ČVUT - Fakulta elektrotechnická

28. 2. 2023; pravdive.eu

Auta v údolí smrti

ZBYNĚK FIALA Česká průmyslová politika nereaguje na rostoucí tlak zahraniční konkurence v přechodu na elektromobilitu.

Zatímco všichni kolem pádí o překot, my je chceme vyučovat v oboru, proč to nejde.

S přechodem na elektrická auta to bude pěkná honička. Český automobilový průmysl je nad novou evropskou regulací Euro 7/VII v slzách. Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) běduje, že se to nedá stihnout, nevyplatí se to, občan utrpí a životnímu prostředí se moc nepomůže.

https://autosap.cz/aktualita/euro-7-vii-vysoke-naklady-vs-zanedbatelne-prinosy/

Volkswagen, který do toho může taky trochu mluvit, však dává přednost urychlení plánů na elektromobilitu.

https://www.carmagazine.co.uk/electric/volkswagen/

Velkoryse do toho jde jeho španělský SEAT, který přechod na elektrická auta spojuje se zavedením inteligentní výroby Průmyslu 4.0.

https://www.greencarcongress.com/2023/02/20230226-seat.html

Aby ne, zprávy z Číny ukazují, že konkurence přitvrzuje. Do výroby aut se stále více noří také digitální gigant Huawei a má předstih v softwaru, kde má VW slabiny.

https://www.just-auto.com/news/chinas-huawei-jac-jointly-build-smart-ev-plant-in-hefei/

Když to shrnu, kdyby měl AutoSAP pravdu, stál by v čele mocného úderu na sbírku nezodpovědných zlotřilců v Bruseli. Jenže on je svým pojetím spíš na chvostu, takže to na výhru nevypadá. To neznamená, že český automobilový průmysl je úpadkový obor nebo že tu nemáme techniky na úrovni. V Mladé Boleslavi hlídá výrobní linku nové "Magické oko", systém umělé inteligence, který je schopen okamžitě rozpoznat potřebu opravy nebo údržby zařízení na bázi srovnávání aktuálních snímků s obrázky bezchybného stavu.

https://www.skoda-storyboard.com/cs/tiskove-zpravy-archiv/skoda-auto-kamerovy-system-magic-eye-vcas-odhali-potrebu-udrzby-na-vyrobni-lince/

A za připomenutí stojí nedávné vítězství týmu ČVUT na světovém mistrovství záchranářských robotů v podzemí DARPA Subterranean Challenge.

https://intranet.fel.cvut.cz/cz/aktuality/2020/nasi-robotici-vyhrali-svetovou-soutez-darpa-subterranean-challenge-urban-circuit-mezi-nesponzorovanymi-tymy-a-obsadili-celkove-3-misto

Klíčovou novinkou přechodu na elektromobilitu je snaha zahájit co nejdříve také výrobu nějaké elektrické lidovky, nejen luxusních sedanů a SUV, na které občan – jak poukazuje AutoSAP – nedosáhne. Podívejme se, jak se do toho pouští blízký příbuzný mladoboleslavské Škody, SEAT. Tento španělský příslušník koncernu Volkswagen vyvíjí řadu malých bateriových elektrických vozů BEV, které hodlá vyrábět pro různé značky.

Automobilka SEAT v katalánském Martorellu zahájila přestavbu za 3 miliardy eur a chystá rozjet novou výrobu malých elektrických aut opravdu brzy, do roku 2025. Bude se tam vyrábět taky Urban Rebel CUPRA, vůz značky, která vznikla jako diverzifikační projekt SEATu a nyní se snaží stále více odlišit.

Wayne Griffiths, předseda představenstva SEAT a CUPRA, mluví o nové éře podniku, který má za sebou 30 let existence. Jen v Martorellu, kde se vyráběly modely SEAT Cordoba, Ibiza a Leon spolu s CUPRA Formentor, pracuje 12 tisíc zaměstnanců. Strategický plán přechodu k elektromobilitě se opírá o pět pilířů: lidi a organizace, elektrifikace a produkt, kompletní výroba E2E ( end-to-end) , digitalizace a trvalá udržitelnost. Považují to za příspěvek společnosti SEAT a koncernu Volkswagen k elektrifikaci Španělska v rámci programu Budoucnost: Rychle kupředu! (V Česku bychom mohli začít s opatrnějším programem Nespat a nebrečet!)

Vedle přestavby španělských automobilových závodů (další je v Pamploně v severní provincii Navarra) SEAT počítá také s výstavbou gigafactory na baterie v Saguntu (ve Valencii) a s vytvořením kompletního dodavatelského ekosystému kolem těchto projektů, jejichž celková hodnota je odhadována na 21 miliard EUR. Jak se dál dozvídám z podnikové zprávy, zavedení výroby elektromobilů představuje zásadní kulturní změnu, která se neobejde bez ambiciózního plánu přeškolení všech pracovních týmů, aby mohly zvládnout přechod na nové technologie.

Nejde přitom jen o změnu pohonu aut. V Martorellu bude zavedena inteligentní výroba, jak ji známe z představ o Průmyslu 4.0. Patří k tomu umělá inteligence, virtuální realita, využití velkých dat pro optimalizaci výrobních procesů nebo monitorování všeho v reálném čase.

https://www.greencarcongress.com/2023/02/20230226-seat.html

Další zpráva z oboru potvrzuje pokračování trendu, kdy výrobci hmotných součástí se propojují s tvůrci softwaru. Čínská Huawei Technologies Company spolupracuje s Jianghuai ( Ťiang-chuej ) Automobile Group (JAC Motors) na vývoji inteligentních elektrických vozidel a nového automobilového závodu v Che-fej. Portál Green Car Congress , kde jsem to našel, opatrně uvádí, že čerpá "z nepotvrzených místních zpráv". Che-fej je hlavním městem provincie An-chuej sousedící s provincií Če-ťiang, digitálním srdcem Číny, kde je domovem Alibaba. Je to také kousek od Šanghaje a dalšího námořního hubu Ning-po ( Ning-pcho ) na začátku Nové hedvábné stezky.

Generální ředitel společnosti Huawei Yu Chengdong ( Jü Čcheng-tung ) popřel, že by jeho společnost hodlala automobily přímo vyrábět, prý pouze JAC Motors "pomáhá vyrábět a prodávat automobily lepším způsobem". Huawei již spolupracuje se Sokon Industrial Group se sídlem v Čchung-čchingu na horním toku Jang-ce v oblastech jako jsou palubní inteligentní systémy. Společně vyvinuli úspěšný model Seres Aito Wenjie.

Generální tajemník pro inteligentní propojená vozidla v Čínsko-evropském sdružení pro technickou a hospodářskou spolupráci Lin Š' vidí v případném zapojení společnosti Huawei do výstavby nového automobilového závodu známky rostoucího zájmu známého výrobce telekomunikační techniky o inteligentní automobily. Deník Hefei Daily přinesl zprávu, podle níž má Huawei dobrou historii spolupráce s JAC Motors a že obě společnosti plánují "společně vyvíjet novou generaci špičkových inteligentních technologií pro elektromobily na bázi inteligentních automobilových dílů Huawei".

Společnost Huawei už dodává kompletní sady technologických řešení pro inteligentní automobily Huawei Inside. Teď by se tedy zapojila i do designu vozidel, výroby, prodeje a marketingu.

https://www.just-auto.com/news/chinas-huawei-jac-jointly-build-smart-ev-plant-in-hefei/

Pokusy českého AutoSAP šlápnout elektrickým autům na brzdu připomínají Alenku za zrcadlem, kde je všechno obráceně. Utíká se tam ve stoje a padá se tam vzhůru. Vláda na to přikyvuje. Ach jo…

Zbyněk Fiala

The post Auta v údolí smrti first appeared on .

28. 2. 2023; zakazka.cz

"Srdcaři" z FEL ČVUT spouštějí unikátní předmět Jak vyrobit (téměř) cokoli. Volná místa už nejsou

Garantem a přednášejícím je "vědecký kutil" Jiří Zemánek , který se inspiroval mimo jiné stejnojmenným kurzem na věhlasné univerzitě MIT. Nový předmět je v českém prostředí unikátní svým rozsahem – studenti se v něm mají naučit používat softwarové a hardwarové nástroje k tvorbě projektů s pomocí digitální výroby, zaměřením se však nemusejí omezovat pouze na robotiku či elektrotechniku.

Vznikají technologické inovace pouze v hlavách a počítačích techniků, nebo je dobré si při vývoji alespoň občas "vyhrnout rukávy" a něco fyzického vyrobit? Vyučující programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT věří, že ideální je kombinace obou přístupů. Praktické dovednosti, které mnohdy studentům chybí, se nyní snaží doplnit s pomocí nového předmětu Jak vyrobit (téměř) cokoli.

Přemýšlet rukama a materializovat nápady – po vzoru MIT a Harvardu

Myšlenku, že technik by měl umět "přemýšlet rukama" – tedy nejen abstraktně analyzovat, ale pustit se do osobního testování, vyrobit prototyp nebo alespoň být v bližším kontaktu s procesem výroby, propaguje věhlasný profesor Neil Gershenfeld, ředitel laboratoře Center for Bits and Atoms na univerzitě MIT a zakladatel celosvětové sítě otevřených dílen Fab Lab. Jiří Zemánek z FEL ČVUT absolvoval v rámci programu Fulbrightova stipendia v roce 2020 na MIT stáž a účastnil se tam i kurzu How to make (almost) anything. Právě ten je vzorem aktuálně spuštěného předmětu na pražské technice. "Profesor Gershenfeld zavedl předmět na MIT původně proto, že tam měli dílny dobře vybavené nástroji, jako jsou třeba CNC frézy a 3D tiskárny, ale studenti s nimi neuměli pracovat. Nakonec vznikl formát, jehož cílem je prostě naučit se materializovat své nápady, a to v nejširším slova smyslu. Ačkoli jsme kybernetici a robotici, tenhle skoro antidisciplinární přístup jsme v osnově ponechali," komentuje hlavní garant Jiří Zemánek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, který předmět povede spolu s doktorandem Krištofem Pučejdlem. Kromě MIT se inspirovali i kurzem Introduction to Digital Fabrication, který se vyučuje na Harvardu.

Navrhni, vyrob a zdokumentuj na webu

V novém povinně volitelném předmětu, za jehož úspěšné dokončení lze získat 6 kreditů, se studenti především naučí, jak používat softwarové a hardwarové nástroje k tvorbě programovatelných projektů pomocí digitální výroby. Vyzkoušejí navrhování v programech CAD/CAM, laserové vyřezávání, 3D tisk a skenování, počítačem řízené obrábění, návrhy elektroniky, využívání senzorů a aktuátorů, programování mikrokontrolérů, drátovou a bezdrátovou komunikaci, formování a další metody i nástroje. Předmět vrcholí závěrečným projektem, který by měl využívat co nejvíc z probraných témat. Důležitým prvkem předmětu je, že každý student průběžně dokumentuje svou práci na osobních webových stránkách. Ty slouží nejen jako jeho osobní portfolio, ale přispívají také ke sdílení znalostí a zkušeností.

Reklama

Jak "vyrobit" předmět vyrábění

"Zájem o kurz byl mimořádný a brzy po jeho vypsání jsme bohužel museli odmítnout zájemce z jiných programů, než je Kybernetika a robotika," pokračuje Jiří Zemánek. Zároveň nezastírá, že při vedení první skupiny o 30 studentech očekává určité porodní bolesti. "Vzhledem k tomu, že podstatou je praktická výuka, kdy se využívají nákladné stroje, je třeba zajistit dostatek materiálu a zároveň flexibilní dohled a podporu vyučujících, bereme i my tenhle předmět jako určitý prototyp, který budeme průběžně ladit," uzavírá Zemánek. Letní semestr v programu Kybernetika a robotika a s ním i nový předmět začal 20. února 2023.

Zdroj zprávy: ČVUT Praha

28. 2. 2023; . Právo

Studenti se naučí, jak vyrobit téměř cokoliv

Jak vyrobit (téměř) cokoli se jmenuje nový povinně volitelný předmět na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL).

V českém prostředí jde rozsahem o unikátní předmět, studenti se v něm naučí používat softwarové a hardwarové nástroje k tvorbě projektů s pomocí digitální výroby, zaměřením se však nemusejí omezovat pouze na robotiku či elektrotechniku.

"Zájem o kurz byl mimořádný a brzy po jeho vypsání jsme bohužel museli odmítnout zájemce z jiných programů, než je Kybernetika a robotika," říká přednášející Jiří Zemánek z FEL, který v roce 2020 absolvoval na Massachusetts Institute of Technology (MIT), věhlasné univerzitě zaměřené především na techniku. Nezastírá, že při vedení první skupiny o 30 studentech očekává určité porodní bolesti "Vzhledem k tomu, že podstatou je praktická výuka, kdy se využívají nákladné stroje, je třeba zajistit dostatek materiálu a zároveň fl exibilní dohled a podporu vyučujících, bereme i my tenhle předmět jako určitý prototyp, který budeme průběžně ladit," uvedl.

Myšlenku, že technik by měl umět přemýšlet rukama, tedy nejen abstraktně analyzovat, ale pustit se do osobního testování, vyrobit prototyp nebo alespoň být v bližším kontaktu s procesem výroby, propaguje věhlasný profesor Neil Gershenfeld, ředitel laboratoře Center for Bits and Atoms na univerzitě MIT a zakladatel celosvětové sítě otevřených dílen Fab Lab. "Profesor Gershenfeld zavedl předmět na MIT původně proto, že tam měli dílny dobře vybavené nástroji, ale studenti s nimi neuměli pracovat. Nakonec vznikl formát, jehož cílem je prostě naučit se materializovat své nápady, a to v nejširším slova smyslu," vysvětlil.

28. 2. 2023; chip.cz

Jablka za miliony: Velká sbírka počítačů Apple jde do dražby. Nemáte doma taky nějaký?

Jablka za miliony: Velká sbírka počítačů Apple jde do dražby. Nemáte doma taky nějaký? / foto: Pixabay/Ssidde

Jedna z největších sbírek historických počítačů Apple jde do dražby. Vintage Apple Archive Švýcara Hanspetera Luziho bude brzy vydražen. Očekávají se astronomické ceny.

Apple už více než 35 let určuje standardy v oblasti počítačů a mezi svými fanoušky je kultovní. Staré poklady z počátků této technologické společnosti jsou velmi žádané. Když se takové kousky objeví na trhu, ať už jde o první počítače, macbooky nebo iPhony, často se na aukcích prodávají za vysoké ceny. Je to mimo jiné dáno i tím, že tato zařízení často bezchybně fungují i po desítkách let.

Například jeden dražitel nedávno zakoupil iPhone z roku 2007, stále v původním obalu, za přibližně 63 tisíc dolarů (více než 1,4 milionu korun). Vysoké ceny se očekávají i v nadcházející aukci.

Švýcarský sběratel, učitel a podnikatel Hanspeter Luzi nashromáždil více než 500 počítačů a dalších produktů Apple. V roce 2015 zemřel při nehodě v horách. Jeho rodina nyní chce rozsáhlou jedinečnou sbírku prodat. Nabízí ji prostřednictvím aukčního domu Julien‘s v kalifornském Beverly Hills.

Steve Jobs vyvinul první počítače Apple v garáži svých rodičů v kalifornském Los Altos v roce 1976 a během následujících 35 let svými technologickými úspěchy a převratnými inovacemi změnil svět. Spolu s kolegou a spoluzakladatelem společnosti Stevem Wozniakem vytvořili počítače Apple I a Apple II a uvedli tak na trh první masově vyráběné osobní počítače.

Apple II Plus z roku 1979: specifickou vlastností tohoto modelu bylo 8 slotů pro doplnění dalších rozšiřujících karet. Snímek pochází z výstavy historických počítačů, kterou pořádala Elektrotechnická fakulta ČVUT ve svých prostorách v roce 2016. Foto: Chip/Josef Mika

Rozhodující roli ve vývoji osobních počítačů sehrálo také představení počítače Macintosh v roce 1984. Při uvedení modelu Macintosh 128K na trh v lednu 1984 představil Apple slavnou reklamu za 1,5 milionu dolarů v režii Ridleyho Scotta s názvem "1984".

"Všechny tyto produkty skutečně formovaly kulturní duch a podnítily kulturní posun ve způsobu, jakým pracujeme, učíme se, jednáme, komunikujeme a dokonce trávíme volný čas,"řekl o nabízené kolekci Erik Rosenblum z aukční síně Julien's Auctions v Beverly Hills. "Nacházíme se v zajímavé době... právě teď, kdy jsme se od každodenního používání počítačů Apple v domácnosti dostali až k historickému artefaktu," pokračoval Rosenblum.

Katalog aukčního domu Juliens v kalifornském Beverly Hills. Zdroj: Julien’s Auction

Sbírka Hanspetera Luziho obsahuje několik vzácných počítačů a zařízení z počátků Applu. Do aukce jsou nabízeny mimo jiné:

1979-1982: Apple II Plus

1979: Apple II Plus řady Bell and Howell

1980: Apple III Computer

1981: Osborne OCC1 (přenosný počítač)

1984: Macintosh (128K)

1983-1984: Apple IIE a IIC Joystick

1978-1983: Apple II Europlus Computer

1986: Apple Macintosh Plus Computer s klávesnicí a myší

1986: Apple Macintosh SE Copmuter s klávesnicí a myší

1989: Macintosh Portable

1991: PowerBook 100

1994: Apple QuickTake 100

1997: Twentieth Anniversary Macintosh (výroční model k 20. výročí)

2001: iMac G3, MacADIOS 411, Mac N Frost, CH Products Joystick

APPLE 1979-1983 SummaGraphics MacTablet

Rané základní desky Apple

Motherboard Apple Lisa 1983

Apple 1983 Lisa I Computer

1985: Dayna Communications MacCharlie Computer System

Aukce se uskuteční 30. března. Očekává se, že se stroje vydraží za několik milionů dolarů. Aukční katalog je k dispozici u společnosti Julien’s za 50 USD.

28. 2. 2023; ppk.chip.cz

Jablka za miliony: Velká sbírka počítačů Apple jde do dražby. Nemáte doma taky nějaký?

Jablka za miliony: Velká sbírka počítačů Apple jde do dražby. Nemáte doma taky nějaký? / foto: Pixabay/Ssidde

Jedna z největších sbírek historických počítačů Apple jde do dražby. Vintage Apple Archive Švýcara Hanspetera Luziho bude brzy vydražen. Očekávají se astronomické ceny.

Katalog aukčního domu Juliens v kalifornském Beverly Hills. Zdroj: Julien’s Auction

Sbírka Hanspetera Luziho obsahuje několik vzácných počítačů a zařízení z počátků Applu. Do aukce jsou nabízeny mimo jiné:

1979-1982: Apple II Plus

1979: Apple II Plus řady Bell and Howell

1980: Apple III Computer

1981: Osborne OCC1 (přenosný počítač)

1984: Macintosh (128K)

1983-1984: Apple IIE a IIC Joystick

1978-1983: Apple II Europlus Computer

1986: Apple Macintosh Plus Computer s klávesnicí a myší

1986: Apple Macintosh SE Copmuter s klávesnicí a myší

1989: Macintosh Portable

1991: PowerBook 100

1994: Apple QuickTake 100

1997: Twentieth Anniversary Macintosh (výroční model k 20. výročí)

2001: iMac G3, MacADIOS 411, Mac N Frost, CH Products Joystick

APPLE 1979-1983 SummaGraphics MacTablet

Rané základní desky Apple

Motherboard Apple Lisa 1983

Apple 1983 Lisa I Computer

1985: Dayna Communications MacCharlie Computer System

Aukce se uskuteční 30. března. Očekává se, že se stroje vydraží za několik milionů dolarů. Aukční katalog je k dispozici u společnosti Julien’s za 50 USD.

27. 2. 2023; hrnews.cz

Na trhu je nedostatek kvalifikovaných odborníků v oblasti instalací fotovoltaiky a montáží nabíjecích stanic

Nejen státní podpora fotovoltaických panelů a elektromobility způsobila nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oblasti montáží a instalací fotovoltaických panelů a nabíjecích stanic pro elektromobily. O aktuální situaci v oblasti vzdělávání v tomto oboru jsme mluvili s Markem Laurenčíkem, jednatelem vzdělávacích a konzultačních společností AlmaGate a Jubela, které se na tato odvětví z pohledu profesního vzdělávání, ale i rekvalifikací zaměřují.

AlmaGate je dceřinná společnost vzdělávací společnosti Jubela s.r.o., která se na poli profesního vzdělávání a rekvalifikací pohybuje od roku 1999. Vzhledem k profesnímu zaměření jejich zakladatelů a majitelů, se specializuje výhradně na vzdělávání a poradenství v oblasti elektrotechniky.

Od roku 2021, vzhledem k prudce se rozvíjejícím zájmu o fotovoltaiku a elektromobilitu, jsme byli oslovování elektrotechnickými firmami (jak projekčními a montážními, tak i přímo revizními techniky), abychom jim zajišťovali odborná školení a kvalifikace právě v této oblasti. Což díky našim praktickým zkušenostem a zkušenostem nás i našich lektorů úspěšně zajišťujeme.

Specializujete se také na rekvalifikační programy a programy, které jsou podporovány ze strany státu?

Ano, zajišťujeme odborné rekvalifikační nebo profesní kurzy v rámci současných i připravovaných dotačních titulů. Zde bych chtěl doplnit, že se tyto aktivity budou týkat i společností z Prahy, které dosud neměly velkou možnost tyto dotace na vzdělávání čerpat.

A samozřejmě díky akreditaci MŠMT v rámci rekvalifikačních kurzů zajišťujeme tyto rekvalifikační kurzy pro soukromé osoby z celé ČR. Tyto kurzy jsou ve většině případů hrazeny z prostředků MPSV.

V současné době (II/2023 - pozn. redakce) je připraven projekt Národní plán obnovy, kde budou veškeré akreditované vzdělávací programy z oblasti IT resp. všeobecné digitalizace plně podporovány jak pro firmy, tak i soukromé osoby včetně osob, které nejsou registrovány na Úřadu práce.

O jaká témata je z Vašeho pohledu v oblasti profesního vzdělávání v poslední době a dlouhodobě největší zájem? Máte v této oblasti nějaké novinky?

V současné době je velký zájem o kurzy přípravy na kvalifikační zkoušky z oboru elektrotechniky, případně o celé rekvalifikační kurzy z této oblasti.

V minulosti totiž mohli pracovat v elektrotechnice (tzv. práce na elektrických zařízeních) pouze osoby s elektrotechnickým vzděláním. Ostatním byla tato možnost odpírána. V současné době je novinkou, že pracovat v elektrotechnice (dle nového zákona Odborná způsobilost k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím ) může i osoba bez elektrotechnického vzdělání. A to za předpokladu, že získá plnou kvalifikaci a složí následnou zkoušku. To znamená, že tedy nemusí absolvovat studium elektrotechnické školy nebo učebního oboru, což jistě ocení ti, kteří na takové studium nemají časový prostor.

A samozřejmě největší zájem je o kvalifikace, případně školení na Fotovoltaické systémy a Dobíjecí stanice pro elektromobily. Bez těchto kvalifikací totiž nemůže elektromontážní firma tato zařízení montovat pro dotační programy Zelená úsporám a další…

Proč jste kurzy v oblasti fotovoltaiky připravili?

Hlavním důvodem nabídky těchto kurzů je naše snaha o předání znalostí o instalaci těchto technologií odborným pracovníkům v elektrotechnice, aby získali kvalifikaci v tomto oboru a tím logicky i další zakázky ve své profesi.

Bez kvalifikace z této oblasti (konkrétně označované jako Montér / Montérka fotovoltaických systémů a Montér / Montérka dobíjecích stanic pro elektromobily - pozn. redakce) totiž nemohou pro subjekty, kteří chtějí získat dotaci, tato zařízení instalovat.

Naše společnost AlmaGate se výhradně specializuje na tyto kurzy. A to jak intenzivní krátkodobé k získání příslušné kvalifikace, tak i dlouhodobé rekvalifikační, k získání plné kvalifikace pro práci v elektrotechnice.

Kdo je garantem programu a jaká je jeho odbornost / praxe?

Hlavním odborným garantem programů elektrotechnického vzdělání je Ing. Jiří Šrámek, jednatel AlmaGate. Základ jeho odborného vzdělání dala elektrotechnická průmyslovka v Mohelnici a Fakulta elektrotechnicky VŠB v Ostravě. 30 let pracoval v oblasti elektrotechnických firem, v posledních 10-ti letech se specializací na montáže fotovoltaických elektráren, a nyní uvedenou problematiku přednáší.

Druhým jednatelem společnosti jsem já, tedy Ing. Marek Laurenčík, MBA. Stejně jako Jiří mám za sebou mohelnickou elektrotechnickou průmyslovku, následně jsem pokračoval ve studiu na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Ve své profesní praxi mám stejně jako kolega dlouholeté zkušenosti s technologiemi fotovoltaiky a dobíjecích stanic.

Oba resp. celý náš odborný lektorský tým při předávání poznatků našim účastníkům kurzů vycházíme především z dlouholeté praxe.

Jak kurzy probíhají, jaká je jejich délka a kde je obvykle pořádáte?

Hlavní důraz a většina časové dotace kurzu je kladena na praktickou část. A to na našich praktických modelech, které simulují provozní stav (např. simulace provozu dobíjecí stanice nebo fotovoltaického systému), případně na ostrých zařízeních, které jsou k dispozici na školeních.

Nejčastější variantou kurzu jsou jednodenní přípravné školení pro osoby, které jsou již s oborem obeznámeny, případně si chtějí pouze udělat příslušnou kvalifikační zkoušku.

Další možností je absolvování 2-3 týdenního rekvalifikačního kurzu Montér / Montérka fotovoltaických systémů resp. Montér / Montérka dobíjecích stanic pro elektromobily . Po obou kurzech následuje kvalifikační zkouška.

Kurzy probíhají na vzdělávacím středisku Kvásek u Zbirohu, případně v učebnách společnosti Jubela v Praze. Výjimečně jsou školení prováděny přímo u zákazníka, pokud je schopen zajistit příslušné technologie.

Jaké jsou teoretické a praktické předpoklady pro vstup do kurzu?

Základním předpokladem ke složení zkoušky, jsou mimo samozřejmých znalostí i platné Oprávnění pro práci v elektrotechnice na úrovni "osoby znalé s vyšší kvalifikací”.

Pokud uvedené oprávnění nemáte, je možno jej získat složením kvalifikačních zkoušek v elektrotechnice (viz. předchozí text) a následné zkoušky k získání oprávnění.

Samozřejmě absolvovat kurz může každý kdo má o uvedenou technologii zájem, i když nebude skládat kvalifikační zkoušku. Přece jen si myslím že by o tom každý technicky vzdělaný a zvídavý člověk měl něco vědět.

Zmínil jste oblast elekromobility. Jak jsou Vaše kurzy využitelné zde?

Vezmu to trochu z druhého konce. Pro získání dotace na dobíjecí stanici je potřeba, aby montáž byla provedena odbornou firmou s potřebnou kvalifikací, kterou získá námi nabízenou kvalifikační zkouškou.

Jak je kurz zakončen? Obdrží účastníci certifikaci, osvědčení?

Kurz je zakončen kvalikační zkouškou Elektromontér / Elektromontérka fotovaoltaických systémů resp. Montér / Montérka dobíjecích stanic pro elektromobily. Zkouška trvá cca 8 hodin a sestává se z teoretické a praktické části dané státním standardem. Jedná se tedy o určitou formu státní zkoušky.

Jaká je cena kurzu? Je možno na kurzy čerpat příspěvek z ÚP?

Cena je 5 890 Kč za zkoušku, 6 900 Kč pak za přípravný jednodenní kurz.

Příspěvek Úřadu práce lze čerpat pro soukromé osoby na rekvalifikační kurz, kde je již cena zkoušky započítána. Pro firmy je možno čerpat dotaci z programu POVEZII - v případě vícedenního kurzu fotovoltaiky a dobíjecích stanic.

K čemu opravňuje účastníky absolvování kurzu?

Úspěšné složení kvalifikační zkoušky opravňuje montážní firmy k montáži fotovoltaických systémů na rodinné domy v rámci programu Nová zelená úsporám a samozřejmě také již zmíněné montáži dobíjecích stanic pro elektromobily. V obou zmíněných odvětvích lze pozorovat mimořádný zájem o získání kvalifikací a to především díky expanzi celého odvětví, dotačním programům a rostoucím cenám na energetických trzích.

Dále zde zmíním i další možnosti v rámci dotačních titulů programu RES+ na výstavbu velkých fotovoltaických elektráren (FVE resp. další informace jsou k dispozici na webu Státního fondu životního prostředí - pozn. redakce), ale také např. na výstavbu fotovoltaických elektráren na střechách domů podnikatelkých subjektů, kde také vidíme velký rozvoj a tedy i budoucnost těchto profesí.

Co nabízíte firmám v oblasti tohoto tématu?

Především nejvíce žádané krátkodobé kurzy a následné zajištění kvalifikační zkoušky.

Pro hlubší seznámení s těmito technologiemi potom třítýdenní rekvalifikační kurzy, opět zakončené příslušnou státní kvalifikační zkouškou.

Samozřejmě jsme připraveni uskutečnit i tzv. školení na míru, Tedy kurz, který bude připraven pouze pro účastníky konkrétní firmy a lze jej uskutečnit v prostorách dané společnosti a designovat pro jejich konkrétní technologie a potřeby.

Dosáhnou firmy také na státní podporu v této oblasti?

Dotace na tyto vzdělávací programy lze čerpat z programu POVEZ2, případně z dalších probíhajících výzev na dlouhodobé firemní vzdělávání.

Další dotační programy jsou připravovány pro 2. polovinu roku 2023, kde se připravuje i možnost účasti společností a firem z Prahy, které byly dříve opomíjeny. S žádostmi o příspěvky našim partnerům rádi pomůžeme.

Aktuální termíny a nabídku kurzů z oblasti fotovoltaiky a dobíjecích stanic naleznete na níže přiložených odkazech. Všechny kurzy lze také uskutečnit jako uzavřené firemní kurzy.

Představte prosím společnost AlmaGate. Jaká je její specializace v oblasti profesního vzdělávání?

27. 2. 2023; vecerni-praha.cz

Studentský tým z FEL ČVUT poskočil na sedmnácté místo v žebříčku elektroformulí

Studentský závodní tým eForce FEE Prague Formula působící na Fakultě elektrotechnické ČVUT výrazně poskočil v hlavní kategorii elektroformulí 279 vysokoškolských týmů z celého světa.

Nyní je v první desítce nejlepších evropských týmů, na 17. příčce celosvětově a první mezi soutěžícími z tuzemských vysokých škol. Jde o jedno z nejlepších umístění v historii týmu eForce. Na konstrukci pilotované i autonomní elektrické formule v něm spolupracují studenti a studentky z různých fakult ČVUT, zejména z FEL ČVUT a FS ČVUT.

"Předešlá závodní sezóna byla pro tým jednou z nejúspěšnějších v celé historii týmu. Své dva monoposty eForce předvedl na šesti závodech, a to ve Švýcarsku, v Itálii, Maďarsku, Německu, Chorvatsku a v neposlední řadě také na domácích závodech v České republice. Dohromady tým získal mnoho cenných umístění v jednotlivých disciplínách: osm prvních míst, šest míst druhých a čtyři třetí místa," popsal kapitán týmu Tomáš Krejčí . " V celkovém hodnocení týmů se tak nyní eForce posunul celosvětově na 17. místo, na 9. místo v Evropě a v Česku drží první příčku," upřesnil Krejčí, student Fakulty strojní, který zároveň pracuje na katedře elektrických pohonů a trakce FEL ČVUT.

Prestižnímu žebříčku vévodí tým z Universität Stuttgart, na druhém místě jsou zástupci Nagoya University a bronz míří na Nový Zéland – k soutěžícím z University of Auckland. Podle dalšího z členů eForce, Jana Cáby, byl na konci roku 2021 tým z ČVUT na 48. příčce. Poskočil tedy o úctyhodných 30 míst. " V období pandemie covidu se ale žebříček příliš neaktualizoval," dodal Cába, který má na starost propagaci eForce.

Aktuální výzva? Dvě formule do jedné!

Pražský tým loni "trhl" rekord v počtu závodů, kterých se jeho pilotovaná i autonomní formule zúčastnily. I letošní sezona bude pro člen(k)y eForce velmi rušná, a navíc s novinkou. Tým, který dosud závodil s elektrickou pilotovanou formulí a elektrickou autonomní formulí, totiž pracuje na spojení těchto vozů v jeden. " Formule tak bude schopna jezdit jak s pilotem, tak bez pilota," podotkl Krejčí.

Tým tím reaguje na to, že organizátoři nejprestižnějších závodů Formula Student Germany rozhodli, že zůstane už jen jedna závodní kategorie – autonomní elektrická. Aby mohl eForce dále závodit ve světové špičce, musí postavit formuli podle těchto pravidel. "Náš tým by pak rád navázal na své úspěchy i v sezóně 2023. Začátkem července tak bude obhajovat první místo ve Švýcarsku. Následně se zúčastní závodů v Itálii, Čechách a na nejprestižnějších závodech v Německu," uzavřel Krejčí. Novou formuli tým představí na jaře.

Tým eForce FEE Prague Formula v tomto akademickém roce čítá přes 60 lidí. Při plánování a stavbě formulí mohou studenti a studentky otestovat v praxi své znalosti techniky, elektrotechniky, elektroniky, IT i managementu První elektrickou pilotovanou formuli postavilo někdejší osazenstvo týmu v roce 2010. Další velký posun nastal v roce 2020, kdy se eForce, i přes náročné podmínky a omezení v důsledku pandemie covidu-19, podařilo postavit a zprovoznit první plně autonomní formuli v Česku.

27. 2. 2023; feedit.cz

"Srdcaři" z FEL ČVUT spouštějí unikátní předmět Jak vyrobit (téměř) cokoli. Volná místa už nejsou

V rámci studijního programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se studenti mohli zapsat na nový povinně volitelný předmět Jak vyrobit (téměř) cokoli – a zájem byl enormní. Garantem a přednášejícím je "vědecký kutil" Jiří Zemánek, který se inspiroval mimo jiné stejnojmenným kurzem na věhlasné univerzitě MIT.

Nový předmět je v českém prostředí unikátní svým rozsahem – studenti se v něm mají naučit používat softwarové a hardwarové nástroje k tvorbě projektů s pomocí digitální výroby, zaměřením se však nemusejí omezovat pouze na robotiku či elektrotechniku.

Přemýšlet rukama a materializovat nápady – po vzoru MIT a Harvardu

Navrhni, vyrob a zdokumentuj na webu

Jak "vyrobit" předmět vyrábění

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

27. 2. 2023; cvut.cz

"Srdcaři" z FEL ČVUT spouštějí unikátní předmět Jak vyrobit (téměř) cokoli. Volná místa už nejsou

Datum zveřejnění: V rámci studijního programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se studenti mohli

zapsat na nový povinně volitelný předmět Jak vyrobit (téměř) cokoli – a zájem byl enormní. Garantem a přednášejícím je "vědecký kutil" Jiří Zemánek, který se inspiroval mimo jiné stejnojmenným kurzem na věhlasné univerzitě MIT. Nový předmět je v českém prostředí unikátní svým rozsahem – studenti se v něm mají naučit používat softwarové a hardwarové nástroje k tvorbě projektů s pomocí digitální výroby, zaměřením se však nemusejí omezovat pouze na robotiku či elektrotechniku.

Přemýšlet rukama a materializovat nápady – po vzoru MIT a Harvardu

Myšlenku, že technik by měl umět "přemýšlet rukama" – tedy nejen abstraktně analyzovat, ale pustit se do osobního testování, vyrobit prototyp nebo alespoň být v bližším kontaktu s procesem výroby, propaguje věhlasný profesor Neil Gershenfeld, ředitel laboratoře Center for Bits and Atoms na univerzitě MIT a zakladatel celosvětové sítě otevřených dílen Fab Lab. Jiří Zemánek z FEL ČVUT absolvoval v rámci programu Fulbrightova stipendia v roce 2020 na MIT stáž a účastnil se tam i kurzu How to make (almost) anything. Právě ten je vzorem aktuálně spuštěného předmětu na pražské technice. "Profesor Gershenfeld zavedl předmět na MIT původně proto, že tam měli dílny dobře vybavené nástroji, jako jsou třeba CNC frézy a 3D tiskárny, ale studenti s nimi neuměli pracovat. Nakonec vznikl formát, jehož cílem je prostě naučit se materializovat své nápady, a to v nej š ir ší m slova smyslu. A č koli jsme kybernetici a robotici, tenhle skoro antidisciplin á rn í p ří stup jsme v osnov ě ponechali, " komentuje hlavní garant Jiří Zemánek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, který předmět povede spolu s doktorandem Krištofem Pučejdlem. Kromě MIT se inspirovali i kurzem Introduction to Digital Fabrication, který se vyučuje na Harvardu.

Navrhni, vyrob a zdokumentuj na webu

Jak "vyrobit" předmět vyrábění

Kontaktní osoba:

Jméno:

Ing. Mgr. Radovan Suk

E-mail:

sukradov@fel.cvut.cz

Pracoviště:

Fakulta elektrotechnická

26. 2. 2023; cysnews.cz

Studentský tým z FEL ČVUT je 9. v Evropě, celosvětově poskočil na 17. místo. Tak vypadá nový Světový žebříček elektroformulí Studentský závodní tým eF

"Předešlá závodní sezóna byla pro tým jednou z nejúspěšnějších v celé historii týmu. Své dva monoposty eForce předvedl na šesti závodech, a to ve Švýcarsku, v Itálii, Maďarsku, Německu, Chorvatsku a v neposlední řadě také na domácích závodech v České republice. Dohromady tým získal mnoho cenných umístění v jednotlivých disciplínách: osm prvních míst, šest míst druhých a čtyři třetí místa," popsal kapitán týmu Tomáš Krejčí. "V celkovém hodnocení týmů se tak nyní eForce posunul celosvětově na 17. místo, na 9. místo v Evropě a v Česku drží první příčku," upřesnil Krejčí, student Fakulty strojní, který zároveň pracuje na katedře elektrických pohonů a trakce FEL ČVUT.

Prestižnímu žebříčku vévodí tým z Universität Stuttgart, na druhém místě jsou zástupci Nagoya University a bronz míří na Nový Zéland – k soutěžícím z University of Auckland. Podle dalšího z členů eForce, Jana Cáby, byl na konci roku 2021 tým z ČVUT na 48. příčce. Poskočil tedy o úctyhodných 30 míst. "V období pandemie covidu se ale žebříček příliš neaktualizoval," dodal Cába, který má na starost propagaci eForce.

Pražský tým loni "trhl" rekord v počtu závodů, kterých se jeho pilotovaná i autonomní formule zúčastnily. I letošní sezona bude pro člen(k)y eForce velmi rušná, a navíc s novinkou. Tým, který dosud závodil s elektrickou pilotovanou formulí a elektrickou autonomní formulí, totiž pracuje na spojení těchto vozů v jeden. "Formule tak bude schopna jezdit jak s pilotem, tak bez pilota," podotkl Krejčí.

Tým eForce FEE Prague Formula v tomto akademickém roce čítá přes 60 lidí. Při plánování a stavbě formulí mohou studenti a studentky otestovat v praxi své znalosti techniky, elektrotechniky, elektroniky, IT i managementu. První elektrickou pilotovanou formuli postavilo někdejší osazenstvo týmu v roce 2010. Další velký posun nastal v roce 2020, kdy se eForce, i přes náročné podmínky a omezení v důsledku pandemie covidu-19, podařilo postavit a zprovoznit první plně autonomní formuli v Česku.

Zdroj a foto: ČVUT

25. 2. 2023; zakazka.cz

Významná vojenská delegace NATO jednala s vedením ČVUT

Generál SACT Phillipe Lavigne jednal ve společnosti týmu DefSec Innovation HUB (DSIH) se zástupci ČVUT v Praze.

Při setkání s prorektorem Zbyňkem Škvorem probrali mnohé možnosti spolupráce, veřejné i neveřejné. Navázali tak na summit, který se konal na půdě ČVUT v srpnu 2022 s cílem propojit armádní, akademickou a průmyslovou sféru.

Mezi obory spolupráce, v nichž může ČVUT v Praze významně pomoci, patří umělá inteligence, kvantové technologie, kognitivní válčení, cyber defence, wargaming, 3D či aditivní technologie a samozřejmě i zdravotnické systémy a záchrana životů.

Generál Lavigne například k umělé inteligenci sdělil, že byl sám součástí projektu, kdy bylo prováděno mapování operačního prostoru; velké množství dat je následně zpracováváno prostřednictvím AI tak, aby výsledné vizualizace usnadnily činnost v akci. "Jedná se tak o přímé inovace, právě s nimi bude umět ČVUT pomoci," doplnil Zbyněk Škvor, prorektor ČVUT.

"Jsem rád, že naše univerzita se může zapojit do projektů, jejichž součástí je tak významný partner, jakým je velitelství pro transformaci NATO. A v budování této spolupráce oceňuji i podporu týmu DefSec," uvedl rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

"Chceme této problematice lépe porozumět a naučit se naše lidi chránit. V Norfolku vzniká celá nová skupina, která se bude tomuto tématu věnovat a je důležitá mezinárodní spolupráce napříč všemi spojenci v NATO," řekl generál Lavigne.

Po úvodních rozhovorech byly vědci z ČVUT představeny konkrétní příklady spolupráce. Digitální triáž prezentoval tým doc. Miroslava Bureše z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Cílem tohoto projektu je snaha o zvýšení šancí na záchranu a přežití u vojáků v poli při reálné operaci, kdy hrozí zranění. Systém umožňuje monitorování základních životních funkcí a vyhodnocuje aktuální situaci nositele. Doprovodná aplikace má několik úrovní a přístupů, může sloužit jak velícímu důstojníkovi jako zdroj informací o poloze a stavu jeho mužů, tak může sloužit záchranářům pro vyhodnocení a přehledu o situaci potřebných zásahů.

V diskuzi zazněly všechny možné aplikace – bezpečnost, šifrování, komunikace, navigace, detekce. V této oblasti je ale klíčové vzdělávání, protože se jedná o technologicky náročnou oblast na pochopení a voják nutně nemusí být kvantový fyzik. Generál Lavigne vyslovil "absolutní ano" na formulovanou potřebu dostat nové technologie do vojenských škol tak, aby byla armáda připravena v okamžiku, kdy tyto technologie dozrají k reálným aplikacím. Armáda musí být podle něj připravena je okamžitě adaptovat.

Reklama [/caption

Účastníci jednání se shodli, že DefSec ve spolupráci s ČVUT velmi nápomocně reaguje na témata, která již deset let rezonují napříč zeměmi NATO.

"Je dobré spolupracovat, pomůže nám to nalézat řešení rychleji a pružněji tak reagovat na proměnlivou realitu. Chválím spolupráci DefSec a ČVUT, je třeba zapojovat mladé do řešení bolestí tohoto světa. Všichni jsme propojeni, jsme tým. Určitě budeme spolupracovat i dále!" uvedl generál Phillipe Lavigne v naprosté shodě s prorektorem ČVUT Zbyňkem Škvorem.

Zdroj zprávy: ČVUT Praha

25. 2. 2023; Mladá Fronta Dnes

Pohled z oblak do neolitu

Slunce i stíny pomáhají odhalovat stopy naší minulost. Projekt Archeologie z nebe shrnuje letecký výzkum.

PRAHA Tisíce leteckých snímků aktuálně převedli do digitální podoby vědci a památkáři v projektu Archeologie z nebe. Většinu snímků může veřejnost nalézt prostřednictvím webových aplikací. Na "nebeském poznání" naší minulosti pracují experti z archeologických ústavů v Praze, Brně i Národního památkového ústavu (NPÚ). "Jedná se o více než 12 tisíc leteckých snímků," popsala počin Eliška Zvolánková z pražského Střediska společných činností Akademie věd (AV ČR). Slunce, stíny i vlhkost, to vše pomáhá při výzkumech z nebe.

Letecká archeologie má nenahraditelnou roli a nabízí nečekané pohledy na památky, z nichž na povrchu země nezbylo téměř nic. Stopy lidských aktivit lze při pohledu z ptačí perspektivy zaznamenat díky rozmanitým příznakům, třeba v podobě odlišného stínu, jinak rostoucí vegetace, v rozdílech navátého sněhu nebo sklonu svahu. Například ve vyprahlé krajině se znamenitě rýsují obrysy pohřebišť, opevnění nebo zaniklých vesnic.

Zdigitalizováno a zpracováno je více než 12 tisíc leteckých snímků. Většina fotografií je pro veřejnost veřejně dostupná na webu Digitální archiv Archeologické mapy České republiky. Spolu s již dříve zpřístupněnými leteckými snímky je zde takto možné si v současné době prohlédnout až 25 tisíc fotografií, které tvoří součást Interaktivní mapy s archeologickými daty dálkového průzkumu Země.

Z výšky proti proudu času

Pohled z výše archeologům umožňuje nahlédnout na artefakty až přibližně 7,5 tisíce let proti proudu času, doby neolitu. "Současná podoba krajiny je výsledkem několika tisíc let intenzivní činnosti člověka. Je to právě pohled z výšky, takzvaný dálkový průzkum Země, který přispěl k objevení největšího množství archeologických lokalit, například rondelu u Skupic," uvedl nestor letecké archeologie Martin Gojda z Archeologického ústavu AV ČR v Praze (ARUP).

Nejvíce toho badatelům při pohledu z ptačí perspektivy dokáže prozradit obilí, kukuřice, jetel či vojtěška, ale také řepka. Nahlédnout lze pod sněhovou pokrývku i proto, že obsah půdy bývá v průměru o půldruhého stupně teplejší. Měřítkem, podle nějž archeolog poznává rozměry, mohou být například stopy zemědělské techniky, kupříkladu šíře stopy traktorů. Optimální podmínky k pozorování podle odborníků panují od konce dubna do druhé poloviny června.

Od balonu po dron

Dobrodruzi přišli s ideou archeologických objevů pohledem z nebes již na sklonku 18. století. Tehdy pro tento účel navrhovali první horkovzdušné balony. S prvními snímky pořízenými pro tento účel z letadla se lze setkat na počátku 20. století. Příkladem šli třeba Angličané, kteří takto zkoumali slavné centrum Stonehenge, a Italové, mapující neméně proslulé Pompeje.

Čeští badatelé v téhle sféře záhy doháněli svět. Československý Státní archeologický ústav, založený v Praze roku 1919, vznikal ve skromných poměrech. Záhy ale získal dobrou odbornou reputaci a šel s dobou i jinak.

"Po dohodě došlo ve spolupráci s ministerstvem národní obrany k prvnímu leteckému snímkování archeologických lokalit," vysvětlil archeolog Jaroslav Řídký z ARUP.

Letecké snímkování ve službách archeologie vědci testovali od konce 20. let. Mezi první letecky zkoumané archeologické lokality v našich zemích náležely před druhou světovou válkou i ty, jež se nacházely nedaleko hlavního města na území středočeských obcí StehelčevesHomolka, Stradonice, Libušín či Davle-Ostrov.

Letadla dnes nejsou jedinými asistenty archeologů při leteckých výzkumech. Samozřejmostí je využívání dronů. Fakulta elektrotechnická ČVUT vyvinula i robotický dron pro tyto účely. K dispozici jsou také další moderní technologie. "Využíváme dálkové průzkumy Země – LIDAR, tj. skenování povrchu; dále různé sonary a geomagnetické přístroje měřící anomálie," uvedl Jaroslav Řídký.

Pro dokumentaci v terénu badatelé využívají skenery a z běžných fotografií lze v dnešní době vytvářet virtuální rekonstrukce nebo je využít pro tzv. rozšířenou realitu. Ideální je to pro veřejnost, školy a další zájemce. Existují různé aplikace pro operační systém Android, které lze využít na prohlídkách lokalit. Díky zpřesnění a zlevnění přístrojů s GPS je snadnější zaměřování lokalit a objektů.

Foto: Letecký výzkum Slovanské hradiště s liniemi obranných příkopů, zviditelněné zásluhou vegetace. Také to umí odhalit Archeologie z nebe. (foto nahoře). Dalším objevem je zásobní jáma a půdorys nadzemní konstrukce z mladší doby železné.

Foto: Archeologický ústav AV ČR

O autorovi: Jan Bohata, redaktor MF DNES

25. 2. 2023; hlidacipes.org

Špičková česká věda komunistům navzdory. Režim mluvil do všeho, kromě fyzikálních zákonů

Československá věda byla v některých oborech na světové úrovni, a to i díky tomu, že dokázala přeskakovat klacky, které jí komunisté házeli pod nohy. Tedy kádrování, umístěnky, následování směrnic ze Sovětského svazu, izolaci za železnou oponou, vyhazovy z politických důvodů a také emigraci vědců po roce 1968.

Komunistický režim se po celou dobu své existence zaštiťoval proklamacemi, že vědecký výzkum – jeho slovníkem "vědeckotechnická revoluce" – je naprostou prioritou. Ve skutečnosti se vědecké bádání často odehrávalo spíše režimu navzdory.

"Profesor František Šorm, vedoucí Ústavu organické chemie a biochemie, si dokázal ‚vyreklamovat‘ lidi z umístěnkového systému. Často si vyžádal i lidi z pronásledovaných nebo ,velkoburžoazních‘ rodin. Například se mnou pracoval jeden kolega, jehož otec byl politický vězeň. Těmto vedoucím pracovníkům šlo o vlastnosti a schopnosti svých pracovníků, a ne o to, z jaké rodiny pocházejí."

Okno do světa

Podobně jako v ostatních oblastech života i ve vědě ve druhé polovině šedesátých let nastalo určité oživení. ÚV KSČ si uvědomoval zaostávání československé ekonomiky, a částečné uvolnění dosavadních ideologických limitů ve vědě proto mělo být jednou z cest, jak narůstající zpoždění dohnat. I do té doby zakázané vědní obory jako sociologie či genetika dostaly určitý prostor a některým vědcům se tehdy navíc otevřela možnost studovat v "kapitalistické" cizině. Vyžadovalo to ovšem obrovské osobní nasazení:

"Tehdy pro nás Amerika byla něco jako Mars, něco šíleně vzdáleného, nedostupného, vlastně neexistujícího," popisuje své pocity Ivan M. Havel. Ten při zaměstnání vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT a poté obeslal sedmadvacet amerických univerzit se žádostí o doktorandské stipendium. Nakonec dostal kladnou odpověď z kalifornského Berkeley, kde pracoval na dizertační práci na téma "metateorie programovacích jazyků". Odjížděl na jaře 1969, půl roku předtím, než se československé hranice znovu uzavřely.

Na americké univerzitě v Yale v 60. letech díky stipendiu Commonwealth Fund studoval i Karel Raška: "Akademická svoboda, jakou jsem tam zažil, mi byla do té doby v Praze neznámá. I jako začínající vědecký pracovník jsem si mohl volit vlastní program. Pokud jsem si dokázal vymyslet, na čem chci dělat, bylo mi to umožněno."

"Byla jsem na odvrácené straně"

Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 udělala za tímto vývojem tlustou čáru a v následujícím období ztratila československá věda velkou část svého potenciálu. Mnozí vědci, kteří v minulých letech navázali kontakty na Západě, odešli do emigrace. Patřil k nim i Karel Raška, který již v říjnu 1968 nastoupil do nového působiště na univerzitě v New Jersey.

O emigraci přemýšlel i odborník na kvantovou optiku Jan Peřina. V srpnu 1968 pobýval na univerzitě ve Florencii a vážně uvažoval, že zde zůstane. Nakonec se odhodlal k návratu jen proto, že se k jeho ženě nedostal jeho dopis včas, a ona za ním proto přicestovala bez jejich malé dcerky. Zpětně svého rozhodnutí nelituje:

Doktorská promoce Lydie Roskovcové, 1970. Foto: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce. Se souhlasem Paměti národa

"Byl to tady jiný život. Samozřejmě v zahraničí, za normálních podmínek, by má vědecká práce vypadala jinak, ale myslím, že bylo správné řešení vrátit se, než se potulovat světem."

Ztrátu mnoha dalších talentů si ovšem Československá akademie věd způsobila sama, když na začátku normalizace prosívala své pracovníky sítem prověrek. Například při stranických prověrkách v Sociologickém ústavu bylo 33,2 % pracovníků ze strany vyloučeno a 44,4 % vyškrtnuto – obojí takřka automaticky znamenalo rozvázání pracovního poměru.

Nestraníci se mohli obávané otázce "souhlasíte s bratrskou pomocí?" vyhnout o něco snadněji, ale současně to znamenalo, že ve vědeckých ústavech budou natrvalo hrát druhé housle. Lydie Roskovcová, která pracovala ve Fyzikálním ústavu ČSAV, byla jedním z takových případů: "Nikdo se mě na nic nedotazoval. Nikdo mě nevyslýchal. Věděla jsem, že jsem na té ,odvrácené straně‘, takže mě žádná velká vědecká kariéra nečeká, na druhou stranu mě z ústavu nikdo nevyhazoval."

Na matfyz i s kádrovým škraloupem

Humanitní a společenskovědní obory doplatily na normalizaci obecně více než obory přírodovědné. Vladimír Roskovec, který stejně jako jeho žena Lydie studoval na matematicko-fyzikální fakultě, k tomu říká: "Oni si troufli mluvit do historie, sociologie, společenských věd, ale do fyziky se moc nepouštěli."

Lydie a Vladimír Roskovcovi Foto: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce. Se souhlasem Paměti národa

Humanitní a společenské vědy byly po roce 1968 vystaveny ostré kritice za "revizionismus" a "pravicové postoje" a pro režim byly snadným terčem. Naproti tomu do fyzikálních zákonů si komunisté přece jen tolik mluvit netroufali. Právě matematicko-fyzikální fakulty se tak – také díky své náročnosti – často stávaly místem, kde mohli studovat i lidé, kteří by jinde z kádrových důvodů neměli šanci.

To byl případ i Lydie Roskovcové, která se nedostala na pedagogickou fakultu, protože v přihlášce uvedla, že její otec je evangelický teolog. Na "matfyz" ji ale přijali bez přijímacích zkoušek. Na matematicko-fyzikální fakultě v Olomouci mohl nakonec vystudovat i Jan Peřina, kterému jako synovi soukromého zemědělce vězněného za neplnění dodávek všude říkali, že nemá šanci.

Útočiště mimo hlavní proud

Někteří vědci, kteří se za normalizace dostali do politických problémů, našli uplatnění ve výzkumných ústavech, které nebyly tolik na očích, ale režim jejich práci nutně potřeboval. Jedním z nich byl Výzkumný ústav matematických strojů, kde se vyvíjely první československé počítače. Hana Mahlerová, která ve VÚMS pracovala jako fotografka, k tomu poznamenává:

"Vývoj počítačů byl velmi nutný, takže oni chytré lidi potřebovali. Všichni, kteří tam dělali, kdo patřili k výzkumu, byli poznamenaní lidé."

Václav Trojan. Foto: se souhlasem Paměti národa

"V období, kdy začala ta pitomá normalizace, jsem se dostal do prostředí, kde jsem měl to štěstí být dvacet let v kontaktu s některými z největších vzdělanců své generace," konstatuje Václav Trojan a stejně jako Hana Mahlerová vzpomíná na liberální a intelektuálně bohatou atmosféru ve VÚMS. K jeho kolegům patřil například filozof Jan Sokol či matematik Václav Benda. S výjimkou uvězněného Václava Bendy si zaměstnání udrželi i poté, co podepsali Chartu 77.

Podobným pracovištěm stranou hlavního proudu politických čistek se stal Výzkumný ústav strojírenské technologie a ekonomiky, kde našel útočiště Ivan Fišera vyhozený ze Sociologického ústavu. V osmdesátých letech v rámci své práce pořádal – dnešní terminologií řečeno – workshopy a teambuildingy pro vedení továren, jako například pro Kovosvit Sezimovo Ústí. Ivan Fišera na tyto akce zval například i bývalé manažery z Baťových továren a další odborníky.

Při setkávání s lidmi z výrobních podniků vnímal, že československý průmysl vinou plánovaného hospodářství, zastaralých metod a kádrování zaměstnanců čím dál více zaostává. "V takové situaci bylo důležité, aby v oficiálních strukturách zůstali lidé, kteří samostatně, víceméně partyzánsky pracovali na návratu zdravého rozumu. Něco jako byrokratická guerilla," komentuje to Ivan Fišera.

Pod hlavičkou Svazu invalidů

Někteří "politicky nespolehliví" vědci různého zaměření pracovali za normalizace pro podnik Meta, který spadal pod Svaz invalidů. Velkou výhodou bylo, že mohli pracovat z domova, a měli tedy naprosto volnou pracovní dobu. Jedinou podmínkou byla změněná pracovní schopnost. Uplatnění tu našel Ivan M. Havel, filozof Zdeněk Neubauer nebo pozdější diplomat Martin Palouš.

"Domácí dělníci" podniku Meta se věnovali nejrůznějším činnostem od rukodělné výroby přes programování až po vysoce intelektuální projekty. Filozof Zdeněk Pinc vzpomíná, jak coby zaměstnanci Mety dostali takřka nesplnitelný úkol: "S Karlem Kynclem a Luďkem Pacovským jsme na objednávku státní firmy dělali pětijazyčný technický tezaurus. Měla to být kompletní pokladnice termínů ze všech oborů techniky."

"Na americkém tezauru pracovalo pět let sto lidí. My jsme to měli ve třech lidech stihnout za dva roky, a to ještě Karel Kyncl pracoval na půl úvazku."

Karel Kyncl si podle jeho slov různé termíny často vymýšlel, ale nikomu to nevadilo, protože to nikdo nekontroloval. Ostatně celý projekt podle něj skončil v "paměťové jámě": "Opravdu se to hodilo takovým okýnkem do sklepa."

Vědci z oficiální sféry i ti, kteří skončili v kotelnách, se paralelně potkávali na bytových seminářích, jež svým způsobem nahrazovaly svobodnou akademickou půdu: "Chodili tam lidé z nejrůznějších prostředí, disidenti, lidi z šedé zóny, lidé, kteří běžně přednášeli na univerzitě nebo pracovali v Akademii věd. Lišili se spíš tím, jak byli, nebo nebyli při těchto schůzkách opatrní," říká Ivan M. Havel. "Za účast na semináři ale nikoho nevyhodili z práce. Pokud se něco takového stalo, mělo to obvykle i jiné důvody."

Autorka textu Barbora Šťastná působí v projektu

Paměť národa – jedinečné rozsáhlé sbírce vzpomínek pamětníků, kterou řadu let buduje nezisková organizace Post Bellum se svými partnery – Českým rozhlasem, Českou televizí a Ústavem pro studium totalitních režimů. Ve sbírce je shromážděno víc než pět tisíc výpovědí. Z Paměti národa vznikají každý týden rozhlasové dokumenty Příběhy 20. století. Jde o subjektivní vzpomínky pamětníků, které nemusejí vždy zcela odpovídat skutečnému průběhu historických událostí.

25. 2. 2023; ČT 24

Ranní vysílání

MLUVČÍ 1,

Začínají zprávy dobré sobotní ráno. Evropská unie se včera dohodla na desátém balíku sankcí vůči Rusku. Zaměřuje se na vývoz vojensky použitelných součást součástek firmy, které vozí drony do Ruska nebo ruské mediální osobnosti. Podobné sankce v den výročí invaze schválily taky Spojené státy, Velká Británie nebo Kanada. Na jejich sankčních seznamech jsou nově desítky ruských politiků, včetně členů vlády prezidenta Putina nebo vysokých úředníků na finanční podpoře Ukrajiny se pak dohodly státy.

MLUVČÍ 2,

G7 v kruhu G7 jsme zajedno, že by Mezinárodní měnový fond měl spustit program na podporu Ukrajiny, zatímco válka stále pokračuje už se bavíme o obnově této těžce poškozené země.

MLUVČÍ 1,

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan telefonoval v den výročí války na Ukrajině s ukrajinským a ruským lídrem Volodymyra Zelenského i Vladimira Putina požádal o příměří. S oběma pak řešil taky následky zemětřesení v Turecku. Tématem hovoru s ruským prezidentem bylo navíc prodloužení dohody o vývozu obilí z Ukrajiny, která platí zatím do poloviny března.Světlo a teplo pro ukrajinské vojáky posílají s tzv. zákopovými svíčkami. Dobrovolníci z Česka. Cestu této zásilky z Prahy na frontu darům mapoval štáb České televize.

MLUVČÍ 3,

Dělí je tisíce kilometrů nikdy se neviděli a zřejmě ani neuvidí. Ona žije v Praze on slouží na frontové linii na východní Ukrajině, je mezi nimi ale spojení, o kterém do odvysílání této reportáže neví. Aranka teď vyrůstá v Česku, když začala v její rodné Ukrajině válka všimla si, že rodina propadá panice, zlepšilo se to, když se s maminkou začali scházet s dalšími Ukrajinkami. Společně vyrábějí a posílají na frontu vojákům.

MLUVČÍ 4,

Zákopové svíčky zákopová.

MLUVČÍ 3,

Svíčka je vlastně ob plechov vl lepenky.

MLUVČÍ 5,

Se se.

MLUVČÍ 3,

Úkol na svíčky lepí vzkazy s modlitbou.

MLUVČÍ 6,

Tam je napsáno, ať Štěpán Bůh Bůh ochrání.

MLUVČÍ 3,

Dnes těchto svíček tady vyrobí asi 2001 hoří zhruba pět hodin, to znamená, že tyto ženy odsud z pražských Vršovic posílají na Ukrajinu jen za dnešek přes 10 000 hodin světla a tepla, a právě světlo a teplo vedle jejich nejbližších chybí. Vojákům zde v zákopech nejvíce, proto jsme svíčky přivezli právě jim sem na frontovou linii kolem města wuhledar.Tím, kdo si zásilku z Prahy otevřel je právě tento voják barvinok zdejší zákopy brání od loňského února.

MLUVČÍ 7,

Okopupni svíčky nemá jeým na.

MLUVČÍ 3,

Zvláště v noci v zákopech mráz těžce působí na psychiku vojáků.

MLUVČÍ 8,

Já.

MLUVČÍ 9,

RO.

MLUVČÍ 5,

Včera jsme zrovna dostali zpětnou vazbu od těch vojáků, kterým jsme ty svíčky posílali a musím vám říct, že v tu chvíli vám prostě narostou křídla a dostáváte obrovskou energii a zase takový impuls, že vidíte, že to není nadarmo až opravdu to těm lidem pomáhá.

MLUVČÍ 3,

Z Prahy a zákopů kolem buhle darů Andreas Papadopulos, Česká televize.

MLUVČÍ 1,

První výročí začátku války na Ukrajině si připomněli i lidé v Česku. Demonstrace se konaly nejen na Václavském. Náměstí v Praze, ale i v Brně, Plzni nebo Budějovicích. Na pražském náměstí republiky je do 5. března k vidění výstava o projektech, které organizují Rusové odmítající kroky Vladimira Putina Diakonie Českobratrské církve evangelické v podvečer v kostele svatého Martina přiblížila ukrajinské umění.

MLUVČÍ 10,

V kostele svatého Martina ve zdi vystoupila umělkyně Veronika pozniak, která spolu s publikem zazpívala ukrajinskou lidovou. Ta odchodu mladého vojáka do války a zájemci si také mohli prohlédnout výstavu obrazů od oděské umělkyně Kateriny dobrojeer.

MLUVČÍ 1,

Stavba tzv. rychlodráhy do Kladna v těchto dnech začíná naplno. Zatím jde jen o dva krajní úseky. Pro cestující by ale měly přinést bezbariérový přístup alespoň částečné zrychlení dopravy se dá čekat až za několik.

MLUVČÍ 8,

Let.

MLUVČÍ 2,

Na čerstvě pokácených stromech tu už vyrážely do konce opravdového jara se ale nedočkají, a to samé platí i o spoustě dalších věcí. V této stanici. Hlavní kladenské nádraží zažívá zřejmě největší změnu za 150 let, co tu stojí tahle výpravní. Během posledních tří týdnů se kolejiště mění k nepoznání. Teď jsme v zadní části nádraží je tu vidět, jak bylo původně rozsáhlé. Teď se kácejí dřeviny a vytrhávají staré koleje. Právě tady by měly vyrůst první nové perony, zatímco stará část bude ještě nějakou dobu sloužit v původní podobě. I ona se ale bude rekonstruovat.

MLUVČÍ 11,

Mezi stávající pátou a sedmou staniční kolejí vznikne provizorní nástupiště. Stavět ho začneme 27. února a cestujícím bude k dispozici od 6. března.

MLUVČÍ 2,

Zároveň tím zanikne i spousta vedlejších drobnějších staveb. Zhruba 100 let starých. Třeba tahle ještě nedávno se používala jako sklad stavebnin. Teď se má zbourat bagry trhají koleje a ty zase rozebírají dělníci, co bude možné využít, půjde do šrotu.Přitom by to tady mohla být klidně i železniční archeologie, když se podíváme na ty vytrhané koleje zblízka, je vidět, jak dlouho tady zůstaly ocelové pražce a tenhle dost archaický způsob upevňování přídržnic. Tyto prvky se používaly zhruba od dvacátých let až do začátku let padesátých a pak jsou tu historické skutečnosti kladenské nádraží zasáhl v roce 1944 americký nálet. Tahle výhybka ho tedy buď přímo přežila nebo se sem dostala při odklízení jeho následků a podobné je to i na druhé straně tzv. rychlodráhy demoluje se ve velkém i v pražských Bubnech. Vlaky tudy budou jezdit už jen dva týdny, pak budou končit v Dejvicích.

MLUVČÍ 11,

Tady ten prostor bude kompletně volný pro tu stavbu, což vlastně umožní plynulou výstavbu bez rušení železničním provozem.

MLUVČÍ 2,

Omšelou historii má brzy nahradit betonová moderna k nějak výraznému zkrácení jízdních dob, to ale nepovede. Oproti původním plánům se jen využije původní stopa trati z poloviny devatenáctého století cena kolem 30 miliard. Jan Beránek, televize. Lidé si připomenou pochod studentů na Pražský hrad, který se uskutečnil před 75 lety na podporu svobody a demokracie proti nástupu komunistické totality. Akce začne už v osm ráno na fakultě elektrotechnické ČVUT za účasti předsedy senátu Miloše Vystrčila po tehdejší trase Nerudovou. Směrem na pak průvod vydá v půl jedenácté.

MLUVČÍ 1,

Prestižní francouzskou cenu Caesar za nejlepší celovečerní animovaný film dostal koprodukční snímek české filmařky Michaely Pavlátové. Moje slunce Mad snímek vypráví příběh Heleny, která začíná v Kábulu novou životní etapu po boku svého manžela nazira v jeho velké afghánské rodině. S ním se seznámila na univerzitě v Praze. Film vznikl v Česko francouzsko slovenské koprodukci ve své kategorii porazil snímek, například film Mikulášovy patálie.

MLUVČÍ 12,

Já jsem si jela úplně v klidu, protože jsem si byla jistá, že to vyhraje malý Mikulášovi patálie, protože to je hezký film a je to francouzský národní poklad, takže jsem si tak jako ještě s producentkou Kateřinou Černou z negativu a s francouzským producentem jsme si tak jako v klidu seděli a najednou jako hlásili ten náš film a a snáz padly všechny kabelky a co jsme měli na klíně a potáceli jsme se tam k tomu pódiu a musím říct, že takovýhle šok jsem nezažila teda dlouho, protože občas se člověku stane, že se říká, že něco by vyjít mohlo. A tady zase a ono to nevyjde a tady zase jako úplně naopak, takže absolutní štěstí naprosto nekoordinované štěstí. Teď prožíváme.

MLUVČÍ 13,

Dobrý večer. Výjimečný den výjimečné místo a také výjimečný host je to přesně jeden rok, co ruská vojska zahájila plnohodnotnou invazi proti celé Ukrajině jsme v Kyjevě a jsme v kanceláři muže, který stojí v čele tohoto města Vitalij Kličko. Dobrý večer. Už to přesně rok. Pomyslel jste si za tu dobu někdy se.

MLUVČÍ 14,

Všichni jsme byli překvapeni, jak ruské síly postupovaly na.

MLUVČÍ 15,

Kyjev.

MLUVČÍ 14,

A večer 24. února už byla bitva v hostomelu. To je satelitní město, řekl bych nějakých 15 km.

MLUVČÍ 15,

Odsud.

MLUVČÍ 14,

Od této.

MLUVČÍ 15,

Kanceláře bitva.

MLUVČÍ 14,

Začala na hostomelském letišti ruské síly se tam pokoušely přistát s vojenskými letadly plnými vojáků, kteří měli táhnout na Kyjev.Následujícího dne už Rusové stáli na okraj Kyjeva.Upřímně řečeno, jsme se v tu chvíli chystali na pouliční boje pouliční bitvy.Byla to divná chvíle a my jsme byli zodpovědní za služby i za civilní obranu.Rozhodli jsme se na 24 hodin vyhlásit zákaz vycházení.Rozhodli jsme se vybudovat civilní obranu a rozdat zbraně každému, kdo se na této obraně bude podílet. Opravdu jsme se chystali na bitvě v ulicích.

MLUVČÍ 13,

Byl tedy první den zároveň tím nejtěžším opravdu nikdo nevěděl, co se děje na letišti v hostomelu, zdálo se, že se Rusové snaží vytvořit letecký most, který by připravovali své jednotky mířící do samotného centra Kyjeva. Byla právě tato chvíle nejnáročnější ze všech.

MLUVČÍ 14,

Byl to ten nejtěžší okamžik, ale netušili jsme, jak se celá ta situace vyvine a chystali jsme se na nejhorší.

MLUVČÍ 16,

Scénář.

MLUVČÍ 13,

A tím nejhorším scénářem by tedy byly zmíněné boje.V.Naší budově v naší kanceláři jsme měli ve všech oknech pytle s pískem. Bylo to opravdu velmi.

MLUVČÍ 15,

Zvláštní.

MLUVČÍ 13,

Pro vás osobně nikdy neexistoval takový scénář, ve kterém byste opustil Kyjev a bojoval třeba odjinud?

MLUVČÍ 14,

My jsme neměli žádné instrukce, co máme dělat. Dělali jsme všechno intuitivně.Spojili bychom armádou s se činnost, ale plán na opuštění města jsme nikdy.

MLUVČÍ 15,

Neměli.

MLUVČÍ 14,

Proč, z jakého důvodu je to naše rodné město.

MLUVČÍ 13,

Abyste si zachránil.

MLUVČÍ 15,

Život já.

MLUVČÍ 14,

Jsem zodpovědný za život svých občanů. Připravovali jsme evakuace. Hlavní nádraží bylo úplně plné lidí, byly tady dlouhé zácpy aut s lidmi, kteří odjížděli z města pryč a my jsme tohle všechno museli zorganizovat.

MLUVČÍ 17,

Jenom formy e RO message v pro.

MLUVČÍ 13,

Mě byl jeden z nejdůležitějších vzkazů, ten, který jste řekl hned na začátku, že zůstáváte, že jste ochotný tady zemřít. Byl jeden z okamžiků, které definovali odpor ukrajinského lidu vůči ruské okupaci. Jste bohatý muž, mohl jste odejít, a přesto jste zůstal, abyste bojoval za svou zemi. Dostal se vám nějakého ohlasu v tom smyslu, že jste šel příkladem ostatním, aby taky zůstali a bojovali?

MLUVČÍ 14,

Ano, samozřejmě je velice důležité vyslat vzkaz. Já hodně času tím, že jsem komunikoval a dával lidem instrukce, co mají dělat. Museli jsme lidi chránit, zajistit zásoby vody a jídla. Některé z nich evakuovat a a a za tímto účelem dodat zdarma autobusy a sanitky, takže ano, bylo důležité předávat ty správné vzkazy ve správnou chvíli a připravit se na invazi.

MLUVČÍ 13,

Vzpomínáte si na první informaci, kterou jste dostal o tom, že invaze.

MLUVČÍ 15,

Začalaur.

MLUVČÍ 14,

Z různých zdrojů jsem ještě před začátkem války dostal zprávu, že invaze možná začne ve čtyři hodiny ráno čtyřiadvacátého.Nastavil jsem si budík na tři hodiny ráno. 23. února bylo všechno dost napjaté, dostal jsem se domů pozdě a nastavil si budík na tři hodiny, probudil jsem.

MLUVČÍ 15,

Se.

MLUVČÍ 14,

Koukám, co se děje v půl čtvrté mi zavolali z armády a řekli mi. Invaze začala.Dostali jsme informaci, že některá města už jsou bombardovaná.Naše bylo ještě celkem klidné.Měli jsme informace z internetu z hlášení od různých zavolal jsem všem zaměstnancům a zástupcům, že ráno bude porada, kde spolu připravíme plán, co budeme dělat, jaké máme priority.Ale nečekali jsme, že Rusové budou tak rychlí.

MLUVČÍ 15,

Ráno už.

MLUVČÍ 14,

Bojovali v hostomelu a za dva dny už ruské tanky stáli na okraji.

MLUVČÍ 15,

Kyjeva.

MLUVČÍ 14,

To byl pro nás.

MLUVČÍ 18,

Šok.

MLUVČÍ 14,

Protože jsme nečekali, že by se sem mohly dostat tak rychle.Ty první dny byly pro každého plné nervozity.

MLUVČÍ 13,

Den desetity z města se poté stala v podstatě pevnost všude byly pytle s pískem v parcích vyhloubené zákopy, autobusy, trolejbusy tramvaje se využívaly jako zátarasy se se kdy jste začal věřit tomu, že to bude v pořádku, že v kyjevských ulicích se bojovat nebude.

MLUVČÍ 14,

Řekl bych, že během druhého týdne v tom prvním jsme byli všichni v šoku.Dostávali jsme informace.

MLUVČÍ 15,

Z Běloruska z Černobylu.

MLUVČÍ 14,

Z druhé strany přicházely zprávy černihivu, to je město východně od nás, že Rusové rychle postupují na bra východní satelitní město.Klíčová byla.

MLUVČÍ 15,

Koordinace.

MLUVČÍ 14,

A hlavní otázka bylabrana, jaký.Zablo za byly tuzní, které se snažily Kyjev zničit zevnitř pro.

MLUVČÍ 15,

Pro a my chápeme, že Kyjev.

MLUVČÍ 14,

Má symbolické.

MLUVČÍ 15,

Postavení.

MLUVČÍ 14,

Pro pro.

MLUVČÍ 15,

Bojovat a já jsem velmi hrdý.

MLUVČÍ 14,

Takové příběhy byly tři hodiny tma.A.My jsme rozdávali zbraň.Musel se zachovat klid.Museli se zavést přihlášky do civilní obrany stačilo přijít s pasem dostali jste uniformu zbraň dostali jste i konkrétní úkol, jak přispět k obraně našeho města?Ty tři hodiny ráno.Krásný mráz sněžilo byla.

MLUVČÍ 15,

Tma.

MLUVČÍ 14,

Já jsem viděl shromaždiště civilní obrany.U kterých stálo ve frontách tolik lidí, že jsem je ani nedokázal spočítat ta fronta měla snad kilometr.Muži ženy čekali celý den a celou noc, aby se mohli chopit.

MLUVČÍ 15,

Zbraň.

MLUVČÍ 14,

V tu chvíli jsem byl hrdý na to, že jsem součástí Ukrajiny nestáli ve frontě na evakuaci. Rozhodli se, že zůstanou v Kyjevě, že budou bránit domy a rodiny rozhodli se, že budou bojovat bránit domov byla opravdu zima bylo to velmi nepohodlné.

MLUVČÍ 15,

Drsný mráz.

MLUVČÍ 14,

A oni se rozhodli takto.Mluvil jsem s nimi.Bylo důležité dívat se lidem do očí.Byli odhodlaní nebyli nervózní už byli rozhodnutí bojovat a přijít o život, když bude.

MLUVČÍ 15,

Potřeba.

MLUVČÍ 14,

Znám příběhy o zničených domech, jejichž obyvatelé civilisté říkali.Nemáme střechu nad hlavou co máme.Nabídli jsme jim, že je evakuujeme do bezpečnějších částí města a oni řekli ne, prosím, my potřebujeme zbraně.Šokovalo mě to.Byli to civilisté.Ale byli velmi naštvaní rozhodnutí.

MLUVČÍ 15,

Bojovat.

MLUVČÍ 14,

V Indii jsem zase navštívil poslední check Point a tam stáli tři mladí chlapci bylo na nich vidět, že to nejsou profesionálové.Mladí kluci ve zbrusu nových uniformách zeptal jsem se a kdo vy.

MLUVČÍ 15,

Jste.

MLUVČÍ 14,

A oni jsme civilní obrana.Podívejte se támhle kilometr odsud jsou ruské tanky my jsme připraveni bojovat.Ale Kalašnikov na to nestačí.Nepožádali mě, abych je evakuoval, abych je odvezl na bezpečné místo.Žádali o těžké zbraně, aby se mohli postavit tanku.Pořádně mě to zaskočilo a ptal jsem se jich co děláte v normálním životě jeden řekl já jsem hudebník.Další, že je divadelní.

MLUVČÍ 15,

Herec.

MLUVČÍ 14,

A třetí byl doktor všechno mírumilovná zaměstnání, ale v tu chvíli byly rozhodnutí bojovat a zemřít, pokud to jejich rodné město bude.

MLUVČÍ 15,

Potřebovat.

MLUVČÍ 14,

V takových chvílích jsem pyšný na to, že jsem součástí naší společnosti jsem pyšný na to, že patřím k Ukrajincům, kteří se rozhodli bojovat.Všichni odborníci světa nám dávali pár dní možná pár týdnů, protože všichni věděli, že stojíme proti jedné z nejsilnějších armád na světě proti ruské armádě, která má spoustu vojáků ty nejlepší zbraně. Ale my už naši zemi bráníme celý rok v bojích nejsou nejdůležitější uniforma zbraně ale vůle a duch.Jsme připraveni.

MLUVČÍ 15,

Bojovat.

MLUVČÍ 14,

A ještě jednou.Posílám stejný vzkaz našim koaličním přátelům dejte nám stíhačky a další zbraně. Je to velmi důležité, protože už celý rok úspěšně bráníme náš domov naši.

MLUVČÍ 13,

Domovch vám mohla pomoci, že jste od začátku svou zemi si si společnost za těch posledních osm. Myslelteční se.

MLUVČÍ 16,

Se.

MLUVČÍ 14,

Nemyslel jsem si, že válka vůbec začne z mnoha různých zdrojů jsme věděli, že se se na válku chystá, ale všichni jsme doufali, že přece žijeme v normální život v normální době v moderní době. Říkali jsme si, že rozpoutat válku v této době uprostřed Evropy je přece nenormální.Věděli jsme, co se děje, ale až do poslední chvíle jsme tak docela nevěřili, že by se to mohlo stát. Ten, kdo začne válku, musí být nemocný, ale stává se to.

MLUVČÍ 13,

Řada lidí si myslela, že se bude bojovat jenom na východě Ukrajiny na Kyjev nikdo nezaútočí. Bylo pro vás překvapení, že se ruské tanky skutečně pokusily přijet až do hlavního města Kyjeva a nejednalo se o operaci omezenou jenom na Donbas.

MLUVČÍ 16,

Donbas.

MLUVČÍ 14,

Byl jsem v šoku a já všichni jsme byli v šoku.

MLUVČÍ 15,

Říkali, co se to děje.

MLUVČÍ 14,

Co se děje a kde jsou naše síly, jak to, že už dorazily do Kyjeva do našeho města?Myslím, že si v budoucnosti vyhodnotíme, proč se to stalo, ale na začátku války byli šokovaní všichni.Pamatoval jsem si ale že máme společný úkol. Skutečně tady byla možnost, že přijdou až do našeho.

MLUVČÍ 15,

Města.

MLUVČÍ 14,

Pro mě jako pro civilistu bylo velmi bolestivé, že jsme museli rozhodnout, že vyhodíme do vzduchu mosty, které jsme sami.

MLUVČÍ 15,

Postavili.

MLUVČÍ 14,

A to, abychom zastavili ruské tanky.Tento obrovský šok trval celý první týden až měsíc války. Vlastně žijeme v šoku už celý rok.Celý svět teď vidí skutečnou povahu této.

MLUVČÍ 15,

Invaze.

MLUVČÍ 14,

Rusové už zabili tolik civilistů.Zničili mnoha lidem život dovedete si to představit?Před několika týdny jsem byl u frontové linie na východě.

MLUVČÍ 15,

Ukrajiny.

MLUVČÍ 14,

Jedete celé hodiny a vidíte zničená města vesnice v některých jsou poškozené všechny domy každý má okna s vybitými.

MLUVČÍ 15,

Skly.

MLUVČÍ 14,

A prosím nezapomínejme.Že za každým oknem byla rodina, která je právě teď bez domova.Uprchla někam pryč.Miliony lidí teď vedou velmi smutný život.Skoro 10 000 000 Ukrajinců teď není ve své zemi. Další miliony se dočasně přestěhovaly. Na jiné místo na Ukrajině.Miliony životů jsou.

MLUVČÍ 15,

Zničené.

MLUVČÍ 14,

A zemřely už.

MLUVČÍ 15,

Tisíce.

MLUVČÍ 14,

A tisíce Ukrajinců.Kteří byly naprosto nevin.Viděli jsme hrozné fotografie z bu Ir a hostomelu Rusové tam zabili náctileté ženy a staré lidi.Toto je pravá tvář tzv. speciální operace.Žádná speciální operace to není je to terorismus.Právě jsem se vrátil z bezpečnostní konference v Mnichově. Byl jsem velmi rád, že je tady koalice a že lidé vidí, že toto není výzva jen pro.

MLUVČÍ 15,

Ukrajinu.

MLUVČÍ 14,

Je to výzva pro celý svět?Velmi důležité je, že přibývá lidí, kteří to chápu.My teď nebráníme jen naše domovy a zemi bráníme.

MLUVČÍ 15,

Hodnoty a bráníme teď vás všechny, protože Putin se ukazuje v médiích a ke všem mluví, jako by mu dřív patřily.

MLUVČÍ 14,

Mluví k nim jako bývalé části Sovětského.

MLUVČÍ 15,

Svazu.

MLUVČÍ 14,

A Česká republika také byla součástí Sovětského světa. Tato bezcitná válka začala, protože my Ukrajinci chceme žít v demokratické evropské zemi. Chceme být součástí evropské rodiny, tak jako Česká.

MLUVČÍ 15,

Republika.

MLUVČÍ 14,

Můj otec byl voják ještě jako dítě jsem strávil pět let se sovětskou armádou v Československu. Bydleli jsme nedaleko od Mladé Boleslavi v malém městě mimo ni teď už vím, jak tehdy fungovala propaganda a pamatuji si, že.Československo bylo tehdy chudou zemí.Teď mám spoustu přátel v České republice. Mnohokrát jsem ji navštívil a vidím, jak se vaše země rozvinula.Česká republika je teď součástí evropské rodiny. Každý den měsíc rok se v ní zlepšují životní podmínky.Hlavní prioritou jsou lidská práva a demokratické hodnoty.My za ně teď bojujeme všichni musí pochopit.Že se nebijeme jenom za své domovy, ale i za.

MLUVČÍ 15,

A mnohokrát vám děkujeme za pomoc, kterou jsme dostali od vás našich spojenců. Každý teď chápe a vidí pravou tvář této kruté války.

MLUVČÍ 13,

Po celém se v Koch spojenný pro si myslíte, že vám.

MLUVČÍ 16,

Dávají.

MLUVČÍ 15,

Si si.

24. 2. 2023; iHNed.cz

Nová éra energetiky už začala

Není dne, kdy by se nediskutovalo o cenách energií, kapacitě sítí, zásadních změnách v energetice. Málokdo ale tuší, jestli je na ně připravená přenosová soustava i její provozovatel. Jak proměna této zásadní oblasti lidského fungování probíhá v praxi, přiblížil Svatopluk Vnouček, místopředseda představenstva ČEPS.

ČEPS provozuje elektroenergetickou přenosovou soustavu. Řada lidí má ale pořád zmatek v tom, jaký je rozdíl mezi přenosovou a distribuční sítí. Jak byste jim to přiblížil?

Pokud přirovnáme celou elektrizační soustavu k silniční síti, pak přenosová soustava představuje dálnice, zatímco distribuční soustavy, které jsou v Česku celkem tři, silnice nižších tříd. Přenosová soustava zahrnuje vedení velmi vysokého napětí 220 kV a zvláště vysokého napětí 400 kV o celkové délce přibližně 5700 kilometrů, která přenášejí elektrickou energii z elektráren k distributorům. Ti ji pak prostřednictvím svých sítí a po transformacích na nižší napěťové hladiny v rozvodnách rozvádějí až do domácností a podniků. Stožáry přenosové soustavy, kterých máme téměř 15 tisíc, jsou obvykle vyšší a robustnější v porovnání s těmi v distribučních sítích.

Hlavním úkolem vaší společnosti je řízení elektrizační sítě. Co to konkrétně obnáší?

Jde o udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v celé elektrizační síti Česka, které mají na starosti dispečeři ČEPS. Využívají k tomu takzvané služby výkonové rovnováhy neboli SVR, které zatím stále poskytují zejména velké klasické elektrárny a teplárny. Tyto subjekty nám propůjčují flexibilitu, kdy za úplatu rezervují část výkonu svých zařízení a na základě pokynů z našeho dispečinku výrobu buď zvyšují, nebo snižují. Právě v této oblasti ovšem v současné době dochází k výrazným změnám. Do řízení soustavy se postupně zapojují nové technologie a subjekty, jako jsou odběratelé. Ti, kteří dovedou řídit vlastní spotřebu, baterie nebo malé zdroje.

Mohou probíhající změny v energetice ohrozit stabilitu a bezpečnost přenosové soustavy? Například prudkým nárůstem obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaických elektráren (FVE), ke kterému nyní dochází i v domácích instalacích?

Trend decentralizace a dekarbonizace zdrojů přináší revoluční změnu, nová éra energetiky již začala a naše společnost se na ní aktivně podílí. ČEPS přenosovou soustavu neustále rozvíjí. Proto, aby dokázal uspokojit potřeby zákazníků. Tedy bere v potaz i aktuální nárůst obnovitelných zdrojů. Soustava je připravená bezpečně přenést energii vyrobenou ve stávajících fotovoltaických elektrárnách. V našem investičním programu jsou navíc zahrnutá posílení, abychom byli schopní zajistit i rozvoj FVE podle predikovaných scénářů a přenosová síť nebyla limitujícím prvkem pro toto rozšiřování ani do budoucna.

Co všechno je potřeba změnit?

Změna paradigmatu vyvolává mimo jiné změnu způsobu řízení celé přenosové soustavy. To bude postupně přecházet z "povelování" menšího množství velkých stabilních zdrojů připojených přímo do přenosové soustavy na řízení násobně většího množství decentrálních zdrojů připojených do distribučních sítí. Bude proto potřebné zajistit ještě užší komunikaci mezi ČEPS a provozovateli distribučních soustav a sdílení mnohem většího objemu dat, nejlépe prostřednictvím jednoho datového centra.

Zajistit výkonovou rovnováhu pomocí velikého množství malých obnovitelných zdrojů musí být mnohem náročnější, než tomu bylo u několika velkých zdrojů. Jak se s tím ČEPS vypořádá?

Lze to zvládat prostřednictvím takzvaných agregátorů, tedy společností, které sdružují flexibilitu od většího počtu výrobců, případně spotřebitelů, do agregačního bloku a přeměňují ji do standardních produktů služeb výkonové rovnováhy neboli SVR. Již několik agregátorů nám tuto sdruženou flexibilitu na trhu SVR nabízí a další průběžně přibývají. Naše společnost vstup a zapojení těchto nových technologií a subjektů podporuje. Jak jsem již uvedl, má to i druhou stránku, protože naší prioritou a posláním je zajistit spolehlivý a bezpečný provoz přenosové soustavy. Takže dříve, než nějaké technologii umožníme zapojení do řízení sítě, ji musíme důkladně otestovat. To provádíme prostřednictvím inovačních projektů.

Svatopluk Vnouček

Vystudoval Elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze, specializaci Výroba a rozvod elektrické energie.

Od roku 1993 působí v oblasti energetiky.

V ČEPS pracuje od vzniku společnosti, působil na různých pozicích v oblasti rozvoje a správy energetického majetku. Byl členem mezinárodních pracovních skupin UCTE a ENTSO-E.

Jak daleko je doba, kdy se do řízení přenosové soustavy budou moci zapojit běžní spotřebitelé, respektive domácnosti?

Velcí spotřebitelé jsou do řízení soustavy již nějakou dobu zapojení. Pro zapojení malých odběratelů typu domácností prostřednictvím agregátorů se postupně připravují podmínky. Jedním z inovačních projektů, který se v letech 2019–2022 zabýval problematikou využití agregované flexibility spotřebitelů pro účely SVR, byl projekt s názvem DFLEX. Výstupy z něho ukázaly, že spotřebitelé mohou poskytovat SVR, nicméně je nezbytné dořešit některé další otázky – například přesné vypořádání těchto služeb. Poskytování flexibility s využitím malých odběratelů je také náročné na datovou komunikaci, objem přenesených dat v takovém případě bude mnohonásobně vyšší, než je tomu dosud. Jiným aktuálním inovačním projektem je EFLEX, v němž testujeme využívání volné kapacity velkých bateriových systémů pro SVR, mimo jiné také baterií v dobíjecích stanicích pro elektromobilitu.

Přenosová soustava patří do kritické infrastruktury Česka. Jak zajišťujete její ochranu?

Musím to nejdříve trochu doplnit: naše soustava je součástí propojené evropské sítě a některé její prvky tak patří i do evropské kritické infrastruktury. Jinak samozřejmě platí, že zajištění bezpečného a spolehlivého provozu přenosové sítě je hlavním posláním ČEPS právě proto, že je zásadní pro fungování celého našeho státu. Zabezpečení a ochranu soustavy provádíme na jedné straně průběžnou kontrolou a údržbou, díky nimž můžeme předcházet poruchám, na druhé straně pak modernizací a rozvojem. Pokud jde o údržbové činnosti, ty probíhají s využitím moderních diagnostických metod. Například diagnostika vedení přenosové soustavy se již dávno prováděla pomocí vrtulníků, nyní již několik let využíváme také drony, jimiž bychom do budoucna vrtulníky rádi nahradili. Sníží to mimo jiné naše náklady na údržbu sítě.

Na kolik vás rozšiřování přenosové soustavy vyjde?

Do rozvoje naše společnost průběžně investuje mezi pěti až osmi miliardami korun ročně, přičemž v následujícím desetiletém období plánujeme proinvestovat zhruba 80 miliard korun. Součástí těchto investic je výstavba nových vedení, posílení přenosové kapacity některých vedení stávajících a modernizace a rozšíření stanic přenosové soustavy. Souběžně se také modernizuje systém fyzického zabezpečení objektů transformoven včetně nezbytné modernizace dispečerských pracovišť.

Máte za sebou nějaké zajímavé investiční akce? Případně se na ně chystáte?

Vloni to bylo například zdvojení vedení 400 kV V450/428 mezi rozvodnami Výškov v Ústeckém kraji a Babylon v Libereckém kraji nebo rekonstrukce transformovny Kočín v Jihočeském kraji poblíž Jaderné elektrárny Temelín. Ze staveb plánovaných na rok 2023 lze zmínit například výstavbu vedení V487/488 mezi rozvodnami Vernéřov v Ústeckém kraji a Vítkov v Karlovarském kraji či rekonstrukci a rozšíření transformovny Prosenice v Olomouckém kraji.

Co když nastane blackout? Je i na to vaše společnost připravená?

Samozřejmě máme připravené havarijní plány. Jejich součástí je plán obrany proti vzniku a šíření poruch a rovněž plán obnovy pro případ rozsáhlých poruch typu blackout. Do oblasti prevence patří také pravidelná cvičení od těch dispečerských s využitím trenažéru až po ta součinnostní, která pořádáme ve spolupráci s Armádou ČR, složkami integrovaného záchranného systému, provozovateli distribučních soustav a dalšími subjekty. Nacvičujeme například ochranu a obranu našich objektů a reakci na jejich případné napadení. Stejně tak se věnujeme neméně důležitému tématu, kterým je kyberbezpečnost. Ve spolupráci s Národním kybernetickým úřadem (NÚKIB) a dalšími partnery pořádáme společná procvičování reakcí na krizové situace způsobené případným kybernetickým útokem nejrůznějšího druhu. Úroveň bezpečnostních hrozeb nepřetržitě monitorujeme a vyhodnocujeme a pro případ zhoršení bezpečnostní situace máme nastaven systém rychlé reakce.

Článek vznikl ve spolupráci se společností ČEPS.

24. 2. 2023; 5plus2

Odměna i přijetí na FEL

DEJVICE Prestižní klání pro studenty středních škol chystá na jaro Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL). Jedná se o technologickou olympiádu.

V sázce je pro účastníky také zajímavá odměna. "Na vítězný tým totiž čeká finanční odměna ve výši 30 tisíc korun a možnost dostat se na naši fakultu v Praze bez přijímacích zkoušek," uvedl Radovan Suk z FEL. Zástupci fakulty očekávají letos mimořádný zájem o účast 1 200 studentů.

24. 2. 2023; Hospodářské noviny

Nová éra energetiky už začala

ČEPS provozuje elektroenergetickou přenosovou soustavu. Řada lidí má ale pořád zmatek v tom, jaký je rozdíl mezi přenosovou a distribuční sítí. Jak byste jim to přiblížil?

Pokud přirovnáme celou elektrizační soustavu k silniční síti, pak přenosová soustava představuje dálnice, zatímco distribuční soustavy, které jsou v Česku celkem tři, silnice nižších tříd. Přenosová soustava zahrnuje vedení velmi vysokého napětí 220 kV a zvláště vysokého napětí 400 kV o celkové délce přibližně 5 700 kilometrů, která přenášejí elektrickou energii z elektráren k distributorům. Ti ji pak prostřednictvím svých sítí a po transformacích na nižší napěťové hladiny v rozvodnách rozvádějí až do domácností a podniků. Stožáry přenosové soustavy, kterých máme téměř 15 tisíc, jsou obvykle vyšší a robustnější v porovnání s těmi v distribučních sítích.

Hlavním úkolem vaší společnosti je řízení elektrizační sítě. Co to konkrétně obnáší?

Co všechno je potřeba změnit?

Jak daleko je doba, kdy se do řízení přenosové soustavy budou moci zapojit běžní spotřebitelé, respektive domácnosti?

Přenosová soustava patří do kritické infrastrukturyČeska. Jakzajišťujetejejíochranu?

Na kolik vás rozšiřování přenosové soustavy vyjde?

Máte za sebou nějaké zajímavé investiční akce? Případně se na ně chystáte?

Co když nastane blackout? Je i na to vaše společnost připravená?

SVATOPLUK VNOUČEK

? Vystudoval Elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze, specializaci Výroba a rozvod elektrické energie.

? Od roku 1993 působí v oblasti energetiky. ? V ČEPS pracuje od vzniku společnosti, působil na různých pozicích v oblasti rozvoje a správy energetického majetku. Byl členem mezinárodních pracovních skupin UCTE a ENTSO-E.

Foto: ČLÁNEK VZNIKL VE SPOLUPRÁCI SE SPOLEČNOSTÍ ČEPS.

O autorovi: Milena Geussová autori@economia.cz

24. 2. 2023; cvut.cz

Odměna i přijetí na FEL

Datum zveřejnění: Prestižní klání pro studenty středních škol chystá na jaro Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL). Jedná se o technologickou olympiádu.

"Naše fakulta ji podporuje zejména proto, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a technologií novou generaci středoškoláků," vysvětlil Petr Páta, děkan FEL. Do 22. března mají studenti středních škol a gymnázií možnost registrovat se k účasti v druhém ročníku soutěže. Školní kolo soutěže proběhne online 24. března. Nejúspěšnějších pětadvacet týmů poté postoupí do finálového kola, které proběhne 14. dubna na FEL. V sázce je pro účastníky také zajímavá odměna. "Na vítězný tým totiž čeká finanční odměna ve výši 30 tisíc korun a možnost dostat se na naši fakultu v Praze bez přijímacích zkoušek," uvedl Radovan Suk z FEL. Zástupci fakulty očekávají letos mimořádný zájem o účast 1 200 studentů

Zdroj:

5plus2

24. 2. 2023; cvut.cz

Honba za radiací v australské poušti: Pomoci by mohla technologie z Advacamu

Datum zveřejnění: Hledání radioaktivní jehly v kupce sena. Tak by se dala popsat kuriózní akce, která nedávno zaměstnala záchranné složky v Západní Austrálii.

Hasiči a další specialisté v poušti pátrali po miniaturní kapsli radioaktivního Cesia-137. Tableta o velikosti drobné mince zřejmě vypadla během transportu z nákladního vozu.

Ležet mohla kdekoliv podél 1400 kilometrů dlouhého úseku silnice mezi Perthem a dolem Gudai-Darri na severozápadě země. Horečné hledání se nakonec protáhlo na celý týden. Čeští vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT a z firmy ADVACAM teď hlásí, že jejich technologie RaDron by nebezpečný problém mohla vyřešit o dost rychleji. Výzkumný projekt RaDron kombinuje unikátní částicové detektory vyráběné pražskou společností ADVACAM a pokročilé autonomní drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Jádrem senzorů jsou čipy Timepix3, které původně vznikly pro experimenty na Velkém hadronovém urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN. Odvozené české detektory MiniPIX už řadu let slouží třeba na palubě Mezinárodní kosmické stanice, kde pomáhají hlídat zdejší radiační situaci a tím chrání životy astronautů.

Lokalizace během dvou minut

V projektu RaDron si vědci dali za cíl ověřit zcela novou metodu, jak co nejrychleji objevit stojící nebo i pohybující se zdroje radiace. Během tří let výzkumu financovaného Technologickou agenturou ČR experimentálně prokázali, že detektor připojený k autonomnímu dronu zvládne na ploše 1000 m2 do dvou minut spolehlivě lokalizovat vzorek radioaktivního Cesia-137. Ve svých pokusech při tom používali mnohem slabší zářič než ten, který se teď ztratil v australské poušti. "Na rozdíl od dnes běžné dozimetrické technologie umí naše malé senzory určit nejen přítomnost radiace ale také směr, odkud záření přichází. To celé hledání násobně urychluje. Lidé v Austrálii měli vlastně štěstí, protože ta kapsle se nakonec našla jen necelé dva metry od silnice. My bychom ji ovšem dokázali objevit, i kdyby ležela mnohem dál,” vysvětluje Jan Jakůbek, vědecký ředitel společnosti ADVACAM.

Automatické drony v akci

Čipy Timepix3 poskytují systému kompletní sadu informací o každé jedné zachycené částici radiace. Její pozici, energii i čas interakce. To z nich dělá výjimečně účinný nástroj pro dozimetrii a pro popis radiačního pole. Čip navíc může fungovat jako takzvaná Comptonova kamera. "Díky využití Comptonova jevu lze určit směr, odkud částice na senzor dopadají. To znamená, že není třeba systematicky pročesávat celý prostor. Dron může zamířit rovnou k cíli,” popisuje Daniela Doubravová, vedoucí projektu RaDron ze společnosti ADVACAM. "Navíc jsme prokázali, že možnost nasazení týmu spolupracujících dronů umožňuje přesně lokalizovat i pohybující se zdroj záření, což je se současnou technologií velmi obtížné,” představuje výhody nového řešení doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Radiaci našli, teď hledají partnery

Vývoj prototypů úspěšně skončil na konci minulého roku. Koncept se podařilo ověřit. Autoři RaDronu teď ale hledají komerčního partnera, který by tuto unikátní kombinaci detektorů a dronů měl zájem převést na trh.

Kde všude může mít RaDron využití

Nehody při převozu radioaktivního materiálu, požáry na radiologických odděleních nemocnic, jaderné havárie, pátrání po ukradených zdrojích radiace, systematické skenování zájmových oblastí a tvorba radiačních map, identifikace typu zdroje radiace, monitorování změn radiační situace.

Zdroj:

21.století

24. 2. 2023; cvut.cz

Robotici vyvinuli lovce radioaktivity

Datum zveřejnění: Další unikátní dron vyvinuli experti Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL).

Na vývoji řešení, které by pomohlo záchranářům při hledání zdrojů radioaktivního záření v havarijních situacích pracovali tři roky. Detektory pro rychlou detekci statického nebo pohyblivého zdroje gama záření jsou integrovány do malých a flexibilních dronů, které jsou s pomocí umělé inteligence řízeny autonomně, bez zásahu lidského operátora. "Dron využívá výhodnou kombinaci malého rozměru a velké mobility, takže lze zdroj hledat velmi rychle i v obtížně přístupných terénech," vysvětlil Martin Saska z FEL.

Zdroj:

Mladá fronta Dnes

24. 2. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Datum zveřejnění:

Informační technologie jsou nepostradatelným oborem budoucnosti. Ovlivňují nejen náš pracovní, ale i osobní život. S tím souvisí i stále rostoucí poptávka po expertech, kteří se orientují v různých oblastech IT. S rostoucí poptávkou po IT odbornících stoupá i zájem o studium informatiky na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT).

V roce 2020 si přihlášku ke studiu podalo přes dva a půl tisíce zájemců. V roce 2022 evidovala škola už přes tři a půl tisíce přihlášek. Tím se stala nejžádanější fakultou ČVUT. O informatice jako o oboru budoucnosti jsme si povídali s děkanem fakulty, docentem Marcelem Jiřinou.

Poptávka po studiu v oblastech informačních technologií na FIT ČVUT každoročně roste. Jaké obory jsou pro mladé lidi nejvíce lákavé?

Vnímáme zájem mladých lidí o informatiku jako takovou. Je to nepochybně dáno jejím univerzálním využitím a potřebností. Studium u nás na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze pokrývá všechny oblasti informatiky. Velkou výhodou je, že si studenti volí specializaci až od druhého ročníku, tedy až poté, co se seznámí s teoretickými základy a elementárními principy informatiky. Navíc si mohou i kromě povinných předmětů kombinovat volitelné předměty z jiných specializací. Mají tak možnost zjistit, co je opravdu zajímá, a studovat to, co je baví a má budoucnost.

Která odvětví informatiky budou v příštích letech na trhu práce klíčová?

V dnešní době bychom jen těžko hledali oblast, kde by nebyly zastoupeny informační technologie. Od mobilního telefonu přes chytrou domácnost, zdravotnictví, průmysl, zemědělství, sport, předpověď počasí nebo koordinaci vesmírných expedic. I v příštích letech budou stále klíčové všechny oblasti informatiky, jen se pravděpodobně změní, jak se budou jednotlivé obory informačních technologií využívat a navzájem doplňovat. Nabízí se odpověď jako umělá inteligence nebo informační bezpečnost, ale bez ostatních oblastí informatiky a mezioborových přesahů se ani tyto obory neobejdou.

Jakými úspěchy se studenti informatiky na FIT ČVUT mohou pochlubit?

Studenti FIT ČVUT se mohou pochlubit řadou domácích i mezinárodních úspěchů. Mezi nejnovějšími mohu zmínit vítězství Ondřeje Podsztavka v celosvětové soutěži Ariel Machine Learning Datan Challenge, kde vyhrál s tématem zaměřeným na modelování atmosfér planet, které se nacházejí mimo naši sluneční soustavu, takzvaných exoplanet. Soutěž se konala v rámci prestižní mezinárodní konference NeurIPS – Neural Information Processing Systems v New Orleans a zúčastnilo se jí deset tisíc odborníků na umělou inteligenci z celého světa. Dalším významným úspěchem je získání ceny Via Chimica pro rok 2022, kterou obdržel náš student Roman Bushuiev za svoji bakalářskou práci Predikce biosyntézy terpenů pomocí strojového učení, na které pracoval na Katedře aplikované matematiky FIT ČVUT ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Naši studenti stojí i za vývojem aplikace Fitify Workouts pro fitness trénink, která umí sestavit tréninkový plán na míru i pro pokročilé uživatele. Aplikaci si již stáhlo dvacet milionů uživatelů.

Kde všude se po škole mohou absolventi uplatnit v praxi?

FIT ČVUT klade velký důraz na vyvážené teoretické i praktické znalosti. Teorie pomáhá pochopit, jak informatika funguje, a v praxi studenti zjistí, jak využít a přenést tyto znalosti do života. Do fakultního partnerského programu Spolupráce s průmyslem je zapojeno šedesát předních společností a studenti se mohou zapojit do praxe již při studiu. Naši absolventi mají bezproblémové a velmi široké uplatnění na trhu práce.

Z kterých oborů informatiky mohou zájemci o studium vybírat?

Studium na FIT ČVUT pokrývá všechny oblasti informatiky v bakalářském, magisterském i doktorském studiu. V bakalářském studiu mohou studenti vybírat z deseti specializací, nabízíme také možnost kombinovaného studia. Šest specializací vyučujeme i v anglickém jazyce. V magisterském studiu nabízíme devět specializací, z toho pět z nich vyučujeme v angličtině. Doktorské studium pokrývá široké spektrum odborných oblastí informatiky a je zaměřeno především na vědu a výzkum. Absolventi doktorského programu Informatika budou schopni na základě širokých znalostí ze všech oborů spojit dohromady znalosti z různých oborů informatiky a najdou uplatnění například jako tvůrci koncepcí rozsáhlých hardwarových a softwarových projektů, vedoucí výzkumných týmů v IT průmyslu nebo jako pedagogové a výzkumní pracovníci na univerzitách, vědeckých pracovištích nebo ve výzkumných laboratořích. Fakulta intenzivně spolupracuje v oblasti výuky, vědy a výzkumu s belgickou univerzitou v Antverpách a díky této spolupráci se mohou naši studenti přihlásit k Double Degree programu, kde střídají etapy studia na obou univerzitách v rámci jednoho studia. Úspěšní absolventi získají diplomy z domácí i zahraniční univerzity.

Plánuje FIT ČVUT studijní nabídku do budoucna rozšířit?

Studijní nabídku pravidelně aktualizujeme dle nejnovějších trendů. Ve spolupráci s dalšími fakultami ČVUT, fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou, fakultou elektrotechnickou a fakultou strojní, připravujeme od akademického roku 2024/2025 nový magisterský studijní program Kvantová informatika, cílený na nejmodernější trendy v informatice. Pro zajištění výuky budou také vybudovány Laboratoře kvantové komunikace a kryptografie a Laboratoř kvantového počítání. Dále také připravujeme magisterský studijní program Učitelství informatiky ve spolupráci s Masarykovým ústavem vyšších studií ČVUT v Praze. Absolventi budou připraveni odborně vyučovat informatiku na středních školách.

Specializace FIT ČVUT v magisterském studiu · Počítačová bezpečnost · Manažerská informatika · Návrh a programování vestavných systémů · Počítačové systémy a sítě · Softwarové inženýrství · Systémové programování · Teoretická informatika · Znalostní inženýrství · Webové inženýrství ZDROJ: FIT ČVUT V Praze Specializace FIT ČVUT v bakalářském studiu · Informační bezpečnost · Manažerská informatika · Počítačová grafika · Počítačové inženýrství · Počítačové sítě a Internet · Počítačové systémy a virtualizace · Softwarové inženýrství · Teoretická informatika · Umělá inteligence · Webové inženýrství

Zdroj:

Pražský deník (+regionální deníky)

23. 2. 2023; Mladá Fronta Dnes

ČVUT vyhrává závody i bez řidiče

Roky úsilí a vývoje se studentům Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) konečně zúročily. Se svou bezpilotní formulí se tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické (FE) a Fakulty strojní (FS) ČVUT probojoval mezi deset nejlepších evropských týmů v hlavní kategorii světového žebříčku elektroformulí.

Výborné umístění mají i v celosvětovém měřítku. Z 279 všech přihlášených univerzit se tuzemští studenti umístili na 17. místě. V České republice drží prvenství. Podle kapitána Tomáše Krejčího z FS plánuje tým v tomto roce závodit s novou formulí, která spojí elektrickou pilotovanou formuli a elektrickou autonomní formuli. Díky tomu bude schopna jezdit s pilotem i bez něj. "Náš tým by pak rád navázal na své úspěchy i v sezoně 2023. Začátkem července bude obhajovat první místo ve Švýcarsku. Následně se zúčastní závodů v Itálii, Česku a na nejprestižnějších závodech v Německu," popsal vývojář plány pro letošní rok. Tým nyní podle ČVUT sdružuje více než 60 členů. První elektrickou pilotovanou formuli sestavili už v roce 2010, o deset let později vyvinuli první plně autonomní formuli v České republice.

Vůz studenti představili již z kraje roku 2020 na světové výstavě EXPO v Dubaji. S hmotností 205 kilogramů se formule může pyšnit zrychlením z 0 na 100 km/hod. za 2,9 sekundy.

Schopnost bezpilotní jízdy jí zajišťuje sestava senzorů, jejichž signál zpracovávají pokročilé algoritmy ve výpočetní jednotce.

Foto: ČVUT

23. 2. 2023; Lupa.cz

FEL ČVUT uvolnil cyklus přednášek o síťových operačních systémech

Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze uvolnila zajímavý cyklus přednášek z předmětu Síťové operační systémy se zaměřením na operační systém Linux.

Přednášejícím je skvělý odborník Ing. Pavel Troller. Obsah přednášek je velmi poutavý a srozumitelný. Výklad poskytne i laikovi vhled do problematiky operačních systémů a jejich napojení na komunikační sítě.

Přednášky jsou dostupné na youtubovém kanále Fakulty elektrotechnické ČVUT.

23. 2. 2023; 21stoleti.cz

Honba za radiací v australské poušti: Pomoci by mohla technologie z Advacamu

Hledání radioaktivní jehly v kupce sena. Tak by se dala popsat kuriózní akce, která nedávno zaměstnala záchranné složky v Západní Austrálii.

Hasiči a další specialisté v poušti pátrali po miniaturní kapsli radioaktivního Cesia-137. Tableta o velikosti drobné mince zřejmě vypadla během transportu z nákladního vozu.

Výzkumný projekt RaDron kombinuje unikátní částicové detektory vyráběné pražskou společností ADVACAM a pokročilé autonomní drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Jádrem senzorů jsou čipy Timepix3, které původně vznikly pro experimenty na Velkém hadronovém urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN. Odvozené české detektory MiniPIX už řadu let slouží třeba na palubě Mezinárodní kosmické stanice, kde pomáhají hlídat zdejší radiační situaci a tím chrání životy astronautů.

Lokalizace během dvou minut

V projektu RaDron si vědci dali za cíl ověřit zcela novou metodu, jak co nejrychleji objevit stojící nebo i pohybující se zdroje radiace.

Během tří let výzkumu financovaného Technologickou agenturou ČR experimentálně prokázali, že detektor připojený k autonomnímu dronu zvládne na ploše 1000 m2 do dvou minut spolehlivě lokalizovat vzorek radioaktivního Cesia-137. Ve svých pokusech při tom používali mnohem slabší zářič než ten, který se teď ztratil v australské poušti.

"Na rozdíl od dnes běžné dozimetrické technologie umí naše malé senzory určit nejen přítomnost radiace ale také směr, odkud záření přichází. To celé hledání násobně urychluje. Lidé v Austrálii měli vlastně štěstí, protože ta kapsle se nakonec našla jen necelé dva metry od silnice.

My bychom ji ovšem dokázali objevit, i kdyby ležela mnohem dál,” vysvětluje Jan Jakůbek, vědecký ředitel společnosti ADVACAM.

Automatické drony v akci

"Díky využití Comptonova jevu lze určit směr, odkud částice na senzor dopadají. To znamená, že není třeba systematicky pročesávat celý prostor. Dron může zamířit rovnou k cíli,” popisuje Daniela Doubravová, vedoucí projektu RaDron ze společnosti ADVACAM.

"Navíc jsme prokázali, že možnost nasazení týmu spolupracujících dronů umožňuje přesně lokalizovat i pohybující se zdroj záření, což je se současnou technologií velmi obtížné,” představuje výhody nového řešení doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Radiaci našli, teď hledají partnery

Kde všude může mít RaDron využití

? Nehody při převozu radioaktivního materiálu ? Požáry na radiologických odděleních nemocnic ? Jaderné havárie ? Pátrání po ukradených zdrojích radiace ? Systematické skenování zájmových oblastí a tvorba radiačních map ? Identifikace typu zdroje radiace ? Monitorování změn radiační situace.

23. 2. 2023; cvut.cz

Studentský tým z FEL ČVUT je 9. v Evropě, celosvětově poskočil na 17. místo. Tak vypadá nový Světový žebříček elektroformulí

Datum zveřejnění: Studentský závodní tým eForce FEE Prague Formula působící na Fakultě elektrotechnické ČVUT výrazně poskočil v

hlavní kategorii žebříčku elektroformulí 279 vysokoškolských týmů z celého světa. Nyní je v první desítce nejlepších evropských týmů, na 17. příčce celosvětově a první mezi soutěžícími z tuzemských vysokých škol. Jde o jedno z nejlepších umístění v historii týmu eForce. Na konstrukci pilotované i autonomní elektrické formule v něm spolupracují studenti a studentky z různých fakult ČVUT, zejména z FEL ČVUT a FS ČVUT.

"Předešlá závodní sezóna byla pro tým jednou z nejúspěšnějších v celé historii týmu. Své dva monoposty eForce předvedl na šesti závodech, a to ve Švýcarsku, v Itálii, Maďarsku, Německu, Chorvatsku a v neposlední řadě také na domácích závodech v České republice. Dohromady tým získal mnoho cenných umístění v jednotlivých disciplínách: osm prvních míst, šest míst druhých a čtyři třetí místa, " popsal kapitán týmu Tomáš Krejčí. "V celkovém hodnocení týmů se tak nyní eForce posunul celosvětově na 17. místo, na 9. místo v Evropě a v Česku drží první příčku," upřesnil Krejčí, student Fakulty strojní, který zároveň pracuje na katedře elektrických pohonů a trakce FEL ČVUT.

Prestižnímu žebříčku vévodí tým z Universität Stuttgart, na druhém místě jsou zástupci Nagoya University a bronz míří na Nový Zéland – k soutěžícím z University of Auckland. Podle dalšího z členů eForce, Jana Cáby, byl na konci roku 2021 tým z ČVUT na 48. příčce. Poskočil tedy o úctyhodných 30 míst. "V období pandemie covidu se ale žebříček příliš neaktualizoval," dodal Cába, který má na starost propagaci eForce.

Aktuální výzva? Dvě formule do jedné!

Pražský tým loni "trhl" rekord v počtu závodů, kterých se jeho pilotovaná i autonomní formule zúčastnily. I letošní sezona bude pro člen(k)y eForce velmi rušná, a navíc s novinkou. Tým, který dosud závodil s elektrickou pilotovanou formulí a elektrickou autonomní formulí, totiž pracuje na spojení těchto vozů v jeden. "Formule tak bude schopna jezdit jak s pilotem, tak bez pilota," podotkl Krejčí.

23. 2. 2023; akceplzen.cz

Závodníci ČVUT patří mezi deset nejlepších Evropanů v žebříčku elektrických formulí

Na konstrukci autonomní i pilotované elektrické formule se na univerzitě podílí především studenti Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní. …read more

Co by vás mohla zajímat?

23. 2. 2023; novinky.cz

Závodníci ČVUT patří mezi deset nejlepších Evropanů v žebříčku elektrických formulí

Studentský závodní tým z ČVUT v Praze se probojoval mezi deset nejlepších evropských týmů v hlavní kategorii světového žebříčku elektroformulí. Celosvětově se z 279 univerzit umístil na 17. místě, v České republice drží prvenství, uvedlo České vysoké učení technické. Na konstrukci autonomní i pilotované elektrické formule se na univerzitě podílí především studenti Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní.

Podle kapitána Tomáše Krejčího z Fakulty strojní se tým eForce FEE Prague Formula umístil v předešlé závodní sezoně v jednotlivých disciplínách celkem osmkrát na prvním a šestkrát na druhém místě. Čtyřikrát byl na bronzové příčce. Kromě závodů v České republice soutěžil také ve Švýcarsku, Itálii, Maďarsku, Chorvatsku či Německu.

"V celkovém hodnocení týmů se tak nyní eForce posunul celosvětově na 17. místo a na deváté místo v Evropě. V Česku drží první příčku," komentoval úspěch svého týmu Krejčí. Na konci roku 2021 se podle člena týmu Jana Cáby umístili zástupci ČVUT na 48. příčce mezinárodního žebříčku, polepšili si tedy o 31 míst.

V sezoně roku 2023 plánuje tým závodit s novou formulí, která spojí elektrickou pilotovanou formuli a elektrickou autonomní formuli, čímž bude podle Krejčího schopna jezdit s pilotem i bez pilota.

"Náš tým by pak rád navázal na své úspěchy i v sezoně 2023. Začátkem července bude obhajovat první místo ve Švýcarsku. Následně se zúčastní závodů v Itálii, Česku a na nejprestižnějších závodech v Německu," popsal Krejčí plány pro letošní rok.

Tým nyní podle ČVUT sdružuje více než 60 členů. První elektrickou pilotovanou formuli zprovoznili ve škole v roce 2010, o deset let později pak postavili první plně autonomní formuli v České republice.

V současné době vévodí mezinárodnímu žebříčku německá Universität Stuttgart. Na druhém místě se drží japonská Nagoya University, na třetím pak novozélandská University of Auckland.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým univerzitám v Evropě. Škola má celkem osm fakult - stavební, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství nebo informačních technologií. V současné době zde studuje 18 000 studentů.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT byla založena v roce 1950. Nabízí vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství.

Může se vám hodit na Firmy.cz: České vysoké učení technické v Praze

23. 2. 2023; novinky.cz

Závodníci ČVUT patří mezi deset nejlepších Evropanů v žebříčku elektrických formulí

23. 2. 2023; technickytydenik.cz

Významná vojenská delegace NATO jednala s vedením ČVUT

Generál SACT Phillipe Lavigne jednal ve společnosti týmu DefSec Innovation HUB (DSIH) se zástupci ČVUT v Praze.

Generál Lavigne například k umělé inteligenci sdělil, že byl sám součástí projektu, kdy bylo prováděno mapování operačního prostoru; velké množství dat je následně zpracováváno prostřednictvím AI tak, aby výsledné vizualizace usnadnily činnost v akci. "Jedn á se tak o p ří m é inovace, právě s nimi bude umět ČVUT pomoci,"doplnil Zbyněk Škvor, prorektor ČVUT.

Ke kognitivnímu válčení bylo na setkání delegace NATO s vedením ČVUT řečeno, že toto téma rezonuje v NATO velmi intenzivně. DefSec ve spolupráci s akademiky pracuje na výzkumném projektu, který má popsat fyziologické účinky metod kognitivního působení na jednotlivce a navrhnout způsoby remediace. " Chceme t é to problematice l é pe porozum ě t a nau č it se na š e lidi chr á nit. V Norfolku vznik á cel á nov á skupina, kter á se bude tomuto t é matu v ě novat a je d ů le ž it á mezin á rodn í spolupr á ce nap říč v š emi spojenci v NATO, "řekl generál Lavigne.

Autonomní roboty prezentoval na setkání dr. Jan Bayer z FEL ČVUT. Projekt se specializuje na vývoj algoritmů pro autonomní pohyb robotů v neznámém prostředí a jejich bezpečné zmapování. Využívány jsou různé typy robotů a různých platforem. Ve vojenských operacích se jedná o prvotní prozkoumání nebezpečných oblastí a sběr informací. Prezentován byl robot ve tvaru pavouka SCARAB, byly předvedeny možnosti jeho ovládání a průchod neznámým prostředím. Výsledky tým profesora Jana Faigla neustále porovnává s ostatními týmy napříč celým světem. Roboti jsou plně autonomní, nepotřebují přítomnost mobilních sítí - jsou koncipováni i do situací, kdy nejsou sítě ani lidští operátoři k dispozici, což je pro armádní užití důležité.

Další prezentaci vedl za ČVUT dr. Michal Křelina z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské, který působí jako dlouhodobý poradce pro NATO v oblasti kvantových technologií. Kvantové technologie jsou velmi dynamické téma, každý den vycházejí nové publikace o možných aplikacích pro vesmír, civilní oblast i obranné či záchranné systémy. Účastníci jednání se shodli, že důležitá je nejen oblast přímého využití kvantových technologií, ale také jejich bezpečnosti či odolnosti proti zneškodnění.

V diskuzi zazněly všechny možné aplikace - bezpečnost, šifrování, komunikace, navigace, detekce. V této oblasti je ale klíčové vzdělávání, protože se jedná o technologicky náročnou oblast na pochopení a voják nutně nemusí být kvantový fyzik. Generál Lavigne vyslovil "absolutní ano"na formulovanou potřebu dostat nové technologie do vojenských škol tak, aby byla armáda připravena v okamžiku, kdy tyto technologie dozrají k reálným aplikacím. Armáda musí být podle něj připravena je okamžitě adaptovat.

Účastníci jednání se shodli, že DefSec ve spolupráci s ČVUT velmi nápomocně reaguje na témata, která již deset let rezonují napříč zeměmi NATO. " Je dobr é spolupracovat, pom ůž e n á m to nal é zat ř e š en í rychleji a pru ž n ě ji tak reagovat na prom ě nlivou realitu. Chv á l í m spolupráci DefSec a ČVUT, je třeba zapojovat mladé do řešení bolestí tohoto světa. Všichni jsme propojeni, jsme tým. Určitě budeme spolupracovat i dále!"uvedl generál Phillipe Lavigne v naprosté shodě s prorektorem ČVUT Zbyňkem Škvorem.

23. 2. 2023; prazskypatriot.cz

Významná vojenská delegace NATO jednala s vedením ČVUT

Generál SACT Phillipe Lavigne jednal ve společnosti týmu DefSec Innovation HUB (DSIH) se zástupci ČVUT v Praze. Při setkání s prorektorem Zbyňkem Škvorem probrali mnohé možnosti spolupráce, veřejné i neveřejné. Navázali tak na summit, který se konal na půdě ČVUT v srpnu 2022 s cílem propojit armádní, akademickou a průmyslovou sféru.

Ke kognitivnímu válčení bylo na setkání delegace NATO s vedením ČVUT řečeno, že toto téma rezonuje v NATO velmi intenzivně. DefSec ve spolupráci s akademiky pracuje na výzkumném projektu, který má popsat fyziologické účinky metod kognitivního působení na jednotlivce a navrhnout způsoby remediace. "Chceme této problematice lépe porozumět a naučit se naše lidi chránit. V Norfolku vzniká celá nová skupina, která se bude tomuto tématu věnovat a je důležitá mezinárodní spolupráce napříč všemi spojenci v NATO," řekl generál Lavigne.

Autonomní roboty prezentoval na setkání dr. Jan Bayer z FEL ČVUT. Projekt se specializuje na vývoj algoritmů pro autonomní pohyb robotů v neznámém prostředí a jejich bezpečné zmapování. Využívány jsou různé typy robotů a různých platforem. Ve vojenských operacích se jedná o prvotní prozkoumání nebezpečných oblastí a sběr informací. Prezentován byl robot ve tvaru pavouka SCARAB, byly předvedeny možnosti jeho ovládání a průchod neznámým prostředím. Výsledky tým profesora Jana Faigla neustále porovnává s ostatními týmy napříč celým světem. Roboti jsou plně autonomní, nepotřebují přítomnost mobilních sítí – jsou koncipováni i do situací, kdy nejsou sítě ani lidští operátoři k dispozici, což je pro armádní užití důležité.

Účastníci jednání se shodli, že DefSec ve spolupráci s ČVUT velmi nápomocně reaguje na témata, která již deset let rezonují napříč zeměmi NATO.. "Je dobré spolupracovat, pomůže nám to nalézat řešení rychleji a pružněji tak reagovat na proměnlivou realitu. Chválím spolupráci DefSec a ČVUT, je třeba zapojovat mladé do řešení bolestí tohoto světa. Všichni jsme propojeni, jsme tým. Určitě budeme spolupracovat i dále!" uvedl generál Phillipe Lavigne v naprosté shodě s prorektorem ČVUT Zbyňkem Škvorem.

22. 2. 2023; Plzeňský, Rokycanský deník

V příštích letech budou klíčové všechny oblasti informatiky, říká děkan FIT ČVUTMarcel Jiřina

S rostoucí poptávkou po IT odbornících stoupá i zájem o studium informatiky na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT). V roce 2020 si přihlášku ke studiu podalo přes dva a půl tisíce zájemců. V roce 2022 evidovala škola už přes tři a půl tisíce přihlášek. Tím se stala nejžádanější fakultou ČVUT. O informatice jako o oboru budoucnosti jsme si povídali s děkanem fakulty, docentem Marcelem Jiřinou.

- Poptávka po studiu v oblastech informačních technologií na FIT ČVUT každoročně roste. Jaké obory jsou pro mladé lidi nejvíce lákavé?

- Která odvětví informatiky budou v příštích letech na trhu práce klíčová?

Dokončení ze strany 12

Nabízí se odpověď jako umělá inteligence nebo informační bezpečnost, ale bez ostatních oblastí informatiky a mezioborových přesahů se ani tyto obory neobejdou.

- Jakými úspěchy se studenti informatiky na FIT ČVUT mohou pochlubit?

- Kde všude se po škole mohou absolventi uplatnit v praxi?

- Z kterých oborů informatiky mohou zájemci o studium vybírat?

- Plánuje FIT ČVUT studijní nabídku do budoucna rozšířit?

---

Specializace FIT ČVUT v magisterském studiu

- Počítačová bezpečnost

- Manažerská informatika

- Návrh a programování vestavných systémů

- Počítačové systémy a sítě

- Softwarové inženýrství

- Systémové programování

- Teoretická informatika

- Znalostní inženýrství

- Webové inženýrství

ZDROJ: FIT ČVUT V Praze

Specializace FIT ČVUT v bakalářském studiu

- Informační bezpečnost

- Manažerská informatika

- Počítačová grafika

- Počítačové inženýrství

- Počítačové sítě a Internet

- Počítačové systémy a virtualizace

- Softwarové inženýrství

- Teoretická informatika

- Umělá inteligence

- Webové inženýrství

Foto: MARCEL JIŘINA, děkan Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT).

Foto: archiv ČVUT

22. 2. 2023; Pražský deník

V příštích letech budou klíčové všechny oblasti informatiky, říká děkan FIT ČVUTMarcel Jiřina

Srostoucí poptávkou po IT odbornících stoupá i zájem o studium informatiky na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT). V roce 2020 si přihlášku ke studiu podalo přes dva a půl tisíce zájemců. V roce 2022 evidovala škola už přes tři a půl tisíce přihlášek. Tím se stala nejžádanější fakultou ČVUT. O informatice jako o oboru budoucnosti jsme si povídali s děkanem fakulty, docentem Marcelem Jiřinou.

Poptávka po studiu v oblastech informačních technologií na FIT ČVUT každoročně roste. Jaké obory jsou pro mladé lidi nejvíce lákavé?

Která odvětví informatiky budou v příštích letech na trhu práce klíčová?

Dokončení na straně 14 V příštích letech budou klíčové všechny oblasti informatiky, říká děkan FIT ČVUTMarcel Jiřina

Dokončení ze strany 12

Nabízí se odpověď jako umělá inteligence nebo informační bezpečnost, ale bez ostatních oblastí informatiky a mezioborových přesahů se ani tyto obory neobejdou.

Jakými úspěchy se studenti informatiky na FIT ČVUT mohou pochlubit?

Studenti FIT ČVUT se mohou pochlubit řadou domácích i mezinárodních úspěchů.

Mezi nejnovějšími mohu zmínit vítězství Ondřeje Podsztavka v celosvětové soutěži Ariel Machine Learning Datan Challenge, kde vyhrál s tématem zaměřeným na modelování atmosfér planet, které se nacházejí mimo naši sluneční soustavu, takzvaných exoplanet. Soutěž se konala v rámci prestižní mezinárodní konference NeurIPS – Neural Information Processing Systems v New Orleans a zúčastnilo se jí deset tisíc odborníků na umělou inteligenci z celého světa. Dalším významným úspěchem je získání ceny Via Chimica pro rok 2022, kterou obdržel náš student Roman Bushuiev za svoji bakalářskou práci Predikce biosyntézy terpenů pomocí strojového učení, na které pracoval na Katedře aplikované matematiky FIT ČVUT ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Naši studenti stojí i za vývojem aplikace Fitify Workouts pro fitness trénink, která umí sestavit tréninkový plán na míru i pro pokročilé uživatele. Aplikaci si již stáhlo dvacet milionů uživatelů.

Kde všude se po škole mohou absolventi uplatnit v praxi?

Z kterých oborů informatiky mohou zájemci o studium vybírat?

Doktorské studium pokrývá široké spektrum odborných oblastí informatiky a je zaměřeno především na vědu a výzkum. Absolventi doktorského programu Informatika budou schopni na základě širokých znalostí ze všech oborů spojit dohromady znalosti z různých oborů informatiky a najdou uplatnění například jako tvůrci koncepcí rozsáhlých hardwarových a softwarových projektů, vedoucí výzkumných týmů v IT průmyslu nebo jako pedagogové a výzkumní pracovníci na univerzitách, vědeckých pracovištích nebo ve výzkumných laboratořích. Fakulta intenzivně spolupracuje v oblasti výuky, vědy a výzkumu s belgickou univerzitou v Antverpách a díky této spolupráci se mohou naši studenti přihlásit k Double Degree programu, kde střídají etapy studia na obou univerzitách v rámci jednoho studia. Úspěšní absolventi získají diplomy z domácí i zahraniční univerzity.

Plánuje FIT ČVUT studijní nabídku do budoucna rozšířit?

Specializace FIT ČVUT v bakalářském studiu · Informační bezpečnost · Manažerská informatika · Počítačová grafika · Počítačové inženýrství · Počítačové sítě a Internet · Počítačové systémy a virtualizace · Softwarové inženýrství · Teoretická informatika · Umělá inteligence · Webové inženýrství

Foto: MARCEL JIŘINA, děkan Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT).

Foto: archiv ČVUT

22. 2. 2023; Moravskoslezský deník

V příštích letech budou klíčové všechny oblasti informatiky, říká děkan FIT ČVUT Marcel Jiřina

Poptávka po studiu v oblastech informačních technologií na FIT ČVUT každoročně roste. Jaké obory jsou pro mladé lidi nejvíce lákavé?

- Která odvětví informatiky budou v příštích letech na trhu práce klíčová?

- Dokončení na straně 14 Dokončení ze strany 12

Nabízí se odpověď jako umělá inteligence nebo informační bezpečnost, ale bez ostatních oblastí informatiky a mezioborových přesahů se ani tyto obory neobejdou.

- Jakými úspěchy se studenti informatiky na FIT ČVUT mohou pochlubit?

Studenti FIT ČVUT se mohou pochlubit řadou domácích i mezinárodních úspěchů.

- Kde všude se po škole mohou absolventi uplatnit v praxi?

- Z kterých oborů informatiky mohou zájemci o studium vybírat?

- Plánuje FIT ČVUT studijní nabídku do budoucna rozšířit?

Specializace FIT ČVUT v magisterském studiu

· Počítačová bezpečnost · Manažerská informatika · Návrh a programování vestavných

systémů · Počítačové systémy a sítě · Softwarové inženýrství · Systémové programování · Teoretická informatika · Znalostní inženýrství · Webové inženýrství ZDROJ: FIT ČVUT V Praze

Specializace FIT ČVUT v bakalářském studiu

· Informační bezpečnost · Manažerská informatika · Počítačová grafika · Počítačové inženýrství · Počítačové sítě a Internet · Počítačové systémy a virtualizace · Softwarové inženýrství · Teoretická informatika · Umělá inteligence · Webové inženýrství

Foto: MARCEL JIŘINA, děkan Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT).

Foto: archiv ČVUT

22. 2. 2023; Jihlavský, Havlíčkobrodský, Pelhřimovský deník

V příštích letech budou klíčové všechny oblasti informatiky, říká děkan FIT ČVUT Marcel Jiřina

- Poptávka po studiu v oblastech informačních technologií na FIT ČVUT každoročně roste. Jaké obory jsou pro mladé lidi nejvíce lákavé?

- Která odvětví informatiky budou v příštích letech na trhu práce klíčová?

V dnešní době bychom jen těžko hledali oblast, kde by nebyly zastoupeny informační technologie. Od mobilního telefonu přes chytrou domácnost, zdravotnictví, průmysl, zemědělství, sport, předpověď počasí nebo koordinaci vesmírných expedic. I v příštích letech budou stále klíčové všechny oblasti informatiky, jen se pravděpodobně změní, jak se budou jednotlivé obory informačních technologií využívat a navzájem doplňovat. Dokončení na straně 14 V příštích letech budou klíčové všechny oblasti informatiky, říká děkan FIT ČVUTMarcel Jiřina

Dokončení ze strany 12

Nabízí se odpověď jako umělá inteligence nebo informační bezpečnost, ale bez ostatních oblastí informatiky a mezioborových přesahů se ani tyto obory neobejdou.

- Jakými úspěchy se studenti informatiky na FIT ČVUT mohou pochlubit?

- Kde všude se po škole mohou absolventi uplatnit v praxi?

- Z kterých oborů informatiky mohou zájemci o studium vybírat?

- Plánuje FIT ČVUT studijní nabídku do budoucna rozšířit?

---

· Softwarové inženýrství · Teoretická informatika · Umělá inteligence · Webové inženýrství

Foto: MARCEL JIŘINA, děkan Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT). Foto: archiv ČVUT

22. 2. 2023; abclinuxu.cz

Cyklus přednášek o síťových operačních systémech

Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze uvolnila na YouTube zajímavý cyklus přednášek z předmětu Síťové operační systémy se zaměřením na operační systém Linux.

Přednášejícím je Ing. Pavel Troller.

Tiskni Sdílej:

Komentáře

22. 2. 2023; radio.cz

Závodníci ČVUT patří mezi deset nejlepších Evropanů v žebříčku elektroformulí

Studentský závodní tým z ČVUT v Praze se probojoval mezi deset nejlepších evropských týmů v hlavní kategorii světového žebříčku elektroformulí. Celosvětově se z 279 univerzit umístil na 17. místě, v České republice drží prvenství, uvedlo dnes České vysoké učení technické (ČVUT). Na konstrukci autonomní i pilotované elektrické formule se na univerzitě podílí především studenti Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní.

Podle kapitána Tomáše Krejčího se tým umístil v předešlé závodní sezoně v jednotlivých disciplínách celkem osmkrát na prvním a šestkrát na druhém místě. Čtyřikrát byl na bronzové příčce. Kromě závodů v České republice soutěžil také ve Švýcarsku, Itálii, Maďarsku, Chorvatsku či Německu.

22. 2. 2023; pr.denik.cz

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Písek, Karla Čapka 402

"Písecká průmyslovka – tam má smysl studovat"

Nabízíme následující obory vzdělání

Elektrotechnika - čtyřletý maturitní obor

Co všechno se můžete v Elektrotechnice naučit

Zajímá vás elektronika, chcete umět programovat mikropočítače a naučit se řídit třeba robotickou ruku? Tak to jste u nás na správné adrese. Kromě toho, že získáte kvalitní všeobecné vzdělání, se naučíte hodně zajímavého z těchto perspektivních technických oblastí:

elektrotechnika, elektronika, mikroprocesorová technika, mikropočítače

průmyslové a domácí datové sítě, průmyslová automatizace a robotizace

projektování v elektrotechnice, inteligentní instalace budov

regulace obnovitelných zdrojů energie, elektronické zabezpečovací systémy

informační technologie, rádiové a satelitní komunikační a datové systémy

programování ve vyšším programovacím jazyce

Od 3. ročníku si lze vybrat jednu z těchto specializací

Elektronické řídicí systémy – zaměřené hlavně na průmyslovou automatizaci, řídicí systémy na bázi mikropočítačů a průmyslových počítačů

Komerční elektrotechnika – zaměřeno hlavně na inteligentní instalace budov a obnovitelné zdroje energie

Počítačové projektování - čtyřletý maturitní obor

Co všechno se můžete v Počítačovém projektování naučit

Pokud je už teď vaším vzdáleným cílem vysoká škola a zároveň jste i technický typ, pak je tento obor vhodný právě pro vás. Má posílenou výuku matematiky, fyziky a cizích jazyků a formou studia se blíží technickému lyceu. Naučíte se také hodně zajímavého z těchto perspektivních oblastí:

projekční systémy CAD/CAE používané ve strojírenství a elektrotechnice

programování CNC zařízení, 3D tisk a skenování

elektrotechnika, elektronika

informační a komunikační technologie

programování ve vyšších programovacích jazycích

datové sítě, moderní způsoby přenosu informací

programování ve vyšším programovacím jazyce

Informační technologie - čtyřletý maturitní obor

Co všechno se můžet v Informačních technologiích naučit

Pokud vás zajímá programování, počítačové sítě a internet, tak je to obor přesně pro vás. Naučíte se také hodně zajímavého z těchto perspektivních oblastí:

návrhy počítačových sítí a jejich zabezpečení

správa sítí a síťových operačních systémů

administrace operačních systémů

aplikace podnikových informačních systémů, tvorba a správa relačních databází

tvorba webových stránek

grafické a konstrukční programy, zpracování zvuku a videa

programování ve vyšších programovacích jazycích

programování mikropočítačů a robotů

Dny otevřených dveří, workshopy, prezentace školy

Dlouhou a úspěšnou tradici mají naše Dny otevřených dveří (DOD) a oblíbené praktické workshopy pro žáky základních škol. Současná nepříznivá epidemická situace nám ale neumožňuje tyto akce pořádat. Přesto ti nabízíme možnost podívat se k nám do školy alespoň virtuálně. Aktuální nabídku vždy najdete na webu školy www.sps-pi.cz.

Určitě by vás také mohlo zajímat:

ubytování a stravování je zajištěno v blízkém Domově mládeže Písek

žáci elektrotechnického oboru mohou získat osvědčení o způsobilosti v elektrotechnice dle vyhlášky č. 50/78 Sb

žáci mohou získat uznávané certifikáty od významných firem a společností – např. CISCO, ePlan, Mikrotik, Oracle academy

spolupracujeme s velkým počtem firem při realizaci povinných odborných praxí

podporujeme sportovce; umožňujeme uvolňování žáků z výuky na intenzivní tréninky, soustředění i soutěže, za podmínky dobrých studijních výsledků

na základě dlouhodobých zkušeností pracujeme a podporujeme žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

v celém areálu školy je možné připojení k internetu přes školní WiFi síť

nabízíme MS Office 365 a jiný software zdarma

k dispozici je školní Informační středisko (kopírování, tisk, skenování, půjčování knih a časopisů)

žáci mohou využívat různé učební materiály v elektronické podobě; umíme učit on-line

Další školní aktivity

zimní lyžařský kurz a letní cykloturistický kurz, sportovní aktivity

vydáváme školní časopis Průmkařiny

realizujeme různé projekty a soutěže

pořádáme exkurze, výlety, kino, divadlo,

spolupracujeme s veřejným sektorem

Partnerství a spolupráce

spolupracujeme s celou řadou firem, z nichž většina umožňuje žákům vykonat odbornou praxi

jsme fakultní školou FakultyelektrotechnickéČVUT Praha

spolupracujeme se Západočeskou univerzitou v Plzni a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích

jsme partnerskou školou Skupiny ČEZ

jsme školou doporučenou zaměstnavateli

připojení školy k internetu je realizováno v rámci akademické sítě CESNET

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Písek, Karla Čapka 402, https://www.sps-pi.cz

Foto:

Budova školy

FotoAuthors:

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Písek, Karla Čapka 402

22. 2. 2023; feedit.cz

Světový žebříček elektroformulí: Studentský tým z FEL ČVUT poskočil na sedmnácté místo, v Evropě už je devátý

Studentský závodní tým eForce FEE Prague Formula působící na Fakultě elektrotechnické ČVUT výrazně poskočil v hlavní kategorii žebříčku elektroformulí 279 vysokoškolských týmů z celého světa. Nyní je v první desítce nejlepších evropských týmů, na 17. příčce celosvětově a první mezi soutěžícími z tuzemských vysokých škol. Jde o jedno z nejlepších umístění v historii týmu eForce. Na konstrukci pilotované i autonomní elektrické formule v něm spolupracují studenti a studentky z různých fakult ČVUT, zejména z FEL ČVUT a FS ČVUT.

"Předešlá závodní sezóna byla pro tým jednou z nejúspěšnějších v celé historii týmu. Své dva monoposty eForce předvedl na šesti závodech, a to ve Švýcarsku, v Itálii, Maďarsku, Německu, Chorvatsku a v neposlední řadě také na domácích závodech v České republice. Dohromady tým získal mnoho cenných umístění v jednotlivých disciplínách: osm prvních míst, šest míst druhých a čtyři třetí místa," popsal kapitán týmu Tomáš Krejčí. "V celkovém hodnocení týmů se tak nyní eForce posunul celosvětově na 17. místo, na 9. místo v Evropě a v Česku drží první příčku," upřesnil Krejčí, student Fakulty strojní, který zároveň pracuje na katedře elektrických pohonů a trakce FEL ČVUT.

Prestižnímu žebříčku vévodí tým z Universität Stuttgart, na druhém místě jsou zástupci Nagoya University a bronz míří na Nový Zéland – k soutěžícím z University of Auckland. Podle dalšího z členů eForce, Jana Cáby, byl na konci roku 2021 tým z ČVUT na 48. příčce. Poskočil tedy o úctyhodných 30 míst. "V období pandemie covidu se ale žebříček příliš neaktualizoval," dodal Cába, který má na starost propagaci eForce.

Aktuální výzva? Dvě formule do jedné!

Pražský tým loni "trhl" rekord v počtu závodů, kterých se jeho pilotovaná i autonomní formule zúčastnily. I letošní sezona bude pro člen(k)y eForce velmi rušná, a navíc s novinkou. Tým, který dosud závodil s elektrickou pilotovanou formulí a elektrickou autonomní formulí, totiž pracuje na spojení těchto vozů v jeden. "Formule tak bude schopna jezdit jak s pilotem, tak bez pilota," podotkl Krejčí.

Tým eForce FEE Prague Formula v tomto akademickém roce čítá přes 60 lidí. Při plánování a stavbě formulí mohou studenti a studentky otestovat v praxi své znalosti techniky, elektrotechniky, elektroniky, IT i managementu. První elektrickou pilotovanou formuli postavilo někdejší osazenstvo týmu v roce 2010. Další velký posun nastal v roce 2020, kdy se eForce, i přes náročné podmínky a omezení v důsledku pandemie covidu-19, podařilo postavit a zprovoznit první plně autonomní formuli v Česku.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na .

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm na 18.000 studentů a studentek. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical "na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical "na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy "na 201.–250. místě, "Natural Sciences’ na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences "na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics "na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

22. 2. 2023; Radio Prague International

Radio Prague International - 22.2.2023

Putinův výklad událostí na Ukrajině je odtržený od reality, řekl Pavel

Výklad okolností vedoucích k válce na Ukrajině, jak o nich mluvil ruský prezident Vladimir Putin, se velmi liší od reality, řekl zvolený český prezident Petr Pavel. V rozhovoru na stanici CNN v pořadu Christiane Amanpourové tak reagoval na projev ruského prezidenta, který obvinil Západ z rozpoutání války na Ukrajině a ze snahy zničit Rusko.

"Od začátku agrese můžeme pozorovat nedostatečný výkon ruské armády ve všech aspektech," včetně vybavení nebo výcviku, řekl dnes Pavel, který se úřadu ujme za dva týdny. Schopnost Ruska poučit se ze svých chyb by podle něj ale Západ neměl podceňovat. V rozhovoru vyzval k opatrnosti ohledně Číny a jejích návrhů k mírovému řešení konfliktu. Peking se podle něj může ze současné situace poučit pro případ, že by se konflikt rozhořel mezi Čínou a Západem. Čína také podle něj nemá zájem o porážku Ruska, protože Rusko je jejím přirozeným spojencem.

Vyšetřovatelé evidují 2800 válečných incidentů na Ukrajině

Čeští vyšetřovatelé válečných zločinů na Ukrajině evidují z otevřených zdrojů zhruba 2800 incidentů a přes 40.000 poškozených či zničených objektů. Mají také informace o vysídlování dětí z Ukrajiny do Ruska. Serveru Seznam Zprávy to řekla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Doplnila, že česká policie obvinila za rok od zahájení ruské invaze 57 lidí z nenávistných trestných činů vůči Ukrajincům. Do vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině se může Česko zapojovat díky tzv. zásadě univerzality, jejímž smyslem je zajistit postih na základě mezinárodního práva.

Čeští vyšetřovatelé získávají informace o válečných zločinech i výslechem uprchlíků, které vyhledali přes neziskové organizace, resp. kteří se přihlásili prostřednictvím policejního on-line dotazníku. Podle Bradáčové však většina ze zhruba 280.000 uprchlíků aktuálně přítomných na českém území buď žádné informace nemá, nebo vypovídat nechce. Důvodem je strach a obecná nedůvěřivost Ukrajinců vůči státním institucím včetně policie.

EPH postaví v Británii elektrárnu a bateriové úložiště skoro za 27 miliard korun

Paroplynovou elektrárnu a bateriové úložiště za více než miliardu liber (v přepočtu asi 26,7 miliardy korun) postaví v Británii česká skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského.

Projekty ještě musí schválit příslušné britské úřady.

"Jsme hrdí na to, že po dokončení bude tato elektrárna jednou z nejmodernějších v Evropě a zásadním způsobem přispěje k zajištění spolehlivosti dodávek elektrické energie, zvláště v době, kdy obnovitelné zdroje nejsou schopny pokrýt spotřebu elektřiny ve Velké Británii," uvedl člen představenstva EPH Jan Špringl. Elektrárna a úložiště mají stát na místě bývalé uhelné elektrárny Eggborough, která byla vyřazena z provozu v roce 2018.

Skupina EPH zaměstnává prostřednictvím svých firem více než 24.000 lidí. Holding zahrnuje po celé Evropě přes 70 společností zabývajících se výrobou elektřiny, přepravou a uskladňováním energií i logistikou.

Sněmovna v prvním čtení podpořila změny v bodovém systému pro řidiče

Bodový systém pro řidiče se od příštího roku zřejmě změní a zjednoduší. Měly by být pouze tři skupiny trestných bodů, pokuty za některé závažné přestupky se zvýší. Nově by měla platit možnost řídit auto od 17 let pod dohledem mentora nebo řidičský průkaz na zkoušku. Počítá s tím novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Ministerstvu dopravy dává novela právo stanovit výjimku ze zákazu jízdy kamionů ve stanovenou dobu; týká se to hlavně víkendů.

Změna zákona by podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) měla na prvním místě přinést větší bezpečí na silnicích. Pro řidiče by měl být zákon i pravidla silničního provozu srozumitelnější než dosud. Bodový systém se podle ministra osvědčil a je důležitým nástrojem pro zvyšování bezpečnosti silničního provozu. Za nasbíraných 12 trestných bodů řidič přijde o řidičský průkaz, stejně jako dosud. U nejzávažnějších přestupků bude platit dvakrát a dost, u středně závažných přestupků pak třikrát a dost, popsal Kupka.

Například u řízení pod vlivem alkoholu řidič dostane šest bodů namísto nynějších sedmi, zaplatí ale pokutu ve správním řízení až 25.000 Kč namísto dnešních až 20.000. Pokud odmítne zkoušku na alkohol, hrozí mu pokuta až 75.000 Kč. Maximální příděl šesti bodů a pokuta 25.000 Kč hrozí vedle alkoholu i za překročení rychlosti o 50, respektive 40 kilometrů v hodině mimo obec a v obci, vjezd na železniční přejezd přes zákaz nebo jízdu na červenou.

Pro snižování cen potravin podle komory není prostor kvůli nákladům firem

Prostor pro snižování cen potravin v současné době není kvůli stále rostoucím nákladům výrobních a zpracovatelských podniků. Novinářům to řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Náklady na výrobky se firmám podle komory meziročně zvedly o 50 až 80 procent a společnosti neměly prostor to promítnout do cen. Letos by ceny potravin mohly ještě mírně růst a postupně se stabilizovat v druhé polovině roku, uvedla komora.

Večeřová řekla, že i přes zastropované ceny energií platí podniky čtyřikrát více než v roce 2019 a stanovené maximální ceny energií jsou mnohem vyšší než v okolích zemích. Výrazné zdražování energií loni podle ní zasáhlo nejvíce malé a střední podniky, které nedostaly žádné kompenzace. Růst cen energií je podle Večeřové zasáhl proto, že nemají tak výhodné smlouvy s dodavateli jako velké podniky. Kromě cen energií výrazně stoupaly také náklady na obaly, které zdražily o 30 až 40 procent. Večeřová upozornila na to, že firmy musí platit také poplatky za recyklaci, třídění a sběr odpadu, které se zvýšily o 35 procent.

Antimonopolní úřad prověří u čtyř potravin, ve které části dodavatelského řetězce roste cena

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude zjišťovat, ve které části dodavatelského řetězce od výrobce až po prodejce nejvíc roste cena potravin. Neupřesnil, na které potraviny se zaměří. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) bude záležet na tom, jaké potraviny úřad vybere s ohledem na to, jak se zpracovávají.

Agrární komora ČR informovala, že chce antimonopolní úřad požádat, aby prověřil případné zneužívání tržní síly německých skupin Schwarz a Rewe na českém trhu. Schwarz v ČR provozuje obchodní řetězce Lidl a Kaufland, Rewe vlastní řetězce Penny Market a Billa. Komora uvádí, že spolu s dalšími obchodními řetězci ovládají 75 procent trhu a dává jim to velkou vyjednávací sílu vůči potravinářským a zemědělských firmám.

Víc než půlka dlužníků omezuje příjem, experti radí určit adekvátní výdělek

Víc než polovina dlužníků s více exekucemi se snaží omezovat legální příjmy. Kvůli podmínkám, srážkám i možnosti získat dávky pracují raději v šedé ekonomice. Ukázal to výzkum mezi víc než pěti stovkami dlužníků, který pro neziskové organizace provedla agentura PAQ Research. V debatě expertů o připravované novele o oddlužení výsledky představil šéf agentury Daniel Prokop. Odborníci doporučují podmínky oddlužení upravit a stanovit adekvátní příjem.

Na konci ledna bylo podle exekutorské komory v Česku přes 4,1 milionu exekucí. Mělo je 672.400 dlužníků, z nich kolem 166.000 mělo deset a víc řízení najednou. O oddlužení loni podle údajů Institutu prevence a řešení předlužení požádalo 19.200 lidí. Oddlužovací proces trvá pět let, u seniorů tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. Připravovaná novela přebírá evropskou směrnici o oddlužení, která lhůtu zkracuje na tři roky.

Podle průzkumu 54 procent dlužníků s dluhy, které se nedají do pěti let srovnat, přiznává omezování oficiálních výdělků. "Víc než polovina ekonomicky aktivních říká, že nějak redukuje legální příjmy. Nechává si dávat peníze na ruku, minimalizuje příjem, aby se omezily srážky. Lidé se také dostanou k dávkám, z nichž se nesráží," přiblížil Prokop.

Průzkum: Prodej bytů se loni meziročně propadl více než o polovinu

Počet prodaných bytů v Česku se loni meziročně propadl o více než polovinu. Z průzkumu České bankovní asociace vyplynulo, že prodeje starších bytů klesly o 51 procent, rodinných domů o 49 procent a nových bytů o 57 procent. Jde o nejmenší počty prodejů za deset let. Ceny nemovitostí rostou rychleji než příjmy domácností.

"Šoková změna způsobená hlavně válkou na Ukrajině nastala v závěru prvního čtvrtletí. Počátek energetické krize, vyšší ceny energií, prudký nárůst inflace, to vše změnilo náladu lidí. Trvalo to po celé druhé čtvrtletí a bylo to umocněno růstem úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Kvůli tomu ve druhé polovině roku 2022 realitní trh prakticky zamrzl," shrnul Milan Roček, šéf společnosti Dataligence.

Ceny domů a starších bytů na většině území ČR koncem roku klesaly, jejich pokles byl však pouze mírný. Metr čtvereční staršího bytu v ČR stál koncem roku průměrně okolo 49.000 korun, v Praze přes 117.000 korun. Analýza uvedla, že Česko mělo v posledních deseti letech jeden z nejrychlejších růstů cen nemovitostí z Evropské unie, za poslední tři roky činil v ČR 54 procent a v EU 24 procent. Růst cen nemovitostí navíc odskočil od vývoje růstu příjmů domácnosti. Mzdy od covidu vzrostly v ČR o necelých 20 procent a ceny rodinných domů a starší zástava o 60 procent, řekl Roček.

Tresty za sexuální násilí bývají ve spodní polovině sazby, zjistila analýza

Za znásilnění a domácí násilí ukládají české soudy v naprosté většině tresty ve spodní polovině zákonné sazby. Až polovina pachatelů znásilnění dětí nebo znásilnění s těžkou újmou na zdraví pak dostává trest pod dolní hranicí sazby. Vyplývá to z analýzy 556 rozsudků okresních a krajských soudů, kterou provedly socioložky Petra Havlíková a Iva Šmídová z Masarykovy univerzity pro organizaci proFem.

Například v trestním zákoníku hrozí za znásilnění dítěte mladšího 15 let odnětí svobody v délce pěti až 12 let, v praxi ale soudy ukládají tresty od tří do osmi let. Často pak volí právě tříletý trest, který lze ještě uložit jako podmíněný. Otázkou pak podle výzkumnic je, zda takové tresty dostatečně odrazují společnost od páchání těchto skutků.

Socioložky zkoumaly, jak soudy odůvodňují své verdikty. Vybraly si k tomu 72 odsuzujících rozsudků nad mužskými pachateli sexuálního a domácího násilí. V praxi soudů zjistily zlehčování násilí, popírání jeho negativních dopadů na psychiku obětí, obviňování obětí a omlouvání pachatelů. Podle ředitelky proFem Jitky Polákové analýza dokazuje, že vyjmenované jevy jsou stále přítomnou praxí řady soudů, nikoliv pochybením jednotlivců z řad soudců. Praxi nastavenou ohledně výše ukládaných trestů pak označila za skandální.

Válek a hygienici dementovali zprávy o šíření TBC, případem se zabývá i policie

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) i hygienici dementovali zprávy, podle nichž olomoucká krajská hygienická stanice (KHS) posílá lidem pozvánky na mimořádné vyšetření na tuberkulózu (TBC), kterou šíří ukrajinští vojáci pobývající v kraji na výcviku. Policie začala lživé informace prověřovat a zjišťovat, zda se nestal trestný čin. Válek kritizoval nezávislou senátorku a právničku Janu Zwyrtek Hamplovou, že tuto "mimořádně odpudivou dezinformaci" šíří, vyvolává mezi lidmi strach z nákazy a spojuje ji s výcvikem ukrajinských vojáků. Příspěvek po několika hodinách z facebooku Zwyrtek Hamplové zmizel a senátorka se za něj později omluvila.

"Tvrzení, že olomoucká KHS posílá pozvánky na vyšetření na TBC, není pravdivé," napsal dnes Válek na twitteru. "Žádáme všechny osoby, které obdrží toto falešné oznámení, aby je dále nešířily a nereagovaly na ně," zdůraznili olomoučtí hygienici. Případ už řeší i policisté.

V Česku byly děti povinně očkovány proti TBC do roku 2010, vakcinace byla ukončená kvůli malému počtu případů i kvůli významným nežádoucím účinkům. Očkují se jen děti z rizikových prostředí, například novorozenci matek ze zemí s vyšším výskytem nákazy. V roce 2021 bylo v ČR zachyceno 221 případů TBC u osob narozených v tuzemsku a 132 u narozených v zahraničí, z nich 35 na Ukrajině. Cizinci dlouhodobě tvoří asi třetinu případů, nejčastěji šlo o muže, kteří do Česka mířili za prací.

Závodníci ČVUT patří mezi deset nejlepších Evropanů v žebříčku elektroformulí

Studentský závodní tým z ČVUT v Praze se probojoval mezi deset nejlepších evropských týmů v hlavní kategorii světového žebříčku elektroformulí. Celosvětově se z 279 univerzit umístil na 17. místě, v České republice drží prvenství, uvedlo dnes České vysoké učení technické (ČVUT). Na konstrukci autonomní i pilotované elektrické formule se na univerzitě podílí především studenti Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní.

Mendlovo náměstí v Brně zdobí ode dneška monument Hrachovina

Brněnské Mendlovo náměstí zdobí ode dneška nový bronzový monument Jaromíra Garguláka s názvem Hrachovina. Odkazuje na vědce Gregora Johanna Mendela, který působil ve zdejším augustiniánském klášteře na Starém Brně a je považován za zakladatele genetiky i na základě svých pokusů s hrachem. Dílo představuje klíčení hrachu. Obecně prospěšnou společnost Společně stál monument 24,5 milionu korun, získala příspěvek od kraje i dalších dárců, město poskytlo deset milionů.

Gargulákův návrh vybrala porota v mezinárodní soutěži. "Naším cílem bylo dát budoucím generacím trvalou připomínku této významné osobnosti velmi originálním způsobem," uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Společně Jakub Carda. Mendlovo náměstí je i po rekonstrukci významným dopravním uzlem, ale přestavbou se podařilo vytvořit také veřejný prostor, kde si lidé mohou sednout pod strom na lavičku. Bylo zde vysazeno 30 nových stromů a přístřešky pro cestující mají být porostlé popínavou zelení.

Nejlepší českou komiksovou knihu roku 2022 nakreslila Lucie Lomová

Nejlepší českou komiksovou knihou roku 2022 se stala publikace Každý den je nový od Lucie Lomové. Autorka za ni získala i Cenu České akademie komiksu. Lomová vyšla ve svém díle z jasného omezení: kreslit každý den komiksový deník a vydržet celý rok.

Za přínos českému komiksu byli oceněni Petr Litoš a Jiří Pavlovský za časopis a nakladatelství Crew, které pomohlo zvednout vlnu zájmu o evropský komiks a prosadilo v Česku japonské komiksy - mangu.

Popeleční středou začíná věřícím postní doba před Velikonocemi

Na dnešek připadá Popeleční středa. Skončilo období masopustu, křesťanům začíná čtyřicetidenní půst, jehož smyslem je duchovní očista před Velikonocemi. Kněží na Popeleční středu udělují věřícím takzvaný popelec, tedy znamení kříže popelem na čelo. Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice.

Během příprav na největší křesťanské svátky připomínající ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista by křesťané měli být střídmí nejen v jídle, ale měli by se dočasně vzdát věcí nebo činností, na které jsou zvyklí a které jim ulehčují život. Boží hod velikonoční se slaví první neděli po prvním jarním úplňku, letos vychází na 9. dubna.

Počasí na čtvrtek

Zataženo až oblačno, zejména v Čechách občasný déšť. Nejnižší noční teploty 6 až 2 °C, na severovýchodě při zmenšené oblačnosti až -1 °C. Nejvyšší denní teploty 8 až 12 °C, v 1000 m na horách kolem 5 °C.

Zlatá mediaile se opět blíží, říká Dominik Hašek. Před 25 lety stál v brance olympiády v Naganu, kde Češi získali zlato

Euforie, obrovská radost, zaplněné Staroměstské náměstí i ulice, kterými jeli z letiště čeští hokejisté. Od olympiády v japonském Naganu uplynulo 25 let. Česko tehdy ve finále porazilo Rusko. V brance stál Dominik Hašek. I díky jeho skvělým zákrokům dokázali Češi vybojovat historicky první zlatou olympijskou medaili.

V průvodu masek chodím 33 let, říká laufr. Obchůzka v Hlinsku ukončila letošní masopust

Lidé se rozloučili s masopustem. Prastarou tradici si poslední masopustní den připomněli na Hlinecku. Zdejší maškary jsou zapsané na seznamu dědictví UNESCO. Masky tady své reje zahájily už 28. ledna ve Vítanově. S masopustem se rozloučily na hlineckém Betlémě. Mezi typické masopustní pokrmy patří zabíjačkové speciality, koblihy nebo masopustní koláče. Víte jakou funkci má v průvodu laufr? A že na Hlinecku mají masky červené a černé?

Češi v Kambodži bojují proti dětské úmrtnosti a záplavám

Česká republika má v Kambodži privilegované postavení. A není divu - v zemi dodnes žijí stovky absolventů českých vysokých škol, včetně současného kambodžského krále. Čeští specialisté, zejména zdravotníci, se tu těší vynikající pověsti.

21. 2. 2023; proelektrotechniky.cz

LVICE2: připravovaná česká vědecká mise k Měsíci má za sebou důležitý milník

Vývoj historicky největší české kosmické sondy LVICE2 s vlastním pohonem pokročil v polovině února 2023 do další fáze projektu. Měsíční sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její přípravy se zapojily další české firmy působící v odvětví letectví a kosmonautiky.

Projekt LVICE2

Měsíční sondu s názvem Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer (LVICE2, viz vizualizace), tedy česky Komplexní průzkumník prostředí v okolí měsíce, vyvíjí konsorcium českých firem pod vedením společnosti esc Aerospace, která je jedním z hlavních poskytovatelů inovativních kosmických řešení v ČR. Cílem mise je získat vědecká data o turbulencích v plazmatu slunečního větru, o kosmické radiaci a o koncentracích meziplanetárního prachu v okolí Měsíce.

Přípravu projektu financuje Ministerstvo dopravy v rámci programu tzv. ambiciózních projektů. Tento program si klade za cíl posílit roli českého kosmického průmyslu ve světovém měřítku a zvýšit věhlas české vědy na poli kosmického bádání. Mise LVICE2 plánuje tyto cíle naplnit sestavením komplexní kosmické sondy s řadou vědeckých přístrojů, přičemž většina instrumentů na palubě bude vyrobena českými firmami a institucemi.

Podle původního návrhu měly být cíle mise naplněny sondou vyrobenou v populárním standardu

Cubesat, který nabízí modulární (stavebnicové) řešení pro malé družice. Sonda měla podle tohoto návrhu vážit zhruba 20 kg a mít velikost stolního počítače. Vzhledem k množství vědeckých přístrojů a dalším požadavkům mise však bylo nutné přistoupit k návrhu zcela nové, vlastní konstrukce sondy. Plánovaná sonda se nyní velikostí blíží k pračce a po natankování palivem bude její hmotnost okolo 120 kg.

Spolupracující vědecké instituce a přístroje na palubě instituce

Na vývoji vědeckých přístrojů pro sondu se podílí řada akademických institucí:

- Ústav fyziky atmosféry (ÚFA) Akademie věd ČR pro sondu vyrábí přístroj pro měření střídavé složky elektromagnetického pole plazmatu

- Ústav jaderné fyziky (ÚJF) Akademie věd ČR připravuje přístroje pro měření ionizujícího záření

- Matematicko-fyzikální fakulta (MFF) Univerzity Karlovy pro misi navrhuje přístroj pro měření toku iontů v solárním větru

- Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT připravuje přístroj pro detekci stejnosměrné složky magnetického pole plazmatu

- Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) ČVUT pracuje na návrhu přístroje pro detekci kosmického prachu

Tato kosmická sonda se od ostatních plánovaných českých družic odlišuje tím, že bude disponovat vlastním pohonem, který jí umožní doletět k Měsíci a manévrovat na jeho oběžné dráze. Vývoj tohoto pohonu, včetně elektrického systému sondy, je zajištěn společností Stellar Exploration EU.

Projekt sondy LVICE2 je pro esc Aerospace a jeho partnery velmi významný. Jeho úspěšné dokončení bude převratným úspěchem pro český kosmický průmysl a zařadí Česko do prestižního klubu zemí, které umí postavit vlastní sondy k průzkumu sluneční soustavy. Data shromážděná touto sondou budou také velmi hodnotná pro výzkumníky po celém světě, protože jim poskytnou cenné informace o lunárním prostředí a pomohou vytyčit cestu pro budoucí mise na Měsíc.

Aktuální stav projektu

Projekt LVICE2 nyní úspěšnou komplexní revizí ze strany Evropské kosmické agentury (ESA) zakončil takzvanou "fázi A", kdy byla ověřena realizovatelnost mise a schváleny požadavky na její technické provedení. Splněním tohoto milníku, tzv. Preliminary Requirements Review (PRR), projekt demonstroval, že pomocí navrhované sondy dokáže naplnit vědecké cíle mise, a že je jeho vývoj na správné cestě.

LVICE2 tak vstupuje do tzv. "fáze B1", kdy dojde k rozpracování a zdokonalení návrhu jednotlivých přístrojů na sondě a rozhraní mezi nimi. Součástí této fáze je také příprava plánů na výrobu, integraci a testování sondy. V této fázi se do projektu nově zapojuje i společnost OHB Czechspace, která má bohaté zkušenosti v oblasti kosmických struktur a pro sondu bude navrhovat její hlavní konstrukci.

V červnu roku 2023 pak projekt projde další revizí ze strany ESA, na jejímž základě panel odborníků nominovaný Ministerstvem dopravy rozhodne o dalším pokračování mise. Pokud výroba této sondy dostane "zelenou", měla by být vypuštěna na měsíční oběžnou dráhu v roce 2027.

Další informace jsou k dispozici na aktualizovaném webu www.lvice2.cz.

Czech Space Portal, redakčně upraveno

Vizualizace © esc Aerospace

Další informace zde

Přečtěte si také:

14.2.2023 Najít a otestovat materiály, které odolají extrémně nízkým teplotám, je cílem nového projektu CRYSA. Projekt vede brněnská firma OHB Czechspace, která uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Spolupracuje na něm s vědci z Akademie věd České republiky. O podrobnostech byla naše odborná veřejnost informována koncem ledna 2023.

4.1.2023 Zpřesnit klimatické modely a předpovědi extrémního počasí, jako jsou přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda, to je jedním z hlavních cílů nové české družicové mise SOVA, o níž byla odborná veřejnost informována na sklonku roku 2022. Satelit bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly dostatečně studovány a popsány. Název mise SOVA je zkratkou pro družicové pozorování vln v atmosféře (Satellite Observation of waVes in the Atmosphere). Jejím hlavním vědeckým cílem bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry

20. 2. 2023; Mladá Fronta Dnes

Robotici vyvinuli lovce radioaktivity

Praha

Další unikátní dron vyvinuli experti Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL). Na vývoji řešení, které by pomohlo záchranářům při hledání zdrojů radioaktivního záření v havarijních situacích pracovali tři roky. Detektory pro rychlou detekci statického nebo pohyblivého zdroje gama záření jsou integrovány do malých a flexibilních dronů, které jsou s pomocí umělé inteligence řízeny autonomně, bez zásahu lidského operátora. "Dron využívá výhodnou kombinaci malého rozměru a velké mobility, takže lze zdroj hledat velmi rychle i v obtížně přístupných terénech," vysvětlil Martin Saska z FEL.

20. 2. 2023; barrandov.tv

Živě: České výzvy v energetické nezávislosti

Panelová debata o možnostech rozvoje bezuhlíkových řešení, která mohou vyřešit bezpečnostní i klimatické hrozby Česka současně: zateplené domy

osazené solárními panely či tepelnými čerpadly ruský plyn (a vlastně ani uhlí) nepotřebují. Debatu nazvanou Energetická svoboda: česká energetická výzva po roce ruské války pořádají Svaz moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost. Sledovat ji můžete 20. února od 14:00.

Rok 2022 byl rekordní v investicích do obnovitelných zdrojů v Evropě a přinesl i očekávaný restart rozvoje solární energetiky v Česku. Co může vláda udělat proto, abychom se skokově posunuli v celé bezuhlíkové ekonomice?

Program:

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, ministr práce a sociálních věcí

Kamil Čermák, generální ředitel, ČEZ ESCO

Jakub Lelek, ředitel pro veřejné otázky, IKEA Česká republika, Maďarsko a Slovensko

Martin Sedlák, programový ředitel, Svaz moderní energetiky

Petr Hladík, náměstek ministra životního prostředí

Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace

Michaela Valentová, výzkumnice, ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická

Petr Holub, zakladatel a ředitel společnosti Budovy21

Martin Philipp, analytik, STEM, z.ú. – Ústav empirických výzkumů

Moderace: Marie Bastlová, Seznam Zprávy

20. 2. 2023; wn24.cz

Živě: České výzvy v energetické nezávislosti

Panelová debata o možnostech rozvoje bezuhlíkových řešení, která mohou vyřešit bezpečnostní i klimatické hrozby Česka současně: zateplené domy osazené solárními panely či tepelnými čerpadly ruský plyn (a vlastně ani uhlí) nepotřebují. Debatu nazvanou Energetická svoboda: česká energetická výzva po roce ruské války pořádají Svaz moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost. Sledovat ji můžete 20. února od 14:00.

Program:

Reakce Česka na energetickou krizi:

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, ministr práce a sociálních věcí

Kamil Čermák, generální ředitel, ČEZ ESCO

Jakub Lelek, ředitel pro veřejné otázky, IKEA Česká republika, Maďarsko a Slovensko

Martin Sedlák, programový ředitel, Svaz moderní energetiky

Klima a Česko:

Petr Hladík, náměstek ministra životního prostředí

Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace

Michaela Valentová, výzkumnice, ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická

Petr Holub, zakladatel a ředitel společnosti Budovy21

Martin Philipp, analytik, STEM, z.ú. – Ústav empirických výzkumů

Moderace: Marie Bastlová, Seznam Zprávy

Partnerem akce jsou Budovy21

20. 2. 2023; svethospodarstvi.cz

Živě: České výzvy v energetické nezávislosti

Program:

Reakce Česka na energetickou krizi:

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, ministr práce a sociálních věcí

Kamil Čermák, generální ředitel, ČEZ ESCO

Jakub Lelek, ředitel pro veřejné otázky, IKEA Česká republika, Maďarsko a Slovensko

Martin Sedlák, programový ředitel, Svaz moderní energetiky

Klima a Česko:

Petr Hladík, náměstek ministra životního prostředí

Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace

Michaela Valentová, výzkumnice, ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická

Petr Holub, zakladatel a ředitel společnosti Budovy21

Martin Philipp, analytik, STEM, z.ú. – Ústav empirických výzkumů

Moderace: Marie Bastlová, Seznam Zprávy

Partnerem akce jsou Budovy21

20. 2. 2023; stavbaweb.cz

Nový bakalářský program Scénické technologie na FA ČVUT

(20. 2. 2023) Program bude připravovat specialisty pro jevištní, televizní a filmový provoz Nový bakalářský program Scénické technologie na FA ČVUT

Na tříletém profesně zaměřeném bakalářském studijním programu Scénické technologie, k jehož studiu se uchazeči mohou zapsat na Fakultě stavební ČVUT v Praze, se podílejí tři fakulty Českého vysokého učení technického – Fakulta stavební, Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická. Spolupráce byla zároveň navázána i s Národním divadlem, Českou televizí a Barrandov Studiem, kde budou mít studenti programu v rámci výuky zajištěnu odbornou praxi. První studenti budou moci zasednout do přednáškových sálů již letos v září.

Absolventi programu získají znalosti současných multimediálních technologií v návaznosti na jejich další aplikaci v oblasti umělecké tvorby, zvukového a světelného designu, a to zejména v jevištním, televizním a filmovém provozu. Důraz je kladen na teoretické a praktické znalosti technologií, principů a postupů používaných v současnosti. Program budou zároveň doplňovat znalosti ze sféry umělecké kreativní tvorby a estetiky a praktické kurzy zvukového a světelného designu. Studenti se budou též věnovat tématu řízení multimediálních projektů pokrývajícími problematiku financování projektu, komunikace a správy souvisejících procesů.

"Inciativa na vznik studijního programu Scénické technologie vzešla z Národního divadla v Praze a Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Tyto instituce oslovily České vysoké učení technické v Praze s tím, že jim takto orientované studium chybí jak v portfoliu vysokých škol v celé České republice, ale zejména ho oni sami postrádají při každodenním zajišťování jejich produkce," říká doc. Jaroslav Daďa z Fakulty stavební ČVUT, který je garantem celého programu.

Jak dále doc. Jaroslav Daďa vysvětluje, jde o reakci na stav, kdy u tradičních profesí v oblasti výstavby scény, zvukového a světelného designu v divadlech, ale i v televizním a filmovém průmyslu neexistuje specializované vzdělávání a zároveň se velmi dynamicky rozvíjejí nové technologie a kulturní instituce hledají specializované multimediální odborníky.

To také potvrzuje Ing. Pavel Hénik, vedoucí scénického provozu České televize: "Pro řízení umělecko-technických provozů televize a divadla potřebujeme odborníky, kteří umí skloubit znalosti ze stavebnictví, elektrotechniky, strojírenství a scénografie. Je nezbytné, aby tito vedoucí pracovníci byli schopni vést tým specialistů, a zároveň při realizaci projektů navrhovali efektivní technická řešení, která naplní umělecká očekávání tvůrců."

Správní ředitelka Národního divadla Ing. Jana Dvořáková, Ph.D., MBA, k tomu uvádí: "Standardy pro práci specializovaných složek jevištních provozů, které úzce spolupracují s uměleckými týmy na celkové podobě divadelních inscenací, se při stávajícím technologickém rozvoji dynamicky posouvají vpřed. Bez systematicky proškolovaných a vzdělaných odborníků v oblasti jevištní technologie nebudeme v budoucnu schopni zajistit dostatečně profesionálně požadavky divadelní tvorby. Proto jsme s mými kolegy usilovali o vytvoření nového studijního programu." Výuka bude z největší části probíhat na Fakultě stavební. "Zde studenti získají základy kresby a grafické prezentace, seznámí se s kompozičními principy výstavby scénického prostoru a ovládnou nezbytné počítačové programy pro zobrazování, a to jak ve 2D, tak ve 3D. Věnovat se budou i stavebnímu inženýrství, které je v této oblasti také nezbytné," upřesňuje doc. Jaroslav Daďa. Na Fakultě elektrotechnické bude výuka probíhat ve Studiu audiovizuální tvorby. Doc. Stanislav Vítek k tomu říká: "U nás se studenti například naučí, jak nasvítit, ozvučit a nasnímat scénu, ale součástí výuky bude i programování, seznámí se s moderními programy pro editaci zvuku a videa, postprodukcí a mnohým dalším, co budou pro svoje budoucí uplatnění potřebovat." Výuka na Fakultě strojní pomůže s orientací ve strojírenství, porozumění scénickým konstrukcím nebo využití 3D tisku a jeho možností. "Tady se zaměříme na materiály, konstrukce, výrobní technologie, hydro či termomechaniku tak, aby vzniklé dílo vyhovělo požadavkům autora, scénáristy i režiséra a zároveň plnilo požadované funkce bezpečně a spolehlivě a bylo dobře vyrobitelné s přiměřenými náklady," vysvětluje doc. Ladislav Kolařík. Externě se na výuce budou podílet i odborníci z dalších institucí, například z Národního divadla, je rozjednána i spolupráce s řadou uznávaných osobností z filmové, televizní i divadelní tvorby i dalších kulturních projektů. "Absolventi by měli mít široké možnosti uplatnění při mezioborové spolupráci. Konkrétně mohou pracovat například jako projektoví manažeři ve vývojových a projekčních týmech, projekční a řídicí pracovníci, vedoucí jevištního provozu divadla, televizního či filmového studia, manažeři multimediálních projektů, tvůrci audiovizuálních děl, vedoucí úseků světla, zvuku nebo video-technologií v divadle, koordinátoři studiové výroby, návrháři scénické a prezentační technologie, projektanti prezentačních audiovizuálních systémů a v řadě dalších profesí. Věříme proto, že o tento nový studijní program bude mezi uchazeči zájem," říká prof. Zuzana Pešková, proděkanka pro pedagogickou činnost na Fakultě stavební ČVUT v Praze. V návaznosti na bakalářský program studia se počítá se vznikem programu magisterského, jeho absolventi by tak mohli získat titul Ing.

Podrobnosti o bakalářském studijním programu Scénické technologie a přijímacím řízení lze získat zde: www.fsv.cvut.cz/uchazeci/bakalarske-studium/scenicke-technologie/ . Přihlášku ke studiu lze podat do 31. března 2023.

Tisková zpráva

Komentáře ke článku

Vložit příspěvek

Registrace k zasílání newsletteru

19. 2. 2023; svobodny-svet.cz

Jak jsme nesestřelili UFO nad Prahou

JAN KOVANIC Americké letectvo poprvé v historii sestřeluje nad USA neidentifikované létající objekty (UFO) . Povím vám, jak československá

protiletecká obrana nesestřelila někdy na podzim roku asi tak 1972 UFO nad Prahou. I když mohla!

Někteří ze čtenářů Šamanova doupěte musí mít z mého psaní pocit, že jsem snad vyhrál všechny války minulých dob, ale opravdu jsem byl shodou okolností i u tohoto příběhu. A to jako frekventant prvního ročníku dvouletého kurzu astronomie na Štefánikově hvězdárně v Praze a v Planetáriu. Byl to sice kurz primárně určený pro středoškoláky, a já v té době už studoval na silnoproudého elektroinženýra, ale vzali mě tam taky, i když už jsem měl maturitu za sebou. Teorii jsme mívali zejména v planetáriu, kde nám ji přednášel hlavně ing. Pavel Příhoda.

Praxe pak probíhala na Štefánikově hvězdárně na Petříně , kam jsem to měl z kolejí ČVUT kousek. Dnes už si bohužel nevzpomenu, jak se jmenoval onen astronom, který měl na starosti naši výuku v zacházení se zdejším historickým ale funkčním dvojitým Königovým dalekohledem. (Jeden refraktor má průměr 180 mm a druhý 200 mm. Tento dalekohled byl vyroben 1905 v Jeně, v roce 1930 byl zakoupen z pozůstalosti vídeňského astronoma Rudolfa Königa i díky peněžnímu příspěvku prezidenta Masaryka. Za Pražského povstání přežil náraz střepin z dělostřeleckého granátu; od loňska je renovován v rodné Jeně, vrátit by se měl ještě letos.) Vzpomenout si na to jméno onoho našeho učitele jsem si opravdu nemohl, proto jsem drze zavolal svému tehdejšímu spolužákovi Pavlu Suchanovi , takto tiskovému tajemníkovi Astronomického ústavu AV ČR. Byl zrovna na dovolené v Itálii, ale vzpomněl si: "Tak to nemohl být nikdo jiný než Jaroslav Pavlousek, protože nikdo jiný tam tehdy nebyl."

Ten podvečer byl jasný, slunečný. Nás asi deset studentů se pod dohledem zkušeného demonstrátora cvičilo v ovládání Königa. Bylo povznášející, jak nás ten šestitunový obr poslouchal, jak ladně se pohyboval ve všech osách. Trénoval jsem se zrovna v zaměřování astronomického cíle, jímž byla žárovka na špičce blízké antény rušičky, když vtom odspoda po točitých schodech vydupal tak tedy Pavlousek. Přerušil mé zaměřování, vyhnal mne z pojízdných schodů a vystoupil na ně sám. Otočil posuvnou kopulí tak, aby mohl skrz otevřenou štěrbinu zahlédnout nový cíl. Viděli jsme ho všichni: Nad Prahou se ve výšce vznášel nehybný zářivý bod. Spíše bělostné těleso, protože i neozbrojené oko zaznamenalo jistou plochu. A nebylo nehybné, pohybovalo se sotva neznatelně směrem k jihu. Pavlousek objekt zaměřil, podíval se do okuláru a pak seběhl ze schodů dolů k telefonu.

A bylo to tak: Na Štefánikovu hvězdárnu zavolal zoufalý hlas z Ministerstva národní obrany: "Na radaru jsme zaregistrovali nehlášené létající těleso. Na pokusy o spojení nereaguje. Vyslali jsme proti němu stíhačky, ale ty tam nedoletí, je ve výšce 30 kilometrů. Sestřelili bychom ho protiletadlovými raketami, ale nechceme jejich troskami zranit nikoho na zemi, když to nebude nutné. Podívali byste se nám, co to je?"

A protože byl díky našemu vyučování dalekohled zrovna v provozu, pojízdné schody přistaveny a štěrbina kopule otevřená, dověděli se tu zprávu během pár minut: "Je to meteorologický balón," prozradil armádě Pavlousek. A tak nebylo nutné UFO nad Prahou sestřelit. Protože to už bylo IFO

Když už byl zaměřen, tak jsme se na ten Objekt podívali všichni. V dalekohledu bylo těleso uprostřed průhledné, k okrajům světlalo. Mělo tvar několikaúhelníka, jehož rovné hrany ostře zářily. Když si to mozek přebral, tak jsme viděli konstrukci z kovových trubek, které odrážely světlo k západu klonícího se slunce. Konstrukce byla potažena tenkou fólií.

Kdyby se protiletadlovci zeptali mě, anebo kdyby si armáda pamatovala, co se o podobných UFOs psalo toho roku na jaře, tak by věděla. To jsem byl ještě na koleji v Poděbradech, kde sídlily první dva ročníky nepražských a nečeských studentů elektrotechnické fakulty ČVUT. Kolegové mě zavolali z pokoje na venkovní trávník, protože jsem byl znám jako milovník kosmonautiky i astronomie. Kluci chtěli, abych jim objasnil neobvyklý jev: Ve výšce nad Poděbrady se na pozdně odpolední obloze vznášelo jasně zářící těleso. Nejdříve jsem myslel, že jde o Venuši, ale na to bylo moc vysoko nad obzorem. Vypadalo to fakt divně, že by konečně nějaká blízká nova, nebo dokonce supernova? Ale ne, po chvíli bylo patrné, že se těleso zvolna pohybuje, a to od severu k jihu. Takže jsem ho identifikoval jako výškový balón. A opravdu, noviny druhého dne psaly o meteorologickém balónu, který uletěl norským vědcům, když se mu neotevřel výpustný ventil. Letěl od severu k jihu ve výšce nad 30 km, a v odpoledním bočním slunci ho viděli Češi v celých středních a okolních Čechách.

Tehdy v tom roce 1972, když zoufalé ministerstvo války volalo na hvězdárnu, provozovanou hlavně jako vzdělávací ústav, jsem se smál, že se musí masivně dotovaní vojáci doprošovat chudých v podstatě učitelů, že nemají tak dokonalé dalekohledy. Ale zase jsem ocenil, že na tom vojenském ouřadě má někdo tolik fištrónu, že než dá povel ke střelbě, tak si vezme telefonní seznam a vyhledá v něm číslo hvězdárny Hlavního města Prahy a zavolá tam. Teď už mají vojáci dalekohledy mnohem dokonalejší, ale stejně nevědí, co vidí. A lidi, i ti, co to přímo vidí, tím více pak lidi, co to nevidí, ti si pak vymýšlejí…

Co stále, nejen vojákům, ale i široké veřejnosti chybí, není technické a mediální vybavení, ale vzdělání!

Psáno a vzpomínáno v Praze na Lužinách za modrojasného čtvrtka 16. února 2023

votes, average: out of 5)

Počet přečtení:

Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Pravidla diskuze

Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena

19. 2. 2023; pravdive.eu

Jak jsme nesestřelili UFO nad Prahou

JAN KOVANIC Americké letectvo poprvé v historii sestřeluje nad USA neidentifikované létající objekty (UFO) . Povím vám, jak československá

protiletecká obrana nesestřelila někdy na podzim roku asi tak 1972 UFO nad Prahou. I když mohla!

Co stále, nejen vojákům, ale i široké veřejnosti chybí, není technické a mediální vybavení, ale vzdělání!

Psáno a vzpomínáno v Praze na Lužinách za modrojasného čtvrtka 16. února 2023

Jan Kovanic

The post Jak jsme nesestřelili UFO nad Prahou first appeared on .

19. 2. 2023; zpravy.iDNES.cz

Drony z ČVUT může využít armáda. V roji jsou smrtící zbraní

Martin Saska, šéf multirobotického týmu ČVUT, který vyvíjí autonomní drony, představuje schopnosti, jež se dají využít na moderních bojištích. V roji dokážou útočit na zadané cíle a jsou levnější než velké vojenské drony při podobné efektivitě. Jejich detekce je téměř nemožná, ale smrticí účinek je maximální.

"V rámci skupiny multirobotických systémů na elektrotechnické fakultě ČVUT pracujeme na vývoji plně automatických robotických dronových systémech, které dovedou bez přímého řízení pilotem vnímat prostředí a řešit zadaný úkol. Spolupracují mezi sebou i případně s týmem pozemních robotů, jak jsme demonstrovali na DARPA SubT v USA," říká Martin Saska z ČVUT.

"Naše řešení nejsou běžné drony na ovládání, které veřejnost zná, ale jsou to létající stroje napěchované senzory a palubní inteligencí. Umí létat uvnitř i vně budov bez GPS a jakékoliv komunikace s operátorem," dodává.

Drony spolupracující ve formaci potřebují naprogramovat, ale jinak létají autonomně, bez potřeby pilota

Tým pod vedením Sasky má za sebou řadu experimentálních projektů, například ve Spojených arabských emirátech s předvedením spektra možného využití. Spolupracují i s americkou vojenskou agenturou DARPA. Drony, které staví a vyvíjí pro ně software, umožňují nejen uplatnění v civilní sféře, ale i při ochraně letišť, věznic a v případě vhodné konfigurace i jako efektivní bojový prostředek.

"Tyto pokročilé prostředky dovedou nést libovolný senzor pro požadovaný účel. Může to být termokamera, multispektrální kamera, ale i výbušnina. Klíčový je software, který umožňuje rozpoznat konkrétní situaci a reagovat na ni autonomně," dodává.

Autonomní letka dronů ve válce

"Tyto drony nepotřebují komunikovat s pilotem ani využívat GPS. Doletí do zadané oblasti na základě vizuální lokalizace, obdobně jako by to dělal lidský pilot, ale mnohem přesněji. Senzory umožní identifikovat cíl a zaměřit se na něj. Menší dron (DJi Phantom, PRO a jiné) potřebuje GPS a komunikaci s pilotem pro určení finálního cíle. Obojí je snadno zarušitelné, jak se ukázalo na Ukrajině už po pár týdnech konfliktu," říká Saska.

Podle něj se v každém dalším konfliktu už bude s využitím běžných, komerčních dronů využívajících GPS signál od začátku počítat a bude se i zvyšovat dosah rušiček. "Letka malých dronů dokáže dopravit stejné množství výbušniny jako velký dron, který je zaměřitelný radarem. Navíc i v případě útoku jedna střela sestřelí maximálně jeden dron. Proto na odražení útoku je nutné více střel, často mnohem dražších než dron samotný," vysvětluje smysl autonomní letky dronů i ve válečném konfliktu.

Íránský, sebevražedný dron Šáhid 136, který Rusko používá na Ukrajině lze detekovat, zarušit, či sestřelit. Cena jednoho díky velmi primitivní konstrukci činí zhruba milion korun. Útočí v rojích, aby byla větší šance na zásah cíle.

Cena velkého detekovatelného dronu se pohybuje v řádu desítek až stovek milionů korun (například Heron, MQ-9 Reaper a další, pozn. redakce). Oproti tomu dron, který lze využít k útoku v roji, vybavený kamerou a s kvalitním softwarem, který zajistí autonomii bez potřeby signálu GPS, stojí podle Sasky od sta tisíc korun. I takový dokáže unést nižší kilogramy výbušnin.

V praxi by tak bylo možné použít roj dronů, třeba dvacet kusů, umístit na ně výbušniny a poslat je do předem vytipovaných pozic. Dron by se mohl zaměřit na obrněnou techniku nepřítele, ale i narušovat morálku pěchoty. Podle naprogramování může buď odhodit výbušninu, či granát, nebo se zachovat sebevražedně.

Takové systémy ostatně známe z nasazení na Ukrajině. Íránské drony Šáhed 136 jsou i přes svojí relativní zastaralost, špatnou aerodynamiku a primitivní ovládání efektivní, s možností autonomie. A právě vysoká efektivita při relativně nízkých nákladech je ve válce rozhodující.Systémy by mohla využít i armáda

Možnost koordinace více dronů ve skupině, respektive v roji, umožní provádět chaotické chování, které ještě více znesnadní zaměřování. Navíc senzorická fúze z více robotů umožní přesnější dosažení požadované lokace a zaměření cíle.

Katedra kybernetiky Fakulty elektrotechnickéČVUT

Pracoviště je zaměřené na špičkový výzkum v oblasti umělé inteligence, strojového vnímání, robotiky a biomedicíny.

Výzkumná skupina multirobotických systémů se zabývá problémy spojenými s plánováním pohybu, řízením a koordinací týmů pozemních, vzdušných a modulárních robotů.

Systémy by mohla využít i Armáda České republiky, případně i Ukrajina. "Zatím na toto téma jen neformálně diskutujeme. Oficiální zadání, které by přišlo ideálně od české armády nebo ministerstva obrany, zatím chybí, což je škoda. I v mezinárodním měřítku se ukazuje, že jsou naše systémy autonomního letu a skupinové kooperace na světové špičce a je škoda to nevyužít i pro naší obranu," uvádí Saska.

Oproti tomu ministerstvo obrany na začátku srpna loňského roku oznámilo, že by chtělo s Izraelem začít jednat o nákupu tří bezpilotních letounů Heron 1. Smlouva by mohla být uzavřena letos.

Heron 1 může být využíván k průzkumným účelům, ale díky možnosti nést zbraně i k útočným akcím. Cena tří dronů po předběžných tržních konzultacích byla stanovena na 2,7 miliardy korun.

Heron může nést rozličnou munici, obvykle pak naváděné bomby a protitankové střely. Cena jedné se pohybuje v řádech jednotek milionů korun.

Profimedia.cz

FotoGallery:

Roj dronů dokáže být na bojišti velice efektivní

Profimedia.cz

Drony týmu z ČVUT dokáží nést řadu čidel a fungovat i zcela autonomně

ČVUT

České drony mohou pomoci i hasičům, jejich čidla odhalí ohniska požáru

ČVUT

Martin Saska, vedoucí katedry Multirobotických systémů elektrotechnické fakulty ČVUT

ČVUT

Dron v podzemním komplexu se chová zcela autonomně a nenarazí do překážky

ČVUT

V rámci soutěže DARPA řešil dron autonomní pohyb v náročném prostředí

ČVUT

Drony využijí i hasiči, dokáží detekovat požár, ale i pomoci s hašením. Na vizualizaci ukázka postupu při detekci a vhození hasební látky

ČVUT

Ani v lese nenarazí do překážky

ČVUT

Drony spolupracující ve formaci potřebují naprogramovat, ale jinak létají autonomně, bez potřeby pilota

ČVUT

Drony využijí i hasiči, dokáží detekovat požár, ale i pomoci s hašením a to i ve zcela autonomním režimu

ČVUT

Spolupráce dronů nad pouští zkoumala i například ochranu ropných polí

ČVUT

Spolupráce dronů nad pouští zkoumala i například ochranu ropných polí

ČVUT

Spolupráce dronů nad pouští zkoumala i například ochranu ropných polí

ČVUT

Dron týmu ČVUT na poušti

ČVUT

Drony týmu ČVUT, nechybí ani pásové, robotické systémy

ČVUT

Dron týmu ČVUT při při autonomním režimu zkoumá postavy v zadané lokaci

ČVUT

Dron týmu ČVUT při průzkumu chodeb a tunelů

ČVUT

18. 2. 2023; neviditelnypes.cz

ŠAMANOVO DOUPĚ: Jak jsme nesestřelili UFO nad Prahou

Americké letectvo poprvé v historii sestřeluje nad USA neidentifikované létající objekty (UFO). Povím vám, jak československá protiletecká obrana nesestřelila někdy na podzim roku asi tak 1972 UFO nad Prahou. I když mohla!

Praxe pak probíhala na Štefánikově hvězdárně na Petříně, kam jsem to měl z kolejí ČVUT kousek. Dnes už si bohužel nevzpomenu, jak se jmenoval onen astronom, který měl na starosti naši výuku v zacházení se zdejším historickým ale funkčním dvojitým Königovým dalekohledem. (Jeden refraktor má průměr 180 mm a druhý 200 mm. Tento dalekohled byl vyroben 1905 v Jeně, v roce 1930 byl zakoupen z pozůstalosti vídeňského astronoma Rudolfa Königa i díky peněžnímu příspěvku prezidenta Masaryka. Za Pražského povstání přežil náraz střepin z dělostřeleckého granátu; od loňska je renovován v rodné Jeně, vrátit by se měl ještě letos.) Vzpomenout si na to jméno onoho našeho učitele jsem si opravdu nemohl, proto jsem drze zavolal svému tehdejšímu spolužákovi Pavlu Suchanovi, takto tiskovému tajemníkovi Astronomického ústavu AV ČR. Byl zrovna na dovolené v Itálii, ale vzpomněl si: "Tak to nemohl být nikdo jiný než Jaroslav Pavlousek, protože nikdo jiný tam tehdy nebyl."

Co stále, nejen vojákům, ale i široké veřejnosti chybí, není technické a mediální vybavení, ale vzdělání!

Psáno a vzpomínáno v Praze na Lužinách za modrojasného čtvrtka 16. února 2023

18. 2. 2023; ucitelske-listy.cz

Michal Mareš: Umělá inteligence brzy přebere kancelářskou práci a děti se budou učit úkolovat chatbota, tvrdí Pěchouček

Žijeme v matrixu, ale není žádná modrá a červená pilulka, která by nám umožnila se odpojit, říká Michal Pěchouček, jeden z největších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

A tvrdí, že AI bude naše životy měnit čím dál víc a nebude to jen k lepšímu.

Zdroj

Magazín Proč ne? , Hospodářské noviny 10. 2. 2023

Fascinující obrázky ze služby Midjourney nebo úryvky z povídání s chatbotem ChatGPT poslední týdny zaplňují sociální sítě. Možná jste si už také díky nim vyzkoušeli, co dokáže umělá inteligence (AI). Michal Pěchouček, vedoucí Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické na ČVUT a technický ředitel společnosti Gen, dříve známé jako Avast, z toho ale ohromený není.

Spíš ho děsí, jaký svět okolo nás utkaly všudypřítomné algoritmy a že drtivou většinu lidí vůbec nezajímá, jak fungují. Je to černá skříňka, do které zvenku nikdo nevidí. "Umělá inteligence za nás dělá spoustu rozhodnutí a ani o tom nevíme. Výrazně to ovlivňuje náš život, jen to v rámci zjednodušování komplikovaných situací a nabídek nevidíme. A vlastně ani nechceme," říká padesátiletý vědec s tím, že jde o nenápadné ořezávání lidské svobody.

Rozvoj umělé inteligence prý přinese obrovský pokrok ve vědě a zdravotnictví, ale také plno negativních efektů. Zejména před manipulací bychom se měli mít na pozoru, varuje Pěchouček, jenž byl u vzniku dvou úspěšných AI start-upů: kyberbezpečnostní Cognitive Security si koupil americký gigant Cisco a Blindspot. AI zazářil při předpovídání výsledků nedávné volby prezidenta. Umělá inteligence je už teď méně či více nápadně všude okolo nás a ovlivňuje naše životy. A čeká nás prý toho ještě víc. Služby jako ChatGPT a Midjourney jsou jen předkrm, protože umělá inteligence nahradí plno lidských profesí. Některé obory ale nezmění. "Tam, kde se používá emoční a sociální inteligence, bude stále potřeba lidská práce."

Když jste v 90. letech studoval, na školách se říkalo, že umělá inteligence nikdy nebude řídit auto a neporazí člověka ve hře Go. Bylo to období vědecké skepse, takzvaná "AI winter". Zažíváme dnes "AI summer"?

Dá se to tak říct. I pohled na umělou inteligenci je cyklický. AI winter z přelomu století byla způsobená tím, že samotná technologie byla trošku utržená ze řetězu. Byla plná vizionářských myšlenek a idejí, často nesmyslných, a přitom neměla odpracované své fundamenty – jak teoreticky, tak prakticky.

A jak je to dnes?

Už toho hodně víme, masa znalosti je pevná a AI běží v cloudu. Umělá inteligence je tu s námi tak navždy. Už nezmizí, stejně jako nezmizí fyzikální zákony. Navíc díky Moorovým zákonům trošku vidíme do budoucnosti, víme, jak se bude AI zlepšovat. Dokážeme predikovat, co kdy a jak bude fungovat. Sam Altman, šéf Open AI, říká, že se umělá inteligence bude zlepšovat desetinásobně každý další rok. Ačkoliv tato predikce je hodně spekulativní, AI je rozhodně o hodně menší duchařina než v době, kdy jsem studoval já.

Je umělá inteligence dnes hmatatelnější pro běžného člověka díky chatbotům typu ChatGPT a generátorům obrázků jako Midjourney?

Je to demokratizace umělé inteligence ve velkém stylu. Najednou se do celé "hry" vložil nový impulz – samotní lidé. Dřív se o AI uvažovalo z pohledu velkých dat, peněz a aplikačních problémů. Šlo o zrychlení, zlevnění, zvětšení… Ale dnes mají lidé AI přímo před očima, na klávesnici. Uvidíme, co z toho vzejde – určitě dobré, ale také hrozivé věci.

Vy to používáte?

ChatGPT nebo Midjourney nepoužívám. Vyzkoušel jsem si to, ale nemám z toho ten zážitek co většina lidí. Mě to opravdu nepřekvapuje.

Lidi to ovšem ohromuje, dokonce se začalo mluvit o tom, že se místo googlování začneme bavit s chatbotem, protože dodává celistvější odpověď v kontextu…

Pokrok v jazykových modelech Googlu a OpenAI (kde je velkým investorem Microsoft, provozovatel vyhledávače Bing – pozn. red.) je srovnatelný. Ale nevidím to jako něco zásadního pro způsob, jakým vyhledáváme na internetu. Chat a vyhledávání jsou dvě rozdílné věci. Uvidíme, jakým směrem se to bude vyvíjet.

Když jsem jel za vámi na rozhovor a psal vám, že budu mít zpoždění, odpověděl jste mi: "No problem, don't break your neck." Ťukal jste to vy, nebo umělá inteligence?

Já. Používám tahovou klávesnici, která se učí z toho, jaké slovní obraty píšu. Díky tomu, že rozpozná první druhé slovo, mi větu sama dopoví. Běžnou zprávu tak udělám čtyřmi tahy palcem. Ale kvůli tomu, že jsem asi nikdy předtím nikomu nenapsal "Don't break your neck", tak jsem to musel vyťukat do posledního písmenka. Byl jsem docela v šoku, že to bylo celé na mně a umělá inteligence mi nepomohla. Ale to je opravdu spíš náhoda.

Jinak už nám ale umělá inteligence pomáhá hodně, že?

Dokonce tak moc, že to brzy způsobí revoluci v uživatelském rozhraní a softwaru obecně. Spoustu úkonů už nebudeme muset dělat sami, ale umělá inteligence to udělá za nás. Rolovací okénka, výběrová klikátka, doslovné nabídky úkonů – to už nebude, spíš si budeme povídat s nápovědou a úkony chtít po ní. Bude to takový obohacený chatbot.

Na co dalšího se můžeme po generování obrázků a psaní textů od umělé inteligence těšit?

Na to, že se to propíše celým Microsoft Office.

Teď jsem čekal něco víc cool než Excel a Word…

Počkejte, ale to bude naprosto zásadní změna ve způsobu jejich využívání. Dnes většina lidí sedících za klávesnicí generuje velký objem textu – a to se změní.

Jak to?

Propíše se tam komunikace, kterou dnes vedeme s chatbotem. AI nebude jen napovídat, ale sama dělat to, co jí budeme říkat: vyplňovat, psát, ovládat, programovat…

Takový lepší pan Sponka?

(smích) Ten se ale tehdy úplně nepovedl. Já to myslím tak, že budete dělat prezentaci v PowerPointu a jen ji chatbotovi lehce naskicujete a umělá inteligence vám ji celou dodělá. Bude to velký posun. Možná to zní těžko představitelně, ale vězte, že za pár let, pokud se v Microsoftu nestane něco divného, to bude úplně standardní součást našich pracovních životů.

Jak?

Budeme toho psát a vyplňovat mnohem méně. Budeme jen skicovat, nadhazovat, kontrolovat nebo trošku doplňovat a šperkovat finální produkt. Třeba proto, že nebudete chtít, aby bylo poznat, že to místo vás dělala umělá inteligence.

Za jak dlouho to přijde?

Za dva roky. Maximálně. Bude to fascinující, protože lidé budou muset změnit způsob myšlení. Díky psaní textu jsme zvyklí uvažovat lineárně: udělám tohle, pak tohle, pak tohle… Ale nově budou muset uvažovat abstraktně, aby dokázali kvalitně vysvětlit chatbotovi, co se po něm chce. Umět úkolovat chatbota se možná děti budou učit ve škole. Všichni se budeme muset naučit disembodiment neboli odhmotnění od textu a slova.

Co to znamená?

Lineárně se mluví i píše, je to provázané. Dnes je kvalita vyjadřování do jisté míry trénovaná psaním. Když ovšem vypadne lineární vyjadřování v textu, jaký to bude mít dopad na řeč a schopnost lidí mluvit?

Přijde zkratkovitost, hesla a povely.

Ano. Krátké věty a výštěky. Už dnes vidíte dost zjednodušování, ale tohle půjde ještě dál.

Už mnoho let umělá inteligence ve velkém ovlivňuje naše životy, jen to nebylo tolik vidět. Běží jakoby pod kapotou služeb, například v podobě výběrových algoritmů, které nám doporučují další film nebo produkt v e-shopu. Je AI opravdu všude okolo nás?

Je to tak. Umělá inteligence za nás dělá spoustu rozhodnutí a ani o tom nevíme. Výrazně to ovlivňuje náš život, jen to v rámci zjednodušování komplikovaných situací a nabídek nevidíme. A vlastně ani nechceme vidět, takže tu hru s nejrůznějšími službami od Netflixu po Alzu dál hrajeme. To, co kupuješ, sleduješ, kam klikáš, kam jedeš – to mi vždycky přišlo jako takové nenápadné ořezávání lidské svobody. A lidé jsou s tím O. K.

Protože jim to zjednodušuje život?

Protože se jim to líbí. Před pár lety prohlásil jeden manažer YouTube, že 70 procent veškerého obsahu, který tam lidé zhlédnou, je na doporučení algoritmů. Ne že by si ho sami aktivně našli. A dneska to bude třeba 90 procent.

Dá se tedy nějak obecně říct, jak umělá inteligence ovlivňuje naše životy?

To je, jako kdybyste se mě zeptal, jak nám ovlivňuje životy matematika. U AI to není až tak vyhrocené. Je prostě ve všem: v autě, v e-mailu, ve foťáku, v hodinkách, v bance, v řízení letového provozu, v energetice, v obchodu… S nadsázkou lze říct, že není odvětví, kde by nebyla. Už ji nejde zakázat, vyndat, vypnout. Ale zaráží mě, že se tomu pořád říká AI. Před deseti lety jsem si myslel, že se objeví nějaké lépe definující pojmenování. Něco více enigmatického. Slovo "umělá" přestane být brzy důležité, protože nikdo nebude řešit, jestli produkt vytvořil člověk, nebo stroj. A "inteligence" také, protože to bude tak všeobecné, že o žádnou mimořádnou nebo vyšší inteligenci nepůjde.

Věhlasný investor Marc Andreessen prohlásil, že právě vstupujeme do zlatého věku psaní, umění, hudby, softwaru a vědy poháněného umělou inteligencí. A že to bude úžasné. Souhlasíte?

Ano, ale zároveň to přinese spoustu neštěstí.

Tak nejprve to pozitivní, prosím.

Jsou dvě oblasti, kde AI zachrání planetu. První je zdravotnictví, kde nastane radikální zlevnění zdravotní péče pro stovky milionů lidí, kteří na ni dnes nedosáhnou. Dnes se doktoři pořád dívají do záznamů a výsledků, stále dokola a zbytečně. V tom je obrovský potenciál pro automatizaci a diagnostiku. Když budete znát diagnózu dopředu, tak bude cena léčby zlomková. Samozřejmě ale vnímám, že jde o zkostnatělý obor a jakákoliv inovace se do něj opravdu těžko dostává.

Co bude to druhé úžasné?

Pokrok ve vědě. Automatizace a akcelerace vědeckého poznání.

Vědci přijdou o práci?

Jen ti, kteří se nedokážou adaptovat na nový způsob vědeckého poznání. Nebudou schopni konkurovat doktorandovi, který vezme pár databází a výzkumné materiály, nasadí na ně strojové učení a vyřeší problém, na kterém si generace předtím vylámaly zuby. Věda se ohromně zrychlí.

Často zmiňujete, že velkým problémem umělé inteligence je to, že funguje jako černá skříňka. Algoritmy, které ovlivňují naše životy, nejsou transparentní. Daří se v tomto směru něco dělat?

Probírá se to čím dál víc. I my v Genu chceme poskytnout víc transparentnosti tím, že vysvětlíme, proč si náš algoritmus myslí, že tenhle soubor je škodlivý a je třeba ho smazat. Rozhodování stroje by mělo být vysvětlitelné. Obecně platí, že čím neprůhlednější umělá inteligence je, tím vyšší je bariéra její adopce. Když doktor porozumí rozhodování algoritmu, spíš ho bude ochotný používat pro svou práci. Vysvětlitelnost je také nástroj boje proti manipulaci umělou inteligencí.

A chtějí lidé vlastně vědět, co je uvnitř černé skříňky?

Pro většinu je pohodlnější to nevědět. Odhaduji, že tak polovina lidí ani neví, že tam nějaké algoritmy jsou a že ovlivňují jejich rozhodování. Když se podíváte na tu druhou polovinu, tak část z ní ví, že tam jsou, ale myslí si, že jsou nastavené pro jejich dobro. Další část si myslí, že je proti kouzlům algoritmů obrněná a že se nenechá ovlivnit, což je samozřejmě naivní. Pak jsou tam lidé, kteří jen krčí rameny a říkají, že s tím nic neudělají. A jen zlomek lidí si myslí, že to je problém, a chtějí ho řešit.

Další negativní efekt umělé inteligence vidíte v nebezpečné personalizaci, tedy přizpůsobování digitálního obsahu na míru každému z nás. Nedávno jste k tomu zveřejnil anglický text, v němž jste napsal, že žijeme v nedobrovolných "echo chambers", tedy sociálních bublinách. K čemu jste došel?

Algoritmy nám něco doporučují proto, že si o nás myslí, jací jsme. Vytváří skupiny podobných lidí, kteří mají být s daným produktem nebo nabídkou spojení. Tím vznikají sociální skupiny, bubliny, které třeba nemají ostré hrany, ale každého uživatele si někam zařadí podle toho, kam kliká, kde nakupuje, co čte, odkud je, kolik mu je let atd. Mně přijde hrozné, že tomu lidé nerozumí. Že nevědí, do jaké bubliny patří a jak vypadá. Myslím si, že časem bude hodně lidí chtít mít personalizaci – tedy to, co o nich vědí algoritmy – pod vlastní kontrolou. A hlavně se budou chtít podívat i na internet, který dnes nevidí, jako pozorovatelé do jiných sociálních bublin.

To přece ale není konstanta. Algoritmický profil se v čase musí dost měnit…

A v tom je další problém. Lidé by měli vědět, do jaké bubliny se posouvají. Ocenil bych nějaký nástroj, který by mi každý týden řekl: Udělal jsi tohle a tohle, proto se posouváš do této bubliny. Chtěl bych mít možnost do toho zasáhnout a zkorigovat to, že jsem třeba někde párkrát špatně kliknul nebo jsem dal mobil do ruky dětem a ty si na YouTube přehrávaly něco svého, co mě nezajímá.

Nic takového ale neexistuje.

Přesně. Jsou to dvě největší omezení svobody na internetu. Zaprvé že o tom člověk neví, a zadruhé že to nemůže ovlivnit.

Tím se vracím ke zlým úmyslům ve využití umělé inteligence. Mluví se třeba o tvorbě vyděračského softwaru nebo tzv. deep fakes. Čeho vy se nejvíce obáváte?

Největším zneužitím umělé inteligence je právě ta manipulace. Žijeme v matrixu, ale není žádná modrá a červená pilulka, která by mi umožnila se odpojit. Je to reálná dystopie. Stresuje mě to víc než příklady, které jste zmiňoval, protože vím, jak proti ransomwaru a deep fakes bojovat. To je naše práce v Genu. Funguje nám to, jsme v tom úspěšní.

A proti manipulaci se nedá bojovat?

Dá, ale zatím v tom nejsme úspěšní, protože se většině lidí v matrixu líbí. Bohužel jsou v něm velmi jednoduše ovlivnitelní. Vezměte si třeba řetězové e-maily, specialitu střední Evropy. To je takový DDoS útok na lidské mozky (DDoS je druh kybernetického napadení, které má za cíl zahlcením znepřístupnit internetovou službu běžným uživatelům – pozn. red.). Kyberútočníci čím dál víc používají zranitelného jedince jako bránu svého útoku, protože vědí, že jim lidské chování pomůže. Jde o různé phishingové útoky, scamy a napodobeniny. Lidem je servírují skrz text a ten se může díky umělé inteligenci snadno tvořit pomocí jazykových modelů. Už dnes začíná být těžké rozpoznat, za čím stojí opravdový člověk a za čím stroj.

Jak se manipulaci bráníte vy? Jaký prohlížeč používáte?

Já používám Avast Secure Browser a Brave. Oba jsou zaměřeny na ochranu soukromí více než ostatní běžně používané prohlížeče.

Když říkáte, že je sbírání našich dat takový problém, neměl by s tím stát něco dělat?

Spoléhám na regulátory, že s tím něco udělají. Kdyby řekli: Milé velké technologické firmy, máte dva roky a pak bude tracking nezákonný! Tak by si s tím určitě poradily. Teď ale asi málokdo maže z počítače a mobilu cookies před spaním.

Jsou nějaké oblasti, v nichž byste umělou inteligenci zakázal úplně?

Ideálně ve všem, co se týká demokracie.

To je ale skoro všechno.

Myslím tím přímé rozhodování o věcech veřejných. Třeba volby. Pokud jste přítomný v Česku, tak bych zachoval povinnost dojít s lístečkem k urně.

A já si myslel, že řeknete třeba zbraně, zabijácké drony…

Dlouho jsem si myslel, že je velký etický problém, aby se rozhodování o životě a smrti přenechalo technologiím. Ale moje perspektiva se mění. Vezměte si, co se teď děje nedaleko českých hranic. Nelidskost války řízené lidmi je víc odstrašující než válčení řízené vysoce přesnou umělou inteligencí. Podívejte se, jaké jsou na Ukrajině ztráty na životech kvůli brutalitě, ale i technologicky zastaralému vybavení ruské strany.

V San Francisku teď projednávají možnost povolit policejním robotům zabít podezřelé, pokud by byly v ohrožení životy civilistů nebo strážců zákona. Bude tohle velké téma i v Evropě?

Vnímám to spíš jako akademický problém. Není to tak důležitá otázka jako třeba automatické rozpoznávání obličejů lidí v ulicích. V Londýně to donedávna využívala soukromá firma a bylo skoro nemožné jít po ulici inkognito. A zmíněné San Francisco rozpoznávání obličejů zakázalo. To mi přijde důležitější, než jestli může dálkově řízený robot někoho zastřelit.

Neděsí vás to, co už dokážou roboti například od Boston Dynamics?

Neděsí, ale umí toho už fakt hodně. Viděl jste seriál Black Mirror? Tam je to zobrazené docela dobře, včetně toho, že takový robot se dá naprogramovat pro funkci "kill", aby autonomně šel za svým cílem. Takový scénář není nereálný, technicky by to šlo, ale zároveň věřím tomu, že takové věci v našem světě nikdy nebudou možné, protože je společnost zkrátka nikdy nepřijme a regulace nepřipustí.

Před 22 lety jste na ČVUT založil Centrum umělé inteligence. Na čem tam teď kutáte?

Máme tam zhruba 70 lidí, z toho dvě třetiny Čechů, a dělají skvělé věci. Děláme špičkový výzkum v oblasti autonomní robotiky – to jsou menší pojízdné stroje, které vyhrávají nejrůznější mezinárodní soutěže, například v podzemním záchranářství. Hodně jsme začali investovat do propojování matematiky a umělé inteligence v oblasti optimalizace, například v energetice. Máme také pracoviště zabývající se vysvětlitelností a metodami strojového učení pro plánování.

Jste i součástí nově vznikajícího projektu Národního centra umělé inteligence, kde spojí síly největší čeští odborníci na umělou inteligenci. Jak bude vypadat?

Je to velmi významný výzkumný projekt, který je ve fázi návrhu a připravuje se ve spolupráci s vědci Centra umělé inteligence a katedry kybernetiky na FEL ČVUT, v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na ČVUT, v brněnském VUT, na matfyzu a Západočeské univerzitě. Je to postavené na premise, že spojíme to nejlepší z vědy v oblasti AI, co u nás máme: od herních teoretiků přes robotiky až po vědce, kteří dělají drony, rozpoznávání obrazu nebo zpracování přirozeného jazyka. Jde o ostrůvky české excelence v umělé inteligenci. Projekt také podporuje asi dvacítka jak zdejších, tak zahraničních firem, včetně Genu.

Jak jsou na tom obecně Češi ve vývoji umělé inteligence?

Skvěle v mnoha oblastech. Patříme mezi nejlepší pracoviště na světě v oblasti rozpoznávání obrazu, jsme výborní v robotice a dronech, v práci s přirozeným jazykem. Jsme lídři v oblasti AI kyberbezpečnosti.

Jak se k tomu chová stát?

Macešsky.

A jak by se měl chovat?

Jako investor. Měl by vystoupit ze socialistické pozice "každému stejně", aby si nikdo moc nestěžoval a nikdo nedostal o korunu víc. Je to rovnostářská podpora, ale je k ničemu. Je třeba udělat velké gesto, velké investice do vybraných oblastí. V minulosti se AI tlačila jako slogan, ale nikdo do toho nechtěl dát významné státní peníze, jako to udělala třeba Francie nebo Německo. Stát se k tomu musí postavit, nebo nám ujede vlak. A ten vlak jede strašně rychle…

Když se podívám na investice do start-upů s umělou inteligencí, tak vidím obrovské valuace. Není to jen dočasný investorský hype, jako bylo krypto?

Dobrá otázka. Pořád je tu přetlak investorského kapitálu a peníze musí pracovat, nemůžou jen zůstat na účtech. Takže investoři jsou určitě rádi, že je tady něco žhavého. A když vidí ChatGPT, který za pět dní získal milion uživatelů, tak to je přesně to, co hledají. Proto společnost OpenAI dostala investici 10 miliard dolarů, protože na tak rychlém jednorožci chce jet každý. Perfektně to zapadá do mentality Silicon Valley.

Vy sám jste také do něčeho investoval?

Mám pár menších andělských investic. Například do Safeintelligence.ai , což je skupina vědců na Imperial College v Londýně vedená profesorem Alessiem Lomuscioem. Zabývají se bezpečností umělé inteligence a pomáhají firmám monitorovat a certifikovat, že pro nějaké užití je daný algoritmus bezpečný.

Před pár lety jste mi řekl, že v roce 2030 bude v důsledku nástupu umělé inteligence pracovat méně lidí kratší dobu. Že se práce rozdělí na dva proudy: práce pro lidi a práce pro stroje. Pořád si za tím stojíte?

Ano, ale bude to rychlejší. Kancelářská práce se bude automatizovat rychleji, než jsem si myslel. Jazykové modely nám ale nepomůžou v sociální oblasti. V people-to-people economy k ohrožení pracovních pozic nedojde. Tam, kde se používá emoční a sociální inteligence, bude potřeba lidské práce stále velká. Sociální, psychologická nebo pedagogická péče, tam roboti určitě nebudou vládnout.

Investor Jan Barta říká, že AI zabije kvalifikované i kreativní profese dřív než ty dělnické. Perspektivní zaměstnání je podle něho zubař nebo instalatér, naopak programátor to bude mít nahnuté.

To je pravda. Před pěti lety jsme chtěli na katedře počítačů vytvořit rekvalifikační kurzy, aby se ženy na mateřské učily programovat, jenže z etického důvodu jsme to nakonec neudělali. Obávali jsme se, že když do toho nastoupí umělá inteligence, tak v podstatě ty ženy naženeme do slepé uličky. A přesně to se stalo. Dneska už chatbot dokáže výborně programovat. Nezapomeňme, že Microsoft, který má preferenční možnost užívat velké jazykové modely z Open AI, vlastní jedno z největších úložišť programů na světě, službu GitHub, a tudíž má ideální předpoklady pro úplnou automatizaci programátorské práce.

Takže rekvalifikovat horníky na programátory by byla chyba. Na co by se měli rekvalifikovat?

Je jeden obor, kde to bude mít AI velmi těžké, a to je byznysová inovace. Vytvořit dobrý byznys, najít tu příležitost, je vysoce lidská doména. Pokud bych měl horníkům nějakou rekvalifikaci doporučit, tak do schopnosti se umět o sebe postarat v novém světě. Aby byli ochotni vymýšlet, jaká služba nebo produkt chybí. To platí nejen pro horníky, každý by se měl naučil měnit svět lépe, než ho mění umělá inteligence.

Co byste poradil rodičům, jak připravit dítě na všeobjímající umělou inteligencí? Co s ním má dělat, co ho má učit, co mu má pouštět, aby byl úspěšný ve světě zítřka?

První je vytvořit mu správný hodnotový rámec. Vysvětlovat mu na nedávné historii, co je správné a špatné, co je dobro a zlo, pravda a lež, co je demokracie, jaká je role člověka ve společnosti, předat respekt vůči druhým, schopnost analyzovat zdroje, vytvořit argument a tak dále. A zadruhé v něm podporovat kreativitu. Umět věci bořit a stavět znovu, prostě inovovat.

Má cenu dítě dávat na kroužek programování?

Spíš na kroužek matematiky. To mu dá obecnější základ. Programování je dovednost a matematika je fundament. A z něj zase nějaká důležitá, potřebná a nenahraditelná dovednost vyroste. Stejně jako programování.

Byl jste u zrodu start-upu Blindspot.AI, který zazářil při nedávných prezidentských volbách. Ani ne půl hodiny po zavření volebních místností díky umělé inteligenci věděl s naprosto minimální odchylkou, jak to dopadne. Jak to celé funguje?

Je to v podstatě klasická úloha strojového učení, která predikuje výsledek na základě opakování jevů. Blindspot.AI se to naučil podle toho, jak probíhaly minulé volby v jednotlivých volebních okrscích na základě dat z Českého statistického úřadu – jaké byly volební účasti, jak dlouho trvalo sečtení a odeslání dat… AI se v této miniaturní oblasti vytrénovala na velmi přesný model toho, jak se v Česku sbírají hlasy. Nemá to nic společného s předpovědí preferencí voličů.

Může být umělá inteligence jednou dokonalá?

Existuje filozoficko-teoretický koncept silné obecné umělé inteligence. Ta je definovaná tak, že všechny aspekty lidského uvažování, rozhodování a vnímání je schopna reprodukovat stejně dobře jako člověk. Jde ovšem o abstraktní projev, který je nereálný. Kopie člověka se nikdy nezrodí, ačkoli většinu toho, co dnes AI dělá, dělá lépe než člověk. A pak máme ještě koncept superinteligence, podle něhož AI dělá všechno mnohem lépe než člověk. To je realističtější, ale stejně si myslím, že to nevznikne.

Proč ne?

Protože pro vývoj umělé inteligence nebude nikdy důležité zreprodukovat veškeré lidské uvažování, ale bude lepší zkvalitňovat konkrétní důležité oblasti, kde je nám AI užitečná a odvádí mnohem lepší práci než člověk. Přece není důležité, aby s vámi samořídící auto umělo hrát šachy. Nedává smysl, aby se takové dovednosti zobecňovaly do nějaké celostní inteligence. Člověk umí řídit i hrát šachy, ale nemá smysl ho kopírovat.

Nedávno bylo výročí 100 let od uvedení Čapkovy hry RUR (zkratka pro Rossumovi univerzální roboti), která ve světě etablovala slovo robot. Měl by z toho, co se okolo nás v umělé inteligenci děje, Čapek radost?

Čapek by ze spousty věcí, které se dnes dějí, radost neměl. Jelikož napsal i Krakatit, Matku nebo Bílou nemoc, můžeme odvodit, co by si asi myslel. Když to ale vztáhnu čistě na RUR, tak by asi byl překvapen, jak malá část automatizace lidské práce nastala u práce rukama, což byla jeho původní myšlenka. Na druhou stranu by ho určitě překvapilo, jak velkou část práce mozku naopak softwaroví roboti nahradili.

18. 2. 2023; ČT 1

Hledání obětí v troskách

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor ČT

I po 12 dnech od ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii se záchranářům podařilo z trosek vyprostit živé lidi.

Matka s otec přežili. Jejich dítě ale po záchraně zemřelo na dehydrataci. Pod sutinami strávili 296 hodin. Šance na nalezení dalších přeživších je minimální. Počet obětí už přesáhl 45 000. A miliony lidí jsou bez střechy nad hlavou a v turecké Antakyy je Václav Černohorský. Je jasné, kolik lidí se pohřešuje a kolik jich ještě pod troskami může být, ať už živých, či mrtvých?

Václav ČERNOHORSKÝ, zpravodaj ČT

Já stojím právě na tom místě v Antakyy, kde se dnes záchranářům podařilo vyprostit 2 živé lidi, tedy po té obrovsky dlouhé době, o které jsi mluvil, a za mnou vidíte, že záchranáři ve své práci stále pokračují a stále nevzdávají naději. V tuto chvíli v těchto troskách pátrají po třech možných dalších přeživších, ale je potřeba říci, že v těchto dnech je vyproštění živých lidí něco naprosto výjimečného. A zatímco o počtech těch lidí, které se z trosek daří zachránit, máme detailní přehled, respektive turecké úřady poskytují detailní čísla, tak co se tvé otázky týče, počty pohřešovaných dosud nezveřejnily, a odpověď na tuto otázku velmi důležitá nejenom pro ty, kteří čekají stále na zprávy o svých blízkých, možná si dávají tu malou naději, která existuje stále ještě tady, ale je to samozřejmě důležité i z hlediska těch lidí, kteří v těch zničených městech zůstávají, z hlediska možného zdravotního rizika, něco, před čím varují experti a zdravotníci. Sám turecký ministr zdravotnictví dnes právě provincii Hatai navštívil a říkal, že zatím žádné zvýšené riziko nepozorují, pouze mírně zvýšený výskyt respiračních chorob a zažívacích potíží, ale nic, kvůli čemu by jeho úřad vydával nějaká zvláštní varování. A netýká se to možného rizika a o které by mohli způsobit lidé, kteří stále jsou neobjeveni a zemřeli a jsou uvěznění v troskách, ale týká se to samozřejmě hygienických podmínek pro ty, kteří v těch městech s tou naprosto zničenou infrastrukturou dál přežívají. A právě její obnova, a to je věc v tuto chvíli nesmírně důležitá, ale vzhledem k té šíři a míře destrukce také velmi komplikovaná a velmi zdlouhavá.

Vladimír PISKALA, redaktor ČT

Silné otřesy, po kterých se celá města halí do tmy. Energetická soustava reaguje ve zlomku sekundy. Elektrárny jsou na zemětřesení připravené. Bez úhony přečkala i tato rozestavěná jaderná elektrárna, která je od epicentra nejsilnějších otřesů vzdálená zhruba 300 km.

Zdeněk MÜLLER, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

Podobné zprávy máme i z ostatních elektráren uhelných, případně i těch vodních, kdy zase žádné fatální škody tam nevznikly.

Vladimír PISKALA, redaktor ČT

Naopak velké škody hlásí energetici na přenosových a distribučních sítích. Nejpostiženější oblasti dál zůstávají bez proudu. Opravy komplikuje i množství zřícených domů.

Zdeněk MÜLLER, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

Tady se bavíme o katastrofě velkého, plošného rozsahu, to znamená, že tam určitě bude nedostatek odborných pracovníků, nedostatek firem, nedostatek materiálu, čili určitě to nebudou dny nebo nebo desítky dnů. Určitě to prostě bude mnohem delší doba.

Vladimír PISKALA, redaktor ČT

Záchranářům nebo třeba nemocnicím zatím dodávají elektřinu dieselové generátory. Těch ale bude potřeba mnohem víc. Generátory jsou navíc potřeba i na Ukrajině, kde Rusové cílí právě na rozvodny elektřiny.

Zdeněk MÜLLER, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

Tam se řeší už rok energeticky velmi podobná situace, a tím pádem těch zařízení je na trhu, i vlastně na českém trhu, v tuto chvíli nedostatek.

Vladimír PISKALA, redaktor ČT

Naléhavé požadavky na svícení a dobíjení telefonů evidují i všechna stanová města. Zázemí v nich naši desítky tisíc lidí. Vladimír Piskala, Česká televize.

17. 2. 2023; prazskypatriot.cz

Středoškoláci opět mohou změřit své síly v Technologické olympiádě

Ani na jaře letošního roku nebude chybět projekt Technologické olympiády, který se i letos bude soustředit na trendy hýbající současným světem. Do 22. března mají studenti středních škol a gymnázií možnost registrovat se k účasti v druhém ročníku soutěže. Na vítězný tým čeká finanční odměna ve výši 30 000 korun a možnost dostat se na FEL ČVUT v Praze bez přijímacích zkoušek.

Školní kolo soutěže proběhne online 24. března. Nejúspěšnějších 25 týmů pak postoupí do finálového kola, které se bude konat 14. dubna na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze. Letos organizátoři očekávají vyšší účast než v minulém ročníku, tj. více než 1200 studentů.

Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a prezentovat výsledky odborné porotě.

Ze školního kola vzejde 25 týmů, které postoupí do finálového kola na FELČVUT v Praze.__POUTAK_NA_CLANEK_68327____POUTAK_NA_CLANEK_68319__

16. 2. 2023; ekonom.cz

Čipy už jsou a jejich cena klesá. Přesto dál brzdí výrobu milionů aut

Na odstavných parkovištích kolem automobilek stojí po celém světě miliony nedodělaných vozidel. Čekají na chybějící čipy. Jen Škoda Auto koncem loňského roku evidovala 60 tisíc nevyřízených objednávek, dvakrát tolik co v roce 2020. Kvůli zpožděným dodávkám komponent, zejména právě čipů, Škodovka zrušila některé pracovní směny. Kolínská Toyota dokonce v únoru zastavila výrobu. Na nová auta se tak stále běžně čeká i více než rok. A to i přesto, že ve většině dalších výrobních odvětví čipová krize skončila.

Moderní čipy nechybí

Nedostatek miniaturních polovodičových komponent ochromil výrobu aut, notebooků či praček v minulých pandemických letech. Život se totiž přestěhoval z kanceláří, restaurací a dalších veřejných prostor do domovů, a proto obrovsky narostla poptávka po elektronických zařízeních pro práci i zábavu. Výrobci čipů ale kvůli lockdownům snížili výrobu a polovodičových součástek, na kterých jsou producenti prakticky ve všech průmyslových odvětvích závislí stále více, byl nedostatek.

"Nyní je však situace oproti předchozím rokům odlišná," říká Stanislav Kučera, který v české pobočce poradenské firmy Accenture odpovídá za oblast dodavatelských řetězců. Poptávka po elektronice nebo domácích spotřebičích ochladla, protože se lidé kvůli vysoké inflaci a růstu životních nákladů uskromňují. Výrobci elektroniky jako Dell, HP, Cisco nebo IBM, kteří patří k největším zákazníkům producentů čipů, tak omezují provoz a propouštějí tisíce zaměstnanců. Poptávka po čipech proto od začátku druhého pololetí minulého roku klesá. Pro letošek analytici výzkumné společnosti Gartner počítají s poklesem polovodičového trhu, jehož objem podle tržeb loni dosáhl 602 miliard dolarů, o čtyři procenta.

Od začátku krize do konce roku 2023 dosáhne počet aut odstavených kvůli čipům 18 milionů.

Díky slabé poptávce klesají i ceny čipů. Například ceny paměťových polovodičových součástek, které tvoří asi čtvrtinu celého trhu, podle výzkumné firmy TrendForce spadly od poloviny minulého roku o polovinu. Zásoby čipů se tak kupí a největší dodavatelé jako Micron Technology nebo SK Hynix podle listu The Wall Street Journal raději lehce mírní rozsáhlé plány na rozšiřování výroby, které nabobtnaly poté, co na světě došlo během pandemie covidu k obrovskému nárůstu poptávky po čipech. I přes současný pokles poptávky ale výrobci budují nebo plánují mnoho nových továren zejména v lokalitách, kde čipy kvůli výpadku dodavatelských řetězců nejvíc chyběly.

Například největší smluvní výrobce čipů, tchajwanský TSMC, jehož tržní podíl na světové výrobě polovodičových součástek překračuje polovinu, staví nové fabriky v USA a Japonsku a už plánuje další. V nich hodlá přejít na nejmodernější výrobní technologii, jež umožňuje čipy vyrábět s "rozlišením" tři nanometry. Nejmenší rozestup komponent v takovém procesoru jsou pak tři nanometry.

Zastaralá elektronika

Jak vysvětluje Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, čím jsou v čipu součástky sobě blíže, tím je čip výkonnější a zároveň odebírá méně energie, což je důležité například pro výrobce chytrých telefonů. Jsou ale také dražší, takže jejich produkce je pro výrobce čipů výhodnější.

Jenže nejnovější typy čipů se v autech prakticky neobjevují. Automobilky a dodavatelé dílů do vozů stále využívají zastaralé čipy vyrobené přinejlepším 40nanometrovou technologií. Právě to, že výrobci čipů investují hlavně do výroby nejnovějších typů čipů pro mobilní telefony či internet věcí, je jedním z důvodů, proč polovodičové součástky dál chybí v automobilovém průmyslu.

Západ si svou závislost na asijské produkci polovodičů uvědomil až během covidu. Nyní se to snaží pomocí obrovských investic změnit.

Dalším specifikem autoprůmyslu je to, že vozidla v sobě mají stovky čipů, zatímco třeba v mobilech jsou jen desítky miniaturních a výkonnějších polovodičů. "Stačí, když vypadnou dva čipy do nějakého modulu, který se montuje do auta, a vozidlo pak nedoděláte," říká Jakovenko. A chybějící čipy podle něj automobily těžko nahrazují jinými, protože by musely kvůli bezpečnosti a spolehlivosti auta opět vyzkoušet a certifikovat.

Navíc, jak dodává Kučera z firmy Accenture, počet čipů v autech roste. Jednak proto, že se do nich instalují další asistenční a zábavní systémy, a také se zvyšuje výroba elektromobilů, které potřebují víc polovodičových součástek než auta se spalovacími motory. Podle Petra Knapa, vedoucího partnera společnosti EY pro automobilový sektor, se tak průměrný počet čipů v autech od roku 2015 více než zdvojnásobil asi na 1600.

Společnost Auto Forecast Solutions odhaduje, že od začátku čipové krize do konce roku 2023 dosáhne počet aut odstavených před dokončením kvůli nedostatku čipů 18 milionů. Jak dodává Knap, automobilky dokončují radši dražší prémiová auta, takže lhůty dodání se prodlužují hlavně u vozů střední a nižší kategorie.

Kučera neočekává, že by se hlavní brzda výroby aut vyřešila dřív než příští rok. Také podle analýzy serveru The Financial Times bude nedostatek čipů v automobilovém průmyslu pokračovat minimálně do konce letošního roku.

Pokrýt klíčové obory

Evropa, která je závislá na dodávkách polovodičových součástek především z východní Asie, si během čipové krize uvědomila, že potřebuje v tomto odvětví zvýšit soběstačnost. Na kontinentu se vyrábí jen necelá desetina celosvětové produkce čipů. Evropská komise tak loni vyhlásila, že do roku 2030 polovodičový průmysl podpoří částkou 43 miliard dolarů.

Novou továrnu chce například v Německu postavit americký Intel. Tamní vláda mu nabídla dotaci 6,8 miliardy eur, podle Intelu je to však málo. Svou první továrnu chce v Evropě postavit i tchajwanský TSMC a žhavým kandidátem je opět Německo.

Jakovenko z ČVUT ale předpokládá, že Evropská unie v čipech nikdy úplně soběstačná nebude, protože na to nemá dostatek financí. Moderní čipové továrny přijdou řádově na desítky miliard dolarů a investovat by se tak musely přinejmenším stovky miliard dolarů. "Spíše bychom měli pokrýt klíčový průmysl. Například pro autoprůmysl není důležité mít nejlepší čipy. Stačí ty, které nejsou tak výkonné, ale jsou relativně levné," říká Jakovenko.

16. 2. 2023; Ekonom

Čipy už jsou a jejich cena klesá. Přesto dál brzdí výrobu milionů aut

Na nová auta se tak stále běžně čeká i více než rok. A to i přesto, že ve většině dalších výrobních odvětví čipová krize skončila.

Moderní čipy nechybí Nedostatek miniaturních polovodičových komponent ochromil výrobu aut, notebooků či praček v minulých pandemických letech.

Život se totiž přestěhoval z kanceláří, restaurací a dalších veřejných prostor do domovů, a proto obrovsky narostla poptávka po elektronických zařízeních pro práci i zábavu. Výrobci čipů ale kvůli lockdownům snížili výrobu a polovodičových součástek, na kterých jsou producenti prakticky ve všech průmyslových odvětvích závislí stále více, byl nedostatek.

Poptávka po čipech proto od začátku druhého pololetí minulého roku klesá. Pro letošek analytici výzkumné společnosti Gartner počítají s poklesem polovodičového trhu, jehož objem podle tržeb loni dosáhl 602 miliard dolarů, o čtyři procenta.

I přes současný pokles poptávky ale výrobci budují nebo plánují mnoho nových továren zejména v lokalitách, kde čipy kvůli výpadku dodavatelských řetězců nejvíc chyběly.

Zastaralá elektronika Jak vysvětluje Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, čím jsou v čipu součástky sobě blíže, tím je čip výkonnější a zároveň odebírá méně energie, což je důležité například pro výrobce chytrých telefonů. Jsou ale také dražší, takže jejich produkce je pro výrobce čipů výhodnější.

Dalším specifikem autoprůmyslu je to, že vozidla v sobě mají stovky čipů, třeba v mobilech jsou jen desítky miniaturních a výkonnějších polovodičů. "Stačí, když vypadnou dva čipy do nějakého modulu, který se montuje do auta, a vozidlo pak nedoděláte," říká Jakovenko. A chybějící čipy podle něj automobily těžko nahrazují jinými, protože by musely kvůli bezpečnosti a spolehlivosti auta opět vyzkoušet a certifikovat.

Pokrýt klíčové obory Evropa, která je závislá na dodávkách polovodičových součástek především z východní Asie, si během čipové krize uvědomila, že potřebuje v tomto odvětví zvýšit soběstačnost.

Na kontinentu se vyrábí jen necelá desetina celosvětové produkce čipů.

Evropská komise tak loni vyhlásila, že do roku 2030 polovodičový průmysl podpoří částkou 43 miliard dolarů.

---

Od začátku krize do konce roku 2023 dosáhne počet aut odstavených kvůli čipům 18 milionů. Západ si svou závislost na asijské produkci polovodičů uvědomil až během covidu. Nyní se to snaží pomocí obrovských investic změnit.

FOTO – Shutterstock

Foto: Zatímco výrobci čipů investují hlavně do rozšíření produkce menších a výkonnějších polovodičových součástek, automobilky používají převážně ty starší a méně výkonné. Také proto čipy do aut chybí.

16. 2. 2023; Mladá Fronta Dnes

Studenty čeká Technologická olympiáda

Praha

Prestižní klání pro studenty středních škol chystá na jaro Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT. Jedná se o technologickou olympiádu. "Naše fakulta ji podporuje zejména proto, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a technologií novou generaci středoškoláků," vysvětlil děkan FEL Petr Páta. Do 22. března mají studenti středních škol a gymnázií možnost registrovat se k účasti v druhém ročníku soutěže. Školní kolo soutěže proběhne online 24. března. Nejúspěšnějších 25 týmů poté postoupí do finálového kola, které proběhne 14. dubna na FEL. "Na vítězný tým čeká finanční odměna ve výši 30 tisíc Kč a možnost dostat se na FEL ČVUT v Praze bez přijímacích zkoušek," uvedl Radovan Suk z FEL. Zástupci fakulty očekávají letos zájem 1 200 studentů.

16. 2. 2023; pametnaroda.cz

Komunisté vědce potřebovali. Přesto jim házeli klacky pod nohy

Virolog a biochemik Karel Raška popisuje ve svých vzpomínkách pro Paměť národa, jak vlivní vedoucí pracovníci ve výzkumných ústavech kličkovali koncem padesátých let mezi kádrovými mantinely, aby do svých týmů získali kvalitní odborníky: "Profesor František Šorm, vedoucí Ústavu organické chemie a biochemie, si dokázal ‚vyreklamovat‘ lidi z umístěnkového systému. Často si vyžádal i lidi z pronásledovaných nebo ,velkoburžoazních‘ rodin. Například se mnou pracoval jeden kolega, jehož otec byl politický vězeň. Těmto vedoucím pracovníkům šlo o vlastnosti a schopnosti svých pracovníků, a ne o to, z jaké rodiny pocházejí."

"Tehdy pro nás Amerika byla něco jako Mars, něco šíleně vzdáleného, nedostupného, vlastně neexistujícího."

Tak popisuje své pocity Ivan M. Havel, ten při zaměstnání vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT a poté obeslal sedmadvacet amerických univerzit se žádostí o doktorandské stipendium. Nakonec dostal kladnou odpověď z kalifornského Berkeley, kde pracoval na dizertační práci na téma "metateorie programovacích jazyků". Odjížděl na jaře 1969, půl roku předtím, než se československé hranice znovu uzavřely.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 udělala za tímto vývojem tlustou čáru a v následujícím období ztratila československá věda velkou část svého potenicálu. Mnozí vědci, kteří v minulých letech navázali kontakty na Západě, odešli do emigrace. Patřil k nim i Karel Raška, který již v říjnu 1968 nastoupil do nového působiště na univerzitě v New Jersey.

"Byl to tady jiný život. Samozřejmě v zahraničí, za normálních podmínek, by má vědecká práce vypadala jinak, ale myslím, že bylo správné řešení vrátit se než se potulovat světem."

"Oni si troufli mluvit do historie, sociologie, společenských věd, ale do fyziky se moc nepouštěli."

"Vývoj počítačů byl velmi nutný, takže oni chytré lidi potřebovali. Všichni, kteří tam dělali, kdo patřili k výzkumu, byli poznamenaní lidé."

Podobným pracovištěm stranou hlavního proudu politických čistek se stal Výzkumný ústav strojírenské technologie a ekonomiky, kde našel útočiště Ivan Fišera vyhozený ze sociologického ústavu. V osmdesátých letech v rámci své práce pořádal – dnešní terminologií řečeno – workshopy a teambuildingy pro vedení továren, jako například pro Kovosvit Sezimovo Ústí. Ivan Fišera na tyto akce zval například i bývalé manažery z Baťových továren a další odborníky.

"Na americkém tezauru pracovalo pět let sto lidí. My jsme to měli ve třech lidech stihnout za dva roky, a to ještě Karel Kyncl pracoval na půl úvazku."

Ilustrační foto: PhDr. Vladimír Munk při práci v laboratoři. zdroj: archiv pamětníka

Karel Raška. Zdroj: Paměť národa

Promoce Ivana M. Havla, 1966. Zdroj: archiv pamětníka a Knihovna Václava Havla

Svatební foto Jana Peřiny, polovina 60. let. Zdroj: archiv pamětníka

Doktorská promoce Lydie Roskovcové, 1970. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Lydie a Vladimír Roskovcovi. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Václav Trojan. Zdroj: Paměť národa

Ilustrační foto: PhDr. Vladimír Munk při práci v laboratoři. zdroj: archiv pamětníka

Karel Raška. Zdroj: Paměť národa

Promoce Ivana M. Havla, 1966. Zdroj: archiv pamětníka a Knihovna Václava Havla

Svatební foto Jana Peřiny, polovina 60. let. Zdroj: archiv pamětníka

Doktorská promoce Lydie Roskovcové, 1970. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Lydie a Vladimír Roskovcovi. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Václav Trojan. Zdroj: Paměť národa

Ilustrační foto: PhDr. Vladimír Munk při práci v laboratoři. zdroj: archiv pamětníka

Karel Raška. Zdroj: Paměť národa

Promoce Ivana M. Havla, 1966. Zdroj: archiv pamětníka a Knihovna Václava Havla

Svatební foto Jana Peřiny, polovina 60. let. Zdroj: archiv pamětníka

Doktorská promoce Lydie Roskovcové, 1970. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Lydie a Vladimír Roskovcovi. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Václav Trojan. Zdroj: Paměť národa

Ilustrační foto: PhDr. Vladimír Munk při práci v laboratoři. zdroj: archiv pamětníka

Karel Raška. Zdroj: Paměť národa

Promoce Ivana M. Havla, 1966. Zdroj: archiv pamětníka a Knihovna Václava Havla

Svatební foto Jana Peřiny, polovina 60. let. Zdroj: archiv pamětníka

Doktorská promoce Lydie Roskovcové, 1970. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Lydie a Vladimír Roskovcovi. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Václav Trojan. Zdroj: Paměť národa

Ilustrační foto: PhDr. Vladimír Munk při práci v laboratoři. zdroj: archiv pamětníka

Karel Raška. Zdroj: Paměť národa

Promoce Ivana M. Havla, 1966. Zdroj: archiv pamětníka a Knihovna Václava Havla

Svatební foto Jana Peřiny, polovina 60. let. Zdroj: archiv pamětníka

Doktorská promoce Lydie Roskovcové, 1970. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Lydie a Vladimír Roskovcovi. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Václav Trojan. Zdroj: Paměť národa

Ilustrační foto: PhDr. Vladimír Munk při práci v laboratoři. zdroj: archiv pamětníka

Karel Raška. Zdroj: Paměť národa

Promoce Ivana M. Havla, 1966. Zdroj: archiv pamětníka a Knihovna Václava Havla

Svatební foto Jana Peřiny, polovina 60. let. Zdroj: archiv pamětníka

Doktorská promoce Lydie Roskovcové, 1970. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Lydie a Vladimír Roskovcovi. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Václav Trojan. Zdroj: Paměť národa

Ilustrační foto: PhDr. Vladimír Munk při práci v laboratoři. zdroj: archiv pamětníka

Karel Raška. Zdroj: Paměť národa

Promoce Ivana M. Havla, 1966. Zdroj: archiv pamětníka a Knihovna Václava Havla

Svatební foto Jana Peřiny, polovina 60. let. Zdroj: archiv pamětníka

Doktorská promoce Lydie Roskovcové, 1970. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Lydie a Vladimír Roskovcovi. Zdroj: archiv pamětníka Vladimíra Roskovce

Václav Trojan. Zdroj: Paměť národa

16. 2. 2023; ČT 24

Ranní vysílání

MLUVČÍ 1,

Za ženský spolek Vesna je tady s námi dnes Bára Antonová, kterou taky zdravím. Dobrý den. Dobrý den. I vás se zeptám, jak vlastně přišli s tím nápadem, protože vy jste předtím ještě, než jste začali spolupracovat se skauty, tak už jste tady nějakou takovou dílnu začali rozjíždět.

MLUVČÍ 2,

Nás oslovil oslovil tým forkraly Fénix, což je organizace, která jezdí dlouhodobě na východ Ukrajiny pomáhají s výcvikem zdravotníků s výcvikem lidí, kteří pomáhají vlastně v tom zázemí v místech, kde je opravdu velký problém. Mimo jiné teda i s energiemi, takže když se na nás obrátili, že by potřebovali tady tyhle svíce, tak jsme zvážili svoje prostorové a další možnosti a my my jsme teď tady jako bývalé nebo možná i budoucí kera firmy MEDDIně, kde opravdu jako možnost ty svíčky vyrábět, aniž to zatěžuje zbytek provozu Vesny, takže poté, co tady proběhl v Brně první workshop, který zganizovali Brontosauři, naše kolegyně se šla podívat, jak se to vyrábí a vlastně od té doby se tady vyrábí svíčky u nás. Co bych chtěla říct, že je hrozně důležité, že chodí sem hodně samotných Ukrajinek a Ukrajinců pomáhat, myslím si, že to je jako hrozně důležitá věc, protože oni mají možnost nějakým způsobem aktivně pomoct. Je to sice zdánlivá drobnost, ale posílají jim třeba potom fotky, že jejich příbuzní, když vypadne proud, tak ty svíčky opravdu používají na těch svíčkách, kde ohřát jídlo třeba je to zahřát místnost o pár stupňů, takže i složka toho, že sem přijíždějí Ukrajinky v podstatě z celého Jihomoravského kraje, aby mohli s něčím pomoct. U nich doma, tak je to velice důležité.

MLUVČÍ 1,

Z té vaší zkušenosti na to se chci právě zeptat, zapojují se třeba i nebo mají zájem zapojit se třeba i do nějakých dalších aktivit, které tady vesně probíhají, protože toto není vlastně vaše jediná aktivita, byť je samozřejmě důležitá velice záslužná.

MLUVČÍ 2,

Ano, a to je veliká radost, protože my už v podstatě v poslední době ani nedělíme moc aktivity na české a ukrajinské většina věcí, které tady probíhají u nás, už se konají v češtině. Ukrajinky, které přišly třeba loni v březnu, tak už umí velice dobře česky, takže třeba vedou i kroužky pro děti i pro české děti a vlastně to promíchávání těch nejenom Češek, a ale začínají sem chodit i jiné cizinky, které žijí v Brně, tak se máme taky velkou radost, když jsme tady vlastně v jedné v rámci jedné akce dělali právě výrobu svíček, tak bylo zaměřeno na energie, takže zároveň jsme tady zkoumali, jak utěsnit okna, která netěsní s tím nám pomáhaly neziskové organizace další. Vyráběly jsme se starého textilu, koberečky a spoustu jako dalších věcí, takže musím říct, že vlastně my už Ukrajinky, které sem chodí, nebereme ani jako Ukrajinky, ale prostě jako brňačky nebo jihomoravanky, které k nám chodí trávit volný čas, tak jako Češky a pomáhat.

MLUVČÍ 1,

Já vím a i z toho, co říkáte, tak to o tom svědčí, že ten program je tady opravdu nabitý, že máte spoustu kroužků spoustu aktivit. Spoustu workshopů, spoustu tady dílen a podobně. Chci se jenom zeptat, jestli jako dlouhodobě je to vlastně udržitelný rámec věcí, které jste schopni.

MLUVČÍ 2,

Zvládnout. Já pevně doufám, že ano, protože po tom loňském hektickém roce, kdy jsme všechno dělali pořád poprvé, tak už teď některé věci dokonce děláme podruhé potřetí už se opakuji, už máme nějaké jako vzory vzorce, jak vlastně věci. Myslím, že se dostáváme opravdu do takového jako normálnějšího stavu poklidnějšího, který má větší řád a musím říct, že tohle je taky velmi důležité právě i pro ty Ukrajinky, které mnohé z nich tuší, že tady budou trávit třeba několik dalších let, takže vlastně jako to znormnění té situace k tomu přispíváme tím, že jim tady nabízíme jako běžné aktivity jako pro brněnské a jihomoravské ženy.

MLUVČÍ 1,

My jsme si řekli, že spousta lidí donesla třeba právě na výrobu tady těch svíček, tak nějakou materiální pomoc nebo minimálně ty suroviny, ze kterých je potřeba vyrábět. Je ještě nějaký způsob, kterým by vám Brňáci jako takový mohli pomoct v jakékoliv další aktivitě?

MLUVČÍ 2,

Určitě my pořád jsme velmi otevření jakékoliv pomoci. Může to být třeba pomoc vašem šatníku, který vlastně začal fungovat rok před válkou a tam vítáme dobrovolnickou pomoc, můžou lidi přijít třeba jenom na hodinu týdně na hodinu měsíčně a můžou pomáhat s přebíráním daru od veřejnosti nebo naopak s vydáváním těch věcí rodinám, které to momentálně potřebují. Zároveň tady v budovách na údolní je taky obrovský prostor pro dobrovolníky a vlastně, když někdo přijde a rozhlédne se a řekne s tímhle bych uměl pomoct, tak budeme moc rádi, protože opravdu to tempo aktivit, které jsme tady rozjeli, bylo obrovské a pořád je tady spousta práce, takže určitě vítáme jakoukoliv pomoc.

MLUVČÍ 1,

Děkuju moc ráda budu doufat, že v té práci a v té spoustě té práce se bude pořád dařit. Bára ontonová za ženský spolek a Vesna já už jenom doplním, že kromě dobrovolníků chce s energetickou situací na Ukrajině aktuálně pomoc taky Jihomoravský kraj, který hlasuje v zastupitelstvu o odeslání 80 elektrocentrál v hodnotě dva celá 4 milionu Kč do dněpropetrovské oblasti.

MLUVČÍ 3,

Je přesně tři čtvrtě na sedm nabízím přehled dnešních očekávaných událostí. Dobré ráno v Betlémské kapli v Praze se uskuteční slavnostní shromáždění akademiků k třicátému výročí založení české konference rektorů. Projevy kromě předsedy konference nebo řady zahraničních hostů přednesou i premiér Petr Fiala, předseda senátu Miloš Vystrčil, ministr školství i ministryně pro vědu výzkum inovace. Čerpání peněz z národního plánu obnovy v resortu kultury. Detaily k němu představí ministr Martin Baxa. Už včera úřad zveřejnil výsledky zatím nejvíce dotované výzvy. Tři desítky subjektů z celé země si v ní rozdělí dvě miliardy a 700 000 000 Kč. Cílem investice je vytvořit alespoň 15 kulturních a kreativních center v celé zemi. Peníze mají zmírnit dopady koronaviru a pomoci znovu nastartovat. Americký ministr obrany Lloyd Austin by měl odpoledne navštívit Estonsko. Setká se tam se svým protějškem a také s premiérkou kayou callasovou. Jednat by měli o obranné spolupráci obou zemí a také o další vojenské podpoře Ukrajiny. Odbory ve Francii chtějí znovu protestovat proti vládnímu návrhu důchodové reformy. Ta by pro většinu Francouzů posunula hranici odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. Předchozí demonstrace byly na začátku týdne. Tehdy vyšlo podle ministerstva vnitra do ulic přibližně 930 000 lidí. Při největších protestech na konci ledna policie zaznamenala více než milion demonstrant. Dobrý den. Já ještě doplním přehled vysílání ČT sport také dnes bude pokračovat mistrovství světa v alpském lyžování ve francouzském courchevelu je na programu obří slalom žen první kolo vysíláme v přímém přenosu od 945 to druhé přijde na řadu po záznamu fotbalového utkání žen Austrálie Česko ve 13:30.Mistrovství světa v biatlonu v Oberhofu dnes pokračuje smíšenou štafetou dvojic a české barvy budou hájit Michal Krčmář s Terezou Voborníkovou dvaadvacetiletá Voborníková nahradila Markétu Davidovou, kterou trápí problémy s hlasivkami už páté zlato v Oberhofu může získat suverénní Nor Johannes te závod vysíláme v přímém přenosu od 15 10.Patrik Schick by mohl dnes po třech a půl měsících zasáhnout do soutěžního zápasu sedmadvacetiletý fotbalista překonal vleklé zdravotní problémy a s Bayernem Leverkusen i dalším českým útočníkem Adamem Hložkem na úvod vyřazovací fáze Evropské ligy vyzvou Monako utkání vysíláme živě od 20 40 na ČT.

MLUVČÍ 4,

Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii ze začátku minulého týdne překročil 40 000 i přesto, že od události uběhlo už 10 dní i včera záchranáři našli několik přeživších čtyřiasedmdesátiletou ženu vyprostili z trosek po více než 220 hodinách teď je v péči lékařů a v blízké nemocnici téměř 180 hodin čekala v ruinách na záchranu i dívka, kterou místní úřady pojmenovaly Mirai a její přesný věk je neznámý podle odhadu místních záchranářů je asi šest let přežila bez vody jídla a v chladu tedy věcí, které představují základní podmínky přežití člověka podle materiálů, které sestavila NASA pro cesty do vesmíru jsou čtyři bez vzduchu vydrží netrénovaný člověk nanejvýš několik minut bez vody několik dní bez jídla potom několik týdnů v prvních momentech krizové situace pomáhá mechanismus tzv. akutní stresové reakce.

MLUVČÍ 5,

Ve chvíli, kdy jsme vystaveni nějakému stresoru může to být skutečně to, že jsme zavaleni pod troskami nějakého domu se u nás aktivuje vlastně ta prehistorická osa aktivujeme systém, který mu říkáme sympatikus, který vlastně, řekněme, nabudí náš systém i i i utlumí se imunitní systém a vyplaví se nám adrenalin kortizol, který vlastně zrychlí metabolismus a umožní nám rychle jednat a nějakým způsobem vlastně tu situaci zvládnout a přežít.

MLUVČÍ 4,

Přežít a v tom nejlepším případě počkat na záchranu limity lidských možností a schopnost přežít v extrémních situacích dlouhodobě v Česku i na Antarktidě zkoumá Ladislav siger fyzik z fakulty elektrotechnické ČVUT dobrý den vám přeji dobrý den přeju, když byste to mohl nějak charakterizovat co možná mají nejspíš společného ti lidé, kteří po dlouhou dobu přežili v těch troskách.

MLUVČÍ 6,

No obrovskou vůli k životu, a to že neztrácejí naději to je určitě drží.

MLUVČÍ 4,

Platí to do té malé holčičky.

MLUVČÍ 6,

Určitě ano.

MLUVČÍ 4,

Ta akutní stresová nějaká reakce organismu spouští se vědomě nevědomky.

MLUVČÍ 6,

Já si myslím, že nevědomky, protože je to dáno vlastně naší přirozeností.

MLUVČÍ 4,

Jak dlouho třeba ten stres pomáhá zvládnout nějakou náhlou krizovou situaci.

MLUVČÍ 6,

No aktuálně vždycky, když ten stres začne tak nám určitě pomůže, když bude dlouhodobej, tak nás naopak může utlumit a může to dojít až potom k problémům s dlouhodobým zvládáním stresům a k depresím.

MLUVČÍ 4,

Vy ve svých přednáškách mluvíte o negativních vlivech, které na nás působí v extrémních situacích můžete být konkrétnější.

MLUVČÍ 6,

No, když se podíváme jaké vlivy na nás můžou a působit a seřadíme si je do jakéhosi žebříčku, jak dlouho jednotlivým vlivům jsme schopni odolávat tak jednak nám to dává možnost výběru co řešit v tý daný situaci jako první, a když si ty vlivy seřadíme tak asi to, co je nejvíc co nás může nějakým způsobem ohrozit je bezpečí. To znamená plánování vyhýbání se nebezpečí, protože když něco nezvládneme tak, řekněme, v jednotkách desítkách sekund můžeme přečít přijít o život potom je to potřeba mít vzduch, že je to otázka toho, když se člověk topí nebo se dostane někam do laviny potom je to možnost překvapením teplo a tepelná pohoda tam jsme schopni odolávat, řekněme, hodinu 45 minut ale aby bylo jasný co tím máme na mysli dělaly se výzkumy po druhé světové válce, kdy se návaly dohromady údaje o pilotech, kteří havarovali na v severním ledovém oceánu a tam se zjišťovalo, že to přežití v tý ledový vodě je kolem zhruba 45 minut, no a potom je to únava s překvapením a bez vody člověk vydrží 56 dnů určitě vím to z toho důvodu, že sám jsem dělal řadu experimentů, co se týče spánkové deprivace dehydratace únavy a dalších vlivů, no a jste vydržel pardon, pod zátěží pět dnů bez vody a bez jídla následně v rámci tohohle sedm dnů s tím, že vždycky to mělo nějakej podtext to znamená záchrany lidí extrémních podmínkách, abychom věděli, co si můžeme dovolit no, a když půjdeme dál tak, abychom tu vodu nějakým způsobem ukončili, tak tam hranice přijímaná je kolem 10 12 dnů bez jídla jsme schopni vydržet. Určitě dva týdny, což je chápáno jako lehká hladovka, řekněme, 46 týdnů jako střední hladovka a na měsíc na ty čtyři týdny už si dávat pozor a zase známe historicky jakýsi kazuistiky sedmdesátých letech margarit Thatcherová, když byla premiérkou v Británii, tak tam byly stávky horníků, horníci drželi hladovku. Jeden zemřel po 60 čtyřech druhých 68 a druhých 72 dnech, čili máme jakýsi hranice, co ten organismus vydrží. No a jestliže jsme schopni takhle dlouho existovat a postarat se o sebe, tak to poslední co vlastně v rámci toho přežívání bychom měli dodržovat jsou mezilidské vztahy. To znamená, jestliže já jsem schopen se sám o sebe postarat, tak zcela přirozeně bych se pak měl postarat o toho druhýho, protože když to bude obecný předpis, jak se chovat tak jako kolektiv jako společenství jako civilizace máme šanci přežít.

MLUVČÍ 4,

Klíčový je samozřejmě vzduch, aby člověk mohl dýchat a potom hned na tom následujícím místě je asi voda. To vlastně jste i teď řekl, jaký je ten rozptyl několik dní, člověk vydrží bez vody a taky, jak se třeba ta dehydratace na organismu začne projevovat.

MLUVČÍ 6,

Ono není to několik dní, protože to příliš nemůžeme to takhle brát, protože záleží na množství vody, což u člověka, než se dostane do, řekněme, těžkýho stupně dehydratace, tak je to okolo 4 l vody a jestliže budeme mít hokejistu, kterej vypotí 2,5 3 l vody během zápisu, tak nemůžeme se bavit o tom, kolik dnů on vydrží on vydrží maximálně ten zápas a tu vodu musí doplňovat, jestliže ale budu někde zasypanej budu, řekněme, ne v prostředí, který bude příliš teplý či nebudu se muset potit, nebudu ztrácet vodu podcením, tak pak se můžeme bavit o tom, kolik dnů to bude a a jestliže člověk předtím byl zdravý mladý, tak 45 dnů určitě vydrží bez poškození následný zdravý.

MLUVČÍ 4,

Jsem v úvodu zmiňovala tu zachráněnou čtyřiasedmdesátiletou paní a také tu malou asi zřejmě šestiletou holčičku. Na místě je zima opravdu přežívali v nepředstavitelných podmínkách, jak ten člověk tam vlastně leží nebo něco se děje, usíná třeba probouzí se, jak.

MLUVČÍ 6,

Rodiče ano, protože, jestliže tam byl 4567 dnů, tak nemůžeme si představit, že by při tom nespal spíše.

MLUVČÍ 4,

Je lepší, když déle spí třeba já ptám laicky.

MLUVČÍ 6,

To není tak, že bychom ty lidi těm lidem řekli, že mají déle spát, zkrátka ztrácejí pojem mělo si vlastně v čase, protože jsou tam obyčejně ve tmě, když budou v těch troskách a existuje něco, co se jmenuje cirkadiální rytmus. To znamená čtyřiadvacetihodinový cyklus spánku a mění, a to tělo si řekne samo.

MLUVČÍ 4,

Teď jsme mluvili o netrénovaných lidech. Vy sám jste to i na sobě některé ty mezní situace zkoušel, jak se na to dá připravit na nějaké mezní podmínky preventivně, jak důležitá je třeba i mentální stránka?

MLUVČÍ 6,

Mentální stránka určitě, protože, kdybyste neměli chuť si něco vyzkoušet, tak do toho nepůjdete. To už je mentální stránka, čili motivaci a znají to pochopitelně sportovci, protože ty mají svoje psychology a jestliže jdou připravujou se nějaký špičkový výkon, tak musí být v klidu musí být motivovaný, čili psychika určitě ano, ale uvědomme si jednu věc, že jestliže se bavíme o mezích o hranicích, tak ty hranice jsou daný fyziologicky a my se k těm hranicím můžeme přiblížit, ale nemůžeme překročit, ale můžeme překročit, protože jsou to právě hranice.

MLUVČÍ 4,

Ale vy jste právě někde řekl, že většina lidí nezná své hranice a ztrácí i historickou paměť a co jsme kdysi považovali za normu, tak to teď už považujeme za extrém, tak můžete být konkrétnější, co jste tímhle myslel?

MLUVČÍ 6,

To na co si vždycky vzpomenu, je film Kristián z roku 1939 s Oldřichem Novým, kde Nataša Gollová mu připravuje jídlo a Kristián se ptá. Není tady dneska horko med a med 16 stupňů jako normálně, čili to, co kdysi bylo normální, tak dneska my už jsme ochotni považovat za extrém.

MLUVČÍ 4,

Připomíná fyzik Ladislav zígr, odborník na vliv extrémních vlivů na člověka. Moc vám děkuji za rozhovor. Hezký den přeji. Na.

MLUVČÍ 6,

Shledanou. Na shledanou.

16. 2. 2023; topin.cz

Cena Wernera von Siemens za zasklený fotovoltaicko-tepelný kolektor

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci zabývající se technologiemi spadajícími do konceptu infrastruktura a energetika získal doktorand Ústavu techniky prostředí Fakulty strojní ČVUT v Praze, Ing. Nikola Pokor-ný, PhD. Autor disertační práce "Zasklený fotovoltaicko-tepelný kolektor", v krátkém rozhovoru prozradil víc, než stihl při květnovém slavnostním předávání cen.

Jaké téma jste v disertační práci řešil?

Téma disertační práce byl vývoj a výzkum nového solárního prvku, který kombinuje dvě konvenční technologie. Konkrétně se jednalo o zasklený kapalinový fotovoltaic-ko-tepelný (FVT) kolektor.

Přišel nápad na toto téma ze za-hraničí nebo z univerzitního prostředí?

Téma vzešlo od mého vedoucího Tomáše Matušky, který se už problematikou solární kogenerace zabývá řadu let. Hybridní kolektory začaly být středem pozornosti výzkumných center již v 70. letech, nicméně dosud se nepodařilo přenést výzkum úspěšně do praxe zejména u zasklené kapalinové varianty, která byla předmětem disertační práce.

Jak zapadá projekt zaskleného FVT kolektoru do hodnocené kategorie Chytrá infrastruktura

Kategorie byla "Chytrá infrastruktura a energetika". Do kategorie bylo možné přihlašovat práce zabývající se obnovitelnými zdroji energie.

O fotovoltatických panelech asi už slyšel každý, ale systém hybridního FVT kolektoru není tak známý. Jaký je jeho princip?

Jde o kombinaci fotovoltaického panelu a fototermického kolektoru. Nový solární prvek, díky současné produkci tepla a elektrické energie, využije více dopadající sluneční energie než konvenční technologie dostupné na trhu. V současné době jsou již na evropském trhu dostupné nezasklené FVT kolektory, které jsou však výhodné zejména pro nízkoteplotní aplikace jako je předehřev studené vody či v kombinaci s primárním okruhem tepelného čerpadla. Zasklený FVT kolektor, který byl předmětem disertační práce, vykazuje významně vyšší tepelnou účinnost v aplikaci pro přípravu teplé vody. Tepelná účinnost je srovnatelná s konvenčními fofotermickými kolektory, FVT kolektor však produkuje zároveň elektrickou energii.

Instalace zasklených FVT kolektorů je v současné době ekonomicky výhodná zejména u objektů s omezenou plochou střechy a velkou potřebou tepla jako jsou bytové domy či hotely.

O kolik procent je hybridní kolektor účinnější oproti FV panelům či fototermickým kolektorům?

Při porovnání výtěžnosti energie ze stejné plochy u hybridních kolektorů s konvenčním solárním systémem, který se bude skládat z 50 % z fotovoltaických panelů a z 50 % z fototermických kolektorů, celková roční produkce tepla a elektrické energie bude přibližně o 32 % větší u hybridního řešení nežli u systému s fotovoltaickými panely a fototermickými kolektory.

Je FVT kolektor shodný s tím, který byl použit na SAWERu nebo jde o jiné řešení?

Ano, jedná se o stejný FVT kolektor. V Dubaji byly kolektory zapojeny do nestandardní aplikace, kdy kromě výroby elektrické energie pro český pavilon dodávaly teplo pro předehřev regeneračního vzduchu v jednotce pro získávání vody ze vzduchu.

Lze předpokládat, že tento typ kolektoru bude průmyslově vyráběn a osazován u nás "na každé střeše"?

Průmyslová výroba je samozřejmě náš cíl. V současné době jsme schopni v našich dílnách vyrobit opakovaně jednotlivé prototypy kolektorů o stejných vlastnostech. Teď už to chce jen sehnat firmu, která by se zhostila sériové výroby.Instalace zasklených FVT kolektorů je v současné době ekonomicky výhodná zejména u objektů s omezenou plochou střechy a velkou potřebou tepla jako jsou bytové domy či hotely. Do budoucna lze uvažovat i o nasazení pro částečné dodávky tepla do soustav zásobování teplem po vzoru dánských solárních výtopen, opět s výhodou sekundární produkce elektrické energie. Nezbytnou podmínkou v českém kontextu však bude snížení teplot vody v rozvodech centralizovaného zásobování teplem tak, aby solární výtopny s FVT kolektory mohly být v provo zu s vysokou účinností a byly tak ekonomicky konkurenceschopné.

Nyní působíte na UCEEB ČVUT, ale disertační práci jste připravoval na Ústavu techniky prostředí Fakulty strojní. Byly na ÚTP vhodnější podmínky nebo šlo jen o návaznost na předchozí studium?

První experimenty s hybridními kolektory probíhaly v Solární laboratoři na střeše Ústavu techniky prostředí na Fakultě strojní ČVUT v Praze v Dejvicích. V dalších letech jsem byl čím dál více aktivní v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT v Buštěhradě nejen díky možnosti využívat nejmodernější laboratorní zařízení, ale i zapojením do výzkumných projektů zabývajících se právě problematikou hybridních FVT kolektorů.

Dočkal jste se užitečné spolupráce nebo zásadních rad od vedoucího Vaší práce doc. Matušky či od kolegů anebo jste si musel vše vymyslet a odpracovat sám?

Samozřejmě jsem intenzivně spolupracoval nejen s vedoucím práce, ale i s ostatními kolegy, kteří na vývoji hybridního kolektoru pracovali. Často mi také pomohli i kolegové z Fakulty elektrotechnické, například při volbě nastavení experimentů pro měření elektrické části. Vedoucí práce je, dle mého názoru, velmi důležitý zejména v úvodu doktorského studia, kdy může doktorandovi pomoci s výběrem důležitých publikací, případně konkretizací výzkumných cílů. Můj vedoucí mi pomohl nejen v úvodu, ale zároveň kriticky nahlížel na veškeré publikace, které jsem během studia napsal, což je samozřejmě taky velmi důležité.

Práce na vývoji kolektoru a na disertační práci vyžadovala hodně času. Jak Vám to snášeli doma?

Během doktorského studia se nám narodily dvě dcery, tak to bylo vcelku intenzivní. Nicméně žena byla velmi tolerantní a dala mi spoustu času práci dodělat, dlužím jí teď hodně hodin strávených s dětmi a snažím se to stále všem vynahrazovat.

V centru UCEEB se řeší mnoho perspektivních projektů. Na čem nyní pracujete?

V současné době se zabývám řadou velmi zajímavých témat. Kdybych měl některé vyzdvihnout, tak jsou to například dva evropské projekty H2020 zaměřené na problematiku energeticky plusových čtvrtí. Právě hodnocení energetických konceptů městských čtvrtí z hlediska zásobování teplem se stává čím dál častěji náplní mé práce. Mimo to se věnuji vývoji mobilního zařízení pro získávání vody ze vzduchu. S kolegy jsme nad konceptem začali pracovat již před třemi lety díky projektu TAČR Zéta, který podporoval mladé vědce. Projekt zároveň reagoval na poptávku způsobenou úspěchem zařízení S.A.W.E.R. na EXPO Dubaji. V současné době pokračujeme už s komerčním partnerem za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu na vývoji druhé generace mobilního zařízení pro získávání vody zevzduchu v rámci projektu OP PIK Aplikace.

Zdroj: www.fs.cvut.cz

16. 2. 2023; ČT 24

Dopolední vysílání

MLUVČÍ 1,

Kdybych měl shrnout celou návštěvu, tak nejenom, že naplnila mé představy a očekávání, ale předčila je množstvím detailů a také potvrzením některých argumentů. Já odjíždím spokojen, protože jsem si řadu věcí potvrdil, některé jsem si upřesnil a mám hodně materiálu pro to, abych mohl jednat dál, jak s ministry, tak s vládou o možných opatřeních pro Karlovarský kraj, ale i ty další.

MLUVČÍ 2,

Děkuji.

MLUVČÍ 1,

Z těch hlavních setkání, která jsou potvrzená, tak bude krátké jednání s prezidentem Macronem s prezidentem Dudou a s prezidentem Litvy, kromě toho se zúčastním i samozřejmě jednání konference minimálně dvou panelů.

MLUVČÍ 2,

Děkuji.

MLUVČÍ 3,

Česká televize. Pane prezidente, Andrea Čandová, Česká televize, kdybyste měl vybrat nějaká tři zásadní témata, která tady během těch dvou dnů zazněla, na co byste se chtěla zaměřit i ke karlovarskému kraji, čemu se věnovat v následujících měsících vašeho mandátu?

MLUVČÍ 1,

Ono je to hodně a zřejmě asi by bylo těžké vypíchnout jenom dvě, ale kdybych měl říct. Ta témata, která se nejčastěji objevovala, tak je to vzdělávání absence škol vyšších stupňů, především tedy univerzitního nebo vysokoškolského typu v Karlovarském kraji, která by byla určitou zárukou toho, že mladí lidé nebudou odcházet z regionu, a to další je dopravní obslužnost, protože ta do značné míry také brzdí další rozvoj kraje, ale pak říkáme tady celá řada dalších problémů, jako je zdravotní péče. Nejenom teda lékařská, ale i zdravotní zubní péče, která je hodně daleko. Myslím, že by tomu mohla pomoct. Lepší přeshraniční spolupráce, a to bude určitě i jedním z témat, o kterých budu jednat s německým. Skvěle. Díky moc pěkný den na.

MLUVČÍ 4,

Shledanou.

MLUVČÍ 5,

A teď už další zprávy. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Rusko už začalo s novou velkou ofenzívou. Podle ukrajinského ministerstva obrany je situace napjatá a země čelí nepřetržitým útokům.

MLUVČÍ 6,

Z už začala ale začala tou takovouto úvodní částí byly ta vojska mají vytvořit poměrně výhodná výchozí postavení pro hlavní síly, které teprve budou zasazeny. To můžeme očekávat v relativně krátké době, protože Rusům se samozřejmě ta doba, kdy můžou takovouto ofenzívu provést, výrazně zkracuje. Protesttvo bude mít dva úkoly, ten první úkol bude údery do hloubky a izolace bojiště od těch zásobovacích tras, které můžou posílit ukrajinská vojska k té obraně, tak jak vidíme už v současné době řadu těch raketových úderů, které jsou provádějí na kryskou infrastrukturu s cílem omezit schopnosti ukrajinského průmyslu, ale zároveň i zařízení, které mohou tu obrannou operaci, kterou Ukrajinci také velmi Umě rozvíjí podporovat.

MLUVČÍ 5,

Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii už přesáhl 42 000. Podle informací úřadu pro řešení následků katastrof zemřelo jenom v Turecku nejméně 36 000 lidí. Nicméně stále se daří záchranářům vyprošťovat živé lidi v tur provini khraman maraš zachránili dnes tr sedmnáctiletou dívku.

MLUVČÍ 7,

Téměř 180 hodin čekala v ruinách, na kterou místní úřady pojmenovaly Mirai a její přesný věk je neznámý podle odhadu místních záchranářů je asi šest let přežila bez vody jídla a v chladu tedy věcí, které představují základní podmínky přežití člověka podle materiálů, které na sestavila NASA pro cesty do vesmíru, jsou čtyři. Bez vzduchu vydrží netrénovaný člověk nanejvýš několik minut bez vody několik dní, bez jídla potom několik týdnů v prvních momentech krizové situace pomáhá mechanismus tzv. akutní stresové reakce.

MLUVČÍ 8,

Ve chvíli, kdy jsme vystaveni nějakému stresuru, může to být skutečně to, že jsme zavaleni pod troskami nějakého domu, jak se u nás aktivuje vlastně ta prehistorická osa aktivujeme systém, který mu říkáme sympatikus, který vlastně, řekněme, nabudí náš systém i utlumí se imunitní systém a vyplaví se nám adrenalin kortizol, který vlastně zrychlí metabolismus a umožní nám rychle jednat a nějakým způsobem vlastně tu situaci zvládnout a přežít.

MLUVČÍ 7,

Přežít a v tom nejlepším případě počkat na záchranu limity lidských možností a schopnost přežít v extrémních situacích dlouhodobě v Česku i na Antarktidě zkoumá Ladislav siger, fyzik z fakulty elektrotechnické ČVUT. Dobrý den vám přeji. Dobrý den přeju, když byste to mohl nějak charakterizovat, co možná mají nejspíš společného ti lidé, kteří po dlouhou dobu přežili v těch troskách.

MLUVČÍ 9,

No obrovskou vůli k životu, a to, že neztrácejí naději, to je určitě drží.

MLUVČÍ 7,

Platí to i té malé holčičky?

MLUVČÍ 9,

Určitě ano.

MLUVČÍ 7,

Ta akutní stresová nějaká reakce organismu, spouští se vědomě nevědomky.

MLUVČÍ 9,

Já si myslím, že nevědomky, protože je to dáno vlastně naší přirozeností.

MLUVČÍ 7,

Jak dlouho třeba ten stres pomáhá zvládnout nějakou náhlou krizovou situaci.

MLUVČÍ 9,

No aktuálně vždycky, když ten stres začne, tak nám určitě pomůže, když bude dlouhodobej, tak nás naopak může utlumit a může to dojíst až potom k problémům s dlouhodobým zvládáním stresům a k depresim.

MLUVČÍ 7,

Vy ve svých přednáškách mluvíte o negativních vlivech, které na nás působí v extrémních situacích můžete být? No, když se podíváme, jaké vlivy na nás můžou působit a se řadíme si je do jakéhosi žebříčku, jak dlouho jednotlivým vlivům jsme schopni odolávat. Tak jednak nám to dává možnost výběru co řešit v tý daný situaci jako první, a když si ty vlivy seřadíme, tak asi to, co je nejvíc, co nás může nějakým způsobem ohrozit, je bezpečí. To znamená plánování vyhýbání se nebezpečí, protože když něco nezvládneme, tak, řekněme, v jednotkách desítkách sekund, můžeme přečít přijít o život. Potom je to.

MLUVČÍ 9,

Potřeba mít vzduch, že je to otázka toho, když se člověk topí nebo se dostane někam do laviny. Potom je to možnost překvapením teplo a tepelná pohoda. Tam jsme schopni odolávat, řekněme, hodinu 45 minut, ale aby bylo jasný, co tím máme na mysli dělali se výzkumy po druhé světové válce, kdy se dávali dohromady údaje o pilotech, kteří severním na v severním ledovým oceánu a tam se zjišťovalo, že to přežití v tý ledový vodě je kolem zhruba 45 minut, no a potom je to únava s překvapením a bez vody člověk vydrží 56 dnů určitě vím to z toho důvodu, že sám jsem dělal řadu experimentů, co se týče spánkové deprivace, dehydratace, únavy a dalších zvů, no a.

MLUVČÍ 7,

Jste vydržel pardon.

MLUVČÍ 9,

Podzátěží pět dnů bez vody a bez jídla následně v rámci tohohle sedm dnů s tím, že vždycky to mělo nějakej podtext, to znamená záchrany lidí v extrémních podmínkách, abychom věděli, co si můžeme dovolit. No, a když půjdeme dál, tak, abychom tu vodu nějakým způsobem ukončili, tak tam hranice přijímaná je kolem 10, 12 dnů bez jídla jsme schopni vydržet. Určitě dva týdny, což je chápáno jako lehká hladovka, řekněme, 46 týdnů jako střední hladovka a na měsíc na ty čtyři týdny už si musíme dávat pozor. Zase známe historicky jakýsi kazuistiky v sedmdesátých letech Margaret Thatcherová, když byla premiérkou v Británii, tak tam byly stávky horníků, horníci drželi hradovku, jeden zemřel po 60 čtyřech druhých 68 a druhých 72 dnech, čili máme jakýsi hranice, co ten organismus vydrží. No a jestliže jsme schopni takhle dlouho existovat a postarat se o sebe, tak to poslední, co vlastně v rámci toho přežívání bychom měli dodržovat jsou mezilidské vztahy. To znamená, jestliže já jsem schopen se sám o sebe postarat, tak zcela přirozeně bych se pak měl postarat o toho druhýho, protože když to bude obecný předpis, jak se chovat tak jako kolektiv jako společenství jako civilizace máme šanci přežít.

MLUVČÍ 7,

MLUVČÍ 9,

Ono to je, není to několik dní, protože to nemůžeme to takhle brát, protože záleží na množství vody, což u normálního člověka, než se dostane do, řekněme, těžkého stupně dehydratace, tak je to okolo 4 l vody. A jestliže budeme mít hokejistu, který vypotí 2,5 3 l vody během zápisu, tak nemůžeme se bavit o tom, kolik dnů on vydrží on vydrží maximálně ten zápas a tu vodu musí doplňovat, jestliže ale budu někde zasypanej, budu, řekněme, ne v prostředí, který bude příliš teplý či nebudu se muset potit, nebudu ztrácet vodu podcením, tak pak se můžeme bavit o tom, kolik dnů to bude. A jestliže člověk předtím byl zdravý mladý, tak 45 dnů určitě vydrží bez poškození následný.

MLUVČÍ 5,

U Obvodního soudu pro Prahu tři pokračuje hlavní líčení v případu bývalého poslance za TOP 09 Dominika Feriho. Ten je obžalovaný ze dvou znásilnění a jednoho pokusu o něj o něj hrozí mu za to až 10 let ve vězení. Soud by měl vyslechnout další dvě poškozené.

MLUVČÍ 10,

Obžalovaným exposlanec Dominik Feri při příchodu novinářům řekl, že se sleduje mediální výstupy své kauzy. Novináři se ho v této souvislosti ptali na to, proč v úterý, kdy tady hlavní líčení začalo vyslovil veřejně jména některých poškozených některých obětí. On na to reagoval slovy, že toto proběhlo pod celkem velkým emočním vypětím, že to nebylo příliš šťastné a že tedy žádná další jména již veřejně říkat nebude. Zároveň se opět zmínil nebo vyjádřil svůj názor k obžalobě zmínil zopakoval, že k žádnému sexuálnímu násilí s jeho strany nikdy nedošlo. A, pokud tedy došlo k intimnostem s ženami, což on nepopírá, takže vše bylo takzvaně konsensuální, to znamená, že proběhlo se souhlasem obou stran. My stojíme tady na chodbě vše probíhá tady toto dokazování, konkrétně s vyloučením veřejnosti je to pochopitelné uvnitř v jednací síni totiž zaznívají velice citlivé informace intimní detaily a nebo třeba také informace o zdravotním stavu právě poškozených, tudíž je otázkou, zdali my se nové informace dnes tady od soudu dozvíme. Pokud ano, tak pouze pokud by nám je chtěl kdokoliv z těch vyslýchaných přímo sám z jakéhokoliv důvodu sdělit, což tedy ale nepředpokládám.

MLUVČÍ 5,

Ministerstvo zemědělství chce redukovat přemnoženou zvěř a omezit škody v lesích. Připravuje proto novelu mysliveckého zákona. Pokusy za předchozích vlád nevyšly. I teď počítá s tím, že o kontroverzních návrzích může rozhodnout až hlasování ve sněmovně.

MLUVČÍ 11,

Chystá se rojnice a naháňka divokých prasat.

MLUVČÍ 12,

Po pohodě to ještě až pří bo.

MLUVČÍ 4,

Bo.

MLUVČÍ 13,

Ty dovedou rozliď ty pěkný louky, jaký jsou tam jsou na žaluddy se hrajou.

MLUVČÍ 11,

Není to ale jen přemnožená černá zvěř, která působí lesníkům a zemědělcům škody a v ohrožení jsou i sazenice a mladé stromy.

MLUVČÍ 14,

Přirozeně jedlobukový lesy by tady měly být a ty jedle je jich tady málo a všechny prakticky jsou okousa.

MLUVČÍ 15,

Úkol to trošku tady utlumit.

MLUVČÍ 11,

Podle ministra zemědělství je potřeba snížit stavy zvěře, aby po kůrovcové kalamitě vyrostly nové lesy.

MLUVČÍ 16,

Až z 50 % likviduje ty nově vysazené stromky. My v podstatě můžeme hovořit o tom, že to jsou zlaté zuby spárkaté zvěře, protože ty škody dosahují až miliard korun.

MLUVČÍ 11,

Plán, kolik zvěře se kde uloví, se má nově řídit právě podle škod v lesích. Návrh počítá s kontrolou a sankcemi za neplnění.

MLUVČÍ 17,

V případě, že v průběhu roku ty škody budou pokračovat, může státní správa myslivosti vstoupit a navýšit tento.

MLUVČÍ 11,

Plán s kontrolou lovu má pomoct mobilní aplikace. Myslivecká jednota je ale proti zmenšení honiteb a posílení práv majitelů pozemků.

MLUVČÍ 18,

Pouze pět procent vlastníků požádalo o úpravu stavu zvěře ve svých honitbách.

MLUVČÍ 11,

Čili to nevyužívají.

MLUVČÍ 18,

Samozřejmě oni ty práva mají nevyužívají a ještě volají po dalším posílení jejich.

MLUVČÍ 11,

Práv. Ministerstvo zkoušelo změnit zákon už dvakrát s dalším návrhem pak přišli i poslanci, ale ani jeden neuspěl a pořád tak platí původní norma z roku 200.

MLUVČÍ 16,

2 v současné době máme ambici dojít až do cíle komunikujeme a chceme komunikovat se všemi nevládními organizacemi.

MLUVČÍ 11,

Novela má taky vyjasnit pravidla vstupu do obor umožnit lov s přístroji nočního vidění nebo při sklizni a zavést povinné reflexní prvky na společných lovech. Milan Brunclík redakce Česká.

MLUVČÍ 4,

Televize.

MLUVČÍ 5,

V Číně stoupá poptávka po digitálních lidech vystupují nejen v televizních show a na online.

MLUVČÍ 19,

Platforměující finanční služby cestovní agentury či státní média nevyjdou draze od 60 000 do 300 000 Kč ročně.Objem projektů se zdjil trh roste se zdokonal se.

MLUVČÍ 20,

Technologiemit.

MLUVČÍ 19,

Technologií.

MLUVČÍ 21,

Zbírá.

MLUVČÍ 19,

Na in velkých firem se mu mnoho malých větší digit ekonomiky, včetně virtuální a rozšířené reality je součástí vládní pětiletky město Peking chce do dvou let vybudovat průmysl digitálních bytostí v hodnotě 7,5 miliardy dolarů na online platformách vystupují statisíce digitálních moderátorů, kteří jsou avatary lidí využívajících technologie k oslovení publika čínské značky preferují virtuální tváře místo skutečných celebrit pronásledovaných skandály aplikace pro streamování videí byly byly jako jedna z prvních zavedla koncept v hlavním proudu zpěvačkama. Miliony Fanouš. Z Číny Barbora Šámalová, Česká televize.

MLUVČÍ 5,

S další půlhodinou další zprávy, vítám vás.Podezřením na daňové úniky v souvislosti s farmou Čapí hnízdo se bude znovu zabývat policie Vrchní státní zastupitelství zrušilo rozhodnutí o odložení případu informuje o tom server aktuálně cz vyšetřovatelé se věnovali tomu, jestli byla řádně zdaněná reklama z let 2010-2013 za téměř 280 000 000 Kč. Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují litr nafty aktuálně řidiči natankují v průměru za méně než 37 Kč. Nejprodávanější benzín Natural 95 se pak na čerpacích stanicích prodává průměrně za 37 Kč a 60 haléřů údaje zveřejnila společnost CCS nejlevněji lidé natankují v Jihočeském kraji podle analytiků budou paliva v následujícím týdnu ještě zlevňovat, ale potom ceny zase porostou. Nový Zéland se vyrovnává s následky ničivého cyklonu Gabriel živel nejmíň pět lidí zabil a další zranil. Kvůli nejhorší bouři za poslední desetiletí muselo opustit své domovy na 9000 lidí více než 100 000 jich pak zůstává bez dodávek elektřiny. Rozsáhlé škody úřady teprve počítají.

MLUVČÍ 22,

Někteří z nás dostali pryč někteří z nás, nikoliv jiné to smetlo v karavanech včera jsme zachránili psa a dnes jsme

15. 2. 2023; Svět Ženy

ZDRAVÍ NOVINKY

ZÁNĚT SPOJIVEK je nutné léčit včas

ich vodnatý nebo hlenový sekret, nebývá to nic vážného a často pomůžou adstringentní nebo dezinfekční kapičky dostupné v lékárně bez předpisu. Jen malá část zánětů spojivek je bakteriálního původu. "Ta se u většiny projevuje žlutým mazlavým sekretem. Pokud se tento sekret v očích objeví, je nutné navštívit lékaře, který doporučí antibiotickou léčbu. Jinak se může zánět rozšířit, mikroorganismy se pomnožit a zasáhnout třeba i rohovku," radí MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize, a doplňuje, že před zánětem spojivek vás ochrání vhodné brýle – v bazénu plavecké, v prašném prostředí ochranné a na sluníčku ty s kvalitním UV filtrem. V neposlední řadě si co nejméně mněte oči, snížíte riziko zanesení patogenů do citlivého očního prostředí.

VÁŠ OSOBNÍ STRÁŽCE V domácí lékárničce nezabere moc místa a můžete ho mít při sobě i na cestách. Kapesní pulzní oxymetr nové generace SimplyMed M170 spolehlivě změří jak nasycenost krve kyslíkem, tak srdeční tep a perfuzní index. Kromě toho odhalí i zástavy dechu při spánku, které jsou projevem obstrukční spánkové apnoe. K dostání na drmax.cz za 999 Kč.

Až 92 %

pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči jde o jeden z nejranějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění. Doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stadiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat. Proto je skvělou zprávou, že odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody auto matické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokážou odhalit nemoc v jejích počátečních fázích.

PRO ŠETRNOU INTIMNÍ HYGIENU

S unikátním produktem přichází česká značka Linteo. Intimní čisticí olej (189 Kč) s extraktem z dubové kůry představuje rychlou a snadnou péči pro pokožku se sklonem k zevnímu podráždění – např. u maminek po porodu, žen i mužů po operacích nebo při problémech s hemeroidy. Olejíček stačí nastříkat a nechat vstřebat.

NASTARTUJTE

HUBNUTÍ!

Říkáte si, že by to do léta chtělo shodit nějaké to kilo navíc? Pokud už jste oslavila čtyřicítku, pak vaši snahu zhubnout mohou brzdit různé hormonální změny, které s tímto věkem souvisejí. Doplněk stravy Fat Killer 40+ (790 Kč) byl vyvinut tak, aby nastartoval zpomalený metabolismus a rozjel spalování tuků.

Vyspěte se dorůžova Lehnete do postele a místo spánku počítáte ovečky? S tím je teď konec. Doplněk stravy Sleepgreen v sobě ukrývá kombinaci bylin, L-tryptofanu, hořčíku a B-komplexu, která vám s usínáním pomůže. Ráno se budete cítit příjemně svěží a plní energie. Koupíte na greenidea.cz za 398 Kč.

Náš tip

Máte popraskané rty? Kůže na rtech je velmi jemná, a proto citlivě reaguje na změny vnějšího prostředí a odrážejí se na ní i procesy v organismu. Výsledkem pak často bývají popraskané rty. O jejich záchranu se postará Via Natura Rejuvenator Balsam (enatures.cz, 92 Kč). Kromě 2 % bio beta glukanu získaného z hlívy ústřičné obsahuje také přírodní kakaové máslo, včelí vosk a jojobový olej. Tyto účinné složky rty hydratují a regenerují.

ODOLNÁ PROTI POCENÍ

Na každý den

Nejen při sportu, ale také ve stresu, trpíte-li návaly nebo teď v zimě, kdy často přecházíte ze zimy do tepla, oceníte podprsenku Sweat-Proof (1150 Kč, modibodi.cz). Díky patentované technologii ModiDry totiž dokonale absorbuje pot a brání prosáknutí vlhkosti na svrchní vrstvy oblečení.

Podprsenka se krásně přizpůsobí vašemu tělu.

Foto: Na sluníčko už se těšíme všichni, ale oči je třeba před ním chránit.

Foto: Doplněk stravy prodává ladylab.cz.

Foto: Vybírat můžete mezi tělovou a černou barvou.

15. 2. 2023; technickytydenik.cz

Studenti ČVUT navrhují výrobu elektřiny v rámci stanic redukujících tlak zemního plynu

Studenti z ČVUT uspěli v mezinárodní soutěži EuroTeQaThon. Porotu překvapili unikátním řešením využití odpadního tepla k výrobě elektřiny při distribuci plynu.

Ve dnech 23. až 25. listopadu se na Technické univerzitě v Mnichově konal druhý ročník nadnárodní soutěže EuroTeQaThon. Do tohoto finálového kola postoupily nejlepší studentské práce, které vznikly v rámci projektového předmětu Collider, zastřešeného aliancí EuroTeQ. V té jsou sdruženy špičkové technické univerzity: Technical University of Munich, Technical University of Denmark, Technical University of Eindhoven, École Polytechnique, Tallinn University of Technology, ČVUT v Praze, École polytechnique fédérale de Lausanne a Technion Israel Institute of Technology. Samotné zadání vzešlo od průmyslových partnerů aliance EuroTeQ a navržená témata se vázala k výzvě "Nenechávejte za sebou odpad" ( Leave no Waste Behind ).

NOVÝ ŽIVOT PRO ODPADNÍ TEPLO

Studenti Prokop Pučejdl, Edoardo Tasini (Fakulta strojní) a Danila Lisitskii (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská) navrhli optimalizaci výroby elektřiny ve stanicích na redukci tlaku zemního plynu, a to pomocí inovativního oběhu, ve kterém je odpadní teplo z kogeneračních jednotek využito na generování elektrické energie.

Vedoucí týmu Prokop Pučejdl k řešení uvedl: "Náš oběh využívá jako pracovní médium organickou látku namísto běžných oběhů na vodní páru. Díky tomu můžeme využít odpadní teplo ke generaci elektrické energie a celoročně tak naplno využít energetických kapacit redukčních stanic," a dodává: "Na soutěži v Mnichově se sešla multioborová a multikulturní skupina soutěžících a mentorů. Měli jsme tak mnoho prostoru a příležitostí pro vzdělávání ať už během školního programu, tak i u (v Mnichově tak oblíbeného) českého národního nápoje. Do závěrečné soutěže jsme spolu s dalšími dvěma českými týmy šli s největšími ambicemi, ale i se zdravou dávkou nervozity. Nakonec se právě nám povedlo získat vítězství, ale je určitě na místě ocenit všechny tři české projekty."

SPOLUPRÁCE S VYSOKÝMI ŠKOLAMI POMŮŽE EKOLOGIZACI ENERGETIKY

V rámci tématu " Reachable Charging Infrastructure ", jehož zadavatelem byla Pražská energetika, spolupracovali studenti Fakulty architektury, Fakulty informačních technologií, Fakulty stavební a Masarykova ústavu vyšších studí. Výsledkem jejich práce je nástroj, který optimálním způsobem, na základě matematického modelu, rozmisťuje nabíjecí uzly v městských ulicích. Model je spjat s designem jednotlivých nabíjecích stanic a jejich umístěním v prostoru. Tímto se stává univerzálním nástrojem, který je využitelný v jakékoli evropské zemi, kde jsou dostupná vstupní data.

V rámci výzvy " Plastic Browser Tool " vyhlášené firmou Archwey pak tým složený z pěti studentů Fakulty informačních technologií a jednoho zástupce Fakulty architektury vytvořil projekt webové aplikace, která pomůže výrobcům s recyklací používaných plastů a tedy také se snižováním jejich uhlíkové stopy.

15. 2. 2023; feedit.cz

Středoškoláci opět mohou změřit svoje síly v Technologické olympiádě

Ani na jaře letošního roku nebude chybět projekt Technologické olympiády, který se i letos bude soustředit na trendy, které hýbou současným světem. Do 22. března 2023 mají studenti středních škol a gymnázií možnost registrovat se k účasti v druhém ročníku soutěže. Na vítězný tým čeká finanční odměna ve výši 30 tisíc Kč a možnost dostat se na FEL ČVUT v Praze bez přijímacích zkoušek.

"Svět technologií se posouvá tak rychle kupředu, že už nestačíme mu jen přihlížet, ale nutí nás se aktivně zapojovat a jednat. Chceme proto dále přibližovat studentům a studentkám technologie, a to tak, že si budou moci porovnat svoje znalosti v rámci celé republiky,” vysvětluje hlavní organizátor soutěže Tadeáš Salaba ze společnosti Technologická gramotnost.

Školní kolo soutěže proběhne online 24. března 2023. Nejúspěšnějších 25 týmů pak postoupí do finálového kola, které proběhne 14. dubna 2023 na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze. Letos organizátoři očekávají vyšší účast než minulý ročník, tj. více než 1 200 studentů.

Soutěžit mohou až tříčlenné týmy z gymnázií a středních odborných a průmyslových škol z celé České republiky, které se registrují na webových stránkách olympiády www.teol.cz. Registrovat se mohou i jednotliví učitelé, aby pak viděli výsledky svých studentů. Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a prezentovat výsledky odborné porotě. Ze školního kola vzejde 25 týmů, které postoupí do finálového kola na FELČVUT v Praze.

"Chtěli bychom navázat na zážitek a emoce, které si studenti ve finálový den odnesou. Olympiádu netvoříme pouze pro výherce, ale pro všech 25 týmů, které se probojují do finále. Záleží nám na tom, aby si vyzkoušeli prodat svůj nápad a hlavně, aby si vybudovali pozitivní vztah k technickým školám. Třeba i tohle bude ten pomyslný plamínek, který se nám podaří v nich zapálit,” dodává Salaba.

Program 14. dubna vedle samotné soutěže bude sestávat z dopoledního bloku přednášek o aktuálních technologických trendech a zároveň v průběhu celého dne budou účastníkům k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivá témata z elektromobility, umělé inteligence, kyberbezpečnosti, kryptoměn a 3D tisku. Mentoři budou připraveni pomoci soutěžícím po odborné stránce s jejich finálovými prezentacemi. Studenti se na ně budou moci během dne obrátit a svůj nápad konzultovat.

"Technologickou olympiádu naše fakulta podporuje zejména proto, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a technologií novou generaci středoškoláků," uvedl prof. Petr Páta, děkan FakultyelektrotechnickéČVUT. FakultaelektrotechnickáČVUT rozvíjí špičkový výzkum všech zásadních technologických trendů, které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje vesmírnými technologiemi či telekomunikačními sítěmi, přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FELČVUT nejenom vědecky zkoumat, ale také studovat.

První ročník Technologické olympiády na FakultěelektrotechnickéČVUT v Praze ovládl tým Kosora z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Studenti Lukáš Soustružník, Dan Razák a Filip Kolomazník zaujali odbornou porotu prezentací na téma bezdrátového nabíjení elektromobilů. Jejich řešení stojí na systému rezonanční indukce s cívkou, která se autonomně pohybuje po parkovišti a dle potřeby dobíjí zaparkovaná auta.

Projekt Technologické olympiády probíhá pod záštitou FakultyelektrotechnickéČVUT v Praze a MŠMT; generálním partnerem je ŠKODA AUTO a odborným garantem je ČEZ a.s., GasNet s.r.o. a Unicorn a.s.

Galerii fotografií z loňského ročníku najdete zde

https://fel.cvut.cz/cs/aktualne/mediateka/29868-technologicka-olympiada-pro-stredoskolaky-zna-sve-prvni-viteze

Samostatná FakultaelektrotechnickáČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakultaelektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakultaelektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

ČeskévysokéučenítechnickévPraze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

15. 2. 2023; cysnews.cz

Nový bakalářský program Scénické technologie se otevírá na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Bakalářský studijní program Scénické technologie Výuka bude

Na studenty čeká praxe v Na tříletém profesně zaměřeném bakalářském studijním programu Scénické technologie, k jehož studiu se uchazeči mohou zapsat

na Fakultě stavební ČVUT v Praze, se podílejí tři fakulty Českého vysokého učení technického – Fakulta stavební, Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická. Spolupráce byla zároveň navázána i s Národním divadlem, Českou televizí a Barrandov Studiem, kde budou mít studenti programu v rámci výuky zajištěnu odbornou praxi. První studenti budou moci zasednout do přednáškových sálů již letos v září.

To také potvrzuje Ing. Pavel Hénik, vedoucí scénického provozu České televize:

"Pro řízení umělecko-technických provozů televize a divadla potřebujeme odborníky, kteří umí skloubit znalosti ze stavebnictví, elektrotechniky, strojírenství a scénografie. Je nezbytné, aby tito vedoucí pracovníci byli schopni vést tým specialistů, a zároveň při realizaci projektů navrhovali efektivní technická řešení, která naplní umělecká očekávání tvůrců."

Správní ředitelka Národního divadla Ing. Jana Dvořáková, Ph.D., MBA, k tomu uvádí:

"Standardy pro práci specializovaných složek jevištních provozů, které úzce spolupracují s uměleckými týmy na celkové podobě divadelních inscenací, se při stávajícím technologickém rozvoji dynamicky posouvají vpřed. Bez systematicky proškolovaných a vzdělaných odborníků v oblasti jevištní technologie nebudeme v budoucnu schopni zajistit dostatečně profesionálně požadavky divadelní tvorby. Proto jsme s mými kolegy usilovali o vytvoření nového studijního programu."

"Zde studenti získají základy kresby a grafické prezentace, seznámí se s kompozičními principy výstavby scénického prostoru a ovládnou nezbytné počítačové programy pro zobrazování, a to jak ve 2D, tak ve 3D. Věnovat se budou i stavebnímu inženýrství, které je v této oblasti také nezbytné," upřesňuje doc. Jaroslav Daďa.

Na Fakultě elektrotechnické bude výuka probíhat ve Studiu audiovizuální tvorby. Doc. Stanislav Vítek k tomu říká:

"U nás se studenti například naučí, jak nasvítit, ozvučit a nasnímat scénu, ale součástí výuky bude i programování, seznámí se s moderními programy pro editaci zvuku a videa, postprodukcí a mnohým dalším, co budou pro svoje budoucí uplatnění potřebovat."

Výuka na Fakultě strojní pomůže s orientací ve strojírenství, porozumění scénickým konstrukcím nebo využití 3D tisku a jeho možností.

"Tady se zaměříme na materiály, konstrukce, výrobní technologie, hydro či termomechaniku tak, aby vzniklé dílo vyhovělo požadavkům autora, scénáristy i režiséra a zároveň plnilo požadované funkce bezpečně a spolehlivě a bylo dobře vyrobitelné s přiměřenými náklady," vysvětluje doc. Ladislav Kolařík.

Externě se na výuce budou podílet i odborníci z dalších institucí, například z Národního divadla, je rozjednána i spolupráce s řadou uznávaných osobností z filmové, televizní i divadelní tvorby i dalších kulturních projektů.

"Absolventi by měli mít široké možnosti uplatnění při mezioborové spolupráci. Konkrétně mohou pracovat například jako projektoví manažeři ve vývojových a projekčních týmech, projekční a řídicí pracovníci, vedoucí jevištního provozu divadla, televizního či filmového studia, manažeři multimediálních projektů, tvůrci audiovizuálních děl, vedoucí úseků světla, zvuku nebo video-technologií v divadle, koordinátoři studiové výroby, návrháři scénické a prezentační technologie, projektanti prezentačních audiovizuálních systémů a v řadě dalších profesí. Věříme proto, že o tento nový studijní program bude mezi uchazeči zájem," říká prof. Zuzana Pešková, proděkanka pro pedagogickou činnost na Fakultě stavební ČVUT v Praze. V návaznosti na bakalářský program studia se počítá se vznikem programu magisterského, jeho absolventi by tak mohli získat titul Ing.

Podrobnosti o bakalářském studijním programu Scénické technologie a přijímacím řízení lze získat ZDE

Přihlášku ke studiu lze podat do 31. března 2023.

Zdroj: ČVUT

15. 2. 2023; cvut.cz

Středoškoláci opět mohou změřit své síly v Technologické olympiádě pod záštitou FEL ČVUT

Datum zveřejnění: Ani na jaře letošního roku nebude chybět projekt Technologické olympiády, který se i letos bude soustředit na trendy hýbající současným světem.

Do 22. března 2023 mají studenti středních škol a gymnázií možnost registrovat se k účasti v druhém ročníku soutěže. Na vítězný tým čeká finanční odměna ve výši 30 000 korun a možnost dostat se na FEL ČVUT v Praze bez přijímacích zkoušek.

"Svět technologií se posouvá tak rychle kupředu, že už nestačíme mu jen přihlížet, ale nutí nás se aktivně zapojovat a jednat. Chceme jej proto dále přibližovat studentům a studentkám technologie, a to tak, že si budou moci porovnat svoje znalosti v r á mci celé republiky,” vysvětluje hlavní organizátor soutěže Tadeáš Salaba ze společnosti Technologická gramotnost.

Školní kolo soutěže proběhne online 24. března 2023. Nejúspěšnějších 25 týmů pak postoupí do finálového kola, které se bude konat 14. dubna 2023 na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze. Letos organizátoři očekávají vyšší účast než v minulém ročníku, tj. více než 1200 studentů.

Soutěžit mohou až tříčlenné týmy z gymnázií a středních odborných a průmyslových škol z celé České republiky, které se registrují na webových stránkách olympiády www.teol.cz . Registrovat se mohou i jednotliví učitelé, aby pak viděli výsledky svých studentů. Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a prezentovat výsledky odborné porotě. Ze školního kola vzejde 25 týmů, které postoupí do finálového kola na FELČVUT v Praze.

"Chtěli bychom navázat na zážitek a emoce, které si studenti ve finálový den odnesou. Olympiádu netvoříme pouze pro výherce, ale pro všech 25 týmů, které se probojují do finále. Záleží nám na tom, aby si vyzkoušeli prodat svůj nápad, a hlavně, aby si vybudovali pozitivní vztah k technickým školám. Třeba i tohle bude ten pomyslný plamínek, který se nám podaří v nich zapálit ,” dodává Salaba.

"Technologickou olympiádu naše fakulta podporuje zejména proto, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a technologi í novou generaci st ř edo š kol á k ů uvedl prof. Petr Páta, děkan FakultyelektrotechnickéČVUT. FakultaelektrotechnickáČVUT rozvíjí špičkový výzkum všech zásadních technologických trendů, které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje vesmírnými technologiemi či telekomunikačními sítěmi, přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FELČVUT nejenom vědecky zkoumat, ale také studovat.

Galerii fotografií z loňského ročníku najdete zde https://fel.cvut.cz/cs/aktualne/mediateka/29868-technologicka-olympiada-pro-stredoskolaky-zna-sve-prvni-viteze

15. 2. 2023; technickytydenik.cz

Středoškoláci opět mohou změřit své síly v Technologické olympiádě pod záštitou FEL ČVUT

Ani na jaře letošního roku nebude chybět projekt Technologické olympiády, který se i letos bude soustředit na trendy hýbající současným světem.

Foto z prvního ročníku

"Svět technologií se posouvá tak rychle kupředu, že už nestačíme mu jen přihlížet, ale nutí nás se aktivně zapojovat a jednat. Chceme jej proto dále přibližovat studentům a studentkám technologie, a to tak, že si budou moci porovnat svoje znalosti v r á mci celé republiky,"vysvětluje hlavní organizátor soutěže Tadeáš Salaba ze společnosti Technologická gramotnost.

"Chtěli bychom navázat na zážitek a emoce, které si studenti ve finálový den odnesou. Olympiádu netvoříme pouze pro výherce, ale pro všech 25 týmů, které se probojují do finále. Záleží nám na tom, aby si vyzkoušeli prodat svůj nápad, a hlavně, aby si vybudovali pozitivní vztah k technickým školám. Třeba i tohle bude ten pomyslný plamínek, který se nám podaří v nich zapálit,"dodává Salaba.

"Technologickou olympiádu naše fakulta podporuje zejména proto, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a technologi í novou generaci st ř edo š kol á k ů,"uvedl prof. Petr Páta, děkan FakultyelektrotechnickéČVUT. FakultaelektrotechnickáČVUT rozvíjí špičkový výzkum všech zásadních technologických trendů, které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje vesmírnými technologiemi či telekomunikačními sítěmi, přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost - všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FELČVUT nejenom vědecky zkoumat, ale také studovat.

15. 2. 2023; vecerni-praha.cz

Středoškoláci si mohou změřit svoje síly ve druhém ročníku Technologické olympiády

Ani na jaře letošního roku nebude chybět projekt Technologické olympiády, který se i letos bude soustředit na trendy, které hýbou současným světem.

Do 22. března 2023 mají studenti středních škol a gymnázií možnost registrovat se k účasti v druhém ročníku soutěže. Na vítězný tým čeká finanční odměna ve výši 30 tisíc Kč a možnost dostat se na FEL ČVUT v Praze bez přijímacích zkoušek.

" Svět technologií se posouvá tak rychle kupředu, že už nestačíme mu jen přihlížet, ale nutí nás se aktivně zapojovat a jednat. Chceme proto dále přibližovat studentům a studentkám technologie, a to tak, že si budou moci porovnat svoje znalosti v rámci celé republiky,” vysvětluje hlavní organizátor soutěže Tadeáš Salaba ze společnosti Technologická gramotnost.

Soutěžit mohou až tříčlenné týmy z gymnázií a středních odborných a průmyslových škol z celé České republiky, které se registrují na webových stránkách olympiády . Registrovat se mohou i jednotliví učitelé, aby pak viděli výsledky svých studentů. Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a prezentovat výsledky odborné porotě. Ze školního kola vzejde 25 týmů, které postoupí do finálového kola na FEL ČVUT v Praze.

" Chtěli bychom navázat na zážitek a emoce, které si studenti ve finálový den odnesou. Olympiádu netvoříme pouze pro výherce, ale pro všech 25 týmů, které se probojují do finále. Záleží nám na tom, aby si vyzkoušeli prodat svůj nápad a hlavně, aby si vybudovali pozitivní vztah k technickým školám. Třeba i tohle bude ten pomyslný plamínek, který se nám podaří v nich zapálit,” dodává Salaba.

" Technologickou olympiádu naše fakulta podporuje zejména proto, že dokáže díky své atraktivní formě získat pro studium vědy a technologií novou generaci středoškoláků," uvedl prof. Petr Páta , děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT. Fakulta elektrotechnická ČVUT rozvíjí špičkový výzkum všech zásadních technologických trendů, které ovlivní způsob, jakým budeme v budoucnu pracovat, cestovat, trávit volný čas a žít. Počínaje vesmírnými technologiemi či telekomunikačními sítěmi, přes alternativní energetické zdroje a umělou inteligenci až po robotiku či kyberbezpečnost – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FEL ČVUT nejenom vědecky zkoumat, ale také studovat.

Technologické olympiády na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze ovládl tým Kosora z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Studenti Lukáš Soustružník, Dan Razák a Filip Kolomazník zaujali odbornou porotu prezentací na téma bezdrátového nabíjení elektromobilů. Jejich řešení stojí na systému rezonanční indukce s cívkou, která se autonomně pohybuje po parkovišti a dle potřeby dobíjí zaparkovaná auta.

14. 2. 2023; Pražský deník

Akce lákala studentky, aby se staly vědkyněmi

Praha – Výzkumy a pokusy z fyziky, chemie, robotiky či matematiky provedl studentky středních škol osmý ročník akce Staň se na den vědkyní.

Program plný přednášek, workshopů a diskusí s vědkyněmi i studentkami se uskutečnil 10. února v Praze na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské a Fakultě elektrotechnické ČVUT. Podle Jaroslavy Óbertové, vědkyně a hlavní organizátorky akce, se letošní program oproti loňsku o něco rozšířil.

"Tento rok se do akce zapojila katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Nabízí hned tři cvičení na různá témata z dozimetrie, další nové cvičení je na téma kosmického záření," popsala Óbertová. Organizační tým se podle ní snaží program každý rok trochu obměnit a přinést nová témata. Óbertová připomněla, že loni započatá spolupráce s FEL ČVUT například obohatila akci o robotiku a programování.

Foto: Deník/L. Štrachová

14. 2. 2023; vecerni-praha.cz

Den otevřených dveří FEL ČVUT nabídne bohatý program a specializovanější trasy

Několik novinek přinese letošní den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Akce se uskuteční 17. února ve fakultních budovách na Karlově náměstí a v Dejvicích.

A právě v Dejvicích poprvé nebude jedno velké putování sedmičkou bakalářských studijních programů, ale dvě kratší trasy, každá pro menší okruh programů, a také širší tematický program. Na DOD je nutná , počet míst je omezený. V bakalářském stupni studia je na FEL ČVUT možné studovat programy Elektrotechnika, energetika a management, Elektronika a komunikace, Otevřená informatika, Kybernetika a robotika, Otevřené elektronické systémy, Softwarové inženýrství a technologie a Lékařská elektronika a bioinformatika.

"Máme připravené čtyři tematické trasy, celkem 20 špičkově vybavených laboratoří a učeben a speciální Q&A stanoviště, které slouží k zodpovězení všemožných otázek. Na FEL tak studenti a studentky mohou strávit dvě hodinky i celý den a doufám, že se jim u nás bude líbit," uvedl za organizační tým Aleš Górecki z oddělení vnějších vztahů FEL ČVUT. Letošní změny jsou podle něj reakcí na zpětnou vazbu návštěvníků a návštěvnic minulých DOD. " Někdo už je ohledně studia na FEL rozhodnutý a jde na DOD proto, aby si své rozhodnutí potvrdil. Jiní jsou nerozhodní a teprve zjišťují, jaké možnosti studia by u nás měli. Chceme proto zájemcům a zájemkyním o studium umožnit, aby si DOD přizpůsobili podle svých zájmů a časových možností," dodal Górecki.

Mix techniky a umění i návštěva nejtiššího místa v Praze

Na žluté dejvické trase studenti a studentky nahlédnou například do výzkumu elektroniky a senzorů, navštíví také audiovizuální studio či Institut intermédií, kde se prolínají světy techniky a umění. Ředitel institutu Roman Berka uvedl, že lidé si na DOD prohlédnou prostor vybavený třeba scénickým světelným parkem, zvukovým systémem, taneční podlahou nebo multiprojekčním systémem pro virtuální realitu.

Na této trase bude i laboratoř pro výzkum sítí nové generace. "Mobilní sítě 5G už řada z nás používá, ale 6G? O nich se více dozvíte v naší laboratoři, kde si studenti v rámci výuky mohou nastavovat a používat vlastní mobilní síť. A také si ukážeme, jak se během studia i díky virtuálnímu prostředí přístupném on-line můžete stát specialisty na komunikační sítě a kybernetickou bezpečnost," popsal stanoviště Jiří Vodrážka , vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT.

Mezi lákadla zelené trasy patří třeba bezodrazová akustická komora, která je nejtišším místem v Praze, a efektní laboratoř vysokých napětí. Na zelené ale budou i prezentace studentského týmu eForce, který loni zažil úspěšnou závodní sezonu se svou elektrickou i autonomní formulí, a laboratoř biomedicínských technologií. Dejvickou část DOD pak letos nově obohatí témata 3D tisku, ekonomiky, managementu a výše zmíněné kyberbezpečnosti.

Ve výuce mají místo roboti i počítačové hry

Nabitý program chystá také organizační tým na Karlově náměstí, kde jsou dvě trasy už tradicí. " Na červené trase návštěvníci potkají kráčející, jezdící i létající roboty, nahlédnou do laboratoří automatického řízení a dozví se, jak jednoduché anebo složité je navrhnout řídící systém třeba pro helikoptéru nebo segway," popsal Krištof Pučejdl , který působí na katedře řídicí techniky FEL ČVUT. Pučejdl podotkl, že se návštěvníci a návštěvnice DOD potkají i s experty na automobily blízké i daleké budoucnosti a s týmem studentů, jejichž autonomní roboti a drony vyhrávají prestižní světové soutěže. "Při tom všem budou mít prostor klást dotazy svým budoucím kolegům a vyučujícím," dodal Pučejdl.

Karolína Poliaková z katedry počítačů pak zájemce a zájemkyně o studium zve do laboratoří na modré trase, kde se vedle robotů a umělé inteligence potkají i s tématem počítačových her. "Tyto pokročilé technologie využíváme jak ve výuce, tak ve výzkumu. Do projektů našich vědců a vědkyň se navíc mohou studující zapojit už během bakalářského studia, což je pro ně obrovská zkušenost a profesní výhoda," zdůraznila Poliaková.

Prezenční den otevřených dveří se na Fakultě elektrotechnické ČVUT koná dvakrát do roka, v prosinci a v únoru, a pokaždé ho navštíví stovky lidí. Potřetí se letos v lednu konal také on-line den otevřených dveří, při kterém mohli středoškoláci a středoškolačky nahlédnout do studia na fakultě ze svých domovů.

Mix techniky a umění i návštěva nejtiššího místa v Praze

Ve výuce mají místo roboti i počítačové hry

Karolína Poliaková z katedry počítačů pak zájemce a zájemkyně o studium zve do laboratoří na modré trase, kde se vedle robotů a umělé inteligence potkají i s tématem počítačových her. " Tyto pokročilé technologie využíváme jak ve výuce, tak ve výzkumu. Do projektů našich vědců a vědkyň se navíc mohou studující zapojit už během bakalářského studia, což je pro ně obrovská zkušenost a profesní výhoda," zdůraznila Poliaková.

Foto: Petr Neugebauer

14. 2. 2023; cvut.cz

Nový bakalářský program Scénické technologie, který se otevírá na Fakultě stavební ČVUT v Praze, bude připravovat specialisty pro jevištní, televizní

Datum zveřejnění: Na tříletém profesně zaměřeném bakalářském studijním programu Scénické technologie, k jehož studiu se uchazeči

mohou zapsat na Fakultě stavební ČVUT v Praze, se podílejí tři fakulty Českého vysokého učení technického – Fakulta stavební, Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická. Spolupráce byla zároveň navázána i s Národním divadlem, Českou televizí a Barrandov Studiem, kde budou mít studenti programu v rámci výuky zajištěnu odbornou praxi. První studenti budou moci zasednout do přednáškových sálů již letos v září.

Výuka bude z největší části probíhat na Fakultě stavební. "Zde studenti získají základy kresby a grafické prezentace, seznámí se s kompozičními principy výstavby scénického prostoru a ovládnou nezbytné počítačové programy pro zobrazování, a to jak ve 2D, tak ve 3D. Věnovat se budou i stavebnímu inženýrství, které je v této oblasti také nezbytné," upřesňuje doc. Jaroslav Daďa.

Na Fakultě elektrotechnické bude výuka probíhat ve Studiu audiovizuální tvorby. Doc. Stanislav Vítek k tomu říká: "U nás se studenti například naučí, jak nasvítit, ozvučit a nasnímat scénu, ale součástí výuky bude i programování, seznámí se s moderními programy pro editaci zvuku a videa, postprodukcí a mnohým dalším, co budou pro svoje budoucí uplatnění potřebovat."

Výuka na Fakultě strojní pomůže s orientací ve strojírenství, porozumění scénickým konstrukcím nebo využití 3D tisku a jeho možností. "Tady se zaměříme na materiály, konstrukce, výrobní technologie, hydro či termomechaniku tak, aby vzniklé dílo vyhovělo požadavkům autora, scénáristy i režiséra a zároveň plnilo požadované funkce bezpečně a spolehlivě a bylo dobře vyrobitelné s přiměřenými náklady," vysvětluje doc. Ladislav Kolařík.

Podrobnosti o bakalářském studijním programu Scénické technologie a přijímacím řízení lze získat zde: https://www.fsv.cvut.cz/uchazeci/bakalarske-studium/scenicke-technologie/ . Přihlášku ke studiu lze podat do 31. března 2023.

14. 2. 2023; cvut.cz

Student FEL Tomáš Trejdl je v českém žebříčku Forbes 30 pod 30! Díky vývoji podložky pod myš chránící lidské ruce

Datum zveřejnění: Student FEL Tomáš Trejdl se dostal do letošního žebříčku 30 pod 30 tuzemské mutace časopisu Forbes!

Místo v prestižním seznamu 30 talentovaných lidí z Česka do 30 let pětadvacetiletému Trejdlovi vynesla jeho spolupráce na projektu Wrest. V rámci něj s kamarádem Vasilem Kostinem, studentem medicíny na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, vyvinuli speciální podložku pod myš pro prevenci syndromu karpálního tunelu.

Syndrom, jehož příznaky jsou třeba brnění zápěstí a ztráta citlivosti v prstech, podle statistik postihuje jednoho z deseti uživatelů počítače. Tři z desítky lidí, kteří každodenně pracují na počítači, pak trápí bolesti zápěstí. Kvůli syndromu karpálního tunelu podstupují operace i mladí lidé.

Princip chytré podložky Wrest podle Trejdla, studenta magisterského programu Otevřená informatika, tkví v tom, že podložka společně s aplikací na PC monitoruje polohu ruky uživatele na myši. A vyšle upozornění, pokud je ve špatné poloze nebo člověk pracuje dlouho bez přestávky. Inovativní nápad, na kterém Trejdl pracoval jako programátor, uspěl i za hranicemi Česka – dostal se do světového finále projektů mladých inovátorů a inovátorek Red Bull Basement v Istanbulu. A umístil se v desítce nejlepších projektů.

Trejdl v loňském rozhovoru pro FEL ČVUT řekl, že finále autorské dvojici přineslo zkušenosti a kontakty. Autoři projekt dále rozvíjí, v současnosti se připravují na založení spin-off firmy. Trejdla také čeká semestr v Austrálii, kde se bude zabývat user experience designem a dokončovat svou diplomovou práci.

Foto: Jakub Zeman

13. 2. 2023; finmag.cz

Úložiště jaderného odpadu v ohrožení. Hledají se desítky miliard, zn. Rychle

Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit. Vyvstává tak otázka, kde potřebné finance vzít. Částka za výstavbu a provoz úložiště jaderného odpadu navíc bude pravděpodobně mnohem vyšší než aktuálně odhadovaných 130 miliard korun.

"Do ceny hlubinného úložiště se stejně jako do všech staveb promítá situace v ekonomice, například růst cen energií, stavebních materiálů či služeb. Odhadovaná platná částka je 130 miliard a samozřejmě dojde k její aktualizaci," přiznává za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mluvčí Martina Bílá.

Mluvčí zdůrazňuje, že je to cena nejen za přípravu úložiště a jeho výstavbu, ale i sto let provozu a jeho následné uzavírání. Odhad navíc počítá i se spuštěním nových jaderných zdrojů, a to rovnou se třemi. Vychází přitom z dat z roku 2011 a z dnes už neaktuální Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

Není to ovšem jediný odhad nákladů, který existuje. Na základě dat z roku 2017 spočítali experti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze výdaje spojené s hlubinným úložištěm na téměř sto miliard za dnešních podmínek a na 152 miliard, pokud vzniknou nové jaderné zdroje. Oproti odhadům SÚRAO přitom vyšší suma počítá s tím, že přibudou pouze dva jaderné bloky.

Čím víc odpadu, tím větší úložiště

Právě od počtu reaktorů vyrábějících jadernou energii se částečně odvine i cena úložiště. Čím víc bude reaktorů, tím víc bude jaderného odpadu. "Nové jaderné zdroje podstatným způsobem navyšují množství produkovaných radioaktivních odpadů, významně prodlužují dobu provozu úložišť a vyvolávají potřebu dodatečných investic na zvýšení jejich kapacity ve srovnání s variantou, kdy nové jaderné zdroje nejsou realizovány," uvádí analýza ČVUT.

Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) přitom tvrdí, že "hlubinné úložiště je v tuto chvíli dimenzováno na šest stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně pro šedesátiletý provoz a dále pro tři nové jaderné zdroje". Pokud Česko nakonec přistoupí k větší výstavbě, bude to podle něj zohledněno i při dimenzování úložiště.

Že se aktuální plány skutečně změnit mohou, naznačuje ostatně sám ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Ten začal mluvit dokonce o čtyřech nových reaktorech. To jsou ale zatím plány na papíře, běží pouze výběrové řízení na jeden nový jaderný blok v Dukovanech. "Korektní by tedy bylo mít spočteny náklady na hlubinné úložiště pro tuto variantu," namítá Edvard Sequens ze spolku Calla - Sdružení za záchranu přírody, která je členem Platformy proti hlubinnému úložišti.

Náklady na výběr, výstavbu a provoz úložiště navíc nerostou přímo úměrně výši produkovaného odpadu. Část takzvaných fixních nákladů se rozpočítává na větší objem uskladněného materiálu. Podle expertů z ČVUT vzrostou náklady na výstavbu úložiště o 27 procent, zatímco odpadu přibydou skoro tři čtvrtiny.

Česká vláda má o tom, s kolika reaktory počítá, rozhodovat během půl roku. Z posledních zkušeností v zahraničí přitom vyplývá, že vybudování nových jaderných bloků obvykle stojí víc, než se plánovalo, a dokončeny bývají později. Například loni spuštěný finský reaktor Olkiluoto 3 nabral zpoždění dvanáct let a cena skoro čtyřikrát překročila tu plánovanou.

Peněz zatím není ani třetina

Podobné problémy ostatně provázejí i odhady nákladů na úložiště jaderného odpadu. Na to, že vláda a jednotlivé státy neumějí dobře propočítat náklady na jaderná úložiště (dosud žádné nefunguje a nejblíže spuštění je to finské za dva roky, pozn. aut.), upozorňuje Zpráva o jaderném odpadu ve světě z roku 2019.

"Vlády řádně neodhadují náklady na vyřazování z provozu, skladování a likvidaci jaderného odpadu kvůli zásadním nejistotám. Mnohé vlády při odhadech nákladů vycházejí z přehnaně optimistických diskontních sazeb a zastaralých dat, což vede k závažným výpadkům financování nakládání s odpady," uvádějí její autoři s tím, že dosud žádná země neodhadla náklady přesně.

Ten hlavní problém ovšem je, že na jaderném účtu, který má náklady na jaderné úložiště od výběru lokality přes přípravu stavby, příspěvky obcím až po jeho stoletý provoz a monitoring v Česku pokrýt, je zatím necelá třetina potřebných financí. Ke konci loňského roku šlo o 36,4 miliardy korun z poplatků primárně od polostátní energetické společnosti ČEZ jako výrobce jaderné energie.

Podle atomového zákona odvádí ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu jaderné energie 55 korun. Tato cena platí od roku 2017. Tehdy se při schvalování atomového zákona jednalo o ceně 80 korun za MWh, kterou navrhovala vláda spolu se SÚRAO. Přijat byl ale pozměňovací návrh sociálně demokratického poslance Jana Birkeho s nižší sazbou.

I když tak na zmíněný účet posílá ČEZ každý rok asi 1,7 miliardy, elementární matematika velí, že do roku 2050, kdy má být úložiště hotové, potřebných financí nedosáhne ani při očekávaném zhodnocení peněz na účtu. Kde je tedy vzít?

Zvýšení poplatku jako řešení

První, co napadne asi každého, je zvýšení zmíněného poplatku. Otázkou ovšem je, o kolik přesně by to mělo být. I ze zmíněné analýzy ČVUT totiž vyplývá, že bez nových jaderných zdrojů peníze na jaderném účtu nebudou stačit. "Pokud by nedošlo k jejich výstavbě, pak by současná výše poplatku 55 Kč/MWh nebyla dostatečná pro pokrytí všech budoucích nákladů systému nakládání s radioaktivním odpadem," uvádějí její autoři.

Nové zdroje totiž budou znamenat nejen víc odpadu, ale i peněz z poplatků. Tím by se měla stávající díra ve financích zalepit. Ve variantě bez nového reaktoru by však měl poplatek podle analýzy činit 78 Kč/MWh. Zároveň by mělo ale pravidelně docházet k jeho valorizaci.

"V každém případě je nutné pravidelně navyšovat poplatek o inflaci. To je možné realizovat vždy za období tří až pěti let, kdy by se poplatek navýšil o kumulovanou inflaci. Ponechání výše poplatku v konstantní výši po delší dobu by opět navyšovalo riziko deficitu prostředků v budoucnosti," doporučuje analýza ČVUT.

Spoluautor práce Jaroslav Knápek také upozorňuje, že aktualizaci výše poplatku je vhodné provést ve vazbě na změny koncepce, která řeší výdaje celého systému nakládání s jaderným odpadem a z energetické koncepce zároveň přebírá plány ohledně nových reaktorů a výroby elektřiny.

"Je zřejmé, že výdaje na budoucí ukládání vyhořelého jaderného paliva se zvyšují. Předpokládám, že aktualizované odhady by měly být k dispozici v nejbližší době," dodává Knápek s tím, že ČVUT aktualizovanou analýzu nemá a se SÚRAO v současnosti nespolupracuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že novelu atomového zákona i s úpravou poplatku mířícího na jaderný účet připravuje. Žádné další podrobnosti ale nesdělilo. "Jakým způsobem k navýšení dojde, je předmětem diskusí v rámci přípravy novelizace atomového zákona," sděluje Vošahlík. Sdílnější nebyl ani SÚRAO jako gestor atomového zákona a ani samotný ČEZ.

Obce úložiště nechtějí

I kdyby se ale optimální nastavení poplatku podařilo najít, celá problematika výstavby jaderného úložiště naráží na ještě jednu podstatnou věc: odpor samotných obcí v okolí vytipovaných lokalit. Konkrétně by hlubinné úložiště jaderného odpadu mělo podle vládou zúženého seznamu z roku 2020 vzniknout v jedné ze čtyř následujících lokalit: Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku.

Do odhadované sumy nákladů, které má hlubinné úložiště stát, přitom patří i příspěvky pro dotčené obce. Ty dosud dostaly jednorázově dvakrát po milionu korun. Další finance by mohly obce dostat už letos, kdy se mají začít schvalovat ve všech čtyřech vybraných lokalitách takzvaná "průzkumná území". Takový status musí schválit ministerstvo životního prostředí a je nutný, aby v místě mohly začít průzkumné práce včetně vrtů. Na základě průzkumu se pak určí, která lokalita je nejvhodnější.

Za to, že v katastru bude průzkumné území, obdrží obce 600 tisíc korun ročně a další peníze na základě toho, kolika metrů čtverečních se průzkum dotýká. V první fázi si tak každá přijde na miliony korun za rok. Tyto peníze navíc dostanou i obce, kde nakonec úložiště nebude. Ve finální lokalitě, kde se hlubinné úložiště vybuduje, budou mít obce nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu.

Ani přísun financí ovšem pohled dotčených obcí příliš nemění. "Když někdy v roce 2016 přišly první peníze, všech šest obcí z naší lokality jim je poslalo zpátky. Řekli jsme jim, že to bereme jako úplatek a nechceme je. Ale oni nevěděli, co s nimi, tak nám je zase poslali zpět," vzpomíná Václav Zábranský, starosta Velkého Boru na Klatovsku. Peníze tak podle něj obce drží na zvláštním účtě a nesahají na ně.

Peníze určené pro obce navíc tvoří jen necelé jedno procento toho, co bude stát celé úložiště.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Kam dál? Jaderná energie na Finmagu:

- Křišťálová koule Pavla Jégla 2023

- Průlom ve výzkumu jaderné fúze

- Jaderná velmoc Česko?

- Německu uhlí nesmrdí

- Energetická suverenita Česka

============================================

--------------------------------------------

Víc napětí než v bondovce. Evropská energetika je postavená na hlavu

Klimatická politika Evropské unie počítá s tím, že klimaticky nejšetrnější zdroj energie bude v budoucnu utlumen a vyřazen z energetiky. Dává to smysl?

============================================

Rychlejší výstavbu nikdo nebere v potaz

--------------------------------------------

Dalším faktorem, který ještě není v nákladech na budování hlubinného úložiště zohledněn, je urychlení výstavby podle evropských pravidel taxonomie. Ta byla přijata loni a podle nich by mělo být úložiště hotovo do už zmíněného roku 2050. Původní termín přitom byl 2065. Tato změna sice nemá dopad na celkové náklady, ale dotýká se jejich rozložení v čase a tedy i dřívější potřebě.

"Pokud dojde k urychlení zprovoznění úložiště o celých patnáct let, bude se utrácet rychleji, tím pádem se méně nastřádá a méně také získá z operací na finančním trhu," míní Sequens. Vošahlík však namítá, že peníze na výstavbu hlubinného úložiště na jaderném účtu budou i za stávajícího nastavení poplatků a urychlení celého procesu.

"Důvod, proč hovoříme o navýšení poplatků, je právě i budoucí zajištění provozu. Platí princip, že výdaje na ukládání radioaktivního odpadu musí být vyrovnány příjmy jaderného účtu, tedy především z poplatků původců a z výnosů z investování," vysvětluje Vošahlík.

============================================

Jaderné úložiště

--------------------------------------------

Text ve své původní podobě vyšel na serveru Ekonews a je součástí speciální série Kam s jaderným odpadem věnované problematice úložišť jaderného odpadu nejen v Česku. Jeden z dílů například ukazuje, jak vypadá jaderné úložiště ve Finsku, další popisuje postoj obcí, kterým hrozí nechtěný soused. A mají jich tam víc! V jejich usilí je můžete podpořit i na serveru Darujme.cz.

13. 2. 2023; Reportér

Zakopejte ten odpad navěky do země

Představte si, že máte pod zemí čtyři sta fotbalových hřišť s kontejnery s radioaktivním odpadem. Obyvatelé míst, která stát vybral jako potenciální kandidáty takového hlubinného úložiště, se těmto plánům brání. Jadernou energii přitom považuje většina politické scény za nutnost, která pomůže Česku zbavit se závislosti na ruském plynu. Jaderný odpad je však velká zátěž: je nebezpečný a na otázku, co s ním, neexistuje jednoznačně dobrá odpověď.

Jde sice o krajinu s poli, stromy a vesnicí, ale říká se jí Březový potok. Název lokality ležící u Horažďovic v jihozápadních Čechách se odvozuje od stejnojmenného potůčku, jenž vytéká z rybníka Velký Blýskota a vlévá se do řeky Otavy. Jméno Březový potok přitom dlouho znali jen místní, to se však nyní mění. Ona lokalita je totiž jednou ze čtyř, kterou úřady zařadily do užšího výběru míst kandidujících na vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva.

"Je to zhruba tady," ukazuje starosta nedalekého Velkého Boru Václav Zábranský na mapě v kanceláři na městském úřadu. A pokračuje: "Podzemí má být o velikosti zhruba 300 hektarů, to máte jako minimálně 400 fotbalových hřišť. A povrchový areál má mít dvacet hektarů. Když to srovnám, tak povrchový areál bude asi třikrát větší než vesnička Maňovice, pod kterou má úložiště být."

Lokalita Březový potok, stejně jako ty další, přitom nezahrnuje jen jednu vesnici. Kromě zmíněného Velkého Boru a Maňovic by se stavba důlního díla dotkla i obcí Pačejov, Kvášňovice, Olšany, Kovčín, Malý Bor, Břežany, Horažďovice a Chanovice.

"Všechny obce se tomu brání, protože to bude šílená stavba. Šílená. Vytěžit ze země sedm milionů kubíků materiálu, odvážet je směrem na Klatovy, ať už to bude směrem na Pačejov, Plánice, anebo na Velký Bor, Horažďovice, Klatovy. Sedm milionů kubíků je strašně, strašně moc," obává se starosta Zábranský.

Lukáš Vondrovic, šéf Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), obavy tlumí. "U povrchového areálu jsme někde mezi patnácti až dvaceti hektary, čili jde o nějaký menší průmyslový areál, kterých jsou tady v České republice stovky. Co se týká podzemí, nepředstavujte si žádný gigantický důl nebo něco takového," říká Vondrovic. Odpovídá tím na stížnosti obcí, že půjde o obří stavbu na povrchu i pod ním, když chodby budou mít na délku asi sedmdesát kilometrů.

"V Ostravě nebo v Dolní Rožínce, kde se těžil uran a kde nyní máme podzemní výzkumné pracoviště, je délka prostor bez vyrubanin zhruba třicetkrát větší. Takový středně velký důl je tisíce kilometrů chodeb a tady to bude sedmdesát kilometrů na relativně malé ploše a bez nějakého vlivu na povrch," dodává. Na druhé straně ovšem šéf správy – který se ujal funkce loni v říjnu poté, co předchozí ředitel Jan Prachař skončil ve vazbě kvůli údajné manipulaci veřejných zakázek – nechce tvrdit, že by se jednalo o malý projekt.

Strach starostů

O tom, kde má být hlubinné úložiště jaderného odpadu, se debatuje už dvacet let – podobně jako v mnoha jiných státech. Loni přitom dostaly jaderné elektrárny od Evropské unie nálepku, že je lze považovat za zelený zdroj energie: jako takový má tudíž šanci na lepší financování.

Samotná výroba elektřiny z jádra je sice bezemisní a neprodukuje skleníkové plyny, způsobující klimatickou změnu, ale má velký nedořešený problém a tím je právě odpad, jenž po ní zůstává. Jde o vysoce radioaktivní vyhořelé palivo, které se rozkládá statisíce let. Přepracování k dalšímu použití je zatím drahé, a proto země směřují k nejjednoduššímu řešení – strčit jej pod zem. Potíž je, že málokdo chce mít jaderný odpad, jak se říká, "na svém dvorku".

Starosty a obyvatele dotčených obcí však netrápí jen obavy, že budou mít nebezpečný odpad natrvalo zakopaný za humny v "nukleárním dole". Nebojí se pouze toho, že jim budou přes vesnici či kolem ní jezdit náklaďáky, že se zvýší v okolí stavby prašnost a že ceny nemovitostí v jejich vsi mohou spadnout a nikdo se k nim nebude chtít stěhovat.

Místní mluví také o tom, že je unavují průtahy, nedostatečná komunikace a neprůhledné jednání. "Není se moc čemu divit. Když jako stát neumíme postavit kus dálnice, obáváme se takového velkolepého stavebního a důlního díla, které bude budované a v provozu sto let," říká Zdeněk Dvořák, starosta obce Dolní Cerekev. Vesnice se zhruba tisícovkou obyvatel leží na Vysočině a i ona patří do jedné ze čtyř lokalit, které z původního seznamu devíti míst skončily v roce 2020 v užším výběru pro možnou stavbu onoho hlubinného úložiště.

Starosta Dvořák dodává, že sám už by byl raději, aby se konečné místo vybralo co nejdříve, protože nynější nejistota znepříjemňuje život. Na úložiště se ho ptá spousta lidí, on to musí neustále vysvětlovat a jezdit na jednání s úřady do Prahy. "Musím tam jít alespoň trochu připravený, takže je to spousta nastudovaných materiálů. A když pak vyjde závěrečná zpráva o tři sta stranách, je potřeba to načíst a řešit," popisuje.

Nejde přitom jen o procesní a administrativní věci; důležitější je, že – jak říká – dostává málo odpovědí na své otázky. Například jestli bude kolem úložiště ochranné pásmo, jaké bývá kolem jaderné elektrárny. "SÚRAO nám řeklo, že neví. Dále – kdo to bude kopat? Má tam být 440 zaměstnanců, kde se vezmou, kde budou bydlet, kde budou bydlet jejich děti, kam budou chodit ty děti do školy, do školky," ptá se starosta s tím, jestli už není čas to řešit. Stavět se má podle harmonogramu začít po roce 2040.

"Chceme být připraveni na problémy, které přijdou. Stavěly se Dukovany, víme, co to znamenalo, stavěly se Nošovice, víme, co to znamenalo, nebo Gabčíkovo-Nagymaros, to se z toho vzpamatovává dodnes," vysvětluje starosta Dolní Cerekve.

Chceme více práv

Nyní jde starostům, ale i dalším organizacím sdruženým v Platformě proti hlubinnému úložišti hlavně o to, aby měli při jednáních větší slovo. Což jim ostatně slíbil na setkání v prosinci i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Na vládě se počátkem ledna projednával zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm, který právě toto řeší.

Zákon má roli obcí posílit, zakotvuje jejich právo vyjádřit se při probíhajících správních řízeních. Jde například o vymezení a povolení tak zvaného průzkumného území – to je nutné proto, aby se ve zmíněných čtyřech vybraných lokalitách mohlo, zjednodušeně řečeno, začít vrtat. Neboli dělat hloubkové průzkumy, které potvrdí dosavadní předpoklady, že je hornina v hloubce úložiště, tedy asi půl kilometru pod zemí, pro uložení odpadu vhodná.

Expertům, kteří jsou spolu s obcemi sdruženi v Platformě proti hlubinnému úložišti, ale vadí, že ani potom, co začne zákon podle nynějších plánů v půlce roku platit, nemusejí úřady názor a stanovisko obcí respektovat. Musí je pouze vyslechnout a dát jim prostor k vyjádření, což zákon přesně specifikuje. Obce se sice pak mohou soudit, ale to už neznamená odklad dalších kroků směřujících ke konečnému výběru lokality.

Svaz měst a obcí proto ve svých připomínkách k zákonu požaduje, aby měly obce právo veta – jako je tomu například v severských státech. Ministerstvo průmyslu a obchodu na to namítá, že by se tím narušila rovnováha mezi zájmy obcí a státu.

Vybudování úložiště jaderného odpadu je totiž podle tohoto úřadu veřejným zájmem. Marek Vošahlík z tiskového odboru ministerstva říká, že se nikterak nevymykáme jiným politicky a kulturně blízkým státům, jako je například Německo, kde obce také právo veta nemají.

Nejdále je ve světě s budováním jaderného úložiště Finsko, má začít fungovat za dva roky, a tam přitom obce právo veta měly. "Ve Finsku jsou například Strana zelených i Greenpeace pro jadernou energii. Pak zejména mladí lidé. Obávají se změny klimatu a nechtějí přijít o vysokou životní úroveň, jakou máme nyní. Bezpečnost jaderné energie zpochybňují někteří starší lidé, sedmdesátníci, kteří ve Finsku představují desetinu populace. Ti si stále vybavují Černobyl, který ale neměl žádné moderní zabezpečení. V tomto ohledu technologie pokročily mílovými kroky," tvrdí Pasi Tuohimaa, manažer komunikace finské společnosti Posiva, která se ve Finsku zabývá nakládáním s jaderným odpadem.

V Česku jsou však při projíždění vesnic na Klatovsku vidět na domech nápisy "nechceme úložiště", každoročně se zde koná pochod proti úložišti, obce z Třebíčska z lokality Horka podaly před Silvestrem stížnost na to, že jsou v užším top výběru, i k Ústavnímu soudu. "My hlavně chceme, aby v atomovém zákonu byla zakotvena možnost spolupráce se státem. Právo veta asi těžko, to právo stát nedá nikomu, ale aspoň nějaká spolupráce," stojí nohama na zemi starosta Zábranský. Nejhorší podle něj je, když stát určí vše direktivně a obce nemohou do ničeho mluvit.

Díra za desítky miliard

Starosty v tuto chvíli nepřesvědčuje k souhlasu s jaderným úložištěm v jejich sousedství ani vyhlídka příspěvků do obecních rozpočtů. Dosud dostaly jednorázově dvakrát po milionu korun, do budoucna půjde o větší peníze.

Další finance mají dotčené obce ve vybraných čtyřech lokalitách dostat za to, že jejich část bude prohlášena za tak zvané "průzkumné území". Takový status musí schválit ministerstvo životního prostředí: nutný je kvůli tomu, aby v místě mohly začít průzkumné práce včetně vrtů. Experti musí například detailně zmapovat a ověřit třeba i proudění vody a také zjistit, jací živočichové v dané oblasti žijí a jaké rostliny tam rostou.

Za to, že v jejich katastru bude průzkumné území, obdrží obce 600 tisíc korun ročně a pak další peníze odvozené od metrů čtverečních: v první fázi si tak každá přijde dohromady na miliony korun ročně. Obec ve finální lokalitě, kde bude stát hlubinné úložiště, potom bude mít nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu.

Peníze určené pro obce jsou ale jen zlomkem – přesně řečeno necelé jedno procento toho, co bude stát celé úložiště, od jeho vybudování po provoz po dobu sta let a tři sta let monitoringu. Poslední odhady, které poskytlo SÚRAO, mluví o 130 miliardách korun.

"Jde ale o cenu za přípravu úložiště, výstavbu, sto let provozu a uzavírání. Nikoli jen za samotnou stavbu," uvádí mluvčí úřadu Martina Bílá. Dodává, že do ceny hlubinného úložiště se stejně jako do všech staveb promítá situace v ekonomice, růst cen energií či stavebních materiálů a "samozřejmě dojde k její aktualizaci". Čímž naznačuje, že peněz bude postupně patrně potřeba ještě víc.

Náklady na úložiště se mají se vším všudy zaplatit z tak zvaného "jaderného účtu", vedeného u ministerstva financí. Na něj posílá peníze primárně polostátní energetická firma ČEZ coby majitel a provozovatel jaderných elektráren, ročně tam dosud přicházelo zhruba 1,7 miliardy. Ke konci loňského roku na něm bylo 36,4 miliardy korun.

S rostoucími cenami v celé ekonomice ale vyvstává otázka, zda bude dost prostředků na účtu ve chvíli, kdy se z něj začnou v době stavby rychleji čerpat peníze. Podle analýzy expertů Fakulty elektrotechnické ČVUT, která je z roku 2017 (čerstvější neexistuje), budou finance stačit na všechny náklady v případě, že budou vybudovány nové jaderné zdroje, tedy například rozšířeny stávající jaderné elektrárny.

Proč? ČEZ totiž odvádí ze zákona na účet peníze za každou vyrobenou megawatthodinu z jaderné energie. Více jaderných zdrojů by znamenalo více energie, a tudíž i více odvedených peněz. Z nich by se pokryla nejen díra, která začne vznikat při rychlejším čerpání prostředků, až se začne úložiště stavět, ale i náklady na uložení většího množství odpadu, který bude produkovat více jaderných zdrojů.

Pokud se však podle studie nezvýší počet těchto zdrojů, bude peněz na "jaderném účtu" málo. "Z výsledků výpočtů vyplývá, že v případě, kdy již nebudou stavěny další nové jaderné zdroje, je současná výše poplatku 55 Kč/MWh dlouhodobě nedostačující a systém nakládání s radioaktivním odpadem je v deficitu, to znamená, že v budoucnosti by část prostředků pro krytí budoucích nákladů chyběla," uvádí analýza zmíněné fakulty ČVUT.

Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem nyní podle Martiny Bílé, mluvčí SÚRAO, počítá s třemi novými jadernými zdroji. Otázka je, kolik jich ale doopravdy vznikne. ČEZ v současné době připravuje stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, což je ta starší z našich dvou jaderných elektráren. Nový blok by měl být teoreticky dokončen do roku 2036.

Ve hře je i další blok pro Temelín. Kromě toho ČEZ plánuje i tak zvané modulární reaktory: jde o reaktory vznikající, jako kdyby šlo o stavebnici – jsou složené z modulů, které se snadněji vyrábí i skládají, což snižuje jejich cenu. První by měl podle zveřejněných plánů vzniknout v Temelíně po roce 2030.

Bez ohledu na to, zda tyto zdroje vzniknou, nebo ne, případně kolik jich bude, došla analýza Elektrotechnické fakulty ČVUT k závěru, že by se měl poplatek, jejž ČEZ odvádí na "jaderný účet", pravidelně zvyšovat. K žádné valorizaci zatím nedošlo a vyjádření úřadů ohledně jeho zvýšení jsou opatrná.

"Předpokládáme navýšení pravidelného poplatku na jaderný účet v kontextu vývoje cenové hladiny. To, jakým způsobem k navýšení dojde, je nyní předmětem diskusí v rámci přípravy novelizace atomového zákona," uvádí Marek Vošahlík z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu.

Tisíce tun v meziskladech

Do doby, než jaderné úložiště vznikne, což by mělo být podle evropských pravidel do roku 2050, ČEZ vyhořelé palivo skladuje v tak zvaných meziskladech svých elektráren. Nyní jde celkem o 3,5 tisíce tun, z toho necelé dvě třetiny jsou v Dukovanech a zbytek je v Temelíně.

Cesta vyhořelého paliva je taková, že po vyjmutí z reaktoru odpočívá deset let v bazéncích vedle něj, aby se zchladilo. Pak jde do meziskladu, kde může ležet v kontejnerech až šedesát let.

Kritici přirovnávají ukládání nebezpečného odpadu pod zem k tomu, jako když se tam dává odpad ze skládky – kvůli dopadům na životní prostředí, třeba kontaminaci půdy, se dnes od takového postupu upouští. Navrhují proto tak zvané přepracování vyhořelého paliva, které pak lze znovu v jaderné energetice využít. Tato technologie už dnes existuje, ale je přinejmenším zatím velmi drahá a v praxi ji využívá částečně jen Francie a Nizozemsko.

"Koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem v Česku bere přepracování jako alternativu, ale dále ji nerozebírala, protože to vycházelo ekonomicky neefektivně. Přepracování vás navíc nezbaví odpadu, jen sníží jeho objem, takže náklady na úložiště příliš nesnížíte," uvádí Radek Trtílek, šéf divize Radioaktivní odpady & vyřazování ÚJV Řež, jehož akcionářem je ČEZ.

Problém podle něj také je, že nyní běžící reaktory nedovedou přepracované vyhořelé palivo, obsahující uran 235 a plutonium, využít. U chystaných reaktorů by to ale podle Trtílka jít mělo. "Bohužel při takhle malém počtu bloků se to netýká veškerého paliva, potřebovali bychom mít více nových bloků, aby mohly zpracovat veškeré vyhořelé palivo. Přepracování se tak zatím jeví jako dražší než uložení pod zem," říká. Problém ale je, že i kdyby se technologie přepracování rozvinuly, již jednou uložený odpad bude i tak v zemi zabetonovaný na věčnost a nepůjde vyjmout.

Geolog Matěj Machek, který pomáhá obcím s odbornými stanovisky při výběru lokality, proto připomíná, že přes jakkoli skvělá technická řešení budou stěží kontejnery nepropustné po stovky a tisíce let, kdy je jaderný odpad aktivní.

"Testy jsou, ale všechny jsou krátkodobé. V přírodních vědách je problematické přenést chování v měsících nebo v rocích na tisíce let, dlouhodobé chování se může odlišovat od krátkodobého," připomíná nejistoty, které budou. Do podzemí, i do podzemních vod, se pak v delší perspektivě teoreticky mohou uvolňovat radionuklidy, které budou stále nebezpečné.

"Přijde mi to jako selhání lidské společnosti. Když nevíme, co s něčím nebezpečným udělat, schováme to pod zem. Za mě vytváříme ekologickou zátěž, kterou bude někdo v budoucnosti zase řešit, pokud naše civilizace úplně neselže," uzavírá Machek s tím, že bychom jako společnost měli hledat i jiná řešení bez ohledu na to, že budou nyní dražší. -

ČESKÉ ÚŘADY MAJÍ POVINNOST STANOVISKO OBCE VYSLECHNOUT. TO JE VŠE. KDYŽ UŽ NE PRÁVO VETA, CHCEME ASPOŇ SPOLUPRÁCI, ŘÍKAJÍ STAROSTOVÉ OBCÍ. Jaderný odpad - V meziskladu v Temelíně je v šedesáti kontejnerech zhruba 1 200 tun vyhořelého paliva. - Kapacita skladu v Temelíně je 152 kontejnerů, tedy na 30 let provozu (Temelín běží od roku 2000). Poté ČEZ počítá s možností rozšíření skladu. - V meziskladu elektrárny Dukovany je 113 kontejnerů s vyhořelým palivem o hmotnosti 2 260 tun. - V reaktoru se každý rok vymění čtvrtina paliva. Vyhořelé palivo se deset let chladí v bazénu. Za tu dobu klesne jeho teplota i radioaktivita na polovinu a je možné s ním dále manipulovat. - Použité palivo představuje méně než jedno procento radioaktivních odpadů na světě, ale přes 90 procent veškeré radioaktivity. - V Evropě se skladuje přes 60 tisíc tun vyhořelého jaderného paliva. Za dobu životnosti evropských reaktorů se odhaduje, že vznikne 6,6 milionu metrů krychlových jaderného paliva. Zdroj: ČEZ, Zpráva o jaderném odpadu ve světě (2019) KDYŽ NEVÍME, CO S NEBEZPEČNÝMI VĚCMI DĚLAT, ZAKOPEME TO, STĚŽUJE SI GEOLOG.

foto Kateřina Hefl er a SÚRAO

Foto: Mluvte s námi. Václav Zábranský, starosta Velkého Boru, vesničky v lokalitě Březový potok, vystupuje proti úložišti už dlouhá léta. Přeje si hlavně, aby jim stát vše nenařizoval direktivně.

Foto: Tady to může být. Lokalita Březový potok byla vybrána mezi čtyři místa pro možné vybudování hlubinného úložiště z původních devíti.

Foto: Na zkoušku. Podzemní výzkumné pracoviště v lokalitě Bukov na Vysočině je 550 metrů pod zemí.

Foto: Úložiště nechceme. Několik domů ve vesničce Velký Bor, kde žije něco přes 500 obyvatel, je oblepeno plakáty s hesly proti úložišti.

O autorovi: Martina Patočková, Autorka založila odborný web Ekonews, pro který píše. Spolupracuje s magazínem Reportér. Vznik materiálu podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ).

13. 2. 2023; astro.cz

Česká LVICE2 přeskočila další milník na cestě k Měsíci

Vývoj historicky největší české kosmické sondy LVICE2 s vlastním pohonem pokročil do další fáze projektu. Měsíční sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její přípravy se zapojily další české aerospace firmy.

Přehled mise

Měsíční sondu s názvem Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer (LVICE2) vyvíjí konsorcium českých firem pod vedením společnosti esc Aerospace, která je jedním z hlavních poskytovatelů inovativních kosmických řešení v ČR. Cílem mise je získat vědecká data o turbulencích v plazmatu slunečního větru, o kosmické radiaci a o koncentracích meziplanetárního prachu v okolí Měsíce.

Podle původního návrhu měly být cíle mise naplněny sondou vyrobenou v populárním standardu Cubesat, který nabízí modulární (stavebnicové) řešení pro malé družice. Sonda měla podle tohoto návrhu vážit zhruba 20 kg a mít velikost stolního počítače. Vzhledem k množství vědeckých přístrojů a dalším požadavkům mise však bylo nutné přistoupit k návrhu zcela nové, vlastní konstrukce sondy. Plánovaná sonda se nyní velikostí blíží k pračce a po natankování palivem bude její hmotnost okolo 120 kg.

Přístroje na palubě

Na vývoji vědeckých přístrojů pro sondu se podílí řada akademických institucí:

Ústav fyziky atmosféry (ÚFA) Akademie věd ČR pro sondu vyrábí přístroj pro měření střídavé složky elektromagnetického pole plazmatu

Ústav jaderné fyziky (ÚJF) Akademie věd ČR připravuje přístroje pro měření ionizujícího záření

Matematicko-fyzikální fakulta (MFF) Univerzity Karlovy pro misi navrhuje přístroj pro měření toku iontů v solárním větru

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT připravuje přístroj pro detekci stejnosměrné složky magnetického pole plazmatu

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) ČVUT pracuje na návrhu přístroje pro detekci kosmického prachu

Další informace jsou k dispozici na aktualizovaném webu www.lvice2.cz.

Kontakty:

Ing. Petr Suchánek, Ph.D. - ředitel esc Aerospace s.r.o. petr.suchanek@esc-aerospace.com

Mgr. Lukáš Krincvaj - projektový vedoucí LVICE2

13. 2. 2023; lf2.cuni.cz

16. Budovy v celém Česku se dnes rozvítí do fialova – na Mezinárodní den epilepsie. Posviťme si na epilepsii!

Budovy v celém Česku se dnes, při příležitosti Mezinárodního dne epilepsie, rozsvítí do fialova.

Upozorní tak na nejčastější chronické neurologické onemocnění, epilepsii. Některou z jejích forem má v České republice zhruba 80 tisíc lidí, čtvrtina z nich jsou děti. Právě na citlivé řešení epileptických záchvatů dětí v prostředí školy se dnes zaměřuje spolek EpiStop. Moderní léky riziko záchvatů výrazně snižují, přesto nelze jejich výskytu ve třídách zcela zabránit. Strach z ohrožení zdraví a neznalosti první pomoci bývá příčinou nesprávné či přehnané reakce okolí. To může vést ke stigmatizaci dítěte, obavám učitelů, nebo až k odmítnutí dítěte školou. Nebojme se epilepsie, záchvat nemusí být drama. Stačí být připraven, mít správné informace a vědět, jak postupovat.

Více:

video první pomoci při epileptickém záchvatu ve škole – na webu EpiStopu

Seznam a mapa fialově nasvícených budov v ČR u příležitosti Mezinárodního dne epilepsie:

Praha - Petřínská rozhledna, Tančící dům, FEL ČVUT

Brno - hrad Špilberk, OC Omega

Beroun - cyklověž

Břeclav - kostel sv. Václava

Děčín - zámek

Hradec Králové - historická radnice

Karlovy Vary - Goethova vyhlídka, budova magistrátu

Kroměříž - radnice

Liberec - historická radnice

13. 2. 2023; cad.cz

RaDron pomůže záchranným složkám

Anotace:

Na vývoji řešení, které by pomohlo záchranářům v podobných případech a haváriích, tři roky pracovali vědci ze skupiny Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Výzkumný projekt RaDron zkombinoval schopnosti malých bezpilotních letadel (dronů) a miniaturních detektorů radioaktivního záření. Detektory pro rychlou detekci statického nebo pohyblivého zdroje gama záření jsou integrovány do malých a flexibilních dronů, které jsou s pomocí umělé inteligence řízeny autonomně, bez zásahu lidského operátora.

13. 2. 2023; florence.cz

Epileptický záchvat nemusí být drama – škola dokáže při výskytu epileptického záchvatu pomoci

Budovy v celém Česku se dnes, při příležitosti Mezinárodního dne epilepsie , rozsvítí do fialova . Vyjádří tím solidaritu s těmi, kteří mají nejčastější chronické neurologické onemocnění, epilepsii. Některou z jejích forem má v České republice zhruba 80 tisíc lidí, čtvrtina z nich jsou děti.

Právě na citlivé řešení epileptických záchvatů dětí v prostředí školy se dnes zaměřují lékaři spolku EpiStop . Moderní léky riziko záchvatů výrazně snižují, přesto nelze jejich výskytu ve třídách zcela zabránit. Strach z ohrožení zdraví a neznalosti první pomoci bývá příčinou nesprávné či přehnané reakce okolí. To může vést ke stigmatizaci dítěte, obavám učitelů, nebo až k odmítnutí dítěte školou. Nebojme se epilepsie, záchvat nemusí být drama. Stačí být připraven, mít správné informace a vědět, jak postupovat.

Epilepsie je onemocnění mozku, pro které jsou typické spontánní záchvaty, kdy mozek či pouze jeho část přestává na několik desítek vteřin či pár minut fungovat. Záchvat se může projevovat velmi nenápadně, takže okolí nic nepozná. Pacient může mít jen drobné záškuby rukou, poruchy vidění nebo pocit strachu. Někdy se epilepsie může projevit zmateností či delší poruchou vnímání, kterou již zaznamenáme. Nejzávažnější jsou záchvaty, kdy jedinec ztratí vědomí, padá a má křeče celého těla. Většinu svého života člověk s epilepsií žije naprosto normálně, obdobně jako člověk s jiným chronickým onemocněním jako je astma, cukrovka či onemocnění plic. Život dětí a dospělých s epilepsií je ale více komplikován v důsledku strachu ze záchvatu a neporozumění okolí.

Kvalita života dětí s epilepsií je významně ovlivněna přístupem a chováním všech, kteří o ně pečují nebo se s nimi potkávají. Protože děti s epilepsií tráví velkou část svého času ve škole, v kroužcích, či jiných volnočasových aktivitách, přibližně jedna třetina epileptických záchvatů se vyskytuje v prostředí školy nebo během těchto aktivit. Období dětství a dospívání je klíčové pro rozvoj osobní identity a sebedůvěry, proto nepochopení ze strany kamarádů, spolužáků či učitelů je vnímáno zvlášť negativně. Paní učitelka Hana, jejíž syn trpí závažnou formou epilepsie od předškolního věku, k tomu dodává: "Epilepsie našeho syna zásadně ovlivnila život celé rodiny. S podporou manžela, lékařů a okolí vše zvládáme. Vstřícný přístup škol však není vždy samozřejmostí. Asistenti i pedagogové se případných záchvatů obávají."

Jednou z příčin obav učitelů je, že nejsou informováni, jak se v případě záchvatu zachovat. Informace o správných postupech buď chybí, nebo jsou často získávány z nekvalitních zdrojů. Data z internetu nebo dobře míněné rady neinformovaných laiků mohou zvládání záchvatů ve škole spíše komplikovat, či dokonce vytvářet předsudky. "Nesprávný přístup může u dítěte zvyšovat strach ze záchvatu, vést k poklesu školní docházky nebo ke stigmatizaci,” uvádí MUDr. Ondřej Horák , primář Kliniky dětské neurologie MU a FN Brno

Obavy a reakce ze strany učitelů jsou pochopitelné, neboť jsou to právě oni, kdo mají za dítě ve škole odpovědnost. Kromě nezkušenosti přispívá i nejednoznačná legislativní podpora spoluúčasti učitelů na podání záchranné léčby. Podle aktuální italské studie pouze polovina z 900 dotázaných učitelů by podala dítěti léky v případě záchvatu ve škole. Po absolvování speciálního kurzu pro pedagogy však bylo připraveno podat záchranný lék devět učitelů z deseti.

V České republice pořádá akreditovaný kurz Epilepsie a sport pro učitele a trenéry spolek EpiStop . Spolupracují na něm neurologové 2. LF UK a pedagogové z Pedagogické fakulty Západočeské univerzity . Kurz absolvovala i Mgr. Kateřina Čapková "Ve škole máme chlapce s epilepsií. Naše škola je ochotná o děti pečovat, ale je zapotřebí mít alespoň základní znalosti, jak s dětmi, ale i jejich rodiči pracovat. Ocenila jsem praktický přístup celého kurzu, kdy jsme s lékaři, a především se speciálními pedagogy probírali návrhy řešení u konkrétních dětí z naší praxe a nastavili veškerá opatření ve prospěch dítěte, rodičů a školy." Základem kurzu je pochopení epilepsie, osvojení zásad první pomoci při záchvatu, seznámení se se způsoby podání léků při záchvatu a vytvoření akčního plánu podpory pro školu, společně s rodiči.

"U příležitosti Mezinárodního dne epilepsie chceme upozornit na problematiku dětí ve škole a podat pomocnou ruku pedagogům, jejichž ochoty pomáhat dětem s epilepsií si velmi vážíme," dodává prof. Přemysl Jiruška , přednosta Ústavu fyziologie 2. LF UK , který je zároveň předsedou spolku EpiStop . Pomocná ruka spočívá kromě vzdělávání i v našem úsilí o zlepšení právního ukotvení podpory dětí s nejčastějšími chronickými onemocněními ve školách.

TZ EpiStop

Seznam fialově nasvícených budov v ČR u příležitosti Mezinárodního dne epilepsie, 13. 2. 2023:

Praha: Petřínská rozhledna, Tančící dům, FEL ČVUT

Brno: hrad Špilberk, OC Omega

Beroun: cyklověž

Břeclav: kostel sv. Václava

Děčín: zámek

Hradec Králové: historická radnice

Karlovy Vary: Goethova vyhlídka, budova magistrátu

Kroměříž: radnice

Liberec: historická radnice

Most: hrad Hněvín

Opava: arkády ve Dvořákových sadech

Pardubice: divadlo

Pelhřimov: Kaple sv. Kříže - Kalvárie

Plzeň: radnice

Přerov: věž zámku

Šumperk: divadlo

Zlín: budova 21 – Baťův mrakodrap

13. 2. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Den otevřených dveří FEL ČVUT bude bohatší a nabídne nové trasy

Několik novinek přinese letošní den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Akce se uskuteční 17. února ve fakultních budovách na Karlově náměstí a v Dejvicích.

A právě v Dejvicích poprvé nebude jedno velké putování sedmičkou bakalářských studijních programů, ale dvě kratší trasy, každá pro menší okruh programů, a také širší tematický program. V bakalářském stupni studia je na FEL ČVUT možné studovat programy Elektrotechnika, energetika a management, Elektronika a komunikace, Otevřená informatika, Kybernetika a robotika, Otevřené elektronické systémy, Softwarové inženýrství a technologie a Lékařská elektronika a bioinformatika. Na DOD je nutná registrace přes web, počet míst je omezený.

Zdroj:

Pražský patriot

13. 2. 2023; TV Barrandov

Vzpomínky na minulost

Jaromír SOUKUP, moderátor

Dobrý večer, vážení diváci, vítejte u pásma politických komentářů, tedy u té stand-up, kterou tady dělám, u politické stand-up. A já jsem se rozhodl to ozvláštnit ten pořad, jo, protože upřímně pořád mluvit o schodku státního rozpočtu a o tom, jestli Petr Pavel je dobrej nebo špatnej, je zábavný, ale pojďme si to trochu ozvláštnit. Já si trochu ujíždím na Twitteru. Ne, že bych tam byl nějak zvlášť aktivní, mám tam tuším 8 000 sledovatelů a čas od času tam něco napíšu, ale trochu si na tom ujíždím, protože speciálně takový ty anonymní profily dokážou bejt ostrý a někdy jako velmi trefný, dokonce část politiků podezřívám z toho, že na tom Twitteru si zařídili nějaký jako anonymní účet a říkají tam ty věci, který si myslí z pohledu jako insidera, ale bojí se je říct na svoje jméno, jo, dřív se tomu říkalo pseudonym, jo, tak jsem si vybral pár věcí, který stojí za to komentovat na tom Twitteru, jestli vám to nevadí. Já vím, že některý diváci si ujíždí na Instagramu, na Facebooku, nebo takhle na /nesrozumitelné/, já si trochu ujíždím na Twitteru. Tak ten první komentář, ten tweet. 13. února 1992 nadšenci z ČVUT v učebně 256 Fakulty elektrotechnické prostřednictvím telefonu připojili svůj sálový počítač IBM k internetovému uzlu na Univerzitě Johannese Keplera v rakouském Linci. A tehdejší Česká a Slovenská federativní republika se tím připojila k internetu. 92, 31 let, od doby, kdy jsme se připojili k internetu, tehdy tedy z ČVUT, já si tu dobu jako pamatuju, jo, to bylo neuchopitelný. Moje kolegyně Ivana Juráňová v roce 1994 nebo 95 založila internetovou firmu a byla tím úplně posedlá a tehdy po světě jezdili různý věrozvěsti internetu a říkali, že internet zboří hranice, že nebudou pasy, že nebudou hraniční kontroly, že všechno poběží online. A mně se to zdálo jako přehnaný, jo, a s otevřenou pusou jsem na to koukal. Naprostá většina lidí, kteří vlastně 2 roky předtím získali teprve svobodu a teď si vemte ten rozdíl. V roce 89 tady vycházelo Rudý právo a na hranicích byly ostnatý dráty a za 2 roky později přišel jako nápad nebo vynález internetu, který reálně začal fungovat, jo, někdy v roce 94, 4 roky po revoluci, jo, jsme se už mohli připojit přes takový to vytáčený připojení k internetu a prohlížet si americký noviny. To byl jako zlomovej okamžik jako nový historie. Já si myslím, že to bylo srovnatelný s vynálezem parního stroje, jo, nebo něco podobnýho, jako jak daleko to půjde, že nakonec před 30 lety, pamatuju si na tu, na tu večeři, bylo to v restauraci Nebozízek na pražském Petříně, kde jsme já, Ivana Juráňová a nějací 2 Američané večeřeli a oni vyprávěli s nadšením, jak se zboří hranice, jak se změní svět reklamy, médií atd., já jsem tomu nevěřil, Ivana tomu věřila. A po 31 letech můžu říct, že ten svět šel daleko dál, než oni si tehdy dokázali představit, jo, před těma 30 lety, a to jsem je tehdy považoval za snílky. Vynález internetu změnil jako všechno. To prostě takhle je. A ČVUT u toho stálo před 31 lety, vlastně jenom před 31 lety, když to vezmete. Jenom před 31 lety a dneska, když se chcete podívat na americký noviny, tak to uděláte za vteřinu, tehdy jste si museli objednat předplatný a ty noviny vám chodily zhruba s týdenním zpožděním a kolik nás takových bylo, jo, byla prodejna zahraničního tisku, kde jste si mohli koupit 2 měsíce starej americkej měsíčník a kolik nás bylo, který jsme to tam chodili kupovat. Byla to doba telefonních seznamů, jo, v každý domácnosti byly takhle tlustý žlutý bichle a jmenovaly se Zlatý stránky, no neuvěřitelný. Tak počkejte, tak další tweet, teď jsem se zasnil, ale tak se zasněte taky, jo, že ne všechno na světě je špatný, že internet je dobrý. Tak vzpomínky na minulost. Prezidentské snění. Ten chlapík druhej zleva je Miloš Zeman. Z toho volnomyšlenkářskýho kluka, který tam stojí v těch džínách, se stalo, ne monstrum, ale jako mimořádně mstivej člověk, který je přesvědčený o tom, že se svět točí okolo něj. Já jsem dneska četl rozhovor Martina Nejedlého, což je jeho poradce na Seznamu, opravdu si to přečtěte, to je jako neuvěřitelný, jo, ten člověk, a to je okolí Miloše Zemana, který ho ubezpečovalo v tom, že je slunce jasné, že je geniální stratég vizionář, který všechno ví, všude byl a všichni mu věří. A ve stínu slunce jasného si jeli normální svoje kšefty, normální okradačku, jo, normální manipulování veřejných zakázek a normální vybírání výpalnýho od českých miliardářů. A Miloš Zeman si o sobě myslel, že je genius. Ten člověk, ten Martin Nejedlý při rekapitulaci doby Miloše Zemana, teda prezidentování Miloše Zemana skutečně říká, že Dunaj-Odra-Labe je geniální vizionářský jako čin Miloše Zemana a že jestli to svět nepochopil, že vybudovat asi za bilion korun, nebo kolik, průplav mezi Severním mořem a Černým mořem je geniální, tak by to historie ocenila a něco tam blábolí o tom, že i geniální malíři byli v hrobech zasypávání vápnem a Miloš Zeman bude ještě doceněn za 10 nebo 30 let, tak jednou z věcí, kterou si jako nemyslím, že by se někdy stala, je, že Miloš Zeman zpětně bude považován za genia, třeba jako van Gogh, jo, van Gogh za svůj život neprodal jeden jedinej obraz. Po jeho smrti velmi rychle začaly mít jeho obrazy nedozírnou cenu a dnes jsou to součást dědictví, který mají nevyčíslitelnou hodnotu. Prosím vás, ti zloději okolo Miloše Zemana, ten Nejedlý, Mynář, normální jako regulérní normální zloději do novin otevřeně vypráví o tom, že Miloš Zeman je něco jako van Gogh. Já se asi jako fakt jako pominu. Dalším tweetem, na to navážu, jo, nějakej Lukáš Valenta, těžko se tomu věří, ale ten chlap je opravdu neuvěřitelnej, tentokrát si v klidu naklusal na ministerstvo a nebojácně navrhl - vrátím vám 6 mega, ale vy nebudete vystupovat jako poškozená strana, říká se tomu korupce, no, mluvím o tom normálním zloději, o tom Mynářovi, který s Nejedlým normálně kradli, normálně jako kradli, to nemělo s politikou vůbec nic společnýho, se službou státu, to jsou normální zloději. A tenhle ten zloděj, ten Mynář, tak ukradl šestimilionovou dotaci, za kterou je trestně stíhanej, až došel ve funkci kancléře na ministerstvo místního rozvoje a říkal, že jim to vrátí, když nebudou vystupovat jako poškozená strana. A ono to jako prošlo, prosím vás, i novináři, můžete se jako vzbudit, jo, můžete se jako vzbudit, když, já nevím, já nechci úplně jako brát v ochranu Andreje Babiše, jo, ale mohli byste ho chvilku nechat a vrhnout se na tyhle ty gaunery. On normálně dojde ve funkci kancléře na ministerstvu a říká, že ministerstvo se má zachovat tak, že nebude vystupovat jako poškozená strana, to znamená svoje nároky nepřihlásí u soudu a on to bude mít jako lepší a že nepůjde sedět ve funkci kancléře, chápete to, jo, a ono to jako projde, relativně jako to... Rozhovor tý druhý zrůdičky, toho Martina Nejedlýho, toho zloděje, ono se jim říká pumpař a vlekař, jo, vlekař je ten Mynář a pumpař je ten Nejedlý, jo, tak ono to projde bez nějaký jako větší pozornosti, jako neuvěřitelný. Prosím vás Mynář, a to už jsme si řekli.

12. 2. 2023; reportermagazin.cz

Zakopejte ten odpad navěky do země. Obce versus jaderné úložiště

Strach starostů

"Chceme být připraveni na problémy, které přijdou. Stavěly se Dukovany, víme, co to znamenalo, stavěly se Nošovice, víme, co to znamenalo, nebo Gabčíkovo- -Nagymaros, to se z toho vzpamatovává dodnes," vysvětluje starosta Dolní Cerekve.

Chceme více práv

"My hlavně chceme, aby v atomovém zákonu byla zakotvena možnost spolupráce se státem. Právo veta asi těžko, to právo stát nedá nikomu, ale aspoň nějaká spolupráce," stojí nohama na zemi starosta Zábranský. Nejhorší podle něj je, když stát určí vše direktivně a obce nemohou do ničeho mluvit.

Díra za desítky miliard

Tisíce tun v meziskladech

Autorka založila odborný web Ekonews, pro který píše. Spolupracuje s magazínem Reportér.

Vznik materiálu podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ).

11. 2. 2023; Kladenský, Berounský, Rakovnický, Příbramský, Mělnický deník

Soutěž vysokoškolských týmů ovládli studenti z FEL ČVUT

Finále Qminers Quant Hackathonu se uskutečbilo na FEL ČVUT na konci listopadu.

Soutěž v algoritmickém sportovním sázení organizovala katedra počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (skupina Inteligentní datové analýzy IDA) a technologická firma Qminers.

Absolutním vítězem se stal čtyřčlenný tým Shimando vedený doktorandem Šimonem Mandlíkem z FEL ČVUT.

Díky chytré strategii porazili 29 vysokoškolských týmů z celé ČR. Společně s týmy z MatFyzu, které skončily na 2. a 3. místě, si rozdělili celkovou finanční odměnu 100 tisíc korun.

Za vítězným týmem Shimando skončil na druhém místě tým Greenhorns (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova), třetí místo obsadil tým Matfyzácká zmeska (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova).

Soutěžící měli za úkol navrhnout sázkařskou strategii s využitím strojového učení a zvítězit nad virtuálním hokejovým bookmakerem. Klíčová byla kvalifikační fáze soutěže, která předcházela finále a trvala necelý měsíc. Během tohoto období měli studenti k dispozici validační data, na kterých si vyzkoušeli vývoj prediktivních modelů. Na základě obdrženého zisku tak mohli zkoušet, která investiční strategie funguje nejlépe.

Ve finále obdržely týmy nová data. V tuto chvíli už se sázelo naostro.

Během celodenního programovacího klání studenti dvakrát získali vhled do svých výsledků a srovnání s ostatními, takže mohli zvážit případnou změnu strategie. Tu vítěznou přiblížil kapitán Šimon Mandlík: "Strategií jsme měli celou řadu. Bylo fajn, že jsme měli jako kvalifikaci zadanou podobnou, ale ne úplně stejnou úlohu, na které jsme různá řešení mohli zkoušet. Nakonec se ale osvědčil princip Occamovy břitvy a jedno z nejjednodušších řešení se ve finále ukázalo jako nejlepší," uvedl Mandlík. "Byla to kombinace speciálního řazení týmů podle výkonnosti inspirovaného ELO systémem z šachů a také pečlivého studia způsobu, jak bookmaker vypisoval sázky," přiblížil kapitán nelehkou cestu k výhře.

Složení vítězného týmu Shimando bylo dáno seznámením během studia na FEL ČVUT.

Kapitán Šimon Mandlík, který je absolventem OI a současným doktorandem na katedře počítačů, si do týmu přizval Václava Voráčka (absolventa OI, který studuje doktorát na univerzitě v německém Tübingenu), Vojtěcha Čermáka (absolventa MatFyzu a současného doktoranda katedry počítačů) a Martina Rektorise (magisterského studenta v programu KyR).

11. 2. 2023; prazskypatriot.cz

Den otevřených dveří FEL ČVUT bude bohatší a nabídne nové trasy

Několik novinek přinese letošní den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Akce se uskuteční 17. února ve fakultních budovách na Karlově náměstí a v Dejvicích.

V bakalářském stupni studia je na FEL ČVUT možné studovat programy Elektrotechnika, energetika a management, Elektronika a komunikace, Otevřená informatika, Kybernetika a robotika, Otevřené elektronické systémy, Softwarové inženýrství a technologie a Lékařská elektronika a bioinformatika.

Na DOD je nutná registrace přes web, počet míst je omezený.

11. 2. 2023; Radiožurnál

Ranní Radiožurnál

MLUVČÍ 1,

Rusko včera vystřelilo na Ukrajinu 100 raket různých typů, oznámil to ukrajinský generální štáb. Některé zasáhly a poškodily energetickou infrastrukturu večer pokračovalo Rusko v útocích bojovými kamikadze drony většinu Rusko íránských zařízení se podařilo sestřelit, protože jsou snadno identifikovatelné díky charakteristickému zvuku připomínajícímu motor mopedu. Počet chovaných prasat v Česku dál klesá. Jejich stavy se meziročně snížily zhruba o 11 % na 1 300 000 kusů. Data zveřejnil Český statistický úřad. Podle Agrární komory jsou důvodem nízké výkupní ceny jatečních prasat a taky rostoucí náklady na energie i krmiva. Řada podniků si tak už nemůže dovolit ztrátové provozy dál držet a Masarykův okruh v Brně opět po roce mimořádně otevírá závodní dráhu pro pěší a běžce. Jeho areál je jim zdarma přístupný ode dneška každou sobotu a neděli od devíti do 16 hodin, a to až do 12. března. Stačí dorazit na vrátnici Masarykova okruhu a přes recepci tamního hotelu projít přímo k autodromu.Fotbalisté Slavie můžou po dnešku vést tabulku nejvyšší soutěže o čtyři body potřebují k tomu porazit Brno, a to v zápase, který v přímém přenosu Radiožurnálu sport začne v 18 hodin o tři hodiny dřív odstartují ještě souboj Liberce se Slováckem Zlína s Teplicemi a ostravského Baníku s. Těch na Radiožurnál sport uslyšíte v pořadu s mikrofonem za sportem Radiožurnál přiblíží všechna utkání devatenáctého kola v reportážních vstupech.

MLUVČÍ 2,

Díky Naďo chodíte na trhy a potkali jste na nich někdy věštce a pak se dali ke svačině kraba pokud ne tak my vás na Radiožurnálu ještě zavedeme na místo, kde je tohle všechno možné stihnout za jediný den tedy přesněji řečeno, za jedinou noc přeji vám krásné sobotní ráno.

MLUVČÍ 2,

Zdražování v Česku nekončí. Spotřebitelské ceny dosáhly svého dosavadního vrcholu v lednu meziročně vzrostly o 17,5 procenta. Nejvýrazněji zdražilo drůbeží maso, vícejce nebo cukr a Češi tak kvůli vysokým cenám potravin mění svoje nákupní chování.

MLUVČÍ 3,

Drahý jablka třeba si nekoupím kopíme si ty lacinější banány třeba si koup med jsou v akci to samý se týká třeba mandarinek pomerančů to, co je v akci to si kouppíš.

MLUVČÍ 4,

Popsal v jedné z našich reportáží otec dvou dětí Jan kvůli rostoucím nákladům na život se v posledním roce musí se svou rodinou víc omezovat a například na zdravé potraviny jim už nezbývá tolik peněz. Trend potvrzují i obchodní řetězce. Zákazníci si zároveň podle nich do košíků dávají méně věcí. Lednová inflace v Česku podle nejčerstvějších dat Českého statistického úřadu meziročně vzrostla na 17,5 procenta. Oproti prosinci spotřebitelské ceny stouply o šest procent. Nejvíc se na tom podílely vysoké náklady na bydlení, říká za statistiky Pavla Šedivá.

MLUVČÍ 5,

Tento růst byl významně ovlivněn ukončením úsporného tarifu pro domácnosti ve formě příspěvku na energie ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 % zemního plynu o 87 % a rostly.

MLUVČÍ 4,

Právě i ceny potravin zhruba o třetinu zdražila třeba rýže, vepřové a drůbeží maso. Ještě víc si lidé minulý měsíc ve srovnání s loňským lednem připlatily za vejce. Ta zdražila o 85 % nebo za cukr okolní země, především ty směrem na západ jsou přitom na tom ohledně inflace mnohem lépe než Česko pokračuje Lubomír Lízal, bývalý člen rady centrální banky z katedry ekonomiky fakulty elektrotechnické ČVUT.

MLUVČÍ 6,

Ona je tam dost odlišná ekonomická situace. Musíme si uvědomit, že v eurozóně obecně je mnohem vyšší nezaměstnanost než v České republice Česká republika má nejnižší nebo druh nejnižší podle toho, jak na to čísla dopadnou nezaměstnanost, takže tam ty inflační tlaky jsou mnohem menší z toho trhu práce.

MLUVČÍ 4,

Nicméně i v Česku by inflace alespoň, podle očekávání ekonomů i České národní banky měla v těchto dnech dosáhnout svého vrcholu a pak by už měla začít klesat. V únoru by mohla spadnout na 16,5 procenta ve druhém pololetí by se pak mohla dostat pod 10 % Adéla paruchová Radiožurnál.

MLUVČÍ 2,

Kapela jelen slaví 10 let na hudební scéně a velkou narozeninovou show chystá na prosinec, konkrétně na 2. prosince letošního roku do O2 arény. Tady je stále víkendový Radiožurnál Radiožurnál nakoupit najíst se potkat sousedy a taky si třeba nechat přečíst budoucnost. Tohle všechno je možné stihnout za jediný večer na jediném místě na jednom z tzv. nočních trhů v tchajwanské metropoli metropoli Tchaj-pej navštívila ho i naše reportérka, kterou po tržišti provázely dvě české.

MLUVČÍ 7,

Sinoložky na nach sinoložka.

MLUVČÍ 8,

Markéta záhumenská, která mě provádí tržištěm tchaj, peji, proč jsou noční trhy na moje druhá průvodkyně sinoložka Simona Fantová.

MLUVČÍ 9,

Jsou otevřený na večer a já bych neřekla úplně noc, většinou operujou třeba mezi šestou večerní a jedenáctou večerní obecně ten noční život je tady trošičku rozvinutější i vzhledem k tomu horkýmu klimatu.

MLUVČÍ 8,

Sobota večer a v tchaj peji se to na trhu hemží lidmi jsou tady desítky stovky lidí, dá se tady koupit v podstatě cokoliv elektronika oblečení, jakékoliv prostředky, které člověk potřebuje. Já jsem si například koupila baterky do nahrávacího zařízení, bych mohla natočit reportáž a tady je stánek plný různých mořských plodů, krabů a překrásného takového zeleného humraz fleky. Já jsem tady mořští šneci a chobotnice.

MLUVČÍ 7,

Maso.

MLUVČÍ 8,

Vysvětluje Markéta záhumenská. Není to ale jen jídlo pití a různé zboží co lidé na trzích hledají, nalézt na nich totiž mohou třeba i duchovní útěchu. Jakou to se.

MLUVČÍ 10,

Dozvíte už zítra v zápisníku zahraničních zpravodajů po deváté hodině. Magdalena Fajtová Radiožurnál.

MLUVČÍ 2,

Fotbalisté Slavie se dnes večer pokusí obhájit pozici ligového lídra bude to v utkání proti Brnu. Ještě před výkopem Pražané uctí památku zesnulého trenéra Františka Cipra, který v roce 1996 Slavii dotáhl až do semifinále Poháru UEFA. Připomeňme, že Cipro zemřel v úterý bylo mu 75 let.

MLUVČÍ 11,

Nás se to tady zastihlo během vlastně tréninku a samozřejmě jsme věděli, že už delší dobu prostě má nějaký zdravotní problémy a samozřejmě nás to hodně zasáhlo. Já vždycky si vybavím tu novodobou historii, to znamená titul a hlavně zápas potom se vlastně v semifinále semifinále s Bordeaux, tak to je asi taková nejvýraznější vzpomínka.

MLUVČÍ 12,

Řekl pro slávistický web trenér Pražanů Jindřich Trpišovský v utkání s jedenáctým Brnem budou jeho svěřenci hájit bodový náskok v čele ligové tabulky a domácí stoprocentní bilanci v této sezóně. Tomu potřebují ubránit nejlepšího střelce soutěže brněnského útočníka Jakuba Řezníčka, říká Trpišovský.

MLUVČÍ 11,

To útočník silovej a zároveň fotbalovej hráč, kterej je strašně silnej prostě v osobních soubojích a hraje ve skvělý formě ve skvělý pohodě.

MLUVČÍ 12,

Úplně jiné starosti mají ve Zlíně a v Teplicích. Moravané jsou v tabulce předposlední, protože v úvodních dvou kolech poigovém restartu jen dvakrát remizovali. Severočeši i přes dvě porážky drží dvanácté místo. Pokračuje zlínský trenér Pavel Vrba.

MLUVČÍ 13,

Teď nás čeká zápas, kterej prostě musíme vyhrát, pokud chceme se dostat do té střední části tabulky po té hlavní části soutěže.

MLUVČÍ 12,

Devatenácté kolo nejvyšší soutěže uzavře v neděli večer pražské derby mezi čtvrtými Bohemians a třetí Spartou tým z ďolíčku vybojoval z úvodních dvou zápasů ligového jara plný počet bodů a ještě neinkasoval. Na tom má zásluhu i gólman Bohemians Martin Jedlička, který prošel mimo jiné žákovskými kategoriemi Slavie i Sparty. Žádnou velkou motivaci kvůli tomu před utkáním ale nemá.

MLUVČÍ 14,

Na ezu jsem byl malinký ještě, takže nějaká extra motivace těším se na ten zápas věřím, že bude vyprodáno, že bude dobrá atmosféra, že se pokusíme to zvládnout.

MLUVČÍ 12,

Utkání Slavia Brno a Bohemians Sparta začnou v sobotu, respektive v neděli v 18 hodin. Oba zápasy vysílá Radiožurnál sport v přímém přenosu. O ostatních duelech, které o víkendu startují ve tři odpoledne, uslyšíte na stejné stanici v pořadech s mikrofonem za sportem. Posluchače Radiožurnálu budeme ze všech utkání fotbalové ligy informovat v reportážních vstupech Pavel Tylšar Radiožurnál.

11. 2. 2023; cc.cz

V Česku je mezi vědci jen třetina žen. Někdy studia prostě rodina nepovažuje za dobrý nápad

Na dnešek připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. V Česku jejich počet stále zaostává, i tak země produkuje špičkové jaderné chemičky či fyzičky.

V posluchárně Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT v Praze sedí nezvyklé publikum. Nejde až tak o to, že to, co jim vypráví přednášející, si píše jen malé množství rukou. Ostatně, není to ani klasická přednáška. Ale neobvyklá sestava je vidět na první pohled. Mezi skoro devadesátkou posluchačů není jediný muž. Cokoliv tu dnes připravili, je určené speciálně pro dívky. Dámský pořadatelský tým, ženy přednášející, středoškolačky mezi svými. Účelem je ukázat, že vědy se nemusejí bát, že studovat ji nechtějí samy.

Je to něco, o čem některé z nich přesvědčit skutečně potřebují. "Některé dívky jsou osamocené v tom, že je zajímá věda a technika. Že nemají žádného druhého člověka ve třídě nebo mezi svými kamarády. Někdy je ostatní považují za divné. Strašně se jim líbilo, že sem přijdou a setkají se s podobnými dívkami, povzbudí je to," vysvětluje Jaroslava Óbertová, vědkyně a hlavní organizátorka akce.

Fakulta ČVUT uspořádala akci ve spojení s Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě, který připadá právě na dnešek. Chce přilákat pozornost středoškolaček k zajímavým vědním oborům, ve kterých se ženy stále objevují spíš výjimečně. Z minulého ročníku ví, že některé z dívek, které se tu právě objevují, se ke studiu skutečně přihlásí.

Právě na této škole studovalo v roce 2021, z něhož jsou poslední data dostupná, v různých akreditovaných studijních programech přes 17,5 tisíce studentů. Z toho 5,4 tisíce žen. A co se týče konkrétně jaderné a fyzikálně inženýrské fakulty, z téměř 1200 studentů tvoří ženy ani ne třetinu. Ještě výraznější rozdíl je znát u počtu absolventů Fakulty elektrotechnické: na 602 lidí připadá 89 žen.

Podobná čísla se opakují i jinde a jsou znát též na výkazech akademických pracovníků. Například na Vysokém učení technickém v Brně je na 1744 akademiků jen 453 jejich ženských protějšků. A pokud by se braly v potaz jen vědecko-výzkumné pracovnice, těch je 168 vedle 661 mužů.

Celkově v roce 2021 podle údajů Českého statistického úřadu netvořily vědkyně ani třetinu z celkového počtu lidí působících v tuzemském výzkumu. V přírodních a technických vědách ještě o něco míň – v prvně jmenovaných byl podíl žen 25 procent, u technických věd dokonce kolem 15 procent.

Antičástice a ionizující záření

Dívky, které přišly na akci pro středoškolačky na ČVUT, jsou často připravené. "Daří se pozorovat antičástice?" ptají se jaderné fyzičky Moniky Robotkové, která právě vysvětluje, co znamená sledovat srážky protonů na urychlovači částic. Sama je studuje v Brookhavenské národní laboratoři ve Spojených státech.

Vědí, že tuzemská elektrárna Temelín by odolala zemětřesení, což je znalost, kterou si u nich ověřuje Lenka Thinová, zdejší přednášející z Katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, která se mimo budovu školy podílí na projektech souvisejících s životním prostředím. "Řešení různých problémů vás nutně chytne za srdce, zvláště měříte-li v zajímavých oblastech, jako jsou třeba jeskyně, okolí Temelína, Etny na Sicílii a mnohé další," láká je.

Prozatím je pro ně k dispozici alespoň pár experimentů. Ve spolupráci se švýcarským CERNem tu pro dívky připravili práci fyziků a fyziček, která zahrnuje hledání nových částic. Nebo zkoušku postavení si vlastního detektoru a možnost pozorovat tak částice z kosmického měření nebo radioaktivních rozpadů ze vzduchu. Či třeba plánovat nejkratší cesty v rámci takzvaného problému obchodního cestujícího – ale v robotice, pro kráčející roboty, kteří hledají vzorky půdy z planety, na které se může nacházet život.

Na akci se přihlásilo víc dívek než loni a organizátorky vědí, že s některými z nich se příští rok budou potkávat na chodbách. Když si ověřovaly jména z minulého ročníku, našly je i mezi dívkami, které se na školu později přihlásily.

V zájmu o vědu bývá dívka sama

Podobná čísla jako ta výše popisovaná kolem sebe vnímá i například Transfera, spolek, který sdružuje odborníky z vysokých škol i dalších institucí, aby podpořil transfer technologií z univerzitního prostředí do praxe. "Této disciplíně se však v Česku věnují ženy tak z jedné třetiny, pokud jde o klíčové pozice a kompetence. V posledních letech se to nicméně postupně proměňuje," věří Eva Janouškovcová, předsedkyně spolku a ředitelka Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity.

Vysvětluje, že důkazem je i ona sama ve vedení spolku, přitom jako žena v něm nefiguruje sama. "Je asi přirozené, že schopnosti žen bývají právě díky ženskosti občas zpochybňovány, ale osobně jsem se s tím nesetkala, nebo jsem to nevnímala," doplňuje však.

Za to, že ve výzkumu působí málo žen, může řada faktorů – včetně mnohdy přetrvávajících stereotypů a pomyslného dělení oborů na "mužské" a "ženské", vysvětlují organizátorky akce na ČVUT. Není neobvyklé, že v zájmu o vědu je dívka sama. "Rodina nebo třeba kamarádi nepovažují za dobrý nápad, aby sem šla studovat, s tím, že se to nehodí pro ženu. U starších vědkyň jsou to pak další problémy, systémové," naznačuje Óbertová.

"I kdyby nepokračovaly dále ve vědě, myslím, že mnoho fakult dává solidní základ do dalšího zaměstnání. Naši studenti jsou žádaní. Třeba v IT, automotive segmentu, v bankách, kde se hodí odborníci na matematiku a analýzu," vyjmenovává Óbertová.

Vědkyně se přes všechna zmíněná čísla postupně prosazují. Jaderná chemička Martina Benešová-Schäfer na sebe ve 34 letech strhla zájem médií, když se na trh oficiálně dostal schválený lék na rakovinu, který pomohla vyvinout. Užívají ho desítky tisíc pacientů a odbornice už pracuje na dalších.

Eva Krupičková Pluhařová získala pozornost jako součást vědeckého uskupení, které se snaží prostřednictvím elektrochemických procesů přeměnit neblaze proslulý skleníkový plyn oxid uhličitý na látky, jež lze následně využít například v chemickém průmyslu. A třeba jaderná fyzička Adéla Chalupová kromě toho, že "bude ten Homer Simpson, co všechno kontroluje", propaguje jako influencerka jádro mezi mladými. A to na Instagramu.

11. 2. 2023; casopisczechindustry.cz

Získávání nových znalostí umožňuje pracovat efektivněji a je to něco, co dnes IT víceméně definuje

Na otázky CzechIndustry odpovídá David Bečvařík, vedoucí architekt pro region CEE ve společnosti Red Hat

Podle nedávného průzkumu chtějí firmy v Česku do digitalizace investovat do roku 2025 přes 60 miliard korun. Jste připraveni na tuto výzvu?

Ano, jsme. Red Hat je jedním z největších inovátorů a aktuálně jedničkou na trhu v oblasti adopce otevřeného hybridního cloudu a řešení založených na Kubernetes. Naše kontejnerová platforma Red Hat OpenShift Platform Plus podnikům umožňuje vyvíjet a spravovat jejich aplikace jednotně napříč všemi veřejnými cloudy i on-premise prostředím. Ale jak všichni víme, digitalizace není jen o produktech, a proto v rámci našeho portfolia nabízíme i služby Red Hat Consulting , které spolu se širokou sítí partnerů zajišťují, že naše produkty jsou správně implementovány do nově vznikajících digitálních procesů v organizacích všech typů a velikostí. Typickým benefitem, který podniky s našimi technologiemi získávají, je někdy až neuvěřitelné zrychlení vývojových cyklů a nasazování aplikací, kdy jsme velmi často schopni tento proces zkrátit z celých čtvrtletí na jednotky dnů. A to vše na otevřených technologiích bez rizika závislosti na jediném dodavateli.

Historie společnosti Red Hat se začala psát před třiceti lety. Které momenty považujete za rozhodující v jejím vývoji?

Je těžké vyzdvihnout jen pár momentů z třicetileté úspěšné cesty – Red Hat je extrémně dynamická firma, která se nebojí experimentovat. Pokud bych měl uvést jen několik zásadních milníků, pak mezi ně bude jednoznačně patřit uvedení otevřené, dnes již přední světové podnikové linuxové platformy Red Hat Enterprise Linux (RHEL) a celý její obchodní model založený na prodeji různých úrovní podpory formou předplatného. Zmínit musím také rok 2006 a propojení společností Red Hat a JBoss, které nám otevřelo dveře do světa JAVA aplikací a integrace. Mezi další významné milníky v historii společnosti patří i uvedení kontejnerové podnikové platformy Red Hat OpenShift s plně automatizovanými operacemi pro správu hybridních cloudových a multi cloudových nasazení, a celý strategický koncept otevřeného hybridního cloudu. A samozřejmě nesmíme opomenout i akvizici Red Hatu společností IBM v roce 2018, po které jsme však stále zůstali nezávislou entitou.

A pokud jde o nynější podobu?

Hlavním posláním Red Hatu je odstraňování bariér při vývoji aplikací a správě IT infrastruktury a zároveň bránění závislosti podniků na jediném dodavateli, a to nejen v prostředí on-premise, ale i ve veřejném cloudu, který má v podnikových IT strategiích stále důležitější místo. Abychom cestu do cloudu našim zákazníkům co nejvíce usnadnili, kromě řady technologických lídrů spolupracujeme i s cloudovými providery, jako je Microsoft nebo AWS, díky čemuž jsou naše technologie nejen provozovatelné v cloudu, ale přímo už jeho součástí. Zákazníci tak mohou jednoduše jako plně spravovatelné služby využít Azure Red Hat OpenShift nebo Red Hat OpenShift on AWS pro nasazování a správu aplikací založených na kontejnerech v hybridních cloudech Microsoft Azure a AWS. Portfolio těchto služeb pak doplňuje i plně spravovatelné řešení pro udržitelný vývoj v oblasti umělé inteligence Red Hat OpenShift Data Science nebo flexibilní platforma Red Hat AMQ pro spolehlivou integraci aplikací a propojení internetu věcí (IoT) v reálném čase.

Red Hat se stal první

open source

společností, která dosáhla více než miliardového ročního

příjmu. Co především stálo za tímto úspěchem?

Domnívám se, že jeden z hlavních faktorů úspěchu Red Hatu je naše vize vývoje lepšího softwaru, který není svázán žádnými omezeními, a naopak jako plně otevřený do něj umožňuje přispívat opravdu každému. A zatímco tento otevřený vývojový model přináší díky využití širokého ekosystému přispěvatelů a partnerů inovativní produkty, náš obchodní model založený na předplatném poskytuje podnikům jednoduchý způsob, jak tyto produkty efektivně nasazovat.

Pokud do vašich produktů umožníte přispívat celému světu a zároveň nasloucháte potřebám zákazníků, je jen otázkou času, kdy se roztočí spirála růstu.

Patříte mezi světovou špičku ve svém oboru. Co firmám, zejména v průmyslu v ČR, nabízíte?

Nejen průmyslovým podnikům máme mnoho co nabídnout. S využitím síly zmíněného komunitního přístupu poskytujeme spolehlivé a vysoce výkonné linuxové technologie, technologie pro hybridní cloud, a kontejnerové a Kubernetes technologie. Našim zákazníkům pomáháme jak integrovat nové a stávající IT aplikace, tak vyvíjet aplikace založené na cloudu, standardizovat na našem špičkovém operačním systému RHEL a automatizovat, zabezpečovat a spravovat komplexní prostředí. Rád říkám, že z pozice strategického partnera poskytovatelů cloudu, systémových integrátorů, dodavatelů aplikací a open source komunit pomáháme zákazníkům připravit se na digitální budoucnost.

Současně v Brně provozujeme jedno z našich největších vývojových center na světě, které v kombinaci s technickou podporou, školeními a konzultačními službami činí z Red Hatu důvěryhodného partnera, u kterého se mohou podniky všech velikostí a zaměření spolehnout nejen na inovativní a prověřené produkty, ale také na silnou lokální podporu.

Skutečně jedinečný je Red Hat v tom, že kombinuje rychlou adopci nových technologií s dlouhodobou podporou, velkým důrazem na bezpečnost a jednoduchým použitím, které pak dále podporují oceňované konzultační služby a široký ekosystém partnerů.

Zmínil jste pobočku v Brně, čemu se tam vaši odborníci především věnují?

V Brně pracujeme na technologiích, které určují vývojový směr celého Red Hat portfolia. Jako jeden z nejzajímavějších projektů můžeme zmínit Red Hat Insights , které zajišťují proaktivní monitoring stavu Red Hat produktů, přičemž tato služba nejen že umožňuje detekovat potenciální bezpečnostní a jiná rizika, ale často zákazníka provede i jejich nápravou a poskytne další doporučení dříve, než nastane problém.

Brněnské R&D centrum je ale skutečně velké jak rozsahem činností, tak rozlohou, a v několika větách není možné všechny oblasti tamní činnosti obsáhnout. Jedním skvělým příkladem projektu s globálním přesahem, který vzniknul v Brně, je program Red Hat Research , v rámci kterého propojujeme základní výzkum v IT napříč českými a světovými univerzitami. Brněnská pobočka je často vnímána jako inkubátor nových nápadů, které jsou pak zbytkem firmy adoptovány.

Do brněnského R&D centra pravidelně zveme i naše zákazníky a partnery a dáváme jim zde možnost spolupracovat přímo s vývojáři a produktovými managery, kteří tak dostávají přímou a rychlou zpětnou vazbu k používání našich technologií, díky čemuž je mohou rychleji upravovat a vylepšovat. Nejjednodušší způsob, jak vše zmíněné zažít, je zúčastnit se akcí, jako Red Hat Open House nebo konference DevConf , které každoročně v Brně pořádáme, kterých se účastní i odborníci Red Hatu z celého světa, a které jsou zcela otevřeny pro veřejnost.

Čím jsme si zasloužili důvěru, že si společnost vybrala právě Českou republiku?

Red Hat má pobočky v Izraeli, Indii, Číně, Austrálii a v dalších zemích. Při výběru další lokality jsme hledali místo, kde jsou šikovní lidé a Česká republika a Brno toto kritérium splňují stoprocentně. Mimo jiné jsme vsadili na úzké propojení s akademickou sférou, díky němuž máme přístup ke kvalitním absolventům. V tomto ohledu hrála například při srovnání s Prahou pro Brno i ideální dostupnost ze Slovenska, která zaručuje příliv slovenských studentů, kteří po dokončení školy na jihu Moravy zůstávají a mohou pracovat třeba právě pro Red Hat.

Nejen co se týče vychovávání potenciálních zaměstnanců, ale i ve výzkumu a vývoji spolupracujete, jak jste uvedl, s českými univerzitami a komunitami. Jak konkrétně tato součinnost probíhá?

Spolupráce Red Hatu s univerzitami je od samého počátku navázána na existenci brněnského centra, jehož zaměstnanci, kteří byli ochotni věnovat svůj čas výuce, vedení diplomových prací nebo mentorování studentů, byli jejím hlavním pilířem. Z jednotlivých aktivit postupem času vznikl rozsáhlý program, který se rozšířil do míst celého světa, jako je Boston, Ra'anana, ale také Graz, Karlstad, Lyon nebo Newcastle, a který nyní koordinuje mezinárodní tým Red Hat Research. Nyní je součástí programu například i podpora doktorandů, aplikovaného výzkumu nebo účasti na grantových projektech (TACR, Horizon, NSF). Jádro programu je však stále stejné a stojí na účasti zaměstnanců společnosti Red Hat, kteří spolupracují s výzkumníky po celém světě, díky čemuž se daří v rámci výzkumné spolupráce řešit skutečné problémy, na kterých zaměstnanci Red Hatu pracují. Spolupráce s univerzitami a komunitami však nemá za následek jen přímý dopad na vývoj softwaru, ale také příliv kvalitních a talentovaných lidí, který byl a je jedním z důvodů, proč se brněnské pobočce Red Hatu daří trvale růst i v obdobích kritického nedostatku IT personálu.

Za řadu úspěšných lokálních projektů, na kterých spolupracujeme s akademickou sférou, bych zmínil spolupráci s Fakultou Informatiky Masarykovy Univerzity v Brně, Fakultou Informačních Technologií VUT v Ostravě nebo Fakultou Elektrotechnickou (FEL) na ČVUT v Praze.

e střední a východní Evropě připravujete sérii Tech Talks pro vývojáře softwaru a IT profesionály, kteří chtějí vědět více o open source podnikových technologiích. Na jaká témata se aktuálně soustředíte a jsou webináře dostupné i zpětně na vyžádání?

Série Tech Talks jsou jednou z aktivit, se kterými experimentujeme a jejichž cílem je představit trendy v open source podnikových řešeních našim zákazníkům i širší odborné veřejnosti. Od příštího roku do nich v rámci vylepšení obsahu plánujeme ještě více zapojit i naše kolegy z vývoje. Připravujeme témata týkající se novinek v zavedených tématech, jako kontejnerizace, ale i v bezserverových řešeních a plně aplikačně řízených softwarově definovaných sítích, které kompletně mění přístup k monitoringu a výrazně usnadňují a zrychlují vývoj aplikací. Zaměříme se i na nové trendy v oblasti edge computingu a umělé inteligence.

Naším cílem je i tyto přednášky postupně propojovat do jednotlivých tematických celků a přivést příznivce otevřených technologií k jejich lepšímu využití v rámci vývojového cyklu aplikací, či DevOps témat, jako je observabilita, či právě bezpečnost nebo rychlá adopce nových trendů.

Red Hat spolupracuje se společností Lockheed Martin na vývoji umělé inteligence pro vojenské mise. Můžete více přiblížit tento projekt?

Vojenské platformy jsou jednou z oblastí, kde lze velmi významně využít benefitů, které nabízí umělá inteligence (AI) a edge computing. Naše nové řešení Red Hat Device Edge umožní společnosti Lockheed Martin podpořit mise národní bezpečnosti USA využitím a standardizací technologií umělé inteligence v geograficky omezeném prostředí. V praxi to znamená, že vojenské platformy, jako je například bezpilotní letecký systém Stalker, budou vybaveny pokročilým softwarem, který byl dříve pro tyto systémy příliš náročný a složitý, a který jim nyní s využitím AI umožní zvládat rozsáhlé výpočetní úlohy. Výrazně to zvýší jejich schopnosti v terénu a umožní rychlejší rozhodování na základě dat.

Společnost Lockheed Martin stojí v čele globálních inovací, které často definují technologickou éru. S nejnovějším řešením Red Hat Device Edge nyní společně měníme podobu komunikace a využívání AI i v těch nejrozlehlejších a nejvzdálenějších prostředích, ať už jde o vzdálená pohoří, nebo o místa za hranicemi zemské atmosféry.

Představte nám další firmy, které na cestě za úspěchem využívají váš software?

Takových firem je skutečně hodně a mají zastoupení po celém trhu. Zmíním velké finanční domy, jako je Česká spořitelna nebo Raiffeisenbank, které využívají takřka celé Red Hat portfolio od RHEL, přes JBoss midlewarová řešení, která pomáhají zákazníkům s optimalizací jejich podnikových procesů, až po kontejnerovou platformu OpenShift pro automatizaci správy hybridních cloudových a multi cloudových nasazení, a které naše technologie nasazují i ve svých nejkritičtějších systémech. Nebo průmyslové ikony, jako jsou Skupina ČEZ, Škoda Auto nebo Fortuna a jiné, které spoléhají na podobný mix produktů ve významných částech své IT infrastruktury jak on-premise tak v cloudu.

Pořádáte Red Hat tréninky a certifikace. Jaké jsou českými podniky nejvíce využívány a v čem je jejich hlavní přínos?

Získávání nových znalostí umožňuje pracovat efektivněji a je to něco, co dnes IT víceméně definuje. IT je velmi rychle se měnící prostředí a pokud se podíváme například na oblast kontejnerizace, tak první vlaštovky jsou na trhu přibližně 6 let. Za tuto dobu se však Red Hat OpenShift, dnes přední podniková platforma Kubernetes na trhu, stal pro spoustu organizací strategickou platformou, na které provozují většinu svých aplikací. Abychom této rychlosti, kvality vývoje a míry adopce na trhu dosáhli, nabízíme širokou škálu školení od vývojářů, přes DevOps týmy (Development, vývoj + Operations, provoz) až po experty na oblast bezpečnosti. Z mého pohledu je nejlepší cestou roční předplatné Red Hat Learning

Subscription , které umožňuje absolvovat libovolná školení a kurzy v online prostředí kdykoliv dle potřeby.

S jakými problémy se nejčastěji české podniky potýkají?

Je zajímavé, že každá organizace má navenek různé symptomy, ale uvnitř jsou jejich problémy zpravidla velmi podobné. Většinou jsou způsobeny využitím složitých a těžko automatizovatelných systémů, nízkou úrovní zabezpečení, nebo žádnou či nedostatečnou mírou automatizace. To vede k tomu, že většina IT pracovníků tráví čas podporou a údržbou těchto mnohdy i zastaralých systémů a nemá dostatek času se vzdělávat a modernizovat, čímž nekontrolovatelně navyšuje technologický dluh. Řešení není snadné a pro každého bude trochu jiné, obecně vzato se ale nabízí standardizace prostředí v rámci moderních platforem, jako je Red Hat OpenShift, které mimo jiného umožňují nejen běh moderních aplikací v cloudu, ale pomocí virtualizace plnohodnotně v rámci jediné platformy nahradit i tradiční virtualizaci v on-premise prostředí. Tímto se dlouhodobě výrazně zjednodušují nároky na znalosti jednotlivých IT pracovníků a je jim umožněno rychleji inovovat a automatizovat rutinní úkoly.

Co považujete za největší úspěch, kterého Red Hat v ČR dosáhl?

Je velmi těžké vybrat jednu věc v případě společnosti, jako je Red Hat, která se silně angažuje v široké škále komunitních projektů, a navíc v rámci ČR, kde má své celosvětově největší vývojové centrum, jehož zaměstnanci se na těchto projektech podílejí. Pokud bych měl zmínit lokální obchodní úspěch, jmenoval bych jistě naši implementaci virtualizační a kontejnerizační platformy Red Hat OpenShift v rámci Skupiny ČEZ. Pokud bych se zaměřil na oblast vzdělávání, musel bych vyzdvihnout spolupráci jak s řadou místních univerzit, tak i úspěšné školní programy pro výuku programování dětí na úrovni základních a středních škol. Na těchto dvou příkladech je vidět unikátnost Red Hatu, který je vždy zaměřen na komunitu a zákazníka, přičemž řadu aktivit naši zaměstnanci iniciují a dělají na dobrovolné bázi.

Zdroj: časopis CzechIndustry 4/2022

10. 2. 2023; vedavyzkum.cz

Česká vědecká mise k Měsíci překročila další milník v přípravě

Přehled mise

Přístroje na palubě

Na vývoji vědeckých přístrojů pro sondu se podílí řada akademických institucí. Ústav fyziky atmosféry (ÚFA) Akademie věd ČR pro sondu vyrábí přístroj pro měření střídavé složky elektromagnetického pole plazmatu, Ústav jaderné fyziky (ÚJF) Akademie věd ČR připravuje přístroje pro měření ionizujícího záření, Matematicko-fyzikální fakulta (MFF) Univerzity Karlovy pro misi navrhuje přístroj pro měření toku iontů v solárním větru, Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT připravuje přístroj pro detekci stejnosměrné složky magnetického pole plazmatu a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) ČVUT pracuje na návrhu přístroje pro detekci kosmického prachu.

Nedílnou součástí sondy jsou také počítače na palubě, které budou řídit let a zpracovávat data z vědeckých přístrojů. Návrh a výrobu těchto palubních počítačů zajišťuje společnost esc Aerospace, která poté plánuje tato zařízení dodávat i do dalších plánovaných družic. Projekt sondy LVICE2 je pro esc Aerospace a jeho partnery velmi významný. Jeho úspěšné dokončení bude převratným úspěchem pro český kosmický průmysl a zařadí Česko do prestižního klubu zemí, které umí postavit vlastní sondy k průzkumu sluneční soustavy. Data shromážděná touto sondou budou také velmi hodnotná pro výzkumníky po celém světě, protože jim poskytnou cenné informace o lunárním prostředí a pomohou vytyčit cestu pro

budoucí mise na Měsíc.

Zdroj: esc Aerospace

10. 2. 2023; iHned.cz

Umělá inteligence brzy přebere kancelářskou práci a děti se budou učit úkolovat chatbota, tvrdí Pěchouček

Žijeme v matrixu, ale není žádná modrá a červená pilulka, která by nám umožnila se odpojit, říká Michal Pěchouček, jeden z největších odborníků na umělou inteligenci v Česku. A tvrdí, že AI bude naše životy měnit čím dál víc a nebude to jen k lepšímu.Fascinující obrázky ze služby Midjourney nebo úryvky z povídání s chatbotem ChatGPT poslední týdny zaplňují sociální sítě. Možná jste si už také díky nim vyzkoušeli, co dokáže umělá inteligence (AI). Michal Pěchouček, vedoucí Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické na ČVUT a technický ředitel společnosti Gen, dříve známé jako Avast, z toho ale ohromený není.

Umělá inteligence je už teď méně či více nápadně všude okolo nás a ovlivňuje naše životy. A čeká nás prý toho ještě víc. Služby jako ChatGPT a Midjourney jsou jen předkrm, protože umělá inteligence nahradí plno lidských profesí. Některé obory ale nezmění. "Tam, kde se používá emoční a sociální inteligence, bude stále potřeba lidská práce."

A jak je to dnes?

Je umělá inteligence dnes hmatatelnější pro běžného člověka díky chatbotům typu ChatGPT a generátorům obrázků jako Midjourney?

Vy to používáte?

ChatGPT nebo Midjourney nepoužívám. Vyzkoušel jsem si to, ale nemám z toho ten zážitek co většina lidí. Mě to opravdu nepřekvapuje.

Lidi to ovšem ohromuje, dokonce se začalo mluvit o tom, že se místo googlování začneme bavit s chatbotem, protože dodává celistvější odpověď v kontextu…

Když jsem jel za vámi na rozhovor a psal vám, že budu mít zpoždění, odpověděl jste mi: "No problem, don’t break your neck." Ťukal jste to vy, nebo umělá inteligence?

Já. Používám tahovou klávesnici, která se učí z toho, jaké slovní obraty píšu. Díky tomu, že rozpozná první druhé slovo, mi větu sama dopoví. Běžnou zprávu tak udělám čtyřmi tahy palcem. Ale kvůli tomu, že jsem asi nikdy předtím nikomu nenapsal "Don’t break your neck", tak jsem to musel vyťukat do posledního písmenka. Byl jsem docela v šoku, že to bylo celé na mně a umělá inteligence mi nepomohla. Ale to je opravdu spíš náhoda.

Chatbotovi lehce naskicujete prezentaci v PowerPointu a AI vám ji celou dodělá.

Jinak už nám ale umělá inteligence pomáhá hodně, že?

Na co dalšího se můžeme po generování obrázků a psaní textů od umělé inteligence těšit?

Na to, že se to propíše celým Microsoft Office.

Teď jsem čekal něco víc cool než Excel a Word…

Počkejte, ale to bude naprosto zásadní změna ve způsobu jejich využívání. Dnes většina lidí sedících za klávesnicí generuje velký objem textu – a to se změní.

Jak to?

Propíše se tam komunikace, kterou dnes vedeme s chatbotem. AI nebude jen napovídat, ale sama dělat to, co jí budeme říkat: vyplňovat, psát, ovládat, programovat…

Takový lepší pan Sponka?

Jak?

Za jak dlouho to přijde?

Co to znamená?

Přijde zkratkovitost, hesla a povely.

Ano. Krátké věty a výštěky. Už dnes vidíte dost zjednodušování, ale tohle půjde ještě dál.

Protože jim to zjednodušuje život?

Dá se tedy nějak obecně říct, jak umělá inteligence ovlivňuje naše životy?

Ano, ale zároveň to přinese spoustu neštěstí.

Tak nejprve to pozitivní, prosím.

Foto: David Turecký

Co bude to druhé úžasné?

Pokrok ve vědě. Automatizace a akcelerace vědeckého poznání.

Vědci přijdou o práci?

A chtějí lidé vlastně vědět, co je uvnitř černé skříňky?

To přece ale není konstanta. Algoritmický profil se v čase musí dost měnit…

Nic takového ale neexistuje.

Přesně. Jsou to dvě největší omezení svobody na internetu. Zaprvé že o tom člověk neví, a zadruhé že to nemůže ovlivnit.

Tím se vracím ke zlým úmyslům ve využití umělé inteligence. Mluví se třeba o tvorbě vyděračského softwaru nebo tzv. deep fakes. Čeho vy se nejvíce obáváte?

A proti manipulaci se nedá bojovat?

Časem se hodně lidí bude chtít podívat na internet, který kvůli algoritmům dnes nevidí.

Jak se manipulaci bráníte vy? Jaký prohlížeč používáte?

Já používám Avast Secure Browser a Brave. Oba jsou zaměřeny na ochranu soukromí více než ostatní běžně používané prohlížeče.

Když říkáte, že je sbírání našich dat takový problém, neměl by s tím stát něco dělat?

Foto: David Turecký

Jsou nějaké oblasti, v nichž byste umělou inteligenci zakázal úplně?

Ideálně ve všem, co se týká demokracie.

To je ale skoro všechno.

Myslím tím přímé rozhodování o věcech veřejných. Třeba volby. Pokud jste přítomný v Česku, tak bych zachoval povinnost dojít s lístečkem k urně.

A já si myslel, že řeknete třeba zbraně, zabijácké drony…

Neděsí vás to, co už dokážou roboti například od Boston Dynamics?

Před 22 lety jste na ČVUT založil Centrum umělé inteligence. Na čem tam teď kutáte?

Jste i součástí nově vznikajícího projektu Národního centra umělé inteligence, kde spojí síly největší čeští odborníci na umělou inteligenci. Jak bude vypadat?

Jak jsou na tom obecně Češi ve vývoji umělé inteligence?

Jak se k tomu chová stát?

Macešsky.

A jak by se měl chovat?

Když se podívám na investice do start-upů s umělou inteligencí, tak vidím obrovské valuace. Není to jen dočasný investorský hype, jako bylo krypto?

Vy sám jste také do něčeho investoval?

Mám pár menších andělských investic. Například do Safeintelligence.ai, což je skupina vědců na Imperial College v Londýně vedená profesorem Alessiem Lomuscioem. Zabývají se bezpečností umělé inteligence a pomáhají firmám monitorovat a certifikovat, že pro nějaké užití je daný algoritmus bezpečný.

Takže rekvalifikovat horníky na programátory by byla chyba. Na co by se měli rekvalifikovat?

Co byste poradil rodičům, jak připravit dítě na všeobjímající umělou inteligencí? Co s ním má dělat, co ho má učit, co mu má pouštět, aby byl úspěšný ve světě zítřka?

Má cenu dítě dávat na kroužek programování?

Může být umělá inteligence jednou dokonalá?

Proč ne?

10. 2. 2023; Proč ne?

Michal Pěchouček

žijeme v matrixu, ale není žádná modrá a červená pilulka, která by nám umožnila se odpojit, říká jeden z největších odborníků na umělou inteligenci v Česku. A tvrdí, že Ai bude naše životy měnit čím dál víc a nebude to jen k lepšímu. Malá ochutnávka: brzy prý přebere kancelářskou práci a děti ve škole se budou učit úkolovat chatbota…

Fascinující obrázky ze služby Midjourney nebo úryvky z povídání s chatbotem chatGPt poslední týdny zaplňují sociální sítě. Možná jste si už také díky nim vyzkoušeli, co dokáže umělá inteligence (ai). Michal Pěchouček, vedoucí centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické na ČVut a technický ředitel společnosti Gen, dříve známé jako avast, z toho ale ohromený není.

spíš ho děsí, jaký svět okolo nás utkaly všudypřítomné algoritmy a že drtivou většinu lidí vůbec nezajímá, jak fungují. je to černá skříňka, do které zvenku nikdo nevidí. "umělá inteligence za nás dělá spoustu rozhodnutí a ani o tom nevíme. Výrazně to ovlivňuje náš život, jen to v rámci zjednodušování komplikovaných situací a nabídek nevidíme. a vlastně ani nechceme," říká padesátiletý vědec s tím, že jde o nenápadné ořezávání lidské svobody. rozvoj umělé inteligence prý přinese obrovský pokrok ve vědě a zdravotnictví, ale také plno negativních efektů. zejména před manipulací bychom se měli mít na pozoru, varuje Pěchouček, jenž byl u vzniku dvou úspěšných ai start-upů: kyberbezpečnostní cognitive security si koupil americký gigant cisco a blindspot.ai zazářil při předpovídání výsledků nedávné volby prezidenta.

umělá inteligence je už teď méně či více nápadně všude okolo nás a ovlivňuje naše životy. a čeká nás prý toho ještě víc. služby jako chatGPt a Midjourney jsou jen předkrm, protože umělá inteligence nahradí plno lidských profesí. některé obory ale nezmění. "tam, kde se používá emoční a sociální inteligence, bude stále potřeba lidská práce."

- Když jste v 90. letech studoval, na školách se říkalo, že umělá inteligence nikdy nebude řídit auto a neporazí člověka ve hře Go. Bylo to období vědecké skepse, takzvaná "AI winter". Zažíváme dnes "AI summer"?

dá se to tak říct. i pohled na umělou inteligenci je cyklický. ai winter z přelomu století byla způsobená tím, že samotná technologie byla trošku utržená ze řetězu. byla plná vizionářských myšlenek a idejí, často nesmyslných, a přitom neměla odpracované své fundamenty – jak teoreticky, tak prakticky.

- A jak je to dnes?

už toho hodně víme, masa znalosti je pevná a ai běží v cloudu. umělá inteligence je tu s námi tak navždy. už nezmizí, stejně jako nezmizí fyzikální zákony. navíc díky Moorovým zákonům trošku vidíme do budoucnosti, víme, jak se bude ai zlepšovat. dokážeme predikovat, co kdy a jak bude fungovat. sam altman, šéf open ai, říká, že se umělá inteligence bude zlepšovat desetinásobně každý další rok. ačkoliv tato predikce je hodně spekulativní, ai je rozhodně o hodně menší duchařina než v době, kdy jsem studoval já.

- Je umělá inteligence dnes hmatatelnější pro běžného člověka díky chatbotům typu ChatGPT a generátorům obrázků jako Midjourney?

je to demokratizace umělé inteligence ve velkém stylu. najednou se do celé "hry" vložil nový impulz – samotní lidé. dřív se o ai uvažovalo z pohledu velkých dat, peněz a aplikačních problémů. Šlo o zrychlení, zlevnění, zvětšení… ale dnes mají lidé ai přímo před očima, na klávesnici. uvidíme, co z toho vzejde – určitě dobré, ale také hrozivé věci.

- Vy to používáte?

chatGPt nebo Midjourney nepoužívám. Vyzkoušel jsem si to, ale nemám z toho ten zážitek co většina lidí. Mě to opravdu nepřekvapuje.

- Lidi to ovšem ohromuje, dokonce se začalo mluvit o tom, že se místo googlování začneme bavit s chatbotem, protože dodává celistvější odpověď v kontextu…

Pokrok v jazykových modelech Googlu a openai (kde je velkým investorem Microsoft, provozovatel vyhledávače bing – pozn. red.) je srovnatelný. ale nevidím to jako něco zásadního pro způsob, jakým vyhledáváme na internetu. chat a vyhledávání jsou dvě rozdílné věci. uvidíme, jakým směrem se to bude vyvíjet.

- Když jsem jel za vámi na rozhovor a psal vám, že budu mít zpoždění, odpověděl jste mi: "No problem, don’t break your neck." Ťukal jste to vy, nebo umělá inteligence?

já. Používám tahovou klávesnici, která se učí z toho, jaké slovní obraty píšu. díky tomu, že rozpozná první druhé slovo, mi větu sama dopoví. běžnou zprávu tak udělám čtyřmi tahy palcem. ale kvůli tomu, že jsem asi nikdy předtím nikomu nenapsal "don’t break your neck", tak jsem to musel vyťukat do posledního písmenka. byl jsem docela v šoku, že to bylo celé na mně a umělá inteligence mi nepomohla. ale to je opravdu spíš náhoda.

- Jinak už nám ale umělá inteligence pomáhá hodně, že?

dokonce tak moc, že to brzy způsobí revoluci v uživatelském rozhraní a softwaru obecně. spoustu úkonů už nebudeme muset dělat sami, ale umělá inteligence to udělá za nás. rolovací okénka, výběrová klikátka, doslovné nabídky úkonů – to už nebude, spíš si budeme povídat s nápovědou a úkony chtít po ní. bude to takový obohacený chatbot.

- Na co dalšího se můžeme po generování obrázků a psaní textů od umělé inteligence těšit?

na to, že se to propíše celým Microsoft office.

- Teď jsem čekal něco víc cool než Excel a Word…

Počkejte, ale to bude naprosto zásadní změna ve způsobu jejich využívání. dnes většina lidí sedících za klávesnicí generuje velký objem textu – a to se změní.

- Jak to?

Propíše se tam komunikace, kterou dnes vedeme s chatbotem. ai nebude jen napovídat, ale sama dělat to, co jí budeme říkat: vyplňovat, psát, ovládat, programovat…

- Takový lepší pan Sponka?

(smích) ten se ale tehdy úplně nepovedl. já to myslím tak, že budete dělat prezentaci v PowerPointu a jen ji chatbotovi lehce naskicujete a umělá inteligence vám ji celou dodělá. bude to velký posun. Možná to zní těžko představitelně, ale vězte, že za pár let, pokud se v Microsoftu nestane něco divného, to bude úplně standardní součást našich pracovních životů.

- Jak?

budeme toho psát a vyplňovat mnohem méně. budeme jen skicovat, nadhazovat, kontrolovat nebo trošku doplňovat a šperkovat finální produkt. třeba proto, že nebudete chtít, aby bylo poznat, že to místo vás dělala umělá inteligence.

- Za jak dlouho to přijde?

za dva roky. Maximálně. bude to fascinující, protože lidé budou muset změnit způsob myšlení. díky psaní textu jsme zvyklí uvažovat lineárně: udělám tohle, pak tohle, pak tohle… ale nově budou muset uvažovat abstraktně, aby dokázali kvalitně vysvětlit chatbotovi, co se po něm chce. umět úkolovat chatbota se možná děti budou učit ve škole. Všichni se budeme muset naučit disembodiment neboli odhmotnění od textu a slova.

- Co to znamená?

lineárně se mluví i píše, je to provázané. dnes je kvalita vyjadřování do jisté míry trénovaná psaním. Když ovšem vypadne lineární vyjadřování v textu, jaký to bude mít dopad na řeč a schopnost lidí mluvit?

- Přijde zkratkovitost, hesla a povely.

ano. Krátké věty a výštěky. už dnes vidíte dost zjednodušování, ale tohle půjde ještě dál.

- Už mnoho let umělá inteligence ve velkém ovlivňuje naše životy, jen to nebylo tolik vidět. Běží jakoby pod kapotou služeb, například v podobě výběrových algoritmů, které nám doporučují další film nebo produkt v e-shopu. Je AI opravdu všude okolo nás?

je to tak. umělá inteligence za nás dělá spoustu rozhodnutí a ani o tom nevíme. Výrazně to ovlivňuje náš život, jen to v rámci zjednodušování komplikovaných situací a nabídek nevidíme. a vlastně ani nechceme vidět, takže tu hru s nejrůznějšími službami od netflixu po alzu dál hrajeme. to, co kupuješ, sleduješ, kam klikáš, kam jedeš – to mi vždycky přišlo jako takové nenápadné ořezávání lidské svobody. a lidé jsou s tím o. K.

- Protože jim to zjednodušuje život?

Protože se jim to líbí. Před pár lety prohlásil jeden manažer youtube, že 70 procent veškerého obsahu, který tam lidé zhlédnou, je na doporučení algoritmů. ne že by si ho sami aktivně našli. a dneska to bude třeba 90 procent.

- Dá se tedy nějak obecně říct, jak umělá inteligence ovlivňuje naše životy?

to je, jako kdybyste se mě zeptal, jak nám ovlivňuje životy matematika. u ai to není až tak vyhrocené. je prostě ve všem: v autě, v e-mailu, ve foťáku, v hodinkách, v bance, v řízení letového provozu, v energetice, v obchodu… s nadsázkou lze říct, že není odvětví, kde by nebyla. už ji nejde zakázat, vyndat, vypnout. ale zaráží mě, že se tomu pořád říká ai. Před deseti lety jsem si myslel, že se objeví nějaké lépe definující pojmenování. něco více enigmatického. slovo "umělá" přestane být brzy důležité, protože nikdo nebude řešit, jestli produkt vytvořil člověk, nebo stroj. a "inteligence" také, protože to bude tak všeobecné, že o žádnou mimořádnou nebo vyšší inteligenci nepůjde.

- Věhlasný investor Marc Andreessen prohlásil, že právě vstupujeme do zlatého věku psaní, umění, hudby, softwaru a vědy poháněného umělou inteligencí. A že to bude úžasné. Souhlasíte?

ano, ale zároveň to přinese spoustu neštěstí.

- Tak nejprve to pozitivní, prosím.

jsou dvě oblasti, kde ai zachrání planetu. První je zdravotnictví, kde nastane radikální zlevnění zdravotní péče pro stovky milionů lidí, kteří na ni dnes nedosáhnou. dnes se doktoři pořád dívají do záznamů a výsledků, stále dokola a zbytečně. V tom je obrovský potenciál pro automatizaci a diagnostiku. Když budete znát diagnózu dopředu, tak bude cena léčby zlomková. samozřejmě ale vnímám, že jde o zkostnatělý obor a jakákoliv inovace se do něj opravdu těžko dostává.

- Co bude to druhé úžasné?

Pokrok ve vědě. automatizace a akcelerace vědeckého poznání.

- Vědci přijdou o práci?

jen ti, kteří se nedokážou adaptovat na nový způsob vědeckého poznání. nebudou schopni konkurovat doktorandovi, který vezme pár databází a výzkumné materiály, nasadí na ně strojové učení a vyřeší problém, na kterém si generace předtím vylámaly zuby. Věda se ohromně zrychlí.

- Často zmiňujete, že velkým problémem umělé inteligence je to, že funguje jako černá skříňka. Algoritmy,

- které ovlivňují naše životy, nejsou transparentní. Daří se v tomto směru něco dělat?

Probírá se to čím dál víc. i my v Genu chceme poskytnout víc transparentnosti tím, že vysvětlíme, proč si náš algoritmus myslí, že tenhle soubor je škodlivý a je třeba ho smazat. rozhodování stroje by mělo být vysvětlitelné. obecně platí, že čím neprůhlednější umělá inteligence je, tím vyšší je bariéra její adopce. Když doktor porozumí rozhodování algoritmu, spíš ho bude ochotný používat pro svou práci. Vysvětlitelnost je také nástroj boje proti manipulaci umělou inteligencí.

- A chtějí lidé vlastně vědět, co je uvnitř černé skříňky?

Pro většinu je pohodlnější to nevědět. odhaduji, že tak polovina lidí ani neví, že tam nějaké algoritmy jsou a že ovlivňují jejich rozhodování. Když se podíváte na tu druhou polovinu, tak část z ní ví, že tam jsou, ale myslí si, že jsou nastavené pro jejich dobro. další část si myslí, že je proti kouzlům algoritmů obrněná a že se nenechá ovlivnit, což je samozřejmě naivní. Pak jsou tam lidé, kteří jen krčí rameny a říkají, že s tím nic neudělají. a jen zlomek lidí si myslí, že to je problém, a chtějí ho řešit.

- Další negativní efekt umělé inteligence vidíte v nebezpečné personalizaci, tedy přizpůsobování digitálního obsahu na míru každému z nás. Nedávno jste k tomu zveřejnil anglický text, v němž jste napsal, že žijeme v nedobrovolných "echo chambers", tedy sociálních bublinách. K čemu jste došel?

algoritmy nám něco doporučují proto, že si o nás myslí, jací jsme. Vytváří skupiny podobných lidí, kteří mají být s daným produktem nebo nabídkou spojení. tím vznikají sociální skupiny, bubliny, které třeba nemají ostré hrany, ale každého uživatele si někam zařadí podle toho, kam kliká, kde nakupuje, co čte, odkud je, kolik mu je let atd. Mně přijde hrozné, že tomu lidé nerozumí. že nevědí, do jaké bubliny patří a jak vypadá. Myslím si, že časem bude hodně lidí chtít mít personalizaci – tedy to, co o nich vědí algoritmy – pod vlastní kontrolou. a hlavně se budou chtít podívat i na internet, který dnes nevidí, jako pozorovatelé do jiných sociálních bublin.

- To přece ale není konstanta. Algoritmický profil se v čase musí dost měnit…

a v tom je další problém. lidé by měli vědět, do jaké bubliny se posouvají. ocenil bych nějaký nástroj, který by mi každý týden řekl: udělal jsi tohle a tohle, proto se posouváš do této bubliny. chtěl bych mít možnost do toho zasáhnout a zkorigovat to, že jsem třeba někde párkrát špatně kliknul nebo jsem dal mobil do ruky dětem a ty si na youtube přehrávaly něco svého, co mě nezajímá.

- Nic takového ale neexistuje.

Přesně. jsou to dvě největší omezení svobody na internetu. zaprvé že o tom člověk neví, a zadruhé že to nemůže ovlivnit.

- Tím se vracím ke zlým úmyslům ve využití umělé inteligence. Mluví se třeba o tvorbě vyděračského softwaru nebo tzv. deep fakes. Čeho vy se nejvíce obáváte?

největším zneužitím umělé inteligence je právě ta manipulace. žijeme v matrixu, ale není žádná modrá a červená pilulka, která by mi umožnila se odpojit. je to reálná dystopie. stresuje mě to víc než příklady, které jste zmiňoval, protože vím, jak proti ransomwaru a deep fakes bojovat. to je naše práce v Genu. Funguje nám to, jsme v tom úspěšní.

- A proti manipulaci se nedá bojovat?

dá, ale zatím v tom nejsme úspěšní, protože se většině lidí v matrixu líbí. bohužel jsou v něm velmi jednoduše ovlivnitelní. Vezměte si třeba řetězové e-maily, specialitu střední evropy. to je takový ddos útok na lidské mozky (ddos je druh kybernetického napadení, které má za cíl zahlcením znepřístupnit internetovou službu běžným uživatelům – pozn. red.). Kyberútočníci čím dál víc používají zranitelného jedince jako bránu svého útoku, protože vědí, že jim lidské chování pomůže. jde o různé phishingové útoky, scamy a napodobeniny. lidem je servírují skrz text a ten se může díky umělé inteligenci snadno tvořit pomocí jazykových modelů. už dnes začíná být těžké rozpoznat, za čím stojí opravdový člověk a za čím stroj.

- Jak se manipulaci bráníte vy? Jaký prohlížeč používáte?

já používám avast secure browser a brave. oba jsou zaměřeny na ochranu soukromí více než ostatní běžně používané prohlížeče.

- Když říkáte, že je sbírání našich dat takový problém, neměl by s tím stát něco dělat?

spoléhám na regulátory, že s tím něco udělají. Kdyby řekli: Milé velké technologické firmy, máte dva roky a pak bude tracking nezákonný! tak by si s tím určitě poradily. teď ale asi málokdo maže z počítače a mobilu cookies před spaním.

- Jsou nějaké oblasti, v nichž byste umělou inteligenci zakázal úplně?

ideálně ve všem, co se týká demokracie.

- To je ale skoro všechno.

Myslím tím přímé rozhodování o věcech veřejných. třeba volby. Pokud jste přítomný v Česku, tak bych zachoval povinnost dojít s lístečkem k urně.

- A já si myslel, že řeknete třeba zbraně, zabijácké drony…

dlouho jsem si myslel, že je velký etický problém, aby se rozhodování o životě a smrti přenechalo technologiím. ale moje perspektiva se mění. Vezměte si, co se teď děje nedaleko českých hranic. nelidskost války řízené lidmi je víc odstrašující než válčení řízené vysoce přesnou umělou inteligencí. Podívejte se, jaké jsou na ukrajině ztráty na životech kvůli brutalitě, ale i technologicky zastaralému vybavení ruské strany.

- V San Francisku teď projednávají možnost povolit policejním robotům zabít podezřelé, pokud by byly v ohrožení životy civilistů nebo strážců zákona. Bude tohle velké téma i v Evropě?

Vnímám to spíš jako akademický problém. není to tak důležitá otázka jako třeba automatické rozpoznávání obličejů lidí v ulicích. V londýně to donedávna využívala soukromá firma a bylo skoro nemožné jít po ulici inkognito. a zmíněné san Francisco rozpoznávání obličejů zakázalo. to mi přijde důležitější, než jestli může dálkově řízený robot někoho zastřelit.

- Neděsí vás to, co už dokážou roboti například od Boston Dynamics?

neděsí, ale umí toho už fakt hodně. Viděl jste seriál black Mirror? tam je to zobrazené docela dobře, včetně toho, že takový robot se dá naprogramovat pro funkci "kill", aby autonomně šel za svým cílem. takový scénář není nereálný, technicky by to šlo, ale zároveň věřím tomu, že takové věci v našem světě nikdy nebudou možné, protože je společnost zkrátka nikdy nepřijme a regulace nepřipustí.

- Před 22 lety jste na ČVUT založil Centrum umělé inteligence. Na čem tam teď kutáte?

Máme tam zhruba 70 lidí, z toho dvě třetiny Čechů, a dělají skvělé věci. děláme špičkový výzkum v oblasti autonomní robotiky – to jsou menší pojízdné stroje, které vyhrávají nejrůznější mezinárodní soutěže, například v podzemním záchranářství. hodně jsme začali investovat do propojování matematiky a umělé inteligence v oblasti optimalizace, například v energetice. Máme také pracoviště zabývající se vysvětlitelností a metodami strojového učení pro plánování.

- Jste i součástí nově vznikajícího projektu Národního centra umělé inteligence, kde spojí síly největší čeští odborníci na umělou inteligenci. Jak bude vypadat?

je to velmi významný výzkumný projekt, který je ve fázi návrhu a připravuje se ve spolupráci s vědci centra umělé inteligence a katedry kybernetiky na Fel ČVut, v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na ČVut, v brněnském Vut, na matfyzu a západočeské univerzitě. je to postavené na premise, že spojíme to nejlepší z vědy v oblasti ai, co u nás máme: od herních teoretiků přes robotiky až po vědce, kteří dělají drony, rozpoznávání obrazu nebo zpracování přirozeného jazyka. jde o ostrůvky české excelence v umělé inteligenci. Projekt také podporuje asi dvacítka jak zdejších, tak zahraničních firem, včetně Genu.

- Jak jsou na tom obecně Češi ve vývoji umělé inteligence?

skvěle v mnoha oblastech. Patříme mezi nejlepší pracoviště na světě v oblasti rozpoznávání obrazu, jsme výborní v robotice a dronech, v práci s přirozeným jazykem. jsme lídři v oblasti ai kyberbezpečnosti.

- Jak se k tomu chová stát?

Macešsky.

- A jak by se měl chovat?

jako investor. Měl by vystoupit ze socialistické pozice "každému stejně", aby si nikdo moc nestěžoval a nikdo nedostal o korunu víc. je to rovnostářská podpora, ale je k ničemu. je třeba udělat velké gesto, velké investice do vybraných oblastí. V minulosti se ai tlačila jako slogan, ale nikdo do toho nechtěl dát významné státní peníze, jako to udělala třeba Francie nebo německo. stát se k tomu musí postavit, nebo nám ujede vlak. a ten vlak jede strašně rychle…

- Když se podívám na investice do start-upů s umělou inteligencí, tak vidím obrovské valuace. Není to jen dočasný investorský hype, jako bylo krypto?

dobrá otázka. Pořád je tu přetlak investorského kapitálu a peníze musí pracovat, nemůžou jen zůstat na účtech. takže investoři jsou určitě rádi, že je tady něco žhavého. a když vidí chatGPt, který za pět dní získal milion uživatelů, tak to je přesně to, co hledají. Proto společnost openai dostala investici 10 miliard dolarů, protože na tak rychlém jednorožci chce jet každý. Perfektně to zapadá do mentality silicon Valley.

- Vy sám jste také do něčeho investoval?

Mám pár menších andělských investic. například do safeintelligence. ai, což je skupina vědců na imperial college v londýně vedená profesorem alessiem lomuscioem. zabývají se bezpečností umělé inteligence a pomáhají firmám monitorovat a certifikovat, že pro nějaké užití je daný algoritmus bezpečný.

- Před pár lety jste mi řekl, že v roce 2030 bude v důsledku nástupu umělé inteligence pracovat méně lidí kratší dobu. Že se práce rozdělí na dva proudy: práce pro lidi a práce pro stroje. Pořád si za tím stojíte?

ano, ale bude to rychlejší. Kancelářská práce se bude automatizovat rychleji, než jsem si myslel. jazykové modely nám ale nepomůžou v sociální oblasti. V people-to-people economy k ohrožení pracovních pozic nedojde. tam, kde se používá emoční a sociální inteligence, bude potřeba lidské práce stále velká. sociální, psychologická nebo pedagogická péče, tam roboti určitě nebudou vládnout.

- Investor Jan Barta říká, že AI zabije kvalifikované i kreativní profese dřív než ty dělnické. Perspektivní zaměstnání je podle něho zubař nebo instalatér, naopak programátor to bude mít nahnuté.

to je pravda. Před pěti lety jsme chtěli na katedře počítačů vytvořit rekvalifikační kurzy, aby se ženy na mateřské učily programovat, jenže z etického důvodu jsme to nakonec neudělali. obávali jsme se, že když do toho nastoupí umělá inteligence, tak v podstatě ty ženy naženeme do slepé uličky. a přesně to se stalo. dneska už chatbot dokáže výborně programovat. nezapomeňme, že Microsoft, který má preferenční možnost užívat velké jazykové modely z open ai, vlastní jedno z největších úložišť programů na světě, službu Github, a tudíž má ideální předpoklady pro úplnou automatizaci programátorské práce.

- Takže rekvalifikovat horníky na programátory by byla chyba. Na co by se měli rekvalifikovat?

je jeden obor, kde to bude mít ai velmi těžké, a to je byznysová inovace. Vytvořit dobrý byznys, najít tu příležitost, je vysoce lidská doména. Pokud bych měl horníkům nějakou rekvalifikaci doporučit, tak do schopnosti se umět o sebe postarat v novém světě. aby byli ochotni vymýšlet, jaká služba nebo produkt chybí. to platí nejen pro horníky, každý by se měl naučil měnit svět lépe, než ho mění umělá inteligence.

- Co byste poradil rodičům, jak připravit dítě na všeobjímající umělou inteligencí? Co s ním má dělat, co ho má učit, co mu má pouštět, aby byl úspěšný ve světě zítřka?

První je vytvořit mu správný hodnotový rámec. Vysvětlovat mu na nedávné historii, co je správné a špatné, co je dobro a zlo, pravda a lež, co je demokracie, jaká je role člověka ve společnosti, předat respekt vůči druhým, schopnost analyzovat zdroje, vytvořit argument a tak dále. a zadruhé v něm podporovat kreativitu. umět věci bořit a stavět znovu, prostě inovovat.

- Má cenu dítě dávat na kroužek programování?

spíš na kroužek matematiky. to mu dá obecnější základ. Programování je dovednost a matematika je fundament. a z něj zase nějaká důležitá, potřebná a nenahraditelná dovednost vyroste. stejně jako programování.

- Byl jste u zrodu start-upu Blindspot. AI, který zazářil při nedávných prezidentských volbách. Ani ne půl hodiny po zavření volebních místností díky umělé inteligenci věděl s naprosto minimální odchylkou, jak to dopadne. Jak to celé funguje?

je to v podstatě klasická úloha strojového učení, která predikuje výsledek na základě opakování jevů. blindspot.ai se to naučil podle toho, jak probíhaly minulé volby v jednotlivých volebních okrscích na základě dat z Českého statistického úřadu – jaké byly volební účasti, jak dlouho trvalo sečtení a odeslání dat… ai se v této miniaturní oblasti vytrénovala na velmi přesný model toho, jak se v Česku sbírají hlasy. nemá to nic společného s předpovědí preferencí voličů.

- Může být umělá inteligence jednou dokonalá?

existuje filozoficko-teoretický koncept silné obecné umělé inteligence. ta je definovaná tak, že všechny aspekty lidského uvažování, rozhodování a vnímání je schopna reprodukovat stejně dobře jako člověk. jde ovšem o abstraktní projev, který je nereálný. Kopie člověka se nikdy nezrodí, ačkoli většinu toho, co dnes ai dělá, dělá lépe než člověk. a pak máme ještě koncept superinteligence, podle něhož ai dělá všechno mnohem lépe než člověk. to je realističtější, ale stejně si myslím, že to nevznikne.

- Proč ne?

Protože pro vývoj umělé inteligence nebude nikdy důležité zreprodukovat veškeré lidské uvažování, ale bude lepší zkvalitňovat konkrétní důležité oblasti, kde je nám ai užitečná a odvádí mnohem lepší práci než člověk. Přece není důležité, aby s vámi samořídící auto umělo hrát šachy. nedává smysl, aby se takové dovednosti zobecňovaly do nějaké celostní inteligence. Člověk umí řídit i hrát šachy, ale nemá smysl ho kopírovat.

- Nedávno bylo výročí 100 let od uvedení Čapkovy hry RUR (zkratka pro Rossumovi univerzální roboti), která ve světě etablovala slovo robot. Měl by z toho, co se okolo nás v umělé inteligenci děje, Čapek radost?

Čapek by ze spousty věcí, které se dnes dějí, radost neměl. jelikož napsal i Krakatit, Matku nebo bílou nemoc, můžeme odvodit, co by si asi myslel. Když to ale vztáhnu čistě na rur, tak by asi byl překvapen, jak malá část automatizace lidské práce nastala u práce rukama, což byla jeho původní myšlenka. na druhou stranu by ho určitě překvapilo, jak velkou část práce mozku naopak softwaroví roboti

- chatbotoVi lehce nasKicujete Prezentaci V PowerPointu a ai VáM ji celou dodělá. ČaseM se hodně lidí bude chtít PodíVat na internet, Který KVůli alGoritMůM dnes neVidí.

Foto: david turecký

10. 2. 2023; 5plus2

Drony na stopě radioaktivitě

PRAHA / Na vývoji řešení, které by pomohlo záchranářům v případech ztráty radioaktivních materiálů a při haváriích, tři roky pracovali vědci ze skupiny Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Výzkumný projekt RaDron zkombinoval schopnosti malých bezpilotních letadel, dronů a miniaturních detektorů radioaktivního záření. "Oproti současným systémům může dron využívat výhodnou kombinaci malého rozměru a velké mobility, takže lze zdroj hledat velmi rychle i v obtížně přístupných terénech," vysvětlil jeho význam Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů.

10. 2. 2023; Mladá Fronta Dnes

Padlí dodavatelé se stále mohou vrátit

Pokud obchodník splní požadavky, musíme mu licenci udělit, říká šéf ERÚ.

Agenda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) narostla kvůli krizi několikanásobně. "Pokud stát neschválí vytvoření nových pracovních míst, regulátor bude muset omezovat některé aktivity," varuje v rozhovoru předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček.

- Zaznamenali jste stížnosti, že dodavatelé lidem nedávají komoditu za zastropovanou cenu?

Stávalo se to. Částečně šlo o nepochopení principu ze strany zákazníků. Nicméně je tu jeden případ, v němž dodavatel nepromítl do cen úsporný tarif. V tuto chvíli se vyřešil ve prospěch zákazníka, ale pořád je v rámci správního řízení a úřad nemůže poskytovat konkrétní informace o tom, koho se týká.

- V uplynulém roce si lidé podle vašich údajů nejvíce stěžovali na zálohy a vyúčtování. S čím se na vás obracejí teď?

Pokračuje trend z minulého roku. Lidé se nevyznají v zastropování cen a ptají se na to, kdy se jim strop projeví v zálohách. Před koncem roku dodavatelé často stanovili zálohy vyšší, ještě zákazníkům nepromítli do účtů zastropování. To jsou nejčastější věci, se kterými se setkáváme. Zároveň se objevují případy, kdy jsou zákazníci překvapeni, že byli z produktu s fixovanou cenou převedeni na nefixovaný produkt. Částečně je to pro to, že ve smlouvách, které s nimi obchodníci uzavřeli, není jasně řečeno, že produkt je nefixovaný. Zákazníci mají dojem, že mají garantovanou cenu na dlouhou dobu, i když tomu tak není.

- Říká se, že loni z trhu prakticky zmizeli takzvaní energošmejdi, tedy nepoctiví zprostředkovatelé energií. Hrozí jejich návrat?

Riziko tu určitě dál je. Pro spotřebitele nadále platí, že jakékoliv smlouvy, které podepisují, je třeba důkladně přečíst a porozumět jim. Aktivity zprostředkovatelů byly utlumeny mimo jiné díky tomu, že naše požadavky na zvýšený dohled nad těmito firmami byly vyslyšeny a dostaly se do energetického zákona. Nyní zprostředkovatele registrujeme, což dříve nebylo, a jsou na ně ze zákona kladeny určité nároky. Pokud zprostředkovatel pozbude oprávnění vykonávat činnost na základě nějakého přestupku, tak nemůže znovu požádat o registraci pod jiným obchodním jménem. U obchodníků to ale neplatí. Takže kdyby přišel jeden z nejmenovaných obchodníků, kteří opustili trh v roce 2021, pod jiným jménem a splnil by poměrně vágní požadavky na udělení licence, tak bychom byli povinni mu licenci opět vydat.

- Myslíte Jiřího Písaříka, majitele padlé firmy Bohemia Energy?

Tím mám na mysli jakéhokoliv obchodníka, který opustil své zákazníky v roce 2021 a přestal fungovat jako obchodník.

- Zažádal některý z nich o licenci?

Někteří obchodníci mají více licencí, tedy více firem pro obchodování s energiemi.

- Krach Bohemia Energy a to, co následovalo, vám bylo vyčítáno. Kdyby měl znovu padnout dodavatel, máte páky, jak tomu zabránit?

Ne. Energetický zákon se v této oblasti nezměnil.

- Stát poslal za leden první zálohu dodavatelům energií na kompenzace cenových stropů. Jde o 8,3 miliardy korun. Troufnete si odhadnout, kolik jim letos celkem zaplatí?

Každá změna na spotovém trhu o deset eur nahoru nebo dolů znamená zhruba 16 miliard korun plus nebo minus v celkové roční kompenzaci. Takže účet za celý rok se nedá odpovědně odhadnout. Kdyby se ceny pohybovaly na dnešní úrovni, může jít o 160 až 180 miliard.

- Co se týče cenových stropů, máte od státu za úkol kontrolovat, jestli si dodavatelé neříkají o příliš velké kompenzace. Jak to lze ohlídat?

Dosud jsme nikdy neměli v našich kompetencích regulaci obchodníků, je to pro nás nová záležitost. Při kontrole budeme vycházet z příslušného nařízení vlády, které rozděluje smlouvy na několik typů a stanovuje určité limity kompenzací. Pokud zjistíme v nějaké žádosti o kompenzaci velký rozdíl oproti obdobným obchodníkům se stejným portfoliem, pak se budeme zajímat o to, proč tam rozpor je.

- Copak energetický úřad nereguluje obchodníky?

Naprosto ne, nikdy tomu tak nebylo. Energetický trh, který se v Česku vytvářel dvacet let a v Evropské unii třicet let, počítal s tím, že dodavatelský a výrobní trh je neregulovaný. Regulátoři byli vytvořeni proto, aby regulovali takzvané přirozené monopoly, což jsou distribuční společnosti, přenosové a přepravní soustavy. Legislativa v oblasti obchodu předpokládá, že regulátor pouze dohlíží na to, aby nebyly žádné překážky v existenci konkurence na trhu. Regulátor nesmí omezovat aktivity obchodníků, nemůže dohlížet na jejich obchodní strategie ani na zajišťování nákupů energie pro zákazníky.

- Mělo by se to změnit?

Minimálně identifikátory toho, jak si který obchodník stojí a jakým způsobem je zajištěn pro dodávky zákazníkům, by bylo vhodné zveřejňovat. ERÚ v souvislosti s tím, jak se trh vyvíjel poslední rok a půl a v souvislosti s pádem některých dodavatelů formuloval příslušná ustanovení. Nicméně nejspíš vzhledem k tomu, že obchodníci byli v posledních měsících v krizovém postavení, se do legislativy zatím nedostala. Jednou z věcí, které jsme chtěli, je index obchodníka. Ten by ukázal, jak dobře je zajištěn na prodej elektřiny. Zákazníci by měli alespoň základní orientaci v tom, jak spolehlivé dodávky od obchodníka mohou být. Do energetického zákona se to zatím nedostalo s odůvodněním, že se dosud řešily zásadnější otázky v oblasti energetické krize.

- Dostali jste také na starost odvod z nadměrných příjmů elektráren. Jak budete tento výběr spravovat?

Pro nás je to poměrně složitá a nová oblast působení. Odvody se dějí podle daňové legislativy, kterou jsme se nikdy nezabývali. Nicméně navázali jsme spolupráci s orgány Finanční správy a nechali jsme se metodicky poučit. Nyní připravujeme příslušné informační systémy, aby se na konci února podařilo úspěšně odvést první peníze. Je to administrativně náročné, podobné systémy se na finančních správách budovaly roky. My na to měli dva měsíce. Jednotliví výrobci elektřiny se přihlásí k dani a na základě formuláře zaplatí příslušnou částku. My máme za úkol posoudit, zdali je odvod udělán správně.

- V připomínkách daného nařízení jste uváděli, že agendu nechcete. Jak jste se popasovali s tím, že jste ji dostali navzdory připomínkám?

Jsme připraveni tuto povinnost plnit, nemůžeme se tomu žádným způsobem vyhnout. Vyčlenili jsme na to tým lidí a vytvořili nový útvar. Problém je, že jsme na agendu odvodů ani na kompenzace nedostali žádné nové pracovníky, žádné nové finance.

- Nemůžete nabírat nové lidi?

Státní úřady to nemohou dělat samy od sebe. Nábor musí být odsouhlasen v rámci takzvané systematizace, o rozpočtu potom rozhoduje ministerstvo financí, protože to má dopad do státního rozpočtu. Nedostatek lidí je pro nás opravdu velkým problémem. Zaměstnance, kteří spravují odvod nadměrných příjmů elektráren, jsme vyčlenili z jiných útvarů. To se odrazí v tom, že naše ostatní činnosti budou omezenější.

- Na které dosavadní činnosti se to může nejvíce projevit?

Právě v ochraně spotřebitele. Nechceme to, ale hrozí to. Jenom za loňský rok se na nás obrátili zákazníci ve 22 tisících případů, z nichž každý musíme posoudit. Často má zákazník problém se smlouvou, je potřeba se na ni podívat, vysvětlit zákazníkovi problematiku, domluvit se s dodavatelem a dojít k smírnému řešení. Pokud se to nepovede, tak následuje mimosoudní řešení sporů. Není přitom jednoduché tyto záležitosti posuzovat. Obchodníci a další subjekty si najímají právníky a na nás jsou kladeny velké nároky na odbornost z hlediska práva.

- Kolik máte zaměstnanců?

Pořád stejně, necelých 300 lidí. Když se na nás přehazovaly jednotlivé kompetence, vypadalo to, jako že jsme nějaký velký úřad. Ale podívejte se na to, jak jsou velké jiné orgány státní správy. Český telekomunikační úřad a Česká inspekce životního prostředí mají dvakrát více lidí než my. A třeba Česká národní banka, ke které jsme neprávem přirovnáváni, protože takové kompetence, jako má ona na finančním trhu, my nemáme, čítá 1 500 lidí.

- Kolik lidí byste potřebovali?

Oficiálně jsme žádali o třicet lidí a k tomu odpovídající navýšení rozpočtu. Myslím si, že to byl opravdu nízký strop, pod který se jít nedá. Hlavně by nám to pomohlo v odbavování dotazů zákazníků, abychom mohli zajišťovat agendu v rámci ochrany spotřebitele, která narostla desetinásobně.

- Jak ministerstvo financí na váš požadavek reaguje?

Požadavek byl zamítnut.

- A důvod?

Situace ve veřejných rozpočtech. Jestliže ale máme plnit funkci jediného "policajta" na energetickém trhu, tak na to musíme mít adekvátní prostředky. Jestliže máme zabezpečit výběr a distribuci stovek miliard korun, tak by stát měl obětovat několik milionů na to, aby se to dalo zvládnout odpovědně.

---

Profil Stanislav Trávníček * Získal doktorát na Fakultě elektrotechnické ČVUT. * V letech 2004 až 2012 byl ředitelem Odboru elektroenergetiky Energetického regulačního úřadu. * Od roku 2012 působil ve společnosti EY, zabýval se strategickým poradenstvím pro energetické firmy v Česku a v zemích střední a východní Evropy. * Od roku 2019 je předsedou Rady ERÚ.

Foto: Petr Topič, MAFRA

O autorovi: Sára Mazúchová, redaktorka MF DNES

10. 2. 2023; Mladá Fronta Dnes

Adeptkám vědy se otevře svět částicové fyziky i energetiky

Zajímavé výlety do sféry fyziky, chemie i robotiky nabízí akce Staň se na den vědkyní. Ta se uskuteční dnes na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) a Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT.

V uplynulém ročníku návštěvnice mimořádně zaujala robotická prezentace na FEL (na snímku). Letos pro zájemkyně připravili pedagogové zajímavé novinky. "Do se akce zapojila katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Nové cvičení je nachystáno na téma kosmického záření," zve Jaroslava Óbertová z katedry fyziky FJFI a hlavní organizátorka. Studentky nahlédnou do světů částicové fyziky i energetiky. "Dozvědí se, kde se setkáváme s ionizujícím zářením a jak umíme jeho účinky využít v náš prospěch a na druhou stranu se před ním dostatečně chránit," popisuje program Lenka Thinová z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI. Program na ČVUT lze nalézt na webu www.fjfi.cvut.cz.

Pro badatelky se dnes otevírá také Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Program zvaný Věda podle vzoru žena představí například také laboratoře.

Foto: FELČVUT

10. 2. 2023; svetprumyslu.cz

Den otevřených dveří FEL ČVUT bude bohatší a nabídne specializovanější trasy

Několik novinek přinese letošní den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Akce se uskuteční 17. února ve fakultních budovách na Karlově náměstí a v Dejvicích.

A právě v Dejvicích poprvé nebude jedno velké putování sedmičkou bakalářských studijních programů, ale dvě kratší trasy, každá pro menší okruh programů, a také širší tematický s program. Na DOD je nutná registrace přes web , počet míst je omezený. V bakalářském stupni studia je na FEL ČVUT možné studovat programy Elektrotechnika, energetika a management, Elektronika a komunikace, Otevřená informatika, Kybernetika a robotika, Otevřené elektronické systémy, Softwarové inženýrství a technologie a Lékařská elektronika a bioinformatika.

"Máme připravené čtyři tematické trasy, celkem 20 špičkově vybavených laboratoří a učeben a speciální Q&A stanoviště, které slouží k zodpovězení všemožných otázek. Na FEL tak studenti a studentky mohou strávit dvě hodinky i celý den a doufám, že se jim u nás bude líbit," uvedl za organizační tým Aleš Górecki z oddělení vnějších vztahů FEL ČVUT. Letošní změny jsou podle něj reakcí na zpětnou vazbu návštěvníků a návštěvnic minulých DOD. "Někdo už je ohledně studia na FEL rozhodnutý a jde na DOD proto, aby si své rozhodnutí potvrdil. Jiní jsou nerozhodní a teprve zjišťují, jaké možnosti studia by u nás měli. Chceme proto zájemcům a zájemkyním o studium umožnit, aby si DOD přizpůsobili podle svých zájmů a časových možností," dodal Górecki.

Mix techniky a umění i návštěva nejtiššího místa v Praze

Na této trase bude i laboratoř pro výzkum sítí nové generace. "Mobilní sítě 5G už řada z nás používá, ale 6G ? O nich se více dozvíte v naší laboratoři, kde si studenti v rámci výuky mohou nastavovat a používat vlastní mobilní síť. A také si ukážeme, jak se během studia i díky virtuálnímu prostředí přístupném on-line můžete stát specialisty na komunikační sítě a kybernetickou bezpečnost ," popsal stanoviště Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT.

Mezi lákadla zelené, trasy patří třeba bezodrazová akustická komora, která je nejtišším místem v Praze, a efektní laboratoř vysokých napětí. Na zelené ale budou i prezentace studentského týmu eForce, který loni zažil úspěšnou závodní sezonu se svou elektrickou i autonomní formulí, a laboratoř biomedicínských technologií. Dejvickou část DOD pak letos nově obohatí témata 3D tisku, ekonomiky, managementu a výše zmíněné kyberbezpečnosti.

Ve výuce mají místo roboti i počítačové hry

Nabitý program chystá také organizační tým na Karlově náměstí, kde jsou dvě trasy už tradicí. "Na červené trase návštěvníci potkají kráčející, jezdící i létající roboty , nahlédnou do laboratoří automatického řízení a dozví se, jak jednoduché anebo složité je navrhnout řídící systém třeba pro helikoptéru nebo segway," popsal Krištof Pučejdl, který působí na katedře řídicí techniky FEL ČVUT. Pučejdl podotkl, že se návštěvníci a návštěvnice DOD potkají i s experty na automobily blízké i daleké budoucnosti a s týmem studentů, jejichž autonomní roboti a drony vyhrávají prestižní světové soutěže. "Při tom všem budou mít prostor klást dotazy svým budoucím kolegům a vyučujícím," dodal Pučejdl.

10. 2. 2023; Radiožurnál

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta

Vladimír KROC, moderátor

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta, jak vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad, tak tempo inflace zrychlilo, protože v prosinci byly ceny meziročně vyšší o 15, 8 %. Analytici připisují tento trend především cenám energie po ukončení úsporného tarifu pro domácnosti a také zdražení tepla, dále vodného stočného a potravin. Naším hostem je bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal z katedry ekonomiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Dobrý den.