ČVUT - Fakulta elektrotechnická

7. 6. 2023; prahain.cz

POZVÁNKA: Veletrh vědy 2023 startuje 8. června

Největší vědecká akce v České republice přiblíží vědu široké veřejnosti již od čtvrtka 8. června. V areálu PVA Expo Praha v Letňanech se mohou návštěvníci těšit na více než 100 vědeckých stanovišť, přednášky, workshopy či panelové diskuze. Vstup na třídenní akci je navíc zdarma.

Sedmý ročník veletrhu organizuje tradičně Akademie věd České republiky a jak pořadatel uvádí v tiskové zprávě, i letos je na co se těšit. Lákadlem bude například úniková hra Staňte se tajným agentem, mikroskopické zkoumání spermií různých druhů savců, určování vzorků hornin nebo podepisování hlaholicí.

"Chceme představit nejen záběr naší práce a šíři vědních oblastí, ale i špičkovou úroveň a zároveň aktuálnost a společenskou odpovědnost vědy," uvedla Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR.

Hlavní je předat radost z poznávání a objevování

Další z aktivit, které bude možné si pod dohledem vědců vyzkoušet, bude například počítání věku ryb z šupin, zkoumání korespondence spisovatelů a básníků, pěstování krystalů, výroba blesku v mikrovlnné troubě, simulátor solárního panelu, mlžná komora nebo laserové bludiště.

"Silně vnímáme, že jedním ze zásadních úkolů vědy je ukazovat co nejširší veřejnosti výsledky své práce financované z veřejných peněz, probouzet zájem o vědecké poznání i o racionální přístup k novým poznatkům, zvláště u mladých lidí. Ale to hlavní je předat radost z poznávání, objevování i překonávání zdánlivě neřešitelných či příliš složitých problémů," doplnila Zažímalová.

Multimediální sál s 80metrovou obrazovkou

Chybět nebudou ani vědecká představení pro školy, panelové diskuze, přednášky, workshopy či besedy. Ještě lepší zážitek přitom zprostředkuje velký multimediální sál s obrazovkou o rozloze 80 metrů čtverečních. Ten bude hostit i oblíbené science show plné výbuchů a ohně nebo vyprávění o vzniku Sluneční soustavy pro mladší školáky.

Moderování panelových diskuzí se ujme Václav Moravec. Tématem letošních debat je energetika, genová terapie nebo právo na nenávist.

I když je na celý program vstupné zdarma, na některé aktivity je třeba se předem přihlásit na stránkách veletrhu. Důvodem je především kapacita.

Poprvé se zúčastní zoo, Paměť národa nebo dopravní podnik

Vůbec poprvé se veletrhu zúčastní například Zoo Praha. Připravuje expozici zaměřenou na ochranu živočichů v lidské péči. Fakulta elektrotechnická ČVUT pak při své první účasti představí nevšední technologie, jakými je robopes SPOT, pásoví roboti a kráčející mravenci. Poprvé se představí i Dopravní podnik hlavního města, Paměť národa nebo Národní ústav duševního zdraví.

Novinkou letošního ročníku budou i dva diskuzní pořady s mladými vědci, kteří jsou připraveni odpovídat na otázky diváků. Jde o Vědeckou zastávku ve čtvrtek od 16 hodin a Zeptej se vědce live! v neděli od 15 hodin.

Největší populárně naučná akce

Veletrh vědy je největší populárně naučná akce v České republice. Akademie věd ji pořádá už od roku 2015 a zabývá se v ní vědou ve všech podobách. Návštěvníky pravidelně seznamuje s novinkami v oborech přírodních, technických, humanitních i společenských. Zažít vědu můžou díky interaktivním exponátům, modelům, laboratořím i praktickým dílnám.

Veletrh se snaží hravou formou přiblížit komplexní vědecké fenomény a aktuální výzkum i jeho využití v každodenním životě. Podporuje navíc také nábor nových studentů a uplatnění absolventů v institucích zabývajících se vědou a výzkumem. Veřejnosti také ukazuje důležitá současná témata společnosti i lidské civilizace jako takové.

V loňském roce se vědu rozhodlo prozkoumat přes 35 tisíc návštěvníků. Čísla tak překonala předchozí rekord z roku 2019.

31. 5. 2023; cvut.cz

Evropa chce 50 solárních "Temelínů" na oběžné dráze. Stavět je mají i Češi .

Datum zveřejnění: Evropa sní o energetické soběstačnosti i uhlíkové neutralitě. Pomoci jí s tím mají obnovitelné zdroje, a to ne jen tak ledajaké.

Solární elektrárna o výkonu desítek jaderných má být na oběžné dráze. Podílet se na ní chtějí i Češi.

Slunce. Zdroj o zdaleka největším energetickém potenciálu na světě. V otevřeném kosmu vyzařuje neustále a solární panely ve vesmíru by z něj mohly získávat až 40krát víc energie než na Zemi. A to si dobře uvědomují i vesmírné mocnosti jako USA, Čína, Japonsko, ale i Evropa, která už má dokonce schválený návrh, jak energii získávat. Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži. Video u toho článku představuje animaci projektu Solaris, tedy vybudování obrovské solární elektrárny na zemské oběžné dráze. Evropská kosmická agentura (ESA) v něm počítá s konstrukcí až 50 satelitů, které budou mít každý od 10 do 15 kilometrů čtverečních fotovoltaických panelů – neustále vystavených slunečnímu záření a bez ohledu na oblačnost nebo roční období, takže celkový výkon by měl dosahovat až 750 TWh ročně.

"Je to, jako bychom všechny fotovoltaické panely, které máme dneska na polích u nás v České republice, umístili na jeden satelit. Může být někde vysoko, ideálně na geostacionární dráze, nebo i trochu níž, takže bychom ho viděli třeba jako letadlo," začíná v reportáži pro SZ Tech popisovat evropský návrh Jakub Holovský z Katedry elektrotechnologie na Fakultě elektrotechnické ČVUT ( FEL). "A když započteme různé jeho výhody a i to, že by ta technologie pravděpodobně už byla pokročilejší, než máme dnes, tak by ten jediný satelit vyrobil elektřiny jako náš Temelín. To je samozřejmě pěkná představa, ale zároveň z technologického hlediska je to určitě velice ambiciózní projekt," dodává vysokoškolský odborník na fotovoltaiku.

Tuzemská Jaderná elektrárna Temelín ročně vyrobí téměř 16 TWh. Český průmysl by ze Solarisu mohl těžit miliardyK překonání technologických výzev má ale ESA ještě čas. Projekt si schválila teprve loni v listopadu a teď v dubnu objednala dvě paralelní studie proveditelnosti. Hotové by však měly být už příští rok, kdy se má začít stavět i první demonstrátor. Ten chce agentura poslat na oběžnou dráhu v roce 2030 a prototyp komerční, plně fungující solární elektrárny spustit do roku 2040. I přes dlouhodobý časový plán má ale už teď o Solaris zájem řada firem, a to i těch v Česku. Podle šéfa jedné z nich by obří projekt mohl do českého průmyslu, ale nejen tam, přivést i 100 až 200 milionů eur (2,4 až 4,8 miliardy Kč). "Já myslím, že by to mohl být obrat, nebo tedy podepsané kontrakty v této hodnotě. Opravdu to může být i víc. Bude záležet na těch technologiích, které dnes některé jsou, některé se budou muset vyvinout, modifikovat. Ale vzhledem ke zkušenostem v daném rozsahu projektu si myslím, že to může být zajímavé minimálně pro deset průmyslových subjektů – možná i akademických. My třeba spolupracujeme s VUT Brno nebo ČVUT Praha , takže i ty by se tam určitě zapojily," dává svůj odhad pro SZ Byznys Pavel Sobotka, ředitel brněnské firmy Frentech Aerospace. Které české firmy mají zájem? Pár jich navrhla i sama agenturaJednou z dalších českých firem, která projevila o účast na projektu Solaris zájem v reakci na dotaz redakce, je klatovská ATC Space, která už má s ESA zkušenosti. V rámci kontraktu za miliony eur ročně vyrábí a dodává frézované díly a sestavy pro novou generaci jejích raketových nosičů, která začne létat na přelomu roku. "My jako společnost vyrábějící strukturální prvky pro evropskou raketu Ariane 6 bychom se velmi rádi ucházeli o účast v projektu Solaris," potvrdil jednatel podniku Tomáš Kroták. A pět dalších tuzemských podniků, které by se na orbitální solární elektrárně také mohly podílet, uvedla také v reakci na dotaz redakce SZ Byznys sama Evropská kosmická agentura. Patří mezi ně třeba 5M vyrábějící kompozitní materiály v Kunovicích nebo Honeywell s mechanismy k polohování antén z Brna, odkud pochází i zbývající tři. "Jakožto jeden z nejsilnějších hráčů v Evropě na poli space technologií a vývoje a výroby satelitů určitě na programy a tyto konstelace koukáme. Je to něco, u čeho jsme byli, vyhodnocujeme výstupy, které jsme dostali z toho počátečního rozhodnutí o programu. A je to něco, co je samozřejmě velice atraktivní. Je to velmi ambiciózní projekt, který bude podle mého trvat nějakou dobu, než se zhmotní, ale určitě je to něco, do čeho bychom se rádi zapojili," reaguje v reportáži v úvodu článku jednatel skupiny OHB Czechspace Vít Pavelec. "Vesmírné projekty jsou v kosmickém průmyslu obvykle velice dlouhodobé, takže i naše strategie jsou na deset a více, i dvacet až třicet let dopředu. Samozřejmě v tom spatřujeme naši účast podle toho, co jsme do projektu schopni už dnes udělat. A řekněme, že možná za pět let to bude i něco víc, ale dnes pracujeme na kontrolních systémech teploty a ovládacích mechanismů struktur," dodává pro redakci vedoucí strategie firmy S.A.B. Aerospace Inna Uwarowaová. "Naše firma by rozhodně o spolupráci na tomto projektu zájem měla. Myslím si, že právě naše firma má zkušenosti s mechanismy, které rozvíjí solární panely," uvádí také Pavel Sobotka z Frentech Aerospace. "Celá naše skupina je schopna poskytnout tomuto programu samozřejmě věci od počátečního vývoje nebo nějaké konceptuální fáze a studie, až po vlastní design té konstelace. Přes výrobu, integraci, Assembly & Testing až po výsledné testování. Spolu s nějakým poskytovatelem cloud services jsme schopní poskytnout komplexní řešení," doplňuje Pavelec z OHB Czechspace.

Návratnost investic je vysoká. Energetická a uhlíková návratnost je otázkou. Případné české firmy v Solarisu budou muset do vývoje nových technologií a výroby určitě vložit nemalé peníze. Návratnost investic v kosmickém průmyslu však bývá až desetinásobná. Na loňském festivalu Czech Space Week v Praze to uvedla agentura CzechInvest a potvrzují to i šéfové samotných podniků. "Návratnost investic je jasná. Už je to odzkoušené, není to potřeba diskutovat. Je to opravdu tak, že návratnost investic do vesmírných projektů je vysoká," potvrzuje Sobotka z Frentech Aerospace. Cíl projektu je přitom v dnešní i budoucí době asi jasný. Orbitální solární elektrárna o kapacitě až 750 TWh má Evropské unii pomoci k větší energetické soběstačnosti, ale hlavně docílit už schválené uhlíkové neutrality k roku 2050. Tou dobou by mohla vyrábět desetinu veškeré elektřiny, kterou by Evropa potřebovala. V úvodních letech od jejího spuštění v roce 2040 zřejmě ale nejdřív bude kompenzovat vlastní energetickou a uhlíkovou stopu. "Pokud chceme nějak přispět k uhlíkové neutralitě, musíme začít počítat něco, čemu říkáme doba energetické návratnosti. Nebo chcete-li doba uhlíkové návratnosti. A v tom musíme započítat právě všechnu energii vynaloženou na výrobu zařízení, ale i na jeho vynesení na oběžnou dráhu. A tahle doba energetické návratnosti musí být samozřejmě podstatně kratší, než je životnost. Jenže na oběžné dráze se životnost může zkrátit vlivem kosmického záření," popisuje Jakub Holovský z Katedry elektrotechnologie na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL)

Překážky na cestě

Aby se vlivem kosmického záření nesnižovala životnost samotných panelů, pokrývají se vrstvou skla tenkou pouze na desetinu milimetru, takže si dokážou zachovat až 88 procent výkonu i po 15 letech. Životnost těch na Zemi se ovšem pohybuje mezi 25 až 30 lety. Stále je tak co zlepšovat. "Aby to vůbec dávalo smysl, budeme muset zapracovat na vývoji technologií. Kromě toho, že máme dnes materiály a technologie, které jsou čím dál účinnější a levnější, tak budeme muset zapracovat i na tom, aby byly odolné vůči kosmickému záření a aby se na oběžné dráze nepřehřívaly. Ale hlavně budou muset být velmi lehké, a to i včetně těch mechanických konstrukcí. Proto je ten projekt tak ambiciózní," říká v reportáži SZ Tech Holovský . Výhodný poměr hmotnosti a nosné plochy svých konstrukcí už ale zmiňovala právě třeba klatovská firma ATC Space. A brněnská S.A.B. Aerospace navrhuje dokonce i možnost, jak celkovou hmotnost dopravovaných součástí elektrárny ještě snížit. "V současnosti připravujeme žádost o studii pro ověření možnosti využití speciálních konstrukcí s velmi výhodným poměrem nosnosti a plochy. A využitelné by byly právě jako nosné konstrukce pro solární panely," potvrzuje Tomáš Kroták, jednatel ATC Space. "Vynášení takto velkých struktur samozřejmě omezuje kapacita pro start raket a velikost jejich nákladového prostoru. V kosmu je to ale úplně jiné prostředí, a co nás třeba ještě limituje u velkých konstrukcí, je i zátěž při startu. Proto je občas struktura družice těžší, než by musela být, protože musí ustát start. Ale pak jsou už podmínky úplně jiné," vysvětluje problematiku Uwarowová ze S.A.B. Aerospace. 3D tisk v kosmu.

O vše se budou starat roboti

"Proto jsou mezi budoucími cíli také roboti v kosmu, tedy satelity vybavené pohonem s naváděcími a ovládacími systémy, robotickými pažemi a dokováním, kteří v podstatě budou stavět zařízení. A je to i používání 3D tisku v kosmu, které teď také s našimi partnery vyvíjíme tak, abyste pak mohli dovážet i jen materiál," dodává odbornice. Až bude Solaris ovšem hotová, její údržba by už tak náročná být nemusela. "Troufnu si říct, že fotovoltaická elektrárna je relativně bezúdržbová. Navíc je složená z komponentů, které se opakují. To znamená, že pro nějaké robotické obsluhování je to ideální. A není také problém elektronicky sledovat produkci z každé té součástky a identifikovat nějakou vadnou součástku," vysvětluje Holovský z ČVUT.

Automatizované a robotické systémy třeba i k výměně dosluhujících panelů je přitom schopna doručit opět brněnská firma Frentech Aerospace. "Myslím si, že bychom také mohli přispět k robotickým aplikacím, které tam rovněž budou. A snad i k nějaké automatické montáži," dodává šéf společnosti Sobotka. Jak energii posílat na Zemi? Kabel je ze hry, lasery už se testujíZřejmě největší překážkou tak zůstává přenos vyrobené solární elektřiny zpět na Zemi. Alespoň tedy zatím. Jejím vyřešením by se naopak dalo ušetřit budování pozemní infrastruktury. Například kabel podle Holovského nedává smysl. "Vhodné by bylo ho natáhnout ze Sahary, ale z orbity použijeme nějaký bezdrátový přenos. A tam od doby, co byl vynalezen usměrňovač, už to nějakými anténami lze. Dneska bezdrátově nabíjíme mobil. Ale pravda je ta, že reálné testy se prováděly tak do vzdálenosti jednoho kilometru a pravděpodobně tam budou i problémy s bezpečností. Ta technologie ale víceméně kopíruje technologii satelitního vysílání, akorát musí být více směrová. A pak je ještě alternativa nějaký laser," uvádí odborník na solární panely z FEL ČVUT. Bezdrátový přenos energie, konkrétně v podobě mikrovln, přitom třeba už loni v září úspěšně demonstroval francouzský Airbus. Ve své experimentální továrně X-Works Innovation Factory otestoval takzvaný Power Beaming na vzdálenost 36 metrů, což je oproti výšce geostacionární orbity ve 36 tisících kilometrech pořád obrovský rozdíl, firma si ale na její dosažení věří do začátku příští dekády. A je možné, že i nejprve jako uzly při přenosu energie využije letadla. Vzdálenost přitom ale pořád není jediný problém, ať už mikrovlnného vysílání, nebo laseru. "Já myslím, že v obou případech bude problém trochu se závislostí na počasí. A každá taková přeměna energie a její transport má nějakou účinnost. Takže reálně si myslím, že pokud se podaří přenést 50 procent energie, tak to bude úspěch. A to samozřejmě je potřeba zase započítat do té doby energetické návratnosti a do toho příspěvku k uhlíkové neutralitě," uzavírá své hodnocení pro SZ Byznys a Tech Jakub Holovský.

Zdroj:

seznamzpravy.cz

30. 5. 2023; Vesmír

Zvuk a jeho kvality

Subjektivní a objektivn í snahy o měření

Většina z nás žije celý život obklopena zvukem. Někdy by se chtělo říci hlukem, ale je zřejmé, že některé zvuky jsou pro nás žádoucí, ba i příjemné, a ty za hluk asi neoznačíme. Záleží také na situaci: Když se při jarní procházce lesem ozývá cvrlikání ptáčků, je to krásné, ale když si kolem páté ráno pod vaším oknem začnou dva kosi zpěvem, byť nádherným, vymezovat svá teritoria, jdete vztekle zavřít okno. Podobné to může být i s hudbou nebo hovorem. Tedy to, co nechceme slyšet, je pro nás hluk. Hluk můžeme definovat i tak, že je to každý zvuk, který člověku ubližuje buď fyzicky, nebo psychicky.

Ticho

Opakem zvuku i hluku je ticho. Co je to vlastně ticho? Zvuk je mechanické vlnění přenášené nějakým médiem, například vzduchem. Nejjednodušším způsobem, jak se zbavit zvuku, je odstranit médium. Známý je například experiment s budíkem zavřeným ve vývěvě. Dokud je v prostoru vývěvy vzduch, budík zvoní, avšak s poklesem tlaku a ubýváním molekul vzduchu, kterým by se zvonění šířilo, přestává být zvonění slyšet. Tato verze ticha, která třeba v mezihvězdném prostoru může být i absolutní, není pro život příliš praktická. Z pohledu lidského vnímání bude asi jako ticho dostačující, pokud budou zvukové vlny v okolí našeho sluchového orgánu natolik slabé, že je nebudeme schopni vnímat. Výzkumem rozsahu lidského sluchu se zabývají fyziologové a psychologové již od doby mezi světovými válkami, a proto jsou hranice slyšení dnes dobře prozkoumány. Obvykle se tyto hranice uvádějí jako tzv. práh slyšení, což je křivka kmitočtové závislosti minimálního akustického tlaku čistého tónu, který je již slyšet (obr. 2).

Jsou-li hladiny akustického tlaku pod touto křivkou, vnímáme situaci jako úplné ticho. Tehdy začneme vnímat šum nebo i jemné pískání, což už není způsobené vnějšími zvuky, ale parazitními jevy v našem sluchovém orgánu.

Kde bychom takové prostředí mohli nalézt? Přiblížit se k němu můžeme ve volné krajině bez zdrojů hluku, za úplného bezvětří a nejlépe zasněžené čerstvým prašanem, který zvuk pohlcuje. Technickým modelem takového prostředí je pak akustická bezodrazová místnost (obr. 1). V takovém prostoru je maximum zvuku pohlceno obkladem stěn, stropu i podlahy tvořeným pohltivými klíny (tato konstrukce není jediná možná, ale je nejobvyklejší). Zároveň stavební úpravy zabezpečí maximální zvukovou izolaci od okolního světa, čímž je hladina hluku pozadí hluboko pod prahem slyšení. Bezodrazové místnosti pro akustiku se primárně využívají k měření vyzařovacích parametrů rozličných zdrojů zvuku.

Z pohledu tohoto textu je to prostředí, kde je dosaženo nejlepšího odstupu signálu (zvuku) od šumu (hluku pozadí). Opačná je situace, kdy hluk pozadí je natolik silný, že dochází k maskování požadovaného zvuku, to znamená, že již nejsme schopni ve směsici zvuků najít ten, který nás zajímá.

V běžném životě můžeme zvuky kolem nás podobně rozdělit do dvou skupin: zvuky, které nás zajímají, a ty ostatní, které obvykle zahrnujeme do tzv. hluku pozadí. Mezi zvuky, které nás zajímají, řadíme například řeč, o které si budeme povídat dále, nebo hudbu, ale také zvuky, které jsou součástí našeho prostředí, například již zmíněný zpěv ptáků, bublání varné konvice nebo zvuk motoru automobilu, ať už v pozici řidiče sluchem kontrolujeme, že je vše v pořádku, anebo nám jako chodcům signalizuje blížící se nebezpečí.

Hluk y či šumy

Obecně je můžeme klasifikovat podle jejich kmitočtových vlastností a časové proměnlivosti. Takovým základním šumem je tzv. bílý šum. Jeho název vychází z analogie se světlem a předpokládá, že má vyrovnané výkonové spektrum (podobně jako v bílém světle jsou všechny barvy). Je zřejmé, že se nejedná o kmitočtový rozsah od nuly do nekonečna, na to by bylo potřeba nekonečného výkonu. V akustice navázané na lidské vnímání nám postačí, pokud to bude v rozsahu slyšitelných kmitočtů, tedy přibližně od 16 Hz do 20 kHz. V technické praxi se používají ještě další druhy šumů, ze kterých stojí za zmínku v akustice hojně využívaný šum růžový (viz též Vesmír 101, 614, 2022/10), jehož výkonové spektrum klesá o 3 dB při zdvojnásobení kmitočtu.

Jeho označení opět vychází z analogie se světlem, kde nejnižší kmitočet má červená barva a podobným způsobem smíchané barvy by z barvy bílé přešly na růžovou.

I růžový šum se v praxi omezuje na slyšitelné kmitočtové pásmo.

Na zvuky lze také pohlížet z hlediska přenosu informace. V bílém šumu mnoho informace není, protože se jedná o náhodný signál. Avšak třeba zvuk motoru, i když jej řada z nás považuje za hluk, v sobě nese nejen informaci o jeho umístění nebo pohybu, ale také třeba jaké má otáčky nebo zda pracuje správně podle našich představ. Na opačném konci druhu zvuků je pak řeč, kde je informační obsah obvykle klíčový.

Z technického pohledu je řečový signál kmitočtově omezenější než slyšitelné pásmo (obr. 2) a obsahuje časově krátké úseky, které mají šumovější nebo tónovější charakter. Mluvíme o střídání znělých a neznělých hlásek.

Podívejme se na přenos řeči podrobněji.

Nejběžnějším příkladem může být učebna nebo přednáškový sál (obr. 3). Zde je situace jednoduchá: mluvčí stojí někde v přední části, např. u tabule, a zvuk se šíří prostorem k posluchačům. První dorazí tzv. přímá vlna po spojnici mezi ústy mluvčího a uchem posluchače. Poté k uším posluchače dorazí odrazy od stěn. Ty způsobí, že zvuk vnímaný posluchačem je silnější, avšak může být vnímán jako neostrý. Výrazné odrazy, které dorazí po cca 100 ms, jsou již vnímány jako ozvěna, naopak zvuk, který dorazí k posluchači díky odrazům během prvních cca 50 ms, splývá s přímým zvukem a zvyšuje intenzitu zvuku. Pro dobrý přenos řeči je klíčová srozumitelnost. Ta je ovlivněna množstvím a silou odrazů, ale také hlukem pozadí, který může řečový signál zamaskovat. Je zřejmé, že pro dobrou srozumitelnost je třeba, aby k posluchači dorazilo maximum odrazů během prvních 50 ms a další odražené vlny byly co nejmenší. Zmíněná ozvěna má na srozumitelnost destrukční vliv. Hluk pozadí musí být co nejmenší, abychom byli schopni dobře porozumět.

Nicméně náš mozek je schopen vytáhnout řečový signál i za poměrně obtížných podmínek, proto jsme schopni porozumět i řeči, jejíž intenzita je nižší než hluk pozadí v daném místě.

Srozumitelnost řeči

Hodnocení srozumitelnosti řeči je předmětem výzkumů od vzniku telefonu, kdy bylo třeba měřit kvalitu přenosu po telefonních a později rádiových linkách. Ukázalo se, že stejné metody lze použít i pro hodnocení přenosu řeči od mluvčího k posluchači v nějakém k tomu určeném prostoru, například v již zmíněné přednáškové místnosti.

Nejstarší metody jsou založeny na poslechových testech, tedy subjektivním hodnocení.

Můžeme si to představit jako školní diktát, srozumitelnost se pak vyjadřuje procentem bezchybných slov či slabik, tedy hodnota srozumitelnosti se pohybuje v rozsahu 0 až 100 procent. Lidský mozek je však díky zkušenostem schopen domýšlet i ty části textu, které ve skutečnosti náš sluchový orgán již přijatelně nepřenesl. Proto se subjektivní testy srozumitelnosti rozdělují na větné, slovní a hláskové (logatomické nebo označované zkratkou CVC z anglického consonant-vowel-consonant). První dva postupy pochopitelně vedou k vyššímu procentu srozumitelnosti, protože umožňují našemu mozku uhádnout i nesrozumitelná slova. Proto se často využívá hodnocení srozumitelnosti pomocí logatomů, což jsou slabiky, které netvoří smysluplná slova.

Vybírají se tak, aby jejich výskyt v testovacím "textu" byl stejně pravděpodobný jako v běžné řeči, tedy v českém jazyce to jsou jednopísmenné až pětipísmenné slabiky, někdy se výběr zužuje jen na dvoupísmenné až čtyřpísmenné. Poslechový test CVC je podobný způsob, užívaný především v anglosaských jazycích, a obsahuje třípísmenné slabiky složené ze souhlásky, samohlásky a souhlásky. Je zřejmé, že tyto testy ve značné míře zabraňují možnosti domýšlet si a výsledek je méně ovlivnitelný samotným respondentem.

Subjektivní metody formou poslechových testů jsou z důvodu příprav, provedení a následného zpracování poměrně pracné, a tím i finančně náročné. Je zřejmé, že počet respondentů by měl být v řádu desítek a jenom organizace návštěvy hodnoceného prostoru nemusí být snadná. Je zde samozřejmě možnost vytvoření nahrávky a hodnocení provedené mimo tento prostor, což ovšem snižuje přesnost poslechových testů. Řešením je užití nějakého objektivního vyhodnocení za použití technických prostředků, jehož výsledkem bude určitá metrika, která bude s uvedenou srozumitelností dostatečně korelovat.

Objektivn í test y srozumitelnosti

Nejčastěji se pro tento účel používá index přenosu řeči označovaný jako STI z anglického Speech Transmission Index. Jeho historie sahá do sedmdesátých let minulého století, kdy Herman Steeneken a Tammo Houtgast publikovali o této metodě první vědecké články. V současné době je způsob použití zanesen v doporučeních mezinárodních či evropských norem, která jsou převzata do platných českých norem ČSN.

Vývoj této metody není ukončen, nadále se objevují publikace ve vědeckých časopisech a lze očekávat i částečné úpravy uvedených doporučení IEC a jejich návazností. Princip určení parametru STI je založen na přenosu testovacích signálů od místa mluvčího do místa posluchače. Přenos se postupně měří pro 98 variant signálů, které mají některé vlastnosti řeči, například kmitočtový rozsah od 125 Hz do 8 kHz. Vyhodnocením změny hloubky modulace jednotlivých přenesených signálů se následně určí parametr STI.

Ačkoliv je tato metoda rychlejší než poslechový test, je při takovém množství testovacích signálů stále značně pracná.

Proto byly brzy poté vyvinuty zjednodušené metody, které z této klasické metody STI vycházejí. Vznikly tak další způsoby jeho určení – nepřímé a zjednodušené. Zmiňme často používaný způsob STIPA, určený původně pro ozvučovací techniku (PA – Public Adress). Zde se zmenšil počet kombinací z 98 na 14 s tím, že všechny jsou měřeny současně. Tento způsob je v současné době běžně implementovaný v akustických analyzátorech a lze ho použít i pro hodnocení prostorů bez ozvučovací techniky, např. již uvedené posluchárny.

Hodnota parametru STI (nebo STIPA) se pohybuje v rozsahu 0 až 1. V návaznosti na srozumitelnost se pak hodnocený prostor pro hodnoty od 0,76 do 0,36 zařazuje do skupin označovaných A až J. Pro STI 0,76 se prostory zařazují do skupiny A+, označující excelentní srozumitelnost, a naopak pro hodnoty STI 0,36 do skupiny U se srozumitelností velice špatnou.

Parametr index přenosu řeči STI je modelem přenosu řečového signálu. Tento model v sobě zahrnuje především hluk pozadí a dobu dozvuku hodnoceného prostoru. Doba dozvuku je způsobena odrazy zvukových vln a je ovlivněna pohltivostí dílčích ploch v tomto prostoru. Odrazy zvukových vln zároveň přispívají k hladině hluku pozadí. Numericky lze model spočítat a vynést do grafu (obr. 4). Zde na ose x je logaritmicky vynesena doba dozvuku v sekundách a na ose y odstup signálu od hluku pozadí vyjádřený v decibelech.

Záporné znaménko označuje menší hodnotu měřeného signálu (úrovní odpovídající řečovému signálu) než hluk pozadí. Parametrem jednotlivých křivek je parametr STI. Z grafu je patrné, že v akusticky hodně vytlumených prostorech (tj. s krátkými dobami dozvuku) bude srozumitelnost poměrně dobrá i při obdobné úrovni řečového signálu a hluku pozadí, konkrétně hodnota STI je přibližně 0,5. Naopak v akusticky neupravených místnostech bude STI malé a nelze je vylepšit ani zvýšením užitečného řečového signálu. Například pro dobu dozvuku delší než 4 sekundy nedosáhneme hodnotu parametru STI vyšší než 0,3 (šedivá křivka). Z grafu je patrná obecná citlivost parametru STI na změnu jednak odstupu signálu a hluku pozadí, jednak doby dozvuku. Oblast v blízkosti svislé osy y je citlivější na změnu úrovně, kdežto oblast v blízkosti osy x je citlivější na akustické vlastnosti prostoru, zde vyjádřena dobou dozvuku. Například pokud je v nějakém prostoru hodnota parametru STI rovna 0,5 (modrá křivka) a naším cílem je tuto hodnotu vylepšit, musíme zjistit, ve které části této křivky se nacházíme. Jinak můžeme provést i poměrně náročné stavební úpravy pro změnu doby dozvuky bez většího vlivu na požadovanou srozumitelnost.

Hodnocení srozumitelnosti pomocí indexu přenosu řeči STI je v dnešní době poměrně běžné. Nutno ale dodat, že metoda má řadu omezení a pro správné vyhodnocení musí být splněno mnoho předpokladů. Mezi největší omezení patří negativní citlivost na časově proměnný hluk pozadí, obsahující patrné bublání a praskání, či hluk impulsního charakteru.

Když srozumitelnost ruší

Na závěr se podívejme na některé situace, kdy naopak může být velká srozumitelnost nežádoucí. Každý zažil situaci v dopravních prostředcích, kdy jsme nuceni poslouchat hlasitý telefonát některého cestujícího.

Z psychologického hlediska nás ruší ještě skutečnost, že ze zmíněného telefonního rozhovoru slyšíme pouze jednu polovinu a podvědomě si druhou část domýšlíme.

Obdobná situace nastává i v pracovním prostředí – uveďme prostorné kanceláře nazývané open space. Pro hodnocení těchto prostorů se opět využívá uvedeného parametru STI, ovšem jeho hodnota by měla být tentokrát nízká. Požadovaným cílem je nerušit a nebýt rušen. V kancelářích tohoto typu se někdy používá pro snížení srozumitelnosti metoda, která z důvodu zamaskování řečového signálu zvyšuje hluk pozadí. Pro tento účel se používá šum na bázi růžových šumů, který zdůrazněním nízkých kmitočtů připomíná hluk ventilačních potrubí či jednotek. Tento typ hluku je v takovém prostředí očekáván a nepůsobí příliš rušivě, přičemž některé způsoby generování těchto signálů a jejich konkrétní použití jsou patentově chráněny. Zvýšení hluku pozadí však zároveň zvyšuje hlukovou zátěž a má vliv na koncentraci pracovníků či jejich pracovní výkonnost. Pobyt v takovém prostředí je pochopitelně méně příjemný.

Z uvedeného je zřejmé, že nejlepší prostředí je takové, kde zvuky, které nás zajímají, jsou dostatečně zřetelné a zvuky (hluky), které nás ruší, jsou maximálně potlačeny.

To platí jak pro pracovní prostředí, tak pro prostředí, v němž se pohybujeme ve volném čase. Potom budeme dobře rozumět přednášce, užijeme si koncert nebo divadelní představení, popovídáme si s přáteli a v neposlední řadě se i dobře vyspíme.

---

Prof. Ing. Ondřej Jiříček, CSc., (*1964) vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. Začínal akustickými měřeními a postupně přešel přes aktivní snižování hluku k prostorové akustice a psychoakustice. V současné době je vedoucím katedry fyziky a je garantem doktorského studia Akustika na ČVUT.

Ing. Marek Brothánek, Ph. D., (*1974) vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. Začínal aktivním snižováním hluku, v současné době se věnuje především návrhům prostorové akustiky včetně hodnocení srozumitelnosti. "…srozumitelnost … je ovlivněna množstvím a silou odrazů, ale také hlukem pozadí…"

Foto: 1. Bezodrazová místnost pro akustiku na FEL ČVUT v Praze.

Foto: 2. Kmitočtová závis lost prahu slyšitelnosti a oblasti hudby a řeči.

Foto: 3. Akusticky upravená posluchárna - akustické obklady jsou patrné kolem projekčního plátna, na stropě a zadní stěně. Význam májí závěsy i polstrování sedaček.

Foto: 4. Souvis lost mezi indexem srozumitelnosti řeči STI v závislosti na době dozvuku a poměru signálu ku hluku pozadí SNR (v dB).

Snímek Petr Neugebauer

30. 5. 2023; cvut.cz

Dr. Valentová z FEL ČVUT patří dle týdeníku Euro k výjimečným tvářím udržitelnosti

Datum zveřejnění: Projekt Udržitelnost ve spolupráci s týdeníkem Euro připravila přehled výjimečných tváří na poli udržitelnosti.

Mezi manažery a experty z byznysu, neziskové sféry a vzdělávacích institucí patří i dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Dr. Valentová se ve svém výzkumu zaměřuje na různé aspekty politiky energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, mimo jiné i na aspekt financování. Současně pracuje jako externí expertka pro Evropskou komisi, konkrétně pro Společné výzkumné středisko, kde hodnotí národní energetické a klimatické plány. Vystudovala magisterské studium na Středoevropské univerzitě v Budapešti a získala titul PhD. na ČVUT v Praze.

"Udržitelnost, v mém případě spojenou zejména s energetickou účinností a obnovitelnými zdroji energie, považuji za zastřešující téma, které zasahuje do všech oblastí života. Věřím, že i díky projektům, jako je tento, se bude dále posouvat do centra rozhodování jak na politické, tak i na celospolečenské úrovni,” říká dr. Valentová.

Cílem projektu je dostat do popředí mediálního prostoru dedikované experty na problematiku a sdružovat je v rámci komunitních setkání. "Společně jsou motorem změn, kterými prochází nejen klíčové firmy, ale také celá česká společnost. Přehled tak může čtenářům sloužit jako doporučení, koho se vyplatí sledovat a jaké aktivity mohou inspirovat," říká David Mařík z Cover Story pro týdeník Euro.

Protože si autoři přehledu kladou za cíl kontinuálně mapovat osobnosti, kteří patří k uznávaným expertům v oblasti udržitelnosti v Česku, bude přehled postupně doplňován.

Zdroj fotografie: Evka Neuman

30. 5. 2023; cvut.cz

Elektrotechnické a informatické fakulty technických vysokých škol v České republice a na Slovensku zakládají společnou alianci

Datum zveřejnění: Ve dnech 15.-17. 5. 2023 se uskutečnil další ročník Setkání fakult elektrotechnických a podobných technických vysokých škol a univerzit ČR a SR – FELAPO 2023.

Jedná se o významné setkání vedoucích pracovníků elektrotechnických a informačních fakult - děkanů, proděkanů, tajemníků a předsedů akademických senátů v oblasti elektrotechniky a informatiky. Tato akce, která se od roku 1990 koná každoročně, se stala prostředkem pro sdílení informací, řešení problémů a prezentaci nejnovějších trendů a zkušeností.

Jedním z největších přínosů letošního FELAPA je formální založení "Aliance pro elektrotechniku a informatiku". Tato aliance, která je složena z elektrotechnických a informatických fakult v České a Slovenské republice, se stala významným celkem pro společné aktivity v této oblasti. Aliance si klade za cíl koordinovat a podporovat spolupráci mezi fakultami, sdílet zdroje a znalosti a společně směřovat k inovacím a rozvoji v elektrotechnice a informatice.

Fakulty se v organizaci setkání střídají, FELAPO 2023 si vzala na starost Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Do zámku v Liblicích vyslalo své zástupce celkem 16 fakult, z toho 11 z České republiky, 5 ze Slovenska.

Děkan pořádající Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Petr Páta je přesvědčen, že užší spolupráce elektrotechnických a informatických fakult povede k dalšímu rozvoji oboru. "Elektrotechnické a informatické vzdělání je klíčové nejen pro domácí průmysl, ale jeho význam roste i pro další obory a celou českou společnost tím, jak technologie stále více ovlivňují i podobu dalších profesí," uvedl pro Petr Páta.

FELAPO 2023 přineslo mnoho příležitostí k diskusím, sdílení poznatků a navázání nových kontaktů. Diskuse během setkání se zaměřovaly na různá dílčí témata, která jsou důležitá ve výuce, výzkumu nebo vztazích s průmyslovými partnery. Účastníci setkání sdíleli své zkušenosti a poznatky týkající se spolupráce s firmami, jednání s partnery, ochrany duševního vlastnictví, strategickému řízení a dalších podobných výzev. Z těchto diskusí vyplývá, že tyto problémy jsou obecně sdíleny mezi účastníky setkání a jejich řešení je klíčové pro rozvoj oboru.

29. 5. 2023; cvut.cz

Prožijte prázdninový týden s roboty LEGO MINDSTORMS

Datum zveřejnění: FEL ROBOcamp s LEGO Mindstormsje určen pro středoškolské studenty, kteří by se chtěli seznámit nebo zdokonalit v

používání stavebnice LEGO MINDSTORMS EV3 (eventuálně Spike Prime Education) a bude zaměřen především na praktické použití této stavebnice. Workshop se bude konat 17. – 21.7.2023 v místnosti KN:E-s109 (strojovna) na Karlově náměstí FEL ČVUT v Praze.

Workshop umožní středoškolákům nahlédnout do světa robotiky. Středoškolští studenti si vyzkouší postavit, naprogramovat a oživit robota postaveného ze stavebnice LEGO Mindstorms EV3, současně pochopí, jak takový robot funguje a to při řešení různorodých úloh.

Workshop se uskuteční při minimálním počtu 10 účastníků. Maximální počet účastníků je 36. Účast na workshopu je zpoplatněna finanční spoluúčastí ve výši 1.000,- Kč (dopravu eventuelně ubytování a další náklady spojené se seminářem si hradí sami účastníci).

V průběhu workshopu Vám zapůjčíme základní sestavu LEGO® MINDSTORMS® Education EV3 (Core set 45544), sestavu technických dílů (Expansion set 45560) a síťový adaptér.

Přihlásit se na FEL ROBOcamp S LEGO MINDSTORMS je možné pomocí přihlašovacího formuláře . Deadline pro přihlášení je 8.7.2022. Odesláním přihlašovacího formuláře se uzavírá smluvní vztah mezi pořadatelem (FEL ČVUT v Praze) a účastníkem semináře. V rámci naplnění tohoto smluvního vztahu je nutné zpracování osobních údajů účastníka v rozsahu který je nutný pro naplění tohoto smluvního vztahu (Jméno, příjmení, škola - pro rezervaci místa na workshopu). Po přihlášení a zaplacení částky 1.000,- Kč kartou online ( odkaz na platební bránu ) Vám bude zaslán e-mail s potvrzením o platbě a přihlášení.

Další informace najdete prostřednictvím odkazu https://robosoutez.fel.cvut.cz/fel-robocamp-2023-s-lego-mindstorms-ev3

29. 5. 2023; cvut.cz

Na FEL ČVUT ocenili studentské výzkumné projekty v osmi kategoriích

Datum zveřejnění: Šanci prezentovat první vlastní výzkumné práce i navázat profesní kontakty vysokoškolským studentům a studentkám nabídl další ročník konference POSTER.

Mezinárodní akce se konala 11. května na FEL ČVUT a porota expertů z akademické sféry i průmyslu udělila ocenění v osmi kategoriích.

"Letos jsme hodnotili dohromady 49 příspěvků," poznamenal hlavní organizátor akce, dr. Libor Husník z katedry radioelektroniky. Seznam témat posterů, vystavených během akce ve 4. patře FEL, byl pestrý. Studenti a studentky mohli představit své výzkumy v oblastech informatiky a kybernetiky, managementu, přírodních věd, energetiky, historie vědy a techniky, komunikace, elektroniky, přístrojové techniky a biomedicínského inženýrství. Nejvíce příspěvků, konkrétně 12, bylo tentokrát v sekci Historie vědy a techniky, desítka v kategorii biomedicínské inženýrství.

"Doufáme, že do příštích let bude opět účast o něco větší. Pokusíme se udělat větší propagaci, tak aby se informace dostaly přesně tam, kam mají," dodal předseda odborné sekce Management prof. Jaroslav Knápek, vedoucí katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd. Letos se uskutečnil už 27. ročník konference.

Partnery akce jsou firmy Rohde Schwarz, Taures a Panasonic Industry.

Autor fotografie: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

29. 5. 2023; cvut.cz

Pět nebezpečných vlastností umělé inteligence z pohledu AI výzkumníka

Datum zveřejnění: Arogance, povrchnost, soutěživost, chamtivost, pýcha – nejde o výčet smrtelných hříchů, ale o pět lidských

vlastností, které již brzy dokonale prověří masivní nástup jazykových modelů umělé inteligence (AI). AI není, stejně jako každá jiná technologie, sama o sobě zlá či nebezpečná, tím se může stát až v lidských rukách.

Z této "příliš lidské" perspektivy se na rizika zneužití AI originálním způsobem podíval dr. Gustav Šír, výzkumník ze skupiny Inteligentní datové analýzy při katedře počítačů FEL ČVUT ve svém článku , jehož část s potěšením přetiskujeme.

Nedávná zveřejnění velkých generativních modelů, zejména GPT-4 , vyvolala novou vlnu rozruchu kolem potenciálních nebezpečí technologie umělé inteligence. Pokud se ponoříte do příslušných diskusí (nebo se zeptáte chatGPT ), pravděpodobně objevíte dva relativně odlišné proudy obav.

Na jedné straně najdete osoby s konkrétními obavami z šíření (velmi přesvědčivých) dezinformací, názorové manipulace, radikálních změn na pracovním trhu a automatizované kriminality v oblasti kyberbezpečnosti. Tito lidé jsou většinou výzkumní pracovníci v AI a přidružených oborech.

Na druhé straně pak najdete osoby, které se obávají existenčních hrozeb pro lidstvo plynoucích ze zdánlivého nástupu tzv. obecné umělé inteligence , jejíž schopnosti a nebezpečí již z principu sahají za hranice naší představivosti. Tito lidé se zpravidla řadí mezi vizionáře a novináře.

Z pohledu výzkumníka v oblasti umělé inteligence je tak relativně lákavé jednoduše se přidat k prvnímu táboru a bagatelizovat obavy toho druhého, což je aktuálně relativně běžný postup. Osobně se však domnívám, že oba směry obav jsou oprávněné a vzájemně se nevylučují. První skupina se zaměřuje na hmatatelné problémy, které již ve společnosti existují a které mohou být z pochopitelných důvodů umělou inteligencí umocněné, zatímco druhá skupina varuje před novými a potenciálně kritickými problémy, které mohou, ale nemusí, nastat. Názorové rozpory mezi těmito skupinami by nás neměly odvádět od skutečnosti, že umělá inteligence v každém případě určitá nebezpečí představuje, a všechny obavy, ať už reálné či potenciální, by měly být posuzovány úměrně jejím předpokládaným dopadům na společnost.

Aby se nám podařilo překonat přirozené lidské nutkání přidat se k jednomu názorovému proudu a odsuzovat ten druhý, pokusím se zde na tento problém podívat z poněkud netradiční perspektivy, kdy se nebudu (příliš) zabývat technickými aspekty této technologie jako takové, ale pokusím se rozebrat její vývoj a potenciální nebezpečí z pohledu lidské povahy . Vycházím při tom z oblíbeného rčení, že umělá inteligence, stejně jako jakákoliv jiná technologie, není sama o sobě nebezpečná – tento atribut jí propůjčují teprve lidé a způsoby, jakými s danou technologií zacházejí. A přestože nám toto jednoduché úsloví neříká o skutečném významu tohoto problému vůbec nic, naznačuje směr, ze kterého je možné k potenciálním nebezpečím této technologie přistupovat - měli bychom nahlédnout do nás samých

To vyplývá samozřejmě i z toho, jak úzce technologie umělé inteligence souvisí s aspekty lidské mysli, a to nejen s naší inteligencí, ale také s našimi vlastními hodnotami, předsudky a nedostatky. Díky dramatickému pokroku z poslední doby má tak umělá inteligence všechny předpoklady k tomu, aby mnohonásobně zesílila i další naše schopnosti a vlastnosti, ať už k našemu prospěchu, nebo našemu úpadku.

Dovolím si citovat OpenAI (a parafrázovat mnoho obdobných laboratoří):

"Chceme z umělé inteligence vytvořit zesilovač lidství."

- což je v podstatě právě to, před čím bych chtěl v tomto článku varovat.

Myslím, že je nejvyšší čas, abychom pozorně nahlédli do nás samých s co největší dávkou sebereflexe, protože aktuální rychlý pokrok v oblasti umělé inteligence nás k této introspekci brzy donutí tak jako tak a my bychom na to měli být připraveni. Obávám se, že v současné době k tomu máme velmi daleko a již brzy bychom mohli být nepříjemně zaskočeni Je nejvyšší čas se hluboce zamyslet nad tím, zda skutečně chceme, aby byly naše lidské vlastnosti odhaleny, rozkódovány a zesíleny, ještě předtím, než dojde k masivní adopci umělé inteligence ve společnosti, což je zřejmě nevyhnutelné.

Článek pokračuje osobním rozborem potenciálních nebezpečí umělé inteligence z pohledu pěti lidských vlastností , na které bychom měli být, v kombinaci s aktuálním nástupem této technologie , obzvlášť opatrní:

Arogance

Povrchnost

Soutěživost

Chamtivost

Pýcha

29. 5. 2023; silvarium.cz

Inteligentní drony, které najdou strom s kůrovcem, hasí požár nebo lokalizují raněné vytváří na FEL ČVUT (pozitivni-zpravy.cz)

Vědci z ČVUT momentálně poblíž Písku testují drony, které se v lese chovají jako hejno ptáků, jsou naprosto autonomní a mohou pomáhat s řadou úkolů.

Celý článek najdete zde

29. 5. 2023; seznamzpravy.cz

Evropa chce 50 solárních "Temelínů" na oběžné dráze. Stavět je chtějí i Češi

Evropa sní o energetické soběstačnosti i uhlíkové neutralitě. Pomoci jí s tím mají obnovitelné zdroje, a to ne jen tak ledajaké. Solární elektrárna o výkonu desítek jaderných má být na oběžné dráze. Podílet se na ní chtějí i Češi.

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Video u toho článku představuje animaci projektu Solaris, tedy vybudování obrovské solární elektrárny na zemské oběžné dráze. Evropská kosmická agentura (ESA) v něm počítá s konstrukcí až 50 satelitů, které budou mít každý od 10 do 15 kilometrů čtverečních fotovoltaických panelů – neustále vystavených slunečnímu záření a bez ohledu na oblačnost nebo roční období, takže celkový výkon by měl dosahovat až 750 TWh ročně.

"A když započteme různé jeho výhody a i to, že by ta technologie pravděpodobně už byla pokročilejší, než máme dnes, tak by ten jediný satelit vyrobil elektřiny jako náš Temelín. To je samozřejmě pěkná představa, ale zároveň z technologického hlediska je to určitě velice ambiciózní projekt," dodává vysokoškolský odborník na fotovoltaiku. Tuzemská Jaderná elektrárna Temelín ročně vyrobí téměř 16 TWh.

Český průmysl by ze Solarisu mohl těžit miliardyK překonání technologických výzev má ale ESA ještě čas. Projekt si schválila teprve loni v listopadu a teď v dubnu objednala dvě paralelní studie proveditelnosti. Hotové by však měly být už příští rok, kdy se má začít stavět i první demonstrátor. Ten chce agentura poslat na oběžnou dráhu v roce 2030 a prototyp komerční, plně fungující solární elektrárny spustit do roku 2040.

I přes dlouhodobý časový plán má ale už teď o Solaris zájem řada firem, a to i těch v Česku. Podle šéfa jedné z nich by obří projekt mohl do českého průmyslu, ale nejen tam, přivést i 100 až 200 milionů eur (2,4 až 4,8 miliardy Kč).

"Já myslím, že by to mohl být obrat, nebo tedy podepsané kontrakty v této hodnotě. Opravdu to může být i víc. Bude záležet na těch technologiích, které dnes některé jsou, některé se budou muset vyvinout, modifikovat. Ale vzhledem ke zkušenostem v daném rozsahu projektu si myslím, že to může být zajímavé minimálně pro deset průmyslových subjektů – možná i akademických. My třeba spolupracujeme s VUT Brno nebo ČVUT Praha, takže i ty by se tam určitě zapojily," dává svůj odhad pro SZ Byznys Pavel Sobotka, ředitel brněnské firmy Frentech Aerospace.

Které české firmy mají zájem? Pár jich navrhla i sama agenturaJednou z dalších českých firem, která projevila o účast na projektu Solaris zájem v reakci na dotaz redakce, je klatovská ATC Space, která už má s ESA zkušenosti. V rámci kontraktu za miliony eur ročně vyrábí a dodává frézované díly a sestavy pro novou generaci jejích raketových nosičů, která začne létat na přelomu roku.

"My jako společnost vyrábějící strukturální prvky pro evropskou raketu Ariane 6 bychom se velmi rádi ucházeli o účast v projektu Solaris," potvrdil jednatel podniku Tomáš Kroták.

A pět dalších tuzemských podniků, které by se na orbitální solární elektrárně také mohly podílet, uvedla také v reakci na dotaz redakce SZ Byznys sama Evropská kosmická agentura. Patří mezi ně třeba 5M vyrábějící kompozitní materiály v Kunovicích nebo Honeywell s mechanismy k polohování antén z Brna, odkud pochází i zbývající tři.

"Jakožto jeden z nejsilnějších hráčů v Evropě na poli space technologií a vývoje a výroby satelitů určitě na programy a tyto konstelace koukáme. Je to něco, u čeho jsme byli, vyhodnocujeme výstupy, které jsme dostali z toho počátečního rozhodnutí o programu. A je to něco, co je samozřejmě velice atraktivní. Je to velmi ambiciózní projekt, který bude podle mého trvat nějakou dobu, než se zhmotní, ale určitě je to něco, do čeho bychom se rádi zapojili," reaguje v reportáži v úvodu článku jednatel skupiny OHB Czechspace Vít Pavelec.

"Vesmírné projekty jsou v kosmickém průmyslu obvykle velice dlouhodobé, takže i naše strategie jsou na deset a více, i dvacet až třicet let dopředu. Samozřejmě v tom spatřujeme naši účast podle toho, co jsme do projektu schopni už dnes udělat. A řekněme, že možná za pět let to bude i něco víc, ale dnes pracujeme na kontrolních systémech teploty a ovládacích mechanismů struktur," dodává pro redakci vedoucí strategie firmy S.A.B. Aerospace Inna Uwarowaová.

"Naše firma by rozhodně o spolupráci na tomto projektu zájem měla. Myslím si, že právě naše firma má zkušenosti s mechanismy, které rozvíjí solární panely," uvádí také Pavel Sobotka z Frentech Aerospace.

"Celá naše skupina je schopna poskytnout tomuto programu samozřejmě věci od počátečního vývoje nebo nějaké konceptuální fáze a studie, až po vlastní design té konstelace. Přes výrobu, integraci, Assembly & Testing až po výsledné testování. Spolu s nějakým poskytovatelem cloud services jsme schopní poskytnout komplexní řešení," doplňuje Pavelec z OHB Czechspace.

Návratnost investic je vysoká. Energetická a uhlíková návratnost je otázkouPřípadné české firmy v Solarisu budou muset do vývoje nových technologií a výroby určitě vložit nemalé peníze. Návratnost investic v kosmickém průmyslu však bývá až desetinásobná. Na loňském festivalu Czech Space Week v Praze to uvedla agentura CzechInvest a potvrzují to i šéfové samotných podniků.

"Návratnost investic je jasná. Už je to odzkoušené, není to potřeba diskutovat. Je to opravdu tak, že návratnost investic do vesmírných projektů je vysoká," potvrzuje Sobotka z Frentech Aerospace.

Cíl projektu je přitom v dnešní i budoucí době asi jasný. Orbitální solární elektrárna o kapacitě až 750 TWh má Evropské unii pomoci k větší energetické soběstačnosti, ale hlavně docílit už schválené uhlíkové neutrality k roku 2050. Tou dobou by mohla vyrábět desetinu veškeré elektřiny, kterou by Evropa potřebovala. V úvodních letech od jejího spuštění v roce 2040 zřejmě ale nejdřív bude kompenzovat vlastní energetickou a uhlíkovou stopu.

"Pokud chceme nějak přispět k uhlíkové neutralitě, musíme začít počítat něco, čemu říkáme doba energetické návratnosti. Nebo chcete-li doba uhlíkové návratnosti. A v tom musíme započítat právě všechnu energii vynaloženou na výrobu zařízení, ale i na jeho vynesení na oběžnou dráhu. A tahle doba energetické návratnosti musí být samozřejmě podstatně kratší, než je životnost. Jenže na oběžné dráze se životnost může zkrátit vlivem kosmického záření," popisuje Jakub Holovský z Katedry elektrotechnologie na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL).

Překážky na cestěAby se vlivem kosmického záření nesnižovala životnost samotných panelů, pokrývají se vrstvou skla tenkou pouze na desetinu milimetru, takže si dokážou zachovat až 88 procent výkonu i po 15 letech. Životnost těch na Zemi se ovšem pohybuje mezi 25 až 30 lety. Stále je tak co zlepšovat.

"Aby to vůbec dávalo smysl, budeme muset zapracovat na vývoji technologií. Kromě toho, že máme dnes materiály a technologie, které jsou čím dál účinnější a levnější, tak budeme muset zapracovat i na tom, aby byly odolné vůči kosmickému záření a aby se na oběžné dráze nepřehřívaly. Ale hlavně budou muset být velmi lehké, a to i včetně těch mechanických konstrukcí. Proto je ten projekt tak ambiciózní," říká v reportáži SZ Tech Holovský.

Výhodný poměr hmotnosti a nosné plochy svých konstrukcí už ale zmiňovala právě třeba klatovská firma ATC Space. A brněnská S.A.B. Aerospace navrhuje dokonce i možnost, jak celkovou hmotnost dopravovaných součástí elektrárny ještě snížit.

"V současnosti připravujeme žádost o studii pro ověření možnosti využití speciálních konstrukcí s velmi výhodným poměrem nosnosti a plochy. A využitelné by byly právě jako nosné konstrukce pro solární panely," potvrzuje Tomáš Kroták, jednatel ATC Space.

"Vynášení takto velkých struktur samozřejmě omezuje kapacita pro start raket a velikost jejich nákladového prostoru. V kosmu je to ale úplně jiné prostředí, a co nás třeba ještě limituje u velkých konstrukcí, je i zátěž při startu. Proto je občas struktura družice těžší, než by musela být, protože musí ustát start. Ale pak jsou už podmínky úplně jiné," vysvětluje problematiku Uwarowová ze S.A.B. Aerospace.

3D tisk v kosmu. O vše se budou starat roboti"Proto jsou mezi budoucími cíli také roboti v kosmu, tedy satelity vybavené pohonem s naváděcími a ovládacími systémy, robotickými pažemi a dokováním, kteří v podstatě budou stavět zařízení. A je to i používání 3D tisku v kosmu, které teď také s našimi partnery vyvíjíme tak, abyste pak mohli dovážet i jen materiál," dodává odbornice.

Až bude Solaris ovšem hotová, její údržba by už tak náročná být nemusela. "Troufnu si říct, že fotovoltaická elektrárna je relativně bezúdržbová. Navíc je složená z komponentů, které se opakují. To znamená, že pro nějaké robotické obsluhování je to ideální. A není také problém elektronicky sledovat produkci z každé té součástky a identifikovat nějakou vadnou součástku," vysvětluje Holovský z ČVUT.

Jak energii posílat na Zemi? Kabel je ze hry, lasery už se testujíZřejmě největší překážkou tak zůstává přenos vyrobené solární elektřiny zpět na Zemi. Alespoň tedy zatím. Jejím vyřešením by se naopak dalo ušetřit budování pozemní infrastruktury. Například kabel podle Holovského nedává smysl.

"Vhodné by bylo ho natáhnout ze Sahary, ale z orbity použijeme nějaký bezdrátový přenos. A tam od doby, co byl vynalezen usměrňovač, už to nějakými anténami lze. Dneska bezdrátově nabíjíme mobil. Ale pravda je ta, že reálné testy se prováděly tak do vzdálenosti jednoho kilometru a pravděpodobně tam budou i problémy s bezpečností. Ta technologie ale víceméně kopíruje technologii satelitního vysílání, akorát musí být více směrová. A pak je ještě alternativa nějaký laser," uvádí odborník na solární panely z FEL ČVUT.

Bezdrátový přenos energie, konkrétně v podobě mikrovln, přitom třeba už loni v září úspěšně demonstroval francouzský Airbus. Ve své experimentální továrně X-Works Innovation Factory otestoval takzvaný Power Beaming na vzdálenost 36 metrů, což je oproti výšce geostacionární orbity ve 36 tisících kilometrech pořád obrovský rozdíl, firma si ale na její dosažení věří do začátku příští dekády. A je možné, že i nejprve jako uzly při přenosu energie využije letadla. Vzdálenost přitom ale pořád není jediný problém, ať už mikrovlnného vysílání, nebo laseru.

"Já myslím, že v obou případech bude problém trochu se závislostí na počasí. A každá taková přeměna energie a její transport má nějakou účinnost. Takže reálně si myslím, že pokud se podaří přenést 50 procent energie, tak to bude úspěch. A to samozřejmě je potřeba zase započítat do té doby energetické návratnosti a do toho příspěvku k uhlíkové neutralitě," uzavírá své hodnocení pro SZ Byznys a Tech Jakub Holovský.

29. 5. 2023; forbes.cz

I wish I knew. Startupistka Květa Vostrá o úspěchu, nejistotách a kariérním restartu

Jako malá (a vlastně i později jako mladá dospělá) jsem byla závislá na chvále, ocenění a uznání. Pilně jsem se učila, měla samé jedničky, vystudovala vysokou školu.

Měla jsem silnou potřebu dělat věci tak, aby na mě byli mí nejbližší, moji učitelé a šéfové pyšní. Neznala jsem a netušila jsem, v čem všem jsem dobrá a proč. Dokonce jsem ani pořádně nepoznala, co všechno mě opravdu baví a naplňuje.

Vystudovala jsem Elektrotechnickou fakultu na ČVUT a v té době to bylo tak, že koho baví počítače, tak přece chce být programátor. Pár let jsem pracovala v IT firmě a přes prvotní nadšení mě to vlastně příliš nebavilo. Pak se jednoho dne přede mnou jako z oblak snesl inzerát od Českých aerolinií a já konečně cítila jinou energii.

Nebyl to v žádném případě můj životní sen pracovat na palubě letadla, jako jsem to tehdy slýchala od kolegů, ale byl to právě ten obrovský krok do neznáma, co mě na tom lákalo.

Umožnilo mi to naprosto změnit prostředí a křižovat světové metropole sem a tam s obrovským řádem, v uniformě, s velmi malou možností ovlivnit, kdy budu pracovat a kdy ne. Bylo to zajímavě platově ohodnocené, umožnilo mi to poznat kus světa a bavilo mě to celou dobu.

Když jsem otěhotněla s první dcerou, přestala jsem ze dne na den létat. Přišel první velký milník, kdy jsem řešila, co budu dělat dál. Bylo mi 28 let.

V té samé době manželova softwarová firma Eleveo rapidně rostla a expandovala do zahraničí. Z výpomoci pár hodin denně se stal full-time job a já jsem najednou viděla, že ve světě IT je mnoho jiných, strašně zajímavých oborů.

Řešila jsem technické tréninky, přes správu dokumentace až po produktový marketing. Najednou jsem viděla, že mě tohle všechno nesmírně baví – software jako produkt a vše s ním spojené a zároveň vůbec nevadí, že nejsem programátor.

Cíleně jsem po několik let měla práci nastavenou mimo každodenní management mého manžela. Udělali jsme to tak schválně, aby to nebylo bráno, že jsem zaměstnaná jako "manželka". Pracovala jsem o to tvrději, abych všem okolo sebe ukázala, že na tuto práci mám, protože v ní jsem skutečně dobrá.

Mojí mantrou v té době bylo pracovat, "i když se nikdo nedívá", strávila jsem hodiny a hodiny prací, unášena vidinou, že si někdo mých výsledků všimne a pochválí mě. Kompenzovala jsem si tím imposter syndrom, pocit viníka, že na to, jakou mám roli, toho umím šíleně málo a musím se neustále učit.

27. 5. 2023; ekonomika.iDNES.cz

Jsme mistři ve zbytečnostech jako zestátnění ČEZ, říká jeho exšéf Míl

Stát zamýšlí zestátnit ČEZ. Respektive jeho výrobní část, vytěsnit minoritní akcionáře i oddělit distribuční část od zbytku. "To je přitom slepice, která snáší zlatá vejce, dlouhodobě vynášející byznys na sto let," varuje před takovým plánem bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl, host podcastu Kontext. Za nesmysl označuje i koupi uhelných zdrojů.

Poslechněte si celý rozhovor s Jaroslavem Mílem v Kontextu: Video můžete zhlédnout na www.idnes.cz.

Uhelné zdroje mají v Česku končit svůj provoz v roce 2030. O pár let později, kolem roku 2035, má končit také životnost původních jaderných reaktorů v Dukovanech. Koupi těchto částí skrze zestátnění proto Míl považuje za nesmysl.

Jaroslav Míl

Expert na energetiku.

Exředitel společnosti ČEZ (2000-2003), bývalý vládní zmocněnec pro energetiku (2019-2021), prezident Svazu průmyslu a dopravy (2004-2011).

Působil v představenstvu Slovenských elektráren a největšího černouhelného podniku v Rusku SUEK (2013-2015).

Jako zmocněnec pro jádro měl na starosti především dostavbu Dukovan. Aktivně se zasazoval proti účasti Ruska a Číny v tendru dostavby elektrárny.

Vystudoval FakultuElektrotechnikyČVUT a jako postgraduální zaměření si vybral jadernou energetiku.

"ČEZ na těch částech dlouhodobě vydělával. A teď by likvidaci uhelných elektráren, jaderné elektrárny nebo zahlazení dolů měli platit daňoví poplatníci?" poukazuje na problematiku.

Podle něj by takový krok ani nedokázal ovlivnit ceny elektřiny. "Je veřejně známé, že ČEZ prodal 70 % elektřiny na rok 2023 v průměru za 2,6 korun za kilowatthodinu. A to bilaterálně, mimo burzu. Stát ji mohl koupit," upozorňuje.

Vláda by se tak vyhla situaci, kdy má někdo elektřinu za šest či devět korun. "Nemusely by být žádné vládní stropy, žádné dotace. Stát to udělat může, podle zákona o energetické transformaci z roku 2021 stejně musí založit obchodníka s elektřinou."

"Aby to pro daňového poplatníka nevypadalo tak tragicky, přichází stát s myšlenkou, že by rozmělnil své vlastnictví v nevýrobní části. Ale proč by měl přicházet o distribuci? To je dlouhodobě a stabilně vynášející byznys, slepice snášející zlatá vajíčka na dalších sto let, než někdo vymyslí něco jiného," míní bývalý generální ředitel energetické firmy.

Česko podle Míla mělo ještě před pár lety dobře našlápnuto být první v oblasti malých modulárních reaktorů. Ale pak se přípravy zadrhly. "Šlo o stavbu malých reaktorů s výkonem 300 až 500 megawatt. Výrazně pokročilejší generaci s pasivní bezpečností, který by nepotřebovala zónu havarijního plánování. Ale minulá vláda projekt odmítla, nová se k němu nepřihlásila a předběhli nás Poláci. Dohodu uzavřeli i Rumuni a minulý týden spustili trenažér pro výcvik personálu," vyjmenoval Míl.

"Není to proto, že by Poláci i Rumuni pospíchali. Jen my zaspali a všichni nás předběhli. Energetika přitom není o dvou lokalitách s velkými bloky a pak hromadou malých fotovoltaik na střechách, jak se někdo mylně domnívá. Je to i o udržení zásobování nejen v ‚mírových dobách‘, ale i krizových typu živelných pohrom nebo jiných záležitostí," říká.

"Já bych prosazoval pokračování velkého reaktoru v Dukovanech a zároveň bych především zrychlil práce na modulárních reaktorech, protože vlak nám ujíždí. Je to zvládnutelné, jejich výhoda je, že jsou postavené rychle a že první už může vydělávat na druhý. Nejdražší věcí na jaderné elektrárně je cena peněz. Šedesát procent výrobních nákladů jaderné elektrárny činí náklady na peníze, tedy jejich cena plus čas," doporučuje bývalý zmocněnec pro tuto oblast.

"Při špatné organizaci, nepřipraveném investorovi, špatné státní správě a samosprávě se elektrárna dramaticky prodraží. Pokud dodavatel navíc nemá zkušenost, což se stalo Angličanům nebo Francouzům, tak se elektrárna vyhoupne na dvojnásobné částky a tomu je potřeba se vyhnout," upozorňuje.

Jaké má Česko plány v jaderné energetice? Proč nás předehnaly jiné národy? Jaký zdroj elektřiny má nejmenší uhlíkovou stopu a proč to není fotovoltaika?Jak se staví Evropská komise k dalšímu bloku v Dukovanech? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!

Michal Růžička, MAFRA

FotoGallery:

Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZu a vládní zmocněnec pro jádro.

Michal Růžička, MAFRA

Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZu a vládní zmocněnec pro jádro.

Michal Růžička, MAFRA

Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZu a vládní zmocněnec pro jádro.

Michal Růžička, MAFRA

Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZu a vládní zmocněnec pro jádro.

Michal Růžička, MAFRA

Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZu a vládní zmocněnec pro jádro.

Michal Růžička, MAFRA

26. 5. 2023; vejska.cz

FJFI ČVUT

Najde se tu někdo kdo vystudoval nebo zná jak to chodí na FJFI ČVUT obor aplikovaná informatika? Ve srovnání S FEL, FIT, FIS VŠE? Co se tyče náročnosti studia, říká se, že je to nejlehčí obor na FJFI co je na tom pravdy, a říká se, že FJFI je nejtěžší fakulta ČVUT, takže předpokládám tedy, že je řeč o jiných oborech?

Děkuji za váš čas a případné odpovědi.

Telefon: Web: ICQ: Skype:

Souhlasím s pravidly uvedenými níže.

Vložením příspěvku souhlasíš s jeho zveřejněním na webu vejska.cz.

Pokud není zadáno heslo nebude v budoucnu možné příspěvek upravit, obnovit nebo odstranit.

Při zapomenutí hesla správce doručí žadateli heslo nové pokud žádost byla zaslána z emailu uvedeného u daného příspěvku.

Je na vkladateli, aby si před vložením zkontroloval správnost uvedených údajů (přes Zobrazit náhled).

Obsah příspěvku nesmí být v rozporu s dobrými mravy a zvyklostmi.

Je zakázáno vkládat jakýkoli nezákonný obsah (vypracování bak., dipl. prací apod.) nebo obsah, který k nezákonnosti navádí.

Je zakázáno vkládat duplicitní příspěvky (chceš-li příspěvěk posunout do horních pozic využij možnost Obnovit).

26. 5. 2023; Mladá fronta Dnes

Algoritmy z ČVUT zrychlují boj s nádory

Nejen lékaři, ale také IT odborníci. S pomocí superpočítače a umělé inteligence se společně zapojují do boje proti rakovině.

DEJVICE Moderní technologie podle expertů dokážou výrazně snížit čas, úsilí a náklady spojené také s vývojem nových léčiv proti zhoubnému bujení. Vyplývá to z výsledků aktuální studie na níž spolupracují odborníci z pražské Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, Národního ústavu pro výzkum rakoviny spolu s lékaři olomoucké Univerzity Palackého (UP).

"Dva výzkumné týmy a unikátní výzkumné infrastruktury vzájemně spojily síly k analýze obrazu rakovinotvorných buněk vystavených působení léčiv pomocí nástrojů umělé inteligence," komentoval výzkum Radovan Suk z FEL ČVUT. Cíl výzkumu zahrnuje využití umělé inteligence v oblasti vývoje léčiv. Badatelé už získali zajímavé výsledky.

"Podařilo se nám vyvinout postup, který je spolu s využitím nástrojů umělé inteligence schopen z mikroskopických obrázků vyhodnotit účinek vybraných léčiv na kulturu nádorových buněk," sdělil Jan Kybic, vedoucí skupiny Algoritmy pro biomedicínské zobrazování z FEL ČVUT.

Zrychlený vývoj léčiv

Pravděpodobnost správné klasifikace do jedné ze tří užívaných skupin překračuje 98 procent. Tyto výsledky významně překonávají předchozí identifikační metody, což poskytuje vědcům nové možnosti v boji se zákeřným onemocněním.

"Otevírá to cestu k mnohem jednoduššímu vysokokapacitnímu buněčnému screeningu (vyšetřování chorob v jejich časných stádiích, pozn. red), který přispěje k rychlejšímu vývoji nových protinádorových léčiv," vysvětlil přínos výzkumu Jan Kybic.

IT experti z FEL ČVUT při analýze obrazů buněk využívají snímky z fázové kontrastní mikroskopie, které lze oproti běžně používaným fluorescenčním snímkům získat snadněji a rychleji. Navíc obrázky, opatřené zmíněnou technologií, nepoškozují buňky. Lze je tak využívat k zobrazování živých buněčných kultur.

"Dlouhodobě jsme se domnívali, že z reakce buněk na potenciální léčivo v čase lze odhadnout mechanismus jeho účinku, který je ovšem lidským okem a mozkem nevyhodnotitelný," řekl Marián Hajdúch, mimo jiné lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny.

S tímto problémem právě pomáhají IT odborníci. Spolupráce informatiků a lékařů v zásadě vypadá tak, že badatelé mají k dispozici chemické látky a přístrojové vybavení, s nimiž lze provádět velké množství experimentů. Časosběrné snímky z nich pak putují k počítačovému zpracování odborníkům z FEL ČVUT.

"Vyhodnocení účinku jedné kontrastní látky trvá řádově několik vteřin na obrázek," sdělil Kybic. Při jejich zpracování vědci využívají superpočítač v prostorách ČVUT, jehož robustní výpočetní výkon práci významně urychluje. Nejnáročnější je ovšem síť naprogramovat a navrhnout vhodné algoritmy, což představuje výsledek práce mnoha měsíců.

Popisovaný screening za standardizovaných podmínek je však pouze jedním z kroků v procesu objevování léčiv.

Smrtící bujení

"Vědcům se zatím podařilo tímto způsobem analyzovat účinek několika chemických látek. V dalších fázích výzkumu bude potřeba velikost souboru rozšířit na řádově stovky. Vědci budou rovněž zohledňovat různé mechanismy účinku a případně více typů buněčných linií a další faktory," popsal plány Radovan Suk. Lékaři jsou s dosavadní spoluprací s ČVUT spokojeni. "Výsledky předčily naše očekávání, podařilo se nám rozlišit účinek i chemicky a mechanisticky velmi příbuzných látek," uvedl Marián Hajdúch.

Aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) uvádějí, že na zhoubné novotvary v metropoli zemřelo v prvním pololetí loňského roku více než 1 400 osob. Pro porovnání, za stejné období v roce 2018 se tato onemocnění stala osudnými pro přibližně 1 600 pacientů. Během prvních šesti měsíců roku 2022 se nejčastějším fatálním zhoubným onemocněním staly choroby zasahující dýchací cesty. Na druhém místě se umístily novotvary tlustého střeva.

Foto: Počítač v akci Vědcům se zatím podařilo analyzovat účinek několika chemických látek. Algoritmy informatiků z ČVUT pak analyzují snímky z fázové kontrastní mikroskopie. (foto vpravo)

Foto: IT a medicína Vyhodnocení účinku jedné kontrastní látky (na snímku) trvá řádově několik vteřin. Nejnáročnější je programování.

Foto 3x: Radek Neugabauer ČVUT

O autorovi: Jan Bohata, redaktor MF DNES

26. 5. 2023; pozitivni-zpravy.cz

Inteligentní drony, které najdou strom s kůrovcem, hasí požár nebo lokalizují raněné vytváří na FEL ČVUT

Vědci z ČVUT momentálně poblíž Písku testují drony, které se v lese chovají jako hejno ptáků, jsou naprosto autonomní a mohou pomáhat s řadou úkolů.

I bez signálu a GPS se orientují v lese bez problému díky senzorům a různým systémům. Dokážou se navíc pohybovat i bez příkazů, uvádí server CzechCrunch

Drony naprogramované v Česku už zvládly pomáhat s hašením požárů, dokážou pomoci s inspekcí elektrického vedení a nově označují stromy napadené kůrovcem ještě dříve, než bychom to odhalili klasickými metodami. Rozpoznávají nepatrné změny na stromě, který kůrovec způsobuje již v raném stádiu. Označí je pak pro lesníka, který může zahájit ošetření nebo rovnou odstranění stromu.

Drony jsou dokonce speciálně naprogramované, aby nad nimi nemohl převzít kontrolu někdo jiný. Je možné je také využít pro humanitární operace a další vyhledávání. Mezi sebou si nepředávají moc informací, přesto fungují téměř jako hejno ptáků, sdílí společnou inteligenci.

Roboti z dílny FEL ČVUT už zaujaly na neoficiální olympiádě robotiků organizované americkou vládní agenturou DARPA v roce 2021. Ze soutěže v Abu Zabí v roce 2020 si odnesli ocenění jako celkový vítěz.

Vyhledávání kůrovce dronem vyvinula studentka magisterského studia Tereza Uhrová. Foto: FEL ČVUT

26. 5. 2023; epochalnisvet.cz

Přínosy umělé inteligence: Algoritmy vědcům pomáhají urychlovat vývoj protinádorových léčiv

Na jejich objevování spolupracují informatici z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze s vědci z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

"Podařilo se nám vyvinout postup, který je s využitím nástrojů umělé inteligence schopen z mikroskopických obrázků vyhodnotit účinek vybraných léčiv na kulturu nádorových buněk.

Pravděpodobnost správné klasifikace do jedné ze tří skupin u naší metody překračuje 98 procent, čímž překonáváme předchozí metody," říká prof. Jan Kybic , vedoucí skupiny Algoritmy pro biomedicínské zobrazování z FEL ČVUT.

To otevírá cestu k mnohem jednoduššímu vysokokapacitnímu buněčnému screeningu, který přispěje k rychlejšímu vývoji nových protinádorových léčiv.

Využití AI v praxi

Umělá inteligence a její praktické aplikace nacházejí v medicíně rozsáhlé využití. Dnes se již rutinně používají v radiologické diagnostice, v histopatologii nebo při endoskopickém vyšetření. "Novou aplikací, kterou jsme rozvinuli ve spolupráci s týmem prof. Kybice na FEL ČVUT v Praze, je využití AI v oblasti vývoje léčiv.

Dlouhodobě jsme se domnívali, že z reakce buněk na potenciální léčivo v čase lze odhadnout mechanismus jeho účinku, který je ovšem lidským okem a mozkem nevyhodnotitelný,”…

…vysvětluje doc. MUDr. Marián Hajdúch , Ph. D., ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého a lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR).

Mikroskopické snímky

V tomto projektu a úspěšné spolupráci s ČVUT budeme s potěšením pokračovat i v budoucnosti a rádi rozšíříme naši spolupráci i o další týmy zabývající se AI,” dodává doc. Marián Hajdúch.

Informatici z FEL ČVUT při analýze obrazů buněk využívají snímky z fázové kontrastní mikroskopie, které lze oproti konvenčním fluorescenčním snímkům získat snadněji a rychleji. Navíc snímky z fázové kontrastní mikroskopie nepoškozují buňky a lze je tak využívat k zobrazování živých buněčných kultur.

Fakta o výzkumu shrnuje článek publikovaný v prosincovém čísle vědeckého časopisu Computers in Biology and Medicine.

Superpočítač RCI zrychluje analýzu snímků i vyškolení neuronové sítě

Vědci při výzkumu využívají rozsáhlé banky chemických látek a přístrojového vybavení UMTM na LF UP, se kterými lze automaticky realizovat velké množství experimentů.

Časosběrné snímky, které zachycují reakci buněčných kultur vystavených účinkům léčiv, následně putují k počítačovému zpracování informatiků. Na FEL ČVUT projdou analýzou s využitím nástrojů umělé inteligence.

"Využíváme přitom konvoluční neuronovou síť, která už je vycvičená přímo na vstupních snímcích z fázové kontrastní mikroskopie. Vyhodnocení účinku jedné kontrastní látky pak trvá řádově několik vteřin na obrázek za předpokladu, že je neuronová síť již vytrénovaná, což zabere několik dní," upřesňuje proces vyhodnocování dat prof. Kybic.

Při jejich zpracování vědci využívají superpočítač RCI v prostorách ČVUT, jehož robustní výpočetní výkon práci významně urychluje. Nejnáročnější je ovšem síť naprogramovat a navrhnout vhodné algoritmy, což je výsledek práce mnoha měsíců, na které se podíleli zejména Denis Baručič a Sumit Kaushik , doktorand a postdoktorand z týmu prof. Kybice.

Výzkum se rozšíří z jednotek na stovky chemických látek

Prof. Jan Kybic upozorňuje, že vysoce výkonný buněčný screening za standardizovaných podmínek je pouze jedním z mnoha kroků v procesu objevování léčiv.

Vědcům ze skupiny Algoritmy pro biomedicínské zobrazování na FEL ČVUT a Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se zatím podařilo tímto způsobem analyzovat účinek několika chemických látek; v dalších fázích výzkumu bude potřeba velikost souboru rozšířit na řádově stovky.

Vědci budou rovněž zohledňovat různé mechanismy účinku a případně více typů buněčných linií a další faktory.

Při hledání účinné léčby nádorových onemocnění budou hrát stále větší roli algoritmy umělé inteligence. Foto: FEL ČVUT/ÚMTM Lékařské fakulty UP Prof. Jan Kybic, Foto: Petr Neugebauer

Metody strojového učení totiž dokážou výrazně snížit čas, úsilí a náklady spojené s vývojem nových léčiv. Foto: FEL ČVUT/ÚMTM Lékařské fakulty UP

Na objevování nových léčiv spolupracují informatici z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze s vědci z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Foto: FEL ČVUT/ÚMTM Lékařské fakulty UP

Metody strojového učení totiž dokážou výrazně snížit čas, úsilí a náklady spojené s vývojem nových léčiv. Foto: FEL ČVUT/ÚMTM Lékařské fakulty UP

26. 5. 2023; ona.idnes.cz

Někteří lidé své chování ve snech mohou uskutečňovat, říká neurolog Šonka

Neurolog Karel Šonka se už několik desetiletí zabývá poruchami spánku. U některých nemocí zaznamenal velký vývoj, přesto jsou oblasti, o nichž stále ještě neví dost. Podle zkušeného profesora je minimální doporučovaná délka spánku sedm hodin, ale lidé si ji často zkracují.

Co vás fascinovalo na spánku, že jste se vydal zrovna touhle profesní cestou?

Život je shoda náhod, já jsem se zde octnul jako úplně mladý lékař, když tady pracoval zakladatel světové spánkové medicíny docent Bedřich Roth. Sháněl nějakého mladšího kolegu a přizval mě ke spolupráci. On byl velmi charismatická osobnost, takže mi předestřel problematiku několika nemocí, které byly zajímavé, a tak jsem se dostal ke spánku. Těm nemocem se věnuji dodnes.

Které to jsou?

Nemoci s nadměrnou denní spavostí, tedy narkolepsie a idiopatická hypersomnie, kterou Bedřich Roth sám popsal na konci padesátých let minulého století jako první na světě. Jsou to obě vzácné nemoci a díky historii, kterou se snažíme uchovat, jsme pořád ve středu světového dění. Později jsme se začali zabývat i ostatními nemocemi spánku, kterým se neurologové věnují.

Zvýšil se od doby vašich začátků významně počet pacientů s problémy spánku?

Počet pacientů s těmi dvěma nemocemi, které jsem uvedl, se moc nezměnil. Za bývalého režimu se tomu nikdo moc nevěnoval, teď je více pracovišť, jež se těmto diagnózám věnují. Co se u těchto dvou nemocí změnilo, je léčba, která doznala velkých pokroků. Většina pacientů je léčena tak, že jim to omezuje život jen opravdu částečně a mohou vykonávat většinu profesí. U ostatních nemocí se počet změnil dramaticky. O spánkové apnoi se například v osmdesátých letech v Československu vědělo jen to, že existuje, a myslelo se, že jde o vzácnou nemoc. Ale my teď víme, že je to neobyčejně častá nemoc. Tehdy se nevědělo, že má souvislosti s kardiovaskulárními a metabolickými onemocněními a je rizikem kratšího dožití. To vše se zjistilo až v posledních třiceti letech. Díky informovanosti jak lékařů, tak veřejnosti dochází k tomu, že pacientů každým rokem přibývá, jak diagnostikovaných, tak léčených. Přitom se naštěstí zvyšují i kapacity pracovišť.

Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. (66)

*Docent, neurolog, specialista na klinickou elektroencefalografii a poruchy spánku.

*Narodil se 26. 4. 1957 v Praze.

*V roce 1982 promoval na pražské Fakultě všeobecného lékařství UK, od té doby je zaměstnán na neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde nyní pracuje jako vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění.

*Zároveň je předsedou revizní komise České neurologické společnosti.

*Je členem prezidia České lékařské společnosti a členem České lékařské akademie.

*Je spoluautorem tří monografií o spánku, učebnice neurologie a Českého a Evropského doporučeného postupu pro léčení narkolepsie.

*Má tři děti a čtyři vnoučata, rád lyžuje a jezdí na kole, a to i do práce.

Jaký byl tedy vývoj těch dalších nemocí?

Aktuální číslo

Tu popsal poprvé v roce 1986 Carlos Schenck, psychiatr z Minneapolisu. Zjistil, že někdo může uskutečňovat, většinou částečně, svoje chování v aktuálním snu. Zdravý člověk má pocit, že ve snu vykonává nějaký pohyb, ale určité oblasti mozku blokují uskutečnění jakéhokoliv pohybu vycházejícího ze sna, zkrátka uskutečnit to, co se mu zdá, že dělá. Pokud jsou však tyto oblasti mozku poškozené nebo oslabené, část svého snového chování může člověk provést, což je nenormální a často nebezpečné. O deset let později si Schenck všiml, že se tato choroba často objevuje u pacientů s neurodegenerativními onemocněními z okruhu Parkinsonovy choroby. To položilo základ k výzkumu v neurologii, který ukázal, že lidé se samostatnou poruchou chování v REM spánku mají riziko, že se u nich Parkinsonova choroba během dalších let vyvine. To platí však jen pro lidi nad padesát let. Dříve či později budou léky, které patologický proces v mozku zastaví předtím, než začne mít člověk příznaky Parkinsonovy nemoci.

Co je tedy předmětem výzkumu, na kterém se podílíte také vy?

Zkoumáme i další znaky, které napovědí, kdy se může u člověka vyvinout z poruchy chování v REM spánku Parkinsonova choroba. Hledáme jednodušeji zjistitelné známky rizika pozdějšího rozvoje této nemoci. Je to důležité, protože vyšetřování spánku je nákladné, kapacitně omezeně dosažitelné na celém světě. Lidé, co spí v ložnici sami, se nemusí dozvědět o nenormálním chování, které může být navíc velmi diskrétní. Pro budoucí léčbu bude potřeba naopak jednoduchá ekonomicky dosažitelná metoda, která by se dala uplatnit i při vyhledávání v celé starší populaci. To vše nyní rozvíjíme s kolegy z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Skupina docenta Jana Rusze z Fakulty elektrotechnické ČVUT vypracovala program detekující typické známky parkinsonské řeči, a to i v období, kdy to nepozná ani zkušený klinik. Tato analýza řeči s velkou jistotou poznává, že se u nemocného s poruchou chování v REM spánku v období jednoho až několik málo let objeví klinické příznaky Parkinsonovy nemoci. Rutinní aplikace této metody po dalších vylepšeních bude velmi snadná a ekonomicky dostupná.

Způsobují si lidé různé poruchy spánku sami? Mluví se často o vlivu mobilních telefonů…

Před sto lety lidé co nejvíce odpočívali, nyní se hlavně mladší lidé předhánějí v tom, kdo toho co nejvíc stihne. Ať už ve volném čase, nebo profesně. Společnost se stala čtyřiadvacetihodinovou. Podíl lidí, kteří z různých důvodů nerespektují rozdělení na den a noc, vzrostl. Člověk je ze své biologické podstaty denní tvor, jen někdo dobře snáší nedodržování normálního cirkadiánního režimu. Je tendence zkracování spánku, lidé spí méně než před sto lety a je to jejich dobrovolná volba.

Jak je to tedy s optimální délkou spánku? Někde jste říkal, že je to individuální.

Ano, to je. My víme z literatury i výzkumu, že co je bezprostředně pro mozek důležité, je nejhlubší NonREM spánek, to je asi dvě hodiny, a asi hodina REM spánku. Tyto tři hodiny mozek potřebuje bezprostředně, a když je nemá, snaží se je doplnit při nejbližší možné příležitosti. Záleží na tom, jak je mozek schopen si spánek uspořádat, aby absolutně nezbytný spánek proběhl, ve spánku se totiž střídají různá stadia. Někomu se podaří dodat mozku ta nezbytná za pět hodin, i když to nedoporučuji. Představa některých vědců z 80. let, že se může spát krátkou dobu, protože mladý mozek dokáže omezený čas lépe využít a spí jen těmi nejdůležitějšími stadii, byla nabourána po roce 1990, kdy začaly vycházet epidemiologické práce, jež ukázaly, že lidé, kteří spí krátce, mají častěji některé nemoci a kratší výhled dožití. Neplatí to samozřejmě na každého stejně, je to statistika, ale na základě těchto a dalších studií se došlo k závěru, že by se v dospělém věku mělo spát aspoň sedm hodin. Vhodné rozpětí je od sedmi do devíti hodin.

Spánek je všemocný pán. Neodepírejte si ho.

Jsou nějaké univerzálnější rady, jak by měl člověk upravit svůj režim, aby si zlepšil spánek?

Klade se také důraz na večerní eliminaci modrého světla z obrazovek. Vliv modrého světla klesá s větší vzdáleností. Dívat se na velkou televizi přes celý obývací pokoj není takový problém jako mít pod peřinou schovaný mobil a sledovat ho zblízka. Dalšími faktory jsou těžká jídla, ale i nevhodně načasovaná pohybová aktivita. Hodně lidí si pronajímá sportoviště až v pozdních večerních hodinách. Máme v medicíně spoustu obecných rad, co by bylo dobré dělat a nedělat, ale tato doporučení se týkají zejména lidí, kteří mají nějaký problém, zatímco ostatní to s dodržováním nemusí přehánět. Bohužel se stává, že lidé ve směnném režimu a s problémy se spánkem nejsou ochotní režim z různých důvodů změnit.

Bavili jsme se o moderní době a přístrojích – měli kdysi lidé bez elektřiny režim ideální?

Nelze říct ideální, ale bylo to přirozené. Ta doba, co má lidstvo umělé světlo, je krátká. Tomu se evolučně člověk jako živočišný druh nemohl přizpůsobit. Na druhou stranu se za tu dobu tak zlepšily podmínky k životu, že jestli má umělé světlo nepříznivý význam, přínosy to vyvažuje.

Je něco, co o spánku nevíte a chtěl byste?

My se věnujeme výzkumně hodně narkolepsii. Je způsobena tím, že chybí jeden mozkový mediátor – nazývá se hypokretin, který normálně produkují mozkové buňky z malého jádra v hypotalamu. Stále se neví, proč se u narkolepsie tento mediátor přestane tvořit. Další věc, která by mě zajímala, je, jakým způsobem se porucha nálady podílí na rozvoji nadměrné denní spavosti. Deprese je často provázena nespavostí, ale porucha nálady ve smyslu jejího zhoršení může vyvolat i nadměrnou spavost. Naopak u nemocných s neurologickou nadměrnou denní spavostí je mírná deprese častá.

Co se týče snů, dokážete je nějak lépe pozorovat a vyvozovat z nich něco?

Obsah snů nás zajímá jedině ve chvíli, kdy to člověka obtěžuje nebo když se sen opakuje. Opakování může být následek nějakého silného zážitku, který člověk viděl, jako je autonehoda nebo násilný čin. Tomu se říká noční můra. A samozřejmě uskutečňování snového chování jako rizikový faktor Parkinsonovy nemoci, jak jsme o tom mluvili před chvílí. Ale jinak se neurologie snům moc nevěnuje.

V poslední době vychází spousta knih různého zaměření, které mimo jiné radí, jak lépe spát. Pomáhá to vaší práci, nebo někdy spíše škodí?

V posledních letech se nám opravdu stává, že si pacienti čtením různých zdrojů podezření na diagnózu vytvoří a nechají se neurologicky vyšetřit s tímto podezřením. Takže to bereme pozitivně. U spánkové apnoe nám před třiceti lety pacienti vůbec nevěřili, že jejich nemoc může mít neblahý zdravotní dopad, a o léčení nechtěli slyšet. Teď už pacienti vědí, o co jde, a jsou pro léčbu motivovaní. Někdy se samozřejmě setkáváme i s tím, že pacienti nadhodnocují, co by jim mohlo být, a pak je vlastně docela fajn, když je můžeme uklidnit, že takovou nemoc nemají. K aplikacím metody v chytrých telefonech a hodinkách, které sledují různé funkce včetně spánku, však mám ambivalentní vztah. Je jich velké množství, jsou postaveny na různých algoritmech a nemusí vždy přinášet věrohodné výsledky. Navíc výsledky některé naše nemocné zúzkostňují a vedou ke zbytečnému zaměření se na nějakou sledovanou funkci. Na druhou stranu i tato technika se jistě dále vyvine, standardizuje, budou identifikovány situace, kdy je vhodné ji používat, a začne být nedílnou součástí našich životů a také péče o zdraví.

Petr Kozlík, MAFRA

25. 5. 2023; Metro

Robot s kůží má pomoct nemocným

Vědci představují svoje superpočítače.

Týmy z Českého vysokého učení technického (ČVUT) představily výsledky a přínosy projektu Research Center for Informatics (RCI) zaměřeného na výzkum umělé inteligence, robotiky a informatiky. Na ČVUT týmy prezentovaly humanoidní, kolové, pásové a kráčející roboty, autonomní drony, aplikace v bioinformatice, kyberbezpečnosti a řadu dalších témat. Podílelo se na nich celkem 252 vědců a vědkyň jak z Česka, tak ze zahraničí a také 128 doktorandů a doktorandek.

Mezi hromadou zajímavých přístojů se objevili také roboti, kteří pomohou zachraňovat lidské životy. Ty představila Fakulta elektrotechnická (FEL ČVUT). Jejich robot disponuje řadou unikátních vlastností. "Především však tím, že má citlivou kůži po celém těle. Pro výzkum mé skupiny ve vývojové robotice – studiu vývoje dětí a mozku pomocí modelů v humanoidních robotech – je stěžejní. Zlepšuje možnosti zahraniční spolupráce skrze možnost sdílení kódu, po světě je cca 50 exemplářů, zvyšuje vědecký význam a atraktivitu našeho pracoviště," shrnul docent Matěj Hoffmann, vedoucí skupiny.

Jsou známy výsledky výzkumu, který má pomoci pacientům s nejzávažnější formou epilepsie, která je odolná vůči standardní léčbě. Stav těchto lidí může zlepšit chirurgické odstranění oblastí v mozku, jež jsou zodpovědné za záchvaty. Náročnému zákroku předchází řada vyšetření, včetně mapování epileptické sítě pomocí nitrolebních elektrod, a výzkum v rámci RCI se zabýval právě vyhodnocováním extrémně složitých dat, k čemuž je nutná počítačová analýza a strojové učení. Výsledky aktuálního výzkumu podle expertů rozšiřují schopnosti diagnostiky a plánování chirurgického přístupu k léčbě epilepsie a snižují riziko pooperačních komplikací.

Aplikace v medicíně má i výzkum algoritmů umělé inteligence, které mohou pomoci urychlit vývoj protinádorových léčiv. Výsledky projektu byly poprvé představeny před několika týdny.

Foto: Superpočítač, roboti i kyberbezpečnost. Přístroje týmů z ČVUT zaujaly také děti. Ačkoli projekt fakult vysoké školy končí, další projekty pokračují. V budoucnosti se dočkáme dalších zajímavých výsledků.

ČVUT

25. 5. 2023; helpnet.cz

Proti nejzávažnější formě epilepsie pomůže počítačová analýza dat, tvrdí vědci z ČVUT

25.05. 2023 - 06:34 Pacientům s nezávažnější formou epilepsie, která je odolná vůči standardní léčbě léky, má pomoci počítačová analýza dat a tzv. strojové učení.

Výsledky výzkumu představili ve středu v hlavním městě odborníci z ČVUT během prezentace pětiletého projektu Research Center for Informatics (RCI). Vědci ukazovali i humanoidní, kolové, pásové a kráčející roboty, autonomní drony, aplikace v bioinformatice či kyberbezpečnosti.

Jedná se o nejvýznamnější projekt ČVUT zaměřený na informatiku, jak zmínil děkan Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze Petr Páta.

"V České republice trpí epilepsií zhruba 70 tisíc pacientů. Příčiny mohou být různé, vrozené i získané. Podstatné je, že dvě třetiny pacientů jsou léčeny, nebo jejich záchvaty jsou potlačovány léky, a takto nemají pacienti žádné obtíže. Nicméně máme tady velkou skupinu pacientů, u kterých ta léčba nefunguje a říkáme, že...

novinky.cz

25. 5. 2023; peak.cz

Jan Horák (Fingood): Zájem o investiční crowdfunding raketově roste

Fingood je investiční crowdfundingová platforma, která nabízí investorům zajištěné zhodnocení peněz s pevně stanoveným výnosem. Malým a středním českým firmám přináší férové a flexibilní úvěrové financování. "Hlavní hodnota, kterou Fingood přináší je posouzení rizika. To znamená máme velmi stabilní a pevný základ risku," říká mj. v podcastu Jan Horák, výkonný ředitel Fingoodu.

Fingood je platforma, kde se drobní investoři skládají a společně investují do firem a jejich projektů. Spadá do oblasti tzv. crowdfundingu, když umožňuje zájemcům investice už od jednoho tisíce korun.

"Počet lidí, kterým nestačí výnos na spořicím či termínovaném vkladu, roste. Zatímco ale výnosy na spořicích účtech či termínovaných vkladech v budoucnu po poklesu opět prudce spadnou, našim investorům stávající výnos zůstane," říká v podcastu Peak.cz výkonný ředitel Fingoodu Jan Horák.

Platforma již funguje čtvrtým rokem, přičemž investoři už u ní proinvestvoali skoro 1,5 miliardy korun. A zájem o tento typ investic podle Horáka stoupá, Fingood počítá s tím, že letos investoři zainvestují zhruba 1,8 miliardy korun, skoro třikrát více, než za celý loňský rok.

"Řadu zajímavých investičních příležitostí již máme připravenu a pouštíme je do trhu průběžně, zpravidla jsou během několika hodin či málo dnů zainvestovány. Zpravidla nabízíme tři investiční příležitosti týdně. Ze tří čtvrtin jde o investice do realit a developmentu, zbytek pak připadá na financování výrob či provozních zásob," popisuje investiční projekty.

Dále se v podcastu dozvíte o dalších záměrech Fingoodu, regulaci crowdfundingu, čím se investice liší od běžných investičních produktů a

DALŠÍ PODCASTY PEAK.cz

Vladimír Pikora (Comfort Finance Group): Zvykli jsme si řešit problémy ekonomik tím, že tiskneme víc a víc peněz

Jiří Matas (FEL ČVUT): Robot, který by uměl vyměnit duši u kola, by na mě udělal velký dojem

Václav Pavlečka (Disraptors): Češi se stávají tvůrci špičkových technologických produktů, už nejsme "IT montovnou"

25. 5. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Robot s kůží má pomoct nemocným

Datum zveřejnění:

Aplikace v medicíně má i výzkum algoritmů umělé inteligence, které mohou pomoci urychlit vývoj protinádorových léčiv. Výsledky projektu byly poprvé představeny před několika týdny.

Zdroj:

Metro

25. 5. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Finále výzkumných projektů ČVUT

Datum zveřejnění:

Od robotů přes počítačovou grafiku až po medicínské datové analýzy nebo aplikaci, která umí porazit profesionální hráče pokeru. Rozsah 13 projektů, kterými se v rámci víc než půlmiliardového operačního programu v uplynulých letech zabývali výzkumníci z pražského ČVUT. Své dosavadní výsledky dnes představili veřejnosti.

Jaroslav ZOULA, redaktor ČT

Roboti, kteří umí mapovat své okolí, ať už z úrovně země, nebo ze vzduchu.Anebo tento robot, který simuluje malé dítě a postupně se učí poznávat své dovednosti a okolí i prostřednictvím umělé kůže.

Matěj HOFFMANN, FEL ČVUT

Čili tohleto jsou jednotlivé senzory, čili tady třeba na tomhle kusu kůže jich je třeba 400, a to je opravdu unikátní technologie, roboti vlastně mají normálně třeba citlivé jenom chapadlo nebo jenom griper, a díky tomuhle on může opravdu poznávat svět tak jak děti, to znamená, že má hmat po celém těle.

Jaroslav ZOULA, redaktor ČT

To jsou jen některé z projektů, ve kterých díky penězům od ministerstva školství na ČVUT rozvíjely dovednosti svých studentů. Celkem se do projektů zapojilo více než 250 lidí, z toho 128 doktorandů.

Jiří MATAS, proděkan pro rozvoj, FEL ČVUT

Část zůstane, část půjde do zahraničí, část dělá něco, jako /nesrozumitelné/ startupů. Vlastně v našem oboru informatika, umělá inteligence je dneska velký zájem o pracovní síly.

Jaroslav ZOULA, redaktor ČT

Tyto výzkumy by ale nebyly možné bez silného výpočetního výkonu, který vědcům jejich data zpracovává. Proto za část peněz vznikl tento super efekt, speciálně navržený pro řešení úloh strojového učení.

Jaroslav ZOULA, redaktor ČT

Ty se přitom neomezují jenom na věci kolem robotů. Nový superpočítač pomáhá třeba s vývojem léků.I díky tomuto počítači ale na půdě ČVUT v rámci 13 projektů vzniklo na 500 vědeckých publikací a 10 patentových přihlášek a další se chystají. Univerzita také některé své algoritmy úspěšně licencuje. Jaroslav Zoula, Česká televize.

Zdroj:

Česká televize

25. 5. 2023; 21stoleti.cz

Profesor Vladimír Kučera mezi světovou elitou

Masaryk, Beneš, Havel a… Kučera. Pouze tito čtyři Češi byli zvoleni do vysoce prestižní a elitní Americké filozofické společnosti.

Profesor Vladimír Kučera byl zvolen do Americké filozofické společnosti za oblast matematiky a fyzikálních věd. V posledních letech působí na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT a jeho přínos světové vědě spočívá zejména v převratných výsledcích, které posunuly oblast automatického řízení.

Jedná se o originální syntézu diskrétních regulačních obvodů, známou také jako metoda polynomiálních rovnic; Youla-Kučerovu parametrizaci stabilizujících regulátorů a neinteraktivní řízení složitých systémů, v literatuře známé jako "decoupling":

problém, který byl formulován před 80 lety, a nedařilo se ho vyřešit. "To, že jsem byl zvolen do společnosti, která sdružuje takové osobnosti, jako jsou laureáti Nobelovy ceny, významní státníci, humanisté a lidé, kterých si nesmírně vážím, mě opravdu zaskočilo a zároveň potěšilo,” říká prof. Vladimír Kučera.

Od Franklina k Einsteinovi

Společnost udržuje své poslání několika hlavními způsoby. Oceňuje a zapojuje významné vědce, humanisty, sociální vědce a vůdce v občanských a kulturních záležitostech prostřednictvím voleného členství a příležitostí k mezioborovému, intelektuálnímu společenství.

Podporuje výzkum a objevy prostřednictvím grantů a stipendií, přednášek, publikací, cen, výstav a veřejného vzdělávání. Slouží vědcům prostřednictvím výzkumné knihovny s přibližně 13 miliony rukopisů a dalších sbírek mezinárodně uznávaných pro jejich trvalou vědeckou hodnotu.

Mezi první členy patřili George Washington John Adams Thomas Jefferson James Madison Alexander Hamilton a John Marshall

Ruská princezna Dashkova , prezidentka Císařské akademie věd v Petrohradě, byla zvolena v roce 1789 a byla první členkou Společnosti. V 19. století byli mezi zvolenými John James Audubon Robert Fulton Charles Darwin Thomas Edison Maria Mitchell a Louis Pasteur

Naopak jména jako Hans Bethe Willa Cather Marie Curie Albert Einstein John Hope Franklin Robert Frost George Marshall Barbara McClintock nebo Robert Merton zastupují vědecké, humanistické a veřejné úspěchy členů 20. století.

Významná osobnost české vědy

Profesor Vladimír Kučera působí od roku 2015 jako zástupce ředitele CIIRC ČVUT, předtím působil jako ředitel Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT a také jako ředitel Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Na všech těchto pozicích významně přispěl k rozvoji jmenovaných institucí.

Vladimír Kučera je také velmi oblíbeným pedagogem, desítky let přednáší nejen na ČVUT. Je řešitelem nebo spoluřešitelem projektů se souhrnnou podporou více než 1,1 miliardy korun.

Vladimír Kučera je rovněž laureátem státní ceny Česká hlava za rok 2021, bývalým prezidentem Mezinárodní federace automatického řízení (IFAC), držitelem Francouzského státního vyznamenání Rytíř řádu akademických palem a několika čestných doktorátů a dalších ocenění.

Dnes má Společnost 981 volených členů, z toho 823 rezidentních členů a 158 mezinárodních členů z více než dvou desítek zemí. Od roku 1743 bylo zvoleno pouze 5818 členů; Společnost obecně volí méně než 30 členů ročně. Od roku 1900 je 271 členů laureátem Nobelovy ceny.

Po prezidentech Masarykovi (1936), Benešovi (1939) a Havlovi (1995) je navíc teprve čtvrtým českým občanem zvoleným do Společnosti.

25. 5. 2023; vecerni-praha.cz

Týmy z ČVUT ukázaly výsledky a přínosy projektu RCI podpořeného více než půl miliardou korun

Výsledky pětiletého projektu Research Center for Informatics (RCI) zaměřeného na výzkum umělé inteligence, robotiky a informatiky představili vědci

z Fakulty elektrotechnické (FEL), Fakulty informačních technologií (FIT) a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT v Praze. V rámci přednášek a živých ukázek prezentovali humanoidní, kolové, pásové a kráčející roboty, autonomní drony, aplikace v bioinformatice, kyberbezpečnosti a řadu dalších témat. Výzkum i nákup techniky, kterou týmy nadále rozvíjejí, včetně superpočítače pro výzkum umělé inteligence podpořil Operační program MŠMT Výzkum, vývoj, vzdělávání v rámci výzvy Excelentní výzkum 580 miliony korun. Část těchto prostředků byla využita také na zapojení 128 doktorandů a doktorandek do výzkumu. Na výzkumných tématech podpořených projektem RCI se podílelo celkem 252 vědců a vědkyň jak z Česka, tak ze zahraničí.

"RCI cílí na špičkový výzkum. Zabývá se problémy umělé inteligence a informatiky v š irok é m spektru. Od teoretick é informatiky po aplikace v medic í n ě " uvedl vedoucí projektu RCI profesor Jiří Matas z Katedry kybernetiky FEL ČVUT. Popsal, že projekt čítal devět výzkumných balíčků zaměřených například na počítačové vidění, počítačovou grafiku, strojové učení, kyberbezpečnost či využití strojového učení v medicíně. Profesor Matas, který se dlouhodobě zabývá výzkumem v oblasti počítačového vidění a sledování cílů pomocí strojového učení, zdůraznil, že díky RCI také mohly týmy z fakult posílit spolupráci se špičkovými experty a expertkami ze světa a zvát je na svá pracoviště.

Jedním z důležitých přínosů projektu RCI je nákup počítačového klastru za více než 121 milionů korun, který se svým výkonem řadí mezi největší tuzemské superpočítače určené výhradně pro nekomerční výzkumné účely. "Na klastru běží hlavně frameworky pro učení hlubokých neuronových sítí, jako jsou PyTorch a TensorFlow," popsal Daniel Večerka z Katedry kybernetiky FEL ČVUT. " V ý po č etn í uzly, hlavn ě ty s GPU (grafick ý procesor), jsou velmi vyu ží van é a po v ě t š inu č asu b ěží na v š ech 104 dostupn ý ch GPU n ě jak ý v ý po č et, " doplnil expert.

"Fakulta informačních technologií byla v RCI zodpovědná za výzkum v t é matech v ý konn é v ý po č ty a velk á data, vestavn á bezpe č nost a teoretick á informatika, ” sdělil pak profesor Pavel Tvrdík , vedoucí Katedry počítačových systémů na FIT ČVUT , jehož tým se ve spolupráci s výzkumníky FJFI ČVUT zabýval právě oblastí výkonných výpočtů a velkých dat. V rámci projektu jeho tým vyvinul novou knihovnu pro programování superpočítačů s GPU, softwarový nástroj pro zpracování velkých astronomických dat, nové metody pro modelování atmosfér exoplanet, efektivní algoritmy pro modelování atomových jader a další.

Výsledky výzkumu skupiny vestavné bezpečnosti dnes prezentoval profesor Róbert Lórencz , vedoucí Katedry informační bezpečnosti na FIT ČVUT. Zdůraznil aktuálnost výzkumu v této oblasti, který řeší jak bezpečnost hardwaru, tak rovněž jeho spolehlivost a zabývá se problematikou zranitelnosti hardwarových komponent a jejich ochranou . "Bezpečná výroba a bezpe č n é pou ž it í č ip ů s jejich spolehlivou identifikací je v současnosti zásadním požadavkem při konstrukci bezpečných počítačových systémů, které zasahují do téměř všech oblastí státní správy, průmyslu, ale i běžného života v podobě internetu věcí, smart systémů, automobility atd.," uvedl profesor Lórencz.

Výzkumem v oblasti teoretické informatiky se zabývala skupina pod vedením profesora Jana Holuba. "V rámci projektu RCI jsme se zabývali celou škálou teoretických problémů jako vytváření komprimovaných indexů pro velká biologická data, zpracování stromových datových struktur nebo přidělování předmětů agentům podle jejich preferencí, který se využívá například v tzv. food-bankách. Ve spolupráci s Technickou univerzitou Berlín vznikl program zajišťující distribuci v těchto bankách," doplnil profesor Holub z Katedry teoretické informatiky na FIT ČVUT. Díky podpoře z projektu RCI pořídil FIT ČVUT unikátní laboratorní vybavení, například Faradayovu klec nebo experimentální HPC klastr.

Podle docenta Martina Sasky , šéfa skupiny multirobotických systémů na FEL ČVUT, grant pomohl výrazně rozšířit finančně náročný výzkum kooperujících formací a rojů autonomních robotů – dronů. " D í ky takto komplexn í mu projektu, kter ý umo ž nil p ří mou spolupr á ci se š pi č kov ý mi v ě deck ý mi pracovi š ti, jsme dok á zali vyvinout světově unikátní multirobotické řešení. A vedle desítek vědeckých výstupů se nám ho podařilo prosadit i do několika průmyslových aplikací ve spolupráci s českými firmami," konstatoval vědec. Vysvětlil, že jde o inovativní způsob nasazení skupin dronů pro detekci stromů napadených kůrovcem, inspekci průmyslových objektů nebo vyhledávání zdrojů radiace. Pracoviště v důsledku toho získalo smlouvy s průmyslem za desítky milionů korun a zapojené firmy se podílejí na financování dalšího výzkumu.

Důležitou posilu pak získala i skupina humanoidní robotiky FEL ČVUT. "Hlavním přínosem je pro nás pořízení humanoidního robota iCub," upozornil vedoucí skupiny docent Matěj Hoffmann . Robot, který byl také vystaven na dnešní akci, disponuje řadou unikátních vlastností. "Především však tím, že má citlivou kůži po celém těle. Pro výzkum mé skupiny ve vývojové robotice – studiu vývoje dětí a mozku pomocí modelů v humanoidních robotech – je stěžejní. Zlepšuje možnosti zahraniční spolupráce skrze možnost sdílení kódu, po světě je cca 50 exemplářů, zvyšuje vědecký význam a atraktivitu našeho pracoviště," shrnul docent Hoffmann.

Během pásma přednášek například dr. Radek Janča z Katedry teorie obvodů FEL ČVUT hovořil o výsledcích výzkumu, který má pomoci pacientům s nejzávažnější formou epilepsie odolné vůči standardní léčbě. Stav těchto lidí může zlepšit chirurgické odstranění oblastí v mozku zodpovědných za záchvaty. Náročnému zákroku předchází řada vyšetření, včetně mapování epileptické sítě pomocí nitrolebních elektrod, a výzkum v rámci RCI se zabýval právě vyhodnocováním extrémně složitých dat, k čemuž je nutná počítačová analýza a strojové učení. Výsledky aktuálního výzkumu podle expertů rozšiřují schopnosti diagnostiky a plánování chirurgického přístupu k léčbě epilepsie a snižují riziko pooperačních komplikací.

Aplikace v medicíně má i , které mohou pomoci urychlit vývoj protinádorových léčiv. Výsledky projektu byly poprvé představeny veřejnosti před několika týdny. Na tomto výzkumu, taktéž podpořeném RCI, spolupracovaly týmy profesora Jana Kybice z Katedry kybernetiky FEL ČVUT a docenta Mariána Hajdúcha z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Na záchraně lidských životů se mohou podílet autonomní roboti, schopné efektivní spolupráce při prohledávání obtížně přístupných a člověku nebezpečných míst, jejichž výzkum na FEL ČVUT vedou profesoři Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT, a Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky. Pozornost se dnes zaměřila mimo jiné na úspěchy robotiků z FEL ČVUT v americké soutěži DARPA Subterranean Challenge, v níž autonomní roboti vyhledávají předměty v podzemních prostorách. I tento výzkum projekt RCI podpořil.

Kromě zmíněných technologií si pak dnes lidé mohli prohlédnout třeba pokročilý vozík pro detailní snímání vzhledu povrchu, hmatovou 3D mapu, která pomůže lidem se zrakovým hendikepem s orientací v prostoru, nebo výsledky výzkumu týmu profesora Daniela Sýkory z Katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT.

Profesor Sýkora uvedl, že s podporou z RCI jeho tým ve spolupráci s Google vyvinul systém Monster Mash, který i laikům umožní vytvářet a animovat 3D modely s využitím ručně kreslených skic. "Díky přístupnosti a jednoduchosti ovládání je systém v současné době hojně využíván ve výuce 3D animace na základních, středních a uměleckých školách v Evrop ě i USA, " zdůraznil expert. Dalším stěžejním tématem podle něj byla i problematika stylizace videa s využitím výtvarné předlohy. " Ve spolupr á ci s firmami Adobe a Snap jsme vyvinuli postupn ě n ě kolik nov ý ch p ří stup ů , které umožňují měnit vizuální podobu vstupní videosekvence dle představ výtvarníka. Výzkum našel široké uplatnění ve filmovém průmyslu a byl například použit i k rozhýbání plakátu Alfonse Muchy v rámci projektu iMucha," popsal expert.

Projekt RCI také široce podpořil mobilitu studentů a studentek zapojených do výzkumu. Mezi ně patří i Lukáš Rustler , aktuálně doktorand na Katedře kybernetiky. " V r á mci RCI jsem pracoval na projektu modelov á n í tvaru objekt ů pomoc í kombinace vizu á ln í ch senzor ů a dotek ů robota. Díky RCI jsem také mohl vycestovat na svou první zahraniční konferenci v USA a na tříměsíční stáž na prestižní Imperial College London," popsal Rustler.

Ačkoliv projekt RCI nyní formálně končí, podle profesora Jiřího Matase výzkumy, které podpořil, pokračují. A i v budoucnu se tak díky němu zřejmě dočkáme dalších zajímavých výsledků.

25. 5. 2023; echo24.cz

Výsledky pětiletého výzkumu na ČVUT: superpočítač, kyberbezpečnost i záchrana lidských životů

České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze představilo výsledky pětiletého projektu Research Center for Informatics (RCI) zaměřeného na výzkum umělé inteligence, robotiky a informatiky. Vědci z Fakulty elektrotechnické (FEL), Fakulty informačních technologií (FIT) a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) v rámci přednášek a živých ukázek prezentovali humanoidní, kolové, pásové a kráčející roboty, autonomní drony, aplikace v bioinformatice, kyberbezpečnosti a řadu dalších témat. Na výzkumných tématech podpořených projektem RCI se podílelo celkem 252 vědců a vědkyň jak z Česka, tak ze zahraničí.

Jedním z důležitých přínosů projektu RCI je nákup počítačového klastru za více než 121 milionů korun, který se svým výkonem řadí mezi největší tuzemské superpočítače určené výhradně pro nekomerční výzkumné účely. "Na klastru běží hlavně frameworky pro učení hlubokých neuronových sítí, jako jsou PyTorch a TensorFlow," popsal Daniel Večerka z katedry kybernetiky FEL ČVUT. "Výpočetní uzly, hlavně ty s GPU (grafický procesor), jsou velmi využívané a po většinu času běží na všech 104 dostupných GPU nějaký výpočet," doplnil expert.

Podle docenta Martina Sasky, šéfa skupiny multirobotických systémů na FEL ČVUT, grant pomohl výrazně rozšířit finančně náročný výzkum kooperujících formací a rojů autonomních robotů – dronů. "Díky takto komplexnímu projektu, který umožnil přímou spolupráci se špičkovými vědeckými pracovišti, jsme dokázali vyvinout světově unikátní multirobotické řešení. A vedle desítek vědeckých výstupů se nám ho podařilo prosadit i do několika průmyslových aplikací ve spolupráci s českými firmami," konstatoval Saska. Vysvětlil, že jde o inovativní způsob nasazení skupin dronů pro detekci stromů napadených kůrovcem, inspekci průmyslových objektů nebo vyhledávání zdrojů radiace. Pracoviště v důsledku toho získalo smlouvy s průmyslem za desítky milionů korun a zapojené firmy se podílejí na financování dalšího výzkumu, uvádí tisková zpráva.

"Fakulta informačních technologií byla v RCI zodpovědná za výzkum v tématech výkonné výpočty a velká data, vestavná bezpečnost a teoretická informatika,” sdělil pak profesor Pavel Tvrdík, vedoucí Katedry počítačových systémů na FIT ČVUT, jehož tým se ve spolupráci s výzkumníky FJFI ČVUT zabýval právě oblastí výkonných výpočtů a velkých dat. V rámci projektu jeho tým vyvinul novou knihovnu pro programování superpočítačů s GPU, softwarový nástroj pro zpracování velkých astronomických dat, nové metody pro modelování atmosfér exoplanet, efektivní algoritmy pro modelování atomových jader a další.

Výsledky výzkumu skupiny vestavné bezpečnosti prezentoval profesor Róbert Lórencz, vedoucí Katedry informační bezpečnosti na FIT ČVUT. Zdůraznil aktuálnost výzkumu v této oblasti, který řeší jak bezpečnost hardwaru, tak rovněž jeho spolehlivost a zabývá se problematikou zranitelnosti hardwarových komponent a jejich ochranou. "Bezpečná výroba a bezpečné použití čipů s jejich spolehlivou identifikací je v současnosti zásadním požadavkem při konstrukci bezpečných počítačových systémů, které zasahují do téměř všech oblastí státní správy, průmyslu, ale i běžného života v podobě internetu věcí, smart systémů, automobility atd.," uvedl Lórencz.

Spolupráce napříč obory

Výzkumem v oblasti teoretické informatiky se zabývala skupina pod vedením profesora Jana Holuba. "V rámci projektu RCI jsme se zabývali celou škálou teoretických problémů jako vytváření komprimovaných indexů pro velká biologická data, zpracování stromových datových struktur nebo přidělování předmětů agentům podle jejich preferencí, který se využívá například v tzv. food-bankách. Ve spolupráci s Technickou univerzitou Berlín vznikl program zajišťující distribuci v těchto bankách," doplnil Holub z Katedry teoretické informatiky na FIT ČVUT. Díky podpoře z projektu RCI pořídil FIT ČVUT unikátní laboratorní vybavení, například Faradayovu klec nebo experimentální HPC klast, uvádí se v tiskové zprávě.

Důležitou posilu pak získala i skupina humanoidní robotiky FEL ČVUT. "Hlavním přínosem je pro nás pořízení humanoidního robota iCub," uvedl vedoucí skupiny docent Matěj Hoffmann. Robot, který byl také vystaven na akci, disponuje řadou unikátních vlastností. "Především však tím, že má citlivou kůži po celém těle. Pro výzkum mé skupiny ve vývojové robotice – studiu vývoje dětí a mozku pomocí modelů v humanoidních robotech – je stěžejní. Zlepšuje možnosti zahraniční spolupráce skrze možnost sdílení kódu, po světě je cca 50 exemplářů, zvyšuje vědecký význam a atraktivitu našeho pracoviště," shrnul Hoffmann.

Během pásma přednášek například dr. Radek Janča z katedry teorie obvodů FEL hovořil o výsledcích výzkumu v rámci RCI, který má pomoci pacientům s nejzávažnější formou epilepsie odolné vůči standardní léčbě. Aplikace v medicíně má i výzkum algoritmů umělé inteligence, které mohou pomoci urychlit vývoj protinádorových léčiv. Na tomto výzkumu, taktéž podpořeném RCI, spolupracovaly týmy profesora Jana Kybice z katedry kybernetiky FEL a docenta Mariána Hajdúcha z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Na záchraně lidských životů se mohou podílet autonomní roboti, schopné efektivní spolupráce při prohledávání obtížně přístupných a člověku nebezpečných míst, jejichž výzkum na FEL vedou profesoři Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT, a Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky. Pozornost se zaměřila mimo jiné na úspěchy robotiků z FEL v americké soutěži DARPA Subterranean Challenge, v níž autonomní roboti vyhledávají předměty v podzemních prostorách, i tento výzkum projekt RCI podpořil.

Lidé si mohli rovněž prohlédnout pokročilý vozík pro detailní snímání vzhledu povrchu, hmatovou 3D mapu, která pomůže lidem se zrakovým hendikepem s orientací v prostoru, nebo výsledky výzkumu týmu profesora Daniela Sýkory z katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT. Sýkora uvedl, že s podporou z RCI jeho tým ve spolupráci s Google vyvinul systém Monster Mash, který i laikům umožní vytvářet a animovat 3D modely s využitím ručně kreslených skic.

"Díky přístupnosti a jednoduchosti ovládání je systém v současné době hojně využíván ve výuce 3D animace na základních, středních a uměleckých školách v Evropě i USA," zdůraznil Sýkora. Dalším stěžejním tématem podle něj byla i problematika stylizace videa s využitím výtvarné předlohy. "Ve spolupráci s firmami Adobe a Snap jsme vyvinuli postupně několik nových přístupů, které umožňují měnit vizuální podobu vstupní videosekvence dle představ výtvarníka. Výzkum našel široké uplatnění ve filmovém průmyslu a byl například použit i k rozhýbání plakátu Alfonse Muchy v rámci projektu iMucha," popsal.

Projekt RCI podle tiskové zprávy také široce podpořil mobilitu studentů a studentek zapojených do výzkumu. Výzkum i nákup techniky, kterou týmy nadále rozvíjejí, včetně superpočítače pro výzkum umělé inteligence podpořil Operační program MŠMT Výzkum, vývoj, vzdělávání v rámci výzvy Excelentní výzkum 580 miliony korun. Část těchto prostředků byla využita také na zapojení 128 doktorandů a doktorandek do výzkumu. Ačkoliv projekt nyní formálně končí, podle profesora Jiřího Matase výzkumy, které podpořil, pokračují.

24. 5. 2023; vedavyzkum.cz

Vladimír Kučera zvolen členem Americké filozofické společnosti

Americká filozofická společnost má aktuálně méně než 1000 členů, z toho jen 158 ze zahraničí, a oceňuje mimořádné úspěchy v oblasti matematiky a fyzikálních věd, biologických věd, společenských a behaviorálních věd, umění a humanitních věd a věcí veřejných. Vladimír Kučera je po prezidentech Masarykovi (1936), Benešovi (1939) a Havlovi (1995) teprve čtvrtým českým občanem zvoleným do této společnosti.

Vladimír Kučera byl zvolen do Americké filozofické společnosti za oblast matematiky a fyzikálních věd. V posledních letech působí na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT a jeho přínos světové vědě spočívá zejména v převratných výsledcích, které posunuly oblast automatického řízení. Jedná se o originální syntézu diskrétních regulačních obvodů, známou také jako metoda polynomiálních rovnic; Youla-Kučerovu parametrizaci stabilizujících regulátorů a neinteraktivní řízení složitých systémů, v literatuře známé jako "decoupling": problém, který byl formulován před 80 lety, a nedařilo se ho vyřešit.

"To, že jsem byl zvolen do společnosti, která sdružuje takové osobnosti, jako jsou laureáti Nobelovy ceny, významní státníci, humanisté a lidé, kterých si nesmírně vážím, mě opravdu zaskočilo a zároveň potěšilo,” říká Vladimír Kučera.

Americká filozofická společnost, nejstarší učená společnost ve Spojených státech amerických, byla založena v roce 1743 Benjaminem Franklinem za účelem "propagace užitečných znalostí". Společnost udržuje své poslání několika hlavními způsoby. Oceňuje a zapojuje významné vědce, humanisty, sociální vědce a vůdce v občanských a kulturních záležitostech prostřednictvím voleného členství a příležitostí k mezioborovému, intelektuálnímu společenství. Podporuje výzkum a objevy prostřednictvím grantů a stipendií, přednášek, publikací, cen, výstav a veřejného vzdělávání. Slouží vědcům prostřednictvím výzkumné knihovny s přibližně 13 miliony rukopisů a dalších sbírek mezinárodně uznávaných pro jejich trvalou vědeckou hodnotu.

Mezi první členy patřili George Washington, John Adams, Thomas Jefferson, James Madison, Alexander Hamilton a John Marshall. Ruská princezna Dashkova, prezidentka Císařské akademie věd v Petrohradě, byla zvolena v roce 1789 a byla první členkou Společnosti. V devatenáctém století byli mezi zvolenými John James Audubon, Robert Fulton, Charles Darwin, Thomas Edison, Maria Mitchell a Louis Pasteur. Hans Bethe, Willa Cather, Marie Curie, Albert Einstein, John Hope Franklin, Robert Frost, George Marshall, Barbara McClintock a Robert Merton naznačují vědecké, humanistické a veřejné úspěchy členů dvacátého století.

Dnes má společnost 981 volených členů, z toho 823 rezidentních členů a 158 mezinárodních členů z více než dvou desítek zemí. Od roku 1743 bylo zvoleno pouze 5818 členů; společnost obecně volí méně než třicet členů ročně. Od roku 1900 je 271 členů laureátem Nobelovy ceny.

"Že je Vladimír Kučera jedinečnou vědeckou osobností, na kterou navazují a jejíž výsledky rozvíjí již několik generací vědců, si na CIIRC ČVUT samozřejmě uvědomujeme. Velmi si vážíme jeho průkopnických prací v oblasti teorie automatického řízení. Zvláště mě těší, že jeho přínos je postupně doceňován nejen v České republice, ale i ve světě. Být oceněn vedle (českých) prezidentů, humanistů a vědců ukazuje na to, jak podstatné vědecké výsledky pro rozvoj lidského bádání Vladimír Kučera vytvořil," říká Vladimír Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

Zdroj: ČVUT v Praze

Foto: J. Ryszawy, ČVUT v Praze

Vladimír Kučera působí od roku 2015 jako zástupce ředitele CIIRC ČVUT, předtím působil jako ředitel Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT a také jako ředitel Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Na všech těchto pozicích významně přispěl k rozvoji jmenovaných institucí. Je také velmi oblíbeným pedagogem, desítky let přednáší nejen na ČVUT. Je řešitelem nebo spoluřešitelem projektů se souhrnnou podporou více než 1,1 miliardy korun.

Vladimír Kučera je laureátem státní ceny Česká hlava za rok 2021, bývalým prezidentem Mezinárodní federace automatického řízení (IFAC), držitelem Francouzského státního vyznamenání Rytíř řádu akademických palem a několika čestných doktorátů a dalších ocenění.

24. 5. 2023; Hospodářské noviny

Moderní IT jako nástroj flexibility a inovací z pohledu integrátora.

Jak vypadá moderní přístup k IT a co to znamená pro zákazníky i dodavatele, či jak se neztratit v rychlosti, jakým IT trh inovuje. O tom se rozpovídal Pavel Mühl. Spoluzakladatel Solverity a CIO investiční skupiny FWG atlantiso.

- Solverita má za sebou fázi start-upu, aktuálně se nachází v období počátečního růstu. Co za jejím vznikem stálo?

Chuť dodávat zákazníkům ucelená řešení, nejen krabičky. Když se zákazníkem navážete vztah a získáte jeho důvěru, chce po vás víc. V ten moment nastává prostor pro integrátora. Nemáte-li však za sebou architekty, techniky, administrátory, vývojáře atd., tak to prostě nejde. A já jsem chtěl.

- Založit a hlavně rozvinout IT službovou firmu ale není určitě nic jednoduchého.

Pokud bych chtěl dodávat standardní službu, tak asi ano. Nicméně za ty roky v IT prostředí člověk z různých pohledů vidí, jak by služba vypadat neměla a získá i poměrně jasnou představu, jak by vypadat mohla. A pokud máte síť kontaktů zahrnující výrobce, distributory a potencionální spolupracovníky, tak vám chybí už jen investor.

- To mě zajímá. Jak jste ho získal?

Náhodou (směje se). Měl jsem už plné zuby zmiňovaných krabiček a boje s konkurencí, kdy se pohybujete na úrovni nižších jednotek procent marže, potřebujete velký objem a hlavně zákazník nakoupí jinde lusknutím prstů. Rozhodl jsem se přejít na stranu zákazníka a díky mému rozhledu v IT, na pozici IT manažera. Toho hledala investiční skupina FWG atlantiso pro řízení IT ve skupině. Diskuzí s majitelem z toho však vznikla Solverita. Částečně jako servisní firma do skupiny, hlavně však jako IT integrátor pro koncové B2B zákazníky.

- Takže místo IT manažera jste jednatelem?

Obojím. Je tam spousta synergií, jen rozsah odpovědností je větší. V dnešní době, kdy se tradiční IT transformovalo z "podpůrného nástroje" firem do jejich hnacího motoru, jsou nároky na moderní pojetí a odpovědné lidi velmi vysoké.

- Co znamená vysoké nároky na IT?

Rozložitost, komplexnost a dostupnost. Rychlost, jakým IT trh inovuje, není úplně v souladu s dlouhodobým plánováním firem, takže se snažíme pro zákazníky vybírat aktuálně to nejlepší na trhu a vytvářet řešení, která pokryjí střednědobé potřeby firem. Každá firma je z hlediska IT unikát a tomu se my musíme přizpůsobit. Ideálně musíme vědět o každé možnosti, kterou trh nabízí.

- To vše Solverita umí?

Musí (opět se směje). Není to pouze o nástrojích, ale i o přístupu k firemnímu prostředí a jeho fungování. Současná generace je zastoupena lidmi, kteří s technologiemi vyrostli nebo, ti služebně starší, se naučili využívat jejich přínosů. Současně očekávají flexibilitu v tom kdy, kde a jak je používají.

- Co znamená flexibilita z pohledu IT?

Nejen v Solveritě, ale poměrně běžně i u zákazníků, se upustilo od pracovní doby od-do. Zastoupen je work-life balance, individualizace pracovního rytmu a důraz na výsledek. A tomu odpovídá i míra osobní odpovědnosti jednotlivců. Pokud zohledním zkušenosti z oboru, porozumění potřeb zákazníků, sebevzdělávání, testování novinek, morální zastarávání řešení, tak bez určitého stupně (a každá pozice ho má jinde) sebeřízení se nelze obejít. Pokud dávám odpovědnost, tak musím dát i kompetenci. Tím se řídím. Pak lze mluvit o flexibilitě. A znovu: o osobní odpovědnosti.

- To zní dobře, ale náročně. Oceňují to Vaši spolupracovníci?

Snad ano. Ale myslím si, že to oceňují nejen oni. I zákazník pokud něco řeší, tak nechce čekat na dostupnost dle pracovní doby, reakci na tickety, SLA… Chce mít na druhé straně partnera, na kterého se může spolehnout.

- Co znamená partnerství se Solveritou pro zákazníka?

O vysokých nárocích na IT jsme se již bavili. Pojmy jako cloud, SaaS, EDR/XDR, GDPR, NIS2 se staly stejně důležitými jako samotné nástroje ERP, CRM či DMS. Zejména pro malé a středně velké firmy bez velkých IT oddělení je nezbytné, či přímo kritické, mít spolehlivého partnera, který je nástrahami a možnostmi IT provede. Tradiční model on-prem a trvalé licence, papírové podepisování apod. už nestačí.

- Jak tedy nyní vnímáte budoucnost práce v IT?

Trend user-centrix přístupu, kdy je "vše" zaměřeno na uživatele, se bude jen prohlubovat a mně to dává smysl. Next-gen nástroje musí být intuitivní, jednoduché (bez ztráty možnosti detailních úprav) a přizpůsobené uživateli. Ne že se uživatel přizpůsobuje nástrojům. Ostatně tím postupně vymizí i takový nešvar jako "Školení uživatelů". A tak to má být…

- Děkuji za rozhovor. Jen dodám, že pokud mají naši čtenáři zájem se s Vámi spojit, tak více informací a kontakt naleznou na www.solverita.cz.

Pavel Mühl Vystudoval silnoproudou elektrotechniku naČVUTFELv Praze. Pracovně prošel prostředími FMCG a marketingu, nejvíce mu však učarovalo IT. Od prodejce výpočetní techniky se přes konzultantství a architekta řešení stal jednatelem společnosti Solverita, která nabízí v segmentu B2B IT řešení od jednorázových projektů až po kompletní outsourcing IT.

Foto:

24. 5. 2023; Pražský deník

Na výstavě Od pravěku ke fraku je k vidění virtuální historický šatník

Unikátní 3D prezentace digitálních modelů textilních sbírkových předmětů je k vidění na výstavě o historii oděvů Od pravěku ke fraku. Výstavu připravilo Muzeum města Prahy.

Modely najdete v informačním kiosku, který je součástí právě otevřené výstavy o historii oděvů v Domě U Zlatého prstenu v Praze. S Muzeem města Prahy je připravilo sdružení CESNET spolu s Fakultou elektrotechnickou ČVUT a společností improtech. "Digitalizace textilních předmětů způsobem, který zachycuje kinematické vlastnosti materiálu, je náročný proces. Výsledná prezentace však umožňuje vidět cenné historické oděvy v pohybu, což by jinak nebylo možné. Zároveň vzniká výjimečná forma dokumentace předmětů pro budoucí badatele a návštěvníky," říká Jiří Kubišta z Oddělení technologie pro síťové aplikace sdružení CESNET. Při přípravě výstavy Od pravěku ke fraku museli odborníci textilní materiál věrně zachytit, nasimulovat látku a rozhýbat ji v reálném čase. "Pohybová simulace textilních předmětů byla dosud prováděna buď s uměle vytvořenými modely jako například v počítačových hrách, nebo se sbírkovými předměty. Simulace v reálném čase s frekvencí pro plynulý pohyb textilních sbírkových předmětů je novou věcí," uvádí Sven Ubik, vedoucí Oddělení technologie pro síťové aplikace CESNET. Na práci týmu, jenž vytvářel 3D modely pro výstavu Od pravěku ke fraku, se podílela posluchačka Fakulty informačních technologií ČVUT Alena Žižková, která se digitalizaci historického oblečení věnovala ve své bakalářské práci. Podobně její kolega Oldřich Linhart v rámci bakalářské práce digitalizoval postavu robota pro Památník Karla Čapka.

Foto: NA VÝSTAVĚ můžete vidět, jak se naši předci ve vystavených historických oděvech procházeli dobovou Prahou.

Foto: se souhlasem ČVUT

24. 5. 2023; cvut.cz

Superpočítač, roboti i kyberbezpečnost: Týmy z ČVUT ukázaly výsledky a přínosy projektu RCI podpořeného více než půl miliardou korun

Datum zveřejnění: Výsledky pětiletého projektu Research Center for Informatics (RCI) zaměřeného na výzkum umělé inteligence, robotiky

a informatiky dnes v Praze představili vědci z Fakulty elektrotechnické (FEL), Fakulty informačních technologií (FIT) a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT v Praze. V rámci přednášek a živých ukázek prezentovali humanoidní, kolové, pásové a kráčející roboty, autonomní drony, aplikace v bioinformatice, kyberbezpečnosti a řadu dalších témat. Výzkum i nákup techniky, kterou týmy nadále rozvíjejí, včetně superpočítače pro výzkum umělé inteligence podpořil Operační program MŠMT Výzkum, vývoj, vzdělávání v rámci výzvy Excelentní výzkum 580 miliony korun. Část těchto prostředků byla využita také na zapojení 128 doktorandů a doktorandek do výzkumu. Na výzkumných tématech podpořených projektem RCI se podílelo celkem 252 vědců a vědkyň jak z Česka, tak ze zahraničí.

"RCI cílí na špičkový výzkum. Zabývá se problémy umělé inteligence a informatiky v š irok é m spektru. Od teoretick é informatiky po aplikace v medic í n ě " uvedl vedoucí projektu RCI profesor Jiří Matas z katedry kybernetiky FEL ČVUT. Popsal, že projekt čítal devět výzkumných balíčků zaměřených například na počítačové vidění, počítačovou grafiku, strojové učení, kyberbezpečnost či využití strojového učení v medicíně. Profesor Matas, který se dlouhodobě zabývá výzkumem v oblasti počítačového vidění a sledování cílů pomocí strojového učení, zdůraznil, že díky RCI také mohly týmy z fakult posílit spolupráci se špičkovými experty a expertkami ze světa a zvát je na svá pracoviště.

Jedním z důležitých přínosů projektu RCI je nákup počítačového klastru za více než 121 milionů korun, který se svým výkonem řadí mezi největší tuzemské superpočítače určené výhradně pro nekomerční výzkumné účely. "Na klastru běží hlavně frameworky pro učení hlubokých neuronových sítí, jako jsou PyTorch a TensorFlow," popsal Daniel Večerka z katedry kybernetiky FEL ČVUT. " V ý po č etn í uzly, hlavn ě ty s GPU (grafick ý procesor), jsou velmi vyu ží van é a po v ě t š inu č asu b ěží na v š ech 104 dostupn ý ch GPU n ě jak ý v ý po č et, " doplnil expert.

Podle docenta Martina Sasky, šéfa skupiny multirobotických systémů na FEL ČVUT, grant pomohl výrazně rozšířit finančně náročný výzkum kooperujících formací a rojů autonomních robotů – dronů. " D í ky takto komplexn í mu projektu, kter ý umo ž nil p ří mou spolupr á ci se š pi č kov ý mi v ě deck ý mi pracovi š ti, jsme dok á zali vyvinout světově unikátní multirobotické řešení. A vedle desítek vědeckých výstupů se nám ho podařilo prosadit i do několika průmyslových aplikací ve spolupráci s českými firmami," konstatoval vědec. Vysvětlil, že jde o inovativní způsob nasazení skupin dronů pro detekci stromů napadených kůrovcem, inspekci průmyslových objektů nebo vyhledávání zdrojů radiace. Pracoviště v důsledku toho získalo smlouvy s průmyslem za desítky milionů korun a zapojené firmy se podílejí na financování dalšího výzkumu.

Velká data, bezpečnost i teoretická informatika

"Fakulta informačních technologií byla v RCI zodpovědná za výzkum v t é matech v ý konn é v ý po č ty a velk á data, vestavn á bezpe č nost a teoretick á informatika, ” sdělil pak profesor Pavel Tvrdík, vedoucí Katedry počítačových systémů na FIT ČVUT, jehož tým se ve spolupráci s výzkumníky FJFI ČVUT zabýval právě oblastí výkonných výpočtů a velkých dat. V rámci projektu jeho tým vyvinul novou knihovnu pro programování superpočítačů s GPU, softwarový nástroj pro zpracování velkých astronomických dat, nové metody pro modelování atmosfér exoplanet, efektivní algoritmy pro modelování atomových jader a další.

Výsledky výzkumu skupiny vestavné bezpečnosti dnes prezentoval profesor Róbert Lórencz, vedoucí Katedry informační bezpečnosti na FIT ČVUT. Zdůraznil aktuálnost výzkumu v této oblasti, který řeší jak bezpečnost hardwaru, tak rovněž jeho spolehlivost a zabývá se problematikou zranitelnosti hardwarových komponent a jejich ochranou . "Bezpečná výroba a bezpe č n é pou ž it í č ip ů s jejich spolehlivou identifikací je v současnosti zásadním požadavkem při konstrukci bezpečných počítačových systémů, které zasahují do téměř všech oblastí státní správy, průmyslu, ale i běžného života v podobě internetu věcí, smart systémů, automobility atd.," uvedl profesor Lórencz.

Výzkumem v oblasti teoretické informatiky se zabývala skupina pod vedením profesora Jana Holuba. "V rámci projektu RCI jsme se zabývali celou škálou teoretických problémů jako vytváření komprimovaných indexů pro velká biologická data, zpracování stromových datových struktur nebo přidělování předmětů agentům podle jejich preferencí, který se využívá například v tzv. food-bankách. Ve spolupráci s Technickou univerzitou Berlín vznikl program zajišťující distribuci v těchto bankách," doplnil profesor Holub z Katedry teoretické informatiky na FIT ČVUT. Díky podpoře z projektu RCI pořídil FIT ČVUT unikátní laboratorní vybavení, například Faradayovu klec nebo experimentální HPC klastr.

Technologie, které mohou zachraňovat životy

Důležitou posilu pak získala i skupina humanoidní robotiky FEL ČVUT. "Hlavním přínosem je pro nás pořízení humanoidního robota iCub," upozornil vedoucí skupiny docent Matěj Hoffmann. Robot, který byl také vystaven na dnešní akci, disponuje řadou unikátních vlastností. "Především však tím, že má citlivou kůži po celém těle. Pro výzkum mé skupiny ve vývojové robotice – studiu vývoje dětí a mozku pomocí modelů v humanoidních robotech – je stěžejní. Zlepšuje možnosti zahraniční spolupráce skrze možnost sdílení kódu, po světě je cca 50 exemplářů, zvyšuje vědecký význam a atraktivitu našeho pracoviště," shrnul docent Hoffmann.

Během dnešního pásma přednášek například dr. Radek Janča z katedry teorie obvodů FEL hovořil o výsledcích výzkumu, který má pomoci pacientům s nejzávažnější formou epilepsie odolné vůči standardní léčbě. Stav těchto lidí může zlepšit chirurgické odstranění oblastí v mozku zodpovědných za záchvaty. Náročnému zákroku předchází řada vyšetření, včetně mapování epileptické sítě pomocí nitrolebních elektrod, a výzkum v rámci RCI se zabýval právě vyhodnocováním extrémně složitých dat, k čemuž je nutná počítačová analýza a strojové učení. Výsledky aktuálního výzkumu podle expertů rozšiřují schopnosti diagnostiky a plánování chirurgického přístupu k léčbě epilepsie a snižují riziko pooperačních komplikací.

Aplikace v medicíně má i výzkum algoritmů umělé inteligence , které mohou pomoci urychlit vývoj protinádorových léčiv. Výsledky projektu byly poprvé představeny veřejnosti před několika týdny. Na tomto výzkumu, taktéž podpořeném RCI, spolupracovaly týmy profesora Jana Kybice z katedry kybernetiky FEL a docenta Mariána Hajdúcha z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Na záchraně lidských životů se mohou podílet autonomní roboti, schopné efektivní spolupráce při prohledávání obtížně přístupných a člověku nebezpečných míst, jejichž výzkum na FEL vedou profesoři Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT, a Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky. Pozornost se dnes zaměřila mimo jiné na úspěchy robotiků z FEL v americké soutěži DARPA Subterranean Challenge, v níž autonomní roboti vyhledávají předměty v podzemních prostorách. I tento výzkum projekt RCI podpořil.

Kromě zmíněných technologií si pak dnes lidé mohli prohlédnout třeba pokročilý vozík pro detailní snímání vzhledu povrchu, hmatovou 3D mapu, která pomůže lidem se zrakovým hendikepem s orientací v prostoru, nebo výsledky výzkumu týmu profesora Daniela Sýkory z katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT.

Projekt RCI také široce podpořil mobilitu studentů a studentek zapojených do výzkumu. Mezi ně patří i Lukáš Rustler, aktuálně doktorand na katedře kybernetiky. " V r á mci RCI jsem pracoval na projektu modelov á n í tvaru objekt ů pomoc í kombinace vizu á ln í ch senzor ů a dotek ů robota. Díky RCI jsem také mohl vycestovat na svou první zahraniční konferenci v USA a na tříměsíční stáž na prestižní Imperial College London," popsal Rustler.

Kontaktní osoba:

Jméno:

Ivana Macnarová

E-mail:

ivana.macnarova@fit.cvut.cz

24. 5. 2023; feedit.cz

Superpočítač, roboti i kyberbezpečnost: Týmy z ČVUT ukázaly výsledky a přínosy projektu RCI podpořeného více než půl miliardou korun

Výsledky pětiletého projektu Research Center for Informatics (RCI) zaměřeného na výzkum umělé inteligence, robotiky a informatiky dnes v Praze představili vědci z Fakulty elektrotechnické (FEL), Fakulty informačních technologií (FIT) a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT. V rámci přednášek a živých ukázek prezentovali humanoidní, kolové, pásové a kráčející roboty, autonomní drony, aplikace v bioinformatice, kyberbezpečnosti a řadu dalších témat. Výzkum i nákup techniky, kterou týmy nadále rozvíjejí, včetně superpočítače pro výzkum umělé inteligence podpořil Operační program MŠMT Výzkum, vývoj, vzdělávání v rámci výzvy Excelentní výzkum 580 miliony korun. Část těchto prostředků byla využita také na zapojení 128 doktorandů a doktorandek do výzkumu. Na výzkumných tématech podpořených projektem RCI se podílelo celkem 252 vědců a vědkyň jak z Česka, tak ze zahraničí.

"RCI cílí na špičkový výzkum. Zabývá se problémy umělé inteligence a informatiky v širokém spektru. Od teoretické informatiky po aplikace v medicíně," uvedl vedoucí projektu RCI profesor Jiří Matas z katedry kybernetiky FEL ČVUT. Popsal, že projekt čítal devět výzkumných balíčků zaměřených například na počítačové vidění, počítačovou grafiku, strojové učení, kyberbezpečnost či využití strojového učení v medicíně. Profesor Matas, který se dlouhodobě zabývá výzkumem v oblasti počítačového vidění a sledování cílů pomocí strojového učení, zdůraznil, že díky RCI také mohly týmy z obou fakult posílit spolupráci se špičkovými experty a expertkami ze světa a zvát je na svá pracoviště.

Jedním z důležitých přínosů projektu RCI je nákup počítačového klastru za více než 121 milionů korun, který se svým výkonem řadí mezi největší tuzemské superpočítače určené výhradně pro nekomerční výzkumné účely. "Na klastru běží hlavně frameworky pro učení hlubokých neuronových sítí, jako jsou PyTorch a TensorFlow," popsal Daniel Večerka z katedry kybernetiky FEL ČVUT. "Výpočetní uzly, hlavně ty s GPU (grafický procesor), jsou velmi využívané a po většinu času běží na všech 104 dostupných GPU nějaký výpočet," doplnil expert.

Podle docenta Martina Sasky, šéfa skupiny multirobotických systémů na FEL ČVUT, grant pomohl výrazně rozšířit finančně náročný výzkum kooperujících formací a rojů autonomních robotů – dronů. "Díky takto komplexnímu projektu, který umožnil přímou spolupráci se špičkovými vědeckými pracovišti, jsme dokázali vyvinout světově unikátní multirobotické řešení. A vedle desítek vědeckých výstupů se nám ho podařilo prosadit i do několika průmyslových aplikací ve spolupráci s českými firmami," konstatoval vědec. Vysvětlil, že jde o inovativní způsob nasazení skupin dronů pro detekci stromů napadených kůrovcem, inspekci průmyslových objektů nebo vyhledávání zdrojů radiace. Pracoviště v důsledku toho získalo smlouvy s průmyslem za desítky milionů korun a zapojené firmy se podílejí na financování dalšího výzkumu.

Velká data, bezpečnost i teoretická informatika

Fakulta informačních technologií byla v RCI zodpovědná za výzkum v tématech výkonné výpočty a velká data, vestavná bezpečnost a teoretická informatika,” sdělil pak profesor Pavel Tvrdík, vedoucí Katedry počítačových systémů na FIT ČVUT, jehož tým se ve spolupráci s výzkumníky FJFI ČVUT zabýval právě oblastí výkonných výpočtů a velkých dat. V rámci projektu jeho tým vyvinul novou knihovnu pro programování superpočítačů s GPU, softwarový nástroj pro zpracování velkých astronomických dat, nové metody pro modelování atmosfér exoplanet, efektivní algoritmy pro modelování atomových jader a další.

Výsledky výzkumu skupiny vestavné bezpečnosti dnes prezentoval profesor Róbert Lórencz, vedoucí Katedry informační bezpečnosti na FIT ČVUT. Zdůraznil aktuálnost výzkumu v této oblasti, který řeší jak bezpečnost hardwaru, tak rovněž jeho spolehlivost a zabývá se problematikou zranitelnosti hardwarových komponent a jejich ochranou. "Bezpečná výroba a bezpečné použití čipů s jejich spolehlivou identifikací je v současnosti zásadním požadavkem při konstrukci bezpečných počítačových systémů, které zasahují do téměř všech oblastí státní správy, průmyslu, ale i běžného života v podobě internetu věcí, smart systémů, automobility atd.," uvedl profesor Lórencz.

Díky podpoře z projektu RCI pořídil FIT ČVUT unikátní laboratorní vybavení, například Faradayovu klec nebo experimentální HPC klastr.

Technologie, které mohou zachraňovat životy

Aplikace v medicíně má i výzkum algoritmů umělé inteligence, které mohou pomoci urychlit vývoj protinádorových léčiv. Výsledky projektu byly poprvé představeny veřejnosti před několika týdny. Na tomto výzkumu, taktéž podpořeném RCI, spolupracovaly týmy profesora Jana Kybice z katedry kybernetiky FEL a docenta Mariána Hajdúcha z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Na záchraně lidských životů se mohou podílet autonomní roboti, schopné efektivní spolupráce při prohledávání obtížně přístupných a člověku nebezpečných míst, jejichž výzkum na FEL vedou profesoři Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT, a Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky. Pozornost se dnes zaměřila mimo jiné na úspěchy robotiků z FEL v americké soutěži DARPA Subterranean Challenge, v níž autonomní roboti vyhledávají předměty v podzemních prostorách. I tento výzkum projekt RCI podpořil.

Kromě zmíněných technologií si pak dnes lidé mohli prohlédnout třeba pokročilý vozík pro detailní snímání vzhledu povrchu, hmatovou 3D mapu, která pomůže lidem se zrakovým hendikepem s orientací v prostoru nebo výsledky výzkumu týmu profesora Daniela Sýkory z katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT.

Profesor Sýkora uvedl, že s podporou z RCI jeho tým ve spolupráci s Google vyvinul systém Monster Mash, který i laikům umožní vytvářet a animovat 3D modely s využitím ručně kreslených skic. "Díky přístupnosti a jednoduchosti ovládání je systém v současné době hojně využíván ve výuce 3D animace na základních, středních a uměleckých školách v Evropě i USA," zdůraznil expert. Dalším stěžejním tématem podle něj byla i problematika stylizace videa s využitím výtvarné předlohy. "Ve spolupráci s firmami Adobe a Snap jsme vyvinuli postupně několik nových přístupů, které umožňují měnit vizuální podobu vstupní videosekvence dle představ výtvarníka. Výzkum našel široké uplatnění ve filmovém průmyslu a byl například použit i k rozhýbání plakátu Alfonse Muchy v rámci projektu iMucha," popsal expert.

Projekt RCI také široce podpořil mobilitu studentů a studentek zapojených do výzkumu. Mezi ně patří i Lukáš Rustler, aktuálně doktorand na katedře kybernetiky. "V rámci RCI jsem pracoval na projektu modelování tvaru objektů pomocí kombinace vizuálních senzorů a doteků robota. Díky RCI jsem také mohl vycestovat na svou první zahraniční konferenci v USA a na tříměsiční stáž na prestižní Imperial College London," popsal Rustler.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze se zaměřuje na nejmodernější oblasti informatiky a informačních technologií. Nabízí moderní bakalářský, magisterský a doktorský studijní program Informatika. Velký zájem uchazečů o studium umožňuje dynamický rozvoj fakulty a výběrovost. Více informací najdete na www.fit.cvut.cz.

ČeskévysokéučenítechnickévPrazepatří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době máČVUTosm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízíČVUTsvým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce.ČVUTvychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ byloČVUThodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A.ČVUTv Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings jeČVUTna 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" jeČVUTna 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural” jeČVUTmezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

TaggedČeskévysokéučenítechnickévPraze

24. 5. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Na výstavě Od pravěku ke fraku je k vidění virtuální historický šatník

Datum zveřejnění:

Unikátní 3D prezentace digitálních modelů textilních sbírkových předmětů je k vidění na výstavě o historii oděvů Od pravěku ke fraku. Výstavu připravilo Muzeum města Prahy.

Zdroj:

Pražský deník (+regionální deníky)

24. 5. 2023; cvut.cz

Umělá kůže, obří "mravenci" nebo smečka robopsů aneb Setkání prodejce s roboty

Datum zveřejnění: Prodejce Marka můžete potkávat ve stanici metra Karlovo náměstí. Z běžných starostí každodenního života ho nedávno vytrhlo nezvyklé setkání.

Naskytla se mu totiž příležitost navštívit laboratoře Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) a seznámit se s místními roboty. Co se o nich při své návštěvě dozvěděl?

Pan Marek pochází z Olomouce a v Praze žije rok a půl. Když jako vyučený prodavač nesehnal ve svém původním bydlišti práci, rozhodl se zkusit štěstí v hlavním městě, kde se snaží postavit na vlastní nohy. Spí po noclehárnách, dělá komparz přes castingové agentury, a hlavně prodává časopis Nový Prostor na Karlově náměstí. Právě zde sídlí také robotické laboratoře FEL ČVUT . První cesta pana Marka vedla na Katedru kybernetiky do laboratoře humanoidních robotů – tedy strojů, které se vzhledově podobají člověku. Zde si mohl vyzkoušet, jak funguje jeden z nejzajímavějších (a člověku nejpodobnějších) robotů celé laboratoře – iCub. A čím je tento zhruba metrový robotický "chlapeček" vlastně tak výjimečný? Důvodů je hned několik. Díky LED diodám umístěným v oblasti obličeje se může smát i zlobit, velmi dobře pohyblivé klouby mu umožňují třeba zvedat nohy i ruce či uchopovat předměty a oči vybavené hloubkovými kamerami zase rozpoznat člověka a jednotlivé části jeho těla. Nejzajímavější je ale robotova elektronická "kůže", pod kterou jsou umístěné zhruba čtyři tisíce na dotek citlivých senzorů. Na rozdíl od většiny ostatních humanoidů tak iCub může poznávat svět nejen zrakem, ale i hmatem – sahat na sebe i věci okolo či rozlišit, zda ho pohladím, nebo do něj strčím. Svými dovednostmi odpovídá dítěti během prvního roku vývoje, s tím rozdílem, že vše, co se naučí, se vpisuje do umělé neuronové sítě. Pomocí umělé inteligence tak vědcům pomáhá pochopit třeba to, jak se dětský mozek učí svoje tělo ovládat. V laboratoři humanoidů se zkoumá také sociální interakce člověka s robotem – kam má robot koukat nebo jaké má mít výrazy či gesta, aby na lidi působil co nejpřirozeněji. Zdokonalovat sociální dovednosti robotů zde pomáhá dnes už poměrně široce využívaný Pepper. Tento robot určený pro komunikaci s veřejností je schopný rozpoznat lidské obličeje a základní emoce, naslouchat či vést jednoduchou konverzaci a zodpovídat běžné otázky. Dnes už se využívá například na recepcích některých hotelů, ale "zaměstnalo" ho i pražské letiště.

V místních laboratořích je toho k vidění mnoho – od létajících robotů přes kolové a pásové až po tzv. kráčející roboty, kam patří i zmínění "mravenci". Největší atrakcí je ale zdejší "smečka psů" – světoznámých robotů SPOT od firmy Boston Dynamics. Vědci z FEL ČVUT jim tu "vdechují duši" – dodávají jim balíček vlastního vybavení (např. navigační systém), a snaží se tak docílit toho, aby mohli robotičtí psi v prostředí autonomně fungovat. SPOTi jsou totiž schopní rychle zdolávat překážky i větší vzdálenosti, bezpečně se pohybovat po schodech nebo se třeba brodit vodou. Díky těmto výzkumům by pak mohli najít uplatnění třeba při záchranných akcích v prostorech, kam by byl vstup pro člověka nebezpečný, ale i v průmyslových projektech, především při inspekcích ve velkých továrnách a těžko dostupných provozech. Následně pan Marek zavítal do Centra umělé inteligence, kde ho uchvátili obrovští robotičtí "mravenci". Nevzhledné nohaté stroje, které svými třemi páry končetin a kopírováním živočišných vzorů pohybu připomínají třeba právě zmíněný hmyz, se tu nejen zkoumají, ale i vyrábějí, a to od vytištění součástek až po vytvoření řídicích algoritmů. Robot, kterého můžete vidět na fotce, je tím největším, jakého zde na Karlově náměstí mají. Využívá se hlavně pro sběr dat v prostředí. Umí totiž rozpoznat i zdolat nejrůznější terény a díky LiDARu, laserovému skeneru umístěnému "na těle", může postavit 3D mapu prostředí, ve kterém se nachází, nebo naplánovat trasu. Dostane se tak i do obtížně dostupných míst, čehož lze využít třeba při záchranářských pracích.

Díky nahoře umístěné robotické ruce (která nicméně připomíná spíš hlavu s tlamou) si v závěru prohlídky jeden z robopsů od pana Marka vzal náš časopis. A dokáže prý dokonce přinést i kávu! Tato reportáž vznikla s pomocí FEL ČVUT , a především doc. Mgr. Matěje Hoffmanna, Ph. D. z Katedry kybernetiky a Ing. Petra Čížka z Centra umělé inteligence.

Zdroj:

Nový Prostor

24. 5. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Algoritmy pro lidi. Bez rozdílu!

Datum zveřejnění:

Umělá inteligence stále častěji připravuje podklady, které jen zběžně a namátkově kontrolují lidé. Tyto podklady následně vedou k rozhodnutím, která mohou změnit život lidí. Dva možná nejznámější příklady pocházejí z Nizozemí a Ameriky. Případ z Nizozemí, známý jako toeslagenaffaire nebo kinderopvangtoeslagaffaire, způsobil v září 2021 pád třetí vlády Marka Rutteho. V předcházejícím desetiletí nizozemský finanční úřad obvinil desetitisíce rodin z podvodů při vyplácení přídavků na děti a chtěl je vrátit, často za několik let a několik dětí. Více než tisíc rodin nebylo tyto údajně podvodně získané přídavky na děti schopno splatit, a tak jim úřady děti odebraly a předaly do pěstounské péče. Jak se ovšem ukázalo, obvinění nebyla založena na pečlivé práci úředníků, ale na odhadu statistického modelu, ve kterém byla chyba. V reakci na aféru Nizozemsko nastavilo jedny z nejpřísnějších pravidel pro využití umělé inteligence vládou i obecně

Druhý případ ještě dnes výrazně zasahuje do života lidí. Ve Spojených státech amerických se výkon soudní moci liší stát od státu a často i okres od okresu. Podobně jako v České republice i v USA je napřed rozhodováno o vině a následně o trestu. Pro stanovení jeho výše je důležitý odhad rizika recidivy, resp. doby do recidivy, tedy opětovného spáchání trestného činu. Několik států jako New York, Wisconsin nebo Kalifornie používalo nebo používá systém COMPAS (Correctional Offender Management Profiling for Alternative Sanctions) pro odhad doby do recidivy, odhad rizika následné násilné trestné činnosti atp. Z počátku bylo nasazení systému motivováno systematickými chybami soudců, např. přísnějšími tresty udělovanými při slyšeních těsně před obědem než těsně po obědě.

Vývin férových algoritmů je předmětem aktivního výzkumu. FEL ČVUT vede související výzkum na celoevropské úrovni.

V roce 2016 se tým investigativních žurnalistů a aktivistů ze skupiny ProPublica na základě amerického zákona o svobodném přístupu k informacím dostal k řadě návrhů systému a následným rozsudkům. Ukázalo se, že rozsudky vycházely z doporučení COMPASu, který ale ve svém odhadu měl systematickou chybu. Mezi lidmi, kteří v trestné činnosti dále nepokračovali, měli Afroameričané dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou z pohledu recidivy označeni za "vysoce rizikové", než bílí Američané. Podobně mezi těmi, kteří následně v trestné činnosti pokračovali, byli bílí Američané podstatně častěji chybně označeni za "málo rizikové" než Afroameričané. Klíčovým problémem nebyla chyba v odhadu jako taková, ale její systematický charakter, který vedl k diskriminaci Afroameričanů při stanovení výše trestu.

Definovat vhodné vlastnosti podobných systémů, abychom je mohli vnímat jako férové, není snadné. Pro většinu definic, pokud už je máme, můžeme připravit odpovídající algoritmus pro detekci systematické chyby i učení bez systematické chyby. Zda jsou ale definice nebo seznam "chráněných" skupin populace správné a úplné, by mělo být předmětem celospolečenské diskuze.

Diskuze "společenského zadání" pro tyto systémy v ČR se rozbíhá v souvislosti s regulací umělé inteligence, tzv. AI Act, kterou navrhuje Evropská komise. AI Act zcela zakazuje některé aplikace AI, včetně biometrie na veřejných místech. U dalších aplikací, například podobných systému COMPAS, které jsou vnímány jako vysoce rizikové, regulace vyžaduje speciální procesy validace a auditu. U aplikací jako řízení dodavatelského řetězce, kde je míra rizika nízká, naopak Evropská komise výzkum, vývoj a použití umělé inteligence omezovat nechce. Ač pochopitelně není zřejmé, jak nejlépe specifikovat vysoce rizikové aplikace, přístup založený na analýze rizik se zdá být srozumitelný a v evropském právním prostředí velmi rozšířený.

Důležitou součástí společenského zadání je výběr populací, které je potřeba chránit. Leckoho napadnou "muži a ženy". Kolik populací ale obsahuje například LGBTQ+ komunita? Kolik máme v ČR etnických menšin? Od kolika členů můžeme uvažovat etnickou menšinu? Druhým krokem je definice systematické chyby pro každou z chráněných populací a vývoj algoritmů pro detekci systematické chyby. Často je možné ji definovat ve smyslu vzdáleností mezi rozděleními, což je oblast běžně studovaná ve statistice. V tomto smyslu člověk uvažuje rozdělení pro obecnou populaci a populaci chráněnou. Aby bylo možné takto definovanou chybu odhalit s dostatečnou jistotou, potřebovali bychom ale velmi velké množství vzorků. To znamená, že řada firem a institucí bude muset sbírat velké množství dat, která zatím nesbíraly, například o příslušnosti k definovaným chráněným populacím. Na velkém počtu vzorků pak ale výpočet může být časově náročný.

Pro většinu definic, pokud už je máme, můžeme připravit odpovídající algoritmus pro detekci systematické chyby i učení bez systematické chyby.

Konečně potom vývin férových algoritmů a zejména "strojové učení bez systematické chyby" je předmětem aktivního výzkumu. Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT vede související výzkum na celoevropské úrovni (viz humancompatible. org) se zaměřením na dvě důležité oblasti využití umělé inteligence. Jednou z nich je automatizace řízení lidských zdrojů (HR), kde stále častěji umělá inteligence připravuje HR specialistům předvýběr z uchazečů, a naopak servery s nabídkami práce (např. i LinkedIn firmy Microsoft) uchazečům připravují předvýběr nabídek práce, které by je mohly oslovit. Druhou oblastí je pak použití umělé inteligence finančními institucemi, např. při poskytování cílených nabídek nebo při stanovení pravidel pro poskytování úvěru. V obou případech může mít návrh systému zásadní dopad na životy lidí.

Lepší návrh algoritmů může mít přímý pozitivní dopad na životy lidí.

Oblast HR je komplikovaná tím, že se typicky neposuzuje jen jeden údaj (např. doba do recidivy, třída v klasifikaci rizika), ale uspořádání seznamu kandidátů v předvýběru nebo uspořádání seznamu nabídek práce. Jak potom např. vyhodnotit systematickou chybu, pokud první na seznamu je žena následovaná třemi muži? Někdo může namítat, že dvě ženy následované dvěma muži také nepředstavují rovné zastoupení, pokud se uvažuje uspořádání seznamu. Pro vývin férových algoritmů je ale třeba shody na nějaké definici.

Ve sféře financí se zase obvykle pracuje s poměrně komplikovanými časovými řadami. Představme si například pohyby na bankovním účtu nebo transakce na bankovní kartě. Je potřeba rozlišovat debit a kredit. Nestačí uvažovat jen jednotlivé transakce v daném pořadí, ale je potřeba rovněž zvažovat, kdy se udály. Ideálně bychom dokázali identifikovat disponibilní příjem celé domácnosti, která může mít řadu členů, z nichž jen někteří jsou ekonomicky aktivní. Opět se nabízí otázky po definici systematické chyby.

Alespoň okrajově se tým doktora Marečka věnuje i dalším oblastem. Například na datech systému COMPAS, která byla zmíněna v úvodu, připravil definice, které vedou k co nejpodobnější chybě na "jednu i druhou stranu" pro všechny skupiny populace. Díky odpovídajícímu algoritmu se tak zlepšil celkový statistický výkon předpovídajícího modelu na souboru dat zveřejněném skupinou ProPublica i eliminace systematické chyby. Článek publikoval prestižní časopis Journal of Artificial Intelligence Research (JAIR). Lepší návrh algoritmů tak může mít přímý pozitivní dopad na životy lidí. ? Text vznikl ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT.

Zdroj:

Nový Prostor

24. 5. 2023; technickytydenik.cz

Superpočítač, roboti i kyberbezpečnost: Týmy z ČVUT ukázaly výsledky a přínosy projektu RCI podpořeného více než půl miliardou korun

Výsledky pětiletého projektu Research Center for Informatics (RCI) zaměřeného na výzkum umělé inteligence, robotiky a informatiky dnes v Praze p ř

edstavili v ě dci z Fakulty elektrotechnick é (FEL), Fakulty informa č n í ch technologi í (FIT) a Fakulty jadern é a fyzik á ln ě in ž en ý rsk é (FJFI) Č VUT v Praze. V r á mci p ř edn áš ek a ž iv ý ch ukázek prezentovali humanoidní, kolové, pásové a kr áč ej í c í roboty, autonomn í drony, aplikace v bioinformatice, kyberbezpe č nosti a ř adu dal ší ch t é mat. V ý zkum i n á kup techniky, kterou t ý my nad á le rozv í jej í, v č etn ě superpo čí ta č e pro v ý zkum um ě l é inteligence podpořil Operační program MŠMT Výzkum, vývoj, vzdělávání v rámci výzvy Excelentní výzkum 580 miliony korun. Část těchto prostředků byla využita také na zapojení 128 doktorandů a doktorandek do výzkumu. Na v ý zkumn ý ch t é matech podpo ř en ý ch projektem RCI se pod í lelo celkem 252 vědců a vědkyň jak z Česka, tak ze zahraničí.

"RCI cílí na špičkový výzkum. Zabývá se problémy umělé inteligence a informatiky v š irok é m spektru. Od teoretick é informatiky po aplikace v medic í n ě, "uvedl vedoucí projektu RCI profesor Jiří Matas z katedry kybernetiky FEL ČVUT. Popsal, že projekt čítal devět výzkumných balíčků zaměřených například na počítačové vidění, počítačovou grafiku, strojové učení, kyberbezpečnost či využití strojového učení v medicíně. Profesor Matas, který se dlouhodobě zabývá výzkumem v oblasti počítačového vidění a sledování cílů pomocí strojového učení, zdůraznil, že díky RCI také mohly týmy z fakult posílit spolupráci se špičkovými experty a expertkami ze světa a zvát je na svá pracoviště.

" V ý po č etn í uzly, hlavn ě ty s GPU (grafick ý procesor), jsou velmi vyu ží van é a po v ě t š inu č asu b ěží na v š ech 104 dostupn ý ch GPU n ě jak ý v ý po č et, "doplnil expert.

Podle docenta Martina Sasky, šéfa skupiny multirobotických systémů na FEL ČVUT, grant pomohl výrazně rozšířit finančně náročný výzkum kooperujících formací a rojů autonomních robotů - dronů. " D í ky takto komplexn í mu projektu, kter ý umo ž nil p ří mou spolupr á ci se š pi č kov ý mi v ě deck ý mi pracovi š ti, jsme dok á zali vyvinout světově unikátní multirobotické řešení. A vedle desítek vědeckých výstupů se nám ho podařilo prosadit i do několika průmyslových aplikací ve spolupráci s českými firmami,"konstatoval vědec. Vysvětlil, že jde o inovativní způsob nasazení skupin dronů pro detekci stromů napadených kůrovcem, inspekci průmyslových objektů nebo vyhledávání zdrojů radiace. Pracoviště v důsledku toho získalo smlouvy s průmyslem za desítky milionů korun a zapojené firmy se podílejí na financování dalšího výzkumu.

Velká data, bezpečnost i teoretická informatika

"Fakulta informačních technologií byla v RCI zodpovědná za výzkum v t é matech v ý konn é v ý po č ty a velk á data, vestavn á bezpe č nost a teoretick á informatika, "sdělil pak profesor Pavel Tvrdík, vedoucí Katedry počítačových systémů na FIT ČVUT, jehož tým se ve spolupráci s výzkumníky FJFI ČVUT zabýval právě oblastí výkonných výpočtů a velkých dat. V rámci projektu jeho tým vyvinul novou knihovnu pro programování superpočítačů s GPU, softwarový nástroj pro zpracování velkých astronomických dat, nové metody pro modelování atmosfér exoplanet, efektivní algoritmy pro modelování atomových jader a další.

Výsledky výzkumu skupiny vestavné bezpečnosti dnes prezentoval profesor Róbert Lórencz, vedoucí Katedry informační bezpečnosti na FIT ČVUT. Zdůraznil aktuálnost výzkumu v této oblasti, který řeší jak bezpečnost hardwaru, tak rovněž jeho spolehlivost a zabývá se problematikou zranitelnosti hardwarových komponent a jejich ochranou. "Bezpečná výroba a bezpe č n é pou ž it í č ip ů s jejich spolehlivou identifikací je v současnosti zásadním požadavkem při konstrukci bezpečných počítačových systémů, které zasahují do téměř všech oblastí státní správy, průmyslu, ale i běžného života v podobě internetu věcí, smart systémů, automobility atd.,"uvedl profesor Lórencz.

Výzkumem v oblasti teoretické informatiky se zabývala skupina pod vedením profesora Jana Holuba. "V rámci projektu RCI jsme se zabývali celou škálou teoretických problémů jako vytváření komprimovaných indexů pro velká biologická data, zpracování stromových datových struktur nebo přidělování předmětů agentům podle jejich preferencí, který se využívá například v tzv. food-bankách. Ve spolupráci s Technickou univerzitou Berlín vznikl program zajišťující distribuci v těchto bankách,"doplnil profesor Holub z Katedry teoretické informatiky na FIT ČVUT. Díky podpoře z projektu RCI pořídil FIT ČVUT unikátní laboratorní vybavení, například Faradayovu klec nebo experimentální HPC klastr.

Technologie, které mohou zachraňovat životy

Důležitou posilu pak získala i skupina humanoidní robotiky FEL ČVUT. "Hlavním přínosem je pro nás pořízení humanoidního robota iCub,"upozornil vedoucí skupiny docent Matěj Hoffmann. Robot, který byl také vystaven na dnešní akci, disponuje řadou unikátních vlastností. "Především však tím, že má citlivou kůži po celém těle. Pro výzkum mé skupiny ve vývojové robotice - studiu vývoje dětí a mozku pomocí modelů v humanoidních robotech - je stěžejní. Zlepšuje možnosti zahraniční spolupráce skrze možnost sdílení kódu, po světě je cca 50 exemplářů, zvyšuje vědecký význam a atraktivitu našeho pracoviště," shrnul docent Hoffmann.

Aplikace v medicíně má i výzkum algoritmů umělé inteligence, které mohou pomoci urychlit vývoj protinádorových léčiv. Výsledky projektu byly poprvé představeny veřejnosti před několika týdny. Na tomto výzkumu, taktéž podpořeném RCI, spolupracovaly týmy profesora Jana Kybice z katedry kybernetiky FEL a docenta Mariána Hajdúcha z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Na záchraně lidských životů se mohou podílet autonomní roboti, schopné efektivní spolupráce při prohledávání obtížně přístupných a člověku nebezpečných míst, jejichž výzkum na FEL vedou profesoři Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky FEL ČVUT, a Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky. Pozornost se dnes zaměřila mimo jiné na úspěchy robotiků z FEL v americké soutěži DARPA Subterranean Challenge, v níž autonomní roboti vyhledávají předměty v podzemních prostorách. I tento výzkum projekt RCI podpořil.

Kromě zmíněných technologií si pak dnes lidé mohli prohlédnout třeba pokročilý vozík pro detailní snímání vzhledu povrchu, hmatovou 3D mapu, která pomůže lidem se zrakovým hendikepem s orientací v prostoru, nebo výsledky výzkumu týmu profesora Daniela Sýkory z katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT.

Profesor Sýkora uvedl, že s podporou z RCI jeho tým ve spolupráci s Google vyvinul systém Monster Mash, který i laikům umožní vytvářet a animovat 3D modely s využitím ručně kreslených skic. "Díky přístupnosti a jednoduchosti ovládání je systém v současné době hojně využíván ve výuce 3D animace na základních, středních a uměleckých školách v Evrop ě i USA, "zdůraznil expert. Dalším stěžejním tématem podle něj byla i problematika stylizace videa s využitím výtvarné předlohy. " Ve spolupr á ci s firmami Adobe a Snap jsme vyvinuli postupn ě n ě kolik nov ý ch p ří stup ů, které umožňují měnit vizuální podobu vstupní videosekvence dle představ výtvarníka. Výzkum našel široké uplatnění ve filmovém průmyslu a byl například použit i k rozhýbání plakátu Alfonse Muchy v rámci projektu iMucha," popsal expert.

24. 5. 2023; mednews.cz

Čeští vědci: Proti nejzávažnější formě epilepsie pomůže počítačová analýza dat

"V České republice trpí epilepsií zhruba 70.000 pacientů. Příčiny mohou být různé, vrozené i získané. Podstatné je, že dvě třetiny pacientů jsou léčeny, nebo jejich záchvaty jsou potlačovány léky, a takto nemají pacienti žádné obtíže. Nicméně máme tady velkou skupinu pacientů, u kterých ta léčba nefunguje a říkáme, že jsou farmakorezistentní. U těch nejzávažnějších forem epilepsie můžeme pacientům nabídnout chirurgickou léčbu," uvedl Radek Janča z ČVUT.

Diagnostika a plánování chirurgické léčby epilepsie budou podle expertů snazší díky nástrojům umělé inteligence (AI), snižují i riziko pooperačních komplikací. Vědci pomocí dat naučili systémy AI rozpoznávat riziková ložiska mozku, která způsobují epileptické záchvaty. Výzkum zároveň usnadnil operace dětských pacientů. Strojové učení je jednou z podoblastí umělé inteligence, která se zabývá algoritmy. Algoritmy a další techniky umožňují ‚naučit‘počítačový systém rozpoznávat data. Systémy se využívají při rozpoznávání obrazů, zvuků a dalších dat.

Na prezentaci si lidé mohli prohlédnout výsledky i dalších výzkumů, které vznikly díky projektu RCI. Vědci kromě humanoidního robota iCub, který má po celém těle citlivou kůži a pomáhá tak se studiem vývoje dětí a mozku, představili i 3D mapu, která pomůže lidem se zrakovou vadou s orientací v prostoru, nebo vozík pro detailní snímání vzhledu povrchu. Během dne prezentovali všech devět výzkumných balíčků, kterými se projekt RCI zabýval. Výzkum i nákup techniky podpořilo ministerstvo školství 580 miliony korun ve výzvě Excelentní výzkum.

Důležitým přínosem projektu RCI je podle odborníků i nákup jednoho z největších tuzemských superpočítačů určených pro nekomerční výzkumné účely. Výzkumy, které končící projekt RCI podpořil, pokračují podle Jiřího Matase z FEL ČVUT i nadále.

"Chci vás ujistit, že podpora inovací, rozvoje vědy a techniky je naší absolutní prioritou, projekty, které se rodí pod střechou tohoto centra excelence naprosto jasně dokazují, že jejich hlavním cílem je pomáhat," řekl v zahajovacím projevu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Zároveň popřál ČVUT co možná nejvíce podobných projektů, které budou Česku dělat dobré jméno po celém světě.

Na projektu se podílelo více než 250 vědců z Česka i zahraničí, zapojili se i doktorandi. Jednotlivé výzkumy se zaměřovaly na počítačové vidění, strojové učení, kyberbezpečnost nebo využití strojového učení v medicíně.

24. 5. 2023; prazsky.denik.cz

Podívejte se: Vědci z ČVUT představili výsledky projektu o umělé inteligenci

Vědci z Fakulty elektrotechnické (FEL), Fakulty informačních technologií (FIT) a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) Českého vysokého učení technického představili ve středu 24. května výsledky pětiletého projektu Research Center fo Informatics (RCI) zaměřeného na výzkum umělé inteligence, robotiky a informatiky.

Vědci v rámci přednášek i živých ukázek prezentovali různé kráčející nebo pásové roboty, autonomní drony, aplikace v bioinformatice, kyberbezpečnosti a další témata.

Do projektu se zapojilo i 128 doktorandů a doktorandek.

Na problémy umělé inteligence a informatiky cílí právě špičkový výzkum RCI. Jedním z největších přínosů se jeví nákup superpočítače, který se řadí mezi největší tuzemské superpočítače určené výhradně pro výzkumné účely.

Foto:

Superpočítač, roboti i kyberbezpečnostVýsledky pětiletého projektu Research Center for Informatics (RCI) zaměřeného na výzkum umělé inteligence, robotiky a informatiky.

FotoAuthors:

Deník/Radek Cihla

24. 5. 2023; novinky.cz

Proti nejzávažnější formě epilepsie pomůže počítačová analýza dat, tvrdí vědci z ČVUT

Pacientům s nezávažnější formou epilepsie, která je odolná vůči standardní léčbě léky, má pomoci počítačová analýza dat a tzv. strojové učení. Výsledky výzkumu představili ve středu v hlavním městě odborníci z ČVUT během prezentace pětiletého projektu Research Center for Informatics (RCI). Vědci ukazovali i humanoidní, kolové, pásové a kráčející roboty, autonomní drony, aplikace v bioinformatice či kyberbezpečnosti.

Jedná se o nejvýznamnější projekt ČVUT zaměřený na informatiku, jak zmínil děkan Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze Petr Páta.

Rozpoznat riziková ložiska mozku

Strojové učení je jednou z podoblastí umělé inteligence, která se zabývá algoritmy.

Algoritmy a další techniky umožňují "naučit" počítačový systém rozpoznávat data. Systémy se využívají při rozpoznávání obrazů, zvuků a dalších dat.

Humanoidní robot iCub

Během dne prezentovali všech devět výzkumných balíčků, kterými se projekt RCI zabýval. Výzkum i nákup techniky podpořilo ministerstvo školství 580 miliony korun ve výzvě Excelentní výzkum.

Zároveň popřál ČVUT co možná nejvíce podobných projektů, které budou Česku dělat dobré jméno po celém světě.

23. 5. 2023; Lidové noviny

Kasu Cermat šetří, žáky ne

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí o obtížnosti přijímacích a maturitních testů i chystaných změnách v podávání přihlášek na SŠ

Když si nový ředitel Cermatu inženýr

Miroslav Krejčí

brzy po nástupu do funkce zkusil letošní maturitní test z matematiky, dosáhl 38 z 50 bodů. Jak hrdě říká, dvacet let po škole a bez jakékoliv přípravy. Z toho usuzuje, že testy nejsou příliš náročné.

- LN V čele Cermatu stojíte osm měsíců, loňskému testování žáků a studentů ještě velela Michaela Kleňhová. Co se za tu dobu změnilo?

Na samotných testech se to nikterak neprojevilo. Jediná změna, která proběhla, je, že se do škol, kde se konaly přijímací zkoušky, ráno dostavila kontrola České školní inspekce, která kontrolovala, že jsou krabice zapečetěné, tedy že je nikdo nerozbalil dřív.

- LN To se dřív nedělalo?

Dřív to bylo pouze na zodpovědnosti ředitele, který například ve středu dostal krabici s dokumentací na přijímačky, které se konaly následující pondělí. A jestli to ve škole někdo rozlepil v pondělí ráno nebo v pátek večer, nikdo nezjistil. V případě maturitních zkoušek byla kontrola vždycky.

- LN To byl letos u přijímaček skutečně ve všech školách někdo z inspekce?

Ne, šlo o namátkovou kontrolu, ale všichni věděli, že může přijít.

- LN Kde jste působil předtím, než jste nastoupil do Cermatu?

Vystudoval jsem elektrotechnickou fakultu ČVUT a 17 let jsem pracoval v IT na Policejním prezidiu.

- LN Jaký je váš úkol v Cermatu?

Mým prvním úkolem bylo zařídit, aby se letošní maturity a přijímačky vůbec vytiskly, protože v době, kdy jsem nastupoval, to spíš vypadalo, že to Cermat možná nebude schopen zajistit.

- LN V čem byl problém?

Nebyly tady smlouvy s dodavateli, zásadní problém byl, že Konica Minolta přestala servisovat balicí linku a chtěla sedmdesát milionů za upgrade. Ministerstvo školství odmítlo těch sedmdesát milionů dát, věc se táhla přes rok a vygradovalo to právě odvoláním bývalé ředitelky.

- LN Mohla něco udělat líp?

Jak je vidět, dalo se to udělat bez těch sedmdesáti milionů. Sehnali jsme servisní firmu ze Slovenska, která nám balicí linku servisovala za desetinu až dvacetinu ceny, za niž to dělala Konica Minolta. A slíbila, že je schopná to servisovat ještě několik let.

- LN Vyměnil jste hodně lidí?

Od mého zářijového nástupu do konce roku odešlo z Cermatu asi šest zaměstnanců.

- LN A přijímali jste taky šest?

Přijímali jsme víc. On tady byl tabulkový podstav.

- LN Pojďme teď k obsahu testů. Cermat, jak známo, pracuje na základě státního zadání. To je pořád stejné?

Každý rok vydává ministerstvo školství specifikace, což je dokument, který obsahuje seznam témat, z nichž se bude zkoušet. Na jeho základě vytváříme testy. Zhruba v září se tento dokument zveřejňuje, aby byl všem dostupný. Meziročně se příliš nemění, protože souvisí s rámcovými vzdělávacími programy, a ty se taky nemění z roku na rok.

- LN Ovšem změnilo se to, že pořád ještě zkoušíme žáky, kteří kvůli covidu nechodili víc než rok do školy.

Ale jak říkám. Rámcové vzdělávací programy se neměnily, zůstaly tedy obdobné specifikace i vlastní testy.

- LN V přijímacím testu z matematiky se deváťáci oproti loňsku o 5,6 procenta zhoršili. Bylo zadání těžší?

V tuto chvíli lze těžko jednoznačně identifikovat příčinu tohoto poklesu, asi se bude jednat o kombinaci více možných příčin, tedy zřejmě šlo o mírné zvýšení úrovně testu v kombinaci se snížením znalostí stávajících deváťáků.

- LN Teď jsou aktuální testy maturitní. Dívala jsem se na loňské zadání a zarazilo mě, že na jeden příklad z matematiky nevychází o moc víc než dvě minuty. Ono to vypadá, že příkladů je 26, ale mnohé z nich mají celý sloupec podpříkladů. A to nemluvím o varování, že správný výsledek se neuzná, když nebude správně postup. To jsem se dost vyděsila...

Vezmeme to odzadu: víte, kolik bodů vám stačí, abyste složila úspěšně maturitu? Sedmnáct z padesáti. Nečeká se, že každý zvládne všechno, ale těch 17 bodů by měl bez problémů opravdu zvládnout každý maturant. Dokonce, když vezmete současné deváťáky, kteří dělali přijímačky, například ty, co se dostanou na nějakou střední odbornou školu, ani ne na gymnázium, tak to z nich polovina udělá.

- LN Tím chcete říct, že je v maturitě z matematiky učivo ze základní školy?

Taky. Ale je tu jiná věc: co mají říct učitelé studentům, kteří v září nastoupí na střední školu? Proč mají čtyři roky studovat, když teď zvládli maturitu z matematiky?

- LN Jde mi o to, že ubývá studentů, kteří si volí matematiku jako maturitní předmět. Neodrazujeme je náročností nebo záludností testů spojenou se stresem?

Nejdříve je nutno říci, že letos přibylo zhruba 800 maturantů z matematiky, procentuálně více než celkový nárůst, takže letos k poklesu nedošlo. Domnívám se, že jich ubývá spíš proto, že máme u maturit příliš lehké cizí jazyky. Požadovaná úroveň je srovnatelná se standardní mezinárodní zkouškou B2, a na to, abyste získali certifikaci B2, musíte mít 65 procent z testu. My máme obdobný test a přitom udělíme maturitu za 44 procent. Kdyby se náročnost zvýšila, což mi dává smysl, tak by se test z cizího jazyka stal tak náročným, že už by si studenti začali vybírat matematiku, na kterou stačí pouhých 30 procent správně vyřešených úloh.

- LN Nevím, jestli to je cesta. Ale ještě k té matematice, konkrétně k podmínce zápisu postupů. Co když někdo postupuje ke správnému výsledku jinak?

Ano, u některých příkladů je vyžadován postup. Neexistuje ale předepsaný postup. Musí tam být jakýkoliv správný postup a pak je to v pořádku. To je obrana proti opisování výsledků. Mimochodem, já si v prosinci počítal letošní test. Bez jakékoliv přípravy, aniž bych předtím viděl jediný předešlý test Cermatu, jsem v matematice udělal 38 bodů.

- LN Jenom osmatřicet z padesáti bodů?

To se vám zdá málo? Vždyť jsem dvacet let ze školy a prakticky jsem neviděl učivo střední školy, třeba logaritmy a podmíněnou pravděpodobnost jsem si už bez oživení na Googlu nepamatoval.

- LN Je vůbec dobře určovat hranici, pod kterou student neuspěl? Nestačilo by napsat mu na vysvědčení jen výsledek testu jako prosté konstatování a informaci pro ty, kdo budou nebo nebudou mít o absolventa zájem? S takovým nápadem přišli před časem Piráti.

Myslíte, že maturita má být odměnou za absolvování školy s nulovými znalostmi? Pak by neměla vůbec žádnou vypovídací hodnotu.

- LN Kdo tedy stanoví hranici úspěšnosti?

Cut-off score je ve vyhlášce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

- LN Kdo testové úlohy vytváří?

Za testy jako celek odpovídají zaměstnanci Cermatu. Konkrétní úlohy jsou tvořeny našimi zaměstnanci i vybranými učiteli ze škol. Protože je stále těžší vymýšlet nové a neokoukané úlohy, máme zájem rozšířit řady autorů úloh, a pokud je mezi čtenáři nějaký zájemce, může se nám ozvat.

- LN Jak se testy, myslím přijímačky i maturity, hodnotí?

Zaškrtávací úlohy elektronicky, otevřené úlohy hodnotí učitelé, kteří prošli speciálním školením. Žáci na školách napíší testy, učitelé je vyberou, dají je do našeho skeneru, který je na každé střední škole, listy se naskenují a počítač u skeneru pošle scany záznamových listů do Cermatu. Tady je převezme informační systém, rozřeže na jednotlivé úlohy, sám vyhodnotí křížky a vyřeže z toho otevřené úlohy. Otevřené úlohy se dávají do skupin, takže máme dejme tomu sto tisíc výřezů úlohy 6, sto tisíc výřezů úlohy 7 atd. Potom se do toho systému přihlásí učitel, řekne, že bude hodnotit úlohu 7, nastuduje si pokyny k opravování a může několik hodin opravovat tuto úlohu. Posouzení jednoho žákovského řešení je vždy zmáčknutí jediné klávesy na klávesnici. Tyto učitele najímáme na dohody a musí projít certifikačním školením.

- LN Je o to třeba zrovna u matematiky dostatečný zájem, když panuje všeobecný nedostatek matematikářů?

Pro letošek máme raterů dostatek. Na přijímačkách je jich potřeba víc než u maturit, protože u přijímaček je sice jen o málo více žáků, ale jsou dva, uchazeči je mohou dělat na dvě školy, zatímco u maturit je test jeden. Pro příští rok budeme dělat nábor dalších hodnotitelů.

- LN Je to finančně zajímavé?

Nemáme už dlouho navýšený rozpočet na tuto činnost, takže třeba pro letošek zůstávala stará sazba 200 nebo 250 korun za hodinu práce, přičemž je tam algoritmus, kterým se přepočítává kvalita práce toho učitele. Když hodnotí rychle a kvalitně, vydělá si víc, než když hodnotí pomalu a s chybami.

- LN Odvolávají se neúspěšní studenti?

Ano, víc jich bývá u maturit, kdo neudělá maturitu, tak se snaží odvolat. Někdy píší: "Chybí mi jeden bod, nedal by se tam někde najít?" Odvolání se adresuje ministerstvu školství, ale my jim k tomu dáváme stanovisko s tím, že úlohy znovu kontrolují jiní hodnotitelé.

- LN Jaký bývá podíl úspěšných odvolání?

Minimální, jedná se tedy o desetiny procenta.

- LN Každý rok taky někteří kritici poukazují na tu či onu nevhodnou nebo nepřesnou úlohu.

Letos proběhlo médii několik takových údajných úloh, nakonec se u žádné problém nepotvrdil. Například přišel po přijímačkách dotaz, proč dáváme do přijímaček úlohu číslo 16, když ji nespočítá ani pět procent maturantů. To je standardní úloha, u které předpokládáme, že ji udělají tak tři procenta dětí, což je v pořádku. V případě přijímaček jde totiž o rozlišovací neboli rozřazovací test, jehož úkolem je srovnat uchazeče do pořadí. Maturitní testy jsou ověřovací. Tam se ověřuje úroveň znalostí.

- LN Mluví se o tom, že by se mohly podávat v prvním kole přijímaček přihlášky ne na dvě školy, ale každý uchazeč by si sestavil svůj žebříček priorit s tím, že přihláška bude podle výsledků testů automaticky cestovat odshora dolů. Testy by se taky neměly vyplňovat na papíře, ale rovnou elektronicky. Co to znamená pro Cermat?

To bude záležet zejména na novém panu ministrovi, jakou po nás bude požadovat součinnost v této oblasti. Na přípravě registru žáků, se kterým jsou svázané skoro všechny zmíněné novinky, se podílím, a Cermat je tedy přímo u zdroje informací. Pokud bude navýšen počet přihlášek na střední školy ze stávajících dvou, bude zřejmě tlak na Cermat, aby připravil i nějaké další testy do přijímaček než jen matematiku a češtinu, protože školy s navyšujícím se množstvím přihlášek budou ztrácet schopnost efektivně organizovat vlastní školní části.

- LN K čemu tedy bude sloužit registr žáků?

V tuto chvíli paradoxně MŠMT nemá aktuální a přesný seznam studentů na školách, takže ten se tím získá. Z praktických věcí by se měl využívat k elektronickým přihláškám na střední i vysoké školy, měl by nahradit papírová potvrzení o studiu a možná by měl fungovat i jako evidence nejvyššího dosaženého vzdělání.

Zaškrtávací úlohy v testech se hodnotí elektronicky, otevřené úlohy hodnotí učitelé, kteří prošli speciálním školením

Víte, kolik bodů vám stačí, abyste složila úspěšně maturitu z matematiky? Sedmnáct z padesáti. Nečeká se, že každý zvládne všechno...

Miroslav Krejčí * Je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. * Od roku 2005 působil na Policejním prezidiu ČR v odboru informatiky. * V posledním roce spolupracoval s MŠMT, a to zejména v oblasti veřejných zakázek na ICT. Byl rovněž členem pracovní skupiny MŠMT k dalšímu směřování státních zkoušek. * Od září 2022 je ředitelem Cermatu.

Foto: Není to tak těžké. Maturitní testy z matematiky zvládne i polovina deváťáků, tvrdí ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.

FOTO MAFRA – TOMÁŠ KRIST

23. 5. 2023; cvut.cz

Profesor Vladimír Kučera byl zvolen členem Americké filozofické společnosti

Datum zveřejnění: Profesor Vladimír Kučera byl v roce 2023 zvolen členem vysoce elitní Americké filozofické společnosti.

Společnost má aktuálně méně než 1000 členů, z toho jen 158 ze zahraničí, a oceňuje mimořádné úspěchy v oblasti matematiky a fyzikálních věd, biologických věd, společenských a behaviorálních věd, umění a humanitních věd a věcí veřejných. Profesor Kučera je po prezidentech Masarykovi (1936), Benešovi (1939) a Havlovi (1995) teprve čtvrtým českým občanem zvoleným do Společnosti.

Dnes má Společnost 981 volených členů, z toho 823 rezidentních členů a 158 mezinárodních členů z více než dvou desítek zemí. Od roku 1743 bylo zvoleno pouze 5818 členů; Společnost obecně volí méně než třicet členů ročně. Od roku 1900 je 271 členů laureátem Nobelovy ceny.

"Že je Vladimír Kučera jedinečnou vědeckou osobností, na kterou navazují a jejíž výsledky rozvíjí již několik generací vědců, si na CIIRC ČVUT samozřejmě uvědomujeme. Velmi si vážíme jeho průkopnických prací v oblasti teorie automatického řízení. Zvláště mě těší, že jeho přínos je postupně doceňován nejen v České republice, ale i ve světě. Být oceněn vedle (českých) prezidentů, humanistů a vědců ukazuje na to, jak podstatné vědecké výsledky pro rozvoj lidského bádání Vladimír Kučera vytvořil," říká profesor Vladimír Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

Profesor Vladimír Kučera působí od roku 2015 jako zástupce ředitele CIIRC ČVUT, předtím působil jako ředitel Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT a také jako ředitel Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Na všech těchto pozicích významně přispěl k rozvoji jmenovaných institucí. Vladimír Kučera je také velmi oblíbeným pedagogem, desítky let přednáší nejen na ČVUT. Je řešitelem nebo spoluřešitelem projektů se souhrnnou podporou více než 1,1 miliardy korun.

23. 5. 2023; lidovky.cz

Maturitu z matematiky by zvládla i půlka deváťáků, míní šéf Cermatu. Chyby v zadání se prý letos nepotvrdily

Když si nový ředitel Cermatu inženýr Miroslav Krejčí brzy po nástupu do funkce zkusil letošní maturitní test z matematiky, dosáhl 38 z 50 bodů. Jak hrdě říká, dvacet let po škole a bez jakékoliv přípravy. Z toho usuzuje, že testy nejsou příliš náročné.

Lidovky.cz: V čele Cermatu stojíte osm měsíců, loňskému testování žáků a studentů ještě velela Michaela Kleňhová. Co se za tu dobu změnilo?

Lidovky.cz: To se dřív nedělalo?

Lidovky.cz: To byl letos u přijímaček skutečně ve všech školách někdo z inspekce?

Ne, šlo o namátkovou kontrolu, ale všichni věděli, že může přijít.

Lidovky.cz: Kde jste působil předtím, než jste nastoupil do Cermatu?

Vystudoval jsem elektrotechnickou fakultu ČVUT a 17 let jsem pracoval v IT na Policejním prezidiu.

Lidovky.cz: Jaký je váš úkol v Cermatu?

Lidovky.cz: V čem byl problém?

MIROSLAV KREJČÍ

¦ Je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

¦ Od roku 2005 působil na Policejním prezidiu ČR v odboru informatiky.

¦ V posledním roce spolupracoval s MŠMT, a to zejména v oblasti veřejných zakázek na ICT. Byl rovněž členem pracovní skupiny MŠMT k dalšímu směřování státních zkoušek.

¦ Od září 2022 je ředitelem Cermatu.

Lidovky.cz: Mohla něco udělat líp?

Lidovky.cz: Vyměnil jste hodně lidí?

Od mého zářijového nástupu do konce roku odešlo z Cermatu asi šest zaměstnanců.

Lidovky.cz: A přijímali jste taky šest?

Přijímali jsme víc. On tady byl tabulkový podstav.

Lidovky.cz: Pojďme teď k obsahu testů. Cermat, jak známo, pracuje na základě státního zadání. To je pořád stejné?

Lidovky.cz: Ovšem změnilo se to, že pořád ještě zkoušíme žáky, kteří kvůli covidu nechodili víc než rok do školy.

Ale jak říkám. Rámcové vzdělávací programy se neměnily, zůstaly tedy obdobné specifikace i vlastní testy.

Lidovky.cz: V přijímacím testu z matematiky se deváťáci oproti loňsku o 5,6 procenta zhoršili. Bylo zadání těžší?

Lidovky.cz: Teď jsou aktuální testy maturitní. Dívala jsem se na loňské zadání a zarazilo mě, že na jeden příklad z matematiky nevychází o moc víc než dvě minuty. Ono to vypadá, že příkladů je 26, ale mnohé z nich mají celý sloupec podpříkladů. A to nemluvím o varování, že správný výsledek se neuzná, když nebude správně postup. To jsem se dost vyděsila...

Lidovky.cz: Tím chcete říct, že je v maturitě z matematiky učivo ze základní školy?

Taky. Ale je tu jiná věc: co mají říct učitelé studentům, kteří v září nastoupí na střední školu? Proč mají čtyři roky studovat, když teď zvládli maturitu z matematiky?

Lidovky.cz: Jde mi o to, že ubývá studentů, kteří si volí matematiku jako maturitní předmět. Neodrazujeme je náročností nebo záludností testů spojenou se stresem?

Lidovky.cz: Nevím, jestli to je cesta. Ale ještě k té matematice, konkrétně k podmínce zápisu postupů. Co když někdo postupuje ke správnému výsledku jinak?

Lidovky.cz: Jenom osmatřicet z padesáti bodů?

Lidovky.cz: Je vůbec dobře určovat hranici, pod kterou student neuspěl? Nestačilo by napsat mu na vysvědčení jen výsledek testu jako prosté konstatování a informaci pro ty, kdo budou nebo nebudou mít o absolventa zájem? S takovým nápadem přišli před časem Piráti.

Myslíte, že maturita má být odměnou za absolvování školy s nulovými znalostmi? Pak by neměla vůbec žádnou vypovídací hodnotu.

Lidovky.cz: Kdo tedy stanoví hranici úspěšnosti?

Cut-off score je ve vyhlášce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Lidovky.cz: Kdo testové úlohy vytváří?

Lidovky.cz: Jak se testy, myslím přijímačky i maturity, hodnotí?

Potom se do toho systému přihlásí učitel, řekne, že bude hodnotit úlohu 7, nastuduje si pokyny k opravování a může několik hodin opravovat tuto úlohu. Posouzení jednoho žákovského řešení je vždy zmáčknutí jediné klávesy na klávesnici. Tyto učitele najímáme na dohody a musí projít certifikačním školením.

Lidovky.cz: Je o to třeba zrovna u matematiky dostatečný zájem, když panuje všeobecný nedostatek matematikářů?

Lidovky.cz: Je to finančně zajímavé?

Lidovky.cz: Odvolávají se neúspěšní studenti?

Lidovky.cz: Jaký bývá podíl úspěšných odvolání?

Minimální, jedná se tedy o desetiny procenta.

Lidovky.cz: Každý rok taky někteří kritici poukazují na tu či onu nevhodnou nebo nepřesnou úlohu.

Lidovky.cz: Mluví se o tom, že by se mohly podávat v prvním kole přijímaček přihlášky ne na dvě školy, ale každý uchazeč by si sestavil svůj žebříček priorit s tím, že přihláška bude podle výsledků testů automaticky cestovat odshora dolů. Testy by se taky neměly vyplňovat na papíře, ale rovnou elektronicky. Co to znamená pro Cermat?

Lidovky.cz: K čemu tedy bude sloužit registr žáků?

Tomáš Krist, MAFRA

23. 5. 2023; Nový prostor

Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, rychle se rozvíjející umělá inteligence (AI) se v poslední době stává velmi aktuálním tématem, proto jsme se rozhodli věnovat jí i naše nejnovější číslo. Dozvíte se, kdy se AI vlastně zrodila a kde všude na ni můžeme denně narazit, aniž o tom možná víme. V rozhovoru s předním českým odborníkem na umělou inteligenci, profesorem Jiřím Matasem, zjistíte, proč chatbot nedokáže psát dobré vtipy. Řeč bude ale i o tom, jestli lidé neztratí smysl, až je v inteligenci překoná počítač, a co můžeme do budoucna považovat za naše silné stránky.

Jsou algoritmy "fér"? Na to se podíváme v dalších článcích, které rozeberou, kdo za zakódované předsudky vlastně může a jestli můžeme diskriminaci nějakým způsobem předcházet. Spolu s prodejcem Markem vás také vezmeme na prohlídku laboratoří Fakulty elektrotechnické ČVUT a ukážeme vám, jaké roboty zde můžete potkat.

A nakonec vám nabídneme i něco z úplně jiného soudku – pozvání do VIP rozhovoru tentokrát přijala herečka a zpěvačka Bára Hrzánová se svým manželem, hercem Radkem Holubem. S prodejkyní Alenou si povídali třeba o tom, jak je lehké dostat se na ulici nebo jestli se na sebe dívají v televizi. A pozvou vás i do divadla!

O autorovi: Alžběta Ruschková, zástupkyně šéfredaktorky

23. 5. 2023; Nový prostor

Algoritmy pro lidi. Bez rozdílu!

Řada lidí o umělé inteligenci uvažuje pod vlivem science fiction, třeba seriálů jako Černé zrcadlo nebo Futurama. Ve skutečnosti je ale rozšířená už nyní. A s ní i různé problémy, jako je například diskriminace. Předejít jí ale můžeme vhodnými algoritmy, které vyvíjí i České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze.

Vývin férových algoritmů je předmětem aktivního výzkumu. FEL ČVUT vede související výzkum na celoevropské úrovni.

Pro většinu definic, pokud už je máme, můžeme připravit odpovídající algoritmus pro detekci systematické chyby i učení bez systematické chyby.

Lepší návrh algoritmů může mít přímý pozitivní dopad na životy lidí.

foto: Petr Neugebauer

23. 5. 2023; Nový prostor

AI není jen pro inženýry a ajťáky

Pomáhá institucím, školám i firmám vyznat se v novém světě technologií a Prahu chce proměnit v evropské centrum umělé inteligence. Řeč je o organizaci prg.ai. Více v rozhovoru s jejím ředitelem Lukášem Kačenou.

Co to je ChatGPT

ChatGPT je umělá inteligence založená na technologii GPT (Generative Pretrained Transformer). Je trénován na velkém množství dat a dokáže rozpoznávat a generovat texty v různých jazycích na různá témata. Využívá k tomu pokročilé algoritmy strojového učení a přirozeného jazyka. Jeho cílem je pomoci lidem získat potřebné informace, zodpovědět jejich otázky a pomoci jim řešit problémy.

- Jakou formou a jakými aktivitami podporujete rozvoj umělé inteligence v Praze, potažmo v celé České republice?

Naše práce je velmi různorodá. Dalo by se říct, že se staráme o pražský ekosystém v oblasti AI. Takový příklad – přijede k nám delegace ze zahraničí se zájmem o oblast umělé inteligence. Z Ministerstva zahraničních věcí se často ozvou právě nám, abychom jim povyprávěli o výzkumu, firmách a akcích, které se kolem AI zrovna dějí. Jsme taková křižovatka, nebo lépe spojovna. Zájem je čím dál tím větší, náš newsletter odebírá přes tři tisíce lidí. My v prg.ai máme informace a dokážeme je předat. To si myslím, že je naše poslání.

- Spolupracujete hodně s odborníky z ČVUT. Jste také jeho absolventy?

Paradoxně ani jeden z členů našeho týmu není z oboru umělé inteligence. je dnes už využitelná ve všech oborech od zemědělství přes armádu, průmysl, sociální vědy až po zdravotnictví. ChatGPT může například pomáhat v psychoterapii nebo v sociální práci. My se teď navíc věnujeme projektu, kde jsou součástí AI i lidská práva. Je tam zkrátka obrovská interdisciplinarita.

- Může umělá inteligence nějakým způsobem pomoci třeba i v oblasti sociální politiky? Například v otázkách bezdomovectví, sociálních dávek, podpory dlouhodobě nezaměstnaných apod.

Umělá inteligence se dá využít prakticky ve všech oblastech lidské činnosti. V oblasti bezdomovectví, co jsem si našel, mohou umělou inteligenci využívat sociální pracovníci v první linii. Může jim pomoci například při rozhodování o rizikových faktorech klienta, které určí, jak na tom je, co se od něj může do budoucna očekávat či jestli je třeba ohrožen právě dlouhodobým bezdomovectvím a nezaměstnaností. V sociální oblasti a ve zdravotnictví je v umělé inteligenci velká budoucnost, protože je tam nedostatek lidských zdrojů, který může AI vyrovnat. Spousta lidí se sice bojí, že jim umělá inteligence sebere práci, ona jim ale spíš bude pomáhat a jejich práci jim ulehčovat asistivní technologií. Ta změna bude podobná jako při nástupu internetu.

- Proč je důležité mluvit o umělé inteligenci už na základních školách?

Protože už samy děti začínají pracovat s umělou inteligencí. Vyhledávají na Googlu, jsou na sociálních sítích, ať už si to přejeme, nebo nepřejeme. Tyto platformy jsou ovlivněné algoritmy, které nás drží v sociálních bublinách. Děti jsou na Netflixu a už dnes využívají i mnohé funkce ChatGPT, třeba na zpracování domácích úkolů.

- Nemáme se obávat, že děti kvůli rozvoji AI přestanou samy přemýšlet?

Já si myslím, že podobné obavy nás provázely už v minulosti. Je to stejné jako s kalkulačkou v mobilu. Obrovsky to usnadňuje život. Ale to, že máme v kapse kalkulačku, hned neznamená, že jsme zapomněli počítat. Stejně tak je to s jazyky. Přece nebudeme rezignovat na učení jazyka jen proto, že si můžeme na internetu přeložit konverzaci s Japoncem z druhé strany planety.

- Jaké programy o AI dnes na školách jsou?

V Praze existuje vynikající projekt AI dětem, do kterého se zapojilo už přes 400 základních škol. Jejich cílem je mimo jiné vytvářet vzdělávací materiály a učební postupy o umělé inteligenci. A to nejen pouze o AI samotné. Zakomponovali ji například i do dějepisu. Je na tom hezky vidět, že AI vstupuje do všech předmětů, tedy zatím asi s výjimkou tělocviku.

- Jak je na tom naše vysoké školství? Stíhá onen překotný vývoj?

Jedna věc je výuka umělé inteligence, která je u nás nejen v Praze, ale v celém Česku velmi kvalitní. Mluvím hlavně o Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a o Fakultě elektrotechnické a Fakultě informačních technologií ČVUT, kde mají obory zaměřené na umělou inteligenci. Výuka na těchto pražských školách produkuje slušný počet studentů, řádově stovky ročně. Pro studenty nejen těchto škol děláme velice zajímavý program prg.ai Minor, který je nadstavbou nad studijními obory na zmíněných dvou univerzitách. Program propojuje nejlepší kurzy z obou vysokých škol, ale nabízí třeba i předměty z Fakulty sociálních věd. Studenti tak mohou studovat napříč fakultami. Letos se nám do programu přihlásili i třeba studenti práv, jaderné fyziky nebo přírodních věd. Pestrost vzdělání se tím trochu rozšiřuje, my tím boříme hranice a to nám dělá radost.

- A co třeba domovy důchodců? Má i zde AI potenciální využití?

Uvažuje se, že by některé modely mohly fungovat jako součást psychoterapeutické péče, kde je také málo pracovníků. Podobně by se mohl využít chatovací nástroj pro lidi, kteří jsou sami doma a nemají si s kým popovídat. ChatGPT už dnes dokáže vést solidní konverzace na velkou škálu témat, což by mohlo být v případech osamělých důchodců přínosné. Jsou možné nejen psané, ale i hlasové rozhovory a podobných nástrojů v budoucnu vznikne celá škála. Kromě toho se ve zdravotnictví mluví o telemedicíně a o spoustě diagnostických nástrojů, které umožní pacientům zůstat doma ve svém prostředí. Například ve formě náramku, takových chytrých hodinek, které budou sledovat vaše životní funkce a data jednoduše pošlou rovnou lékaři, bez toho, aby člověk musel chodit fyzicky na vyšetření. Už i u nás se takové věci zavádí, například v Jihomoravském kraji.

- Nabízíte také programy pro širokou veřejnost?

Ano, snažíme se, aby právě i široká veřejnost měla povědomí o umělé inteligenci. Pro ni byl ve Finsku vytvořen kurz Elements of AI, který si můžou udělat klidně třeba lidé s humanitním vzděláním. Já sám jsem politolog z Fakulty sociálních věd a ten kurz jsem zvládl absolvovat. ?

Čím to, že k vám tedy lidé mají takovou důvěru, když nemáte odborné vzdělání? To je dobrá otázka a jsme si vědomi, že se nad tím mohou lidé zamýšlet. Zaprvé, naše role není odborná ani expertní – umělou inteligenci nevyvíjíme. Děláme měkké věci od propojování po informování a vzdělávání. Zároveň jsme založení akademiky z ČVUT, Univerzity Karlovy a Ústavu informatiky Akademie věd, se kterými úzce spolupracujeme, takže akademické zázemí máme. Víme, kde hledat, pokud potřebujeme nějakého odborníka. Na druhou stranu se snažíme ukázat, že AI není jen pro inženýry a ajťáky. Na jejím překotném vývoji je totiž čím dál jasněji vidět, že je to šikovný nástroj pro celou společnost. Čím víc lidí napříč obory se mu bude věnovat, tím lépe. Stejně jako jsme se všichni museli naučit pracovat s internetem, bude to tak podobně i s umělou inteligencí, například se systémem ChatGPT. Umělá inteligence

(zdroj: ChatGPT request; chat.openai.com) Přece nebudeme rezignovat na učení jazyka jen proto, že si můžeme na internetu přeložit konverzaci s Japoncem z druhé strany planety

Uvažuje se, že by některé modely mohly fungovat jako součást psychoterapeutické péče, kde je málo pracovníků

Elements of AI. Bezplatný online kurz určený každému, kdo se chce dozvědět, co to je umělá inteligence, čeho lze a nelze jejím prostřednictvím dosáhnout a jak ovlivňuje naše životy. Od roku 2021 je také kompletně v češtině díky iniciativě prg.ai. Pro účast v kurzu nepotřebujete pokročilé znalosti matematiky ani znalost programování. K úspěšnému zakončení všech šesti kapitol navíc dojdete vlastním tempem. Přidejte se k 950 000 studentů po celém světě!

foto: prg.ai

23. 5. 2023; Nový prostor

Umělá kůže, obří "mravenci" nebo smečka robopsů aneb Setkání prodejce s roboty

Prodejce Marka můžete potkávat ve stanici metra Karlovo náměstí.

Z běžných starostí každodenního života ho nedávno vytrhlo nezvyklé setkání. Naskytla se mu totiž příležitost navštívit laboratoře Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) a seznámit se s místními roboty. Co se o nich při své návštěvě dozvěděl?

První cesta pana Marka vedla na Katedru kybernetiky do laboratoře humanoidních robotů – tedy strojů, které se vzhledově podobají člověku. Zde si mohl vyzkoušet, jak funguje jeden z nejzajímavějších (a člověku nejpodobnějších) robotů celé laboratoře – iCub. A čím je tento zhruba metrový robotický "chlapeček" vlastně tak výjimečný? Důvodů je hned několik. Díky LED diodám umístěným v oblasti obličeje se může smát i zlobit, velmi dobře pohyblivé klouby mu umožňují třeba zvedat nohy i ruce či uchopovat předměty a oči vybavené hloubkovými kamerami zase rozpoznat člověka a jednotlivé části jeho těla. Nejzajímavější je ale robotova elektronická "kůže", pod kterou jsou umístěné zhruba čtyři tisíce na dotek citlivých senzorů. Na rozdíl od většiny ostatních humanoidů tak iCub může poznávat svět nejen zrakem, ale i hmatem – sahat na sebe i věci okolo či rozlišit, zda ho pohladím, nebo do něj strčím. Svými dovednostmi odpovídá dítěti během prvního roku vývoje, s tím rozdílem, že vše, co se naučí, se vpisuje do umělé neuronové sítě. Pomocí umělé inteligence tak vědcům pomáhá pochopit třeba to, jak se dětský mozek učí svoje tělo ovládat. V laboratoři humanoidů se zkoumá také sociální interakce člověka s robotem – kam má robot koukat nebo jaké má mít výrazy či gesta, aby na lidi působil co nejpřirozeněji. Zdokonalovat sociální dovednosti robotů zde pomáhá dnes už poměrně široce využívaný Pepper. Tento robot určený pro komunikaci s veřejností je schopný rozpoznat lidské obličeje a základní emoce, naslouchat či vést jednoduchou konverzaci a zodpovídat běžné otázky. Dnes už se využívá například na recepcích některých hotelů, ale "zaměstnalo" ho i pražské letiště.

Následně pan Marek zavítal do Centra umělé inteligence, kde ho uchvátili obrovští robotičtí "mravenci". Nevzhledné nohaté stroje, které svými třemi páry končetin a kopírováním živočišných vzorů pohybu připomínají třeba právě zmíněný hmyz, se tu nejen zkoumají, ale i vyrábějí, a to od vytištění součástek až po vytvoření řídicích algoritmů. Robot, kterého můžete vidět na fotce, je tím největším, jakého zde na Karlově náměstí mají. Využívá se hlavně pro sběr dat v prostředí. Umí totiž rozpoznat i zdolat nejrůznější terény a díky LiDARu, laserovému skeneru umístěnému "na těle", může postavit 3D mapu prostředí, ve kterém se nachází, nebo naplánovat trasu. Dostane se tak i do obtížně dostupných míst, čehož lze využít třeba při záchranářských pracích.

Tato reportáž vznikla s pomocí FEL ČVUT, a především doc. Mgr. Matěje Hoffmanna, Ph. D. z Katedry kybernetiky a Ing. Petra Čížka z Centra umělé inteligence.

Foto: Eliška Krátká

23. 5. 2023; Nový prostor

Umělá inteligence ve službách přírody

Znečištěné ovzduší, extrémní sucha, ztráta biodiverzity nebo tání ledovců. Klimatická krize má značné dopady na planetu a život na ní. I proto dnes stále častěji obracíme pozornost k moderním technologiím jako potenciálnímu řešení. Pomáhá i umělá inteligence.

Umělá inteligence (AI) je užitečným nástrojem zejména v otázce datové analýzy. Algoritmy na bázi AI dokážou zpracovávat obrovské množství dat a hledat v nich vzorce i anomálie díky neuronovým sítím, které disponují procesorem výkonnějším než lidský mozek. Tato kapacita se nejčastěji používá v jazykových modelech (viz populární aplikace ChatGPT) a při zpracování obrázků – a právě v této druhé oblasti ji lze aplikovat i v kontextu ekologie.

Obrázková data mohou pocházet z mnoha zdrojů. Například satelitní snímky se používají pro analýzu změn pokrytí lesů. Údaje o úbytku porostu nebo změně jeho zbarvení pomáhají ochráncům přírody odhalit kácení či zhoršení biodiverzity v těchto místech. Monitorovat lze i divokou zvěř skrze analýzu fotografií nasbíraných z dronů, fotopastí či běžných kamer.

Monitorování divoké zvěře pomocí AI

Jedním z možných uplatnění umělé inteligence pro monitorování divoké zvěře je tzv. reidentifikace neboli rozpoznávání jedinců. Tento obor v posledních letech získal na důležitosti díky potřebě efektivních strategií ochrany a managementu volně žijících živočichů. Reidentifikace může poskytnout důležité údaje o velikosti populace a její dynamice, jako je porodnost a úmrtnost, které jsou zásadní pro pochopení zdraví populace a rozvoj strategií ochrany. Díky rozpoznávání jednotlivých zvířat mohou vědci také studovat vzorce pohybu nebo pomoci při vývoji a hodnocení ochranářských zásahů.

Reidentifikace divoké zvěře tradičně spoléhala na sledovací technologie umístěné přímo na zvířata. Například GPS obojky mohou monitorovat pohybové vzorce skupiny zvířat v průběhu času a odhalit jejich domovský areál, migrační trasy a preference stanovišť. I když jsou tyto metody účinné, jsou pracné, časově náročné a manipulace se zvěří pro ni může být stresující.

Zásadní roli hrají také genetické techniky. Vědci odebírají vzorky výkalů nebo srsti a analyzují jejich DNA. To umožňuje přesnou opětovnou identifikaci jedinců bez fyzického odchytu nebo manipulace s nimi. Nevýhodou je vysoká cena.

Šetrné fotopasti místo obojků či vzorků DNA

Vhodným přístupem k reidentifikaci je použití neinvazivních metod, například fotopastí. Jedná se o strategicky rozmístěné kamery, které se aktivují pohybem zvířete a zachycují snímky divoké zvěře v jejich přirozeném prostředí. Tyto snímky lze analyzovat a jednotlivá zvířata identifikovat na základě charakteristických rysů, jako jsou vzory srsti, jizvy nebo jiné fyzické vlastnosti. Tradičně jsou tyto fotografie analyzovány manuálně. AI se nicméně v této oblasti v posledních letech objevuje jako mocný nástroj, jelikož umožňuje efektivnější a přesnější identifikaci jednotlivých zvířat z velkých souborů dat.

V České republice existuje hned několik výzkumných skupin, které se zajímají o aplikaci umělé inteligence na monitorování divoké zvěře. Pojďme si představit dvě z nich, které sídlí na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) a na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV ZČU).

Za mořskými želvami na Zakynthos

Skupinu na FEL ČVUT vede Lukáš Adam z Centra umělé inteligence. Jeho příběh s ochranou divoké zvěře začal v Berlíně, kde po skončení výzkumného pobytu přemýšlel, co dělat dál. Řecký kolega Kostas Papafitsoros se mu zmínil, že každý rok jezdí do své vlasti pomáhat jako dobrovolník pro nevládní organizaci Archelon, která monitoruje mořské želvy. Když prozradil, že se při focení mořských želv věnuje i šnorchlování, nezbylo Lukášovi než se s ním na Zakynthos vydat.

Na populárním ostrově prožil úžasné dva týdny, kdy se účastnil ochranných aktivit včetně zvyšování povědomí veřejnosti nebo monitorování hnízd mořských želv. Viděl také jednu želvu snášet vejce a jiná ho málem kousla!

Během 13 let potápění nashromáždil jeho kolega Kostas přes 50 000 fotografií dokumentujících více než šest set různých želv. Při každém z těchto setkání potřebuje želvu identifikovat, což je velmi časově náročně. Loni proto Lukáše oslovil s návrhem na vývoj automatického systému, který by mu s rozpoznáváním pomohl. Oba začali na projektu pracovat a brzy získali první výsledky.

Jak rozpoznat želvu krok za krokem

Reidentifikace začíná detekcí želví hlavy. K tomu výzkumníci použili model původně natrénovaný na detekci vozidel, dopravních značek či chodců a přeučili jej právě na rozpoznávání želv. Na hlavu se zaměřili proto, že se na ní nacházejí charakteristické destičky, jejichž tvar se po celou dobu života želvy nemění, a lze je tedy použít k identifikaci konkrétního jedince. Hlava se z fotografie vyřízne a odstraní se rušivé pozadí, které může software pro reidentifikaci zmást.

Poté vědci použili další modely AI k automatickému extrahování rysů z každého obrázku a jejich porovnání s dalšími fotkami v databázi. Pokud byly tyto rysy na dvou různých obrázcích podobné, obrázky pravděpodobně zobrazovaly stejného jedince.

Takto upravenou sadu 8 000 snímků čtyř stovek želv publikovali pod názvem SeaTurtleID. Každý si ji může najít online a vyzkoušet si své schopnosti rozeznat jednotlivé želvy. V současné době skupina katalogizuje ostatní veřejně dostupné databáze dalších volně žijících živočichů. Tyto datové sady umožňují vědcům algoritmy pro reidentifikaci divoké zvěře trénovat.

Velkým snem Lukáše a Kostase je vytvořit interaktivní webovou stránku zaměřenou na občanskou vědu, kam by lidé mohli posílat své fotky želv a získávat o nich podrobnější informace, jako kolikrát a kde byla vyfocena.

Šelmy v hledáčku biologů

Skupinu na FAV ZČU vede Lukáš Picek. Se svými zahraničními kolegy vyvinul již několik v ekologii užitečných aplikací. Ve spolupráci s Dánskou mykologickou společností vytvořil a spustil mobilní a webovou aplikaci pro rozpoznávání stovek druhů hub. Pomohl také vytvořit systém pro identifikaci tisíců hadích druhů, aby přispěl k prevenci úmrtnosti na hadí uštknutí. Nebo vytvořil systém pro identifikaci druhů volně žijících živočichů z fotopastí v národním parku Serengeti v Tanzanii, který získal první místo v soutěži s více než osmi sty účastníky.

Aktuálně je Lukáš hlavním řešitelem projektu CarnivoreID. Jeho cílem je zkoumat a vyvíjet nové technologie AI pro analýzu fotek šelem z fotopastí. Vyvinutá technologie má potenciál výrazně zvýšit efektivitu anotačního procesu, zkrátit reakční dobu na urgentní situace (například výskyt konfliktního druhu v nových oblastech nebo zraněného zvířete), zlepšit a zjednodušit identifikaci jedinců a zpřesnit odhady populací ohrožených druhů. ? Pro další informace o ochraně velkých šelem a reidentifikaci zvěře v ČR doporučujeme stránky www.selmy.cz Text vznikl ve spolupráci sFakultouelektrotechnickouČVUT.

foto: Kostas Papafitsoros, Lukáš Picek

Foto: IDENTIFIKACE ŽELVY NA ZÁKLADĚ SROVNÁNÍ DESETI AUTOMATICKY GENEROVANÝCH RYSŮ.

Foto: 3D MODEL RYSA Z OBRÁZKU Z FOTOPASTI.

22. 5. 2023; hn.cz

Vodíková Tatra vyjede letos na podzim, bude tichá a bez vibrací, říká šéf ÚJV Řež

Vývoj těžkého, a přesto bezemisního nákladního vozidla pro důlní provoz směřuje do finále. Spolu s kopřivnickou automobilkou na něm pracují inženýři z ÚJV Řež, dceřiné společnosti ČEZ. Ti se vodíkovými pohony zabývali už v době, kdy se o využití lehkého plynu prakticky nemluvilo.Areál v krásném prostředí údolí Vltavy na sever od Prahy je už od 50. let centrem jaderného výzkumu v Česku. Umístění ve vsi Řež, kterou obtéká řeka, bylo v napjatých časech železné opony zvoleno i proto, že lokalita se dá snadno bránit proti útoku. Právě zde proběhla první štěpná reakce v bývalém Československu. Před dvanácti lety ovšem místní inženýři vyvinuli i vodíkový autobus, a Řež se tak stala průkopníkem perspektivních vodíkových technologií. Ty se jinde dostaly do středu pozornosti až o několik let později. Nově se pracovišti dostává pozornosti třeba díky vývoji malých modulárních reaktorů.

Jak ovšem v rozhovoru pro HN připomíná ředitel Daniel Jiřička, ÚJV (Ústav jaderného výzkumu) Řež je v prvé řadě komerční společností – a s více než dvěma miliardami obratu rozhodně ne malou. Firma většinově ovládaná skupinou ČEZ poskytuje řadu služeb v jaderné energetice, působí také v perspektivní oblasti výroby a vývoje radiofarmak. A nově třeba pomáhá Egyptu a Saúdské Arábii vybudovat úřady dohlížející nad bezpečností budoucích jaderných elektráren.

Poslední rok a půl panuje ve společnosti i politice silně projaderná atmosféra. Co to znamená pro firmu, jako je ÚJV Řež?

Hlavně nám to přináší skvělou perspektivu. Po mém příchodu do ÚJV Řež to vypadalo, že postupně skončí Dukovany, pak Temelín a tím i jaderná energetika v Česku. Dnes je vyhlášen tendr na jeden, možná i dva bloky v Dukovanech, k tomu se chystá třetí a čtvrtý blok v Temelíně. Probíhá také intenzivní příprava výstavby malých modulárních reaktorů. Na všech těchto zakázkách se ÚJV Řež podílí a bude podílet.

Jakým způsobem?

ÚJV Řež je součástí skupiny ČEZ. Poskytujeme komplexní služby v energetice. Jednou z našich divizí je Energoprojekt Praha, což byla historicky samostatná firma. Dnes představuje největší koncentraci projektantů v České republice. Ti se budou podílet na perspektivních projektech, které jsou před námi. Máme i další divize zaměřené na jádro, jedna z jich pracuje na činnostech spojených s odchodem od ruského paliva. Jde o složitý proces, který musí splňovat celou řadu parametrů. Pak to jsou specializované laboratoře na provozní kontroly v elektrárnách. Velmi důležitý je i takzvaný svědečný program, který hodnotí stárnutí reaktorové nádoby.

Jak to probíhá?

Při odstávce se vždy vyjme z reaktorové nádoby vzorek, který je vyroben ze stejného materiálu jako nádoba. Vzorek je radioaktivní, proto se s ním musí manipulovat ve velmi speciálních prostorách, kterým se říká horké komory. V nich se pomocí různých testů zkoumá stav, respektive vlastnosti toho vzorku. Z nich se pak usuzuje stav tlakové nádoby v elektrárně. Máme také divizi zaměřenou na vyřazování radioaktivních zařízení, svážíme a zpracováváme institucionální radioaktivní odpady z celé republiky. Jsme také expertní pracoviště pro budoucí hlubinné úložiště v Česku. Současná situace kolem jádra představuje skvělou perspektivu pro uplatnění lidí, protože nastoupit do oboru s výhledem, že jednou skončí, nebylo v minulosti pro mladé lidí příliš atraktivní. Jaderné obory mají před sebou budoucnost.

A je v nich v současnosti dost lidí?

Samozřejmě je to limitované a není jednoduché kvalitní lidi sehnat. Jednou z našich dceřiných společností je Škoda Praha, kde jsem působil v době velké obnovy klasických uhelných elektráren a stavby paroplynové elektrárny v Počeradech mezi roky 2005 a 2015. I tenkrát to na začátku vypadalo, že odborníky neseženeme. Jakmile je ale na stole zakázka, k tomu dobrý lídr projektu a je to perspektivní, tak se odborníci najdou. Pokud porovnáme klasickou a jadernou elektrárnu, tak zejména sekundární okruh a vedlejší provozy jsou téměř shodné. Liší se však v primárním okruhu (reaktor – pozn. red.) a jádro je samozřejmě více legislativně náročné. Zmíněná obnova klasických elektráren v Česku neskončila tak dávno a mnoho lidí, kteří tímto procesem prošli, jsou velmi dobře uplatnitelní i pro jaderné projekty.

V Řeži přitom máte tři projekty malých modulárních reaktorů. Proč rovnou tři a jaké jsou mezi nimi rozdíly?

První byl EnergyWell, který se vyvíjí v naší dceřiné společnosti Centrum výzkumu Řež již několik let. Projekt je založen na spolupráci s americkou laboratoří Oak Ridge National Laboratory. Reaktor je chlazený tekutou solí, je to malý reaktor o výkonu sedmi elektrických a dvaceti tepelných megawattů. Je ve fázi vývoje a je zajímavý zejména pro mladé odborníky, kteří se mohou podílet na vývoji konkrétního projektu. Samozřejmě je láká spolupráce se zahraničními partnery.

K čemu by takový reaktor mohl sloužit?

Dvacet tepelných megawattů by dovedlo obsloužit malé město se zhruba 15 tisíci obyvateli. Ale ten horizont je zatím hodně vzdálený a i my do toho dáváme jen limitované prostředky. Vývoj jde dopředu, ale poměrně pomalu. Vzhledem k tomu, jak nová tato technologie je, si nelze představovat, že bude během pěti deseti let v komerčním provozu.

Druhým reaktorem je HeFASTo.

HeFASTo je koncept malého modulárního reaktoru. Jde o heliem chlazený reaktor o obdobném výkonu jako EnergyWell. Vzhledem k navržené technologii by se jednou dal využít i pro uzavření palivového cyklu současných lehkovodních bloků, dokázal by spravovat jejich částečně vyhořelé palivo. V obou těchto projektech jde ale spíše o výzkum a vývoj. Co by opravdu mělo být nasaditelné v praxi, je malý modulární reaktor CR-100, který začalo Centrum výzkumu Řež vyvíjet v loňském roce. Ten má mít výkon sto megawattů a měl by být ideální kombinací pro teplárenství a výrobu elektřiny s možností výroby vodíku. Jsme však na začátku a pro případnou realizaci je potřeba získat nejdříve potřebné prostředky. V tomto projektu budeme nadále pokračovat.

Co je na tom nejtěžší? Pokud se na to podívá někdo zvenčí, tak si řekne, že stačí jen zmenšit velký reaktor.

Vlastně je to opravdu relativně jednoduché, jak říkáte. CR-100 je opravdu zmenšeninou velkého reaktoru, je to technologie, kterou známe. Ty dva ostatní jsou reaktory čtvrté generace, a tedy technologicky něco jiného. I pouhé zmenšení ovšem vyžaduje vše odzkoušet, otestovat, licencovat. Pro malé modulární reaktory stále platí stejné podmínky jako pro ty velké. To je dlouhodobý a poměrně finančně náročný proces. Náš vývoj bude proto tak rychlý, kolik na něj získáme peněz. V první fázi se bavíme o stovkách milionů korun. My jsme komerčně zaměřená společnost, nikoliv dotačně a nemůžeme si dovolit do vývoje takové prostředky dávat. Investujeme do těchto projektů jednotky milionů.

Nejste však jediní, kdo v Česku na malém modulárním reaktoru pracuje. Je zde projekt Teplátor, za nímž stojí Západočeská univerzita v Plzni a pražské ČVUT. A skupina Witkowitz zase vyvíjí reaktor David. Je to pro vás konkurence? A kdo je nejdál?

Nejdále jsme my. Teplátor je z mého pohledu slepá cesta. Kolega z univerzitního prostředí, který stojí v čele projektu Teplátor, nedávno na jedné konferenci prohlásil, že Řež je prý ideální lokalita pro umístění Teplátoru. Tohle nedorozumění jsme si následně osobně vysvětlili. Skupina Witkowitz dala do vývoje reaktoru David velké prostředky. Diskutovali jsme i s Marcelem Belhocinem (šéf skupiny Witkowitz – pozn. red.), bavili jsme se o budoucí možné spolupráci. Oba projekty chceme dotáhnout do fáze, kdy bychom mohli konkrétní případnou spolupráci začít. Je to i proto, že podmínka státu pro jakékoliv financování je samozřejmě taková, aby se v Česku nevyvíjely tři reaktory, ale aby podpora směřovala pouze na jeden.

Věříte tedy tomu, že se v horizontu třiceti let začnou malé modulární reaktory v praxi používat?

To určitě a myslím, že to nebude třicet let, ale deset. ČEZ se rozhodl, že první malý modulární reaktor bude lokalizovaný v Temelíně po roce 2032. Mimochodem jsme součástí společnosti Jihočeský jaderný park, ve které má 40 procent Jihočeský kraj, 40 procent ČEZ a 20 procent ÚJV Řež. Vedle toho má ČEZ vytipované další lokality, kde je možnost vyvedení výkonu, které mohou splňovat podmínky typu seismicity (riziko výskytu zemětřesení – pozn. red.) a podobně. Často jsou to lokality dnešních uhelných elektráren. Dává to tam smysl i proto, že v místě je obslužný personál a pozemky patří ČEZ.

Bude někdy v každém menším městě reaktor?

Mohl by to jednou být náš EnergyWell nebo CR-100. V Temelíně se však budou pro začátek tendrovat výkony 150 až 300 megawattů. Na Dukovanech přitom původně měly reaktory výkon 440 megawattů, které byly později navýšeny na 500. Malé modulární reaktory jsou z definice do 300 megawattů výkonu. Od těch velkých se tedy opravdu moc neliší.

Daniel Jiřička (60)

Je absolventem Fakulty elektrotechnické pražské ČVUT, obor ekonomika řízení.

Působil na vedoucích pozicích výrobce hliníku Al Invest Břidličná, po převzetí společnosti Škoda Praha skupinou ČEZ v roce 2005 se stal generálním ředitelem společnosti. Ta se pod jeho vedením podílela na rozsáhlém programu modernizace tuzemských uhelných elektráren a také na výstavbě paroplynové elektrárny Počerady.

V roce 2018 se stal generálním ředitelem ÚJV Řež, kam přišel z pozice jednatele společnosti ČEZ Inženýring. ÚJV většinově ovládá polostátní energetická skupina, menšinový podíl v ní drží Slovenské elektrárne a obec Husinec.

ÚJV Řež je hodně aktivní ve vodíkové energetice. S automobilkou Tatra pracujete na vývoji těžkého nákladního vozu na vodík. Jak jste daleko?

Letos vyjede. Bude to na podzim v Kopřivnici. Je to společný projekt s Tatrou, my jsme lídrem projektu a podílíme se na implementaci a sladění funkce vodíkové části se zbytkem vozu. Je to vozidlo určené pro doly, těžké prašné provozy, kde je třeba zajistit, aby vodíková technologie fungovala. Prašné prostředí je pro vodíkový článek výzvou, musí tam být instalována řada filtrů. Máme však historicky velmi schopné odborníky, kteří tady pracovali už před 12 lety, kdy jsme vyvinuli vodíkový autobus Trihybus a neveřejnou vodíkovou plničku v Neratovicích. Tam také náš autobus jezdil na běžné lince. Já jsem tady ještě tenkrát nepracoval, ale Řež opravdu ve vodíku předběhla dobu. Dnes už autobus nejezdí a používáme ho, pokud chceme ohromit nějakou návštěvu v areálu.

Proč už nejezdí?

Už je prostě starý. Ale vývoj pokračuje a vypadá to, že se bude ubírat tímto směrem. Máme tady i zajímavou pilotní instalaci, kdy solární energii z malé střešní fotovoltaické elektrárny uskladňujeme skrze elektrolýzu vodíku. Před rokem jsme okruh uzavřeli a tím vodíkem umíme naplnit auto.

Počítá se, že by Tatra měla i vojenské využití?

Předpokládám, že ano. Takové auto nemá vibrace, nedělá hluk a má jen minimální tepelnou stopu. Když jsme však u vodíku, tak mohu ještě zmínit Power-box. Je to speciální vodíkový zdroj o výkonu 180 kilowattů a velikosti kufříku, který nabízíme například záchranným složkám.

K čemu ho potřebují?

Je to malý, polní zdroj elektřiny. Představte si, že máte krizovou situaci, výpadek proudu a musíte zajistit provoz nemocnice. Power-box je vodíkový zdroj, který se jen připojí k lahvi vodíku, které v nemocnici mají, a máte stabilní zdroj elektřiny, bezvibrační, tichý a bez emisí. Power-box máme připravený a nabízíme ho na trhu. Uvidíme, jaká bude odezva.

Kolik stojí?

Zatím hodně: 200 tisíc korun. Dieselová centrála je oproti tomu levnější, ale dělá hluk a nemůžete ji mít umístěnou v místnosti. Komponenty pro vodíkové technologie jsou aktuálně drahé a to je také důvod, proč se vodík nevyužívá masivně. Musí se zlevnit obdobně, jako to bylo u fotovoltaiky, ale to je ještě před námi.

Jak vlastně vidíte do budoucna energetický mix Česka a jakou roli v něm bude hrát vodík?

Po ústupu uhelných elektráren bude energetika založena na jaderných zdrojích. Aktualizuje se státní energetická koncepce, která by v průběhu letošního roku měla být dokončena. Jako ideální bych viděl dva nové bloky v Dukovanech a dva v Temelíně, doplněné několika malými modulárními reaktory. A také fotovoltaikou. Takže mix bude založený na jaderné elektřině a obnovitelných zdrojích.

A co bude mezi tím?

Před vypuknutím války na Ukrajině se hodně sázelo na zemní plyn. ČEZ v Počeradech instaloval největší paroplynový zdroj v Česku o výkonu 880 megawattů a je velmi efektivně využívaný. Další plynové zdroje budou nejspíše limitované, byť se uvažuje o paroplynu v Mělníku i o některých dalších projektech. Možná, že plyn bude pořád to vhodné doplnění, ale každopádně jádro pokryje základní zatížení.

Vodík by mohl být uchovávatelem elektřiny?

Přesně. Baterie jsou také možné, vodík je však ideální možností akumulace zejména při výrobě z jádra. Do budoucna vodík baterie jednoznačně doplní.

Zmínil jste svoz paliva z výzkumných reaktorů.

Děje se tak v rámci mezinárodní iniciativy pro snížení rizika spojeného s využíváním vysoce obohaceného paliva ve výzkumných reaktorech. Odvážíme palivo z těchto reaktorů do zemí jeho původu už od roku 2007. Máme za sebou zatím 17 transportů. V první vlně se přepravovalo použité palivo ze zemí bývalého východního bloku do Ruska, další odvozy jsou z čínských reaktorů zpátky do Číny. Zatím jsme takhle odváželi palivo z africké Ghany a Nigérie. Program odvozů probíhá ve spolupráci USA, Mezinárodní agentury pro atomovou energii, Ruska a Číny. Financován je především Američany. Další kolo odvozů se bude týkat amerických typů reaktorů, které jsou v Evropě a Jižní Americe. Právě pro ně jsme u nás v Řeži navrhli nový speciální kontejner a nedávno jsme ho i za dohledu amerických zákazníků otestovali. Test dopadl velmi dobře, takže spolupráce bude pokračovat.

Jak moc je tento byznys důležitý?

Je to hlavně prestižní zakázka, v penězích jsou to jednotky milionu korun.

Co je tedy pro vás nejdůležitější část podnikání?

Podpora provozu pro energetické firmy typu ČEZ, Slovenské elektrárne. Pak také zmíněný svědečný program, který realizujeme třeba i pro ukrajinské elektrárny. A jsou to také radiofarmaka, což je na prvním místě prospěšný, ale i výdělečný byznys. Do budoucna chceme výrobu rozšiřovat, před pár dny jsme dokončili převzetí společnosti RadioMedic, která působí v této oblasti. Nejen že radiofarmaka vyrábíme, ale máme i vlastní vývoj. Našimi odběrateli jsou všechna oddělení nukleární medicíny v republice, která pracují se zobrazovací metodou PET, tedy s pozitronovou emisní tomografií. Naše radiofarmaka jsou v nemocnicích podávána pacientům a jsou využívána na specializovaných pracovištích k diagnostice onkologických onemocnění. Radiofarmaka vyrábíme v cyklotronech, které máme rozmístěné na třech pracovištích v rámci republiky. Aktuálně k tomu máme i jednu zajímavou referenci a to je výměna cyklotronu.

Co to je?

Cyklotron je takové zařízení, které se podobá velkému mixéru, váží přes dvacet tun a jeho části jsou silně kontaminované radiací. Jeho výměna v podstatě spadá do oblasti vyřazování jaderných zařízení. Radiofarmaka se v cyklotronech vyrábějí nejen u nás, ale po celé Evropě. My umíme staré zařízení vyjmout z budovy, odvézt a bezpečně uskladnit a na jeho místo instalovat nový cyklotron. Staré zařízení se pak musí postupně rozebrat, kontaminované části odborně zlikvidovat. Jsme jedni z mála v Evropě, kdo to takhle komplexně dokáže.

A co vyřazování velkých jaderných zařízení? To bude, nebo už začíná být, zajímavý byznys. Nebo ne?

Soustředíme se na likvidaci jak jaderného, tak institucionálního radioaktivního odpadu z nemocnic nebo z průmyslu. Pokud máte například gumárnu, která vyrábí pneumatiky, tak ty se při výstupní kontrole rentgenují. Zářiče a všechno okolo, co je radioaktivní, svážíme, likvidujeme nebo připravujeme k uložení do úložiště. Do budoucna, až se budou vyřazovat jaderné elektrárny, tak se chceme podílet i na tom. Ideální by samozřejmě bylo mít byznys v Německu.

Tím směrem můj dotaz trochu směřoval.

Bohužel se nám to v Německu ne úplně daří. Země odstavuje jaderné elektrárny už delší dobu, tamní experti se na tento obor dlouhodobě soustředí a specializují. Takže německý trh je silně obsazený. Podílíme se ale na vyřazování Jaslovských Bohunic na Slovensku. A v tomto ohledu bych ještě zmínil zakázku, kterou jsme v roce 2021 získali na sedm let v Egyptě. Ten bude stavět svou první jadernou elektrárnu a ÚJV Řež tam funguje jako podpora tamního jaderného dozoru ENRRA (Egyptian Nuclear & Radiological Regulatory Authority).

To znamená, že tam suplujete stát a nahrazujete jaderný dozor?

Nesuplujeme, ale podporujeme. Hodně toho zvládáme online, někteří naši zaměstnanci jsou i na místě. A podobnou službu budeme poskytovat i Saúdské Arábii, kde jsme aktuálně před podpisem kontraktu. Fungujeme hlavně komerčně. Byť přetrvává představa, že ÚJV Řež je hlavně věda a výzkum, tak si musíme na sebe vydělat.

22. 5. 2023; Hospodářské noviny

Vodíková Tatra vyjede letos na podzim, bude tichá a bez vibrací, říká šéf ÚJV Řež

Vývoj těžkého, a přesto bezemisního nákladního vozidla pro důlní provoz směřuje do finále. Spolu s kopřivnickou automobilkou na něm pracují inženýři z dceřiné společnosti ČEZ. Ti se vodíkovými pohony zabývali už v době, kdy se o využití lehkého plynu prakticky nemluvilo.

Areál v krásném prostředí údolí Vltavy na sever od Prahy je už od 50. let centrem jaderného výzkumu v Česku. Umístění ve vsi Řež, kterou obtéká řeka, bylo v napjatých časech železné opony zvoleno i proto, že lokalita se dá snadno bránit proti útoku. Právě zde proběhla první štěpná reakce v bývalém Československu. Před dvanácti lety ovšem místní inženýři vyvinuli i vodíkový autobus, a Řež se tak stala průkopníkem perspektivních vodíkových technologií. Ty se jinde dostaly do středu pozornosti až o několik let později. Nově se pracovišti dostává pozornosti třeba díky vývoji malých modulárních reaktorů.

- Poslední rok a půl panuje ve společnosti i politice silně projaderná atmosféra. Co to znamená pro firmu, jako je ÚJV Řež?

- Jakým způsobem?

- Jak to probíhá?

Při odstávce se vždy vyjme z reaktorové nádoby vzorek, který je vyroben ze stejného materibudoucí álu jako nádoba. Vzorek je radioaktivní, proto se s ním musí manipulovat ve velmi speciálních prostorách, kterým se říká horké komory. V nich se pomocí různých testů zkoumá stav, respektive vlastnosti toho vzorku. Z nich se pak usuzuje stav tlakové nádoby v elektrárně. Máme také divizi zaměřenou na vyřazování radioaktivních zařízení, svážíme a zpracováváme institucionální radioaktivní odpady z celé republiky. Jsme také expertní pracoviště pro hlubinné úložiště v Česku. Současná situace kolem jádra představuje skvělou perspektivu pro uplatnění lidí, protože nastoupit do oboru s výhledem, že jednou skončí, nebylo v minulosti pro mladé lidí příliš atraktivní. Jaderné obory mají před sebou budoucnost.

- V Řeži přitom máte tři projekty malých modulárních reaktorů. Proč rovnou tři a jaké jsou mezi nimi rozdíly?

- K čemu by takový reaktor mohl sloužit?

- Druhým reaktorem je HeFASTo.

- Co je na tom nejtěžší? Pokud se na to podívá někdo zvenčí, tak si řekne, že stačí jen zmenšit velký reaktor.

- Nejste však jediní, kdo v Česku na malém modulárním reaktoru pracuje. Je zde projekt Teplátor, za nímž stojí Západočeská univerzita v Plzni a pražské ČVUT. A skupina Witkowitz zase vyvíjí reaktor David. Je to pro vás konkurence? A kdo je nejdál?

- Věříte tedy tomu, že se v horizontu třiceti let začnou malé modulární reaktory v praxi používat?

- ÚJV Řež je hodně aktivní ve vodíkové energetice. S automobilkou Tatra pracujete na vývoji těžkého nákladního vozu na vodík. Jak jste daleko?

Letos vyjede. Bude to na podzim v Kopřivnici. Je to společný projekt s Tatrou, my jsme lídrem projektu a podílíme se na implementaci a sladění funkce vodíkové části se zbytkem vozu. Je to vozidlo určené pro doly, těžké prašce né provozy, kde je třeba zajistit, aby vodíková technologie fungovala. Prašné prostředí je pro vodíkový článek výzvou, musí tam být instalována řada filtrů. Máme však historicky velmi schopné odborníky, kteří tady pracovali už před 12 lety, kdy jsme vyvinuli vodíkový autobus Trihybus a neveřejnou vodíkovou plničku v Neratovicích. Tam také náš autobus jezdil na běžné lince. Já jsem tady ještě tenkrát nepracoval, ale Řež opravdu ve vodíku předběhla dobu. Dnes už autobus nejezdí a používáme ho, pokud chceme ohromit nějakou návštěvu v areálu.

- Proč už nejezdí?

- Počítá se, že by Tatra měla i vojenské využití?

- K čemu ho potřebují?

- Kolik stojí?

- Zmínil jste svoz paliva z výzkumných reaktorů.

- Jak moc je tento byznys důležitý?

Je to hlavně prestižní zakázka, v penězích jsou to jednotky milionu korun.

- Co je tedy pro vás nejdůležitější část podnikání?

Podpora provozu pro energetické firmy typu ČEZ, Slovenské elektrárne. Pak také zmíněný svědečný program, který realizujeme třeba i pro ukrajinské elektrárny. A jsou to také radiofarmaka, což je na prvním místě prospěšný, ale i výdělečný byznys. Do budoucna chceme výrobu rozšiřovat, před pár dny jsme dokončili převzetí společnosti RadioMedic, která působí v této oblasti. Nejen že radiofarmaka vyrábíme, ale máme i vlastní vývoj. Našimi odběrateli jsou všechna oddělení nukleární medicíny v republice, která pracují se zobrazovací metodou PET, tedy s pozitronovou emisní tomografií. Naše radiofarmaka jsou v nemocnicích podávána pacientům a jsou využívána na specializovaných pracovištích k diagnostionkologických onemocnění. Radiofarmaka vyrábíme v cyklotronech, které máme rozmístěné na třech pracovištích v rámci republiky. Aktuálně k tomu máme i jednu zajímavou referenci a to je výměna cyklotronu.

- Co to je?

- A co vyřazování velkých jaderných zařízení? To bude, nebo už začíná být, zajímavý byznys. Nebo ne?

- Tím směrem můj dotaz trochu směřoval.

- To znamená, že tam suplujete stát a nahrazujete jaderný dozor?

---

DANIEL JIŘIČKA (60)

- Je absolventem Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT, obor ekonomika řízení.

- Působil na vedoucích pozicích výrobce hliníku Al Invest Břidličná, po převzetí společnosti Škoda Praha skupinou ČEZ v roce 2005 se stal generálním ředitelem společnosti. Ta se pod jeho vedením podílela na rozsáhlém programu modernizace tuzemských uhelných elektráren a také na výstavbě paroplynové elektrárny Počerady.

- V roce 2018 se stal generálním ředitelem ÚJV Řež, kam přišel z pozice jednatele společnosti ČEZ Inženýring. ÚJV většinově ovládá polostátní energetická skupina, menšinový podíl v ní drží Slovenské elektrárne a obec Husinec.

Foto: Daniel Jiřička se dříve podílel na modernizaci fosilní energetiky Česka. Jako šéf ÚJV Řež by mohl zmodernizovat i tu jadernou.

Foto: HN – Honza Mudra

O autorovi: Jan Brož, Jaroslav Mašek, autori@hn.cz

22. 5. 2023; medicina.cz

Medicína

FEL ČVUT a LF UP v Olomouci urychlují vývoj protinádorových léčiv Kategorie: Novinky ze zdravotnictví Aktuality

Při hledání účinné léčby nádorových onemocnění budou hrát stále větší roli algoritmy umělé inteligence. Metody strojového učení totiž dokáží výrazně snížit čas, úsilí a náklady spojené s vývojem nových léčiv. Na jejich objevování spolupracují informatici z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze s vědci z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

"Podařilo se nám vyvinout postup, který je s využitím nástrojů umělé inteligence schopen z mikroskopických obrázků vyhodnotit účinek vybraných léčiv na kulturu nádorových buněk. Pravděpodobnost správné klasifikace do jedné ze tří skupin u naší metody překračuje 98 procent, čímž překonáváme předchozí metody. To otevírá cestu k mnohem jednoduššímu vysokokapacitnímu buněčnému screeningu, který přispěje k rychlejšímu vývoji nových protinádorových léčiv," hodnotí přínos výzkumu prof. Jan Kybic, vedoucí skupiny Algoritmy pro biomedicínské zobrazování z FEL ČVUT.

"Umělá inteligence a její praktické aplikace nacházejí v medicíně rozsáhlé využití. Dnes se již rutinně používají v radiologické diagnostice, v histopatologii nebo při endoskopickém vyšetření. Novou aplikací, kterou jsme rozvinuli ve spolupráci s týmem prof. Kybice na FEL ČVUT v Praze, je využití AI v oblasti vývoje léčiv. Dlouhodobě jsme se domnívali, že z reakce buněk na potenciální léčivo v čase lze odhadnout mechanismus jeho účinku, který je ovšem lidským okem a mozkem nevyhodnotitelný,” vysvětluje doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph. D., ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého a lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR).

Dva výzkumné týmy a unikátní výzkumné infrastruktury CZ-OPENSCREEN a EATRIS-CZ proto vzájemně spojily síly k analýze obrazu buněk vystavených působení léčiv pomocí nástrojů umělé inteligence. Výsledky předčily očekávání, podařilo se rozlišit účinek i chemicky a mechanisticky velmi příbuzných látek. V tomto projektu a úspěšné spolupráci s ČVUT se bude pokračovat i v budoucnosti

Informatici z FEL ČVUT při analýze obrazů buněk využívají snímky z fázové kontrastní mikroskopie, které lze oproti konvenčním fluorescenčním snímkům získat snadněji a rychleji. Navíc snímky z fázové kontrastní mikroskopie nepoškozují buňky a lze je tak využívat k zobrazování živých buněčných kultur. Fakta o výzkumu shrnuje článek* publikovaný v prosincovém čísle vědeckého časopisu Computers in Biology and Medicine.

Vědci při výzkumu využívají rozsáhlé banky chemických látek a přístrojového vybavení UMTM na LF UP, se kterými lze automaticky realizovat velké množství experimentů. Časosběrné snímky, které zachycují reakci buněčných kultur vystavených účinkům léčiv, následně putují k počítačovému zpracování informatiků. Na FEL ČVUT projdou analýzou s využitím nástrojů umělé inteligence.

Využívá se přitom konvoluční neuronová síť, která už je vycvičená přímo na vstupních snímcích z fázové kontrastní mikroskopie. Vyhodnocení účinku jedné kontrastní látky pak trvá řádově několik vteřin na obrázek za předpokladu, že je neuronová síť již vytrénovaná, což zabere několik dní. Při jejich zpracování vědci využívají superpočítač RCI v prostorách ČVUT, jehož robustní výpočetní výkon práci významně urychluje.

Nejnáročnější je ovšem síť naprogramovat a navrhnout vhodné algoritmy, což je výsledek práce mnoha měsíců, na které se podíleli zejména Denis Baručič a Sumit Kaushik, doktorand a postdoktorand z týmu prof. Kybice.

Prof. Jan Kybic upozorňuje, že vysoce výkonný buněčný screening za standardizovaných podmínek je pouze jedním z mnoha kroků v procesu objevování léčiv. Vědcům ze skupiny Algoritmy pro biomedicínské zobrazování na FEL ČVUT a Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se zatím podařilo tímto způsobem analyzovat účinek několika chemických látek; v dalších fázích výzkumu bude potřeba velikost souboru rozšířit na řádově stovky. Vědci budou rovněž zohledňovat různé mechanismy účinku a případně více typů buněčných linií a další faktory.

*Baručić D., Kaushik S., Kybic J., Stanková J., Džubák P. and Hajdúch M.. "Characterization of drug effects from phase-contrast images." Computers in Medicine and Biology, 2022.

Dle TZ

Autor: MUDr. Olga Wildová

22. 5. 2023; cvut.cz

Přijď si odpočinout od zkoušek a stresu. Ukážeme ti jak!

Datum zveřejnění: Zkouškové může být náročné a stresující. A i když se toho snažíš na poslední chvíli co nejvíc stihnout, je potřeba umět se zastavit a odpočívat.

Jinak ti pak na učení chybí energie a nejde to vůbec tak efektivně, jako když odpočíváš. Není ale odpočinek jako odpočinek. Některý tě nabije daleko víc. Jak relaxovat, vyvažovat stres a díky tomu lépe zvládat i studium ti předvedeme na našem pop-up stánku na Technické v Kampusu Dejvice. Well-being Days pořádají Kariérní centrum ČVUT, Kampus Dejvice, Vektor Technická, Středisko ELSA ČVUT, CIPS a Poradenské a kariérní centrum VŠCHT.

Kde nás najdeš?

V ulici Technická mezi budovami Fakulty elektrotechnické a VŠCHT.

Pondělí 5. června

Relaxační hudba (Silent ambient DJ) – celý den

Bosonohá stezka – celý den

Deskovky – celý den

Vedené relaxace a dechová cvičení – 10:30, 12:00, 13:30, 15:00 hod.

Procházka s koučkou – 11:00, 14:00, 15:00 hod.

Úterý 6. června

Práce s relaxačními aplikacemi – celý den

Bosonohá stezka – celý den

Deskovky – celý den

Canis terapie aneb Pohlaď psa – od 11:00 do 15:00 hod.

Procházka s koučkou – 11:00, 14:00, 15:00 hod.

22. 5. 2023; hn.cz

Vodíková Tatra vyjede letos na podzim, bude tichá a bez vibrací

Poslední rok a půl panuje ve společnosti i politice silně projaderná atmosféra. Co to znamená pro firmu, jako je ÚJV Řež?

Jakým způsobem?

Jak to probíhá?

A je v nich v současnosti dost lidí?

V Řeži přitom máte tři projekty malých modulárních reaktorů. Proč rovnou tři a jaké jsou mezi nimi rozdíly?

K čemu by takový reaktor mohl sloužit?

Druhým reaktorem je HeFASTo.

Co je na tom nejtěžší? Pokud se na to podívá někdo zvenčí, tak si řekne, že stačí jen zmenšit velký reaktor.

Věříte tedy tomu, že se v horizontu třiceti let začnou malé modulární reaktory v praxi používat?

Bude někdy v každém menším městě reaktor?

Daniel Jiřička (60)

Je absolventem Fakulty elektrotechnické pražské ČVUT, obor ekonomika řízení.

ÚJV Řež je hodně aktivní ve vodíkové energetice. S automobilkou Tatra pracujete na vývoji těžkého nákladního vozu na vodík. Jak jste daleko?

Proč už nejezdí?

Počítá se, že by Tatra měla i vojenské využití?

K čemu ho potřebují?

Kolik stojí?

Jak vlastně vidíte do budoucna energetický mix Česka a jakou roli v něm bude hrát vodík?

A co bude mezi tím?

Vodík by mohl být uchovávatelem elektřiny?

Přesně. Baterie jsou také možné, vodík je však ideální možností akumulace zejména při výrobě z jádra. Do budoucna vodík baterie jednoznačně doplní.

Zmínil jste svoz paliva z výzkumných reaktorů.

Jak moc je tento byznys důležitý?

Je to hlavně prestižní zakázka, v penězích jsou to jednotky milionu korun.

Co je tedy pro vás nejdůležitější část podnikání?

Co to je?

A co vyřazování velkých jaderných zařízení? To bude, nebo už začíná být, zajímavý byznys. Nebo ne?

Tím směrem můj dotaz trochu směřoval.

To znamená, že tam suplujete stát a nahrazujete jaderný dozor?

21. 5. 2023; technickytydenik.cz

20 let Wittmann Battenfeld CZ — úspěšný příběh pokračuje

"Spokojenost našich zákazníků a kvalitní práce jsou pro nás na prvním místě."

"Naše společnost byla založena v říjnu 2003 (tehdy pod názvem Wittmann CZ), jako dceřiná firma rakouské společnosti Wittmann Kunststoffgeräte (od r. 2021 Wittmann Technology), která je mateřskou firmou skupiny Wittmann Group s celosvětovou působností. Naše firma je zodpovědná za prodej strojů a zařízení pro plastikářský průmysl, poradenství, záruční i pozáruční servis a dodávky náhradních dílů pro zákazníky v České a Slovenské republice," říká v rozhovoru k založení společnosti Wittmann Battenfeld CZ se sídlem v Malých Nepodřicích u Písku její jednatel Ing. Michal Slaba.

Ing. Michal Slaba

Absolvoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT Praha, obor Technická kybernetika.

První zkušenosti sbíral v písecké firmě ÚVVE Ř (vývoj a tvorba speciálního HW pro vzdálenou komunikaci stolních počítačů se sálovými počítači, CAD návrhy desek plošných spojů) a v táborské společnosti MGM (servisní technik CNC strojů pro termické dělení materiálů, později vedoucí servisu a obchodní zástupce).

Do plastikářského odvětví vstoupil v roce 1997 jako obchodní zástupce společnosti Arburg pro ČR a SR v oblasti prodeje vstřikovacích strojů.

V roce 2003 založil v Písku společnost Wittmann CZ, spol. s r. o., pobočku rakouského výrobce strojů a zařízení pro plastikářský průmysl. V této firmě (dnes Wittmann Battenfeld CZ, spol. s r. o.) působí coby jednatel dodnes.

Jakým vývojem od té doby prošla?

Na první roky činnosti firmy velmi rád vzpomínám, bylo to takové pionýrské období. Prvních pár měsíců jsem byl tehdy sám a kancelář měl u sebe doma v Písku. Ihned po založení firmy jsem proto začal hledat první spolupracovníky a vhodnější pracovní prostory. V průběhu prvního čtvrtletí roku 2004 již vznikl malý tým, s nímž jsem se v Písku přestěhoval do pronajatých kanceláří. První léta byla obdobím slibného rozvoje a naše kanceláře nám záhy začaly být malé. Chtěli jsme totiž nabízet i školení, mít předváděcí prostory, vlastní konstrukční oddělení apod. Proto jsem byl v roce 2007 vedením společnosti pověřen, abych našel vhodný pozemek pro stavbu vlastního sídla. Pozemek jsem nakonec našel v Malých Nepodřicích u Písku.

Jak vývoj firmy ovlivnila hospodářská krize v letech 2008—2009?

Rok 2008 byl bezpochyby milníkem, rokem velkých změn, a pro nás dvojnásob. Na jaře roku 2008 došlo v koncernu Wittmann k historicky největší akvizici, a to k převzetí firmy Battenfeld Kunststoffmaschinen — významného výrobce vstřikovacích strojů, který se kvůli chybnému financování na třetích trzích, přílišnou rotací kádrů na manažerských pozicích a absenci dlouhodobé koncepce dostal do neřešitelných potíží.

Do této doby jsme se snažili být nezávislí na dodavatelích vstřikovacích strojů a s mnohými jsme na našem trhu spolupracovali. Akvizicí Battenfeldu jsme se však přes noc stali pro některé naše obchodní partnery konkurenty. Já jsem si rovněž velmi dobře uvědomoval, že se tímto krokem naše portfolio rozroste tak, že budeme muset rozšířit servisní i obchodní tým. Název naší firmy se zároveň změnil na Wittmann Battenfeld CZ.

Na zakoupeném pozemku v Malých Nepodřicích u Písku jsme i v období vrcholu velké hospodářské krize započali na jaře 2009 s výstavbou vlastního sídla, která bylo dokončena koncem roku 2010.

Společnost nabízí ucelený program periferií a strojů na zpracování plastů. Kde všude se s jejími výrobky můžeme setkat?

Skupina Wittmann, zřejmě jako jediná na světě, nabízí ucelený výrobní program periferních zařízení a strojů na zpracování plastů jedné značky. Jedná se zejména o roboty, manipulátory i komplexní automatizovaná pracoviště, IML-systémy, lokální i centrální zařízení na sušení a dopravu granulátu, temperační přístroje, chladicí zařízení a průtokoměry, drtiče vtoků i dílů. A od již zmíněného roku 2008 i vstřikovací stroje.

Výrobní závody koncernu se nacházejí v Rakousku, Maďarsku, Francii, USA a Číně. Tato celosvětová skupina dodává prostřednictvím svých dceřiných společností a obchodních zastoupení výrobky do více než 80 zemí světa a objemem produkce především v oblasti automatizace vstřikovacích procesů zaujímá dominantní postavení na světovém trhu.

V současné době pracují stroje a zařízení Wittmann a Wittmann Battenfeld ve více než 200 lisovnách plastů v České a Slovenské republice. Uživateli strojů jsou především výrobci technických plastových dílů orientovaní na automobilový a elektrotechnický průmysl.

Podařilo se zrealizovat vlastní oddělení konstrukce?

Počátkem roku 2011 jsme se přestěhovali do nové, vlastní, moderně a účelově zařízené budovy u Písku. Díky této kvalitativní změně jsme mohli založit vlastní konstrukční oddělení jednoúčelových strojů a zařízení, které nám umožňuje nejen doplnění nabídky sériových robotů o uchopovače a jednoúčelová pracoviště ke vstřikovacím strojům, ale také obecnou možnost konstrukce průmyslových automatizovaných systémů.

Jak vzděláváte své spolupracovníky a jaké jim poskytujete benefity?

Naše firma zajišťuje pro své zaměstnance různé typy školení odborného charakteru, ty probíhají většinou u mateřské firmy v Rakousku, i pravidelnou výuku angličtiny nebo např. školení obchodních dovedností (tzv. soft skills). Naši zaměstnanci užívají řadu firemních benefitů jako např. týden dovolené navíc, možnost čerpání "sick days", nápoje zdarma, organizování firemních teambuildingů.

Vybudovali jste zcela nové prostory firmy. Jde o velice zajímavou stavbu, která poskytuje vašim zaměstnancům velmi příjemné pracovní prostory. Jakými prostory a vybavením disponuje?

Jak již bylo řečeno, počátkem roku 2011 jsme dokončili stavbu vlastního sídla v Malých Nepodřicích, respektive její první část. Z důvodu dalšího velmi dynamického rozvoje padlo v roce 2016 rozhodnutí o dalším rozšíření stávajícího sídla o druhou halu a další administrativní budovu. Stavba byla započata v polovině roku 2017 a byla dokončena v srpnu 2018. Tím firma dostala dnešní konečnou podobu.

Jedná se o velmi moderní ekologickou stavbu nabízející zaměstnancům příjemné pracovní prostředí. Prostory jsou v zimě vytápěny a v létě chlazeny sofistikovaným systémem tepelných čerpadel. Čistá dešťová voda ze střech je zachytávána a sváděna do objemných podzemních zásobníků a slouží jako zdroj pro automatické zavlažování zeleně. V roce 2020 jsme na střechy administrativních budov instalovali dvě fotovoltaické elektrárny, které ve spojení s bateriemi pokrývají cca 35 % celkové spotřeby firmy. Díky střešní instalaci neruší celkový vizuální dojem stavby.

V současnosti má česká pobočka 41 pracovníků. Máme zde rovněž školicí místnost a předváděcí prostory, kde je možné si prohlédnout i vyzkoušet některé stroje a zařízení z našeho širokého výrobního portfolia. Vlastní sídlo společnosti má celkovou užitnou plochu zhruba 1 600 m 2.

Pomáháte komunitám ve svém okolí? Podporujete nějaké aktivity obcí, sport, kulturu?

Naše firma je v oblasti sportu pravidelně hlavním sponzorem akce Sportovec roku a píseckých basketbalistů Sršni Sokol Písek. Finančně také podporujeme různé charitativní organizace a projekty.

Po spojení společností Wittmann a Battenfeld v roce 2008 jste prezentovali, že od 1. ledna loňského roku budou vaše výrobky označovány pouze logem Wittmann. Mění se něco v širokém produktovém portfoliu a lze očekávat nějaké zvláštnosti v prodejním nebo servisním kanálu?

Ano, k tomuto tématu byla již na začátku loňského roku vydána oficiální tisková zpráva. Skupina Wittmann se od 1. ledna roku 2022 rozhodla změnit dosavadní strategii a přejít ze dvou oficiálních značek Wittmann (pro periferní stroje a zařízení) a Wittmann Battenfeld (pro vstřikovací stroje a technologie) na strategii jedné značky s výhodou, že může nabídnout "kompletní řešení z jedné ruky".

Na naše široké produktové portfolio to ale nemá vůbec žádný vliv, jen vstřikovací stroje budou již označovány pouze značkou Wittmann, spolu s úpravou barevného provedení tak, jak již bylo představeno na veletrhu K 2022. Nemění se ani dosavadní název naší společnosti v České republice.

Jak důležitá je ekologičnost vašich výrobků v této době, kdy se ceny energie pohybují jako na houpačce? Co zákazníkům přináší?

Portfolio našich strojů a zařízení se vyznačuje velmi vysokou energetickou účinností, a tedy nejnižší možnou spotřebou elektrické energie. Zvláště v dnešní době, kdy ceny energií ovlivňují cenu výrobku daleko více než dříve, hraje tento faktor velmi důležitou roli při rozhodování o nákupu nového stroje, zařízení či technologie.

U našich zákazníků to přináší významnou konkurenční výhodu a úsporu nákladů.

Vinou pandemie covidu-19 došlo k významnému narušení dodavatelských řetězců, a to v celosvětovém měřítku. Předpokládáte, že v letošním roce už dojde k "uklidnění" a zlepšení dodávek?

Stejně jako výrobci automobilů či jiných strojů a zařízení se i my potýkáme s následky narušení dodavatelských řetězců, a tím pádem s nedostatkem hlavně elektronických komponent. I přes očekávané zlepšení dodacích lhůt v průběhu loňského roku se situace dosud výrazně nezlepšila, a to i na základě negativních mezinárodních událostí.

Přinutilo nás to velmi výrazně zefektivnit naše logistické procesy, čímž jsme dosáhli mírného zlepšení dodacích termínů našich finálních produktů. Další zlepšení stavu očekáváme v průběhu letošního roku, ale bude to velmi závislé i na vývoji mezinárodní situace.

S jakými plány, novinkami nebo vylepšeními jste vstoupili do roku 2023?

Hlavní novinky jsou u plastikářských f i rem představovány na veletrhu K v Düsseldorfu, který je největší světovou plastikářskou akcí svého druhu a koná se jednou za tři roky. Zatím poslední veletrh K se konal loni v říjnu, tedy poměrně nedávno, a firma Wittmann zde na dvou výstavních plochách představila celou řadu novinek z oblasti periferií i vstřikovacích strojů a spojených technologií. Hlavní důraz byl kladen především na energeticky úsporné technologie.

Pro letošní rok chystáme jako jednu z novinek rozšíření inovovaného řídicího systému B8X vstřikovacích strojů na další výrobní řady.

Kulaté výročí je důvodem k oslavám. Chystáte nějaké setkání s vašimi partnery a zákazníky?

Samozřejmě že při příležitosti tohoto kulatého výročí chystáme pro zákazníky firemní akci. Pod mottem "20 let s Vámi" se uskuteční 15. června 2023 v prostorách naší firmy v Malých Nepodřicích. Pozvánky již byly odeslány.

Připraveny budou ukázky funkčních strojů a zařízení, zajímavý přednáškový blok i možnost prohlídky všech prostor naší firmy. Na zákazníky se samozřejmě moc těšíme a čekáme hojnou účast.

21. 5. 2023; protisedi.cz

Festival Open House Praha 2023 skončil s rekordní návštěvností

V neděli skončil 9. ročník festivalu Open House Praha, který se uskutečnil od 15. do 21. května 2023.

Festival nabídl v týdnu velmi pestrou nabídku doprovodných programů – od debat, přednášek, po komentované prohlídky a procházky. O víkendu se všem zájemcům o městskou architekturu otevřelo zdarma 107 běžně nepřístupných budov a prostorů. Doprovodné programy a víkendové otevřené objekty zaznamenaly více než 83 000 tisíc návštěv, což je vzhledem k historii akce rekordní číslo.

" Sobotní den se obvykle vyznačuje nejvyšší návštěvností, která se projevuje nejen vysokou vytížeností webových stránek, ale zejména v terénu u festivalových objektů. Oproti loňskému roku jsme registrovali o třetinu více zájemců, kteří se vydali poznávat krásy pražské architektury. Velmi nás potěšilo, že lidé zaujala naše nabídka běžně nepřístupných objektů. Díky obrovskému nasazení našich dobrovolníků i partnerů v budovách jsme byli schopni ve většině z nich odbavovat provoz průběžně, bez dlouhého čekání, za to jim patří obrovský dík, " říká ředitelka festivalu Klára Veselá. Nedělní zájem o návštěvu budov potvrdil, že se celková návštěvnost objektů zvedla o 20 000 lidí oproti loňskému ročníku.

Pavel Karous přednáší o brutalismu / Foto Dusan Vondra

Největší lákadla

Větší fronty se v průběhu víkendu tvořily pouze u přibližně 15 objektů, většinou se jednalo o festivalové novinky. Program akcentoval 100leté výročí narození architekta Karla Pragera a jednou z jeho nejnavštěvovanějších realizací byla Nová scéna ND, kde se lidé mohli podívat do technického i jevištního zázemí. V neděli se u příležitosti 200 let od narození architekta Antonína Viktora Barvitia otevřely dvě honosné vily – vila Lanna v Bubenči a Gröbeho vila v Havlíčkových sadech. O prohlídku pečlivě restaurovaných reprezentativních interiérů navržených v neorenesančním stylu byl velký zájem. Fronty se od časného rána tvořily také u objektu Terminálu 4, nejstarší části

Letiště Václava Havla. Ve funkcionalistické budově bylo možné nahlédnout do vládního a prezidentského salonku. Tradičně projde mnoho návštěvníků prostory historických paláců a ani letos tomu nebylo jinak. Tisíce lidí proudily do Nostického, Černínského a Petschkova paláce, ale také budovy Ministerstva dopravy ČR, která se letos otevřela v rámci festivalu poprvé. Rovněž historická loděnice Českého Yacht klubu v Podolí uvítala návštěvníky v hojném počtu.

Organizátoři nabídli v hlavním programu také industriální a technické objekty, například továrnu KOH-I-NOOR. Vršovický areál by měl projít v budoucích letech výraznou proměnou. Lidé mohli možná naposledy prozkoumat tovární halu, kde se vyráběly proslulé stiskací knoflíky. Úspěšnou konverzi má za sebou Branický pivovar, kde se dnes nacházejí taneční studia a instituce. I sem zavítalo během víkendu mnoho zvídavých návštěvníků. Nedaleko v Modřanech se nachází slavná továrna firmy Bratři Vinopalové na výrobu leteckých přístrojů, jedna z prvních výškových továren u nás. V objektu, který je stále v režimu stavby, se lidé se mohli podívat na vzorové luxusní bydlení a užít si výhled ze 13. patra. Netradiční výhled nalákal také zájemce do budovy bývalého

Motokovu na Pankráci. Pohledy na Prahu z neobvyklého úhlu si lidé užívali i z teras administrativně-obchodního centra Bořislavka a mnoha dalších objektů.

K hojně navštěvovaným festivalovým stálicím z minulých let patřil například i Desfourský palác, Vršovická vodárenská věž v Michli, terasy OC Quadrio, EA Hotel Juliš, budova Elektrických podniků – Bubenská 1, Kramářova vila nebo Krematorium Strašnice. V budovách se uskutečnilo celkem téměř 4000 komentovaných prohlídek.

Palác Adria / Foto Hanka Krejbichova

Doprovodný program

Doprovodný program probíhající od 15. května nabídl více než 140 akcí – od výstav, prohlídek, komentovaných procházek, po přednášky a besedy. " V letošním roce jsme kladli při dramaturgii programu důraz zejména na přiblížení architektury z období 2. poloviny 20. století. Nejen díky otevřeným budovám, ale i doprovodným programům jsme lidem mohli v historických souvislostech a kontextu doby představit osobnosti Karla Pragera, Věry Machoninové, Karla Filsaka a dalších umělců a architektů, jejichž tvorbu považují odborníci dnes za hodnotné počiny československé architektury a užitého umění, " říká kreativní ředitelka festivalu Andrea Šenkyříková. Lidé navštívili přednášku o brutalismu a rekonstrukci bývalého hotelu Intercontinental s historičkou architektury Radomírou Sedlákovou a architektem Markem Tichým z TaK architects, zavítali na prohlídku bývalého

Národního, později Federálního shromáždění s teoretikem Pavlem Karousem, ale také nové budovy Fakulty humanitních studií UK v Troji s děkankou Marií Pětovou, která vznikla rekonstrukcí Pragerovy menzy. Vznik výstavy brutalistických staveb Sochy domů a Dívka s holubicí v parčíku na Klárově komentoval zájemcům na místě přímo její autor, sochař Krištof Kintera. " Zajímavé akce nabídli také další partneři a zájem o jejich návštěvu z řad široké veřejnosti předčil naše očekávání, " doplňuje Andrea Šenkyříková.

O víkendu se do akce zapojili i někteří architekti staveb a nabídli návštěvníkům komentované prohlídky s odborným výkladem. V otevřených budovách byla připravena celá řada výstav a doprovodných programů, včetně workshopů a aktivit pro rodiny s dětmi. Jedním z letošních lákadel byla site-specific výstava sbírky Koojon, která oživila prostory sklepů a krytu v Hale 36

Holešovické tržnice. Do středy 24. května do 12 hodin je také možné zaslat fotografické úlovky do soutěže Otevřená Praha spolupořádané s portálem Estav.cz a vyhrát atraktivní ceny.

Letiště – Terminál 4 / Foto Dusan Vondra

Festival pro všechny

Organizátoři zařadili do programu 9 interaktivních prohlídek pro děti (z toho jednu pro školní třídu), kterých se zúčastnilo celkem okolo 150 dětí, dále pak volně přístupnou lego a duplo dílnu v budově Nové scény ND a 10 speciálních prohlídek pro osoby se zrakovým a sluchovým hendikepem, které navštívilo dohromady více než 80 osob. Pro anglicky mluvící pražské rezidenty byly připraveny komentované prohlídky vybraných budov s výkladem v angličtině v celkem 11 budovách.

Pohled do zákulisí příprav

Organizátorem festivalu je stejnojmenná nezisková organizace Open House Praha, z. ú. Festival je komunitní projekt, který každý rok zapojuje partnery z řad veřejné správy, soukromých společností, developerů, občanských iniciativ, neziskových organizací, architektů a široké veřejnosti do vzájemného dialogu o podobě města. Vyzývá k tomu, vnímat architekturu i jednotlivé objekty v širších souvislostech a probouzí v lidech zájem o své okolí.

Jen v letošním roce se do jeho organizace a příprav zapojilo přibližně 500 dobrovolníků, kteří provázeli návštěvníky v budovách a koordinovali provoz. " Přípravy festivalu trvají rok a pracujeme s velmi limitovaným finančním rozpočtem. Vstupy do budov jsou zdarma, což je podmínka licence, kterou jsme pro pořádání akce v Praze získali od mezinárodní sítě Open House Worldwide. Na financování festivalu musíme hledat vlastní zdroje a udržitelnost festivalu i do budoucích let je pro nás zejména v tomto roce velké téma, " přibližuje ředitelka Klára Veselá. Open House Praha přináší neopakovatelné zážitky, spojuje lidi, oslovuje různé skupiny obyvatel včetně osob s hendikepem a má i značný ekonomický dopad pro ekonomiku města a státu. " Organizace akce přesto stojí a padá na ochotě úzkého organizačního týmu věnovat akci, zejména v období před vypuknutím, svůj volný čas. V rozpočtu chybí finance nejen na zajištění celoročního fungování týmu, ale také například na technologickou správu a podporu akce, " přibližuje Klára Veselá.

Další ročník festivalu se uskuteční od 13. do 19. května 2024. " Po zhodnocení letošního ročníku se již v létě začneme věnovat přípravě dalšího ročníku, který bude tentokrát jubilejní. Festival slaví 10 let své existence a my máme v plánu tento svátek architektury pojmout netradičně a slavnostně. "

ČVUT FEL / Foto Vasek Lomic

Festival v číslech

107 otevřených budov / 27 novinek / 140 akcí doprovodného programu / 4000 komentovaných prohlídek budov o víkendu / 500 dobrovolníků / prohlídek pro děti / 4 prohlídky pro neslyšící / 6 prohlídek pro nevidomé

Open House Praha je součástí mezinárodní sítě festivalů Open House Worldwide, které se konají ve více než 50 městech po celém světě. Díky zapojení stovek dobrovolníků, kteří pomáhají s otevíráním budov, je Open House Praha nejen kulturním svátkem města, ale také jedinečnou akcí s komunitním a sociálním přesahem.

Open House Praha na sociálních sítích

#openhousepraha, #architekturaprovsechny, #oteviramemesto

Facebook / Instagram / Linked In / Youtube

Comments comments

20. 5. 2023; zena-in.cz

Planetárium Praha se stane světovým unikátem, přesto v něm stále dřímá větší potenciál, prozrazuje Jakub Rozehnal

Květen letošního roku se zapíše do historie Planetária Praha jako měsíc, v němž se započala rekonstrukce, která nemá za dobu existence této instituce obdoby. Po jejím dokončení se planetárium stane nejmodernějším zařízením svého druhu na světě. Ředitel Planeta Jakub Rozehnal nám přiblížil, v čem tkví unikátnost projektu a jakým směrem se bude planetárium dále ubírat.

Kde se zrodila první myšlenka na nový projekční systém?

Projekční systémy se vyvíjejí a v roce 2019 byla světu představena zcela nová LED Dome technologie, kde se projekce děje pomocí vlastní kopule, nikoliv projektorů. Byli jsme se s kolegy podívat na prototyp a hned jsme věděli, že něco takového do Prahy nutně potřebujeme. Největší překážkou byla ale cena, která je násobně vyšší než u stávajících systémů. Na druhou stranu je však třeba brát v potaz životnost nového systému, jež je také násobně delší. Propočty následovně ukázaly, že ačkoliv se jedná o investici enormní částky 250 milionů korun, plus stavební úpravy za jistě dalších několik desítek milionů, měl by systém vydržet tak dlouho, že při rozpočítání na dvacet let vychází úspora v řádu také několika desítek milionů. Velmi obtížné bylo najít v rozpočtu Prahy potřebnou částku. Jsem opravdu vděčný minulému vedení města, že se to nakonec podařilo, protože spočítáme-li jednotlivé investice do projekčních systémů za šedesát let, tak se v podstatě rovnají této rekonstrukci. Jedná se tedy o naprosto bezprecedentní částku od vzniku planetária.

Foto: Ředitel Planeta Jakub Rozehnal

Co pro vás tento krok vůči planetáriu znamená?

Již v koncepci, s níž jsem se hlásil do výběrového řízení na post ředitele, jsem představil vizi planetária jako jakési křižovatky kultury, vzdělávání a zábavy. Mým cílem je, aby planetárium bylo místem, kde se budou setkávat i lidé, kteří například nemají až takový zájem o vesmír, ale další odvětví kultury jsou jim blízká. Toto je také důvod, proč jsme velmi významně rozšířili naši nabídku třeba o koncerty nebo o křty hudebních a literárních děl. Doufáme, že se z planetária stane místo, jakým bylo před několika tisíci lety Stonehenge. Zde se také potkávali lidé nejen proto, aby uctívali své bohy a čekali na slunovrat, ale bylo to zároveň místo, kde se setkávaly různé kultury a živě se tu obchodovalo. Tak nějak si představuji i planetárium.

Jaký potenciál planetárium ještě ukrývá?

Každé větší město, ať už Plzeň, Liberec nebo Brno mají své science centrum, ale Praze jej stále dlužíme. V tomto směru by bylo velmi přínosné, kdyby se z planetária stalo nějaké menší, a třeba i více přírodovědně zaměřené science centrum. Určitý projektový záměr na rozšíření planetária již vznikl. Po jeho dokončení by disponovalo zhruba trojnásobně větší výstavní plochou, což by měl být dostatečný prostor pro to, aby se zde lidé mohli setkávat nejen s astronomií, ale také geologií, chemií a dalšími příbuznými přírodními vědami.

V jakém horizontu si dovedete představit realizaci?

V roce 2018 jsme již určitý projektový záměr i se skicou představili a náklady byly tehdy odhadovány na přibližně 750 milionů korun. 200–250 milionů korun ale tvořil nový projekční systém. Chystanou rekonstrukci tedy bereme jako první etapu a následovně se uvidí, zda se Praha rozhodne investovat i do rozšíření prostor. Osobně doufám, že se toho dožiji. Jedná se samozřejmě o velkou stavbu s možným zásahem do územního plánu, což znamená roky práce. Pokud by však bylo do pěti let alespoň dojednáno, že se stavbou začneme, budu spokojený.

Planetárium bude po dobu rekonstrukce zcela uzavřené veřejnosti, nebo zůstane možnost navštívit alespoň jeho část?

Kopule nemůže být z důvodu stavebních prací návštěvníkům přístupná. Nejedná se sice o zásah do stavby, ale bude budována nová nosná konstrukce projekčního systému a nejsme schopni odhadnout, jak hlučné a prašné práce budou. V každém případě se ale budeme snažit zachovat přístupné spodní patro planetária, kde jsme v druhé polovině loňského roku otevřeli nově adaptované prostory se simulátory. Lidé si tak mohou vyzkoušet přistání raketoplánu, modul pro pohyb na Měsíci nebo třeba jaké je proletět se stíhačkou L39. Simulatorium cílí na jiný typ návštěvníků, kterým chceme i nadále přístup umožnit. Podobně nás mohou stále navštěvovat i školy, které si vyberou program, jehož součástí je komunikace s družicí Planetum-1. Tu se nám minulý rok jako prvnímu planetáriu na světě podařilo úspěšně vypustit do vesmíru, kladli jsme na ni edukační požadavky. Můžeme ji nazývat družicí pro výuku a popularizaci, neboť v rámci těchto programů bychom si chtěli tak trochu i vychovávat budoucí kosmické inženýry, kteří nám třeba pomohou stavět další série podobných družic.

Rok 2019 byl prý vůbec nejlepším rokem planetária v historii. Čím to podle vás bylo?

V lednu 2018 došlo k celkové změně koncepce planetária. Dlouhá léta či dokonce desetiletí bylo planetárium nastaveno tak, že přibližně 80 % jeho návštěvnosti tvořily školy. Školní pořady mají samozřejmě za úkol především vzdělávat, ale už se tolik nemyslelo na to, aby se děti i bavily. Vždy se hledělo především na to, aby obsah odpovídal osnovám, ale jeho sdělovací forma již byla vedlejší. Bylo nám líto, že když jsme někomu řekli, kde pracujeme, odpověď zpravidla zněla: "Jé, tam jsem byl naposledy se školou." Tento způsob vnímání planetária jsme chtěli změnit, protože si myslíme, že jeho digitální technologie umožnuje ponořit se do vesmíru a vidět fantastické záběry nejen z toho velkého vesmíru nad námi, ale třeba i z hlubin země, podmořského světa a podobně. Vydali jsme se tedy cestou licencování těch opravdu nejlepších show pro celooblohovou projekci, které na světě existují. Za vše hovoří čísla, návštěvnost planetária vzrostla za dva roky zhruba o 50 %, což ukazuje, že veřejnost má o takové zážitky zájem. Navíc jsme zařadili živé komentované prohlídky oblohy a jsme opravdu rádi, že po dvou letech covidu, kdy planetárium bylo celkem dvanáct měsíců uzavřené, tak i přes nesmělý nástup byla návštěvnost v roce 2022 srovnatelná s rokem 2019, jenž byl nejlepší rok v šedesátileté historii planetária. Mám z toho velkou radost a doufám, že nový projekční systém, nejmodernější na světě, přitáhne ještě násobně více lidí.

Jak přistupujete k výběru filmů, zakoupíte je či vznikne ve vlastní produkci?

V dnešní době zejména digitální planetária, jež jsou od roku 2010 již standardem, přinesla možnosti, kterými stará planetária nedisponovala. Na tento trend navázal vývoj celooblohových filmů. Nejdříve se většinou jednalo o filmy animované, posléze i točené či hrané, až produkce dospěla do fáze, kdy opravdu špičkové filmy mají rozpočet v řádech mnoha milionů dolarů a podílejí se na nich stovky lidí. Z toho vyplývá, že planetárium, které má všeho všudy padesát zaměstnanců i s hvězdárnami, nemůže podobný produkční tým ani uživit. Na vývoj filmů podobné kvality zkrátka nejsou prostředky. Určité možnosti se nám však otevírají u vývoje speciálních celooblohových filmů, nebo je možné vývoj rozprostřít na delší dobu. Podobným způsobem nyní vzniká projekt celooblohového filmu s Hurvínkem, který bychom rádi natočili během uzavírky a představili ho v již zrekonstruovaném planetáriu.

Jakým způsobem probíhá získávání tak specifických filmů, když nevzniknou ve vlastní produkci?

Co se týče toho, kde filmy pořizujeme, existuje několik desítek festivalů, na nichž se každoročně tento druh filmů představuje. Snažíme se tam vybírat ty nejlepší. Co nás opravdu těší, je fakt, že jsme se stali koproducenty prvního českého plně animovaného celooblohového filmu s názvem "3-2-1 Start!", pojednávajícím o dobrodružstvích křečka Elona. Právě tento film již získal čtyři skvělá ocenění na nejrůznějších festivalech v Americe, Velké Británii a v Jeně, která je považována za meku planetárií. Zapomenout nesmíme ani na prestižní festival v Brně. Je tedy vidět, že jsme schopni i do tohoto světa zasáhnout a mít v něm co říct, nicméně bez nákupu licencí velkých show se neobejdeme.

Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D.

Narodil roku 1975 v Praze. Vystudoval obor Astronomie a astrofyzika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1996–2017 působil ve Štefánikově hvězdárně nejprve jako odborný pracovník a od roku 2004 jako její vedoucí. V roce 2018 se stal ředitelem Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Je autorem a spoluautorem řady vzdělávacích pořadů a několika populárně-vědeckých knih. Populárně-naučnou literaturu rovněž překládá z angličtiny či francouzštiny. Zabývá se popularizací astronomie, fyziky a příbuzných věd. Přednáší astrofyziku na Fakultě elektrotechniky ČVUT, je členem České fyzikální společnosti, Americké astronomické společnosti a sdružení Aldebaran Group for Astrophysics.

Planetum

Štefánikova hvězdárna, Hvězdárna Ďáblice a Planetárium Praha

– tři subjekty, které jsou součástí jediné platformy jménem Planetum, která nabízí chytrou vesmírnou zábavu – sledování planet, hvězd, Slunce, Měsíce a vesmírných objektů, návštěvu výstav, komentovaných prohlídek a filmů, interakci s vesmírem prostřednictvím různých 4D simulátorů, na kterých se návštěvníci mohou plně vžít do kůže astronauta či astronoma. Kopule pražského planetária s průměrem 23,5 metru je největší promítací plochou v ČR a patří k největším planetáriím na světě. Projekci oblohy a unikátní prostorové zobrazení vesmíru lze sledovat v digitálním planetáriu v rozlišení 8 K za každého počasí. Filmy pro děti i dospělé jsou proto neobyčejným zážitkem.

www.planetum.cz

20. 5. 2023; Radiožurnál

Experiment

MLUVČÍ 1,

Jak bude vypadat budoucnost rozhlasu, kolik lidí si rádio poslechne v živém vysílání a kolik naopak bude hledat spíš podcasty a bude v budoucnu. Rozhlas. Tím, čím je dnes, tak například na tyto otázky se pokusíme najít.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Odpovědi. Začíná vědeckotechnologický magazín Radiožurnálu, experiment. A kde jinde se v tyto dny podívat do minulosti současnosti, ale budoucnosti rozhlasu než v Národním technickém muzeu v Praze? Tento týden tady začala výstava, která mapuje 100 let rozhlasu na našem území.

MLUVČÍ 1,

Přesně tak. Výstavu najdete tady v muzeu úplně dole a naše speciální studio zase úplně nahoře ve třetím patře s doslova dechberoucím výhledem na Prahu.

Ondřej VAŇURA, redaktor

No a ta výška nám snad zaručí, že budete mít na Radiožurnálu v následující hodině jen ten nejlepší signál a dobrý zvuk? To vám od mikrofonu přeje Ondřej Vaňura.

MLUVČÍ 1,

A Martin Pařízek, dobré dopoledne.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Posloucháte magazín experiment a jeho speciální vydání, vysíláme ho z Národního technického muzea v Praze. 100 let a dva dny, přesně tolik času, uplynulo od začátku rozhlasového vysílání v tehdejším Československu. Český rozhlas měl tedy ve čtvrtek sté narozeniny. A ty oslavy pokračují i dnes po celé republice. Ve všech studiích je den otevřených dveří.

MLUVČÍ 1,

No a k těm stý narozenim je právě tady v Národním technickém muzeu v Praze nová výstava s názvem 100 let je jen začátek. Český rozhlas 1923-2023. v experimentu si o ní teď povíme víc, a to asi s tím vůbec nejpovolanějším. S námi je v našem rozhlasovém studiu, které tady v muzeu vzniklo, kurátor výstavy René Melkus, hezké dopoledne, dobrý den. Co vám dalo nejvíc práce při přípravě té.

MLUVČÍ 2,

Výstavy? No, tak určitě to bylo příprava těch samotných exponátů, protože byly dlouhou dobu třeba v depozitáři, takže potřebovali jsme je vyčistit a připravit na, na výstavu, aby byly pěkné, aby se leskly.

Ondřej VAŇURA, redaktor

My si teď povídáme ve třetím patře, tohle je vysílací pracoviště, které je v podstatě totožné s těmi, které máme v sídle rozhlasu na Vinohradech, i to je vlastně součást té expozice, ale ta hlavní část je ve vašem největším sále. O tři patra níže v té expozici je třeba i kadeřnictví, anebo kuchyň. Tak jak tohle souvisí s.

MLUVČÍ 2,

Rozhlasem? No, to je vlastně úplně jednoduché. V takovém kadeřnictví se rozhlas poslouchá, poslouchá se v kuchyni, poslouchají ho hospodyňky nebo při snídani, no, a potom je tam další prostředí, ještě je to automobil, kde vlastně se také nejvíc rozhlas poslouchá, no a potom při nějakých volnočasových aktivitách, dejme tomu, při běhání nebo tak, tak v tu chvíli taky předpokládáme, že lidé nejvíc poslouchají rádio.

MLUVČÍ 1,

Takže například i ve sprše, protože dole na výstavě jsou i sprchy, a to konkrétně audio sprchy, o co konkrétně jde.

MLUVČÍ 2,

Tak předpokládám, že někdo určitě má rádio ve sprše, není to nic zvláštního, ale tyhle ty sprchy, ty jsou speciální, tam vlastně může návštěvník si poslechnout originální zvuky z různých období. Tady je tam sedm období a v těch sprchách tedy běží smyčky, kde je sportovní nebo politický prostě politická náplň a tyhle ty věci si tam návštěvník může poslechnout.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Ono každý, kdo na výstavu přijde, tak si ale může i vyzkoušet, jaké to je do rozhlasu promluvit tak jak konkrétně.

MLUVČÍ 2,

Máme tam zařízené takové malé studio, kde si návštěvník může vyzkoušet, jak vlastně ten jeho hlas zní, může si ho dát do určité třeba rozhlasové hry, může si něco nazkoušet a vlastně vidět graficky, jak takový zvuk vlastně vypadá.

MLUVČÍ 1,

Které ty technické kousky jsou pro vás nejcennější, nebo kdybyste měl jeden vypíchnout.

MLUVČÍ 2,

Tak já jsem srdcař, takže pro mě jsou takovéhle kousky, především ty, které jsou spojený s naší národní historií, takže jsou to věci jako první rozhlasový vysílač ve Strašnicích nebo třeba první tranzistorový přijímač z Výzkumného ústavu aspova.

MLUVČÍ 3,

A kolik těch exponátů tam je zhruba?

MLUVČÍ 2,

Tak počítali jsme to a je to zhruba 280 exponátů.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Říká kurátor výstavy o 100 letech Českého rozhlasu René Melkus. Pro tuto chvíli vám děkujeme. Ale ještě se v dnešním speciálním experimentu z Národního technického muzea uslyšíme. Zkusíme spolu totiž například zprovoznit historický a pro rozhlas velmi unikátní mikrofon.

MLUVČÍ 1,

Tady je experiment. Speciální vydání, které pro vás dnes vysíláme živě z Národního technického muzea v Praze.

Ondřej VAŇURA, redaktor

V budoucnu budou mnozí lidé zřejmě poslouchat Radiožurnál a další stanice Českého rozhlasu, aniž by tušili, že poslouchají právě veřejnoprávní rádio, tzv. Odložený poslech neboli on demand prostřednictvím třeba podcastů si totiž získává stále větší.

MLUVČÍ 1,

Oblibu. Ano, a jak vyplývá z našich průzkumů, pro mladou generaci není důležité, kdo pořad vyrobil, ale jestli je pro ně zajímavý, a přitom dlouhá léta právě Český rozhlas svými pravidelnými pořady mnohým z nás utvářel denní režim.

MLUVČÍ 4,

Vyjádříme pohybově Dvořákovu sedmou humoorist.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

Ranní rozcvička zazněla poprvé v roce 1932 a téměř 70 let s ní lidé vstávali a mnozí skutečně i cvičili.

MLUVČÍ 4,

Jako pružný čertík. Na mě zhoupněte, přeskočte, zhoupněte, přeskočte, levá, pravá.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

V průběhu doby se ranní cvičení pochopitelně proměňovalo. Především v šedesátých letech pak vznikaly i další pořady, které dlouhá léta měli svůj pravidelný vysílací čas.

MLUVČÍ 5,

Naprostá jistota bylo v 18:30. každý večer rozhlasové noviny, čtvrt hodiny předtím pohádka, to znamená Hajaja, jednotlivé pořady opravdu strukturovali lidem den, takže když prostě vysílali Meteor, tak viděli vlastně i kolik je hodin.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

Zajímavé postavení měla podle vedoucího našeho archivu Dušana radovanoviče specializovaná relace pro motoristy z bratislavského studia.

MLUVČÍ 5,

Stalo se opravdu velmi populární už, protože vznikla v té slovenské redakci, nebyla tam tak přísná kontrola, takže tam třeba hrála i mnohem zajímavější hudba. Ten pořad se vysíla vždy po jedné hodině odpoledne a pro flamendry, řekněme, kteří měli velmi dlouhé ráno, tak se prý říkalo, že ty budou stávat až na.

MLUVČÍ 6,

Pořad pozor zákruta.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

Zhruba na přelomu století se to ale změnilo. Naše vysílání se začalo objevovat i na internetu a dá se tak k němu vrátit od spuštění aplikace můj rozhlas před čtyřmi lety se stále zvyšuje počet lidí, kteří naše pořady poslouchají, kdy chtějí.

MLUVČÍ 7,

Podíl živého versus odloženého poslechu. Je tak 80 ku 20 %. Záleží na tom, jaká to je stanice, jaký je to pořád.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

Nahlíží do statistik vedoucí výzkumného oddělení Českého rozhlasu Pavel Šimoník. Živé vysílání podle něj preferují lidé dopoledne, zatímco odložený poslech přichází až večer před spaním.

MLUVČÍ 7,

U živého vysílání máme zhruba 40 % posluchačů už v penzijním věku, zatímco u podcastů nejsilnější skupina je ve věku 45-54 let, to je asi 30 %.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

Podcast je jakékoliv mluvené slovo, které si můžeme pustit ze záznamu. A zkušenosti ukazují, že mladí lidé je nejčastěji poslouchají při chůzi anebo sportovních aktivitách, vybírají si je podle témat. Takže, jak říká Dušan radovanovič, někdy ani netuší, že je vyrobil Český rozhlas.

MLUVČÍ 5,

Toto se pravidelně stává třeba posluchačům vejvu, že vůbec netuší, že to je Český rozhlas.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

Také. V budoucnu tak podle Pavla Šimoníka bude většina posluchačů kombinovat oba zdroje, tedy živé vysílání i zpětný poslech.

MLUVČÍ 7,

Každá ta generace si s sebou už ponese nové návyky. Takže od dnešních třicátníků, čtyřicátníků můžeme očekávat, že už nemusí být živé vysílání tím dominantním zdrojem poslechu, ale bude tam hrát stále větší roli on dimán. Prostě si vzít to, co mě zajímá.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

Což v případě rychlých informací o aktuálním dění nabízí pouze živé rozhlasové vysílání pro experiment. Eva Kézrová, Radiožurnál.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Devět hodin a skoro 20:3 minut. Ve speciálním vydání magazínu Radiožurnálu experiment stále vysíláme živě z Národního technického muzea v Praze. U našeho studia jsou už první návštěvníci, mezi nimi i posluchači, kteří sem lístky vyhráli. V minulém díle experimentu. Český rozhlas slaví 100 let. Napříč republikou. Je v našich studiích den otevřených dveří, budeme rádi, když se za námi přijdete podívat. A teď tedy další téma experimentu. Skoro 100 let vysílal Český rozhlas na stejných vlnách. Až v posledních letech některá kmitočtová pásma opouští.

MLUVČÍ 1,

A v příštích letech opustí pravděpodobně i další. Podle odborníků totiž bude potřeba stále více kmitočtů pro mobilní internetové připojení. O rozhlas jako takový ale podle nich nepřijdeme.

MLUVČÍ 8,

Je to takový trend. Honba za přenosovými rychlostmi, navyšování kapacity.

Martin SRB, redaktor

Sítí, říká Jiří Vodrážka z fakulty elektrotechnické ČVUT.

MLUVČÍ 8,

Vzrůstá nám hustota, zařízení, které je potřeba obsloužit, a jejich požadavky se zvyšují. No a sítě mobilní, tomu se snaží vyjít vstříc tím, že rozšiřují frekvenční pásmo, že přidávají neustále další oblasti vyúčtového spektra.

Martin SRB, redaktor

Přístup k mobilnímu internetu potřebuje stále více průmyslových strojů i jiné techniky. A přenos dat je náročnější než.

MLUVČÍ 8,

Rozhlas. Potřebují, aby se dostávala data směrem od té sítě k uživateli, ale i opačným způsobem, to znamená, že uživatel vysílá nějaké svoje požadavky.

Martin SRB, redaktor

MLUVČÍ 9,

Zíka. V případě internetu, když se připojí jeden posluchač, třeba já tady budu poslouchat písničku a vedle mě bude sedět druhý člověk a nebude úplně stejnou písničku. Ve stejném čase. Tak k nám oběma poputují unikátní data, zároveň dvoje data ke každýmu tomu posluchači, ten bude čerpat svá data, což samozřejmě výrazně zatěžuje ten systém.

Martin SRB, redaktor

Proto se můžeme v blízké budoucnosti dočkat nových generací mobilních sítí, říká Jiří Vodrážka.

MLUVČÍ 8,

V dnešní době jsme v etapě, kdy se sítě čtvrté generace postupně mění nebo doplňují na sítě páté generace, počítá se, že mezi roky 2028, 2030 přijde do praxe ta nová generace šestá.

Martin SRB, redaktor

Rozšiřující se mobilní sítě nedávno zabraly část frekvencí po televizním vysílání. Mohou se ale šířit i po vlnách, které zatím obsazené nebyly. Jsou to pásma stále kratších vln o stále vyšších kmitočtech.

MLUVČÍ 8,

Do desítek ggaherz a očekává se, že do budoucna překročíme hranici 100 giga.

Martin SRB, redaktor

Hertz. Má to ale háček. Tyto vlny se šíří jinak, než jsme zvyklí v dosavadních rozhlasových pásmech.

MLUVČÍ 8,

Čím jdeme frekvenčně, výš a výš. Ten způsob šíření je bližší šíření světelného záření relativně úzce směrové paprsky. Základnová stanice nebude ozařovat široký segment svého okolí, ale bude vysílat jednotlivé paprsky knedlovým uživatelům a takhle je bude zásobovat signálem.

Martin SRB, redaktor

Kvůli tomu se podle Jiřího Vodrážky bude muset zahušťovat i síť pozemních základnových stanic, hlavně ve městech, zatímco mobilní sítě zabírají v rádiovém éteru i v pozemní síti stále větší podíl. Rozhlas jako takový jde cestou úspornosti. Nejenom, že je jednosměrné vysílání technicky jednodušší a nemusí jít data pro každý přijímač zvlášť, ale v digitálním rozhlase DAB se na jednu vlnu vejde více stanic, aniž by se rušily, doplňuje Karel Zíka.

MLUVČÍ 9,

Kapacitně se do jednoho toho multiplexu, který je vysílán na té jedné frekvenci, vejde třeba 20 rozhlasových stanic plus samozřejmě ta doprovodná data, což je obrovská úspora, jak z hlediska přírodních zdrojů, těch kmitočtů, ale samozřejmě i obrovské jaksi navýšení kapacity.

Martin SRB, redaktor

Experti navíc vyvíjejí i tzv. Multikasting, který by ušetřil datovou kapacitu i pro rozhlas po internetu tak, aby data nemusela jít ke každému zvlášť. Martin Srb, Radiožurnál.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Umělá inteligence nebo rozhlasuová, tedy něco, co byste ještě před několika lety jen málokomu dokázali vysvětlit a.

MLUVČÍ 10,

Popsat. A dnes s nimi už například v rozhlase začínáme velmi intenzivně pracovat. Jaká tedy bude budoucnost v této oblasti?

Ondřej VAŇURA, redaktor

I o tom budeme ještě v následující půlhodině experimentu mluvit.

MLUVČÍ 10,

Zaměříme se ale také na udržitelnost a pokusíme se tady v našem speciálním studiu v Národním technickém muzeu oživit mikrofon, který má pro rozhlas opravdu obrovskou cenu.

MLUVČÍ 10,

Posloucháte Radiožurnál a speciální díl vědeckotechnologického magazínu experiment, dnes ho vysíláme živě z Národního technického muzea v Praze. A protože Český rozhlas slaví 100 let od začátku vysílání, tak celý díl věnujeme rozhlasové budoucnosti, nebude to dlouho trvat a z vysílání uslyšíme namluvené texty, které ve skutečnosti žádný redaktor nenamluvil, a to díky tzv. Syntéze hlasu. Právě o této technologii je následující reportáž.

MLUVČÍ 2,

V malebné oblasti Šumavy došlo k pozoruhodnému objevu, archeologové odkryli zbytky dosud neznámého hradu.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Tohle je ukázka fiktivní reportáže z další série Českého rozhlasu. Digitální spisovatel text vygeneroval jazykový model GPT čtyři a následně ho načetl moderátor Jan Pokorný. Už to je samo o sobě. Důkaz o využívání technologií v rozhlasové praxi. Jenže to není všechno.

MLUVČÍ 11,

Hrad zasazení hluboko do bujných šumavských lesů objevil tým archeologů pod vedením Dr. Jana Koláře.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Teď slyšíme pokračování stejného textu, který ale nikdo nenamluvil. Vytvořila ho hlasová syntéza, ta z reálného hlasu pouze vychází. Princip vysvětluje ředitel marketingu a digitálních služeb Českého rozhlasu Jiří Malina.

MLUVČÍ 12,

Si vytváří tzv. Digitální otisk hlasu de facto, to znamená, že umělá inteligence si bere cca 30 hodin kvalitních audio podkladů, který se různě značkují tak, aby ta syntéza znala vlastně to flow toho projevu, aby pak dokázala to audio potom už exportovat z toho systému.

MLUVČÍ 3,

Pak vlastně ten hlas dokáže jakýkoliv text namluvit. Když je to.

MLUVČÍ 12,

Vytvořené, můžete si nastavovat ten styl toho projevu, třeba když chcete mít zpravodajský projev, tak je ideální nabrat nějakýho kolegu například ze zpravodajství tak, aby ta syntéza hlasu se naučila podle toho jeho projevu vlastně tu správnou dikci, ten správný projev.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Právě na takové zpravodajské syntéze hlasu teď odborníci v Českém rozhlase pracují.

MLUVČÍ 13,

Pavel šubá. Newsroom, slyšíme se, tak vyšel 14. 15.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Živě. Uplatnění pak najde i tady, tedy ve zpravodajském newsroomu, kde sedí editoři, koordinátoři, redaktoři a ve dne, v noci připravují příspěvky.

MLUVČÍ 12,

Kdybych měl říct ten jednoduchý příklad, potřebujete nadabovat nějaký zahraniční rozhovor, nebudete muset využívat kolegu, ale ten text si napíšete do našeho interního systému a on vám vlastně vygeneruje audio, který už takhle rovnou můžete použít.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Zatímco v zahraničí už jsou rádia, která hlasové syntézy používají ve vysílání, ve velkém, v Českém rozhlase to v plánu není.

MLUVČÍ 12,

Nejsme teďka v situaci, kdy bychom to takto chtěli nahradit. My se na to díváme trochu jinak, protože my vlastně to zázemí těch kvalitních hlasů máme obrovsky nás vlastně v uvozovkách ta syntéza pro to vysílání tolik nepálí jako třeba pro nějaký jiný neaudiální instituce.

MLUVČÍ 14,

Takže si vezme ten kode, který je tady, protože se tam potom točí dvacítka s pancířem.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Hlasová syntéza ale může najít uplatnění třeba na zpravodajském webu irozhlas cz, kde by měla předčítat napsané texty. Ostatně i v této redakci už s umělou inteligencí různě experimentují.

Jan CIBULKA, datový novinář, Český rozhlas

To jsou ty jazykové modely a my je zkoušíme pro nějaké jednodušší úkoly. Třeba když mu dáme text a řekneme mu, vymysli mi k němu klíčová slova, jak klíčová slova pro vyhledávání, tak třeba nějaká klíčová slova pro dohledávání souvisejících fotografií a dalších článků. A tohle ten model do nějaké míry zvládá, pak může pomoci píšícím autorům. Třeba člověk tam hodí kus textu a řekne, navrhni mi k tomu titulek, většinou ani jeden ten titulek není dobrý, ale toho autora to nějak jako rozhoupe, pomůže mu to se nad tím zamyslet.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Vysvětluje datový novinář irozhlasu Jan Cibulka. Podle něj budou podobné technologie novinářům práci usnadňovat. Víc a víc? Podstata žurnalistiky tedy najít a promyslet téma, ale stále zůstane na lidech. Tak uvidíme. Ondřej Vaňura, Radiožurnál.V 9:46 jsme ve vysílání Radiožurnálu stále v Národním technickém muzeu v Praze, odkud vysíláme speciální díl magazínu experiment, je tady nová výstava o 100 letech rozhlasu a my řešíme rozhlasovou budoucnost z různých úhlů. Napadlo vás někdy, kolik peněz se dá ušetřit, pokud začnete odebírat například teplo z odpadní vody nebo jen přestanete používat ledničku, která vám slouží už desítky let a pořídíte si novou.

MLUVČÍ 10,

Úspornější. A co teprve, když začnete sledovat například, kolik vody vám zbytečně proteče umyvadlem, anebo jak ušetříte energii jen za pomocí led.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Osvětlení. V magazínu experiment se teď zaměříme i na udržitelnost Českého rozhlasu. Ten se k ní zavazuje i tzv. Strategií 27, která vede mimo jiné ke snižování emisí, úspoře energií a technologiím šetrnějším k životnímu prostředí.

MLUVČÍ 15,

Zrovna stojíme na té střeše, tak se na ni dívám. Tak určitě je tady nějaký potenciál pro využití obnovitelných zdrojů, například solárními panely.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

O tom, co by se dalo do budoucna udělat na střeše Českého rozhlasu na pražských Vinohradech? Mluvím s Karlem Goláněm z fakulty architektury na českém vysokém učení technickém v Praze.

MLUVČÍ 15,

Určitě by se tady dal realizovat nějaký skleník, který by vám mohl třeba produkovat spotřebu do vaší rozhlasové kantýny a i ten by se dal potom opatřit například solárními panely, takže byste vlastně tu střechu využili vícekrát.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Český rozhlas má vytipované 2-3 budovy, na kterých by fotovoltaika zabudovat opravdu šla, nicméně třeba na pražských Vinohradech by se to muselo řešit nejprve s památkáři a pak je tu taky otázka financí. Pokračuje Martina polijaková z oddělení strategického rozvoje.

MLUVČÍ 16,

Z našich 95 % jsme financovani z rozhlasových poplatků, ze státního rozpočtu opravdu nemáme ani korunu. Přesto ale se k nám takhle přistupuje. Takže my nemůžeme dosáhnout na dotace a dotační tituly, což znamená, že všechno musíme řešit našeho investičního rozpočtu. Rozhlasový poplatek je 45 Kč za posledních 17 let nebyl zvýšen.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

O udržitelnosti Českého rozhlasu tedy kvůli současné výši koncesionářského poplatku zčásti rozhodují právě finance. Některé kroky už instituce ale udělala. Říká Pavel Matoušek z oddělení technického provozu.

MLUVČÍ 17,

Měníme osvětlení, za ty úsporný led systémy dáváme i čidla přítomnosti, to znamená, že vy vlastně nebudete muset ani sáhnout na vypínač, přijdete, samo se to rozsvítí, odejdete a ono to za váma zase zhasne za chvilku, za předefinovaný čas.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Kromě toho Český rozhlas šetří energii i tím, že má takzvaně inteligentní budovu, ve které se dá pomocí termostatů regulovat teplo a chlad podle toho, jak se dané místnosti zrovna využívají. A funguje u nás i rekuperace.

MLUVČÍ 17,

Hlavně se jedná u studia. Využívá se jak pro chlazení, tak pro topení. Pokud na velíně dopředu vědí, kdy tam je ta nejvyšší vytíženost nebo nižší vytíženost, tak ten systém se dá dopředu přednastavit automaticky a on automaticky provozu už tak běží. Ten systém je schopen i rozpoznat tu vytíženost studií, protože my tam máme na dveřích magnetické kontakty, to znamená, že když tam někdo vevnitř je a zavře se, tak ten systém ví, že tam obsazenost, že tam někdo je a větrá na maximum nebo na ty přednastavený požadovaný hodnoty.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Kromě energie chce Český rozhlas začít šetřit i vodou, a to pomocí spořičů.

MLUVČÍ 17,

Když jsme tady prováděli měření, tak třeba jsme vybrali někde na toaletě jednu umyvadlovou baterii, kde jsme si ji zapli naplno a byl tam maximální průtok 18 l/min. Pak jsme tam dali tento spořič a ejhle 4 l/min.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Voda by se ale dala udržitelněji využívat i jinými způsoby. Hradí Karel Goláň z fakulty architektury.

MLUVČÍ 15,

Určitě je to téma právě retence a akumulace těch dešťových vod a jejich zpětné využití málo známe, téma je využití odpadních vod, které také se dají využívat. Například z nich můžete zpětně využívat teplo v zimě.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Udržitelnosti. Český rozhlas míří i v oblasti dopravy. Podle Pavla Matouška si instituce zapůjčila dva elektromobily, které bude až do konce roku testovat.

MLUVČÍ 17,

Máme, udělali jsme si tady dvě dobíjecí místa, který máme samostatně měřený tak, abychom viděli, co nás to bude stát taky po energetické stránce jako finančně.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Mezi další cíle Českého rozhlasu v udržitelnosti pak patří třeba snížení uhlíkové stopy nebo nižší produkce odpadů. V našem případě především papíru. Zuzana Machálková, Radiožurnál.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Na Radiožurnálu stále pokračuje speciální vydání magazínu experiment. Stále jsme na našem vysílacím pracovišti v Národním technickém muzeu v Praze v podstatě totožná pracoviště můžete vidět i na dni otevřených dveří nejen na vinohradské 12 v Praze, ale i v regionálních studiích Českého rozhlasu.

MLUVČÍ 10,

My se teď ale pokusíme zvukově přenést do historie. Znovu. Ve vysílání vítáme kurátora zdejší nové expozice s názvem 100 let jen začátek Český rozhlas 1923-2023, raného melkuse. Dobré dopoledne, hezké dopoledne. Díky tomu, že národní technické muzeum vzniklo dříve než rozhlas, tak jsou tady takové skvosty, jako je třeba mikrofon, na který před 100 lety naši předchůdci promluvili při zahájení.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Vysílání, no a my tady teď ten mikrofon máme přímo na našem stole, zaujal i návštěvníky, kteří si ho tady před chvílí fotili, tak co přesně zač ten mikrofon, jak byste ho posluchačům popsal, jak vypadá?

MLUVČÍ 18,

No, tak jedná se o uhlíkový mikrofon systému huse, který zdokonalil slavný Tomáš Alva Edison a tento mikrofon je vyrobený ve Francii a je to vlastně taková náhražka, tenhle ten mikrofon vlastně původně byl jako telefonní mikrofon, ale protože v tom kbelském stanu ještě nebyla žádná technika, protože jsme byli mezi prvními, tak nebyly ani první rozhlasové mikrofony, takže se použil tento telefonní mikrofon. Francouzské konstrukce.

MLUVČÍ 10,

Na dvacátá léta minulého století. To byla nejlepší možná volba.

MLUVČÍ 18,

Já myslím, že ano. Tento mikrofon je totiž velice citlivý a málo šumí.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Jak moc se ten mikrofon liší od těch současných, do kterých i teď my mluvíme tady.

MLUVČÍ 18,

No, velice, to je úplně jiná konstrukce, teďka mluvíme do, předpokládám, do dynamického mikrofonu, kdežto tady to je uhlíkový, to je úplně jiná technologie, v té původní teda byl sypaný uhlík mezi dvouma uhlíkovýma destičkama, které se stlačovaly tím akustickým tlakem, kdežto dnešní mikrofon je vlastně tlačíte tu membránu do elektromagnetického pole, to je trochu něco jiného.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Tak my jsme ten mikrofon tady zapojili do našeho mixážního pultu, stejně jako ty moderní mikrofony bude podle vás.

MLUVČÍ 18,

Fungovat? No, já jsem přesvědčen, že ano. Sice nám to dalo nějakou práci, ale dali jsme ho dohromady.

Ondřej VAŇURA, redaktor

No, tak to pojďme vyzkoušet. Martin Pařízek nás teď tedy přenese zvukově o 100 let zpět.

MLUVČÍ 19,

Haló haló, posloucháte Radiožurnál a jeho speciální vysílání experimentu z Národního technického muzea, zdravíme vás všude tam, kde nás ladíte, a pozdravy odsud z Letné teď posíláme do Čech, na Moravu, ale i do Slezska.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Takový experiment v experimentu nezní, to špatně.

MLUVČÍ 18,

Nezní.

MLUVČÍ 3,

Je to po 100 letech na Radiožurnál.

MLUVČÍ 18,

No, je to zázrak.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Vy jste to trošku popisoval, jak složité bylo to zprovoznění. Mně přijde neuvěřitelné, že ho zkrátka dokážeme zapojit do toho současného pultu.

MLUVČÍ 18,

Ono je to totiž poměrně jednoduché zařízení, takže pokud není prasklá ta membrána nebo ta Uhlíková destička, tak by měl fungovat, takže nikomu, zdá se, nespadl, stačilo jenom dosypat ty uhlíkový zrnka, dotáhnout šroubky, ty zoxidované kontakty, pročistit a funguje.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Takže i tento mikrofon je tady k vidění na té výstavě ke 100 letům rozhlasu. Je to tak, dodává kurátor Národního technického muzea v Praze René.

MLUVČÍ 10,

Melkus. Dnešní speciální vydání magazínu experiment je u konce, sem do muzea ovšem na rozhlasovou výstavu můžete zajít kdykoliv a zveme i na dnešní rozhlasový den otevřených dveří ve všech studiích Českého rozhlasu napříč republikou. Příjemný další poslech Radiožurnálu přeje Martin Pařízek.

MLUVČÍ 3,

A Ondřej Vaňura.

20. 5. 2023; Radiožurnál

Večerní Radiožurnál

MLUVČÍ 1,

Ale práce seminářským standardům, tak, jak je známe dnes. Luboš Dobrovský, Jiří Dienstbier, Věra Heroldová, Šťovíčková a další se staly legendami rozhlasové žurnalistiky, ale také symboly statečnosti a vzdoru během let normalizace na paměti národa. Máme zaznamenané vzpomínky několika tehdejších zahraničních redaktorů rozhlasu. Jejich svědectví uslyšíte po krátkých zprávách.

MLUVČÍ 2,

21. hodina 30,5, minuty.Zprávy Radiožurnálu má Jana Petr.

Jana PETROVÁ, moderátorka

Před neoprávněným zvyšováním cen energií varoval Energetický regulační úřad. Podle něj obchodníci, například obcházejí, zákon, když zvyšují cenu při automatickém prodloužení smlouvy, a to aniž by zákazníka předem dostatečně informovali o změně, jindy omezí platnost sjednaného ceníku. Čína se ohradila proti prohlášení zemí G7 ze summitu v Japonsku. Sedm nejrozvinutějších ekonomik světa se podle Pekingu vměšuje do čínských vnitřních záležitostí. Dokument varuje před ovlivňováním situace v jihovýchodní Asii, včetně otázky Tchaj-wanu. Pařížské paralympijské hry můžou příští rok posunout výuku na některých francouzských školách. Informuje o tom francouzský rozhlas. Podle něj se vláda obává, že nebude stačit kapacita městské hromadné dopravy. A dnešek byl zatím nejteplejším letošním dnem. Podle Českého hydrometeorologického ústavu překonaly teploty na dvacítce stanic 25 °C, tedy hranici pro letní den. Nejtepleji bylo v Tuhani na Mělnicku, teplota tam přesáhla sedmadvacítku. Letní počasí by podle meteorologů mělo vydržet taky zítra i na začátku příštího týdne.Házenkářky Slavie se staly novými extraligovými šampionkami, stačila jim k tomu remíza v Mostě 24, 24 v prvním finálovém zápase totiž Pražanky doma vyhrály o šest branek mostečankám, tam skončila sérii devíti získaných extraligových titulů v řadě.

MLUVČÍ 3,

Zelená vlna. Známe lepší cestu.

MLUVČÍ 4,

Nebezpečí na D1 v Brně a také na dálnici D11 za Prahou, na dálnici D1 v Brně směr Praha. Nebezpečí u sjezdu na Bratislavu a do centra na exitu 196 se pohybují lidé chodci, podobně na dálnici D11 z Prahy do Hradce Králové nebezpečí, za sjezdem na Úvaly jde chodec aktuálně mezi kilometry 12-14 a na dálnici D10 z Prahy do Turnova na exitu 10 stojí auto u sjezdu na Brandýs nad Labem teď dopravu nezdržuje. Další zelená vlna nejpozději za půl hodiny.

MLUVČÍ 5,

800, 553, 553.

MLUVČÍ 3,

Pomozte nám najít lepší.

Jana PETROVÁ, moderátorka

V noci bude zpočátku až oblačno s ojedinělými přeháňkami, jinak polojasno až jasno, ale na severovýchodě místy nízká oblačnost, teploty k ránu klesnou na 13-9 stupňů, zítra bude zpočátku na severovýchodě místy nízká oblačnost, jinak ale neděle bude Slunečná, jen k večeru, přechodně i oblačná. A na východě se místy objeví přeháňky nebo bouřky. Odpolední maxima 22-26 stupňů, na horách kolem 18. to byly zprávy na Radiožurnálu. Pokračují příběhy dvacátého století.

MLUVČÍ 6,

Posloucháte příběhy dvacátého století.

MLUVČÍ 1,

A dnes vyprávíme prostřednictvím paměti národa drama rozhlasu, který slaví 100 let své existence. Vyprávěli jsme o tom, jak to v roce 1923 začalo, jak se pak svobodného vysílání zmocnili nacisté a jak za československý rozhlas umírali lidé během pražského povstání a jak o svobodu. Rozhlas zase přišel s příchodem komunistů. Před zprávami jsme skončili v krátkém období mírného uvolnění v šedesátých letech. Luboš Dobrovský, Jiří Dienstbier, Věra Heroldová, Šťovíčková a další se stali legendami rozhlasové žurnalistiky, ale také symboly statečnosti a vzdoru během let normalizace. Mnozí se zapojili do protiokupačního vysílání v srpnu 1968 a nepřekvapí, že po srpnové okupaci byla redakce mezinárodního života rozehnána mezi prvními.

MLUVČÍ 7,

Kdo pozná jednou rozhlas zblízka, tak ho miluje.

MLUVČÍ 1,

Říká někdejší novinářka zahraniční redakce Věra Heroldová. Šťovíčková, která zemřela v roce 2015 krátce před smrtí, své vyprávění zanechala pro paměť národa.

MLUVČÍ 7,

A já jsem si po dvou měsících neuměla představit, že bych někdy chodila po jiných chodbách než po rozhlasových.

MLUVČÍ 8,

Každodenní tvář našeho tisku, každodenní vysílání našeho rozhlasu i televize má takový charakter, že ještě před čtvrt rokem by si každé takové číslo novin nebo každé takové vysílání vyžádalo celé desítky zásahů, cenzury, desítky, jak se říká, průšvihů, volání na kobereček a zřejmě i vyhazovů pro redaktory a také šéfredaktory.

MLUVČÍ 7,

Já jsem patřila mezi ty šťastné nešťastníky, kteří vysílali celou tu dobu, já jsem vysílala z kina na Karlově náměstí a bylo mě hodně slyšet. Takže trest byl velký a takže když jsme se vrátili do rádia, tak už soudruzi opravdoví soudruzi, my už naznačovali, že tam těžko můžu vydržet, no a ukázalo se, že to šlo rychleji, než jsem se obávala, no a dostala jsem výpověď, jak bych to řekla, velmi neomálenou. Prostě, prostě mě vyrazili. A 23.

MLUVČÍ 9,

Zde československý rozhlas Praha.Přátelé, máme pro vás další.

MLUVČÍ 1,

Zprávy. V noci z dvacátého na 21. srpna se začala psát jedna z nejtragičtějších kapitol našich dějin. Československo začaly obsazovat armády, tzv. Bratrských států, srpnová okupace semkla národ jako málokdy v našich novodobých dějinách. Pomyslnou kotvou pro zrazené Čechy a Slováky se tehdy stal československý rozhlas.Vážení posluchači, zůstaňte u svých přijímačů, vyzval po půl druhé ráno rozhlasový hlasatel Vladimír Fišer, obyvatele Československa.

MLUVČÍ 10,

Vážení posluchač, vysíláme. Zvláštní provolání předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa.

MLUVČÍ 1,

Za normálních okolností by vy vysílání ve dvě hodiny skončilo, ale v čase 1 hodina 55 minut. Poprvé do éteru zazněla šokující zpráva, že Československo obsazují armády zemí Varšavské smlouvy.

MLUVČÍ 10,

Všemu lidu Československé socialistické republiky. Včera dne 20. srpna 1968 kolem dvacáté třetí hodiny překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, německé.

MLUVČÍ 1,

Demokratické. Zatímco redaktoři, technici a další personál se snažili vysílat, o skutečném dění v budově rozhlasu se už nad ránem začali scházet lidé. Ale také sem nad ránem dorazili první sovětské tanky. Podobně jako v roce 1945 se i tentokrát o rozhlas bojovalo opět u rozhlasu umírali lidé, přestože se okupanti i jejich domácí přisluhovači, jako byli například soudruh Karel Hoffmann, který nařídil vypnout vysílače, snažili rozhlasové vysílání umlčet, někdy se jim to nepodařilo, nějaký čas fungovalo tehdejší vysílání rozhlasu po drátě poté, co budovu rozhlasu ovládli okupanti, začal se vysílat z jiných míst. Společnost se o rozhlas opírala jako o nervovou soustavu koordinující signály a spoje všech orgánů a údů společenského těla, napsali později aktéři tehdejších událostí Jiří Dienstbier a Karel Lánský v úvodu ke knize rozhlas proti tankům.Když procházíte sbírku paměti národa a dohledáváte svědectví o rozhlasu, zjistíte, že snad nejčastěji skloňovanou událostí v této sbírce příběhů je právě srpen 1968, přepadení naší země vojsky Varšavské smlouvy. Každý pamětník se k této události nějakým způsobem vztahujebavuje. Si, co přesně ten den dělal, kdy poprvé zahlédl sovětské vojáky a jejich tanky, jak všichni poslouchali rozhlas a právě rozhlasové vysílání těch dní je pro všechny naprosto klíčovou vzpomínkou. Že rozhlas sehrál dějinnou roli, si uvědomila i státní bezpečnost, která pak archivní pásky zabavila.

MLUVČÍ 11,

Vážení přátelé, v hodinách, které jsou zatím nejtěžší zkouškou pro naši vlast a každého občana této republiky, vám znovu musíme říci, že my pracovníci Československého rozhlasu, shromáždění. Tady v budově v Praze na Vinohradské třídě stojíme zcela za prezidentem republiky, legálním vládou a předsednictvem ústředního výboru strany v čele s Alexandrem Dubčekem.

MLUVČÍ 1,

Archivní pásky s rozhlasovým zpravodajstvím těsně před a po srpnovém týdnu roku 1968 zastavila někdy v roce 1969 státní bezpečnost. Donedávna se rozhlasoví archiváři domnívali, že pásky jsou nenávratně zničeny. Omyl. Desítky rozhlasových kotoučů byly v roce 2007 nalezeny v regálech depozitáře archivu bezpečnostních složek. Objevily se tak kromě jiného zcela unikátní reportáže, rozhovory a prohlášení ze srpnových dní roku 1968. když si zaměstnanci rozhlasového archivu šli vyzvednout pásky, které samozřejmě patří rozhlasu, byl jsem u toho s mikrofonem.

MLUVČÍ 12,

24610 přímo do můžetekrát, protože zjednoduš jsem. Když.

MLUVČÍ 13,

Už takhle vezmeme, ještě otevřeme, tak tady.

MLUVČÍ 14,

No, jestli se to zprávy, rozhlasový.

MLUVČÍ 13,

Noviny, někdy je to trošku.

MLUVČÍ 14,

Podrobnější, to jsou skutečně rozhlasové záležitosti. A podle typu pásu jsou to, je to LG 50 LG, třicítka, ještě ne polyesterova, ale PVC, to znamená, že skutečně odpovídá to doba vzniku, takže to nemůže být žádný padělek.

MLUVČÍ 1,

Dnes jsou rozhlasové audio záznamy ze srpna 68 k dispozici na webu Českého rozhlasu.

MLUVČÍ 6,

Posloucháte příběhy dvacátého století.

MLUVČÍ 1,

Zpátky ale ke sbírce paměť národa. Svědectví o srpnu 1968 se tu objevuje takřka u každého pamětníka. Nyní pustím kratičké ukázky ze svědectví lidí, na které jsem vlastně namátkou kliknul, když jsem zadal na paměti národa vyhledávat slovo. Rozhlas.

MLUVČÍ 15,

Ráno jsem šel k rozhlasu.

MLUVČÍ 1,

Jiří Línek tenkrát studoval fakultu elektrotechniky ČVUT.

MLUVČÍ 15,

Tam hořely nějaký ty tramvaje nebo prostě byla tam nějaká barikáda z tramvají, a to ovšem ten tank překoná velice svižně, to prostě taková barikáda. No a pak začali střílet, tak jsme se schovali, část těch, většinou to byli mladší lidi, že jo, tak jsme se schovali do jednoho baráku a tam nás vzali lidi do bytu, no, a oni potom Rusové stříleli i do těch oken od těch jednotlivých baráků, no a potom jsem šel na Václavský náměstí, tam jste vydělali, jak zapalovali ty tanky, a to bylo zajímavý, protože ty tanky byly asi na naftu a oni jim skočili na tu kapotu toho tanku, krumpáčem jim prokopli ten barel a hodili tam zapálený jádro a jako chytu, to bylo jako docela zajímavý, no, pak jsem šel domů a pak jsem se rozhodl, že tady nebudu republice.

MLUVČÍ 1,

Jiří Línek bezprostředně po okupaci emigroval do Švýcarska, po roce se však vrátil domů za účast na demonstraci k výročí okupace v srpnu 1969 byl zatčen a strávil bezmála měsíc ve vězení na Pankráci.Karel kovářovic se narodil roku 1950 v Praze, Karel se od mládí věnoval plavání a skokům do vody během sovětské okupace, 21. srpna 1968. zažil boje u budovy Československého rozhlasu, kam se dostal jako dobrovolný zdravotník.

MLUVČÍ 12,

Byl jsem tedy doma, sledoval jsem rozhlas, televizi, všechny zprávy, které jsme dostávali tenkrát ještě z nedeformovaných zdrojů. V dopoledních hodinách byla vysílána výzva obyvatelstvu, že kolem rozhlasu teče česká krev a že vyzývají všechny dárci krve, případně dárce, aby se dostavili do transfuzní oddělení dávat krev, tak jsem sdělil tedy, že jdu dávat krev a šel jsem do ruský ulice na náskoušku, kde jsem daroval krev. Musím říct, že to byla zajímavá situace, protože tam byla na odběr krve fronta. To se málokdy zažije lékaři a zdravotní sestry sháněli někoho, kdo by šel do toho inkriminovaného prostoru italská, Vinohradská, protože tam neměli žádný lékařský personál, chyběli tam základní potřeby lékařsky a samozřejmě zdravotnický. Takže mě vybavili takovou koženkovou, brašnou, velkou s červeným křížem, také jsem dostal pásku Červeného kříže a na vozidle rn Praga rn, dříve tedy hantýrkou nazývaná Irena, jsem byl přepraven do blízkosti vinohradské ulice. Tam samozřejmě dneska se o tom těžko vypráví a asi to těžko někdo pochopí, ale probíhal tam regulérní boj.Střílelo se tam, stavěli se barikády.Byl jsem účasten toho, že se podařilo obyvatelům Prahy zapálit ten ruský tank v boční uličce od vinohradský třídy, posádka tanku prachla, ale v tý době, než se ten tank, jak vzňal, hořel jenom motor, tak tam ještě zruční lidé vlezli a zahájili demontáž kulometu, který vynesli z toho hořícího tanku ven, kde skončil. Nevím.

MLUVČÍ 1,

Karel kovářovic během 21. srpna 1968. při snaze o záchranu raněného byl sám dvakrát postřelen. Jak se to stalo?

MLUVČÍ 12,

V jeden moment přebíhal mladík, kolik kolem 20 let přebíhal ulici a ozvala se střelba a ten mladík byl zasažen do břicha, okamžitě padnul.Zůstalo ale při vědomí. A v té době jsem to vnímal tak, že jsem slyšel špendlík spadnout absolutní ticho a do toho ticha bylo slyšet jenom toho chlapce, jak se loučil s rodinou, se svou dívkou. A protože já jsem samozřejmě byl trošku pohnutej tím, že přede mnou krvácí člověk na dlažbě, tak jsem říkal, přece ho tam nenecháme, tak on musíme nějak dostaven. Vystoupil jsem tady z budovy a takhle na ruce jsem držel onu brašnu zdravotnickou se znakem, aby bylo vidět, že jsem zdravotník. Nic se nedělo, tak jsem udělal další krok, aby bylo vidět, že mám na ruce pásku. S červeným křížem. Také bylo ticho. Odvážil jsem se teda, šel jsem až k tomu chlapci, ještě jsem mu říkal, hele, tak už je to dobrý, teď už tě zachráníme. A popírá, jak všechny fyzikální zákony. Jsem nejprve slyšel střelbu a pak jsem teprve padl. Dostal jsem pravděpodobně odražený půlky, že byly odražený, to mně řekl vlastně lékař a že nemocnici.Jedna půlka mě roztrhala rameno, od druhé mi zůstal na lopatce, o tom už ale nevím, protože jsem asi padnul přes toho chlapce a probral jsem se až v nemocnici.

MLUVČÍ 1,

Karel kovářovic byl operován a během pár měsíců už mohl opět fungovat. Později pracoval v bazénu Podolí jako plavčík a trenér plavání, je autorem četných odborných článků a textů věnujících se výuce plavání. V posledních letech učí plavat zrakově a mentálně.

MLUVČÍ 11,

Posloucháte legální vysílání, Československého rozhlasu.

MLUVČÍ 9,

Legální proto, že na vlně 210 m vysílá špatnou češtinou a špatnou slovenštinou. Ilegální vysílačka okupačních jednotek, která si říká Vltava. Upozorňujeme posluchače, že s československým rozhlasem nemá toto vysílání nic společného.

MLUVČÍ 1,

Petr Fejfar byl 20. srpna roku 1968, poměrně čerstvý absolvent DAMU a zrovna připravoval v rozhlase na září dokument k blížícímu se výročí mnichovské zrady. V noci jej pak doma probudil neobvyklý hluk. Pochopil, že se jedná o letadla, a napadlo ho, že nás přepadli Rusové. Ještě v noci se vydal do rozhlasové budovy na Vinohradské třídě. Vládl tu prý zmatek. Šířily se protichůdné zprávy.

MLUVČÍ 16,

Zbavil jsem se do tý politický redakce, to jako nebylo daleko, že já nevím, jestli znáte rozhlas, co se tam projdou, ty chodby a říkal jsem, no, tak se dá vysílat.No, jako padly do mdlob, no, tak to je úžasný a tenkrát bylo to tak, že prostě za vysílání byl zodpovědný režisér, říkal, no, ale kdo to bude dělat, kdo tady není žádný režisér. Mezitím už tam byli taky ty lidi na chodbách, postávali to, hodně lidí teda přešel do toho rozhlasu, obzvláště ty komunisti takový skalní, ty tam plakali a Koukal jsem, Viola Fischerová tam taky postával, někdy jsem známějších lidí a byli tam ty hlasatelé a nevím, kdo to z nich řekl, říkal, no, tady Petr ne, jako on to umí, no, takže já jsem ale jaksi to říkal, no jo, ale já tady nejsem u vás zaměstnali, říkal, no, tak to je výjimečná situace, musí to někdo dělat, že jo, tak to dělejte, no.

MLUVČÍ 1,

Petr Fejfar vzpomínal, jak se mu tenkrát hodila připravená hudba k dokumentu o mnichovské zradě. Zpravodajství. Tak podbarvila třeba Smetanova má vlast. Když se ze studia vydal do místnosti s dálnopisy, ozvala se střelba, okna se roztříštila, kolem Petra prolétaly kulky, okamžitě padl k zemi a plížením se z místnosti dostal. V ten moment prý začaly chodit zprávy, že venku jsou už první ranění a první mrtvý. Měl skutečně důvod bát se o život jako všichni v budově.

MLUVČÍ 17,

A které jsou pořád v jednom smyslu, je tu zpráva mnohem vážnější. Směrem od Václavského náměstí je navršeno několik vozů a několik set lidí se snaží hradbou těl zadržet postup vojáků. Někteří lidé utíkají a volají. Schovejte se na budově, naproti rozhlasu je rozstřílená omítka. Dopadlo sem několik desítek nábojů. Naši lidé se snaží s projíždějícím vojáky diskutovat.

MLUVČÍ 16,

Přišli tři vojáci do studia. Někdo to, někdo nás udal, ukaď se vysílá, jak to v Čechách je běžné. A oni přišli a říkali, abych jsme vypadli, teda nás musím říct, jako, no, se samopaly na nás jako teda tvrdě. Já jsem chodil vždycky poměrně tak jako slušně oblečený, tenkrát se nosili i kravaty a tak a měl jsem takový letní sako velice pěkný, ty vojáci říkali, ať jako jdeme ven a ať to zamkne, což byl teda největší průšvih, jaký byl, protože my jsme neměli klíč od toho, to studio bylo už asi, já nevím, půl roku nebo ještě dýl bezprizorní teda bylo prostě otevřený, musím říct, že se chovali ti vojáci poměrně slušně, protože oni nás taky mohli klidně tam zastřelit, oni jako teda tomu nevěřili jednoduše, že nemáme klíč, to byl jako konec, my jsme jako jim pořád vysvětlovali, že klíč nemáme, no, nakonec nám řekli, teda vypadneme a postavili tam toho jednoho vojáka, ten.

MLUVČÍ 1,

Rozhlas ale není jen zpravodajství a politika. Český rozhlas byl a je důležitou kulturní institucí. V jeho produkci vznikla celá řada významných hudebních děl, především ale zásadně spoluvytvářel českou kulturu mluveného slova. V jeho archivu najdeme vynikající díla rozhlasové hry, literární dramatizace, dokumenty. V době zpravodajství a publicistiku. Svazovala dohled mocných v kulturní sféře. Tlak cenzorů a doležitelů nebyl vždycky tak intenzivní. Vyhnout se mu ale nedalo. Rozhlasoví režiséři přiznávají, že prostě plnili rozkazy ze shora, vynechávat určité autory a neobsazovat konkrétní herce. Václav Daněk působil 40 let v rozhlase jako literární redaktor pro paměť národa, vzpomínal, jak se mu v čase normalizace podařilo v uvozovkách zaměstnat překladatele, básníka na indexu a signattáře Charty 77 Josefa hiršela. Jeho práci museli naoko vykonávat jiní lidé. Říkalo se tomu pokrývání disidenta Hiršala, tehdy, takto pokrylo 17 jiných redaktorů a redaktorek. Paradoxně tak tento zakázaný autor patřil k překladatelům zahraniční poezie, nejčastěji uváděným v rozhlase.

MLUVČÍ 18,

Narušování veřejného pořádku skupinami výtržníků v těchto dnech v Praze dnes odsoudili poslanci některých výborů sněmoven, Federálního shromáždění, členové výboru pro kulturu a výchovu apelovali na veřejnost, aby tyto skupiny účinně izolovala a požádali státní orgány, aby už rázně skoncovali s akcemi, které podkopávají naše úsilí o přestavbu společnosti.

MLUVČÍ 19,

Ještě po většinu roku 1989 probíhalo vysílání Československého rozhlasu v intencích tehdejší politiky, komunistické strany, ale i mezi rozhlasovými zaměstnanci, zaměstnanci přibývalo signatářů různých protestních provolání. Ze zpravodajství se o tom však posluchači nedozvěděli. Nezkreslené informace tak veřejnost nadále čerpala z vysílání zahraničních stanic hlas Ameriky, BBC či rádio Svobodná Evropa. Tisíce posluchačů, tak každý večer od léta roku 1989 slýchávalo jména signatářů petice několika vět, kterou svými podpisy podpořili umělci a další veřejně známé osobnosti do té doby režimu loajální.

MLUVČÍ 20,

A teď už blíže k událostem dne. Podle posledních informací se slavnostních okamžiků dnešního padesátého výročí 17. listopadu 1939 pokoušejí někteří lidé zneužít k protisocialistickým provokacím. Ve.

MLUVČÍ 7,

Studiu hudebním ve studiu. Jedna byla velká schůze všech rozhlasáků.

MLUVČÍ 1,

Někdejší redaktorka dramatické tvorby Hana Kofránková. Místo si v rozhlase udržela, protože v roce 1977 podepsala tzv. Antichartu. V roce 1989 ovšem sebrala odvahu a signovala petici za propuštění Václava Havla.

MLUVČÍ 7,

A přišel tam Kvapil a takový ty jeho podrž, tašky hrozný a začal nás strašit, že jsou to věci, s kterýma si člověk nemá zahrávat, že nevíme, co činíme, že nenazrála doba, no, tak. A pouštěl nám pásek, na kterým chudáka Hrušínskýho donutili, aby čet takovým jako tremolem. Byla by škoda vašich životů, jo, že to odvysílají, že varuje mládež, aby nechodili na starou, na Václavák.

MLUVČÍ 19,

K zásahu pořádkových sil, veřejné bezpečnosti. Proti demonstraci, která se 17. listopadu ve večerních hodinách konala v centru Prahy, dnes vyjádřili své stanovisko i pracovníci Československého rozhlasu v Praze. Na aktivu, jehož se zúčastnilo přibližně 300 lidí, odsoudili tvrdost zákroku a zároveň uvítali rozhodnutí předsedy federální vlády, aby generální prokurátor Československé socialistické republiky zahájil šetření o příčinách a okolnostech celého incidentu. I v tehdejším československém rozhlasu se našli stateční zaměstnanci, kteří odmítli poslouchat pokyny nebo i výhrůžky nadřízených soudruhů. Založili Občanské fórum a prosadili, že ve vysílání mohl posluchač po dlouhých letech slyšet pravdivé a nezkreslené zprávy. Rozhlas také oslovil novináře, kteří byli z redakcí před 20 lety v rámci normalizačních čistek vyhnáni. Cesta k transparentnosti v respektované veřejnoprávní médium byla otevřena.

MLUVČÍ 1,

Příběhy tehdejší rozhlasové vysílání. Unikátní fotografie najdete v ulicích pražských Dejvic na prostranství u vysokých škol, na výstavě věnované stoletému výročí rozhlasu. Výstava se jmenuje zůstaňte u svých přijímačů, děkuji autorům výstavy a kolegům z redakce paměti národa Michalu Šmídovi, Vilému Faltýnkovi a dalším vás, milí posluchači, srdečně zvu. Výstava začíná 25. května, přijďte v 17 hodin na vernisáž, výstavu můžete navštívit do konce června. Děkuji vám, že pomáháte zachovat příběhy pro budoucí generace a činíte tak třeba tím, že vstupujete do klubu přátel paměti národa. Jak na to, najdete na webu paměť národa. Cz, na slyšenou. Se těší Mikuláš Kroupa.

MLUVČÍ 6,

Tento pořad vznikl ve spolupráci Českého rozhlasu a neziskové organizace post Bellum. Vše o příbězích dvacátého století najdete na internetu Českého rozhlasu plus na portálu paměť národa. Nebo třikrát dvojité v post Bellum. Cz.

MLUVČÍ 18,

Příběhy, které vás chytnou za srdce.

MLUVČÍ 21,

Je prostě vidět, kde on vyloženě lpí na tom řádu, on je z toho potom ztracenej a konsternovanej.

MLUVČÍ 5,

Historické rekonstrukce.

MLUVČÍ 22,

Vlastně jsme pokračovatelé okrašlovacího spolku, který tady fungoval za první republiky.

MLUVČÍ 18,

Nebo unikátní reportážní.

MLUVČÍ 23,

Série už se začínají smát. Už si nemámaluji. Smutné obrázky, už jsou takové jako veselé i ve třídě.

MLUVČÍ 3,

A to vše na jednom místě.

MLUVČÍ 18,

Příběhy Radiožurnálu.

MLUVČÍ 3,

Podcast, který ve 20 minutách nabídne to nejlepší z našich seriálových řad.

MLUVČÍ 18,

Příběhy Radiožurnálu na.

MLUVČÍ 3,

Webu můj rozhlas cz nebo ve všech podcastových aplikacích. Radiožurnál. Každý den s vámi.

MLUVČÍ 2,

Český rozhlas a již 100 let pro vás vysíláme.

MLUVČÍ 24,

Zveme vás na výstavu. 100 let je začátek v Národním technickém muzeu v Praze.

MLUVČÍ 2,

Výstava je nejen pro procházkou, historií technologického vývoje rádia a rozhlasového vysílání.

MLUVČÍ 24,

Zastavuje se i důležitých okamžiků historie.

MLUVČÍ 2,

Vstupte do interaktivní zvukové arény v národním technickémze od května do prosince.

MLUVČÍ 24,

Více na výstava rozhlasu.

Jana PETROVÁ, moderátorka

Školské odbory požadují významnější navýšení platů, vláda ale chce přidat jen učitelům. Francouzský ministr vnitra varoval před návratem islámského terorismu v Evropě Evropě. Fotbalisté Slavie porazili Plzeň a zůstávají ve hře o ligový titul. A zítra bude slunečno. K večeru přechodně i oblačno, na východě místy s přeháňkami nebo bouřkami, teploty do 26 stupňů.Školské odbory požadují navýšení platů všech pracovníků ve školství nejméně o 10 %. Shodli se na tom na sjezdu v Praze. Znamenalo by to výraznější nárůst, než jaký chystá vláda. Podle návrhu, který projednává senát, by se platy měly navýšit na 100, 30 % průměrné mzdy, šlo by o nižší nárůst. Týkal by se jen učitelů, nikoliv asistentů, pedagogů nebo školních psychologů. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství dál hrozí stávkou. Říká místopředsedkyně svazu Markéta Seidlová.

MLUVČÍ 25,

Není to, že bychom vyhlásili stávku, není to, že bychom vyhlásili stávkovou pohotovost, ale to k zakládání stávkových výborů, že když ta jednání, která by měla teď probíhat, budou neúspěšná, tak potom teda přistoupíme k tomu, že dáme, vyhlásíme stávku.

Jana PETROVÁ, moderátorka

Jedničkou na kandidátce KDU-ČSL do Evropského parlamentu půjde europoslanec Tomáš Zdechovský, na druhém místě bude náměstek Jihočeského hejtmana František talíř, za ním bude nynější europoslankyně Michaela Šojdrová. Jestli KDU-ČSL, bude do voleb v příštím roce kandidovat samostatně, nebo v koalici spolu bude jasné nejpozději

19. 5. 2023; 5plus2

Úspěšné tažení generace Y

Jsou ambiciózní, vzdělaní, žene je vidina úspěchu. I takoví jsou mileniálové v porovnání se svými rodiči

PRAHA / Říkali jim Husákovy děti, na svět totiž přišly na počátku 70. let. Pokolení X vyrůstalo s omezeními, vynucenými normalizační dobou. Jejich milenialističtí potomci zvaní pokolení Y si naopak od narození užívali všech plusů, poskytovaných demokratickou společností. Aktuálně obě generace porovnává analýza výzkumného pracoviště IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR (AV ČR), nazvaná "Generace X a Y očima dat: Když byli rodiče mladí jako my."

"Jde o unikátní srovnání současného života generace Y, tzv. mileniálů, s generací X jejich rodičů," popsala studii Eliška Zvolánková z AV ČR. Vzdělání, obliba Prahy a velkých měst a klesající popularita sňatků – to jsou nejzásadnější rozdíly mezi reprezentanty generací X a Y. "Sledovaná skupina generace X je zachycena ve věku 20–40 let. Generace Y je v podobném věkovém rozpětí," vysvětlil Michal Šoltés, jeden z tvůrců analýzy v rozhovoru AV ČR. Badatelé využili data Českého statistického úřadu (ČSÚ) z let 2006–2021.

Sázka na vzdělání

Mileniálové se od rodičů výrazně liší dosaženým vzděláním. Ve starší generaci se podíl osob s vysokoškolským vzděláním pohyboval přibližně okolo deseti procent, u jejich potomků je to už více než třetina. "Za pozornost stojí, že se nárůst vysokoškolsky vzdělaných týkal mnohem více žen než mužů. Zatímco v generaci X byl podíl vysokoškolaček a vysokoškoláků stejný, v generaci Y dosáhlo vysokoškolského vzdělání 37 procent žen a jen 27 procent mužů," uvedl Michal Šoltés.

Nárůstu navzdory podle letošních dat například vědkyně tvoří jen 31 procent z celkového počtu lidí působících v tuzemské sféře výzkumu. To Českou republiku řadí pod průměr v rámci zemí EU. "Za to, že ve výzkumu působí málo žen, může řada faktorů – včetně mnohdy přetrvávajících stereotypů a pomyslného dělení oborů na ‚mužské‘ a ‚ženské‘," uvedla Šárka Loukotová z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Sňatky pro pokolení Y oproti jejich rodičům ztrácí na přitažlivosti. "Jedná se o významný generační rozdíl, druhý nejvýraznější po úrovni vzdělání," upozornila studie. V pokolení X byly vdané dvě třetiny žen ve věku 25 až 40 let. Mezigeneračně podíl nesezdaných žen vzrostl o 25 procent. V rámci pokolení X je 42 procent svobodných mužů, u jejich potomků je to 63 procent. Aktuální data ČSÚ za loňský rok uvádějí 6 891 sňatků. Jde však poněkud o atypické období. Oproti roku 2021 množství svateb stouplo přibližně o pětinu. "Na tento nárůst mělo vliv i značné uvolnění protipandemických opatření, ke kterému v loňském roce došlo. Počty uzavíraných manželství se tak po letech 2020 a 2021 vrátily na podobnou úroveň jako v letech před pandemií," uvedl Adam Vlč z oddělení informačních služeb pražské Krajské správy ČSÚ.

Plná lednička a auto

Například v roce 1974 a 1975, v éře novomanželských půjček a výstavby sídlišť a dostupnějších bytů, matriky v hlavním městě registrovaly více než 12 tisíc svateb. Například mezi lety 1970 a 1973 se v Praze jednalo každoročně o zhruba 10 až 11 tisíc sňatků. Od roku 1991 počet svateb v metropoli začal významně klesat. V generaci Y ubývá počet rodičů. Data ČSÚ shrnují, že loni v Praze přišlo na svět 13 103 dětí, o dva tisíce méně než o rok dříve. Mimo manželství se jich narodilo 41,5 procenta. Pro srovnání v roce 1975 statistika registrovala 19 204 novorozenců, v naprosté většině narozených oddaným párům.

Mileniálové jsou na tom podle analýzy lépe též z ekonomického pohledu. Kupříkladu v domácnostech, které si mohou dovolit týdenní dovolenou v cizině, žije 85 procent jejich příslušníků. V kategorii jejich rodičů se jedná o 69 procent. Mladí mívají plnější ledničku. Maso, drůbež nebo ryby si alespoň obden může dopřát 97 procent z nich – o zhruba deset procent více, než je tomu u jejich otců a matek.

Větší možnosti mají zástupci pokolení X v tom, dopřát si auto. Jen čtyři procenta z nich na něj nemají, u generace Y jde o 13 procent. Vyšší vzdělání, lepší možnost uplatnění na trhu práce, navíc v Praze s jejími nejvyššími průměrnými platy v rámci země spolu s pozdějším rodičovstvím spolupůsobí též na to, že lidé ve věku 24–35 let vycházejí lépe s platy a jejich domácnosti jsou slušně finančně zabezpečeny. "Podíl lidí v domácnostech, které vycházejí s příjmy obtížně, se snížil z 69 procent na 37 procent," shrnuje studie.

---

Porovnání generací X a Y

Generace X – lidé narození přibližně v rozmezí let 1965 až 1980

Generace Y – lidé narození přibližně v rozmezí let 1980 až 1997

Podíl generace, která si obden může dopřát

maso, ryby, drůbež

Generace X 86 %

Generace Y 97 %

Podíl generace s vysokoškolským vzděláním

Generace X 13 %

Generace Y 32 %

Podíl generace žijící v Praze

Generace X 13 %

Generace Y 16 %

Podíl generace, která

si nemůže dovolit auto

Generace X 13 %

Generace Y 4 %

Pramen: Akademie věd ČR

Za pozornost stojí, že se nárůst vysokoškolsky vzdělaných týkal mnohem více žen než mužů. V generaci Y ho dosáhlo 37 procent žen.

Foto:

19. 5. 2023; Brněnský deník

Lidé na Moravě jsou vřelejší, říká Pokáč. Hraje v Bučovicích

Bučovice – Dva dny budou Bučovice na Vyškovsku patřit festivalu Litava Park. Dnes a také zítra na něm vystoupí řada známých hudebních jmen, mezi nimi také Pokáč. Autor písní jako Matfyzák na discu, Vymlácený entry či Rodinný typ se těší na pohostinný kraj. Vystudoval hostinný České

vysoké učení technické, hudba ho ale lákala více. Loni vyprodal O2 arenu a kalendář se mu plní až na dva roky dopředu. "Nebylo to tak, že by lidi najednou začali ve velkém chodit na koncerty. Je za tím dlouhá cesta," říká v rozhovoru písničkář jménem Jan Pokorný.

Bezprostředně na Pokáčovo jaro navazuje projekt Pokáčovo léto. Jeden z prvních letních koncertů připadá na zítřek na festivalu Litava Park v Bučovicích na Vyškovsku a následují další na jižní Moravě. Jaký máte vztah k tomuto kraji?

Velice kladný, samozřejmě! Na Prahu sice nedám dopustit, žiju zde dlouho a mám ji rád. Ale zdá se mi, že opravdu platí, čím blíž jsme jižní Moravě, tím jsou lidi vřelejší. A také nás pořadatelé hostí nějakými místními specialitami. Je to pohostinný kraj. V Bučovicích jsem asi nikdy nebyl, ale slyšel jsem, že na zdejším festivalu vystoupí hodně hráčů na ukulele, to mě těší!

- Jste typ umělce, který oslovuje lidi napříč generacemi. Kdo je váš kmenový fanoušek?

Je pravda, že na moje koncerty chodí od dětí předškolního věku až po babičky. Nikdy jsem si ale nepředstavoval, že bych dokázal zaujmout tak širokou škálu. Podle mě je průměrný věk asi tak třicet let. Fascinuje mě, že moje muzika hodně baví děti. Občas se v ní odráží opravdu hodně dospělácké věci, ale stejně jsou do písniček zblázněné. Z toho mám radost, akorát rodiče pak asi musí doma předvést nějakou výchovu, aby pak děti neříkaly některé nevhodné výrazy ve škole.

- Donedávna jste chodil do práce, která souvisela s vaším studiem na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Je to pořád platná informace?

No je pravda, že v práci jsem oficiálně neskončil, ale už jsem tam dlouho nebyl. Asi půl roku zpátky mi poslali mé osobní věci, co jsem tam měl jako pantofle a papíry ze stolu, takže se asi smířili s tím, že už nepřijdu.

- A nebylo to fajn v tom, že jste tam přišel na jiné myšlenky?

To jo, ale přibývalo koncertů a v jednu chvíli přestalo být oboje současně zvladatelné, tak jsem dal přednost muzice. Ale dokud to jenom trochu šlo, udržoval jsem se v IT, protože mě to bavilo. Muzika mě ale baví ještě víc. Pravda je, že když člověku třeba není dobře a má vylézt před vyprodaný sál, tak si říká, jestli by mu nebylo líp v té kanceláři, kde by si mohl vzít volno a byl by doma. Ale pozitiva profesionálního hudebníka převažují. Jezdím po republice, rozdávám lidem radost, a ještě se tím uživím. To je práce snů. Samozřejmě, že mi občas nejde psát, ale nikdy jsem se na to nechtěl vykašlat.

- Zajímavá je vaše stáž v Bruselu. Pracoval jste tam půl roku pro Toyotu na výzkumu autonomních vozidel. To musela být ohromná zkušenost...

To rozhodně, doporučil bych to úplně každému. Když se občas potkám s nějakými vysokoškoláky, kterým se nechce jet třeba na Erasmu, tak jim doporučuju, aby jeli, i když se jim nechce. Celý rozhovor si můžete přečíst na vyskovsky.denik.cz

Foto: NEPŘEHLÉDNUTELNÝ. Písničkář Pokáč na jednom ze svých vystoupení.

Foto: Deník/Luboš Jeníček

19. 5. 2023; Radiožurnál

Ranní Radiožurnál

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka

Kvůli důchodové reformě se dnes sejde ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL se zástupci opoziční SPD. Poslechne si jejich výhrady k chystaným změnám hnutí. Požaduje víc prorodinných opatření, jako je zvýšení porodného nebo rodičovského příspěvku a taky daňové slevy na děti. Změnit by taky chtělo plány ministerstva na zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Americký systém protivzdušné obrany patriot, který v týdnu poškodilo ruské ostřelování Ukrajiny, se podařilo opravit. Podle amerického ministerstva obrany je systém plně funkční a opět v provozu. Rusko systém poškodilo v noci na úterý, kdy podniklo další z řady vzdušných útoků na Ukrajinu. Ukrajinští představitelé pak informovali o sestřelení všech 18 použitých ruských raket, včetně šesti nadzvukových střel. Kinžal. A začíná festival muzejní noc. Letos se do něj zapojí přes 600 kulturních institucí ve 190 českých městech, lidé se do muzeí a galerií můžou podívat bezplatně, připravené jsou i speciální akce nebo prohlídky běžně nepřístupných míst v Olomouci. Na úvod akce slavnostně otevřou nově zrekonstruovaný červený kostel, který dřív využívala olomoucká vědecká knihovna.Basketbalisté Opavy nevyužili první šanci projít do finále nejvyšší soutěže, v pátém semifinále prohráli na palubovce Nymburka 70, 90. sérii ale dál vedou 32 na zápasy. Šesté utkání je na programu zítra. Ve Slezsku.

MLUVČÍ 1,

Dobré ráno. Barbora Kladivová s počasím čtyři minuty po půl šesté. My jsme včera velkolepým koncertem v pražských Riegrových sadech oslavili 100 let rozhlasového vysílání, u nás ten koncert můžete vidět i slyšet. No a jaká bude rozhlasová budoucnost, alespoň co se týká kmitočtů. Podle odborníků bude v příštích letech v rádiovém éteru stále těsněji. Mobilní internet potřebuje větší kapacitu rádiových vln než rozhlas. Tak rozhlasové budoucnosti budeme hledět i dnes po ránu.

MLUVČÍ 2,

Radiožurnál.

MLUVČÍ 1,

Na stejných kmitočtech, celých skoro tedy z celých 100 let, vysílá Český rozhlas. Až tedy v posledních letech některá kmitočtová pásma opouští, no a v příštích letech opustí pravděpodobně i další. Podle odborníků je totiž potřeba stále více kmitočtů pro mobilní internetové připojení. O rozhlas jako takový ale podle nich rozhodně nepřijdeme.

MLUVČÍ 3,

Vzrůstá nám hustota, zařízení, které je potřeba obsloužit, a jejich požadavky se zvyšují. Co běžné uživatele zajímá, tak je zejména přenosová rychlost, no a sítě mobilní. Tomu se snaží vyjít vstříc tím, že rozšiřují frekvenční pásmo, že přidávají neustále další oblasti přenosového spektra.

Martin SRB, redaktor

Jiří Vodrážka z fakulty elektrotechnické ČVUT říká, že přístup k mobilnímu internetu potřebuje stále více průmyslových strojů i jiné techniky a přenos dat je náročnější než rozhlas.

MLUVČÍ 3,

Potřebují, aby se dostávala data směrem od té sítě k uživateli, ale i opačným způsobem, to znamená, že uživatel vysílá nějaké svoje požadavky.

Martin SRB, redaktor

Každý mobilní telefon je totiž zároveň přijímačem i vysílačem, kdybychom si pustili v telefonu rozhlas přes internet. Pro rádiové vlny je to něco jiného, než kdybychom si pustili obyčejný radiopřijímač, vysvětluje ředitel techniky Českého rozhlasu Karel Zíka. V případě internetu, když se připojí jeden posluchač, třeba já tady budu poslouchat písničku a vedle mě bude sedět druhý člověk a nebude úplně stejnou písničku. Ve stejném čase, tak k nám oběma poputují unikátní data, zároveň dvoje data. Ke každému tomu posluchači, ten bude čerpat svá data, což samozřejmě výrazně zatěžuje ten systém. Jak se expertům podaří tlačenici na rádiových vlnách vyřešit v budoucnosti, to uslyšíte ve vědeckotechnickém magazínu experiment, který vysíláme zítra ráno po deváté mimořádně z Národního technického muzea v Praze Martin Srb.

MLUVČÍ 4,

Pierson, Radiožurnál. Starostové desítek měst a obcí chtějí zrušit novelu nařízení vlády, která se týká hlukových limitů u některých silnic a dálnic. Nelíbí se jim, že od 1. července povoluje navýšení navýšení hlukové hladiny u některých dopravních staveb. Mají strach o zdraví lidí.

Radek DUCHOŇ, redaktor

Přede mnou je první dům ve Zdibech asi 600 m. Na dohled je frekventovaná dálnice D8. stát tady také plánuje postavit Pražský okruh. Lidé jsou z hluku rozčarovaní už teď. Například pan Václav Moc. Když máte otevřený okno, tak si připadáte, že ležíte vedle dálnice. Co říkáte tomu, že se změní ty limity? Mělo by se to změnit, ale obráceně, spíš druhým směrem. Novela nařízení vlády ruší tzv. Starou hlukovou zátěž a mění limity pro maximální výši hladiny zvuku u silnic. Tam, kde doteď norma povolovala u silnic postavených do konce roku 2000 maximálně 60 decibelů ve dne a 50 v noci, se podle starostů zvýší limit ve dne na 68 decibelů a v noci na 58. nezávislá starostka Zdib Eva Slavíková vysvětluje, že přestože se plánované navýšení zdá být na první pohled malé, ve skutečnosti bude větší.

MLUVČÍ 5,

Dotkne se většiny silnic v rámci České republiky. Ty hlukové limity jsou navyšovány poměrně výrazně.

Radek DUCHOŇ, redaktor

Za starosty se postavil také spolek koridor D8 a žádá, aby vláda novelu zrušila. Potvrzuje členka spolku Klára Rothová.

MLUVČÍ 6,

Když se bude rekonstruovat dálnice D8 a rozšiřovat na 3+3 pruhy, tak u stávajících limitů bylo 60, 50, ovšem novela nám teďko ty limity navýšila na 68, 58. to znamená, že nebudou nutná taková protihluková opatření, která by musela být, když by tahle ta novela neplatila. To.

Radek DUCHOŇ, redaktor

Že se na některých silnicích hlukový limit zřejmě zvýší, připouští i mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

MLUVČÍ 7,

Ve většině případů se ale uplatnila jiná korekce, která hygienické limity nestanovila na 60 a 50 decibelů, ale na hodnoty například 65, respektive 55 decibelů.

Radek DUCHOŇ, redaktor

A dodává, že ale na některých úsecích starších silnice hlukové limity sníží. Nových staveb se změny podle něj většinou nedotknou ze zdi. Radek Duchoň, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka

Americké ministerstvo obrany oznámilo, že se na Ukrajině podařilo opravit protiletecký systém patriot. V úterý ho poškodila ruská raketa. Podle mluvčí Pentagonu Sabriny singové je systém znovu plně funkční a v provozu. Ukrajina ke své obraně před nadzvukovými a balistickými raketami žádá další moderní protiletecké zbraně. Víc k tomu řekne náš zpravodaj Martin Dorazín. Hlavních zpráv v šest. Český rozhlas. Oslavil 100 let pravidelného vysílání na našem území. Na speciální narozeninový koncert přišlo do pražských Riegrových sadů přes 20 000 lidí. Stovky tisíc dalších ho poslouchali v rádiu nebo na internetu. Taky tuhle akci vám připomeneme za 15 minut.

MLUVČÍ 4,

Pět, 51. předposlední píseň včerejšího koncertu, na kterém jsme oslavovali 100 let výročí rozhlasu, to byly Chinaski a píseň. Měl bych si boty zout. Pak už přišli punčocháče a pak velkolepý konec. Můžete si to připomenout třeba na YouTubu, ale my pojďme za sportem. Nymburští basketbalisté dál živí naději na finále, v pátém semifinále NBL porazili Opavu 90, 70 a snížili stav semifinálovéérie na 23. pomohla jim tradičně skvělá kulisa, o kterou se v nymburském sportovním centru zasloužili příznivci obou dvou týmů.

MLUVČÍ 8,

Atmosféra byla při pátém semifinále opravdu výborná. Opavu přijelo povzbudit kolem 150 fanoušků. Ani to Slezanům nepomohlo, co o jejich porážce rozhodlo, doplnil kpt. Jakub Šiřina.

MLUVČÍ 9,

Celkově, celkově ten vstup do toho zápasu nebyl tak dobrý, jako jsme mívali třeba v těch domácích zápasech a nepadaly nám trojky, šestky jsme měli mizerné procento a hlavně si myslím, že rozhodli doskoky, protože nymrk měl v poločase 12 útočných doskoku, ale to se potom těžko dotahuje, když celý zápas prohráváte dvojciferným rozdílem a stojí to strašně moc sil.

MLUVČÍ 8,

Jeden z rozhodujících momentů nabídl začátek druhé čtvrtiny a v ní 12. bodová šňůra nymburského celku.

MLUVČÍ 10,

Přelom první a druhé čtvrtiny. Ty dvě pětiminutovky poslední minut, první a prvních pět minut druhé, kdy jsme dali podle mě asi jenom osm bodů, soupeř se tam nějak uklidnil a hlavně rychlými protiútoky nás zničil.

MLUVČÍ 8,

No, říkal jeden z opavských trenérů Kryštof Vlček. To domácí kouč Ladislav sokolovský si mohl na naopak oddechnout. Po třech porážkách Středočeši v semifinálové sérii zabrali a snížili stav na 23. když to.

MLUVČÍ 11,

Bude takhle a odevzdáme na hřišti to, co jsme tam dneska dali. Co se týče bojovnosti, koncentrace a všech těchhle věcí, který jsme v sezóně v několika zápasech ukázali, že umíme, tak odejdeme se zvednutou hlavou.

MLUVČÍ 8,

Domácí basketbalisté se pak shodli v jednom, nabudit dokázal rozehrávači Jakub Tůma hlavně energii, kterou prý spoluhráčům svým výkonem předával.

MLUVČÍ 12,

Jsem se, jsem se do toho dal na nic energie nakopnout jakoby a celej tým a se mi to povedlo, takže si myslím, že to je taková moje role.

MLUVČÍ 8,

Tohle, doplnil Jakub Tůma, klíčový muž pátého semifinále. To pokračuje v sobotu na opavské palubovce. Z Nymburka Pavel Petr, Radiožurnál.

19. 5. 2023; technet.idnes.cz

Útočné drony sice nevyvíjíme, ale armádě pomůžeme rádi, říká vědec z ČVUT

Bylo by možné pomocí roje dronů spáchat atentát na Vladimira Putina? V čem jsou drony z ČVUT unikátní? A jaké mají kromě boje užití v běžné civilní praxi? O možnostech a budoucnosti dronů hovořil v Rozstřelu Martin Saska, šéf multirobotického týmu Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

V úvodu Rozstřelu Martin Saska vyloučil, že by se na ČVUT vyvíjely drony zabijáci. "My nechceme primárně dělat drony, které by zabíjeli lidi. Ale na druhou stranu cítíme morální povinnost pomoci státu, pokud by to skutečně potřeboval. Osobně bych se nebránil výzkumnému projektu s českou armádou, kde by naše know how, které je opravdu unikátní, mohlo pomoci v podobné krizi, jako je v současnosti na Ukrajině."Zájem armády? Asi beru za špatné kliky

"Nikdy nevíme, kdy se fronta posune. Kterým směrem. A v takovém okamžiku by naše znalosti české armádě určitě pomoci mohly," myslí si robotik.

Podle něj ale česká armáda zájem o užší spolupráci s jeho týmem neprojevila. "Nemohu si stěžovat, že by byl u nás v tomto ohledu špatně podporovaný aplikovaný výzkum. V tom je situace dobrá. Ale zrovna ve výzkumu obranných technologií to vnímám tak, že je podpora slabší."Video můžete zhlédnout na www.idnes.cz.

Od armády nebo od ministerstva obrany dosud žádná konkrétní nabídka na spolupráci sČVUTnepřišla. "A pokud se ptáte proč, možná je to proto, že beru za špatné kliky, možná je to proto, že na to prostě tolik netlačím. Možná i proto, že říkám, že nechceme primárně vyvíjet zbraně."

Saskův tým vyvíjí naČVUTsvětově unikátní drony, které ani zdaleka nepřipomínají hračky, které jsou k dostání v obchodech a fungují na dálkové ovládání. "Pokud je mám srovnávat s komerčně dostupnými drony, tak ty naše jsou plně autonomní. Jsou to skutečně létající roboti."Naše drony se rozhodují samy

"Nejsou skutečně pouze na dálkové ovládání, nemusí tam být pilot, a dokonce ani operátor nemusí komunikovat s nějakým centrálním počítačem," vysvětluje robotik. "Nemusí mít ani GPS. Můžeme je například vpustit do jeskyně a drony ji samostatně prozkoumají a reagují na prostředí, ve kterém se pohybují."

Drony zČVUTdisponují také základní umělou inteligencí. "Ta samozřejmě není tak veliká, jako můžete vidět u v současnosti populárního chatovacího nástroje. Neuronové sítě a jiné prvky umělé inteligence využíváme na zpracování senzorických údajů, protože právě dobrá senzorika je základem jakéhokoliv autonomního letu."

A jak se tedy dronyČVUTliší? "Většina komerčně dostupných dronů je schopná sledovat předem nadefinovanou trajektorii podle GPS bodů. Některé se dokážou navést na nějaký cíl tím, že sledují tepelný zdroj, tak to funguje například ve válce na Ukrajině."

Podle robotika však zatím téměř nikdo nevyvíjí drony se zcela autonomním rozhodováním. A právě v tom je tým zČVUTunikátní. Dokonce dokáže autonomně fungovat v roji, čímž se také zásadně liší od stávajících používaných technologií.Jako hejna ptáků a roje včel

"To je vlastně jedna z našich největších přidaných hodnot ve vědeckém světě. Zaměřujeme se na spolupráci více samostatně letících dronů," pokračuje robotik. "Inspirujeme se třeba pohybem hejna ptáků nebo roje včel. Třeba u špačků bylo dokázáno, že oni dokážou detekovat ve svém okolí pouze sedm nebo osm jedinců a všechny ostatní ignorují."

"Ale na základě pohybu nejbližších jedinců ve svém okolí dokážou přizpůsobit svůj let tak, aby i desetitisícihlavé hejno dokázalo letět společně, vyhýbat se překážkám a vytvářet formace. Je to interaktivní decentralizované chování. Tudíž vy nemusíte plánovat pohyb pro celý roj," vysvětluje Martin Saska.

"Vzpomeňte, když Intel vyslal deset tisíc dronů. To ale bylo deset tisíc samostatně letících dronů, které měly předpřipravené trajektorie, důkladně dopředu naplánované. Dělají to tak, že pro každý dron, nezávisle na ostatních, naplánují trajektorii, potom si vše pustí v simulaci a zjistí, kde do sebe stroje narážejí. A v tom místě roj po jednotlivých dronech rozplétají, a to i několik týdnů," říká vědec zČVUT.

"Ale u nás to je jinak. Naše robotické roje jsou inspirované přírodou. Vše probíhá na palubě dronu v reálném čase a u všech jedinců nezávisle. Naše drony používají kamery na detekci ostatních strojů v okolí, senzoricky vnímají své okolí," dokazuje unikátnost technologie zČVUTrobotik, který následně v Rozstřelu detailně popsal principy, podle kterých jejich stroje fungují.

Podle něj má naprostá většina dronů zČVUTelektrický pohon, ale pracují minoritně také s benzinovými motory. "A jsem rád, že už teď za námi chodí i řada českých firem nebo třeba jen nadšenců s nápadem, kde by se tyto drony mohly uplatnit. No a my se snažíme jejich vize a nápady zrealizovat a velmi často se to podaří."Atentát na Putina? Šlo by to, ale odmítáme to

"Pracujeme konkrétně třeba na hasicím dronu, přičemž česká firma, která dováží hasicí projektily, přišla s nápadem, že když jejich projektily mohou házet do ohně hasiči, mohl by to dělat i dron," popisuje robotik s tím, že by při použití dronu došlo k minimálnímu ohrožení lidského zdraví. "Nikdo nevěřil, že dron dokáže relativně velký kanystr s hasicí tekutinou vystřelit, a přitom nespadnout. A my jsme jim ukázali, že to opravdu problém není."

Uplatnění autonomních dronů se nabízí například v logistice, při doručování zásilek, ale i ve zdravotnictví a samozřejmě v již zmiňované armádě. Martin Saska pak odpovídal na kontroverzní otázku, zda by nějaký speciálně připravený roj dronů mohl například spáchat úspěšný atentát na Vladimira Putina.

Podle něj by to bylo teoreticky možné. "Ale nechci k tomu dávat rozhodně návod. Nerad bych pak dostával spoustu e-mailů, které nás budou vyzývat: pojďme to udělat. Ale technologicky to možné je." Podle něj ale pouze za předpokladu, že bude známo místo, kde se daná osoba nachází.

"Ale zdůrazňuji, tohle je něco, co bychom dělat nechtěli. Snad jen v okamžiku, kdy by naše děti byly zabíjeny nějakou jinou armádou. Víte, my všichni robotici řešíme neustále toto dilema, tedy že vyvíjíme jednotlivé střípky velmi vyspělé technologie. A pokud si je někdo dostatečně šikovný poskládá, tak chtě nechtě můžeme přispět i k takovému systému," uzavírá Martin Saska.

Kam až by použití dronů v boji mohlo zajít? Kde osobně vidí etickou hranici? Objevil se nějaký dron zČVUTpřímo v boji? Obrátil se na český tým se zájmem o jeho technologii nějaký jiný stát? A existují při používání dronů nějaká legislativní omezení? I na to odpovídal Martin Saska, šéf multirobotického týmuFakultyelektrotechnickéČVUTv Praze v Rozstřelu.

Radek Vebr, MAFRA

FotoGallery: