ČVUT - Fakulta elektrotechnická

31. 3. 2023; Lidové noviny

Roboty brzdí výkyvy počasí a baterie

Experti z ČVUT spolupracují v oblasti výzkumu i s armádou USA. Řešili mimo jiné autonomní let dronů či koordinaci vojenských vozů.

PRAHA Čtyři roboti postupují tmavou chodbou opuštěného dolu kdesi ve Spojených státech amerických. Dva v podobě vozítek na čtyřech kolech jedou po zemi, další dva jako drony poletují nad nimi. Mají najít určitý předmět, vrátit se zpět ke vchodu a podat zprávu. Úlohu jim zadali jejich konstruktéři, kteří jim však v jeho plnění nemohou nijak pomoci. Smějí je jen doprovodit ke vchodu do tunelu, dál už je vše jen na umělé inteligenci. V chodbě je absolutní tma a nepronikne do ní žádný signál včetně GPS. Roboti si tedy pomocí čidel musí například vytvořit obraz prostředí, ve kterém jsou, vyrovnat se s nástrahami třeba v podobě zatáčky, navzájem spolu komunikovat a po splnění úkolu se také bezpečně vrátit. Nesmí jim přitom dojít energie v bateriích, nemohou nikde uváznout. Podaří se to jen některým.

Takto mimo jiné vypadají soutěže, ve kterých se utkávají špičková světová pracoviště věnující se robotice a umělé inteligenci. A mezi nimi často zaujímají přední pozice, nezřídka první příčky, reprezentanti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Právě na ní se věnují řešení různých výzkumných úkolů, často spojených s obranným průmyslem, nejčastěji americkým.

Problém orientace

Vývoj robotů velmi urychlil rapidní nárůst výpočetní kapacity počítačů. Na druhé straně je zase brzdí omezená kapacita baterií, jak je pohánět delší dobu. Velkým výzkumným problémem je také orientace v prostoru, mapování, navigace. Roboti si tvoří mapu prostředí, kde se pohybují. Jenže to může fungovat třeba uvnitř, venku se ale mění počasí. A aby byl robot opravdu autonomní, musí fungovat za všech podmínek. Tedy, když mu vypadává signál GPS, nebo ho vůbec nemá. Senzorika může mít problém nejen s počasím, ale i se střídáním dne a noci.

Někdy se mluví o riziku, že by umělá inteligence sama rozhodla o použití ničivé síly proti člověku. Vědci z katedry počítačů FEL na ničem takovém nepracují. Připouští ale, že mnoho řešení, kterým se věnují, může být tímto způsobem použito. "My naučíme vozidlo prohledat prostor. Může to být jaderná elektrárna ve Fukušimě po havárii, Turecko po zemětřesení či les. Chceme tam jezdit dlouhodobě, například řešení použít pro ochranu kritické infrastruktury. Technologie slouží k tomu, aby se robot v prostoru zorientoval, pochopil ho, zjistil změny a nebezpečí," popisuje Milan Rollo z Centra umělé inteligence katedry počítačů FEL s tím, že platforma neovlivní, zda na ni někdo namontuje kulomet s dálkovým ovládáním. Nebo k němu připojí krabičku s umělou inteligencí, která spoušť zmáčkne za něj. Je to etický problém, který se dnes řeší na světové úrovni. Pořádají se konference, panely OSN, zabývá se jím i EU, u nás například vědci z Fakulty sociálních věd. Hodně se k němu vyjadřují právníci, protože naráží na smlouvy o využití konvenčních zbraní.

Jde o to, zda někdo navrhne systém, který automaticky spustí akci v reálném světě. A to je otázka nejen etická, ale i technologická. Obranné systémy, které by měly samy něco dělat, jsou totiž stále limitovány tím, co dokážou poznat "S jakou jistotou jsou schopny určit, že ten cíl je opravdu legitimní," podotýká vedoucí katedry počítačů FEL Jiří Vokřínek.

Přichází Američané

"Vše začalo zhruba před 20 lety po vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Prakticky ihned se u nás objevili zástupci amerického obranného výzkumu a projevili zájem o náš výzkum. Naše věci je zaujaly a my jsme se hodně zaměřili na to, aby výsledky byly vidět a byly aplikovatelné," říká Jiří Vokřínek. Katedra získala mnoho projektů od US Army, US Air Force, US Navy.

Výzkumníci dlouhodobě řešili různé problémy, například autonomní let dronů, spolupráci a koordinaci vozidel či jednotek. Peníze amerického obranného průmyslu podle Vokřínka kvalitu výzkumu na katedře velmi posunuly, zajistily jí dlouhodobý rozvoj. "Naši výzkumníci publikují na nejšpičkovějších konferencích a v nejlepších vědeckých časopisech. Tam česká účast nebývá velká. My ale uspět dokážeme, umíme se dostat na ta nejprestižnější fóra a náš výzkum je světově relevantní," uvádí Vokřínek s tím, že i studenti si od první chvíle sáhnou na výzkum skutečně nejvyšší úrovně, na poslední trendy.

Bohužel, spolupráce s českým ministerstvem obrany, armádou či obranným průmyslem dříve takto hladce nefungovala. "Český obranný průmysl měl dlouhodobě zájem o věci, které byly hned nasaditelné v poli. Ovšem náš přínos pro tyto věci je spíše opravdu dlouhodobý. Tedy základní výzkum, který pak firmy aplikují," vysvětluje Milan Rollo.

Nemusí to vyjít

Situace se však v posledních letech prý zlepšuje, dobře funguje například spolupráce s Univerzitou obrany. Výzkum pro obranný průmysl již financuje také Evropská unie. České i evropské instituce prý již pochopily, že výzkum potřebují získat a propojit. Američané jsou ovšem v této oblasti stále nejdál, EU a Česko se zatím jen snaží dohnat ztrátu.

Rozdíl je podle Jiřího Vokřínka například v tom, že Američané chtějí financovat tzv. high risk témata. Tedy vědu, která se dělá s dlouhodobým výsledkem a velkým výzkumným rizikem. To znamená, že se zkrátka nemusí podařit. "Ale když se to povede, může to způsobit velký průlom. Oni nepotřebují věci, které jsou teď hned nasaditelné. Chtějí věci, které dělají průlomy," objasňuje Vokřínek.

S českou armádou a Univerzitou obrany, kdy jedním z dalších partnerů je také jedna z nejlepších amerických nemocnic Johns Hopkins University, nyní výzkumníci spolupracují třeba na senzorice, která se připojí na vojáka a předává o něm údaje do centra. V případě zranění monitoruje jeho stav a hlásí kompletní informace o druhu poranění, rozsahu a možnostech pomoci. Vše se již testovalo ve vojenském prostředí, i když ještě ne přímo na bojišti.

Naše věci je zaujaly a my jsme se hodně zaměřili na to, aby výsledky byly vidět a byly aplikovatelné. Jiří Vokřínek

Foto: Aby byl robot opravdu autonomní, musí fungovat za všech podmínek. Robot na snímku vznikl v ČVUT.

FOTO MAFRA – RADEK VEBR

31. 3. 2023; truck-business.cz

UDRŽITELNÁ BUDOUCNOST

S výmluvným aktuálním názvem uvedeným v titulu tohoto příspěvku uspořádala společnost Reliant 21. 3. další zajímavou konferenci s podtitulem Člověk a moderní technologie. S nadhledem akci uváděl dnes již zkušený "následník trůnu" Ing. Miroslav Rumler, který před časem vystřídal ve funkci ředitele svého otce, dosud aktivního zakladatele společnosti Reliant.

Průvodce konferencí upoutal v hotelu Panorama v Praze 4 početné publikum jak svým komentářem, tak i výběrem témat a přednášejících. Logické členění konference do tří bloků jsme využili i pro označení jednotlivých kapitol našeho stručného nahlédnutí na pódium přeplněného sálu.

Umělá inteligence a člověk

Úvodní přednáška patřila Lubošovi Královi z Katedry počítačů, Centra umělé inteligence FEL, ČVUT v Praze. Filozofický náhled na současný vývoj v oblasti udržitelnosti života na Zemi připomněl na konkrétních příkladech. Mnohé "škodliviny" lze v četných oblastech lidské činnosti odstranit novými technickými prostředky. Moderní technologie mohou pomáhat jak v zemědělství, lesnictví, tak i v mořském prostředí. Příkladem může být v zemědělství zavádění robotů určených pro ničení plevele.

Technologie a efektivita

Tématu Digitalizace logistických procesů: představy a realita se věnoval ve svém vystoupení Milan Ludvík, Country Manager, ZETES Czech Republic. Připomněl, že relativně nízké investice do robotiky v logistice stačí ke zvýšení produktivity a podstatnému snížení chybovosti.

Nejvíce diskutovaným tématem bylo Vodíková řešení pro energetiku a mobilitu, kterého se ujal Matěj Jakubec, Hydrogen Sales & Business Development, DEVINN. Jeho vystoupení připomnělo jak středoškolskou znalost o nejvíce rozšířeném prvku ve vesmíru s nejvyšší energetickou hustotou na jednotku hmotnosti až po projekt na rekonstrukci vodíkové Tatry H2 (8x8). Přednášející rozebral i nové možnosti skladování.

Příspěvek Michala Vrby, viceprezidenta a vedoucího projektového managementu PROLOGIS nesl název Udržitelný rozvoj a nové technologie v podmínkách logistického developmentu.

Zelená doprava a logistika

Závěrečný blok uvedl Jan Kulhánek, a to přednáškou Ekomobilita. Autor příspěvku pracuje ve funkci ředitele Vendor Finance & Full Service Leasing & Prague Bransch, ČSOB Leasing. V přednášce upozornil na to, že i mobilitu příznivou životnímu prostředí lze vnímat ekonomicky.

Téma Optimalizace a digitalizace přepravních procesů patřila společnosti TIMOCOM, kterou zastupoval manažer Adam Suda.

Společnost 4Trans zaměřenou na finanční podporu firem představil CEO Jaroslav Ton v příspěvku nazvaném 4Trans jako partner pro financování logistiky.

Text: Vlastislav Tůma

Foto: Před hotelem Panorama lákal na akci poutač v podobě nejnovějšího produktu společnosti VW, užitkového ekologického typu ID. Buzz Cargo.

30. 3. 2023; CFOworld

602: DIGITALIZUJEME SMLOUVY A PROCESY

Na rozhovor jsme pozvali šéfa Software602 Richarda Kauckého. Probrali jsme vše, co se dotýká elektronizace a věcí, které vás, čtenáře, mohou zajímat. Myslíme si totiž, že k digitalizaci nejen státní správy má Richard Kaucký co říci.

Na začátku roku nastal velký shon kolem datových stránek. Ty byly povinně zřízeny všem OSVČ a jedním z prvků tohoto procesu bylo, že letos daňové přiznání bude možné podat jen přes datovku. V mnohých malých podnikatelích to vzbudilo přímo panickou hrůzu, výsledkem čehož bylo, že jen během měsíce února zrušilo své podnikání více OSVČ než za celý rok 2022. Je taková panika oprávněná, nebo datovka je spíš pomocník, ale díky nepříliš povedené propagaci ze strany vládních špiček se lidé datové schránky spíše obávají a berou ji jako strašáka…

- Jak to vidíte vy?

V současné době jsou datovky mediálně propírané v souvislosti s jejich povinným zřízením pro živnostníky a nepodnikající právnické osoby. Já jsem rád, že stát investoval do osvěty, že něco jako datovky existuje. Všeobecně se tvrdí, že mají zrychlit a usnadnit výměnu informací mezi úřady a právnickými a fyzickými osobami a ušetřit náklady spojené s klasickou "papírovou" komunikací. Já dodávám, že jde o státem garantovaný bezpečný elektronický kanál doručování dokumentů a dat. Pokud se díváme na datovku pohledem dokumentů, pro každý byznys – ať už jde o korporaci, živnostníka nebo občana – je datovka úřadu jeho elektronickou podatelnou otevřenou 24 hodin denně a sedm dní v týdnu a soukromoprávní datovka je trvalou virtuální doručovací adresou bez ohledu na aktuální sídlo nebo trvalý pobyt.

- Lze shrnout praktický dopad?

Praktický dopad je zřejmý. Odesláním dokumentu do datovky úřadu začínají běžet správní lhůty, protože většinou jde o podání podle správního řádu, které má přidělené číslo jednací. Příjem dokumentu do soukromoprávní datovky má zásadní výhodu, že majitel schránky neprošvihne žádný důležitý dokument, protože úřad je povinen doručovat dokumenty právě do datovky, pokud je zřízena, takže výzvu k převzetí doporučeného dopisu poštou můžete v klidu ignorovat. Do datovky dostáváte navíc automatické notifikace o ukončení platnosti dokladů, jako jsou občanka, pas, řidičák, technická prohlídka, o tom, že na vaši adresu se hlásí někdo k trvalému pobytu nebo že dochází ke změně v katastru nemovitostí.

- Spousta lidí i firem si pod pojmem datová schránka představuje jen další systém pro výměnu dat a nepociťují za důležité se zabývat "dalším komunikačním nástrojem". To ale asi není správný pohled?

Jak již název napovídá – DATOVÁ schránka, datovka – je připravená na výměnu dat, pouze se pro tuto disciplínu málo využívá. Datovky pro úřady – a nejen pro ně – technicky vzato reprezentují jednotnou "transakční sběrnici" pro výměnu dat. Data lze dále automatizovaně zpracovávat v libovolných informačních systémech. Stát umožňuje za poplatek využít důvěryhodný doručovací kanál datových schránek i soukromoprávním subjektům ke komunikaci mezi sebou. Tím se otevírá prostor pro digitalizaci firem v celém řetězci od pořízení dokumentu přes jeho autorizaci, výměnu – doručení – až po jeho archivaci. To samé se týká dokladů, tedy dat.

- A vy jako 602 určitě máte nástroje, které to dokážou uživatelům zjednodušit?

Právě na tuto disciplínu se 602 specializuje s cloudovou digitalizační platformou Sofa. Základem je cloudová aplikace SignPoint s nasazením elektronického podpisu v týmech pro výměnu smluv s klienty nebo partnery a autorizaci interních dokumentů s propojením na Microsoft 365, vše spojené s obsluhou datové schránky a chytrou archivací s aktivní péčí o podepsané dokumenty a datové zprávy. Striktně využíváme moderní technologii, tzv. remote signature, s centrální správou podpisových certifikátů, ať již jsou kvalifikované nebo běžné komerční pro zaručený elektronický podpis.

- Fajn. Tady jste odpověděl na mnou zatím nevyřčenou otázku, do jaké míry spolu souvisí datová schránka a digitální podpis.

V digitalizačních projektech nad platformou Sofa jdeme mnohem dál s digitalizací administrativních agend povinných ze zákona a v digitalizaci byznys procesů spojených s workflow, vše spojeno s organizační strukturou s rolemi a zodpovědnostmi a synchronizací s účty Microsoft 365. Pokud jde o datovky, dokážeme obsluhovat více datových schránek v rámci skupiny, spouštět agendy podle typu doručené datové zprávy s nastartováním workflow byznys procesu. Vše samozřejmě spojené s archivací s dlouhodobou péčí o platnost elektronických podpisů a pečetí podle nařízení EU, známého jako eIDAS.

- Co to konkrétně znamená?

SignPoint lze nasadit ve dvou režimech. Ve velkých firmách a korporacích se lidem ve vedení s podpisovým právem zřídí kvalifikovaný certifikát a jejich podřízení jim připravují dokumenty k podpisu, které pak podepisují nebo je vracejí ve standardním kolečku, stejně jako to chodí u listinných dokumentů. Výhody jsou tady ale zřejmé – tak třeba, že se ví v každém okamžiku, kde se dokument nachází, lze ho elektronicky podepsat na jakémkoliv zařízení připojeném k internetu a automaticky se archivuje s aktivní péčí o dlouhodobou platnost elektronického podpisu s přednastavenou skartační lhůtou. Paleta dokumentů je zcela flexibilní podle nastavených interních směrnic. V druhém režimu jde o tzv. contracting, kdy se podepisují smluvní dokumenty s klienty. Klient nepotřebuje žádný software, stačí mu jen internetový prohlížeč a pro jeho identifikaci se využívá buď BankID, pokud ho má aktivní – je to de facto přístup do internetového bankovnictví – nebo tzv. 2FA autentizace pomocí SMS s kódem nebo verifikace s mobilním klíčem. Podepíšu kontrakt a podle metadat se odesílá e-mailem klientovi, ten kliká na odkaz, prohlíží smlouvu, podepisuje kryptografickým elektronickým podpisem a automaticky se odesílá zpět, kde se opět známým způsobem archivuje. Pro obchodníka to má obrovskou výhodu, že zrychlí finalizaci jeho obchodního úsilí – smlouvu takto lze uzavřít během pár minut, nehledě na to, že je k dispozici přehled. Pro firmy se zalicencovaným Office 365 lze s pomocí PowerBI navrhovat na základě uložených metadat libovolné reporty a přehledy. Prostě paráda! A navíc jsem přesvědčený, že nastává boom mj. díky projektu bankovní identity a BankID, že to je game changer v nasazení komerčního využití elektronického podpisu. Ještě bych si – na základě právě uvedeného – dovolil malou vsuvku. Využíváním elektronického zpracování se obrovsky šetří čas a jde o plně bezpapírovou kancelář. Takže nikde po firmě nebo po poštách či doručovatelích nelétají dopisy s vloženou papírovou smlouvou, neplatím skoro stovku za známku na dopis, nečeká se, až jej někdo doručí, není nutné pro něj chodit na poštu a nemohu se v tomto procesu ztratit. Digitalizace touto formou vysoce zvyšuje efektivitu práce, šetří peníze, papír a čas. To je pro mnohé CFO obrovským přínosem. Takže proto jednoduše, digitálně…

- A co administrativa a byznys procesy?

U firem s velkým počtem zaměstnanců jde o úkony, které každého "otravují", ale firma je musí dělat. Evidence nepřítomnosti, schvalování účtenek, služební cesty, říkáme tomu "žádanková samoobsluha", kterou lze ušít každému uživateli na míru – nyní jdeme ven se samoobsluhou přímo v prostředí Teams. Další disciplínou je distribuce směrnic s evidencí, kdo "četl a rozuměl", jako je etický kodex, organizační řád atd. atd. Speciálním případem je HR, kde je papírů neuvěřitelné množství. Nyní u nás ve firmě pilotujeme obávaný "růžový formulář" s potvrzením o příjmech, což je zcela určitě černá můra mzdových účetních ve firmách s více zaměstnanci v období leden až březen, zkrátka vyhánět papíry z HR agend jde ostošest. Při digitalizaci byznys procesů je nutné vždy počítat s kustomizací i u zdánlivě banálních procesů, my tomu interně říkáme 3A projekt (analýza, architektura, agendy), začíná se tím, že se ptáme na organizační strukturu, role a zodpovědnosti. Sofa tomu jde naproti online návrháři agend s workflow a moderním API. Sázíme na Microsoft nejen na provoz platformy v Azure, ale na totální integraci s Microsoft 365 se všemi výhodami – pro nás i klienty to je bezpečnost, ovládání agend ze známého prostředí a přihlašováním údaji Microsoftu a zejména garance dalšího top technologického rozvoje, viz naposledy ohlášení implementace Azure OpenAI.

- Digitalizace by měla pomoci organizacím šetřit. Něco z toho jste už naznačil. Máte i další argumenty pro úspory?

Když se podíváte na mzdové náklady "bílých límečků", pak na počet pracovních hodin v roce 2023, mimochodem jich je přesně 2 000, vyjde z toho, kolik stojí jeho hodina a – jak je ctěným čtenářům dobře známo – čas jsou peníze. Odhadnu, kolik mohu ušetřit času kromě dalších efektů, jako je potenciál lepších výsledků obchodu, připravenost na nárazy typu covidu a změn souvisejících s modelem práce, nasazením AI, kontribuce do ESG, tak tvrdím, že na digitalizaci je možné vydělat, mimo jiné, že valuace digitalizované firmy připravené na změny, které zatím všichni jen odhadujeme, bude určitě vyšší. Mimochodem, cvičně jsem si počítal, o kolik by rostlo HDP, pokud by stát snížil časovou náročnost administrace daní o 100 hodin – na to jsou srovnávací metodiky, dlouho to dělá PwC v Paying Taxes, zkuste si tipnout!

- Co a komu dnes 602 může nabídnout?

Náš segment pro digitalizaci administrativy a byznys procesů je tam, kde mají finančního ředitele. To je segment lidí, kteří si dokážou něco spočítat, níž dolů ani nemíříme. V okamžiku, kdy se firma rozhodne digitalizovat procesy, pak tam na to musí mít abteilung. Klíčovou aplikací Microsoftu se stávají Teams. Naše řešení jsou a budou ještě více integrovaná do prostředí Teams, takže uživatel má před sebou na obrazovce údaje, které musí vyřídit, všechno se ovládá z jednoho známého prostředí. Ta adopce je hodně rychlá a my jsme v tomhle opravdu dost daleko. Cítíme v tom velký potenciál.

- 602 tady mohutně rozjela první vlnu digitalizace svým Text602.

Jo, jo, je to přes třicet let. My teď děláme nad dokumenty autorizaci, workflow, archivaci. Elektronické podpisy a pečetě, časová razítka, ověření, to znamená všechny služby důležité pro elektronický podpis s podporou evropských norem podle nařízení eIDAS. Jsme kvalifikovaný poskytovatel pro ověřování platnosti podpisů a pro dlouhodobé uchování platnosti podpisu, vylistovaný na EU Trusted List. Naším cílem už deset let je vytlačení papírů ze všech nebo většiny firemních agend.

- Pokud si dobře pamatuji, po Text602 přišla doba formulářů.

Bodejť, XML formuláře, úřady to chtěly, a tak jsme se v roce 2004 tomu začali intenzivně věnovat. Naše formulářové rozhraní stojí za Czech POINT, portály ČSSZ a MPSV a dalšími úřady, finišujeme implementaci design systému gov.cz v online návrháři. V roce 2008 jsme definitivně pochopili, že 602 je nutné transformovat z produktové na projektovou společnost, jsme autory transakčního jádra datových schránek. Nejsme ale typický systémový integrátor, který staví řešení nad technologiemi třetích stran. My projekty stavíme nad vlastními technologiemi a Microsoft 365.

- Kolik lidí v současnosti pracuje pro 602?

Ve vývoji máme přes padesát lidí a celkový stav je 132 lidí. Do výzkumu a vývoje investujeme ročně velké částky peněz.

- Děláte software i pro jiné země? V EU je přece spousta věcí unifikovaných, takže jde o to, "jen to přeložit". Ale tak snadné to asi nebude…

Tak to je přesně ono, kdy jsme si říkali, že přijde eIDAS, jsou to jednotné evropské služby, tak to půjde snadno. Jenomže se ale ukazuje, že to je sice platné nařízení napříč EU, nicméně každá země má "jakási drobná špecifiká". To znamená, že pro nás jako ideální projekt je ten – kdyby to opravdu fungovalo tak, jak to EU zamýšlela –, že když se v Čechách vydá kvalifikovaný certifikát, tak to prostě funguje všude po všech členských státech EU. Ten problém ale je, že implementace eIDAS není většinou dotažená úplně do konce. Příkladem budiž platnost certifikátů, což není vůbec žádná legrace, protože tu je přes 160 certifikačních autorit a většinou se kontroluje pouze platnost certifikátů vydaných místní kvalifikovanou certifikační autoritou... Plánem pro tento fiskál je pokrýt bývalé Československo, abychom si rozšířili záběr o další zemi. Další krok by mohl následovat tam, kde budou pro nás ty nejpříznivější podmínky. Jsme velkým partnerem Microsoftu, takže se budeme snažit uspět u partnerů, kteří dělají Azure a Microsoft 365.

- Co hovoří pro to, aby si zákazník vybral řešení právě od vás?

Jsme tu třicet let, máme dostatek prostředků pro vývoj a používáme světově uznávaná a ověřená řešení Microsoftu, nad kterými stavíme naše řešení. Jsme stabilní firma, která nové technologie přináší do prostředí Azure. Pokud tedy někdo hledá partnera, na něhož je spolehnutí, jsme tu pro něj. Díky za rozhovor!

Jsme Software602 Nejsme start-up, máme třicet let zkušeností a ročně investujeme do výzkumu a vývoje desítky milionů korun. Jsme tvůrci legendárního textového editoru Text602, první elektronické pošty s archivací zásilek, prvních formulářů s elektronickým podpisem ve formátu XML a prvního transakčního jádra v EU, jež doručilo přes miliardu právně závazných digitálních dokumentů. Od roku 1991 vyvíjíme software, který lidem pomáhá zrychlovat administrativu, šetřit čas, peníze a spousty papíru.

FOTO: SOFTWARE602

Foto: Richard Kaucký se narodil v roce 1960. Žije a pracuje v Praze. Je absolventem FEL ČVUT, s manželkou Terezou mají čtyři děti. Jeden ze zakladatelů Software602 a autorů prvního českého textového editoru Text602. Ve vedení firmy pracuje aktivně od jejího založení v roce 1991. Dlouhá léta působil v představenstvu ICT UNIE (dříve SPIS), je držitelem ocenění Osobnost roku české informatiky. Je jedním ze zakladatelů a člen Kolegia Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, má rád české sklo a je aktivní golfista s vášní pro hru.

FOTO: SOFTWARE602

30. 3. 2023; Lidové noviny

Varování: brzděte umělou inteligenci

Bleskově se šířící ChatGPT leká i některé české experty. Jako Musk a spol. nabádají k výzkumu dopadů AI

PRAHA Výzkum umělé inteligence byl doposud doménou vědy, zdůvodňuje svůj podpis otevřeného dopisu vyzývajícího k dočasnému pozastavení vývoje strojů napodobujících lidské myšlení doktorský student na FEL ČVUT Jaromír Janisch. "V posledních několika měsících se překlopil v závody ve zbrojení velkých technologických společností. Může za to uvolnění nástroje ChatGPT od firmy OpenAI." Jde o webové rozhraní počítačového modelu na zpracování přirozeného jazyka. Současná nejvýkonnější verze má pořadové číslo čtyři. Nástroj ChatGPT umí odpovídat na různé dotazy. Dokáže psát původní text i překládat.

"Další společnosti, jako je Google, Facebook či Microsoft, chtějí vydat podobné nástroje," popisuje Janisch. "Z umělé inteligence se stal komerční produkt. Bezpečnost ustoupila do pozadí." František Hakl z Ústavu informatiky AV je k účinku výzvy spíše skeptický a uklidňuje, že nadvláda strojů nad lidstvem je dále v nedohlednu. V blízké budoucnosti však budou přebírat určité profese.

Text výzvy visí na webu Futureoflife. org. První čtyři podpisy patří kanadskému počítačovému vědci Yoshuovi Bengiovi z Montrealské univerzity, jeho britskému kolegovi působícímu na Kalifornské univerzitě Stuartu J. Russellovi, podnikateli Elonu Muskovi a programátorovi a spoluzakladateli Applu Stevu Wozniakovi. Signatáři chtějí vývoj myslících strojů zpomalit. "Vyzýváme laboratoře umělé inteligence, aby okamžitě pozastavily trénink systémů umělé inteligence výkonnějších než GPT-4 alespoň na šest měsíců," píše se v dopise. Výzkum a užití nemají být živelné.

Pokračování na straně 4, více čtěte na straně 16

Výzva: brzděte umělou inteligenci

Dokončení ze strany 1

"Velké jazykové modely jako ChatGPT se dají velice dobře škálovat," popisuje Janisch. A pokračuje: "Je možné do nich vložit různé množství dat a výpočetního výkonu. Model se úměrně tomu množství něco naučí. Během toho vznikají navíc takzvané emergentní vlastnosti, které se nedaly očekávat." Model, jenž se naučil porozumět lidskému jazyku, může začít spontánně překládat, počítat nebo sumarizovat velké množství textu.

"Když mu řeknu, že postavím věž z kostek a bude tak a tak velká, dokáže předpovědět, že spadne," popisuje Janisch. "Dokáže oddělit znalosti, které má sám, od znalostí jiných entit, třeba člověka. Tuhle dovednost zvládají lidské děti až okolo čtvrtého roku života." "Pánové Musk a Wozniak sice mohou podepsat výzvu, ale obávám se, že nebude mít dopad na společnost," řekl František Hakl z Ústavu informatiky Akademie věd. "Pro byznys jsou AI technologie výrobkem nebo službou, která přináší peníze, a proto se nebudou dívat kolem na nějaké výzvy. Státní instituce, které mají na starosti zajištění bezpečnosti nebo je jejich cílem nadvláda nad jinými, také využijí jakoukoliv technologii, která jim bude pomáhat. Co bych ale rád vyvrátil, je potenciální strach, který nezasvěcený může z výzvy získat."

Call centra mají pět let

Umělá inteligence není podle Hakla nějaký technologický zlom, který může společnost zásadně ohrozit. Terminátorská vzpoura strojů, které převezmou vládu nad světem a z lidstva udělají v lepším případě otroky, v našem čase nehrozí.

"Nahrazení nebo zotročení lidí umělou inteligencí se nedožijí ani naši vnuci," míní Hakl. "Nechci predikovat, co bude za sto let, ale když vytvoříme technologii, která má nějaký potenciál, tak ji ovládáme a máme ten potenciál také." A můžeme si představit intenzivnější symbiózu lidí a technologií.

"Když nosím brýle, nepřipadá mi, že bych byl méně člověkem," říká Hakl. "Za 50 let mohou lidé mít v mozku čip, který bude překládat všech několik set živých jazyků do češtiny, a pořád to budou normální lidé." Společenská změna poháněná umělou inteligencí je ale blízko.

"Že spousta lidí přijde o práci, jsou ložené karty," říká Hakl. "Pracovníci v call centrech odpovídají na 20 druhů dotazů. Na každý mohou odpovědět jen několika způsoby. Je to dobře řešitelné metodami umělé inteligence a předpokládám, že obdobné profese skončí během pěti let. Je to pozitivní, nebo negativní? Uvolní se pracovní síla pro jiné a žádané pozice." Stroje budou pronikat do zaměstnání, ve kterých už dnes lidé vykonávají strojové činnosti. Ohrožené profese jsou třeba účetní, překladatelé nebo rozvodoví právníci. Skončit mohou třeba i manuální profese v prostředí, které je dnes pro roboty příliš nepřehledné.

"Pracovníci, kteří se střídali v dvousměnném provozu a dávali věc z bedny na linku, přijdou o zaměstnání," říká Hakl. Větší obavy má z umělé inteligence, která dokáže vytvářet umělou realitu. "Můžete vyrobit třeba video, jak Joe Biden vyhlašuje válku Rusku, nebo primáře, co říká, jak všichni lžou a jak jim na očkování proti covidu zemřelo 50 lidí," říká Hakl. "To může ohrozit integritu společnosti nebo vést k iracionálním postojům. Tím bychom se měli zabývat."

Gorilí storka

Publicista Patrik Zandl má zase obavy z kumulace chyb, které pak modely budou dědit. "To je slavný příběh, jak Google nakrmil svůj model texty z počátku minulého století, které nebyly úplně nerasistické," vypráví Zandl. "Umělá inteligence pak začala označovat obrázky černochů jako gorily. Když plácnu, mohlo by se třeba stát, že umělá inteligence spravující elektrickou síť začne při snižování zátěže jako první odpojovat černošské čtvrti." Problém s výzvou je ovšem v její realizaci. "Státní regulátoři a instituce, které by k tomu byly nejvíc povolané, neexistují," říká Zandl. "Půlrok by příliš nepomohl." Myšlenka, že by firmy vyvíjející AI mohly dobrovolně zpomalit, není příliš realistická.

"Mohly by ale začít spolupracovat na nějakém dobrovolném regulačním rámci," navrhuje Zandl. "Kdysi se něco podobného říkalo o sociálních sítích. Facebook založil grémium starších a moudrých, od kterých chtěl expertní názor. Ptal se třeba, jestli mazat zjevné nepravdy. Mohli by se dohodnout, že když umělá inteligence narazí na zjevně nepravdivou informaci, je povinná ji označit."

OpenAI je nezisková organizace pro výzkum umělé inteligence, která se zaměřuje na její vývoj. Založili ji v roce 2015 Elon Musk a Sam Altman.

První čtyři podpisy pod výzvou k AI Yoshua Bengia a Stuart J. Russell Přední počítačoví vědci zabývající se umělou inteligencí Elon Musk Podnikatel Steve Wozniak Programátor a spoluzakladatel Applu Terminátorská vzpoura strojů, které převezmou vládu nad světem a z lidstva udělají otroky, v našem čase prý nehrozí

30. 3. 2023; cesky-prumysl.cz

Asociace výrobců kabelů a vodičů zahajuje speciální studium pro kabeláře

admin Bře 30, 2023 Energetický průmysl Speciální čtyřsemestrální studijní program má za cíl vychovat odborníky se spektrem znalostí potřebných pro kabelářský obor.

Asociace výrobců kabelů (AVK) spolupracuje při jeho realizaci s elektrotechnickou fakultou ČVUT a výrobci kabelů, mezi něž patří například společnost Prakab Pražská kabelovna.

Důvodem pro vznik projektu je hlavně nedostatek vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří se komplexně orientují v oboru a rozumí nejen kabelům jako takovým, ale také jejich výrobě, využití, logistickým specifikům a v neposlední řadě také zkoušení a certifikaci. Ke vzniku specializovaného kurzu přispěla také skutečnost, že univerzitní školství v české republice nevychovává odborníky s tímto spektrem znalostí právě pro kabelářský obor.

První semestr byl zahájen na počátku března a podle vzdělávacího plánu potrvá do začátku června. Je určen hlavně pro stávající zaměstnance členských organizací AVK. "V tomto prvním semestru pro nás bude zásadní zpětná vazba od lektorů i garantů předmětů. Naším cílem je hlavně naplnění očekávání vysílajících organizací – kabeloven," říká Ing. Miroslav Tesař ze společnosti Prakab, který má v AVK na starosti právě vzdělávací témata. "Výroba kabelů je obor, který má před sebou velmi dynamickou a perspektivní budoucnost. Vzhledem ke své specifičnosti není mezi studijními programy žádné univerzity. A to chceme nyní napravit tím, že univerzitám řekneme, jaké znalosti mají mít v oboru vystudovaní specialisté na straně jedné a také přispět k propagaci oboru jako takového, aby univerzity neměly o studenty nouzi" dodává Ing. Miroslav Tesař.

Čtyřsemestrální kurz bude zakončen závěrečnou prací studenta na úrovni bakalářské práce. "Kurz není v této chvíli akreditován jako univerzitní vzdělávání, jeho absolventi ale získají diplom vydaný AVK," vysvětluje Miroslav Tesař. "Pokud se program setká s kladným přijetím, budeme se snažit společně s univerzitami o opětovné otevření akreditovaného studijního programu ať už na úrovni bakalářské či magisterské," uzavírá Miroslav Tesař.

Související články

admin Bře 27, 2023

admin Bře 14, 2023

admin Bře 06, 2023

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny

Komentář

Jméno

E-mail

Webová stránka

Uložit do prohlížeče jméno, e-mail a webovou stránku pro budoucí komentáře.

Zamknuto

30. 3. 2023; DVTV

Rozhovor s Michalem Pěchoučkem o riziku umělé inteligence pro společnost a lidstvo

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Umělá inteligence je hluboké riziko pro společnost a lidstvo. To říkají stovky světových expertů. A vyzývají v petici k tomu, aby byl na půl roku pozastaven její vývoj. V DVTV je technologický ředitel společnosti Gen, dříve Avastu a vedoucí centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT, prof. Michal Pěchouček. Dobrý den.

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Dobrý den, děkuju za pozvání.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Není vůbec zač. Bojíte se umělé inteligence?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Tak umělá inteligence je můj celý život, takže já si myslím, že jí rozumím a že dělám všechno pro to, abych se jí nebál. Jestli se může stát to, že nám umělá inteligence ublíží, to se stát může, jestli se toho bojím, tak se toho bojím.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Tak ještě jinak. Má umělá inteligence minimálně jako v té fázi poznání umělé inteligence, ve které jsme teď, má potenciál zničit naší společnost nebo zničit civilizaci?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Je to vlastně komplikovaná technologická otázka a dá se rozdělit na 2 kapitoly. Jedna kapitola se bojíme toho, jestli se umělá inteligence sama obrátí o své vlastní vůli proti lidstvu a začne lidstvu ubližovat. Jsou takový ty katastrofický scénáře, jako že lidem bude docházet energie, takže prostě umělá inteligence bude chtít energii pro sebe, aby mohla počítat, bude vypínat lidem klimatizace a bude jim znemožňovat si dobíjet počítače. Toho se nebojím, neříkám, že to není možné. Myslím si, že to je plózibilní, to se prostě může stát. Otázka je, o jakém horizontu se bavíme, jestli se bavíme o horizontu 10 let nebo 100 let nebo tisíce let. V tom horizontu, kterýmu já rozumím, já vlastně tak nějak si dokážu představit třeba 200 let, tam si myslím, že se toho bát nemusíme, ale umělá inteligence může lidstvu vlastně uškodit to je ta druhá kapitola tím, že jí buďto zneužije někdo proti lidem, nebo že se ukáže, že jsou lidé na umělé inteligenci závislí do takové míry, že nečekaná chyba, nějaká černá labuť vlastně může umělou inteligenci vykolit takovým způsobem, že vlastně omylem ublíží lidem. Takže já se vlastně spíš bojím toho, že lidé jsou v umělé inteligenci zapojení jako lidé v Matrixu vizionářských filmů před 20 lety vlastně to krásně vysvětlil a díky té závislosti na technologiích, internetu, umělé inteligenci, obsahu, který se generuje na internetu pomocí umělé inteligence, vlastně můžou tou svojí závislostí se dostat do situace, kdy jim bude ublíženo pomocí umělé inteligence.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Ještě pořád tomu rozumím, já bych když tak zvedl ruku, kdybych přestával rozumět, ale rozumím tomu správně, že to, co jste teď popsal, by v podstatě, ano, byla by to záležitost umělé inteligence, ale někde tady by byl člověk, který by jí použil proti jiným lidem.

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Ano, ano. Garry Kasparov říká, že lidi mají pořád patent na zlo, že vlastně, jestli někde je zlo jako úmysl, jako touha potřeba někomu ublížit, jít proti lidem, tak to pořád jako můžou způsobit zatím pouze lidé. Zatím jako neexistuje argument, který by říkal, že ten monopol na zlo si převzaly stroje a myslím si, že v tom horizontu, který já si dokážu představit, se to ani nestane.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

No, a teď zpátky k té petici nebo chcete-li výzvě. Vy byste ji podepsal?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Já jsem ji nepodepsal, mně se líbí, mně to přišlo skvělý, ale zároveň s tím nesouhlasím do důsledku, takže jsem jí nepodepsal. Myslím si, že je dobře, že technologové a vědci, kteří patří do té vlastně elity světa v tom smyslu, že úplně nejvíc rozumějí umělé inteligenci, těch 1300 lidí, kteří to podepsali. To nejsou lidi jako běžní, to nejsou uživatelé umělé inteligence, to jsou lidi, kteří jí vytvářejí. A to, že oni se podepsali pod petici, která tady explicitně poukazuje na ohrožení lidstva díky umělé inteligenci s tím souhlasím. To já prostě považuju, že to není zbytečné strašení, nebo že to je něco, co nedává smysl, nebo že to je něčí marketingový tah, ale jestli souhlasím s tím řešením, které ta petice nabízí...

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

To je ta půlroční pauza vlastně na experimenty.

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

S tím nesouhlasím.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

S tím nesouhlasíte? To znamená, že ve vašem výzkumném centru na fakultě na ČVUT nezastavíte výzkum?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Nezastavíme. Ze dvou důvodů. Jednak, protože nedisponujeme na ČVUT takovými prostředky, abychom dokázali trénovat jazykové modely, které jsou velké jako GPT čtyři nebo větší, což vlastně je ten text té výzvy, takže vlastně my jako nespadáme vůbec do té kategorie, jo. Tam spadají opravdu firmy, který jsou schopni vzít 100 000 000 USD a za ty na cloudu vytrénovat model, takže to je opravdu...

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Vlastně váš výzkum není tak nebezpečný potenciálně?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Není. Přesně tak. Jako je vlastně zajímavé, že tahle ta vlna, která se jako děje, tak vlastně poukazuje na to, že dochází k jisté jako nerovnoprávnosti lidí, kteří chtěli dělat výzkum tady v tomto druhu inteligence. Vlastně, pokud nemáte jako velké finanční zázemí, tak vlastně nemůžete zlepšovat kvalitu GPT čtyři. Prostě to nejde, protože to je drahé. Kdybych já si chtěl napsat tady v České republice /nesrozumitelné/ návrh projektu GAČR, chtěl bych, aby mi tam zaplatili výpočet na to, abych mohl konkurovat Open AI, tak bych spotřeboval celý rozpočet grantové agentury.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

No, na druhou stranu, ale jestli to mám chápat jakoby mírné jako si postěžování, tak to je, jako kdybyste říkal, že není úplně správné, že vývoj jaderné pumy nebo jaderné energie stál příšerné množství peněz, a proto to udělal v první fázi jenom jeden stát?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Já tím říkám, že to je výzva. To se vlastně jako netýká vědců, jako ta většina vědců, která dneska se snaží jako rozvíjet metody umělé inteligence, tak většina z nich vlastně si nesáhne na ty velký stroje, který mohou trénovat ty modely, o kterých Musk v té výzvě mluví.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Dobře. A není vůbec ta myšlenka, zvlášť když popisujete to, jak ohromné peníze, vlastně to, o čem se bavíme, o čem i ta výzva mluví, stojí, tak není ta představa, že někdo něco takového na půl roku zastaví nebo na jakoukoliv dobu není vlastně v podstatě naivní?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Ano, přesně tak. Jako to je jeden z těch důvodů, proč jsem to nepodepsal. My bychom mohli jako donutit Open AI a Microsoft a Google, aby něco nedělali. Ale to neznamená, že nebude nikdo jiný, kdo nesebere sto milionů dolarů a nebude dál trénovat. Prostě to je absurdní představa, to se nestane.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Teď jenom, pardon, jak velkou motivaci, a to už je jedno, jestli to jsou ty firmy, které jste jmenoval nebo v podstatě asi jakékoliv technologické firmy, které nakonec těch 100 000 000 USD nebo jakoukoliv částku budou mít, jak velkou motivaci k tomu mají, aby ty velké experimenty, o kterých ta výzva mluví, dělaly?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Já si myslím, že tam jako není zlý úmysl v žádném případě. Prostě firma Google tady byla dlouhou dobu šampionem v umělé inteligenci, všichni věděli, že má nejpokročilejší technologie umělé inteligence. Microsoft zainvestoval do firmy Open AI, která prostě udělala pokrok, který jakoby překonal Google. Dneska si /nesrozumitelné/ říká, já potřebuju prostě porazit v něčem, ve Wordu nebo v Outlooku, chci být lepší než Google, co pro to můžu udělat? Dám tam toho chatbota, aby ty maily psal za lidi. To je vlastně hrozně velká věc, to je prostě něco, co může změnit kancelářské práce a vlastně může to prostě otočit motivace toho, proč třeba Microsoft existuje. Takže jakoby byznysově je to iPhone moment, je to prostě transformační okamžik, kdy vlastně ty firmy se musí soustředit. Je to cam changer. Se musí soustředit, aby vlastně dneska neudělaly chybu a je vidět, že když Google poprvé prezentoval chatbota Bart a udělal chybu, tak ho ten trh potrestal stema biliony dolarů jako poklesu valuace, protože to nebylo dobrý, takže tím se ukazuje, že jsme v tom třaskavém okamžiku, kdy vlastně můžu tedy být jako nový winners a nový /nesrozumitelné/.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Vy jste asi vlastně techno optimisticky říkal, že si myslíte, že v tom nikde není jako zlý úmysl. Na druhou stranu, když se podíváme, zmiňoval jste Google a můžeme se podívat k Facebooku a k dalším gigantům, které stojí za sociálními sítěmi. Co dělají s těmi daty, které sbírají, jakým způsobem zasahovaly skrz další firmy, například do voleb, do referend atd. atd. V tomhle ohledu nejsem techno optimista, kde berete ten optimismus?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Já jsem techno optimista, co se týče toho primárního cíle umělé inteligence, ale jak jsem říkal, bojím se toho, že umělá inteligence může být zneužita lidmi. A je pravda, že technické firmy vlastně díky tomu, že i si ty svoje cíle nastavily neopatrně, vlastně byly tam takové ty neočekávané konsekvence toho, když chtěly maximálně vydělat na sledovanosti na Facebooku, tak tam dávaly politickou reklamu a ukázalo se, že to vlastně jako stálo u zkázy jako Evropský unie v podstatě jo, takže ty konsekvence toho, když mocná umělá inteligence, která umí dobře zpracovávat prosazovaná data na Facebooku, se zneužije pro politickou reklamu nepravdivými informacemi, a to může způsobit to, že se pak Británie vystoupí z Evropské unie. Jak moc v tom hrála umělá inteligence a jak moc to, že si to někdo zaplatil, že to prostě někdo chtěl, že to prostě byli lidi? Já říkám, byli to lidi. Lidi zneužili umělou inteligenci a já se takových nebezpečí vlastně bojím. V tomto jsem pesimista, a to proto, protože způsob, jakým žijeme na internetu je opravdu řízen rekomentačními algoritmy, které nám říkají, jaký obsah mám číst, co si mám koupit, s kým mám kamarádit, co mám lajkovat na internetu, co mám lajkovat vlastně to rozhodování, když jsme připojení z velké části je řízeno doporučujícími algoritmy. Například když si otevřete stránku YouTubu, tak tam 80 % toho, co si lidé vybírají, není z jejich vůle, ale z toho, že jim to poví algoritmus, takže já se vlastně bojím toho, když bude umělá inteligence mocnější a mocnější, právě tady v tom prostoru doporučovacích algoritmů, tak to odebírání svobody lidí si vybrat z vícero než ze čtyřech variant, co ten algoritmus nabídne, vlastně může vést k nějaké nepohodě společnosti.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Jinými slovy ti lidé, kteří budou mít motivaci, peníze, budou mít daleko luxusnější nástroj na to, aby mohli ovlivňovat mínění jiných lidí?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Přesně tak. A je samozřejmě zajímavé, do jaké míry ten cíl, který, když jako někdo má a chce manipulovat lidi proto, aby třeba vyhrál volby, nebo aby vytvořil paniku nebo jako obavu, do jaké míry ten prvotní cíl, který tento zlý faktor vlastně vloží do nějaké technologie, do jaké míry dopadne tak, jak si myslel, jestli náhodou nedopadne trošku jinak, třeba hůř, třeba se pokazí něco o hodně víc. Dá se říct, jakože průkopníci internetového byznysu nechtěli vytvářet sociální bubliny, rozdělovat společnost, to jako nebyl jejich cíl, oni prostě chtěli zjistit, jak udržet člověka, co nejdéle v té aplikaci, aby mu tam furt mohli cpát reklamu a mohli dobře monetizovat, to byl jejich cíl, ale jako důsledkem toho cíle, se stalo to, že vlastně jsme uzavřeni, reagujeme na toxický kontent, reagujeme na strach, takže ten internet vlastně ten strach generuje, protože vlastně chceme, takže to jsou takové ty neočekávané konsekvence, nasazení umělé inteligence, to je jeden konkrétní případ a těch já se bojím. Já se vlastně bojím toho, že se takové věci můžou dít, může jich být hodně.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Chápu. Ještě jednou zpátky k té výzvě. Když tedy vezmeme a dáme stranou ten... Odkýval jste mi, že to je poněkud naivní nápad zastavit výzkum na půl roku, tak jako v jakém okamžiku se teď vlastně nacházíme? Pokud 1300 lidí, kteří o tom hodně vědí, říkají, jako měli bychom zabrzdit. Jako proč bychom vlastně měli zabrzdit? Jako, abychom si něco rozmysleli, nebo abychom jako legislativně po celém světě jako dali rámec tomu, jak s tímhle nástrojem budeme dál nakládat?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Já si myslím, že ti vědci se ozvali proto, protože vlastně si nebyli jisti, zdali ta vědecká kreativita v tý vědecký práci a schopnosti vlastně představit důsledky toho pokroku, jestli to člověk vlastně furt stíhá. Jestli náhodou se ta technologie se nezačíná vlastně vyvíjet jako rychleji, než jsme si dokázali představit. A jestli změna mezi GPT 3 a GPT 4 vlastně je tak radikální, jak vlastně Open AI říká, tak vlastně nevíme, co se stane za půl roku, jestli bude GPT 5 a co bude GPT 5 dělat, jestli bude mluvit, že nerozpoznáte hlas člověka a stroje, nebo jestli bude obchodovat na burze a bude manipulovat trhy, to vlastně nevíme. A toho se vědci bojí, a proto tedy jako volají o pomoc a říkají, už to je vážný a já se s tím ztotožňuju. Já taky věřím tomu, že je potřeba volat o pomoc a že už to je vážný, akorát ne tímto způsobem. Jiným způsobem. To, co bych já doporučil, je, aby ta investice, která se posílá do trénování těch velkých modelů, o kterých /nesrozumitelné/ mluví tak, aby prioritní částka podobná proporční se posílala do výzkumu bezpečnosti umělé inteligence, etiky umělých inteligence, společenských dopadů umělé inteligence, fér nespravedlnosti umělé inteligence, rovného přístupu k umělé inteligenci. Je spousta vlastně problémů, které musíme vymyslet a rozhřešit, například jak držet umělou inteligenci na uzdě a do tohoto výzkumu jde málo peněz. Do výzkumu, který zvětšuje tu sílu umělé inteligence, tam těch peněz jde o hodně víc, a to já si myslím, že tato disproporce je pro nás nebezpečná. A té já se bojím.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Já se moc omlouvám, protože to, co teď řeknu, není jako nějak osobní, ale není to naivní, pane profesore? Protože jako nedá se ta situace představit, že jako stojíme na úplném kraji vlastně pomyslného útesu a ten krok prostě stejně někdo udělá, protože prostě tak jako vždycky, a teď se vracím zpátky k tomu jádru, protože prostě bylo nesmírně lákavé prostě tehdy zkusit jako sílu jádra a vyrábět z ní energii anebo zbraně a teď je to taky lákavý, protože prostě stačí tam dát třeba dalších 100 000 000 a uvidíme, co bude prostě nový chatbot dělat.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Lákavý to je, já si myslím, že to je lákavý i pro spoustu signatářů ty petice. Jako to technologický vlastně zrušení, kde ještě jako můžeme být, co se ještě může stát, je lákavý. To spoustu lidí zajímá, ale lidi, kteří jsou technicky odpovědní, jak si vlastně uvědomují abstraktně ty hrozby. Vlastně myslím si, že nikdo z těch, co to podepsali, by vám neřekl, podepisuju to proto, protože vím, že to je ta konkrétní věc se může stát a proti ní bojuju. Je to prostě a tím způsobem jako já i obdivuju signatáře kvůli tý odvážný abstraktní úvaze, jo. Já jenom vlastně říkám, že problém je ten, že jsme zapomněli investovat do těch oblastí umělý inteligence, které měly být tím lešením vlastně okolo tý technologie, aby vlastně jako těma sarkofákama okolo těch reaktorů, který by vlastně jako umožňovaly dlouhodobý cesty nebo bezpečný rozvoj umělé inteligence a do toho jsme investovali málo.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Kdo by to měl zařídit? Máme tady tu výzvu. Asi se na tom shodne daleko víc lidí, než ji podepsalo jako expertů, kdo by to měl dělat?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Já bych řekl, že každý, kdo chce investovat 1 USD do trénování velkýho jazykovýho modelu GPT 4 a většího, tak by měl ten samý dolar dát do podpory tohoto výzkumu.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Takže vlastně to je jako etická výzva?

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Já bych to chtěl, aby to byla mandatorní výzva, aby to prostě státy chtěly, aby to firmy chtěly, aby, když se toho místo moratoria, zastavme se a teďko jako, co čekejme nebo jako zastavme se málo. Jako za prvý to nefunguje, nemůžete zastavit lidskou kreativitu, nemůžete lidem říct, nedělejte vědu, nemůžete prostě říct firmám, aby neměly nový nápady, prostě, to je naivní, ale říct tady ten cloud na tom cloudu, kde prostě běží trénink velkýho jazykovýho modelu, ten jazykový model má nějaký parametry, a to, když ho chcete spustit, tak teda tady je nadace, tady je agentura, tady je výzkumné pracoviště a podporujte výzkum, který řídíte, ale který pomůže vytvořit to bezpečí umělý inteligence, takže já vlastně volám po tom, raději přemejšlejme, jak zajistit bezpečí umělý inteligence, než abychom zastavovali technologicky pokrok a výzkum, protože to stejně nezastavíme. V tom si myslím, že ta výzva naivní je, ale není naivní v tom poukazování na to nebezpečí, na tu hranu, u který stojíme. S tímto voláním já se plně ztotožňuju. Neztotožňuju se s tím řešením. A kdybyste se mi zeptal, tady prostě mluvíte o té jaderné energii, kdyby se vlády dohodly, že vlastně chtějí udělat nějaký /nesrozumitelné/, nějakou agenturu jako je agentura na hlídání výroby jaderných zbraní, práce s energií, tak aby byla taková agentura, která prostě by byla pod mandátem OSN nebo Evropské unie nebo Evropské unie, Británie, Ameriky, Izraele, tak by mohl kontrolovat, měla by mandát chodit do firem a zjišťovat teda, jak trénují a zjišťovat transparenci, aby vlastně lidi víc věděli teda opravdu, co se trénuje, jo, a způsobem, který by byl samozřejmě nikomu neodebírat konkurenční výhodu v rozvoji umělé inteligence, ale dal by signál za prvé těm, kteří zkoumají metody bezpečí umělé inteligence a druhak by mohl taky třeba ubezpečit lidstvo, že se nic neděje, že to je v pořádku.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Tak skončíme optimisticky.

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Určitě.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Děkuju pěkně za rozhovor.

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Děkuju. Za málo.

Martin VESELOVSKÝ, redaktor

Na shledanou.

Michal PĚCHOUČEK, technický ředitel Avastu, vedoucí AI Centra FEL ČVUT

Na shledanou.

29. 3. 2023; sdeleni.idnes.cz

Nová výpočetní metoda řeší problémy proudění s volnou hladinou

Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší diplomová práce získal Tomáš Halada z Fakulty strojní ČVUT. Na druhém místě se umístil Michal Procházka z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – TUO, na třetím Robin Kryštůfek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Vítězná diplomová práce má název Vliv okrajových podmínek v metodě SPH. O co vlastně v SPH metodě jde? Tato metoda popisuje tekutinu pomocí částic, které si lze představit jako jednotlivé kapičky, a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez či rozstřik maziva v průmyslových zařízeních. Pohyb částic je určen rovnicemi, které popisují chování tekutiny. Okrajové podmínky nám poté říkají, jak se částice chovají na okrajích námi řešeného problému, tj. na stěnách, vtocích a výtocích. To jsou místa, kde většinou vznikají problémy. Právě na tato problémová místa se ve své diplomové práci zaměřil Tomáš Halada.

Výsledky své diplomové práce Tomáš Halada dále rozvíjí, a to i díky spolupráci s Centrem hydraulického výzkumu, v jejímž rámci se snaží optimalizovat geometrii kanálů čerpacích stanic s ohledem na výšku hladin, a ušetřit tak výkon čerpadel. Tyto čerpací stanice jsou v současnosti budovány jako součásti závlahových systémů například v Egyptě.

Tím, co studuje, tedy matematiku, fyziku, techniku a programování, vyplňuje z velké části i svůj volný čas. Zbývá mu jej ale dostatek i na sport, zejména na silniční cyklistiku, kterou provozuje na rekreační až amatérské úrovni, i na další vytrvalostní sporty. Blízko má však i k uměleckým disciplínám. "Hraji na klavír a baskytaru a příležitostně také koncertuji," uzavírá Tomáš Halada.

Výzkum biomarkerů umožní poskytovat pacientům léčbu na míru"

V kategorii disertačních prací se na prvním místě umístila Anna Petráčková z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, na druhém Matěj Hývl z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, na třetím Markéta Tesařová z VUT v Brně (CEITEC).

Nedávné technologické pokroky v molekulární a buněčné biologii umožnily provádět bezprecedentní popisy molekulárních změn souvisejících s lidskými nemocemi. Začala tak doba tzv. precizní medicíny, do které spadá i vítězná práce s názvem "Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny", která při volbě léčebného postupu zohledňuje genovou výbavu, buněčné a molekulární profily i prostředí a životní styl konkrétního člověka.

Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění, které mají dopad na vývoj onemocnění a jeho prognózu. Kalkulátor se už používá v klinické praxi, a článek, který jej popisuje a jehož je Anna Petráčková první autorkou, byl během dvou let citován více než šedesátkrát.

"Naše studie přinesla přímo konkrétní doporučení pro diagnostické laboratoře ohledně nastavení parametrů sekvenování pro požadovanou citlivost diagnostického testu. Díky online kalkulátoru si pak může každý sám zadat požadovanou citlivost a kalkulátor mu vypočítá nutnou hladinu pokrytí sekvenování," popisuje Anna Petráčková.

Vítězství v Ceně Wernera von Siemense si Anna Petráčková velmi váží. Ocenění je pro ni zároveň motivací do budoucna i reflexí toho, že výzkum, na němž se podílí, je kvalitní a má smysl v něm pokračovat. "Velmi doufám, že toto ocenění mi pomůže k uskutečňování navazujících výzkumných cílů," dodává.

Ve svém volném čase se věnuje především jízdě na koni. "Je skvělé odreagovat se vyjížďkou do přírody – do lesa a na louky," říká. A když se jí naskytne příležitost, ráda si zahraje deskové hry. Ve velké oblibě má také horskou turistiku.

Další ocenění

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší absolventskou práci na téma Průmysl 4.0 získal Tomáš Michálek z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za disertační práci s názvem Mikromanipulace pomocí dielektroforézy – modelování a řízení založené na optimalizaci v reálném čase. Cenu za nejlepší absolventskou práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Jan Vysocký z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava za disertační práci s názvem Systém pro optimalizaci provozu elektrické distribuční sítě.

Siemens

FotoGallery:

Nová výpočetní metoda řeší problémy proudění s volnou hladinou

Siemens

Nová výpočetní metoda řeší problémy proudění s volnou hladinou

Siemens

Nová výpočetní metoda řeší problémy proudění s volnou hladinou

Siemens

Nová výpočetní metoda řeší problémy proudění s volnou hladinou

Siemens

Nová výpočetní metoda řeší problémy proudění s volnou hladinou

Siemens

Nová výpočetní metoda řeší problémy proudění s volnou hladinou

Siemens

29. 3. 2023; Lupa.cz

Tchaj-wan nabídl Česku vybudování centra na návrh čipů. Schválení ještě potrvá

Česká delegace na Tchaj-wan pokročila v jednáních na vybudování centra na návrh čipů. Finální podoba ještě není jasná.

Česká republika dostala od Tchaj-wanu nabídku na vybudování výzkumného centra pro návrh čipů. O námluvách už se nějakou dobu jednalo, během delegace vedené šéfkou sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) v této polovodičové velmoci došlo k upřesnění. Čeští představitelé podle informací Lupy nyní budou podoby nabídky procházet a s Tchaj-wanem budou ladit detaily. Termín konečné dohody se nyní nedá odhadovat.

Projekt čipového centra projednává zejména skupina CyberSecurity Hub, ve které se sdružují Masarykova univerzita, ČVUT a VUT. Do Tchaj-peje rovněž přiletěla náměstkyně ministryně pro vědu, výzkum a inovace Jana Havlíková, která na projektu dlouhodobě pracuje.

Jednání proběhla v budově National Science and Technology Council (NSTC) a National Applied Science Laboratories (NARLabs), jejichž součástí je Taiwan Semiconductor Research Institute.

Konkrétní nabídka

Právě NARLabs daly Čechům konkrétnější obrysy nabídky. Vzniknout by mohlo Advanced Chip Design Research Center (ACDRC).

NARLabs je organizace podporující akademický výzkum, vědu a další aktivity. Laboratoře poskytují služby kolem designu integrovaných obvodů, které kromě výzkumníků a vědců využívají i společnosti.

National Science and Technology Council, Tchaj-wan

Autor: Jan Sedlák

Tchajwanci by v rámci českého centra mohli poskytovat know-how a služby kolem návrhu čipů, jejich implementaci, tape-outu (vyrobení funkčních vzorků) a následné testování. Ve hře je dále školení studentů, inženýrů a profesorů. Rozjet by se mohly i společné mezinárodní projekty ve výzkumu a vývoji. Součástí jsou i licence na EDA software (slouží pro návrh čipů) či cloudové služby.

Vzdělávat se a zkoumat by mělo být možné v rámci více oblastí včetně SoC, napájecích čipů, senzorů, digitálu i analogu, MCU, CMOS MEMS, GaN a tak dále.

Málo lidí

Tchaj-wan už v Česku spustil čipová stipendia. V rámci Taiwan Semiconductor Scholarship Programu se do Asie vypraví první válka studentů, kterým prostředky poskytne pět státních tchajwanských univerzit.

Někteří zástupci českého univerzitního prostředí, kteří se jednání na Tchaj-wanu zúčastnili, se na tato stipendia nedívají s největší důvěrou. Mají obavy, že Tchaj-wan takto chce získat chytré české mozky a "nevrátit je". I když asijská země v mnoha ohledech dominuje polovodičovému sektoru a pro výchovu talentů má vypracovaný rozsáhlý systém, stále se potýká s nedostatkem lidí. Podobné programy by mohly situaci řešit. "Stipendia jsou výhodná pro Tchaj-wan, ne pro nás," řekli Lupě dva akademici.

Vicerektor ČVUT Radek Holý při podpisu spolupráce s Taipei Tech na Tchaj-wanu

Autor: Jan Sedlák

"Například ČVUT má s Tchaj-wanem už bilaterální smlouvu a studenti tam jezdí na zkušenou. Prozatím tam nikdo natrvalo nezůstal, tyto obavy nesdílím," uvedl spoluzakladatel a výkonný ředitel softwarové firmy Ackee Martin Půlpitel, který přednáší na Fakultě informatiky ČVUT a který byl také součástí tchajwanské výpravy.

V Česku je odborníků na polovodiče málo, což v debatách často zmiňují i Tchajwanci. V zemi máme centra firem jako STMicroelectronics, Renesas, NXP Semiconductors, Onsemi, Espressif, ASICentrum, Codasip, Tropic Square nebo Intel, problém získávat nové lidi je ale velký a brzdí to rozvoj. I od firem lze proto vůči akcím Tchaj-wanu slyšet skepsi, a to kvůli možnému přetahování lidí, byť je pravděpodobné, že by šlo spíše o dlouhodobý přínos.

Takto vypadá český čip Tropic Square. Důležitý milník se povedl, testovací vzorky fungují

Například na FEL ČVUT, kde nedávno otevřeli polovodičový Nanolab, čipové obory ročně absolvuje třicet až čtyřicet magistrů, a to z oborů Elektronika (program Elektronika a komunikace) a Technologické systémy (Elektrotechniky, energetiky a management). Už během školy si je firmy rozeberou.

Další projekty

Pekarová na jednání v NSTC uvedla, že výměna informací v polovodičích je pro Česko velmi důležitá. Ředitel této instituce Tsung-tsong Wu řekl, že Tchaj-wan je ochotný sdílení know-how rozšířit. National Taipei University of Technology během české návštěvy podepsala s ČVUT dohodu o společných investicích do projektů kolem čipů a dalších oblastí, jako jsou Internet věcí, energetika a smart cities. NSTC také podepisovala dohody s Technologickou agenturou ČR a Akademií věd.

Česko aktuálně nemá ambice získat Tchaj-wan jako investora do lokální čipové továrny. O tom se jedná v Drážďanech. "Do jednání nejdeme s ambicí mít tady výrobní závod. Jde nám o design čipů a zároveň se chceme více zapojit do dodavatelských řetězců týkajících se polovodičů," shrnul Marek Libřický, ředitel Odboru států Asie a Pacifiku na ministerstvu zahraničních věcí.

Čeští představitelé se po čipových investicích a projektech dívají také jinde. Například ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) byl před pár dny na podnikatelské misi ve Spojených státech, kde navštívil společnost Intel. Ta se chystá v Evropě investovat 33 miliard eur do výroby a na to navázaných aktivit kolem výzkumu, vývoje a podobně. Intel už má R&D v Brně, díky koupi části tamní firmy Netcope se tam zaměřuje na FPGA.

Ministr v USA zavítal také do firmy Onsemi, která v Rožnově pod Radhoštěm vyrábí čipy pro automobilky a průmysl. V plánu má další zdejší investice týkající se produkce na karbidu křemíku.

Tchaj-wan: Pokud na nás zaútočí Čína a naruší výrobu čipů, bude to ekonomická katastrofa pro celý svět

29. 3. 2023; elogistika.info

Asociace výrobců kabelů a vodičů zahajuje speciální studium pro kabeláře

Speciální čtyřsemestrální studijní program má za cíl vychovat odborníky se spektrem znalostí potřebných pro kabelářský obor. Asociace výrobců kabelů (AVK) spolupracuje při jeho realizaci s elektrotechnickou fakultou ČVUT a výrobci kabelů, mezi něž patří například společnost Prakab Pražská kabelovna.

Zdroj :ČTK

29. 3. 2023; Rádio ZET

Ráno na Rádiu Z

MLUVČÍ 1,

Druhým dnem dnes pokračuje návštěva prezidenta republiky Petra Pavla v Moravskoslezském kraji. Program zahájí na dole Darkov na Karvinsku, kde je v plánu i zfárání do dolu nebo setkání se zaměstnanci dolu. Černé uhlí už se ale na Darkově netěží, těžba tam byla ukončena v únoru roku 2021. Po návštěvě dolu se prezident setká s primátorem Karviné Janem Wolfem nebo se zástupci iniciativy dokořán a dalšími občansky aktivními lidmi z Karvinska. Vláda na svém dnešním výjezdním zasedání v jeseníníků projedná dodatečné navýšení letošního rozpočtu vysokých škol, podle všeho by mělo jít na odměňování pedagogů v letošním roce 900 000 000 Kč o, které ministři budou muset mimořádně rozpočet navýšit. Vláda dnes pořeší i podporu strukturálně postižených regionů. Bankovní rada České národní banky projedná nastavení základní úrokové sazby od loňského června, je na sedmi procentech, tedy na nejvyšší úrovni od roku 1999 a podle analytiků zůstane sazba na stejné úrovni viceguvernérka. České národní banky Eva Zamrazilová minulý týden agentuře Bloomberg řekla, že odmítá jakoukoliv debatu o snižování sazeb, dokud nebude inflace pod 10 procenty.Jižní Itálii zasáhlo krátce před půlnocí zemětřesení. Mělo sílu 5,4 stupně, zatím nejsou hlášeny škody ani oběti italský, národní, geofyzikální a vulkanologický institut hlásí otřesy v regionu molize a dále abruzo capanie a apulie. Centrum otřesů bylo 2 km od obce montagano v hloubce 2 km.

MLUVČÍ 2,

Rádiu ze.

MLUVČÍ 1,

Hokejová extraliga zná posledního semifinalistu. Nejlepší čtyřku doplnili po Pardubicích, Hradci a Vítkovicích hráči Třince v. Šestém duelu čtvrtfinálové série Třinec přehrál Spartu 51 a celou sérii ovládl 42 na zápasy v semifinále. Tak Třinec vyzve Pardubice a Hradec bude hrát o postup do finále s Vítkovicemi.

MLUVČÍ 1,

A dnešní ranní vysílání ve středu dvacátého devátého odstartuje interview Martina Kováře, hostem byl bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl, tak přeju dobré ráno a hezký poslech.

MLUVČÍ 2,

Absolvent elektrotechnické fakulty ČVUT v. Letech 2023. Snad to říkám dobře. Generální ředitel ČEZu, pak také prezident Svazu průmyslu a dopravy a také vládní zmocněnec pro jádro, dnešním hostem imk na rádiu zet je pan Jaroslav Míl.

MLUVČÍ 3,

Inženýre, moc vás zdravím a vítám vás ve studiu, jsem rád, že jste tady, těším.

MLUVČÍ 4,

Se, děkuji za pozvání a přeji dobré odpoledne vám i posluchačům.

MLUVČÍ 3,

Takhle jsem začal s jedním ekonomem, začnu dneska s vámi stejně, ale asi to bude třeba trochu jiný pohled zima, které jsme se všichni báli. Mám je za námi takřka, byť teda dnešní ráno, když jsem půl sedmé nasedal do auta, jsem si, tak teda jsem si to nemyslel, ale přežili jsme i vzhledem, vzhledem k očekávání a k tomu, jak to média prezentovala, řekl bych, celkem v klidu. Dopadlo to nakonec dobře, ne a. Bylo to hlavně díky počasí nebo díky počasí a úsporám a. Díky proč jsme to všechno dobře zvládly já.

MLUVČÍ 4,

Myslím, že tam byly tři hlavní věci. Za prvé přístup lidí, to znamená úspory, skutečně velmi racionální přístup, za který by měl každý politik, každý veřejný činitel, lidem opravdu poděkovat.

MLUVČÍ 3,

Promiňte já, jsem četl 15 % skoro všude je to teda, mně přijde hodně.

MLUVČÍ 4,

Je to hodně, je to hodně a není to o tom, že by se předtím nějak dramaticky plýtvalo, ale skutečně je to o tom, že průmyslové podniky přecházely na jiná média, že měnily způsob své výroby a technologické postupy a je to o lidech, kteří skutečně výrazným způsobem snížily svoji spotřebu. Druhým faktorem bylo počasí. To bezesporu a třetím prostě schopnost vlády a řeknu i Evropy a dalších zemí zareagovat včas a řešit co nejrychlejším a nejracionálnějším způsobem odchod vlastně od Ruska jako od dodavatele, ať už plynu nebo dalších komodit, to myslím, že se jaksi ukázalo jako velmi, velmi důležité a. Jak dalece v tomhle směru budeme úspěšní se, ukáže v tyhlety zimě, co teprve přijde v. Roce 23.

MLUVČÍ 3,

No, byla to zima. Jakousi Vladimir Vladimirovič nepřál.

MLUVČÍ 4,

Buďme rádi, že byla.

MLUVČÍ 3,

Jak reálně na, to se hodně ptali vždycky i pro posluchačů, jak reálně pomohlo to zastrop legendární zastropování cen elektřiny vládou pomohlo.

MLUVČÍ 4,

To.

MLUVČÍ 3,

Já, já.

MLUVČÍ 4,

Mám na to výrazně jiný pohled, protože to je v podstatě, je to odstraňování důsledků, není to odstraňování příčin a odstraňování ani ne důsledků, jako spíš záplatování důsledků, pokud jsme chtěli něco udělat racionálně a nechtěli jsme přímo odstraňovat příčiny, to znamená neexistující a nefunkční trh, protože žádný evropský trh, jednotný evropský trh s elektrickou energií, nikdy neexistoval a neexist existujou obchodní zóny, dílčí obchodní zóny, jako je třeba Česká republika, Polsko, Německo a podobně, fungující na evropském trhu v, uvozovkách, ale ten je limitován právě těmi propojeními, takže já jsem chtěl říct, že z tohoto hlediska tam nikdo odvahu odstraňovat příčiny nefunkčního trhu nefunkčního systému na burze nenašel, ale pokud chtěl udělat něco, co bylo záplatování a řešení částečných jakoby příčin toho, co se stalo, tak bohatě stačilo, kdyby Německo.Zastropovalo ceny plynu pro výrobu elektrické energie v německých paroplynných elektrárnách a v. Ten moment by to za a Němce stálo násobně méně, než co je to nakonec stálo a za druhé by to byl tak signál pro pro pro ceny elektrické energie na trhu, že by, že by se žádná a tato opatření, které jsme nákladně dělali, dělat nemusela.

MLUVČÍ 3,

Máte vysvětlení, proč to scholzova vláda neudělala.

MLUVČÍ 4,

Podle mě tam došlo ke sporu v rámci scholzovy vlády, za druhé tam je nepochopení a neznalost, ono to zní absurdně, že si říkáte, že mají takových tak velký počet kvalifikovaných lidí, ale bohužel německá politika v oblasti energií se neřídí fyzikálními zákony, ale ideologii, jednoznačně ideologií, takovým novým náboženstvím a s. Tím vlastně nejste schopen nic dělat. No. Co se týče zastropování u nás, je to to zatažení za záchrannou brzdu v momentě, kdy jsem minula příležitost a pro mě nepochopitelně i pro. Rok 23 využít toho mechanismu, který máme v legislativě, to znamená státní obchodník, který mohl vykoupit elektrickou energii tak, jak jí ČEZ nabízel za 2 Kč 60 pro, rok 23 a v. Ten moment jste nemusel nic zastropovat, nemusel jste nic přerozdělovat a byl to nejlepší signál protiinflační, který by dramatickým způsobem vedl k výraznému snížení inflace již v letošním roce.

MLUVČÍ 3,

Už to tady několikrát padlo, rok 23 a zima 23, 24. Předpokládám, aspoň teda doufám předpoklad, že přípravy na zajištění toho už běží. Co musí vláda udělat, aby to neskončilo malérem. Od začátku se psalo, což ta 22, 23, ale ta další, vy jste to taky řekl, ta bude klíčová, ta bude důležité.

MLUVČÍ 4,

Dneska je to o tom, že potřeba zajistit doplňování zásobníků a plynulé zajištění zásobování plynem přes celé léto až do zimy, to znamená rozjíždět zimu s plnými zásobníky a rozjíždět zimu s tím, že mám kontrolován dostatečné množství dodávek plynu. To si myslím, že jako Alfa Omega všeho pochopitelně Česká republika by měla být v situaci, že má diverzifikované tranzitní trasy, což se nestalo a, měla by být v situaci, kdy už má dojednáno s Německem, podíl na jednou z terminálů. Zatím se Němci chovají velmi, bych řekl slušně, řečeno sobeckým, způsobem, protože z toho terminálu o, který Česká republika měla zájem, 80 % prodala do zahraničí, půlku do Švýcarska, půlku do Francie, 20 % nechá na okamžitém trhu a o tom dalším terminálu teprve chce jednat, ale v žádném případě z těch veřejných vyhlášení jsem neviděl, že by se zavázat k tomu, že nám tam pustí podíl, vlastnický podíl do toho terminálu.

MLUVČÍ 3,

Dnešním hostem imk na rádiz. Bývalý generální ředitel ČEZu, pan inženýr RO Jaroslav Míl já. Nezbavíte toho ČEZu, to se nedá nic dělat, když byl někdo jednou šéfem ČEZu, tak je to jako forever, tak vy celkem se netajíte tím, že mnohem důležitější než zestátnění ČEZu je vytvoření a, teď vás cituju, nového designu energetického trhu a vytvoření tedy nové státní energetické koncepce a. Že to naše vláda nedělá, nedělá to nebo to liknavě nebo špatně.

MLUVČÍ 4,

Já, to musím opravit, určitě to není o tom, že bysme potřebovali vlastně 100 procent z ČEZu, to je totální nesmysl, to je odvádění pozornosti od úplně jiných úkolů, které před námi jsou, protože klíčem pro ten stát je Mýto, obchodníka a, jestliže si nakoupí výrobu, která bude odstavována uzavírána a místo toho nebude mít toho obchodníka a nechá ho v podstatě v původní struktuře, tak to je absolutně jaksi krok mimo realitu, který se zcela míjí svým účinkem. Je to vyhození stovek miliard z peněz daňových poplatníků, víceméně nenávratně, kdyby jsme měli obchodníka, tak jsme ty peníze mohli ušetřit, vydělat, co se týče státní.

MLUVČÍ 3,

Energie, ten státní obchodník.

MLUVČÍ 4,

Ten stejně bude muset být, budeme ho potřebovat na plyn a na elektřinu taky, protože za a v zákoně a za druhý, jak chcete jinak vykupovat z nového jaderného zdroje elektrickou energii? Jde to jenom přes toho obchodníka. Koneckonců je to i předmětem notifikace v Bruselu, ale co se týče státní energetické koncepce, tak já jsem odpůrce výroby, další koncepce dalších papírů, nikdo je realizovat nebude, máme státní energetickou koncepci z roku 2011. Nikdo ji nerealizoval, updatovanou v roce 2015. Opětně nikdo nerealizoval. Koncepce byla posouzena pačesovou komisí, včetně pan prof. Pačese komisí, včetně doporučení, co dělat z. Těch doporučení zjistíte, že se opětně nic nerealizovalo. To všechno spadlo pod stůl, včetně oponentních posudků. Mně to skutečně přijde velmi líto, protože to dokazuje jedno. My jsme schopný zaměstnat stovky úředníků tvorbou papírů a máme pocit, že když máme něco napsaného, že tím se tak stalo, že věc se stala. To je stejný jako s jadernou elektrárnou, máme tendr, tak máme pocit, když vybereme nějakého dodavatele, že stojí elektrárna jako omyl absolutní, totální a s tou koncepcí je to stejné. Ten svět se mění tak rychle, že my potřebujeme čtyři jednoduchá kritéria, kterým posuzujeme každé naše rozhodnutí. Dám jednoduchý věděl o i palivech a o tom, že Evropa k něčemu takovému přistoupí v oblasti automobilismu. Ještě před čtyřmi měsíci nikdo. Bylo to v nějaké koncepci v, žádné to, nebylo. To znamená, všechny ty papíry jsou starý už v době svýho vzniku a tady je to stejný příběh. Když budeme mít čtyři jednoduchá kritéria pro posuzování našeho konání, tak nemůžeme dělat chybu a. Ty kritéria jsou triviální, to první kritérium je bezpečnost, to znamená energetická bezpečnost v. Každém okamžiku my stavíme energetiku na doby míru, my je nestavíme a teď ne na válečný konflikt, to bych jako nepředpokládal, ale my je nestavíme na dobu, kdy třeba dojde k hybridnímu konfliktu nebo útoku na IT technologie na softwarovém, útoku, nebo když dojde k rozpadu trhu. My to stavíme pouze na době, kdy všechno krásně funguje, ale jde aktivní spolupráce s okolními zeměmi. Takhle to prostě není a nikdy nebude. Minimálně příštích 80.

MLUVČÍ 3,

Let, která jsou ta další kritéria.

MLUVČÍ 4,

Ty další jsou, první je cena, ale cena pro spotřebitele, prosím vás, ne cena výroby, to je manipulace. To, co tady dneska vidíte, slyšíte, ať už z Bruselu nebo i od některých českých představitelů. My potřebujeme vědět, jaká bude cena pro spotřebitele, ať už ten spotřebitel je domácnost nebo průmyslový podnik nebo, nebo nějaká hospodářská nebo státní instituce v. Ten moment vím, kde se pohybuju, abychom věděli o, čem mluvíme. My to vynaložíme stovky miliard na fotovoltaiky a budeme tvrdit, že to je levný zdroj, ale už do toho nepočítáme, že budeme muset ztrojnásobit kapacitu v paroplynních elektrárnách, jinými slovy, ta naše úspora 15 % na plynu a takovýto hurá a aktivita jako nahradíme plynové kotle tepelnými čerpadly, tak všechen ten plyn v mnohanásobcích se spotřebuje na výrobu elektrické energie. Jenom proto, že bude mít fotovoltaiku. Takhle to prostě bude a takhle to je. A druhým krokem je u fotovoltaických zdrojů, když je takhle postavíte, desítky miliard, které budou muset být investovány z peněz spotřebitelů. To není jako někdo cizí. Někde jinde.

MLUVČÍ 3,

Vzali ty.

MLUVČÍ 4,

Že by se vzali ty iluze, ale to jsou skutečně vysoké desítky miliard, který lidi budou platit na svých účtech za posílení distribuční soustavy, za posílení přenosové soustavy, za totální změnu systému energetického řízení a. Tohle nikdo nepočítá do ty ceny, tohle není analyzováno, jenom se řekne, je to levné a už se ten zbytek ignoruje, to znamená, druhým.

MLUVČÍ 3,

Jsou ty mantry takové.

MLUVČÍ 4,

Přesně tak a. Druhým tím pilířem tedy je vědět, kolik bude cena pro spotřebitele, protože to uzavřený systém třetí.

MLUVČÍ 3,

Který je máme, tak máme bezpečnost a pro spotřebitele.

MLUVČÍ 4,

Ten poslední je emisní stopa co dva. Je to k nevíře, ale to absolutně nikoho nezajímá, všichni o tom mluví, všichni teda tam mluví, že musíme zachránit planetu a bijou se v prsa AA hoří, je to tragédie, ale emisní stopa co dva nikoho nezajímá, protože kdyby někoho zajímala emisní stopa CO2, tak nemůže říct, že plynová elektrárna vyrábějící elektrickou energii z plynu lng má menší emisní stopu než uhelná elektrárna v České republice. Nemluvím o energetické bezpečnosti, uhlí máme tady. Nemůže teda to řešit tak, že řekne. Plyn používaný na výrobu elektrické energie, který nahrazuje uhlí, je čistý plyn, tak on jako nemá emise, rozumíte, to je úplně, to vám přijde jak scifi, ale tohle je, tohle jsou skutečné, které žije, realita, ve které žijeme a čtvrtým je odstranění distorzí, prostě nefunkčnosti na tom trhu. Komise slíbila, že to udělá účetní důvod Evropské komise, což je takový auditor Evropské komise, konstatoval, že nikdy žádný trh nefungoval a že byl manipulován, no, ale Evropská komise nenašla odvahu to udělat, vycouvala pod tlakem Německa. To.

MLUVČÍ 3,

A totální absence toho, čemu si říká palitic leadership.

MLUVČÍ 4,

Je to, jako když si to člověk uvědomí, podívá se zpětně na titulky, tak bez odstranění, když torze na trhu se dostáváte do situace, že vytvoříte systém, kde česky řečeno a, to každý bude znát socializujete, náklady, to znamená, náklady budou platit spotřebitelé, daňoví poplatníci a privatizujete zisky z toho byznysu a, to je podle mě cesta, kterou jsme se určitě vydávat neměli.

MLUVČÍ 3,

Máme za sebou 14 minut, dnešním hostem imk na rádiu zet je bývalý generální ředitel ČEZ a vládní zmocněnec pro pan Jaroslav Míl. Celkem veřejnost vás zná i proto, že respektive další z vašich názorů, kterým se netají. Takže preferujete menší modulární jaderné zdroje. Ale nezdá se, že by jako vláda o něčem takovém, byť jen uvažovala.

MLUVČÍ 4,

Já si, myslím, že o tom uvažuje. Potíž je v tom, že o tom uvažujeme dlouho.

MLUVČÍ 3,

A pomalu.

MLUVČÍ 4,

A že nás mezitím všichni ostatní předběhli.

MLUVČÍ 3,

Až máme pocit, že to nedělá.

MLUVČÍ 4,

No, ono to není ani tak role vlády, je to role role, toho, kdo má to staveniště a stát má říct na. Tomhle staveništi prostě bude vybudován malý modulární reaktor 123 podle toho, kolik jich budeme potřebovat, protože že se to ve světě nekoná. Nevyvíjí, to prostě je opětně taková mediální mlha, která se okolo toho všeho vyvíjí. Výsledkem je, že Polsko dojednalo spojení dvou velkých firem Synthesia, Orlen, nechalo si to schválit Evropskou komisí, tyto dvě firmy se spojily, vytvořily novou společnost s cílem výstavby modulární reaktorů v Polsku a. Poláci v absolutní tichosti místo prohlašování gigantických cílů získali souhlas Evropské komise s touto firmou a vydali se cestou, kdy budou tyto malý modulární reaktory chtít budovat. Jejich výhoda je, že doba výstavby je 3-3,5, roku a v. Momentě, kdy, kdy postavíte první, tak on vám už vydělává, no, ten druhý. Jinými slovy nároky na státní rozpočet dramaticky nižší, protože tam to bude zcela bezpečně už, protože tam je PKN rolen spolufinancovat nebo garantovat stát a. Česká republika, která byla první na řadě, tak vlastně byla předběhnuta nejen Polskem, ale i Estonskem a ve světě jsme byli předběhnuti, což ale se moc asi divit člověk nemůže. Kanadou.

MLUVČÍ 3,

To mě taky přijde, že není veliké překvapení.

MLUVČÍ 4,

Kanada je v tomhle.

MLUVČÍ 3,

Ale Rusko Estonsko.

MLUVČÍ 4,

Obě dvě tyto země to měly v plánu, obě se toho chytily a obě dvě šly podle plánu. Poslední tři roky my jsme byly stejně vepředu v, případě Polska byly daleko víc vepředu, ale v podstatě nejsme schopný konat. Ty věci se jaksi mediálně oznamují, že to tak bude, ale v reálu neděláme nic. My diskutujeme o tom, že budeme mít čtyři velké bloky v Dukovanech a v Temelíně, což nesmysl. Sám o sobě, ale neděláme nic pro to, abychom stihli včas. Aspoň ten jeden máme zpoždění a o tom taky radši nikdo nemluví. To znamená, aby se nemluvilo o tom, co nezvládáme, tak předložíme další nový velký cíl a další velkou myšlenku. Zapomínáme, že dík bezpečnostnímu dotazníku je šest měsíců zpoždění a v rámci územního řízení máme víc jak rok zpoždění, takže o notifikaci nemluvím. To znamená já, bych se soustředil na to, abychom realizovali aspoň ten jeden, abychom ho obhájili, protože tam není možnost ze strany Německa nás zablokovat ani v nejmenším, přes Evropskou komisi a současně bych ve stejné době řešil modulární reaktory, protože vám dávají jednu velkou výhodu, kterou v těch velkých nemáte, nemáte tak velkou expozici z hlediska státního rozpočtu nebo státních financí a hlavně jste schopen včas reagovat na měnící se podmínky na energetickém trhu a jste schopen tu energetiku budovat tak, aby fungovala i v době konfliktu v jednotlivých krajích. My začneme s těma reaktorama pochopitelně v lokalitách stávajících elektráren, ale postupem času můžete jít potom do těch nových lokalit, které jsou vytipovány a jsme schopný zajistit dodávku, která bude bezemisní. To je to podstatný.

MLUVČÍ 3,

No, kdybych byl jeden z těch makerů a tohle mi říkal bývalý generální ředitel ČEZu, za sebe osobně říkám, neměl bych úplně snadné spaní. Německo, Německo, Německo, Němci se z politických nebo z ideologických důvodů já, tam řekli, nedávno jsem poslouchal jednání Bundestagu a popravdě řečeno, když jsem slyšel mladé nadané německé političky a německé politiky, jak říkají, že stejně a budoucnost je bez jádra a, pak jsem poslouchal francouzské komentáře francouzských novinářů. K tomu nemůže, tak se ptám, nemůže tohle a. Blížíme se pomalu ke konci. Nemůže být takhle dramaticky rozdílný názor na jadernou energetiku a. Její třeba jeden z důvodů toho, proč to, čemu se říká evropská federace, bude vznikat složitě.

MLUVČÍ 4,

Myslím si, že k evropské federaci máme daleko, ale já vám popíšu, jak se francouzsko německý spor vyřeší, tak mi to řekněte v. Evropě to funguje tak, že paní von Leyen má telefon z kancléřství z Berlína a pan Macron si volá svého kamaráda, kterého má v komisi a, přesto zajišťují to, aby se potom nakonec obě dvě země domluvily, takže není tajemstvím, že 13. února přijala Evropská komise dva akty přenesené pravomoci, které říkaly, že vlastně vodíková technologie, čistá technologie, pokud je vyráběna z obnovitelných zdrojů a mezi ně se nepočítá jaderná energetika, což je absurdita sama o sobě, ale budiž.

MLUVČÍ 3,

To zní tak bizarně, že se mi to skoro, kdybyste to neříkala teď vy tady, tak by se mi to skoro nechtělo věřit, no.

MLUVČÍ 4,

Označili to jako červený vodík a i. Když byly dohody původní s Německem, Španělskem a Rakouskem, že jako červený vodík z jaderných elektráren bude použit, tak ta dohoda padla pod stůl, což Francii neskutečným způsobem rozčílilo.

MLUVČÍ 3,

Až by řekl, rozzuřilo.

MLUVČÍ 4,

Ano. A výsledkem byla dohoda o tom, že teda se udělá výjimka a že pokud v nabídkové zóně, což je příslušný region, bude tzv. Emisní zátěž při výrobě elektrické energie nižší než 18 g CO2 na megajoul, takže se bude ta energetika považovat za čistou, ale do toho se vejde právě jenom Francie a, to už je takový.

MLUVČÍ 3,

A, to je skoro geniální, ale jak znám, jak znám Macrona a Francouze.

MLUVČÍ 4,

Takže to je takový malinkej trik, který byl použit. Bohužel Česká republika mnohonásobně převyšuje toto kritérium a je to pochopitelně na nás, abychom takovému jednání zamezili. Nemluvě o tom, že teda vyrábět vodík z jaderných elektráren nebo obecně zčeho takového je mimo realitu z hlediska nejen ekonomického, ale energetické účinnosti a, to nemluvím o tom, že úvahy, že budeme z fotovoltaických elektráren vyrábět vodík, jsou normální scifi, protože to potřebujete stabilní, silný a dlouhodobý zdroj proto, abyste vůbec něco takového mohl dělat.

MLUVČÍ 3,

Poslední moje věta, protože jsme na konci, jak říkala baronka Thatcherová, vždycky po jednání s Francouzi mitterranem a CH ti Francouzi. Pane inženýre já, vám moc děkuju, že jste si našel čas. Těšilo mě to z vás s ohledem nach.

MLUVČÍ 4,

Děkuji za pozvání a přeji hezké odpoledne.

MLUVČÍ 3,

Dnešním hostem imk na rádiu z bývalý šéf ČEZu a vládního zmocněnec pro jádro pan Ing. Jaroslav Míl. Pěkný den.

29. 3. 2023; Rádio ZET

Interview Martina Kováře

MLUVČÍ 1,

Absolvent elektrotechnické fakulty ČVUT v. Letech 2000-23. Snad to říkám dobře. Generální ředitel ČEZu, pak také prezident Svazu průmyslu a dopravy a také vládní zmocněnec pro jádro, dnešním hostem imk na rádiu zet je pan Jaroslav Míl.

MLUVČÍ 2,

Inženýre, moc vás zdravím, vítám vás ve studiu, jsem rád, že jste tady, těším.

MLUVČÍ 3,

Se, děkuji za pozvání, přeji dobré odpoledne vám i posluchačům.

MLUVČÍ 2,

Tak takhle jsem začal s jedním ekonomem, začnu dneska s vámi stejně, ale asi to bude třeba trochu jiný pohled zima, které jsme se všichni báli. Mám je za námi takřka, byť teda dnešní ráno, když jsem půl sedmé nasedal do auta, musím říct, tak teda jsem si to nemyslel, ale přežili jsme i vzhledem k, vzhledem k očekávání a k tomu, jak to média prezentovala, řekl bych, celkem v klidu. Dopadlo to nakonec dobře, ne a. Bylo to hlavně díky počasí nebo díky počasí a úsporám a. Díky proč jsme to všechno dobře zvládli já.

MLUVČÍ 3,

Myslím, že tam byly tři hlavní věci, za prvé přístup lidí, to znamená úspory, skutečně velmi racionální přístup, za který by měl každý politik, každý veřejný činitel, lidem opravdu poděkovat.

MLUVČÍ 2,

Promiňte já, jsem četl 15 % skoro všude je to teda, mně přijde hodně.

MLUVČÍ 3,

Je to hodně, je to hodně a není to o tom, že by se předtím nějak dramaticky plýtvalo, ale skutečně je to o tom, že průmyslové podniky přecházely na jiná média, že měnily způsob své výroby a technologické postupy a je to o lidech, kteří skutečně s výrazným způsobem snížily svoji spotřebu. Druhým faktorem bylo počasí. To bezesporu a. Třetím prostě schopnost vlády a Evropy i a dalších zemí zareagovat včas a řešit co nejrychlejším a neracionálním svým způsobem odchod vlastně od Ruska jako od dodavatele, ať už plynu nebo že se jaksi ukázalo jako velmi, velmi důležité a. Jak dalece v tomhle směru budeme úspěšní se, ukáže v tyhlety zimě, co teprve přijde v. Roce 23.

MLUVČÍ 2,

No, byla to zima. Jakousi Vladimir Vladimirovič nepřál.

MLUVČÍ 3,

Buďme rádi, že byla.

MLUVČÍ 2,

Jak reálně na, to se hodně ptali posluchači vždycky pro i proů, jak reálně. Pomohlo to za legendární zastropování cen elektřiny. Vládou. Pomohlo to.Já, já.

MLUVČÍ 3,

Mám na to výrazně jiný pohled, protože to je v podstatě, je to odstraňování důsledků, není to odstraňování příčin a odstraňování ani ne důsledků, jako spíš záplatování důsledků. Pokud jsme chtěli něco udělat racionálně a nechtěli jsme přímo odstraňovat příčiny. To znamená neexistující a nefunkční trh, protože žádný evropský trh, jednotný evropský trh s elektrickou energií, nikdy neexistoval a neexistuje, existujou obchodní zóny, dílčí obchodní zóny, jako je třeba Česká republika, Polsko, Německo a podobně, fungující na evropském trhu v, uvozovkách, ale ten je limitován právě těmi propojeními, takže já jsem chtěl říct, že z tohoto hlediska tam nikdo odvahu odstraňovat příčiny nefunkčního trhu nefunkčního systému na burze nenašel, ale pokud chtěl udělat něco, co bylo záplatování a řešení částečných jakoby příčin toho, co se stalo, tak bohatě stačilo, kdyby Německo.Zastropovalo ceny plynu pro výrobu elektrické energie v německých paroplynných elektrárnách a v. Ten moment by to za a Němce stálo násobně méně, než co je to nakonec stálo a za druhé by to byl signál pro, ceny elektrické energie na trhu, že by, že by se tato opatření, které jsme nákladně dělali, dělat nemuselo.

MLUVČÍ 2,

Máte vysvětlení, proč to scholzova vláda neudělala.

MLUVČÍ 3,

Podle mě tam došlo ke sporu v rámci scholzovy vlády, za druhé tam je nepochopení a neznalost, ono to zní absurdně, že si říkáte, že mají takových jako velký počet kvalifikovaných lidí, ale bohužel německá politika v oblasti energií se neřídí fyzikálními zákony, ale ideologií, jednoznačně ideologií, takovým novým náboženstvím a s tím vlastně nejste schopni nic dělat a. Co se týče zastropování u nás, je to to zatažení za záchrannou brzdu v momentě, kdy jsem minula příležitost a pro mě nepochopitelně i pro. Rok 23 využít toho mechanismu, který máme v legislativě, to znamená státní obchodník, který mohl vykoupit elektrickou energii tak, jak jí ČEZ nabízel za 2 Kč 60 pro, rok 23 a v. Ten moment jste nemusel nic zastropovat, nemusel jste nic přerozdělovat a byl to nejlepší signál protiinflační, který by dramatickým způsobem vedl k výraznému snížení inflace již v letošním roce.

MLUVČÍ 2,

Už to tady několikrát padlo, rok 23 a zima 23, 24. Předpokládám, aspoň teda doufám předpoklad, že přípravy na zajištění toho už běží, co se, co musí vláda udělat, aby to neskončilo malérem. Od začátku se psalo, což ta 22, 23, ale ta další, vy jste to taky řekl, ta bude klíčová, ta bude důležité.

MLUVČÍ 3,

Dneska je to o tom, že potřeba zajistit doplňování zásobníků a plynulé zajištění zásobování plynem přes celé léto až do zimy, to znamená rozjíždět zimu s plnými zásobníky a rozjíždět zimu s. Tím, že mám kontrolován dostatečné, dostatečné množství dodávek plynu, to si myslím, že jako Alfa Omega všeho pochopitelně Česká republika by měla být v situaci, že má diverzifikované tranzitní trasy, což se nestalo a měla by být v situaci, kdy už má dojednáno s Německem, podíl na jednou z terminálů. Zatím se Němci chovají velmi, bych řekl slušně, řečeno sobeckým, způsobem, protože z toho terminálu o, který Česká republika měla zájem, 80 % prodala do zahraničí půlku do Švýcarska, půlku do Francie, 20 % nechá na okamžitém trhu a o tom dalším terminálu teprve chce jednat, ale v žádném případě z těch veřejných vyhlášení jsem neviděl, že by se chtěli zavázat k tomu, že nám tam pustí podíl, vlastnický podíl do toho terminálu.

MLUVČÍ 2,

Dnešním hostem imk na rádiuz bývalý generální ředitel ČEZu pan inžený RA Jaroslav Míl já. To takhle řeknu, toho se prostě nezbavíte toho ČEZu, to se nedá nic já, když byl někdo jednou šéfem ČEZu, tak je to jako forever, tak vy celkem se netajíte tím, že důležitější zestátnění ČEZu je vytvoření a, teď vás cituju, nového designu energetického trhu a vytvoření tedy nové státní energetické koncepce a. Že to naše vláda nedělá, nedělá to nebo to nebo.

MLUVČÍ 3,

Špatně já. To musím opravit pro, pro úplně jiných úkolů, které před námi jsou, protože klíčem pro ten stát je Mýto, obchodníka a, jestliže si nakoupí výrobu, která bude odstavována, uzavírána a místo toho nebude mít toho obchodníka a nechá ho v podstatě původní struktuře, tak to je absolutně jaksi krok mimo realitu, který se zcela míjí svým účinkem. Je to vyhození stovek miliard z peněz daňových poplatníků, víceméně nenávratně, kdy bysme měli obchodníka, tak jsme ty peníze mohli ušetřit, vydělat, co se týče státní energie.

MLUVČÍ 2,

Ten státní obchodník.

MLUVČÍ 3,

Ten stejně bude muset být, budeme ho potřebovat na plyn a na elektřinu taky, protože za a v zákoně a za druhý, jak chcete jaderného zdroje elektrickou energii? Jde to jenom přes toho obchodníka. Koneckonců je to i předmětem notifikace v Bruselu, ale co se týče státní tak já jsem odpůrce výroby, další koncepce dalších papírů, nikdo je realizovat nebude, máme státní energetickou koncepci z roku 2011. Nikdo ji nerealizoval, updatovanou v roce 2015. Opětně nikdo nerealizoval. Koncepce byla posouzena pačesovou komisí, včetně prof. Pačese komisí, včetně doporučení, co dělat z. Těch doporučení zjistíte, že se opětně nic nerealizovalo. To všechno spadlo pod stůl, včetně oponentních posudků. Mně to skutečně přijde velmi líto, protože to dokazuje jedno. My jsme schopný zaměstnat stovky úředníků tvorbou papírů a máme pocit, že když máme něco napsaného, že tím se tak stalo, že věc se stane. To je stejný jako s jadernou elektrárnou, máme tendr, tak máme pocit, že když vybereme nějakého dodavatele, že stojí elektrárna jako omyl absolutní, totální a z tou koncepcí je to stejné. Ten svět se mění tak rychle, že my potřebujeme čtyři jednoduchá kritéria, kterým posuzujeme každé naše rozhodnutí. Dám jednoduchý příklad, kdo věděl o i palivech a o tom, že Evropa k něčemu takovému přistoupí v oblasti automobilismu. Ještě před čtyřmi měsíci nikdo. Bylo to v nějaké koncepci, no v, žádné to nebylo. To znamená, všechny ty papíry jsou starý už v době svýho vzniku a tady je to stejný příběh. Když budeme mít čtyři jednoduchá kritéria pro posuzování našeho konání, tak nemůžeme dělat chybu a ty kritéria jsou triviální. To první kritérium je bezpečnost, to znamená energetická bezpečnost v. Každém okamžiku my stavíme energetiku na doby míru, my je nestavíme a teď ne na válečný konflikt, to bych jako nepředpokládal, ale my je nestavíme na dobu, kdy třeba dojde k hybridnímu konfliktu nebo útoku na IT technologie na softwarovém, útoku, nebo když dojde k rozpadu trhu. My to stavíme pouze na doby, kdy všechno krásně funguje a jde aktivní spolupráce s okolními zeměmi. Takhle to prostě není a nikdy nebude. Minimálně příštích 80 let.

MLUVČÍ 2,

Která jsou ta další kritéria.

MLUVČÍ 3,

Ty další jsou, první je cena, ale cena pro spotřebitele, prosím vás, ne cena výroby, to je manipulace. To, co tady dneska vidíte, slyšíte, ať už z Bruselu nebo i od některých českých představitelů. My potřebujeme vědět, jaká bude cena pro pro, spotřebitele, ať už ten spotřebitel je domácnost nebo průmyslový podnik nebo, nebo nějaká hospodářská nebo státní instituce v. Ten moment vím, kde se pohybuju, abychom věděli o, čem mluvíme. My, vy to vynaložíme stovky miliard na fotovoltaiky a budeme tvrdit, že to je levný zdroj, ale už do toho nepočítáme, že budeme muset ztrojnásobit kapacitu v paroplynních elektrárnách, jinými slovy, ta naše úspora 15 % na plynu a takovýto hurá a aktivita jako nahradíme plynové kotle tepelnými čerpadly, tak všechen ten plyn v mnohanásobcích se spotřebuje na výrobu elektrické energie. Jenom proto, že bude mít fotovoltaiku. Takhle to prostě bude a takhle to je. A druhým krokem je u fotovoltaických zdrojů, když je takhle postavíte, desítky miliard, které budou muset být investovány z peněz spotřebitelů. To není jako někdo cizí. Někde jinde.Vzali ty, že by se vzali ty iluze, ale to jsou skutečně vysoké. Desítky miliard, tedy lidi budou platit na svých účtech za posílení distribuční soustavy, za posílení přenosové soustavy a za totální změnu systému energetického řízení a. Tohle nikdo nepočítá do ty ceny, tohle není analyzováno, jenom se řekne, je to levné a už se ten zbytek ignoruje, to znamená.

MLUVČÍ 2,

Druhým jsou ty mantry takové.

MLUVČÍ 3,

Přesně tak a. Druhým tím pilířem tedy je vědět, kolik bude cena pro spotřebitele, protože je to uzavřený systém. Třetí.

MLUVČÍ 2,

Princip, který máme, tak máme bezpečnost.

MLUVČÍ 3,

A proisní stopa. Co dva je to k nevíře, ale to absolutně nikoho nezajímá, všichni o tom mluví, všichni tam mluví, že musíme zachránit planetu a bijou se prsa a teda planeta hoří. Je to tragédie, ale emisní stopa CO2 nikoho nezajímá, protože kdyby někoho zajímala emisní stopa co dva, tak nemůže říct, že plynová elektrárna vyrábějící elektrickou energii z plynu lng má menší emisní stopu než uhelná elektrárna v České republice. Nemluvím o energetické bezpečnosti, uhlí máme tady. Nemůže teda to řešit tak, že řekne. Plyn používaný na výrobu elektrické energie, který nahrazuje uhlí, je čistý plyn.Tak on jako nemá emise, rozumíte, to je úplně, to vám přijde jak scifi, ale tohle je, tohle jsou skutečné daně, ve které žije realita, ve které žijeme a, čtvrtým je odstranění distorzí, prostě nefunkčnosti na tom trhu, komise slíbila, že to udělá účetní dvůr Evropské komise, což je takový auditor Evropské komise, konstatoval, že nikdy žádný trh nefungoval a že byl manipulován, no, ale Evropská komise nenašla odvahu to udělat, vycouvala pod tlakem Německa se.

MLUVČÍ 2,

Absence toho, čemu si říkálitic leadership je, to.

MLUVČÍ 3,

Je to, když si to člověk uvědomí, podívá se zpětně na titulky, tak bez odstranění distorze na trhu se dostáváte do situace, že vytvoříte systém, kde česky řečeno a, to každý bude znát socializujete, náklady, to znamená náklady, spotřebitelé, poplatníci a prii, zisky z toho byznys a, to cesta, kterou se vydávat neměli.

MLUVČÍ 2,

Máme za sebou 14 minut dnešním hostem IM a rádiu zet je bývalý generální ředitel ČEZ a vládní zmocněnec pan Jaroslav Míl. Celkem veřejnost vás zná i proto, že respektive další z vašich názorů, který se netají. Takže preferujete menší modulární jaderné zdroje. Ale nezdá se, že by jako vláda o něčem takovém, byť jen uvažovala.

MLUVČÍ 3,

Já si, myslím, že o tom uvažuje. Potíž je v tom, že o tom uvažujeme dlouho a pomalu a že nás mezitím všichni ostatní předběhli.

MLUVČÍ 2,

Až máme pocit, že to nedělá.

MLUVČÍ 3,

No, ono to není ani tak role vlády, protože je to RO role, je to role toho, kdo má to staveniště a stát má říct na. Tomhle staveništi prostě bude vybudován malý modulární reaktor. 123 podle toho, kolik jich ho budeme potřebovat, protože není pravdu, že se to ve světě nekoná. Nevyvíjí to, prostě je opětně taková mediální mlha, která se okolo toho všeho vyvíjí. Výsledkem je, že Polsko dojednalo spojení dvou velkých firem Synthesia, Orlen, nechalo si to schválit Evropskou komisí, tyto dvě firmy se spojily, vytvořily novou společnost s cílem výstavby modulárních reaktorů v Polsku a. Poláci v absolutní tichosti místo prohlašování gigantických cílů získaly komise s, touto firmou a vydali se cestou, kdy budou tyto malý modulární reaktory chtít budovat a jejich výhoda je, že doba výstavby je 3-3,roku v v. v. Momentě, kdy, kdy postavíte první, tak on vám už vydělává na ten druhý. Jinými slovy nároky na státní rozpočet sub dramaticky nižší. Protože tam to bude zcela bezpečně už, protože tam je PKN rolen spolufinancovat nebo garantovat stát a. Česká republika, která byla první na řadě, tak vlastně byla předběhnuta nejen Polskem, ale Estonskem a ve světě jsme byli předběhnuti, což ale jsem moc, asi divit člověk nemůže Kanadou.

MLUVČÍ 2,

To mě taky přijde, že není veliké překvapení.

MLUVČÍ 3,

Kanada je v tomhle.

MLUVČÍ 2,

Ale Rusko Estonsko.

MLUVČÍ 3,

Obě dvě tyto země to měly v plánu. Obě dvě se toho chytily a obě dvě šly podle plánu. Poslední tři roky my jsme byly stejně vepředu v, případě Polska, tam byly daleko víc vepředu, ale v podstatě nejsme schopni konat. Ty věci se jaksi mediálně oznamují, že to tak bude, ale v reálu neděláme nic. My diskutujeme o tom, že budeme mít čtyři velké bloky v Dukovanech a v Temelíně, což nesmysl sám o sobě, ale neděláme nic pro to, abychom stihli včas, aspoň ten jeden máme zpoždění a o tom taky radši nikdo nemluví, to znamená, aby se nemluvilo o tom, co nezvládáme, tak předložíme další nový velký cíl a další velkou myšlenku. Zapomínáme, že dík bezpečnostnímu dotazníku je šest měsíců zpoždění a v rámci územního řízení máme víc jak rok zpoždění, takže o notifikaci nemluvím. To znamená já, bych se soustředil na to, abychom realizovali aspoň ten jeden, abychom ho obhájili, protože tam není možnost ze strany Německa nás zablokovat ani v nejmenším, přes Evropskou komisi a současně bych ve stejné době řešil modulární reaktory, protože vám dávají jednu velkou výhodu, kterou v těch velkých nemáte, nemáte tak velkou expozici z hlediska státního rozpočtu nebo státních financí a hlavně jste schopen včas reagovat na měnící se podmínky na energetickém trhu a jste schopen tu energetiku budovat tak, aby fungovala i v době konfliktu v jednotlivých krajích. My začneme s těma reaktorama pochopitelně v lokalitách stávajících elektráren, ale postupem času můžete jít potom do těch nových lokalit, které jsou vytipovány a jsme schopný zajistit dodávku, která bude bezemisní. To je to podstatný.

MLUVČÍ 2,

No, když bych byl jeden z těch makelů a tohle mi říkal bývalý generální ředitel ČEZu, za sebe osobně říkám, neměl bych úplně snadné spaní. Německo, Německo, Německo, Němci se z politických nebo z ideologických důvodů já, tam řekli, nedávno jsem poslouchal jednání Bundestagu a popravdě řečeno, když jsem slyšel mladé nadané německé političky a německé politiky, jak říkají, že stejně evropská budoucnost je bez jádra a poslouchal francouzské komentáře francouzských novinářů k, tomu nemůže, tak se ptám, nemůže tohle a. Blížíme se pomalu ke konci. Nemůže být takhle dramaticky rozdílný názor na jadernou energetiku a její budoucnost. Třeba jeden z důvodů toho, proč to, čemu se říká evropská federace, bude vznikat složitě.

MLUVČÍ 3,

Myslím si, že k evropské federaci máme daleko, ale já vám popíšu, jak se francouzsko německý spor vyřeší, tak mi to řekněte v. Evropě to funguje tak, že paní von Leyen má telefon z kancléřství z Berlína a pan Macron si volá svého kamaráda, kterého má v komisi a. Přesto zajišťují to, aby se potom nakonec obě dvě země domluvily, takže není tajemstvím, že 13. února přijala Evropská komise dva akty přenesené pravomoci, které říkaly, že vlastně vodíková technologie, čistá technologie, pokud je vyráběna z obnovitelných zdrojů a mezi ně se nepočítá jaderná energetika, což je absurdita sama o sobě, ale budiž.

MLUVČÍ 2,

To zní tak bizarně. Se, se neříkal, teď vy tady, tak by se mi to skoro nechtělo věřit.

MLUVČÍ 3,

No. Označili to jako červený vodík a i. Když byly dohody původní s Německem, Španělskem a Rakouskem, že jako červený vodík z jaderných elektráren bude použit, tak ta dohoda padla pod stůl, což Francii neskutečným způsobem rozčílilo.

MLUVČÍ 2,

Až bych řekl, rozzuřilo. Ano.

MLUVČÍ 3,

A výsledkem byla dohoda o tom, že teda se udělá výjimka a že pokud v nabídkové zóně, což je příslušný region, bude tzv. Emisní zátěž při výrobě elektrické energie nižší než 18 g CO2 na megajoul, takže se bude ta energetika považovat za čistou, ale do toho se vejde právě jenom Francie a, to už je takový.

MLUVČÍ 2,

A, to je skoro geniální, ale jak znám, jak znám emmanulela, Macrona a Francouze.

MLUVČÍ 3,

Takže to je takový malinkej trik, který byl použit. Bohužel Česká republika mnohonásobně převyšuje toto kritérium a je to pochopitelně na nás, abychom takovému jednání zamezili. Nemluvě o tom, že teda vyrábět vodík z jaderných elektráren nebo obecně z něčeho takového je mimo realitu už z hlediska nejen ekonomického, ale energetické účinnosti a, to nemluvím o tom, že úvahy, že budeme z fotovoltaických elektráren vyrábět vodík, jsou normální scifi, protože to potřebujete stabilní, silný a dlouhodobý zdroj proto, abyste vůbec něco takového mohl dělat.

MLUVČÍ 2,

MLUVČÍ 3,

Děkuji za pozvání a přeji hezké odpoledne.

MLUVČÍ 2,

Dnešním hostem imk na rádiu z. Bývalý šéf ČEZu a vládního zmocněnec pro jádro pan Ing. Jaroslav Míl. Pěkný den.

« zpět na obsah

10. Úvodní díl jarní přednáškové a diskusní série představí koncept "chytrého města" 29.03.2023 mistnikultura.cz Odkaz na originál Klíčová slova: ČVUT (4); elektrotechnickou (2); Fakultu (2)

PLZEŇ: Nová přednášková a diskusní série připravená plzeňským spolkem Pěstuj prostor se zaměří na koncept "smart city" v kontextu městského plánování a správy měst. Úvodní díl cyklu se uskuteční ve středu 29. března 2023 od 18 hodin v kreativní zóně DEPO2015 v Presslově ulici v Plzni.

18:00

Autor článku:

Koncept " smart city " se v posledních letech stává běžnou a vyhledávanou součástí městského plánování i správy měst a zkvalitňuje život jejich obyvatel. Jeho banalizovaná podoba se však zároveň může stát jen marketingovým nástrojem, případně omezit vnímání vysoce komplexního konceptu na jeho technickou a technologickou část. První přednáška cyklu se proto bude věnovat podstatě fenoménu "smart city" – v čem všem vlastně spočívá ona "chytrost" měst? A kdo a jak se na ni může podílet? Na tyto a další esenciální otázky bude ve svých příspěvcích odpovídat dvojice respektovaných odborníků.

Profesor Miroslav Svítek, hostující profesor v oboru Smart Cities na University of Texas at El Paso (UTEP) v USA a emeritní děkan Fakulty dopravní ČVUT, pohovoří o výchozích myšlenkách konceptu i jeho cílech, a to na základě svých rozsáhlých teoretických znalostí i praktických zkušeností z aplikovaného výzkumu v oblasti managementu chytrých měst a regionů. Ředitel Správy informačních technologií města Plzně Luděk Šantora pak představí projekt PINE – Plzeňský inovační ekosystém, jehož cílem je nalákat do Plzně další inovátory, podnikatele a investory. Po úvodních přednáškách bude jako vždy následovat moderovaná diskuse.

Vstupné na akci činí 60 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na www.plzenskavstupenka.cz a GoOut.cz.

FB událost: bit.ly/chytremesto 1

Další díly série Chytré město připravované s podporou Ministerstva kultury ČR, města Plzně a Nadace české architektury se budou věnovat dílčím aspektům oblasti "smart city" – mobilitě, životnímu prostředí a energetice a v poslední přednášce pak práci s daty.

Prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek, dr.h.c., FEng., EUR ING vystudoval Fakultu elektrotechnickou na ČVUT a absolvoval i Státní konzervatoř v Praze, obor akordeon. Svoji dosavadní profesní dráhu však spojil s Fakultou dopravní (ČVUT), kde byl v roce 2002 jmenován docentem, následně v roce 2008 profesorem a kde dosud působí.Vyučuje také informatiku na Univerzitě Matěja Bela v Banské Bystrici, je hostujícím profesorem na University of Texas at El Paso (UTEP) v USA, čestným profesorem na Universidad Autonoma de Bucaramanga v Kolumbii, členem Inženýrské akademie ČR, členem České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj, členem řady dalších odborných komisí a vědeckých rad.V roce 2015 se stal historicky prvním prezidentem Czech Smart City Cluster. V roce 2008 získal zlatou Felberovu medaili za rozvoj ČVUT a v roce 2010 stříbrnou medaili Univerzity Matěja Bela za budování oboru Informatika. V roce 2019 získal cenu ministryně pro místní rozvoj Osobnost Smart City. Podílel se na vedení mnoha národních i mezinárodních projektů vědy a výzkumu. Je autorem či spoluautorem více než 200 odborných publikací a deseti monografií.

Ing. Luděk Šantora absolvoval Fakultu elektrotechnickou na ŽČU v Plzni. Profesně působil v oboru telekomunikací (Telekom/O2, British Telecom) a následně se věnoval soukromému podnikání. Od roku 2008 je ředitelem Správy informačních technologií města Plzně (SITMP). Pod jeho vedením SITMP zapojila do několika mezinárodních prestižních projektů. Jeden z těchto projektů – DUET (digitální dvojče města, 3D model – získal první místo v celosvětové soutěži World Smart City Awards 2021 v kategorii Enabling Technologies. Kromě informačních a komunikačních technologických služeb se SITMP věnuje ale také vzdělávání a podpoře podnikání.

29. 3. 2023; Rádio ZET

Host Rádia Z

MLUVČÍ 1,

Rádio zet. Svět peněz, politiky a.Interview Martina Kováře na rádiu z absolvent elektrotechnické fakulty ČVUT v letech 2023. Snad to říkám dobře. Generální ředitel ČEZu, pak také prezident Svazu průmyslu a dopravy a také vládní zmocněnec pro jádro, dnešním hostem imk na rádiu zet je pan Jaroslav Míl.

MLUVČÍ 2,

Inženýre, moc vás zdravím a vítám vás ve studiu, jsem rád, že jste tady, těším.

MLUVČÍ 3,

Se, děkuji za pozvání a přeji dobré odpoledne vám i posluchačům.

MLUVČÍ 2,

Tak jsem začal s jedním ekonomem, začnu dneska s vámi stejně, ale asi to bude třeba trochu jiný pohled zima, které jsme se všichni báli. Mám je za námi takřka, byť teda dnešní ráno, když jsem půl sedmé nasedal do auta, jsem si, tak teda jsem si to nemyslel, ale přežili jsme i vzhledem k, vzhledem k očekávání a k tomu, jak to média prezentovala, řekl bych, celkem v klidu. Dopadlo to nakonec dobře, ne a. Bylo to hlavně díky počasí nebo díky počasí a úsporám a. Díky proč jsme to všechno dobře zvládli já.

MLUVČÍ 3,

MLUVČÍ 2,

Promiňte já, jsem četl 15 % skoro všude je to teda, mně přijde hodně.

MLUVČÍ 3,

Je to hodně, je to hodně a není to o tom, že by se předtím nějak dramaticky plýtvalo, ale skutečně je to o tom, že průmyslové podniky přecházely na jiná média, že měnili způsob své výroby a technologické postupy a je to o lidech, kteří skutečně s výrazným způsobem snížily svoji spotřebu. Druhým faktorem bylo počasí. To bezesporu a. Třetím prostě schopnost vlády a Evropy i dalších zemí zareagovat včas a řešit co nejrychlejším a neracionálním svým způsobem odchod vlastně od Ruska jako od dodavatele, ať už plynu nebo že se jaksi ukázalo jako velmi, velmi důležité a. Jak dalece v tomhle směru budeme úspěšní se, ukáže v tyhlety zimě, co teprve přijde v. Roce 23.

Martin KOVÁŘ, historik

No, byla to zima. Jakousi Vladimir Vladimirovič nepřál.

MLUVČÍ 3,

Buďme rádi, že byla.

MLUVČÍ 2,

Jak reálně na, to se hodně ptali posluchači, vždycky i pro váshnout od posluchačů, jak reálně pomohlo to zaop legendární zastropování cen elektřiny vládou pomohlo.

MLUVČÍ 4,

To.

MLUVČÍ 3,

Tak já.

MLUVČÍ 2,

Já.

MLUVČÍ 3,

Jiný pohled, protože to je v podstatě, je to odstraňování důsledků, není to odstraňování příčin a odstraňování ani ne důsledků, jako spíš záplatování důsledků. Pokud jsme chtěli něco udělat racionálně a nechtěli jsme přímo odstraňovat příčiny. To znamená neexistující a nefunkční trh, protože žádný evropský trh, jednotný evropský trh s elektrickou energií nikdy neexistoval, neexist existujou obchodní zóny, dílčí obchodní zóny, jako je třeba Česká republika, Polsko, Německo a podobně, fungující na evropském trhu v, uvozovkách, ale ten je limitován právě těmi propojeními, takže já jsem chtěl říct, že z tohoto hlediska tam nikdo odvahu odstraňovat příčiny nefunkčního trhu nefunkčního systému na burze nenašel, ale pokud chtěl udělat něco, co bylo záplatování a řešení částečných jakoby příčin toho, co se stalo, tak bohatě stačilo, kdyby Německo.Zastropovalo ceny plynu pro výrobu elektrické energie v německých paroplynných elektrárnách a v. Ten moment by to za a Němce stálo násobně méně, než co je to nakonec stálo a za druhé by to byl signál pro, ceny elektrické energie na trhu, že by se opatření, které jsme nákladně dělali, dělat nemusela.

MLUVČÍ 2,

Máte vysvětlení, proč to scholzova vláda neudělala.

MLUVČÍ 3,

Podle mě tam došlo ke sporu v rámci scholzovy vlády, za druhé tam je nepochopení a neznalost, ono absurdně, že si říkáte, že mají takových velký počet kvalifikovaných lidí, ale bohužel německá politika v oblasti energií se neřídí fyzikálními zákony, ale ideologií, jednoznačně ideologií, takovým novým náboženstvím a s tím vlastně nejste schopen nic dělat a. Co se týče zastropování u nás, je to to zatažení za záchrannou brzdu v momentě, kdy jsem minula příležitost a pro mě nepochopitelně i pro. Rok 23 využít toho mechanismu, který máme v legislativě, to znamená státní obchodník, který mohl vykoupit elektrickou energii tak, jak jí ČEZ nabízel za 2 Kč 60 pro, rok 23 a v. Ten moment jste nemusel ani zastropovat, nemusel jste nic přerozdělovat a. Byl to nejlepší signál protiinflační, který by dramatickým způsobem vedl k výraznému snížení inflace již v letošním roce.

MLUVČÍ 2,

MLUVČÍ 3,

Dneska je to o tom, že potřeba zajistit doplňování zásobníků a plynulé zajištění zásobování plynem přes celé léto až do zimy, to znamená rozjíždět zimu s plnými zásobníky a rozjíždět zimu s. Tím, že mám kontrolován dostatečné, dostatečné množství dodávek plynu, to si myslím, že jako Alfa Omega všeho pochopitelně Česká republika by měla být v situaci, že má diverzifikované tranzitní trasy, což se nestalo a měla by být v situaci, kdy už má dojednáno s Německem, podíl na jednou z terminálů. Zatím se Němci chovají velmi, bych řekl slušně, řečeno sobeckým, způsobem, protože z toho terminálu o, který Česká republika měla zájem, 80 % prodala do zahraničí půlku do Švýcarska, půlku do Francie, 20 % nechá na okamžitém trhu a o tom dalším terminálu teprve chce jednat, ale v žádném případě z těch veřejných vyhlášení jsem neviděl, že by se chtěli zavázat k tomu, že nám tam pustí podíl, vlastnický podíl do toho terminálu.

MLUVČÍ 1,

Posloucháte interview Martina Kováře.

MLUVČÍ 2,

Dnešním hostem imk na rádiu. Bývalý generální ředitel ČEZu pan Ing. Jaroslav Míl. No, když to takhle řeknu, toho se prostě nezbavíte toho ČEZu, to se nedá dělat, když byl někdo jednou šéfem ČEZu, tak je to jako forever, tak vy celkem se netajíte tím, že mnohem důležitější než zestátnění ČEZu je vytvoření a, teď vás cituju, nového designu energetického trhu a vytvoření tedy nové státní energetické koncepce a. Že to naše vláda nedělá, nedělá to nebo to nebo špatně.

MLUVČÍ 3,

Já, to musím opravit, určitě to není o tom, že bysme potřebovali vlastně 100 procent ČEZu, to je totální nesmysl, to je vod, vod úplně jiných úkolů, které před námi jsou, protože klíčem pro ten stát je Mýto, obchodníka a, jestliže si nakoupí výrobu, která bude odstavována, uzavírána a místo toho nebude mít toho obchodníka a nechá ho v podstatě v původní struktuře, tak to je absolutně jaksi krok mimo realitu, který se zcela míjí svým účinkem. Je to vyhození stovek miliard z peněz daňových poplatníků, víceméně nenávratně, kdy bysme měli obchodníka, tak jsme ty peníze mohli ušetřit, vydělat, co se týče státní.

MLUVČÍ 2,

A ten státní obchodník.

MLUVČÍ 3,

A ten stejně bude muset být, budeme ho potřebovat na vykupovat z nového jaderného zdroje elektrickou energii, jde to jenom přes toho obchodníka. Koneckonců je to i předmětem notifikace v Bruselu, ale co se týče státní energetické koncepce, tak já jsem odpůrce výroby, další koncepce dalších papírů, nikdo je realizovat nebude, máme státní energetickou koncepci z roku 2011. Nikdo ji nerealizoval, updatovanou v roce 2015. Opětně nikdo nerealizoval. Koncepce byla posouzena pačesovou komisí včetně nebo pan prof. Pačese komisí, včetně doporučení, co dělat z. Těch doporučení zjistíte, že se opětně nic nerealizovalo. To všechno spadlo pod stůl, včetně oponentních posudků. Mně to skutečně přijde velmi líto, protože to dokazuje jedno. My jsme schopný zaměstnat stovky úředníků tvorbou papírů a máme pocit, že když máme něco napsaného, že tím se tak stalo, že věc se stala. To je stejný jako s jadernou elektrárnu, máme tendr, tak máme pocit, když vybereme nějakého dodavatele, že stojí elektrárna jako omyl absolutní, totální a s tou koncepcí je to stejné. Ten svět se mění tak rychle, že my potřebujeme čtyři jednoduchá kritéria, kterým posuzujeme každé naše rozhodnutí. Dám jednoduchý příklad, kdo věděl o i palivech a o tom, že Evropa k něčemu takovému přistoupí v oblasti automobilismu. Ještě před čtyřmi měsíci nikdo, bylo to v nějaké koncepci, no v, žádné to nebylo. Tzn. Všechny ty papíry jsou starý už v době svýho vzniku a tady je to stejný příběh. Když budeme mít čtyři jednoduchá kritéria pro posuzování našeho konání, tak nemůžeme dělat chybu a ty kritéria jsou triviální. To první kritérium je bezpečnost, to znamená energetická bezpečnost v. Každém okamžiku my stavíme energetiku na doby míru, my je nestavíme a teď ne na válečný konflikt, to bych jako nepředpokládal, ale my je nestavíme na dobu, kdy třeba dojde k hybridnímu konfliktu nebo útoku na IT technologie na softwarovém, útoku, nebo když dojde k rozpadu trhu. My to stavíme pouze na doby, kdy všechno krásně funguje a jde aktivní spolupráce s okolními zeměmi. Takhle to prostě není a nikdy nebude. Minimálně příštích 80.

Martin KOVÁŘ, historik

Let, která jsou ta další kritéria.

MLUVČÍ 3,

Ty další jsou, první je cena, ale cena pro spotřebitele, prosím vás, ne cena výroby, to je manipulace. To, co tady dneska vidíte, slyšíte, ať už z Bruselu nebo i od některých českých představitelů. My potřebujeme vědět, jaká bude cena pro spotřebitele, ať už ten spotřebitel je domácnost nebo průmyslový podnik nebo, nebo nějaká hospodářská nebo státní instituce v. Ten moment vím, kde se pohybuju, abychom věděli o, čem mluvíme. My vynaložíme stovky miliard na fotovoltaiky a budeme tvrdit, že to je levný zdroj, ale už do toho nepočítáme, že budeme muset ztrojnásobit kapacitu v paroplynných elektrárnách, jinými slovy, ta naše úspora 15 % na plynu a takovýto hurá akta a aktivita, jako nahradíme plynové kotle tepelnými čerpadly, tak všechen ten plyn v mnohanásobcích se spotřebuje na výrobu elektrické energie. Jenom proto, že bude mít fotovoltaiku. Takhle to prostě bude a takhle to je. A druhým krokem je u fotovoltaických zdrojů, když je takhle postavíte, desítky miliard, které budou muset být investovány z peněz spotřebitelů. To není jako někdo cizí někde jinde a. Vzali ty iluze, ale to jsou skutečně vysoké. Desítky miliard tedy lidi budou platit na svých účtech za posílení distribuční soustavy, za posílení přenosové soustavy a za totální změnu systému energetického řízení a. Tohle nikdo nepočítá do ty ceny, tohle není analyzováno, jenom se řekne, je to levné a už se ten zbytek ignoruje, to znamená.

MLUVČÍ 2,

Druhým jsou ty mantry takové.

MLUVČÍ 3,

Přesně tak a. Druhým tím pilířem tedy je vědět, kolik bude cena pro spotřebitele, protože je to uzavřený systém, třetí, který.

MLUVČÍ 2,

Máme ten a pro spotřebitel.

MLUVČÍ 3,

Ten poslední je emisní stopa CO2. Je to k nevíře, ale to absolutně nikoho nezajímá, všichni o tom mluví, všichni tam mluví, že musíme zachránit planetu a bi se prsa a planeta hoří. Je to tragédie, ale emisní stopa CO2 nikoho nezajímá, protože kdyby někoho zajímala emisní stopa CO2, tak nemůže říct, že plynová elektrárna vyrábějící elektrickou energii z plynu lng má menší emisní stopu než uhelná elektrárna v České republice. Nemluvím o energetické bezpečnosti, uhlí máme tady. Nemůže teda to řešit tak, že řekne. Plyn používaný na výrobu elektrické energie, který nahrazuje uhlí, je čistý plyn, tak on jako nemá emise, rozumíte, to je úplně, to vám přijde jak scifi, ale tohle je, tohle jsou skutečné daně, které žije, realita, ve které žijeme a, čtvrtým je odstranění distorzí, prostě nefunkčnosti na tom trhu, komise slíbila, že to udělá účetní dvůr Evropské komise, což je takový auditor Evropské komise, konstatoval, že nikdy žádný trh nefungoval a že byl manipulován, no, ale Evropská komise nenašla odvahu to udělat, vycouvala pod tlakem Německa.

Martin KOVÁŘ, historik

To totální absence toho, čemu si říká palitic leaderhip.

MLUVČÍ 3,

Je to, je to, jako když si člověk uvědomí, podívá se zpětně na titulky, tak bez odstranění distorze na trhu se dostáváte do situace, že vytvoříte systém, kde česky řečeno a, to každý bude znát socializuje. Náklady, to znamená náklady, spotřebitelé, daňový plat, plat neměli.

MLUVČÍ 1,

Posloucháte interview Martina Kováře.

Martin KOVÁŘ, historik

Máme za sebou 14 minut, dnešním hostem i na rádiu z. Je bývalý generální ředitel ČEZ a vládní zmocněnec pro pan Jaroslav Míl. Celkem veřejnost vás zná i, protože respektive další z vašich názorů, kterým se netajíte, že preferujete menší modulární jaderné zdroje. Ale nezdá se, že by jako vláda o něčem takovém, byť jen uvažovala.

MLUVČÍ 3,

Já si. Myslím, že o tom uvažuje. Potíž je v tom, že o tom uvažujeme dlouho a pomalu a že nás mezitím všichni ostatní předběhli.

Martin KOVÁŘ, historik

Až máme pocit, že to nedělá.

MLUVČÍ 3,

No, ono to není ani tak role vlády, je RO RO to role toho, kdo má to staveniště a stát má říct na. Tomhle staveništi prostě bude vybudován malý modulární reaktor. 123 podle toho, kolik jich budeme potřebovat. Protože není pravdu, že se to ve světě nekoná. Nevyvíjí, to, prostě je opětně taková mediální mlha, která se okolo toho všeho vyvíjí. Výsledkem je, že Polsko dojednalo spojení dvou velkých firem Synthesia, Orlen, nechalo si to schválit Evropskou komisí, tyto dvě firmy se spojily, vytvořily novou společnost s cílem výstavby modulárních reaktorů v Polsku a. Poláci v absolutní tichosti místo prohlašování gigantických cílů získaly komise s, touto.Firmou a vydali se cestou, kdy budou tyto malý modulární reaktory chtít budovat a jejich výhoda je, že doba výstavby je 3-3,5, roku a v. Momentě, kdy, kdy postavíte první, tak on vám už vydělává na ten druhý. Jinými slovy, nároky na státní rozpočet jsou dramaticky nižší. Protože tam to bude zcela bezpečně už, protože tam je PKN rolen spolufinancovat nebo garantovat stát a. Česká republika, která byla první na řadě, tak vlastně byla předběhnuta nejen Polskem, ale i Estonskem a ve světě jsme byli předběhnuti, což ale se moc asi divit člověk nemůže. Kanadou.

MLUVČÍ 2,

To mně taky přijde, že není veliké překvapení.

MLUVČÍ 3,

Kanada je v tomhle, ale.

MLUVČÍ 2,

Rusko Estonsko.

MLUVČÍ 3,

Obě dvě tyto země to měly v plánu. Obě dvě se toho chytily a obě dvě šly podle plánu. Poslední tři roky my jsme byly stejně vepředu v, případě Polska, tam byly daleko víc vepředu, ale v podstatě nejsme schopný konat. Ty věci se jaksi mediálně oznamují, že to tak bude, ale v reálu neděláme nic. My diskutujeme o tom, že budeme mít čtyři velké bloky v Dukovanech a v Temelíně, což nesmysl. Sám o sobě, ale neděláme nic pro to, abychom stihli včas. Aspoň ten jeden máme zpoždění a o tom taky radši nikdo nemluví. To znamená, aby se nemluvilo o tom, co nezvládáme, tak předložíme další nový velký cíl a další velkou myšlenku. Zapomínáme, že dík bezpečnostnímu dotazníku je šest měsíců zpoždění a v rámci územního řízení máme víc jak rok zpoždění atifikaci. Nemluvím. To znamená já, bych se soustředil na to, abychom realizovali aspoň ten jeden, abychom obhájili, protože tam není možnost ze strany Německa nás zablokovat ani v nejmenším, přes Evropskou komisi a současně bych ve stejné době řešil modulární reaktory, protože vám dávají jednu velkou výhodu, kterou v těch velkých nemáte, nemáte tak velkou expozici z hlediska státního rozpočtu nebo státních financí a hlavně jste schopen včas reagovat na měnící se podmínky na energetickém trhu a jste schopen tu energetiku budovat tak, aby fungovala i v době konfliktu v jednotlivých krajích. My začneme s těma reaktorama pochopitelně v lokalitách stávajících elektráren, ale postupem času můžete jít potom do těch nových lokalit, které jsou vytipovány a jsme schopný zajistit dodávku, která bude bezemisní. To je to podstatný.

MLUVČÍ 2,

No, když bych byl jeden z těch makerů a tohle mi říkal bývalý generální ředitel ČEZu, za sebe osobně říkám, neměl bych úplně snadné spaní. Německo, Německo, Německo, Němci se z politických nebo z ideologických důvodů já na, nedávno jsem poslouchal jednání Bundestagu a popravdě řečeno, když jsem slyšel mladé nadané německé političky a německé politiky, jak říkají, že stejně evropská budoucnost je bez jádra a. Pak SIAL francouzské komentáře francouzských novinářů k. Tomu nemůže, tak se ptám, nemůže tohle a. Blížíme se pomalu ke konci. Nemůže být takhle dramaticky rozdílný názor na jadernou energetiku a její budoucnost. Třeba jeden z důvodů toho, proč to, čemu se říká evropská federace, bude vznikat složitě.

MLUVČÍ 3,

Myslím si, že k evropské federaci máme daleko, ale já vám popíšu, jak se francouzsko německý spor vyřeší.

MLUVČÍ 2,

Tak mi to řekněte v.

MLUVČÍ 3,

Evropě to funguje tak, že paní von Leyen má telefon z kancléřství z Berlína a pan Macron si volá svého kamaráda, kterého má v komisi a, přesto zajišťují to, aby se potom nakonec obě dvě země domluvily, takže není tajemstvím, že 13. února přijala Evropská komise dva akty přenesené pravomoci, které říkaly, že vlastně vodíková technologie, čistá technologie, pokud je vyráběna z obnovitelných zdrojů a mezi ně se nepočítá jaderná energetika, což je absurdita sama o sobě, ale budiž.

MLUVČÍ 2,

To zní tak bizarně, že se mi to skoro, kdybyste to neříkal teď vy tady, tak by se mi to skoro až nechtělo věřit, no.

MLUVČÍ 3,

Označili to jako červený vodík a i. Když byly dohody původní s Německem, Španělskem a Rakouskem, že červený vodík a z jaderných elektráren bude použit, tak to dohoda padla pod stůl, což Francii neskutečným způsobem rozčílilo.

Martin KOVÁŘ, historik

Až bych řekl, rozzuřilo.

MLUVČÍ 3,

Ano a výsledkem byla dohoda o tom, že teda se udělá výjimka a že pokud v nabídkové zóně, což je příslušný region, bude tzv. Emisní zátěž při výrobě elektrické energie nižší než 18 g CO2 na megajoule, takže se bude ta energetika považovat za čistou, ale do toho se vejde právě jenom Francie a, to už je takový a.

MLUVČÍ 2,

To je skoro geniální, ale jak znám, jak znám Macrona a Francouze.

MLUVČÍ 3,

Takže to je takový malinkej trik, který byl použit. Bohužel Česká republika mnohonásobně převyšuje toto kritérium a je to pochopitelně na nás, abychom takovému jednání zamezili. Nemluvě o tom, že teda vyrábět vodík z jaderných elektráren nebo obecně z něčeho takového je mimo realitu už z hlediska nejen ekonomického, ale energetické účinnosti a, to nemluvím o tom, že úvahy, že budeme z fotovoltaických elektráren vyrábět vodík, jsou normální scifi, protože to potřebujete stabilní, silný a dlouhodobý zdroj proto, abyste vůbec něco takového mohl dělat.

MLUVČÍ 2,

Poslední moje věta, protože jsme na konci, jak říkala baronka Thatcherová, vždycky po jednání s francouzemi mitterranem a ti Francouzi. Pane inženýre já, vám moc děkuju, že se našel čas, těšilo mě z vás s. Ohledem na okolnosti, o kterých oba víme. Děkuju.

MLUVČÍ 3,

Děkuji za pozvání a přeji hezké odpoledne.

Martin KOVÁŘ, historik

Dnešním hostem imk na rádiu z. Bývalý šéf ČEZu a vládního zmocněnec pro jádro pan Ing. Jaroslav Míl. Pěkný den.

29. 3. 2023; silnice-zeleznice.cz

Nové speciální studium pro kabeláře

OBOR S BUDOUCNOSTÍ

Autor: Prakab

29. 3. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové získali ceny Wernera von Siemense

Datum zveřejnění:

V jubilejním, 25. ročníku udělil český Siemens Ceny Wernera von Siemense za rok 2022 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům. Odborné poroty vybíraly z 493 přihlášek, 19 oceněných si rozdělilo jeden milion

následuje VŠB — Technická univerzita Ostrava a Vysoké učení technické v Brně (po třech oceněních), Akademie věd ČR a Univerzita Palackého v Olomouci (po dvou oceněních) a Masarykova univerzita (jedno ocenění). Od

začátku pořádání soutěže bylo mezi vítěze rozděleno 15 300 000 Kč.

Cenu Wernera von Siemense 2022 za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získaly MUDr. Markéta Bloomfield, Ph. D., a RNDr. Zuzana Paračková, Ph. D., z Univerzity Karlovy za práci s názvem Diagnostika výzkumem u vzácných vrozených poruch imunity. Oceněná práce má dva výstupy: prvním je tzv. diagnóza výzkumem, kdy jsou pro pacienty s nejasnou či vzácnou diagnózou sestaveny individuálně designované protokoly výzkumné analýzy, jejichž výsledky umožňují navrhnout konkrétní léčebně-preventivní strategie. Druhým výstupem je popis buněčných a klinických fenoménů spojených s danou genetickou mutací, který umožňuje ozřejmit funkci postiženého genu a proteinu a jejich zapojení v biologických procesech.

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph. D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Cenu za nejlepší diplomovou práci obdržel Ing. Tomáš Halada z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze za práci s názvem Vliv okrajových podmínek v metodě SPH (Smoothed Particle Hydrodynamcis). Ve své práci se zaměřuje na popis tekutin pomocí částic, které si lze představit jako jednotlivé kapičky, a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez či rozstřik maziva v průmyslových zařízeních.

Jako nejlepší pedagogický pracovník získal Cenu Wernera von Siemense za rok 2022 prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Profesor Jiří Podolský již řadu let zásadním způsobem formuje výuku klíčových teoretických předmětů na úrovni bakalářského, magisterského i doktorského studia fyziky. Kromě výuky se intenzivně věnuje i popularizaci fyziky a astronomie, ať již formou přednášek pro studenty a pedagogy středních škol i širší veřejnost, nebo překládáním vědecko-populárních knih od předních světových fyziků.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph. D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Cenu za nejlepší absolventskou práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Ing. Jan Vysocký, Ph. D., z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské — Technické univerzity Ostrava za disertační práci s názvem Systém pro optimalizaci provozu elektrické distribuční sítě.

Čestné uznání za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M. Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

Zdroj:

Technický týdeník

29. 3. 2023; lidovky.cz

Strach Muska a spol. z umělé inteligence. Co na výzvu k okamžitému zastavení vývoje říkají čeští experti

Bleskově se šířící ChatGPT i pokroky v dalších nástrojích umělé inteligence lekají i některé české experty. Stejně jako Musk a spol. nabádají k výzkumu dopadů.

Výzkum umělé inteligence byl doposud doménou vědy, zdůvodňuje svůj podpis otevřeného dopisu vyzývajícího k dočasnému pozastavení vývoje strojů napodobujících lidské myšlení doktorský student na FEL ČVUT Jaromír Janisch. "V posledních několika měsících se překlopil v závody ve zbrojení velkých technologických společností. Může za to uvolnění nástroje ChatGPT od firmy OpenAI."

Jde o webové rozhraní počítačového modelu na zpracování přirozeného jazyka. Současná nejvýkonnější verze má pořadové číslo čtyři. Nástroj ChatGPT umí odpovídat na různé dotazy. Dokáže psát původní text i překládat.

František Hakl z Ústavu informatiky AV je k účinku výzvy spíše skeptický a uklidňuje, že nadvláda strojů nad lidstvem je dále v nedohlednu. V blízké budoucnosti však budou přebírat určité profese.

Signatáři chtějí vývoj myslících strojů zpomalit. "Vyzýváme laboratoře umělé inteligence, aby okamžitě pozastavily trénink systémů umělé inteligence výkonnějších než GPT-4 alespoň na šest měsíců," píše se v dopise. Výzkum a užití nemají být živelné.

Model, jenž se naučil porozumět lidskému jazyku, může začít spontánně překládat, počítat nebo sumarizovat velké množství textu. "Když mu řeknu, že postavím věž z kostek a bude tak a tak velká, dokáže předpovědět, že spadne," popisuje Janisch. "Dokáže oddělit znalosti, které má sám, od znalostí jiných entit, třeba člověka. Tuhle dovednost zvládají lidské děti až okolo čtvrtého roku života."

"Pánové Musk a Wozniak sice mohou podepsat výzvu, ale obávám se, že nebude mít dopad na společnost," řekl František Hakl z Ústavu informatiky Akademie věd. "Pro byznys jsou AI technologie výrobkem nebo službou, která přináší peníze, a proto se nebudou dívat kolem na nějaké výzvy. Státní instituce, které mají na starosti zajištění bezpečnosti nebo je jejich cílem nadvláda nad jinými, také využijí jakoukoliv technologii, která jim bude pomáhat. Co bych ale rád vyvrátil, je potenciální strach, který nezasvěcený může z výzvy získat."Call centra mají pět let

A můžeme si představit intenzivnější symbiózu lidí a technologií. "Když nosím brýle, nepřipadá mi, že bych byl méně člověkem," říká Hakl. "Za 50 let mohou mít lidé v mozku čip, který bude překládat všech několik set živých jazyků do češtiny, a pořád to budou normální lidé."

Společenská změna poháněná umělou inteligencí je ale blízko. "Že spousta lidí přijde o práci, jsou ložené karty," říká Hakl. "Pracovníci v call centrech odpovídají na 20 druhů dotazů. Na každý mohou odpovědět jen několika způsoby. Je to dobře řešitelné metodami umělé inteligence a předpokládám, že obdobné profese skončí během pěti let. Je to pozitivní, nebo negativní? Uvolní se pracovní síla pro jiné a žádané pozice."

Stroje budou pronikat do zaměstnání, ve kterých už dnes lidé vykonávají strojové činnosti. Ohrožené profese jsou třeba účetní, překladatelé nebo rozvodoví právníci. Skončit mohou třeba i manuální profese v prostředí, které je dnes pro roboty příliš nepřehledné. "Pracovníci, kteří se střídali v dvousměnném provozu a dávali věc z bedny na linku, přijdou o zaměstnání," připouští Hakl.

Větší obavy má z umělé inteligence, která dokáže vytvářet umělou realitu. "Můžete vyrobit třeba video, jak Joe Biden vyhlašuje válku Rusku, nebo primáře, jenž říká, jak všichni lžou a jak jim na očkování proti covidu zemřelo 50 lidí," říká Hakl. "To může ohrozit integritu společnosti nebo vést k iracionálním postojům. Tím bychom se měli zabývat."Gorilí storka

"Umělá inteligence pak začala označovat obrázky černochů jako gorily. Když plácnu, mohlo by se třeba stát, že umělá inteligence spravující elektrickou síť začne při snižování zátěže jako první odpojovat černošské čtvrti."

Problém s výzvou je ovšem v její realizaci. "Státní regulátoři a instituce, které by k tomu byly nejvíc povolané, neexistují," říká Zandl. "Půlrok by příliš nepomohl." Myšlenka, že by firmy vyvíjející AI mohly dobrovolně zpomalit, není příliš realistická. "Mohly by ale začít spolupracovat na nějakém dobrovolném regulačním rámci," navrhuje Zandl.

"Kdysi se něco podobného říkalo o sociálních sítích. Facebook založil grémium starších a moudrých, od kterých chtěl expertní názor. Ptal se třeba, jestli mazat zjevné nepravdy. Mohli by se dohodnout, že když umělá inteligence narazí na zjevně nepravdivou informaci, je povinna ji označit."

Profimedia.cz

28. 3. 2023; wn24.cz

Nová výpočetní metoda řeší problémy proudění s volnou hladinou

Výzkum biomarkerů umožní poskytovat pacientům léčbu "na míru"

Další ocenění

28. 3. 2023; svethospodarstvi.cz

Nová výpočetní metoda řeší problémy proudění s volnou hladinou

Fotogalerie: Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší diplomová práce získal Tomáš Halada z Fakulty strojní ČVUT.

Výzkum biomarkerů umožní poskytovat pacientům léčbu "na míru"

Fotogalerie: V kategorii disertačních prací se na prvním místě umístila Anna Petráčková z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Další ocenění

28. 3. 2023; metro.cz

Nová výpočetní metoda řeší problémy proudění s volnou hladinou

Fotogalerie: Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší diplomová práce získal Tomáš Halada z Fakulty strojní ČVUT.

Výzkum biomarkerů umožní poskytovat pacientům léčbu "na míru"

Fotogalerie: V kategorii disertačních prací se na prvním místě umístila Anna Petráčková z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Další ocenění

28. 3. 2023; ceskenoviny.cz

Nová výpočetní metoda řeší problémy proudění s volnou hladinou

Výzkum biomarkerů umožní poskytovat pacientům léčbu "na míru"

Další ocenění

28. 3. 2023; protext.cz

Nová výpočetní metoda řeší problémy proudění s volnou hladinou

Výzkum biomarkerů umožní poskytovat pacientům léčbu "na míru"

Další ocenění

KONTAKT:

Mariana Kellerová media relations / tisková mluvčí

Siemens, s.r.o.

Siemensova 1

155 00 Praha, Czech Republic

28. 3. 2023; barrandov.tv

Nová výpočetní metoda řeší problémy proudění s volnou hladinou

Fotogalerie: Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší diplomová práce získal Tomáš Halada z Fakulty strojní ČVUT.

Výzkum biomarkerů umožní poskytovat pacientům léčbu "na míru"

Další ocenění

28. 3. 2023; spcr.cz

Ceny Wernera von Siemense získali nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové

V jubilejním, pětadvacátém, ročníku udělil český Siemens Ceny Wernera von Siemense za rok 2022 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům.

Nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů vybraly odborné poroty v kategoriích: nejlepší výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé jejich prací. Ocenění byla udělena za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za překonání překážek ve studiu a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika.

Odborné poroty vybíraly z 493 přihlášek, 19 oceněných si rozdělilo jeden milion korun. Z celkového počtu přihlášených tvořily 32 % ženy, mezi oceněnými pak představují 37 %. O první příčku v počtu ocenění se dělí České vysoké učení technické v Praze a Univerzita Karlova (po 4 oceněních), následuje VŠB – Technická univerzita Ostrava a Vysoké učení technické v Brně (po 3 oceněních), Akademie věd ČR a Univerzita Palackého v Olomouci (po 2 oceněních) a Masarykova univerzita (1 ocenění). Od začátku pořádání soutěže bylo mezi vítěze rozděleno 15 300 000 Kč.

"Cílem našeho pětadvacetiletého úsilí je ukázat kvality českého technického a přírodovědného vysokého školství a ocenit nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce," uvedl generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek. "Vedle aktuálních technických témat, jako jsou Průmysl 4.0 nebo chytrá infrastruktura a energetika, se v soutěži zaměřujeme i na důležitá celospolečenská témata. Abychom podpořili změny v oblasti genderové rovnosti, oceňujeme mimořádnou kvalitu ženské vědecké práce, ocenění získávají i studenti, kteří při studiu překonávají překážky," vysvětlil Palíšek. "Prosperita naší země závisí na kvalitním vzdělávání. Věřím, že pořádáním soutěže, která oceňuje a zviditelňuje studenty i pedagogy, kteří dosáhli mimořádných výsledků, k tomuto cíli přispíváme," dodal.

Cenu za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense 2022 získaly MUDr. Markéta Bloomfield, Ph.D., a RNDr. Zuzana Paračková, Ph.D., z Univerzity Karlovy za práci s názvem Diagnostika výzkumem u vzácných vrozených poruch imunity. Oceněná práce má dva výstupy: prvním je tzv. diagnóza výzkumem, kdy jsou pro pacienty s nejasnou či vzácnou diagnózou sestaveny individuálně designované protokoly výzkumné analýzy, jejichž výsledky umožňují navrhnout konkrétní léčebně-preventivní strategie. Druhým výstupem je popis buněčných a klinických fenoménů spojených s danou genetickou mutací, který umožňuje ozřejmit funkci postiženého genu a proteinu a jejich zapojení v biologických procesech.

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší diplomovou práci obdržel Ing. Tomáš Halada z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze za práci s názvem Vliv okrajových podmínek v metodě SPH (Smoothed Particle Hydrodynamcis). Ve své práci se zaměřuje na popis tekutin pomocí částic, které si lze představit jako jednotlivé kapičky, a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez či rozstřik maziva v průmyslových zařízeních.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší absolventskou práci na téma Průmysl 4.0 získal Ing. Tomáš Michálek, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za disertační práci s názvem Mikromanipulace pomocí dielektroforézy – modelování a řízení založené na optimalizaci v reálném čase. Cenu za nejlepší absolventskou práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Ing. Jan Vysocký, Ph.D., z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava za disertační práci s názvem Systém pro optimalizaci provozu elektrické distribuční sítě.

Poroty také udělily dvě čestná uznání: čestné uznání v rámci Ceny Wernera von Siemense za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce získal Mgr. Václav Santolík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu. Čestné za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M.Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

Kompletní výsledky soutěže si můžete prohlédnout zde.

O soutěži Cena Wernera von Siemense

Cenu Wernera von Siemense pořádá již 25 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 58 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací. Záštitu nad udílením cen 25. ročníku poskytli předseda vlády Petr Fiala, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministryně pro vědu výzkum a inovace. Partnery soutěže jsou Siemens Mobility s.r.o. a Siemens Advanta a Zátiší Group.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

28. 3. 2023; Rádio ZET

Odpoledne na Rádiu Z

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

MLUVČÍ 1,

Ruský soud uložil dvouletý trest vězení Rusovi Alexejovi moskaljvovi. Jeho hoa namalovala ob zválejov, ale krátce před dnešním vynesením rozsudku utekl z domácího vězení v soudníni tak nebyl přítomný, uvedla mluvčí soudu. Informovali o tom z místa novináři portálu mediazona moskaaljov. Je otec, samoživitel a jeho třináctiletou dceru Mášu. Úřady umístily do dětského.

MLUVČÍ 2,

Domova v.

MLUVČÍ 1,

Česku bude v noci na zítřek mrznout, mráz může poškodit kvetoucí ovocné stromy, varují Český hydrometeorologický ústav s dalšími organizacemi. Upozornění na mráz ve vegetačním nižší Polohy hlavně na Moravě a ve Slezsku v, části severovýchodních a také středních Čech v. Bylinné čajové směsi našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce patnáctkrát víc pyrolyzidinových alkaloidů, než připouští zákonný limit. Jde o kilogramové balení s názvem energie bylinná čajová směs od výrobce byliny Mikeš z Číčenic. Inspekce doporučuje spotřebitelům, aby si čaj z této směsi vůbec nevařili. Asi 4000 let staré hroby ze starší doby bronzové objevili archeologové na Olomoucku, ve stejné lokalitě narazili i na slovanské pohřebiště z období Velké Moravy, obě kultury pohřbívali v témže místě s odstupem 3000 let. Podrobnosti má Lukáš Šín z antropologického centra v Olomouci.

MLUVČÍ 3,

Našli jsme v hrobech to, co náleží těm jmenovaným kulturám nebo tomu jmenovanému období, tehdejší pohřební rytus byl charakteristický hrobovými vklady, takže u toho staršího horizontu se jednalo o keramické vklady a bronzové předměty, zejména ozdoby těla a u té mladší fáze se jednalo například o železné sekery nebo ostruhy.

MLUVČÍ 1,

Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství měl dnes projev k připravovanému postupu proti nesystémovým krokům ve školství, zúčastnil se ho mimo jiné předseda vysokoškolského odborového svazu Petr Bajer nebo předseda odborářů. Co přesně školské odbory navrhují ohledně výdělku učitelů, řekl ve vysílání rádia zet předseda odborářů František Dobšík.

MLUVČÍ 3,

Nám jde o to, aby ty platy rostly aspoň tak, jak vláda slíbila, to je velmi problematické. My jsme se třeba po jednání na konci loňského roku dohodli se zaměstnavateli, což je druhá strana nebo třetí strana. To u trku. Pan ministr s tím souhlasil, že by se právě to čtyřprocentní navýšení platů pro letošní rok rozdělit část od tarifu a část, tedy zůstat v těch nadtarifních složkách platu a po všech těch jednáních na ministerstvo financí shodilo.

MLUVČÍ 1,

Okresní soud v Ústí nad Labem dnes zprostil obžaloby z podvodu bývalou poradkyni hejtmana Vladislavu Marshallovou. Podle soudu odvedla práci pro krajskou zdravotní s, níž podepsala dvě smlouvy. Obžaloba ji kladla za vinu, že si nechala od krajské zdravotní neoprávněně vyplácet odměny. České dráhy a asociace železničních dopravců Slovenska upozorňují správce slovenských kolejí žsr na velmi špatný stav železniční infrastruktury na Slovensku. Vybídly proto k nápravě společnost. Píše, že si je vědoma stávajícího stavu infrastruktury a že podnik je ze strany státu podfinancován. 431 roků uplynul od narození Jana Amose Komenského, který je známý ve světě a podle jeho metod se dnes vyučuje v mnoha školách. Proč je vlastně tak velkou osobností, řekl v našem vysílání historik Jan roud.

MLUVČÍ 4,

Byl opravdu významný i byl významný pedagog, to určitě, ale byl také významný teolog a právě byl to člověk, který vlastně reagoval na ten svět, který se před jeho očima neustále proměňoval, takové ty zvraty jaksi dvakrát nebo třikrát, dokonce vlastně ztratil své nejbližší, takže ta jeho jaksi víra v dobro a víra, víra v Boha je jemu určující, že tedy, to si myslím, že je pro proskup Jednoty bratrské. Měl blízko ke Karlu staršímu ze Žerotína a další, takže byl to opravdu velký muž tohoto národa.

MLUVČÍ 2,

Absolvent elektrotechnickéfakultyČVUT v letech 2023. Snad to říkám dobře. Generální ředitel ČEZu, pak také prezident Svazu průmyslu a dopravy a také vládní zmocněnec pro jádro, dnešním hostem imk na rádiu zet je pan Jaroslav Míl.

MLUVČÍ 5,

Inženýre, moc vás zdravím, vítám vás ve studiu, jsem rád, že jste tady, těším se, děkuji za pozvání a přeji dobré odpoledne vám i posluchačům. Tak takhle jsem začal s jedním ekonomem, začnu dneska s vámi stejně, ale asi to bude třeba trochu jiný pohled zima, které jsme se všichni báli. Mám je za námi takřka, byť teda dnešní ráno, když jsem půl sedmé nasedal do auta, musím říct, tak teda jsem si nemyslel, ale přežili jsme i vzhledem k, vzhledem k očekávání a k tomu, jak to média prezentovala, řekl bych, celkem v klidu. Dopadlo to nakonec dobře, ne a. Bylo to hlavně díky počasí nebo díky počasí a úsporám a. Díky proč jsme to všechno dobře zvládli já.

MLUVČÍ 6,

MLUVČÍ 5,

Promiňte já, jsem četl 15 % skoro všude je to teda, mně přijde hodně.

MLUVČÍ 6,

Je to hodně, je to hodně a není to o tom, že by se předtím nějak dramaticky plýtvalo, ale skutečně je to o tom, že průmyslové podniky přecházely na jiná média, že měnili způsob své výroby a technologické postupy a je to o lidech, kteří skutečně s výrazným způsobem snížily svoji spotřebu. Druhým faktorem bylo počasí. To bezesporu a. Třetím prostě schopnost vlády a Evropy i a dalších zemí zareagovat včas a řešit co nejrychlejším a neracionálním svým způsobem odchod vlastně od Ruska jako od dodavatele, ať už plynu nebo že se jaksi ukázalo jako velmi, velmi důležité a. Jak dalece v tomhle směru budeme úspěšní se, ukáže v tyhlety zimě, co teprve přijde v. Roce 23.

MLUVČÍ 5,

No, byla to zima. Jakousi Vladimir Vladimirovič nepřál.

MLUVČÍ 6,

Buďme rádi, že byla.

MLUVČÍ 5,

Jak reálně na, to se hodně ptali posluchači, to vždycky i pro vás, mu od posluchačů, jak reálně. Pomohlo to za legendární zastropování cen elektřiny. Vládou. Pomohlo to.Já, já.

MLUVČÍ 6,

Mám na to výrazně jiný pohled, protože to je v podstatě, je to odstraňování důsledků, není to odstraňování příčin a odstraňování ani ne důsledků, jako spíš záplatování důsledků. Pokud jsme chtěli něco udělat racionálně a nechtěli jsme přímo odstraňovat příčiny. To znamená neexistující a nefunkční trh, protože žádný evropský trh, jednotný evropský trh s elektrickou energií, nikdy neexistoval a neexistuje, existujou obchodní zóny, dílčí obchodní zóny, jako je třeba Česká republika, Polsko, Německo a podobně, fungující na evropském trhu v, uvozovkách, ale ten je limitován právě těmi propojeními, takže já jsem chtěl říct, že z tohoto hlediska tam nikdo odvahu odstraňovat příčiny nefunkčního trhu nefunkčního systému na burze nenašel, ale pokud chtěl udělat něco, co bylo záplatování a řešení částečných jakoby příčin toho, co se stalo, tak bohatě stačilo, kdyby Německo.Zastropovalo ceny plynu pro výrobu elektrické energie v německých paroplynných elektrárnách a v. Ten moment by to za a Němce stálo násobně méně, než co je to nakonec stálo a za druhé by to byl signál pro, ceny elektrické energie na trhu, že by, že by se žádná tato opatření, které jsme nákladně dělali, dělat nemusela.

MLUVČÍ 5,

Máte vysvětlení, proč to scholzova vláda neudělala.

MLUVČÍ 6,

Podle mě tam došlo ke sporu v rámci scholzovy vlády, za druhé tam je nepochopení a neznalost, ono to zní absurdně, že si říkáte, že mají takových jako velký počet kvalifikovaných lidí, ale bohužel německá politika v oblasti energií se neřídí fyzikálními zákony, ale ideologií, jednoznačně ideologií, takovým novým náboženstvím a s tím vlastně nejste schopen nic dělat a. Co se týče zastropování u nás, je to to zatažení za záchrannou brzdu v momentě, kdy se minula příležitost a pro. Mě nepochopitelně i pro. Rok 23 využít toho mechanismu, který máme v legislativě, to znamená státní obchodník, který mohl vykoupit elektrickou energii tak, jak jí ČEZ nabízel za 2 Kč 60 pro, rok 23 a v. Ten moment jste nemusel nic zastropovat, nemusel jste nic přerozdělovat a byl to nejlepší signál protiinflační, který by dramatickým způsobem vedl k výraznému snížení inflace již v letošním roce.

MLUVČÍ 5,

Už to tady několikrát padlo, rok 23 a zima 23, 24. Předpokládám, aspoň teda doufám předpoklad, že přípravy na zajištění toho už běží se. Musí vláda udělat, aby to neskončilo malérem. Od začátku se psalo, což ta 22, 23, ale ta další, vy jste to taky řekl, ta bude klíčová, ta bude důležitá.

MLUVČÍ 6,

Dneska je to o tom, že potřeba zajistit doplňování zásobníků a plynulé zajištění zásobování plynem přes celé léto až do zimy, to znamená rozjíždět zimu s plnými zásobníky a rozjíždět zimu s. Tím, že mám kontrolován dostatečné, dostatečné množství dodávek plynu, to si myslím, že jako Alfa Omega všeho pochopitelně Česká republika by měla být v situaci, že má diverzifikované tranzitní trasy, což se nestalo a měla by být v situaci, kdy už má dojednáno s Německem, podíl na jednou z terminálů. Zatím se Němci chovají velmi, bych řekl slušně, řečeno sobeckým, způsobem, protože z toho terminálu o, který Česká republika měla zájem, 80 % prodala do zahraničí půlku do Švýcarska, půlku do Francie, 20 % nechá na okamžitém trhu a o tom dalším terminálu teprve chce jednat, ale v žádném případě z těch veřejných vyhlášení jsem neviděl, že by se chtěli zavázat k tomu, že nám tam pustí podíl, vlastnický podíl do toho terminálu.

MLUVČÍ 5,

Dnešním hostem imk na rádiu. Bývalý generální ředitel ČEZu pan Ing. Jaroslav Míl. No já, když to takhle řeknu, toho se prostě nezbavíte toho ČEZu, to se nedá nic dělat, když byl někdo jednou šéfem ČEZu, tak je to jako forever, tak vy celkem se netajíte tím, že mnohem důležitější než sestátnění ČEZu je vytvoření a, teď vás cituju, nového designu energetického trhu a vytvoření, tedy nové konce státní energetické koncepce a. Že to naše vláda nedělá, nedělá to nebo to nebo špatně.

MLUVČÍ 6,

Já, to musím opravit, určitě to není o tom, že bysme potřebovali vlastně 100 procent z ČEZu, to je totální nesmysl, to je odvádění pozornosti od úplně jiných úkolů, které před námi jsou, protože klíčem pro ten stát je Mýto, obchodníka a, jestliže si nakoupí výrobu, která bude odstavována, uzavírána a místo toho nebude mít toho obchodníka, nechá ho v podstatě v původní struktuře, tak to je absolutně jaksi krok mimo realitu, který se zcela míjí svým účinkem. Je to vyhození stovek miliard z peněz daňových poplatníků, víceméně nenávratně, kdy bysme měli obchodníka, tak jsme ty peníze mohli ušetřit, vydělat, co se týče státní.

MLUVČÍ 5,

Energie, ten státní obchodník.

MLUVČÍ 6,

Ten stejně bude muset být, budeme ho potřeba nalektřinu taky, protože za a v zákoně a za druhý, jak chcete jinak vykupovat z nového jaderného zdroje elektrickou energii? Jde to jenom přes toho obchodníka. Koneckonců je to i předmětem notifikace v Bruselu, ale co se týče státní koncepce, tak já jsem odpůrce výroby, další koncepce dalších papírů, nikdo je realizovat nebude, máme státní energetickou koncepci z roku 2011. Nikdo ji nerealizoval, updatovanou v roce 2015. Opětně nikdo nerealizoval. Koncepce byla posouzena pačesovou komisí, včetně prof. Pačese komisí, včetně doporučení, co dělat z. Těch doporučení zjistíte, že se opětně nic nerealizovalo. To všechno spadlo pod stůl, včetně oponentních posudků. Mně to skutečně přijde velmi líto, protože to dokazuje jedno. My jsme schopný zaměstnat stovky úředníků tvorbou papírů a máme pocit, že když máme něco napsaného, že tím se tak stalo, že věc se stala. To je stejný jako s jadernou elektrárnou, máme tendr, tak máme pocit, že když vybereme nějakého dodavatele, že stojí elektrárna jako omyl absolutní, totální a s tou koncepcí je to stejné. Ten svět se mění tak rychle, že my potřebujeme čtyři jednoduchá kritéria, kterým posuzujeme každé naše rozhodnutí. Dám jednoduchý příklad, kdo věděl o i palivech a o tom, že Evropa k něčemu takovému přistoupí v oblasti automobilismu. Ještě před čtyřmi měsíci nikdo, bylo to v nějaké koncepci, no v, žádné to nebylo. To znamená, všechny ty papíry jsou starý už v době svýho vzniku a tady je to stejný příběh. Když budeme mít čtyři jednoduchá kritéria pro posuzování našeho konání, tak nemůžeme dělat chybu a ty kritéria jsou triviální. To první kritérium je bezpečnost, to znamená energetická bezpečnost v. Každém okamžiku my stavíme energetiku na doby míru, my je nestavíme a teď ne na válečný konflikt, to bych jako nepředpokládal, ale my je nestavíme na dobu, kdy třeba dojde k hybridnímu konfliktu nebo útoku na IT technologie na softwarovém, útoku, nebo když dojde k rozpadu trhů. My to stavíme pouze na doby, kdy všechno krásně funguje, ale jde aktivní spolupráce s okolními zeměmi. Takhle to prostě není a nikdy nebude. Minimálně příštích 80 let.

MLUVČÍ 5,

Která jsou ta další xéria.

MLUVČÍ 6,

Ty další jsou, první je cena, ale cena pro spotřebitele, prosím vás, ne cena výroby, to je manipulace. To, co tady dneska vidíte, slyšíte, ať už z Bruselu nebo i od některých českých představitelů. My potřebujeme vědět, jaká cena pro pro, pro, spotřebitele, ať už ten spotřebitel je domácnost nebo průmyslový podnik nebo, nebo nějaká hospodářská nebo státní instituce v. Ten moment vím, kde se pohybuju, abychom věděli o, čem mluvíme. My vynaložíme stovky miliard na fotovoltaiky a budeme tvrdit, že to je levný zdroj, ale už do toho nepočítáme, že budeme muset ztrojnásobit kapacitu v paroplynních elektrárnách, jinými slovy, ta naše úspora 15 % na plynu a takovýto hurá akta a aktivita, jako nahradíme plynové kotle tepelnými čerpadly, tak všechen ten plyn v mnohanásobcích se spotřebuje na výrobu elektrické energie. Jenom proto, že bude mít fotovoltaiku. Takhle to prostě bude a takhle to je. A druhým krokem je u fotovoltaických zdrojů, když je takhle postavíte, desítky miliard, které budou muset být investovány z peněz spotřebitelů. To není jako někdo cizí. Někde jinde. Vzali ty, že by se vzali ty iluze, ale to jsou skutečně vysoké desítky miliard, který lidi budou platit na svých účtech za posílení distribuční soustavy, za posílení přenosové soustavy a za totální změnu systému energetického řízení a. Tohle nikdo nepočítá do ty ceny, tohle není analyzováno, jenom se řekne, je to levné a už se ten zbytek ignoruje, to znamená, druhým.

MLUVČÍ 5,

Jsou ty mantry takové.

MLUVČÍ 6,

Přesně tak a. Druhým tím pilířem tedy je vědět, kolik bude cena pro spotřebitele, protože je to uzavřený systém, třetí.

MLUVČÍ 5,

Který máme, máme bezpečnost a pro spotřebitele.

MLUVČÍ 6,

Ten poslední je emisní stopa co dva. Je to k nevíře, ale to absolutně nikoho nezajímá, všichni o tom mluví, všichni to tam mluví, že musíme zachránit planetu a biou se tragédie, ale emisní stopa co dva nikoho nezajímá, protože kdyby někoho zajímala emisní stopa co dva, tak nemůže říct, že plynová elektrárna vyrábějící elektrickou energii z plynu lng má menší emisní stopu než uhelná elektrárna v České republice. Nemluvím o energetické bezpečnosti, uhlí máme tady. Nemůže teda to řešit tak, že řekne. Plyn používaný na výrobu elektrické energie, který nahrazuje uhlí, je čistý plyn, tak on jako nemá emise, rozumíte, to je úplně, to vám přijde jak scifi, ale tohle je, tohle jsou skutečné, které žije, realita, ve které žijeme a čtvrtým je odstranění distorzí, prostě nefunkčnosti na tom trhu, komise slíbila, že to udělá účetní dvůr Evropské komise, což je takový auditor Evropské komise, konstatoval, že nikdy žádný trh nefungoval a že byl manipulován, no, ale Evropská komise nenašla odvahu to udělat, vycouvala pod tlakem Německa.

MLUVČÍ 5,

A totální absence toho, čemu se říká palitic leadership.

MLUVČÍ 6,

Je to, je to, jako když si to člověk uvědomí, podívá se zpětně na titulky, tak bez odstranění DiS torze na trhu se dostáváte do situace, že vytvoříte systém, kde česky řečeno a, to každý bude znát socializujete, náklady, to znamená náklady, spotřebitelé, daňový poplatníci a prii, zisky z toho byznys a to, kterou se vydávat neměli.

Martin KOVÁŘ, historik

Máme za sebou 14 minut, dnešním hostem IM na rádiu z. Je bývalý generální ředitel ČEZ a vládní zmocněnec pan Jaroslav Míl. Celkem veřejnost vás zná i proto, že respektive další z vašich názorů, kterým se netají, že preferujete menší modulární jaderné zdroje, ale nezdá se, že by jako vláda o něčem takovém, byť jen uvažovala.

MLUVČÍ 6,

Já si. Myslím, že o tom uvažuje. Potíž je v tom, že o tom uvažujeme dlouho.

MLUVČÍ 5,

A pomalu.

MLUVČÍ 6,

A že nás mezitím všichni ostatní předběhli.

MLUVČÍ 5,

Až máme pocit, že to nedělá.

MLUVČÍ 6,

No, ono to není ani tak role vlády, protože je to role, je to role toho, kdo má to staveniště a stát má říct na. Tomhle staveništi prostě bude vybudován malý modulární reaktor. 123 podle toho, kolik jich ho budeme potřebovat, protože není pravdu, že se to ve světě nekoná. Nevyvíjí to, prostě je opětně taková mediální mlha, která se okolo toho všeho vyvíjí. Výsledkem je, že Polsko dojednalo spojení dvou velkých firem Synthesia, Orlen, nechalo si to schválit Evropskou komisí, tyto dvě firmy se spojily, vytvořily novou společnost s cílem výstavby modulárních reaktorů v Polsku a. Poláci v absolutní tichosti místo prohlašování gigantických cílů získaly touto firmou a vydali se cestou, kdy budou tyto malý modulární reaktory chtít budovat a jejich výhoda je, že doba výstavby je 3-3 roku v. Momentě, kdy, kdy postavíte první, tak on vám už vydělává na ten druhý. Jinými slovy, nároky na státní rozpočet jsou dramaticky nižší. Protože tam to bude zcela bezpečně už, protože tam je PKN rolen spolufinancovat nebo garantovat stát a. Česká republika, která byla první na řadě, tak vlastně byla předběhnuta nejen Polskem, ale i Estonskem a ve světě jsme byli předběhnuti, což ale se moc asi divit člověk nemůže. Kanadou.

MLUVČÍ 5,

To mně taky přijde, že není veliké překvapení.

MLUVČÍ 6,

Kanada je v tomhle.

MLUVČÍ 5,

Ale Rusko Estonsko.

MLUVČÍ 6,

Obě dvě tyto země to měly v plánu, obě se toho chytily a obě dvě šly podle plánu. Poslední tři roky my jsme byly stejně vepředu v, případě Polska byly daleko víc vepředu, ale v podstatě nejsme schopný konat. Ty věci se jaksi mediálně oznamují, že to tak bude, ale v reálu neděláme nic. My diskutujeme o tom, že budeme mít čtyři velké bloky v Dukovanech a v Temelíně, což nesmysl sám o sobě, ale neděláme nic pro to, abychom stihli včas, aspoň ten jeden máme zpoždění a o tom taky radši nikdo nemluví, to znamená, aby se nemluvilo o tom, co nezvládáme, tak předložíme další velký cíl a další velkou myšlenku. Zapomínáme, že dík. Bezpečnostnímu dotazníku je šest měsíců zpoždění a v rámci územního řízení máme víc jak rok zpoždění, takže o notifikaci nemluvím. To znamená já, bych se soustředil na to, abychom realizovali aspoň ten jeden, abychom ho obhájili, protože tam není možnost ze strany Německa nás zablokovat ani v nejmenším, přes Evropskou komisi a současně bych ve stejné době řešil modulární reaktory, protože vám dávají jednu velkou výhodu, kterou v těch velkých nemáte, nemáte tak velkou expozici z hlediska státního rozpočtu nebo státních financí a hlavně jste schopen včas reagovat na podmínky na energetickém trhu a jste schopen tu energetiku budovat tak, aby fungovala i v době konfliktu v jednotlivých krajích. My začneme s těma reaktorama pochopitelně v lokalitách stávajících elektráren, ale postupem času můžete jít potom do těch nových lokalit, které jsou vytipovány a jsme schopný zajistit dodávku, která bude bezemisní. To je to podstatný.

MLUVČÍ 5,

No, když bych byl jeden z těch makelů a tohle mi říkal bývalý generální ředitel ČEZu, za sebe osobně říkám, neměl bych úplně snadné spaní. Německo, Německo, Německo, Němci se z politických nebo z ideologických důvodů já, tam řekli, nedávno jsem poslouchal jednání Bundestagu a popravdě řečeno, když jsem slyšel mladé nadané německé političky a na německé politiky, jak říkají, že stejně evropská budoucnost je bez jádra a. Pak silouchal francouzské komentáře francouzských novinářů k, tomu nemůže, tak se ptám, nemůže tohle a. Blížíme se pomalu ke konci. Nemůže být takhle dramaticky rozdílný názor na jadernou energetiku a její budoucnost. Třeba jeden z důvodů toho, proč to, čemu se říká evropská federace, bude vznikat složitě.

MLUVČÍ 6,

Myslím si, že k evropské federaci máme daleko, ale já vám popíšu, jak se francouzsko německý spor vyřeší, tak mi to řekněte v. Evropě to funguje tak, že paní von Leyen má telefon z kancléřství z Berlína a pan Macron si volá svého kamaráda, kterého má v komisi a. Přesto zajišťují to, aby se potom nakonec obě dvě země domluvili, takže není tajemstvím, že 13. února přijala Evropská komise dva akty přenesené pravomoci, které říkaly, že vlastně vodíková technologie, čistá technologie, pokud je vyráběna z obnovitelných zdrojů a mezi ně se nepočítá jaderná energetika, což je absurdita sama o sobě, ale budiž.

Martin KOVÁŘ, historik

To zní tak bizarně, že se mi to, kdybyste to neříkal teď vy tady, tak by se mi to skoro až nechtělo věřit.

MLUVČÍ 6,

Martin KOVÁŘ, historik

Až bych řekl, rozzuřilo.

MLUVČÍ 6,

MLUVČÍ 5,

A, to je skoro geniální, ale jak znám, jak znám Emmanuela Macrona a Francouze.

MLUVČÍ 6,

Takže to je takový malinkej trik, který byl použit. Bohužel Česká republika mnohonásobně převyšuje toto kritérium a je to pochopitelně na nás, abychom takovému jednání zamezili. Nemluvě o tom, že teda vyrábět vodík z jaderných elektráren nebo obecně z něčeho takového je memo realitu už z hlediska nejen ekonomického, ale energetické účinnosti a, to nemluvím o tom, že úvahy, že budeme z fotovoltaických elektráren vyrábět vodík, jsou normální scifi, protože to potřebujete stabilní, silný a dlouhodobý zdroj pro to, abyste vůbec něco takového mohl dělat.

MLUVČÍ 5,

MLUVČÍ 6,

Děkuji za pozvání a přeji hezké odpoledne.

Martin KOVÁŘ, historik

Dnešním hostem imk na rádiu z. Bývalý šéf ČEZu a vládního zmocněnec pro jádro pan Ing. Jaroslav Míl. Pěkný den.

28. 3. 2023; Technický týdeník

Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové získali ceny Wernera von Siemense

V jubilejním, 25. ročníku udělil český Siemens Ceny Wernera von Siemense za rok 2022 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům.

Odborné poroty vybíraly z 493 přihlášek, 19 oceněných si rozdělilo jeden milion

korun. Z celkového počtu přihlášených tvořily 32 % ženy, mezi oceněnými pak představují 37 %. O první příčku v počtu ocenění se dělí České vysoké učení technické v Praze a Univerzita Karlova (po čtyřech oceněních), následuje VŠB — Technická univerzita Ostrava a Vysoké učení technické v Brně (po třech oceněních), Akademie věd ČR a Univerzita Palackého v Olomouci (po dvou oceněních) a Masarykova univerzita (jedno ocenění). Od začátku pořádání soutěže bylo mezi vítěze rozděleno 15 300 000 Kč.

Cenu Wernera von Siemense 2022 za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získaly MUDr. Markéta Bloomfield,

Ph. D., a RNDr. Zuzana Paračková, Ph. D., z Univerzity Karlovy za práci s názvem Diagnostika výzkumem u vzácných vrozených poruch imunity. Oceněná práce má dva výstupy: prvním je tzv. diagnóza výzkumem, kdy jsou pro pacienty s nejasnou či vzácnou diagnózou sestaveny individuálně designované protokoly výzkumné analýzy, jejichž výsledky umožňují navrhnout konkrétní léčebně-preventivní strategie. Druhým výstupem je popis buněčných a klinických fenoménů spojených s danou genetickou mutací, který umožňuje ozřejmit funkci postiženého genu a proteinu a jejich zapojení v biologických procesech.

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší absolventskou práci na téma Průmysl 4.0 získal Ing. Tomáš Michálek, Ph. D., z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za disertační práci s názvem Mikromanipulace pomocí dielektroforézy — modelování a řízení založené na optimalizaci v reálném čase. Cenu za nejlepší absolventskou práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Ing. Jan Vysocký, Ph. D., z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské — Technické univerzity Ostrava za disertační práci s názvem Systém pro optimalizaci provozu elektrické distribuční sítě.

Poroty také udělily dvě čestná uznání: čestné uznání v rámci Ceny Wernera von Siemense za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce získal Mgr. Václav Santolík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu. Čestné uznání za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M. Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

28. 3. 2023; Technický týdeník

Novela vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou umožňuje sdílení elektřiny v bytových domech

Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil koncem února na svých webových stránkách návod, jak a za jakých

podmínek je možné sdílet elektrickou energii vyrobenou v bytovém domě mezi jednotlivé bytové jednotky. Sdílení elektřiny v rámci bytového domu je umožněno vlastně jen malou legislativní úpravou.

Změnou vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou ERÚ podle odborníků de facto testuje hranice svých kompetencí. Jde do jisté míry o legislativní improvizaci, která reaguje na pomalé změny české legislativy tak, aby bytové domy vyrábějící elektrickou energii, především s pomocí střešních fotovoltaických systémů, mohly tuto energii sdílet v rámci jednotlivých bytových jednotek bez nevýhodného prodeje do distribuční soustavy.

Jak to bude fungovat

Sdílení elektřiny bude v rámci bytových domů umožněno za předpokladu, že všechna odběrná místa jsou připojena do hlavní pojistkové skříně, a jde tedy o sdílení elektřiny bez využití distribuční soustavy. Odběratelé elektřiny si pak musí vybrat jedno vůdčí odběrné místo a libovolný počet přidružených odběrných míst. Vůdčí odběrné místo může být např. místo, na které je napsána spotřeba společných prostor.

Na vůdčí odběrné místo se podá žádost o připojení výrobny k distribuční soustavě. Žádost může být podána na výrobnu provozovnou na základě licence nebo i bez ní (podle novely energetického zákona do 50 kW, pokud nejde o podnikání). V případě výrobny bez licence je vhodné požádat distributora o výrobní EAN, na jehož základě si lze zvolit obchodníka pro výkup přebytků.

U odběrných míst zapojených do sdílení energie bude nutné jednak stanovit statický alokační klíč (pro dvě odběrná místa např. sdílení vyrobené elektřiny v poměru 50 : 50), jednak pak ale také vyměnit stávající elektroměry za elektroměry s průběhovým měřením. Jejich montáž a výměnu provede provozovatel distribuční soustavy zdarma, jak uvádí ERÚ.

Instalace průběhových měření a vytvoření alokačního klíče umožní provozovateli distribuční soustavy vyhodnotit výrobu a spotřebu daného odběrného místa ve čtvrthodinových intervalech. Data distributor předá na operátora trhu (OTE), který k nim zajistí přístup obchodníkovi s elektrickou energií registrovanému na daném odběrném místě. Pro zákazníka to ve výsledku znamená, že je proces automatický a jednoduchý za podmínky, že se na počátku správně nastaví.

Praktické postupy v bytových domech lze nalézt také na stránkách jednotlivých provozovatelů distribučních soustav, na které se ERÚ ve svém návodu odkazuje.

Zavádění komunitní energetiky v České republice má co dohánět

Česká republika dosud zaostává v implementaci evropské energetické legislativy. V poslední době často zmiňovaná komunitní energetika je v evropských směrnicích plnohodnotně zavedena od roku 2019, přičemž byla představena Evropskou komisí již v roce 2016.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) odeslalo návrh novely zavádějící pojmy energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje na vládu ČR na přelomu letošního února a března. Věcný záměr byl představen v druhé polovině roku 2020 ještě za minulé vlády, kdy byl ministrem MPO Karel Havlíček. Na novelu se tak čekalo poměrně dlouhou dobu. Podle odborníků je nicméně návrh novely velmi kvalitní.

ERÚ se i vzhledem k výše zmíněnému a k extrémním cenám energetických komodit spojených s geopolitickými událostmi v loňském roce zavázal k tomu, že umožní sdílení elektřiny v rámci bytového domu. Vydal se tím na samu hranici svých kompetencí. Zavádění nových pojmů do legislativy, jako je energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje, není v jeho kompetenci. Úpravou vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou však zavedení nového pojmu elegantně obešel a "specifickou formu sdílení" umožnil. Novela vstoupila v platnost 1. ledna 2023.

Zavedení plnohodnotné komunitní energetiky bude umožněno až poté, co projde návrh od MPO celým legislativním procesem a schválí jej zákonodárci. Optimistické očekávání vstupu novely v platnost je 1. ledna 2024.

Fungování komunitní energetiky by se ale mohlo zadrhnout na otázce měření spotřeby energie. Distributoři totiž lobbují za zachování měření elektřiny po fázích místo součtového měření. Při měření po fázích distribuční společnosti účtují zákazníkům nikoli celkové saldo spotřebované a vyrobené elektřiny, ale počítají saldo na každé ze tří fází.

Připomeňme, že do roku 2011 se v Česku používalo součtové měření spotřeby elektrické energie, které je nejen v Evropě standardem. Tato zdánlivě nevýznamná změna může mít dramatické dopady na rentabilitu malých solárních elektráren. Majitel výrobny může při tomto druhu měření za určitých okolností za elektřinu zaplatit stejnou cenu, jakou by zaplatil bez výrobny.

Tento způsob účtování de facto vyžaduje využití asymetrického střídače. Ten reguluje každou fázi samostatně, což znamená, že umí do každé fáze "posílat" jiný výkon. Spotřeba a výroba (přesněji: přebytek dosažený díky výrobě) se díky asymetrickému střídači vzájemně započtou a vznikne virtuální nula.

Ovšem pořízení asymetrického střídače je spojeno s vyšší cenou a často také snížením životnosti. Většinu používaných

tzv. hybridních střídačů (tj. schopných obou typů provozu) na českém trhu tvoří střídače symetrické. Jde z technologického hlediska o výrazně jednodušší, a tudíž levnější zařízení. Přitom evropskému trhu takové střídače plně vyhovují.

Kvůli malému českému trhu výrobci podobný produkt speciálně připravovat nebudou, a tak často volí pouze cestu úprav ovládacího softwaru beze změn fyzikálních parametrů zařízení. To s sebou ve výsledku nese snížení životnosti výrobku, uvádějí odborníci z FEL ČVUT.

Foto: Instalace domácí fotovoltaické elektrárny

28. 3. 2023; Technický týdeník

Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové získali ceny Wernera von Siemense

V jubilejním, 25. ročníku udělil český Siemens Ceny Wernera von Siemense za rok 2022 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům.

Odborné poroty vybíraly z 493 přihlášek, 19 oceněných si rozdělilo jeden milion

Cenu Wernera von Siemense 2022 za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získaly MUDr. Markéta Bloomfield,

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší absolventskou práci na téma Průmysl 4.0 získal Ing. Tomáš Michálek, Ph. D., z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za disertační práci s názvem Mikromanipulace pomocí dielektroforézy — modelování a řízení založené na optimalizaci v reálném čase. Cenu za nejlepší absolventskou práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Ing. Jan Vysocký, Ph. D., z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské — Technické univerzity Ostrava za disertační práci s názvem Systém pro optimalizaci provozu elektrické distribuční sítě.

Poroty také udělily dvě čestná uznání: čestné uznání v rámci Ceny Wernera von Siemense za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce získal Mgr. Václav Santolík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu. Čestné uznání za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M. Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

28. 3. 2023; Technický týdeník

Novela vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou umožňuje sdílení elektřiny v bytových domech

Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil koncem února na svých webových stránkách návod, jak a za jakých

Jak to bude fungovat

Praktické postupy v bytových domech lze nalézt také na stránkách jednotlivých provozovatelů distribučních soustav, na které se ERÚ ve svém návodu odkazuje.

Zavádění komunitní energetiky v České republice má co dohánět

Ovšem pořízení asymetrického střídače je spojeno s vyšší cenou a často také snížením životnosti. Většinu používaných

Foto: Instalace domácí fotovoltaické elektrárny

28. 3. 2023; cvut.cz

Nejlepší absolventská práce na téma Průmysl 4.0 vznikla na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Tomáš Michálek získal Cenu Wernera von Siemense

Datum zveřejnění: Dr. Tomáš Michálek, absolvent doktorského studia na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, získal cenu Wernera von Siemense za rok 2022.

Jeho školiteli byli doc. Zdeněk Hurák a dr. Jiří Zemánek, oba z katedry řídicí techniky FEL. Ceny udílí český Siemens ve spolupráci s předními tuzemskými univerzitami a Akademií věd ČR. Svým rozsahem i výší finanční odměny patří mezi nejvýznamnější iniciativy svého druhu v Česku.

Michálek se se svou dizertační prací "Mikromanipulace pomocí dielektroforézy – modelování a řízení založené na optimalizaci v reálném čase" umístil první v kategorii absolventských prací na téma Průmysl 4.0.

V rámci své práce vytvořil matematický model a na něm založené řídicí algoritmy, díky nimž lze automatizovat manipulaci s mikroobjekty různých tvarů a o velikostech v řádech jednotek až stovek mikrometrů, například biologickými buňkami či technologickými součástkami. "Kdybychom se pokusili takto malý objekt uchopit klasickým manipulátorem, například mikrorobotickou paží, přilepil by se k ní a nešel by už pustit. Proto jsme volili bezkontaktní přístup,” popsal princip Tomáš Michálek v níže přiloženém medailonku.

Přínos do oblasti medicíny i skládání součástek

Princip lze uplatnit například při studiu nemocí, vývoji nových léků, single-cell manipulaci nebo ve výrobních procesech, jako je skládání složitějších produktů z malých jednoduchých součástek. Tím má významně celospolečenský přínos. "Práce je unikátní i z celosvětového hlediska. Do oblasti původně rozvíjené fyziky, chemiky a biology totiž práce přináší systémový pohled kybernetických oborů, jako jsou automatické řízení a robotika. To umožnilo předvést naprosto libovolnou manipulaci s vybranými objekty," oceňuje přínos práce Michálkův školitel, doc. Zdeněk Hurák.

Podle něj je Michálkův přínos unikátní i v možnostech automatické manipulace. Princip totiž umožňuje něco, co jiné principy automatické manipulace nemají. "Tento nový princip umožňuje například paralelní manipulaci s více objekty bezkontaktně,” vysvětlil Hurák.

Jedno ze dvou čestných uznání za mimořádnou vědeckou úroveň zpracování diplomové práce získal M.Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University. A to za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

Další úspěchy Fakulty elektrotechnické

Absolventi FEL ČVUT se mezi oceněnými objevili již několikrát. Před dvěma lety zaujal odbornou porotu Lukáš Janota , student programu Elektrotechnika, energetika a management (EEM), který ve své diplomové práci pod vedením dr. Tomáše Králíka zkoumal možnosti budoucího vývoje energetického využití vyřazených bateriových článků z elektromobilů. O rok dříve cenu získal Denis Rozumnyi , student programu Otevřená informatika (OI) se svou diplomovou prací s názvem "Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání”, kterou mu vedl prof. Jiří Matas. V roce 2019 v soutěži uspěli doktorand Libor Bukata a diplomant z programu Kybernetika a robotika Jan Filip

Cena Wernera von Siemense se udílí nejlepším studentům a pedagogům z oblasti technických a přírodovědných oborů. Cílem je podpořit rozvoj českého školství a vědy a motivovat vynikající studenty, aby po absolutoriu zůstávali v Česku. Vedle toho podporuje snahu dostat nové poznatky co nejrychleji do praxe. Spolu se studenty získávají cenu také školitelé a vedoucí jejich prací. To přispívá ke zvyšování prestiže učitelského povolání.

Letos proběhl jubilejní 25. ročník. Členové odborných porot tentokrát vybírali z 493 přihlášek, 19 oceněných si rozdělilo jeden milion korun. "Prosperita naší země závisí na kvalitním vzdělávání. Věřím, že pořádáním soutěže, která oceňuje a zviditelňuje studenty i pedagogy, kteří dosáhli mimořádných výsledků, k tomuto cíli přispíváme," uvedl Eduard Palíšek, generální ředitel českého Siemensu.

Zdroj fotografie: Siemens

Zleva: dr. Jiří Zemánek, dr. Tomáš Michálek, doc. Zdeněk Hurák

28. 3. 2023; cvut.cz

Cenu W. von Siemense byli oceněni opět i studenti ČVUT

Datum zveřejnění: V jubilejním pětadvacátém ročníku udělil český Siemens ceny nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům.

Odborné poroty vybíraly z 493 přihlášek, nominací a doporučení, 19 oceněných si rozdělilo celkem jeden milion korun. Slavnostní vyhlášení se konalo 22. března v Betlémské kapli v Praze. Vedle jiných vzácných hostí se jej účastnil i rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Fotogalerie z celého slavnostního předávání zde

Kompletní informace o soutěži a vítězích zde

O první místo v počtu oceněných se podělily České vysoké učení technické a Univerzita Karlova. Všem úspěšným z ČVUT (Fakulty strojní, Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské) gratulujeme!

28. 3. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Ceny Wernera von Siemense po pětadvacáté získali nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové.

Datum zveřejnění:

V jubilejním, pětadvacátém, ročníku udělil český Siemens Ceny Wernera von Siemense za rok 2022 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům.

Odborné poroty vybíraly z 493 přihlášek, 19 oceněných si rozdělilo jeden milion korun. Z celkového počtu přihlášených tvořily 32 % ženy, mezi oceněnými pak představují 37 %. O první příčku v počtu ocenění se dělí České vysoké učení technické v Praze a Univerzita Karlova (po 4 oceněních), následuje VŠB - Technická univerzita Ostrava a Vysoké učení technické v Brně (po 3 oceněních), Akademie věd ČR a Univerzita Palackého v Olomouci (po 2 oceněních) a Masarykova univerzita (1 ocenění). Od začátku pořádání soutěže bylo mezi vítěze rozděleno 15 300 000 Kč.

"Cílem našeho pětadvacetiletého úsilí je ukázat kvality českého technického a přírodovědného vysokého školství a ocenit nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce,"uvedl generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek. "Vedle aktuálních technických témat, jako jsou Průmysl 4.0 nebo chytrá infrastruktura a energetika, se v soutěži zaměřujeme i na důležitá celospolečenská témata. Abychom podpořili změny v oblasti genderové rovnosti, oceňujeme mimořádnou kvalitu ženské vědecké práce, ocenění získávají i studenti, kteří při studiu překonávají překážky," vysvětlil Palíšek. "Prosperita naší země závisí na kvalitním vzdělávání. Věřím, že pořádáním soutěže, která oceňuje a zviditelňuje studenty i pedagogy, kteří dosáhli mimořádných výsledků, k tomuto cíli přispíváme,"dodal.

Cenu za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense 2022 získaly MUDr. Markéta Bloomfield, Ph.D., a RNDr. Zuzana Paračková, Ph.D., z Univerzity Karlovy za práci s názvem Diagnostika výzkumem u vzácných vrozených poruch imunity. Oceněná práce má dva výstupy: prvním je tzv. diagnóza výzkumem, kdy jsou pro pacienty s nejasnou či vzácnou diagnózou sestaveny individuálně designované protokoly výzkumné analýzy, jejichž výsledky umožňují navrhnout konkrétní léčebněpreventivní strategie. Druhým výstupem je popis buněčných a klinických fenoménů spojených s danou genetickou mutací, který umožňuje ozřejmit funkci postiženého genu a proteinu a jejich zapojení v biologických procesech.

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší absolventskou práci na téma Průmysl 4.0 získal Ing. Tomáš Michálek, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za disertační práci s názvem Mikromanipulace pomocí dielektroforézy - modelování a řízení založené na optimalizaci v reálném čase. Cenu za nejlepší absolventskou práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Ing. Jan Vysocký, Ph.D., z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava za disertační práci s názvem Systém pro optimalizaci provozu elektrické distribuční sítě.

Zdroj:

technickytydenik.cz

28. 3. 2023; cvut.cz

Vítězové Ceny Wernera von Siemense

Datum zveřejnění: V jubilejním pětadvacátém ročníku udělil český Siemens ceny nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům.

Nejlepší diplomová práce

TOMÁŠ HALADA Fakulta strojní, České vysoké učení v Praze

Autor nejlepší diplomové práce se věnoval částicové metodě Smoothed Particle Hydrodynamcis (SPH). Tato metoda popisuje tekutinu pomocí částic, které si lze představit jako jednotlivé kapičky, a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez či rozstřik maziva v průmyslových zařízeních. Pohyb částic je určen rovnicemi, které popisují chování tekutiny. Okrajové podmínky poté říkají, jak se částice chovají na okrajích problému, tedy na stěnách, vtocích a výtocích. To jsou totiž místa, kde většinou vznikají problémy. Právě na tato problémová místa se zaměřil Tomáš Halada. Jeho práce byla publikována i v impaktovaném časopise a vedle Ceny Wernera von Siemense získala i další ocenění. Na mezinárodní konferenci ESCO 2022 byla vybrána jako nejlepší studentská práce, a to dokonce v kategorii doktorandů.

Nejlepší disertační práce

ANNA PETRÁČKOVÁ Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Práce se zabývá výzkumem biomarkerů u hematoonkologických a autoimunitních onemocnění. Klíčovým výstupem disertační práce Anny Petráčkové je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění, které mají dopad na vývoj onemocnění a jeho prognózu. Kalkulátor se již používá v klinické praxi a článek, který jej popisuje a jehož je Anna první autorkou, byl během dvou let citován více než šedesátkrát.

Ocenění za překonání překážek při studiu

ESTER MILOSTNÁ Masarykova univerzita v Brně

Ester Milostná je v důsledku progresivní spinální svalové atrofie odkázána na elektrický vozík a nepřetržitou osobní asistenci. I přesto si zvolila náročné mezifakultní studium informatiky, informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě. A studuje velmi dobře–patří mezi třetinu nejlepších studentů svého programu. Na tamní Filozofické fakultě například připravila workshop základů programování a tvorby webových stránek pro studenty humanitních oborů. Kurz věnovaný informačním technologiím organizuje rovněž pro neziskovou organizaci Czechitas. Vedle toho ještě doučuje matematiku. "Přímo ve studiu z hlediska učení mě handicap neomezuje, nemá vliv na intelekt či mentální kapacitu. Veškerá omezení souvisí s pohybem," říká Ester Milostná. Další zažívá přímo ve výuce–protože si nedokáže psát zápis, využívá během výuky zapisovatele nebo u přednášek pořizuje videozáznamy. "Při písemných testech také potřebuji více času, když musím psát sama. Největším omezením jsou však aktivity při všech přesunech, oblékání, podání věcí či jídla nebo při hygieně. Jsem odkázána na pomoc osobního asistenta," dodává Milostná.

Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu

MARKÉTA BLOOMFIELD A ZUZANA PARAČKOVÁ Ústav imunologie 2. lékařské fakulty a FN Motol, Univerzita Karlova

Výzkum Markéty Bloomfield a Zuzany Paračkové se zabývá diagnostikou výzkumem u vzácných vrozených poruch imunity. Oceněná práce má dva hlavní výstupy. Prvním je diagnóza výzkumem, kdy jsou pro pacienty s nejasnou či vzácnou diagnózou sestaveny individuálně vytvořené protokoly výzkumné analýzy. Získané výsledky pak umožňují navrhnout konkrétní léčebně-preventivní strategie. Druhý výstup má větší přesah. Popis buněčných a klinických fenoménů spojených s danou genetickou mutací totiž umožňuje ozřejmit funkci postiženého genu a proteinu. "Když detailně porozumíme příčině vzniku nemoci, můžeme terapii cílit přímo na mechanismus jejího vzniku, nejen tlumit příznaky," vysvětluje Markéta Bloomfield.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce

MARKÉTA TESAŘOVÁ CEITEC, Vysoké učení technické v Brně

Využívání 3D zobrazovacích metod je v posledních letech stále populárnější, ale pro detailnější popis biologických struktur stále chybí metodika. Částečně to napravuje disertační práce Markéty Tesařové. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které navrhla, totiž umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Výsledky disertační práce Markéty Tesařové mají dalekosáhlý význam nejen pro odbornou komunitu zabývající se zobrazovacími metodami, ale i pro samotné biology. Díky těmto výsledkům se už podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců. Markéta Tesařová si v letošním ročníku odnáší hned dvě ocenění: třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce a současně Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Inspirují ji úspěšné ženy v jejím okolí, kterým se daří kombinovat svou profesní roli s mateřstvím. "To mi dodává motivaci, že to nějak půjde, když mi docházejí síly," říká Tesařová.

Nejlepší absolventská práce na téma průmysl 4.0

TOMÁŠ MICHÁLEK Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické

Ve své disertační práci Tomáš Michálek popsal systém bezkontaktní manipulace, který umožňuje současné řízení pozice a orientace mikroskopických objektů libovolných tvarů. Vytvořil pro to matematický model a software, díky nimž lze s mikroobjektem manipulovat kontrolovaně, s ohledem na dielektroforetické (dielektroforéza je jev, který způsobuje, že se polarizovatelné, ale nenabité objekty v nehomogenním elektrickém poli pohybují) i hydrodynamické vlivy, které na něj působí. Lze tak vidět doslova magický tanec několika malých objektů, pohybujících se bez jakéhokoliv viditelného posunování. Výsledky práce Tomáše Michálka se mohou uplatnit například v oblasti bioanalytické instrumentace, tedy jako bezkontaktní pinzeta pro single-cell manipulaci, ale i ve výrobních procesech, jako je paralelní skládání složitějších produktů z velkého počtu jednoduchých součástek.

Nejlepší absolventská práce na téma chytrá infrastruktura a energetika

JAN VYSOCKÝ Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

Jan Vysocký se ve své práci věnoval energetickým distribučním sítím. Proměňují se v sítě chytré a výsledkem by měly být sítě vybavené velkým množstvím měřicích a řídicích zařízení a komunikačními sítěmi. Řídicí software pak bude na základě dat z měřicích zařízení určovat, jak mají být jednotlivá zařízení nastavena, aby distribuční síť pracovala co nejvýkonněji a zároveň co nejstabilněji a nejbezpečněji. Disertační práce Jana Vysockého prezentuje právě takový software, který používá nejmodernější algoritmy umělé inteligence a dokáže zajistit například to, že kolísání velikosti napětí bude minimální, kapacity budou využity optimálně, ztráty elektrické energie v sítích budou malé a volné přenosové kapacity budou co nejvyšší.

Nejlepší pedagogický pracovník

PROF. JIŘÍ PODOLSKÝ Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova

"Popularizace vědeckého poznání světa je nedělitelnou součástí mých aktivit spolu s vědeckým výzkumem, vysokoškolskou výukou a organizační činností na fakultě. Sdělit dalším něco z mnoha zajímavých věcí, o kterých jsem se dozvěděl, a přenést své nadšení na někoho jiného beru jako závazek," komentuje své aktivity profesor Podolský.

Zdroj:

Hospodářské noviny

27. 3. 2023; sdeleni.idnes.cz

Ceny Wernera von Siemense získali studenti, mladí vědci a pedagogové

V pětadvacátém ročníku vybral český Siemens Ceny nejlepší práce za rok 2022 z oblastí technických a přírodovědných oborů. Odborné poroty hodnotily v kategoriích Nejlepší výsledek základního výzkumu, Nejlepší diplomová práce, Nejlepší disertační práce a Nejlepší pedagogický pracovník.

Spolu se studenty získávají odměnu také vedoucí a školitelé jejich prací. Ocenění byla udělena za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za překonání překážek ve studiu a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika.

Odborné poroty vybíraly z 493 přihlášek, 19 oceněných si rozdělilo jeden milion korun. Z celkového počtu přihlášených tvořily 32 procent ženy, mezi oceněnými pak představují 37 procent. O první příčku v počtu ocenění se dělí České vysoké učení technické v Praze a Univerzita Karlova (po čtyřech oceněních), následuje VŠB – Technická univerzita Ostrava a Vysoké učení technické v Brně (po třech oceněních), Akademie věd ČR a Univerzita Palackého v Olomouci (po dvou oceněních) a Masarykova univerzita (jedno ocenění). Od začátku pořádání soutěže bylo mezi vítěze rozděleno 15,3 milionu korun.

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Poroty také udělily dvě čestná uznání: čestné uznání v rámci Ceny Wernera von Siemense za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce získal Mgr. Václav Santolík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu. Čestné uznání za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M.Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

O soutěži Cena Wernera von Siemense

Cenu Wernera von Siemense pořádá již 25 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 58 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací. Záštitu nad udílením cen 25. ročníku poskytli předseda vlády Petr Fiala, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu a mninistryně pro vědu výzkum a inovace. Partnery soutěže jsou Siemens Mobility s.r.o. a Siemens Advanta a Zátiší Group.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

ČTK

FotoGallery:

Nejlepší diplomová práce - Ing. Tomáš Halada, ČVUT v Praze Fakulta strojní

ČTK

Nejlepší disertační práce - Mgr. Anna Petráčková, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta

ČTK

Nejlepší pedagogický pracovník - prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., Karlova Univerzita, Matematicko-fyzikální fakulta

ČTK

Ocenění za překonání překážek ve studiu – Ester Milostná, Masarykova univerzita

ČTK

Ocenění za Nejlepší absolventskou práci s tématem Průmysl 4.0 - Ing. Tomáš Michálek, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická

ČTK

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce - Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., VUT v Brně, CEITEC

ČTK

Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu - MUDr. Markéta Bloomfield, Ph.D., RNDr. Zuzana Paračková, Ph.D. Univerzita Karlova – Imunologický ústav 2. Lékařské fakulty při FN Motol

ČTK

Pětadvacáté ceny Wernera von Siemense byly uděleny ve středu večer prostorách Betlémské kaple na staré Praze Foto: Siemens

ČTK

27. 3. 2023; businessinfo.cz

Právní předpisy a smlouvy ve Sbírce zákonů ČR – 12. týden 2023 (částka 42 Sb.)

Ve Sbírce zákonů ČR byl tento týden publikován zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Plné znění právních předpisů v PDF.

Kariérní dny FEL a FS ČVUT

27. 3. 2023; businessinfo.cz

Finanční správa prodlužuje úřední hodiny na finančních úřadech

Na podání daňového přiznání v papírové podobě pro poplatníky daně z příjmů za rok 2022 zbývá pár dní.

Zatím vybrala Finanční správa 968 tisíc daňových přiznání a od pondělí 27. března 2023 až do termínu pro podání přiznání, tj. do 3. dubna 2023, rozšiřuje úřední hodiny finančních úřadů.

Kariérní dny FEL a FS ČVUT

27. 3. 2023; tojesenzace.cz

Mezinárodní vědecké žebříčky: Informatici a robotici z FEL a CIIRC ČVUT v evropské extratřídě. Prof. Matas nejlépe hodnoceným informatikem i v roce 20

Podle žebříčku nejlepších institucí v oblasti informatiky (Computer Science) patří počítačoví vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT a Českého institutu

informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT ve vybraných oborech mezi evropskou špičku. V oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků řadí výzkumníci z FEL ČVUT a CIIRC v období 2018 až 2023 mezi pět nejlepších evropských pracovišť.

Excelentních výsledků počítačoví vědci z uvedených dvou součástí ČVUT dosahují rovněž v oblasti robotiky, kde se v žebříčku nacházejí na sedmém místě v Evropě. V konkurenci nejlepších evropských univerzit se rovněž prosazují v oblasti Economics & Computation, kde jsou na 16. místě a v umělé inteligenci na 42. místě.

CSRankings je žebříček nejlepších institucí v oblasti počítačových věd na celém světě založený na hodnocení počtu publikací ve špičkových vědeckých konferencích daného oboru.

Postavení ČVUT v žebříčku CSRanking v období 2018 – 2023 (Evropa)

Počítačové vidění #5

Robotika #7

Economics & Computation # 16

Umělá inteligence # 42

Na základě mezinárodně uznávaného srovnání jsou FEL ČVUT a CIIRC ČVUT v oblasti informatiky a robotiky dlouhodobě nejlepšími pracovišti v České republice, žádná jiná vědecká instituce z České republiky nedosáhla v CSRankings hodnocení v první desítce.

Prof. Matas je nejlépe hodnoceným informatikem z České republiky

Podle mezinárodního žebříčku Research.com, který vyhodnocuje úspěšnost informatiků na základě jejich H-indexu, citací a počtu dokumentů shromážděných do 21. prosince 2022, je obdobně jako v minulém roce nejlépe hodnoceným českým informatikem prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Úspěch ČVUT podtrhuje fakt, že má mezi prvními čtyřmi vědci českého pořadí hned tři zástupce – dr. Josef Šivic (CIIRC ČVUT) je druhý a doc. Tomáš Pajdla (CIIRC ČVUT a FEL ČVUT) čtvrtý. Do první desítky českého žebříčku se dále řadí dr. Tomáš Mikolov (CIIRC ČVUT) na sedmém a dr. Torsten Sattler (CIIRC ČVUT a FEL ČVUT) na desátém místě. Prof. Ondřej Chum (FEL ČVUT) a dr. Josef Urban (CIIRC ČVUT) pak figurují v druhé desítce na čtrnáctém, respektive sedmnáctém místě.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

Zdroj a foto: FELČVUT

27. 3. 2023; feedit.cz

Asociace výrobců kabelů a vodičů zahajuje speciální studium pro kabeláře

Tagged Prakab

27. 3. 2023; businessinfo.cz

Logistické firmy se ještě rok od invaze potýkají s drahou ropou i nedostatkem pracovníků. Nyní očekávají pokles zakázek

Válečný konflikt na Ukrajině zasáhl do českého logistického průmyslu více než světová pandemie či ekonomická krize. Tuzemské logistické společnosti se i třináct měsíců od invaze na Ukrajinu potýkají s překážkami, které jsou důsledkem válečného konfliktu.

Řeší problémy se zvýšenou cenou ropy, chybějícími řidiči a aktuálně se potýkají i s nedostatkem zakázek. "Mnohé podniky byly silně závislé na subdodávkách z Ukrajiny, které zákonitě váznou, stejně tak jako měly silné vazby na ruský průmysl a trh, které byly ve většině případů přetrhány či alespoň výrazně utlumeny," vysvětluje Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky ČR.

Podle něj je stále v současné době velmi složité Ukrajinu dopravně obsluhovat. "Zboží je ohroženo možností konfiskace či minimálně zákazu pohybu přes hranice, mnohé linky jsou nepojistitelné," dodává.

Nárůst cen pohonných hmot ovlivňuje tržby firem

Logistické firmy za posledních deset let nemusely čelit tak rychlé dynamice růstu cen pohonných hmot jako za poslední rok. Problémy nastaly u dopravců, kteří financují nákup paliva z běžných tržeb.

"Aby logistici a dopravci, kteří viděli prudký nárůst cen pohonných hmot, udrželi ziskovost svého provozu, byli nuceni přijmout okamžitá opatření. Mezi nimi bylo například zavedení platebních mechanismů, které by těmto dopravcům zachovaly kontinuitu dopravních operací," říká Ondřej Stöhr, jednatel společnosti Conti RSC, největšího dopravce v silocisternové dopravě v České republice. "V tuto chvíli mírnou úlevu přináší zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do dvanácti tun," dodává Stöhr.

Podle informací sdružení Česmad Bohemia na tom dopravní firmy byly nejhůře v prvním čtvrtletí loňského roku, kdy se do zisku dostalo jen 49 % firem v mezinárodním transportu a jen 35 % dopravců vnitrostátní přepravy. "Přepravy se jim na téměř polovinu čtvrtletí propadly do ztráty, než zafungovaly palivové doložky nebo než společnosti dojednaly zvýšení cen se zákazníky," říká Vojtěch Hromíř, generální tajemník sdružení Česmad Bohemia.

Podle Michaely Dražanové, ředitelky Fresh Logistics logistické společnosti Raben pro Českou republiku a Slovensko, zákazníci zdražení služeb kvůli bezprecedentnímu růstu cen nákladů většinou akceptovali. "Ne cena, ale schopnost zajistit kontinuitu dodávek se pro zákazníky stává klíčovým rozhodovacím faktorem. Úlohou logistického operátora je splnit očekávání trhu bez ohledu na obtíže," věří Dražanová.

Válka prohloubila nedostatek pracovníků

Válka na Ukrajině navíc vedla v řadě evropských zemí k odlivu ukrajinských řidičů, kteří se vrátili zpět do vlasti. Další těžkostí, jíž museli tuzemští i evropští dopravci čelit, byl nedostatek pracovníků. "Nedostatek řidičů je ale problémem, s kterým se potýkáme dlouhodobě," popisuje Michaela Dražanová ze společnosti Raben.

Problém s chybějící pracovní silou se však netýká pouze řidičů, ale i dalších profesí v rámci logistiky. "Nedostatek pracovních sil se týká i skladníků, což také leckde způsobuje komplikace při plynulosti celého dodavatelského řetězce," dodává Dražanová.

Zdražování se promítlo i do propadu objemu zakázek

Mnoho logistických firem očekává i rok po invazi pokles zakázek. Podle Barometru nákladní dopravy Česmadu Bohemia v první polovině letošního roku předpokládá růst objemu zakázek v mezinárodní kamionové dopravě pouze 32 % dopravců. To je o polovinu méně než před ruskou invazí na Ukrajinu.

"Z předběžných výsledků odhadujeme, že první kvartál pro nás bude ztrátový. V tomto čtvrtletí vnímáme pokles zakázek, a to o 16 procent. Zakázek nebude extrémně málo, ale oproti minulým letům nebude trh růst. Očekáváme meziroční propad zakázek asi o pět až šest procent," říká Ondřej Stöhr ze společnosti Conti RSC.

Důvodů tohoto meziročního propadu je více. Podle informací Česmadu Bohemia klesají jednak objemy přepravovaných surovin, dílů a polotovarů pro výrobu, jednak objemy spotřebního zboží a potravin. Automobilky oznamují odstávky výroby, a to znamená pokles přeprav v oblasti automotiv.

Společnost Conti RSC však tuto situaci předpokládala. "Někteří naši zákazníci, kteří mají velkou spotřebu energií, v prvním čtvrtletí odstavili nebo omezili výrobu. Od letošního roku se jim několikanásobně zvedly ceny energií, takže zvolili takzvanou vyčkávací metodu. Do konce roku vyráběli na sklady a aktuálně se teprve chystají na sezonu," vysvětluje Ondřej Stöhr

Pro logistické firmy to znamená změnu strategie. "Určitě je dobré mít řešení B, náhradní trasy se ale hledají velmi těžko, globalizace dosáhla takového stupně, kdy jsou přesuny výrob z důvodu usnadnění logistických řešení velmi zdlouhavé a finančně náročné. Takže se budeme muset připravit spíše na dopady takových krizí například vytvářením vyšší míry zásob," radí na závěr Petr Rožek ze Svazu spedice a logistiky ČR.

Mohlo by vás také zajímat

Příběhy úspěšných exportérů: BOCO machines

Kariérní dny FEL a FS ČVUT

27. 3. 2023

Úvodní díl jarní diskusní série představí koncept chytrého města

Nová přednášková a diskusní série připravená plzeňským spolkem Pěstuj prostor se zaměří na koncept "smart city" v kontextu městského plánování a správy měst.

Úvodní díl cyklu se uskuteční ve středu 29. března 2023 od 18 hodin v kreativní zóně DEPO2015 v Presslově ulici v Plzni.

Koncept "smart city" se v posledních letech stává běžnou a vyhledávanou součástí městského plánování i správy měst a zkvalitňuje život jejich obyvatel. Jeho banalizovaná podoba se však zároveň může stát jen marketingovým nástrojem, případně omezit vnímání vysoce komplexního konceptu na jeho technickou a technologickou část. První přednáška cyklu se proto bude věnovat podstatě fenoménu "smart city" – v čem všem vlastně spočívá ona "chytrost" měst? A kdo a jak se na ni může podílet? Na tyto a další esenciální otázky bude ve svých příspěvcích odpovídat dvojice respektovaných odborníků.

Vstupné na akci činí 60 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na www.plzenskavstupenka.cz a GoOut.cz.

FB událost: bit.ly/chytremesto1

––––––––––

Prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek, dr.h.c., FEng., EUR ING vystudoval Fakultuelektrotechnickou na ČVUT a absolvoval i Státní konzervatoř v Praze, obor akordeon. Svoji dosavadní profesní dráhu však spojil s Fakultou dopravní (ČVUT), kde byl v roce 2002 jmenován docentem, následně v roce 2008 profesorem a kde dosud působí.Vyučuje také informatiku na Univerzitě Matěja Bela v Banské Bystrici, je hostujícím profesorem na University of Texas at El Paso (UTEP) v USA, čestným profesorem na Universidad Autonoma de Bucaramanga v Kolumbii, členem Inženýrské akademie ČR, členem České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj, členem řady dalších odborných komisí a vědeckých rad.V roce 2015 se stal historicky prvním prezidentem Czech Smart City Cluster. V roce 2008 získal zlatou Felberovu medaili za rozvoj ČVUT a v roce 2010 stříbrnou medaili Univerzity Matěja Bela za budování oboru Informatika. V roce 2019 získal cenu ministryně pro místní rozvoj Osobnost Smart City. Podílel se na vedení mnoha národních i mezinárodních projektů vědy a výzkumu. Je autorem či spoluautorem více než 200 odborných publikací a deseti monografií.

Ing. Luděk Šantora absolvoval Fakultuelektrotechnickou na ŽČU v Plzni. Profesně působil v oboru telekomunikací (Telekom/O2, British Telecom) a následně se věnoval soukromému podnikání. Od roku 2008 je ředitelem Správy informačních technologií města Plzně (SITMP). Pod jeho vedením SITMP zapojila do několika mezinárodních prestižních projektů. Jeden z těchto projektů – DUET (digitální dvojče města, 3D model – získal první místo v celosvětové soutěži World Smart City Awards 2021 v kategorii Enabling Technologies. Kromě informačních a komunikačních technologických služeb se SITMP věnuje ale také vzdělávání a podpoře podnikání.

26. 3. 2023; casopisczechindustry.cz

Jubilejní Ceny Wernera von Siemense získali studenti, mladí vědci a pedagogové

V jubilejním, pětadvacátém, ročníku udělil český Siemens Ceny Wernera von Siemense za rok 2022 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům.

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Poroty také udělily dvě čestná uznání: čestné uznání v rámci Ceny Wernera von Siemense za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce získal Mgr. Václav Santolík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu. Čestné uznání za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M.Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

O soutěži

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

Pozn. redakce. Medailonky oceněných přineseme v příštích dnech pod odkazem VVI (24.3.2023)

25. 3. 2023; cvut.cz

Zachraňte děkana, vyzývá středoškoláky k vědecké misi letní FEL Camp. Novinkou bude soutěž, do níž se může zapojit každý.

Datum zveřejnění: Napínavá záchranná mise čeká účastníky a účastnice letošního FEL Campu, který se mezi 24. až 28. červencem uskuteční poblíž jihočeského Temešváru.

Budou pátrat po děkanovi FEL ČVUT prof. Petru Pátovi. Vědec se totiž "ztratil” během terénního výzkumu na březích Orlické přehrady, kde zkoumal souvislosti satelitního snímkování a změn výšky vodní hladiny.

Zájem o elektroniku, výpočetní techniku, přírodní vědy a vesmír se bude hodit také členům a členkám pátrací skupiny. A k tomu i týmový duch a schopnost přežít (alespoň nějaký ten den) "v divočině”. V místě pobytu ostatně není zdroj elektřiny ani funkční internetové připojení - a spát se bude ve stanech.:)

I tak se však potenciální účastníci a účastnice mohou těšit na velmi pestrý program. Vedle pátrání budou i večerní táboráky doprovázené diskusemi s odborníky na různorodá témata z oblastí elektrotechniky, energetiky a komunikací. Pokud vás spojení vědy a dobrodružství zaujalo, můžete se zaregistrovat přes tento formulář . A čím dříve tím lépe - kapacita akce je totiž omezená. FEL Camp se letos uskuteční popáté, loni studenti a studentky pomocí techniky odhalovali tajemství minulosti.

Letošní novinkou je také soutěž pro širokou veřejnost. Podle hlavního organizátora FEL Campu Zbyňka Kocura půjde o zachycení nejlepšího snímku vysílaného systémem družic NOAA. Soutěžící musí také co nejpřesněji vyznačit stanovou základnu FEL CAMPu a místo, odkud byl snímek přijat. "Snímky musejí být pořízeny ve středu 26. července 2023 a musí obsahovat území České republiky. Čas přeletu bude upřesněn během streamované přednášky před zahájením mise,” popsal Kocur, který pracuje na katedře telekomunikační techniky FEL ČVUT.

Již během jara začnou pořadatelé prostřednictvím twitterového účtu také zveřejňovat rady, jak se na soutěž připravit a zadání zdárně ho zvládnout. "Pak stačí odeslat zachycené a dekódované snímky společně s fotkou systému, kterým lidé snímky pořídili, na e-mail camp@fel.cvut.cz . Výsledné snímky vyhodnotí odborná A.I. porota a vítěze oznámí 26. července ve 21:00 SEČ skrze sociální sítě FEL,” upozornil Kocur. Vítěz či vítězka nakonec dostane ještě jeden menší úkol. Cenu si totiž bude moci převzít osobně 27. července v přesně určený čas na zadaných souřadnicích. Odměna je překvapením.

Více informací průběhu a podmínkách FEL CAMPu i soutěže najdete na webu . V případě dalších dotazů prosím napište e-mail na camp@fel.cvut.cz

25. 3. 2023; zenysro.cz

České vynálezy světového formátu

Metoda Ink-and-Ray – proměna plošného 2D filmu na 3D verzi

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinuli metodu Ink-and-Ray, která umožní dodat stávajícímu "plochému" kreslenému filmu vzhled běžný pro 3D animace.

Metoda Ink-and-Ray je výsledkem několikaletého výzkumu týmu doc. Daniela Sýkory. Jejím hlavním cílem bylo maximálně zjednodušit pracovní postup, který by umožnil rychlé dodání informace o hloubce do ručních kreseb.

Další jistě skvělý vynález v naší malé zemi ? Tagy:

Pro vložení komentáře je potřeba se přihlásit

25. 3. 2023; zakazka.cz

Mezinárodní vědecké žebříčky: Informatici a robotici z FEL a CIIRC ČVUT v evropské extratřídě. Prof. Matas nejlépe hodnoceným informatikem i v roce 20

Podle žebříčku nejlepších institucí v oblasti informatiky (Computer Science) patří počítačoví vědci z Fakulty elektrotechnické a Českého institutu

informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze ve vybraných oborech mezi evropskou špičku. V oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků řadí výzkumníci z FEL ČVUT a CIIRC ČVUT v období 2018 až 2023 mezi pět nejlepších evropských pracovišť.

Excelentních výsledků počítačoví vědci z uvedených dvou součástí Českého vysokého učení technického v Praze dosahují rovněž v oblasti robotiky, kdy se v žebříčku nacházejí na sedmém místě v Evropě. V konkurenci nejlepších evropských univerzit se rovněž prosazují v oblasti Economics & Computation, kde jsou na 16. místě a v umělé inteligenci na 42. místě.

Postavení ČVUT v žebříčku CSRanking v období 2018–2023 (Evropa)

Počítačové vidění #5

Robotika #7

Economics & Computation #16

Umělá inteligence #42

Prof. Matas je nejlépe hodnoceným informatikem z České republiky

Podle mezinárodního žebříčku Research.com , který vyhodnocuje úspěšnost informatiků na základě jejich H-indexu, citací a počtu dokumentů shromážděných do 21. prosince 2022, je obdobně jako v minulém roce nejlépe hodnoceným českým informatikem prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Úspěch Českého vysokého učení technického v Praze podtrhuje fakt, že má mezi prvními čtyřmi vědci českého pořadí hned tři zástupce – dr. Josef Šivic (CIIRC ČVUT) je druhý a doc. Tomáš Pajdla (CIIRC ČVUT a FEL ČVUT) čtvrtý. Do první desítky českého žebříčku se dále řadí dr. Tomáš Mikolov (CIIRC ČVUT) na sedmém a dr. Torsten Sattler (CIIRC ČVUT a FEL ČVUT) na desátém místě. Prof. Ondřej Chum (FEL ČVUT) a dr. Josef Urban (CIIRC ČVUT) pak figurují v druhé desítce na čtrnáctém, respektive sedmnáctém místě.

Zdroj zprávy: ČVUT Praha

24. 3. 2023; iHNed.cz

Vítězové Ceny Wernera von Siemense

V jubilejním pětadvacátém ročníku udělil český Siemens ceny nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům. Odborné poroty vybíraly z 493 přihlášek, nominací a doporučení, 19 oceněných si rozdělilo celkem jeden milion korun. Slavnostní vyhlášení se konalo 22. března v Betlémské kapli v Praze.

Nejlepší diplomová práce

Tomáš Halada, Fakulta strojní, České vysoké učení v Praze

Nejlepší disertační práce

Anna Petráčková, Cena Wernera von Siemense 2022

Foto: Siemens

Anna Petráčková, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Práce se zabývá výzkumem biomarkerů u hemato-onkologických a autoimunitních onemocnění. Klíčovým výstupem disertační práce Anny Petráčkové je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění, které mají dopad na vývoj onemocnění a jeho prognózu. Kalkulátor se již používá v klinické praxi a článek, který jej popisuje a jehož je Anna první autorkou, byl během dvou let citován více než šedesátkrát.

Ocenění za překonání překážek při studiu

Ester Milostná, Cena Wernera von Siemense 2022

Foto: Siemens

Ester Milostná, Masarykova univerzita v Brně

Ester Milostná je v důsledku progresivní spinální svalové atrofie odkázána na elektrický vozík a nepřetržitou osobní asistenci. I přes to si zvolila náročné mezifakultní studium informatiky, informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě. A studuje velmi dobře – patří mezi třetinu nejlepších studentů svého programu. Na tamní Filozofické fakultě například připravila workshop základů programování a tvorby webových stránek pro studenty humanitních oborů. Kurz věnovaný informačním technologiím organizuje rovněž pro neziskovou organizaci Czechitas. Vedle toho ještě doučuje matematiku. "Přímo ve studiu z hlediska učení mě handicap neomezuje, nemá vliv na intelekt či mentální kapacitu. Veškerá omezení tedy souvisí s pohybem," říká Ester Milostná. Další zažívá přímo ve výuce – protože si nedokáže psát zápis, využívá během výuky zapisovatele nebo u přednášek pořizuje videozáznamy. "Při písemných testech také potřebuji více času, abych stíhala, když musím psát sama. Největším omezením jsou však aktivity při všech přesunech, oblékání, podání věcí či jídla nebo při hygieně. Jsem odkázána na pomoc osobního asistenta," dodává Milostná.

Jednou by se chtěla dostat do organizace či týmu se zaměřením na návrh a tvorbu digitálních nástrojů, aplikací a her pro různé instituce neformálního vzdělávání a cestovního ruchu.

Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu

Markéta Bloomfield a Zuzana Paračková, Cena Wernera von Siemense 2022

Foto: Siemens

Markéta Bloomfield a Zuzana Paračková, Ústav imunologie 2. lékařské fakulty a FN Motol, Univerzita Karlova

Výzkum Markéty Bloomfield a Zuzany Paračkové se zabývá diagnostikou výzkumem u vzácných vrozených poruch imunity. Oceněná práce má dva hlavní výstupy. Prvním je diagnóza výzkumem, kdy jsou pro pacienty s nejasnou či vzácnou diagnózou sestaveny individuálně vytvořené protokoly výzkumné analýzy. Získané výsledky pak umožňují navrhnout konkrétní léčebně-preventivní strategie. Druhý výstup má větší přesah. Popis buněčných a klinických fenoménů spojených s danou genetickou mutací totiž umožňuje ozřejmit funkci postiženého genu a proteinu. "Teprve když detailně porozumíme příčině vzniku nějaké nemoci, můžeme pacientům efektivněji pomoci navržením terapie, která bude cílit přímo na mechanismus jejího vzniku, nejen tlumit příznaky nemoci," vysvětluje Markéta Bloomfield.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce

Markéta Tesařová, Cena Wernera von Siemense 2022

Foto: Siemens

Markéta Tesařová, CEITEC, Vysoké učení technické v Brně

Výsledky disertační práce Markéty Tesařové mají dalekosáhlý význam nejen pro odbornou komunitu zabývající se zobrazovacími metodami, ale i pro samotné biology. Díky těmto výsledkům se už podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců. Markéta Tesařová si v letošním ročníku odnáší hned dvě ocenění: třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce a současně Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Konkrétní vědecký ani životní vzor nemá, ale inspirují ji úspěšné ženy v jejím okolí, kterým se daří kombinovat svou profesní roli s mateřstvím. "To mi dodává motivaci, že to nějak půjde, když mi docházejí síly," říká Tesařová.

Nejlepší absolventská práce na téma průmysl 4.0

Tomáš Michálek, Cena Wernera von Siemense 2022

Foto: Siemens

Tomáš Michálek, Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické

Ve své disertační práci Tomáš Michálek popsal systém bezkontaktní manipulace, který umožňuje současné řízení pozice a orientace mikroskopických objektů libovolných tvarů. Vytvořil pro to matematický model a software, díky nimž lze s mikroobjektem manipulovat kontrolovaně, s ohledem na dielektroforetické (dielektroforéza je jev, který způsobuje, že se polarizovatelné, ale nenabité objekty v nehomogenním elektrickém poli pohybují) i hydrodynamické vlivy, které na něj působí. Lze tak vidět doslova magický tanec několika malých a okem sotva viditelných objektů, pohybujících se jen tak, bez jakéhokoliv viditelného posunování. Výsledky práce Tomáše Michálka se mohou uplatnit například v oblasti bioanalytické instrumentace, tedy jako bezkontaktní pinzeta pro single-cell manipulaci, ale i ve výrobních procesech, jako je paralelní skládání složitějších produktů z velkého počtu jednoduchých součástek.

Nejlepší absolventská práce na téma chytrá infrastruktura a energetika

Jan Vysocký, Cena Wernera von Siemense 2022

Foto: Siemens

Jan Vysocký, Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

První místo v kategorii Nejlepší absolventská práce zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou získal Jan Vysocký, který se věnoval energetickým distribučním sítím. Proměňují se v sítě chytré a výsledkem by měly být sítě vybavené velkým množstvím měřicích a řídicích zařízení a komunikačními sítěmi. Řídicí software pak bude na základě dat z měřicích zařízení určovat, jak mají být jednotlivá zařízení nastavena, aby distribuční síť pracovala co nejlépe – tedy co nejvýkonněji a zároveň co nejstabilněji a nejbezpečněji. Disertační práce Jana Vysockého prezentuje právě takový software, který používá nejmodernější algoritmy umělé inteligence a dokáže zajistit například to, že kolísání velikosti napětí bude minimální, kapacity budou využity optimálně, ztráty elektrické energie v sítích budou malé a volné přenosové kapacity budou co nejvyšší.

Nejlepší pedagogický pracovník

prof. Jiří Podolský, Cena Wernera von Siemense 2022

Foto: Siemens

prof. Jiří Podolský, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova

Připraveno ve spolupráci se společností Siemens

24. 3. 2023; Hospodářské noviny

Vítězové Ceny Wernera von Siemense

Nejlepší diplomová práce

TOMÁŠ HALADA

Fakulta strojní, České vysoké učení v Praze Autor nejlepší diplomové práce se věnoval částicové metodě Smoothed Particle Hydrodynamcis (SPH). Tato metoda popisuje tekutinu pomocí částic, které si lze představit jako jednotlivé kapičky, a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez či rozstřik maziva v průmyslových zařízeních. Pohyb částic je určen rovnicemi, které popisují chování tekutiny. Okrajové podmínky poté říkají, jak se částice chovají na okrajích problému, tedy na stěnách, vtocích a výtocích. To jsou totiž místa, kde většinou vznikají problémy. Právě na tato problémová místa se zaměřil Tomáš Halada. Jeho práce byla publikována i v impaktovaném časopise a vedle Ceny Wernera von Siemense získala i další ocenění. Na mezinárodní konferenci ESCO 2022 byla vybrána jako nejlepší studentská práce, a to dokonce v kategorii doktorandů.

Nejlepší disertační práce

ANNA PETRÁČKOVÁ

Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Práce se zabývá výzkumem biomarkerů u hematoonkologických a autoimunitních onemocnění. Klíčovým výstupem disertační práce Anny Petráčkové je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění, které mají dopad na vývoj onemocnění a jeho prognózu. Kalkulátor se již používá v klinické praxi a článek, který jej popisuje a jehož je Anna první autorkou, byl během dvou let citován více než šedesátkrát.

Ocenění za překonání překážek při studiu

ESTER MILOSTNÁ

Masarykova univerzita v Brně Ester Milostná je v důsledku progresivní spinální svalové atrofie odkázána na elektrický vozík a nepřetržitou osobní asistenci. I přesto si zvolila náročné mezifakultní studium informatiky, informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě. A studuje velmi dobře–patří mezi třetinu nejlepších studentů svého programu. Na tamní Filozofické fakultě například připravila workshop základů programování a tvorby webových stránek pro studenty humanitních oborů. Kurz věnovaný informačním technologiím organizuje rovněž pro neziskovou organizaci Czechitas. Vedle toho ještě doučuje matematiku. "Přímo ve studiu z hlediska učení mě handicap neomezuje, nemá vliv na intelekt či mentální kapacitu. Veškerá omezení souvisí s pohybem," říká Ester Milostná. Další zažívá přímo ve výuce–protože si nedokáže psát zápis, využívá během výuky zapisovatele nebo u přednášek pořizuje videozáznamy. "Při písemných testech také potřebuji více času, když musím psát sama. Největším omezením jsou však aktivity při všech přesunech, oblékání, podání věcí či jídla nebo při hygieně. Jsem odkázána na pomoc osobního asistenta," dodává Milostná.

Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu

MARKÉTA BLOOMFIELD A ZUZANA PARAČKOVÁ

Ústav imunologie 2. lékařské fakulty a FN Motol, Univerzita Karlova Výzkum Markéty Bloomfield a Zuzany Paračkové se zabývá diagnostikou výzkumem u vzácných vrozených poruch imunity. Oceněná práce má dva hlavní výstupy. Prvním je diagnóza výzkumem, kdy jsou pro pacienty s nejasnou či vzácnou diagnózou sestaveny individuálně vytvořené protokoly výzkumné analýzy. Získané výsledky pak umožňují navrhnout konkrétní léčebně-preventivní strategie. Druhý výstup má větší přesah. Popis buněčných a klinických fenoménů spojených s danou genetickou mutací totiž umožňuje ozřejmit funkci postiženého genu a proteinu. "Když detailně porozumíme příčině vzniku nemoci, můžeme terapii cílit přímo na mechanismus jejího vzniku, nejen tlumit příznaky," vysvětluje Markéta Bloomfield.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce

MARKÉTA TESAŘOVÁ

CEITEC, Vysoké učení technické v Brně Využívání 3D zobrazovacích metod je v posledních letech stále populárnější, ale pro detailnější popis biologických struktur stále chybí metodika. Částečně to napravuje disertační práce Markéty Tesařové. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které navrhla, totiž umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků.

Výsledky disertační práce Markéty Tesařové mají dalekosáhlý význam nejen pro odbornou komunitu zabývající se zobrazovacími metodami, ale i pro samotné biology. Díky těmto výsledkům se už podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců. Markéta Tesařová si v letošním ročníku odnáší hned dvě ocenění: třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce a současně Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Inspirují ji úspěšné ženy v jejím okolí, kterým se daří kombinovat svou profesní roli s mateřstvím. "To mi dodává motivaci, že to nějak půjde, když mi docházejí síly," říká Tesařová.

Nejlepší absolventská práce na téma průmysl 4.0

TOMÁŠ MICHÁLEK

Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické Ve své disertační práci Tomáš Michálek popsal systém bezkontaktní manipulace, který umožňuje současné řízení pozice a orientace mikroskopických objektů libovolných tvarů. Vytvořil pro to matematický model a software, díky nimž lze s mikroobjektem manipulovat kontrolovaně, s ohledem na dielektroforetické (dielektroforéza je jev, který způsobuje, že se polarizovatelné, ale nenabité objekty v nehomogenním elektrickém poli pohybují) i hydrodynamické vlivy, které na něj působí. Lze tak vidět doslova magický tanec několika malých objektů, pohybujících se bez jakéhokoliv viditelného posunování. Výsledky práce Tomáše Michálka se mohou uplatnit například v oblasti bioanalytické instrumentace, tedy jako bezkontaktní pinzeta pro single-cell manipulaci, ale i ve výrobních procesech, jako je paralelní skládání složitějších produktů z velkého počtu jednoduchých součástek.

Nejlepší absolventská práce na téma chytrá infrastruktura a energetika

JAN VYSOCKÝ

Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Jan Vysocký se ve své práci věnoval energetickým distribučním sítím. Proměňují se v sítě chytré a výsledkem by měly být sítě vybavené velkým množstvím měřicích a řídicích zařízení a komunikačními sítěmi. Řídicí software pak bude na základě dat z měřicích zařízení určovat, jak mají být jednotlivá zařízení nastavena, aby distribuční síť pracovala co nejvýkonněji a zároveň co nejstabilněji a nejbezpečněji. Disertační práce Jana Vysockého prezentuje právě takový software, který používá nejmodernější algoritmy umělé inteligence a dokáže zajistit například to, že kolísání velikosti napětí bude minimální, kapacity budou využity optimálně, ztráty elektrické energie v sítích budou malé a volné přenosové kapacity budou co nejvyšší.

Nejlepší pedagogický pracovník

PROF. JIŘÍ PODOLSKÝ

Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova "Popularizace vědeckého poznání světa je nedělitelnou součástí mých aktivit spolu s vědeckým výzkumem, vysokoškolskou výukou a organizační činností na fakultě. Sdělit dalším něco z mnoha zajímavých věcí, o kterých jsem se dozvěděl, a přenést své nadšení na někoho jiného beru jako závazek," komentuje své aktivity profesor Podolský.

Foto: Siemens

24. 3. 2023; atlasceska.cz

Kariérní dny FEL a FS ČVUT

Na letošních Kariérních dnech obsadí zástupci osmdesátky společností ve dnech 28. a 29. března prostory obou fakult. Hlavními partnery budou společnosti ČEZ, Škoda Auto, GE, Bosch, Valeo, Continental, Rohde & Schwarz, Qminers, ÚJV a Altron. Na programu budou prezentace firem, přednášky, skupinové i individuální diskuze a workshopy.

Zástupci firem budou studentům po oba dva dny k dispozici od 09:00 do 16:00 na chodbách u poslucháren obou fakult. Součástí Kariérních dnů Fakulty strojní a elektrotechnické ČVUT bude i doprovodný program, ve kterém firmy v prezentacích či workshopech osloví studenty prostřednictvím svých odborných témat.

24. 3. 2023; wn24.cz

Jubilejní Ceny Wernera von Siemense získali studenti, mladí vědci a pedagogové

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší diplomovou práci obdržel Ing. Tomáš Halada z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze za práci s názvem Vliv okrajových podmínek v metodě SPH (Smoothed Particle Hydrodynamcis).Ve své práci se zaměřuje na popis tekutin pomocí částic, které si lze představit jako jednotlivé kapičky, a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez či rozstřik maziva v průmyslových zařízeních.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Poroty také udělily dvě čestná uznání: čestné uznání v rámci Ceny Wernera von Siemense za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce získal Mgr. Václav Santolík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu. Čestné uznání za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M.Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

O soutěži Cena Wernera von Siemense

Cenu Wernera von Siemense pořádá již 25 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 58 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací. Záštitu nad udílením cen 25. ročníku poskytli předseda vlády Petr Fiala, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu a mninistryně pro vědu výzkum a inovace. Partnery soutěže jsou Siemens Mobility s.r.o. a Siemens Advanta a Zátiší Group.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

24. 3. 2023; archiweb.cz

Chytré město: systémy a východiska

Pěstuj prostor na téma Smart city Pořadatel Místo konání Start Odkaz www.facebook.com ... Publisher

Tisková zpráva

Nová přednášková a diskusní série připravená plzeňským spolkem Pěstuj prostor se zaměří na koncept "smart city" v kontextu městského plánování a správy měst. Úvodní díl cyklu se uskuteční ve středu 29. března 2023 od 18 hodin v kreativní zóně DEPO2015 v Presslově ulici v Plzni.

Koncept "smart city" se v posledních letech stává běžnou a vyhledávanou součástí městského plánování i správy měst a zkvalitňuje život jejich obyvatel. Jeho banalizovaná podoba se však zároveň může stát jen marketingovým nástrojem, případně omezit vnímání vysoce komplexního konceptu na jeho technickou a technologickou část. První přednáška cyklu se proto bude věnovat podstatě fenoménu "smart city" – v čem všem vlastně spočívá ona "chytrost" měst? A kdo a jak se na ni může podílet? Na tyto a další esenciální otázky bude ve svých příspěvcích odpovídat dvojice respektovaných odborníků.

Profesor Miroslav Svítek , hostující profesor v oboru Smart Cities na University of Texas at El Paso (UTEP) v USA a emeritní děkan Fakulty dopravní ČVUT, pohovoří o výchozích myšlenkách konceptu i jeho cílech, a to na základě svých rozsáhlých teoretických znalostí i praktických zkušeností z aplikovaného výzkumu v oblasti managementu chytrých měst a regionů. Ředitel Správy informačních technologií města Plzně Luděk Šantora pak představí projekt PINE – Plzeňský inovační ekosystém, jehož cílem je nalákat do Plzně další inovátory, podnikatele a investory. Po úvodních přednáškách bude jako vždy následovat moderovaná diskuse.

Vstupné na akci činí 60 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji

comments

24. 3. 2023; svethospodarstvi.cz

Jubilejní Ceny Wernera von Siemense získali studenti, mladí vědci a pedagogové

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší diplomovou práci obdržel Ing. Tomáš Halada z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze za práci s názvem Vliv okrajových podmínek v metodě SPH (Smoothed Particle Hydrodynamcis).Ve své práci se zaměřuje na popis tekutin pomocí částic, které si lze představit jako jednotlivé kapičky, a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez či rozstřik maziva v průmyslových zařízeních.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Poroty také udělily dvě čestná uznání: čestné uznání v rámci Ceny Wernera von Siemense za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce získal Mgr. Václav Santolík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu. Čestné uznání za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M.Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

O soutěži Cena Wernera von Siemense

Cenu Wernera von Siemense pořádá již 25 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 58 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací. Záštitu nad udílením cen 25. ročníku poskytli předseda vlády Petr Fiala, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu a mninistryně pro vědu výzkum a inovace. Partnery soutěže jsou Siemens Mobility s.r.o. a Siemens Advanta a Zátiší Group.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

24. 3. 2023; metro.cz

Jubilejní Ceny Wernera von Siemense získali studenti, mladí vědci a pedagogové

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší diplomovou práci obdržel Ing. Tomáš Halada z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze za práci s názvem Vliv okrajových podmínek v metodě SPH (Smoothed Particle Hydrodynamcis).Ve své práci se zaměřuje na popis tekutin pomocí částic, které si lze představit jako jednotlivé kapičky, a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez či rozstřik maziva v průmyslových zařízeních.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Poroty také udělily dvě čestná uznání: čestné uznání v rámci Ceny Wernera von Siemense za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce získal Mgr. Václav Santolík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu. Čestné uznání za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M.Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

O soutěži Cena Wernera von Siemense

Cenu Wernera von Siemense pořádá již 25 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 58 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací. Záštitu nad udílením cen 25. ročníku poskytli předseda vlády Petr Fiala, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu a mninistryně pro vědu výzkum a inovace. Partnery soutěže jsou Siemens Mobility s.r.o. a Siemens Advanta a Zátiší Group.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

24. 3. 2023; ceskenoviny.cz

Jubilejní Ceny Wernera von Siemense získali studenti, mladí vědci a pedagogové

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší diplomovou práci obdržel Ing. Tomáš Halada z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze za práci s názvem Vliv okrajových podmínek v metodě SPH (Smoothed Particle Hydrodynamcis).Ve své práci se zaměřuje na popis tekutin pomocí částic, které si lze představit jako jednotlivé kapičky, a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez či rozstřik maziva v průmyslových zařízeních.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Poroty také udělily dvě čestná uznání: čestné uznání v rámci Ceny Wernera von Siemense za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce získal Mgr. Václav Santolík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu. Čestné uznání za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M.Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

O soutěži Cena Wernera von Siemense

Cenu Wernera von Siemense pořádá již 25 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 58 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací. Záštitu nad udílením cen 25. ročníku poskytli předseda vlády Petr Fiala, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu a mninistryně pro vědu výzkum a inovace. Partnery soutěže jsou Siemens Mobility s.r.o. a Siemens Advanta a Zátiší Group.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

24. 3. 2023; protext.cz

Ceny Siemens získali studenti, mladí vědci a pedagogové

Jubilejní Ceny Wernera von Siemense získali studenti, mladí vědci a pedagogové

"Cílem našeho pětadvacetiletého úsilí je ukázat kvality českého technického a přírodovědného vysokého školství a ocenit nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce," uvedl generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek."Vedle aktuálních technických témat, jako jsou Průmysl 4.0 nebo chytrá infrastruktura a energetika, se v soutěži zaměřujeme i na důležitá celospolečenská témata. Abychom podpořili změny v oblasti genderové rovnosti, oceňujeme mimořádnou kvalitu ženské vědecké práce, ocenění získávají i studenti, kteří při studiu překonávají překážky," vysvětlil Palíšek. "Prosperita naší země závisí na kvalitním vzdělávání. Věřím, že pořádáním soutěže, která oceňuje a zviditelňuje studenty i pedagogy, kteří dosáhli mimořádných výsledků, k tomuto cíli přispíváme," dodal.

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Poroty také udělily dvě čestná uznání: čestné uznání v rámci Ceny Wernera von Siemense za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce získal Mgr. Václav Santolík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu. Čestné uznání za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M.Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

O soutěži Cena Wernera von Siemense

Cenu Wernera von Siemense pořádá již 25 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 58 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací. Záštitu nad udílením cen 25. ročníku poskytli předseda vlády Petr Fiala, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu a mninistryně pro vědu výzkum a inovace. Partnery soutěže jsou Siemens Mobility s.r.o. a Siemens Advanta a Zátiší Group.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

Kontakt:

Mariana Kellerová media relations / tisková mluvčí

Siemens, s.r.o.

Siemensova 1

155 00 Praha, Czech Republic

24. 3. 2023; mmspektrum.com

Nejlepší z nejlepších opět získali ceny Wernera von Siemense

Nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům udělil letos v březnu český Siemens v jubilejním, pětadvacátém, ročníku Ceny Wernera von Siemense za rok 2022.

Špičkové práce z oblastí technických a přírodovědných oborů vybraly odborné poroty v kategoriích: nejlepší výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získali, jako každoročně, odměnu i vedoucí a školitelé jejich prací. Ocenění byla udělena za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za překonání překážek ve studiu a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika.

Porotci vybíraly z 493 přihlášek, 19 oceněných si rozdělilo jeden milion korun. Z celkového počtu přihlášených tvořily 32 % ženy, mezi oceněnými pak představují 37 %. O první příčku v počtu ocenění se dělí České vysoké učení technické v Praze a Univerzita Karlova (po 4 oceněních), následuje VŠB – Technická univerzita Ostrava a Vysoké učení technické v Brně (po 3 oceněních), Akademie věd ČR a Univerzita Palackého v Olomouci (po 2 oceněních) a Masarykova univerzita (1 ocenění). Od začátku pořádání soutěže bylo mezi vítěze rozděleno 15 300 000 Kč.

Odborné poroty vybraly nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů.

(Zdroj: Siemens)

" Cílem našeho pětadvacetiletého úsilí je ukázat kvality českého technického a přírodovědného vysokého školství a ocenit nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce," uvedl generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek. "Vedle aktuálních technických témat, jako jsou Průmysl 4.0 nebo chytrá infrastruktura a energetika, se v soutěži zaměřujeme i na důležitá celospolečenská témata. Abychom podpořili změny v oblasti genderové rovnosti, oceňujeme mimořádnou kvalitu ženské vědecké práce, ocenění získávají i studenti, kteří při studiu překonávají překážky, " vysvětlil Palíšek. "Prosperita naší země závisí na kvalitním vzdělávání. Věřím, že pořádáním soutěže, která oceňuje a zviditelňuje studenty i pedagogy, kteří dosáhli mimořádných výsledků, k tomuto cíli přispíváme," dodal.

Reklama

Cena za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu

Cenu Wernera von Siemense 2022 získaly MUDr. Markéta Bloomfield, Ph.D., a RNDr. Zuzana Paračková, Ph.D., z Univerzity Karlovy za práci s názvem Diagnostika výzkumem u vzácných vrozených poruch imunity. Oceněná práce má dva výstupy: prvním je tzv. diagnóza výzkumem, kdy jsou pro pacienty s nejasnou či vzácnou diagnózou sestaveny individuálně designované protokoly výzkumné analýzy, jejichž výsledky umožňují navrhnout konkrétní léčebně-preventivní strategie. Druhým výstupem je popis buněčných a klinických fenoménů spojených s danou genetickou mutací, který umožňuje ozřejmit funkci postiženého genu a proteinu a jejich zapojení v biologických procesech.

Kategorie nejlepší disertační práce

V této kategorii zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Cena za nejlepší diplomovou práci

Cenu Wernera von Siemense za obdržel Ing. Tomáš Halada z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze za práci s názvem Vliv okrajových podmínek v metodě SPH (Smoothed Particle Hydrodynamcis). Ve své práci se zaměřuje na popis tekutin pomocí částic, které si lze představit jako jednotlivé kapičky, a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez či rozstřik maziva v průmyslových zařízeních.

Nejlepší pedagogický pracovník

Cenu Wernera von Siemense za rok 2022 získal prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Profesor Jiří Podolský již řadu let zásadním způsobem formuje výuku klíčových teoretických předmětů na úrovni bakalářského, magisterského i doktorského studia fyziky. Kromě výuky se intenzivně věnuje i popularizaci fyziky a astronomie, ať již formou přednášek pro studenty a pedagogy středních škol i širší veřejnost, nebo překládáním vědecko-populárních knih od předních světových fyziků.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce

Toto ocenění a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Ocenění za překonání překážek při studiu

Ocenění udělované v rámci Ceny Wernera von Siemense získala Ester Milostná z Masarykovy univerzity v Brně. Ester Milostná je v důsledku progresivní spinální svalové atrofie odkázána na elektrický vozík a nepřetržitou osobní asistenci. Přesto si zvolila náročné mezifakultní studium informatiky, informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě, v němž patří mezi třetinu nejlepších studentů. Vedle svých studijních povinností se na univerzitě zapojuje i do dalších aktivit, na Filozofické fakultě například připravila workshop základů programování a tvorby webových stránek pro studenty humanitních oborů.

Nejlepší absolventská práce na téma Průmysl 4.0

Cenu Wernera von Siemense za získal Ing. Tomáš Michálek, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za disertační práci s názvem Mikromanipulace pomocí dielektroforézy – modelování a řízení založené na optimalizaci v reálném čase.

Nejlepší absolventská práce na téma Chytrá infrastruktura a energetika

Cenu získal Ing. Jan Vysocký, Ph.D., z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava za disertační práci s názvem Systém pro optimalizaci provozu elektrické distribuční sítě.

Poroty také udělily dvě čestná uznání

Čestné za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M.Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

_____________________________________________________________________________________________________

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Siemens. Zpracováno redakcí.

24. 3. 2023; peak.cz

Cena za obnovu Ukrajiny stoupá, Colt CZ i ČEZ s rekordními výsledky a chatbot Bard je veřejně dostupný aneb souhrn ekonomických událostí 12. týdne 202

Cena za obnovu Ukrajiny stoupá; Colt CZ s rekordními výsledky; chatbot Bard už mluví s první veřejností; Českou poštu čeká dělení a transformace; Fed opatrně zvedl sazby o čtvrt procenta; iPhony v Kremlu zakazují; Porsche loni v zisku; Botasky čeká záchrana; informatici ČVUT na světové špici; Accenture také propustí tisíce lidí; VW bude e-mobily vyrábět ve Španělsku; minibankovní krize se postupně zklidňuje a Intel chystá obří investice v Evropě.

Milé čtenářky, milí čtenáři,

jedno z čínských přísloví praví: Dokud neodejdou špatní, dobří nemají kudy vstoupit. I tak by se dalo nahlížet na návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga tento týden v Moskvě u jeho protějšku Vladimira Putina. Podle ohlasů a reakcí v médiích se ovšem zdá, že tím, kdo z Kremlu odjížděl spokojenější, byl čínský lídr. Každopádně provázanost obou ekonomických velmocí se bude prohlubovat. Zatímco Rusům kvůli západním sankcím v podstatě nic jiného nezbývá, Čína má šanci podmanit si Rusko a zvýšit jeho závislost na svých produktech. Zdali s tím souvisí i pokyn, aby zaměstnanci Kremlu přešli od iPhonů na telefony jiných značek, především na čínské varianty, nebo dokonce na ty s ruským systémem Aurora, nelze říci. Ale vzájemné vazby obou mocností čeká budoucnost, kterou lze připodobnit slovy dalšího čínského přísloví: Teprve dlouhá cesta skutečně prověří koně…

Libor Akrman

šéfredaktor Peak.cz

Colt CZ s rekordními výsledky

Fed zvedl sazby o čtvrt procenta

Americká centrální banka na březnovém zasedání podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75–5,00 %. Výsledek dvoudenního zasedání znamená náhlou změnu strategie centrální banky. Ještě před dvěma týdny šéf Fedu Jerome Powell v Kongresu vypověděl, že vyšší než očekávaná inflace pravděpodobně donutí Fed zvýšit úrokové sazby výše a rychleji, než se očekávalo. V prohlášení zveřejněném na závěr zasedání Fed nyní naopak naznačil, že je blízko pozastavení zvyšování sazeb kvůli nedávným otřesům na finančních trzích po pádu dvou amerických bank.

Konec iPhonů v Kremlu?

Někteří zaměstnanci ruské prezidentské administrativy dostali pokyn, aby se zbavili chytrých telefonů iPhone společnosti Apple, napsal ruský deník Kommersant. Podle informací deníku je za touto výzvou obava, že telefony od Applu jsou vůči případnému prolomení systému nebo špionáži ze strany západních odborníků zranitelnější než jiné chytré telefony.

Porsche loni ziskové

Holdingová společnost Porsche SE, která je hlavním akcionářem německého automobilového koncernu Volkswagen, loni zvýšila čistý zisk na 4,8 mld. eur ze 4,6 mld. eur v předchozím roce. Firma to oznámila ve čtvrteční tiskové zprávě. Dodala, že v letošním roce počítá se ziskem v rozmezí od 4,5 do 6,5 mld. eur.

Botasky čeká záchrana

Tradiční obuvnická značka Botas nejspíš dostane druhou šanci. Pod svá křídla je chce pojmout další známý výrobce bot Vasky. V pondělí to na síti LinkedIn oznámila mluvčí této zlínské společnosti Aneta Zenkerová. Společnost Vasky na záchranu Botas potřebovala nabrat nový kapitál prodejem svých produktů. Před týdnem proto spustila kampaň, v rámci níž některé své modely bot zlevnila až o 33 procent.

Informatici z ČVUT na světové špici

Podle žebříčku nejlepších institucí v oblasti informatiky (Computer Science) patří počítačoví vědci z FEL ČVUT a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT ve vybraných oborech mezi evropskou špičku. V oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků řadí výzkumníci z FEL ČVUT a CIIRC v období 2018 až 2023 mezi pět nejlepších evropských pracovišť.

Německo: "Zahulíme, uvidíme?"

Německo činí další kroky k legalizaci marihuany. V následujících týdnech má podle webu CNBC představit návrh zákona o jejím rekreační užívání. Pokud projde, starším osmnácti let umožní vlastnit až 30 gramů marihuany a pěstovat až tři rostliny konopí. Konopné produkty navíc budou dostupné v lékárnách a specializovaných obchodech. Jestli zákon schválí parlament, začne platit nejpozději v roce 2024. Některé změny by ale mohly začít platit už letos. Německo je tak první evropský stát, který vážně zvažuje komerční prodej konopí.

Obří zbrojní deal s Indií

Indická armáda, která je čtvrtá největší na světě, vybrala v mezinárodním tendru českou radarovou techniku. Pardubická firma T-CZ, kterou ovládá technologicko-zbrojařský L.P.P. Holding, společně se svým indickým partnerem Data Patterns dodá indickému letectvu a námořnictvu dalších osm radarových systémů. První zařízení z celkových devíti je už od loňského července na letecké základně v Arakkonamu. Cena zakázky dosahuje stovek milionů korun. Přesná částka s ohledem na citlivost zakázky nebyla zveřejněna.

I Accenture musí propouštět

Globální poskytovatel profesionálních poradenských služeb Accenture zruší v příštích 18 měsících 19 000 pracovních míst, což je zhruba 2,5 % jeho celkové pracovní síly. Snahou firmy je snížit náklady v současné ekonomické situaci. Firma ve zprávě o hospodaření za uplynulé čtvrtletí současně snížila roční odhad tržeb a zisku. Accenture je tak další z velkých konzultačních společností, která ruší pracovní místa. Společnost McKinsey nedávno uvedla, že zruší 2 000 ze zhruba 45 000 pracovních míst. KMPG propustí téměř 700 zaměstnanců v USA a 200 v Austrálii, což v každé ze zemí odpovídá zhruba dvěma procentům pracovní síly.

VW zaplaví trh e-mobily ze španělských fabrik a cílí i na USA

Německá automobilka Volkswagen hodlá v letech 2025 až 2030 ve svých dvou španělských závodech vyrobit tři miliony malých elektromobilů. S odkazem na šéfa španělské divize Seat o tom informovala agentura Reuters. VW už dříve uvedl, že hodlá ve Španělsku od roku 2025 vyrábět i malý elektromobil značky Škoda. Loni koncern oznámil, že spolu se svými partnery do výroby elektromobilů a baterií ve Španělsku investuje 10 miliard eur.

Volkswagen dál posiluje v severoamerickém regionu. Poté co minulý týden oznámil, že postaví továrnu na baterie v kanadském Ontariu, nyní získal masivní státní podporu od Spojených států ve výši 1,29 miliardy dolarů (téměř 29 miliard korun) na stavbu továrny, která bude produkovat elektrické pickupy a sportovně-užitkové vozy značky Scout.

Nike s nižším ziskem, ale nad očekávání trhu

Americkému výrobci sportovního oblečení a obuvi Nike v 3. finančním čtvrtletí klesl čistý zisk o 11 % na 1,24 mld. USD. Firma to oznámila po uzavření amerických akciových trhů. Nike se potýká s vysokým objemem neprodaných zásob a slabší byl i prodej v Číně. Výsledek ale navzdory poklesu zisku překonal očekávání analytiků. Tržby se zvýšily o 14 % na 12,39 mld. USD a rovněž překonaly odhady. Třetí čtvrtletí finančního roku 2023 skončilo v únoru.

Místo Západu se Rusko přikloní k Číně

Moskva je připravena pomoci čínským podnikům, aby nahradily západní firmy, které opustily Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi při jejich setkání v Kremlu. Rusko a Čína tak dále upevňují své ekonomické vazby, když se oba prezidenti také dohodli na posílení dodávek plynu do Číny. Potvrzením toho jsou i dodávky Gazpromu, který tento týden í dodal do Číny plynovodem Síla Sibiře rekordní objem plynu za den.

UBS + Credit Suisse = –40 tisíc míst?

Převzetí druhé největší švýcarské banky Credit Suisse jejím větším domácím konkurentem UBS zřejmě povede ke zrušení desítek tisíc pracovních míst. S odvoláním na své zdroje o tom v úterý informoval list Financial Times (FT). Podle těchto zdrojů by mohlo zaniknout až 40 000 pracovních míst, což by byla až třetina ze zhruba 120 000 míst ve sloučené skupině. Banky samy o rušení míst zatím nechtějí mluvit.

Uklidnění v bankovní krizi

Bankovní regulátoři v Evropské unii v pondělí přivítali víkendovou dohodu o převzetí problémové švýcarské banky Credit Suisse větším konkurentem UBS. Zároveň ujistili, že evropský bankovní sektor je odolný a disponuje silnou úrovní kapitálu a likvidity. Kromě potíží Credit Suisse se bankovní sektor potýká s obavami v důsledku nedávného kolapsu amerických finančních ústavů Silicon Valley Bank a Signature Bank.

A právě americká Flagstar Bank pak uzavřela v noci na pondělí s americkými regulačními orgány dohodu o koupi vkladů a úvěrů od zkrachovalé newyorské banky Signature Bank. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC), která nad Signature Bank tento měsíc převzala kontrolu.

Intel chystá obří investice v Evropě

Výrobce procesorů a dalších polovodičových technologií Intel chystá masivní investice v Evropě. Největším chystaným projektem Intelu na starém kontinentu je stavba čipové továrny ve východním Německu, která má v první fázi stát 17 mld. eur (cca 400 mld. Kč). Nemá jít o jedinou investici, v celé Evropě plánuje Intel vynaložit 33 mld. eur, zhruba 12 mld. má jít do rozšíření produkce v Irsku a další prostředky poputují do vývojových center. Podle informací E15 je ve hře o investice i Česko, za které minulý týden lobboval u Intelu ministr průmyslu Josef Síkela při podnikatelské misi v USA.

Automobilová akvizice pro Trask

Česká IT společnost Trask vstupuje do firmy Sineta specializující se na návrh a vývoj informačních systémů pro řízení výroby, kvality a logistiky v automobilovém průmyslu. Posiluje tak svoje postavení v segmentu digitalizace výroby. Díky tomu vzniknou nové pracovní pracovní příležitosti v Libereckém regionu. Nejenom o průmyslu 4.0 se diskutovalo během konference Trask Future Insight v pražském Cubexu.

Dáme jídlo cílí na firmy

Největší platforma pro rychlé doručování, společnost Dáme jídlo, opět rozšiřuje své

služby. Nově nabídne firmám doručení jídla a vybraného zboží na workshopy,

konference a další různá setkání až ve 170 městech a obcích po celé České republice.

Novou službu mohou zaměstnavatelé využít i pro firemní stravování, může tak do

budoucna nahradit systém stravenek. Nová služba ponese název Dáme jídlo pro firmy a uživatelům nabídne hned dvojí využití.

Češi jsou v pohodě víc než Češky

Přes řadu negativních vlivů posledních let se obyvatelé České republiky stále cítí duševně fit, vyplývá z aktuálního průzkumu společnosti Ipsos pro VELUX při příležitosti Světového dne štěstí. Pouze 8 % lidí považuje své duševní zdraví a pohodu za špatné. K duševní pohodě potřebují lidé hlavně dobrou atmosféru v rodině a zdraví, nejvíce negativně na ně naopak působí stres v práci. Negativní faktory si přitom výrazně více připouštějí ženy. Podle aktuálního průzkumu se ve výborné psychické pohodě cítí 17 % mužů a jen 10 % žen. Za dobrý považuje svůj psychický stav 55 % mužů a 51 % žen, naopak špatně se po psychické stránce cítí 7 % mužů a 9 % žen.

GasNet rozšířil distribuci biometanu

Skupina GasNet, největší distributor plynu v Česku, připojila do své sítě další výrobnu biometanu. Tento obnovitelný plyn, který se svými vlastnostmi neliší od zemního plynu, vtláčí distributor nově do svých plynovodů z Energetického centra Horní Suchá nedaleko Karviné. Je to třetí bioplynová stanice u nás, která dodává biometan až ke koncovým zákazníkům.

[newsletter_link_form]

24. 3. 2023; businessinfo.cz

Podvodníci lákají od důvěřivých lidí peníze. Využívají k tomu logo CzechTrade

Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade zaregistrovala několik případů podvodného jednání, jehož cílem je vylákat z důvěřivých lidí finanční prostředky.

Ve snaze vyvolat zdání důvěryhodnosti využívá neznámý pachatel logo a další grafické prvky CzechTrade.

V souvislosti s protiprávním jednáním podal CzechTrade trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu a porušení práv k ochranné známce. Před podvodným jednáním informuje CzechTrade na všech svých existujících komunikačních kanálech.

Vzhledem ke způsobu páchání podvodu prostřednictvím mobilní aplikace WhatsApp, je velmi pravděpodobné, že dosud známé případy nejsou ojedinělé a poškozených může být více.

"Případy nejrůznějších typů kriminálního jednání v online prostředí, kdy neznámí pachatelé zneužívají dobrého jména důvěryhodných společností a firem, stále přibývají. Poškozenou takovým jednáním se stala také agentura CzechTrade," potvrzuje manažerka vnějších vztahů a tisková mluvčí CzechTrade Jitka Nováčková.

"Pachatel ke zvýšení své věrohodnosti používá digitální grafické dílo, které rozesílá potenciálním poškozeným a které má navozovat dojem jakéhosi certifikátu. Tento certifikát, nazvaný jako Osvědčení, obsahuje logo CzechTrade. Agentura ale s touto aktivitou nemá vůbec nic společného. CzechTrade nevydává žádné osvědčení ani certifikát. Pokud se kdokoliv s něčím takovým setká, doporučujeme okamžitě kontaktovat Policii České republiky," dodává Nováčková.

Zaplaťte vklad, vyplatíme vám násobně víc

Způsob podvodného jednání funguje tak, že neznámá osoba přes mobilní aplikaci WhatsApp kontaktuje vybrané osoby, kterým oznámí, že byly registrovány v jakési společnosti.

Současně jim sdělí, že v případě uhrazení "vkladu" 1 000 korun jim bude vyplacen násobně vyšší zisk 17 000 korun. Po zaslání požadované částky na určený bankovní účet vznese neznámý pachatel dodatečný požadavek jako podmínku výplaty zisku, a to uhrazení "poplatku" 100 euro, za což bude

adresátovi vyplacen zisk 900 eur.

Ve skutečnosti však po uhrazení těchto částek na pachatelem uváděný účet k výplatě žádného "zisku" nedojde a postižený člověk o své peníze nenávratně přijde. CzechTrade přitom nemůže vyloučit, že výše uvedené částky, které neznámá osoba od adresátů požaduje a které jim slibuje, se případ od případu mění.

Mohlo by vás také zajímat

R. Doležal: Stovky firem dosáhnou na příspěvek 200 tisíc na vylepšení designu výrobků

Kariérní dny FEL a FS ČVUT

24. 3. 2023; cvut.cz

Mezinárodní studentská konference o senzorech, systémech a měření nabízí možnost získat body za vědeckou činnost i peněžitou odměnu

Datum zveřejnění: Blíží se druhý ročník studentské konference, na kterou se mohou jako řečníci už nyní přihlásit studenti

bakalářského, inženýrského a doktorského studia s příspěvky z oboru senzorů, systémů a měření. Konference se uskuteční 15. až 16. června 2023 na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT. Přihlášky je možné posílat do 14. dubna.

Jedním z cílů akce je vyzkoušet si prezentovat svůj výzkum na konferenci se vším všudy, a to včetně získání podnětů v rámci další diskuze. Na řečníky s nejlepším příspěvkem navíc čeká peněžitá odměna. Účast na konferenci je zcela zdarma.

"Konference bude rozdělena do několika sekcí. Na začátku každé z nich promluví průmyslový partner příslušné oblasti. To může studentům pomoci při rozhodování o jejich budoucím profesním životě a zároveň mohou rovnou navázat důležité kontakty,” popsal hlavní organizátor studentské konference dr. Jakub Svatoš z katedry měření Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Hlavními tématy budou senzory, měřící systémy, diagnostika a testování. Následné sekce pak nesou tyto názvy:

Senzory, materiály a jejich aplikace

Měření elektrických a neelektrických veličin

Přístrojové vybavení a měřicí systémy

Zkoušení a diagnostika

Zpracování signálů

Identifikace a řízení systémů

Výstupem konference bude sborník, v němž budou mít účastníci možnost publikovat svůj příspěvek. Publikace ve sborníku se započítává jako tzv. bibliometrizovatelný výsledek vědecké činnosti, za nějž autoři získávají cenné body do Rejstříku informací o výsledcích (RIV). Zveřejnění příspěvku ve sborníku však není podmínkou.

Předloňský první ročník se uskutečnil online. Na konferenci vystoupili studenti z Česka, Slovenska, Německa, Číny, Tchajwanu a Jihoafrické republiky. I letos je podmínkou přednést své příspěvky v angličtině. Ovšem tentokrát se účastníci sejdou na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT, ne pouze online. Pro mimopražské účastníky nabízejí organizátoři možnost zvýhodněného ubytování, a to na Masarykově koleji za cca 40 eur za noc.

Uzávěrka přihlášek je 14. dubna. Vyplnit ji můžete na webu konference: Student Conference on Sensors, Systems and Measurement (cvut.cz)

Zdroj fotografie: Archiv FEL

24. 3. 2023; cvut.cz

Akademici, studenti a firmy se sejdou na ČVUT Battery Day. Budou řešit trendy v akumulaci energií

Datum zveřejnění: Blíží se první ročník semináře s názvem ČVUT Battery Day, na němž odborníci z naší univerzity ve spolupráci se

zástupci dánské Aalborg University představí své výzkumné aktivity v tématu baterií. Seminář bude předcházet třídenní bateriový kurz. Obě akce jsou zdarma a lze se na ně přihlásit samostatně.

ČVUT Battery Day nabídne to nejlepší z aktuálního výzkumu. Většina zhruba 15minutových prezentací, po kterých bude prostor i pro dotazy z publika, zazní v angličtině. Kromě studentů a akademiků napříč univerzitami je konference určena pro zástupce z průmyslu. Je to zároveň skvělá příležitost, jak navázat nové a oprášit stávající kontakty.

"Akce bude přínosem pro firmy, které podnikají v segmentech, jako je automobilový průmysl, elektromobilita, síťová distribuce, přenosové systémy, fotovoltaika nebo energetika. Cenné znalosti ovšem získají například i recyklační firmy, jež chtějí optimalizovat procesy pomocí automatizace a robotiky,” uvedl hlavní organizátor dr. Václav Knap z katedry elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT. Současně připomněl, že se univerzita nedávno stala členem Českého bateriového klastru , jenž sdružuje nejvýznamnější hráče českého bateriového průmyslu.

Kromě katedry elektrotechnologie budou Fakultu elektrotechnickou ČVUT na semináři reprezentovat řečníci z kateder elektrických pohonů a trakce a řídící techniky. Doplní je kolegové z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT a z Fakulty dopravní a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské. Výkladní skříň výzkumu na ČVUT pak rozšíří zahraniční hosté, a to Daniel-Ioan Stroe a Soren Byg Vilsen z dánské Aalborg University.

ČVUT Battery Day proběhne 20. dubna 2023 v prostorách FEL v Dejvicích. Pro zájemce bude zcela zdarma. Protože je ale kapacita omezená, je nutné se předem zaregistrovat na adrese Registration - Electrotechnology (cvut.cz)

Bateriový kurz

Semináři předchází prakticky laděný bateriový kurz. Je určen pro studenty, akademiky a zástupce firem, kteří si chtějí rozšířit vědomosti v oboru baterií.

V průběhu tří dnů se účastníci nejprve seznámí se základy a aplikacemi lithium-iontových baterií, poté i s jejich výkonem a degradačním chováním. Poslední den se zaměří na aspekty odhadu stavu baterie, což je velmi žádaná funkce nejmodernějších systémů řízení baterií. Zájemci si mohou zvolit, jestli se zúčastní všech tří dnů, nebo jen vybraných.

Lekce v angličtině povedou Václav Knap z FEL ČVUT a Daniel-Ioan Stroe a Soren Byg Vilsen z dánské Aalborg University.

Kurz bude probíhat od 17. do 19. dubna 2023. Stejně jako seminář je kvůli omezené kapacitě opět nutné se zaregistrovat, a to na adrese Battery course - Electrotechnology (cvut.cz)

Celý program příspěvků bateriového dne naleznete na Battery course - Electrotechnology (cvut.cz)

23. 3. 2023; Forbes NEXT

BUDE, NEBUDE

Spolu s nejbystřejšími českými mozky v AI a digitální archeoložkou jsme se podívali na to, jak evoluce umělé inteligence ovlivní naše životy. A co by o chatbotech měl vědět opravdu každý – a hlavně vaše děti.

Jestli jste za poslední půlrok byli na sítích, seděli u počítače nebo četli zprávy, nemohly vás minout zkratky GPT-4, DALL-E, Chat-GPT a pojmy Midjourney nebo Stable Diffusion. Možná jste slyšeli i o programujícím robotovi Codex.

Nebo si udělali před Vánoci svého AI avatara s Lensou. I člověk, kterého neživí technologie, musel zaznamenat, že se na poli umělé inteligence něco děje. Něco tak velkého, že to odborníci významem přirovnávají k době nástupu internetu.

schyluje k přímo seizmické změně, chcete o tom mluvit s lidmi, kteří drží příznačný prst na tepu doby, nebo tu technologii znají zepředu dozadu jako svoje boty. Když žijete v Česku a chcete probrat umělou inteligenci, máte výhodu – Češi v tomhle oboru udělali hned několik globálních zářezů. S Karlem Čapkem, který dobyl svět svými Rossumovými univerzálními roboty, si už nepopovídáme. Leda bychom přemluvili chatbota, aby si na něj zahrál (už jste to zkusili?).

Na rozhovor jsme tak do redakce Forbesu pozvali živá esa oboru. Vědce Tomáše Mikolova, který vyvíjel AI v Silicon Valley a všichni mu můžeme poděkovat za to, že před lety skokově zdokonalil Google překladač, který se tak konečně stal použitelným. Michala Pěchoučka, šéfa Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické na ČVUT, a technického ředitele společnosti Gen Digital, donedávna známé jako Avast. A digitální archeoložku a antropoložku Saru Polak, která se umělé inteligenci věnuje už od dob studií na Oxfordu.

Dozvíte se od nich, jak by si představovali reformu českého školství, aby vychovala děti připravené na novou éru, která povolání se mají připravit na invazi chatbotů a co děsí datové vědce, když přemýšlejí o budoucnosti.

- Když OpenAI zpřístupnilo ChatGPT široké veřejnosti, šli jste to hned zkusit? Měli jste k chatbotovi přístup dřív než ostatní?

MP: Já jsem byl jeden z toho prvního milionu, který se přihlásil během prvního týdne. Neměl jsem žádný preferential treatment. A ano, byl jsem samozřejmě fascinovaný a zkoušel jsem to hned.

- Na co jste se ho zeptal?

MP: Přiznávám, že jsem si dal za cíl ho nachytat hned během první otázky. Tak jsem se ho zeptal, co je to Stable Diffusion. A to mi neodpověděl.

- Protože jste věděl, že pracuje s daty do září 2021, a tak nebude tehle generátor obrázků z textového zadání znát?

MP: Přesně tak, ChatGPT byl natrénovaný ještě předtím, než Stable Diffusion v umělé inteligenci něco znamenalo. Chatbot znal ten termín jen z ekonomie a začal mlžit. A když jsem se ho ptal dál, jestli může Stable Diffusion generovat deepfakes, tak se úplně ztratil. Ale celou dobu odpovídal s velkou autoritou.

- To jsem si všimla, že často mluví velmi zasvěceně o věcech, kterým vůbec nerozumí.

MP: Ale víte, proč to tak je? Protože ten jazykový model se naučil odpovídat podle textů z internetu a ten je plný sebevědomých tvrzení. A těch, kde by si pisatel byl nejistý nebo vyjadřoval nějakou nejistotu, je málo. Jeho odpovědi jsou statistickým odrazem toho, jak internet vypadá, a že je plný sebevědomých lidí.

- Co vy, Saro, Tomáši? Dáma má přednost….

SP: To je dobře, že to říkáte. Dáma má přednost. To je totiž genderový předsudek a je to shodou okolností přesně to, na čem já jsem si ChatGPT zkoušela. Antropolog ve mně se neudržel a snažila jsem se otázkami otestovat, jak moc je odrazem naší kulturní doby. Zkoušela jsem třeba vygenerovat vtipy na ženy, což chatbot odmítal. Ale vtipy na muže byly v pořádku, na těch se nezasekl. Nehledě na to mi ale ta technologie samotná přijde fascinující. TM: Já jsem si doteď ChatGPT nevyzkoušel. Asi proto, že vím, jak zajímavé texty z těchto modelů můžou vycházet, protože jsem už v roce 2007 vyvíjel první takový velký neuronový jazykový model na světě. I když samozřejmě to slovo velký je dnes relativní – já jsem tehdy ty největší modely trénoval na 400 milionech slov a dnes je to tisíckrát víc. Tyhle projekty ve vědecké komunitě vznikají v jiném horizontu, než kdy je zaregistruje veřejnost, proto mě asi ten hype okolo ChatGPT trochu minul. Pro mě to novinka není, ale chápu, že lidi to nadchne, když mají poprvé možnost si s podobným modelem popovídat.

- Vás opravdu nelákalo to ani zkusit?

TM: Spousta lidí je z ChatGPT unesená, protože tenhle chatbot konkrétně už není čistě jenom neuronový jazykový model. Oni používají lidské anotátory, kteří doopravují výstupy. Takže si nepovídáte čistě s robotem. Na druhé straně občas sedí člověk, ve skutečnosti desítky a dnes už možná stovky lidí, kteří se dívají, na co se běžní lidé chatbota často ptají, a pak pro ty dotazy píšou přesné odpovědi – případně se dívají, co ten model generuje, a když je tam něco špatně, tak to opraví. Takže je tam spousta manuální lidské práce, která není vidět. A vypadá to jako kouzlo. Ale když víte, jak to funguje, tak je to, jako by spadla opona a vám prozradili magický trik. Už vás to nenadchne. Ten hype, co tu panuje, by měli lidé přetavit ve vzdělávání se v téhle oblasti. Chápat, že to může být skvělý nástroj, který má teď už i komerční hodnotu – a může vést k zajímavým zvratům jako třeba vývoji nového vyhledávače založeného na jazykových neuronových modelech. A odpustit si výkřiky, jako že obživl stroj, který už má vlastní vědomí.

- Michale, vy si tady celou dobu, co Tomáš mluvil, něco zuřivě poznamenáváte…

MP: Protože Tomáš i Sara mě vždycky hodně inspirují a rád bych k tomu taky něco dodal. Musím souhlasit s Tomášem, že je to jazyk. Nic víc. My všichni, včetně nás z vědecké komunity, máme tendenci vidět jazyk jako bránu k inteligenci.

- I Alan Turing definoval umělou inteligenci podle schopnosti počítače předstírat, že je člověk.

MP: A do jisté míry to pravda je, kdo jako první dokáže zautomatizovat jazyk, tak v té umělé inteligenci udělal velký kus práce. Ale velké jazykové modely neříkají nic o uvažování. Dokázal by ChatGPT vystřihnout třeba nějaký složitý matematický důkaz? Pravděpodobně ne, protože na tohle téma asi nebude publikovaných dost prací, aby GPT mělo z čeho čerpat… Protože jazyk není všechno, tak se vědci snaží postavit další algoritmy, které dokážou uvažovat hlouběji, zobecňovat, argumentovat, plánovat a predikovat.

- Co lidé potřebují vědět nebo rovnou začít dělat, v kontextu té velké změny v oboru umělé inteligence?

SP: Že je to demokratizační nástroj, který dokáže schroupat obrovské množství dat. I člověku, kterého AI vůbec nezajímá, může být nápomocná. A tak by měl zůstat otevřený tomu, co všechno může AI zjednodušit. Třeba státní správa a legislativa. Neznám nikoho, kdo by se dokonale vyznal v byrokracii – a tady by zrovna umělá inteligence mohla řadovému člověku pomoct s navigací v tom složitém systému, který se nabaluje už někdy od napoleonských reforem. Umělá inteligence – ne nutně ChatGPT, ale jiné její formy – může tyhle věci pomoct automatizovat, zjednodušit. Estonsko je krásným příkladem, jak využít strojové učení ve státních službách i ve zdravotnictví. MP: Lidé by měli… sportovat. V přeneseném slova smyslu. Měli by si udržet svoji konkurenceschopnost s umělou inteligencí i v kontextu toho prudkého vývoje. Aby si neřekli, že teď za nás AI bude psát, a tak já už teď psát nemusím. A já teď můžu intelektuálně zlenivět, už nemusím nic číst, protože chatbot mi všechno předchroustá a přečte za mě. Bojím se, že tohle by se reálně mohlo stát.

- Jak na tuhle novou dobu připravit děti?

MP: Děti bychom dnes měli ve školách tlačit hlavně k tomu, aby intelektuálně nevykydly. Aby stejně jako dříve víc četly, text dokázaly hodnotit a učily se kritickému myšlení. Aby je zajímalo, co tak mohl napsat algoritmus a co ne. Aby je zajímalo, když ten text čtou, kdo a s jakým záměrem ho napsal nebo vypromptoval, zadal k napsání algoritmu. Co je pravda a co nemusí být pravda. Je na nás, abychom jim dali schopnost analyzovat si zdroje. Platí to pro děti a platí to i pro nás všechny, že se musíme víc než dřív zdokonalovat ve čtení, porozumění a přemýšlení. Musíme se pořád hrozně moc snažit, abychom v tom ekosystému lidí a algoritmů pořád hráli první housle.

TM: Já mám úplně déja vu, když se bavíme o školství. Pamatuju si, že jsme něco podobného řešili s Michalem už někdy dva roky zpátky a samozřejmě jsme se shodli, že by bylo potřeba se ve školství víc zaměřit na ty technologické novinky, aby školství reflektovalo dobu, v níž žijeme, a technologie, se kterými budou děti v tom životě vyrůstat a pracovat a kde bude jejich přidaná hodnota. Naučit mladou generaci s novými technologickými nástroji, jako je ChatGPT, pracovat bezpečně a s kritickým myšlením. Ale to si odkýváme my tady v naší bublině. A pak narazíme na realitu současného českého školství. Ochotu na straně škol nevidím…

- Protože je to rigidní systém nebo protože se bojí, že jim děti budou odevzdávat úkoly napsané chatbotem?

TM: Pokud dokážou žáci s pomocí ChatGPT napsat skvělou slohovku nebo seminární práci, tak proč to zavrhovat? Našli způsob, jak novou technologii zakomponovat do svojí každodenní práce a využít ji ku prospěchu. Když se budeme umělé inteligenci ve školství zuby nehty bránit, tak to je, jako bychom se zakopali na pozicích a postavili si hlavu, že budeme pořád používat klínové písmo a žádné novinky nechceme. Já bych chatboty vůbec neviděl jako hrozbu školství, ale naopak jako příležitost, jak být efektivnější a jak dosáhnout cílů a za stejné množství času udělat stejné množství práce. To by bylo pro školství užitečnější než se utápět v obavách, že nepoznáme, jestli domácí úkol naťukal žák, nebo ChatGPT.

- Nechci teď znít jako konzervativní dinosaurus, protože s vámi v tomhle názoru souzním. Ale jak zajistit, aby děti ve škole uměly k tomu, co jim chatbot vygeneruje, přistupovat zdravě kriticky? Když často kritické myšlení chybí i dospělým.

MP: Já jsem zrovna tady, v podcastovém studiu Forbesu, před pár lety řekl, že školství totálně zaostává, a potom za to sklidil vlnu kritiky, že co já vím o školství. Takže jsem mezitím prošel několika akreditacemi a sám jsem akreditoval nějaké vzdělávací programy do škol a musím říct, že souhlasím s Tomášem. Ten konzervatismus v českém školství je brutalita neskutečná. Kdyby mi někdo řekl, že jsme na tom nejhůř tady v regionu, tak bych tomu věřil.

- Máte nějaké řešení?

MP: Podle mě je dvojí. První věc je, že školství nesmí být tak dominantní. Že nesmí brát dětem tolik času. Normálně bych nakázal, že se škola do toho mentálního-kognitivního-vzdělávacího prostoru vejde jen do nějaké části a do zbytku nebude zasahovat. I když tohle paradigma tady vůbec nerezonuje. A druhá věc je, že učitelé by se měli učit od dětí. Protože jsou to děti a mládež, kdo něco žije, má přístup k technologiím a informacím, a učitelé by měli být jejich průvodci na cestě touhle džunglí. Průvodcem toho života, jak ho děti žijí. A když tomu nerozumím, tak se tomu otevřít a nechat se vést dětmi. Role, ve které by učitel měl být dominantní, je pak právě ta schopnost analyzovat zdroje, diskutovat o textech, které čtou, a umět je dávat do souvislostí. Tam by měl být učitel takovým garantem hodnotového vzdělávání.

Učitel se nemusí učit ChatGTP, to ho naučí to dítě. On by tomu ale měl dát hodnotový rámec a být dětem průvodcem v tomhle

měnícím se světě. Kde tu změnu drajvují děti. Ale samy, bez dobrého průvodce na straně učitelů a doma rodičů, to těžko zvládnou. Vidím u spolužáků svých dětí, že mezi mladou generací mizí taková ta intelektuální zvídavost. Schopnost a ochota číst delší text. Kolik dětí dnes zvládne přečíst 300 stran, nějakou pořádnou knížku? Málo. A taky to snižuje naši schopnost kvalitně existovat ve světě, kde spoustu rozhodování a výběru za nás realizují algoritmy a budou to dělat ještě ve větší míře.

- Není tohle jedno z největších nebezpečí toho ultrarychlého rozvoje AI v poslední době? Že naše ostražitost opadá?

MP: Rozhodně. Já to rád přirovnávám k Matrixu sester Wachovských. Ta jejich myšlenka je úplně přesná – že většina lidí raději bude existovat v limbu, přežívat v jednoduchém toku informací.

*To přirovnání k Matrixu zní trochu strašidelně…

MP: Mě taky ten vývoj děsí, už mnoho a mnoho let. Proto se taky ve své technické práci nezabývám jazykovými modely, ale jinou částí umělé inteligence. Zajímá mě, jak nám AI omezuje svobodu se rozhodovat. Zajímají mě rekomendační algoritmy a způsob, jakým se stavějí, jak pracují s nasbíranými privátními informacemi a jak nám vytvářejí ten personalizovaný internetový zážitek. Zabývám se tím, jak tak mocná technologie, která v současné době určuje ekonomiku internetu, celá sídlí na té druhé straně sítě, na serverech velkých firem. A člověk je v tom systému pouze totální objekt, opravdu zapojený jako embryo do Matrixu.

- Jak z toho ven?

MP: Já bych chtěl, aby se technologická nadvláda pomalu přesouvala směrem k lidem. Aby měl obyčejný uživatel k dispozici čím dál tím víc nástrojů, které by si mohl stáhnout a pracovat s nimi, zmapovat a spravovat tuhle bublinu algoritmů, které ovlivňují, co vidí a dělá. Aby lidé mohli snáz ve svém digitálním životě uplatňovat svobodnou vůli. Možná mě Tomáš opraví, protože on je na rozdíl ode mě expert na jazykové modely, ale já se třeba bojím toho, že nám chatboti jako GPT budou filtrovat informace. Že bude norma, když vás bude něco zajímat, se zeptat chatbota – místo toho, abyste otevřeli Google, kde jste si aspoň vybírali z celého katalogu odkazů – i když ovlivněného rekomendačními algoritmy. Už tím mi Google trochu omezil moji svobodu rozhodovat se, protože když mi podle svého klíče zobrazil konkrétní odkazy, tak mi nezobrazil nějaké jiné.

Ale chatbot mi poví už jenom tu jednu informaci a nenechá mě ani si vybrat. Tady se ta algoritmická manipulace, kterou dnes vidíme na internetu všude, může dostat ještě do úplně jiného řádu.

- Tomáši, taky se takového vývoje bojíte?

TM: Já bych raději zůstal na té pozitivní vlně a přemýšlel, kde se to všude dá použít. Ale je pravda, že v dnešní době se konkrétní jazykové modely začínají dostávat do monopolního postavení. Že ty největší modely dnes dokáže trénovat jen pár firem a v podstatě všechny jsou v Americe, nějaké možná v Číně, ale tady v Evropě žádné nemáme. A zatím to jsou sice otevřené nástroje, které můžeme používat zdarma a bez reklamy, ale historie ukazuje, že se postupně překlopí do komerčního užití s reklamou. A u nové aplikace technologie, jako je chatbot vyhledávač, se pak obávám různých implikací – tam se bude asi těžko hledat rovnováha mezi reklamou a manipulací. I proto mi nepřipadá ideální, když vidím, že to těžiště vývoje je v podstatě jen v Americe, a ještě velmi výrazně v rukou jedné či dvou společností.

- Máme se s ofenzivou chatbotů obávat, že lidem začne inteligence brát práci? Tím se trochu naprázdno straší už dlouho, nadešel teď ten čas?

MP: Na to jsou teď dva pohledy. Jeden říká, že každý, kdo dnes tráví většinu dne u počítače vyplňováním nějakých výkazů, psaním mailů a vyplňováním nějakých prezentací – tak že jeho pozice prostě zmizí. Nebude. Tak toho já se nebojím, že by ze dne na den zmizel střední management nebo státní správa. Ale věřím tomu, že se počet těchto pozic brutálně sníží. TM: Dovedu si představit, že třeba u právníků nebo daňových poradců, kde ti lidé řeší osmdesát procent času to samé, může být ChatGPT dobrý nástroj na automatizaci rutinních věcí. Chatbot napíše smlouvu a právník ji jen zkontroluje. MP: Spíš než že bychom viděli ohromný exodus nějakého konkrétního povolání, tak budou vznikat superefektivní povolání podpořené AI. Právník udělá desetinásobné množství práce než předtím, protože bude používat metody umělé inteligence. Nebude muset dělat například dohody o mlčenlivosti, protože ty jsou všechny podobné a napíše mu je AI za pár sekund. Bude se soustředit na větší případy. Věřím taky tomu, že AI bude pomáhat v psychoterapii, ve zdravotnictví… Ne že by nahradila psychoterapeuta, ale bude mu pomáhat. Zajistí spoustu interakce s klienty a terapeut tam bude obcházet jako šéfkuchař v michelinské restauraci a starat se o složitější a hodně individuální případy. TM: AI taky nabízí skvělé možnosti v kompilaci unikátního obsahu přímo pro daného uživatele, to si dovedu představit, že bude užitečné třeba právě na poli daní nebo byrokracie – dobře natrénovaný chatbot by to měl zvládnout i s ohledem na lokální zákony. Když mi pak bude digitální agent na počítači radit s daněmi, tak mi poradí něco jiného než člověku ve Španělsku. Takový ten personalizovaný vyhledávač, který bude zároveň sumarizovat informace z internetu do jednoho dvou odstavců, to se vsadím, že přijde. Ale bude to levná alternativa.

Nevěřím, že to nahradí právníky nebo daňové poradce, protože ty systémy nebudou neprůstřelné a mohou se celkem snadno mýlit, záleží na tom, na jakých datech byly natrénované nebo jaké matematické nedostatky tyhle modely mohly mít. Navíc budou takové systémy náchylné na hacknutí tím, že jim budete podsouvat dezinformace a velké množství mylných dat.

- Nedávám se pak já jako člověk algoritmu už absolutně všanc? Už teď jsem pro něj na internetu jenom zboží, které se snaží výhodně zobchodovat. Nebudeme v téhle nové realitě ještě zranitelnější? I v současnosti už vidíme, jak algoritmy zapouzdřují lidi v jejich názorových bublinách a polarizují společnost.

SP: V tomhle je krásným utěšitelem historie. Absolutně souzním s tím, co se tu zmiňovalo ohledně kritického myšlení – ale stačí se podívat, jak se dnes dáváme všanc učebnicím dějepisu. Náš moderní neoliberalismus je do velké míry postavený na osobnostech, jako je Winston Churchill, který ale zároveň způsobil bengálský hladomor, kde umřely tři miliony lidí – a bylo to přímo v souvislosti s jeho rozhodnutími v britském parlamentu během války. O tom se ale ve školách taky úplně neučí. Potom to, co vypadá jako kritické myšlení, se může velmi snadno stát stejnou vymývárnou mozků jako onen druhý extrém, dezinformace z internetu. Neobjekprávě tivní informace vám může dát i člověk. Mně osobně přijde, že často na technologie odkládáme vlastní zodpovědnost, protože algoritmus před soud nepostavíte. Prostě se vymluvíte, že algoritmus je rasistický nebo sexistický. Samozřejmě, když je natrénovaný na rasistických nebo sexistických datech. Ale lidstvo se tou jednou větou "to ten algoritmus" zbavuje zodpovědnosti. A taky transparentnosti. Firmy svoje algoritmy prodávají jako black box. Protože to je jejich byznys, jejich know-how, o které se dělit nebudou. Přitom kombinace transparentnosti a zodpovědnosti by výrazně pomohla s problémy, které byznys s algoritmy obklopují.

- Jak ale takovou zodpovědnost zajistit?

SP: V tom by právě měly pomoct zase technologie. Ideálně v kombinaci automatizace umělé inteligence a nesmazatelnosti blockchainu, do kterého když nějakou informaci zapíšete, tak už tam zůstane napořád. To by mohlo pomoct s vyšší transparentností politických rozhodnutí, genezí konfliktů, veřejných vyjádření, vytváření názorů. Tak bychom pomocí technologií, které společnost trochu nabouraly, mohli naše chyby zkusit napravit. Vrátit do společnosti odpovědnost za interakce s algoritmem, za vlastní chování, mohl by to být zajímavý vyvažovací nástroj v rámci společnosti. V tom vidím budoucnost, která by navíc otevřela cestu transparentní post hoc analýze historických událostí dalšími generacemi.

MP: Před třiceti lety byl obrovský problém malware, viry.

Útočníci napadali lidem počítače.

Na tohle velké nebezpečí byznys zareagoval, vzniklo celé nové odvětví kyberbezpečnosti. Robustní, dobře zafinancovaný průmysl se skvělými mozky, který zabránil tomu, aby nastal nějaký velký armagedon. Na straně lidí se zjevili obránci, kteří dělají svoji práci. A já bych si přál, aby stejný model nastal i v ochraně lidí před algoritmickou manipulací.

Kde teď na jedné straně jsou rekomendační algoritmy vlastněné velikánskými firmami, ale na druhé stojí člověk úplně sám a nemá nic v ruce. Já jako uživatel internetu v tom novém světě, který bych si přál, mám v iphonu speciální aplikaci, která mi poví, jak dneska na internetu vypadám, co o mně které algoritmy vědí, na čem byly natrénované, jaké behaviorální modely u mě včera zaznamenaly, když se mi to nelíbí, co s tím můžu udělat, jak to můžu parametrizovat… Že tady mě něco trackuje, jak to můžu vypnout. Tady prostě musí vzniknout znovu úplně nové odvětví, které bude makat pro uživatele a bude ho chránit právě proti nebezpečí algoritmické manipulace.

- Ale kdo ho vybuduje, když big tech ty algoritmy vlastní a byl by sám proti sobě, doslova?

MP: Bohužel velké americké společnosti jsou na tom dnes líp, než byli hackeři před třiceti lety. Ale já hluboce věřím tomu, že ten samý model nevyhnutelně musí vzniknout – i kdyby to mělo být odspoda a pomalu přes malé nástroje, které jim mohou pomoct si soukromí ohlídat – když ti největší hráči z bigtechu se z pochopitelných důvodů nezapojí.

GPT- 4 V YSV Ě T LU J E : TURINGŮV TEST Turingův test je koncept navržený britským matematikem a informatikem Alanem Turingem v roce 1950. Byl navržen jako způsob, jak posoudit, zda stroj může prokázat inteligentní chování srovnatelné s člověkem nebo dokonce nerozpoznatelné od lidské inteligence. Turingův test funguje následovně:

1. Máme tři účastníky – člověka (hodnotitele), stroj (AI) a dalšího člověka (kontrolní osoba). 2. Hodnotitel komunikuje se strojem a kontrolní osobou prostřednictvím textových zpráv nebo nějakého jiného anonymního prostředí, aniž by věděl, který z účastníků je stroj a který je člověk. 3. Během konverzace klade hodnotitel otázky, žádá o rady nebo účastníkům pokládá jiné úkoly, aby zjistil, který účastník je stroj a který je člověk. 4. Pokud hodnotitel nedokáže spolehlivě rozlišit stroj od člověka, stroj uspěl v Turingově testu.

Turingův test je založen na předpokladu, že pokud stroj dokáže napodobit lidskou inteligenci natolik, že se stane nerozpoznatelným od člověka, může být považován za inteligentní. Tento test byl klíčovým pojmem v oblasti umělé inteligence a vedl k vývoji mnoha AI systémů, které se snaží prokázat schopnost pochopit a generovat přirozený jazyk – jako je můj vlastní model GPT-4. Je důležité poznamenat, že Turingův test má také své kritiky, kteří argumentují, že test nemusí nutně zahrnovat všechny aspekty lidské inteligence nebo že schopnost napodobit lidské chování neznamená, že stroj skutečně rozumí světu stejně jako člověk. "NEZNÁM NIKOHO, KDO BY SE DOKONALE VYZNAL V BYROKRACII – A TADY BY ZROVNA UMĚLÁ INTELIGENCE MOHLA ŘADOVÉMU ČLOVĚKU POMOCT S NAVIGACÍ." "TY NEJVĚTŠÍ MODELY DNES DOKÁŽE TRÉNOVAT JEN PÁR FIREM A V PODSTATĚ VŠECHNY JSOU V AMERICE." GPT- 4 V YSV Ě T LU J E : LIDŠTÍ ANOTÁTOŘI

Ano, lidští anotátoři hrají důležitou roli v procesu vývoje a zlepšování modelů, jako jsem já. Během fáze jemného doladění mého modelu se často spoléháme na lidské anotátory, kteří pomáhají vytvářet tréninková data pro konkrétní úkoly nebo domény.

Anotátoři hodnotí a označují výstupy modelu, které pak slouží jako zpětná vazba pro další trénink a zlepšování modelu. Díky tomuto procesu jsem schopen se stát přesnějším a efektivnějším v odpovídání na otázky a plnění úkolů.

Lidská anotace také hraje roli při vytváření benchmarků a metrik pro hodnocení výkonu modelu. Anotátoři hodnotí výstupy modelu na základě relevance, správnosti a dalších faktorů, což umožňuje vývojářům měřit a sledovat pokrok modelu během tréninku a doladění. SARA POLAK

Vystudovala archeologii a evoluční antropologii na Oxfordu, v Londýně dělala headhunterku pro Palantir, analytičku pro NationBuilder, získala od britského ministerstva zahraničního obchodu ocenění Business Revolution Award, vyhlašované v rámci European Tech Women Awards. Poslední dva roky je zpátky v Česku, kde se věnuje popularizaci umělé inteligence, vede několik projektů, organizuje hackathony, působí v Paralelní Polis a na ČVUT má výzkumnou skupinu Cloudové civilizace, studium komplexních společenských systémů (CCHAOS). Ta studuje komplexní společenské systémy pomocí umělé inteligence a virtuální reality.

MICHAL PĚCHOUČEK

Technický ředitel společnosti Gen Digital (donedávna Avast) a vedoucí Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Muž, který byl u vzniku dvou úspěšných českých startupů využívajících strojové učení – kyberbezpečnostní Cognitive Security koupil už před lety americký gigant Cisco a Pěchoučkův novější počin Blindspot. AI předpovídá výsledky voleb.

TOMÁŠ MIKOLOV

Dlouho nejvýraznější Čech ve světě umělé inteligence. Známý je hlavně tím, že skokově zdokonalil fungování aplikací pro rozpoznávání a zpracování jazyka, třeba překladač Google. Mikolov se před třemi lety přestěhoval ze Silicon Valley zpátky do Česka a nastoupil do Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) při ČVUT.

Foto: Celý rozhovor se bavíme o umělé inteligenci, a tak jsme jí zadali jednoduchý úkol: Jak by Michal Pěchouček, Sara Polak a Tomáš Mikolov vypadali jako avataři?

23. 3. 2023; cysnews.cz

Ceny Wernera von Siemense po pětadvacáté získali nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové Ceny Wernera von Siemense Cenu za nejvýznamnější výsledek

V jubilejním, pětadvacátém, ročníku udělil český Siemens Ceny Wernera von Siemense za rok 2022 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům.

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Čestné uznání v rámci Ceny Wernera von Siemense za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce získal Mgr. Václav Santolík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu. Čestné za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M.Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

Zdroj: Siemens

23. 3. 2023; technickytydenik.cz

Ceny Wernera von Siemense po pětadvacáté získali nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové

V jubilejním, pětadvacátém, ročníku udělil český Siemens Ceny Wernera von Siemense za rok 2022 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům.

Odborné poroty vybíraly z 493 přihlášek, 19 oceněných si rozdělilo jeden milion korun. Z celkového počtu přihlášených tvořily 32 % ženy, mezi oceněnými pak představují 37 %. O první příčku v počtu ocenění se dělí České vysoké učení technické v Praze a Univerzita Karlova (po 4 oceněních), následuje VŠB - Technická univerzita Ostrava a Vysoké učení technické v Brně (po 3 oceněních), Akademie věd ČR a Univerzita Palackého v Olomouci (po 2 oceněních) a Masarykova univerzita (1 ocenění). Od začátku pořádání soutěže bylo mezi vítěze rozděleno 15 300 000 Kč.

