční řešení dětských hřišť a sportovišť. V oblasti dopravy budu usilovat o prodloužení Ocelkovy ulice i podporovat dostavbu Pražského okruhu, neboť obojí by odklonilo většinu tranzitní dopravy projíždějící Prahou 14. Samozřejmě přitom nezapomínám na náš palčivý problém, kterým je nedostatek parkovacích míst.

O mně

Zastupitelkou Prahy 14 jsem již 12 let. Jako pravičák jsem začínala v TOP 09 a po volbách v roce 2010 jsem se stala místostarostkou. Pro názorové neshody s tehdejším vedením jsem byla před Vánocemi 2011 odvolána z funkce, ale dále jsem působila v opozici. V roce 2018 jsem založila nezávislé hnutí NAŠE Čtrnáctka a upřímně mě těší, že tentokrát dostali nezávislí příležitost podílet se na rozvoji Prahy 14. Na Černém Mostě bydlím od svých patnácti let. Vystudovala jsem gymnázium, po maturitě jsem rok a půl žila a studovala v USA. Jsem rozvedená a mám dceru Natali, která studuje 3. ročník zdravotnického lycea.

ANETA HEJROVSKÁ, RADNÍ (UVOLNĚNÁ) Gesce: sociální péče a zdravotnictví, komunitní plánování sociálních služeb Práce pro Prahu 14

Do komunální politiky jsem se zapojila před 10 lety. Viděla jsem, že některé věci potřebují změnit a chtěla jsem pomoci ostatním – ne jen přihlížet, jestli to udělá někdo jiný. Jako radní městské části chci pracovat na rozvoji sociálních služeb pro občany, podporovat neziskové organizace a spolky, spolupracovat na projektu na rekonstrukci místního domova pro seniory či docílit posílení služeb domácí péče pro spoluobčany, kteří si sami pomoci nedokážou. Zároveň bych ráda přispěla k integraci cizinců a menšin, k lepšímu soužití sousedů v městské části. Samostatnou kapitolu představuje pomoc lidem ohroženým sociálním vyloučením. Současná krize prohloubila sociální a ekonomické problémy a je potřeba na to optimálně reagovat.

O mně

Na Černém Mostě žiji 30 let, vyrostla jsem tady. Mým velkým koníčkem je zahraniční politika. Po studiu na vysoké škole jsem pracovala v diplomacii na velvyslanectví Marockého království, později jsem se začala zabývat IT technologiemi – pracovala jsem jako QA software tester. Ve volném čase hodně sportuji, mimo to jsem velkým fanouškem Formule 1. Ráda se účastním různých seminářů a přednášek, cestuji, učím se cizí jazyky a "dobrovolničím" v neziskových organizacích a nadacích. Například doučuji děti ze sociálně slabých rodin, navštěvuji osamocené seniory nebo pomáhám s integrací cizinců.

JOSEF KUTMON, RADNÍ (OD 1. 1. 2023 UVOLNĚNÝ) Gesce: školství, kultura, sport a volný čas, komunikace s veřejností Práce pro Prahu 14.

V komunální politice jsem se začal angažovat hned v listopadu 1989 – krátce jsem byl i mluvčím OF v Kyjích. V roce 1998 jsem vstoupil do ODS. Od roku 2010 jsem byl buď zastupitelem, nebo neuvolněným radním. Tím jsem doposud, od ledna 2023 se stanu radním uvolněným. V oblasti školství budu usilovat o dobrou komunikaci s vedením škol a školek a i při velmi napjatém rozpočtu o maximální podporu účelných investic. Kultura je neméně důležitou oblastí, která v Praze 14 potřebuje stabilizovat a transformovat do efektivně fungující organizace podporující kulturu mnoha forem.

O mně

Narodil jsem se v roce 1955 v Kyjích a bydlím zde celý svůj život. Pracoval jsem v různých řídicích funkcích v tiskárnách Svoboda a Severotisk. Mezi mé oblíbené sporty patří tenis, který i rekreačně hraji. Do komunální politiky jsem vstoupil proto, že mi záleží na místě, kde žiji. Budu usilovat o to, abychom Prahu 14 předali příštím generacím v lepším stavu, než je teď.

ING. JAN LIŠKA, RADNÍ (NEUVOLNĚNÝ) Gesce: místní Agenda 21, podpora podnikání Práce pro Prahu 14

Stejně jako v posledním roce uplynulého volebního období mám na starosti naplňování místní Agendy 21 (MA21), mezinárodního programu zaměřeného na strategické řízení, zlepšování kvality veřejné správy a na zapojování veřejnosti do rozvoje městské části s cílem podpořit udržitelný rozvoj na místní úrovni. V tomto volebním období nás čeká mj. příprava koncepce bezbariérovosti městské části, strategického plánu rozvoje na období 2025 až 2035, zpracovávání akčních plánů, které rámcovou strategii každé dva roky konkretizují, či v pořadí již čtvrtý ročník participativního rozpočtu. Důležitým úkolem bude také obhajoba kategorie A v rámci MA21, do níž Praha 14 v loňském roce postoupila jako dosud jediná městská část v České republice.

O mně

Vystudoval jsem mj. Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Profesí jsem auditor, zkušenosti mám ale i jako lektor v oblasti finanční kontroly a auditu. Dále jsem předsedou SVJ dvou bytových domů na Hutích. Zastupitelem Prahy 14 jsem od podzimu 2018. Od loňského listopadu vedu oblastní organizaci hnutí STAN Praha 14. Ve volném čase rád rekreačně jezdím na kole, chodím na výlety, dále mě baví historie, kultura a zabývám se pivovarnictvím jako vědním oborem.

ING. KAREL MED, RADNÍ (NEUVOLNĚNÝ) Gesce: životní prostředí, veřejný prostor Práce pro Prahu 14

Životní prostředí a posléze i veřejný prostor jsem měl jako radní na starosti od začátku letošního roku a jsem rád, že v tomto volebním období mohu v započaté práci pokračovat. Přál bych si dotáhnout do konce rozpracovaný projekt na park nad Fejkovou pískovnou na Hutích, známou spíše pod názvem Bílý kůň, a to včetně zpřístupnění jejího podzemí veřejnosti. Dále se chci soustředit mimo jiné na doplnění odpadkových košů tam, kde chybí, a na správnou péči o zeleň. Na mysli mám zejména sekání trávy v souladu s odbornými doporučeními a další výsadbu stromů, keřů i cibulovin. Hodně populární jsou dnes květné louky – jedna taková by slušela například ulici Rochovská na Lehovci.

O mně

Do místního zastupitelstva jsem byl jako člen hnutí ANO poprvé zvolen v roce 2014. Vystudoval jsem Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Rožnově pod Radhoštěm a Fakultu elektrotechnickou, obor mikroelektronika na pražské ČVUT. Jsem dlouholetým předsedou SVJ a bývalý dobrovolný hasič. Volný čas věnuji rodině, a pokud to je jen trochu možné, tak i sportu – zejména plavání a cvičení v posilovně. Byl jsem i aktivní fotbalista a volejbalista. Jsem duší kreativec – baví mě tvořit, stavět, opravovat, vymýšlet nové věci. Jsem ženatý, mám dvě děti.

MUDR. KATEŘINA PAVLÍČKOVÁ, RADNÍ (NEUVOLNĚNÁ) Práce pro Prahu 14

Do komunální politiky jsem se aktivně zapojila po revoluci. Přiměl mě k tomu zájem o životní prostředí a zdravý životní styl. Kyje, kde od dokončení studií žiji, tehdy trápila kouřová deka nad rybníkem. Byla jsem u toho, když se je začátkem 90. let podařilo začlenit do pilotní modelové studie kvality ovzduší metodou ATEM, následně používané po celé Praze. Ovzduší v Kyjích se postupně zlepšilo. Po letech výhradně v zastupitelské lavici jsem se v tomto volebním období poprvé stala součástí rady městské části. Vážím si důvěry podílet se na řízení Prahy 14. Záleží mi na tom, aby byla stále příjemnějším místem k životu s dostatečnými možnostmi sportovního vyžití, programy podporujícími zdravotní prevenci a aby kladla důraz na projekty šetrné k lidem a přírodě.

O mně

Vystudovala jsem Lékařskou fakultu UK v Praze. V roce 1998 jsem vstoupila do ODS, nyní vedu její místní sdružení. Volný čas velmi ráda trávím se svými vnoučaty, s rodinou, s přáteli. Je fajn, když se hodně nasmějeme. Mám ráda dlouhé procházky okolní přírodou, snažím se stále pravidelně sportovat a občas zajít za kulturou do divadla nebo na koncert.

Foto:

7. 12. 2022; cvut.cz

Panelová diskuse: Jsou naše budovy a domácnosti dostatečně inteligentní, aby odolaly útokům kyberzločinu?

Homeoffice znamená ohrožení jak soukromých, tak firemních dat. Do jaké míry mohou pomoci technologie, jako je VPN. A umíme s nimi správně zacházet?

Na uvedené otázky budou hledat odpovědi účastníci panelové diskuse organizované magisterským studijním programem Inteligentní budovy, který je společně vyučován stavební, strojní a elektrotechnickou fakultou ČVUT v Praze.

Datum zveřejnění: Firmy a instituce jsou terčem stále častějších a vynalézavějších útoků kyberzločinu.

O co se kybezločinci nejčastěji zajímají a jaká jsou obvyklá zranitelná místa? Jak se to dotýká českých administrativních center a developerů? Existuje proti tomu ochrana? Ani domácnosti nejsou výjimkou, cesta k napadení může vést přes domácí routery nebo systémy domácí automatizace. S tím, jak se rozšiřuje práce z domova, by se měli o zabezpečení routerů svých zaměstnanců zajímat i jejich zaměstnavatelé. Homeoffice znamená ohrožení jak soukromých, tak firemních dat. Do jaké míry mohou pomoci technologie, jako je VPN. A umíme s nimi správně zacházet?

Kdy: ve středu 14. prosince 2022 v 15.15

Kde: Fakulta elektrotechnická ČVUT, Technická 2, Praha 6, posluchárna 135 (1. patro)

Na setkání s vámi se těší:

Ing. Michal Salát, Threat Intelligence Director, Avast Software

Ing. Martin Chlupáč, Head of R&D, Energocentrum Plus

Ing. Martin Samek, vedoucí SVTI FEL ČVUT

Moderuje prof. Pavel Ripka, FEL ČVUT, garant programu Inteligentní budovy

7. 12. 2022; sj.news

Mladí vědci byli oceněni v oblasti Průmyslu 4.0. Cenu RYIA letos poprvé obdržel Varun Burde z CIIRC ČVUT

Mladí vědci byli oceněni v oblasti Průmyslu 4.0. Cenu RYIA letos poprvé obdržel Varun Burde z CIIRC ČVUT

Mezinárodní porota složená z vědeckých osobností, jako je například profesor Wolfgang Wahlster, světově uznávaný německý výzkumník, ocenila tři mladé talenty cenou RYIA v oblasti Průmyslu 4.0. První místo získal Varun Burde, který pracuje v RICAIP Testbedu pro Průmysl 4.0 na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT. Věnuje se zde robotické manipulaci objektů s využitím metod počítačového vidění a je také doktorandem Fakulty elektrotechnické ČVUT.

6. 12. 2022; Ihned.cz

Strojírenská výroba dneška využívá data, umělou inteligenci a sítě 5G

Stroje s námi mluví. Prostřednictvím dat nám říkají, jak mohou být výkonnější, jak mohou mít delší životnost, kde dělají chyby, kdy si potřebují dát na chvíli pauzu a trochu promáznout šroubky, kdy a proč se přehřívají, a také nám řeknou, že tamten vstřikovač na druhém konci haly brzo dostříká, a jestli nechceme, aby se zastavila výroba plastů, měli bychom co nejrychleji objednat náhradní díly.

Společnost Accenture se například v Rumunsku nedávno podílela na vybudování moderní továrny pro výrobce praček, ledniček a kuchyňských spotřebičů. "Pomáhali jsme při implementaci nového systému řízení výroby (MES) na bázi technologie SAP. Vytvořili jsme technologickou vrstvu, která pomocí konceptu IoT (Internet of Things, síť fyzických zařízení vybavených elektronikou, která jim umožňuje vyměňovat si data – pozn. red.) integruje data ze strojů a technologií s daty podnikového informačního systému, jež se týkají zakázek, plánování výroby, řízení skladu a podobně. Navrhli jsme také snadno použitelné ovládací panely pro zobrazení dat téměř v reálném čase. Celkem šlo o integraci více než 250 strojů a 14 různých IT systémů," říká Pavel Vrba, který se v Accenture věnuje oblasti digitalizace výroby.

Většina pracovníků používá tablet připojený k firemnímu intranetu a novému výrobnímu systému a může v reálném čase konzultovat pracovní příkazy a pokyny. "Pokud například dříve vedoucí výroby několikrát denně žádal vedoucího výrobní směny o aktualizace stavu výroby, může nyní sám kontrolovat aktualizace v reálném čase na svém notebooku nebo tabletu," uvádí Vrba přínosy projektu.

Další konkrétní příklad z rumunské továrny ukazuje zjednodušení práce operátora výroby, jehož úkolem je připojit motor ke každé pračce. Dříve mu motory na pracovní stůl přivážel vysokozdvižný vozík a byly naskládané v krabicích. Operátor si musel zavolat kolegu, aby mu pomohl těžké krabice zvednout a přenést je na jeho pracovní stůl. "Nyní si může pomocí tabletu vyžádat doručení přesně na konkrétní čas, a to prostřednictvím systému autonomních vozidel, která mu doručí krabice s motory až na stůl. Tím se eliminuje i zdravotní riziko a operátor může rychleji odvést kvalitnější práci," dodává Pavel Vrba, podle kterého nové řešení pomohlo firmě automatizovat až 80*procent výrobních procesů a snížit provozní náklady o 11*procent.

Velké množství dat, která firmy pro efektivní řízení potřebují, již v nějaké formě sbírají a ukládají. Typicky u nových strojů a výrobních linek, které jsou na to připraveny. Ne vždy jsou ale data plnohodnotně využita. "Za prvé jsou oddělena v takzvaných silech, tedy v různých navzájem nepropojených systémech či databázích. Za druhé jsou v syrovém stavu, bez kontextu, v obrovských kvantech," popisuje problémy Pavel Vrba.

Oba faktory pak způsobují, že je těžké se v datech vyznat a vytěžit z nich nějaké hodnotné informace. "Cestou ke zlepšení je použití cloudových technologií, kde je snazší data z jednotlivých zdrojů agregovat a pomocí nástrojů typu business intelligence jednoduše analyzovat a zobrazovat," vysvětluje.

Dynamický autoprůmysl

Sbírání a efektivní využívání dat pak ovlivňuje dynamičnost oboru. Ve strojírenství je to patrné zvláště v automobilovém průmyslu. Přicházejí nové modely aut, stávající se neustále vylepšují a s tím se mění i výrobní technologie. "U zpracování surovin je to jiné. Postavíte pivovar nebo mlékárnu, deset patnáct let vám budou v klidu sloužit a data, která nasbíráte, můžete použít pro závod, který postavíte jinde. U unikátních technologií, kde se produkt mění dynamicky, jako je automotive, je využívání dat mnohem složitější," říká Jan Václavovič, obchodní ředitel JHV Group, jejíž výrobní linky a robotická pracoviště lze najít v mnoha zemích světa.

Dynamickým vývojem například procházejí svařovny ve Škodě Auto, kde je nyní nasazeno přibližně 3500 průmyslových robotů obsahujících miliony řádků instrukcí a další miliony parametrů. "Každý den dochází ke změnám, ať už při nové výstavbě, nebo při kontrole kvality stávající výroby. Jakákoliv manuální správa robotických programů by byla nemožná a neefektivní. Používáme proto softwarové nástroje, které nám pomáhají v orientaci v tomto rozsáhlém prostředí svařovny," říká Jan Čejka, projektový koordinátor robotizace svařoven ve Škodě Auto.

"Osobně to nazývám softwarovým pozorovatelem, protože monitorujeme aktuální stav. Základním zdrojem informací je v tomto případě robotická záloha. Ze záloh jsme schopni vytěžit přehled o aktuálním stavu svařovny. Zajímají nás základní informace o robotu, verze aplikačních balíků, ale i stav jednotlivých programů. V případě i sebemenší chyby v robotickém programu jsme schopni velice rychle připravit kontrolní rutinu a provést plošný sken svařovny. U dotčených robotů pak můžeme zorganizovat nápravu," vysvětluje projektový koordinátor.

Zajímavou oblastí pro sběr dat z výroby jsou aplikace systémů optické kontroly a strojového vidění, tedy systémů, které zpracovávají obraz z kamer. "Pomocí nasbíraných obrázků jste schopni systém trénovat a zvyšovat spolehlivost rozpoznávání objektů. Z dlouhodobého hlediska můžete nalézt anomálie oproti původní trénovací sadě. Systém může pracovat spolehlivě, než se změní úhel dopadajícího slunce do haly nebo se v zorném poli kamery objeví cizí objekt. Sběr dat pomůže s případnou nápravou. Lze přidat zakrytování robotické buňky nebo mít dvě sady parametrů kamery, pro zimní a letní provoz. Vymyslet lze cokoliv," dodává.

Do budoucna bude pro výrobní podniky velkou výzvou umělá inteligence. "Naučit se, jak funguje, a pochopit, jak může pomáhat v procesech. K tomu ale potřebujete mít velké množství dat, bez nich nikdy fungovat nebude," říká Jan Václavovič z JHV Group.

"Více bude vstupovat do hry element umělé inteligence, ať už to bude strojové učení, diagnostika velkých dat, či prediktivní algoritmy. Bude jen na nás, zda data budeme chtít využívat, protože výrobní linky budou pracovat i bez nich. Jde ale o efektivitu a optimalizaci celého procesu," dodává.

Splynutí mobilních a IoT sítí

Zlepšit efektivitu a flexibilitu výroby mohou komunikační sítě 5G, zvláště tam, kde není možné použít kabelové připojení – mobilní roboty, automatizované dopravní systémy AGV. Současná průmyslová wi-fi řešení již nejsou pro některé technologie dostačující, zvláště kvůli problémům se stabilitou připojení k síti.

"Zásadním momentem v rozvoji sítí 5G je jejich uzpůsobení pro aplikace v průmyslu, zvláště tam, kde je potřeba velice nízké zpoždění při přenosu," říká Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Nejrůznější manipulátory a roboty je nutné centrálně řídit a mobilní síť je vhodným prostředkem pro komunikaci s nimi. "Je to z toho důvodu, že mobilní síť používá vyhrazené frekvence a je u ní daleko menší úroveň interferencí v porovnání s dnes běžně využívanými sítěmi wi-fi," vysvětluje vedoucí katedry.

Jejich výhodou je také vysoká přenosová rychlost, která je důležitá například u pojízdných manipulátorů, které snímají veličiny s velkou rychlostí, případně při snímání obrazu. "Hlavním parametrem je nicméně rychlost odezvy. Zpoždění při přenosu je dnes v běžných sítích řádově ve stovkách milisekund, ale průmysl požaduje několik málo desítek milisekund. Druhým parametrem je spolehlivost sítě, aby nedocházelo k výpadkům," vysvětluje Jiří Vodrážka. Jakýkoliv výpadek komunikace může vést například k zastavení výkonu manipulátoru, pozastavení navazujícího procesu a zpoždění výroby.

Kromě mobilních sítí se rozvíjí komunikace mezi zařízeními v rámci internetu věcí (IoT). I pro něj je možné využít mobilní síť. "Pro internet věcí se budují specializované sítě s možností komunikovat s velkým množstvím zařízení," potvrzuje Jiří Vodrážka. "Do budoucna se předpokládá, že sítě internetu věcí budou s mobilními sítěmi nějakou dobu koexistovat a postupně splynou. Hlavní tíhu komunikace by měly v budoucnu převzít univerzální mobilní sítě," dodává vedoucí katedry telekomunikačních technologií.

Ten spolu se svými kolegy vyvinul sondu pro bezkontaktní sledování aktivity elektrických spotřebičů, která dokáže monitorovat odběr zařízení a data odesílat prostřednictvím sítě internetu věcí. "Testujeme ji pro lampy veřejného osvětlení v rámci chytrých měst, ale dá se použít i pro prediktivní údržbu. Pro sledování provozu stroje a předvídání míry opotřebení. Také se z ní dají získat data o spotřebě a tu pak optimalizovat," říká Jiří Vodrážka.

Projekt pozastaven

Současná ekonomická situace spojená s válkou na Ukrajině a vysokými cenami elektřiny vede k tomu, že firmy odsouvají projekty na využívání dat. "Není to tak patrné u velkých firem typu nadnárodních společností. U středních a ryze českých je to ale teď hodně znát. Některé projekty jsou pozastavené, vše se schvaluje několikrát, než se investice do technologie obnoví, a firmy zvažují, zda raději neinvestovat do jiné oblasti," říká Jan Václavovič.

Projekt na využívání dat zbrzdila pandemie a současná ekonomická situace například ve firmě IMS – Drašnar. Jde o rodinnou firmu, která vyvíjí a vyrábí produkty z plastu určené zejména pro autoprůmysl.

"Máme rozpracovaný software, který sbírá data ze vstřikolisů v reálném čase a umožňuje vyhodnocovat prostoje, zmetky, cykly a jednotlivé procesy výroby," říká Oto Vejda, výrobní ředitel IMS – Drašnar. "Projekt je pozastavený a vyčkáváme, jaká bude situace, protože jsme velmi závislí na automotive, kterému se v tuto chvíli nedaří tak, jak bychom si představovali," vysvětluje Oto Vejda.

Stáhněte si přílohu v PDF

Tato rodinná firma již nyní data z výroby využívá, ale v menší míře. Co se nyní musí zadávat ručně, půjde po spuštění projektu automaticky. "Očekáváme, že dojde k vyladění cyklu. Najdete slabá místa. Třeba když lis zastavuje u konkrétní výroby z nějakého důvodu. Pak budete statisticky schopni říct, že když odstraníte tento jeden prostoj, odstraníte 80 procent prostojů," říká výrobní ředitel.

Zesilujícím trendem je napojování jednotlivých strojů, informací o zaměstnancích, dodavatelských řetězcích a logistických procesech do jednoho systému, který dokáže jednotlivé datové sady analyzovat ve vzájemných souvislostech. V důsledku toho vznikají nová pracovní místa v různých oblastech firmy. "Jde hlavně o IT a robotizaci výroby. Nejvíce u nás v této oblasti firmy objednávají implementátory těchto řešení, specialisty na datové sklady a business intelligence platformy," potvrzuje Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenství.

6. 12. 2022; Vesmír

Nejbližší "spící" černá díra

astronomie

Kosmická sonda Gaia začala sbírat astrometrická data v červenci r. 2014.

V polovině letošního roku uvolnili vědci třetí bezprecedentně veliký soubor dat.

Kromě jiného obsahuje dosud největší katalog binárních systémů, což jsou systémy, v nichž nedochází k masivnímu přesunu hmoty od méně hmotné složky k hmotnější, nevyzařují v oblasti X. Je tedy obtížné je identifikovat, zejména ty, u nichž jedna složka je černá díra. Astronomové prošli všech 168 065 binárních systémů katalogu a z šesti vytipovaných považovali za slibný objekt Gaia DR3 4373465352415301632, který se nachází v souhvězdí Hadonoše. Další zkoumání pomocí osmimetrového dalekohledu Gemini North potvrdilo, že neviditelná složka systému je černá díra o hmotnosti 10 M? ve vzdálenosti 477 pc (1574 světelných let). Mateřská hvězda černé díry musela mít hmotnost 20 M?, a není proto jasné, jak mohla druhá složka systému přežít výbuch takového obra.

Kareem L. Badry et al.: Monthly Notices of the Royal Astronomical Soc. 2022, DOI: 10.1093/mnras/stac3140

"Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje." Michal Novot ný z Fakulty elektrotechnické ČVUT, jeden z autorů nové metody, která odhalí Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje. (Novotný M. et al.: npj Digital Medicine, 2022, DOI: 10.1038/s41746-022-00642-5)

6. 12. 2022; Hospodářské noviny

Strojírenská výroba dneška využívá data, umělou inteligenci a sítě 5G

Trendy ve strojírenství

Další konkrétní příklad z rumunské továrny ukazuje zjednodušení práce operátora výroby, jehož úkolem je připojit motor ke každé pračce. Dříve mu motory na pracovní stůl přivážel vysokozdvižný vozík a byly naskládané v krabicích. Operátor si musel zavolat kolegu, aby mu pomohl těžké krabice zvednout a přenést je na jeho pracovní stůl. "Nyní si může pomocí tabletu vyžádat doručení přesně na konkrétní čas, a to prostřednictvím systému autonomních vozidel, která mu doručí krabice s motory až na stůl. Tím se eliminuje i zdravotní riziko a operátor může rychleji odvést kvalitnější práci," dodává Pavel Vrba, podle kterého nové řešení pomohlo firmě automatizovat až 80 procent výrobních procesů a snížit provozní náklady o 11 procent.

Dynamický autoprůmysl

Splynutí mobilních a IoT sítí

Zlepšit efektivitu a flexibilitu výroby mohou komunikační sítě 5G, zvláště tam, kde není možné použít kabelové připojení – mobilní roboty, automatizované dopravní systémy AGV. Současná průmyslová wi-fiřešení již nejsou pro některé technologie dostačující, zvláště kvůli problémům se stabilitou připojení k síti.

Projekt pozastaven

Díky cloudovým technologiím je snazší data z jednotlivých zdrojů agregovat a pomocí nástrojů typu business intelligence jednoduše analyzovat a zobrazovat.

Foto: AGV ve výrobě – Škoda Auto v Kvasinách využívá moderního autonomně řízeného transportního robota, jenž si sám naplánuje nejefektivnější trasu do cíle a cestou rozpoznává překážky. Jeho maximální nosnost činí 130 kilogramů.

Foto: Chytrý manipulační robot ve vrchlabském závodě Škody Auto – na základě obrazu z kamery algoritmus stanoví, který z dílů je pro uchopení chapačem robota optimálně dosažitelný, a propočítá potřebné pohyby. Robot pak položí surový díl na dopravník obráběcího stroje a po obrobení jej zase odebere, aby ho uložil do přepravního obalu.

Foto: Škoda Auto

O autorovi: Miroslava Kohoutová, miroslava.kohoutova@economia.cz

6. 12. 2022; technickytydenik.cz

Rudí skřítci a vesmír pod "českým dohledem"

Červení (nebo též rudí) skřítci — tak se říká nadoblačným bleskům, které v srpnu zachytil český fotograf Daniel Ščerba, jenž za ně získal od NASA prestižní ocenění Astronomický snímek dne.

Monitoring červených skřítků má ale ještě jednu českou stopu, tento nezvyklý atmosférický úkaz totiž sleduje z oběžné dráhy observatoř ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor) v rámci Evropské vesmírné laboratoře na ISS, modulu Columbus. A součástí vědeckých instrumentů ASIM jsou i datové jednotky, na jejichž návrhu se podílela Jana Mulačová, která v současnosti pracuje jako manažerka bezpečnosti a kvality produktu v Evropském středisku vesmírných operací (ESOC).

Observatoř ASIM pracuje ve vesmíru již více než čtyři roky a po celou dobu na ní fungují dva velmi zajímavé vědecké instrumenty. Tím prvním je čistě optický přístroj MMIA (Modular Multi- Imaging Assembly), který má několik fotometrů a kamer, s nimiž je schopen nepřetržitě pozorovat při frekvenci 12 snímků za sekundu pomalu ubíhající zemský povrch v několika rozsazích viditelného spektra. Druhým je pak MXGS ( Modular X- and Gamma-ray Sensor), jenž se stará, jak z názvu vyplývá, o zaznamenávání rentgenového a gama záření. A oba dohromady mají za úkol monitorovat a ve vzájemné synchronizaci zaznamenávat specifické a gigantickým medúzám či chobotnicím podobné výboje vznikající ve vyšší atmosféře.

"Cílem je všeobecné studium těchto zvláštních výbojů, jimž se anglicky říká skřítkové a elfové, protože o nich zatím víme vlastně jen velmi málo. A není to ani tak dávno, co byly dokonce informace od astronautů o jejich existenci přisuzovány halucinacím či falešným vizuálním vjemům, způsobeným dopadem vesmírného záření na oční sítnici," vysvětluje smysl pozorování Jana Mulačová s tím, že ASIM také obsluhují dvě funkční platformy CEPA ( Columbus External Payload Adapter ) a DHPU ( Data Handling and Power Unit ), jež mají za úkol zajistit, aby jakékoli selhání dvou vědeckých jednotek nedopadlo na samotný modul Columbus. Tedy i kdyby se ASIM doslova zbláznil či zkratoval, ISS zůstane v bezpečí.

ROKY VÝVOJE A STOHY POPSANÝCH PAPÍRŮ STÁLE NESOU OVOCE

Oba vědecké instrumenty v sobě mají datové jednotky DPU ( Data Processing Unit), které jsou hardwarově identické a liší se pouze softwarem. Jsou založeny na technologii programovatelného hradlového pole (FPGA — Field Programmable Gate Array)

Virtex-5, na němž je nainstalován procesor Leon3 [32bitový procesor s implementovanou architekturou instrukční sady SPARC V8, odolný vůči záření — pozn. red.]. Hardwarové řešení předběžného vyhodnocování dat je zde klíčem k rychlosti třídění obrovských objemů generovaných dat na ta, která jednotka ukládá k odeslaní vědcům, a na ta, která se prostě přepisují.

Jana Mulačová na vývoji pracovala od roku 2008 do roku 2015 a míní, že největší část práce na vesmírných projektech není samotné bádání a konstruování, ale sepisování dokumentace. "V té době jsem pracovala v Dánsku pro DTU Space, vědeckou instituci, která vedla vývojové konsorcium. Jakožto vědecký tým, v němž s námi byl mimochodem jednu chvíli i další Čech, tehdejší student FEL ČVUT Jan Svoboda, jsme nejprve museli napsat požadavky na daný instrument a definovat, jak chceme, aby fungoval. Takže jsem například programovala v MatLabu generátor falešných snímků, které by měly spustit mechanismus ukládaní, a pak ještě slovy sepisovala požadavky na softwarový nástroj, který by na tyto snímky reagoval právě ukládáním dat."

K těmto časově nesmírně nákladným dokumentačním záležitostem doplňuje, že projekty ESA jsou natolik komplexní, že se v předběžné fázi může stát, že je agentura jako zadavatel vezme a zadá je jiné instituci, nabízející řešení za lepší cenu či lépe splňující kritéria technické vyzrálosti k projektu.

"Nicméně nakonec jsme jako konsorcium zakázku úspěšně získali a začali ihned pracovat na tvorbě návrhů rozhraní a také spustili programování kódu pro hradlové pole."

V průběhu vývoje samozřejmě vznikaly počítačové simulace návrhů in-strumentů i datových jednotek z hlediska mechanického i elektronického a také se stavěly fyzické prototypy prokazující funkčnost návrhu, jakož i modely mechanického šasi, elektrických a elektronických součástí, které se navíc testovaly na odolnost vůči všemu — od elektromagnetického rušení přes vakuum, prudké změny teplot a vesmírnou radiaci až po vibrace či nárazy.

"Dnes by nám určitě pro některé části jednotky pomohly aditivní technologie, jenomže tenkrát byl 3D tisk v plenkách, takže jsme jej prakticky nevyužívali. Nejvíce jsme tedy pracovali s editory dokumentů, výkresů a tabulek."

Po letech strávených na vývoji těchto jednotek však tato nadaná Češka přešla ještě v průběhu práce na pozici manažera pro zajištění produktu, a tak se místo konstruování najednou musela prokousávat věcmi, jako je kvalifikace subdodavatelů k výrobě částí instrumentu, požadavky GPQ-010, což je dedikovaný standard pro ISS, a také nekonečnými seznamy veškerých využitých materiálů a mechanických, elektrických i elektronických součástek. A dokonce i veškerými procesy zpracování.

Právě finanční, časová i formální náročnost kvalifikace nových technologií je důvodem, proč v tradičním vesmírném bádání vidíme běžné technologie o nějakých 10—15 let opožděně za vývojovou špičkou. Všechno musí být bezpečné, spolehlivé, prověřené a vyzkoušené, protože v sázce jsou miliony eur a lidské životy. Tuto tradiční filosofii teď ale mění různé mikro- a nanosatelity, které razí spíše přístup "rychle nabyl, rychle pozbyl".

Zařízení ASIM vědecký tým v čele mezinárodního konsorcia nakonec úspěšně dokončil, ESA jej vyslala do vesmíru, díky čemuž mohlo začít pozorování, snímkování a odesílání relevantních dat o skřítcích a elfech. Překvapivé je, že observatoř měla na ISS Columbus pracovat pouze dva roky, nakonec na svém "VIP" místě odsloužila roky čtyři. Na začátku toho letošního však došlo k jejímu přesunutí na jinou část modulu Columbus a jeho místo zaujal nový experiment NASA. Oblohu proto teď observatoř zaměřuje pod jiným úhlem a nabízí tak novou perspektivu, což může být paradoxně i ku prospěchu.

"Když se na svou práci v Dánsku dívám zpětně, myslím si, že využití takovéto techniky nebylo sice až tak inovativní, ale my jsme jí jednoznačně dokázali dát něco navíc. A to inteligenci a rychlost přebírání dat, ke které jsme využili kombinaci programovatelných hradlových polí a na nich nainstalovaného softwaru."

ESOC JE JAKO VELKÉ MRAVENIŠTĚ, Z NĚJŽ SE OŽIVUJÍ SATELITY I SONDY

Ani po odchodu z dánského DTU se Jana Mulačová s vesmírnými projekty nerozloučila. Po krátkém působení v Česku začala spolupracovat s ESOC v německém Darmstadtu, odkud se řídí planetární, astronomické i observační mise. Náplní její práce je mimo jiné starost o to, aby se ESA byla schopná poučit z chyb a měla úspěšné projekty i zařízení. A také úspěšně předávala vědecká data. Na starosti má teď například již 30 let trvající misi Mars Express [zkráceně MEX — planetární sonda určená ke studiu planety Mars z oběžné dráhy okolo ní — pozn. red.], dále BepiColombo [společná mise ESA a japonské vesmírné agentury JAXA k planetě Merkur — pozn. red.], Gaia [vesmírná astrometrická observatoř ESA, jejímž hlavním posláním je sestavit třírozměrnou mapu nejbližšího okolí v naší galaxii — měla by zpřesnit polohu přibližně miliardy hvězd — pozn. red.] či CryoSat-2

[věnuje se měření tloušťky polárního mořského ledu a sledování změn v ledových příkrovech — pozn. red.]. Spolu s ní ve středisku pracují stovky dalších lidí a každý z nich má v centru svou nepostradatelnou funkci. Například tým Flight Dynamics se stará o orbitální dynamiku a má na starosti i obrovské sady knihoven, které obsahují informace o kosmickém smetí. Součástí jeho práce je pak i řešení a propočet konkrétních variant, jak dostat plavidlo na cílovou orbitu. Další tým, Ground Operations, zodpovídá za pozemní sektor, jenž zahrnuje pozemní stanice rozmístěné po celé planetě, v blízkosti pólů či rovníku, podle typu orbity a mise. Ve středu dění je Flight Control, skupina specialistů na jednotlivé subsystémy sondy, ke kterému patří i specialista na zajištění bezpečnosti a kvality produktu. Další významnou roli plní členové týmu Spacecraft controller zvaní SpaConi, kteří na základě instrukcí a procedur od kvalifikovaných pracovníků de facto oživují odstartované satelity a pak s nimi dnem i nocí udržují kontakt.

První snímek Slunce sondy Solar Orbiter ESA, pořízený EUV ( extreme ultraviolet imager ) s vysokým rozlišením dne 30. května 2020 © Solar Orbiter/tým EUI/ ESA a NASA; CSL, IAS, MPS, PMOD/WRC, ROB, UCL/MSSL

V řídicím centru také sedí mnoho různých vedoucích, zodpovědných za své týmy a při startech také zástupci dodavatele plavidla. "ESA sama totiž nic nevyrábí, vždy zadává zakázku námi ověřeným a kvalifikovaným firmám ve vesmírném průmyslu napříč Evropou. Máme ohromné know-how, které je naší výhodou, a toto know-how pak externí firmy přetavují do funkčních zařízení. Cílem agentury je mimo jiné úplné předání tohoto know-how průmyslu členských zemí tak, aby Evropa v dané oblasti přestala být na ESA závislá."

A v neposlední řadě jsou součástí toho obřího týmu každé mise i lidé zodpovědní za IT. V řídicím centru totiž pracuje i mnoho speciálních systémů, které zpracovávají data a zároveň dokážou v reálném čase posílat příkazy plavidlu. A všichni tito lidé před startem každé mise absolvují pod dozorem zkušeného "Flight Directora" měsíc až dva série simulací, při nichž testují veškeré systémy, učí se postupovat podle procedur, hodnotí, co se podařilo a co je třeba udělat jinak.

"Máme nominální simulace, kde se učíme, jak mají start i následné kroky vypadat správně, a pak máme kritické simulace, kde se předstírají nejrůznější selhání. Tam pak vstupuji já jako učitel a začínám týmy seznamovat s tím, jak mají na chybu reagovat v krátkém čase mezi přelety," říká dále Jana Mulačová.

Když pak přijde konečně čas kritických operací, což znamená ostrý start, všechno se na sondě i stanicích ještě znovu otestuje během takzvané Dress rehearsal, a poté již nosič se satelitem či sondou vyrazí na svou pouť do vesmíru. V hollywoodských filmech v tento okamžik v celém řídicím centru propuknou bujaré oslavy a mise je hotová, avšak ve skutečnosti tomu tak není.

"Pokud jde o nějakou důležitou misi, tak samozřejmě k oslavě dojde, například po úspěšném zachycení prvního signálu mise BepiColombo africkou stanicí Malindi se oslav účastnil i vnuk Giuseppeho (Bepiho) Colomba, legendárního matematika, jenž dal misi prvotní myšlenku proveditelné trajektorie, a posléze i své jméno. Ale jinak většině lidí v centru začíná další velký kus práce, protože musí plavidlo prakticky ručně uvést do funkčního režimu."

Zní to možná překvapivě, ale i u tak technologicky vyspělých zařízení, jakými jsou satelity či sondy, se v počátku na automatiku příliš nespoléhá. "U malých satelitů se dá většina věcí, které se mají stát po startu, naprogramovat, ale u těch větších musíme téměř vše spouštět manuálně, protože se nám nechce riskovat, že dojde například k selhání časování, nebo že bude sonda na suboptimální orbitě a spustí sama procesy, které by ji mohly fatálně poškodit, či dokonce navést zpět k Zemi."

Proto je vše ve chvíli, kdy se zařízení oddělí ze špice rakety a je vysvobozeno z kapsle fairingu, nastaveno do safe módu (podobně třeba jako počítač v nouzovém režimu), kdy fungují pouze základní systémy. A teprve lidé z řídicího centra na Zemi začnou jednotlivé funkce postupně, podle předem přesně stanoveného a vyzkoušeného postupu spouštět. Například vytápění, vše je totiž studené a některé systémy se nedají spustit dříve, než bude uvnitř sondy přijatelná operační teplota. Zároveň je ihned potřeba rozbalit solární pole. Bez tohoto kroku by nemělo plavidlo energii na pokračování v ničem.

"Musíme také zprovoznit hlavní anténu, protože do té doby veškerá komunikace probíhá jen na malé anténě a počítač pracuje na nízkém datovém toku. Jakmile se sonda začne vzdalovat, už by to pro komunikaci, natož přenos dat, nestačilo. Z počátku mise je tedy sonda jakoby na vodítku, které se postupně uvolňuje, a její autonomie se zvyšuje, protože čím větší je vzdálenost od Země, tím větší zpoždění je mezi zadáním a provedením příkazu."

Za ty roky práce v ESOC viděla Jana Mulačová startovat hodně misí a téměř všechny se úspěšně, bez jediné nepřesnosti dostaly na kýženou orbitu. Ovšem jedna mise skončila špatně, protože dosažená orbita byla natolik suboptimální, že se satelity Seosat a Taranis "vrátily na zem", čímž projekt skončil. "To byl hodně těžký okamžik, protože po těch měsících příprav jsme seděli v řídicí místnosti, viděli jsme, co se děje, a nemohli nic udělat. Satelity se pořád vzdalovaly od optimální orbity a nakonec shořely v atmosféře, než jsme s nimi vůbec mohli navázat kontakt. Šlo o závadu nosiče, kterou jsme nebyli schopni z řídicího centra vyřešit, protože nosič byl, jak je obvyklé, řízen odjinud," vzpomíná a na závěr dodává, že právě v tom vlastně spočívá její práce.

"Já a moji kolegové v zajišťování produktu jsme v oboru zaměstnáni proto, aby se takové věci nemohly stát, nebo alespoň ne opakovaně. V centru řízení nosiče je někdo přesně jako já, kdo se teď stará o to, aby se to příště povedlo bez chyby. Anebo aby se to alespoň nepovedlo ze zcela jiných důvodů."

6. 12. 2022; zpravodajstvi.ecn.cz

Pokroky ve výzkumu energetického využití jaderné fúze

Jedná se o volný cyklus přednášek a seminářů který pořádá katedra fyziky elektrotechnické fakulty ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost.

Přednášející: Ing. Slavomír Entler, Ph.D. (Ústav fyziky plazmatu AV ČR) místo: Přednášky se konají v posluchárně 209 v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 Přednášky se konají v posluchárně 209 v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 pořádají: ČVUT kontakt:

související odkazy: https://www.aldebaran.cz/fyz_ctvrtky/

Akce je určena pro veřejnost

6. 12. 2022; cvut.cz

Studentský tým eForce: Pro příští sezónu spojíme dvě naše formule do jedné

Datum zveřejnění: Velmi úspěšnou závodní sezónu má letos za sebou studentský tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Zároveň "trhl" rekord v počtu závodů, kterých se jeho elektrická pilotovaná i autonomní formule zúčastnily. O úspěších i novém konceptu formule chystané pro příští rok jsme si povídali s Janem Cábou z mechanické části týmu.

Vaše letošní sezóna byla nabitá. Kde všude vaše formule závodily?

Měli jsme osm závodů, které se konaly v šesti různých zemích. Pět závodů bylo s pilotovanou formulí a tři závody s autonomní formulí. Hned u prvních letošních závodů jsme řešili kolizi termínů. Museli jsme tak veškeré naše zázemí a tým rozdělit na dvě části a během jedné noci odjet s pilotovanou formulí do Švýcarska a s autonomní do Itálie.

Jaké byly největší úspěchy obou typů formulí?

Největší úspěchy měla pilotovaná formule, která v červenci vyhrála ve Švýcarsku v podstatě v každé disciplíně. Týden nato se konaly závody v Čechách, tam skončila těsně druhá. Na závodech v Čechách byla i autonomní formule, která po závodech v Itálii, kde skončila celkově pátá a v některých dynamických disciplínách i na třetím místě, v tuzemsku zvítězila v disciplínách akcelerace i autocross. Při těchto disciplínách jsme ukázali, že je naše formule schopna závodit na té nejvyšší úrovni. Celkově tam naše autonomní formule skončila na třetím místě.

Další závody probíhaly v Maďarsku a v Německu. Nebyly tak úspěšné, protože jsme se tam potýkali s technickými problémy na obou formulích. A poslední závody jsme absolvovali v Chorvatsku, kde jsme celkově skončili na druhém místě, ale vyhráli jsme například endurance, což je v podstatě královská disciplína. Dokončili jsme ji za necelých 23 minut, zatímco druhý tým měl čas přes 25 minut.

Jak jsou rozděleny a bodovány disciplíny? Jak probíhá hodnocení?

Na závodech je maximum tisíc bodů. Z toho třetinu bodů tvoří statické disciplíny, kde popisujeme, jak jsme formuli vyvíjeli, kolik nás stála, jaká jsme používali řešení a jak bychom naše nápady mohli zpeněžit, nebo co bychom mohli udělat, abychom je zpeněžili. Pak jsou dynamické disciplíny, které se skládají z akcelerace, ze skid padu, to je v podstatě osmička, z autokrosu, jedno kolečko na čas a zároveň kvalifikace na královskou disciplínu endurance. Což je závod na 22 kilometrů, kde se po 11 kilometrech mění piloti. Je na ni pouze jeden pokus a je za 250 bodů. Zároveň je za 100 bodů ještě efficiency, která udává, kolik energie jsme spotřebovali v disciplíně endurance.

Příští rok vás čeká velká změna v konceptu vývoji formule. Na čem pracujete?

Nejprestižnější závody Formula Student Germany se rozhodly, že bude už jen jedna kategorie – autonomní elektrická. Disciplíny budou rozděleny na body za autonomní jízdu a za pilotovanou jízdu. Tím pádem formule musí být jen jedna, pokud se chceme účastnit závodů proti světové špičce, musíme stavět formuli podle těchto pravidel. Rozhodli jsme se, že spojíme naše dvě formule do jedné. Do naší pilotované jedenácté generace, kterou necháme koncepčně podobnou, se pokusíme vložit autonomní systémy – záchrannou brzdu, kamery, počítač a motor pro autonomní řízení. Zároveň musíme trochu ubrat na váze, zmenšit jednotlivé jednotky, aby se nám do formule vešly veškeré autonomní systémy.

Co to pro vás znamená z praktického hlediska? I z hlediska organizace práce a času týmu?

Z tohoto hlediska to není zas taková změna, protože náš tým se dělí do různých sekcí. Autonomní skupina stále vyvíjí software a pro mechanickou a elektrickou skupinu to znamená, že přidají do auta "jen" další jednotku. Největší problém je s místem, kam jednotky přidat, abychom se vešli a zároveň nepřibrali moc na váze. Ta formule by měla být stále co nejrychlejší pro jízdu s pilotem.

Jaké jsou váhové a další limity?

Limity ohledně váhy nejsou. Máme limity hlavně ohledně bezpečnosti, kdy musíme splňovat určité bezpečnostní prvky. To se týká třeba deformačního prvku v předku formule, na kterém je nutné provádět zkoušky. Musíme také testovat monokok, jestli je dostatečně odolný a pevný. Všechny bezpečnostní prvky musíme mít certifikované a ozkoušené. Další limit při stavbě formule je, že maximální výkon v jednu chvíli může být nejvýše 80 kw. Mezi další pravidla patří třeba už jen limitace velikosti, jak může být formule vysoká, dlouhá a široká. Více pravidly v podstatě nejsme omezeni.

Do kdy by měla být formule hotová a otestovaná?

Do konce prosince chceme uzavřít návrh vozu. Nyní tedy ještě vyvíjíme, děláme návrhy, testujeme, většinou softwarově. V lednu plánujeme praktické testy, jestli sedí jednotlivé struktury uhlíkových kompozitů a další součásti. A postupně budeme poptávat výrobu jednotlivých dílů. Ideálně by formule měla být pojízdná na jaře, abychom stihli všechno otestovat.

Co se stane s nynější autonomní formulí?

Autonomní formule byla předělaná z naší formule sedmé generace, ze které se vyndaly přední motory, aby bylo více místa na řídící jednotky a přidaly se autonomní systémy. Ty budeme používat v naší nynější dvanácté generaci. Z autonomní formule se stane klasická formule, bude pojízdná, využijeme ji na různé akce.

Jste v kontaktu i s jinými týmy, byť je to v podstatě konkurenční prostředí?

Určitě. Konkurenční prostředí to je a zároveň není. Na závodech probíhá výměna znalostí mezi jednotlivými týmy. Komunikujeme spolu i v průběhu vývoje. Pokud vidíme, že má nějaký tým dobré technické řešení, jdeme za nimi a zeptáme se jich. A také nás se ostatní ptají ohledně pomoci a spolupráce. Zároveň se tu konkurenci snažíme pěstovat. Není to tak konkurenční prostředí, hlavní cílem této soutěže je něco se naučit a hlavně si to užít.

6. 12. 2022; czechsight.cz

Česká vědecká družice na oběžnou dráhu Měsíce je v přípravě. Odstartuje za několik let

K Měsíci své družice zatím vyslalo jen 9 světových zemí. Česko by se k nim mohlo zařadit se svou družicí LVICE2 s vlastním pohonem, která byla minulý týden představena na festivalu Czech Space Week.

Připravovaná družice s názvem Mise Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer (LVICE ) vzniká ve spolupráci českých firem a výzkumných institucí. Jejím cílem je prozkoumat okolí Měsíce (tzv. cislunární prostor) a významně tak přispět k vědeckému poznání.

Vědecké cíle mise

Jedním z hlavních vědeckých cílů mise je zkoumat turbulence ve slunečním větru, a zejména jejich chování ve stínu Měsíce (tzv. lunar wake). Tato oblast vesmírné fyziky totiž zatím není příliš dobře prozkoumaná, a družice proto bude vybavena citlivými magnetometry a anténami pro detekci elektrického pole od Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Druhým hlavním vědeckým cílem pak bude detekce meziplanetárního prachu v tzv. Kordylewského oblacích, které by se v cislunárním prostoru měly nacházet. Tato oblaka prachu byla nepřímými metodami pozorována ze Země, zatím však nebyla jejich přítomnost potvrzena přímo na místě. Družice má proto v plánu prolétat oblastmi, kde by se tato oblaka měla nacházet, a detekovat zvýšené koncentrace prachu přístrojem vyvíjeným ve spolupráci s FJFI ČVUT. Pokud se oblaka podaří detekovat, jednalo by se o významný objev na světovém astronomickém poli.

Při vykonávání hlavních vědeckých cílů bude družice současně měřit radiační prostředí v okolí Měsíce, což pomůže přípravě budoucích misí, včetně těch s lidskou posádkou. Radiační detektory pro misi LVICE vyvíjí Ústav jaderné fyziky AV ČR.

Technický návrh družice

Mise LVICE nyní zakončuje přípravnou fázi A, která měla za cíl připravit předběžný návrh mise a ověřit její proveditelnost. Po dokončení revize dokumentace ze strany Evropské kosmické agentury, která misi poskytuje podporu při návrhu a kontrolu kvality, mise začne přípravnou fázi B1, kdy bude návrh družice rozpracován do většího detailu.

Současný návrh počítá s družicí o velikosti zhruba 0,5 x 0,5 x 0,5 metru a hmotnosti zhruba 100 kg. Polovinu hmotnosti družice přitom zabírá pouze palivo, družice se totiž vlastním pohonem bude muset k Měsíci nejprve dopravit, a poté zaujmout oběžnou dráhu ke splnění svých vědeckých cílů.

Hydrazinový pohon družice připravuje společnost Stellar Exploration EU, technické vedení projektu a integraci družice pak společnost esc Aerospace. Vývojem pohonu pro tuto misi se Česko zařadí mezi několik málo světových zemí, které mají schopnost vysílat družice se schopností manévrovat na oběžné dráze, a tudíž i se schopností být vyslány dále do meziplanetárního prostoru.

Co bude dál?

LVICE je ambiciózní vesmírnou misí, která je připravována v rámci tendru Ministerstva dopravy, které v Česku koordinuje vesmírné aktivity. Tendr s názvem "Ambitious Projects for Czech Republic" si klade za cíl dále rozvinout český vesmírný průmysl a vesmírnou vědu a přispět k jejich konkurenceschopnosti na světovém poli.

Po dokončení fáze B1 této mise a odevzdání projektové dokumentace pak ministerstvo dopravy rozhodne, zda projekt zafinancuje až do jeho dokončení. V případě úspěchu mise v tendru je start mise plánován na rok 2026-2027.

Redakční článek Czechsight, ve spolupráci s esc Aerospace. Titulní obrázek: esc Aerospace.

Více z vesmíru na CZECHSIGHT:

Štítky: TECHNOLOGIE VESMÍR CZECH SPACE WEEK SPACE

5. 12. 2022; zakazka.cz

ČVUT v Praze ocenilo nadané studenty cenou Stanislava Hanzla

České vysoké učení technické v Praze udělilo u příležitosti Mezinárodního dne studentstva 17. listopadu svým nejlepším studentům Cenu Stanislava Hanzla.

Cenu studenti obdrželi v Betlémské kapli během slavnostního koncertu Inženýrské akademie České republiky z rukou rektora ČVUT v Praze doc. RNDr. Vojtěcha Petráčka, CSc. a doc. Ing. Antonína Pokorného, CSc., předsedy Správní rady Nadačního fondu ČVUT Stanislava Hanzla.

V souladu s odkazem emeritního rektora profesora Stanislava Hanzla je podpora nadačního fondu směřována zejména k modernizaci studia a k prohloubení jeho kompatibility se studiem na evropských technických univerzitách, ke zvýšení mobility studentů a internacionalizaci studia. V letošním roce získalo cenu devět studentů ČVUT, a to za vynikající výsledky ve studiu a za vědeckou, odbornou a další významnou činnost.

"Cílem nadačního fondu je podpora studia a studentů studijních programů akreditovaných na fakultách a vysokoškolských ústavech ČVUT v Praze," dodává doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc., emeritní rektor ČVUT a předseda správní rady nadačního fondu.

V letošním roce získali ocenění tito studenti:

Bc. Šimon Matějka z Fakulty stavební, Bc. Petr Smola z Fakulty strojní, Ing. Šimon Mandlík z Fakulty elektrotechnické, Ing. Karel Tesař z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské, MgA. Jitka Aslan z Fakulty architektury, Ing. Jiří Brož, MSc. z Fakulty dopravní, Ing. Lýdie Leová z Fakulty biomedicínského inženýrství, Ing. Šimon Schierreich z Fakulty informačních technologií a Bc. Valerie Tomášková z Masarykova ústavu vyšších studií.

Zdroj zprávy: ČVUT Praha

5. 12. 2022; artmap.cz

Charles Esche & Prezentace laureátek a laureátů CJCH 2022 v Brně

Společnost Jindřicha Chalupeckého ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně a s Fakultou výtvarných umění VUT představí brněnskému publiku vybrané osobnosti spojené s letošním ročníkem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Formou krátkých artist talků představí svou tvorbu laureátky a laureáti Olga Krykun, Ezra Šimek a Vojtěch Radakulan. Člen aktuální mezinárodní poroty CJCH, ředitel Van Abbe Muzea v Eidhovenu, Charles Esche následně ve své přednášce představí zamyšlení nad dekolonizaci a reformou muzejní praxe v multikulturní Evropě 21. století. Program uvede kurátor a pedagog FaVU VUT Jan Zálešák, další ze současných členů poroty CJCH.

17:00 prezentace laureátstva CJCH 2022

Olga Krykun (*1994) získala bakalářský titul na UMPRUM v ateliéru supermédií a pokračovala zde i v magisterském studiu v ateliéru malby, které dokončila v roce 2021. Její diplomová práce byla nominována v rámci StartPoint Prize. Během studia absolvovala mezinárodní stáže na T.E.I. v Athénách, The Department of Photography and Audiovisual Arts, na Konstfack – University of Arts, Crafts and Design ve Stockholmu a na National Taiwan University of Arts. Mezi médii, v nichž Olga Krykun tvoří, převažuje video, objekt a malba, ze kterých autorka následně vytváří komplexní instalace. Kombinací prvků fiktivního vyprávění s odkazy na reálné kulturně a společensky používané symboly vytváří rozporuplnou mytologii současné doby. Její praxe je silně založena na prvcích intuice, emocí a osobní zkušenosti, které jsou zpracované s výraznou vizuální stylizací a specifickou estetikou, díky čemuž její díla připomínají surreálné vize či jakýsi snový trans, jehož výsledkem je velice sugestivní divácký zážitek. Svou práci Krykun doposud představila především v rámci české nezávislé galerijní scény, ale také v zahraničí, např. v Šopa Gallery Košice (2020), Skala, Poznan (2022) nebo +DEDE, Berlin (2018) a také v rámci online uměleckých platforem – například Remembering The Old World na soloshow.online.

Ezra Šimek (*1997) absolvoval*a na katedře fotografie pražské FAMU (Studio nové estetiky) a v současné době pokračuje svá studia v magisterském programu TransArts na vídeňské Angewandte, v Ateliéru digitálních médií a pohyblivého obrazu na vídeňské Akademii výtvarných umění a zároveň studuje magisterský program teorie současného umění na Vysoké škole výtvarného umění a designu v Bratislavě. Ve své praxi se Ezra primárně zaměřuje na politiku queer identit a citlivost vůči jazyku, s manifestací v rozličných časových médiích (film, performativní přednáška, počítačová hra) nebo místně responzivních instalacích, zvukových dílech a textu. Ezra kriticky ohledává gender jako společenský konstrukt srovnatelný s mytologií, s cílem tvorby fikčních narativů a posílení synergie mezi nejrůznějšími oblastmi roztříštěné reality dneška a fantazií vedoucí k novým, inkluzívním a spekulativním realitám. Jeho*její práce byly v českém prostředí představeny například v pražských výstavních prostorách Ankali (2021), City Surfer Office nebo v GAMU (2019, 2020), v zahraniční pak např. v Haus Wien ve Vídni (2021).

Vojtěch Radakulan (*1991) vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a architekturu na Akademii výtvarných umění v Praze, absolvoval stáž v oboru interaktivní design na umělecké škole v Curychu. V současné době působí jako doktorand na fakultě elektrotechnické ČVUT na katedře počítačové grafiky a interakce. Pracuje v oblastech volného umění, architektury a interaktivní počítačové grafiky. Jádrem jeho práce je zkoumání simulací a tvoření fikčních světů za pomocí kresby, textu, fyzických instalací, herních enginů či renderovacích programů. V rámci těchto světů poskytuje Radakulan návštěvníkům prostor hrát si na něco či někoho jiného a pokusit se vidět složitá témata jako nové technologie, asymetrické vztahy či globalizační problémy z perspektivy jiného člověka, počítače nebo třeba šišky. Kromě výstavních aktivit v českém prostředí vystavoval například na Benátském bienále architektury (2021), na Ars Electronica v Linci (2018) či v galerii Husslehof ve Frankfurtu nad Mohanem.

18:00 přednáška Charlese Escheho: The Demodernising Possibility

Do jaké míry můžeme být z pozice bílého západoevropského muzea moderního umění užitečná komunitám, ve kterých jsme zasazeni a které umožňují naši existenci? Jak můžeme jako muzeum rozpoznat, jak jsme vznikli, a přitom se stát institucí, která se snaží přivítat zcela odlišné skupiny společnosti, než které stály u našeho vzniku? Charles Esche se pokusí vysvětlit některé kroky, které naše muzeum podniklo, aby "demodernizovalo" sebe a svou sbírku a přispělo tak k širší poptávce po dekolonizaci Evropy. Načrtne "demoderní” způsob pohledu na dějiny moderního muzea umění a poté nabídne několik skromných způsobů, jak přetvořit naše zděděné poslání být reprodukčním strojem, jehož prostřednictvím se hodnoty koloniální modernity recyklují pro nové generace.

Charles Esche je ředitelem Van Abbemuseum v Eindhovenu a profesorem současného umění a kurátorství na Central Saint Martins, University of Arts v Londýně, v rámci oboru Exhibition Studies. Je hostujícím profesorem na Jan van Eyck Academie v Maastrichtu a předsedou CASCO v Utrechtu. V současné době píše knihu o Demoderním myšlení s profesorem Walterem Mignolem a připravuje výstavní projekt v Nizozemsku, Indonésii a Austrálii prozatímně nazvaný Čtyři půdy na rok 2023/2024. V červnu letošního roku získal čestný doktorát z University of Edinburgh.

5. 12. 2022; systemonline.cz

V soutěži diplomových prací IT SPY bodovala robotika a umělá inteligence

Titul nejlepší diplomové práce z informatiky, který každoročně uděluje soutěž IT SPY, získal Jiří Ulrich, absolvent Fakulty elektrotechnické z ČVUT v Praze.

Soutěž již 13. rokem vybírá talentované informatiky z řad absolventů IT oborů. Letošní finalisté vzešli z 1200 IT prací vysokoškoláků obhájených v minulém akademickém roce na předních českých a slovenských univerzitách. Oceněny byly také práce absolventů z Masarykovy univerzity v Brně, Západočeské univerzity v Plzni a Vysoké školy ekonomické v Praze, cenu veřejnosti získala vědkyně z Žilinské univerzity.

V letošním ročníku soutěže IT SPY zvítězil mladý vědec Jiří Ulrich z Fakulty elektrotechnické z Českého vysokého učení technického v Praze. Odbornou porotu si získal projektem "Multikamerový lokalizační systém založený na detekci černobílých vzorů". Vítěz navrhl monitorovací systém, který je využitelný v robotice apod. Systém autor demonstroval na včelách, kdy sledoval, jak ovlivňuje chování královny celé včelstvo. Obdobně lze monitorovat např. pohyb autonomních vozidel a dalších robotů s cílem ovlivnit jejich další chování.

Stříbrnou příčku v soutěži obsadila Lucia Hradecká Dupkaničová z Fakulty informatiky na Masarykově univerzitě v Brně. Ve své práci "Segmentácia a sledovanie organoidov v obrazových dátach vytvorených prostredníctvom mikroskopie vo svetelnom poli" se zabývala analýzou snímků z mikroskopu s využitím metod machine learning. Její metoda je aplikovatelná např. v biologickém výzkumu, kdy pomocí ní lze automatizovaně sledovat růst tkání.

Vzhledem k vysoké úrovni diplomových prací se letos porota rozhodla udělit sdílené 3. místo dvěma projektům. Toto místo obsadili Peter Vajdečka z Fakulty informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze a Jan Pašek z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Obě práce využívají umělou inteligenci a strojové učení.

Práce Jana Paška s názvem "Generování zdrojového kódu z popisů v přirozeném jazyce" usnadňuje práci programátorům, protože jeho postup dokáže automaticky generovat kusy kódu na základě slovního zadání. Práce Petera Vajdečky "Abstraktívná sumarizácia správ o overovaní faktov pomocou vopred natrénovaného transformera na extraktívnych súhrnoch" vytváří z dlouhého textu abstrakt, což lze využít např. při vyhledávání a vyhodnocování dezinformací.

Cenu veřejnosti s více než tisícovkou hlasů získala Lucia Piatriková z Žilinské univerzity v Žiline, s prací "Vizuálna detekcia falšovaných ochranných prvkov na občianskom preukaze". Pogratulovat jí přišla vítězka loňského ročníku IT SPY Jindřiška Deckerová. Piatriková zabodovala i v další soutěžní kategorii Magenta Award for Excellence in IT, kterou letos vyhlásil partner soutěže společnost T-Mobile.

Finalisté soutěže IT SPY 2022

"Soutěž IT SPY je pro mě každoroční sondou do oboru informatiky, kdy máme jako porota možnost se seznámit s tím nejlepším, co v ČR a na Slovensku v tomto oboru v předchozím akademickém roce vzniklo. Doménou posledních ročníků je praktická využitelnost myšlenek diplomových prací. To se potvrdilo i letos, a jsem přesvědčen o tom, že se s některými úspěšnými projekty setkáme v relativně blízké budoucnosti, kdy budou uváděny do praxe. Aplikační potenciál byl letos patrný prakticky u všech finálových diplomových prací," hodnotí tento ročník soutěže předseda poroty, Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha.

"Každoročně sledujeme větší zájem studentů. Zajímavý je i fakt, že dvě z oceněných prací byly od mladých informatiček," popisuje Bohumír Zoubek, člen poroty soutěže IT SPY a zástupce společnosti PROFINIT, organizátora soutěže.

Do letošního ročníku soutěže IT SPY se zapojilo 6 předních českých vysokých škol a 5 slovenských univerzit, na kterých v minulém akademickém roce mladí informatici obhájili téměř 1200 diplomových prací. Z nich vybrali zástupci vysokých škol, tzv. ambasadoři, celkem 52 projektů s největším potenciálem na vítězství v soutěži. Následně odborná porota vybrala semifinalisty a finalisty, kteří své práce obhajovali 24. listopadu 2022 ve finálovém kole. Vítěz získal 2000 euro na další rozvoj projektu od organizátora soutěže, předního software house PROFINIT, ostatní úspěšnější finalisté pak hmotné dárky od partnera soutěže T-Mobile i možnost vzdělávání v Počítačové škole GOPAS.

Úvodní foto - Vítěz soutěže IT SPY 2022 Jiří Ulrych s vedoucím své práce

Foto: IT SPY, Profinit

5. 12. 2022; cvut.cz

Zpravodajský servis

Vytvořit zvuk elektromobilu budou mít za úkol účastníci soutěže, kterou posedmé uspořádá Fakulta elektrotechnická ČVUT. Ke studentům vysokých škol se letos poprvé mohou připojit i středoškoláci. Fakulta od rozšíření účasti očekává zvýšení zájmu o studium akustických a audiovizuálních předmětů, sdělil hlavní organizátor projektu Roman Čmejla. Na Audiovizuální techniku a zpracování signálu se v současné době specializuje 13 studentů magisterského programu Elektronika a komunikace a čtyři studenti doktorského programu Akustika.

K finální podobě zvuku elektromobilu organizátoři nemají specifické požadavky. Upozorňují ale, že klíčovým prvkem pro ladění zvuku je rychlost a počet otáček motoru. Pro syntézu zvuku v softwarovém prostředí budou mít k dispozici 70 možných parametrů, z nichž mohou vybírat vhodné varianty. Druhý soutěžní úkol je platný pouze pro vysokoškolské studenty. Mají syntetizovat skladbu Barcarola od Jacquese Offenbacha nebo skladbu Psací stroj od Leroye Andersona. Zájemci se mohou inspirovat loňskou vítěznou verzí skladby Bohemian Rhapsody, která je dostupná k poslechu na webových stránkách Fakulty. Podle jejího autora Adriana Pitoňáka studenti nepotřebují k syntetizaci nástrojů žádné předešlé znalosti z hudební teorie. Přihlášky do soutěže s názvem Synth Challenge škola přijímá do 31. prosince. Výsledky soutěže budou oznámeny ve středu 11. ledna 2023. České vysoké učení technické v Praze je jednou z největších a nejstarších technických vysokých škol v Evropě. Univerzita sčítá 19.000 studentů a nabízí 350 akreditovaných studijních programů. Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950 a zajišťuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství.

Zdroj:

nasregion.cz

4. 12. 2022; nasregion.cz

V soutěži o nejlepší počítačový zvuk elektromobilu se utkají studenti

Druhý soutěžní úkol je platný pouze pro vysokoškolské studenty. Mají syntetizovat skladbu Barcarola od Jacquese Offenbacha nebo skladbu Psací stroj od Leroye Andersona. Zájemci se mohou inspirovat loňskou vítěznou verzí skladby Bohemian Rhapsody, která je dostupná k poslechu na webových stránkách Fakulty. Podle jejího autora Adriana Pitoňáka studenti nepotřebují k syntetizaci nástrojů žádné předešlé znalosti z hudební teorie.

Přihlášky do soutěže s názvem Synth Challenge škola přijímá do 31. prosince. Výsledky soutěže budou oznámeny ve středu 11. ledna 2023.

České vysoké učení technické v Praze je jednou z největších a nejstarších technických vysokých škol v Evropě. Univerzita sčítá 19.000 studentů a nabízí 350 akreditovaných studijních programů. Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950 a zajišťuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství.

Zdroj: ČTK

3. 12. 2022; pozitivni-zpravy.cz

Z mimiky obličeje vědci zjistí, zda trpíte Parkinsonem

Čeští vědci vyvinuli unikátní metodu, která dovede rozpoznat prvotní projevy Parkinsonovy nemoci.

Jedná se o metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, uvedla na svém webu 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby. Čím dříve se nemoc odhalí, tím lépe, protože je ji možné začít léčit a zpomalit její rozvinutí. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice vyvinuli metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné mluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stádiu onemocnění.

Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jenž provází pokles emoční mimiky během mluvení. Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým vědců již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stádiu. "U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva," vysvětluje docent Petr Dušek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy "To se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdních stádiích se může stát zcela nesrozumitelnou," doplnil. Velkou výhodou nových metod je, že se dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc.

Zdroj: 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Digital Medicine

2. 12. 2022; e15.cz

Fotovoltaická elektrárna na balkoně může fakturu za elektřinu i zvýšit. Důležitá je instalace od profesionálů, radí expert

Ceny energií v Evropě se zvyšují a není jasné, kdy se jejich růst zastaví. Význam udržitelných zdrojů pro hustě obydlené městské oblasti s mnoha nájemními byty roste. Experti se shodují v tom, že skutečný boom pro hotová solární řešení typu "plug-and-play" se zásuvkami teprve přijde. Solární balkonové elektrárny se na trhu již prodávají, prodejci slibují klientům snadnou instalaci i úsporu. Odborník na energetické zdroje Ing. Ladislav Říha ze společnosti fotovolty s.r.o. ale upozorňuje, že na důležité okolnosti dodavatelé mnohdy nepoukazují.

Pořízení a instalaci balkonové elektrárny by mělo předcházet vyplnění formuláře a odeslání žádosti na distribuční společnost. V rámci procesu schválení distributorem musejí žadatelé zamezit úniku vyrobené přebytečné energie zpět do sítě. V tom spočívá hlavní rozdíl oproti solárním elektrárnám instalovaných majiteli rodinných domů.

"Při nepodání žádosti hrozí pokuta od distributora. Dalším závažným problémem je, že většina elektroměrů nerozezná, jestli proud přitekl do bytu nebo odtekl, a vždy proto zvýší naměřenou spotřebu, která má za následek zvýšení faktury za dodanou elektřinu. Málo kdo z prodejců na to své klienty upozorňuje,” říká Ing. Ladislav Říha, absolvent FEL ČVUT s jedenáctiletou zkušeností v plánování provozu a řízení energetických zdrojů. Ten upozorňuje také na skutečnost, že některé levné střídače slibují odtékající energii z bytu regulovat, v praxi ale tato řešení nejsou stoprocentní a ve výsledku dojde stejně ke zvýšení spotřeby.

"Pokud někdo říká, že vám elektrárnu pošle jako balíček a vy si to zapojíte sami, tak to není úplně reálné. Přestože jsme národ kutilů, mohou nastat komplikace – primárně s elektrickými rozvody v bytě, ale i s ohledem na různé typy zábradlí neexistuje univerzální řešení,” doplňuje Říha.

"Pokud je elektroměr společný, pak je velmi výhodné pokrýt celou střechu FV panely a investovat do co největšího možného výkonu. Na rozdíl od střechy rodinného domu zde jsou menší omezení," radí odborník ze společnosti fotovolty s.r.o.

2. 12. 2022; en.dps-az.cz

Robosoutěž 2022 – finále

Přichází věk robotů. Někteří se na něj moc těší, jiní se ho trochu bojí a dalším je to jedno. Robosoutěž je hlavně pro kluky a holky, kteří mají roboty rádi.

ROBOSOUTĚŽ 2022 se koná pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a firem MathWorks, HUMUSOFT, ŠKODA AUTO a APPLIFTING.

Soutěž je určena pro tříčlenné středoškolské týmy z České republiky. Úkolem každého týmu bude sestavit robota ze stavebnice LEGO® MINDSTORMS® tak, aby splnil zadanou soutěžní úlohu a to co možná nejlépe. Týmy své síly změří při společné soutěži sestrojených robotů ve čtyřech samostatných kolech, 24 nejlepších týmů postupuje do finále.

Finále 14. ročníku ROBOSOUTĚŽE 2022 v rámci předmětu B3B35RO1 ROBOTI se uskuteční v pátek 16.12.2022 od 11:00 hod v Zengerově posluchárně KN:E-107 na Karlově náměstí na Fakultě Elektrotechnické, ČVUT v Praze.

Více informací o finálovém kole najdete na robosoutez.fel.cvut.cz/finale-14-rocniku-robosouteze-2022.

2. 12. 2022; forexbanka.cz

Fotovoltaická elektrárna na balkoně může fakturu za elektřinu i zvýšit. Důležitá je instalace od profesionálů, radí expert

Ceny energií v Evropě se zvyšují a není jasné, kdy se jejich růst zastaví. Význam udržitelných zdrojů pro hustě obydlené městské oblasti s mnoha nájemními byty roste.

Experti se shodují v tom, že skutečný boom pro hotová solární řešení typu "plug-and-play" se zásuvkami teprve přijde. Solární balkonové elektrárny se na trhu již prodávají, prodejci slibují klientům snadnou instalaci i úsporu. Odborník na energetické zdroje Ing. Ladislav Říha ze společnosti fotovolty s.r.o. ale upozorňuje, že na důležité okolnosti dodavatelé mnohdy nepoukazují.

Ing. Ladislav Říha, absolvent FEL ČVUT

Autor: fotovolty.cz

"Při nepodání žádosti hrozí pokuta od distributora. Dalším závažným problémem je, že většina elektroměrů nerozezná, jestli proud přitekl do bytu nebo odtekl, a vždy proto zvýší naměřenou spotřebu, která má za následek zvýšení faktury za dodanou elektřinu. Málokdo z prodejců na to své klienty upozorňuje,” říká Ing. Ladislav Říha, absolvent FEL ČVUT s jedenáctiletou zkušeností v plánování provozu a řízení energetických zdrojů. Ten upozorňuje také na skutečnost, že některé levné střídače slibují odtékající energii z bytu regulovat, v praxi ale tato řešení nejsou stoprocentní a ve výsledku dojde stejně ke zvýšení spotřeby.

Podle Ing. Říhy dodavatelé téměř neposkytují řešení balkonové solární elektrárny na klíč. Konkurenční výhodu a především přínos pro klienty vidí v poskytování komplexního balíčku, obsahující zajištění potřebné administrativy, analýzu nejvhodnějšího řešení vzhledem k individuální spotřebě elektřiny v bytě, revizi nebo efektivní uchycení panelů na odlišných typech zábradlí. "Pokud někdo říká, že vám elektrárnu pošle jako balíček a vy si to zapojíte sami, tak to není úplně reálné. Přestože jsme národ kutilů, mohou nastat komplikace – primárně s elektrickými rozvody v bytě, ale i s ohledem na různé typy zábradlí neexistuje univerzální řešení,” doplňuje Říha.

Fotovoltaika na střeše přináší pro SVJ a družstva nové možnosti. Kromě solárních kolektorů pro ohřev teplé vody se na střechách některých bytových domů objevují fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny. Primárně ji lze využívat pro společné prostory domu, připravovaná řešení ale budou umožňovat ekonomicky podstatně zajímavější možnost zásobovat vlastní elektřinou také jednotlivé domácnosti. "Pokud je elektroměr společný, pak je velmi výhodné pokrýt celou střechu FV panely a investovat do co největšího možného výkonu. Na rozdíl od střechy rodinného domu zde jsou menší omezení," radí odborník ze společnosti fotovolty s.r.o.

1. 12. 2022; PRO-ENERGY

Čím nahradit elektrárny spalující zemní plyn?

Vysoká cena zemního plynu ve střední Evropě způsobuje vysoké ceny elektřiny, neboť plynové elektrárny v Německu do velké míry nahradily uhelné a zajišťují díky své flexibilitě rovnováhu výroby a spotřeby elektřiny. Jsou v Německu tzv. závěrnými elektrárnami, což se nyní zdá neudržitelné. V ČR byla a je situace odlišná.

HISTORICKÝ VÝVOJ KONCEPCÍ ČESKOSLOVENSKÉ A ČESKÉ

ENERGETIKY

V roce 1918 nově vzniklé Československo spojilo do jednoho samostatného státu Čechy, Moravu a Slovensko s různou úrovní vyspělosti technicko-ekonomické infrastruktury. České země byly tehdy nejrozvinutějšími zeměmi bývalé Rakousko-uherské říše, patřily k zemím s historicky rakouským vlivem na rozdíl od Slovenska, které bylo tehdy relativně zaostalou zemědělskou zemí s historicky převládajícím maďarským vlivem. Nově vzniklé Československo se tedy od počátku snažilo vyrovnávat úroveň technicko-ekonomické infrastruktury, a tím i životní úroveň obyvatelstva podnícením rozvoje průmyslu na Slovensku. Důležitým předpokladem pro rozvoj průmyslu a zemědělství se již tenkrát jevila elektrifikace, která pokračovala rychlým tempem především po druhé světové válce.

Důležitým mezníkem byl rok 1953, kdy se podařilo propojit elektrické sítě všech tří zemí do jednotné elektrizační soustavy Československa. Zpočátku hlavním zdrojem elektrické energie byly vodní elektrárny vzniklé přeměnou dřívějších vodních mlýnů, instalací vodních turbín s generátory elektrické energie (nejprve v podobě dynam vyrábějících stejnosměrný proud do lokálních sítí, ale potom alternátorů pro střídavý proud většinou hned s frekvencí 50 Hz, která byla od roku 1912 doporučena komisí německých elektroinženýrů jako optimální frekvence pro veřejnou elektrifikaci). Nicméně brzo již bylo zřejmé, že malé vodní elektrárny pro rozvoj průmyslu stačit nebudou. Začaly se budovat větší přehrady na hlavních tocích. V Čechách na Vltavě a na Slovensku na Váhu. Ani ty však nemohly stačit rychle rostoucí spotřebě, a proto byly více než doplňovány parními elektrárnami spalujícími uhlí.

Instalovaný výkon parních elektráren brzy překročil velikost instalovaného výkonu elektráren vodních. Tehdy vyvstala důležitá otázka ekonomické efektivnosti výstavby a provozu uhelných elektráren: je lepší budovat elektrárny v blízkosti spotřeby anebo v blízkosti zdroje paliva, tzn. uhelných dolů a lomů? Zpočátku vítězila koncepce městských elektráren, tedy elektráren blízko místům spotřeby pro omezení ztrát ve vodičích elektrických sítí, ale s rozvojem vedení velmi vysokého napětí (100 kV a více) zvítězila koncepce elektráren na dolech, kdy hlavní výhodou jsou nízké dopravní náklady málo výhřevného hnědého uhlí těženého převážně v povrchových dolech Severních Čech. To se spalovalo v elektrárnách stále vyšších instalovaných výkonů, čímž se využívalo úspor z rozsahu výroby a elektřina tím z výrobního hlediska značně relativně zlevnila.

Bylo ji však nutno dopravovat do všech oblastí Československa pomocí rychle budovaných vedení přenosové soustavy, nejprve o napětí 220 kV v padesátých letech, ale posléze především o napětí 400 kV v letech šedesátých a sedmdesátých. Vzhledem k tomu, že na Slovensku jsou zdroje uhlí omezené, hlavními zdroji elektřiny zůstávaly vodní elektrárny Vážské kaskády a posléze první budované bloky jaderných elektráren v Jaslovských Bohunicích. Výhodou jaderných elektráren jsou kromě jiného extrémně nízké dopravní náklady jaderného paliva, takže se začaly budovat logicky v oblastech, kde nejsou zdroje uhlí, tzn. na východě a jihu republiky. Uhelné a později jaderné elektrárny zajistily v Československu dostatek levné elektřiny. Uhelné elektrárny jsou doposud, pokud bychom odečetli náklady nákupu emisních povolenek, nejlevnějším zdrojem elektřiny. Nicméně již v osmdesátých letech minulého století bylo zřejmé, že další budování uhelných elektráren na severu Čech ohrožuje emisemi životní prostředí natolik, že byla přijata koncepce rozvoje energetiky pomocí výstavby kombinace jaderných a přečerpávacích vodních elektráren. Tato kombinace dokáže zajistit dostatek vyrobené elektřiny z jaderných elektráren jako základních zdrojů v elektrizační soustavě a přečerpávací vodní elektrárny pak zajistí pružnou regulaci výkonu v soustavě pro zajištění výkonové rovnováhy v každém okamžiku provozu elektrizační soustavy. Navíc tato kombinace je dokonale bezemisní a nepoškozující přírodní prostředí (snad jenom v letech výstavby).

Problematickým se může jevit palivový cyklus jaderných elektráren, kdy těžba uranové rudy a její zpracování až do podoby palivových souborů (alespoň co se týče nejrozšířenějších tlakovodních reaktorů s lehkou vodou jako moderátorem a chladivem) může poškozovat spodní vody znečištěním v podobě kontaminace kyselinou sírovou, ale ve srovnání s těžbou uhlí je svým rozsahem značně omezená. Obavy vzbuzující konec palivového cyklu, tj. konečné uložení "vyhořelého" radioaktivního paliva je uměle vytvořený problém tzv. "ekologickými" aktivisty, kterým matou veřejnost. Vyhořelé palivo z dnešních elektráren poslouží v budoucnu jako palivo v nových typech reaktorů s rychlými neutrony. V blízké minulosti se zatím ještě provoz reaktorů nové generace ekonomicky nevyplatil, ale při dnešních tržních cenách elektřiny se pochopitelně více než vyplatí.

DEFINICE ZÁVĚRNÉ ELEKTRÁRNY

Již Adam Smith ve svém stěžejním ekonomickém díle "Pojednání o původu a příčinách bohatství národů" z roku 1784 odhalil důležitou zákonitost cenotvorby na volném trhu, kde hraje nejdůležitější roli omezenost přírodního zdroje. Ukázal to na příkladu půdy k zemědělské výrobě. Vzhledem k vysoké poptávce po potravinách je totiž nutno obdělávat i půdu v horských oblastech, která nepřináší takové výnosy jako půda v nížinách, protože množství produkce z výnosných nížinných pozemků nepostačuje pro uspokojení celkové poptávky po potravinách veškerého obyvatelstva. Proto je nutno obdělávat i méně výnosnou půdu. Cena na trhu se ale tvoří na základě výrobních nákladů s přiměřeným ziskem právě těchto nejméně úrodných půd, které doplňují (uzavírají bilanci na straně nabídky) svojí produkcí celkovou poptávku po potravinách. Tržní ceny potravin tedy musí být na takové úrovni, že dokážou pokrýt výrobní náklady posledního zemědělce obdělávajícího tu nejhorší půdu. Pokud by ceny byly nižší, tento zemědělec by musel ukončit svoji činnost. Zemědělci obdělávající lepší půdu pak za svoji produkci dostávají mnohem více, než potřebují pro udržení svého podnikání v podobě diferenciální renty, kterou mohou investovat, a tím dále zefektivňovat své podnikání. Proti tomu zemědělci na úhorech jsou každoročně ohroženi možným poklesem výkupních cen své produkce. Dnes se tato situace řeší v Evropě pomocí zemědělských dotací, kdy ohrožení malí farmáři dostávají dotace, aby svoji činnost nemuseli ukončit a udržovali tak ráz evropské krajiny.

Stejný zákon platí i na současném energetickém trhu (energy only market). Ceny elektřiny musí být v takové výši, aby i palivově nejdražší zdroj, v dnešní době tedy elektrárna spalující drahý zemní plyn, obdržel výnos kryjící jeho krátkodobé marginální náklady = měrné palivové náklady, jinak musí okamžitě ukončit provoz (shut up point), protože by jeho výnosy tyto palivové náklady nepokryly. Z dlouhodobějšího hlediska musí obdržet ještě vyšší výnos (prodávat tedy ještě za vyšší cenu), aby uhradil zbylé výrobní náklady, tedy odpisy a náklady oprav a údržby, protože jinak má účetní ztrátu, a tak by se jej nevyplatilo po ukončení jeho životnosti obnovovat. Tohle má být i hlavním cílem povolenek vypouštění CO2, tedy uměle zvýšit náklady jinak levných uhelných elektráren, aby dlouhodobě na energetickém trhu nemohly obstát a ukončily tak svou činnost nejpozději se svou životností a už se neobnovovaly. Povolenkami se tedy tržně řeší externalita typu znečišťování životního prostředí, kterou trh jinak, podobně jako jiné externality, neumí vyřešit a selhává. Externí náklady se povolenkami stávají interními a trh je tedy může řešit. Problémy však způsobují jejich značné cenové výkyvy v obou směrech, pročež se v energetice, jakožto kapitálově náročném odvětví s dlouhou dobou životnosti prvků energetického systému, velmi špatně plánuje.

Z krátkodobého hlediska jsou plynové elektrárny v Německu (ale i v Itálii a jinde v Evropě) tzv. závěrným zdrojem, který uzavírá bilanci výroby a spotřeby elektřiny na straně nabídky. Vzhledem k omezenému dovozu plynu na evropský trh ze strany ruského Gazpromu, dominantního evropského dodavatele plynu, který snížením dodávek ovlivnil tržní cenu zemního plynu směrem vzhůru (což je další typické selhání trhu), stouply palivové náklady těchto elektráren. Plynové elektrárny jsou velmi potřebné k bezchybnému provozu především německé elektrizační soustavy. Tím se zvyšuje celková cena elektřiny a provozovatelé ostatních typů elektráren získávají diferenciální rentu v podobě vysokých zisků. Nicméně vysoká cena elektřiny ovlivňuje poptávku směrem dolů. Odběratelé nebudou ochotni platit tak vysoké ceny za energii a začnou jí šetřit a postupně nahrazovat drahý plyn alternativními formami primární formy energie (ropou, obnovitelnými zdroji energie (OZE), uhlím, jádrem apod.). Vyžádá si to určitý čas, přičemž krátkodobě vzestup ceny působí šokově na firmy a domácnosti. Evropu vrhají do recese typu stagflace, podobně jako ropné šoky v sedmdesátých letech minulého století. Je to i důsledek definice evropského energetického trhu jako "energy only market", tedy trhu, který bere v úvahu pouze cenu MWh, energie bez přímého uvažování fixních nákladů potřebných na její výrobu, čili cenu výkonu (MW), potřebného pro zajištění její výroby. Elektřina se pak stává zbožím na stejné úrovni, jako jsou třeba brambory, pomeranče, automobily či ropa, které je možno snadno skladovat. Elektřinu lze sice také skladovat, ale jen velmi draho a v omezené míře. Problém akumulace je také hlavním problémem Energiewende a Green Dealu. Bez jeho úspěšného (ekonomicky efektivního) vyřešení nemohou být tyto programy úspěšné.

Z dlouhodobého hlediska závěrnou elektrárnu definujeme jako takový typ elektrárny, který bez vážnějších omezení může krýt rostoucí spotřebu elektrické energie do budoucna. Těmito vážnými omezeními jsou: * nedostatek paliva, * nedostatek lokalit pro výstavbu, * závislost výroby elektřiny na jiném

vlivu, jako je např. počasí, * ekologická a politická omezení.

Vidíme, že v dnešní době neexistuje (především v Německu) typ elektrárny, který by nebyl ve své výstavbě a budoucím provozu bez některého z výše uvedených omezení.

Jaderné elektrárny, které by mohly být z hlediska svých vlastností snad ještě nejvíce vhodným zdrojem, jsou odmítnuty politickým rozhodnutím. Intermitentní OZE jsou omezeny svou závislostí na počasí a u větrných elektráren se již projevuje i v Německu nedostatek vhodných lokalit. Uhelné elektrárny jsou omezeny díky svým negativním vlivům na životní prostředí a nastávajícím nedostatkem paliva. Pro elektrárny na biomasu a bioplynové stanice je rovněž nedostatek paliva. Jedině paroplynové elektrárny (PPE) byly donedávna v Německu chápány jako závěrné elektrárny, protože se předpokládal dostatek levného zemního plynu z Ruska. To však skončilo ruskou agresí na Ukrajině. Je tedy otázka, čím nahradit nebo jak zefektivnit dnešní paroplynové elektrárny, pokud se Rusko z Ukrajiny nestáhne.

MOŽNOSTI NÁHRADY PPE

Výhodou PPE jsou nízké investiční náklady, rychlá výstavba, poměrně vysoká účinnost přeměny chemické energie v zemním plynu (metanu) na elektrickou energii a dobrá manévrovatelnost. V možnosti rychle reagovat na změnu výkonu dodávaného do soustavy mohou plynovým turbínám kromě baterií konkurovat jedině turbíny vodní. Z toho vyplývá několik možností řešení současné situace nedostatku a z toho plynoucí vysoké ceny paliva pro plynové turbíny: * výstavba a provoz nových přečerpávacích vodních elektráren (PVE), * budování systémů ukládání energie do stlačeného vzduchu (CAES) v blízkosti dosavadních paroplynů, nebo * výstavba a provoz systému ukládání energie do vodíku pro jeho následnou metalizaci a použití v dosavadních PPE, přičemž účinnost akumulačního cyklu je třeba zvýšit využitím uvolněného tepla v dosavadních systémech centrálního zásobování teplem (SCZT).

Stojí za povšimnutí, že všechny navržené varianty představují akumulátory energie. Existuje samozřejmě ještě mnoho dalších možností, jak energii akumulovat, ale výše zmíněné varianty jsou již technicky zvládnuty a mohou být v dnešní době vysokých cen ekonomicky efektivní. Výhodou dvou posledních variant je možnost využít dosavadní PPE. Systém CAES ovšem předpokládá, že u existující PPE je v podzemí vhodná geologická situace, např. žulový masiv pro vyrubání kaverny a využití získaného materiálu, případně již neprovozované důlní dílo, které lze vzduchotěsně uzavřít a použít pro vtláčení vzduchu. Takto stlačený vzduch s využitím levné přebytečné elektřiny v případě nadvýroby v intermitentních OZE lze využít pro zvýšení účinnosti výroby elektřiny v dosavadní PPE tím, že nahradí standardní kompresor na hřídeli společně s turbínou, který odebírá minimálně polovinu výkonu spalovací turbíny. Použitím stlačeného vzduchu pomocí levné elektřiny z intermitentních OZE v případě přebytku elektřiny a akumulací tepla vzniklého stlačováním vzduchu lze v dosavadních PPE zvýšit účinnost výroby z 60 % až na 90 %, takže celkově se může účinnost akumulačního cyklu CAES zvýšit z původních 40 % až na 80 %.

Nicméně z hlediska kapacity úložiště je nejnadějnější třetí případ – koncepce "Power to Gas" (P2G). Ta by skladováním syntetického metanu v dosavadních zásobnících zemního plynu umožňovala dokonce sezónní akumulační cyklus. Jejím využitím by bylo možno skladovat přebytečnou energii ze slunečních elektráren (FVE) z léta do zimy a syntetický metan by mohl být použít v zimě na vytápění v dosavadních kotlích na zemní plyn. V tomto případě by i účinnost akumulačního cyklu byla velmi dobrá, protože na konci by bylo pouze teplo místo elektřiny.

Tabulka 1 poskytuje podrobnější přehled o navrhovaných variantách akumulace.

EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST

AKUMULACE ENERGIE

Je zřejmé, že ekonomická efektivnost akumulačních zařízení roste s fluktuací cen energie, v tomto případě elektřiny, v jednotlivých hodinách dne, týdne a roku. V minulém a letošním roce se tyto cenové rozdíly na trzích s elektřinou významně zvýšily, což by jistě mělo podpořit další rozvoj akumulačních zařízení všech typů. Na obrázku 1 jsou znázorněny křivky trvání cen na denním trhu ČR v posledních 4 letech.

Křivky ukazují, jak dlouho v roce trvala na denním trhu určitá cena. Rok 2022 ještě v okamžiku psaní tohoto článku nebyl ukončen, proto křivka protíná osu trvání dříve než v předchozích letech. Vidíme, že rozdíly mezi vysokými a nízkými cenami se v jednotlivých letech postupně zvyšovaly s tím, jak se omezovaly dodávky ruského zemního plynu. Proto rostla jeho cena, a tím i cena elektřiny ze závěrných plynových elektráren. Také trvání těchto rozdílů v jednotlivých letech se významně zvyšovalo. Vzhledem k tomu, že akumulátory elektřiny fungují podobně jako obchodníci s jakýmkoliv zbožím, tedy nakupují za nízké ceny, aby potom toto zboží prodaly v okamžiku, kdy ceny vzrostou, závisí jejich obchodní rozpětí na rozdílu ceny při vybíjení a ceny při nabíjení.

Pokud budeme uvažovat délku čerpání (nabíjení) PVE 1 3333 h/r a délku turbinového provozu (vybíjení) 1 000 h/r, protože poměr času turbinového provozu (výroby elektřiny v PVE) ku času čerpání (spotřeby elektřiny v PVE) stejným výkonem by se měl rovnat účinnosti cyklu přečerpání. V tomto případě uvažuji účinnost ve výši 0,75, tedy obrácený poměr (tzv. koeficient přečerpání je 1,33). Obchodní rozpětí 1 MW instalovaného v PVE pro statickou službu by vyšlo v roce 2019, tedy čerpání i výroba stejným výkonem, ve výši 43 tis. €/MW.

V roce 2020 by to bylo již 52 tis. €/MW, v roce 2021 226 tis. €/MW a v roce 2022 dokonce 455 tis. €/MW, a to tento rok ještě není u konce! Poslední čtvrtletí pravděpodobně tento ukazatel ještě zvýší i přes snahu všech vlád evropských zemí regulovat obchodní ceny energie.

Výnosy akumulačních zařízení v energetice v poslední době rychle rostou, otázkou je tedy účinnost akumulačního cyklu, investiční výdaje s uvažováním životnosti a provozní náklady na opravy a údržbu zařízení. Zde bych upozornil na tři domácí lokality uvažované pro výstavbu PVE a jednu zahraniční (viz tabulka 2).

Instalovaným výkonem vážený průměr fixních ročních výrobních nákladů je 0,128 €/W, tedy 128 tis. €/MW. Pokud měrné fixní náklady odečteme od obchodního rozpětí statické služby v roce 2022 dostáváme částku 327 tis. €/MW, což pro 1 GW PVE představuje ročně 327 mil. € (cca 8 mld. Kč). To by byla prostá návratnost 5,5 roku i u takového gigantického díla jako PVE Lipno – Dunaj, a to bez uvažování příjmu z dynamických (podpůrných) služeb, které také zdražily a dříve poskytovaly PVE větší příjem než služby statické. Po připočtení ještě tohoto příjmu lze odhadnout prostou návratnost nových PVE na maximálně 3 roky!

KUDY PŮJDE VÝVOJ AKUMULACE ENERGIE?

Nevýhodou PVE je nedostatek vhodných lokalit pro výstavbu, kde většinou tento záměr narazí na odpor ekologických aktivistů a místních obyvatel (NIMBY efekt, viz [5]). Proto návrh využít pro PVE zatopení vytěženého lomu [1, 2, 4] by měl být zatížen nejmenšími problémy z této strany. Navíc by měl být i levnější díky existující technice v lomech pro přemisťování velkého objemu zemin a dalších materiálů, která je pro stavby těchto rozsahů velmi důležitá. Jistě lze využít i dotace z fondu pro rekultivace území po ukončení těžby uhlí.

Systém P2G má oproti stavbě nových PVE velkou výhodu v tom, že není tak náročný na zábor území a může rovnou prodávat syntetický metan jako náhradu zemního plynu vtláčením do existujícího systému evropských plynovodů. Vysoké ceny zemního plynu plus vysoké ceny emisních povolenek zvyšují potenciální příjmy tohoto systému. Dalším příjmem může být i uvolněný kyslík při elektrolýze vody pro vtláčení do tlakových nádob a jeho další využití v průmyslu. Kyslík může rovněž sloužit pro zefektivnění dosavadních spalovacích procesů v existujících teplárnách na uhlí. Dále pak odpadní teplo vznikající při elektrolýze vody a metanizaci vodíku lze využít v systému existujícího centrálního zásobování teplem. Proto by se tyto systémy měly budovat jako přidružené k existujícím teplárnám či elektrárnám s odběrem tepla spalujícím uhlí, kde by zároveň vyřešily problém s exhalacemi CO2 do ovzduší [3].

I když cena zemního plynu střednědobě jistě klesne, pravděpodobně nedosáhne k cenám před rokem 2021. Gazprom se po ukončení války na Ukrajině jistě pokusí opět získat pomocí dumpingových cen podíl na evropském trhu, ale ten by měl být jen velmi malý vůči jeho celkovému objemu (do 10 %), aby nemohl ceny ovlivňovat zvýšením či snížením dodávek. Dobrá pověst spolehlivého dodavatele primární energie se v tržním hospodářství totiž ztrácí právě jenom jednou.

LITERATURA [1] Vítek, M.: Přečerpávací vodní elektrárna v zatopeném hnědouhelném lomu po jeho vytěžení aneb jedna z variant hydrické rekultivace. Energetika 1/2016, str. 34 – 38. [2] Žilík, J.: Využití zatopeného lomu pro PVE.

Dipl. práce FEL ČVUT, Praha 2016.

[3] Zimčík, J.: Power to Gas. Dipl. práce FEL ČVUT,

Praha 2017.

[4] Vítek, M.: Efektivita přečerpávacích elektráren

roste. Energie 21 2/2022, str.32–33.

[5] http://www.pumpspeicherkraftwerk-atdorf

-psw.de/news.htm

The current high prices of electricity in Central Europe are caused by the need to utilize gas-fired power plants, and especially combined cycle power plants. Alternatively, pumped-storage hydroelectricity could help not only to cover demand peaks but also to store surplus energy. Moreover, at today's prices such facilities can have a payback period of only a few years.

Foto:

O autorovi: Miroslav Vítek, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze O AUTOROVI Ing. MIROSLAV VÍTEK, CSc., působí na Katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Specializuje se na optimalizaci prvků energetického systému z ekonomického hlediska, na dlouhodobé marginální náklady v energetice a telekomunikacích, na oceňování omezených přírodních zdrojů a na výpočty ekonomické efektivnosti podnikatelských záměrů. Kontakt: vitekm@fel.cvut.cz

1. 12. 2022; PRO-ENERGY

Cíle a budoucnost evropského systému obchodování s emisními povolenkami

Jaké jsou původní cíle obchodování s emisními povolenkami a jakou lze očekávat budoucnost tohoto systému obchodování z pohledu operátora trhu v roli národního správce rejstříku?

As the national administrator of the emission allowances registry, OTE has been managing Czech emission allowances accounts since 2005. Today, it also devises measures to bolster cyber security or curtail money laundering.

EU ETS VZNIKLO V ROCE 2003

Téma snižování emisí skleníkových plynů a uhlíkové stopy obecně je jedním z klíčových témat, která dlouhodobě rezonují po celém světe. Evropská unie (EU) chce být hybatelem aktivit vedoucích k ochraně klimatu a snížení dopadu nejen uhlíku na životní prostředí, a proto z tohoto tématu udělala jednu ze svých základních a důležitých politik s cílem inspirovat a motivovat ostatní národy světa k podobným krokům. Nejen z tohoto důvodu je již téměř 20 let zavedeno v Evropě schéma evropského systému obchodování s emisními povolenkami, tzv. systém EU ETS. Ve světle v dnešní době rostoucích cen energetických komodit se zároveň téma emisního obchodování stává citlivou otázkou, zda a jakou měrou přispívá k růstu cen elektřiny, a jakou měrou je sytém obchodování EU ETS nutno regulovat či přímo zrušit.

Historie obchodování s emisními povolenkami začíná ve druhé polovině devadesátých let, kdy Kjótský protokol z roku 1997 poprvé stanovil pro 37 průmyslových zemí závazné cíle pro snížení emisí skleníkových plynů. To vedlo k potřebě politických nástrojů k dosažení těchto cílů. Příští rok to bude 20 let, kdy byly ze strany Evropské unie navrženy první nástroje pro toto snížení emisí skleníkových plynů na úrovni Evropské unie. V roce 2003 tak vznikl evropský systém obchodování s emisními povolenkami, první mezinárodní systém pro obchodování s emisemi skleníkových plynů na světě. EU ETS funguje na principu "cap and trade", kdy je stanoven strop pro celkové množství vypouštěných skleníkových plynů ze zařízení produkujících tyto emise. Tento strop se v průběhu času podle předem schváleného plánu snižuje, což by mělo vést ke snižování emisí. V rámci tohoto limitu dotčená zařízení nakupují nebo jinak přijímají emisní povolenky, které své držitele opravňují k vypouštění emisí do ovzduší a se kterými mohou podle potřeby vzájemně obchodovat. Omezení celkového počtu dostupných povolenek zajišťuje, že mají hodnotu.

OTE JE NÁRODNÍM SPRÁVCEM REJSTŘÍKU POVOLENEK

Základní rámec systému EU ETS zřizuje směrnice 2003/87/ES, která byla v České republice transponována v roce 2005. K této směrnici byly postupně přijímány další evropská nařízení či jejich novely definující podmínky pro provozování národních Rejstříků pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, později nahrazených tzv. Rejstříkem Unie, a další procesy upravující obchodování s emisními povolenkami. Aktuálně je EU ETS v České republice upraveno zákonem č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Důležitou roli v celém systému EU ETS představuje Rejstřík Unie. Jedná se o informační systém provozovaný Evropskou komisí, který slouží k zajištění přesné evidence vydávání, držení, převádění a rušení povolenek. Podle nařízení Komise (EU) v přenesené pravomoci č. 2019/1122 má každý členský stát povinnost používat tento jednotný Rejstřík Unie. Každý členský stát má dále povinnost jmenovat svého národního správce, který spravuje všechny účty náležející dané zemi. V České republice je zákonem č. 383/2012 Sb. stanoven národním správcem tohoto rejstříku (viz www.povolenky. cz) operátor trhu, OTE, a.s. (OTE). Národní správce v Rejstříku Unie zřizuje a vede vkladové účty provozovatele zařízení pro každé zařízení, které má vydané povolení Ministerstva životního prostředí k vypouštění skleníkových plynů do ovzduší. Dále vkladové účty provozovatele letadla pro každého provozovatele letadla, který má provozní licenci vydanou v České republice, nebo spadá pod správu České republiky podle seznamu provozovatelů letadel vydaného Evropskou komisí, a obchodní účty na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby. Na těchto účtech se evidují jednotlivé povolenky v souladu s výše uvedenou směrnicí a zákonem. Rejstřík Unie zároveň funguje jako rejstřík Kjótského protokolu a umožňuje evidenci účtů, jednotek i transakcí dle jeho pravidel.

EMISNÍ OBCHODOVÁNÍ PROŠLO MNOHA ZMĚNAMI

Operátor trhu vykonává roli národního správce rejstříku již od roku 2005, kdy spustil jím provozovaný národní Rejstřík pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a Česká republika se tak mohla zapojit do EU ETS. Jednotlivým držitelům účtu bylo zároveň umožněno v tomto rejstříku evidovat své emise a povolenky. V průběhu let došlo k mnoha změnám, které byly vyvolány evolucí (přirozenou i nucenou) EU ETS. Za zmínku stojí např. zahájení obchodování s kredity podle Kjótského protokolu, přechod na jednotný celoevropský Rejstřík Unie, rozšíření EU ETS o leteckou dopravu, zavedení národních aukcí povolenek, společný evropský cap (neboli strop; dříve měly jednotlivé členské státy tento cap samostatný) nebo zavedení tzv. Market Stability Reserve, která má za cíl řešit aktuální přebytek povolenek a zvyšovat odolnost systému vůči velkým otřesům tím, že upravuje nabídku povolenek, které mají být draženy. Zároveň bylo nutno i s ohledem na hodnotu povolenek věnovat pozornost bezpečnostním opatřením s cílem zamezit krádežím povolenek nebo jiným podvodům, a to i v rámci zavedení opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Pokud mluvíme o skleníkových plynech, pak mezi sledované emise skleníkových plynů řadíme od počátku oxid uhličitý (CO2), později i oxid dusný (N2O) a fluorované uhlovodíky (PFC). Vzhledem k tomu, že každý skleníkový plyn má jiný potenciál globálního ohřevu, jsou plyny přepočítávány na ekvivalent tuny oxidu uhličitého (tCO2e), aby bylo možno jejich vzájemné srovnání. Z tohoto důvodu se všechny uvedené plyny evidují právě v tunách ekvivalentu CO2.

OD BEZPLATNÉHO PŘIDĚLOVÁNÍ POVOLENEK K AUKCÍM

V počátcích EU ETS byly všechny povolenky zdarma přiděleny jednotlivým zařízením v objemu stanoveném na základě historických emisí těchto zařízení. Od roku 2013 se poměr zdarma alokovaných povolenek významně snižuje a je tak posílena role národních aukcí povolenek. Na těchto aukcích draží jednotlivé členské státy své povolenky prostřednictvím jimi jmenovanými dražiteli a provozovatelé zařízení a obchodníci si mohou v těchto dražbách nakoupit potřebné povolenky pro jejich další použití. Dražitel draží objem povolenek, jež mají být draženy každým členským státem, který jmenoval dražitele dle nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství.

Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, rozšířil činnosti OTE v oblasti emisního obchodování ustavením operátora trhu do role dražitele povolenek. Česká republika se stejně jako většina členských států EU účastní dražeb na německé burze European Energy Exchange (EEX). Výnosy z prodeje přísluší jednotlivým členským státům.

Obrázek 1 ukazuje klesající trend počtu povolenek vstupujících do oběhu alokacemi zdarma a dražbami pod správou ČR a vývoj emisí skleníkových plynů mezi lety 2005 a 2021 přepočtených na tCO2e v ČR. Z obrázku lze vysledovat obecný trend snižování emisí reportovaných v rámci systému EU ETS v České republice. Za rok 2021 celkové množství verifikovaných emisí produkovaných ze stacionárních zařízení a letadel (57,8 mil. tun CO2) klesl na cca 70 % ve srovnání s rokem 2005 (82,5 mil. tun CO2). Dále lze z dat vývoje produkovaných emisí pozorovat, jak se projevil dopad pandemie koronaviru, kdy došlo v roce 2020 k významnému poklesu s následným mírným vzestupem reportovaných emisí, jakmile se ekonomika začala vracet k normálu. Data za rok 2022 budou sice dostupná až v dubnu 2023, ale bude jistě zajímavé sledovat, mimo jiné, v jaké míře se projeví dopad současné energetické krize a úpravy specifických podmínek pro provoz určitých skupin spalovacích stacionárních zdrojů při vyhlášení předcházení stavu nouze v teplárenství a umožnění využívání jiných druhů paliv než zemní plyn, jako třeba uhlí nebo lehké topné oleje, které by jinak nesplňovaly emisní limity. Vzhledem k celoevropskému zpřísňování nastavených cílů snižování emisí se dá očekávat pokračování klesajícího trendu i v České republice.

Počet povolenek spravovaných operátorem trhu v české části Rejstříku Unie se v průběhu roku mění tak, jak provozovatelé zařízení postupně shromažďují na svých účtech povolenky určené ke splnění jejich zákonné povinnosti odevzdat počet povolenek odpovídající množství produkovaných emisí v předchozím roce v dubnu každého roku. V letošním roce se jednalo 57,8 mil. odevzdaných povolenek.

Při tehdejším vývoji cen povolenek (cca 82 EUR/povolenku) a kurzu koruny vůči euru můžeme říct, že hodnota povolenek odevzdaných v dubnu 2022 se blížila hodnotě 117 mld. Kč. Pro srovnání cena povolenky v době psaní tohoto článku v říjnu 2022 se pohybovala okolo 67 EUR/MWh.

ZMĚNY A BUDOUCNOST EU ETS

EU ETS je již od svého počátku v roce 2005 rozděleno na několikaleté obchodovací období. Dne 1. ledna 2021 začalo již čtvrté obchodovací období EU ETS, které bude trObrázek vat 10 let, stejně jako všechna následující obchodovací období. Vždy k začátku nového obchodovacího období může docházet ke změnám pravidel EU ETS, např. v oblasti vykazování emisí, použití různých typů jednotek, využití výnosů z aukcí povolenek i funkcionalit Rejstříku Unie.

Spolu se čtvrtým obchodovacím obdobím došlo i k významným změnám ve fungování Rejstříku Unie. Záměrem nařízení Komise (EU) v přenesené pravomoci č. 2019/1122 bylo zefektivnění práce s Rejstříkem Unie. Další významnou změnou je definitivní oddělení jednotek EU ETS od jednotek Kjótského protokolu. Ve čtvrtém obchodovacím období již není možné používat v systému EU ETS mezinárodní kredity CER a ERU a není možné je vyměnit za povolenky. Po 30. dubnu 2021 již není možné tyto jednotky mezi jednotlivými evropskými účty převádět a do 1. července 2023 je nutné kredity převést na účty kjótského protokolu.

Dne 1. ledna 2020 vstoupila v platnost Dohoda mezi EU a Švýcarskem o propojení systémů emisního obchodování. Emisní povolenky ze švýcarského systému emisního obchodování jsou od toho data uznatelné v rámci EU ETS a naopak. V září 2020 bylo spuštěno provizorní řešení elektronického propojení evropského a švýcarského rejstříku tak, aby bylo možné převádět povolenky mezi oběma systémy emisního obchodování. Z tohoto důvodu je možné na účtech vedených v Rejstříku Unie držet nejen evropské povolenky a evropské letecké povolenky, ale také jejich švýcarské ekvivalenty. Na základě této pozitivní zkušenosti Evropská unie vyjednává propojení s dalšími systémy emisního obchodování.

Na rozvoji informačního systému Rejstříku Unie se neustále pracuje. Aktuálně se připravuje změna uživatelského prostředí Rejstříku Unie tak, aby byl modernější, práce s ním intuitivnější a bylo možné jej pohodlně použít na různých typech zařízení. Při specifikaci tohoto nového prostředí se využívají vstupy, které Evropská komise spolu s jednotlivými národními správci obdržela od držitelů účtů v Rejstříku Unie při rozsáhlém průzkumu v nedávné minulosti.

Funkcionalita EU ETS a množství povolenek k oběhu opět nabývá na významu v souvislosti se zvyšujícími se cenami energetických komodit. Zároveň se již delší domu připravuje implementace tzv. Zelené dohody pomocí legislativního balíčku Fit for 55. Cílem je snížení emisí minimálně o 55 % do roku 2030 oproti úrovni v roce 1990. Z pohledu EU ETS se připravujeme na rozšíření tohoto systému o námořní dopravu a vytvoření obdobného systému sledujícího emise z paliv používaných v budovách a silniční dopravě.

BEZPEČNOST EU ETS

Historie EU ETS ukazuje, že téma (zejména kybernetické) bezpečnosti se nevyhýbá ani obchodování s emisními povolenkami. Jistá anonymita a volatilita cen povolenek vyvolávala potřebu průběžného zlepšování bezpečnosti, a to nejen na úrovni správy účtů Rejstříku (na počátku národních, později Rejstříku Unie) a práce s nimi, ale také přijímáním nezbytné legislativy.

Co se týče prvního uvedeného došlo v poslední době v Rejstříku Unie k posílení bezpečnosti při přístupu do Rejstříku a práce v něm. Pro bezpečnou práci v Rejstříku Unie se musí uživatelé, kteří do něj přistupují, dvoufaktorově ověřit. Přihlašování uživatelů pomocí uživatelského jména, hesla a SMS kódu, zcela nahradila v lednu 2022 nová ověřovací metoda, která je bezpečnější a spolehlivější než zmíněné SMS kódy. Jedná se o mobilní aplikaci "EU Login", kterou si uživatelé stáhnou do svého mobilního zařízení a pomocí které při přihlašování vyfotí QR kód zobrazený na obrazovce počítače a opíší vygenerovaný jednorázový kód. Stejný postup se použije také pro ověření při zadávání transakcí.

Pro další zvýšení bezpečnosti spojené s prací s povolenkami v Rejstříku Unie musí společnost, která vlastní účet v rejstříku, nominovat minimálně dvě osoby, které mají na účet přístup a mají oprávnění k aktualizaci údajů, správě pověřených osob, a především k převádění povolenek mezi jednotlivými účty. Těmto osobám může přidělit oprávnění k navrhování nebo schvalování transakcí či jiných procesů tak, aby vždy minimálně jeden zástupce mohl činnosti navrhovat a druhý schvalovat. Při většině činností se použije metoda čtyř očí, kdy jeden zástupce činnost navrhne a jiný ji schválí. U některých druhů transakcí se držitel účtu může rozhodnout, že je schvalovat nepožaduje a může tak požádat národního správce rejstříku o nastavení pouze metody dvou očí. Držitelé účtu si také mohou některé účty svých obchodních partnerů nastavit jako důvěryhodné a následně s nimi pracovat flexibilněji.

Transakce jsou navíc záměrně realizovány s definovaným zpožděním. I v nastavení tohoto zpoždění došlo ke zjednodušení tak, aby bylo snadné stanovit, kdy budou povolenky doručeny na účet protistrany. Pokud je transakce zadána zmocněnými zástupci do 12:00 pracovního dne, je dokončena ve 12:00 následující pracovní den. Jestliže je transakce takto zadána po 12:00, je dokončena až druhý následující pracovní den. Výjimkou z tohoto pravidla při běžných převodech jsou pouze transakce na důvěryhodné účty, které jsou v pracovních dnech mezi 10:00 a 16:00 dokončeny okamžitě. Pro rok 2023 se připravuje zlepšení zabezpečení povolenek v Rejstříku Unie zavedením vyšší úrovně zabezpečení nadměrně objemných transakcí.

Z legislativního pohledu nelze opomenout průběžně přijímané novely evropské a tuzemské legislativy dopadající na regulaci obchodování s emisními povolenkami, ale také zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Povinnou osobou ve smyslu tohoto zákona je národní správce rejstříku obchodování s povolenkami podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, tedy operátor trhu. Na společnost OTE se tak v této oblasti vztahují práva a povinnosti, která často mají v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu například bankovní domy finanční instituce. Za příklad povinností můžeme uvést identifikaci právnických a fyzických osob vstupujících do Rejstříku Unie, kontrolu činností v něm prováděných a oznamování podezřelého obchodu.

EMISNÍ OBCHODOVÁNÍ POKRAČUJE

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami tvoří jednu z klíčových politik EU v environmentální oblasti. Během 20 let prošel tento systém vývojem, který je naznačen v předchozích odstavcích, a i do budoucna bude používán jako jeden ze základních nástrojů pro snižování emisí skleníkových plynů nejen v Evropě, ale nepřímo i na celém světě. Zároveň se tento systém během těchto let stal pro mnohé společnosti důležitou součástí jejich podnikání, a to nejen v rámci samotného obchodování, ale zejména plánování rozvoje technologických změn v zařízeních produkujících emise skleníkových plynů. Mnohé společnosti používají různé obchodní nástroje tak, aby se byly schopny připravit na rizika spojené nejen se změnou ceny povolenek, které musí kupovat na plnění svých legislativních povinností v oblasti snižování emisí. I zde se bohužel projevují vlivy vyvolané válkou na Ukrajině a s tím související dopady na ceny elektřiny, plynu a tepla.

Pro operátora trhu je zajištění činností spojených se správou Rejstříku Unie jednou z klíčových zákonem definovaných činností a zároveň také jeho příspěvkem k ochraně klimatu. Věnujeme proto pozornost soua časnému i budoucímu nastavení systému EU ETS tak, abychom mohli jednotlivým

emitentům skleníkových plynů i jejich obchodním partnerům poskytovat kvalitní služby a podporu jejich podnikání.

Foto: č. 1: Vývoj EU ETS emisí CO 2, N2O a PFC a nabídky povolenek v ČR, vyjádřeno v (tCO2e)

Zdroj: OTE

O autorovi: Igor Chemišinec, Zuzana Stašková, OTE O AUTORECH Ing. IGOR CHEMIŠINEC, Ph. D., MBA, absolvoval v roce 2002 Elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze, Katedru elektroenergetiky. V roce 2005 ukončil doktorské studium na téže katedře obhajobou dizertační práce. V roce 2010 absolvoval Master of Business Administration Program (MBA) na Czech Management Institute v Praze. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze je místopředsedou oborové rady studijního oboru Elektroenergetika. V letech 2000 až 2005 pracoval ve společnosti ČEZ, a. s. Ve společnosti OTE působí od 1. 9. 2005. Členem představenstva se stal dne 1. 6. 2011. Je aktivním členem řady mezinárodních projektů, které přispívají k integraci a rozvoji trhu s elektřinou a plynem. Ing. ZUZANA STAŠKOVÁ absolvovala v roce 2010 na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze a od téhož roku pracuje ve společnosti OTE, a.s., v oblasti emisních povolenek a později certifikace původu elektřiny. Ve funkci vedoucí odboru Smluvní vztahy a emisní povolenky je od roku 2021 odpovědná za správu smluvních vztahů společnosti s účastníky trhu a rejstříku obchodování s emisními povolenkami. Kontakt: ichemisinec@ote-cr.cz, zstaskova@ote-cr.cz

1. 12. 2022; elogistika.info

SOUTĚŽ O TO, KDO NEJLÉPE NAPROGRAMUJE ZVUK ELEKTROMOBILU, SE OTEVÍRÁ TAKÉ STŘEDOŠKOLÁKŮM

Fakulta elektrotechnická ČVUT společně s partnery vyhlašují sedmý ročník soutěže Synth Challenge. Její účastníci mají za úkol do konce roku 2022 zaslat dvě úlohy, které prověří jejich schopnost v softwarovém prostředí syntetizovat zvuky a hudební skladby. Vedle vysokoškolských studentů se budou moci poprvé zúčastnit i středoškoláci.

Otevírání se soutěže studentům a studentkám nižšího stupně škol není jedinou změnou letošního ročníku. Na rozdíl od minulých ročníků, kdy se algoritmy audio syntézy programovaly výhradně v prostředí MATLAB, letos mohou účastníci použít jakékoliv programovací prostředí.

" Slibujeme si od toho zapojení dalších univerzitních pracovišť, větší počet účastníků včetně talentovaných studentů ze středních škol a zvýšení zájmu o studium akustických a audiovizuálních programů a předmětů,” vysvětluje hlavní organizátor soutěže prof. Roman Čmejla z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Další změnou letošního ročníku Synth Challenge je, že se k již tradičním partnerům FEL ČVUT, České akustické společnosti a softwarové firmy Humusoft nově připojily také Fakulta dopravní ČVUT a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, konkrétně její laboratoř R&D 4.0. CIIRC ČVUT poskytne data a video, která soutěžící využijí pro vygenerování co nejlepšího zvuku simulátoru.

Zvuk elektromobilu a psacího stroje

Všichni účastníci soutěže mají podle zadání povinně zpracovat první úkol – syntetizovat zvuk elektromobilu Škoda Superb. Bude zcela na nich, jak zvuk vytvoří. "Přestože nejzásadnějším faktorem definujícím výsledný zvuk je rychlost a počet otáček motoru, nena ř izujeme úč astn í k ů m, kter é parametry maj í z mo ž n ý ch 70 vybrat a pro synt é zu pou ží t, " vysvětlují organizátoři soutěže.

Druhá úloha je určena jen vysokoškolákům a zahrnuje syntézu hudebních nástrojů jedné ze dvou skladeb. Jedná se o skladby ‚Barcarola‘ z Hoffmannových povídek od Jacquese Offenbacha, kde se klade důraz na klavír a smyčcové nástroje, a ‚Psací stroj‘ od Leroye Andersona, kde dominuje klavír a mechanický psací stroj se zvonkem.

Finální verzi soutěžních úkolů je nutné zaslat do půlnoci 31. 12. 2022. Vyhlášení výsledků soutěže proběhne ve středu 11. 1. 2023 ve FEL CAFÉ. Detailní znění zadání naleznete zde

Loňský vítěz zabodoval svou verzí Bohemian Rhapsody

Jak se se zadáním loňského ročníku Synth Challenge 2021 vypořádal její vítěz student FEL ČVUT Adrian Pitoňák, si můžete přečíst v článku . U mezinárodní poroty zabodoval mimo jiné svou verzí Bohemian Rhapsody, která byla povinná pro všechny účastníky. Vítěznou skladbu si můžete poslechnout zde

1. 12. 2022; cvut.cz

Nejlepší IT diplomka je z FEL ČVUT! Vítězem IT SPY 2022 se stal Jiří Ulrich, absolvent Otevřené informatiky

Ing. Jiří Ulrich získal titul nejlepší diplomové práce z informatiky v soutěži IT SPY 2022.

Absolvent programu Otevřená informatika aktuálně působí jako doktorand v Centru umělé inteligence na katedře počítačů. V prestižní soutěži zvítězil s prací na téma Multikamerový lokalizační systém založený na detekci černobílých vzorů. Jako výhru získal 2 000 eur na další rozvoj projektu od softwarové firmy PROFINIT, která soutěž organizuje.

V rámci diplomové práce Jiří navrhl a implementoval otevřený a dostupný systém WhyCode pro určování pozic pohybujících se objektů . Díky všestrannosti, škálovatelnosti a uživatelské přívětivosti je tento systém používán na řadě zahraničních univerzit, technologických firem a v mezinárodních projektech. Kromě jeho využití v oblasti rojové robotiky a autonomních vozidel byl systém nasazen také pro sledování aktivit sociálního hmyzu v rámci evropského projektu RoboRoyale

Výzkumu na projektu se Jiří věnuje již od bakalářského studia a pokračuje v něm i na doktorátu. "Na této technologii mě baví různorodé využití. Dá se použít v aplikacích pro lokalizaci a tvoření formací autonomních dronů, rozšířenou realitu, určení pozice robotů při interakcích mezi sebou či s okolím a zkrátka kdykoliv, kdy je potřeba znát pozici předmětu, na který je upevněna černobílá značka," vysvětluje Jiří a dodává, čím se technologie liší od jiných dostupných řešení. "Oproti systémům PTI Phoenix nebo OptiTrack je WhyCode levnější a jednodušší . Lze ho zprovoznit během několika minut, funguje na přímém slunci, protože nevyužívá infračervené záření, a má větší dosah. Je k dispozici i na platformu Android v podobě aplikace do mobilu a velkou výhodou je také open source kód ," shnuje hlavní benefity systému letošní vítěz.

Do již třináctého ročníku soutěže IT SPY se zapojilo šest českých a pět slovenských univerzit, na kterých bylo v minulém akademickém roce obhájeno téměř 1 200 diplomových prací . Z nich ambasadoři nominovali do semifinále celkem 52 projektů, které hodnotila odborná porota. Postupující do finále pak své práce osobně obhajovali 24. listopadu 2022.

"Soutěž IT SPY je pro mě sondou do toho nejlepšího, co v ČR a na Slovensku v oboru informatiky vzniká. Doménou posledních ročníků je praktická využitelnost myšlenek diplomových prací, což se potvrdilo i letos," hodnotí výsledky Jiří Vokřínek, vedoucí katedry počítačů na FEL ČVUT. Z jeho katedry vzešel již pátý vítěz soutěže, v loňském roce byla cena poprvé udělena studentce – Jindřišce Deckerové

Rozhovor s Jiřím Ulrichem po oznámení nominace si můžete přečíst zde

1. 12. 2022; technickytydenik.cz

ČVUT v Praze ocenilo nadané studenty Cenou Stanislava Hanzla

České vysoké učení technické v Praze udělilo u příležitosti Mezinárodního dne studentstva 17. listopadu svým nejlepším studentům Cenu Stanislava Hanzla.

Nadační fond Stanislava Hanzla byl založen v roce 1997 na počest prvního rektora ČVUT v Praze po listopadu 1989, prof. Ing. Stanislava Hanzla, CSc. Profesor Hanzl působil ve funkci rektora až do svého úmrtí v červnu 1996. Finanční prostředky získává fond ve formě dotací, darů a příspěvků od spolupracujících organizací, podniků, odborných a profesních sdružení i fyzických osob, zejména bývalých studentů - absolventů fakult ČVUT v Praze. "Cílem nadačního fondu je podpora studia a studentů studijních programů akreditovaných na fakultách a vysokoškolských ústavech ČVUT v Praze,"dodává doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc., emeritní rektor ČVUT a předseda správní rady nadačního fondu.

V letošním roce získali ocenění tito studenti:

30. 11. 2022; technickytydenik.cz

Soutěž o to, kdo nejlépe naprogramuje zvuk elektromobilu, se otevírá také středoškolákům

Fakulta elektrotechnická ČVUT společně s partnery vyhlašují sedmý ročník soutěže Synth Challenge.

Její účastníci mají za úkol do konce roku 2022 zaslat dvě úlohy, které prověří jejich schopnost v softwarovém prostředí syntetizovat zvuky a hudební skladby. Vedle vysokoškolských studentů se budou moci poprvé zúčastnit i středoškoláci.

" Slibujeme si od toho zapojení dalších univerzitních pracovišť, větší počet účastníků včetně talentovaných studentů ze středních škol a zvýšení zájmu o studium akustických a audiovizuálních programů a předmětů,"vysvětluje hlavní organizátor soutěže prof. Roman Čmejla z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Zvuk elektromobilu a psacího stroje

Všichni účastníci soutěže mají podle zadání povinně zpracovat první úkol - syntetizovat zvuk elektromobilu Škoda Superb. Bude zcela na nich, jak zvuk vytvoří. "Přestože nejzásadnějším faktorem definujícím výsledný zvuk je rychlost a počet otáček motoru, nena ř izujeme úč astn í k ů m, kter é parametry maj í z mo ž n ý ch 70 vybrat a pro synt é zu pou ží t, "vysvětlují organizátoři soutěže.

Druhá úloha je určena jen vysokoškolákům a zahrnuje syntézu hudebních nástrojů jedné ze dvou skladeb. Jedná se o skladby ‚Barcarola' z Hoffmannových povídek od Jacquese Offenbacha, kde se klade důraz na klavír a smyčcové nástroje, a ‚Psací stroj' od Leroye Andersona, kde dominuje klavír a mechanický psací stroj se zvonkem.

Loňský vítěz zabodoval svou verzí Bohemian Rhapsody

Jak se se zadáním loňského ročníku Synth Challenge 2021 vypořádal její vítěz student FEL ČVUT Adrian Pitoňák, si můžete přečíst v článku. U mezinárodní poroty zabodoval mimo jiné svou verzí Bohemian Rhapsody, která byla povinná pro všechny účastníky. Vítěznou skladbu si můžete poslechnout zde.

28. 11. 2022; ekonomika.iDNES.cz

Jsme na okraji války, ale zimní blackout Česku nehrozí, říká expert

Česká republika je v energetické krizi, rozsáhlé výpadky elektřiny jí ale nehrozí více než kdy dříve. Jediným rizikem jsou podle člena představenstva společnosti ČEPS Pavla Šolce hrozby spojené s hybridní válkou. "Jsme na okraji války a v této souvislosti existuje vyšší riziko teroristických a kybernetických útoků. Je to fakt, na který se připravujeme," říká.

Státní společnost ČEPS provozuje přenosovou soustavu, tedy páteřní síť české elektrizační soustavy. Firma mimo jiné zajišťuje, že v každém momentě se poptávka po elektřině rovná nabídce.

Co se pro ČEPS od začátku války na Ukrajině změnilo?

Změnila se situace na trhu s elektřinou, to je asi nejzásadnější. Vysoké ceny elektřiny, které se dotýkají každého z nás, řeší i ČEPS, protože nakupuje elektřinu na vykrývání ztrát a služby výkonové rovnováhy. Eskalace konfliktu na Ukrajině přinesla zrychlené připojení ukrajinské přenosové soustavy k evropské síti, jejíž jsme součástí. Z hlediska řízení soustavy ale žádná změna nenastala.Elektrárny v případě výpadku proudu samy potřebují elektřinu, aby mohly obnovit výrobu. Tuto elektřinu někde potřebují vzít, je potřeba obnovit napětí bez nutnosti využít externí přenosovou síť.

Na Ukrajině teď dochází k velkým blackoutům. Hrozí něco takového i Česku v zimě?

Nehrozí to v zimě o nic víc než v létě. Samozřejmě riziko může být o něco vyšší čistě z toho důvodu, že válka není daleko od hranic Česka, a v této souvislosti existuje vyšší riziko teroristických a kybernetických útoků. Je to fakt, na který se připravujeme. Nutno taky říct, že blackout není každé lokální přerušení dodávky, ale zhasnutí širšího území v Česku nebo v Evropě. V některých zemích EU může během zimy dojít ke krátkodobému omezování spotřeby. Netýká se to našeho regionu střední Evropy, ale třeba Irska, Francie a možná Skandinávie. Je to způsobeno specifickými podmínkami, v případě Francie jde například o prodloužení oprav jaderných elektráren.

Střední Evropa je tedy méně ohrožená blackoutem v porovnání s Francií a některými dalšími zeměmi…

Ne, pozor, blackout v tuto chvíli nikde nehrozí více než dříve. Nicméně ve střední Evropě je velmi nepravděpodobné i jakékoliv omezování dodávek, a to i v případě tuhé zimy.

Jak to?

Tak například v Česku máme dost zdrojů. Česká republika je stále ještě exportní, i kdyby došlo k extrémní zimě, tak se maximálně o něco sníží vývoz elektřiny do zahraničí. Z hlediska elektroenergetiky jsme poměrně nezávislí i na zemním plynu, protože elektřina se v ČR z plynu vyrábí relativně málo. Německo sice z plynu vyrábí hodně, ale stále ještě má přebytky elektřiny a má plné zásobníky. Slovensko je na hranici soběstačnosti a Polsko taky není deficitní. Takže, kam se podívám kolem nás, žádný výkonový problém nevidím.

Relativně často pořádáte cvičení, při nichž trénujete reakci na blackout. Můžete říct, co byste jako ČEPS dělali, kdyby k tomu teoreticky došlo?

Máme plány a definované postupy, kterými se soustava restartuje ze tmy. Elektrárny v případě výpadku proudu samy potřebují elektřinu, aby mohly obnovit výrobu. Tuto elektřinu někde potřebují vzít, je potřeba obnovit napětí bez nutnosti využít externí přenosovou síť. Jedná se o takzvaný start ze tmy. Z baterky nebo dieselagregátu se dají najet menší elektrárny, ty poskytnou napětí pro to, aby najely větší elektrárny.

Start ze tmy znamená, že se postupně vytvářejí ostrovy a ty se postupně propojují a rozšiřují, až je znovu propojena celá síť. Pokud není nějaký zásadní problém typu hromadná destrukce zařízení, tak se dá tento proces zvládnout za řádově nižší jednotky hodin.

Pavel Šolc Absolvoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, obor ekonomika energetiky.Nejprve pracoval ve Výstavbě elektráren Škoda Praha. V letech 1993–1999 působil ve společnosti ČEZ. Na přelomu tisíciletí nastoupil do společnosti ČEPS, kde vystřídal několik vedoucích pozic. V letech 2012 až 2015 byl náměstkem ministra průmyslu a obchodu a měl na starosti Sekci energetiky.V roce 2016 se vrátil do společnosti ČEZ, konkrétně do odnože ČEZ Distribuce, kde zastával pozici člena představenstva a zároveň působil jako ředitel úseku Řízení distribučních aktiv.Od roku 2020 je členem představenstva ČEPS a zodpovídá za oblast energetického obchodu a dispečerského řízení.

Jedním z opatření, kterými chce Evropská unie bojovat proti energetické krizi, je snižování spotřeby ve špičkách. Jak se to dá zorganizovat na národní úrovni?

Poměrně obtížně, žádné speciální technické nástroje na to nejsou. Přesněji řečeno, Česko je jednou z mála zemí, která na to určitý technický prostředek má, jmenuje se hromadné dálkové ovládání spotřebičů. Všichni, kdo mají doma přímotopy, tepelná čerpadla nebo bojlery a mají dvoutarifovou sazbu, tak to znají – distributor jim tyto spotřebiče krátkodobě vypíná. Na celonárodní úrovni existuje potenciál snížení aktuálního zatížení v rozsahu jednotek procent. Jde o poměrně unikátní nástroj, v tomto rozsahu jej nemá žádná jiná země v Evropě. Jedinou možností v těchto zemích je cenová motivace. Stát může nastavit dynamické distribuční tarify a říct: spotřeba v těchto hodinách bude s příplatkem. Taky může čistě jen apelovat na občany, aby v daných hodinách spotřebu snížili.

ČEPS bude tento rok ve ztrátě, že?

Ne tak úplně. V letošním roce jsme zaznamenali nárůst nákladů, zejména na nákup služeb výkonové rovnováhy, jejichž pomocí udržujeme rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Tento nárůst je podle zákona v rámci korekčních faktorů stanovených ERÚ kompenzován s časovým posunem dvou let. Takže ČEPS při prezentaci hospodářských výsledků využívá takzvaný adjustovaný hospodářský výsledek, který již korekční faktory časově zohledňuje. Pro letošní rok plán adjustovaného výsledku splníme, protože dojde ke sladění budoucích výnosů a současných nákladů.

Nehledě na korekční mechanismy, víte už, v jaké tedy ztrátě letos budete?

Podle českých účetních standardů, to znamená bez korekčních faktorů, bude ztráta řádově v jednotkách miliard korun.

Stát bude zvýšené náklady nějak sanovat?

Náklady na nákup služeb výkonové rovnováhy oproti loňsku vzrostly zhruba trojnásobně, protože ceny reflektovaly aktuální situaci na trhu. Za standardní situace by to zohlednil regulátor při stanovování výše spotřebitelských poplatků. Aby však nedocházelo ke zvyšování ceny elektřiny pro koncového zákazníka, dohodl se regulátor s vládou, že nebude zvyšovat poplatky spotřebitelů, ale že rozdíl bude hrazen ze státního rozpočtu.

Můžete něco dělat pro to, aby v příštím roce byly vaše náklady nižší?

Evropskou legislativou máme jasně definováno, jaké objemy služeb výkonové rovnováhy musíme kupovat. Procedury, kde a jak elektřinu nakoupit, nám schvaluje regulátor. Takže krátkodobě nemůžeme dělat prakticky nic. Dlouhodobě můžeme stimulovat konkurenci na straně našich poskytovatelů, což děláme. Už dva roky se snažíme do byznysu poskytování služeb výkonové rovnováhy vpustit co nejvíce nových subjektů. Historicky to byly velké elektrárny, v tuto chvíli jsme trh se službami otevřeli i pro malé zdroje, například malé kogenerační jednotky.

Také jsme otevřeli prostor pro takzvané agregátory. To jsou obchodníci, kteří jsou schopni sdružit třeba deset nebo taky tisíc malých zdrojů, řídit je a vytvářet nějaký regulační výkon, který nám poskytnou za celou skupinu. Do budoucna to otevírá cestu, že by se do trhu se službami pro ČEPS postupně zapojila třeba i domácí tepelná čerpadla.

Do českých zákonů se v současné chvíli dostávají novely, které mají umožnit rozvoj komunitní energetiky v ČR. Co to znamená pro přenosovou soustavu?

Komunitní energetika sama o sobě pro přenosovou soustavu neznamená prakticky nic. Jde o nový způsob nastavení obchodních vztahů mezi výrobou a spotřebou. Ovlivní to obchodníky s elektřinou a způsob, jakým jsou naceňovány diagramy zákazníků. Takže z pohledu ČEPS jako provozovatele přenosové soustavy komunitní energetika není plus ani minus, je to prostě jiný model vztahů. Z pohledu fyzikálních toků v sítích a řízení rovnováhy v tuto chvíli nevidíme, že by přinesla zásadní dopad.

Ozývají se ale lidé, kteří si na střechu chtějí nainstalovat fotovoltaickou elektrárnu, ale není jim umožněno připojit se do sítě. Proč tomu tak je?

Je potřeba uvést, že FVE se nepřipojuje do přenosové soustavy, ale do distribuční sítě. Ta je stavěna na určitý výkon. Na úrovni linek vysokého napětí je často problém v tom, že je rozvodna a pak dlouhý paprsek deseti kilometrů jednoho vedení vysokého napětí. Pokud na něj "navěsím" po cestě určitý výkon nových fotovoltaických elektráren, tak musím to vedení buďto posílit a přestavět, nebo ideálně zokruhovat, to znamená propojit mezi sebou paprsky, aby se napětí stabilizovalo. Výstavba linek je ale proces, který trvá několik let kvůli povolovacím procesům.

A přenosová soustava jsou tedy ty nejvyšší dráty?

Laicky řečeno, máme ty nejvyšší stožáry. Přenosovou soustavu tvoří více než pět tisíc kilometrů elektrických vedení o napěťové hladině 400 a 220 kilovoltů a desítky rozvoden s transformátory, z nichž některé jsou určeny pro převádění elektrické energie z přenosové do distribuční soustavy. Přenosová soustava slouží k dálkovému přenosu elektřiny napříč republikou a slouží k propojení české sítě se zahraničím. ČEPS přenáší elektřinu od výrobců do rozvoden, kde se transformuje na nižší napětí, odtud ji dál "přebírají" distributoři, kteří ji rozvádějí dál až ke koncovým spotřebitelům.

V čem je největší problém z hlediska komunitní energetiky u vás, tedy v rámci přenosové soustavy?

V kapacitě rozvoden. Když masivně naroste výroba elektřiny z fotovoltaiky třeba na jižní Moravě, tak se může stát, že v některých hodinách poteče přebytek elektřiny z distribuční soustavy do přenosové sítě a my ho budeme muset transportovat na druhý konec republiky nebo někam do zahraničí.

Máte nějakou představu, kolik vás modernizace bude stát?

V rámci investičního programu plánujeme v letech 2023–2030 proinvestovat zhruba 80 miliard korun. Ročně vynaložíme asi osm miliard, přičemž peníze směřují zejména na výstavbu nových linek, modernizaci a posílení kapacity stávajících vedení a výstavbu a modernizaci rozvoden.

Petr Topič, MAFRA

17. 11. 2022; seznam.cz

Stačí věta a vím, co to bude za detektivku, říká autor Případů 1. oddělení

Bývalý šéf oddělení vražd Josef Mareš: Ve spoustě kriminálních seriálů jsou nesmysly, naší výhodou je, že se psaním scénářů neživíme.

Josef Mareš býval ředitelem oddělení vražd krajského ředitelství Policie České republiky v Praze, teď je známý jako spoluautor scénáře televizních seriálů Případy 1. oddělení a Devadesátky. V Ranním klubu rádia Expres s ním rozhovor vedl Miloš Pokorný.

V České televizi běží Případy 1. oddělení, zároveň vyšla kniha Moje případy z 1. oddělení. Na kolik se kryjí ty televizní příběhy, které jsi napsal jako spoluscenárista, s těmi v knize?

V knize je to, co se nevešlo do seriálu. Zároveň bych tě chtěl poopravit: není to moje kniha, ale naše kniha, napsal jsem ji s Martinem Moravcem, který se ptá, protože je to kniha rozhovorů. Takže se ptá na to, co ho zajímá a co myslí, že by zajímalo čtenáře. Já jsem se snažil odpovídat, aby on i čtenáři byli spokojeni.

Když srovnáš práci scenáristy a spoluautora, jaký pro tebe byl vypravěčský rozdíl?

U knihy jsme měli volnou ruku. To, co chci, jsem tam dal. Martin mi nechával volnou ruku, pokud se mi něco nelíbilo, tak jsem to opravil a stál jsem si za tím sám. Ale když píšete scénář, tak nad vámi je dramaturg, režisér, producent, klidně řeknou, že je to hezky napsaný, ale nenatočí to, protože to tak nejde nebo by to bylo špatně, takže nevíte, jak to dopadne.

Byl jsi 30 let u policie. Po kolika letech kriminalista otrne, už to bere jako práci a nepouští do toho emoce?

Kdo dělá na vraždách, ten tam dělat chce. Nikdo tam nedělá z donucení, protože těch lidí, kteří by tam chtěli být, je určitě víc, než se na oddělení vejde. Člověk si může vybírat a jsou tam fakt lidi, který to dělat chtějí. Navíc se nemůže stát, že by se nováček potkal s mrtvolou poprvé, protože lidi, kteří jsou vybíráni na 1. oddělení, musí mít nějakou praxi na obvodech, tam se setkávají s těžkým zraněním, sebevraždou, nešťastným úmrtím a podobně. Takže určitě mrtvolu nevidí poprvé až na vraždách. Pokud je člověk už na místě činu, opravdu vypne nějaké emoce a soustředí se pouze na svoji práci, to znamená zajistit co nejvíce stop a zjistit co nejdřív pachatele.

Po nějaké době, když tu práci děláš, získáváš k tomu trošku jiný přístup nebo vztah? Dokážeš teda oddělit ty emoce od té situace například, když je tam ta mrtvola?

Přesně tak, protože to jinak nejde, stejně to mají i soudní doktoři, ale i lékaři, kteří na to pochopitelně myslí, ale určitě se nezblázní z toho, že tam mají nějakého umírajícího pacienta. Pak jdou domů a musejí trošku přepnout, protože jinak by se z toho zbláznili. To samé máme my. Ne, že bychom mysleli na ty hrůzy, ale spíš jsme mysleli na to, že pachatel nám běhá na svobodě. To je horší.

Ale stejně, bylo po letech něco, co tě třeba opravdu překvapilo? Že sis říkal: "Tak tohle je síla."

Jsou to určitě úmrtí lidí, kteří si to, když to řeknu obecně, nezaslouží. Jsou to třeba děti. Normální člověk má děti rád, takže je to pak těžké pochopit, jak to někdo mohl udělat. To se týká také starších. Pokud někdo zabije 90letou babičku, která má metr padesát a 40 kilo, tak si člověk říká, že do ní stačilo jen strčit a vytrhnout jí tu kabelku, ale ne aby ji někdo zabíjel. Pokud je člověk na špatném místě ve špatný čas, ale jinak celý život žil řádným životem, pak si řeknete, že takový člověk si to nezaslouží a je to strašné.

Co je nejčastějším motivem vražd?

Asi určitě osobní vztahy. Byly třeba i roky, kdy nám převažovaly loupežné vraždy, ale pak zase další rok vůbec nebyly, kdežto osobní vztahy, hádka, opilost, žárlivost, to je tam vždycky. Pak jsou lidi, kteří to neřeší fackami, ale sahají po noži.

Bude čtvrtá série Případů 1. oddělení?

Nebude. Dohodli jsem se se spoluscenáristou Honzou Malindou, že už bychom trošku vařili z vody. Nejenom s těmi případy, ty bychom ještě možná vymysleli, ale s postavami. Tohle jsme říkali i po druhé sérii, že třetí nebude, pak tedy vznikla, ale myslím, že tohle je definitivní. My už teď děláme jiný projekt. Docenta. Je to třídílná detektivka, která poběží na jaře v České televizi a právě v současné době, abychom nemysleli na Případy 1. oddělení, už připravujeme pokračování Docenta.

Žádná z televizí se neobejde bez detektivek. Když se to k tobě dostane, co z toho je nesmysl, co se blíží realitě a u čeho si říkáš, že je to slušně udělané?

Já nechci doporučovat, protože se na další detektivky moc nedívám, ale obecně si myslím, že je toho moc. My jsme začínali s nápadem, že napíšeme kriminální seriál, když běžela na Nově jen kriminálka Anděl. Když jsme to nabízeli Nově, chtěli jen Kriminálku Anděl, na Primě řekli, že o kriminálních seriálech neuvažují. Česká televize nám řekla ano, ale dlouho trvalo, než jsme našli Michala Reitlera, který byl producentem. A do roka jsme se dívali na první díl. Nicméně tím, jak jsme měli úspěch s 1. oddělením, přišel velký boom a já myslím, že už je to až moc. Sám si říkám, že už bychom v tom neměli pokračovat, ale je to to jediné, co umím nejlíp, napsat kriminální seriál. Myslím, že to časem vyšumí.

Josef MarešPražský rodák Josef Mareš vystudoval kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT.U policie začínal v roce 1990 jako vyšetřovatel v Praze 4, o tři roky později přešel na oddělení vražd, odkud v listopadu 2019 odešel do civilu.V seriálu Devadesátky si zahrál praporčíka Jana Vetchého, zatímco Ondřej Vetchý hraje v Případech 1. oddělení postavu Tomáše Kozáka inspirovanou právě Marešem.Mareš, Vetchý a seriálový Kozák mají také jednu společnou vášeň, jsou velkými fanoušky AC Sparta Praha.Co je pro tebe podmínkou, aby kriminální příběhy byly uvěřitelné?

Stačí mi, když se podívám na první díl a je tam třeba "odvezeme to na patologii" a už vím, že ten člověk, který to psal, s kriminální policií nemá nic společného. My navíc máme i rozdíl mezi operativci a vyšetřovateli. Chápu, ale že scenáristicky je to velice složité, takže v Docentovi tohle vypouštíme a máme tam jen policisty z 1. oddělení nebo policisty z vražd.

To jsou takové ty legendární věty, kdy se detektiv ptá, jak dlouho je oběť mrtvá a dostane odpověď "Počkej po pitvě"…

Z 80 procent, pokud vám to soudní lékař neřekne na místě, protože tam jsou nějaké mrtvolné skvrny, tuhnutí a tak dále, na pitevně vám to už neřekne. Jedině z obsahu žaludku, protože člověk to třeba nemá ještě natrávené. Jsou tam nesmysly. Někdy seriály na jiných stanicích vznikají tak, že napíšou námět a za půl roku už to vidím v televizi. My s Honzou to píšeme poctivě celý rok, pak se to připravuje a pak natáčí. Ten proces je o hodně zdlouhavější, myslím, že je logické, že jsme věrohodnější nebo lépe hodnocení. Nechci říkat, že scenáristi jinde jsou horší, protože jsou pod tlakem, ale my máme výhodu, že se tím neživíme. Snažíme se to napsat kvalitně, abychom se za to nestyděli, ne proto, abychom měli druhý den na jídlo.

Na kolik musel upravovat pro televizi reálné příběhy, které zažil? O čem jako bývalý kriminalista nesmí mluvit? A do jaké hraniční situace se dostal? Poslechněte si v podcastu:

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk