1. 2. 2023; strojirenstvi.cz

Staň se na den vědkyní: exkurze do světa chemie, fyziky i robotiky

Zajímavými výzkumy a pokusy z fyziky, chemie, robotiky či matematiky provede studentky středních škol osmý ročník akce Staň se na den vědkyní. Program plný přednášek, workshopů a diskusí s vědkyněmi i studentkami se uskuteční 10. února v Praze na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Počet míst je omezený. Studentky, které zajímá věda, se mohou zaregistrovat přes web do 31. ledna. Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který v roce 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Tento den každoročně připadá na 11. února a jeho cílem je připomenout zásadní úlohu žen ve světě vědy a podpořit jejich přístup k vědeckému vzdělání.

V roce 2021 podle údajů Českého statistického úřadu tvořily vědkyně jen 31 procent z celkového počtu lidí působících v tuzemském výzkumu. To nás řadí pod průměr v rámci zemí Evropské unie. V přírodních a technických vědách je pak situace ještě horší. Jak upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda, které je součástí Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v přírodních vědách byl v roce 2020 podíl žen zhruba 25 procent, u technických věd dokonce jen kolem 15 procent.

Za to, že ve výzkumu působí málo žen, může řada faktorů – včetně mnohdy přetrvávajících stereotypů a pomyslného dělení oborů na "mužské" a "ženské". A právě bořit tyto předsudky a dodat středoškolačkám odvahu i chuť zvolit si studium přírodovědných a technických oborů patří mezi hlavní cíle akce Staň se na den vědkyní.


Bohatší program i nová témata

Podle doktorky Jaroslavy Óbertové, vědkyně a hlavní organizátorky akce, se letošní program oproti loňsku opět rozšíří. Vědkyně, která se na FJFI ČVUT věnuje teoretické fyzice, upozornila, že středoškolačky mají na výběr 13 cvičení, meziročně o čtyři více.

"Tento rok se do akce zapojila katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Nabízí hned tři cvičení na různá témata z dozimetrie a také jednu dopolední přednášku od doktorky Thinové. Další nové cvičení je na téma kosmického záření," popsala Óbertová. Organizační tým se podle ní snaží program každý rok trochu obměnit a přinést nová témata. Óbertová připomněla, že loni započatá spolupráce s FEL ČVUT například obohatila akci o robotiku a programování. "Myslím, že i díky tomu se nám na předchozí ročník podařilo přilákat rekordní počet studentek," konstatovala Óbertová. Na akci se loni zaregistrovalo 80 středoškolaček, byť na samotný program jich nakonec přijelo o něco méně. "Z jejich ohlasů je zřejmé, že tento typ akce zaměřený na děvčata a techniku má smysl," zdůraznila vědkyně.


Studentky nahlédnou do světů částicové fyziky i energetiky

Dopoledne bude patřit trojici přednášek o částicové fyzice, energetice a dozimetrii. Účastnice si je poslechnou v budově FJFI ČVUT v pražské ulici Břehová.

"Chcete-li si popovídat o původu a účincích ionizujícího záření, jeho kladných i záporných stránkách, kde se se zářením tohoto druhu setkáváme a jak umíme jeho účinky využít v náš prospěch a na druhou stranu se před ním dostatečně chránit, přijďte," uvedla ke svému příspěvku doktorka Lenka Thinová z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT. Thinová vedle výuky spolupracuje na projektech souvisejících se životním prostředím. "Moje práce je kombinací měření v terénu a zpracování dat. Řešení různých problémů vás nutně chytne za srdce, zvláště měříte-li v zajímavých oblastech, jako jsou třeba jeskyně, okolí Temelína, Etny na Sicílii a mnohé další," sdělila vědkyně.

O výzvách v plynárenství pak pohovoří Šárka Jablonská, doktorandka z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT. Vědkyně a analytička se zabývá nyní velmi diskutovaným tématem nahrazení zemního plynu vodíkem. Třetí přednášející je Monika Robotková, doktorandka z katedry fyziky FJFI ČVUT. Robotková studuje srážky protonů na urychlovači RHIC v Brookhavenské národní laboratoři v USA.


1. 2. 2023; cvut.cz

Nový předmět na FEL ČVUT uvede studenty a studentky do světa kvantového počítání

Pohled do jednoho z oborů budoucnosti nabízí předmět Kvantové počítání, který v letním semestru rozšíří nabídku

předmětů studijního programu Otevřená informatika na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Předmět vyučovaný v angličtině na katedře počítačů mohou navštěvovat i zájemci a zájemkyně z jiných studijních programů FEL a dalších fakult ČVUT. Cílí především na student(k)y navazujících magisterských programů, případně třetích ročníků bakalářských programů.

Kvantové počítání je jedním z nejrychleji rostoucích oborů na rozhraní fyziky a teoretické informatiky. "Nedávné experimenty ukazují, že i stávající hardware pro kvantové počítání naráží na hranice toho, co dokážeme simulovat klasicky, a obor se tak stává velmi zajímavý pro řadu finančních institucí a velkých průmyslových firem. Studium související fyziky a informatiky tak poskytuje nejen intelektuální uspokojení, ale i komerčně uplatnitelné znalosti," zdůraznil garant a zároveň jeden z vyučujících předmětu dr. Jakub Mareček z Centra umělé inteligence (AIC) FEL ČVUT.

Mareček a další přednášející posluchačům a posluchačkám vysvětlí například základy kvantové mechaniky pro nefyziky či rozdíly mezi výpočetními složitostmi klasického a kvantového počítání. Účastníci a účastnice kurzu se také seznámí se základními kvantovými algoritmy a tím, jak se liší od algoritmů klasických. "Prakticky si studenti vyzkouší využití simulátorů kvantových počítačů i skutečných kvantových počítačů IBM dostupných on-line. Zvláštní důraz je kladen na problematiku zrychlení, které mohou kvantové počítače poskytnout," popsal Mareček.

Kurz se bude konat každý pátek – přednášky od 9:15 do 10:45, následná praktická cvičení pak mezi 11:00 až 12:30. Podrobné informace o programu kurzu najdete zde . Předchozí zkušenost studentů a studentek s teoretickou informatikou nebo kvantovou fyzikou podle Marečka není nutná, měli by však mít za sebou matematiku v rozsahu povinných předmětů bakalářských programů – základy lineární algebry, teorie pravděpodobnosti a matematické analýzy.

Dr. Jakub Mareček vede výzkumnou skupinu Optimalizace v AIC FEL ČVUT (AIC). Tým kromě akademických projektů pracuje právě i na kvantovém počítání pro přední finanční instituce, například Fidelity Investments a HSBC. Mareček je také spoluautorem nejpoužívanějšího open-source balíku pro kvantové počítání qiskit.org a v minulosti se podílel na vedení komunity kolem kvantového počítání u IBM Research. Druhý přednášející v kurzu a Marečkův kolega ze skupiny Optimalizace, dr. Johannes Aspman, studoval kvantovou teorii pole na Trinity College Dublin. Třetí lektor, dr. Georgios Karpas , od loňského srpna vede výzkum ve kvantovém počítání u banky HSBC, dříve taktéž působil v Marečkově týmu na FEL ČVUT. Taktéž Karpas studoval kvantovou teorii pole na Trinity College Dublin.

Předmět: Kvantové počítání

Místo: Katedra počítačů FEL ČVUT, Karlovo náměstí 13, Praha 2

Čas: Pá 9:15 - 10:45, 11:00 - 12:30


31. 1. 2023; zakazka.cz

Stovky přednášek pro více jak 12 tisíc studentů: T-Mobile se stal partnerem projektu Technologická gramotnost

Kyberbezpečnost, elektromobilita, emise skleníkových plynů nebo třeba umělá inteligence.Projekt Technologická gramotnost, jehož partnerem se nově stala společnost T-Mobile, přibližuje studentům středních škol moderní technologie a snaží se zvýšit zájem o technologické obory. V letošním roce se iniciativa se svými přednáškami rozšíří i na základní školy a plánuje oslovit více než 12 000 dětí po školách v celé ČR.

Projekt Technologická gramotnost si klade si za cíl motivovat studenty k zájmu o moderní technologie, jejichž význam i v běžném životě neustále roste. Reaguje tak mimo jiné na snížení počtu studentů technických oborů, kterých podle ČSÚ během posledních deseti let ubylo o 37 %. Na potřebu vzdělávání v oblasti technologií se významně zaměřuje i T-Mobile, který se od letošního roku stal partnerem projektu.

"Naše vzdělávací aktivity se dlouhodobě soustředí mimo jiné na rozvoj digitálních dovedností u žáků základních škol a jsme proto rádi, že můžeme podpořit projekt, jakým je Technologická gramotnost. Věřím, že společně můžeme děti nadchnout pro technologické obory, které pro ně budou v budoucnu klíčové," dodává Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile.

Přednášky pro studenty i širokou veřejnost

Iniciativa technologická gramotnost se zrodila v roce 2021 na půdě Fakulty elektrotechnické pražské ČVUT, jejíž studenti jsou zároveň lektory projektu, a za rok svého fungování už zvládla navštívit 192 středních škol po celé ČR. Bezplatné lekce se zaměřují na novinky z oblastí elektromobility, umělé inteligence, kyberbezpečnosti, 5G a internetu věcí (IoT). Navazující program pak nabízí i speciální vzdělávací portál, kde se studenti mohou blíže dozvědět o dobývání vesmíru, kryptoměnách, blockchainu, 3D tisku, inteligentních budovách, robotice a dronech, logistice a vývoji hardwaru a softwaru.

"Technologie se velmi dynamicky vyvíjejí, proto je pro firmy jako T-Mobile zájem mladé generace klíčový. Dlouhodobě spolupracujeme s řadou vysokých škol a projekty podobného rázu jsou nám tak logicky velmi blízké. Vnímáme naši roli jako pomoc při vytváření prostředí, které bude pro studenty dostatečně podnětné, například ve formě stáží. Jde o to, aby vzdělání v oboru technologií nevnímali jako příliš složité, a aby si také dokázali představit široké spektrum zajímavých oblastí, které pokrývá. Věřím, že je umíme nadchnout, řada z nich má o technické pozice u nás zájem i po ukončení studia," uvádí Vladan Pekovič, ředitel technologií a IT společností T-Mobile a Slovak Telekom.

V uplynulém roce proběhly také přednášky na konferencích, výstavách a studentských akcích i BVV strojírenském veletrhu, který nabídl možnost oslovit celým konceptem Technologické gramotnosti širokou veřejnost.

"Ačkoliv jsou přednášky koncipované primárně pro středoškolské studenty, měli jsme možnost si v praxi ověřit, že jsou uchopitelné i pro širokou veřejnost. Samozřejmostí je také to, že náplň lekcí aktualizujeme podle novinek ze světa technologií. Zpětná vazba účastníků nám dokládá, že naše práce má smysl – 12 % studentů potvrdilo, že jim naše přednáška změnila pohled na moderní technologie," doplňuje Tadeáš Salaba z Technologické gramotnosti.

Letos by lektoři se svými přednáškami měli obsáhnout 125 středních a 100 základních škol a zacílit tak na více než 12 000 studentů. Školy si bezplatnou přednášku mohou objednat na webu

O společnosti

T-Mobile je největší operátor v ČR, který poskytuje mobilní služby již 6,3 milionům zákazníků. Neustále inovuje a rozšiřuje mobilní infrastrukturu a jako digitální leader T-Mobile zásadně přispívá digitalizaci Česka budováním a rozvojem optické infrastruktury s cílem naplnit svou dlouhodobou vizi o Propojené zemi. Na průmyslovém využití 5G sítí T-Mobile spolupracuje s předními českými a moravskými technickými univerzitami, na nichž buduje privátní kampusové sítě. Společné projekty v podobě inovačních hubů a testbedů pak cíleně podporují digitalizaci firem, startupy a rozvoj inovačního prostředí v ČR.

Zdroj zprávy: T-Mobile


31. 1. 2023; brnenskadrbna.cz

ČEZ bude muset platit víc na jaderné úložiště. Peněz na účtě je zatím sotva třetina

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Text byl původně publikován na webu Ekonews, který zároveň vydává podcast. Všechny díly si můžete poslechnout zde. Podcast Ekonews vychází minimálně dvakrát do měsíce. Moderuje ho Martina Patočková a Veronika Němcová. Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit.

"Do ceny hlubinného úložiště se stejně jako do všech staveb promítá situace v ekonomice, například růst cen energií, stavebních materiálů či služeb. Odhadovaná platná částka je 130 miliard a samozřejmě dojde k její aktualizaci," uvádí za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mluvčí Martina Bílá. Zdůrazňuje přitom, že jde o cenu za přípravu úložiště, výstavbu, sto let provozu a uzavírání, nikoliv jen za samotnou stavbu.

Není to jediný odhad nákladů, který existuje. Na základě dat z roku 2017 spočítali experti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze výdaje spojené s hlubinným úložištěm na téměř sto miliard za dnešních podmínek a na 152 miliard, pokud vzniknou nové jaderné zdroje. Vyšší suma počítá s tím, že přibudou dva jaderné bloky.


Čím více odpadu, tím větší úložiště


Zmíněných 130 miliard korun, se kterými operuje správa úložišť rovněž počítá s novými jadernými zdroji, a to dokonce se třemi. Odhad přitom vychází z dat z roku 2011 a z dnes již neaktuální Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

"Částka 129,7 miliardy korun není nic nového a nezahrnuje inflaci ani další změny," uvádí energetický expert Edvard Sequens ze společnosti Call – Sdružení za záchranu přírody, která je členem Platformy proti hlubinnému úložišti.

Právě od počtu reaktorů vyrábějících jadernou energii se přitom částečně odvine cena úložiště. Čím více bude reaktorů, tím více bude jaderného odpadu. "Nové jaderné zdroje podstatným způsobem navyšují množství produkovaných radioaktivních odpadů, významně prodlužují dobu provozu úložišť a vyvolávají potřebu dodatečných investic na zvýšení jejich kapacity ve srovnání s variantou, kdy nové jaderné zdroje nejsou realizovány," uvádí analýza ČVUT.

"Hlubinné úložiště je v tuto chvíli dimenzováno podle Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem na šest stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně pro šedesátiletý provoz a dále pro tři nové jaderné zdroje, který vychází ze Státní energetické koncepce," říká Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Přistoupí-li Česko k větší výstavbě, bude to podle něj zohledněno i při dimenzování úložiště.


Každý stát staví déle a za víc peněz


Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dokonce začal mluvit o čtyřech nových reaktorech. To jsou ale zatím plány na papíře, běží pouze výběrové řízení na jeden nový jaderný blok v Dukovanech.

Z posledních zkušeností v cizině vyplývá, že vybudování nových jaderných bloků obvykle stojí více, než se plánovalo, a dokončeny bývají později. Loni spuštěný finský reaktor Olkiluoto 3 nabral zpoždění dvanáct let a cena skoro čtyřikrát překročila tu plánovanou.

"Zatím bylo rozhodnuto o stavbě jen jednoho reaktoru v Dukovanech, takže korektní by bylo mít spočteny náklady na hlubinné úložiště pro tuto variantu," míní Sequens. Česká vláda má o tom, s kolika reaktory počítá, rozhodovat během půl roku.

Na to, že vláda a jednotlivé státy neumějí dobře propočítat náklady na jaderná úložiště (dosud žádné nefunguje a nejblíže spuštění je to finské za dva roky, pozn. aut.), upozorňuje Zpráva o jaderném odpadu ve světě z roku 2019.

"Vlády řádně neodhadují náklady na vyřazování z provozu, skladování a likvidaci jaderného odpadu kvůli zásadním nejistotám. Mnohé vlády při odhadech nákladů vycházejí z přehnaně optimistických diskontních sazeb a zastaralých dat, což vede k závažným výpadkům financování nakládání s odpady," uvádějí její autoři s tím, že dosud žádná země neodhadla náklady přesně. Budou tak muset pokrýt mezeru mezi zajištěnými finančními prostředky a odhadovanými náklady.

Náklady na výběr, výstavbu a provoz úložiště nerostou přímo úměrně výši produkovaného odpadu. Část takzvaných fixních nákladů se rozpočítává na větší objem uskladněného materiálu. Podle expertů z ČVUT vzrostou náklady na výstavbu úložiště o 27 procent, zatímco odpadu přibydou skoro tři čtvrtiny.


Peněz zatím není ani třetina


Náklady na jaderné úložiště od výběru lokality přes přípravu stavby, příspěvky obcím až po jeho stoletý provoz a monitoring se mají platit z takzvaného jaderného účtu. Na něm je zatím necelá třetina momentálně odhadovaných nákladů. Ke konci loňského roku šlo o 36,4 miliardy korun z poplatků primárně od polostátní energetické společnosti ČEZ jako výrobce jaderné energie.

Podle atomového zákona odvádí ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu jaderné energie 55 korun. Tato cena platí od roku 2017. Tehdy se při schvalování atomového zákona jednalo o ceně 80 korun za Mwh, kterou navrhovala vláda spolu se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Přijat byl ale pozměňovací návrh sociálně demokratického poslance Jana Birkeho s nižší sazbou.

Nyní jde o to, o kolik se bude muset poplatek zvýšit. Z analýzy Fakulty elektrotechnické ČVUT vyplývá, že bez nových jaderných zdrojů peníze na jaderném účtu nebudou stačit. "Pokud by nedošlo k jejich výstavbě, pak by současná výše poplatku 55 Kč/MWh nebyla dostatečná pro pokrytí všech budoucích nákladů systému nakládání s radioaktivním odpadem," uvádějí její autoři. Nové zdroje totiž budou znamenat více peněz z poplatků, čímž se zalepí i stávající díra ve financích. Ve variantě bez nového reaktoru by měl poplatek podle analýzy činit 78 Kč/MWh. Zároveň by mělo ale pravidelně docházet k jeho valorizaci.


Zvýšení poplatku má vyřešit novela zákona


"V každém případě je nutné pravidelně navyšovat poplatek o inflaci. To je možné realizovat vždy za období cca tří až pěti let, kdy by se poplatek navýšil o kumulovanou inflaci. Ponechání výše poplatku v konstantní výši po delší dobu by opět navyšovalo riziko deficitu prostředků v budoucnosti," uvádí analýza.

Spoluautor práce Jaroslav Knápek uvádí, že aktualizaci výše poplatku je vhodné provést ve vazbě na aktualizaci koncepce, která řeší výdaje celého systému nakládání s jaderným odpadem a z energetické koncepce zároveň přebírá plány ohledně nových reaktorů a výroby elektřiny. "Je zřejmé, že výdaje na budoucí ukládání vyhořelého jaderného paliva se zvyšují. Předpokládám, že aktualizované odhady by měly být k dispozici v nejbližší době," dodává Knápek s tím, že ČVUT aktualizovanou analýzu nemá a se SÚRAO aktuálně nespolupracuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že novelu atomového zákona i s úpravou poplatku mířícího na jaderný účet připravuje. Žádné další podrobnosti ale nesdělilo.

"Předpokládáme navýšení pravidelného poplatku všech původců na jaderný účet v kontextu vývoje cenové hladiny. O tom, jakým způsobem k navýšení dojde, je předmětem diskusí v rámci přípravy novelizace atomového zákona," uvádí Vošahlík z tiskového odboru ministerstva průmyslu. A dodává, že gestorem atomového zákona je Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ten by prý měl vědět detaily ohledně novely.

"Stanovení výše poplatků nespadá do naší kompetence. Můžeme jen obecně říci, že o připravované novele víme a v připomínkovém řízení budeme posuzovat, zda poplatky umožní zabezpečit radiační ochranu a jadernou bezpečnost při nakládání s radioaktivním odpadem," uvádí však za úřad Lenka Babická z oddělení strategie.

"V současné době probíhají analýzy pro aktualizaci sazby poplatku v souvislosti s inflační situací," dodává k tomu mluvčí SÚRAO Martina Bílá.

Martin Schreier z tiskového odboru ČEZu k plánované valorizaci uvádí pouze to, že budou "respektovat veškeré povinnosti plynoucí z případné novely atomového zákona a další platné legislativy ČR". Dosud podle něj ČEZ na účet od roku 1997 poslal 35 miliard korun.


Rychlejší výstavbu zatím nikdo nebere v potaz


Dalším faktorem, který ještě není v nákladech na budování hlubinného úložiště zohledněn, je urychlení výstavby podle evropských pravidel taxonomie. Ta byla přijata loni a podle nich by mělo být úložiště hotovo do roku 2050. Původní termín byl 2065. Tato změna nic nemění na celkových nákladech, ale spíše na jejich rozložení v čase a dřívější potřebě peněz.

"Pokud dojde k urychlení zprovoznění úložiště o celých patnáct let, bude se utrácet rychleji, tím pádem se méně nastřádá a méně také získá z operací na finančním trhu," míní Edvard Sequens.

Vošahlík však namítá, že peníze na výstavbu hlubinného úložiště na jaderném účtu budou i za stávajícího nastavení poplatků a urychlení celého procesu. "Důvod, proč hovoříme o navýšení poplatků, je právě i budoucí zajištění provozu. Platí princip, že výdaje na ukládání radioaktivního odpadu musí být vyrovnány příjmy jaderného účtu, tedy především z poplatků původců a z výnosů z investování," vysvětluje Vošahlík.


Procenta z nákladů i pro obce


Do odhadované sumy nákladů, které má stát hlubinné úložiště, patří i příspěvky pro dotčené obce. Ty dosud dostaly jednorázově dvakrát po milionu korun, do budoucna má jít o větší peníze.

"Když přišly první peníze asi v roce 2016, já si to nepamatuju přesně, tak všech šest obcí z naší lokality jim je poslalo zpátky. Řekli jsme jim, že to bereme jako úplatek a nechceme je. Ale oni nevěděli, co s nimi, tak nám je zase poslali zpět," vzpomíná starosta Velkého Boru v lokalitě na Klatovsku Václav Zábranský. Peníze si tedy daly podle něj obce zvlášť na účet a nesahají na ně.

Další finance by mohly obce dostat už letos, kdy se mají začít schvalovat ve všech čtyřech vybraných lokality takzvaná "průzkumná území". Takový status musí schválit ministerstvo životního prostředí a je nutný kvůli tomu, aby v místě mohly začít průzkumné práce včetně vrtů. Na základě průzkumu se pak určí, která lokalita je nejvhodnější.

Za to, že v katastru bude průzkumné území, obdrží obce 600 tisíc korun ročně a další peníze na základě toho, kolika metrů čtverečních se průzkum dotýká. V první fázi si tak každá přijde dohromady na miliony korun ročně. Peníze tak dostanou i obce, kde nakonec úložiště nebude.

Ve finální lokalitě, kde se hlubinné úložiště vybuduje, budou mít obce nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu. Peníze určené pro obce tvoří ale jen necelé jedno procento toho, co bude stát celé úložiště.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.


31. 1. 2023; iDNEs

Humanoidní robot je nejtěžší stroj, o jaký se pokoušíme, říká odborník

Přeji krásný den Matěj Hofman, vedoucí skupiny humanoidní robotiky z českého Vysokého učení technického je s námi dnes ve studiu rozstřelu zpravodajského webu iDNES. Cz přeji dobrý den. Dobrý den. Tak šéf Tesly Elon Musk představil světu zkraje října humanoidního robota pojmenovaného optimismus a o němž v minulosti prohlásil, že by měl zastat nudnou práci. To je jako z Čapka, to je jako z Asimova roboti, jejichž vizáž značně připomíná člověka, veřejnost stále fascinují. Pane doktore, kdy se stanou vlastně podle vás běžnou součástí našich životů?

Já si myslím, že vlastně ani nevím, jestli to opravdu skutečně nastane, tak humanoidní roboti jsou vlastně takový milník je to vlastně ten nejtěžší, řekněme, stroj, jaký se snažíme postavit.


A.


Ta vize, že by vlastně ta vize, která to žene dopředu, je možná, že ten jednou budou u nás v domácnosti, že třeba až my budeme staří, tak nám budou dělat asistenty, a to je, řekněme, to asi ten hlavní aplikační scénář, ale ty roboti jsou vlastně v současné době za prvé toho nejsou schopní. A za druhé vlastně jsou strašně jsou strašně drazí, a takže vlastně v příštích třeba 10 20 letech si nemyslím, že to nastane. A otázka, jestli to vůbec nastane, protože ta alternativa vždycky je, že budeme mít jednoúčelové roboty na jiné úkoly, takže ten humanoidní robot, který opravdu zastane vše je vlastně taková vize, která nevím, jestli skutečně naplní.


Mně ti humanoidní roboti přijdou takový trochu zvláštní vlastně zbytečný, proč by měli vypadat jako člověk, když nedělají, když nedělají nic, dejme tomu, lidského lidského ano, v tom smyslu té činnosti, ale vlastně je to podřadná práce, proč by měli vypadat jako lidé, proč je vlastně plánujete jako lidi?


No, tak ta hlavní motivace je, že vlastně my nechceme přizpůsobovat to prostředí těm robotům, ale pokud jim to mluvíme o tom asistentovi v domácnosti, tak to naše prostředí přirozeně počítá s námi. Počítá s nějakou výškou počítá s tím, že dokážeme překročit schod počítá s tím, že máme třeba výšku, já nevím, metr 40 m 70 to znamená, dosáhneme na stůl, dosáhneme na zem. A přirozeně člověk, které má, který má na čtyři robot, který má naši formu, tak se v tomhle tom prostředí dokáže pohybovat. Samozřejmě, že roboti třeba na kolech mají spoustu výhod je to jednodušší nespadnou, ale pokud máme prostředí, máme dům se schody z Prahy, tak je to problém, čili vlastně ta hlavní motivace je nepředělávat. Náš byt, ale udělat robota, který jako my tam dokáže existovat.

Takže je to praktické není. To z toho důvodu, že bychom byli zpovykaní a zmlsaní a chtěli bychom mít vedle sebe parťáka, který vypadá jako my.


No, tak vlastně ta jedna věc je ta praktičnost, řekněme, fyzická v tom prostředí. A další věc je ta komunikace. A my jsme vlastně zvyklí komunikovat spolu, to znamená komunikovat s člověkem, který se na mě dívá, který má mimiku, který dělá gesta. Je pro mě přirozené. To neznamená, že se nejsem schopný komunikovat s tabletem nebo tak, ale vlastně je to opravdu to, čím nám tím jdou vstříc, že nám to přirozeně interpretuje, takže to jsou asi hlavní dva důvody, že vlastně naše prostředí a komunikace.


No, když se vrátím k tomu optimovi, je to opravdu tak velký zvrat. Ono, když to prezentoval Elon Musk, všechno co prezentuje, tak to je velký zvrat a je to, je to velká marketingová událost, ale je to spíš marketing, anebo je to opravdu velký zvrat ve vývoji.


Upřímně já, když jsem to sledoval, tak vlastně jsem tím byl hodně zklamán. Já zrovna učím předmět humanoidní robot nebo roboti, kteří vlastně, kde probí tu historii, takže vlastně třeba v Japonsku tam to začalo tak má třeba na univerzitě v baseda v Tokiu byl robot babian v sedmdesátých letech, který taky dokázal chodit a zamávat. Pak samozřejmě Honda Asimo, že to jsou osmdesátá devadesátá léta a tyhle roboti toho vlastně ty jsou technologicky vlastně mnohem dál.


Samozřejmě dneska máme nějaké technologie, které je jednodušší třeba zabudovat, máme větší výkon výpočetní výkon, ale to, co ten robot aktuálně umí, je podle mě dost zklamání, obzvlášť, když to porovnáme třeba s Boston Dynamics Atlas a ta vize, jak on to prezentuje, že to vlastně bude vyrábět sériově za 20 000 USD a že nám to zastane veškeré činnosti. To je podle mě opravdu jako hodně drze tvrze.


Je to je to nesmysl, myslíte si, že tohle nemůže splnit to, co říká?


No já si myslím, že ne, no obzvlášť, jako když se podíváme na třeba na Boston dyamik, tak robota Atlas asi všichni nebo hodně lidí vidělo, tak třeba ten šéf bostony micsmarkbers. To je skoro roboty, který v osmdesátých letech začal vlastně s roboty, který třeba skákali na jedné noze, a to je jakoby tým opravdu jako inženýrů, kteří to tak řeknu, jako vědí, co dělají ty vlastně z toho maskova týmu, kteří prezentovali toho robota. To jsou taky vlastně kvalifikovaní lidi, to nemůžu říct, že ne, ale hlavně ta jejich představa, že umíme auto vyměníme kola za nohy a tohle to už všechno zrecyklujeme a bude to fungovat humanoidní robot, který transformuje ekonomiku. To si myslím, že je opravdu čistá iluze.


Co tedy dnes humanoidní robot možná nějaký takový robot, kterého máte tady za sebou, co už zvládá? Takový ten nejlepší na světě?


Ten jo, no tak pokud jde o tu nějakou jako mobilitu, jak se dokáže pohybovat, tak ten post ten dynamic Atlas, tak ten jo, ten umí běhat, skákat prostě v nějakém komplikovaném terénu. Tam je potřeba říct, že vlastně to je opravdu jako vyladěné naprogramované týmem jako super inženýrů, ale ten robot není jakoby autonomní nebo neučí se. Ono teda to není jakoby, že jo, veřejně publikován, oni nepublikují články, jak je to přesně udělané, ale my se domníváme, že prostě to opravdu jakoby vyladili na základě toho, co robotika dnes umí, kam dospěla, ale jako tam je nějaká komponenta nějaké autonomie učení tam prostě oni to vytuní a ono to skáče, tak v tomhle tom oni jsou jako určitě nejdál. Pak samozřejmě dělají se roboti, kteří nějak komunikují, tak se robot peper, nebo to a tam se používají technologie na rozpoznání řeči atd. určitě není robot, který by to jakoby uměl všechno. A ty humagenní roboti mají ten potenciál, že by vlastně toho zvládli strašně moc, ale v tom je jakoby i pro nás vědce to zajímavá platforma, že můžeme kombinovat ty věci, ale typicky vlastně jsou k dispozici ty jednotlivosti. To znamená robot dělá salto, robot chodí robot, já nevím, vaří palačinky, ale neexistuje vlastně je to hodně vždycky specializované na tu činnost, na kterou ho ten daný tým vyladil.


Aby byl jeden robot, který by uměl všechno to, co zatím není, to není to je příliš komplikované. To je za jak dlouho něco takového. Asi dokážu představit a on to vlastně Elon Musk tak trochu slibuje, že bych měl takového parťáka doma v jednopatrovém rodinném domku, aby mi doma uklízel, aby mi vařil, aby, dejme tomu, pral žehlil, kdy tohle je reálné.


No, možná to můžeme jako tenhle ten asistent v té 20 to je určitě ta vize, a když si vezmete třeba robota peper, tak on s vámi komunikuje, můžete s ním třeba hrát nějakou já nevím, kognitivní hru, nějaký trénink. On vám může třeba připomenout, že si máte vzít léky, když mluvím teda teď o těch, řekněme, seniorech, který budou mít doma toho asistenta. Můžete třeba použít ten jeho tablet, že vaše děti skrze něj budou s vámi telefonovat, může třeba přejet z místnosti do místnosti a podívat se, jestli jste v pořádku, tak to si myslím, že vlastně už jakoby umíme.


To už umí.


Ale jako ta fyzická práce, to znamená, něco vám spadne robot vám to podá robot vám uvaří robot naplní myčku. To si myslím, že je opravdu těžké.


A tak to zatím ne.


To nemá za jak dlouho na univerzitě v Karlsruhe tam vlastně mají nějak robota armar, to už je asi čtvrtá generace, který třeba ho právě trénuje, ať vyndává ty věci z myčky, a tak. A vlastně to pořád jakoby neumí moje pořád mu to padá, no jako, že moje prostě třeba dcera, když jí byly tři roky, tak to zvládla určitě lépe, než to zvládne teďko ten robot.


Takže to je opravdu vzdálená hudba budoucnosti.


Ne, já si myslím, že vždycky, když se opravdu zaměříme jenom omezené prostředí, robot zná nádobí, má to dávat do myčky, tak to ten tým inženýrů dokáže udělat, ale jako ta všestrannost, kterou jako my máme, tak to je opravdu to nejtěžší.


A co by tedy vy jste to vyjmenoval a řekl jste to, že vlastně by to mohli být roboti, kteří by byli vhodní pro seniory třeba pro péči o malé děti, když si potřebujeme skočit nakoupit, ale co by všechno takový humanitní robot měl umět, měl by umět třeba i řídit. Měl by umět chodit za nás do práce. Měl by skvěle komunikovat, měl by to být svébytný tvor, dejme tomu, takhle nerad používám s nějakou vlastní umělou inteligencí, který má své vlastní kognitivní schopnosti a rozhoduje se sám.


No, tak, kam až ty.


Ty vaše vize, protože když to učíte, tak, kam až ty vaše vize jdou.


No tak, když to vezmu jakoby od sebe, tak my máme toho robota dítě humarodního robota aka. A my vlastně se zabýváme primárně tím, co se to dítě naučí v prvním roce života, a to jsou ty základní věci třeba, když tady vidím tu sklenici, tak, jak si jí mám podat, to zní pro nás jako triviálně, ale tomu dítěti to trvá třeba čtyři měsíce, než se to naučí, a to je něco, co my vlastně opakujeme s tím naším robotem, to znamená, že my jako mentálně s naším dětským robotem jsme na úrovni, řekněme, prvního roku života, a to je pro nás velká výzva. Děláme to tak záměrně, protože to děláme jakoby od základu, že opravdu on by se to měl naučit tak, jak se to naučí to dítě. Pak samozřejmě můžeme ty věci nějak jakoby přeskakovat a místo toho, že ho to necháme se to naučit, tak ho vlastně naprogramujeme, a to je to, čeho jsem mluvil, že vlastně někdo naprogramuje, aby vyndával věci z myčky, ale to je vlastně to není ta pravá autonomie, protože ho to někdo vlastně jakoby naučil.


My se tím pádem dostáváme k tomu, co děláte na ČVUT vy. Představte nám ty vaše roboty. Už jednoho jste zmínil, je to robot velikosti lidského dítěte, pokud se nemýlím, to ale není robot, kterého byste sami sestrojili, to je nějaký prototyp, který, který asi existuje a vy ho učíte. Je to tak.


Ano, tak to je robot icup, který pochází z italského Janova, kde jsem teda měl možnost tři roky působit a teď jsem měl to velké štěstí, že jsme ho mohli pořídit do Prahy. Je to velikost čtyřletého dítěte, to, znamená, to tělo je do té míry, do, jaké je to možné vlastně strojařský, tak je to vlastně opravdu, že má stejné tvary a stejné klouby jako má čtyřleté dítě. Má dvě oči, co je na něm unikátní je, že má tu kůži citlivou po celém těle k tomu možná se ještě ještě dostaneme. Je to vlastně taková, není to sériová výroba. Vlastně je to ruční výroba, náš má sériové číslo 47 to znamená těch robotů je na světě 47 teď už jich asi bude 50 náš je rok starý. A v Janově vlastně dostávají objednávky a především od univerzit výzkumných institutů a zhruba tak čtyři do roka tam vlastně sestrojí.


Tak vy jste zmínil tu kůži, to je asi to nejzajímavější, protože tím jste unikátní vy na ČVUT, že vlastně jako jediný na světě dokážete simulovat dotyk jakoby lidskou kůži, tak vy to máte tady před sebou. Vysvětlete nám to, o co vlastně jde a proč to děláte, mě by zajímalo, proč takový robot potřebuje cítit.


Jasně. No, takže ten robot Aika vlastně on už takový.


Se můžeme podívat i na obrázky, máme určitě záznam. Půjdou tady půjdou tady vedle nás nějaké záznamy, tak povídejte.


Takže robota vlastně, když ho ten robot vlastně má, řekněme, historii asi dvanáctiletou a před zhruba šesti lety vlastně byl projekt, který taky byl koordinovaný z italského Janova, kde vlastně mu tu kůži vyvinuli. To znamená dnes, když si tohohle robota koupíte, tak už přijde s tou kůží.


A to je ta kůže, to jsou ty na těch záběrech ty tmavé části.


No a tohle je teda robot nao, to je malý robot vlastně od aldebara dnes softbaing robotix. A my předtím, než jsme vlastně získali prostředky na robota icup, tak jsme vlastně koupili si robota nao, který je mnohem jednodušší menší a levnější. A já jsem ho vlastně přivezl do toho italského Janova a nechal jsem ho potáhnout tou kůží, která je normálně na robotu icup, takže tohle je vlastně jediný nao na světě, který má tady tu i hrabí kůži. Mají teda dokonce i na obličejikeup nemá a je to teda ta kůže vypadá takto či vlastně pod tou černou částí nebo na icabovi našem pod tou modrou částí. Co vlastně takováhle trojúhelníčky tohle je nějaká deska plošných spojů, která je ohebná, protože jo, ty.


To jsou čipy klasické nebo tam je.


No vlastně tady je vždycky jeden čip, tohle je teda deska plošných strojů, která je ohebná a tohle jsou ty jednotlivé kolečky, jsou jednotlivé senzory. To, znamená, to je to prostorové rozlišení, který ten robot má. Ono to přichází v takovýhle jako pláststvích, oni z toho vystřihnou vlastně, když to, řekněme, budou chtít robotovi na předloktí, tak vystřihnou nějakou část. Já vlastně tady mám v ruce ten zbytek, tak si představte, že tohle vlastně na tom robotovi třeba na jeho předloktí. Je to ohebné, takže vlastně můžeme pokrýt jakoukoliv jakýkoliv tvar. A důležité je, že vlastně všechny jsou jakoby v jedné sběrnici tzn, já to pak připojím jenom na jednu destičku a můžu vyčítat vlastně z celé té kůže, protože kdybych měl mít každému ke každému senzoru zvláštní drát, tak to by byl velký velký problém, takže takhle to zhruba funguje.


A když se toho dotknu, tak vlastně on nějakým způsobem zjistí, je to těžké takhle o tom mluvit, že by icup něco zjistil, ale prostě ty přístroje zjistí dotyk je to tak.


Určitě vlastně zjistí tlak na ten jednotlivý senzor, není to binální, je to vlastně má to asi osm bytové rozlišení opravdu úměrné tomu tlaku, který jste na něj vyvinul.


Takže když to bude větší tlak, tak on ucítí, že je to větší tlak, když menší třeba jenom pohlazení, tak pozná, že je to pohlazení.


Ano, ano, což je zajímavé právě pro nějakou třeba sociální interakci.


Určitě k tomu se k tomu se dostaneme, a to potom je vysláno, kam my máte vedle toho robota nějaký počítač, který to, který to zaregistruje.


On má vlastně v hlavě má počítač, který vlastně jednak ovládá ty motory a jednak vlastně z celého těla snímá ty senzory, to znamená, včetně teda zraku sluchu, ale právě i tu kůží. To znamená vlastně oni mají nějaké svoje identifikátory, to znamená, jemu to přijde, on pak má nějaké může to zobrazit jako, co se mu rozsvítilo. A takhle už to vlastně jakoby řeknu, když řeknu přijde z té výroby, ale my teďko vlastně se snažíme jako jako vlastně to dítě, když se narodí, tak představte si, že vidí, že cítí, že slyší, ale vlastně to jsou takové nezávislé světy. On to ono to nemá propojené a my vlastně s tím icabem simulujeme podobnou situaci, že on by se měl naučit vlastně ty vztahy mezi viděním a hmatem a vlastně naučit se ty základní věci.


To znamená, on má nějakou vlastní umělou inteligenci autonomii.


Že ho učíte tak.


My vlastně opravdu hodně jako inspirujeme tou, řekněme, kognitivní neurovědou a psychologii spolupracujeme přímo s psychologii a vlastně koukáme se, jak to děti v tom třeba po mým půlroce, jak ten vývoj probíhá. Jsou teda známy samozřejmě věci i o mozku. A my vlastně děláme algoritmy, které jsou tím nějak omezené inspirované, to znamená třeba typicky nějaké umělé neuronové sítě, kde se podíváme tak na základě toho, co dnes neurovědci vědí, by to mohlo fungovat nějak takhle, takže zapojíme nějakou umělou neuronovou síť, která se tyhlety věci si to propojuje, to znamená, že ona se naučí třeba, jak souvisí na začátku třeba náhodně hýbe rukou ten robot. A tohle vidí tu sklenici, pak se tý sklenice dotkne a tam vlastně by měl nastat moment učení, když dojde k nějakému propojení té zrakové a vizuální a hmatové informace.


Aha, takže tady je vlastně ten hmat je důležitý pro to, abyste viděli, jak citlivě třeba zvedat nějaké předměty, jak citlivě se někoho dotknout. A vy vytváříte ten algoritmus, aby si to ten robot, dejme tomu, do budoucna a i další roboti pamatovali, aby, aby takhle jednali, aby se takhle chovali dál. Je to tak.


Ano, tak my vlastně, jakoby se snažíme jenom nastavit podmínky, které se snažíme, aby třeba nějak odpovídali tomu, co asi tak novorozenec jakoby může mít v hlavě, když to tak řeknu. A ten zbytek by si měl ten robot prostě doučit doučit sám třeba právě z těch korelací v tom světě, to znamená, jak ty jednotlivé senzorické vjemy smysly jsou.


Propojen a učíte ho i třeba reakce na to, jak reagovat na pohlazení, jak reagovat na nějaký jemný dotyk na nějaké jemné šťouchnutí a takovéhle věci toho učíte, anebo to on si vytváří sám.


No tak vlastně tady ta sociální robotika, ta interakce člověka s robotem vlastně to se taky zkoumá a tam jako tam je to typicky vlastně naprogramované, že tam je opravdu tam jde o tu imitaci té správné komunikace těch správných emocí. To vlastně není něco, co on jako v sobě měl jakoby vlastního.


Takže tam už prostě jsou nějaké dané algoritmy. Tak a tohle mě zajímá, k čemu to je vlastně dobré. Mě napadá 1000 1000 věcí, k čemu je to dobré, ono je to asi dobré pro všechno, ale třeba takovýhle malý robot takovýhle malý Aika by mohl být nějakým společníkem. Třeba mě napadá autistického dítěte.


To zrovna zrovna robot aicap teda nevím, jestli se na to někdy používal, ale jsou jiné roboty, myslím, že i robot nao a například na univerzitě v hert forture v Anglii tam byl robot, který se jmenoval Kasper, tak oni byli s tím velmi úspěšný, že vlastně opravdu navrhli robota pro autistické děti, kteří s ním komunikovali, kteří na něj sahali, a tak. A tím, jak ten robot má velmi omezený ten repertoár vlastně těch emocí a toho, co dokáže ukázat, tak to opravdu s tím byli velmi úspěšní, že on byl vlastně v domovech těch autistických dětí a vlastně rodiče byli velmi spokojeni, že to opravdu pomohlo nastartovat tu komunikaci v těch autistickýchět.


Tak to je hodně zajímavé a kam až chcete ten váš výzkum na eicupovi dotáhnout, co by mělo být vlastně jeho cílem?


Já mám vždycky jakoby dva hlavní cíle. Mě opravdu zajímá, jak se vlastně vyvíjí ten dětský mozek a jak se naučí právě to dítě ty základní věci, jako si třeba podat tu sklenici a ten vývoj je v nějakým smyslu zdokumentovaný, jako že čtyřměsíční dítě to dokáže a dvouměsíční dítě to nedokáže. A ten mechanismus jako, co se ten mozek naučí, jak to přesně funguje, je opravdu neznámý, a přitom je to taková vlastně základní věc, takže my vlastně používáme na jedné straně toho robota jako model opravdu toho vyvíjejícího se dítěte a chtěli bysme vlastně přispět té psychologie neurovědě, abysme objasnili tyhle ty mechanismy. Aha, tak to jakoby ten jeden směr.


A tak zůstaňme u něj k tomu druhému se vrátíme, objevili jste tam něco.


No tak jako to je.


Nebo to bude součástí výzkumu, který teprve zveřejníte.


No, tak to samozřejmě jakoby běh na dlouhou trať to není, jako že najednou objevíme něco vlastně, že to je takové hodně hodně postupné vlastně každý, že já mám nějakou skupinu každý rok je prostě několik prostě kostiček puzzle, který, které nám k tomu přispívají. To znamená, jako tam směřujeme a věnujeme se tomu už posledních třeba šest let a některé věci jako tím jsme přispěli, tak třeba možná znáte takového toho homunkula vlastně je reprezentovaná kůže v našem mozku takový ten takový ten zkreslený panáček, který má velkej obličej velké ruce, tak něco podobného jsme vlastně vytvořili pro našeho robota. To znamená, my jsme ho stimulovali, že jsme na něj sahali a tady ta umělá neuronová síť si vlastně na základě těchhle těch stimulací vytvořila taky tady tu jakoby mapu v tom jeho mozku, která reprezentuje ten povrch té jeho kůže.


A a ta druhá část.


A ta druhá část je vlastně ta, ta aplikační, to znamená, k čemu je to jakoby dobrá technologie. A1 z těch věcí je vlastně ta jakoby ta samo kalibrace, to znamená, k tomu dítěti taky nemusí nikdo přijít a změřit mu, jak má dlouhé předloktí a dát mu to do mozku. To dítě si na to přijde samo a zatím roboty vlastně fungují tak, že opravdu ten tým inženýrů má nějaký strojař má nějaký kladmodel z toho tam prostě nakreslí ty věci změří ty věci. Někdo z toho vytvoří algoritmus, podle kterého vlastně ten robot se ovládá, a to samozřejmě stojí část peníze, když se něco změní, třeba se mu zablokuje jeden kloub, tak vlastně nic nefunguje najednou. A my vlastně chceme tím, jak se chceme, že se to ten robot učí jako ty děti, tak on bude vlastně mnohem samostatnější. On se dokáže jakoby, když to tak řeknu sám na kalibr a on se třeba na sebe podívá, sáhne na sebe. A z toho vlastně pozná, jak dlouhé, jak dlouho má paži.


To znamená má v sobě zabudovaný nějaký software, který tohle dokáže rozpoznat. A dalo by se to nazvat nějakou jakoby mini umělou inteligencí. Možná, že ne ani mini.


Tak jako umělá integence jakoby příliš široký pojem to v sobě má, jako určitě používáme nějaké metody strojového učení.


A když tohle se naučí ten jeden konkrétní robot, dokážete ten algoritmus z jeho hlavy přenést z jeho z jeho já nevím jádra nebo paměti přenést, aby se to zobecnilo.


Tak.


Aby se potom nemuseli všichni už učit to samé.


Jasně tak jedna věc, že teda těch aichabů je těch 50, tak ty vlastně to je vlastně Open sourcový projekt, to znamená, že vlastně my sdílíme, jak teda v konstrukci toho robota, což není to důležité důležité, že se sdílí ten software. To znamená, že oni, když v Janově nebo v Londýně nebo v sace vlastně udělají nějaký modul, který něco dělá, tak ho tam nahrají. A já ho můžu používat, to znamená, já se můžu soustředit na to, co nás zajímá, to znamená třeba, jak využít ten hmat. A my třeba nejsme tak dobří v tom vidění, takže my prostě použijeme modul, který kolegové v Janově otestovali udělali, takže já, když něco udělám, tak to vlastně té icup komunitě můžu nabídnout hned, protože oni mají stejného robota, tak v tom jakoby velká výhoda. Přenos na jiného robota po té algoritmické stránce jakoby možný je tzn, ale bude se to muset sám znovu naučit tím stejným algoritmem.


Rozumím je to učení prostě chcete donutit toho robota, aby se to sám naučil, ne, abyste mu vložili do hlavy něco konkrétního, a to je dobré to, že je to Open Source. To znamená, že, že vlastně vy všechno, co vy myslíte, tak dáváte, dáváte k dispozici, kolika týmům po celém světě.


No tak, řekněme, desítkám no.


Takže sdílíte to je to otevřený otevřený zdroj tedy, no a cílem celého tohohle je co?


No.


U těch ikapů.


No, hlavně to prostě jakoby hodně akceleruje ten vývoj, protože vlastně, jak jsem říkal, já opravdu třeba ten robot Janovi třeba skupina, která ho učí chodit, a to já bych jako moje skupina na tohle není jakoby talentovaná, takže bysme to nezvládli, ale můžeme to použít, takže to hodně jakoby zrychluje ten vývoj. Zároveň to vlastně pak umožňuje porovnávat přímo vlastně na té, jako, že je to taková sdílená platforma. V robotice je problém na rozdíl třeba strojového učení, tam všichni mají stejný dataset stejné obrázky a řeknou, já to rozpoznám na 95 % na tomhle datasetu v té robotice je problém, že každý, když má jiného robota, tak se hůř porovnává, který algoritmus je nejlepší, takže když máme platformu, kterou sdílí dobře 50 laboratoří, tak je to krok dopředu.


No musíme říct, že to vše probíhá na katedře kybernetiky fakulty elektrotechnické českého Vysokého učení technického, kolik vás vlastně je v tom týmu?


Můj tým teďko asi desetičlenný, tak mám sedm doktorandů dva post doky a pak samozřejmě máme studenty magisterské bakalářské, kteří na tom dělají třeba diplomové práce, a tak.


A vy jste zmínil, že je to několik týmů po celém světě. Intenzivně spolupracujete nebo nejvíce spolupracujete s stejným tím týmem?


Nejvíc asi logicky spolupracujeme s tím Janovem, protože tam za prvé teda aikabu mají asi pět. A za druhé jsem tam tři roky působil, takže.


Tady před sebou máte ještě jednu takovou formu, která, ale už vlastně je mnohem praktičtější. Nevím, jestli praktičtější, ale může mít rychlejší a mnohem mnohem intenzivnější využití v praxi, o co vlastně jde.


No, já jsem vlastně zatím o té samo kalibraci, ale další věc, ke které ta kůže je vlastně hodně důležitá je vlastně bezpečná interakce člověka s robotem. Dneska třeba i právě v průmyslu je ten trend těch kolaborativních robotů, to znamená roboty, které nejsou za plotem, ale které třeba každý robot je lepší než já v tom, že je třeba rychlejší unese. Víc je přesnější. Já zas třeba jsem šikovnější, takže vlastně se teďko staví pracoviště, kde robot není oddělen, ale vlastně přinese součástku zaměstnanec, něco vloží, zkontroluje, takže vlastně tam je důležité ale řešit tu bezpečnost. To znamená, nemůže to být jakoby hloupý těžký manipulátor, který nic nevnímá, který by mohl toho člověka zranit, tak tohle to, co je tady přede mnou, to je vlastně jmenuje se to erskin, to je vlastně jmenuje se to erskin, protože v tom je vzduch, je to vlastně, jak duše od kola, která, kde je vzduch pod určitým tlakem. A tady je nějaký procesůrek, který ten tlak dokáže velmi přesně změřit jeho změny. To znamená, když se toho dotknu, tak to jde přesně a rychle zaznamenáno a spolehlivě, takže vlastně oni tím ty nebezpečné manipulátory, které by nemohly s člověkem sdílet ten prostor tímhle tím obalí jako celé. A jakmile dojde k nějaké nečekané kolizi, tak robot může zareagovat. Nejjednodušší je tím, že prostě okamžitě zastaví. To znamená, vy vlastně z nebezpečného stroje tím uděláte stroj, který může s vámi.


Spolupracovat. My vlastně máme tu ukázku tady před sebou to je vlastně stroj, který to má už asi na sobě fj.


Ano, ano, tady zrovna na tomhle demu teda to nemá na tom uchopovači a tam vlastně zrovna tady ten kus, který mám, tak ten by patřil na ten na ten poslední kus. Tam vlastně vidíme, že když se toho dotkneme jemně třeba jenom prstem, tak ten robot okamžitě pozná a zastaví či tohle je takový nějaký jakoby jakoby průmyslový simulovaný úkol, že něco přenáší. A najednou tam vstoupí zaměstnanec a nesmí se stát z všeho žádný problém.


Chápu to správně, že už teď v tuhle chvíli je v provozu řada podobných robotů podobných strojů, ale jsou izolovány od zaměstnanců a nemůže tam docházet vlastně ke spolupráci mezi tím dělníkem mezi nebo mezi tím pracovníkem a tím strojem, protože by ho to mohlo zranit kvůli bezpečnosti práce.


Určitě, když se podíváte, já nevím, jak jsou vyráběny škodovky, tak prostě tam je opravdu striktní, tam jsou oplocenky tam ty striktně oddělené, prostě ty svářecí roboty tam prostě člověk nesmí přijít, protože ty roboty by to nevěděli, že tam ten člověk přišel a prostě by došlo k nehodě. A ty kolaborativní roboty to je, řekněme, věc posledních 10 let a je to rozhodně zatím menšina a je to složitější v tom, že někdo vlastně se musí jakoby podepsat za tu bezpečnost. To znamená, někdo musí posoudit tu bezpečnost téhle aplikace a říct OK, tak tady člověk může k tomu přistoupit ještě v tom je to jakoby těžší nasadit, ale je v tom jakoby velká flexibilita, protože opravdu ten člověk a robot se mohou doplňovat ve svých schopnostech prostě něco automatizovat. Plně to znamená, bude to dělat jenom robot, je někdy mnohem těžší, než budeme to dělat společně.


Máte už nějakou spolupráci s některými konkrétními podniky, které by o tohle měli zájem?


Určitě máme zrovna jeden projekt, který je financovaný ministerstvem průmyslu vlastně s firmousea z Chomutova, která, kde vlastně jí pomáháme vyvíjet takovouhle, když to tak řeknu kuchařku, když chci udělat takovouhle kolaborativní aplikaci, tak, jaké by měly být ty kroky, abysme mohli říct, že to je bezpečné.


Tohle.


Určitě bezpečné je tohle vlastně všechny takovéhle takováhle zařízení podle nějaké normy ISO nebo ČSN musí splňovat jako opravdu kritéria, že jako ten, že selžou, já nevím, v jednom z milionů případů, a to se velmi jako přísně testuje. Ty normy vlastně poskytují to vodítko třeba jakou silou do vás může robot vrazit, to je třeba 140 N jo, když to řeknu, a to je něco, co vlastně, když, pak to nainstalujete, tak vy znáte tu citlivost toho zařízení. Můžete to i naměřit přímo na té aplikaci na místě a můžete dokumentovat, že to prostě nepřesahujete. A pak můžete opravdu s klidem podepsat, že tohle je bezpečná aplikace.


To znamená, že na to existují normy už v České republice, to je jasné, že už by se to dalo dát do výroby přímo do výroby.


Tohle je produkt tohle je třeba produkt, který vyrábí firma ersky.


Myslím tím myslím tím už obalit nějaký konkrétní stroj nějakého konkrétního robota třeba ve škodovce, a to už to už jakoby funguje.


Oni třeba oblékají vlastně několik robotů týdně do tohohle, které jsou normálně nasazeny přímo ve výrobě.


Takže to už na to existují a řešíte tam nějaký etický problém, jestli ten robot má v sobě naprogramováno to, že raději ublížit tomuhle než tomuhle, když potřebuje uhnout, protože to se řeší u těch automobilních automobilů. Jestli, jestli chápete správně, co tím chci.


Říct rozumím, no tady si myslím, že tohle vůbec jako tohle jako vlastně velmi jednoduché zařízení tam je důraz na to, aby bylo stoprocentně spolehlivé. A jakmile dojde ke kontaktu robot zastavuje tam jakoby není žádné etické dilema, které bysme potřebovali řešit to je.


Důležité říci prostě. Slouží to k tomu, aby lépe spolupracoval robot stroj s tím člověkem jako takovým. Má to nějaký operační systém?


Tady ta kůže.


Nemyslím kůže, ale obecně to, co vlastně vy děláte na nějakém operačním systému na základě operačního systému, tohle funguje. Mě by zajímalo, jestli si prostě to můžu vzít jako do Windows třeba nebo do Linuxu nebo já nevím.


No jako my typicky většinu robotů běháme z nějakých důvodů na Linuxu, a to ale není to jako něco, co by bylo nějak jako extrémně extrémně důležité třeba robot icup teda. Já jsem to sám nezkoušel, ale ten je vlastně podporu má i pro Windows i pro Mekka, to znamená, že vlastně tam je nějaký my tomu říkáme midleware, který vlastně vám vlastně jakoby zakryje ty technické detaily a dávám nějaké rozhraní, s kterým přes, které s tím robotem komunikujete, a to je velmi často jakoby přes různé platformy, aby vás to neomezovalo.


Tak a víte, proč se ptám, protože některé ty systémy jsou trochu víc náchylné k virům, jestli třeba lze takového icapa napadnout virem, aby vám dělal nějaké psí kusy, jestli třeba to máte nějakým způsobem i takto ošetřené, když už jsem hovořil o té bezpečnosti, jestli by v takové fabrice bylo možné takovéhle roboty napadnout, aby ty těm dělníkům třeba ublížili.


To si na to nejsem určitě odborník, myslím si, že si to řeší jako typické bezpečné řešení je, že prostě třeba my máme naši laboratoř prostě jakoby roboti jsou vlastně odstřiženy od zbytku světa, jakoby nejsou na internetu, tak to je řešení, které jakoby, které je odolné. Určitě se to řeší v průmyslu z toho důvodu, že vlastně čím dál tím víc vlastně oni chtějí mít věci v cloudu čím dál tím víc vlastně prostě chtějí mít. Celou linku mají simulovanou, že si ji můžou vlastně virtuálně prohlížet a potřebujou prostě tu konektivitu tu komunikaci se zbytkem světa. A pak samozřejmě jakoby nastává prostě ten problém bezpečnosti, že by se tam mohl někdo nabourat začít najednou v noci hýbat roboty.


Na závěr našeho rozhovoru mi dovolte trochu filozofovat. My jsme se na úvod asi shodli v tom, že Elon Musk tak trochu přehání, když říká, že by v nějaké dohledné době mohl vyrobit našeho parťáka do domácnosti, který nás bro dělat úplně všechno, ale to, co jsme viděli vlastně na těch záběrech to rameno, které vlastně pracuje za člověka, tak to už je běžné dnes v dnešní společnosti je to běžné. Chci se zeptat na ten Industry for v devatenáctém století lidé stroje ničili, protože se báli, že přijdou o práci. Nepřijdou vinou robotů lidé o práci.


No, tak to je taková klasická otázka. Já myslím, že jsou na to i nějaké analýzy, že vlastně ta, že ta automatizace vlastně zatím, že jo, za těch posledních 100 let vlastně vždycky nás osvobodila od té nejhorší práce a zároveň vytvářela i nová pracovní místa, čili zatím se to nikdy nestalo. A nemyslím si, že by, že by to nějak hrozilo, že vlastně jako, že by byl najednou nějaký kvantový skok, že roboti budou dělat všechno, to si myslím, že to takhle nepostupuje, že se toho nemusíme.


Bavit. Naopak. Nám to zlepší pracovní podmínky. A jak jsme daleko v tom Industry Ford v České republice.


V České republice si myslím, že jsme vlastně asi dost na špici vlastně i díky spolupráci s Německu a díky vlastně institutu český styl robotiky informatiky robotiky a kybernetiky v Dejvicích, kde třeba prof. Mařík se v tom hodně angažuje. Tak, takže jsme.


Zaspali. Česko.


Zaspalo tam v tomhle tom zrovna určitě ne.


To znamená, už se využívá ta robotika velmi výrazným způsobem v průmyslu.


Tak.


To samozřejmě určitě vlastně celá třeba ta Automotive branže to, tak to tak opravdu jede a ten průmysl 40 je jakoby další krok, který je jakoby plynulý, že to bude ještě automatičtější. Budou tam třeba ty virtuální simulátory celé ty linky atd. ale vlastně to postupuje pořád vlastně nějak.


Jsme stále ještě mladí oba dva doufejme, můžeme si tak říkat, čeho byste se vy chtěl v robotice ještě dožít?


Tak tady tou otázkou jste mě překvapil, no já vlastně proto co dělám, že vlastně učím ty roboty to, co se učí ty ty děti, tak vlastně ten hardware je pořád jakoby ta slabina. Já, když pozoruju svoje dcery, tak prostě oni můžou zkoušet kdeco, a to tělo jako dokonalé odolné třeba ruce jsou jako úplně dokonalé. My prostě v té robotice tuhle technologii nemáme, a to nás brzdí i vlastně v tom vývoji té umělé inteligence. My vlastně toho robota nemůžeme nechat prostě samotného. Prostě my se nebojíme toho, že on se nějak zblázní a vykráčí my prostě se bojíme toho ho necháme 10 minut samotného, že se rozbije, takže my jsme potřebovali hardware, který je opravdu robustní, který by dokázal prozkoumávat ten svět tak jako to dělají děti.


Aby si neublížily, říká Matěj Hofman, vedoucí skupiny humanoidních robotů nebo humanoidní robotiky z českého Vysokého učení technického v Praze, který byl s námi v rozstřelu. Moc děkuji za váš čas hodně štěstí. Držíme palce, ať se vám to všechno vydaří. Na shledanou. Děkuji tolik dnešní rozstřel příště se těším opět na viděnou.


31. 1. 2023; hradeckadrbna.cz

ČEZ bude muset platit víc na jaderné úložiště. Peněz na účtě je zatím sotva třetina

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Text byl původně publikován na webu Ekonews, který zároveň vydává podcast. Všechny díly si můžete poslechnout zde. Podcast Ekonews vychází minimálně dvakrát do měsíce. Moderuje ho Martina Patočková a Veronika Němcová. Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit.

"Do ceny hlubinného úložiště se stejně jako do všech staveb promítá situace v ekonomice, například růst cen energií, stavebních materiálů či služeb. Odhadovaná platná částka je 130 miliard a samozřejmě dojde k její aktualizaci," uvádí za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mluvčí Martina Bílá. Zdůrazňuje přitom, že jde o cenu za přípravu úložiště, výstavbu, sto let provozu a uzavírání, nikoliv jen za samotnou stavbu.

Není to jediný odhad nákladů, který existuje. Na základě dat z roku 2017 spočítali experti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze výdaje spojené s hlubinným úložištěm na téměř sto miliard za dnešních podmínek a na 152 miliard, pokud vzniknou nové jaderné zdroje. Vyšší suma počítá s tím, že přibudou dva jaderné bloky.


Čím více odpadu, tím větší úložiště


Zmíněných 130 miliard korun, se kterými operuje správa úložišť rovněž počítá s novými jadernými zdroji, a to dokonce se třemi. Odhad přitom vychází z dat z roku 2011 a z dnes již neaktuální Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

"Částka 129,7 miliardy korun není nic nového a nezahrnuje inflaci ani další změny," uvádí energetický expert Edvard Sequens ze společnosti Call – Sdružení za záchranu přírody, která je členem Platformy proti hlubinnému úložišti.

Právě od počtu reaktorů vyrábějících jadernou energii se přitom částečně odvine cena úložiště. Čím více bude reaktorů, tím více bude jaderného odpadu. "Nové jaderné zdroje podstatným způsobem navyšují množství produkovaných radioaktivních odpadů, významně prodlužují dobu provozu úložišť a vyvolávají potřebu dodatečných investic na zvýšení jejich kapacity ve srovnání s variantou, kdy nové jaderné zdroje nejsou realizovány," uvádí analýza ČVUT.

"Hlubinné úložiště je v tuto chvíli dimenzováno podle Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem na šest stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně pro šedesátiletý provoz a dále pro tři nové jaderné zdroje, který vychází ze Státní energetické koncepce," říká Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Přistoupí-li Česko k větší výstavbě, bude to podle něj zohledněno i při dimenzování úložiště.


Každý stát staví déle a za víc peněz


Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dokonce začal mluvit o čtyřech nových reaktorech. To jsou ale zatím plány na papíře, běží pouze výběrové řízení na jeden nový jaderný blok v Dukovanech.

Z posledních zkušeností v cizině vyplývá, že vybudování nových jaderných bloků obvykle stojí více, než se plánovalo, a dokončeny bývají později. Loni spuštěný finský reaktor Olkiluoto 3 nabral zpoždění dvanáct let a cena skoro čtyřikrát překročila tu plánovanou.

"Zatím bylo rozhodnuto o stavbě jen jednoho reaktoru v Dukovanech, takže korektní by bylo mít spočteny náklady na hlubinné úložiště pro tuto variantu," míní Sequens. Česká vláda má o tom, s kolika reaktory počítá, rozhodovat během půl roku.

Na to, že vláda a jednotlivé státy neumějí dobře propočítat náklady na jaderná úložiště (dosud žádné nefunguje a nejblíže spuštění je to finské za dva roky, pozn. aut.), upozorňuje Zpráva o jaderném odpadu ve světě z roku 2019.

"Vlády řádně neodhadují náklady na vyřazování z provozu, skladování a likvidaci jaderného odpadu kvůli zásadním nejistotám. Mnohé vlády při odhadech nákladů vycházejí z přehnaně optimistických diskontních sazeb a zastaralých dat, což vede k závažným výpadkům financování nakládání s odpady," uvádějí její autoři s tím, že dosud žádná země neodhadla náklady přesně. Budou tak muset pokrýt mezeru mezi zajištěnými finančními prostředky a odhadovanými náklady.

Náklady na výběr, výstavbu a provoz úložiště nerostou přímo úměrně výši produkovaného odpadu. Část takzvaných fixních nákladů se rozpočítává na větší objem uskladněného materiálu. Podle expertů z ČVUT vzrostou náklady na výstavbu úložiště o 27 procent, zatímco odpadu přibydou skoro tři čtvrtiny.


Peněz zatím není ani třetina


Náklady na jaderné úložiště od výběru lokality přes přípravu stavby, příspěvky obcím až po jeho stoletý provoz a monitoring se mají platit z takzvaného jaderného účtu. Na něm je zatím necelá třetina momentálně odhadovaných nákladů. Ke konci loňského roku šlo o 36,4 miliardy korun z poplatků primárně od polostátní energetické společnosti ČEZ jako výrobce jaderné energie.

Podle atomového zákona odvádí ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu jaderné energie 55 korun. Tato cena platí od roku 2017. Tehdy se při schvalování atomového zákona jednalo o ceně 80 korun za Mwh, kterou navrhovala vláda spolu se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Přijat byl ale pozměňovací návrh sociálně demokratického poslance Jana Birkeho s nižší sazbou.

Nyní jde o to, o kolik se bude muset poplatek zvýšit. Z analýzy Fakulty elektrotechnické ČVUT vyplývá, že bez nových jaderných zdrojů peníze na jaderném účtu nebudou stačit. "Pokud by nedošlo k jejich výstavbě, pak by současná výše poplatku 55 Kč/MWh nebyla dostatečná pro pokrytí všech budoucích nákladů systému nakládání s radioaktivním odpadem," uvádějí její autoři. Nové zdroje totiž budou znamenat více peněz z poplatků, čímž se zalepí i stávající díra ve financích. Ve variantě bez nového reaktoru by měl poplatek podle analýzy činit 78 Kč/MWh. Zároveň by mělo ale pravidelně docházet k jeho valorizaci.


Zvýšení poplatku má vyřešit novela zákona


"V každém případě je nutné pravidelně navyšovat poplatek o inflaci. To je možné realizovat vždy za období cca tří až pěti let, kdy by se poplatek navýšil o kumulovanou inflaci. Ponechání výše poplatku v konstantní výši po delší dobu by opět navyšovalo riziko deficitu prostředků v budoucnosti," uvádí analýza.

Spoluautor práce Jaroslav Knápek uvádí, že aktualizaci výše poplatku je vhodné provést ve vazbě na aktualizaci koncepce, která řeší výdaje celého systému nakládání s jaderným odpadem a z energetické koncepce zároveň přebírá plány ohledně nových reaktorů a výroby elektřiny. "Je zřejmé, že výdaje na budoucí ukládání vyhořelého jaderného paliva se zvyšují. Předpokládám, že aktualizované odhady by měly být k dispozici v nejbližší době," dodává Knápek s tím, že ČVUT aktualizovanou analýzu nemá a se SÚRAO aktuálně nespolupracuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že novelu atomového zákona i s úpravou poplatku mířícího na jaderný účet připravuje. Žádné další podrobnosti ale nesdělilo.

"Předpokládáme navýšení pravidelného poplatku všech původců na jaderný účet v kontextu vývoje cenové hladiny. O tom, jakým způsobem k navýšení dojde, je předmětem diskusí v rámci přípravy novelizace atomového zákona," uvádí Vošahlík z tiskového odboru ministerstva průmyslu. A dodává, že gestorem atomového zákona je Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ten by prý měl vědět detaily ohledně novely.

"Stanovení výše poplatků nespadá do naší kompetence. Můžeme jen obecně říci, že o připravované novele víme a v připomínkovém řízení budeme posuzovat, zda poplatky umožní zabezpečit radiační ochranu a jadernou bezpečnost při nakládání s radioaktivním odpadem," uvádí však za úřad Lenka Babická z oddělení strategie.

"V současné době probíhají analýzy pro aktualizaci sazby poplatku v souvislosti s inflační situací," dodává k tomu mluvčí SÚRAO Martina Bílá.

Martin Schreier z tiskového odboru ČEZu k plánované valorizaci uvádí pouze to, že budou "respektovat veškeré povinnosti plynoucí z případné novely atomového zákona a další platné legislativy ČR". Dosud podle něj ČEZ na účet od roku 1997 poslal 35 miliard korun.


Rychlejší výstavbu zatím nikdo nebere v potaz


Dalším faktorem, který ještě není v nákladech na budování hlubinného úložiště zohledněn, je urychlení výstavby podle evropských pravidel taxonomie. Ta byla přijata loni a podle nich by mělo být úložiště hotovo do roku 2050. Původní termín byl 2065. Tato změna nic nemění na celkových nákladech, ale spíše na jejich rozložení v čase a dřívější potřebě peněz.

"Pokud dojde k urychlení zprovoznění úložiště o celých patnáct let, bude se utrácet rychleji, tím pádem se méně nastřádá a méně také získá z operací na finančním trhu," míní Edvard Sequens.

Vošahlík však namítá, že peníze na výstavbu hlubinného úložiště na jaderném účtu budou i za stávajícího nastavení poplatků a urychlení celého procesu. "Důvod, proč hovoříme o navýšení poplatků, je právě i budoucí zajištění provozu. Platí princip, že výdaje na ukládání radioaktivního odpadu musí být vyrovnány příjmy jaderného účtu, tedy především z poplatků původců a z výnosů z investování," vysvětluje Vošahlík.


Procenta z nákladů i pro obce


Do odhadované sumy nákladů, které má stát hlubinné úložiště, patří i příspěvky pro dotčené obce. Ty dosud dostaly jednorázově dvakrát po milionu korun, do budoucna má jít o větší peníze.

"Když přišly první peníze asi v roce 2016, já si to nepamatuju přesně, tak všech šest obcí z naší lokality jim je poslalo zpátky. Řekli jsme jim, že to bereme jako úplatek a nechceme je. Ale oni nevěděli, co s nimi, tak nám je zase poslali zpět," vzpomíná starosta Velkého Boru v lokalitě na Klatovsku Václav Zábranský. Peníze si tedy daly podle něj obce zvlášť na účet a nesahají na ně.

Další finance by mohly obce dostat už letos, kdy se mají začít schvalovat ve všech čtyřech vybraných lokality takzvaná "průzkumná území". Takový status musí schválit ministerstvo životního prostředí a je nutný kvůli tomu, aby v místě mohly začít průzkumné práce včetně vrtů. Na základě průzkumu se pak určí, která lokalita je nejvhodnější.

Za to, že v katastru bude průzkumné území, obdrží obce 600 tisíc korun ročně a další peníze na základě toho, kolika metrů čtverečních se průzkum dotýká. V první fázi si tak každá přijde dohromady na miliony korun ročně. Peníze tak dostanou i obce, kde nakonec úložiště nebude.

Ve finální lokalitě, kde se hlubinné úložiště vybuduje, budou mít obce nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu. Peníze určené pro obce tvoří ale jen necelé jedno procento toho, co bude stát celé úložiště.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.


31. 1. 2023; jihlavskadrbna.cz

ČEZ bude muset platit víc na jaderné úložiště. Peněz na účtě je zatím sotva třetina

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Text byl původně publikován na webu Ekonews, který zároveň vydává podcast. Všechny díly si můžete poslechnout zde. Podcast Ekonews vychází minimálně dvakrát do měsíce. Moderuje ho Martina Patočková a Veronika Němcová. Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit.

"Do ceny hlubinného úložiště se stejně jako do všech staveb promítá situace v ekonomice, například růst cen energií, stavebních materiálů či služeb. Odhadovaná platná částka je 130 miliard a samozřejmě dojde k její aktualizaci," uvádí za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mluvčí Martina Bílá. Zdůrazňuje přitom, že jde o cenu za přípravu úložiště, výstavbu, sto let provozu a uzavírání, nikoliv jen za samotnou stavbu.

Není to jediný odhad nákladů, který existuje. Na základě dat z roku 2017 spočítali experti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze výdaje spojené s hlubinným úložištěm na téměř sto miliard za dnešních podmínek a na 152 miliard, pokud vzniknou nové jaderné zdroje. Vyšší suma počítá s tím, že přibudou dva jaderné bloky.


Čím více odpadu, tím větší úložiště


Zmíněných 130 miliard korun, se kterými operuje správa úložišť rovněž počítá s novými jadernými zdroji, a to dokonce se třemi. Odhad přitom vychází z dat z roku 2011 a z dnes již neaktuální Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

"Částka 129,7 miliardy korun není nic nového a nezahrnuje inflaci ani další změny," uvádí energetický expert Edvard Sequens ze společnosti Call – Sdružení za záchranu přírody, která je členem Platformy proti hlubinnému úložišti.

Právě od počtu reaktorů vyrábějících jadernou energii se přitom částečně odvine cena úložiště. Čím více bude reaktorů, tím více bude jaderného odpadu. "Nové jaderné zdroje podstatným způsobem navyšují množství produkovaných radioaktivních odpadů, významně prodlužují dobu provozu úložišť a vyvolávají potřebu dodatečných investic na zvýšení jejich kapacity ve srovnání s variantou, kdy nové jaderné zdroje nejsou realizovány," uvádí analýza ČVUT.

"Hlubinné úložiště je v tuto chvíli dimenzováno podle Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem na šest stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně pro šedesátiletý provoz a dále pro tři nové jaderné zdroje, který vychází ze Státní energetické koncepce," říká Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Přistoupí-li Česko k větší výstavbě, bude to podle něj zohledněno i při dimenzování úložiště.


Každý stát staví déle a za víc peněz


Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dokonce začal mluvit o čtyřech nových reaktorech. To jsou ale zatím plány na papíře, běží pouze výběrové řízení na jeden nový jaderný blok v Dukovanech.

Z posledních zkušeností v cizině vyplývá, že vybudování nových jaderných bloků obvykle stojí více, než se plánovalo, a dokončeny bývají později. Loni spuštěný finský reaktor Olkiluoto 3 nabral zpoždění dvanáct let a cena skoro čtyřikrát překročila tu plánovanou.

"Zatím bylo rozhodnuto o stavbě jen jednoho reaktoru v Dukovanech, takže korektní by bylo mít spočteny náklady na hlubinné úložiště pro tuto variantu," míní Sequens. Česká vláda má o tom, s kolika reaktory počítá, rozhodovat během půl roku.

Na to, že vláda a jednotlivé státy neumějí dobře propočítat náklady na jaderná úložiště (dosud žádné nefunguje a nejblíže spuštění je to finské za dva roky, pozn. aut.), upozorňuje Zpráva o jaderném odpadu ve světě z roku 2019.

"Vlády řádně neodhadují náklady na vyřazování z provozu, skladování a likvidaci jaderného odpadu kvůli zásadním nejistotám. Mnohé vlády při odhadech nákladů vycházejí z přehnaně optimistických diskontních sazeb a zastaralých dat, což vede k závažným výpadkům financování nakládání s odpady," uvádějí její autoři s tím, že dosud žádná země neodhadla náklady přesně. Budou tak muset pokrýt mezeru mezi zajištěnými finančními prostředky a odhadovanými náklady.

Náklady na výběr, výstavbu a provoz úložiště nerostou přímo úměrně výši produkovaného odpadu. Část takzvaných fixních nákladů se rozpočítává na větší objem uskladněného materiálu. Podle expertů z ČVUT vzrostou náklady na výstavbu úložiště o 27 procent, zatímco odpadu přibydou skoro tři čtvrtiny.


Peněz zatím není ani třetina


Náklady na jaderné úložiště od výběru lokality přes přípravu stavby, příspěvky obcím až po jeho stoletý provoz a monitoring se mají platit z takzvaného jaderného účtu. Na něm je zatím necelá třetina momentálně odhadovaných nákladů. Ke konci loňského roku šlo o 36,4 miliardy korun z poplatků primárně od polostátní energetické společnosti ČEZ jako výrobce jaderné energie.

Podle atomového zákona odvádí ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu jaderné energie 55 korun. Tato cena platí od roku 2017. Tehdy se při schvalování atomového zákona jednalo o ceně 80 korun za Mwh, kterou navrhovala vláda spolu se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Přijat byl ale pozměňovací návrh sociálně demokratického poslance Jana Birkeho s nižší sazbou.

Nyní jde o to, o kolik se bude muset poplatek zvýšit. Z analýzy Fakulty elektrotechnické ČVUT vyplývá, že bez nových jaderných zdrojů peníze na jaderném účtu nebudou stačit. "Pokud by nedošlo k jejich výstavbě, pak by současná výše poplatku 55 Kč/MWh nebyla dostatečná pro pokrytí všech budoucích nákladů systému nakládání s radioaktivním odpadem," uvádějí její autoři. Nové zdroje totiž budou znamenat více peněz z poplatků, čímž se zalepí i stávající díra ve financích. Ve variantě bez nového reaktoru by měl poplatek podle analýzy činit 78 Kč/MWh. Zároveň by mělo ale pravidelně docházet k jeho valorizaci.


Zvýšení poplatku má vyřešit novela zákona


"V každém případě je nutné pravidelně navyšovat poplatek o inflaci. To je možné realizovat vždy za období cca tří až pěti let, kdy by se poplatek navýšil o kumulovanou inflaci. Ponechání výše poplatku v konstantní výši po delší dobu by opět navyšovalo riziko deficitu prostředků v budoucnosti," uvádí analýza.

Spoluautor práce Jaroslav Knápek uvádí, že aktualizaci výše poplatku je vhodné provést ve vazbě na aktualizaci koncepce, která řeší výdaje celého systému nakládání s jaderným odpadem a z energetické koncepce zároveň přebírá plány ohledně nových reaktorů a výroby elektřiny. "Je zřejmé, že výdaje na budoucí ukládání vyhořelého jaderného paliva se zvyšují. Předpokládám, že aktualizované odhady by měly být k dispozici v nejbližší době," dodává Knápek s tím, že ČVUT aktualizovanou analýzu nemá a se SÚRAO aktuálně nespolupracuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že novelu atomového zákona i s úpravou poplatku mířícího na jaderný účet připravuje. Žádné další podrobnosti ale nesdělilo.

"Předpokládáme navýšení pravidelného poplatku všech původců na jaderný účet v kontextu vývoje cenové hladiny. O tom, jakým způsobem k navýšení dojde, je předmětem diskusí v rámci přípravy novelizace atomového zákona," uvádí Vošahlík z tiskového odboru ministerstva průmyslu. A dodává, že gestorem atomového zákona je Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ten by prý měl vědět detaily ohledně novely.

"Stanovení výše poplatků nespadá do naší kompetence. Můžeme jen obecně říci, že o připravované novele víme a v připomínkovém řízení budeme posuzovat, zda poplatky umožní zabezpečit radiační ochranu a jadernou bezpečnost při nakládání s radioaktivním odpadem," uvádí však za úřad Lenka Babická z oddělení strategie.

"V současné době probíhají analýzy pro aktualizaci sazby poplatku v souvislosti s inflační situací," dodává k tomu mluvčí SÚRAO Martina Bílá.

Martin Schreier z tiskového odboru ČEZu k plánované valorizaci uvádí pouze to, že budou "respektovat veškeré povinnosti plynoucí z případné novely atomového zákona a další platné legislativy ČR". Dosud podle něj ČEZ na účet od roku 1997 poslal 35 miliard korun.


Rychlejší výstavbu zatím nikdo nebere v potaz


Dalším faktorem, který ještě není v nákladech na budování hlubinného úložiště zohledněn, je urychlení výstavby podle evropských pravidel taxonomie. Ta byla přijata loni a podle nich by mělo být úložiště hotovo do roku 2050. Původní termín byl 2065. Tato změna nic nemění na celkových nákladech, ale spíše na jejich rozložení v čase a dřívější potřebě peněz.

"Pokud dojde k urychlení zprovoznění úložiště o celých patnáct let, bude se utrácet rychleji, tím pádem se méně nastřádá a méně také získá z operací na finančním trhu," míní Edvard Sequens.

Vošahlík však namítá, že peníze na výstavbu hlubinného úložiště na jaderném účtu budou i za stávajícího nastavení poplatků a urychlení celého procesu. "Důvod, proč hovoříme o navýšení poplatků, je právě i budoucí zajištění provozu. Platí princip, že výdaje na ukládání radioaktivního odpadu musí být vyrovnány příjmy jaderného účtu, tedy především z poplatků původců a z výnosů z investování," vysvětluje Vošahlík.


Procenta z nákladů i pro obce


Do odhadované sumy nákladů, které má stát hlubinné úložiště, patří i příspěvky pro dotčené obce. Ty dosud dostaly jednorázově dvakrát po milionu korun, do budoucna má jít o větší peníze.

"Když přišly první peníze asi v roce 2016, já si to nepamatuju přesně, tak všech šest obcí z naší lokality jim je poslalo zpátky. Řekli jsme jim, že to bereme jako úplatek a nechceme je. Ale oni nevěděli, co s nimi, tak nám je zase poslali zpět," vzpomíná starosta Velkého Boru v lokalitě na Klatovsku Václav Zábranský. Peníze si tedy daly podle něj obce zvlášť na účet a nesahají na ně.

Další finance by mohly obce dostat už letos, kdy se mají začít schvalovat ve všech čtyřech vybraných lokality takzvaná "průzkumná území". Takový status musí schválit ministerstvo životního prostředí a je nutný kvůli tomu, aby v místě mohly začít průzkumné práce včetně vrtů. Na základě průzkumu se pak určí, která lokalita je nejvhodnější.

Za to, že v katastru bude průzkumné území, obdrží obce 600 tisíc korun ročně a další peníze na základě toho, kolika metrů čtverečních se průzkum dotýká. V první fázi si tak každá přijde dohromady na miliony korun ročně. Peníze tak dostanou i obce, kde nakonec úložiště nebude.

Ve finální lokalitě, kde se hlubinné úložiště vybuduje, budou mít obce nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu. Peníze určené pro obce tvoří ale jen necelé jedno procento toho, co bude stát celé úložiště.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.


31. 1. 2023; libereckadrbna.cz

ČEZ bude muset platit víc na jaderné úložiště. Peněz na účtě je zatím sotva třetina

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Text byl původně publikován na webu Ekonews, který zároveň vydává podcast. Všechny díly si můžete poslechnout zde. Podcast Ekonews vychází minimálně dvakrát do měsíce. Moderuje ho Martina Patočková a Veronika Němcová. Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit.

"Do ceny hlubinného úložiště se stejně jako do všech staveb promítá situace v ekonomice, například růst cen energií, stavebních materiálů či služeb. Odhadovaná platná částka je 130 miliard a samozřejmě dojde k její aktualizaci," uvádí za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mluvčí Martina Bílá. Zdůrazňuje přitom, že jde o cenu za přípravu úložiště, výstavbu, sto let provozu a uzavírání, nikoliv jen za samotnou stavbu.

Není to jediný odhad nákladů, který existuje. Na základě dat z roku 2017 spočítali experti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze výdaje spojené s hlubinným úložištěm na téměř sto miliard za dnešních podmínek a na 152 miliard, pokud vzniknou nové jaderné zdroje. Vyšší suma počítá s tím, že přibudou dva jaderné bloky.


Čím více odpadu, tím větší úložiště


Zmíněných 130 miliard korun, se kterými operuje správa úložišť rovněž počítá s novými jadernými zdroji, a to dokonce se třemi. Odhad přitom vychází z dat z roku 2011 a z dnes již neaktuální Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

"Částka 129,7 miliardy korun není nic nového a nezahrnuje inflaci ani další změny," uvádí energetický expert Edvard Sequens ze společnosti Call – Sdružení za záchranu přírody, která je členem Platformy proti hlubinnému úložišti.

Právě od počtu reaktorů vyrábějících jadernou energii se přitom částečně odvine cena úložiště. Čím více bude reaktorů, tím více bude jaderného odpadu. "Nové jaderné zdroje podstatným způsobem navyšují množství produkovaných radioaktivních odpadů, významně prodlužují dobu provozu úložišť a vyvolávají potřebu dodatečných investic na zvýšení jejich kapacity ve srovnání s variantou, kdy nové jaderné zdroje nejsou realizovány," uvádí analýza ČVUT.

"Hlubinné úložiště je v tuto chvíli dimenzováno podle Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem na šest stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně pro šedesátiletý provoz a dále pro tři nové jaderné zdroje, který vychází ze Státní energetické koncepce," říká Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Přistoupí-li Česko k větší výstavbě, bude to podle něj zohledněno i při dimenzování úložiště.


Každý stát staví déle a za víc peněz


Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dokonce začal mluvit o čtyřech nových reaktorech. To jsou ale zatím plány na papíře, běží pouze výběrové řízení na jeden nový jaderný blok v Dukovanech.

Z posledních zkušeností v cizině vyplývá, že vybudování nových jaderných bloků obvykle stojí více, než se plánovalo, a dokončeny bývají později. Loni spuštěný finský reaktor Olkiluoto 3 nabral zpoždění dvanáct let a cena skoro čtyřikrát překročila tu plánovanou.

"Zatím bylo rozhodnuto o stavbě jen jednoho reaktoru v Dukovanech, takže korektní by bylo mít spočteny náklady na hlubinné úložiště pro tuto variantu," míní Sequens. Česká vláda má o tom, s kolika reaktory počítá, rozhodovat během půl roku.

Na to, že vláda a jednotlivé státy neumějí dobře propočítat náklady na jaderná úložiště (dosud žádné nefunguje a nejblíže spuštění je to finské za dva roky, pozn. aut.), upozorňuje Zpráva o jaderném odpadu ve světě z roku 2019.

"Vlády řádně neodhadují náklady na vyřazování z provozu, skladování a likvidaci jaderného odpadu kvůli zásadním nejistotám. Mnohé vlády při odhadech nákladů vycházejí z přehnaně optimistických diskontních sazeb a zastaralých dat, což vede k závažným výpadkům financování nakládání s odpady," uvádějí její autoři s tím, že dosud žádná země neodhadla náklady přesně. Budou tak muset pokrýt mezeru mezi zajištěnými finančními prostředky a odhadovanými náklady.

Náklady na výběr, výstavbu a provoz úložiště nerostou přímo úměrně výši produkovaného odpadu. Část takzvaných fixních nákladů se rozpočítává na větší objem uskladněného materiálu. Podle expertů z ČVUT vzrostou náklady na výstavbu úložiště o 27 procent, zatímco odpadu přibydou skoro tři čtvrtiny.


Peněz zatím není ani třetina


Náklady na jaderné úložiště od výběru lokality přes přípravu stavby, příspěvky obcím až po jeho stoletý provoz a monitoring se mají platit z takzvaného jaderného účtu. Na něm je zatím necelá třetina momentálně odhadovaných nákladů. Ke konci loňského roku šlo o 36,4 miliardy korun z poplatků primárně od polostátní energetické společnosti ČEZ jako výrobce jaderné energie.

Podle atomového zákona odvádí ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu jaderné energie 55 korun. Tato cena platí od roku 2017. Tehdy se při schvalování atomového zákona jednalo o ceně 80 korun za Mwh, kterou navrhovala vláda spolu se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Přijat byl ale pozměňovací návrh sociálně demokratického poslance Jana Birkeho s nižší sazbou.

Nyní jde o to, o kolik se bude muset poplatek zvýšit. Z analýzy Fakulty elektrotechnické ČVUT vyplývá, že bez nových jaderných zdrojů peníze na jaderném účtu nebudou stačit. "Pokud by nedošlo k jejich výstavbě, pak by současná výše poplatku 55 Kč/MWh nebyla dostatečná pro pokrytí všech budoucích nákladů systému nakládání s radioaktivním odpadem," uvádějí její autoři. Nové zdroje totiž budou znamenat více peněz z poplatků, čímž se zalepí i stávající díra ve financích. Ve variantě bez nového reaktoru by měl poplatek podle analýzy činit 78 Kč/MWh. Zároveň by mělo ale pravidelně docházet k jeho valorizaci.


Zvýšení poplatku má vyřešit novela zákona


"V každém případě je nutné pravidelně navyšovat poplatek o inflaci. To je možné realizovat vždy za období cca tří až pěti let, kdy by se poplatek navýšil o kumulovanou inflaci. Ponechání výše poplatku v konstantní výši po delší dobu by opět navyšovalo riziko deficitu prostředků v budoucnosti," uvádí analýza.

Spoluautor práce Jaroslav Knápek uvádí, že aktualizaci výše poplatku je vhodné provést ve vazbě na aktualizaci koncepce, která řeší výdaje celého systému nakládání s jaderným odpadem a z energetické koncepce zároveň přebírá plány ohledně nových reaktorů a výroby elektřiny. "Je zřejmé, že výdaje na budoucí ukládání vyhořelého jaderného paliva se zvyšují. Předpokládám, že aktualizované odhady by měly být k dispozici v nejbližší době," dodává Knápek s tím, že ČVUT aktualizovanou analýzu nemá a se SÚRAO aktuálně nespolupracuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že novelu atomového zákona i s úpravou poplatku mířícího na jaderný účet připravuje. Žádné další podrobnosti ale nesdělilo.

"Předpokládáme navýšení pravidelného poplatku všech původců na jaderný účet v kontextu vývoje cenové hladiny. O tom, jakým způsobem k navýšení dojde, je předmětem diskusí v rámci přípravy novelizace atomového zákona," uvádí Vošahlík z tiskového odboru ministerstva průmyslu. A dodává, že gestorem atomového zákona je Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ten by prý měl vědět detaily ohledně novely.

"Stanovení výše poplatků nespadá do naší kompetence. Můžeme jen obecně říci, že o připravované novele víme a v připomínkovém řízení budeme posuzovat, zda poplatky umožní zabezpečit radiační ochranu a jadernou bezpečnost při nakládání s radioaktivním odpadem," uvádí však za úřad Lenka Babická z oddělení strategie.

"V současné době probíhají analýzy pro aktualizaci sazby poplatku v souvislosti s inflační situací," dodává k tomu mluvčí SÚRAO Martina Bílá.

Martin Schreier z tiskového odboru ČEZu k plánované valorizaci uvádí pouze to, že budou "respektovat veškeré povinnosti plynoucí z případné novely atomového zákona a další platné legislativy ČR". Dosud podle něj ČEZ na účet od roku 1997 poslal 35 miliard korun.


Rychlejší výstavbu zatím nikdo nebere v potaz


Dalším faktorem, který ještě není v nákladech na budování hlubinného úložiště zohledněn, je urychlení výstavby podle evropských pravidel taxonomie. Ta byla přijata loni a podle nich by mělo být úložiště hotovo do roku 2050. Původní termín byl 2065. Tato změna nic nemění na celkových nákladech, ale spíše na jejich rozložení v čase a dřívější potřebě peněz.

"Pokud dojde k urychlení zprovoznění úložiště o celých patnáct let, bude se utrácet rychleji, tím pádem se méně nastřádá a méně také získá z operací na finančním trhu," míní Edvard Sequens.

Vošahlík však namítá, že peníze na výstavbu hlubinného úložiště na jaderném účtu budou i za stávajícího nastavení poplatků a urychlení celého procesu. "Důvod, proč hovoříme o navýšení poplatků, je právě i budoucí zajištění provozu. Platí princip, že výdaje na ukládání radioaktivního odpadu musí být vyrovnány příjmy jaderného účtu, tedy především z poplatků původců a z výnosů z investování," vysvětluje Vošahlík.


Procenta z nákladů i pro obce


Do odhadované sumy nákladů, které má stát hlubinné úložiště, patří i příspěvky pro dotčené obce. Ty dosud dostaly jednorázově dvakrát po milionu korun, do budoucna má jít o větší peníze.

"Když přišly první peníze asi v roce 2016, já si to nepamatuju přesně, tak všech šest obcí z naší lokality jim je poslalo zpátky. Řekli jsme jim, že to bereme jako úplatek a nechceme je. Ale oni nevěděli, co s nimi, tak nám je zase poslali zpět," vzpomíná starosta Velkého Boru v lokalitě na Klatovsku Václav Zábranský. Peníze si tedy daly podle něj obce zvlášť na účet a nesahají na ně.

Další finance by mohly obce dostat už letos, kdy se mají začít schvalovat ve všech čtyřech vybraných lokality takzvaná "průzkumná území". Takový status musí schválit ministerstvo životního prostředí a je nutný kvůli tomu, aby v místě mohly začít průzkumné práce včetně vrtů. Na základě průzkumu se pak určí, která lokalita je nejvhodnější.

Za to, že v katastru bude průzkumné území, obdrží obce 600 tisíc korun ročně a další peníze na základě toho, kolika metrů čtverečních se průzkum dotýká. V první fázi si tak každá přijde dohromady na miliony korun ročně. Peníze tak dostanou i obce, kde nakonec úložiště nebude.

Ve finální lokalitě, kde se hlubinné úložiště vybuduje, budou mít obce nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu. Peníze určené pro obce tvoří ale jen necelé jedno procento toho, co bude stát celé úložiště.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.


31. 1. 2023; olomouckadrbna.cz

ČEZ bude muset platit víc na jaderné úložiště. Peněz na účtě je zatím sotva třetina

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

webu Ekonews, který zároveň vydává podcast. Všechny díly si můžete poslechnout zde. Podcast Ekonews vychází minimálně dvakrát do měsíce. Moderuje ho Martina Patočková a Veronika Němcová.

Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit.

"Do ceny hlubinného úložiště se stejně jako do všech staveb promítá situace v ekonomice, například růst cen energií, stavebních materiálů či služeb. Odhadovaná platná částka je 130 miliard a samozřejmě dojde k její aktualizaci," uvádí za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mluvčí Martina Bílá. Zdůrazňuje přitom, že jde o cenu za přípravu úložiště, výstavbu, sto let provozu a uzavírání, nikoliv jen za samotnou stavbu.

Není to jediný odhad nákladů, který existuje. Na základě dat z roku 2017 spočítali experti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze výdaje spojené s hlubinným úložištěm na téměř sto miliard za dnešních podmínek a na 152 miliard, pokud vzniknou nové jaderné zdroje. Vyšší suma počítá s tím, že přibudou dva jaderné bloky.

Čím více odpadu, tím větší úložiště


Zmíněných 130 miliard korun, se kterými operuje správa úložišť rovněž počítá s novými jadernými zdroji, a to dokonce se třemi. Odhad přitom vychází z dat z roku 2011 a z dnes již neaktuální Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

"Částka 129,7 miliardy korun není nic nového a nezahrnuje inflaci ani další změny," uvádí energetický expert Edvard Sequens ze společnosti Call – Sdružení za záchranu přírody, která je členem Platformy proti hlubinnému úložišti.

Právě od počtu reaktorů vyrábějících jadernou energii se přitom částečně odvine cena úložiště. Čím více bude reaktorů, tím více bude jaderného odpadu. "Nové jaderné zdroje podstatným způsobem navyšují množství produkovaných radioaktivních odpadů, významně prodlužují dobu provozu úložišť a vyvolávají potřebu dodatečných investic na zvýšení jejich kapacity ve srovnání s variantou, kdy nové jaderné zdroje nejsou realizovány," uvádí analýza ČVUT.

"Hlubinné úložiště je v tuto chvíli dimenzováno podle Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem na šest stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně pro šedesátiletý provoz a dále pro tři nové jaderné zdroje, který vychází ze Státní energetické koncepce," říká Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Přistoupí-li Česko k větší výstavbě, bude to podle něj zohledněno i při dimenzování úložiště.

Každý stát staví déle a za víc peněz


Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dokonce začal mluvit o čtyřech nových reaktorech. To jsou ale zatím plány na papíře, běží pouze výběrové řízení na jeden nový jaderný blok v Dukovanech.

Z posledních zkušeností v cizině vyplývá, že vybudování nových jaderných bloků obvykle stojí více, než se plánovalo, a dokončeny bývají později. Loni spuštěný finský reaktor Olkiluoto 3 nabral zpoždění dvanáct let a cena skoro čtyřikrát překročila tu plánovanou.

"Zatím bylo rozhodnuto o stavbě jen jednoho reaktoru v Dukovanech, takže korektní by bylo mít spočteny náklady na hlubinné úložiště pro tuto variantu," míní Sequens. Česká vláda má o tom, s kolika reaktory počítá, rozhodovat během půl roku.

Na to, že vláda a jednotlivé státy neumějí dobře propočítat náklady na jaderná úložiště (dosud žádné nefunguje a nejblíže spuštění je to finské za dva roky, pozn. aut.), upozorňuje Zpráva o jaderném odpadu ve světě z roku 2019.

"Vlády řádně neodhadují náklady na vyřazování z provozu, skladování a likvidaci jaderného odpadu kvůli zásadním nejistotám. Mnohé vlády při odhadech nákladů vycházejí z přehnaně optimistických diskontních sazeb a zastaralých dat, což vede k závažným výpadkům financování nakládání s odpady," uvádějí její autoři s tím, že dosud žádná země neodhadla náklady přesně. Budou tak muset pokrýt mezeru mezi zajištěnými finančními prostředky a odhadovanými náklady.

Náklady na výběr, výstavbu a provoz úložiště nerostou přímo úměrně výši produkovaného odpadu. Část takzvaných fixních nákladů se rozpočítává na větší objem uskladněného materiálu. Podle expertů z ČVUT vzrostou náklady na výstavbu úložiště o 27 procent, zatímco odpadu přibydou skoro tři čtvrtiny.

Peněz zatím není ani třetina


Náklady na jaderné úložiště od výběru lokality přes přípravu stavby, příspěvky obcím až po jeho stoletý provoz a monitoring se mají platit z takzvaného jaderného účtu. Na něm je zatím necelá třetina momentálně odhadovaných nákladů. Ke konci loňského roku šlo o 36,4 miliardy korun z poplatků primárně od polostátní energetické společnosti ČEZ jako výrobce jaderné energie.

Podle atomového zákona odvádí ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu jaderné energie 55 korun. Tato cena platí od roku 2017. Tehdy se při schvalování atomového zákona jednalo o ceně 80 korun za Mwh, kterou navrhovala vláda spolu se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Přijat byl ale pozměňovací návrh sociálně demokratického poslance Jana Birkeho s nižší sazbou.

Nyní jde o to, o kolik se bude muset poplatek zvýšit. Z analýzy Fakulty elektrotechnické ČVUT vyplývá, že bez nových jaderných zdrojů peníze na jaderném účtu nebudou stačit. "Pokud by nedošlo k jejich výstavbě, pak by současná výše poplatku 55 Kč/MWh nebyla dostatečná pro pokrytí všech budoucích nákladů systému nakládání s radioaktivním odpadem," uvádějí její autoři. Nové zdroje totiž budou znamenat více peněz z poplatků, čímž se zalepí i stávající díra ve financích. Ve variantě bez nového reaktoru by měl poplatek podle analýzy činit 78 Kč/MWh. Zároveň by mělo ale pravidelně docházet k jeho valorizaci.

Zvýšení poplatku má vyřešit novela zákona


"V každém případě je nutné pravidelně navyšovat poplatek o inflaci. To je možné realizovat vždy za období cca tří až pěti let, kdy by se poplatek navýšil o kumulovanou inflaci. Ponechání výše poplatku v konstantní výši po delší dobu by opět navyšovalo riziko deficitu prostředků v budoucnosti," uvádí analýza.

Spoluautor práce Jaroslav Knápek uvádí, že aktualizaci výše poplatku je vhodné provést ve vazbě na aktualizaci koncepce, která řeší výdaje celého systému nakládání s jaderným odpadem a z energetické koncepce zároveň přebírá plány ohledně nových reaktorů a výroby elektřiny. "Je zřejmé, že výdaje na budoucí ukládání vyhořelého jaderného paliva se zvyšují. Předpokládám, že aktualizované odhady by měly být k dispozici v nejbližší době," dodává Knápek s tím, že ČVUT aktualizovanou analýzu nemá a se SÚRAO aktuálně nespolupracuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že novelu atomového zákona i s úpravou poplatku mířícího na jaderný účet připravuje. Žádné další podrobnosti ale nesdělilo.

"Předpokládáme navýšení pravidelného poplatku všech původců na jaderný účet v kontextu vývoje cenové hladiny. O tom, jakým způsobem k navýšení dojde, je předmětem diskusí v rámci přípravy novelizace atomového zákona," uvádí Vošahlík z tiskového odboru ministerstva průmyslu. A dodává, že gestorem atomového zákona je Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ten by prý měl vědět detaily ohledně novely.

"Stanovení výše poplatků nespadá do naší kompetence. Můžeme jen obecně říci, že o připravované novele víme a v připomínkovém řízení budeme posuzovat, zda poplatky umožní zabezpečit radiační ochranu a jadernou bezpečnost při nakládání s radioaktivním odpadem," uvádí však za úřad Lenka Babická z oddělení strategie.

"V současné době probíhají analýzy pro aktualizaci sazby poplatku v souvislosti s inflační situací," dodává k tomu mluvčí SÚRAO Martina Bílá.

Martin Schreier z tiskového odboru ČEZu k plánované valorizaci uvádí pouze to, že budou "respektovat veškeré povinnosti plynoucí z případné novely atomového zákona a další platné legislativy ČR". Dosud podle něj ČEZ na účet od roku 1997 poslal 35 miliard korun.

Rychlejší výstavbu zatím nikdo nebere v potaz


Dalším faktorem, který ještě není v nákladech na budování hlubinného úložiště zohledněn, je urychlení výstavby podle evropských pravidel taxonomie. Ta byla přijata loni a podle nich by mělo být úložiště hotovo do roku 2050. Původní termín byl 2065. Tato změna nic nemění na celkových nákladech, ale spíše na jejich rozložení v čase a dřívější potřebě peněz.

"Pokud dojde k urychlení zprovoznění úložiště o celých patnáct let, bude se utrácet rychleji, tím pádem se méně nastřádá a méně také získá z operací na finančním trhu," míní Edvard Sequens.

Vošahlík však namítá, že peníze na výstavbu hlubinného úložiště na jaderném účtu budou i za stávajícího nastavení poplatků a urychlení celého procesu. "Důvod, proč hovoříme o navýšení poplatků, je právě i budoucí zajištění provozu. Platí princip, že výdaje na ukládání radioaktivního odpadu musí být vyrovnány příjmy jaderného účtu, tedy především z poplatků původců a z výnosů z investování," vysvětluje Vošahlík.

Procenta z nákladů i pro obce


Do odhadované sumy nákladů, které má stát hlubinné úložiště, patří i příspěvky pro dotčené obce. Ty dosud dostaly jednorázově dvakrát po milionu korun, do budoucna má jít o větší peníze.

"Když přišly první peníze asi v roce 2016, já si to nepamatuju přesně, tak všech šest obcí z naší lokality jim je poslalo zpátky. Řekli jsme jim, že to bereme jako úplatek a nechceme je. Ale oni nevěděli, co s nimi, tak nám je zase poslali zpět," vzpomíná starosta Velkého Boru v lokalitě na Klatovsku Václav Zábranský. Peníze si tedy daly podle něj obce zvlášť na účet a nesahají na ně.

Další finance by mohly obce dostat už letos, kdy se mají začít schvalovat ve všech čtyřech vybraných lokality takzvaná "průzkumná území". Takový status musí schválit ministerstvo životního prostředí a je nutný kvůli tomu, aby v místě mohly začít průzkumné práce včetně vrtů. Na základě průzkumu se pak určí, která lokalita je nejvhodnější.

Za to, že v katastru bude průzkumné území, obdrží obce 600 tisíc korun ročně a další peníze na základě toho, kolika metrů čtverečních se průzkum dotýká. V první fázi si tak každá přijde dohromady na miliony korun ročně. Peníze tak dostanou i obce, kde nakonec úložiště nebude.

Ve finální lokalitě, kde se hlubinné úložiště vybuduje, budou mít obce nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu. Peníze určené pro obce tvoří ale jen necelé jedno procento toho, co bude stát celé úložiště.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Ohodnoť článek


30. 1. 2023; ekonews.cz

ČEZ bude muset platit víc na jaderné úložiště. Peněz na účtě je zatím sotva třetina

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit.

"Do ceny hlubinného úložiště se stejně jako do všech staveb promítá situace v ekonomice, například růst cen energií, stavebních materiálů či služeb. Odhadovaná platná částka je 130 miliard a samozřejmě dojde k její aktualizaci," uvádí za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mluvčí Martina Bílá. Zdůrazňuje přitom, že jde o cenu za přípravu úložiště, výstavbu, sto let provozu a uzavírání, nikoliv jen za samotnou stavbu.

Není to jediný odhad nákladů, který existuje. Na základě dat z roku 2017 spočítali experti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze výdaje spojené s hlubinným úložištěm na téměř sto miliard za dnešních podmínek a na 152 miliard, pokud vzniknou nové jaderné zdroje. Vyšší suma počítá s tím, že přibudou dva jaderné bloky.

Čím více odpadu, tím větší úložiště

Zmíněných 130 miliard korun, se kterými operuje správa úložišť rovněž počítá s novými jadernými zdroji, a to dokonce se třemi. Odhad přitom vychází z dat z roku 2011 a z dnes již neaktuální Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

"Částka 129,7 miliardy korun není nic nového a nezahrnuje inflaci ani další změny," uvádí energetický expert Edvard Sequens ze společnosti Call – Sdružení za záchranu přírody, která je členem Platformy proti hlubinnému úložišti.

Právě od počtu reaktorů vyrábějících jadernou energii se přitom částečně odvine cena úložiště. Čím více bude reaktorů, tím více bude jaderného odpadu. "Nové jaderné zdroje podstatným způsobem navyšují množství produkovaných radioaktivních odpadů, významně prodlužují dobu provozu úložišť a vyvolávají potřebu dodatečných investic na zvýšení jejich kapacity ve srovnání s variantou, kdy nové jaderné zdroje nejsou realizovány," uvádí analýza ČVUT.

"Hlubinné úložiště je v tuto chvíli dimenzováno podle Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem na šest stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně pro šedesátiletý provoz a dále pro tři nové jaderné zdroje, který vychází ze Státní energetické koncepce," říká Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Přistoupí-li Česko k větší výstavbě, bude to podle něj zohledněno i při dimenzování úložiště.

Každý stát staví déle a za víc peněz

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dokonce začal mluvit o čtyřech nových reaktorech. To jsou ale zatím plány na papíře, běží pouze výběrové řízení na jeden nový jaderný blok v Dukovanech.

Z posledních zkušeností v cizině vyplývá, že vybudování nových jaderných bloků obvykle stojí více, než se plánovalo, a dokončeny bývají později. Loni spuštěný finský reaktor Olkiluoto 3 nabral zpoždění dvanáct let a cena skoro čtyřikrát překročila tu plánovanou.


"Zatím bylo rozhodnuto o stavbě jen jednoho reaktoru v Dukovanech, takže korektní by bylo mít spočteny náklady na hlubinné úložiště pro tuto variantu," míní Sequens. Česká vláda má o tom, s kolika reaktory počítá, rozhodovat během půl roku.

Na to, že vláda a jednotlivé státy neumějí dobře propočítat náklady na jaderná úložiště (dosud žádné nefunguje a nejblíže spuštění je to finské za dva roky, pozn. aut.), upozorňuje Zpráva o jaderném odpadu ve světě z roku 2019.

"Vlády řádně neodhadují náklady na vyřazování z provozu, skladování a likvidaci jaderného odpadu kvůli zásadním nejistotám. Mnohé vlády při odhadech nákladů vycházejí z přehnaně optimistických diskontních sazeb a zastaralých dat, což vede k závažným výpadkům financování nakládání s odpady," uvádějí její autoři s tím, že dosud žádná země neodhadla náklady přesně. Budou tak muset pokrýt mezeru mezi zajištěnými finančními prostředky a odhadovanými náklady.

Náklady na výběr, výstavbu a provoz úložiště nerostou přímo úměrně výši produkovaného odpadu. Část takzvaných fixních nákladů se rozpočítává na větší objem uskladněného materiálu. Podle expertů z ČVUT vzrostou náklady na výstavbu úložiště o 27 procent, zatímco odpadu přibydou skoro tři čtvrtiny.

Peněz zatím není ani třetina

Náklady na jaderné úložiště od výběru lokality přes přípravu stavby, příspěvky obcím až po jeho stoletý provoz a monitoring se mají platit z takzvaného jaderného účtu. Na něm je zatím necelá třetina momentálně odhadovaných nákladů. Ke konci loňského roku šlo o 36,4 miliardy korun z poplatků primárně od polostátní energetické společnosti ČEZ jako výrobce jaderné energie.

Podle atomového zákona odvádí ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu jaderné energie 55 korun. Tato cena platí od roku 2017. Tehdy se při schvalování atomového zákona jednalo o ceně 80 korun za Mwh, kterou navrhovala vláda spolu se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Přijat byl ale pozměňovací návrh sociálně demokratického poslance Jana Birkeho s nižší sazbou.

Nyní jde o to, o kolik se bude muset poplatek zvýšit. Z analýzy Fakulty elektrotechnické ČVUT vyplývá, že bez nových jaderných zdrojů peníze na jaderném účtu nebudou stačit. "Pokud by nedošlo k jejich výstavbě, pak by současná výše poplatku 55 Kč/MWh nebyla dostatečná pro pokrytí všech budoucích nákladů systému nakládání s radioaktivním odpadem," uvádějí její autoři. Nové zdroje totiž budou znamenat více peněz z poplatků, čímž se zalepí i stávající díra ve financích. Ve variantě bez nového reaktoru by měl poplatek podle analýzy činit 78 Kč/MWh. Zároveň by mělo ale pravidelně docházet k jeho valorizaci.

Zvýšení poplatku má vyřešit novela zákona

"V každém případě je nutné pravidelně navyšovat poplatek o inflaci. To je možné realizovat vždy za období cca tří až pěti let, kdy by se poplatek navýšil o kumulovanou inflaci. Ponechání výše poplatku v konstantní výši po delší dobu by opět navyšovalo riziko deficitu prostředků v budoucnosti," uvádí analýza.

Spoluautor práce Jaroslav Knápek uvádí, že aktualizaci výše poplatku je vhodné provést ve vazbě na aktualizaci koncepce, která řeší výdaje celého systému nakládání s jaderným odpadem a z energetické koncepce zároveň přebírá plány ohledně nových reaktorů a výroby elektřiny. "Je zřejmé, že výdaje na budoucí ukládání vyhořelého jaderného paliva se zvyšují. Předpokládám, že aktualizované odhady by měly být k dispozici v nejbližší době," dodává Knápek s tím, že ČVUT aktualizovanou analýzu nemá a se SÚRAO aktuálně nespolupracuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že novelu atomového zákona i s úpravou poplatku mířícího na jaderný účet připravuje. Žádné další podrobnosti ale nesdělilo.

"Předpokládáme navýšení pravidelného poplatku všech původců na jaderný účet v kontextu vývoje cenové hladiny. O tom, jakým způsobem k navýšení dojde, je předmětem diskusí v rámci přípravy novelizace atomového zákona," uvádí Vošahlík z tiskového odboru ministerstva průmyslu. A dodává, že gestorem atomového zákona je Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ten by prý měl vědět detaily ohledně novely.

"Stanovení výše poplatků nespadá do naší kompetence. Můžeme jen obecně říci, že o připravované novele víme a v připomínkovém řízení budeme posuzovat, zda poplatky umožní zabezpečit radiační ochranu a jadernou bezpečnost při nakládání s radioaktivním odpadem," uvádí však za úřad Lenka Babická z oddělení strategie.

"V současné době probíhají analýzy pro aktualizaci sazby poplatku v souvislosti s inflační situací," dodává k tomu mluvčí SÚRAO Martina Bílá.

Martin Schreier z tiskového odboru ČEZu k plánované valorizaci uvádí pouze to, že budou "respektovat veškeré povinnosti plynoucí z případné novely atomového zákona a další platné legislativy ČR". Dosud podle něj ČEZ na účet od roku 1997 poslal 35 miliard korun.

Rychlejší výstavbu zatím nikdo nebere v potaz

Dalším faktorem, který ještě není v nákladech na budování hlubinného úložiště zohledněn, je urychlení výstavby podle evropských pravidel taxonomie. Ta byla přijata loni a podle nich by mělo být úložiště hotovo do roku 2050. Původní termín byl 2065. Tato změna nic nemění na celkových nákladech, ale spíše na jejich rozložení v čase a dřívější potřebě peněz.

"Pokud dojde k urychlení zprovoznění úložiště o celých patnáct let, bude se utrácet rychleji, tím pádem se méně nastřádá a méně také získá z operací na finančním trhu," míní Edvard Sequens.

Vošahlík však namítá, že peníze na výstavbu hlubinného úložiště na jaderném účtu budou i za stávajícího nastavení poplatků a urychlení celého procesu. "Důvod, proč hovoříme o navýšení poplatků, je právě i budoucí zajištění provozu. Platí princip, že výdaje na ukládání radioaktivního odpadu musí být vyrovnány příjmy jaderného účtu, tedy především z poplatků původců a z výnosů z investování," vysvětluje Vošahlík.

Procenta z nákladů i pro obce

Do odhadované sumy nákladů, které má stát hlubinné úložiště, patří i příspěvky pro dotčené obce. Ty dosud dostaly jednorázově dvakrát po milionu korun, do budoucna má jít o větší peníze.

"Když přišly první peníze asi v roce 2016, já si to nepamatuju přesně, tak všech šest obcí z naší lokality jim je poslalo zpátky. Řekli jsme jim, že to bereme jako úplatek a nechceme je. Ale oni nevěděli, co s nimi, tak nám je zase poslali zpět," vzpomíná starosta Velkého Boru v lokalitě na Klatovsku Václav Zábranský. Peníze si tedy daly podle něj obce zvlášť na účet a nesahají na ně.

Další finance by mohly obce dostat už letos, kdy se mají začít schvalovat ve všech čtyřech vybraných lokality takzvaná "průzkumná území". Takový status musí schválit ministerstvo životního prostředí a je nutný kvůli tomu, aby v místě mohly začít průzkumné práce včetně vrtů. Na základě průzkumu se pak určí, která lokalita je nejvhodnější.

Za to, že v katastru bude průzkumné území, obdrží obce 600 tisíc korun ročně a další peníze na základě toho, kolika metrů čtverečních se průzkum dotýká. V první fázi si tak každá přijde dohromady na miliony korun ročně. Peníze tak dostanou i obce, kde nakonec úložiště nebude.

Ve finální lokalitě, kde se hlubinné úložiště vybuduje, budou mít obce nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu. Peníze určené pro obce tvoří ale jen necelé jedno procento toho, co bude stát celé úložiště.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky


30. 1. 2023; budejckadrbna.cz

ČEZ bude muset platit víc na jaderné úložiště. Peněz na účtě je zatím sotva třetina

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Text byl původně publikován na webu Ekonews, který zároveň vydává podcast. Všechny díly si můžete poslechnout zde. Podcast Ekonews vychází minimálně dvakrát do měsíce. Moderuje ho Martina Patočková a Veronika Němcová. Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit.

"Do ceny hlubinného úložiště se stejně jako do všech staveb promítá situace v ekonomice, například růst cen energií, stavebních materiálů či služeb. Odhadovaná platná částka je 130 miliard a samozřejmě dojde k její aktualizaci," uvádí za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mluvčí Martina Bílá. Zdůrazňuje přitom, že jde o cenu za přípravu úložiště, výstavbu, sto let provozu a uzavírání, nikoliv jen za samotnou stavbu.

Není to jediný odhad nákladů, který existuje. Na základě dat z roku 2017 spočítali experti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze výdaje spojené s hlubinným úložištěm na téměř sto miliard za dnešních podmínek a na 152 miliard, pokud vzniknou nové jaderné zdroje. Vyšší suma počítá s tím, že přibudou dva jaderné bloky.


Čím více odpadu, tím větší úložiště


Zmíněných 130 miliard korun, se kterými operuje správa úložišť rovněž počítá s novými jadernými zdroji, a to dokonce se třemi. Odhad přitom vychází z dat z roku 2011 a z dnes již neaktuální Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

"Částka 129,7 miliardy korun není nic nového a nezahrnuje inflaci ani další změny," uvádí energetický expert Edvard Sequens ze společnosti Call – Sdružení za záchranu přírody, která je členem Platformy proti hlubinnému úložišti.

Právě od počtu reaktorů vyrábějících jadernou energii se přitom částečně odvine cena úložiště. Čím více bude reaktorů, tím více bude jaderného odpadu. "Nové jaderné zdroje podstatným způsobem navyšují množství produkovaných radioaktivních odpadů, významně prodlužují dobu provozu úložišť a vyvolávají potřebu dodatečných investic na zvýšení jejich kapacity ve srovnání s variantou, kdy nové jaderné zdroje nejsou realizovány," uvádí analýza ČVUT.

"Hlubinné úložiště je v tuto chvíli dimenzováno podle Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem na šest stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně pro šedesátiletý provoz a dále pro tři nové jaderné zdroje, který vychází ze Státní energetické koncepce," říká Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Přistoupí-li Česko k větší výstavbě, bude to podle něj zohledněno i při dimenzování úložiště.


Každý stát staví déle a za víc peněz


Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dokonce začal mluvit o čtyřech nových reaktorech. To jsou ale zatím plány na papíře, běží pouze výběrové řízení na jeden nový jaderný blok v Dukovanech.

Z posledních zkušeností v cizině vyplývá, že vybudování nových jaderných bloků obvykle stojí více, než se plánovalo, a dokončeny bývají později. Loni spuštěný finský reaktor Olkiluoto 3 nabral zpoždění dvanáct let a cena skoro čtyřikrát překročila tu plánovanou.

"Zatím bylo rozhodnuto o stavbě jen jednoho reaktoru v Dukovanech, takže korektní by bylo mít spočteny náklady na hlubinné úložiště pro tuto variantu," míní Sequens. Česká vláda má o tom, s kolika reaktory počítá, rozhodovat během půl roku.

Na to, že vláda a jednotlivé státy neumějí dobře propočítat náklady na jaderná úložiště (dosud žádné nefunguje a nejblíže spuštění je to finské za dva roky, pozn. aut.), upozorňuje Zpráva o jaderném odpadu ve světě z roku 2019.

"Vlády řádně neodhadují náklady na vyřazování z provozu, skladování a likvidaci jaderného odpadu kvůli zásadním nejistotám. Mnohé vlády při odhadech nákladů vycházejí z přehnaně optimistických diskontních sazeb a zastaralých dat, což vede k závažným výpadkům financování nakládání s odpady," uvádějí její autoři s tím, že dosud žádná země neodhadla náklady přesně. Budou tak muset pokrýt mezeru mezi zajištěnými finančními prostředky a odhadovanými náklady.

Náklady na výběr, výstavbu a provoz úložiště nerostou přímo úměrně výši produkovaného odpadu. Část takzvaných fixních nákladů se rozpočítává na větší objem uskladněného materiálu. Podle expertů z ČVUT vzrostou náklady na výstavbu úložiště o 27 procent, zatímco odpadu přibydou skoro tři čtvrtiny.


Peněz zatím není ani třetina


Náklady na jaderné úložiště od výběru lokality přes přípravu stavby, příspěvky obcím až po jeho stoletý provoz a monitoring se mají platit z takzvaného jaderného účtu. Na něm je zatím necelá třetina momentálně odhadovaných nákladů. Ke konci loňského roku šlo o 36,4 miliardy korun z poplatků primárně od polostátní energetické společnosti ČEZ jako výrobce jaderné energie.

Podle atomového zákona odvádí ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu jaderné energie 55 korun. Tato cena platí od roku 2017. Tehdy se při schvalování atomového zákona jednalo o ceně 80 korun za Mwh, kterou navrhovala vláda spolu se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Přijat byl ale pozměňovací návrh sociálně demokratického poslance Jana Birkeho s nižší sazbou.

Nyní jde o to, o kolik se bude muset poplatek zvýšit. Z analýzy Fakulty elektrotechnické ČVUT vyplývá, že bez nových jaderných zdrojů peníze na jaderném účtu nebudou stačit. "Pokud by nedošlo k jejich výstavbě, pak by současná výše poplatku 55 Kč/MWh nebyla dostatečná pro pokrytí všech budoucích nákladů systému nakládání s radioaktivním odpadem," uvádějí její autoři. Nové zdroje totiž budou znamenat více peněz z poplatků, čímž se zalepí i stávající díra ve financích. Ve variantě bez nového reaktoru by měl poplatek podle analýzy činit 78 Kč/MWh. Zároveň by mělo ale pravidelně docházet k jeho valorizaci.


Zvýšení poplatku má vyřešit novela zákona


"V každém případě je nutné pravidelně navyšovat poplatek o inflaci. To je možné realizovat vždy za období cca tří až pěti let, kdy by se poplatek navýšil o kumulovanou inflaci. Ponechání výše poplatku v konstantní výši po delší dobu by opět navyšovalo riziko deficitu prostředků v budoucnosti," uvádí analýza.

Spoluautor práce Jaroslav Knápek uvádí, že aktualizaci výše poplatku je vhodné provést ve vazbě na aktualizaci koncepce, která řeší výdaje celého systému nakládání s jaderným odpadem a z energetické koncepce zároveň přebírá plány ohledně nových reaktorů a výroby elektřiny. "Je zřejmé, že výdaje na budoucí ukládání vyhořelého jaderného paliva se zvyšují. Předpokládám, že aktualizované odhady by měly být k dispozici v nejbližší době," dodává Knápek s tím, že ČVUT aktualizovanou analýzu nemá a se SÚRAO aktuálně nespolupracuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že novelu atomového zákona i s úpravou poplatku mířícího na jaderný účet připravuje. Žádné další podrobnosti ale nesdělilo.

"Předpokládáme navýšení pravidelného poplatku všech původců na jaderný účet v kontextu vývoje cenové hladiny. O tom, jakým způsobem k navýšení dojde, je předmětem diskusí v rámci přípravy novelizace atomového zákona," uvádí Vošahlík z tiskového odboru ministerstva průmyslu. A dodává, že gestorem atomového zákona je Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ten by prý měl vědět detaily ohledně novely.

"Stanovení výše poplatků nespadá do naší kompetence. Můžeme jen obecně říci, že o připravované novele víme a v připomínkovém řízení budeme posuzovat, zda poplatky umožní zabezpečit radiační ochranu a jadernou bezpečnost při nakládání s radioaktivním odpadem," uvádí však za úřad Lenka Babická z oddělení strategie.

"V současné době probíhají analýzy pro aktualizaci sazby poplatku v souvislosti s inflační situací," dodává k tomu mluvčí SÚRAO Martina Bílá.

Martin Schreier z tiskového odboru ČEZu k plánované valorizaci uvádí pouze to, že budou "respektovat veškeré povinnosti plynoucí z případné novely atomového zákona a další platné legislativy ČR". Dosud podle něj ČEZ na účet od roku 1997 poslal 35 miliard korun.


Rychlejší výstavbu zatím nikdo nebere v potaz


Dalším faktorem, který ještě není v nákladech na budování hlubinného úložiště zohledněn, je urychlení výstavby podle evropských pravidel taxonomie. Ta byla přijata loni a podle nich by mělo být úložiště hotovo do roku 2050. Původní termín byl 2065. Tato změna nic nemění na celkových nákladech, ale spíše na jejich rozložení v čase a dřívější potřebě peněz.

"Pokud dojde k urychlení zprovoznění úložiště o celých patnáct let, bude se utrácet rychleji, tím pádem se méně nastřádá a méně také získá z operací na finančním trhu," míní Edvard Sequens.

Vošahlík však namítá, že peníze na výstavbu hlubinného úložiště na jaderném účtu budou i za stávajícího nastavení poplatků a urychlení celého procesu. "Důvod, proč hovoříme o navýšení poplatků, je právě i budoucí zajištění provozu. Platí princip, že výdaje na ukládání radioaktivního odpadu musí být vyrovnány příjmy jaderného účtu, tedy především z poplatků původců a z výnosů z investování," vysvětluje Vošahlík.


Procenta z nákladů i pro obce


Do odhadované sumy nákladů, které má stát hlubinné úložiště, patří i příspěvky pro dotčené obce. Ty dosud dostaly jednorázově dvakrát po milionu korun, do budoucna má jít o větší peníze.

"Když přišly první peníze asi v roce 2016, já si to nepamatuju přesně, tak všech šest obcí z naší lokality jim je poslalo zpátky. Řekli jsme jim, že to bereme jako úplatek a nechceme je. Ale oni nevěděli, co s nimi, tak nám je zase poslali zpět," vzpomíná starosta Velkého Boru v lokalitě na Klatovsku Václav Zábranský. Peníze si tedy daly podle něj obce zvlášť na účet a nesahají na ně.

Další finance by mohly obce dostat už letos, kdy se mají začít schvalovat ve všech čtyřech vybraných lokality takzvaná "průzkumná území". Takový status musí schválit ministerstvo životního prostředí a je nutný kvůli tomu, aby v místě mohly začít průzkumné práce včetně vrtů. Na základě průzkumu se pak určí, která lokalita je nejvhodnější.

Za to, že v katastru bude průzkumné území, obdrží obce 600 tisíc korun ročně a další peníze na základě toho, kolika metrů čtverečních se průzkum dotýká. V první fázi si tak každá přijde dohromady na miliony korun ročně. Peníze tak dostanou i obce, kde nakonec úložiště nebude.

Ve finální lokalitě, kde se hlubinné úložiště vybuduje, budou mít obce nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu. Peníze určené pro obce tvoří ale jen necelé jedno procento toho, co bude stát celé úložiště.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.


30. 1. 2023; drbna.cz

ČEZ bude muset platit víc na jaderné úložiště. Peněz na účtě je zatím sotva třetina

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Text byl původně publikován na webu Ekonews, který zároveň vydává podcast. Všechny díly si můžete poslechnout zde. Podcast Ekonews vychází minimálně dvakrát do měsíce. Moderuje ho Martina Patočková a Veronika Němcová. Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit.

"Do ceny hlubinného úložiště se stejně jako do všech staveb promítá situace v ekonomice, například růst cen energií, stavebních materiálů či služeb. Odhadovaná platná částka je 130 miliard a samozřejmě dojde k její aktualizaci," uvádí za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mluvčí Martina Bílá. Zdůrazňuje přitom, že jde o cenu za přípravu úložiště, výstavbu, sto let provozu a uzavírání, nikoliv jen za samotnou stavbu.

Není to jediný odhad nákladů, který existuje. Na základě dat z roku 2017 spočítali experti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze výdaje spojené s hlubinným úložištěm na téměř sto miliard za dnešních podmínek a na 152 miliard, pokud vzniknou nové jaderné zdroje. Vyšší suma počítá s tím, že přibudou dva jaderné bloky.


Čím více odpadu, tím větší úložiště


Zmíněných 130 miliard korun, se kterými operuje správa úložišť rovněž počítá s novými jadernými zdroji, a to dokonce se třemi. Odhad přitom vychází z dat z roku 2011 a z dnes již neaktuální Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

"Částka 129,7 miliardy korun není nic nového a nezahrnuje inflaci ani další změny," uvádí energetický expert Edvard Sequens ze společnosti Call – Sdružení za záchranu přírody, která je členem Platformy proti hlubinnému úložišti.

Právě od počtu reaktorů vyrábějících jadernou energii se přitom částečně odvine cena úložiště. Čím více bude reaktorů, tím více bude jaderného odpadu. "Nové jaderné zdroje podstatným způsobem navyšují množství produkovaných radioaktivních odpadů, významně prodlužují dobu provozu úložišť a vyvolávají potřebu dodatečných investic na zvýšení jejich kapacity ve srovnání s variantou, kdy nové jaderné zdroje nejsou realizovány," uvádí analýza ČVUT.

"Hlubinné úložiště je v tuto chvíli dimenzováno podle Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem na šest stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně pro šedesátiletý provoz a dále pro tři nové jaderné zdroje, který vychází ze Státní energetické koncepce," říká Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Přistoupí-li Česko k větší výstavbě, bude to podle něj zohledněno i při dimenzování úložiště.


Každý stát staví déle a za víc peněz


Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dokonce začal mluvit o čtyřech nových reaktorech. To jsou ale zatím plány na papíře, běží pouze výběrové řízení na jeden nový jaderný blok v Dukovanech.

Z posledních zkušeností v cizině vyplývá, že vybudování nových jaderných bloků obvykle stojí více, než se plánovalo, a dokončeny bývají později. Loni spuštěný finský reaktor Olkiluoto 3 nabral zpoždění dvanáct let a cena skoro čtyřikrát překročila tu plánovanou.

"Zatím bylo rozhodnuto o stavbě jen jednoho reaktoru v Dukovanech, takže korektní by bylo mít spočteny náklady na hlubinné úložiště pro tuto variantu," míní Sequens. Česká vláda má o tom, s kolika reaktory počítá, rozhodovat během půl roku.

Na to, že vláda a jednotlivé státy neumějí dobře propočítat náklady na jaderná úložiště (dosud žádné nefunguje a nejblíže spuštění je to finské za dva roky, pozn. aut.), upozorňuje Zpráva o jaderném odpadu ve světě z roku 2019.

"Vlády řádně neodhadují náklady na vyřazování z provozu, skladování a likvidaci jaderného odpadu kvůli zásadním nejistotám. Mnohé vlády při odhadech nákladů vycházejí z přehnaně optimistických diskontních sazeb a zastaralých dat, což vede k závažným výpadkům financování nakládání s odpady," uvádějí její autoři s tím, že dosud žádná země neodhadla náklady přesně. Budou tak muset pokrýt mezeru mezi zajištěnými finančními prostředky a odhadovanými náklady.

Náklady na výběr, výstavbu a provoz úložiště nerostou přímo úměrně výši produkovaného odpadu. Část takzvaných fixních nákladů se rozpočítává na větší objem uskladněného materiálu. Podle expertů z ČVUT vzrostou náklady na výstavbu úložiště o 27 procent, zatímco odpadu přibydou skoro tři čtvrtiny.


Peněz zatím není ani třetina


Náklady na jaderné úložiště od výběru lokality přes přípravu stavby, příspěvky obcím až po jeho stoletý provoz a monitoring se mají platit z takzvaného jaderného účtu. Na něm je zatím necelá třetina momentálně odhadovaných nákladů. Ke konci loňského roku šlo o 36,4 miliardy korun z poplatků primárně od polostátní energetické společnosti ČEZ jako výrobce jaderné energie.

Podle atomového zákona odvádí ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu jaderné energie 55 korun. Tato cena platí od roku 2017. Tehdy se při schvalování atomového zákona jednalo o ceně 80 korun za Mwh, kterou navrhovala vláda spolu se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Přijat byl ale pozměňovací návrh sociálně demokratického poslance Jana Birkeho s nižší sazbou.

Nyní jde o to, o kolik se bude muset poplatek zvýšit. Z analýzy Fakulty elektrotechnické ČVUT vyplývá, že bez nových jaderných zdrojů peníze na jaderném účtu nebudou stačit. "Pokud by nedošlo k jejich výstavbě, pak by současná výše poplatku 55 Kč/MWh nebyla dostatečná pro pokrytí všech budoucích nákladů systému nakládání s radioaktivním odpadem," uvádějí její autoři. Nové zdroje totiž budou znamenat více peněz z poplatků, čímž se zalepí i stávající díra ve financích. Ve variantě bez nového reaktoru by měl poplatek podle analýzy činit 78 Kč/MWh. Zároveň by mělo ale pravidelně docházet k jeho valorizaci.


Zvýšení poplatku má vyřešit novela zákona


"V každém případě je nutné pravidelně navyšovat poplatek o inflaci. To je možné realizovat vždy za období cca tří až pěti let, kdy by se poplatek navýšil o kumulovanou inflaci. Ponechání výše poplatku v konstantní výši po delší dobu by opět navyšovalo riziko deficitu prostředků v budoucnosti," uvádí analýza.

Spoluautor práce Jaroslav Knápek uvádí, že aktualizaci výše poplatku je vhodné provést ve vazbě na aktualizaci koncepce, která řeší výdaje celého systému nakládání s jaderným odpadem a z energetické koncepce zároveň přebírá plány ohledně nových reaktorů a výroby elektřiny. "Je zřejmé, že výdaje na budoucí ukládání vyhořelého jaderného paliva se zvyšují. Předpokládám, že aktualizované odhady by měly být k dispozici v nejbližší době," dodává Knápek s tím, že ČVUT aktualizovanou analýzu nemá a se SÚRAO aktuálně nespolupracuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že novelu atomového zákona i s úpravou poplatku mířícího na jaderný účet připravuje. Žádné další podrobnosti ale nesdělilo.

"Předpokládáme navýšení pravidelného poplatku všech původců na jaderný účet v kontextu vývoje cenové hladiny. O tom, jakým způsobem k navýšení dojde, je předmětem diskusí v rámci přípravy novelizace atomového zákona," uvádí Vošahlík z tiskového odboru ministerstva průmyslu. A dodává, že gestorem atomového zákona je Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ten by prý měl vědět detaily ohledně novely.

"Stanovení výše poplatků nespadá do naší kompetence. Můžeme jen obecně říci, že o připravované novele víme a v připomínkovém řízení budeme posuzovat, zda poplatky umožní zabezpečit radiační ochranu a jadernou bezpečnost při nakládání s radioaktivním odpadem," uvádí však za úřad Lenka Babická z oddělení strategie.

"V současné době probíhají analýzy pro aktualizaci sazby poplatku v souvislosti s inflační situací," dodává k tomu mluvčí SÚRAO Martina Bílá.

Martin Schreier z tiskového odboru ČEZu k plánované valorizaci uvádí pouze to, že budou "respektovat veškeré povinnosti plynoucí z případné novely atomového zákona a další platné legislativy ČR". Dosud podle něj ČEZ na účet od roku 1997 poslal 35 miliard korun.


Rychlejší výstavbu zatím nikdo nebere v potaz


Dalším faktorem, který ještě není v nákladech na budování hlubinného úložiště zohledněn, je urychlení výstavby podle evropských pravidel taxonomie. Ta byla přijata loni a podle nich by mělo být úložiště hotovo do roku 2050. Původní termín byl 2065. Tato změna nic nemění na celkových nákladech, ale spíše na jejich rozložení v čase a dřívější potřebě peněz.

"Pokud dojde k urychlení zprovoznění úložiště o celých patnáct let, bude se utrácet rychleji, tím pádem se méně nastřádá a méně také získá z operací na finančním trhu," míní Edvard Sequens.

Vošahlík však namítá, že peníze na výstavbu hlubinného úložiště na jaderném účtu budou i za stávajícího nastavení poplatků a urychlení celého procesu. "Důvod, proč hovoříme o navýšení poplatků, je právě i budoucí zajištění provozu. Platí princip, že výdaje na ukládání radioaktivního odpadu musí být vyrovnány příjmy jaderného účtu, tedy především z poplatků původců a z výnosů z investování," vysvětluje Vošahlík.


Procenta z nákladů i pro obce


Do odhadované sumy nákladů, které má stát hlubinné úložiště, patří i příspěvky pro dotčené obce. Ty dosud dostaly jednorázově dvakrát po milionu korun, do budoucna má jít o větší peníze.

"Když přišly první peníze asi v roce 2016, já si to nepamatuju přesně, tak všech šest obcí z naší lokality jim je poslalo zpátky. Řekli jsme jim, že to bereme jako úplatek a nechceme je. Ale oni nevěděli, co s nimi, tak nám je zase poslali zpět," vzpomíná starosta Velkého Boru v lokalitě na Klatovsku Václav Zábranský. Peníze si tedy daly podle něj obce zvlášť na účet a nesahají na ně.

Další finance by mohly obce dostat už letos, kdy se mají začít schvalovat ve všech čtyřech vybraných lokality takzvaná "průzkumná území". Takový status musí schválit ministerstvo životního prostředí a je nutný kvůli tomu, aby v místě mohly začít průzkumné práce včetně vrtů. Na základě průzkumu se pak určí, která lokalita je nejvhodnější.

Za to, že v katastru bude průzkumné území, obdrží obce 600 tisíc korun ročně a další peníze na základě toho, kolika metrů čtverečních se průzkum dotýká. V první fázi si tak každá přijde dohromady na miliony korun ročně. Peníze tak dostanou i obce, kde nakonec úložiště nebude.

Ve finální lokalitě, kde se hlubinné úložiště vybuduje, budou mít obce nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu. Peníze určené pro obce tvoří ale jen necelé jedno procento toho, co bude stát celé úložiště.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.


30. 1. 2023; nechcemeuloziste.cz

ČEZ bude muset platit víc na jaderné úložiště. Peněz na účtě je zatím sotva třetina

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit.

"Do ceny hlubinného úložiště se stejně jako do všech staveb promítá situace v ekonomice, například růst cen energií, stavebních materiálů či služeb. Odhadovaná platná částka je 130 miliard a samozřejmě dojde k její aktualizaci," uvádí za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mluvčí Martina Bílá. Zdůrazňuje přitom, že jde o cenu za přípravu úložiště, výstavbu, sto let provozu a uzavírání, nikoliv jen za samotnou stavbu.

Není to jediný odhad nákladů, který existuje. Na základě dat z roku 2017 spočítali experti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze výdaje spojené s hlubinným úložištěm na téměř sto miliard za dnešních podmínek a na 152 miliard, pokud vzniknou nové jaderné zdroje. Vyšší suma počítá s tím, že přibudou dva jaderné bloky.

Čím více odpadu, tím větší úložiště

Zmíněných 130 miliard korun, se kterými operuje správa úložišť rovněž počítá s novými jadernými zdroji, a to dokonce se třemi. Odhad přitom vychází z dat z roku 2011 a z dnes již neaktuální Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

"Částka 129,7 miliardy korun není nic nového a nezahrnuje inflaci ani další změny," uvádí energetický expert Edvard Sequens ze společnosti Call – Sdružení za záchranu přírody, která je členem Platformy proti hlubinnému úložišti.

Právě od počtu reaktorů vyrábějících jadernou energii se přitom částečně odvine cena úložiště. Čím více bude reaktorů, tím více bude jaderného odpadu. "Nové jaderné zdroje podstatným způsobem navyšují množství produkovaných radioaktivních odpadů, významně prodlužují dobu provozu úložišť a vyvolávají potřebu dodatečných investic na zvýšení jejich kapacity ve srovnání s variantou, kdy nové jaderné zdroje nejsou realizovány," uvádí analýza ČVUT.

"Hlubinné úložiště je v tuto chvíli dimenzováno podle Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem na šest stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně pro šedesátiletý provoz a dále pro tři nové jaderné zdroje, který vychází ze Státní energetické koncepce," říká Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Přistoupí-li Česko k větší výstavbě, bude to podle něj zohledněno i při dimenzování úložiště.

Každý stát staví déle a za víc peněz

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dokonce začal mluvit o čtyřech nových reaktorech. To jsou ale zatím plány na papíře, běží pouze výběrové řízení na jeden nový jaderný blok v Dukovanech.

Z posledních zkušeností v cizině vyplývá, že vybudování nových jaderných bloků obvykle stojí více, než se plánovalo, a dokončeny bývají později. Loni spuštěný finský reaktor Olkiluoto 3 nabral zpoždění dvanáct let a cena skoro čtyřikrát překročila tu plánovanou.

"Zatím bylo rozhodnuto o stavbě jen jednoho reaktoru v Dukovanech, takže korektní by bylo mít spočteny náklady na hlubinné úložiště pro tuto variantu," míní Sequens. Česká vláda má o tom, s kolika reaktory počítá, rozhodovat během půl roku.

Na to, že vláda a jednotlivé státy neumějí dobře propočítat náklady na jaderná úložiště (dosud žádné nefunguje a nejblíže spuštění je to finské za dva roky, pozn. aut.), upozorňuje Zpráva o jaderném odpadu ve světě z roku 2019.

"Vlády řádně neodhadují náklady na vyřazování z provozu, skladování a likvidaci jaderného odpadu kvůli zásadním nejistotám. Mnohé vlády při odhadech nákladů vycházejí z přehnaně optimistických diskontních sazeb a zastaralých dat, což vede k závažným výpadkům financování nakládání s odpady," uvádějí její autoři s tím, že dosud žádná země neodhadla náklady přesně. Budou tak muset pokrýt mezeru mezi zajištěnými finančními prostředky a odhadovanými náklady.

Náklady na výběr, výstavbu a provoz úložiště nerostou přímo úměrně výši produkovaného odpadu. Část takzvaných fixních nákladů se rozpočítává na větší objem uskladněného materiálu. Podle expertů z ČVUT vzrostou náklady na výstavbu úložiště o 27 procent, zatímco odpadu přibydou skoro tři čtvrtiny.

Peněz zatím není ani třetina

Náklady na jaderné úložiště od výběru lokality přes přípravu stavby, příspěvky obcím až po jeho stoletý provoz a monitoring se mají platit z takzvaného jaderného účtu. Na něm je zatím necelá třetina momentálně odhadovaných nákladů. Ke konci loňského roku šlo o 36,4 miliardy korun z poplatků primárně od polostátní energetické společnosti ČEZ jako výrobce jaderné energie.

Podle atomového zákona odvádí ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu jaderné energie 55 korun. Tato cena platí od roku 2017. Tehdy se při schvalování atomového zákona jednalo o ceně 80 korun za Mwh, kterou navrhovala vláda spolu se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Přijat byl ale pozměňovací návrh sociálně demokratického poslance Jana Birkeho s nižší sazbou.

Nyní jde o to, o kolik se bude muset poplatek zvýšit. Z analýzy Fakulty elektrotechnické ČVUT vyplývá, že bez nových jaderných zdrojů peníze na jaderném účtu nebudou stačit. "Pokud by nedošlo k jejich výstavbě, pak by současná výše poplatku 55 Kč/MWh nebyla dostatečná pro pokrytí všech budoucích nákladů systému nakládání s radioaktivním odpadem," uvádějí její autoři. Nové zdroje totiž budou znamenat více peněz z poplatků, čímž se zalepí i stávající díra ve financích. Ve variantě bez nového reaktoru by měl poplatek podle analýzy činit 78 Kč/MWh. Zároveň by mělo ale pravidelně docházet k jeho valorizaci.

Zvýšení poplatku má vyřešit novela zákona

"V každém případě je nutné pravidelně navyšovat poplatek o inflaci. To je možné realizovat vždy za období cca tří až pěti let, kdy by se poplatek navýšil o kumulovanou inflaci. Ponechání výše poplatku v konstantní výši po delší dobu by opět navyšovalo riziko deficitu prostředků v budoucnosti," uvádí analýza.

Spoluautor práce Jaroslav Knápek uvádí, že aktualizaci výše poplatku je vhodné provést ve vazbě na aktualizaci koncepce, která řeší výdaje celého systému nakládání s jaderným odpadem a z energetické koncepce zároveň přebírá plány ohledně nových reaktorů a výroby elektřiny. "Je zřejmé, že výdaje na budoucí ukládání vyhořelého jaderného paliva se zvyšují. Předpokládám, že aktualizované odhady by měly být k dispozici v nejbližší době," dodává Knápek s tím, že ČVUT aktualizovanou analýzu nemá a se SÚRAO aktuálně nespolupracuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že novelu atomového zákona i s úpravou poplatku mířícího na jaderný účet připravuje. Žádné další podrobnosti ale nesdělilo.

"Předpokládáme navýšení pravidelného poplatku všech původců na jaderný účet v kontextu vývoje cenové hladiny. O tom, jakým způsobem k navýšení dojde, je předmětem diskusí v rámci přípravy novelizace atomového zákona," uvádí Vošahlík z tiskového odboru ministerstva průmyslu. A dodává, že gestorem atomového zákona je Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ten by prý měl vědět detaily ohledně novely.

"Stanovení výše poplatků nespadá do naší kompetence. Můžeme jen obecně říci, že o připravované novele víme a v připomínkovém řízení budeme posuzovat, zda poplatky umožní zabezpečit radiační ochranu a jadernou bezpečnost při nakládání s radioaktivním odpadem," uvádí však za úřad Lenka Babická z oddělení strategie.

"V současné době probíhají analýzy pro aktualizaci sazby poplatku v souvislosti s inflační situací," dodává k tomu mluvčí SÚRAO Martina Bílá.

Martin Schreier z tiskového odboru ČEZu k plánované valorizaci uvádí pouze to, že budou "respektovat veškeré povinnosti plynoucí z případné novely atomového zákona a další platné legislativy ČR". Dosud podle něj ČEZ na účet od roku 1997 poslal 35 miliard korun.

Rychlejší výstavbu zatím nikdo nebere v potaz

Dalším faktorem, který ještě není v nákladech na budování hlubinného úložiště zohledněn, je urychlení výstavby podle evropských pravidel taxonomie. Ta byla přijata loni a podle nich by mělo být úložiště hotovo do roku 2050. Původní termín byl 2065. Tato změna nic nemění na celkových nákladech, ale spíše na jejich rozložení v čase a dřívější potřebě peněz.

"Pokud dojde k urychlení zprovoznění úložiště o celých patnáct let, bude se utrácet rychleji, tím pádem se méně nastřádá a méně také získá z operací na finančním trhu," míní Edvard Sequens.

Vošahlík však namítá, že peníze na výstavbu hlubinného úložiště na jaderném účtu budou i za stávajícího nastavení poplatků a urychlení celého procesu. "Důvod, proč hovoříme o navýšení poplatků, je právě i budoucí zajištění provozu. Platí princip, že výdaje na ukládání radioaktivního odpadu musí být vyrovnány příjmy jaderného účtu, tedy především z poplatků původců a z výnosů z investování," vysvětluje Vošahlík.

Procenta z nákladů i pro obce

Do odhadované sumy nákladů, které má stát hlubinné úložiště, patří i příspěvky pro dotčené obce. Ty dosud dostaly jednorázově dvakrát po milionu korun, do budoucna má jít o větší peníze.

"Když přišly první peníze asi v roce 2016, já si to nepamatuju přesně, tak všech šest obcí z naší lokality jim je poslalo zpátky. Řekli jsme jim, že to bereme jako úplatek a nechceme je. Ale oni nevěděli, co s nimi, tak nám je zase poslali zpět," vzpomíná starosta Velkého Boru v lokalitě na Klatovsku Václav Zábranský. Peníze si tedy daly podle něj obce zvlášť na účet a nesahají na ně.

Další finance by mohly obce dostat už letos, kdy se mají začít schvalovat ve všech čtyřech vybraných lokality takzvaná "průzkumná území". Takový status musí schválit ministerstvo životního prostředí a je nutný kvůli tomu, aby v místě mohly začít průzkumné práce včetně vrtů. Na základě průzkumu se pak určí, která lokalita je nejvhodnější.

Za to, že v katastru bude průzkumné území, obdrží obce 600 tisíc korun ročně a další peníze na základě toho, kolika metrů čtverečních se průzkum dotýká. V první fázi si tak každá přijde dohromady na miliony korun ročně. Peníze tak dostanou i obce, kde nakonec úložiště nebude.

Ve finální lokalitě, kde se hlubinné úložiště vybuduje, budou mít obce nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu. Peníze určené pro obce tvoří ale jen necelé jedno procento toho, co bude stát celé úložiště.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Autor: Martina Patočková


29. 1. 2023; 6dhub.cz

Soutěž studentských počítačových her na FEL ČVUT vyhrála pekelná budovatelská strategie

Hra Peklo upeklo, v níž hráči jako pekelní úředníci trestají hříšníky, letos zvítězila v soutěži semestrálních projektů studentů a studentek Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Vítězný tým, tvořený Ondřejem Baštařem, Janem Kabíčkem, Ondřejem Pelikánem a Jakubem Profotou, bodoval v konkurenci dalších 12 skupin.

Představení všech herních beta verzí a vyhlášení vítězů se uskutečnilo v úterý 10. ledna v budově FEL ČVUT na pražském Karlově náměstí. O trojici nejlepších projektů rozhodovala patnáctičlenná porota složená z akademiků i zástupců herních studií.

V Česku je v současnosti více než stovka studií, ve kterých se vyvíjejí počítačové hry. A herní byznys stále roste. V roce 2021 dosáhl roční obrat tuzemského herního průmyslu rekordních 7,1 miliardy korun, meziročně o třetinu více. Řada herních titulů, které vznikly v Česku, dosáhla globálního úspěchu.

Ve stopách úspěšných herních vývojářů a vývojářek možná půjdou i studenti a studentky FEL ČVUT, kteří v aktuálním zimním semestru absolvovali předmět Počítačové hry vyučovaný docentem Jiřím Bittnerem a doktorem Davidem Sedláčkem z katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT.

"Tento předmět jsme koncipovali jako úvodní do problematiky vývoje her. Na přednáškách probíráme koncepty, které jsou obecné a jsou platné nezávisle na konkrétním nástroji, který se potom v praxi používá. Na seminářích, při cvičeních pak studentům ukazujeme koncepty už prakticky, ve frameworku Unity,” sdělil docent Bittner.

Podle Bittnera většina studentů a studentek při této příležitosti vytváří svůj první herní projekt. A mají tradičně za úkol zvládnout pestrou řádku kroků nezbytných pro vývoj beta verze počítačové hry. Podle odborné poroty v tom tentokrát nejlépe obstála právě skupina, která vytvořila hru Peklo upeklo.

Hráč(ka) musí v pekle udržet pořádek

"Je to puzzle budovatelská strategie. Stavíte továrnu, v níž máte trestat hříšníky, kteří vám přijíždějí do pekla," uvedl Jakub Profota, spolutvůrce hry a student programu Otevřená informatika. "V první fázi máte postavit továrnu na základě instrukcí. To je naše puzzle část, kdy se musíte zamyslet nad tím, aby klece dobře projížděly, aby se nesrazily a nedojely do špatných mučíren. A ve druhé fázi klece navigujete tak, že přepínáte křižovatky, po kterých jezdí," nastínil Profota. Podotkl, že hlavním úkolem hráčů je překonávat překážky a potrestat co nejvíce hříšníků. Pokud nastane srážka, hráč nestihl potrestat hřích a nedostane se do další z několika úrovní.

Profota zdůraznil, že tvůrci kladli velký důraz i na hudbu, která dokresluje atmosféru. Čím více klecí dorazí, tím pestřejší škála zvuků hru doprovází a nechybí ani vtipné hlášky. Každý ze čtyř tvůrců pak podle Profoty prací na přípravě hry strávil odhadem 40 až 50 hodin. A zápal se vyplatil. Tým č. 10 získal pozitivní odezvu od vývojářů a rýsuje se i možnost jejího dalšího rozvoje. "Pobavíme se o tom v týmu a uvidíme. Třeba tu hru ‚doklepeme‘ a snad i vydáme," uzavřel Profota. Co se dalších spolutvůrců týče, tak Ondřej Pelikán a Jan Kabíček studují taktéž Otevřenou informatiku, Ondřej Baštař je pak z programu Kybernetika a robotika.

Výlet na ponurou planetu

Na temné planetě se odehrává hra Solus, s níž skupina Vojtěcha Linhy, Sáry Dobiášové, Barbory Hálové a Kryštofa Havlíka vybojovala druhé místo.

"Hlavní postavou je svítící mimozemšťan Stello, který ztroskotal na opuštěné planetě. A tím, že je planeta temná, mu začíná ubývat jeho světlo a musí sbírat solární fragmenty a dostávat se na checkpointy, aby si světlo dobíjel," popsala Dobiášová. Právě využití světla a tmy je hlavním aspektem herního projektu.

Podle Barbory Hálové hráči v průběhu různých úrovní prochází lesní krajinou, opuštěným městem a továrnou. "Levely jsou rozděleny na tři části pomocí checkpointů, takže pokud se vám část nepovede, tak se můžete vrátit a nemusíte hrát celou hru od začátku. A ty levely mají dva typické prvky – buď je tam hádanka nebo nějaká skákací výzva,” doplnila Hálová k herním úkolům. Každý z týmu na přípravě projektu strávil kolem stovky hodin. "Dělali jsme si vlastní vizuály, zvuky, všechny skripty a tak dále," zdůraznil Havlík.

Také tento tým si vyhrál s hudbou. Ta jednak reaguje na světlo spojené s hlavní postavou, čím méně světla oproti počátku hráč má, tím je hudba tišší. Zároveň tvůrci a tvůrkyně chtěli, aby zněla trochu "mimozemsky" a futuristicky a využili tak například syntetizérů. Práce na hře členy a členky týmu nadchla. V tom, zda ji budou rozvíjet dál, však zatím nemají jasno. Všichni tvůrci a tvůrkyně z týmu č. 11 studují program Otevřená informatika.

Zahrada, kde probíhá velký souboj

Bronzem oceněná hra The Plant Escape se odehrává na farmě. "Naše hra je roguelike hra, kde v noci ožívají rostliny, které přes den zasadíte. A vy se jim v roli farmáře snažíte zabránit v útěku z farmy," sdělil spolutvůrce projektu Matěj Navrátil, student programu Kybernetika a robotika. Dalšími členy týmu č. 3 jsou Josef Kolář, Antonín Plevač a Ondřej Maceška, studenti programu Otevřená informatika.

Vedle boje o úrodu hráči podle tvůrců provádějí i běžné úkony jako nákup semen a následné pěstování rostlin. V akční části pak hráč(ka) získá nepřátele, například v podobě zákeřného rajčete či chilli papričky, která je nejtvrdší protivnicí. Právě porážka chilli papričky je cíl, který tvůrci do hry vložili, i poté však lidé mohou hrát dál. Pokud však během hry hráč(ka) zemře nebo hru přeruší, vrací se na začátek, což je jedním z prvků herního žánru roguelike. Hra byla časově velmi náročná, každý z členů týmu přípravou strávil zhruba 200 hodin. Podle tvůrců je možný další rozvoj hry.

Studenti a studentky bakalářského programu Otevřená informatika si mohou v rámci studia zvolit specializaci Počítačové hry a grafika. V samotném předmětu Počítačové hry si studenti a studentky FEL ČVUT projdou všemi aspekty vývoje hry – od tvorby konceptu a designu přes programování herních mechanismů až po prezentaci odborníkům a odbornicím.

Při katedře počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT také od loňska funguje studentské herní studio OI SIDE, v rámci něhož se studenti a studentky zaměřují na vývoj her a diskuse o herním vývoji. Má za cíl umožnit jim rozvíjet společné herní projekty nad rámec studia a výhledově reprezentovat fakultu na herní scéně. V plánu je také spolupráce s jinými institucemi – například UMPRUM, FAMU nebo dalšími fakultami v rámci ČVUT.

ZDROJ

Související


29. 1. 2023; abclinuxu.cz

RISC-V ve výuce, na FPGA i na čipech, FOSDEM, ESA a další

Aktuálně se plánuje rozložení látky a organizace výuky pro letošní běh předmětu. Cíle výuky kurzu architektury počítačů jsou stále ty stejné jako při jeho zavádění před dvanácti lety:

Studentům se zájmem o výpočetní techniku předat znalosti základů a principů vykonávaní algoritmů na jednodušších počítačích a úplné základy o jejich komunikaci s okolním světem. Zároveň udělením zkoušky potvrzujeme, že každý absolvent předmětu prokázal alespoň dostatečné znalosti potřebné pro pochopení látky navazujících předmětů (Operační systémy, Návrh vestavných systémů, atd.).

V základním kurzu se stále jedná především o základy položené na univerzitách v Stanfordu a Berkley v 80. letech minulého století (RISC), kde vyučující se svými studenty navrhli koncepci a techniky nutné pro další růst výkonu procesorových jader. Tyto základy a nápravu svých nevýhodných rozhodnutí převzali i tehdejší majoritní komerční hráči, jako byl Intel a Motorola . Z univerzitních projeků vzniklé architektury MIPS a SPARC se po přesunu do mladých progresívních firem postupně vyvinuly v nové komerční platformy, ale adaptace principů RISC původními firmami, sliby a zrušení podpory Microsoftem, vznik IBM Power(PC) a ARM je postupně z trhu vytlačily. Nepomohlo jim ani původní tvrdé prosazování licencí a patentů a tím blokace nezávislých implementací a inovací. Ani následné otevření ( OpenSPARC ) první a v posledním záchvěvu i sliby o otevření druhé ( MIPS ) již nepomohlo. Nadějný projekt Alpha se také podařilo utlumit. Ale univerzity pro svůj výzkum a vývoj otevřenou architekturu potřebovaly a tak vznik takového projektu byl již jen otázkou času. V další generaci na Berkley Krste Asanović přišel s architekturou RISC-V při jejímž vývoji a publikaci bylo učiněno mnoho opatření, která by měla zaručit, že nebude entitami cílícími na krátkodobý vysoký zisk v rozvoji a šíření zablokovaná

Aby nebylo možné implementátory a inovátory architektury RISC-V zablokovat, byla založená nezávislé organizace, která vývoj a standardizaci instrukční sady zajišťuje. Pro nezávislost i na mocenských zájemech Spojených států amerických byla původní nadace rozpuštěná a nástupnická organizace registrovaná jako RISC-V International ve Švýcarsku. Pro eliminaci případného vložení trojských/patentových koní pak vlastní přístupové smlouvy ke členství obsahují mnoho pojistek zajišťujících, že materiály poskytnuté členy k diskuzi a příspěvky k rozšířením nemohou být později zneužité k zablokování konkurence. (Je zajímavé porovnat tuto nevládní aktivitu s Evropským společenstvím financovanými standardy jako byl protokol Profibus a podobné, kde byly utajené trojské koně na nezávislé implementátory pečlivě připravené dopředu, viz i naše zkušenosti.)

Sám jsem naše studeny na možnosti a výhody otevřené architektury RISC-V již minimálně od roku 2016 upozorňoval v poslední přednášce kurzu ( Vývoj architektur procesorů na příkladech inovací od i4004 k Apple M1 a generacím RISC-V ), ale množtví pro studenty nakoupených učebnic a připravené materiály pro výuku s architekturou MIPS nás v té době nějdříve vedly k vývoji simulátoru pro tuto architekturu ( QtMips ). Několik posledních let ale se studenty investujeme do přepracování simulátoru tak, aby reprezentoval a vizualizoval architekturu RISC-V ( QtRvSim ). V minulém běhu jsme se rozhodli na využití této architektury jako hlavního modelu ve výuce. Několik drobností jsem opravoval před cvičeními, pro která byla určitá nedokončená funkcionalita potřebná. Obecně ale kromě několika drobností, jako překvapení kolegy (jinak přispěvatel do rozšíření ISA ESA procesoru NOEL-V ) a studentky, že instrukce násobení vyzkoušená nad rámec plánu výuky nehlásí chybu a provádí pouze součet, k nějakému problému omezujícímu výuku nedošlo. Násobení a dělení (rozšíření M) bylo doimplementované a dekodér byl doplněn o další úrovně tak, aby byly neznámé/neimplementované instrukce správně vyhodnocené jako chyba. Během prázdnin pak ve spolupráci se studnetem z Fakulty informačních technologií byly do průběžného testování zařazené oficiální testy RISC-V architektury a poté jsem rozšířil podporu i o 64-bitovou verzi. Postupně jsme dosáhli plné shody se specifikací RV32IM a RV64IM s tím, že pro 64-bitový režim zatím nemáme dořešené, jak v grafické verzi zobrazovat hodnoty na signálech a v registrech.

Simulátor jsme pak prezentovali na Embedded World Conference 2023 v sekci, kterou otevřela svým shrnutím úspěchů architektury RISC-V ředitelka RISC-V international, Calista Redmond. Za zmínku z jejího projevu stojí informace o investici miliardy dolarů do architektury RISC-V firmou Intel. Letos pak Intel vydá první čipy (viz mATX základní deska od SiFive s procesorem Horse Creek ). Další pokrok ve vývoji simulátoru pan Jakub Dupák prezentoval na RedHat DevConf MINI CZ ( video ). Přidaná byla podpora instrukcí pro přístup k řídicím a stavovým registrům (CSR, rozšíření Zicsr).

V lednu tohoto roku se mi podařilo dokončit připojení ČVUT k RISC-V international v režimu komunitního člena. Tento režim členství je nabízený akademickým a neziskovým organizacím a je zadarmo. V porovnání s prestižními zahraničními univerzitami je to s velkým zpožděním, ředitelka RISCV.org mě osobně členství navrhovala již na výstavě Embedded World 2020 při ukázce našeho simulátoru na počítači ve stánku Codasip, ale přesvědčit vedení trvalo. Přesto jsme první organizací s doménou končící na CZ, která se zapojila (viz seznam členů RISCV.org ). Na druhou stranu na našem území působí mnoho firem, které členy jsou, a právě v Brně založený Codasip je i jedním ze zakládajících členů. Členství umožňuje všem studnetům a zaměstnancům ČVUT přístup do skupin a e-mailových konferencí, které jsou určeny pro členy. Zde je možné se zapojit do vývoje architektury, přispívat do specifikací, v současné době především k různým rozšířením atd. Sami jsme se zapojili do RISC-V International Academia and Training Special Interest Group, kde jsme byli vyzvaní k představení našich simulátorů a výukových materiálů. Záznam online schůzky a prezentace je nyní k dispozici na YouTube kanálu RISCV.org ( QtRvSim - RISC-V Simulator with Cache and Pipeline Visualization ) a za týden od vydání narostl počet shlédnutí nad 700. Náš RISC-V simulátor již v minulém roce využívaly ve výuce tři velké zahraniční univerzity a náš starší, založený na architektuře MIPS, také nejméně tři další univerzity využívají.

V další fázi vývoje plánujeme dokončit podporu CSR do stavu, kdy bude možné prezentovat, stejně jako na naší MIPS verzi, obsluhu časovače a sériového portu z přerušení. Dále se již nalezl mezi studenty zájemce o přidání podpory jednotky stránkování (MMU). Prototyp demostrace prediktoru skoků pro MIPS verzi navrhli a do našeho simulátoru přidali na univerzitě v Athénách. Pro QtRvSim ho vyvíjí v Colorado Spings. V tuto chvíli již simulátor emuluje několik základních systémových volání shodně s RISC-V ABI systému GNU/Linux. V kombinaci s knihovnou NewLib a napojením systémových volání do její struktury (soubor qtrvsim_sys_stub.c ) je pak možné zkompilovat příklady ne jen v assembleru interním nebo externím překladačem, ale i kód v jazyce C, který využívá NewLib knihovny včetně prinf a malloc (příklad seminaries/qtrvsim/os-emu-example v našich materiálech k podpoře výuky https://gitlab.fel.cvut.cz/b35apo/stud-support/ ). tento zkompilovaný kód pak běží jak pod operačním systémem GNU/Linux na RISC-V procesorech, tak v uživatelské QEMU emulaci i v našem emulátoru. Po přidání podpory MMU by pak bylo možné simulátor využít i pro demonstraci a výuku operačních systémů. Jako vhodný kandidát pro malé Unixové jádro se jeví systém MIT PDOS v RISC-V verzi.

Další, tentokráte živou, prezentaci plánujeme příští weekend v Bruselu na konferenci FOSDEM 2023 5. února od 9:40 v rámci RISC-V devroom (příspěvek QtRVSim—Education from Assembly to Pipeline, Cache Performance, and C Level Programming ). Akce bude přenášená i online a třeba se i s některými z vás setkáme na akci při prezentaci vašich projektů. Sám plánuji navštívit prezentaci Pavla Machka o automatickém ostření obrazu kamery pro otevřené telefony ( Sharp photos and short movies on a mobile phone ). Jeho verzi programu millipixel mám na svém telefonu Librem 5 zkompilovanou a funkční. (Něco o mých nedořešených dobrodružstvích s GPS na Librem 5 pak v mém loňském příspěvku Telefon Librem 5 očima vývojáře automobilové, laboratorní, medicínské a robotické techniky na konferenci OpenAlt)

Protože vím, že je zde minimálně několik zájemců o záznamy přednášek z kurzů architektur počítačů, tak upozorňuji na dokončení a zpřístupnění již celé série českých přednášek z kurzu B4M35PAP - Pokročilé architektury počítačů . Videa ze zimního semestru 2021 na YouTube kanálu . Je to již rok stará novinka, ale od té doby jsem se k napsání zápisku na ABClinuxu nedostal. Loňský běh jsem vyzkoušel formou převrácené třídy, abych měl na konzultace a individuální pomoc studnetům více času. Každý ze studentů si naimplementuje ve Verilogu, případně jiném zvoleném návrhovém HDL jazyce (VHDL, Amaranth, ...), zřetězený procesor, nyní především RISC-V varianty. Slibně se pak rozvíjí v roce 2021 započatý semestrální projekt vycházející z mnou navržené koncepce strukturovaných signálů ve VHDL ( https://gitlab.fel.cvut.cz/b4m35pap/rvapo-vhdl ). V rámci pokračování se původnímu autorovi podařilo zprovoznit návrh na FPGA Intel Cyclone a další student ho upravil pro běh paralelně s ARM procesorem na našich výukových deskách MZ_APO . Simulovat lze pak projekt v otevřeném GHDL

Co se týče úvodního kurzu B35APO - Architektura počítačů , tak jsem v minulém letním semestru přepisoval prezentace, fragmenty kódu a překresloval diagramy na RISC-V verzi. Rozhodnutí a vyhecování od kolegů, že již kurz na RISC-V překlopíme i s tehdy aktuálním stavem simulátoru, přišlo relativně pozdě a znamenalo celkem výzvu. Na českých přednáškách jsme se střídali a jak pro vstřícnost ke studnetům, tak i ještě pro případné nemocné COVIDem jsme zajišťovali i vzdálený přístup přes naší školní instalaci BigBlueButton. Bylo to celkem náročné, do toho i nemoc kolegy a několik problémů s HDMI vstupem projekce, takže záznamy sice interně jsou, ale počítal jsem spíš s tím, že pěkné záznamy pořídíme letos, kdy bude přechod kurzu na architekturu RISC-V již ustabilizovaný. Ale je dost možné, že záznamy nebudeme pořizovat a nebo minimálně nebudou publikované. Jedná se o jedno z možných řešení stížností určité skupiny studentů, kdy někteří členové rady programu zhodnotili, že studneti na přednášky nechodí a pak jsou před zkouškami přetížení. Pokud nepůjde odkládat sledování přednášek a bude je nutné navštívit během semestru, je šance, že budou studenti lépe připravení na cvičení. V mém cvičení byla v minulém běhu z 18 lidí dobře připravená a schopná samostatně analyzovat a řešit úlohy jediná studentka a nějaké znalosti z přednášek občas vykazoval ještě jeden student. Zbytek čekal, že vše znova odvykládám a vyřeším sám. Občas jsem vyřešil jen dva vzorové příklady a pak čekal na dotazy a řešení od studentů, v anketě to pak bylo někým velmi kritizované. Takže jestli vzniknou pěkné české nahrávky kurzu v jeho RISC-V variantě nevím.

K dispozici jsou loňské nahrávky základního kurzu v mém anglickém podání (lituji, je to jen tak, jak jsem schopen). Záznam přednášek předmětu BE5B35APO - Computer Architectures z letního semestru 2022 na YouTube . Opět i pro umožnění zapojení studentů ze zahraničních univerzit v rámci EuroTeQ projektu jsem se staral o obousměrný videopřístup přístup přes BigBlueButton a lokální nahrávání přes OBS. Protože v anglické variantě se jedná o malý kurz, tak jsem si i veškerou techniku na každou hodinu sestavoval sám stejně jako střih a další.

Budu rád za případné názory stejně jako u prvního zápisku k dalšímu směřování našeho předmětu. Určitě je relevantní tehdejší poznámka, že by měl být i základní kurz rozšířený o vícejádrové systémy a aspekty paralelního běhu programů a předávání dat. Podobné předměty na zahraničních univerzitách tyto znalosti a mnoho dalších předávají a vyžadují (viz odkazy na podobné kurzy na našich stránkách). I kurzy na ČVUT FIT ( BI-APS Architectures of Computer Systems ) počítají s lepšími základními znalostmi studentů (dvojková soustava, logické funkce) a tak i do základního kurzu zahrnují některé oblasti, které si my dovolujeme předávat pouze zájemcům o obor v rámci kurzu Pokročilé architektury počítačů. Sám beru zatím vynechání těchto témat jako ústupek průměrným studnetům a soustřeďujeme se na základ jednovláknového zřetězeného zpracování instrukcí, vyrovnávací paměti, volání podprogramů a základy vstupu a výstupu. Třeba nám vládou a dalšími proklamované zlepšení výuky na všech stupních škol v budoucnu přivede studenty, se kterými se půjde i v základním kurzu rychleji postupovat dále. Loňský běh ale vykazoval opačnou tendenci.

K architektuře RISC-V jsme se dostali také při tvorbě ovladačů CAN/TWAI pro čipy ESP32C3, které jsou nyní zahrnuté do hlavního vývojového stromu real-time systému NuttX. Obecně se mi v loňském roce se studenty, kteří mají o obor/techniku/znalosti zájem, podařilo dokončit více velmi pěkných projektů a i jich několik integrovat do hlavních vývojových stromů programů a systémů. Ale o tom třeba příště v pozvánce na naší prezentaci na výstavě Embedded World 2023. Základní představu si můžete udělat z přehledu prezentací a znalostí v rámci mé neformální skupiny Open Technologies Research Education and Exchange Services

Školní záznamovou techniku jsem si před vánoci půjčil i na amatérský záznam koncertu Poetického hudebního společenstva , kapely inspirované Středozemí pana profesora J.R.R.Tolkiena (záznam prosincového vystoupení v klubu H55 na YouTube

Tiskni Sdílej:

Komentáře


28. 1. 2023; Regionální televize CZ

Liberecko - TV RTM plus

mluvčí 1,

A je to tady milí diváci s novým rokem tu máme i nový díl rumburského magazínu, dovolte mi abych vás u něj všechny srdečně přivítala s čím vším počítá na letošníšek městský rozpočet, tak to nám poví vedení města pojďme na to. Rozpočet pro rok 2023 schválilo zastupitelstvo Rumburku na svém prosincovém zasedání celkové příjmy a výdaje vzrostly oproti roku 2022 o více než 10 % pro.


mluvčí 2,

Letošek jsme nakonec schválili rozpočet s příjmy zhruba 326 000 000 a s výdaji zhruba 409 000 000.


mluvčí 1,

Největší část výdajů tvoří tzv. běžné výdaje ty představují více než 320 000 000 Kč v této částce jsou zahrnuté také rezervy na nárůst mezd a energií, které přesahují 41 000 000 v rozpočtu město počítá také s výdaji na vypracování dokumentace, která by se zabývala úsporami energií.


mluvčí 2,

To znamená například zavedení fotovoltaických článků na ploché střechy na základních školách, případně na veřejných jiných budovách města z předcházející studie se nabízí například základní škola u nemocnice. To je poměrně velký areál a potom, například budova plaveckého bazénu.


mluvčí 1,

Rumburk chce zároveň zavést i tzv. energetický management, který by zjišťoval možné úspory v jednotlivých oblastech spotřeby energií poměrně výrazným požíračem energií byla v ulicích města výbojková svítidla veřejného osvětlení. Drtivou většinu z nich už se povedlo nahradit.


mluvčí 2,

V průběhu předcházejících let se nám podařilo vyměnit vlastně na veřejném osvětlení stará svítidla za nová za ty led svítidla, kde máme vyměnilo zhruba asi 98 % stávajících svítidel za ty moderní, takže tam samozřejmě ta úspora tý energie je poměrně výrazná.


mluvčí 1,

Ani zvýšené výdaje za energie nezabrání tomu, aby se Rumburk pustil do investičních akcí.


mluvčí 3,

Je to zhruba za 84,5 milionu korun z toho zhruba půlka by měla jít zase komunikace parkoviště chodníky.


mluvčí 1,

Jednou z velkých investic bude dokončení mostu v Sukově ulici.


mluvčí 3,

To je zhruba 8 000 000 v současný době. Připravujeme veřejnou zakázku soutěž na dokončení té stavby chybíkončit komunikace přeložku teplovodu a chodníky plus, včetně zábradlí na mostě a podobně.


mluvčí 1,

Kvůli zmíněné přeložce teplovodu musí radnice dokončit až v létě. Místostarosta odhaduje, že by k tomu mělo dojít na konci srpna.


mluvčí 3,

Další věcí by měla být pokračování revitalizace sídliště a Podhájí, kde končíme první etapu začínáme druhou asi zhruba v rozsahu 8 000 000 Kč, když dokončíme teďka tuhle druhou etapu, přivede tam celkem za ty 2 roky za tenhle loňskej a letošní 94 nových parkovacích míst. Samozřejmě začínáme projektovat další etapu tak, abysme plynule pokračovali v dalších letech.


mluvčí 1,

Peníze dá Rumburk i na výstavbu chodníků a cyklostezky do průmyslové zóny.


mluvčí 3,

Jsme schválili v radě žádost o dotaci je to za celkem asi 15 000 000 Kč z toho 85 % by mělo jít z dotace a máme to rozdělení realizace, by byla na 2 roky. To znamená uvidíme, kdy dostaneme dotaci, pak teprve můžeme udělat výběrové řízení, takže, dá se předpokládat, že to bude až v druhý půlce roku, takže část letošním roce zhruba kolem 5 000 000 zbytek by mělo být na dokončení v příštím roce.


mluvčí 1,

Na veškeré investiční akce bude v Rumburku dohlížet nově zřízený výbor pro investice a rozvoj města.


mluvčí 4,

Má především funkci vyjadřovat se se se k návrhům na plánované investice, může sledovat průběh těch investic vznášet připomínky a případně se vyjadřovat i k rozpočtu na prvním sezení výborů byly představeny vlastně všechny plánované akce, které máme v letošním rozpočtu a byl představen i zásobník projektů, které máme na příští roky.


mluvčí 1,

Důvodem pro založení tohoto výboru bylo hlavně to, že veřejnost neměla o investicích dostatek informací.


mluvčí 4,

Po městě občas se šířily informace, který nebyly úplně založené na pravdě, byly to pouze domněnky. My máme kanály, kterýma se snažíme veřejnost seznamovat s věcma, který se týkají města, ale ne vždy se to ke všem dostalo. To znamená, nyní by se měla ta informace šířit i přes ty zastupitele a občany, kteří pracují v investičním výboru.


mluvčí 1,

Kromě výboru má městské zastupitelstvo také komise. Letos zastupitelé projevili nebývalý zájem o komisi prevence kriminality.


mluvčí 4,

Hodně stran mělo ve svém volebním programu boj proti kriminalitě proti těm jevům, který s tím jsou spojené, nyní nám vychází, že by komise mohla být až třináctičlenná, protože chceme za prvé zapojit ty politiky, kteří o to mají zájem, aby se seznámili s tou situací, aby viděli ty reálné možnosti a samozřejmě měli bysme tam mít lidi, který rozumí dané problematice.


mluvčí 1,

V komisi jsou tak například zástupci Městské policie nebo kontaktního centra pro drogově závislé.


mluvčí 5,

Máme kontaktní centrum tady pro klienty a terénní program, který je pro Šluknov, valsdorf, Rumburk, Velký Šenov Mikulášovic a Krásnou Lípu, provádíme výměnu nižšího materiálu, sběr infekčního materiálu, poradenství a zařizujeme léčbu klientů.


mluvčí 1,

Podle starosty dochází ve městě k řadě jevů, které nelze považovat za kriminální, ale které jsou nežádoucí, jako například obtěžování občanů hlučným chováním nebo opilostí, případně pohazování odpadků na ulici. Všechny tyto jevy se město snaží minimalizovat, aby se občané cítili bezpečně a dobře. Čas pro naše dnešní setkání nám vypršel. Mějte se krásně a za čtvrt roku u rumburského magazínu opět na viděnou.


mluvčí 6,

Www.rtmplus.cz webové stránky naší televize utekl vám oblíbený pořad chcete se vrátit ke starším dílům nebo si třeba pustit naše vysílání v hádek kvalitě to vše vám nabízejí naše webové stránky www.rtmplus.cz.


mluvčí 7,

Vyšší daňové příjmy Libereckého kraje a zimní olympiáda dětí a mládeže to jsou 2 hlavní témata dnešního krajského magazínu, vítejte u finance na se zeptáme toho nejpovolanějšího, a to náměstka hejtmana Zbyňka Miklíka. Libereckému kraji se loni z hlediska daňových příjmů mimořádně dařilo byly o několik stovek milionů vyšší, než se předpokládalo.


mluvčí 8,

Ten rozdíl byl v částce 803 000 000 Kč ty vyšší daňové příjmy my jsme už 405 000 000 Kč zapojili do schváleného rozpočtu roku 23 a tím pádem jsme rozdělovali teď v rámci toho hospodářského výsledku 397 000 000 Kč.


mluvčí 7,

Nejvíce peněz putuje už tradičně do oblasti dopravy.


mluvčí 8,

295 000 000 Kč jde do silnic druhých a třetích tříd opravy komunikací opravy mostů propustků a samozřejmě následují další resort jako resort školství tam jde 66 000 000 Kč.


mluvčí 7,

Tento obnos kraj využije na opravy školských objektů sportovní infrastrukturu nebo na podporu činnosti dětí a mládeže zhruba 48 000 000 Kč získá oblast kultury památkové péče a cestovního ruchu, a to hlavně na podporu obnovy památek kulturní aktivity nebo na investiční rozvoj zoologické zahrady peníze z vyšších daňových příjmů obdrží také všechny ostatní resorty daňové příjmy kraje se rok od roku zvyšují.


mluvčí 8,

My jsme proto do toho rozpočtu pro rok 2023 nastavili ty daňové příjmy ve výši 4,1 miliardy korun, což je opravdu jako vysoká částka proti těm předchozím obdobím, takže my samozřejmě ty daňové příjmy navyšujeme ono je to dáno také inflací 60 % daňových příjmů tvoří DPH, takže samozřejmě se v tom projevuje ta inflace a výběr DPH.


mluvčí 7,

Pokud jde o výdajovou stránku krajský rozpočet letos výrazně zatíží náklady na energie. My.


mluvčí 8,

Budeme pro rok 23 nakupovat elektrickou energie a plyn na spotovém trhu, takže máme čas essko, který pro nás bude kupovat energie já doufám, že na tom spotovém trhu ty energie budou nižší, než je ta zastropovaná cena, takže my budeme buď šetřit, když budeme nakupovat za výhodnější cenové podmínky, anebo budeme na tom stropu a ten strop máme v rozpočtu.


mluvčí 7,

Liberecký kraj chce zároveň šetřit i na spotřebovávané množství energie. Úsporu mají přinést chytrá čidla, která kraj nainstaluje ve svých příspěvkových organizacích.


mluvčí 8,

Bude se to týkat, jak elektrické energie plynu nebo vody naším cílem nebo tou ambicí je sledovat ty spotřeby nějakým způsobem je řídit centrálně z centrálního pultu my na to vlastně i software tak, abychom mohli z krajského úřadu vlastně sledovat i spotřeby a optimalizovat vlastně spotřeby v jednotlivých našich zařízeních. Především teda ve středních školách, kde ta spotřeba je nejvyšší.


mluvčí 7,

Navzdory velkým nákladům na energie chystá kraj i letos rozsáhlejší investiční akce. Největší z nich bude bezpochyby výstavba centra urgentní medicíny, o které jsme vás informovali v jednom z předešlých dílů. Významný je i projekt parkovacího domu, který vzniká u budovy krajského úřadu. Venku pořádně přituhlo a napadlo i pěkných pár centimetrů sněhu, a právě to je ten pravý čas pro zimní olympiádu dětí a mládeže desátou zimní olympiádu dětí a mládeže si vzal pod křídla Královéhradecký kraj. Zápolí tu více než 1100 mladých nadějných sportovců z celé České republiky, včetně těch z Libereckého kraje na zasněžené kopce Špindlerova Mlýna nebo na ledové plochy zimních stadionů, je liberecký krajský úřad opět důkladně vybavil.


mluvčí 9,

Jako v těch jiných předsových případech mají soupravy oblečení, které se skládají z bundy zimní, která se dá použít, jak na lyžování či na chození pak mají černé kalhoty, zimní teplovačky, pak mají mikinu a čepici. To znamená jednotná souprava, jak pro závodníky, tak pro vedoucí výpravy.


mluvčí 7,

Nástupní oblečení předvedla výprava Libereckého kraje během zahajovacího ceremoniálu, který proběhl na zimním stadionu v Hradci Králové. V čele naší výpravy šla, jedna z nejlepších českých sportovkyň Zuzana Hejnová.


mluvčí 10,

Výprava Libereckého kraje čítá celkem 84 sportovců 27 trenérů A2 vedoucí výpravy za Liberecký kraj želízka v ohni bych řekla, že jsou v každém sportu, protože Liberecký kraj přece jenom kraj zimních sportů minulých olympiádách v Liberecký kraj vždy vyhrál, takže jednotlivá želízka prozrazovat. Nechceme ale ambice jsou veliké.


mluvčí 7,

Jednou z nadějí je například Anna Mládková, která kraj reprezentuje v běžeckém lyžování. Na olympiádu vyrazila úplně po poprvé.


mluvčí 10,

Těším se, ale bojím se, protože prostě je to olympiáda cíle si úplně nedávám, byl by to úspěch, ale já si to tam jedu hlavně jako tak jako užít, no.


mluvčí 7,

Za tým Libereckého kraje jel na olympiádu také Samuel Kříž, který bojuje o medaili v ledním hokeji.


mluvčí 11,

Těším se hodně, ale samozřejmě nějaký nervy tam jsou, chtěl bych se podívat na tu velkou olympiádu.


mluvčí 7,

Sportovci z Libereckého kraje už dokonce první cenné kovy stačili získat. Zlaté medaile máme, například v různých kategoriích běžeckého lyžování nebo v lyžařském orientačním běhu. Výpravě Libereckého kraje držíme do posledních dnů olympiády palce. Vám děkujeme za přízeň, kterou jste nám dnes věnovali užijte si poklidné zimní dny na shledanou.


mluvčí 12,

Když se 2 holky domluví, že se vydají letadlem po krásách naší vlasti pak jsou to pěkné můry za 4 dny uletí 2600 km a přistanou na více než desítce letišť, a přitom natočí hodiny nádherných záběrů.Příprava na natáčení.


mluvčí 13,

Já se taky připrav na natáčení.


mluvčí 12,

Seriál Mory na tripu sledujte v pátek v 17 20 a 20 jednadvacet na na na televizi náš region.


mluvčí 14,

Jak co nejvíce zautomatizovat měření hluku a jak efektivně řídit procesy, které jeho intenzitu ovlivňují to bylo cílem výzkumného projektu společnosti společnosti EKOLA Group a elektrotechnické fakulty českého Vysokého učení technického v Praze. Díky tomu vznikl zcela unikátní systém pro inteligentní měření a vyhodnocování akustických parametrů hluku naše firma se vlastně přes.


mluvčí 15,

30 let zabývá globálně problematikou hluku od měření přes studie až po vlastně návrhy opatření konvenční zvukoměrné zařízení to pracuje na tom principu, že na jeho začátku je mikrofon ten sejme vlastně ten skutečný hluk tu hlukovou situaci v prostředí. Převede to analyzátor do digitální podoby vyhodnotí nějaké akustické parametry a ty uloží do svojí paměti zjednodušeně si můžete představit, že z toho vypadne excelovská tabulka z několika čísly decibelů frekvenčního spektra a podobně. Problém nastane ve chvíli, kdy se třeba z nějakého důvodu po čase změní legislativa a nová metodika nařídí vyhodnocovat ta akustická data podle nějakého jiného parametru s aplikací jiného filtru atd. v ten moment ty data, které vy máte uložené v té excelovské tabulce, tak jsou prakticky nepoužitelné, protože ten původní signál už nemáte a celé měření byste musela.


mluvčí 14,

Opakovat, a tak vznikla myšlenka vytvořit úplně nový převratný systém akustického měření.


mluvčí 16,

Používá několika kanálů tak, aby ten výsledný signál, který máme, byl nakonec vyhovující z hlediska celého toho akustického tlaku. Výhodou je, že ty naše data se uloží, zůstanou uložen po libovolně dlouhou dobu už jako hrubá data jako RO data a vy se k nim můžete vracet podle jakkoliv křivek, který zrovna v té chvíli platí nebo které v té chvíli hledáte, například hledáte nějakej signál, který se tam objevil, protože se tam objevuje periodicky jednou za čas něco, no, a to vám normální měřák nenajde.


mluvčí 15,

Díky vlastně použití našeho systému jsme schopni se vlastně kdykoliv v čase vrátit do historie toho námměru a pouze vlastně na ty původní data v tom surovém nezpracovaném formátu aplikovat ty nové nástroje ty nové parametry a nové vyhodnocovací filtry tak, aby to bylo v souladu třeba s tou novou metodikou.


mluvčí 14,

Tím společnost EKOLA Group nejen proces měření hluku dokázala zcela zautomatizovat, ale díky tomuto systému může i hladinu hluku ovlivňovat. My.


mluvčí 15,

Jsme schopní ho vlastně zaintegrovat do nadřazeného řídícího systému regulace té konkrétní budovy té konkrétní dopravní infrastruktury nebo výrobního podniku a dávat vlastně podněty do tohohle toho řídícího systému, že může dojít k překročení hygienických limitů hluku třeba ve vztahu k chráněné okolní zástavbě a tím pádem instruovat třeba tu technickou obsluhu toho zařízení.


mluvčí 16,

A to je obrovská výhoda, zvlášť aplikace pro aplikace typu smart City nebo já nevím, dohled třeba nad letištěm dohled třeba nad dálnicí.


mluvčí 14,

Technologie, která se několik let testovala, je patentována a v současné době probíhá její evropská certifikace. Ta by měla být dokončena začátkem roku 2023 projekt byl podpořen grantem ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.


27. 1. 2023; Deník N

Ruchy, brunclíci, syntezátory a postsynchrony

Právě před rokem na Českých lvech získal cenu za mimořádný přínos kinematografii, letos v únoru oslaví 83. narozeniny. Mistr zvuku Ivo Špalj mluví o přehlíženém oboru filmového zvuku a vzpomíná na skladatele filmové hudby Zdeňka Lišku i spolupráci s Janem Švankmajerem. 

- Proslavily vás mimo jiné animované filmy. Jak jste se k nim dostal?

Díky dětem jsem se koukal na Krtkova dobrodružství a podobné věci a vadilo mi, že zvukově je to mozaika. Oni to dělali tak, že měli skříně a v nich šuplátka a tam stočenou pětatřicítku a na ní napsáno třeba "Krtek, 28. díl, krásné JÉ". Sázely to tam střihačky za devadesát korun za díl, byly to vlastně sound designérky. Benjamin Astrug, který to tam míchal nejčastěji, prostě zamíchal to, co mu nasadily. Mám zásadu, že všechny zvuky nemusí nutně být stoprocentní, ale měly by být všechny třeba na devadesát procent, a ne jeden na sto a druhý na šedesát. Mělo by to mít jednotu a ksicht, abyste v ideálním případě poznali, kdo to dělal. Šel jsem proto do studia animovaného filmu a povídám: "Děláte to krásně, ale zvuk není úplně to pravé. Na každý díl byste měli ty zvuky natočit znovu." Střihačky se nejdřív tvářily zle, sebral jsem jim jejich devadesát korun. Začínal jsem s Ivanem Renčem, otcem Filipa Renče, jemu děkuji za to, že jsem mohl pochytit, co a jak má být, jak se mají dělat zvuky do animovaného filmu a co v nich je naopak zbytečné. Ukázalo se, že mám pravdu, a od té doby si mě pravidelně půjčovali. Prakticky jsem dělal jeden večerníček týdně, ale nejdřív jsem si musel na Barrandově vyřídit povolení. Jezdil jsem do Hostivaře natočit ruchy a pak to jel na Barrandov celé smíchat.

- Nedílnou součástí vašeho díla je i dlouholetá spolupráce s režisérem Janem Švankmajerem.

S Janem Švankmajerem jsem udělal sedm celovečerních snímků, krátkých okolo dvaceti. Je jedním z mála, kdo dodnes chodí do studia na natáčení ruchů. Ani tam nic neříká, stačí, když se na sebe podíváme, a já už vím, jestli ano, nebo ne. U jeho filmů ani nemůžete udělat kontaktní zvuk. Střih je tak rychlý, že i kdybyste ho natočil, nejde sestříhat dohromady. U Švankmajera proto točím pomocný zvuk, abychom věděli, co herci říkají, protože ne vždy se striktně drží scénáře. Vše je pak natáčeno jako postsynchron, herci mají ve sluchátkách pomocný zvuk a mluví naostro. U jeho posledního filmu Hmyz mám jeden z mála kontaktních zvuků, jsou to ty momenty, kdy herci mluví o sobě. Byl jsem na něj pyšný, znělo to čistě. Ale Švankmajer přišel s tím, že by chtěl, aby tam vrčela kamera. Udělal jsem to tak, že ve formátu 7.1 mluví herci za plátnem a kameru jsem udělal za divákem. Premiéru jsme měli v Lucerně, kde byl divák mezi zvukem herců a kamery. V Karlových Varech ale promítač hrál zvuk bez zadního kanálu, tedy bez toho vrčení kamery. Začal jsem se ošívat, ale kolegové nic. Řekl jsem jim: "Vidíte, vy mě nutíte do vrčení kamery, teď tam není, a přitom jste všichni spokojení."

- V povědomí jste dnes zapsaný především jako zvukař Zdeňka Lišky, zřejmě nejznámějšího domácího filmového skladatele. O jeho tvůrčích metodách se tradují legendy. Jak se s ním spolupracovalo?

Liška byl nejen geniální hudební skladatel, ale především rozený filmový skladatel. Filmová muzika má filmu sloužit, není od toho, aby v ní autor exhiboval. Když vám dnes laik řekne, že ho v kině zaujala hudba, přemýšlím, co je špatně. Velkých filmových skladatelů nemáme v Čechách mnoho. Patří k nim Luboš Fišer, ale ten vytvářel spíše plochy nebo nálady. Liška dovedl udělat nejen začátky a konce, ale i mezičasy. A především, nikdy se mu nestalo, že by v dialogu mluvila žena a zároveň by k němu napsal například flétnu, tedy dva tónově podobné signály.

- V čem je problém?

Silnější signál vždy zamaskuje ten slabší, to je základní pravidlo maskování, které se učí každý zvukař. Dnes se často používají dopředu hotové zvuky, které se někam nějak plácnou, aniž by se lidé zamysleli. Skladatele často více než film samotný zajímá, aby jejich hudba vyšla na CD. Liška si koupil starší střihací stůl. Vše, co jsme měli, tedy kontaktní zvuk, zvuk, ruchy, postsynchrony, jsme mu pomocně smíchali a on zvuk postupně složil na obraz. A nikdy u něj jedno nepotíralo druhé. Přesvědčil jsem se o tom ještě jako mladík: soudruzi ze dne na den změnili pravidla, nesmělo se používat určité slovo, a tak štábu nezbylo nic jiného než dotyčné místo "přemluvit" jinak, než jak ho Liška původně dostal. Všechno se znovu smíchalo, všechno bylo v pořádku, ale viděli jsme, že se něco děje. Pouhá změna slovosledu nebo rytmu řeči způsobila, že to, co do té chvíle pro Lišku fungovalo bez problému, rázem fungovat přestalo.

- Jak jste se stal Liškovým dvorním zvukařem? Oproti kolegům jste měl privilegium, že vás nechal míchat nejen zvuk, ale i svou hudbu…

Když se míchal film Lišáci, myšáci a Šibeničák (1970), jako drzý chlapec jsem Lišku oslovil. Řekl jsem mu: Mistře, co kdybyste mi tu muziku dal, já bych ji míchal, vy byste mě mlátil proutkem přes ruce. Zamručel, že to se mnou tedy zkusí. Od té doby jsem byl jediný, komu ji kdy svěřil. Měl jsem ho rád, byl velmi slušný člověk. Liška byl nesmírně pracovitý, právem si myslím, že ke konci kariéry toho mnozí už vyloženě zneužívali. Produkce ví, kdy je premiéra, a kdyby se nestihla, šéfové by nedostali prémie, a to by bylo zle. Muselo to jít za každou cenu, a když někdo v celém procesu cokoli prošvihl, na zvuk zůstalo ze všeho nejméně času. Bylo proto běžné, že Lišku zamkli na noc ve studiu. A ráno měli všichni připravené partitury, které vlastnoručně rozepsal i roznesl. Nikdy jsem docela nepochopil způsob, jakým psal. Vzal notový papír a jel nikoli zleva doprava, ale odshora dolů, rozepsal všechny nástroje a pak u nich uzavřel takt. Někdy stejným způsobem i celou linku. Pak už nic nepřidával. Říkal: "Chlapče, když to neslyšíš v hlavě, tak se na to vykašli, to nemá cenu, to musíš slyšet dopředu."

- Do jaké míry je pravdivá pověst Zdenka Lišky jako perfekcionisty?

Rád si vybíral, s kým pracoval. Například s dirigentem Františkem Belfínem, což byl neskutečný profík. Ve studiu mu Liška pustil smyčku okolo minuty dvou, Belfín vytáhl stopky, zmáčkl je a jen řekl: Jedeme. Vždy přesně trefil ty body, které bylo potřeba akcentovat. Toho měl Liška rád. A pak také vybrané perkusionisty, kteří uměli ty "jeho" rytmy. Proto Jan Švankmajer tvrdí, že druhého takového autora hudby už nikdy nenajde. Jeho filmy jsou založené na přesných rytmech, a když mu k nim vymyslíte ještě nějaké další, je z toho na větvi. To Liška uměl, psal muziku na hotový film, protože jen málokdy mohl ovlivnit střih.

- Jak Zdeněk Liška cestoval mezi Prahou a Zlínem, kde bydlel?

Ze začátku do Prahy dojížděl ze Zlína, kde měl i bratra, který byl animátor. Hodně muziky napsal ve vlaku, zásadně totiž jezdil vlakem. Když toho měl víc, bydlel na Václaváku v hotelu Šroubek. Tam psal a jen přecházel do studia Smečky na nahrávání. Později měl u Berounky vilu s bazénem, který si hodně pochvaloval. Ale to už měl cukrovku, v podstatě zanedbanou, kašlal na ni. My jsme se mu snažili radit: Mistře, musí být pauza, musíte se najíst… A zažil jsem bohužel i konec, když už na rozepisování pořádně neviděl a měl studenta AMU, kterému diktoval. Vlastně dopadl špatně, moc se nedožil. Dvaašedesát, co je to dneska za věk!?

- Jak jste se dostal k profesi filmového zvukaře?

Maturoval jsem v roce 1957, ten obor se mi zalíbil a nic jiného než Elektrotechnická fakulta ČVUT, kde byla specializace rozhlasová, televizní a filmová technika, nebylo. Na FAMU se zvuk ještě nevyučoval. Neobešlo se to ale bez komplikací. Narodil jsem se ve Strakonicích a tamní stranický výbor školu upozornil, že můj tatínek v roce 1948 strhával komunistické plakáty. Až po dlouhém povídání, co já můžu za svého otce, svolili, že můžu jít studovat. Strávil jsem tam pět a půl roku, na oboru nás bylo jedenáct Čechů a sedm cizinců a do zaměstnání se ještě nastupovalo na umístěnky. K mému úžasu na Barrandov nikdo nechtěl, a tak jsem v roce 1963 nastoupil do dabingu.

- Co bylo náplní práce začínajícího zvukaře?

Můj první úkol bylo udělat ruchové studio v Hostivaři. Fungovat mělo pět let, což se mi i jako nezkušenému mladíkovi zdálo málo, nakonec vydrželo pětadvacet. Pak jsem začal točit. Můj první celovečerní film byli Starci na chmelu (1964), dělal jsem ruchy do celého snímku. V roce 1965 přibyla postprodukce, tehdejším slovníkem jsem byl specialista na dokončovací práce. Začal jsem od jednodušších, komentářových filmů a pokračoval k celovečerním.

- Připravila vás ČVUT na praxi?

Snažil jsem se učit od starých machrů včetně zvukového mistra Františka Fabiána, který dělal Marketu Lazarovou. Stačilo mi udělat s ním jeden dva filmy, abych už věděl. To žádná škola tehdy neučila. Naši profesi bylo zvykem přehlížet, pokud jde o výplatu, byli jsme strojníci filmu, ne jeho spoluautoři. Dnes už to tak zaplaťpánbůh není.

- V řadě filmů jste pracoval se syntetickými zvuky, které existovaly jen v představách a bylo třeba vynalézt nejen je, ale i způsob, jak je generovat. Jak vznikaly, ve specializovaném studiu?

Syntetický zvuk použil zvukař Jaromír Svoboda, který spolupracoval na Ikarii XB-1. Režisér Jindřich Polák mu pokaždé řekl: "Potřeboval bych něco takového." Svoboda šel domů, tam něco nahrál a přinesl na pásku. Sám doma letoval různé generátory, ale víc filmů už pak neudělal. Na Barrandově jsme měli první syntezátor už v dobách, kdy se ještě ani nevědělo, co to je. Byla to velká skříň, v ní zastrkané jednotlivé jednotky – upravovače – a to vše bylo vyvedené vstupy a výstupy, které bylo možné libovolně kombinovat. Buďto to hrálo, nebo ne, ale ty nové možnosti se velice líbily Zdeňku Liškovi, který k filmu dělal veškerou muziku. To byl velký experimentátor. Pamatuji si, když jsem dělal pro režiséra Karla Kachyňu, v úvodní scéně měla na sídlišti hrát z rozhlasu hudba k rannímu cvičení. Kachyňa se obrátil na Lišku a povídá: "Mistře, tím vás ani nebudeme otravovat, máme tady mladého a…" Liška jen seděl a usmál se: "A co by mladý dělal… já to napíšu!" A opravdu přinesl pecku a já říkám: "Mistře, já to nechápu, kde se to ve vás bere." Odpověděl mi jen, že tohle je daleko jednodušší napsat než opravdovou muziku.

S Liškou jsme později dělali v Elektronickém a experimentálním studiu zvuku, uměli jsme cokoli upravovat. Mohli jsme dělat i konkrétní hudbu (hudba založená na upravených zvucích z každodenního okolí, pozn. aut.). Například jsme nahráli buchar a z jeho zvuku už mohli udělat cokoli. Liškovi často stačilo dát do ruky knoflík, on s ním kroutil a byl nadšený.

- Když se ve filmech měl znázornit třeba vesmír, používala se specifická ozvěna, dozvuk…

Odborně se tomu říká vazba. Tu jsem odkoukal právě od Františka Fabiána, Marketa Lazarová je na ní postavená. Používám ji z jednoduchého důvodu: za našich dob se na místě nahrálo, co šlo, sešel se štáb a řekli jsme si: "Tahle scéna se nepovedla, někde tam jezdí traktor, na shledanou v Moskvě." Což znamenalo, že se sejdeme v postsynchronní hale na Barrandově. Mladší zvukaři tvrdí, že v postprodukci je příliš slyšet studio, ale to je podle mě proto, že to příliš neumějí. Když ve filmu například jedete na traktoru, nemůžete normálně mluvit, musíte křičet, jednak abyste se slyšeli, jednak abyste neztratili výraz. Normální dikce vám z toho dělá to "špatné studio". Od těch starých pánů jsem se naučil, jak pracovat se zpětnou vazbou, pomocí které ve studiu ten exteriér uděláte. Když jde dáma na podpatcích mezi baráky v noci, je tam přesně takhle vazba. Vtip je ten, že v počítači ji nejde dobře udělat. Mám proto zvláštní povolení, že v ruchovém studiu mám starý Studer, do něj zvuk pustím a pak ho z výstupu vezmu znovu zpátky a podle toho, kolik zpětného signálu přidám, se ta vazba zvětšuje.

- Kdo další se na vzniku experimentálního studia podílel?

To už měli na svědomí barrandovští kluci okolo Tondy Kravky, který dneska dělá dabingy ve vlastním studiu, shodou okolností poblíž Barrandova. Průběžně vyráběli jednotky, které šlo do celku zastrčit, ta mašina je napájela a umožňovala je jednoduchým způsobem libovolně propojovat. Dělali jsme tam s kolegou Pavlem Pitrákem úžasné věci, dokonce několik autonomních skladeb, například se Zbyňkem Vostřákem jeho Jedno ve všem, kterou později koncertně předvedl. Byl jsem na premiéře. Vostřák to hrál z magnetofonu, který se ovládal dvěma knoflíky, a tvářil se u toho jako energický dirigent. (smích)

- I mezi odbornou obcí se dnes vedou debaty o úrovni tehdejšího technického vybavení. Máte bohaté zkušenosti ze zahraničí: bylo v něčem odlišné?

Nemyslím si, že bychom – ani v současnosti, ani tehdy – nahrávali na něco jiného, než bylo zvykem ve světě. Zásadní rozdíly nikdy nebyly. Obecně ale vnímám tendenci techniku přeceňovat. Pokud to tedy není vyložený křáp, důležitější je člověk, který je kvalitní. V Kanadě jsem zažil scénu, kdy do studia Oscarem oceněného zvukaře přijel producent, aby se podíval, zda mu může zvuk svěřit. Producent se vůbec nezajímal o něj, jen o to, že mají Studer A4, a ne A5, otočil se, odjel a nenahrával tam.

- Filmová hudba se dodnes nahrává na živé nástroje. Není to už anachronismus? Proč je nikdy zcela nenahradil syntetický zvuk?

On je ten zvuk pak takový chemický. Jsem přítelem živých orchestrů, tyhle umělotiny považuji za druhou třetí kategorii. Třeba nápad, že se zvuk chůze bude imitovat syntezátorem, nahrají se kroky a někdo bude stisknutím klávesy "chodit" s hercem, to je blbost. Ve filmu musíte ze zvuku kroku poznat, jestli jde muž, nebo žena, mladého, starého, nemocného, zda kulhá nebo má v botě hřebík. A to samplem nikdy neuděláte. S hudbou je to podobné: vždycky budou živé nástroje, mají větší rozsah, a vždycky budou ruchy. Proto nenávidím archivy, jak už jsem zmiňoval u animovaného filmu. Samozřejmě to s točením pokaždé čerstvého zvuku neplatí stoprocentně, nemůžu si dovolit točit blesky každý den. Dělám to aspoň tak, že nepoužívám dokola ten samý, smíchám různé tak, aby to bylo pokaždé jinak.

- Změnil se během vaší kariéry úzus, kdo rozhoduje o konečné zvukové podobě filmu?

Měl by ji udávat režisér, ale často to tak není a vymýšlíme ji my, zvukaři. Ovšem režisér má poslední slovo a může nás s ní kdykoli vyhodit. Ale řekl bych, že dnes režiséři spíše vědí, co nechtějí, než co by chtěli. Producenti na zvuk ale nevěnují peníze, snižují se stavy. Dříve jsme jen na ruchy měli třeba šest brunclíků, dneska se musím hádat, abych měl k ruce tři. Jiné je i to, že bylo zvykem, že když jste otevřeli scénář, celá pravá strana byla víc popsaná. Dnes v něm najdete jen obraz, maximálně se scénickou poznámkou typu "Prší". Ale dřív se na ni psalo všechno: dialog, jak postavy mluví, popisoval se zvuk, jako že někdo zakopl, spadlo sklo. Dneska i to je z osmdesáti nebo devadesáti procent nápad zvukařů.

- Pro autory ruchů používáte slovo brunclíci, od čeho je odvozené?

V Hollywoodu se jim říká foleyové po Jackovi Foleym, zakladateli skupiny, která se u filmu ruchům věnovala. V Čechách jim říkáme brunclíci podle Bohumila Brunclíka, což byl jeden z prvních zdejších specialistů na ruchy.

- Jaký je váš recept, jak se ve dvaaosmdesáti letech udržet v kondici?

Ještě před třemi lety jsem pravidelně lyžoval, ale stalo se mi, že když jsem stál ve frontě, někdo do mě vrazil, ulomil mi kyčel a utekl. Proto jsem posléze vyměnil i kolo za elektrické. Práce mě kupodivu pořád baví, to je to nejdůležitější. Nejhorší je, když někdo začne nedělat nic a jen sedět a koukat na televizi, to je konec.

Ivo Špalj

Český mistr filmového zvuku. Vystudoval specializaci rozhlasová, filmová a televizní technika na pražské ČVUT, v roce 1963 nastoupil do Filmového studia Barrandov. Od roku 1976 spolupracoval s Laternou magikou. Do povědomí vešel jako dlouholetý spolupracovník skladatele Zdeňka Lišky nebo režiséra Jana Švankmajera. Je trojnásobným držitelem Českého lva za nejlepší zvuk, v loňském roce získal Českého lva za mimořádný přínos českému filmu.

Foto: FOTO: LUDVÍK HRADILEK, DENÍK N

Foto: I film Lotrando a Zubejda zvučil Ivo Špalj.

FOTO: CINEMART

Foto: Zatím posledním filmem Iva Špalja byl Švankmajerův Hmyz z roku 2018.

FOTO: ANIFILM

FOTO: ČESKÁ TELEVIZE

Foto: Jan Švankmajer, v pozadí Ivo Špajl.

Foto: Ivo Špalj převzal loni cenu Český lev.

Foto: Ivo Špalj byl mistrem zvuku například na filmu Morgiana.

FOTO: ČESKÝ LEV

FOTO: ČESKÁ TELEVIZE

O autorovi: Petr Frinta a Ivan Adamovič, publicisté 


27. 1. 2023; 5plus2

Zámek snímaly drony

Na konci loňského roku se stal zámek Plumlov novou kulturní památkou a celý objekt nasnímaly drony, z jejichž snímků vznikl 3D model této památky. 

PLUMLOV Pracovníci Národního památkového ústavu (NPÚ) a odborníci z pražského ČVUT se zapojili do projektu Bezpečné snímání historických objektů bezpilotními helikoptérami.

"Jeho cílem bylo vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie," poznamenala mluvčí olomouckého pracoviště NPÚ Sandra Kolářová.

Drony se vznášely také kolem zámku v Plumlově, který zdokumentovaly nejen fotografiemi a videi, ale také metodou 3D skenování.

"V případě zámku Plumlov jsme se zaměřili na jeho severní a jižní průčelí, které byly podrobně zdokumentovány bezpilotní helikoptérou. Následně se fotografie obou fasád použily při vytváření 3D modelů a specializovaných map s odborným obsahem," popsal práce Martin Saska z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

"V případě severního průčelí jsme se zaměřili zejména na jeho bohatou štukovou a malířskou výzdobu, zatímco u jednoduché jižní fasády jsme se zaobírali identifikací jejího původního barevného pojednání," doplnil Saska.

"Kromě bezpečných asistivních technologií řízení helikoptéry je výstupem projektu metodologie jejich použití v oblasti restaurátorských průzkumů, stavebně-historických průzkumů a pro dokumentaci a prezentaci umělecko-historicky hodnotných objektů, jejich jednotlivých prvků i celkových pohledů na obtížně dostupná místa," přiblížil průzkum vědec.

POKRAČOVÁNÍ STR. 7

Zámek Plumlov snímaly drony

DOKONČENÍ ZE STRANY 3

Nedávné nasnímání zámku pomocí bezpilotních helikoptér umožní odborníkům lépe poznat památkový objekt a hlavně zlepšit péči o něj.

"Výsledky modelově poslouží jak pro odborné pracovníky památkové péče, tak i pro prezentaci široké veřejnosti s cílem posílení rozvoje národní identity jako součásti evropského kulturního dědictví," naznačila mluvčí NPÚ.

Video z průzkumu

Zajímavosti o celém projektu se zájemci dozví na internetových stránkách Dronument. cz. Video z průzkumu je možné zhlédnout na kanálu YouTube pod názvem Plumlovský zámek a jeho historická tajemství z ptačí perspektivy.

"Odborníci již zmapovali například interiér chrámu Panny Marie Sněžné v Olomouci, Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, jižní fasádu kostela sv. Mořice v Olomouci, Sněmovní sál arcibiskupského zámku v Kroměříži," vyjmenovala Kolářová.

Dokumentační práce na Plumlově spočívaly ve zmapování severního průčelí, ale především jižní fasády nad Podhradským rybníkem.

"Té se totiž kvůli její nedostupnosti dostalo jen málo odborné pozornosti. Z fotografií obou fasád byly pomocí fotogrammetrie sestaveny 3D modely společně s jednotlivými anotacemi, čímž se vytvořily specializované mapy s odborným obsahem – výsledky laboratorního rozboru odebraných vzorků omítek," poznamenal Martin Saka.

Restaurátorský průzkum jižní fasády měl za cíl zjištění její původní podoby. "Vzhledem k nedostupnosti této strany objektu bylo v první fázi využito dokumentace pomocí bezpilotní helikoptéry. Ve 3D modelu a ve fotkách z dronu byla vytipována vhodná místa pro odběry vzorků barokních omítek. Následoval restaurátorský průzkum a samotný odběr vzorků na místě za pomoci horolezeckého vybavení s restaurátorem Martinem Parobkem," uvedl Škobrtal.

Odborníci napřed podrobně studovali snímky, které získaly z dronů. "Vše zakončil navazující laboratorní rozbor a analýza, která spolehlivě definovala dvoubarevné pojednání jižní fasády v době výstavby zámku za vlády rodu Lichtensteinů," popsal památkář.

"Kletované lilie v jemné omítce, které lze spatřit při hranách vysokých lizén a na okrajích geometrických zrcadel, se kontrastně zdůraznily bílým vápenným nátěrem, stejně jako nárožní bosáž. Výplním zrcadel, která byla vytvořena mezi jednotlivými etážemi oken, byl stejně jako vnitřním polím lizén ponechán hrubší charakter, často umocněný mnohačetnými vpichy do čerstvé omítky. Dvoubarevné pojednání fasády přispěje k odborné památkové obnově čerstvé národní kulturní památky zámku Plumlov," dodal Škobrtal.

---

23. 11. 2022 byl Plumlov prohlášen národní kulturní památkou.

Foto: Detail fasády na zámku Plumlov pořídil díky spolupráci odborníků z ČVUT a pracovníků NPÚ létající dron.

FOTO NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV 


27. 1. 2023; denikn.cz

Zdeňka Lišku produkce často zneužívala. Když šlo do tuhého, uměl napsat hudbu k filmu přes noc, vzpomíná zvukový mistr Ivo Špalj

Právě před rokem na Českých lvech získal cenu za mimořádný přínos kinematografii, letos v únoru oslaví 83. narozeniny. Mistr zvuku Ivo Špalj mluví o přehlíženém oboru filmového zvuku a vzpomíná na skladatele filmové hudby Zdeňka Lišku i spolupráci s Janem Švankmajerem. 

V rozhovoru se dočtete:


Kolik Ivo Špalj udělal týdně večerníčků.

Jak vzpomíná na spolupráci s Janem Švankmajerem.

Jak se stal dvorním zvukařem skladatele Zdeňka Lišky.

A co jsou ve zvukařské praxi brunclíci.


Proslavily vás mimo jiné animované filmy. Jak jste se k nim dostal?


Díky dětem jsem se koukal na Krtkova dobrodružství a podobné věci a vadilo mi, že zvukově je to mozaika. Oni to dělali tak, že měli skříně a v nich šuplátka a tam stočenou pětatřicítku a na ní napsáno třeba "Krtek, 28. díl, krásné JÉ".


Sázely to tam střihačky za devadesát korun za díl, byly to vlastně sound designérky. Benjamin Astrug, který to tam míchal nejčastěji, prostě zamíchal to, co mu nasadily. Mám zásadu, že všechny zvuky nemusí nutně být stoprocentní, ale měly by být všechny třeba na devadesát procent, a ne jeden na sto a druhý na šedesát. Mělo by to mít jednotu a ksicht, abyste v ideálním případě poznali, kdo to dělal.


Šel jsem proto do studia animovaného filmu a povídám: "Děláte to krásně, ale zvuk není úplně to pravé. Na každý díl byste měli ty zvuky natočit znovu." Střihačky se nejdřív tvářily zle, sebral jsem jim jejich devadesát korun.


Začínal jsem s Ivanem Renčem, otcem Filipa Renče, jemu děkuji za to, že jsem mohl pochytit, co a jak má být, jak se mají dělat zvuky do animovaného filmu a co v nich je naopak zbytečné. Ukázalo se, že mám pravdu, a od té doby si mě pravidelně půjčovali. Prakticky jsem dělal jeden večerníček týdně, ale nejdřív jsem si musel na Barrandově vyřídit povolení. Jezdil jsem do Hostivaře natočit ruchy a pak to jel na Barrandov celé smíchat.


Nedílnou součástí vašeho díla je i dlouholetá spolupráce s režisérem Janem Švankmajerem.


S Janem Švankmajerem jsem udělal sedm celovečerních snímků, krátkých okolo dvaceti. Je jedním z mála, kdo dodnes chodí do studia na natáčení ruchů. Ani tam nic neříká, stačí, když se na sebe podíváme, a já už vím, jestli [lock]ano, nebo ne.


U jeho filmů ani nemůžete udělat kontaktní zvuk. Střih je tak rychlý, že i kdybyste ho natočil, nejde sestříhat dohromady. U Švankmajera proto točím pomocný zvuk, abychom věděli, co herci říkají, protože ne vždy se striktně drží scénáře. Vše je pak natáčeno jako postsynchron, herci mají ve sluchátkách pomocný zvuk a mluví naostro.


Zatím posledním filmem Iva Špalja byl Švankmajerův Hmyz z roku 2018. Foto: Cinemart

U jeho posledního filmu Hmyz mám jeden z mála kontaktních zvuků, jsou to ty momenty, kdy herci mluví o sobě. Byl jsem na něj pyšný, znělo to čistě. Ale Švankmajer přišel s tím, že by chtěl, aby tam vrčela kamera. Udělal jsem to tak, že ve formátu 7.1 mluví herci za plátnem a kameru jsem udělal za divákem.


Premiéru jsme měli v Lucerně, kde byl divák mezi zvukem herců a kamery. V Karlových Varech ale promítač hrál zvuk bez zadního kanálu, tedy bez toho vrčení kamery. Začal jsem se ošívat, ale kolegové nic. Řekl jsem jim: "Vidíte, vy mě nutíte do vrčení kamery, teď tam není, a přitom jste všichni spokojení."


V povědomí jste dnes zapsaný především jako zvukař Zdeňka Lišky, zřejmě nejznámějšího domácího filmového skladatele. O jeho tvůrčích metodách se tradují legendy. Jak se s ním spolupracovalo?


Liška byl nejen geniální hudební skladatel, ale především rozený filmový skladatel. Filmová muzika má filmu sloužit, není od toho, aby v ní autor exhiboval. Když vám dnes laik řekne, že ho v kině zaujala hudba, přemýšlím, co je špatně.


Velkých filmových skladatelů nemáme v Čechách mnoho. Patří k nim Luboš Fišer, ale ten vytvářel spíše plochy nebo nálady. Liška dovedl udělat nejen začátky a konce, ale i mezičasy. A především, nikdy se mu nestalo, že by v dialogu mluvila žena a zároveň by k němu napsal například flétnu, tedy dva tónově podobné signály.


Jan Švankmajer, v pozadí Ivo Špajl. Foto: Anifilm

V čem je problém?


Silnější signál vždy zamaskuje ten slabší, to je základní pravidlo maskování, které se učí každý zvukař. Dnes se často používají dopředu hotové zvuky, které se někam nějak plácnou, aniž by se lidé zamysleli. Skladatele často více než film samotný zajímá, aby jejich hudba vyšla na CD.


Liška si koupil starší střihací stůl. Vše, co jsme měli, tedy kontaktní zvuk, zvuk, ruchy, postsynchrony, jsme mu pomocně smíchali a on zvuk postupně složil na obraz. A nikdy u něj jedno nepotíralo druhé.


Přesvědčil jsem se o tom ještě jako mladík: soudruzi ze dne na den změnili pravidla, nesmělo se používat určité slovo, a tak štábu nezbylo nic jiného než dotyčné místo "přemluvit" jinak, než jak ho Liška původně dostal. Všechno se znovu smíchalo, všechno bylo v pořádku, ale viděli jsme, že se něco děje. Pouhá změna slovosledu nebo rytmu řeči způsobila, že to, co do té chvíle pro Lišku fungovalo bez problému, rázem fungovat přestalo.


Jak jste se stal Liškovým dvorním zvukařem? Oproti kolegům jste měl privilegium, že vás nechal míchat nejen zvuk, ale i svou hudbu…


Když se míchal film Lišáci, myšáci a Šibeničák (1970), jako drzý chlapec jsem Lišku oslovil. Řekl jsem mu: Mistře, co kdybyste mi tu muziku dal, já bych ji míchal, vy byste mě mlátil proutkem přes ruce. Zamručel, že to se mnou tedy zkusí. Od té doby jsem byl jediný, komu ji kdy svěřil. Měl jsem ho rád, byl velmi slušný člověk.


Přečtěte si takéIkarie znovu letí. Svět objevuje hudebního mága Zdeňka Lišku, české vydavatele nezajímá


Liška byl nesmírně pracovitý, právem si myslím, že ke konci kariéry toho mnozí už vyloženě zneužívali. Produkce ví, kdy je premiéra, a kdyby se nestihla, šéfové by nedostali prémie, a to by bylo zle. Muselo to jít za každou cenu, a když někdo v celém procesu cokoli prošvihl, na zvuk zůstalo ze všeho nejméně času. Bylo proto běžné, že Lišku zamkli na noc ve studiu. A ráno měli všichni připravené partitury, které vlastnoručně rozepsal i roznesl.


Nikdy jsem docela nepochopil způsob, jakým psal. Vzal notový papír a jel nikoli zleva doprava, ale odshora dolů, rozepsal všechny nástroje a pak u nich uzavřel takt. Někdy stejným způsobem i celou linku. Pak už nic nepřidával. Říkal: "Chlapče, když to neslyšíš v hlavě, tak se na to vykašli, to nemá cenu, to musíš slyšet dopředu."


Do jaké míry je pravdivá pověst Zdenka Lišky jako perfekcionisty?


Rád si vybíral, s kým pracoval. Například s dirigentem Františkem Belfínem, což byl neskutečný profík. Ve studiu mu Liška pustil smyčku okolo minuty, dvou, Belfín vytáhl stopky, zmáčkl je a jen řekl: Jedeme. Vždy přesně trefil ty body, které bylo potřeba akcentovat. Toho měl Liška rád. A pak také vybrané perkusionisty, kteří uměli ty "jeho" rytmy.


Proto Jan Švankmajer tvrdí, že druhého takového autora hudby už nikdy nenajde. Jeho filmy jsou založené na přesných rytmech, a když mu k nim vymyslíte ještě nějaké další, je z toho na větvi. To Liška uměl, psal muziku na hotový film, protože jen málokdy mohl ovlivnit střih.


Přečtěte si takéČlověk je beznadějný případ, soudí filmový alchymista Švankmajer


Jak Zdeněk Liška cestoval mezi Prahou a Zlínem, kde bydlel?


Ze začátku do Prahy dojížděl ze Zlína, kde měl i bratra, který byl animátor. Hodně muziky napsal ve vlaku, zásadně totiž jezdil vlakem. Když toho měl víc, bydlel na Václaváku v hotelu Šroubek. Tam psal a jen přecházel do studia Smečky na nahrávání. Později měl u Berounky vilu s bazénem, který si hodně pochvaloval.


Ale to už měl cukrovku, v podstatě zanedbanou, kašlal na ni. My jsme se mu snažili radit: Mistře, musí být pauza, musíte se najíst… A zažil jsem bohužel i konec, když už na rozepisování pořádně neviděl a měl studenta AMU, kterému diktoval. Vlastně dopadl špatně, moc se nedožil. Dvaašedesát, co je to dneska za věk!?


Jak jste se dostal k profesi filmového zvukaře?


Maturoval jsem v roce 1957, ten obor se mi zalíbil a nic jiného než Elektrotechnická fakulta ČVUT, kde byla specializace Rozhlasová, televizní a filmová technika, nebylo. Na FAMU se zvuk ještě nevyučoval. Neobešlo se to ale bez komplikací.


Narodil jsem se ve Strakonicích a tamní stranický výbor školu upozornil, že můj tatínek v roce 1948 strhával komunistické plakáty. Až po dlouhém povídání, co já můžu za svého otce, svolili, že můžu jít studovat.


Strávil jsem tam pět a půl roku, na oboru nás bylo jedenáct Čechů a sedm cizinců a do zaměstnání se ještě nastupovalo na umístěnky. K mému úžasu na Barrandov nikdo nechtěl, a tak jsem v roce 1963 nastoupil do dabingu.


Ivo Špalj. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Co bylo náplní práce začínajícího zvukaře?


Můj první úkol bylo udělat ruchové studio v Hostivaři. Fungovat mělo pět let, což se mi i jako nezkušenému mladíkovi zdálo málo, nakonec vydrželo pětadvacet. Pak jsem začal točit. Můj první celovečerní film byli Starci na chmelu (1964), dělal jsem ruchy do celého snímku. V roce 1965 přibyla postprodukce, tehdejším slovníkem jsem byl specialista na dokončovací práce. Začal jsem od jednodušších, komentářových filmů a pokračoval k celovečerním.


Připravila vás ČVUT na praxi u filmu?


Snažil jsem se učit od starých machrů včetně zvukového mistra Františka Fabiána, který dělal Marketu Lazarovou. Stačilo mi udělat s ním jeden dva filmy, abych už věděl. To žádná škola tehdy neučila. Naši profesi bylo zvykem přehlížet, pokud jde o výplatu, byli jsme strojníci filmu, ne jeho spoluautoři. Dnes už to tak zaplaťpánbůh není.


V řadě filmů jste pracoval se syntetickými zvuky, které existovaly jen v představách a bylo třeba vynalézt nejen je, ale i způsob, jak je generovat. Jak vznikaly, ve specializovaném studiu?


Syntetický zvuk použil zvukař Jaromír Svoboda, který spolupracoval na Ikarii XB-1. Režisér Jindřich Polák mu pokaždé řekl: "Potřeboval bych něco takového." Svoboda šel domů, tam něco nahrál a přinesl na pásku. Sám doma letoval různé generátory, ale víc filmů už pak neudělal.


Přečtěte si takéVše, co jste chtěli vědět o Janu Švankmajerovi, ale báli jste se na to vůbec pomyslet


Na Barrandově jsme měli první syntezátor už v dobách, kdy se ještě ani nevědělo, co to je. Byla to velká skříň, v ní zastrkané jednotlivé jednotky – upravovače – a to vše bylo vyvedené vstupy a výstupy, které bylo možné libovolně kombinovat.


Buďto to hrálo, nebo ne, ale ty nové možnosti se velice líbily Zdeňku Liškovi, který k filmu dělal veškerou muziku. To byl velký experimentátor. Pamatuji si, když jsem dělal pro režiséra Karla Kachyňu, v úvodní scéně měla na sídlišti hrát z rozhlasu hudba k rannímu cvičení. Kachyňa se obrátil na Lišku a povídá: "Mistře, tím vás ani nebudeme otravovat, máme tady mladého a…" Liška jen seděl a usmál se: "A co by mladý dělal… já to napíšu!" A opravdu přinesl pecku a já říkám: "Mistře, já to nechápu, kde se to ve vás bere." Odpověděl mi jen, že tohle je daleko jednodušší napsat než opravdovou muziku.


S Liškou jsme později dělali v Elektronickém a experimentálním studiu zvuku, uměli jsme cokoli upravovat. Mohli jsme dělat i konkrétní hudbu (hudba založená na upravených zvucích z každodenního okolí, pozn. aut.). Například jsme nahráli buchar a z jeho zvuku už mohli udělat cokoli. Liškovi často stačilo dát do ruky knoflík, on s ním kroutil a byl nadšený.


Ivo Špalj převzal loni cenu Český lev. Foto: Český lev

Když se ve filmech měl znázornit třeba vesmír, používala se specifická ozvěna, dozvuk…


Odborně se tomu říká vazba. Tu jsem odkoukal právě od Františka Fabiána, Marketa Lazarová je na ní postavená. Používám ji z jednoduchého důvodu: za našich dob se na místě nahrálo, co šlo, sešel se štáb a řekli jsme si: "Tahle scéna se nepovedla, někde tam jezdí traktor, na shledanou v Moskvě." Což znamenalo, že se sejdeme v postsynchronní hale na Barrandově.


Mladší zvukaři tvrdí, že v postprodukci je příliš slyšet studio, ale to je podle mě proto, že to příliš neumějí. Když ve filmu například jedete na traktoru, nemůžete normálně mluvit, musíte křičet, jednak abyste se slyšeli, jednak abyste neztratili výraz. Normální dikce vám z toho dělá to "špatné studio".


Od těch starých pánů jsem se naučil, jak pracovat se zpětnou vazbou, pomocí které ve studiu ten exteriér uděláte. Když jde dáma na podpatcích mezi baráky v noci, je tam přesně takhle vazba. Vtip je ten, že počítači ji nejde dobře udělat. Mám proto zvláštní povolení, že v ruchovém studiu mám starý Studer, do něj zvuk pustím a pak ho z výstupu vezmu znovu zpátky a podle toho, kolik zpětného signálu přidám, se ta vazba zvětšuje.


Marketa Lazarová. Foto: Kviff.tv

Kdo další se na vzniku experimentálního studia podílel?


To už měli na svědomí barrandovští kluci okolo Tondy Kravky, který dneska dělá dabingy ve vlastním studiu, shodou okolností poblíž Barrandova. Průběžně vyráběli jednotky, které šlo do celku zastrčit, ta mašina je napájela a umožňovala je jednoduchým způsobem libovolně propojovat.


Dělali jsme tam s kolegou Pavlem Pitrákem úžasné věci, dokonce několik autonomních skladeb, například se Zbyňkem Vostřákem jeho Jedno ve všem, kterou později koncertně předvedl. Byl jsem na premiéře. Vostřák to hrál z magnetofonu, který se ovládal dvěma knoflíky, a tvářil se u toho jako energický dirigent. (smích)


I mezi odbornou obcí se dnes vedou debaty o úrovni tehdejšího technického vybavení. Máte bohaté zkušenosti ze zahraničí: bylo v něčem odlišné?


Nemyslím si, že bychom – ani v současnosti, ani tehdy – nahrávali na něco jiného, než bylo zvykem ve světě. Zásadní rozdíly nikdy nebyly. Obecně ale vnímám tendenci techniku přeceňovat. Pokud to tedy není vyložený křáp, důležitější je člověk, který je kvalitní. V Kanadě jsem zažil scénu, kdy do studia Oscarem oceněného zvukaře přijel producent, aby se podíval, zda mu může zvuk svěřit. Producent se vůbec nezajímal o něj, jen o to, že mají Studer A4, a ne A5, otočil se, odjel a nenahrával tam.


Přečtěte si takéKoncerty filmové hudby přitahují spíše fanoušky filmu než milovníky klasiky. Češi je však zbožňují


Filmová hudba se dodnes nahrává na živé nástroje. Není to už anachronismus? Proč je nikdy zcela nenahradil syntetický zvuk?


On je ten zvuk pak takový chemický. Jsem přítelem živých orchestrů, tyhle umělotiny považuji za druhou třetí kategorii. Třeba nápad, že se zvuk chůze bude imitovat syntezátorem, nahrají se kroky a někdo bude stisknutím klávesy "chodit" s hercem, to je blbost. Ve filmu musíte ze zvuku kroku poznat, jestli jde muž, nebo žena, mladého, starého, nemocného, zda kulhá nebo má v botě hřebík. A to samplem nikdy neuděláte.


S hudbou je to podobné: vždycky budou živé nástroje, mají větší rozsah, a vždycky budou ruchy. Proto nenávidím archivy, jak už jsem zmiňoval u animovaného filmu. Samozřejmě to s točením pokaždé čerstvého zvuku neplatí stoprocentně, nemůžu si dovolit točit blesky každý den. Dělám to aspoň tak, že nepoužívám dokola ten samý, smíchám různé tak, aby to bylo pokaždé jinak.


Ivo Špalj byl mistrem zvuku například na filmu Morgiana. Foto: Česká televize

Změnil se během vaší kariéry úzus, kdo rozhoduje o konečné zvukové podobě filmu?


Měl by ji udávat režisér, ale často to tak není a vymýšlíme ji my, zvukaři. Ovšem režisér má poslední slovo a může nás s ní kdykoli vyhodit. Ale řekl bych, že dnes režiséři spíše vědí, co nechtějí, než co by chtěli.


Producenti na zvuk ale nevěnují peníze, snižují se stavy. Dříve jsme jen na ruchy měli třeba šest brunclíků, dneska se musím hádat, abych měl k ruce tři. Jiné je i to, že bylo zvykem, že když jste otevřeli scénář, celá pravá strana byla víc popsaná. Dnes v něm najdete jen obraz, maximálně se scénickou poznámkou typu "Prší". Ale dřív se na ni psalo všechno: dialog, jak postavy mluví, popisoval se zvuk, jako že někdo zakopl, spadlo sklo. Dneska i to je z osmdesáti nebo devadesáti procent nápad zvukařů.


Pro autory ruchů používáte slovo brunclíci, od čeho je odvozené?


V Hollywoodu se jim říká foleyové po Jackovi Foleym, zakladateli skupiny, která se u filmu ruchům věnovala. V Čechách jim říkáme brunclíci podle Bohumila Brunclíka, což byl jeden z prvních zdejších specialistů na ruchy.


Jaký je váš recept, jak se ve dvaaosmdesáti letech udržet v kondici?


Ještě před třemi lety jsem pravidelně lyžoval, ale stalo se mi, že když jsem stál ve frontě, někdo do mě vrazil, ulomil mi kyčel a utekl. Proto jsem posléze vyměnil i kolo za elektrické. Práce mě kupodivu pořád baví, to je to nejdůležitější. Nejhorší je, když někdo začne nedělat nic a jen sedět a koukat na televizi, to je konec.


Ivo Špalj (1940) je český mistr filmového zvuku. Vystudoval specializaci Rozhlasová, filmová a televizní technika na pražské ČVUT, v roce 1963 nastoupil do Filmového studia Barrandov. Od roku 1976 spolupracoval s Laternou magikou. Do povědomí vešel jako dlouholetý spolupracovník skladatele Zdeňka Lišky nebo režiséra Jana Švankmajera. Je trojnásobným držitelem Českého lva za nejlepší zvuk, v loňském roce získal Českého lva za mimořádný přínos českému filmu.


Ivo Špalj. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N 


27. 1. 2023; Logistika.iHned.cz

Kuehne+Nagel a Lenovo spolupracují na snižování uhlíkové stopy. Zákazníci Lenovo si mohou u svých objednávek zvolit přepravus využitím paliva SAF

Kuehne+nagel nabízí nízkoemisní alternativu letecké přepravy pro společnosti přepravující IT vybavení. Certifikát o snížení emisí získává v aktuálnmím případě jak Lenovo, tak jeho zákazníci.

Společnosti Kuehne+Nagel a Lenovo uzavřely partnerství, jehož účelem je podporovat technologické firmy při plnění jejich závazků minimalizovat dopad na životní prostředí a bojovat s klimatickou změnou. Jeho součástí je nabídka řešení, které je v tech odvětví unikátní: zákazníci Lenovo si mohou u svých objednávek IT vybavení zvolit možnost přepravy s využitím udržitelných leteckých paliv SAF. Ta jsou vyráběna ze zemědělských plodin a jejich použití umožňuje snižovat emise skleníkových plynů.

SAF je dnes nejefektivnějším řešením, jež zásadním způsobem redukuje ekologickou stopu nákladní letecké přepravy. V případě, že bude zakázka realizována s využitím SAF, vystaví Kuehne+Nagel pro Lenovo i jeho zákazníka certifikát o snížení emisí. Obsahovat bude údaje o objemu SAF využitého k přepravě objednaného zboží prostřednictvím dané linky a dopravce. Takto transparentně deklarované hodnoty umožňují zákazníkům snižovat jejich emise u nakupovaného zboží a služeb v rozsahu 3.1. díky eliminaci emisí CO2e1 při jejich přepravě.

"Kuehne+Nagel pokračuje ve vývoji jednoduše dostupných udržitelných přepravních řešení s přidanou hodnotou pro zákazníky. Těší nás, že se společnost Lenovo rozhodla pro náš inovativní SAF koncept, jehož součástí je i emisní certifikace nejen pro Lenovo, ale i jeho zákazníky. Tímto způsobem podporujeme dosahování vědecky podložených SBTi2 cílů veškerých stran zapojených do fungování jejich dodavatelských řetězců. Zákazníci Lenova se nyní mohou vyvarovat emisí CO2e bez ohledu na to, jakou linku nebo leteckou společnost pro přepravu svých zásilek využívají," uvedl Yngve Ruud, člen představenstva Kuehne+Nagel zodpovědný za leteckou logistiku.

"Inovativní služba, kterou jsme vytvořili spolu s Kuehne+Nagel, je dalším krokem v plnění našeho závazku dodávat udržitelné produkty i řešení. Nepřestáváme ale hledat, osvojovat si a zdokonalovat další způsoby, jak snížit emise vznikající při manipulaci, skladování a přepravě našich produktů," dodal Gareth Davies, ředitel globální logistiky ve společnosti Lenovo.

pozn:

1 Mezi hlavní skleníkové plyny se řadí například oxid uhličitý, methan, oxid dusný nebo vodní pára. Nejvíce (cca 75 procent) potom přispívá oxid uhličitý. Z toho důvodu se emise všech ostatních skleníkových plynů přepočítávají na CO2 ekvivalent. CO2 ekvivalent je potom takové množství CO2, které by mělo ekvivalentní příspěvek ke skleníkovému jevu, jako sledované množství jiného plynu Pro přepočet na CO2e se využívá tzv. Global Warming Potential, neboli GWP. Jedná se o potenciál globálního ohřevu, který popisuje příspěvek daného plynu ke globálnímu oteplování během 100 let. (Zdroj: Diplomová práce, Stanislav Axman: Studie proveditelnosti energetických úspor pro vybraný objekt nebo technologii, České vysoké učení technické v Pzare, Fakulta elektrotechnická Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd (2022) 


27. 1. 2023; mpo.cz

Změna Statutu a jednacího řádu a složení Rady SÚRAO

Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (dále jen "Rada SÚRAO"), která je poradním orgánem Ministerstva průmyslu a obchodu, vznikla Opatřením ministra průmyslu a obchodu č. 21/2017 a tvoří ji zástupci ústředních orgánů státní správy, původců radioaktivního odpadu, veřejnosti a odborné veřejnosti. Poslání Rady SÚRAO je blíže popsáno ve Statutu a jednacím řádu Rady SÚRAO ("viz dole v příloze"), který byl aktualizován Opatřením ministra průmyslu a obchodu č. 11/2022. Tento Statut a jednací řád Rady SÚRAO nabyl účinnosti dne 1. listopadu 2022.

V souvislosti s aktualizací Statutu a jednacího řádu Rady SÚRAO došlo k rozšíření počtu členů z 13 na 15. Do Rady SÚRAO byli jmenováni noví členové, resp. staronoví členové, kterým skončilo pětileté funkční období. Do pozice člena byli jmenováni zástupci dotčených subjektů na základě došlých nominací v průběhu 4. čtvrtletí loňského roku.

Aktuální složení Rady SÚRAO je následující:

PhDr. Tomáš Ehler, MBA, Ministerstvo průmyslu a obchodu, předseda;

Ing. Petr Třešňák, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 1. místopředseda;

Ing. Luděk Janoušek, Ministerstvo financí;

RNDr. Martin Holý, Ministerstvo životního prostředí;

Ing. Bohdan Zronek, ČEZ, a. s.;

Ing. Ladislav Štěpánek, ČEZ, a. s.;

Ing. Radek Trtílek, ÚJV Řež, a. s.;

Mgr. et Mgr. Michal Baláž, DiS., starosta města Jáchymov (ÚRAO Bratrství);

Ing. Vladimír Černý, starosta obce Rouchovany (ÚRAO Dukovany);

Ing. Pavel Gryndler, Městský úřad Litoměřice (ÚRAO Richard);

Ing. Zdeněk Dvořák, starosta městysu Dolní Cerekev;

Mgr. Martin Ďurďovič, Ph.D., Sociologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i.;

prof. Ing. Jaroslav Knápek, CSc., FEL ČVUT v Praze;

prof. RNDr. David Mašín, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK;

doc. Václav Čuba, Ph.D., FJFI ČVUT v Praze.

Přílohy ke stažení


27. 1. 2023; cvut.cz

Expozici ČVUT na XV. pražském Gaudeamu navštívily tisíce lidí

Veletrh pomaturitního vzdělávání Gaudeamus v pražských Letňanech byl opět značně vyhledávanou akcí, a to samozřejmě zejména středoškoláky, pro něž je výběr vysoké školy a studijního zaměření zásadním životním krokem. Podle prvotních odhadů navštívilo veletrh cca 13 tisíc lidí. Stanoviště ČVUT bylo v obležení po celé tři dny, a to nejen kvůli prestiži univerzity a její studijní nabídce, ale i pro možnost zhlédnutí zajímavých exponátů přímo na místě. ČVUT také zvítězilo v soutěži o nejlepší expozici.

Slavnostního zahájení se v zastoupení rektora Vojtěcha Petráčka, který opět převzal nad veletrhem záštitu, zhostil prorektor Radek Holý. Ten byl pak také k dispozici středoškolským pedagogům při přednášce pro ně určené, po ukončení své prezentace zodpovídal individuální dotazy. Fakulty ČVUT se zájemcům o studium představily ve velkém přednáškovém sále ve dvou blocích (v úterý a ve středu dopoledne) a na nezájem středoškoláků si rozhodně ČVUT nemohlo stěžovat.

Největší nápor návštěvníků ale zaznamenala samozřejmě samotná expozice ve veletržní hale č. 4. Studenti jednotlivých fakult a MÚVSu po celé tři dny odpovídali na dotazy středoškolských studentů i jejich rodičů a předváděli vystavené exponáty.

Oblíbenou atrakcí byl robot Ludvík. Měří 140 cm a je ojedinělý tím, že byl postaven z kostek LEGO, jichž bylo na jeho výrobu použito 30 000 kusů. Váží 32 kilogramů a vznikl na Fakultě elektrotechnické. Fakulta strojní představila rakety, které si zájemci mohli volně skládat a rozkládat, či virtuální model jaderného reaktoru – studentský projekt Cenelín. Fakulta elektrotechnická dodala kromě Ludvíka též pozornost poutající (a vlasy zvedající) Van de Graaffův generátor či autonomní formuli. K vidění byla motorka studentského závodního týmu CTU Lions z Fakulty dopravní, vodohospodářský model části slalomářské závodní trati z LOH Tokio 2021, jehož autorem je Fakulta stavební, či haptický model výjimečné budovy, v níž sídlí Fakulta architektury ČVUT. Nechyběly ukázky základní monitorace a ošetřovatelské péče high-tech simulátoru kojence z Fakulty biomedicínského inženýrství. Kdo se dostatečně dlouho a zeširoka usmál do kamery, tomu nadělila umělá inteligence bonbonkovače z Fakulty informačních technologií lentilky. A Rektorát ČVUT opět potěšil středoškoláky vyhledávanou možností "tetování" motivů spojených s univerzitou na obličej, nafukovacími balonky i osvěžením zdarma - modrým drinkem.

Pevně věříme, že na pražském Gaudeamu získalo ČVUT nespočet nových studentů, a už nyní se těšíme na Gaudeamus v Brně, který se bude konat na přelomu října a listopadu.


26. 1. 2023; idetskysluch.cz

Specifika psychologického vyšetření dětí s postižením sluchu

26. ledna 2023 Rozhovor s psycholožkou Ivou Jungwirthovou Klienti Tamtamu vás znají především jako poradkyni rané péče.

Nyní se na vás obracím jako na psycholožku. Můžete se nám v této roli představit?

Když jsem si kdysi dávno, ještě před nástupem do Tamtamu, dělala kurz poradce rané péče, řešilo se, zda se vůbec mohu přihlásit. Byla jsem možná první psycholožka, které přihlášení do kurzu umožnili. V dnešní době již psychologů na pozici poradců rané péče pracuje více. Na druhé straně jsem za ta léta v roli poradkyně rané péče cítila, že by byla škoda svého psychologického vzdělání nevyužít, protože psychologů se zkušenostmi s dětmi s vadami sluchu není mnoho. Takže jsem si v rámci Tamtamu v těchto rolích postupně hledala nějakou mezipolohu.

Čemu se jako psycholožka především věnujete?

Asi nejvíce mě rodiče znají jako člověka, který nabízí psychologickou diagnostiku dítěte s vadou sluchu. Obvykle se na mě obracejí rodiče s dětmi kolem tří let a staršími, aby se ujistili o vývoji dítěte s vadou sluchu, o jeho specifikách a o tom, jak ho mohou co nejlépe podpořit. Kromě diagnostiky nabízím také psychologické poradenství.

V čem se poradenství liší od diagnostiky?

Psychologická diagnostika je vždy spojena s využitím určitých testových metod. Poradenství je zaměřeno primárně na rodiče a týká se spíše výchovných a vztahových problémů.

S jakými problémy k vám nejčastěji rodiče chodí pro radu?

Obvykle s výchovnými problémy, třeba jak zvládnout temperamentní batole nebo předškoláka, když se s ním ještě dobře nedomluvíme. Pokud má malé dítě výrazné komunikační opoždění, rodiče si někdy nevědí rady s tím, jak ho usměrňovat, vést k dodržování pravidel, jak být důslední. S touto zakázkou často chodí i neslyšící rodiny.

Tu a tam se objeví rodiče dětí školního věku, které navštěvují nějakou speciální školu, a kde se nedaří komunikace mezi školou a rodiči. Zde dělám jakéhosi mediátora. Doporučím, jak by mohla komunikace probíhat, na koho se ve škole obrátit, o co si rodina může říci, protože na to má právo, ale také, jakou formou si o to má říci. Jak vystupovat asertivně a současně vstřícně, aby u učitelů nevznikl dojem, že dělají vše špatně. Někteří rodiče vnímají školu jako velkou autoritu. Jsou s něčím nespokojeni, ale nejsou schopni to otevřeně řešit.

Poslední dobou se ozývají i bývalí klienti rané péče s dítětem v pubertě, kolem 14-15 let, a chtějí řešit spíše problémy kolem sebevědomí dítěte, postoje k vlastnímu sluchovému postižení a identitě, vztahu k rodičům apod. Pokud se obrátí na mě, například z toho důvodu, že mě znají z dřívějška, vyhovím jim, ale jinak je směruji spíše na svou kolegyni Marušku Holyanskou do psychologické poradny Tamtamu.

A jaká témata se objevují v diagnostice?

Rodiče se chtějí ujistit, jak probíhá vývoj jejich dítěte a jak je mohou co nejlépe podpořit. Velmi časté zadání je otázka školní zralosti, hlavně mezi lednem a březnem mívám dost nabito. Řešíme, zda už má dítě nastoupit do školy, nebo bude lepší mu dát odklad a zda bude potřebovat asistenta. Tyto otázky jsou v gesci speciální pedagogických center (dále SPC), můj názor je pouze poradní. Důležité je však zjistit, jak úroveň dítěte vnímají sami rodiče, co si v souvislosti s jeho vzděláváním přejí a v neposlední řadě i co je pro ně logisticky i finančně možné. Právě s tímto přemýšlením jim mohu pomoci. Naší velkou předností v Tamtamu obecně je, že s rodiči hodně komunikujeme. Myslím, že je to i moje silná stránka v roli psychologa. V rámci diagnostiky i poradenství někdy odpovídám i na otázky v rámci tzv. "second opinion".

Můžete přiblížit ten termín "second opinion"?

Znamená to, že rodiče chtějí znát druhý názor, tedy názor jiného odborníka. V našem případě rodiče třeba mají k otázce výběru základní školy stanovisko psychologa z pedagogicko-psychologické poradny, které ale nezohledňuje sluchovou vadu dítěte a její vliv například na opožděný vývoj mluvené řeči nebo horší výslovnost. Na mě se pak obrátí s tím, že je zajímá pohled odborníka, který se naopak na děti s vadou sluchu specializuje a je schopen jeho handicap a celou historii kolem něho zohlednit. Někdy se rodina potřebuje vyrovnat s tím, že vývoj dítěte je celkově opožděný, případně že se postupně vyjevují další nepříznivé diagnózy, například dysfázie, autismus nebo rozumové opoždění. V tom případě obvykle potvrdím výsledek předchozího vyšetření, přitom se snažím ho rodičům pečlivě vysvětlit, dobrat se toho, zda oni sami vidí dítě podobně. Často se stává, že se rodičům při vyslovení slova autismus paradoxně trochu uleví, protože je tato diagnóza napadla už dříve a bez ní neměli srozumitelné vysvětlení pro velmi atypické chování dítěte doma i na veřejnosti.

Jakými typy psychologických vyšetření procházejí běžně děti se sluchovým postižením?

Je třeba uvést, že ne každé dítě se sluchovým postižením nutně musí projít nějakým psychologickým vyšetřením, podobně jako ne každé dítě bez postižení sluchu navštíví psychologa. Pokud jde o děti s lehčími sluchovými vadami, které mají sluch včas a dobře kompenzovaný a jsou zařazeny do inkluzivního vzdělávání bez potřeby větší podpory, možná se s psychologem nikdy nesetkají – a je to tak v pořádku.

Opakovaným psychologickým vyšetřením projde každé dítě, u kterého se uvažuje o kochleární implantaci, protože sledování vývoje dítěte psychologem je automatickou součástí diagnostického procesu ke kochleární implantaci. Psychologickým vyšetřením procházejí také všechny děti, které jsou oficiálně v inkluzivním vzdělávání, tedy jsou zařazeny do běžné školky nebo školy s podporou SPC nebo pedagogicko-psychologické poradny. Odhaduji, že to budou nejméně 3 dětí z našich klientských rodin. Při psychologickém a speciálně pedagogickém vyšetření je třeba rozhodnout, zda bude dítě ve školce či škole potřebovat podporu asistenta pedagoga, případně jakou další podporu by využilo. Také děti s dalšími vývojovými obtížemi, například s mentálním postižením nebo autismem se jednou za čas s psychologem setkají, přinejmenším v rámci nastavení potřebných podpůrných opatření v mateřské a základní škole.

Ne všechna SPC mají v týmu psychologa, takže někdy bývám oslovena kolegyněmi z SPC, zda bych mohla dítěti psychologické vyšetření udělat. Zaměřuji se při něm na verbální a neverbální složku intelektu, na pracovní návyky dítěte, jeho schopnost soustředění, grafomotoriku, sociální dovednosti, sebeobsluhu a další oblasti.

A co předčasně narozené děti?

V České republice je velmi dobře propracovaný systém, kdy všechny předčasně narozené děti, do 32. týdne těhotenství, ve 2 letech absolvují různá specializovaná vyšetření, včetně neurologického a psychologického. U dvouletého dítěte se již dá usuzovat na podezření na případné mentální opoždění, poruchy autistického spektra a podobně. Výsledky se zpracovávají také statisticky. Tato vyšetření se samozřejmě týkají i předčasně narozených dětí s postižením sluchu.

Co by dítě podle vás mělo umět, než jde do školy?

Každé dítě musí jít do školy, ať je na tom vývojově jakkoli, jen je otázka, kdy. Zda v 6 letech, zda má mít odklad a jak velkou míru podpory bude potřebovat. Do jaké školy půjde, zda do inkluze, nebo do speciálního vzdělávání. Pro mě je při vyšetření školní zralosti vždy zajímavý úvodní moment. Rodiče přijdou, chvilku si povídáme, a když se dítě rozkouká, řeknu: "Tak, a teď si rodiče půjdou dát kafe, a my si tu budeme spolu povídat a dělat nějaké úkoly." To, jak dítě zvládne tento moment odloučení, je také známkou jeho sociální zralosti a jistoty. Na druhou stranu nikdy nelze vyvozovat závěr z jednoho momentu. Jsou děti, které se kvůli něčemu zaseknou, takže je třeba jejich výkony zvažovat v určitém kontextu. Dále sleduji, jak se dítě soustředí, jestli si raději hraje, nebo sedí u stolečku a pracuje. Něco malujeme, o něčem si povídáme, o něčem přemýšlíme. Jsou děti, které to už vysloveně baví, ale jsou i takové, které k úkolům musím hodně motivovat, jinak by si šly raději hrát s vláčky. Pak bych do zprávy napsala, že "dítě dosud potřebuje velkou motivaci dospělého". I to může být impulzem k přemýšlení o odkladu. Dále mě zajímá grafomotorika, jak dítě drží tužku, zjišťuji pravolevou orientaci, zda rozlišuje p a d apod., ale to už jsou součásti běžných testovacích baterií. S těmito vyšetřeními se mi pojí řada úsměvných historek.

Například?

Jeden chlapeček odmítl nakreslit maminku a řekl, že raději nakreslí robota (smích) . Tak jsem z toho nic nevyvozovala a souhlasila jsem s tím, že maminku nakreslí až příště.

Jaký může mít dítě důvod, proč kreslí jen roboty? Může to třeba ukazovat na autismus?

Já jsem na tahle různá vysvětlení trochu alergická, protože už jsem se setkala s dětmi, které měly specifické zájmy a prostě je bavilo kreslit jenom určité věci. A někdo ve školce kvůli tomu usoudil, že dítě má autismus. Ale ono i na kresbě robota je dobře vidět, jak grafomotorika dítěte vypadá. Jsou i děti, které nemají rády sociální tlak, takže reagují na výzvy ke kreslení negativně, například jedna 5letá holčička ve školce kreslila jen proužky a na vysvětlenou mi pak uvedla, že ji s tím pořád otravují, rozhodně neměla poruchu autistického spektra (smích). Nebo obecně jsou děti, které špatně drží tužku a nerady kreslí. Ty samozřejmě nejsou moc motivované a dostanou se do takového začarovaného kruhu. Součástí vyšetření školní zralosti je vždy i rozhovor s rodiči. Navrhnu jim, na co se mohou při podpoře dítěte v čase do nástupu do školy zaměřit. Často je pozitivně překvapím tím, že dítě je neverbálně velmi bystré, jenom třeba hůře mluví. Někdy jsem i sama překvapena výsledky.

A jak je to u dětí, které jsou na tom verbálně hůře, se kterými se třeba ani nedomluvíte?

To mohou být děti pozdě diagnostikované, nebo děti, u kterých je i přes kochleární implantaci horší porozumění mluvené řeči, nebo děti špatně kompenzované. U nich jsou dvě možnosti. Buď se rodina směřuje do speciálního školství, to je vhodné především u dětí, u kterých se mluvená řeč prakticky nerozvíjí a které ke komunikaci a vzdělávání budou nezbytně potřebovat český znakový jazyk. Důležitá je ale nejen aktuální úroveň mluvené řeči, ale i vývojový aspekt – pokud dítě ve 3 letech nerozumělo vůbec a v 5 rozumí docela dobře, ale ještě málo mluví, doporučila bych odklad a docházku do běžné školky. Verbální složka se za rok patrně přiblíží neverbální úrovni alespoň na dolní hranici normy. Snažím se vždy zvlášť hodnotit porozumění a zvlášť expresi, tedy jak se dítě vyjadřuje. Pokud má dítě dobré porozumění a exprese se vyvíjí, je prognóza pro běžnou školu relativně velmi dobrá. Pak je ještě třetí složka, a tou je výslovnost. Některé děti ji mají dlouho špatnou, ale pokud se dítě obsahově vyjadřuje dobře, je to ta lepší varianta, protože na výslovnosti se dá dlouho pracovat.

Co by měla obsahovat zpráva z psychologického vyšetření?

Já osobně výsledky vyšetření a zprávu pečlivě formuluji. Musí být aspoň trochu a v něčem pozitivní a nějakým způsobem i konstruktivní. Měla by nabízet možnosti podpory, nápady a návody na práci s dítětem a na rozšíření sítě odborníků. Nebo naopak popsat, čemu nechat čas a přirozený vývoj a nezabývat se tím. To je to, co rodiče potřebují.

Kromě doporučení, jak posilovat slabé stránky dítěte, by zpráva měla obsahovat ocenění toho, v čem je dítě dobré. Také je důležité věcně popsat aktuální úroveň, rodiče logicky nejvíce zajímá ta rozumová. Tuto informaci musím podat citlivě, ale současně pravdivě. Je potřeba, aby rodič informaci o případném dalším handicapu ze zprávy vyčetl, protože bez toho dítě nedostane podporu, kterou potřebuje. Proto vždy po vyšetření ještě mluvím s rodiči. Pokud po vyšetření dítěte vyslovím podezření na autismus, nemohu to jen tak napsat do zprávy, musím s rodiči o této možné diagnóze nejprve mluvit. Je to jako kdyby nám někdo diagnostikoval závažné onemocnění a místo toho, aby nám to řekl, by nám dal do ruky zprávu. Rodiče by neměli z ordinace psychologa odcházet rozložení z toho, že mají dítě s vadou sluchu a mentálním postižením nebo autismem. Jakákoli další diagnóza znamená pro rodinu ztrátu perspektivy zdravého dítěte, které má "jen" postižení sluchu. Je potřeba si stále uvědomovat, že přijmout postižení svého dítěte je pro všechny rodiče nesmírně těžké a že potřebují dlouhou dobu a maximální pomoc, podporu a empatii nás všech, aby je dokázali vstřebat a postupně přijmout a vyrovnat se s ním.

A jak by tedy zpráva z vyšetření vypadat neměla?

Důležité je, aby psycholog i nepříznivé věci dokázal formulovat pro rodiče přijatelně. Takže ve chvíli, kdy 10 bodů začíná slovem NE – nedělá, neumí, nezvládá, nespolupracuje, nesoustředí se, tak je hrozné to číst. Když o 6letém dítěti napíšu "soustředí se cca na úrovni 3letého dítěte", je jasné, že dítě má se soustředěním problém, ale není to tak strašně negativní. Místo "mluvené řeči nerozumí" lze napsat "porozumění je v začátcích, zatím rozumí izolovaným slovům" apod. Obsah je stejný, ale rodiči se to čte jinak. Na to je třeba myslet.

Co je třeba zohlednit při psychologickém testování dětí s vadami sluchu?

Ne každý psycholog má vhled do problematiky sluchového postižení. Mojí obrovskou výhodou je, že mám 20letou zkušenost s prací v rodinách dětí s vadou sluchu. Vždycky se tedy nejprve ptám, jakou má dítě ztrátu sluchu, odkdy je kompenzovaná a jakým způsobem? Jak dítě slyší s kompenzační pomůckou? Jaký má audiogram, audio ve volném poli a dětský percepční test? Teprve pak získám obrázek toho, jak bude třeba při testování přizpůsobit komunikaci a co je očekávatelná verbální úroveň dítěte. Pokud budu hodnotit verbální úroveň dítěte a nepřihlédnu k tomu, že dítě je sice 5leté, ale má sluchadla teprve půl roku, napíšu do zprávy, že řečová oblast je na úrovni 3 let a výsledkem je průšvih. Ale když napíšu, dítě má teprve půl roku sluchadla a za tento půlrok začalo mluvit v jednoduchých větách, tak je to skvělý výsledek a je tam výborná prognóza! Takže nejprve potřebuji mít audiologické výsledky. Zcela zásadní je porovnání verbální a neverbální úrovně. Rodiče obvykle nejvíce zajímá, jak je verbální úroveň dítěte ovlivněna jeho sluchovým postižením. Neverbální úroveň nikdy nemůže být nižší než verbální, takže když vyhodnotím neverbální IQ a potom udělám verbální test, je nejdůležitější porozumět rozdílu mezi oběma výsledky. Když je rozdíl malý, je vše v pořádku. Jde o běžné dítě, které má dobře kompenzovaný sluch a jeho verbální úroveň je téměř na úrovni rozvoje jeho rozumových dovedností – tak to má být.

Co dalšího potřebujete vědět předem?

Také potřebuji vědět, jak dítě komunikuje, abych se mu mohla v komunikaci přizpůsobit. Pokud jde o starší dítě, které jenom znakuje, musím pozvat někoho, kdo mi bude tlumočit do znakového jazyka. Zažila jsem mockrát, že dítě přišlo z pedagogické poradny s papírem, že má mentální postižení, ale po rozhovoru s rodiči vyšlo najevo, že v poradně nerozumělo instrukcím, a tak nevědělo, co má dělat. Přitom u neverbálních testů se dá vysvětlení poskytnout rukama, nohama, názorně. Člověk nemusí používat znaky, ale musí se ujistit, že dítě rozumí zadání. U verbálních testů samozřejmě ne, tam napíšu, že verbální test nebylo možné administrovat, protože dítě ještě nerozumí. Ale ve všech ostatních oblastech musím zohlednit, že dítě má opožděnou komunikační úroveň. To je zásadní.

Vystudovala obor Technická kybernetika na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V Tamtamu pracuje od roku 2001 jako poradkyně rané péče a psycholožka.

Je autorkou odborných publikací Mezi školkou a pubertou Pohodoví rodiče – pohodové děti (2015) a Dítě se sluchovým postižením v MŠ a ZŠ

Připravila: Lucie Křesťanová, šéfredaktorka magazínu Dětský sluch

Fotografie: archiv Centrum pro dětský sluch Tamtam , o.p.s. a Shuterstock.com 


25. 1. 2023; ceskenovinky1.eu

Stovky přednášek pro více jak 12 tisíc studentů: T-Mobile se stal partnerem projektu Technologická gramotnost

Kyberbezpečnost, elektromobilita, emise skleníkových plynů nebo třeba umělá inteligence. Projekt Technologická gramotnost, jehož partnerem se nově stala společnost T-Mobile, přibližuje studentům středních škol moderní technologie a snaží se zvýšit zájem o technologické obory. V letošním roce se iniciativa se svými přednáškami rozšíří i na základní školy a plánuje oslovit více než 12 000 dětí po školách v celé ČR.

Projekt Technologická gramotnost si klade si za cíl motivovat studenty k zájmu o moderní technologie, jejichž význam i v běžném životě neustále roste. Reaguje tak mimo jiné na snížení počtu studentů technických oborů, kterých podle ČSÚ během posledních deseti let ubylo o 37 %. Na potřebu vzdělávání v oblasti technologií se významně zaměřuje i T-Mobile, který se od letošního roku stal partnerem projektu.

"Naše vzdělávací aktivity se dlouhodobě soustředí mimo jiné na rozvoj digitálních dovedností u žáků základních škol a jsme proto rádi, že můžeme podpořit projekt, jakým je Technologická gramotnost. Věřím, že společně můžeme děti nadchnout pro technologické obory, které pro ně budou v budoucnu klíčové," dodává Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile.


Přednášky pro studenty i širokou veřejnost

Iniciativa technologická gramotnost se zrodila v roce 2021 na půdě Fakulty elektrotechnické pražské ČVUT, jejíž studenti jsou zároveň lektory projektu, a za rok svého fungování už zvládla navštívit 192 středních škol po celé ČR. Bezplatné lekce se zaměřují na novinky z oblastí elektromobility, umělé inteligence, kyberbezpečnosti, 5G a internetu věcí (IoT). Navazující program pak nabízí i speciální vzdělávací portál, kde se studenti mohou blíže dozvědět o dobývání vesmíru, kryptoměnách, blockchainu, 3D tisku, inteligentních budovách, robotice a dronech, logistice a vývoji hardwaru a softwaru.

"Technologie se velmi dynamicky vyvíjejí, proto je pro firmy jako T-Mobile zájem mladé generace klíčový. Dlouhodobě spolupracujeme s řadou vysokých škol a projekty podobného rázu jsou nám tak logicky velmi blízké. Vnímáme naši roli jako pomoc při vytváření prostředí, které bude pro studenty dostatečně podnětné, například ve formě stáží. Jde o to, aby vzdělání v oboru technologií nevnímali jako příliš složité, a aby si také dokázali představit široké spektrum zajímavých oblastí, které pokrývá. Věřím, že je umíme nadchnout, řada z nich má o technické pozice u nás zájem i po ukončení studia," uvádí Vladan Pekovič, ředitel technologií a IT společností T-Mobile a Slovak Telekom.

V uplynulém roce proběhly také přednášky na konferencích, výstavách a studentských akcích i BVV strojírenském veletrhu, který nabídl možnost oslovit celým konceptem Technologické gramotnosti širokou veřejnost.

"Ačkoliv jsou přednášky koncipované primárně pro středoškolské studenty, měli jsme možnost si v praxi ověřit, že jsou uchopitelné i pro širokou veřejnost. Samozřejmostí je také to, že náplň lekcí aktualizujeme podle novinek ze světa technologií. Zpětná vazba účastníků nám dokládá, že naše práce má smysl – 12 % studentů potvrdilo, že jim naše přednáška změnila pohled na moderní technologie, " doplňuje Tadeáš Salaba z Technologické gramotnosti.

Letos by lektoři se svými přednáškami měli obsáhnout 125 středních a 100 základních škol a zacílit tak na více než 12 000 studentů. Školy si bezplatnou přednášku mohou objednat na webu


25. 1. 2023; . Právo

Staň se na den vědkyní nabídne zajímavé výzkumy

Výzkumy a pokusy z fyziky, chemie, robotiky či matematiky provede studentky středních škol osmý ročník akce Staň se na den vědkyní, a to 10. února na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Počet míst je omezený, zájemkyně se mohou zaregistrovat přes web do 31. ledna.

Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který v roce 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Připadá na 11. února a jeho cílem je připomenout zásadní úlohu žen ve světě vědy a podpořit jejich přístup k vědeckému vzdělání.

V roce 2021 podle Českého statistického úřadu tvořily vědkyně jen 31 procent z celkového počtu lidí působících v tuzemském výzkumu. To nás řadí pod průměr v rámci zemí Evropské unie. V přírodních a technických vědách je situace ještě horší. V roce 2020 byl podíl žen zhruba 25 procent, u technických věd jen kolem 15 procent.

Za to, že ve výzkumu působí málo žen, může řada faktorů, včetně přetrvávajících stereotypů a pomyslného dělení oborů na mužské a ženské. A právě bořit tyto předsudky a dodat středoškolačkám odvahu i chuť zvolit si studium přírodovědných a technických oborů patří mezi hlavní cíle akce Staň se na den vědkyní.

Podle vědkyně a hlavní organizátorky akce Jaroslavy Óbertové, která se na FJfiČVUT věnuje teoretické fyzice, mají středoškolačky na výběr 13 cvičení, meziročně o čtyři více. "Tento rok se do akce zapojila katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Nabízí hned tři cvičení na různá témata z dozimetrie a také přednášku od doktorky Thinové," zve.


Foto: Na předchozí ročník se podařilo přilákat rekordní počet studentek.

Foto ČVUT


25. 1. 2023; cc.cz

Umělá inteligence z Karlína ví, jak správně naplnit kontejner. A v předstihu sečte, kdo bude prezident

Společnost Blindspot AI pomáhá jiným firmám být efektivnější s pomocí neuronových sítí. Sestavila také nástroj, který rychle sečte volby.

Jak správně naskládat autosoučástky do kontejneru? To je otázka za miliony – korun i kilogramů emisí CO2. Opravdu, nesmějte se. Ostatně člověk na tento rébus nepřišel, vyřešila ho umělá inteligence, a to tak dobře, že v přepravním boxu už zůstalo jen místo tak akorát na průvodní list. Jde o konkrétní byznysový případ. Škoda Auto projekt zadala společnosti Blindspot AI s cílem ušetřit peníze i životní prostředí při dopravě dílů do zahraničí. "Dělníci to nyní nakládají do kontejnerů podle detailního rozpisu, je to vyměřené na fakt milimetry," vypráví se smíchem spoluzakladatel a šéf startupu Ondřej Vaněk. A pak, trochu tajnosnubně, dodá: "Samotné kontejnery nakládají lidé. Zatím. V budoucnu by ale umělá inteligence mohla lidem usnadnit i tuhle část."


Čtyřicetiletý Vaněk není žádný utopista ani asociál, který by snil o světě, kde roboti vystrnadí zaměstnance z práce. Naopak připomíná, že stejně jako v minulosti vznikly po nástupu parních strojů, elektrifikace nebo počítačů úplně nové profese, totéž nastane i s rozmachem robotů a umělé inteligence: "Jsem velký optimista, z budoucnosti aspoň v tomto směru nemám strach." Nejen že je optimista, je i velký odborník a ví, o čem mluví – Blindspot AI je špička v zavádění prvků umělé inteligence a strojového učení do praxe, jejími zákazníky jsou kromě Škody Auto podniky jako Continental Barum, ČEZ, Socialbakers, Microsoft nebo ČSOB.


Před deseti lety založili firmu Vaněk se Štěpánem Kopřivou jako vědečtí pracovníci ČVUT spolu se svým akademickým šéfem Michalem Pěchoučkem. Ten má v české startupové komunitě silné renomé, protože spolu s Martinem Rehákem stál za jedním z prvních opravdu velkých exitů, když v roce 2013 (ve stejném roce vznikla i společnost Blindspot Solutions, jak zní její oficiální název) prodali za desítky milionů dolarů kyberbezpečnostní firmu Cognitive Security koncernu Cisco ze Silicon Valley.


Dnes je Pěchouček jedním z klíčových manažerů Avastu (nově přejmenovaného na Gen) a vede Centrum umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické ČVUT. S Blindspotem je i nadále v kontaktu, ale podobně jako Vaněk s Kopřivou už není akcionářem, protože firma je součástí IT skupiny Adastra. "To, že jsme se stali součástí větší skupiny, bylo docela logické. My pro svou práci potřebujeme data, které Adastra, jež poskytuje svým korporátním klientům komplexní technologické služby, měla. Skrze nás jim zase mohla nabídnout novou službu právě nad daty," vysvětluje Vaněk, proč ve dvou krocích – nejprve v roce 2017 část a pak zbytek loni – prodali firmu Adastře.


A podle čísel neudělali chybu, protože Blindspot AI si nadále drží velmi solidní růstové tempo, ostatně opakovaně se umístili v žebříčku nejrychleji rostoucích mladých středoevropských technologických firem Deloitte Fast 50.


Jestliže v roce 2020 měli Vaněk a spol. obrat 85 milionů, předloni to už bylo 115 milionů. A přestože loňský rok ještě není spočítaný, růstový trend přetrval. "Vyrostli jsme opět v rozmezí 30 až 50 procent," říká Vaněk s tím, že aktuálně společnost sídlící v pražském Karlíně zaměstnává 70 lidí a je dlouhodobě zisková, její profitabilita se pohybuje kolem 15 procent.


To, čím na sebe v poslední době upozornila, ale s byznysem paradoxně moc nesouvisí – její inženýři stvořili predikativní model, který umí velmi přesně a velmi rychle odhadnout výsledky voleb. Potvrdilo se to u prvního kola prezidentské volby, kdy stačilo jejich systém nakrmit daty z pouhých deseti procent prvních sečtených okrsků a už hlásil, že Petr Pavel vyhraje těsně před Andrejem Babiše, že oba budou mít kolem 35 procent hlasů a že Danuše Nerudová skončí třetí se ziskem pod hranicí 14 procent.


"Poprvé jsme to vyzkoušeli u sněmovních voleb v roce 2017," vysvětluje Jiří Čermák, který má v Blindspot AI na starost vedení týmu, který právě za volebním kalkulátorem stojí. A dodává: "U sněmovních voleb z roku 2021 jsme měli velmi podobně přesné výsledky jako teď u prezidentských voleb."


Jak to funguje? Sice se to nezdá, ale některé volby probíhají podle identického mustru, takže dříve jsou sečtené malé obce, kde bodují spíš levicoví a populističtí kandidáti, až později nabíhají výsledky z velkých měst, kde bývají úspěšní liberálové a pravice. Zjednodušeně řečeno je pak třeba umělou inteligenci natrénovat, jak se v minulých volbách průběžné výsledky vyvíjely, jak se měnily podle toho, jak dobíhaly další a další sečtené okrsky a jaký byl konečný výsledek. Klíč leží ve statistice a matematických výpočtech. "Prezidentské volby jsou ideální příležitost pro takový prediktivní model, protože celá republika je jen jeden volební obvod, je málo kandidátů, je to velmi přehledné," upřesňuje Čermák.


Například pro komunální volby by takový model šel nasadit komplikovaně, protože by se musel přizpůsobit pro každou obec zvlášť. Stejně tak u Senátu. A to už by bylo moc pracné. "Zůstaneme u prezidentských voleb, sněmovních voleb a voleb do evropského parlamentu," doplňuje Jiří Čermák.


Tuto sobotu, až se uzavřou ve dvě hodiny volební místnosti, bude trvat zhruba dvě až tři hodiny, než budou všechny lístky sečteny. Algoritmus od Blindspot AI bude výsledek znát během pár krátkých desítek minut, tedy o dost dřív. A s ním mimochodem i čtenáři CzechCrunche, protože na hlavní stránce bude možné predikci sledovat live a porovnávat její přesnost s reálnými výsledky.


Žádné další podobné veřejnoprávní uplatnění svých modelů ale zatím Vaněk se svými kolegy nechystají. "Chtěli jsme ukázat, co umělá inteligence dokáže. Moc jiných obdobných projektů si ale neumím představit." Mimo jiné i proto, že mají komerčních zakázek až nad hlavu – i přesto, že ekonomika se nachází v recesi a řada technologických včetně obrů typu Microsoftu preventivně propouští. Blindspot AI i v takových podmínkách očekávají další růst. "V krizi je tlak na efektivitu, na úspory. Umělá inteligence, která dovede zvýšit efektivitu práce a zlepšit její výsledky, se do takových časů zaměstnavatelům docela hodí."


Dosud byly tahouny aplikace umělé inteligence a na ní navázaných řešení do praxe banky a také telekomunikační firmy, k nim se následně přidal e-commerce sektor, nyní podle Vaňka naskakují další, především energetika a výrobní průmysl. Kromě potřeby šetřit a být efektivnější je pak vlivným motorem i fenomén ESG (tedy společenská a ekologická odpovědnost) a snaha velkých firem být uhlíkově neutrální.


"Když třeba jako Škodovka vymyslíte s pomocí umělé inteligence, jak lépe skládat součástky do kontejneru, ušetříte na námořní dopravě a zůstane po vás méně emisí ve vzduchu. A takhle to můžete přenést do většiny procesů a činností, větší efektivita většinou vede i k úspornějšímu provozu," shrnuje Ondřej Vaněk a dodává: "Jak jsem říkal, jsem optimista. O byznys ani o firmu nemám obavy."


25. 1. 2023; NOVA

Snídaně s Novou

mluvčí 1,

V 5 hodin 55 minut přejeme vám hezké ráno.


mluvčí 2,

Možná ještě trošku hezčí možná ještě o trošku hezčí, když to řekne Bára, tak to bude nejhezčí.


mluvčí 3,

Ráno nejkrásnější ráno chtěla se říct, že zase Pavel pozitivně hned na leddě jen od startu, jak.


mluvčí 2,

Jinak na to jsme zvyklí Pavel neudělej nemá tu nejsem.


Johan Mádr, moderátor

Máte, no snažíme se já se máme středu 25. ledna zmiňovali jsme, že svátek má Miloš Miloš mohli bysme u toho připomenout, že prezidentský duel na nově bude ve čtvrtek večer v 8 bude ho uvádět Rey Koranteng, tak to by se hodilo si takhle při příležitosti toho jména křestního i připomenout ne.


Pavel Svoboda, moderátor

Proč tam ta asociace naskočila z toho Miloše, no nic.


mluvčí 4,

Dobře.


Johan Mádr, moderátor

Ty si už to úplně vytěsnil všechno chápu chápu, i to je samozřejmě možný heleni do budoucnosti. Tak jo, pojďme hned na úvod se podívat, jak to vypadá s počasím, protože je zima, ale není úplně mráz, tak jak to vypadá po jednotlivých koutech České republiky.


Pavel Svoboda, moderátor

Tento kout se jmenuje Plzeň Mikulka, teď se v Plzni naštvou Plzeň kouč ho tohle už je ústí další krajský město tam máme všude kolem nuly mimochodem.


mluvčí 1,

Minus a ještě mošno Ostrava Mošnov a tam je 1 °C.


Pavel Svoboda, moderátor

Ano ano, takže nic objevného jsme neviděli mimochodem, jak to dneska pojmeme, máte nějaký nápad, jak jsme včera chválili hosty předevčírem v pondělí jsme chválili sami sebe. Co bysme tak dneska.


mluvčí 1,

Že bysme jim dneska nadávali.


mluvčí 2,

To asi neprošlo. Já.


mluvčí 3,

Irské kávy budeme tady mít vlastně hosta, který tu kávu pro hostovi mohli dát kávu.


Pavel Svoboda, moderátor

To není blbý se tolik kávy.


mluvčí 3,

Jestli máme tolik kávy, to je pravda, ale máme dalším hostům už.


Pavel Svoboda, moderátor

Dostali kávu tady všichni hosty představíme v rychlosti.


mluvčí 1,

Ale teda není to není to irská káva, tu, kterou dostali, to bysme měli to ne pravou míru.


Pavel Svoboda, moderátor

To jako hlavně ten odborník ještě nedorazil. Nemůžeme sloužit.


Johan Mádr, moderátor

Tak jo, tak pojďme na naše dnešní hosty máme tu bedny a elektrotechnické ČVUT je tu s námi David Sedláček, vedoucí laboratoře virtuální reality na fakultě elektrotechnické ČVUT. Den.


Pavel Svoboda, moderátor

Ten jediný muž, který už je prostě dospělý můžeme.


Johan Mádr, moderátor

A taky studenti předmětu hry právě na této fakultě Ondřej Pelikán Vojtěch Linha a Matěj Navrátil. Pánové, dobré ráno. Studenti předmětu hry se vyplnil Komenský škola hrou tak je to.


mluvčí 5,

Tak na konci semestru.


Johan Mádr, moderátor

Takže není to úplná pohodička jako, jak si představit to studium.


mluvčí 6,

No, já si myslím, že na stránkách čtuje hrozně hezkej o tom citát, že to bude utrpení, ale zároveň strašná zábava.


mluvčí 2,

A je to tak je to tak, a to tady díky panu profesorovi.


mluvčí 6,

Nejspíš.


mluvčí 4,

Jo.


mluvčí 5,

Samozřejmě.


Pavel Svoboda, moderátor

I mimo hodiny nebo mimo kontakt s ním jako jo.


mluvčí 1,

Tam jde o to, jestli na panu profesorovi je to utrpení nebo ta zábava.


mluvčí 7,

No na mě je zábava na konci, abych si to mohl všechno zahrát, že jo, to jo, ale je to náročný. Vaše náročný.


mluvčí 2,

Vaše pedagogie spočívá v tom, že studenti v průběhu semestruu vytvoří vy pak vy pak doma paříte jo.


mluvčí 7,

Je to přesně tak. My se pak zahrajeme.Super.


Johan Mádr, moderátor

Jak dlouho to trvá vytvořit hru vy jste tady kvůli tomu, že jste vytvořili ty hry, umístili jste se na každý z vás na bedně se týmem za chvilku si ty hry i ukážeme. Ale zajímá mě ten časovej rámec plus minus, jak dlouho to trvá?


mluvčí 8,

Tak já osobně v tom třeba 400 hodin a byli jsme čtyřčlenný týmy a třeba u nás měli všichni minimálně 2 s hodin.


mluvčí 2,

Prostě ve stovkách hodin to dá říct, u těch složitější, no to je otázka, kolik lidí je v týmu atd. takže to je složitější. Pak si řekneme víc kluci jo.


Johan Mádr, moderátor

Ostatní kluci kroutili hlavu, tak uvidíme, co na to stihli rychleji nebo naopak to trvalo ještě déle. Každopádně co rozhodně nesmíme zapomenout, tak to je obrovská výtka, která je dneska ve hře. Dneska hrajeme o 20 000 Kč.


Pavel Svoboda, moderátor

Ale pozor, je to dneska hodně složité teda to přihlášení se do hry není až tak složité, že jo, to číslo 900. Já pamatuju počkej pamatuju.


Johan Mádr, moderátor

906 11 13 na tohle číslo nám pošlete esemesku pro Pronnetitiky, Pronnetitiky, a napište snídaně 906 11 13 na tohle číslo, když to odešlete, tak budete ve slosování, ale.


Pavel Svoboda, moderátor

Teď to přijde teď to přijde, protože včerejší naši hosté 2 Markéty si vymysleli velmi škodolibé heslo, a to zní rumpl cim Pronnet, to všichni napsali na lísteček, pokud chcete soutěžit, abyste to měli v momentě, kdy vám třeba zavoláme. Prostě po ruce víme, že to.


Johan Mádr, moderátor

Je těžký. Na druhou stranu hraje se o 20 000 jo, to prostě s tím se musí počítat a určitě to zvládnete rupl cimpr c pro.


mluvčí 2,

Tak a teď co všechno bude následovat.


Pavel Svoboda, moderátor

Chlapce z ČVUT jsme představili budeme si hrát doslova do písmene s nimi zprávy.


mluvčí 1,

Končily sportem to bylo vlastně jenom takové slovní ale dneska se tady bude makat i naživo, protože dorazí Bára Voštová, takže si i zacvičíme, respektive ne my to čeká Báru.


Pavel Svoboda, moderátor

Budou 2 Báry 1 Kristýna ano takhle to přijde ano budeme fandit jako pak také představíme projekt nebo spíš projekt sportovní akci stopa pro život sněhu napadlo dost, takže běžkaři nemusí mít obavu máme toho hodně pro vás připraveného dobré ráno.


mluvčí 2,

Zajímá vás co píší v dnešních novinách samozřejmě, že zajímá, protože jinak bysme tady my 2 nebyli, že jo, jasná.


Johan Mádr, moderátor

Věc, tak se na to jdeme podívat Mladá fronta DNES píše o dálničních známkách zapoměnětlivcům, kteří si ještě nekoupili novou hrozí pokuty. Ministerstvo, ale také zároveň plánuje jejich zdražení.


Pavel Svoboda, moderátor

Lidové noviny ty nabízí článek o požáru v českém Švýcarsku policie na vytipovaný okruh lidí, kteří se pohybovali v oblasti malinového dolu, když vzniknul požár.


Johan Mádr, moderátor

Jo, to neumím si představit, kdyby jako, když na ně přijdou co to bude za průšvih, no to teda radši si ani nepředstavovat v Hospodářských novinách si můžete přečíst rozhovor s Petrem Hladíkem. Fotovoltaika by podle něj mohla být i kolem dálnic a železnic.


Pavel Svoboda, moderátor

Deník Právo ten nominacích na letošní Oscary ten letošní rok je nadějí pro.


Johan Mádr, moderátor

3 Čechy tak držíme palce v deníku Blesk si můžete přečíst článek o klesajících cenách energií. Nové ceníky některých dodavatelů plynu a elektřiny jsou dokonce levnější než státem určený strop.


Pavel Svoboda, moderátor

No ještě deník Sport ten píše o mikaele Shiffrinové, která si včera v italském cronplatzu dojela už pro dobře poslouchejte třiaosmdesátou výhru ve Světovém poháru gratulujeme.


mluvčí 1,

Tak za námi deník Sport a znamená to, že za námi i dnešní přehled tisku.


Barbora Šimková, redaktorka

U tisku ale ještě zůstaneme, protože já mám pro vás teď informace co píšeme na webu TN cz dozvíte se tam například to, že první dodavatelé začali v uplynulých dnech nabízet plyn a elektřinu pod cenami, které stanovuje vládní strop.

Ministerstvo ale nezvažuje, že by ho snížilo odborníci přesto zatím nedoporučují podepisovat nové smlouvy s dlouhodobou fixací očekávají, že energie budou ještě zlevňovat, no a píšeme také o zdravotním stavu Vladimíra Putina, který se údajně zhoršuje rychleji než jeho lékaři předpokládali kromě rakoviny se už mluví i o potížích psychického rázu. Ruského prezidenta mají pronásledovat paranoidní představy kolem svých rezidencí proto nechal rozmístit systémy protivzdušné obrany, no a máme také radu pro všechny nespavce, takže to se hodí i třeba pro nás mnoho z nás totiž místo toho po ulehnutí do postele projíždí sociální sítě či sleduje televizi. To je přitom jenom zlomek důvodů, proč pak celé hodiny bdíme a nemůžeme usnout na webu TN cz pro vás máme 5 neobvyklých rad, jak lépe usínat, tak to byl přehled toho, co vás čeká na webu TN cz a kluci, co tam máme dál.


Pavel Svoboda, moderátor

No tak my jsme si stoi zatím takhle sem tady už jsou všechny proprety potřebné pro výrobu pravé k irské kávy. Já nevím, jestli se to slučuje se zásadami. Teď nevím, čeho vlastně se zásadami pít irskou kávu, protože co obsahujeská kva.


Johan Mádr, moderátor

Ale my si uděláme nealko verzi určitě. Já.


mluvčí 3,

Ne určitě.


mluvčí 2,

Určitě.


Johan Mádr, moderátor

To se shoduje se zásadami, takže my si uděláme nealko verzi samozřejmě, ale to nás čeká dnešní snídaně, co nás čeká v průběhu celé snídaně, tak to je soutěž sýry a vyhraje a dneska to budeme připomínat velmi, protože zase hraje o velmi vysokou část. Jo, 20 000 Kč 20 hře se chcete dnešního kola zčastnit, tak vem Simsona bez čků a bez čárek a tuhle esemesku, ve které na na pošlete na číslo 906 11 13.


Pavel Svoboda, moderátor

Jste jaksi v osudí no, a poté co ukončíme dnešní kolo, tak krátce poté budeme někomu z vás volat a je to prosté. Jakmile zvednete telefon, volá vám cizí číslo logicky, tak neříkáte dobrý den tady Nováková, tedy Koudelka řeknete rumpl cimpr cam Pronnet 1000 vašich je to prosté.


Johan Mádr, moderátor

Pavel radil, ať si to napíšete někam na lísteček, pak to zvednete jenom to přečtete a 20 000 máte v kapse hlavně myslete na to, že to heslo dne musí fakt zaznít. Jako první věc, kterou od vás slyšíme 20 000 dneska je kvůli tomu, že několikrát se nám stalo vlastně už počtvrté za sebou, že někdo to zvedl a řekl, prosím.


mluvčí 2,

Řekli, helo se. Usnadní příště jsme udělali heslo haló.


Johan Mádr, moderátor

To je hezkej návrh tak dobře, ale pro dnešní den je heslo rupl cimprt campr to si zapamatujte, no a my už teď jdeme Korcem a z ČVUT fakulty elektrotechnické ještě jednou přivítáme Davida Sedláčka, vedoucího laboratoře virtuální reality právě na fakultě hezké ráno. A je tu s námi Ondra Pelikán Vojta Linha a taky Matěj Navrátil, což jsou studenti předmětu hry ještě jednou kluci. Ahoj ahoj.


Pavel Svoboda, moderátor

Dobré ráno všem a také 3 vítězové vašeho školního klání možná nám k tomu řekne víc David právě davidek.


mluvčí 7,

Tak studenti si vytvoří tým čtyřčlenný a v rámci toho týmu mají si navrhnout svoji hru a implementovat jí kompletně ji vytvořit, no a na konci jí představují před odborníkama z praxe, a právě tam jsme vybrali ty nejlepší hry z toho semestru. Bylo to 13 her jsme vybrali tady 3 nejlepší.


Pavel Svoboda, moderátor

Takhle vzniklo nezlob.se


mluvčí 1,

Se a tady to nejsou deskovky, že jo, to je všechno, co se hraje na počítači. Chápu to správně, že to jsou hry je to tak.


mluvčí 7,

Je to digitální všechno na počítači nebo, dejme tomu, i na mobilu ta 1 hra se dá hrát na mobilu, případně některý se dají hrát třeba ve webovém prohlížeči, ale všecko je to digitální.


Pavel Svoboda, moderátor

David já říkám nejsou nechci se dotknout, ale studenti v tomto případě mnohdy na tom lépe než vyučující, protože dneska ty mladí ty hry si pedagog, ale přece jenom to letí takovým způsobem, že, jak to je vlastně v tomhle tom předmětu.


mluvčí 7,

No, což o to jako hrát určitě umí líp než my to jako jim nikdo nebere. Aspoň mají větší představu o tom, co chtějí dělat, ale to, jak se mají dělat, jak se se se dělat, tak to oni nevědí, tak.


mluvčí 2,

To je dobře, to je v pořádkuci.


Johan Mádr, moderátor

Vy jste tady kad za svůj tým, se kterým jste tvořili nedělali jste to sami, to je si fér zmínit každej máte tu svoji hru na bedně. Pojďme začít o třetího místa Matěji tvoje hra se jmenuje the Plant i Sateza, chvilku si pustíme i ukázku, ale kdybys nejdřív měl dát pár slov na úvod.


mluvčí 8,

Tak vlastně hráč tam hraje za farmáře, kterej farmaří rostliny pro pro místní restaurace. Problém je v tom, že každou noc ty rostliny vylezou ze země a snaží se z té farmy utéct a cílem toho farmáře je ty rostliny zastavit v útěku a vlastně je zabít, řekněme, a sklidit je a pak vlastně prodat. Já.


Pavel Svoboda, moderátor

Myslím, že kluci ta parta těch čičlenná byla nějak poučování zašli na.


mluvčí 1,

Kdyby se, jak to vypadá teda v realitě?


mluvčí 2,

Hezky ty hry se dají už někde hrát nebo ještě jsou ve vývoji vlastně.


mluvčí 8,

Dají se hrát vlastně, že jo, jsou na stránkách naší školy. Aha je archiv už a my jsme vlastně jako tý udělali i vlastně stránku privátní, takže se to dá hrát. Už jsme to dali i zveřejnili na sociálních sítích našich vytvořených pro náš tým, takže se to dá hrát.


Johan Mádr, moderátor

No, napadá mě k tomu x dalších dotazů, ale pojďme na druhý místo hra Solus bojto, co k tomu můžeš říct.


mluvčí 5,

My jsme se vydali cestou, kdy nechceme proti nikomu bojovat, protože všechny ostatní týmy si vybraly cestu boje, tak my jsme si řekli, že vytvoříme hluboký příběh a ten příběh je o mimozemšťanovi stalo, který se ztratí se svojí lodí na opuštěné planetě a zjišťuje, co se tam vlastně stalo a že mu to je možná trošku bližší, než si myslel, na začátku.


mluvčí 2,

Takže se můžeme tak mrknout.


mluvčí 9,

Jo, určitě jo, pojďme.


mluvčí 2,

To byl kolikátej Level tohle první první.


mluvčí 1,

A pojďme teda ještě na výherce. Peklo upeklo, Ondro, tam jde, o co?


mluvčí 6,

No, hraje se pohybuje v pekelný byrokracii. Je to teda úředník, kterej musí správně potrestat Hříšný duše, který přijdou do pekla, a to tím nejbrutálnějším způsobem, jak zvládne.


mluvčí 1,

To zní jako taková hezká mírumilovná.


mluvčí 10,

Hráč se.


mluvčí 11,

Zase stanice pána.


Pavel Svoboda, moderátor

Takže takhle si hrají, v uvozovkách a možná i bez uvozovek. Davide, vaši studenti, protože tohle to je vlastně práce v rámci předmětu hry. Je to tak, je to, tak. Jak dlouho tenhle předmět u vás na fakultě je.


mluvčí 7,

Vlastně tak my jsme ho už je to dlouho už tak dlouho už vlastně nevíme, jak dlouho máme, ale přibližně asi od roku 2011 2012 jsme to učili. Jmenovalo se ten předmět trošičku, jinak a byl nepovinný a v podstatě z něj vykrystalizoval obor v rámci tzv. otevřené informatiky, což je jako skupina předmětů, které se učí u nás a vysloveně máme specializaci na počítačové hry a v tom je předmět, který se jmenuje krásně hry, což se hezky hledá všude.


Johan Mádr, moderátor

Přesně Davide, co přesně jste posuzovali na těch jednotlivých hrách, protože viděli jsme třeba rozdíly v grafice, tak předpokládám, že i to je jeden z parametrů, pak je tam důležitý příběh, nebo co je to, co tam hledáte.


mluvčí 7,

Já? Ty hry nehodnotím nebo nevybírám ty 3 nejlepší, protože my je hodnotíme z pohledu toho, jak správně to kluci udělají, ale ne ty samotný hry. Ale hodnotí je ta odborná komise a každý ten člověk je někdo jiný, někdo je programátor, někdo je designér herní, někde je hudebník atp. takže každý má nějaká svoje kritéria, podle kterých jede, ale většinou vyhrávají hry, které jsou ucelené a pokud možno dotažené do konce než ty hry, které vypadají jako nějaký demo, který ještě má nevychytávky.


Pavel Svoboda, moderátor

Někdo si možná řekne, co je na fakultě učí hrát hry, k čemu to vlastně může být? Pominu-li to, že ten někdo se může stát skutečně designovým pro tvořit, že jo, no jo, něco jiného. No, ale jako dobře, někdo se jsou jedinci, kteří se vývojem těch her živí, že jo, lidé, kteří prostě jsou v tom Špička, ale určitě to má i nějakou nadstavbu, že to posouvá i v něčem jiném dál. Co všechno se přitom můžou naučit.


mluvčí 7,

On je to hodně multioborový předmět nebo i multioborová práce, takže každý se tam najde svoji část, který se chce realizovat a může jí krásně rozvíjet a chtěl by říct, že vskutku my se snažíme vychovávat lidi, kteří potom programují hry nebo rozumí do největšího detailu tomu, jak funguje počítačová grafika, jak funguje třeba umělá inteligence, jak fungují další obory, který jsou potřeba pro to, abyste dokázali vyrobit hru, kterou si od vás někdo koupí třeba za 1 500 Kč nebo něco podobného, což samozřejmě nejsou ještě tyhle kousky, ale jsou to naši absolventi jsou právě ti, kteří to dokážou.


Johan Mádr, moderátor

Kluci. Zajímá mě, plánujete vlastně zůstat v Česku, protože tady ten obor, až ho dostudujete, tak přece má rozkvět nejenom vlastně jako tady u nás, ale po celém světě a možná ještě prostě, že jsou místa, kde o tuhle práci je větší zájem. Ne.


mluvčí 5,

To bych řekl, že asi nefér vůči našim skvělým studiím herním, protože máme skvělá studia Bohemia, to je pravda, w ho, takže tahle budoucnost je asi zatím dost nejasná.


Johan Mádr, moderátor

Patrioti to jsme chtěli slyšet správná odpověď, tak hlavně.


Pavel Svoboda, moderátor

Asi dneska ten vývoj her může někdo vyvíjet v Austrálii jednu hru a spolu s ní může někdo spolupracovat v Česku, že jo, to asi to je výhoda toho oboru.


Johan Mádr, moderátor

Vlastně ta odpověď je taková, že v Česku je pro pro chtít tvořit hry v Česku, tak rozhodně to není tak, že byste měli s tím problémy, že byste nesehnali místo.


mluvčí 8,

Tady velký množství studií, já jsem to právě hledal a máme, máme velké velké množství studií.


Pavel Svoboda, moderátor

A jaký bylo naše kafe, řekněte ještě.


mluvčí 10,

Skvělý se.


Pavel Svoboda, moderátor

Sevence, jak my moc děkujeme, jak vyučujícím, tak samozřejmě studentům děkujeme moc.


mluvčí 7,

Díky.


Johan Mádr, moderátor

Soutěžíme, viď sá a soutěžíme, a to celý tenhle týden přecházíme na soutěž s Tescomou českou značkou s nápady hrajeme o tenhle balíček, který obsahuje osmidílnou sadu nerezového nádobí a šestilitrový tlakový hrnec.


Pavel Svoboda, moderátor

Ano a otázka je takováto, k čemu slouží baonettový uzávěr na tlakovém hrnci, buď k uzavírání hrnce, anebo ke zvyšování tlaku, takže nám piště nadani vnáčno cz a teď tedy máme 3 nadané talentované sportovníovnice.


mluvčí 12,

Sportovní vovnice. Ano, přesně tak a taky si rádi hrajeme rády hrajeme i se svými těly. Pojďme to tak říci, protože přišla Bára Otová, takže my.


mluvčí 13,

Budeme cvičit a se.


mluvčí 12,

Hlavní sportovkyně sportovnice neumím to by chtělo betle jako si versus holky hele, my to tady máme to vůbecentst.


mluvčí 1,

Později si nemají problém si.


mluvčí 3,

Myslím a konečně to nejsem v menšině, tak jste říkala ráno.


mluvčí 12,

Tak Barunko, jdeme na to.


mluvčí 14,

Vyzvat botičky jdeme na to jdeme dozadu na podložku, sedáme si na paty, kdyby náhodou pro někoho tohle bylo nepříjemný. Vy jste s tím v pohodě.


mluvčí 3,

Zatím jo, uvidíme si ty kalhoty někoho.


mluvčí 14,

To jsem zrovna nemyslela jako ten dres Alea.


mluvčí 12,

Váš věk ale mluvila ke mně.


mluvčí 14,

Ne, ne ne. Myslela jsem ty těla, myslela jsem těla takhle bych to určitě neřekla, kdyby to někomu bylo nepříjemný, někoho můžou tahat kolena, někoho můžou tahat i ty nárty. Jo, už tahle ta pozice pro pro nohy trošičku jakoby širší, ale ne ne ne taky neřek, neopravujte mě, já to mám vymyšlený, snažte ty nožky pro ruce vzadu nadechneme se a a s výdechem vytáhneme ty ruce do zadu a zakloníme tu hlavu. Vytahujeme ty ruce co nejvíce od těch zaád otevíráme ten hrudník, teď se nadechneme s výdechem jdeme dolů, položili bysme čelo na podložku a vytahujeme ty ruce do zadu nádech a zase s výdechem na nahoru. Otevřeme hrudník, koukneme nahoru do stropu, nádech výdech dolů, co cvičíme nádech teď si jako připravujeme to tělo na to, co přijde, protože budeme, víte co budeme dělat. Já mám pocit, že právěď, no správně nádech.


mluvčí 12,

Si, kde mám to.


mluvčí 14,

Část a výdech já jsem takhle nechtěla ráno hned jakoby skočit na tu jednu partii, ale chvilinku se protáhnout, tak povolíme. Super. Je to tady.


mluvčí 15,

Klidně.


mluvčí 14,

No už jsme se protáhli to.


mluvčí 16,

Stačilo. Tak sedneme.


mluvčí 14,

Si nohy si dáme dopředu. Dáme si je tak, abysme si položili 2 chodidla na zem, jo, narovnáme ruce si přesuneme tak, aby prsty směrovaly směrem k těm hýždím. Nadechneme se, stáhneme střed těla už teď stahujeme hýždě a zvídechem vytáhneme nahoru, koukneme nahoru do stropu. To, že jsme otvírali ten hrudník, se nám teď hodí, protože můžeme vytáhnout pozor, teď to nepovolujeme zadek je nádech nahoře s výdechem.


mluvčí 15,

Nahoru.


mluvčí 14,

A zase do.


mluvčí 15,

Nádech s výdechem vytáhnu nahoru.


mluvčí 14,

Můžeme si to tím, že se nádechneme s výdechem jedeme nahoru a zůstaneme tam jo, vytahujeme co to jde?Sedíte ten zadek můžete c cítit i ruce teď velmi ruce nádech s výdechem.


mluvčí 15,

Nahoru.


mluvčí 14,

A my si to zase malinko ztížíme tím, že se nadechneme a s výdechem tady natáhneme nohy, ale zadek je furthoře na sakra a zase s výdechem nahoru.


mluvčí 12,

Hele kluci, já vidím, jak se nám sněteme. Hele se tam sedí.


mluvčí 14,

A natahujeme. Je tak.


mluvčí 2,

Škoda, že tam máte čtvrtou karimatku.


mluvčí 10,

Výdech já.


mluvčí 14,

Ti klidně udělám místo a můžu já můžu to dělat i na park.


mluvčí 2,

Dáma má přednost.


mluvčí 14,

Natáhneme ještě chvilinku vydržíme na na bok.Tady si zapřeme loket. Buď máme nataženou dlaň nebo pěst, to je na nás jo, jak je nám to příjemný ruku si dáme v bok nadechneme se a s výdechem vytáhneme nahoru. Teď držíme zpevněné to tělo, držíme to bříško nadechneme a s výdechem vytáhneme nahoru a malinko dolů a zase nahoru.


mluvčí 15,

A dolů.


mluvčí 14,

Výdech teď nahoře zastavíme, natáhneme nohu zpevníme všechno, co jde a jenom od té paty jdeme malinké hmity nahoru vytahujeme.


mluvčí 12,

Ale pozorujeme ani nedýcháme tady z Báru právě dýchejte právě dýchejte se.


mluvčí 14,

Jdeme dolů a teď jdeme nahoru dopnu pokrčím a dolů a zase nahoru k sem.


mluvčí 3,

Kristý ty u toho docela povídáme, ale dneska teda ani se.


mluvčí 12,

Nedástavímedjcháme a snažíme se ano. Na teď.


mluvčí 14,

Si tu ruku natáhneme. Vytáhneme se o ní.Vytáhneme nohu a vytáhneme víc to tělo, abysme jako tady nebyli tak spadlý, ale abysme se vytahi zase držíme fajfka a vytahujeme tady hmy.


mluvčí 15,

Ho a nahoru a snažte se tu nohu nečekala. Snažte se.


mluvčí 14,

Tu nohu jakoby nepouštět tolik dolů, jo, že jakoby od té kyčle a jde vejš výdech, neboli, prosím, koleno to je ten věk, no teď bys potřebovala tu dečku na podložení.


mluvčí 12,

A už mě bolí úplně všechno.


mluvčí 14,

Naposled.


mluvčí 12,

Ne ještě tady půl minuty.


mluvčí 14,

Povolíme super my bysme to teda ještě měli dělat na druhou stranu, ale my se.Levá noha směrem k pravé hýždi.


mluvčí 12,

Ano protá.


mluvčí 14,

Pravá noha přes teď si to přitáhneme koženku. To je takový lidský uzel. Uděláme.


mluvčí 12,

Už musíme dát kli barro.


mluvčí 17,

Koho klid klid klid nevím jaké.


mluvčí 2,

Semmering.já


mluvčí 14,

Tak děláme klid iklip, jak.


Pavel Svoboda, moderátor

Nacherovi image Al.


24. 1. 2023; t-press.cz

Stovky přednášek pro více jak 12 tisíc studentů: T-Mobile se stal partnerem projektu Technologická gramotnost

Úvod Tiskové materiály Tiskové zprávy Stovky přednášek pro více jak 12 tisíc studentů: T-Mobile se stal partnerem projektu Technologická gramotnost

Kyberbezpečnost, elektromobilita, emise skleníkových plynů nebo třeba umělá inteligence. Projekt Technologická gramotnost, jehož partnerem se nově stala společnost T-Mobile, přibližuje studentům středních škol moderní technologie a snaží se zvýšit zájem o technologické obory. V letošním roce se iniciativa se svými přednáškami rozšíří i na základní školy a plánuje oslovit více než 12 000 dětí po školách v celé ČR.

Projekt Technologická gramotnost si klade si za cíl motivovat studenty k zájmu o moderní technologie, jejichž význam i v běžném životě neustále roste. Reaguje tak mimo jiné na snížení počtu studentů technických oborů, kterých podle ČSÚ během posledních deseti let ubylo o 37 %. Na potřebu vzdělávání v oblasti technologií se významně zaměřuje i T-Mobile, který se od letošního roku stal partnerem projektu.

"Naše vzdělávací aktivity se dlouhodobě soustředí mimo jiné na rozvoj digitálních dovedností u žáků základních škol a jsme proto rádi, že můžeme podpořit projekt, jakým je Technologická gramotnost. Věřím, že společně můžeme děti nadchnout pro technologické obory, které pro ně budou v budoucnu klíčové," dodává Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile.


Přednášky pro studenty i širokou veřejnost

Iniciativa technologická gramotnost se zrodila v roce 2021 na půdě Fakulty elektrotechnické pražské ČVUT, jejíž studenti jsou zároveň lektory projektu, a za rok svého fungování už zvládla navštívit 192 středních škol po celé ČR. Bezplatné lekce se zaměřují na novinky z oblastí elektromobility, umělé inteligence, kyberbezpečnosti, 5G a internetu věcí (IoT). Navazující program pak nabízí i speciální vzdělávací portál, kde se studenti mohou blíže dozvědět více o dobývání vesmíru, kryptoměnách, blockchainu, 3D tisku, inteligentních budovách, robotice a dronech, logistice a vývoji hardwaru a softwaru.

"Technologie se velmi dynamicky vyvíjejí, proto je pro firmy jako T-Mobile zájem mladé generace klíčový. Dlouhodobě spolupracujeme s řadou vysokých škol a projekty podobného rázu jsou nám tak logicky velmi blízké. Vnímáme naši roli jako pomoc při vytváření prostředí, které bude pro studenty dostatečně podnětné, například ve formě stáží. Jde o to, aby vzdělání v oboru technologií nevnímali jako příliš složité, a aby si také dokázali představit široké spektrum zajímavých oblastí, které pokrývá. Věřím, že je umíme nadchnout, řada z nich má o technické pozice u nás zájem i po ukončení studia," uvádí Vladan Pekovič, ředitel technologií a IT společností T-Mobile a Slovak Telekom.

V uplynulém roce proběhly také přednášky na konferencích, výstavách a studentských akcích i BVV strojírenském veletrhu, který nabídl možnost oslovit celým konceptem Technologické gramotnosti širokou veřejnost.

"Ačkoliv jsou přednášky koncipované primárně pro středoškolské studenty, měli jsme možnost si v praxi ověřit, že jsou uchopitelné i pro širokou veřejnost. Samozřejmostí je také to, že náplň lekcí aktualizujeme podle novinek ze světa technologií. Zpětná vazba účastníků nám dokládá, že naše práce má smysl – 12 % studentů potvrdilo, že jim naše přednáška změnila pohled na moderní technologie, " doplňuje Tadeáš Salaba z Technologické gramotnosti.

Letos by lektoři se svými přednáškami měli obsáhnout 125 středních a 100 základních škol a zacílit tak na více než 12 000 studentů. Školy si bezplatnou přednášku mohou objednat na webu


24. 1. 2023; abicko.cz

Robotičtí sportovci: Zápolení mechanických strojů

Roboti sprintují na dráze, kde je jejich protivníkem čas, ale bojují i mezi sebou za přítomnosti skandujících diváků. Vystřídají sportovce mechanické stroje?

Se zajímavým rekordem se pochlubil tým vědců z robotického institutu Oregonské státní univerzity vedený profesorem Jonathanem Hurstem. Dvounohá umělá běžkyně jménem Cassie pod jejich dohledem uběhla světový rekord v kategorii dvounohých robotů na trati 100 metrů, který přímo na místě certifikovali komisaři Guinnessových světových rekordů.


Roboti mají chvályhodné tempo

Zaznamenaný čas od startovní k cílové čáře činil 24,73 vteřiny. To je sice výrazně pomaleji, než činí aktuální lidské rekordy (9,58 mezi muži a 10,49 mezi ženami), avšak zároveň skutečně svižně. Pro představu: Tato rychlost odpovídá běžeckému tempu 4:10 na kilometr, což je pro rekreační běžce velmi slušný výkon, se kterým by se nemuseli stydět účastnit ani různých závodů. Svým sprinterským rekordem robot Cassie navazuje na předchozí kariéru vytrvalostní běžkyně, loni totiž uběhla trať dlouhou 5 kilometrů v městském prostředí za 53 minut.


Běžkyně za 25 milionů korun

Protože sami závodící roboti nemají vlastní vědomí, jsou jednotlivá zápolení robotických sportovců spíše kláním mezi týmy šikovných mechaniků a těmi, kteří drží v ruce dálkové ovladače. V tomto případě šlo o výzkumnou skupinu, která se rozvoji běžeckých schopností věnovala celých 16 měsíců. Získala na to grant ve výši 1 milion dolarů od americké vládní agentury DARPA, která sponzoruje i soutěže autonomních robotů, v nichž pravidelné úspěchy zaznamenávají studenti FEL ČVUT (psali jsme v ABC 4/2021, článek najdete také tady).


Ke startu připravit!

Robotku Cassie studenti a učitelé nestavěli od základů sami. Využili standardizovaného dvounohého robota, kterého pro výzkumné i komerční účely od roku 2017 prodává firma Agility Robotics. Pyšní se zejména schopností chodit po dvou nohách stejně jako lidé, překonávat terénní překážky a doručovat lehčí balíčky.


Tvůrci specifických úprav pro absolvování rekordu na 100 metrů přiznali, že největší problém jim nečinil samotný rychlý běh, ale proces startu a cíle, kdy musí robot zaujmout a poté opustit běžeckou pozici a nezhroutit se u toho na zem. Výsledkem výzkumu bylo mimo jiné i zjištění, jak moc se zákonitosti biomechaniky známé ze světa lidí dají aplikovat i na běhající roboty.


Vzhůru na robolympiádu

Robotické sporty rozhodně nejsou žádnou novinkou. V minulosti jsme měli možnost vidět například čínského robotického basketbalistu nebo historicky první soutěž robotických lyžařů, která se odehrála u příležitosti Zimních olympijských her v roce 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu.


Se svými robotickými parkuristy, kteří umějí překonávat různorodé městské překážky, skákat salta a pohybovat se velmi podobně jako lidé, se pochlubila i firma Boston Dynamics, která stojí za slavným čtyřnohým robotem Spot. Radost z předvedeného výkonu a dosažených sportovních úspěchů je však u robotů jen předem naprogramovaným algoritmem spuštěným po stisknutí tlačítka na ovladači. A to je zatím ten největší rozdíl mezi skutečným a robotickým sportem.


Bojové robotí sporty

Stejně jako v případě lidí soupeří i roboti navzájem v kompetitivních bojových sportech. Mezinárodní bojová klání s názvy BattleBots a Robot Wars už existují více než dvacet let a vystřídaly se v nich stovky bitevních robotů, kteří zápasí ve speciálních arénách. Navzájem se tam rozřezávají motorovými pilami, ošlehávají plamenomety i porcují sekáčky na maso. Vítězem klání může být jen ten nejodolnější a nejděsivější ze všech bojových robotů.


FOTO:

Profimedia.cz


Výkon na trati 100 metrů byl bezprostředně zaznamenán do nejznámější knihy rekordů

Profimedia.cz

Na startovní bloky zapomeňte. S vyběhnutím musí robotické sprinterce pomoci lidští kolegové

Oregon State University

Loni si Cassie zaběhla 5km trať po univerzitním městečku Corvallis

Agility Robotics

Cassie od Agility Robotics existuje v různých variantách, liší se barvami i způsobem užití

Profimedia.cz

Dvounohý robot Cassie se využívá k výzkumu na celé řadě univerzit

Profimedia.cz

Velkolepé studio, zkušený moderátor, televizní kamery a přenosy do desítek zemí světa. Robotí bitvy jsou sportem s miliony fanoušků

Profimedia.cz

Oheň a hrubá síla, nebo hbitost a schopnost otočit protivníka na záda? Taktice robotích bojovníků se meze nekladou

Profimedia.cz

Oheň a hrubá síla, nebo hbitost a schopnost otočit protivníka na záda? Taktice robotích bojovníků se meze nekladou

Profimedia.cz

Oheň a hrubá síla, nebo hbitost a schopnost otočit protivníka na záda? Taktice robotích bojovníků se meze nekladou

Profimedia.cz

Oheň a hrubá síla, nebo hbitost a schopnost otočit protivníka na záda? Taktice robotích bojovníků se meze nekladou

ABC

Roboti Spot v pražských Kolektorech


24. 1. 2023; imaterialy.cz

Den otevřených dveří na Fakultě stavební ČVUT

Den otevřených dveří, který se koná na Fakultě stavební ČVUT v Praze v sobotu 28. ledna, nabídne uchazečům o studium informace o přijímacím řízení, přijímacích zkouškách, možnostech přípravných kurzů a jednotlivých bakalářských studijních programech. Prostor bude také na dotazy, řadu exkurzí do laboratoří a komentovanou prohlídku fakulty. Zájemci si zároveň budou moci na místě nanečisto vyzkoušet v plném rozsahu i přijímací zkoušku z matematiky. Program bude připraven také pro návštěvníky z řad široké veřejnosti – mimořádně proběhnou komentované prohlídky výstavy "Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty".

Den otevřených dveří se bude na Fakultě stavební ČVUT v Praze konat od 9.00 hodin. Úvodní prezentaci s představením bakalářských studijních programů probíhající od 9.30 do 10.30 hodin přitom budou moci živě na webu stavarna.online zhlédnout i zájemci o studium, kteří se do Dejvic na Den otevřených dveří osobně nedostanou. Jeho prostřednictvím se mohou virtuálně podívat do mnoha fakultních prostor a vyslechnout předtočené rozhovory s akademiky.

Při úvodní prezentaci se uchazeči o studium seznámí s tematickým zaměřením jednotlivých bakalářských studijních programů - Stavebním inženýrstvím, Architekturou a stavitelstvím, Geodézií a kartografií, Managementem a ekonomikou ve stavebnictví, Stavitelstvím a Civil Engineeringem - a rozdíly mezi nimi.

Podrobnosti bude možné získat i k připravované novince - tříletém profesně zaměřeném bakalářském programu Scénické technologie, na němž se podílejí tři fakulty Českého vysokého učení technického – Fakulta stavební, Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická. Absolventi programu získají znalosti z oblasti současných multimediálních technologií v návaznosti na jejich další aplikaci v oblasti umělecké tvorby, zvukového a světelného designu, a to zejména v jevištním, televizním a filmovém provozu.

V druhé části Dne otevřených dveří si zájemci o studium budou moci sami vybrat mezi stanovišti s informacemi o přijímacím řízení, přijímací zkoušce z matematiky a architektury, jednotlivých bakalářských programech, studiu v zahraničí i studiu cizích jazyků. Podívat se mohou také do fakultních prostor v rámci řady exkurzí, například do Vodohospodářského experimentálního centra, kde bude mimo jiné možné zhlédnout model rybího přechodu, dále do Experimentálního centra, Studia membránové architektury, Výukové a demonstrační laboratoře TZB a dalších prostor.

Uchazeči o studium si budou moci na místě také přímo vyzkoušet, jak by dopadli v přijímacím testu z matematiky. Tzv. přijímačky nanečisto začnou v 15.00 hodin, na samotný test musí zájemci počítat s časem 70 minut. Po jeho skončení se zájemci mohou seznámit nejen s výsledným bodovým ziskem, ale i s nejvhodnějšími postupy řešení zadaných testových úloh. Účastníci si tak nejen ověří svou připravenost v oblasti znalostí, ale zvyknou si i na prostředí, ve kterém budou přijímací test absolvovat a formu zadání testových úloh.

Program je připraven také pro veřejnost – mimořádně se budou konat komentované prohlídky výstavy "Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty"v atriu fakulty, která se věnuje historii a současnosti 324 kilometrů dlouhé vodní cesty. Odborníci zde podrobně představí expozici mapující Vltavskou vodní cestu od slapské přehrady po Mělník a Labskou vodní cestu od Pardubic po státní hranici s Německem.

Den otevřených dveří na Fakultě stavební ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice, se bude konat v sobotu 28. ledna 2023 od 9.00 do 14.00 hodin. Přijímačky nanečisto z matematiky budou probíhat od 15.00 hodin, zájemci o ně se musí registrovat, formulář bude dostupný jak předem na webu fakulty, tak přímo ve Dni otevřených dveří. Podrobný program s časovým harmonogramem je k dispozici na


24. 1. 2023; cvut.cz

Na Dni otevřených dveří na Fakultě stavební 28. ledna si můžete vyzkoušet přijímačky z matematiky nanečisto

Den otevřených dveří, který se koná na Fakultě stavební ČVUT v Praze v sobotu 28. ledna, nabídne uchazečům o

studium informace o přijímacím řízení, přijímacích zkouškách, možnostech přípravných kurzů a jednotlivých bakalářských studijních programech. Prostor bude také na dotazy, řadu exkurzí do laboratoří a komentovanou prohlídku fakulty. Zájemci si zároveň budou moci na místě nanečisto vyzkoušet v plném rozsahu i přijímací zkoušku z matematiky. Program bude připraven také pro návštěvníky z řad široké veřejnosti – mimořádně proběhnou komentované prohlídky výstavy "Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty".

Den otevřených dveří se bude na Fakultě stavební ČVUT v Praze konat od 9.00 hodin. Úvodní prezentaci s představením bakalářských studijních programů probíhající od 9.30 do 10.30 hodin přitom budou moci živě na webu stavarna.online zhlédnout i zájemci o studium, kteří se do Dejvic na Den otevřených dveří osobně nedostanou. Jeho prostřednictvím se mohou virtuálně podívat do mnoha fakultních prostor a vyslechnout předtočené rozhovory s akademiky.

Při úvodní prezentaci se uchazeči o studium seznámí s tematickým zaměřením jednotlivých bakalářských studijních programů - Stavebním inženýrstvím, Architekturou a stavitelstvím, Geodézií a kartografií, Managementem a ekonomikou ve stavebnictví, Stavitelstvím a Civil Engineeringem - a rozdíly mezi nimi.

Podrobnosti bude možné získat i k připravované novince - tříletém profesně zaměřeném bakalářském programu Scénické technologie, na němž se podílejí tři fakulty Českého vysokého učení technického – Fakulta stavební, Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická. Absolventi programu získají znalosti z oblasti současných multimediálních technologií v návaznosti na jejich další aplikaci v oblasti umělecké tvorby, zvukového a světelného designu, a to zejména v jevištním, televizním a filmovém provozu.

V druhé části Dne otevřených dveří si zájemci o studium budou moci sami vybrat mezi stanovišti s informacemi o přijímacím řízení, přijímací zkoušce z matematiky a architektury, jednotlivých bakalářských programech, studiu v zahraničí i studiu cizích jazyků. Podívat se mohou také do fakultních prostor v rámci řady exkurzí, například do Vodohospodářského experimentálního centra, kde bude mimo jiné možné zhlédnout model rybího přechodu, dále do Experimentálního centra, Studia membránové architektury, Výukové a demonstrační laboratoře TZB a dalších prostor.

Uchazeči o studium si budou moci na místě také přímo vyzkoušet, jak by dopadli v přijímacím testu z matematiky. Tzv. přijímačky nanečisto začnou v 15.00 hodin, na samotný test musí zájemci počítat s časem 70 minut. Po jeho skončení se zájemci mohou seznámit nejen s výsledným bodovým ziskem, ale i s nejvhodnějšími postupy řešení zadaných testových úloh. Účastníci si tak nejen ověří svou připravenost v oblasti znalostí, ale zvyknou si i na prostředí, ve kterém budou přijímací test absolvovat a formu zadání testových úloh.

Program je připraven také pro veřejnost – mimořádně se budou konat komentované prohlídky výstavy "Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty" v atriu fakulty, která se věnuje historii a současnosti 324 kilometrů dlouhé vodní cesty. Odborníci zde podrobně představí expozici mapující Vltavskou vodní cestu od slapské přehrady po Mělník a Labskou vodní cestu od Pardubic po státní hranici s Německem.

Den otevřených dveří na Fakultě stavební ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice, se bude konat v sobotu 28. ledna 2023 od 9.00 do 14.00 hodin. Přijímačky nanečisto z matematiky budou probíhat od 15.00 hodin, zájemci o ně se musí registrovat, formulář bude dostupný jak předem na webu fakulty, tak přímo ve Dni otevřených dveří. Podrobný program s časovým harmonogramem je k dispozici na


24. 1. 2023; pressmob.cz

Stovky přednášek pro více jak 12 tisíc studentů: T-Mobile se stal partnerem projektu Technologická gramotnost

Stovky přednášek pro více jak 12 tisíc studentů: T-Mobile se stal partnerem projektu Technologická gramotnost

Kyberbezpečnost, elektromobilita, emise skleníkových plynů nebo třeba umělá inteligence Projekt Technologická gramotnost, jehož partnerem se nově stala společnost T-Mobile, přibližuje studentům středních škol moderní technologie a snaží se zvýšit zájem o technologické obory. V letošním roce se iniciativa se svými přednáškami rozšíří i na základní školy a plánuje oslovit více než 12 000 dětí po školách v celé ČR.

Projekt Technologická gramotnost si klade si za cíl motivovat studenty k zájmu o moderní technologie, jejichž význam i v běžném životě neustále roste. Reaguje tak mimo jiné na snížení počtu studentů technických oborů, kterých podle ČSÚ během posledních deseti let ubylo o 37 %. Na potřebu vzdělávání v oblasti technologií se významně zaměřuje i T-Mobile, který se od letošního roku stal partnerem projektu.

Přednášky pro studenty i širokou veřejnost

Iniciativa technologická gramotnost se zrodila v roce 2021 na půdě Fakulty elektrotechnické pražské ČVUT, jejíž studenti jsou zároveň lektory projektu, a za rok svého fungování už zvládla navštívit 192 středních škol po celé ČR. Bezplatné lekce se zaměřují na novinky z oblastí elektromobility, umělé inteligence, kyberbezpečnosti, 5G a internetu věcí (IoT). Navazující program pak nabízí i speciální vzdělávací portál, kde se studenti mohou blíže dozvědět o dobývání vesmíru, kryptoměnách, blockchainu, 3D tisku, inteligentních budovách, robotice a dronech, logistice a vývoji hardwaru a softwaru.

V uplynulém roce proběhly také přednášky na konferencích, výstavách a studentských akcích i BVV strojírenském veletrhu, který nabídl možnost oslovit celým konceptem Technologické gramotnosti širokou veřejnost.

Letos by lektoři se svými přednáškami měli obsáhnout 125 středních a 100 základních škol a zacílit tak na více než 12 000 studentů. Školy si bezplatnou přednášku mohou objednat na webu


24. 1. 2023; feedit.cz

Stovky přednášek pro více jak 12 tisíc studentů: T-Mobile se stal partnerem projektu Technologická gramotnost

Kyberbezpečnost, elektromobilita, emise skleníkových plynů nebo třeba umělá inteligence. Projekt Technologická gramotnost, jehož partnerem se nově stala společnost T-Mobile, přibližuje studentům středních škol moderní technologie a snaží se zvýšit zájem o technologické obory. V letošním roce se iniciativa se svými přednáškami rozšíří i na základní školy a plánuje oslovit více než 12 000 dětí po školách v celé ČR.

Projekt Technologická gramotnost si klade si za cíl motivovat studenty k zájmu o moderní technologie, jejichž význam i v běžném životě neustále roste. Reaguje tak mimo jiné na snížení počtu studentů technických oborů, kterých podle ČSÚ během posledních deseti let ubylo o 37 %. Na potřebu vzdělávání v oblasti technologií se významně zaměřuje i T-Mobile, který se od letošního roku stal partnerem projektu.


"Naše vzdělávací aktivity se dlouhodobě soustředí mimo jiné na rozvoj digitálních dovedností u žáků základních škol a jsme proto rádi, že můžeme podpořit projekt, jakým je Technologická gramotnost. Věřím, že společně můžeme děti nadchnout pro technologické obory, které pro ně budou v budoucnu klíčové," dodává Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile.


Přednášky pro studenty i širokou veřejnost

Iniciativa technologická gramotnost se zrodila v roce 2021 na půdě Fakulty elektrotechnické pražské ČVUT, jejíž studenti jsou zároveň lektory projektu, a za rok svého fungování už zvládla navštívit 192 středních škol po celé ČR. Bezplatné lekce se zaměřují na novinky z oblastí elektromobility, umělé inteligence, kyberbezpečnosti, 5G a internetu věcí (IoT). Navazující program pak nabízí i speciální vzdělávací portál, kde se studenti mohou blíže dozvědět o dobývání vesmíru, kryptoměnách, blockchainu, 3D tisku, inteligentních budovách, robotice a dronech, logistice a vývoji hardwaru a softwaru.


"Technologie se velmi dynamicky vyvíjejí, proto je pro firmy jako T-Mobile zájem mladé generace klíčový. Dlouhodobě spolupracujeme s řadou vysokých škol a projekty podobného rázu jsou nám tak logicky velmi blízké. Vnímáme naši roli jako pomoc při vytváření prostředí, které bude pro studenty dostatečně podnětné, například ve formě stáží. Jde o to, aby vzdělání v oboru technologií nevnímali jako příliš složité, a aby si také dokázali představit široké spektrum zajímavých oblastí, které pokrývá. Věřím, že je umíme nadchnout, řada z nich má o technické pozice u nás zájem i po ukončení studia," uvádí Vladan Pekovič, ředitel technologií a IT společností T-Mobile a Slovak Telekom.


V uplynulém roce proběhly také přednášky na konferencích, výstavách a studentských akcích i BVV strojírenském veletrhu, který nabídl možnost oslovit celým konceptem Technologické gramotnosti širokou veřejnost.


"Ačkoliv jsou přednášky koncipované primárně pro středoškolské studenty, měli jsme možnost si v praxi ověřit, že jsou uchopitelné i pro širokou veřejnost. Samozřejmostí je také to, že náplň lekcí aktualizujeme podle novinek ze světa technologií. Zpětná vazba účastníků nám dokládá, že naše práce má smysl – 12 % studentů potvrdilo, že jim naše přednáška změnila pohled na moderní technologie," doplňuje Tadeáš Salaba z Technologické gramotnosti.


Letos by lektoři se svými přednáškami měli obsáhnout 125 středních a 100 základních škol a zacílit tak na více než 12 000 studentů. Školy si bezplatnou přednášku mohou objednat na webu


23. 1. 2023; ČT 24

Koruna na nejsilnější úrovni od roku 2008

Vendula POKORNÁ, moderátorka

Koruně se daří nejvíc za posledních 14 let. Euro vyjde momentálně na 23 Kč a 90 haléřů, i méně, což je dobrá zpráva i pro domácnosti. Silná měna pomáhá tlumit inflaci hlavně u dováženého zboží, včetně energií. Naopak současná situace příliš nenahrává českým firmám, které vyvážejí. Za své produkty inkasují v přepočtu méně.


Tomáš RUMPÍK, nakupující v Německu

Nakoupili jsme hlavně nějaký maso, potraviny vajíčka a zeleninu.


Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Tomáš Rumpík jezdí do německého obchodu za hranicemi každý měsíc. Za nákup tady zaplatí průměrně 3–4 tisíce Kč. Oproti Česku prý asi o 1000 méně.


Tomáš RUMPÍK, nakupující v Německu

Určitě se to vyplatí. Ty potraviny jsou tady kvalitnější a jsou levnější hlavně, takže my jezdíme i kvůli ceně i kvůli kvalitě.


redaktorka

Samozřejmě koupili jste třeba také máslo, to vyjde hodně levněji.


Tomáš RUMPÍK, nakupující v Německu

Určitě, tam se dá ušetřit třeba 25 Kč.


Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Že sem Češi jezdí na nákupy často, potvrzuje i Nikola Sladkovská. V německém obchodě pracuje jako pokladní.


Nikola SLADKOVSKÁ, nakupující v Německu

Nakupujou hodně zeleniny, ovoce, máslo nakupujou, hodně salámu, pečivo.


Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Například máslo tu stojí 2 eura. Teď tedy v přepočtu 48 Kč. Před půl rokem, když byla koruna slabší, vycházelo asi o 2 Kč dráž.


redaktorka

I když Češi teď v Německu ušetří, ke svému nákupnímu výletu musejí připočítat cenu benzínu a nafty, takže nejvýhodněji nákupy vyjdou lidem z pohraničních oblastí.


Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Typicky elektronika jako třeba televize nebo telefony, ale taky třeba oblečení nebo drogerie. Všechno toto zboží se do Česka ve velké míře dováží. A silná koruna tak může pomoct alespoň v tom, aby tolik nezdražovalo. V této společnosti prodávající kosmetiku nakupují všechno zboží v eurech silnou korunu proto vítají stejně tak jako jejich zákazníci. Některé dovážené zboží už tu zlevnilo.


Denisa LADKA MORGENSTEINOVÁ, mluvčí, Notino

Situace nám nabízí možnost nabídnout produkty ještě o něco výhodněji pro zákazníky, to znamená ještě za o něco nižší cenu.


Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

I tady stejně jako ekonomové očekávají, že euro ale nebude levnější dlouhodobě, a jedná se spíš o krátkodobý výkyv. Silná koruna ale znamená ztráty pro vývozce. Z tohoto vinařství míří ročně statisíce až nižší jednotky milionů láhví do zahraničí hlavně na Slovensko. Pokud je koruna silná, za každé euro od svých klientů dostávají méně. I přesto je ale měna netrápí. Za eura totiž nakupují nové technologie.


David ŠŤASTNÝ, ředitel, Chateau Valtice

Ten kurz eura versus koruny není pro nás až tak dramaticky z pohledu exportu. Naopak je teďka ta situace spíše příznivější v tom, že moderní technologie na výrobu vína, tak tu nakupujeme buď z Německa nebo z Itálie, takže tam naopak jako ta silná koruna nám spíše zase trochu pomůže.


Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka

Ty firmy, které ale vyvážejí za hranice většinu svého zboží, ze silné koruny radost nemají. Klesají jim totiž zisky a pokud zdraží, tak nejsou schopné konkurovat. Většina z nich se tak snaží korunu ve svém podnikání používat co nejméně, a tak třeba i suroviny nakupují, pokud možno, za eura. Redakce a Michaela Nováková, Česká televize.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

No a kontext teď přidáme s Vítem Hradilem, hlavním ekonomem společnosti Cyrrus. Hezký večer.


Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus

Dobrý den.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Pane Hradile, tak pojďme si možná popsat, co tedy podle vás stojí za tím posílením koruny?


Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus

Když to řeknu jednoduše, tak zahraniční kapitál si hledá alternativní uplatnění. On do té doby, než se začala nějak řešit ta evropská energetická krize a i ta čínská krize covidová, tak byl kapitál do značné míry, v uvozovkách, zaparkován nejčastěji v americkém dolaru. Teď nastává situace, kdy naopak vyhlídky americké ekonomiky klesají, klesá i výhled na tamní úrokové sazby, to znamená ten kapitál si říká, kam by se teda vrtnul, když to řeknu lidově, za nějakým lepším výnosem. Evropa přestává vypadat riziková. Začíná to vypadat, že Evropa spíše je na cestě nahoru a i ty rozvojové trhy, mezi které my se jaksi řadíme, tak i ty začínají být v očích investorů snesitelnější. To znamená, oni jsou ochotni nyní nést to riziko, které ještě před pár měsíci nebyli ochotni nést. No a pokud jde o Českou republiku konkrétně, tak my tady máme takovou jednu specialitu, a to je, že Česká národní banka, byť teda momentálně není aktivní na tom devizovém trhu, to znamená tu korunu přímo nepodpírá, tak ona v podstatě nadále naprosto jasně deklaruje, že je toho schopna a že je ochotna k tomu sáhnout. To znamená vy, když jste investor a říkáte si, všude je nějaké riziko, ale v tom Česku přece jenom je tady ta závora, ta Česká národní banka, která vám deklaruje, že tu korunu nenechá oslabit, tak ta koruna vypadá ještě o trošičku lákavější, a když si k tomu přičteme, že v Česku jsou podstatně vyšší úroky než třeba právě v Americe, ale i v Evropě, tak z toho koruna vychází vítězně.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Vy jste o tom už malinko mluvil, ale jak velký je ten podíl, řekněme, toho uklidnění, toho, že se ukázalo, že Česká republika stejně jako celá Evropa vlastně relativně v pohodě, v uvozovkách, zvládne tedy tu topnou sezónu, nejedná se tedy o nějaké velké problémy v dodávkách plynu energií atd., jak velkou roli hraje právě toto?


Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus

Já si myslím, že tohle je naprosto klíčový faktor. A myslím si, že investoři tak nějak teď berou celou Evropu un block jako kontinent, který se právě dostalo z problémů. A já teda nechám teďka pod čarou to, že ono to nemusí být tak jednoduché. Samozřejmě všichni, kdo to sledují, tak ví, že ty energie se sice teď uklidnily, ale ten výlet zůstává trošku nejistý, ale to zařazení konkrétně České republiky do tohohle balíku mi připadá takové trošičku možná krátkozraké, protože co si budeme povídat, ona Česká republika, i kdyby ty energie už dále nezdivočely, to znamená, i kdyby pokračoval ten trend uklidnění, tak prostě to, že my zpomalíme naprosto zásadně, to je prostě zřejmé. A u nás konkrétně prostě to, jakou máme bilanci přeshraničního obchodu, kterou zhoršují drahá energie a zhoršuje ji špatný vývoz, my jsme průmyslová ekonomika, energeticky náročná ekonomika, já, kdybych byl tím investorem, což nejsem, ale kdybych byl, tak zrovna na Česko bych asi koukal trošku víc skrz prsty, než na zbytek Evropy, ale je to jejich volba a Česko se jim momentálně líbí.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Vy jste už to malinko naznačil, ale pokud se podíváme dál, řekněme, výhled dalších týdnů, možná měsíců, tak co se dá čekat právě od vývoje koruny? Protože my jsme na konci roku se bavili s různými analytiky a ti nám říkali, že po Novém roce koruna podle nich oslabí, nicméně to se nestalo. Ještě relativně posílila, ale ten dlouhodobý horizont tedy není podle vás, jak to tak cítím, úplně pozitivní.


Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus

No, já bych zase nechtěl úplně malovat nějaké čerty na zeď. Ono, já chápu, že koruna je teďka na nějakých historických maximech, respektive minimech, jak se na to díváte, ale ono to posílení nebylo úplně zas tak dramatické. Já myslím, že za posledních pár měsíců jsme udělali asi 50 haléřů, což není úplně něco šíleného. Ano, já souhlasím s tím, co jste řekla, respektive potvrzuji. Já si myslím, že tady dojde k tomu, čemu my říkáme korekce. To znamená, část těch zisků koruna odevzdá. Já bych si jí dokázal představit prostě někde poblíž nějakých 24,40, ale to berte s rezervou, ono se to nedá hádat takhle přesně na haléř. To znamená, já souhlasím s tím názorem, že spíš je to teďka nějaká, když to řeknu jednoduše, módní vlna, na které se ta koruna svezla, která pomine, ale zase nechtěl bych diváky strašit. To neznamená, že bude nějaký kolaps koruny. Prostě jenom, že asi část toho zisku odevzdá.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Svezli se, jak říkáte, i další měny středoevropské a východoevropské? Jak ty jsou na tom?


Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus

Částečně ano. Maďarský forint, ten zažíval teďka velice příznivé období. V Polsku překvapivě polský zlotý zas tak moc se na tom nesvezl, ale obecně se dá říct, že když se podíváte na všechny srovnatelné měny, ať už z pohledu rizikovosti nebo i z pohledu geografického, tak ta česká koruna, to, co se jí povedlo za ten, v podstatě už to bude rok uplynulý, tak tam to úplně nemá obdoby. Ta česká koruna skutečně se stala miláčkem finančních trhů. Aspoň tedy v tom segmentu, o kterém se bavíme.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Pokud bychom teď naladili, řekněme, spotřebitelskou notou, tak pokud se chystám v dalších měsících do zahraničí, tak mám počkat a euro si vybrat až později, nebo jít do toho teď a nakoupit eura, když vidím, že jsou takto levná?


Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus

No, já myslím, že ta koruna teď nabízí docela levné euro, to znamená, asi bych jako neměl vůbec problém s tím, kdyby si někdo podobné prostředky například právě na dovolenou už teďka vyměnil, aby je měl. Na druhou stranu prostě obchodování s měnami obecně i laicky, když si kupujete něco na dovolenou, tak to je jedna z jaksi nejdynamičtějších disciplín, co vůbec v ekonomice jsou. Je to jaksi extrémně rizikové. To znamená úplně nevím, jestli se vyplatí jako běžnému spotřebiteli úplně spekulovat a snažit se trefit správný moment nahoře i dole, protože ty výkyvy jsou prostě velice, velice rychlé a velice nečekané. To už máte možná lepší šanci, když si koupíte naslepo akcii, že to vyjde, než že se trefíte do kurzu koruny. Ale ano, jako myslím, že ta logika má svoje opodstatnění. To znamená, pokud někdo ví, že ten nějaký obnos v eurech bude potřebovat, řekněme, právě na horizontu třeba čtvrt, půl roku, tak bych byl velmi překvapený, kdyby udělal chybu, kdyby to nakoupil teď. Jestli nějak zázračně vydělá, to asi úplně ne. Ono přece jenom, když se to přepočte ty 10 haléře, tak on to nakonec asi nebude úplně velký obnos, ale říkám, divil bych se, kdyby prodělal.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Máme tady jednu diváckou otázku, která je k tématu. Robert se ptá: "Vyplatí se mít také účet v eurech a přehazovat si na něj peníze podle aktuální situace?"


Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus

Ne, já si myslím, že určitě ne. Jednak to už jsem tady naznačil, prostě i třeba lidé, kteří se snaží nějakým způsobem ty trhy sledovat, mezi které se s dovolením řadím, tak i pro nás jako extrémně obtížné se trefit, v uvozovkách, do kurzu měny. Pokud někdo netráví čas tím, že neleží v grafech a nesleduje to, tak ta šance je ještě menší, to znamená, tam opravdu jako snahou o spekulaci na kurz v krátkém horizontu, to je opravdu velice jednoduchý způsob, jak prodělat i kalhoty, takže já bych jako doporučoval moc úplně se do tohohle nepouštět. Nehledě k tomu, že pokud ten člověk, ať už to je kdokoliv, nakonec ty peníze ví, že bude potřebovat v korunách, to znamená, on bude, i kdyby to bylo za 5 let, bude spotřebovávat, nakupovat v Česku, no tak je docela dobrá šance, že ta koruna prostě tím, že my doháníme západní svět, takže ona bude nakonec za těch 5 let silnější. To znamená, pokud mezitím to leželo v eurech a pak to bude převádět zpátky do silnější české koruny, no tak na tom bude tratný. A v neposlední řadě české úroky notoricky jsou vyšší než evropské úroky a pravděpodobně to tak bude i v nejbližší budoucnosti. To znamená, i na tom úročení pravděpodobně v Česku dostane více. Takže já říkám, pokud někdo si není opravdu jistý v kramflecích a velice jistý tím, co dělá, tak bych se do těchhle spekulací nepouštěl a spořil bych v české koruně.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Jak moc může, pane Hradile, tak to silná koruna teď v tuto chvíli fungovat na to snižování inflace? Jak důležitý je to jednoduše v tuto chvíli nástroj?


Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus

No, může působit docela dost. Ono to není jenom tím jednoduchým přepočtem, to znamená, že my něco dovážíme ze zahraničí, teď nám koruna posílí o 2 %, tak ono to bude o 2 % levnější. To samozřejmě funguje, ale to není úplně ten stěžejní kanál. Ten stěžejní kanál je tím, že prostě silná koruna tlumí českou ekonomiku. Všechno, co je ze zahraničí, najednou vypadá relativně levnější oproti tomu, co je české. Když to řeknu úplně jednoduše, tak prostě auto z dovozu původně naceněné v eurech najednou vypadá levnější, než nějaká česká Škodovka nebo něco podobného. To znamená, tímhle způsobem ta koruna tlumí ekonomickou aktivitu a tím tlumí inflaci. Je to v podstatě nějakým způsobem podobné jako u těch úrokových sazeb, které taky se zvedají za tím účelem, aby utlumily ekonomickou aktivitu. V tenhle moment je velice dobré, že nám ta koruna posiluje. Česká národní banka ostatně se netají tím, že to v podstatě používá jako druhý nástroj. Asi vám nedokážu teď říct úplně číslo, to znamená, o kolik nám inflaci sníží. To, že teďka máme o něco silnější korunu, ale jelikož třeba ČNB už ty sazby nezvedá, no tak můžeme být velice rádi, že aspoň ta koruna teda dělá část práce za ně, protože ona působí protiinflačně.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Možná tady obecně k té inflaci. Co, tedy v souvislosti s tímto, o čem si tady povídáme, v dalších měsících čekat? Protože to, že je silná koruna, tak v uvozovkách není jediná dobrá zpráva. Ona relativně zlevňuje i mezinárodní doprava, tak je to možná po dlouhé době chvíle, kdy se jednoduše schází více pozitivních signálů?


Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus

Ano, pokud jde o inflaci, tak já jsem velký optimista. Ne teda v lednu, pozor. Až přijde, v únoru se vydá lednová inflace, tak se, prosím, neděsme. Tam to číslo vyskočí nahoru jednoznačně. Prostě došlo k přecenění ceníku energií a tam jednoznačně ta inflace zase vyskočí, ale ten výhled do budoucna vypadá, pokud jde o inflační situaci, velice dobře. Vy už jste to naznačovala. Ceny námořní přepravy mezi kontinenty dramaticky poklesly. Já mám pocit, že už o nějakých 80 % oproti té pandemické špičce. Komodity, průmyslové komodity, zemědělské komodity, zase všechno to bylo natlačené po té pandemii, všechno to bylo vyhnané cenami, byla po tom poptávka. Ty komodity už jsou teďka o nějakých 20–30 % dolů. Zároveň máme štěstí v neštěstí, já teda samozřejmě nejsem rád, že nás to potkalo, ale v momentě, kdy se potýkáme s inflací, tak nám energie odsály spotřebitelskou jednak teda finanční hotovost a zároveň spotřebitelskou náladu. Prostě spotřebitelé jednak nemají peníze. Já znovu podotýkám, že za to nejsem rád, to je samozřejmě smutné, ale pokud jde o inflaci, tak to, že lidé omezují útraty a začínají být opatrní se svými penězi, tak to v podstatě je taky velice protiinflační, to znamená v tomto ohledu pozitivní signál. Takže ono už skoro se moc nenabízí, čím by se nám ta inflace mohla dále, v uvozovkách, pokazit. To jediné, a ČNB před tím dlouhodobě varuje, je, kdyby se nám kompletně utrhla inflační očekávání a lidé by se s inflací smířili, ale já mám pocit, že právě to štěstí v neštěstí, to znamená, že nás zasáhla ta energetická krize, že to prostě nedopustí, to, že by lidé si jaksi zvykali na inflaci. Lidé začínají počítat ty drobné a nebudou ochotni tolerovat nějaké bezdůvodné zdražování.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Může se tedy reálně to, o čem tady mluvíme, možná podepsat ve výsledku opravdu i na zlevňování? Protože tady hovoříme o tom tedy, že samozřejmě silná koruna zlevňuje zboží z dovozu. Na druhou stranu, i když jsme zmínili tedy nějaké pozitivní signály, tak stále jsou tady ty negativní, to znamená zdražování vstupů atd. Tak, řekněme, může se to podepsat na zlevňování, nebo spíše na ne tak rychlém zdražování?


Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus

Zlevňování je velice nezvyklé v ekonomice. Ono to má hluboké kořeny v lidské psychologii a v tom, jak je ekonomika nastavena. To, že by běžné spotřební zboží skutečně začalo klesat na cenovkách v průběhu letošního nebo i příštího roku, to bych teda považoval za velice, velice překvapivé. To prostě se obvykle neděje. Obvykle, jak to v ekonomice funguje, když něco přestává být tak vzácné, jako to bylo dřív, tak to funguje tak, že ono to přestane zdražovat a pak to, v uvozovkách, čeká, až to doženou mzdy, to znamená, mzdy nám mezitím snad budou se zvyšovat, a pokud to zboží se nezdražuje, tak najednou nám jako by připadá levnější. To není úplně případ těch věcí, které jdou bezprostředně z burzy. Takové energie, já tedy v tomhle ohledu, byť energetický trh úplně nesleduju, tak jsem optimista. tam si myslím, že třeba za rok, až se budeme bavit tak ty ceny budou jinde a tam pravděpodobně přijde skutečné zlevnění a netroufám si hádat, kolik to bude procent, ale bude to minus. To spotřební zboží, spíš si myslím, že půjde tou cestou, co jsem naznačoval dříve, to znamená, přestane zdražovat a my ho dohoníme svými mzdami.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Vít Hradil, Moc díky za váš čas.


Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus

Děkuju, na shledanou.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Pod 24 Kč za jedno euro se česká měna dostala už předminulé pondělí. V týdnu pak ale oslabila nad tuto hranici. Začátkem minulého týdne se ale opět dostala na kurs 23 Kč a 99 haléřů za jedno euro. Od té doby se zhruba na této úrovni drží. Dnes odpoledne grafy investičních webů ukazovaly Kurz 23 Kč a 87 haléřů. Pro srovnání před rokem byl Kurz 24 Kč a 53 haléřů za jedno euro. Začátkem března v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu se česká měna přiblížila k 26 korunám za jedno euro. Do loňského listopadu pomáhala kurzu také Česká národní banka, a to obchody na devizových trzích.


Petr DUFEK, hlavní ekonom, Banka Creditas; člen prognostického panelu České bankovní asociace

Já si myslím, že ten postoj ČNB k devizovému kurzu byl naprosto správný. Ona se postavila na horní hranici a řekla, že korunu nenechá oslabit. To bylo naprosto žádoucí v časech, kdy tady vznikaly různé spekulativní bubliny na devizovém trhu, které tu korunu opravdu mohly odstřelit, čili ten postoj byl dobrý, ale jak je vidět v podstatě ČNB může deklarovat, že na tom trhu je připravena intervenovat a jak je vidět poslední 2 měsíce vůbec intervenovat ani nemusela.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

A dalším hostem je Lubomír Lízal z katedry ekonomiky manažerství a humanitních věd fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a také bývalý člen bankovní rady České národní banky. Hezký večer.


Lubomír Lízal, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB

Dobrý večer.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Pane Lízale, tak jak moc tedy funguje to, co jsme teď slyšeli, tedy to, že Česká národní banka již neintervenuje ve prospěch koruny, nicméně drží, řekněme, trhy v napětí, že pokud opravdu by kurz tedy zase oslaboval, tak je připravena zasáhnout, jak moc toto funguje?


Lubomír Lízal, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB

A funguje to dost a myslím si, že to také funguje vzhledem k tomu, co tady zaznělo předtím, že do České republiky proudí zahraniční kapitál, jinými slovy ten spekulativní kapitál žene poptávku po koruně, což přispívá k tomu posilování, takže zatím, dokud nepřijde nějaký jiný vnější šok, tak vlastně koruna je, tak říkajíc, miláčkem investorů a čeká se vlastně na to jednak, jaká budou čísla další, která přijdou. A také vůbec na vývoji v Evropě celkovém.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Vím, že tedy to jsou pouze odhady, ale jak dlouho podle vás tedy může být koruna tím, jak říkáte miláčkem?


Lubomír Lízal, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB

Může to trvat několik měsíců, ale může to také skončit zítra, to je právě to riziko toho spekulativního kapitálu, který vlastně jde za tím výnosem. Ty horké peníze v podstatě pro ně není problém, tak říkajíc, změnit se lusknutím prstu změnit ten tok, takže z toho důvodu tam funguje i to vyhlášení České národní banky o tom, že vlastně bude nějakým způsobem hlídat tu volatilitu české měny, čili vlastně ty přílišné změny kurzu.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Teď se možná vraťme trochu zpátky v čase, protože Česká národní banka začala intervenovat tak, aby tedy posílila korunu. Loni na jaře, respektive v květnu začala ty dlouhodobé intervence. Je v tomto kontextu tedy teď dobrou zprávou, že opravdu je schopná se sama na těchto úrovních, které jsme před chvílí viděli udržet a možná doufal jste v to tedy, když se v květnu vědělo, že musí Česká národní banka takto zasahovat?


Lubomír Lízal, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB

Tak já si myslím, že asi Česká národní banka je také trošku překvapena tím, že koruna vlastně spíš posiluje, protože to zvyšuje, řekněme, ta budoucí rizika. A těch zásahů v okamžiku, kdy nastane, kdy nastane odliv toho kapitálu, to zvyšuje trošku nejistoty. Na druhou stranu si myslím, že v pořádku bylo tlumit tu volatilitu v okamžiku zejména po vypuknutí ukrajinské války. Tam si myslím, že to bylo zcela na místě. Můžeme mít debatu o tom, jaká byla ta úroveň, jestli ta úroveň, kterou zvolila centrální banka, byla v pořádku či nikoliv, protože ukazovala se jistá nekonzistence mezi tím, jak si myslí, nebo jak vypadají modely, které by říkali, že vlastně koruna měla být někde nad 25 korunami za euro. A naopak potom tou praktickou hranicí, kterou Česká národní banka bránila, takže to také si vzpomínáte, že to vlastně do určité míry podnítilo ty spekulace na to, jestli centrální banka skutečně bude tu hranici bránit.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Jak by možná v tuto chvíli vypadala koruna, kdyby tehdy Česká národní banka nezasáhla?


Lubomír Lízal, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB

Tak pokud by nezasáhla vůbec, tak si myslím, že by to bylo hodně divoké, takže tady si myslím, že určitě bylo v pořádku, že tam došlo k tlumení té volatility. To, co jsem zmiňoval, že v podstatě, pokud by ten, pokud by ta hranice byla někde výš, tak asi koruna by nebyla tak silná teďka.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

On ten silný kurz, ale to je jeden ze v podstatě dvou nástrojů, které Česká národní banka má a používá k tomu, aby mohla tu inflaci srazit i přesto, že je teď tak silná, jak by měla podle vás přistupovat k úrokovým sazbám. Je to teď podle vás, tak, jak to je nastaveno, tedy, že už se nezvyšují úrokové sazby, je to v pořádku tím, že funguje toto nebo vy byste byl v tom druhém táboře a zvyšoval.


Lubomír Lízal, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB

Já jsem byl od začátku v tom druhém táboře, řekněme, těch vyšších úrokových sazeb, ale zejména na počátku, protože v okamžiku, kdy už ta partie je nějakým způsobem rozehraná, tak potom změna té strategie vnáší další nejistotu, takže si myslím, že momentálně strategie vyčkávání je logická. A řekněme méně nákladné by bylo, pokud by ty sazby šly nahoru rychleji na počátku, ale v danou situaci si myslím, že to dává smysl právě s ohledem na to, že nevíme, jaký bude vývoj. A zejména v Evropě. Myslím tím, zda Evropská centrální banka bude dále zvyšovat sazby, nebo zda vlastně už ta vidina ekonomického zpomalení pomůže tlumit inflaci v celé EU. Tady bych zmínil to, že vlastně ono není tak problém držet inflaci naší pod kontrolou v okamžiku, kdy kolem vás inflace není v okamžiku, kdy kolem vás je inflační prostředí, což je teďka, tak samozřejmě ta hra vypadá trošku, jinak. Musíte musíte víc uvažovat o tom, jak vypadá v zahraničí, zda vás vlastně ty cenové posuny v zahraničí také nepotáhnou z hlediska růstu inflace.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Ono možná, ale i tady platí to, co jsme zmínili na začátku, protože na tom posledním zasedání před koncem před koncem roku guvernér zmínil, že pokud by se příliš, řekněme, zlepšila spotřebitelská nálada, lidé by začali utrácet, anebo by firmy začaly znenadání hodně lidem přidávat na výplatách, tak Česká národní banka je připravena úrokové sazby zvednout, tak to možná funguje vlastně úplně stejně, jako jsme zmínili na začátku.


Lubomír Lízal, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB

Tak to je to je úplně standardní. Nemyslím si, že lidé začnou příliš utrácet, ono přece jenom ty nejistoty zejména v okamžiku, kdy většina obyvatelstva v okamžiku, kdy vám chodí cenové výměry na to, kolik platí za energie a víte, že to vlastně máte na rok, tak to rozhodně té poptávce nepřispěje, takže tam bude ta větší zdrženlivost. Spíš je otázka, zda celá EU bude více v recesi či méně, a to je to, co bude, řekněme, rozhodovat o tom, do jaké míry vlastně bude potřeba zvýšit úrokové sazby. Platí prostě to, že inflace se krotí zvýšením sazeb, neboli zpomalením ekonomiky, čili to, že očekáváme recesi, je na jednu stranu je samozřejmě nepříjemné, protože ekonomika samozřejmě zpomalí. Na druhou stranu je to vlastně i ten hlavní nástroj, jak se tlumí inflace.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Pokud se podíváme na ten vývoj úrokových sazeb a inflace jako takové, teď jsme, tedy na sedmi procentech už je to několik měsíců, dá se už vyčíst z těch čísel inflačních, že opravdu už ty první kroky, které Česká národní banka udělala před rokem a půl tedy, když začala zvyšovat ty úrokové sazby už jsou vidět v inflaci už zabírají?


Lubomír Lízal, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB

Částečně to vidět bude zejména v okamžiku, kdy vlastně se vám mění ta základna, čili, protože inflace samozřejmě se počítá tím, že se počítá rok zpátky tak v okamžiku, kdy byly vyšší ceny před rokem, tak se vám snižuje opticky ta základna, tedy inflace. Na druhou stranu si myslím právě, že vzhledem k tomu, že celé to období bylo poznamenáno tlakem cenovým, zejména v těch energiích a jinde, čili prostě byla tam snaha promítnout všechny ty ceny dalšího zboží. Tak asi to ještě vidět nebude a také se to projevuje vlastně v debatách o tom, jak moc mají růst mzdy a z toho vlastně bylo vidět valorizace důchodů, a tak dál, čili vlastně do určité míry byl nastartován ten automat toho zvyšování příjmů nominálních, což samozřejmě působí, bohužel proinflačně a jde to proti těm snahám centrální banky.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Pojďme se možná podívat na 1 divácký dotaz. Urban se ptá, když je koruna takhle silná bude Česká národní banka chtít snížit úrokovou sazbu. Mohl by se kurz koruny promítnout do cen hypoték a vlastního bydlení?


Lubomír Lízal, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB

Tak začnu tou druhou částí. Určitě se Kurz nebude promítat do cen hypoték ani bydlení. Leda pokud by si tazatel chtěl koupit třeba byt v zahraničí, tak tam možná ano, ale myslím si, že centrální banka rozhodně nebude chtít teďka sazby snižovat právě s důvodem, o čem jsme tady hovořili na začátku. Totiž to, že do regionu přiteklo značné množství spekulativního kapitálu a v okamžiku, kdyby se vám změnilo rozdíl úroků mezi Českou republikou a eurozónou, tak by to vlastně byl ten právě ten spouštěč pro to rychlé opuštění by to mohl být, takže tady si myslím, že spíš bude na straně centrální banky snaha to držet být opatrný a možná trošku trošku i ty sazby snižovat později právě s ohledem na množství toho kapitálu, který sem přitekl.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Možná poslední věc, pokud si trochu zaspekulujeme a zaodhadujeme s tím, jak je teď koruna silná a v některých aspektech tedy opravdu tlačí inflaci dolů, nebo to může přinést zlevňování směrem, tedy hlavně ze zahraničí. A je silnější než Česká národní banka předpokládala, můžeme být svědky, řekněme, rychlejšího snižování inflace nebo se toho dvouprocentního cíle dočkáme jak ty odhady tedy zaznívají zhruba v polovině roku 2024.


Lubomír Lízal, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB

Myslím, že může to vést k rychlejšímu snižování inflace, řekněme na počátku, ale rozhodně ne potom už na tom delší konci ono jenom v okamžiku, kdy ta inflace, bohužel teďka nevím, jaké bude číslo za ten leden, čistě z důvodu toho, že tam byla řada administrativních změn v počítání těch příspěvků, tak tam vlastně uvidíme, jestli jsme, jak blízko jsme té dvacítce. Ono přece jenom z té dvacítky třeba k 15 to bude snáze než potom z těch šesti na 3.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Lubomír Lízal moc díky, že jste přišel za námi do studia.


Lubomír Lízal, předseda představenstva, Expobank, bývalý člen rady ČNB

Hezký večer děkuji.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

A třeba dovolené v alpských horských střediscích zdražila za poslední rok asi o desetinu. Díky posilující koruně si čeští turisti připlatí jen 3-5 %.


Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka

Silné sněžení a silná koruna. Přesně to teď láká Čechy do Alp. Do Itálie se chystá i Šárka Kučerová z Pardubicka s rodinou. Zájezd si koupili už před několika týdny, jak si stojí koruna, ale sledují, protože i díky ní pro ně bude dovolená příjemnější.


Šárka KUČEROVÁ, zákaznice cestovní agentury

Na takové to občerstvení, tak nám určitě pomůže, kde nás asi ta silná koruna ovlivní také při ceně benzínu.


Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka

Právě o lyžování v Itálii a Rakousku je teď největší zájem, to potvrzují ve většině cestovek.


Filip ZEMAN, majitel CK Sport-Kids

Veškeré útraty budou výhodný, že některé termíny už máme vyprodané, a to třeba nebylo tak úplně častým jevem v letech minulých.


Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka

I když řada zahraničních středisek zvedla ceny díky silné koruně se pro Čechy lyžování v zahraničí tolik neprodraží. To platí, jak u jídla, tak skipasů.


Jan BEZDĚK, tiskový mluvčí Fischer

Češi nakupují i přímo v té destinaci na kopci oběd občerstvení a tam samozřejmě se výrazně projevuje to, že ta koruna je momentálně velmi silná.


Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka

To potvrzuje i Eduard Kugler, který pracuje jako delegát cestovní kanceláře v italském Val di Fiemme.


Eduard KUGLER, delegát CK v Itálii

Když vezmu, že loni stálo pivo 5 euro, letos stojí pivko 5,50 euro tak vůči té silné koruně je to prakticky minimální možná žádný rozdíl. To samý u pizzy, která loni stála 7, 8 EUR, dneska stojí 7-9, 10 EUR.


Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka

Zatímco loni stála káva v italském Val di Fiemme v přepočtu 128 Kč. Letos to je 131 pizzaqvatro formagi loni stála v průměru 205 Kč. Letos je to o 10 Kč víc. Koruna pomáhá i cestovatelům, kteří preferují dovolenou v teple. Mezi ně patří Jakub Gajdošík, který zítra odlétá na Kapverdy.


Jakub GAJDOŠÍK, zákazník cestovní agentury

Na základě koruny se nerozhoduji, ale určitě to pro mě benefit je. Určitě pomůže v tom, že si tam dám třeba jakoby na místě víc drinků a pojedeme na více výletů.


Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka

Ceny letních zájezdů na léto se zatím nemění. Pokud bude ale silná koruna posilovat i v následujících týdnech mohou některé dovolené třeba vlastní dopravou dokonce zlevnit. Redakce a Hana Vorlíčková, Česká televize.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

A další komentář přidáme s Janem Papežem, místopředsedou Asociace cestovních kanceláří České republiky, hezký večer.


Jan PAPEŽ, předseda Asociace cestovních kanceláří

Hezký večer.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Pane Papeži, tak jak na to teď lidé slyší, že v zahraničí je levněji?


Jan PAPEŽ, předseda Asociace cestovních kanceláří

Já si myslím, že na to slyší velmi podobně, jak jste slyšela v reportáži se čeká, že na místě utratí méně peněz v porovnání s loňským rokem nebo podobně. Samozřejmě na ceny zájezdu to příliš velký vliv nemá. Cestovní kanceláře, mají předplacené ty kapacity dlouhodobě dopředu, popřípadě mají zahedovaný kurz koruny tak, aby nepodléhali tomu výkyvu, ale může to mít velký vliv na last minute v této chvíli, popřípadě na zájezdy počítané na míru, protože tam se promítá ten přímý kurz koruny.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Vy jste zmínil last minute, tak možná pojďme přejít rovnou k divácké otázce. Nicola se ptá je lepší tedy vzhledem ke kurzu koruny koupit letní dovolenou teď, anebo počkat až na last minute před létem.


Jan PAPEŽ, předseda Asociace cestovních kanceláří

Tady bude záležet na tom, jak se dlouho ta koruna udrží v této pozici. Na druhou stranu ten, kdo má přesný čas dovolené, kdo ví, kam chce přesně cestovat, do jakého hotelu, tak má ještě do konce února někdy do konce března možnost koupit si zájezd ve First momentu, kde hoteliéři poskytují třeba až třicetiprocentní slevu. A ten rozdíl třicetiprocentní je rozhodně mnohem vyšší, než se projeví na konci ta koruna v budoucnosti. Last minute se ale nedají s First moment srovnávat, protože je to úplně jiný druh produktu. Last minute vždycky budou a podle mě ten člověk, který čeká na poslední chvíli, tak má sice menší výběr, ale nakonec se k nějaké nižší ceně dostane, pokud není, pokud nemá přesně, kam chce jet a může si vybírat vlastně opravdu na poslední chvíli.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Což ale až tak tedy nesouvisí s kurzem koruny ne.


Jan PAPEŽ, předseda Asociace cestovních kanceláří

To vůbec nemá kurz koruny s tím společného nic.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Pojďme si možná tedy vyjmenovat, na čem všem Češi v zahraničí poznají právě to, že je silná koruna. My jsme tady slyšeli, že to je hlavně občerstvení. Vy jste říkal, že na zájezdy jako takové to úplně takový vliv nebude, ale kde to tedy všude Češi poznají. To možná rádi poznají.


Jan PAPEŽ, předseda Asociace cestovních kanceláří

Určitě to poznají na fakultativních výletech, protože ty se většinou platí právě v té měně v zahraničí. To se netýká tolik lyžařských zájezdů jako těch zájezdů za poznáním nebo za pobytem u moře a tam to poznají velice významně, pokud má koruna sílu, tak se jim ty fakultativní výlety výrazně zlevní. Výrazně se jim také zlevní stravování třeba u těch zájezdů, které jsou s vlastním stravováním do Chorvatska, pokud právě v tuhle chvíli lidé, kteří si plánují cestu do Chorvatska, si dokáží už preventivně spočítat, kolik asi potřebují peněz a vymění si ve směnárně tu korunu v tuhle chvíli. Tak budou určitě na tom velmi dobře, zvlášť to v té chvíli, kdy Chorvatsko přestoupilo na euro a dokáží si tedy lidé velice snadno spočítat, kolik budou potřebovat cirka peněz na to, na ten svůj pobyt v Chorvatsku.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Teď jste mi malinko nahrál, jak moc to Chorvatsku pomůže z toho turistického hlediska směrem, tedy od Čechů, myslíte si, že může být to Chorvatsko ještě oblíbenější, než bylo doteď tím, že přestoupili na euro a jednoduše Češi už jsou ve spoustě těch dovolenkových destinací zvyklí platit eurem, takže to pro ně může být pohodlnější vzhledem k tomu tedy co teď vidíme na....


Jan PAPEŽ, předseda Asociace cestovních kanceláří

Češi jsou v letním při letní dovolený strašně konzervativní. Hrozně rádi jezdí tam, kde to dobře znají, protože mají pocit, že už jedou na chalupu, že tam znají hospodské, že tam znají obchodníky atd. nemyslím si, že by do Chorvatska cestovalo mnohem víc lidí, než cestovalo doposud, ale ti, co tam cestují, tak tam cestují rádi. A samozřejmě všechno to, co se zjednoduší tak je pro tu dovolenou příjemné, protože nemusíte 2× přepočítávat kurz atd. tak si myslím, že to pro Čechy bude ve výsledku výhodné, že Chorvatsko přestoupilo na euro. Ty signály, které odtud máme, tak ukazují, že Chorvati to nezneužili nějakým způsobem, že se ty ceny mírně zvýšily a zase se obloukem vracejí zpátky. To znamená, že ta silná koruna může mít pro Čechy v Chorvatsku opravdu dobrý význam.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Vy jste na začátku zmínil, že na ceny zájezdů tedy ta silná koruna v tuto chvíli nemá úplně vliv. Může mít ale vliv v budoucnu, pokud jednoduše cestovní kanceláři v tuto chvíli budou ty zájezdy nakupovat nebo opravdu většina z nich, jak jste říkal, má zahedgováno, a tak kurz jednoduše neřeší.


Jan PAPEŽ, předseda Asociace cestovních kanceláří

Já jsem to trochu zjednodušil, samozřejmě cestovní kanceláře v tuhle chvíli se dělí na ty, které organizují charterové lety a na ty, které nakupují třeba letenky od regulérních Airlines a tam se to může projevit velmi významně už v tuto chvíli, protože pokud je silná koruna, tak se relativně mohou zlevnit letenky, i když v tuhle chvíli to úplně neplatí, protože ten svět letenek je v tuhle chvíli trochu rozhozený pořád ještě covidem nedostatkem zaměstnanců a problémy na letištích atd. takže ty letenky se houpají, jak na houpačce z hlediska ceny, ale ve výsledku to může mít i přímý vliv na tu dovolenou a samozřejmě na dovolenou na podzim. Třeba v září v říjnu v listopadu, tak už to může mít významný vliv, pokud se koruna udrží delší dobu v této podobě.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

A možná, tedy na ty zájezdy, které si lidé, řekněme, aspoň zčásti tedy zařizují sami, to znamená buď vlastní doprava, anebo vlastní ubytování, které shánějí přímo.


Jan PAPEŽ, předseda Asociace cestovních kanceláří

Určitě, a to, co jsem říkal, zájezdy na míru, kdy, které se připravují vlastně aktuálně v tu chvíli, kdy ten klient přichází do cestovní kanceláře a nějakým způsobem si s cestovní kanceláří tu dovolenou dohaduje, tak cestovní kancelář většinou používá ten aktuální kurz a v tuhle chvíli by se tedy tyto zájezdy mohly zlevnit.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Jaké bude léto z pohledu cestovních kanceláří.


Jan PAPEŽ, předseda Asociace cestovních kanceláří

Pokud se nestane něco závažného, tak bude určitě léto o něco lepší, než bylo loňské a o mnoho lepší, než bylo to předloňské. To znamená cestovní kanceláře očekávají velmi dobrý rok.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří České republiky. Moc díky, že jste přišel.


Jan PAPEŽ, předseda Asociace cestovních kanceláří

Děkuji za pozvání a všem hezkou dovolenou až na ni vyrazíte.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

A přidáme další spotřebitelský pohled a tentokrát se Stanislavem Gálíkem, ředitelem pro inovace AAAuto a Mototechna a také předsedou představenstva společnosti Drive Rama. Hezký večer.


Stanislav GÁLIK, ředitel pro inovace AAA auto

Dobrý večer.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Pane Galíku, tak jak dopadá tedy současná silná koruna na trh s ojetými auty, pokud tedy nějak dopadá?


Stanislav GÁLIK, ředitel pro inovace AAA auto

Ten dopad tam není nijak zásadní. Ono je vidět, že ten rozdíl oproti minulému roku je jenom v jednotkách procent. Pro představu průměrná cena ojetého vozidla v České republice je kolem 220 000 Kč, takže ta změna, kterou teď vidíme na kurzu eura, dělá na takovém autě přibližně 5 000 Kč. Tím pádem ten dovoz z toho zahraničí není o nic moc atraktivnější, než byl před několika měsíci.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Možná mě ale, tedy z tohoto co říkáte napadá, jestli to možná nebude způsobovat, řekněme, tlak na cenu i ze strany autobazarů, když tedy jednoduše zákazníci vidí, že to auto v tuto chvíli tedy neříkám, že to bude trvat dlouho, ale v zahraničí nakoupí o ten rozdíl, tedy toho kurzu levněji, tak, jestli se možná i autobazary v tuto chvíli tedy nebudou snažit, řekněme, snižovat ten tlak na cenu tak, aby zákazníci zákazníkům z tohoto důvodu vyšli vstříc.


Stanislav GÁLIK, ředitel pro inovace AAA auto

V realitě jakýkoliv dovoz ze zahraničí obnáší tolik komplikací a vlastně tolik extra nákladů, že celkově ta atraktivita toho vozit si auto obzvlášť ze západu. Již není taková, jak tomu bylo v minulosti, takže teď, co právě vidíme jako největší trend, je spíš poptávka po zánovních vozech a obzvlášť v zánovních vozech, které pochází z České republiky, které mají velmi jasný původ, absolutně transparentní servisní úkony, a to se dá říct, že u těch dovozových aut je velmi velmi nepřehledné, obzvláště u vozů, které mnoho překupníků dováží, například z Německa, tak tam se dá říct, že při tom při tom převozu do České republiky se tady se ta jejich minulost může opravdu zásadně změnit. A spotřebitel kupující v České republice se vlastně nikdy reálně nedozví, jaká byla minulost toho jejich vozidla, tudíž opravdu kupovat si vozidlo v České republice s jasným původem od renomovaného obchodníka. Je opravdu to nejlepší, co český spotřebitel může udělat.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Tak pojďme na to možná z druhé strany. Je teď tedy ta správná doba na pořízení si ojetého auta nebo by zákazníci měli z nějakého důvodu raději počkat, protože vidíme na tom primárním trhu samozřejmě ještě stále zvyšující se ceny, tak jak je to tedy u ojetých aut?


Stanislav GÁLIK, ředitel pro inovace AAA auto

Ono ty zvyšující ceny jdou ruku v ruce s rostoucí inflací. A vlastně již od počátku covidu a je vidět, že čekat na nákup nebo vyčkávat na nákup ojetého vozidla se zatím nevyplatilo. Ten růst je tam za poslední za poslední 2,3 roky v podstatě neustálý a ta hlavní příčina je vlastně nedostatek vozidel na trhu. Už se to zmiňovalo mnohokrát tím, že je nedostatek nových vozidel, tak velká část zákazníků nových vozidel přechází do zánovních a zákazníci zánovních zase to trochu starších vozidel, tudíž opět bych doporučil spíš nevyčkávat, protože ta inflace se do toho promítne obzvlášť i za několik měsíců opětovně, tudíž je pravděpodobné, že ten vůz, který dnes stojí x, tak opět za půl roku bude stát x plus a jednotky procent navíc.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Tak ostatně slyšeli jsme už tento a minulý týden, že některé automobilky letos už ohlašovaly nové ceníky u nových vozů a ty opravdu nezlevňují ty tedy zdražují často i o vyšší jednotky procent. Nicméně u těch ojetých aut já, když jsem se dívala do statistik, tak oni, řekněme, trochu přibrzdily ten cenový růst, tak čím je to způsobeno.


Stanislav GÁLIK, ředitel pro inovace AAA auto

Ono spíš se to konečně začíná trochu normalizovat, protože to, co jsme tady viděli před rokem, to bylo opravdu neskutečné, tak jak jsme před, řekněme, dvěmi, třemi lety viděli neskutečný nárůst cen nemovitostí, tak to jsme zase před tím rokem viděli u těch ojetých aut, takže spíš díky Bohu, že teďko se ten růst trochu normalizuje, takže můžeme u některých segmentů aut očekávat možná stagnaci. To znamená, že za půl roku to bude stát tolik, co stojí dneska, ale určitě bych si nesázel na to, že ty jejich cen budou klesat.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Takže ten vývoj podle vás, tedy do budoucna aspoň z pohledu spotřebitele vypadá pozitivně. Jednoduše ty nárůsty cen ojetých aut nebudou už tak vysoké. Jakých jsme byli svědky tedy?


Stanislav GÁLIK, ředitel pro inovace AAA auto

Už to už to nebude tak extrémní. Nicméně ta doba, kdy se opravdu dal pořídit vůz za možná polovinu toho, co vidíme teď, tak, ta už je nenávratně pryč. Opravdu teď je vidět, že už i ten průměrný český automobil, po kterém touží obrovské množství rodin, ať už jsou to octavie, fabie, karoky, jsou vozidla, které vlastně i v těch cenících nových aut dokázali za posledních několik let opravdu zdvojnásobit, takže v tomhle tom si opravdu český spotřebitel trošku musí připlatit, ale už je to pravděpodobně takový kolorit současné doby.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Jak je to s chováním zákazníků, protože vy už jste to na začátku tedy našeho rozhovoru malinko naznačil spousta z nich, i když vidělo, že jednoduše nová auta se vyrábí opravdu dlouho, je na ně čekací doba často déle než rok, tak jednoduše chtěli sáhnout po autě, které budou mít hned. To znamená zánovní vozy, tak, jak se tam zvýšila nabídka, ale i poptávka.


Stanislav GÁLIK, ředitel pro inovace AAA auto

Tam to bylo přesně o ty desítky procent. Mnohdy až několikanásobně. Vy jste to zmínila správně a největším problémem je čekací doba, kdo si teď chce pořídit nové auto a přijde do autosalonu s novým vozidlem, tak opravdu si na něho počká klidně více než rok, a to je vlastně nepředstavitelné u něčeho takového, co je pořád částečně spotřebním zbožím. A všichni víme, že naše preference naše potřeby můžou být za rok úplně jiné, a to je právě ta chvíle, kdy se zákazník podívá po tom vozidle, které má půl roku nebo rok stáří, najeto několik 1000 km, a to je většinou to vozidlo, po kterém sáhne, protože je k dispozici hned.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Stanislav Gálík, ředitel pro inovace AA auto a také Mototechna a předseda představenstva společnosti Drivarama. Díky moc.


Stanislav GÁLIK, ředitel pro inovace AAA auto

Děkuju.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Aktuálně silná koruna působí negativně na exportéry, snižuje jejich konkurenceschopnost. Horší výkon exportu se může podle analytiků negativně projevit i v celkovém slabším ekonomickém růstu.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Za sebou mají rok plný nejistoty extrémně vysoké ceny energií i vstupních surovin. Kvůli tomu mnohem těžší plánování. I přesto se jim v posledním čtvrtletí dařilo dobře rok 2022 přinesl i výkyvy v kurzu české měny.


Petr HAMPL, generální ředitel, Ahrend

Snažíme se s tím pracovat na jednu stranu, je to samozřejmě ta silná koruna nám, protože jsme exportně orientovaná firma, dost škodí, na druhou stranu se máme tu výhodu, že například investiční věci investiční prvky kupujeme za levnější za levnější peníze.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

V korunách také svým zaměstnancům vyplácejí mzdy podobně jako v této firmě.


Pavel SMAŽÍK, majitel firmy Herbadent

Logicky ve chvíli, kdy prodáváme za v zahraničních měnách, tak za není jedno, jestli za euro stržíme 24 Kč nebo 28 Kč, protože veškeré naše náklady nebo většina našich nákladů se nadále platí v české koruně.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

V obou společnostech tak kurz české měny vůči euru sledují pozorně. Redakce a Vendula Pokorná, Česká televize. A pohled exportérů přidáme s Otou Daňkem, místopředsedou Asociace exportérů České republiky. Hezký večer.


Otto DANĚK, místopředseda Asociace exportérů ČR

Dobrý večer.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Pane Daňku, tak jak velká potíž je v tuto chvíli pro exportéry právě takto silná koruna, o které tady hovoříme.


Otto DANĚK, místopředseda Asociace exportérů ČR

No, je to značný problém, protože dostali jsme se na čísla, která jsou rekordní až do 29. července roku 2008. Od té doby nebyla nIkdy koruna silnější, než je teď A kurs dnešní, který byl 23,88 je na hranicích možností většiny exportérů.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Jak to mají exportéři se zajištěním kurzu, protože to je nástroj, který relativně ve velkém využívají, tak pojďme možná vysvětlit, jak funguje a k čemu se využívá. A proč je pro exportéry dobré být takto zajištěn?


Otto DANĚK, místopředseda Asociace exportérů ČR

Každopádně exportéři mají 3 možnosti, jak se zajistit. Ta první a nejjednodušší záležitost je nakupovat v eurech v zahraničí, což je standardní. Ale samozřejmě to je problém pro státní kasu, protože to ubírá z hrubého domácího produktu. Druhá možnost je ono zajištění, o kterém jste mluvila, to je nejčistší, ale tam je zase problém, protože žádná banka vás nepustí do situace, abyste se zajistili v celkovém objemu očekávaných příjmů. Většinou to bývá tak 40, 60 maximálně 70 % očekávaných příjmů a ten zbytek musíte nakupovat AD hoc. NO a třetí možnost to je tzv. šedý hedging, kde si nakupujete v České republice za dohodnuté ceny v eurech, popřípadě v dolarech, ale to je tak trošku problém, a to zase zlobí českou národní banku.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Vy jste říkal tu první možnost, tedy to, že ten exportér nakupuje v eurech, tak jednoduše asi předpokládám, že se možná právě ty náklady vyrovnají tím, že jednoduše prodává za eura, ale zase nakupuje třeba některé ty vstupní materiály. Za eura, to znamená, že v tomto okamžiku tedy aspoň ten nákup se mu zlevní?


Otto DANĚK, místopředseda Asociace exportérů ČR

Bylo by to dobré, ale protože Česká republika je proexportně orientovanou zemí, takže většina exportérů má větší příjmy v eurech než výdaje, takže na tom prodělává.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Ty výkyvy kurzu koruny to je něco s čím. jednoduše už roky žijeme, ostatně viděli jsme tady v minulosti intervence proti koruně, to znamená tak, aby koruna oslabila, a to exportérům naopak vyhovovalo. Teď tu vidíme tedy silnou korunu. Co by vyřešilo možná tuto potíž, je to jednoduše přechod na euro?


Otto Daněk, místopředseda, Asociace exportérů ČR

No, bylo by to asi dobré, ale i když jsme exportéři a dlouhou dobu jsme se domnívali, že by bylo vhodné, aby Česká republika přijala co nejrychleji euro, je tady jeden problém a to je jižní zóna, tam jsou ekonomické problémy, které přerůstají asi možnosti jednotlivých států. Nechci být příliš konkrétní, ale o problémech Řecka se mluví otevřeně, ale víme dobře, že podobné problémy mají i v Itálii, Španělsku, možná i Portugalsku. A moc se nemluví ani o Francii. A myslím si, že v tuhletu chvíli, kdybysme přistoupili do eurozóny, pomohlo by to vyřešit tenhleten problém, ale určitě bysme se na druhé straně museli podílet zase na reparaci problémů, které tyto země mají. A ty mohou být poměrně kolosální.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Ono ale velká část společností přistupuje, řekněme, k tomu, že to euro už používá spontánně, jednoduše s ním obchoduje čím dál víc. Ostatně je tady umožněno za pár měsíců i vést účetnictví v eurech, tak možná je to něco, co budou české firmy jednoduše využívat čím dál častěji?


Otto Daněk, místopředseda, Asociace exportérů ČR

No, je to dost pravděpodobné, i když ty dopady toho účetnictví v eurech zatím nedokážeme přesně odhadnout. Pokud by bylo možné platit výplaty v eurech, které jsou jedním z největších nákladů, pak by to bylo určitě přínosné, ale zatím tato možnost není, takže teprve to musíme osahat a zjistíme, jaké to bude mít dopady. Ale nedá se říct, že by to bylo paušálně přínosem, nebo na druhé straně problémem pro firmy. Každá firma si to bude muset odzkoušet sama a pak zjistí, co bude pro ni výhodnější, protože ten mix každá firma má jiný.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Co úvěrování v eurech?


Otto Daněk, místopředseda, Asociace exportérů ČR

K úvěrování v eurech v současný době většina firem přešla, protože my jsme počítali, pokud většina českých firem, pokud byla úvěrovaná v korunách, tak ve srovnání proti roku 21 v některých případech narostly úroky z úvěrů až o 1000 %, což je strašidelná rána, a nikdo si nedokáže představit, co to všechno může způsobit hlavně s cash flow, ale úvěrování v eurech, pokud bude ten úrokový diferenciál, kde máme dneska reposazbu u nás 7, v eurozóně je to podstatně nižší, takže zatím to je výhodnější, ale myslím si, že i eurozóna pochopí, že s tou inflací se musí nějak bojovat a že tohleto je jeden z nástrojů, který je používán standardně a asi nejrozšířeněji.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Ono obecně společnosti, a nejen tedy společnosti, ale celá Evropská unie mají za sebou relativně komplikované období a to jsou samozřejmě roky pandemie. Teď do toho přišla energetická krize. V souvislosti s tímto, pokud se podíváme na tu aktuálně silnou korunu, tak může to být pro některé firmy jednoduše už hřebíčkem do rakve, anebo to zas v tomto kontextu tak velký problém není?


Otto Daněk, místopředseda, Asociace exportérů ČR

No musíme přičíst, jak už jsme se bavili o cenách energií, které některé firmy mají i 5× dražší. Dalším problémem, jak už jste tady zmiňovala, jsou úroky a v neposlední řadě je to i chladnoucí poptávka zejména ze západní Evropy. Když k tomu připočteme i, že řada firem se dostala do existenčních potíží a že dodavatelské řetězce nefungují tak, jak jsme byli zvyklí před covidem, tak je to takový koktejl, který může být pro řadu firem fatální.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Může to vést třeba i k nějakému většímu propouštění v dalších měsících?


Otto Daněk, místopředseda, Asociace exportérů ČR

No, my jsme dělali na podzim průzkum mezi Asociací exportérů a tam jsme dospěli k názoru, že zhruba více než 50 % firem předpokládalo, že v letošním roce bude propouštět a z toho ještě asi 28 % firem nevědělo, jak to dopadne, takže určitě bude docházet k propouštění, a jak jsem říkal, hlavně firmy, které mají vysokou energetickou náročnost, budou mít problémy. Mám to odzkoušené v současné době, kdy jsme jednali třeba s našimi německými partnery, zjistili jsme, že výrobky, které jsou vysoce energetické, dneska už v České republice se vyrábějí dráž než třeba v Německu nebo ve Švýcarsku. A to už je na pováženou.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Pojďme, prosím, ještě na poslední věc. Zmiňovali jsme tady oba vysoké ceny energií. Je to tedy jedna z věcí, která podle aktuálních průzkumů české firmy trápí teď v tuto chvíli opravdu nejvíc, nicméně pokud se podíváme na spotové trhy, tak některé větší firmy zůstaly právě na spotu a tam to vypadá, že se cena na burze teď vyvíjí relativně optimisticky, tak je to možná jedna dobrá zpráva?


Otto Daněk, místopředseda, Asociace exportérů ČR

Určitě to může být dobrá zpráva, ale protože neskončil válečný konflikt na Ukrajině, nikdo z nás zatím neví, co napadne prezidenta Ruské federace a jakým způsobem se může vyvíjet další vývoj tohoto válečného konfliktu a s jakými to může být dopady. Samozřejmě, že spotové ceny, se dalo očekávat, že nemohly zůstat na těch cenách, který se pohybovaly až 1 000 EUR za megawatthodinu, ale na druhé straně nikdo nemůže teďka spolehlivě říci, kam až tyhle ceny spadnou, takže je to trošku riziko a může se na tom vydělat, ale může se na tom i dost prodělat.


Vendula POKORNÁ, moderátorka

Komentář Otty Daňka, místopředsedy Asociace exportérů České republiky. Moc díky za váš čas.


Otto Daněk, místopředseda, Asociace exportérů ČR

Děkuji za pozvání a příjemný večer vám i posluchačům.


22. 1. 2023; zakazka.cz

Pražský veletrh Gaudeamus se bude konat příští týden opět pod záštitou rektora ČVUT

XV. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Praha 2023 se uskuteční ve dnech 24. až 26. 1. 2023 na výstavišti PVA Expo Praha v hale č. 4.

České vysoké učení technické v Praze, jehož rektor doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc. je jedním z těch, kdo převzali nad veletrhem záštitu , najdete na stanovišti č. 54. V expozici ČVUT v Praze se budou na návštěvníky těšit zástupci všech osmi fakult (Fakulty stavební, strojní, elektrotechnické, jaderné a fyzikálně inženýrské, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a Masarykova ústavu vyšších studií. Samozřejmě nebudou chybět exponáty, které si již tradičně pro Gaudeamus ČVUT připravilo.

Oblíbeným "maskotem" ČVUT je robot Ludvík. Měří 140 cm a je ojedinělý tím, že byl postaven z kostek LEGO, jichž bylo na jeho výrobu použito 30 000 kusů. Váží 32 kilogramů a vznikl na Fakultě elektrotechnické. Ludvík bude objíždět expozici ČVUT a naprogramovanými větami do ní zvát kolemjdoucí návštěvníky.

Fakulta strojní představí rakety, které si budou moci zájemci volně skládat a rozkládat, či virtuální model jaderného reaktoru – studentský projekt Cenelín. Fakulta elektrotechnická dodá kromě Ludvíka též pozornost poutající Van de Graaffův generátor či autonomní formuli. K vidění bude motorka studentského závodního týmu CTU Lions z Fakulty dopravní, vodohospodářský model části slalomářské závodní trati z LOH Tokio 2021, jehož autorem je Fakulta stavební, či haptický model výjimečné budovy, v níž sídlí Fakulta architektury ČVUT. Chybět nebudou ukázky základní monitorace a ošetřovatelské péče high-tech simulátoru kojence z Fakulty biomedicínského inženýrství. Pokud se hezky usmějete do kamery, vydá vám umělá inteligence bonbonkovače z Fakulty informačních technologií sladkou odměnu. A Rektorát ČVUT opět potěší středoškoláky vyhledávanou možností "tetování" motivů spojených s univerzitou na obličej.

Nejvýznamnějším doprovodným programem veletrhu jsou přednášky vystavujících škol; probíhat budou každý den v přednáškovém sále v hale 4. Dotazy všech zájemců o studium na ČVUT, ať už z řad samotných středoškoláků či jejich středoškolských pedagogů, zodpoví zástupci jednotlivých součástí ČVUT přímo v expozici, která se rozkládá na ploše 140 metrů čtverečních; připraveny však budou právě také přednášky jednotlivých fakult. Dotazy pedagogů pak zodpoví při prezentaci ČVUT prorektor Ing. Radek Holý, Ph.D.

Na XV. ročníku veletrhu se opět uskuteční i Soutěž o nejlepší expozici, v níž ČVUT na posledním veletrhu v Brně získalo stříbrnou příčku.

Reklama

Pořadatelé veletrhu zveřejnili v polovině ledna 2023 výsledky testu studijních typů, které vyšly takto: 30 % humanitní typ, 21 % umělecký typ, 21 % ekonomický typ, 20 % přírodovědný typ – a pouhých 8 % technický typ. Přesto na ČVUT v Praze, jež je dlouhodobě hodnoceno jako nejlepší technická univerzita v ČR, studuje téměř 19 000 studentů. Úspěšnost absolventů na trhu práce je pak 99 %. A to, že má ČVUT středoškolským studentům do budoucna co nabídnout, uvidí zájemci i na pražském Gaudeamu příští týden.

Pro veřejnost bude veletrh otevřen v úterý a středu 24. a 25. 1. od 8 do 16 hodin a ve čtvrtek 26. 1. od 8 do 15 hodin.

Zdroj zprávy: ČVUT Praha


20. 1. 2023; 5plus2

Klání o syntetický zvuk

KRÁTCE

PRAHA Soutěž Českého vysokého učení technického (ČVUT) o nejlepší syntetizovanou hudební skladbu a zvuk elektromobilu vyhrál Tomáš Chaloupecký, student magisterského oboru kybernetika a robotika. Chaloupecký naprogramoval skladbu Typewriter (česky Psací stroj) od amerického skladatele Leroye Andersona. Sedmý ročník soutěž Synth Challenge pořádala Fakulta elektrotechnická ČVUT v roce 2022. K programování použil prostředí MATLAB. Podařilo se mu zvolit nástroje, které syntetizoval. "Pro techničtější zvuky, jako úhoz psacího stroje, jsem nastudoval, jak zhruba vypadají spektra existujících nahrávek a zvuků, a ty jsem se snažil napodobit," uvedl Chaloupecký. Druhé místo obsadil student elektroniky Josef Hůla, kterému se podařila syntéza zvuku elektromobilu.


20. 1. 2023; Lidové noviny

Tchaj-wan by rád v Česku vyvíjel čipy

PRAHA Už během covidu se projevila extrémní závislost světa na počítačových čipech. Problém gradoval kvůli válce na Ukrajině a zpřetrhání dodavatelských řetězců. Klíčová komodita, jež je dnes součástí řady výrobků kolem nás, je stále nedostatkovým zbožím. Výrobci se ale výpadky snaží dohnat.

Tchaj-wan, který je klíčovým světovým producentem čipů, nyní podle dvou zdrojů LN blízkých vládě Petra Fialy zvažuje strategickou investici do českého výzkumu. Tchajwanci jsou podle těchto informací ochotni podpořit výzkum čipů u nás 800 miliony korun (32 milionů dolarů).

Partnery projektu by se mohly stát ČVUT či brněnská technika VUT. "Záměr, na který se ptáte, skutečně existuje. Nyní probíhají konzultace. Je to na docela dobré cestě. V tuto chvíli ale nemohu říci nic bližšího," uvedl pro LN Miloš Vystrčil (ODS), předseda Senátu, který s delegací zástupců českého byznysu a vědeckých institucí před třemi roky ostrovní stát navštívil.


Pokračování na straně 3


Ostrovní čipy z Česka


Dokončení ze strany 1


Na Tchaj-wanu sídlí společnost TSMC, jež je největším producentem čipů na světě. Vlivný bruselský web Politico.eu před týdnem uveřejnil zprávu, že firma chystá obří investici do stavby továrny na výrobu svých čipů v Drážďanech. Šlo by o vůbec první výrobu, kterou by společnost přesunula z Asie do Evropy. A právě s tím má podle informací LN souviset ochota Tchajwanců podpořit výzkum v Česku.

Než se totiž čip pustí do sériové výroby, je ho nutné nejprve navrhnout. A právě v tom jsou Češi dobří.


Česká cesta


Představitelé ČVUT podobně jako šéf Senátu Miloš Vystrčil ale nechtějí prozrazovat detaily možné spolupráce s Tchaj-wanem.

V září prorektor ČVUT Radek Holý podepsal s prezidentem tchajpejské univerzity National Taiwan University of Science and Technology Ching-Jong Liao memorandum o spolupráci zaměřené na společné příležitosti a rozvoj v oblasti vědy a výzkumu. Holý byl součástí Vystrčilovy doprovodné delegace.

"Spolupráce se připravuje. Vše je v zárodku. Nedá se nyní hovořit o konkrétních věcech," řekla LN Lucie Orgoníková, kancléřka ČVUT.

Vládní představitel pod podmínkou anonymity potvrdil, že ČVUT s brněnským VUT mají největší šanci téměř miliardu od Tchajwanců získat. Nyní se řeší, jak přesně by se vědecké instituce a firmy na poli vývoje čipů do projektu měly zapojit. Na české straně se ale ve vztahu k Tchaj-wanu pohybuje několik subjektů a chybí jasnější koordinace. I to podle insiderů může ovlivnit finální rozhodnutí. "Samozřejmě že Tchaj-wan vidí stejně jako my, že pokud budou stavět fabriku 1,5 hodiny jízdy od Prahy, tak je jasné, že by dávalo smysl, aby tady měli část výzkumu. Problém je, že si na to dělá nárok více lidí a chtějí se chlubit. Češi navíc nejsou ti, kdo řeknou, kam by se měly dát peníze. To si musí říci Tchajwanci," řekl LN důvěryhodný zdroj z diplomacie.


Kde se hraje o milimetry


Tchaj-wan, jenž se snaží o mezinárodní uznání své nezávislosti na Číně, neprojevil zájem o spolupráci s Prahou poprvé. "Když jsem byl na Tchaj-wanu, od partnerů zaznělo, i během jejich návštěvy v České republice, že mají vůli ke spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a inovací polovodičů a čipů. Chtěli ji posílit," řekl LN Vystrčil.

Ostrovní demokracie, která je trnem v oku Číně, vyslala na návštěvu do Česka několik rektorů. Bavili se o možnosti výzkumných projektů na brněnské technice. Příhodné podmínky nabízí i ta pražská. "Na ČVUT se zabýváme návrhem čipů. Máme malé design centrum a doktorandy, kteří jsou napojeni i na výzkum ve firmách. Nedávno jsme také na katedře mikroelektroniky spustili nanolaboratoř, v níž jsme schopni vyrábět experimentální struktury pro čipy. Umíme zde nanášet velmi tenké vrstvy různých materiálů, litografii s přímým zápisem a pokročilé leptání," řekl LN Jiří Jakovenko, proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Jde přitom o skutečně miniaturní rozměry. "Kdybyste si rozkrojil vlas, jeho průměr má asi 50 mikrometrů. Rozměry struktur tranzistoru v nejmodernějších procesech jsou tři nanometry. Je tedy desettisíckrát menší. Na průřez jednoho vlasu jsme dnes schopni integrovat miliony tranzistorů," přiblížil Jakovenko dimenzi, v níž se vývoj čipů pohybuje.

O tom, že se jedná o strategickou komoditu, už pochybuje málokdo. Pomohly k tomu nedávné krize. "Než byl problém s globálním nedostatkem čipů, kdy vázla výroba škodovek, málokdo z veřejnosti věděl, že v autech vůbec nějaké čipy jsou. A že se u nás dělá jejich design. Kvůli covidu a válce na Ukrajině se toto povědomí trochu mění," dodal Jakovenko. Vedle toho, že tchajwanské firmy řeší diverzifikaci výroby kvůli globálním krizím, pro ostrovní stát jde o citlivé politické téma. Snaží se získat větší podporu evropských zemí v přitvrzení politiky vůči Číně. Web Politico. eu v této souvislosti zmiňuje i slova šéfa výrobce čipů TSMC C. C. Weie, který uvedl směrem k investici do výroby v Evropě, že bude záležet "na poptávce zákazníků a míře vládní podpory".

Není tím přitom podle webu myšleno jen vytvoření výhodných podmínek pro uskutečnění investice, ale také možnost politického spojenectví. Rovněž připomíná, že například USA obchodní spolupráci s Tchaj-wanem doprovodily i dodávkou zbraní. Japonci zase v bezpečnostní politice berou do úvahy i možnost konfliktu v oblasti Jihočínského moře.


Byznys i politika


Česko je v politice vůči Tchaj-wanu opatrné. Na jednu stranu se nyní chystá zemi po Vystrčilovi navštívit předsedkyně sněmovny Markéta Adamová Pekarová (TOP 09), na druhou stranu "z osobních důvodů" zrušil cestu do Tchaj-peje náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS), jak upozornily LN.

Dlouhodobým podporovatelem Číny byl posledních deset let prezident Miloš Zeman. Počátkem ledna telefonoval s čínským prezidentem. Následně jeho mluvčí uvedl, že prezident podpořil "pozici českých firem na čínském trhu, požádal například o podporu společnosti Home Credit" ze skupiny PPF.


Pokud budou stavět fabriku 1,5 hodiny jízdy od Prahy, tak je jasné, že by dávalo smysl, aby tady měli část výzkumu


20. 1. 2023; lidovky.cz

Tchaj-wan by rád v Česku vyvíjel čipy. Nejde jen o byznys, ostrovní stát cílí na politickou podporu

Už během covidu se projevila extrémní závislost světa na počítačových čipech. Problém gradoval kvůli válce na Ukrajině a zpřetrhání dodavatelských řetězců. Klíčová komodita, jež je dnes součástí řady výrobků kolem nás, je stále nedostatkovým zbožím. Výrobci se ale výpadky snaží dohnat.

Tchaj-wan, který je klíčovým světovým producentem čipů, nyní podle dvou zdrojů Lidovky.cz blízkých vládě Petra Fialy zvažuje strategickou investici do českého výzkumu. Tchajwanci jsou podle těchto informací ochotni podpořit výzkum čipů u nás 800 miliony korun (32 milionů dolarů).


Partnery projektu by se mohly stát ČVUT či brněnská technika VÚT. "Záměr, na který se ptáte, skutečně existuje. Nyní probíhají konzultace. Je to na docela dobré cestě. V tuto chvíli ale nemohu říci nic bližšího," uvedl pro Lidovky.cz Miloš Vystrčil (ODS), předseda Senátu, který s delegací zástupců českého byznysu a vědeckých institucí před třemi roky ostrovní stát navštívil.


Na Tchaj-wanu sídlí společnost TSMC, jež je největším producentem čipů na světě. Vlivný bruselský web Politico.eu před týdnem uveřejnil zprávu, že firma chystá obří investici do stavby továrny na výrobu svých čipů v Drážďanech. Šlo by o vůbec první výrobu, kterou by společnost přesunula z Asie do Evropy. A právě s tím má podle informací Lidovky.cz souviset ochota Tchajwanců podpořit výzkum v Česku.


Než se totiž čip pustí do sériové výroby, je ho nutné nejprve navrhnout. A právě v tom jsou Češi dobří.Česká cesta


Představitelé ČVUT podobně jako šéf Senátu Miloš Vystrčil ale nechtějí prozrazovat detaily možné spolupráce s Tchaj-wanem.


V září prorektor ČVUT Radek Holý podepsal s prezidentem tchajpejské univerzity National Taiwan University of Science and Technology Ching-Jong Liao memorandum o spolupráci zaměřené na společné příležitosti a rozvoj v oblasti vědy a výzkumu. Holý byl součástí Vystrčilovy doprovodné delegace.


"Spolupráce se připravuje. Vše je v zárodku. Nedá se nyní hovořit o konkrétních věcech," pronesla kancléřka ČVUT Lucie Orgoníková.


Vládní představitel pod podmínkou anonymity potvrdil, že ČVUT s brněnským VUT mají největší šanci téměř miliardu od Tchajwanců získat. Nyní se řeší, jak přesně by se vědecké instituce a firmy na poli vývoje čipů do projektu měly zapojit. Na české straně se ale ve vztahu k Tchaj-wanu pohybuje několik subjektů a chybí jasnější koordinace. I to podle insiderů může ovlivnit finální rozhodnutí.


"Samozřejmě že Tchaj-wan vidí stejně jako my, že pokud budou stavět fabriku 1,5 hodiny jízdy od Prahy, tak je jasné, že by dávalo smysl, aby tady měli část výzkumu. Problém je, že si na to dělá nárok více lidí a chtějí se chlubit. Češi navíc nejsou ti, kdo řeknou, kam by se měly dát peníze. To si musí říci Tchajwanci," řekl pro Lidovky.cz důvěryhodný zdroj z diplomacie.Kde se hraje o milimetry


Tchaj-wan, jenž se snaží o mezinárodní uznání své nezávislosti na Číně, neprojevil zájem o spolupráci s Prahou poprvé. "Když jsem byl na Tchaj-wanu, od partnerů zaznělo, i během jejich návštěvy v České republice, že mají vůli ke spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a inovací polovodičů a čipů. Chtěli ji posílit," řekl Vystrčil.


Ostrovní demokracie, která je trnem v oku Číně, vyslala na návštěvu do Česka několik rektorů. Bavili se o možnosti výzkumných projektů na brněnské technice. Příhodné podmínky nabízí i ČVUT. "Na ČVUT se zabýváme návrhem čipů. Máme malé design centrum a doktorandy, kteří jsou napojeni i na výzkum ve firmách. Nedávno jsme také na katedře mikroelektroniky spustili nanolaboratoř, v níž jsme schopni vyrábět experimentální struktury pro čipy. Umíme zde nanášet velmi tenké vrstvy různých materiálů, litografii s přímým zápisem a pokročilé leptání," řekl Jiří Jakovenko, proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.


Jde přitom o skutečně miniaturní rozměry. "Kdybyste si rozkrojil vlas, jeho průměr má asi 50 mikrometrů. Rozměry struktur tranzistoru v nejmodernějších procesech jsou tři nanometry. Je tedy desettisíckrát menší. Na průřez jednoho vlasu jsme dnes schopni integrovat miliony tranzistorů," přiblížil Jakovenko dimenzi, v níž se vývoj čipů pohybuje.


O tom, že se jedná o strategickou komoditu, už pochybuje málokdo. Pomohly k tomu nedávné krize. "Než byl problém s globálním nedostatkem čipů, kdy vázla výroba škodovek, málokdo z veřejnosti věděl, že v autech vůbec nějaké čipy jsou. A že se u nás dělá jejich design. Kvůli covidu a válce na Ukrajině se toto povědomí trochu mění," dodal Jakovenko.


Vedle toho, že tchajwanské firmy řeší diverzifikaci výroby kvůli globálním krizím, pro ostrovní stát jde o citlivé politické téma. Snaží se získat větší podporu evropských zemí v přitvrzení politiky vůči Číně. Web Politico.eu v této souvislosti zmiňuje i slova C.C. Weie, šéfa výrobce čipů TSMC, který uvedl směrem k investici do výroby v Evropě, že bude záležet "na poptávce zákazníků a míře vládní podpory".


Není tím přitom podle webu myšleno jen vytvoření výhodných podmínek pro uskutečnění investice, ale také možnost politického spojenectví. Rovněž připomíná, že například USA obchodní spolupráci s Tchaj-wanem doprovodily i dodávkou zbraní. Japonci zase v bezpečnostní politice berou do úvahy i možnost konfliktu v oblasti Jihočínského moře.Byznys i politika


Česko je v politice vůči Tchaj-wanu opatrné. Na jednu stranu se nyní chystá zemi po Vystrčilovi navštívit předsedkyně sněmovny Markéta Adamová Pekarová (TOP 09), na druhou stranu "z osobních důvodů" zrušil cestu do Tchaj-peje náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS), jak upozornily Lidovky.cz.


Dlouhodobým podporovatelem Číny byl posledních deset let prezident Miloš Zeman. Počátkem ledna telefonoval s čínským prezidentem. Následně jeho mluvčí uvedl, že prezident podpořil "pozici českých firem na čínském trhu, požádal například o podporu společnosti Home Credit" ze skupiny PPF.


Profimedia.cz


FotoGallery:

Futuristické sídlo TSMC. Nyní cílí thaj-wanská společnost na český trh.

Profimedia.cz


Futuristické sídlo TSMC. Nyní cílí thaj-wanská společnost na český trh.

Profimedia.cz


Stavba továrny TSMC v USA. Nyní cílí thaj-wanská společnost na český trh.

Profimedia.cz


Zástupci společnosti TSMC při otevírání továrny v USA. Nyní cílí thaj-wanská společnost na český trh.

Profimedia.cz


20. 1. 2023; cvut.cz

Přijď se podívat na naše exponáty na pražském Gaudeamu

XV. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Praha 2023 se uskuteční ve dnech

24. až 26. 1. 2023 na výstavišti PVA Expo Praha v hale č. 4. České vysoké učení technické v Praze, jehož rektor doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc. je jedním z těch, kdo převzali nad veletrhem záštitu, najdete na stanovišti č. 54.

V expozici ČVUT v Praze se budou na návštěvníky těšit zástupci všech osmi fakult (Fakulty stavební, strojní, elektrotechnické, jaderné a fyzikálně inženýrské, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a Masarykova ústavu vyšších studií. Samozřejmě nebudou chybět exponáty, které si již tradičně pro Gaudeamus ČVUT připravilo.

Oblíbeným "maskotem" ČVUT je robot Ludvík. Měří 140 cm a je ojedinělý tím, že byl postaven z kostek LEGO, jichž bylo na jeho výrobu použito 30 000 kusů. Váží 32 kilogramů a vznikl na Fakultě elektrotechnické. Ludvík bude objíždět expozici ČVUT a naprogramovanými větami do ní zvát kolemjdoucí návštěvníky.

Fakulta strojní představí rakety, které si budou moci zájemci volně skládat a rozkládat, či virtuální model jaderného reaktoru – studentský projekt Cenelín. Fakulta elektrotechnická dodá kromě Ludvíka též pozornost poutající Van de Graaffův generátor či autonomní formuli. K vidění bude motorka studentského závodního týmu CTU Lions z Fakulty dopravní, vodohospodářský model části slalomářské závodní trati z LOH Tokio 2021, jehož autorem je Fakulta stavební, či haptický model výjimečné budovy, v níž sídlí Fakulta architektury ČVUT. Chybět nebudou ukázky základní monitorace a ošetřovatelské péče high-tech simulátoru kojence z Fakulty biomedicínského inženýrství. Pokud se hezky usmějete do kamery, vydá vám umělá inteligence bonbonkovače z Fakulty informačních technologií sladkou odměnu. A Rektorát ČVUT opět potěší středoškoláky vyhledávanou možností "tetování" motivů spojených s univerzitou na obličej.

Nejvýznamnějším doprovodným programem veletrhu jsou přednášky vystavujících škol; probíhat budou každý den v přednáškovém sále v hale 4. Dotazy všech zájemců o studium na ČVUT, ať už z řad samotných středoškoláků či jejich středoškolských pedagogů, zodpoví zástupci jednotlivých součástí ČVUT přímo v expozici, která se rozkládá na ploše 140 metrů čtverečních; připraveny však budou právě také přednášky jednotlivých fakult. Dotazy pedagogů pak zodpoví při prezentaci ČVUT prorektor Ing. Radek Holý, Ph.D.

Na XV. ročníku veletrhu se opět uskuteční i Soutěž o nejlepší expozici, v níž ČVUT na posledním veletrhu v Brně získalo stříbrnou příčku.

Pořadatelé veletrhu zveřejnili v polovině ledna 2023 výsledky testu studijních typů, které vyšly takto: 30 % humanitní typ, 21 % umělecký typ, 21 % ekonomický typ, 20 % přírodovědný typ – a pouhých 8 % technický typ. Přesto na ČVUT v Praze, jež je dlouhodobě hodnoceno jako nejlepší technická univerzita v ČR, studuje téměř 19 000 studentů. Úspěšnost absolventů na trhu práce je pak 99 %. A to, že má ČVUT středoškolským studentům do budoucna co nabídnout, uvidí zájemci i na pražském Gaudeamu příští týden.

Pro veřejnost bude veletrh otevřen v úterý a středu 24. a 25. 1. od 8 do 16 hodin a ve čtvrtek 26. 1. od 8 do 15 hodin.


19. 1. 2023; tojesenzace.cz

Akce Staň se na den vědkyní opět nabídne studentkám zajímavé výlety do světů fyziky, chemie i robotiky

Zajímavými výzkumy a pokusy z fyziky, chemie, robotiky či matematiky provede studentky středních škol osmý ročník akce Staň se na den vědkyní.

Program plný přednášek, workshopů a diskusí s vědkyněmi i studentkami se uskuteční 10. února v Praze na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Fakultě elektrotechnické ČVUT. Počet míst je omezený. Studentky, které zajímá věda, se mohou zaregistrovat přes web do 31. ledna. Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který v roce 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Tento den každoročně připadá na 11. února a jeho cílem je připomenout zásadní úlohu žen ve světě vědy a podpořit jejich přístup k vědeckému vzdělání.

V roce 2021 podle údajů Českého statistického úřadu tvořily vědkyně jen 31 procent z celkového počtu lidí působících v tuzemském výzkumu. To nás řadí pod průměr v rámci zemí Evropské unie. V přírodních a technických vědách je pak situace ještě horší. Jak upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda, které je součástí Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v přírodních vědách byl v roce 2020 podíl žen zhruba 25 procent, u technických věd dokonce jen kolem 15 procent.

Za to, že ve výzkumu působí málo žen, může řada faktorů – včetně mnohdy přetrvávajících stereotypů a pomyslného dělení oborů na "mužské" a "ženské". A právě bořit tyto předsudky a dodat středoškolačkám odvahu i chuť zvolit si studium přírodovědných a technických oborů patří mezi hlavní cíle akce Staň se na den vědkyní.

Bohatší program i nová témata

Podle doktorky Jaroslavy Óbertové, vědkyně a hlavní organizátorky akce, se letošní program oproti loňsku opět rozšíří. Vědkyně, která se na FJFI ČVUT věnuje teoretické fyzice, upozornila, že středoškolačky mají na výběr 13 cvičení, meziročně o čtyři více.

"Tento rok se do akce zapojila katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Nabízí hned tři cvičení na různá témata z dozimetrie a také jednu dopolední přednášku od doktorky Thinové. Další nové cvičení je na téma kosmického záření," popsala Óbertová. Organizační tým se podle ní snaží program každý rok trochu obměnit a přinést nová témata. Óbertová připomněla, že loni započatá spolupráce s FEL ČVUT například obohatila akci o robotiku a programování. "Myslím, že i díky tomu se nám na předchozí ročník podařilo přilákat rekordní počet studentek," konstatovala Óbertová. Na akci se loni zaregistrovalo 80 středoškolaček, byť na samotný program jich nakonec přijelo o něco méně. "Z jejich ohlasů je zřejmé, že tento typ akce zaměřený na děvčata a techniku má smysl," zdůraznila vědkyně.

Studentky nahlédnou do světů částicové fyziky i energetiky

Dopoledne bude patřit trojici přednášek o částicové fyzice, energetice a dozimetrii. Účastnice si je poslechnou v budově FJFI ČVUT v pražské ulici Břehová.

"Chcete-li si popovídat o původu a účincích ionizujícího záření, jeho kladných i záporných stránkách, kde se se zářením tohoto druhu setkáváme a jak umíme jeho účinky využít v náš prospěch a na druhou stranu se před ním dostatečně chránit, přijďte," uvedla ke svému příspěvku doktorka Lenka Thinová z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT. Thinová vedle výuky spolupracuje na projektech souvisejících se životním prostředím. "Moje práce je kombinací měření v terénu a zpracování dat. Řešení různých problémů vás nutně chytne za srdce, zvláště měříte-li v zajímavých oblastech, jako jsou třeba jeskyně, okolí Temelína, Etny na Sicílii a mnohé další," sdělila vědkyně.

O výzvách v plynárenství pak pohovoří Šárka Jablonská, doktorandka z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT. Vědkyně a analytička se zabývá nyní velmi diskutovaným tématem nahrazení zemního plynu vodíkem. Třetí přednášející je Monika Robotková, doktorandka z katedry fyziky FJFI ČVUT. Robotková studuje srážky protonů na urychlovači RHIC v Brookhavenské národní laboratoři v USA.

Příležitost zeptat se i osahat si vědu

Polední čas bude patřit diskusi s vědkyněmi z obou fakult. Vedle Šárky Jablonské se jí zúčastní matematička, profesorka Edita Pelantová, fyzikální chemička doktorka Alena Zavadilová, obě z FJFI ČVUT, a Radka Vozábová, doktorandka katedry fyziky FJFI ČVUT. Poté začnou cvičení pod vedením zkušených vědkyň, doktorandek i studentek nižších ročníků ze zapojených fakult. Tato část se uskuteční na různých akademických pracovištích v rámci Prahy.

Ve vědeckých workshopech si středoškolačky například oťukají základy programování v jazyce Python, budou vyrábět solární lampy a navštíví laboratoř pro testování fotovoltaických systémů na FEL ČVUT. Další cvičení studentkám přiblíží třeba téma programování na kvantovém počítači IBM – Q a Modulo – matematický nástroj, který zjednodušuje počítání s velkými čísly.

Do světa robotů pak středoškolačky zavede cvičení doktorandky Jindřišky Deckerové z katedry počítačů a Centra umělé inteligence FEL ČVUT. "Zabývám se plánováním nejkratších cest vedoucích přes více míst. Tento problém se nazývá problém obchodního cestujícího a já se zaměřuji na jeho aplikaci v robotice," popsala Deckerová svůj výzkum. "A právě tuto aplikaci si účastnice můžou vyzkoušet i na cvičení, kde budou plánovat a programovat misi kráčejícímu robotu. Robot bude mít za úkol získat vzorky půdy z planety, na které se může nacházet život," sdělila vědkyně. Všechna cvičení skončí nejpozději kolem 17:00.

Podrobný program a informace o přednášejících najdete na:


19. 1. 2023; cvut.cz

Akce Staň se na den vědkyní opět nabídne studentkám zajímavé výlety do světů fyziky, chemie i robotiky

Zajímavými výzkumy a pokusy z fyziky, chemie, robotiky či matematiky provede studentky středních škol osmý ročník akce Staň se na den vědkyní.

Program plný přednášek, workshopů a diskusí s vědkyněmi i studentkami se uskuteční 10. února v Praze na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Fakultě elektrotechnické ČVUT. Počet míst je omezený. Studentky, které zajímá věda, se mohou zaregistrovat přes web do 31. ledna. Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který v roce 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Tento den každoročně připadá na 11. února a jeho cílem je připomenout zásadní úlohu žen ve světě vědy a podpořit jejich přístup k vědeckému vzdělání.

V roce 2021 podle údajů Českého statistického úřadu tvořily vědkyně jen 31 procent z celkového počtu lidí působících v tuzemském výzkumu. To nás řadí pod průměr v rámci zemí Evropské unie. V přírodních a technických vědách je pak situace ještě horší. Jak upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda, které je součástí Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v přírodních vědách byl v roce 2020 podíl žen zhruba 25 procent, u technických věd dokonce jen kolem 15 procent.

Za to, že ve výzkumu působí málo žen, může řada faktorů – včetně mnohdy přetrvávajících stereotypů a pomyslného dělení oborů na "mužské" a "ženské". A právě bořit tyto předsudky a dodat středoškolačkám odvahu i chuť zvolit si studium přírodovědných a technických oborů patří mezi hlavní cíle akce Staň se na den vědkyní.

Bohatší program i nová témata

Podle doktorky Jaroslavy Óbertové, vědkyně a hlavní organizátorky akce, se letošní program oproti loňsku opět rozšíří. Vědkyně, která se na FJFI ČVUT věnuje teoretické fyzice, upozornila, že středoškolačky mají na výběr 13 cvičení, meziročně o čtyři více.

"Tento rok se do akce zapojila katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Nabízí hned tři cvičení na různá témata z dozimetrie a také jednu dopolední přednášku od doktorky Thinové. Další nové cvičení je na téma kosmického záření," popsala Óbertová. Organizační tým se podle ní snaží program každý rok trochu obměnit a přinést nová témata. Óbertová připomněla, že loni započatá spolupráce s FEL ČVUT například obohatila akci o robotiku a programování. "Myslím, že i díky tomu se nám na předchozí ročník podařilo přilákat rekordní počet studentek," konstatovala Óbertová. Na akci se loni zaregistrovalo 80 středoškolaček, byť na samotný program jich nakonec přijelo o něco méně. "Z jejich ohlasů je zřejmé, že tento typ akce zaměřený na děvčata a techniku má smysl," zdůraznila vědkyně.

Studentky nahlédnou do světů částicové fyziky i energetiky

Dopoledne bude patřit trojici přednášek o částicové fyzice, energetice a dozimetrii. Účastnice si je poslechnou v budově FJFI ČVUT v pražské ulici Břehová.

"Chcete-li si popovídat o původu a účincích ionizujícího záření, jeho kladných i záporných stránkách, kde se se zářením tohoto druhu setkáváme a jak umíme jeho účinky využít v náš prospěch a na druhou stranu se před ním dostatečně chránit, přijďte," uvedla ke svému příspěvku doktorka Lenka Thinová z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT. Thinová vedle výuky spolupracuje na projektech souvisejících se životním prostředím. "Moje práce je kombinací měření v terénu a zpracování dat. Řešení různých problémů vás nutně chytne za srdce, zvláště měříte-li v zajímavých oblastech, jako jsou třeba jeskyně, okolí Temelína, Etny na Sicílii a mnohé další," sdělila vědkyně.

O výzvách v plynárenství pak pohovoří Šárka Jablonská, doktorandka z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT. Vědkyně a analytička se zabývá nyní velmi diskutovaným tématem nahrazení zemního plynu vodíkem. Třetí přednášející je Monika Robotková, doktorandka z katedry fyziky FJFI ČVUT. Robotková studuje srážky protonů na urychlovači RHIC v Brookhavenské národní laboratoři v USA.

Příležitost zeptat se i osahat si vědu

Polední čas bude patřit diskusi s vědkyněmi z obou fakult. Vedle Šárky Jablonské se jí zúčastní matematička, profesorka Edita Pelantová, fyzikální chemička doktorka Alena Zavadilová, obě z FJFI ČVUT, a Radka Vozábová, doktorandka katedry fyziky FJFI ČVUT. Poté začnou cvičení pod vedením zkušených vědkyň, doktorandek i studentek nižších ročníků ze zapojených fakult. Tato část se uskuteční na různých akademických pracovištích v rámci Prahy.

Ve vědeckých workshopech si středoškolačky například oťukají základy programování v jazyce Python, budou vyrábět solární lampy a navštíví laboratoř pro testování fotovoltaických systémů na FEL ČVUT. Další cvičení studentkám přiblíží třeba téma programování na kvantovém počítači IBM – Q a Modulo – matematický nástroj, který zjednodušuje počítání s velkými čísly.

Do světa robotů pak středoškolačky zavede cvičení doktorandky Jindřišky Deckerové z katedry počítačů a Centra umělé inteligence FEL ČVUT. "Zabývám se plánováním nejkratších cest vedoucích přes více míst. Tento problém se nazývá problém obchodního cestujícího a já se zaměřuji na jeho aplikaci v robotice," popsala Deckerová svůj výzkum. "A právě tuto aplikaci si účastnice můžou vyzkoušet i na cvičení, kde budou plánovat a programovat misi kráčejícímu robotu. Robot bude mít za úkol získat vzorky půdy z planety, na které se může nacházet život," sdělila vědkyně. Všechna cvičení skončí nejpozději kolem 17:00.

Podrobný program a informace o přednášejících najdete na:


19. 1. 2023; technickytydenik.cz

Akce Staň se na den vědkyní opět nabídne studentkám zajímavé výlety do světů fyziky, chemie i robotiky

Zajímavými výzkumy a pokusy z fyziky, chemie, robotiky či matematiky provede studentky středních škol osmý ročník akce Staň se na den vědkyní.

Program plný přednášek, workshopů a diskusí s vědkyněmi i studentkami se uskuteční 10. února v Praze na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Fakultě elektrotechnické ČVUT. Počet míst je omezený. Studentky, které zajímá věda, se mohou zaregistrovat přes web do 31. ledna. Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který v roce 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Tento den každoročně připadá na 11. února a jeho cílem je připomenout zásadní úlohu žen ve světě vědy a podpořit jejich přístup k vědeckému vzdělání.

V roce 2021 podle údajů Českého statistického úřadu tvořily vědkyně jen 31 procent z celkového počtu lidí působících v tuzemském výzkumu. To nás řadí pod průměr v rámci zemí Evropské unie. V přírodních a technických vědách je pak situace ještě horší. Jak upozorňuje Národní kontaktní centrum - gender a věda, které je součástí Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v přírodních vědách byl v roce 2020 podíl žen zhruba 25 procent, u technických věd dokonce jen kolem 15 procent.

Za to, že ve výzkumu působí málo žen, může řada faktorů - včetně mnohdy přetrvávajících stereotypů a pomyslného dělení oborů na "mužské"a "ženské". A právě bořit tyto předsudky a dodat středoškolačkám odvahu i chuť zvolit si studium přírodovědných a technických oborů patří mezi hlavní cíle akce Staň se na den vědkyní.

Bohatší program i nová témata

Podle doktorky Jaroslavy Óbertové, vědkyně a hlavní organizátorky akce, se letošní program oproti loňsku opět rozšíří. Vědkyně, která se na FJFI ČVUT věnuje teoretické fyzice, upozornila, že středoškolačky mají na výběr 13 cvičení, meziročně o čtyři více.

"Tento rok se do akce zapojila katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Nabízí hned tři cvičení na různá témata z dozimetrie a také jednu dopolední přednášku od doktorky Thinové. Další nové cvičení je na téma kosmického záření,"popsala Óbertová. Organizační tým se podle ní snaží program každý rok trochu obměnit a přinést nová témata. Óbertová připomněla, že loni započatá spolupráce s FEL ČVUT například obohatila akci o robotiku a programování. "Myslím, že i díky tomu se nám na předchozí ročník podařilo přilákat rekordní počet studentek," konstatovala Óbertová. Na akci se loni zaregistrovalo 80 středoškolaček, byť na samotný program jich nakonec přijelo o něco méně. "Z jejich ohlasů je zřejmé, že tento typ akce zaměřený na děvčata a techniku má smysl,"zdůraznila vědkyně.

Studentky nahlédnou do světů částicové fyziky i energetiky

Dopoledne bude patřit trojici přednášek o částicové fyzice, energetice a dozimetrii. Účastnice si je poslechnou v budově FJFI ČVUT v pražské ulici Břehová.

"Chcete-li si popovídat o původu a účincích ionizujícího záření, jeho kladných i záporných stránkách, kde se se zářením tohoto druhu setkáváme a jak umíme jeho účinky využít v náš prospěch a na druhou stranu se před ním dostatečně chránit, přijďte,"

uvedla ke svému příspěvku doktorka Lenka Thinová z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT. Thinová vedle výuky spolupracuje na projektech souvisejících se životním prostředím. "Moje práce je kombinací měření v terénu a zpracování dat. Řešení různých problémů vás nutně chytne za srdce, zvláště měříte-li v zajímavých oblastech, jako jsou třeba jeskyně, okolí Temelína, Etny na Sicílii a mnohé další,"sdělila vědkyně.

O výzvách v plynárenství pak pohovoří Šárka Jablonská, doktorandka z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT. Vědkyně a analytička se zabývá nyní velmi diskutovaným tématem nahrazení zemního plynu vodíkem. Třetí přednášející je Monika Robotková, doktorandka z katedry fyziky FJFI ČVUT. Robotková studuje srážky protonů na urychlovači RHIC v Brookhavenské národní laboratoři v USA.

Příležitost zeptat se i osahat si vědu

Polední čas bude patřit diskusi s vědkyněmi z obou fakult. Vedle Šárky Jablonské se jí zúčastní matematička, profesorka Edita Pelantová, fyzikální chemička doktorka Alena Zavadilová, obě z FJFI ČVUT, a Radka Vozábová, doktorandka katedry fyziky FJFI ČVUT. Poté začnou cvičení pod vedením zkušených vědkyň, doktorandek i studentek nižších ročníků ze zapojených fakult. Tato část se uskuteční na různých akademických pracovištích v rámci Prahy.

Ve vědeckých workshopech si středoškolačky například oťukají základy programování v jazyce Python, budou vyrábět solární lampy a navštíví laboratoř pro testování fotovoltaických systémů na FEL ČVUT. Další cvičení studentkám přiblíží třeba téma programování na kvantovém počítači IBM - Q a Modulo - matematický nástroj, který zjednodušuje počítání s velkými čísly.

Do světa robotů pak středoškolačky zavede cvičení doktorandky Jindřišky Deckerové z katedry počítačů a Centra umělé inteligence FEL ČVUT. "Zabývám se plánováním nejkratších cest vedoucích přes více míst. Tento problém se nazývá problém obchodního cestujícího a já se zaměřuji na jeho aplikaci v robotice,"popsala Deckerová svůj výzkum. "A právě tuto aplikaci si účastnice můžou vyzkoušet i na cvičení, kde budou plánovat a programovat misi kráčejícímu robotu. Robot bude mít za úkol získat vzorky půdy z planety, na které se může nacházet život," sdělila vědkyně. Všechna cvičení skončí nejpozději kolem 17:00.


19. 1. 2023; prazskypatriot.cz

Staň se na den vědkyní. Akce nabídne studentkám výlety do světů fyziky, chemie i robotiky

Zajímavými výzkumy a pokusy z fyziky, chemie, robotiky či matematiky provede studentky středních škol osmý ročník akce Staň se na den vědkyní. Program plný přednášek, workshopů a diskusí s vědkyněmi i studentkami se uskuteční 10. února v Praze na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Počet míst je omezený. Studentky, které zajímá věda, se mohou zaregistrovat přes web do 31. ledna. Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který v roce 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Tento den každoročně připadá na 11. února a jeho cílem je připomenout zásadní úlohu žen ve světě vědy a podpořit jejich přístup k vědeckému vzdělání.


V roce 2021 podle údajů Českého statistického úřadu tvořily vědkyně jen 31 procent z celkového počtu lidí působících v tuzemském výzkumu. To nás řadí pod průměr v rámci zemí Evropské unie. V přírodních a technických vědách je pak situace ještě horší. Jak upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda, které je součástí Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v přírodních vědách byl v roce 2020 podíl žen zhruba 25 procent, u technických věd dokonce jen kolem 15 procent.


Bohatší program i nová témata

Podle doktorky Jaroslavy Óbertové, vědkyně a hlavní organizátorky akce, se letošní program oproti loňsku opět rozšíří. Vědkyně, která se na FJFI ČVUT věnuje teoretické fyzice, upozornila, že středoškolačky mají na výběr 13 cvičení, meziročně o čtyři více.


"Tento rok se do akce zapojila katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Nabízí hned tři cvičení na různá témata z dozimetrie a také jednu dopolední přednášku od doktorky Thinové. Další nové cvičení je na téma kosmického záření," popsala Óbertová. Organizační tým se podle ní snaží program každý rok trochu obměnit a přinést nová témata. Óbertová připomněla, že loni započatá spolupráce s FEL ČVUT například obohatila akci o robotiku a programování.


"Myslím, že i díky tomu se nám na předchozí ročník podařilo přilákat rekordní počet studentek," konstatovala Óbertová. Na akci se loni zaregistrovalo 80 středoškolaček, byť na samotný program jich nakonec přijelo o něco méně. "Z jejich ohlasů je zřejmé, že tento typ akce zaměřený na děvčata a techniku má smysl," zdůraznila vědkyně.


Studentky nahlédnou do světů částicové fyziky i energetiky

Dopoledne bude patřit trojici přednášek o částicové fyzice, energetice a dozimetrii. Účastnice si je poslechnou v budově FJFI ČVUT v pražské ulici Břehová.


"Chcete-li si popovídat o původu a účincích ionizujícího záření, jeho kladných i záporných stránkách, kde se se zářením tohoto druhu setkáváme a jak umíme jeho účinky využít v náš prospěch a na druhou stranu se před ním dostatečně chránit, přijďte," uvedla ke svému příspěvku doktorka Lenka Thinová z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT. Thinová vedle výuky spolupracuje na projektech souvisejících se životním prostředím. "Moje práce je kombinací měření v terénu a zpracování dat. Řešení různých problémů vás nutně chytne za srdce, zvláště měříte-li v zajímavých oblastech, jako jsou třeba jeskyně, okolí Temelína, Etny na Sicílii a mnohé další," sdělila vědkyně.


O výzvách v plynárenství pak pohovoří Šárka Jablonská, doktorandka z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT. Vědkyně a analytička se zabývá nyní velmi diskutovaným tématem nahrazení zemního plynu vodíkem. Třetí přednášející je Monika Robotková, doktorandka z katedry fyziky FJFI ČVUT. Robotková studuje srážky protonů na urychlovači RHIC v Brookhavenské národní laboratoři v USA.


Příležitost zeptat se i osahat si vědu

Polední čas bude patřit diskusi s vědkyněmi z obou fakult. Vedle Šárky Jablonské se jí zúčastní matematička, profesorka Edita Pelantová, fyzikální chemička doktorka Alena Zavadilová, obě z FJFI ČVUT, a Radka Vozábová, doktorandka katedry fyziky FJFI ČVUT. Poté začnou cvičení pod vedením zkušených vědkyň, doktorandek i studentek nižších ročníků ze zapojených fakult. Tato část se uskuteční na různých akademických pracovištích v rámci Prahy.


Ve vědeckých workshopech si středoškolačky například oťukají základy programování v jazyce Python, budou vyrábět solární lampy a navštíví laboratoř pro testování fotovoltaických systémů na FEL ČVUT. Další cvičení studentkám přiblíží třeba téma programování na kvantovém počítači IBM – Q a Modulo – matematický nástroj, který zjednodušuje počítání s velkými čísly.


Do světa robotů pak středoškolačky zavede cvičení doktorandky Jindřišky Deckerové z katedry počítačů a Centra umělé inteligence FEL ČVUT. "Zabývám se plánováním nejkratších cest vedoucích přes více míst. Tento problém se nazývá problém obchodního cestujícího a já se zaměřuji na jeho aplikaci v robotice," popsala Deckerová svůj výzkum. "A právě tuto aplikaci si účastnice můžou vyzkoušet i na cvičení, kde budou plánovat a programovat misi kráčejícímu robotu. Robot bude mít za úkol získat vzorky půdy z planety, na které se může nacházet život," sdělila vědkyně. Všechna cvičení skončí nejpozději kolem 17 hodiny.


Podrobný program a informace o přednášejících najdete na:


19. 1. 2023; vecerni-praha.cz

Staň se na den vědkyní: Akce ČVUT nabídne studentkám výlety do světů fyziky, chemie i robotiky

Zajímavými výzkumy a pokusy z fyziky, chemie, robotiky či matematiky provede studentky středních škol osmý ročník akce Staň se na den vědkyní.

Program plný přednášek, workshopů a diskusí s vědkyněmi i studentkami se uskuteční 10. února v Praze na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Fakultě elektrotechnické ČVUT. Počet míst je omezený. Studentky, které zajímá věda, se mohou zaregistrovat do 31. ledna. Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který v roce 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Tento den každoročně připadá na 11. února a jeho cílem je připomenout zásadní úlohu žen ve světě vědy a podpořit jejich přístup k vědeckému vzdělání.

V roce 2021 Českého statistického úřadu tvořily vědkyně jen 31 procent z celkového počtu lidí působících v tuzemském výzkumu. To nás řadí pod průměr v rámci zemí Evropské unie. V přírodních a technických vědách je pak situace ještě horší. Jak Národní kontaktní centrum – gender a věda, které je součástí Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v přírodních vědách byl v roce 2020 podíl žen zhruba 25 procent, u technických věd dokonce jen kolem 15 procent.

Za to, že ve výzkumu působí málo žen, může řada faktorů – včetně mnohdy přetrvávajících stereotypů a pomyslného dělení oborů na "mužské" a "ženské". A právě bořit tyto předsudky a dodat středoškolačkám odvahu i chuť zvolit si studium přírodovědných a technických oborů patří mezi hlavní cíle akce Staň se na den vědkyní.

Bohatší program i nová témata

Podle doktorky Jaroslavy Óbertové , vědkyně a hlavní organizátorky akce, se letošní program oproti loňsku opět rozšíří. Vědkyně, která se na FJFI ČVUT věnuje teoretické fyzice, upozornila, že středoškolačky mají na výběr 13 cvičení, meziročně o čtyři více.

" Tento rok se do akce zapojila katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Nabízí hned tři cvičení na různá témata z dozimetrie a také jednu dopolední přednášku od doktorky Thinové. Další nové cvičení je na téma kosmického záření," popsala Óbertová. Organizační tým se podle ní snaží program každý rok trochu obměnit a přinést nová témata. Óbertová připomněla, že loni započatá spolupráce s FEL ČVUT například obohatila akci o robotiku a programování. " Myslím, že i díky tomu se nám na předchozí ročník podařilo přilákat rekordní počet studentek, " konstatovala Óbertová. Na akci se loni zaregistrovalo 80 středoškolaček, byť na samotný program jich nakonec přijelo o něco méně. " Z jejich ohlasů je zřejmé, že tento typ akce zaměřený na děvčata a techniku má smysl," zdůraznila vědkyně.

Studentky nahlédnou do světů částicové fyziky i energetiky

Dopoledne bude patřit trojici přednášek o částicové fyzice, energetice a dozimetrii. Účastnice si je poslechnou v budově FJFI ČVUT v pražské ulici Břehová.

" Chcete-li si popovídat o původu a účincích ionizujícího záření, jeho kladných i záporných stránkách, kde se se zářením tohoto druhu setkáváme a jak umíme jeho účinky využít v náš prospěch a na druhou stranu se před ním dostatečně chránit, přijďte," uvedla ke svému příspěvku doktorka Lenka Thinová z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT. Thinová vedle výuky spolupracuje na projektech souvisejících se životním prostředím. " Moje práce je kombinací měření v terénu a zpracování dat. Řešení různých problémů vás nutně chytne za srdce, zvláště měříte-li v zajímavých oblastech, jako jsou třeba jeskyně, okolí Temelína, Etny na Sicílii a mnohé další," sdělila vědkyně.

O výzvách v plynárenství pak pohovoří Šárka Jablonská, doktorandka z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT. Vědkyně a analytička se zabývá nyní velmi diskutovaným tématem nahrazení zemního plynu vodíkem. Třetí přednášející je Monika Robotková, doktorandka z katedry fyziky FJFI ČVUT. Robotková studuje srážky protonů na urychlovači RHIC v Brookhavenské národní laboratoři v USA.

Příležitost zeptat se i osahat si vědu

Polední čas bude patřit diskusi s vědkyněmi z obou fakult. Vedle Šárky Jablonské se jí zúčastní matematička, profesorka Edita Pelantová, fyzikální chemička doktorka Alena Zavadilová, obě z FJFI ČVUT, a Radka Vozábová, doktorandka katedry fyziky FJFI ČVUT. Poté začnou cvičení pod vedením zkušených vědkyň, doktorandek i studentek nižších ročníků ze zapojených fakult. Tato část se uskuteční na různých akademických pracovištích v rámci Prahy.

Ve vědeckých workshopech si středoškolačky například oťukají základy programování v jazyce Python, budou vyrábět solární lampy a navštíví laboratoř pro testování fotovoltaických systémů na FEL ČVUT. Další cvičení studentkám přiblíží třeba téma programování na kvantovém počítači IBM – Q a Modulo – matematický nástroj, který zjednodušuje počítání s velkými čísly.

Do světa robotů pak středoškolačky zavede cvičení doktorandky Jindřišky Deckerové z katedry počítačů a Centra umělé inteligence FEL ČVUT. " Zabývám se plánováním nejkratších cest vedoucích přes více míst. Tento problém se nazývá problém obchodního cestujícího a já se zaměřuji na jeho aplikaci v robotice ," popsala Deckerová svůj výzkum. " A právě tuto aplikaci si účastnice můžou vyzkoušet i na cvičení, kde budou plánovat a programovat misi kráčejícímu robotu. Robot bude mít za úkol získat vzorky půdy z planety, na které se může nacházet život," sdělila vědkyně. Všechna cvičení skončí nejpozději kolem 17:00.

Podrobný program a informace o přednášejících najdete na:

Foto: archiv FEL ČVUT


18. 1. 2023; objevit.cz

Tisková zpráva: Soutěž studentských počítačových her na FEL ČVUT vyhrála pekelná budovatelská strategie

Hra Peklo upeklo, v níž hráči jako pekelní úředníci trestají hříšníky, letos zvítězila v soutěži semestrálních projektů studentů a studentek Fakulty elektrotechnické ČVUT. Vítězný tým, tvořený Ondřejem Baštařem, Janem Kabíčkem, Ondřejem Pelikánem a Jakubem Profotou, bodoval v konkurenci dalších 12 skupin. Představení všech herních beta verzí a vyhlášení vítězů, se uskutečnilo v úterý 10. ledna v budově FEL ČVUT na pražském Karlově náměstí. O trojici nejlepších projektů rozhodovala patnáctičlenná porota složená z akademiků i zástupců herních studií. Na trailery všech 13 her se můžete podívat zde

V Česku je v současnosti více než stovka studií, ve kterých se vyvíjejí počítačové hry. A herní byznys stále roste. V roce 2021 dosáhl roční obrat tuzemského herního průmyslu rekordních 7,1 miliardy korun, meziročně o třetinu více. Řada herních titulů, které vznikly v Česku, dosáhla globálního úspěchu.

Ve stopách úspěšných herních vývojářů a vývojářek možná půjdou i studenti a studentky FEL ČVUT, kteří v aktuálním zimním semestru absolvovali předmět Počítačové hry vyučovaný docentem Jiřím Bittnerem a doktorem Davidem Sedláčkem z katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT.

"Tento předmět jsme koncipovali jako úvodní do problematiky vývoje her. Na přednáškách probíráme koncepty, které jsou obecné a jsou platné nezávisle na konkrétním nástroji, který se potom v praxi používá. Na seminářích, při cvičeních pak studentům ukazujeme koncepty už prakticky, ve frameworku Unity,” sdělil docent Bittner.

Podle Bittnera většina studentů a studentek při této příležitosti vytváří svůj první herní projekt. A mají tradičně za úkol zvládnout pestrou řádku kroků nezbytných pro vývoj beta verze počítačové hry. Podle odborné poroty v tom tentokrát nejlépe obstála právě skupina, která vytvořila hru Peklo upeklo.

Hráč(ka) musí v pekle udržet pořádek

"Je to puzzle budovatelská strategie. Stavíte továrnu, v níž máte trestat hříšníky, kteří vám přijíždějí do pekla," uvedl Jakub Profota, spolutvůrce hry a student programu Otevřená informatika. "V první fázi máte postavit továrnu na základě instrukcí. To je naše puzzle část, kdy se musíte zamyslet nad tím, aby klece dobře projížděly, aby se nesrazily a nedojely do špatných mučíren. A ve druhé fázi klece navigujete tak, že přepínáte křižovatky, po kterých jezdí," nastínil Profota. Podotkl, že hlavním úkolem hráčů je překonávat překážky a potrestat co nejvíce hříšníků. Pokud nastane srážka, hráč nestihl potrestat hřích a nedostane se do další z několika úrovní.

Profota zdůraznil, že tvůrci kladli velký důraz i na hudbu, která dokresluje atmosféru. Čím více klecí dorazí, tím pestřejší škála zvuků hru doprovází a nechybí ani vtipné hlášky. Každý ze čtyř tvůrců pak podle Profoty prací na přípravě hry strávil odhadem 40 až 50 hodin. A zápal se vyplatil. Tým č. 10 získal pozitivní odezvu od vývojářů a rýsuje se i možnost jejího dalšího rozvoje. "Pobavíme se o tom v týmu a uvidíme. Třeba tu hru ‚doklepeme‘ a snad i vydáme," uzavřel Profota. Co se dalších spolutvůrců týče, tak Ondřej Pelikán a Jan Kabíček studují taktéž Otevřenou informatiku, Ondřej Baštař je pak z programu Kybernetika a robotika.

Výlet na ponurou planetu

Na temné planetě se odehrává hra Solus, s níž skupina Vojtěcha Linhy, Sáry Dobiášové, Barbory Hálové a Kryštofa Havlíka vybojovala druhé místo.

"Hlavní postavou je svítící mimozemšťan Stello, který ztroskotal na opuštěné planetě. A tím, že je planeta temná, mu začíná ubývat jeho světlo a musí sbírat solární fragmenty a dostávat se na checkpointy, aby si světlo dobíjel," popsala Dobiášová. Právě využití světla a tmy je hlavním aspektem herního projektu.

Podle Barbory Hálové hráči v průběhu různých úrovní prochází lesní krajinou, opuštěným městem a továrnou. "Levely jsou rozděleny na tři části pomocí checkpointů, takže pokud se vám část nepovede, tak se můžete vrátit a nemusíte hrát celou hru od začátku. A ty levely mají dva typické prvky – buď je tam hádanka nebo nějaká skákací výzva,” doplnila Hálová k herním úkolům. Každý z týmu na přípravě projektu strávil kolem stovky hodin. "Dělali jsme si vlastní vizuály, zvuky, všechny skripty a tak dále," zdůraznil Havlík.

Také tento tým si vyhrál s hudbou. Ta jednak reaguje na světlo spojené s hlavní postavou, čím méně světla oproti počátku hráč má, tím je hudba tišší. Zároveň tvůrci a tvůrkyně chtěli, aby zněla trochu "mimozemsky" a futuristicky a využili tak například syntetizérů. Práce na hře členy a členky týmu nadchla. V tom, zda ji budou rozvíjet dál, však zatím nemají jasno. Všichni tvůrci a tvůrkyně z týmu č. 11 studují program Otevřená informatika.

Zahrada, kde probíhá velký souboj

Bronzem oceněná hra The Plant Escape se odehrává na farmě. "Naše hra je roguelike hra, kde v noci ožívají rostliny, které přes den zasadíte. A vy se jim v roli farmáře snažíte zabránit v útěku z farmy," sdělil spolutvůrce projektu Matěj Navrátil, student programu Kybernetika a robotika. Dalšími členy týmu č. 3 jsou Josef Kolář, Antonín Plevač a Ondřej Maceška, studenti programu Otevřená informatika.

Vedle boje o úrodu hráči podle tvůrců provádějí i běžné úkony jako nákup semen a následné pěstování rostlin. V akční části pak hráč(ka) získá nepřátele, například v podobě zákeřného rajčete či chilli papričky, která je nejtvrdší protivnicí. Právě porážka chilli papričky je cíl, který tvůrci do hry vložili, i poté však lidé mohou hrát dál. Pokud však během hry hráč(ka) zemře nebo hru přeruší, vrací se na začátek, což je jedním z prvků herního žánru roguelike. Hra byla časově velmi náročná, každý z členů týmu přípravou strávil zhruba 200 hodin. Podle tvůrců je možný další rozvoj hry.

Studenti a studentky bakalářského programu Otevřená informatika si mohou v rámci studia zvolit specializaci Počítačové hry a grafika. V samotném předmětu Počítačové hry si studenti a studentky FEL ČVUT projdou všemi aspekty vývoje hry – od tvorby konceptu a designu přes programování herních mechanismů až po prezentaci odborníkům a odbornicím.

Při katedře počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT také od loňska funguje studentské herní studio OI SIDE, v rámci něhož se studenti a studentky zaměřují na vývoj her a diskuse o herním vývoji. Má za cíl umožnit jim rozvíjet společné herní projekty nad rámec studia a výhledově reprezentovat fakultu na herní scéně. V plánu je také spolupráce s jinými institucemi – například UMPRUM, FAMU nebo dalšími fakultami v rámci ČVUT.

Foto: Petr Neugebauer


17. 1. 2023; zakazka.cz

Nová videa z FEL ČVUT popularizují techniku pomocí snadných a zábavných pokusů

Zákonitosti a zajímavosti fyziky a techniky přibližuje série patnácti výukových videí, která vznikla na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Je určena především pro žáky a žákyně druhého stupně základních škol a studenty a studentky středních škol. Videa jsou postupně zveřejňována jak na instagramovém účtu FEL ČVUT, tak na TikToku a YouTube . Fakulta také poskytne videa učitelům pro zpestření výuky na středních a základních školách.

Studentka FEL Tereza Petrčková v krátkých videích pomocí jednoduchých, ale vizuálně působivých pokusů vysvětlí některé neviditelné procesy kolem nás. Ukáže například to, jak zkontrolovat funkčnost dálkového ovladače či uspořádat závody podomácku vyrobených "elektromobilů".

Sérii před Vánoci odstartoval "barevný" pokus pro zjištění vnitřního pnutí v průhledném materiálu pomocí dvojité polarizace světla. Lidé k němu potřebují jen LCD displej, polarizační fólii nebo polarizační brýle a pak třeba pravítko z plastu. Ještě méně rekvizit vyžaduje experiment s kontrolou funkčnosti dálkového ovladače. Ke zobrazení infračerveného záření totiž stačí fotoaparát nebo kamera v mobilu. A pro výrobu homopolárního motoru, tedy jednoduchého elektromotoru, pak pokusníci potřebují pouze odizolovaný měděný drát, baterii AA a neodymový magnet.

V dalších videích, která vyjdou během následujících dnů a týdnů, naše studentka mimo jiné názorně sestaví nejjednodušší konstrukci elektromobilu nebo hologramovou promítačku. Pomocí podomácku vyrobeného modelu plic také popíše funkci tohoto životně důležitého orgánu a co se stane, když se v něm něco pokazí. "Věda se díky sdílení na sociálních sítích může dostat k širšímu spektru diváků. Jsem ráda, že jsem toho mohla být součástí," podotkla Tereza Petrčková, která na FEL studuje bakalářský program Elektrotechnika, energetika a management a ve volném čase se podílí na aktivitách spolku wITches. Jeho členky, studentky FEL ČVUT, popularizují elektrotechniku a informatiku na nižších stupních škol.

Přiblížit lidem techniku – lehce, zábavně a levně.

Všechny pokusy v edukativní sérii vedle jednoduchosti spojuje i dostupnost pomůcek. Děti a dospívající je zvládnou s věcmi, které buď už mají doma nebo je levně koupí v železářstvích a v elektru.

"Chtěli jsme vzbudit zájem o techniku a trochu demytizovat představu, že je technika náročná, těžce dostupná a určená jen jisté sortě lidí. Spousta věcí v těchto výukových videí je z denního života," zdůraznil hlavní tvůrce projektu Aleš Górecki z oddělení vnějších vztahů FEL ČVUT. "Byla by výhra, pokud by učitelé v hodinách studentům a studentkám řekli: ‚Mrkněte se na tento pokus a váš úkol je ho replikovat," dodal Górecki.

Reklama

"Výuková videa nás ve fyzice velmi zajímají pro jakoukoliv věkovou kategorii žáků. Podobných materiálů využíváme," uvedl pak Stanislav Šimandl z pražského Gymnázia Budějovická, které patří mezi fakultní školy FEL ČVUT.

Další spoluautor výukové video série, Jakub Holovský z katedry elektrotechnologie FEL ČVUT, studenty a studentky vyzval, aby se zajímavé experimenty nebáli vyzkoušet, přemýšleli o nich a ukázali je i svým blízkým a kamarádům.

Sérii videí natočil tým z FEL ČVUT loni na přelomu léta a podzimu. "V plánu je příprava dalších videí, které se tentokrát soustředí na popularizaci matematiky, algoritmizace a programování," uzavřel Górecki. Videa budou dostupná na většině sociálních sítí fakulty.

Výuková videa jsou dalším příspěvkem FEL ČVUT do série projektů pro pomoc a spolupráci ve výuce fyziky, informatiky a elektrotechniky na středních školách. FEL například pravidelně pořádá exkurze po fakultních vědeckých pracovištích pro studenty a studentky středních škol a různé soutěže – mimo jiné Elektrotechnickou olympiádu. Fakulta organizuje také workshopy, kurzy a konzultace pro vyučující na středních školách.

Novinkou jsou pak specializované dny otevřených dveří pro středoškoláky a středoškolačky, které jsou zaměřeny na užší výzkumná témata. Loni v listopadu se tak na pět desítek studentů a studentek během jednoho dne seznámilo s pracovišti na FEL zapojenými do výzkumu elektromobility. Další DOD, na téma umělé inteligence, se uskuteční v březnu. V následujících týdnech však FEL uspořádá i standardní dny otevřených dveří. Zatímco 19. ledna bude DOD v on-line podobě , 17. února mohou studenti a studenti, po předchozí registraci, osobně dorazit na fakultu v dejvickém kampusu i na Karlovo náměstí v Praze.

Zdroj zprávy: ČVUT Praha


16. 1. 2023; 21. století

FOTO

Foto: BIOLUMINISCENCE slouží světluškám k námluvám. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vědců se zástupci CATRIN. Své stanovisko opírají o analýzy velkého množství molekulárních dat a vzorků fosilií z období před 25–99 miliony let. Výzkum vědci prezentovali v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences a jako o vědecké zajímavosti o něm informovaly i časopisy Nature a Science.

Foto: KVANTOVÁ INFORMATIKA je nový magisterský studijní program, který od akademického roku 2024/25 nabídne studentům ČVUT v Praze. Společně jej zajišťují Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI), Fakulta informačních technologií (FIT), Fakulta elektrotechnická (FEL) a Fakulta strojní (FS). Pro zajištění výuky budou také vybudovány Laboratoře kvantové komunikace a kryptografie a Laboratoř kvantového počítání. Výuka bude probíhat jak česky, tak anglicky.

Foto: Rozšířenou realitu budou nově používat i hasiči. Experti totiž vyvinuli NOVÉ BRÝLE, které se stanou výrazným pomocníkem při zásazích v objektech. Pro snazší a komfortnější používání bude pomůcka zabudovaná přímo do hasičské helmy. Na výzkumu a výrobě pomůcky spolupracují odborníci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně, z České asociace hasičských důstojníků a z firmy GINA Software, s. r. o.

Foto: POSLEDNÍ FOTOGRAFIE doputovala na Zemi ze sondy InSight, než se 15. prosince zřejmě definitivně odmlčela. NASA její konec už nějakou dobu očekávala a mise jako celek v mnohém předčila očekávání.

FOTO: GINA SOFTWARE, NASA, SHUTTERSTOCK. COM A OLEMEDIA


16. 1. 2023; cvut.cz

FEL ČVUT se zájemcům o studium elektrotechniky a informatiky představí online

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT ve čtvrtek 19. ledna 2022 pořádá on-line den otevřených dveří.

K FEL ON-LINE se tak budou moci od 17.00 připojit všichni zájemci o studium elektrotechniky a informatiky, kteří nemají možnost navštívit školní kampusy v Dejvicích a na Karlově náměstí či preferují vzdálené připojení.

FEL ČVUT se představí v živém vysílání, do kterého je potřeba se předem registrovat prostřednictvím odkazu "Během půlhodiny chceme středoškolákům a středoškolačkám poskytnout základní přehled o tom, jak vypadá studium na naší fakultě a jak se na ni mohou dostat. Od 17.30 uchazeče pozveme k představení bakalářských studijních programů. V chatovacích místnostech budou naši vyučující a studenti a studentky připraveni odpovídat na vše, co souvisí s jednotlivými programy a možnostmi uplatnění, ale také se studentským životem," uvedl prof. Petr Páta, děkan FEL ČVUT.

Technologie budoucnosti mohou studenti a studentky na FEL ČVUT nejen studovat, ale také se brzy zapojit do jejich vývoje

Od autonomně řízených formulí, robotů a dronů přes kyberbezpečnost, vývoj aplikací pro virtuální realitu a biomedicínu až po telekomunikační sítě, alternativní energetické zdroje či zařízení pro kosmický program. Všechny tyto technologické trendy mohou studenti na FEL nejen studovat, ale také se zapojit do jejich vývoje. A to neobvykle brzy díky tomu, že fakulta vyniká příznivým poměrem osmi studentů na jednoho vyučujícího. Ti pak mají čas a prostor se svým studentům nadstandardně věnovat a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.

FEL připravuje kurzy, které mají již přijaté studenty zorientovat například v základech programování či elektroniky. Touto formou se FEL snaží ještě před jejich nástupem na fakultu a v počátku studia minimalizovat rozdíl mezi absolventy gymnázií a elektrotechnických či odborných škol. Ale některé doučovací kroužky fungují také mezi studenty, kteří se snaží nově přijaté studenty co nejlépe připravit na vysokoškolské studium informatiky a elektrotechniky.

Podrobnější informace najdete na webových stránkách FEL ČVUT v sekci pro zájemce o studium https://fel.cvut.cz/cs/uchazeci



16. 1. 2023; ew-nn.com

BW68 – Bezpečnostní workshop: DDOS & Biometrie

Pracovní skupina kybernetické bezpečnosti z České pobočky AFCEA připravila pro rok 2023 celou řadu akcí s aktuálními tématy. První akce se uskuteční 7. února 2023 a zaměří se jednak na problematiku DDOS útoků, tak se rovněž bude věnovat aktuálním trendům v oblasti biometrické autentizace. Akce je připravena jako technický workshop.

Kde: ČVUT / FEL Praha, Laboratoře kybernetické bezpečnosti (5. patro)

Rámcové téma semináře:

Technický bezpečnostní workshop zaměřený na aktuální témata:

(a) DDOS útoky a jak se na ně připravit?, (b) Je biometrická autentizace bezpečná?


PROGRAM:

1) 9:30 – Úvod (Petr Jirásek, předseda Pracovní skupiny kybernetické bezpečnosti)

2) 9:40 – Trendy a novinky v oblasti DDoS (Petr Kadlec, ComSource)

3) 9:55 – DDoS a jak se na ně připravit – zkušenosti (Michal Štusák, Petr Kadlec, ComSource)

4) 10:40 – Právní aspekty DDoS útoku – zkušenosti (Jakub Štastný)

5) 11:10 – Rizika biometrické autentizace (Jiří Gogela, Trend Micro)

6) 12:00 – Závěr (Petr Jirásek, předseda Pracovní skupiny kybernetické bezpečnosti)



16. 1. 2023; feedit.cz

Soutěž studentských počítačových her na FEL ČVUT vyhrála pekelná budovatelská strategie

Hra Peklo upeklo, v níž hráči jako pekelní úředníci trestají hříšníky, letos zvítězila v soutěži semestrálních projektů studentů a studentek Fakulty elektrotechnické ČVUT. Vítězný tým, tvořený Ondřejem Baštařem, Janem Kabíčkem, Ondřejem Pelikánem a Jakubem Profotou, bodoval v konkurenci dalších 12 skupin. Představení všech herních beta verzí a vyhlášení vítězů, se uskutečnilo v úterý 10. ledna v budově FEL ČVUT na pražském Karlově náměstí. O trojici nejlepších projektů rozhodovala patnáctičlenná porota složená z akademiků i zástupců herních studií. Na trailery všech 13 her se můžete podívat zde.

V Česku je v současnosti více než stovka studií, ve kterých se vyvíjejí počítačové hry. A herní byznys stále roste. V roce 2021 dosáhl roční obrat tuzemského herního průmyslu rekordních 7,1 miliardy korun, meziročně o třetinu více. Řada herních titulů, které vznikly v Česku, dosáhla globálního úspěchu.


Ve stopách úspěšných herních vývojářů a vývojářek možná půjdou i studenti a studentky FEL ČVUT, kteří v aktuálním zimním semestru absolvovali předmět Počítačové hry vyučovaný docentem Jiřím Bittnerem a doktorem Davidem Sedláčkem z katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT.


"Tento předmět jsme koncipovali jako úvodní do problematiky vývoje her. Na přednáškách probíráme koncepty, které jsou obecné a jsou platné nezávisle na konkrétním nástroji, který se potom v praxi používá. Na seminářích, při cvičeních pak studentům ukazujeme koncepty už prakticky, ve frameworku Unity,” sdělil docent Bittner.


Podle Bittnera většina studentů a studentek při této příležitosti vytváří svůj první herní projekt. A mají tradičně za úkol zvládnout pestrou řádku kroků nezbytných pro vývoj beta verze počítačové hry. Podle odborné poroty v tom tentokrát nejlépe obstála právě skupina, která vytvořila hru Peklo upeklo.


Hráč(ka) musí v pekle udržet pořádek


"Je to puzzle budovatelská strategie. Stavíte továrnu, v níž máte trestat hříšníky, kteří vám přijíždějí do pekla," uvedl Jakub Profota, spolutvůrce hry a student programu Otevřená informatika. "V první fázi máte postavit továrnu na základě instrukcí. To je naše puzzle část, kdy se musíte zamyslet nad tím, aby klece dobře projížděly, aby se nesrazily a nedojely do špatných mučíren. A ve druhé fázi klece navigujete tak, že přepínáte křižovatky, po kterých jezdí," nastínil Profota. Podotkl, že hlavním úkolem hráčů je překonávat překážky a potrestat co nejvíce hříšníků. Pokud nastane srážka, hráč nestihl potrestat hřích a nedostane se do další z několika úrovní.


Profota zdůraznil, že tvůrci kladli velký důraz i na hudbu, která dokresluje atmosféru. Čím více klecí dorazí, tím pestřejší škála zvuků hru doprovází a nechybí ani vtipné hlášky. Každý ze čtyř tvůrců pak podle Profoty prací na přípravě hry strávil odhadem 40 až 50 hodin. A zápal se vyplatil. Tým č. 10 získal pozitivní odezvu od vývojářů a rýsuje se i možnost jejího dalšího rozvoje. "Pobavíme se o tom v týmu a uvidíme. Třeba tu hru ‚doklepeme‘ a snad i vydáme," uzavřel Profota. Co se dalších spolutvůrců týče, tak Ondřej Pelikán a Jan Kabíček studují taktéž Otevřenou informatiku, Ondřej Baštař je pak z programu Kybernetika a robotika.


Výlet na ponurou planetu


Na temné planetě se odehrává hra Solus, s níž skupina Vojtěcha Linhy, Sáry Dobiášové, Barbory Hálové a Kryštofa Havlíka vybojovala druhé místo.


"Hlavní postavou je svítící mimozemšťan Stello, který ztroskotal na opuštěné planetě. A tím, že je planeta temná, mu začíná ubývat jeho světlo a musí sbírat solární fragmenty a dostávat se na checkpointy, aby si světlo dobíjel," popsala Dobiášová. Právě využití světla a tmy je hlavním aspektem herního projektu.


Podle Barbory Hálové hráči v průběhu různých úrovní prochází lesní krajinou, opuštěným městem a továrnou. "Levely jsou rozděleny na tři části pomocí checkpointů, takže pokud se vám část nepovede, tak se můžete vrátit a nemusíte hrát celou hru od začátku. A ty levely mají dva typické prvky – buď je tam hádanka nebo nějaká skákací výzva,” doplnila Hálová k herním úkolům. Každý z týmu na přípravě projektu strávil kolem stovky hodin. "Dělali jsme si vlastní vizuály, zvuky, všechny skripty a tak dále," zdůraznil Havlík.


Také tento tým si vyhrál s hudbou. Ta jednak reaguje na světlo spojené s hlavní postavou, čím méně světla oproti počátku hráč má, tím je hudba tišší. Zároveň tvůrci a tvůrkyně chtěli, aby zněla trochu "mimozemsky" a futuristicky a využili tak například syntetizérů. Práce na hře členy a členky týmu nadchla. V tom, zda ji budou rozvíjet dál, však zatím nemají jasno. Všichni tvůrci a tvůrkyně z týmu č. 11 studují program Otevřená informatika.


Zahrada, kde probíhá velký souboj


Bronzem oceněná hra The Plant Escape se odehrává na farmě. "Naše hra je roguelike hra, kde v noci ožívají rostliny, které přes den zasadíte. A vy se jim v roli farmáře snažíte zabránit v útěku z farmy," sdělil spolutvůrce projektu Matěj Navrátil, student programu Kybernetika a robotika. Dalšími členy týmu č. 3 jsou Josef Kolář, Antonín Plevač a Ondřej Maceška, studenti programu Otevřená informatika.


Vedle boje o úrodu hráči podle tvůrců provádějí i běžné úkony jako nákup semen a následné pěstování rostlin. V akční části pak hráč(ka) získá nepřátele, například v podobě zákeřného rajčete či chilli papričky, která je nejtvrdší protivnicí. Právě porážka chilli papričky je cíl, který tvůrci do hry vložili, i poté však lidé mohou hrát dál. Pokud však během hry hráč(ka) zemře nebo hru přeruší, vrací se na začátek, což je jedním z prvků herního žánru roguelike. Hra byla časově velmi náročná, každý z členů týmu přípravou strávil zhruba 200 hodin. Podle tvůrců je možný další rozvoj hry.


Studenti a studentky bakalářského programu Otevřená informatika si mohou v rámci studia zvolit specializaci Počítačové hry a grafika. V samotném předmětu Počítačové hry si studenti a studentky FEL ČVUT projdou všemi aspekty vývoje hry – od tvorby konceptu a designu přes programování herních mechanismů až po prezentaci odborníkům a odbornicím.


Při katedře počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT také od loňska funguje studentské herní studio OI SIDE, v rámci něhož se studenti a studentky zaměřují na vývoj her a diskuse o herním vývoji. Má za cíl umožnit jim rozvíjet společné herní projekty nad rámec studia a výhledově reprezentovat fakultu na herní scéně. V plánu je také spolupráce s jinými institucemi – například UMPRUM, FAMU nebo dalšími fakultami v rámci ČVUT.


Fotogalerie z vyhlášení soutěže najdete zde. Autorem fotografií je Petr Neugebauer.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě.


16. 1. 2023; cvut.cz

Soutěž studentských počítačových her na FEL ČVUT vyhrála pekelná budovatelská strategie

Hra Peklo upeklo, v níž hráči jako pekelní úředníci trestají hříšníky, letos zvítězila v soutěži semestrálních projektů studentů a studentek Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Vítězný tým, tvořený Ondřejem Baštařem, Janem Kabíčkem, Ondřejem Pelikánem a Jakubem Profotou, bodoval v konkurenci dalších 12 skupin. Představení všech herních beta verzí a vyhlášení vítězů se uskutečnilo v úterý 10. ledna v budově FEL ČVUT na pražském Karlově náměstí. O trojici nejlepších projektů rozhodovala patnáctičlenná porota složená z akademiků i zástupců herních studií.

V Česku je v současnosti více než stovka studií, ve kterých se vyvíjejí počítačové hry. A herní byznys stále roste. V roce 2021 dosáhl roční obrat tuzemského herního průmyslu rekordních 7,1 miliardy korun, meziročně o třetinu více. Řada herních titulů, které vznikly v Česku, dosáhla globálního úspěchu.

Ve stopách úspěšných herních vývojářů a vývojářek možná půjdou i studenti a studentky FEL ČVUT, kteří v aktuálním zimním semestru absolvovali předmět Počítačové hry vyučovaný docentem Jiřím Bittnerem a doktorem Davidem Sedláčkem z katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT.

"Tento předmět jsme koncipovali jako úvodní do problematiky vývoje her. Na přednáškách probíráme koncepty, které jsou obecné a jsou platné nezávisle na konkrétním nástroji, který se potom v praxi používá. Na seminářích, při cvičeních pak studentům ukazujeme koncepty už prakticky, ve frameworku Unity,” sdělil docent Bittner.

Podle Bittnera většina studentů a studentek při této příležitosti vytváří svůj první herní projekt. A mají tradičně za úkol zvládnout pestrou řádku kroků nezbytných pro vývoj beta verze počítačové hry. Podle odborné poroty v tom tentokrát nejlépe obstála právě skupina, která vytvořila hru Peklo upeklo.

Hráč(ka) musí v pekle udržet pořádek

"Je to puzzle budovatelská strategie. Stavíte továrnu, v níž máte trestat hříšníky, kteří vám přijíždějí do pekla," uvedl Jakub Profota, spolutvůrce hry a student programu Otevřená informatika. "V první fázi máte postavit továrnu na základě instrukcí. To je naše puzzle část, kdy se musíte zamyslet nad tím, aby klece dobře projížděly, aby se nesrazily a nedojely do špatných mučíren. A ve druhé fázi klece navigujete tak, že přepínáte křižovatky, po kterých jezdí," nastínil Profota. Podotkl, že hlavním úkolem hráčů je překonávat překážky a potrestat co nejvíce hříšníků. Pokud nastane srážka, hráč nestihl potrestat hřích a nedostane se do další z několika úrovní.

Profota zdůraznil, že tvůrci kladli velký důraz i na hudbu, která dokresluje atmosféru. Čím více klecí dorazí, tím pestřejší škála zvuků hru doprovází a nechybí ani vtipné hlášky. Každý ze čtyř tvůrců pak podle Profoty prací na přípravě hry strávil odhadem 40 až 50 hodin. A zápal se vyplatil. Tým č. 10 získal pozitivní odezvu od vývojářů a rýsuje se i možnost jejího dalšího rozvoje. "Pobavíme se o tom v týmu a uvidíme. Třeba tu hru ‚doklepeme‘ a snad i vydáme," uzavřel Profota. Co se dalších spolutvůrců týče, tak Ondřej Pelikán a Jan Kabíček studují taktéž Otevřenou informatiku, Ondřej Baštař je pak z programu Kybernetika a robotika.

Výlet na ponurou planetu

Na temné planetě se odehrává hra Solus, s níž skupina Vojtěcha Linhy, Sáry Dobiášové, Barbory Hálové a Kryštofa Havlíka vybojovala druhé místo.

"Hlavní postavou je svítící mimozemšťan Stello, který ztroskotal na opuštěné planetě. A tím, že je planeta temná, mu začíná ubývat jeho světlo a musí sbírat solární fragmenty a dostávat se na checkpointy, aby si světlo dobíjel," popsala Dobiášová. Právě využití světla a tmy je hlavním aspektem herního projektu.

Podle Barbory Hálové hráči v průběhu různých úrovní prochází lesní krajinou, opuštěným městem a továrnou. "Levely jsou rozděleny na tři části pomocí checkpointů, takže pokud se vám část nepovede, tak se můžete vrátit a nemusíte hrát celou hru od začátku. A ty levely mají dva typické prvky – buď je tam hádanka nebo nějaká skákací výzva,” doplnila Hálová k herním úkolům. Každý z týmu na přípravě projektu strávil kolem stovky hodin. "Dělali jsme si vlastní vizuály, zvuky, všechny skripty a tak dále," zdůraznil Havlík.

Také tento tým si vyhrál s hudbou. Ta jednak reaguje na světlo spojené s hlavní postavou, čím méně světla oproti počátku hráč má, tím je hudba tišší. Zároveň tvůrci a tvůrkyně chtěli, aby zněla trochu "mimozemsky" a futuristicky a využili tak například syntetizérů. Práce na hře členy a členky týmu nadchla. V tom, zda ji budou rozvíjet dál, však zatím nemají jasno. Všichni tvůrci a tvůrkyně z týmu č. 11 studují program Otevřená informatika.

Zahrada, kde probíhá velký souboj

Bronzem oceněná hra The Plant Escape se odehrává na farmě. "Naše hra je roguelike hra, kde v noci ožívají rostliny, které přes den zasadíte. A vy se jim v roli farmáře snažíte zabránit v útěku z farmy," sdělil spolutvůrce projektu Matěj Navrátil, student programu Kybernetika a robotika. Dalšími členy týmu č. 3 jsou Josef Kolář, Antonín Plevač a Ondřej Maceška, studenti programu Otevřená informatika.

Vedle boje o úrodu hráči podle tvůrců provádějí i běžné úkony jako nákup semen a následné pěstování rostlin. V akční části pak hráč(ka) získá nepřátele, například v podobě zákeřného rajčete či chilli papričky, která je nejtvrdší protivnicí. Právě porážka chilli papričky je cíl, který tvůrci do hry vložili, i poté však lidé mohou hrát dál. Pokud však během hry hráč(ka) zemře nebo hru přeruší, vrací se na začátek, což je jedním z prvků herního žánru roguelike. Hra byla časově velmi náročná, každý z členů týmu přípravou strávil zhruba 200 hodin. Podle tvůrců je možný další rozvoj hry.

Studenti a studentky bakalářského programu Otevřená informatika si mohou v rámci studia zvolit specializaci Počítačové hry a grafika. V samotném předmětu Počítačové hry si studenti a studentky FEL ČVUT projdou všemi aspekty vývoje hry – od tvorby konceptu a designu přes programování herních mechanismů až po prezentaci odborníkům a odbornicím.

Při katedře počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT také od loňska funguje studentské herní studio OI SIDE, v rámci něhož se studenti a studentky zaměřují na vývoj her a diskuse o herním vývoji. Má za cíl umožnit jim rozvíjet společné herní projekty nad rámec studia a výhledově reprezentovat fakultu na herní scéně. V plánu je také spolupráce s jinými institucemi – například UMPRUM, FAMU nebo dalšími fakultami v rámci ČVUT.


15. 1. 2023; vecerni-praha.cz

Synth Challenge 2022: Zvítězil student s nejlépe naprogramovanou "skladbou pro psací stroj"

Vybranou hudební skladbu i zvuk elektromobilu Škoda Superb měli za úkol syntetizovat studenti a studentky, kteří se utkali v sedmém ročníku soutěže Synth Challenge pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUT a partnery.

Zvítězil Tomáš Chaloupecký, student magisterského stupně programu Kybernetika a robotika. Odborná porota ocenila především jeho vydařené naprogramování skladby Typewriter (Psací stroj) od amerického skladatele Leroye Andersona. Skladbu syntetizovanou Chaloupeckým si můžete poslechnout . Výsledky Synth Challenge 2022 byly slavnostně vyhlášeny 11. ledna 2023 na FEL v Praze – Dejvicích.

Zatímco syntetizovat zvuk elektromobilu bylo povinné pro všechny, ve výběru skladby měli soutěžící volnější ruce. Mohli se pustit buď do zmíněné Typewriter, kde je psací stroj plnohodnotným hudebním nástrojem, nebo známé skladby Barcarolle z opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquese Offenbacha. Synth Challenge 2022 se zúčastnilo 21 studentů a studentek, meziročně o 13 více.

" Všechny přihlášené práce byly velmi pěkné. Bylo pro nás složité vybrat ty nejlepší, " uvedl hlavní organizátor soutěže profesor Roman Čmejla . Chaloupeckého verzi skladby Typewriter pak Čmejla, který působí na katedře teorie obvodů FEL, označil za skvělou.

Pokusy, které vedly k úspěchu i přirozený zvuk auta

" Začal jsem klavírní skladbou, poněvadž mi byla bližší. Nejdříve jsem se snažil o orchestrální verzi, která absolutně selhala," popsal Chaloupecký proces tvorby. "Postupně jsem si zvolil správné nástroje. Syntetizoval jsem jednotlivé nástroje, aby mi zněly dobře jednotlivé tóny, transponoval část skladby, aby lépe zapadla do frekvenčního rozsahu pro daný nástroj, ” dodal vítěz, který pro svůj úspěšný projekt vedle tónů klavíru využil i zvuk baskytary.

" A pro techničtější zvuky, jako je úhoz psacího stroje, jsem si prostě nastudoval, jak zhruba vypadají spektra už existujících nahrávek a zvuků a ty jsem se snažil napodobit. Frekvenční metodou, poté jsem zkoušel prokládat spektra. Bylo to spíš takové pokus omyl, co vlastně bude znít dobře, " konstatoval Chaloupecký, který programoval algoritmy audio syntézy v prostředí MATLAB. Soutěžící však mohli použít i jakékoliv jiné programovací prostředí. Vítěz také zavzpomínal na kuriozitu, která nastala při práci – s chybou v kódu podle Chaloupeckého zněl lépe, než poté co ji opravil.

Stříbro vybojoval Josef Hůla, student programu Elektronika a komunikace. Hůla zabodoval se svou syntézou zvuku elektromobilu. Docent Petr Bouchner, z Fakulty dopravní ČVUT, který byl jedním z porotců, při slavnostním vyhlášení ocenil jako přirozený a komplexní.

" Bavilo mě to, protože mě dost zajímá fyzikální modelování a tímto způsobem jsem k tomu i přistupoval. Takže jsem si postupně rozdělil zdroje zvuků a pro ně jsem hledal ideální způsob modelování, " řekl Hůla. " Rozdělil jsem si to na jednotlivé stopy. Třeba jen zvuk větru kolem auta, zvuky pneumatik, motoru a brzd. Následně jsem si udělal finální mixáž a váhoval jednotlivé stopy. A už jen podle ucha si nastavil váhy tak, aby mi to připadalo co nejvíce přirozené," uzavřel soutěžící. Ze skladeb si Hůla zvolil Barcarolle. si můžete poslechnout jeho verzi.

A pro tutéž skladbu se rozhodl i Jiří Šmíd, který skončil jako třetí. Studentovi programu Elektronika a komunikace podle pořadatelů bronz vyneslo to, že kvalitně vypracoval z vuk elektromobilu a také připravil dobrý report.

Synth Challenge je i pro student(k)y středních škol

Soutěž Synth Challenge je symbolickým zakončením semestrálního předmětu Syntéza audio signálů vyučovaném profesorem Čmejlou. Samotná soutěž je však přístupná i studentům a studentkám z jiných vysokých škol a nově také středoškolákům a středoškolačkám.

Vzhledem k vysoké kvalitě výstupů získala také pětice studentů a studentek čestné uznání poroty. Jsou jimi Markéta Kvašová, Tereza Uhrová, Sam Espallac, Louis Kälble a Mikhail Poludin. Díla všech soutěžících si

V minulých ročnících měli studenti a studentky za úkol syntetizovat mimo jiné skladbu Bohemian Rhapsody od Queen, Smetanovu Vltavu, Yellow Submarine od Beatles či ústřední melodii britského krimi seriálu Vraždy v Midsomeru. Také soutěžní skladby ze všech uplynulých ročníků

Partnery soutěže jsou Fakulta dopravní ČVUT, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, Česká akustická společnost a softwarová firma Humusoft.


13. 1. 2023; vedavyzkum.cz

František Mach: Naše čerpadlo má ambice zamířit do vesmíru

František Mach, který vede výzkumnou skupinu na Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni, společně se svými kolegy Vojtěchem Skřivanem a Ondřejem Sodomkou vyvinuli magneticky řízené mikrofluidní čerpadlo, za které obdrželi 1. místo na Transfera Technology Day 2022. Jeho potenciál spatřují v medicíně i ve vesmírném průmyslu.

Zleva: František Mach, Vojtěch Skřivan a Ondřej Sodomka převzali ocenění za 1. místo na Transfera Technology Day 2022. Dále Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace, a Eva Janouškovcová, předsedkyně spolku Transfera.cz.


Čerpadlo vyvinuté výzkumnou skupinou Františka Macha je určeno pro manipulaci s tekutinami ve velmi malém objemu a oproti konvenčně používaným modelům neobsahuje žádné pohyblivé části, jako je například rotor. Je konstrukčně jednodušší, lehčí a menší. Jeho základem je tenká vícevrstvá struktura z magnetického elastomeru – elastického a zároveň magnetického materiálu, který je řízený pomocí vnějšího magnetického pole.


Jak dlouhá je cesta od nápadu k realizaci takového projektu?


František Mach: Projektu jsme se začali věnovat již těsně po dokončení mého doktorátu na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU), kdy jsem založil malou výzkumnou skupinu. Spolupracovat jsme spolu s Vojtěchem Skřivanem začali více v magisterském studiu – psal u mne diplomovou práci zaměřenou na matematické modelování magnetických elastomerů. S Vojtou jsme se setkali na předmětu Modelování a simulace v elektrotechnice, na kterém ho zaujal právě vznikající projekt zaměřený na vývoj nové koncepce magnetického soft-robotického chapadla.


Vojtěch Skřivan: V rámci mojí diplomové práce pak vznikly první vzorky tzv. magnetoreologického elastomeru (MRE), materiálu, který dnes používáme v mikrofluidním čerpadle. Jde o funkční a flexibilní materiál, který je schopen reagovat na změnu externího magnetické pole.


Ondřej Sodomka: Já jsem spíše teoreticky zaměřený. Nejvíce mne baví zkoumat, jaké možnosti nám materiál poskytuje, jak se chová a proč. A to mne přivedlo ke spolupráci s Vojtou na projektech, kde se snažíme MRE uplatňovat.


Kde se vzal nápad na mikrofluidní čerpadlo?


Vojtěch Skřivan: Jeden z našich prvních projektů s MRE byl zaměřený na vývoj soft-robotických chapadel inspirovaných tvarem ptačího zobáku. Vytvořili jsme různé prototypy, kterými jsme zkoušeli chytat nejrůznější předměty. Využití MRE a ovládání pomocí magnetického pole znamenalo velmi dynamický a zároveň robustní systém v porovnání s konvenčně používanými systémy na pneumatické bázi.


František Mach: Zajímavé na vzniku projektu mikročerpadla přitom je, že nápad se zrodil u Vojty a Ondry, když ještě jako studenti vycestovali na konferenci do italského Livorna, kde prezentovali právě naše prototypy chapadel. Tam vyslechli přednášku o modelu srdečního svalu a projektu, který se jej snaží napodobit pomocí pneumatického soft aktuátoru a vytvořit tak prototyp umělého srdce. Tam se zrodila první myšlenka na využití MRE ovládaného vnějším magnetickým polem pro čerpání kapaliny. A protože si uvědomujeme, že srdce je velmi komplikovaný orgán, zaměřili jsme se na střevo – a celý projekt u nás tak nese kódové označení intestino (italsky střevo, pozn. redakce).


Vojtěch Skřivan: Inspirace střevem byla zásadní. Rozhodli jsme se vytvořit mechanismus, který bude díky magnetickému poli a MRE vytvářet peristaltický pohyb a tím bude tekutinu posouvat vpřed. Bylo relativně náročné přizpůsobit materiál a výrobní proces tak, abychom získali trubičku, kterou bude tekutina vedena – celý proces trval téměř rok. Pravdou je, že jsme za tu dobu získali obrovské know-how o materiálu, se kterým pracujeme.


Ondřej Sodomka: Já se v této fázi věnoval zejména matematickému modelování a popisu toho, jak naše prototypy fungují. Vše s cílem popsat chování MRE tak, abychom dokázali zkoumat konstrukci vyvíjených zařízení.


První prototyp mikrofluidního čerpadla


Hvězda v oblasti silikonových materiálů – výrobce z Litic


Jak se tedy podařilo dosáhnout požadovaných vlastností Vámi vyvíjeného materiálu?


František Mach: Základem našeho MRE je silikon, který nakupujeme u pana Jaroslava Maška, který sídlí nedaleko ZČU v Liticích. Pana Maška považujeme nejen za umělce, protože ze silikonů léta vyrábí masky pro film a divadlo, sochy, formy a mnoho dalšího, ale také za velkého odborníka na tento materiál. Často s ním konzultujeme naše požadavky a případná úskalí ve výrobě MRE, přicházíme s dotazy, které často nikdy řešit nemusel, a přesto je schopen a ochoten nám pomáhat.


Jak do vývoje Vašeho čerpadla zasáhla pandemie covid-19?


František Mach: V té době vznikla zajímavá "odbočka". Díky našemu vývoji vhodného materiálu pro čerpadlo jsme získali opravdu obsáhlé znalosti o vlastnostech využívaného materiálu na bázi silikonu, a to i díky již zmíněnému panu Maškovi. V době pandemie se nám ozvali kolegové z ČVUT, kteří vyvíjeli obličejové ochranné masky na 3D tiskárnách. Do těch potřebovali těsnění a membránu, které jsme my byli schopni vyvinout. A naše zkušenosti s MRE, které jsme využívali v laboratoři, nalezly uplatnění v oblasti, kterou jsme ani nepředpokládali. Kolegové z ČVUT potřebovali materiál, který bude mít definovanou tvrdost, bude zdravotně nezávadný a zároveň bude velmi rychle tvrdnout. Doporučili jsme konkrétní materiál, se kterým byli opravdu spokojeni. A následně došlo k tomu, že nám ho kompletně na trhu vykoupili (smích).


Ondřej Sodomka: Výroba těsnění a membrány byla pro nás výzvou, protože je to zcela odlišný výrobek, než jsou naše běžné laboratorní vzorky a prototypy. Jakákoliv vada by mohla způsobit nefunkčnost celé ochranné pomůcky. Naštěstí se to podařilo a po třech dnech velmi intenzivního vývoje jsme připravili první funkční prototypy, které prošly kontrolním úřadem a maska získala certifikaci FFP3.


František Mach v obličejové masce, kterou jeho výzkumná skupina vyvinula spolu s kolegy z ČVUT


Financování vývoje a výzkumu je vždy důležitým tématem. Jak jste na tom Vy?


František Mach: Důležitou roli ve vývoji magnetického čerpadla sehrál kolega Martin Jambura z Transferové kanceláře ZČU, který nám pomohl získat grant od Technologické agentury ČR (TA ČR Gama 2) podporující malé projekty s velkým potenciálem přechodu do praxe. V rámci interní soutěže se nám podařilo tuto podporu získat a téměř rok a půl jsme vyvíjeli naše mikrofluidní čerpadlo, za které jsme v nedávné době obdrželi ocenění na Transfera Technology Day 2022.


Jen pro představu – jaká doba uplynula od nápadu, přes chapadla a různé prototypy, až k oceněnému výrobku?


Vojtěch Skřivan: Asi čtyři roky. Nejedná se ale o lineární práci, o projekt, na kterém bychom pracovali každý den. Jde spíše o skokové pokroky.


František Mach: Ono se to moc nedá uspíšit. Od prvotní myšlenky až po prezentaci, ve které svůj projekt shrnete do tří minut na soutěži, je potřeba mnoho času – potřebujete informace i z jiných oborů, procházíte mnoha zkušenostmi, zkoušíte prototypy…


Komercializace? To je oč tu běží!


Uvažujete o patentování Vašeho projektu?


František Mach: Ano, jen nám to opět trvalo relativně dlouho – od fáze, kdy jsme vyvinuli finální prototyp, uplyne na jaře rok. A od té doby připravujeme podklady pro patentovou ochranu. V současné době je patentová přihláška již podána a čekáme na výsledek patentového řízení. Pokud vše dopadne dobře, pokusíme se český patent rozšířit také na patent evropský.


A už jste zahájili jednání s komerčním partnerem?


František Mach: Projekt jsme realizovali s vidinou uplatnitelnosti v lékařství – personalizovaná medicína a testování léčiv. Pro představu, na Harvardově univerzitě vyrábějí mikrofluidní čipy, které dokážou simulovat funkci lidských orgánů a na nich se dá velmi jednoduše a rychle testovat vliv léku na lidský organismus. Oslovili jsme i&i Prague – Bio Innovation Center na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Jde o organizaci, která transferuje výsledky vědy a výzkumu do biotechnologického průmyslu a diskutovali s nimi možnosti partnerství pro testování.


A právě při konzultaci s i&i Prague paradoxně poprvé zaznělo, že by náš projekt mohl nalézt uplatnění také v automobilovém, leteckém či vesmírném průmyslu. A tak jsme na jaře letošního roku začali oslovovat partnery v této oblasti trhu.


A jaká byla odezva?


František Mach: Zpětná vazba a zájem firem byl pro nás velkým překvapením. I zpětná vazba, kterou jsme získali od hodnotící komise Transfera Technology Day 2022, nám dává naději, že naše řešení má potenciál a právě klíčovou oblastí bude zřejmě vesmírný průmysl.


Vlastně kohokoli jsme v tomto segmentu trhu oslovili, o náš prototyp projevil zájem. Ve výsledku to vykrystalizovalo ve dva komerční partnery: firmu OHB Czechspace z Brna, která vyvíjí kompletní technologie pro družice a firmu Stellar Exploration, která se zaměřuje na vývoj hardwaru pro malé družicové systémy.


František Mach je druhý nejlepší Vševěd 2022


Jste etablovaným výzkumníkem, máte svůj tým i úspěchy. Jak jste se dostal k soutěži Vševěd?


František Mach: Popularizace a komunikace výsledků vědy a výzkumu je pro mě naprostou samozřejmostí. Jsem pravidelným účastníkem konference Science communication (1, 2) pořádanou portálem Vědavýzkum.cz. To se přenáší i do výzkumné skupiny – pravidelně se účastníme téměř všech popularizačních akcí, které jsme v našem okolí schopni obsáhnout – např. Dny vědy a techniky, Noc vědců, pražské festivaly, plzeňský Marker Fair apod.


Zpět k Vševědovi – kde jste se tam vzal Vy?


František Mach: Oslovili mě zástupci univerzity s tím, že existuje takováto soutěž a že by bylo fajn natočit video. A mně to připadalo jako dobrý nápad a kývnul na něj. Nakonec to dopadlo tak, že jsme s Ondrou Sodomkou točili video asi hodinu před mým odjezdem na služební cestu. To jsme odeslali a –? pro mě nepochopitelně –? jsme byli vybráni do užšího hodnocení. Celé se to točilo okolo miniaturních robotů o velikosti hmyzu.


Co jste prezentoval?


František Mach: Měl jsem od prof. Faigla z ČVUT zapůjčenou legendu mezi roboty, kráčejícího robota, který vypadá jako pes. Diváky jsem nejprve nechal, ať si představí, jak by za sto let mohl robot vypadat a co by mohl umět A pak jsem se pokusil nastínit, jak vidíme budoucnost robotů u nás v laboratoři CIMRA.


CIMRA – vědecká skupina otevřená nápadům


Co je CIMRA? Kdy vznikla a proč?


František Mach: CIMRA je výzkumná skupina, která funguje pod mým vedením. Vznikla v roce 2017 a dnes má zhruba 20 aktivních členů. Jde především o studenty a doktorandy ZČU, ale pracují u nás v laboratoři také studenti ze středních škol a externisté z firem. Jde o relativně unikátní skupinu mladých výzkumníků, kteří chtějí dělat výzkum od základní syntézy materiálu, přes vývoj nových koncepcí strojů a robotů, až po zakázky výzkumu a vývoje pro průmysl.


Vojtěch Skřivan: Myslím, že ten záběr je opravdu veliký a tematicky odlišný, a přesto jsou účastníci schopni jej řešit dohromady, napříč svými znalostmi a dovednostmi.


Co teď aktuálně CIMRA řeší?


František Mach: Máme čtyři základní projekty – před dvanácti lety jsme začali pracovat na separátoru plastů, druhým nejstarším projektem je vývoj elektromagnetických ventilů, které vyvíjíme pro velmi náročné aplikace, jako jsou palivové ventily raketových motorů. A pak jsou to dva mladší projekty, které jsou si svým obsahem velmi blízko – soft roboty a miniaturní roboty o velikosti hmyzu. Vše, co děláme, se přitom točí kolem elektromagnetizmu.


13. 1. 2023; tzb-info.cz

Seminář Akumulace a fotovoltaika ve stavbách – již 24. 1. v Brně

Asociace AKU-BAT pořádá seminář na téma akumulace a fotovoltaika ve stavbách. Tentokrát se uskuteční 24. 1. v Brně v prostorách VUT Brno.

Seminář je určen architektům, projektantům TZB, bytovým a průmyslovým developerům, učitelům na odborných SŠ, správcům nemovitostí, zástupcům bytových družstev, starostům obcí a dalším zájemcům o toto téma.


Seminář je rozdělen na tři tematické okruhy. V prvním se účastníci dozví, jaká je stávající legislativa a co můžou očekávat za změny v blízké budoucnosti. V této sekci budou rovněž představeny aktuální i připravované dotační tituly v gesci Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).


Druhá část semináře je zaměřena především na fotovoltaiku. O tom, kdy dává fotovoltaická elektrárna smysl, jak počítat náklady na její pořízení, o technických aspektech instalace fotovoltaiky na střechy, montážních systémech nebo energy managementu objektů a dalších tématech přednáší přední odborníci ze soukromé i akademické sféry.


Závěrečný odpolední blok je věnován akumulaci. Přednášející budou rozebírat, kdy je vhodné přemýšlet o úložišti energie, jak vybrat vhodný typ a proč má vůbec smysl. Účastníkům představí i reálné případové studie, ekonomický rozbor a představí dnešní technologické možnosti baterií. V neposlední řadě se debata zaměří i na základy plánování, elektroinstalaci a bezpečnostní podmínky.


Program a přihláška


Přednášející:


Jan Fousek, AKU-BAT,

Michal Klečka, GWL/Amvolt,

Pavel Doucha, Doucha Šikola advokáti,

Zdeněk Tříska, Solar Global,

Petr Gaman, PATRIC,

Pavel Hrzina, ČVUT FEL,

Jakub Hrbek, SFŽP,

Ondřej Tomšej, MPO,

Ivan Trup, Microstep Invest.


Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ sdružuje nejvýznamnější subjekty aktivní v oblasti akumulace energie. Podporujeme spolupráci našich členů v celém spektru služeb, od využití akumulace v průmyslu, energetice či jako prvku flexibility, přes e-mobilitu až po rozvoj vodíkových technologií a další.


Rozmanitost členské základny spolku předurčuje náš komplexní pohled na akumulaci jako celek. Aktivně se podílíme na tvorbě nových zákonů a nastavování podmínek nových dotačních titulů. Máme nejaktuálnější informace o probíhajících i chystaných legislativních změnách nejen v ČR, ale i v EU, které sdílíme s naší členskou základnou. Úzce spolupracujeme se Solární asociací a dalšími oborovými spolky. Jsme zakládajícím členem Svazu moderní energetiky. Jan Fousek, ředitel Asociace AKU-BAT CZ, je součástí představenstva obou těchto institucí.


13. 1. 2023; Mladá Fronta Dnes

Student vyhrál soutěž ČVUT

Dejvice

Soutěž Českého vysokého učení technického (ČVUT) o nejlepší syntetizovanou hudební skladbu a zvuk elektromobilu vyhrál Tomáš Chaloupecký, student magisterského oboru kybernetika a robotika. Chaloupecký naprogramoval skladbu Typewriter (česky Psací stroj) od amerického skladatele Leroye Andersona, kterou si zájemci mohou poslechnout. Sedmý ročník soutěž Synth Challenge pořádala Fakulta elektrotechnická ČVUT v roce 2022. K programování použil prostředí MATLAB. Časem se mu podařilo zvolit vhodné nástroje, které postupně syntetizoval. "Pro techničtější zvuky, jako je úhoz psacího stroje, jsem si prostě nastudoval, jak zhruba vypadají spektra už existujících nahrávek a zvuků, a ty jsem se snažil napodobit," uvedl Chaloupecký. Druhé místo obsadil student elektroniky a komunikace Josef Hůla, kterému se podle Petra Bouchnera z Fakulty dopravní ČVUT podařila zejména syntéza zvuku elektromobilu.


13. 1. 2023; svetprumyslu.cz

Elektrotechnickou olympiádu vyhrál student, který navrhl rychlý a levný systém analýzy nanodiamantů

V medicíně i technice může být užitečný projekt, se kterým student Marek Hanus vyhrál desátý ročník Elektrotechnické olympiády.

Finále se konalo 16. prosince 2022 na FEL ČVUT v Praze. Hanus odbornou porotu zaujal systémem pro analýzu čistoty a sedimentace nanodiamantů, který vyvinul. Vítěz studuje Střední průmyslovou školu elektrotechniky a informatiky v Rožnově pod Radhoštěm. Do finále Elektrotechnické olympiády se na sklonku loňského roku probojovalo devět talentovaných studentů středních škol. Tři oceněné projekty už jsou využívány v praxi nebo brzy budou. Elektrotechnickou olympiádu organizuje Fakulta elektrotechnická ČVUT.

Vítězná práce vznikla během společného projektu několika podniků a výzkumných institucí zaměřeného na syntézu nanodiamantů a hodnocení jejich vlastností.

"Hlavní cíl vítězné práce byl návrh a konstrukce systému pro stanovení koncentrace příměsi, konkrétně grafitu, a průběhu sedimentace ve vzorku nanodiamantů. Porota ocenila, že výzkum středoškolského studenta má již nyní praktický přínos," podotkl garant Elektrotechnické olympiády profesor Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky ČVUT.

"Moje práce souvisí s projektem CARAT, který se zabývá výzkumem různých typů uhlíkových nanočástic, na němž spolupracovalo konsorcium několika ústavů Akademie věd, vysokých škol a firem – v jedné z nich pracují i mí rodiče,” sdělil pak Hanus. "Od nich jsem dostal za ‘domácí úkol' ověřit na jednoduchém modelu, zda by bylo možno použít kolorimetrii s počítačovým vyhodnocením obrazu pomocí knihoven OpenCV ke stanovení čistoty nanodiamantů znečištěných malým množstvím grafitu. K našemu překvapení se tato jednoduchá a levná metoda ukázala jako mnohem přesnější a citlivější než doposud používané instrumentální metody, jako je třeba XRD,” popsal student.

Materiál, který má širokou škálu využití

Nanodiamanty jsou extrémně malé diamanty, velikostí srovnatelné s viry. Mají vysokou tvrdost, velmi velký index lomu a značnou tepelnou vodivost. "Zajímavou vlastností je reakce lidského organismu na diamanty – lidské tělo je vnímá jako svou přirozenou součást," upozornil Maga. Poznamenal, že z toho vychází i možná uplatnění nanodiamantů, například ve vývoji moderních tranzistorů s nanostrukturou či v medicíně, kde nanodiamanty mohou sloužit jako nosiče léčiv nebo v kontaktních čočkách pro léčbu zeleného zákalu.

Hanus pracoval na zařízení pro analýzu nanodiamantů kolem sedmi měsíců. "Nejnáročnější bylo vytvoření programu běžícího na Raspberry Pi 4, který dokáže v reálném čase vyhodnocovat z průběžně pořizovaných fotografií čistotu nanodiamantů a zároveň jejich sedimentační stabilitu,” zavzpomínal mladý výzkumník. Vysvětlil, že fotografie z kamery připojené k minipočítači Raspberry se převádějí na pole pixelů ve stupnici šedi právě pomocí OpenCV, k němuž Hanus přidal vlastní algoritmus, mimo jiné pro určení výšky sedimentu ve zkumavkách. "Výsledky se poté posílají na webserver a jsou dostupné po Wi-Fi z libovolného mobilního zařízení,” dodal Hanus.

Na projektu CARAT se Hanus podílí i nadále. Nedávno v rámci něj vytvořil také řídící jednotku krokových motorů pěti peristaltických čerpadel pro laboratorní analýzu a čištění nanodiamantů. "Momentálně pracuji na programu pro vyhodnocování velikosti jednotlivých krystalů nanodiamantů z fotografií jejich klastrů pořízených elektronovým mikroskopem,” uvedl student.

Další projekty poslouží v terénu i ve firmě

Brzké využití v terénu čeká také projekt Lukáše Rajmonta z pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině, který skončil druhý. Rajmont porotě představil digitální rozhlasový vysílač. "Kromě technických problémů vyřešil i ty legislativní a výsledkem jeho tříleté práce je zařízení, které bude experimentálně napojené na vysílač v Líbeznicích," sdělil Maga.

Bronz pak má Jan Nevyhoštěný, taktéž ze SPŠE V Úžlabině v Praze 10. "Jím navržený a sestrojený generátor se používá při testech elektrických zařízení ve specializované firmě," uvedl Maga. "Generátor je využívaný na napájení vstupů testovaných zařízení požadovaným definovaným signálem a je součástí počítačově ovládaného komplexního pracoviště," dodal garant.

Odborní porotci do finále Elektrotechnické olympiády 2022 vybrali devět pozoruhodných středoškolských projektů z oboru elektrotechniky. "Bohužel na poslední chvíli jeden z finalistů musel svou účast zrušit, takže nakonec osm studentů prezentovalo osm prací," upozornil Maga.

Právě neprezentovaný projekt, šestiosá robotická paže, přitom podle Magy patřil mezi velmi zajímavé práce. "Paže má potenciál pro využití nejen v průmyslu, ale i v biomechatronice, například při tvorbě inteligentních protetických prvků pro tělesně postižené osoby," vysvětlil Maga. Autor inovativní paže, Ondřej Váňa, je taktéž studentem SPŠE V Úžlabině, která je zároveň jednou z fakultních škol FEL ČVUT.

Elektrotechnickou olympiádu pořádá FEL ČVUT od roku 2013. Cílem soutěže je popularizace studia technických oborů mezi středoškoláky a středoškolačkami. Vítězové na prvních třech místech mají garantované přijetí na FEL ČVUT bez přijímaček.


12. 1. 2023; tojesenzace.cz

Synth Challenge 2022: Zvítězil student s nejlépe naprogramovanou "skladbou pro psací stroj"

Vybranou hudební skladbu i zvuk elektromobilu Škoda Superb měli za úkol syntetizovat studenti a studentky, kteří se utkali v sedmém ročníku soutěže

Synth Challenge pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUT a partnery. Zvítězil Tomáš Chaloupecký, student magisterského stupně programu Kybernetika a robotika. Odborná porota ocenila především jeho vydařené naprogramování skladby Typewriter (Psací stroj) od amerického skladatele Leroye Andersona. Skladbu syntetizovanou Chaloupeckým si můžete poslechnout zde. Výsledky Synth Challenge 2022 byly slavnostně vyhlášeny 11. ledna 2023 na FEL v Praze – Dejvicích.

Zatímco syntetizovat zvuk elektromobilu bylo povinné pro všechny, ve výběru skladby měli soutěžící volnější ruce. Mohli se pustit buď do zmíněné Typewriter, kde je psací stroj plnohodnotným hudebním nástrojem, nebo známé skladby Barcarolle z opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquese Offenbacha. Synth Challenge 2022 se zúčastnilo 21 studentů a studentek, meziročně o 13 více.

"Všechny přihlášené práce byly velmi pěkné. Bylo pro nás složité vybrat ty nejlepší," uvedl hlavní organizátor soutěže profesor Roman Čmejla. Chaloupeckého verzi skladby Typewriter pak Čmejla, který působí na katedře teorie obvodů FEL, označil za skvělou.

Pokusy, které vedly k úspěchu i přirozený zvuk auta

"Začal jsem klavírní skladbou, poněvadž mi byla bližší. Nejdříve jsem se snažil o orchestrální verzi, která absolutně selhala," popsal Chaloupecký proces tvorby. "Postupně jsem si zvolil správné nástroje. Syntetizoval jsem jednotlivé nástroje, aby mi zněly dobře jednotlivé tóny, transponoval část skladby, aby lépe zapadla do frekvenčního rozsahu pro daný nástroj,” dodal vítěz, který pro svůj úspěšný projekt vedle tónů klavíru využil i zvuk baskytary.

"A pro techničtější zvuky, jako je úhoz psacího stroje, jsem si prostě nastudoval, jak zhruba vypadají spektra už existujících nahrávek a zvuků a ty jsem se snažil napodobit. Frekvenční metodou, poté jsem zkoušel prokládat spektra. Bylo to spíš takové pokus omyl, co vlastně bude znít dobře," konstatoval Chaloupecký, který programoval algoritmy audio syntézy v prostředí MATLAB. Soutěžící však mohli použít i jakékoliv jiné programovací prostředí. Vítěz také zavzpomínal na kuriozitu, která nastala při práci na zvuku auta – s chybou v kódu podle Chaloupeckého zněl lépe, než poté co ji opravil.

Stříbro vybojoval Josef Hůla, student programu Elektronika a komunikace. Hůla zabodoval se svou syntézou zvuku elektromobilu. Docent Petr Bouchner, z Fakulty dopravní ČVUT, který byl jedním z porotců, při slavnostním vyhlášení ocenil výsledný zvuk jako přirozený a komplexní.

"Bavilo mě to, protože mě dost zajímá fyzikální modelování a tímto způsobem jsem k tomu i přistupoval. Takže jsem si postupně rozdělil zdroje zvuků a pro ně jsem hledal ideální způsob modelování," řekl Hůla. "Rozdělil jsem si to na jednotlivé stopy. Třeba jen zvuk větru kolem auta, zvuky pneumatik, motoru a brzd. Následně jsem si udělal finální mixáž a váhoval jednotlivé stopy. A už jen podle ucha si nastavil váhy tak, aby mi to připadalo co nejvíce přirozené," uzavřel soutěžící. Ze skladeb si Hůla zvolil Barcarolle. Zde si můžete poslechnout jeho verzi.

A pro tutéž skladbu se rozhodl i Jiří Šmíd, který skončil jako třetí. Studentovi programu Elektronika a komunikace podle pořadatelů bronz vyneslo to, že kvalitně vypracoval zvuk elektromobilu, Barcarolle a také připravil dobrý report.

Synth Challenge je i pro student(k)y středních škol

Soutěž Synth Challenge je symbolickým zakončením semestrálního předmětu Syntéza audio signálů vyučovaném profesorem Čmejlou. Samotná soutěž je však přístupná i studentům a studentkám z jiných vysokých škol a nově také středoškolákům a středoškolačkám.

Vzhledem k vysoké kvalitě výstupů získala také pětice studentů a studentek čestné uznání poroty. Jsou jimi Markéta Kvašová, Tereza Uhrová, Sam Espallac, Louis Kälble a Mikhail Poludin. Díla všech soutěžících si můžete poslechnout na webu.

V minulých ročnících měli studenti a studentky za úkol syntetizovat mimo jiné skladbu Bohemian Rhapsody od Queen, Smetanovu Vltavu, Yellow Submarine od Beatles či ústřední melodii britského krimi seriálu Vraždy v Midsomeru. Také soutěžní skladby ze všech uplynulých ročníků jsou on-line.

Partnery soutěže jsou Fakulta dopravní ČVUT, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, Česká akustická společnost a softwarová firma Humusoft.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií).

Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě.


12. 1. 2023; sj.news

Lídr z Česka. Projekt DNS4EU, který rozjíždí Evropská komise, řídí brněnská firma Whalebone

Poskytnout všem v rámci Evropské unie telefonní seznam internetu, který umožní procházet web pomocí názvů domén namísto řetězců čísel. Takový je cíl projektu DNS4EU, který spouští Evropská komise.

Projekt DNS4EU má sloužit jako alternativa k současným veřejným DNS překladačům nabízeným americkými technologickými giganty . Evropská komise plánuje uchovávat data uživatelů v digitálním europrostoru a poskytovat službu co největšímu počtu Evropanů při dodržení nejvyšších standardů ochrany soukromí. Kvůli maximalizaci ochrany nejen zavede novou veřejnou infrastrukturu, ale zapojí do architektury i telefonní operátory.

Evropská komise počítá se spojením stávající infrastruktury telekomunikačních operátorů a poskytovatelů internetu s novými veřejně přístupnými DNS resolvery. Občanům a institucím nabídne jak bezplatnou službu DNS, tak placené služby s vyššími možnostmi zabezpečení.

Třináctičlenné konsorcium z deseti členských států Evropské unie bude řídit česká společnost Whalebone podnikající v oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany digitálního života. Od roku 2016 firma poskytuje zabezpečení DNS více než 300 telekomunikačním společnostem, poskytovatelům internetových služeb, podnikům a institucím po celém světě. Uživatele internetu chrání před kybernetickými hrozbami prostřednictvím kombinace identifikace hrozeb a umělé inteligence.

Jako třetí největší člen se na vývoji nové internetové infrastruktury bude podílet Centrum umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT . Jeho dalšími členy jsou Abi Lab (CERTFin IT), CZ.NIC (CZ), deSec (DE), NASK (CERT Polska), National Cyber Security Directorate (RO), Sztaki (Hun-CERT) and Time.lex (BE). Associated partners konsorcia jsou F-Secure (FI), Ministry of Electronic Governance (BG), CESNET (CZ), and Centro Nacional de Cibersegurança (CERT.PT).


12. 1. 2023; ictsecurity.cz

BW68 – Bezpečnostní workshop: DDOS & Biometrie

Pracovní skupina kybernetické bezpečnosti z České pobočky AFCEA připravila pro rok 2023 celou řadu akcí s aktuálními tématy. První akce se uskuteční 7. února 2023 a zaměří se jednak na problematiku DDOS útoků, tak se rovněž bude věnovat aktuálním trendům v oblasti biometrické autentizace. Akce je připravena jako technický workshop.

Kdy: 07. 02. 2023 – 07. 02. 2023

Kde: ČVUT / FEL Praha, Laboratoře kybernetické bezpečnosti (5. patro)

Rámcové téma semináře:

Technický bezpečnostní workshop zaměřený na aktuální témata:

(a) DDOS útoky a jak se na ně připravit?, (b) Je biometrická autentizace bezpečná?


PROGRAM:

1) 9:30 – Úvod (Petr Jirásek, předseda Pracovní skupiny kybernetické bezpečnosti)

2) 9:40 – Trendy a novinky v oblasti DDoS (Petr Kadlec, ComSource)

3) 9:55 – DDoS a jak se na ně připravit – zkušenosti (Michal Štusák, Petr Kadlec, ComSource)

4) 10:40 – Právní aspekty DDoS útoku – zkušenosti (Jakub Štastný)

5) 11:10 – Rizika biometrické autentizace (Jiří Gogela, Trend Micro)

6) 12:00 – Závěr (Petr Jirásek, předseda Pracovní skupiny kybernetické bezpečnosti)


12. 1. 2023; cvut.cz

Synth Challenge 2022: Zvítězil student s nejlépe naprogramovanou "skladbou pro psací stroj"

Vybranou hudební skladbu i zvuk elektromobilu Škoda Superb měli za úkol syntetizovat studenti a studentky, kteří

se utkali v sedmém ročníku soutěže Synth Challenge pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUT a partnery. Zvítězil Tomáš Chaloupecký, student magisterského stupně programu Kybernetika a robotika. Odborná porota ocenila především jeho vydařené naprogramování skladby Typewriter (Psací stroj) od amerického skladatele Leroye Andersona.

Skladbu syntetizovanou Chaloupeckým si můžete poslechnout zde . Výsledky Synth Challenge 2022 byly slavnostně vyhlášeny 11. ledna 2023 na FEL v Praze 6 – Dejvicích. Zatímco syntetizovat zvuk elektromobilu bylo povinné pro všechny, ve výběru skladby měli soutěžící volnější ruce. Mohli se pustit buď do zmíněné Typewriter, kde je psací stroj plnohodnotným hudebním nástrojem, nebo známé skladby Barcarolle z opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquese Offenbacha. Synth Challenge 2022 se zúčastnilo 21 studentů a studentek, meziročně o 13 více.

"Všechny přihlášené práce byly velmi pěkné. Bylo pro nás složité vybrat ty nejlepší," uvedl hlavní organizátor soutěže profesor Roman Čmejla. Chaloupeckého verzi skladby Typewriter pak Čmejla, který působí na katedře teorie obvodů FEL, označil za skvělou.

Pokusy, které vedly k úspěchu, i přirozený zvuk auta

"Začal jsem klavírní skladbou, poněvadž mi byla bližší. Nejdříve jsem se snažil o orchestrální verzi, která absolutně selhala," popsal Chaloupecký proces tvorby. "Postupně jsem si zvolil správné nástroje. Syntetizoval jsem jednotlivé nástroje, aby mi zněly dobře jednotlivé tóny, transponoval část skladby, aby lépe zapadla do frekvenčního rozsahu pro daný nástroj,” dodal vítěz, který pro svůj úspěšný projekt vedle tónů klavíru využil i zvuk baskytary.

"A pro techni č t ě j ší zvuky, jako je úhoz psacího stroje, jsem si prostě nastudoval, jak zhruba vypadají spektra už existujících nahrávek a zvuků, a ty jsem se snažil napodobit. Frekvenční metodou, poté jsem zkoušel prokládat spektra. Bylo to spíš takové pokus omyl, co vlastně bude znít dobře," konstatoval Chaloupecký, který programoval algoritmy audio syntézy v prostředí MATLAB. Soutěžící však mohli použít i jakékoliv jiné programovací prostředí. Vítěz také zavzpomínal na kuriozitu, která nastala při práci na zvuku auta – s chybou v kódu podle Chaloupeckého zněl lépe než poté, co ji opravil.

Stříbro vybojoval Josef Hůla, student programu Elektronika a komunikace. Hůla zabodoval se svou syntézou zvuku elektromobilu. Docent Petr Bouchner, z Fakulty dopravní ČVUT, který byl jedním z porotců, při slavnostním vyhlášení ocenil výsledný zvuk jako přirozený a komplexní.

"Bavilo mě to, protože mě dost zajímá fyzikální modelování a tímto způsobem jsem k tomu i přistupoval. Takže jsem si postupně rozdělil zdroje zvuků a pro ně jsem hledal ideální způsob modelování," řekl Hůla. " Rozdělil jsem si to na jednotlivé stopy. Třeba jen zvuk větru kolem auta, zvuky pneumatik, motoru a brzd. Následně jsem si udělal finální mixáž a váhoval jednotlivé stopy. A už jen podle ucha si nastavil váhy tak, aby mi to připadalo co nejvíce přirozené," uzavřel soutěžící. Ze skladeb si Hůla zvolil Barcarolle. Zde si můžete poslechnout jeho verzi.

A pro tutéž skladbu se rozhodl i Jiří Šmíd, který skončil jako třetí. Studentovi programu Elektronika a komunikace podle pořadatelů bronz vyneslo to, že kvalitně vypracoval zvuk elektromobilu Barcarolle a také připravil dobrý report.

Synth Challenge je i pro student(k)y středních škol

Soutěž Synth Challenge je symbolickým zakončením semestrálního předmětu Syntéza audio signálů vyučovaném profesorem Čmejlou. Samotná soutěž je však přístupná i studentům a studentkám z jiných vysokých škol a nově také středoškolákům a středoškolačkám.

Vzhledem k vysoké kvalitě výstupů získala také pětice studentů a studentek čestné uznání poroty. Jsou jimi Markéta Kvašová, Tereza Uhrová, Sam Espallac, Louis Kälble a Mikhail Poludin. Díla všech soutěžících si můžete poslechnout na webu

V minulých ročnících měli studenti a studentky za úkol syntetizovat mimo jiné skladbu Bohemian Rhapsody od Queen, Smetanovu Vltavu, Yellow Submarine od Beatles či ústřední melodii britského krimi seriálu Vraždy v Midsomeru. Také soutěžní skladby ze všech uplynulých ročníků jsou on-line

Partnery soutěže jsou Fakulta dopravní ČVUT, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, Česká akustická společnost a softwarová firma Humusoft.


12. 1. 2023; itsec-nn.com

BW68 – Bezpečnostní workshop: DDOS & Biometrie

Pracovní skupina kybernetické bezpečnosti z České pobočky AFCEA připravila pro rok 2023 celou řadu akcí s aktuálními tématy. První akce se uskuteční 7. února 2023 a zaměří se jednak na problematiku DDOS útoků, tak se rovněž bude věnovat aktuálním trendům v oblasti biometrické autentizace. Akce je připravena jako technický workshop.

Kdy: 07. 02. 2023 – 07. 02. 2023

Kde: ČVUT / FEL Praha, Laboratoře kybernetické bezpečnosti (5. patro)


Rámcové téma semináře:

Technický bezpečnostní workshop zaměřený na aktuální témata:


(a) DDOS útoky a jak se na ně připravit?,


(b) Je biometrická autentizace bezpečná?


PROGRAM:

1) 9:30 – Úvod (Petr Jirásek, předseda Pracovní skupiny kybernetické bezpečnosti)

2) 9:40 – Trendy a novinky v oblasti DDoS (Petr Kadlec, ComSource)

3) 9:55 – DDoS a jak se na ně připravit – zkušenosti (Michal Štusák, Petr Kadlec, ComSource)

4) 10:40 – Právní aspekty DDoS útoku – zkušenosti (Jakub Štastný)

5) 11:10 – Rizika biometrické autentizace (Jiří Gogela, Trend Micro)

6) 12:00 – Závěr (Petr Jirásek, předseda Pracovní skupiny kybernetické bezpečnosti)


Registrace zde


Zdroj: IT SECURITY NETWORK NEWS


12. 1. 2023; prazskypatriot.cz

Synth Challenge 2022: Zvítězil student se Skladbou pro psací stroj

Vybranou hudební skladbu i zvuk elektromobilu Škoda Superb měli za úkol syntetizovat studenti a studentky, kteří se utkali v sedmém ročníku soutěže Synth Challenge pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUT a partnery. Zvítězil Tomáš Chaloupecký, student magisterského stupně programu Kybernetika a robotika. Odborná porota ocenila především jeho vydařené naprogramování skladby Typewriter (Psací stroj) od amerického skladatele Leroye Andersona.

Výsledky Synth Challenge 2022 byly slavnostně vyhlášeny 11. ledna 2023 na FEL v Praze 6 – Dejvicích.


Zatímco syntetizovat zvuk elektromobilu bylo povinné pro všechny, ve výběru skladby měli soutěžící volnější ruce. Mohli se pustit buď do zmíněné Typewriter, kde je psací stroj plnohodnotným hudebním nástrojem, nebo známé skladby Barcarolle z opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquese Offenbacha. Synth Challenge 2022 se zúčastnilo 21 studentů a studentek, meziročně o 13 více.


"Všechny přihlášené práce byly velmi pěkné. Bylo pro nás složité vybrat ty nejlepší," uvedl hlavní organizátor soutěže profesor Roman Čmejla. Chaloupeckého verzi skladby Typewriter pak Čmejla, který působí na katedře teorie obvodů FEL, označil za skvělou.


Pokusy, které vedly k úspěchu, i přirozený zvuk auta

"Začal jsem klavírní skladbou, poněvadž mi byla bližší. Nejdříve jsem se snažil o orchestrální verzi, která absolutně selhala," popsal Chaloupecký proces tvorby. "Postupně jsem si zvolil správné nástroje. Syntetizoval jsem jednotlivé nástroje, aby mi zněly dobře jednotlivé tóny, transponoval část skladby, aby lépe zapadla do frekvenčního rozsahu pro daný nástroj,” dodal vítěz, který pro svůj úspěšný projekt vedle tónů klavíru využil i zvuk baskytary.


"A pro techničtější zvuky, jako je úhoz psacího stroje, jsem si prostě nastudoval, jak zhruba vypadají spektra už existujících nahrávek a zvuků, a ty jsem se snažil napodobit. Frekvenční metodou, poté jsem zkoušel prokládat spektra. Bylo to spíš takové pokus omyl, co vlastně bude znít dobře," konstatoval Chaloupecký, který programoval algoritmy audio syntézy v prostředí MATLAB. Soutěžící však mohli použít i jakékoliv jiné programovací prostředí. Vítěz také zavzpomínal na kuriozitu, která nastala při práci na zvuku auta – s chybou v kódu podle Chaloupeckého zněl lépe než poté, co ji opravil.


Stříbro vybojoval Josef Hůla, student programu Elektronika a komunikace. Hůla zabodoval se svou syntézou zvuku elektromobilu. Docent Petr Bouchner, z Fakulty dopravní ČVUT, který byl jedním z porotců, při slavnostním vyhlášení ocenil výsledný zvuk jako přirozený a komplexní.


12. 1. 2023; ict-nn.com

BW68 – Bezpečnostní workshop: DDOS & Biometrie

Pracovní skupina kybernetické bezpečnosti z České pobočky AFCEA připravila pro rok 2023 celou řadu akcí s aktuálními tématy. První akce se uskuteční 7. února 2023 a zaměří se jednak na problematiku DDOS útoků, tak se rovněž bude věnovat aktuálním trendům v oblasti biometrické autentizace. Akce je připravena jako technický workshop.

Kdy: 07. 02. 2023 – 07. 02. 2023

Kde: ČVUT / FEL Praha, Laboratoře kybernetické bezpečnosti (5. patro)

Rámcové téma semináře:

Technický bezpečnostní workshop zaměřený na aktuální témata:

(a) DDOS útoky a jak se na ně připravit?,

(b) Je biometrická autentizace bezpečná?

PROGRAM:

1) 9:30 – Úvod (Petr Jirásek, předseda Pracovní skupiny kybernetické bezpečnosti)

2) 9:40 – Trendy a novinky v oblasti DDoS (Petr Kadlec, ComSource)

3) 9:55 – DDoS a jak se na ně připravit – zkušenosti (Michal Štusák, Petr Kadlec, ComSource)

4) 10:40 – Právní aspekty DDoS útoku – zkušenosti (Jakub Štastný)

5) 11:10 – Rizika biometrické autentizace (Jiří Gogela, Trend Micro)

6) 12:00 – Závěr (Petr Jirásek, předseda Pracovní skupiny kybernetické bezpečnosti)

Registrace zde

Zdroj: IT SECURITY NETWORK NEWSZdroj: ICT NETWORK NEWS


12. 1. 2023; feedit.cz

Synth Challenge 2022: Zvítězil student s nejlépe naprogramovanou "skladbou pro psací stroj"

Vybranou hudební skladbu i zvuk elektromobilu Škoda Superb měli za úkol syntetizovat studenti a studentky, kteří se utkali v sedmém ročníku soutěže Synth Challenge pořádané Fakultou elektrotechnickou ČVUT a partnery. Zvítězil Tomáš Chaloupecký, student magisterského stupně programu Kybernetika a robotika. Odborná porota ocenila především jeho vydařené naprogramování skladby Typewriter (Psací stroj) od amerického skladatele Leroye Andersona. Skladbu syntetizovanou Chaloupeckým si můžete poslechnout zde. Výsledky Synth Challenge 2022 byly slavnostně vyhlášeny 11. ledna 2023 na FEL v Praze – Dejvicích.

Zatímco syntetizovat zvuk elektromobilu bylo povinné pro všechny, ve výběru skladby měli soutěžící volnější ruce. Mohli se pustit buď do zmíněné Typewriter, kde je psací stroj plnohodnotným hudebním nástrojem, nebo známé skladby Barcarolle z opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquese Offenbacha. Synth Challenge 2022 se zúčastnilo 21 studentů a studentek, meziročně o 13 více.


"Všechny přihlášené práce byly velmi pěkné. Bylo pro nás složité vybrat ty nejlepší," uvedl hlavní organizátor soutěže profesor Roman Čmejla. Chaloupeckého verzi skladby Typewriter pak Čmejla, který působí na katedře teorie obvodů FEL, označil za skvělou.


Pokusy, které vedly k úspěchu i přirozený zvuk auta


"Začal jsem klavírní skladbou, poněvadž mi byla bližší. Nejdříve jsem se snažil o orchestrální verzi, která absolutně selhala," popsal Chaloupecký proces tvorby. "Postupně jsem si zvolil správné nástroje. Syntetizoval jsem jednotlivé nástroje, aby mi zněly dobře jednotlivé tóny, transponoval část skladby, aby lépe zapadla do frekvenčního rozsahu pro daný nástroj,” dodal vítěz, který pro svůj úspěšný projekt vedle tónů klavíru využil i zvuk baskytary.


"A pro techničtější zvuky, jako je úhoz psacího stroje, jsem si prostě nastudoval, jak zhruba vypadají spektra už existujících nahrávek a zvuků a ty jsem se snažil napodobit. Frekvenční metodou, poté jsem zkoušel prokládat spektra. Bylo to spíš takové pokus omyl, co vlastně bude znít dobře," konstatoval Chaloupecký, který programoval algoritmy audio syntézy v prostředí MATLAB. Soutěžící však mohli použít i jakékoliv jiné programovací prostředí. Vítěz také zavzpomínal na kuriozitu, která nastala při práci na zvuku auta – s chybou v kódu podle Chaloupeckého zněl lépe, než poté co ji opravil.


Stříbro vybojoval Josef Hůla, student programu Elektronika a komunikace. Hůla zabodoval se svou syntézou zvuku elektromobilu. Docent Petr Bouchner, z Fakulty dopravní ČVUT, který byl jedním z porotců, při slavnostním vyhlášení ocenil výsledný zvuk jako přirozený a komplexní.


"Bavilo mě to, protože mě dost zajímá fyzikální modelování a tímto způsobem jsem k tomu i přistupoval. Takže jsem si postupně rozdělil zdroje zvuků a pro ně jsem hledal ideální způsob modelování," řekl Hůla. "Rozdělil jsem si to na jednotlivé stopy. Třeba jen zvuk větru kolem auta, zvuky pneumatik, motoru a brzd. Následně jsem si udělal finální mixáž a váhoval jednotlivé stopy. A už jen podle ucha si nastavil váhy tak, aby mi to připadalo co nejvíce přirozené," uzavřel soutěžící. Ze skladeb si Hůla zvolil Barcarolle. Zde si můžete poslechnout jeho verzi.


A pro tutéž skladbu se rozhodl i Jiří Šmíd, který skončil jako třetí. Studentovi programu Elektronika a komunikace podle pořadatelů bronz vyneslo to, že kvalitně vypracoval zvuk elektromobilu, Barcarolle a také připravil dobrý report.


Synth Challenge je i pro student(k)y středních škol


Soutěž Synth Challenge je symbolickým zakončením semestrálního předmětu Syntéza audio signálů vyučovaném profesorem Čmejlou. Samotná soutěž je však přístupná i studentům a studentkám z jiných vysokých škol a nově také středoškolákům a středoškolačkám.


Vzhledem k vysoké kvalitě výstupů získala také pětice studentů a studentek čestné uznání poroty. Jsou jimi Markéta Kvašová, Tereza Uhrová, Sam Espallac, Louis Kälble a Mikhail Poludin. Díla všech soutěžících si můžete poslechnout na webu.


V minulých ročnících měli studenti a studentky za úkol syntetizovat mimo jiné skladbu Bohemian Rhapsody od Queen, Smetanovu Vltavu, Yellow Submarine od Beatles či ústřední melodii britského krimi seriálu Vraždy v Midsomeru. Také soutěžní skladby ze všech uplynulých ročníků jsou on-line.


Partnery soutěže jsou Fakulta dopravní ČVUT, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, Česká akustická společnost a softwarová firma Humusoft.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě.


12. 1. 2023; ČT 24

Interview ČT24 - Lubomír Lízal

Daniel TAKÁČ, moderátor

Nakupuje se čím dál míň. Tržby v maloobchodě klesly už posedmé za sebou v meziročním porovnávání. Ceny se pořád zvyšují, v prosinci ale o něco pomaleji než předtím. Došly lidem peníze nebo nakupují míň, protože se bojí co bude dál? Jak má vypadat vládní pomoc v těžkých dobách? A dá se ušetřit 70 miliard korun za 1 jediný rok? Hostem Interview ČT24 je ekonom a někdejší člen bankovní rady Centrální banky Lubomír Lízal. Dobrý večer, děkuji, že jste přišel.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Dobrý večer. Děkuji za pozvání.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Tak ta první otázka vlastně už padla v tom mém úvodu. Je to 7 měsíců, kdy se snižují tržby v maloobchodě, tedy lidi asi i nakupují čím dál míň, docházejí peníze, anebo je tam ta obava? Obava z toho, co bude dál, tak já si radši něco nechám?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Já bych si řekl, já bych řekl, že to je kombinace obojího prostě, když se podíváte na ten časový vývoj, tak vlastně ten zlom nastal krátce po vypuknutí konfliktu na Ukrajině, takže pokud peníze došly, tak ne tak rychle, ale ta psychologie nepochybně zahrála, zahrála, řekl bych hlavní roli i v tom, že když se podíváme na to, jak se vyvíjely ceny, tak v létě vlastně začala panovat obrovská obava z toho, jak to bude vypadat s energiemi. A vláda tehdy vlastně přišla s úsporným tarifem a vlastně říkala, že ty ceny nejspíš nebudou takový problém, ukázalo se, že tohle to nakonec tak nedopadlo a lidé samozřejmě reagovali opatrně. Ono přece jenom, přece jenom, když vidíte, že ty ceny pořád rostou, ty titulky v novinách, si myslím, byly docela, docela hezké, že novináři z toho měli radost, že mohou vždycky psát nový rekord v ceně plynu, nový rekord v ceně elektrické energie, samozřejmě přispělo k té k té psychologii.


Daniel TAKÁČ, moderátor

A ta obava nebo to rozhodnutí nakupovat míň, je to spíš a ta obava, vlastně, je oprávněná, anebo je to spíš vliv právě těch novinových titulků? Ta diskuze, která se vede, ta kritika všechno drahé, vláda špatně, a tak dál. Co v tom hraje víc?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Já si myslím, že to je, že to je oprávněná, protože pokud vidíme inflaci, která olizuje 20 %, když bysme odpočítali některé, některé položky, které jsou metodické, tak vlastně racionální řešení inflace je recese. Jinými slovy těm lidem říkáte, ekonomika musí zpomalit, připravte se horší časy, takže buďto, buďto budeme na vlně vysoké inflace, což centrální banka deklaruje, že nechce a vláda také říká, že inflace by měla klesnout, trošku se tam centrální banka s vládou trošku přetahují o to, kdo by, kdo by měl co dělat. Na druhou stranu, na druhou stranu v podstatě to řešení musí přijít a ať se nám to líbí nebo ne, tak inflace se vždycky krotila jednak vysokými úroky, ale poklesem ekonomiky.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Říkáte olizuje 20 %, ona teďkon neolizuje, tedy spíš trochu zpomaluje, inflace zpomaluje tempo růstu, ještě nezpomaluje, takhle tedy. Ty, to zdražování se začíná trochu zpomalovat. To už není první známka toho, že za prvé začínají fungovat kroky Centrální banky a za druhé možná i je to důsledek toho, že lidi míň nakupují?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Ono tam je, ono v té inflaci je problém v tom, že se tam započítává transfer obyvatelstvu, který jednorázově snížil ty ceny, takže vlastně poslední 3 měsíce v té inflaci je započítána ta vládní pomoc.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Teď myslíte energetice, energie, energie?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Energie. A vlastně pokud bysme tuhletu, tuhletu část dali pryč, tak se dostáváme, tak se dostáváme někde mezi těch 19 - 20 % po té korekci. Proto ekonomové se dívají trošku s obavou na to, jak, jak dopadnou čísla lednová, protože přelom roku je vždycky takový hezký z hlediska toho, že dobře se vám upravují ceny, máte uzavřené účetnictví, máte uzavřený rok, tak můžete přijít s nějakým plánem a tam si myslím, že ten leden bude důležitý právě s ohledem na to, jakým způsobem obchodníci vlastně přistoupí k tomu zdražování nebo k tomu promítání těch očekávaných nákladů.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Co se v tomto smyslu očekává tedy? Jak to obchodníci promítnout, protože když jsme tedy u energií, to asi tedy bude ta rozhodující složka, no tak tam už se v některých případech mluví, že se zklidňuje situace, ceny klesají, teď je plynu dost, asi díky tomu, že tedy je mírná zima. Prostě ta situace se postupně uklidňuje, tak proč by to mělo nějak dramaticky inflačně zapůsobit v lednu?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Ta inflace se uklidňuje, na druhou stranu a v podstatě platí to, že pro obyvatelstvo i pro malé firmy vlastně platí cenové stropy, jinými slovy, přestože se situace uklidňuje, tak oni mají ty ceny tak, takové jaké, jaké jsou. Takže je to spíš ten výhled na ten další rok, pokud příští zima bude také dobrá z hlediska toho, že nebude taková zima a zda se podaří vlastně...


Daniel TAKÁČ, moderátor

To řekněte provozovatelům lyžařských areálů.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

No tak, tak, tak, ale přece jenom jako, myslím si, že ekonomika nestojí, nestojí na těch lyžích.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Samozřejmě.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Spíš nám, spíš nás stojí na těch, nám stojí na těch fabrikách, které produkují na vývoz, takže tam si myslím, že to je to, co to, co bude hrát tu roli v létě.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Zpátky k tomu, kde jsme začali, to znamená u těch snižujících se nákupů. Je to problém pro celou ekonomiku, jinými slovy, jak velkým příspěvkem k HDP je ta spotřeba domácností, a když klesne, tak to má nějaké následky?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Tak a teďka to je třeba právě ta dichotomie, kterou jsem zmiňoval z hlediska inflace. Ono pro tu ekonomiku je to špatně z hlediska toho, že ekonomika vlastně zpomaluje, protože domácí spotřeba je jeden z těch důležitých faktorů v HDP. Na druhou stranu právě inflaci krotíme tím, že ekonomika zpomaluje. Čili je to plus pro to, pro ten výhled toho, že inflace může klesnout v budoucnosti. Bez té, bez toho zpomalení ekonomiky se neobejdeme. Na druhou stranu, je to zpomalení ekonomiky, což znamená to, že patrně dojde k nárůstu nezaměstnanosti, bude tam tlak na veřejné výdaje právě s ohledem na to, na to, že ekonomika zpomaluje, bude, bude nižší výběr. A inflace zase působí pro ten státní rozpočet trošku pozitivně v tom smyslu, že se vybírá více, takže je to tak, že prostě ta ta, když to řeknu tou, tou hantýrkou. Mince má bohužel 2 strany a nemůžeme si vybrat, že budeme chtít jenom tu, to pozitivní z toho.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Teď nevíme, kterou stranu mince to dopadne na zem a co bude mít silnější efekt nebo se to dá? Dá odhadovat?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Já bych to, já bych to formovat tak, že pokud ten ekonomický pokles bude rychlejší, tak se inflace dostane dříve pod kontrolu, což je vlastně to pozitivum z toho, že pak centrální banka bude moci dříve, tak říkajíc, změkčit podmínky a ekonomiku začít stimulovat, takže buďto budeme mít inflaci, řekněme, vyšší a delší čas, anebo bude inflace poklesne a pak budeme, ale, ale bude to právě za cenu pomalejší ekonomiky.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Takže vzhůru do recese, říkate?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Je to tak, je to tak, protože přece jenom krátká recese je vždycky pro ekonomiku, bych řekl příjemnější než dlouhá recese, přestože může být mělčí.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Takže radši, radši recese než vysoké inflace, ostatně paní Matesová, bývalá zástupkyně světové banky České republiky, říká něco podobného. Takže Vy jste na stejné ekonomické lodi, abych tak řekl, radši recese a nějaké problémy s nezaměstnaností, případné státní transfery v pomoci nezaměstnanosti atd. než být dlouho v recesi a s vysokou inflací?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Tak přesně, protože, protože v okamžiku, když se změní myšlení lidí v tom smyslu, že inflace dlouhodobě, že ekonomika roste pomalu dlouhodobě tak, pak to je to, co to co nějakým způsobem, řekněme, a posouvá inflační očekávání podniků k tomu, aby ty ceny rostly déle a vlastně potom je dražší tu inflaci zkrotit.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Teď zdražují nejvíce potraviny a bydlení. Nakolik je to zdražování vlastně oprávněné vzhledem k cenám vstupů a nakolik někdo využil situace?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

To je dobrá otázka, myslím si, že najdete situaci, kdy to zdražení je oprávněné. Na druhou stranu řada těch věcí, které, které zdražují, tak jsou, řekněme, dlouhodobé, dlouhodobé zboží, které bylo vyrobeno před rokem, a přesto tam, a přesto tam vidíte, vidíte prostě nárůst cen na dvojnásobek. Můj typický jako hezký příklad je, když se podíváme na sterilované okurky, tak v podstatě tam ten, tam v létě už jsme viděli ten růst cen a to byla předloňská sklizeň tedy, takže vlastně tam nebyl důvod. Takže je to vlastně o těch obchodnících, kteří, kteří vlastně viděli to, že po dvou letech uzávěry ekonomiky, kdy vlastně se dost žilo na dluh, vlastně vláda tehdy rozdávala velké částky peněz čistě proto, aby nějakým způsobem udržela podniky nad vodou. Na druhou stranu, tam nebyla ta kontrola v tom smyslu, že ti lidé to mohou za něco utrácet, takže vlastně vládní dluh se dost překlopil v úspory obyvatelstva nebo v koupischopnost obyvatelstva a prostě po dvou letech obchodníci zjistili: aha, tak jako tady je koupěschopnost a tak toho využijme.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Tak to využijeme i na to původní nebo starší zboží, jak je možné, že se nikdo neutrhl a ten trh to nevyřešil? Tak já ty okurky, když použiju vaše okurky, třeba. Ono to je koneckonců jedno, co to bude, budu prodávat levněji, jak, že se to tedy nestalo? Tam, kde to šlo, kde nebyly oprávněné vyšší náklady typu energie, já nevím co?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Já si myslím, že já si myslím, že to je prostě jednoduchá kalkulace v tom smyslu, jde to, jde to prostě vidíme, vidíme, že přestože v maloobchodu teďka jsou, že tam jsou poklesy v tom, tak to neznamená, že ty podniky méně vydělávají. Pokles objemu vlastně prodeje nemusí znamenat pokles zisku.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Kam se inflace letos dostane podle vašich odhadů?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Tak já, já si myslím, že letošní inflace zůstane, zůstane nad tou, nad tou desítkou a první polovina roku nám hodně napoví o tom, o tom, zda bude rychleji klesat. Já si myslím, že ono to určité míry závisí na tom, jak bude úspěšná nebo tvrdá, můžeme říci, vláda v konsolidaci veřejných rozpočtů, protože pokud, pokud ta konsolidace veřejného rozpočtu bude pomalá, tak to znamená, že vlastně ten útlum ekonomiky nebude takový. To znamená, že ta inflace se nedostane tak rychle pod kontrolu.


Daniel TAKÁČ, moderátor

K té vládní pomoci, jejímu způsobu, striktnosti, řekněme, se ještě dostanu k té inflaci, říkal jste vidíte jí nad desítkou ještě v tomto roce. Jak to? Vždyť už se to bude počítat z těch obrovských cen z roku 2022, to znamená, že ty nárůsty vlastně bude...?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Ono, ono to, ono to bohužel má, ono to bohužel má tu, má tu dynamiku, jo? Takže, takže jakoby já vnímám tu inflaci, jaksi jako ten roční průměr. V okamžik, když se budete platit, platit jako a prosinec příštího roku, na prosinec loňského roku, tak už, tak samozřejmě bude nižší tam, jako bych.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Se nějaká vlna, půjdem dolů a průměr bude někde přes těch 10 %. To je problém?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Tak, je to daň na střední třídu, řekněme si to otevřeně. V podstatě inflace postihuje zejména ti, kteří, kteří mají úspory a i z tohoto pohledu z tohoto pohledu vlastně vidíte, že, to dopadá nejenom ty úspory, ale také také jste zaznamenal to, že vlastně penzijní fondy mají jeden z nejhorších výsledků, čili ono to má i dlouhodobější implikace právě pro to, jakým způsobem lidé přistupují k zajištění dlouhodobé, dlouhodobých standardů.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Ale znamená to tedy, ta vysoká inflace, ty ceny pořád zůstanou vysoké. I kdyby, i kdyby inflace, řekněme, byla nízká, možná i trochu klesala to, co se asi nestane, i kdyby byla nízká, tak pořád nám zůstanou ty vysoké ceny roku 2022 možná bude ještě vyšší.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Já si nejsem jistý, jestli, jestli zůstanou všechny ceny vysoké. Ono, ono samozřejmě záleží dost na tom kam se propíšou v těch v těch různých dodavatelských řetězcích a myslím si, že jedna, jedna z oblastní, kde asi uvidíme ještě nějakou korekci směrem dolů, začínají být nemovitosti, ale to je zase věc, která se nepropisuje přímo do inflace.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Jaky je vliv války na Ukrajině na ty vysoké ceny?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

A on má, on má vliv zejména přes energie. Bylo to, bylo to vidět, bylo to vidět vlastně v loňském roce, že energie byly ten hlavní tahoun toho, toho vnějšího, vnějšího impulsu na ceny, pokud odmyslíme ty domácí deficity a myslím si, že energie jako takové se nedostanou na původní úroveň. Na druhou stranu v dlouhodobém horizontu máme před sebou řadu výzev. Máme tady jednak to, že právě jsme to viděli a v předchozím příspěvku, že začlo platit embargo na dovoz, na dovoz ruské ruské ropy, takže tam máme, takže tam máme nutnost nahradit jeden z těch, jeden z těch důležitých vstupů. Na druhou stranu, ropa není ten, není ten, řekl bych, problematický, ta problematická surovina prostě, protože ropa historicky se vozí po světě sem a tam, čili tam ta infrastruktura do určité míry existuje. Plyn je mnohem horší, protože Evropa vlastně byla určité míry závislá čistě na potrubí, ale když se..


Daniel TAKÁČ, moderátor

No právě, ale já chci v té otázce vlastně pokračovat. Já jsem řekl jenom půlku zcela záměrně tedy. Už je to přece rok a ta, ty ekonomiky se na to mohly nějakým způsobem přizpůsobit. To se nestalo?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Oni se přizpůsobí, ty ekonomiky se přizpůsobují, ale také, také tam je ten časový, časový horizont v tom, že vlastně terminály, což je ta Achillova pata, bych řekl distribuční sítě, je nevybudejete přes noc. Samozřejmě lze...


Daniel TAKÁČ, moderátor

Ono se to zkrátilo z pěti let na 5 měsíců se říká, když to zjednodušuju.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Ale to je vlastně otázka, jestli se podaří vlastně během léta vyřešit tak, abysme opravdu byli schopni nahradit, nahradit ten, ten zdroj během během letošního roku.


Daniel TAKÁČ, moderátor

A pak by mohl být energetický klid, když to tak řeknu a ceny by se asi, asi se nevrátí úplně tam, kde byly, protože nějaké zvýšené náklady tam budou, předpokládá se...


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Ale pak, pak ty, pak ty ceny budou, řekněme, odpovídat světu, že budou světové, zatím vidíme v podstatě to, že ta Evropa platí vyšší ceny než zbytek světa prostě, protože zbytek světa má dlouhodobé kontrakty, Evropa nemá, takže musí nakupovat za vyšší ceny prostě ty přebytky, co, kde jsou.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Anebo dělat dlouhodobé kontrakty.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Nebo udělal dlouhodobé kontrakty, ale tak tady zase je, a teď se dostáváme do oblasti politiky, tam bych nechtěl do toho moc šťourat, ale vlastně Evropa bere plyn, že je to přechodná komodita. Já si nemyslím, že můžeme plyn brát jako přechodnou komoditu, ale pokud se to k tomu budeme tvářit, že to je přechodná komodita, že to využijeme krátkodobě, tak vlastně nikdo vám řekne podepíšeme kontrakt na 25 let. A kontakt na 25 let je ten, který je vlastně levný, protože, protože vlastně vám zaplatí tu infrastrukturu atd., kdežto když prostě jdete do kratších kontraktů, tak tam ta cena je mnohem vyšší. Takže tady prostě vidím, vidím určitou...


Daniel TAKÁČ, moderátor

A to je tak jednoduché? Když se politika rozhodne: ano, jdeme do dlouhodobého kontraktu 25 let, ceny jdou dolů. Když politika řekne, ne, ne ne, my tady plyn za 10 let nechceme, tak ceny jdou nahoru. Takhle jednoduché to je?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Takhle, takhle jednoduché, takhle jednoduché to, takhle jednoduché to je, protože prostě i ty dodavatelé chtějí mít jistotu, že v okamžiku začnou budovat infrastrukturu, která je použitelná pro Evropu, že se jim zaplatí. Pokud vlastně tu jistotu nemají, tak prostě chtějí tu, chtějí tu přirážku, že po pěti letech si to rozmyslíme, no tak jako ano, můžete si rozmyslet, ale my to chceme, my na tom nechceme prodělávat.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Vidíte na obzoru někde a nejenom v domácí ekonomice, zcela obecně to myslím, nějaké problémy, které by mohly inflaci zase tlačit nahoru? Nějaké další problémy než ty, které jsme probrali?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Nemyslím si, že, že tam to jsou problémy, které by to měly tlačit nahoru. Jeden, řekněme, z trendů, který započal, ale ty ostatní ho trošku převážily, byla otázka bezpečnosti. Mám na mysli otázka bezpečnosti dodávek jiných, jiných komodyt. Ono to, ono to vlastně vyplavalo na povrh právě během pandemie, kdy outsourcing do Asie znamenal také to, že Evropa začala být nebo Amerika začne být závislá na tom, zda se to zboží z Asie dostane na místo určení a ukázalo se, že tohleto není až tak vždycky garantované, takže jeden z těch problémů, který tam je a co může být a co určitě bude, povede, řekněme, k vyšším cenám je, když se rozhodneme pro určitou strategickou diverzifikaci toho, že se budou budovat i kapacity v Evropě nebo ve Spojených státech, zejména se hovoří o výrobě čipů a podobně, jinými slovy tam může být to, že prostě bezpečnost není zadarmo.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Takže nové investice, patrně vyšší personální náklady na výrobu některých věcí.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Protože v minulosti se ukazovalo, že inflace byla nízká i z důvodu toho, že vlastně se řada věcí outsourcovala do nízko příjmových zemí. A ono to vypadalo, že to je růst produktivity práce, ale ve skutečnosti to byl, to byly zisky právě z outsourcingu. V okamžiku, kdy se rozhodneme, že půjdeme proti tomuto trendu, že vlastně ty věci dostaneme zpátky pod nějakou kontrolu, tak to znamená, že musíme právě zaplatit ten rozdíl v té ceně, který jsme předtím ušetřili.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Tak možná už to nejsou nízkopříjmové země, možná už ty tzv. náklady budou podobné.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Tak, ale, ale v podstatě to, znamená to, znamená to určitý, určitý nárůst nákladů.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Zpátky do České republiky. Tak úkoly pro Českou národní banku vidíte kde? Teď v naší situaci, abychom bojovali s inflací a vysokými cenami?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Tak ono, já bych to formuloval tak, že vždycky se lépe bojuje na začátku, než potom v průběhu, jinými slovy to, že centrální banka byla jedna z prvních, která zvyšovala úroky, bylo dobře. Bohužel se s výhrou zpětného pohledu se ukazuje, že to mělo být asi rychlejší právě proto, aby ten signál o cenové stabilitě, stabilitě přišel, přišel včas. Teď už je to tak, řekněme, vyčkávání na to a tady si myslím, že pozice centrální banky v tom, že vyčkává je racionální z hlediska toho, že ona, ona čeká, do jaké míry vlastně ta recese bude v tom, v tom letošním roce, jinými slovy, pokud bude dostatečně vysoká, tak centrální banka vlastně dostane tu inflaci pod kontrolu rychleji, než pokud bude dlouhodobější a pak...


Daniel TAKÁČ, moderátor

A nebude muset dělat nic.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Nebude muset dělat nic v tom případě a nebo bude muset ještě trošku zvážit nastavení měnové politiky.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Tedy zvýšit úrokové sazby.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Zvýšit úrokové...


Daniel TAKÁČ, moderátor

A přiškrtit ekonomiku, dokud se nepřiškrtí sama. A to se musí rozhodnout kdy? Ta Centrální banka, protože když ona něco udělá, tak to trvá rok, půldruhého roku, než se ten efekt dostaví.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Než se ten efekt dostavá. Takže já bych viděl to, že, že tohle to je otázka prvního čtvrtletí.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Se musí rozhodnout, jestli zvyšovat...


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Se musí rozhodnout. Udělat to strategické rozhodnutí z hlediska toho vývoje.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Tak recese se nedostavuje zatím. Zatím pořád jsou tam nějaké růsty, zatím nemáme čísla za čtvrtý kvartál.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Pořád tam jsou růsty, na druhou stranu, vlastně, ta, ta ukázka toho, čím jsme začínali vlastně o těch maloobchodních obchodech, o obchodech vlastně a o té domácí poptávce, ta vlastně ukazuje, ukazuje, že zpomaluje, takže je tam důvod, proč pro to, proč by vlastně recese měla přijít.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Takže banka může chvíli tedy ještě vyčkávat a případně stabilní úroky by mohly i nadále přetrvávat.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Tak banka vlastně, banka vlastně zvolila to, že kromě úrokového kanálu začala, začala intervenovat na devizovém trhu, jinými slovy, zlevnila nám dovážené energetické komponenty...


Daniel TAKÁČ, moderátor

Tím, že posílila korunu.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Tím, že posílila korunu.


Daniel TAKÁČ, moderátor

V listopadu prý neposilovala, koruna je silná sama o sobě.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Tak, tak. Ono, ono vlastně, myslím si, že i trhy ke konci roku čekají na to, co se stane a také ono to má i to B, znamená to, že vlastně v okamžiku, kdy centrální banka intervenuje na posílení měny, tak ta část rezerv, kterou utratí, tak tam vlastně už realizuje tu ztrátu, což vlastně znamená, že v budoucnosti ty peníze bude muset nějakým způsobem vybrat, vybrat. Je to jiná, jiná forma a veřejného deficitu, a protože dříve nebo později se to bude muset platit, splatit z tzv. ražebného, čili vlastně výnosu, výnosů centrální banky. Když by tam ta ztráta nebyla, tak potom výnosy centrální banky vlastně mohou být příjmem státních rozpočtů a pomoci tam, takže tohle to jenom taková trošku, řekněme, hra v dlouhém horizontu, tím se nemusíme zaobírat v nejbližších několika letech, ale čistě teoreticky to vlastně znamená to, že, že centrální banka vytváří ztrátu, kterou v budoucnosti bude hradit z ražebného.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Tak centrální banka může ještě chvíli čekat, ptal jsem se na úkoly pro banku. Co úkoly pro vládu? Co má dělat vláda, aby přispěla k nižší inflaci?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Tak vláda, bohužel, jaksi je v nemilé pozici, že by měla stabilizovat veřejné finance právě dostat, dostat, řekněme, ten strukturální deficit, který se u nás odhaduje okolo 200 miliard ročně.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Takže míň dávat.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Takže míň dávat nebo více vybírat.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Anebo více vybírat.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Tak, tak, tak.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Anebo obojí.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Anebo obojí, myslím si, že samozřejmě nakonec to dospěje k nějakému, řekněme, kompromisu v tom, že se bude určitě, pokusí se méně dávat a zkusí více vybírat. A přece jenom je to politika, záleží jednak na předvolebních slibech, což samozřejmě se ukazuje, že často může být problém prostě proto, pokud vás ta situace překvapí a myslím si, že bohužel vláda, přestože jako nastupovala s tím, že bude stabilizovat veřejné finance, aniž by, aniž by zvyšovala míru zdanění, tak se dostala do situace, kdy vlastně ten tamější situace s tou válkou vlastně znamenala, že musela řešit aktuálně mnohem závažnější problém, než jakým způsobem začít stabilizovat finance, což si myslím, že dostává tu vládu teďka trošku do jiné situace, protože obvykle ten cyklus politický je docela, docela dlouhý a přece jenom ten první rok, kdy můžete něco nalajnovat tak řešili, se řešili krizi někde jinde. A v tom, a v tom letošním roce, řekněme, možná se podaří, podaří část toho, část toho udělat, ale ty výsledky už se nedostaví tak rychle. Čili to zase z toho politického cyklu to začíná být, začíná být problém prostě proto...


Daniel TAKÁČ, moderátor

Že by taky nic vláda udělat nemusela.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Nemyslím si, že by nic nemusela udělat. Ono přece jenom, ono přece jenom jakoby ten strukturální deficit je docela značný a v okamžiku, kdy se situace uklidní, tak patrně by přispěla, přišla i nějaká reakce, řekl bych, na evropské úrovni: milé vlády, začněte si dávat rozpočty do pořádku. Máme tady pak stabilita růstu, ano, byla mimořádná situace, tak jsme to trošku odsunuli stranou, ale teď je načase to dát znovu na stůl, takže, takže si myslím, že pokud s tím začneme dřív, tak to bude, tak to bude pro nás lépe v čistě, v čistě, protože budeme v té pozici, kdy budeme moci říkat, my už jsme, už děláme.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Takže vláda prostě musí dávat míň a je to vůbec možné v této situaci? Přece jen se pohybujeme v nějaké konkrétní ekonomické situaci. Určitě spousta lidí má obrovské problémy, mnoho lidí určitě už je úplně na dně, tak tady vláda přece něco dělat musí, anebo i tak má být...?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Já si, já si myslím, že ono, ono to, ono to bohužel volá po, řekněme, zásadnější strukturální změně, a což právě vyžaduje ten čas, takže asi dojde jenom k určitému, k určitému, řekl bych, parametry, parametrickým změnám, nikoliv k tomu, k tomu zásadnímu, k tomu zásadnímu přerodu, který všichni jsme doufali třeba z hlediska pamatujeme si ty debaty o a penzijních deficitech, což je také součást veřejných rozpočtů. Máme tady desítky let vlastně už ty debaty, 2 desítky let o tom, že je potřeba něco dělat, něco dělat s penzijním systémem, neboť ten okamžik, kdy bude balancovaný, tak se nám to projeví jinak ve veřejných financích a máme za sebou dvě desítky let a pořád o tom, pořád o tom nějakým způsobem debatujeme.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Pojďme zkusit velmi stručně, které ty návrhy, které se objevují, co s tím dělat, probrat. Změny v DPH, vlastně skoro všechno nahoru do 21 nebo do té základní sazby, nebudu říkat 21 %, do základní sazby a jenom výjimky nějaké nižší sazby: ano, ne?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

A je to řešení, má to samozřejmě potom dopad, dopad na inflaci, sice to není měnově politická, měnová inflace, ale je to inflace.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Spotřební daň nic? Co ještě může zdražit na základě spotřební daně, abychom se nedostali do té situace, kdy bude černý trh, a bude se pašovat a vlsatně ten výnos daně nebude vyšší.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Ono, bohužel, ono, bohužel se ukazuje, že ta možnost zvyšovat spotřební daň je právě limitovaná, limitovaná tím, tou možností prostě dovážet z těch zemí, které, které jsou okolo a zejména u těch, u těch komodit jako, jako jsou cigarety, kde přece jenom ty, ty daně jsou dost vysoké na to, aby, aby se lidem vyplatilo, vyplatilo jet do zahraničí, takže tam to pašování nebo vlastně černá výroba existuje a v okamžiku, kdy se naše sazby neodchylují příliš od toho zahraničí, tak vám odpadá, odpadá, řekněme, ta turistika a zbývá skutečně jenom, jenom ten, ten, ta výroba, kterou... černý trh, který je potom jednodušší, jednodušší potírat.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Vrátit vyšší zdanění platů a mezd?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

To je, myslím si jedna, jedna z, řekl bych, jeden z těch jakoby úhelných kamenů, kamenů té politické debaty, protože v okamžiku, kdy tohleto, toto číslo vlastně se v okamžiku, kdy se došlo ke změně, v minulosti a ušetřilo se, tak říkajíc 100 miliard obyvatelstvu, tak je to vlastně polovina, skoro polovina toho strukturálního schodku a všechny ty ostatní debaty, které jsou vlastně jsou o částkách, které jsou mnohem menší, takže oni nám to nevyřeší. Já si myslím, že tohleto nakonec bude skutečně prubířský kamen toho, zda realita ekonomická, jinými slovy potřebujeme dostat i finance pod kontrolu, přebije to, že předvolební slib bylo toto, tato, toto zdanění /nesrozumitelné/.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Velice krátce, premiér Fiala říká, že celkové daňové zatížení občanů se nezvýší, lze ty daně tak, lidově řečeno, přesypat, aby tohle platilo...?


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

To si, takhle ono to, ono by to šlo v okamžiku, kdy řeknete, zdaníme podniky, což vlastně v té větě je skryto, že nebudeme danit obyvatelstvo, ale budeme danit podniky, a to si nemyslím, že půjde, protože přece jenom, přece jenom se ukazuje, že Česká republika právě z hlediska toho, jakým způsobem vlastně tady podniky, se se vlastně dávají do kupy stoje s těmi vysokými energiemi, tak vlastně začínají se stěhovat mimo Českou republiku. A když byste k tomu přidal ještě zvyšování daně, tak by to byl problém.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Pane Lízale, musím Vám poděkovat za rozhovor, na shledanou.


Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT

Na shledanou.


Daniel TAKÁČ, moderátor

Začínají Události, nenechte si je ujít. Klidný večer přeji.


11. 1. 2023; mmspektrum.com

Krátká videa s jednoduchými pokusy popularizují techniku

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vznikla série 15 krátkých videí určených především pro žáky základních a středních škol.

Prostřednictvím jednoduchých, ale vizuálně působivých pokusů tato videa divákům vysvětlují některé fyzikální jevy a přibližují jim zákonitosti a zajímavosti fyziky a techniky.

Videa jsou postupně zveřejňována jak na instagramovém účtu FEL ČVUT , tak na TikToku a YouTube . Posloužit mohou také učitelům pro zpestření výuky na středních a základních školách. Diváci "ze staré školy" musí překousnout netradiční formát videa "na výšku", který je vhodnější pro přehrávání na displeji mobilního telefonu. Forma prezentace je totiž přizpůsobena cílové skupině – dětem, jimž tento formát vyhovuje.

Reklama

Reklama

Studentka FEL Tereza Petrčková v těchto krátkých videích vysvětluje některé neviditelné procesy kolem nás. Ukazuje například to, jak zkontrolovat funkčnost dálkového ovladače či uspořádat závody podomácku vyrobených "elektromobilů".

Sérii před Vánocemi odstartoval "barevný" pokus pro zjištění vnitřního pnutí v průhledném materiálu pomocí dvojité polarizace světla. K tomuto pokusu stačí jen LCD displej, polarizační fólie nebo polarizační brýle a pak třeba pravítko z plastu. Ještě méně rekvizit vyžaduje experiment s kontrolou funkčnosti dálkového ovladače. Infračervené záření totiž dokáže zobrazit digitální fotoaparát nebo kamera v mobilu. A pro výrobu homopolárního motoru, tedy jednoduchého elektromotoru, pak pokusníci potřebují pouze odizolovaný měděný drát, baterii typu AA a neodymový magnet.

Krátká videa z dílny Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ukazují jednoduché fyzikální pokusy. (Zdroj: FEL ČVUT)

V dalších videích, která budou postupně zveřejněna během následujících dnů a týdnů, studentka FEL mimo jiné názorně sestaví nejjednodušší konstrukci elektromobilu nebo hologramovou promítačku. Pomocí podomácku vyrobeného modelu plic také popíše funkci tohoto životně důležitého orgánu a vysvětlí, co se stane, když se v plicích něco pokazí. " Věda se díky sdílení na sociálních sítích může dostat k širšímu spektru diváků. Jsem ráda, že jsem toho mohla být součástí, " podotkla Tereza Petrčková, která na FEL studuje bakalářský program Elektrotechnika, energetika a management a ve volném čase se podílí na aktivitách spolku wITches. Jeho členky, studentky FEL ČVUT, popularizují elektrotechniku a informatiku na nižších stupních škol.

Přiblížit lidem techniku – lehce, zábavně a levně

Všechny pokusy v edukativní sérii vedle jednoduchosti spojuje i dostupnost pomůcek. Děti a dospívající je zvládnou s věcmi, které buď už mají doma, nebo je levně koupí například v železářství.

" Chtěli jsme vzbudit zájem o techniku a pokusit se vyvrátit představu, že technika je náročná, těžce dostupná a určená jen jisté sortě lidí. Spousta věcí v těchto výukových videích je z denního života, " zdůraznil hlavní tvůrce projektu Aleš Górecki z oddělení vnějších vztahů FEL ČVUT. " Byla by výhra, pokud by učitelé v hodinách studentům a studentkám řekli: ‚Mrkněte se na tento pokus a váš úkol je ho replikovat, " dodal Górecki.

" Výuková videa nás ve fyzice velmi zajímají pro jakoukoliv věkovou kategorii žáků. Podobných materiálů využíváme, " uvedl pak Stanislav Šimandl z pražského Gymnázia Budějovická, které patří mezi fakultní školy FEL ČVUT. Další spoluautor výukové série videí, Jakub Holovský z katedry elektrotechnologie FEL ČVUT, studenty a studentky vyzval, aby se zajímavé experimenty nebáli vyzkoušet, přemýšleli o nich a ukázali je i svým blízkým a kamarádům.

Sérii videí natočil tým z FEL ČVUT loni na přelomu léta a podzimu. " V plánu je příprava dalších videí, která se tentokrát soustředí na popularizaci matematiky, algoritmizace a programování, " uzavřel Górecki. Videa budou dostupná na většině sociálních sítí fakulty.

Den otevřených dveří i online

Pro středoškoláky a středoškolačky FEL pořádá specializované dny otevřených dveří, které jsou zaměřeny na užší výzkumná témata. Loni v listopadu se tak na pět desítek studentů a studentek během jednoho dne seznámilo s pracovišti na FEL zapojenými do výzkumu elektromobility. Další DOD, na téma umělé inteligence, se uskuteční v březnu. V následujících týdnech však FEL uspořádá i standardní dny otevřených dveří. Zatímco 19. ledna bude DOD v on-line podobě , 17. února mohou studenti a studenti, po předchozí registraci, osobně dorazit na fakultu v dejvickém kampusu i na Karlovo náměstí v Praze.

Zpracováno redakcí podle tiskové zprávy Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.


11. 1. 2023; cvut.cz

Evropská komise plánuje připojit 100 milionů lidí k nové internetové infrastruktuře. Centrum umělé inteligence FEL ČVUT bude přitom.

Cílem DNS4EU je poskytnout lidem, společnostem a institucím EU bezpečný, soukromí respektující a výkonný rekurzivní.

DNS, tedy "telefonní seznam internetu", který umožňuje procházení webu pomocí názvů domén namísto řetězců čísel. Projekt se stane důležitým pilířem evropské internetové suverenity.

DNS4EU je součástí vize posílení digitální nezávislosti Unie a bude sloužit coby alternativa k současným veřejným DNS překladačům nabízeným americkými technologickými giganty. Evropská komise si klade za cíl uchovávat data uživatelů v digitálním europrostoru a poskytovat službu co největšímu počtu Evropanů při dodržení nejvyšších standardů ochrany soukromí. "Naším cílem je chránit 100 milionů lidí díky DNS4EU. Abychom dosáhli tohoto milníku, musíme spolupracovat s mobilními a internetovými společnostmi na celém kontinentu. Proto nejen zavedeme novou veřejnou infrastrukturu, ale do architektury zapojíme i operátory," vysvětluje CEO Whalebone Richard Malovič.

V plánu je spojit stávající infrastrukturu telekomunikačních operátorů a poskytovatelů internetu s novými veřejně přístupnými DNS resolvery. Občanům a institucím nabídne jak bezplatnou službu DNS, tak placené služby s vyššími možnostmi zabezpečení.

Jako třetí největší člen se na vývoji nové internetové infrastruktury bude podílet Centrum umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT. "Je nám ctí být součástí tak důležité iniciativy na ochranu soukromí a bezpečnosti občanů EU. Díky odborným znalostem na poli bezpečnosti a umělé inteligence přispějeme k ochraně uživatelů před malwarem, zneužíváním DNS, phishingem a dalšími hrozbami. Jsme opravdu šťastní, že zabezpečíme 100 milionů uživatelů internetu, ačkoli jsme si vědomi také velké zodpovědnosti," uvedl dr. Sebastián García

Řešení bude vyvíjet 13 členů konsorcia z 10 zemí EU

Aby bylo řešení všeobecně dostupné, vybrala Evropská komise tým různorodých členů s dlouholetými zkušenostmi v oboru. "Naše konsorcium zahrnuje soukromé společnosti, výzkumné instituce, nevládní organizace, univerzity, veřejné instituce, týmy pro zvládání počítačových hrozeb CERT i národní vzdělávací sítě NREN – všechny zaměřené na kybernetickou bezpečnost a internetovou infrastrukturu. Díky tomuto unikátnímu mixu dokážeme poskytnout skutečně udržitelné, nezávislé a stabilní řešení," pokračuje koordinátor návrhu Petr Soukeník.

ZÁZNAM TISKOVÉ KONFERENCE: Záznam online tiskové konference, která se konala 10. ledna 2023 naleznete

Třináctičlenné mezinárodní konsorcium, jehož součástí je i České vysoké učení technické v Praze, bude řídit Whalebone, česká společnost podnikající v oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany digitálního života. Od roku 2016 poskytuje Whalebone zabezpečení DNS více než 300 telekomunikačním společnostem, poskytovatelům internetových služeb, podnikům a institucím po celém světě a chrání uživatele internetu před kybernetickými hrozbami prostřednictvím kombinace identifikace hrozeb a umělé inteligence.

Dalšími členy konsorcia jsou Abi Lab (CERTFin IT), CZ.NIC (CZ), deSec (DE), NASK (CERT Polska), National Cyber Security Directorate (RO), Sztaki (Hun-CERT) and Time.lex (BE). Associated partners konsorcia jsou F-Secure (FI), Ministry of Electronic Governance (BG), CESNET (CZ), and Centro Nacional de Cibersegurança ( CERT.PT


10. 1. 2023; vecerni-praha.cz

Nová výuková videa z FEL ČVUT popularizují techniku

Zákonitosti a zajímavosti fyziky a techniky přibližuje série patnácti výukových videí, která vznikla na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Je určena především pro žáky a žákyně druhého stupně základních škol a studenty a studentky středních škol. Videa jsou postupně zveřejňována jak na FEL ČVUT, tak na a . Fakulta také poskytne videa učitelům pro zpestření výuky na středních a základních školách.

Studentka FEL Tereza Petrčková v krátkých videích pomocí jednoduchých ale vizuálně působivých pokusů vysvětlí některé neviditelné procesy kolem nás. Ukáže například to, jak zkontrolovat funkčnost dálkového ovladače či uspořádat závody podomácku vyrobených "elektromobilů".

Sérii před Vánoci odstartoval "barevný" pokus pro zjištění vnitřního pnutí v průhledném materiálu pomocí dvojité polarizace světla. Lidé k němu potřebují jen LCD displej, polarizační fólii nebo polarizační brýle a pak třeba pravítko z plastu. Ještě méně rekvizit vyžaduje experiment s kontrolou funkčnosti dálkového ovladače. Ke zobrazení infračerveného záření totiž stačí fotoaparát nebo kamera v mobilu. A pro výrobu homopolárního motoru, tedy jednoduchého elektromotoru, pak pokusníci potřebují pouze odizolovaný měděný drát, baterii AA a neodymový magnet.

V dalších videích, která vyjdou během následujících dnů a týdnů, naše studentka mimo jiné názorně sestaví nejjednodušší konstrukci elektromobilu nebo hologramovou promítačku. Pomocí podomácku vyrobeného modelu plic také popíše funkci tohoto životně důležitého orgánu a co se stane, když se v něm něco pokazí. "Věda se díky sdílení na sociálních sítích může dostat k širšímu spektru diváků. Jsem ráda, že jsem toho mohla být součástí," podotkla Tereza Petrčková, která na FEL studuje bakalářský program Elektrotechnika, energetika a management a ve volném čase se podílí na aktivitách spolku wITches. Jeho členky, studentky FEL ČVUT, popularizují elektrotechniku a informatiku na nižších stupních škol.

Přiblížit lidem techniku – lehce, zábavně a levně

Všechny pokusy v edukativní sérii vedle jednoduchosti spojuje i dostupnost pomůcek. Děti a dospívající je zvládnou s věcmi, které buď už mají doma nebo je levně koupí v železářstvích a v elektru.

" Chtěli jsme vzbudit zájem o techniku a trochu demytizovat představu, že je technika náročná, těžce dostupná a určená jen jisté sortě lidí. Spousta věcí v těchto výukových videí je z denního života," zdůraznil hlavní tvůrce projektu Aleš Górecki z oddělení vnějších vztahů FEL ČVUT. " Byla by výhra, pokud by učitelé v hodinách studentům a studentkám řekli: ‚Mrkněte se na tento pokus a váš úkol je ho replikovat," dodal Górecki.

"Výuková videa nás ve fyzice velmi zajímají pro jakoukoliv věkovou kategorii žáků. Podobných materiálů využíváme," uvedl pak Stanislav Šimandl z pražského Gymnázia Budějovická, které patří mezi fakultní školy FEL ČVUT. Další spoluautor výukové video série, Jakub Holovský z katedry elektrotechnologie FEL ČVUT, studenty a studentky vyzval, aby se zajímavé experimenty nebáli vyzkoušet, přemýšleli o nich a ukázali je i svým blízkým a kamarádům.

Sérii videí natočil tým z FEL ČVUT loni na přelomu léta a podzimu. "V plánu je příprava dalších videí, které se tentokrát soustředí na popularizaci matematiky, algoritmizace a programování, " uzavřel Górecki. Videa budou dostupná na většině sociálních sítí fakulty.

Výuková videa jsou dalším příspěvkem FEL ČVUT do série projektů pro pomoc a spolupráci ve výuce fyziky, informatiky a elektrotechniky na středních školách. FEL například pravidelně pořádá exkurze po fakultních vědeckých pracovištích pro studenty a studentky středních škol a různé soutěže – mimo jiné Elektrotechnickou olympiádu. Fakulta organizuje také workshopy, kurzy a konzultace pro vyučující na středních školách.

Novinkou jsou pak specializované dny otevřených dveří pro středoškoláky a středoškolačky, které jsou zaměřeny na užší výzkumná témata. Loni v listopadu se tak na pět desítek studentů a studentek během jednoho dne seznámilo s pracovišti na FEL zapojenými do výzkumu elektromobility. Další DOD, na téma umělé inteligence, se uskuteční v březnu. V následujících týdnech však FEL uspořádá i standardní dny otevřených dveří. Zatímco 19. ledna , 17. února mohou studenti a studenti, po předchozí registraci, osobně dorazit na fakultu v dejvickém kampusu i na Karlově náměstí v Praze.


10. 1. 2023; tojesenzace.cz

Finále Robosoutěže 2022 pro střední školy vyhrál po dramatickém souboji "robot-basketbalista" z pražského Gymnázia Na Vítězné pláni

Ve finále letošní Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy se v pátek 16. prosince utkalo 36 robotů. 35 bylo středoškolských, kteří postoupili ze 160

účastníků základních kol, a proti nim 1 vysokoškolský přímo od místních studentů programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Stupně vítězů však nakonec obsadili silně motivovaní a perfektně připravení středoškolští konstruktéři: na 1. místě se umístil tým Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni (Praha 4), který ovládl i kategorii designu. Na 2. místě tým Netrefím i prázdný koš ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia (Praha 5) a na 3. místě tým KRK Robotics z Gymnázia Beroun.

Finále 14. ročníku Robosoutěže konané pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyvrcholilo vyřazovacími jízdami v pátek 16. prosince 2022 kolem 16. hodiny. Tříčlenné týmy středoškolských studentů měly v letošní soutěži za úkol v rámci zadání s názvem Basketbal postavit a naprogramovat robota, který dokáže bez další pomoci posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše.

Vítězové a finále přerušované potleskem

Do finále se z předchozích čtyř kol kvalifikovalo 35 týmů z celé republiky, z každého kola osm s nejlepším umístěním. Třem dalším týmům pořadatelé udělili divoké karty. Navíc byl ve finálové hře i jeden robot přímo od místních studentů programu Kybernetika a robotika. Už v průběhu dopoledních jízd bylo jasné, že pomyslná výkonnostní laťka finále je zase o něco výš než v předchozích kolech, v nichž při jízdě nikdo nedosáhl maximálního počtu 38 bodů. To se ve finále povedlo několikrát a diváci v Zengerově posluchárně takové okamžiky ocenili bouřlivým potleskem.

místo – tým Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni (Praha 4) ve složení Samuel Kantor, Filip Švadlenka a Martin Kubeš místo – tým Netrefím i prázdný koš ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia (Praha 5) ve složení Petr Herman a Václav Mareš místo – tým KRK Robotics z Gymnázia Beroun ve složení Filip Rosický, Tomáš Kotrla a Jonáš Koller

Kromě samotné finálové soutěže organizátoři vyhlásili také vítěze samostatné kategorie Design robota, která hodnotí originalitu technického řešení.

Tam bodoval opět robot týmu Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni. Není bez zajímavosti, že tento tým se finále soutěže zúčastnil díky divoké kartě, nakonec však soutěž s přehledem ovládl ve všech kategoriích.

Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah

Vítězové se dostanou na FEL ČVUT bez přijímaček

"Finále 2022 ukázalo, že letošní úloha patřila k nejnáročnějším ve čtrnáctileté historii Robosoutěže, ale současně byla atraktivní nejen pro publikum, ale také pro samotné soutěžící,” říká hlavní organizátor

Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "V mnoha soubojích nebylo do poslední chvíle jasné, který z robotů vyhraje. I finále skončilo de facto rozdílem jednoho koše,” dodává.

Členové tří týmů na prvních místech mají garanci přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek. V soutěži byly navíc hmotné výhry od partnerů jak v podobě závěrečné tomboly pro všechny účastníky finále, tak v podobě odměn vítězům. Partnery letošní soutěže byly společnosti MathWorks, Humusoft, Škoda Auto, Applifting, FANUC, Sick, Strand a Kingston Technology.

Další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebook u Robosoutěže. Roboty nominované v kategorii soutěže Design robota najdete v galerii na soutěžní stránce.

Zdroj a foto: ČVUT


10. 1. 2023; cvut.cz

Nová videa z FEL ČVUT popularizují techniku pomocí snadných a zábavných pokusů

Zákonitosti a zajímavosti fyziky a techniky přibližuje série patnácti výukových videí, která vznikla na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Je určena především pro žáky a žákyně druhého stupně základních škol a studenty a studentky středních škol. Videa jsou postupně zveřejňována jak na instagramovém účtu FEL ČVUT, tak na TikToku a YouTube. Fakulta také poskytne videa učitelům pro zpestření výuky na středních a základních školách.

Studentka FEL Tereza Petrčková v krátkých videích pomocí jednoduchých, ale vizuálně působivých pokusů vysvětlí některé neviditelné procesy kolem nás. Ukáže například to, jak zkontrolovat funkčnost dálkového ovladače či uspořádat závody podomácku vyrobených "elektromobilů".

Sérii před Vánoci odstartoval "barevný" pokus pro zjištění vnitřního pnutí v průhledném materiálu pomocí dvojité polarizace světla. Lidé k němu potřebují jen LCD displej, polarizační fólii nebo polarizační brýle a pak třeba pravítko z plastu. Ještě méně rekvizit vyžaduje experiment s kontrolou funkčnosti dálkového ovladače. Ke zobrazení infračerveného záření totiž stačí fotoaparát nebo kamera v mobilu. A pro výrobu homopolárního motoru, tedy jednoduchého elektromotoru, pak pokusníci potřebují pouze odizolovaný měděný drát, baterii AA a neodymový magnet.

V dalších videích, která vyjdou během následujících dnů a týdnů, naše studentka mimo jiné názorně sestaví nejjednodušší konstrukci elektromobilu nebo hologramovou promítačku. Pomocí podomácku vyrobeného modelu plic také popíše funkci tohoto životně důležitého orgánu a co se stane, když se v něm něco pokazí. " Věda se díky sdílení na sociálních sítích může dostat k širšímu spektru diváků . Jsem ráda, že jsem toho mohla být součástí " podotkla Tereza Petrčková, která na FEL studuje bakalářský program Elektrotechnika, energetika a management a ve volném čase se podílí na aktivitách spolku wITches. Jeho členky, studentky FEL ČVUT, popularizují elektrotechniku a informatiku na nižších stupních škol.

Přiblížit lidem techniku – lehce, zábavně a levně

Všechny pokusy v edukativní sérii vedle jednoduchosti spojuje i dostupnost pomůcek. Děti a dospívající je zvládnou s věcmi, které buď už mají doma nebo je levn ě koup í v ž elez ář stv í ch a v elektru.

"Chtěli jsme vzbudit zájem o techniku a trochu demytizovat představu, že je technika náročná, těžce dostupná a určená jen jisté sortě lidí. Spousta věcí v t ě chto v ý ukov ý ch vide í je z denn í ho ž ivota, " zdůraznil hlavní tvůrce projektu Aleš Górecki z oddělení vnějších vztahů FEL ČVUT. " Byla by v ý hra, pokud by u č itel é v hodin á ch student ů m a studentkám řekli: ‚Mrkněte se na tento pokus a váš úkol je ho replikovat," dodal Górecki.

"Výuková videa nás ve fyzice velmi zajímají pro jakoukoliv věkovou kategorii žáků. Podobných materiálů využíváme," uvedl pak Stanislav Šimandl z pražského Gymnázia Budějovická, které patří mezi fakultní školy FEL ČVUT. Další spoluautor výukové video série, Jakub Holovský z katedry elektrotechnologie FEL ČVUT, studenty a studentky vyzval, aby se zajímavé experimenty nebáli vyzkoušet, přemýšleli o nich a ukázali je i svým blízkým a kamarádům.

Sérii videí natočil tým z FEL ČVUT loni na přelomu léta a podzimu. "V plánu je příprava dalších videí, které se tentokrát soustředí na popularizaci matematiky, algoritmizace a programování," uzavřel Górecki. Videa budou dostupná na většině sociálních sítí fakulty.

Výuková videa jsou dalším příspěvkem FEL ČVUT do série projektů pro pomoc a spolupráci ve výuce fyziky, informatiky a elektrotechniky na středních školách. FEL například pravidelně pořádá exkurze po fakultních vědeckých pracovištích pro studenty a studentky středních škol a různé soutěže – mimo jiné Elektrotechnickou olympiádu. Fakulta organizuje také workshopy, kurzy a konzultace pro vyučující na středních školách.

Novinkou jsou pak specializované dny otevřených dveří pro středoškoláky a středoškolačky, které jsou zaměřeny na užší výzkumná témata. Loni v listopadu se tak na pět desítek studentů a studentek během jednoho dne seznámilo s pracovišti na FEL zapojenými do výzkumu elektromobility. Další DOD, na téma umělé inteligence, se uskuteční v březnu. V následujících týdnech však FEL uspořádá i standardní dny otevřených dveří. Zatímco 19. ledna bude DOD v on-line podobě , 17. února mohou studenti a studenti, po předchozí registraci, osobně dorazit na fakultu v dejvickém kampusu i na Karlovo náměstí v Praze.

Kontaktní osoba:

Jméno:

Šárka Loukotová Novotná

E-mail:

loukosar@fel.cvut.cz


9. 1. 2023; vedavyzkum.cz

Ondřej Klimo: Potenciál získání energie z jaderné fúze je obrovský

Americké zařízení NIF dosáhlo v prosinci minulého roku významného pokroku ve výzkumu jaderné fúze. Jakého přesně? V čem spočívá výzkum jaderné fúze a čím by mohly být jeho výsledky lidstvu prospěšné? Na to i na další otázky odpověděl pro portál Vědavýzkum.cz Ondřej Klimo z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

National Ignition Facility (NIF), kde se podařilo 5. 12. 2022 zažehnout termojadernou fúzi pomocí laserového zařízení. Zdroj: Lawrence Livermore National Laboratory


Můžete, prosím, vysvětlit, v čem zmíněný úspěch spočívá a co je na tomto projektu tak přelomového?


Stručně řečeno, úspěch spočívá v zapálení termojaderné fúze pomocí laserového záření, o které se vědci snaží již více než půl století.


Co znamená zapálení konkrétně?


Jednoduchá a dosti výstižná definice zapálení říká, že energie uvolněná při fúzních reakcích musí být vyšší než energie dodaná pomocí laserového záření. K tomu právě v případě experimentu z 5. prosince 2022 nade vší pochybnost, a také poprvé v historii výzkumu kontrolované termojaderné fúze, došlo. Energetický výtěžek fúzních reakcí činil zhruba 1,5násobek energie laserového záření.


Z vědeckého hlediska je zapálení fúze spojeno s tzv. Lawsenovým kritériem. To se dá zjednodušeně formulovat tak, že tepelná energie uvolněná z fúze musí být dostatečně vysoká, aby překonala všechny fyzikální procesy, které palivo ochlazují.


V kontextu fúze zapálené pomocí laseru je nutné tuto mez překonat alespoň v malém objemu paliva, to se potom ohřívá a zapálí části další.


A to se podařilo poprvé?


Výše uvedenou definici zapálení již v podstatě splňoval výsledek experimentu, ke kterému došlo na laseru NIF 8. srpna 2021. Tento, již rok starý, výsledek ve vědecké komunitě vyvolal veliký zájem a nadšení, i když byl energetický výtěžek fúzních reakcí oproti současnému výsledku zhruba poloviční, neboť nedošlo k zapálení dostatečného množství paliva.


Dekáda zklamání i úspěchů


Výzkum už probíhá deset let, je to tak?


Ano. A to, o jak velký úspěch se v současnosti jedná, je dobře vidět z toho, když porovnáme současné výsledky s výsledky dosaženými v roce 2012, kdy byl laser NIF uveden plně do provozu a kdy se očekávalo zapálení fúze.


Tehdy byl energetický výtěžek 1000krát menší než energie použitého laserového záření, což vedlo k velkému zklamání a částečnému odklonu od výzkumu zapálení fúze pomocí laserů (několik velkých plánovaných projektů bylo zrušeno). Za 10 let výzkumu tedy došlo ke zlepšení výsledku o tři řády.


Takže se "blýská na lepší časy"?


I když jsem v tomto směru spíše optimista, extrapolovat tento trend do budoucna by byla velká spekulace a ani to v současné chvíli příliš nejde. V projektu laseru NIF se mluvilo o reálné možnosti dosáhnout na tomto zařízení energetického výtěžku 10, při kterém by došlo ke spálení zhruba 30% veškerého paliva v terči.


Potenciál je obrovský


Jaký je potenciál nového amerického objevu? Jaké jsou v něm problémy či limity?


Potenciál získávání energie z fúze je samozřejmě obrovský a právě dosažený výsledek je na cestě k využití fúzní energie velmi významným milníkem, na který čekáme mnoho let. Na druhou stranu je třeba si připustit, že máme před sebou ještě celou řadu dalších problémů, které je nutné překonat, než budeme moci o využití fúzní energie získané pomocí laserů uvažovat.


O jaké konkrétní problémy se jedná?


První problém, který bude potřeba vyřešit, je další optimalizace zapálení terče tak, aby došlo ke spálení zhruba 30% paliva. Pro současné terče na laseru NIF to znamená již zmíněné zvýšení energetického zisku na 10. To ale není konečná hodnota. Je třeba počítat s efektivitou výroby elektrické energie z tepla uvolněného při fúzi a především s účinností, se kterou jsme schopni vytvářet laserové záření.


Efektivita je u laseru NIF relativně nízká, zhruba 1% a spotřebuje tedy na jeden výstřel 300 MJ energie. Pro energetické využití je třeba využít jinou laserovou technologii (např. diodové čerpání), které umožňuje zvýšit účinnost až zhruba na 15%. Diodově čerpané lasery již existují a jeden takový, který byl dokonce vyrobený přímo v laboratořích LLNL (jichž je laser NIF součástí), je provozován také v ČR v ELI Beamlines (součást ELI ERIC). I přes zvýšení účinnosti laserů však energetický výtěžek 10 nebude dostatečný a pro reálné získávání energie je třeba ho zvýšit zhruba na 100.


A druhý problém?


Dalším významným problémem bude opakování zapálení paliva několikrát za vteřinu. Termojaderná fúze, o které se zde bavíme, totiž není kontinuální proces. Jedná se o tzv. inerciální fúzi, kdy při každém zapálení dojde k uvolnění energie a zničení terčíku s palivem. Celý proces je nutné opakovat vždy s novým terčíkem. Pokud bychom chtěli dosáhnout ve fúzním reaktoru stejného tepelného výkonu jako v reaktoru Jaderné elektrárny Temelín (zhruba 3 GW) a počítali bychom s uvolněním zhruba 300 MJ energie z jednoho terčíku, bylo by potřeba zapálení opakovat desetkrát za vteřinu.


Moderní laserové technologie tuto opakovací frekvenci umožňují, ale takto rychlé opakování s sebou přináší jiné výzvy. Terčík s palivem je například nutné adjustovat uprostřed obrovské reaktorové nádoby, a to s velmi vysokou přesností.


V neposlední řadě by pro výrobu energie bylo potřeba zajistit dostatečnou a ekonomickou výrobu terčíků s palivem. Zde je třeba rozlišit mezi fúzí přímou a nepřímou. Při uspořádání pro nepřímou fúzi, jejíhož zapálení bylo nyní dosaženo na laseru NIF, laserové záření nedopadá přímo na terčík s palivem, ale na vnitřní stranu kovové (zlaté) trubičky, v jejímž středu je terčík s palivem umístěn. Na terčík tedy nedopadá samotné laserové záření, ale záření rentgenové, které je vybuzeno laserovým zářením dopadajícím na vnitřní povrch trubičky. Mezi nevýhody tohoto uspořádání patří složitější proces výroby terče a větší náročnost na použité materiály.


V případě fúze přímé, kdy laserové záření dopadá přímo na terčík, by byla výroba pravděpodobně méně složitá. Při zmíněné opakovací frekvenci výstřelů by bylo třeba zhruba milion terčíků denně.


Z výše uvedeného vyplývá, že je před výzkumníky ještě dlouhá cesta...


Je zřejmé, že na cestě k praktickému využití energie získané z fúze zapálené laserem je třeba udělat ještě řádový pokrok v několika oblastech, a to zde nejsou zmíněny všechny. Proto není překvapivé, že na tiskové konferenci ředitelka LLNL Kim Budil uvedla, že nás čeká ještě několik desetiletí výzkumu základních technologických problémů, než budeme v situaci, kdy bychom byli schopni postavit funkční elektrárnu.


Jaderná fúze jako zdroj energie budoucnosti


Bylo by možné laicky vysvětlit, proč je jaderná fúze tak ostře sledované téma?


Jaderná fúze je bezpochyby velmi zajímavým zdrojem energie, a to hned z několika hledisek. Za prvé z hlediska potenciálu získání energie z jednoho kilogramu paliva nabízí fúze zdaleka nejvyšší hodnotu výrazně převyšující ostatní paliva včetně jaderných paliv využívajících štěpení jader (zde je rozdíl několikanásobný).


Především jde ale o dostupnost paliva pro jadernou fúzi. Při fúzi dochází ke slučování izotopů vodíku, deuteria a tritia. Deuterium se přirozeně vyskytuje ve vodě (zhruba 0,016%) a je pro nás tedy k dispozici v podstatě v nevyčerpatelném množství. Druhý izotop, tritium, je nestabilní a postupně se radioaktivním rozpadem přeměňuje na izotop helia, ale pro fúzi se počítá s jeho produkcí přímo ve fúzním reaktoru pomocí určité jaderné reakce lithia. Dá se tedy říci, že k pokrytí energetických nároků bychom potřebovali mnohem méně paliva, které by se dalo relativně jednoduše získat a bylo by dostupné v podstatě kdekoliv na Zemi.


Mezi nesporné výhody v porovnání s jaderným štěpením patří také výrazně větší bezpečnost celého procesu a také fakt, že vyhořelé palivo nepředstavuje radioaktivní odpad.


Nejde o novinku, bádá se už celá léta


Jaký byl historický vývoj teoretických prací a experimentů zabývajících se jadernou fúzí?


Historie výzkumu jaderné fúze zapálené laserem by jistě vydala na celou knihu a dovolím si zde být stručný. Výzkum začal přibližně ve stejné době, kdy byl zkonstruován první laser a probíhal paralelně v různých částech světa.


Mnoho výsledků bylo zpočátku tajeno a i v pozdější době se publikovala jen některá data. K odtajnění velké části výzkumu nepřímé fúze v USA došlo až v roce 1988. V průběhu desetiletí vzniklo několik různých laserových systémů v různých laboratořích. Postupně se ukazovalo, že cesta k úspěšnému zážehu fúze bude velmi komplikovaná. Zásadní překážku představovala neexistence laserů s dostatečnou energií, která musí být v řádu MJ.


Další zásadní problém spočíval a stále spočívá v dostatečně symetrickém stlačení terčíku s palivem. Tento problém byl postupně redukován použitím většího množství laserových svazků a přechodem ke konceptu nepřímé fúze.


V neposlední řadě se ukázalo, že k efektivnímu stlačení a zapálení terče je třeba krátká vlnová délka laserového záření, a to některé typy laserů z dalšího výzkumu fúze diskvalifikovalo. Laser NIF je zhruba třetí generace laserů určených pro zapálení fúze v laboratořích LLNL (předchozí generace se jmenovaly SHIVA a NOVA).


Jak jste již zmínil – úspěch nestojí jen na laseru, ale také na vhodné konstrukci terčíku…


Vývoj terčíků s palivem probíhal ruku v ruce s vývojem laserových systémů. Dnešní terčíky jsou umístěny ve zlaté trubičce, mají povrch z uměle vyrobeného diamantu a palivo uvnitř je ve formě tenké vrstvičky ledu. Aby se led nerozpustil, je terč udržovaný při velmi nízké teplotě okolo – 255 stupňů Celsia.


Rozdíl mezi podobou terčíků z počátečního období výzkumu a dnešními realizacemi je obrovský.


Využívá výzkum jaderné fúze i počítačové modelování?


Přesně tak. Výpočty jsou mimořádně náročné, a proto byly počítačové kódy silně zjednodušovány, což se původně ukázalo jako nefunkční cesta. S vývojem na poli vědeckého počítání a dostupným výpočetním výkonem rostla i komplexnost počítačových modelů a v dnešní době už nejsou výjimkou ani třírozměrné simulace bez přílišných zjednodušení. To vědcům z laboratoří LLNL umožňuje superpočítač Sierra, který je šestý nejvýkonnější na světě.


Rovněž mnoho fyzikálních procesů nebylo v počátcích známo, a jejich přesný popis a hlavně vzájemné souvislosti nejsou v některých případech zcela známy dodnes.


Je realistické očekávat, že v horizontu deseti či dvaceti let můžeme očekávat jadernou fúzi jako nový zdroj energie?


Cesta k využití laserem zapálené fúze jako zdroje energie může být ještě dlouhá a praktické využití v horizontu deseti let vidím jako nereálné.


Kdybych chtěl být opravdu velmi optimistický a očekával, že se vše od této chvíle bude dařit podle plánů, horizont dvaceti let by nemusel být zcela nereálný. Minulé zkušenosti z výzkumu jaderné fúze mě ale nutí k předběžné opatrnosti, a proto bych raději žádný konkrétní termín neuváděl.


Výzkum jaderné fúze v ČR


Zapojují se do výzkumu jaderné fúze i v Česku působící výzkumníci?


Výzkum jaderné fúze v ČR je soustředěn především v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR (ÚFP), který se zabývá fúzním výzkumem již přes 60 let a posledních 20 roků je zodpovědný za koordinaci fúzního výzkumu u nás v rámci evropského vědeckého konsorcia EUROfusion.


Na ÚFP probíhá intenzivní výzkum v oblasti magnetického udržení plazmatu, tzv. tokamaku. V současné době ÚFP buduje již třetí tokamak – COMPASS-U, který bude uveden do provozu v roce 2026. Tento tokamak představuje klíčové evropské zařízení pro vyřešení fyzikálních a technologických výzev spojených se stavbou fúzní elektrárny DEMO, jejíž provoz Evropa plánuje zahájit za cca 15 let.


Kromě aktivit v rámci evropského konsorcia EUROfusion spolupracuje ÚFP také intenzivně s ITER Organization či Ministerstvem energetiky USA.


Z hlediska laserového zapálení fúze jsou v ČR v současné době dvě důležité experimentální infrastruktury. Na ÚFP se také dlouhodobě věnují studiu různých konceptů zapálení laserové fúze na laserové infrastruktuře PALS, která je společným pracovištěm ÚFP a Fyzikálního ústavu AV ČR.


V nedávné době se pak začaly provádět první experimenty relevantní pro laserovou fúzi také v laserovém centrum ELI Beamlines. Pro výzkum fúze je zde k dispozici laser s parametry podobnými, jakých dosahuje laser PALS, avšak s vyšší frekvencí opakování výstřelů (zhruba jeden výstřel za minutu).


Účastní se výzkumu i další instituce a ústavy?


Výzkum se provádí také na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) a některých dalších fakultách ČVUT, na Matematicko-fyzikální fakultě UK a v Centru výzkumu Řež.


Jeden z absolventů FJFI je nyní dokonce zaměstnán v LLNL, kde se podílí na tvorbě počítačových modelů pro výzkum laserové fúze.


Na Fakultě elektrotechnické ČVUT se zaměřují na experimentální výzkum jaderné fúze, při kterém se ke stlačení a ohřátí látky používá velmi silný elektrický výboj.


Co o výzkumu jaderné fúze podle Vás veřejnost příliš netuší a měla by znát?


Většina veřejnosti asi netuší, že výzkum laserem zapálené jaderné fúze je z velké části financován z vojenského rozpočtu a především výzkum v oblasti nepřímé fúze je stále do určité míry utajován.


Financování z vojenského rozpočtu souvisí i s využitím výsledků tohoto výzkumu na údržbu strategických jaderných zbraní. To bylo ostatně také zmíněno na tiskové konferenci, na které byl tento přelomový výsledek představen ředitelkou NNSA (National Nuclear Security Administration) Jill Hruby.


Autor: Vědavýzkum.cz (JT, MK)


Ondřej Klimo


V letech 1998 až 2007 absolvoval magisterské a později doktorské studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT v Praze. Po studiu byl na několika kratších stážích v zahraničí, především v laboratoři CELIA ve francouzském Bordeaux, kde začal ve spolupráci s prof. Tikhonchukem pracovat na teoretickém výzkumu týkajícím se inerciální fúze. V ČR dále působil a působí na FJFI, kde se podílí na výuce předmětů souvisejících s inerciální fúzí a počítačovou fyzikou. Od roku 2012 provádí výzkum také v laserovém centru ELI Beamlines (součásti ELI ERIC) v Dolních Břežanech, kde je členem týmu Oddělení fyziky a plazmatu interakcí s ultravysokou intenzitou.


9. 1. 2023; casjenprome.cz

Po stopách internetu: Může za to Sputnik

Na rozdíl od technologií, jako je žárovka nebo telefon, internet nemá jediného "vynálezce" a vyvíjel se průběžně průběhu času. Ve Spojených státech se před více než 50 lety začal rozvíjet jako vládní zbraň ve studené válce.

Strach ze Sputniku


Dne 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz na oběžnou dráhu první umělou družici na světě. Družice, známá jako Sputnik, toho moc nedokázala: Při obíhání Země vysílala ze svých rádiových vysílačů blikání a pípání. Přesto byl Sputnik o velikosti plážového míče pro mnoho Američanů důkazem něčeho znepokojivého. Zdálo se, že zatímco nejchytřejší vědci a inženýři ve Spojených státech navrhovali větší auta a lepší televizory, Sověti se soustředili na nekomerční věci – a díky tomu se chystali vyhrát studenou válku.


Po vypuštění Sputniku se začalo v USA více investovat do vědeckého výzkumu a vývoje. Vědci a vojenští odborníci byli obzvláště znepokojeni tím, co by se mohlo stát v případě sovětského útoku na národní telefonní systém. Obávali se, že jediná raketa by mohla zničit celou síť linek a drátů, která umožňovala efektivní dálkovou komunikaci.


7 zajímavostí o "otci" telefonu Alexandru Bellovi


Galaktická síť


V roce 1962 navrhl vědec Joseph Carl Robnett Licklider z ARPA (Agentura pro výzkumné projekty ministerstva obrany) řešení tohoto problému: Vytvořit "galaktickou síť" počítačů, které by spolu mohly komunikovat. Taková síť by umožnila vládním představitelům komunikovat i v případě, že by Sověti zničili telefonní systém.


V roce 1965 vědci našli způsob přenosu informací z jednoho počítače do druhého, tzv. "přepojování paketů". To rozděluje data před odesláním na místo určení do bloků neboli paketů. Takto může každý paket projít vlastní trasou z místa na místo. Bez přepínání paketů by byla vládní počítačová síť – nyní známá jako ARPAnet – stejně zranitelná vůči nepřátelským útokům jako telefonní systém.


Dne 29. října 1969 síť ARPAnet doručila svou první zprávu z jednoho počítače na druhý. První počítač byl umístěn ve výzkumné laboratoři na UCLA a druhý ve Stanfordu; každý z nich byl velký jako malý dům. Zpráva – "LOGIN"" – byla krátká a jednoduchá, ale i tak způsobila kolaps začínající sítě ARPA. Stanfordský počítač přijal pouze první dvě písmena zprávy.


Williamina Fleming (†54): Služka, která se stala uznávanou astronomkou


Síť se rozrůstá


Koncem roku 1969 byly k síti ARPA připojeny pouhé čtyři počítače, ale v průběhu 70. let se síť neustále rozrůstala.


V roce 1971 se k ní přidala síť ALOHAnet Havajské univerzity a o dva roky později přibyly sítě na londýnské University College a v norském Royal Radar Establishment. Jak se však počítačové sítě s přepojováním paketů množily, bylo stále obtížnější je integrovat do jediného celosvětového "internetu".


Koncem 70. let 20. století začal tento problém řešit počítačový vědec Vinton Cerf, který vyvinul způsob, jak by spolu mohly komunikovat všechny počítače ve všech světových minisítích. Svůj vynález nazval "Transmission Control Protocol" neboli TCP.


Hedy Lamarr: Nahá hvězda filmového snímku Extáze, bez níž by nefungoval mobil a internet


World Wide Web aneb www


Cerfův protokol proměnil internet v celosvětovou síť. V 80. letech jej výzkumníci a vědci používali k posílání souborů a dat z jednoho počítače do druhého. V roce 1991 se však internet opět změnil. V tomto roce představil švýcarský programátor Tim Berners-Lee World Wide Web – internet, který nebyl pouhým způsobem, jak posílat soubory z jednoho místa na druhé, ale sám o sobě byl "sítí" informací, které mohl kdokoli na internetu získat. Berners-Lee vytvořil internet, který známe dnes.


Od té doby se internet v mnoha ohledech změnil. V roce 1992 vyvinula skupina studentů a výzkumníků na Illinoiské univerzitě propracovaný prohlížeč, který nazvala Mosaic. (Později se z něj stal Netscape.) Mosaic nabízel uživatelsky přívětivý způsob vyhledávání na webu: Umožnil uživatelům poprvé zobrazit slova a obrázky na stejné stránce a pohybovat se pomocí posuvníků a odkazů, na které lze kliknout.


V témže roce Kongres rozhodl, že web lze používat ke komerčním účelům. V důsledku toho si nejrůznější společnosti začaly vytvářet vlastní webové stránky a podnikatelé v oblasti elektronického obchodování začali využívat internet k přímému prodeji zboží zákazníkům.


Prokop Diviš (†67): Byl zamilovaný do bohyně Élektry


Československé začátky


Historie československého a později českého internetu se začala psát 13. února 1992. V posluchárně číslo 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT se Československo poprvé připojilo k internetu! Internet byl pomalý, stahování obrázku trvalo i půl hodiny.


První českou sítí byl CESNET, který byl spuštěn 15. června 1993. Původně měl sloužit ke sdílení informací mezi akademickými institucemi. Připojení zajišťoval Eurotel, později SPT Telecom. To fungovalo na základě vytáčeného připojení a uživatelé platili za dobu strávenou na internetu.


K většímu rozmachu došlo v polovině 90. let, kdy mj. zahájil provoz vyhledávač Seznam. Důležitým faktorem se stalo i mobilní připojení.


Dnes je internet důležitou součástí našeho života a všestranným pomocníkem pro všechny věkové kategorie. Podle údajů ČSÚ používalo v roce 2021 internet 83 procent lidí starších 16 let, což je 7,3 milionu osob. Počítač mělo 79 procent českých domácností. V loňském roce se nepochybně tato čísla opět zvýšila.


Zdroje informací: history.com a kvalitni-internet.cz


9. 1. 2023; cvut.cz

Profesorská přednáška na FEL ČVUT: Problematika pájených spojů pro elektroniku

Zveme vás na přednášku Problematika pájených spojů pro elektroniku doc. Ing.

Karla Duška, Ph.D., která se uskuteční 11. ledna 2023 na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze – Dejvicích v rámci řízení ke jmenování profesorem.

Docent Karel Dušek se věnuje výzkumu pájení v elektronice, technologie pájení, materiálů a diagnostických metod. Je také vedoucím katedry elektrotechnologie na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

"Profesorská přednáška pojednává o technologii pájení a vodivém spojování se zaměřením na chyby a jejich diagnostiku, které se mohou v průběhu pájení nebo v průběhu života elektrotechnických zařízení vyskytnout," uvedl docent Dušek. Podotkl, že během přednášky představí nové poznatky v této oblasti základního výzkumu a poukáže také na jejich možné budoucí využití v praxi. "Rovněž budou prezentovány četné reálné problémy z průmyslové sféry, které byly řešeny na katedře elektrotechnologie pro průmyslové partnery, včetně způsobů nalezení příčin," uzavřel vědec.

doc. Ing. Karel Dušek, Ph.D.

Problematika pájených spojů pro elektroniku

středa 11. ledna 2023 od 13:00

posluchárna T2:D3 – 209 (2. patro)

Technická 2, Praha 6

Stream


9. 1. 2023; feedit.cz

Nová videa z FEL ČVUT popularizují techniku pomocí snadných a zábavných pokusů

Zákonitosti a zajímavosti fyziky a techniky přibližuje série patnácti výukových videí, která vznikla na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Je určena především pro žáky a žákyně druhého stupně základních škol a studenty a studentky středních škol. Videa jsou postupně zveřejňována jak na instagramovém účtu FEL ČVUT, tak na TikToku a YouTube. Fakulta také poskytne videa učitelům pro zpestření výuky na středních a základních školách.

Studentka FEL Tereza Petrčková v krátkých videích pomocí jednoduchých ale vizuálně působivých pokusů vysvětlí některé neviditelné procesy kolem nás. Ukáže například to, jak zkontrolovat funkčnost dálkového ovladače či uspořádat závody podomácku vyrobených "elektromobilů".


Sérii před Vánoci odstartoval "barevný" pokus pro zjištění vnitřního pnutí v průhledném materiálu pomocí dvojité polarizace světla. Lidé k němu potřebují jen LCD displej, polarizační fólii nebo polarizační brýle a pak třeba pravítko z plastu. Ještě méně rekvizit vyžaduje experiment s kontrolou funkčnosti dálkového ovladače. Ke zobrazení infračerveného záření totiž stačí fotoaparát nebo kamera v mobilu. A pro výrobu homopolárního motoru, tedy jednoduchého elektromotoru, pak pokusníci potřebují pouze odizolovaný měděný drát, baterii AA a neodymový magnet.


V dalších videích, která vyjdou během následujících dnů a týdnů, naše studentka mimo jiné názorně sestaví nejjednodušší konstrukci elektromobilu nebo hologramovou promítačku. Pomocí podomácku vyrobeného modelu plic také popíše funkci tohoto životně důležitého orgánu a co se stane, když se v něm něco pokazí. "Věda se díky sdílení na sociálních sítích může dostat k širšímu spektru diváků. Jsem ráda, že jsem toho mohla být součástí," podotkla Tereza Petrčková, která na FEL studuje bakalářský program Elektrotechnika, energetika a management a ve volném čase se podílí na aktivitách spolku wITches. Jeho členky, studentky FEL ČVUT, popularizují elektrotechniku a informatiku na nižších stupních škol.


Přiblížit lidem techniku – lehce, zábavně a levně


Všechny pokusy v edukativní sérii vedle jednoduchosti spojuje i dostupnost pomůcek. Děti a dospívající je zvládnou s věcmi, které buď už mají doma nebo je levně koupí v železářstvích a v elektru.


"Chtěli jsme vzbudit zájem o techniku a trochu demytizovat představu, že je technika náročná, těžce dostupná a určená jen jisté sortě lidí. Spousta věcí v těchto výukových videí je z denního života," zdůraznil hlavní tvůrce projektu Aleš Górecki z oddělení vnějších vztahů FEL ČVUT. "Byla by výhra, pokud by učitelé v hodinách studentům a studentkám řekli: ‚Mrkněte se na tento pokus a váš úkol je ho replikovat," dodal Górecki.


"Výuková videa nás ve fyzice velmi zajímají pro jakoukoliv věkovou kategorii žáků. Podobných materiálů využíváme," uvedl pak Stanislav Šimandl z pražského Gymnázia Budějovická, které patří mezi fakultní školy FEL ČVUT. Další spoluautor výukové video série, Jakub Holovský z katedry elektrotechnologie FEL ČVUT, studenty a studentky vyzval, aby se zajímavé experimenty nebáli vyzkoušet, přemýšleli o nich a ukázali je i svým blízkým a kamarádům.


Sérii videí natočil tým z FEL ČVUT loni na přelomu léta a podzimu. "V plánu je příprava dalších videí, které se tentokrát soustředí na popularizaci matematiky, algoritmizace a programování," uzavřel Górecki. Videa budou dostupná na většině sociálních sítí fakulty.


Výuková videa jsou dalším příspěvkem FEL ČVUT do série projektů pro pomoc a spolupráci ve výuce fyziky, informatiky a elektrotechniky na středních školách. FEL například pravidelně pořádá exkurze po fakultních vědeckých pracovištích pro studenty a studentky středních škol a různé soutěže – mimo jiné Elektrotechnickou olympiádu. Fakulta organizuje také workshopy, kurzy a konzultace pro vyučující na středních školách.


Novinkou jsou pak specializované dny otevřených dveří pro středoškoláky a středoškolačky, které jsou zaměřeny na užší výzkumná témata. Loni v listopadu se tak na pět desítek studentů a studentek během jednoho dne seznámilo s pracovišti na FEL zapojenými do výzkumu elektromobility. Další DOD, na téma umělé inteligence, se uskuteční v březnu. V následujících týdnech však FEL uspořádá i standardní dny otevřených dveří. Zatímco 19. ledna bude DOD v on-line podobě, 17. února mohou studenti a studenti, po předchozí registraci, osobně dorazit na fakultu v dejvickém kampusu i na Karlově náměstí v Praze.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na .


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě.


9. 1. 2023; tojesenzace.cz

Nová videa z FEL ČVUT popularizují techniku pomocí snadných a zábavných pokusů

Zákonitosti a zajímavosti fyziky a techniky přibližuje série patnácti výukových videí, která vznikla na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Je určena především pro žáky a žákyně druhého stupně základních škol a studenty a studentky středních škol. Videa jsou postupně zveřejňována jak na instagramovém účtu FEL ČVUT, tak na TikToku a YouTube. Fakulta také poskytne videa učitelům pro zpestření výuky na středních a základních školách.

Studentka FEL Tereza Petrčková v krátkých videích pomocí jednoduchých ale vizuálně působivých pokusů vysvětlí některé neviditelné procesy kolem nás. Ukáže například to, jak zkontrolovat funkčnost dálkového ovladače či uspořádat závody podomácku vyrobených "elektromobilů".

Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah

Sérii před Vánoci odstartoval "barevný" pokus pro zjištění vnitřního pnutí v průhledném materiálu pomocí dvojité polarizace světla. Lidé k němu potřebují jen LCD displej, polarizační fólii nebo polarizační brýle a pak třeba pravítko z plastu. Ještě méně rekvizit vyžaduje experiment s kontrolou funkčnosti dálkového ovladače. Ke zobrazení infračerveného záření totiž stačí fotoaparát nebo kamera v mobilu. A pro výrobu homopolárního motoru, tedy jednoduchého elektromotoru, pak pokusníci potřebují pouze odizolovaný měděný drát, baterii AA a neodymový magnet.

V dalších videích, která vyjdou během následujících dnů a týdnů, naše studentka mimo jiné názorně sestaví nejjednodušší konstrukci elektromobilu nebo hologramovou promítačku. Pomocí podomácku vyrobeného modelu plic také popíše funkci tohoto životně důležitého orgánu a co se stane, když se v něm něco pokazí. "Věda se díky sdílení na sociálních sítích může dostat k širšímu spektru diváků. Jsem ráda, že jsem toho mohla být součástí," podotkla Tereza Petrčková, která na FEL studuje bakalářský program Elektrotechnika, energetika a management a ve volném čase se podílí na aktivitách spolku wITches. Jeho členky, studentky FEL ČVUT, popularizují elektrotechniku a informatiku na nižších stupních škol.

Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah

Přiblížit lidem techniku – lehce, zábavně a levně

Všechny pokusy v edukativní sérii vedle jednoduchosti spojuje i dostupnost pomůcek. Děti a dospívající je zvládnou s věcmi, které buď už mají doma nebo je levně koupí v železářstvích a v elektru.

"Chtěli jsme vzbudit zájem o techniku a trochu demytizovat představu, že je technika náročná, těžce dostupná a určená jen jisté sortě lidí. Spousta věcí v těchto výukových videí je z denního života," zdůraznil hlavní tvůrce projektu Aleš Górecki z oddělení vnějších vztahů FEL ČVUT. "Byla by výhra, pokud by učitelé v hodinách studentům a studentkám řekli: ‚Mrkněte se na tento pokus a váš úkol je ho replikovat," dodal Górecki.

"Výuková videa nás ve fyzice velmi zajímají pro jakoukoliv věkovou kategorii žáků. Podobných materiálů využíváme," uvedl pak Stanislav Šimandl z pražského Gymnázia Budějovická, které patří mezi fakultní školy FEL ČVUT. Další spoluautor výukové video série, Jakub Holovský z katedry elektrotechnologie FEL ČVUT, studenty a studentky vyzval, aby se zajímavé experimenty nebáli vyzkoušet, přemýšleli o nich a ukázali je i svým blízkým a kamarádům.

Kliknutím přijměte marketingové soubory cookies a povolíte tento obsah

Sérii videí natočil tým z FEL ČVUT loni na přelomu léta a podzimu. "V plánu je příprava dalších videí, které se tentokrát soustředí na popularizaci matematiky, algoritmizace a programování," uzavřel Górecki. Videa budou dostupná na většině sociálních sítí fakulty.

Výuková videa jsou dalším příspěvkem FEL ČVUT do série projektů pro pomoc a spolupráci ve výuce fyziky, informatiky a elektrotechniky na středních školách. FEL například pravidelně pořádá exkurze po fakultních vědeckých pracovištích pro studenty a studentky středních škol a různé soutěže – mimo jiné Elektrotechnickou olympiádu. Fakulta organizuje také workshopy, kurzy a konzultace pro vyučující na středních školách.

Novinkou jsou pak specializované dny otevřených dveří pro středoškoláky a středoškolačky, které jsou zaměřeny na užší výzkumná témata. Loni v listopadu se tak na pět desítek studentů a studentek během jednoho dne seznámilo s pracovišti na FEL zapojenými do výzkumu elektromobility. Další DOD, na téma umělé inteligence, se uskuteční v březnu. V následujících týdnech však FEL uspořádá i standardní dny otevřených dveří. Zatímco 19. ledna bude DOD v on-line podobě, 17. února mohou studenti a studenti, po předchozí registraci, osobně dorazit na fakultu v dejvickém kampusu i na Karlově náměstí v Praze.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií).

Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě.

Foto: archiv


9. 1. 2023; b2b-nn.com

Vítězný projekt olympiády ČVUT může být užitečný v medicíně i technice

Pro medicínu i pro techniku může být přínosný vítězný projekt Elektrotechnické olympiády, který navrhuje levný a rychlý systém analýzy nanodiamantů. Autorem projektu je Marek Hanus, student Střední průmyslové školy elektrotechniky a informatiky v Rožnově pod Radhoštěm. Elektrotechnickou olympiádu pořádá Fakulta elektrotechnická ČVUT, která o projektu informovala v tiskové zprávě.

Nanodiamanty jsou miniaturní diamanty, velikostí srovnatelné s viry. "Zajímavou vlastností je reakce lidského organismu na diamanty – lidské tělo je vnímá jako svou přirozenou součást," uvedl Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky ČVUT. Díky tomu mohou být nanodiamanty použity například jako nosiče léčiv či v kontaktních čočkách pro léčbu zeleného zákalu.

Smyslem Hanusova projektu bylo navrhnout a vytvořit systém pro stanovení koncentrace příměsí a průběhu sedimentace ve vzorku nanodiamantů. Podle Magy, který je zároveň garantem olympiády, zaujal porotu především fakt, že vítězná práce má už nyní praktický přínos pro daná odvětví.

Hanus pracoval v projektu CARAT, který zkoumá odlišné typy uhlíkových nanočástic. Podle fakulty se do projektu zapojila mimo jiné Akademie věd, zároveň ale také Hanusovi rodiče.

"Od nich jsem dostal za ‚domácí úkol‘ověřit na jednoduchém modelu, zda by bylo možno použít kolorimetrii s počítačovým vyhodnocením obrazu pomocí knihoven OpenCV ke stanovení čistoty nanodiamantů znečištěných malým množstvím grafitu," sdělil Hanus. Díky svému výzkumu dospěl Hanus k závěru, že tato jednoduchá a levná metoda funguje lépe než používané instrumentální metody.

Hanus se projektu CARAT věnuje i nyní. "Momentálně pracuji na programu pro vyhodnocování velikosti jednotlivých krystalů nanodiamantů z fotografií jejich klastrů pořízených elektronovým mikroskopem," uvedl Hanus.

Desátý ročník Elektrotechnické olympiády se konal v prosinci. Kromě Hanusova projektu byl oceněn také projekt Lukáše Rajmonta z pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické (SPŠE) V Úžlabině. Rajmont zaujal digitálním rozhlasovým vysílačem, jenž bude podle fakulty v blízké době experimentálně napojen na vysílač v Líbeznicích.

Na třetím místě se umístil Jan Nevyhoštěný ze SPŠE V Úžlabině. I jeho sestrojený generátor bude uveden do praxe ve specializované firmě, kde poslouží k napájení vstupů testovaných zařízení požadovaným definovaným signálem.

České vysoké učení technické v Praze je jedním z největším a nejstarších technických univerzit v Evropě. Momentálně sčítá osm fakult a více než 18.000 studentů. Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. Elektrotechnickou olympiádu organizuje od roku 2013, smyslem je popularizovat studia technických oborů mezi středoškoláky. Autoři projektů, kteří se umístí na prvních třech místech, mají zaručené přijetí na fakultu, a to bez přijímacích zkoušek.

TZ

Foto: Shutterstock


9. 1. 2023; cad.cz

Nová videa z FEL ČVUT popularizují techniku

Zákonitosti a zajímavosti fyziky a techniky přibližuje série patnácti výukových videí, která vznikla na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Je určena především pro žáky a žákyně druhého stupně základních škol a studenty a studentky středních škol. Videa jsou postupně zveřejňována jak na instagramovém účtu FEL ČVUT, tak na TikToku a YouTube. Fakulta také poskytne videa učitelům pro zpestření výuky na středních a základních školách.

Studentka FEL Tereza Petrčková v krátkých videích pomocí jednoduchých ale vizuálně působivých pokusů vysvětlí některé neviditelné procesy kolem nás. Ukáže například to, jak zkontrolovat funkčnost dálkového ovladače či uspořádat závody podomácku vyrobených "elektromobilů".

Sérii před Vánoci odstartoval "barevný" pokus pro zjištění vnitřního pnutí v průhledném materiálu pomocí dvojité polarizace světla. Lidé k němu potřebují jen LCD displej, polarizační fólii nebo polarizační brýle a pak třeba pravítko z plastu. Ještě méně rekvizit vyžaduje experiment s kontrolou funkčnosti dálkového ovladače. Ke zobrazení infračerveného záření totiž stačí fotoaparát nebo kamera v mobilu. A pro výrobu homopolárního motoru, tedy jednoduchého elektromotoru, pak pokusníci potřebují pouze odizolovaný měděný drát, baterii AA a neodymový magnet.

V dalších videích, která vyjdou během následujících dnů a týdnů, studentka mimo jiné názorně sestaví nejjednodušší konstrukci elektromobilu nebo hologramovou promítačku. Pomocí podomácku vyrobeného modelu plic také popíše funkci tohoto životně důležitého orgánu a co se stane, když se v něm něco pokazí. Věda se díky sdílení na sociálních sítích může dostat k širšímu spektru diváků.

Přiblížit lidem techniku – lehce, zábavně a levně

Všechny pokusy v edukativní sérii vedle jednoduchosti spojuje i dostupnost pomůcek. Děti a dospívající je zvládnou s věcmi, které buď už mají doma nebo je levně koupí v železářstvích a v elektru.

Videa mají vzbudit zájem o techniku a trochu demytizovat představu, že je technika náročná, těžce dostupná a určená jen jisté sortě lidí. Spousta věcí v těchto výukových videí je z denního života. Byla by výhra, pokud by učitelé v hodinách studentům a studentkám řekli: "Mrkněte se na tento pokus a váš úkol je ho replikovat."

Sérii videí natočil tým z FEL ČVUT loni na přelomu léta a podzimu. V plánu je příprava dalších videí, které se tentokrát soustředí na popularizaci matematiky, algoritmizace a programování. Videa budou dostupná na většině sociálních sítí fakulty.

Výuková videa jsou dalším příspěvkem FEL ČVUT do série projektů pro pomoc a spolupráci ve výuce fyziky, informatiky a elektrotechniky na středních školách. FEL například pravidelně pořádá exkurze po fakultních vědeckých pracovištích pro studenty a studentky středních škol a různé soutěže – mimo jiné Elektrotechnickou olympiádu. Fakulta organizuje také workshopy, kurzy a konzultace pro vyučující na středních školách.

Novinkou jsou pak specializované dny otevřených dveří pro středoškoláky a středoškolačky, které jsou zaměřeny na užší výzkumná témata. Loni v listopadu se tak na pět desítek studentů a studentek během jednoho dne seznámilo s pracovišti na FEL zapojenými do výzkumu elektromobility. Další DOD, na téma umělé inteligence, se uskuteční v březnu. V následujících týdnech však FEL uspořádá i standardní dny otevřených dveří. Zatímco 19. ledna bude DOD v on-line podobě, 17. února mohou studenti a studenti, po předchozí registraci, osobně dorazit na fakultu v dejvickém kampusu i na Karlově náměstí v Praze.


8. 1. 2023; zakazka.cz

Studenti vytvořili on-line hru, která simuluje vedení energetické firmy

Přiblížit lidem fungování velké energetické firmy a principy energetiky má za cíl nová on-line hra Energo Play.

S nápadem na tuto edukativní hru její autoři, studenti Stanislav Sadílek, Ondřej Dolejš a Jakub Pelc, vyhráli loňský ročník Energetické olympiády. Nyní se jim ve spolupráci s odborníky ze společností Technologická gramotnost a ČEPS podařilo projekt dokončit. Hra má podle autorů, kteří v současnosti studují FEL A FJFI ČVUT, přispět ke zvýšení energetické gramotnosti středoškolských studentů i široké veřejnosti. Energetická olympiáda se koná pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Trojice spolužáků z benešovského gymnázia se loni rozhodla, že právě forma hry by mohla zaujmout lidi různého věku i povolání.

"Chtěli jsme poutavým a zábavným způsobem poukázat na to, že energetika je složité téma a že je hodně o kompromisech," uvedl spoluautor projektu Stanislav Sadílek.

Po loňském vítězství se pak studenti pustili do přípravy. Odborné otázky a podklady přitom diskutovali s experty ze společností ČEPS a Technologická gramotnost. Na vývoji hry pracovali necelý rok.

Jak nenaštvat zákazníky a nezkrachovat?

"Hráč se stane ředitelem velké energetické firmy. Prochází 13 koly, kde každé kolo reprezentuje jeden rok. V každém kole hráči narazí na nějakou událost, například poruchu elektrárny či možnost přijmout nové klienty. V některých z nich pak musí učinit rozhodnutí, která má vliv na výsledné hodnocení," popsal Sadílek průběh hry.

Volby jsou hodnoceny podle čtyř kritérií – vlivu na životní prostředí, popularity u zákazníka, finančních dopadů a stability elektrické sítě.

"V každém kole také hráč nastavuje energetický mix na následující rok, vybírá zdroje, ze kterých se bude elektřina vyrábět. To také výrazně ovlivňuje kritéria a hodnocení hráče. Podle úrovně kritérií hráč postupně sbírá body. Cílem hráče je udržet hodnocení v rovnováze a na co nejvyšší úrovni," dodal Sadílek. Ve výsledkové listině si pak různí hráči mohou porovnat, jak dopadli a na základě toho také diskutovat o zvolených strategiích. "A tím dále plnit náš cíl – tedy vzbudit pozornost a zájem o energetiku," podotkl Sadílek.

Autorům se bohužel nepodařilo získat dost dat o energetické síti a trhu v Česku, využili tedy informace z Německa. I tak však podle Sadílka hra realisticky ukazuje základní principy energetiky.

Reklama

Hru čeká další vylepšení

Prvními hráči se v listopadu v Praze stali finalisté letošního ročníku Energetické olympiády. "Momentálně pracujeme na nové grafické podobě hry, aby byla pro hráče poutavější. A také nám dovolí přidat některé nové prvky, jako třeba graf, který vysvětluje tvorbu ceny elektřiny," uzavřel Sadílek s tím, že nová grafika by měla být hotová do konce roku.

Tvůrci hry po maturitě zamířili na ČVUT. Sadílek studuje obor Softwarové inženýrství a technologie, Pelc obor Otevřená informatika. Oba obory jsou na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Třetí vítěz, Ondřej Dolejš, zvolil studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Společnost Energetická gramotnost pořádá Energetickou olympiádu od roku 2018. Letos se do dvoudenního finále, které se na Fakultě elektrotechnické ČVUT uskutečnilo 3. a 4. listopadu, probojovalo 75 studentů a studentek rozdělených do 25 týmů. Zvítězil tým studentů, Vojtěcha Poláka, Kamila Tomáše a Lukáše Kouckého, z pražského gymnázia Jana Keplera. Studenti u odborné poroty zabodovali se zajímavým nápadem na stanici pro likvidaci plastového odpadu, kterou by mohla využívat například logistická centra. Polák, Tomáš a Koucký se zároveň stali nejmladšími vítězi v historii soutěže – v době finále jim nebylo ani 15 let.

Zdroj zprávy: ČVUT Praha


8. 1. 2023; ČRo Dvojka

Jak to vidí: Přemysl Čechura

 Proč v České republice studovat kosmonautiku? Co přinášejí investice do vesmírného programu? O co bychom přišli, kdyby najednou zmizely všechny družice, které krouží kolem Země? Jak vyvrátit tvrzení, že člověk na Měsíci nikdy nestál. Je i pro technika pohled na hvězdnou oblohu stále úchvatný? A co pro jeho život znamená skauting? O tom všem teď půjde řeč.

redaktor

A pro ty nejbližší chvíle nedělního dopoledne tu přátelé pro vás máme premiérové vydání svátečního pořadu Jak to vidí. Dnes boromejka, sestra Angelika a její host. Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut. Proč v České republice studovat kosmonautiku? Co přinášejí investice do vesmírného programu? O co bychom přišli, kdyby najednou zmizely všechny družice, které krouží kolem Země? Jak vyvrátit tvrzení, že člověk na Měsíci nikdy nestál. Je i pro technika pohled na hvězdnou oblohu stále úchvatný? A co pro jeho život znamená skauting? O tom všem teď půjde řeč.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Příjemné nedělní ráno, milí posluchači. Dnešní neděli končí pro křesťany vánoční svátky, protože před touto nedělí 6. ledna byl svátek Tří králů, kteří se vydali za hvězdou do betléma. Tak my teď také trochu pozvedneme hlavu ke hvězdám. Mým hostem je totiž pan Přemysl Čechura. Student posledního ročníku Českého vysokého učení technického fakulty strojní obor letectví a kosmonautika. Dobré ráno.


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Dobré ráno.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Touha vzlétnout zřejmě provází lidstvo už odpradávna, jak víme z antických mýtů. Ale kdy začalo létání, vesmír a kosmonautika zajímat vás?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Mám to tak úplně od dětství. Nejdřív jsem se chtěl stát paleontologem, ale vždycky jsem se chtěl stát kosmonautem, protože každý by se chtěl stát kosmonautem, tak to bude ono.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A bylo to jako dětská touha, nebo byl někdo v rodině, kdo by se věnoval nějakým takovým strojům?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

No, maminka se věnuje astronomii. Ale došla k tomu vlastně přes mapy a přes geodézii. Ale teďko se zabývá jako propagací astronomie přes planetária. Tak to asi bude trošku tam ta berlička, ale jinak já jsem spíš jako přes tu techniku vesmírnou, takže to je úplně od nuly.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A pamatujete si nějaký svůj první zážitek, kdy jste viděl třeba přenos letu do vesmíru, nebo to bylo spíš přes ty stroje a přes maminku?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

To mi vždycky přijde strašně nudný, protože máte vždycky, řeknete podobný. Vyletí raketa, a to je všechno. Ale já jako technik mě zajímají spíš ty věci okolo. Ale je pravda, že vždycky se mi líbily třeba Saturny 5, jak lítaly a pak tam jsou ty záběry, jak se rozdělujou ty jednotlivý stupně. To asi bude ono.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Proč v České republice studovat kosmonautiku? Máme nějaký kosmický program. Kosmonauta máme jenom jednoho.


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

No, teďko teda je druhý kandidát. To proběhlo nedávno v médiích. Ale já myslím, že kosmonautika se dá studovat kdekoliv. A je to takový nadnárodní obor. A mimoto jsme členy ESA, což je Evropské vesmírná agentura, která má myšlenku, že ten program je strašně nákladný. Posílat věci do vesmíru, tak pojďme se podělit o ten balík těch peněz a každý do toho přispěje svým dílem. A Česká republika je toho součástí. A proto vlastně má to smysl i v Česku, kde zatím tedy není moc firem, se zabývají zbyly výrobou věcí do vesmíru. Ale má dobře teďko našlápnuto. A já věřím tomu, že i kdybych třeba nezůstal v České republice a šel někam do zahraničí kvůli tomu oboru, tak pořád to má smysl tady v Česku podporovat, protože všechny ty investice co dáváte do toho vesmíru, tak se vám vlastně vrací přes znalosti, technologické dovednosti. Je to vlastně investice do firem toho státu.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Když to vezmeme úplně prakticky. Teď jste řekl, že to stojí velký balík peněz. Můžeme se zamýšlet nad tím, jestli ty peníze není potřeba investovat tady na Zemi? Na co tam do vesmíru.


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

No.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Co nám úplně prakticky přináší?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

No, právě to je ten problém. Vy říkáte, že ty peníze lítají do vesmíru, ale vlastně veškeré investice do vesmírného programu jsou zcela investice do toho státu, které ty peníze dává.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A v čem je...


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

To není koho by se mu platili v tom vesmíru, ale my platíme třeba ty firmy, který u nás vyvíjejí ty věci. A díky tomu, že my jim dáme ty peníze, tak oni budou mít třeba technologickou výhodu před ostatníma. Navíc ty technologie jsou ta špička, která ten svět teďko má. Takže to je úplně ten nejvyšší vrchol, kterej chcete vyvíjet.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Když vyvíjíme něco do vesmíru, vrací se nám to i tak, že pak to třeba používáme v nějakých věcech tady na Zemi?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Rozhodně, rozhodně je spoustu technologií, který byly původně vymyšlený pro, třeba pro program Apollo. Tak se používá dnes a denně jako úplně normální. I co se týká třeba jenom vypouštění satelitů, tak všechny možný komunikace, který jsou celosvětový, třeba přenosy televizní a tak, to co všechno dneska přes satelity nebo i hloupá navigace v mobilu. Tak předpoklad proto, aby fungovala jsou zase vesmírný technologie.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A jsou i některé třeba výrobky, které se používaly v těch kosmických lodích, napadá mě třeba oblečení, co se pak používá tady nebo některé věci ve zdravotnictví?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Není to úplně můj obor, takže nedokážu přesně říct co. Třeba známý je suchý zip, i když to byl vynález už před tou kosmickou érou ve čtyřicátých let. Ale byl velký rozvoj přesně tady těch takových drobností, který se dají použít i v dnešním světě.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Vy jste teď zmínil družice, protože od prvního letu člověka do vesmíru ještě neuplynulo století a dneska už tam na oběžné dráze je asi dost velký provoz. Ví se vůbec, kolik družic se tam pohybuje?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Sleduje se to, sledujou se družice, jak funkční, tak nefunkční, tak různý úlomky nebo mrtvý věci nebo kameny, který tam různě poletujou. A vždycky, když vidíte ten hezkej obrázek toho smetí okolo planety, tak to vypadá, že tam je minimálně na té nízké oběžné dráze strašně moc těch věciček. Všude tam jsou desítky tisíc úlomků. Ale když si to uvědomíte, že desítky tisíc úlomků a ta plocha obrovská, tak tam na jednom kilometru čtverečním máte úlomky třeba 2-3. A to je všechno, co tam je, takže je to vlastně velmi prázdný prostor, a přitom je v něm hrozně rušno.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Co by se stalo, vy jste to trochu naznačil, byly by to jenom ty satelity, naše mobilní telefony, nebo co ještě by se stalo, kdyby tam najednou všechny ty družice zmizely?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

No, pro celkovou společnost by to mělo velkej význam, ale pro jedince úplně ne. Pokud by se zrovna nikde neztratil. A tam se vždycky dát orientovat třeba podle slunce nebo něčeho takového přírodního, pokud to člověk zná. Ale přišlo by se o veškerou komunikaci. Naše špionáž, taky tam byla docela důležitá. Protože se koukali na ty druhé půlky zeměkoule, kam normálně dohlídnete. A meteorologie, všechno možné předpovídání. Potom dále varování třeba před slunečními bouřemi, se taky sleduje. Hodně se zkoumá Slunce, jelikož ze Země nevidíme všechno, co z toho Slunce odchází, protože atmosféra něco filtruje.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Tak to jako pozoruhodné množství věcí pro náš běžný život, že si zapneme třeba mobil a internet. Tak to by nám asi zmizelo.


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Ano.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Ale ve vesmíru nepracují jenom družice a přístroje, ale je tam také vesmírná kosmická stanice, kde pracují i lidé. A ta posádka je mezinárodní. Mě zaujalo, že letos bez ohledu na to, co se děje u nás na Zemi, tak ta mezinárodní posádka, která je vlastně z obou těch táborů poslala poselství k Zemi. Může být i tohle nějaký symbol pro lidstvo, že tam je opravdu nutná ta spolupráce?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Určitě. Podle mého názoru já jsem do jisté míry student a vizionář. A takovej nadšenec do všeho možného. Takže já to všechno vidím v těch světlejších barvách. Ten vesmír je tak veliký a i ta malinká naše sluneční soustava, to je takových možností, že tam nemá smysl se přijít a důležitější je spolupracovat, než tady řešit nějaké malichernosti.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Takže i k tomuhle může kosmický program pomoct. Už taky víc než půlstoletí uplynulo od doby, kdy člověk nejenom vzlétnul na oběžnou dráhu, ale také se postavil na Měsíc. Tehdy ten první kosmonaut říkal, že to je velký skok pro lidstvo. Tak byl to opravdu velký skok pro lidstvo? Co to v té kosmonautice znamenalo?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Co se týče techniky, to bylo obrovskej posun. A i dneska, když se o tom učíme třeba ve škole, nebo když si o tom tahle povídáme, tak to se člověk posadí, vyvalí oči a řekne si, co tehdy měli za možnosti a co dokázali. A jaké možnosti máme dneska. Prvotní návrhy Apolla to letělo v 69. Ale ten návrh už je třeba 15 let starý, kdy si americká vláda řekla ano, jdeme do toho. Tak tehdy ty prvotní návrhy musely udělat všechno pomocí tužky a papíru. Samozřejmě pak ty počítače s tím vyvíjeli. Ty počítače jsou jedna věc, který vděčíme vesmírnému programu částečně. Protože tam ty řešení musely bejt takový a posouvaly zase tu techniku dál a dál. Takže díky té kosmonautice nejsou jako přímo počítače, ale spoustu různých postupů, který se dneska normálně používají při výpočtech nebo spoustu architektury, kterým by třeba na ně nikdy nikdo nepřišel, pokud by nezaplatili ten vesmírnej program. A zpět k tomu apolu. Ty prvotní návrhy musely být na papír, a až pak to počítali, protože dneska už papír skoro nikdo nepoužívá. Což teda ty základní orbitální mechaniky a takový věci jsou známý ze 17. století. Takže tam na tom není na první nástřel až tak složitýho. Takže to se dá udělat pomocí logaritmickýho pravítka a tužky a papíru. Ale stejně oni dokázali takovouhle věc navrhnout. A neměli k tomu pořádný výpočetní možnosti, jako máme dneska. To mi přijde úžasný.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A co říkáte na takové ty konspirační teorie, že to vlastně všechno bylo jenom simulace tady na Zemi a že tam nikdo nikdy nestal? Jak se to dá vyvrátit, nebo jakoby zase někdo může přijít na to, že to teda je celé jako simulace tady na Zemi?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Mě tyhle konspirační teorie strašně baví v tom. Nedávno jsem se s takovým člověkem bavil. Z technickýho hlediska mě jako budoucího inženýra snad, mi přijde výrazně jednodušší se tam dostat, než zaplatit si to, abych nasimuloval všechny detaily tak, aby to fungovalo. Už co se týče třeba jenom gravitace, tak ta nejde moc jako oblbnout. Všechny ostatní věci se dají jakžtakž to, ale třeba to, jak věci padají k Zemi, to nedokážeme ovlivnit tady. A potom rozhovoru nedávno s konspirátorem mi přijde úžasný, že ten konspirátor se vždycky chytí nějaké myšlenky, která vypadá úžasně. Jak to všechno zbourá, teď mi tam začal vykládat o něčem a tohle tady to nemůže fungovat. No a pak se člověk zamyslí a řekne si, ale pane, vy kdybyste přemýšlel nad tou základní riziko, které se učí v šestý třídě. Tak tahle ta vaše konspirační teorie popírá tuhle tu základní fyziku. Takže tam je ta chyba, tam spoustu těch lidí si myslím, že nebere tu základní fyziku jako, že by se tím měli řídit. A pak ty konspirační teorie strašně bojí. Přitom ta základní fyzika je popírá.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A hostem dnešní neděle je student letectví a kosmonautiky na strojní fakultě Českého vysokého učení technického pan Přemysl Čechura. Ten pohled na hvězdnou oblohu je uchvacující, ale nestane se pro technika a inženýra postupem doby jak to poznává takovým jako dobře naprogramovaným a fungujícím strojem? Neztratí se pro vědce ten úžas?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Nejen technik, ale já se to snažím brát jako multioborově. A jeden čas jsem se zabýval i astronomií, astrofyzikou než astronomií. A mně přijde to všechno úžasných. Jenom, když se podíváte na oblohu noční i tady ve městě, tak je to úžasný, co všechno můžete vidět.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Co je v současné době takovým nejžhavějším technickým problémem, které kosmonautika řeší? Je to ta další cesta na Měsíc, o které se uvažuje, nebo jsou to nějaký úplně jiný technický problémy?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Tak ono se o ní neuvažuje úplně, ona už dlouho běží a teďko už letěl první let. To není ve fázi úvah, ale to letí v plném proudu. Poslední dobou se přechází z takovéto korporátní kosmonautiky, jako je třeba NASA, což právě ten let na Měsíc do soukromé sféry, protože už je spoustu společností, kteří dokáží dostat se do vesmíru, aniž by k tomu potřebovali peníze toho státu. Část lidí říká, že ta kosmetika je v takovým převratu, že se všechno udělat komerčně. A že ty státy jako se trochu upozadí. A že ta cesta na ten Měsíc je taková setrvačnost těch korporátních záležitostí. Ale myslím si, že i to má svý opodstatnění a pořád bude potřeba těchhle těch velkých agentur. Ano ta cesta na ten Měsíc, už jsme to teda dokázali, ale nyní by to mělo být koncipovaný jako přiletět a zase odletět za 3 dny nebo za týden. Ale zůstat tam a snažit se vlastně přežít ve volném vesmíru, což vždycky bylo takový na skok, což je diametrální rozdíl třeba v té technice. Protože musíte tyhle věci, zase z mého technického hlediska musíte ty věci dimenzovat. Ne na to, aby vydržely 3 dny, ale aby vydržely měsíce, roky bez poruchy. Což vlastně mimo tu ochrannou obálku země, což i na ISS je vlastně co ty věci chráněný oproti většině kosmických záření a díky magnetickému poli. Oproti slunečním větrům a vysokoenergetickým částicím, ale tam okolo toho Měsíce už to není. Takže tam zase musíte řešit strašně moc jiných problémů, který tady okolo Země nemáte.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A mně k tomu napadají dvě otázky, jednak jestli není nebezpečné, když do toho vstoupí nějaký miliardář, jestli to neovlivní nějak celé lidstvo, když to nikdo nebude třeba kontrolovat, co bude v tom vesmíru chtít dělat?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Může se to stát. Co se týče těch produktů, který on tam vyšle. Ale jsou tam nějaké mezinárodně uznávané pravidla, které se vyvíjely s tím, že se domluvili už během tuhých let studené války. Že třeba ve vesmíru nesmí být zbraně, protože by to mohlo bejt velice rychlý konec pro většinu populace. A jsou i pravidla, jak má vypadat ta technika, která se tam doveze. Takže není to riziko, když se ten člověk bude držet těch konvencí, tak to není riziko ani pro nás na planetě ani pro tu ostatní techniku, která se tam posílá.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A ta druhá, která mě k tomu napadlo, k čemu je to dobré, že budeme žít ve vesmíru? Vy jste říkal, že jste vizionář. Myslíte, že se naplní takové ty sny, že tam třeba budeme lítat na dovolenou, anebo že tam třeba se přesune nějaký průmysl, abychom ochránili planetu. Přijde vám to reálné?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Reálné, to může být, problém je cena zatím, ale nedávno jsem byl na přednášce člověka z Blue Origin a tam říkal, že ve své vizi 10 let, že do vesmíru se bude moct podívat každý, téměř každý za tu cenu. Stáhnout dneska je to nějakej miliony dolarů. A budou to stovky tisíc dolarů. Jejich výhled je, takže měla by to bejt částka, kterou by člověk našetřit a já se na to jenom těším.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Takže doufáte, že se podíváte do vesmíru?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Určitě, tak vemte si třeba automobily. Na konci 19. století automobil stál jako statek. A dneska auto koupíte za, nevím, za 5000 může koupit nějakou starou křusku, která ještě jezdí.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Když se vrátím k vašemu oboru, je o kosmonautiku v České republice zájem?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Co se týká našeho oboru, ten je spíš takový, že moc lidí tam není. Já nás tam teďko v ročníku 5. Protože ještě máme letectví a kosmonautika je celý ten obor. A my jsme schovaný pod tím letectvím jako kosmonautika, že to je specializace toho našeho oboru. Teďko je nás tam a je to takový přímo specifický. Ne, že by to bylo všeobecně ta kosmonautika. Ale z toho našeho strážskýho hlediska to je jenom. Převážně se o to snažíme, protože ta kosmonautika je takovej multioborovej projekt. A víc se třeba propaguje i v Česku a víc se i dá využít softwarové inženýrství třeba a lidi z elektronické fakulty všeobecně. Protože my se tam bavíme o konstrukci těch různých věcí, který by do toho vesmíru měly. Ale to se omezuje na ty rakety a různý třeba šasí těch přístrojů. Tam počítáme nebo navrhujeme nebo družic tak, aby držely pohromadě, jaký mají splňovat třeba požadavky z toho mechanického hlediska. Ale stejně důležitý tak je ta druhá část tý elektroniky a těch přístrojů, který to nese, což je vlastně to nejdůležitější na tom. A to se tady v Česku dělá, i v Brně třeba se dělá takovej elektronickej obor spíš. I tady u nás na ČVUT na fakultě elektrotechnické taky obor, který řeší spíš tu elektroniku. Takže to naše takový jsme upozadění, ale je to jenom část těch vesmírných aktivit, co se dá.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Tak on je to velmi široký obor. Ale vy jste říkal, že vás to zajímalo už od dětství. Co když někoho mladého ta kosmonautika zajímá? Dneska je takový ústup od technických oborů, možná právě upozaděná fyzika, chemie a věci, které jsou k tomu potřeba. Jsou nějaké třeba kosmonautické kroužky?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Určitě jsou astronomické kroužky, kde se koukají lidi do vesmíru. To na každý hvězdárně tohle je. Téměř v každém planetáriu, v každém městě existuje takováhle věc. Ale čistě o kosmonautice existujou raketový modeláři. Tím jsem se teďko nadšeně stal taky trošku. Ale taky kamarád, který vede ten kroužek, tak říkal, že tam teďko nikoho nemá bohužel.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A kdyby se o to třeba zajímal i dospělý, tak může hledat nějaký takový raketový modelářský kroužek?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Určitě, určitě. No, je spoustu publikací a dá se to dělat i pomocí, dalo by říct knížky, což jsem tak dělal docela já. To je zase z mýho pohledu, že já jsem nadšený modelář ještě k tomu, takže to mám tak.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A když se podíváme třeba na střední školu nebo vůbec školu, myslíte si, že připravuje pro tady takovýhle vize budoucnosti mladý, nadšený studenty?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Není to úplně o těch školách, je to spíš o nadšení těch lidí. Já jsem měl štěstí, že jsem se potkal s kamarádem, se kterým jsem se tak trošku hecoval na tý škole, že jsme dělali takovýhle věci různý, což teda ta škola se mi jejich občas zdá, že úplně nepodporuje všechny lety nadšený lidi. A mnohdy, když to vidím u různých kamarádů ze skauta, který jsou na střední škole, tak se mi zdá, že spoustu těch učitelů spíš jako to nebaví, nebo neumí pořádně učit a nedokážou ty lidi pro to nadchnout. A pak ty lidi to nebaví a nechtějí na takovýhle obory chodit, což mi přijde škoda.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Tím mým dnešním hostem je pan Přemysl Čechura, student Českého vysokého učení technického a jak jste teď zmínil také skaut. Co pro vás život znamená skauting?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Já nejsem úplně takový duševně nadšený. Takže nejsem budovatelem těch myšlenek, jsem spíš takovej uživatel toho prostředí. Takže pro mě to je taková výchovná organizace, bych to nazval.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A vaše skautské jmenuje je Hrom, jak jste k němu přišel?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

No, byli jsme dva Blesk a Hrom. Vždycky byli jeden rychlejší a pak přišel ten druhej a třeba se zeptal na to samý, o čem se všichni bavili, už a jenom vítej hrome.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A co vám pro tu vaší budoucí profesi dal skauting? Byl tam taky něčím, co vás vlastně inspirovalo a vedlo, že jste se věnoval tomu letectví, kosmonautice nebo věnujete?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Tak naši vedoucí co já jsem byl malej, tak byli inženýři. Teďka jsou inženýři. Jeden dělá na firmu strojírenskou, druhej vyvíjí turbíny v Plzni. A tam možná to bylo ono, že mě přivedli k takovému technickému smýšlení.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Protože skaut jako takový je vlastně na druhém konci, používat vlastně co nejméně techniky, poradit si v přírodě, jak už jste předtím i říkal, když nebudeme mít tu GPSku, tak poradit si podle slunce nebo podle hvězd. Nejsou to vzdálené obory?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

No, to si nemyslím. Skaut jako sám o sobě je výchovná organizace a má vychovávat mladé děti, aby byly prospěšné společnosti ve všech směrech. A tohle to si myslím, že je jedna z těch zatvrzelých myšlenek, o čem právě ten skaut není. Je to jako část třeba přežití v přírodě což ano. Ale na druhou stranu je to i jak třeba bejt schopnej a dobrej ve společnosti a jak třeba pomáhat ostatním. To se tam taky dost řeší. Takže to si nemyslím, že to je jen o zapalování ohníčků. A zároveň je věc, která člověka baví a naplňuje.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A na druhou stranu v tom skautingu obohacuje nějak ta vaše profese budoucí, obohacuje nějak ten skauting?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

No, doufám, že aspoň obohacuju ty lidi, kterým předávám svoje znalosti. A své nadšení do různých takovýhle technických projektů. Aspoň mám jednoho kamaráda, kterej taky nastartoval takovou dráhu, ale on je lodní modelář a nadšený perníkář. Na to, že mu je teďko 16 let, tak staví parní stroje a on je takovej nadšenec. A je to vždycky zábava se s ním potkat a vidět, co novýho udělá a snažit se ho v tom taky podporovat a tak dál.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Když se vrátím k tomu skautingu a i k tomu, o čem jsme mluvili ve vesmírných stanicích o tom, co lítá kolem naší země. Protože vlastně ke skautingu taky patří péče o naše životní prostředí. Tak co se tam děje s tím odpadem? Nezamoží nám to kromě atmosféry ještě to kolem, když tam je tolik věcí, i když jste říkal, že to tam jako je daleko od sebe.


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

No, je to daleko, ale každá srážka je fatální, protože pro to, abychom se udrželi na orbitě, musíme letět nějakých 7-8 kilometrů za vteřinu. Vede to pravidlo, že když se trefíme v té kosmetice v řádu, tak to je pravděpodobně nějak dobře. Je trochu jedno, jestli to je o půlku větší nebo dvakrát větší, ale když řád sedí a není to chyba opět řádu, tak je to docela dobře pro bližší výpočty ještě tam ten prvotní nástřel. Což jak jsem řekl, letí jedna věc 7 kilometrů za vteřinu, a když se potká s jinou věcí i pod malým úhlem, tak ta rozdílní rychlost těch dvou věcí jsou kilometry za vteřinu. A tam cokoliv potkáte, tak to má devastující účinky.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A co se s tím pak stane? Padne nám to na Zem nebo zamoří to atmosféru?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Díky atmosféře, která i ve výškách do nějakých 500 kilometrů nějakou hustotu pořád má. Sice jak říkám, ty řády jsou jinde. Je to asi 10 na mínus 14 Pascalů. Což je nepředstavitelně malé číslo. Ale pořád to dělá odpor. A i sama ISS pokud si všimnete nějakého grafu její vejšky, tak postupně padá, a když by tam se neurychlovalo vždycky víš trošku, tak během třeba dvou let shoří v atmosféře. Což zase díky těmto vysokým rychlostem cokoliv se dostane dostatečně nízko atmosféry, tak to shoří, anebo může dopadnout. Jako, když je to velká věc, můžou kusy dopadnout někam na zemi, ale většinou to, ty malý kousíčky shoří.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A co se stane s tím shořením v atmosféře, nemění to její vlastnosti?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

To je takový nic, v tak obrovském prostoru to nic neudělá. I kdyby to byly ty nejjedovatější látky, který se dokážete představit. Tak to rozptýlení, vemte si, i kdyby ta atmosféra měla těch 100 kilometrů, co se jako považuje, ona jich má 3-400 třeba. Ve vemte si tu plochu tý koule, vynásobíte 400 kilometrů, to je objem milionu kubických kilometrů, do kterýho vypustíte tady pár věcí. Objem prostě nějaký, i kdyby to byla jedovaté palivová nádrž, tak to všechno shoří a tam to je jedno.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

A zase obráceně, když ten kosmický program má nějaký přínos pro naše životní prostředí obráceně, pomohlo nám to v něčem lépe se starat o tu planetu?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Určitě, co se týká pozorování planety, je to velice důležité. Protože to pozoruje určitý vrstvy atmosféry. Předpověď počasí se díky tomu hodně dělá. Protože se dají pozorovat pohyby mraků a těch různých front. A když se to pozoruje třeba i v infračerveném oboru, tak můžete vidět i různý ty teploty na tom rozložení teplot na planetě. A můžete díky tomu předpovídat, jestli přijde bouřka, nebo jestli přijde tornádo. Protože už vidíte, že se někde formuje, tak můžete udělat varování. Nebo před povodněma vidíte, že je dlouhá řada mračen, ze kterých bude pršet, tak asi budou povodně tak, aby se lidi na to připravili. Což je důležitý pro ty lidi. Zároveň pro tu přírodu nám to pomáhá. Teďko je vize spíš než, že by se to úplně teďka aplikovalo nějakého inteligentního zemědělství. Aby se pole nepřehnojovaly, aby se hnojily jenom místa, který jsou potřeba. A to zas můžete pomocí satelitního snímkování zase odhalit. Když ten satelit, jak lítá nad tou planetou, tak dokáže třeba během dvou dnů pokrýt celou zeměkouli. Tím jí sníme. A každý 2 dny vám může ukázat, která část toho vašeho pole teďko je suchá, která by potřebovala zalejt. A jestli třeba není potřeba to pole nějak rozdělit nebo předělat, aby se to třeba voda líp držela ve všech částech a měli jsme lepší výnosy z těch všech částí.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

To znamená, že dokážeme vidět víc svět vcelku?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Určitě. Ale musí ty lidi, který to pozorujou a říká, někdo poslouchat zase, protože pokud tam někdo řekne, to je hloupost, tak já, protože jsem to dělal desítky let, tak to budu dělat dál, tak to se nikam neposuneme.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

My stojíme na prahu, ještě pořád na prahu nového roku. Co byste popřál našim posluchačům do nového roku?


Přemysl Čechura, student ČVUT a skaut

Tak hodně štěstí, lásky a úspěchů.


Angelika PINTÍŘOVÁ, moderátorka

Děkuji vám, že jste trochu pozvedl naše oči nejenom ke hvězdám, ale víc do vesmíru a vidět naši zemi ve větším celku. Mým hostem, milí posluchači, byl pan Přemysl Čechura, student letectví a kosmonautiky na Českém vysokém učení technickém fakulty strojní. A loučí se také boromejka, sestra Angelika. Přeji vám všem krásnou neděli, požehnaný nový rok a radost z toho, že žijeme v tak krásném vesmíru.


redaktor

Tak to bylo sváteční vydání pořadu Jak to vidí.


6. 1. 2023; akceplzen.cz

Vítězný projekt olympiády ČVUT může posloužit v medicíně i technice

Pro medicínu i pro techniku může být přínosný vítězný projekt Elektrotechnické olympiády, který navrhuje levný a rychlý systém analýzy nanodiamantů.

Autorem projektu je Marek Hanus, student Střední průmyslové školy elektrotechniky a informatiky v Rožnově pod Radhoštěm. Elektrotechnickou olympiádu pořádá Fakulta elektrotechnická (FELČVUT v Praze. …read more


Co by vás mohla zajímat?


6. 1. 2023; novinky.cz

Vítězný projekt olympiády ČVUT může posloužit v medicíně i technice

Pro medicínu i pro techniku může být přínosný vítězný projekt Elektrotechnické olympiády, který navrhuje levný a rychlý systém analýzy nanodiamantů. Autorem projektu je Marek Hanus, student Střední průmyslové školy elektrotechniky a informatiky v Rožnově pod Radhoštěm. Elektrotechnickou olympiádu pořádá Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze.

Finále 10. ročníku Elektrotechnické olympiády pro středoškoláky se uskutečnilo 16. prosince 2022 na FEL ČVUT, fakulta o tom informovala tento týden.


Do finále se probojovalo devět talentovaných žáků SŠ. Tři oceněné projekty už se podle ČVUT využívají v praxi – či brzy budou.


Hanus odbornou porotu zaujal systémem pro analýzu čistoty a sedimentace nanodiamantů, který vyvinul. Vítězná práce vznikla v rámci společného projektu několika podniků a výzkumných institucí, jenž je zaměřen na syntézu nanodiamantů a hodnocení jejich vlastností.


Nanodiamanty jsou miniaturní diamanty, velikostí srovnatelné s viry. "Zajímavou vlastností je reakce lidského organismu na diamanty – lidské tělo je vnímá jako svou přirozenou součást," uvedl k tomu Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT.


Díky tomu mohou být nanodiamanty použity např. jako nosiče léčiv či v kontaktních čočkách pro léčbu zeleného zákalu.


Smyslem Hanusova projektu bylo navrhnout a vytvořit systém pro stanovení koncentrace příměsí a průběhu sedimentace ve vzorku nanodiamantů. Podle Magy, který je zároveň garantem olympiády, zaujal porotu zejména fakt, že vítězná práce má už nyní praktický přínos pro daná odvětví.


Hanus pracoval v projektu CARAT, jenž zkoumá odlišné typy uhlíkových nanočástic. Podle fakulty se do projektu zapojila mj. Akademie věd ČR, zároveň ale i Hanusovi rodiče.


"Od nich jsem dostal za ‚domácí úkol‘ ověřit na jednoduchém modelu, zda by bylo možno použít kolorimetrii s počítačovým vyhodnocením obrazu pomocí knihoven OpenCV ke stanovení čistoty nanodiamantů znečištěných malým množstvím grafitu," prozradil Hanus.


V rámci svého výzkumu dospěl k závěru, že tato jednoduchá a levná metoda funguje lépe než používané instrumentální metody.


Digitální rozhlasový vysílač či generátor


Kromě Hanusova projektu byl oceněn také projekt Lukáše Rajmonta z pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické (SPŠE) V Úžlabině v Praze 10. Rajmont zaujal digitálním rozhlasovým vysílačem, jenž bude podle fakulty v blízké době experimentálně napojen na vysílač v Líbeznicích.


Na třetím místě se umístil Jan Nevyhoštěný rovněž ze SPŠE V Úžlabině. I jeho sestrojený generátor bude uveden do praxe ve specializované firmě, kde poslouží k napájení vstupů testovaných zařízení požadovaným definovaným signálem.


Autoři projektů, kteří se umístí na prvních třech místech, mají zaručené přijetí na FEL ČVUT bez přijímacích zkoušek.


Mohlo by se vám hodit na Firmy.cz: České vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická


6. 1. 2023; smartmania.cz

Petr Uhlíř: jaká zařízení a aplikace aktuálně používám

V předchozích dnech jste se mohli těšit z přívalu článků od mých kolegů. Ti vám v rámci našeho seriálu ukazovali zařízení a software, které používají. Tentokrát došla řada na mě. 

Mezi mé oblíbené platformy patří Android a Windows


Většinu času trávím v aplikacích od Adobe a JetBrains


Produkty Apple příliš v lásce nemám, ale na Apple Music nedám dopustit


V předchozích dnech jste se mohli těšit z přívalu článků od mých kolegů. Ti vám v rámci našeho seriálu ukazovali zařízení a software, které používají. Tentokrát došla řada na mě. Na SMARTmanii již přes 5 let vychází mé recenze smartphonů, chytrých hodinek, koloběžek a dalších chytrých zařízení. U mnoha produktů jsem taktéž vytvářel videorecenze. Jsem studentem ČVUT, Fakulty elektrotechnické, studijního programu Otevřená informatika a oboru Softwarové inženýrství. Mezi mé záliby patří tvorba grafiky, fotografování a videoprodukce.[box type="info"]Věk: 25 let

Pozice: recenzent, tvůrce videí

Počítač: Asus ZenBook Flip UX360 s Windows 10 Home, desktop s Windows 11 Pro a se specifikacemi Intel Core i7-9700F 3,00 GHz, 32 GB RAM a Nvidia GeForce RTX 2060

Telefon: Samsung Galaxy S22

Oblíbené doplňky: Samsung Galaxy Watch Active 2 LTE, Sony WH-1000XM2, Samsung Galaxy Buds Pro, DJI Mavic Air 2, Sony A6400

Oblíbené služby: Adobe CC, JetBrains, Apple Music, Disney+, Prime Video, Netflix, HBO Max [/box]


Na čem pracuji?


V říjnu 2017 jsem začal studovat v Praze na ČVUT a záhy hned psát recenze na SMARTmanii. Tehdy jsem si pořídil notebook Asus ZenBook Flip UX360, který používám dodnes. Oceňuji na něm lehkost, tenkost a skladnost. Nejenom na přednáškách, ale i ve vlaku jsem častokrát využil překlopný dotykový displej s 13” úhlopříčkou. Rozlišení Full HD mi přijde zcela dostatečné a pochvaluji si matnou úpravu dotykového panelu.


Takto aktuálně vypadá můj pracovní stůl na koleji


Dříve jsem si liboval i v dobré výdrži na baterii a poměrně slušném výkonu, který mi stačil i na střih videorecenzí. Dnes se již bohužel můj společník zadýchává při běžných kancelářských úkonech a možná mě bude letos čekat jeho výměna. Hodně mě lákají MacBooky s čipy M1 či M2, a to zejména pro jejich skvělý výkon a výdrž, avšak nejsem fandou produktů Apple – odjakživa používám operační systém Windows, se kterým jsem velice spokojený.Zhruba před dvěma lety jsem pronikl do tajů videoprodukce, koupil si bezzrcadlový APS-C fotoaparát Sony A6400 a začal natáčet i stříhat videa ve 4K rozlišení. Do toho jsem vrhl do létání, fotografování a natáčení dronem DJI Mavic Air 2. V té době jsem si sestavil PC s Intel Core i7-9700F 3,00 GHz, 32 GB RAM a Nvidia GeForce RTX 2060. Tato konfigurace mi na mou práci zatím dostačuje, i když občas narážím na určité limity. Sem tam si zahraji nějakou tu hru, a to i ve 4K.

To mě přivádí k 27” monitoru BenQ s rozlišením 4K na mém stole. Jde o 10bitový IPS panel se 100% pokrytím barevného prostoru sRGB a Rec. 709 a profesionální kalibrací barev, což je pro mojí práci velice důležité.Zatímco na notebooku běží systém Windows 10 (nemohu oficiálně přejít na nejnovější verzi), na desktopu mám Windows 11 Pro a jsem velice spokojen. Nový design a funkce prostředí se mi líbí a nenarazil jsem na nic, co by mi vadilo nebo scházelo. V oblibě snad nemám jen emotikony, které se příliš nepovedly.


Jaký používám smartphone?


Za dobu působení na SMARTmanii jsem vlastnil Samsung Galaxy S7 Edge, Galaxy S10 a Galaxy S22. Jak si můžete povšimnout, jsem fanoušek Androidu a milovník vlajkových smartphonů Samsung. Telefony měním jednou za tři roky, což mi přijde zcela adekvátní vzhledem k softwarové podpoře a k rychlosti, s jakou přicházejí nové technologie a výrazné inovace.

Se všemi modely jsem byl vždy naprosto spokojený, a právě tyto tři generace se z mého pohledu vydařily Samsungu nejvíce. Velice mi vyhovuje nadstavba od Samsungu – zatím jsem nedokázal najít lepší uživatelské prostředí. Galaxy S10 by mi jistě mohl sloužit ještě déle, ale Galaxy S22 jsem si oblíbil pro jeho malé rozměry, matná záda, skvělé fotoaparáty a taktéž tenké a symetrické rámečky okolo displeje. Jen výdrž baterie je slabší a mnohdy sahám po nabíječce ještě před koncem pracovního dne.


Bez jakých aplikací se neobejdu?


Mé nejčastěji používané aplikace v telefonu jsou Instagram, Facebook, Messenger, Apple Music, Chrome a kalendář i e-mailový klient od Samsungu. Život si nedovedu představit (bráno pochopitelně s nadsázkou) bez služby Google Pay, protože smartphonem platím prakticky každý den. Velice užitečné nástroje jsou KB klíč, Meteor (radar srážek), Jízdní řády od Seznamu, Mapy.cz, Samsung Notes a abych na nic důležitého nezapomněl, používám aplikaci Reminder.

Ke spojení s Windows mi slouží aplikace Propojení s telefonem, která mezi zařízením Samsung a Windows 11 funguje bezvadně. Vidím všechna vybraná oznámení, na která mohu reagovat, dále si mohu prohlížet fotografie a mohu spouštět aplikace, ale nejvíce jsem si oblíbil kopírování, které mezi počítačem a telefonem funguje úplně bezchybně – stačí na počítači stisknout Ctrl+C a ihned mohu daný obsah vložit kamkoliv ve smartphonu. V posledních měsících jsem si oblíbil i službu Send Anywhere, kterou používám pro přenos dat mezi Androidem a iPhonem.


Všechny tyto aplikace využívám minimálně jednou za týden


Na počítači se každodenně neobejdu bez prohlížeče Chrome, na který jsem si zvykl a vyhovuje mi jeho multiplatformnost. Dále pochopitelně používám balík Microsoft Office a celou řadu programů od Adobe, zejména Photoshop, Premiere Pro a After Effects. Na notebooku poté nejčastěji trávím čas programováním v IntelliJ IDEA.


Jaké technologie mě v roce 2022 oslovily?


V roce 2022 nebylo představeno a ukázáno příliš mnoho technologií, ze kterých bych si vyloženě sedl na zadek. Jelikož jsem nadšený do tvorby video obsahu, byl jsem mile potěšen odhalením profesionální kamery Sony FX30, která za relativně málo peněz nabízí hodně muziky. Dost možná to bude moje příští kamera, i když bych raději nějakou podobnou s Full-frame čipem.https://youtu.be/HloZAKTEoxUNa MWC v Barceloně jsem si mohl minulý rok prohlédnout robopsa od Xiaomi jménem CyberDog, což je poměrně zajímavý koncept robotického tvora. Zatím mu však chybí výraznější využití, tudíž doufám, že se v letošním roce posune zase o kus dál. Ze světa dronů mě oslovil FPV model DJI Avata, ale taktéž DJI Mini 3 Pro, který disponuje skvělým poměrem cena/výbava a navíc umožňuje překlopení kamery do svislé polohy. Mezi smartphony mě žádná nová technologie úplně nezaujala.

Jednou z novinek, kterou jsem si chtěl vyzkoušet a kterou právě testuji, je Asus Zenbook 17 Fold OLED, jenž přináší ohebný dotykový displej, takže z velkého monitoru můžete rázem udělat kompaktní notebook.https://youtu.be/VcS3dc6iFscV létě jsem měl možnost otestovat unikátní vodní elektrokolo Manta5 XE-1. Tenhle adrenalinový dopravní prostředek mě úplně dostal a rozhodně ho ještě někdy vyzkouším. Taktéž jsem zvědavý, jestli letošní rok přinese nový model. Doufám rovněž, že se letos dočkáme více kompaktních projektorů, které snad budou levnější než velice povedený Samsung The Freestyle.


5. 1. 2023; cvut.cz

Elektrotechnickou olympiádu vyhrál student, který navrhl rychlý a levný systém analýzy nanodiamantů

V medicíně i technice může být užitečný projekt, se kterým student Marek Hanus vyhrál desátý ročník Elektrotechnické olympiády.

Finále se konalo 16. prosince 2022 na FEL ČVUT v Praze. Hanus odbornou porotu zaujal systémem pro analýzu čistoty a sedimentace nanodiamantů, který vyvinul. Vítěz studuje Střední průmyslovou školu elektrotechniky a informatiky v Rožnově pod Radhoštěm. Do finále Elektrotechnické olympiády se na sklonku loňského roku probojovalo devět talentovaných studentů středních škol. Tři oceněné projekty už jsou využívány v praxi nebo brzy budou. Elektrotechnickou olympiádu organizuje Fakulta elektrotechnická ČVUT.

Vítězná práce vznikla během společného projektu několika podniků a výzkumných institucí zaměřeného na syntézu nanodiamantů a hodnocení jejich vlastností.

"Hlavní cíl vítězné práce byl návrh a konstrukce systému pro stanovení koncentrace příměsi, konkrétně grafitu, a průběhu sedimentace ve vzorku nanodiamantů. Porota ocenila, že výzkum středoškolského studenta má již nyní praktický přínos," podotkl garant Elektrotechnické olympiády profesor Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky ČVUT.

"Moje práce souvisí s projektem CARAT, který se zabývá výzkumem různých typů uhlíkových nanočástic, na němž spolupracovalo konsorcium několika ústavů Akademie věd, vysokých škol a firem – v jedné z nich pracují i mí rodiče,” sdělil pak Hanus. "Od nich jsem dostal za ‘domácí úkol' ověřit na jednoduchém modelu, zda by bylo možno použít kolorimetrii s počítačovým vyhodnocením obrazu pomocí knihoven OpenCV ke stanovení čistoty nanodiamantů znečištěných malým množstvím grafitu. K našemu překvapení se tato jednoduchá a levná metoda ukázala jako mnohem přesnější a citlivější než doposud používané instrumentální metody, jako je třeba XRD,” popsal student.

Materiál, který má širokou škálu využití

Nanodiamanty jsou extrémně malé diamanty, velikostí srovnatelné s viry. Mají vysokou tvrdost, velmi velký index lomu a značnou tepelnou vodivost. "Zajímavou vlastností je reakce lidského organismu na diamanty – lidské tělo je vnímá jako svou přirozenou součást," upozornil Maga. Poznamenal, že z toho vychází i možná uplatnění nanodiamantů, například ve vývoji moderních tranzistorů s nanostrukturou či v medicíně, kde nanodiamanty mohou sloužit jako nosiče léčiv nebo v kontaktních čočkách pro léčbu zeleného zákalu.

Hanus pracoval na zařízení pro analýzu nanodiamantů kolem sedmi měsíců. "Nejnáročnější bylo vytvoření programu běžícího na Raspberry Pi 4, který dokáže v reálném čase vyhodnocovat z průběžně pořizovaných fotografií čistotu nanodiamantů a zároveň jejich sedimentační stabilitu,” zavzpomínal mladý výzkumník. Vysvětlil, že fotografie z kamery připojené k minipočítači Raspberry se převádějí na pole pixelů ve stupnici šedi právě pomocí OpenCV, k němuž Hanus přidal vlastní algoritmus, mimo jiné pro určení výšky sedimentu ve zkumavkách. "Výsledky se poté posílají na webserver a jsou dostupné po Wi-Fi z libovolného mobilního zařízení,” dodal Hanus.

Na projektu CARAT se Hanus podílí i nadále. Nedávno v rámci něj vytvořil také řídící jednotku krokových motorů pěti peristaltických čerpadel pro laboratorní analýzu a čištění nanodiamantů. "Momentálně pracuji na programu pro vyhodnocování velikosti jednotlivých krystalů nanodiamantů z fotografií jejich klastrů pořízených elektronovým mikroskopem,” uvedl student.

Další projekty poslouží v terénu i ve firmě

Brzké využití v terénu čeká také projekt Lukáše Rajmonta z pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině, který skončil druhý. Rajmont porotě představil digitální rozhlasový vysílač. "Kromě technických problémů vyřešil i ty legislativní a výsledkem jeho tříleté práce je zařízení, které bude experimentálně napojené na vysílač v Líbeznicích," sdělil Maga.

Bronz pak má Jan Nevyhoštěný, taktéž ze SPŠE V Úžlabině v Praze 10. "Jím navržený a sestrojený generátor se používá při testech elektrických zařízení ve specializované firmě," uvedl Maga. "Generátor je využívaný na napájení vstupů testovaných zařízení požadovaným definovaným signálem a je součástí počítačově ovládaného komplexního pracoviště," dodal garant.

Odborní porotci do finále Elektrotechnické olympiády 2022 vybrali devět pozoruhodných středoškolských projektů z oboru elektrotechniky. "Bohužel na poslední chvíli jeden z finalistů musel svou účast zrušit, takže nakonec osm studentů prezentovalo osm prací," upozornil Maga.

Právě neprezentovaný projekt, šestiosá robotická paže, přitom podle Magy patřil mezi velmi zajímavé práce. "Paže má potenciál pro využití nejen v průmyslu, ale i v biomechatronice, například při tvorbě inteligentních protetických prvků pro tělesně postižené osoby," vysvětlil Maga. Autor inovativní paže, Ondřej Váňa, je taktéž studentem SPŠE V Úžlabině, která je zároveň jednou z fakultních škol FEL ČVUT.

Elektrotechnickou olympiádu pořádá FEL ČVUT od roku 2013. Cílem soutěže je popularizace studia technických oborů mezi středoškoláky a středoškolačkami. Vítězové na prvních třech místech mají garantované přijetí na FEL ČVUT bez přijímaček.


4. 1. 2023; Českobudějovický deník

PODPORUJEME TECHNICKÉ

Spolupráce se základními a středními školami

VZDĚLÁVÁNÍ


Firma Rohde & Schwarz Vimperk se dlouhodobě věnuje podpoře technického vzdělávání napříč všemi vrstvami vzdělávání nejen ve Vimperku a jihočeském regionu.


Předškolní vzdělávání


Uvědomujeme si, že zájem o techniku musí být zažehnut již u těch nejmenších. Ve firemní dětské skupině jsme se proto zapojili do programů Malá technická univerzita a Malá digitální univerzita, díky kterým si děti v hodinových lekcích nebo projektových dnech rozvíjí logické myšlení, komunikační dovednosti, prostorovou orientaci, představivost a zdokonalují matematickou, polytechnickou, digitální i čtenářskou gramotnost.


Ve spolupráci s DDM Vimperk vedeme elektrotechnický kroužek "Mladý koumák", ve kterém žáci základních škol získávají zábavnou formou základy fyziky a elektrotechniky, ale také např. pracovní návyky.


STIPENDIJNÍ PROGRAM


CO NABÍZÍME?


- praxi v mezinárodním prostředí - práci s nejmodernějšími technologiemi - stipendium až 4.000 Kč měsíčně - exkurze a odborné přednášky - možnost stáže v Německu - možnost brigády během studia a zaměstnání

po dokončení studia - firemní benefity atd.


Intenzivně spolupracujeme nejen s našimi partnerskými školami. Podporujeme školy materiálně, technicky, v oblastech výzkumných i vzdělávacích. Pravidelně pořádáme soutěže, exkurze, výlety.

Žákům středních škol nabízíme stipendijní program a možnost plnění odborných praxí i brigád.


Spolupráce s vysokými školami


Jsme strategickými partnery Elektrotechnických fakult Západočeské univerzity v Plzní a Českého vysokého učení technického v Praze. Partnerství přináší výhody především studentům. Těm je poskytován unikátní pohled do praxe i prostředky a přístroje k práci na závěrečných pracích a projektech. Během roku mají příležitost navštívit Rohde & Schwarz ve Vimperku v rámci exkurzí, praxí nebo brigád. Nejtalentovanější se pak mohou stát stipendisty, které firma finančně podporuje na cestě k úspěšnému absolvování a následnému uplatnění v oboru.


JAK SE PŘIHLÁSIT? Zašli:


- písemnou žádost (formou úředního dopisu) - životopis - motivační dopis - doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání - studijní průměr za poslední uplynulé pololetí (doložený vysvědčením)


Foto:


4. 1. 2023; Českobudějovický deník

Student ČVUT laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého

Jedním z pěti letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, nejprestižnějšího ocenění pro umělce do 35 let, se stal Vojtěch Radakulan, doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Jeho dílo podle znalců na výtvarné umění čerpá svou estetiku převážně z herního světa. Podle porotců dílo Vojtěcha Radakulana odmítá tendence uniknout zmatkům skutečnosti do sféry digitálních životů a identit. Místo toho používá herní prostředí jako kritický nástroj k úvahám o digitální i fyzické realitě a také o tom, kde se hranice mezi nimi již zhroutily. Radakulanova praxe přehodnocuje architekturu, veřejný prostor a paměť a aktivně zapojuje tělesnou a netělesnou přítomnost návštěvníků, diváků, uživatelů.


- Studujete jako doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce. Jaké máte téma svého výzkumu a jak se to propojuje s vaší uměleckou tvorbou?


Chtěl jsem více pochopit technické dovednosti, které jsou potřeba pro tvorbu interaktivní 3D počítačové grafiky. Končím teď první ročník na Katedře počítačové grafiky a interakce na Fakultě elektrotechnické a prošel jsem si stejným procesem jako tisíce doktorandů přede mnou: Přijdete s velikou výzkumnou otázkou a zjistíte, že se v ní buď utopíte, nebo ji musíte zmenšit. Odměnou pak bývá, že i při malé a zdánlivě triviální otázce se člověk při pořádném zkoumání dostane před netušené věci. Já jsem tedy zakotvil u rozpoznávání prostoru v rámci virtuální reality a konkrétně mě zajímá fenomén vnucené perspektivy. Připravuji experiment ve spolupráci s TU Darmstadt a Dr. Julií Frankenstein, který používá metody z oboru psychofyziky pro pochopení limitů prostorových iluzí v rámci headsetů pro virtuální realitu a převádí je na kvantifikovatelné výsledky.


- Můžete popsat, čím se ve své umělecké tvorbě zabýváte? Jaké formáty využíváte?


Jádrem mé práce je zkoumání simulací a vytváření fikčních světů, známé jako worldbuilding. Mými nástroji jsou ruční kresby, text, fyzická instalace, herní enginy nebo renderovací software. V tomto světě se návštěvníci mohou pokusit stát se něčím nebo někým jiným, vidět komplikovaná témata jako nové technologie, asymetrické vztahy nebo globalizační problémy z pohledu jiného člověka, počítače nebo šišky.


- To nám musíte vysvětlit. Jak vidí nové technologie šiška?


To nevím, ale kouzlo nových technologií je v tom, že se alespoň můžeme tvářit, že hrajeme či vidíme svět skrze třeba šišku. V jedné z mých minulých her jsem používal charakter šišky pro prozkoumání virtuální kopie jedné existující zahrady. Bylo to jednoduché, člověk pomocí klávesnice mohl otáčet šiškou a prozkoumávat zahradu. Obyčejně ve hrách hrajete sami za sebe, nebo jiné lidské charaktery, a toto je tedy takový anekdotický komentář k celé té situaci. Dílo jsem ještě nedokončil, proto se to spíš dá vnímat jako nástroj k objevování světa – zkrátka se najednou valíte skrze zahradu jako šiška a třeba vás při tom něco napadne.


- Co vás láká do budoucna? Jaké máte plány?


Chtěl bych ještě více propojit svoje studium s výtvarnou praxí, asi skrze nějaký méně kvantifikovatelný experiment, a zaměřit se spíše na kvalitativní zkoumání interakce. Zajímá mě teď hlavně různé asymetrie při používání headsetů, kdy například jeden uživatel ho má a druhý ne a musí spolu nějak komunikovat.


Foto: VOJTĚCH RADAKULAN, doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT, se stal laureátem prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého. Foto: Archiv ČVUT


4. 1. 2023; Liberecký deník

Střední průmyslová škola

Ústí nad Labem, Resslova 210/5, p.o. tel.: 478 572 212, 478 572 204 / sekretariat@spsul.cz

Stoedisko Resslova a středisko Stříbrníky

Jsme státní odbornou školou, založenou roku 1910 a jednou z největších páteřních škol Ústeckého kraje. Máme propůjčeny tituly Fakultních škol: Fakulty strojní TU v Liberci, Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze a Přírodovědecké fakulty UJEP Ústí nad Labem, úzce spolupracujeme s Fakultou strojního inženýrství UJEP Ústí nad Labem. Škola je od roku 2014 držitelem titulu "DOPORUČENO ZAMĚSTNAVATELI". Ocenění uděluje Klub zaměstnavatelů nejlepší střední škole, která v kraji připravuje žáky do profesního života.

Škola má širokou regionální působnost nad rámec Ústeckého kraje.

Velkou devizou školy je spolupráce se zaměstnavateli a firmami, které nabízejí různorodou podporu žáků při studiu, čímž se velmi zvyšuje možnost uplatnění žáků na trhu práce (praxe, brigády, stipendijní programy). Specializujeme se na vzdělávání v oborech zaměřených na strojírenství, elektrotechniku, dopravní prostředky, infor mační technologie a logistické a finanční služby. Studium žáci ukončují výučním listem nebo maturitní zkouškou.

Žáci školy mohou získat řidičský průkaz skupiny B v naší autoškole a navíc ž áci oboru dopravní prostředky za výhodných podmínek při výuce řidičský průkaz na nákladní automobil (skupina C). Absolventi elektro oborů mohou na závěr studia získat odbornou kvalifikaci podle zákona 250/2021 Sb.

V oboru strojírenství se učí CAM systémy v učebně CNC strojů a CAD systémy v učebně počítačové grafiky. Výuka probíhá v odborných učebnách s podporou moderní techniky a multimédií. Na škole je zřízena Cisco Networking Academy Program s možností získat kvalifikovaný certifikát. Žáci získávají pracovní zkušenosti na zahraničních stážích v rámci programu Erasmus+ (např. Portugalsko, Finsko, SRN).

Velká část školy prošla v minulých letech rekonstrukcí. Velmi dobře vybavené jsou dílny praxe a odborného výcviku, odborné laboratoře, centrum dopravní přípravy a sportovní haly a areály. V rámci vzdělávání probíhá řada exkurzí, kurzů, různých soutěží a projektů.


Nejlépe školu poznáte při osobní návštěvě...


Středisko RESSLOVA Dny otevřených dveří úterý 10. 1. 2023 Ukázkové dny úterý 17. 1. 2023 Středisko STŘÍBRNÍKY Dny otevřených dveří středa 11. 1. 2023 Ukázkové dny středa 11. 1. 2023 Aktuální informace naleznete na webových stránkách www.spsul.cz


Pro školní rok 2023/24 škola nabízí:

Nabídka maturitních oborů

23-41-M/01 Strojírenství

zaměření: Programování CNC strojů a počítačová grafika

23-45-M/01 Dopravní prostředky

zaměření: Silniční vozidla a logistika

26-41-M/01 Elektrotechnika

zaměření: Energetika a informatika

zaměření: Automatizace a počítačové aplikace

18-20-M/01 Informační technologie

zaměření: Počítačové sítě a programování

26-41-L/01 Mechanik elektrotechnik

zaměření: Zabezpečovací technika a silnoproudá zařízení

37-42-M/01 Logistické a finanční služby

zaměření: Informatika v logistice

Nabídka učebních oborů

26-51-H/02 Elektrikář – silnoproud

26-52-H/01 Elektromechanik pro zařízení a přístroje

37-51-H/01 Manipulant poštovního provozu a přepravy

zaměření: Logistika provozu a přepravy


Foto:


4. 1. 2023; Pražský deník

Soutěž vysokoškolských týmů ovládli studenti z FEL ČVUT

Finále Qminers Quant Hackathonu se uskutečbilo na FEL ČVUT na konci listopadu. Soutěž v algoritmickém sportovním sázení organizovala katedra počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (skupina Inteligentní datové analýzy – IDA) a technologická firma Qminers.

Absolutním vítězem se stal čtyřčlenný tým Shimando vedený doktorandem Šimonem Mandlíkem z FEL ČVUT.

Díky chytré strategii porazili 29 vysokoškolských týmů z celé ČR. Společně s týmy z MatFyzu, které skončily na 2. a 3. místě, si rozdělili celkovou finanční odměnu 100 tisíc korun.

Za vítězným týmem Shimando skončil na druhém místě tým Greenhorns (Matematickofyzikální fakulta, Univerzita Karlova), třetí místo obsadil – tým Matfyzácká zmeska (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova).

Soutěžící měli za úkol navrhnout sázkařskou strategii s využitím strojového učení a zvítězit nad virtuálním hokejovým bookmakerem. Klíčová byla kvalifikační fáze soutěže, která předcházela finále a trvala necelý měsíc.

Během tohoto období měli studenti k dispozici validační data, na kterých si vyzkoušeli vývoj prediktivních modelů. Na základě obdrženého zisku tak mohli zkoušet, která investiční strategie funguje nejlépe.

Ve finále obdržely týmy nová data. V tuto chvíli už se sázelo naostro.

Během celodenního programovacího klání studenti dvakrát získali vhled do svých výsledků a srovnání s ostatními, takže mohli zvážit případnou změnu strategie.

Tu vítěznou přiblížil kapitán Šimon Mandlík: "Strategií jsme měli celou řadu. Bylo fajn, že jsme měli jako kvalifikaci zadanou podobnou, ale ne úplně stejnou úlohu, na které jsme různá řešení mohli zkoušet. Nakonec se ale osvědčil princip Occamovy břitvy a jedno z nejjednodušších řešení se ve finále ukázalo jako nejlepší," uvedl Mandlík. "Byla to kombinace speciálního řazení týmů podle výkonnosti inspirovaného ELO systémem z šachů a také pečlivého studia způsobu, jak bookmaker vypisoval sázky," přiblížil kapitán nelehkou cestu k výhře.

Složení vítězného týmu Shimando bylo dáno seznámením během studia na FEL ČVUT.

Kapitán Šimon Mandlík, který je absolventem OI a současným doktorandem na katedře počítačů, si do týmu přizval Václava Voráčka (absolventa OI, který studuje doktorát na univerzitě v německém Tübingenu), Vojtěcha Čermáka (absolventa MatFyzu a současného doktoranda katedry počítačů) a Martina Rektorise (magisterského studenta v programu KyR).


4. 1. 2023; Pražský deník

Finále Robosoutěže 2022 pro střední školy vyhrál "robot-basketbalista"

Ve finále letošní Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy se utkalo 36 robotů. 35 bylo středoškolských, kteří postoupili ze 160 účastníků základních kol, a proti nim jeden vysokoškolský přímo od místních studentů programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Stupně vítězů však nakonec obsadili silně motivovaní a perfektně připravení středoškolští konstruktéři: na 1. místě se umístil tým Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni (Praha 4), který ovládl i kategorii designu. Na 2. místě tým Netrefím i prázdný koš ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia (Praha 5) a na 3. místě tým KRK Robotics zGymnázia Beroun.

Tříčlenné týmy středoškolských studentů měly v letošní soutěži za úkol v rámci zadání s názvem Basketbal postavit a naprogramovat robota, který dokáže bez další pomoci posbírat míčky a naházet je do basketbalového koše.

Do finále se z předchozích čtyř kol kvalifikovalo 35 týmů z celé republiky, z každého kola osm s nejlepším umístěním. Třem dalším týmům pořadatelé udělili divoké karty. Navíc byl ve finálové hře i jeden robot přímo od místních studentů programu Kybernetika a robotika. Už v průběhu dopoledních jízd bylo jasné, že pomyslná výkonnostní laťka finále je zase o něco výš než v předchozích kolech, v nichž při jízdě nikdo nedosáhl maximálního počtu 38 bodů. To se ve finále povedlo několikrát a diváci v Zengerově posluchárně takové okamžiky ocenili bouřlivým potleskem. 1. místo – tým Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni (Praha 4) ve složení Samuel Kantor, Filip Švadlenka a Martin Kubeš 2. místo – tým Netrefím i prázdný koš ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia (Praha 5) ve složení Petr Herman a Václav Mareš 3. místo – tým KRK Robotics z Gymnázia Beroun ve složení Filip Rosický, Tomáš Kotrla a Jonáš Koller Kromě samotné finálové soutěže organizátoři vyhlásili také vítěze samostatné kategorie Design robota, která hodnotí originalitu technického řešení.

Tam bodoval opět robot týmu Číslo 5 z Gymnázia Na Vítězné pláni."Finále ukázalo, že letošní úloha patřila k nejnáročnějším ve čtrnáctileté historii Robosoutěže, ale současně byla atraktivní nejen pro publikum, ale také pro samotné soutěžící," říká hlavní organizátor Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "V mnoha soubojích nebylo do poslední chvíle jasné, který z robotů vyhraje. I finále skončilo de facto rozdílem jednoho koše," dodává. Členové tří týmů na prvních místech mají garanci přijetí do studijního programu Kybernetika a robotika bez přijímacích zkoušek. (


Foto: VÍTĚZOVÉ. Číslo 5

Foto: Pořadatel


4. 1. 2023; Pražský deník

Kdo nejlépe naprogramuje zvuk elektromobilu?

Fakulta elektrotechnická ČVUT společně s partnery vyhlásila sedmý ročník soutěže Synth Challenge. Její účastníci měli za úkol do konce roku 2022 zaslat dvě úlohy, které prověří jejich schopnost v softwarovém prostředí syntetizovat zvuky a hudební skladby. Vedle vysokoškolských studentů se mohli poprvé zúčastnit i středoškoláci.

Otevírání se soutěže studentům a studentkám nižšího stupně škol není jedinou změnou letošního ročníku. Na rozdíl od minulých ročníků, kdy se algoritmy audio syntézy programovaly výhradně v prostředí MATLAB, letos mohou účastníci použít jakékoliv programovací prostředí.

"Slibujeme si od toho zapojení dalších univerzitních pracovišť, větší počet účastníků včetně talentovaných studentů ze středních škol a zvýšení zájmu o studium akustických a audiovizuálních programů a předmětů," vysvětlil hlavní organizátor soutěže Roman Čmejla z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Další změnou letošního ročníku Synth Challenge je, že se k již tradičním partnerům FEL ČVUT, České akustické společnosti a softwarové firmy Humusoft nově připojily také Fakulta dopravní ČVUT a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, konkrétně její laboratoř R&D 4.0. CIIRC ČVUT poskytne datana video, která soutěžící využijí pro vygenerování co nejlepšího zvuku simulátoru.

Všichni účastníci soutěže měli podle zadání povinně zpracovat první úkol – syntetizovat zvuk elektromobilu Škoda Superb. Bylop zcela na nich, jak zvuk vytvoří. "Přestože nejzásadnějším faktorem definujícím výsledný zvuk je rychlost a počet otáček motoru, nenařizujeme účastníkům, které parametry mají z možných 70 vybrat a pro syntézu použít," říkají organizátoři soutěže.

Druhá úloha je určena jen vysokoškolákům a zahrnuje syntézu hudebních nástrojů jedné ze dvou skladeb. Jedná se o skladby ‚Barcarola‘ z Hoffmannových povídek od Jacquese Offenbacha, kde se klade důraz na klavír a smyčcové nástroje, a ‚Psací stroj‘ od Leroye Andersona, kde dominuje klavír a mechanický psací stroj se zvonkem. Vyhlášení výsledků se uskuteční ve středu 11. 1. 2023 ve Fel Café v Praze.


Foto: VÝSLEDKY soutěže vyhlásí 11. ledna / Ilustrační foto.


4. 1. 2023; strojirenstvi.cz

Vítěz Elektrotechnické olympiády navrhl rychlou a levnou analýzu nanodiamantů

V medicíně i technice může být užitečný projekt, se kterým student Marek Hanus vyhrál desátý ročník Elektrotechnické olympiády. Finále se konalo 16. prosince 2022 na FEL ČVUT v Praze.

Hanus odbornou porotu zaujal systémem pro analýzu čistoty a sedimentace nanodiamantů, který vyvinul. Vítěz studuje Střední průmyslovou školu elektrotechniky a informatiky v Rožnově pod Radhoštěm. Do finále Elektrotechnické olympiády se na sklonku loňského roku probojovalo devět talentovaných studentů středních škol. Tři oceněné projekty už jsou využívány v praxi nebo brzy budou. Elektrotechnickou olympiádu organizuje Fakulta elektrotechnická ČVUT.

Vítězná práce vznikla během společného projektu několika podniků a výzkumných institucí zaměřeného na syntézu nanodiamantů a hodnocení jejich vlastností.

"Hlavní cíl vítězné práce byl návrh a konstrukce systému pro stanovení koncentrace příměsi, konkrétně grafitu, a průběhu sedimentace ve vzorku nanodiamantů. Porota ocenila, že výzkum středoškolského studenta má již nyní praktický přínos," podotkl garant Elektrotechnické olympiády profesor Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky ČVUT.

"Moje práce souvisí s projektem CARAT, který se zabývá výzkumem různých typů uhlíkových nanočástic, na němž spolupracovalo konsorcium několika ústavů Akademie věd, vysokých škol a firem – v jedné z nich pracují i mí rodiče,” sdělil pak Hanus. "Od nich jsem dostal za ‘domácí úkol’ ověřit na jednoduchém modelu, zda by bylo možno použít kolorimetrii s počítačovým vyhodnocením obrazu pomocí knihoven OpenCV ke stanovení čistoty nanodiamantů znečištěných malým množstvím grafitu. K našemu překvapení se tato jednoduchá a levná metoda ukázala jako mnohem přesnější a citlivější než doposud používané instrumentální metody, jako je třeba XRD,” popsal student.

Materiál, který má širokou škálu využití

Nanodiamanty jsou extrémně malé diamanty, velikostí srovnatelné s viry. Mají vysokou tvrdost, velmi velký index lomu a značnou tepelnou vodivost. "Zajímavou vlastností je reakce lidského organismu na diamanty – lidské tělo je vnímá jako svou přirozenou součást," upozornil Maga. Poznamenal, že z toho vychází i možná uplatnění nanodiamantů, například ve vývoji moderních tranzistorů s nanostrukturou či v medicíně, kde nanodiamanty mohou sloužit jako nosiče léčiv nebo v kontaktních čočkách pro léčbu zeleného zákalu.

Hanus pracoval na zařízení pro analýzu nanodiamantů kolem sedmi měsíců. "Nejnáročnější bylo vytvoření programu běžícího na Raspberry Pi 4, který dokáže v reálném čase vyhodnocovat z průběžně pořizovaných fotografií čistotu nanodiamantů a zároveň jejich sedimentační stabilitu,” zavzpomínal mladý výzkumník. Vysvětlil, že fotografie z kamery připojené k minipočítači Raspberry se převádějí na pole pixelů ve stupnici šedi právě pomocí OpenCV, k němuž Hanus přidal vlastní algoritmus, mimo jiné pro určení výšky sedimentu ve zkumavkách. "Výsledky se poté posílají na webserver a jsou dostupné po Wi-Fi z libovolného mobilního zařízení,” dodal Hanus.

Na projektu CARAT se Hanus podílí i nadále. Nedávno v rámci něj vytvořil také řídící jednotku krokových motorů pěti peristaltických čerpadel pro laboratorní analýzu a čištění nanodiamantů. "Momentálně pracuji na programu pro vyhodnocování velikosti jednotlivých krystalů nanodiamantů z fotografií jejich klastrů pořízených elektronovým mikroskopem,” uvedl student.

Další projekty poslouží v terénu i ve firmě

Brzké využití v terénu čeká také projekt Lukáše Rajmonta z pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině, který skončil druhý. Rajmont porotě představil digitální rozhlasový vysílač. "Kromě technických problémů vyřešil i ty legislativní a výsledkem jeho tříleté práce je zařízení, které bude experimentálně napojené na vysílač v Líbeznicích," sdělil Maga.

Bronz pak má Jan Nevyhoštěný, taktéž ze SPŠE V Úžlabině v Praze 10. "Jím navržený a sestrojený generátor se používá při testech elektrických zařízení ve specializované firmě," uvedl Maga. "Generátor je využívaný na napájení vstupů testovaných zařízení požadovaným definovaným signálem a je součástí počítačově ovládaného komplexního pracoviště," dodal garant.

Odborní porotci do finále Elektrotechnické olympiády 2022 vybrali devět pozoruhodných středoškolských projektů z oboru elektrotechniky. "Bohužel na poslední chvíli jeden z finalistů musel svou účast zrušit, takže nakonec osm studentů prezentovalo osm prací," upozornil Maga.

Právě neprezentovaný projekt, šestiosá robotická paže, přitom podle Magy patřil mezi velmi zajímavé práce. "Paže má potenciál pro využití nejen v průmyslu, ale i v biomechatronice, například při tvorbě inteligentních protetických prvků pro tělesně postižené osoby," vysvětlil Maga. Autor inovativní paže, Ondřej Váňa, je taktéž studentem SPŠE V Úžlabině, která je zároveň jednou z fakultních škol FEL ČVUT.

Elektrotechnickou olympiádu pořádá FEL ČVUT od roku 2013. Cílem soutěže je popularizace studia technických oborů mezi středoškoláky a středoškolačkami. Vítězové na prvních třech místech mají garantované přijetí na FEL ČVUT bez přijímaček.


4. 1. 2023; Radio Prague International

Radio Prague International - 4.1.2023

Vláda souhlasí s uzákoněním výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP

S vydáváním dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu státu nebo shromažďováním údajů pro případný odvod občanů počítá nová vojenská legislativa, kterou dnes schválila vláda. Návrhy zákonů reagují mimo jiné na válku na Ukrajině, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Cílem předpisů je zvýšit připravenost státu k obraně i umožnit stabilní financování armády. Zatraktivnit mají také službu v aktivní záloze.


Fiala zastoupí ČR na pohřbu bývalého papeže Benedikta XVI.


Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek zastoupí Českou republiku na posledním rozloučení s bývalým papežem Benediktem XVI. Novinářům to řekl na tiskové konferenci k hodnocení uplynulého českého předsednictví v Radě EU. Do Vatikánu se chystají i bývalý prezident Václav Klaus, tuzemští biskupové a další věřící.


Pohřeb emeritního papeže Benedikta XVI. bude ve čtvrtek sloužit na Svatopetrském náměstí současný papež František. Podle agentury APA počítá Řím s účastí až 70.000 věřících. Pohřbu se budou účastnit králové, šlechtici, prezidenti i řada duchovních.


Benedikt, občanským jménem Joseph Ratzinger, zemřel poslední den minulého roku ve vatikánském klášteře Mater Ecclesiae. V roce 2013 se stal prvním papežem za zhruba 600 let, který na svou funkci rezignoval. Fiala dříve uvedl, že si papeže Benedikta XVI. velmi vážil. "Mám rád jeho teologická a filozofická díla, patřil k předním intelektuálním osobnostem naší doby. Jeho velikost ukazuje i jeho rozhodnutí odejít z papežského stolce," řekl předseda vlády.


Kabinet schválil systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za cenový strop


Vláda dnes schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů.


Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.


Babiš odmítl kromě Novy účast v debatách, média podle něj z volby prezidenta dělají show


Kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) odmítl debatu s protikandidáty v České televizi, televizi Prima i na serveru Blesk.cz. Neúčast v debatách podle Primy a Blesku zdůvodnil tím, že média chtějí dělat z prezidentské volby show. Babiš se před prvním kolem prezidentské volby zúčastní pouze televizní debaty na Nově. Sdělil to ČTK. Odmítl tak Primu i Českou televizi.


Předseda ANO a bývalý premiér se nezúčastnil ani debat prezidentských kandidátů konaných před koncem loňského roku. "Chápu, že média chtějí dělat z prezidentské volby mediální show, ale já si myslím, že prezidentský úřad, do kterého kandiduji, si ji nezaslouží," oznámil podle Primy a Blesku Babiš. "Mne a mé názory voliči za dobu mého působení ve funkci ministra financí a premiéra dobře znají, a já jim je budu určitě vhodnou formou prezentovat," sdělil médiím.


Výchovné k penzi má od ledna 1,4 milionu seniorek za tři miliony dětí


Bonus 500 korun za vychované dítě ke starobnímu důchodu dostává letos od ledna téměř 1,4 milionu seniorek. V prvním měsíci letošního roku jim Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplatí toto takzvané výchovné za zhruba tři miliony jejich potomků. ČTK to sdělila mluvčí úřadu Jitka Drmolová. Na výchovné se pro letošek počítá zatím s výdaji asi 19 miliard korun. Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) je to jedna z největších nových výdajových položek státu bez zajištění odpovídajících příjmů.


Na penze se vyplatí výrazně víc, než se na ně na pojistném vybere. Letošní státní rozpočet počítá s důchodovým deficitem 62,5 miliardy. Za nižší důchody žen můžou jejich nižší výdělky. V nich se podle expertů odráží i dlouhá doba na rodičovské. NERV i další odborníci doporučují rodičovské volno zkrátit, zajistit dost jeslí a školek a zaměřit se na rovné odměňování žen a mužů.


ČSOB: Banky loni poskytly hypotéky za 163 mld. Kč, 40 procent objemu v roce 2021


Banky v Česku loni poskytly hypotéky za 163 miliard korun, což bylo 40 procent objemu v rekordním roce 2021. Objem úvěrů ze stavebního spoření klesl o polovinu na 54 miliard korun. Důvodem jsou vysoké úrokové sazby a rostoucí inflace. Na tiskové konferenci to dnes řekl generální ředitel Hypoteční banky a ČSOB stavební spořitelny Martin Vašek. Hypoteční banka ze skupiny ČSOB je lídrem hypotečního trhu.


Rok 2023 bude podle Vaška rokem pokračující stabilizace trhu. "Inflace zřejmě dosáhla svého vrcholu a její míra bude postupně klesat. Stejně tak se dá očekávat stagnace úrokových sazeb hypotečních úvěrů," poznamenal. Pokračující oživení očekává u stavebního spoření. Nepředpokládá ani výrazné zhoršení splácení úvěrů klienty.


Nehodovost na drahách se loni meziročně zvýšila, zemřelých přibylo o 43 na 249


Nehodovost na drahách v Česku se loni v meziročním srovnání zvýšila. Na železnici, v metru a na lanových, trolejbusových i tramvajových drahách zemřelo v minulém roce 249 lidí, tedy o 43 více než o rok dříve. Počet mimořádných událostí na drahách vzrostl o více než 16 procent na 4474. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Drážní inspekce.


Největší vliv na počty usmrcených mají podle inspekce každoročně srážky vlaku s člověkem. "Více než čtyři pětiny usmrcených jsou lidé, kteří v rozporu se zákonem vstoupili do kolejí, kde je usmrtil přijíždějící vlak," uvedl v tiskové zprávě mluvčí inspekce Martin Drápal. Doplnil, že loni střetů vlaku s člověkem meziročně přibylo o 26 procent na 270.


Domácnosti v EU předloni dávaly na bydlení 25 procent výdajů, v Česku více


Náklady na bydlení se předloni podílely v Evropské unii na celkových výdajích domácností z 25 procent. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice tento podíl činil 28 procent, hůře si vedly jen čtyři unijní státy. Vedle Slovenska na tom bylo hůř ještě Finsko, Irsko a Dánsko. Na Slovensku, které vychází nejhůře z celé EU, tyto poměrné výdaje činily 31,3 procenta. V Polsku to bylo 19,3 procenta a v Maďarsku 22,4 procenta.


Bulharsko a Rumunsko, které patří k nejchudším zemím EU, vydávaly na bydlení méně než unijní průměr. V Bulharsku to bylo 19,1 procenta, zatímco rumunské domácnosti musely na bydlení vydat 18,1 procenta svých celkových výdajů.


Experti: Zlevnění plynu na trhu se v cenách pro domácnosti zatím nemůže projevit


Současný pokles cen zemního plynu na evropské burze, které se v posledních týdnech dostaly i pod úroveň vládního cenového stropu, se na cenách pro domácnosti zatím neprojeví. Obchodníci pro ně museli nakoupit zásoby energií na trhu s předstihem za tehdejší vyšší ceny. Tvrdí to analytici, které oslovila ČTK. Ceny zemního plynu na evropském trhu aktuálně klesly pod 80 eur (1928 Kč) za megawatthodinu (MWh). V současnosti je tak plyn na burze levnější než ve stejném období před rokem. Ve srovnání s maximem ze srpna je pak aktuální cena plynu téměř pětinová. Spolu s levnějším plynem padá i cena elektřiny na stávajících 215 eur (5182 Kč) za MWh, i tak je ale skoro dvakrát dražší než před rokem a lehce nad cenovým stropem.


"Na cenách pro spotřebitele se však současné zlevnění plynu zatím příliš neprojeví. Ti totiž platí většinou dlouhodobě nasmlouvané ceny, a ne ty, které jsou na trhu aktuálně. Dodavatelé jim tak napřed musí prodat plyn, který byl nakoupen za vyšší ceny," uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Že spotřebitelé nemohou dostat aktuální ceny na trhu, potvrdil i analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. "Obchodníci logicky nemohli čekat a doufat, jestli přijdou tyto ceny, ale nakupovali poslední měsíce postupně.


Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes pokračovala v poklesu a sestoupila pod 70 eur (zhruba 1700 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dolů ji podle analytiků nadále tlačí neobvykle teplé počasí v Evropě. Plyn je tak nejlevnější od doby, než koncem loňského února zahájila ruská vojska invazi na Ukrajinu.


Seznam Zprávy: Kvůli zdražení energií byla uzavřena výroba botasek na Chrudimsku


Ve Skutči na Chrudimsku byla uzavřena výroba obuvi značky Botas. Důvodem bylo podle majitele firmy Františka Nestávala výrazné zdražení energií i nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Nestával serveru řekl, že zvažuje přesun výroby i prodej značky. Rozhodne se v následujících měsících. Firma Botas propustila část ze 70 zaměstnanců.


O osudu společnosti chce podle serveru majitel rozhodnout během prvního čtvrtletí tohoto roku. Společnost Botas je známá hlavně výrobou sportovní obuvi, jméno firmy s ní v minulosti téměř splynulo. Začala fungovat v roce 1949 ještě pod názvem Botana, vznikla sloučením menších znárodněných podniků ze Skutče a okolí. Obuv pod značkou Botas, vzniklé ze slov "bota" a "Skuteč" - firma vyráběla od roku 1963. Většina produkce v současnosti připadala právě na sportovní obuv, a to pod značkami Botas a Authentic. Ještě v roce 1991 podnik zaměstnával 2400 lidí, o deset let později měl o polovinu méně pracovníků.


Rádio Svoboda: Zemřel jeden z "osmi statečných" z roku 1968 Viktor Fajnberg


Ve věku 91 let zemřel sovětský disident Viktor Fajnberg - jeden z "osmi statečných", kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy pod vedením SSSR do Československa. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svoboda, která se odvolává na Fajnbergovy děti. České ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu o úmrtí vyjádřilo "hluboký zármutek". Fajnbergův odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort zahraničí na twitteru.


Fajnberga po protestu proti invazi sovětských vojsk do Československa soud prohlásil za nepříčetného a poslal ho do psychiatrické léčebny, odkud ho propustili v roce 1973. Následně odešel do exilu. "Osud Viktora Fajnberga byl od té doby těsně spjatý s českým prostředím, často u nás pobýval a našel zde i mnoho přátel. Jeho celoživotní jasný postoj proti jakémukoli zneužití síly a moci nám bude chybět," uvedla dnes na facebooku organizace Memorial Česká republika.


Od roku 1978 žil Fajnberg ve Francii. V roce 2018 společně s tehdy žijícími Litvinovem a Bajevovou převzal za všech "osm statečných" v Praze od tehdejšího ministra zahraničních věcí Martina Stropnického cenu Gratias agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí.


Vítězný projekt olympiády ČVUT může být užitečný v medicíně i technice


Pro medicínu i pro techniku může být přínosný vítězný projekt Elektrotechnické olympiády, který navrhuje levný a rychlý systém analýzy nanodiamantů. Autorem projektu je Marek Hanus, student Střední průmyslové školy elektrotechniky a informatiky v Rožnově pod Radhoštěm. Elektrotechnickou olympiádu pořádá Fakulta elektrotechnická ČVUT, která o projektu informovala.


Nanodiamanty jsou miniaturní diamanty, velikostí srovnatelné s viry. "Zajímavou vlastností je reakce lidského organismu na diamanty - lidské tělo je vnímá jako svou přirozenou součást," uvedl Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky ČVUT. Díky tomu mohou být nanodiamanty použity například jako nosiče léčiv či v kontaktních čočkách pro léčbu zeleného zákalu.


Smyslem Hanusova projektu bylo navrhnout a vytvořit systém pro stanovení koncentrace příměsí a průběhu sedimentace ve vzorku nanodiamantů. Podle Magy, který je zároveň garantem olympiády, zaujal porotu především fakt, že vítězná práce má už nyní praktický přínos pro daná odvětví.


Ministerstvo: Pokud dodávky antibiotik nezvýší výrobci, je možné je zajistit i v cizině


Pokud výrobci nezvýší dodávky antibiotik do ČR, je možné podle ministerstva zdravotnictví zajistit pro české pacienty i léky vyrobené původně pro cizí trhy. Dostupnost léků na horečku, které chyběly před Vánocemi, se podle ministerstva výrazně zlepšila. Na konci roku přišly statisíce balení, další desítky tisíc jsou plánovány na leden. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě po prvním jednání pracovní skupiny, která má dostupnost léků řešit.


Podle ministerstva nehrozí, že by pacient žádná antibiotika nesehnal, dostupné jsou vždy alternativy. Lékaři ale někdy místo takzvaně úzkospektrých antibiotik, která zasahují konkrétní typy bakterií, musí kvůli výpadkům základních léků typu penicilinu předepisovat širokospektrá. U nich hrozí likvidace i užitečných bakterií ve střevech nebo v dlouhodobém horizontu vznik bakterií proti antibiotikům odolných.


Odborníci upozorňují, že na viry, jako je chřipka nebo koronavirus, antibiotika nefungují a pacienti by je neměli po lékaři požadovat. Naopak předepisují se v současné době třeba na angíny nebo bakteriální zápaly plic.


Školní obědy budou moct od února zdražit o 20 procent, svačiny o 30 procent


Školní jídelny budou moci od 1. února zdražit cenu hlavní jídla o 20 procent proti nynějším cenám. Poplatky za přesnídávky a odpolední svačiny budou moci jídelny zvýšit až o 30 procent. Umožní jim to novelizovaná vyhláška o školním stravování, kterou připravilo ministerstvo školství (MŠMT) a která vyjde ve Sbírce zákonů. Cílem je podle úřadu novými limity reagovat na růst cen potravin a umožnit jídelnám dál nakupovat kvalitní suroviny. Nyní je podle ministerstva průměrná cena obědu ve školní jídelně 34 korun, tedy o deset korun více než před šesti lety.


MŠMT uvedlo, že se navýšením cen za stravování může zvednout finanční zátěž pro rodiče. Chudým mohou pomoct třeba navýšení přídavků na dítě či projekt Obědy do škol, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí.


Utracení celého chovu nosnic na Tachovsku se projeví na ceně vajec


Likvidace zhruba 750.000 slepic kvůli ptačí chřipce na Tachovsku se nejspíše projeví na růstu cen vajec v českých obchodech. Nosnice, které se musejí kvůli nákaze zlikvidovat, snesou více než 600.000 vajec denně. Utracení takového množství představuje zhruba 15 procent ze zhruba pěti milionů slepic v Česku. ČTK to řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Česko je podle unie v produkci vajec soběstačné ze zhruba 85 procent.


Dlouhá poznamenala, že velkochov na Tachovsku patří k netypicky velkým na poměry ČR a podle kapacity je největší. Firma provozuje tři velké haly, z nichž každá pojme téměř 250.000 kusů drůbeže. V Česku jsou v jiných podnicích největší haly pro 70.000 kusů.


Podle Dlouhé bude záležet na tom, za jak dlouho firma Česká drůbež dokáže celý chov obnovit. Uvedla, že pokud firma sežene už odchované kuřice, může být obnova produkce vajec rychlá. V Evropě je jich ovšem kvůli ptačí chřipce nedostatek. Pokud nakoupí jednodenní kuřata, bude to trvat zhruba 20 týdnů, než začnou snášet. V takovém případě by to znamenalo pro firmu výpadek části produkce až do léta.


V Lipnici nad Sázavou připomněli 100 let od úmrtí Jaroslava Haška u jeho domku i hrobu


Lipnice nad Sázavou k výročí 100 let od úmrtí Jaroslava Haška uspořádala průvod od jeho domku na tamní starý hřbitov, kde je spisovatel pochovaný. V Lipnici Hašek prožil poslední část života, psát tam začal i své vrcholné dílo, humoristický román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. V domku pod hradem zemřel ráno 3. ledna 1923, bylo mu 39 let.


"Nedožil se ani 40, ale jakých let! Plných bídy, zneuznání, opovržení, fyzického a duševního utrpení, přes která se dovedl přenésti jen on," přednesl Haškův vnuk Richard v úvodu před desítkami účastníků vzpomínky. V promluvě u Haškova hrobu spisovatel a publicista Miloš Doležal uvedl, že řadu autorů Haškovy doby, kteří usilovali o nesmrtelnost, už dnes nikdo nezná, ale Haška, který dovedl žit naplno a nestaral se o svou zajištěnost, čte celý svět.


Na hřbitově vyzdobeném stovkou svíček zazněla i Haškova oblíbená hospodská písnička Jede sedlák do mlejna. Na kamenné desce spisovatelova hrobu se pak vedle věnců a svíček objevila i láhev piva. Vzpomínku pořádalo město s Haškovými potomky, kteří v Lipnici nad Sázavou podnikají.


Počasí na čtvrtek


Proměnlivá oblačnost, místy přeháňky. Na horách většinou zataženo, srážky trvalejší, postupně na severu a severovýchodě nad 800 m srážky smíšené nebo sněhové. Nejnižší noční teploty 9 až 5 °C, na Moravě místy až 3 °C. Nejvyšší denní teploty 8 až 12 °C, v 1000 m na horách kolem 3 °C. Sněžku zasáhl vítr o síle orkánu. V nárazu měl rychlost přes 144 kilometru v hodině. Kvůli silnému větru se nerozjel horní úsek lanovky na Sněžku.


Sklo z firmy Pačinek Glass okouzlilo filmaře z Hollywoodu. Díla z malé české sklárny obklopují Daniela Craiga


V jednom z největších hitů Netflixu Na nože: Glass Onion najdete řadu křišťálových soch. Obklopují zde Daniela Craiga a vyrobila je malá česká sklárna Pačinek Glass, kterou najdete v Kunraticích u Cvikova na severu Čech.


3. 1. 2023; Ihned.cz

Tipy pro majitele fotovoltaik: sníh se ometat nevyplatí, pozor na zastínění třeba i komínem

Fotovoltaika má podle experta z ČVUT Pavla Hrziny v energetice své nepopiratelné místo. Po technické stránce jde o jednoduché zařízení s jednoduchou instalací. Bez paliva a větší údržby vydrží fungovat přes 20 let. Pár věcí je ale dobré si pohlídat.S výrobou elektřiny z fotovoltaických panelů to není vždy tak jednoduché, jak laická veřejnost předpokládá. Například v zimě stačí mít sněhem zakrytý jen kousek solárního panelu a rázem přestane fungovat celý. I přesto se ale většinou odmetání sněhu z panelů nevyplatí. Naopak je dobré z nich odklízet přilepené listy či zaschlý ptačí trus a špínu. I pár lístků nebo fleků dokáže nadělat neplechu. Proč? Na to v rozhovoru s HN odpovídá odborník na fotovoltaiku z ČVUT Pavel Hrzina.

Nějaké revoluční vylepšování účinnosti fotovoltaických panelů Hrzina do budoucna nepředpokládá. Po fyzikální stránce pro to není moc prostoru a už dnes je podle něj účinnost na velmi dobré úrovni. Nové materiály, které by mohly při výrobě panelů nahradit dnes používaný krystalický křemík, jako například perovskit, se podle něj stále potýkají s řadou problémů.


HN: Na jaký výkon jede fotovoltaika v průměrný pošmourný zimní den, kdy je obloha zatažená, šedivá a slunce není vidět od rána do večera?


Je to různé. Hodně záleží na počasí. Denního světla teď moc není. Doba slunečního svitu je nyní hodně krátká a paprsky navíc dopadají ještě pod hodně nízkým úhlem, takže spousta fotovoltaických instalací je zastíněná okolními stavbami či stromy. Už tak za měsíc se to ale zlepší.


HN: Kdybychom tedy vzali například špičku výroby během poledne za pošmourného zimního dne, na jaký výkon se může fotovoltaika dostat?


Tak na deset procent toho, co udělá v létě za jasného dne. Je to hlavně proto, že sluneční paprsky jdou zešikma, a to ještě skrz velkou vrstvu mraků. Při hodně pošmourném zimním dni je intenzita záření jen kolem 50 wattů na metr čtvereční. Přitom třeba někdy v květnu v poledne tato intenzita dosahuje 1000 wattů.


HN: Lidé, kteří neberou elektřinu ze sítě a jsou odkázaní jen na to, co si sami z fotovoltaiky vyrobí, třeba někde na chatě, to tedy v zimě mají hodně těžké.


Přesně tak. V takovém případě je dobré mít alespoň bateriové úložiště, které může v tyto pošmourné zimní dny dobíjet třeba přes dieselový agregát. Spaluje se u toho sice nafta, ale to není nijak velký problém, protože takový agregát použijete třeba jen dvacet dní v roce. Z ekologického hlediska to není zase tak moc. Zrovna nedávno jsme to počítali pro jednu chalupu. Stačilo na ní pustit agregát na pár hodin, aby majitel dobil baterie, a z nich pak chalupa fungovala třeba dva dny.


HN: Udává se, že průměrně během zimy dosahuje fotovoltaika zhruba 20 procent svého výkonu. Je to tak?


Obecně se udává poměr jedna ku deseti. Tedy že výroba v zimních měsících je desetina toho co v letním měsíci. Například u nás doma si fotovoltaikou ohříváme bojler a bez elektřiny ze sítě se u něj obejdeme tak od poloviny února až do zhruba poloviny listopadu.


Působí na katedře elektrotechnologie na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Tam je také manažerem kvality a metrologem akreditované Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů (LDFS). V Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) se orientuje na problematiku fotovoltaických systémů. Dále působí jako vedoucí pracovní skupiny pro malé zdroje a akumulaci v rámci Solární asociace.


Jeho partnerkou je Ladislava Černá, vedoucí LDFS a rovněž odbornice na fotovoltaiku.


HN: Když pak přijde zima a na panely napadne sníh, tak to už je s výrobou z fotovoltaiky úplný konec…


Ano, sníh je zastíní. Dokonce stačí, aby sníh zastínil jen část fotovoltaických modulů (výraz pro panely používaný odborníky – pozn. red.). I když třeba zůstane sníh jen někde u spodního kraje panelů, výroba v podstatě jde na nulu. Fotovoltaiku se zpravidla ani nevyplatí ometat a čistit, vzhledem k tomu, jak krátké výrobní úseky v zimní dny jsou. Lézt v zimě na domácí střechu navíc není zrovna bezpečné. A u velkých pozemních fotovoltaik zase ometači stojí hodně peněz.


HN: Podle vás tedy ometání nemá smysl?


Spíš nemá. Samozřejmě jsou ale výjimky. Když třeba budete mít chalupu zcela závislou na fotovoltaice, tak si těch pár panelů samozřejmě ometete. Pokud ale máte jiný zdroj, tak podle mě nemá význam se ometáním zabývat.


HN: K částečnému zastínění fotovoltaických panelů často dochází třeba i kvůli blízkosti komínu, proč to má tak velký vliv?


Když to hodně zjednoduším, tak fotovoltaické moduly jsou do sebe zapojené jako řetězec, používá se pro to anglický název string. To znamená, že je jeden článek za druhým a uvnitř modulů jsou za sebou zapojené do série. A protože to je série, výkon modulu je ovlivňovaný tím nejslabším kusem. Výkon celého modulu tedy ovlivní i jeden vadný článek. Stejně tak jeho výkon ovlivní jeden zastíněný článek. To sériové zapojení tam musí být kvůli napětí, takže se jen těžko dá tohoto vlivu zbavit. Když to nespojíme sériově, ale paralelně, tak budu mít sice obrovské proudy, ale malé napětí a systém mi nebude fungovat efektivně. Musíme to tedy zapojovat sériově, což znamená, že je také nutné celý modul udržovat čistý a v ideálním případě by neměl být vůbec zastíněný.


HN: Je přípustné alespoň nějaké zastínění?


Určitě by panely neměly být u žádného blízkého objektu, který by na ně vrhal stín. Pokud například instalační firma umístí modul hned těsně vedle komínku, třeba odvětrání záchodu, tak to je velký problém, protože pak je to zastínění stále na jednom místě. Modul se pak přehřívá a poškozuje. Když je to zastínění od stromu nebo sloupu, který je daleko, tak to ale tak negativní dopad nemá.


HN: A co když se třeba na panel přilepí listí?


V takovém případě to opravdu doporučujeme očistit, na rozdíl třeba od zmiňovaného sněhu. Bodové znečištění by se mělo řešit. Může to být přilepený list nebo například ptačí exkrement.


HN: Proč se zrovna zastíněné místo zahřívá?


Protože jsou v něm energetické ztráty, a když jsou někde ztráty, tak tam vzniká teplo, tedy to místo topí. Představte si to tak, že proud prochází celým řetězcem, a zatímco všechny ostatní články vyrábí elektřinu, tak jen přes ten jeden zastíněný nebo poškozený článek prochází proud. Ten článek ale nic nevyrábí, jen klade procházejícímu proudu odpor, tudíž se zahřívá. Tato vlastnost se využívá při kontrole funkčnosti panelů, k čemuž se používá termokamera.


HN: Je vhodné v průběhu roku panely čistit nejen od bodových znečištění, ale například i kvůli jejich zaprášení?


Záleží na umístění modulů. Pokud jsou někde na střeše se sklonem dvaceti a více stupňů, tedy z nich může voda bez problémů stékat, tak moduly docela účinně umyje déšť. Problém je ale u těch, které mají nízký sklon – méně než patnáct stupňů. To jsou ty fotovoltaiky na plochých střechách, kde jsou panely takřka naležato. Na nich se může znečištění usazovat. Je pak na rozhodnutí správce, jestli je nechá čistit, nebo ne. Doporučuje se čistit minimálně ty spodní hrany, kde se nečistota usazuje. Pokud by tam nečistota zůstala dlouhodobě, tak se do skleněného povrchu modulů zapeče a už to nikdo neumyje. Čištění modulů od prachu má také velký význam hlavně v zemích, kde moc neprší.


HN: V zahraničí už existují firmy, které k panelům dodávají technologie, jež umí sníh stírat, nebo se třeba dodávají k panelům topná tělíska, aby sníh roztál. Používá se to? Setkáváte se s tím?


Existují systémy, které ani nepotřebují žádnou topnou folii, protože topí samotné moduly. Když do nich pustíte proud, tak se ohřejí. Funguje to stejně jako u těch zastíněných modulů, které se zahřívají. Problém je ale v tom, že v našich podmínkách se moc nevyplatí pouštět do modulů proud. Je pravděpodobné, že by při ohřívání spotřebovaly víc elektřiny, než kolik by potom vyrobily. Dělají se také různá ometací zařízení, ta ale nemají moc využití na střechách, těžko se na nich pohybují.


HN: Setkal jste se s tím, že by někdo do panelů pouštěl proud, aby roztál sníh, který na nich je?


Před lety jsme to technicky řešili pro jednu firmu, nakonec to ale myslím nevyužila. Nesetkal jsem se s tím, že by to u nás někdo využíval.


HN: Problém s částečným zastíněním lze řešit i technologicky pomocí takzvaných optimizerů, o co jde?


Používají se docela často. Jejich výhody převažují. S dočasným zastíněním si umí poradit a optimalizují chování celého systému. Jejich dalším bonusem je, že díky nim má majitel fotovoltaiky přehled, kolik vyrábí jednotlivé panely. Když je pak někde nějaká porucha, tak jste schopni závadu rychle zjistit. Optimizery mají i bezpečnostní funkci. Umožňují rozpojit pole na více místech, což se může hodit při zásahu hasičů. Jejich nevýhodou je zvýšení ceny celé instalace fotovoltaiky. Optimizer na jeden modul vyjde třeba na 1500 korun. Celá elektrárna na rodinném domě pak s nimi může stát o dvacet tisíc víc. U lehce přístupných střech bez zastínění smysl moc nemají.


HN: Optimizery se umisťují přímo k fotovoltaickým panelům, jsou tedy na střeše?


Ano. Musí být hodně odolné, aby vydržely vnější podmínky. Většinou je to ale jen hliníková krabička, která se přidělá k rámu panelu zezadu.


HN: Stále platí, že se na ČVUT, kde působíte na Fakultě elektrotechnické, věnujete energetickým komunitám?


Věnuji, ale samozřejmě nejen jim. Celkově se zabývám uplatněním fotovoltaiky a akumulace v energetice. Komunitní energetika s tím ale samozřejmě souvisí, protože při ní dochází ke sdílení elektřiny i jejímu uchovávání.


HN: Věříte v budoucnost, která bude spoléhat jen na obnovitelné zdroje?


Záleží, co všechno do obnovitelných zdrojů započítáme, jestli tam například bude i jaderná energetika, nebo ne. Určitě budeme ještě dlouho závislí na zemním plynu, uhlí a ropě, a to třeba až do roku 2050. Ten konečný model by ale nakonec mohl vést k tomu, že budeme schopni energii z léta skladovat až do zimy, a to díky syntetickým palivům, která se budou z obnovitelných zdrojů vyrábět.


HN: Jaké výhody má právě fotovoltaika?


Myslím si, že má své velké místo ve výrobě elektřiny. Její instalace je asi ta nejjednodušší ze všech možných výrob. Po technologické stránce jde o velice jednoduché zařízení – nic se v ní netočí a je to systém, který je schopný bez větší údržby a paliva vydržet fungovat přes dvacet let.


HN: Jak ČVUT a vaše fakulta reagují na ten obrovský nárůst zájmu o fotovoltaiku? Navyšujete kapacity v souvisejících studijních oborech? Reagujete na ten velký hlad po odbornících, kteří jsou schopní fotovoltaiku instalovat a servisovat?


Už v roce 2010 jsme na zvýšení zájmu o fotovoltaiku reagovali. Tehdy vznikla i naše Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů. Dnes je naše skupina schopná studentům nabídnout základní kurz fotovoltaiky a akumulace. K tomu se o konceptu fotovoltaiky a jejím vlivu na síť baví i kolegové v klasických energetických předmětech v rámci katedry energetiky.


HN: Očekáváte, že v následujících letech dojde k nějakému výraznému zlepšování fotovoltaických panelů?


Zlepšovat se dá všechno, zároveň si ale nemyslím, že teď máme nějak moc důvodů panely zlepšovat. Nedávno například došlo ke zlepšení díky používání půlených článků, což je technologie, která umožňuje dělat moduly odolnější, protože jejich plocha není už tak velká. Nemyslím si ale, že by v následujících letech mělo přijít něco přelomového. Není k tomu moc důvod. Máme zavedenou výrobu. Technologie se měnila kolem roku 2010 a okolo roku 2020 pak znovu s těmi půlenými články. Dnes se montují moduly s výkonem 370 až 600 wattů. Nečekám, že by výrobci s něčím novým přišli dříve než za deset let. Novinky se jim budou hodit, až jim jejich výrobní zařízení technologicky zastarají a budou muset měnit výrobní linky.


HN: A existuje ještě možnost zvyšovat účinnost fotovoltaických článků, nebo jsme na hraně fyzikálních možností?


Po fyzikální stránce už nemáme na zvyšování účinnosti moc prostoru. Dnes je účinnost kolem 22 až 24 procent. To už je pěkné číslo, protože to znamená, že v létě fotovoltaický panel z metru čtverečního vyrábí kolem 200 až 220 wattů elektřiny.


HN: Co třeba uplatnění perovskitů, minerálů se speciálními krystalografickými strukturami? Ještě letos na jaře se o nich psalo jako o zázračném materiálu, který přinese revoluci ve fotovoltaice.


Takový potenciál určitě má, je ale u něj jeden problém. Nejsme schopni ho stabilizovat tak, aby nám vydržel dlouhou dobu. Moduly z krystalického křemíku, z něhož se vyrábí dnes, na slunci vydrží dvacet let, aniž by se s ním něco významného stalo. To se o perovskitu říci nedá.


3. 1. 2023; Hospodářské noviny

Tipy pro solárníky: Sníh se ometat nevyplatí, pozor na zastínění třeba i komínem

Fotovoltaika má podle experta z ČVUT Pavla Hrziny v energetice své nepopiratelné místo. Po technické stránce jde o jednoduché zařízení s jednoduchou instalací. Bez paliva a větší údržby vydrží fungovat přes 20 let. Pár věcí je ale dobré si pohlídat.

Svý robou elektřiny z fotovoltaických panelů to není vždy tak jednoduché, jak laická veřejnost předpokládá. Například v zimě stačí mít sněhem zakrytý jen kousek solárního panelu a rázem přestane fungovat celý. I přesto se ale většinou odmetání sněhu z panelů nevyplatí. Naopak je dobré z nich odklízet přilepené listy či zaschlý ptačí trus a špínu. I pár lístků nebo fleků dokáže nadělat neplechu. Proč? Na to v rozhovoru s HN odpovídá odborník na fotovoltaiku z ČVUT Pavel Hrzina.

Nějaké revoluční vylepšování účinnosti fotovoltaických panelů Hrzina do budoucna nepředpokládá. Po fyzikální stránce pro to není moc prostoru a už dnes je podle něj účinnost na velmi dobré úrovni. Nové materiály, které by mohly při výrobě panelů nahradit dnes používaný krystalický křemík, jako například perovskit, se podle něj stále potýkají s řadou problémů.


- HN: Na jaký výkon jede fotovoltaika v průměrný pošmourný zimní den, kdy je obloha zatažená, šedivá a slunce není vidět od rána do večera?


Je to různé. Hodně záleží na počasí. Denního světla teď moc není. Doba slunečního svitu je nyní hodně krátká a paprsky navíc dopadají ještě pod hodně nízkým úhlem, takže spousta fotovoltaických instalací je zastíněná okolními stavbami či stromy. Už tak za měsíc se to ale zlepší.


- HN: Kdybychom tedy vzali například špičku výroby během poledne za pošmourného zimního dne, na jaký výkon se může fotovoltaika dostat?


Tak na deset procent toho, co udělá v létě za jasného dne. Je to hlavně proto, že sluneční paprsky jdou zešikma, a to ještě skrz velkou vrstvu mraků. Při hodně pošmourném zimním dni je intenzita záření jen kolem 50 wattů na metr čtvereční. Přitom třeba někdy v květnu v poledne tato intenzita dosahuje 1000 wattů.


- HN: Lidé, kteří neberou elektřinu ze sítě a jsou odkázaní jen na to, co si sami z fotovoltaiky vyrobí, třeba někde na chatě, to tedy v zimě mají hodně těžké.


Přesně tak. V takovém případě je dobré mít alespoň bateriové úložiště, které může v tyto pošmourné zimní dny dobíjet třeba přes dieselový agregát. Spaluje se u toho sice nafta, ale to není nijak velký problém, protože takový agregát použijete třeba jen dvacet dní v roce. Z ekologického hlediska to není zase tak moc. Zrovna nedávno jsme to počítali pro jednu chalupu. Stačilo na ní pustit agregát na pár hodin, aby majitel dobil baterie, a z nich pak chalupa fungovala třeba dva dny.


- HN: Udává se, že průměrně během zimy dosahuje fotovoltaika zhruba 20 procent svého výkonu. Je to tak?


Obecně se udává poměr jedna ku deseti. Tedy že výroba v zimních měsících je desetina toho co v letním měsíci. Například u nás doma si fotovoltaikou ohříváme bojler a bez elektřiny ze sítě se u něj obejdeme tak od poloviny února až do zhruba poloviny listopadu.


- HN: Když pak přijde zima a na panely napadne sníh, tak to už je s výrobou z fotovoltaiky úplný konec…


Ano, sníh je zastíní. Dokonce stačí, aby sníh zastínil jen část fotovoltaických modulů (výraz pro panely používaný odborníky – pozn. red.). I když třeba zůstane sníh jen někde u spodního kraje panelů, výroba v podstatě jde na nulu. Fotovoltaiku se zpravidla ani nevyplatí ometat a čistit, vzhledem k tomu, jak krátké výrobní úseky v zimní dny jsou. Lézt v zimě na domácí střechu navíc není zrovna bezpečné. A u velkých pozemních fotovoltaik zase ometači stojí hodně peněz.


- HN: Podle vás tedy ometání nemá smysl?


Spíš nemá. Samozřejmě jsou ale výjimky. Když třeba budete mít chalupu zcela závislou na fotovoltaice, tak si těch pár panelů samozřejmě ometete. Pokud ale máte jiný zdroj, tak podle mě nemá význam se ometáním zabývat.


- HN: K částečnému zastínění fotovoltaických panelů často dochází třeba i kvůli blízkosti komínu, proč to má tak velký vliv?


Když to hodně zjednoduším, tak fotovoltaické moduly jsou do sebe zapojené jako řetězec, používá se pro to anglický název string. To znamená, že je jeden článek za druhým a uvnitř modulů jsou za sebou zapojené do série. A protože to je série, výkon modulu je ovlivňovaný tím nejslabším kusem. Výkon celého modulu tedy ovlivní i jeden vadný článek. Stejně tak jeho výkon ovlivní jeden zastíněný článek. To sériové zapojení tam musí být kvůli napětí, takže se jen těžko dá tohoto vlivu zbavit. Když to nespojíme sériově, ale paralelně, tak budu mít sice obrovské proudy, ale malé napětí a systém mi nebude fungovat efektivně. Musíme to tedy zapojovat sériově, což znamená, že je také nutné celý modul udržovat čistý a v ideálním případě by neměl být vůbec zastíněný.


- HN: Je přípustné alespoň nějaké zastínění?


Určitě by panely neměly být u žádného blízkého objektu, který by na ně vrhal stín. Pokud například instalační firma umístí modul hned těsně vedle komínku, třeba odvětrání záchodu, tak to je velký problém, protože pak je to zastínění stále na jednom místě. Modul se pak přehřívá a poškozuje. Když je to zastínění od stromu nebo sloupu, který je daleko, tak to ale tak negativní dopad nemá.


- HN: A co když se třeba na panel přilepí listí?


V takovém případě to opravdu doporučujeme očistit, na rozdíl třeba od zmiňovaného sněhu. Bodové znečištění by se mělo řešit. Může to být přilepený list nebo například ptačí exkrement.


- HN: Proč se zrovna zastíněné místo zahřívá?


Protože jsou v něm energetické ztráty, a když jsou někde ztráty, tak tam vzniká teplo, tedy to místo topí. Představte si to tak, že proud prochází celým řetězcem, a zatímco všechny ostatní články vyrábí elektřinu, tak jen přes ten jeden zastíněný nebo poškozený článek prochází proud. Ten článek ale nic nevyrábí, jen klade procházejícímu proudu odpor, tudíž se zahřívá. Tato vlastnost se využívá při kontrole funkčnosti panelů, k čemuž se používá termokamera.


- HN: Je vhodné v průběhu roku panely čistit nejen od bodových znečištění, ale například i kvůli jejich zaprášení?


Záleží na umístění modulů. Pokud jsou někde na střeše se sklonem dvaceti a více stupňů, tedy z nich může voda bez problémů stékat, tak moduly docela účinně umyje déšť. Problém je ale u těch, které mají nízký sklon – méně než patnáct stupňů. To jsou ty fotovoltaiky na plochých střechách, kde jsou panely takřka naležato. Na nich se může znečištění usazovat. Je pak na rozhodnutí správce, jestli je nechá čistit, nebo ne. Doporučuje se čistit minimálně ty spodní hrany, kde se nečistota usazuje. Pokud by tam nečistota zůstala dlouhodobě, tak se do skleněného povrchu modulů zapeče a už to nikdo neumyje. Čištění modulů od prachu má také velký význam hlavně v zemích, kde moc neprší.


- HN: V zahraničí už existují firmy, které k panelům dodávají technologie, jež umí sníh stírat, nebo se třeba dodávají k panelům topná tělíska, aby sníh roztál. Používá se to? Setkáváte se s tím?


Existují systémy, které ani nepotřebují žádnou topnou folii, protože topí samotné moduly. Když do nich pustíte proud, tak se ohřejí. Funguje to stejně jako u těch zastíněných modulů, které se zahřívají. Problém je ale v tom, že v našich podmínkách se moc nevyplatí pouštět do modulů proud. Je pravděpodobné, že by při ohřívání spotřebovaly víc elektřiny, než kolik by potom vyrobily. Dělají se také různá ometací zařízení, ta ale nemají moc využití na střechách, těžko se na nich pohybují.


- HN: Setkal jste se s tím, že by někdo do panelů pouštěl proud, aby rozpustil sníh?


Před lety jsme to technicky řešili pro jednu firmu, nakonec to ale myslím nevyužila. Nesetkal jsem se s tím, že by to u nás někdo využíval.


- HN: Problém s částečným zastíněním lze řešit i technologicky pomocí takzvaných optimizerů, o co jde?


Používají se docela často. Jejich výhody převažují. S dočasným zastíněním si umí poradit a optimalizují chování celého systému. Jejich dalším bonusem je, že díky nim má majitel fotovoltaiky přehled, kolik vyrábí jednotlivé panely. Když je pak někde nějaká porucha, tak jste schopni závadu rychle zjistit. Optimizery mají i bezpečnostní funkci. Umožňují rozpojit pole na více místech, což se může hodit při zásahu hasičů. Jejich nevýhodou je zvýšení ceny celé instalace fotovoltaiky. Optimizer na jeden modul vyjde třeba na 1500 korun. Celá elektrárna na rodinném domě pak s nimi může stát o dvacet tisíc víc. U lehce přístupných střech bez zastínění smysl moc nemají.


- HN: Optimizery se umisťují přímo k fotovoltaickým panelům, jsou tedy na střeše?


Ano. Musí být hodně odolné, aby vydržely vnější podmínky. Většinou je to ale jen hliníková krabička, která se přidělá k rámu panelu zezadu.


- HN: Stále platí, že se na ČVUT, kde působíte na Fakultě elektrotechnické, věnujete energetickým komunitám?


Věnuji, ale samozřejmě nejen jim. Celkově se zabývám uplatněním fotovoltaiky a akumulace v energetice. Komunitní energetika s tím ale samozřejmě souvisí, protože při ní dochází ke sdílení elektřiny i jejímu uchovávání.


- HN: Věříte v budoucnost, která bude spoléhat jen na obnovitelné zdroje?


Záleží, co všechno do obnovitelných zdrojů započítáme, jestli tam například bude i jaderná energetika, nebo ne. Určitě budeme ještě dlouho závislí na zemním plynu, uhlí a ropě, a to třeba až do roku 2050. Ten konečný model by ale nakonec mohl vést k tomu, že budeme schopni energii z léta skladovat až do zimy, a to díky syntetickým palivům, která se budou z obnovitelných zdrojů vyrábět.


- HN: Jaké výhody má pro uživatele právě fotovoltaika?


Myslím si, že má své velké místo ve výrobě elektřiny. Její instalace je asi ta nejjednodušší ze všech možných výrob. Po technologické stránce jde o velice jednoduché zařízení – nic se v ní netočí a je to systém, který je schopný bez větší údržby a paliva vydržet fungovat přes dvacet let.


- HN: Jak ČVUT a vaše fakulta reagují na obrovský nárůst zájmu o fotovoltaiku? Navyšujete kapacity v souvisejících studijních oborech? Reagujete na ten velký hlad po odbornících, kteří jsou schopní fotovoltaiku instalovat a servisovat?


Už v roce 2010 jsme na zvýšení zájmu o fotovoltaiku reagovali. Tehdy vznikla i naše Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů. Dnes je naše skupina schopná studentům nabídnout základní kurz fotovoltaiky a akumulace. K tomu se o konceptu fotovoltaiky a jejím vlivu na síť baví i kolegové v klasických energetických předmětech v rámci katedry energetiky.


- HN: Očekáváte, že v následujících letech dojde k nějakému výraznému zlepšování fotovoltaických panelů?


Zlepšovat se dá všechno, zároveň si ale nemyslím, že teď máme nějak moc důvodů panely zlepšovat. Nedávno například došlo ke zlepšení díky používání půlených článků, což je technologie, která umožňuje dělat moduly odolnější, protože jejich plocha není už tak velká. Nemyslím si ale, že by v následujících letech mělo přijít něco přelomového. Není k tomu moc důvod. Máme zavedenou výrobu. Technologie se měnila kolem roku 2010 a okolo roku 2020 pak znovu s těmi půlenými články. Dnes se montují moduly s výkonem 370 až 600 wattů. Nečekám, že by výrobci s něčím novým přišli dříve než za deset let. Novinky se jim budou hodit, až jim jejich výrobní zařízení technologicky zastarají a budou muset měnit výrobní linky.


- HN: A existuje ještě možnost zvyšovat účinnost fotovoltaických článků, nebo jsme na hraně fyzikálních možností?


Po fyzikální stránce už nemáme na zvyšování účinnosti moc prostoru. Dnes je účinnost kolem 22 až 24 procent. To už je pěkné číslo, protože to znamená, že v létě fotovoltaický panel z metru čtverečního vyrábí kolem 200 až 220 wattů elektřiny.


- HN: Co třeba uplatnění perovskitů, minerálů se speciálními krystalografickými strukturami? Ještě letos na jaře se o nich psalo jako o zázračném materiálu, který přinese revoluci ve fotovoltaice.


Takový potenciál určitě má, je ale u něj jeden problém. Nejsme schopni ho stabilizovat tak, aby nám vydržel dlouhou dobu. Moduly z krystalického křemíku, z něhož se vyrábí dnes, na slunci vydrží dvacet let, aniž by se s ním něco významného stalo. To se o perovskitu říci nedá.


V zimě se fotovoltaika může dostat tak na deset procent toho, co udělá v létě za jasného dne.


Optimizery si s dočasným zastíněním umí poradit a optimalizují chování celého systému. A majitel má přehled, kolik vyrábí jednotlivé panely.


Nečekám, že by výrobci s něčím novým přišli dříve než za deset let. Bude se to hodit, až jim zařízení zastarají a budou muset měnit výrobní linky. Dnes je účinnost kolem 22 až 24 procent. Po fyzikální stránce už nemáme na další zvyšování účinnosti moc prostoru.


PAVEL HRZINA (47) ? Působí na katedře elektrotechnologie na Fakultě elektrotechnické ČVUT. ? Tam je také manažerem kvality a metrologem akreditované Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů (LDFS). ? V Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) se orientuje na problematiku fotovoltaických systémů. ? Dále působí jako vedoucí pracovní skupiny pro malé zdroje a akumulaci v rámci Solární asociace. ? Jeho partnerkou je Ladislava Černá, vedoucí LDFS a rovněž odbornice na fotovoltaiku.


Foto: Instalace fotovoltaiky je podle Pavla Hrziny asi ten nejjednodušší ze všech možných způsobů výroby elektřiny. Zařízení je schopné bez větší údržby a paliva fungovat přes dvacet let.

Foto: HN – Libor Fojtík


O autorovi: Viktor Votruba,


3. 1. 2023; Mladá Fronta Dnes

Ovládat energetiku lze se hrou nadaných studentů

PRAHA Mimořádné téma dneška představuje energetika – její zdroje, distribuce a především cena, kterou za ni domácnosti platí. Netradiční pohled do této sféry nabízí nová online hra Energo Play. Její princip lze shrnout pod jednoduchým názvem "Jak nenaštvat zákazníky a nezkrachovat?". S touto hrou uspěli studenti Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Není to pouze zábava pro mládež, popisují novinku Energo Play kybernetici. "Hra má přispět ke zvýšení energetické gramotnosti středoškolských studentů, ale i široké veřejnosti," vysvětlil Radovan Suk z FEL. Hra ve 13 kolech, z nichž každé shrnuje jeden rok, přibližuje lidem fungování velké energetické firmy a principy tohoto odvětví. Hráč se stává ředitelem velké energetické firmy a v této roli plní úkoly a řeší problémy zahrnující vše, co se může odehrát v řetězci od získávání zdrojů přes chod elektrárny až například po to, co souvisí s klientskou sítí.

Hra je zajímavější o to, že má reálné pozadí. "Odborné otázky a podklady přitom tvůrci diskutovali s experty ze společností Česká energetická přenosová soustava (ČEPS) a Technologická gramotnost," objasnil Radovan Suk.


Energetický mix


Na vývoji hry její tvůrci pracovali necelý rok a jejich činnost není dosud u konce. "V každém kole si hráč nastavuje energetický mix na následující rok, vybírá zdroje, ze kterých se bude elektřina vyrábět. To také výrazně ovlivňuje kritéria a hodnocení hráče. Podle úrovně kritérií hráč postupně sbírá body. Cílem hráče je udržet hodnocení v rovnováze a na co nejvyšší úrovni," popsal ji jeden z autorů Stanislav Sadílek. Volby jsou hodnoceny podle čtyř kritérií – vlivu na životní prostředí, popularity u zákazníka, finančních dopadů a stability elektrické sítě. Cílem hráče je udržet hodnocení v rovnováze a na co nejvyšší úrovni. Ve výsledkové listině si pak různí účastníci mohou porovnat, jak dopadli, a na základě toho také diskutovat o zvolených strategiích. "Tím dále plnit náš cíl – tedy vzbudit pozornost a zájem o energetiku," shrnují tvůrci.

V současnosti, na počátku roku, autoři svou hru dále "vylaďují". A to jak její vzhled, tak obsah. "Momentálně pracujeme na nové grafické podobě hry, aby byla pro hráče poutavější. A také nám dovolí přidat některé nové prvky, jako třeba graf, který vysvětluje tvorbu ceny elektřiny," objasňují tvůrci. Zahrát si Energo Play zájemci mohou například přes webové stránky FEL.


Mladí a nadšení


Pozoruhodnou vzdělávací aplikaci vytvořila trojice mladých počítačových nadšenců ještě v době, kdy společně studovali benešovské gymnázium. A uspěli s ní na energetické olympiádě, prestižní soutěži, jejíž ročník proběhl na konci uplynulého roku na FEL. Tohoto ročníku neobvyklého klání se účastnilo 75 studentů a studentek z různých škol z České republiky rozdělených do 25 týmů.

Tvůrci energetické hry po maturitě zamířili na jednotlivé studijní obory v rámci ČVUT. Stanislav Sadílek studuje obor softwarové inženýrství a technologie, Ondřej Pelc obor otevřená informatika. Oba obory jsou na FEL. Třetí vítěz, Ondřej Dolejš, zvolil studium na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské.

FEL s nadanými středoškoláky, nadšenými kybernetikou a IT v mnoha podobách, pracuje dlouhodobě. Mladým to i usnadňuje přijetí na tuto školu. "Dostat se sem lze i bez přijímaček z matematiky díky výbornému průměru z vybraných předmětů, umístění na středoškolských olympiádách či odborných soutěžích," vysvětlil děkan FEL Petr Páta.

Energetická olympiáda není jedinou možností, kde se mohou středoškoláci seznámit s FEL. Ta například pořádá též školení pro etické hackery, tedy počítačové experty, kteří se chtějí učit systémy hájit. "Jde o výkvět nejnadanějších etických hackerů, kteří úspěšně prošli třemi koly soutěže v kybernetické bezpečnosti," představil své svěřence Jaroslav Burčík, vedoucí centra pro kybernetickou bezpečnost FEL. Dostat se však me- zi vyvolené, kteří se probojují až do finále mezi nejlepší etické hackery, není jednoduché. Adepti procházejí několika koly. Loni se hlásilo 5 500 mladých, do finále experti FEL vybrali 40 z nich.


3. 1. 2023; cvut.cz

Tipy pro solárníky: Sníh se ometat nevyplatí, pozor na zastínění třeba i komínem

Fotovoltaika má podle experta z ČVUT Pavla Hrziny v energetice své nepopiratelné místo.

Po technické stránce jde o jednoduché zařízení s jednoduchou instalací. Bez paliva a větší údržby vydrží fungovat přes 20 let. Pár věcí je ale dobré si pohlídat.

S výrobou elektřiny z fotovoltaických panelů to není vždy tak jednoduché, jak laická veřejnost předpokládá. Například v zimě stačí mít sněhem zakrytý jen kousek solárního panelu a rázem přestane fungovat celý. I přesto se ale většinou odmetání sněhu z panelů nevyplatí. Naopak je dobré z nich odklízet přilepené listy či zaschlý ptačí trus a špínu. I pár lístků nebo fleků dokáže nadělat neplechu. Proč? Na to v rozhovoru s HN odpovídá odborník na fotovoltaiku z ČVUT Pavel Hrzina.

Nějaké revoluční vylepšování účinnosti fotovoltaických panelů Hrzina do budoucna nepředpokládá. Po fyzikální stránce pro to není moc prostoru a už dnes je podle něj účinnost na velmi dobré úrovni. Nové materiály, které by mohly při výrobě panelů nahradit dnes používaný krystalický křemík, jako například perovskit, se podle něj stále potýkají s řadou problémů.

- HN: Na jaký výkon jede fotovoltaika v průměrný pošmourný zimní den, kdy je obloha zatažená, šedivá a slunce není vidět od rána do večera?

Je to různé. Hodně záleží na počasí. Denního světla teď moc není. Doba slunečního svitu je nyní hodně krátká a paprsky navíc dopadají ještě pod hodně nízkým úhlem, takže spousta fotovoltaických instalací je zastíněná okolními stavbami či stromy. Už tak za měsíc se to ale zlepší.

- HN: Kdybychom tedy vzali například špičku výroby během poledne za pošmourného zimního dne, na jaký výkon se může fotovoltaika dostat?

Tak na deset procent toho, co udělá v létě za jasného dne. Je to hlavně proto, že sluneční paprsky jdou zešikma, a to ještě skrz velkou vrstvu mraků. Při hodně pošmourném zimním dni je intenzita záření jen kolem 50 wattů na metr čtvereční. Přitom třeba někdy v květnu v poledne tato intenzita dosahuje 1000 wattů.

- HN: Lidé, kteří neberou elektřinu ze sítě a jsou odkázaní jen na to, co si sami z fotovoltaiky vyrobí, třeba někde na chatě, to tedy v zimě mají hodně těžké.

Přesně tak. V takovém případě je dobré mít alespoň bateriové úložiště, které může v tyto pošmourné zimní dny dobíjet třeba přes dieselový agregát. Spaluje se u toho sice nafta, ale to není nijak velký problém, protože takový agregát použijete třeba jen dvacet dní v roce. Z ekologického hlediska to není zase tak moc. Zrovna nedávno jsme to počítali pro jednu chalupu. Stačilo na ní pustit agregát na pár hodin, aby majitel dobil baterie, a z nich pak chalupa fungovala třeba dva dny.

- HN: Udává se, že průměrně během zimy dosahuje fotovoltaika zhruba 20 procent svého výkonu. Je to tak?

Obecně se udává poměr jedna ku deseti. Tedy že výroba v zimních měsících je desetina toho co v letním měsíci. Například u nás doma si fotovoltaikou ohříváme bojler a bez elektřiny ze sítě se u něj obejdeme tak od poloviny února až do zhruba poloviny listopadu.

- HN: Když pak přijde zima a na panely napadne sníh, tak to už je s výrobou z fotovoltaiky úplný konec…

Ano, sníh je zastíní. Dokonce stačí, aby sníh zastínil jen část fotovoltaických modulů (výraz pro panely používaný odborníky – pozn. red.). I když třeba zůstane sníh jen někde u spodního kraje panelů, výroba v podstatě jde na nulu. Fotovoltaiku se zpravidla ani nevyplatí ometat a čistit, vzhledem k tomu, jak krátké výrobní úseky v zimní dny jsou. Lézt v zimě na domácí střechu navíc není zrovna bezpečné. A u velkých pozemních fotovoltaik zase ometači stojí hodně peněz.

- HN: Podle vás tedy ometání nemá smysl?

Spíš nemá. Samozřejmě jsou ale výjimky. Když třeba budete mít chalupu zcela závislou na fotovoltaice, tak si těch pár panelů samozřejmě ometete. Pokud ale máte jiný zdroj, tak podle mě nemá význam se ometáním zabývat.

- HN: K částečnému zastínění fotovoltaických panelů často dochází třeba i kvůli blízkosti komínu, proč to má tak velký vliv?

Když to hodně zjednoduším, tak fotovoltaické moduly jsou do sebe zapojené jako řetězec, používá se pro to anglický název string. To znamená, že je jeden článek za druhým a uvnitř modulů jsou za sebou zapojené do série. A protože to je série, výkon modulu je ovlivňovaný tím nejslabším kusem. Výkon celého modulu tedy ovlivní i jeden vadný článek. Stejně tak jeho výkon ovlivní jeden zastíněný článek. To sériové zapojení tam musí být kvůli napětí, takže se jen těžko dá tohoto vlivu zbavit. Když to nespojíme sériově, ale paralelně, tak budu mít sice obrovské proudy, ale malé napětí a systém mi nebude fungovat efektivně. Musíme to tedy zapojovat sériově, což znamená, že je také nutné celý modul udržovat čistý a v ideálním případě by neměl být vůbec zastíněný.

- HN: Je přípustné alespoň nějaké zastínění?

Určitě by panely neměly být u žádného blízkého objektu, který by na ně vrhal stín. Pokud například instalační firma umístí modul hned těsně vedle komínku, třeba odvětrání záchodu, tak to je velký problém, protože pak je to zastínění stále na jednom místě. Modul se pak přehřívá a poškozuje. Když je to zastínění od stromu nebo sloupu, který je daleko, tak to ale tak negativní dopad nemá.

- HN: A co když se třeba na panel přilepí listí?

V takovém případě to opravdu doporučujeme očistit, na rozdíl třeba od zmiňovaného sněhu. Bodové znečištění by se mělo řešit. Může to být přilepený list nebo například ptačí exkrement.

- HN: Proč se zrovna zastíněné místo zahřívá?

Protože jsou v něm energetické ztráty, a když jsou někde ztráty, tak tam vzniká teplo, tedy to místo topí. Představte si to tak, že proud prochází celým řetězcem, a zatímco všechny ostatní články vyrábí elektřinu, tak jen přes ten jeden zastíněný nebo poškozený článek prochází proud. Ten článek ale nic nevyrábí, jen klade procházejícímu proudu odpor, tudíž se zahřívá. Tato vlastnost se využívá při kontrole funkčnosti panelů, k čemuž se používá termokamera.

- HN: Je vhodné v průběhu roku panely čistit nejen od bodových znečištění, ale například i kvůli jejich zaprášení?

Záleží na umístění modulů. Pokud jsou někde na střeše se sklonem dvaceti a více stupňů, tedy z nich může voda bez problémů stékat, tak moduly docela účinně umyje déšť. Problém je ale u těch, které mají nízký sklon – méně než patnáct stupňů. To jsou ty fotovoltaiky na plochých střechách, kde jsou panely takřka naležato. Na nich se může znečištění usazovat. Je pak na rozhodnutí správce, jestli je nechá čistit, nebo ne. Doporučuje se čistit minimálně ty spodní hrany, kde se nečistota usazuje. Pokud by tam nečistota zůstala dlouhodobě, tak se do skleněného povrchu modulů zapeče a už to nikdo neumyje. Čištění modulů od prachu má také velký význam hlavně v zemích, kde moc neprší.

- HN: V zahraničí už existují firmy, které k panelům dodávají technologie, jež umí sníh stírat, nebo se třeba dodávají k panelům topná tělíska, aby sníh roztál. Používá se to? Setkáváte se s tím?

Existují systémy, které ani nepotřebují žádnou topnou folii, protože topí samotné moduly. Když do nich pustíte proud, tak se ohřejí. Funguje to stejně jako u těch zastíněných modulů, které se zahřívají. Problém je ale v tom, že v našich podmínkách se moc nevyplatí pouštět do modulů proud. Je pravděpodobné, že by při ohřívání spotřebovaly víc elektřiny, než kolik by potom vyrobily. Dělají se také různá ometací zařízení, ta ale nemají moc využití na střechách, těžko se na nich pohybují.

- HN: Setkal jste se s tím, že by někdo do panelů pouštěl proud, aby rozpustil sníh?

Před lety jsme to technicky řešili pro jednu firmu, nakonec to ale myslím nevyužila. Nesetkal jsem se s tím, že by to u nás někdo využíval.

- HN: Problém s částečným zastíněním lze řešit i technologicky pomocí takzvaných optimizerů, o co jde?

Používají se docela často. Jejich výhody převažují. S dočasným zastíněním si umí poradit a optimalizují chování celého systému. Jejich dalším bonusem je, že díky nim má majitel fotovoltaiky přehled, kolik vyrábí jednotlivé panely. Když je pak někde nějaká porucha, tak jste schopni závadu rychle zjistit. Optimizery mají i bezpečnostní funkci. Umožňují rozpojit pole na více místech, což se může hodit při zásahu hasičů. Jejich nevýhodou je zvýšení ceny celé instalace fotovoltaiky. Optimizer na jeden modul vyjde třeba na 1500 korun. Celá elektrárna na rodinném domě pak s nimi může stát o dvacet tisíc víc. U lehce přístupných střech bez zastínění smysl moc nemají.

- HN: Optimizery se umisťují přímo k fotovoltaickým panelům, jsou tedy na střeše?

Ano. Musí být hodně odolné, aby vydržely vnější podmínky. Většinou je to ale jen hliníková krabička, která se přidělá k rámu panelu zezadu.

- HN: Stále platí, že se na ČVUT, kde působíte na Fakultě elektrotechnické, věnujete energetickým komunitám?

Věnuji, ale samozřejmě nejen jim. Celkově se zabývám uplatněním fotovoltaiky a akumulace v energetice. Komunitní energetika s tím ale samozřejmě souvisí, protože při ní dochází ke sdílení elektřiny i jejímu uchovávání.

- HN: Věříte v budoucnost, která bude spoléhat jen na obnovitelné zdroje?

Záleží, co všechno do obnovitelných zdrojů započítáme, jestli tam například bude i jaderná energetika, nebo ne. Určitě budeme ještě dlouho závislí na zemním plynu, uhlí a ropě, a to třeba až do roku 2050. Ten konečný model by ale nakonec mohl vést k tomu, že budeme schopni energii z léta skladovat až do zimy, a to díky syntetickým palivům, která se budou z obnovitelných zdrojů vyrábět.

- HN: Jaké výhody má pro uživatele právě fotovoltaika?

Myslím si, že má své velké místo ve výrobě elektřiny. Její instalace je asi ta nejjednodušší ze všech možných výrob. Po technologické stránce jde o velice jednoduché zařízení – nic se v ní netočí a je to systém, který je schopný bez větší údržby a paliva vydržet fungovat přes dvacet let.

- HN: Jak ČVUT a vaše fakulta reagují na obrovský nárůst zájmu o fotovoltaiku? Navyšujete kapacity v souvisejících studijních oborech? Reagujete na ten velký hlad po odbornících, kteří jsou schopní fotovoltaiku instalovat a servisovat?

Už v roce 2010 jsme na zvýšení zájmu o fotovoltaiku reagovali. Tehdy vznikla i naše Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů. Dnes je naše skupina schopná studentům nabídnout základní kurz fotovoltaiky a akumulace. K tomu se o konceptu fotovoltaiky a jejím vlivu na síť baví i kolegové v klasických energetických předmětech v rámci katedry energetiky.

- HN: Očekáváte, že v následujících letech dojde k nějakému výraznému zlepšování fotovoltaických panelů?

Zlepšovat se dá všechno, zároveň si ale nemyslím, že teď máme nějak moc důvodů panely zlepšovat. Nedávno například došlo ke zlepšení díky používání půlených článků, což je technologie, která umožňuje dělat moduly odolnější, protože jejich plocha není už tak velká. Nemyslím si ale, že by v následujících letech mělo přijít něco přelomového. Není k tomu moc důvod. Máme zavedenou výrobu. Technologie se měnila kolem roku 2010 a okolo roku 2020 pak znovu s těmi půlenými články. Dnes se montují moduly s výkonem 370 až 600 wattů. Nečekám, že by výrobci s něčím novým přišli dříve než za deset let. Novinky se jim budou hodit, až jim jejich výrobní zařízení technologicky zastarají a budou muset měnit výrobní linky.

- HN: A existuje ještě možnost zvyšovat účinnost fotovoltaických článků, nebo jsme na hraně fyzikálních možností?

Po fyzikální stránce už nemáme na zvyšování účinnosti moc prostoru. Dnes je účinnost kolem 22 až 24 procent. To už je pěkné číslo, protože to znamená, že v létě fotovoltaický panel z metru čtverečního vyrábí kolem 200 až 220 wattů elektřiny.

- HN: Co třeba uplatnění perovskitů, minerálů se speciálními krystalografickými strukturami?

Ještě letos na jaře se o nich psalo jako o zázračném materiálu, který přinese revoluci ve fotovoltaice. Takový potenciál určitě má, je ale u něj jeden problém. Nejsme schopni ho stabilizovat tak, aby nám vydržel dlouhou dobu. Moduly z krystalického křemíku, z něhož se vyrábí dnes, na slunci vydrží dvacet let, aniž by se s ním něco významného stalo. To se o perovskitu říci nedá. V zimě se fotovoltaika může dostat tak na deset procent toho, co udělá v létě za jasného dne. Optimizery si s dočasným zastíněním umí poradit a optimalizují chování celého systému. A majitel má přehled, kolik vyrábí jednotlivé panely. Nečekám, že by výrobci s něčím novým přišli dříve než za deset let. Bude se to hodit, až jim zařízení zastarají a budou muset měnit výrobní linky. Dnes je účinnost kolem 22 až 24 procent. Po fyzikální stránce už nemáme na další zvyšování účinnosti moc prostoru.

PAVEL HRZINA (47) působí na katedře elektrotechnologie na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Tam je také manažerem kvality a metrologem akreditované Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů (LDFS). V Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) se orientuje na problematiku fotovoltaických systémů. Dále působí jako vedoucí pracovní skupiny pro malé zdroje a akumulaci v rámci Solární asociace. Jeho partnerkou je Ladislava Černá, vedoucí LDFS a rovněž odbornice na fotovoltaiku.

Autor:

Viktor Votruba

Zdroj:

Hospodářské noviny


3. 1. 2023; Ihned.cz

Tipy pro majitele fotovoltaik: ometat sníh se nevyplatí, pozor na zastínění třeba i komínem

Fotovoltaika má podle experta z ČVUT Pavla Hrziny v energetice své nepopiratelné místo. Po technické stránce jde o jednoduché zařízení s jednoduchou instalací. Bez paliva a větší údržby vydrží fungovat přes 20 let. Pár věcí je ale dobré si pohlídat.S výrobou elektřiny z fotovoltaických panelů to není vždy tak jednoduché, jak laická veřejnost předpokládá. Například v zimě stačí mít sněhem zakrytý jen kousek solárního panelu a rázem přestane fungovat celý. I přesto se ale většinou odmetání sněhu z panelů nevyplatí. Naopak je dobré z nich odklízet přilepené listy či zaschlý ptačí trus a špínu. I pár lístků nebo fleků dokáže udělat neplechu. Proč? Na to v rozhovoru s HN odpovídá odborník na fotovoltaiku z ČVUT Pavel Hrzina.

Nějaké revoluční vylepšování účinnosti fotovoltaických panelů Hrzina do budoucna nepředpokládá. Po fyzikální stránce pro to není moc prostoru a už dnes je podle něj účinnost na velmi dobré úrovni. Nové materiály, které by mohly při výrobě panelů nahradit dnes používaný krystalický křemík, jako například perovskit, se podle něj stále potýkají s řadou problémů.


HN: Na jaký výkon jede fotovoltaika v průměrný pošmourný zimní den, kdy je obloha zatažená, šedivá a slunce není vidět od rána do večera?


Je to různé. Hodně záleží na počasí. Denního světla teď moc není. Doba slunečního svitu je nyní hodně krátká a paprsky navíc dopadají ještě pod hodně nízkým úhlem, takže spousta fotovoltaických instalací je zastíněná okolními stavbami či stromy. Už tak za měsíc se to ale zlepší.


HN: Kdybychom tedy vzali například špičku výroby během poledne za pošmourného zimního dne, na jaký výkon se může fotovoltaika dostat?


Tak na deset procent toho, co udělá v létě za jasného dne. Je to hlavně proto, že sluneční paprsky jdou zešikma, a to ještě skrz velkou vrstvu mraků. Při hodně pošmourném zimním dni je intenzita záření jen kolem 50 wattů na metr čtvereční. Přitom třeba někdy v květnu v poledne tato intenzita dosahuje 1000 wattů.


HN: Lidé, kteří neberou elektřinu ze sítě a jsou odkázaní jen na to, co si sami z fotovoltaiky vyrobí, třeba někde na chatě, to tedy v zimě mají hodně těžké.


Přesně tak. V takovém případě je dobré mít alespoň bateriové úložiště, které může v tyto pošmourné zimní dny dobíjet třeba přes dieselový agregát. Spaluje se u toho sice nafta, ale to není nijak velký problém, protože takový agregát použijete třeba jen dvacet dní v roce. Z ekologického hlediska to není zase tak moc. Zrovna nedávno jsme to počítali pro jednu chalupu. Stačilo na ní pustit agregát na pár hodin, aby majitel dobil baterie, a z nich pak chalupa fungovala třeba dva dny.


HN: Udává se, že průměrně během zimy dosahuje fotovoltaika zhruba 20 procent svého výkonu. Je to tak?


Obecně se udává poměr jedna ku deseti. Tedy že výroba v zimních měsících je desetina toho co v letním měsíci. Například u nás doma si fotovoltaikou ohříváme bojler a bez elektřiny ze sítě se u něj obejdeme tak od poloviny února až do zhruba poloviny listopadu.


Působí na katedře elektrotechnologie na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Tam je také manažerem kvality a metrologem akreditované Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů (LDFS). V Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) se orientuje na problematiku fotovoltaických systémů. Dále působí jako vedoucí pracovní skupiny pro malé zdroje a akumulaci v rámci Solární asociace.


Jeho partnerkou je Ladislava Černá, vedoucí LDFS a rovněž odbornice na fotovoltaiku.


HN: Když pak přijde zima a na panely napadne sníh, tak to už je s výrobou z fotovoltaiky úplný konec…


Ano, sníh je zastíní. Dokonce stačí, aby sníh zastínil jen část fotovoltaických modulů (výraz pro panely používaný odborníky – pozn. red.). I když třeba zůstane sníh jen někde u spodního kraje panelů, výroba v podstatě jde na nulu. Fotovoltaiku se zpravidla ani nevyplatí ometat a čistit, vzhledem k tomu, jak krátké výrobní úseky v zimní dny jsou. Lézt v zimě na domácí střechu navíc není zrovna bezpečné. A u velkých pozemních fotovoltaik zase ometači stojí hodně peněz.


HN: Podle vás tedy ometání nemá smysl?


Spíš nemá. Samozřejmě jsou ale výjimky. Když třeba budete mít chalupu zcela závislou na fotovoltaice, tak si těch pár panelů samozřejmě ometete. Pokud ale máte jiný zdroj, tak podle mě nemá význam se ometáním zabývat.


HN: K částečnému zastínění fotovoltaických panelů často dochází třeba i kvůli blízkosti komínu, proč to má tak velký vliv?


Když to hodně zjednoduším, tak fotovoltaické moduly jsou do sebe zapojené jako řetězec, používá se pro to anglický název string. To znamená, že je jeden článek za druhým a uvnitř modulů jsou za sebou zapojené do série. A protože to je série, výkon modulu je ovlivňovaný tím nejslabším kusem. Výkon celého modulu tedy ovlivní i jeden vadný článek. Stejně tak jeho výkon ovlivní jeden zastíněný článek. To sériové zapojení tam musí být kvůli napětí, takže se jen těžko dá tohoto vlivu zbavit. Když to nespojíme sériově, ale paralelně, tak budu mít sice obrovské proudy, ale malé napětí a systém mi nebude fungovat efektivně. Musíme to tedy zapojovat sériově, což znamená, že je také nutné celý modul udržovat čistý a v ideálním případě by neměl být vůbec zastíněný.


HN: Je přípustné alespoň nějaké zastínění?


Určitě by panely neměly být u žádného blízkého objektu, který by na ně vrhal stín. Pokud například instalační firma umístí modul hned těsně vedle komínku, třeba odvětrání záchodu, tak to je velký problém, protože pak je to zastínění stále na jednom místě. Modul se pak přehřívá a poškozuje. Když je to zastínění od stromu nebo sloupu, který je daleko, tak to ale tak negativní dopad nemá.


HN: A co když se třeba na panel přilepí listí?


V takovém případě to opravdu doporučujeme očistit, na rozdíl třeba od zmiňovaného sněhu. Bodové znečištění by se mělo řešit. Může to být přilepený list nebo například ptačí exkrement.


HN: Proč se zrovna zastíněné místo zahřívá?


Protože jsou v něm energetické ztráty, a když jsou někde ztráty, tak tam vzniká teplo, tedy to místo topí. Představte si to tak, že proud prochází celým řetězcem, a zatímco všechny ostatní články vyrábí elektřinu, tak jen přes ten jeden zastíněný nebo poškozený článek prochází proud. Ten článek ale nic nevyrábí, jen klade procházejícímu proudu odpor, tudíž se zahřívá. Tato vlastnost se využívá při kontrole funkčnosti panelů, k čemuž se používá termokamera.


HN: Je vhodné v průběhu roku panely čistit nejen od bodových znečištění, ale například i kvůli jejich zaprášení?


Záleží na umístění modulů. Pokud jsou někde na střeše se sklonem dvaceti a více stupňů, tedy z nich může voda bez problémů stékat, tak moduly docela účinně umyje déšť. Problém je ale u těch, které mají nízký sklon – méně než patnáct stupňů. To jsou ty fotovoltaiky na plochých střechách, kde jsou panely takřka naležato. Na nich se může znečištění usazovat. Je pak na rozhodnutí správce, jestli je nechá čistit, nebo ne. Doporučuje se čistit minimálně ty spodní hrany, kde se nečistota usazuje. Pokud by tam nečistota zůstala dlouhodobě, tak se do skleněného povrchu modulů zapeče a už to nikdo neumyje. Čištění modulů od prachu má také velký význam hlavně v zemích, kde moc neprší.


HN: V zahraničí už existují firmy, které k panelům dodávají technologie, jež umí sníh stírat, nebo se třeba dodávají k panelům topná tělíska, aby sníh roztál. Používá se to? Setkáváte se s tím?


Existují systémy, které ani nepotřebují žádnou topnou folii, protože topí samotné moduly. Když do nich pustíte proud, tak se ohřejí. Funguje to stejně jako u těch zastíněných modulů, které se zahřívají. Problém je ale v tom, že v našich podmínkách se moc nevyplatí pouštět do modulů proud. Je pravděpodobné, že by při ohřívání spotřebovaly víc elektřiny, než kolik by potom vyrobily. Dělají se také různá ometací zařízení, ta ale nemají moc využití na střechách, těžko se na nich pohybují.


HN: Setkal jste se s tím, že by někdo do panelů pouštěl proud, aby roztál sníh, který na nich je?


Před lety jsme to technicky řešili pro jednu firmu, nakonec to ale myslím nevyužila. Nesetkal jsem se s tím, že by to u nás někdo využíval.


HN: Problém s částečným zastíněním lze řešit i technologicky pomocí takzvaných optimizerů, o co jde?


Používají se docela často. Jejich výhody převažují. S dočasným zastíněním si umí poradit a optimalizují chování celého systému. Jejich dalším bonusem je, že díky nim má majitel fotovoltaiky přehled, kolik vyrábí jednotlivé panely. Když je pak někde nějaká porucha, tak jste schopni závadu rychle zjistit. Optimizery mají i bezpečnostní funkci. Umožňují rozpojit pole na více místech, což se může hodit při zásahu hasičů. Jejich nevýhodou je zvýšení ceny celé instalace fotovoltaiky. Optimizer na jeden modul vyjde třeba na 1500 korun. Celá elektrárna na rodinném domě pak s nimi může stát o dvacet tisíc víc. U lehce přístupných střech bez zastínění smysl moc nemají.


HN: Optimizery se umisťují přímo k fotovoltaickým panelům, jsou tedy na střeše?


Ano. Musí být hodně odolné, aby vydržely vnější podmínky. Většinou je to ale jen hliníková krabička, která se přidělá k rámu panelu zezadu.


HN: Stále platí, že se na ČVUT, kde působíte na Fakultě elektrotechnické, věnujete energetickým komunitám?


Věnuji, ale samozřejmě nejen jim. Celkově se zabývám uplatněním fotovoltaiky a akumulace v energetice. Komunitní energetika s tím ale samozřejmě souvisí, protože při ní dochází ke sdílení elektřiny i jejímu uchovávání.


HN: Věříte v budoucnost, která bude spoléhat jen na obnovitelné zdroje?


Záleží, co všechno do obnovitelných zdrojů započítáme, jestli tam například bude i jaderná energetika, nebo ne. Určitě budeme ještě dlouho závislí na zemním plynu, uhlí a ropě, a to třeba až do roku 2050. Ten konečný model by ale nakonec mohl vést k tomu, že budeme schopni energii z léta skladovat až do zimy, a to díky syntetickým palivům, která se budou z obnovitelných zdrojů vyrábět.


HN: Jaké výhody má právě fotovoltaika?


Myslím si, že má své velké místo ve výrobě elektřiny. Její instalace je asi ta nejjednodušší ze všech možných výrob. Po technologické stránce jde o velice jednoduché zařízení – nic se v ní netočí a je to systém, který je schopný bez větší údržby a paliva vydržet fungovat přes dvacet let.


HN: Jak ČVUT a vaše fakulta reagují na ten obrovský nárůst zájmu o fotovoltaiku? Navyšujete kapacity v souvisejících studijních oborech? Reagujete na ten velký hlad po odbornících, kteří jsou schopní fotovoltaiku instalovat a servisovat?


Už v roce 2010 jsme na zvýšení zájmu o fotovoltaiku reagovali. Tehdy vznikla i naše Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů. Dnes je naše skupina schopná studentům nabídnout základní kurz fotovoltaiky a akumulace. K tomu se o konceptu fotovoltaiky a jejím vlivu na síť baví i kolegové v klasických energetických předmětech v rámci katedry energetiky.


HN: Očekáváte, že v následujících letech dojde k nějakému výraznému zlepšování fotovoltaických panelů?


Zlepšovat se dá všechno, zároveň si ale nemyslím, že teď máme nějak moc důvodů panely zlepšovat. Nedávno například došlo ke zlepšení díky používání půlených článků, což je technologie, která umožňuje dělat moduly odolnější, protože jejich plocha není už tak velká. Nemyslím si ale, že by v následujících letech mělo přijít něco přelomového. Není k tomu moc důvod. Máme zavedenou výrobu. Technologie se měnila kolem roku 2010 a okolo roku 2020 pak znovu s těmi půlenými články. Dnes se montují moduly s výkonem 370 až 600 wattů. Nečekám, že by výrobci s něčím novým přišli dříve než za deset let. Novinky se jim budou hodit, až jim jejich výrobní zařízení technologicky zastarají a budou muset měnit výrobní linky.


HN: A existuje ještě možnost zvyšovat účinnost fotovoltaických článků, nebo jsme na hraně fyzikálních možností?


Po fyzikální stránce už nemáme na zvyšování účinnosti moc prostoru. Dnes je účinnost kolem 22 až 24 procent. To už je pěkné číslo, protože to znamená, že v létě fotovoltaický panel z metru čtverečního vyrábí kolem 200 až 220 wattů elektřiny.


HN: Co třeba uplatnění perovskitů, minerálů se speciálními krystalografickými strukturami? Ještě letos na jaře se o nich psalo jako o zázračném materiálu, který přinese revoluci ve fotovoltaice.


Takový potenciál určitě má, je ale u něj jeden problém. Nejsme schopni ho stabilizovat tak, aby nám vydržel dlouhou dobu. Moduly z krystalického křemíku, z něhož se vyrábí dnes, na slunci vydrží dvacet let, aniž by se s ním něco významného stalo. To se o perovskitu říci nedá.


3. 1. 2023; Ihned.cz

Tipy pro majitele fotovoltaik: ometat sníh se moc nevyplatí, pozor na zastínění třeba i komínem

Fotovoltaika má podle experta z ČVUT Pavla Hrziny v energetice své nepopiratelné místo. Po technické stránce jde o jednoduché zařízení s jednoduchou instalací. Bez paliva a větší údržby vydrží fungovat přes 20 let. Pár věcí je ale dobré si pohlídat.S výrobou elektřiny z fotovoltaických panelů to není vždy tak jednoduché, jak laická veřejnost předpokládá. Například v zimě stačí mít sněhem zakrytý jen kousek solárního panelu a rázem přestane fungovat celý. I přesto se ale většinou odmetání sněhu z panelů nevyplatí. Naopak je dobré z nich odklízet přilepené listy či zaschlý ptačí trus a špínu. I pár lístků nebo fleků dokáže udělat neplechu. Proč? Na to v rozhovoru s HN odpovídá odborník na fotovoltaiku z ČVUT Pavel Hrzina.

Nějaké revoluční vylepšování účinnosti fotovoltaických panelů Hrzina do budoucna nepředpokládá. Po fyzikální stránce pro to není moc prostoru a už dnes je podle něj účinnost na velmi dobré úrovni. Nové materiály, které by mohly při výrobě panelů nahradit dnes používaný krystalický křemík, jako například perovskit, se podle něj stále potýkají s řadou problémů.


HN: Na jaký výkon jede fotovoltaika v průměrný pošmourný zimní den, kdy je obloha zatažená, šedivá a slunce není vidět od rána do večera?


Je to různé. Hodně záleží na počasí. Denního světla teď moc není. Doba slunečního svitu je nyní hodně krátká a paprsky navíc dopadají ještě pod hodně nízkým úhlem, takže spousta fotovoltaických instalací je zastíněná okolními stavbami či stromy. Už tak za měsíc se to ale zlepší.


HN: Kdybychom tedy vzali například špičku výroby během poledne za pošmourného zimního dne, na jaký výkon se může fotovoltaika dostat?


Tak na deset procent toho, co udělá v létě za jasného dne. Je to hlavně proto, že sluneční paprsky jdou zešikma, a to ještě skrz velkou vrstvu mraků. Při hodně pošmourném zimním dni je intenzita záření jen kolem 50 wattů na metr čtvereční. Přitom třeba někdy v květnu v poledne tato intenzita dosahuje 1000 wattů.


HN: Lidé, kteří neberou elektřinu ze sítě a jsou odkázaní jen na to, co si sami z fotovoltaiky vyrobí, třeba někde na chatě, to tedy v zimě mají hodně těžké.


Přesně tak. V takovém případě je dobré mít alespoň bateriové úložiště, které může v tyto pošmourné zimní dny dobíjet třeba přes dieselový agregát. Spaluje se u toho sice nafta, ale to není nijak velký problém, protože takový agregát použijete třeba jen dvacet dní v roce. Z ekologického hlediska to není zase tak moc. Zrovna nedávno jsme to počítali pro jednu chalupu. Stačilo na ní pustit agregát na pár hodin, aby majitel dobil baterie, a z nich pak chalupa fungovala třeba dva dny.


HN: Udává se, že průměrně během zimy dosahuje fotovoltaika zhruba 20 procent svého výkonu. Je to tak?


Obecně se udává poměr jedna ku deseti. Tedy že výroba v zimních měsících je desetina toho co v letním měsíci. Například u nás doma si fotovoltaikou ohříváme bojler a bez elektřiny ze sítě se u něj obejdeme tak od poloviny února až do zhruba poloviny listopadu.


Působí na katedře elektrotechnologie na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Tam je také manažerem kvality a metrologem akreditované Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů (LDFS). V Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) se orientuje na problematiku fotovoltaických systémů. Dále působí jako vedoucí pracovní skupiny pro malé zdroje a akumulaci v rámci Solární asociace.


Jeho partnerkou je Ladislava Černá, vedoucí LDFS a rovněž odbornice na fotovoltaiku.


HN: Když pak přijde zima a na panely napadne sníh, tak to už je s výrobou z fotovoltaiky úplný konec…


Ano, sníh je zastíní. Dokonce stačí, aby sníh zastínil jen část fotovoltaických modulů (výraz pro panely používaný odborníky – pozn. red.). I když třeba zůstane sníh jen někde u spodního kraje panelů, výroba v podstatě jde na nulu. Fotovoltaiku se zpravidla ani nevyplatí ometat a čistit, vzhledem k tomu, jak krátké výrobní úseky v zimní dny jsou. Lézt v zimě na domácí střechu navíc není zrovna bezpečné. A u velkých pozemních fotovoltaik zase ometači stojí hodně peněz.


HN: Podle vás tedy ometání nemá smysl?


Spíš nemá. Samozřejmě jsou ale výjimky. Když třeba budete mít chalupu zcela závislou na fotovoltaice, tak si těch pár panelů samozřejmě ometete. Pokud ale máte jiný zdroj, tak podle mě nemá význam se ometáním zabývat.


HN: K částečnému zastínění fotovoltaických panelů často dochází třeba i kvůli blízkosti komínu, proč to má tak velký vliv?


Když to hodně zjednoduším, tak fotovoltaické moduly jsou do sebe zapojené jako řetězec, používá se pro to anglický název string. To znamená, že je jeden článek za druhým a uvnitř modulů jsou za sebou zapojené do série. A protože to je série, výkon modulu je ovlivňovaný tím nejslabším kusem. Výkon celého modulu tedy ovlivní i jeden vadný článek. Stejně tak jeho výkon ovlivní jeden zastíněný článek. To sériové zapojení tam musí být kvůli napětí, takže se jen těžko dá tohoto vlivu zbavit. Když to nespojíme sériově, ale paralelně, tak budu mít sice obrovské proudy, ale malé napětí a systém mi nebude fungovat efektivně. Musíme to tedy zapojovat sériově, což znamená, že je také nutné celý modul udržovat čistý a v ideálním případě by neměl být vůbec zastíněný.


HN: Je přípustné alespoň nějaké zastínění?


Určitě by panely neměly být u žádného blízkého objektu, který by na ně vrhal stín. Pokud například instalační firma umístí modul hned těsně vedle komínku, třeba odvětrání záchodu, tak to je velký problém, protože pak je to zastínění stále na jednom místě. Modul se pak přehřívá a poškozuje. Když je to zastínění od stromu nebo sloupu, který je daleko, tak to ale tak negativní dopad nemá.


HN: A co když se třeba na panel přilepí listí?


V takovém případě to opravdu doporučujeme očistit, na rozdíl třeba od zmiňovaného sněhu. Bodové znečištění by se mělo řešit. Může to být přilepený list nebo například ptačí exkrement.


HN: Proč se zrovna zastíněné místo zahřívá?


Protože jsou v něm energetické ztráty, a když jsou někde ztráty, tak tam vzniká teplo, tedy to místo topí. Představte si to tak, že proud prochází celým řetězcem, a zatímco všechny ostatní články vyrábí elektřinu, tak jen přes ten jeden zastíněný nebo poškozený článek prochází proud. Ten článek ale nic nevyrábí, jen klade procházejícímu proudu odpor, tudíž se zahřívá. Tato vlastnost se využívá při kontrole funkčnosti panelů, k čemuž se používá termokamera.


HN: Je vhodné v průběhu roku panely čistit nejen od bodových znečištění, ale například i kvůli jejich zaprášení?


Záleží na umístění modulů. Pokud jsou někde na střeše se sklonem dvaceti a více stupňů, tedy z nich může voda bez problémů stékat, tak moduly docela účinně umyje déšť. Problém je ale u těch, které mají nízký sklon – méně než patnáct stupňů. To jsou ty fotovoltaiky na plochých střechách, kde jsou panely takřka naležato. Na nich se může znečištění usazovat. Je pak na rozhodnutí správce, jestli je nechá čistit, nebo ne. Doporučuje se čistit minimálně ty spodní hrany, kde se nečistota usazuje. Pokud by tam nečistota zůstala dlouhodobě, tak se do skleněného povrchu modulů zapeče a už to nikdo neumyje. Čištění modulů od prachu má také velký význam hlavně v zemích, kde moc neprší.


HN: V zahraničí už existují firmy, které k panelům dodávají technologie, jež umí sníh stírat, nebo se třeba dodávají k panelům topná tělíska, aby sníh roztál. Používá se to? Setkáváte se s tím?


Existují systémy, které ani nepotřebují žádnou topnou folii, protože topí samotné moduly. Když do nich pustíte proud, tak se ohřejí. Funguje to stejně jako u těch zastíněných modulů, které se zahřívají. Problém je ale v tom, že v našich podmínkách se moc nevyplatí pouštět do modulů proud. Je pravděpodobné, že by při ohřívání spotřebovaly víc elektřiny, než kolik by potom vyrobily. Dělají se také různá ometací zařízení, ta ale nemají moc využití na střechách, těžko se na nich pohybují.


HN: Setkal jste se s tím, že by někdo do panelů pouštěl proud, aby roztál sníh, který na nich je?


Před lety jsme to technicky řešili pro jednu firmu, nakonec to ale myslím nevyužila. Nesetkal jsem se s tím, že by to u nás někdo využíval.


HN: Problém s částečným zastíněním lze řešit i technologicky pomocí takzvaných optimizerů, o co jde?


Používají se docela často. Jejich výhody převažují. S dočasným zastíněním si umí poradit a optimalizují chování celého systému. Jejich dalším bonusem je, že díky nim má majitel fotovoltaiky přehled, kolik vyrábí jednotlivé panely. Když je pak někde nějaká porucha, tak jste schopni závadu rychle zjistit. Optimizery mají i bezpečnostní funkci. Umožňují rozpojit pole na více místech, což se může hodit při zásahu hasičů. Jejich nevýhodou je zvýšení ceny celé instalace fotovoltaiky. Optimizer na jeden modul vyjde třeba na 1500 korun. Celá elektrárna na rodinném domě pak s nimi může stát o dvacet tisíc víc. U lehce přístupných střech bez zastínění smysl moc nemají.


HN: Optimizery se umisťují přímo k fotovoltaickým panelům, jsou tedy na střeše?


Ano. Musí být hodně odolné, aby vydržely vnější podmínky. Většinou je to ale jen hliníková krabička, která se přidělá k rámu panelu zezadu.


HN: Stále platí, že se na ČVUT, kde působíte na Fakultě elektrotechnické, věnujete energetickým komunitám?


Věnuji, ale samozřejmě nejen jim. Celkově se zabývám uplatněním fotovoltaiky a akumulace v energetice. Komunitní energetika s tím ale samozřejmě souvisí, protože při ní dochází ke sdílení elektřiny i jejímu uchovávání.


HN: Věříte v budoucnost, která bude spoléhat jen na obnovitelné zdroje?


Záleží, co všechno do obnovitelných zdrojů započítáme, jestli tam například bude i jaderná energetika, nebo ne. Určitě budeme ještě dlouho závislí na zemním plynu, uhlí a ropě, a to třeba až do roku 2050. Ten konečný model by ale nakonec mohl vést k tomu, že budeme schopni energii z léta skladovat až do zimy, a to díky syntetickým palivům, která se budou z obnovitelných zdrojů vyrábět.


HN: Jaké výhody má právě fotovoltaika?


Myslím si, že má své velké místo ve výrobě elektřiny. Její instalace je asi ta nejjednodušší ze všech možných výrob. Po technologické stránce jde o velice jednoduché zařízení – nic se v ní netočí a je to systém, který je schopný bez větší údržby a paliva vydržet fungovat přes dvacet let.


HN: Jak ČVUT a vaše fakulta reagují na ten obrovský nárůst zájmu o fotovoltaiku? Navyšujete kapacity v souvisejících studijních oborech? Reagujete na ten velký hlad po odbornících, kteří jsou schopní fotovoltaiku instalovat a servisovat?


Už v roce 2010 jsme na zvýšení zájmu o fotovoltaiku reagovali. Tehdy vznikla i naše Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů. Dnes je naše skupina schopná studentům nabídnout základní kurz fotovoltaiky a akumulace. K tomu se o konceptu fotovoltaiky a jejím vlivu na síť baví i kolegové v klasických energetických předmětech v rámci katedry energetiky.


HN: Očekáváte, že v následujících letech dojde k nějakému výraznému zlepšování fotovoltaických panelů?


Zlepšovat se dá všechno, zároveň si ale nemyslím, že teď máme nějak moc důvodů panely zlepšovat. Nedávno například došlo ke zlepšení díky používání půlených článků, což je technologie, která umožňuje dělat moduly odolnější, protože jejich plocha není už tak velká. Nemyslím si ale, že by v následujících letech mělo přijít něco přelomového. Není k tomu moc důvod. Máme zavedenou výrobu. Technologie se měnila kolem roku 2010 a okolo roku 2020 pak znovu s těmi půlenými články. Dnes se montují moduly s výkonem 370 až 600 wattů. Nečekám, že by výrobci s něčím novým přišli dříve než za deset let. Novinky se jim budou hodit, až jim jejich výrobní zařízení technologicky zastarají a budou muset měnit výrobní linky.


HN: A existuje ještě možnost zvyšovat účinnost fotovoltaických článků, nebo jsme na hraně fyzikálních možností?


Po fyzikální stránce už nemáme na zvyšování účinnosti moc prostoru. Dnes je účinnost kolem 22 až 24 procent. To už je pěkné číslo, protože to znamená, že v létě fotovoltaický panel z metru čtverečního vyrábí kolem 200 až 220 wattů elektřiny.


HN: Co třeba uplatnění perovskitů, minerálů se speciálními krystalografickými strukturami? Ještě letos na jaře se o nich psalo jako o zázračném materiálu, který přinese revoluci ve fotovoltaice.


Takový potenciál určitě má, je ale u něj jeden problém. Nejsme schopni ho stabilizovat tak, aby nám vydržel dlouhou dobu. Moduly z krystalického křemíku, z něhož se vyrábí dnes, na slunci vydrží dvacet let, aniž by se s ním něco významného stalo. To se o perovskitu říci nedá.


3. 1. 2023; cvut.cz

Ovládat energetiku lze se hrou nadaných studentů

Mimořádné téma dneška představuje energetika – její zdroje, distribuce a především cena, kterou za ni domácnosti platí.

Netradiční pohled do této sféry nabízí nová online hra Energo Play. Její princip lze shrnout pod jednoduchým názvem "Jak nenaštvat zákazníky a nezkrachovat?". S touto hrou uspěli studenti Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Není to pouze zábava pro mládež, popisují novinku Energo Play kybernetici. "Hra má přispět ke zvýšení energetické gramotnosti středoškolských studentů, ale i široké veřejnosti," vysvětlil Radovan Suk z FEL. Hra ve 13 kolech, z nichž každé shrnuje jeden rok, přibližuje lidem fungování velké energetické firmy a principy tohoto odvětví. Hráč se stává ředitelem velké energetické firmy a v této roli plní úkoly a řeší problémy zahrnující vše, co se může odehrát v řetězci od získávání zdrojů přes chod elektrárny až například po to, co souvisí s klientskou sítí.

Hra je zajímavější o to, že má reálné pozadí. "Odborné otázky a podklady přitom tvůrci diskutovali s experty ze společností Česká energetická přenosová soustava (ČEPS) a Technologická gramotnost," objasnil Radovan Suk.

Energetický mix

Na vývoji hry její tvůrci pracovali necelý rok a jejich činnost není dosud u konce. "V každém kole si hráč nastavuje energetický mix na následující rok, vybírá zdroje, ze kterých se bude elektřina vyrábět. To také výrazně ovlivňuje kritéria a hodnocení hráče. Podle úrovně kritérií hráč postupně sbírá body. Cílem hráče je udržet hodnocení v rovnováze a na co nejvyšší úrovni," popsal ji jeden z autorů Stanislav Sadílek. Volby jsou hodnoceny podle čtyř kritérií – vlivu na životní prostředí, popularity u zákazníka, finančních dopadů a stability elektrické sítě. Cílem hráče je udržet hodnocení v rovnováze a na co nejvyšší úrovni. Ve výsledkové listině si pak různí účastníci mohou porovnat, jak dopadli, a na základě toho také diskutovat o zvolených strategiích. "Tím dále plnit náš cíl – tedy vzbudit pozornost a zájem o energetiku," shrnují tvůrci.

V současnosti, na počátku roku, autoři svou hru dále "vylaďují". A to jak její vzhled, tak obsah. "Momentálně pracujeme na nové grafické podobě hry, aby byla pro hráče poutavější. A také nám dovolí přidat některé nové prvky, jako třeba graf, který vysvětluje tvorbu ceny elektřiny," objasňují tvůrci. Zahrát si Energo Play zájemci mohou například přes webové stránky FEL.

Mladí a nadšení

Pozoruhodnou vzdělávací aplikaci vytvořila trojice mladých počítačových nadšenců ještě v době, kdy společně studovali benešovské gymnázium. A uspěli s ní na energetické olympiádě, prestižní soutěži, jejíž ročník proběhl na konci uplynulého roku na FEL. Tohoto ročníku neobvyklého klání se účastnilo 75 studentů a studentek z různých škol z České republiky rozdělených do 25 týmů.

Tvůrci energetické hry po maturitě zamířili na jednotlivé studijní obory v rámci ČVUT. Stanislav Sadílek studuje obor softwarové inženýrství a technologie, Ondřej Pelc obor otevřená informatika. Oba obory jsou na FEL. Třetí vítěz, Ondřej Dolejš, zvolil studium na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské.

FEL s nadanými středoškoláky, nadšenými kybernetikou a IT v mnoha podobách, pracuje dlouhodobě. Mladým to i usnadňuje přijetí na tuto školu. "Dostat se sem lze i bez přijímaček z matematiky díky výbornému průměru z vybraných předmětů, umístění na středoškolských olympiádách či odborných soutěžích," vysvětlil děkan FEL Petr Páta.

Energetická olympiáda není jedinou možností, kde se mohou středoškoláci seznámit s FEL. Ta například pořádá též školení pro etické hackery, tedy počítačové experty, kteří se chtějí učit systémy hájit. "Jde o výkvět nejnadanějších etických hackerů, kteří úspěšně prošli třemi koly soutěže v kybernetické bezpečnosti," představil své svěřence Jaroslav Burčík, vedoucí centra pro kybernetickou bezpečnost FEL. Dostat se však me- zi vyvolené, kteří se probojují až do finále mezi nejlepší etické hackery, není jednoduché. Adepti procházejí několika koly. Loni se hlásilo 5 500 mladých, do finále experti FEL vybrali 40 z nich.

Autor:

Jan Bohata

Zdroj:

MF Dnes


3. 1. 2023; vecerni-praha.cz

Vítězným projektem Elektrotechnické olympiády na FEL ČVUT je systém analýzy nanodiamantů

V medicíně i technice může být užitečný projekt, se kterým student Marek Hanus vyhrál desátý ročník Elektrotechnické olympiády.

Finále se konalo 16. prosince 2022 na FEL ČVUT v Praze. Hanus odbornou porotu zaujal systémem pro analýzu čistoty a sedimentace nanodiamantů, který vyvinul. Vítěz studuje Střední průmyslovou školu elektrotechniky a informatiky v Rožnově pod Radhoštěm. Do finále Elektrotechnické olympiády se na sklonku loňského roku probojovalo devět talentovaných studentů středních škol. Tři oceněné projekty už jsou využívány v praxi nebo brzy budou. Elektrotechnickou olympiádu organizuje Fakulta elektrotechnická ČVUT.

Vítězná práce vznikla během společného projektu několika podniků a výzkumných institucí zaměřeného na syntézu nanodiamantů a hodnocení jejich vlastností.

"Hlavní cíl vítězné práce byl návrh a konstrukce systému pro stanovení koncentrace příměsi, konkrétně grafitu, a průběhu sedimentace ve vzorku nanodiamantů. Porota ocenila, že výzkum středoškolského studenta má již nyní praktický přínos," podotkl garant Elektrotechnické olympiády profesor Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky ČVUT.

" Moje práce souvisí s projektem CARAT, který se zabývá výzkumem různých typů uhlíkových nanočástic, na němž spolupracovalo konsorcium několika ústavů Akademie věd, vysokých škol a firem – v jedné z nich pracují i mí rodiče,” sdělil pak Hanus. " Od nich jsem dostal za ‘domácí úkol' ověřit na jednoduchém modelu, zda by bylo možno použít kolorimetrii s počítačovým vyhodnocením obrazu pomocí knihoven OpenCV ke stanovení čistoty nanodiamantů znečištěných malým množstvím grafitu. K našemu překvapení se tato jednoduchá a levná metoda ukázala jako mnohem přesnější a citlivější než doposud používané instrumentální metody, jako je třeba XRD,” popsal student.

Materiál, který má širokou škálu využití

Nanodiamanty jsou extrémně malé diamanty, velikostí srovnatelné s viry. Mají vysokou tvrdost, velmi velký index lomu a značnou tepelnou vodivost. " Zajímavou vlastností je reakce lidského organismu na diamanty – lidské tělo je vnímá jako svou přirozenou součást," upozornil Maga. Poznamenal, že z toho vychází i možná uplatnění nanodiamantů, například ve vývoji moderních tranzistorů s nanostrukturou či v medicíně, kde nanodiamanty mohou sloužit jako nosiče léčiv nebo v kontaktních čočkách pro léčbu zeleného zákalu.

Hanus pracoval na zařízení pro analýzu nanodiamantů kolem sedmi měsíců. " Nejnáročnější bylo vytvoření programu běžícího na Raspberry Pi 4, který dokáže v reálném čase vyhodnocovat z průběžně pořizovaných fotografií čistotu nanodiamantů a zároveň jejich sedimentační stabilitu,” zavzpomínal mladý výzkumník. Vysvětlil, že fotografie z kamery připojené k minipočítači Raspberry se převádějí na pole pixelů ve stupnici šedi právě pomocí OpenCV, k němuž Hanus přidal vlastní algoritmus, mimo jiné pro určení výšky sedimentu ve zkumavkách. " Výsledky se poté posílají na webserver a jsou dostupné po Wi-Fi z libovolného mobilního zařízení,” dodal Hanus.

Na projektu CARAT se Hanus podílí i nadále. Nedávno v rámci něj vytvořil také řídící jednotku krokových motorů pěti peristaltických čerpadel pro laboratorní analýzu a čištění nanodiamantů. " Momentálně pracuji na programu pro vyhodnocování velikosti jednotlivých krystalů nanodiamantů z fotografií jejich klastrů pořízených elektronovým mikroskopem,” uvedl student.

Další projekty poslouží v terénu i ve firmě

Brzké využití v terénu čeká také projekt Lukáše Rajmonta z pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině, který skončil druhý. Rajmont porotě představil digitální rozhlasový vysílač. "Kromě technických problémů vyřešil i ty legislativní a výsledkem jeho tříleté práce je zařízení, které bude experimentálně napojené na vysílač v Líbeznicích," sdělil Maga.

Bronz pak má Jan Nevyhoštěný, taktéž ze SPŠE V Úžlabině v Praze 10. "J ím navržený a sestrojený generátor se používá při testech elektrických zařízení ve specializované firmě," uvedl Maga. " Generátor je využívaný na napájení vstupů testovaných zařízení požadovaným definovaným signálem a je součástí počítačově ovládaného komplexního pracoviště," dodal garant.

Odborní porotci do finále Elektrotechnické olympiády 2022 vybrali devět pozoruhodných středoškolských projektů z oboru elektrotechniky. " Bohužel na poslední chvíli jeden z finalistů musel svou účast zrušit, takže nakonec osm studentů prezentovalo osm prací," upozornil Maga.

Právě neprezentovaný projekt, šestiosá robotická paže, přitom podle Magy patřil mezi velmi zajímavé práce. "Paže má potenciál pro využití nejen v průmyslu, ale i v biomechatronice, například při tvorbě inteligentních protetických prvků pro tělesně postižené osoby," vysvětlil Maga. Autor inovativní paže, Ondřej Váňa, je taktéž studentem SPŠE V Úžlabině, která je zároveň jednou z fakultních škol FEL ČVUT.

Elektrotechnickou olympiádu pořádá FEL ČVUT od roku 2013. Cílem soutěže je popularizace studia technických oborů mezi středoškoláky a středoškolačkami. Vítězové na prvních třech místech mají garantované přijetí na FEL ČVUT bez přijímaček.

Foto: Petr Neugebauer


3. 1. 2023; feedit.cz

Elektrotechnickou olympiádu vyhrál student, který navrhl rychlý a levný systém analýzy nanodiamantů

V medicíně i technice může být užitečný projekt, se kterým student Marek Hanus vyhrál desátý ročník Elektrotechnické olympiády. Finále se konalo 16. prosince 2022 na FEL ČVUT v Praze. Hanus odbornou porotu zaujal systémem pro analýzu čistoty a sedimentace nanodiamantů, který vyvinul. Vítěz studuje Střední průmyslovou školu elektrotechniky a informatiky v Rožnově pod Radhoštěm. Do finále Elektrotechnické olympiády se na sklonku loňského roku probojovalo devět talentovaných studentů středních škol. Tři oceněné projekty už jsou využívány v praxi nebo brzy budou. Elektrotechnickou olympiádu organizuje Fakulta elektrotechnická ČVUT.

Vítězná práce vznikla během společného projektu několika podniků a výzkumných institucí zaměřeného na syntézu nanodiamantů a hodnocení jejich vlastností.


"Hlavní cíl vítězné práce byl návrh a konstrukce systému pro stanovení koncentrace příměsi, konkrétně grafitu, a průběhu sedimentace ve vzorku nanodiamantů. Porota ocenila, že výzkum středoškolského studenta má již nyní praktický přínos," podotkl garant Elektrotechnické olympiády profesor Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky ČVUT.


"Moje práce souvisí s projektem CARAT, který se zabývá výzkumem různých typů uhlíkových nanočástic, na němž spolupracovalo konsorcium několika ústavů Akademie věd, vysokých škol a firem – v jedné z nich pracují i mí rodiče,” sdělil pak Hanus. "Od nich jsem dostal za ‘domácí úkol’ ověřit na jednoduchém modelu, zda by bylo možno použít kolorimetrii s počítačovým vyhodnocením obrazu pomocí knihoven OpenCV ke stanovení čistoty nanodiamantů znečištěných malým množstvím grafitu. K našemu překvapení se tato jednoduchá a levná metoda ukázala jako mnohem přesnější a citlivější než doposud používané instrumentální metody, jako je třeba XRD,” popsal student.


Materiál, který má širokou škálu využití


Nanodiamanty jsou extrémně malé diamanty, velikostí srovnatelné s viry. Mají vysokou tvrdost, velmi velký index lomu a značnou tepelnou vodivost. "Zajímavou vlastností je reakce lidského organismu na diamanty – lidské tělo je vnímá jako svou přirozenou součást," upozornil Maga. Poznamenal, že z toho vychází i možná uplatnění nanodiamantů, například ve vývoji moderních tranzistorů s nanostrukturou či v medicíně, kde nanodiamanty mohou sloužit jako nosiče léčiv nebo v kontaktních čočkách pro léčbu zeleného zákalu.


Hanus pracoval na zařízení pro analýzu nanodiamantů kolem sedmi měsíců. "Nejnáročnější bylo vytvoření programu běžícího na Raspberry Pi 4, který dokáže v reálném čase vyhodnocovat z průběžně pořizovaných fotografií čistotu nanodiamantů a zároveň jejich sedimentační stabilitu,” zavzpomínal mladý výzkumník. Vysvětlil, že fotografie z kamery připojené k minipočítači Raspberry se převádějí na pole pixelů ve stupnici šedi právě pomocí OpenCV, k němuž Hanus přidal vlastní algoritmus, mimo jiné pro určení výšky sedimentu ve zkumavkách. "Výsledky se poté posílají na webserver a jsou dostupné po Wi-Fi z libovolného mobilního zařízení,” dodal Hanus.


Na projektu CARAT se Hanus podílí i nadále. Nedávno v rámci něj vytvořil také řídící jednotku krokových motorů pěti peristaltických čerpadel pro laboratorní analýzu a čištění nanodiamantů. "Momentálně pracuji na programu pro vyhodnocování velikosti jednotlivých krystalů nanodiamantů z fotografií jejich klastrů pořízených elektronovým mikroskopem,” uvedl student.


Další projekty poslouží v terénu i ve firmě


Brzké využití v terénu čeká také projekt Lukáše Rajmonta z pražské Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině, který skončil druhý. Rajmont porotě představil digitální rozhlasový vysílač. "Kromě technických problémů vyřešil i ty legislativní a výsledkem jeho tříleté práce je zařízení, které bude experimentálně napojené na vysílač v Líbeznicích," sdělil Maga.


Bronz pak má Jan Nevyhoštěný, taktéž ze SPŠE V Úžlabině v Praze 10. "Jím navržený a sestrojený generátor se používá při testech elektrických zařízení ve specializované firmě," uvedl Maga. "Generátor je využívaný na napájení vstupů testovaných zařízení požadovaným definovaným signálem a je součástí počítačově ovládaného komplexního pracoviště," dodal garant.


Odborní porotci do finále Elektrotechnické olympiády 2022 vybrali devět pozoruhodných středoškolských projektů z oboru elektrotechniky. "Bohužel na poslední chvíli jeden z finalistů musel svou účast zrušit, takže nakonec osm studentů prezentovalo osm prací," upozornil Maga.


Právě neprezentovaný projekt, šestiosá robotická paže, přitom podle Magy patřil mezi velmi zajímavé práce. "Paže má potenciál pro využití nejen v průmyslu, ale i v biomechatronice, například při tvorbě inteligentních protetických prvků pro tělesně postižené osoby," vysvětlil Maga. Autor inovativní paže, Ondřej Váňa, je taktéž studentem SPŠE V Úžlabině, která je zároveň jednou z fakultních škol FEL ČVUT.


Elektrotechnickou olympiádu pořádá FEL ČVUT od roku 2013. Cílem soutěže je popularizace studia technických oborů mezi středoškoláky a středoškolačkami. Vítězové na prvních třech místech mají garantované přijetí na FEL ČVUT bez přijímaček.


Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia".


V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě.


3. 1. 2023; Regionální televize CZ

60 minut - Hlavní zprávy

Říct si o pomoc není ponižující ani projev slabosti. Říct si o pomoc je projev vnitřní síly, protože všechny své problémy nemusíme řešit sami

mluvčí 1,

Říct si o pomoc není ponižující ani projev slabosti. Říct si o pomoc je projev vnitřní síly, protože všechny své problémy nemusíme řešit sami.


mluvčí 2,

Od poloviny listopadu letošního roku spustila pražská záchranná služba projekt krizových interventů. Ti poskytují první psychickou pomoc lidem, které silně emočně zasáhne tragédii v jejich okolí. Nejčastěji jde o příbuzbuzné a pozůstalé našich pacientů.


mluvčí 3,

Intervent jako takovej tak má funkci, že pomůže člověku, kterej buď třeba je svědkem nějaký mimořádné události, která může mít nějaký tragický následky. Samozřejmě pro obyčejného člověka netrénovanýho, to nejsou hezké pohledy, kolikrát a samozřejmě pomáhat třeba i rodinám v případě nějakýho úmrtí nebo těžkého úrazu nějakýho třeba člena rodiny nebo něco v tom smyslu.


mluvčí 1,

V prvotních vteřinách po tragédii mnoho pozůstalých zůstává a osamocených a někdy si ani neuvědomují, že pomoc potřebují.


mluvčí 3,

Co se týče přínosu pro veřejnost, tak bezesporu bude veliká, protože samozřejmě může se stát, že takový interven poskytne pomoc člověku, kterej budeme se třeba bavit o seniorech, kteří prostě žijí a najednou ten 1 zemře a ten druhý člověk tady zůstane úplně sám a prostě ten člověk by to asi těžko zvládá.


mluvčí 1,

Interventa najdete v řadách každé složky integrovaného záchranného systému?


mluvčí 3,

Je to prakticky součást každého zásahu, takže pokavaď tam přijede intervent, tak je jakoby v té složky a u nás jako takový tak zpoplatněný. Nejsou samozřejmě policie, hasiči ani záchranná služba.


mluvčí 2,

Aktuálně máme v našich řadách 10 speciálně vyškolených kolegyň a kolegů, kteří prošli certifikovaným velmi náročným několikadenním kurzem.


mluvčí 1,

Někdy intervent uklidňuje, jindy pomáhá k emocím a vysvětluje, co se doopravdy stalo. V každém případě je tu pro každého z nás koho postihla nešťastná událost pro televizi Praha Monika Rusová.


mluvčí 4,

Společnost, která Cheb s. r. o. hlavní dodavatel tepla nejen do chebských domácností oznámila na svých stránkách ceny pro rok 2023 od ledna dojde ke zvýšení ceny za 1 gigajoul dodaného tepla o 7,9 % z dosavadních 1 493 Kč. Na 1611, včetně DPH. Opatření vlády České republiky tzv. zastropování cen se vztahuje také na dodávky plynu a převážnou část elektřiny spotřebovanou k výrobě tepelné energie ve zdrojích provozovaných společností. Kteréa Cheb s o společnost chce cenu tepla nadále regulovat využitím náhradních paliv, pokud bude jejich cena nižší než cena zemního plynu i v případě použití náhradního paliva LTO nejsou podle tiskové správy překračovány požadované emisní limity, společnost terea Cheb s. r. o. provozuje ve svých velkých kotelnách kogenerační jednotky a zisk z prodeje elektrické energie. Do sítě slouží ke snížení ceny tepelné energie směrem k zákazníkům. Alternativou, která do budoucna pomůže snížit závislost na zemním plynu, diverzifikuje zdroje paliv a povede ke snížení ceny tepla, by bylo rozšíření některých stávajících velkých zdrojů tepla o kotel na dřevní štěpku. Vývoj cen a další informace najdete na stránkách společnosti www.tereacheb.cz.


mluvčí 5,

Nejenom v novém roce, ale taky při tom, že jste zvítězili. Vy jste chtěla tak soutěžit, aby bylo první Nacheroviroste Nacheroviroste na na kyticí.


mluvčí 6,

Mamince a dárky pro novorozence přivítal starosta města Vsetína Jiří Čunek. První miminko narozené ve vsetínské porodnici v roce 2023 společně s ředitelem nemocnice Martinem Pavlicou. Maminka Tina je ze Vsetína. Malý ramiel se narodil 41 minut po půlnoci 1. ledna a vážil 2600 g na nový rok se ve Vsetíně narodily celkem 4 děti. Kromě ramiela 3 holčičky o půl deváté přišla na svět. První z nich. Druhá narozená v roce 2023 Kristýna Bělová. Vy jste chtěla rodit na Vsetíně.


mluvčí 7,

Ano, fandíme vsetínskému hokeji.


mluvčí 8,

Ne jsme tady zdejší jsme tady s.


mluvčí 9,

Jablnky.


mluvčí 10,

A jaký byl lobinko porod byl to první porod předpokládám?


mluvčí 7,

Tak chlapi to mají lepší.


mluvčí 6,

Nejen maminky, ale i novopečení tatínkové si porod ve vsetínské nemocnici pochvalovali.


mluvčí 7,

Ten přístup.


mluvčí 8,

Čistota.


mluvčí 7,

No pokoje krásné.


mluvčí 8,

Pokoj byly fakt pěkné.


mluvčí 7,

Jako celkově za.


mluvčí 6,

1 vsetínská nemocnice a její porodní oddělení má velmi dobrou pověst a nastávající maminky ho vyhledávají i opakovaně.


mluvčí 11,

V loňském roce v roce 2022 se u nás narodilo 779 dětí, z toho byly 4 dvojčátka ve srovnání s loňským rokem se je vedeme na stejné.úrovni


mluvčí 10,

se Se bylo víc holek nebo víc.


mluvčí 11,

Kluků. Tradičně bylo víc chlapečků.


mluvčí 6,

Svůj podíl na tom, že vsetínská porodnice je vyhlášená má kromě lékařů a sester i nadační fond pro rozvoj vsetínské porodnice, který funguje už téměř 10 let.


mluvčí 12,

My v současné době nejvíc teda, o co pečujeme o to, aby naše porodní asistentky v podstatě měly ty nejnovější informace a byly schopny použít na našich pacientkách, takže jsme loni vlastně pořádaly školení. Letos máme ty samé plány a velmi se nám to v podstatě vyplatilo, protože přijdou za náma, vyškolí se všechny porodní asistentky naráz a můžou to všechny používat, takže myslím si, že to je správná cesta. Můžeme nabídnout to nejmodernější a nejvyžádovanější co.je Na nadačnímu fondu pro rozvoj vsetínské porodnice se podařilo předvánočním prodejem benefičních baněk získat 65 000 Kč. Dalších 25 000 Kč pro porodnici vynesl prodej porodnického speciálu místního rodinného pivovaru.


mluvčí 13,

Historie plumovského zámku sahá do sedmnáctého století, kdy z jeho stavbou začal Jan Adam z lichtensteina v současné době patří obci Plumlov. Teď se zámek stal národní kulturní památkou.


mluvčí 14,

Těch důvodů je samozřejmě víc ten nejzákladnější, že když se podíváte za mě, tak je to objekt, který je zajímavý, výjimečný a v podstatě, myslím si, že si zaslouží trošku laskavější a větší péči, než má dosud, což samozřejmě jakoby, když bude mít statut nebo má statut národní kulturní památky, tak se dá tušit, že prostě ta péče bude kvalitnější. Samozřejmě to souvisí s financováním různých změn oprav v podstatě, takže předpokládáme, že ta péče bude nejenom nejenom jako kvalitnější v tom smyslu dohledu, ale i v tom smyslu financování.


mluvčí 13,

Právě to, že byl Plumlov zapsán na seznam národních kulturních památek, by mohl přinést více dotačních peněz.


mluvčí 14,

Máme projekt na opravu této nádvorní fasády té nejzdobnější, v podstatě je to připraveno jenom jenom dofinancovávání s ministerstvem kultury, už jsme malinko jednali, máme přísliby nějaké, ale ta částka je vysoká, takže i na ministerstvo, takže samozřejmě můžeme dneska vlastně i chtít peníze třeba od unie hledat další cesty nejenom od ministerstva, což je první část nebo, jedna z částí potom vstupní fasáda do nízkého zámku, což je vlastně jakoby vstupní brána, tak to je taky projekt už hotový. Tam jsme v podstatě spolupracovali finančně s krajem příslib na finance je už na příští rok, ale je to první krok vlastně k vnějšímu plášti celého zámku. Uvidíme co přinese budoucnost.


mluvčí 13,

Kromě plumlovského zámku přidalo ministerstvo kultury na seznam dalších 7 staveb, například hrad Veveří na Brněnsku.


mluvčí 15,

Humanoidní robot Ludvík přijel do Strakonic za studenty, kteří se podílejí na novém projektu Erasmus plus na novém projektu Erasmus plus, který je zaměřen na robotizaci, spolupracuje strakonická průmyslovka s partnerskou německou školou z outinu v rámci projektu studenti obou škol z za pomoci pedagogů navrhnou vyvinou a postaví 2 humanoidní roboty, které budou umět přivítat hosty ve vstupním prostoru školy. Odpovědět na jednoduché otázky v několika jazycích a doprovodit návštěvníka do cíle. Projekt byl zahájen výjezdem strakonických žáků s učiteli do německého HOPInu. Druhé setkání, na které němečtí studenti se svými pedagogy přijeli do Strakonic, zatraktivnil metr a půl vysoký humanoidní robot Ludvík sestrojený na fakultě elektrotechnické ČVUT v roce 2009 z dílků lega.


mluvčí 16,

Ludvík není jazyk nejchytřejších robotů, to za to může trošku i to Lego, který není úplně dostatečně funkčnostně vybavený, ale umí jezdit mluvit chybat hlavou, vyznačovat nějaké emoce, mávat rukama, podávat ruce a taková fičura je ještě, že umí rozdávat letáky.


mluvčí 15,

Humanoidní robot má pohybující tělo a na něm něco, co připomíná hlavu a končetiny.


mluvčí 16,

Celková práce do té podoby, kterou teď jste mohli vidět, je okolo dvou let s tím, že byl to původně prázdninový projekt ve dvou lidech. Celé prázdniny vlastně jsme stavěli, a poté programovali a první verze vznikla po nějakých třeba devíti týdnech práce, a poté během dvou let se většinou vždycky našly třeba 2 měsíce. Jednou za čtvrt roku, kde se upravovalo nebo něco předělávalo jako příklad podvozek nebo ramena, s kterými se největší problémy, tak ty mají třeba už třetí čtvrtou verzi.


mluvčí 15,

Studium na elektrotechnické fakultě je zajímavé, ale přijatí uchazeči pro něj musí mít určité předpoklady.


mluvčí 16,

Pokud chcete k nám, tak vás musí bavit robotika matika a programování. To jsou takový základy a hlavně mít chuť vymejšlet něco svýho vymýšlet něco novýho. Snažit se inovovat věci a ne jenom se slepě učit. To, co je někde napsaný, ale používat vlastní mozek.


mluvčí 15,

První společné práce strakonických a německých středoškoláků už začaly.


mluvčí 17,

Prvotní návrh dětí, který vlastně to tady nějak včera po předešlých dnech tvořily a v podstatě domluveno, že část bude dělat jako německá strana. To znamená podvozek a vlastně napájení, a to, co je nad tím podvozkem, to budou dělat naši luci.


mluvčí 15,

Nový projekt Erasmus plus je rozvržený do tří let od 1. září 2022 do 1. srpna 2024.


mluvčí 17,

Jakoby je relativně času dost, ale bude na tom práce moc a moc na tom pracujou vlastně různě na vysokých školách celý týmy a my to vlastně s dětma, kterým je vlastně 16 a něco, tak se pokoušíme jim s tím pomoct a dotáhnout to snad do zdárného konce.


mluvčí 15,

Ředitel strakonické průmyslovky Miloslav Pileček spolupráci s německou partnerskou školou vítá.


mluvčí 16,

Jsem rád, že mohu konstatovat, že jsme se účastnili v projektu Erasmu plus, konkrétně s touto školou z německého oitinu, myslím si, že dosavadní plody jsou zcela pas probíhají výměny studentů a učitelů. Sám jsem byl 2× přítomen v oitinu a byl jsem s tím, co se tam dosáhlo velice spokojen věřím, že i němečtí kolegové a žáci jsou spokojeni.


mluvčí 18,

U nás já sem.


mluvčí 15,

Také vytvoření specializovaných učeben.


mluvčí 16,

Cílem projektu bylo zaměřit se na výuku Robotky a automatizace, to znamená, smyslem by bylo vytvoření učebny, jak v Německu, tak na naší straně.


mluvčí 15,

Na nový projekt Erasmus plus zaměřený na robotizaci je poskytnut grant ve výši 60 000 EUR studenty a pedagogy partnerských škol zaujal podporou profesní oblasti, která má slibnou budoucnost.


3. 1. 2023; vedavyzkum.cz

Výběr z hroznů české vědy

Loni v lednu to začalo jedním tweetem a dnes je z toho má hlavní novinářská specializace i tento blog. Již rok sleduji úspěchy českých vědců a vědkyň. Co se jim podařilo? Čeho u nás i v zahraničí dosáhli? A co se očekává letos? Vítejte u dalšího přehledu vědy s českou stopou.

Leden 2022: Jak ježci předběhli moderní zdravotnictví a vodné baterie

Mezinárodní studie v prestižním časopise Nature odhalila, že ježci jsou přirozeným přenašečem rezistentních bakterií zlatého stafylokoka, obávaného MRSA (methicilin-resistant Staphylococcus aureus ), proti němuž nezabírají běžná antibiotika a je častou "nemocniční infekcí". Ježci si MRSA překvapivě "vypěstovali" již zhruba kolem roku 1800, tedy dávno před objevem a masivním používáním antibiotik. Bodlináči totiž hostí na své kůži plísně, které produkují beta-laktamová antibiotika (skupina, do níž patří i penicilin), takže na nich mají šanci přežít jen "antibiotiku odolné" rezistentní bakterie.

Nabíjecí baterii, která nehoří, nevybuchuje, je levná, recyklovatelná a má vysokou kapacitu, patentovali vědci z Fyzikálního ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR. Využili principu takzvané vodné baterie, který ale znatelně vylepšili přidáním chaotropní soli chloristanu zinečnatého, který ruší chemickou strukturu vody, což vede k vyšší kapacitě.

Ježci jsou přirozenými přenašeči rezistentních bakterií zlatého stafylokoka. / Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR drží nový typ nehořlavé baterie. Foto: Wikimedia / Akademie věd ČR.

Únor 2022: Superlubrikant a pylová zrna jako vypravěči příběhu morové pandemie

Vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) vyvinuli "superlubrikant", díky němuž možná jednou budeme pouhým tlakem ruky posouvat objekty vážící i tisíce tun. Využili unikátních vlastností takzvaných dvourozměrných materiálů, pevných látek, které jsou extrémně tenké – často se jedná jen o jednu vrstvu atomů. Vědci nyní pracují na přenosu do praxe, protože zájem z průmyslu je veliký.

Zůstalo pole polem, či zarostlo? Tuto otázku si pokládali paleoekologové z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR v mezinárodním výzkumu. Pro sledování dopadů morové pandemie ze 14. století, takzvané černé smrti, použili inovativní analýzu pylových zrn v sedimentech. "Sledovali jsme, jak se po morové ráně změnila zemědělská krajina a z toho odvozujeme demografické změny. Jinak řečeno, v místech, kde zemřelo mnoho lidí, začala pole zarůstat, neboť je neměl kdo obdělávat, " popisoval paleoekolog Petr Pokorný.

Tým pokročilých materiálů z Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinul nový "superlubrikant". / Čeští paleoekologové při odebírání vzorků sedimentů pro analýzu pylových zrn. Foto: ČVUT / Petr Pokorný, UK.

Březen 2022: Viry místo antibiotik a ukrajinský překladač

Téměř padesát milionů korun získal strukturní virolog Pavel Plevka z brněnského výzkumného centra CEITEC na studium fágů – virů schopných infikovat bakterie, což by mohlo pomoci s vývojem léčebné alternativy k antibiotikům. Pomocí nejmodernějších mikroskopických technik budou zkoumat, jak se fágy sestavují z jednotlivých součástí a jak se šíří bakteriálním biofilmem.

Ruská invaze na Ukrajinu ovlivnila i svět vědy. Přerušením spoluprací, ale i změnou výzkumných témat. Praktickým výsledkem byl například česko-ukrajinský překladač s vysokou přesností, který během víkendového hackathonu vyvinuli vědci z Maftyzu Univerzity Karlovy. Záhy připravili i mobilní aplikaci schopnou překládat přímo mluvené slovo.

Strukturní biolog Pavel Plevka získal prestižní grant ERC. / Na Matfyzu UK velmi rychle vyvinuli česko-ukrajinský překladač. Zdroj: CEITEC / MFF UK.

Duben 2022: Radioaktivní naděje a výroba vody ze vzduchu

Americká léková agentura FDA schválila lék s obchodním názvem Novartis Pluvicto proti pokročilé rakovině prostaty, který v německém Heidelbergu vyvinul tým české jaderné chemičky Martiny Benešové-Schäfer. Molekula PSMA-617 umí najít nádorové buňky, navázat se na ně a následně je cíleně zničit. V prosinci byl lék schválen i pro evropský trh a vědkyně získala jednu z cen Česká hlava.

Na výrobu vody ze vzduchu nejsou třeba kouzla, stačí S. A. W. E. R. Technologie, která na letošním Expo v Dubaji získala cenu za nejlepší inovaci. Vyvinuli ji na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) a za využití solární energie dokáže vyprodukovat přes tisíc litrů vody denně a to i při nízké vlhkosti vzduchu, třeba na poušti.

Radioaktivní léčivo proti rakovině prostaty vyvinuté v laboratoři Martiny Benešová-Schäfer (na snímku při slavnostním udílení cen Česká hlava) bylo schválené pro americký a později i evropský trh. / Přístroj S. A.W. E.R., který umí vyrobit vodu ze vzduchu. Foto: Česká hlava / UCEEB ČVUT.

Květen 2022: Stěhovavé a otužilé rostliny i hubenější vegani, kterým se ale lámou kosti

Co dělaly evropské horské rostliny ve čtvrtohorách, kdy se střídaly doby ledové a meziledové? Přestěhovaly se do nížin nebo se z nich staly otužilci, zjistili vědci v mezinárodní studii. Vysoká schopnost adaptace přináší důležité poznatky a snad i naději v souvislosti s probíhají klimatickou změnou.

Je veganství zdravé nebo nezdravé? Věčné téma vášnivých diskusí. Co o tom ví věda? Současné poznání shrnuje systematické review, ze kterého mimo jiné vyplývá, že vegani jsou hubenější, pravděpodobně mají lepší kardiometabolické markery a nižší cholesterol, ale asi se jim více lámou kosti. Většina sledovaných parametrů u veganů a všežravců ale nevykazuje rozdíly, což je pozitivní zjištění. Práce však rovněž odhalila, že toho ještě mnoho nevíme – třeba v otázce veganství u dětí nebo těhotných žen.

Vyšla studie, podle které se evropské horské rostliny adaptovaly na čtvrtohorní střídání dob ledových a meziledových. / Vědci také publikovali shrnutí vědeckých poznatků o veganské stravě. Foto: Jan Smyčka / Wikipedia.

Červen 2022: Nebezpečné domněnky a neviditelné molekulární šifry

Co si myslíme, že si myslí odborníci – a jak se pleteme? Jednoduchý návod, jak zvýšit proočkovanost, přinesla studie čtveřice českých ekonomů a ekonomek v prestižním časopise Nature. "Veřejnost si myslela, že jen zhruba polovina lékařů věří vakcínám proti onemocnění covid-19. Přitom to bylo devadesát procent! Prokázali jsme, že pouhé informování o této shodě přineslo jednoduchý a trvanlivý efekt, který zmírnil odpor k vakcinaci," shrnovali autoři výzkumu. K mylným domněnkám o důvěře expertů v očkování, ale například i o jejich pohledu na změny klimatu nejspíše přispívají média, která ve snaze o objektivní přístup dávají stejný prostor i extrémním názorům bez toho, aby zdůraznila, jak proporční jsou.

Bezkontaktní čipy či čárové a QR kódy jsou běžnou součástí našich životů. Chemici z dejvického ÚOCHB vymysleli novou " neviditelnou"? metodu ukládání informací přímo do chemických molekul. Okem nepozorovatelná abeceda je tvořena kovy, jejichž kombinací a vzájemnou pozicí lze pomocí kontrolované chemické syntézy tvořit unikátní šifry. Neviditelné značkování by se mohlo uplatnit například při identifikaci léků, jako ochrana proti padělání bankovek, v telemedicíně a při řadě dalších technologických inovací.

Studie českých ekonomů v časopise Nature přinesla jednoduchý návod, jak efektivně zvýšit proočkovanost – stačilo poskytnout informace o názorové shodě odborníků. / Na ÚOCHB vymysleli nové "neviditelné" značkování. ?Foto: CERGE-EI / ÚOCHB.

Červenec 2022: Dechberoucí fotky z vesmíru a Mendelovy oslavy

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), na jehož konstrukci se podíleli i Češi, poslal první fotky, které okouzlily vědce i širokou veřejnost. Jaké objevy přinese? Férová odpověď zní, že ještě nevíme. " Nyní budeme objevovat věci a odpovídat na otázky, u kterých ještě ani nevíme, že bychom si je měli klást," komentoval událost Bill Nelson z NASA.

Brno i celý svět si připomínaly 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, "otce genetiky". Na čtyři stovky vědců a vědkyň, včetně tří nobelistů, zamířily do jihomoravské metropole na velkou konferenci. Další tisíce návštěvníků pak přilákal doprovodný program.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) poslal první snímky z vesmíru. / Nobelisté Paul Nurse (vlevo) a Thomas Czech přijeli do Brna u příležitosti 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela "otce genetiky". Foto: NASA, ESA, CSA, STScI., Masa / MUNI.

Srpen 2022: Co si myslí běžní Rusové o jaderných zbraních a naděje jménem SOT101

Michal Smetana s kolegou Michalem Onderčem publikovali studii o postoji běžných Rusů k bojovému nasazení jaderných zbraní. Dobrá zpráva: přestože obyvatelé Ruska obecně podporují vlastnictví jaderného arzenálu coby symbol moci, jeho vojenské použití silně odmítají a to i za cenu případné prohry.

Látka proti rakovině SOT101 vyvíjená v biotechnologické společnosti SOTIO vstoupila do druhé fáze klinického testování. Její účinek je založený na podpoře imunitního systému. Ačkoliv jsou dosavadní výsledky slibné, vyhráno ještě zdaleka není. Vědci aktuální šanci, že by se lék mohl dostat během několika let do běžné praxe, odhadují zhruba na dvacet procent.

Vyšla studie "Co si myslí běžní Rusové o jaderných zbraních ", na které se podílel Michal Smetana z Univerzity Karlovy. / Látka proti rakovině SOT101 vyvíjená v biotechnologické společnosti SOTIO vstoupila do druhé fáze klinického testování. Foto: Vladimír Šigut, UK / Sotio.

Září 2022: Protein MAIA a desáté narozeniny Hyde Parku Civilizace

Tým Kateřiny Komrskové objevil fúzní protein ženského vajíčka, který hraje klíčovou roli v okamžiku, kdy do něj proniká spermie. Znalost proteinu MAIA může pomoci při vylepšování diagnostiky i léčbě neplodnosti, případně při vývoji nových typů antikoncepce.

"Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Začíná Hyde Park Civilizace," zdraví o sobotních večerech již deset let moderátor Daniel Stach diváky České televize. Ve světově unikátním formátu vyzpovídal již přes třicet nositelů Nobelovy ceny a mnoho dalších pozoruhodných osobností. Celý tým se řídí heslem Failure is Not an Option! ( Neúspěch nepřichází v úvahu!) "Hranice úspěchu" si však neustále posouvají a snad budou i mnoho dalších let.

Tým Kateřiny Komrskové objevil nový fúzní protein ženského vajíčka (červeně). / U příležitosti 10. výročí pořadu Hyde Park Civilizace pozvání znovu přijali první dva hosté – Dana Drábová a Jiří Grygar. Foto: Archiv Kateřiny Komrskové / Hyde Park Civilizace ČT.

Říjen 2022: Pohnout planetkou a palčivé problémy výzkumu

Týmu NASA se v rámci kosmické mise DART podařil mimořádný úspěch – změnil dráhu planetky Dimorphos. Zásadní podíl na tom měli i Petr Pravec a Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd, kteří těleso objevili a přispěli k výpočtu dráhy i místa srážky se sondou. Smyslem celého projektu bylo otestovat technologie pro případ, že by Zemi někdy v budoucnu ohrožovala kolize s kosmickým tělesem.

Brno hostilo Mezinárodní konferenci o výzkumných infrastrukturách (ICRI 2022). Zúčastnilo se jí na pět set vědců a nejrůznějších expertů z celého světa, dalších více než šest stovek se jich zapojilo online. Setkání se koná každé dva roky a řeší nejpalčivější výzvy i trendy současné vědy a výzkumu. V Česku se konalo poprvé.

Týmu NASA se v rámci kosmické mise DART podařilo změnit dráhu planetky Dimorphos. / Brno hostilo Mezinárodní konferenci o výzkumných infrastrukturách ICRI. Foto: NASA, Johns Hopkins APL, Steve Gribben / ICRI.

Listopad 2022: Český "astronaut v záloze" a diskrétní překladač

Evropská kosmická agentura (ESA) má po více než deseti letech nový tým astronautů. Z 22 523 přihlášených vybrala pětici kariérních astronautů a tucet náhradníků, mezi nimiž nechybí ani český armádní pilot Aleš Svoboda. Ten se nyní zapojí do vybraných projektů a bude připraven kdykoli "zaskočit ve vesmíru". Mimo jiné byl i hostem Hyde Parku Civilizace.

"Překlad cizojazyčných webů je běžnou součástí internetových vyhledávačů, jejich úskalím ale je, že při tom sdílíte data, která překládáte," říká Ondřej Bojar z Matfyzu. V rámci mezinárodního projektu Bergamot proto s kolegy vyvinuli rozšíření Firefoxu, které po stažení pracuje lokálně na konkrétním počítači a žádná data nikam neodesílá. Aktuálně ho používá přes čtyřicet tisíc uživatelů, včetně řady úřadů a firem.

Armádní pilot Aleš Svoboda se stal "astronautem v záloze". / Ondřej Bojar se podílel na vývoji diskrétního překladače. Foto: Hyde Park Civilizace ČT */ Tomáš Hejzlar prg.ai.

Prosinec 2022: Blíže ke svatému grálu energetiky a praktické výzkumy

Vědcům se poprvé v historii podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik jí reakce spotřebovala. Na průlomovém úspěchu, který by jednou mohl vést až k čistému zdroji energie, se podílel také český fyzik Milan Holec. Revoluce se však zatím nekoná a k fúzní elektrárně povede ještě dlouhá cesta.

Umělé mléko ze zkumavky, vesmírné čerpadlo a speciální gel na zadržování vody v půdě patří k letošním nejlepším vědeckým projektům s komerčním potenciálem. Všechny uspěly v soutěži Transfera Technology Day 2022. Do jejího třetího ročníku se přihlásilo třicet týmů, odborná porota složená z vědců i investorů posuzovala inovativnost i byznysový potenciál jedenácti finálových nápadů.

Vědcům z National Ignition Facility se poprvé podařilo provést jadernou fúzi se ziskem energie. / Spolek Transfera.cz ocenil nejlepší vědecké projekty s komerčním potenciálem. Foto: Lawrence Livermore National Laboratory/NIF / Transfera.cz.

Na co se těšit v roce 2023?

Očekává se rozjezd výroby radiofarmaka Lutecium-177 pro léčbu některých nádorových onemocnění. A to i díky nové separační metodě, kterou vyvinuli v laboratoři Miloslava Poláška v dejvickém ÚOCHB.

Ze stejného ústavu, konkrétně z týmu Pavla Majera, pochází i další látka – DRP-104 pro léčbu rakoviny, která by v roce 2023 měla dokončit 1. a 2. fázi klinických testů.

Na duben jen naplánován start sondy JUICE (JUpiter ICy moons Explorer), která by v roce 2030 měla doputovat k největší planetě Sluneční soustavy, kde bude mimo jiné hledat odpověď na otázku, zda tam existují vhodné podmínky pro život či co je nutné pro vznik planet. Na vývoji měřících přístrojů spolupracovali akademici z Astronomického ústavu a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

Ve zkoumání Slunce pokračuje sonda Solar Orbiter, která nese čtyři české přístroje. V roce 2023 bude s pomocí gravitace planety Venuše postupně zvyšovat svoji oběžnou dráhu a lidstvo by tak poprvé mělo spatřit sluneční póly.

Čeští astronomové připravili již tradiční kalendář, "kdy vzhlížet k nebi", který obsahuje i mnoho dalších zajímavostí.

V roce 2023 se také rozběhne celá řada nových projektů financovaných tuzemskými i mezinárodními granty.

Naplno se rozjede spolupráce v rámci programu EXCELES, kdy vzniklo pět "virtuálních center", které spojují české výzkumné instituce ve snaze dosáhnout pokroků ve výzkumech rakoviny ( NÚVR ), metabolických a kardiovaskulárních onemocnění ( CarDia ), virologie a bakteriologie ( NIVB ), neurologických onemocnění ( NÚNV ) a socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik ( SYRI ).

Na olomouckém centru CATRIN se budou vyvíjet nové "jednoatomární" nanomateriály i odolnější plodiny.

Masarykova Univerzita bude zkoumat léčiva pro buněčné a genové terapie.

Na Filozofickém ústavu Akademie věd od ledna vznikne centrum, které se bude zabývat etickými problémy v souvislosti se změnou klimatu, vývojem umělé inteligence a nových technologií. Další tým se bude zabývat etikou autonomních vozidel a vznikne i velká digitální databáze Network of Letters (NETLET) zahrnující korespondenci intelektuálních elit v přelomových dobách českých dějin.

Historický ústav Akademie věd zahájí řadu aplikovaných výzkumů – počítá například s vytvořením interaktivní mapy českých hradů pro památkovou péči.

Ústav biologie obratlovců Akademie věd oslaví 70 let od založení a chystá při té příležitosti řadu akcí pro odborníky i veřejnost.

I v novém roce se bude v Česku pravidelně zvyšovat koncentrace nejlepších vědců a vědkyň různých oborů – podle toho, která konference se zde zrovna bude konat.

Světové špičky se sem sjedou například na akci věnovanou nejrůznějším přístupům k dějinám holokaustu – bude to vůbec první konference tohoto druhu a rozsahu, jež se bude konat ve východní či střední Evropě.

Praha bude několik dní patřit auxinům a cytokinům, které hrají zásadní roli v řízení růstu a vývoje rostlin.

Také proběhne tradiční chemická konference s tématem molekulárních motorů a rotorů, na kterou v minulosti zavítali i nobelisté; třeba přijedou i letos.

Setkají se rovněž sociologové, kteří se budou zabývat tématem evropských společností v nejistých časech.

Na chodbách vědeckých ústavů se již šušká, že se letos můžeme těšit na řadu zajímavých objevů. Jak už to ale ve vědě bývá, dokud nejsou výsledky publikované v prestižních časopisech, neexistují. Nezbývá, než čekat a dění napjatě sledovat. I letos v tom budu pokračovat na Twitteru i zde na blogu.

PF 2023 ve vědeckém stylu!

Autorka: Pavla Hubálková

Článek vyšel na blogu Aktuálně.cz.

Pavla Hubálková

Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Během Ph. D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy. Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média. Primárně se zaměřuje na "vědu s českou stopou"? – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.


3. 1. 2023; vedavyzkum.cz

Výběr z hroznů české vědy

Loni v lednu to začalo jedním tweetem a dnes je z toho má hlavní novinářská specializace i tento blog. Již rok sleduji úspěchy českých vědců a vědkyň. Co se jim podařilo? Čeho u nás i v zahraničí dosáhli? A co se očekává letos? Vítejte u dalšího přehledu vědy s českou stopou.

Leden 2022: Jak ježci předběhli moderní zdravotnictví a vodné baterie

Mezinárodní studie v prestižním časopise Nature odhalila, že ježci jsou přirozeným přenašečem rezistentních bakterií zlatého stafylokoka, obávaného MRSA (methicilin-resistant Staphylococcus aureus ), proti němuž nezabírají běžná antibiotika a je častou "nemocniční infekcí". Ježci si MRSA překvapivě "vypěstovali" již zhruba kolem roku 1800, tedy dávno před objevem a masivním používáním antibiotik. Bodlináči totiž hostí na své kůži plísně, které produkují beta-laktamová antibiotika (skupina, do níž patří i penicilin), takže na nich mají šanci přežít jen "antibiotiku odolné" rezistentní bakterie.

Nabíjecí baterii, která nehoří, nevybuchuje, je levná, recyklovatelná a má vysokou kapacitu, patentovali vědci z Fyzikálního ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR. Využili principu takzvané vodné baterie, který ale znatelně vylepšili přidáním chaotropní soli chloristanu zinečnatého, který ruší chemickou strukturu vody, což vede k vyšší kapacitě.

Ježci jsou přirozenými přenašeči rezistentních bakterií zlatého stafylokoka. / Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR drží nový typ nehořlavé baterie. Foto: Wikimedia / Akademie věd ČR.

Únor 2022: Superlubrikant a pylová zrna jako vypravěči příběhu morové pandemie

Vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) vyvinuli "superlubrikant", díky němuž možná jednou budeme pouhým tlakem ruky posouvat objekty vážící i tisíce tun. Využili unikátních vlastností takzvaných dvourozměrných materiálů, pevných látek, které jsou extrémně tenké – často se jedná jen o jednu vrstvu atomů. Vědci nyní pracují na přenosu do praxe, protože zájem z průmyslu je veliký.

Zůstalo pole polem, či zarostlo? Tuto otázku si pokládali paleoekologové z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR v mezinárodním výzkumu. Pro sledování dopadů morové pandemie ze 14. století, takzvané černé smrti, použili inovativní analýzu pylových zrn v sedimentech. "Sledovali jsme, jak se po morové ráně změnila zemědělská krajina a z toho odvozujeme demografické změny. Jinak řečeno, v místech, kde zemřelo mnoho lidí, začala pole zarůstat, neboť je neměl kdo obdělávat, " popisoval paleoekolog Petr Pokorný.

Tým pokročilých materiálů z Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinul nový "superlubrikant". / Čeští paleoekologové při odebírání vzorků sedimentů pro analýzu pylových zrn. Foto: ČVUT / Petr Pokorný, UK.

Březen 2022: Viry místo antibiotik a ukrajinský překladač

Téměř padesát milionů korun získal strukturní virolog Pavel Plevka z brněnského výzkumného centra CEITEC na studium fágů – virů schopných infikovat bakterie, což by mohlo pomoci s vývojem léčebné alternativy k antibiotikům. Pomocí nejmodernějších mikroskopických technik budou zkoumat, jak se fágy sestavují z jednotlivých součástí a jak se šíří bakteriálním biofilmem.

Ruská invaze na Ukrajinu ovlivnila i svět vědy. Přerušením spoluprací, ale i změnou výzkumných témat. Praktickým výsledkem byl například česko-ukrajinský překladač s vysokou přesností, který během víkendového hackathonu vyvinuli vědci z Maftyzu Univerzity Karlovy. Záhy připravili i mobilní aplikaci schopnou překládat přímo mluvené slovo.

Strukturní biolog Pavel Plevka získal prestižní grant ERC. / Na Matfyzu UK velmi rychle vyvinuli česko-ukrajinský překladač. Zdroj: CEITEC / MFF UK.

Duben 2022: Radioaktivní naděje a výroba vody ze vzduchu

Americká léková agentura FDA schválila lék s obchodním názvem Novartis Pluvicto proti pokročilé rakovině prostaty, který v německém Heidelbergu vyvinul tým české jaderné chemičky Martiny Benešové-Schäfer. Molekula PSMA-617 umí najít nádorové buňky, navázat se na ně a následně je cíleně zničit. V prosinci byl lék schválen i pro evropský trh a vědkyně získala jednu z cen Česká hlava.

Na výrobu vody ze vzduchu nejsou třeba kouzla, stačí S. A. W. E. R. Technologie, která na letošním Expo v Dubaji získala cenu za nejlepší inovaci. Vyvinuli ji na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) a za využití solární energie dokáže vyprodukovat přes tisíc litrů vody denně a to i při nízké vlhkosti vzduchu, třeba na poušti.

Radioaktivní léčivo proti rakovině prostaty vyvinuté v laboratoři Martiny Benešová-Schäfer (na snímku při slavnostním udílení cen Česká hlava) bylo schválené pro americký a později i evropský trh. / Přístroj S. A.W. E.R., který umí vyrobit vodu ze vzduchu. Foto: Česká hlava / UCEEB ČVUT.

Květen 2022: Stěhovavé a otužilé rostliny i hubenější vegani, kterým se ale lámou kosti

Co dělaly evropské horské rostliny ve čtvrtohorách, kdy se střídaly doby ledové a meziledové? Přestěhovaly se do nížin nebo se z nich staly otužilci, zjistili vědci v mezinárodní studii. Vysoká schopnost adaptace přináší důležité poznatky a snad i naději v souvislosti s probíhají klimatickou změnou.

Je veganství zdravé nebo nezdravé? Věčné téma vášnivých diskusí. Co o tom ví věda? Současné poznání shrnuje systematické review, ze kterého mimo jiné vyplývá, že vegani jsou hubenější, pravděpodobně mají lepší kardiometabolické markery a nižší cholesterol, ale asi se jim více lámou kosti. Většina sledovaných parametrů u veganů a všežravců ale nevykazuje rozdíly, což je pozitivní zjištění. Práce však rovněž odhalila, že toho ještě mnoho nevíme – třeba v otázce veganství u dětí nebo těhotných žen.

Vyšla studie, podle které se evropské horské rostliny adaptovaly na čtvrtohorní střídání dob ledových a meziledových. / Vědci také publikovali shrnutí vědeckých poznatků o veganské stravě. Foto: Jan Smyčka / Wikipedia.

Červen 2022: Nebezpečné domněnky a neviditelné molekulární šifry

Co si myslíme, že si myslí odborníci – a jak se pleteme? Jednoduchý návod, jak zvýšit proočkovanost, přinesla studie čtveřice českých ekonomů a ekonomek v prestižním časopise Nature. "Veřejnost si myslela, že jen zhruba polovina lékařů věří vakcínám proti onemocnění covid-19. Přitom to bylo devadesát procent! Prokázali jsme, že pouhé informování o této shodě přineslo jednoduchý a trvanlivý efekt, který zmírnil odpor k vakcinaci," shrnovali autoři výzkumu. K mylným domněnkám o důvěře expertů v očkování, ale například i o jejich pohledu na změny klimatu nejspíše přispívají média, která ve snaze o objektivní přístup dávají stejný prostor i extrémním názorům bez toho, aby zdůraznila, jak proporční jsou.

Bezkontaktní čipy či čárové a QR kódy jsou běžnou součástí našich životů. Chemici z dejvického ÚOCHB vymysleli novou " neviditelnou"? metodu ukládání informací přímo do chemických molekul. Okem nepozorovatelná abeceda je tvořena kovy, jejichž kombinací a vzájemnou pozicí lze pomocí kontrolované chemické syntézy tvořit unikátní šifry. Neviditelné značkování by se mohlo uplatnit například při identifikaci léků, jako ochrana proti padělání bankovek, v telemedicíně a při řadě dalších technologických inovací.

Studie českých ekonomů v časopise Nature přinesla jednoduchý návod, jak efektivně zvýšit proočkovanost – stačilo poskytnout informace o názorové shodě odborníků. / Na ÚOCHB vymysleli nové "neviditelné" značkování. ?Foto: CERGE-EI / ÚOCHB.

Červenec 2022: Dechberoucí fotky z vesmíru a Mendelovy oslavy

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), na jehož konstrukci se podíleli i Češi, poslal první fotky, které okouzlily vědce i širokou veřejnost. Jaké objevy přinese? Férová odpověď zní, že ještě nevíme. " Nyní budeme objevovat věci a odpovídat na otázky, u kterých ještě ani nevíme, že bychom si je měli klást," komentoval událost Bill Nelson z NASA.

Brno i celý svět si připomínaly 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, "otce genetiky". Na čtyři stovky vědců a vědkyň, včetně tří nobelistů, zamířily do jihomoravské metropole na velkou konferenci. Další tisíce návštěvníků pak přilákal doprovodný program.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) poslal první snímky z vesmíru. / Nobelisté Paul Nurse (vlevo) a Thomas Czech přijeli do Brna u příležitosti 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela "otce genetiky". Foto: NASA, ESA, CSA, STScI., Masa / MUNI.

Srpen 2022: Co si myslí běžní Rusové o jaderných zbraních a naděje jménem SOT101

Michal Smetana s kolegou Michalem Onderčem publikovali studii o postoji běžných Rusů k bojovému nasazení jaderných zbraní. Dobrá zpráva: přestože obyvatelé Ruska obecně podporují vlastnictví jaderného arzenálu coby symbol moci, jeho vojenské použití silně odmítají a to i za cenu případné prohry.

Látka proti rakovině SOT101 vyvíjená v biotechnologické společnosti SOTIO vstoupila do druhé fáze klinického testování. Její účinek je založený na podpoře imunitního systému. Ačkoliv jsou dosavadní výsledky slibné, vyhráno ještě zdaleka není. Vědci aktuální šanci, že by se lék mohl dostat během několika let do běžné praxe, odhadují zhruba na dvacet procent.

Vyšla studie "Co si myslí běžní Rusové o jaderných zbraních ", na které se podílel Michal Smetana z Univerzity Karlovy. / Látka proti rakovině SOT101 vyvíjená v biotechnologické společnosti SOTIO vstoupila do druhé fáze klinického testování. Foto: Vladimír Šigut, UK / Sotio.

Září 2022: Protein MAIA a desáté narozeniny Hyde Parku Civilizace

Tým Kateřiny Komrskové objevil fúzní protein ženského vajíčka, který hraje klíčovou roli v okamžiku, kdy do něj proniká spermie. Znalost proteinu MAIA může pomoci při vylepšování diagnostiky i léčbě neplodnosti, případně při vývoji nových typů antikoncepce.

"Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Začíná Hyde Park Civilizace," zdraví o sobotních večerech již deset let moderátor Daniel Stach diváky České televize. Ve světově unikátním formátu vyzpovídal již přes třicet nositelů Nobelovy ceny a mnoho dalších pozoruhodných osobností. Celý tým se řídí heslem Failure is Not an Option! ( Neúspěch nepřichází v úvahu!) "Hranice úspěchu" si však neustále posouvají a snad budou i mnoho dalších let.

Tým Kateřiny Komrskové objevil nový fúzní protein ženského vajíčka (červeně). / U příležitosti 10. výročí pořadu Hyde Park Civilizace pozvání znovu přijali první dva hosté – Dana Drábová a Jiří Grygar. Foto: Archiv Kateřiny Komrskové / Hyde Park Civilizace ČT.

Říjen 2022: Pohnout planetkou a palčivé problémy výzkumu

Týmu NASA se v rámci kosmické mise DART podařil mimořádný úspěch – změnil dráhu planetky Dimorphos. Zásadní podíl na tom měli i Petr Pravec a Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd, kteří těleso objevili a přispěli k výpočtu dráhy i místa srážky se sondou. Smyslem celého projektu bylo otestovat technologie pro případ, že by Zemi někdy v budoucnu ohrožovala kolize s kosmickým tělesem.

Brno hostilo Mezinárodní konferenci o výzkumných infrastrukturách (ICRI 2022). Zúčastnilo se jí na pět set vědců a nejrůznějších expertů z celého světa, dalších více než šest stovek se jich zapojilo online. Setkání se koná každé dva roky a řeší nejpalčivější výzvy i trendy současné vědy a výzkumu. V Česku se konalo poprvé.

Týmu NASA se v rámci kosmické mise DART podařilo změnit dráhu planetky Dimorphos. / Brno hostilo Mezinárodní konferenci o výzkumných infrastrukturách ICRI. Foto: NASA, Johns Hopkins APL, Steve Gribben / ICRI.

Listopad 2022: Český "astronaut v záloze" a diskrétní překladač

Evropská kosmická agentura (ESA) má po více než deseti letech nový tým astronautů. Z 22 523 přihlášených vybrala pětici kariérních astronautů a tucet náhradníků, mezi nimiž nechybí ani český armádní pilot Aleš Svoboda. Ten se nyní zapojí do vybraných projektů a bude připraven kdykoli "zaskočit ve vesmíru". Mimo jiné byl i hostem Hyde Parku Civilizace.

"Překlad cizojazyčných webů je běžnou součástí internetových vyhledávačů, jejich úskalím ale je, že při tom sdílíte data, která překládáte," říká Ondřej Bojar z Matfyzu. V rámci mezinárodního projektu Bergamot proto s kolegy vyvinuli rozšíření Firefoxu, které po stažení pracuje lokálně na konkrétním počítači a žádná data nikam neodesílá. Aktuálně ho používá přes čtyřicet tisíc uživatelů, včetně řady úřadů a firem.

Armádní pilot Aleš Svoboda se stal "astronautem v záloze". / Ondřej Bojar se podílel na vývoji diskrétního překladače. Foto: Hyde Park Civilizace ČT */ Tomáš Hejzlar prg.ai.

Prosinec 2022: Blíže ke svatému grálu energetiky a praktické výzkumy

Vědcům se poprvé v historii podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik jí reakce spotřebovala. Na průlomovém úspěchu, který by jednou mohl vést až k čistému zdroji energie, se podílel také český fyzik Milan Holec. Revoluce se však zatím nekoná a k fúzní elektrárně povede ještě dlouhá cesta.

Umělé mléko ze zkumavky, vesmírné čerpadlo a speciální gel na zadržování vody v půdě patří k letošním nejlepším vědeckým projektům s komerčním potenciálem. Všechny uspěly v soutěži Transfera Technology Day 2022. Do jejího třetího ročníku se přihlásilo třicet týmů, odborná porota složená z vědců i investorů posuzovala inovativnost i byznysový potenciál jedenácti finálových nápadů.

Vědcům z National Ignition Facility se poprvé podařilo provést jadernou fúzi se ziskem energie. / Spolek Transfera.cz ocenil nejlepší vědecké projekty s komerčním potenciálem. Foto: Lawrence Livermore National Laboratory/NIF / Transfera.cz.

Na co se těšit v roce 2023?

Očekává se rozjezd výroby radiofarmaka Lutecium-177 pro léčbu některých nádorových onemocnění. A to i díky nové separační metodě, kterou vyvinuli v laboratoři Miloslava Poláška v dejvickém ÚOCHB.

Ze stejného ústavu, konkrétně z týmu Pavla Majera, pochází i další látka – DRP-104 pro léčbu rakoviny, která by v roce 2023 měla dokončit 1. a 2. fázi klinických testů.

Na duben jen naplánován start sondy JUICE (JUpiter ICy moons Explorer), která by v roce 2030 měla doputovat k největší planetě Sluneční soustavy, kde bude mimo jiné hledat odpověď na otázku, zda tam existují vhodné podmínky pro život či co je nutné pro vznik planet. Na vývoji měřících přístrojů spolupracovali akademici z Astronomického ústavu a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

Ve zkoumání Slunce pokračuje sonda Solar Orbiter, která nese čtyři české přístroje. V roce 2023 bude s pomocí gravitace planety Venuše postupně zvyšovat svoji oběžnou dráhu a lidstvo by tak poprvé mělo spatřit sluneční póly.

Čeští astronomové připravili již tradiční kalendář, "kdy vzhlížet k nebi", který obsahuje i mnoho dalších zajímavostí.

V roce 2023 se také rozběhne celá řada nových projektů financovaných tuzemskými i mezinárodními granty.

Naplno se rozjede spolupráce v rámci programu EXCELES, kdy vzniklo pět "virtuálních center", které spojují české výzkumné instituce ve snaze dosáhnout pokroků ve výzkumech rakoviny ( NÚVR ), metabolických a kardiovaskulárních onemocnění ( CarDia ), virologie a bakteriologie ( NIVB ), neurologických onemocnění ( NÚNV ) a socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik ( SYRI ).

Na olomouckém centru CATRIN se budou vyvíjet nové "jednoatomární" nanomateriály i odolnější plodiny.

Masarykova Univerzita bude zkoumat léčiva pro buněčné a genové terapie.

Na Filozofickém ústavu Akademie věd od ledna vznikne centrum, které se bude zabývat etickými problémy v souvislosti se změnou klimatu, vývojem umělé inteligence a nových technologií. Další tým se bude zabývat etikou autonomních vozidel a vznikne i velká digitální databáze Network of Letters (NETLET) zahrnující korespondenci intelektuálních elit v přelomových dobách českých dějin.

Historický ústav Akademie věd zahájí řadu aplikovaných výzkumů – počítá například s vytvořením interaktivní mapy českých hradů pro památkovou péči.

Ústav biologie obratlovců Akademie věd oslaví 70 let od založení a chystá při té příležitosti řadu akcí pro odborníky i veřejnost.

I v novém roce se bude v Česku pravidelně zvyšovat koncentrace nejlepších vědců a vědkyň různých oborů – podle toho, která konference se zde zrovna bude konat.

Světové špičky se sem sjedou například na akci věnovanou nejrůznějším přístupům k dějinám holokaustu – bude to vůbec první konference tohoto druhu a rozsahu, jež se bude konat ve východní či střední Evropě.

Praha bude několik dní patřit auxinům a cytokinům, které hrají zásadní roli v řízení růstu a vývoje rostlin.

Také proběhne tradiční chemická konference s tématem molekulárních motorů a rotorů, na kterou v minulosti zavítali i nobelisté; třeba přijedou i letos.

Setkají se rovněž sociologové, kteří se budou zabývat tématem evropských společností v nejistých časech.

Na chodbách vědeckých ústavů se již šušká, že se letos můžeme těšit na řadu zajímavých objevů. Jak už to ale ve vědě bývá, dokud nejsou výsledky publikované v prestižních časopisech, neexistují. Nezbývá, než čekat a dění napjatě sledovat. I letos v tom budu pokračovat na Twitteru i zde na blogu.

PF 2023 ve vědeckém stylu!

Autorka: Pavla Hubálková

Článek vyšel na blogu Aktuálně.cz.

Pavla Hubálková

Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Během Ph. D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy. Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média. Primárně se zaměřuje na "vědu s českou stopou"? – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.


2. 1. 2023; pr.denik.cz

Podporujeme technické vzdělávání

Firma Rohde & Schwarz Vimperk se dlouhodobě věnuje podpoře technického vzdělávání napříč všemi vrstvami vzdělávání nejen ve Vimperku a jihočeském regionu.

Předškolní vzdělávání

Uvědomujeme si, že zájem o techniku musí být zažehnut již u těch nejmenších. Ve firemní dětské skupině jsme se proto zapojili do programů Malá technická univerzita a Malá digitální univerzita, díky kterým si děti v hodinových lekcích nebo projektových dnech rozvíjí logické myšlení, komunikační dovednosti, prostorovou orientaci, představivost a zdokonalují matematickou, polytechnickou, digitální i čtenářskou gramotnost.

Spolupráce se základními a středními školami

Ve spolupráci s DDM Vimperk vedeme elektrotechnický kroužek "Mladý koumák," ve kterém žáci základních škol získávají zábavnou formou základy fyziky a elektrotechniky, ale také např. pracovní návyky.

Intenzivně spolupracujeme nejen s našimi partnerskými školami. Podporujeme školy materiálně, technicky, v oblastech výzkumných i vzdělávacích. Pravidelně pořádáme soutěže, exkurze, výlety. Žákům středních škol nabízíme stipendijní program a možnost plnění odborných praxí i brigád.


Spolupráce s vysokými školami

Jsme strategickými partnery Elektrotechnických fakult Západočeské univerzity v Plzní a Českého vysokého učení technického v Praze. Partnerství přináší výhody především studentům. Těm je poskytován unikátní pohled do praxe i prostředky a přístroje k práci na závěrečných pracích a projektech. Během roku mají příležitost navštívit Rohde & Schwarz ve Vimperku v rámci exkurzí, praxí nebo brigád. Nejtalentovanější se pak mohou stát stipendisty, které firma finančně podporuje na cestě k úspěšnému absolvování a následnému uplatnění v oboru.


STIPENDIJNÍ PROGRAM

pro žáky středních škol a studenty vyšších odborných škol

CO NABÍZÍME?

praxi v mezinárodním prostředí

práci s nejmodernějšími technologiemi

stipendium až 4.000 Kč měsíčně

exkurze a odborné přednášky

možnost stáže v Německu

možnost brigády během studia a zaměstnání po dokončení studia

firemní benefity atd.


JAK SE PŘIHLÁSIT? Zašli:

písemnou žádost (formou úředního dopisu)

životopis

motivační dopis

doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání

studijní průměr za poslední uplynulé pololetí (doložený vysvědčením)


FotoAuthors:

ROHDE & SCHWARZ závod Vimperk, s.r.o.


2. 1. 2023; byznys.hn.cz

Tipy pro majitele fotovoltaik: sníh se ometat nevyplatí, pozor na zastínění třeba i komínem

Fotovoltaika má podle experta z ČVUT Pavla Hrziny v energetice své nepopiratelné místo. Po technické stránce jde o jednoduché zařízení s jednoduchou instalací. Bez paliva a větší údržby vydrží fungovat přes 20 let. Pár věcí je ale dobré si pohlídat.S výrobou elektřiny z fotovoltaických panelů to není vždy tak jednoduché, jak laická veřejnost předpokládá. Například v zimě stačí mít sněhem zakrytý jen kousek solárního panelu a rázem přestane fungovat celý. I přesto se ale většinou odmetání sněhu z panelů nevyplatí. Naopak je dobré z nich odklízet přilepené listy či zaschlý ptačí trus a špínu. I pár lístků nebo fleků dokáže nadělat neplechu. Proč? Na to v rozhovoru s HN odpovídá odborník na fotovoltaiku z ČVUT Pavel Hrzina.

Nějaké revoluční vylepšování účinnosti fotovoltaických panelů Hrzina do budoucna nepředpokládá. Po fyzikální stránce pro to není moc prostoru a už dnes je podle něj účinnost na velmi dobré úrovni. Nové materiály, které by mohly při výrobě panelů nahradit dnes používaný krystalický křemík, jako například perovskit, se podle něj stále potýkají s řadou problémů.


HN: Na jaký výkon jede fotovoltaika v průměrný pošmourný zimní den, kdy je obloha zatažená, šedivá a slunce není vidět od rána do večera?


Je to různé. Hodně záleží na počasí. Denního světla teď moc není. Doba slunečního svitu je nyní hodně krátká a paprsky navíc dopadají ještě pod hodně nízkým úhlem, takže spousta fotovoltaických instalací je zastíněná okolními stavbami či stromy. Už tak za měsíc se to ale zlepší.


HN: Kdybychom tedy vzali například špičku výroby během poledne za pošmourného zimního dne, na jaký výkon se může fotovoltaika dostat?


Tak na deset procent toho, co udělá v létě za jasného dne. Je to hlavně proto, že sluneční paprsky jdou zešikma, a to ještě skrz velkou vrstvu mraků. Při hodně pošmourném zimním dni je intenzita záření jen kolem 50 wattů na metr čtvereční. Přitom třeba někdy v květnu v poledne tato intenzita dosahuje 1000 wattů.


HN: Lidé, kteří neberou elektřinu ze sítě a jsou odkázaní jen na to, co si sami z fotovoltaiky vyrobí, třeba někde na chatě, to tedy v zimě mají hodně těžké.


Přesně tak. V takovém případě je dobré mít alespoň bateriové úložiště, které může v tyto pošmourné zimní dny dobíjet třeba přes dieselový agregát. Spaluje se u toho sice nafta, ale to není nijak velký problém, protože takový agregát použijete třeba jen dvacet dní v roce. Z ekologického hlediska to není zase tak moc. Zrovna nedávno jsme to počítali pro jednu chalupu. Stačilo na ní pustit agregát na pár hodin, aby majitel dobil baterie, a z nich pak chalupa fungovala třeba dva dny.


HN: Udává se, že průměrně během zimy dosahuje fotovoltaika zhruba 20 procent svého výkonu. Je to tak?


Obecně se udává poměr jedna ku deseti. Tedy že výroba v zimních měsících je desetina toho co v letním měsíci. Například u nás doma si fotovoltaikou ohříváme bojler a bez elektřiny ze sítě se u něj obejdeme tak od poloviny února až do zhruba poloviny listopadu.


Působí na katedře elektrotechnologie na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Tam je také manažerem kvality a metrologem akreditované Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů (LDFS). V Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) se orientuje na problematiku fotovoltaických systémů. Dále působí jako vedoucí pracovní skupiny pro malé zdroje a akumulaci v rámci Solární asociace.


Jeho partnerkou je Ladislava Černá, vedoucí LDFS a rovněž odbornice na fotovoltaiku.


HN: Když pak přijde zima a na panely napadne sníh, tak to už je s výrobou z fotovoltaiky úplný konec…


Ano, sníh je zastíní. Dokonce stačí, aby sníh zastínil jen část fotovoltaických modulů (výraz pro panely používaný odborníky – pozn. red.). I když třeba zůstane sníh jen někde u spodního kraje panelů, tak výroba v podstatě jde na nulu. Fotovoltaiku se zpravidla ani nevyplatí ometat a čistit, vzhledem k tomu, jak krátké výrobní úseky v zimní dny jsou. Lézt v zimě na domácí střechu navíc není zrovna bezpečné. A u velkých pozemních fotovoltaik zase ometači stojí hodně peněz.


HN: Podle vás tedy ometání nemá smysl?


Spíš nemá. Samozřejmě jsou ale výjimky. Když třeba budete mít chalupu zcela závislou na fotovoltaice, tak si těch pár panelů samozřejmě ometete. Pokud ale máte jiný zdroj, tak podle mě nemá význam se ometáním zabývat.


HN: K částečnému zastínění fotovoltaických panelů často dochází třeba i kvůli blízkosti komínu, proč to má tak velký vliv?


Když to hodně zjednoduším, tak fotovoltaické moduly jsou do sebe zapojené jako řetězec, používá se pro to anglický název string. To znamená, že je jeden článek za druhým a uvnitř modulů jsou za sebou zapojené do série. A protože to je série, tak výkon modulu je ovlivňovaný tím nejslabším kusem. Výkon celého modulu tedy ovlivní i jeden vadný článek. Stejně tak jeho výkon ovlivní jeden zastíněný článek. To sériové zapojení tam musí být kvůli napětí, takže se jen těžko dá tohoto vlivu zbavit. Když to nespojíme sériově, ale paralelně, tak budu mít sice obrovské proudy, ale malé napětí a systém mi nebude fungovat efektivně. Musíme to tedy zapojovat sériově, což znamená, že je také nutné celý modul udržovat čistý a v ideálním případě by neměl být vůbec zastíněný.


HN: Je přípustné alespoň nějaké zastínění?


Určitě by panely neměly být u žádného blízkého objektu, který by na ně vrhal stín. Pokud například instalační firma umístí modul hned těsně vedle komínku, třeba odvětrání záchodu, tak to je velký problém, protože pak je to zastínění stále na jednom místě. Modul se pak přehřívá a poškozuje. Když je to zastínění od stromu nebo sloupu, který je daleko, tak to ale tak negativní dopad nemá.


HN: A co když se třeba na panel přilepí listí?


V takovém případě to opravdu doporučujeme očistit, na rozdíl třeba od zmiňovaného sněhu. Bodové znečištění by se mělo řešit. Může to být přilepený list nebo například ptačí exkrement.


HN: Proč se zrovna zastíněné místo zahřívá?


Protože jsou v něm energetické ztráty, a když jsou někde ztráty, tak tam vzniká teplo, tedy to místo topí. Představte si to tak, že proud prochází celým řetězcem, a zatímco všechny ostatní články vyrábí elektřinu, tak jen přes ten jeden zastíněný nebo poškozený článek prochází proud. Ten článek ale nic nevyrábí, jen klade procházejícímu proudu odpor, tudíž se zahřívá. Tato vlastnost se využívá při kontrole funkčnosti panelů, k čemuž se používá termokamera.


HN: Je vhodné v průběhu roku panely čistit nejen od bodových znečištění, ale například i kvůli jejich zaprášení?


Záleží na umístění modulů. Pokud jsou někde na střeše se sklonem dvaceti a více stupňů, tedy z nich může voda bez problémů stékat, tak moduly docela účinně umyje déšť. Problém je ale u těch, které mají nízký sklon – méně než patnáct stupňů. To jsou ty fotovoltaiky na plochých střechách, kde jsou panely takřka naležato. Na nich se může znečištění usazovat. Je pak na rozhodnutí správce, jestli je nechá čistit, nebo ne. Doporučuje se čistit minimálně ty spodní hrany, kde se nečistota usazuje. Pokud by tam nečistota zůstala dlouhodobě, tak se do skleněného povrchu modulů zapeče a už to nikdo neumyje. Čištění modulů od prachu má také velký význam hlavně v zemích, kde moc neprší.


HN: V zahraničí už existují firmy, které k panelům dodávají technologie, jež umí sníh stírat, nebo se třeba dodávají k panelům topná tělíska, aby sníh roztál. Používá se to? Setkáváte se s tím?


Existují systémy, které ani nepotřebují žádnou topnou folii, protože topí samotné moduly. Když do nich pustíte proud, tak se ohřejí. Funguje to stejně jako u těch zastíněných modulů, které se zahřívají. Problém je ale v tom, že v našich podmínkách se moc nevyplatí pouštět do modulů proud. Je pravděpodobné, že by při ohřívání spotřebovaly víc elektřiny, než kolik by potom vyrobily. Dělají se také různá ometací zařízení, ta ale nemají moc využití na střechách, těžko se na nich pohybují.


HN: Setkal jste se s tím, že by někdo do panelů pouštěl proud, aby roztál sníh, který na nich je?


Před lety jsme to technicky řešili pro jednu firmu, nakonec to ale myslím nevyužila. Nesetkal jsem se s tím, že by to u nás někdo využíval.


HN: Problém s částečným zastíněním lze řešit i technologicky pomocí takzvaných optimizerů, o co jde?


Používají se docela často. Jejich výhody převažují. S dočasným zastíněním si umí poradit a optimalizují chování celého systému. Jejich dalším bonusem je, že díky nim má majitel fotovoltaiky přehled, kolik vyrábí jednotlivé panely. Když je pak někde nějaká porucha, tak jste schopni závadu rychle zjistit. Optimizery mají i bezpečnostní funkci. Umožňují rozpojit pole na více místech, což se může hodit při zásahu hasičů. Jejich nevýhodou je zvýšení ceny celé instalace fotovoltaiky. Optimizer na jeden modul vyjde třeba na 1500 korun. Celá elektrárna na rodinném domě pak s nimi může stát o dvacet tisíc víc. U lehce přístupných střech bez zastínění smysl moc nemají.


HN: Optimizery se umisťují přímo k fotovoltaickým panelům, jsou tedy na střeše?


Ano. Musí být hodně odolné, aby vydržely vnější podmínky. Většinou je to ale jen hliníková krabička, která se přidělá k rámu panelu zezadu.


HN: Stále platí, že se na ČVUT, kde působíte na Fakultě elektrotechnické, věnujete energetickým komunitám?


Věnuji, ale samozřejmě nejen jim. Celkově se zabývám uplatněním fotovoltaiky a akumulace v energetice. Komunitní energetika s tím ale samozřejmě souvisí, protože při ní dochází ke sdílení elektřiny i jejímu uchovávání.


HN: Věříte v budoucnost, která bude spoléhat jen na obnovitelné zdroje?


Záleží, co všechno do obnovitelných zdrojů započítáme, jestli tam například bude i jaderná energetika, nebo ne. Určitě budeme ještě dlouho závislí na zemním plynu, uhlí a ropě, a to třeba až do roku 2050. Ten konečný model by ale nakonec mohl vést k tomu, že budeme schopni energii z léta skladovat až do zimy, a to díky syntetickým palivům, která se budou z obnovitelných zdrojů vyrábět.


HN: Jaké výhody má právě fotovoltaika?


Myslím si, že má své velké místo ve výrobě elektřiny. Její instalace je asi ta nejjednodušší ze všech možných výrob. Po technologické stránce jde o velice jednoduché zařízení – nic se v ní netočí a je to systém, který je schopný bez větší údržby a paliva vydržet fungovat přes dvacet let.


HN: Jak ČVUT a vaše fakulta reagují na ten obrovský nárůst zájmu o fotovoltaiku? Navyšujete kapacity v souvisejících studijních oborech? Reagujete na ten velký hlad po odbornících, kteří jsou schopní fotovoltaiku instalovat a servisovat?


Už v roce 2010 jsme na zvýšení zájmu o fotovoltaiku reagovali. Tehdy vznikla i naše Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů. Dnes je naše skupina schopná studentům nabídnout základní kurz fotovoltaiky a akumulace. K tomu se o konceptu fotovoltaiky a jejím vlivu na síť baví i kolegové v klasických energetických předmětech v rámci katedry energetiky.


HN: Očekáváte, že v následujících letech dojde k nějakému výraznému zlepšování fotovoltaických panelů?


Zlepšovat se dá všechno, zároveň si ale nemyslím, že teď máme nějak moc důvodů panely zlepšovat. Nedávno například došlo ke zlepšení díky používání půlených článků, což je technologie, která umožňuje dělat moduly odolnější, protože jejich plocha není už tak velká. Nemyslím si ale, že by v následujících letech mělo přijít něco přelomového. Není k tomu moc důvod. Máme zavedenou výrobu. Technologie se měnila kolem roku 2010 a okolo roku 2020 pak znovu s těmi půlenými články. Dnes se montují moduly s výkonem 370 až 600 wattů. Nečekám, že by výrobci s něčím novým přišli dříve než za deset let. Novinky se jim budou hodit, až jim jejich výrobní zařízení technologicky zastarají a budou muset měnit výrobní linky.


HN: A existuje ještě možnost zvyšovat účinnost fotovoltaických článků, nebo jsme na hraně fyzikálních možností?


Po fyzikální stránce už nemáme na zvyšování účinnosti moc prostoru. Dnes je účinnost kolem 22 až 24 procent. To už je pěkné číslo, protože to znamená, že v létě fotovoltaický panel z metru čtverečního vyrábí kolem 200 až 220 wattů elektřiny.


HN: Co třeba uplatnění perovskitů, minerálů se speciálními krystalografickými strukturami? Ještě letos na jaře se o nich psalo jako o zázračném materiálu, který přinese revoluci ve fotovoltaice.


Takový potenciál určitě má, je ale u něj jeden problém. Nejsme schopni ho stabilizovat tak, aby nám vydržel dlouhou dobu. Moduly z krystalického křemíku, z něhož se vyrábí dnes, na slunci vydrží dvacet let, aniž by se s ním něco významného stalo. To se o perovskitu říci nedá.


2. 1. 2023; byznys.hn.cz

Tipy pro majitele fotovoltaik: sníh se ometat nevyplatí, pozor na zastínění třeba i komínem

Fotovoltaika má podle experta z ČVUT Pavla Hrziny v energetice své nepopiratelné místo. Po technické stránce jde o jednoduché zařízení s jednoduchou instalací. Bez paliva a větší údržby vydrží fungovat přes 20 let. Pár věcí je ale dobré si pohlídat.S výrobou elektřiny z fotovoltaických panelů to není vždy tak jednoduché, jak laická veřejnost předpokládá. Například v zimě stačí mít sněhem zakrytý jen kousek solárního panelu a rázem přestane fungovat celý. I přesto se ale většinou odmetání sněhu z panelů nevyplatí. Naopak je dobré z nich odklízet přilepené listy či zaschlý ptačí trus a špínu. I pár lístků nebo fleků dokáže nadělat neplechu. Proč? Na to v rozhovoru s HN odpovídá odborník na fotovoltaiku z ČVUT Pavel Hrzina.

Nějaké revoluční vylepšování účinnosti fotovoltaických panelů Hrzina do budoucna nepředpokládá. Po fyzikální stránce pro to není moc prostoru a už dnes je podle něj účinnost na velmi dobré úrovni. Nové materiály, které by mohly při výrobě panelů nahradit dnes používaný krystalický křemík, jako například perovskit, se podle něj stále potýkají s řadou problémů.


HN: Na jaký výkon jede fotovoltaika v průměrný pošmourný zimní den, kdy je obloha zatažená, šedivá a slunce není vidět od rána do večera?


Je to různé. Hodně záleží na počasí. Denního světla teď moc není. Doba slunečního svitu je nyní hodně krátká a paprsky navíc dopadají ještě pod hodně nízkým úhlem, takže spousta fotovoltaických instalací je zastíněná okolními stavbami či stromy. Už tak za měsíc se to ale zlepší.


HN: Kdybychom tedy vzali například špičku výroby během poledne za pošmourného zimního dne, na jaký výkon se může fotovoltaika dostat?


Tak na deset procent toho, co udělá v létě za jasného dne. Je to hlavně proto, že sluneční paprsky jdou zešikma, a to ještě skrz velkou vrstvu mraků. Při hodně pošmourném zimním dni je intenzita záření jen kolem 50 wattů na metr čtvereční. Přitom třeba někdy v květnu v poledne tato intenzita dosahuje 1000 wattů.


HN: Lidé, kteří neberou elektřinu ze sítě a jsou odkázaní jen na to, co si sami z fotovoltaiky vyrobí, třeba někde na chatě, to tedy v zimě mají hodně těžké.


Přesně tak. V takovém případě je dobré mít alespoň bateriové úložiště, které může v tyto pošmourné zimní dny dobíjet třeba přes dieselový agregát. Spaluje se u toho sice nafta, ale to není nijak velký problém, protože takový agregát použijete třeba jen dvacet dní v roce. Z ekologického hlediska to není zase tak moc. Zrovna nedávno jsme to počítali pro jednu chalupu. Stačilo na ní pustit agregát na pár hodin, aby majitel dobil baterie, a z nich pak chalupa fungovala třeba dva dny.


HN: Udává se, že průměrně během zimy dosahuje fotovoltaika zhruba 20 procent svého výkonu. Je to tak?


Obecně se udává poměr jedna ku deseti. Tedy že výroba v zimních měsících je desetina toho co v letním měsíci. Například u nás doma si fotovoltaikou ohříváme bojler a bez elektřiny ze sítě se u něj obejdeme tak od poloviny února až do zhruba poloviny listopadu.


Působí na katedře elektrotechnologie na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Tam je také manažerem kvality a metrologem akreditované Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů (LDFS). V Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) se orientuje na problematiku fotovoltaických systémů. Dále působí jako vedoucí pracovní skupiny pro malé zdroje a akumulaci v rámci Solární asociace.


Jeho partnerkou je Ladislava Černá, vedoucí LDFS a rovněž odbornice na fotovoltaiku.


HN: Když pak přijde zima a na panely napadne sníh, tak to už je s výrobou z fotovoltaiky úplný konec…


Ano, sníh je zastíní. Dokonce stačí, aby sníh zastínil jen část fotovoltaických modulů (výraz pro panely používaný odborníky – pozn. red.). I když třeba zůstane sníh jen někde u spodního kraje panelů, výroba v podstatě jde na nulu. Fotovoltaiku se zpravidla ani nevyplatí ometat a čistit, vzhledem k tomu, jak krátké výrobní úseky v zimní dny jsou. Lézt v zimě na domácí střechu navíc není zrovna bezpečné. A u velkých pozemních fotovoltaik zase ometači stojí hodně peněz.


HN: Podle vás tedy ometání nemá smysl?


Spíš nemá. Samozřejmě jsou ale výjimky. Když třeba budete mít chalupu zcela závislou na fotovoltaice, tak si těch pár panelů samozřejmě ometete. Pokud ale máte jiný zdroj, tak podle mě nemá význam se ometáním zabývat.


HN: K částečnému zastínění fotovoltaických panelů často dochází třeba i kvůli blízkosti komínu, proč to má tak velký vliv?


Když to hodně zjednoduším, tak fotovoltaické moduly jsou do sebe zapojené jako řetězec, používá se pro to anglický název string. To znamená, že je jeden článek za druhým a uvnitř modulů jsou za sebou zapojené do série. A protože to je série, výkon modulu je ovlivňovaný tím nejslabším kusem. Výkon celého modulu tedy ovlivní i jeden vadný článek. Stejně tak jeho výkon ovlivní jeden zastíněný článek. To sériové zapojení tam musí být kvůli napětí, takže se jen těžko dá tohoto vlivu zbavit. Když to nespojíme sériově, ale paralelně, tak budu mít sice obrovské proudy, ale malé napětí a systém mi nebude fungovat efektivně. Musíme to tedy zapojovat sériově, což znamená, že je také nutné celý modul udržovat čistý a v ideálním případě by neměl být vůbec zastíněný.


HN: Je přípustné alespoň nějaké zastínění?


Určitě by panely neměly být u žádného blízkého objektu, který by na ně vrhal stín. Pokud například instalační firma umístí modul hned těsně vedle komínku, třeba odvětrání záchodu, tak to je velký problém, protože pak je to zastínění stále na jednom místě. Modul se pak přehřívá a poškozuje. Když je to zastínění od stromu nebo sloupu, který je daleko, tak to ale tak negativní dopad nemá.


HN: A co když se třeba na panel přilepí listí?


V takovém případě to opravdu doporučujeme očistit, na rozdíl třeba od zmiňovaného sněhu. Bodové znečištění by se mělo řešit. Může to být přilepený list nebo například ptačí exkrement.


HN: Proč se zrovna zastíněné místo zahřívá?


Protože jsou v něm energetické ztráty, a když jsou někde ztráty, tak tam vzniká teplo, tedy to místo topí. Představte si to tak, že proud prochází celým řetězcem, a zatímco všechny ostatní články vyrábí elektřinu, tak jen přes ten jeden zastíněný nebo poškozený článek prochází proud. Ten článek ale nic nevyrábí, jen klade procházejícímu proudu odpor, tudíž se zahřívá. Tato vlastnost se využívá při kontrole funkčnosti panelů, k čemuž se používá termokamera.


HN: Je vhodné v průběhu roku panely čistit nejen od bodových znečištění, ale například i kvůli jejich zaprášení?


Záleží na umístění modulů. Pokud jsou někde na střeše se sklonem dvaceti a více stupňů, tedy z nich může voda bez problémů stékat, tak moduly docela účinně umyje déšť. Problém je ale u těch, které mají nízký sklon – méně než patnáct stupňů. To jsou ty fotovoltaiky na plochých střechách, kde jsou panely takřka naležato. Na nich se může znečištění usazovat. Je pak na rozhodnutí správce, jestli je nechá čistit, nebo ne. Doporučuje se čistit minimálně ty spodní hrany, kde se nečistota usazuje. Pokud by tam nečistota zůstala dlouhodobě, tak se do skleněného povrchu modulů zapeče a už to nikdo neumyje. Čištění modulů od prachu má také velký význam hlavně v zemích, kde moc neprší.


HN: V zahraničí už existují firmy, které k panelům dodávají technologie, jež umí sníh stírat, nebo se třeba dodávají k panelům topná tělíska, aby sníh roztál. Používá se to? Setkáváte se s tím?


Existují systémy, které ani nepotřebují žádnou topnou folii, protože topí samotné moduly. Když do nich pustíte proud, tak se ohřejí. Funguje to stejně jako u těch zastíněných modulů, které se zahřívají. Problém je ale v tom, že v našich podmínkách se moc nevyplatí pouštět do modulů proud. Je pravděpodobné, že by při ohřívání spotřebovaly víc elektřiny, než kolik by potom vyrobily. Dělají se také různá ometací zařízení, ta ale nemají moc využití na střechách, těžko se na nich pohybují.


HN: Setkal jste se s tím, že by někdo do panelů pouštěl proud, aby roztál sníh, který na nich je?


Před lety jsme to technicky řešili pro jednu firmu, nakonec to ale myslím nevyužila. Nesetkal jsem se s tím, že by to u nás někdo využíval.


HN: Problém s částečným zastíněním lze řešit i technologicky pomocí takzvaných optimizerů, o co jde?


Používají se docela často. Jejich výhody převažují. S dočasným zastíněním si umí poradit a optimalizují chování celého systému. Jejich dalším bonusem je, že díky nim má majitel fotovoltaiky přehled, kolik vyrábí jednotlivé panely. Když je pak někde nějaká porucha, tak jste schopni závadu rychle zjistit. Optimizery mají i bezpečnostní funkci. Umožňují rozpojit pole na více místech, což se může hodit při zásahu hasičů. Jejich nevýhodou je zvýšení ceny celé instalace fotovoltaiky. Optimizer na jeden modul vyjde třeba na 1500 korun. Celá elektrárna na rodinném domě pak s nimi může stát o dvacet tisíc víc. U lehce přístupných střech bez zastínění smysl moc nemají.


HN: Optimizery se umisťují přímo k fotovoltaickým panelům, jsou tedy na střeše?


Ano. Musí být hodně odolné, aby vydržely vnější podmínky. Většinou je to ale jen hliníková krabička, která se přidělá k rámu panelu zezadu.


HN: Stále platí, že se na ČVUT, kde působíte na Fakultě elektrotechnické, věnujete energetickým komunitám?


Věnuji, ale samozřejmě nejen jim. Celkově se zabývám uplatněním fotovoltaiky a akumulace v energetice. Komunitní energetika s tím ale samozřejmě souvisí, protože při ní dochází ke sdílení elektřiny i jejímu uchovávání.


HN: Věříte v budoucnost, která bude spoléhat jen na obnovitelné zdroje?


Záleží, co všechno do obnovitelných zdrojů započítáme, jestli tam například bude i jaderná energetika, nebo ne. Určitě budeme ještě dlouho závislí na zemním plynu, uhlí a ropě, a to třeba až do roku 2050. Ten konečný model by ale nakonec mohl vést k tomu, že budeme schopni energii z léta skladovat až do zimy, a to díky syntetickým palivům, která se budou z obnovitelných zdrojů vyrábět.


HN: Jaké výhody má právě fotovoltaika?


Myslím si, že má své velké místo ve výrobě elektřiny. Její instalace je asi ta nejjednodušší ze všech možných výrob. Po technologické stránce jde o velice jednoduché zařízení – nic se v ní netočí a je to systém, který je schopný bez větší údržby a paliva vydržet fungovat přes dvacet let.


HN: Jak ČVUT a vaše fakulta reagují na ten obrovský nárůst zájmu o fotovoltaiku? Navyšujete kapacity v souvisejících studijních oborech? Reagujete na ten velký hlad po odbornících, kteří jsou schopní fotovoltaiku instalovat a servisovat?


Už v roce 2010 jsme na zvýšení zájmu o fotovoltaiku reagovali. Tehdy vznikla i naše Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů. Dnes je naše skupina schopná studentům nabídnout základní kurz fotovoltaiky a akumulace. K tomu se o konceptu fotovoltaiky a jejím vlivu na síť baví i kolegové v klasických energetických předmětech v rámci katedry energetiky.


HN: Očekáváte, že v následujících letech dojde k nějakému výraznému zlepšování fotovoltaických panelů?


Zlepšovat se dá všechno, zároveň si ale nemyslím, že teď máme nějak moc důvodů panely zlepšovat. Nedávno například došlo ke zlepšení díky používání půlených článků, což je technologie, která umožňuje dělat moduly odolnější, protože jejich plocha není už tak velká. Nemyslím si ale, že by v následujících letech mělo přijít něco přelomového. Není k tomu moc důvod. Máme zavedenou výrobu. Technologie se měnila kolem roku 2010 a okolo roku 2020 pak znovu s těmi půlenými články. Dnes se montují moduly s výkonem 370 až 600 wattů. Nečekám, že by výrobci s něčím novým přišli dříve než za deset let. Novinky se jim budou hodit, až jim jejich výrobní zařízení technologicky zastarají a budou muset měnit výrobní linky.


HN: A existuje ještě možnost zvyšovat účinnost fotovoltaických článků, nebo jsme na hraně fyzikálních možností?


Po fyzikální stránce už nemáme na zvyšování účinnosti moc prostoru. Dnes je účinnost kolem 22 až 24 procent. To už je pěkné číslo, protože to znamená, že v létě fotovoltaický panel z metru čtverečního vyrábí kolem 200 až 220 wattů elektřiny.


HN: Co třeba uplatnění perovskitů, minerálů se speciálními krystalografickými strukturami? Ještě letos na jaře se o nich psalo jako o zázračném materiálu, který přinese revoluci ve fotovoltaice.


Takový potenciál určitě má, je ale u něj jeden problém. Nejsme schopni ho stabilizovat tak, aby nám vydržel dlouhou dobu. Moduly z krystalického křemíku, z něhož se vyrábí dnes, na slunci vydrží dvacet let, aniž by se s ním něco významného stalo. To se o perovskitu říci nedá.


30. 12. 2022; Practicus

Praktický lékař a datová schránka

Denně slyšíme alespoň jednou slovo digitalizace. Informační technologie vstoupily do našich životů. Někdy je vítáme, jindy jsme rozpačití, zda je taková intervence přínosem. Od 1. 1. 2023 budou povinně zřízeny datové schránky všem podnikatelům. Tedy i lékařům, kteří jsou v pozici podnikatelů. Následující stať vysvětluje, proč se lékaři této změny nemají bát, ale jak tuto novotu využít ke snížení administrativní náročnosti vlastní práce.

Legislativní rámec


Datové schránky (Informační systém datových schránek – dále ISDS) jsou zřízeny zákonem 300/2008Sb., spuštěny byly 1. 7. 2009, za třináct let existence jimi bylo přepraveno přes jednu miliardu datových zpráv a tři miliardy připojených dokumentů. Využívají je povinně všechny úřady, všechny právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku, advokáti, exekutoři, insolvenční správci, daňoví poradci. Použití pro fyzické osoby a podnikající fyzické osoby je dobrovolné.


Využívání ISDS


Celkem je zřízeno téměř 1,5 milionu datových schránek. Je to informační systém veřejné správy, bez kterého by se dnes již veřejná správa neobešla. Zejména všeobecné agendy, tedy zejména daňové, sociální, správní, statistické a další dnes zcela spoléhají na ISDS. Během Covidu a s ním spojených omezení došlo k mohutnému nárůstu počtu datových schránek, které si zřizovaly fyzické osoby nebo podnikající fyzické osoby. Úplná tabulka počtu zřízených datových schránek je zde.


Co to je datová zpráva


Datová zpráva není email. Trochu k této myšlence svádí náš zvyk na posílání emailů, ale datová zpráva má charakter dopisu. Obálka s náležitostmi a přílohy, tedy vlastně dokumenty vložené do této obálky. U ISDS jde o architekturu jiného typu, než má e-mailový systém, daleko nejvíce ze všeho připomíná důvěryhodnou úschovnu dokumentů. Výhodou takovéto architektury je mnohem rychlejší doručení zprávy a zcela jiná, podstatně vyšší, úroveň zabezpečení. Při vytváření datové zprávy jsou připojené soubory důkladně kontrolovány, zda neosahují viry, a je vyloučeno připojovat samospustitelné soubory. Nikdy neříkej nikdy, ale za třináct let provozu nedošlo k situaci "já jsem kliknul na soubor a něco se asi stalo…".

Příkladem budiž screenshoty, takto vypadá přijatá datová zpráva: Zde je vidět obálka (tedy jméno Odesílatele, jméno Příjemce, Předmět, Doručenka, Příloha (tedy samotné sdělení), Čísla jednací.

Přijatá zpráva potom vypadá takto: Zde je vidět obálka (tedy jméno Odesílatele, jméno Příjemce, Předmět, Doručenka, Příloha (tedy samotné sdělení), Čísla jednací. Přijatá zpráva potom vypadá takto: A ještě si ukážeme detail doručenky: Ve střední části je vidět, jaké informace se o zprávě může dozvědět jak příjemce, tak odesílatel.


Jak se uživatel přihlašuje


Uživatel se může k datové schránce přihlásit mnoha způsoby. Na počátku, po tom, co je uživateli schránka zřízena, je možno se přihlásit jménem a heslem (to se uživatel dozví obvykle z doporučeného dopisu, který mu doručí Česká pošta.

Po prvním přihlášení je uživatel vyzván, aby si heslo změnil. Heslo je potom nutno změnit po každých devadesáti dnech, ale je možno si nastavit, aby se heslo po této lhůtě měnit nemuselo.

Praktické je stáhnout si Mobilní klíč eGovernmentu jako aplikaci do mobilního telefonu a využívat tento druh přihlášení.

Další možností je přihlašovat se s využitím internetového bankovnictví, tedy pomocí tzv. BankID. Možností je celá řada.

Výhodou přihlašování mobilním klíčem je například i to, že si uživatel může přiřadit tento mobilní klíč k více schránkám, pokud je má. Zde je zobrazena tato situace v případě autora článku.

Identifikátory jsou zakryty úmyslně.


Jak vytvořit zprávu


Jak tedy napsat zprávu? Obvykle se uživatel po přihlášení dívá na toto rozhraní: Poté, co vybere tlačítkem "Napsat zprávu", se nejprve dostane k výběru adresáta a po volbě "Pokročilé vyhledávání" může vybrat například pacienta podle osobních údajů ve volbě "Vyhledávání fyzické osoby podle parametrů": Zde je vybrána autorova matka: A takto vypadá výsledek vyhledání: Adresa je úmyslně skryta.

Adresáta potom jednoduše uživatel vybere.

Následně může uživatel vyplnit obálku. Tedy přidat čísla jednací, různé identifikátory a podobně. Zároveň může uživatel přidat vlastní osobní údaje. (Je trochu na jinou diskusi proč to dělat a jak. Autor poznamenává, že pokud uživatel neví, nebyl instruován typicky přijímací stranou, co je nutno vyplnit, není potřeba vyplňovat nic.) Toto je situace před přidání přílohy, tedy vlastně vložením vlastního dopisu do obálky.

Dobré je si všimnout, že velikost přílohy je omezena na 20 MB. A také toho, že jde o placenou datovou zprávu. (K vysvětlení placení zpráv dojde později.) Autor se často setkává s nářky na velikost přiložené zprávy. Zde je možno nahlédnout, že přiložena byla elektronická verze celého čísla 8/2022 ctěného časopisu Practicus. Bez problému. Zprávu je následně možno odeslat.


Komu lze poslat datovou zprávu bezplatně, koho je možno adresovat na poplatek


Platí obecně, že je-li alespoň jednou stranou komunikace (příjemce nebo odesílatel) orgán veřejné moci (tedy úřad), zpráva se posílá bezplatně. Jinak je zpráva zpoplatněna, v současné době částkou 5 Kč. Zatím nebyla stanovena cena po 1. 1. 2023.

Podstatné pro lékaře zřejmě bude, jak je to se zdravotními pojišťovnami. Dobrou zprávou jistě je, že zdravotní pojišťovny jsou považovány za orgány veřejné moci, tedy je možno jim posílat bezplatné zprávy.

Pokud by lékař chtěl adresovat někoho, jako je třeba pacient, tedy fyzická osoba, je nutno mít způsob, jak poplatek uhradit. To lze udělat následujícím způsobem: V "Nastavení" si uživatel zobrazí níže zobrazenou volbu: … zvolí (například) možnost "Dobít kredit".

Dostane se do systému "Kreditní systém datových schránek". (Úmyslně nabráno i s odkazem, pro pozorné uživatele.) Zde je standardní platební brána, kde uživatel nabije kredit své datové schránky.


Jak archivovat přijaté zprávy


ISDS archivuje přijaté zprávy po dobu devadesáti dnů. Potom jsou ze systému mazány. Toto je předmětem časté kritiky, nicméně je-li něco zdarma, platí to daňoví poplatníci všichni.

Uživatel může zprávy archivovat sám. Prostě si zprávu uloží volbou "Stáhnout zprávu (ZFO)". To je případně potřeba učinit jak u zpráv přijatých, tak u zpráv odeslaných. Je potom na uživateli, jak takovou zprávu uchová (disk, CD, cloud). Zprávu potom otevře s využitím ISDS volbou "Otevřít. ZFO" v hlavním menu.

Jinou variantou je využít placenou službu České pošty nazvanou "Datový trezor". K detailům o této službě se dostane uživatel v "Nastavení".


Jak využívat autorizovanou konverzi


Autorizovaná konverze, v zákoně uvádění pouze jako "Konverze" je jedním z nejdůležitějších pilířů českého eGovernmentu. Je o postup, kterým je dokument v listinné formě převáděn do dokumentu v elektronické formě a naopak, přitom je zachována právní síla dokumentu. Pro ne-úředníka zdánlivě až příliš důkladný postup je mostem mezi světem v listinné podobě a světem v elektronické podobě. "Bridging the Digital Divide", tedy most přes digitální propast, tyto dva světy propojuje bez ztráty legální síly dokumentu.

Kontaktní místa veřejné správy Czech POINT provedla na 13 let existence ISDS (a platnosti zákona 300/2008Sb. přes 7 milionů konverzí dokumentů na žádost a přes 74 milionů konverzí z moci úřední (tedy v rámci práce úřadu).

Je třeba říci toto: uživatel by si měl dobře rozmyslet, proč konvertuje dokument. Má-li uživatel dokument v listinné formě s ověřeným podpisem (který ověřil úředník nebo notář) a chce-li s tímto dokumentem dál pracovat v elektronické podobě jako s ověřeným dokumentem, potom je potřeba takový dokument konvertovat. Stejně tak obráceně: má-li uživatel dokument v elektronické podobě typicky elektronicky podepsaný nějakým úřadem a potřebuje ho v listinné formě opět jako ověřený dokument, potom je potřeba takový dokument konvertovat. Jinak ne. A rozhodně ne pro účely archivace. Viz výše Jak archivovat datové zprávy. Konverzi provádí Kontaktní místa veřejné správy Czech POINT, cena je 30 Kč za jednu stranu dokumentu.


Dobré způsoby při využívání datových schránek


Uživatel by měl pracovat s ISDS uvážlivě, nikoli s obavou, nikoli lehkomyslně.

Po technické stránce, pokud je uživatel schopen používat počítač pro komunikaci se zdravotní pojišťovnou, umí si objednat jídlo na Woltu, dovolenou na Bookingu a prášek na praní na Mallu, nebude mít problém s ovládáním Informačního systému datových schránek.

Pokud si doporučené dopisy nenosí uživatel ke čtení na toaletu a pokud neplatí seriózní částky z mobilu v tramvaji, potom jistě nebude mít problém s Informačním systémem datových schránek, se kterým uživatelem dostává a odesílá červenopruhové a modropruhové dopisy.

Rozhodně se doporučuje nastavit si notifikace. Opět v "Nastavení" najde uživatel možnosti zde: V mobilním klíči potom vypadají notifikace takto


Elektronické podpisy


Jednu z velkých výhod při komunikaci datovou schránkou najde uživatel v § 18 z. 300/2008Sb. Toto ustanovení si dovolí autor citovat: "§ 18 Provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky (1) Fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňujeli to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky.

(2) Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob." Tedy uživateli autor doporučuje: "Úřadům pište. Nemohou to odmítnout." (1) A dále, pokud je uživatel oprávněnou osobou, a to v tomto případě praktický lékař bude, nemusí tento uživatel přílohy dokumentů podepisovat elektronicky. (2)


Závěrem


Datové schránky jsou dobrá věc, která šetří čas. Pokud uživatel rád chodí na úřad, jistě tak dál může činit. Pokud nechce chodit na úřad, s datovými schránkami se tomu může vyhnout, a to skoro v každé situaci.

A snad ještě jednu citaci ze zmíněného zákona 300/2008Sb.

"§ 17 Doručování dokumentů orgánů veřejné moci prostřednictvím datové schránky (1) Umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí." Jinými slovy, uživatel má právo na to, aby ho úřad netrápil dopisy, pro které si potom nebohý uživatel musí dojít na poštu.

O autorovi


Ing. Aleš Kučera


Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Jeden z autorů architektury českého eGovernmentu. Většinu své profesní dráhy působí v oblasti informačních a komunikačních technologií. Problematice eGovernmentu se aktivně věnuje od roku 2001. Prošel projekty Internet mění svět či eStát. Je spoluautorem projektů Kontaktní místa veřejné správy Czech POINT a Informační systém datových schránek.


Literatura: 1. § 1 1) a) z.300/2008Sb., zdravotní pojišťovny jsou vnímány jako osoby,

kterým byl svěřen výkon veřejné správy.

2. Konverze, § 22-26 z. 300/2008Sb.


Foto:


O autorovi: Ing. Aleš Kučera, NEWPS. CZ s.r.o.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk