ČVUT - Fakulta elektrotechnická

30. 4. 2023; NOVA

Autonomní drony řídí umělá inteligence

Veronika PETRUCHOVÁ, moderátorka

Unikátní autonomní drony, které řídí umělá inteligence, testovali studenti elektrotechniky na jihu Čech. Drony nejenže nepotřebují pilota, ale dokonce si umí i pomáhat.

Jakub PAVELKA, redaktor

Skoro jako kdyby se nad námi vznášel roj včel. Tenhle zvuk ale nevydává hmyz. Jde o dvacítku autonomních dronů z dílny katedry kybernetiky FEL ČVUT. V Temešváru u Písku studenti testovali jejich funkce. Drony spolu umí vzájemně komunikovat. Díky umělé inteligenci, která je řídí, se chovají ve skupině podobně jako ptáci v hejnu. Umí si poradit třeba v případě, že jeden z nich ztratí signál GPS nebo se nad ním snaží nepřátelský dron převzít kontrolu. Pohybovat se zvládají i pomocí optických senzorů a nemají problém ani v případě, že je oslní sluníčko.

Martin SASKA, vedoucí skupiny Multirobotických systémů, Fakulta elektrotechnická ČVUT

V tu chvíli můžou sousední drony, které se pohybují v blízkosti a nejsou oslněny, pomoci tomu napadenému dronu nebo tomu, který je v nevýhodě.

Jakub PAVELKA, redaktor

Drony spolu sdílejí data. Navzájem si tak pomáhají, aby byly co nejspolehlivější.

Martin SASKA, vedoucí skupiny Multirobotických systémů, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Všechny drony, které jste zde mohli vidět, jsou opravdu létající roboti. Není to stroj, který by byl řízený pilotem, člověkem, my se snažíme toho pilota nahradit právě tou palubní inteligencí a palubními senzory, které ten dron sám nese.

Jakub PAVELKA, redaktor

Na rozdíl od dronových show se dokáží sami rozhodovat a domlouvat se, který kam poletí. Novou formaci dokáží promyslet za méně než sekundu, a to bez předchozí přípravy. Inteligentní drony by mohly najít uplatnění v armádě i v řadě průmyslových odvětví. Například tento by v budoucnu mohl pomáhat lesníkům hledat stromy napadené kůrovcem. Sám je pak označí barvou. Včasné odhalení může zabránit dalšímu šíření brouka po lese.

Tereza UHROVÁ, studentka, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Když se podíváte zblízka, tak můžete vidět, že v kůře jsou malé tečky, když se kůrovec poprvé zavrtal do kůry. Můj detekční algoritmus právě dokáže tyto malé díry najít.

Jakub PAVELKA, redaktor

Jde zatím o prototypy, které by se ale už brzy mohly dostat na trh. Jakub Pavelka, televize Nova.

30. 4. 2023; stavebniserver.com

Fotovoltaika je budoucnost. Wienerberger poradí, jak se na ni připravit

Nenechte si ujít první Wienerberger fórum roku 2023, které se bude konat 18. května ve virtuálním prostoru World of Wienerberger. Přední odborníci z oblasti stavebnictví a energetiky představí moderní pojetí fotovoltaiky v Česku a nastíní možnosti její skutečné návratnosti či svépomocné instalace panelů do střešní krytiny. Zájemci se ale mohou těšit i na tipy, jak navrhovat energeticky úspornější stropní konstrukce a jejich napojení na příčky, a dozví se, jak jim při navrhování šikmé střechy může pomoci vhodný software.

"Probereme praktické výhody integrovaných solárních modulů Wevolt X-Tile. V rámci tématu ovšem proběhnou především diskuze o skutečné návratnosti, ale i možném riziku provozu velkých fotovoltaických elektráren. Účastníci fóra se dozví také o problematice instalace fotovoltaiky svépomocí nebo o energetickém standardu domů s téměř nulovou spotřebou energií v souvislosti s fotovoltaikou," jmenuje hlavní body diskuze produktový manažer Wienerberger Wewolt Daniel Frejvald.

On sám vysvětlí, že v případě využití Wevolt X-Tile se fotovoltaika instaluje na střešní latě místo tašek, takže nenarušuje plášť, kvalitně těsní a nijak nezatěžuje konstrukci. V neposlední řadě lze tímto způsobem ušetřit množství materiálu na pokrytí střechy. Na fóru zájemcům předvede v praxi i další benefity modulů, zatímco obecněji problematiku solárních elektráren okomentuje Pavel Hrzina, odborný asistent na katedře elektrotechnologie ČVUT FEL a vedoucí skupiny pro malé zdroje a akumulaci, Solární asociace.

"Fórum díky unikátnímu virtuálnímu světu World of Wienerberger není jen klasickým workshopem. Stavební firmy, projektanti či nadšenci do oboru dostanou možnost vidět praktické ukázky a vizualizace ve 3D prostoru a lépe tak pochopit představované produkty," popisuje průběh online konference ředitel produktového managementu a business developmentu Jiří Dobiáš.

Těšit se můžete i na další vhledy do moderního stavebnictví. Produktový specialista navrhování staveb Michal Šenkýř poradí, jak vhodně postupovat při návrhu šikmé střechy s pomocí nového Podkladu pro navrhování Tondach. Ten obsahuje přehled výrobků skupiny Wienerberger s potřebnými vlastnostmi, technickými listy, doporučené skladby střech a mnoho dalších užitečných informací.

Poté následuje přednáška technické poradkyně Jany Novotné a statika Ivo Petráška o tom, jak lze navrhovat energeticky úspornější vykonzolované stropní konstrukce a podrobný návod na jeho napojení na příčku. " Probereme konstrukční detaily napojení vnitřní příčky na těžký a lehký strop nejen z pohledu stavební fyziky. Ve druhé části představíme nové řešení detailů pro překlad Porotherm KP Vario UNI pro stínící techniku, kdy nad úrovní překladu není přímo strop, ale další řada cihel," avizují vedoucí oddělení produktových specialistů Wienerberger Milan Rotek a interní lektor Wienerbergeru Jan Huber.

Konferenci uzavře Matěj Jurečka a jeho praktická ukázka montáže. Specialista ve virtuálním světě Wienerbergeru předvede postup nového řešení detailů překladu Porotherm KP Vario UNI pro stínící techniku krok za krokem, a to ve dvou modelových situacích.

Registrace na online konferenci, která poradí a inspiruje, je spuštěna ve WIP zóně. Poté se jen stačí přihlásit k účasti na streamu, který můžete sledovat z pohodlí domova. Více informací naleznete na webu Wienerbergeru

Harmonogram přednášek

Představení nového Podkladu pro navrhování Tondach

Ing. Michal Šenkýř - produktový specialista navrhování staveb Wienerberger

Moderní pojetí fotovoltaiky v ČR pohledem odborníků

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - odborný asistent na katedře elektrotechnologie ČVUT FEL a vedoucí skupiny pro malé zdroje a akumulaci, Solární asociace

Mgr. Daniel Frejvald - produktový manažer Wienerberger Wevolt

Energeticky úsporné vykonzolování stropu

Ing. Ivo Petrášek - statik společnosti Wienerberger

Ing. Jana Novotná - technický poradce společnosti Wienerberger

Stavební konstrukce v souvislostech – detail napojení příčky na strop a překlad Porotherm KP Vario UNI pro stínicí techniku s další řadou cihel

Ing. Milan Rotek - vedoucí oddělení produktových specialistů Wienerberger

Jan Huber, DiS. - interní lektor Wienerberger

Montážní postup detailu překladu Porotherm KP Vario UNI pro stínicí techniku s další řadou cihel

Ing. Matěj Jurečka - produktový specialista provádění staveb Wienerberger

30. 4. 2023; cc.cz

ČVUT poslalo drony do lesa. Chovají se jako hejno ptáků a umějí najít strom napadený kůrovcem

Létající roboti spolu komunikují jen minimálně, přesto využívají sdílenou inteligenci roje. Můžou se tak pohybovat v místech, kde by jeden selhal.

Řada robotů může vypadat samostatně, chytře a jako stroj, který se dokáže velmi dobře orientovat v okolí. Málokdy je to ale pravda. A pokud ano, většinou jim pomáhá GPS, která jim říká, kde se právě nacházejí. V lese něco takového možné není, signál pod koruny stromů nedosáhne. Přesto se v nich létající roboti naprogramovaní vědci ČVUT umí bezpečně pohybovat. I díky tomu, že se chovají jako ptáci.

I ve chvílích, kdy nemůžou používat GPS, jim v orientaci pomáhá řada systémů a senzorů. Mají mimo jiné 3D lidar či vlastní palubní inteligenci. To, co roboty odborníků z Fakulty elektrotechnické ale skutečně odlišuje, j to, jak jsou autonomní – tedy jak se dokážou pohybovat bez příkazů někoho zvenčí. A jak se takto autonomně pohybují v hejnu.

Tito létající roboti tvoří tým samostatných a současně spolupracujících robotů. Během letu si předávají jen minimum informací, ale jsou podobně jako hejno ptáků schopné zpracovávat vnější podněty a přizpůsobovat své chování změnám v okolním prostředí.

Přítomnost ostatních tvoří dohromady sdílenou inteligenci, kterou podobně jako ptáci využívají v místech, kde senzory každého jednoho z robotů nestačí. Kdyby se nedalo spolehnout na ostatní, jeden letící dron by selhal.

Větší zvenku, menší uvnitř lesa

Dvacítku autonomních dronů vyslalo bezmála sedmdesát robotiků do Temešváru poblíž Písku, kde ukázali, jak umějí létat v kompaktní dynamické formaci. Právě tam si ověřují výsledky svého základního výzkumu, poblíž velkých měst to není možné.

Nejde jen o to, jestli roboti v lese dokážou létat – takové projekty mají reálné a velmi zajímavé využití. Mnohem rychleji a levněji než člověk můžou najít stromy napadené kůrovcem. Toto řešení vyvinula studentka magisterského studia Tereza Uhrová ve spolupráci se soukromým sektorem, společnostmi Eurosecur a Fly4Future.

Zahrnuje nasazení dvou dronů. Menší uvnitř lesa využívá data z druhého, většího, který proletí nad lesem. Ten z výšky stromy snímá a díky speciální kameře dokáže identifikovat i pro člověka neznatelné odlišnosti v jejich barevném spektru. Přítomnost škodlivého brouka totiž vystavuje napadený strom stresu, který se začne projevovat v barvě jehličí už v počátečních fázích, kdy je jinak stávajícími metodami velmi obtížné jej odhalit. Podle informací menší dron strom najde a označí ho sprejem. Dřevo, ve kterém se škůdce už zabydlel, je totiž potřeba co nejdříve vyhledat, ošetřit anebo odstranit.

"Dron se s využitím 3D lidaru a palubní inteligence dokáže uvnitř lesa lokalizovat, vyhýbat se překážkám a doletět na místo, kde se očekává výskyt napadeného stromu. Vlastní dohledání stromu probíhá s pomocí RGB kamery a neuronové sítě na palubním počítači. Jakmile dron identifikuje znaky přítomnosti kůrovce (miniaturní otvory v kůře), autonomně jej označí barvou. Lesník pak může jít najisto," říká Martin Saska ze skupiny multirobotických systémů FEL ČVUT.

Od nouzových operací po inspekce elektrického vedení

V dronech výzkumníci zúročili řadu zkušeností z předchozích projektů. Skupina multirobotických systémů prováděla testy autonomních létajících robotů a jejich rojů už v pouštním prostředí ve Spojených arabských emirátech, kde zkoušela mimo jiné to, jak by se v takovém prostředí a za takových podmínek daly využít pro nejrůznější humanitární operace, při kterých je třeba co nejrychleji někoho najít.

Drony naprogramované na FEL už ale taky dokázaly, že můžou najít využití při hašení požárů. Anebo že je možné je nasadit při inspekci elektrického vedení, kde by mohly nahradit pracovníky ve vrtulnících.

Schopnost komunikovat, létat bez pokynů, hledat konkrétní věci a orientovat se bez pomoci roboti vyvíjení odborníky z FELu pravidelně prokazují na mezinárodních soutěžích. Zaujali v neoficiální olympiádě robotiků organizované americkou vládní agenturou DARPA v roce 2021 či v soutěži v Abu Zabí, z jejíhož posledního ročníku v roce 2020 vzešli jako celkový vítěz. Tým z ČVUT podle výsledků soutěže dlouhodobě patří mezi světovou špičku.

Vedle toho aktuálně skupina multirobotických systémů naučila drony jak na to, aby poznaly pokus o nepřátelské převzetí kontroly, dokázaly mu odolat a neposlouchaly snahu o přesměrování k novému cíli. Takzvané spoofingové útoky jsou stále častějším prostředkem manipulace zejména ve válečných konfliktech, jejich důsledkem může být mimo jiné zneužití a přesměrování vzdušných robotů nepřítelem k útoku na vlastní zařízení.

Takových útoků byly v posledních letech zaznamenány stovky. Metoda z ČVUT ale zajistí, aby dron ignoroval falešné GPS signály, které takový pokus obsahuje, a soustředil se na vlastní palubní inteligenci a senzory.

30. 4. 2023; zpravy.iDNES.cz

Testují drony, aby mohly pomáhat hledat kůrovcem napadené stromy v lese

Studenti a jejich učitelé z ČVUT testovali na Písecku nové metody v řízení dronů. Ty mají pomáhat například lesníkům v boji s kůrovcem nebo je učí létat ve formacích.

Za hlasitého bzučení se do vzduchu v jeden moment vznese dvacítka dronů. Nestoupají příliš rychle, drží se v předepsané formaci.

"Jeden stroj zůstal na zemi převrácený. To je ale normální, když nožička zůstane zapíchnutá v bahně. Hned ho odpojíme," hlásí jeden z přihlížejících.

Jsou to studenti pražského Českého vysokého učení technického (ČVUT), kteří se svými kantory a kolegy na louce u Temešváru na Písecku uspořádali řadu leteckých ukázek. Testovali, jak by se drony mohly chovat v nejrůznějších situacích. ČVUT představila výsledky vývoje tří nových technologií pro menší létající stroje.

"První projekt řeší spolehlivé létání, kdy je daný stroj citlivý na ztrátu signálu GPS. Pokud mu vypadne, dron se musí naučit spoléhat na jiné senzory, které jsou na palubě. Například komerční drony využívají lokalizaci i s pomocí kamer. Ale pozor, i ty se dají zarušit. Například když zapadne slunce nebo je mlha," vysvětluje Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické při ČVUT. "Když je ve skupině víc dronů, tak si dokážou navzájem pomoci. Srovná se podle ostatních, nenabourá a letí dál," doplňuje k prvnímu testu Saska.

V posledních letech odborníci zaznamenávají stovky případů spoofingu – nepřátelského převzetí dronu pomocí GPS. "A s rostoucím nasazením bezpilotních prostředků zejména na bojištích na Ukrajině roste i význam adekvátní obrany proti takovým zákrokům," zdůrazňuje vedoucí skupiny.

Druhý projekt u Temešváru ukázal, jak se drony umějí chovat ve velkých formacích. Roj plně autonomních strojů s palubní umělou inteligencí se chová podobně jako hejno ptáků.

"Třetí věc, kterou s bezpilotními prostředky řešíme, je detekce kůrovce. Velký dron nese speciální kameru a označuje místa v lese, která jsou potenciálně napadená. Tam se pak ponoří menší dron, který se umí vyhýbat stromům, nalezne vybraný kmen, s pomocí kamery detekuje jednotlivá poškození a nakonec strom pro lesníky označí barvou," popisuje Saska další inovaci z dílen ČVUT.

Petr Lundák, MF DNES

FotoGallery:

U Temešváru testovali, jak by se drony mohly chovat v nejrůznějších situacích.

Petr Lundák, MF DNES

U Temešváru testovali, jak by se drony mohly chovat v nejrůznějších situacích.

Petr Lundák, MF DNES

S drony pracovali studenti ČVUT i jejich kantoři.

Petr Lundák, MF DNES

S drony pracovali studenti ČVUT i jejich kantoři.

Petr Lundák, MF DNES

S drony pracovali studenti ČVUT i jejich kantoři.

Petr Lundák, MF DNES

Představili výsledky vývoje tří nových technologií pro menší létající stroje.

Petr Lundák, MF DNES

U Temešváru pracovali studenti ČVUT a jejich kantoři s dvaceti drony.

Petr Lundák, MF DNES

30. 4. 2023; impuls.cz

Testují drony, aby mohly pomáhat hledat kůrovcem napadené stromy v lese

Studenti a jejich učitelé z ČVUT testovali na Písecku nové metody v řízení dronů. Ty mají pomáhat například lesníkům v boji s kůrovcem nebo je učí létat ve formacích.

Za hlasitého bzučení se do vzduchu v jeden moment vznese dvacítka dronů. Nestoupají příliš rychle, drží se v předepsané formaci.

"Jeden stroj zůstal na zemi převrácený. To je ale normální, když nožička zůstane zapíchnutá v bahně. Hned ho odpojíme," hlásí jeden z přihlížejících.

fotografií

Druhý projekt u Temešváru ukázal, jak se drony umějí chovat ve velkých formacích. Roj plně autonomních strojů s palubní umělou inteligencí se chová podobně jako hejno ptáků.

29. 4. 2023; tojesenzace.cz

Představujeme vítěze "juniorské" Robosoutěže 2023! Nejlepší roboti se znovu utkají v červnovém superfinále na festivalu Maker Faire Prague

Jarní část Robosoutěž e určená pro mladší účastníky, tedy ze 2. stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, se na půdě Fakulty

elektrotechnické ČVUT v Praze uzavřela v odpoledních hodinách v pátek 28. dubna. Díky vysoké účasti 113 týmů se soutěž konala ve třech jednodenních kolech a vzešli tři vítězové: tým Gyrotechnici z Gymnázia Písnická, Praha 4, tým Havárie z Technecia Pardubice a tým CRoomba z Centra Robotiky Plzeň). Absolutního vítěze tak sice neznáme, ale 12-16 robotů s nejlepším skóre se utká ještě jednou – při superfinále na festivalu Maker Faire Prague v neděli 11. června na pražském Výstavišti.

Cílem letošní úlohy s názvem Ping-pong bylo sestavit a naprogramovat lego robota tak, aby dokázal v časovém limitu 90 vteřin samostatně a bez další pomoci přemístit a případně roztřídit co nejvíc barevných pingpongových míčků rozmístěných na soutěžní ploše do předem definovaných úložišť. Soutěžili vždy dva roboti na jednom symetricky rozděleném hracím plánu, úspěch se při tom měřil počtem získaných bodů. Vítěz dne pak vzešel ze závěrečného vyřazovacího pavouka.

Vítězné týmy z Prahy 4, Pardubic a Plzně

Tři finálová kola jarní části Robosoutěže se konala ve středu 26. 4. 2023, ve čtvrtek 27. 4. 2023 a v pátek 28. 2. 2023. Z přihlášených 138 robotů nakonec do soutěže nastoupilo 113 a vítězství oslavily tři týmy:

kolo: tým Gyrotechnici ve složení Tomáš Bocan, Jan Pospíšil a Lukáš Šebor z Gymnázia Písnická na Praze 4.

kolo: tým Havárie ve složení Martin Půlpytel, Radek Kalousek a Johana Šimon z Technecia Pardubice.

kolo: tým CRoomba ve složení Daniel Dvořák, Matěj Hruška a Tomáš Markytán ze Centra robotiky Plzeň

Přijďte se v červnu podívat na superfinále!

"Soutěžní úloha Ping-pong byla opravdu těžká, ale nabízela mnoho různých možností řešení, což soutěžící týmy ocenily – a designy vítězných robotů byly při sbírání míčků nesmírně efektivní," říká hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Letošním vyvrcholením jarní Robosoutěže bude superfinále, které se plánuje na neděli 11. června 2023 na festivalu tvůrců a inovátorů Maker Faire Prague v areálu Výstaviště Praha. Z každého ze tří kol Robosoutěže postupují 4 nejlepší týmy s nejlepším skóre a další čtyři můžou získat divokou kartu. V superfinále se se tak můžeme těšit na exhibici 12-16 "pingpongových" robotů.

Jaké týmy se superfinále zúčastní, stejně jako další informace o výsledcích jarní Robosoutěže 2023 najdete na webových stránkách.

Zdroj a foto: ČVUT

29. 4. 2023; ekonomika.iDNES.cz

Solárníci doplácejí na způsob měření elektřiny. Distributoři změnu odmítají

Domácnosti s fotovoltaickou elektrárnou na střeše by na výrobě elektřiny ze slunce mohly vydělávat víc. Kvůli způsobu měření po třech fázích však nemohou – i když často vyrábějí elektřiny dost, stejně musí dokupovat ze sítě. Proti přechodu na součtové měření jsou tuzemští distributoři. Podle nich by změna uškodila těm, co fotovoltaiku nemají.

Spotřeba a výroba energie se totiž měří po třech fázích. Symetrický střídač posílá elektřinu do fází rovnoměrně, do každé jeden kilowatt (kW). Myčka je připojená na jedné fázi a může si odebrat ze slunce právě jen jeden kW. Další dva si vezme ze sítě. K ostatním fázím jsou připojené vypnuté spotřebiče, elektřinu nevyužijí a ta pokračuje dál – přeteče do sítě.

Zní to nelogicky, ale je to tak. Systém platí od roku 2011 a v posledních letech se kvůli němu stavba fotovoltaik na střechy moc nevyplácela. Mimo jiné proto, že dodavatelé vykupovali od lidí elektřinu ze slunce za pár haléřů a naopak jim ji dodávali ze sítě za plnou cenu. Nyní už dodavatelé nabízejí dodávku i výkup silové elektřiny za podobnou částku. A vytratily se i některé další nevýhody fázového měření. Podle zastánců fotovoltaiky tu však stále problém je.Drahý měnič proudu

Dnes už všechny seriózní solární firmy instalují asymetrické střídače, které dokážou posílat elektřinu tam, kde je to nejvíc potřeba – tam, kde zrovna jede nějaký spotřebič. Ale má to háček.

"Asymetrický střídač musí být schopný všechny tři fotovoltaikou vyrobené kilowatty poslat do jedné fáze a do těch dvou dalších nic. To znamená, že obvody střídače budou muset být dimenzovány v podstatě na třikrát větší zátěž. Rozdíl ceny pak proti symetrickému střídači může být v řádu desítek tisíc korun," vysvětluje elektroinženýr Pavel Hrzina, působící na Fakultě elektrotechnické ČVUT a mimo jiné také v Solární asociaci.

Podle Hrziny je navíc problém v tom, že asymetrie nikdy není dokonalá – střídač nedokáže všechnu vyrobenou elektřinu beze zbytku poslat do jedné fáze.

"Ve finále se může stát, že nesymetrický střídač vůbec nepomůže," míní Hrzina. Cena asymetrického střídače se pohybuje od 40 do zhruba 80 tisíc korun. Metoda výběru nejlevnější varianty se nevyplácí. Míra schopnosti posílat elektřinu tam, kde je to potřeba, se odráží právě v ceně zařízení. Asymetrický střídač má taky kratší životnost. Vydrží sedm let, zatímco symetrický patnáct.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) už řadu měsíců hloubá nad tím, zdali fázové měření navždy neopustit a nevrátit se k součtovému. Váhá kvůli argumentům distributorů. Ten nejsilnější spočívá v tom, že by to domácnostem, které soláry nemají, přineslo dražší účet za distribuci elektřiny.

"Zákazník-výrobce sice elektřinu vyrobí a spotřebuje ve svém odběrném místě, ale ne ve stejné fázi," říká tisková mluvčí společnosti ČEZ Soňa Holingerová.

"Pokud se spotřeba a výroba ve fázi nepotká, dochází k přetoku do soustavy a odběru ze soustavy v jeden okamžik. Část distribuční soustavy je tedy využita. V případě měření po fázích je to vše zpoplatněno a nikdo není zvýhodněn. Odběratel-výrobce se podílí na nákladech za dodanou a odebranou elektřinu. V případě součtového měření by byl přetok a zpětný odběr vynulován a za použití distribuční sítě by odběratel-výrobce v danou chvíli nic neplatil, přestože by službu vyžil. Náklady by se pak rozpočítaly na všechny účastníky trhu s elektřinou," vysvětluje Holingerová.

"To tak samozřejmě je, ale náklady za distribuci by stouply jen o několik korun za rok," kontruje Jan Krčmář, předseda Solární asociace.

Navíc podle Pavla Hrziny rodinný domek se soláry síť nezatěžuje tolik jako například solární park. Právě naopak, soused může dodat elektřinu sousedovi, přičemž nepoužívá delší dráty distribuční soustavy. Fázové měření znevýhodňuje právě jen domácnosti s fotovoltaikou na střeše. Čistých výrobců a spotřebitelů se problémy netýkají.Kdo má za síť zodpovědnost

"Klíčovou podmínkou pro toto zjednodušené připojení je dodržení požadavku na nulový přetok do sítě, který by zavedením součtového měření nebylo možné prověřovat. V síti by mohlo docházet k nežádoucím jevům, které by mohly ohrozit její stabilitu a tím i bezpečnost dodávek energie," uvádí Roman Šperňák ze společnosti EG.D.

"Nyní pracujeme na tom, abychom našli cestu, která umožní těmto nevýhodám předejít," zní stanovisko MPO.

"Nemám obavu z toho, že by k zavedení součtového měření nedošlo. Ale nyní považuji za logické zavést to společně se sdílením a digitalizací připravovanými v novele energetického zákona, když už se to nestihlo dříve," uvádí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Novela, která by do českého právního řádu zavedla sdílení elektřiny mezi sousedy, obcemi i společnostmi, by měla být schválena ještě v tomto roce.

"Je potřeba to prodiskutovat, dohodnout se i s distributory, protože oni mají zodpovědnost za síť. A to i proto, aby technické požadavky neznamenaly, že součtové měření bude v ‚součtu‘ ještě horší než fázové," dodává Chalupa.

Jedno dílčí řešení sporu ohledně měření elektřiny už krystalizuje. Je jím nový tarifní systém, v němž by se méně operovalo s tím, kolik elektřiny člověk spotřebuje, a více by se zohledňovalo to, jak moc síť zatěžuje. Vyřešilo by to problém s nespravedlivou redistribucí nákladů těch, co soláry mají a nemají. Energetický regulační úřad chce tyto změny představit, jakmile legislativním procesem projde právě novela o komunitní energetice.

Foto:

ilustrační snímek

Shutterstock

FotoGallery:

ilustrační snímek

Shutterstock

29. 4. 2023; Mladá fronta Dnes

Fázově, či součtově? Spor o měření elektřiny

Domácnosti se soláry na střeše by na výrobě elektřiny ze slunce mohly vydělávat víc. Kvůli způsobu měření elektřiny po třech fázích ale nemohou.

Do fotovoltaických panelů na střeše rodinného domu se opírá slunce. Za hodinu vyrobí zhruba tři kilowatthodiny (kWh) elektřiny. V domě myje myčka a hodinovou spotřebu má taky zhruba tři kWh. V ideálním případě by domácnost v danou chvíli byla energeticky soběstačná. Jenže takhle to v Česku nefunguje. Spotřeba a výroba energie se totiž měří po třech fázích. Symetrický střídač posílá elektřinu do fází rovnoměrně, do každé jeden kilowatt (kW). Myčka je připojená na jedné fázi a může si odebrat ze slunce právě jen jeden kW. Další dva si vezme ze sítě. K ostatním fázím jsou připojené vypnuté spotřebiče, elektřinu nevyužijí a ta pokračuje dál – přeteče do sítě.

Drahý měnič proudu

Dnes už všechny seriózní solární firmy instalují asymetrické střídače, které dokážou posílat elektřinu tam, kde je to nejvíc potřeba – tam, kde zrovna jede nějaký spotřebič. Má to ale háček. "Asymetrický střídač musí být schopný všechny tři fotovoltaikou vyrobené kilowatty poslat do jedné fáze a do těch dvou dalších nic. To znamená, že obvody střídače budou muset být dimenzovány v podstatě na třikrát větší zátěž. Rozdíl ceny pak oproti symetrickému střídači může být v řádu desítek tisíc korun," vysvětluje elektroinženýr Pavel Hrzina, působící na Fakultě elektrotechnické ČVUT a mimo jiné také v Solární asociaci.

Podle Hrziny je navíc problém v tom, že asymetrie nikdy není dokonalá – střídač nedokáže všechnu vyrobenou elektřinu beze zbytku poslat do jedné fáze.

"Zákazník-výrobce sice elektřinu vyrobí a spotřebuje ve svém odběrném místě, ale ne ve stejné fázi," říká tisková mluvčí společnosti ČEZ Soňa Holingerová. "Pokud se spotřeba a výroba ve fázi nepotká, dochází k přetoku do soustavy a odběru ze soustavy v jeden okamžik. Část distribuční soustavy je tedy využita. V případě měření po fázích je to vše zpoplatněno a nikdo není zvýhodněn. Odběratel-výrobce se podílí na nákladech za dodanou a odebranou elektřinu. V případě součtového měření by byl přetok a zpětný odběr vynulován a za použití distribuční sítě by odběratel-výrobce v danou chvíli nic neplatil, přestože by službu vyžil. Náklady by se pak rozpočítaly na všechny účastníky trhu s elektřinou," vysvětluje Holingerová.

"To tak samozřejmě je, ale náklady za distribuci by stouply jen o několik korun za rok," kontruje Jan Krčmář, předseda Solární asociace.

Navíc podle Pavla Hrziny rodinný domek se soláry síť nezatěžuje tolik, jako například solární park. Právě naopak, soused může dodat elektřinu sousedovi, přičemž nepoužívá delší dráty distribuční soustavy. Fázové měření znevýhodňuje právě jen domácnosti s fotovoltaikou na střeše. Čistých výrobců a spotřebitelů se problémy netýkají.

Kdo má za síť zodpovědnost

Distributoři mimo jiné varují před tím, že by se kvůli součtovému měření snížily možnosti připojení dalších solárních zdrojů. Znemožnilo by to totiž takzvané zjednodušené připojení malých zdrojů. "Klíčovou podmínkou pro toto zjednodušené připojení je dodržení požadavku na nulový přetok do sítě, který by zavedením součtového měření nebylo možné prověřovat. V síti by mohlo docházet k nežádoucím jevům, které by mohly ohrozit její stabilitu a tím i bezpečnost dodávek energie," uvádí Roman Šperňák ze společnosti EG. D.

"Nyní pracujeme na tom, abychom našli cestu, která umožní těmto nevýhodám předejít," zní stanovisko MPO.

"Nemám obavu z toho, že by k zavedení součtového měření nedošlo. Ale nyní považuji za logické zavést to společně se sdílením a digitalizací připravovanými v novele energetického zákona, když už se to nestihlo dříve," uvádí předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa. Novela, která by do českého právního řádu zavedla sdílení elektřiny mezi sousedy, obcemi i společnostmi, by měla být schválena ještě v tomto roce.

"Je potřeba to prodiskutovat, dohodnout se i s distributory, protože oni mají zodpovědnost za síť. A to i proto, aby technické požadavky neznamenaly, že součtové měření bude v 'součtu' ještě horší než fázové," dodává Chalupa.

Míra schopnosti posílat elektřinu tam, kde je třeba, se odráží právě v ceně zařízení.

Jak se měří elektřina ze solárů

Foto:

O autorovi: Sára Mazúchová, redaktorka MF DNES

29. 4. 2023; prazskypatriot.cz

Profesor Petr Páta byl znovuzvolen děkanem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze

Akademický senát Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze zvolil v pátek 21. dubna prof. Petra Pátu děkanem pro následující čtyřleté funkční období. Jako stávající hlava fakulty neměl ve volbě žádného protikandidáta. Hlasovalo pro něj 20 senátorů, dva se zdrželi, jeden senátor byl nepřítomen. Do svého druhého funkčního období vstoupí prof. Páta 1. července 2023, a to poté, co ho jako děkana jmenuje rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček.

Prof. Páta plánuje plynule navázat na započatou práci z prvního volebního období, kdy se FEL ČVUT pod jeho vedením podařilo realizovat řadu pozitivních změn pro zlepšení podmínek fungování fakulty a pro to, aby byla schopna reagovat na změny ve svém okolí.

Za jeden z nejvýznamnějších úspěchů předchozího období považuje Petr Páta otevírání fakulty nejen pro uchazeče o studium elektrotechniky a informatiky, ale i pro širokou veřejnost. Vedle toho škola pod jeho vedením získala institucionální akreditace: FEL garantuje dvě oblasti vzdělávání (Elektrotechnika, Kybernetika) a podílí se na dalších třech (Informatika, Energetika, Zdravotnické obory). "Těší mne, že zaměstnanci a studenti mají důvěru v mou dlouhodobou představu o dalším směřování fakulty,” uvedl prof. Páta.

Vizí děkanského projektu prof. Páty je na další čtyři roky "kontinuální pokrok a dlouhodobá perspektiva”. Mezi devíti hlavními strategickými body zmiňuje například hledání dlouhodobého a udržitelného řešení halových laboratoří v Dejvicích a kampusu na Karlově náměstí; posilování digitální infrastruktury, která bude práci zjednodušovat, ne ji komplikovat; rozvíjení spolupráce s absolventy prostřednictvím Alumni programu; a v neposlední řadě i vytváření přátelského a motivujícího prostředí pro zaměstnance, včetně možností kariérního růstu a zavedení systému benefitů.

Prof. Mgr. Petr Páta, Ph.D. (nar. 1973) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT působí od roku 1996, v současnosti na pozici děkana. Předtím byl vedoucím katedry radioelektroniky FEL ČVUT. V oblasti výzkumu se zabývá obrazovou fotonikou, kompresí vědeckých obrazových dat, akusticko-optickými a optickými systémy s prostorově variantní PSF nebo hyperspektrálním zobrazováním.

29. 4. 2023; cysnews.cz

Magické zrcadlo oblékne lidi do historických šatů, pro novou výstavu ho připravil tým z FEL ČVUT Výstava Od pravěku ke fraku Projekt magického zrcadla

Historické oděvy z různých období představí výstava Od pravěku ke fraku, která začala v Muzeu města Prahy – konkrétně v Domě U Zlatého prstenu.

Součástí expozice je i tzv. magické zrcadlo, díky kterému si návštěvníci a návštěvnice některé kousky i virtuálně vyzkouší. Technologii, která využívá tvorby 3D modelu člověka, pro výstavu vyvinul tým z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT vedený dr. Davidem Sedláčkem. V současnosti je na výběr pět různých oděvů, podle dr. Sedláčka se však nabídka virtuálního oblečení během výstavy ještě rozroste.

"Náš projekt spadá do oblasti rozšířené reality. Vy se vidíte v televizi a my tam digitálně přidáváme historické oblečení," uvedl dr. Sedláček. Jedním ze specifik zrcadla z FEL je podle vědce to, že se předlohou staly existující kusy historického oblečení nafocené pomocí fotogrammetrie. Tým pak využil možnosti částečné 3D rekonstrukce osoby, která si oděv zkouší. "3D rekonstrukce oblečení se pro magická zrcadla běžně nevyužívá. Normálně se používají modely vygenerované z programu pro návrh oblečení a výsledná geometrie oděvu je jednodušší. My aplikujeme složitou geometrii," vysvětlil vědec.

Popsal, že jejich technologie tedy nepracuje jen s videozáznamem osoby, ale s "mračnem bodů" daného člověka.

"Můžeme tak lépe oddělit pozadí a popředí, ačkoliv tam nemáme klasické zelené plátno, které se běžně využívá pro tyto techniky. Anebo můžeme schovat některé části těla. Takže části, kde má osoba nosit historický oděv, vůbec nezobrazujeme. Ta data tam vůbec nevytvoříme," zdůraznil dr. Sedláček. Cílem je získat co nejlepší výsledek jak v zobrazení oděvu, tak v tom, jak člověku "padne".

V nynější virtuální nabídce je podle vědce pět variant oblečení plus doplňky. "Jsou tam třeba dámské šaty z období kolem roku 1900, kabát ze 40. let 19. století, k tomu patří čapka. V nabídce bude i oděv Keltky – lněná tunika," dodal dr. Sedláček.

Myšlenkou digitální rekonstrukce oblečení se podle vědce začal tým zabývat zhruba před čtyřmi lety. "Spolupracovali jsme na tom se sdružením CESNET a Muzeem města Prahy. Při přípravě grantového projektu jsme se pak dohodli s firmou PhotoRobot na vývoji speciálního robota pro snímání oblečení. CESNET se soustředil na zpracování dat, která ‚tečou‘ z robota, z čehož vzniká 3D model. A my potom vytváříme vizualizaci pomocí magického zrcadla," uvedl vědec.

Dr. Sedláček sdělil, že CESNET pro výstavu připravil ještě jiný typ vizualizace pomocí kiosku, která ukáže oblečení rozanimované na postavě pomocí fyzikální simulace. "Lidé si zároveň mohou vyzkoušet oblečení v našem magickém zrcadle a porovnat, jaká metoda prezentace se jim nejvíce líbí – zda ty naše virtuálně interaktivní, nebo tradiční výstava ve vitrínách," konstatoval vědec.

Na projektu magického zrcadla s dr. Sedláčkem spolupracovali také prof. Jiří Žára, dr. Ivo Malý, oba z katedry počítačové grafiky a interakce, studentka Margarita Ryabova a studenti Jiří Jordán a Martin Pišna. Výstava vznikla v rámci projektu Virtuální šatník podpořeného z programu ÉTA Technologické agentury ČR.

Zdroj: ČVUT

Foto: Muzeum hl. města Prahy

29. 4. 2023; epochaplus.cz

Detekce kůrovce a další: FEL ČVUT představila inovace pro vzdušné roboty

Skupina Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT demonstrovala v jihočeském Temešváru výsledky vývoje nových technologií pro drony.

Šlo o detekce kůrovce, obranu proti nepřátelskému převzetí dronů a roje úzce spolupracujících vzdušných robotů.

Skupina Multirobotických systémů z ČVUT ukázala výsledky vývoje nových technologií pro drony. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Spoofingové útoky jsou stále častějším prostředkem manipulace zejména ve válečných konfliktech, jejich důsledkem může být zneužití a přesměrování vzdušných robotů nepřítelem k útoku na vlastní zařízení, případně lze drony tímto způsobem donutit k přistání tak, aby se ocitly v rukách protivníka.

V posledních letech byly zaznamenány stovky případů spoofingu a s rostoucím nasazením bezpilotních prostředků zejména na bojištích v Ukrajině roste význam adekvátní obrany proti nim.

GPS Spoofing je inteligentní forma rušení, signálů nepřítele. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Systém to vyhodnotí jako útok a přepne dron do režimu, ve kterém bude nepřátelské GPS souřadnice ignorovat a bude se při letu řídit podle palubní umělé inteligence a senzorů, které má k dispozici," vysvětluje princip obrany doc.

Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) FEL ČVUT. Druhá metoda ochrany proti GPS spoofingu, kterou skupina MRS ověřuje při letových zkouškách, spočívá ve vyfiltrování a zesílení původního GPS signálu tak, aby se dron řídil podle něj, a nenechal si vnutit falešné souřadnice od nepřítele.

blank

Doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) FEL ČVUT. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Roj plně autonomních dronů s palubní umělou inteligencí jako hejno ptáků

Skupina výzkumníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT v tomto projektu dokáže zúročit zkušenosti z létání ve ztížených podmínkách bez GPS signálu v soutěžích, jako byla neoficiální olympiáda robotiků organizovaná americkou vládní agenturou DARPA v roce 2021 či MBZIRC v Abu Zabí, z jehož posledního ročníku v roce 2020 vzešla jako celkový vítěz.

Obdobně jako ptáci využívají přítomnost ostatních robotů ve svém okolí a sdílenou inteligenci roje v místech, kde senzorické vybavení jedince nestačí a samostatně letící dron by selhal.

Šlo o ojedinělou příležitost vidět výsledky jejich výzkumu při rozsáhlých praktických letových ukázkách, které lze realizovat jen v odlehlých oblastech mimo Prahu.

blank

Roj plně autonomních dronů připomínají hejna ptáků. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Dron-lesník: Se speciální kamerou odhalí kůrovce už v raném stádiu napadení stromu

Skupina MRS dron vybavený sprejem pro označování napadených stromů v Temešváru předvedla při praktické letové ukázce. Nasazení létajícího robotu uvnitř lesa využívá data, která byla získána druhým větším dronem vybaveným multispektrální kamerou, která z výšky snímá les a dokáže z této perspektivy identifikovat i pro člověka neznatelné odlišnosti v barevném spektru.

Přítomnost škodlivého brouka totiž vystavuje napadený strom stresu, který se začne projevovat v barvě jehličí už v počátečních fázích, kdy je jinak stávajícími metodami velmi obtížné jej odhalit.

blank

Řešení vyvinula studentka magisterského studia programu Kybernetika a robotika Tereza Uhrová. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Dron se s využitím 3D lidaru a palubní inteligence dokáže uvnitř lesa lokalizovat, vyhýbat se překážkám a doletět na místo, kde se očekává výskyt napadeného stromu. Vlastní dohledání stromu probíhá s pomocí RGB kamery a neuronové sítě na palubním počítači.

Jakmile dron identifikuje znaky přítomnosti kůrovce (miniaturní otvory v kůře), autonomně jej označí barvou. Lesník pak může jít najisto," shrnuje podstatu metody Martin Saska z MRS FEL ČVUT.

blank

Strom, ve kterém se již škůdce zabydlel, je potřeba co nejdříve vyhledat. Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Metoda, kterou skupina MRS vyvinula ve spolupráci s komerčním sektorem, splňuje všechny předpoklady k reálnému nasazení – je rychlá, ekonomicky únosná (představte si, že by podobná inspekce lesa probíhala například z vrtulníku) a přesná, protože dron uvnitř lesa označí konkrétní strom a ne jen přibližnou lokalitu určenou v lese nepřesnou GPSkou, jak je tomu u současných řešení.

29. 4. 2023; businessinfo.cz

8 českých inovací, které by mohly posunout dál americkou Teslu

České startupy i zavedené společnosti vyvinuly v minulých letech špičkové technologie, které by mohly zaujmout nejslavnějšího světového výrobce elektromobilů. Některé s ním o nasazení inovací jednají, jiné pro Teslu již dodávají.

Americká automobilka Tesla miliardáře Elona Muska se v posledních letech stala symbolem inovací. Přitahuje ty nejtalentovanější inženýry a v technologiích si udržuje výrazný náskok před konkurencí. Přesto existují oblasti, kde české firmy přišly s inovacemi a vynálezy, které by mohl světoznámý výrobce elektromobilů využít k dalšímu zlepšení výrobních procesů i technických parametrů svých vozů.

1. Neuron Soundware: kontrola dílů pomocí zvuku

Společnost Neuron Soundware vznikla v roce 2016. Firma vyvinula technologii umělé inteligence, která rozumí zvukům. To v praxi nachází využití zejména při takzvané audio diagnostice v průmyslových zařízeních. Zvuk a vibrace jsou totiž často nejjednodušší a nejlevnější metodou odhalování existujících či blížících se mechanických závad.

"Naše společnosti realizuje projekty s výrobci automobilů i společnostmi doručujícími výrobky do automobilového průmyslu po celém světě. Včetně těch s výrobou elektromobilů. Technologie rozpoznávající anomálie elektro-mechanických součástí jsou žádané právě v této oblasti elektromobility zejména díky zvýšenému zájmu zákazníků o vyšší komfort z jízdy a nižší hlučnost veškerých komponent. Cizí mechanické zvuky tedy více vynikají a zákazníci jsou na ně citlivější. Dnes zákazníci nečekají, až se jim rozsvítí kontrolka na displeji před volantem a reklamují i hlučnější systém stahování bočních oken, a jiné," říká Pavel Konečný, zakladatel a šéf Neuron Soundware.

Firmy tak nejen rozpoznají okem často neviditelné závady, ale ušetří také personální náklady. "Ve výrobě je často náročné tyto vadné součásti rozpoznat lidským poslechem, a proto pro toto užití výrobci nasazují naše automatizované řešení na bázi rozpoznávání zvuku a jeho zpracování umělou inteligencí. Takto připravené řešení nejen spolehlivě a konzistentně kontroluje kvalitu, ale dovolí zapojení pracovníků do vhodnější fáze výrobního procesu," dodává Pavel Konečný.

2. Liko-S: zelené haly

Výstavba továren společnosti Tesla občas budí kontroverze, jako se to stalo při výstavbě Gigafactory u Berlína nebo plánovaného projektu v Mexiku. Omezit protesty aktivistů by automobilce mohly pomoci zelené střechy a fasády jejích továren. Právě technologii zelených hal vyvinula česká společnost Liko-S.

"Ozelenění fasád a střech velkých průmyslových a logistických areálů je obecně vnímáno velmi pozitivně a v některých případech se právě takováto řešení stávají podmínkou, aby veřejnost s výstavbou souhlasila. Většina občanů nechce, aby měly kousek od domu haly, jejichž povrchy jsou v letních měsících rozpálené na 60 až 80 °C, extrémně vysušují krajinu a navíc na ně ani není hezký pohled. Když se takové budovy obalí zelení, tak naopak své okolí dokáží chladit, zadržovat lokálně vodu a vizuálně zapadnou do okolního terénu," vysvětluje Jan Musil, předseda představenstva a šéf společnosti Liko-S.

I když s Teslou zatím nejednali, technologie se již v továrnách na elektromobily používá. "Náš německý partner loni instaloval náš systém zelené fasády na haly koncernu VW, kde se právě vyrábí elektromobily," doplnil Jan Musil.

V Česku se podle něj zatím zelené fasády dostávají spíše na rezidenční a administrativní budovy. "Většinu průmyslových areálů staví developeři, kteří z vlastních ekonomických zájmů do projektů zelené fasády nepoužívají, i když i toto se začíná pomalu měnit. Vidíme ale významně vyšší zájem, když je investorem haly přímo výrobní společnost, která s daným místem spojí svůj brand. V procesu je takto několik zelených projektů s významnými výrobními firmami v Česku. Již dlouho například jednáme i se společností Škoda Auto," podotýká Jan Musil.

3. ČVUT: neopotřebitelné díly

Skupina pokročilých materiálů působící v rámci katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT pracuje již dva roky ve špičkově vybavené laboratoři, jíž dominuje přístroj k přípravě tenkých povlaků metodou vysokovýkonového pulzního magnetronového naprašování. Tým profesora Tomáše Polcara se tam pokouší najít ideální materiály k úpravě strojírenských dílů. Nejvyšší metou je najít povlak, díky němuž se mechanické součástky v různých aplikacích stanou prakticky neopotřebitelnými.

Zatímco akademický výzkum se často zaměřuje na vylepšení jedné vlastnosti, jako je například tvrdost, opomíjí další parametry, které jsou mnohdy důležitější. Cílem výzkumu na ČVUT je proto dodat průmyslu komplexní řešení.

4. Coda Development: samonafukovací pneumatiky

Příběh českého vynálezce Františka Hrabala je sám o sobě jako stvořený pro scénář hollywoodského filmu. Před lety vyvinul technologii samonafukovacích kol založenou na automatickém huštění pneumatik. Do nich je instalována miniaturní pumpička. Systém přitom pohání energie, kterou generuje rotující kolo. Řidiči tak nemusejí kontrolovat tlak v pneumatikách.

V roce 2009 se český inovátor setkal se zástupci světového gigantu Goodyear. Ti projevili zájem o tuto technologii a zároveň měli podepsat dohodu, že nevyužijí získané informace pro vlastní účely, pokud neuzavřou partnerství s českou společností. K tomu nakonec nedošlo, přesto si Goodyear podal dva patenty v oblasti samonafukovacích pneumatik. Věc se dostala k soudu a v roce 2022 rozhodla americká justice, že GoodYear musí českému vynálezci zaplatit 65 milionů dolarů, tedy 1,6 miliardy korun. Pro uživatele elektromobilů Tesla by mohly být samonafukovací pneumatiky další pokročilou inovací, která by jim zpříjemnila používání vozu.

5. IdeaStorage: robotizované sklady

Český technologický startup IdeaStorage vyvinul ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci revoluční robotický systém v oblasti skladování. Vytváří nové možnosti nejenom u manipulaci se zbožím u e-shopů, ale pro skladování položek v nejrůznějších výrobních a logistických provozech. Klíčovým slovem, které přelomový systém charakterizuje, je hustota. Řešení založené kolejnicích, po kterých se pohybují roboti, zvládne v porovnání se současností zhustit kapacitu skladů na dvojnásobek. Přitom zboží vyzvedne a uloží rychleji. Systém založený na systému jednoduché skládačky je možné operativně škálovat bez nutnosti omezovat jeho provoz.

Navíc na rozdíl od zaměstnanců roboti pracují 24 hodin denně po 7 dní v týdnu s nulovou chybovostí.

Projekt má navíc výrazný environmentální vliv na udržitelnost. "Nechceme, aby se ze světa stalo jedno velké skladiště," podotýká Rudolf Blažek, zakladatel startupu.

6. 24 Vision: optická kontrola kvality

Mladá technologická firma 24 Vision vznikla v roce 2019 a specializuje se na využití strojového vidění a umělé inteligence k rozpoznání a kontrole položek na výrobní lince. Vady výrobků mohou mít více příčin, od vady materiálu, chybné montáže ze strany zaměstnanců až po nesoulad konfigurace na lince. Jejich systém Annie má jedinečnou schopnost kontrolovat více problémových oblastí najednou.

"Zlepšení kvality výroby je zcela zásadní – výstupní lidská kontrola, kterou využívá téměř každá výrobní společnost, má statistickou spolehlivost 60–70 procent. Pokud nasadíme naše řešení, tak se dostáváme statisticky po finálním dotrénování nad 99,9 procent. Je to obrovský rozdíl a lze tvrdit, že provádíme skutečnou kontrolu 100 procent všech výrobků a to konzistentně, bez výpadků, a hlavně s kompletní tracebilitou. Tedy vše jde zpětně dohledat, včetně fotografií a zaznamenaných výsledků. Je to zcela revoluční řešení, které dává celému výrobnímu řetězci okamžitou zpětnou vazbu o právě vyrobených produktech," vysvětluje Martin Hriško, jeden ze zakladatelů startupu z Frýdku-Místku..

Systém už nasadili automobilky, dodavatelé dílů i další strojírenské společnosti jako Brose, Škoda Auto, Hyundai Mobis, Mahle Behr, Lear, YanFeng nebo Siemens. "Asi nejlepší zpětnou vazbou a referencí je pro nás konstatování kvalitáře jedné z uvedených firem: Od té doby, co jsme nasadili řešení od 24 Vision, jsme neměli ani jednu zákaznickou reklamaci," tlumočí Martin Hriško referenci, která přesně vystihuje cíl snažení inovativní firmy.

Se společností Tesla je český startup ve spojení. "Naše technologie je pro ně velmi zajímavá," zmiňuje Martin Hriško. Více nemůže prozradit, protože je společnost vázaná mlčenlivostí.

7. Akademie věd ČR: nehořlavá baterie

Tesla nejsou jen automobily, ale také úložiště elektrické energie PowelWall. Právě pro ně by se mohl hodit objev vědců z Akademie věd ČR, kteří patentovali vynález umožňující řešit současné problémy s hořícími lithiovými bateriemi. Experimentální vysokonapěťová baterie, kterou zkonstruovali ve Fyzikálním ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR, funguje na principu elektrochemické reakce. Vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití. Její kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Přitom je vyrobena z extrémně levných materiálů.

Nová technologie je založena na principu vodné baterie: využívá slanou vodu, zinek a grafit. Vysoké napětí baterii dodává speciální chaotropní sůl, jejíž vliv na vlastnosti vodných roztoků studoval před více než 130 lety pražský německý chemik Franz Hofmeister. Tým vědců vedený Jiřím Červenkou se jeho poznatky inspiroval a vyvinul baterii, která se může uplatnit například ve stacionárních bateriových systémech. "Vodné baterie byly představeny již dříve, ale jejich rozmachu bránila relativně nízká kapacita a napětí. Našemu týmu se podařilo tento problém vyřešit tím, že jsme do roztoku vody přidali velké množství chaotropní soli chloristanu zinečnatého," vysvětluje Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR. "Dosažené napětí je srovnatelné s napětím, kterého dosahují organické elektrolyty v komerčních lithiových bateriích. Nespornou výhodou našeho elektrolytu je vysoká vodivost, která na rozdíl od organických elektrolytů významně neklesá ani za nízkých teplot."

Baterie zároveň nehoří a nemůže vybuchnout, protože má nehořlavý elektrolyt. V tom je zásadní rozdíl oproti Li-Ion bateriím, které jsou nyní nejpoužívanější na trhu. Inovativní řešení této technologie si vědci patentovali v rámci lucemburského a evropského patentu. Výsledky svých výzkumů také publikovali v prestižních vědeckých časopisech, například v Journal of Materials Chemistry A. Výzkumníci nyní hledají průmyslové partnery se zájmem o další vývoj produktu.

8. SprayVision: lakování

Ostravský startup SprayVision vyvinul technologii spojující unikátní software s kamerovým systémem. Díky tomu dokáže při nástřiku karoserie vozu ušetřit 10 až 15 procent barvy. "Aktuálně dodáváme naši technologii do osmi automobilek a spoustě jejich dodavatelů," říká šéf SprayVision Petr Jahn. Klíčoví jsou pro firmu velcí dodavatelé v autoprůmyslu jako francouzský Plastic Omnium nebo kanadská Magna International. Technologii využívá například slavné Lamborghini v Itálii, ale třeba i švédský nábytkářský gigant Ikea. Právě u nábytku mohou být úspory ještě výrazně větší než u automobilů a pohybují se kolem 20 až 30 procent.

Také SprayVision jednal o své technologii s Teslou. "Pokud jde o Teslu tak nemůžeme aktuálně sdílet žádné info," uvedl Petr Jahn s ohledem na to, že americký výrobce je na jakékoli zveřejňování informací tohoto druhu citlivý.

Kromě úspory barvy umožňuje technologie také výrazně pružnější nasazování inovací do výroby. Čas na zavedení nového auta nebo barvy do výroby se snižuje až o padesát procent.

Kdo bude další?

K inovacím v Tesle by mohl přispět i další český objev spojený s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR. Díky úpravě technologie fotovoltaických panelů byli jeho odborníci schopní zvýšit účinnost solárních panelů až k 26 procentům. U solárních panelů vyráběných v současnosti se přitom pohybují kolem 21 procent. Právě solární energie patří spolu s elektromobily a bateriovými úložišti ke třem hlavním pilířům americké Tesly. Elon Musk se totiž snaží vytvořit ucelený systém výroby a skladování energie a jejího využití pro dobíjení elektromobilů i napájení celé domácnosti.

Česko patří rovněž ke světovým lídrům v oblasti nanomateriálů a 3D tisku, které se v automobilovém průmyslu stále častěji uplatňují. Již nyní se Česko uplatňuje ve své tradiční oblasti, dodávek dílů pro automobilový průmysl. Závod společnosti Koh-i-noor Machinery v Rožnově pod Radhoštěm dodává pro Teslu výlisky a bezpečnostní sestavy.

Mohlo by vás také zajímat

Rizika a inovace v podnikání: Hummus není humus – Fermentované potraviny jako úspěšný byznys

Veletrh dotačních příležitostí a podpory podnikání – Kolín

28. 4. 2023; Metro

Studenti ČVUT se svými drony pomohou i lesníkům s brouky

S milimetrovou přesností i za větru přistanou na jedoucím autě, jejich roje koordinovaně sbírají předměty.

Umějí také pomáhat lesníkům při detekci kůrovce.

Takzvané autonomní helikoptéry, robotické drony pražských studentů Českého vysokého učení technického (ČVUT) zkoušely v jihočeském Temešváru vývoj nových technologií, na kterých pracují. Akce se zúčastnila sedmdesátičlenná skupina Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické. A bylo na co se koukat. "Při praktických letových ukázkách jsme předvedli technologie zabraňující nepřátelskému převzetí kontroly nad dronem formou takzvaného GPS spoofingu. Jde o inteligentní formu rušení, při níž dron obdrží falešné GPS signály šířené z nepřátelského vysílače a uvěří, že je na jiném místě," říká pro deník Metro mluvčí školy Radovan Suk a upřesňuje, že zmiňované útoky jsou stále častějším prostředkem manipulace zejména ve válečných konfliktech. "Jejich důsledkem může být zneužití a přesměrování vzdušných robotů nepřítelem k útoku na vlastní zařízení, případně lze drony tímto způsobem donutit k přistání tak, aby se ocitly v rukou protivníka. V posledních letech byly zaznamenány stovky případů spoofingu a s rostoucím nasazením bezpilotních prostředků zejména na bojištích v Ukrajině roste význam adekvátní obrany proti nim," dodává Suk. Řešení, které vzniklo ve skupině Multirobotických systémů, využívá palubních senzorů dronu a palubní umělé inteligence. Zjednodušeně řešeno – dron se může rozhodnout, že nebude poslouchat na slovo přesně. "Vyvíjená metoda je schopna detekovat, že se dron odchýlí od původního zadání a začne se náhle chovat jinak. Systém to vyhodnotí jako útok a přepne dron do režimu, ve kterém bude nepřátelské GPS souřadnice ignorovat a bude se při letu řídit podle palubní umělé inteligence a senzorů, které má k dispozici," vysvětluje princip obrany šéf studentského týmu Martin Saska. Druhá metoda ochrany proti GPS spoofingu, kterou robotici z Karlova náměstí ověřují při letových zkouškách, spočívá ve vyfiltrování a zesílení původního GPS signálu. "Tak aby se dron řídil podle něj a nenechal si vnutit falešné souřadnice od nepřítele," doplňuje Saska.

Kovové hejno

kde senzorické vybavení jedince nestačí a samostatně letící dron by selhal," popisuje pro Metro Suk. * Příkladem konkrétní aplikace, ve které mohou drony zvládnout zadané úkoly mnohem rychleji a levněji než člověk, je metoda detekce stromů napadených kůrovcem. Řešení, které vyvinula studentka magisterského studia Tereza Uhrová, využívá schopnost autonomního dronu letět lesem bez GPS. "Nasazení létajícího robotu uvnitř lesa využívá data, která byla získána druhým větším dronem vybaveným multispektrální kamerou, která z výšky snímá les a dokáže z této perspektivy identifikovat i pro člověka neznatelné odlišnosti v barevném spektru. Přítomnost škodlivého brouka totiž vystavuje napadený strom stresu, který se začne projevovat v barvě jehličí už v počátečních fázích, kdy je jinak stávajícími metodami velmi obtížné jej odhalit," shrnuje podstatu metody Saska. JAR

Foto: Drony zvládají zadané úkoly mnohem rychleji a levněji než člověk, třeba najít stromy napadené kůrovcem.

Foto: Drony využívají multispektrální kamery.

2x ČVUT

28. 4. 2023; cvut.cz

Profesor Petr Páta byl znovuzvolen děkanem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze

Datum zveřejnění: Akademický senát Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze zvolil v pátek 21. dubna prof.

Petra Pátu děkanem pro následující čtyřleté funkční období. Jako stávající hlava fakulty neměl ve volbě žádného protikandidáta. Hlasovalo pro něj 20 senátorů, dva se zdrželi, jeden senátor byl nepřítomen. Do svého druhého funkčního období vstoupí prof. Páta 1. července 2023, a to poté, co ho jako děkana jmenuje rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček.

Za jeden z nejvýznamnějších úspěchů předchozího období považuje Petr Páta otevírání fakulty nejen pro uchazeče o studium elektrotechniky a informatiky, ale i pro širokou veřejnost. Vedle toho škola pod jeho vedením získala institucionální akreditace: FEL garantuje dvě oblasti vzdělávání (Elektrotechnika, Kybernetika) a podílí se na dalších třech (Informatika, Energetika, Zdravotnické obory). " Těší mne, že zaměstnanci a studenti maj í d ů v ě ru v mou dlouhodobou p ř edstavu o dal ší m sm ěř ov á n í fakulty, ” uvedl prof. Páta.

Fakulta elektrotechnická ČVUT patří mezi špičkové vzdělávací a vědecké instituce v České republice. Více než tři tisíce studentů a studentek se na FEL nejen vzdělává v informatice a elektrotechnice, ale také se může neobvykle brzy zapojit do výzkumu a vývoje v oblastech technologických trendů, které budou utvářet budoucnost celé společnosti. Ať už to jsou nanotechnologie, umělá inteligence a energetika, anebo telekomunikační sítě, bioinformatika či vesmírné technologie – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FEL studovat. Jak oblast elektrotechniky, tak nejnověji i oblast informatiky na ČVUT je v prestižním mezinárodním žebříčku QS Ranking hodnocena jako nejlepší v České republice.

28. 4. 2023; silvarium.cz

Dron odhalí kůrovce (automa.cz)

Příkladem, ve kterém mohou drony zvládnout zadané úkoly mnohem rychleji a levněji než člověk, je metoda detekce stromů napadených kůrovcem.

Řešení, které ve skupině multirobotických systémů (MRS) FEL ČVUT vyvinula studentka magisterského studia programu kybernetika a robotika Tereza Uhrová ve spolupráci se společnostmi Eurosecur a Fly4Future, využívá schopnost autonomního dronu letět lesem bez GPS.

Celý článek najdete zde

28. 4. 2023; cvut.cz

Studenti ČVUT se svými drony pomohou i lesníkům s brouky

Datum zveřejnění: S milimetrovou přesností i za větru přistanou na jedoucím autě, jejich roje koordinovaně sbírají předměty.

Umějí také pomáhat lesníkům při detekci kůrovce. Takzvané autonomní helikoptéry, robotické drony pražských studentů Českého vysokého učení technického (ČVUT), zkoušely v jihočeském Temešváru vývoj nových technologií, na kterých pracují.

Akce se zúčastnila sedmdesátičlenná skupina Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické. A bylo na co se koukat. "Při praktických letových ukázkách jsme předvedli technologie zabraňující nepřátelskému převzetí kontroly nad dronem formou takzvaného GPS spoofingu. Jde o inteligentní formu rušení, při níž dron obdrží falešné GPS signály šířené z nepřátelského vysílače a uvěří, že je na jiném místě," říká pro deník Metro mluvčí školy Radovan Suk a upřesňuje, že zmiňované útoky jsou stále častějším prostředkem manipulace zejména ve válečných konfliktech. "Jejich důsledkem může být zneužití a přesměrování vzdušných robotů nepřítelem k útoku na vlastní zařízení, případně lze drony tímto způsobem donutit k přistání tak, aby se ocitly v rukou protivníka. V posledních letech byly zaznamenány stovky případů spoofingu a s rostoucím nasazením bezpilotních prostředků zejména na bojištích v Ukrajině roste význam adekvátní obrany proti nim," dodává Suk. Řešení, které vzniklo ve skupině Multirobotických systémů, využívá palubních senzorů dronu a palubní umělé inteligence. Zjednodušeně řešeno – dron se může rozhodnout, že nebude poslouchat na slovo přesně. "Vyvíjená metoda je schopna detekovat, že se dron odchýlí od původního zadání a začne se náhle chovat jinak. Systém to vyhodnotí jako útok a přepne dron do režimu, ve kterém bude nepřátelské GPS souřadnice ignorovat a bude se při letu řídit podle palubní umělé inteligence a senzorů, které má k dispozici," vysvětluje princip obrany šéf studentského týmu Martin Saska. Druhá metoda ochrany proti GPS spoofingu, kterou robotici z Karlova náměstí ověřují při letových zkouškách, spočívá ve vyfiltrování a zesílení původního GPS signálu. "Tak aby se dron řídil podle něj a nenechal si vnutit falešné souřadnice od nepřítele," doplňuje Saska.

Kovové hejno

Skupina výzkumníků z ČVUT se již na stránkách deníku Metro párkrát objevila. Jak by také ne. * Při své práci totiž zúročuje zkušenosti z létání ve ztížených podmínkách bez GPS signálu v soutěžích, jako byla neoficiální olympiáda robotiků organizovaná americkou vládní agenturou DARPA v roce 2021 či MBZIRC v Abú Zabí, z jehož posledního ročníku v roce 2020 vzešla jako celkový vítěz. "Drony naprogramované vědci z Karlova náměstí světovou konkurenci převyšují nejvyšší mírou autonomie, díky níž ve vzduchu tvoří tým samostatných a současně spolupracujících robotů. Ačkoli si během letu předávají minimum informací, jsou podobně jako hejno ptáků schopné zpracovávat vnější podněty a přizpůsobovat své chování změnám v okolním prostředí. Obdobně jako ptáci využívají přítomnost ostatních robotů ve svém okolí a sdílenou inteligenci roje v místech, kde senzorické vybavení jedince nestačí a samostatně letící dron by selhal," popisuje pro Metro Suk. * Příkladem konkrétní aplikace, ve které mohou drony zvládnout zadané úkoly mnohem rychleji a levněji než člověk, je metoda detekce stromů napadených kůrovcem. Řešení, které vyvinula studentka magisterského studia Tereza Uhrová, využívá schopnost autonomního dronu letět lesem bez GPS. "Nasazení létajícího robotu uvnitř lesa využívá data, která byla získána druhým větším dronem vybaveným multispektrální kamerou, která z výšky snímá les a dokáže z této perspektivy identifikovat i pro člověka neznatelné odlišnosti v barevném spektru. Přítomnost škodlivého brouka totiž vystavuje napadený strom stresu, který se začne projevovat v barvě jehličí už v počátečních fázích, kdy je jinak stávajícími metodami velmi obtížné jej odhalit," shrnuje podstatu metody Saska.

Zdroj:

Metro

28. 4. 2023; cvut.cz

Chytré drony odhalí kůrovce i radiaci. Chovají se jako hejno ptáků

Datum zveřejnění: U malé jihočeské obce Temešvár to v úterý nezvykle bzučelo. Ve vzduchu nad loukami létaly celé roje dronů.

Výzkumníci z ČVUT, kteří se věnují kybernetice, novinářům předváděli pokroky v technologiích pro autonomní vzdušné roboty. Ty pomáhají třeba lesníkům hledat stromy napadené kůrovcem. Umí rozpoznat pokus o nepřátelské převzetí a ve skupině si dokážou poradit i s výpadkem GPS.

"Všechny drony, které vyvíjíme, jsou autonomní roboti bez operátora, je to opravdu umělá inteligence na palubě," popsal Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů z katedry kybernetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT. "Je velmi náročné dosáhnout průmyslové spolehlivosti. Mozek člověka, pilota, je velmi složitý, my se ho snažíme nahradit. A snažíme se také, aby se drony chovaly lépe než ty pilotované člověkem, což je na tom to nejnáročnější," uvedl Saska. Na jihu Čech, kde má ČVUT výukové středisko, s kolegy předvedl, co umí spolupracující roj čítající dvacet dronů. "Byla to formace, která dokázala optimálně, velmi rychle měnit svůj tvar a pozici v prostředí. Přeplánování bylo velmi rychlé, během jedné sekundy všech dvacet dronů dokázalo dosáhnout zadaného tvaru a garantovali jsme i bezkoliznost," řekl Novinkám.

Sdílená inteligence

"Ačkoli si během letu předávají drony minimum informací, jsou podobně jako hejno ptáků schopny zpracovávat vnější podněty a přizpůsobovat své chování změnám v okolním prostředí. Obdobně jako ptáci, i ony využívají přítomnost ostatních vzdušných robotů a sdílenou inteligenci roje v místech, kde senzorické vybavení jednoho nestačí," vysvětlovali výzkumníci. A jejich použitelnost v praxi? "Tato technologie je využitelná v aplikacích, kde potřebujeme získat senzorickou informaci z více míst současně," uvádí příklad Saska, třeba při vyhledávání zdroje radiace. "Osazujeme jednotlivé drony malým radiačním senzorem a ony dohromady tvoří velký senzor, který dokáže dokonce zjistit směr a přímo lokalizovat místo radiace, což konvenční technologie vůbec neumožňuje," uvedl vedoucí. Skupina si dokáže poradit i s nenadálým výpadkem GPS při letu. "Testovali jsme výpadek i dalších lokalizačních senzorů jako například kamery, která se běžně používá v takovémto případě, a my jsme dokázali, že ty sousední drony dokážou vypomoct tomu, který je zrovna v nesnázích, a díky tomu překonají to problematické místo a nehavarují."

Nepřítel nemá šanci?

Další problém, se kterým si jejich technologie už dokáže poradit, je tzv. nepřátelské převzetí. Dochází k němu například ve válečných konfliktech. Dronu jsou nepřátelskou stranou dodány falešné GPS souřadnice, které ho odchýlí od původního zadání. Nepřítel může dron přinutit přistát nebo ho přesměrovat k útoku na jiné zařízení. Podle vědců byly v posledních letech zaznamenány stovky případů "GPS spoofingu", jak se převzetí pomocí falešných souřadnic odborně říká. "S rostoucím nasazením bezpilotních prostředků, zejména na bojištích na Ukrajině, roste význam adekvátní obrany proti nim," uvedli. A nejen ve válce. "Pokud si představíme, že jsou drony v desítkách a stovkách nasazeny i ve městech – přenášejí balíčky, měří teplotu ovzduší nebo smog – tak v tu chvíli budeme muset drony zabezpečit, aby nedokázaly být zneužity pro teroristický útok nebo aby si s nimi nedokázal hrát hacker," dodal Saska. "Dron je osazený palubní inteligencí a dokáže odhadnout, že se děje něco nekalého s jeho hlavním zdrojem, který používá pro lokalizaci, což je GPS. V tu chvíli se začne spoléhat více na své palubní senzory a GPS prakticky ignoruje. Díky tomu zabráníme převzetí," popsal zjednodušeně princip Martin Saska.

Kamera na kůrovec

Odvětví, v němž jsou už dnes drony velkými pomocníky, je lesnictví. Lesníkům umělá inteligence zjednodušuje a zrychluje hledání stromů napadených kůrovcem. Tomuto vývoji se na ČVUT věnuje, ve spolupráci s komerčním sektorem, studentka Tereza Uhrová z Fakulty elektrotechnické. "V první fázi dron proletí nad stromy a pozná, které jsou seschlé, respektive které nejsou úplně v pořádku," uvedla. Tento stroj vybavený multispektrální kamerou dokáže z výšky identifikovat i pro člověka neznatelné odlišnosti v barevném spektru. Přítomnost škodlivého brouka totiž vystavuje strom "stresu", který se projevuje třeba v barvě jehličí už v počátečních fázích. Stávajícími metodami je ale často obtížné změny hned na začátku odhalit. "Následně vypustíme menší dron, který letí pod korunami stromů a přesnou kamerou naskenuje každý kmen a kůru stromů, na kterých najde malinké dírky vytvořené kůrovcem. Když tyto dírky detekuje a potvrdí, že strom je nakažený, tak ho označkuje sprejem, přesně tak, jak by to udělal lesník," popsala Uhrová. Autonomní dron přitom dokáže lesem letět i bez GPS. "Určitě to bude pro lesníky velké zlepšení. V současné době dírky na stromech podezřelých z nákazy hledají dalekohledem, ty dírky jsou často nad výškou člověka, takže je velmi složité prozkoumávat takto každý strom osobně. Když to za lidi udělá dron, bude to velké ušetření práce," věří. A která úloha podle ní byla při vývoji algoritmu nejnáročnější? "Detekce velmi malých dírek v členité kůře, největší úskalí je asi osvětlení, největší problémy dělá přímé slunce," přiblížila Uhrová.

Zdroj:

novinky.cz

28. 4. 2023; feedit.cz

Představujeme vítěze "juniorské" Robosoutěže 2023! Nejlepší roboti se znovu utkají v červnovém superfinále na festivalu Maker Faire Prague

Jarní část Robosoutěže určená pro mladší účastníky, tedy ze 2. stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, se na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze uzavřela v odpoledních hodinách v pátek 28. dubna. Díky vysoké účasti 113 týmů se soutěž konala ve třech jednodenních kolech a vzešli tři vítězové: tým Gyrotechnici z Gymnázia Písnická, Praha 4, tým Havárie z Technecia Pardubice a tým CRoomba z Centra Robotiky Plzeň). Absolutního vítěze tak sice neznáme, ale 12-16 robotů s nejlepším skóre se utká ještě jednou – při superfinále na festivalu Maker Faire Prague v neděli 11. června na pražském VČeské vysoké učení technické v Prazeýstavišti.

Vítězné týmy z Prahy 4, Pardubic a Plzně

1. kolo: tým Gyrotechnici ve složení Tomáš Bocan, Jan Pospíšil a Lukáš Šebor z Gymnázia Písnická na Praze 4.

2. kolo: tým Havárie ve složení Martin Půlpytel, Radek Kalousek a Johana Šimon z Technecia Pardubice.

3. kolo: tým CRoomba ve složení Daniel Dvořák, Matěj Hruška a Tomáš Markytán ze Centra robotiky Plzeň

Přijďte se v červnu podívat na superfinále!

Jaké týmy se superfinále zúčastní, stejně jako další informace o výsledcích jarní Robosoutěže 2023 najdete na webových stránkách nebo Facebooku Robosoutěže.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz.

Tagged České vysoké učení technické v Praze

28. 4. 2023; pedagogicke.info

Představujeme vítěze "juniorské" Robosoutěže 2023! Nejlepší roboti se znovu utkají v červnovém superfinále na festivalu Maker Faire Prague

Jarní část Robosoutěž e určená pro mladší účastníky, tedy ze 2. stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, se na půdě Fakulty

Vítězné týmy z Prahy 4, Pardubic a Plzně Tři finálová kola jarní části Robosoutěže se konala ve středu 26. 4. 2023, ve čtvrtek 27. 4. 2023 a v pátek 28. 2. 2023. Z přihlášených 138 robotů nakonec do soutěže nastoupilo 113 a vítězství oslavily tři týmy: 1. kolo: tým Gyrotechnici ve složení Tomáš Bocan, Jan Pospíšil a Lukáš Šebor z Gymnázia Písnická na Praze 4 2. kolo: tým Havárie ve složení Martin Půlpytel, Radek Kalousek a Johana Šimon z Technecia Pardubice 3. kolo: tým CRoomba ve složení Daniel Dvořák, Matěj Hruška a Tomáš Markytán ze Centra robotiky Plzeň Přijďte se v červnu podívat na superfinále!

Jaké týmy se superfinále zúčastní, stejně jako další informace o výsledcích jarní Robosoutěže 2023 najdete na webových stránkách nebo Facebook u Robosoutěže.

Apr

27. 4. 2023; tzb-info.cz

Fotovoltaika je budoucnost. Wienerberger poradí, jak se na ni připravit

Poté následuje přednáška technické poradkyně Jany Novotné a statika Ivo Petráška o tom, jak lze navrhovat energeticky úspornější vykonzolované stropní konstrukce a podrobný návod na jeho napojení na příčku. "Probereme konstrukční detaily napojení vnitřní příčky na těžký a lehký strop nejen z pohledu stavební fyziky. Ve druhé části představíme nové řešení detailů pro překlad Porotherm KP Vario UNI pro stínící techniku, kdy nad úrovní překladu není přímo strop, ale další řada cihel," avizují vedoucí oddělení produktových specialistů Wienerberger Milan Rotek a interní lektor Wienerbergeru Jan Huber.

Harmonogram přednášek

Představení nového Podkladu pro navrhování Tondach

Ing. Michal Šenkýř – produktový specialista navrhování staveb Wienerberger

Moderní pojetí fotovoltaiky v ČR pohledem odborníků

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. – odborný asistent na katedře elektrotechnologie ČVUT FEL a vedoucí skupiny pro malé zdroje a akumulaci, Solární asociace

Mgr. Daniel Frejvald – produktový manažer Wienerberger Wevolt

Energeticky úsporné vykonzolování stropu

Ing. Ivo Petrášek – statik společnosti Wienerberger

Ing. Jana Novotná – technický poradce společnosti Wienerberger

Stavební konstrukce v souvislostech – detail napojení příčky na strop a překlad Porotherm KP Vario UNI pro stínicí techniku s další řadou cihel

Ing. Milan Rotek – vedoucí oddělení produktových specialistů Wienerberger

Jan Huber, DiS. – interní lektor Wienerberger

Montážní postup detailu překladu Porotherm KP Vario UNI pro stínicí techniku s další řadou cihel

Ing. Matěj Jurečka – produktový specialista provádění staveb Wienerberger

27. 4. 2023; pro-energy.cz

Fotovoltaika je budoucnost. Wienerberger poradí, jak se na ni připravit

" Probereme praktické výhody integrovaných solárních modulů Wevolt X-Tile. V rámci tématu ovšem proběhnou především diskuze o skutečné návratnosti, ale

i možném riziku provozu velkých fotovoltaických elektráren. Účastníci fóra se dozví také o problematice instalace fotovoltaiky svépomocí nebo o energetickém standardu domů s téměř nulovou spotřebou energií v souvislosti s fotovoltaikou ," jmenuje hlavní body diskuze produktový manažer Wienerberger Wewolt Daniel Frejvald.

" Fórum díky unikátnímu virtuálnímu světu World of Wienerberger není jen klasickým workshopem. Stavební firmy, projektanti či nadšenci do oboru dostanou možnost vidět praktické ukázky a vizualizace ve 3D prostoru a lépe tak pochopit představované produkty ," popisuje průběh online konference ředitel produktového managementu a business developmentu Jiří Dobiáš.

27. 4. 2023; feedit.cz

Prof. Petr Páta byl znovuzvolen děkanem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze

"Těší mne, že zaměstnanci a studenti mají důvěru v mou dlouhodobou představu o dalším směřování fakulty,” uvedl prof. Páta.

prof. Mgr. Petr Páta, Ph.D. – děkan FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ, ČVUT, Praha 3. února 2021 Vizí děkanského projektu prof. Páty je na další čtyři roky "kontinuální pokrok a dlouhodobá perspektiva”. Mezi devíti hlavními strategickými body zmiňuje například hledání dlouhodobého a udržitelného řešení halových laboratoří v Dejvicích a kampusu na Karlově náměstí; posilování digitální infrastruktury, která bude práci zjednodušovat, ne ji komplikovat; rozvíjení spolupráce s absolventy prostřednictvím Alumni programu a v neposlední řadě i vytváření přátelského a motivujícího prostředí pro zaměstnance, včetně možností kariérního růstu a zavedení systému benefitů.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

Tagged ČeskévysokéučenítechnickévPraze

27. 4. 2023; automa.cz

Dron odhalí kůrovce

Příkladem, ve kterém mohou drony zvládnout zadané úkoly mnohem rychleji a levněji než člověk, je metoda detekce stromů napadených kůrovcem. Řešení, které ve skupině multirobotických systémů (MRS) FEL ČVUT vyvinula studentka magisterského studia programu kybernetika a robotika Tereza Uhrová ve spolupráci se společnostmi Eurosecur a Fly4Future, využívá schopnost autonomního dronu letět lesem bez GPS.

Skupina MRS dron vybavený sprejem pro označování napadených stromů v Temešváru předvedla při letové ukázce. Dron létající uvnitř lesa využívá data, která byla získána druhým větším dronem vybaveným multispektrální kamerou, jež z výšky snímá les a dokáže identifikovat odlišnosti v barevném spektru. Přítomnost kůrovce totiž vystavuje napadený strom stresu, který se začne projevovat v barvě jehličí už v počátečních fázích, kdy je jinak stávajícími metodami velmi obtížné napadení odhalit.

Napadený strom je potřeba co nejdříve vyhledat, ošetřit nebo odstranit. A právě na tuto fázi dohledání konkrétního napadeného stromu se výzkumníci z MRS FEL ČVUT soustředí. "Nejtěžší robotickou úlohou, kterou jsme museli řešit, je přelet dronu z prostředí s GPS vně lesa dovnitř porostu mezi stromy, kde kvalita signálu GPS není dostatečná. Dron se s využitím 3D lidaru a palubní inteligence dokáže uvnitř lesa lokalizovat, vyhýbat se překážkám a doletět na místo, kde se očekává výskyt napadeného stromu. K vlastnímu dohledání stromu využívá RGB kameru a neuronovou síť v palubním počítači. Jakmile dron identifikuje znaky přítomnosti kůrovce (miniaturní otvory v kůře), autonomně strom označí barvou. Lesník pak může jít najisto," shrnuje podstatu metody doc. Martin Saska z MRS FEL ČVUT.

Metoda, kterou skupina MRS vyvinula ve spolupráci s komerčním sektorem, splňuje všechny předpoklady k reálnému využití – je rychlá, ekonomicky únosná (ve srovnání s podobnou inspekcí prováděnou např. z vrtulníku) a přesná, protože dron uvnitř lesa označí konkrétní strom, a ne jenom přibližnou lokalitu určenou v lese nepřesným GPS, jak je tomu u současných řešení.

27. 4. 2023; novinky.cz

Chytré drony odhalí kůrovce i radiaci. Chovají se jako hejno ptáků

U malé jihočeské obce Temešvár to v úterý nezvykle bzučelo. Ve vzduchu nad loukami létaly celé roje dronů. Výzkumníci z ČVUT, kteří se věnují kybernetice, novinářům předváděli pokroky v technologiích pro autonomní vzdušné roboty. Ty pomáhají třeba lesníkům hledat stromy napadené kůrovcem. Umí rozpoznat pokus o nepřátelské převzetí a ve skupině si dokážou poradit i s výpadkem GPS.

"Je velmi náročné dosáhnout průmyslové spolehlivosti. Mozek člověka, pilota, je velmi složitý, my se ho snažíme nahradit. A snažíme se také, aby se drony chovaly lépe než ty pilotované člověkem, což je na tom to nejnáročnější," uvedl Saska.

Na jihu Čech, kde má ČVUT výukové středisko, s kolegy předvedl, co umí spolupracující roj čítající dvacet dronů. "Byla to formace, která dokázala optimálně, velmi rychle měnit svůj tvar a pozici v prostředí. Přeplánování bylo velmi rychlé, během jedné sekundy všech dvacet dronů dokázalo dosáhnout zadaného tvaru a garantovali jsme i bezkoliznost," řekl Novinkám.

Sdílená inteligence

A jejich použitelnost v praxi? "Tato technologie je využitelná v aplikacích, kde potřebujeme získat senzorickou informaci z více míst současně," uvádí příklad Saska, třeba při vyhledávání zdroje radiace.

"Osazujeme jednotlivé drony malým radiačním senzorem a ony dohromady tvoří velký senzor, který dokáže dokonce zjistit směr a přímo lokalizovat místo radiace, což konvenční technologie vůbec neumožňuje," uvedl vedoucí.

Skupina si dokáže poradit i s nenadálým výpadkem GPS při letu. "Testovali jsme výpadek i dalších lokalizačních senzorů jako například kamery, která se běžně používá v takovémto případě, a my jsme dokázali, že ty sousední drony dokážou vypomoct tomu, který je zrovna v nesnázích, a díky tomu překonají to problematické místo a nehavarují."

Nepřítel nemá šanci?

Další problém, se kterým si jejich technologie už dokáže poradit, je tzv. nepřátelské převzetí.

Dochází k němu například ve válečných konfliktech. Dronu jsou nepřátelskou stranou dodány falešné GPS souřadnice, které ho odchýlí od původního zadání. Nepřítel může dron přinutit přistát nebo ho přesměrovat k útoku na jiné zařízení.

Podle vědců byly v posledních letech zaznamenány stovky případů "GPS spoofingu", jak se převzetí pomocí falešných souřadnic odborně říká. "S rostoucím nasazením bezpilotních prostředků, zejména na bojištích na Ukrajině, roste význam adekvátní obrany proti nim," uvedli.

A nejen ve válce. "Pokud si představíme, že jsou drony v desítkách a stovkách nasazeny i ve městech – přenášejí balíčky, měří teplotu ovzduší nebo smog – tak v tu chvíli budeme muset drony zabezpečit, aby nedokázaly být zneužity pro teroristický útok nebo aby si s nimi nedokázal hrát hacker," dodal Saska.

"Dron je osazený palubní inteligencí a dokáže odhadnout, že se děje něco nekalého s jeho hlavním zdrojem, který používá pro lokalizaci, což je GPS. V tu chvíli se začne spoléhat více na své palubní senzory a GPS prakticky ignoruje. Díky tomu zabráníme převzetí," popsal zjednodušeně princip Martin Saska.

Kamera na kůrovec

"V první fázi dron proletí nad stromy a pozná, které jsou seschlé, respektive které nejsou úplně v pořádku," uvedla. Tento stroj vybavený multispektrální kamerou dokáže z výšky identifikovat i pro člověka neznatelné odlišnosti v barevném spektru. Přítomnost škodlivého brouka totiž vystavuje strom "stresu", který se projevuje třeba v barvě jehličí už v počátečních fázích. Stávajícími metodami je ale často obtížné změny hned na začátku odhalit.

"Následně vypustíme menší dron, který letí pod korunami stromů a přesnou kamerou naskenuje každý kmen a kůru stromů, na kterých najde malinké dírky vytvořené kůrovcem. Když tyto dírky detekuje a potvrdí, že strom je nakažený, tak ho označkuje sprejem, přesně tak, jak by to udělal lesník," popsala Uhrová. Autonomní dron přitom dokáže lesem letět i bez GPS.

"Určitě to bude pro lesníky velké zlepšení. V současné době dírky na stromech podezřelých z nákazy hledají dalekohledem, ty dírky jsou často nad výškou člověka, takže je velmi složité prozkoumávat takto každý strom osobně. Když to za lidi udělá dron, bude to velké ušetření práce," věří.

A která úloha podle ní byla při vývoji algoritmu nejnáročnější? "Detekce velmi malých dírek v členité kůře, největší úskalí je asi osvětlení, největší problémy dělá přímé slunce," přiblížila Uhrová.

27. 4. 2023; peak.cz

Jiří Matas (FEL ČVUT): Robot, který by uměl vyměnit duši u kola, by na mě udělal velký dojem

Nejlepším českým informatikem je podle mezinárodního žebříčku Research.com již několik let profesor Jiří Matas z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Byl tak jeden z prvních, kdo se v Česku začal zabývat umělou inteligencí, o jejímž vývoji hovoří v dalším podcastu Peak.cz. "Každá umělá inteligence, která něco generuje, musí vědět, že to vygenerovala, a musí mi být schopna odpovědět: ano, to jsem vygenerovala já," říká k fenoménu AI.

Umělá inteligence – pokročilá technologie, která již několik desítek let postupně vplouvá do našich životů. V poslední době se ale o ní mluví výrazně častěji, a to v souvislosti se spuštěním chatbotů ChatGPT, za nímž stojí firma OpenAI s podporou Microsoftu, nebo Bard, který spustil Google.

Nejlépe hodnocený český informatik profesor Jiří Matas z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT k tomu říká, že ho podobní chatboti nijak extra nevzrušují. "Robot, který by vám uměl vyměnit duši u kola, to by na mě skutečně udělalo velký dojem," říká v podcastu.

V rozhovoru také popisuje, čím vším se kromě výuky studentů na katedře zabývají. "Pracuji na počítačovém vidění a nyní vlastně nejvíc na zpracování videa. Lze si pod tím představit odhadování rychlosti míčku nebo třeba zpracování rozmazaného obrázku. Hodně se u nás pracuje na mobilní robotice a záchranářské robotice, to je vlastně docela těžká věc," popisuje.

Debata se rovněž stočí k obavám z rychlého nástupu AI i k potřebě regulace této technologie. Na přetřes přijde také využívání AI čínským režimem pro sledování lidí a jejich činností.

DALŠÍ PODCASTY PEAK.CZ:

Denisa Parkosová (ČSOB): Zákony robotiky naši roboti a umělá inteligence v bance dodržují

Lukáš Luňák (nextbike): Naší vizí a snem je poskytovat sdílená kola ve stovce měst v České republice

Vladimír Pikora (Comfort Finance Group): Zvykli jsme si řešit problémy ekonomik tím, že tiskneme víc a víc peněz

27. 4. 2023; ČT 24

Byznys ČT24

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

V devět hodin večer Devadesátku střídá Byznys ČT24 a ekonomická témata. Jsme rádi, že se díváte. Pojďte se podívat, jaká témata jsme pro vás připravili pro dnešní vysílání.Důl na informace nebo informační spleť. I to jsou názvy, které zvažoval Timothy Berners-Lee. Nakonec vybral jméno celosvětová síť. První www. prohlížeč vznikl před 30 lety a je to naše dnešní hlavní téma. Zájem o ně je. Pěstovat je se ale v Česku přestává vyplácet. Za poslední rok totiž jablka na rozdíl od jiných potravin zlevnila. Řekneme, kolik jabloňových sadů letos pěstitelé zrušili.A České dráhy jsou opět v zisku, oproti loňsku zlepšily svůj hospodářský výsledek o víc než dvě miliardy korun. Pomohl jim hlavně návrat cestujících po koronavirové pandemii.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

10 let uplynulo od jednoho z milníků rozvoje internetu, na jaře 1993 umožnili autoři veřejnosti využívat web zdarma. O dva roky později se už na něj připojovalo 55 000 000 uživatelů. Naším hostem je Martin Peterka, provozní ředitel sdružeností cz.nic. Dobrý večer.

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

Dobrý večer.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Zařadil by se podle vás vynález internetu a webových stránek mezi 10 největších vynálezů lidstva?

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

To si netroufnu odhadnout. Ale určitě byl jeden z těch, které změnily náš život velmi výrazně. Možná, kdybych to měl k něčemu přirovnat, přemýšlel jsem nad touhle otázkou, tak možná bych to přirovnal k vynálezu knihtisku.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Než to probereme podrobněji, podíváme se trochu do historie. Tady je i historie internetu v Česku. Poprvé se k němu oficiálně připojilo 13. února '92. Slavnostní akt proběhl na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Zpočátku šlo pouze o věc pro akademiky a nadšence. Do roku '95 navíc trval monopol firmy Eurotel. Právě jeho konec otevřel pole pro komerční využití internetu a jeho rozmach. Vznikají první velké české internetové stránky. V roce 1996, například Seznam.cz, o dva roky později pak mohou klienti Expandia Banky jako první využívat internetové bankovnictví. Po přelomu tisíciletí startuje česká verze encyklopedie Wikipedia a lidé se také mohou připojit přes technologii WiFi. V roce 2010 pak má připojení k internetu už přes 50 % českých domácností. Pane Peterko, vy jste v roce 1993, v roce, do kterého se vracíme, absolvoval obor automatizované systémy řízení na Strojní fakultě Vysokého učení technického v Košicích. Věděl jste už v té době, co je internet? Slyšel jste to slovo, setkal jste se s ním?

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

Přiznám se, že v tom roce ještě ne. V té době jsem se potkával se sítěmi počítačovými pouze lokálními a o možnostech, které nabízí nebo nabízel internet, jsem neměl ani páru popravdě.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

A pamatujete si, kdy jste se připojil poprvé, co bylo vaše první setkání?

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

Určitě, já si vzpomínám na rok '96, 1996, kdy můj tehdejší zaměstnavatel připojil vlastně společnost k internetu. A pro mne to tenkrát byl takový trošku kulturní šok, protože my jsme ve společnosti používali e-mail, internetovou poštu nebo elektronickou poštu, ale ta byla lokální a byla to v podstatě taková velice jednoduchoučká aplikace na úrovni možná dnešních SMS nebo něčeho podobného. A vlastně první implementace nebo první setkání s internetem bylo to, že nám nainstalovali normální, profesionální e-mailový klient, a to bylo pro mě něco nepředstavitelného, najednou jsem mohl komunikovat nejenom s pár kolegy v rámci jedné budovy, ale se spolužáky a s lidmi, tehdy asi ne po celém světě, protože jsem neměl takové kontakty, ale minimálně přes celou republiku nebo přes dvě celé republiky a tak dál. A velice brzo na to přišel i ten web, o kterém asi dneska je řeč, to znamená takové ty stránky typu trafika, kde se daly přečíst ten den vydané noviny a podobné věci.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Věděl jste už v tu chvíli, jak důležitý zlom to je? Vy jste to přirovnal na začátku k vynálezu knihtisku.

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

To bych se takhle nechválil, to si myslím, že jsem nevěděl, ale určitě bylo jasné, že ono obecně ta devadesátá léta byla přelomová v mnoha věcech a bylo jasné, že to je něco, co změní náš život a co nás posune někam úplně jinam, než jsme byli v té době. Stejně jako třeba mobilní telefony a podobné další věci.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Je to 30 let, co byl tedy vyvinutý první prohlížeč. Je to velký zlom, je to milník? A možná i připomeňte, co se v roce 93 stalo v Česku, v českém prostředí internetu?

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

Ano, ten rok '93 milník je a pro nás je milník vlastně dvakrát, protože pracuju ve sdružení cz.nic, které se stará o internetovou doménu .cz. A právě v tom roce '93 na základě toho, že se rozdělil stát, Československo se rozpadlo na Česko a Slovensko, tak stejně tak se rozpadla doména .cs, která se používala do té doby na doménu .cz a .sk. Čili my slavíme 30 let od založení vzniku té domény .cz, kterou tu dneska máme.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Dovedete si představit, že by dnes někdo internet vypnul, že by prostě přestal fungovat?

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

Já si myslím, že by to ani úplně nešlo.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

To by byla hned moje druhá otázka, jestli vůbec technicky je to možné.

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

Čistě teoreticky asi by se daly podnikat různé kroky, které by internet jako takový omezovaly, znefunkčňovaly a podobně. Ale úplné totální vypnutí já si představit nedokážu. Popravdě si úplně nedokážu ani třeba představit nějaké rozparcelování typu, že se rozpojí na nějaké samostatné sítě, zase by to asi technicky za poměrně velkého úsilí všech šlo, ale moc si to představit neumím.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Který aspekt lidského života změnil internet asi nejvíc? Ve které oblasti se to podle vás nejvíc projevilo?

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

Přístup k informacím, když si uvědomíte, že před těmi, řekněme, 25, 30 lety byly vaše zdroje informací rozhlas, televize a noviny, tak to, kam jsme se dostali dneska, a to nemluvím jenom o zpravodajských webech, o videích, ale i o sociálních sítích, které vlastně zásobují lidi neustálým streamem informací více či méně relevantními, ale ty informace na nás tečou ze všech stran. Nezbavíte se jich večer, když jdete spát, tak vám pípá mobil vedle postele a sypou se vám tam zprávy. Ráno, když vstáváte, tak do toho naskočíte vlastně okamžitě znovu. A tohle je asi ten největší zlom, který já si tam uvědomuju.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

To, co popisujete, se týká velké části našich obyvatel. Přístup k internetu má totiž podle posledních údajů statistického úřadu asi 83 % tuzemských domácností. To platí v průměru. Když se na to podíváme podrobněji, tak třeba u domácností s dětmi ho mají prakticky všechny, naopak z domácností, kde žijí důchodci, jich má internet necelá polovina, 44 %. A přidám ještě mezinárodní srovnání. Podle Eurostatu je Česko mírně pod unijním průměrem, rozdíly mezi jednotlivými zeměmi se ale v poslední době rychle stírají. Nejvyšší podíl připojených domácností hlásí i Nizozemsko, Lucembursko a Finsko, naopak nejhůř jsou na tom Řekové, Chorvati a Bulhaři. Pane Peterko, využíváme ten internet efektivně? Vy jste říkal, je to ten přístup k informacím, ale většina lidí podle těch průzkumů tráví čas na YouTubu na sociálních sítích.

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

Ale to je jedna z věcí, kvůli kterým tady ten internet je, to byla věc, která posunula naše životy, ta původní představa internetu jako takového, která vznikala na konci šedesátých let a vlastně až do poloviny těch devadesátých let byla de facto, řekněme, akademická síť, která měla za úkol předávat nebo poskytovat efektivně velké množství dokumentů, textových dokumentů ideálně a stovky a tisíce stran všeho možného. A tohle všechno se změnilo někam úplně jinam. Asi neumím odpovědět na to, jestli ho využíváme efektivně, nebo jestli by to šlo lépe, nebo jestli třeba na internetu netrávíme moc času zbytečně a tak dál, ale za těch 30 let se nám internet změnil z takové, řekněme, knihovny nebo databáze textů na celý komplex vlastně, který je součástí našeho života, ať chceme, nebo nechceme.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Jaké jsou teď největší výzvy internetu, protože čím dál tím víc se mluví právě o tom, že na něm trávíme příliš mnoho času, o tom, co to dělá se sociálními vazbami, s lidskou prací.

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

Z mého pohledu zase už trošku zabrousím do té praktické nebo do té technické části, tak je to určitě bezpečnost, pořád ty útoky na uživatele internetu jsou stále častější, stále sofistikovanější a tak, jak jsme vlastně celé ty roky ty jednotlivé protokoly internetu zlepšovali, zaváděli jsme DNS, jak zaváděli jsme další věci, tak na tomhle tom musíme pokračovat, ať už po té technologické stránce nebo po té stránce edukace uživatelů a učení je, jakým způsobem vlastně k tomuhletomu přistupovat a jak se těmto nebezpečím bránit.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Jedním z hlavních témat, které se kolem internetu v současnosti točí, je umělá inteligence a její využití, internet of things, internet věcí a jeho praktické využití. Tak kde vidíte vy tu budoucnost? A máte z toho spíš obavy, nebo jste plný naděje, že to přinese další pozitivní změny.

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

Já jsem zvědavý. Bavíme se tady o konceptu web 3.0, který vlastně posouvá ten, to současné chápání toho, jak pracujeme s internetem, jakoby o úroveň jinam, to znamená.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Možná vysvětlete, co to je, na úvod.

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

Web 1 byly takové ty klasické, to, o čem, co začalo tady před 30 lety, to znamená webové stránky, které byly víceméně statické, kdy jste si na něco klikla a něco jste si přečetla. Tohleto se vlastně přesunulo do něčeho, čemu se říká web 2, tam jsme teď, to znamená do situace, kdy vlastně vy jako uživatel spoluvytváříte ten web jako takový, to znamená, jsme na sociálních sítích, jsme na Twitteru, jsme na Facebooku, máme nebo ty poskytovatelé stránek se nám snaží nějakým způsobem ušít na míru, řekněme, reklamu nebo ten obsah a tam jsme dneska. Máme videa, máme spoustu obrázků atd. Web 3 je koncept, který směřuje jakoby ještě výš, to znamená směrem k virtuální realitě, k používání umělé inteligence, na kterou jste se ptala, k používání blockchainu, čili nějakých kryptoměn a kryptopeněženek a k takové celkové asi zřejmě decentralizaci těch dat, to znamená tak, jak dneska vlastně máme dneska data koncentrovaná u několika málo společností typu Google, tak asi ta tendence toho webu 3 směřuje k něčemu, co vlastně tyhlety věci decentralizuje, čili ty data budou na více místech.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Právě od toho si zakladatel internetu nebo jeden z těch otců Berners-Lee slibuje větší kontrolu nad tím, co se na internetu děje, a ochranu jeho uživatelů, protože on se teď překlonil do té stránky, kdy se obává těch dopadů, tak pomůže to?

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

Těžko říct, ten web 3.0 je koncept, to znamená, je to něco, co se vyvíjí, není to připravené, nemáme to. A bude se to postupně měnit a vytvářet. Proti tomu je koncept toho starého používání internetu, kdy třeba státy nebo, nebo i /nesrozumitelné/ obecně se snaží nějakým způsobem do toho vstupovat, snaží se to nějakým způsobem kontrolovat lépe, ať už směrnicemi typu NIS 2, o kterých se tady určitě taky xkrát mluvilo, nebo zaváděním nějakých elektronických identit a atd., čili i ty tendence nebo ty možnosti, kam se může internet vyvíjet, si myslím, jsou dneska otevřené a sám jsem zvědavý, kam to půjde dál. A myslím si, že třeba zrovna ta umělá inteligence může být něco, co na to může mít docela zásadní vliv.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Martin Peterka se s námi díval do minulosti i budoucnosti internetu. Děkuju, že jste si udělal čas na večerní vysílání.

Martin PETERKA, provozní ředitel sdružení cz.nic

Děkuju za pozvání, pěkný večer.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Česko má dlouhodobě jedny z nejdražších mobilních dat v Evropské unii, potvrdily to analýzy mimo jiné Evropské komise anebo Nejvyššího kontrolního úřadu. Právě jeho data můžeme vidět na mapě za mnou. Z nich vyplývá třeba to, že v Německu, Rakousku a Polsku platí lidé za balíček 188 minut volání a dvou GB dat v přepočtu na paritu kupní síly zhruba 320 až 350 Kč, stejný balíček ale stojí zákazníky v tuzemsku průměrně 1 151 Kč. Vyšší cena byla ze sledovaných zemí už jen v Maďarsku. A to o 17 Kč.Používání internetu zahrnuje ale i řadu rizik. Tohle jsou kybernetické incidenty, které řešil Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. V březnu jich bylo 28, většinou naštěstí nebyly příliš závažné. Mezi ty nejčastější patří napadení stránek, které pak přestanou fungovat. Dále se podařilo útočníkům prolomit uživatelské účty pomocí uhodnutí třeba málo silného hesla a objevily se taky vyděračské útoky. Právě bezpečnost na internetu teď bude naším tématem. Etický hacker je teď ve studiu. William Ischanoe, dobrý večer.

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Dobrý večer.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Vy pracujete taky, abych doplnila ještě vaší jmenovku, pro počítačovou školu GOPAS. Podle studie společnosti Microsoft jen v posledním roce vzrostl počet útoků na hesla asi o 75 % a každou vteřinu jich proběhne skoro tisícovka. Je to nejčastější způsob, jak se hackeři snaží dostat do našich zařízení a ukrást nám data.

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Je to jeden z nejčastějších a bezesporu jeden z nejjednodušších, protože hesla jsou něco, co by tady už dávno, vůbec nemělo existovat a bohužel většina lidí ani společností si neuvědomí vlastně to, že ta hesla jsou značně zastaralá věc, která je trošku jako relikt doby z osmdesátých let, takže ve skutečnosti dneska se všichni můžeme přihlašovat běžnými normálními způsoby a heslo vlastně není normální, ale většina lidí a ani společností to stále nechce chápat.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Co je běžný, normální způsob přihlášení?

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Normální způsob přihlašování je něčím, co vlastně na vás nikdo nemůže jednoduše zjistit, odhadnout. A nesouvisí to s tím, že většina lidí, když se snaží jako vymyslet něco náhodného, tak vlastně vždycky zůstanou uvíznutí ve své bublině, to znamená, zpravidla jsou to věci, co máme rádi a čemu se věnujeme, a to jsou věci, které si na nás snadno může kdokoliv zjistit, tudíž pokud se naše náhodná hesla opírají o to, že nikdo z nás není schopen žádné tvořivosti, tak v tom případě podle to vypadá taky vlastně tvorba našich hesel, a tudíž je extrémně jednoduché vlastně se proniknout do uživatelských účtů, ať už je to soukromých, nebo firemních.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Jak to probíhá? Vy říkáte, že tam není žádná kreativita, ale neříkejte mi, že hacker sedí a zkouší hesla, dokud neuhodne.

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Ne, to jsou sestavené prostě slovníky, profily, zpravidla, stačí se něco jako zjistit o uživateli a snažíne se i jakoby přemýšlet vlastně v jeho stylu, protože většina lidí je prostě uzavřených v určité bublině, a když se snažíte vymyslet něco náhodného, tak prakticky, pokud někdo netrpí schizofrenií nebo hraniční poruchou osobnosti, tak má relativně malou šanci, že něco takového dokáže a samozřejmě, pokud něčem takovým trpí, tak si to zase na druhou stranu nebude pamatovat, takže nemá smysl vlastně jsou něco takového snažit. A normální přihlašování je zpravidla prostě něčím, co souvisí s bankou, takže když třeba máme, kdybychom měli mít hesla do bankomatu, tak by prakticky šestnáctého, vždycky celá republika byla zruinovaná a z tohohle toho důvodu vlastně banky už dávno pochopily, že máme používat přihlašování pomocí čipových karet, a to je vlastně to, co bychom měli používat i do našich systémů v síti a dneska už je to docela běžné i pro domácnosti.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Jak vypadá ideální heslo, které splňuje ten požadavek, aby nebylo snadno uhodnutelné?

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Tak ideální heslo vlastně jako prakticky by mělo být skutečně takové, co si ten uživatel nebude schopný zapamatovat, protože je to vlastně něco, co zpravidla nebude souviset s tím, co se o něm dá odhadnout, ale ty naše hesla vlastně, když budeme dělat nějaký kompromis, tak by měly být prostě unikátní pro určité systémy a rozhodně by prostě neměly se opakovat na vícero místech, což je největší slabina, protože většina lidí vlastně, když vymyslí něco náhodného, tak z toho má takovou radost, že to začne používat úplně všude.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Já jsem mluvila i o těch vyděračských útocích, ty probíhají, jak, jak si to mám představit?

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Vyděračský útok je prakticky pomoc uživateli, který vlastně se do této doby jako nezabýval bezpečností a konečně se našel někdo, kdo mu hodlá otevřít oči, takže to, že většina lidí vlastně neřeší bezpečnost, dokud vyloženě jede výrobní linka, nebo dokud mi prostě nikdo neukradne mojí identitu, tak zpravidla se ukazuje, že to je vlastně jediný způsob, kdy zakryptujete lidem informace a vlastně pochopí, že to není tak docela bezpečné.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Zakryptujete znamená, že...?

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Zašifrujeme data a vlastně tím se ukazuje, že to, co je zašifrované, už bylo dávno ukradeno, ale většina firem to řeší až ve chvíli, když je to zašifrované.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Dobře. Co víme o těch útočnících, kdo je takový teď typický hacker, který se my pokusí ukrást data, peníze.

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Tak vzhledem k tomu, že v současné době stále žijeme vlastně v tom pomezí, kde ještě není nástup prostě umělé inteligence v těch počítačových útocích, tak většina těch útočníků jsou prakticky pohodlní lemplové, kteří využívají toho, že my máme tendenci žít pořád stejným způsobem a nic neměnit, takže vzhledem k tomu, že máme tendenci dělat stále stejné chyby, tak vlastně ani útočníci se nemusí příliš mnoho snažit, ale samozřejmě i mezi útočníky se najdou tací, kteří prostě prokazují určitou kreativitu a většinou pak bývají prostě zaměstnáni určitými státními institucemi, prostě v zájmu vyššího dobra, lidově demokratických republik a ostatních, které vlastně jsou útočníci.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Vy jste říkal, že teď jsou to lemplové, protože se nemusí snažit, protože se ještě tolik nepoužívá umělá inteligence, to znamená, že se máme obávat toho, že všechno tohle se ještě mnohonásobně zhoršíM

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Přesně tak, jakmile nastoupí prostě umělá inteligence, tak prakticky my v současné době ty statistiky, co tady máte uváděné, vychází z toho, co jsme schopni rozpoznat. A my vlastně rozpoznáváme velmi jako triviální, primitivní útoky a ono se ukazuje vlastně, když učíme etický hackening a učíme to vlastně tak, aby se obcházely ty detekční mechanismy, takže to vlastně velmi dobře prochází, a to už vlastně se bavíme o lidským faktoru, který je relativně velmi omezený něco nového vytvořit, takže jakmile tam prostě vznikne umělá inteligence a nastoupí prostě řada prostě skutečně náhodných útoků, tak jednak vlastně nám obrovsky klesne ta možnost detekovat ty skutečné útoky a kromě toho vlastně taky se to začne tvořit takovým způsobem, že pro většinu lidí to vlastně nebude dělat moc velký rozdíl v tom, jak vypadá běžný provoz.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Dobře, tak teď jste mě vyděsil dost, co mám teď dělat? Teď se ukázalo, že mám špatně hesla, vůbec nemá mít hesla, teď mám pocit, že se k internetu nemám radši ani připojovat.

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Ne. Určitě, vlastně si mám dávat pozor na to, co na těch počítačích, které používáme, spouštíme, jaké stránky navštěvujeme. A hlavně prostě nepoužívat hesla, protože prakticky každý, kdo se podívá do nastavení svého Google účtu nebo i do nastavení svého účtu ve windowsech, pochopí, že tam je celá řada jiných prostředků a stačí se jenom podívat i na domácím počítači do ovládacích panelů, do nastavení svého účtu, bezpečnosti a tam vlastně každý pochopí, že vlastně už dávno má používat jiné prostředky pro přihlašování. No a z druhé strany vlastně, když si půjdeme koupit nejlevnější počítače a můžeme hledat prostě třeba Windows 11 S, tak je to vlastně nejjednodušší varianta, jak vlastně je můžete udržet bezpečí, ale problém je v tom, že většina uživatelů se vlastně nechce chovat bezpečně, takže vlastně většinou sami ty ochrany vypnou a začnou fungovat nejvíc pohodlným režimem, takže většinou prostě musíme počkat na to, až nás někdo zakryptuje nebo prostřelí a teprve pak se začneme trošku posouvat v tom vnímání té bezpečnosti, takže většina lidí nezbývá nic jiného, než jenom čekat. A do té doby zkusit jako přemýšlet, co by potom mohli udělat jinak.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

A znamená to, že většina lidí si za ten útok nebo za to, že ten útok je úspěšný, si může sama, že se dopustí nějaké chyby?

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Přesně tak. Všichni se tváříme, že jsme obětí, ale ve skutečnosti si pro to všichni chodíme sami.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

A nejčastější chyba?

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Nejčastější chyba je to, že si na svůj počítač, který prostě čistě nainstaluji, dám zpravidla ty samé aplikace, kvůli kterým jsem to šel instalovat znovu.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Jak je to s dopadením viníka těchhle útoků, jak se daří odhalovat hackery?

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Tak jedna věc je jako míra detekcí, protože my vlastně máme ty detekční nástroje uzpůsobené na to, že chytáme relativně dětské útočníky, to znamená, je docela rozdíl, pokud tady máme profesionální skupiny, které to dělají skutečně čistou cestou, a tam je prostě vidět, že jakmile nastoupí nějaká skupina na firmu, tak vlastně v tom okamžiku je to relativně jako čistá věc a ani to o tom neví, ta firma zpravidla, dlouhou dobu, bývá to i půl roku a déle. No a když se podíváme na to, jakým způsobem se vlastně brání jakoby většina těch prostředků doma, tak ta společnost vlastně je postavená tak, že si můžeme spouštět, co chceme, kde chceme, takže vlastně, dokud chceme chodit na všechny možné stránky, nebo dokud si chceme prostě zkoušet jakékoliv aplikace, a dokud prostě máme za to, že heslo je víceméně v pohodě, když si myslím, že to nikdo neuhodne, tak je to prostě o tom, že padáme z desátýho patra, ale v každém patře je to vlastně zatím dobrý.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka ČT

Hned jak skončí naše vysílání, tak jdu všechna hesla změnit. William Ischanoe, etický hacker a taky penetrační tester Počítačové školy GOPAS, byl naším hostem, děkuju za váš čas a komentář,

William ISCHANOE, etický hacker, penetrační tester, Počítačová škola GOPAS

Díky mockrát.

26. 4. 2023; Mladá fronta Dnes

Drony hledají stromy napadené kůrovcem

TEMEŠVÁR Za hlasitého bzučení se do vzduchu v jeden moment vznese dvacítka dronů. Nestoupají příliš rychle, drží se v předepsané formaci. "Jeden stroj zůstal na zemi převrácený. To je ale normální, když nožička zůstane zapíchnutá v bahně. Hned ho odpojíme," hlásí jeden z přihlížejících.

Jsou to studenti pražského Českého vysokého učení technického (ČVUT), kteří včera se svými kantory a kolegy na louce u Temešváru na Písecku uspořádali řadu leteckých ukázek. Testovali, jak by se drony mohly chovat v nejrůznějších situacích. ČVUT představila výsledky vývoje tří nových technologií pro menší létající stroje.

Druhý projekt u Temešváru ukázal, jak se drony umí chovat ve velkých formacích. Roj plně autonomních strojů s palubní umělou inteligencí se chová podobně jako hejno ptáků.

Foto: V terénu Studenti a jejich učitelé z ČVUT testovali v úterý u Temešváru na Písecku nové metody v řízení dronů. Ty mají pomáhat například lesníkům v boji s kůrovcem nebo je učí létat ve formacích.

Foto: Petr Lundák, MAFRA

26. 4. 2023; Mladá fronta Dnes

Virtuální zkušební kabina dobových obleků

STARÉ MĚSTO Magické zrcadlo oblékne návštěvníky výstavy do historických šatů. Vyzkoušet si je mohou ve staroměstském Domě U Zlatého prstenu. Jde o součást netradiční výstavy Od pravěku ke fraku, kterou od úterý pořádá Muzeum města Prahy (MMP).

Švihácký pánský oblek podle módy z revolučního roku 1848 anebo dámský kostým ze salonu Anny Masákové z počátku 20. století.

I v těchto dobových módních hitech se mohou představit návštěvníci muzea. Cesta k proměně v dámu či šviháka dávné Prahy je jednoduchá. Stačí se postavit na předem určené místo v jedné z místností suterénu historického objektu U Zlatého prstenu a zapózovat před kouzelným zrcadlem. Moderní technologie posléze zafunguje jako stroj času.

"Jde o novou formu výstavy, experimentální a hravou," vysvětlil Tomáš Dvořák, vedoucí oddělení vědy a výzkumu MMP. Klasické modely představují jen část expozice, která spoléhá především na virtuální představení oděvů od mladší doby železné, období Karla IV. až po 19. a 20. století.

"Náš projekt spadá do oblasti rozšířené reality. Vy se vidíte v televizi a my digitálně přidáváme historické oblečení," vysvětlil princip proměny spoluautor David Sedláček z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL). Vizualizace historického oblečení je zásluha 3D rekonstrukcí založených na fotografiích a snímání takzvanou hloubkovou kamerou. Jde o výjimku, jelikož 3D technologie se pro podobná magická zrcadla obvykle nevyužívají.

"Bývá zvykem, že se používají modely vygenerované z programu pro návrh oblečení a výsledná geometrie oděvu je jednodušší. My aplikujeme složitou geometrii," vysvětlují autoři expozice.

Mapování textilních sbírek touto technologií představuje inovativní postup. "Zachytit a převést látkové modely je práce na desítky hodin na jeden exponát. Dokážeme zachytit i pohyb látky," sdělil Sven Ubik ze společnosti CESNET, jenž provozuje a rozvíjí českou národní e-infrastrukturu určenou pro potřeby vědy, výzkumu, vývoje a vzdělávání.

Kouzelné mračno bodů

"Oblékací" oděvní expozice není pouze samoúčelnou hříčkou špičkové technologie. "Má zásadní význam pro zadokumentování cenných textilních sbírek MMP. Ty trpí při fyzické manipulaci a stárnutí," zdůraznil Tomáš Dvořák. Akce v historickém staroměstském domě je plánována na půl roku.

Nejde o jedinou novinku MMP. "Od 4. května začínáme s komentovanými prohlídkami barokního skvostu, Clam-Gallasova paláce," sdělila Martina Moravcová, mluvčí MMP. A v centru moderní architektury na Norbertově lze nově projít výstavu Ikony české avantgardy: autenticita a stylová diverzita. Ta zprostředkovává cestu po osmnácti výjimečných tuzemských domech pod jednou střechou.

Zachytit a převést látkové modely představuje práci v řádu desítek hodin na jeden exponát.

Foto: Magická proměna Moderní technologie umožní návštěvníkům experimentální výstavy v domě U Zlatého prstenu jednoduše se převléci do dobového oblečení a pózovat v kulisách staré Prahy.

Foto: FEL ČVUT

26. 4. 2023; Právo

Do šatů předků vplují návštěvníci virtuálně

Nová minivýstava Od pravěku ke fraku, kterou Muzeum hlavního města Prahy uspořádalo v Domě U Zlatého zvonu v Praze 1, seznámí s oděvy našich předků z mladší doby železné, éry Karla IV. či 19. a 20. století.

Návštěvníci uvidí nejen reálné exponáty v prosklené vitríně, díky snímací kameře a velkorozměrovému monitoru si historické ošacení můžou virtuálně obléknout. Třeba dámské společenské šaty z taftu a tylu ze začátku 20. století. Obrazovka je navíc znázorní v pohybu a v historickém prostředí. Podle Tomáše Dvořáka z muzea výstava potrvá minimálně šest měsíců, přičemž šaty se budou měnit. Vznikla v rámci výzkumného projektu Virtuální digitální šatník, na kterém se podílela i fakulta elektrotechnická ČVUT. "Cílem je představit tuto technologii a ukázat, že oděvy nemusejí být pokaždé na výstavě fyzicky přítomné," podotkl.

Foto: Výstava Od pravěku ke fraku se koná v Domě U Zlatého prstenu.

Foto ČTK – Kateřina Šulová

26. 4. 2023; Blesk.cz

Módní přehlídka v muzeu: Jak by vám padl oděv z doby kamenné, či společenské šaty ze 14. století?

Muzeum města Prahy (MMP) představí výstavu módních trendů v různých érách lidstva. Výstava s názvem Od pravěku ke fraku uvede historické oděvy nejen jako exponáty, ale také v digitální podobě. Návštěvníci si tak budou moci virtuálně vyzkoušet, jak by jim dobové oděvy padly. Výstava se návštěvníkům otevřela 25. dubna, pokud se virtuální expozice osvědčí, mohou se těšit i na další digitalizované výstavy.

"Oděvům stejně jako sbírkovým předmětům příliš nesvědčí, když jsou reálně vystavené. Jednak kvůli záření a jednak kvůli vedlejším návštěvnickým důsledkům je snížena jejich trvanlivost a nelze je takto přechovávat věky. Nicméně když jsou v depozitáři, tak je nikdo nevidí, což je škoda," řekl Tomáš Dvořák z oddělení vědy a výzkumu MMP.

Výstava je podle něj spíše experimentem, při kterém muzeum získá návštěvnickou odezvu, na základě které může připravit a digitalizovat i jiné exponáty. Nepůjde o trvalou expozici, nicméně není ani stanoven její konec. V průběhu času do digitálního šatníku budou přibývat další a další modely.

Nafotit a vymodelovat

"Oděvy se navléknou na krejčovskou pannu, která se otáčí o 360 stupňů. Současně je na ní namířeno několik fotoaparátů, které jí detailně fotí ze všech úhlů a pomocí tzv. fotogrammetrie vytvoří 3D model. Následně je potřeba vytvořený model na počítači manuálně vyhladit v místech, kde je příliš detailní. Posledním krokem je, že se model oděvu nasadí na digitální kostru, která má stejné pohybové vlastnosti, jako lidské tělo, aby se mohl pohybovat i oděv," vysvětluje David Sedláček z katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT. Vytvořit model jednoho oděvu zabere přibližně jeden den.

"Cílem výstavy je mimo jiné také příprava na rozsáhlejší expozici, kde bychom tuto technologii také chtěli využít pro archeologickou výstavu. Fyzicky zde můžete vidět šaty Keltky, které vznikly na základě rekonstrukce z hrobových nálezů. Následně šaty z období Karla IV., tedy čtrnáctého století, ty jsme vybrali, jelikož se nacházíme ve středověkém domě. Dále studentskou uniformu 1848 a společenské šaty z období kolem roku 1900 z významného salonu Anny Masákova. A konečně frak, tedy pánský slavnostní oděv, který jsme zasadili do kavárny Louvre," řekl Blesku Tomáš Dvořák z MMP.

Návštěvníkům muzea, kteří by si chtěli některý z oděvů vyzkoušet, stačí pouze přistoupit k monitoru, zvolit si libovolný oděv a následně se můžou prohlížet v kulisách Staroměstského náměstí. V muzeu města Prahy na ně ale čeká celá řada dalších zajímavých expozic, které souběžně s výstavou Od pravěku ke fraku mohou navštívit.

FOTO:

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

Blesk

Od pravěku ke Fraku: díky virtuálnímu šatníku si návštěvníci muzea města Prahy mohou vyzkoušet dobové oděvy

26. 4. 2023; businessinfo.cz

Detekce kůrovce nebo obrana proti nepřátelskému převzetí dronů. FEL ČVUT představila inovace pro vzdušné roboty

Skupina Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT demonstrovala v jihočeském Temešváru výsledky vývoje nových technologií pro drony.

V posledních letech byly zaznamenány stovky případů spoofingu a s rostoucím nasazením bezpilotních prostředků zejména na bojištích v Ukrajině roste význam adekvátní obrany proti nim.

Druhá metoda ochrany proti GPS spoofingu, kterou skupina MRS ověřuje při letových zkouškách, spočívá ve vyfiltrování a zesílení původního GPS signálu, tak aby se dron řídil podle něj a nenechal si vnutit falešné souřadnice od nepřítele.

Roj plně autonomních dronů s palubní umělou inteligencí se chová podobně jako hejno ptáků

Obdobně jako ptáci, využívají přítomnost ostatních robotů ve svém okolí a sdílenou inteligenci roje v místech, kde senzorické vybavení jedince nestačí a samostatně letící dron by selhal.

Schopnost létat v kompaktní dynamické formaci tvořené dvaceti autonomními drony byla rovněž předmětem letových ukázek v Temešváru poblíž Písku, kde bezmála sedmdesát robotiků z MRS na katedře kybernetiky FEL ČVUT v Praze s drony ve vzduchu ověřuje výsledky svého základního výzkumu. Šlo o ojedinělou příležitost vidět výsledky jejich výzkumu při rozsáhlých praktických letových ukázkách, které lze realizovat jen v odlehlých oblastech mimo Prahu.

Dron pomůže lesníkům. Se speciální kamerou odhalí kůrovce již v raném stádiu napadení stromu

řítomnost škodlivého brouka totiž vystavuje napadený strom stresu, který se začne projevovat v barvě jehličí už v počátečních fázích, kdy je jinak stávajícími metodami velmi obtížné jej odhalit.

"Nejtěžší robotickou úlohou, kterou jsme v této aplikaci museli řešit, je přelet dronu z prostředí s GPS vně lesa dovnitř porostu mezi stromy, kde kvalita GPS signálu není dostatečná. Dron se s využitím 3D lidaru a palubní inteligence dokáže uvnitř lesa lokalizovat, vyhýbat se překážkám a doletět na místo, kde se očekává výskyt napadeného stromu. Vlastní dohledání stromu probíhá s pomocí RGB kamery a neuronové sítě na palubním počítači. Jakmile dron identifikuje znaky přítomnosti kůrovce (miniaturní otvory v kůře), autonomně jej označí barvou. Lesník pak může jít najisto," shrnuje podstatu metody Martin Saska z MRS FEL ČVUT.

Mohlo by vás také zajímat

Firma Sensio.cz chtěla vyrábět štíty pro zdravotníky, výsledkem je MyCello, první 3D tištěné elektrické cello na světě

Veletrh dotačních příležitostí a podpory podnikání – Kolín

26. 4. 2023; sciencemag.cz

Obrana proti nepřátelskému převzetí dronů

Skupina Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT demonstrovala v jihočeském Temešváru výsledky vývoje nových technologií pro drony.

Při praktických letových ukázkách byla předvedena technologie zabraňující nepřátelskému převzetí kontroly nad dronem formou tzv. GPS spoofingu. GPS Spoofing je inteligentní forma rušení, při níž dron obdrží falešné GPS signály šířené z nepřátelského vysílače a "uvěří", že je na jiném místě. Spoofingové útoky jsou stále častějším prostředkem manipulace zejména ve válečných konfliktech, jejich důsledkem může být zneužití a přesměrování vzdušných robotů nepřítelem k útoku na vlastní zařízení, případně lze drony tímto způsobem donutit k přistání tak, aby se ocitly v rukách protivníka. V posledních letech byly zaznamenány stovky případů spoofingu a s rostoucím nasazením bezpilotních prostředků zejména na bojištích v Ukrajině roste význam adekvátní obrany proti nim.

Řešení, které vzniklo ve skupině Multirobotických systémů, využívá palubních senzorů dronu a palubní umělé inteligence. "Vyvíjená metoda je schopna detekovat, že se dron odchýlí od původního zadání a začne se náhle chovat jinak. Systém to vyhodnotí jako útok a přepne dron do režimu, ve kterém bude nepřátelské GPS souřadnice ignorovat a bude se při letu řídit podle palubní umělé inteligence a senzorů, které má k dispozici," vysvětluje princip obrany doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) FEL ČVUT. Druhá metoda ochrany proti GPS spoofingu, kterou skupina MRS ověřuje při letových zkouškách, spočívá ve vyfiltrování a zesílení původního GPS signálu, tak aby se dron řídil podle něj a nenechal si vnutit falešné souřadnice od nepřítele.

Roj plně autonomních dronů s palubní umělou inteligencí se chová podobně jako hejno ptáků

Drony naprogramované vědci z Karlova náměstí světovou konkurenci převyšují nejvyšší mírou autonomie, díky níž ve vzduchu tvoří tým samostatných a současně spolupracujících robotů. Ačkoli si během letu předávají minimum informací, jsou podobně jako hejno ptáků schopné zpracovávat vnější podněty a přizpůsobovat své chování změnám v okolním prostředí. Obdobně jako ptáci, využívají přítomnost ostatních robotů ve svém okolí a sdílenou inteligenci roje v místech, kde senzorické vybavení jedince nestačí a samostatně letící dron by selhal.

Dron pomůže lesníkům. Se speciální kamerou odhalí kůrovce již v raném stádiu napadení stromu

Příkladem konkrétní aplikace, ve které mohou drony zvládnout zadané úkoly mnohem rychleji a levněji než člověk, je metoda detekce stromů napadených kůrovcem. Řešení, které ve skupině Multirobotických systémů vyvinula studentka magisterského studia programu Kybernetika a robotika Tereza Uhrová ve spolupráci se společnostmi Eurosecur a Fly4Future, využívá schopnost autonomního dronu letět lesem bez GPS. Skupina MRS dron vybavený sprejem pro označování napadených stromů v Temešváru předvedla při praktické letové ukázce. Nasazení létajícího robotu uvnitř lesa využívá data, která byla získána druhým větším dronem vybaveným multispektrální kamerou, která z výšky snímá les a dokáže z této perspektivy identifikovat i pro člověka neznatelné odlišnosti v barevném spektru. Přítomnost škodlivého brouka totiž vystavuje napadený strom stresu, který se začne projevovat v barvě jehličí už v počátečních fázích, kdy je jinak stávajícími metodami velmi obtížné jej odhalit.

Strom, ve kterém se již škůdce zabydlel, je potřeba co nejdříve vyhledat, ošetřit nebo odstranit. A právě na tuto fázi dohledání konkrétního napadeného stromu se výzkumníci z MRS FEL ČVUT soustředí. "Nejtěžší robotickou úlohou, kterou jsme v této aplikaci museli řešit, je přelet dronu z prostředí s GPS vně lesa dovnitř porostu mezi stromy, kde kvalita GPS signálu není dostatečná. Dron se s využitím 3D lidaru a palubní inteligence dokáže uvnitř lesa lokalizovat, vyhýbat se překážkám a doletět na místo, kde se očekává výskyt napadeného stromu. Vlastní dohledání stromu probíhá s pomocí RGB kamery a neuronové sítě na palubním počítači. Jakmile dron identifikuje znaky přítomnosti kůrovce (miniaturní otvory v kůře), autonomně jej označí barvou. Lesník pak může jít najisto," shrnuje podstatu metody Martin Saska z MRS FEL ČVUT.

tisková zpráva FEL ČVUT

26. 4. 2023; prazskadrbna.cz

Nová výstava v Praze představí historické šaty, lidé si je i virtuálně vyzkouší

Muzeum města Prahy připravilo novou výstavu nazvanou Od pravěku ke fraku, která lidem ukáže historické oblečení z různých dob. V rámci virtuálního šatníku, který vytvořili vědci z ČVUT, v nich zájemci na obrazovce uvidí i sami sebe

Expozici v Domě u Zlatého prstenu představí návštěvníkům oděvy z různých epoch, z mladší doby železné, období Karla IV. nebo z 19. a 20. století. K vidění jsou je samozřejmě opravdové oblečení, ale i digitální modely. Ty si lidé pomocí snímací kamery a monitoru i vyzkouší.

"Náš projekt spadá do oblasti rozšířené reality. Vy se vidíte v televizi a my tam digitálně přidáváme historické oblečení," vysvětlil v tiskové zprávě David Sedláček, vedoucí týmu z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, který technologii vyvinul.

Nejdříve nafotili jednotlivé kusy pomocí fotogrammetrie a pak využili 3D rekonstrukci osoby, která si oblečení zkouší.

"3D rekonstrukce oblečení se pro magická zrcadla běžně nevyužívá. Normálně se používají modely vygenerované z programu pro návrh oblečení a výsledná geometrie oděvu je jednodušší. My aplikujeme složitou geometrii," vysvětlil Sedláček.

V nabídce virtuálního šatníku je zatím pět modelů. "Jsou tam třeba dámské šaty z období kolem roku 1900, kabát ze 40. let 19. století, k tomu patří čapka. V nabídce bude i oděv Keltky, lněná tunika," doplnil Sedláček.

26. 4. 2023; cvut.cz

Virtuální zkušební kabina dobových obleků

Datum zveřejnění: Magické zrcadlo oblékne návštěvníky výstavy do historických šatů. Vyzkoušet si je mohou ve staroměstském Domě U Zlatého prstenu.

Jde o součást netradiční výstavy Od pravěku ke fraku, kterou od úterý pořádá Muzeum města Prahy (MMP).

Švihácký pánský oblek podle módy z revolučního roku 1848 anebo dámský kostým ze salonu Anny Masákové z počátku 20. století. I v těchto dobových módních hitech se mohou představit návštěvníci muzea. Cesta k proměně v dámu či šviháka dávné Prahy je jednoduchá. Stačí se postavit na předem určené místo v jedné z místností suterénu historického objektu U Zlatého prstenu a zapózovat před kouzelným zrcadlem. Moderní technologie posléze zafunguje jako stroj času. "Jde o novou formu výstavy, experimentální a hravou," vysvětlil Tomáš Dvořák, vedoucí oddělení vědy a výzkumu MMP. Klasické modely představují jen část expozice, která spoléhá především na virtuální představení oděvů od mladší doby železné, období Karla IV. až po 19. a 20. století. "Náš projekt spadá do oblasti rozšířené reality. Vy se vidíte v televizi a my digitálně přidáváme historické oblečení," vysvětlil princip proměny spoluautor David Sedláček z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) . Vizualizace historického oblečení je zásluha 3D rekonstrukcí založených na fotografiích a snímání takzvanou hloubkovou kamerou. Jde o výjimku, jelikož 3D technologie se pro podobná magická zrcadla obvykle nevyužívají. "Bývá zvykem, že se používají modely vygenerované z programu pro návrh oblečení a výsledná geometrie oděvu je jednodušší. My aplikujeme složitou geometrii," vysvětlují autoři expozice.

Kouzelné mračno bodů

Technologie, s níž se návštěvníci Domu U Zlatého prstenu mohou seznámit, nepracuje jen s videozáznamem osoby, ale s "mračnem bodů" daného člověka. Technici proto mohou lépe oddělit pozadí a popředí, ačkoliv na místě nemají klasické zelené plátno, běžně využívané pro tyto techniky. To má samozřejmě i dopad na kvalitu prezentace. "Cílem je získat co nejlepší výsledek jak v zobrazení oděvu, tak v tom, jak člověku padne," řekl David Sedláček. "Oblékací" oděvní expozice není pouze samoúčelnou hříčkou špičkové technologie. "Má zásadní význam pro zadokumentování cenných textilních sbírek MMP. Ty trpí při fyzické manipulaci a stárnutí," zdůraznil Tomáš Dvořák. Akce v historickém staroměstském domě je plánována na půl roku.

Zdroj:

Mladá fronta Dnes

26. 4. 2023; cvut.cz

Módní přehlídka v muzeu: Jak by vám padl oděv z doby kamenné, či společenské šaty ze 14. století?

Datum zveřejnění: Muzeum města Prahy (MMP) představí výstavu módních trendů v různých érách lidstva.

Výstava s názvem Od pravěku ke fraku uvede historické oděvy nejen jako exponáty, ale také v digitální podobě. Návštěvníci si tak budou moci virtuálně vyzkoušet, jak by jim dobové oděvy padly. Výstava se návštěvníkům otevřela 25. dubna, pokud se virtuální expozice osvědčí, mohou se těšit i na další digitalizované výstavy.

Muzeum města Prahy láká v Domě U Zlatého prstenu na novou unikátní výstavu módních trendů v různých érách lidstva od pravěku, až po současnost. Výstava s názvem Od pravěku ke fraku představí několik exponátů dobových oděvů, které si návštěvníci díky novým technologiím dokonce budou moci vyzkoušet. Speciální zkušební kabinka díky snímací kameře a velkému monitoru umožní návštěvníkům obléci se do oděvů z mladší doby železné, období Karla IV. nebo do šatů z 19. a 20. století. Unikátní magické zrcadlo stvořil pětičlenný tým z ČVUT . "Oděvům stejně jako sbírkovým předmětům příliš nesvědčí, když jsou reálně vystavené. Jednak kvůli záření a jednak kvůli vedlejším návštěvnickým důsledkům je snížena jejich trvanlivost a nelze je takto přechovávat věky. Nicméně když jsou v depozitáři, tak je nikdo nevidí, což je škoda," řekl Tomáš Dvořák z oddělení vědy a výzkumu MMP. Výstava je podle něj spíše experimentem, při kterém muzeum získá návštěvnickou odezvu, na základě které může připravit a digitalizovat i jiné exponáty. Nepůjde o trvalou expozici, nicméně není ani stanoven její konec. V průběhu času do digitálního šatníku budou přibývat další a další modely.

Nafotit a vymodelovat

Nejtěžším úkolem z hlediska digitalizace bylo zachovat kinetické vlastnosti oděvů a různých materiálů, ze kterých jsou vyrobeny. V praxi to znamená, že digitální oděvy v zrcadle reagují na pohyb člověka v reálném čase a pohybují se, vlají a ohýbají se stejně, jako by byly skutečné. "Oděvy se navléknou na krejčovskou pannu, která se otáčí o 360 stupňů. Současně je na ní namířeno několik fotoaparátů, které jí detailně fotí ze všech úhlů a pomocí tzv. fotogrammetrie vytvoří 3D model. Následně je potřeba vytvořený model na počítači manuálně vyhladit v místech, kde je příliš detailní. Posledním krokem je, že se model oděvu nasadí na digitální kostru, která má stejné pohybové vlastnosti, jako lidské tělo, aby se mohl pohybovat i oděv," vysvětluje David Sedláček z katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT . Vytvořit model jednoho oděvu zabere přibližně jeden den. "Cílem výstavy je mimo jiné také příprava na rozsáhlejší expozici, kde bychom tuto technologii také chtěli využít pro archeologickou výstavu. Fyzicky zde můžete vidět šaty Keltky, které vznikly na základě rekonstrukce z hrobových nálezů. Následně šaty z období Karla IV., tedy čtrnáctého století, ty jsme vybrali, jelikož se nacházíme ve středověkém domě. Dále studentskou uniformu 1848 a společenské šaty z období kolem roku 1900 z významného salonu Anny Masákova. A konečně frak, tedy pánský slavnostní oděv, který jsme zasadili do kavárny Louvre," řekl Blesku Tomáš Dvořák z MMP.

Zdroj:

Blesk.cz

26. 4. 2023; cvut.cz

Do šatů předků vplují návštěvníci virtuálně

Datum zveřejnění: Nová minivýstava Od pravěku ke fraku, kterou Muzeum hlavního města Prahy uspořádalo v Domě U Zlatého zvonu v Praze

1, seznámí s oděvy našich předků z mladší doby železné, éry Karla IV. či 19. a 20. století.

Návštěvníci uvidí nejen reálné exponáty v prosklené vitríně, díky snímací kameře a velkorozměrovému monitoru si historické ošacení můžou virtuálně obléknout. Třeba dámské společenské šaty z taftu a tylu ze začátku 20. století. Obrazovka je navíc znázorní v pohybu a v historickém prostředí. Podle Tomáše Dvořáka z muzea výstava potrvá minimálně šest měsíců, přičemž šaty se budou měnit. Vznikla v rámci výzkumného projektu Virtuální digitální šatník, na kterém se podílela i Fakulta elektrotechnická ČVUT . "Cílem je představit tuto technologii a ukázat, že oděvy nemusejí být pokaždé na výstavě fyzicky přítomné," podotkl.

Zdroj:

Právo

26. 4. 2023; cvut.cz

Detekce kůrovce, obrana proti nepřátelskému převzetí dronů a roje úzce spolupracujících vzdušných robotů. FEL ČVUT představila inovace pro vzdušné rob

Datum zveřejnění: Skupina Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT včera demonstrovala v jihočeském Temešváru výsledky vývoje nových technologií pro drony.

Roj plně autonomních dronů s palubní umělou inteligencí se chová podobně jako hejno ptáků

Drony naprogramované vědci z Karlova náměstí světovou konkurenci převyšují nejvyšší mírou autonomie, díky níž ve vzduchu tvoří tým samostatných a současně spolupracujících robotů. Ačkoli si během letu předávají minimum informací, jsou podobně jako hejno ptáků schopné zpracovávat vnější podněty a přizpůsobovat své chování změnám v okolním prostředí. Obdobně jako ptáci využívají přítomnost ostatních robotů ve svém okolí a sdílenou inteligenci roje v místech, kde senzorické vybavení jedince nestačí a samostatně letící dron by selhal.

Dron pomůže lesníkům. Se speciální kamerou odhalí kůrovce již v raném stádiu napadení stromu

Strom, ve kterém se již škůdce zabydlel, je potřeba co nejdříve vyhledat, ošetřit nebo odstranit. A právě na tuto fázi dohledání konkrétního napadeného stromu se výzkumníci z MRS FEL ČVUT soustředí. "Nejtěžší robotickou úlohou, kterou jsme v této aplikaci museli řešit, je přelet dronu z prostředí s GPS vně lesa dovnitř porostu mezi stromy, kde kvalita GPS signálu není dostatečná. Dron se s využitím 3D lidaru a palubní inteligence dokáže uvnitř lesa lokalizovat, vyhýbat se překážkám a doletět na místo, kde se očekává výskyt napadeného stromu. Vlastní dohledání stromu probíhá s pomocí RGB kamery a neuronové sítě na palubním počítači. Jakmile dron identifikuje znaky přítomnosti kůrovce (miniaturní otvory v kůře), autonomně jej označí barvou. Lesn í k pak m ůž e j í t najisto, " shrnuje podstatu metody Martin Saska z MRS FEL ČVUT.

Fotografie najdete zde

26. 4. 2023; feedit.cz

Detekce kůrovce, obrana proti nepřátelskému převzetí dronů a roje úzce spolupracujících vzdušných robotů. FEL ČVUT představila inovace pro vzdušné rob

Skupina Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT demonstrovala v jihočeském Temešváru výsledky vývoje nových technologií pro drony.

Roj plně autonomních dronů s palubní umělou inteligencí se chová podobně jako hejno ptáků

Dron pomůže lesníkům. Se speciální kamerou odhalí kůrovce již v raném stádiu napadení stromu

Fotografie najdete zde.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

Tagged ČeskévysokéučenítechnickévPraze

26. 4. 2023; prazsky.denik.cz

Podívejte se: Začíná jarní část Robosoutěže určená pro základní školy a gymnázia

Ve středu 26. dubna odstartovalo první kolo Robosoutěže pro druhý stupň základních škol a odpovídající třídy víceletých gymnázií na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Úkolem každého týmu bude sestavit robota ze stavebnice LEGO® MINDSTORMS® tak, aby splnil zadanou soutěžní úlohu a to co možná nejlépe.

Týmy budou měřit síly ve třech nezávislých soutěžních kolech sestrojených robotů ve středu 26.4.2023, ve čtvrtek 27.4.2023 a v pátek dne 28.4.2023.

Foto:

Začíná jarní část Robosoutěže určené pro základní školy a odpovídající stupně víceletých gymnázií. Utká se celkem 138 robotických vozítek z lega.

FotoAuthors:

Deník/Radek Cihla

26. 4. 2023; techfocus.cz

Nové technologie pro drony: detekce kůrovce nebo obrana proti nepřátelskému převzetí dronů

Skupina Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT demonstrovala v jihočeském Temešváru výsledky vývoje nových technologií pro drony.

Spoofingové útoky jsou dle webu FEL ČVUT stále častějším prostředkem manipulace zejména ve válečných konfliktech, jejich důsledkem může být zneužití a přesměrování vzdušných robotů nepřítelem k útoku na vlastní zařízení, případně lze drony tímto způsobem donutit k přistání tak, aby se ocitly v rukách protivníka.

V posledních letech byly zaznamenány stovky případů spoofingu a s rostoucím nasazením bezpilotních prostředků zejména na bojištích v Ukrajině roste význam adekvátní obrany proti nim.

Roj autonomních dronů s palubní AI se chová podobně jako hejno ptáků

Dron pomůže i lesníkům

Nasazení létajícího robotu uvnitř lesa využívá data, která byla získána druhým větším dronem vybaveným multispektrální kamerou, která z výšky snímá les a dokáže z této perspektivy identifikovat i pro člověka neznatelné odlišnosti v barevném spektru. Přítomnost škodlivého brouka totiž vystavuje napadený strom stresu, který se začne projevovat v barvě jehličí už v počátečních fázích, kdy je jinak stávajícími metodami velmi obtížné jej odhalit.

Zdroj: FEL ČVUT

Roj autonomních dronů s palubní AI se chová podobně jako hejno ptáků / Petr Neugebauer, FEL ČVUT.

26. 4. 2023; vecerni-praha.cz

Magické zrcadlo z FEL ČVUT oblékne lidi do historických šatů

Historické oděvy z různých období představí , která dnes začala v Muzeu města Prahy – konkrétně v Domě U Zlatého prstenu.

" Náš projekt spadá do oblasti rozšířené reality. Vy se vidíte v televizi a my tam digitálně přidáváme historické oblečení," uvedl dr. Sedláček . Jedním ze specifik zrcadla z FEL je podle vědce to, že se předlohou staly existující kusy historického oblečení nafocené pomocí fotogrammetrie. Tým pak využil možnosti částečné 3D rekonstrukce osoby, která si oděv zkouší. " 3D rekonstrukce oblečení se pro magická zrcadla běžně nevyužívá. Normálně se používají modely vygenerované z programu pro návrh oblečení a výsledná geometrie oděvu je jednodušší. My aplikujeme složitou geometrii," vysvětlil vědec.

Popsal, že jejich technologie tedy nepracuje jen s videozáznamem osoby, ale s "mračnem bodů" daného člověka. " Můžeme tak lépe oddělit pozadí a popředí, ačkoliv tam nemáme klasické zelené plátno, které se běžně využívá pro tyto techniky. Anebo můžeme schovat některé části těla. Takže části, kde má osoba nosit historický oděv, vůbec nezobrazujeme. Ta data tam vůbec nevytvoříme," zdůraznil dr. Sedláček. Cílem je získat co nejlepší výsledek jak v zobrazení oděvu, tak v tom, jak člověku "padne".

V nynější virtuální nabídce je podle vědce pět variant oblečení plus doplňky. " Jsou tam třeba dámské šaty z období kolem roku 1900, kabát ze 40. let 19. století, k tomu patří čapka. V nabídce bude i oděv Keltky – lněná tunika," dodal dr. Sedláček.

Dr. Sedláček sdělil, že CESNET pro výstavu připravil ještě jiný typ vizualizace pomocí kiosku, která ukáže oblečení rozanimované na postavě pomocí fyzikální simulace. " Lidé si zároveň mohou vyzkoušet oblečení v našem magickém zrcadle a porovnat, jaká metoda prezentace se jim nejvíce líbí – zda ty naše virtuálně interaktivní, nebo tradiční výstava ve vitrínách, " konstatoval vědec.

26. 4. 2023; cad.cz

FEL ČVUT představila inovace pro vzdušné roboty

Anotace:

Skupina Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT demonstrovala v jihočeském Temešváru výsledky vývoje nových technologií pro drony. Při praktických letových ukázkách byla předvedena technologie zabraňující nepřátelskému převzetí kontroly nad dronem formou tzv. GPS spoofingu. GPS Spoofing je inteligentní forma rušení, při níž dron obdrží falešné GPS signály šířené z nepřátelského vysílače a "uvěří", že je na jiném místě.

26. 4. 2023; ČT 1

Trénink autonomních dronů

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor ČT

Hledají a označují stromy napadené kůrovcem, umějí se ubránit nepřátelskému převzetí kontroly a umějí i spolupracovat v tzv. roji. Řeč je o dronech, se kterými experimentují vědci a studenti z ČVUT. Právě ti představili svůj pokrok v projektech, kde se snaží, aby jejich drony fungovaly pokud možno co nejvíc. Autonomně.

Jaroslav ZOULA, redaktor ČT

Odlehlý statek u písku, místo, kde si studenti, kteří na ČVUT pracují s autonomními drony, mohou vyzkoušet v praxi experimenty pro své závěrečné práce. A ideální místo na zkoušení větších akcí.Tohle je věc, kterou si v jinde než podobně odlehlých oblastech vyzkoušet nemohou. Do vzduchu se právě vznáší 20 dronů a jejich úkolem je mimo jiné zabránit kolizi, vyhýbat se jeden druhému a splnit daný úkol.Operátoři jim jenom na začátku zadali vstupní informace, zbytek probíhá autonomně. Formace drony mění díky komunikaci přes rádiové vlny. Komunikovat a ověřovat si svou polohu mohou i opticky.

Martin SASKA, vedoucí skupiny multirobotických systémů, FEL ČVUT

Kdy sledují své jedince ve svém okolí a dokáží i pomocí blikání kontrolních světel na dronech si předat nějakou informaci.

Jaroslav ZOULA, redaktor ČT

A trénovali i konkrétní aplikaci. Dron vybavený speciální kamerou totiž umí z velké výšky rozpoznat strom napadený kůrovcem, a to dřív, než to umí lesníci, a potom umí klesnout i takto nízko a napadený strom označit.Dron z výšky nejprve předvybere stromy, jejichž barva se i jen drobně pro člověka nerozpoznatelně odchyluje od normálu. Pak na kmeni podezřelého stromu hledá podobné díry po kůrovci, to vše automatizovaně.

Tereza UHROVÁ, studentka, FEL ČVUT

Když tedy vyhodnotí, že strom je nakažený, tak strom postříká žlutou barvou, aby věděli lesníci, že to je ten špatný strom.

Jaroslav ZOULA, redaktor ČT

S podobnými experimenty pronikají do praxe. Se správci přenosové soustavy zkouší kontroly vedení a jejich týmy různých autonomních robotů chodících, létajících i jezdících pravidelně získávají přední umístění v mezinárodních soutěžích po celém světě. Jaroslav Zoula, Česká televize.

25. 4. 2023; cad.cz

Klání v Robosoutěži na FEL ČVUT v Praze

Anotace:

Autor článku: FEL ČVUT Největší koncentrace mladých talentů v oblasti robotiky bude k vidění při tradiční Robosoutěži – přesně řečeno v její jarní části určené pro základní školy a odpovídající stupně víceletých gymnázií. V Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se ve středu 26. 4., ve čtvrtek 27. 4. a v pátek 28. 4. 2023 utká celkem 138 robotických vozítek z Lega. Letošní soutěžní úloha má název Ping-pong a organizátoři soutěže slibují nejlepším týmům kromě výher ještě něco navíc – postup do superfinále na festivalu Maker Faire Prague, který se koná v červnu na pražském Výstavišti.

25. 4. 2023; Právo

FOTO

Foto: ROBOTI JDOU DO BOJE. V Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se od středy do pátku utká 138 robotických vozítek z lega. Jejich autory jsou školáci, kteří se účastní jarního kola Robosoutěže. Letošní soutěžní úloha nese název Ping-pong.

Foto FEL ČVUT

25. 4. 2023; stavbaweb.cz

Wienerberger poradí, jak se připravit na fotovoltaiku

(24. 4. 2023) Nenechte si ujít první Wienerberger fórum roku 2023, které se bude konat 18. května ve virtuálním prostoru World of Wienerberger

Wienerberger poradí, jak se připravit na fotovoltaiku

Přední odborníci z oblasti stavebnictví a energetiky představí moderní pojetí fotovoltaiky v Česku a nastíní možnosti její skutečné návratnosti či svépomocné instalace panelů do střešní krytiny. Zájemci se ale mohou těšit i na tipy, jak navrhovat energeticky úspornější stropní konstrukce a jejich napojení na příčky, a dozví se, jak jim při navrhování šikmé střechy může pomoci vhodný software.

Poté následuje přednáška technické poradkyně Jany Novotné a statika Ivo Petráška o tom, jak lze navrhovat energeticky úspornější vykonzolované stropní konstrukce a podrobný návod na jeho napojení na příčku. "Probereme konstrukční detaily napojení vnitřní příčky na těžký a lehký strop nejen z pohledu stavební fyziky. Ve druhé části představíme nové řešení detailů pro překlad Porotherm KP Vario UNI pro stínící techniku, kdy nad úrovní překladu není přímo strop, ale další řada cihel," avizují vedoucí oddělení produktových specialistů Wienerberger Milan Rotek a interní lektor Wienerbergeru Jan Huber.

1. Představení nového Podkladu pro navrhování Tondach

Ing. Michal Šenkýř - produktový specialista navrhování staveb Wienerberger

2. Moderní pojetí fotovoltaiky v ČR pohledem odborníků Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - odborný asistent na katedře elektrotechnologie ČVUT FEL a vedoucí skupiny pro malé zdroje a akumulaci, Solární asociace

Mgr. Daniel Frejvald - produktový manažer Wienerberger Wevolt

3. Energeticky úsporné vykonzolování stropu Ing. Ivo Petrášek - statik společnosti Wienerberger

Ing. Jana Novotná - technický poradce společnosti Wienerberger

4. Stavební konstrukce v souvislostech – detail napojení příčky na strop a překlad Porotherm KP Vario UNI pro stínicí techniku s další řadou cihel Ing. Milan Rotek - vedoucí oddělení produktových specialistů Wienerberger

Jan Huber, DiS. - interní lektor Wienerberger

5. Montážní postup detailu překladu Porotherm KP Vario UNI pro stínicí techniku s další řadou cihel Ing. Matěj Jurečka - produktový specialista provádění staveb Wienerberger

Tisková zpráva

Komentáře ke článku

Vložit příspěvek

Registrace k zasílání newsletteru

25. 4. 2023; cvut.cz

Roboti jdou do boje

Datum zveřejnění:

V Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se od středy do pátku utká 138 robotických vozítek z lega.

Jejich autory jsou školáci, kteří se účastní jarního kola Robosoutěže. Letošní soutěžní úloha nese název Ping-pong.

Zdroj:

Právo

25. 4. 2023; cvut.cz

Magické zrcadlo oblékne lidi do historických šatů, pro novou výstavu ho připravil tým z FEL ČVUT

Datum zveřejnění: Historické oděvy z různých období představí výstava Od pravěku ke fraku, která dnes začala v Muzeu města Prahy – konkrétně v Domě U Zlatého prstenu.

"Náš projekt spadá do oblasti rozšířené reality. Vy se vidíte v televizi a my tam digitálně přidáváme historické oblečení," uvedl dr. Sedláček. Jedním ze specifik zrcadla z FEL je podle vědce to, že se předlohou staly existující kusy historického oblečení nafocené pomocí fotogrammetrie. Tým pak využil možnosti částečné 3D rekonstrukce osoby, která si oděv zkouší. "3D rekonstrukce oblečení se pro magická zrcadla běžně nevyužívá. Normálně se používají modely vygenerované z programu pro n á vrh oble č en í a v ý sledn á geometrie oděvu je jednodušší. My aplikujeme složitou geometrii," vysvětlil vědec.

Popsal, že jejich technologie tedy nepracuje jen s videozáznamem osoby, ale s "mračnem bodů" daného člověka. "Můžeme tak lépe oddělit pozadí a popředí, ačkoliv tam nemáme klasické zelené plátno, které se běžně využívá pro tyto techniky. Anebo můžeme schovat některé části těla. Takže části, kde má osoba nosit historický oděv, vůbec nezobrazujeme. Ta data tam vůbec nevytvoříme," zdůraznil dr. Sedláček. Cílem je získat co nejlepší výsledek jak v zobrazení oděvu, tak v tom, jak člověku "padne".

V nynější virtuální nabídce je podle vědce pět variant oblečení plus doplňky. "Jsou tam třeba dámské šaty z období kolem roku 1900, kabát ze 40. let 19. století, k tomu pat ří č apka. V nabídce bude i oděv Keltky – lněná tunika," dodal dr. Sedláček.

25. 4. 2023; feedit.cz

Magické zrcadlo oblékne lidi do historických šatů, pro novou výstavu ho připravil tým z FEL ČVUT

Historické oděvy z různých období představí výstava Od pravěku ke fraku, která dnes začala v Muzeu města Prahy – konkrétně v Domě U Zlatého prstenu. Součástí expozice je i tzv. magické zrcadlo, díky kterému si návštěvníci a návštěvnice některé kousky i virtuálně vyzkouší. Technologii, která využívá tvorby 3D modelu člověka, pro výstavu vyvinul tým z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT vedený dr. Davidem Sedláčkem. V současnosti je na výběr pět různých oděvů, podle dr. Sedláčka se však nabídka virtuálního oblečení během výstavy ještě rozroste.

Popsal, že jejich technologie tedy nepracuje jen s videozáznamem osoby, ale s "mračnem bodů" daného člověka. "Můžeme tak lépe oddělit pozadí a popředí, ačkoliv tam nemáme klasické zelené plátno, které se běžně využívá pro tyto techniky. Anebo můžeme schovat některé části těla. Takže části, kde má osoba nosit historický oděv, vůbec nezobrazujeme. Ta data tam vůbec nevytvoříme," zdůraznil dr. Sedláček. Cílem je získat co nejlepší výsledek jak v zobrazení oděvu, tak v tom, jak člověku "padne".

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na .

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm téměř 19 000 studentů. Pro akademický rok 2022/23 nabízí ČVUT svým studentům na 350 akreditovaných studijních programů a z toho přes 100 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.– 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

Tagged ČeskévysokéučenítechnickévPraze

25. 4. 2023; prazskypatriot.cz

Magické zrcadlo oblékne lidi do historických šatů

Historické oděvy z různých období představí výstava Od pravěku ke fraku, která začala v Muzeu města Prahy – konkrétně v Domě U Zlatého prstenu. Součástí expozice je i tzv. magické zrcadlo, díky kterému si návštěvníci a návštěvnice některé kousky i virtuálně vyzkouší. Technologii, která využívá tvorby 3D modelu člověka, pro výstavu vyvinul tým z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT vedený Davidem Sedláčkem. V současnosti je na výběr pět různých oděvů, podle dr. Sedláčka se však nabídka virtuálního oblečení během výstavy ještě rozroste.

Popsal, že jejich technologie tedy nepracuje jen s videozáznamem osoby, ale s "mračnem bodů" daného člověka. "Můžeme tak lépe oddělit pozadí a popředí, ačkoliv tam nemáme klasické zelené plátno, které se běžně využívá pro tyto techniky. Anebo můžeme schovat některé části těla. Takže části, kde má osoba nosit historický oděv, vůbec nezobrazujeme. Ta data tam vůbec nevytvoříme," zdůraznil dr. Sedláček. Cílem je získat co nejlepší výsledek jak v zobrazení oděvu, tak v tom, jak člověku "padne".

25. 4. 2023; feedit.cz

Na výstavě Od pravěku ke fraku je k vidění virtuální historický šatník

Praha 25. dubna 2023. Unikátní 3D prezentaci digitálních modelů textilních sbírkových předmětů připravilo sdružení CESNET ve spolupráci s Muzeem města Prahy, Fakultou elektrotechnickou ČVUT a společností improtech. Modely jsou k vidění v informačním kiosku, který je součástí právě otevřené výstavy o historii oděvů Od pravěku ke fraku. Pořádá ji Muzeum města Prahy v Domě U Zlatého prstenu v Praze.

Informační kiosek je připojen k internetu, což umožňuje napojení na virtuální server v infrastruktuře CESNET, kde jsou 3D modely uložené. Oddělení technologie pro síťové aplikace sdružení CESNET, které předměty zdigitalizovalo, tak může průběžně aktualizovat obsah a doplňovat další modely.

"Digitalizace textilních předmětů způsobem, který zachycuje kinematické vlastnosti materiálu, je náročný proces. Začíná snímáním předmětů, pokračuje zpracováním digitálních dat a vrcholí vytvořením pohybové simulace. Výsledná prezentace umožňuje vidět cenné historické oděvy v pohybu, což by jinak nebylo možné. Zároveň vzniká výjimečná forma dokumentace předmětů pro budoucí badatele a návštěvníky," říká Jiří Kubišta z Oddělení technologie pro síťové aplikace sdružení CESNET.

CESNET již vytvořil digitální prezentace řady dalších sbírkových předmětů pro využití na výstavách. V loňském roce šlo například o sadu šperků z 5. století, které jsou k vidění v Muzeu T.G.M. v Rakovníku, anebo o postavu robota pro Památník Karla Čapka ve Strži u Dobříše. Figurku robota letos doplnily dosud nevystavované rodinné památky a předměty spojené s Čapkovým lékařem Leopoldem Firtem.

"Příprava nejnovější výstavy Od pravěku ke fraku byla z těchto prezentací nejnáročnější. Museli jsme textilní materiál věrně zachytit, nasimulovat látku a rozhýbat ji v reálném čase. Pohybová simulace textilních předmětů byla dosud prováděna buď s uměle vytvořenými modely s nižším počtem polygonů, například v počítačových hrách, nebo se sbírkovými předměty pro předem vypočítané sekvence. Simulace v reálném čase se snímkovou frekvencí pro plynulý pohyb textilních sbírkových předmětů je novou věcí," uvádí Sven Ubik, vedoucí Oddělení technologie pro síťové aplikace CESNET.

Sdružení při svých projektech spolupracuje s talentovanými studenty a studentkami. Na práci týmu, jenž vytvářel 3D modely pro výstavu Od pravěku ke fraku, se podílela posluchačka Fakulty informačních technologií ČVUT Alena Žižková, která se digitalizaci historického oblečení věnovala ve své bakalářské práci. Podobně její kolega Oldřich Linhart v rámci bakalářské práce digitalizoval postavu robota pro Památník Karla Čapka.

3D vizualizace umožňují návštěvníkům výstav prohlédnout si předměty ze všech stran a všimnout si tak detailů, které jinak na vystavených věcech nelze vidět. Virtualizace přispívá k dokumentaci stavu historických sbírek a slouží vědcům či výzkumníkům pro jejich badatelskou činnost.

Práce na digitalizaci proběhla jako součást společného projektu s názvem Virtuální digitální šatník, probíhajícím v letech 2021-2023. Projekt byl podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci programu ÉTA (číslo projektu TL05000298).

Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA (číslo projektu TL05000298).

Sdružení CESNET bylo založeno v roce 1996 vysokými školami a Akademií věd ČR. Jeho cílem je provoz a rozvoj ICT služeb, které tvoří národní e-infrastrukturu pro výzkum, vývoj a vzdělávání e-INFRA CZ. Nedílnou součástí aktivit je také výzkum a vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií. CESNET je aktivním partnerem v řadě zahraničních výzkumných infrastruktur, jako jsou panevropská síť pro výzkum, vývoj a vzdělávání GÉANT, evropská gridová infrastruktura EGI.eu a evropská infrastruktura pro otevřenou vědu EOSC. Více na www.cesnet.cz a www.e-infra.cz.

Tagged Sdružení CESNET

25. 4. 2023; DVTV

DVTV Interview - Miroslav Krejčí

Martin VESELOVSKÝ, moderátor DVTV

Archaismy, přechodníky a úlohy stejné v testech pro páťáky a sedmáky. Přijímací testy na osmiletá gymnázia a střední školy opět čelí kritice. Ptají se testy na to, co by studenti opravdu měli znát? Co vlastně na základě testů zjistíme? A kdy bude testy vyhodnocovat už pouze umělá inteligence? Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí je v DVTV. Dobrý den, pane řediteli.