" Cílem našeho pětadvacetiletého úsilí je ukázat kvality českého technického a přírodovědného vysokého školství a ocenit nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce,"uvedl generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek. "Vedle aktuálních technických témat, jako jsou Průmysl 4.0 nebo chytrá infrastruktura a energetika, se v soutěži zaměřujeme i na důležitá celospolečenská témata. Abychom podpořili změny v oblasti genderové rovnosti, oceňujeme mimořádnou kvalitu ženské vědecké práce, ocenění získávají i studenti, kteří při studiu překonávají překážky," vysvětlil Palíšek. "Prosperita naší země závisí na kvalitním vzdělávání. Věřím, že pořádáním soutěže, která oceňuje a zviditelňuje studenty i pedagogy, kteří dosáhli mimořádných výsledků, k tomuto cíli přispíváme,"dodal.

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Chytrá infrastruktura a energetika získal Ing. Jan Vysocký, Ph.D., z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava za disertační práci s názvem Systém pro optimalizaci provozu elektrické distribuční sítě.

23. 3. 2023; technickytydenik.cz

Mezinárodní vědecké žebříčky: Informatici a robotici z FEL a CIIRC ČVUT v evropské extratřídě. Prof. Matas nejlépe hodnoceným informatikem i v roce 20

Podle žebříčku nejlepších institucí v oblasti informatiky (Computer Science) patří počítačoví vědci z Fakulty elektrotechnické a Českého institutu

Postavení ČVUT v žebříčku CSRanking v období 2018-2023 (Evropa)

Prof. Matas je nejlépe hodnoceným informatikem z České republiky

Podle mezinárodního žebříčku Research.com, který vyhodnocuje úspěšnost informatiků na základě jejich H-indexu, citací a počtu dokumentů shromážděných do 21. prosince 2022, je obdobně jako v minulém roce nejlépe hodnoceným českým informatikem prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Úspěch Českého vysokého učení technického v Praze podtrhuje fakt, že má mezi prvními čtyřmi vědci českého pořadí hned tři zástupce - dr. Josef Šivic (CIIRC ČVUT) je druhý a doc. Tomáš Pajdla (CIIRC ČVUT a FEL ČVUT) čtvrtý. Do první desítky českého žebříčku se dále řadí dr. Tomáš Mikolov (CIIRC ČVUT) na sedmém a dr. Torsten Sattler (CIIRC ČVUT a FEL ČVUT) na desátém místě. Prof. Ondřej Chum (FEL ČVUT) a dr. Josef Urban (CIIRC ČVUT) pak figurují v druhé desítce na čtrnáctém, respektive sedmnáctém místě.

23. 3. 2023; Lupa.cz

ČVUT patří mezi pět nejlepších evropských univerzit v počítačovém vidění

ČVUT potvrdilo své dobré postavení v rámci mezinárodního srovnání univerzit v oblasti počítačového vidění (computer vision). Fakulta elektrotechnická (FEL) a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) jsou v období let 2018 až 2023 na pátém místě mezi evropskými školami v rámci žebříčku Computer Science Rankings.

Lepší než ČVUT jsou pouze ETH Zurich, TU Munich, britská University of Surrey a německá Max Planck Society. Níže než pražská univerzita jsou například Imperial College London, izraelský Technion a další. Loni byla ČVUT čtvrtá.

ČVUT má dobré postavení také v robotice, tam škole patří sedmé místo. V sekci economics & computation je na šestnácté příčce, v umělé inteligenci na místě 42.

CSRankings měří instituce v oblasti počítačových věd, zakládá se na hodnocení počtu publikací ve špičkových vědeckých časopisech a na konferencích.

Nejlépe hodnoceným českým informatikem je pak Jiří Matas z katedry kybernetiky FEL, a to v rámci žebříčku Research.com vyhodnocujícího H-index, citace a počet dokumentů. Matas si od loňska polepšil ze 416. na 371. pozici.

23. 3. 2023; zakazka.cz

Ceny Wernera von Siemense po pětadvacáté získali nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové

V jubilejním, pětadvacátém, ročníku udělil český Siemens Ceny Wernera von Siemense za rok 2022 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům.

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Mgr. Anna Petráčková, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Poroty také udělily dvě čestná uznání: čestné uznání v rámci Ceny Wernera von Siemense za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce získal Mgr. Václav Santolík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu. Čestné uznání za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal M.Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

O soutěži Cena Wernera von Siemense

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

Skupinové foto oceněných vítězů Ceny Wernera von Siemense 2022

Přehled vítězů Ceny Wernera von Siemense 2022:

Kategorie

Odměna

Jméno/Univerzita/Vedoucí práce

Název práce

Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu

300 000 Kč

Kolektiv autorů:

MUDr. Markéta Bloomfield, Ph.D. a RNDr. Zuzana Paračková, Ph.D.

Univerzita Karlova – Imunologický ústav 2. Lékařské fakulty při FN Motol

Diagnostika výzkumem u vzácných vrozených poruch imunity

Nejlepší pedagogický pracovník

50 000 Kč

prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc.

Univerzita Karlova – Matematicko-fyzikální fakulta

Nejlepší diplomová práce, 1. místo

55 000 Kč student

55 000 Kč vedoucí práce

Ing. Tomáš Halada

České vysoké učení technické v Praze – Fakulta strojní

Vedoucí: doc. Ing. Luděk Beneš, Ph. D.

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní

Vliv okrajových podmínek v metodě SPH

Nejlepší diplomová práce, 2. místo

35 000 Kč student

35 000 Kč vedoucí práce

Ing. Michal Procházka

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava – Fakulta elektrotechniky a informatiky

Vedoucí: Ing. Vladimír Kašík, Ph. D.

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky

Demonstrační model výpočetní tomografie

Nejlepší diplomová práce, 3. místo

25 000 Kč student

25 000 Kč vedoucí práce

Mgr. Robin Kryštůfek

Univerzita Karlova – Přírodovědecká fakulta

Vedoucí: prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.

Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta a Akademie věd ČR, Ústav organické chemie a biochemie

Vývoj instrumentace a metod s vysokou propustností pro hledání a validaci peptidových ligandů

Nejlepší disertační práce, 1. místo

70 000 Kč student

70 000 Kč školitel

Mgr. Anna Petráčková, Ph. D.

Univerzita Palackého v Olomouci – Lékařská fakulta

Školitelka: doc. Dr. Ing. Eva Kriegová

Univerzita Palackého, Lékařská fakulta

Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny

Nejlepší disertační práce, 2. místo

40 000 Kč student

40 000 Kč školitel

Ing. Matěj Hývl, Ph. D.

České vysoké učení technické v Praze – Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

Školitel: RNDr. Antonín Fejfar, CSc.

Akademie věd ČR, Fyzikální ústav

Aplikace mikroskopických metod pro charakterizaci křemíkových nanostruktur

Nejlepší disertační práce, 3. místo a

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce

30 000 Kč student

30 000 Kč školitel práce

30 000 Kč Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce

Ing. Markéta Tesařová, Ph. D.

Vysoké učení technické v Brně – CEITEC – Středoevropský technologický institut

Školitel: doc. Ing. Tomáš Zikmund, Ph.D.

Vysoké učení technické v Brně, CEITEC

Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie

Ocenění za překonání překážek při studiu

50 000 Kč

Ester Milostná

Masarykova univerzita v Brně – Fakulta informatiky, Filozofická fakulta

Ocenění za Nejlepší absolventskou práci s tématem Průmysl 4.0

30 000 Kč

Ing. Tomáš Michálek, Ph. D.

České vysoké učení technické v Praze – Fakulta elektrotechnická

Mikromanipulace pomocí dielektroforézy – modelování a řízení založené na optimalizaci v reálném čase

Ocenění za Nejlepší absolventskou práci s tématem Chytrá infrastruktura

30 000 Kč

Ing. Jan Vysocký, Ph. D.

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava – Fakulta elektrotechniky a informatiky

Systém pro optimalizaci provozu elektrické distribuční sítě

Čestné uznání za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce

Mgr. Václav Santolík

Univerzita Karlova – Přírodovědecká fakulta

Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu

Čestné za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce

M.Sc. Steffen Kortmann

České vysoké učení technické v Praze a RWTH Aachen University

Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy

Předsedové a předsedkyně porot:

Kategorie

Předseda / předsedkyně

Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu

prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., dr. h. c., předsedkyně AV ČR

Nejlepší pedagogický pracovník

prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., rektor MU Brno

Nejlepší diplomová práce

doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA, LL.M., rektor VUT Brno

Nejlepší disertační práce

doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., rektor ČVUT Praha

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce

Ing. Eduard Palíšek, PhD., MBA, generální ředitel Siemens

Ocenění za překonání překážek při studiu

prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., rektor MU Brno

Ocenění za Nejlepší absolventskou práci s tématem Průmysl 4.0

prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., ředitel CIRC, ČVUT Praha

Ocenění za Nejlepší absolventskou práci s tématem Chytrá infrastruktura

prof. Ing. Stanislav Mišák, Ph.D., ředitel ENET VŠB-TU Ostrav

Zdroj zprávy: Siemens

23. 3. 2023; businessinfo.cz

Stavební firmy čekají pokles trhu. Je méně zahájených staveb i veřejných zakázek

V roce 2023 očekávají firmy na trhu stavebních prací pokles o 2,6 procenta, ačkoliv hlásí průměrné vytížení kapacit na úrovni 92 procent.

Sektor se vyrovnává s řadou nepříznivých ekonomických faktorů, které silněji dopadají na vývoj v segmentu pozemního stavitelství, kde se očekává pokles o 3,2 procenta. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví zpracované analytickou společností CEEC Research. Téměř tři čtvrtiny dotázaných stavebních společností očekávají v roce 2023 pokles trhu stavebních prací. Průměrně firmy očekávají pokles trhu o 2,6 %.

Stavebních povolení je meziročně o sedm procent méně

Sektor se vyrovnává s řadou nepříznivých ekonomických faktorů, které silněji dopadají na vývoj v segmentu pozemního stavitelství, kde se očekává pokles -3,2 %. Inženýrské stavitelství klesne jen o 1,6 %, neboť se opírá zejména o pokračující financování dopravních staveb ze strany veřejných zadavatelů. "Ředitelé stavebních společností potvrzují klesající predikci trhu stavebních prací z minulého období, ale zatímco na podzim se čekal pro letošní rok pokles -4,6 %, dochází k lehkému zmírnění očekávání poklesu na -2,6 %. Je to dáno tím, že se zmenšují obavy ohledně vývoje doznívající energetické krize a dostupnosti stavebních materiálů, navíc je to provázeno slušnou naplněností kapacit stavebních firem na první polovinu roku," vysvětluje Michal Vacek, výkonný ředitel CEEC Research.

Poptávkovou stranu negativně ovlivňuje inflace a drahé financování úvěrů. Z pohledu objemu práce pro české stavebnictví hrají stále klíčovou roli také veřejné zakázky. Počet oznámených veřejných zakázek ve stavebnictví za rok 2022 klesl meziročně o 10,3 %, jak dále vyplývá z analýzy CEEC Research. Podle údajů Českého statistického úřadu za leden 2023 klesl meziročně počet vydaných stavebních povolení o -7,4 % a bylo také méně zahájené bytové výstavby o -8,8 %.

Mírný pokles nevylučuje Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav: "Očekávám pokračování nejistoty ohledně cenových vstupů, výrazné omezení poptávky privátních investorů, a to zejména v oblasti bytové výstavby, kde v důsledku nárůstu úrokové míry hypoték dochází k razantnímu zamrznutí trhu. Na straně zhotovitelů budou přetrvávat problémy vysokých cen energií a nedostatku pracovních sil v řadě oborů," předpovídá Heran.

Příští rok by se mohl propad zastavit

Lehce optimističtější jsou ředitelé stavebních společností v predikci pro rok 2024, kde se zatím očekává stabilizace trhu. Růst očekává 52 % firem, ale průměrně jde o růst jen +0,4 %. Jak stavebnictví pomohou chystané kroky vlády?

"Na Ministerstvu pro místní rozvoj si uvědomujeme, že stavebnictví stejně jako další sektory ekonomiky má před sebou těžký rok. Proto usilujeme o to, aby překážek ze strany státu bylo pro stavební firmy co nejméně. Výstavbu v Česku zjednoduší resortem předložená novela stavebního zákona a také digitalizace stavebního řízení," říká Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR, a pokračuje: "Celkový objem investic ve stavebnictví omezuje i to, že čím dál více lidí kvůli vysokým úrokům nedosáhne na hypotéku. Ministerstvo pro místní rozvoj chce nastartovat dlouhodobý trend výstavby dostupných nájemních bytů. Za klíčovou považuji spolupráci obcí a soukromých investorů, kterou podpoříme sítí regionálních poradenských center. V první polovině roku Státní fond podpory investic spustí program Nájemní bydlení, který nabídne kombinaci dotace a výhodného úvěru všem právnickým osobám. V budoucnu výstavbu dostupných bytů podpoříme i z evropských peněz, z Národního plánu obnovy by na ni mohlo jít zhruba 8 miliard korun. Do financování chceme zapojit Evropskou investiční banku a další zdroje," dodává Bartoš.

"Vláda se snaží celou řadou kroků ekonomický vývoj v průběhu tohoto roku stabilizovat. Za jeden z těchto stimulantů lze považovat snahu udržet hladinu nově vypisovaných stavebních tendrů v resortu dopravy na stále atraktivní úrovni, o čemž svědčí rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který je sestaven na 150,9 miliardy korun a celkovou výší překonává rozpočty předcházející," říká Martin Kupka, ministr dopravy ČR.

Stavět se má začít na 17 tisíc rodinných domů

"Rok 2023 bude pro stavebnictví obdobím postupné stabilizace. Po překotném růstu poptávky po stavebních materiálech, kterou trh nestíhal uspokojit, a jejím následném ochlazení se vrátíme ke stabilnějšímu tempu výstavby. V segmentu rezidenčního bydlení predikujeme, že během letošního roku lidé položí základy zhruba 17 tisíc rodinných domů," analyzuje Robert Krestýn, Business Development & Marketing Director společnosti Wienerberger, která nabízí hlas producentů stavebních materiálů.

Pozitivní výhled vývoje bytové výstavby nabízí Dušan Kunovský, majitel společnosti Central Group: "U trhu s novými byty očekáváme stabilitu. Starší byty v poslední době o něco zlevnily, ale ty nové si svoji cenu drží a budou si ji držet i nadále. Developeři výstavbu raději odloží, než aby při současném extrémním zvýšení všech nákladů prodávali pod cenou. Oživení trhu očekáváme už letos v jarním období, protože jaro bývá tradičně sezónou nejsilnějších prodejů nových bytů, a dá se také předpokládat, že lidé už překonají psychický šok z energetické krize, inflace a celkové nejistoty. Výrazné oživení rezidenčního trhu by pak mělo přijít v průběhu příštího roku, kdy by sazby hypoték mohly klesnout k úrovni tři procenta ročně. To už je hranice, kdy měsíční splátky hypotéky mohou být nižší než nájemné," doplňuje Kunovský.

Kapacity stavebních společností jsou do poloviny roku 2023 stále na vysoké úrovni vytížení (92 %). Vysoká kapacitní vytíženost je v této době, kdy jsou predikce směřovány spíše směrem dolů, dána několika faktory. Jedním z faktorů jsou kontrakty, které byly nasmlouvány v dřívějších letech, nebo nedostatek pracovní síly, kde i přes snahu stavebních společností na pracovním trhu není možné sehnat kvalifikované pracovníky, a tím zvýšit své kapacity.

Mohlo by vás také zajímat

Řešit dnes v podnikání cokoli jiného, než klimatickou změnu, je ztráta času, říká Mikuláš Hurta

Kariérní dny FEL a FS ČVUT

23. 3. 2023; vedavyzkum.cz

Ceny Wernera von Siemense uděleny po pětadvacáté

V jubilejním, pětadvacátém, ročníku udělil český Siemens Ceny Wernera von Siemense za rok 2022 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům. Nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů vybraly odborné poroty v kategoriích: nejlepší výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník.

Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé jejich prací. Ocenění byla udělena za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za překonání překážek ve studiu a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika.

Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu

Cenu za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense 2022 získaly Markéta Bloomfield a Zuzana Paračková z Univerzity Karlovy za práci s názvem Diagnostika výzkumem u vzácných vrozených poruch imunity. Oceněná práce má dva výstupy: prvním je tzv. diagnóza výzkumem, kdy jsou pro pacienty s nejasnou či vzácnou diagnózou sestaveny individuálně designované protokoly výzkumné analýzy, jejichž výsledky umožňují navrhnout konkrétní léčebně-preventivní strategie. Druhým výstupem je popis buněčných a klinických fenoménů spojených s danou genetickou mutací, který umožňuje ozřejmit funkci postiženého genu a proteinu a jejich zapojení v biologických procesech.

Nejlepší disertační práce

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila Anna Petráčková z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny. Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor, který se již používá v praxi, je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění. "Cena je pro mě motivací i reflexí toho, že výzkum, na kterém se podílím, je kvalitní a má smysl v něm pokračovat. Velmi doufám, že mi toto ocenění pomůže k uskutečňování navazujících výzkumných cílů," uvedla mladá vědkyně.

Nejlepší diplomová práce

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší diplomovou práci obdržel Tomáš Halada z Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze za práci s názvem Vliv okrajových podmínek v metodě SPH (Smoothed Particle Hydrodynamcis). Ve své práci se zaměřuje na popis tekutin pomocí částic, které si lze představit jako jednotlivé kapičky, a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez či rozstřik maziva v průmyslových zařízeních.

Nejlepší pedagogický pracovník

Jako nejlepší pedagogický pracovník získal Cenu Wernera von Siemense za rok 2022 Jiří Podolský z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jiří Podolský již řadu let zásadním způsobem formuje výuku klíčových teoretických předmětů na úrovni bakalářského, magisterského i doktorského studia fyziky. Kromě výuky se intenzivně věnuje i popularizaci fyziky a astronomie, ať již formou přednášek pro studenty a pedagogy středních škol i širší veřejnost, nebo překládáním vědecko-populárních knih od předních světových fyziků.

Cena za kvalitu ženské vědecké práce

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce získala Markéta Tesařová z Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Kvantitativní 3D charakterizace biologických struktur pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které v jejím rámci navrhla, umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků. Díky těmto postupům se již podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců.

Cena za překonání překážek při studiu

Ocenění za překonání překážek při studiu udělované v rámci Ceny Wernera von Siemense získala Ester Milostná z Masarykovy univerzity v Brně. Ester Milostná je v důsledku progresivní spinální svalové atrofie odkázána na elektrický vozík a nepřetržitou osobní asistenci. Přesto si zvolila náročné mezifakultní studium informatiky, informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě, v němž patří mezi třetinu nejlepších studentů. Vedle svých studijních povinností se na univerzitě zapojuje i do dalších aktivit, na Filozofické fakultě například připravila workshop základů programování a tvorby webových stránek pro studenty humanitních oborů. "Když jsem přemýšlela o výběru oboru, váhala jsem mezi technologiemi ve vzdělávání obecně a mezi vzděláváním v oblasti technologií. K obojímu mám blízko, myslím si totiž, že technologie nabízejí mnoho zajímavých cest k předávání informací a podpoře procesu učení, a zároveň je podstatný i druhý směr, protože lidé v dnešní době potřebují rozumět technologiím kolem sebe a pracovat s nimi," uvedla Ester Milostná pro Českou televizi.

Nejlepší absolventské práce

Čestná uznání

Poroty také udělily dvě čestná uznání: čestné uznání v rámci Ceny Wernera von Siemense za mimořádnou vědeckou úroveň diplomové práce získal Václav Santolík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Vznik a vývoj Davelského vulkanického komplexu. Čestné za mimořádnou úroveň zpracování diplomové práce získal Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.

Zdroj: Siemens Česká republika

23. 3. 2023; businessinfo.cz

Roadshow připomněla Jihokorejcům Česko před spuštěním přímé letecké linky ze Soulu do Prahy

Roadshow Discover Czechia ve čtyřech jihokorejských městech připravila agentura CzechTourism. Také začala kampaň Bohemian Rhapsody.

Cílem je podpořit české podnikatele a pomoci s návratem turistů z východní Asie.

Přímé letecké spojení Praha – Soul spouští Korean Air přitom už příští týden. Inaugurační let z Letiště Praha se uskuteční v pondělí 27. března. Roadshow byla načasována na období těsně před obnovením přímého leteckého spojení, aby pomohla zvýšit zájem obyvatel Jižní Koreje o cestu do Česka a o tradiční české výrobky.

Počet jihokorejských turistů v Česku klesl na pětinu proti době před covidem

Cesty se zúčastnili zástupci Prague City Tourismu nebo Křišťálového údolí v Libereckém kraji. Nechyběli ani představitelé cestovních kanceláří například z Liberty International, Kompas, Euroscop – Golden Prague či DIR Bohemia či provozovatelé hotelů jako třeba Four Seasons Prague, Jan Hotels, CPI group či Mozart hotel Prague. "Roadshow Discover Czechia jsme uspořádali od 10. do 17. ve čtyřech nejdůležitějších jihokorejských městech Daeg, Gwangj, Busan a Soul. Pro 17 českých firem jsme připravili dva workshopy s korejskými partnery. Akce se zúčastnil český velvyslanec Gustav Slamečka, viceprezident Korean Air a čelní představitelé hlavních cestovních kanceláří a tour operátorů v Jižní Koreji, jako jsou Yellow Balloon Tour, Very Good Tour či Naeil Tour. Velký díky za úspěšný event patří řediteli našeho zahraničního zastoupení v Jižní Koreji Michalu Procházkovi," říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget a dodává: "Velký zájem o roadshow svědčil o tom, jak velký význam má pro podnikatele z Česka Jižní Korea včetně tamních turistů, kteří bývají bonitnější. V loňském čtvrtém čtvrtletí roku k nám hostů z Jižní Koreje přijelo ve srovnání se situací před pandemií covidu-19 jen 20 %. Pro návrat cestovatelů z východní Asie je spuštění přímých letů Praha – Soul naprosto zásadní."

Kampaň propaguje české sklo i jídlo

Od 27. března 2023 má Korean Air začít napřímo létat mezi Českem a Jižní Korejí třikrát týdně, v hlavní sezóně dokonce čtyřikrát za týden. Podle Letiště Praha patří obnovení dálkového spojení k nejvyšším prioritám. "Jde o důležitý milník nejen na cestě k obnově provozu a návratu k číslům z roku 2019, ale také v rámci budování sítě přímých linek do Asie. Korea se řadí k trhům s nejvyšší poptávkou z regionu Asie," říká předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos.

Návrat turistů do Česka podpoří také kampaň Bohemian Rhapsody. Obyvatelé Jižní Koreje se z ní mimo jiné dozví o kultuře v Česku, ale také o pražských střechách, českém sklu, získají tipy na gastronomické zážitky nebo zámecké ubytování v Praze. Nechybí však informace o Křišťálovém údolí v Libereckém kraji nebo o Plzni. To vše s možností získat do letošního 20. května letenky Praha – Soul se zvýhodněním 5 %, slevy na kartu návštěvníka Prahy, tzn. Prague Visitors Pass, či vybrané služby pro turisty s benefitem.

Jeden šťastlivec vyhraje letenku s Korean Air do celého světa. "Společně s Letištěm Praha a agenturou CzechTourism jsme poslední měsíce koordinovali marketingové aktivity tak, abychom znovu mohli v Praze přivítat turisty z Asie, kteří v metropoli poslední dva roky chyběli. V rámci marketingových aktivit jsme také navázali spolupráci s korejskými influencery, kteří přiletí prvním inauguračním letem, a prostřednictvím nich představíme tamnímu publiku například kartu Prague Visitor Pass," uzavírá předseda představenstva Prague City Tourism František Cipro.

Celá roadshow v Jižní Koreji byla financována z projektu ekonomické diplomacie PROPED, který se realizoval ve spolupráci Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zahraničních věci České republiky.

Mohlo by vás také zajímat

Martina Tauberová: Pandemie ukázala, že by firmy měly zvážit větší diverzifikaci dodavatelů

Kariérní dny FEL a FS ČVUT

22. 3. 2023; feedit.cz

Mezinárodní vědecké žebříčky: Informatici a robotici z FEL a CIIRC ČVUT v evropské extratřídě. Prof. Matas nejlépe hodnoceným informatikem i v roce 20

Podle žebříčku nejlepších institucí v oblasti informatiky (Computer Science) patří počítačoví vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT ve vybraných oborech mezi evropskou špičku. V oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků řadí výzkumníci z FEL ČVUT a CIIRC v období 2018 až 2023 mezi pět nejlepších evropských pracovišť.

Postavení ČVUT v žebříčku CSRanking v období 2018 – 2023 (Evropa)

Počítačové vidění #5

Robotika #7

Economics & Computation # 16

Umělá inteligence # 42

Prof. Matas je nejlépe hodnoceným informatikem z České republiky

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

Tagged ČeskévysokéučenítechnickévPraze

22. 3. 2023; forbes.cz

Změní nám umělá inteligence život? Pěchouček, Polak a Mikolov ve velkém rozhovoru

Spolu s nejbystřejšími českými mozky v AI a digitální archeoložkou jsme se podívali na to, jak evoluce umělé inteligence ovlivní naše životy.

A co by o chatbotech měl vědět opravdu každý – a hlavně vaše děti.

I člověk, kterého neživí technologie, musel zaznamenat, že se na poli umělé inteligence něco děje. Něco tak velkého, že to odborníci významem přirovnávají k době nástupu internetu.

A když se kolem vás schyluje k přímo seizmické změně, chcete o tom mluvit s lidmi, kteří drží příznačný prst na tepu doby, nebo tu technologii znají zepředu dozadu jako svoje boty. Když žijete v Česku a chcete probrat umělou inteligenci, máte výhodu – Češi v tomhle oboru udělali hned několik globálních zářezů.

S Karlem Čapkem, který dobyl svět svými Rossumovými univerzálními roboty, si už nepopovídáme. Leda bychom přemluvili chatbota, aby si na něj zahrál (už jste to zkusili?). Na rozhovor jsme tak do redakce Forbesu pozvali živá esa oboru.

Vědce Tomáše Mikolova, který vyvíjel AI v Silicon Valley a všichni mu můžeme poděkovat za to, že před lety skokově zdokonalil Google překladač, který se tak konečně stal použitelným. Michala Pěchoučka, šéfa Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické na ČVUT, a technického ředitele společnosti Gen Digital, donedávna známé jako Avast.

A digitální archeoložku a antropoložku Saru Polak, která se umělé inteligenci věnuje už od dob studií na Oxfordu. Dozvíte se od nich, jak by si představovali reformu českého školství, aby vychovala děti připravené na novou éru, která povolání se mají připravit na invazi chatbotů a co děsí datové vědce, když přemýšlejí o budoucnosti.

Když OpenAI zpřístupnilo ChatGPT široké veřejnosti, šli jste to hned zkusit? Měli jste k chatbotovi přístup dřív než ostatní?

MP : Já jsem byl jeden z toho prvního milionu, který se přihlásil během prvního týdne. Neměl jsem žádný preferential treatment. A ano, byl jsem samozřejmě fascinovaný a zkoušel jsem to hned.

Na co jste se ho zeptal?

MP : Přiznávám, že jsem si dal za cíl ho nachytat hned během první otázky. Tak jsem se ho zeptal, co je to Stable Diffusion. A to mi neodpověděl.

Protože jste věděl, že pracuje s daty do září 2021, a tak nebude tehle generátor obrázků z textového zadání znát?

MP : Přesně tak, ChatGPT byl natrénovaný ještě předtím, než Stable Diffusion v umělé inteligenci něco znamenalo. Chatbot znal ten termín jen z ekonomie a začal mlžit. A když jsem se ho ptal dál, jestli může Stable Diffusion generovat deepfakes, tak se úplně ztratil. Ale celou dobu odpovídal s velkou autoritou.

To jsem si všimla, že často mluví velmi zasvěceně o věcech, kterým vůbec nerozumí.

MP : Ale víte, proč to tak je? Protože ten jazykový model se naučil odpovídat podle textů z internetu a ten je plný sebevědomých tvrzení. A těch, kde by si pisatel byl nejistý nebo vyjadřoval nějakou nejistotu, je málo. Jeho odpovědi jsou statistickým odrazem toho, jak internet vypadá, a že je plný sebevědomých lidí.

Co vy, Saro, Tomáši? Dáma má přednost….

Michal Pěchouček je Technický ředitel společnosti Gen Digital (donedávna Avast) a vedoucí Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Muž, který byl u vzniku dvou úspěšných českých startupů využívajících strojové učení – kyberbezpečnostní Cognitive Security koupil už před lety americký gigant Cisco a Pěchoučkův novější počin Blindspot.AI předpovídá výsledky voleb.

22. 3. 2023; cvut.cz

Mezinárodní vědecké žebříčky: Informatici a robotici z FEL a CIIRC ČVUT v evropské extratřídě. Prof. Matas nejlépe hodnoceným informatikem i v roce 20

Datum zveřejnění: Podle žebříčku nejlepších institucí v oblasti informatiky (Computer Science) patří počítačoví vědci z Fakulty

elektrotechnické a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze ve vybraných oborech mezi evropskou špičku. V oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků řadí výzkumníci z FEL ČVUT a CIIRC ČVUT v období 2018 až 2023 mezi pět nejlepších evropských pracovišť.

Postavení ČVUT v žebříčku CSRanking v období 2018–2023 (Evropa)

Počítačové vidění #5

Robotika #7

Economics & Computation # 16

Umělá inteligence # 42

Prof. Matas je nejlépe hodnoceným informatikem z České republiky

Podle mezinárodního žebříčku Research.com , který vyhodnocuje úspěšnost informatiků na základě jejich H-indexu, citací a počtu dokumentů shromážděných do 21. prosince 2022, je obdobně jako v minulém roce nejlépe hodnoceným českým informatikem prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Úspěch Českého vysokého učení technického v Praze podtrhuje fakt, že má mezi prvními čtyřmi vědci českého pořadí hned tři zástupce – dr. Josef Šivic (CIIRC ČVUT) je druhý a doc. Tomáš Pajdla (CIIRC ČVUT a FEL ČVUT) čtvrtý. Do první desítky českého žebříčku se dále řadí dr. Tomáš Mikolov (CIIRC ČVUT) na sedmém a dr. Torsten Sattler (CIIRC ČVUT a FEL ČVUT) na desátém místě. Prof. Ondřej Chum (FEL ČVUT) a dr. Josef Urban (CIIRC ČVUT) pak figurují v druhé desítce na čtrnáctém, respektive sedmnáctém místě.

21. 3. 2023; Právo - (cie)

FOTO

Foto: KARIÉRNÍ DNY. Kariérní dny Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT v Praze se konají 28. a 29. března.

Studentům představí 80 firem nejrůznějších velikostí, počínaje giganty českého průmyslu až po malé progresivní start-upy. Cílem je ukázat příležitosti na pracovním trhu a nabídnout podněty pro témata bakalářských a diplomových prací.

Foto ČVUT

21. 3. 2023; ČT 24

Ranní vysílání

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

Ondřej TOPINKA, moderátor

Ohledu na jejich pohlaví, náboženské vyznání nebo zdravotní postižení.Odpoledne je v plánu taky neveřejné jednání senátního.Organizačního výboru. Bývalý americký prezident Donald Trump avizoval, že by mělo dojít k jeho zadržení. Ukazují na to podle něj informace unikající z prokuratury na Manhattanu, která ho vyšetřuje. Také média informovala o tom, že tamní zástupce konzultuje s úřady scénář Trumpova zatčení kvůli údajným platbám za mlčenlivost dvou žen před prezidentskými volbami v roce 2016 své příznivce exprezident vyzval k.Dalších změnách v. Důchodovém systému budou odpoledne jednat koaliční lídři spolu s experty pěti vládních stran na. Úřadu vlády by měli řešit třeba výpočet penzí pro nové důchodce nebo zvyšování věku pro odchod do důchodu.Městský soud v Praze projedná odvolání v případu Patrika Tušla v. Polovině ledna mu soudkyně nepravomocně zpřísnila trest na 15 měsíců vězení a, to za vyhrožování zabitím pražskému strážníkovi, který požadoval dodržování protiepidemických opatření. Druhý skutek se týkal vydírání ženy, která na sociálních sítích rozkrývala dezinformace, které tušil ší.Muzeum literatury vystaví rukopisy Jaroslava Haška k, vidění budou osudy dobrého vojáka Švejka za světové války a vepřová historie, a to od 10 do 19 hodin. Vystavené jsou k příležitosti 100. Čtyřicátého výročí narození a stého výročí úmrtí Haška. Pražské muzeum literatury tak zahajuje sérii jednodenních výstav neobvyklých archiválií ze sbírek Památníku národního písemnictví.

MLUVČÍ 1,

Já přidám pozvánku ke sledování sportovních přímých přenosů. Dobrý den. Jede se druhá etapa cyklistického závodu dvojic na horských kolech Cape Epic na. Pondělíndělní umístění na stupních vítězů by rádi navázali Martin Stošek a Kateřina Nash. Přímý přenos vysíláme.

MLUVČÍ 2,

Už teď na ČT sport.

MLUVČÍ 1,

Hokejisté Brna hostí ve čtvrtfinálové sérii Generali Česká pojišťovna play off za stavu 11 na zápasy Vítkovice. Přímý přenos vysíláme od 16. 40 na ČT sport od 19 hodin. Olomouc za stavu 02 přivítá Pardubice.Světový pohár v klasickém lyžování, pokračuje v Estonsku na. Programu jsou v Tallinnu sprinty mužů i žen, vysíláme je od 18. 20 na.

MLUVČÍ 2,

ČT sport plus.

MLUVČÍ 3,

Já přidám informace o počasí, pěkné ráno. Během dnešního dne bude v České republice oblačno až polojasno na, východě a severovýchodě zpočátku ještě zataženo s zaznívajícím deštěm nebo přeháňkami, později bude od západu znovu oblačnosti přibývat a večer se na západě a severozápadě místy objeví slabý déšť, nejvyšší teploty budou mezi 12 a 16 stupni Celsia na, východě a severovýchodě budou teploty pouze kolem 11 stupňů a na horách tisíci metrech kolem 5 °C v. Praze dnes očekáváme oblačno až polojasnou oblohu. Večer bude od západu znovu přibývat oblačnosti, ale prozatím beze srážek, nejvyšší teploty budou mezi 13 a 15 stupni Celsia v, Plzeňském kraji tedy bude většinou oblačno, přechodně až polojasno. Později bude od západu znovu přibývat oblačnosti a večer se na severozápadě kraje ojediněle objeví první déšť, nejvyšší teploty budou mezi 13-16 stupni Celsia v, Libereckém kraji bude během rána zataženo až oblačno, místy s doznívajícím deštěm nebo s přeháňkami, během dne oblačno až polojasno a později večer znovu od západu přibývání oblačnosti, nejvyšší teploty 11-14 °C v, Brně tady bude většinou polojasno až oblačno, přechodně může být až zataženo, odpoledne večer bude od západu ubývat oblačnosti, nejvyšší teploty 13-16 °C a v, Moravskoslezském. Kraji bude nejprve zataženo až oblačná obloha, místy s doznívajícím deštěm, anebo s přeháňkami, nejvyššími teplotami kolem 11 °C a později bude ubývat oblačnosti o. Počasí je to všechno. Dobrý den.

MLUVČÍ 4,

Na brněnském výstavišti dnes začíná veletrh ampér. Vystavovatelé na něm už skoro 30 let představují inovace z elektroniky a elektrotechniky. Odborníci ze 24 zemí světa tam letos přivezli novinky například z oblasti digitalizace nebo automatizace dopravy. Zahájení veletrhu sleduje kolega Petr Minařík. Petře, dobré dopoledne. Kolik dorazilo vystavovatelů.

MLUVČÍ 5,

Hezké dobré ráno odsud z brněnského výstaviště. Tak na tento devětadvacátý, tedy takový předjubilejní ročník dorazil dohromady 400 vystavovatelů, kromě těch z České republiky dorazili také například z Tchaj-wanu, ze Saúdské Arábie nebo také z Kanady a. Co konkrétně sem přivezli? Ukázat o? Tom už se budu bavit s manažeremkou tohoto veletrhu s Petrou Ryvolovou, hezké dobré ráno. A seřádat, protože měl teďko, pokud se nepletu, tříletou pauzu.

MLUVČÍ 6,

Veletrh ampér se konal v roce 2022, ale předtím ano, jak správně říkáte, měl tříletou pauzu. Takže my jsme velice rádi, že můžeme letos ten dvacátý devátý ročník mezinárodního veletrhu ampér zahájit, zahájit ho při velmi dobré návštěvnosti a s tím počtem, jak jste zmiňoval, 400 vystavovatelů z 24 zemí světa. Ano.

MLUVČÍ 5,

Jak se třeba tento veletrh věnuje elektromobilitě, protože to je hodně palčivé téma. Hlavně v posledních letech je známé třeba datum rok 2035. Kdyby se státech Evropské unie minimálně měly přestat vyrábět spalovací motory, tak jestli i tomuto se váš veletrh věnuje?

MLUVČÍ 6,

Určitě téma elektromobility je jedno ze zásadních témat veletrhu elektrotechniky veletrhu ampér dokonce v rámci doprovodných programů se mu velmi hojně věnujeme. Aktuálně na tomto ročníku vystavuje asi 15 společností, především z oblasti nabíjecí infrastruktury pro malé, ale i soukromé, malé, soukromé investory, ale i firmy. Takže můžete tady vidět i premiéru automobilky Kia a jejich vozu Niro a celou šíři nabíjecích stanic současně v rámci veletrhu probíhá odborný doprovodný program na toto téma, takže návštěvníci mohou nejenom vidět ty nejnovější novinky na stáncích vystavovatelů, ale i o těchto tématech diskutovat s předními odborníky.

MLUVČÍ 5,

Sama už jste naznačila částečně, že kromě elektromobility má veletrh celou řadu dalších témat a oblastí zkuste. Ještě třeba nějaké zmínit napadá, mě. Možná v. Dnešní době to můžou být ať už chytré domácnosti, anebo třeba nějaké zajímavé a inovativní oblasti, třeba ze státní správy.

MLUVČÍ 6,

Ano, přesně tak. Téma smart City, ale nejenom smart, ale i SAE cit. Přikládáme i velký důraz na tu bezpečnost na kyberbezpečnost, nejenom měst, obcí, ale i veřejných prostorů a celkově technologií, takže ta bezpečnost je jedno z důležitých témat nejenom v rámci toho konceptu smart City, ale celého veletrhu a samozřejmě veletrh ampér je i o elektrotechnice, samozřejmě energetice ampér. Vlastně přeneseně působí na celou společnost. fotovoltaice energetice smar City samozřejmě v neposlední řadě tady máme halu f která je plná nejrůznějších novinek z oblasti elektronických součástek a i chybějících, čipů, takže v rámci doprovodných programů se věnujeme i fotovoltaice, energetice smar City a, samozřejmě v neposlední řadě tady máme halu f, která je plná nejrůznějších novinek z oblasti elektronických součástek a chybějících čipů.

MLUVČÍ 5,

Nositelem pokroků v této oblasti často bývají univerzity, které se vlastně tímto zabývají, jsou i tady na tomto veletrhu, pozvali jste sem i různé univerzity zkuste, některé připomenout a zkuste třeba i říct, zda podle vašeho názoru i ty univerzity jsou stále jakoby v této oblasti tím nositelem pokroku, nebo jsou to spíš už jenom soukromé společnosti.

MLUVČÍ 6,

Tak určitě je to od té vzájemné spolupráce, spolupráci té odborné veřejnosti, firem a univerzit, my pro spolupráce s univerzitami velmi důležitá, každoročně spolupracujeme s elektrotechnickoufakultouČVUT v Praze s VUT, Brno i s s fakultami z Košic, s Bratislavy, takže prezentuje se tady celá řada, celá řada univerzit, prezentují tady své výsledky výzkumů vývoje a právě ta možnost toho setkání vysokých škol s těmi zástupci z toho byznysu je velmi důležitá a každoročně. Funguje skvěle já.

MLUVČÍ 5,

Vám mockrát děkuju a jedním ze zástupců univerzity se budeme bavit teď v následujících minutách, protože mým dalším hostem bude Radek fodiak z fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického tady v Brně, dobrý den a zkuste nám přiblížit, co vaše fakulta sem přivezla, co tady představujete.

MLUVČÍ 7,

Dobrý den. My jsme letos přivezli vlastně naši platformu, budka, máme tady připravené nějaké jednoduché scénáře. Samotná budka slouží vlastně k nalezení vlastně kybernetických hrozeb v rámci nějakých průmyslových systémů a hlavně teda k edukaci a vlastně trénování nových vlastně bezpečnostních expertů a získávání vlastně povědomí o kybernetické bezpečnosti na. Ukázku zde máme vlastně průmyslovou smyčku, která simuluje vlastně například automobilky, farmaceutický průmysl a podobně. Dále zde máme například čističku odpadních vod, která vlastně simuluje vodohospodářství, kde můžou vlastně studenti, popřípadě firmy testovat vlastně bezpečnost kontrolorů, který řídí vlastně celý proces čištění vody. Jako další můžu zmínit například virtuální realitu, popřípadě pět g sítě, které vlastně vyvíjíme společně s naším průmyslovým partnerem Vodafone a v poslední řadě možná zmíním, že celá budka vlastně vznikla s pomocí ministerstva vnitra za jejich podpory v rámci vlastně bezpečnostního výzkumu.

MLUVČÍ 5,

Spolupracovali jste, spolupracovali jste při vývoji té budky například i s nějakými soukromými firmami, například s operátory nebo s dalšími institucemi.ano A rámci vlastně vývoje těch fyzických polygonů, tak jsme spolupracovali s průmyslovými partnery jako Siemens ABB, popřípadě vlastně s bezpečnostními firmami, jako je jedna ratex, z malých firem vlastně v Brně, popřípadě náš průmyslový partner, který vyvíjí vlastně průmyslové řešení pro průmysl a energetiku isykon.Zeptám se ještě, kromě studentů vaší univerzity jsem četl, že s vámi spolupracují nebo vy spolupracujete se studenty středních škol, jak tyto studenty, ty mladší tedy zapojujete do toho výzkumu.

MLUVČÍ 7,

Ano, je to přesně tak. Vlastně samotná budka vznikla na základě nějaké mezery vědomostní, kdy vlastně chceme už od začátku vytvořit vlastně prostředí pro trénování. Od základních škol až po vysoké školy v. Tuto chvíli byla budka testována vlastně Střední průmyslové škole v Třebíči v, Brně v, rámci gymnázia třídy kpt. Jaroše nebo i v zahraničí s naším partnerem, s univerzitou v Tampere já.

MLUVČÍ 5,

Vám mockrát děkuju a já. Ještě doplním, že na tomto veletrhu bývá také každoročně vyhlašovaná cena za ten nejpřínosnější nejefektivnější exponát, cena se jmenuje zlatý ampér a veletrh tady potrvá do čtvrtka.

MLUVČÍ 4,

Přidám ještě dopravní informace. Tři auta se srazila v levém pruhu na dálnici D1 před Brnem směrem z Vyškova a, to konkrétně na kilometru v dvoustém dvanáctém. Kolony se ale tvoří až za nehodou a, to před nájezdem u holubic kudy, řidiči objíždí uzavřenou silnici 430 u rohlenky v. Praze, tam zůstává silný provoz ještě na magistrále, hlavně na Nuselském mostě směrem do centra. Taky se zdr držíte v opačném směru na příjezdu z Holešovic k Národnímu muzeu.

Ondřej TOPINKA, moderátor

No a, to už je z dnešního vydání úterního studia šest. Úplně všechno.

MLUVČÍ 4,

Děkujeme vám za pozornost, přejeme hezký den a zítra za minutu vše se budeme těšit na, shledanou.

Ondřej TOPINKA, moderátor

Hezký den.

MLUVČÍ 8,

Názory vize i, cíle.

MLUVČÍ 9,

Interview speciál Jany Peroutkové s Vladimírem dzurem v sobotu po osmnácté hodině na ČT24. ČT24 mějte celý svět jako na dlani. Nejnovější zprávy, nejlepší videa dostupné ve vašem mobilu, tabletu nebo v počítači buďte v obraze 24 hodin denně, ať jste.

MLUVČÍ 10,

Kdekoliv.

MLUVČÍ 9,

Www.ct24.cz.

MLUVČÍ 11,

Cena bezpečí. Jeden svět, mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech 22. března až 2. dubna po celém Česku jeden svět. Cz pořádá divadlo člověk v.

MLUVČÍ 12,

Je přesně 10 hodin, sledujete ČT24. Tady je přehled zpráv, přeju vám krásný den. Prezident Petr Pavel je v Berlíně, ve svém sídle ho s vojenskými poctami přivítali jeho německý protějšek Frank Walter Steinmeier. Později během dne navštíví hlava státu taky berlínskou zeď nebo se setká s bývalým německým prezidentem Joachimem gauckkem. Podvečer pak bude jednat s kancléřem Olafem schol.Počet obyvatel Česka loni stoupl o necelých 17 000 na zhruba 10 533 000. Vliv na to měla jen migrace. Do tuzemska se přistěhovalo 57 000 lidí, naopak se jich odstěhovalo 20 000. Porodnost byla nejnižší od roku 2004. Narodilo se míň než 100 000 dětí. Upozorňují, že v údajích nejsou započtení lidé se dočasnou ochranou kvůli invazi na.Česko. Energeticky zvládlo podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely uplynulou zimu. Hlavní roli přitom hrálo hlavně snížení spotřeby plynu a, to o 15 %. Zásobníky jsou teď naplněné víc než z poloviny, asi třikrát víc než loni touto dobou a při podobné spotřebě jako minulý rok budou podle Síkely příští zimu zase plné

21. 3. 2023; cvut.cz

Kariérní dny

Datum zveřejnění:

Kariérní dny Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT v Praze se konají 28. a 29. března.

Zdroj:

Právo

21. 3. 2023; super.cz

Prcek z Můj brácha má prima bráchu válel nejen po boku Šafránkové. Dětský herec nyní exceluje v úplně jiném oboru

Komedie Můj brácha má prima bráchu z roku 1975 představila divákům sympatického pubertálního hrdinu Martina Pavelku, přezdívaného Prcek.

Ten má vzor ve svém starším bratrovi Honzovi – vítězi juniorských závodů motocyklů na ploché dráze. Honza se ale rozešel se svou dívkou Zuzanou a Prcek se rozhodne mladý pár smířit.

A nebojí se přitom využít nejrůznějších metod a prostředků… Na film se můžete podívat 21. března ve 20.15 h na Televizi Seznam.

V titulní roli komediálního snímku režiséra Stanislava Strnada se objevil talentovaný dětský herec Roman Čada, který v 70. letech ztvárnil v českých filmech řadu různorodých rolí. Part Honzy připadl Janu Hrušínskému a Zuzanu si zahrála Libuše Šafránková. Oddechový film se – opět ve Strnadově režii – dočkal o tři roky později volného pokračování pod názvem Brácha za všechny peníze.

Hraní nebylo to pravé

"Prima brácha" vystřelil Romana Čadu do hvězdných výšin. Pohledného kluka zastavovaly na ulici dívky a chtěly po něm autogram. A zájem o něj měli pochopitelně i další režiséři. Přestože Čada si v tomto filmu zahrál po boku našich velkých hereckých es, jako byli Vladimír Menšík, Josef Bláha, Zdeněk Řehoř či Slávka Budínová, nikdy si nebyl úplně jistý, zda by chtěl u herectví zůstat.

5 hereckých párů, které ve filmu předstíraly lásku, ale ve skutečnosti se nenáviděly: Srdci prostě neporučíte!

Zpočátku se zdálo, že vyslyší názory svého nejbližšího okolí a u filmu zůstane aspoň jako režisér. Zdeněk Řehoř ho dokonce připravoval ke zkouškám na FAMU. Jenže představitel Martina se stále více zajímal o techniku a elektřinu, a nakonec se přihlásil na ČVUT. V celovečerním filmu si zahrál naposledy v roce 1980, kdy se objevil hned ve dvou snímcích, Hra o královnu a Krakonoš a lyžníci.

Jan Hrušínský by neměnil: Pražskou vilu z 20. let obývá už několikátá generace slavné herecké rodiny

Na elektrotechnické fakultě mu to šlo tak skvěle, že ještě jako student získal několik prestižních ocenění v oboru fotovoltaiky. Jeho životními zájmy se staly sluneční plachetnice a informatika. Svou úplně poslední roli si Čada střihl v televizním filmu Králíci s moudrýma očima (1982).

Plochodrážní legenda

V jedné z úvodních scén filmu předává vítězům věnce a poháry legendární plochodrážní jezdec Antonín Kasper starší, tehdejší trenér Rudé Hvězdy Praha, mj. vítěz závodu o Zlatou Přilbu z roku 1963, stříbrný medailista z MS družstev a první český profesionál, závodící v Anglii.

Motorka musela stát

Jan Hrušínský neměl při natáčení scén z plochodrážního oválu v Praze na Markétě žádného stálého dubléra. Zaskakoval za něj ten, koho mu Antonín Kasper zrovna vybral. Vzhledem k přítomnosti filmařů měly tehdejší tréninky nadprůměrnou, ba údajně až stoprocentní účast závodníků.

Ponížení hajného z Krkonošských pohádek: Zdeněk Řehoř (?74) dostal kopačky od vdané Jiřiny Švorcové (?83). A hned dvakrát!

Jistě není bez zajímavosti, že sám Hrušínský si na motorku sedl jen tehdy, když stála v klidu a bez hnutí. O svezení na "splašených trubkách bez brzd, osazených motorem o obsahu 500 kubických centimetrů", zájem neprojevil.

Režiséra zaujal hajný

Postavu doktora Navrátila měl hrát původně Martin Růžek. Jenže herec dostal angínu a nebylo jisté, zda se z ní do začátku natáčení stihne zotavit. Režisér Strnad proto oslovil Zdeňka Řehoře, který ho zaujal v Krkonošských pohádkách. ¦

21. 3. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Historie internetu v České republice

Datum zveřejnění:

Psal se 13. únor 1992 a v posluchárně číslo 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT v pražských Dejvicích se schylovalo k historickému okamžiku – ke slavnostnímu aktu, během nějž se Československo poprvé připojilo k internetu.

To, co dnes odborníci chápou jako přelomový okamžik v našich moderních dějinách, kupodivu tehdejší laická veřejnost vzala docela chladně. I když možná se není čemu divit. Samotné počátky internetu v Československu se totiž týkaly poměrně úzké skupiny "podivínů": informatiků, akademiků a nadšenců, kteří se už na počátku 90. let pokoušeli připojovat k sítím jako FidoNet nebo EUnet. Mimochodem, nepředstavujte si, že v roce 1992 šlo o internet, jak ho známe dnes. Viděno dnešníma očima, dosahovalo tehdejší připojení směšné rychlosti 19,2 kilobitu za sekundu. Ano, počítáte správně: touto rychlostí byste jeden menší obrázek stahovali skoro půl hodiny.

Historii českého internetu začal psát CESNET

13. únorem roku 1992 ale všechno teprve začalo. Tehdejší nadšenci totiž přišli s odvážným nápadem – propojit všechny akademické instituce v Československu, tak aby spolu jednotlivá vědecká pracoviště mohla jednoduše a rychle sdílet informace a data. Právě tehdy se zrodil ambiciózní projekt, který dnes známe pod zkratkou FESNET (tedy Federal Educational and Scientific NETwork) a který se měl stát páteřní internetovou sítí mezi akademickými institucemi v celé federaci. Stejně jako v jiných oblastech života i tady ale nečekaně zasáhla politika: 1. ledna 1993 vznikly místo původního Československa dva samostatné státy a původní FESNET se tak rozštěpil na dva samostatné projekty: slovenský SANET (Slovak Academic Network) a český CESNET (Czech Educational and Scientific Network). Český CESNET, který byl slavnostně spuštěn 15. června 1993, brzy následovaly i menší, lokální sítě (jako například pražský PASNET). Netrvalo tak dlouho a internet se dostal ke všem akademickým uživatelům v Česku. Internet, jak ho známe dnes, to ale ještě rozhodně nebyl. Pro běžné uživatele se totiž stal dostupným až o pár let později.

Kolik stál CESNET v roce 1994?

Konec monopolu i vytáčeného připojení

Stejně jako v jiných oblastech života raných 90. let i v případě internetu brzy uživatelé narazili na jasně vytyčené mantinely, které tehdejší legislativa diktovala. Už na začátku 90. let totiž exkluzivní licenci na provozování veřejné datové sítě (a tedy i internetu) získala společnost Eurotel. Ta začala internet poskytovat prostřednictvím vytáčeného připojení (uživatelé tedy platili za čas, který na internetu strávili), rychlost připojení přitom byla zhruba 76 kilobitů za sekundu. Éra Eurotelu nicméně netrvala dlouho. V roce 1995 svou datovou divizi prodal společnosti SPT Telecom a zřejmě nejznámější monopol v novodobých českých dějinách tak vzal za své. Masivní nástup nových poskytovatelů internetového připojení ale předznamenal až rok 1998. Právě tehdy Telecom udělal obrovskou chybu: oznámil výrazné zvýšení ceny vytáčeného internetového připojení od ledna 1999. A veřejnost to nenechala jen tak. Veřejná akce s názvem Internetem proti monopolu nakonec dokázala ohromnou sílu spotřebitelů: Telecom od svých plánů ustoupil a nabídl zákazníkům mnohem přívětivější cenu za vytáčené připojení. Právě vytáčenému připojení ale už v tu dobu zvonil umíráček. Po první liberalizaci internetového trhu v roce 1995 totiž jako houby po dešti začali vznikat noví poskytovatelé internetového připojení (v roce 1998 jich už byly téměř dvě stovky). Mezi nimi například ÚVT Internet, Eurosignál nebo Újezd.net. Ti na začátku nového tisíciletí přišli s přelomových přístupem: začali nabízet internet v rámci měsíčního paušálu. Pro vytáčené připojení to znamenalo postupný konec.

První velké weby

Mimochodem, právě mezi lety 1995 a 1998 začaly v Česku vznikat i první velké internetové stránky. A mnohé z nich nejen přežily, ale jsou velkými mediálními domy republikového významu. Za zmínku stojí třeba vyhledávač Seznam.cz, který zahájil provoz v roce 1996. Ve stejném roce své stránky spustila Poslanecká sněmovna a svůj obsah na web začala překlápět i první média (například Mladá fronta DNES nebo Právo). V listopadu 1996 si pak vlastní internetovou adresu – jako první politický subjekt v Česku – zřídila Občanská demokratická strana, v únoru 1997 následovaná Českou stranou sociálně demokratickou. A už v roce 1998 mohli zákazníci Expandia Banky jako první používat internetové bankovnictví.

Rozmach internetu v novém tisíciletí

Přenesme se nyní v čase o pár let dál, tedy na začátek nového tisíciletí. Právě tehdy se totiž možnosti nové doby ukázaly naplno. Někdejší monopol na poskytování internetového připojení byl minulostí, stejně jako vysoké ceny za vytáčený internet. A zlatá éra internetu v Česku mohla konečně začít. Už v roce 2002 se první uživatelé připojili na internet díky wi-fi, v roce 2003 nabídla společnost SkyNet jako první v ČR rychlý internet prostřednictvím technologie ADSL. V tomtéž roce navíc Eurotel, jako vůbec první český mobilní operátor, oznámil neomezené připojení k internetu za pravidelný měsíční paušál. A rok 2002 ještě jednou. Právě tehdy totiž vznikl CZFree.Net, tedy původně pražská amatérská počítačová síť. Ta se postupně rozšířila do celé republiky a věrná zásadě "přispěj a použij", umožnila připojit se (na své náklady) k internetu komukoliv. Z freenetů odcházelo mnoho velmi dobrých techniků a zakládali si svoje regulérní firmy. Všechny tyto faktory vedly k nevyhnutelnému: internet se stal nedílnou součástí našich životů. A ukázalo se to už v roce 2010. Právě tehdy Český statistický úřad oznámil, že podíl českých domácností připojených k internetu konečně překonal magickou hranici 50 procent. A další přelomový okamžik přišel hned o dva roky později: v roce 2012 se totiž první uživatelé připojili k internetu prostřednictvím mobilního LTE připojení. To nabídlo na tehdejší dobu závratnou přenosovou rychlost 60 Mb/s (vzpomeňme na rok 1992, kdy internet dosahoval průměrné rychlosti 19,2 kb/s).

Regionální poskytovatelé (nejen) pro malé obce

Internet by dnes ovšem nikdy nemohl být tím, čím je, nebýt sítě regionálních poskytovatelů. Co si pod ní představit? Internet, jak ho známe, tvoří jednotlivé páteřní sítě. Ty obvykle ovládají velké nadnárodní firmy, kterým se rozhodně nevyplatí zavádět internetové připojení do každé malé vísky. A právě tady do hry vstupují regionální poskytovatelé internetu. Ti dnes uživatelům jejich cestu k internetu výrazně usnadňují. Jednoduše řečeno: místo aby byli uživatelé závislí na provozovateli páteřní sítě, regionální poskytovatelé uzavírají smlouvu s provozovatelem páteřní sítě místo nich. Internet pak sami rozvádějí dalším zájemcům z řad běžných uživatelů – včetně obyvatel nejmenších měst a obcí. I velcí provozovatelé si infrastrukturu navzájem pronajímají. Dnes regionální operátoři budují svou infrastrukturu mezi městy a ve městech v regionu stejnými technologiemi jako nadnárodní giganti. Liší se pouze v technologii poslední míle – pokud nejde o optickou síť až do domu. Pak se technologiemi neliší vůbec, naopak mají velkou výhodu v dostatečně dimenzované kapacitě v daném regionu.

Bez internetu bychom žili jinak

Sečteno a podtrženo: ať už žijeme kdekoliv, je dnes internet nedílnou součástí našich životů. Podle údajů Sdružení pro internetový rozvoj a Českého statistického úřadu má internetové připojení 7,3 milionu Čechů starších deseti let. Pevnou internetovou přípojku má skoro 83 % českých domácností a 98 % firem. Podle Výboru nezávislého ICT průmyslu, asociace sdružující regionální operátory, je dokonce nedostupnost internetu méně než jedno procento. Těch zbylých 16 % českých domácností a dvě procenta firem internet z nějakého důvodu nechce. Není se čemu divit: základní, 2 Mbps internetové pokrytí je dnes na téměř celém území Česka. Podle údajů z Českého telekomunikačního úřadu budou mít do roku 2020 možnost připojení rychlostí 30 Mbps všechny české domácnosti, s výjimkou malého počtu ve vzdálených oblastech na venkově. I díky tomu můžeme prostřednictvím internetu nakupovat, zadávat platební příkazy, konzumovat zprávy i zábavu a komunikovat s přáteli – byť třeba jen virtuálně. Mimochodem, profituje z toho i česká ekonomika. Internetový byznys se na HDP v současnosti podílí přibližně 5 %, což rozhodně není zanedbatelné číslo. A daří se i e-shopům: podíl českých internetových obchodů na maloobchodních tržbách loni poprvé překročil deset procent. V roce 2017 stouply jejich tržby na 115 miliard Kč.

Autor:

Jakub Rejzek

Zdroj:

medium.seznam.cz

21. 3. 2023; strojirenstvi.cz

Co uvidíte v Brně na veletrhu Amper 2023

Veletrh AMPER je největší B2B událostí v oblastech elektrotechniky, elektroniky, energetiky, automatizace a digitalizace, ale i osvětlení a zabezpečení v České republice i na Slovensku.

29. ročník se koná v termínu od 21. do 23. 3. 2023 na brněnském Výstavišti. Akce i letos mapuje nejnovější trendy, inovace a pokroková řešení a posouvá směr budoucích technologií v elektro průmyslu. Na veletrhu se prezentuje 400 vystavujících společností z 24 zemí světa.

Veletrh je určen převážně odborníkům, ale přeneseně působí na celou společnost. Svět elektrotechniky a elektroniky má zcela zásadní význam pro její rozvoj. V pojetí prezentací firem na veletrhu AMPER se především jedná o celou šíři elekto-energetické infrastruktury včetně nejnovější fotovoltaiky. Dále se jedná o elektroinstalace včetně chytrých sítí, elektromobility, veřejného osvětlení a elektrozařízení všeho druhu. Významná je prezentace v oblasti automatizace budov, průmyslu a dopravy.

V neposlední řadě je na veletrhu uveden nejširší výběr elektronických součástek, modulů a chybějících čipů.

Očekávaná návštěvnost během tří dnů veletrhu je 30 000 odborníků z řad techniků, projektantů, zástupců municipalit, managementu společností a soukromých i firemních investorů. Pro návštěvníky je připraven zajímavý doprovodný program v oblasti automatizace a digitalizace, energetiky, e-mobility a smart city. Veletrh AMPER, pořádaný společností TERINVEST, bude zahájen vyhlášením výsledků soutěže o nejpřínosnější exponát veletrhu - ZLATÝ AMPER 2023.

Veletrh AMPER 2023 v číslech:

400 vystavovatelů z 24 zemí světa

21 000 m2 hrubé výstavní plochy v halách P a F a na venkovních plochách;

18 vystavovatelů přihlásilo svůj exponát do soutěže o nejpřínosnější exponát veletrhu - ZLATÝ AMPER 2023;

Doprovodný program 2023

Fórum Automatizace & digitalizace

(otevřené fórum v hale P)

Otevřený diskuzní prostor nabízí odborné veřejnosti živé prezentace a diskuze nejen v oblasti měřicí, regulační a automatizační techniky a průmyslové informatiky.

Zajímavosti z programu:

V úterý 21. a ve středu 22. 3. proběhnou přednášky firem a odborných partnerů veletrhu, ve čtvrtek 23. 3. je pak připraven blok vyhrazený pro prezentaci středních a vysokých škol. Inovativní produkty a technologie představí mj. účastníci soutěže ZLATÝ AMPER. Společnost FENIX otevře téma průmyslových bateriových úložišť a úsporu energií a IQRF Allinace představí možnost pro výrobce integrovat mesh technologii IQRF do svých výrobků, ať už formou výroby vlastních transceiver modulů nebo integrováním přímo do vlastních zařízen bez jakýchkoli licenčních poplatků a moci tak využít ověřených, vynikajících vlastností technologie IQRF.

AMPER e-MOTION

(v hale F)

AMPER e-MOTION – přehlídka nabíjecí infrastruktury a současných trendů v oblasti elektromobility i odborný doprovodný program.

Zajímavosti z programu:

ORBIS TECNOLOGIA ELECTRICA představí chytrý nabíjecí systém VIARIS UNI až do výkonu 7,4 kW, který je vhodný pro použití v soukromém, firemním, komunitním a domácím prostředí.

KIA Czech uvede zcela nové Niro EV, které je postaveno na třetí generaci podvozkové platformy ‚K‘značky Kia a oproti svému předchůdci je vůz větší a prostornější. Akumulátor o kapacitě 64,8 kWh, který lze navíc dobít z 10 na 80 % za pouhých 45 minut na stejnosměrné nabíjecí stanici o výkonu 100 kW, zajišťuje dojezd až 460 km (kombinovaný, podle WLTP).

Renocar představí BMW iX M60.

Firma COM Electric uvede Wallboxy GARO pro nabíjení elektromobilů na privátních parkovištích. Systém se dokáže dynamickým řízením dobíjení přizpůsobit spotřebě energie v dané nemovitosti. Nabíjecí stanici lze vybavit wi-fi modulem a RFID autorizací.

AMPER energetika 2023

(Sály v hale P a hale A)

Soubor konferencí, přednášek a školení na aktuální témata v oblasti energetiky. K tomu živá prezentace technologických novinek, inovací a pokrokových řešení desítek firem v oblasti výroby, distribuce a akumulace elektřiny přímo na veletrhu. Vše naživo a na jednom místě.

Zajímavosti z programu:

Fotovoltaika je stěžejním tématem programu a odpovídá současné snaze o snižování nákladů za energie. Odbornou diskuzi povedou zástupci České fotovoltaické asociaci, Solární asociace, Cechu topenářů a instalatérů, dále specialisté z ÚJV Řež a Skupiny ÚJV. Zajímavá školení na veletrhu organizuje společnost LPE.

Společnost AERS přímo na veletrhu představí velkokapacitní bateriové úložiště SAS, které je souborem technologií vytvářejících zdroj energie pro vykrývání energetických potřeb výrobního či komerčního objektu. Nejen soukromí investoři uvítají domácí bateriové uložiště HES od společnosti FENIX, které představuje ucelené řešení hybridního fotovoltaického systému. Přímo na veletrhu se podařilo instalovat několik trafostanic – od největšího slovenského výrobce trafostanic Elektro-Haramia, od společnosti Elpro-Energo, KOČÍ-VALÁŠEK a DOFA.

AMPER Smart & safe city

(prezentace firem v halách P a F, konference v sále P1)

Chytrá řešení a technologie využitelná pro města, obce, městské služby i jiné organizace a živá diskuze s předními odborníky v oboru.

Zajímavosti z programu:

Na veletrhu se představí i česká společnost BD SENSORS, která mimo jiné loni v dubnu prostřednictvím společnosti SpaceX vyslala do vesmíru svůj první nanosatelit BD SAT pro experimentální ověření senzorických systémů na orbitě. V oblasti smart city prezentuje svůj systém identifikace a evidence osob odkládajících odpad na sběrných dvorech. Průmyslové konektory 16BL, které uvádí společnost Stäubli se využívají k nabíjení baterií veřejné lodní dopravy na Brněnské přehradě. Unikátní kontaktní technologie MULTILAM zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti práce i požadovaný vysoký výkon. Firma se představí v hale F.

Pro odborníky z řad municipalit a městských služeb je připravena konference "Smart city v praxi VIII" s podtitulem - Jak chytře rozvíjet města a obce s pomocí moderních technologií a s ohledem na krajinu.

AMPER Startup

(prezentace firem v hale P)

Podporujeme české inovátory - nově vstupující firmy na trh se představují na 6. ročníku AMPER Startup.

Zajímavosti z programu:

Velkým tématem i mladých začínajících firem jsou úspory energií a umělá inteligence. Například firma T.C.S. COMPANY uvádí technologicky nejvyspělejší fotovoltaický panel na trhu. Jedná se o nehořlavou, bifaciální bezrámovou technologii, která zvyšuje efektivitu a zároveň bezpečnost celé sestavy. Wattee aplikace společnosti FT4U company využívá umělou inteligenci pro úsporu energií a efektivní využití obnovitelných zdrojů energie. QEM CZ prezentuje zařízení pro monitoring spotřeb energií (elektrika, plyn, voda, teplota, vlhkost, CO2) a umí navrhnout řešení včetně hardware, software a virtuálního energetického managementu.

vr_BAND představí řešení vizualizace dat za pomoci rozšířené reality a velice zajímavý průmyslový bezpečnostní systém na bázi umělé inteligence, který je schopen rozpoznat nebezpečné situace a vyvolat okamžitou reakci bude prezentovat i začínající firma Invanta.

Senzory a systém od 4dot omezuje přetěžování nářadí, umožnuje hodnocení sil každé operace, odstraňuje vadu dvoj-výkovku a díky automatické kontrole umožnuje vícestrojovou obsluhu. Vyvinuli také MUSA analýzy, monitorující o kondici stroje a výrobního procesu.

Společnost Cost Cuttin Solutions představí inovativní přístup ke správě faktur, využívající umělou inteligenci, systém 4fa.cz, který se učí zpracováním, a zvyšuje svoji úspěšnost, provádí Automatické kontroly buď proti vašemu účetnictví nebo proti ARES.

Soutěž Zlatý AMPER

O prestižní křišťálovou cenu ZLATÝ AMPER a titul nejpřínosnější exponát veletrhu AMPER 2023 letos soutěží 18 exponátů z 17 vystavujících společností.

Hodnotitelské komisi předsedá prof. Ing. Zdeněk Peroutka, Ph.D., děkan Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Odborná komise zasedá v mezinárodním složení a je sestavená z předních českých vědeckých kapacit v zastoupených oborech. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční 1. den veletrhu od 17:30 hod. v konferenčním sálu P1 na Výstavišti Brno.

Spolupráce s vysokými školami

V rámci veletrhu každoročně prezentují výsledky své práce zástupci prestižních českých i slovenských vysokých škol.

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií uvádí "Kybernetickou arénu pro výzkum, testování a edukaci v oblasti kyberbezpečnosti" alias BUTCA"(Brno University of Technology Cyber Arena). Přímo na stánku v hale P jsou umístěny celkem 3 instalace. Model - továrna budoucnosti + robotická ruka, model - čistička odpadních vod a model pohybu vozidla Mars Rover na modelu povrchu planety Mars.

Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta elektrotechnická představuje smart textilie, soft-robotické chapadlo, požární senzoriku, zařízení pro diagnostiku rotoru a další zajímavosti.

Zpestření pro návštěvníky připravili i studenti Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulty elektrotechnické a to v podobě Van de Graaffova generátoru.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky instalovala průmyslového mobilního robota MiR (Mobile Industrial Robots), který je určený k automatizaci výrobních a logistických procesů v různých průmyslových odvětvích. Robot se autonomně pohybuje po vymezené trase a dokáže převážet náklady o hmotnosti stovek kg. Je vybaven různými senzory pro bezpečnou navigaci, včetně 3D kamer, ultrasonických senzorů, laserových skenerů a dalších.

Dále se na veletrhu představuje Technická univerzita v Liberci, Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií, a Fakulta elektrotechniky a informatiky STU v Bratislavě.

21. 3. 2023; novinky.cz

Konec bolavého zápěstí? Studenti vyvinuli chytrou podložku pod myš

Upozorní na špatnou polohu ruky u počítače, vybídne k přestávce, navrhne krátké cviky na uvolnění zápěstí. To všechny umí chytrá podložka pod myš propojená s aplikací v počítači. Na nápad přišli dva čeští vysokoškolští studenti během akce zvané hackathon. Využili své zkušenosti z medicíny, elektrotechniky, programování i designu.

Dva vysokoškoláci Tomáš Trejdl a Vasil Kostin se znají od základní školy. I když se pak jejich cesty na čas rozešly, znovu se dali dohromady, aby zkusili programátorskou soutěž zvanou hackathon. Během pár dní vymysleli inovaci, která možná pomůže vymýtit jeden z největších nešvarů při práci s počítačem – namožené zápěstí.

Jak toho docílit? Pomocí jejich speciální podložky pod myš, která je přes USB propojená s počítačem a v něm nainstalovaným softwarem.

"Podložka má speciální senzory, které rozpoznají, jak pracujete se zápěstím," vysvětluje Vasil Kostin, student 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Jak přesně produkt funguje, nám ukazuje v prostorách univerzity na pražských Vinohradech.

Základem je podle něj úvodní nastavení softwaru - nakalibrování myši a uživatelova zápěstí. Vše zabere jen pár minut a podložku pak můžete používat stejně jako každou jinou.

Sbohem karpály

Tahle podložka však navíc "hlídá", jestli nemáte při práci ruku ve špatné poloze, nevhodně nastavenou židli nebo zda nepracujete příliš dlouho bez pauzy. "Software vám posílá upozornění, kdy si dát přestávku, a učí vás speciální cviky," popisuje šestadvacetiletý Kostin.

A některá z cvičení nám i na animované postavičce v aplikaci předvádí. "Pokud pracujete správně, notifikace vám přijde jednou za tři čtyři hodiny. Ale pokud sedíte špatně, tak to může být klidně už za třicet minut," vypočítává.

"Cvik se dá samozřejmě i přeskočit. Systém rozpozná, že jste necvičili, pochopí, že teď potřebujete pracovat, a cvik odsune na později," přibližuje a ukazuje na zabudovaný kalendář, který zaznamenává uživatelovo "skóre".

To vše má hlavně jeden cíl – pomoci lidem u počítačů předejít poškození zápěstí, které je známé také jako syndrom karpálního tunelu (SKT). Projevuje se například brněním či mravenčením zápěstí, zhoršenou citlivostí prstů či pocitem oteklé ruky. Problémy mohou pacienty dovést až na operační sál.

SKT trápí osoby pracující s nářadím typu sbíječka či šroubovák, hudebníky, nejčastěji však právě ty, kteří sedí u počítače a drží ruku ve špatné poloze. "Vyskytuje se až u 13 procent těchto lidí, což je velmi vysoké číslo," říká student medicíny.

Od piva k byznysu

Jak už to tak občas bývá, prvotní nápad na projekt vznikl u piva, když studenti plánovali, s čím přijdou na zmíněný hackathon. "Vasil asistoval u operací syndromu karpálního tunelu, takže ho měl nějakým způsobem v podvědomí. A já tím, že pracuju jako programátor a teď i jako designér, držím pořád myš v ruce, tak jsem k tomu měl taky blízko," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Trejdl na začátky před třemi lety.

Povídáme si s ním na dálku přes online aplikaci Zoom. Odletěl se totiž na jeden semestr vzdělávat do Austrálie. Na rozdíl od budoucího lékaře Vasila studuje interakce člověka s počítačem na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Každý z kamarádů tak přinesl do projektu jedinečné zkušenosti ze svého oboru a svůj pohled na věc.

"Studuju ‚user experience design‘, který se zabývá tím, jakým způsobem uživatel interaguje s produktem. Není to jenom o tom, aby byla aplikace hezká a podložka vypadala dobře, ale aby byly také funkční a uživateli nějakým způsobem pomáhaly," vysvětluje Trejdl svůj vklad do produktu, který pojmenovali Wrest.

Aktuálně jsou ve fázi testování. "Půjčujeme lidem na doma podložky s aplikací a oni nám dávají zpětnou vazbu. Na základě ní dál aplikaci vylepšujeme a ladíme nedokonalosti," potvrzuje Trejdl. Lidem se prý ze všeho nejvíce zamlouvají cviky na uvolnění zápěstí.

A co bude dál? Tedy kromě toho, že by oba chtěli úspěšně zvládnout státnice, které je čekají?

Hledají další lidi do týmu. "A řešíme, jakým způsobem zařízení vyrobit ve velkém. To je něco, s čím já ani Vasil nemáme přímou zkušenost, to pro nás bude další výzva," odpovídá.

Podložku, kterou jsme měli možnost vidět, si teď vyrábějí vlastními silami. Mohli jsme se přesvědčit, že nezasvěcený člověk na první pohled ani nepozná, že je nenápadný černý obdélník něčím výjimečný, kouzlo se ukrývá vevnitř.

"Pokud půjde všechno podle plánu, očekáváme, že snad koncem tohoto roku bychom začali podložky prodávat," říká nám Kostin. Primárně budou cílit na firmy s větším počtem zaměstnanců u počítačů.

Na kolik by vychytávka Wrest mohla vyjít jednotlivce, zatím přesně neví, odhadují nižší řády tisíc. Výdrž podložky je podle Kostina několik let, nemusí se tedy tak často měnit. "A nezáleží na tom, jestli s ní člověk používá klasickou myš, nebo ergonomickou, s oběma to jde bez problémů," dodává k tomu Trejdl.

Personální rehabilitace

Kromě SKT by se v budoucnu chtěli zaměřit i na další obtíže, které trápí pracující u počítačů. "Velmi časté jsou bolesti zad, krku a další muskuloskeletální onemocnění. Uživatel by si zvolil, co ho bolí, a my bychom mu nastavili správné cviky na snížení bolestivosti," plánují dva kamarádi a zároveň byznysoví společníci.

Z jejich produktu by se tak mohla stát "personální rehabilitační léčba" pro ty, co nemají moc času. Zároveň by díky němu šlo sledovat, zda a o kolik se člověku zvyšuje soustředěnost a produktivita.

Podle nich ještě na světě nikdo nic podobného, jako je jejich Wrest, nevyvinul. "Prozatím jsme viděli jenom ulevující podložky, které v sobě neměly žádnou elektroniku. Nikdo nepropojoval všechna data dohromady, jsme jediní, kdo to dělá takto komplexně, a zároveň pro uživatele jednoduše," uzavírají studenti povídání s Novinkami.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Vertikální myši, Podložky pod myš

20. 3. 2023; medium.seznam.cz

Historie internetu v České republice

Mimochodem, nepředstavujte si, že v roce 1992 šlo o internet, jak ho známe dnes. Viděno dnešníma očima, dosahovalo tehdejší připojení směšné rychlosti 19,2 kilobitu za sekundu. Ano, počítáte správně: touto rychlostí byste jeden menší obrázek stahovali skoro půl hodiny.

Historii českého internetu začal psát CESNET

Právě tehdy se zrodil ambiciózní projekt, který dnes známe pod zkratkou FESNET (tedy Federal Educational and Scientific NETwork) a který se měl stát páteřní internetovou sítí mezi akademickými institucemi v celé federaci.

Stejně jako v jiných oblastech života i tady ale nečekaně zasáhla politika: 1. ledna 1993 vznikly místo původního Československa dva samostatné státy a původní FESNET se tak rozštěpil na dva samostatné projekty: slovenský SANET (Slovak Academic Network) a český CESNET (Czech Educational and Scientific Network).

Český CESNET, který byl slavnostně spuštěn 15. června 1993, brzy následovaly i menší, lokální sítě (jako například pražský PASNET). Netrvalo tak dlouho a internet se dostal ke všem akademickým uživatelům v Česku. Internet, jak ho známe dnes, to ale ještě rozhodně nebyl. Pro běžné uživatele se totiž stal dostupným až o pár let později.

Kolik stál CESNET v roce 1994?

Konec monopolu i vytáčeného připojení

Ta začala internet poskytovat prostřednictvím vytáčeného připojení (uživatelé tedy platili za čas, který na internetu strávili), rychlost připojení přitom byla zhruba 76 kilobitů za sekundu. Éra Eurotelu nicméně netrvala dlouho. V roce 1995 svou datovou divizi prodal společnosti SPT Telecom a zřejmě nejznámější monopol v novodobých českých dějinách tak vzal za své.

Masivní nástup nových poskytovatelů internetového připojení ale předznamenal až rok 1998. Právě tehdy Telecom udělal obrovskou chybu: oznámil výrazné zvýšení ceny vytáčeného internetového připojení od ledna 1999. A veřejnost to nenechala jen tak. Veřejná akce s názvem Internetem proti monopolu nakonec dokázala ohromnou sílu spotřebitelů: Telecom od svých plánů ustoupil a nabídl zákazníkům mnohem přívětivější cenu za vytáčené připojení.

Právě vytáčenému připojení ale už v tu dobu zvonil umíráček. Po první liberalizaci internetového trhu v roce 1995 totiž jako houby po dešti začali vznikat noví poskytovatelé internetového připojení (v roce 1998 jich už byly téměř dvě stovky). Mezi nimi například ÚVT Internet, Eurosignál nebo Újezd.net. Ti na začátku nového tisíciletí přišli s přelomových přístupem: začali nabízet internet v rámci měsíčního paušálu. Pro vytáčené připojení to znamenalo postupný konec.

První velké weby

V listopadu 1996 si pak vlastní internetovou adresu – jako první politický subjekt v Česku – zřídila Občanská demokratická strana, v únoru 1997 následovaná Českou stranou sociálně demokratickou. A už v roce 1998 mohli zákazníci Expandia Banky jako první používat internetové bankovnictví.

Rozmach internetu v novém tisíciletí

Už v roce 2002 se první uživatelé připojili na internet díky wi-fi, v roce 2003 nabídla společnost SkyNet jako první v ČR rychlý internet prostřednictvím technologie ADSL. V tomtéž roce navíc Eurotel, jako vůbec první český mobilní operátor, oznámil neomezené připojení k internetu za pravidelný měsíční paušál.

A rok 2002 ještě jednou. Právě tehdy totiž vznikl CZFree.Net, tedy původně pražská amatérská počítačová síť. Ta se postupně rozšířila do celé republiky a věrná zásadě "přispěj a použij", umožnila připojit se (na své náklady) k internetu komukoliv. Z freenetů odcházelo mnoho velmi dobrých techniků a zakládali si svoje regulérní firmy.

Všechny tyto faktory vedly k nevyhnutelnému: internet se stal nedílnou součástí našich životů. A ukázalo se to už v roce 2010. Právě tehdy Český statistický úřad oznámil, že podíl českých domácností připojených k internetu konečně překonal magickou hranici 50 procent.

A další přelomový okamžik přišel hned o dva roky později: v roce 2012 se totiž první uživatelé připojili k internetu prostřednictvím mobilního LTE připojení. To nabídlo na tehdejší dobu závratnou přenosovou rychlost 60 Mb/s (vzpomeňme na rok 1992, kdy internet dosahoval průměrné rychlosti 19,2 kb/s).

Regionální poskytovatelé (nejen) pro malé obce

Ti dnes uživatelům jejich cestu k internetu výrazně usnadňují. Jednoduše řečeno: místo aby byli uživatelé závislí na provozovateli páteřní sítě, regionální poskytovatelé uzavírají smlouvu s provozovatelem páteřní sítě místo nich. Internet pak sami rozvádějí dalším zájemcům z řad běžných uživatelů – včetně obyvatel nejmenších měst a obcí. I velcí provozovatelé si infrastrukturu navzájem pronajímají. Dnes regionální operátoři budují svou infrastrukturu mezi městy a ve městech v regionu stejnými technologiemi jako nadnárodní giganti. Liší se pouze v technologii poslední míle – pokud nejde o optickou síť až do domu. Pak se technologiemi neliší vůbec, naopak mají velkou výhodu v dostatečně dimenzované kapacitě v daném regionu.

Bez internetu bychom žili jinak

Není se čemu divit: základní, 2 Mbps internetové pokrytí je dnes na téměř celém území Česka. Podle údajů z Českého telekomunikačního úřadu budou mít do roku 2020 možnost připojení rychlostí 30 Mbps všechny české domácnosti, s výjimkou malého počtu ve vzdálených oblastech na venkově.

I díky tomu můžeme prostřednictvím internetu nakupovat, zadávat platební příkazy, konzumovat zprávy i zábavu a komunikovat s přáteli – byť třeba jen virtuálně.

Mimochodem, profituje z toho i česká ekonomika. Internetový byznys se na HDP v současnosti podílí přibližně 5 %, což rozhodně není zanedbatelné číslo. A daří se i e-shopům: podíl českých internetových obchodů na maloobchodních tržbách loni poprvé překročil deset procent. V roce 2017 stouply jejich tržby na 115 miliard Kč.

Foto: Jakub Rejzek Foto: Jakub Rejzek

20. 3. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Kariérní dny FEL a FS ČVUT svedou dohromady studenty a firmy

Datum zveřejnění:

Hlad po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů z ČVUT na trhu práce neustává. Fakulta strojní ( FS) ČVUT a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze vycházejí firmám vstříc uspořádáním druhého ročníku Kariérních dnů. Dvoudenní akce, jejíž součástí bude i doprovodný odborný program, proběhne 28. a 29. března 2023 v prostorách obou fakult v Dejvicích.

Cílem Kariérních dnů je umožnit přímý kontakt tří tisíc studentů FEL a dvou a půl tisíc studentů FS se zaměstnavateli nejrůznějších velikostí, počínaje giganty českého průmyslu až po malé progresivní startupy. Na letošních Kariérních dnech obsadí zástupci osmdesátky společností prostory obou fakult . Hlavními partnery budou společnosti ČEZ, Škoda Auto, GE, Bosch, Valeo, Continental, Rohde & Schwarz, Qminers, ÚJV a Altron. Na programu budou prezentace firem, přednášky, skupinové i individuální diskuze a workshopy. Zástupci firem budou studentům po oba dva dny k dispozici od 9.00 do 16.00 hodin na chodbách u poslucháren obou fakult .

Součástí Kariérních dnů Fakulty strojní a elektrotechnické ČVUT bude i doprovodný program, ve kterém firmy v prezentacích či workshopech osloví studenty prostřednictvím svých odborných témat. V roce 2023 je to pro zaměstnavatele jediná příležitost, jak se setkat s našimi studenty přímo na Fakultě strojní a Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Zdroj:

mmspektrum.com

20. 3. 2023; obrabeni.oneindustry.one

Veletrh elektrotechniky a elektroniky zve k návštěvě!

Veletrh AMPER je největší B2B událostí v oblastech elektrotechniky, elektroniky, energetiky, automatizace a digitalizace, ale i osvětlení a zabezpečení v České republice i na Slovensku. 29. ročník se koná v termínu od 21. do 23. 3. 2023 na brněnském Výstavišti.

Akce i letos mapuje nejnovější trendy, inovace a pokroková řešení a posouvá směr budoucích technologií v elektro průmyslu. Na veletrhu se prezentuje 400 vystavujících společností z 24 zemí světa.

Veletrh AMPER 2023 v číslech:

400 vystavovatelů z 24 zemí světa (129 ze zahraničí – Slovensko 36, Německo 20, Rakousko 13, Polsko 9, Turecko 8, Itálie 7, Taiwan 7, Švýcarsko 5, Čína 4, Velká Británie 4, Francie 2, Maďarsko 2, Srbsko 2, Belgie 1, Bulharsko 1, Finsko 1, Chorvatsko 1, Kanada 1, Litva 1, Spojené arabské emiráty 1, Španělsko 1, Švédsko 1, USA 1);

21 000 m2 hrubé výstavní plochy v halách P a F a na venkovních plochách;

18 vystavovatelů přihlásilo svůj exponát do soutěže o nejpřínosnější exponát veletrhu – ZLATÝ AMPER 2023;

Doprovodný program 2023

FÓRUM AUTOMATIZACE & DIGITALIZACE

(otevřené fórum v hale P)

Otevřený diskuzní prostor nabízí odborné veřejnosti živé prezentace a diskuze nejen v oblasti měřicí, regulační a automatizační techniky a průmyslové informatiky.

Zajímavosti z programu:

Společnost FENIX otevře téma

průmyslových bateriových úložišť a úsporu energií a IQRF Allinace představí možnost pro výrobce integrovat mesh technologii IQRF do svých výrobků, ať už formou výroby vlastních transceiver modulů nebo integrováním přímo do vlastních zařízen bez jakýchkoli licenčních poplatků a moci tak využít ověřených, vynikajících vlastností technologie IQRF.

AMPER e-MOTION

(v hale F)

AMPER e-MOTION – přehlídka nabíjecí infrastruktury a současných trendů v oblasti elektromobility i odborný doprovodný program.

Zajímavosti z programu:

ORBIS TECNOLOGIA ELECTRICA představí chytrý nabíjecí systém VIARIS UNI až do výkonu 7,4 kW, který je vhodný pro použití v soukromém, firemním, komunitním a domácím prostředí.

Renocar představí BMW iX M60.

Firma COM Electric uvede Wallboxy GARO pro nabíjení elektromobilů na privátních parkovištích.

Systém se dokáže dynamickým řízením dobíjení přizpůsobit spotřebě energie v dané nemovitosti. Nabíjecí stanici lze vybavit wi-fi modulem a RFID autorizací.

AMPER ENERGETIKA 2023

(Sály v hale P a hale A)

Zajímavosti z programu:

AMPER SMART & SAFE CITY

(prezentace firem v halách P a F, konference v sále P1)

Chytrá řešení a technologie využitelná pro města, obce, městské služby i jiné organizace a živá diskuze s předními odborníky v oboru.

Zajímavosti z programu:

Pro odborníky z řad municipalit a městských služeb je připravena konference "Smart city v praxi VIII" s podtitulem – Jak chytře rozvíjet města a obce s pomocí moderních technologií a s ohledem na

krajinu.

AMPER STARTUP

(prezentace firem v hale P)

Podporujeme české inovátory – nově vstupující firmy na trh se představují na 6. ročníku AMPER STARTUP.

Zajímavosti z programu:

Velkým tématem i mladých začínajících firem jsou úspory energií a umělá inteligence. Například firma

T.C.S. COMPANY uvádí technologicky nejvyspělejší fotovoltaický panel na trhu. Jedná se o nehořlavou, bifaciální bezrámovou technologii, která zvyšuje efektivitu a zároveň bezpečnost celé sestavy. Wattee aplikace společnosti FT4U company využívá umělou inteligenci pro úsporu energií a efektivní využití obnovitelných zdrojů energie. QEM CZ prezentuje zařízení pro monitoring spotřeb energií (elektrika, plyn, voda, teplota, vlhkost, CO2) a umí navrhnout řešení včetně hardware, software a virtuálního energetického managementu.

Soutěž ZLATÝ AMPER

O prestižní křišťálovou cenu ZLATÝ AMPER a titul nejpřínosnější exponát veletrhu AMPER 2023 letos soutěží 18 exponátů z 17 vystavujících

společností.

Spolupráce s vysokými školami

V rámci veletrhu každoročně prezentují výsledky své práce zástupci prestižních českých i slovenských vysokých škol.

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií uvádí "Kybernetickou arénu pro výzkum, testování a edukaci v oblasti kyberbezpečnosti" alias BUTCA" (Brno University of Technology Cyber Arena). Přímo na stánku v hale P jsou umístěny celkem 3 instalace. Model – továrna budoucnosti + robotická ruka, model – čistička odpadních vod a model pohybu vozidla Mars Rover na modelu povrchu planety Mars.

Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta elektrotechnická představuje smart textilie, softrobotické chapadlo, požární senzoriku, zařízení pro diagnostiku rotoru a další zajímavosti.

Zpestření pro návštěvníky připravili i studenti Českého vysokého učení technického v Praze,

Fakulty elektrotechnické a to v podobě Van de Graaffova generátoru.

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky instalovala průmyslového mobilního robota MiR (Mobile Industrial Robots), který je určený k automatizaci výrobních a logistických procesů v různých průmyslových odvětvích. Robot se autonomně pohybuje po vymezené trase a dokáže převážet náklady o hmotnosti stovek kg. Je vybaven různými senzory pro bezpečnou navigaci, včetně 3D kamer, ultrasonických senzorů, laserových skenerů a dalších.

Dále se na veletrhu představuje Technická univerzita v Liberci, Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií, a Fakulta elektrotechniky a informatiky STU v Bratislavě.

Záštity a odborné spolupráce

PublishTime| 19:25:26

ExternalSystem| Opoint

ExternalId| 237909;913

19. 3. 2023; Radiožurnál

Odpolední Radiožurnál

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

Jana PETROVÁ, moderátorka

Zdravotní stav zraněného českého dobrovolného zdravotníka na Ukrajině neumožňuje jeho převoz zpátky do vlasti. Vojáci stále nemají ve výzbroji. Nové radary MADR za tři 3,5 miliardy korun. Biatlonisté bojují v Oslo v posledním závodě sezóny Světového poháru. Nehoda překáží v Praze v karlovarské na Bílé hoře. A postupně bude oblačno až zataženo, od západu k večeru místy přeháňky nebo déšť, teploty do 14 stupňů na, východě až 17.

MLUVČÍ 1,

Na.

Jana PETROVÁ, moderátorka

Východní Ukrajině byl vážně zraněný český dobrovolný zdravotník. Informuje o tom na své facebookové stránce projekt Phoenix, pod kterým zdravotník na Ukrajině působí na. Donbasu ho zasáhl šrapnel, když pomáhal s evakuací zraněného člověka. Podle Phoenixu je jeho stav vážný, ale stabilizovaný. České ministerstvo zahraničí je v kontaktu s rodinou, zdravotníka i organizací, momentální zdravotní stav ale neumožňuje jeho převoz zpátky do vlasti.Izraelské radiolokátory MADR pro českou armádu stále nemají vojskové zkoušky. Před rokem dostali vojáci první který se zatím nepodařilo propojit se všemi komunikačními systémy a, tak je stále nemůžou začlenit do výzbroje. Do dubna se chce ministerstvo s výrobcem dohodnout na úpravách, které umožní armádě mobilní radary využívat. Říká to ministryně obrany Jana Černochová z ODS.

MLUVČÍ 2,

Tlačíme izraelskou stranu, aby urychleně odstranily některé ty nedostatky. Pevně věříme, že v těch termínech, které tam jsou, tak se s nimi dohodneme. Pevně věřím, že to vybojujeme a že madry tady naše armáda a nejenom naše armáda, ale ostatní alianční země budou mít.

Jana PETROVÁ, moderátorka

Česko v roce 2019 objednalo od izraelského výrobce osm radarů za 3,5. Miliardy korun mají nahradit zastaralou sovětskou techniku, která je už za hranicí životnosti. Nové radary mají přinášet přehled o situaci ve vzduchu v nízkých výškách do třech kilometrů a jsou určené pro obranu klíčových objektů.Zítra v Brně začne další omezení na velkém městském okruhu. Dělníci přestaví bauerovu ulici podél výstaviště, ze silnice zmizí přechody pro chodce a nahradí je lávky. Ulice taky bude líp napojená na plánovaná parkoviště u chystané víceúčelové haly. Podle šéfa brněnského závodu ŘSD Davida Fialy řidiči místem projedou vždy v jednom pruhu v každém směru, uzavřený bude zatím jen nájezd k pisáreckému tunelu.

MLUVČÍ 3,

Dojde k uzavírce rampy z hlinek do tunelu, ta bude zavřená na dva měsíce a ta druhá etapa nejbližší od 12. 4. do 30. 6. tak tam už bude omezen i sjezd k výstavišti, to znamená, nebude moci řidič odbočit Pisárek na. Výstavišti od D1.

MLUVČÍ 4,

Sport. Biatlonista Michal Krčmář bojuje v závěrečném závodě sezóny Světového poháru, jak se mu v norském Oslu daří v závodě s hromadným startem, tu už řekne přímo z místa Jan.

MLUVČÍ 5,

Suchan na.

Jan SUCHAN, redaktor

Posledním mezičasu před druhou střelbou figuruje na jedenácté pozici, ale s pouhým odstupem dvou sekund na čelo závodu, které teď patří Francouzi fabiánu kladovi a, je to kvůli tomu, že krčmář při první střelbě neminul žádný z terčů. Z osle Jan Suchan, Radiožurnál.

MLUVČÍ 4,

Přímý přenos můžete poslouchat na Radiožurnálu sport. Ženy svůj závod odstartují v 15 hodin 10 minut, za necelou hodinu vstoupí do čtvrtfinále hokejového play off hráči Sparty, ti vyzvou na svém ledě v repríze finále minulého ročníku obhájce titulu z Třince v. Další sérii se v Hradci Králové od 16. 40 představí Liberec. Oba zápasy uslyšíte na Radiožurnálu i Radiožurnálu sport v. Živých vstupech.

MLUVČÍ 1,

Zelená vlna, známe lepší cestu.

MLUVČÍ 6,

Překážka na dálnici u Olomouce a nehoda v Praze v karlovarské ulici na dálnici D35 na trase z Olomouce do Ostravy opatrně za Olomoucí, u sjezdu na Přáslavice na kilometru 282 stojí dodávka po dopoledním požáru projíždí se, okolo pouze levým pruhem a, to plynule na Pražském okruhu. Pozor směrem z letiště k dálnici D1 před sjezdem na plzeňskou D5. Tady stojí nepojízdné osobní auto na krajnici, nákladní doprava ale lehce vybočuje a v. Praze pozor v, karlovarské ulici na Bílé hoře v křižovatce s ulicí Čistovická se srazila dvě osobní auta. Nárazově se brzdí do menších kolon a vázne provoz i v centru Prahy na Jiráskově mostě směrem na Smíchov. Popojíždí se od Tančícího domu až do ulice v botanice zdržení. Tady 10 minut, další zelená vlna nejpozději za půl hodiny.

MLUVČÍ 1,

Volejte call centrum Zelené vlny. 800 553 550.

Jana PETROVÁ, moderátorka

Postupně bude oblačno až zataženo, od západu k večeru místy přeháňky nebo déšť a odpolední teploty od 10 do 14 stupňů na, východě až horách na kolem šesti, ale na Šumavě je ještě o čtyři stupně tepleji a dnešní energetická situace, základní stupeň platí po celých 24 hodin. Odběr zemního plynu podle základního odběrového stupně. To byly zprávy, tohle je stále víkendový Radiožurnál a. Taky Patricie. Strouhal.

MLUVČÍ 7,

Dobré odpoledne. Teď šest minut po třinácté. Americká automobilka Ford, tak ta chce nekompromisně trestat zákazníky, kteří včas nesplácí splátky za svoje auto. Patentovala si dokonce systém, který v případě prodlení zablokuje na dálku v autě třeba klimatizaci anebo audios systém při dlouhodobém nesplácení by auto samo odjelo zpět k deallerovi. Podrobnosti pro vás pochopitelně máme.

MLUVČÍ 1,

Víkendový Radiožurnál.

MLUVČÍ 5,

Patricie Strouhal.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

Posloucháte Radiožurnál. Párkrát vynecháte splátku na auto a automobilka vám na dálku zablokuje třeba klimatizaci, anebo spustí nepříjemný nepřetržitý zvuk. Takový systém si nechal patentovat americký výrobce vozidel Ford. Informoval o tom technologický server gismodo. Pokud ani potom zákazník svoje auto nesplácí, tak může automobilka zcela zablokovat. Podrobnosti teď už ve vysílání má redaktorka Eliška radinová, dobrý.

MLUVČÍ 8,

Den, hezký den.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

Jak vlastně ten systém úplně přesně funguje nebo by měl fungovat.

Eliška RADINOVÁ, redaktorka

Pokud zákazník vynechá několik plateb za sebou, nejdřív by ho automobilka upozornila na dálku a, to známením na obrazovce u řidiče, když ani na tuto výzvu nebude reagovat. Automobilka dlužníkovi ve vozidle zablokuje třeba klimatizaci nebo audiosystém. Dalším krokem má být podle serveru gismoo. Nepříjemný nepřetržitý zvuk, který se spustí pokaždé, když zákazník do auta nasedne, takový zvuk může být podobný tomu, jaký dnes běžně řidiči znají v. Případě, když si nezapnou bezpečnostní.Pokud by ani tak dlužník splátky nezaplatil, nakonec by se auto mohlo zablokovat a samo odjet zpět k prodejci.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

No, jak moc složité je takový systém vlastně Vymyslet ho.

Eliška RADINOVÁ, redaktorka

Třeba zablokování systému v autě na dálku není nic složitého v, takových autech jsou totiž už běžně online technologie, které to umožňují, vysvětluje Jiří Novák z elektrotechnickéfakulty pražského ČVUT.

MLUVČÍ 9,

Současná vozidla, která procházejí homologací, tak vlastně povinně kvůli funkci emergency kol, takového toho nouzového volání při havárii, tak ta vozidla mají připojení k mobilní síti, automobilky využívají schopnost k k tomu, aby například aktualizovaly software v tom autě.

Eliška RADINOVÁ, redaktorka

Automobilka ale pořád nevyřešila poslední krok celého procesu, tedy to, že by auto samo odjelo zpět k dealerovi. Zavedení patentu tak zatím není vůbec jisté.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

Tak a jestli nás zrovna posloucháte v autě, jestli zrovna řídíte, pak přejeme šťastnou Hrdinovou na. Slyšenou.

MLUVČÍ 8,

Na, slyšenou.

MLUVČÍ 1,

Radiožurnál každý den s vámi.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

Biatlonistům za pár minut skončí tahle sezóna Světového poháru v. Oslu se jede závod s hromadným startem. My máme samozřejmě v Norsku našeho reportéra, tím je Jan sauchan, tak ho za chvilku uslyšíme, ale předtím ještě informace Zelené vlny.

MLUVČÍ 1,

Zele. Známe lepší cestu.

MLUVČÍ 6,

Na dálnici D56 velmi opatrně na výjezdu z Ostravy směrem do frku, uu z, Rudné ulice na třicátém sedmém kilometru se srazilo osobní auto s nákladním. Vyboč se tady v nepřehledném úseku opatrně i na dálnici D35 za výjezdem z Olomouce do Ostravy a Lipníku za sjezdem na Přáslavice na. Kilometru 282 ještě odklízí dodávku po dopoledním požáru. Průjezdný je pouze levý pruh a vybočuje se bez kolon a v. Praze čekejte komplikace v karlovarské ulici na Bílé hoře v křižovatce s ulicí Čistovická se srazila dvě osobní auta. Provoz okolo řídí policisté. Nárazově se brzdí do kratších kolon. Další zelená vlna nejpozději za půl hodiny.

MLUVČÍ 1,

Zavolejte i vy. 800 553, 550.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

Dnes skončí sezóna Světového poháru v biatlonu, odpoledne čeká závod s hromadným startem. Ženy ale teď jedou a střílí v. Norském Oslu muži. Sleduje to všechno pro nás reportér, reportér Jan Suchan, dobrý den.

Jan SUCHAN, redaktor

Johannes Tignes Bö. Teď bude střílet o své devatenácté vítězství v sezóně o, vítězství v závěrečné řadě světového pro poháru. Poslední položka Johannes Tignes Bö s s. Velkým náskokem na stavu číslo jedna. Pokud mine i jeden terč, mělo by mu to stačit na to, aby skončil na zlatém stupínku. Johanestygnes b už se dívá na první terč docela dlouho a minul docela daleká rána napodruhé. Už ale zásah napotřetí. Také napočtvrté, rovněž napopáté. Ano. Johannestignes b si odbyde jedno trestné kolo a pak bude uhánět směrem k dalšímu vítězství, poslednímu v této sezóně. Muselo by se mu stát něco nepředvídatelného na trati, aby přišel o zlato z tohoto závodu. Teď se bude bojovat o Stříbro. Mezi norem Kristian se Švýcarem hartwagem přiběhli oba se ztrátou 40 sekund. To trestné kolo trvá zhruba nějakých 23, to znamená, že Johannes tines Bö. By opravdu měl vyběhnout na první příčce. Teď už přibíhají mayarje i a b a s. Lagrit Kristian se hartwag pálí, zatím ani jeden nechyboval. Hardwag střílí o něco rychleji a stále přesně a zůstává to sestřel. Všech 20 terčů v tomto závodě, stejně jako Nor krristiansen. Tohle tedy bude bitva o Stříbro a bronz. Myslím, že další biatlonisté se do ní už asi nedokážou a dostat filon. Maje tarje b ažtudla, lagreit teď pálí ztudla, lagreit zatím neomylně filon, maj už má dostříleno, stejně jako lagrih. Ti tedy poběží o čtvrté místo. Tajej b musí na jeden trestný okruh. vypadá s Michalem Krčmářem? Ten byl na poslední mezičase na dvacáté pozici vinu na. Tom mají dva nesestřelené terče na předchozí, tedy třetí střelecké položce. Michal Krčmář na posledním mezičase zaostával o dvě minuty za čelem závodu, předtím při druhé zastávce na střelnici minul jedno kolečko, pohyboval se na hraně elitní desítky, ale pak ty dva omely ho odsoudili tedy k propadu průběžnými výsledky. Po čtvrté střelbě vede Johannes za b o 17 sekund před Švýcarem hartvegem o 19, před norem kristiansenem o 34, před čtvrtým Francouzem fionem, majetem o 38, před pátým norem lagreidem. Teď už Michal Krčmář a jeho poslední střelecká položka v této sezóně Světového poháru, zatím 12. Týmu sezóny, teď u stavu číslo 19. Ta devatenáctka, to je pro pořadí v tomto závodě pro, českého reprezentanta. Dívá se na první je terč, sestřeluje ho, druhá krčmářova rána přesná, ta třetí je rovněž dobrá. Ještě dva výstřely, ten čtvrtý byl dobrý a poslední ano, Michal Krčmář nemusí na trestný okruh, stejně jako Němec s byl nebo kousek před nimi Slovinec Fak, naopak Slovinec Vidmar. Čtyři trestná, pardon, to nebyl Vidmar, to byl invenius Fin, který musí na čtyři trestné okruhy. Co to bude znamenat pro Michala Krčmáře při opuštění stadionu při výběhu do posledního běžeckého kola? Michal Krčmář je na sedmnáctém místě se ztrátou minuty a 53 sekund na, vedoucího Johannese b. Do 15. To má Michal Krčmář daleko osm sekund na desítku. Už je to hodně daleko, to je sekund. 50. Michal Krčmář tedy po poslední střelbě na sedmnáctém místě. Vstříc poslednímu vítězství této sezóny uhání Johannes Tignes b, který má náskok kolem 20 sekund na Švýcara hartvega a Dora cristiansena, kterému by i umístění na stupních vítězů měl bohatě stačit k tomu, aby získal malý Křišťálový glóbus právě za závody s hromadným startem. Zbytek přímého přenosu si můžete poslechnout na Radiožurnálu sport z. Osla Jan Suchan, Radiožurnál.

MLUVČÍ 7,

Radiožurnál 13 hodin 30.

Jana PETROVÁ, moderátorka

Na východní Ukrajině byl vážně zraněný český dobrovolný zdravotník. Informuje o tom na své facebookové stránce projekt Phoenix, pod kterým zdravotník na Ukrajině působí na. Donbase ho zasáhl šrapnel, když pomáhal s evakuací zraněného člověka. Podle Phoenixu je jeho stav stabilizovaný, je ovšem natolik vážný, že neumožňuje převoz zpátky do vlasti. Každá strana a hnutí ve vládní koalici má jiný návrh na budoucí zpomalení růstu důchodů v. Televizi Prima to řekl ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN. Podle něj je potřeba najít takový kompromis, který bude přijatelný i pro opozici. Ta by podle Rakušana měla se zástupci koalice jednat. Vláda by novelu s novým modelem navyšování penzí měla podle ministerstva práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL projednávat za několik týdnů. Podle Jany Mračkové Vildumetzové z opozičního hnutí ANO měl ale kabinet přijít s návrhem na změnu růstu důchodů dřív. Přes 100 000 lidí vyšlo v Mexiku do ulic na podporu prezidenta Andrése Manuela Lopeze obradora. Informuje o tom agentura DPA na. Akci vystoupil i sám mexický prezident, který v projevu zkritizoval Spojené státy i mexickou opozici. Za rok Mexiko čekají prezidentské volby, Obrador ale už kandidovat nemůže. Ústecký kraj od dubna posílí autobusové linky v Národním parku české Švýcarsko, rozhodla o tom krajská rada. Pravidelné spoje mají pomoct turistům překonat lesní úseky, kde je po loňském požáru obtížný průchod, anebo jsou zavřené autobusy, budou jezdit z růžové a Mezné přes Hřensko na mezní louku. Náklady kraj odhaduje na 2 miliony Kč.

19. 3. 2023; irozhlas.cz

Od vypnutí klimatizace po zablokování vozu. Patent od Fordu má donutit zákazníky splácet auta

Párkrát vynecháte splátku na auto a automobilka vám na dálku zablokuje třeba klimatizaci nebo spustí nepříjemný nepřetržitý zvuk. Takový systém si patentoval amercký výrobce vozidel Ford. Informoval o tom technologický server Gizmodo.com. Pokud ani po tom zákazník své auto nesplácí, může automobilka auto zcela zablokovat.

Pokud vynechá zákazník několik plateb za sebou, nejdřív by ho automobilka upozornila na dálku oznámením na obrazovce infotainmentu auta. Když na toto varování nebude reagovat, zablokuje automobilka na dálku dlužníkovi třeba klimatizaci nebo audiosystém ve vozidle. Dalším krokem má být podle serveru Gizmodo.com nepřetržitý nepříjemný zvuk, který se spustí pokaždé, když zákazník bude v autě. Může být podobný tomu, jaký znají běžně řidiči v případě, když si nezapnou bezpečnostní pás.

Posledním krokem celého procesu by se mohlo auto samo zablokovat a odjet zpět k prodejci. Zablokování systémů v autě na dálku není nic složitého. Nová auta jsou už běžně online.

"Současná vozidla, která prochází homologací, tak povinně kvůli funkci emergency call, který se používá při havárii, jsou připojené na mobilní síť. Automobilky využívají tuto schopnost k tomu, aby například aktualizovaly software v autě," vysvětluje Jiří Novák z elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze.

Nejsložitější technologie je stále autonomní řízení, kdy by vozidlo samo dokázalo odjet zpět k dealerovi.

"Je prostě problém, aby se auto autonomně dokázalo v tom stavu techniky, ve kterém jsme teď, proplétalo uličkami, kde mu pořád skáčou chodci pod kola. Takovouhle schopnost auta ještě nemají, auto by se tam prakticky zastavilo a nebylo by schopné bez řidiče pokračovat dál," upřesňuje Novák.

Zavedení patentu do praxe není zatím vůbec jisté. Americký patentový úřad zveřejnil žádost automobilky koncem února letošního roku. Což je zhruba jeden a půl roku poté, co si ji Ford zaregistroval. Navíc americká automobilka si podobných systémů v minulosti nechala zaregistroval víc.

19. 3. 2023; refresher.cz

Ford patentuje nový systém. Pokud nebudeš splácet auto, vypne ti klimatizaci nebo zablokuje vůz

Americký výrobce vozidel Ford si nechal patentovat nový systém, který má dohlížet na to, aby lidé spláceli auta. Pokud splátku několikrát vynecháš, mohlo by například začít vydávat nepříjemný zvuk nebo se zablokuje.

Debata o autonomních vozidlech je v dnešní společnosti čím dál častější. S novinkou teď přišla americká automobilka Ford. Ta si nechala zaregistrovat patent, který by měl dlužníky donutit k poctivějšímu splácení vozidel.

Postihy pro neplatiče

Podle severu Gizmodo by automobilka nejdříve upozornila na dlužnou částku prostřednictvím oznámení na obrazovce vozu. Pokud by ani pak dotyčný splátku neuhradil, mohla by mu začít omezovat funkce automobilu. Šlo by například o vypnutí audiosystému nebo klimatizace.

Později by mohlo auto začít vydávat nepříjemné zvuky pokaždé, když do něj někdo usedne. Ty by mohly být podobné tomu, jak vozidlo reaguje, když řidič nemá zapnutý bezpečnostní pás. Poslední možností by bylo zablokování vozu nebo jeho autonomní návrat zpět k prodejci.

Všechny tyto technologie jsou prozatím věcí budoucnosti. "Je prostě problém, aby se auto autonomně dokázalo v tom stavu techniky, ve kterém jsme teď, proplétat uličkami, kde mu pořád skáčou chodci pod kola. Takovouhle schopnost auta ještě nemají, auto by se tam prakticky zastavilo a nebylo by schopné bez řidiče pokračovat dál," uvedl pro iRozhlas Jiří Novák z elektrotechnické fakulty ČVUT.

19. 3. 2023; Radiožurnál

Noční Radiožurnál

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

Martin KŘÍŽEK, moderátor

Poštovní odbory vstoupí do stávkové pohotovosti mimo jiné kvůli plánovanému propouštění. Ruský prezident Putin podle Kremlu navštívil obsazený Mariupol poprvé od začátku invaze na Ukrajinu. Plzeňští fotbalisté prohráli s Bohemians a. Zítra bude většinou oblačno až zataženo, místy s přeháňkami, teploty do 15 na, jihovýchodě až 17 stupňů.Odboráři České pošty vstoupí od zítřka do stávkové pohotovosti. Radiožurnálu to řekl jejich předseda evnen Dvorský. Odboráři se nejdřív sejdou se zaměstnanci pošty a pak zváží, jestli zorganizují demonstraci a případně samotnou stávku Dvorský. Řekl, že hlavním důvodem je plánované rušení poboček na a také propouštění zaměstnanců, kritizoval ale i hospodaření s. P. Podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka je ale rušení poboček a propouštění nutné.

MLUVČÍ 1,

Pokud bychom k tomuto kroku nepřistoupili, tak bychom museli dříve nebo později kvůli ekonomickým problémům propustit mnohem více lidí a. Druhá věc, těch 300 poboček se bude zavírat podle platné legislativy, čili není to něco, co by udělala ze své vůle Česká pošta.

Martin KŘÍŽEK, moderátor

Česká armáda bude potřebovat stovky miliard korun na svou modernizaci. Vláda chce zajistit financování i tím, že uzákoní povinnost dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Zhruba 50 miliard budou stát bojová vozidla pěchoty na, které má ministerstvo obrany do května uzavřít smlouvu o stíhacích, letounech za dalších 100 miliard by měla vláda rozhodnout na podzim a v. Následujících letech pak musí pořídit i zásoby munice. Podle aktualizovaných plánů NATO.Ruský prezident Vladimir Putin podle Kremlu navštívil okupovaný ukrajinský Mariupol v. Sobotu se přitom Putin neohlášeně objevil i na Krymu a připomněl tím deváté výročí anexe poloostrova Ruskem.

MLUVČÍ 2,

Záběry ruských médií ukázaly nejdřív přistávající vrtulník a pak prezidenta Putina, jak řídí auto nočním mariupolem, ve kterém navštívil několik prázdných budov a setkal se tam s několika lidmi, kteří mu děkovali za pomoc. Ze záběrů není zřejmé, kde jsou pořízené. Podle Kremlu jde o zrekonstruovaný Mariupol. Ruské síly. Město dobyly loni v květnu po tuhých bojích, při kterých byla zničená velká část města a zemřely tisíce civilistů. Ukrajina to označila za válečný zločin pro. Rusko. To byl jeden z největších úspěchů od začátku únorové invaze. Podle Kremlu je to první prezidentova cesta na dobytá území. Putin se na ni objevil poté, co na něj v pátek mezinárodní trestní tribunál v Haagu vydal mezinárodní zatykač za nezákonné deportace ukrajinských dětí. Zdeněk Novák, Radiožurnál.

Martin KŘÍŽEK, moderátor

Nové muzeum skladatelé Leoše Janáčka a Arch. Dušana Jurkoviče v. Luhačovicích se otevře ještě letos areál bývalé vodoléčby a říčních a slunečných lázní. Stavbaři opravují dva roky. Podle ředitele společnosti Lázně Luhačovice Jiřího Dědka na všechny úpravy dohlížejí památkáři v.

MLUVČÍ 3,

Tuhle chvíli předpokládáme otevření v podzimních měsících letošního roku, takže probíhají už finální práce na některých objektech zcela finální, někde je to ještě stavařina a náklady budou cirka 130 000 000 Kč.

Martin KŘÍŽEK, moderátor

Fotbalisté Plzně prohráli s pražskými Bohemians 12 a potřetí v řadě tak v lize nezískali tři body v. Tabulce už Viktoria ztrácí na vedoucí duo Slavia Sparta pět bodů. Domácí sice vedli po brance vydry, po změně stran si ale nejprve vstřelili vlastní gól a v závěru i přes početní převahu po vyloučení Kadlece inkasovali z kopačky kestla. Trenér Západočechů Michal Bílek má i přes čtvrtou letošní prohru z osmi utkání důvěru klubového vedení.

MLUVČÍ 4,

Pan čárek mě vyjádřil podporu a je pravda, že mi za tři měsíce končí smlouva. Je, ta porážka je nepříjemná, samozřejmě je to teda další domácí zklamání, zase fanoušci byli vynikající, podporovali nás, bohužel i kvůli nim nás to hrozně mrzí, že zase ty výsledky teďka nepřicházejí. Tohleto mě mrzí daleko víc než sokolejný v.

Martin KŘÍŽEK, moderátor

Dalších zápasech ligy Slovácko přehrálo 30. Zlín Jablonec vyhrál v Brně 21 a Pardubice porazili 31 Teplice.

MLUVČÍ 5,

A s další informací. Ukrajinský Cherson se z živého 300 tisícového města stal v uplynulých měsících takřka městem duchů, ale jenom takřka asi desetina původního počtu obyvatel navzdory každodennímu ruskému ostřelování v Chersonu zůstala. Vypravil se za nimi náš reportér? Ptal se jich mimo jiné na to, jaký dává smysl žít v ostřelovaném městě? Odpovědi nabídneme hned, jakmile.Posloucháte Radiožurnál. Od poloviny listopadu dopadají do ukrajinského Chersonu každý den granáty nebo rakety téměř denně někdo umře. Ve městě přesto zůstává asi 30 000 lidí, což je přibližně desetina původního počtu obyvatel. Proč neodejdou přímo v Chersonu jsou se na, to ptal náš.

MLUVČÍ 6,

Reportér na.

Lubomír SMATANA, redaktor

To nedává smysl, je riskantní. Na druhou elektřina, plyn a zásobování města funguje, školy a školky jsou ale zavřené, služby výrazně omezené, lidé tu nemají práci a před sklady s humanitární pomocí se táhnou dlouhé fronty, většinou penzistů. Výjimkou je Ludmila se svojí třináctiletou dcer.

MLUVČÍ 7,

Když nás okupovali Rusové, dostávala jsem větší plat než teď, ale jsem za Ukrajinu lepší, když tu Rusové nejsou.

Lubomír SMATANA, redaktor

Ludmila pracovala jako průvodčí v tramvaji, což je trochu archaické zaměstnání, ale tramvaje po osvobo.Odejít se a. Od začátku válkya lecos, to ve front naleba. Dva penzisté se smyslem pro.

MLUVČÍ 8,

Humor střílejí.

MLUVČÍ 9,

Furt, co chcete slyšet na se nastěhujte a, uvidíte. Nechce se nám odjet a nechat tady prázdné.

MLUVČÍ 8,

Byty na město.

Lubomír SMATANA, redaktor

Rusové pořád střílejí, ale lidi tu mají kde bydlet a nechtějí do neznáma. Se starými a nemocnými zůstávají jejich dospělé děti. To je další významný důvod, proč podle sociální pedagožky Ludmily zůstat.

MLUVČÍ 10,

Se prožili. Jsme tu okupaci, strašné věci, ale jsme tu doma.

MLUVČÍ 11,

Navíc nemůžu opustit rodiče, kteří už nikam nechtějí. Když z Chersonu odejdeme, nikdo tu nezůstane a město přestane.

MLUVČÍ 10,

Žít.

Lubomír SMATANA, redaktor

Ludmila tu má dvanáctiletého syna, skoro všichni jeho spolužáci odjeli. V bodu nezlomnosti. Rozdává humanitární pomoc, takže má aspoň nějakou práci a říká větu, kterou slyším často.

MLUVČÍ 10,

Bohužel.

MLUVČÍ 11,

Ale zvykli jsme si naučili, jsme se tu žít ještě pořád, večer usínáme a ráno se probouzíme. Věříme v ozbrojené síly Ukrajiny, modlíme se k Bohu a čekáme na vítězství.

MLUVČÍ 12,

Život v chonu, několik kilometrů od frontové linie, je ruská. Ne.Tu Nacherovi.Smatana, Radiožurnál.

MLUVČÍ 5,

Chce nekompromisně trestat zákazníky, kteří včas neplatí splátky na auto. Tomu se věnujeme teď ve víkendovém Radiožurnálu. Americká Automobilka si. si patentovala systém, který v případě prodlení na dálku zablokuje třeba klimatizaci nebo audio systém auta a. To není všechno. Při dlouhodobém neplacení by auto samo odjelo zpět k dealerovi. Detaily chystáme za chvilku, uslyšíte.Elton John dua Lipa z hudby. Teď si představte to, že párkrát vynecháte splátku na auto a automobilka vám na dálku znepříjemní život, anebo vám auto samo odjede k dealerovi? Takový systém si patentoval americký výrobce vozidel Ford. Informoval o tom technologický server gismodo. Com podrobně. Podrobnosti už má editor večerního vysílání Radiožurnálu David kabele, dobrý večer. Dobrý večer. Jak by ten systém přesně fungoval?

MLUVČÍ 13,

No, asi tak, že pokud zákazník vynechá několik plateb za sebou, nejdřív by ho automobilka upozornila na dálku oznámením na obrazovce infotainmentu. Auta. Když na to nebude reagovat, zablokuje automobilka na dálku dlužníkovi třeba klimatizaci nebo audiosystém v autě. Dalším krokem pak má být podle toho zmíněného serveru nepřetržitý nepříjemný zvuk, který se spustí pokaždé, když zákazník bude v autě, může být podobný tomu, jaký známe běžně v tom případě, když si nezapneme bezpečnostní pás.No a pokud ani tohle nezabere, tak auto se může úplně zablokovat a dokonce samo odjet zpět k prodejci.

MLUVČÍ 5,

Davide, jak moc složité je takový systém vymyslet?

MLUVČÍ 13,

Moc ne. Třeba zablokování systému v autě na dálku není dneska nic složitého. Nová auta už jsou běžně online, vysvětluje Jiří Novák z elektrotechnickéfakultyČVUT v Praze.

MLUVČÍ 14,

Jsou současná vozidla, která procházejí homologací, tak vlastně povinně kvůli funkci emergency c takového toho nouzového volání při havárii, tak ta vozidla mají připojení k mobilní síti, automobilky využívají tuhletu schopnost k tomu, aby například aktualizovali software v tom autě.

MLUVČÍ 13,

Nejsložitější technologie je stále u toho autonomního řízení, kdyby vozidlo samo dokázalo odjet zpět k dealerovi. Podle Jiřího Nováka současné technologie zdaleka ještě nejsou schopné reagovat dostatečně rychle na situace, které v provozu můžou nastat.

MLUVČÍ 5,

Klíč k těmto informacím vlastníme díky editorovi nočního vysílání, kterým je David kabele. Moc děkuji, hezký večer.

MLUVČÍ 13,

Hezký večer.

17. 3. 2023; Český autoprůmysl

Naše děti už nebudou potřebovat řidičák

Vývojové centrum společnosti Valeo v Praze patří ve svém oboru k těm nejlepším pracovištím na světě.

Vyvíjí široké spektrum asistenčních systémů a systémů pro autonomní řízení a byli to právě inženýři z pražského vývojového střediska, kteří stáli u zrodu nejmodernějších laserových senzorů. Leoš Dvořák, ředitel vývojového centra Valeo,

říká, že požadavky na pokročilé asistenční systémy ze strany zákazníků jsou obrovské a stále rostou. Do patnácti let bude na silnicích autonomních vozů významný počet, myslí si.

- Předpokládám, že vůz, kterým denně jezdíte, disponuje řadou asistenčních systémů, jak už se pomalu stává standardem. Zajímalo by mě, jestli při běžné jízdě bedlivě sledujete, jak všechny tyto systémy fungují, vyhledáváte slabá místa a přemýšlíte o tom, v jakém směru by bylo možné je zdokonalit.

Myslím, že to sleduju jako každý jiný řidič. Ale určitě tam vidím momenty, kde je ještě prostor pro zdokonalování. Jde většinou o extrémní situace, do kterých se auto dostává.

- Například?

Projíždíte nějakou "šikanou", třeba kolem tramvajového ostrůvku, v pravém jízdním pruhu parkují auta a vy musíte udělat rychlou zatáčku. Auto vypočítá trajektorii, ale senzory pracují s nějakou standardní reakční dobou běžného řidiče, takže když tam vjedete rychlostí vyšší, asistenční systém zareaguje tak, že aktivuje AEB, automatické nouzové brzdění. Hodnotit takhle asistenční systémy ale nejde, protože vždycky záleží na tom, jakou generaci softwaru máte v autě nainstalovanou. Třeba systém, který vás drží v pruzích, prošel velkým zdokonalením a u té nejvyšší generace vás dokonale drží mezi dvěma pruhy, zatímco auta se starším systémem "plavala" od jedné čáry k druhé.

- Ale přece jen: Když tedy shledáte, že nějaký systém by si zasloužil zdokonalení, asi to není tak, že přijdete do práce a řeknete: Hoši, děvčata, zdá se mi, že tohle by chtělo vylepšit, tak do toho!

Takhle úplně ne. Na zdokonalování systémů samozřejmě pracujeme, ale principiálně se řídíme požadavky zákazníků, kteří zadají, jaký systém chtějí navrhnout. Pokud my během vývoje zjistíme, že některé řešení by mohlo být z našeho úhlu pohledu více vyhovující, zákazníkovi ho nabídneme. Když zákazník trvá na své specifikaci, řídíme se tím. Obecně je vývoj rozdělený do několika fází. Nejprve se odlazují principy, co všechno je možné, pak se připravuje nějaký základ, platforma, která bude použitá v zákaznickém projektu. Jak v té první, tak v té druhé fázi přicházíme s novými myšlenkami, které zákazníkům nabízíme. Často je to výsledek naší spolupráce s univerzitami.

Laserový průkopník

- Pražské Valeo má jedno významné prvenství. Je průkopníkem využívání laserových systémů v automobilech. Popište mi, jak to všechno vzniklo a kde jsou tyto systémy dnes.

Ano, na to jsem velmi hrdý, i když v době, kdy se s laserovými systémy začínalo, jsem ve Valeu ještě nepracoval. Kolegové přišli před 12 lety s návrhem, že by bylo dobré využít vedle radaru a kamer ke snímání prostoru před autem ještě laserový paprsek s výhledem na budoucí autonomní jízdu. A tak začal vývoj laserového skeneru, lidaru (Light Detection And Ranging, měření vzdálenosti pomocí odrazu laserového paprsku od měřeného objektu – pozn. red.). Nabídli jsme ho hned zákazníkovi, bylo to Audi, a oni ho hned jako první implementovali. Valeo je dnes jediná firma na světě, jejíž laserové senzory se využívají v sériové produkci, dnes už samozřejmě nejen u Audi A8.

- Jak se od toho roku 2011 laserové senzory změnily?

Když to zjednoduším, tak první laserový senzor měl čtyři vrstvy skenovacího paprsku. Dnešní jich má více než sto. To znamená, že síť bodů, které je schopen dnešní laser pokrýt při prohlížení prostoru před sebou, je daleko hustší. Takže i informací, které se vracejí do systému, je podstatně více a díky tomu lze rozpoznat i daleko menší objekty než laserem první generace. Druhá generace, aktuálně náš nejmodernější lidar, se uplatnil loni u vozů Mercedes třídy S a EQS, které už dosahují třídy autonomie 3, a také u "trojkové" japonské Hondy. A pracujeme na další, už třetí generaci.

- Jsou právě laserové senzory tím hlavním, co v pražském centru vyvíjíte?

Pracujeme na všech typech senzorů: ultrazvukové senzory, kamery, radary a lidary, na řídících jednotkách a také na všech typech jízdních asistenčních funkcí od automatického nouzového brzdění přes udržování v jízdním pruhu, adaptivní tempomat a automatické parkování až k autonomní jízdě. To znamená, že nejenže vyvíjíme senzory, ale také je dovedeme integrovat. Například auta s autonomií třetí úrovně mají okolo 27 senzorů. Aby všechny správně fungovaly a reagovaly v reálném čase, musí k nim naši lidé vyvinout velmi sofistikovaný software, který to vše řídí. Je třeba si uvědomit, že v úrovni autonomie 3 už se vlastně blížíme leteckému průmyslu. Od druhé úrovně se liší především tím, že všechny systémy tam musí být redundantní, aby při výpadku byl jeden systém okamžitě nahrazen jiným. A nemusí jít ani o výpadek, stačí, když dostane systém nepřesnou informaci, například při špatném počasí. Optické senzory při mlze, dešti či sněžení "vidí" špatně. Proto má auto i radarový systém, kterému to nevadí. Takže naše práce spočívá jak v tom, že vyvíjíme dokonalejší senzory s lepší rozlišovací schopností, tak v jejich integraci, respektive integraci informací, které systémy shromažďují.

- Říkal jste, že váš vývoj se řídí přáním zákazníků. Můžete být konkrétnější v tom, s jakými požadavky přicházejí?

Většinou vycházejí z principu NCAP (evropský program hodnocení nových vozů – pozn. red.), který uvádí, co auta dnes musí mít. Jde jak o prvky pasivní bezpečnosti, tak i té aktivní, kdy auto samo pomáhá zvládat určité situace. Systémy v autech se postupně mění z těch, které řidiče informovaly o nějaké situaci, k tomu, že situaci samy řeší.

Auta jsou čím dál inteligentnější

- Takže vlastně všechno spěje k autonomnímu řízení.

Ano, postupně se k tomu všichni blíží. Kdyby dnes byla stoprocentně sesbíraná data z každé silnice na zeměkouli, tak už tady autonomní vozy klidně můžou jezdit. Máte adaptivní tempomaty, které udržují vzdálenost za před vámi jedoucím vozem, máte kamery, které vidí auta přijíždějící z boku, máte lane assist, který vás drží v pruzích. Když k tomu přidáte ještě kameru, která je schopná snímat i signály ze semaforů a dopravní značky, tak už v podstatě nic jiného k autonomní jízdě nepotřebujete. Jen to sesynchronizovat, aby všechno reagovalo v reálném čase.

Abych se ale vrátil k tomu, co chtějí zákazníci.

Na silnicích dochází v provozu k situacím, které jsou do značné míry náhodné. Existuje v podstatě nekonečné množství scénářů, kdy vám, respektive systémům v autě, fyzikální vlastnosti neumožňují je zvládnout. Například když se někde nějaký běžec vyřítí těsně před vámi zpoza rohu, kam žádný systém nevidí. Auto jede povolených 50 kilometrů v hodině a zareaguje zpomalením, ale nemusí to stačit.

V takových případech musí nastoupit umělá inteligence, která například zaregistruje, že se auto dostalo do hustě zastavěné oblasti, kde je riziko nějakých takových nenadálých situací větší. A preventivně zpomalí na 30 kilometrů v hodině. Prostě auto se samo stane inteligentní, budou v něm pořád složitější a složitější algoritmy, které budou predikovat situace, které senzory nemůžou zaregistrovat. Na tom u nás pro naše zákazníky také pracujeme.

- Říkal jste, že kdyby dnes byla stoprocentně sesbíraná data z každé silnice, autonomní vozy by tady už klidně mohly jezdit. Proč nejezdí? Nejsou ta data?

U nás je to problém legislativy, který ale podle mého názoru není neřešitelný. Třeba v Německu ji mají schválenou. Mají tam okolo 13 tisíc kilometrů dálnic, kde auto úrovně 3 může jet, aniž by řidič musel věnovat pozornost řízení – musí ale být připraven řízení převzít. V České republice se o tom diskutuje. AutoSAP komunikuje s ministerstvem dopravy, ale návrh zatím žádný není. Ministerstvo chce, abychom ho připravili my v autoprůmyslu.

- Kdy je tedy podle vás reálné, že v Česku vyjedou vozy s autonomním řízením alespoň na úrovni 3?

Myslím, že doba, kdy už bude takových aut nějaký viditelný počet, přijde v horizontu patnácti let. A naše děti už nebudou potřebovat řidičák. Začne to jako v Německu v nějakých vyhrazených koridorech, pak přijdou města, kde bude vysoká hustota senzoriky a 5G sítě s nulovou latencí. Ve městech to vidím nejprve na služby jako taxi nebo různé doručování. A ještě je tady jeden aspekt: V Česku je registrovaných 6,5 milionu automobilů, které ale z 95 procent někde stojí zaparkované a jsou tedy nevyužité. Představte si, že by byly k dispozici autonomní vozy, které by odvezly jednu osobu někam, vrátily by se pro druhou a odvezly ji zase jinam. Užitnost automobilů by se tak dramaticky zvýšila. Dovedu si představit obavy automobilek, že by musely omezit výrobu – ale tak to není.

Ta auta, která by byla permanentně v provozu, by se rychleji opotřebovávala, takže technologická obměna by byla daleko rychlejší.

- Jenže ti, kdo potřebují auto, dnes chtějí většinou mít to "svoje".

Řada mladých lidí ne, je tady určitý generační posun, přinejmenším ve městech. Ale tak to bylo vždycky. Každá nová technologie začala být nejprve využívaná nějakou sociální nebo geografickou skupinou.

- Přesto ale řada signálů naznačuje, že to veliké nadšení pro zcela autonomní jízdu, které tady bylo před pár lety, poněkud ochladlo. U vás ve Valeu to ale asi nepociťujete.

Je to standardní proces jako u všeho jiného na světě: Napřed jsou veliká očekávání, pak přichází deziluze a nakonec nastoupí realita.

- S čím to tady souvisí? Je to proto, že sektor automotive teď řeší spoustu jiných problémů, na které se musí soustředit, nedostatek komponent, zelená agenda a podobně? Nebo proto, že je zjevné, že přijetí legislativy nebude tak jednoduché?

Určitě kombinace obojího. Automobilky teď musí investovat obrovské prostředky do toho, aby splnily emisní normy. O legislativě už jsem se zmínil. Nicméně ten proces se nezastavil. Podle našich zkušeností jsou požadavky na pokročilé asistenční systémy obrovské a stále rostou.

Unikátní projekty, unikátní polygon

- Jak vypadá vaše spolupráce s automobilkami na konkrétních projektech?

Funguje to jako u jakéhokoliv jiného výrobku. Přijde poptávka, my dáme nabídku a zákazník si vybere, jestli mu vyhovuje naše nabídka, nebo ta od našich konkurentů. Když jsme to my, zahájíme vývoj. Nejdříve probíhá simulace, kdy si vytvoříme virtuální model a na něm zkoušíme, co je možné a jak systém reaguje. Pak se vyrobí vzorky, které se testují nejprve na zařízení, které se nazývá HIL, Hardware-in-the-Loop, což je vlastně model auta s elektronikou, ale bez kol, a nakonec provádíme testování na polygonu, kde už jezdí skutečný vůz osazený senzory. Teprve když všechny tyto testy jsou stoprocentní, zkouší se systémy v běžném provozu.

- V souvislosti s neočekávanými situacemi, s nimiž se může auto v provozu setkat, padl termín umělá inteligence. Jak a k čemu ji u vás ještě využíváte?

Využíváme oblast neuronových sítí pro systémové validace. Hledáme okrajové podmínky, za kterých by systém mohl případně nefungovat, přičemž ne všechny situace můžete ověřit tím, že tady autem jezdíte a sbíráte kilometry. Představte si třeba tuhle situaci, která se asi nestane, ale jako model je vypovídající: Vyvíjíme senzory pro auto, které bude jezdit na Floridě, kde se může stát, že vám na cestě projde krokodýl. Tady ale krokodýla nepotkáte, tak si ho musíte nasimulovat, přidat uměle. To je právě jedna z věcí, které umožňuje umělá inteligence, že si do streamu uměle přidáváte nějaké objekty tak, aby systém nepoznal, že nejsou reálné. Pro tyto účely se často používají modely nasimulované v gamingu, tam jsou velmi dokonalé. Ale takových příkladů by mohla být spousta.

- Vybavování laboratoří stále dokonalejší novou technikou musí vývoj stále více prodražovat.

Ano, nové technologie jsou drahé, už jenom každoroční upgrady softwaru mohou stát víc než původní sada. Ale to nutně neznamená, že by to muselo být dražší i pro zákazníky. Často se stává, že koupíme nové zařízení s tím, že díky němu bude naopak vývoj efektivnější a my ušetříme náklady.

- Kolik takových vývojových středisek jako pražské má Valeo ve světě a jaké je postavení toho pražského?

Celkem má Valeo 64 výzkumných center, přičemž to pražské s více než 700 lidmi je co do počtu zaměstnanců po německém druhé největší v Evropě.

- Je něčím unikátní?

Určitě. Ve středočeských Milovicích provozujeme v rámci Valea největší testovací polygon autonomních vozidel na světě a je to jediné naše místo, kde lze provádět vysokorychlostní testy.

- Specializuje se zdejší centrum na něco, co se jinde nevyvíjí?

Zodpovídáme v celé skupině za vývoj platformy dešťových a světelných senzorů a od letoška jsme zodpovědní také za vývoj radaru. To znamená, že v těchto dvou oblastech určuje naše centrum pro Valeo trendy. A máme ještě jednu zajímavost, která se týká pouze pražského Valea: spolupracujeme s firmou Tatra Trucks na vývoji autonomního nákladního auta.

- Valeo má v České republice také pět výrobních závodů. Jak s nimi spolupracujete?

Pokud jde o asistenční systémy, spolupracujeme také se závodem v Rakovníku, který byl postaven v roce 2019, je velmi moderní a vyrábí ovládací panely a senzory. Mezi vývojem a výrobou funguje takzvaný industrializační tým, který zajišťuje, aby technologie, kterou vyvineme, byla v závodě vyrobitelná.

- Druhou oblast vývoje pražského centra představují tepelné systémy. O co jde konkrétně?

Vyvíjíme zde produkty zajišťující v automobilu vytápění, větrání a klimatizaci, které udržují tepelný komfort cestujících. V této oblasti se zabýváme hlavně mechanickou konstrukcí. Zajímavá je pro nás také oblast battery managementu, tedy zajišťování co největší životnosti trakčních baterií. Aby byl výčet našich činností kompletní, musím ještě uvést oblast kybernetické bezpečnosti, což je dnes alfa a omega všeho. Troufnu si říci, že naše ochranné systémy a zabezpečení musí být dokonalejší než ty v bankách. Tam jde "jen" o peníze, zatímco u nás by mohlo jít o životy. Rozšiřujeme u nás laboratoř kybernetické bezpečnosti, kde všechny výrobky z tohoto hlediska testujeme. Při výčtu činností nemůžu opominout ani to, že tady také sami stavíme takzvaná demoauta, tedy prototypová auta, na kterých ukazujeme zákazníkovi, co všechno je možné.

Potřebujeme 200 lidí ještě letos

- Zmínil jste už dříve, že zaměstnáváte přes 700 lidí. Jakých jsou národností?

Přesně jich máme 730 celkem, a to 42 národností, kromě Čechů a Slováků je nejvíce Indů, Španělů a Brazilců. Cizinci u nás dnes představují 28 procent zaměstnanců. Poslední dobou k nám nastupuje více cizinců než Čechů.

- S najímáním lidí ze zemí mimo EU není problém?

Neřekl bych, že je problém, jen je to administrativně náročné a dlouho to trvá. Ale nemáme jinou možnost, když je českých inženýrů málo. Dnes v podstatě všechny průmyslové podniky potřebují stejné profese, hlavně techniky a softwarové inženýry. Zájem přitom není jen o absolventy vysokých škol, ale i středních.

- Kolik byste aktuálně ještě potřebovali nových lidí?

Jen letos tak 200 a příští rok další. Přibývá úkolů, rosteme.

- Jak se snažíte ve Valeu nové české talenty přilákat?

Snažíme se motivovat mladé lidi, aby chodili na technické obory. Zveme k nám i studenty ze středních škol na exkurze, spolupracujeme se čtyřmi největšími českými technickými univerzitami, tedy s ČVUT, VŠB-TU Ostrava, Západočeskou univerzitou a Vysokým učením technickým v Brně. Studenti u nás dělají na zajímavých interních projektech, s univerzitami spolupracujeme na sdílených projektech plus chodíme přednášet o tématech souvisejících s tím, co sami vyvíjíme. Například v Brně by měl od nového školního roku začít předmět Automobilová elektronika a elektromobilita, kde se budou naši vývojáři podílet na výuce. O absolventy se firmy přetahují. My zaměstnancům nabízíme nadstandardní pracovní podmínky. Pokud jde o platy, jsou u nás v rámci technologického sektoru na špici.

Vyvíjíme dokonalejší senzory s lepší rozlišovací schopností a integrujeme informace, které systémy shromažďují. Leoš Dvořák pracoval před příchodem do pražského vývojového centra Valeo na pozici ředitele pro digitalizaci ve společnosti Siemens, předtím působil ve firmě Honeywell jako technický ředitel divize Automation Control Solution. Na začátku své kariéry prošel různými technickými a manažerskými pozicemi ve společnosti AVX. Působil také v zahraničí, kromě evropských zemí i v Číně, v Salvadoru a v USA. Je autorem či spoluautorem několika technických publikací. Je členem průmyslové rady Fakulty informačních technologií VUT Brno a některých dalších orgánů. Vystudoval elektrotechnickou fakultu na ČVUT v Praze. Pražské vývojové centrum Valeo je druhé největší v Evropě.

Foto: AutoSAP, Barbora Mráčková

Foto: Lidar třetí generace pokrývá mnohem hustější síť bodů a je schopen rozpoznat i daleko menší objekty než jeho předchůdce.

17. 3. 2023; 5plus2

Kybernetici z FEL naučí vyrobit téměř cokoliv

PRAHA Vytvořit prakticky vše za asistence rozličných nástrojů od frézky po 3D tiskárny umožňuje nový předmět Jak vyrobit (téměř) cokoli, určený pro studenty v rámci programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT.

V České republice jde šířkou témat, která pokrývá, o unikum. Jeho vznik inspiroval stejnojmenný kurz na světově proslulé univerzitě Massachusetts Institute of Technology (MIT).

"Náš kurz je inspirovaný podobným předmětem na MIT, kde jsem byl díky Fulbrightovu stipendiu, a můžu tuto zkušenost předávat dál," popsal zaměření hlavní garant Jiří Zemánek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Posluchači plánují například elektronický hudební nástroj, komunikační zařízení pro mobilní roboty nebo žabí budík.

17. 3. 2023; 5plus2

Pohled z oblak do neolitu

Slunce i stíny pomáhají odhalovat skryté stopy naší minulosti. Projekt Archeologie z nebe shrnuje výsledky leteckého výzkumu.

PRAHA Tisíce leteckých snímků aktuálně převedli do digitální podoby vědci a památkáři v projektu Archeologie z nebe. Většinu snímků může veřejnost nalézt prostřednictvím webových aplikací. Na "nebeském poznání" naší minulosti pracují experti z archeologických ústavů v Praze, Brně i Národního památkového ústavu (NPÚ).

"Jedná se o více než 12 tisíc leteckých snímků," popsala počin Eliška Zvolánková z pražského Střediska společných činností Akademie věd (AV ČR). Slunce, stíny i vlhkost, to vše pomáhá při výzkumech z nebe. Letecká archeologie má nenahraditelnou roli a nabízí nečekané pohledy na památky, z nichž na povrchu země nezbylo téměř nic. Stopy lidských aktivit lze při pohledu z ptačí perspektivy zaznamenat díky rozmanitým příznakům, třeba v podobě odlišného stínu, jinak rostoucí vegetace, v rozdílech navátého sněhu nebo sklonu svahu. Například ve vyprahlé krajině se znamenitě rýsují obrysy pohřebišť, opevnění nebo zaniklých vesnic. Zdigitalizováno a zpracováno je více než 12 tisíc leteckých snímků.

Většina fotografií je pro veřejnost veřejně dostupná na webu Digitálního archivu Archeologické mapy České republiky. Spolu s již dříve zpřístupněnými leteckými snímky je zde takto možné si v současné době prohlédnout až 25 tisíc fotografií, které tvoří součást Interaktivní mapy s archeologickými daty dálkového průzkumu Země.

Z výšky proti proudu času

Pohled z výše archeologům umožňuje nahlédnout na artefakty až přibližně 7,5 tisíce let proti proudu času, doby neolitu. "Současná podoba krajiny je výsledkem několika tisíc let intenzivní činnosti člověka. Je to právě pohled z výšky, takzvaný dálkový průzkum Země, který přispěl k objevení největšího množství archeologických lokalit, například rondelu u Skupic," uvedl nestor letecké archeologie Martin Gojda z Archeologického ústavu AV ČR v Praze (ARUP). Nejvíce toho badatelům při pohledu z ptačí perspektivy dokáže prozradit obilí, kukuřice, jetel či vojtěška, ale také řepka. Nahlédnout lze pod sněhovou pokrývku i proto, že obsah půdy bývá v průměru o půldruhého stupně teplejší. Měřítkem, podle nějž archeolog poznává rozměry, mohou být například stopy zemědělské techniky, kupříkladu šíře stopy traktorů. Optimální podmínky k pozorování podle odborníků panují od konce dubna do druhé poloviny června.

Od balonu po dron

Dobrodruzi přišli s ideou archeologických objevů pohledem z nebes již na sklonku 18. století. Tehdy pro tento účel navrhovali první horkovzdušné balony. S prvními snímky pořízenými pro tento účel z letadla se lze setkat na počátku 20. století.

Příkladem šli třeba Angličané, kteří takto zkoumali slavné centrum Stonehenge, a Italové, mapující neméně proslulé Pompeje. Čeští badatelé v téhle sféře záhy doháněli svět. Československý Státní archeologický ústav, založený v Praze roku 1919, vznikal ve skromných poměrech. Záhy ale získal dobrou odbornou reputaci a šel s dobou i jinak.

"Po dohodě došlo ve spolupráci s ministerstvem národní obrany k prvnímu leteckému snímkování archeologických lokalit," vysvětlil archeolog Jaroslav Řídký z ARUP. Letecké snímkování ve službách archeologie vědci testovali od konce 20. let. Mezi první letecky zkoumané archeologické lokality v našich zemích náležely před druhou světovou válkou i ty, jež se nacházely nedaleko hlavního města na území středočeských obcí Stehelčeves-Homolka, Stradonice, Libušín či Davle-Ostrov.

Letadla dnes nejsou jedinými asistenty archeologů při leteckých výzkumech. Samozřejmostí je využívání dronů. Fakulta elektrotechnická ČVUT vyvinula i robotický dron pro tyto účely. K dispozici jsou také další moderní technologie. "Využíváme dálkové průzkumy Země – LIDAR, tj. skenování povrchu; dále různé sonary a geomagnetické přístroje měřící anomálie," uvedl Jaroslav Řídký.

Pro dokumentaci v terénu badatelé využívají skenery a z běžných fotografií lze v dnešní době vytvářet virtuální rekonstrukce nebo je využít pro tzv. rozšířenou realitu. Ideální je to pro veřejnost, školy a další zájemce. Existují různé aplikace pro operační systém Android, které lze využít na prohlídkách lokalit. Díky zpřesnění a zlevnění přístrojů s GPS je snadnější zaměřování lokalit a objektů.

---

Podoba krajiny je výsledkem několika tisíc let intenzivní činnosti člověka. Poznat ji pomáhá letecký výzkum.

Foto: Zaniklá středověká vesnice, anebo slovanské hradiště s liniemi obranných příkopů, zviditelněné zásluhou vegetace. Také to umí odhalit Archeologie z nebe. Archiv obsahuje 12 tisíc snímků a lze jej navštívit na webu.

FOTO ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR

17. 3. 2023; cvut.cz

Zdeněk Mihula z FEL ČVUT členem prestižní EMS Young Academy, kterou nově ustavila Evropská matematická společnost

Datum zveřejnění: Evropská matematická společnost (European Mathematical Society; EMS) zřídila za účelem podpory mladých badatelů v oboru matematiky organizaci EMS Young Academy (EMYA). Bude složená z doktorandů a čerstvých absolventů doktorského studia.

Zasedne v ní celkem 120 členů, kteří budou postupně voleni na čtyři roky. Každoročně se obmění čtvrtina organizace. Mezi historicky první třicítkou matematiků, kteří letos obdrželi mandát, je i RNDr. Zdeněk Mihula, Ph.D. z katedry matematiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Dr. Mihula je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. V současnosti působí na katedře matematiky FEL, kde se věnuje matematické analýze. Zaměřuje se především na výzkum prostorů funkcí, Sobolevových prostorů a vlastností Sobolevových funkcí, vážených nerovností či interpolace operátorů. Je předsedou organizačního výboru mezinárodní matematické konference, kterou každý druhý rok pořádá katedra matematiky FEL. Akademický rok 2019/2020 strávil jako stipendista Fulbrightova programu na The Ohio State University. V roce 2022 získal na FEL cenu za výuku v kategorii cvičící.

"Dr. Mihula je stěžejním mladým výzkumníkem i pedagogem s velkým potenciálem přispět k dalšímu rozvoji katedry matematiky FEL ČVUT. Toto členství je prestižní nejen pro jeho osobu, ale i celou katedru,” říká vedoucí katedry, prof. Jan Hamhalter.

Jak EMS Young Academy funguje

Cílem vzniku organizace je pomáhat mladým matematikům v jejich odborném a kariérním rozvoji a současně je zapojovat do rozhodovacích procesů Evropské matematické společnosti. Členové EMS Young Academy budou mít například možnost předkládat návrhy pro rozvoj činnosti EMS nebo navrhovat členy výkonného výboru. Organizace si vytvoří vlastní stanovy a bude financována Evropskou matematickou společností.

Výběr členů do EMS Young Academy má na starosti speciální komise, která každý rok zvolí 30 členů z nominovaných. Ty navrhují národní matematické společnosti a institucionální členové, pokaždé mohou navrhnout dva kandidáty. Podmínkou je, že kandidát musí být minimálně ve třetím ročníku doktorského studia nebo maximálně pět let po obdržení titulu Ph.D.

Mezi prvními 30 členy EMYA na období 2023–2026 jsou dva čeští matematici, které navrhla Česká matematická společnost. Kromě dr. Zdeňka Mihuly byla zvolena také dr. Hana Turčinová z MFF UK. Druhou českou institucí, která mohla navrhnout členy, je Matematický ústav Akademie věd ČR. Díky jeho nominaci se členkou EMYA stala také dr. Olena Atlasiuk.

17. 3. 2023; mmspektrum.com

Kariérní dny FEL a FS ČVUT svedou dohromady studenty a firmy

Dvoudenní akce, jejíž součástí bude i doprovodný odborný program, proběhne 28. a 29. března 2023 v prostorách obou fakult v Dejvicích.

Na letošních Kariérních dnech obsadí zástupci osmdesátky společností prostory obou fakult. Hlavními partnery budou společnosti ČEZ, Škoda Auto, GE, Bosch, Valeo, Continental, Rohde & Schwarz, Qminers, ÚJV a Altron. Na programu budou prezentace firem, přednášky, skupinové i individuální diskuze a workshopy.

Zástupci firem budou studentům po oba dva dny k dispozici od 9.00 do 16.00 hodin na chodbách u poslucháren obou fakult. Součástí Kariérních dnů Fakulty strojní a elektrotechnické ČVUT bude i doprovodný program, ve kterém firmy v prezentacích či workshopech osloví studenty prostřednictvím svých odborných témat.

Podrobnější informace o Kariérních dnech Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní včetně registrovaných firem a jejich prezentací najdete zde https://www.karierni-dny-fs-fel.cvut.cz/

V roce 2023 je to pro zaměstnavatele jediná příležitost, jak se setkat s našimi studenty přímo na Fakultě strojní a FakultěelektrotechnickéČVUT v Praze. (Zdroj: ČVUT)

17. 3. 2023; seznamzpravy.cz

Čínský prezident jede do Moskvy, aby se přesvědčil, jak je na tom vazal Putin

Negativní dopady mezinárodní zatykač pro Putina má, i když Rusko jeho judikaturu neuznává. Minimálně na území členských států Mezinárodního trestního tribunálu se teď šéf Kremlu nepodívá, říká analytik Vladimír Votápek.

Co pro ruského prezidenta Vladimira Putina praktiky znamená zatykač vydaný Mezinárodním trestním tribunálem? Rusko jeho jurisdikci neuznává…

Rusko sice jurisdikci neuznává, na mezinárodní soud v Haagu se ale obrátila velká skupina států, která ho vyzvala, aby se zabýval válečnými zločiny na Ukrajině. A minimálně to pro Vladimira Vladimiroviče Putina znamená, že by se neměl odvážit vstoupit na území pod pravomocí těchto států. V tom případě by skutečně mohl být zadržen a převezen do Haagu bez ohledu na to, že je hlavou státu. Myslím tedy, že negativní dopady to pro něj má. Neumím si představit, že by teď například přiletěl do Bruselu nebo do Prahy.

Především ale jde o obrovský symbolický krok. Z hlediska práva má trestní proces zhruba šest fází a tím, že byl vydán zatykač, jsme už ve fázi druhé. První fází bylo předběžné posouzení, zda byly spáchány zločiny, nebo ne. Tato fáze byla završena vydáním zatykače, v další fázi už by se měli soudci snažit obviněnému vysvětlit, v čem spočívá jeho zločin. Vladimir Putin se ale bude spravedlivému procesu vyhýbat.

Vladimír VotápekAnalytik mezinárodních vztahů, spisovatel a bývalý diplomatAbsolvoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT, studoval politické vědy na FF UK, Lomonosovově univerzitě, Oslo University a Clingendael InstituteV devadesátých letech působil jako diplomat na MZV ČR, naposledy jako generální konzul v ruském PetrohraduPůsobí jako ředitel The Prague East InstituteJistě si vzpomenete, že v OSN bylo nedávno hlasování, ve kterém drtivá většina států odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině. A toto je, myslím, jenom další krok správným směrem. Ruské zločiny na Ukrajině musíme pojmenovat, popsat a odsoudit.

Myslíte, že se teď budou i nadále s Putinem setkávat zahraniční státníci? Třeba příští týden by měl letět čínský prezident Si Ťin pching do Moskvy.

Tipnul bych si, že prezident Si se do Moskvy přece jen vydá, protože na té cestě pracují dlouhou dobu obě strany. Čína si potřebuje osobně ověřit, jak to vlastně vypadá s Putinem – jak je na tom z hlediska zdraví, zda je schopen například vést hodinovou komunikaci se svým partnerem, nebo do jaké míry se nechává zastupovat různými dvojníky, protože to je ve veřejném prostoru poměrně silně medializované téma.

Číňané si také musejí udělat odhad, zda má ruská armáda vůbec šanci se udržet na ukrajinském území, nebo zda je spíš pravděpodobnější, že ji nadcházející ukrajinská ofenziva smete. Potřebuje vědět, jestli jsou Rusové schopni dodržovat dodávky surovin do Číny, protože to je z hlediska čínské ekonomiky velmi důležité.

Jak vlastně s touto událostí budou pracovat samotní Rusové a jejich propaganda?

Propaganda bude nepochybně návštěvu prezidenta Si vydávat za obrovský úspěch Kremlu a Moskvy. Bude tvrdit, že je to důkaz, že Rusové nejsou ve světě sami, že je podporuje nejen Nikaragua nebo Venezuela, ale i druhá největší velmoc na světě Čína. Rusové už začínají přiznávat, že doby, kdy oni byli tou druhou supervelmocí, jsou dávno pryč a že jejich místo dnes zaujala Čína. Tím spíš je pro Kreml a vládnoucí oligarchii důležité, aby se před svými poddanými dokázala prezentovat dobrými vztahy s Pekingem. A že prezident Si přiletěl, aby osobně podpořil prezidenta Putina.

A jak Rusové přijmou samotný zatykač?

Budou ho prezentovat jako další spiknutí a další akt nepřátelství vůči Rusku, které je samozřejmě zosobněním všeho správného a spravedlivého. Jenom zlý Západ proti němu neustále kuje pikle.

Myslíte, že se otázka zatykače bude nějak řešit i v Radě bezpečnosti OSN? Putin se totiž stal první hlavou státu člena Rady bezpečnosti OSN, který je stíhaný.

To záleží na právním mechanismu. Všiml jsem si, že ze všech válečných zločinů si vybrali zavlečení a únos. Pravděpodobně proto, že nevyžaduje souhlas Rady bezpečnosti. Nepochybně kolem toho vznikne právní bitva a vůbec bych se nedivil, kdyby se toto téma dostalo na pořad jednání Rady bezpečnosti. Výsledek by byl ovšem nulový, protože většina členů Rady bezpečnosti bude požadovat potrestání Ruska, ale Rusko to bude vetovat, ať už samo, nebo například s Čínou.

Postoj Pekingu není zcela jasný, ale spíš lze očekávat, že podpoří Rusko – pro Peking je totiž válka na Ukrajině výhodná. Nehodí se jim sice některé její důsledky – především probuzení se Západu a fakt, že začal přemýšlet o vlastní bezpečnosti – ale jinak se zdá, že Čína bude vítězem.

Pokud by se Rusko kvůli válce a sankcím propadlo do hluboké krize, propadlo by se z pozice rovnoprávného partnera do pozice vazala, jakým je například běloruský diktátor Alexander Lukašenko vůči Putinovi. Putin by mohl být v podobné pozici vůči prezidentovi Si, být všestranně závislý na jeho pomoci. Cesta čínského prezidenta do Moskvy je tak kontrolní cestou suveréna nad jedním ze svých vazalů. Je třeba se přesvědčit, zda je Putin ještě stále spolehlivý klient Pekingu, nebo jestli už není na čase místo něj dosadit někoho, kdo bude z pohledu Pekingu spolehlivějším.

16. 3. 2023; 21. století

Kvantový paradox: Uvědomuje si vesmír sám sebe?

Někdy je věda podivnější a víc sci-finež veškerá vědeckofantastická literatura. Někdy je vesmír

ještě neuvěřitelnější, než bychom si kdy byli mysleli. Za všechno můžou hmota, světlo a kvanta.

FYZIKA KOSMOLOGIE

Každý váš nádech obsahuje atom, který kdysi vydechla Marilyn Monroe. V horním patře budovy stárneme rychleji než v přízemí. Atom může být na mnoha různých místech zároveň, asi jako kdybyste byli současně v Praze a v New Yorku. Celé lidstvo by se vešlo do jediné kostky cukru.

Fyzikální zákony nevylučují cestování v čase. Čím rychleji cestujete, tím jste štíhlejší.

Několik vět, které nedávají moc smysl, a přesto jsou všechny pravdivé. Může za to kvantová teorie.

MÁTE V SOBĚ T-REXE Co dnes víme…

Svět je tvořen hmotou, tedy atomy, jejich veškerá hmota je soustředěna v jeho neuvěřitelně malém jádru (100tisíckrát menším než celý atom). Takže 99,99999999999 procenta objemu běžné hmoty/atomu představuje prázdný prostor. Kdyby existoval způsob, jak toto prázdno "vymáčknout" z atomů našich těl, lidstvo by se vešlo do prostoru o objemu jedné kostky cukru.

Tou další úžasnou skutečností je velikost. Atomy jsou tak malé, že kdyby se miliardy miliard atomů, obsažené v jediném vydechnutí, rovnoměrně rozprostřely v zemské atmosféře, každý kousek atmosféry o objemu jediného nadechnutí by musel několik těchto atomů obsahovat. "Jinými slovy, každý váš nádech obsahuje alespoň jeden atom, který vydechl Albert Einstein, nebo Julius Ceasar, Marilyn Monroe, či dokonce poslední Tyrannosaurus Rex, procházející se po Zemi!" napsal Marcus Chown (*1959), vědecký publicista a konzultant na poli kosmologie pro časopis New Scientist, v knize Kvantová teorie nikoho nezabije.

Atomy zemské biosféry se navíc samy neustále recyklují. Když nějaký organismus zemře, rozloží se a atomy, které ho tvořily, se vracejí do půdy i do atmosféry. Stávají se součástí rostlin, které později opět pozřou zvířata. "Atom uhlíku v mém srdečním svalu třeba někdy vězel v kůži dinosaura," přemítá norský spisovatel Jostein Gaarder (*1952) v Sofiině světě.

ŽIVOT JE JAKO LEGO Atomy jsou něco jako kostičky lega. Mají různé velikosti i tvary, a když je pospojujme nekonečným počtem způsobů, můžeme vytvořit růži, cihlu (i zlatou), psa nebo člověka. Jde jen o počet různých kombinací.

Jednou americký nobelista Richard Feynman zapřemýšlel: "Kdyby při nějaké katastrofě měly být zničeny veškeré vědecké poznatky a pro budoucí generace mohla být zachována jen jedna jediná věta, řekl bych: ‚Všechno se skládá z atomů‘".

HMOTA A SVĚTLO Jako je pro lidstvo důležitá hmota, tak stejně nepostradatelné je světlo.

A dohromady je pak stěžejní vzájemné působení světla a hmoty.

I proto mezi dva největší vědecké úspěchy posledních 100 let patří Einsteinova obecná teorie relativity – náš obraz vesmíru, času a gravitace –, a kvantová teorie – naše představa o atomech a jejich složkách.

Tyto dvě teorie vysvětlují prakticky všechno o světě i o nás.

Můžeme dokonce tvrdit, že kvantová teorie stvořila současný svět – vysvětluje nejen to, proč máme pod nohama pevnou zem a proč svítí Slunce, ale stojí i za vznikem počítačů, laserů, jaderných reaktorů.

Vzájemné působení světla a hmoty je pro náš život nesmírně důležité.

FOTONY A VLNY Problém je, že světlo se někdy chová jako vlna, a někdy jako proud částic (fotonů). To bylo pro fyziky na počátku 20. století nesmírně těžké přijmout.

Jenže nic s tím nenadělali, takhle to nastavila "příroda".

"V pondělí, ve středu a v pátek přednášíme vlnovou teorii a v úterý, ve čtvrtek a v sobotu teorii částic," vtipkoval anglický fyzik William Bragg v roce 1921.

Třeba takové okno. Sklo není zcela průsvitné, propouští asi 95 % světla, které na něj dopadá, zbylých 5 % se odráží. Pokud je světlo vlna, dá se to pochopit velice snadno – vlna se prostě rozdělí na velkou vlnu, která oknem projde, a na mnohem menší, která se vrátí.

Ale pokud je světlo proudem částic, proč střet s oknem nepůsobí na všechny částice stejně? Jak je možné, že proud naprosto identických fotonů narazí na okno a 95 % z nich jím projde, zatímco 5 % se vrátí?

MAKRO A MIKRO SVĚT Einstein si uvědomoval, že slovo "identický" má v mikroskopickém světě úplně jiný význam.

Každý foton, který dorazí k oknu, má přesně stejnou pravděpodobnost, že jím projde – 95 %; a přesně stejnou pravděpodobnost, že se odrazí – 5 %.

Neexistuje způsob, jak zjistit, co se stane s jedním konkrétním fotonem. Závisí čistě na náhodě.

A zatímco v našem běžném světě není nic v zásadě nepředpověditelné, skoro vše se dá vypočítat, nic není čistě náhodné, to neplatí v mikroskopickém světě.

Ani v nejmenším nezáleží na tom, kolik informací máme. Je nemožné předpovědět, jestli konkrétní foton oknem projde, nebo se odrazí.

Foton se chová, jak se chová. Naprosto bezdůvodně.

KOSTKY S BOHEM A právě nepředvídatelnost mikroskopického světa je jeho podstatou. Je fundamentální. Co platí pro fotony, platí i pro všechny další částice mikroskopického světa. Možná odteď, kdykoli se podíváte na okno, bude vám do tváře zírat ohromující pravda, že celý vesmír je založen na náhodě. Ostatně Einsteina ta myšlenka natolik rozčílila, že se jí vzepřel, a uraženě prohlásil: "Bůh nehraje s vesmírem v kostky." Bohužel hraje.

Britský fyzik Stephen Hawking k tomu suše poznamenal: "Nejen že Bůh hraje s vesmírem v kostky, navíc vrhá kostky i tam, kde je nemůžeme vidět!"

PROBLÉM FYZIKŮ Zatímco je celá fyzika založena na určitosti, kvantová teorie na neurčitosti – zásadně se rozcházela se vším, k čemu věda doposud dospěla.

To byl pro fyziky "problém", řečeno eufemisticky.

Nicméně jedno věda věděla – jestliže to, co mají atomy a další částice za lubem, je skutečně nepředpověditelné, tak ale alespoň tuto nepředvídatelnost je možné předpovědět.

Přece dva různé obrazy světla – vlnový a částicový – musí vést ke stejnému výsledku. Aby došlo ke shodě, částicová stránka světla musí být od té vlnové nějak "informována", jak se zachovat.

SUPERPOZICE Takže... světlo se nám jeví buď jako proud částic, nebo jako vlna. Nikdy nemůžeme spatřit obě strany mince současně. Fyzikům se obtížně vysvětlovalo, jak je možné, že fotony se chovají tak, jako by je řídila vlna.

Ale vyřešili problém mazaně. Místo skutečné vlny si představovali abstraktní – matematickou.

Přijde vám to nelogické?

I pro fyziky bylo, když s touto myšlenkou před 100 lety přišel rakouský fyzik Erwin Schrödinger.

Představoval si abstraktní matematickou vlnu, která se rozlévá prostorem, naráží na překážky, odráží se a postupuje stejně jako vodní vlna na hladině jezera.

To, že vlny se chovají jako částice, a částice se chovají jako vlny, vede ke zjištění, že v mikroskopickém světě mohou vlny vyvádět téměř zázračné kousky a každý z nich má stejně zázračné důsledky.

Tou nejjednodušší věcí, kterou vlny umějí, je, že existují v takzvaných superpozicích. I když to zní neuvěřitelně a není to moc logické, tak tato vlastnost vln umožňuje atomu být na dvou místech najednou – v Praze i v Londýně. Byl to právě Erwin Schrödinger, který v roce 1935 kvantovou superpozici popsal. Použil legendární myšlenkový experiment, nazvaný Schrödingerova kočka, kdy ukázal, že kočka v krabici, kam nevidíme, může být teoreticky živá i mrtvá zároveň.

BUDOUCNOST QUIBITŮ Kvantovou superpozici lze uplatnit v mnoha odvětvích, třeba v kvantové teleportaci nebo v kvantovém počítači – v jejich případě je klíčovou ta vlastnost, že dokážou provádět ohromující množství výpočtu současně.

Základní jednotkou klasického počítače je tranzistor. Má dva stabilní stavy: zapnuto – vypnuto. Proud tak buď prochází, nebo ne. Jeden z těchto stavů odpovídá dvojkové číslici čili bitu "0", druhý bitu "1". Řada nul a jedniček může představovat velké číslo, které lze v počítači sčítat, odčítat, násobit i dělit jiným velkým číslem. V binární, dvojkové soustavě představuje první číslice zprava jedničky, druhá zprava dvojky, předcházející, tj. třetí zprava, 2 x 2 atd. Takže například 1101 znamená 1 + 0 x 2 + 1 (2 x 2) + 1 x (2 x 2 x 2), v desítkové soustavě 13.

V kvantovém počítači ale mohou základní jednotky vystupovat v superponovaných stavech – tedy mohou představovat zároveň jedničku i nulu.

Jednotkou je qubit.

Jeden qubit se může nacházet ve dvou stavech (0 nebo 1), 2 qubity ve čtyřech (00 nebo 01 nebo 10 nebo 11), tři qubity v osmi atd. Pomocí jediného qubitu můžete provést dva výpočty zároveň, s 10 qubity 1024 výpočtů, se 100 qubity 100 miliard miliard miliard výpočtů!

Když si vesmír uvědomuje sám sebe

Jestliže kvantová fyzika umí zamotat hlavu skoro všem, pak existuje i velmi nezvyklý koncept, zvaný panpsychismus, podle něhož má vesmír své vlastní vědomí. I třeba Carl Sagan, americký astrofyzik, kosmolog a pedagog, říkával: "Vesmír skrz nás poznává sám sebe." Co to přesně znamená?

Že vědomá povaha universa je nutná už z vlastností kvantové fyziky, počítající s provázaností jednotlivých systémů. Výzkumy z oblasti kvantové fyziky ukazují, že tytéž částice se chovají ve stejných situacích různě – v závislosti na tom, zdali jsou pozorovány, či nikoli. Kvantová mechanika tomu říká "kodaňská interpretace" a jedná se o jedno z jejích nejpoužívanějších vysvětlení. Podle ní všechny částice existují zároveň ve všech možných stavech a pouze možná přítomnost pozorovatele vede k jistému rozhodnutí, v jakém z možných stavů se bude částice nakonec nacházet.

Vesmír si tak dělá, co chce. Myšlenkami panpsychismu se zabývá především Gregory Matloff, profesor fyziky z americké New York City College of Technology, který v posledních letech přicházel s neotřelými výzkumy. Rozvíjí teorii "proto-vědomí", které údajně proniká celým vesmírem. Nejedná se přímo o mozek podobný tomu lidskému, spíše o soubor fyzikálních pravidel, které právě mozkům uvědomění si sebe sama umožňují.

Něco podobného říká i dr. Amit Goswami, pro kterého není primárním "materiálem" stvoření hmota, ale vědomí. Píše o tom ve své knize Vesmír vědomý si sám sebe. *

NA ČVUT BUDE MOŽNÉ STUDOVAT KVANTOVOU INFORMATIKU

Kvantová informatika je nový magisterský studijní program, který od akademického roku 2024/25 nabídne studentům ČVUT v Praze. Společně jej zajišťují Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI), Fakulta informačních technologií (FIT), Fakulta elektrotechnická (FEL) a Fakulta strojní (FS). Jedná se o celoškolský magisterský program, cílený na nejmodernější trendy v informatice. Pro zajištění výuky budou také vybudovány Laboratoře kvantové komunikace a kryptografie a Laboratoř kvantového počítání. Výuka bude probíhat jak česky, tak i anglicky. "Kvantová informatika je jednou z komerčně nejvíce poptávaných kvantových technologií, do které se po celém světě investují obrovské prostředky. Přitom odborníků je stále velmi málo a prakticky každý, kdo má o kvantové informatice alespoň minimální ponětí, má pracovní nabídky zaručené," vysvětluje prof. Igor Jex z Katedry fyziky FJFI. Ten stojí za vznikem nového programu jako jeden z předních světových odborníků v oblasti kvantových technologií. *

ATOM Dnes víme, že atom obsahuje jádro, kde jsou dva druhy částic – kladně nabité protony a neutrální neutrony. Počet protonů v jádru je vždy v rovnováze s počtem elektronů, obíhajících obrovskou prázdnotu kolem jádra. Rozdíl mezi atomy spočívá v počtu protonů v jádrech (a tudíž i počtu elektronů na oběžné dráze). Vodík má třeba jeden proton v jádře, uran 92 protonů. * Atom vodíku, který je součástí buňky na pokožce mého nosu, kdysi patřil třeba do chobotu nějakého slona. Jostein Gaarder Šálek kávy váží víc, když je horký, než když je studený.

ILUSTRACE: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC

Foto: * Na vývoji kvantových počítačů v současnosti usilovně pracují vědci v mnoha špičkových laboratořích po celém světě.

Foto: Jedním z charakteristických rysů kvantové mechaniky je kvantové provázání.

ILUSTRACE: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC *

Foto: * Za 30 let se nám možná podaří sestavit kvantový počítač, který bude moci simultánně provádět více výpočtů, než kolik je ve vesmíru částic.

FOTO: GOOGLE

Foto: * S myšlenkou paralelních vesmírů přišel v roce 1957 absolvent Princetonu, student Hugh Everet III.

FOTO: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC

ILUSTRACE: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC

16. 3. 2023; 21. století

Vývojáři dronů z FEL ČVUT umějí pomoci

ZTRATIL SE RADIOAKTIVNÍ ZDROJ?

Pátrání po ztraceném miniaturním zdroji radioaktivního cesia 137 dokázalo v uplynulých měsících vytížit úřady a záchranné složky v západní Austrálii. Zdroj nebezpečného beta a gama záření se po intenzivním nasazení záchranářů, hasičů a speciálních přístrojů nakonec našel, ale alarmující incident bude i nadále vzbuzovat řadu otázek.

Na vývoji řešení, které by pomohlo záchranářům v podobných případech a haváriích, tři roky pracovali vědci ze skupiny Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Výzkumný projekt RaDron zkombinoval schopnosti malých bezpilotních letadel (dronů) a miniaturních detektorů radioaktivního záření. Detektory pro rychlou detekci statického nebo pohyblivého zdroje gama záření jsou integrovány do malých a flexibilních dronů, které jsou s pomocí umělé inteligence řízeny autonomně, bez zásahu lidského operátora. *

FOTO: FEL ČVUT

16. 3. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Vývojáři dronů z FEL ČVUT umějí pomoci

Datum zveřejnění:

ZTRATIL SE RADIOAKTIVNÍ ZDROJ? Pátrání po ztraceném miniaturním zdroji radioaktivního cesia 137 dokázalo v uplynulých měsících vytížit úřady a záchranné složky v

západní Austrálii. Zdroj nebezpečného beta a gama záření se po intenzivním nasazení záchranářů, hasičů a speciálních přístrojů

nakonec našel, ale alarmující incident bude i nadále vzbuzovat řadu otázek.

Zdroj:

21.století

16. 3. 2023; cvut.cz

Desítky středoškoláků a středoškolaček si na FEL ČVUT vyzkoušely programování robotů i pokročilou úpravu obrazu

Datum zveřejnění: Šest desítek středoškoláků a středoškolaček 10. března dorazilo na akci Staň se na den expertem či expertkou na AI, která se konala na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Během dopoledne účastníci a účastnice navštívili čtveřici laboratoří, kde jim vyučující a doktorandi z FEL ČVUT představili projekty výzkumu umělé inteligence a vyzkoušeli si tam také různé praktické úkoly.

Program odstartovalo slovo děkana FEL prof. Petra Páty a přednáška, v níž prof. Jiří Matas hovořil o vývoji umělé inteligence a šíři možností jejího využití.

S pomocí Ing. Martina Zouly z katedry počítačů se studenti seznámili s možnostmi realistické simulace kráčejících robotů a způsobech jejich navigace v prostředí s překážkami. Simulované principy si pak názorně předvedli na čtyřnohém robotu Spot. Prof. Daniel Sýkora se svými doktorandy z katedry počítačové grafiky a interakce pak student(k)y mimo jiné uvedl do pokročilých nástrojů stylizace videa a obrazu. S roboty využívanými pro ovládání mobilních telefonů se pak seznámili na vědeckém workshopu dr. Karla Frajták a dr. Petra Čížka, expertů z katedry počítačů.

Pestrý program si připravili i odborníci z katedry řídicí techniky. Dr. Jiří Zemánek a Ing. Krištof Pučejdl v počátku workshopu hovořili o vývoji systémů automatického řízení či o využití matematického kyvadla v praxi. A studentům a studentkám pak také umožnili vyzkoušet si některé přístroje a mechanismy, s nimiž na katedře pracují a rozvíjejí je.

Akci zakončily neformální diskuse, spojené s obědem. Účastníci a účastnice mohli se studenty a studentkami i absolventy studijních programů Softwarové inženýrství a technologie, Otevřená informatika a Kybernetika a robotika hovořit o jejich zkušenostech a tipech ohledně studia i vysokoškolského života obecně.

Staň se na den expertem či expertkou na AI je druhou z cyklu akcí pro student(k)y středních škol zaměřených na užší výzkumná témata. Cyklus loni v listopadu odstartoval program Staň se na den expertem či expertkou na elektromobilitu. FEL ČVUT také s Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT pořádá akci Staň se na den vědkyní. Ta má za cíl povzbudit středoškolačky ke studiu technických a přírodovědných oborů a nadchnout je pro vědu.

15. 3. 2023; Mladá fronta Dnes

Rostoucí platy užírá inflace

Průměrná měsíční mzda v metropoli se zvýšila, reálně ale už popáté v řadě klesla

PRAHA Vypadá to dobře, hrubá měsíční mzda zaměstnanců v Praze poskočila na konci loňského roku výrazně, meziročně takřka o osm procent a přesáhla částku 52 tisíc korun. Ovšem po započtení inflace spadla o skoro sedm procent. I to shrnuje aktuální analýza "Průměrná hrubá mzda v Praze za 4. čtvrtletí 2022", kterou zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Platově jsou na tom nejlépe lidé, kteří se věnují informačním a komunikačním technologiím a finančnictví. Naopak nejhůře ti, kdo vyrábějí potraviny.

Na 52 213 korun se ve 4. čtvrtletí minulého roku zdvihla hrubá měsíční mzda zaměstnanců v metropoli. Průměr v dalších krajích Praha překročila o pětinu. Spolu se středními Čechami tak zůstává hlavní město jediné, které hrubými měsíčními mzdami překonává průměr České republiky.

"Praha má v tomto ohledu výhodu hlavního města: koncentrují se tu firmy, často specializované, podnikající v oblastech s vysokou přidanou hodnotou a vysokými výdělky, například informační technologie, bankovnictví a pojišťovnictví, které přitahují vzdělanější pracovní sílu," uvedla Jana Podhorská z informačních služeb krajské správy ČSÚ.

Reálná mzda opakovaně klesá

Z téhle porce však zaměstnancům výrazně ukusuje inflace. "I přes téměř osmiprocentní růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 4. čtvrtletí 2022, a to již popáté za sebou, tentokrát o 6,7 procenta," uvedla Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

V celém roce 2022 dosáhla inflace v ČR 15,1 procenta a nominální růst mezd byl 6,5 procenta. "Reálně se tedy mzda snížila o 7,5 procenta," komentuje Jitka Erhartová. Znát je to také na celkových údajích o mzdách v Praze za kompletní rok 2022. V tomto období průměrná hrubá mzda vzrostla na 49 782 korun. Oproti roku 2021 šla vzhůru o 7,2 procenta. Ovšem vzhledem ke zmíněné výši inflace průměrná mzda v Praze reálně poklesla o 6,9 procenta.

"V průběhu dalších měsíců lze očekávat pozvolné zpomalování inflace a pod 10 procent bychom se mohli dostat v létě. Zároveň je třeba zmínit, že vysoko inflační prostředí v domácí ekonomice zatím přetrvává," uvedl Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta. Mírně optimističtí jsou ohledně dalšího vývoje inflace též další odborníci. "Nadále platí, že česká inflace je na ústupu a otázkou bude spíše rychlost ústupu," soudí Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Akcenta.

"Snížení reálných výdělků postihlo všechna odvětví, avšak různou silou," shrnuje analýza ČSÚ. Perspektivní obor, který i v této době zaznamenal nárůst, představují informační a komunikační technologie. Ve 4. čtvrtletí 2022 v této branži v hlavním městě průměrná hrubá měsíční mzda překročila 73 tisíc korun.

Oproti shodnému období předchozího roku tyto mzdy stouply o šest tisíc korun.

Jde o nejvyšší ocenění mezi jednotlivými pracovními sférami.

Bez starosti o uplatnění

O pracovníky v tomto oboru mají zaměstnavatelé zájem již od jejich studií.

"Absolvent naší fakulty, který by nenašel práci, podle nám dostupných statistik a průzkumů neexistuje.

Většina si svého budoucího zaměstnavatele vybere již za studia," uvedl Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Technické školy nabízejí řadu dalších plusů pro firmy. "Jsou to kvalitní studijní programy, které poskytují komplexní vzdělání pro návrh, přípravu a řízení výroby, konstrukci a vývoj nových strojů i pro aplikaci informatiky a umělé inteligence," shrnul Miroslav Španiel, děkan Fakulty strojní ČVUT.

Tradiční zůstává i další obor s vysokou mzdou. "Druhou nejvyšší průměrnou mzdu najdeme v peněžnictví a pojišťovnictví, kde se zvýšila na 66 400 korun," shrnuje studie ČSÚ.

"Na druhé straně růst mezd táhla nejvíce výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 14,6 procenta, tj. o 8 282 korun, kde se průměrná mzda dostala na 65 034. Byla tak třetí nejvyšší," uvedl Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

K oborům s nejnižší průměrnou mzdou ve 4. čtvrtletí roku 2022 náležely administrativní a podpůrné činnosti, kde průměrná hrubá měsíční mzda nedosahuje ani 30 tisíc korun.

52 213 hrubá mzda v Praze ve 4. čtvrtletí 2022.

48 130 korun byla průměrná hrubá mzda v Praze ve 4. čtvrtletí 2021.

Foto:

O autorovi: redaktor MF DNES

15. 3. 2023; NOVA

Zateplení, rekonstrukce nebo solární panely na střechách

Lucie BORHYOVÁ, moderátorka

Zateplení, rekonstrukce nebo třeba solární panely na střechách. Podle Evropského parlamentu by je už za 10 let měli mít všichni majitelé domů povinně.

Reynolds KORANTENG, moderátor

Jenže návrh, kterému dal europarlament zelenou, europoslance rozdělil. Podle kritiků je nereálný. Podporovatelé naopak tvrdí, že ochrání domácnosti před výkyvy v cenách energií.

Háta SASSMANOVÁ, redaktorka

Hlasování o návrhu, který zavazuje majitele domů budovy zateplit a rekonstruovat tak, aby byly co nejméně energeticky náročné, rozdělilo Evropský parlament. Podporu návrh nepřekvapivě našel hlavně u Zelených.

Ciarán CUFFE, zpravodaj návrhu, poslanec Evropského parlamentu /Strana zelených, Irsko/

Dává to smysl udělat kvůli životnímu prostředí, ale zároveň to dává smysl i proto, abychom ochránili domácnosti před vysokými cenami energií.

Háta SASSMANOVÁ, redaktorka

Na tom, jak se k návrhu postaví, se tentokrát neshodly ani ty nejsilnější frakce v europarlamentu, které častokrát hlasují jednotně. Například evropští lidovci, kteří drží nejvíce křesel, se téměř rozdělili na třetiny. Třetina hlasovala pro, třetina proti a třetina se zdržela.

Jiří POSPÍŠIL, poslanec Evropského parlamentu /TOP 09/

Já jsem kritický k tomuto návrhu. Významné slovo mají němečtí europoslanci a ti v zásadě ve většině byli k materiálu kritičtí.

Christian DOLESCHAL, poslanec Evropského parlamentu /Křesťanskosociální unie Bavorska, Německo/

Samozřejmě, že renovací budov musíme podpořit naše cíle v oblasti klimatické neutrality, ale hodně lidí trpí kvůli vysokým cenám energií a inflaci a nevidím důvod nařizovat to teď.

Háta SASSMANOVÁ, redaktorka

A jednotně nehlasovali ani čeští europoslanci. Pro zvedli ruku všichni Piráti a Luděk Niedermayer z TOP 09. Jeho spolustraník se hlasování zdržel, stejně jako nyní nezařazený Stanislav Polčák. Proti hlasoval zbytek, tedy většina českých europoslanců.

Mikuláš PEKSA, poslanec Evropského parlamentu /Piráti/

Vnímám to tak, že někdo může mít obavy z toho investovat do naší budoucnosti a my prostě do budoucnosti investovat chceme.

Michaela ŠOJDROVÁ, poslankyně Evropského parlamentu /KDU-ČSL/

Stavebníci, vlastníci, všichni chceme, abychom mohli používat energie co nejméně, abychom měli nové energetické zdroje, aby prostě budovy byly zateplené. K tomu nepotřebujeme nařízení Evropské unie.

Háta SASSMANOVÁ, redaktorka

Evropský parlament navrhuje, aby se energetická náročnost už postavených budov snížila nejpozději za 10 let. Nové domy budou mít od roku 2028 povinně solární panely na střechách. Podle kritiků jsou termíny šibeniční.

Dita CHARANZOVÁ, poslankyně Evropského parlamentu /za ANO/

Včeských podmínkách se bavíme o tom, že máme 220 000 budov, které budou potřebovat zateplení, většina panelových domů, a není možné v tak krátkém termínu to stihnout.

Háta SASSMANOVÁ, redaktorka

Návrh vzešel z pera Evropské komise a nyní poputuje k posouzení členským státům. Ze Štrasburku Háta Sassmannová, televize Nova.

Lucie BORHYOVÁ, moderátorka

Direktivní a nereálné, takto směrnici o povinnosti upravit domy tak, aby byly minimálně energeticky náročné, hodnotí i někteří experti v Česku. Obávají se časové a finanční náročnosti, dopadů na růst cen práce i materiálů.

Martina DVOŘÁKOVÁ, redaktorka

Podle evropské směrnice by obytné budovy měly do roku 2030 dosáhnout minimálně třídy energetické náročnosti E a do roku 2033 třídy D.

Karel KABELE, vedoucí Katedry technických zařízení budov, Fakulta stavební ČVUT

Evropský parlament schválil znění, které je velmi revoluční a velmi radikální.

Jiří NOUZA, prezident, Svaz podnikatelů ve stavebnictví

Ten problém, který já cejtím a který cejtím jako ambiciózní a nerealistickej, je to, co už stojí, že bychom snad měli opravit v uvozovkách nebo rekonstruovat to stavební dědictví, který tady máme za poslední desítky a stovky let.

Martina DVOŘÁKOVÁ, redaktorka

Energetická náročnost budov není jen o zateplení, souvisí například i s náklady na ohřev teplé vody, osvětlení, chlazení nebo větrání. Vylepší ji třeba fotovoltaika. Podle zástupce sdružení majitelů domů může direktivní návrh vyvolat paniku i nárůst cen stavebních materiálů a prací.

Milan KŘEČEK, předseda Občanského sdružení majitelé domů

Podle mého názoru tento projekt vykoná víc škody než užitku. V žádném případě nebude a nemůže být dost prostředků. A nejenom prostředků, ale ani materiálu, odborné pracovní síly.

Petr BARTOŇ, hlavní ekonom investiční skupiny Natland

Ten boom solárních panelů po celé Evropské unii v momentě, kdy tato regulace začne platit, je takový, že to ani Čína nestihne uvyrábět.

Pavel HRZINA, školitel revizních techniků, laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů, FEL, ČVUT

Já bych z toho úplně neměl strach, že podle mě se z toho stane standardní, stabilní prostě byznys a budou se montovat prostě roční objemy, o kterých se nám dřív nezdálo.

Martina DVOŘÁKOVÁ, redaktorka

Směrnice upravuje i pravidla pro nové budovy postavené po roce 2028. Ty budou muset být povinně bezemisní. Samozřejmě se také řeší, kdo to zaplatí. Evropský parlament tvrdí, že částečně unijní dotace.

Lucie JEŠÁTKOVÁ, mluvčí Ministerstva životního prostředí

V tuto chvíli je předčasné do detailu komentovat konkrétní požadavky, protože nejde o žádné finální rozhodnutí. O finálním znění právního předpisu bude Evropský parlament jednat s členskými státy.

Martina DVOŘÁKOVÁ, redaktorka

Nová pravidla se nemají vztahovat na památky a jednotlivé země z nich budou moci vyjmout i další chráněné budovy, technické stavby či kostely. Jak to dopadne, se teprve uvidí, až se pravidla začnou konkretizovat v jednotlivých státech. Jan Malina a Martina Dvořáková, televize Nova.

14. 3. 2023; cvut.cz

Drony a bezpilotní vozidla jsou už od prvních minut války na Ukrajině její nedílnou součástí.

Datum zveřejnění: Na frontě jsou k vidění jak čistě vojenská bezpilotní letadla ruské, ukrajinské, ale i íránské nebo západní výroby, tak i bezpočet civilních strojů využívaných vojáky.

Ukrajinská válka není zdaleka prvním bojištěm, ve kterém vojáci využívají drony k průzkumu nebo útokům. Jde ale o konflikt, který ukázal, že bezpilotní prostředky budou v ozbrojených konfliktech hrát stále výraznější roli. Hostem dnešního Leonardo plus je Martin Saska, vedoucí oddělení multirobootických systémů Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického.

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey ( www.beey.io

Dnes si budeme povídat o dronech a o dalších robotických bezpilotních prostředcích na moderních bojištích a zejména na Ukrajině. Jak vy osobně z tohoto hlediska vnímáte ukrajinskou válku?

M. Saska: Na Ukrajině se ukázalo to, co my už vnímáme delší dobu. Že drony udělaly veliký skok ve vývoji v autonomii létání, v rychlosti letu i v jednoduchosti jejich konstrukce a nasazení. Takže z našeho pohledu to masivní nasazení dronů zase takové překvapení není.

MLUVČÍ: A dá se tedy říct, že jde o první dronovou válku?

M. Saska: Tady je zajímavý faktor, že vlastně byla napadena země, která je relativně vyspělá. Je tam spoustu chytrých mozků, které s těmi drony pracovaly už předtím a drony mohly rovnou nasadit. Ve většině ostatních konfliktů z mého pohledu, pokud byla silnější armáda, nepotřebovala nějak zbastlit dron, který si nenakoupili v e-shopu, protože využívala vlastně standardní vybavení. Není tak jednoduché dostat novou technologii do armády a splnit všechny certifikace a kritéria armády. Ale tady na to Ukrajinci nehleděli. Prostě potřebovali nasadit něco, co je rychle ochrání.

MLUVČÍ: Zmiňoval jste, že vás to nasazení nepřekvapilo. Dá se tedy říct, že na Ukrajině se drony přece jenom využívají podstatně ve větší míře než třeba v ostatních konfliktech, nebo než co jsme viděli dřív?

M. Saska: Hlavně ty malé a relativně levné drony, protože je opravdu velmi jednoduché pořídit si jednoduchý dron. Tyto stroje jsou často mnohem levnější než rakety, s kterými jsou sestřelovány a i to

MLUVČÍ: Pane Sasko, vojáci na Ukrajině drony využívají i k dalším věcem, jako je třeba průzkum nebo nějaké cílené útoky nebo spíše nosiče zbraní.

M. Saska: Je to tak. Tyto drony jsou opravdu velmi jednoduché. Ty jsou už několik desítek let staré. Nebo tady tu technologii známe. My jsme se zde bavili o mnohem pokročilejších dronech. Nejen my, ale hlavně Ukrajinci dokáží využívat robotické řešení k získávání fotografií, velmi kvalitních fotografií a videí, dokáží velmi rychle získat informaci o bojišti, navádět střelbu, což je pravděpodobně nejpoužívanější aplikace dronů, ale dokáží i vypouštět jednoduché zbraně, granáty a podobně.

MLUVČÍ: Zaujalo mě, že jste říkal, že sebevražedné drony jsou vlastně technologicky velmi stará řešení. To znamená, že pokud já si koupím nějaký dron v e-shopu, tak je technologicky dál než třeba právě tady ty sebevražedné íránské drony?

M. Saska: Výrazně. Používá se tam technologie, která byla vyvinuta v minulých letech. Vývoj robotických dronů, to jsou takové, které dokáží třeba i reagovat na okolní prostředí, dokáží se vyhýbat překážkám, vnímají své prostředí, tak ten šel kupředu opravdu hodně. Vlastně teď vidíme produkty, které byly na vědeckých konferencích před rokem, dvěma, což je neuvěřitelný pokrok a neuvěřitelně rychlý transfer této znalosti z vědeckých kruhů přímo do nasazení, ať už do průmyslu nebo těch aplikací.

MLUVČÍ: Aplikaci, průzkumnou činnost nebo právě nošení nějakých zbraní můžeme trošku dopodrobna rozebrat. Jak taková činnost s dronem vypadá? Jak daleko třeba dokáže běžně dostupný dron doletět nebo jak dlouho vydrží ve vzduchu?

M. Saska: I ty velmi jednoduché drony dokáží vydržet desítky minut, 30, 40. Je běžné, že i vícerotorový dron, o kterých se zde bavíme, dokáže letět přes hodinu. Kdežto sebevražné drony jsou letadla a ty mají mnohem větší dolet. Ale jak bylo zmíněno, je to vlastně jenom taková trošku chytřejší řízená střela.

MLUVČÍ: Takže ty řekněme dronové vrtulníky, které si asi každý z nás dokáže představit, dokážou lítat zhruba hodinu. To je okruh několika kilometrů okolo pilota, kdežto ty primitivnější sebevražedné nebo útočné drony v podobě letadel dokážou letět i stovky kilometrů na ruské území.

M. Saska: Ano, přesně tak. Dolet vícerotorových helikoptérek je výrazně menší. Z principu letí pomaleji, ale dokáží manévrovat, dokáží se zastavit ve vzduchu, dokáží letět opravdu nad bojištěm a dlouhodobě poskytovat informaci vojákům. A vlastně dosah od pilota může být prodloužen. Využívají komunikační kanál, který nastavují a dokáží ten signál přeposílat, takže vlastní piloti mohou být schovaní někde v záloze, nejsou ohroženi přímo na bojišti. Dokonce jednoduché povely lze dávat i přes satelitní komunikaci.

MLUVČÍ: Takže piloti můžou být rozmístění třeba na různých částech fronty a mezi sebou si předávat signál dronu nebo řízení dronu, chápu to správně.

M. Saska: Ani ne tak piloti mezi sebou, ale vojáci mohou rozmístit nějakou retransakci, která přeposílá signál, případně to za ně dělají družice.

MLUVČÍ: Na začátku války jsme hodně slyšeli o tureckých dronech Bayraktar. Vznikaly o nich dokonce i písničky, ale dnes už o nich tolik neslyšíme. Čím to je? Znamená to, že Rusové proti těmto dronům našli nějakou účinnou obranu, takže už třeba nejsou tak využitelné?

M. Saska: Obrana spočívá jednak v tom, že rozmístili klasickou protileteckou obranu. Tyto drony lze sestřelit úplně stejně jako jakékoliv jiné letadlo. Ale zároveň lze těmito drony také rušit nejen komunikaci mezi dronem a pilotem, ale i třeba GPS signál, který je využíván pro navigaci těchto jednodušších strojů.

MLUVČÍ: Takže k protidronové obraně nejsou potřeba přímo nějaké raketové baterie nebo vojáci s ručními protiletadlovými zbraněmi, ale stačí nějaká rušička?

M. Saska: Existují i řešení využívající pouze rušičku.

MLUVČÍ: A pokud mají drony třeba podobné rozměry jako letadlo, tak dá se říct, že jsou podobně ohroženy nebo mají nějaké výhody?

M. Saska: Dron ze své podstaty dokáže manévrovat lépe než letadlo. Letadlo vždy bude brát ohled na pilota. Technologie letectví šla tak daleko, že stroj může udělat manévr s přetížením, který by pilota zabil, takže vlastně v tomto jsou člověkem pilotované stroje v nevýhodě. Naopak ale zase mohou využívat mozek pilota, který je přímo na palubě a který může navrhnout kreativnější řešení než umělá inteligence, pokud by byla implementovaná. Ale to se už bavíme o nějakých sofistikovanějších strojích, na kterých se teď vědecké komunity podíl.

MLUVČÍ: O autonomii a umělé inteligenci se budeme bavit spíše v druhé půlce pořadu. Co musí umět dron, aby dokázal odolat třeba právě tomu elektronickému rušení, elektronickému boji?

M. Saska: No, úplně nejlépe se musí pohybovat sám bez jakékoliv komunikace s pilotem. Zde se teda bavíme o autonomních robotech a druhá důležitá funkcionalita je možnost letět bez GPS signálu. To znamená, musí využívat informaci o svém okolí, musí se lokalizovat s pomocí pouze palubních senzorů, protože v té chvíli je vlastně odříznut od jakékoliv podpůrné infrastruktury a je na tom bojišti prostě sám.

MLUVČÍ: Do jaké vzdálenosti se dá používat tady ten elektronický boj? Jsou to kilometry, desítky kilometrů?

M. Saska: Záleží na intenzitě signálu. Většina rušiček je spíše krátkodosahových. On je tam problém, že pokud zarušíte GPS signál všude, tak ho zarušíte i sám sobě a v tu chvíli i vaše jednotky budou v nevýhodě. A vrátíme se jenom o pár desítek let zpátky.

MLUVČÍ: Takže tam se ruší veškerá frekvence celého signálu GPS, ne jenom třeba nějaká část nebo nějaké využitelné spektrum jenom pro stroje?

M. Saska: GPS je jedno, to běží na jedné frekvenci. Samozřejmě existuje více poskytovatelů. Signály obecně vyvinuli Rusko i Amerika, Čína i Evropa. Ale běžné přijímače kombinují všechny tyto signály. Takže vy vlastně musíte zarušit úplně všechny frekvence tady těch technologií, abyste měl jistotu, že je protivník nemůže využívat a v tu chvíli je nemůžete v tom daném místě využívat ani vy.

MLUVČÍ: Ještě se vrátím na začátek našeho povídání. Od prvních dnů války vidíme hlavně u Ukrajinců časté využívání civilních dronů, třeba právě pro průzkum, jak jsme zmiňovali. Jak těžké je koupit civilní dron a modifikovat ho pro čistě vojenské využit?

M. Saska: Velmi jednoduché. Prakticky ho můžete použít tak, jak je. Diváci určitě ví, že tyto drony se dají pořídit už za nižší desítky tisíc korun, což je i výrazně méně než ty velmi jednoduché staré kamikadze. Drony, které stojí desítky tisíc dolarů, a už takový dron sám o sobě je schopný natáčet velmi kvalitní video, je schopný být vyslán do terénu, ty drony vlastně tak, jak jsou teď nabízeny, jsou koncipovány pro použití v těžkém nasazení. Můžete je vzít do batohu, vyndat i v lehkém dešti, v bahnu, a ony budou létat, udělají svoji práci. To je vlastně přesně i to civilní použití, ke kterému byly vyvinuty, takže úloha pro základní dohled nebo poskytnutí informací v bojišti je úplně stejná jako třeba inspekce elektráren, pro které se běžně používají.

MLUVČÍ: Co se týče modifikací typu na shazování granátů, tak předpokládám, že takový dron tedy má nějaké zařízení, které dokáže držet granát a na dálku ho pak shodit nad tím konkrétním místem. Tak tohle taky už umí ty drony, které já koupím v e-shopu?

M. Saska: Tam se ukázal zajímavý faktor, že vlastně i hobbisté, kteří dříve tvořili nějaký klub dronařů na Ukrajině, se dali dohromady a dokázali s použitím 3D tisku navrhnout velmi jednoduché vypouštěcí zařízení. Použili jeden z komunikačních kanálů dronu, který momentálně nepotřebovali. Například ty drony jsou schopné rozsvítit světlo na dálku. Věděli, že tohle nebudou potřebovat, protože prostě v okamžiku, kdy by rozsvítili světlo, tak by byli vidět. Takže použili tady ten komunikační kanál pro spoušť jednoduchého mechanismu. Jednoduché servo dokázalo rozevřít kleštičky, které držely granát, takže úprava ne zas tak složitá, nevyžadující žádnou sofistikovanou technologii.

MLUVČÍ: Pokud dron dokáže nést granát, tak využívají se ty bezpilotní prostředky třeba k převozu zásilek na frontě nebo nějakých léků, munice?

M. Saska: Určitě je toto využití nasnadě. Samozřejmě u komerčních dronů nosnost není veliká. Nejsou koncipovány k tomu, aby nosily ještě nějaké dodatečné balíky. Přestože existuje spousta firem, které vyvíjejí drony pro doručování zásilek, tak tyto drony zase nejsou tak lehce dostupné. U komerčních dronů se můžeme bavit o nosnosti v řádech nižších kilogramů, často i jenom stovek gramů, takže pokud by vám stačilo tady to omezení, tak lze samozřejmě ten dron takto využít.

MLUVČÍ: Když jsem se ptal na rozvoz zásilek nebo třeba léků na frontě, využívají se drony už i přímo k nějaké konkrétní pomoci vojákům nebo zraněným?

M. Saska: Vývoj podobných systémů probíhá i v civilní oblasti. Systémy Scan rescue, kdy robotické řešení vyhledá ztracenou osobu v nesnázi a nějak se jí snaží pomoct, se diskutuje již velmi dlouho. Záchranné složky třeba pracují s drony obdobně na bojišti. Lze předpokládat, že takovýto systém vyvinout lze. Mám i informaci, že americká agentura darpa v současné době volá po vývoji takového řešení, kdy by robotické drony i pozemní roboty dokázaly přímo identifikovat na bojišti stav zraněných, rozhodnout o tom, jak konkrétnímu zraněnému pomoci přímo aplikovat první pomoc, pokud to půjde, nebo přivolat transport. Mise je vcelku jednoduchá, jenom nalézt zraněného a potom ho dopravit zpátky, kdy pohyb vozidla zpět je velmi jednoduchý. Jakmile robot ví, kudy jel, ví, kde byly jaké překážky, jaké obtíže, tak se vrátit po stejné trase není tak obtížné. Předpokládal bych, že by to mohl být první krok pro nasazení takto plně autonomních systémů.

MLUVČÍ: Vysvětluje Martin Sazka, vedoucí oddělení multirobotických systémů FakultyelektrotechnickéČVUT, který je hostem dnešního pořadu Leonardo plus. Mě napadá ještě jedna věc. Pokud tedy běžně dostupné drony dokáží sloužit i takhle pro armádní účely, očekáváte v budoucnu nějakou regulaci tohoto prostředí, aby drony obecně nebyly tak dobře dostupné, pokud se tedy dají využít jako zbraně?

M. Saska: V některých zemích tato regulace probíhá už velmi silně. Například v arabských zemích a v současné době v některých emirátech nesmí létat vůbec, ani se nesmí dron dovážet do země. Tam vnímají to nebezpečí velmi. My dlouhodobě jako komunita víme o možnosti zneužití a to nás ani nenapadl takovýto velký konflikt, že se bude konat tak blízko nás. Ale už jenom využití dronu pro nějaký lokální útok na kritickou infrastrukturu, na politiky. Lze to udělat velmi jednoduše a i to nás motivovalo k tomu, že dlouhodobě vyvíjíme protidronový systém, což je vlastně inteligentnější dron, který je schopný tyto jednodušší drony nalézt a odchytit a donést do bezpečí.

MLUVČÍ: Takže je to takový ten dron, jak můžou posluchači se pamatovat z různých zpráv, že třeba chytí cizí dron do sítě nebo ho nějakým způsobem sestřelí.

M. Saska: Ano, tento dron, o kterém se bavíme a na jehož vývoji dlouhodobě pracujeme, se snaží právě naopak pomáhat a snaží se bránit infrastrukturu, kterou bránit potřebujeme. Můj názor je, že pokud budeme mít prostředek, který nás dokáže ochránit před drony, tak potom i ty regulace a restrikce budou nižší. Protože určitě se všichni shodneme na tom, že drony jsou užitečné. Vidíme je všude kolem nás a veřejnost ani neví o spoustě velmi užitečných aplikací, kde ty drony pomáhají chránit životy, Dokáží být nasazeny v místech, kde by jindy musel pracovat člověk a byl v ohrožení života.

MLUVČÍ: My se tady dnes spolu bavíme hlavně o dronech, tedy o bezpilotních létajících prostředcích. Jak jsou na tom v armádách i další bezpilotní prostředky, jako třeba robotická nebo dálkově ovládaná vozidla?

M. Saska: To se již velmi dlouho diskutuje u pozemních robotů. Ten vývoj začal výrazně dříve než u dronů, ale je pomalejší. Je to možná dáno i tím, že motivace pro nasazení v soukromém sektoru není tak veliká. Samozřejmě to civilní nasazení, které je mnohem masivnější a i lépe vnímáno veřejností, motivuje výzkum mnohem lépe. Proto dovedu říci, že teď ty drony pozemní roboty velmi rychle doběhly a předběhly Ale ano, armády již určitě desítky let uvažují a nejen uvažují o nasazení pozemních robotických systémů, ať už to jsou nějaké čtyřkolky, které mohou nést zbraně, případně opět průzkumná vozidla.

MLUVČÍ: Takže jsou už k vidění třeba dálkově ovládané tanky nebo takováto velká vozidla?

M. Saska: Viděl jsem koncepty. Nevím, jak moc se to nasazuje opravdu reálně na bojišti, ale rozhodně na veletrzích jsem tyto koncepty viděl. Popravdě řečeno, vlastní pohyb vozidla není zas tak složitý, pro robotiku je zvládnutelný. Podpora střelby se již například používá automatická. Tam je člověk většinou jenom takový ten bezpečnostní faktor, aby veřejnost nebyla vyděšená nějakými autonomními roboty všude kolem nás. Ale ta technologie je podle mě už natolik pokročilá, že by to umožňovala.

MLUVČÍ: A je tady nějaký zásadní rozdíl mezi tím, když chce udělat takovýto dálkově ovládaný nebo úplně robotický malý dopravní prostředek typu průzkumný malý robot nebo nějaká malá čtyřkolka a mezi tím, když chci takto na dálku ovládat tank? V čem je tedy ten rozdíl?

M. Saska: Popravdě řečeno, já ten rozdíl moc nevidím. Pro nás je udělat malinký dron často těžší než udělat velký autonomní dron, protože ten velký stroj dokáže nést více senzorů, více výpočetních prostředků. Věřím, že v tom malinkém průzkumném vozítku se řeší třeba každý gram, kdežto v tanku, ten se opravdu může osadit tím nejlepším, co je na trhu a počítači a v tu chvíli ta autonomie je vlastně jednodušeji realizovatelná.

MLUVČÍ: Pane Sasko, vy se na ČVUT zabýváte multirobototickými systémy. Má už tato technologie nějaké uplatnění ve vojenství?

M. Saska: Technologie, kterou my vyvíjíme, je opravdu velmi pokročilá a ještě neměla možnost se dostat přímo do jakéhokoliv armádního nasazení. Nicméně už i zde jsme měli možnost slyšet o náletu celých skupin kamikadze dronů. Nicméně v těchto aplikacích se jedná o nasazení více samostatně se pohybujících dronů, kdy jeden dron neví vůbec o přítomnosti těch ostatních, nezajímá ho to. My se zaměřujeme na něco jiného. Drony opravdu letí pohromadě, vnímají jeden druhého, stejně jako třeba ptáci, kteří letí v hejnech a dokáží využívat přítomnost ostatních jedinců k tomu, aby daný úkol splnili efektivněji.

MLUVČÍ: Takže si to mám představit jako nějakou letku dronů, která spolupracuje a vlastně funguje jako jeden celek?

M. Saska: Je to tak. Ty drony jsou schopné i senzoricky vnímat své sousedy v hejnu. Obdobně jako ti špačci v hejnu ptáků dokáží vidět několik nejbližších sousedů, dokáží přizpůsobit svůj let jednak pozici sousedů, ale i předpokládanému pohybu jednotlivých dronů kolem sebe. Samozřejmě, pokud to lze a aplikace to umožňuje, tak můžou i komunikovat a například si rozdělit úlohu, kterou řeší a vyřešit ji tak mnohem efektivněji a rychleji. Pokud se bavíme například o nějaké úloze, rychle vyhledej ztracené dítě v lese, tak samozřejmě pokud nasadíme více robotů, které mají tento úkol řešit, tak výsledek bude pravděpodobně rychlejší, než kdyby se tam pohyboval jeden, byť lépe vybavený.

MLUVČÍ: Stroj ČVUT tedy tuto technologii nevyvíjí pro armádu, ale přece jenom využívá nějaká z válčících stran třeba obdobu takovéhoto systému, nějaké multirobotické roje? My jsme zmiňovali ty řekněme hloupé drony, které tohle využít neumí a letí prostě pohromadě, aniž by věděly o sobě navzájem. Ale pokouší se třeba ostatní státy o vývoj něčeho podobného?

M. Saska: Já vím, že například americká armáda dlouhodobě technologie robotů zkoumá. I nám se stalo při robotické soutěži, kdy jsme spolupracovali s týmem z Ameriky, že oni s námi nesměli vůbec spolupracovat na vývoji vícerobotických nebo rojových systémů, protože to byla technologie, kde oni úplně zakázali vývoz ze země. Takže tady to vodítko je pro ně jasné, že tato technologie smysl má a že minimálně USA to tak vnímá.

MLUVČÍ: Myslíte, že půjde o nasazení hlavně v průzkumu nebo hledání třeba raněných na frontě nebo se tam nabízí nějaké jiné využití?

M. Saska: Využití tohoto rychlejšího získání informací z rozsáhlejšího území je nasnadě. Samozřejmě si lze také představit útok malých jedinců v roji, které jsou obtížněji sestřelitelné, případně které vyčerpají protileteckou obranu tak, jak bylo zmíněno v rozhovoru.

MLUVČÍ: Velkým tématem u dronů je dnes autonomní řízení. Ostatně jsme ho už taky zmiňovali v první polovině našeho povídání. V jaké míře se dnes využívá u armádních dronů?

M. Saska: Paradoxně transfer znalosti z vědeckých kruhů do armády je výrazně pomalejší než transfer do průmyslu. V průmyslu i velké firmy vědí, že musí co nejrychleji toto řešení absorbovat a začít využívat. Nevím, jestli vojenské drony, rozhodně drony, které my vyvíjíme, nasazujeme v civilních aplikacích, kdy nepotřebují pilota, dokáží odstartovat jenom na povel na stisknutí tlačítka na klávesnici a potom vykonají celou misi a to dokonce tak, že dokáží přizpůsobit svůj plán tomu, jak se mise vyvíjí, dokáží detekovat objekty kolem sebe a nejen, že se jim dokáží vyhýbat, ale dokáží s nimi i pracovat a manipulovat. Kromě toho dokáží vnímat, jak se prostředí mění a přizpůsobit tomu svoji činnost.

MLUVČÍ: Takže jestli to chápu správně, tak tomu dronu prostě jenom zadám nějaký úkol nebo sérii kroků, které má vykonat, zmáčknu tlačítko a on už se do toho pustí a sám dokáže analyzovat terén, orientovat se v něm a pochopit, co po něm chci?

M. Saska: Takový je současný stav. Vy mu musíte zadat sérii akcí, které musí vykonat a ty on třeba i postupně vykonává. Ale vlastní konkrétní detailní věc si už dokáže vyvinout sám. Ale ta technologie umělé inteligence jde ještě dál a my pravděpodobně velmi brzo budeme svědky řešení, které dokáží i sami navrhovat ty jednotlivé posloupné kroky a my pouze zadáme robotu úkol typu: někde v lese se ztratilo dítě, najdi ho.

MLUVČÍ: A jakým způsobem se dron dokáže orientovat v terénu? Jak on to dělá nebo jaké technologie při tom využívá?

M. Saska: Musí mít na sobě senzory, které mohou být podobné těm, které využíváme v orientaci v terénu. Většinou jsou to oči, takže je vybavený kamerami a počítačovým viděním, kterým dokáže zpracovat v reálném čase informaci o okolí. Kromě toho velmi dobře využívaným senzorem jsou 3D liary, které se používají i v autonomních vozidlech. Například dron díky nim dokáže získat vlastně 3D model prostředí velmi přesně a v tomto nás i předčí, protože my takový senzor nemáme.

MLUVČÍ: Analýza těchto dat je poměrně náročná na výpočetní výkon. Jak drony řeší tady toto? Mají skutečně tak výkonné výpočetní jednotky, anebo ta data posílají do nějakého vzdáleného výpočetního centra, které to udělá za ně a jenom jim řekne, jak mají ten svět vidět?

M. Saska: Autonomní systémy, které využíváme my na ČVUT nebo vyvíjíme my na ČVUT, nesou velmi výkonný palubní počítač přímo na palubě. My se snažíme eliminovat komunikaci, protože i v civilním prostředí je komunikace vždycky problém a vždycky je problém v reálném prostředí dosáhnout toho, že je komunikace vždy a v plném rozsahu. Ukázalo se to i na Ukrajině, že komunikace je právě ten oříšek, který musí vyřešit a který se dá tak snadno zarušit.

MLUVČÍ: Ale není to na úkor třeba jiných vlastností dronu, třeba právě nosnosti nebo výdrže?

M. Saska: Určitě je to zátěž, ale ten počítač není zas tak těžký. Takže pokud se bavíme o dronech, které mají rozměr půl metru, metr a víc, což je ve vojenském nasazení běžné, tak potom je vlastní váha počítače zanedbatelná. Samozřejmě, pokud se snažíme vyvinout nějaké drony opravdu malých rozměrů, kdy můžeme jít až do centimetrů, tak potom řešíme každý gram a musí se třeba používat jednodušší mikroprocesory, které nemají tak velkou výpočetní sílu a potom i ty algoritmy se buď musí přizpůsobit, aby to stačilo. Samozřejmě ta autonomie není takového rozsahu, anebo se využije komunikace s nějakým centrálním řídícím systémem.

MLUVČÍ: A co je při vývoji takovýchto dronů největší výzvou pro vás, jako výzkumníka?

M. Saska: My momentálně narážíme na problém spolehlivosti. Řešení, která my jsme vyvinuli, dokáží opravdu úžasné věci. Dokáží opravdu létat sami, dokáží létat sami v rojích, ve skupinách. Nyní se bavíme se spoustou firem o reálném nasazení pro skenování inspekce, inventury skladů a podobně. Ale proto, abysme je mohli nasazovat opravdu spolehlivě, kdy průmysl velmi často vyžaduje opravdu prakticky stoprocentní spolehlivost, tak tam je ještě potřeba dalšího výzkumu a vývoje.

MLUVČÍ: Ukrajinci pro své drony využívali spojení přes satelitní síť Starlink. Majitel firmy Starlink Elon Musk ale oznámil, že Ukrajincům už tyto služby nebude poskytovat. Jaký je to pro ně v řízení dronů problém? Pokud jde tedy o řízení na dálku nebo i třeba na vzdálenost několik stovek kilometrů.

M. Saska: Může to být problém velký. Pokud opravdu využívali tady tu komunikační infrastrukturu k tomu, aby ochránili své piloty. Mohli je mít někde v bezpečí, klidně v Kyjevě a drony byly nasazovány na bojišti, tak v tu chvíli, pokud přijdou o tento komunikační most, tak to budou muset řešit jinak. Anebo poslat ty často mladé kluky blíž k frontě a do nebezpečí.

MLUVČÍ: Vy jste ale zmiňoval, že trendem je tyhle výpočty v autonomii přenášet přímo do samotných dronů a nechat to řízení na nich. Neřídit je tedy na dálku. Do jaké míry člověk u takovéhoto stroje může do řízení zasahovat, pokud se rozhoduje sám a nepotřebuje k tomu řízení nějaké vzdálené pokyny nebo právě to spojení s výpočetním střediskem?

M. Saska: Všechno záleží na tom, jak je ten systém navržen. My samozřejmě v jakémkoliv kroku té autonomie můžeme dát do toho řetězce člověka ten dron. Typicky může žádat povolení o pokračování v té konkrétní aplikaci, může si říci nebo vyžádat o povolení zda tento cíl a opravdu ten cíl, který chce dosáhnout a podobně, takže to opravdu všechno záleží na tom, jak je ten systém navržen, jak je implementován a zda nechceme, aby byl zneužíván.

MLUVČÍ: Vysvětluje Martin Sazka, vedoucí oddělení multirobotických systémů FakultyelektrotechnickéČVUT. Ruský prezident Vladimír Putin v roce 2017 prohlásil, že kdo ovládne umělou inteligenci v boji, tak ovládne svět. Blíží se k tomu nějaká země, k ovládnutí umělé inteligence v boji?

M. Saska: Nejsem si jistý, jak je to s tou umělou inteligenci v boji, každopádně i my můžeme vidět, že v posledních týdnech se umělá inteligence velmi diskutuje. Naštěstí vývoj umělé inteligence vlastně probíhá na celém světě. Společně všichni spolupracují, všichni publikují své výsledky, takže doufám, že právě umělá inteligence, která se vyvine takto společně, nebude využívána v konfliktech, ale spíš nám pomůže zlepšit kvalitu našich životů.

MLUVČÍ: A pokud už se bavíme o tom, že drony jsou schopné se samostatně orientovat v terénu, tak uvažuje se i o tom, že by byly schopné samostatně detekovat cíle?

M. Saska: My to teď používáme v civilních aplikacích. Běžně dron pomocí umělé inteligence, pomocí neuronových sítí dokáže velmi rychle vyhodnotit cíl, dokáže ho přiřadit k objektu ve své databázi a dokáže zcela sám rozhodnout o tom, co se pohybuje i kolem něj. Nemusí to být ani statický cíl.

MLUVČÍ: Takže už ta dnešní technologie dokáže třeba označit, že tento voják je nepřátelský a na toho mají ostatní zaútočit?

M. Saska: Z mého pohledu by to možné bylo. Pokud má různou uniformu, tak je to velmi jednoduché, ale existují i technologie rozpoznávání tváří, takže teoreticky by šlo i naprogramovat databázi obličejů svých vojáků, když by na to přišlo. Všichni známe systémy rozpoznávání espézetek, které jsou tady již několik let a běžně fungují a jsou velmi spolehlivé. Samozřejmě systémy pro rozpoznávání obličejů i v civilním sektoru se běžně používají. Zde nevidím žádný problém nebo překážku.

MLUVČÍ: Ptám proto, abychom se dozvěděli, jak daleko jsme tedy od technologie, která by dokázala právě i autonomně ničit cíle.

M. Saska: Obávám se, že všechny ty střípky, které jsou potřeba ke složení takovéto mozaiky, už vyvinuté jsou. Naštěstí to nedokáže jedinec ani menší skupina. Je to teď opravdu na zodpovědnosti velkých států, jestli se tady tím směrem vydají a jestli opravdu takovéto bojové systémy, které mohou být i nepředvídatelné, vyvinou nebo ne.

MLUVČÍ: Jsou nějaké signály, že by se o to už nějaké armády přímo pokoušely nebo už ty prostředky zkoušely v boji?

M. Saska: Jak jsem říkal, naštěstí v současné době jsou velké nadnárodní firmy i komunity vývojářů silnější než leckteré národy. Tento vývoj je podpořený i větším rozpočtem, takže dovedu odhadovat, že existují státy na světě, které by toto dokázaly udělat, ale bude jich zatím jenom hrstka.

MLUVČÍ: Jak se tady k tomuto problému postavit z hlediska etiky, využití umělé inteligence? Nebo jak vy jako výzkumník toto vnímáte?

M. Saska: Dostáváme se do stavu, kdy musíme být ve využívání umělé inteligence zodpovědní, ale to bylo v našich dějinách již několikrát. Vlastně jakýkoliv nástroj, který jsme vyvinuli pro civilní použití, lze zneužít. Můžeme se zase vrátit na Ukrajinu, kdy jsou mobilní telefony zneužívány k tomu, aby se zaměřovaly kasárna s vojáky. Určitě výrobci a vývojáři mobilních telefonů tuto aplikaci nepředpokládali a určitě by z ní neměli radost. Vývoj nelze zastavit. Použití umělé inteligence v civilním sektoru i v nějakých krizových scénářích, jako jsou zemětřesení, povodně a podobně určitě převýší negativa použití na bojišti, ale je to o zodpovědnosti nás všech a nejenom výzkumníků.

MLUVČÍ: Asi už každý máme zkušenost s nějakou autonomní technologií, třeba u robotických vysavačů nebo populární je dnes autonomní řízení u aut, která ale dělají chyby. Tyto zprávy plní pravidelně stránky novin. Jak velké je riziko u vojenského dronu, že si třeba splete cíl a zaútočí na někoho jiného?

M. Saska: Toto riziko zde bude vždycky. Nedovedu teď predikovat, kdy chyby autonomního systému budou menší než chyby člověka. Člověk dělá chyby také a ve spoustě nasazení robotických řešení se ukázalo, že jsme už dosáhli spolehlivosti, která je vyšší než při použití pilota operátora. Například pokud létáme uvnitř historických budov, kde skenujeme objekty, tak již nevyužíváme pilotované systémy. Protože se ukázalo, že chybovost člověka je vyšší než chybovost umělé inteligence. Takže pravděpodobně velmi rychle dosáhneme nějakého stavu produktu, kdy převýší klady umělé inteligence. Je to vidět i u přesných střel, které se v téhle době využívají na bojištích. Ty také používají určité prvky umělé inteligence nebo robotiky a cílem jejich nasazení je minimalizovat ztráty a negativní dopad války.

MLUVČÍ: Zmiňoval jste, že i lidé dělají chyby. Na druhou stranu, když voják zastřelí někoho, koho neměl, tak je tam jasná odpovědnost. Je to jeho chyba a zřejmě za to bude potrestán. Jak se tady toto bude řešit u autonomních systémů? Budou za to potrestáni vývojáři nebo operátor nebo kdo za to bude odpovědný?

M. Saska: To je problematická otázka, která se určitě bude muset řešit. Podobně jako někdo stiskne spoušť, tak někdo rozhodne o použití takovéto technologie a měl by být před použitím obeznámen i s negativními aspekty a riziky. Takže vždycky tady bude člověk, který to použije a ten by měl být asi zodpovědný. Stejně tak jako je zodpovědný ten, kdo zmáčkne tlačítko start u rakety, kdo zmáčkne tlačítko na spoušti nebo kdo vytáhne med z pochvy a sekne s ním. Tak to bylo a je v celých našich dějinách.

MLUVČÍ Poslední dobou jsou hodně populární zprávy o chatovací umělé inteligenci Chat GP. Myslíte, že tento chat bot nějak ovlivní právě vývoj autonomních dronů?

M. Saska: Jsem o tom přesvědčen. I my se v této oblasti velmi silně pohybujeme. Já si myslím, že hlavně dokáže odstranit nutnost robotika v řetězci nasazení. V současné době potřebuje koncový uživatel této technologie nějak přeložit svůj vágní povel pro robotický systém a potřebuje k tomu opravdu inženýra-robotika, který naprogramuje robotické řešení, dá mu konkrétní povely a robot se podle toho bude chovat. Nicméně pokud se bavíme opravdu o masovém nasazení robotiky v běžném životě, tak nemůžeme mít všude inženýry a v tu chvíli by měl robot komunikovat přímo s uživatelem, přímo s koncovým zákazníkem. A právě tyto chatovací systémy by mohly být jedním z nástrojů, který umožní vágní povel předat robotickému systému velmi rychle. A umělá inteligence může využít rozsáhlé znalosti, které ani uživatel nemá a vyřešit tu úlohu ještě efektivněji, než by vůbec člověka napadlo. Což je podle směr, kterým se to bude ubírat a my toho chceme být součástí.

MLUVČÍ: Takže voják na bojišti, který bude ovládat dron, nebude muset být programátor, ale bude muset být jenom schopný říct leť na toto místo a znič tady tento tank, tomu bude stačit.

M. Saska: Toto je vlastně jedno z omezení pro použití plného stavu umělé inteligence, která je teď vyvinutá, protože nelze předpokládat, že by inženýr šel s vojákem a opravdu tam ty roboty nasazoval tak, jak bysme to my mohli být schopni udělat v civilních aplikacích. V okamžiku, kdy se nějaká takováto komunikace vyvine a nějaké takovéto propojení mezi vojákem a umělou inteligencí bude, tak se asi dá předpokládat i masivnější rozšíření.

MLUVČÍ Vysvětluje Martin Sazka z FakultyelektrotechnickéČVUT. Jaká je podle vás budoucnost autonomních strojů na bojištích? Je podle vás pravděpodobné, že někdy skutečně drony nebo právě pozemní robotická vozidla úplně nahradí vojáky?

M. Saska: Já jsem optimista a doufám, že se tahle technologie bude používat rozumně a že bude opravdu cílem minimalizovat ztráty lidských životů, ať už civilistů nebo vojáků. A v okamžiku, kdy by se mohl snížit počet lidí v tanku, počet lidí na bojišti, tak lze toto předpokládat. Určitě už teď vyspělejší technologie snižují počet vojáků a tím pádem počet lidí v ohrožení, takže doufám, že se to bude využívat takto rozumně a povede to k humánnějším válkám, jestli nějaká taková válka vůbec může být.

MLUVČÍ: Takže aby mezi sebou nebojovali lidé, ale právě spíš roboti.

M. Saska: Možná.

MLUVČÍ: Abysme měli na závěr našeho povídání nějaký pozitivnější rozměr ve vnímání dronů. Můžete zmínit nějaké nevojenské aplikace, na kterých právě na ČVUT pracujete? Bavili jsme se hodně o multirobotických systémech, tak asi můžeme začít u nich.

M. Saska: Nasazení multiroobotických systémů je vhodné právě v okamžiku, kdy chcete velmi rychle získat informaci z míst, která jsou obtížně dostupná. Proto řešíme systémy, které by byly nasaditelné v případě živelných pohrom, zemětřesení nebo záplav. Kromě toho řešíme spoustu průmyslových aplikací, například inventuru skladů, kdy i vícerobotický systém dokáže velmi rychle udělat inventuru rychleji, než lidé. Dále hodně řešíme inspekce budov, interiérů. Jsme schopni létat bez GPSky, takže i uvnitř budov dokážeme velmi přesně lokalizovat, poskytnout 3D modely, přesné informace o interiérech budov, samozřejmě fotodokumentaci. Více a více se posouváme do průmyslových objektů. Řešíme možnosti inspekce strojů v elektrárnách, tunelů, prostě všude tam, kde je velmi obtížné se dostat jako člověk nebo kde je takové prostředí nebezpečné. Jsme schopni létat i v radioaktivně zamořeném prostředí, protože paradoxně radioakce dronům tolik nevadí jako lidem.

MLUVČÍ: Ale předpokládám, že když jdete dělat nějaký podobný monitoring, ať už právě třeba mapování zamořených oblastí nebo hledání obětí živelných pohrom, tak u toho musíte být pořád vy jako operátoři, experti, vývojáři systému. Předpokládám, že ovládání je pořád ještě složité. Myslíte, že se někdy dostaneme do stavu, kdy třeba hasiči budou mít jako součást výbavy hasičského auta nějaký dronový roj, který zkrátka vypustí a on jim už bude schopný autonomně pomoct?

M. Saska : Děkuju za nahrávku. Přesně tohle řešíme. Zrovna máme projekt hašení ve výškových budovách, kdy se opravdu snažíme vyvinout robot, který by byl, jak jste řekl, v kufru hasičského vozu nebo ve specializovaném vozu, ze kterého bude vylétat a v takovém případě právě hasič musí dokázat dávat povely dronu sám. Nepředpokládá se, že my tam s nimi budeme sloužit ve dne v noci a to je přesně to, co je potřeba teď dovyvinout. Interface mezi uživatelem a robotickým systémem. Aby byl jednoduchý, lehce použitelný a zároveň spolehlivý. Takže spolehlivost je přesně to, co teď také řešíme.

MLUVČÍ : Tam se pak nabízí zase využití nějakého chatovacího komunikátoru nebo chatovací umělé inteligence typu právě chat GP zmíněné.

M. Saska: Je to jeden z nástrojů, který mně teď přijde velmi zajímavý. Je nový, takže uvidíme, jestli to není slepá větev, ale my jako lidé používáme právě tenhle typ komunikace velmi často prakticky jenom při takovýchto zásazích. Tam není čas na to si tam někde něco dopisovat. Povely jsou hlasové a měly by být lehce interpretovatelné robotickým systémem. Snažíme se vyvinout robotického spolupracovníka člověka. Člověk bude vždycky řídit celou akci, bude vždycky rozhodovat a robot by měl být jeho parťák, který mu bude pomáhat, aby ta jeho úloha byla efektivnější a zároveň ho ohrozila méně na zdraví nebo životě.

MLUVČÍ: Říká Martin Sazka, vedoucí oddělení multirobotických systémů FakultyelektrotechnickéČVUT. Pane Sasko já, vám moc děkuji za dnešní zajímavé povídání a budu se těšit zase někdy na slyšenou.

Zdroj:

ČR Plus

14. 3. 2023; Lidové noviny

Přemýšlení rukama studenty baví

PRAHA Co vymyslíš, hned udělej.

Tak by se dal nazvat nový předmět na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Ve volitelném kurzu se studenti učí, jak používat softwarové a hardwarové nástroje k tvorbě programovatelných projektů pomocí digitální výroby. Vyzkoušejí například laserové vyřezávání nebo obrábění. Zájem prý je veliký, kapacita kurzu ale kvůli materiálové náročnosti omezená.

13. 3. 2023; automa.cz

Kariérní dny FEL a FS ČVUT svedou dohromady pět a půl tisíce studentů s osmdesáti firmami

Hlad po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů z ČVUT v Praze na trhu práce neustává. Fakulta strojní (FS) ČVUT a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze vycházejí firmám vstříc uspořádáním druhého ročníku Kariérních dnů. Dvoudenní akce, jejíž součástí bude i doprovodný odborný program, proběhne 28. a 29. března 2023 v prostorách obou fakult v Dejvicích.

"Absolvent naší fakulty, který by nenašel práci, podle nám dostupných statistik a průzkumů neexistuje. Většina si svého budoucího zaměstnavatele vybere již během studia. Kariérní dny nám dávají příležitost dále rozvíjet spolupráci s firmami a zprostředkovávat jejich kontakt s našimi studenty a studentkami. Cílem je, aby si udělali konkrétnější představu o příležitostech na pracovním trhu a v odborné části získali podněty pro témata svých bakalářských a diplomových prací," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Podle Petra Páty poptávka po absolventech FEL ČVUT v oblasti informatiky a elektrotechniky vychází z jejich kvality a specializace v oblastech technických trendů, ať už to jsou nanotechnologie, umělá inteligence nebo energetika, telekomunikační sítě, bioinformatika či vesmírné technika. Jak oblast elektrotechniky, tak nejnověji i oblast informatiky na ČVUT jsou v mezinárodním žebříčku QS Ranking hodnoceny jako nejlepší v České republice.

Děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze doc. Miroslav Španiel k přípravě druhého ročníku akce poznamenal: "Loňské kariérní dny prokázaly, že po absolventech strojařských a elektrotechnických oborů ČVUT je stále enormní poptávka. Osmdesát průmyslových partnerů tam prezentovalo své firmy a nabídky uplatnění. A přes pět tisíc studentů u nich vyhledávalo informace a navazovalo osobní kontakty s perspektivními zaměstnavateli."

Za velmi dobrými zkušenostmi s absolventy Fakulty strojní stojí podle Miroslava Španiela kvalitní studijní programy, které poskytují kompletní vzdělání pro návrh, přípravu a řízení výroby, konstrukci a vývoj nových strojů i pro využití informatiky a umělé inteligence. Fakulta strojní připravuje své absolventy také pro mezioborová odvětví, jako jsou energetika, chemický průmysl, udržitelná mobilita, environmentální inženýrství a biomedicína.

Zástupci firem budou studentům po oba dny k dispozici od 9 do 16 hodin na chodbách u poslucháren obou fakult. Součástí Kariérních dnů Fakulty strojní a elektrotechnické ČVUT bude i doprovodný program, ve němž firmy v prezentacích či workshopech osloví studenty prostřednictvím svých odborných témat. Podrobnější informace o Kariérních dnech Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní včetně registrovaných firem a jejich prezentací najdou zájemci na

13. 3. 2023; HROT

Děti chycené v síti

ZÁVISLOSTI, KYBERŠIKANA, DEZINFORMACE A VELKÝ VLIV INFLUENCERŮ. SOCIÁLNÍ SÍTĚ JSOU EXTRÉMNĚ RIZIKOVÉ PROSTŘEDÍ, VARUJE ODBORNÍK KAREL STRACHOTA

Děti tráví čím dál více času na sociálních sítích. Nejde přitom jen o náctileté, ale často o žáky již prvních ročníků základních škol. Komunikují tu se stávajícími přáteli, rovněž zde poznávají nové. Jde přitom o extrémně rizikové prostředí, které s sebou nese hrozbu vytvoření závislosti, zneužití osobních údajů, v krajním případě se mohou děti stát dokonce terčem kriminálních činů. Obrana proti tomu je velmi složitá a prosté příkazy a zákazy rodičů nemusejí fungovat.

"Je pokrytecké vyčítat nejmladší generaci, že tráví příliš času na sociálních sítích, které na ni nachystal svět dospělých. Pro minimalizaci negativních dopadů je však stěžejní role rodičů či učitelů. Jednoznačně se k tomu musí postavit rovněž stát," míní Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách.

- Podle průzkumu, který pro vás realizovala společnost Focus, tráví minimálně jednou týdně na sociálních sítích čas 88 procent středoškoláků. Spolek Scholarum uvádí, že děti ze základních škol aktivitou na sítích přijdou až o jednu noc spánku. Kolik času stráveného na sociálních sítích je z vašeho pohledu v pořádku?

Do prostředí internetu vstupují již úplně malé děti. Toto prostředí se pro ně od útlého věku stává automaticky součástí světa, ve kterém teprve dělají první kroky. Po mobilním telefonu malé děti sahají se stejnou přirozeností jako po plyšové hračce. Přičemž internet představuje pro děti a náctileté především sociální sítě a snahou jejich tvůrců je udržet lidi online co nejdéle. Prostředí sociálních sítí je tedy ze své podstaty vlastně návykové. Zároveň mluvíme o prostředí s problematickými rysy a značnými riziky pro uživatele. Mojí odpovědí na vaši otázku je, že by děti měly trávit v prostředí sociálních sítí času co nejméně.

- Jak toho dosáhnout?

Jednoduchý a obecně fungující návod, jak vést nejmladší generaci k digitální střídmosti, neexistuje. Je to úkol pro rodiče, školu, celou společnost. Je třeba zdůraznit, že taháme za kratší konec provazu. Jeho podstatně delší část mají v rukou obrovské technologické společnosti s téměř neomezenými finančními možnostmi. Jejich zájem je jednoznačný. Mít co nejvíc uživatelů, kteří v prostředí jejich platforem setrvávají co nejdéle. Na tom je postavený jejich byznys. Volí přitom prostředky, které takové zadání co nejvíce naplňují. Tak jsou vystavěny algoritmy sociálních sítí. Totéž platí pro počítačové hry a herní aplikace. Je pokrytecké vyčítat nejmladší generaci, že tráví příliš času na sociálních sítích, které na ni nachystal svět dospělých. Výsledky našeho posledního výzkumu ukazují, že většina mladých lidí si uvědomuje problematičnost prostředí, ve kterém tráví tolik času a z něhož ve velkém čerpají informace, přičemž jiné zdroje nevyhledávají. I proto, že médiím obecně nedůvěřují. Což lze interpretovat i jako projev určité bezradnosti, přiznání: Jsme chyceni v síti. Můžeme to číst i jako vzkaz: Dělejte s tím něco.

- Ve vašem vzdělávacím programu se zabýváte sociálními sítěmi z hlediska rozumného užívání, z hlediska bezpečnosti, ale třeba také z pohledu šíření dezinformací. Jsou tyto jednotlivé oblasti, tedy aspekt působení na psychiku dětí, na jejich bezpečnost a také na formování názorů, něco nového?

Rizika sociálních sítí byla zpočátku přehlížena nebo podceňována, tematizovala se především jejich pozitiva. Technooptimismus vítězil. Hlasům, které na jejich problematičnost poukazovaly, nebylo příliš nasloucháno, kritika byla odbývána jako zpátečnická zaostalost. Situace se postupně měnila, tak jak byla negativa čím dál zřejmější. To, že se vývojáři v Silicon Valley snažili svoje děti držet stranou produktů, které sami tvořili, je výmluvným příkladem jak toho, že se o rizicích vědělo, tak pokrytectví tohoto byznysu.

- Téma škodlivého užívání sociálních sítí se velmi často smrskne na řešení typu zákazů - spousta lidí má pocit, že stačí dítěti odinstalovat aplikace a je to vyřešeno. Opravdu to stačí?

Zákazy a příkazy příliš nefungují, případně představují krátkodobé řešení. Což není myšleno tak, že mají rodiče rezignovat na sledování aktivit svých dětí v prostředí internetu, především malých dětí a základoškoláků. Rodičům malých dětí a učitelům z nižších ročníků základních škol mohu doporučit na našem portálu volně přístupnou sadu V digitálním světě. S ohledem na cílovou skupinu jsme zvolili atraktivní a hravý formát animovaného seriálu. Ke každému dílu jsou připraveny také další aktivity a pracovní listy. Starší základoškoláci a středoškoláci mohou začít například s pětidílným seriálem Kovyho mediální ring, který vychází z metodické koncepce pěti klíčových otázek. Průvodcem pořadem je youtuber Kovy. Pokládá si otázky a zároveň dává divákům praktické tipy, jak se zorientovat v komplikovaném světě médií.

- Dalším silným tématem jsou dezinformace. Pokud vyjdeme z průzkumu pro Člověka v tísni, jak velký je to problém u našich dospívajících?

Přibližně tři čtvrtiny žáků a studentů předpokládají silnou přesvědčovací efektivitu sociálních sítí a domnívají se, že se jimi většina Čechů nechá snadno zmanipulovat. Mezi středoškoláky vzrostlo ve srovnání s rokem 2018 vnímání ohrožení demokracie nepravdivými zprávami na internetu. Nadpoloviční většina středoškoláků se kloní k tomu, aby byly nepravdivé zprávy na internetu odstraňovány. Další čtvrtina by je označovala.

- Informace přispívají k formování našich názorů. Jaké dopady mohou mít v tomto ohledu dezinformace? A o co se snaží nejčastěji, pokud míří na děti a dospívající?

Dezinformace, tedy vědomé lhaní a manipulace s informacemi, sledují určitý cíl. Tím cílem je ovlivnění názorů a postojů lidí. Dezinformace soustavně narušují důvěru v média, vlastní kritický úsudek, ve stát a jeho instituce. Přitom dochází k využívání aktuálních kontroverzních témat nebo některých rozšířených stereotypů. Dále k tvorbě obsahu, který je částí společnosti s nadšením přijímán, a pro část společnosti je naopak nepřijatelný a urážlivý. Taková sdělení vyvolávají emoce, jejich příjemce má strach nebo vztek, pociťuje frustraci či nenávist. Tyto negativní emoce pak formují jeho reakci, názor, postoj. Tím dochází k zesilování rozkolů ve společnosti a k její polarizaci. A ještě jedna důležitá okolnost: dezinformace se staly zbraněmi. Raketomety byly nahrazeny trollími továrnami a mediálními operacemi, které zaplavují prostředí internetu sofistikovaně cíleným obsahem.

- Setkal jste se v poslední době s nějakou dezinformací, která cílila speciálně na mladé?

Nevybavuji si dezinformaci z našeho mediálního prostoru, která by cílila přímo na mladé lidi. Napadají mě klamavé reklamy, což je vlastně také lživé a manipulativní mediální sdělení. Ale mohu uvést příklady ze zahraničí. Dlouhodobě se věnujeme současné ruské propagandě a v loňském roce jsme publikovali přehled narativů a cílů ruské propagandy namířené jak dovnitř Ruska, tak mimo něj. Na našem portálu je také několik desítek konkrétních propagandistických výstupů a mezi nimi i ty, které cílí na žáky ruských škol, včetně animované pohádky povinně vysílané na ruských školách.

- Podle vašeho průzkumu dezinformaci odhalí spíše gymnazisté, ale například děti studující na učilištích už tolik ne. Co to říká o těchto typech škol? A značí to, že by se mediální gramotnosti mělo více věnovat právě na učilištích?

Rozdíl v úrovni mediální gramotnosti mezi typy škol je značný. Nejvíce bodů v našem nedávném průzkumu získali studenti nižších stupňů víceletých gymnázií, o malinko méně studenti čtyřletých gymnázií, následují střední odborné školy a učiliště. Celková úroveň mediální gramotnosti se promítá do postojových odpovědí. Například nezávislá média považuje za důležitá 85 procent respondentů s nejvyšší dosaženou úrovní, ale jen 35 procent respondentů s úrovní nejnižší. Výsledky Studentských voleb, které také organizujeme, ukazují, že xenofobní a populistické strany či kandidáti se trvale těší největší přízni na odborných učilištích, tedy na školách s celkově nejnižší úrovní mediální gramotnosti žáků.

- Zaujalo mě, že podle průzkumu postupem času klesá důvěra mladých v seriózní média. Jako novináře mě logicky zajímá proč. A neseme část viny i my novináři pracující v těchto médiích?

Z našeho výzkumu opravdu vyplývá, že celkově klesá důvěra středoškoláků v média. Přes šedesát procent žáků se domnívá, že médiím záleží více na finančním zisku než na kvalitě. Polovina žáků zastává názor, že velká média záměrně zkreslují nebo zamlčují důležité informace. Toto vše se pak projevuje také v tom, že ubylo mladých lidí, kteří nezávislá média považují za důležitá pro demokracii. Celkově skeptický pohled mladých lidí na média má, myslím, mnoho důvodů. Vliv bude mít jistě zpochybňování důvěryhodnosti médií a novinářů politiky, což lze podle mnoha žáků považovat za ohrožení demokracie. Za nejčastější nositele této praxe označují Andreje Babiše, zhruba třetina středoškoláků, a Tomia Okamuru.

- I zde do toho výrazně promlouvají sociální média?

Určitě ano. Sociální sítě válcují tradiční, seriózní a nezávislá média. Když se sociální sítě objevily, psalo se, že naruší komunikační monopoly zavedených médií, zvýší sílu hlasu každého člověka na této planetě, přispějí ke zkvalitnění demokracie. Sociální sítě svět tradičních médií opravdu narušily, přesněji rozvrátily. Nyní bezbřeze šíří nesmysly, konspirační teorie a nenávist. Uživatelé sociálních sítí sice slyšet jsou, to ano, ale na pokrok vylepšující demokracii to nevypadá. Když se mě mladí lidé ptají, k čemu potřebují média, moje stručná odpověď je následující: Každý den děláme mnoho rozhodnutí na základě určitých informací. Když se rozhodujeme na základě informací, které nejsou relevantní, pocházejí z problematických zdrojů, nejsou postaveny na faktech nebo jsou přímo lživé, může to mít velmi negativní vliv na naše životy. Kvalitní média pracující podle určitých standardů potřebujeme právě jako zdroj informací pro naše rozhodování i jako hlídací psy demokracie.

- Již citovaný průzkum pro Scholarum ukázal, že drtivá většina mladých sleduje takzvané influencery, vlivné osobnosti na internetu. Často jde jen o lidi, kteří vlastně v ničem nevynikají, ale dětem ukazují, jak žijí v luxusu, co si nakupují, kam právě cestují…

S trochou nadsázky by se současnost dala označit jako doba influencerská. Mnoho mladých lidí sní o tom, že se stanou influencery. Je to jedno z témat, kterým se detailně věnujeme v několika lekcích, například Holka z Instagramu, #FollowMe nebo Lepší profil. Z názvů je patrné, na co jsou zaměřené. Náctiletým přibližujeme mimo jiné byznys, který je s influencerstvím spojený, učí se rozpoznávat reklamu. Vedeme je k tomu, aby rozlišovali mezi různými obsahy. Seznamují se i s tím, jak fungují algoritmy a vyhledávače.

- Jeden svět na školách ale rovněž využívá influencery. Sám jste řekl, že v lekcích vystupuje třeba youtuber Kovy. Proč? Odborník by mladé tolik netáhl?

Využívání youtuberů byla logická volba. Pro mladé lidi představují určité vzory. Ke spolupráci zveme influencery, kteří se závažnějším, vzdělávacím a osvětovým tématům sami věnují, například právě Karla Kováře alias Kovyho nebo Janka Rubeše. Zpravidla se jedná o dlouhodobou spolupráci, což platí pro oba zmiňované.

- Váš průzkum přišel s poměrně závažným zjištěním. Polovina žáků osmých a devátých tříd zveřejní na sociálních sítích celé jméno včetně fotografie. Tři procenta to, kam chodí do školy. Jedno procento respondentů uvedlo, že sdílí i své intimní fotografie. Jaká je podle vás rozumná míra zveřejňovaných osobních údajů?

Když to zjednoduším, doporučení je následující: Nezveřejňujte nic, co byste nevylepili na plakátovací plochu umístěnou někde na ulici. Mohu doporučit naši výukovou videohru DigiStories: Nela, která realistickou formou ukazuje důsledky publikování osobních informací a jejich zneužití při kyberšikaně.

- Děti a dospívající nejčastěji užívají Instagram a TikTok. Podle odborníků na kyberbezpečnost je zejména druhá jmenovaná síť velkým bezpečnostním rizikem. Vnímáte to stejně?

Podle našeho průzkumu jsou nejčastěji používanými sociálními sítěmi jak u středoškoláků, tak u základoškoláků Instagram, následuje YouTube a TikTok. Souhlasím s vámi, že TikTok představuje bezpečnostní riziko. Vlády mnoha států i Evropská unie v tomto směru dělají určité kroky.

- Záměrně jsme se dost věnovali tomu, co dokážeme změnit sami -ve školách, v rodinách. Měli bychom ale sociální sítě nějak více regulovat i ze strany státu?

Za nejefektivnější obranu před negativními aspekty sociálních sítí považuji mediální vzdělávání. Tedy posilování schopnosti kriticky myslet, analyzovat, rozlišovat. Zároveň je třeba přimět k odpovědnosti velké technologické korporace, které sociální sítě provozují. Koncentrují ohromnou moc, přitom jsou netransparentní, nemají demokratickou legitimitu, nikdo je nevolil. Dlouhodobě se zříkají zodpovědnosti za obsah, který šíří. To by se mělo změnit. I pro sociální sítě je nutné stanovit pravidla, tak jako existovala pro "stará média". Regulace internetu má mnoho odpůrců, kteří argumentují tím, že dojde k omezení úplně svobodného prostředí. Ale copak je něco svobodné samo od sebe? Svoboda přece není danost, musíme o ni pečovat. Pravidla nejsou výrazem nesvobody.

---

Karel Strachota (60)

- Založil a dosud vede vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS), který prostřednictvím audiovizuálního portálu JSNS. CZ nabízí školám dokumentární filmy a doprovodné materiály k výuce aktuálních témat současného světa a novodobé historie.

- Vystudoval gymnázium a následně Elektrotechnickou fakultu ČVUT, obor elektronické počítače. Ve druhé polovině osmdesátých let vydával samizdatové publikace ve vlastní edici Svíce, byl členem Kolegia pro podporu nezávislé vědy, umění a vzdělávání.

- Po roce 1989 pracoval v oblasti informačních technologií. Několik let byl ředitelem kulturního časopisu Revolver Revue, dříve vycházejícího jako samizdat. Od roku 2001 pracuje ve společnosti Člověk v tísni.

- Stál u zrodu projektů Příběhy bezpráví (moderní československé dějiny), Být v obraze (mediální vzdělávání), Studentské volby ("volby nanečisto" na středních školách), Kdo jiný?, Hledá se LEADr., Hledá se novinář a Gratias Tibi (podpora aktivní účasti mladých lidí na občanské společnosti).

Tomáš Novák

12. 3. 2023; lidovky.cz

Naučme děti úkolovat umělou inteligenci, říká expert. Varuje před vlnou útoků na lidskou mysl

Patří mezi přední experty na rozvoj umělé inteligence známé pod anglickou zkratkou AI (Artificial Intelligence). Technologický šéf společnosti Gen Digital Michal Pěchouček přibližuje revoluci, kterou doprovázejí chatboti neboli roboti, s nimiž si můžete povídat.

Lidovky.cz:Hrajete si s chatboty typu GPT a Bing?

Vyzkoušel jsem je. Hraji si s nimi jako každý, koho zajímají technologie. Není to ale pro mne prostředek, který by mi jako technologovi osobně pomáhal. Snažím se díky nim pochopit skrytá nebezpečí. Lidé se často mylně domnívají, že se chatbot zamyslí a podívá na internet, něco z něj stáhne, zanalyzuje to a pak vše vysvětlí. Ve skutečnosti je to ale jazykový model poplatný internetu roku 2021. Dokáže s námi ale sofistikovaně interagovat. Zvládnout jazyk sice představuje důležitou součást inteligence, ale neznamená to, že chatbot spustí nějaký algoritmus plánování, uvažování, zobecňování atd. To prostě dnes nedělá.

Lidovky.cz: V lednu si ChatGPT vyzkoušelo 100 milionů lidí. Zaskočil vás tento zájem?

Mile mě to překvapilo. Vlastně každý v tomto byznysu tak trošku chce, aby něco podobného zažil s vlastním produktem. Je to prvně, kdy se AI dostala do rukou uživatelů jako koncový produkt. Původně s ní firmy pracovaly a s její pomocí nabízely produkt. Nyní lidé dostali do ruky AI v syrové podobě, aby s ní sami pracovali. To je revoluce.

Lidovky.cz: Jak by znělo vaše doporučení pro uživatele chatbotů?

Doporučení číslo jedna zní, nechoďte k chatbotovi pro informace. Měli byste si je získat jiným způsobem, například prací s ověřenými zdroji. Šance, že se splete, odpovídá pravděpodobnostně tomu, kolik je na internetu nepravdivých informací. Internet není garance pravdy. Obsahuje mnoho lží. Šance, že se to zrovna odrazí v odpovědi na vaše hledání, existuje. A je velká.

Lidovky.cz: Co tedy navrhujete?

Podle mého názoru je člověk dnes kvalifikovanější k tomu, aby rozpoznal pravdu od nepravdy, dá-li si tu práci. Uživatelé by měli pracovat s informacemi, které vyprodukovali lidé, kterým důvěřují. Měli by se pídit po autorovi a zdrojích, z nichž čerpal. Nevěřím na automatické filtrování nepravdivé informace. Technologie by měly člověku usnadnit se správně rozhodovat, a ne jednoduše cenzurovat.

Lidovky.cz: S čím jiným než s žádostí o informace bych se ale měl na chatbot obracet?

Může pomoci při sestavování textu. Kdybych byl například investigativní novinář, mohl bych si díky chatbotu odpustit dlouhou práci s textem, abych měl více času na vlastní pátrání. AI by za mě napsala text, do kterého bych jen vložil svá zjištění, která jsem odhalil.

MICHAL PĚCHOUČEK (50)

¦ Technologický ředitel Gen Digital (dříve Avast).

¦ Jako profesor působí na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

¦ Už v roce 2001 vybudoval na ČVUT Centrum umělé inteligence.

¦ Stál u zrodu několika technologických startupů. Je spoluzakladatelem úspěšného startupu Cognitive Security, který následně koupila firma Cisco Systems.

Lidovky.cz: Požádali jsme ChatGPT, aby nám vygeneroval několik otázek pro tento rozhovor. Jedna z nich zněla: "Může lidská rasa zabránit vzniku inteligentních strojů, jako jsem já, které by se mohly stát nebezpečím pro její existenci?" Jak byste mu odpověděl?

Odpověď bych rozdělil do dvou částí. První je otázka, do jaké míry nás může AI ohrozit. Věřím na černé labutě coby neočekávané jevy způsobené naší závislostí na technologiích a AI. Dokážu si představit situaci, kdy AI bude preferovat dostupnost energie pro vlastní výpočet. Například při optimalizaci systému může dojít k neočekávanému a potenciálně nebezpečnému jevu. AI bude například regulovat spotřebu energie, ale v rámci takové optimalizace začne vypínat služby, které mohou v návaznosti způsobit paniku. Zároveň to ale není tak, že by se AI rozhodla, že chce člověku ubližovat a že ho chce strategicky eliminovat. Obavy tohoto druhu považuji za kontraproduktivní. Napadají mne mnohem pravděpodobnější hrozby.

Lidovky.cz: Jaké?

Jde o situace, kdy člověk zneužije AI ve svůj vlastní prospěch a v neprospěch někoho jiného. Nejprimitivnějším příkladem jsou velké firmy, které na internetu zneužívají AI tak, že vmanipulují člověka do situace, aby dělal to, co se dá zpeněžit.

Lidovky.cz: Jak se tomu lze bránit?

To, že má někdo nebezpečný cíl, samo o sobě ke škodě nestačí. AI bude bezzubá, dokud nezačne pracovat s privátními údaji o konkrétních uživatelích, které má manipulovat. Regulace v oblasti privátních údajů byla dobře nastavená, což naštěstí snižuje nebezpečí, které může způsobit AI.

Lidovky.cz: Jaké jsou podle vás nejohroženější obory, které mohou v důsledku nástupu AI zcela zaniknout?

Řeknu to naopak. Povolání, která v sobě mají ještě něco jiného než vytváření textu, mají před sebou velkou budoucnost. To platí i pro programování. Jde o složitý obor, který má několik úrovní. Zahrnuje architekty, kteří vymýšlejí, jak na ty těžší systémy a špeky, ale má také armádu lidí, kteří píší, kopírují a upravují poměrně jednoduchý kód, který se částečně kopíruje. To je práce dobře automatizovatelná a svým způsobem amatérská právě díky použití jazykových modelů. Ta vymizí.

Lidovky.cz: Vím, že varujete před předvýběrem při vyhledávání, který nám na základě osobních dat servírují vyhledávače. Řada lidí to ale může vnímat jako ulehčení. Odpadá přece složité rozhodování. Co o tom soudíte?

To je velmi nebezpečné uvažování. Dramatickým způsobem to snižuje odolnost člověka se rozhodovat i jeho odolnost vůči manipulaci. Vlastně se přestává umět rozhodovat. Když pak na něco narazí, není schopen rozpoznat, co je pravda, protože se touto otázkou dlouho vůbec nezabýval. Byl zvyklý pouze přijímat to, co dostával. Chatbot se ale nezabývá tím, co je pravda a co to není. Sbírá jen to, co viděl na internetu.

Lidovky.cz: Na jaké úrovni je stav výzkumu AI v Česku ve srovnání se světem?

V Česku existují vědci, kteří jsou na špici v oblasti AI. Je jich asi padesát. Jenomže v poměru vůči počtu obyvatel, HDP, velikosti vysokých škol, velikosti výzkumu, investic do vědy a výzkumu v Česku je to hrozně málo na to, aby měla AI významnější dopad na fungování naší ekonomiky. Z padesátky se musí stát pět set, pět tisíc odborníků. Dostatečný zájem ze strany státu o takovou odvážnou investici bohužel nevnímám.

Lidovky.cz: Jak by podle vás měla vypadat výuka AI na základních školách?

Na základních školách se děti musí jednak naučit psát samostatně, ale zároveň se musí naučit úkolovat chatbota. Dítě se musí naučit problém popsat abstraktně, vysvětlit ho spolužákům, sobě i chatbotovi, aby byl chatbot pro žáka při řešení problému opravdu užitečný. To může být změna, která donutí učit se abstraktně uvažovat daleko větší populaci, než tomu bylo doposud.

Lidovky.cz: Srovná AI startovní čáru ve společnosti, nebo naopak urychlí rozdělení civilizace na technologicky zdatnou a nezkušenou?

Platí obojí. Abych si mohl založit živnost jako například designér oblečků do počítačových her, potřeboval jsem umět programovat. Teď už to nutné nebude. Avšak pro lidi, kteří vystudovali programování na horších školách a v práci se neučí nové věci, může časem vzniknout velký problém s rekvalifikací na programátorskou práci podporovanou jazykovými modely.

Lidovky.cz: Neděsí vás, že budeme s AI trávit tolik času, že převáží nad mezilidským kontaktem?

V dnešní době bych nepřeceňoval mezilidský kontakt. Ukazuje se, že dokáže být toxický. Negativní vývoj společnosti za posledních patnáct let byl daný tím, že se lidi uzavírali do svých sociálních bublin.

Lidovky.cz: Tomu rozumím, ale bude skutečně lepší, když budeme trávit hodiny tím, jak komunikovat s chatbotem, místo toho, abychom mluvili přímo například s klientem v domově seniorů, který je sám?

Babička v pečovatelském domě by si zasloužila, aby tam s ní byla spíš asistentka než chatbot. Lidí vykonávajících pomocné profese asistentek je a vždy bude málo. V některých takových případech může AI chatbot dramaticky zvýšit počet lidí, kterým je pomoženo. Pomůže s částí interakce s klienty. Například psychologický terapeut budoucnosti může použít AI, aby se rychleji zorientoval v prvotní screeningové fázi nebo při práci s jeho kartotékou. S chatbotem bude chodit mezi klienty podobně jako šéfkuchař v restauraci a pouze dolaďovat detaily. Pomocné péče, jak ji známe dnes, bude čím dál tím méně a bude méně nedostupná. Věřím tomu, že různé nasazování AI ji opět udělá pro velkou část populace dostupnější.

Lidovky.cz: Jak nás ta interakce s AI může dále změnit?

Lidé se nebudou chtít učit cizí jazyky. Díky AI totiž vznikne aplikace jazykových modelů. Dojde k propojení vnímání a generování mluvené řeči. Lidé si budou moct dát do ucha sluchátko, v němž rovnou uslyšíme překlad. Považuji to nicméně za velkou škodu, protože znalost cizího jazyka rozvíjí představivost, cvičí mozek a poznáváme díky tomu jinou kulturu.

Lidovky.cz: Jaké dříve těžko představitelné věci jsou dnes díky AI realitou?

Příkladem je proboření neprolomitelné šifry Crystals, kterou schválily USA pro použití ve vládních úřadech. Měla být odolná i vůči útokům kvantových počítačů v budoucnosti. Jenže minulý týden ji AI prolomila. To nikdo nečekal. Experti proto musejí nově vyvíjet šifry dostatečně robustní a odolné vůči strojovému učení.

Lidovky.cz: Očekáváte souboj hodných a zlých AI?

To už se děje. Kyberbezpečnost už dnes funguje jako boj umělé inteligence proti umělé inteligenci. V Avastu vidíme, že 70 procent kyberútoků je dnes vedeno ne na počítače, servery a sítě, ale na lidskou mysl, kterou se snaží ošálit (tzn. kognitivním útokem). A právě nové schopnosti AI a chatbot těmto útočníkům výrazně pomohou s efektivitou i četností kognitivních útoků. Podvody a manipulativní texty budou vznikat strojově. Když se propojí s osobními informacemi o uživatelích a kradenými identitami, AI může vytvořit extrémně důvěryhodné e-maily, zprávy, příspěvky, na které budou lidé klikat. Jeden z mých velkých úkolů nyní je vymýšlení technologie, která nás bude chránit před očekávanou explozí takových kognitivních útoků.

Lidovky.cz: Letos v policii vznikla jednotka pro boj s kyberzločinem. Co byste detektivům poradil?

Posledních 30 let civilizace investovala do obrany před škodlivým softwarem. Proto byla vždycky o krok před útočníky. Učili jsme se chytat viry. Kdo si koupil patřičný software na ochranu, měl víceméně klid. V případě nových typů hrozeb nás to čeká znova.

Lidovky.cz: Jste technooptimista, či technopesimista?

Jsou dva názory. Jeden říká, že bychom měli zpomalit a žít více v souladu s přírodou. Jen tak se dokážeme dostat z marasmu, ve kterém jsme se ocitli. Já bohužel, ačkoliv bych hrozně chtěl stát na této straně, tam nejsem. Myslím si, že musíme naopak zrychlit. Ne ve spotřebě, ale ve vývoji technologií a ve vědeckém poznání. Potřebujeme udělat rychlé pokroky, abychom co nejdříve posunuli vědu například k zajištění čistých zdrojů energie. A to ne za 20 let, ale za dva roky. To samé platí v oblasti nedostatku vody či nedostupnosti zdravotní péče. Kdybychom se bavili před 50 lety, řekl bych, že je potřeba zpomalit. Ale teď nemůžeme zvolnit.

Michal Růžička, MAFRA

12. 3. 2023; ČRo Plus

Leonardo Plus

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

MLUVČÍ 1,

Teď už taky Leonardo plus. Drony a bezpilotní vozidla jsou už od prvních minut války na Ukrajině její nedílnou součástí na. Frontě jsou k vidění jak čistě vojenská, bezpilotní letadla ruské, ukrajinské, ale i íránské nebo západní výroby, tak i bezpočet civilních strojů využívaných vojáky. Ukrajinská válka není zdaleka prvním bojištěm, ve kterém vojáci využívají drony k průzkumu nebo útokům, jde ale o konflikt, který ukázal, že bezpilotní prostředky budou v ozbrojených konfliktech hrát stále výraznější roli. Více už v dnešním Leonardo plus od mikrofonu zdraví Ondřej Novák.

MLUVČÍ 2,

Leonardo.

MLUVČÍ 1,

Hostem dnešního Leonardo plus je Martin Saska, vedoucí oddělení multirobootických systémů fakultyelektrotechnickéčeskéhoVysokéhoučenítechnického. Dobrý den, dobrý den. Dnes si budeme povídat o dronech a o dalších robotických bezpilotních prostředcích na, moderních bojištích a, tedy zejména na Ukrajině. Jak vy osobně z toho, tohoto hlediska právě vnímáte tu ukrajinskou.

MLUVČÍ 3,

Válku v? Ukrajině se ukázalo to, co my již vnímáme delší dobu, že drony udělaly veliký skok ve vývoji v autonomii létání v, rychlosti letu i v jednoduchosti jejich konstrukce a nasazení, takže z našeho pohledu to masivní nasazení dronů zase takové překvapení není.

MLUVČÍ 1,

No a dá se tedy říct, že jde o takovou jako opravdu první dronovou válku.

MLUVČÍ 3,

Tam je zajímavý faktor, že vlastně byla napadena země, která je relativně vyspělá, je tam spoustu chytrých mozků, který s těmi drony pracovaly už předtím a oni vlastně ty drony mohly rovnou nasadit. Ve většině ostatních konfliktů z mého pohledu, pokud byla silnější armáda, tak nepotřebovala tam nějak zbastlit dron, který si nenakoupili v e shopu, protože využívala vlastně standardní vybavení a ono není tak jednoduché dostat vlastně tu novou technologii do armády a splnit všechny certifikace a kritéria armády, ale tady na to Ukrajinci, nehleděli a, ty prostě potřebovali nasadit něco, co je rychlé ochrání.

MLUVČÍ 1,

No a, vy jste zmiňoval, že vás to nasazení nepřekvapilo. Tak dá se tedy říct, že na Ukrajině se ty drony přece jenom využívají podstatně ve větší míře než třeba v těch ostatních konfliktech, nebo než, co jsme viděli dřív.

MLUVČÍ 3,

Hlavně ty malé a relativně levné drony, protože opravdu velmi jednoduché pořídit jednoduchý dron, který informaci o bojišti, velmi rychlé, potom tyto stroje jsou vlastně často mnohem levnější než ty rakety s, kterýma jsou sestřelovány a i to je důležité právě v té opotřebovací válce, která tam nyní.

MLUVČÍ 1,

Probíhá. Pojďme si pro představení. Jakým způsobem tady válčící strany využívají drony v ukrajinské válce? Poslechnout rozhovor s vojenským analytikem Lukášem visingrem, který pro Český rozhlas plus vedla Lucie Vopálenská.

MLUVČÍ 4,

Stále nasazení sebevražedných dronů, tzv. Jsme mohli vidět třeba už na podzim 2020 během války o náhorní Karabach, ale teď jsou ty počty opravdu výrazně vyšší. Rusové běžně posílají dvouciferné počty vlastně každý den, což klade samozřejmě velkou zátěž na ukrajinskou protivzdušnou obranu a je to vlastně i takové další velké varování a pro západ, protože naprostá většina zemí nemá žádnou efektivní propracovanou proti takovýmhle dronům, teď samozřejmě se všichni ohromně horečně snaží něco takového vyvinout v prvé řadě, aby pomohli Ukrajině. Něco tedy rychlého, nějaké dočasné překlenovací řešení, které je možné poslat Ukrajině, aby se mohla bránit a samozřejmě potom v dlouhodobém měřítku něco pro vlastní ochranu, tedy prostě státy NATO musejí vytvořit něco takového, aby se mohly bránit tomuhle typu hromadných útoků sebevražedných dronů.

MLUVČÍ 5,

Jaké další výhody, ale nebo také z druhé strany problémy se pojí právě z s využíváním dronů v armádách.

MLUVČÍ 4,

Tak třeba, jak teď můžeme vidět u těch dronů íránského původu, těch šachídů, ty stroje jsou velmi jednoduché, levné, uvádí se, že cena jednoho z nich se pohybuje maximálně v desítkách tisíc dolarů, proto se taky říká, že to je vlastně taková střela s plochou dráhou letu pro chudé, tyhle stroje jsou, říkám, jsou velmi levné, jednoduché, dají se se počtech, tedy představují pro tu protivzdušnou obranu velkou výzvu zase na stranu druhou, ta jejichduchost znamená, že jsou poměrně křehké, snadno zranitelné. Viděli jsme, že vlastně se dají sestřelit i pomocí ručních zbraní a vlastně oni můžou zasahovat jenom tam. Aspoň tyhle stroje, které teď vlastně Rusko používá, které dostal od Íránu, ty můžou zasahovat jenom cíle o předem známých souřadnicích. Oni mají jenom inerciální a družicovou navigaci, nedají se použít tedy třeba proti pohyblivým cíl na bojišti, ovšem v téhle kategorii těch sebevražedných zdrojů existují mnohem pokročilejší typy, které už tuhle schopnost mají. To jsou vlastně stroje, které jsou opravdu dálkově řízené, tedy ten operátor udržuje permanentní spojení s tím dronem, už se tak říkajíc s dívat jeho očima, protože ten dron, nějaké ty pokročilejší drony, který mají na čele kameru, pomocí které se dají přímo navádět na cíl, ale zase tyhle drony jsou mnohem dražší právě kvůli tomu sezorovému a komunikačnímu vybavení, no a zase tenhle ten signál pochopitelně ovládací ten ovládací signál se nějakým způsobem rušit, takže ono všechno má svoje výhody a nevýhody.

MLUVČÍ 1,

To byl vojenský analytik Lukáš Visingr. Pane Sasko. Pan Visingr zmiňoval hlavně ty sebevražedné drony, tedy, jak říkal, střely s plochou dráhou letu pro chudé, vojáci na Ukrajině ale drony využívají i k dalším věcem, jako třeba je průzkum nebo nějaké cílené útoky nebo spíše nosiče zbraní. Je to tak.

MLUVČÍ 3,

Jak bylo v rozhovoru zmíněno. Ty drony o, kterých se bavily, tak jsou opravdu velmi jednoduché. Ty jsou již několik desítek let prakticky staré. Nebo tady tu technologii známe, my jsme se zde bavili o vlastně mnohem pokročilejších dronech a technologiích, které jsou běžně koelné na i na využívat a nejenom my, ale hlavně ty Ukrajinci dokáží využívat vlastně robotické řešení k získávání fotografií, velmi kvalitních fotografií videí, dokáží velmi rychle získat informaci o bojišti navádět, střelbu, což pravděpodobně je nejpoužívanější aplikace dronů, ale dokáží i vypouštět jednoduché zbraně, granáty a podobně.

MLUVČÍ 1,

Mě zaujalo, že jste říkal, že ty, řekněme, sebevražedné drony jsou vlastně technologicky velmi stará řešení, to znamená, že pokud já si koupím nějaký dron v e shopu, tak on je technologicky dál než třeba právě tady ty sebevražedné íránské drony o, kterých jsme slyšeli.

MLUVČÍ 3,

Výrazně, používá se tam technologie, která byla vyvinuta opravdu v minulých letech, ten vývoj těch robotických dronů, to jsou takové, které dokáží třeba i reagovat na své prostředí okolní, dokáží se vyhýbat překážkám vnímají, své prostředí. Tak ten šel kupředu opravdu hodně a vlastně do dokážeme teďko vidět produkty, které byly na vědeckých konferencích před rokem, dvěma, což je neuvěřitelný pokrok a neuvěřitelně rychlý transfer právě té znalosti z těch vědeckých kruhů přímo do toho nasazení, ať už teda průmyslu nebo těch aplikace.

MLUVČÍ 1,

Apli aplikaci, průzkumná činnost nebo právě nošení nějakých zbraní, můžeme trošku dopodrobna rozebrat, jak taková činnost s dronem vypadá, jak daleko třeba dokáže ten běžně dostupný dron doletět nebo jak dlouho vydrží ve vzduchu.

MLUVČÍ 3,

I, ty velmi jednoduché drony dokáží vydržet desítky minut 30, 40. Je běžné, že i ten vícerotorový dron o, kterých my se bavíme, zde více, do dokáže letět přes hodinu, kdežto ty sebevražné drony jsou letadla, ty mají mnohem větší dolet, ale jak bylo zmíněno, je to vlastně jenom taková trošku chytřejší řízená.

MLUVČÍ 1,

Střela, takže ty, řekněme, dronové vrtulníky, které si asi každý z nás dokáže představit, tak dokážete lítat zhruba hodinu, to je asi okruh několika kilometrů okolo toho pilota, když to, ty primitivnější, sebevražedné nebo útočné drony v podobě letadel, to dokážou teď letět i třeba stovky kilometrů na ruské území.

MLUVČÍ 3,

Ano, přesně tak. Do let těch více rotorových helikoptérek je výrazně menší z, principu oni letí pomaleji, ale dokáží manévrovat, dokáží se zastavit ve vzduchu, dokáží letět opravdu nad tím bojištěm a dlouhodobě poskytovat tu informaci těm vojákům a ten vlastně dosah od toho pilota může být prodloužen. Oni využívají vlastně komunikační kanál, který nastavují a dokáží ten signál přeposílat, takže ty vlastní piloti mohou být schovaní někde v záloze, nejsou ohroženi přímo na tom bojišti, anebo dokonce jednoduché povely lzedávat i se třeba satelitní komunikaci.

MLUVČÍ 1,

Takže ti piloti můžou být rozmístění třeba na různých částech fronty a mezi sebou si předávat signál toho dronu nebo řízení toho dronu, chápu to správně.

MLUVČÍ 3,

Ani ne tak mezi sebou ty piloti, ale ty vojáci mohou rozmístit vlastně nějakou retransaci, která přeposílá ten signál, případně to za ně dělají ty družice.

MLUVČÍ 1,

Lukáš visr zmiňoval i obranu proti dronům. Mě k tomu napadá, že na začátku války jsme hodně slyšeli o těch tureckých dronech biraktar, vznikaly o nich dokonce i písničky, ale dnes už o nich tolik neslyšíme. Čím to je? Znamená to, že třeba Rusové proti těm dronům našli nějakou účinnou obranu, takže už třeba nejsou tak využitelné.

MLUVČÍ 3,

Ta obrana spočívá jednak v tom, že rozmístili klasickou protileteckou obranu, lze tyto drony sestřelit úplně stejně jako jakékoliv jiné letadlo, ale zároveň tyto drony lze také rušit, jak bylo zmíněno v, tom příspěvku, lze rušit nejen komunikaci mezi dronem a pilotem, ale i třeba GPS signál, který je využíván provigaci těchto jednodušších strojů.

MLUVČÍ 1,

Takže k protidronové obraně nejsou potřeba přímo nějaké raketové baterie nebo vojáci třeba s ručními protiletadlovými zbraněmi, ale stačí nějaká rušička.

MLUVČÍ 3,

Existují i řešení využívající pouze rušičku a.

MLUVČÍ 1,

Pokud mají ty drony třeba podobné rozměry jako letadlo, tak dá se říct, že jsou podobně ohrožena nebo mají nějaké výhody.

MLUVČÍ 3,

Ten dron ze své podstaty dokáže manévrovat lépe než letadlo, letadlo vždy bude brát ohled na pilota, ta technologie letectví šla tak daleko, že vlastně ten stroj může udělat manévr s přetížením, který by pilota zabil, takže vlastně v tomto jsou ty člověkem pilotované stroje v, nevýhodě naopak zase mohou využívat ten mozek toho pilota, který je přímo na palubě a který může navrhnout kreativnější řešení než umělá inteligence, pokud by byla implementovaná. Ale to se už nebavíme o těch dronech, které jsou aplikovány na, ale bavíme se o nějakejch sofistikovanějších strojích na, kterých se vlastně teď vědecké komunity.

MLUVČÍ 1,

Podílí o. Autonomii a umělé inteligence se budeme bavit spíše v druhé půlce pořadu. Co musí umět dron, aby dokázal odolat třeba právě tomu elektronickému rušení, tomu elektronickému boji.

MLUVČÍ 3,

No, úplně nejlépe se musí pohybovat sám bez jakékoliv komunikace s pilotem, zde se teda bavíme o těch autonomních robotech a druhá vlastně důležitá funkcionalita je možnost letět bez toho GPS signálu, to znamená, on musí využívat informaci o svém okolí, musí se lokalizovat s pomocí pouze palubních senzorů, protože v té chvíli je vlastně odříznut od jakékoliv podpůrné infrastruktury a je na tom bojišti prostě sám.

MLUVČÍ 1,

No a do jaké vzdálenosti se dá používat tady ten elektronický boj, jsou to kilometry, desítky kilometrů.

MLUVČÍ 3,

Záleží na intenzitě signálu. Většina těch rušiček je spíše krátko dosahových. On je tam problém, že pokud zarušíte vlastně ten GPS signál všude, tak ho zarušíte i sám sobě a v tu chvíli i ty vaše jednotky budou v nevýhodě a. Vrátíme se jenom o pár možná desítek let zpátky.

MLUVČÍ 1,

Takže tam se ruší veškerá frekvence vlastně celého signálu GPS, nejenom třeba nějaká část nebo nějaké využitelné spektrum jenom pro stroje.

MLUVČÍ 3,

To GPS je jedno, tobě běží na jednévenci, samozřejmě existuje více poskytovatelů, není to jenom to GPS, ty gns. Signály obecně vyvinuli Rusko i Amerika i Čína i Evropa. Ale běžné přijímače kombinují všechny tyto signály. Takže vy vlastně musíte zarušit úplně všechny frekvence tady těch gnss technologií, abyste měl jistotu, že ten protivník je nemůže využívat a v tu chvíli je nemůžete v tom daném místě využívat ani vy já se.

MLUVČÍ 1,

Ještě vrátím na začátek našeho povídání. Od prvních dnů války tedy vidíme hlavně u Ukrajinců to časté využívání civilních dronů, třeba právě pro průzkum, jak jsme zmiňovali, jak těžké je tedy koupit ten civilní dron a modifikovat ho proto čistě vojenské využití.

MLUVČÍ 3,

Velmi jednoduché ho prakticky můžete použít tak, jak je. Takže diváci určitě ví, že tyto drony se dají pořídit už za nižší desítky tisíc korun, což je i výrazně méně než ty velmi jednoduché staré kamikadze. Drony, které, jak bylo zmíněno, stojí teda desítky tisíc dolarů a už ten dron sám o sobě je schopný natáčet velmi kvalitní video, je schopný být vyslán v terénu, ty drony vlastně tak, jak jsou teďko nabízeny, tak jsou koncipovány pro použití vlastně v těžkém nasazení, protože opravdu jeho můžete vzít do batohu, vyndat i v lehkém dešti v, bahnu, on bude létat, udělá tu svoji práci, protože to je vlastně přesně i to civilní použití ke, kterému byly vyvinuty, takže ta úloha pro ten základní dohled nebo poskytnutý informaci v bojišti je úplně stejná jako třeba inspekce elektráren pro, který se běžně používají.

MLUVČÍ 1,

No a co se týče pak těch modifikací typu na shazování granátů, tak já předpokládám, že takový dron tedy má nějaké zařízení, které dokáže držet ten granát a na dálku ho pak shodit nad tím konkrétním místem, tak tohle to taky už umí ty drony, které já koupím v e shopu.

MLUVČÍ 3,

Tam se ukázal zajímavý faktor, že vlastně i hobbisté, kteří dříve tvořili nějaký klub dronařů na Ukrajině, tak se dali dohromady a dokázali s použitím 3D tisku navrhnout velmi jednoduché vypouštěcí zařízení, kdy oni vlastně použili jeden z komunikačních kanálů toho dronu, který momentálně nepotřebovaly, například ty drony jsou schopné rozsvítit světlo na dálku. Toto věděli, že nebudou potřebovat, protože prostě v okamžiku, kdyby rozsvítily světlo, tak by byly vidět, takže použili tady ten komunikační kanál pro spoušť toho jednoduchého mechanismu. Jednoduché servo dokázalo rozevřít nějaké kleštičky, které držely ten granát, takže úprava ne zas tak složitá, nevyžadující žádnou sofistikovanou.

MLUVČÍ 1,

Technologii. No a pokud už tedy dron dokáže nést granát, tak využívají se ty bezpilotní prostředky třeba k převozu zásilek na frontě nebo nějakých léků atp. Munice.

MLUVČÍ 3,

Určitě toto využití je nasnadě. Samozřejmě u těch komerčních dronů ta nosnost není veliká. Oni nejsou koncipovány k tomu, aby nosily ještě nějaké dodatečné balíky. Přestože existuje spousta firem, které vyvíjí drony pro doručování zásilek, tak tyto drony zase nejsou tak lehce dostupné, takže u těch komerčních dronů se můžeme bavit o nosnosti v řádech nižších kilogramů, často i jenom stovek gramů, takže pokud by vám stačil vlastně tady to omezení, tak lze samozřejmě ten dron takto využít.

MLUVČÍ 1,

Když jsem se ptal na ten rozvoz zásilek nebo třeba léků na frontě, tak dají se drony nebo využívají se drony už i přímo k nějaké konkrétní pomoci vojákům nebo zraněným.

MLUVČÍ 3,

Vývoj podobných systémů probíhá i v civilní oblasti. Vlastně systémy Schan rescue, kdy ten, kdy to robotické řešení vyhledá buď ztracenou osobu v nesnází a nějak se jí snaží pomoct se, diskutuje již velmi dlouho a. Záchranné složky třeba pracují s drony běžně obdobně na bojišti. Lze předpokládat, že takovýto systém vyvinout lze já. Mám i informaci, že americká agentura darpa v současné době vlastně volá po vývoji takového řešení, kdy ty robotické drony i pozemní roboty by dokázaly přímo identifikovat na bojišti stav zraněných, rozhodnout o tom, jak konkrétnímu zraněnému pomoci přímo aplikovat první pomoc, pokud to půjde, nebo přivolat transport, vlastně i transportní vozidla se v armádách řeší a vyvíjí, kdy ta mise je vcelku jednoduchá, jenom nalézt toho zraněného a potom ho dopravit zpátky, kdy vlastně ta mise nebo ten pohyb toho vozidla zpět je velmi jednoduchý, jakmile ten robot už ví, kudy jel, ví, kde byly, jaké překážky, jaké obtíže, tak se vrátit po stejné trase není tak obtížné a předpokládal bych, že by to mohl být první krok pro nasazení. Tak to plně autonomních systémů.

MLUVČÍ 1,

Vysvětluje Martin Sazka, vedoucí oddělení Multi robotických systémů fakultyelektrotechnickéčeskéhoVysokéhoučenítechnického, který je hostem dnešního pořadu Leonardo plus. Mě tam napadá ještě jedna věc. Pokud tedy běžně dostupné drony už dokáží sloužit i takhle pro armádní účely, tak očekáváte v budoucnu nějakou regulaci tady tohoto prostředí, aby ty drony obecně nebyly tak dobře dostupné, pokud se tedy dají využít jako.

MLUVČÍ 3,

Zbraně v. Některých zemích tato regulace probíhá už velmi silně například v arabských a současné době v některých emirátech nesmí létat vůbec, ani se nesmí dron vůbec dovážet do země, takže tam oni vnímají to nebezpečí velmi, my dlouhodobě jako komunita víme o tady té možnosti zneužití a, to nás ani nenapadl takovýto velký konflikt, že se bude konat tak blízko nás, ale už jenom vlastně využití dronu pro nějaký lokální útok na kritickou infrastrukturu na, politiky. Lze to udělat velmi jednoduše a i to nás motivovalo k tomu, že dlouhodobě vyvíjíme proti dronový systém, což je vlastně inteligentnější dron, který je schopný tyto jednodušší drony nalézt a odchytit a donést vlastně do bezpečí.

MLUVČÍ 1,

Takže je to takový ten dron, jak můžou posluchači se pamatovat z různých zpráv, že třeba chytí cizí dron do sítě nebo ho nějakým způsobem sestřelí.

MLUVČÍ 3,

Ano, tady je tento dron Eagle w one kterým se bavíme na, kterém na, jehož vývoji vlastně dlouhodobě pracujeme a, ten se snaží právě naopak pomáhat a snaží se bránit tu infrastrukturu, kterou bránit potřebujeme i. Můj názor je, že vlastně, pokud budeme mít prostředek, který dokáže nás ochránit před drony, tak potom i ty regulace a restrikce budou nižší, protože určitě se všichni shodneme na tom, že ty drony jsou užitečné, vidíme je všude kolem nás a veřejnost ani neví o spoustě velmi užitečných aplikací, kde ty drony pomáhají vlastně chránit životy, kde oni dokáží být nasazeny v místech, kde jindy by musel pracovat člověk a byl v ohrožení života.

MLUVČÍ 1,

My se tady dnes spolu bavíme hlavně o dronech, tedy o bezpilotních létajících prostředcích, jak jsou na tom v armádách i další bezpilotní pro prostředky, jako třeba nějaká robotická nebo dálkově ovládaná vozidla.

MLUVČÍ 3,

I? To se již velmi dlouho diskutuje u pozemních robotů. Ten vývoj začal výrazně dříve než u dronů, ale je pomalejší. Je to možná dáno i tím, že ta motivace pro nasazení v tom soukromém sektoru není tak veliká, samozřejmě to civilní nasazení, které je mnohem masivnější a i lépe vnímáno veřejností, tak ten motivuje ten výzkum mnohem lépe, proto si dovedu říci, že teďko ty drony, ty pozemní roboty velmi rychle doběhly a předběhly, ale ano, armády již určitě desítky let uvažují a nejen uvažují o nasazení pozemních robotických systémů, ať už to jsou nějaké čtyřkolky, které mohou nést zbraně, případně ta opět průzkumné vozidla.

MLUVČÍ 1,

Takže jsou už k vidění třeba dálkově ovládané tanky nebo tady takováto velká vozidla.

MLUVČÍ 3,

Viděl jsem koncepty, nevím, jak moc se to nasazuje opravdu reálně na bojišti, ale rozhodně na veletrzích jsem tyto koncepty viděl. Popravdě řečeno, to vlastně ten vlastní pohyb vozidla není zas tak složitý pro. Robotiku je zvládnutý. Podpora střelby například již se používá automatická. Tam ten člověk, popravdě řečeno, je většinou jenom takový ten bezpečnostní faktor, aby ta veřejnost nebyla vyděšená nějakými autonomními roboty všude kolem nás, ale ta technologie je podle mě už natolik pokročilá, že by to umožňovala.

MLUVČÍ 1,

No a je tady nějaký zásadní rozdíl mezi tím, když chce udělat takovýto dálkově ovládaný nebo úplně robotický malý dopravní prostředek typu průzkumný malý robot nebo nějaká malá čtyřkolka a mezi tím, když chci takto na dálku ovládat tank v, čem je tedy ten rozdíl?

MLUVČÍ 3,

Popravdě řečeno já, ten rozdíl moc nevidím za nás i, když se bavíme o těch dronech, tak pro nás udělat malinký dron je velmi často těžší než udělat velký autonomní dron, protože ten velký stroj dokáže nést více senzorů, více výpočetních prostředků, věřím, že v tom malinkým průzkumným vozítku se řeší třeba každý gram, kdežto v tom tanku se, ten se opravdu může osadit tím nejlepším, co je na trhu a počítačema a v, tu chvíli ta autonomie je vlastně jednodušeji realizovatelná.

MLUVČÍ 1,

Vysvětluje Martin Sazka, vedoucí oddělení Multi robotických systémů fakultyelektrotechnickéčeskéhoVysokéhoučenítechnického a. My se k vám vrátíme ještě po krátkých zprávách.

MLUVČÍ 6,

Komentáře, analýzy a reportáže ze zahraničních v rozsahu a kvalitě, jakou na rozhlasových vlnách jen tak nenajdete. To je svět ve 20 minutách témata, která většině českých médií unikají nebo se jich bojí v. Sobotu a v neděli po třinácté hodině na plusu a pak také na webu plus. Rozhlas cz a v aplikaci můj.

MLUVČÍ 1,

To byly zprávy a pokračuje Leonardo plus, vracíme se zpět do pořadu Leonardo plus. Od mikrofonu vás zdraví mí mým dnešním hostem je Martin Sazka, vedoucí oddělení Multi robotických systémů fakultyelektrotechnickéčeskéhoVysokéhoučenítechnického. Dnes si povídáme o využívání dronů a robotů ve válečných konfliktech, zejména tedy v současné válce na Ukrajině. Pane sazko, vy se na ČVUT zabýváte Multi robototickými systémy, má už tato technologie, tak je tedy nějaké uplatnění ve vojenství.

MLUVČÍ 3,

Ta technologie, kterou my vyvíjíme, tak je opravdu velmi pokročilá a ještě neměla možnost se dostat přímo do jakééhokoliv vlastně armádního nasazení, nicméně již i zde jsme měli možnost slyšet o náletu celých skupin kamikadze dronů, nicméně v těchto aplikacích se jedná o nasazení více samostatně se pohybujících dronů, kdy ten jeden dron neví vůbec o přítomnosti těch ostatních, nezajímá ho to. My se zaměřujeme na něco jiného v trh našich aplikací. Ty drony opravdu letí pohromadě vnímají, jeden druhého, stejně jako třeba ptáci, které letí v hejnech a dokáží i využívat přítomnostech ostatních jedinců k tomu, aby ten daný úkol splnili efektivněji.

MLUVČÍ 1,

Takže si to mám představit jako nějakou letku dronů, která spolupracuje a vlastně funguje jako jeden celek.

MLUVČÍ 3,

Je to tak. Ty drony jsou schopné i senzoricky vnímat své sousedy v tom hejnu, obdobně jako ty špačci v tom hejnu ptáků dokáží vidět několik nejbližších sousedů, dokáží přizpůsobit svůj let, jednak pozici těch sousedů, ale i předpokládanému pohybu těch jednotlivých dronů kolem sebe. Samozřejmě, pokud to lze a aplikace to umožňuje, tak můžou i komunikovat a například si rozdělit úlohu, kterou řeší a, vyřešit ji tak mnohem efektivněji a rychleji. Pokud se bavíme například o nějaké úloze, rychle vyhledej ztracené dítě v lese, tak samozřejmě, pokud nasadíme více robotů, které mají tento úkol řešit, tak výsledek bude pravděpodobně rychlejší, než kdyby se tam pohyboval jeden, byť lépe vybavený.

MLUVČÍ 1,

Stroj ČVUT tedy tuto technologii nevyvíjí pro armádu, ale přece jenom využívá nějaká z válčících stran, třeba obdobu takovéhoto systému, nějaké multirobotické roje. My jsme zmiňovali ty, řekněme hloupé, drony, které tohle to využít neumí a letí prostě pohromadě, aniž by věděly o sobě navzájem, ale pokouší se třeba ostatní státy o vývoji ničeho podobného.

MLUVČÍ 3,

Já? Vím, že například americká armáda dlouhodobě technologie roů zkoumá i. Nám se stalo při robotické soutěži, kdy jsme spolupracovali s týmem z Ameriky, že oni vlastně nesměli vůbec s náma spolupracovat na vývoji více robotických nebo rojových systémů, protože to byla technologie, kde oni úplně zakázali vývoz ze země, takže tady to vodítko je pro ně jasné, že tato technologie smysl má a že minimálně USA to tak vnímá a.

MLUVČÍ 1,

Myslíte, že půjde o nasazení hlavně tedy v průzkumu nebo hledání třeba raněných na frontě nebo se tam nabízí nějaké jiné využití.

MLUVČÍ 3,

Tady to využití toho rychlejšího získání informací z rozsáhlejšího území je nasnadě. Samozřejmě si lze také představit útok malých jedinců v roji, které jsou obtížněji sestřelitelné, případně, které vyčerpají právě tu protileteckou obranu tak, jak bylo zmíněno v rozhovoru.

MLUVČÍ 1,

Velkým tématem u dronů je dnes autonomní řízení. Ostatně jsme ho už taky zmiňovali v první polovině našeho povídání v, jaké míře se už tedy dnes využívá u armádních dronů.

MLUVČÍ 3,

Paradoxně ten transfer té znalosti z těch vědeckých kruhů do té armády je výrazně pomalejší než transfer do průmyslu v, průmyslu i velké firmy. Ví, že musí co nejrychleji vlastně toto řešení absorbovat a začít využívat. Takže z mých informací vím, že využití umělý inteligence v AR firma.

MLUVČÍ 1,

Firma úplně samostatně já.

MLUVČÍ 3,

Nevím, jestli ty vojenské drony, rozhodně drony, které my vyvíjíme nasazujeme v, civilních aplika aplikací, že vlastně oni nepotřebují vůbec pilota, oni dokáží odstartovat jenom na povel na stisknutí, tlačítka na klávesnici a potom vykonají celou tu misi a, to dokonce tak, že dokáží přizpůsobit ten svůj plán tomu, jak se ta mise vyvíjí, dokáží detekovat objekty kolem sebe a nejen, že se jim dokáží vyhýbat, ale s nima dokáží i třeba pracovat a dokáží s nima manipulovat, kromě toho dokáží vlastně vnímat, jak se prostředí mění a přizpůsobit tomu svoji činnost.

MLUVČÍ 1,

Takže jestli to chápu správně, tak tomu dronu prostě jenom zadám nějaký úkol nebo sérii kroků, které on má vykonat zmáčknout, tlačítko a on už se do toho pustí a sám dokáže tady analyzovat ten terén, orientovat se v něm a pochopit, co po něm chci.

MLUVČÍ 3,

Takový je současný stav. Vy mu musíte zadat vlastně sérii akcí, které musí vykonat a tyto on třeba i postupně vykonává, ale vlastní tu konkrétní detailní věci, už si dokáže vyvinout sám, ale ta technologie umělé inteligence jde ještě dál a my pravděpodobně velmi brzo budeme svědky řešení, které dokáží i sami navrhovat ty jednotlivé posloupné kroky a. My pouze zadáme tomu robotu. U kol typu někde v lese se ztratilo dítě najdi ho.

MLUVČÍ 1,

No a jakým způsobem se dron tedy dokáže orientovat v tom terénu, jak on to dělá nebo jaké technologie on přitom využívá?

MLUVČÍ 3,

On musí mít na sobě senzory, které mohou být podobné těm, které využíváme my v orientaci v terénu, většinou jsou to oči, takže on je vybaven kamerami a počítačovým viděním, které dokáže zpracovat v reálném čase informaci o okolí. Kromě toho velmi dobře využívaným senzorem jsou 3D liary, které se používají i v autonomních vozidlech, například ten dron díky dokáže i získat vlastně 3D model prostředí velmi přesně a v tomto nás i předčí, protože my takový senzor nemáme.

MLUVČÍ 1,

Analýza tady těchto dat, ať už obrazových nebo třeba z toho daru, je poměrně náročná na výpočetní výkon, tak, jak drony řeší, tady toto, mají skutečně tak výkonné výpočetní jednotky, anebo ta data posílají do nějakého vzdáleného výpočetního centra, které to udělá za ně a jenom jim řekne, jak mají ten svět vidět.

MLUVČÍ 3,

Autonomní systémy, které využíváme my na ČVUT nebo vyvíjíme my na ČVUT, tak nesou velmi výkonný palubní počítač přímo na palubě. My se snažíme eliminovat tu komunikaci, protože i v civilním prostředí ta komunikace je vždycky problém a vždycky je problém v reálném prostředí vlastně dosáhnout toho, že ta komunikace je vždy a v plném rozsahu a. Ukázalo se to teda i na té Ukrajině, že ta komunikace je právě ten oříšek, který oni musí vyřešit a který se dá tak snadno zarušit.

MLUVČÍ 1,

No, ale není to na úkor třeba jiných vlastností toho dronu, třeba právě nosnosti nebo výdrže, to je baterie.

MLUVČÍ 3,

Určitě je to zátěž, ale ten počítač není zas tak těžký, takže pokud se bavíme o dronech, který mají rozměr půl metru, metr a víc, což v tom vojenském nasazení je běžné, tak potom ta vlastní váha toho počítače je zanedbatelná. Samozřejmě, pokud se snažíme vyvinout nějaké drony opravdu malých rozměrů, kdy my můžeme jít až do centimetrů, tak potom řešíme každý gram a musí se třeba používat jednodušší mikroprocesory, které nemají tak velkou výpočetní sílu a potom i ty algoritmy se buď musí přizpůsobit, aby to stačilo potom samozřejmě ta autonomie není takového rozsahu, anebo se využije ta komunikace s nějakým centrálním řídícím systémem.

MLUVČÍ 1,

No a, co je tady při vývoji takovýchto dronů největší výzvou pro vás? Jako výzkumníka.

MLUVČÍ 3,

My momentálně narážíme na problém spolehlivosti. Ty řešení, které my jsme vyvinuli, tak dokáží opravdu úžasné věci, dokáží opravdu létat sami, dokáží létat sami v rojích, ve skupinách. Nyní se bavíme se spoustou firem o reálném nasazení pro skenování inspekce, inventury skladů a podobně, ale proto, abysme je mohli nasazovat opravdu velmi spolehlivě, kdy ten průmysl velmi často vyžaduje opravdu prakticky stoprocentní spolehlivost, tak tam je ještě potřeba dalšího výzkumu a vývoje.

MLUVČÍ 1,

Ukrajinci pro své drony využívali spojení přes satelitní síť Starlink. Majitel firmy Starlink Elon Musk ale oznámil, že Ukrajincům už ty služby nebude poskytovat. Tak jaké je to pro ně v tom řízení dronů problém? Pokud jde tedy o to řízení na dálku nebo i třeba na tu vzdálenost několik stovek kilometrů.

MLUVČÍ 3,

Může to být problém velký, pokud oni opravdu využívali tady tu komunikační infrastrukturu k tomu, aby vlastně ochránily ty své piloty, mohly je mít někde v bezpečí, klidně v Kyjevě a ty drony byly nasazovány na bojišti, tak v tu chvíli, pokud oni přijdou o tento komunikační most, tak to budou muset řešit jinak. Anebo ty často mladé kluky blíž k frontě a do nebezpečí.

MLUVČÍ 1,

Vy jste ale zmiňoval, že trendem je tady ty výpočty v autonomii přenášet přímo do těch samotných dronů a nechat to řízení na nich neřídit je tedy na dálku, do jaké míry tedy člověk u takovéhoto stroje může do toho řízení zasahovat, pokud on se tedy rozhoduje sám a nepotřebuje k tomu řízení nějaké vzdálené pokyny nebo právě to spojení s tím výpočetním střediskem.

MLUVČÍ 3,

Všechno záleží na tom, jak je ten systém navržen. My samozřejmě v jakémkoliv kroku té autonomie můžeme dát vlastně do toho řetězce člověka ten dron. Typicky může žádat povolení o pokračování v té konkrétní aplikaci, může si říci nebo vyžádat o povolení, zda tento cíl a opravdu ten cíl, který chce dosáhnout a podobně, takže to opravdu všechno záleží na tom, jak je ten systém navržen, jak je implementován a zda nechceme, aby byl zneužíván.

MLUVČÍ 1,

Vysvětluje Martin Sazka, vedoucí oddělení multirobotických systémů fakultyelektrotechnickéčeskéhoVysokéhoučenítechnického. Ruský prezident Vladimír Putin v roce 2017 prohlásil, že kdo ovládne umělou inteligenci v boji, tak ovládne svět, blíží se k tomu už tedy nějaká země k, tomu ovládnutí umělé inteligence v boji.

MLUVČÍ 3,

Nejsem si jistý, jak je to s tou umělou inteligenci v boji, každopádně i my můžeme vidět v, posledních týdnech se umělá inteligence velmi diskutuje, naštěstí tento vývoj té umělé inteligence vlastně probíhá na celém světě, společně všichni spolupracují, všichni publikují své výsledky, takže doufám, že právě ta umělá inteligence, která se vyvine takto společně, tak nebude využívána v konfliktech, ale spíš nám pomůže zlepšit kvalitu našich životů.

MLUVČÍ 1,

No a pokud už se bavíme o tom, že drony jsou schopné se samostatně orientovat v terénu, tak uvažuje se i o tom, že by byly schopné samostatně detekovat cíle.

MLUVČÍ 3,

My to teďko používáme v civilních aplikacích. Běžně ten dron pomocí umělé inteligence, pomocí neuronových sítí dokáže velmi rychle vyhodnotit cíl, dokáže ho přiřadit k objektu ve své databázi a dokáže vlastně zcela sám rozhodnout o tom, co se pohybuje i kolem něj nemusí to být ani statický cíl.

MLUVČÍ 1,

Takže už ty dnešní technologie dokáže třeba označit, že tento voják je nepřátelský a na toho mají ostatní zaútočit z.

MLUVČÍ 3,

Mého pohledu by to možné bylo. Pokud má různou uniformu, tak je to velmi jednoduché, ale existují technologie i rozpoznávání tváří, takže teoreticky by šlo i naprogramovat databázi obličejů svých vojáků, když by na to přišlo. Všichni známe systémy rozpoznávání espézetek, které jsou tady již několik let a běžně fungují a jsou velmi spolehlivé. Samozřejmě systémy pro rozpoznávání obličejů i v civilním sektoru se běžně používají. Zde nevidím žádný problém nebo překážku. Já se.

MLUVČÍ 1,

Ptám proto, abychom se dozvěděli, jak daleko jsme tedy od technologie, která by dokázala právě i autonomně ničit ty cíle.

MLUVČÍ 3,

Já se. Obávám, že všechny ty střípky, které jsou potřeba ke složení takovéto mozaiky, už vyvinuté jsou. Naštěstí to nedokáže jedinec ani menší skupina. Je to opravdu teďko na zodpovědnosti těch velkých států, jestli se tady tím směrem vydají a jestli opravdu takovéto bojové systémy, které mohou být i nepředvídatelné, vyvinou nebo ne.

MLUVČÍ 1,

No a, jsou nějaké signály, že by se o to už nějaké armády přímo pokoušely, anebo už ty prostředky zkoušely v boji.

MLUVČÍ 3,

Jak jsem říkal, naštěstí v současné době se, velké nadnárodní firmy a i komunity vývojářů, které vlastně všechno Open Source, všechno je otevřené, tak jsou silnější než leckteré, leckteré národy, tento vývoj je podpořeny i větším rozpočtem, takže dovedu odhadovat, že existují státy na světě, které by toto dokázaly udělat, ale bude jich zatím jenom hrstka.

MLUVČÍ 1,

No a jak se tady k tomuto problému postavit z? Hlediska etiky, využití umělé inteligence, nebo jak vy jako výzkumník toto vnímáte?

MLUVČÍ 3,

Dostáváme se do stavu, kdy musíme být zodpovědný ve využívání umělé inteligence, ale toto bylo v našich dějinách již několikrát. Vlastně jakýkoliv nástroj, který jsme vyvinuli pro civilní použití, lze zneužít. Můžeme se zase vrátit na Ukrajinu, kdy vlastně mobilní telefony jsou zneužívány k tomu, aby se zaměřovali kasárna s vojákami. Taky určitě výrobci a vývojáři mobilních telefonů nepředpokládali tuto aplikaci, aplikaci určitě by z ní neměli radost, takže vývoj nelze zastavit. Určitě to použití v civilním sektoru i v nějakých krizových scénářích, jako jsou zemětřesení, povodně a podobně, to je umělé inteligence, převýší ty negativa použití na tom bojišti, ale je to o zodpovědnosti nás všech a nejenom výzkumníků.

MLUVČÍ 1,

Asi už každý máme zkušenost s nějakou takovouto autonomní technologií, třeba u robotických vysavačů nebo populární je dnes to autonomní řízení u aut, která ale dělají chyby. Tady tyto zprávy plní pravidelně stránky novin. Jak velké je riziko tady u toho vojenského dronu, že třeba si splete ten cíl a zaútočí na někoho jiného.

MLUVČÍ 3,

Toto riziko zde bude vždycky já, nedovedu teďko predikovat, kdy vlastně ty chyby toho autonomního systému budou vlastně menší než chyby toho člověka. On ten člověk dělá ty chyby také a ve spoustě nasazeních, těch robotických řešeních se ukázalo, že jsme vlastně již dosáhli tu spolehlivost, která je vyšší než při použití pilota operátora. My například, pokud létáme uvnitř historických budov, kde skenujeme tyto objekty, tak již nevyužíváme pilotované systémy. Protože se ukázalo, že ta chybovost toho člověka je vyšší než té umělé inteligence, takže pravděpodobně velmi rychle dosáhneme nějakýho stavu toho produktu, kdy převýší ty klady té umělé inteligence, je to vidět i u těch přesných střel, které vlastně se teďko využívají na bojištích, ty také používají určité prvky umělé inteligence nebo robotiky a vlastně cílem jejich nasazení je minimalizovat ztráty a vlastně negativní dopad té války.

MLUVČÍ 1,

Vy jste zmiňoval, že i lidé dělají chyby na druhou stranu, když lidský voják zastřelí někoho, koho neměl, tak je tam jasná odpovědnost, je to jeho chyba a zřejmě on za to bude potrestán. Jak se tady toto bude řešit u těch autonomních systémů, budou za to potrestáni vývojáři nebo operátor, nebo kdo za to bude odpovědný?

MLUVČÍ 3,

Tady je ta problematická otázka, která se určitě bude muset řešit z mého pohledu. Podobně jako někdo stiskne tu spoušť, tak někdo rozhodne a o použití takovéto technologie a měl by být před tím použitím obeznámen i i s těma negativníma aspektama a rizikama, takže vlastně vždycky tady bude ten člověk, který to použije a ten by měl být asi zodpovědný, stejně tak, jako je zodpovědný ten, kdo zmáčkne tlačítko start rakety, kdo zmáčkne tlačítko na spoušti nebo kdo vytáhne med z pochvy a sekne s ním. Toto bylo prostě a je v celých našich dějinách.

MLUVČÍ 1,

Poslední dobou jsou hodně populární zprávy o chatovací umělé inteligenci chat GP myslíte, že tady tento chat bot taky nějak ovlivní právě vývoj autonomních dronů.

MLUVČÍ 3,

Já? Jsem o tom přesvědčen i, my se v této oblasti teďko velmi silně pohybujeme já si. Myslím, že on hlavně dokáže odstranit nutnost toho robotika v tom řetězci nasazení vlastně v současné době, jak jsme diskutovali, ten koncový uživatel té technologie potřebuje nějak přeložit ten svůj vágní povel pro ten robotický systém a potřebuje k tomu opravdu inženýra robotika, kterej naprogramuje to robotické řešení, dá mu ty konkrétní povely a ten robot se podle toho bude chovat, nicméně pokud se bavíme opravdu o masovém nasazení robotiky v běžném životě, tak nemůžeme mít všude ty inženýry a v tu chvíli ten robot by měl komunikovat přímo s tím uživatelem, přímo s tím koncovým zákazníkem a právě tady ty chatovací systém by mohly být jeden z nástrojů, který umožní ten vágní povel předat tomu robotickému systému velmi rychle a vlastně ta umělá inteligence může využít rozsáhlé znalosti, které ani ten uživatel nemá a. Udělat tu úlohu, ještě vyřešit úlohu ještě efektivněji, než by vůbec toho člověka napadlo, což je podle mě to, kam se to ubíhat bude a my z toho chceme být součástí.

MLUVČÍ 1,

Takže ten voják na bojišti, který bude ovládat ten dron, nebude muset být programátor, ale bude muset být zkrátka jenom schopný říct leť na toto místo a znič tady tento tank, tomu bude stačit.

MLUVČÍ 3,

Toto je vlastně jedno z omezení pravděpodobně pro použití toho plného stavu té umělé inteligence, co je teďko vyvinutá, protože nelze předpokládat, že by ten inženýr šel s tím vojákem a opravdu tam ty roboty nasazoval tak, jak by jsme to my mohli být schopni udělat v. Civilních apli aplikaci okamžiku, kdy se nějaká takováhle komunikace vyvine a nějaké takovéhle propojení mezi tím vojákem, ať tou umělou inteligencí bude, tak se asi dá předpokládat i masivnější rozšíření.

MLUVČÍ 1,

Vysvětluje Martin Sazka z fakultyelektrotechnickéčeskéhoVysokéhoučenítechnického. Jaká je podle vás budoucnost autonomních strojů na bojištích? Je podle vás pravděpodobné, že někdy skutečně ty drony anebo právě pozemní robotická vozidla úplně nahradí ty lidské vojáky já.

MLUVČÍ 3,

Jsem optimista a doufám, že se ta technologie bude používat rozumně a že opravdu cílem bude minimalizovat ztráty lidských životů, ať už civilistů nebo vojáků. A v okamžiku, kdyby teda se mohlo snížit počet lidí v tanku, počet lidí na bojišti, tak lze toto předpokládat, takže pravděpodobně určitě, tak, jak to už teďko probíhá, vlastně ta možnost, ty vyspělejší technologie snižuje počet těch vojáků a tím pádem počet lidí v ohrožení, takže já doufám, že to naopak se bude využívat takto rozumně a povede to vlastně k humánnějším válkám, jestli nějaká taková válka taková vůbec může být.

MLUVČÍ 1,

Takže aby mezi sebou nebojovali lidé, ale právě spíš roboti.

MLUVČÍ 3,

Možná.

MLUVČÍ 1,

Abysme měli na závěr našeho povídání nějaký pozitivnější rozměr ve vnímání dronů. Tak můžete zmínit nějaké nevojenské aplikace na, kterých právě na českémvysokémučenítechnickém pracujete. Bavili jsme se hodně o těch multirobotických systémech, tak asi můžeme začít u nich.

MLUVČÍ 3,

To nasazení těch multiroobotických systémů je vhodné právě v okamžiku, kdy chcete velmi rychle získat informaci z míst, které jsou obtížně dostupné. Proto my řešíme systémy, které by byly nasaditelné v případě živelných pohrom v, případě zemětřesení nebo záplav. Kromě toho řešíme spoustu průmyslových aplikací, například inventuru skladů, kdy i ten více robotický systém do dokáže velmi rychle udělat inventuru rychleji, než lidé dokáží udělat přesněji. Dále hodně řešíme inspekce budov, interiérů i budov. My jsme schopni létat bez GPSky, takže i uvnitř budov dokážeme se tam velmi přesně lokalizovat, poskytnout 3D modely, přesné informace o těch interiérech těch budov, samozřejmě fotodokumentaci, více a více se posouváme do průmyslových objektů, řešíme teďko možnosti vlastně inspekce strojů v elektrárnách, tunelů, prostě všude tam, kde je velmi obtížné se dostat jako člověk nebo kde je takové prostředí nebezpečné, proto sleva. Jsme schopný létat i v radioaktivně zamořeném prostředí, protože paradoxně ta radioakce těm dronům tolik nevadí jako lidem já.

MLUVČÍ 1,

Ale předpokládám, že vy, když jdete dělat nějaký takovýto monitoring, ať už právě třeba mapování těch zamořených oblastí, anebo třeba hledání obětí živelných pohrom, tak u toho musíte být asi pořád vy jako operátoři, experti, vývojáři toho systému. Předpokládám, že to ovládání je pořád ještě složité. Myslíte, že se někdy dostaneme do toho stavu, kdy třeba hasiči budou mít jako součást výbavy hasičského auta nějaký dronový roj, který zkrátka vypustí a on jim už bude schopný autonomně.

MLUVČÍ 3,

Pomoct. Děkuji za nahrávku. Přesně tady to řešíme, zrovna máme projekt hašení ve výškových budovách, kdy vlastně opravdu se snažíme vyvinout robot, který by byl přesně, jak jste řekl v, tom kufru toho hasičského vozu nebo ve specializovaném vozu z, kterého bude vylétat a v takovém případě právě ten hasič musí dokázat povelovat ten dron sám, nepředpokládá se, že my tam s nimi budeme sloužit ve dne v, noci a, to je přesně to, co je potřeba teďko dovyvinout ten inter face mezi tím uživatelem a tím robotickým systémem, aby byl jednoduchý, lehce použitelný a zároveň spolehlivý, takže ta spolehlivost je přesně to, co vlastně my teďko také řešíme.

MLUVČÍ 1,

Takže tam se pak nabízí zase využití nějakého toho chatovacího komunikátoru nebo chatovací umělé inteligence typu právě chat GP zmíněné.

MLUVČÍ 3,

Je to jeden z nástrojů, který mně přijde teďko velmi zajímavý, on je nový, takže uvidíme, jestli to není slepá větev, ale my jako lidé používáme právě tady ten typ komunikace velmi často prakticky jenom při takovýchto zásazích, tam není čas na to si tam někde něco dopisovat, ale prostě ty povely jsou hlasové, ty povely by měly být lehce interpretovatelné tím robotickým systémem a my se vlastně snažíme vyvinout takového robotického spolupracovníka člověka, ten člověk bude vždycky, ten bude vždycky řídit tu akci, ten bude vždycky rozhodovat a ten robot by měl být jeho parťák, který mu bude pomáhat, aby to bylo pro něj ta jeho úloha efektivnější a zároveň ho ohrozila méně na zdraví nebo životě.

MLUVČÍ 1,

Říká Martin Sazka, vedoucí oddělení Multi robotických systémů fakultyelektrotechnickéčeskéhoVysokéhoučenítechnického. Pane sazko já, vám moc děkuji za dnešní zajímavé povídání a budu se těšit zase někdy na slyšenou já.

MLUVČÍ 3,

Také děkuji na, slyšenou a.

MLUVČÍ 1,

mikrofonu Lou se loučí a příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu plus přeje Ondřej Novák.

12. 3. 2023; seznamzpravy.cz

Zlepšovák, který umetl cestu k dnešním mobilům. Bez něj bychom byli soumaři

Rozvoj mobilní elektroniky umožnila i nenápadná inovace v nabíjení, která zmenšila a zlehčila nabíječky. Díky ní se vejdou do kapsy. Možná i proto si ji neprávem přivlastnil "pan Apple" Steve Jobs.

Čínský výrobce Redmi ukázal novou verzi telefonu Note 12 Discovery Edition s baterií s kapacitou 4100 mAh. Tento akumulátor dokáže nabíječka naplnit "z nuly na sto" za necelých pět minut. Výrobce uvádí maximální nabíjecí výkon 300 wattů, na ukázce nabíjení dosáhne "jen" těsně nad 290 W.

Než jsme se k takovým výkonům dostali, nějakou dobu to ovšem trvalo. My starší si dobře pamatujeme, že první mobilní telefony rozhodně během pěti minut nabité nebyly. Jak to, že se situace tak změnila? Co vlastně našim telefonům – a také počítačům – dodává "šťávu" a jak?

Steve prodavačPrvní zastávku věnujeme jednomu z nejslavnějších počítačů historie: stroji Apple II. Nejznámější z jeho duchovních otců, Steve Jobs, byl až do své smrti tak trochu nespokojený s tím, že se na jednu důležitou drobnost v jeho návrhu zapomíná: na zdroj energie. "Spínaný zdroj byl u Applu II stejně revoluční jako logická obvodová deska," prohlásil o něm zpětně.

Není to tak úplně pravda. V jednom důležitém ohledu se však Jobs nemýlil, v důrazu na součást počítače, která je pro mnohé uživatele asi tak stejně zajímavá jako šňůra k zásuvce.

Bez nenápadné, zhruba půl století staré technologické revoluce by dnešní výpočetní technika nebyla tak lehká a vždy po ruce. Právě díky ní se nám nabíječky na telefony vejdou do kapsy a zdroje notebooků nebývají o moc větší než pouzdro na brýle. Jobs si ovšem realitu téhle technologické přeměny upravil k obrazu svému. A nepřekvapí, že zveličil i svou roli v ní.

Jobs uměl prodávat příběhy a i tento má své jasné kvality: je jasný, přehledný a má zajímavé hrdiny. Začíná v roce 1976, kdy ve spolupráci dvou Stevů, Wozniaka a Jobse, vznikal tak trochu na koleně počítač Apple II. Jobs se rozhodl, že se stroj, který firmě později získal renomé až luxusního výrobce, musí obejít bez větráku. Nebyl pro to žádný technický důvod – podle Jobse však větráky prostě ruší.

Na doporučení známých se Jobs obrátil na Roda Holta, vynikajícího odborníka na danou problematiku. Tenhle přesvědčený kalifornský marxista, vždy s cigaretou u rtů, (téměř) každý rok s jinou manželkou, a tedy poměrně velkou spotřebou peněz, měl Jobsovi při prvním setkání říct: "Varuju tě, jsem drahý."

Holt vybavil Apple II tím nejlepším, co bylo v danou chvíli k dispozici. Místo tradičního lineárního zdroje napětí do počítače zabudoval právě zdroj spínaný. Jobs k roli této inovace pro svého životopisce Waltera Isaacsona doslova řekl: "Rod je v naší historii neprávem opomíjen. Dnes má každý počítač spínaný zdroj elektřiny postavený na Rodově návrhu."

To už ovšem pravda není. Apple II v sobě nesl na svou dobu skutečně zajímavý zdroj a autor uspěl s některými jeho rysy i u amerického patentového úřadu. Jeho patenty se ovšem nedočkaly většího rozšíření a dnes zůstávají prakticky nevyužity. Naše počítače tak nemají "Rodův spínaný zdroj", mají jen "pouhý" spínaný zdroj.

Jak to vypadá vevnitřNapájecí zdroj počítače je zařízení s jediným účelem: převádí střídavé napětí ze sítě na stejnosměrné o takové velikosti, jakou k provozu potřebuje elektronika v zařízení. Takový zdroj lze postavit různě, existují ale dva základní typy: lineární a spínané zdroje.

Lineární zdroje jsou v podstatě stejně staré jako masově rozšířená elektrotechnika. Na konci 19. století vyhrál "válku proudů" velmi přesvědčivě proud střídavý, který bylo při tehdejším stavu techniky možno přenášet na větší vzdálenosti s menšími ztrátami. Celá řada elektrických přístrojů, včetně například prvních radiopřijímačů, ale funguje na napětí stejnosměrné. Přeměna jednoho typu na druhý tak byla od začátku nezbytností – a lineární zdroje tuto úlohu dlouhá desetiletí vzorně a spolehlivě plnily.

Jde v podstatě o velmi jednoduchá zařízení sestávající z transformátoru a usměrňovače napětí. Technologie se během desetiletí zlepšovala, jedna velká slabina však zůstala, a to v posledním kroku. Aby zdroj nedodával příliš vysoké napětí, mění se nadbytečně převedený proud na teplo. Zatímco transformace a usměrnění proudu probíhají velmi účinně, při stabilizaci watty doslova létají komínem v podobě odpadního tepla.

Systém je tedy jednoduchý, ale nehospodárný – ztráty se pohybují mezi 30 a 60 procenty podle typu zařízení a jeho konkrétního využití. Na druhou stranu je výstup z takového zdroje velmi stabilní. Protože v něm nedochází k přepínání, nevytváří tzv. vysokofrekvenční rušení. Proto se lineární zdroje dodnes používají u zvukových přehrávačů, tedy alespoň těch nejkvalitnějších.

Spínané zdroje, o kterých se začalo vážně mluvit ve 30. letech 20. století, jsou z technického hlediska podstatně složitější. Nebudeme zabíhat do podrobností a spokojíme se s informací, že to důležité a přelomové u nich je, že mají něco jako zpětnou vazbu, která vstupnímu regulačnímu prvku poskytuje pravidelnou informaci o tom, jak moc energie připojené zařízení zrovna potřebuje.

Zařízení pozná, že je na výstupu dostatečné napětí – a v tu chvíli si samo dá pokyn, aby přestalo pracovat. Klíčové je, že při "vypnutí" spínaný zdroj neodebírá žádnou elektřinu – je pro ni prostě "zavřený" a neodebírá (téměř) žádnou energii.

"Tím, že se zdroj de facto vypíná, když není zapotřebí, je dána jeho vysoká efektivita," říká Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Ryze teoreticky by tedy takové zařízení mohlo pracovat zcela bez ztrát, což v praxi samozřejmě nejde. Ovšem skutečnost není o tolik horší. Obecně se účinnost pohybuje nad 85 procenty a stále se zvyšuje.

"Zapnutí" a "vypnutí" probíhá rychle, v dnešních technologiích se může přiblížit až milionu sepnutí za sekundu. Pracuje se tak s poměrně malými "porcemi" energie, a tak všechny použité díly mohou být menší, lehčí a mají menší tepelné ztráty než robustnější díly lineárních zdrojů, které jsou v nepřetržité zátěži.

Pravda, spínané zdroje jsou konstrukčně složitější a musíte mít k dispozici náležité konstrukční díly, tedy tranzistory. Ty ale dnes patří ke standardním součástkám, takže výroba spínaných zdrojů je i přes vyšší náklady levnější než u lineárních zdrojů, a to především díky úsporám na materiálu.

Z vesmíru na zemPrvní komerčně úspěšný tranzistor byl zkonstruován v roce 1947, a protože právě tento objev, který svým tvůrcům přispěl k Nobelově ceně za fyziku v roce 1956, umožnil rozvoj spínaných zdrojů, je jasné, že historie tohoto typu napájení není o mnoho starší.

Teoreticky byly tyto zdroje známé od 30. let a v počítačích se používaly nejméně od sklonku 50. let, byť zpočátku jen sporadicky. Například v roce 1958 využil spínaný zdroj i sálový elektronkový počítač IBM 704, vůbec první počítač, který se vyráběl ve větší sérii.

V následujícím desetiletí hvězda spínaných zdrojů začala stoupat díky leteckému a kosmickému průmyslu. NASA je použila například na satelitu Telstar vypuštěném v roce 1962. Vyšší účinnosti a nižší hmotnosti převážily nad tehdy ještě stále vysokou cenou těchto zdrojů.

Jak se ovšem výkony tranzistorů zvyšovaly rychlostí Moorova zákona a jejich cena klesala, technologie úspěšně sestoupila na Zemi. Od konce 60. let na spínané zdroje přecházely velké společnosti: IBM, Honeywell, Hewlett-Packard, Texas Instruments. V druhé polovině 70. let se začali přidávat i výrobci televizorů. (Hezký přehled historie, včetně role Applu, má na svém blogu exprogramátor Googlu Ken Shirriff.)

V 60. i 70. letech ještě Moorův zákon platil zcela beze zbytku. Výkony tranzistorů, tedy klíčových součástek spínaných zdrojů, rostly ďábelskou rychlostí. Dnes sice většina z nás má pocit, že nestíhá sledovat technický vývoj, před půlstoletím ale uháněla elektronika vpřed ještě divočejším tempem.

Co je Moorův zákon"Počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí."Vyslovil ho roku 1965 spoluzakladatel firmy Intel Gordon Moore.V dnešní době se hovoří spíše o 24 měsících.I když se Moorův zákon dlouho ukazoval být přesným popisem tempa technologického pokroku v oblasti tranzistorů, ve 21. století začal obor narážet na některé fyzikální bariéry. Dostáváme se do oblastí, kde začínají být stále důležitější kvantové jevy a kde v některých případech přestávají platit zákony, které známe z našeho "makrosvěta". Kuchyňský milionářPrvní polovina 70. let byla doba zralá pro "zdrojovou revoluci" – a revolucionáře. Nejčastěji ovšem nebývá zmiňován Ron Holt, autor zdroje pro Apple, ale jiní, v první řadě Robert Boschert, inženýr a povahou tak trochu dobrodruh. Když dostal do péče své děti, odešel ze zaměstnání, stal se konzultantem a návrhářem pro výrobce elektroniky a specializoval se například na návrhy na automatizaci výrobních linek.

Jeho velký průlom přišel v roce 1970, kdy se zúčastnil soutěže o nový napájecí zdroj pro tiskárnu. V té době používaný lineární vážil zhruba devět kilogramů a výrobce chtěl hmotnost výrazně snížit. Boschert předvedl spínaný zdroj, který byl zhruba pětkrát lehčí než původní, ale konzervativnímu zadavateli se novinka zdála drahá. Boschert tedy navrhl lehký lineární zdroj, pak si ale uvědomil, že na ten by musel použít velmi kvalitní díly, takže by byl nakonec dražší než odmítnutý zdroj spínaný.

Od té doby měl zcela jasno v tom, které technologii patří budoucnost. A rozhodl se ji i sám vyrábět. Pár let strávil přesvědčováním zákazníků, pak se jeho spínaný zdroj pro tiskárny o výkonu 80 wattů dostal v roce 1974 do výroby a pak už šlo všechno ráz na ráz. Firma Boschert Inc. se během krátké doby rozrostla z jednotek zaměstnanců zhruba na 650.

Společnost začala dodávat nejen zdroje pro spotřební elektroniku, ale získala i lukrativní zakázky na zdroje pro stíhací letouny F-14 nebo satelity. Boschertovy příjmy rostly tak rychle, že to překvapilo i jeho banku. Jednou ho kontaktovala s otázkou, proč si na účet za uplynulý měsíc uložil tolik peněz jako za celý předchozí rok.

Podle Boscherta však o úspěchu jeho společnosti nerozhodly pouze technické otázky: "Úspěch byl z menší poloviny dán technologií a z větší poloviny tím, že mě zajímali lidé, to, jak sestavit tým. Bavilo mě dávat dohromady lidi, kteří dokážou úžasné věci," řekl před lety časopisu Electronic Design.

Nikoli Apple, ale IBMV osobních počítačích se spínané zdroje sice objevily také už v 70. letech, a jedním z nich je i zmiňovaný Apple II, zdomácněly v nich však až díky prvnímu "pécéčku", počítači IBM PC/AT (AT znamenalo "advanced technology") z roku 1984. Právě tento počítač nastavil standardy, které se v IT světě v mnoha ohledech dodnes dodržují – včetně napájení.

Samozřejmě ne bezvýhradně, pokrok se přece jen nezastavil a spínané zdroje se vyvíjejí dál. Zatím spíše ty dražší používají místo křemíku nitrid galia (GaN), materiál, který má v mnoha ohledech lepší vlastnosti pro tyto účely než běžný křemík.

"GaN teď hýbe světem," říká Vladimír Janíček z FEL. "Před lety se spekulovalo, že další revoluci přinese grafen, ale ukázalo, že je v praxi nepoužitelný – zato GaN je prakticky ve všech ohledech lepší než křemík, a umožňuje tak posunout výkony elektroniky ještě výrazně nahoru," vysvětluje.

Díky materiálu mohou zařízení, třeba právě spínané zdroje, pracovat s vyššími frekvencemi a většími proudy. GaN také dobře snáší výrazně vyšší teploty než křemík, takže konstruktéři nemusí tolik řešit chlazení.

"V případě aplikací je rozdíl markantní – originální čtvrtkilový zdroj u notebooku lze dnes nahradit malou GaN nabíječkou s rozměry v řádu několika centimetrů," říká Vladimír Janíček. Právě díky novému materiálu je pak podle něj možné prakticky vyrábět nabíječky, které nabíjejí telefony výkony v řádech stovek wattů.

Aby je bylo možné využít, musejí výrobci použít i další možné "triky": "Dnešní nabíječky jsou prakticky všechny do určité míry "inteligentní" a komunikují s připojeným zařízením a "dohodnou" se s ním, jak je jej optimálně a rychle možno nabíjet: jaké proudy a napětí zvládne," vysvětluje Vladimír Janíček.

Zvýšilo se i pracovní napětí (místo původních 5 V se používá třeba až 20 V). Díky tomu je možno dodávat vyšší výkony. Rychle nabíjitelné baterie v mobilních telefonech ve skutečnosti tvoří vlastně několik malých paralelních článků, které je možné nabíjet současně – a to také celý proces zrychlí. A výsledek je ten, že na vybitý mobil už brzy nebude možné se vymlouvat…

12. 3. 2023; asb-portal.cz

Roje dronů s umělou inteligencí z FEL ČVUT provádějí inspekci elektrického vedení

Silná bouřka způsobila výpadky elektřiny. Z dobíjecích stanic umístěných na stožárech vysokého napětí vylétá skupina dronů. Proletí určenou trasu a jejich kamery snímají vybrané prvky elektrického vedení.

Získané záběry jsou již během letu analyzovány s využitím strojového učení a zaslány pro finální vyhodnocení pracovníkům inspekce. Ti tak mohou okamžitě identifikovat místo poruchy a zahájit opravu v mnohem kratším čase, než je dnešní běžná praxe.

Tato vize má velmi blízko k tomu, aby se v dohledné době stala skutečností. A to díky vědcům z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, kteří ve spolupráci se společností ČEPS v rámci evropského projektu Aerial-Core ověřují praktické možnosti inspekce elektrického vedení s pomocí létajících robotů.

Kromě řešení nenadálých poruch se oba partneři soustředí na robotizaci preventivních kontrol celé rozsáhlé přenosové soustavy v ČR. V současné době inspekci elektrického vedení zajišťuje pilotovaná helikoptéra, která letí od jednoho stožáru ke druhému a jejíž posádka pořizuje dokumentaci.

Dron, nebo dokonce koordinovaný tým dronů tyto úkoly dokáže zvládnout mnohem rychleji a také levněji. ČEPS chce v budoucnosti nahradit pilotované inspekce bezpilotními prostředky, které mohou mít různou míru autonomie.

Právě různá míra autonomie je vlastnost, která od sebe jednotlivé systémy dronů výrazně odlišuje. Základní úroveň představují drony, které po vymezené trase řídí operátor. Pokročilejší systémy navádějí dron samostatně podle předem naprogramovaných bodů GPS.

Vědci z FEL ČVUT ale posouvají úroveň autonomie ještě mnohem dál – software je ojedinělý v tom, že je schopen vytvořit tým samostatně uvažujících spolupracujících dronů, přesnější by bylo říci autonomních vzdušných robotů. Plně autonomní drony s využitím palubních senzorů upřesňují svůj let a přizpůsobují své chování změnám v okolním prostředí. To zvyšuje spolehlivost, přesnost a kvalitu získaných dat. Drony tak moho u reagovat na nenadálé situace a nezaskočí je ani překážky v cestě či spadané větve.

Zdroj: FEL ČVUT, ČEPS, a. s. – upraveno, kráceno

11. 3. 2023; zakazka.cz

Kariérní dny Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT v Praze svedou dohromady pět a půl tisíce studentů s 80 firmami

Hlad po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů z ČVUT na trhu práce neustává.

Fakulta strojní (FS) ČVUT a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze vycházejí firmám vstříc uspořádáním druhého ročníku Kariérních dnů. Dvoudenní akce, jejíž součástí bude i doprovodný odborný program, se uskuteční 28. a 29. března 2023 v prostorách obou fakult v Dejvicích.

Cílem Kariérních dnů je umožnit přímý kontakt tří tisíc studentů FEL a dvou a půl tisíce studentů FS se zaměstnavateli nejrůznějších velikostí, počínaje giganty českého průmyslu až po malé progresivní start-upy.

Podle prof. Petra Páty poptávka po absolventech FEL ČVUT v oblasti informatiky a elektrotechniky vychází z jejich kvality a specializace v oblastech technologických trendů, které budou utvářet budoucnost celé společnosti. Ať už to jsou nanotechnologie, umělá inteligence a energetika, anebo telekomunikační sítě, bioinformatika či vesmírné technologie – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FEL studovat. Jak oblast elektrotechniky, tak nejnověji i oblast informatiky na ČVUT je v prestižním mezinárodním žebříčku QS Ranking hodnocena jako nejlepší v České republice.

Děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze, doc. Miroslav Španiel, k přípravě druhého ročníku akce poznamenal: "Loňské Kariérní dny prokázaly, že po absolventech strojařských a elektrotechnických oborů ČVUT je stále enormní poptávka. Osmdesát průmyslových partnerů tam prezentovalo své firmy a nabídky uplatnění. A přes pět tisíc studentů u nich vyhledávalo informace a navazovalo osobní kontakty s perspektivními zaměstnavateli. Průběh akce potvrdil, že Kariérní dny jsou užitečné nejen pro firmy, ale i pro naše studenty, proto budeme takové akce pořádat i nadále.”

Za velmi dobrými zkušenostmi s absolventy Fakulty strojní stojí podle děkana doc. Miroslava Španiela kvalitní studijní programy, které poskytují komplexní vzdělání pro návrh, přípravu a řízení výroby, konstrukci a vývoj nových strojů i pro aplikaci informatiky a umělé inteligence. Absolventy Fakulty strojní připravují také pro mezioborová odvětví jako energetika, chemický průmysl, udržitelná mobilita, environmentální inženýrství a biomedicína.

Na letošních Kariérních dnech obsadí zástupci osmdesátky společností

ve dnech 28. a 29. března prostory obou fakult. Hlavními partnery budou společnosti ČEZ, Škoda Auto, GE, Bosch, Valeo, Continental, Rohde & Schwarz, Qminers, ÚJV a Altron. Na programu budou prezentace firem, přednášky, skupinové i individuální diskuze a workshopy.

Reklama

Zástupci firem budou studentům po oba dva dny k dispozici od 9.00 do 16.00 hodin na chodbách u poslucháren obou fakult. Součástí Kariérních dnů Fakulty strojní a Fakulty elektrotechnické ČVUT bude i doprovodný program, ve kterém firmy v prezentacích či workshopech osloví studenty prostřednictvím svých odborných témat. Podrobnější informace o Kariérních dnech Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní včetně registrovaných firem a jejich prezentací najdete zde

Zdroj zprávy: ČVUT Praha

11. 3. 2023; Lidové noviny

Nechoďte za chatboty pro informace

Umělá inteligence promění práci s textem i sociální služby. Dle profesora Michala Pěchoučka by se neměla podceňovat její rizika

- LN Hrajete si s chatboty typu GPT a Bing?

- LN V lednu si ChatGPT vyzkoušelo 100 milionů lidí. Zaskočil vás tento zájem?

- LN Jak by znělo vaše doporučení pro uživatele chatbotů?

- LN Co tedy navrhujete?

- LN S čím jiným než s žádostí o informace bych se ale měl na chatbot obracet?

- LN Požádali jsme ChatGPT, aby nám vygeneroval několik otázek pro tento rozhovor. Jedna z nich zněla: "Může lidská rasa zabránit vzniku inteligentních strojů, jako jsem já, které by se mohly stát nebezpečím pro její existenci?" Jak byste mu odpověděl?

- LN Jaké?

- LN Jak se tomu lze bránit?

- LN Jaké jsou podle vás nejohroženější obory, které mohou v důsledku nástupu AI zcela zaniknout?

- LN Vím, že varujete před předvýběrem při vyhledávání, který nám na základě osobních dat servírují vyhledávače. Řada lidí to ale může vnímat jako ulehčení. Odpadá přece složité rozhodování. Co o tom soudíte?

- LN Na jaké úrovni je stav výzkumu AI v Česku ve srovnání se světem?

- LN Jak by podle vás měla vypadat výuka AI na základních školách?

- LN Srovná AI startovní čáru ve společnosti, nebo naopak urychlí rozdělení civilizace na technologicky zdatnou a nezkušenou?

- LN Neděsí vás, že budeme s AI trávit tolik času, že převáží nad mezilidským kontaktem?

- LN Tomu rozumím, ale bude skutečně lepší, když budeme trávit hodiny tím, jak komunikovat s chatbotem, místo toho, abychom mluvili přímo například s klientem v domově seniorů, který je sám?

- LN Jak nás ta interakce s AI může dále změnit?

- LN Jaké dříve těžko představitelné věci jsou dnes díky AI realitou?

- LN Očekáváte souboj hodných a zlých AI?

- LN Letos v policii vznikla jednotka pro boj s kyberzločinem. Co byste detektivům poradil?

- LN Jste technooptimista, či technopesimista?

Michal Pěchouček (50) * Technologický ředitel Gen Digital (dříve Avast). * Jako profesor působí na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. * Už v roce 2001 vybudoval na ČVUT Centrum umělé inteligence. * Stál u zrodu několika technologických startupů. Je spoluzakladatelem úspěšného startupu Cognitive Security, který následně koupila firma Cisco Systems.

Foto: Boj umělé inteligence proti umělé inteligenci. Tak dnes podle Michala Pěchoučka funguje kyberpezpečnost.

FOTO MAFRA – MICHAL RŮŽIČKA

10. 3. 2023; VITAL

UMĚLÁ INTELIGENCE NA STOPĚ CHOROB

CHYTRÉ APLIKACE DOKÁŽOU ODHALIT PARKINSONOVU NEMOC, PROLEŽENINY I RAKOVINU PLIC

Není asi jiná oblast umělé inteligence (AI, angl. artificial intelligence), která by ovlivňovala životy lidí víc, než je zdravotnictví a péče o seniory. Již dnes dokáže AI rozpoznat příznaky nastupující nemoci, potenciálních problémů se srdcem, plícemi, případně nabídnout včasnou diagnostiku Parkinsonovy choroby. Kromě stavu jednotlivců se navíc z naměřených dat dají sledovat i trendy pro větší část populace.

Výhodou umělé inteligence je, že dokáže rozpoznat i nenápadné varovné signály, které by lidské oko mohlo přehlédnout. Takové analýzy navíc může dělat v jakoukoli denní či noční hodinu a bez přestání a nutnosti odpočinku, který potřebují její lidské protějšky. V neposlední řadě je také naprosto objektivní, nezaujatá a nepodléhá aktuálnímu rozpoložení. I přes ohromné pokroky na poli strojového učení a umělé inteligence je ale budoucnost, která připomíná nejdivočejší vědecko-fantastické představy, ještě daleko. Stroje pořád chybují a v oblasti zdravotnictví se špatný úsudek může v nejhorším rovnat i úmrtí pacienta. Aktuálně tak umělá inteligence na abnormální hodnoty nebo parametry, které mohou poukazovat na jakýsi zdravotní problém, upozorní lékaře. Až ten vyhodnotí, zda je potřeba naznačený problém řešit, nebo ne.

I v Česku existuje několik týmů složených z odborníků napříč obory, jež se snaží technologií umělé inteligence zlepšit zdravotní stav pacientů a v lepším případě nemocem včas předcházet. ZACHYTIT NEMOC O DVACET LET DŘÍV Ztuhnutí obličejových svalů, zhoršení jemné motoriky nebo zhoršení artikulace. To jsou symptomy, které předznamenávají nevratné změny v mozku způsobené zhoršenou produkcí dopaminu. Tato chemická látka je v mozku zodpovědná za přenášení vzruchů mezi neurony. Pokud začnou buňky produkující dopamin v těle umírat a neurony spolu přestávají komunikovat, jedná se o Parkinsonovu nemoc, kterou jenom v Česku trpí kolem dvaceti tisíc lidí. Toto plíživé neurodegenerativní onemocnění je dosud sice neléčitelné, ale moderní medicína je schopna zmírnit jeho dopady. Nezbytné je včasné řešení této choroby, které bylo doposud velice ztížené tím, že chorobu postižení dlouho nevnímají a ve chvíli, kdy přijdou k lékaři, je už často pozdě. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že pacienti s touto chorobou přicházejí někdy i dvacet let poté, co jim začaly v mozku odumírat první buňky. S včasnou diagnostikou by měla pomoci nová diagnostická metoda, na které pracuje tým složený z odborníků z pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT a neurologů z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Pacient si nejprve nasadí mikrofon a naproti sedící odborník na logopedii mu zadává různé řečové úlohy. Pacient tak opakuje některé slabiky, dostane za úkol přečíst úryvek z knihy, vymyslí si krátký monolog, nebo je vyzván, aby se spontánně rozpovídal o svých koníčcích. Jeho hlasový projev zaznamenává počítač. Tato data pak zpracuje umělá inteligence a provede akustickou analýzu řeči. Pokud zaznamená změny hlasu (například sníženou hlasitost nebo monotónnost řeči), uživatele na ně upozorní a on se může objednat na komplexní neurologické vyšetření.

K ještě častějším projevům Parkinsonovy nemoci, než jsou téměř neznatelné změny v mluveném projevu, patří zhoršená mimika pacienta, kterou trpí podle odborníků až dvaadevadesát procent parkinsoniků. Projevuje se třeba zhoršenou hybností spodní části obličeje, sníženým výskytem vrásek na čele a u kořene nosu nebo celkově poklesem emoční mimiky během mluvení. I to dokáže nová aplikace rozpoznat za pomocí kamery s vysokým rozlišením. Celé vyšetření netrvá déle než dvě minuty.

Oba tyto způsoby mají podle výzkumníků osmdesátiprocentní úspěšnost. Skutečným průlomem v časné diagnostice Parkinsonovy choroby by ale mohlo být spojení obou metod do jedné s vidinou toho, že bude úspěšnost ještě vyšší. Nicméně – jak bylo řečeno – vyřčení verdiktu, zda pacient "má parkinsona", je stále v rukou lékaře. Cílem tohoto týmu je, aby mohl mít každý člověk, který je potenciálně touto zákeřnou neurodegenerativní chorobou ohrožený, možnost se otestovat vždy na dosah ruky. Vyvíjejí proto mobilní aplikaci, která zaznamenává telefonní hovory a následně je analyzuje. Ve chvíli, kdy se v hlasu objeví první známky abnormálního fungování řeči, majitele mobilního telefonu upozorní a vyzve ho, aby zašel za odborníky na vyšetření.

CHYTRÁ KONTROLA DECHU I PROLEŽENIN Umělá inteligence dokáže pomoci i s dalším zdravotním problémem. Manželé Karolína a Daniel Kvakovi vyvinuli unikátní program Carebot, jehož součástí je také umělá inteligence. V tomto případě je naučená rozpoznat potenciální plicní onemocnění. A stejně jako u předchozího příkladu i Carebot stávající proces diagnostiky významně zkrátí. Během pár sekund totiž dokáže rozeznat onemocnění pacienta podle rentgenu plic. Stroj, naučený na obrovském souboru plicních snímků, dokáže určit, jestli je pacient zdravý, nebo trpí zápalem plic, covidem, nebo dokonce rakovinou. Manželé Kvakovi v médiích uvedli, že se snaží zmiňovanou chybovost zredukovat na úplné minimum. A zdá se, že se jim to daří: v současnosti dosahují úspěšnosti 99 procent na trénovacích data setech.

I v domovech pro seniory nacházejí svoje místo chytrá řešení. Odborníci z firmy SmartCare vytvořili speciální podložku, která se umístí pod matraci postele. Má v sobě velice citlivá čidla, která monitorují tep, dech nebo spánek. Jak uvádějí tvůrci, vychýlení od běžných hodnot těchto ukazatelů může signalizovat zdravotní problémy. Díky podložkám SmartCare jsou ošetřovatelky schopné předat naměřené informace (a to i s týdenní historií) zdravotnickému personálu, který dosud pacienty kontroloval ručně. Firma si od používání podložek slibuje lepší predikci civilizačních chorob. Tým složený z vědců z královéhradecké univerzity spolupracuje s kardiology nebo psychiatry i na tom, aby se tato chytrá podložka dala v budoucnu používat i v domácím prostředí. Jiný český projekt za pomoci technologií kontroluje, jak dlouho je pacient v jedné poloze, a snaží se tak efektivněji předcházet proleženinám.

Podle primáře Ústavu nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Zogaly se ale sci-fi revoluce v následujících letech ještě konat nebude. I když je použití umělé inteligence obzvlášť vhodné u zmiňovaných zobrazovacích metod, je potřeba stále počítat s určitou mírou chybovosti. Půjde tak i nadále jen o pomocný nástroj, který lékařům umožní být v péči mnohem efektivnější. Další obtíží, se kterou výše popsané týmy musejí počítat, je citlivost osobních dat, mezi která zdravotnické informace rozhodně patří.

Foto:

10. 3. 2023; Právo

Středoškoláci poměří síly v Technologické olympiádě

Do 22. března se studenti středních škol z celé ČR můžou registrovat do druhého ročníku Technologické olympiády, kterou hostí Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Na vítězný tým čeká nejen finanční odměna, ale i možnost dostat se na studia bez přijímacích zkoušek.

"Svět technologií se posouvá tak rychle kupředu, že už nestač í jen mu přihlížet, ale nutí nás se aktivně zapojovat a jednat. Chceme proto dále přibližovat studentům a studentkám technologie, a to tak, že si budou moci porovnat svoje znalosti v rámci celé republiky, " vysvětluje organizátor soutěže Tadeáš Salaba ze společnosti Technologická gramotnost. Školní kolo proběhne online 24. března. Nejúspěšnějších 25 týmů postoupí do finále 14. dubna.

Soutěžit mohou až tříčlenné týmy z gymnázií a středních odborných a průmyslových škol z celé republiky, které se registrují na webových stránkách olympiády www.teol.cz. Technologická olympiáda není o rychlosti, pamatování si vzorečků a definic, ale studenti k jejímu úspěšnému zvládnutí potřebují umět vyhledat potřebné informace, správně je použít, zpracovat zadání a prezentovat výsledky odborné porotě. První ročník ovládl tým Kosora z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Studenti Lukáš Soustružník, Dan Razák a Filip Kolomazník zaujali odbornou porotu prezentací na téma bezdrátového nabíjení elektromobilů. Jejich řešení stojí na systému rezonanční indukce s cívkou, která se autonomně pohybuje po parkovišti a podle potřeby dobíjí zaparkovaná auta.

10. 3. 2023; cvut.cz

Robosoutěž 2023 pro 2. stupeň ZŠ spustila přihlášky

Datum zveřejnění: Největší a nejočekávanější akce pro malé nadšence do robotiky, kterou zaštiťuje FEL ČVUT a MŠMT, se blíží.

V tradiční Robosoutěži změří žáci druhého stupně základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií síly v tom, kdo dokáže sestavit sestavit nejlepšího robota.

Úkol tříčlenných týmů bude vytvořit ze stavebnice LEGO® MINDSTORMS® robota tak, aby co nejlépe splnil zadanou soutěžní úlohu. Vůbec přitom nevadí, když žáci stavebnici nemají a nikdy s ní nepracovali. Žádné vstupní znalosti ke stavbě robota nepotřebují, všechno se naučí při samotném sestavování. Stavebnici si lze dokonce od FEL ČVUT i zapůjčit.

Už nyní mohou školy své žáky přihlásit, poslední možnost k zápisu do soutěže je pak 26.3.2023. Týmy se utkají ve třech na sobě nezávislých soutěžních kolech, a to ve středu 26.4.2023, ve čtvrtek 27.4.2023, nebo v pátek 28.4.2023. Z každého kola postoupí nejlepší čtyři týmy do finále, které se bude konat na festivalu MAKER FAIRE Prague.

Dopravu si hradí účastníci sami, občerstvení ve formě švédských stolů je ovšem zajištěno. Každý účastník navíc dostane tričko na památku.

Zadání soutěže a další informace o akci naleznete na webových stránkách soutěže: https://robosoutez.fel.cvut.cz/robosoutez-2023-pro-2-stupen-zs-odpovidajicich-trid-viceletych-gymnazii

10. 3. 2023; allforpower.cz

Kariérní dny Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT v Praze svedou dohromady pět a půl tisíce studentů s 80 firmami

Hlad po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů z ČVUT na trhu práce neustává. Fakulta strojní (FS) ČVUT a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze vycházejí firmám vstříc uspořádáním druhého ročníku Kariérních dnů. Dvoudenní akce, jejíž součástí bude i doprovodný odborný program, se uskuteční 28. a 29. března 2023 v prostorách obou fakult v Dejvicích.

"Absolvent naší fakulty, který by nenašel práci, podle nám dostupných statistik a průzkumů neexistuje. Většina si svého budoucího zaměstnavatele vybere již během studia. Kariérní dny nám dávají příležitost dále rozvíjet spolupráci s firmami a zprost ř edkov á vat jejich kontakt s na š imi studenty a studentkami. C í lem je, aby si ud ě lali konkr é tn ě j ší p ř edstavu o p ří le ž itostech na pracovn í m trhu a v odborné části získali podněty pro témata svých bakalářských a diplomových prací," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

10. 3. 2023; cvut.cz

Stratosphere Lab z FEL ČVUT se jako první česká organizace zúčastní Google Summer of Code 2023. Registrovat se můžete i vy

Datum zveřejnění: Globálního stipendijního programu Google Summer of Code, v rámci kterého studenti pracují na projektu zaměřeném

na programování s otevřeným zdrojovým kódem, se letos v létě poprvé zúčastní i zástupce Česka. Organizátoři Google Summer of Code vybrali laboratoř pro výzkum umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti Stratosphere Lab, která spadá pod katedru počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Během 12 týdnů bude tým laboratoře pod vedením dr. Sebastiána Garcíi poskytovat poradenství studentům, programátorům a výzkumníkům z celého světa. Ti budou pracovat na úlohách z oblasti počítačové bezpečnosti a strojového učení. Účastníci získají jedinečnou možnost seznámit se s reálnými technikami vývoje softwaru a zdokonalí své dovednosti v oblasti programování s otevřeným zdrojovým kódem.

Od svého vzniku v roce 2005 program Google Summer of Code spojil více než 19 000 přispěvatelů ze 112 zemí s více než 800 organizacemi zabývajícími se otevřeným zdrojovým kódem a vytvořil více než 43 milionů řádků kódu. Open Robotics, programovací jazyk Julia nebo Chromium - to jsou jen některé z mnoha renomovaných organizací, které se k iniciativě připojily.

Jak se přihlásit

Studenti mohou v současné době začít plánovat a kontaktovat Stratosphere Lab prostřednictvím kanálu Discord . Oficiální přihlašovací systém pro zasílání návrhů společnosti Google se otevře 20. března, poslední možnost přihlásit se bude 4. dubna. Přispěvatelům doporučujeme, aby před zahájením registračního procesu prodiskutovali své projektové nápady se zástupci organizace. Více informací naleznete na stránkách Google Summer of Code

zdroj fotografie: Stratosphere Lab

10. 3. 2023; cvut.cz

Pozvánka na workshopy: Studenti informatiky si mohou rozšířit znalosti v IT bezpečnosti, ve vývoji aplikací a v projektovém řízení

Datum zveřejnění: I v nadcházejícím letním semestru si mohou studenti Fakulty elektrotechnické a Fakulty informačních technologií

rozšířit své znalosti v oblasti softwarového inženýrství během oblíbených praktických workshopů, které organizuje Centrum znalostního managementu FEL ČVUT spolu s odborníky z praxe. Celkem proběhne pět workshopů, a to vždy v pondělí od 9:00 do 15:00 v nově zrekonstruované místnosti T2:B2:39d.

Na začátku každého setkání se účastníci dozví nezbytnou teorii, poté si vše vyzkouší prakticky pod vedením odborníků z praxe a na závěr dostanou na procvičení domácí úlohu. Při absolvování aspoň tří z pěti workshopů dostanou účastníci certifikát, prokazující znalosti z probíraných témat.

Účastníci se mohou těšit na následující oblasti:

13.3. Automatizované testování v nástroji Cypress - kvůli závažné nemoci přesunuto. Více informací naleznete zde

27.3. Úvod do DevOps - účastníci zjistí, že náplní práce "DevOpsáka” nejsou jen úpravy konfigurací, ale že je to rozmanité portfolio činností, bez kterých by nebyly aplikace dostupné pro uživatele.

3.4. Základy React.js - představeny budou hlavní principy vývoje uživatelského rozhraní a na praktických příkladech se studenti naučí důležité techniky při práci s Reactem.

17.4. Projektový management v praxi - setkání se zaměří především na metodiky vodopád a SCRUM a jejich přizpůsobení korporátní sféře.

24.4. Aplikační bezpečnost - studenti se naučí efektivně identifikovat bezpečnostní požadavky pro nově vyvíjené systémy a ověřit jejich splnění.

Pokud vás akce zaujala, navštivte stránky: https://czm.fel.cvut.cz/cs/student/workshopyls23 , na kterých se dozvíte více informací. Naleznete na nich také formulář k registraci. Zájemcům doporučujeme, aby s registrací neváhali, jelikož kapacita míst je omezena.

Na to, jak proběhly workshopy v zimním semestru 2022 a jak je zhodnotili jejich účastníci, se můžete podívat v následujících videích:

10. 3. 2023; cvut.cz

43. Setkání s hudbou: Fantazie Franze Schuberta a maličkosti velikánů

Datum zveřejnění: Přijměte pozvání na již 43. Setkání s hudbou, které se uskuteční 20. března 2023.

Na programu jsou tentokrát Franz Schubert, Claude Debussy, Camille Saint-Saëns a další velikáni. Cyklus zhruba hodinových hudebních večerů se špičkovými interprety se koná v Zengerově posluchárně v areálu ČVUT na Karlově náměstí. Jako interpreti se představí houslista Roman Patočka a klavírista Stanislav Gallin.

Koncert je určen studentům, zaměstnancům ČVUT a absolventům FEL ČVUT. Každý si může přivést jednoho hosta. Dokud nebudeme čelit přetlaku posluchačů, je vstup na Setkání zdarma a bez předchozí registrace. Oblečení může být neformální.

Vznik Setkání s hudbou iniciovali dva profesoři Fakulty elektrotechnické: František Vejražka a Václav Hlaváč. Cílem je zprostředkovat studentům a zaměstnancům přímočarou, levnou a neformální možnost setkávat se pravidelně s hudbou. Během večera se předpokládá také slovní interakce mezi interprety, moderátorem a publikem. Program je volen zpravidla tak, aby byl zajímavý i pro nováčky mezi hudebními posluchači.

9. 3. 2023; Mladá fronta Dnes

Jak se tvoří i mění dějiny

Hokej nehrál, ale na extraligové historii má obří podíl. Ondřej Zamazal vypráví o statistikách.

Extraliga by bez něj ztratila známý hlas, typický úsměv, náměty k rozhovorům i nespočet rekordů. "Čísla beru jako únik. Uklidňují mě," poví Ondřej Zamazal (42).

Od roku 2008 komentuje hokejové přenosy, už přes deset let také zpřesňuje statistiky a obhospodařuje oficiální knihu rekordů nejvyšší soutěže. Nyní vrcholí její jubilejní 30. sezona, rozhovor se sportovním komentátorem České televize načíná seriál MF DNES připomínající zajímavé momenty a osobnosti samostatné extraligy.

- Poznáte bez váhání, když někdo vytvoří rekord?

Většinou ano. Věděl jsem, že třeba Martin Růžička vstřelil osm gólů v prodloužení základní části stejně jako Viktor Hübl a Michal Řepík. Nedávno jsme se synem koukali na zápas Plzeň – Třinec a Růžička rozhodl v prodloužení. V tu chvíli sedám k počítači a vydávám informaci na Instagramu nebo na Twitteru.

- Co opačný případ?

I to se stane. Každé kolo nesleduju živě. Jsem venku, s rodinou nebo na dovolené, což se občas i v zimě podaří. (usměje se) Jedná se o rekord, který zpětně objevím v zápisech. S odstupem jsem zjistil, že David Tomášek ze Sparty měl stoprocentní úspěšnost na buly v zápase. Samozřejmě to počítám od hranice deseti vhazování, jinak to moc hodnotu nemá.

- Kdy se projevil váš zájem o sportovní čísla?

Někdy v sedmi osmi letech jsem si začal do sešitu zaznamenávat výsledky nejvyšší hokejové soutěže. A prvotní zájem mě provázel dál. Na gymnáziu jsme si vytvořili florbalovou ligu, kde jsem se staral o statistiky a vyhodnocoval je.

- Asi nepřekvapí, že kluka z Litvínova zaujalo mydlení holí.

Zvláštní, že jsem hokej nikdy nehrál. Vyrůstal jsem na sídlišti v Janově. Na základce se pořádaly nábory, ale doma jsme to zavrhli. Už ani nevím proč. Hokej jsem sledoval zpovzdáli, ale intenzivně. Viděl jsem drtivou většinu domácích zápasů Litvínova. Kdybych byl někde, kde se nehraje nejvyšší soutěž, věnuju se třeba fotbalu, který jsem hrál. Byl jsem i rozhodčí.

- Vážně?

Pískal jsem na okresní úrovni a byly se mnou velké plány posouvat mě výš. Na gymnáziu jsem studoval cizí jazyky, navíc se fotbalové prostředí v 90. letech nacházelo v těžké krizi. Netvrdím, že mě to nebavilo, ale v osmnácti jsem skončil. Soustředil jsem se na maturitu. A ani se to neslučovalo s dalším životem.

- Prací ve sportovní redakci ČT.

V první fázi jsem pracoval v roli reportéra s výhledem, že bych rád i komentoval. Také jsem věděl, že statistické zázemí extraligy bylo tehdy na velmi nízké úrovni. Člověk si data musel sbírat a vyhodnocovat sám, aby mohl používat čísla, která nejsou veřejně dostupná.

- Nekoukali na vás v televizi jako na podivína s vlastními čísílky?

Něco jsem odkoukal od Roberta Záruby, který se v roce 2000 vracel z Novy. Sledoval jsem styl jeho komentáře, ve kterém i on zapojuje statistiky. Inspiroval jsem se u něj a dál si hledal vlastní cestu. Jak je tvořit, sbírat a jak dělat přehledy.

- Na přelomu tisíciletí to ve statistikách byla divočina. S body se dost fixlovalo, že?

Pamatuju si kauzu Uram. Chyb se vyskytovalo dost. Od roku 1999 byly oficiální zápisy dostupné na internetu, byť třeba ne hned po zápase. Odfaxoval se originál zápisu, na kterém se na stroji předvyplnila hlavička se jmény a zbytek se vyplňoval ručně.

- Kde tedy vznikaly nepřesnosti?

Celý zápis někdo přepsal do počítače. Přitom neznal rukopis zapisovatele, údaje byly i nečitelné. Anebo přepisovatel nebyl zběhlý v hokejových datech. Do roku 2011, než vznikly digitalizované zápisy a systém kontroly, zůstává dost nepřesností. Pro jednoho člověka je to třeba jen rok práce, aby dané období prošel.

- Kolik je v něm chyb?

Dost bych odhadoval. Jde o chyby ze špatného vyhodnocení zápisu – špatný počet využitých přesilovek nebo určení gólů v přesilovce či oslabení. Kluboví historici mnohdy narážejí na neshody ve statistice plus a minus. Sofistikovanější software by to dovedl odhalit, ale chyba může být i v čase vstřelení gólu.

- Máte příklad?

Dosáhli jsme vymazání nejrychlejšího extraligového gólu Martina Špaňhela. Podle zápisu padl ve čtvrté sekundě, ale naštěstí se dochoval záznam v archivu ČT. Z něj vyplynulo, že gól padl v deváté sekundě, jen časoměřič zapomněl zapnout časomíru v první sekundě.

- Čili můžete zvolat známou hlášku: Přepište dějiny!

Letos jsme je přepisovali. Soukromý badatel upozornil, že se liší jeden papírový zápis ze sezony 1999/2000, který se převáděl do elektronické podoby. Viktoru Hüblovi se dodatečně připsala jedna asistence, čímž jsme vylepšili statistiky nejproduktivnějšímu hráči historie extraligy. Je to chvályhodná aktivita, ale je to, jako kdyby u Gretzkého v NHL přiskočil bod navíc.

- Těžko představitelné. Dnes se dá na statistiky spolehnout?

Ano, od roku 2012, kdy se tomu začal věnovat tehdejší ředitel Josef Řezníček s Antonínem Vansou. Mezi lety 2009 až 2012 jsem se opakovaně kriticky vyjadřoval ke stavu statistik za dřívějšího ředitele Šulce. Ve střižně ČT jsem kontroloval všechny gólové situace za celou sezonu a napočítal jsem asi 400 chyb v udělování asistencí. To mi přišlo naprosto úděsné, hráče to okrádalo.

- Které nejvíc?

U konkrétních jmen se to projevilo v řádech jednotek. Často to nebylo ani u lídrů bodování. Ti si to hned na ledě nebo s pomocí vedoucích týmů pohlídali, ale druhé asistence hodně chyběly třeba bekům. Například z akcí při zakládání útoků.

- Kolik vám extraligové statistiky seberou času?

Spočítal jsem si to na deset procent bdělého stavu za posledních dvacet let. Je to hrubý odhad vycházející hlavně z toho, kolik mi zabere kontrola jednoho kompletního kola.

- A to je?

Už to mám zmáknuté, vyjde mi to na hodinku a půl. V mnoha datech se už spoléhám čistě na hokej.cz. Dřív trvalo déle kontrolování zápisů a vyrábění přehledů různých sérií hráčů a týmů, které jsem využíval při komentování. Do celkového čísla ale počítám i hledání zajímavostí nebo různé přeformátovávání tabulek v excelu. Částečně je to má práce i příprava, ale také profesní koníček.

- V excelu byste asi mohl školit.

Nezapírám, že v něm umím pracovat, ale nemyslím, že bych mohl školit firmy. Používám omezené a specifické funkce. Za znalce se neprohlásím, i když je fakt, že když někdo v práci nebo v rodině potřebuje radu s excelem, dorazí za mnou. (usměje se)

- Co na vaši zálibu říkají doma?

Už si zvykli, že se občas zavřu v pracovně a datluju. Člověk to pak musí blízkým nějak vykompenzovat. Mám ale radost, že syna baví sport. Děti jen opakují, co dělají rodiče. V excelu jsem ho naučil základy. Nenutím, nepřemlouvám, ale vidím v něm sebe, jak jsem jako malý začínal tvořit statistiky. Třeba za pár let budu mít pomocníka.

- Co jiná profesní deformace? Třeba počítání, kdo kolikrát vynesl koš s odpadky.

To se neděje. Sám jsem ale o tom přemýšlel, když jsem poslouchal nebo četl různé rozhovory. Když se někdo zajímá o statistiky, souvisí to s jeho osobností. Na mnoho věcí jsem puntičkář a pedant, v mnoha civilních záležitostech až obsedant. V mé profesi je to ale spíš výhoda, protože nechci nic odfláknout.

- Uvědomujete si, že bez vás by kupa rekordů ani neexistovala?

Když budu hodně sebevědomý, řeknu ano. Spousta věcí se předtím nesledovala, ale neobjevil jsem Ameriku. Spíš jsem se v ní inspiroval. Drtivou většinu kategorií rekordů, která je v extraligové knize rekordů, jsem vysledoval v NHL nebo i NBA či NFL.

- Co se dá v číslech zlepšit?

Souviselo by to s nějakou aplikací, která by se musela naprogramovat. Hokej.cz funguje dobře, ale spoustu dlouhodobějších statistik nezobrazuje. Jednu speciální aplikaci mi vytvořil student z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Oslovil mě vedoucí jeho bakalářky, kterého bavil hokej. Chtěli vytvořit něco praktického.

- Podařilo se?

Dost dlouho mi to pomáhalo. Fungovala podle mých potřeb, převzali můj excel. Stačilo pak nahrát zápis o utkání a data vyhazovala sama. Dokážu si představit, že by vznikla složitější aplikace, která by rychle odhalovala, kolikrát třeba Pardubice dovedla k vítězství utkání, v nichž po druhé třetině vedly 4:2.

- Co další zlepšováky?

Vyčistit chyby a nedostatky od roku 1993, abychom měli přesné statistiky extraligy bez technických chyb. A potom to protáhnout do historie. Netvářím se, že předtím nejvyšší hokejová soutěž neexistovala. Jen beru rok 1993 jako přirozený začátek ucelené etapy. Pro mě je to přirozený začátek. Samostatná soutěž je logická hranice, která souvisí i s dostupností zápisů o utkání.

- Dřív se data neuskladňovala?

Před rokem 1960 neexistovala. V 60. letech se i některé ročníky poztrácely. S historikem Tomášem Kučerou zpřesňujeme pořadí nejlepších střelců historie nebo gólmany s počtem vychytaných nul. Náš sen je propojit obě doby, abychom měli statistiky jako v NHL.

- Nastane někdy předěl, kdy vás přestanou čísla zajímat?

Těžko říct. Netvrdím, že budu komentovat do šedesáti. Třeba to tak dopadne, člověk ale může vyhořet, může změnit vztah k životu. Čísla mě asi nikdy nepřestanou bavit. Slyšel jsem názor, že speciálně těmi hokejovými se zabývají lidé s poruchou autistického spektra. Nechci tím nikoho urážet – sebe ani lidi, kteří se tomu věnují. Když o tom ale uvažuju, lehce se v tom vidím.

- Rozvedete to?

Když nemám náladu nebo dobrý den, sednu k číslům. Změním myšlenky, zavřu se do vlastního světa, a když z něj vypadnu, nacházím se v jiném rozpoložení. Je to takový způsob terapie, které se budu věnovat, dokud mi bude hlava sloužit.

Foto: Životní posedlost Když nemám náladu nebo dobrý den, sednu k číslům. Je to takový způsob terapie, říká Ondřej Zamazal.

Foto: Jakub Stadler, MAFRA

O autorovi: Jan Daněk, hokejový reportér MF DNES

9. 3. 2023; feedit.cz

Kariérní dny Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT svedou dohromady pět a půl tisíce studentů s 80 firmami

Hlad po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů z ČVUT na trhu práce neustává. Fakulta strojní (FS) ČVUT a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze vycházejí firmám vstříc uspořádáním druhého ročníku Kariérních dnů. Dvoudenní akce, jejíž součástí bude i doprovodný odborný program, proběhne 28. a 29. března 2023 v prostorách obou fakult v Dejvicích.

a v odborné části získali podněty pro témata svých bakalářských a diplomových prací," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

na FEL studovat. Jak oblast elektrotechniky, tak nejnověji i oblast informatiky

na ČVUT je v prestižním mezinárodním žebříčku QS Ranking hodnocena jako nejlepší v České republice.

s perspektivními zaměstnavateli. Průběh akce potvrdil, že Kariérní dny jsou užitečné nejen pro firmy, ale i pro naše studenty, proto budeme takové akce pořádat i nadále."

Za velmi dobrými zkušenostmi s absolventy Fakulty strojní stojí podle děkana doc. Miroslava Španiela kvalitní studijní programy, které poskytují komplexní vzdělání

pro návrh, přípravu a řízení výroby, konstrukci a vývoj nových strojů i pro aplikaci informatiky a umělé inteligence. Absolventy Fakulty strojní připravují také

pro mezioborová odvětví, jako energetika, chemický průmysl, udržitelná mobilita, environmentální inženýrství a biomedicína.

Na letošních Kariérních dnech obsadí zástupci osmdesátky společností

Zástupci firem budou studentům po oba dva dny k dispozici od 9.00 do 16.00 hodin na chodbách u poslucháren obou fakult. Součástí Kariérních dnů Fakulty strojní

a elektrotechnické ČVUT bude i doprovodný program, ve kterém firmy

v prezentacích či workshopech osloví studenty prostřednictvím svých odborných témat. Podrobnější informace o Kariérních dnech Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní včetně registrovaných firem a jejich prezentací najdete zde https://www.karierni-dny-fs-fel.cvut.cz/.

FAKULTA STROJNÍ ČVUT V PRAZE

TECHNICKÁ 4, 160 00 PRAHA 6

FAKULTAELEKTROTECHNICKÁČVUT V PRAZE

TECHNICKÁ 2, 160 00 PRAHA 6

ČeskévysokéučenítechnickévPraze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 151. až 200. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151. – 200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na https://www.cvut.cz/

Tagged ČeskévysokéučenítechnickévPraze

9. 3. 2023; sport.iDNES.cz

Jak se přepisují dějiny. Známý komentátor o číslech: Je to moje terapie

Extraliga by bez něj ztratila známý hlas, typický úsměv, náměty k rozhovorům i nespočet rekordů. "Čísla beru jako únik. Uklidňují mě," poví dvaačtyřicetiletý komentátor Ondřej Zamazal.

Od roku 2008 provází hokejovými přenosy, už přes deset let také zpřesňuje statistiky a obhospodařuje oficiální knihu rekordů nejvyšší soutěže. Nyní vrcholí její jubilejní 30. sezona, rozhovor se sportovním komentátorem České televize načíná seriál iDNES Premium připomínající zajímavé momenty a osobnosti samostatné extraligy.Netvrdím, že budu komentovat do šedesáti. Třeba to tak dopadne, člověk ale může vyhořet, může změnit vztah k životu. Čísla mě asi nikdy nepřestanou bavit.

Ondřej Zamazal

Poznáte bez váhání, když někdo vytvoří rekord?

Co opačný případ?

Kdy se projevil váš zájem o sportovní čísla?

Asi nepřekvapí, že kluka z Litvínova zaujalo mydlení holí.

Zvláštní, že jsem hokej nikdy nehrál. Vyrůstal jsem na sídlišti v Janově. Na základce se pořádaly nábory, ale doma jsme to zavrhli. Už ani nevím proč. Hokej jsem sledoval zpovzdálí, ale intenzivně. Viděl jsem drtivou většinu domácích zápasů Litvínova. Kdybych byl někde, kde se nehraje nejvyšší soutěž, věnuju se třeba fotbalu, který jsem hrál. Byl jsem i rozhodčí.

Vážně?

Prací ve sportovní redakci ČT.

Nekoukali na vás v televizi jako na podivína s vlastními čísílky?

Na přelomu tisíciletí to ve statistikách byla divočina. S body se dost fixlovalo, že?

Kde tedy vznikaly nepřesnosti?

Kolik je v něm chyb?

Máte příklad?

Čili můžete zvolat známou hlášku: Přepište dějiny!

Litvínovský veterán Viktor Hübl.

Těžko představitelné. Dnes se dá na statistiky spolehnout?

Které nejvíc?

Kolik vám extraligové statistiky seberou času?

Spočítal jsem si to na deset procent bdělého stavu za posledních dvacet let. Je to hrubý odhad vycházející hlavně z toho, kolik mi zabere kontrola jednoho kompletního kola.

A to je?

V excelu byste asi mohl školit.

Co na vaši zálibu říkají doma?

Co jiná profesní deformace? Třeba počítání, kdo kolikrát vynesl koš s odpadky.

Rozmach sítí přináší zdatnější a rychlejší konkurenci.

A je to fajn! Přes Twitter se s kluky známe. Používají Knihu rekordů ELH a při sledování zápasů vypálí něco, co by mohl být rekord. Třeba Jirka Vítek je do čísel hodně ponořený. Na historické statistiky je zase vynikající Tomáš Kučera. Nevnímám to jako konkurenci. Vycházíme si vstříc, pomáháme si. Naším zájmem je, aby soutěž byla co nejlépe obhospodařovaná.

Je nějaké maximum, které už nikdo nepřekoná?

Možná počet gólů nebo bodů, což je záležitost, která podléhá dobovým okolnostem. Víme, že v současném hokeji se nepovede vstřelit 59 gólů v základní části jako v 70. letech Milanu Novému. Pravidla by se musela měnit výrazným způsobem. Nový měl naopak nevýhodu, že nebyla sjednocená pravidla v počítání druhých asistencí. V jeho rekordní sezoně mohl podle současných pravidel mít klidně o deset bodů víc. Klidně 100 nebo dokonce 105. Současní hráči mají výhodu.

V čem?

Pokud udělají bod, nikdo jim ho neodepře. Maximálně se jim přičte dodatečně. Dřív se třeba asistence počítala pouze jako nahrávka na gól. Akce byly plynulejší, ale z dorážek také padaly góly. Jenže takové góly se uváděly bez asistencí. Třeba Martin Růžička před deseti lety ukázal, že se dá přiblížit k rekordním 90 bodů, ale musí se sejít okolnosti. Tehdy se také nechodilo do zahraničí. Nyní každý schopný si sbalí kufry a jde ven, nejlépe do NHL. Faktorů je tolik, že si netroufnu vypíchnout rekord, který už nelze nikdy překonat.

Uvědomujete si, že bez vás by kupa rekordů ani neexistovala?

Co se dá v číslech zlepšit?

David Tomášek ze Sparty se raduje se spoluhráči z gólu v duelu s Davosem.

Podařilo se?

Co další zlepšováky?

Dřív se data neuskladňovala?

Mistrovství světa v Curychu a komentátoři ČT Aleš Jakůbek (v popředí) s Ondřejem Zamazalem

Nastane někdy předěl, kdy vás přestanou čísla zajímat?

Rozvedete to?

Jakub Stadler, MAFRA

FotoGallery:

komentátoři: Zdeněk Skružný (vlevo), Ondřej Zamazal

Šárka Rojková (www.sskvitkovice.cz)

Ondřej Zamazal, sportovní komentátor a novinář

Jakub Stadler, MAFRA

Ondřej Zamazal, sportovní komentátor a novinář

Jakub Stadler, MAFRA

Ondřej Zamazal, sportovní komentátor a novinář

Jakub Stadler, MAFRA

Ondřej Zamazal, sportovní komentátor a novinář

Jakub Stadler, MAFRA

Mistrovství světa v Curychu nebylo první akcí, kterou Aleš Jakůbek (v popředí) odkomentoval pro Českou televizi s Ondřejem Zamazalem.

Jiří Punčochář, MF DNES

Litvínovský veterán Viktor Hübl.

MAFRA

David Tomášek ze Sparty se raduje se spoluhráči z gólu v duelu s Davosem.

9. 3. 2023; cvut.cz

Kariérní dny Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT budou 28.-29.3. - představí se na 80 firem.

Datum zveřejnění: Hlad po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů z ČVUT na trhu práce neustává.

"Absolvent naší fakulty, který by nenašel práci, podle nám dostupných statistik a průzkumů neexistuje. Většina si svého budoucího zaměstnavatele vybere již během studia. Kariérní dny nám dávají příležitost dále rozvíjet spolupráci s firmami a zprost ř edkov á vat jejich kontakt s na š imi studenty a studentkami. C í lem je, aby si ud ě lali konkr é tn ě j ší p ř edstavu o p ří le ž itostech na pracovn í m trhu a v odborné části získali podněty pro témata svých bakalářských a diplomových prací," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

7. 3. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Je neděle, jsou tu Střepiny. Díky, že se díváte a dobrý večer. Evropská unie zatím odložila definitivní schválení návrhu, podle kterého by měl po roce 2035 skončit prodej nových aut se spalovacími motory. I přesto se na tuto změnu už několik let připravují nejen automobilky, ale také státy. Co všechno bude muset Česko vybudovat a nakolik to stát vyjde? Téma pro Ivu Studenou.

Iva STUDENÁ, redaktorka

Téměř 6,5 milionu osobních automobilů brázdí oficiálně české silnice. Jen 14 000 z toho jsou ale elektroauta. Češi jim zatím moc nefandí. Elektromobilita nás ale kvůli evropské regulaci nemine. Největší automobilka v zemi Škoda Auto plánuje výrobu spalovacích aut ukončit v roce 2032.

Petr KNAP, vedoucí partner pro automobilový sektor, EY

Evropa počítá s něčím takovým, že, řekněme, ten rok 35 by mělo být 99 % nových aut prodáno v elektřině. V roce 30, myslím, že zhruba 3/4. V roce 25 něco jako třetina. To je nějaká ta trajektorie, kterou by to mělo nabíhat. Česko, si myslím, že bude opožděno tak, řekněme, třeba 20 % aut, že by mohlo být elektrických, možná i hybridních, kdybychom se dívali někam na ten rok 25.

Iva STUDENÁ, redaktorka

Zatím elektroauta kupují především firmy, které si ale často stěžují na nedostatek veřejných míst na dobíjení. Připravit se na elektromobilitu tak musí hlavně infrastruktura. A to s sebou ponese mnohamiliardové náklady. Počet dobíjecích stanic v Česku rok od roku roste. Ještě v roce 2019 jich bylo přes 200. O 2 roky později, tedy v roce 2021, jejich počet stoupnul už téměř na tisícovku. A loni jich ministerstvo průmyslu a obchodu evidovalo přes 1 300.

Eduard MUŘICKÝ, náměstek ministra průmyslu a obchodu

Co se týče investic do infrastruktury čisté mobility, tak se bavíme v řádu desítek miliard korun. My v tom současném akčním plánu máme cíl v roce 2030 mít zhruba interval 19 000-35 000 dobíjecích bodů.

Ladislav KŘÍŽ, tiskový mluvčí, ČEZ

Rozhodně každý dům bude mít místo pro dobíjení. Větší problém je na sídlištích, kde i na sídlištích samozřejmě tyto dobíjecí body budou, ale zde to samozřejmě nejde pro každou bytovou jednotku.

Petr KNAP, vedoucí partner pro automobilový sektor, EY

Potřebujeme rychlodobíjecí, takové ty huby velkokapacitní na dálnicích, řekněme, budeme je potřebovat i v některých místech, kde třeba uděláme velký parkovací dům a k tomu nějaké hnízdo dobíjecí významné, silné tak, aby mohli lidé, kteří nemůžou dobíjet doma, to nabíjet tam, ale rozhodně budeme potřebovat vlastně většinu těch bodů, aby byly v těch místech, kde lidé pracují nebo přespávají.

Iva STUDENÁ, redaktorka

Další výzvou bude, jak zasadit právě dobíjecí stanice do veřejného prostoru. Abychom měli představu, jak by to mohlo vypadat, vyrážíme s expertem z ČVUT do jedné z ulic v Praze-Dejvicích, kde stojí běžné činžovní domy. A přicházíme na to, že postavit dobíjecí stanici nebude jen tak.

Pavel HRZINA, expert na elektrotechnologie, FEL ČVUT

Pokud bysme nechtěli jít tím severským způsobem, to znamená naházet si prodlužovačky z okna, tak vlastně ti majitelé těch vozidel tady nemají velkou šanci si to nějakým způsobem dobýt, protože ten dům nemá parkovací vlastně plochu, není tady podzemní garáž, v který by se to dalo instalovat a bylo by to celý na městu, to znamená, město by muselo zajistit vlastně nějakým způsobem výkopy, protože ten chodník, na kterým stojíme, už nepatří tomu domu. A je otázka, jestli by to tady třeba umožnili i nějaký památkáři, že by to vlastně změnilo úplně ráz tý ulice, objevily by se tady jakýsi parkovací sloupky, teď by z toho koukaly kabely. Další problém by samozřejmě byl vandalismus. Zase u milionů, u miliard, u desítek milionů, pokud to bude jenom nějakej volbox, tak provedení antivandal, to bude rozhodně za, dejme tomu, 50-100 000 jenom za ten sloupek, jo, není v tom kabeláž, není v tom měření, není v tom nic. A těch sloupků tady bude muset bejt, já nevím, desítka, stovka.

Iva STUDENÁ, redaktorka

Někde se novým nabíjecím sloupkům už teď snaží vyhnout tím, že se nabíjecí zařízení zabudovává do pouličního osvětlení. Tímto způsobem už třeba v Praze funguje 13 dobíjecích míst.

Jan CHABR, předseda výboru pro energetiku ZHMP /TOP 09/

Když se rozkopává chodník a dělají se nové kabelové sítě k lampám veřejného osvětlení, tak abychom u vybraných lamp, tam, kde to dovoluje situace, položili i kabel, který dokáže více než svítit.

Iva STUDENÁ, redaktorka

Zařídit si dobíjecí stanici, tak bude nejspíš jednodušší pro ty, kteří bydlí v rodinném domě. I přesto se musí připravit asi na stotisícovou investici.

Pavel HRZINA, expert na elektrotechnologie, FEL ČVUT

Tady v podstatě v týhle tý ulici si myslím, že ty změny by nemusely být tak jakoby velký, drastický jako v tý městský ulici, protože většina těch domů má nějaký garáže, byla projektovaná s těma garážema, to znamená, to auto by mělo parkovat v tý garáži a tu garáž můžu vybavit volboxem. U toho jedinýho domku, dá se říct, že by tady byl i nějaký potenciál na fotovoltaiku.

Iva STUDENÁ, redaktorka

Zapojit by si tu v jeden moment auto do nabíječky ale každý řidič nemohl.

Pavel HRZINA, expert na elektrotechnologie, FEL ČVUT

Trošku možná problémem by bylo to řízení, to, aby nezačala nabíjet celá ulice v jeden čas. Tady možná, že by si mohl tak každý druhý dům dovolit nabíjet a druhá polovina potom později, případně to rozfázovat třeba na tu noc, na několik fází, to rozfázovaní, jak už jsem říkal, buď na základě řízení na dálku.

Eduard MUŘICKÝ, náměstek ministra průmyslu a obchodu

Je potřeba posílit lokálně kapacitu sítí. Jedním z řešení jsou lokální bateriové v podstatě úložiště, které by mohly pomoci zvýšit tu kapacitu a jednak řízení celé té sítě, protože do budoucna se počítá i s tím, že ten chod bude dvojsměrný, nejenom dobíjení, ale i zpětné vybíjení. Ta síť bude více inteligentní a více bude reagovat na to, jakým způsobem je kapacitně plná či nikoliv.

Iva STUDENÁ, redaktorka

Ministerstvo průmyslu počítá s tím, že v roce 2030 by po Česku mohlo jezdit 200-500 000 elektroaut, každé by pak při průměrné spotřebě využilo za rok tolik elektřiny jako jeden rodinný dům. Jak velký zásah by to tedy byl do české energetiky?

Eduard MUŘICKÝ, náměstek ministra průmyslu a obchodu

To je potřeba zhruba 0,5-2 terawatthodiny, to není příliš mnoho. V dlouhodobém horizontu se celá energetika bude měnit.

Iva STUDENÁ, redaktorka

Zatím totiž vyrábíme více elektřiny, než spotřebujeme. Jenže s odklonem od uhlí a s nárůstem počtu zařízení poháněných elektřinou se počítá s novými energetickými zdroji. A třeba dostavba jednoho bloku v Dukovanech stačit nebude.

Ladislav KŘÍŽ, tiskový mluvčí, ČEZ

Jeden blok jaderné elektrárny rozhodně stačit nebude, ono nebudou stačit pravděpodobně ani několik těchto bloků, bude muset masivně rozvíjet veškeré obnovitelné zdroje a stavět jaderné zdroje velké, i ty malé. I tak ale nás čekají nepředstavitelné investice a v krátkém časovém období.

Iva STUDENÁ, redaktorka

Elektromobilita nebude jen zásahem do elektrické sítě, ale i do stavebnictví, a to kvůli bezpečnostním normám i plánování místa na dobíjení.

Petr KNAP, vedoucí partner pro automobilový sektor, EY

Už dneska ty předpisy se takhle posouvají tak, aby alespoň jedno z pěti, nebo z kolika parkovacích míst, mělo přípravu na to, aby tam mohla být dobíječka.

Pavel HRZINA, expert na elektrotechnologie, FEL ČVUT

To tu výstavbu prodraží. Já se teď divím vůbec, že ty lidi už to nechtějí, že ty lidi prostě nepožadujou jakoby pohodlný parkovací místa, který by i splnily ten problém s tou elektromobilitou. Každá instalace navíc, větrání nucený a podobně, to jsou miliony. Za v podstatě, dá se říct, každý parkovací místo to budou minimálně desítky až stovky tisíc do plusu, takže na tom baráku potom to jde do desítek milionů.

Iva STUDENÁ, redaktorka

Podle expertů bude přechod na elektromobilitu postupný a bude dostatek času se na ni připravit. Navíc po pátečním jednání na půdě Evropské unie existuje možnost, že i po roce 2035 bude možné prodávat nová auta se spalovacími motory. Německo, Itálie, ale i Česko se totiž snaží vyjednat výjimku pro spalovací auta, která by ovšem musela spalovat CO2 neutrální syntetická paliva. A výhrady k úplnému zákazu nových spalovacích aut mají i další země.

Zdroj:

TV NOVA - Střepiny

7. 3. 2023; e15.cz

Lidé chtějí pracovat ve společensky odpovědných firmách, říká manažer CSR Kauflandu

Společenskou odpovědnost firem (CSR) si Češi spojují zejména s ekologií a péčí o přírodu. V oblasti CSR je velmi aktivní i řetezec hypermarketů Kaufland.

Ten již v roce 2019 přestal prodávat jednorázové plastové produkty a z jogurtů jeho privátních značek zmizela plastová víčka. "Už druhým rokem využíváme výhradně elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Za zmínku stojí i instalace rychlodobíjecích stanic pro elektromobily či nedávno spuštěný test zpětného odběru PET lahví a plechovek," říká Peter Chalupianský, CSR manažer Kauflandu.

Co považujete v současné době za největší problém v CSR v České republice?

Jako problematický vnímám přístup českých firem k transparentnosti. V momentu, kdy firmy nezveřejňují data o udržitelnosti, tak mohou některá jejich tvrzení působit v očích veřejnosti nevěrohodně. Z tohoto důvodu jsme dobrovolně z vlastní iniciativy vydali Report udržitelnosti. Velkou změnou pak bude směrnice CSR o povinném reportování.

Jak jsou na tom české firmy z hlediska společenské odpovědnosti ve srovnání se zahraničím?

Téma CSR se v České republice postupně etabluje a přispívá k tomu i tlak ze strany nejrůznějších zúčasněných aktérů. Jednat se může o banky, novináře, zákazníky, neziskové organizace či samotné zaměstnance. Velkou roli hraje i fakt, že CSR aktivity jsou v případně nadnárodních firem prosazovány mateřskou společností. Najít však lze i spoustu menších českých společností, pro které je přístup k udržitelnosti stěžejní.

Kde podle vás z pohledu CSR stojí obchodní řetězce. Jdou příkladem, nebo se spíše inspirují jinými?

Obchodní řetězce patří mezi lídry v udržitelnosti. Realizují širokou škálu aktivit zahrnující udržitelný přístup k sortimentu, výstavbě prodejen, emisím, potravinovému odpadu, plastům či podpoře neziskového sektoru. Zaměřují se i na logistiku, dodavatele či zaměstnance. Velkým úspěchem pro Kaufland bylo první místo v Národní ceně České republiky za společenskou odpovědnost a udržitelnost, kde uspěl ve velké konkurenci českých firem napříč všemi odvětvími.

Nejedná se v oblasti CSR jen o velký humbuk, který nic zásadního nepřinese a bude se využívat jen v marketingu?

Nemůžu mluvit za jiné společnosti, ale v našem případě CSR aktivity přinášejí opravdu pozitivní výsledky. Jedná se například o klesající provozní emise, které jsme se zavázali do roku 2030 snížit o 80 procent v porovnání s rokem 2019. Dalším důkazem je snižující se spotřeba elektrické energie. I přesto, že jsme od roku 2016 postavili několik nových prodejen, rozšířili distribuční centra či zvýšili produkci v masozávodě, tak máme díky udržitelným technologiím v současnosti nižší spotřebu elektrické energie než před sedmi lety. Díky optimalizaci obalů pak například ročně ušetříme více než 100 tun plastu v úseku ovoce-zelenina.

Jak se Kaufland vypořádává s nárůstem cen energií?

Ve společnosti jsme zavedli několik úsporných opatření, díky kterým jsme dokázali optimalizovat spotřebu energie. Pomáhá nám také instalace energeticky efektivních technologií, která je spojena s každou novou či zmodernizovanou prodejnou.

Využíváte tedy například úsporné osvětlení, tepelná čerpadla, či solární panely?

Ano, od loňského roku jsou všechny prodejny osvětleny úsporným LED osvětlením. Jedná se o opatření, která má i výrazný ekonomický efekt. Při původních cenách energie byla návratnost investice vypočítána na 2,5 roku. Dnes je to ještě méně. Naše nové a zmodernizované prodejny jsou zároveň vytápěny odpadním teplem z chladícího zařízení. Chladící boxy jsou osázeny dveřmi, které zabraňují úniku chladu a vytvářejí příjemnější nákupní prostředí. Využíváme i moderní vzduchotechniku, která spíná v závislosti na kvalitě vzduchu na prodejní ploše. Unikátní je i náš masozávod, který musí implementovat BAT (Best available technology, poz. red.). Jedná se o seznam nejmodernějších technologií definovaných Evropskou unií. V tomto ohledu patří u nás mezi špičková pracoviště ve svém oboru.

Co jste již z hlediska udržitelnosti ve vašich supermarketech vyřešili?

Už v roce 2019 jsme přestali prodávat jednorázové plastové produkty jako příbory, talíře či kelímky. Odstranili jsme i jednorázová plastová víčka z jogurtů našich privátních značek. Zajímavostí také je, že od ledna 2022 využíváme výhradně elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Za zmínku stojí i instalace rychlodobíjecích stanic pro elektromobily či nedávno spuštěný test zpětného odběru PET lahví a plechovek.

Postupujete plošně, ve všech supermarketech, nebo máte pro každý specifické řešení na míru?

Naším cílem je zavádět opatření plošně na všechny prodejny, avšak některá opatření mohou být specifická pouze pro dané prodejny. Například na čtyřech prodejnách máme zelenou střechu a v Rakovníku využíváme splachování toalet dešťovou vodou. Fotovoltaiku zatím máme na jedné prodejně v Písku, ale rádi bychom ji rozšířili i na další naše prodejny. Naopak defibrilátory (AED) jsme zavedli na všechny naše prodejny a za 2,5 roku již zachránili šest lidských životů.

Které další aktivity souvisejí s udržitelností jsou v Kauflandu aktuální?

Důležitým tématem jsou udržitelné produkty. Novinkou v této oblasti jsou klimaticky neutrální produkty. Podporou ekologických projektů v zemích třetího světa kompenzujeme emise vzniklé během celého životního cyklu výrobku. Jedná se například o celou řadu produktů naší privátní značky K-take it veggie či nákupní tašku na vícenásobné použití. Meziročně jsme rovněž navýšili množství produktů s certifikacemi Bio, Fairtrade, GOTS, ASC, MSC či FSC.

Jak společnost Kaufland řeší otázky rozmanitosti a inkluze a jaký je zde její přístup k zajištění rovných příležitostí pro všechny zaměstnance?

Patříme mezi největší zaměstnavatele v České republice. Všem zaměstnancům poskytujeme stejné šance a mzda výhradně vychází z činnosti a odpovědnosti daného zaměstnance bez ohledu na pohlaví. Polovinu našich vedoucích pozic středního a vyššího managementu napříč firmou zastávají ženy.

Může být zodpovědný přístup určitou konkurenční výhodou při hledání nových zaměstnanců?

Od personálního oddělení získáváme zpětnou vazbu, že se zájemci o zaměstnáním mnohem více zajímají o CSR aktivity firem. Chtějí pracovat v odpovědné firmě a zajímá je přístup firmy k udržitelnosti, podpoře neziskového sektoru či možnost zúčastnit se benefičních akcí. V našem případě například hradíme účast zaměstnanci a jeho doprovodu na Nočních bězích pro Světlušku, jejíž jsme generálními partnery.

Jak Kaufland nakládá s prošlými potravinami a obecně s odpadem?

Cílem Kauflandu je v první řadě předcházet vzniku potravinového odpadu. Za tímto účelem využíváme moderní IT systém, který objednává zboží na základě predikce poptávky a vyhodnocení aktuální nabídky. Rovněž náš masozávod funguje v režimu just-in-time objednávek. Zákazníkům tak nabízíme čerstvé maso, které se nemusí dlouze skladovat, což vede rovněž k úspoře energií potřebných na chlazení.

Standardem je zlevňování zboží s blížící se expirací či spolupráce s Českou federací potravinových bank. Na zhruba polovině prodejen jsme navázali partnerství s lokálními mysliveckými spolky a zoologickými zahradami, kterým za symbolickou částku prodáváme zboží, které není vhodné k dalšímu prodeji (např. jednodenní ovoce, zelenina, pečivo).

Odpadům se v naší společnosti věnuje odpadový hospodář a naší filozofií je, že odpad nemusí být odpadem, ale znovupoužitelným materiálem. Edukujeme tedy naše prodejny v třídění či vyhlašujeme interní motivační soutěže. Ukázkovým příkladem je recyklace použité LDPE folie, která obaluje naše palety. Po vytřídění z ní náš dodavatel vyrábí odpadkové pytle, které využíváme na prodejně a podporujeme tak myšlenku cirkulární ekonomiky.

Co plánuje Kaufland za budoucí rozvoj v oblasti CSR a jaké jsou hlavní cíle a výzvy, které si společnost stanovila?

Velkým tématem pro Kaufland je určitě fotovoltaika a využití energeticky úsporných technologií. Jen v letošním roce plánujeme na střechách našich prodejen realizovat 10 fotovoltaických elektráren. Dále se chceme soustředit na regionalitu a podporu lokálních dodavatelů. S tím souvisí i podpora komunitního života v místě našich prodejen, kterou realizujeme prostřednictvím grantových programů ve spolupráci s Nadací Via.

Peter Chalupianský

Je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a od roku 2018 působí na pozici CSR manažera ve společnosti Kaufland. Je členem správní rady Nadačního fondu Českého rozhlasu, který realizuje projekty Světluška a Ježíškova vnoučata.

7. 3. 2023; forexbanka.cz

Lidé chtějí pracovat ve společensky odpovědných firmách, říká manažer CSR Kauflandu

Co považujete v současné době za největší problém v CSR v České republice? Jako problematický vnímám přístup českých firem k transparentnosti.

V momentu, kdy firmy nezveřejňují data o udržitelnosti, tak mohou některá jejich tvrzení působit v očích veřejnosti nevěrohodně. Z tohoto důvodu jsme dobrovolně z vlastní iniciativy vydali Report udržitelnosti. Velkou změnou pak bude směrnice CSR o povinném reportování.

Jak jsou na tom české firmy z hlediska společenské odpovědnosti ve srovnání se zahraničím?

Kde podle vás z pohledu CSR stojí obchodní řetězce. Jdou příkladem, nebo se spíše inspirují jinými?

Nejedná se v oblasti CSR jen o velký humbuk, který nic zásadního nepřinese a bude se využívat jen v marketingu?

" Naše nové a zmodernizované prodejny jsou zároveň vytápěny odpadním teplem z chladícího zařízení. "

Jak se Kaufland vypořádává s nárůstem cen energií?

Využíváte tedy například úsporné osvětlení, tepelná čerpadla, či solární panely?

Co jste již z hlediska udržitelnosti ve vašich supermarketech vyřešili?

Postupujete plošně, ve všech supermarketech, nebo máte pro každý specifické řešení na míru?

Které další aktivity souvisejí s udržitelností jsou v Kauflandu aktuální?

Jak společnost Kaufland řeší otázky rozmanitosti a inkluze a jaký je zde její přístup k zajištění rovných příležitostí pro všechny zaměstnance?

Může být zodpovědný přístup určitou konkurenční výhodou při hledání nových zaměstnanců?

Jak Kaufland nakládá s prošlými potravinami a obecně s odpadem?

" Jen v letošním roce plánujeme na střechách našich prodejen realizovat 10 fotovoltaických elektráren. "

Co plánuje Kaufland za budoucí rozvoj v oblasti CSR a jaké jsou hlavní cíle a výzvy, které si společnost stanovila?

Peter Chalupianský

7. 3. 2023; seznamzpravy.cz

Nové mobily umí absurdně rychlé nabíjení. Baterku to rozžhaví, ale přežije

Nová verze telefonu Redmi Note 12 dosáhla nového nabíjecího rekordu. Prázdnou baterii lze nabít na sto procent za pět minut. Co však takto rapidní nabíjení udělá s baterkou?

Nejnovější rekord zkrátil nabití mobilního telefonu na neuvěřitelných pět minut. Čínský výrobce Redmi ukázal novou verzi telefonu Note 12 Discovery Edition s baterií s kapacitou 4100 mAh. Tento akumulátor dokáže nabíječka naplnit "z nuly na sto" na necelých pět minut.

Podívejte se na ukázku rapidního nabíjení (zrychlený záběr):

Ze zveřejněného videa lze odvodit i dynamiku nabíjení. Výrobce uvádí maximální nabíjecí výkon 300 wattů, na ukázce nabíjení dosáhne "jen" těsně nad 290 W. Výkon je samozřejmě nejvyšší na začátku nabíjení. Po třech minutách, kdy je ukazatel na 70 procentech, rychlost nabíjení postupně klesá.

Znamená to také, že pouhé tři minuty nabíjení by měly stačit přibližně na den běžného provozu telefonu. Nabíjení je v této technické ukázce zřejmě úmyslně optimalizováno tak, aby ukazatel dosáhl sto procent těsně před pětiminutovou hranicí.

Tento konkrétní rekordman zatím není na trhu. A není jisté, kdy nebo zda vůbec půjde tato konkrétní verze do prodeje. Jde však o ukázku toho, co je technicky možné.

Další čínský výrobce Realme letos předvedl nabíjení o rychlosti 240 W, což odpovídá naplnění baterie 4600 mAh v čase kratším než 10 minut.

Neškodí to baterce?Za poslední roky se nabíjení telefonů výrazně zrychlilo. Zatímco ještě v roce 2013 byl nejvyšší nabíjecí výkon kolem 10 wattů, v roce 2018 už to bylo padesát wattů a v roce 2021 dokonce 120 wattů. To odpovídá nabíjecímu výkonu srovnatelnému s nabíječkou výkonného notebooku.

Rychlé nabíjení nabízí výrobcům způsob, jak se odlišit od konkurence. Uživatelům pak usnadňuje život a do značné míry vyřešilo "strach z výdrže", který měla většina uživatelů chytrých mobilních telefonů první generace. Nabízí se ovšem otázka, zda pro baterii není škodlivé. Odpověď není úplně přímočará.

Baterie v chytrém telefonu funguje na principu chemické reakce. Konkrétně Li-Ion baterie využívají pohybu iontů lithia mezi katodou a anodou.

Čím rychleji se má nabíjet (či vybíjet), tím rychleji by měla probíhat výměna částic s nábojem mezi oběma elektrodami. Hlavním omezením je tedy rychlost, s jakou může v baterii probíhat odpovídající chemická reakce, vysvětluje Pavel Hrzina z Katedry elektrotechnologie FEL ČVUT. "Pro zjednodušení je možné si představit, že v případě tlusté vrstvy aktivní hmoty to bude trvat déle, než se baterie nabije, tedy než bude všechna hmota využita pro akumulaci."

Konstruktéři jsou si pochopitelně tohoto omezení velmi dobře vědomi. Baterie určené pro elektroniku proto mívají vrstvy aktivní hmoty velmi tenké. "Pokud je nabíjecí výkon dostatečný, reakce tak může probíhat na velké ploše," říká Hrzina.

Jinak řečeno, ve vhodně postavené baterii, a většina baterií třeba pro mobilní telefon se dnes staví pro rychlonabíjení, mohou chemické procesy nutné pro nabíjení probíhat rychle.

Nejhorší je zahříváníTo neznamená, že se při takovém nabíjení vysokým výkonem nemohou poškodit. Baterie například mohou být postaveny tak, že se mohou nabíjet nerovnoměrně a tím se poškozovat. "Mohou se objevovat lokální nehomogenity, některá místa baterie se mohou nabít dříve než zbytek, a pak jsou přetěžována," upřesňuje Hrzina.

Nebezpečím pro snížení životnosti je u rychlého nabíjení také nadměrné zahřívání baterie ztrátovým teplem. Nabíjení nikdy neprobíhá zcela efektivně a část elektřiny se mění na teplo. A vyšší teploty bateriím škodí, nemluvě o riziku vznícení.

Pomalé nabíjení je v tomto ohledu příznivější, protože odpadního tepla je výrazně méně. Nabíjecí výkon 4,5 wattu (USB 3.0) nebo 300 wattů je ohromný rozdíl. V druhém případě vzniká zhruba 70krát více tepla, které je nutné někam odvést. A protože telefony nemají nějaké "chladicí okruhy", musí se pasivně rozptýlit po baterii a telefonu.

"Mezi snižováním životnosti a zahříváním baterie v důsledku těchto takzvaných ohmických ztrát je přímá souvislost," říká Pavel Hrzina. Rychlé nabíjení ovšem není pro baterie pouze horší, upozorňuje český odborník: "Lithiovým nedělá příliš dobře, pokud je dlouhodobě udržujeme na nabíječce."

Proto také rychlé nabíjení netrvá po celou dobu a postupně se výkon snižuje. "Můžete si baterii představit jako houbu," popsal Arthur Shi z webu iFixit. "Když na suchou houbu poprvé nalijete vodu, rychle se vsákne. To odpovídá fázi rychlého nabíjení baterie. "Když ale budete pokračovat v nalévání vody na stále vlhčí houbu stejnou rychlostí, kapalina se začne hromadit na povrchu, protože částečně namočená houba už nestihne tolik vody pohltit.

Záleží na vyladěníProto nakonec o životnosti baterie rozhoduje, kolik pozornosti věnovali konstruktéři a výrobci jak návrhu a výrobě samotné baterie, tak i jejího podpůrného systému: "V současnosti rozhoduje o životnosti baterie především systém, který řídí její provoz," upozorňuje Hrzina. Tedy elektronika a ovládací software, které hlídají provozní parametry a nedovolí, aby došlo k jejich překročení.

Systém se stará například o to, aby napětí na článku nepřekročilo nějaké dané maximální hodnoty, aby se baterie nenabíjela příliš rychle, pokud má nízkou teplotu, aby se nevybíjela příliš rychle, a ještě další parametry. I u baterií tedy záleží především na tom, jak se s ní zachází.

Životnost baterie tedy do značné míry záleží na tom, co pro její dlouhověkost udělal výrobce ještě předtím, než jste telefon vůbec dostali do ruky. Paradoxně tak závody v rychlosti nabíjení mohou vést ke zhoršení dlouhodobé výdrže. Zatímco rychlost nabíjení lze demonstrovat na jednom krátkém videu, dlouhodobá výdrž baterie se ukazuje hůře.

7. 3. 2023; ČT 1

Černé ovce - Spořiče

Kateřina STIBALOVÁ, moderátorka

Co kdyby vám někdo nabídl věc, kterou strčíte doma do zásuvky a ona vám zajistí úsporu elektřiny o desítky procent. Okamžitě kupujete? Neukvapujte se. Mrkněte nejdřív na naši reportáž.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka

Jeden přístroj jsme objednali z e-shopu topeo.cz. Na stránkách druhého e-shopu Czech E-Energy jsme vyplnili telefonní číslo a za chvilku už nám volali z call centra.

pracovnice callcentra

Máte zájem o ten přístroj do tý elektřiny, ano?

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka

Ano, ten na to šetření elektřiny.

pracovnice callcentra

Dobře, takže ten přístroj. Jeden tady máme za 1 340 Kč, je u něho poštovné balné.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka

Ale na těch stránkách bylo teda jeden za nějakých 990 Kč.

pracovnice callcentra

Ale tam je poštovné balné, ano?

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka

Na stránkách sice o poštovném a balném nic není, ale my stejně neodoláme a přístroj objednáváme. Kdo by nechtěl ušetřit?

pracovnice callcentra

Takže kurýr od GLS vám to přinese nejpozději do pěti pracovních dnů. A jedná se teda o závaznou objednávku.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka

A takhle už je to teda objednané, už nic dalšího nemusím nikde potvrzovat.

pracovnice callcentra

Ne, už nemusíte nic.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka

Tak to bylo snadné. Možná až moc?

Petr ŠMELHAUS, vedoucí právního oddělení dTest

Takovou smlouvu není tímto způsobem možné uzavřít. Pokud nás kontaktuje podnikatel, tak uzavření takové smlouvy po telefonu vyžaduje, aby nám to, co nám nabízí po telefonu, aby nám také nabídnul písemně, ať už e-mailem, anebo dopisem, a pokud nám nevyhovuje a neakceptujeme ji, tak tam smlouva nevznikne.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka

Smlouva-nesmlouva, prodejce nám poslal přístroj na dobírku. Uběhlo několik dnů a dorazily nám oba balíčky. Podle informací na obale tento přišel z Ostravy a tento z Rumunska. Tak je rozbalíme a podíváme se na spořiče energie. Ale hned je tu problém. Výrobek nám nejde zapojit. Ať děláme, co děláme, zástrčka do zásuvky nepasuje. Tento spořič energie tedy nemůžeme vyzkoušet. Zkusíme ho vzít ale na ČVUT, jestli se to podaří odborníkům. Za přístroje jsme zaplatili 370 Kč a 1 340 Kč i s dopravou. Snad se nám to vyplatí.

Jan HOLUB, vedoucí katedry měření, Fakulta elektrotechnická, ČVUT

Tady ten levnější, ten není průchozí, ten se jenom připojí do sítě a rozsvítí se na něm dvě led diody, které indikují, že je v zásuvce připojený, ty dvě led diody dohromady odebírají zhruba 680 miliwattů, což je za rok nějakých řádově pět kilowatthodin, úplně zbytečně, kvůli tomu, že tam svítí ta dvě světélka, a jinak nedělá to zařízení vůbec nic. Uvnitř je kondenzátor, 3 mikrofarady, navíc nekvalitní, který časem se prorazí a evidentně i výrobce s tím počítá, protože je tam taková improvizovaná pojistka, aby kvůli tomu nevyhořel dům, ale nic to neušetří.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka

Na slibovanou úsporu v řádech desítek procent to nevypadá. Snad to bude lepší u dražšího přístroje.

Jan HOLUB, vedoucí katedry měření, Fakulta elektrotechnická, ČVUT

Ten druhý výrobek, to je vlastně takový drahý vypínač. Ta lampička bere zhruba 12,1 wattu a teď to pustíme přes šetřítko a vidíme, že ten příkon vzrostl o těch zhruba 700 miliwattů na 12,8. Určitě se nic tím neušetří, jediná výhoda je, že když se to tady zmačkne, tak ta lampička zhasne.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka

Zázrak se nekoná. Stránky a návod přitom popisují princip šetření a dokládají to poutavými grafy.

Jan HOLUB, vedoucí katedry měření, Fakulta elektrotechnická, ČVUT

Krabička vlastní v sobě žádnou zázračnou věc, která by jakkoliv jinak šetřila, nemá.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka

Takže už i ten princip, který ty výrobky popisují, jak by vlastně měly fungovat, můžeme považovat za chybný nebo nefunkční?

Jan HOLUB, vedoucí katedry měření, Fakulta elektrotechnická, ČVUT

Určitě. To je čirá duchařina, pavěda, s cílem prostě obloudit člověka, který se v tom nevyzná.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka

Podobné přístroje se prodávaly už před 10 lety a tehdy před nimi varovala Česká obchodní inspekce. Ta teď po našem upozornění zařadila Czech e Energy na seznam rizikových webů. Na stránkách totiž chybí jakékoliv informace o prodejci.

Jiří FRÖHLICH, mluvčí, Česká obchodní inspekce

Ten web, který jste uvedla, kde vám volali zpátky, tak je zcela anonymní, i pro nás zůstává ten web anonymní, nicméně se na něj zaměříme.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka

Druhý spořič nám poslala rumunská firma Topeo.

Jiří FRÖHLICH, mluvčí, Česká obchodní inspekce

Podle našich informací a z dostupných zdrojů je nám známo, že tato firma měla údajně v prosinci roku 2022 ukončit svoji podnikatelskou činnost. Takže za tím může za a stát někdo jiný, nebo tam za tím stojí opravdu ta firma, která už nemá platné živnostenské oprávnění, je otázka, co se tady vlastně děje, ale směřují co nejvíce k tomu, aby byli pro spotřebitele nedohledatelní, anonymní, a oni vědí proč. Protože v okamžiku, kdy by to prodávali pod značkou své skutečné firmy, hrozí jim pokuta za případné nekalé obchodní praktiky až do výše 5 milionů Kč. Protože toto je jasné klamání spotřebitele.

Magdalena HAVLÍKOVÁ, redaktorka

Účty za elektřinu spořiče energie tedy nesníží. Naší peněžence ale odlehčily o několik set korun. Protože nemají slibované vlastnosti, můžeme tedy odstoupit od smlouvy, přístroje vrátit a chtít zpátky peníze.

Petr ŠMELHAUS, vedoucí právního oddělení dTest

Ale zase pozor, pokud ten prodávající je z nějaké cizí země, vypadá to netransparentně, tak tam musíme zvážit náklady na zaslání toho výrobku nazpátek, protože to by mohly být ještě další náklady, které zaplatíme, a nemusely by se nám ty peníze vůbec vrátit.

Jan HOLUB, vedoucí katedry měření, Fakulta elektrotechnická, ČVUT

V konečném důsledku si připlatíte nejdřív za pořízení té krabičky a potom za to, že vám svítí ta světélka, což v dnešních cenách elektřiny je, řekněme, stovka ročně.

Kateřina STIBALOVÁ, moderátorka

I provozovatelé e-shopů musí při svém podnikání dodržovat určitá pravidla. Někteří si to ale nejspíš nemyslí. Pomůžou Černé ovce? Uvidíme zítra.

6. 3. 2023; cc.cz

Začali jako doktorandi, teď je jich přes 200. Český Rossum, který držel startupový rekord, učí počítače číst

Využívá umělou inteligenci, aby nahradila rutinní práci lidí. Startup prošel akceleračním programem od Googlu, který mu pomohl s novými strategiemi.

Bývá označován jako jeden z nejžhavějších favoritů na dalšího českého jednorožce, tedy startup s hodnotou větší než jedna miliarda amerických dolarů. Rossum zjednodušeně řečeno učí počítače číst a rozumět dokumentům, čímž automatizuje rutinní práci lidí, a ještě koncem roku 2021 od investorů získal jednu z nejvyšších investic, která putovala do startupu s kořeny u nás. A i když o něm od té doby nebylo moc slyšet, nadále pracuje na vylepšování své umělé inteligence a škálování byznysu.

Rossumu se od uzavření poslední investice v říjnu 2021 podařilo výrazně posílit také tým vedení, kam nastoupily posily na pozice finančního, personálního a marketingového ředitele. Celkem již zaměstnává přes dvě stě lidí. Jeho centrála zůstává nadále v Praze a své pobočky provozuje v Londýně a v americkém Charlestonu. Část týmu ale sdružuje virtuálně, v čemž plánuje pokračovat i nadále.

Nové investiční kolo přitom podle spoluzakladatele Tomáše Gogára otevírat nechce: "Rossum je velmi dobře zafinancovaný a aktuálně žádné další peníze nabírat neplánujeme." Naposledy v říjnu 2021 získal sto milionů dolarů (podle tehdejšího přepočtu 2,2 miliardy korun) v rámci takzvané Série A.

Částka se zařadila k nejvyšším investicím české historie. Tehdy šlo o rekord – tak finančně objemné kolo v tak brzkém stádiu totiž žádný startup tuzemských zakladatelů do té doby neuzavřel. Díky zmiňovaným výsledkům CzechCrunch vepsal Rossum do výběru CC25, pětadvacítky startupů, jež se vyplatí sledovat.

Z doktorandů startupisté

Rossum v roce 2017 zakládala trojice Petr Baudiš, Tomáš Gogár a Tomáš Tunys. Jako doktorandští studenti umělé inteligence Elektrotechnické fakulty ČVUT se rozhodli, že místo studia společně zkusí vlastní byznys. Svoji pozornost zaměřili na kancelářskou práci, jež často připomíná úmornou směnu u pásu – otevřít e-mail, stáhnout přílohu, zjistit, co v ní je, přepsat klíčové údaje, neudělat při tom chybu, nahrát dokument do systému. Pořád dokola.

Rossum tak vyvíjí řešení pro inteligentní zpracování dokumentů (IDP z anglického Intelligent Document Processing), v němž kombinuje možnosti získávání dat s takzvaně low-code platformou, s níž dokážou lidé pracovat i bez hlubších technologických znalostí. Tím automatizuje velké množství manuální práce ve firmách a zvládat má prý i nejsložitější scénáře toho, jak ve firmách či na úřadech dokumenty obíhají. Mezi své klienty řadí například Siemens, Veoliu, Kiwi.com, Rohlík.cz, Deloitte či Kofolu.

Od posledního investičního kola pracuje startup na tom, aby jeho technologie dokázala data získávat s co největší přesností. Umělou inteligenci to učí na stovkách tisíc různých dokumentů. Zlepšuje také rychlost ověřování informací a představuje nové integrace do softwaru třetích stran. Aktuálně se chce zaměřit na zavedení nové generace modelů umělé inteligence či zlepšení podpory pracovních postupů ve firmách.

"Technologie IDP se nadále prodávají dobře navzdory ekonomickému zpomalení. Uživatelé totiž udělají více práce za méně peněz," říká Gogár s odkazem na výzkum analytické společnosti Gartner, podle níž měl celý trh IDP řešení dosáhnout hodnoty 4,8 miliardy dolarů. A co považuje za jednu z největších výzev, kterou musel Rossum překonat? "Řízení navyšování prodejů a zároveň pokračování v inovaci produktů. Udržet obojí při rychlém růstu může být obtížné."

V rámci dalšího škálování se Rossum přihlásil do iniciativy Google for Startups, respektive do programu Growth Academy, což je devítitýdenní kurz pro vybrané startupy zaměřené na firmy (B2B) a s produktem nabízeným přes model Software jako služba (SaaS). Druhým programem pak bylo B2B Marketing Forum, v rámci kterého Google soustředí marketéry z regionu střední a východní Evropy na platformě, kde si sdílí zkušenosti.

"Když jsme získali poslední investici, začali jsme zrychlovat svůj růst na všech úrovních, proto jsme hledali znalosti a osvědčené postupy u lidí, kteří již se svými startupy hyperrůst zvládli," popisuje Valeria Borovová, manažerka výkonnostního marketingu, jež za Rossum zmiňovanými programy prošla.

"Šlo o jeden z prvních programů v regionu střední a východní Evropy zaměřených čistě na B2B sektor s možností klást otázky a konzultovat nápady s globálními lídry svých oborů," doplňuje Borovová s tím, že devět týdnů s experty na oblast venture kapitálu, obchodu, marketingu či dat Rossumu pomohlo načerpat know-how, inspiraci i odvahu k experimentům a zkoušení nových strategií.

Část informací z programů od Google for Startups využil Rossum také při implementaci metody OKR (slouží na definování měřitelných cílů) na úrovni celé firmy, oddělení i jednotlivců. "Znalosti, které jsme získali během Growth Academy, nám velmi pomohly stanovit správné cíle," pochvaluje si Borovová. "Program je přínosný pro každého, kdo chce porozumět podnikání a trhu nad rámec každodenních úkolů. Pomáhá hlouběji proniknout do interních i externích souvislostí a podporuje diskusi, jež umožňuje sladění obchodních, marketingových a datových týmů."

6. 3. 2023; cvut.cz

Habilitační přednáška dr. Vratislava Fabiána: Okluzivní metoda měření krevního tlaku u pacientů s implantovanou srdeční podporou typu CF-LVAD

Zveme vás na habilitační přednášku Okluzivní metoda měření krevního tlaku u pacientů s implantovanou srdeční podporou typu CF-LVAD Ing.

Vratislava Fabiána, Ph.D., která se uskuteční 8. března 2023 na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze – Dejvicích v rámci řízení ke jmenování docentem. Dr. Fabián se výzkumu pokročilých metod měření krevního tlaku věnuje 15 let.

Ing. Vratislav Fabián, Ph.D.

Okluzivní metoda měření krevního tlaku u pacientů s implantovanou srdeční podporou typu CF-LVAD

středa 8. března, 13:00

T2:D3 – 209 (2. patro)

Technická 2, Praha 6

"Tento princip měření je tak citlivý, že je schopný změřit i pacienty, kteří mají tzv. sníženou pulzatilitu srdce. Tito lidé potřebují nějakou podporu, jednou z nich je právě levostranný, ventrikulární asistent s kontinuálním tokem (CF – LVAD)," uvedl Fabián, který působí na katedře fyziky FEL ČVUT. Fabiánovi a jeho kolegům z ČVUT se podařilo vyvinout a patentovat prototyp přístroje, který pak zdárně otestovali během stáže na Mayo Clinic ve Spojených státech u několika desítek pacientů se zmíněnou srdeční podporou.

Podle Fabiána je výhodou, že měření probíhá pomocí standardní manžety. V případě budoucí hromadné výroby a rozšíření přístroje, který je přenosný, by si pacienti mohli bezpečně a pohodlně změřit tlak doma. Většina neinvazivních metod u nich přitom dosud selhala. "Jediný způsob, jakým je možné v současnosti měřit krevní tlak neinvazivně, je ultrazvuková metoda, a to musí provádět proškolený specialista," upozornil Fabián. Pro posun přístroje do klinické praxe jsou podle něj nyní třeba ještě legislativně platná klinická studie a spolupráce s průmyslovým partnerem, který by mohl vyrábět přístroj vyvinutý na ČVUT v dostatečném množství.

Ačkoliv je habilitační přednáška zaměřená na využití metody v souvislosti s pacienty se srdeční podporou, její možné aplikace jsou podle Fabiána širší. Mimo jiné lze s její pomocí poměrně jednoduše vyhodnocovat rychlost šíření pulzní vlny po aortě, což je jeden z významných ukazatelů pro diagnostiku aterosklerózy. Postup by mohl být užitečný i ve sportovní medicíně, kdy by díky ní sportovci a sportovkyně mohli snadno zjistit svůj srdeční výdej. Tým dr. Fabiána zkoumá ale i další potenciální využití této metody.

6. 3. 2023; cvut.cz

On-line den otevřených dveří pro Mgr. studium - 9. 3. 2023

Do možností magisterského studia na FEL ČVUT můžete z pohodlí domovů, kolejí či bytů nahlédnout už 9. března!

Vyučující, studenti a studentky vám přiblíží všech sedm magisterských studijních programů - Kybernetika a robotika, Elektronika a komunikace, Letectví a kosmonautika, Otevřená informatika, Lékařská elektronika a bioinformatika, Elektrotechnika, energetika a management a mezifakultní program Inteligentní budovy.

Program on-line dne otevřených dveří pro Mgr. studium

Kybernetika a robotika:

Elektronika a komunikace:

Letectví a kosmonautika:

Otevřená informatika:

Lékařská elektronika a bioinformatika:

Elektrotechnika, energetika a management:

Inteligentní budovy:

Lidé z fakulty pohovoří třeba o podmínkách a nárocích studia, nabízených oborových specializacích, slaďování práce a studia, zahraničních stážích, ale i uplatnění absolventů a absolventek FEL ČVUT.

Program DOD začne od 13:30 a je rozdělen do sedmi postupně začínajících meetingů. Pohodlně tak stihnete navštívit diskuse k různým programům a zeptat se na to, co vás zajímá. Podrobný program a link na akci zveřejníme na konci února. Pro účast na tomto DOD není nutná registrace!

Budou další termíny?

On-line den otevřených dveří pro zájemce a zájemkyně o magisterské studijní programy se koná jednou ročně. Další se tedy uskuteční až v březnu 2024.

Co když akci nestihnu?

Pokud se vám aktuální termín DOD nehodí a studium na FEL zvažujete, můžete se ptát zde

5. 3. 2023; tzb-info.cz

Nový bakalářský program Scénické technologie na Fakultě stavební ČVUT v Praze

Nový bakalářský program Scénické technologie, který se otevírá na Fakultě stavební ČVUT v Praze, bude připravovat specialisty pro jevištní, televizní a filmový provoz. Na studenty čeká praxe v Národním divadle, Barrandov Studiu nebo v České televizi

Na tříletém profesně zaměřeném bakalářském studijním programu Scénické technologie, k jehož studiu se uchazeči mohou zapsat na Fakultě stavební ČVUT v Praze, se podílejí tři fakulty Českého vysokého učení technického – Fakulta stavební, Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická. Spolupráce byla zároveň navázána i s Národním divadlem, Českou televizí a Barrandov Studiem, kde budou mít studenti programu v rámci výuky zajištěnu odbornou praxi. První studenti budou moci zasednout do přednáškových sálů již letos v září.

Absolventi programu získají znalosti současných multimediálních technologií v návaznosti na jejich další aplikaci v oblasti umělecké tvorby, zvukového a světelného designu, a to zejména v jevištním, televizním a filmovém provozu. Důraz je kladen na teoretické a praktické znalosti technologií, principů a postupů používaných v současnosti. Program budou zároveň doplňovat znalosti ze sféry umělecké kreativní tvorby a estetiky a praktické kurzy zvukového a světelného designu. Studenti se budou též věnovat tématu řízení multimediálních projektů pokrývajícími problematiku financování projektu, komunikace a správy souvisejících procesů.

"Inciativa na vznik studijního programu Scénické technologie vzešla z Národního divadla v Praze a Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Tyto instituce oslovily České vysoké učení technické v Praze s tím, že jim takto orientované studium chybí jak v portfoliu vysokých škol v celé České republice, ale zejména ho oni sami postrádají při každodenním zajišťování jejich produkce," říká doc. Jaroslav Daďa z Fakulty stavební ČVUT, který je garantem celého programu.

Jak dále doc. Jaroslav Daďa vysvětluje, jde o reakci na stav, kdy u tradičních profesí v oblasti výstavby scény, zvukového a světelného designu v divadlech, ale i v televizním a filmovém průmyslu neexistuje specializované vzdělávání a zároveň se velmi dynamicky rozvíjejí nové technologie a kulturní instituce hledají specializované multimediální odborníky.

To také potvrzuje Ing. Pavel Hénik, vedoucí scénického provozu České televize: "Pro řízení umělecko-technických provozů televize a divadla potřebujeme odborníky, kteří umí skloubit znalosti ze stavebnictví, elektrotechniky, strojírenství a scénografie. Je nezbytné, aby tito vedoucí pracovníci byli schopni vést tým specialistů, a zároveň při realizaci projektů navrhovali efektivní technická řešení, která naplní umělecká očekávání tvůrců."

Správní ředitelka Národního divadla Ing. Jana Dvořáková, Ph.D., MBA, k tomu uvádí: "Standardy pro práci specializovaných složek jevištních provozů, které úzce spolupracují s uměleckými týmy na celkové podobě divadelních inscenací, se při stávajícím technologickém rozvoji dynamicky posouvají vpřed. Bez systematicky proškolovaných a vzdělaných odborníků v oblasti jevištní technologie nebudeme v budoucnu schopni zajistit dostatečně profesionálně požadavky divadelní tvorby. Proto jsme s mými kolegy usilovali o vytvoření nového studijního programu."

Výuka bude z největší části probíhat na Fakultě stavební. "Zde studenti získají základy kresby a grafické prezentace, seznámí se s kompozičními principy výstavby scénického prostoru a ovládnou nezbytné počítačové programy pro zobrazování, a to jak ve 2D, tak ve 3D. Věnovat se budou i stavebnímu inženýrství, které je v této oblasti také nezbytné," upřesňuje doc. Jaroslav Daďa.

Na Fakultě elektrotechnické bude výuka probíhat ve Studiu audiovizuální tvorby. Doc. Stanislav Vítek k tomu říká: "U nás se studenti například naučí, jak nasvítit, ozvučit a nasnímat scénu, ale součástí výuky bude i programování, seznámí se s moderními programy pro editaci zvuku a videa, postprodukcí a mnohým dalším, co budou pro svoje budoucí uplatnění potřebovat."

Výuka na Fakultě strojní pomůže s orientací ve strojírenství, porozumění scénickým konstrukcím nebo využití 3D tisku a jeho možností. "Tady se zaměříme na materiály, konstrukce, výrobní technologie, hydro či termomechaniku tak, aby vzniklé dílo vyhovělo požadavkům autora, scénáristy i režiséra a zároveň plnilo požadované funkce bezpečně a spolehlivě a bylo dobře vyrobitelné s přiměřenými náklady," vysvětluje doc. Ladislav Kolařík.

Externě se na výuce budou podílet i odborníci z dalších institucí, například z Národního divadla, je rozjednána i spolupráce s řadou uznávaných osobností z filmové, televizní i divadelní tvorby i dalších kulturních projektů.

"Absolventi by měli mít široké možnosti uplatnění při mezioborové spolupráci. Konkrétně mohou pracovat například jako projektoví manažeři ve vývojových a projekčních týmech, projekční a řídicí pracovníci, vedoucí jevištního provozu divadla, televizního či filmového studia, manažeři multimediálních projektů, tvůrci audiovizuálních děl, vedoucí úseků světla, zvuku nebo video-technologií v divadle, koordinátoři studiové výroby, návrháři scénické a prezentační technologie, projektanti prezentačních audiovizuálních systémů a v řadě dalších profesí. Věříme proto, že o tento nový studijní program bude mezi uchazeči zájem," říká prof. Zuzana Pešková, proděkanka pro pedagogickou činnost na Fakultě stavební ČVUT v Praze. V návaznosti na bakalářský program studia se počítá se vznikem programu magisterského, jeho absolventi by tak mohli získat titul Ing.

Podrobnosti o bakalářském studijním programu Scénické technologie a přijímacím řízení lze získat zde: https://www.fsv.cvut.cz/uchazeci/bakalarske-studium/scenicke-technologie/. Přihlášku ke studiu lze podat do 31. března 2023.

5. 3. 2023; NOVA

Kolik bude muset stát investovat do elektromobility

Bára DIVIŠOVÁ, moderátorka

Iva STUDENÁ, redaktorka

Petr KNAP, vedoucí partner pro automobilový sektor, EY

Iva STUDENÁ, redaktorka

Eduard MUŘICKÝ, náměstek ministra průmyslu a obchodu

Ladislav KŘÍŽ, tiskový mluvčí, ČEZ

Petr KNAP, vedoucí partner pro automobilový sektor, EY

Iva STUDENÁ, redaktorka

Pavel HRZINA, expert na elektrotechnologie, FEL ČVUT

Iva STUDENÁ, redaktorka

Jan CHABR, předseda výboru pro energetiku ZHMP /TOP 09/

Iva STUDENÁ, redaktorka

Zařídit si dobíjecí stanici, tak bude nejspíš jednodušší pro ty, kteří bydlí v rodinném domě. I přesto se musí připravit asi na stotisícovou investici.

Pavel HRZINA, expert na elektrotechnologie, FEL ČVUT

Iva STUDENÁ, redaktorka

Zapojit by si tu v jeden moment auto do nabíječky ale každý řidič nemohl.

Pavel HRZINA, expert na elektrotechnologie, FEL ČVUT

Eduard MUŘICKÝ, náměstek ministra průmyslu a obchodu

Iva STUDENÁ, redaktorka

Eduard MUŘICKÝ, náměstek ministra průmyslu a obchodu

To je potřeba zhruba 0,5-2 terawatthodiny, to není příliš mnoho. V dlouhodobém horizontu se celá energetika bude měnit.

Iva STUDENÁ, redaktorka

Ladislav KŘÍŽ, tiskový mluvčí, ČEZ

Iva STUDENÁ, redaktorka

Elektromobilita nebude jen zásahem do elektrické sítě, ale i do stavebnictví, a to kvůli bezpečnostním normám i plánování místa na dobíjení.

Petr KNAP, vedoucí partner pro automobilový sektor, EY

Už dneska ty předpisy se takhle posouvají tak, aby alespoň jedno z pěti, nebo z kolika parkovacích míst, mělo přípravu na to, aby tam mohla být dobíječka.

Pavel HRZINA, expert na elektrotechnologie, FEL ČVUT

Iva STUDENÁ, redaktorka

3. 3. 2023; Deník N

Cermat zvažuje novinky pro přijímačky

Cermat by mohl připravovat i jednotnou přijímací zkoušku z anglického jazyka, kterou by si školy mohly nepovinně vybrat. Nemusely by tak připravovat svou vlastní zkoušku, kterou některé školy vyžadují.

Zájemci o studium na středních školách a víceletých gymnáziích měli poslední den na odeslání přihlášek. V dubnu je čeká jednotná přijímací zkouška z češtiny a matematiky. Společnost Cermat ale nyní podle zjištění Deníku N zvažuje novinky – v příštích letech by školy mohly využít i jednotnou zkoušku z angličtiny. A některé úlohy bude možná ještě letos hodnotit umělá inteligence.

Ve středu byl poslední den, kdy mohli žáci z pátých, sedmých a devátých tříd odeslat přihlášku ke studiu na střední škole či víceletém gymnáziu. Zhruba 12. března Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které jednotnou přijímací zkoušku (a státní část maturit) připravuje a hodnotí, začne tisknout testy z matematiky a českého jazyka.

Ty jsou pro všechny maturitní obory povinné. Zájemci o studium mají u obou testů dva pokusy, protože se mohou hlásit na dvě školy. Termíny ministerstvo školství vypsalo pro deváťáky na 13. a 14. dubna a páťáky a sedmáky na 17. a 18. dubna. Některé školy používají jenom povinné testy z Cermatu, jiné, zejména gymnázia, si k nim přidávají i své školní testy, jejichž součástí bývá většinou angličtina.

To by se ale mohlo v příštích letech změnit. Cermat by totiž mohl začít připravovat i jednotnou přijímací zkoušku z anglického jazyka, kterou by si školy mohly nepovinně vybrat, a nemusely by tak připravovat a hodnotit svou vlastní.

"Nyní se na ministerstvu školství řeší, zda tento úkol dostaneme, nebo ne. Máme připravit harmonogram prací a vyčíslit náklady, což tento týden budeme mít. Následně to předáme ministerstvu a tam padne rozhodnutí, zda nám to finálně zadají, či nikoliv. My jsme připraveni to udělat a stihnout," popsal redakci ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.

Ve hře jsou navíc podle něj dvě varianty. "Je otázka, zda bychom měli připravovat didaktický test včetně poslechové části, nebo jen test. To ještě musí ministerstvo rozhodnout," dodal.

Cermat už připravuje společnou část maturitní zkoušky z angličtiny. Ta se právě koná formou didaktického testu, který je tvořen poslechovou částí a částí ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti.

"Já to podporuji a oddělení, které se tím na ministerstvu zabývá, to vnímá pozitivně. Musí se to ale vyzkoušet," řekl k tomu redakci ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Pokud by se vše stihlo rychle, teoreticky by to podle něj první školy mohly dobrovolně otestovat ještě letos.

I v budoucnu, jestliže se ministerstvo rozhodne angličtinu jako součást jednotné přijímací zkoušky nabízet, by si ho školy vždy volily dobrovolně. "Jde o to, aby se ta informace dostala do škol. Věřím tomu, že řada z nich si to může vybrat, zjednoduší jim to práci při přípravě testů. Je důležité, aby se testovalo to, co děti mají na daném stupni umět, nic navíc," říká Balaš.

Gymnázium Slovanské náměstí v Brně nabízí i obory s rozšířenou výukou anglického jazyka, kde je součástí přijímacího řízení i školní zkouška z angličtiny. "Nejdříve bychom museli znát úroveň testu, který by Cermat nabízel. Naše zkoušky z angličtiny jsou totiž postavené na vyšším standardu, než je úroveň základních škol. Je tedy otázkou, zda by tomu testy Cermatu odpovídaly. Asi spíše nikoliv," hodnotí možnou nabídku ředitel gymnázia Dalibor Kott.

"Pozitivním efektem by ale mohlo být to, že by k přijímací zkoušce z angličtiny přistoupilo víc škol. To by pak teoreticky mohlo vést k lepší výuce tohoto jazyka na základních školách," podotýká Kott.

Svou vlastní přijímací zkoušku z angličtiny si vytváří i pražské Gymnázium Voděradská. "Museli bychom nejdřív vidět, jak by jednotná zkouška od Cermatu vypadala, co přesně by testovala. Teprve potom bychom se po domluvě s vyučujícími angličtiny rozhodli, zda bychom o ni měli zájem," říká ředitelka školy Jitka Fišerová.

"My jsme se o tom bavili (s představiteli ministerstva, pozn. red.) na jednání před několika týdny; je to novinka. Řešila se i možnost, že by Cermat nabízel zároveň zkoušku z nějakého širšího společenskovědního základu, jako je například předmět Člověk a jeho svět a podobně. Tomu jsem velmi nakloněná a určitě bych z toho něco využila," reaguje Renata Schejbalová, ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou a šéfka Asociace ředitelů gymnázií.

Jednotnou přijímací zkoušku z angličtiny by ale pro svou školu nezvolila. "My jsme si dříve sami dělali zkoušku z angličtiny, hojně se ale ozývali rodiče s protesty, že jsou některé děti zvýhodněné. Tady v okolí žije řada bilingvních rodin a mnohé děti také chodily do škol s rozšířenou výukou angličtiny," vysvětluje Schejbalová.

Další novinkou, kterou si Cermat chce otestovat, je kontrola některých otevřených úloh z přijímacích zkoušek umělou inteligencí. Uzavřené úlohy kontroluje automaticky samotný systém už nyní, protože děti je pouze zaškrtávají. Otevřené úlohy ale dosud kontrolují v počítačovém systému Cermatu vždy dva nezávislí kontroloři, takzvaní rateři.

V příštích týdnech si Cermat vyzkouší na příkladu loňských testů, jak by jako rater dopadla umělá inteligence. V případě úspěchu by mohla být zapojená už do letošního hodnocení, byť ne u všech otevřených úloh.

"Zhruba dvě třetiny otevřených úloh mají potenciál toho, aby je opravovala umělá inteligence. My máme nyní v úmyslu to vyzkoušet a podle výsledků pak zvolíme postup. Ty části, ve kterých si bude umělá inteligence jistá, jí necháme, a ty, kde si jistá nebude, necháme i nadále kontrolorům," popisuje plány Cermatu Krejčí. V některých případech by podle něj mohla být využitá kombinace umělé inteligence a jednoho ratera.

Podle Jiřího Vokřínka, vedoucího Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT, by použití umělé inteligence pro kontrolu jednoduchých odpovědí v otevřených úlohách teoreticky mohlo být možné.

"Klíčové by bylo rozpoznání obrazu, v tomto případě písma, a jeho převod na text. Jsou tam totiž dvě úlohy. Tou první je převedení scanu, tedy obrazu, na znaky do počítače, kde se z toho musí udělat elektronicky čitelná forma. Umělá inteligence pracuje se strojovým vstupem, musí si to nejprve převést na text. A pak teprve je tu druhá úloha, tedy to samotné hodnocení," vysvětluje Vokřínek.

Klíčové podle něj bude nastavení správné odpovědi i rozpoznání obrazu, respektive znaků. "Je samozřejmě otázka, zda tam bude zaručená korektnost. Stroj musí být naučený na nějakých datech. Pokud bude vědět, že správná odpověď je dvacet, ať už číslice, nebo číslovka, mohlo by to jít s docela dobrou spolehlivostí," doplňuje.

Deník N se zeptal samotné umělé inteligence od Open-AI (ChatGPT), zda by byla schopná otevřené úlohy jednotné přijímací zkoušky od Cermatu hodnotit.

"Pokud by byl systém správně navržen a výkonný, mohl by umožnit rychlé a efektivní hodnocení velkého množství odpovědí. To by mohlo výrazně usnadnit a zrychlit proces hodnocení a zpracování přijímacích zkoušek. Nicméně, aby byla tato technologie úspěšně implementována, musí být zajištěna spolehlivost a spravedlnost hodnocení. Je důležité, aby byl systém schopen správně rozpoznat a interpretovat různé formy odpovědí, včetně těch, které se vyskytují v otevřených úlohách. Je také důležité, aby byl systém dostatečně robustní, aby dokázal rozpoznat odchylky a nepravidelnosti v odpovědích, které by mohly způsobit nesprávné hodnocení," odpověděl chatbot.

Podle svého vyjádření je schopen analyzovat textové vstupy, jako jsou otázky a odpovědi, a poskytovat přibližně správné odpovědi nebo hodnocení. "Pro hodnocení otevřených úloh z přijímacích zkoušek by bylo zapotřebí specializovaného modelu, který by byl natrénován na velkém množství relevantních dat a mohl by rozpoznávat různé odpovědi a formáty odpovědí, které se vyskytují v různých přijímacích zkouškách. Tímto způsobem bych mohl přispět k celkovému hodnocení, ale konečné hodnocení by mělo být provedeno odborníky v oboru, kteří mohou posoudit odpovědi na základě komplexního porozumění danému tématu a kontextu," upozorňuje umělá inteligence.

V otevřených úlohách navíc žáci mohou i škrtat, umělá inteligence také musí rozeznat nejen několik možných variant odpovědí, ale především různá písma.

Klíčový je tedy opět trénink na dostatečném množství dat, nejlépe datový soubor obsahující stovky až tisíce příkladů otevřených úloh. "Jako AI model bych mohl být schopen rozpoznat textové vstupy v různých formátech, jako jsou ručně psaná slova se škrty. Pokud by model byl natrénován na dostatečném množství dat, mohl by rozpoznávat různé způsoby zápisu slov a poskytnout přibližně správné hodnocení. (…) Vzhledem k tomu, že slova mohou být napsána různými způsoby, může být rozpoznávání těchto slov náročné, zejména pokud jsou škrty a jiné nepravidelnosti součástí textu. Konečné hodnocení by opět mělo být provedeno odborníky v oboru, kteří by mohli posoudit odpovědi na základě komplexního porozumění danému tématu a kontextu," vysvětluje chatbot.

Angličtina se začíná vyučovat v českých školách v různých ročnících, téměř vždy ale na prvním stupni. V některých případech je to už od první třídy, nejčastěji od třetí třídy, kdy školy musí nabízet povinný první cizí jazyk. To je ve většině případů právě angličtina, byť existují i výjimky. Testy z českého jazyka i matematiky nabízí uzavřené úlohy (úlohy s nabídkou odpovědí), které mohou být různého typu (například s výběrem ze čtyř alternativ nebo přiřazovací a uspořádací), a otevřené úlohy. Ty žádnou nabídku odpovědí neobsahují, a je tedy nutné správnou odpověď doplnit. U některých otevřených úloh z matematiky v testech pro čtyřleté obory středních škol a šestiletá gymnázia je však požadován celý postup řešení, to umělá inteligence ani v pokusném testování hodnotit nebude.

Foto: Cermat chce také začít testovat, zda by mohla některé otevřené úlohy z testů z češtiny a matematiky hodnotit umělá inteligence.

FOTO: ČTK

O autorovi: MARKÉTA BOUBÍNOVÁ, redaktorka

2. 3. 2023; Mladá Fronta Dnes

Kybernetici z FEL naučí vyrobit téměř cokoliv

PRAHA Vytvořit prakticky vše za asistence rozličných nástrojů, od frézky po 3D tiskárny umožňuje nový předmět Jak vyrobit (téměř) cokoli, určený pro studenty v rámci programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT. V ČR jde šířkou témat, která pokrývá, o unikum. Jeho vznik inspiroval stejnojmenný kurz na světově věhlasné univerzitě Massachusetts Institute of Technology (MIT).

Vyhrnout si rukávy a kutit u ponku klasicky, ručně, anebo pracovat pouze hlavou a technologické novinky poznávat výhradně na obrazovce počítače, případně na papírové sjetině? Experti z FEL našli odpověď. "Vyučující programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT věří, že ideální je kombinace obou přístupů. Praktické dovednosti, které mnohdy studentům chybějí, se nyní snaží doplnit s pomocí nového předmětu," vysvětlil Radovan Suk z FEL.

Krotit frézu i 3D tiskárnu

Diskuse o předchozím zadání s ukázkou vybraných řešení, krátký výklad a praktický kurz pro následující úkol – podle tohoto schématu se vyučuje. Na přednášku je čas půldruhé hodiny, tři další jsou věnovány praktické práci. Tím to ale pro posluchače nekončí. "Studenti se musí předmětu věnovat i mimo školu. Někdy si musí pročíst rady a návody, navrhnout a připravit výrobní podklady a také svou práci pečlivě zdokumentovat," upozorňuje Jiří Zemánek. Plán přednášek zahrnuje 14 bodů, například práce ve formátech 2D a 3D a laserové vyřezávání. K praxi patří též sestavení kinetické sochy, tedy díla, jež propojuje prostor, čas, pohyb a světlo.

Technika a dohled

"Cílem je vytvořit rozmanitou skupinu, kde jsou jak začátečníci, tak pokročilí, studenti, kteří tíhnou k technice, i ti, kteří jsou spíše umělecky založení," popisují klíč pedagogové. Důležité je vybavení – například CNC frézky ČVUT pořídila nedávno. Škálu techniky rozšíří i další laser, aby mohli studenti pracovat paralelně.

Na závěr absolventi vyhotoví projekt, jenž má pokrývat minimálně 3D návrh i s výrobou a elektroniku s řídicím procesorem. "Posluchači plánují například elektronický hudební nástroj, komunikační zařízení pro mobilní roboty, posilovací pomůcky s elektronikou pro řízení a sledování tréninku nebo žabí budík," představil závěrečné práce Zemánek. Škola je zamýšlí prezentovat na výstavě.

Foto: Specifický kurz Nový předmět je unikátní svým rozsahem. Podle pedagoga Krištofa Pučejdla (na snímku) absolventy naučí vytvářet nejen robotické projekty.

Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

2. 3. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Kybernetici z FEL naučí vyrobit téměř cokoliv

Datum zveřejnění:

Vytvořit prakticky vše za asistence rozličných nástrojů, od frézky po 3D tiskárny umožňuje nový předmět Jak vyrobit (téměř) cokoli, určený pro studenty v rámci programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT. V ČR jde šířkou témat, která pokrývá, o unikum. Jeho vznik inspiroval stejnojmenný kurz na světově věhlasné univerzitě Massachusetts Institute of Technology (MIT).

Krotit frézu i 3D tiskárnu

Technik by měl zvládat "přemýšlet rukama". Nejen abstraktně analyzovat, ale pustit se také přímo do osobního testování, vyrobit prototyp a asistovat při výrobě. To znamená umět pracovat s různou škálou nástrojů, s CNC frézami i 3D tiskárnami. Což předpokládá získat znalosti i v tom, co studenti nezvládali. Změnit se to rozhodli pedagogové americké MIT a nyní jejich pražští kolegové z FEL. "Další zajímavostí je, že zadání pro praktickou práci jsou otevřená a studenti tak mají prostor vyrábět to, co sami chtějí. Náš kurz je inspirovaný podobným předmětem na MIT, kde jsem osobně byl díky Fulbrightovu stipendiu, a můžu teď tuto zkušenost předávat dál," popsal zaměření hlavní garant Jiří Zemánek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Diskuse o předchozím zadání s ukázkou vybraných řešení, krátký výklad a praktický kurz pro následující úkol – podle tohoto schématu se vyučuje. Na přednášku je čas půldruhé hodiny, tři další jsou věnovány praktické práci. Tím to ale pro posluchače nekončí. "Studenti se musí předmětu věnovat i mimo školu. Někdy si musí pročíst rady a návody, navrhnout a připravit výrobní podklady a také svou práci pečlivě zdokumentovat," upozorňuje Jiří Zemánek. Plán přednášek zahrnuje 14 bodů, například práce ve formátech 2D a 3D a laserové vyřezávání. K praxi patří též sestavení kinetické sochy, tedy díla, jež propojuje prostor, čas, pohyb a světlo.

Technika a dohled

"Důležité je, že každý student průběžně dokumentuje práci na svých webových stránkách," vysvětlují pedagogové. I přes náročné požadavky měli žáci o kurz mimořádný zájem. Z 80 se přijetí dočkalo 36. "Cílem je vytvořit rozmanitou skupinu, kde jsou jak začátečníci, tak pokročilí, studenti, kteří tíhnou k technice, i ti, kteří jsou spíše umělecky založení," popisují klíč pedagogové. Důležité je vybavení – například CNC frézky ČVUT pořídila nedávno. Škálu techniky rozšíří i další laser, aby mohli studenti pracovat paralelně. Na závěr absolventi vyhotoví projekt, jenž má pokrývat minimálně 3D návrh i s výrobou a elektroniku s řídicím procesorem. "Posluchači plánují například elektronický hudební nástroj, komunikační zařízení pro mobilní roboty, posilovací pomůcky s elektronikou pro řízení a sledování tréninku nebo žabí budík," představil závěrečné práce Zemánek. Škola je zamýšlí prezentovat na výstavě.

Autor:

Jan Bohata

Zdroj:

Mladá fronta Dnes

1. 3. 2023; Metro

Zavádějí nový předmět. Ferda Mravenec, práce všeho druhu

Personalisté upozorňují, že bez neustálého vzdělávání se už nikdo neuplatní. Celoživotní specializace jen v jedné branži? Na tu zapomeňte.

Není divu, že se na trendy, kdy člověk bude střídat firmy i obory a doučovat se další a další šikovnosti, připravují i vysoké školy.

V rámci studijního programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se nyní studenti mohli zapsat na nový povinně volitelný předmět Jak vyrobit (téměř) cokoli. Jak uvádí vedení fakulty, zájem o tuto "specializaci" byl enormní. Volná místa už nejsou.

Hlava nestačí, často jsou nutné také ruce

Vznikají technologické inovace pouze v hlavách a počítačích techniků, nebo je dobré si občas vyhrnout rukávy a něco fyzického vyrobit? Vyučující programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT věří, že ideální je kombinace obou přístupů. Praktické dovednosti, které mnohdy studentům chybí, se snaží doplnit právě s pomocí nového předmětu Jak vyrobit (téměř) cokoli.

Navrhni, vyrob a zdokumentuj na webu

V novém povinně volitelném předmětu, za jehož úspěšné dokončení lze získat šest kreditů, se studenti především naučí, jak používat softwarové a hardwarové nástroje k tvorbě programovatelných projektů pomocí digitální výroby. Vyzkoušejí si navrhování v programech CAD/CAM, laserové vyřezávání, 3D tisk a skenování, počítačem řízené obrábění, návrhy elektroniky, využívání senzorů a aktuátorů, programování mikrokontrolérů, drátovou a bezdrátovou komunikaci, formování a další metody i nástroje. Předmět vrcholí závěrečným projektem, který by měl využívat co nejvíc z probraných témat. Důležitým prvkem předmětu je, že studenti průběžně dokumentují práci na svých webových stránkách. Ty slouží nejen jako osobní portfolio, ale přispívají i ke sdílení znalostí a zkušeností.

Očekávají porodní bolesti

"Zájem o kurz byl mimořádný a brzy jsme museli odmítnout zájemce z jiných programů, než je Kybernetika a robotika," říká Zemánek. Zároveň nezastírá, že při vedení první skupiny o třiceti studentech očekává určité porodní bolesti. "Vzhledem k tomu, že podstatou je praktická výuka, kdy se využívají nákladné stroje, je třeba zajistit dostatek materiálu a zároveň flexibilní dohled a podporu vyučujících, bereme i my tenhle předmět jako určitý prototyp, který budeme průběžně ladit," uzavírá Zemánek.

Foto: Nový předmět fandí spíš Ferdovi než brouku Pytlíkovi.

MAFRA

1. 3. 2023; svetprumyslu.cz

"Srdcaři" z FEL ČVUT spouštějí unikátní předmět Jak vyrobit (téměř) cokoli. Volná místa už nejsou

V rámci studijního programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se studenti mohli zapsat na nový povinně volitelný předmět Jak vyrobit (téměř) cokoli – a zájem byl enormní.

Garantem a přednášejícím je "vědecký kutil" Jiří Zemánek, který se inspiroval mimo jiné stejnojmenným kurzem na věhlasné univerzitě MIT. Nový předmět je v českém prostředí unikátní svým rozsahem – studenti se v něm mají naučit používat softwarové a hardwarové nástroje k tvorbě projektů s pomocí digitální výroby, zaměřením se však nemusejí omezovat pouze na robotiku či elektrotechniku.

Vznikají technologické inovace pouze v hlavách a počítačích techniků, nebo je dobré si při vývoji alespoň občas "vyhrnout rukávy" a něco fyzického vyrobit? Vyučující programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT věří, že ideální je kombinace obou přístupů. Praktické dovednosti, které mnohdy studentům chybí, se nyní snaží doplnit s pomocí nového předmětu Jak vyrobit (téměř) cokoli.

Přemýšlet rukama a materializovat nápady – po vzoru MIT a Harvardu

Myšlenku, že technik by měl umět "přemýšlet rukama" – tedy nejen abstraktně analyzovat, ale pustit se do osobního testování, vyrobit prototyp nebo alespoň být v bližším kontaktu s procesem výroby, propaguje věhlasný profesor Neil Gershenfeld, ředitel laboratoře Center for Bits and Atoms na univerzitě MIT a zakladatel celosvětové sítě otevřených dílen Fab Lab. Jiří Zemánek z FEL ČVUT absolvoval v rámci programu Fulbrightova stipendia v roce 2020 na MIT stáž a účastnil se tam i kurzu How to make (almost) anything. Právě ten je vzorem aktuálně spuštěného předmětu na pražské technice. "Profesor Gershenfeld zavedl předmět na MIT původně proto, že tam měli dílny dobře vybavené nástroji, jako jsou třeba CNC frézy a 3D tiskárny, ale studenti s nimi neuměli pracovat. Nakonec vznikl formát, jehož cílem je prostě naučit se materializovat své nápady, a to v nejširším slova smyslu. Ačkoli jsme kybernetici a robotici, tenhle skoro antidisciplinární přístup jsme v osnově ponechali," komentuje hlavní garant Jiří Zemánek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, který předmět povede spolu s doktorandem Krištofem Pučejdlem. Kromě MIT se inspirovali i kurzem Introduction to Digital Fabrication, který se vyučuje na Harvardu.

Navrhni, vyrob a zdokumentuj na webu

V novém povinně volitelném předmětu, za jehož úspěšné dokončení lze získat 6 kreditů, se studenti především naučí, jak používat softwarové a hardwarové nástroje k tvorbě programovatelných projektů pomocí digitální výroby. Vyzkoušejí navrhování v programech CAD/CAM, laserové vyřezávání, 3D tisk a skenování, počítačem řízené obrábění, návrhy elektroniky , využívání senzorů a aktuátorů, programování mikrokontrolérů, drátovou a bezdrátovou komunikaci, formování a další metody i nástroje. Předmět vrcholí závěrečným projektem, který by měl využívat co nejvíc z probraných témat. Důležitým prvkem předmětu je, že každý student průběžně dokumentuje svou práci na osobních webových stránkách. Ty slouží nejen jako jeho osobní portfolio, ale přispívají také ke sdílení znalostí a zkušeností.

Jak "vyrobit" předmět vyrábění

"Zájem o kurz byl mimořádný a brzy po jeho vypsání jsme bohužel museli odmítnout zájemce z jiných programů, než je Kybernetika a robotika," pokračuje Jiří Zemánek. Zároveň nezastírá, že při vedení první skupiny o 30 studentech očekává určité porodní bolesti. "Vzhledem k tomu, že podstatou je praktická výuka, kdy se využívají nákladné stroje, je třeba zajistit dostatek materiálu a zároveň flexibilní dohled a podporu vyučujících, bereme i my tenhle předmět jako určitý prototyp, který budeme průběžně ladit," uzavírá Zemánek. Letní semestr v programu Kybernetika a robotika a s ním i nový předmět začal 20. února 2023.

1. 3. 2023; cvut.cz

Zavádějí nový předmět. Ferda Mravenec, práce všeho druhu

Datum zveřejnění: Personalisté upozorňují, že bez neustálého vzdělávání se už nikdo neuplatní. Celoživotní specializace jen v jedné branži?

Na tu zapomeňte. Není divu, že se na trendy, kdy člověk bude střídat firmy i obory a doučovat se další a další šikovnosti, připravují i vysoké školy. V rámci studijního programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se nyní studenti mohli zapsat na nový povinně volitelný předmět Jak vyrobit (téměř) cokoli. Jak uvádí vedení fakulty, zájem o tuto "specializaci" byl enormní. Volná místa už nejsou.

Hlava nestačí, často jsou nutné také ruce

Garantem a přednášejícím je "vědecký kutil" Jiří Zemánek. Ten se inspiroval mimo jiné stejnojmenným kurzem na věhlasném Massachusettském technologickém institutu v USA. Nový předmět je v českém prostředí unikátní svým rozsahem. Studenti se naučí používat softwarové a hardwarové nástroje k tvorbě projektů s pomocí digitální výroby, zaměřením a nemusejí se omezovat jen na robotiku či elektrotechniku. Vznikají technologické inovace pouze v hlavách a počítačích techniků, nebo je dobré si občas vyhrnout rukávy a něco fyzického vyrobit? Vyučující programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT věří, že ideální je kombinace obou přístupů. Praktické dovednosti, které mnohdy studentům chybí, se snaží doplnit právě s pomocí nového předmětu Jak vyrobit (téměř) cokoli.

Navrhni, vyrob a zdokumentuj na webu

Očekávají porodní bolesti

Zdroj:

Metro

1. 3. 2023; CNN Prima News

Co na to vaše peněženka

MLUVČÍ 1,

Vítejte u pořadu co na to vaše peněženka, který vám tradičně přináší nejzajímavější informace ze světa peněz, kolik dostanou důchodci v rámci mimořádné valorizace v červnu přidáno, stále není jasno. Poslanci parlamentu České republiky jednají více než 24 hodin a musí růst důchodů zpomalit. Je to nutnost, stát prostě nemá peníze. To bylo hlavní téma včerejší peněženky. Odpovídala ekonomka Jana Matesová a také její kolega Vladimír Pikora.

MLUVČÍ 2,

Ta úprava měla být nejlépe úprava toho velmi špatného valorizačního vzorce, který funguje pro inflaci tak do tří procent, ale potom už ne. Tak ta měla být provedena nejlépe před rokem, ale je to nutné.

MLUVČÍ 3,

To mělo být opravdu zhruba před tím rokem, to měli hodně času, bylo to evidentní, ve chvíli, kdy rostla ta inflace, všichni věděli, že to tak musí být. Předpokládám, že v pozadí stojí nějaká politická hra, že se to nehodilo před prezidentskými volbami a, proto se to posunulo těsně po nich. Velmi špatný je i to, že vlastně ta komunikace vlády tady jako i, nejenom, nejenom o tý valorizace, ale třeba o tom odchodu věku do důchodu, to je velmi špatný, jak vláda ještě v listopadu říká, že nic takového nebude, pak to přichází a tady to je hlavně o.

MLUVČÍ 4,

Komunikaci a.

MLUVČÍ 1,

Jak by mohly vypadat starobní důchody budoucnosti na? To se podíváme v citátu dne. Vladimír Bezděk, bývalý šéf komise pro důchodovou reformu newstream cz, řekl, že vše směřuje k jednéstátní důchodové dávce. To znamená, že v budoucnu téměř jistě budou podle Bezděka všichni senioři pobírat stejný důchod. Ono hlavním argumentem vlády Petra Fialy, že by se měl ten růst penzí, důchodů zpomalit, je schodek, vysoký deficit státního rozpočtu. Ministerstvo financí právě dnes přišlo s novými údaji plnění státního rozpočtu a podle těchto dat se v únoru propadl rozpočet do deficitu nějakých 120 miliard korun a, to je nejhlubší únorový deficit od vzniku samostatné České republiky.Každé pokračování pořadu co na to vaše peněženka. Mluvíme o zdražování zejména potravin, jak je to na pultech supermarketů a právě v posledních dnech a týdnech se mluví o vysokých cenách zeleniny. Ta podle zelinářské unie Čech a Moravy v posledních týdnech mimořádně zdražuje. Je to dáno zejména tím, že jí většinu dovážíme a, tady vidíte na našich datech, že objem dovezené zeleniny v posledních letech stále roste. No a pokračující zdražování bude i jedním z hlavních témat našeho dnešního dílu pořadu. Co na to vaše peněženka? Pozvání přijali bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok a také někdejší člen rady České národní banky Lubomír Lízal z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd fakulty elektrotechnické ČVUT. Dámy a pánové.

MLUVČÍ 4,

MLUVČÍ 1,

A oba naše hosty vítám přímo ve studiu pořadu co na to vaše peněženka? Pane Rusnoku? Hezký podvečer. Děkujeme, že jste přijal, děkuji za pozvání, naše pozvání, pane Lízale, také vás zdravíme, pane docente, dobrý podvečer. Dobrý večer, pánové. Nejprve pojďme, prosím, do sněmovny, pojďme na tu mimořádnou valorizaci, to, že se vláda snaží protlačit tu změnu zákona v rámci legislativní nouze. Ten timing, jak vy vidíte, je to něco, co je naprosto nutné vzhledem k těm státním financím a. Ještě to načasování, jak vy vnímáte ten krok vlády, pane Rusnoku.

MLUVČÍ 5,

No, tak já nebudu nějak originální já. Jsem patřil k těm kritikům toho valorizačního mechanismu už opravdu někdy loni v létě to provedení, čili včetně toho timingu, to zejména je prostě nešťastné, protože všichni jsme věděli, jaký máme valorizační mechanismus, jaká zhruba bude inflace, co to znamená z hlediska dalších kol té mimořádné valorizace a čili tohle to všechno vláda věděla a jenom z nějakých taktických politických důvodů se to odkládalo a teď se to dělá takto narychlo, takže z tohoto pohledu to provedení, ten umělecký dojem je opravdu špatný, věcná podstata je jasná, skutečně ten mechanismus se musí upravit, vytváří prostě neadekvátní disproporci mezi dávkami důchodovými a mzdami a navíc ještě vede k té nešťastné nespravedlnosti, že předčasné důchody pro jisté ročníky, které následují po těch mimořádných valorizacích, jsou vyšší než řádné důchody, to je absurdita, to ten systém samozřejmě devalvuje.

MLUVČÍ 1,

Pane docente, pan ministr financí Stanjura ještě vlastně v létě, že se sáhne na tu valorizaci razantně, odmítal, teď přišla po Novém roce ta změna, někteří koaliční politici to vlastně obhajovali tím, že teď budu citovat, tuším, pana Bernarda, šéfa rozpočtového výboru parlamentu, že ta lednová inflace spoustu lidí překvapila. Tak vás překvapila ta výše. 17,5 % v lednu.

MLUVČÍ 6,

Tak já si myslím, že otázka, jestli to bylo 17, 18, 19, nikoho nemohla překvapit v, podstatě ta čísla směřovala někde pod 20. Otázka byla vlastně, jak moc budou lehce na 20 nebo po 20, protože tam bylo příliš mnoho faktorů v tom, jakým způsobem se započítá ten úsporný tarif, příspěvky domácnostem, jakou roli tam bude hrát ten ten přelom toho roku, kdy dochází často k velkému přeceňování těch výrobců. Máme nový rok, nový ceník, takže tam těch, řekněme, neznámých byl docela hodně. Takže nebyla otázka, jestli to bude 17, ale bylo jasné, že to bude docela vysoké.

MLUVČÍ 1,

Číslo k. Inflaci se ještě vrátíme, pojďme ještě na jednu grafiku, kterou jsme si ukazovali a, sice ten únorový schodek státního rozpočtu, pane Rusnoku, těch -120 miliard. Je to číslo z vašeho pohledu děsivé nebo naprosto očekávané. Jak byste ho okomentoval?

MLUVČÍ 5,

No, tak já nemám žádné podrobné krátkodobé prognózy vývoje inkasního plnění státního rozpočtu z hlediska jaksi historických zkušeností. Vypadá děsivě, ale bohužel jsme si v posledních letech museli začít zvykat na to, že ty schodky už nepočítáme v desítkách miliard, ty celoroční, ale ve stovkách, tak ten únor bývá obvykle špatný z hlediska té bilance, protože tam je nějaké časové zpoždění příjmů a naopak výdaje už jsou realizovány. Některé nebo velká část, tak já bych z jednoho čísla nedělal závěry, každopádně deficit veřejných financí je náš velký, aktuální a nejenom aktuální, asi i perspektivní na hospodářský problém.

MLUVČÍ 1,

Pane docente, je třeba to číslo těch minus bezmála 120 miliard za únor z hlediska státního rozpočtu. Je to něco, co by, dejme tomu, mohlo sloužit i důchodcům jako vysvětlení, že ta valorizace nebude taková, jakou oni si původně představovali, že prostě ta státní kasa není bezedná a teď spíše děravá.

MLUVČÍ 6,

Jako vysvětlí, to může použito já. Bych se spíš přikláněl k tomu, aby vláda byla konzistentní v tom, že ta vysvětlení jsou stejná pro všechny skupiny obyvatelstva. Jinými slovy v, okamžiku začínám šetřit, tak musím šetřit, pokud možno, stejným způsobem na všech skupinách obyvatelstva a ne zase hrát tu politickou hru, že tady někomu přidáme, tady někomu víc ubereme a ono to bude vypadat v reálu lépe, než když prostě řekneme, prostě kasa je prázdná, nedá se nic dělat, zdroje nejsou, musíme opravdu utáhnout ty otěže.

MLUVČÍ 1,

Ve sněmovně včera z úst koaličních politiků často zaznívalo slovo solidarita. Že by si vlastně důchodci měli uvědomit, že v posledních měsících, potažmo nižších řádech let dostali přidáno několikrát a že teď už by to bylo prostě moc. Pane Rusnoku, je tohle také vysvětlení solidarita?

MLUVČÍ 5,

Obecně to vysvětlení je, jde o to, udržet nějakou rovnováhu relativní mezi těmi různými sociálně ekonomickými skupinami ve společnosti a tím, jak se k nim staví ten přerozdělovací systém, to znamená daně a rozpočet to, co říká kolega Lízal, to já pod to podepisuju, jestli mám používat ten či onen termín. Ano, lidská společnost je založená na nějaké solidaritě, ale ta má velmi různé podoby, ale ano, toto je součást nějaké mezigenerační solidarity, která má-li, dobře fungovat a, to si všichni přejeme, aby byla dlouhodobě udržitelná, tak musí být také vyvážená a, to, že nám tady klesají reálné mzdy, možná v součtu o 10, 15 i více procent, samozřejmě bude záležet, jak která skupina je na tom s valorizací, ale klesají nám celkově určitě reálné mzdy. No, tak asi je divné, aby nám dlouhodobě trochu reálné důchody, takže v tomto směru to je oprávněná argumentace. Oni.

MLUVČÍ 1,

Vlastně, pane docente, důchodci byli označeni v uvozovkách velkých za vlastně vítěze v boji s tou inflací. Souhlasíte oproti jiným skupinám, pokud budeme porovnávat.

MLUVČÍ 6,

Tak ono to tak je v podstatě, protože byl nastaven mechanismus valorizací, který v podstatě nepočítal s s tím, že inflace může být tak vysoká. Nebo v okamžiku, kdy ten vzoreček vznikal, tak nikdo si takové číslo nedokázal představit a v. Tom okamžiku, když nezatáhnete za brzdu včas, tak potom máte ty výkyvy toho systému, které jsou politicky nákladné i finančně nákladné.

MLUVČÍ 1,

Pane Rusnoku, viděli jsme výhled do budoucnosti. Co se týče starobních důchodů pana Bezděka, který říká, že v budoucnu by to měla být jedna paušální částka pro všechny, že se důchody nebudou lišit. Jak reálné z vašeho pohledu je, jak by se to dalo aplikovat.

MLUVČÍ 5,

No, tak já samozřejmě.

MLUVČÍ 1,

Asi ta částka nebude úplně vysoká.

MLUVČÍ 5,

Vladimíra Bezděka dobře znám. Spolu jsme byli v jedné z několika už důchodových komisí já. Myslím, že v té větě hluboká pravda, jo, ať se to někomu líbí nebo ne, ale ono potom, když se, my totiž žijeme ve stárnoucí společnosti a ta zásadně samozřejmě má problém nebo vytváří problém pro ten průběžný důchodový systém, protože se nám mění poměry těch, kteří platí a, těch, kteří dostávají a. Primárním úkolem důchodového systému je skutečně postarat se o to, aby stáří nebylo synonymem chudoby, tak to je prostě ten základ ve vyspělé společnosti. No a potom, když vám teda jaksi nezbývá, tak musíte začít hlavně pokrývat ten primární úkol, ten sekundární. Zajistit nějakou spravedlnost ve vztahu k výdělku bude podle mě možná asi souhlasím, ustupovat trochu do pozadí. Otázka je, jak se to zvládne právně a politicky, protože my tady máme mimo jiné rozsudek Ústavního soudu, který říká, že máme sociální pojištění a musí tam být zachován a přiměřená vazba mezi výdělkem a tím, tou důchodovou dávku. Tak to jsem zvědav, jak se s tím ta politická a právní scéna popasuje. Ekonomicky bych víceméně v té perspektivě delší to jako asi podepsal.

MLUVČÍ 1,

Pane docente, otázka naprostého laika, dnešní, dejme tomu, pětatřicátník, čtyřicátník, když odvádí státu nějakou částku na sociální pojištění, co vlastně odvádí, protože někteří ekonomové říkají, že sociální pojištění je v závorce vlastně jako daň, že to není nějaké spoření, tak jestli to můžeme vysvětlit.

MLUVČÍ 6,

No, není to spoření, je to v podstatě ta platba minulých závazků v, podstatě to, co se dneska vybere se, přerozdělí na na, ty důchody, jinými slovy, důchody v budoucnosti, na, záležet na, co se vybere v té budoucnosti, nikoliv na tom, co se dneska přispívá, to by mohl být ten kapitálový pilíř, který tu kdysi historicky třeba byl za první republiky, ale ten v podstatě změnovou reformu v padesátých letech úplně zmizel, no a, teď prostě nějakým způsobem se snažíme horko těžko vytvořit. Ale vytvořte kapitálový pilíř v okamžiku, kdy máte vysokou inflaci, zase to je věc, která jde proti tomu.

MLUVČÍ 1,

Pojďme se k té inflaci vrátit v lednu, tedy 17,5, kdy bude lépe, pane Rusnoku. Potěšíte divačky a diváky pořadu.Já. Spoléhají na váshne. Ne, mě nemůžu spoléhat já, rukou z pohledu jenom toho čísla a. Bude lépe už brzy, protože to číslo bude postupně klesat, meziroční inflace, tak to měřená, čili, ale to jako neznamená, že to bude pociťováno, jako že je lépe, protože si uvědomme, že inflace měří růst cenové hladiny, jo, čili když bude to číslo klesat, tak nám ta cenová hladina i nadále poroste, ale jenom o něco méně meziročně, než nám rostla doposud. No, a, a podle prognózy ČNB a dalších institucí bychom na konci roku měli být někde 56, nevím, procent, čili mnohem níže, než jsme na 17, 5, to je třikrát níže. Jestli to tak přesně bude, těžko říct, ale mohlo by to být, ne. Pokud se nestane něco zase velmi neočekávané, tak by to tak mělo být. Můj problém není v tom, jestli to bude pět nebo čtyři, můj problém nebo mě trápí to, kde bude ten nový normál, kde se to usadí, kde to dlouhodobě bude jaksi oscilovat kolem nějaké hodnoty a, tam se obávám, že to nebudou ty dvě procenta, která jsou cílem ČNB v nejbližší.Době, kolik to tedy bude ta běžná hodnota.

MLUVČÍ 5,

Já se? Obávám, že pro nejbližší léta se budeme pohybovat někde mezi 35 procenty, čili v těch letech 24, 25 atd. Je to prostě výsledek nějaké velké změny v té globální ekonomice, samozřejmě i naše domácí problémy, strukturální a další, které tady jsou buď dlouhodobě, nebo se ještě do té doby mohou některé objevit, takže to je to, co mě trochu víc trápí než to, že teď už akutně ten požár už dohořívá, teď už nic s ním neuděláme.

MLUVČÍ 1,

Pane docente z, vašeho odborného pohledu, co se teď vlastně na výši inflace nejvíce projevuje. Jsou to ty kterých neustále mluvíme, nebo pořád jsou to energie, byť jejich cena meziročně padá.

MLUVČÍ 6,

Jsou to ty energie, protože vlastně v loňském roce zpravidla byly staré kontrakty, letos jsou ty nové kontrakty, či dokud vlastně nedojde ke změně kontraktu na nějakou nižší hodnotu než těch vládních stropů, tak to tam vlastně bude a musíme si uvědomit, že také řada těch kontraktu z minulosti jsou třeba ještě letos za nízké ceny, takže proto tam jako ten mix je takový hodně nevyvážený a co se týče té inflace, jak dlouho to tam bude, ta vysoké číslo. Ono to trošku také záleží na tom, jak se bude chovat vláda, protože vlastně inflace se krotí, pokud možno.Recesí, řeknu to a, zpomalíme ekonomiku, a to sníží inflační tlaky, takže v okamžiku, kdy vláda začne rapidně ořezávat výdaje, tak to samozřejmě přispěje k tomu, že ta inflace se dostane pod kontrolu dříve, takže tam je ten určitý mix mezi tím, co dělá centrální banka a co dělá vláda a pokud vlastně centrální banka hodně zvyšuje úroky, ale vláda si hodně půjčuje, tak svým způsobem jedna ta instituce potírá tu druhou, takže to trvá déle, ten stav, který nevyhovuje.

MLUVČÍ 1,

Podtitul našeho dnešního dílu je, co může Česká národní banka udělat se zdražováním. Tak prosím, pane Rusnoku, jaký je váš názor, co teď aktuálně by měla dělat.

MLUVČÍ 5,

Má ze zákona jeden jediný zásadní cíl a, to je pečovat o cenovou stabilitu, pak ještě o finanční stabilitu, ale to je, řekněme, vedlejší teď v tuto chvíli cíl. Žádný jiný u nás centrální banka nemá, má k tomu klíčový nástroj, to jsou úrokové sazby, pak samozřejmě v malé otevřené ekonomice také nějakým způsobem může případně využívat měnový Kurz, banka musí, prostě nezbývá nic jiného, než na takovou situaci reagovat tím, že se snaží prostě zchladit tu ekonomiku, čili zdražit peníze, čili zvyšovat úrokové sazby samozřejmě s tím výhledem zhruba roku, roku a půl dopředu, protože ty sazby nepůsobí ze dne na den. Je to lék, který si vezmete a on začne zabírat se zpožděním.To se dělo až do června minulého roku.Podle mě mělo to pokračovat jistým způsobem ještě v tom druhém pololetí, protože ten výhled byl evidentně takový, že ta inflace tady bude ještě rok a něco s námi vysoká, čili mělo se přidávat ten lék dále.

MLUVČÍ 1,

Takže z vašeho pohledu, kde měla být. Ta základní úroková sazba teď.

MLUVČÍ 5,

Podle mě měla být o 12. Procentní body výš. Minimálně, jo, někteří jistě radikální kolegové řeknou, že měla být ještě mnohem výš na 11 na, 12. Dobře, tam se musí brát asi ještě další.

MLUVČÍ 1,

A teď, pardon, pro, pro na, nějakých devíti procentech třeba.

MLUVČÍ 5,

No, ta inflace by začala klesat rychleji a tím pádem bychom se jí prostě zbavili rychleji. Samozřejmě by asi ekonomika se poněkud zpomalila, čili dneska máme nějakou, řekněme, nulu z hlediska růstu, tak bychom třeba měli -1, třeba zhruba možná bychom měli ještě trochu silnější korunu, než máme, možná to nikdo přesně neví, takže to, co říkal Mirek klízal, prostě my. Nedokáže současná centrální bankovnictví, monetární politika dělat nic jiného než za cenu. Ano. Ochlazení ekonomiky, prostě asi bychom měli o něco vyšší nezaměstnanost, ale to jsou snesitelné, to je snesitelná cena za ten efekt, který to přináší, protože podle mého názoru teď budu zase trošku, máme takové debaty o tom, jestli se ta centrální banka podstřeluje takzvaně nebo nadstřeluje ten cíl, jestli příliš utáhla nebo méně, podle mě dneska riziko je spíše, že méně utáhla a, to riziko prostě, že by přestřelila, je menší, jo, takže ten náklad si, myslím, že je snesitelný za to, co bychom za to dostali, ale to už se bavíme trošku z minulosti. Dneska jsme o půl roku dál.

MLUVČÍ 1,

Sem pana docenta. Ty sazby od léta nerostou. Je to dobře, je to špatně. Co by to.

MLUVČÍ 6,

Způsobilo v podstatě přesně, jak říkal bývalý guvernér, ono to je ten lék, který se buďto musí brát kontinuálně tak, aby se dostalo do toho balancu té očekáváný inflace a nebo v podstatě tam musí být ten krok, řekněme, radikální řez dopředu, a to samozřejmě s sebou také nese některé další náklady na. Druhou stranu, když si vezmete to, že kdyby ty sazby byly vyšší a rostly, tak to bude také větší tlak na vládu, aby si tolik nepůjčoval, protože to pro ni bude dražší. Čili svým způsobem tady vidíte to, že centrální banka má nezávislost proto, aby jednak ohlídala tu cenovou hladinu, ale také, aby v podstatě to mohla dělatvisle na té vládě a vyslat jí i signál, řekněme, skutečně ten, který ta vláda potom uvidí na tom rozpočtu i v těch v, deficitech.

MLUVČÍ 1,

Takže kdyby Česká národní banka zase začala úrokovou sazbu zvedat po několika měsících, tak mělo by to nějaký efekt z vašeho pohledu, bude se to.

MLUVČÍ 6,

Udělat, teď si myslím, že už to není vhodné, prostě. Dostala se centrální banka do stavu, kdy v podstatě se vyplatí to vysedět. Bude to období té vyšší inflace, prostě bude delší to rozhodnutí, které bylo na počátku, jestli teda to období vyšší inflace bude delší, anebo naopak ho zkrátíme. Ta bolest bude kratší, teďka už jsme v té situaci, kdy ta bolest bude, řekněme, déle trvat a bude třeba nižší, ale bude trvat mnohem déle.

MLUVČÍ 1,

Pane Rusnoku, ještě jedno téma, prosím o vaše vyjádření. Pan současný guvernér Michl stále nemá prověrku na přísně tajné. Vy jste řekl, že by to mohlo být do budoucna problém, tak jestli to můžete rozvést.

MLUVČÍ 5,

Hrozí to. Nemám co rozvést.

MLUVČÍ 1,

Je v ohrožení pozice pana já.

MLUVČÍ 5,

Nejsem právník, nejsem expert na utajované skutečnosti já. Jenom vím, že všichni moji, předchůdci já jsme takové osvědčení měli prošli, jsme tím procesem, bere se to jako úzus a samozřejmost, ale jako jak se to bude řešit, když takové oprávnění nezíská současný guvernér, to já nevím, to opravdu po mně nechtějte, ale.

MLUVČÍ 1,

Překvapilo by vás, kdyby tu prověrku nakonec nezískal, že by zůstal ve.

MLUVČÍ 7,

Funkci já.

MLUVČÍ 5,

To nebudu vůbeciovat, to ne, ne, to vůbec nebudu spekuovat, opravdu ta situace by byla úplně nová, nikdy jsme ji nezažili a, to by příslušná místa asi potom nějak na to reagovala. Nevím.

MLUVČÍ 1,

Pane docente, vaše doplnění.

MLUVČÍ 6,

Já si. Myslím, že v podstatě jenom tady se bavíme o reputačních nákladech a v okamžiku, kdy ty reputační náklady by byly značné, tak asi bude politická scéna i česká na nějaké řešení, ale prostě počkal bych na to, jak to dopadne.

MLUVČÍ 1,

Ještě poslední téma a poprosím oba dva naše hosty o stručnější odpověď. Silná koruna, jak moc nám v současné ekonomické situaci pomáhá či nepomáhá vysvětlit pro. Laika, docente.Pro. Laika silná koruna je zátěž pro podniky, protože my jsme zpravidla exportní ekonomika, jinými slovy, ta silná koruna dopadá disproporčně na výrobní sféru a vzhledem k tomu, že v podstatě jsme exportní ekonomika, naopak vlastně ty úroky potom dopadají na všechny stejně, takže to je také jedna z těch politických voleb, která centrální banka dělá.Vydrží tak silná koruna ještě dlouho z vašeho pohledu.

MLUVČÍ 6,

No, chvilku by vydržet mohla na. Druhou stranu je to prostě taženo úrokovým diferenciálem, čili rozdílem mezi Evropskou unií a Českou republiku a v okamžiku, kdy Evropská unie bude zvyšovat více ty sazby, tak pak tam může být, řekněme, nějaký ten šok toho, řekněme, rychlé oslabení.

MLUVČÍ 1,

Pane Rusnoku. Koruna je schwarzeneger, jsem četl kulturista mezi měnami i světovými, tak jak moc nám pomáhá silná.

MLUVČÍ 5,

Koruna, no, tak krátkodobě pomáhá tlumit tu inflaci. Ale nedělejme si, prosím iluze o, tom, že relativně silná koruna nám tady jako úplně vyzmizíku je inflaci, to by musel ten Kurz explodovat a, to by se zase zhroutila ekonomika. Mimo jiné to, co už říkal Mirek. Je to stav, který ukazuje, že vlastně náklady do značné míry této krize a tohoto přizpůsobení ekonomického nesou zaměstnanci a příjemci nesou to exportéři, jo, disproporčně v tuto chvíli, čili poslední dlouhodobě udržitelné to podle mě není.

MLUVČÍ 1,

Dobře. Pánové, děkuji vám oběma, že jste byli našimi hosty, těším se napříště, díky moc.

MLUVČÍ 6,

Děkuji.

MLUVČÍ 1,

Také zítra na vaše peněženka. Hezký večer.

1. 3. 2023; denikn.cz

Umělá inteligence kontrolorem úloh i test z angličtiny. Cermat zvažuje novinky pro přijímačky

Zájemci o studium na středních školách a víceletých gymnáziích mají dnes poslední den na odeslání přihlášek. V dubnu je čeká jednotná přijímací zkouška z češtiny a matematiky.

Společnost Cermat ale nyní podle zjištění Deníku N zvažuje novinky – v příštích letech by školy mohly využít i jednotnou zkoušku z angličtiny. A některé úlohy bude možná ještě letos hodnotit umělá inteligence.

Dnes je poslední den, kdy mohou žáci z pátých, sedmých a devátých tříd odeslat přihlášku ke studiu na střední škole či víceletém gymnáziu. Zhruba 12. března Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které jednotnou přijímací zkoušku (a státní část maturit) připravuje a hodnotí, začne tisknout testy z matematiky a českého jazyka.

"Nyní se na ministerstvu školství řeší, zda [lock]tento úkol dostaneme, nebo ne. Máme připravit harmonogram prací a vyčíslit náklady, což tento týden budeme mít. Následně to předáme ministerstvu a tam padne rozhodnutí, zda nám to finálně zadají, či nikoliv. My jsme připraveni to udělat a stihnout," popsal redakci ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.

I v budoucnu, jestliže se ministerstvo rozhodne angličtinu jako součást jednotné přijímací zkoušky nabízet, by si ho školy vždy volily dobrovolně.

"Jde o to, aby se ta informace dostala do škol. Věřím tomu, že řada z nich si to může vybrat, zjednoduší jim to práci při přípravě testů. Je důležité, aby se testovalo to, co děti mají na daném stupni umět, nic navíc," říká Balaš.

Přečtěte si takéZ devátých tříd odchází nejsilnější ročník za třicet let. Na gymnázium se ale dostane jen každý pátý žák

Pomoc od umělé inteligence?

Další novinkou, kterou si Cermat chce otestovat, je kontrola některých otevřených úloh z přijímacích zkoušek umělou inteligencí.

Testy z českého jazyka i matematiky nabízí uzavřené úlohy (úlohy s nabídkou odpovědí), které mohou být různého typu (například s výběrem ze čtyř alternativ nebo přiřazovací a uspořádací), a otevřené úlohy. Ty žádnou nabídku odpovědí neobsahují, a je tedy nutné správnou odpověď doplnit.

U některých otevřených úloh z matematiky v testech pro čtyřleté obory středních škol a šestiletá gymnázia je však požadován celý postup řešení, to umělá inteligence ani v pokusném testování hodnotit nebude

Uzavřené úlohy kontroluje automaticky samotný systém už nyní, protože děti je pouze zaškrtávají. Otevřené úlohy ale dosud kontrolují v počítačovém systému Cermatu vždy dva nezávislí kontroloři, takzvaní rateři.

Přečtěte si také"Chci být mocná a dělat si, co chci." Umělá inteligence promluvila. Čeho se máme bát a čeho naopak ne?

Deník N se zeptal samotné umělé inteligence od společnosti Google (ChatGPT), zda by byla schopná otevřené úlohy jednotné přijímací zkoušky od Cermatu hodnotit.

Podle svého vyjádření je schopen analyzovat textové vstupy, jako jsou otázky a odpovědi, a poskytovat přibližně správné odpovědi nebo hodnocení.

"Pro hodnocení otevřených úloh z přijímacích zkoušek by bylo zapotřebí specializovaného modelu, který by byl natrénován na velkém množství relevantních dat a mohl by rozpoznávat různé odpovědi a formáty odpovědí, které se vyskytují v různých přijímacích zkouškách. Tímto způsobem bych mohl přispět k celkovému hodnocení, ale konečné hodnocení by mělo být provedeno odborníky v oboru, kteří mohou posoudit odpovědi na základě komplexního porozumění danému tématu a kontextu," upozorňuje umělá inteligence.

Foto: ChatGPT

V otevřených úlohách navíc žáci mohou i škrtat, umělá inteligence také musí rozeznat nejen několik možných variant odpovědí, ale především různá písma. Klíčový je tedy opět trénink na dostatečném množství dat, nejlépe datový soubor obsahující stovky až tisíce příkladů otevřených úloh.

"Jako AI model bych mohl být schopen rozpoznat textové vstupy v různých formátech, jako jsou ručně psaná slova se škrty. Pokud by model byl natrénován na dostatečném množství dat, mohl by rozpoznávat různé způsoby zápisu slov a poskytnout přibližně správné hodnocení. (…) Vzhledem k tomu, že slova mohou být napsána různými způsoby, může být rozpoznávání těchto slov náročné, zejména pokud jsou škrty a jiné nepravidelnosti součástí textu. Konečné hodnocení by opět mělo být provedeno odborníky v oboru, kteří by mohli posoudit odpovědi na základě komplexního porozumění danému tématu a kontextu," vysvětluje chatbot.

Foto: ChatGPT

Cermat by mohl v příštích letech připravovat i jednotnou přijímací zkoušku z anglického jazyka, kterou by si školy mohly nepovinně vybrat.

Nemusely by tak připravovat svou vlastní zkoušku, kterou některé školy, zejména gymnázia, vyžadují.

Cermat chce také začít testovat, zda by mohla některé otevřené úlohy z testů z češtiny a matematiky hodnotit umělá inteligence.

1. 3. 2023; CNN Prima News

Večerní vysílání

MLUVČÍ 1,

To mělo být opravdu zhruba před tím rokem, to měli hodně času, bylo to evidentní ve chvíli, kdy rostla ta inflace, všichni věděli, že to tak musí být. Předpokládám, že v pozadí stojí nějaká politická hra, že se to nehodilo před prezidentskými volbami a, proto se to posunulo těsně po nich. Velmi špatný je i to, že vlastně ta komunikace vlády tady jako i nejenom o tý valorizace, ale třeba o tom odchodu věku do důchodu, to je velmi špatný, jak vláda, ještě v takovýho nebude, pak to přichází a tady to je hlavně o komunikaci a.

MLUVČÍ 2,

Jak by mohly vypadat starobní důchody budoucnosti na? To se podíváme v citátu dne. Vladimír Bezděk, bývalý šéfko komise pro důchodovou reformu newstream te, řekl, že vše směřuje k jedné státní důchodové dávce. To znamená, že v budoucnu téměř jistě budou podle Bezděka všichni senioři pobírat stejný důchod. Ono hlavním argumentem vlády Petra Fialy, že by se měl ten růst penzí, důchodů zpomalit, je schodek, vysoký deficit státního rozpočtu. Ministerstvo financí právě dnes přišlo s novými údaji plnění státního rozpočtu a podle těchto dat se v únoru propadl rozpočet do deficitu nějakých 120 miliard korun a, to je nejhlubší únorový deficit od vzniku samostatné České republiky.Každé pokračování pořadu. Co na to vaše peněženka? Mluvíme o zdražování zejména potravin, jak je to na pultech supermarketů a. Právě v posledních dnech a týdnech se mluví o vysokých cenách zeleniny. Ta podle zelinářské unie Čech a Moravy v posledních týdnech mimořádně zdražuje. Je to dáno zejména tím, že ji většinu dovážíme a tady vidíte na našich datech, že objem dovezené zeleniny v posledních letech stále roste, no a pokračující zdražování bude i jedním z hlavních témat našeho dnešního dílu pořadu. Co na to vaše peněženka? Pozvání přijali bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok a také někdejší člen rady České národní banky Lubomír Lízal z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd fakulty elektrotechnické ČVUT. Dámy a pánové.

MLUVČÍ 3,

MLUVČÍ 2,

MLUVČÍ 4,

No, tak já nebudu nějak originální já. Jsem patřil k těm kritikům toho valorizačního mechanismu už opravdu někdy loni v létě to provedení, čili včetně toho timingu, to zejména je prostě nešťastné, protože všichni jsme věděli, jaký máme valorizační mechanismus, jaká zhruba bude inflace, co to znamená z hlediska dalších kol té mimořádné valorizace a čili tohle to všechno vláda věděla a jenom z nějakých taktických politických důvodů se to odkládalo a teď se to dělá takto narychlo, takže z tohoto pohledu to provedení, ten umělecký dojem je opravdu špatný, věcná podstata je jasná, skutečně ten smíchanismus se musí upravit, vytváří prostě neadekvátní disproporci mezi dávkami důchodovými a mzdami a navíc ještě vede k té nešťastné nespravedlnosti, že předčasné důchody pro jisté ročníky, které následují po těch mimořádných valorizacích, jsou vyšší než řádné důchody, to je absurdita, to ten systém samozřejmě devalvuje.

MLUVČÍ 2,

MLUVČÍ 5,

MLUVČÍ 2,

Číslo k. Inflaci se ještě vrátíme, pojďme ještě na jednu grafiku, kterou jsme si ukazovali a, sice ten únorový schodek státního rozpočtu, pane Rusnoku, těch -120 miliard, je to číslo z vašeho pohledu děsivé nebo naprosto očekávané. Jak byste ho okomentoval?

MLUVČÍ 4,

No, tak já nemám žádné podrobné krátkodobé pron pronního plnění státního rozpočtu z hlediska jaksi historických zkušeností. Vypadá děsivě, ale bohužel jsme si v posledních letech museli začít zvykat na to, že ty schodky už nepočítáme v desítkách miliard, ty celoroční, ale ve stovkách, tak ten únor bývá obvykle špatný z hlediska té bilance, protože tam je nějaké časové zpoždění příjmů a naopak výdaje už jsou realizovány. Některé nebo velká část, tak já bych z jednoho čísla nedělal závěry, každopádně deficit veřejných financí je náš velký, aktuální a nejenom aktuální, asi i perspektivní na hospodářský problém.

MLUVČÍ 2,

MLUVČÍ 5,

Jako vysvětlí, to může Bych se spíš přikláněl k tomu, aby vláda byla konzistentní v tom, že ta vysvětlení jsou stejná pro všechny skupiny obyvatelstva. Jinými slovy v, okamžiku začínám šetřit, tak musím šetřit, pokud možno, stejným způsobem na všech skupinách obyvatelstva a ne zase hrát tu politickou hru, že tady někomu přidáme, tady někomu víc ubereme a ono to bude vypadat v reálu lépe, než když prostě řekneme, prostě kasa je prázdná, nedá se nic dělat, zdroje nejsou, musíme opravdu utáhnout ty otěže.

MLUVČÍ 2,

MLUVČÍ 4,

Obecně to vysvětlení je, jde o to, udržet nějakou rovnováhu relativní mezi těmi různými sociálně ekonomickými skupinami ve společnosti a tím, jak se k nim staví ten přerozdělovací systém, to znamená daně a rozpočet to, co říká kolega Lízal, to já podepisuju, jestli mám používat ten či onen termín. Ano, lidská společnost je založená na nějaké solidarity, ale ta má velmi různé podoby, ale ano, toto je součást nějaké mezigenerační solidarity, která má-li, dobře fungovat a, to si všichni přejeme, aby byla dlouhodobě udržitelná, tak musí být také vyvážená a, to, že nám tady klesají reálné mzdy, možná v součtu o 10, 15 i více procent, samozřejmě bude záležet, jak která skupina je na tom s valorizací, ale klesají nám celkově určitě reálné mzdy. No, tak asi je divné, aby nám dlouhodobě současně neklesaly ani trochu reálné důchody, takže v tomto směru to je oprávněná argumentace.

MLUVČÍ 2,

Oni vlastně, pane docente, důchodci byli označeni v uvozovkách velkých za vlastně vítěze v boji s tou inflací. Souhlasíte oproti jiným skupinám, pokud budeme porovnávat.

MLUVČÍ 5,

Tak ono to tak je v podstatě, protože byl nastaven mechanismus valorizací, který v podstatě nepočítal s tím, že inflace může být tak vysoká. Nebo v okamžiku, kdy ten vzoreček vznikal, tak nikdo si takové číslo nedokázal představit a v. Tom okamžiku, když nezatáhnete za brzdu včas, tak potom máte ty výkyvy toho systému, které jsou politicky nákladné i finančně nákladné.

MLUVČÍ 2,

MLUVČÍ 4,

No, tak já samozřejmě.

MLUVČÍ 2,

Asi ta částka nebude úplně vysoká.

MLUVČÍ 4,

Vladimíra Bezděka dobře znám. Spolu jsme byli v jedné z několika už důchodových komisí já. Myslím, že v té větě hluboká pravda, jo, ať se to někomu líbí nebo ne, ale ono potom, když se, my totiž žijeme ve stárnoucí společnosti a ta zásadně samozřejmě má problém nebo vytváří problém pro ten průběžný důchodový systém, protože se nám mění poměry těch, kteří platí a, těch, kteří dostávají a. Primárním úkolem důchodového systému je skutečně postarat se o to, aby stáří nebylo synonymem chudoby, tak to je prostě ten základ ve vyspělé společnosti. No a potom, když vám teda jaksi nezbývá, tak musíte začít hlavně pokrývat ten primární úkol, ten sekundární. Zajistit nějakou spravedlnost ve vztahu k výdělku bude podle mě možná asi souhlasím, ustupovat trochu do pozadí. Otázka je, jak se to zvládne právně a politicky, protože my tady máme mimo jiné rozsudek Ústavního soudu, který říká, že máme sociální pojištění a musí být zachován a přiměřená vazba mezi výdělkem a tím, tou důchodovou dávku. Tak to jsem zvědav, jak se s tím ta politická a právní scéna popasuje. Ekonomicky bych víceméně v té perspektivě delší to jako asi podepsal.

MLUVČÍ 2,

Pane docente, otázka naprostého laika, dnešní, dejme tomu, pětatřicátník, čtyřicátník, když odvádí státu nějakou částku na sociálním pojištění, co vlastně odvádí, protože někteří ekonomové říkají, že sociální pojištění je v závorce vlastně jako daň, že to není nějaké spoření, tak jestli to můžeme vysvětlit.

MLUVČÍ 5,

No, není to spoření, je to v podstatě ta platba minulých závazků v, podstatě to, co se dneska vybere se, přerozdělí na na, ty důchody, jinými slovy, důchody v budoucnosti budou záležet na tom, co se vybere v té budoucnosti, nikoliv na tom, co se dneska přispívá, to by mohl být ten kapitálový pilíř, který tu kdysi historicky třeba byl za první republiky, ale ten v podstatě změnou reformu v padesátých letech úplně zmizel. No a, teď prostě nějakým způsobem se snažíme horko těžko vytvořit. Ale vytvořte kapitálový pilíř v okamžiku, kdy máte vysokou inflaci, zase to je věc, která jde proti tomu.

MLUVČÍ 2,

Pojďme se k té inflaci vrátit v lednu, tedy 17,5, kdy bude lépe, pane Rusnoku. Potěšíte divačky a diváky našeho pořadu.

MLUVČÍ 4,

Tak já spoléhají na vás, zelené, ne, mě nemůžou spoléhat já, rukou z. Pohledu jenom toho čísla bude lépe už brzy, protože to číslo bude postupně klesat, meziroční inflace takto měřená. Čili, ale to jako neznamená, že to bude pociťováno, jako že je lépe, protože si uvě firmy, med, firmy med. Růst cenové hladiny, jo, čili když bude to číslo klesat, tak nám ta cenová hladina i nadále poroste, ale jenom o něco méně meziročně, než že nám rostla doposud. No a podle prognózy ČNB a dalších institucí bychom na konci roku měli být někde 56, nevím, procent, čili mnohem níže, než jsme na 17, 5, to je třikrát níže. Jestli to tak přesně bude, těžko říct, ale mohlo by to být, ne. Pokud se nestane něco zase velmi neočekávaného, tak by to tak mělo být. Můj problém není v tom, jestli to bude pět nebo čtyři, můj problém nebo mě trápí to, kde bude ten nový normál, kde se to usadí, kde to dlouhodobě bude jaksi oscilovat kolem nějaké hodnoty a, tam se obávám, že to nebudou ty dvě procenta, která jsou cílem ČNB v nejbližší.

MLUVČÍ 2,

Době, kolik to tedy bude ta běžná.

MLUVČÍ 4,

Hodnota já se? Obávám, že pro nejbližší léta se budeme pohybovat někde mezi 35 procenty, čili v těch letech 24, 25 atd. Je to prostě výsledek nějaké velké změny v té globální ekonomice, samozřejmě i naše domácí problémy, strukturální a další, které tady jsou buď dlouhodobě, nebo se ještě do té doby mohou některé objevit, takže to je to, co mě trochu víc trápí než to, že teď už akutně ten požár už dohořívá, teď už nic s ním neuděláme.

MLUVČÍ 2,

Pane docente z, vašeho odborného pohledu, co se teď vlastně na výši inflace nejvíce projevuje. Jsou to ty potraviny o, kterých neustále mluvíme, nebo pořád jsou to energie, byť jejich cena meziročně padá.

MLUVČÍ 5,

Jsou to ty energie, protože vlastně v loňském roce zpravidla byly staré kontrakty, letos jsou ty nové kontrakty, či dokud vlastně nedojde ke změně kontraktu na nějakou nižší hodnotu než těch vládních stropů, tak to tam vlastně bude a musíme si uvědomit, že také řada těch kontraktu z minulosti jsou třeba ještě letos za nízké ceny, takže proto tam jako ten mix je takový hodně nevyvážený a co se týče té inflace, jak dlouho to tam bude, ta vysoké číslo. Ono to trošku také záleží na tom, jak se bude chovat vláda, protože vlastně inflace se krotí, pokud možno.Recesí, řeknu to zpomalíme ekonomiku, a to snížíflační tlaky, takže v okamžiku, kdy vláda začne rapidně ořezávat výdaje, tak to samozřejmě přispěje k tomu, že ta inflace se dostane pod kontrolu dříve, takže tam je ten určitý mix mezi tím, mezi tím, co dělá centrální banka a co dělá vláda a pokud vlastně centrální banka hodně zvyšuje úroky, ale vláda si hodně půjčuje, tak svým způsobem jedna ta instituce potírá tu druhou, takže to trvá déle, ten stav, který nevyhovuje.

MLUVČÍ 2,

Podtitul našeho dnešního dílu je, co může Česká národní banka udělat se zdražováním. Tak prosím, pane Rusnoku, jaký je váš názor, co teď aktuálně by měla dělat.

MLUVČÍ 4,

Má ze zákona jeden jediný zásadní cíl a, to je pečovat o cenovou stabilitu, pak ještě o finanční stabilitu, ale to je, řekněme, vedlejší teď v tuto chvíli cíl. Žádný jiný u nás centrální banka nemá, má k tomu klíčový nástroj, to jsou úrokové sazby, pak samozřejmě v malé otevřené ekonomice také nějakým způsobem může případně využívat měnový Kurz, banka musí, prostě nezbývá nic jiného, než na takovou situaci reagovat tím, že se snaží prostě zchladit tu ekonomiku, čili zdražit peníze, čili zvyšovat úrokové sazby samozřejmě s tím výhledem zhruba roku, roku a půl dopředu, protože ty sazby nepůsobí ze dne na den. Je to lék, který si vezmete a on začne zabírat se zpožděním. To se dělo až do června minulého roku. Podle mě mělo to pokračovat jistým způsobem ještě v tom druhém pololetí, protože ten výhled byl evidentně takový, že ta inflace tady bude ještě rok a něco s námi vysoká, čili mělo se přidávat ten lék dále.

MLUVČÍ 2,

Takže z vašeho pohledu, kde měla být. Ta základní úroková sazba teď.

MLUVČÍ 4,

Podle mě měla být o 12. Procentní body výš. Minimálně, jo, někteří jistě radikální kolegové řeknou, že měla být ještě mnohem výš na 11 na, 12. Dobře, tam se musí brát asi ještě další a.

MLUVČÍ 2,

Teď, pardon pro, laické diváky, co by to udělalo z vašeho pohledu, kdyby to bylo na nějakých devíti procentech třeba.

MLUVČÍ 4,

No, ta inflace by začala klesat rychleji a tím pádem bychom se jí prostě zbavili rychleji. Samozřejmě by asi ekonomika se poněkud zpomalila, čili dneska máme nějakou, řekněme, nulu z hlediska růstu, tak bychom třeba měli -1, třeba zhruba možná bychom měli ještě trochu silnější korunu, než máme, možná to nikdo přesně neví, takže to, co říkal Mirek klízal, prostě my. Nedokáže současná centrální bankovnictví, monetární politika dělat nic jiného než za cenu ano. Ochlazení ekonomiky rozumím, prostě asi bychom měli o něco vyšší nezaměstnanost, ale to jsou snesitelné, to je snesitelná cena za ten efekt, který to přináší, protože podle mého názoru teď zase trošku máme takové debaty o tom, jestli se ta centrální banka podstřeluje takzvaně nebo nadstřeluje ten cíl, jestli příliš utáhla nebo méně, podle mě dneska riziko je spíše, že méně utáhla a, to riziko prostě, že by přestřelila, je menší, jo, takže ten náklad si, myslím, že je snesitelný za to, co bychom za to dostali, ale to už se bavíme trošku od minulosti. Dneska jsme o půl roku dál a obrátím na pana docenta. Ty sazby od léta nerostou. Je to dobře, je to špatně. Co by to způsobilo.

MLUVČÍ 5,

V podstatě přesně, jak říkal bývalý guvernér, ono to je ten lék, který se buďto musí brát kontinuálně tak, aby se dostalo toho, do toho balancu té očekávaný inflace a nebo v podstatě tam musí být ten krok, řekněme, radikální řez dopředu, a to samozřejmě s sebou také nese některé další náklady na. Druhou stranu, když si vezmete to, že kdyby ty sazby byly vyšší a rostly, tak to bude také větší tlak na vládu, aby si tolik nepůjčoval, protože to po ní bude dražší. Čili svým způsobem tady vidíte to, že centrální banka má nezávislost proto, aby jednak ohlídala tu cenovou hladinu, ale také, aby v podstatě to mohla dělatvisle na té vládě a vyslat jí i signál, řekněme, skutečně ten, který ta vláda potom uvidí na tom rozpočtu i v těch v, deficitech.

MLUVČÍ 2,

Takže kdyby Česká národní banka zase začala úrokovou sazbu zvedat po několika měsících, tak mělo by to nějaký efekt z. Vašeho.

MLUVČÍ 5,

Pohledu bude muset to udělat, teď si myslím, že už to není vhodné, prostě. Dostala se centrální banka do stavu, kdy v podstatě se vyplatí to vysedět, bude ta, to období té vyšší inflace, prostě bude delší to, to rozhodnutí, které bylo na počátku, jestli teda to období vyšší inflace bude delší, anebo naopak ho zkrátíme. Ta bolest bude kratší, teďka už jsme v té situaci, kdy ta bolest bude, řekněme, déle trvat a bude třeba nižší, ale bude trvat mnohem déle.

MLUVČÍ 2,

MLUVČÍ 4,

Hrozí to. Nemám

MLUVČÍ 2,

Ohrožení pozice pana.

MLUVČÍ 4,

Já já, nejsem právník, nejsem expert na utajované skutečnosti já, jenom vím, že všichni moji, předchůdci já jsme takové osvědčení měli prošli, jsme tím procesem, bere se to jako úzus a samozřejmost, ale jako jak se to bude řešit, když takové oprávnění nezíská současný guvernér, to já nevím, to opravdu po mně nechtějte.

MLUVČÍ 2,

Ale překvapilo by vás, kdyby tu prověrku nakonec nezískal, že by zůstal ve.

MLUVČÍ 3,

Funkci já.

MLUVČÍ 4,

To nebudu vůbecpovat, to ne, ne, to vůbec nebudu spekovat, opravdu ta situace by byla úplně nová, nikdy jsme ji nezažili a, to by příslušná místa asi potom nějak na to reagovala. Nevím.

MLUVČÍ 2,

Pane docente, vaše doplnění.

MLUVČÍ 5,

MLUVČÍ 2,

Poslední téma a poprosím oba dva naše hosty o stručnější odpověď. Silná koruna, jak moc nám v současné ekonomické situaci pomáhá či nepomáhá vysvětlit pro. Laika, pane docente.

MLUVČÍ 5,

Pro, laika silná koruna je zátěž pro podniky, protože my jsme zpravidla exportní ekonomika, jinými slovy, ta silná koruna dopadá disproporční na výrobní sféru a vzhledem k tomu, že v podstatě jsme exportní ekonomika, naopak vlastně ty úroky potom dopadají na všechny stejně, takže to je také jedna z těch politických voleb, která centrální banka dělá.

MLUVČÍ 2,

Vydrží tak silná koruna ještě dlouho z vašeho pohledu.

MLUVČÍ 5,

MLUVČÍ 2,

Pane Rusnoku. Koruna je schwarzeneger. Jsem četl kulturista mezi měnami i světovými, tak jak moc nám pomáhá silná.

MLUVČÍ 4,

MLUVČÍ 2,

Dobře. Pánové, děkuji vám oběma, že jste byli našimi hosty, těším se nap, příště, díky moc.

MLUVČÍ 6,

Děkuji.

MLUVČÍ 2,

Na na, to vaše peněženka. Hezký večer.

28. 2. 2023; vecerni-praha.cz

Srdcaři z FEL ČVUT spouštějí unikátní předmět Jak vyrobit (téměř) cokoli

V rámci studijního programu Kybernetika a robotika na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se studenti mohli zapsat na nový povinně volitelný předmět – a zájem byl enormní.

Garantem a přednášejícím je "vědecký kutil" Jiří Zemánek , který se inspiroval mimo jiné stejnojmenným kurzem na věhlasné univerzitě MIT. Nový předmět je v českém prostředí unikátní svým rozsahem – studenti se v něm mají naučit používat softwarové a hardwarové nástroje k tvorbě projektů s pomocí digitální výroby, zaměřením se však nemusejí omezovat pouze na robotiku či elektrotechniku.

Přemýšlet rukama a materializovat nápady – po vzoru MIT a Harvardu

Myšlenku, že technik by měl umět "přemýšlet rukama" – tedy nejen abstraktně analyzovat, ale pustit se do osobního testování, vyrobit prototyp nebo alespoň být v bližším kontaktu s procesem výroby, propaguje věhlasný profesor Neil Gershenfeld, ředitel laboratoře Center for Bits and Atoms na univerzitě MIT a zakladatel celosvětové sítě otevřených dílen Fab Lab. Jiří Zemánek z FEL ČVUT absolvoval v rámci programu Fulbrightova stipendia v roce 2020 na MIT stáž a účastnil se tam i kurzu How to make (almost) anything. Právě ten je vzorem aktuálně spuštěného předmětu na pražské technice. " Profesor Gershenfeld zavedl předmět na MIT původně proto, že tam měli dílny dobře vybavené nástroji, jako jsou třeba CNC frézy a 3D tiskárny, ale studenti s nimi neuměli pracovat. Nakonec vznikl formát, jehož cílem je prostě naučit se materializovat své nápady, a to v nejširším slova smyslu. Ačkoli jsme kybernetici a robotici, tenhle skoro antidisciplinární přístup jsme v osnově ponechali, " komentuje hlavní garant Jiří Zemánek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, který předmět povede spolu s doktorandem Krištofem Pučejdlem. Kromě MIT se inspirovali i kurzem Introduction to Digital Fabrication, který se vyučuje na Harvardu.

Navrhni, vyrob a zdokumentuj na webu

V novém povinně volitelném předmětu, za jehož úspěšné dokončení lze získat 6 kreditů, se studenti především naučí, jak používat softwarové a hardwarové nástroje k tvorbě programovatelných projektů pomocí digitální výroby. Vyzkoušejí navrhování v programech CAD/CAM, laserové vyřezávání, 3D tisk a skenování, počítačem řízené obrábění, návrhy elektroniky, využívání senzorů a aktuátorů, programování mikrokontrolérů, drátovou a bezdrátovou komunikaci, formování a další metody i nástroje. Předmět vrcholí závěrečným projektem, který by měl využívat co nejvíc z probraných témat. Důležitým prvkem předmětu je, že každý student průběžně dokumentuje svou práci na osobních webových stránkách. Ty slouží nejen jako jeho osobní portfolio, ale přispívají také ke sdílení znalostí a zkušeností.

Jak "vyrobit" předmět vyrábění

" Zájem o kurz byl mimořádný a brzy po jeho vypsání jsme bohužel museli odmítnout zájemce z jiných programů, než je Kybernetika a robotika," pokračuje Jiří Zemánek. Zároveň nezastírá, že při vedení první skupiny o 30 studentech očekává určité porodní bolesti. " Vzhledem k tomu, že podstatou je praktická výuka, kdy se využívají nákladné stroje, je třeba zajistit dostatek materiálu a zároveň flexibilní dohled a podporu vyučujících, bereme i my tenhle předmět jako určitý prototyp, který budeme průběžně ladit, " uzavírá Zemánek. Letní semestr v programu Kybernetika a robotika a s ním i nový předmět začal 20. února 2023.

Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk