ČVUT - Fakulta elektrotechnická

29. 6. 2023; Náš region

Studenti ČVUT vyvinou program

Krátce

Studenti Fakulty dopravní a Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinou pro Aero Vodochody program pro vyhodnocování bezpečnosti a spolehlivosti letounů. Poslouží pro stroje L-39NG i jejich předchůdce L-39.

Prezident Aera Viktor Sotona a děkan Fakulty dopravní ČVUT Ondřej Přibyl podepsali smlouvu, podle které experti z obou fakult vytvoří software pro sběr a vyhodnocování provozních dat z elektronických karet poruch nových i modernizovaných letounů. "Dosud jsme spolupracovali se studenty z Ústavu letecké dopravy FD ČVUT, kteří v rámci odborné praxe zkoumali bezpečnost a spolehlivost systémů našeho letounu L-39NG. Nyní jsme spolupráci prohloubili a uzavřeli smlouvu o dílo na vývoj softwaru, který bude přímo data ohledně bezpečnosti a spolehlivosti letounů sbírat a vyhodnocovat," uvedl Sotona. Pracovníci vývojového centra tak budou moci rychleji a efektivněji analyzovat, předpokládat a nastavovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

28. 6. 2023; Mladá fronta Dnes

V muzeu ukazují české inovace z Expa 2020

LETNÁ Systém S. A. W. E. R., který vyrábí vodu ze vzduchu, bezpilotní formuli nebo například kontejnerovou loď, která umí zpracovat plastový odpad z oceánů, si mohou lidé prohlédnout na výstavě v Národním technickém muzeu (NTM). Expozice s českými inovacemi, které zaujaly na Světové výstavě Expo 2020 v Dubaji, bude k vidění ode dneška do 31. března 2024.

K vidění je 20 českých inovací, jež by mohly usnadnit například získávání vody, recyklaci i pěstování plodin. "České inovace prezentované na Expo 2020 v Dubaji jsou dokladem úspěchů a schopností současné české vědy a techniky," řekl generální ředitel NTM Karel Ksandr. Jedním z vystavovaných exponátů je systém S. A. W. E. R., který v Dubaji získal od organizátorů cenu za vůbec nejlepší inovaci. Systém umí samostatně vyrábět ze suchého vzduchu vodu jen za pomoci sluneční energie. Zařízení vyvinuli vědci z Akademie věd ČR a Českého vysokého učení technického (ČVUT).

Schopnost plně autonomní jízdy zajišťuje sestava senzorů s kamerou a senzory, které mapují vzdálenost objektů. Ze zpracovaných dat pak formule plánuje trasu a rychlostní profil, podle kterých se pak samostatně naviguje.

Koncept kontejnerové lodi, která dokáže zpracovávat ostrovy plastového odpadu a vyrábět z nich teplo, odsolenou vodu a palivový olej, vytvořili vědci z Akademie věd ČR a Vysokého učení technického v Brně. Loď by sbírala plastový odpad, vytřídila ten, který se dá použít a uvnitř kontejneru by ho prostřednictvím pyrolýzy zpracovávala. Pro zpracování je vhodný jen nedegradovaný plast, před jeho zpracováním je zároveň potřeba ho propláchnout a očistit například od řas.

Pyrolýza je termochemický proces, který proměňuje plast právě na palivový olej. Loď by měla být energeticky soběstačná díky solárním panelům.

Foto: Úspěch české vědy První samořiditelná autonomní formule postavená v České republice je jedním z exponátů na výstavě Dveře budoucnosti dokořán - České inovace, které zazářily na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

28. 6. 2023; lidovky.cz

Vláda projedná úsporný balíček, v Londýně začne soud s hercem Spaceym

RANNÍ BRIEFING. Editoři serveru Lidovky.cz pro vás připravili přehled nejočekávanějších událostí dne. Co se bude dít?

Pokračuje schůze Sněmovny. Poslanci by mohli schvalovat mj. změny v bodovém systému řidičů, novelu zákoníku práce, návrh zákona o preventivní restrukturalizaci a zrušení monopolu na zdravotní pojištění cizinců s dlouhodobým pobytem.

Třicet minut po skončení dopoledního jednání Poslanecké sněmovny (předpoklad 14:30) se uskuteční schůze vlády. Na programu mimo jiné novely zákonů v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Prezident Petr Pavel a jeho manželka Eva Pavlová druhým dnem pokračují v návštěvě Prahy.

Armáda oslaví 30 let své existence. Součástí programu bude například seskok výsadkářů a záchranářů z vrtulníku do Vltavy. Zúčastní se mj. ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník Generálního štábu Karel Řehka.

Začíná výstava Dveře budoucnosti dokořán, která představí prezentaci Česka na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji. K vidění bude i bezpilotní formule, kterou zkonstruovali studenti z týmu eForce na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Soud projedná odvolání o odškodnění v tzv. aféře dieselgate. Okresní soud v Mladé Boleslavi žalobu v únoru nepravomocně odmítl.

V Londýně začne soud s americkým hercem Kevinem Spaceym, který čelí pěti obviněním ze sexuálních trestných činů. Do 26. července. Při předběžném přelíčení v červenci 2022 herec vinu odmítl.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se setkají v Elysejském paláci kvůli přípravám nadcházejícího summitu aliančních lídrů v Litvě.

České fotbalisty do 21 let čeká na mistrovství Evropy závěrečné vystoupení v základní skupině C duel proti Izraeli, v němž budou usilovat o účast ve čtvrtfinále. K postupu potřebují uhrát alespoň bod.

Foto:

ilustrační snímek

Ladislav Křivan, MAFRA

28. 6. 2023; mmspektrum.com

Jádro: Cesta z energetické krize

Letos v září ve svých prostorách kampus Plzeň-Bory Západočeské univerzity v Plzni opět přivítá účastníky mimořádně zajímavé akce s názvem Jaderné dny 2023.

Tématem, bude – jak jinak – jaderná energetika z nejrůznějších úhlů pohledu. Duchovním otcem celé akce je již od roku 2010 Ing. Jan Zdebor, CSc., kterého jsme se i letos zeptali na podrobnosti.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.

Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.

Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Pane Zdebore, vaše univerzita letos pořádá již 13. ročník konference Jaderné dny. I letos, stejně jako v předchozích šesti letech, se bude odehrávat na půdě Západočeské univerzity v Plzni. Jak se toto prostředí osvědčilo v minulých letech? Myslíte si, že velký zájem z řad studentů středních škol je dán právě i univerzitním prostředím?

J. Zdebor: Jaderné dny jsou zejména vzdělávací, ale i popularizační akcí, která jednoznačně patří na univerzitní půdu. Prostředí univerzity je pro Jaderné dny optimální. Je otevřeno nejen studentům a akademikům, ale také široké veřejnosti, a v neposlední řadě i studentům středních škol. Pro ně je určena zejména výstavní část a série odborných přednášek, a jak ukazuje především loňská zkušenost, je u středoškoláků o Jaderné dny zájem. Přednášek se zúčastnilo více než 500 z nich.

MM: Plánujete oproti loňskému ročníku nějaký tematický posun? Pokud ano, čeho se bude týkat?

J. Zdebor: Letošní Jaderné dny se konají pod heslem "Jaderná energetika – cesta z energetické krize Evropy". Pro úvodní mezinárodní konferenci, která bude otevírat letošní ročník, jsme navrhli novou formu. Oba dny bude zahajovat kulatý stůl. První den s podtitulem "Podíl jaderné energetiky na energetickém mixu EU a ČR" a druhý den na téma "Jaderná energetika a teplárenství – perspektivy zásobování teplem v ČR (?)".

" Myslím, že pokračující energetická krize v Evropě mění pohled na roli jaderné energetiky. Je zřejmé, že dosažení klimatických cílů, tj. dostatečné zásobování energiemi je bez významného podílu jaderné energie nemyslitelné. V poslední době přibývají zprávy o tom, že i země, které v minulosti od jádra odstoupily, se k němu chtějí vracet, " říká Jan Zdebor.

(Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Na co konkrétně se mohou účastníci konference letos těšit?

J. Zdebor: Díky dvěma kulatým stolům, které na sebe tematicky navazují, je větší prostor pro vystoupení jak českých, tak zahraničních odborníků.

MM: Myslíte, že od loňska, nebo řekněme v posledních dvou až třech letech, došlo k nějakému markantnímu posunu v nahlížení na jadernou energii? Třeba v kontextu války na Ukrajině, nebo také v jiných souvislostech? Slyšela jsem, že i dřívější skalní odpůrci jaderné energie jsou jejímu využívání již nakloněni podstatně více než dříve.

J. Zdebor: Myslím, že pokračující energetická krize v Evropě mění pohled na roli jaderné energetiky. Je zřejmé, že dosažení klimatických cílů, tj. dostatečné zásobování energiemi je bez významného podílu jaderné energie nemyslitelné. V poslední době přibývají zprávy o tom, že i země, které v minulosti od jádra odstoupily, se k němu chtějí vracet. Příkladem může být Itálie. Italský parlament nedávno vyzval vládu, aby prověřila možnost využití jaderné energie jako součást národního energetického mixu, tak aby do r. 2050 země disponovala kapacitou 35 MW ze sedmi jaderných bloků.

Letošní Jaderné dny se konají pod heslem "Jaderná energetika – cesta z energetické krize Evropy". Je zřejmé, že kromě zásobování elektřinou bude pro Českou republiku v blízké budoucnosti nezbytné mít spolehlivě zajištěno i zásobování teplem. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: K jakému konkrétnímu vývoji v oblasti využívání jaderné energie podle vás v nejbližších letech dojde – v Evropě i v rámci celé planety?

J. Zdebor: Ve světě pokračuje výstavba nových jaderných bloků v řadě zemí, které se rozhodly řešit své budoucí energetické nároky využitím potenciálu jaderné energie. Kromě Číny a Indie je to Velká Británie, a také země jako Sjednocené arabské emiráty, Turecko a Egypt. Ale i další. Tam jde o zásadní řešení energetických potřeb. Kromě velkých energetických bloků se zájem o nové jaderné zdroje v Evropě i ve světě v poslední době soustředí na malé modulární reaktory. Také ČEZ má v plánu začít s jejich výstavbou a využitím, a to nejen pro výrobu elektřiny, ale i pro zásobování teplem. Ostatně letošní Jaderné dny se této otázce budou též věnovat.

Reklama

MM: Jaký je ekologický dopad jaderné energie ve srovnání s ostatními využívanými zdroji energie?

J. Zdebor: Přestože provoz jaderných elektráren je obecně považován za neekologický, jeho vliv na životní prostředí je srovnatelný, nebo dokonce méně škodlivý než u ostatních zdrojů produkujících elektřinu. Odpady a výpusti z jaderných elektráren jsou pod přísnou národní i mezinárodní kontrolou. Jaderné elektrárny neprodukují za provozu skleníkové plyny a ani nespotřebovávají primární zdroje, které by šlo využít k něčemu jinému. Vloni jsem v rozhovoru pro váš časopis citoval údaje z analýzy americké federální Laboratoře pro obnovitelné zdroje National Renewable Energy Laboratory. Možná bude vhodné je znovu připomenout. Emise ekvivalentu oxidu uhličitého na výrobu 1 kWh elektrické energie je u uhelných zdrojů 850 – 1 050 g, fotovoltaických 35–50 g, větrných 8–20 g a u jaderné elektrárny s tlakovodními reaktory 10–35 g.

MM: A jaký je ekonomický efekt?

J. Zdebor: Zdánlivou nevýhodou jaderných elektráren jsou vysoké pořizovací náklady. Pokud ale budeme uvažovat celý životní cyklus jaderné elektrárny, a to je dnes 60 a více let, budou pořizovací náklady přepočítané na tuto dobu a vyrobenou elektrickou energii vypadat úplně jinak. Například jaderná elektrárna Dukovany se za dobu svého provozu již více než dvakrát zaplatila. Ve srovnání s jinými energetickými zdroji má používání jaderné energie ve skutečnosti i řadu dalších ekonomických výhod. Významná je velmi vysoká efektivita například oproti solárním či větrným elektrárnám, možnost snadno regulovat množství vyráběné energie, šetření přírodními zdroji, relativně nízké provozní náklady a tak bychom mohli pokračovat.

Konferenci bude již tradičně provázet mezinárodní soutěž studentů vysokých škol v kategoriích bakalářské, magisterské a doktorské práce, zaměřené na využívání jaderné energie. Práce budou účastníkům konference k dispozici ve formě posterů v předsálí. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Mohl byste uvést nějaké příklady ideálního využití jaderné elektrárny v daném místě a dané situaci ve srovnání s jiným zdrojem energie?

J. Zdebor: První jaderná elektrárna sloužila jako pohon americké jaderné ponorky USS Nautilus. To byl zásadní pokrok pro válečné námořnictvo ve srovnání s konvenčními pohony ponorek za druhé světové války. Jaderná elektrárna může být ale vhodnou volbou i v civilním sektoru, zvláště pro oblasti s omezenými zdroji energie, jako jsou například ostrovy nebo odlehlé oblasti daleko od elektrických sítí. Zejména v situacích, kdy je potřeba velké množství energie a kdy je důležité, aby byla energie dostupná nepřetržitě. Příkladem by mohla být první plovoucí jaderná elektrárna Sturgis s reaktorem o výkonu 10 MW, která sloužila v 60. letech americké armádě v Panamském průplavovém pásmu. V současnosti je to plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov se dvěma reaktory KLT 40S, která zásobuje město Pevek na Čukotce elektřinou i teplem, a může sloužit také k odsolování mořské vody.

MM: Existuje nějaké zásadní riziko využívání jaderné energie, se kterým je třeba se ještě vypořádat? A co se ohledně toho aktuálně děje?

J. Zdebor: Využívání jaderné energie není bez rizika. Jaderné havárie mohou mít katastrofické následky na životní prostředí a na lidské zdraví, jak bohužel víme z havárií v Černobylu nebo ve Fukušimě. Také radioaktivní odpady jsou velmi nebezpečné a vyžadují speciální opatření pro jejich ukládání. Odpady musí být uchovávány v bezpečí před životním prostředím a lidmi, což je nákladné a vyžaduje to speciální opatření. Po havárii ve Fukušimě byly všechny jaderné elektrárny na světě podrobeny důkladnému hodnocení bezpečnosti. V EU to byly takzvané "zátěžové testy", jejichž cílem bylo posoudit, zda a jak jsou evropské jaderné elektrárny připraveny na stejné či obdobné hrozby jako ty, které způsobily havárii ve Fukušimě. Byla tam zahrnuta extrémní rizika jako zemětřesení, záplavy, extrémní povětrnostní podmínky a další, jejichž pravděpodobnost je sice velmi nízká, ale nejde zcela vyloučit. Na základě výsledků byla přijata řada dodatečných opatření pro zvýšení bezpečnosti provozu jaderných elektráren.

Jaderné dny jsou zejména vzdělávací, ale i popularizační akcí, která jednoznačně patří na univerzitní půdu. Prostředí univerzity je pro Jaderné dny optimální. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Která nejzajímavější témata zazní na letošních jaderných dnech a na které osobnosti se můžeme těšit?

J. Zdebor: Jaderné dny 2023 zahajujeme opět dvoudenní mezinárodní konferencí, která proběhne ve dnech 14. a 15. září, letos s tématem "Jaderná energie – cesta z energetické krize Evropy". Také v tomto ročníku plánujeme jednu ze sekcí konference vyhradit přednáškám představitelů zahraničních firem, které se ucházejí o dostavbu nového jaderného zdroje v České republice, a dalším zajímavým tématům. V průběhu konference vystoupí představitelé Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAAE) se sídlem ve Vídni a Evropské nukleární společnosti, a v jednotlivých sekcích kromě českých i zástupci zahraničních vysokých škol a firem. Je zřejmé, že kromě zásobování elektřinou bude pro Českou republiku v blízké budoucnosti nezbytné mít spolehlivě zajištěno i zásobování teplem. Proto jsme pro letošní ročník zvolili téma druhého kulatého stolu "Jaderné teplárenství– perspektivy zásobování teplem v ČR (?)". Účast na zahájení letošních Jaderných dnů přislíbil pan Dr. Tomáš Ehler z MPO, generální ředitel EDU II Ing. Petr Závodský, představitel MAAE ve Vídni pan Ashok Ganesan, prezident ENS prof. Leon Cizelj, generální ředitel ŠKODA JS Ing. Fr. Krček a další. Druhého kulatého stolu se má zúčastnit např. Ing. Michal Macenauer z EGÚ Brno nebo paní Ing. Silvana Jirotková z ČEZu.

MM: Které akce v rámci konference mohou zájemci navštívit?

J. Zdebor: Letošní Jaderné dny jsou opět naplánovány na dobu pěti dnů – od 14. září do 18. října letošního roku. Po tuto dobu bude v kampusu univerzity instalována výstava o využívání jaderné energie, kterou provází série tematických přednášek pro studenty středních škol. Konferenci bude již tradičně provázet mezinárodní soutěž studentů vysokých škol v kategoriích bakalářské, magisterské a doktorské práce, zaměřené na využívání jaderné energie. Práce budou účastníkům konference k dispozici ve formě posterů v předsálí.

Ing. Jan Zdebor, CSc.

Vysokoškolské studium absolvoval na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni (nyní Západočeská univerzita v Plzni), v oboru Stavba jaderných zařízení, kde také získal vědeckou hodnost kandidáta technických věd.

Po nástupu do koncernu Škoda pracoval postupně jako konstruktér, vedoucí Oddělení vývoje, konstrukce a servisu pro JE. Ve Škoda JS vedl kromě jiného vývoj nových generací pohonů regulačních orgánů pro reaktory VVER 1000 i VVER 440 a řídil jejich zavádění na JE v České republice, Slovenské republice, Maďarsku a na Ukrajině. V letech 2008–2012 pracoval jako technický ředitel společnosti Škoda JS. Po odchodu do penze působí dosud jako technický poradce generálního ředitele Škoda JS.

Je spoluautorem řady vynálezů a průmyslových vzorů. Publikoval desítky odborných článků na mnoha mezinárodních konferencích a v odborných časopisech.

Působí také na Západočeské univerzitě v Plzni, kde je členem vědecké rady Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni a vědecké rady Technologického centra ZČU v Plzni a proděkanem pro spolupráci s praxí Fakulty strojní, na níž rovněž přednáší. Na katedře Energetických strojů a zařízení vede oddělení Jaderná energetika. Vedl řadu bakalářských a diplomových prací. V současné době je školitelem dvou externích doktorandů. Působí jako člen zkušební komise pro státní zkoušky v magisterském i doktorském studijním programu. Přednáší také na Fakultě strojní ČVUT v Praze.

Od r. 2010 zajišťuje organizaci každoroční akce Jaderné dny v Plzni, spojené s mezinárodní výstavou o využívání jaderné energie a s přednáškami a odbornými semináři pro studenty středních a vysokých škol a širokou veřejnost.

Od r. 2015 organizoval každoroční účast studentů českých vysokých škol na letních školách jaderného inženýrství na Ukrajině, kde rovněž přednášel, stejně jako na Letní škole jaderného inženýrství CENEN v České republice.

Je členem redakční rady časopisů All for Power a Jaderná energie. Dále také Inženýrské akademie ČR, České nukleární společnosti a spolku Jaderní veteráni ČR.

O jaderné energii přednášel každoročně na celorepublikové vědecko-popularizační akci Noc vědců a také na Univerzitě třetího věku při ZČU v Plzni a v Mezigeneračním a dobrovolnickém centru TOTEM.

28. 6. 2023; Radiožurnál

Ranní Radiožurnál

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka

Poslanci by dnes měli schvalovat úpravy bodového systému pro řidiče. Nově počítá jen se třemi sazbami postihů, policisté budou moci přidělit 24 nebo šest bodů za nasbíraných 12 trestných bodů. Řidič přijde o průkaz stejně jako doteď. Novela taky umožní mladým lidem už v 17 letech řídit auto pod dohledem tzv. Mentora. Počet obětí ruského ostřelování východoukrajinského Kramatorsku stoupl na čtyři, ruské střely zranily dalších 42 lidí, uvedl to šéf Doněcké oblasti Pavlo Kirilenko. Ruský útok zasáhl pizzerii plnou lidí. Z budovy podle agentury Reuters zbyly jen kovové nosníky. Poškozených je taky několik domů, obchodů, kaváren a dalších podniků. Obraz rakouského malíře Gustava Klimta dáma s vějířem se stal nejdražším obrazem v historii evropských aukcí, prodal se za více než 85 000 000 liber včetně aukčních přirážek, to je v přepočtu přes dvě miliardy korun. Jde o poslední obraz, který Klimt namaloval před svou smrtí. Portrét z roku 1918 byl hlavním lákadlem dražby v londýnské aukční síni sothies.Tenistka Linda Nosková nepostoupila do čtvrtfinále turnaje v Bad Homburgu, Rusce samsonovové podlehla 36. v rozhodujícím setu, nedařilo se ani dalším Češkám v britském eastbourn. Marie Bouzková vypadla v prvním kole po prohře s brazilkou hadadovou Mayovou Barbora Strýcová nestačila ve dvou sadách na Ostapenkovou. Z Lotyšska.

MLUVČÍ 1,

Dobré ráno. Počasí dnes hlídá Marcela Hálová. No a za chvíli jedná inspirace z jižních Čech. Možná dobrá i pro další kraj České republiky, protože kromě dětských kroužků se na jihu Čech v příštím školním roce zaměří třeba na podporu školního stravování, dokonce tam kvůli tomu vznikl speciální program, který má pomoct dětem z nízkopříjmových rodin. Tak tohle nás určitě bude po ránu zajímat.

MLUVČÍ 1,

Pět 36. s vámi Radiožurnál 28. červen. Možná už si zvykáte na prázdninový rytmus, kdy děti nebudou chodit do školy, budou doma, případně budou rotovat po babičkách nebo budou na různých táborech. A tak se hledá také různé naplnění volných dní a volných hodin. My pro vás máme jeden skvělý tip na výstavu v Národním technickém muzeu v Praze. Jmenuje se dveře budoucnosti dokořánna, můžete tam vidět třeba nejlepší české inovace ze světové výstavy Expo 2020 v Dubaj, tam vás pozveme za chvíli před zprávami. Ale teď ještě starosti, které právě souvisí se školním rokem. Nízkopříjmové rodiny na jihu Čech budou moci od podzimu žádat o samostatný příspěvek na školní stravování svých dětí. Jihočeský kraj vytvořil totiž speciální dotační program, který naváže na podprůměrný projekt z loňského roku určený pro děti a seniory. S podáním žádostí lidem nově pomůžou pracovníci Úřadu práce.

MLUVČÍ 2,

Jedná se o děti, které pochází ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a prostě ty rodiče si nemohou dovolit jim ty obědy hradit.

Matěj VODIČKA, redaktor

Popisuje ředitel českobudějovické základní školy nová Vítězslav Ilko. Ze zhruba 350 žáků tady dosavadní příspěvky na podporu školního stravování využívá 36 dětí. Nový krajský program proto vedení školy vítá.

MLUVČÍ 2,

Ta potřebnost úhrady těch obědů a neustále stoupá vzhledem k tomu, jak ta hospodářská sociální situace teď se vyvíjí, takže my určitě se do toho přihlásíme a věřím, že tu podporu využijou i jiné školy.

Matěj VODIČKA, redaktor

Jihočeský kraj navazuje na svůj loni spuštěný dotační program určený k podpoře dětí a seniorů v době drahých energií a inflace. Drtivá většina příspěvků šla právě na školní stravování. Finance do nové dotační výzvy z větší části poskytne ministerstvo práce a sociálních věcí, vysvětluje náměstek hejtmana Pavel Klíma z TOP 09.

MLUVČÍ 3,

Na dva roky dostaneme zhruba 12,5 milionu s tím, že 10 % budeme mít spoluúčast jako Jihočeský kraj. My jsme si udělali průzkum ve všech 500 školských organizací v Jihočeském kraji, takže víme, kolik asi plus minus dětí a studentů budeme podporovat.

Matěj VODIČKA, redaktor

S administrací žádostí naopak nově pomůže jihočeská pobočka Úřadu práce, podobně jako v dalším novém programu na podporu dětských kroužků.

MLUVČÍ 3,

Nebudeme to dávat plošně, ale cíleně přesně rodičům, kteří jsou v nějaké hmotné nouzi.

Matěj VODIČKA, redaktor

Největší zájem o podporu školního stravování je dlouhodobě v Moravskoslezském, Ústeckém a Středočeském kraji, vyplývá to z dat ministerstev školství, práce a sociálních věcí. Z Českých Budějovic Matěj Vodička, Radiožurnál.

MLUVČÍ 4,

Pět 42. Richard Müller.

MLUVČÍ 1,

Budoucnost plná technologií, které jsou šetrné k životnímu prostředí, tak taková je výstava s názvem dveře budoucnosti dokořán, ta je ode dneška viděná k vidění v hlavní budově Národního technického muzea v Praze, můžete tam vidět dvě desítky hitech inovací, které zazářily také na výstavě Expo 2020 Dubaj.

MLUVČÍ 5,

Stojíme u sedmce elektrické formule, která byla modifikovaná na formuli autonomní.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Ondřej Kuban z fakulty elektrotechnické na pražském ČVUT popisuje jeden z exponátů v Národním technickém muzeu, a to formuli, která je schopná jízdy i samostatně bez řidiče. Dalším unikátem na výstavě je systém saver, který na Expo 2020 v Dubaji získal cenu organizátorů za vůbec nejlepší inovaci. Pokračuje Tomáš Matuška z českého Vysokého učení technického v Praze.

MLUVČÍ 6,

Ta původní idea vlastně bylo získat vodu pomocí slunečního záření ze vzduchu pro zavlažování země, aby vydala nějaký plody a zdroje vlastně potravin.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Na systému se podíleli i vědci z Akademie věd. Do budoucna by tato technologie byla záchranou v suchých a klidně i pouštních oblastech, říká Tomáš Matuška.

MLUVČÍ 6,

Tím, jak vlastně na tý technologii jsme pracovali, tak o ní začali mít zájem třeba armáda, prostě nouzový zdroj vody pro vojáky nebo humanitární organizace. Když je nějaká katastrofa, najednou nejde voda, nedá se tam dopravit.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Dvě desítky exponátů vystavených v Národním technickém muzeu tvoří jeden celek takové město budoucnosti, vysvětluje generální komisař účasti Česka na Expo 2020 v Dubaji Jiří František Potužník.

MLUVČÍ 7,

Nabízíme pohled skutečně do budoucnosti, jak by mohlo vypadat město, které by bylo postavenno ohledem na ty české technologie a využívalo je.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Expozice bude v Národním technickém muzeu do konce března příštího roku. Zuzana Machálková, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka

Ministerstvo spravedlnosti přepracuje svůj návrh na novou definici znásilnění. S předsedy stran se na tom dohodl šéf rezortu Pavel Blažek z ODS. Definice by nově měla být založena na nesouhlasu. Pokrývat má i případy, kdy oběť takzvaně zamrzne. Víc chystáme do hlavních zpráv v šest. Kouř a popílek z lesních požárů v kanadské provincii Quebec znovu pokrývá oblasti na severu Spojených států a míří do jejich středu, podle kanadského mezirezortního centra pro lesní požáry stále hoří porost na 490 místech, 250 požárů se nedaří hasičům nijak kontrolovat. K tomu ví podrobnosti náš zpravodaj v Severní Americe Pavel Novák.

MLUVČÍ 1,

Za 10 minut šest. Švédský tyčkař arman Duplantis potvrdil, že patří mezi atlety nejlepší současnosti na ostravské Zlaté tretře vylepšil vlastní světové maximum letošního roku na 612 cm a ty jeho skoky dokázaly fanoušky zvednout ze seda.

Lukáš MICHALÍK, redaktor

Cítím se dobře. Pokaždé, když odcházíte ze stadionu a víte, že jste jen těžko mohl přidat nějaké centimetry navíc, tak je to vždycky dobré. Těch 612 je nejvíc, co jsem tady v daný den mohl skočit, takže můžu být spokojený.

MLUVČÍ 8,

Povídal nejlepší atlet světa za minulý rok Armand Duplantis, že ve zhruba 18 stupních Celsia je mnohem složitější útočit na rekordy než ve 30. na zlaté tretři ale po jednom zaváhání na 590 cm naprosto dominoval a ukázal, jak neuvěřitelnou lehkostí se lze dostat do víc než šestimetrové výšky?

MLUVČÍ 9,

Bylo.

Lukáš MICHALÍK, redaktor

Trochu chladněji, než bych si představoval. A tělo na takové podmínky reaguje různě, nohy jsou tvrdší a to ubírá hodně energie na rozběhu, protože do toho musíte dát mnohem víc sil.

MLUVČÍ 8,

Duplantis ale tentokrát dostal od diváků mnohem víc energie než před dvěma lety, kdy závodil na Zlaté tretře s výraznými covidovými opatřeními. Novinkou pro letošek bylo postavení tyčkařského sektoru hned před hlavní tribunu, a to si třiadvacetiletý Švéd pochvaloval.

Lukáš MICHALÍK, redaktor

Skáče se mi, je tu skvělá energie, je to lepší umístění, protože je tady příznivější vítr a snad to i do příštího roku zůstane stejné, když pak bude trochu tepleji, tak by to mohlo být hodně dobré.

MLUVČÍ 8,

Dává arman Duplantis naději, že by fenomenálního atleta mohli fanoušci vidět v Ostravě i v následujících letech. Výkonem 612 cm vytvořil nejlepší tyčkařský výkon na českém území, ten držel doteď další legendární atlet Sergej Bubka, který skočil v roce 1987 na pražském Strahově 603 cm. Z Ostravy Jakub Marek, Radiožurnál.

28. 6. 2023; Radiožurnál

Polední Radiožurnál

Jana GULDA, moderátorka

Konečnou podobu konsolidačního balíčku dnes projedná vláda. Balíček mění přes 60 předpisů a jsou v něm taky opatření, která vyžadují legislativní změny. Pomocí balíčku chce vláda například změnit sazby DPH, v plánu je ale taky omezení nebo zrušení některých daňových výjimek. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS očekává, že kabinet balíček schválí bez větších změn. Český telekomunikační úřad vypíše zřejmě v srpnu aukci kmitočtů pro digitální rozhlasové vysílání DAB plus v pásmu 174-230 megahertz může vzniknout 27 regionálních a dvě celoplošné sítě. Oznámila to mluvčí ČTÚ Tereza meravá. Češi si nově můžou léky na předpis vyzvednout ve víc než 13 stech lékárnách v Chorvatsku, informoval o tom Státní ústav pro kontrolu léčiv a zveřejnil jejich seznam. Pacient v chorvatské lékárně léky zaplatí, českou cenu mu pak na žádost vrátí zdravotní pojišťovna od poloviny června. Podobně funguje vydávání léků v Polsku ve všech zemích Evropské unie můžou pacienti uplatnit v lékárně taky původní papírový recept. A americký Národní úřad pro letectví a vesmír pracuje na vývoji technologií, pomocí kterých bez povrchu Měsíce získával vodu a kyslík a později taky vzácné kovy. Úřad usiluje o to, aby začal měsíční povrch zpracovávat už v roce 2032. agentuře Reuters to řekl jeral cenders, jeden z vědců NASA.Moderní pětibojařka Lucie Hlaváčková díky postupu do finále evropských her získala účastnické místo na olympijských hrách v Paříži. Z Čechů vybojovali kvótu zatím pouze sportovní střelci Jiří Lipták, Jiří přívratský, Petr nymburský, Jakub Tomeček a Veronika Blažíčková.

MLUVČÍ 1,

Brzy taky soutěž, jak jste zvyklí, po půl jedné. Od pěti nominací na Oscara až po dvě na zlatou malinu. To je v kostce zatím pětidílná série Pirátů z Karibiku. Ten první díl s podtitulem prokletí Černé perly měl u nás premiéru a teď si tipněte, před 20 lety, tak právě kvůli tomuto výročí bude téma dnešní soutěže už za chvíli.

MLUVČÍ 1,

Taky máte ten pocit, že premiéra filmu Piráti z Karibiku prokletí Černé perly nebyla zas tak dlouho od tohoto momentu? Vyvedeme vás z omylu. Už je to rovných 20 let. Mezi. Mezitím vznikly další čtyři pokračování a šestý díl série je stále ve hře. A Piráti z Karibiku, to je téma i dnešní odpolední soutěže. Poslouchejte pozorně.

MLUVČÍ 2,

No, tak vy stůjte, dostanu šilink za odstavení lodi v doku, nahlaste mi své jméno.

MLUVČÍ 3,

Co byste řekl na tři šilínky a co je pom? Vítejte v Port. Royil panesmith.

Alžběta HAVLOVÁ, redaktorka

Johnny Depp jako kpt. Jack sperou, Orlando Bloom coby watterrner a křehká kíra k. Nightyová jako jeho osudová láska Elizabeth. Přidejte k nim záporáka hektora barbosussu v podání oscanového jefreyho rushe, hromadu prokletých zombie Pirátů včetně záludné opice a vyjde vám výtečný pirátský guláš. Film režiséra Gora verbinskho byl v roce 2004 nominovaný na pět Oscarů, přesto, že neproměnil ani jednoho, stal se jedním z nejvýdělečnějších filmů své doby. S rozpočtem 135 000 000 USD celosvětově vydělal téměř pětkrát víc.Mimochodem známá britská metalcorová skupina blink Meat Horizon se pojmenovala právě podle této věty, kterou Jack Sparrow říká ve chvíli, kdy se znovu dostane ke kormidlu své milované Černé perly.

MLUVČÍ 4,

Bojíš se smrti?Bojíš se tedy propasti? Temno.

Alžběta HAVLOVÁ, redaktorka

Pokračování úspěšného pirátského dobrodružství na sebe nenechalo dlouho čekat. O tři roky později se objevil nový a ještě děsivější zloun v podobě kapitána lodi, bludný Holanďan daviho Jonese, který má místo vousů chapadla. Zahrál si ho billnaj a připojil se k němu další hvězdný herec stellan scars ARD, ten ztvárnil otce vilila tkaničky törnera. Ze čtyř oscarových nominací tentokrát proměnil jednu, a to za vizuální efekty.

MLUVČÍ 5,

Zave ti mě k němu a budeš žít, abys o mně vyprávěl, máš mé slovo.

Alžběta HAVLOVÁ, redaktorka

Další tři pokračování na konci světa na vlnách podivná a Salazarova pomsta. Měli už kvalitativně sestupnou tendenci a i přes známá jména jako Javier bardem nebo penelop Cruzová jsi zatím poslední díl vykoledoval dvě nominace na zlatou malinu, co se týče šestého dílu. Ten se začal plánovat už v roce 2019. jeho vznik ale pozdržela nejen pandemie, ale také deppův soud s jeho bývalou ženou Amber heardovou. Podle posledních zpráv scénář píší autoři úspěšného seriálu the lastovas. Účast Johnnyho Deppa je zatím stále v jednání, nicméně on sám před rokem prohlásil, že k návratu k pirátské franšíze by ho nepřimělo ani 300 000 000 USD a milion alpak navrch. Alžběta Havlová, Radiožurnál.

MLUVČÍ 1,

Číslo do studia odpoledního Radiožurnálu pro vás, kteří chcete soutěžit. 221 552 255.Nicka v kyle minok. Minutu před tři čtvrtě na jednu v odpoledním Radiožurnálu. Přivedli nás až v dnešní odpolední soutěži, do které se dovolal Jiří z Liberce. Tak Jiří, zdravím vás, dobrý den. Dobrý den, tak Jiří, mám pro vás tři soutěžní otázky, mám pro vás taky hodnotné ceny za tři správné, dvě správné nebo jednu správnou odpověď, pokud vás zajímá, o co dnes budeme hrát, tak je to hlavní cena. Poukaz na ubytování na dvě noci se snídaní a privátním wellness pro dvě osoby v rodinném wellness hotelu u langru v Dolních Věstonicích na jižní Moravě, na úpatí pálavských vrchů a v těsné blízkosti Novomlýnské nádrže. To je tedy hlavní cena. Za dvě správné odpovědi pak vstupenky na výstavu Daniela flejšarová, Magdalena kožená, koncert pro dva smysly, která se koná v historické budově Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, představuje kostýmy mecosopranistky Magdaleny Kožené, které v uplynulých třech desítkách let navrhla právě Daniela fejšarová. Za jednu správnou odpověď pak cena útěchy přímo od Radiožurnálu. Jiří co Piráti z Karibiku?

MLUVČÍ 6,

Viděl jsem, tak uvidíme.

MLUVČÍ 1,

Tak jste na tom lépe než já dobře? Máte velkou šanci tedy uspět? Zvlášť, pokud jste poslouchali tu reportáž před chvílí, máte pět vteřin na odpověď. První soutěžní otázka připravena, jste připraven i vy?

MLUVČÍ 6,

Ano?

MLUVČÍ 1,

Tak ptám se vás, jaký podtitul, tedy název toho prvního dílu, mají Piráti z Karibiku? V jejich české premiéry? Je to dnes přesně 20 let, jak jsme řekli.

MLUVČÍ 6,

Bylo to propletí Černé perly.

MLUVČÍ 1,

Je to tak. Mimochodem všechny tři hlavní postavy se jmenují podle ptáků. Otázka druhá, která známá britská kapela se pro svůj název inspirovala závěrečnou scénou toho prvního dílu Pirátů z Karibiku. V reportáži jste mohl tu větu kapitána z perou a slyšet.V the. Je to tak. Dostali jsme se k tomu. Druhý bod a otázka třetí, ptám se vás, jak se jmenuje loď, které ve druhém díle Piráti zkyibiků s podtitulem truhla mrtvého muže šéfuje kpt. David Jones.

MLUVČÍ 6,

Je to bludný holanďák.

MLUVČÍ 1,

Je to bludný Holanďan. A vy můžete zabloudit na jižní Moravu, protože hlavní cena? Poukaz do rodinného wellness hotelu u langru v Dolních Věstonicích je váš. Tak vám gratuluju, udělejte si pěkný výlet a užijte si to, na shledanou.

MLUVČÍ 7,

Moc děkuju, na shledanou.

MLUVČÍ 1,

Posloucháte odpolední Radiožurnál. Čerstvá zpráva. Na vybraných úsecích modernizovaných dálnic bude zřejmě možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 km v hodině, schválila to sněmovna a zároveň kamiony nebudou mít novou výjimku z víkendového zákazu jízd. Detaily pro vás chystáme do dalších zpráv a taky do příští hodiny. A teď ještě nakonec této hodiny jedna pozvánka. Budoucnost plná technologií, které jsou šetrné k životnímu prostředí, alespoň tak ji ukazuje nová výstava s názvem dveře budoucnosti dokořán, která je ode dneška přístupná hlavní budově Národního technického muzea v Praze. Uvidíte tam na dvě desítky českých hitech inovací, které zazářily na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji.

MLUVČÍ 8,

Stojíme u sedmé generace elektrické formule, která byla modifikovaná na formuli autonomní.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Ondřej Kuban z fakulty elektrotechnické na pražském ČVUT popisuje jeden z exponátů v Národním technickém muzeu, a to formuli, která je schopna jízdy samostatně bez řidiče.

MLUVČÍ 8,

Všechny ty technologie, které tady vidíte, jsou plně nasazitelné v reálném životě, ale je to nějaký krůček předtím.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Výstava s názvem dveře budoucnosti dokořán pak návštěvníky zve na další unikát, a to systém saver, který na Expo 2020 v Dubaji získal cenu organizátorů za vůbec nejlepší inovaci. Pokračuje Tomáš Matuška z českého Vysokého učení technického v Praze.

MLUVČÍ 9,

S server. To je vlastně složenina Solar Air Water Air res sorces, protože ta původní idea vlastně bylo získat vodu pomocí slunečního záření ze vzduchu pro zavlažování země, aby vydala nějaký plody a zdroje vlastně potravy.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Na systému saver se kromě ČVUT podíleli i vědci z Akademie věd. Do budoucna by tato technologie byla záchranou v suchých a klidně i pouštních oblastech, říká Tomáš Matuška. Tím.

MLUVČÍ 9,

Jak vlastně na tý technologii jsme pracovali, tak o ní začali mít zájem třeba armáda, prostě nouzovej zdroj vody pro vojáky nebo humanitární organizace, když je někde nějaká katastrofa, najednou nejde voda, nedá se tam dopravit, proto jsme vlastně to zařízení začali zmenšovat.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Kromě toho jsou na místě inovace od soukromých tuzemských firem. Generální komisař účasti Česka na expon 2020 v Dubaji Jiří František Potužník dodává, že dvě desítky exponátů vystavených v Národním technickém muzeu tvoří jeden celek. Takové město budoucnosti.

MLUVČÍ 10,

Má pět pomyslných oblastí, má energetiku, má 3D tisk, má menotechnologie, botanickou část a má mobilitu elektrickou nebo kulturistickou. Nabízíme pohled skutečně do budoucnosti, jak by mohlo vypadat město, které by bylo postavenno s ohledem na ty české technologie a využívalo je, to znamená, že je ekologicky přátelské, udržitelné, myslí na lidi nejen jako na roboty, ale i na lidi, kteří tam žijí a myslí i na příští generace.

Zuzana MACHÁLKOVÁ, redaktorka

Expozice bude v Národním technickém muzeu do konce března příštího roku. Zuzana Machálková, Radiožurnál.

Jana GULDA, moderátorka

Bodový systém se zpřísňuje a zjednodušuje. Změny odsouhlasili poslanci. Předseda slovenského parlamentu Kollár čelí odvolání kvůli fyzickému napadení bývalé partnerky. Česká lukostřelkyně Horáčková vypadla na evropských hrách ve čtvrtfinále

28. 6. 2023; cvut.cz

Umělá inteligence a lidská práva – protiklady, nebo partneři? Mezioborový projekt FEL ČVUT, MUNI, Ambis a prg.ai mapuje rizika i příležitosti a nabízí

Datum zveřejnění: Umělá inteligence (AI) představuje celou řadu rizik, a zároveň nabízí mnoho příležitostí napříč celou společností.

Dosud však neproběhla žádná komplexní analýza AI v kontextu lidských práv. Právě o to se od roku 2021 snaží společný výzkum FEL ČVUT, MUNI, Ambis a prg.ai.

Projekt " Umělá inteligence a lidská práva: rizika, příležitosti a regulace " je financovaný Technologickou agenturou ČR a sdružuje technologické a právní odborníky. Výzkumníci si dali za cíl identifikovat kořenové příčiny rizika porušení lidských práv v rámci všech fází životního cyklu AI. A nezůstanou pouze u vyhodnocení. Výstupem projektu bude sada doporučení, jak AI technologie vyvíjet, používat a regulovat takovým způsobem, aby neohrožovaly lidská práva, a naopak pomohly jejich rozvoji a ochraně. Zároveň totiž zkoumají i možnosti dalšího nasazení AI tam, kde by automatizace mohla pomoci lidská práva chránit.

Umělá inteligence jako dobrý sluha, ale špatný pán

"AI může významně pomoci např. v monitorování dodržování a v prosazování lidských práv v oblasti korporátní odpovědnosti, posílení práva na spravedlivý proces odstraněním průtahů v řízení, ochrany zdraví a řadě dalších," vyjmenovává potenciál umělé inteligence koordinátorka projektu Martina Šmuclerová z Ambis, která působí i na pařížském Sciences Po.

Zároveň však upozorňuje na rizika. "Například nereprezentativní vstupní data a jejich nevyvážené zpracování může do AI technologie vnést tzv. algoritmickou předpojatost neboli diskriminační bias. To se může projevit např. ve výběrovém řízení do zaměstnání, policejním dohledu založeném na mechanismu rozpoznávání obličejů nebo při hodnocení úvěruschopnosti jednotlivců v bankovnictví. I nasazení AI systému v jiném než v cílovém provozním prostředí, což se týká např. autonomních vozidel, může vnést riziko porušení lidských práv."

Problémem může být podle výzkumníků také nevysvětlitelnost a netransparentnost modelů umělé inteligence. Pokud člověk namítající porušení lidského práva nemá přístup k informacím a důkazům, na jejichž základě o něm AI rozhodla, může být ohroženo právo na spravedlivý proces

Právní regulace rizikových AI systémů

Právní regulace systémů na bázi umělé inteligence se nyní připravuje na úrovni Evropské unie v podobě Aktu o umělé inteligenci. Představen byl v dubnu 2021 jako součást širší iniciativy EU zaměřené na posílení regulačního rámce pro nové technologie. Návrh Evropské komise, který 14. 6. 2023 prošel hlasováním Evropského parlamentu, se zaměřuje na evidenci a regulaci vysokorizikových systémů, které mohou představovat hrozbu pro základní práva a bezpečnost občanů EU.

"Rizikovost nasazení systémů automatizace spočívá v jejich kvalitě zpracování a úloze, kterou řeší. To se s nástupem AI nemění. Významně se ovšem rozšiřují oblasti lidských činností a zpracování dat, které lze automatizovat," vysvětluje Luboš Král z Centra umělé inteligence FEL ČVUT.

Ačkoliv povinnost dodržovat lidská práva již vyplývá z mezinárodních právních norem, dosavadní výzkum odhalil, že více než 60 procent oslovených českých firem, které dodávají AI řešení a produkty, se lidskoprávní otázkou v kontextu AI vůbec nezabývá a není si těchto rizik vědoma (viz Dílčí výzkumná zpráva ). Rychlý vývoj technologií a jejich nasazování do nejrůznějších oblastí navíc přináší zcela nové výzvy, jejichž praktické řešení se teprve vytváří.

"Nyní nám hlavně chybí osvěta. Ta je právě i cílem našeho projektu," říká Lukáš Kačena z iniciativy prg.ai, která se dlouhodobě věnuje budování povědomí o umělé inteligenci. " Značné jsou také potenciální dopady na samotného uživatele a je otázkou času, kdy se i v ČR objeví první stížnosti a žaloby na porušení lidských práv, jako se to už děje ve světě i v Evropě, a proto prevence je nutná " popisuje závažnost situace.

Doporučení pro firmy i státní správu

Jaké změny tedy vědci konkrétně navrhují? Cílem projektu není vytvářet nové právní normy, ale poskytnout praktická vodítka všem aktérům životního cyklu AI, aby dokázali převést lidskoprávní normy již platné a závazné v naší společnosti na automatizované systémy. Klíčové je zavedení mechanismu hodnocení rizik, který bude jádrem dvou souborů doporučení pro komerční subjekty a pro státní správu. Výzkumníci identifikovali 38 potenciálních rizik pro lidská práva ve všech fázích vývoje a provozování AI systému a pro každé nabízejí možnosti jejich prevence a eliminace.

Zároveň pro 16 vybraných hlavních oblastí porušování lidských práv ve společnosti navrhli nasazení různých typů AI technologií s adekvátní funkcí. Vědci tak i doporučí balíček potenciálních oblastí nasazení a možných AI aplikací, které přispějí k dalšímu posílení a ochraně lidských práv. Dále půjde o vymezení institucionálního a kompetenčního rámce včetně mapy přístupu k nápravným prostředkům.

"Soubory doporučení napomůžou praktické implementaci právně závazných norem, čímž je náš projekt komplementární i k probíhající iniciativě EU. AI Akt jakožto obecný předpis neřeší konkrétní technické provedení toho, jak má být rizikům pro lidská práva v konkrétním nasazení AI technologie předcházeno. Klíčovou roli budou hrát nástroje soft law jako jsou kodexy chování, různé formy certifikací a podobně. A právě této úrovni poslouží výsledky našeho výzkumu," vysvětluje Jakub Míšek z Ústavu práva a technologií Masarykovy univerzity.

Průběžné závěry projektu zasazené do odborného rámce jsou publikovány v knize Artificial Intelligence and Human Rights , která vyjde v prestižním univerzitním nakladatelství Oxford University Press na začátku září. Na podzim 2023 také proběhne již druhý workshop s klíčovými aktéry na poli AI a lidských práv, na který se mohou přihlásit firmy i státní organizace, a zapojit se tak do finální podoby připravovaných souborů doporučení.

Web projektu:

Dílčí výzkumná zpráva: https://prg.ai/wp-content/uploads/2023/02/AI-LP_ResearchReport2022.pdf

28. 6. 2023; cvut.cz

České inovace z Expa 2020 v Dubaji jsou k vidění v Národním technickém muzeu

Datum zveřejnění: Systém S.A.W.E.R., který vyrábí vodu ze vzduchu, bezpilotní formuli nebo například kontejnerovou loď, která umí

zpracovat plastový odpad z oceánů, si mohou lidé prohlédnout na výstavě v Národním technickém muzeu v Praze. Expozice s českými inovacemi, které zaujaly na Světové výstavě Expo 2020 v Dubaji bude k vidění od této středy do neděle 31. března 2024. Exponáty dnes novinářům představili zástupci firem i škol. K vidění je 20 českých inovací, které by mohly usnadnit například získávání vody, recyklaci i pěstování plodin.

"Moc mě těší, že návštěvníci Národního technického muzea mají možnost vidět české inovace prezentované na Expo 2020 v Dubaji, protože jsou dokladem úspěchů a schopností současné české vědy a techniky," řekl generální ředitel muzea Karel Ksandr.

Jedním z vystavovaných exponátů je systém S.A.W.E.R., který v Dubaji získal od organizátorů cenu za vůbec nejlepší inovaci. Systém umí samostatně vyrábět ze suchého vzduchu vodu jen za pomoci sluneční energie. Zařízení vyvinuli vědci z Akademie věd ČR a Českého vysokého učení technického ( ČVUT

Do užšího výběru exponátů se dostala i bezpilotní formule, kterou zkonstruovali studenti a studentky z týmu eForce na Fakultě elektrotechnické ČVUT . Formule DV.01 je prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy zajišťuje sestava senzorů s kamerou a senzory, které mapují vzdálenost objektů. Ze zpracovaných dat pak formule plánuje trasu a rychlostní profil, podle kterých se pak samostatně naviguje.

Koncept kontejnerové lodi, která dokáže zpracovávat ostrovy plastového odpadu a vyrábět z nich teplo, odsolenou vodu a palivový olej vytvořili vědci z Akademie věd ČR a Vysokého učení technického v Brně. Loď by sbírala plastový odpad, vytřídila ten, který se dá použít a uvnitř kontejneru by ho prostřednictvím pyrolýzy zpracovávala. Pro zpracování je vhodný jen nedegradovaný plast, před jeho zpracováním je zároveň potřeba ho propláchnout a očistit například od řas. Pyrolýza je termochemický proces, který proměňuje plast právě na palivový olej. Loď by měla být energeticky soběstačná díky solárním panelům.

Ve 20 instalacích výstava představí české inovace, které by mohly změnit život ve městech budoucnosti, a to v pěti oblastech - dostupnost potravin, čistá energie, životní prostředí, ochrana přírody a využití 3D tiskáren. Výstava představuje takové město budoucnosti, lidé mohou vidět šetrné formy získávání, ukládání i využívání energie i nové způsoby jak čistit a chránit vodu a vzduch.

Zdroj:

ČTK

28. 6. 2023; peak.cz

Vojtěch Kijenský (Cleverlance): U vývoje bankovních systémů je DevOps alfa a omega, smysl má ale i pro další firmy

Termín DevOps je v dnešní době skloňován vedle vývoje takřka na každém kroku. Jen málokdo ale tuší, co vše se za ním ukrývá. Za oponu DevOps jsme se proto v dalším podcastu Peak.cz podívali s Vojtěchem Kijenským, který pracuje v technologické společnosti Cleverlance jako head of DevOps. "Už dávno to není jenom buzzword. Na začátku DevOps každý chtěl, aniž by vlastně věděl proč. Jenom pár lidí si uvědomilo, že jim to umožní zrychlit vývoj, a proto ho potřebují, že teď už je to téměř nezbytnost," říká Kijenský v podcastu.

Celá řada nejen pracovních procesů podléhá automatizaci. Ta by se ovšem neobešla bez kvalitní výpočetní techniky a především potřebného softwaru. Ten však musí někdo navrhnout, naprogramovat, otestovat a posléze nasadit na daný proces.

"Existuje spousta historek na téma, že jedno oddělení nasadilo určitý software, který se zdál jako živý, běžící proces, ale ono to nefungovalo. Na otázku ‚zkusili jste se na to i přihlásit?‘ přišla lakonická odpověď: ne, my jsme to jen pustili a vidíme, že to běží," popisuje v podcastu Peak.cz na jednoduchém příkladu používání metod DevOps Vojtěch Kijenský, který stojí v čele divize DevOps ve společnosti Cleverlance.

DevOps je dle jeho slov specifický. Jde o zkratku dvou anglických slov "development" (vývoj) a "operations" (provoz). Trochu krkolomný název ale podle něj není jen dalším "buzzword" světa informačních technologií (IT).

"Třeba u bankovních systémů to je podle mě alfa a omega všeho. My ‚devopsáci‘ vlastně zasypáváme propast mezi vývojáři a IT administrátory. Výsledkem je zrychlení celého procesu vývoje i nasazení, zvýšení efektivity a vlastně i lepší kontrolovatelnost, s čímž souvisí i nižší chybovost," dodává Kijenský.

V podcastu také uslyšíte, jakým vývojem DevOps prošel, jak do něj zasahuje nástup umělé inteligence nebo jak náročná je to profese.

DALŠÍ PODCASTY PEAK.CZ

Jiří Matas (FEL ČVUT): Robot, který by uměl vyměnit duši u kola, by na mě udělal velký dojem

Roman Pichlík (Ataccama): Měli bychom se neustále učit z chyb, aniž by to pro firmu bylo zničující

Marek Růžička (Bankovní identita): BankID je dobrým příkladem projektu spolupráce státu a soukromých firem

28. 6. 2023; feedit.cz

Umělá inteligence a lidská práva – protiklady, nebo partneři? Mezioborový projekt FEL ČVUT, MUNI, Ambis a prg.ai mapuje rizika i příležitosti a nabízí

Umělá inteligence (AI) představuje celou řadu rizik, a zároveň nabízí mnoho příležitostí napříč celou společností. Dosud však neproběhla žádná komplexní analýza AI v kontextu lidských práv. Právě o to se od roku 2021 snaží společný výzkum FEL ČVUT, MUNI, Ambis a prg.ai. Projekt "Umělá inteligence a lidská práva: rizika, příležitosti a regulace" je financovaný Technologickou agenturou ČR a sdružuje technologické a právní odborníky.

Výzkumníci si dali za cíl identifikovat kořenové příčiny rizika porušení lidských práv v rámci všech fází životního cyklu AI. A nezůstanou pouze u vyhodnocení. Výstupem projektu bude sada doporučení, jak AI technologie vyvíjet, používat a regulovat takovým způsobem, aby neohrožovaly lidská práva a naopak pomohly jejich rozvoji a ochraně. Zároveň totiž zkoumají i možnosti dalšího nasazení AI tam, kde by automatizace mohla pomoci lidská práva chránit.

Umělá inteligence jako dobrý sluha, ale špatný pán

Právní regulace rizikových AI systémů

Ačkoliv povinnost dodržovat lidská práva již vyplývá z mezinárodních právních norem, dosavadní výzkum odhalil, že více než 60 procent oslovených českých firem, které dodávají AI řešení a produkty, se lidskoprávní otázkou v kontextu AI vůbec nezabývá a není si těchto rizik vědoma (viz Dílčí výzkumná zpráva). Rychlý vývoj technologií a jejich nasazování do nejrůznějších oblastí navíc přináší zcela nové výzvy, jejichž praktické řešení se teprve vytváří.

"Nyní nám hlavně chybí osvěta. Ta je právě i cílem našeho projektu," říká Lukáš Kačena z iniciativy prg.ai, která se dlouhodobě věnuje budování povědomí o umělé inteligenci. "Značné jsou také potenciální dopady na samotného uživatele a je otázkou času, kdy se i v ČR objeví první stížnosti a žaloby na porušení lidských práv, jako se to už děje ve světě i v Evropě, a proto prevence je nutná," popisuje závažnost situace.

Doporučení pro firmy i státní správu

Průběžné závěry projektu zasazené do odborného rámce jsou publikovány v knize Artificial Intelligence and Human Rights, která vyjde v prestižním univerzitním nakladatelství Oxford University Press na začátku září. Na podzim 2023 také proběhne již druhý workshop s klíčovými aktéry na poli AI a lidských práv, na který se mohou přihlásit firmy i státní organizace, a zapojit se tak do finální podoby připravovaných souborů doporučení.

Web projektu: https://prg.ai/projekty/ai-lidska-prava/

Dílčí výzkumná zpráva: https://prg.ai/wp-content/uploads/2023/02/AI-LP_ResearchReport2022.pdf

SamostatnáFakultaelektrotechnickáČVUTvznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusuČVUTv Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí.Fakultaelektrotechnickáposkytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celéhoČVUTa má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950Fakultaelektrotechnickávydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na https://fel.cvut.cz.

ČeskévysokéučenítechnickévPrazepatří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době máČVUTosm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm téměř 19 000 studentů. Pro akademický rok 2022/23 nabízíČVUTsvým studentům na 350 akreditovaných studijních programů a z toho přes 100 v cizím jazyce.ČVUTvychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ byloČVUThodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A.ČVUTv Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings jeČVUTna 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" jeČVUTna 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural” jeČVUTmezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.– 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

28. 6. 2023; businessinfo.cz

Umělá inteligence a lidská práva. Mezioborový projekt mapuje rizika i příležitosti a nabízí vodítka pro firmy

Umělá inteligence (AI) představuje celou řadu rizik, a zároveň nabízí mnoho příležitostí napříč celou společností.

O komplexní analýzu AI v kontextu lidských práv se od roku 2021 snaží společný výzkum FEL ČVUT, MUNI, Ambis a prg.ai.

Výstupem projektu bude sada doporučení, jak AI technologie vyvíjet, používat a regulovat takovým způsobem, aby neohrožovaly lidská práva, a naopak pomohly jejich rozvoji a ochraně. Zároveň totiž zkoumají i možnosti dalšího nasazení AI tam, kde by automatizace mohla pomoci lidská práva chránit.

Umělá inteligence jako dobrý sluha, ale špatný pán

Právní regulace rizikových AI systémů

Návrh Evropské komise, který 14. 6. 2023 prošel hlasováním Evropského parlamentu, se zaměřuje na evidenci a regulaci vysokorizikových systémů, které mohou představovat hrozbu pro základní práva a bezpečnost občanů EU.

"Nyní nám hlavně chybí osvěta. Ta je právě i cílem našeho projektu," říká Lukáš Kačena z iniciativy prg.ai, která se dlouhodobě věnuje budování povědomí o umělé inteligenci. "Značné jsou také potenciální dopady na samotného uživatele a je otázkou času, kdy se i v ČR objeví první stížnosti a žaloby na porušení lidských práv, jako se to už děje ve světě i v Evropě, a proto prevence je nutná, " popisuje závažnost situace.

Doporučení pro firmy i státní správu

Klíčové je zavedení mechanismu hodnocení rizik, který bude jádrem dvou souborů doporučení pro komerční subjekty a pro státní správu. Výzkumníci identifikovali 38 potenciálních rizik pro lidská práva ve všech fázích vývoje a provozování AI systému a pro každé nabízejí možnosti jejich prevence a eliminace.

Průběžné závěry projektu zasazené do odborného rámce jsou publikovány v knize Artificial Intelligence and Human Rights, která vyjde v prestižním univerzitním nakladatelství Oxford University Press na začátku září. Na podzim 2023 také proběhne již druhý workshop s klíčovými aktéry na poli AI a lidských práv, na který se mohou přihlásit firmy i státní organizace, a zapojit se tak do finální podoby připravovaných souborů doporučení.

Mohlo by vás také zajímat

Řešit dnes v podnikání cokoli jiného, než klimatickou změnu, je ztráta času, říká Mikuláš Hurta

Commercial Space Days

28. 6. 2023; cad.cz

Kurz TZB pro energeticky efektivní a zdravé budovy

Anotace:

Autor článku: Redakce Katedra technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze ve spolupráci s kolegy z Fakulty strojní a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pořádá nový dvousemestrální kurz celoživotního vzdělávání. Cílem kurzu CŽV je zvýšení kvalifikace odborníků u nových profesí v procesu návrhu, realizace a provozu budov. Kurz je zaměřen na problematiku vytápění, větrání a klimatizace budov, zdravotně-technické instalace, měření a regulaci technologických zařízení budov z hlediska energetické náročnosti, kvality prostředí a provoz.

27. 6. 2023; scienceweek.cz

Národním technickém muzeum představí návštěvníkům bezpilotní studentskou formuli

To nejlepší, s čím se prezentovalo Česko na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji, zpřístupní Národní technické muzeum koncem června pro české návštěvníky. Do užšího výběru exponátů se dostala i unikátní bezpilotní formule, kterou zkonstruovali studenti a studentky z týmu eForce na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Výstava s názvem "Dveře budoucnosti dokořán. České inovace, které zazářily na Světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji" bude k vidění od 28. června 2023 do 31. března 2024 v hlavní budově Národního technického muzea . Ve 20 instalacích výstava představí české inovace, které změní život ve městech budoucnosti, a to v pěti oblastech: dostupnost potravin, čistá energie, životní prostředí, ochrana přírody a využití 3D tiskáren.

Unikát mezi bezpilotními vozy

Formule DV.01 je prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy zajišťuje sestava senzorů v čele s kamerou a LiDARem ( Light Detection and Ranging ; senzory mapující vzdálenosti objektů na základě výpočtu doby šíření impulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu – pozn.).

Signály jsou zpracovávány neuronovou sítí. Ze zpracovaných dat pak formule plánuje trasu a rychlostní profil, podle kterých se pak samostatně naviguje.

"Jedním z největších úspěchů našeho týmu byla možnost zúčastnit se EXPO 2020 v Dubaji, kde byla naše formule v českém pavilonu vystavená. Byla to pro nás velká výzva, jelikož jsme museli během 14 dnů připravit formuli na odlet do Dubaje, vyřešit všechny potřebné dokumenty a hlavně dokončit zkoušky, jelikož jsme odletěli před koncem zkouškového období. Nakonec se vše podařilo a my jsme získali neopakovatelnou zkušenost a inspiraci například při setkání se studenty vysokých škol ve Spojených arabských emirátech," řekl vedoucí autonomní skupiny Ondřej Kuban.

Tým se skládá ze 45 studentů a studentek bakalářského a magisterského studia zejména z Fakulty elektrotechnické a strojní ČVUT. Podle aktuálního světového žebříčku je studentská formule 17. na světě, v evropském měřítku zaujímá 9. místo a v Česku pak nemá konkurenci.

Vzdušní roboti připomněli sto let od Čapkovy R.U.R.

Největší světové přehlídky technologií budoucnosti v Dubaji se před dvěma lety zúčastnila i skupina Multirobotických systémů (MRS) z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Bylo to v rámci rotační expozice Robot's 100th Birthday v českém pavilonu, která připomínala sto let od momentu, kdy v divadelní hře Karla Čapka poprvé zaznělo slovo robot.

Na EXPO 2020 se tak představil mimo jiné i společný pilotní projekt FEL a skupiny Packeta pro autonomní doručování zásilek pomocí dronů. Vzdušní roboti skupiny MRS přitom nebyly ve Spojených arabských emirátech poprvé.

"Právě ve Spojených arabských emirátech jsme se poprvé prosadili v mezinárodním kontextu, když jsme se v roce 2017 zúčastnili prestižní mezinárodní soutěže Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC) v Abu Zabí a vybojovali první a druhé místo v jednotlivých disciplínách. Na tento úspěch se nám podařilo navázat hned při dalším ročníku v roce 2020, kdy jsme byli navíc vyhlášeni celkovým vítězem soutěže," uvedl tehdy doc. Martin Saska, vedoucí výzkumné skupiny MRS.

zdroj: tisková zpráva

foto: eForce

27. 6. 2023; peak.cz

Práce rukama? Stroje nahradily lidi, ale školy na nové profese neumí moc přepnout

Lidi čeká souboj s roboty o pracovní místa. Některé pracovní pozice pomalu mizí už nyní. Jenže stroje musí někdo programovat, řídit, opravovat a inovovat. Bohužel se ukazuje, že Česku v tomto směru trochu ujíždí vlak.

Automatizace lidem uvolňuje ruce. Člověk nemusí rutinně skládat těžké sudy v pivovaru, kontrolovat, zda těsní víčka u jogurtů, nebo se piplat s titěrnými elektronickými spoji v automobilových dílech. Jenže stroje musí někdo programovat, řídit, opravovat a inovovat.

To už vyžaduje technické vzdělání, hlavu ochotnou učit se digitální vychytávky a neztratit řemeslnost. Potřebné profese se razantně mění. Jenže školy až na výjimky neumí mladé naučit nové dovednosti, jejich kombinace, a tak je připravit na budoucí potřeby zaměstnavatelů.

Výrobní firmy si stěžují dokonce na absenci základních návyků. U absolventů technických škol se diví, jak to, že neumí číst ani výkresy…

Práce rukama? Neřešitelné

Lidem se manuálně už moc dělat nechce. Najít lidi na práci rukama je často neřešitelný problém. Výhodnější je proto naprojektovat a vymyslet automatickou linku na míru.

"Těsnost víček na kelímcích mléčných výrobků dříve palcem kontrolovalo na jedné lince a jedné směně šest žen. Udělali jsme na to spolehlivý automat. Další automatická linka nahradí dvacet dělnic, které jogurty skládaly do lednic," ukazuje Bohumil Říha, šéf české společnosti ISOS Automation, která dělá automatické výrobní linky pro průmysl.

Ještě před dvěma třemi lety bylo těžké získávat zakázky, dnes má firma objednávky na rok a půl dopředu.

Řada producentů si rychle spočítala, že návratnost automatů je v řádu pár let a nemusí se trápit s nejistým hledáním dělníků.

Roboti se vyplatí

Typický malý a střední podnik má v současné době automatizovanou čtvrtinu produkce, ukázalo loňské dotazování Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) u dvou set firem. Mírně vyšší je tento podíl ve firmách s 50–249 zaměstnanci. Robot se vždy vyplatí na opakujících se a přesně definovaných procesech.

Zaujalo mě řešení společnosti Optisolutions, která vyvinula robota s řídicím systémem Siemens, jenž se stará o rajčata. Zaštipuje třeba listy. Slouží v rodinné farmě Ráječek.

Parádní ukázkou automatizace je zdicí robot pod patronací společnosti Wienerberger (na titulním obrázku). Vyzdí deset metrů čtverečních za hodinu a přitom dvakrát rychleji než parta zedníků. Firma ho bude na stavby pronajímat. Investice dosáhnou sto milionů korun.

Na běžnou zeď se nasadí robot, ale na fajnovou práci bude pořád potřeba štukatér. Jen se to musí umět. Ano, kdo zdí stylem "do 30 centimetrů se to zamázne", ten už může být brzy nahrazen.

VÍCE K TÉMATU:

Jiří Matas (FEL ČVUT): Robot, který by uměl vyměnit duši u kola, by na mě udělal velký dojem

V Číně už jezdí první autonomní robotaxi v ostrém provozu

Potřeba informačních systémů ve firmách roste a s tím i byznys jejich poskytovatelů

Martin Juřík (APUtime): Nejlepší šéf? Robot, který zaměstnance vytrhne z rozhodovací paralýzy

Lidskost vs. technologie

"Slýcháme mnohé obavy z toho, že nám roboti vezmou práci. Ale přesvědčili jsme se, že technologie mohou lidské dovednosti posílit," říká ředitelka českého zastoupení personální agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.

"Poslední věcí, kterou budou stroje schopny udělat, je projevit úctu, uznání nebo péči o druhé," podotýká k tomu Tomas Chamorro-Premuzic, profesor obchodní psychologie na University College London, který působí jako šéf inovací v ManpowerGroup.

I když si někteří mohou myslet, že s rostoucím významem technologií bychom se všichni měli stát datovými vědci a naučit se kódovat, je podle něj ve skutečnosti potřeba, aby lidé posilovali své lidské dovednosti. "Ty se v náboru hledají nejobtížněji," dodal.

Moudrá slova. Rozvíjet lidství, přemýšlení, empatii. "Potřeba budou lidé schopní leadershipu, schopní přijít věci na kloub, jít k podstatě, zejména v technicko-inženýrských profesích. A také lidé schopni vžít se do jednání obyčejného člověka, navrhnout zařízení nebo software tak, aby se s ním lidem dobře pracovalo," míní zakladatel společnosti ABRA Software Jaroslav Řasa.

Čeká školství reforma?

Od základu by to chtělo překopat školství. Máme moc univerzit, ale žádnou skutečně patřící ke světové univerzitní elitě. Karlova univerzita není ani v první dvoustovce v žebříčku univerzit na světě. Jen s tradicí si už nevystačíme.

V zahraničí mají prestižní školy velkou váhu. U nás takové školy zatím nejsou. Klíčová pro IT a technické profese je matematika. Nevyučuje se ale dobře. Mladí k ní až na výjimky mají odpor. Kvůli tomu se většina orientuje na humanitní směry. Nebude v nich ale třeba tolik lidí, a rozhodně ne v oborové skladbě, jako se produkuje dnes.

Neříkám, že humanitní směry jsou na odpis. Je to o rovnováhách. Třeba etika, která se jeví jako zdánlivě nepotřebný obor, bude pro udržitelný vývoj určitě nezbytná. Stejně tak potřební budou lidé schopní propojit bankovnictví a informační technologie tak, aby byly co nejvíce intuitivní. Matematika–ekonomie–psychologie…

Osobní zkušenost

"Fintech je revolucí v tradičních finančních institucích. Jsou díky tomu dostupnější a efektivnější," shrnuje dvaadvacetiletý student vídeňské Ekonomické univerzity Dan Ivanov. Nelouská jen skripta, ale pochvaluje si zejména praxi ve velkých společnostech.

Právě osobní zkušenost přímo v provozu je to nejcennější, aby absolventi něco po těch letech studia uměli. I u nás si proto firmy začnou častěji zakládat své školy. Například Bageterie Boulevard otevřela vlastní učiliště. Je o něj zájem.

Anebo podniky začnou ještě více prohlubovat partnerství se školami. A nemusí jít vždy jen o korporace, ale i o středně velké české firmy jako třeba ISOS Automation, která spolupracuje se SPŠ strojní v Ostrově. Zajímavá je i tím, že se věnuje také výzkumu na vysoké škole...

Článek, jehož autorem je český investor Vladimír Brůna, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.

27. 6. 2023; cysnews.cz

Výstava Dveře budoucnosti dokořán představí návštěvníkům bezpilotní studentskou formuli z FEL ČVUT Dveře budoucnosti dokořán Unikát mezi bezpilotními

To nejlepší, s čím se prezentovalo Česko na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji, zpřístupní Národní technické muzeum koncem června pro české návštěvníky.

Do užšího výběru exponátů se dostala i unikátní bezpilotní formule, kterou zkonstruovali studenti a studentky z týmu eForce na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Výstava s názvem "Dveře budoucnosti dokořán. České inovace, které zazářily na Světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji" bude k vidění od 28. června 2023 do 31. března 2024 v hlavní budově Národního technického muzea. Ve 20 instalacích výstava představí české inovace, které změní život ve městech budoucnosti, a to v pěti oblastech: dostupnost potravin, čistá energie, životní prostředí, ochrana přírody a využití 3D tiskáren.

Formule DV.01 je prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy zajišťuje sestava senzorů v čele s kamerou a LiDARem (Light Detection and Ranging; senzory mapující vzdálenosti objektů na základě výpočtu doby šíření impulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu – pozn.). Signály jsou zpracovávány neuronovou sítí. Ze zpracovaných dat pak formule plánuje trasu a rychlostní profil, podle kterých se pak samostatně naviguje.

Tým eForce vznikl v roce 2010 pod záštitou FEL ČVUT. Už je to tedy 13 let, co vyvíjí a staví elektrické monoposty. Pro letošní sezónu tým postavil 12. generaci elektrické formule, která bude schopna pilotované i čistě autonomní jízdy. Reaguje tak na změnu pravidel, která požaduje pro všechny vozy účast i v čistě autonomních disciplínách. Tým se skládá ze 45 studentů a studentek bakalářského a magisterského studia zejména z Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT. Podle aktuálního světového žebříčku je studentská formule 17. na světě, v evropském měřítku zaujímá 9. místo a v Česku pak nemá konkurenci.

Na EXPO 2020 se tak představil mimo jiné i společný pilotní projekt FEL a skupiny Packeta pro autonomní doručování zásilek pomocí dronů. Vzdušní roboti skupiny MRS přitom nebyli ve Spojených arabských emirátech poprvé.

Zdroj: ČVUT

27. 6. 2023; cvut.cz

Některé fakulty ČVUT v Praze opět nabídnou prvákům motivační stipendium

Datum zveřejnění: Některé fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze budou i v novém akademickém roce odměňovat své

studenty prvního ročníku v prvním semestru motivačním stipendiem. Jednorázové finanční ohodnocení prvákům nyní nabízí na ČVUT fakulta stavební, fakulta elektrotechnická a fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Výše stipendia se pohybuje od 7000 korun po 15.000 korun. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytla mluvčí univerzity Kateřina Veselá.

"Jednorázové motivační stipendium jsme vytvořili v roce 2020 a od té doby ho udělujeme pravidelně. Chceme tak podpořit středoškoláky s výbornými výsledky z matematiky ze středoškolského studia, kteří zároveň velmi úspěšně zahájili studium na naší fakultě, ale prospěchové stipendium mohou obdržet až od druhého semestru," uvedla proděkanka pro pedagogickou činnost Fakulty stavební ČVUT v Praze Zuzana Pešková.

Studenti stavebnictví, architektury nebo geodézie na stavební fakultě mohou v prvním semestru svého prvního akademického roku za dobré studijní výsledky získat 7500 Kč až 10.000 Kč. Vyšší obnos čeká na ty, co zvládli státní maturitní zkoušku z rozšiřující matematiky na 85 až 100 procent a v prvním semestru studia na fakultě získali 30 kreditů. O stipendium podle zástupců fakulty nemusí žádat, vyplácí se automaticky na základě jejich studijních výsledků. V aktuálním akademickém roce získalo motivační stipendium celkem 100 studentů prvního ročníku bakalářských studijních programů. Rozdělili si 757.500 Kč.

Na fakultě elektrotechnické mohou dostat vynikající studenti prvního semestru 10.000 Kč. Finanční podporu ve výši 7000 Kč mohou dostat i přijatí zájemci o studium, kteří velmi úspěšně složili těžší verzi státní maturity z matematiky, nebo se umístili na předních místech ve vybraných středoškolských soutěžích a olympiádách. Vyšší částku si letos podle Veselé odneslo 21 studentů prvního ročníku, odměna 7000 Kč byla letos udělena 14 studentům. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská poskytuje svým studentům motivační stipendium ve výši 15.000 Kč. V letošním roce ho fakulta vyplatila čtyřem studentům, informovala mluvčí vysoké školy

Na některé vysokoškolské obory se mohou zájemci o studium stále hlásit. Druhé kolo přijímacího řízení vypsala například Fakulta stavební ČVUT . Uchazeči se mohou ke studiu hlásit do 31. července, uvedla za fakultu pracovnice tamního oddělení PR a marketingu Lidmila Kábrtová.

České vysoké učení technické v Praze má nyní osm fakult, a to stavební, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií a architektury. Na univerzitě studuje asi 18.000 studentů. Pro akademický rok 2022/23 nabízí ČVUT svým studentům zhruba 350 akreditovaných studijních programů, z čehož asi 130 je v cizím jazyce.

Zdroj:

ČTK

27. 6. 2023; Estate.cz

Hledáme firmy se silným příběhem

I více než 200 procent ročně mohou vydělat investoři, kteří se rozhodnou podpořit restrukturalizaci upadající firmy. Takový je příběh strojírenské společnosti Rojek, kterou postavili na nohy krizoví manažeři a investoři sdružení ve fondu Czech Capital Fund SICAV (CCFS). A už se chystají na další. "Nejblíže má do našeho private equity podfondu Restart zajímavá textilní společnost či naše firma na výrobu chipsů. V hledáčku máme i jednu významnou českou značku," říká Miloš Vančura, zakladatel CCFS a investiční skupiny Khypo.

Firmu Rojek, která je v portfoliu podfondu Czech Capital Restart Fund, jste úspěšně vyvedli z insolvenčního řízení a udělali z ní opět ziskovou společnost. Které kroky byly v tomto procesu nejdůležitější?

Takových bylo několik. Museli jsme osekat výrobu na její nejziskovější části, přenastavit vnitřní procesy nebo zajistit financování. Ale pokud mám vypíchnout jeden vůbec nejdůležitější krok, tak je to ten úplně první. Včas jsme navázali vztah s dlužníkem, tedy firmou Rojek, a jeho lidmi a zajistili si jejich ochotu poskytnout opravdu hloubkové informace o stavu firmy. Bez toho totiž není možné o nějakém majetkovém vstupu do podniku vůbec rozhodnout.

Jaké plány máte s firmou Rojek letos a do budoucna?

Rojek je společnost se stoletou tradicí, naší ambicí ale není spravovat ji další století. Z našeho pohledu se vlastně podařilo to, o co jsme usilovali, a to bylo její ozdravení. Nyní se začínáme poohlížet po kupci – strategickém investorovi. To samozřejmě také nějakou dobu potrvá.

Jak si z pohledu výnosnosti vedl podfond Restart v loňském roce?

Restart je specifický tím, že akcie nejsou spojeny s podfondem jako celkem, ale vždy s konkrétní zachraňovanou firmou. Každý projekt má tak jiné investory a jiné výnosy. V případě investičních akcií spojených se společností Rojek byl výnos 226 procent ročně.

Kolik peněz se vám povedlo do Restartu loni získat od investorů?

Na přelomu roku 2021 a 2022 jsme uskutečnili dva samostatné raisingy pro dvě odlišné společnosti. Dohromady jsme takto od investorů získali 90 milionů korun.

Uvádíte, že tři další firmy připravujete, abyste do nich mohli investovat a zařadit je do portfolia Restartu. Která má k tomuto cíli nejblíž?

Aktuálně má nejblíže ke vstupu do podfondu velmi zajímavá textilní společnost, která velikostí odpovídá přibližně společnosti Rojek. Velkou výhodou je v jejím případě nejen mimořádný exportní potenciál především do západní Evropy, ale i fakt, že tuto firmu naše skupina opečovává už dva roky, takže ji detailně známe. Současně zvažujeme, že do Restartu vstoupí také náš už tříletý projekt evropské fabriky na chipsy, která by se mohla stát tváří podfondu v zahraničí. Dále probíhají jednání o jedné významné české značce s obratem 300 až 400 milionů korun.

Na čem závisí zařazení firmy do Restartu?

Klíčová je opravdu detailní znalost firmy. Následně je třeba mít jasnou vizi, kam společnost chceme posunout, a ochotu přijmout spojená rizika. Dá se říct, že s každou další pohledávkou, kterou řešíme, se naše parametry trochu zpřísňují. Přibývá totiž věcí, o kterých víme, že jsme v nich v minulosti udělali chybu. Pokud jde o konkrétnější parametry, tak především musí být společnost pro záchranu dostatečně velká. Roli hraje také její historická velikost a samozřejmě výška počáteční investice.

Služby krizového managementu, kterým se zabýváte u svých firem, jste se rozhodli nabízet i firmám mimo fond. Jak se liší od běžné nabídky těchto služeb na trhu?

Předně je třeba říct, že to není náš hlavní byznys. Naše interní síly jsou exkluzivní, ale současně limitované, takže jsme schopni pomáhat jen několika firmám, kde cítíme, že si rozumíme. S rostoucí poptávkou i počtem firemních příběhů, ve kterých jsme sami zainvestovaní, si ale umíme kvalitní interim manažery i najmout a pod hlavičkou Khypo poskytnout do svých i cizích firem. Lišíme se jednak komplexními zkušenostmi se zachraňováním upadajících podniků, které na českém trhu může nabídnout jen velmi málo subjektů, a pak samozřejmě tím, že máme i vlastní fond, jehož struktura je pro pomoc firmám přímo vybudovaná.

Pomáhá vám krizový management nalézat investiční příležitosti pro vaše podfondy?

Ano, tato synergie je do budoucna důležitá, a právě díky ní nám dává smysl poskytnout i krátkodobě manažerské služby. Proto všechny případy vyhodnocujeme individuálně, snažíme se najít shodu s majitelem na novém směřování nebo i na expanzi do nových segmentů. To samozřejmě často vyžaduje investice, na které taková firma většinou nemá kapitál, s čímž jí může pomoci právě náš fond. Pokud se jedná o společnosti, které si do své vlastní strategie nechtějí nechat vůbec mluvit, většinou si raději najímají manažery úkolově přímo z trhu.

Rozjíždíte novou službu, kdy nabízíte správu majetku formou family office. V čem tato služba spočívá?

Službu budeme nabízet pod hlavičkou naší společnosti Proton, která má licenci na obhospodařování fondů. Máme s ní velké plány. Jedná se o fondovou službu určenou pro rodiny s velkým a diverzifikovaným majetkem, který vyžaduje nejen profesionální správu, ale i nastavení vztahů směrem k jednotlivým rodinným příslušníkům. Jejím předpokladem je budování dlouhodobého vztahu s klientem, což je pro nás velmi zajímavé a motivující.

V čem se struktura family office liší od jiných nástrojů správy rodinného majetku?

Pro family office jistě existuje spousta dílčích služeb zaměřených na správu různých druhů majetku. Dosud však pro majetné rodiny na našem trhu neexistovalo jednoduché řešení v podobě dlouhodobé komplexní služby, která by nabídla profesionální management rodinných firem, právní zaštítění, správu daní i nemovitostí a současně uměla pracovat s volným kapitálem a řešit vztahy vůči nejbližší rodině zakladatelů. V tomto strategickém řízení rodinného majetku vidíme velký potenciál.

Souvisí tato služba s vašimi aktivitami, kdy nabízíte hledání nástupců nebo pokračovatelů zavedených rodinných firem?

Většina rodinných firem, se kterými pracujeme, jsou společnosti, které potřebují pomoc. Většinou tedy nejde o klienty, kteří by aktuálně potřebovali family office řešit. S nadsázkou můžeme říci, že potenciální klienti jsou spíše mezi těmi, kteří námi zachráněné rodinné firmy kupují.

Významnou součástí fondu Czech Capital Fund SICAV je realitní fond Czech Capital Re Subfund. Kolik loni investorům vydělal?

Přestože byl loňský rok na realitním trhu značně turbulentní, podařilo se nám u našich prémiových akcií dosáhnout na zhodnocení kolem 9 procent.

Ve fondu jste měli několik činžovních domů v Praze určených k dalšímu developmentu. Změnili jste nějak investiční strategii fondu kvůli realitní krizi, která od loňska dusí nemovitostní sektor?

Samozřejmě jsme museli reagovat a už v loňském roce jsme zahájili prodej některých našich projektů. Konkrétně jsme prodali naprostou většinu bytů v našem bytovém domě na Heřmanově a jsme ve finální fázi prodeje naší prémiové nemovitosti v Truhlářské. Získaný kapitál využijeme k nákupu pohledávek krytých nemovitostmi, které se v důsledku krize začínají na trhu objevovat v míře, o níž jsme si v předchozích letech mohli nechat jen zdát.

Na jaké druhy pohledávek krytých nemovitostmi byste se chtěli především zaměřit?

Pro nás jsou samozřejmě zajímavé pohledávky, skrze které bychom mohli vstoupit do společností se silným příběhem a produktem, a následně je ozdravit prostřednictvím našeho fondu. Objemově se většinou jedná o pohledávky, jejichž hodnota se pohybuje v řádu desítek milionů korun.

S jakým diskontem jste schopní se k pohledávkám, a tedy i nemovitostem, dostat?

Myslím, že neexistuje obecná odpověď. Někdy dostanete za 90procentní diskont nulovou hodnotu, jindy se vyplatí jít i třeba na 120 procent hodnoty, protože máme dlouhodobou vizi, která by přinesla mnohem vyšší zhodnocení. Výběr pohledávky a správná cena také závisí nejen na výši a hodnotě zajištění, ale i na právních komplikacích, které mohou investora potkat. Především tato položka se nedá v reálném čase úplně predikovat a velkou roli u ní hrají investorské zkušenosti. Proto si myslím, že se správná cena pro každého investora liší s ohledem na jeho výši kapitálu, potřebu časového zhodnocení a zkušenosti.

Kolik prostředků do realitního podfondu loni přiteklo?

Čistě do Re Subfund to bylo přes 45 milionů korun.

Budete schopni udržet dlouhodobě výnosnost realitního podfondu nad 10 procenty?

Obecně se snažíme, aby se výnosnost pohybovala nad osmi procenty, a je pravda, že se nám v posledních letech skutečně dařilo dosahovat i dvojciferných výsledků. Realitní trh sice na první pohled nezažívá nejlepší časy, ale pro nás je to naopak období mimořádných příležitostí v podobě zmíněného přílivu bankovních pohledávek, na které velmi sázíme a které jsou také jednou z forem investování do nemovitostí. Nemáme proto důvod se domnívat, že bychom dlouhodobě dosahovali nižších výnosů než dosud. Naopak věříme spíše v ještě lepší výsledky.

Je i za nových podmínek atraktivnější pro firmy z Restartu brát si úvěry od Mezaninu než jít do banky?

V Restartu máme společnosti, které potřebují ozdravit, a těm banky většinou prostě nepůjčí. My jim však můžeme prostřednictvím Mezaninu peníze nutné k restrukturalizaci nabídnout. Pokud se společnost v procesu záchrany dostane do fáze, že si může od banky půjčit za výhodnějších podmínek, jsme jen rádi. Znamená to, že se její kondice už výrazně zlepšila.

Co změna v Mezaninu znamená pro investory, kteří do fondu vkládají své prostředky?

Růst sazeb samozřejmě znamená vyšší výnosy. Investoři Mezaninu ale těží z mnohem více zdrojů. Do podfondu míří i pětiprocentní podíl na zisku z prodeje každé společnosti z podfondu Restart, kterou Mezanin pomáhal ozdravit. Díky výraznému růstu hodnoty společnosti Rojek se tak například mohou VIP akcie fondu Mezanin pochlubit výnosem přes 25 procent.

Jaké nejzajímavější výzvy vidíte pro letošní rok?

Rozhodně už zmíněné bankovní pohledávky kryté nemovitostmi. Jsem opravdu přesvědčen, že se mohou stát základem pro mimořádné budoucí výnosy. Současně se soustředíme na dobudování struktury naší služby family office. A máme také v plánu představit klientům možná hned několik nových podfondů.

Miloš Vančura

Založil a vlastní společnost Khypo, která se stará o přípravu a správu investičních projektů pro private equity investice. V roce 2016 založil investiční fond Czech Capital Fund SICAV. V oblasti financí začínal ve společnosti Afin Brokers, kde se staral o klientská portfolia. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu na pražském ČVUT.

Autor: Jan Stuchlík

Líbil se vám článek? Podělte se o něj se svými přáteli:

Foto: Ondřej Pýcha

27. 6. 2023; cad.cz

Výstava s bezpilotní studentskou formulí z FEL ČVUT

Anotace:

Do užšího výběru exponátů se dostala i unikátní bezpilotní formule, kterou zkonstruovali studenti a studentky z týmu eForce na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Výstava s názvem "Dveře budoucnosti dokořán" České inovace, které zazářily na Světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji" bude k vidění od 28. června 2023 do 31. března 2024 v hlavní budově Národního technického muzea. Ve 20 instalacích výstava představí české inovace, které změní život ve městech budoucnosti, a to v pěti oblastech: dostupnost potravin, čistá energie, životní prostředí, ochrana přírody a využití 3D tiskáren.

26. 6. 2023; obrabeni.oneindustry.one

Aero uzavřelo smlouvu s ČVUT

Viktor Sotona, prezident a CEO společnosti Aero a Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní, ČVUT v Praze podepsali 8. června 2023 smlouvu o dílo. Na jejím základě byla zahájena další fáze spolupráce mezi největším leteckým výrobcem v České republice a Fakultou dopravní, ČVUT v Praze.

Na základě této smlouvy vyvine složený tým z expertů Fakulty dopravní a Fakulty elektrotechnické, ČVUT v Praze software pro sběr a vyhodnocování provozních dat z elektronických karet poruch nových i modernizovaných letounů za účelem hodnocení jejich bezpečnosti a spolehlivosti. Software bude využit jak pro nové letouny L-39NG, tak i pro jejich generační předchůdce L-39 Albatros. Smlouva byla uzavřena téměř na rok do poloviny května 2024 a zhotoviteli, kterým je ČVUT v Praze, za ni náleží od společnosti Aero finanční odměna.

"Díky této smlouvě o dílo bude zužitkována energie a zdroje vkládané do dlouhodobě probíhajícího výzkumu letecké bezpečnosti a spolehlivosti. Daří se nám tím uzavírat kruh začínající základním výzkumem a přes aplikovaný výzkum převádět naše poznatky do praxi využívaného softwaru, který propojí provozní data s analýzami bezpečnosti a spolehlivosti letounu." říká Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní, ČVUT v Praze. Aero díky kooperaci získá nový software, který umožní pracovníkům vývojového centra rychleji a efektivněji analyzovat, predikovat a validovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

26. 6. 2023; feedit.cz

Výstava Dveře budoucnosti dokořán představí návštěvníkům bezpilotní studentskou formuli z FEL ČVUT

Výstava s názvem "Dveře budoucnosti dokořán. České inovace, které zazářily na Světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji" bude k vidění od 28. června 2023 do 31. března 2024 v hlavní budově Národního technického muzea. Ve 20 instalacích výstava představí české inovace, které změní život ve městech budoucnosti, a to v pěti oblastech: dostupnost potravin, čistá energie, životní prostředí, ochrana přírody a využití 3D tiskáren.

Unikát mezi bezpilotními vozy

Formule DV.01 je prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy zajišťuje sestava senzorů v čele s kamerou a LiDARem (Light Detection and Ranging; senzory mapující vzdálenosti objektů na základě výpočtu doby šíření impulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu – pozn.). Signály jsou zpracovávány neuronovou sítí. Ze zpracovaných dat pak formule plánuje trasu a rychlostní profil, podle kterých se pak samostatně naviguje.

Tým eForce vznikl v roce 2010 pod záštitou FEL ČVUT. Už je to tedy 13 let, co vyvíjí a staví elektrické monoposty. Pro letošní sezónu tým postavil 12. generaci elektrické formule, která bude schopna pilotované i čistě autonomní jízdy. Reaguje tak na změnu pravidel, která požaduje pro všechny vozy účast i v čistě autonomních disciplínách. Tým se skládá ze 45 studentů a studentek bakalářského a magisterského studia zejména z Fakulty elektrotechnické a strojní ČVUT. Podle aktuálního světového žebříčku je studentská formule 17. na světě, v evropském měřítku zaujímá 9. místo a v Česku pak nemá konkurenci.

Vzdušní roboti připomněli sto let od Čapkovy R.U.R.

Největší světové přehlídky technologií budoucnosti v Dubaji se před dvěma lety zúčastnila i skupina Multirobotických systémů (MRS) z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Bylo to v rámci rotační expozice Robot´s 100th Birthday v českém pavilonu, která připomínala sto let od momentu, kdy v divadelní hře Karla Čapka poprvé zaznělo slovo robot.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na https://fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm téměř 19 000 studentů. Pro akademický rok 2022/23 nabízí ČVUT svým studentům na 350 akreditovaných studijních programů a z toho přes 100 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.– 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

26. 6. 2023; prazskypatriot.cz

Výstava Dveře budoucnosti dokořán představí bezpilotní studentskou formuli

Výstava s názvem "Dveře budoucnosti dokořán. České inovace, které zazářily na Světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji" bude k vidění od 28. června 2023 do 31. března 2024 v hlavní budově Národního technického muzea. Ve 20 instalacích výstava představí české inovace, které změní život ve městech budoucnosti, a to v pěti oblastech: dostupnost potravin, čistá energie, životní prostředí, ochrana přírody a využití 3D tiskáren.

Unikát mezi bezpilotními vozy

Formule DV.01 je prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy zajišťuje sestava senzorů v čele s kamerou a LiDARem (Light Detection and Ranging; senzory mapující vzdálenosti objektů na základě výpočtu doby šíření impulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu – pozn.). Signály jsou zpracovávány neuronovou sítí. Ze zpracovaných dat pak formule plánuje trasu a rychlostní profil, podle kterých se pak samostatně naviguje.

"Jedním z největších úspěchů našeho týmu byla možnost zúčastnit se EXPO 2020 v Dubaji, kde byla naše formule v českém pavilonu vystavená. Byla to pro nás velká výzva, jelikož jsme museli během 14 dnů připravit formuli na odlet do Dubaje, vyřešit všechny potřebné dokumenty, a hlavně dokončit zkoušky, jelikož jsme odletěli před koncem zkouškového období. Nakonec se vše podařilo a my jsme získali neopakovatelnou zkušenost a inspiraci například při setkání se studenty vysokých škol ve Spojených arabských emirátech," řekl vedoucí autonomní skupiny Ondřej Kuban.

Vzdušní roboti připomněli sto let od Čapkovy R.U.R.

Největší světové přehlídky technologií budoucnosti v Dubaji se před dvěma lety zúčastnila i skupina Multirobotických systémů (MRS) z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Bylo to v rámci rotační expozice Robot´s 100th Birthday v českém pavilonu, která připomínala sto let od momentu, kdy v divadelní hře Karla Čapka poprvé zaznělo slovo robot.

26. 6. 2023; cvut.cz

Výstava Dveře budoucnosti dokořán představí návštěvníkům bezpilotní studentskou formuli z FEL ČVUT

Datum zveřejnění: To nejlepší, s čím se prezentovalo Česko na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji, zpřístupní Národní technické muzeum koncem června pro české návštěvníky.

Do užšího výběru exponátů se dostala i unikátní bezpilotní formule, kterou zkonstruovali studenti a studentky z týmu eForce na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Výstava s názvem "Dveře budoucnosti dokořán. České inovace, které zazářily na Světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji" bude k vidění od 28. června 2023 do 31. března 2024 v hlavní budově Národního technického muzea. Ve 20 instalacích výstava představí české inovace, které změní život ve městech budoucnosti, a to v pěti oblastech: dostupnost potravin, čistá energie, životní prostředí, ochrana přírody a využití 3D tiskáren.

Unikát mezi bezpilotními vozy

Formule DV.01 je prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy zajišťuje sestava senzorů v čele s kamerou a LiDARem ( Light Detection and Ranging; senzory mapuj í c í vzd á lenosti objekt ů na z á klad ě v ý po č tu doby šíř en í impulsu laserov é ho paprsku odra ž en é ho od snímaného objektu – pozn. ). Signály jsou zpracovávány neuronovou sítí. Ze zpracovaných dat pak formule plánuje trasu a rychlostní profil, podle kterých se pak samostatně naviguje.

"Jedním z nejv ě t ší ch ú sp ě ch ů na š eho t ý mu byla mo ž nost z úč astnit se EXPO 2020 v Dubaji, kde byla na š e formule v č esk é m pavilonu vystaven á . Byla to pro n á s velk á v ý zva, jeliko ž jsme museli b ě hem 14 dn ů p ř ipravit formuli na odlet do Dubaje, vy ř e š it v š echny pot ř ebn é dokumenty a hlavn ě dokon č it zkou š ky, jeliko ž jsme odlet ě li p ř ed koncem zkouškového období. Nakonec se vše podařilo a my jsme z í skali neopakovatelnou zku š enost a inspiraci nap ří klad p ř i setk á n í se studenty vysok ý ch š kol ve Spojen ý ch arabsk ý ch emir á tech, " řekl vedoucí autonomní skupiny Ondřej Kuban.

Vzdušní roboti připomněli sto let od Čapkovy R.U.R.

"Právě ve Spojených arabských emirátech jsme se poprvé prosadili v mezin á rodn í m kontextu, kdy ž jsme se v roce 2017 z úč astnili presti ž n í mezin á rodn í sout ěž e Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC) v Abu Zab í a vybojovali prvn í a druh é m í sto v jednotliv ý ch discipl í n á ch. Na tento ú sp ě ch se n á m poda ř ilo navázat hned při dalším ročníku v roce 2020, kdy jsme byli nav í c vyhl áš eni celkov ý m v í t ě zem sout ěž e, " uvedl tehdy doc. Martin Saska, vedoucí výzkumné skupiny MRS.

26. 6. 2023; cvut.cz

Lvice2 ukazuje, že Češi mohou také do kosmu

Datum zveřejnění: První česká vesmírná sonda vzniká v Praze. Za pět let by se měla vydat k Měsíci.

Nechat prasknout obruč rodné planety a zjistit, co je nad námi. Takové myšlenky už se honily hlavou leckterému divákovi noční oblohy. Pražané přitom mohou být tomuto pocitu zase o kousek blíže. Společnost ESC Aerospace včera představila model první české vesmírné sondy s názvem Lvice2, která v současnosti vzniká v hlavním městě.

"Tato vesmírná mise může demonstrovat technologickou vyspělost České republiky. Dáme světu jasně najevo, že jsme toho schopni," říká Michal Marčišovský z Českého vysokého učení technického (ČVUT) . Vesmírné plavidlo o rozměrech menšího pivního soudku má několik ramen, která ponesou vědecké přístroje. Celé zařízení váží přes šedesát kilogramů. "Sonda studuje kosmické prostředí, měří koncentraci prachu ve vesmíru a zvládne i monitorovat sluneční vítr," vysvětluje Marčišovský. Na palubě tak satelit ponese šest různých vědeckých přístrojů. Na jejich vývoji se podílejí instituce jako Elektrotechnická fakulta ČVUT , Ústav fyziky atmosféry nebo Ústav jaderné fyziky Akademie věd. Podle Marčišovského mohou mít objevy, které sonda přinese, zásadní vliv pro českou i světovou vědu. Jedním z vědeckých cílů je totiž změřit koncentraci prachu v tzv. Kordylewského oblacích. "Jsou to zatím jen teoretická oblaka prachu mezi Zemí a Měsícem," říká. Výzkumy tohoto typu jsou podle jeho slov důležité hlavně pro pokračování poznávání vesmíru, který nás obklopuje. "Já osobně doufám, že do budoucna lidstvo nezůstane jen na této planetě a bude se posouvat dále," komentuje. K tomu je ale podle něj nejdříve nutné lépe prozkoumat bezprostřední okolí planety.

Vesmírný průmysl a školy

Podle jednatele společnosti ESC Aerospace Petra Suchánka může úspěch projektu přinést také impulz pro rozvoj českého vesmírného průmyslu, ale i vysokých škol. "Iniciativa tohoto typu je výhodná nejen pro firmy a jejich komerční záměry, zároveň může pomoci zaplnění akademických pracovišť, která získají v očích studentů velkou atraktivitu," vysvětluje. "Máme rovněž možnost vytvořit technologie, které český kosmický průmysl silně nakopnou," doplňuje Marčišovský . "Již v současné době u nás vzniká velké množství technologií, které mají obrovský komerční potenciál," dodává.

Zkoušky a testy

Nyní projekt Lvice2 čeká několik schvalovacích procesů, po nichž by mohla začít samotná stavba sondy. "Přípravná fáze trvala jeden rok. Během něj jsme udělali návrh, jak bude vše vypadat a které přístroje sonda ponese," uvádí hlavní technik projektu Jakub Zamouřil. Následovat teď podle něj bude kontrola ze strany Evropské kosmické agentury. "Nakonec musí projekt posvětit i ministerstvo dopravy," pokračuje. Pokud vše dopadne dobře, mohla by na začátku roku 2024 začít samotná výroba. Po ní následuje fáze testování ještě na Zemi. Sonda musí vydržet pobyt v termovakuové komoře nebo sérii elektrostatických výbojů, aby se ověřilo, že pobyt ve vesmíru přežije," popisuje. Po překonání všech peripetií pak vesmírné plavidlo bude moci konečně vzlétnout. K tomu by mělo dojít v roce 2028. "Sondu máme designovanou na životnost dva a půl roku, ale předpokládáme, že vydrží déle," doplňuje Zamouřil. Nejdříve se aklimatizuje na vesmírné prostředí na oběžné dráze Země, kde se vědci ujistí o fungování všech systémů. Cesta na oběžnou dráhu Měsíce podle vědců zabere 60 dní. Tam by Lvice2 měla zůstat dva roky.

Navázání na historii

"Projekt částečně navazuje na tradici satelitů MAGION, ať už přístrojovým vybavením, výzkumy nebo vědeckými cíli," říká Marčišovský . Název MAGION nesla skupina satelitů vyslaných do vesmíru československými vědci v letech 1978 až 1996. Zařízení měla za úkol hlavně studovat zemskou magnetosféru a ionosféru. Marčišovský však dodává, že v případě všech předchozích vesmírných projektů Československa a posléze samostatné České republiky se vždy jednalo o družice. "Lvice2 je opravdová sonda," upřesňuje. Rozdíl mezi družicí a sondou tkví podle něj v tom, že družice pouze obíhá kolem Země, kdežto sonda orbitu opustí. Toto kritérium projekt splňuje. "Lvice2 má vlastní pohon a dokáže měnit orbity," uzavírá Zamouřil.

Fakta

Česká vesmírná družice Lvice2

- Rozměry: cca 66 x 66 x 61 cm

- Hmotnost: cca 60 kg, 140 kg včetně paliva

- Baterie: 3 moduly po 100 Wh

- Solární panely: umístěné na přední straně sondy 100 W

- Pohonný systém: hydrazinové trysky

- Počet vědeckých přístrojů: 6 (včetně tří kamer pro sledování zachycování obrázků Země a Měsíce

Zdroj: lvice2.cz

Zdroj:

Mladá fronta Dnes

26. 6. 2023; cvut.cz

Tragická smrt na dně oceánu

Datum zveřejnění: Záchranná operace, která měla nalézt ponorku zmizelou během výletu k vraku Titaniku, končí smutně.

Dálkově ovládané ponorky našly na dně Atlantiku trosky, které podle expertů patří ztracenému podmořskému plavidlu. Nikdo z pětičlenné posádky nepřežil.

Petr WIRTH, redaktor Je konec posledním nadějím rodin pěti dobrodruhů, kteří se vydali prozkoumat vrak nejslavnějšího zaoceánského parníku. Konec je nadějím záchranářů, kteří do poslední chvíle bojovali s časem a obrovskou rozlohou prohledávaného území. Cesta ponorky Titan nakonec skončila téměř na stejném místě jako Titanic, za kterým se do hlubin vypravila.

John MAUGER, velitel Pobřežní stráže

Dálkově ovládaný dron nalezl části ocasu ponorky Titan přibližně 500 m od přídě Titaniku na mořském dně. Drony poté našly i další trosky, které odpovídají tomu, že došlo ke katastrofálnímu poklesu tlaku v kabině. Petr WIRTH, redaktor Ztráta tlaku v ponorce způsobila okamžitou implozi. Nikdo z pěti členů posádky, jejichž osud sledoval posledních pět dní celý svět, neměl minimální šanci přežít.

David MEARNS, odborník na záchranářské práce

Jediná utěšující okolnost je, že to bylo rychlé. Doslova milisekundy. Nikdo z nich neměl ani ponětí o tom, co se děje.

Matthew TULLOCH, přítel jedné z obětí

V jisté morbidním smyslu mohu říct, že se mi i částečně ulevilo, když jsem zjistil, že netrpěli.

Petr WIRTH, redaktor

K deformaci ponorky pod obrovským tlakem vody nejspíš došlo už během nedělního sestupu. Zvuk imploze podle amerických médií údajně zachytilo i americké námořnictvo dosud tajným sonarem. Podle režiséra slavného filmu o zkáze Titaniku Jamese Camerona, který se k vraku sám několikrát potopil, muselo být o osudu ponorky jasno už od začátku.

redaktor; citace: James CAMERON, filmový režisér

Ponorka klesla do hloubky 3 800 m. Ztratili s ní komunikaci i navigaci. Už v tu chvíli jsem věděl, že nejde ztratit obojí zároveň, aniž by došlo ke katastrofě. Celý tento týden byl jenom prodlužováním noční můry.

Petr WIRTH, redaktor

Proč k tragédii došlo, ale zatím není jasné. Spekuluje se o nevyhovujícím technickém stavu necertifikované ponorky. Podle některých účastníků předchozích sestupů měl stroj problémy i v minulosti.

Mike REISS, scénárista a účastník předchozího ponoru

Dokonce jednou, když vypadlo znovu spojení, museli jsme se okamžitě vrátit, viděli jsme trup lodi sotva vteřinu, když řekli, že se vracíme na hladinu.

Petr WIRTH, redaktor

Na vyproštění trosek havarované ponorky bude dál pracovat pobřežní stráž. Pět životů ale zůstane navždy na dně oceánu. Jen pár set metrů od 1 500 pasažérů údajně nepotopitelného Titaniku. Petr Wirth, televize Nova.

Rey KORANTENG, moderátor

Osud posádky ponorky Titan s největší pravděpodobností zpečetila imploze. Trosky, které záchranáři našli ve dvou oblastech, naznačují, že ponorku rozdrtil tlak vody. My vám teď ukážeme, jak taková imploze vzniká.

Daniela BRYCHTOVÁ, redaktorka

Tohle způsobí vysoký tlak, který působí na těleso s nižším tlakem uvnitř ponořené do vody.

Ladislav SIEGER, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Imploze je opak exploze. A je to vlastně důsledek působení tlaku.

Daniela BRYCHTOVÁ, redaktorka

My jsme si to ukázali na obyčejné PET láhvi.

Ladislav SIEGER, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Jenom malinko teplý vody, abychom ohřáli vzduch vevnitř. Máme vyhřátý vzduch, teďka je tam vzduch atmosférický, kdybysme to otevřeli, je tam atmosféra. Já ho ochladím, to znamená, udělám tlakovou změnu, vzduch vevnitř mi zmenší objem. A tohle je výsledek.

Daniela BRYCHTOVÁ, redaktorka

V ponorce byl navíc rozdíl tlaků mnohem vyšší.

Ladislav SIEGER, Fakulta elektrotechnická ČVUT

V té ponorce ten rozdíl tlaků byl 400x větší. Čili tohleto je, jak kdybychom byli v hloubce 10 m s takovouhle PET flaškou.

Daniela BRYCHTOVÁ, redaktorka

Tato ponorka se ponořila do hloubky kolem 4 000 m. Běžně se třeba vojenské ponorky potopí kolem 600 m.

Ladislav SIEGER, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Vojenská nebo komerční ponorka je velice komplexní a drahý zařízení, to znamená, ta bezpečnost tam musí být taková, abych já při prvním, druhým, třetím ponoru o tu ponorku nepřišel. Jestli je to experimentální zařízení, tak je otázka, jakou míru rizika ten, kdo to provozuje, dokáže přijmout. Z tohohle důvodu mohla být jiným způsobem konstruovaná.

Daniela BRYCHTOVÁ, redaktorka

Právě konstrukce ponorky mohla sehrát svou roli.

Petr LEITNER, technický vrakový potápěč

Ten tlakový trup tý ponorky byl karbonovej. Karbon je materiál, který by se dal strukturálně přirovnat třeba k laminátu. Jedná se o vysoce pevná vlákna spojený pryskyřicí. Po určitý době a namáhání stejně jako u laminátu dochází k změknutí. Ta pevnost toho vlastního trupu se mohla s těmi jednotlivými sestupy postupně měnit.

Ladislav SIEGER, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Jestli ta ponorka byla dělaná pouze na tlak, který bude působit rovnoměrně, a nepočítala třeba s tím, že někam narazí nebo že nějakej spoj někde mi bude vibrovat, bude nějakým způsobem ten tlak do okolí rozvíjet nerovnoměrně, tak má problém a je to technický zařízení, takže může prasknout.

Daniela BRYCHTOVÁ, redaktorka

Co přesně implozi titanu způsobilo, teď bude ještě předmětem vyšetřování. Daniela Brychtová, televize Nova.

Zdroj:

TV NOVA

26. 6. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Stlačí se plíce i žaludek, krevní oběh se zastaví. Vědci popsali, co se děje s tělem ve velké hloubce

Datum zveřejnění:

Dramatická pátrací operace po ponorce Titan skončila ve čtvrtek poté, co kanadská dálkově ovládaná ponorka objevila na dně oceánu trosky pohřešovaného stroje. Co přesně se stalo, co se děje s lidským tělem při zvyšování tlaku implozi, rozebírají Novinkami oslovení odborníci z Akademie věd ČR a Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze.

Pozůstatky ponorky byla nalezeny ve vzdálenosti zhruba 490 metrů od přídě Titaniku, který spočívá na mořském dně v hloubce kolem 3800 metrů od svého ztroskotání v roce 1912. Na palubě Titanu přišel o život zakladatel a majitel společnosti OceanGate, která cestu pořádala, Stockton Rush. Spolu s ním našli smrt v hlubinách Atlantského oceánu britský dobrodruh a miliardář Hamish Harding, francouzský výzkumník Paul-Henrih Nargeolet, pákistánský podnikatel Šahzada Dawood a jeho 19letý syn Suleman.

Podrobněji se k tomu pro Novinky vyjádřili čeští odborníci.

"Jsme suchozemští tvorové žijící v atmosférickém tlaku vzduchu. Jsme schopni se na nádech ponořit do jednotek metrů pod vodou. Nebyli bychom ale schopni pod vodou dýchat atmosférický vzduch, protože dýchací svaly nejsou schopny přetlačit tlak vody působící na plíce," konstatoval Ladislav Sieger z katedry fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze . Jak velký tlak může panovat na oceánském dně v hloubce zhruba 3,8 kilometru? "V hloubce okolo čtyř kilometrů máme tlak okolo 40 MPa, tedy 400krát vyšší, než je tlak atmosférický. Pro představu: tlak páry na vstupu do turbíny v jaderné elektrárně je okolo 6,3 MPa, tedy šestkrát nižší," připodobnil Sieger . Podle Jakuba Poloprudského, doktoranda na Ústavu fyziky materiálů AV ČR, který se věnuje nádechovému potápění, je nad námi na souši sloupec vzduchu, který je srovnatelný s vodním sloupcem o výšce 10 metrů. "Na vzduchu na nás tedy působí tlak jedna atmosféra, ale v deseti metrech pod vodou už jsou to atmosféry dvě. Toto navyšování pokračuje: ve 20 metrech jsou to atmosféry tři, ve 30 metrech atmosféry čtyři a tak dále. Loď Titanic je přibližně v hloubce 3800 metrů pod vodou. Přibližně můžeme říct, že v těchto místech bude tlak asi 380 atmosfér," vysvětlil. "A to je právě tolik, jako když plochu jednoho metru čtverečního zatížíte hmotností 3800 tun. Představte si, že na střechu svého osobního auta (asi 2,7 m2) naložíte Eiffelovu věž o hmotnosti 10 100 tun. To je extrémní zatížení a ponorka tedy musí být konstruována tak, aby toto zatížení vydržela," doplnil vědecký pracovník ze stejného ústavu AV ČR Jan Klusák.

Co se tedy stane s člověkem vystaveným vysokému tlaku?

Jakub Poloprudský + Jan Klusák: V jednom okamžiku na posádku tlačí několik tisíc tun vody. Je samozřejmé, že člověk by nepřežil ani pomalý nárůst takového tlaku. Představte si, že bychom na sebe naložili těch několik tisíc tun třeba i pomalu.

Ladislav Sieger : Především v tu chvíli implodují (stlačí se) veškeré prostory obsahující plyn. Jedná se o plíce, žaludek, střeva. Dojde k přetížení srdce a zastaví se krevní oběh. Potápěči obecně dýchají stlačené dýchací směsi, které svým tlakem musí přetlačit tlak vody, aby plíce nezkolabovaly. Z fyziologických důvodů nemohou dýchat vzduch nebo čistý kyslík, ale pro jednotlivé hloubky - a tím i tlaky - dýchají speciálně namíchanou směs plynů.

Potápěči se sami navíc nepotápějí do tak extrémních hloubek…

Ladislav Sieger : Přesně tak. Největší dosažená hloubka ponoru při volném potápění jsou stovky metrů. Rozhodně to nejsou kilometry. Živočichové, kteří jsou schopni v kilometrových hloubkách dlouhodobě žít, jsou fyziologicky na takový tlak adaptováni a naopak obvykle nepřežijí pobyt v nižším tlaku, tedy vyzvednutí na hladinu.

Můžete přiblížit proces imploze, který stál za úmrtím posádky? Co to přesně znamená?

Jan Klusák: Imploze je opakem exploze. Je to výbuch, ale směrem dovnitř. Dojde k náhlému zborcení (ztrátě tvarové stability) dutého tělesa - zde právě ponorky. Vzhledem k obrovské zátěži k tomu došlo pravděpodobně během tisíciny sekundy.

Ladislav Sieger : Můžeme si to vyzkoušet s PET lahví. Naplníme ji 3-4 cm horké vody a protřepeme. Horkou vodou ohřejeme vzduch v lahvi. Lahev vyprázdníme a uzavřeme víčkem. Když byla lahev otevřená je v ní stejný tlak jako v okolí, tj. atmosférický, ale je horký. Lahev ponoříme do ledové vody. Ochladíme vzduch v lahvi. Ten se smrskne vytvoří podtlak a lahev se zdeformuje. To je důsledek imploze. Kdyby to tak nefungovalo, nemohli bychom zavařovat kompoty, protože by nám nedržela víčka. Víčka drží atmosférický tlak zvenku, protože při vychladnutí sklenice jsme vytvořili ve sklenici podtlak.

Jak musí být přístroj, v tomto případě ponorka, konstruován pro vysoké tlaky?

Jak Klusák: Každý dopravní prostředek je vyroben z materiálů, které mají omezenou odolnost proti různým typům zatížení. Ale navíc má každý materiál skryté vady, se kterými musíme počítat, že se časem projeví. Takže i když projde ponorka testy a obstojí v nich, je nutné po čase provozu tyto testy opakovat, protože během provozu se mohou vady v materiálu zvětšovat, případně mohou vznikat nové např. při nárazu na okolní objekty. Proto nesmíme zanedbávat servisní intervaly, jinak poškození naroste do kritických rozměrů a může způsobit fatální selhání konstrukce. Pro srovnání: letadlo, které létá ve výšce 10 km, se musí z hlediska tlaků vně a uvnitř vyrovnat se zatížením asi 400krát menším, než rozdíl tlaků vně a uvnitř ponorky.

Ladislav Sieger : Až na výjimky nejsou technická zařízení konstruována na rozdíl tlaků, který máme v ponorce v hloubce 3,8 km. Proto i většina vojenských či komerčních ponorek se pohybuje v hloubkách 250-500 m. Jeden kilometr je hranice, kterou se běžně nevyplatí překonávat, protože technická a bezpečnostní rizika jsou taková, že není zájem je podstupovat.

Ladislav Sieger z ČVUT o konstrukcích ponorek pro velké hloubky

Konstrukce přístrojů se odvíjí od toho, zda je s lidskou posádkou, tedy s potřebou vytvořit chráněný prostor s atmosférickým tlakem pro posádku, nebo konstruujeme robota, kde voda se může dostat všude a nemusíme nic chránit před vysoký tlakem. I u robotické ponorky nastane řada problémů s tlakem. Bude u různých senzorů, kde musí být volný prostor (např. kamery). Tam potřebujeme hermetické uzavření. Problém jsou průchodky, vývody kabelů, ale i elektronické součástky jako elektrolytické kondenzátory či akumulátory. Obecně vše, co může být při výrobě kontaminováno atmosférickým vzduchem. Jakákoli bublina se stlačí a při snížení tlaku expanduje, do uvolněného místa se pak dostane mořská voda. Jak tedy konstruovat tlakově odolné nádoby-ponorky? Obecně jdou proti sobě dva vlivy, pružnost a tím změna tvaru, a pevnost a tím možná křehkost a destrukce při změně tvaru. Např. fotbalový míč ponorem nezničíme, jen z něj uděláme objemem švestku. Po výstupu na hladinu z něj je opět míč. Jestliže budeme mít něco pevného, třeba skleněný demižon, je tu problém, protože je křehký. V okamžiku, kdy porušíme konstrukci nějakou nehomogenitou (průzorem, průchodkou, uchycením vnější konstrukce), dojde k nehomogennímu rozložení tlaku a možné šíření poruchy a destrukci. S tím se setkali konstruktéři prvních dopravních letadel, kde byla čtvercová okénka. Po několika haváriích (rozpad letadla ve vzduchu) se zjistilo, že v rozích docházelo k šíření trhlin a havárii letadla. Od té doby mají letadla, ponorky a kosmické lodě okénka a průzory kruhové.

A co se vlastně stalo jedincům, kteří do poslední chvíle zůstali na palubě Titaniku v roce 1912? V čem to bylo jiné než nyní?

Jakub Poloprudský: Bavíme se o lidech uvězněných uvnitř lodi Titanic, která se potápěla. Postupné zvyšování tlaku je výrazně jiné než to, co se stalo na palubě Titanu. Existuje sportovní disciplína nádechového potápění, kde se potápěči na jeden nádech svépomocí nebo pomocí závaží dostávají do hloubky pod sto metrů. Tedy na tlaky vyšší než 11 atmosfér. Nicméně jsou to trénovaní lidé, kteří sestup do hloubky podstupují dobrovolně a v klidu - a mohou si sami určovat vhodnou rychlost sestupu. Zatímco lidé na palubě Titaniku nepochybně panikařili a můžeme předpokládat, že tlak narůstal velmi rychle. Kapalina v těle je nestlačitelná, avšak pro plynové kapsy v těle jako jsou střední ucho a plíce platí Boylův zákon. Ten říká, že při konstantní teplotě je objem plynu nepřímo úměrný okolnímu tlaku. To zjednodušeně znamená, že plíce mají v hloubce deseti metrů poloviční velikost než na povrchu. V určité hloubce už se plíce nemohou zmenšit a pro svoji vlastní ochranu se zaplní krví, aby se nezbortily samy do sebe. To je obraný mechanismus, který mají vytrénovaný potápěči a mořští savci jako delfíni. Při překročení určitého objemu plic, zejména pokud se tlak zvyšuje velkou rychlostí, je pravděpodobné selhání jak plic, tak středního ucha. To znamená, že lidi uvěznění na Titaniku, i kdyby se neutopili, byli by zabiti narůstajícím tlakem.

Titan

Ponorka Titan sloužila k přepravování turistů k vraku legendárního zaoceánského parníku. Na svou poslední cestu se vypravila minulý týden v neděli a kontakt s doprovodnou lodí ztratila krátce po ponoření. Po plavidle zhruba 700 kilometrů jižně od kanadského ostrova Nový Foundland pátraly lodě, letadla, dálkově ovládané ponorky i robotické mechanismy určené k práci v hlubinách. Pětice lidí se na Titanu plavila na vlastní nebezpečí. Do hloubky se totiž vypravili v této malé ponorce, řízené ovladačem od herní konzole, která nešla otevřít zevnitř.

Zdroj:

novinky.cz

26. 6. 2023; cvut.cz

Katedra kybernetiky FEL ČVUT darovala 19 počítačů Základní škole Králův Dvůr

Datum zveřejnění: V průběhu loňského roku se rozhodla katedra kybernetiky FEL ČVUT vyřadit počítače ze dvou počítačových učeben s cílem darovat je tam, kde budou ještě potřeba.

Tyto počítače už na profesionální použití nestačí, ale dětem na Základní škole Králův Dvůr pomohou zvyšovat počítačovou gramotnost a najdou uplatnění i při jejich kreativních činnostech. Darovaných počítačů je celkem 19 a dle slov ředitele školy, Ing. Evžena Kroba, budou využity k obměně počítačů ve stávajících učebnách, k posílení nové audiovizuální učebny a jeden z nich bude využit pro školní Minecraft server.

Místo ekologické likvidace se pro počítače našlo vhodné a smysluplné využití. Přejeme ZŠ Králův Dvůr, ať dobře slouží.

26. 6. 2023; hybrid.cz

Národním technickém muzeum představí návštěvníkům bezpilotní studentskou formuli

To nejlepší, s čím se prezentovalo Česko na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji, zpřístupní Národní technické muzeum koncem června pro české návštěvníky.

Do užšího výběru exponátů se dostala i unikátní bezpilotní formule, kterou zkonstruovali studenti a studentky z týmu eForce na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Unikát mezi bezpilotními vozy

Signály jsou zpracovávány neuronovou sítí. Ze zpracovaných dat pak formule plánuje trasu a rychlostní profil, podle kterých se pak samostatně naviguje.

Vzdušní roboti připomněli sto let od Čapkovy R.U.R.

zdroj: tisková zpráva

Bezpilotní studentská formule týmu eFroce z FEL ČVUT. foto: eForce

26. 6. 2023; vecerni-praha.cz

Výstava Dveře budoucnosti dokořán představí bezpilotní studentskou formuli z FEL ČVUT

To nejlepší, s čím se prezentovalo Česko na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji, zpřístupní Národní technické muzeum koncem června pro české návštěvníky.

Do užšího výběru exponátů se dostala i unikátní bezpilotní formule, kterou zkonstruovali studenti a studentky z týmu eForce na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Výstava s názvem " Dveře budoucnosti dokořán. České inovace, které zazářily na Světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji" bude k vidění od 28. června 2023 do 31. března 2024 v hlavní budově Národního technického muzea. Ve 20 instalacích výstava představí české inovace, které změní život ve městech budoucnosti, a to v pěti oblastech: dostupnost potravin, čistá energie, životní prostředí, ochrana přírody a využití 3D tiskáren.

Unikát mezi bezpilotními vozy

Formule DV.01 je prvním tuzemským vozem s autonomním řízením a jedním z prvních v celé Evropě. Koncepčně po mechanické stránce vychází ze sedmé generace pilotovaného elektrického modelu. Schopnost plně autonomní jízdy zajišťuje sestava senzorů v čele s kamerou a LiDARem (Light Detection and Ranging; senzory mapující vzdálenosti objektů na základě výpočtu doby šíření impulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu – pozn.). Signály jsou zpracovávány neuronovou sítí. Ze zpracovaných dat pak formule plánuje trasu a rychlostní profil, podle kterých se pak samostatně naviguje.

Tým eForce vznikl v roce 2010 pod záštitou FEL ČVUT. Už je to tedy 13 let, co vyvíjí a staví elektrické monoposty. Pro letošní sezónu tým postavil 12. generaci elektrické formule, která bude schopna pilotované i čistě autonomní jízdy. Reaguje tak na změnu pravidel, která požaduje pro všechny vozy účast i v čistě autonomních disciplínách. Tým se skládá ze 45 studentů a studentek bakalářského a magisterského studia zejména z Fakulty elektrotechnické a strojní ČVUT. Podle aktuálního světového žebříčku je studentská formule 17. na světě, v evropském měřítku zaujímá 9. místo a v Česku pak nemá konkurenci.

Vzdušní roboti připomněli sto let od Čapkovy R.U.R.

" Právě ve Spojených arabských emirátech jsme se poprvé prosadili v mezinárodním kontextu, když jsme se v roce 2017 zúčastnili prestižní mezinárodní soutěže Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC) v Abu Zabí a vybojovali první a druhé místo v jednotlivých disciplínách. Na tento úspěch se nám podařilo navázat hned při dalším ročníku v roce 2020, kdy jsme byli navíc vyhlášeni celkovým vítězem soutěže," uvedl tehdy doc. Martin Saska , vedoucí výzkumné skupiny MRS.

25. 6. 2023; novinky.cz

Stlačí se plíce i žaludek, krevní oběh se zastaví. Vědci popsali, co se děje s tělem ve velké hloubce

Dramatická pátrací operace po ponorce Titan skončila ve čtvrtek poté, co kanadská dálkově ovládaná ponorka objevila na dně oceánu trosky pohřešovaného stroje. Co přesně se stalo a co se děje s lidským tělem při implozi, rozebírají Novinkami oslovení odborníci z Akademie věd ČR a Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze.

Pozůstatky ponorky byly nalezeny ve vzdálenosti zhruba 490 metrů od přídě Titaniku, který spočívá na mořském dně v hloubce kolem 3800 metrů od svého ztroskotání v roce 1912.

Na palubě Titanu přišel o život zakladatel a majitel společnosti OceanGate, která cestu pořádala, Stockton Rush. Spolu s ním našli smrt v hlubinách Atlantského oceánu britský dobrodruh a miliardář Hamish Harding, francouzský výzkumník Paul-Henri Nargeolet, pákistánský podnikatel Šahzada Dawood a jeho 19letý syn Suleman.

Podrobněji se k tomu pro Novinky vyjádřili čeští odborníci.

Jak velký tlak může panovat na oceánském dně v hloubce zhruba 3,8 kilometru? "V hloubce okolo čtyř kilometrů máme tlak okolo 40 MPa, tedy 400krát vyšší, než je tlak atmosférický. Pro představu: tlak páry na vstupu do turbíny v jaderné elektrárně je okolo 6,3 MPa, tedy šestkrát nižší," připodobnil Sieger.

Podle Jakuba Poloprudského, doktoranda na Ústavu fyziky materiálů AV ČR, který se věnuje nádechovému potápění, je nad námi na souši sloupec vzduchu, jenž je srovnatelný s vodním sloupcem o výšce 10 metrů.

"Na vzduchu na nás tedy působí tlak jedna atmosféra, ale v deseti metrech pod vodou už jsou to atmosféry dvě. Toto navyšování pokračuje: ve 20 metrech jsou to atmosféry tři, ve 30 metrech atmosféry čtyři a tak dále. Loď Titanic je přibližně v hloubce 3800 metrů pod vodou. Přibližně můžeme říct, že v těchto místech bude tlak asi 380 atmosfér," vysvětlil.

"A to je právě tolik, jako když plochu jednoho metru čtverečního zatížíte hmotností 3800 tun. Představte si, že na střechu svého osobního auta (asi 2,7 m2) naložíte Eiffelovu věž o hmotnosti 10 100 tun. To je extrémní zatížení, a ponorka tedy musí být konstruována tak, aby toto zatížení vydržela," doplnil vědecký pracovník ze stejného ústavu AV ČR Jan Klusák.

Co se tedy stane s člověkem vystaveným vysokému tlaku?

Ladislav Sieger: Především v tu chvíli implodují (stlačí se) veškeré prostory obsahující plyn. Jedná se o plíce, žaludek, střeva. Dojde k přetížení srdce a zastaví se krevní oběh. Potápěči obecně dýchají stlačené dýchací směsi, které svým tlakem musí přetlačit tlak vody, aby plíce nezkolabovaly. Z fyziologických důvodů nemohou dýchat vzduch nebo čistý kyslík, ale pro jednotlivé hloubky – a tím i tlaky – dýchají speciálně namíchanou směs plynů.

Potápěči se sami navíc nepotápějí do tak extrémních hloubek…

Ladislav Sieger: Přesně tak. Největší dosaženou hloubkou ponoru při volném potápění jsou stovky metrů. Rozhodně to nejsou kilometry. Živočichové, kteří jsou schopni v kilometrových hloubkách dlouhodobě žít, jsou fyziologicky na takový tlak adaptováni, a naopak obvykle nepřežijí pobyt v nižším tlaku, tedy vyzvednutí na hladinu.

Můžete přiblížit proces imploze, který stál za úmrtím posádky? Co to přesně znamená?

Jan Klusák: Imploze je opakem exploze. Je to výbuch, ale směrem dovnitř. Dojde k náhlému zborcení (ztrátě tvarové stability) dutého tělesa – zde právě ponorky. Vzhledem k obrovské zátěži k tomu došlo pravděpodobně během tisíciny sekundy.

Ladislav Sieger: Můžeme si to vyzkoušet s PET lahví. Naplníme ji 3–4 cm horké vody a protřepeme. Horkou vodou ohřejeme vzduch v lahvi. Lahev vyprázdníme a uzavřeme víčkem. Když byla lahev otevřená, je v ní stejný tlak jako v okolí, tj. atmosférický, ale je horký. Lahev ponoříme do ledové vody. Ochladíme vzduch v lahvi. Ten se smrskne, vytvoří podtlak a lahev se zdeformuje. To je důsledek imploze. Kdyby to tak nefungovalo, nemohli bychom zavařovat kompoty, protože by nám nedržela víčka. Víčka drží atmosférický tlak zvenku, protože při vychladnutí sklenice jsme vytvořili ve sklenici podtlak.

Jak musí být přístroj, v tomto případě ponorka, konstruován pro vysoké tlaky?

Takže i když projde ponorka testy a obstojí v nich, je nutné po čase provozu tyto testy opakovat, protože během provozu se mohou vady v materiálu zvětšovat, případně mohou vznikat nové, např. při nárazu na okolní objekty. Proto nesmíme zanedbávat servisní intervaly, jinak poškození naroste do kritických rozměrů a může způsobit fatální selhání konstrukce.

Pro srovnání: letadlo, které létá ve výšce 10 km, se musí z hlediska tlaků vně a uvnitř vyrovnat se zatížením asi 400krát menším, než je rozdíl tlaků vně a uvnitř ponorky.

Ladislav Sieger: Až na výjimky nejsou technická zařízení konstruována na rozdíl tlaků, který máme v ponorce v hloubce 3,8 km. Proto i většina vojenských či komerčních ponorek se pohybuje v hloubkách 250–500 m. Jeden kilometr je hranice, kterou se běžně nevyplatí překonávat, protože technická a bezpečnostní rizika jsou taková, že není zájem je podstupovat.

Ladislav Sieger z ČVUT o konstrukcích ponorek pro velké hloubky

Konstrukce přístrojů se odvíjí od toho, zda je s lidskou posádkou, tedy s potřebou vytvořit chráněný prostor s atmosférickým tlakem pro posádku, nebo konstruujeme robota, kam voda se může dostat všude a nemusíme nic chránit před vysoký tlakem.

I u robotické ponorky nastane řada problémů s tlakem. Bude u různých senzorů, kde musí být volný prostor (např. kamery). Tam potřebujeme hermetické uzavření. Problémem jsou průchodky, vývody kabelů, ale i elektronické součástky – jako elektrolytické kondenzátory či akumulátory. Obecně vše, co může být při výrobě kontaminováno atmosférickým vzduchem. Jakákoli bublina se stlačí a při snížení tlaku expanduje a do uvolněného místa se pak dostane mořská voda.

Jak tedy konstruovat tlakově odolné nádoby-ponorky? Obecně jdou proti sobě dva vlivy, pružnost (a tím změna tvaru) a pevnost (a tím možná křehkost a destrukce při změně tvaru). Např. fotbalový míč ponorem nezničíme, jen z něj uděláme objemem švestku. Po výstupu na hladinu z něj je opět míč. Jestliže budeme mít něco pevného, třeba skleněný demižon, je tu problém, protože je křehký.

V okamžiku, kdy porušíme konstrukci nějakou nehomogenitou (průzorem, průchodkou, uchycením vnější konstrukce), dojde k nehomogennímu rozložení tlaku a možnému šíření poruchy a destrukci. S tím se setkali konstruktéři prvních dopravních letadel, kde byla čtvercová okénka. Po několika haváriích (rozpad letadla ve vzduchu) se zjistilo, že v rozích docházelo k šíření trhlin a havárii letadla. Od té doby mají letadla, ponorky a kosmické lodě okénka a průzory kruhové.

A co se vlastně stalo jedincům, kteří do poslední chvíle zůstali na palubě Titaniku v roce 1912? V čem to bylo jiné než nyní?

Zatímco lidé na palubě Titaniku nepochybně panikařili – a můžeme předpokládat, že tlak narůstal velmi rychle. Kapalina v těle je nestlačitelná, avšak pro plynové kapsy v těle, jako jsou střední ucho a plíce, platí Boylův zákon. Ten říká, že při konstantní teplotě je objem plynu nepřímo úměrný okolnímu tlaku. To zjednodušeně znamená, že plíce mají v hloubce deseti metrů poloviční velikost než na povrchu. V určité hloubce už se plíce nemohou zmenšit a pro svoji vlastní ochranu se zaplní krví, aby se nezbortily samy do sebe.

To je obraný mechanismus, který mají vytrénovaný potápěči a mořští savci jako delfíni. Při překročení určitého objemu plic, zejména pokud se tlak zvyšuje velkou rychlostí, je pravděpodobné selhání jak plic, tak středního ucha. To znamená, že lidi uvěznění na Titaniku, i kdyby se neutopili, byli by zabiti narůstajícím tlakem.

Titan

Pětice lidí se na Titanu plavila na vlastní nebezpečí. Do hloubky se totiž vypravili v této malé ponorce, řízené ovladačem od herní konzole, která nešla otevřít zevnitř.

24. 6. 2023; Mladá fronta Dnes

Lvice2 ukazuje, že Češi mohou také do kosmu

První česká vesmírná sonda vzniká v Praze. Za pět let by se měla vydat k Měsíci

PRAHA Nechat prasknout obruč rodné planety a zjistit, co je nad námi. Takové myšlenky už se honily hlavou leckterému divákovi noční oblohy. Pražané přitom mohou být tomuto pocitu zase o kousek blíže. Společnost ESC Aerospace včera představila model první české vesmírné sondy s názvem Lvice2, která v současnosti vzniká v hlavním městě.

Vesmírné plavidlo o rozměrech menšího pivního soudku má několik ramen, která ponesou vědecké přístroje. Celé zařízení váží přes šedesát kilogramů. "Sonda studuje kosmické prostředí, měří koncentraci prachu ve vesmíru a zvládne i monitorovat sluneční vítr," vysvětluje Marčišovský. Na palubě tak satelit ponese šest různých vědeckých přístrojů. Na jejich vývoji se podílejí instituce jako Elektrotechnická fakulta ČVUT, Ústav fyziky atmosféry nebo Ústav jaderné fyziky Akademie věd.

Podle Marčišovského mohou mít objevy, které sonda přinese, zásadní vliv pro českou i světovou vědu. Jedním z vědeckých cílů je totiž změřit koncentraci prachu v tzv. Kordylewského oblacích. "Jsou to zatím jen teoretická oblaka prachu mezi Zemí a Měsícem," říká.

Výzkumy tohoto typu jsou podle jeho slov důležité hlavně pro pokračování poznávání vesmíru, který nás obklopuje. "Já osobně doufám, že do budoucna lidstvo nezůstane jen na této planetě a bude se posouvat dále," komentuje. K tomu je ale podle něj nejdříve nutné lépe prozkoumat bezprostřední okolí planety.

Vesmírný průmysl a školy

"Máme rovněž možnost vytvořit technologie, které český kosmický průmysl silně nakopnou," doplňuje Marčišovský. "Již v současné době u nás vzniká velké množství technologií, které mají obrovský komerční potenciál," dodává.

Zkoušky a testy

Následovat teď podle něj bude kontrola ze strany Evropské kosmické agentury. "Nakonec musí projekt posvětit i ministerstvo dopravy," pokračuje.

Pokud vše dopadne dobře, mohla by na začátku roku 2024 začít samotná výroba. Po ní následuje fáze testování ještě na Zemi. Sonda musí vydržet pobyt v termovakuové komoře nebo sérii elektrostatických výbojů, aby se ověřilo, že pobyt ve vesmíru přežije," popisuje.

Po překonání všech peripetií pak vesmírné plavidlo bude moci konečně vzlétnout. K tomu by mělo dojít v roce 2028. "Sondu máme designovanou na životnost dva a půl roku, ale předpokládáme, že vydrží déle," doplňuje Zamouřil.

Nejdříve se aklimatizuje na vesmírné prostředí na oběžné dráze Země, kde se vědci ujistí o fungování všech systémů. Cesta na oběžnou dráhu Měsíce podle vědců zabere 60 dní. Tam by Lvice2 měla zůstat dva roky.

Navázání na historii

"Projekt částečně navazuje na tradici satelitů MAGION, ať už přístrojovým vybavením, výzkumy nebo vědeckými cíli," říká Marčišovský.

Název MAGION nesla skupina satelitů vyslaných do vesmíru československými vědci v letech 1978 až 1996. Zařízení měla za úkol hlavně studovat zemskou magnetosféru a ionosféru.

Marčišovský však dodává, že v případě všech předchozích vesmírných projektů Československa a posléze samostatné České republiky se vždy jednalo o družice. "Lvice2 je opravdová sonda," upřesňuje. Rozdíl mezi družicí a sondou tkví podle něj v tom, že družice pouze obíhá kolem Země, kdežto sonda orbitu opustí. Toto kritérium projekt splňuje. "Lvice2 má vlastní pohon a dokáže měnit orbity," uzavírá Zamouřil.

---

Fakta

Česká vesmírná družice Lvice2

- Rozměry: cca 66 x 66 x 61 cm

- Hmotnost: cca 60 kg, 140 kg včetně paliva

- Baterie: 3 moduly po 100 Wh

- Solární panely: umístěné na přední straně sondy 100 W

- Pohonný systém: hydrazinové trysky

- Počet vědeckých přístrojů: 6 (včetně tří kamer pro sledování zachycování obrázků Země a Měsíce

Zdroj: lvice2.cz

Foto: Ramena namísto křídel Sonda nesoucí několik vědeckých přístrojů pro výzkum vesmíru by měla vzlétnout k Měsíci v roce 2028. V kosmu pobude přes dva roky.

Foto: Jakub Stadler, MAFRA

O autorovi: Štěpán Vranešic, redaktor MF DNES

23. 6. 2023; cvut.cz

Studenti FEL ČVUT se stali na den výzkumníky ve vývojovém centru Bosch

Datum zveřejnění: Necelé dvacítce studentů Fakulty elektrotechnické doplněné o studenty Fakulty strojní ČVUT se naskytla jedinečná

příležitost nahlédnout do zázemí výzkumného, vývojového a výrobního centra společnosti Robert Bosch, spol. s r. o. v Českých Budějovicích.

Pro studenty nebyla připravena pouze klasická exkurze výrobních a vývojových pracovišť, ale mohli si vyzkoušet i vybrané modelové případy, které běžně řeší vývojáři napříč všemi elektrotechnickými obory v oblasti automobilového průmyslu. Zejména se to týkalo oblasti brzd pro elektromobily, elektrifikace vozidel a vývoje nových technologií a produktů. Uplatnění ve výzkumném centru jednoho z největších hráčů automobilového průmyslu nacházejí jak studenti elektrotechnických oborů, tak i budoucí softwaroví specialisté či experti na umělou inteligenci.

Studenti byli postaveni před pětici "výzev", ve kterých se snažili o co nejlepší uchopení a odhalení možných závad či modelování diagnostických či testovacích procesů. Ať už se jednalo o diagnostiku těsnosti v palivové soustavě prostřednictvím softwarových nástrojů či zprovoznění testovací sestavy čerpadlového modulu systému pro odbourávání oxidů dusíku z výfukových plynů a zajištění jeho správného cyklování.

V rámci dalších projektů se studenti spolu s odborníky podíleli na návrhu a optimalizaci elektrických filtrů dle platné normy, hledání závad a příčin nesepnutí relé na konektoru nabíjecího kabelu nebo základních procesů programování v jazyce PLC. "Studenti se účastnili praktického projektu, ve kterém naprogramovali PLC (programovatelný logický automat) pro testování funkčnosti plošného spoje semaforu. Tento program byl navržen tak, aby kontroloval funkčnost všech LED diod v semaforu prostřednictvím několika testovacích cyklů a kamerového systému. Součástí úlohy bylo i připojení plošného spoje k vstupně/výstupním modulům řídicího systému a oživení obvodu,” přiblížil Jiří Masopust, technický specialista ve společnosti Bosch.

Všechny řešené situace si týmy měly možnost vyzkoušet jak v digitální, tak mechanické formě a ověřit si správnost celého procesu. "Vyzkoušel jsem si poprvé krimpování, což bylo skvělé. Jedná se o připojení konektorů na kabel. Bylo super si prakticky vyzkoušet všechny věci, o kterých jsem doposud věděl jen z teorie v rámci studia," říká Jakub Strnad, student programu Elektronika a komunikace FEL ČVUT.

Před vzájemnou prezentací řešených výzev se všichni účastníci měli možnost podívat do dalších laboratoří, které se zabývají vývojem senzorů a měření hluku a vibrací v interiérech vozidel. "U studentů jsem velice ocenil jejich zájem o všechna pracoviště, o fungování závodu, o možné pracovní příležitosti i například jejich dotazy na proces digitalizace a ukládání dat, která během testování získáváme. A vedle toho jsme měli čas i na neformální debatu během coffee breaku," shrnul Jiří Maršík zodpovědný za testovací a měřící skupinu.

23. 6. 2023; NOVA

Tragická smrt na dně oceánu

Rey KORANTENG, moderátor

Záchranná operace, která měla nalézt ponorku zmizelou během výletu k vraku Titaniku, končí smutně.

Lucie BORHYOVÁ, moderátorka

Dálkově ovládané ponorky našly na dně Atlantiku trosky, které podle expertů patří ztracenému podmořskému plavidlu. Nikdo z pětičlenné posádky nepřežil.

Petr WIRTH, redaktor

Je konec posledním nadějím rodin pěti dobrodruhů, kteří se vydali prozkoumat vrak nejslavnějšího zaoceánského parníku. Konec je nadějím záchranářů, kteří do poslední chvíle bojovali s časem a obrovskou rozlohou prohledávaného území. Cesta ponorky Titan nakonec skončila téměř na stejném místě jako Titanic, za kterým se do hlubin vypravila.

John MAUGER, velitel Pobřežní stráže

Petr WIRTH, redaktor

Ztráta tlaku v ponorce způsobila okamžitou implozi. Nikdo z pěti členů posádky, jejichž osud sledoval posledních pět dní celý svět, neměl minimální šanci přežít.

David MEARNS, odborník na záchranářské práce

Jediná utěšující okolnost je, že to bylo rychlé. Doslova milisekundy. Nikdo z nich neměl ani ponětí o tom, co se děje.

Matthew TULLOCH, přítel jedné z obětí

V jisté morbidním smyslu mohu říct, že se mi i částečně ulevilo, když jsem zjistil, že netrpěli.

Petr WIRTH, redaktor

redaktor; citace: James CAMERON, filmový režisér

Petr WIRTH, redaktor

Mike REISS, scénárista a účastník předchozího ponoru

Dokonce jednou, když vypadlo znovu spojení, museli jsme se okamžitě vrátit, viděli jsme trup lodi sotva vteřinu, když řekli, že se vracíme na hladinu.

Petr WIRTH, redaktor

Rey KORANTENG, moderátor

Daniela BRYCHTOVÁ, redaktorka

Tohle způsobí vysoký tlak, který působí na těleso s nižším tlakem uvnitř ponořené do vody.

Ladislav SIEGER, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Imploze je opak exploze. A je to vlastně důsledek působení tlaku.

Daniela BRYCHTOVÁ, redaktorka

My jsme si to ukázali na obyčejné PET láhvi.

Ladislav SIEGER, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Daniela BRYCHTOVÁ, redaktorka

V ponorce byl navíc rozdíl tlaků mnohem vyšší.

Ladislav SIEGER, Fakulta elektrotechnická ČVUT

V té ponorce ten rozdíl tlaků byl 400x větší. Čili tohleto je, jak kdybychom byli v hloubce 10 m s takovouhle PET flaškou.

Daniela BRYCHTOVÁ, redaktorka

Tato ponorka se ponořila do hloubky kolem 4 000 m. Běžně se třeba vojenské ponorky potopí kolem 600 m.

Ladislav SIEGER, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Daniela BRYCHTOVÁ, redaktorka

Právě konstrukce ponorky mohla sehrát svou roli.

Petr LEITNER, technický vrakový potápěč

Ladislav SIEGER, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Daniela BRYCHTOVÁ, redaktorka

Co přesně implozi titanu způsobilo, teď bude ještě předmětem vyšetřování. Daniela Brychtová, televize Nova.

Lucie BORHYOVÁ, moderátorka

Na palubě ponorky byl také devatenáctiletý Suleman. Podle příbuzných o cestu k vraku Titaniku moc nestál, ale chtěl potěšit otce, jednoho z nejbohatších Pákistánců. A tak se s ním na Den otců do hlubin oceánu také vydal.

Karolína PICKOVÁ, redaktorka

Nebrat v úvahu šestý smysl se nevyplácí. Devatenáctiletý člen posádky se cesty ponorkou obával. Jeho otec Shezad Dawood ale koupil výlet ke slavnému vraku pro oba. Společně tak měli spolu strávit Den otců a užít si trochu adrenalinu. Student Britské univerzity v Glasgow se prý svěřil své tetě, že se mu s otcem na dobrodružný výlet nechce a že se bojí. Suleman mu ale nechtěl pokazit radost, a tak do ponorky nastoupil.

redaktorka; citace: Azmeh DAWOODOVÁ, starší sestra pákistánského obchodníka

Jako bych byla ve špatném filmu. Byl to můj mladší bratr. Držela jsem ho, když se narodil.

redaktor; citace: Hussain a Kulsum Dawoodovi

Dostává se k nám nesmírná láska a podpora, která nám pomáhá vydržet tuto ztrátu.

Karolína PICKOVÁ, redaktorka

Osmačtyřicetiletý Shezad Dawood byl pákistánsko-britský podnikatel, investor a filantrop a pocházel z jedné z nejbohatších pákistánských rodin.

Sohail FARID, místní obyvatel

Jeho smrt je pro pákistánský lid velkou ztrátou. Jsme velmi smutní. Jeho podniky dávají práci spoustě lidem.

Karolína PICKOVÁ, redaktorka

Shezad Dawood už jednou utekl hrobníkovi z lopaty. Před několika lety letěl se svou ženou letadlem. Během letu prý ale došlo ke komplikacím a stroj málem spadl. Jako zázrakem se pilotovi podařilo bezpečně přistát. Manželům se prý od té doby úplně změnil pohled na svět. Shezad ovšem podruhé štěstí neměl. Dalšími oběťmi tragické nehody jsou jedenašedesátiletý Stockton Rush, generální ředitel pořádající společnosti OceanGate, osmapadesátiletý miliardář Hamish Harding a sedmasedmdesátiletý Paul Henry Nargeolet, bývalý francouzský potápěč a proslulý průzkumník. Karolína Picková, televize Nova.

22. 6. 2023; cvut.cz

11. ročník VědaFestu přilákal opět tisíce lidí

Datum zveřejnění: Navzdory horkému dni zakončenému průtrží mračen vyhledaly 11. ročník oblíbeného popularizačního festivalu vědy

davy návštěvníků, dopoledne zejména z řad základních a středních škol. ČVUT, jeden ze spoluorganizátorů akce, se veřejnosti představilo v 11 stáncích i při dvou půlhodinových blocích na pódiu.

Na své experimenty a exponáty lákalo všech osm fakult, MÚVS, Ústřední knihovna a Rektorát, u nějž byly připravené ceny za splnění soutěžních úkolů napříč všemi fakultními stanovišti. Kromě stánků připravilo ČVUT také dva bloky programu na pódiu, zábavné i poznávací, zcela v duchu tohoto popularizačně-naučného festivalu.

Dopolední blok zahájila kancléřka ČVUT Lucie Orgoníková a uvedla na scénu děti ze ZŠ Lvíčata, jíž je ČVUT zřizovatelem.

Na jednotlivých stanovištích pak součásti ČVUT názorně předvedly, co všechno na ČVUT vzniká. Například: Fakulta stavební připomněla pět velikánů, kteří ovlivnili dějiny natolik, že se jejich objevy řídí stavaři dodnes. Díky Fakultě strojní se mohli zájemci posadit do opravdové pilotní kabiny letounu a poznat její řídící přístroje a ovládací prvky. Fakulta elektrotechnická nabídla programování minirobotů nebo elektroformuli. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ukázala, jak vytvořit laser a využít energii světla.

Fakulta architektury předvedla, jak lze přeměnit odpad v umělecké dílo a vyrobit z něj například šperk. Dopravní simulátor či prototyp motocyklu byly připraveny na stanovišti Fakulty dopravní. Na stánku Fakulty biomedicínského inženýrství si mohli zájemci nechat mimo jiné změřit kvalitu svého zraku či prohlédnout špičkově vybavenou sanitku. Fakulta informačních technologií nabídla svět virtuální reality, počítačových her a umělé inteligence.

Ve stánku Masarykova ústavu vyšších studií se vydali návštěvníci VědaFestu na cestu historií vědy a ekonomie. Ústřední knihovna ČVUT připomněla, že vše začalo písmem.

Díky všem, kdo přišli!

Kompletní FOTOGALERIE

22. 6. 2023; promestaobce.cz

Prezident Pavel jmenoval nové profesory a profesorky

Prezident republiky Petr Pavel na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol jmenoval celkem 93 nových profesorek a profesorů. Ve Velké aule pražského Karolina dnes osobně předal jmenovací dekrety 87 z nich s tím, že těm, kteří se nemohli slavnostního aktu zúčastnit, budou dekrety doručeny dodatečně.

"Přebírání profesorských dekretů z rukou hlavy státu v prostorách naší nejstarší univerzity považuji za podtržení významu a důležitosti tohoto momentu. Udělení profesorského titulu je oceněním schopností těch, kteří se na cestě vedy a vysokoškolského vzdělání dostali nejdál. Věřím, že každý z vás bude příspěvkem k tomu, aby byly české vysoké školy místem příležitostí, kde mohou mladí a talentovaní lidé rozvíjet své schopnosti," řekl ve svém úvodním vystoupení prezident Petr Pavel

Ministr školství Mikuláš Bek ve svém projevu poděkoval prezidentu Pavlovi za to, že jmenoval i profesory, jimž byla akademická hodnost po léta odpírána bez opory v právu. V této souvislosti připomněl také význam autonomie univerzit, kterou čeští zákonodárci konce 90. let minulého století zakotvili v míře, jež je v mezinárodním srovnání výjimečná. "Sám jsem jako bývalý rektor, jako ministr školství i jako akademik, byť dnes jen na zlomek úvazku, rozhodným stoupencem těchto svobod a vidím v nich i do budoucna nejen záruku svobody výuky a bádání, ale také jednu z významných opor demokratického směřování naší země. Se svobodou je ovšem vždy bytostně spojena odpovědnost. Univerzity připravují statisíce studentů na další život, hospodaří s miliardovými rozpočty a jsou významnými investory, kteří mění tvář svých měst," uvedl ministr Mikuláš Bek (celý jeho projev si můžete přečíst ZDE

SEZNAM NOVĚ JMENOVANÝCH PROFESORŮ

doc. Ing. Petra BAJEROVÁ, Ph.D. pro obor: Technologie potravin

na návrh Vědecké rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

působí: Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, Katedra analytické chemie

doc. MUDr. Peter BALÁŽ, PhD. pro obor: Chirurgické obory

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Chirurgická klinika; Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Cévní klinika

doc. RNDr. Petr BARTÁK, Ph.D. pro obor: Analytická chemie

na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra analytické chemie

doc. Ing. Zdenko BOBOVSKÝ, PhD. pro obor: Řízení strojů a procesů

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, Katedra robotiky

doc. Mgr. Renata CORNEJO, Ph.D. pro obor: Dějiny konkrétních literatur (germánské literatury)

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta, Katedra germanistiky

doc. Mgr. Radek ČECH, Ph.D. pro obor: Český jazyk

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, Katedra českého jazy

doc. Ing. Jan ČECHAL, Ph.D. pro obor: Aplikovaná fyzika

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Vysoké učení technické v Brně, Středoevropský technologický institu

doc. MUDr. Věra ČERTÍKOVÁ CHÁBOVÁ, Ph.D. pro obor: Vnitřní nemoci

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Klinika nefrologie; Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

doc. MUDr. Petr DULÍČEK, Ph.D. pro obor: Vnitřní nemoci

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, IV. interní hematologická klinika; Fakultní nemocnice v Hradci Králové

doc. Ing. Karel DUŠEK, Ph.D. pro obor: Materiály a technologie pro elektrotechniku

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra elektrotechnologie

doc. Ing. Jan ELIÁŠ, Ph.D. pro obor: Konstrukce a dopravní stavby

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavební mechaniky

doc. JUDr. PhDr. David ELISCHER, Ph.D. pro obor: Občanské právo

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra občanského práva

doc. PhDr. et Ing. Jiří FAJT, Ph.D. pro obor: Dějiny umění

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

doc. Ing. Roman GEBAUER, Ph.D. pro obor: Fytologie lesa

na návrh Vědecké rady Mendelovy univerzity v Brně

působí: Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

doc. Ing. Petr GIRG, Ph.D. pro obor: Aplikovaná matematika

na návrh Vědecké rady Západočeské univerzity v Plzni

působí: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky

doc. Ing. arch. Jana GREGOROVÁ, PhD. pro obor: Architektura a urbanismus

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebna fakulta

doc. Ing. Silvie HEVIÁNKOVÁ, Ph.D. pro obor: Úpravnictví

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, Katedra environmentálního inženýrství

doc. MUDr. Robert HOLAJ, CSc. pro obor: Vnitřní nemoci

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu; Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

doc. Ing. Marcel HONZA, Dr. pro obor: Zoologie

na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

působí: Akademie věd ČR, Ústav biologie obratlovců

doc. MUDr. Milan HROMÁDKA, Ph.D. pro obor: Vnitřní nemoci

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Fakultní nemocnice Plzeň, Kardiologická klinika

doc. Mgr. Martin HRUBÝ, Ph.D. pro obor: Makromolekulární chemie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Akademie věd ČR, Ústav makromolekulární chemie

doc. Ing. Pavel HUTAŘ, Ph.D. pro obor: Aplikovaná mechanika

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství; Akademie věd ČR, Ústav fyziky materiálů

doc. Ing. Jan JANDORA, Ph.D. pro obor: Vodní hospodářství a vodní stavby

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodních staveb

doc. Ing. Ondřej JANKOVSKÝ, Ph.D. pro obor: Anorganická chemie

na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

působí: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská, Ústav anorganické chemie

doc. Ing. Miroslav JURSÍK, Ph.D. pro obor: Obecná produkce rostlinná

na návrh Vědecké rady České zemědělské univerzity v Praze

působí: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra agroekologie a rostlinné produkce

doc. MUDr. Ivana KACEROVSKÁ MUSILOVÁ, Ph.D. pro obor: Gynekologie a porodnictví

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Porodnická a gynekologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové

doc. MUDr. Petr KALA, Ph.D. pro obor: Vnitřní lékařství

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Interní kardiologická klinika

doc. Mgr. art. Helena KAUPOVÁ pro obor: Hudební umění – zpěv

na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze

působí: Akademie múzických umění v Praze, Hudební a taneční fakulta, Katedra zpěvu a operní režie

doc. Mgr. Karel KLEISNER, Ph.D. pro obor: Filosofie a dějiny přírodních věd

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra filosofie a dějin přírodních věd

doc. Ing. Václav KLIKA, Ph.D. pro obor: Aplikovaná matematika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Katedra matematiky

doc. Mgr. A. Lenka KLODOVÁ, Ph.D. pro obor: Výtvarná tvorba

na návrh Umělecké rady Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta výtvarných umění, Ateliér tělového designu

doc. Ing. Radim KOCICH, Ph.D. pro obor: Výrobní a materiálové inženýrství

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta materiálově-technologická, Katedra tváření materiál

Ing. Pavel KOČOVSKÝ, CSc. pro obor: Organická chemie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra organické chemie

doc. PhDr. Ota KONRÁD, Ph.D. pro obor: Moderní dějiny

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra německých a rakouských studií

doc. Mgr. Kamil KOPECKÝ, Ph.D. pro obor: Pedagogika

na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka a literatury

doc. Ing. Jozef KRAJČOVIČ, Ph.D. pro obor: Chemie, technologie a vlastnosti materiálů

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí

doc. PhDr. Mgr. Lenka KRÁMSKÁ, Ph.D. pro obor: Psychologie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Nemocnice Na Homolce, Oddělení klinické psychologi

PD Ing. Petr KRTIL, CSc. pro obor: Anorganická technologie

na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

působí: Akademie věd ČR, Ústav fyzikální chemie

doc. RNDr. Martin KRUŽÍK, Ph.D. pro obor: Matematika – matematické modelování a numerická matematika

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra fyziky

doc. JUDr. Filip KŘEPELKA, Ph.D. pro obor: Právo Evropské unie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Právnická univerzita, Katedra mezinárodního a evropského práva

doc. Ing. Šárka LABOUTKOVÁ, Ph.D. pro obor: Ekonomie

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

působí: Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta, Katedra ekonomie

doc. PhDr. Miloslav LAPKA, CSc. pro obor: Regionální a sociální rozvoj

na návrh Vědecké rady České zemědělské univerzity v Praze

působí: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Katedra regionálního managementu

doc. MUDr. Břetislav LIPOVÝ, Ph.D. pro obor: Chirurgie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Klinika popálenin a plastické chirurgie

doc. Ing. Mgr. Petra MAREŠOVÁ, Ph.D. pro obor: Podniková ekonomika a management

na návrh Vědecké rady Technické univerzity v Liberci

působí: Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Katedra ekonomi

doc. RNDr. Pavel MATĚJÍČEK, Ph.D. pro obor: Makromolekulární chemie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzikální a makromolekulární chemie

doc. RNDr. Filip MATĚJKA, Ph.D. pro obor: Ekonomické teorie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy

doc. MUDr. Jiří MATĚJKA, Ph.D. pro obor: Chirurgie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Fakultní nemocnice Plzeň, Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí

doc. Ing. Radomil MATOUŠEK, Ph.D. pro obor: Aplikovaná informatika

na návrh Vědecké rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Ústav automatizace a informatik

doc. Ing. Jiří MIKYŠKA, Ph.D. pro obor: Aplikovaná matematika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Katedra matematiky

doc. B. Tech. Rajesh Kumar MISHRA, Ph.D. pro obor: Technika a technologie zpracování zemědělských materiálů a produktů

na návrh Vědecké rady České zemědělské univerzity v Praze

působí: Česká zemědělská univerzita v Praze, Technická fakulta, Katedra materiálu a strojírenské technologie

doc. Mgr. Aleš MRÁČEK, Ph.D. pro obor: Výrobní a materiálové inženýrství

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická, Ústav fyziky a materiálového inženýrství

doc. PhDr. Jana MYNÁŘOVÁ, Ph.D. pro obor: Dějiny a kultura zemí Asie a Afriky

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav starého Předního východu

doc. Dr. Virginie NAZABAL pro obor: Chemie a technologie anorganických materiálů

na návrh Vědecké rady Univerzity Pardubice

působí: Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, Katedra polygrafie a fotofyziky

doc. Ing. Jan NEČAS, Ph.D. pro obor: Úpravnictví

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, Katedra hornického inženýrství a bezpečnosti

doc. RNDr. Ivan OŠŤÁDAL, CSc. pro obor: Fyzika – fyzika povrchů a rozhraní

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

doc. PharmDr. Jitka PALICH FUČÍKOVÁ, Ph.D. pro obor: Lékařská imunologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Ústav imunologie

doc. MVDr. Miroslava PALÍKOVÁ, Ph.D. pro obor: Veterinární ekologie a choroby volně žijících zvířat

na návrh Vědecké rady Veterinární univerzity Brno

působí: Veterinární univerzita Brno, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Ústav ekologie a chorob zoozvířat, zvěře, ryb a včel

doc. PhDr. Karel PANČOCHA, Ph.D. pro obor: Speciální pedagogika

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Institut výzkumu inkluzivního vzdělávání

doc. RNDr. Radomír PÁNEK, Ph.D. pro obor: Aplikovaná fyzika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: Akademie věd ČR, Ústav fyziky plazmatu

doc. Ing. Iva PETRÍKOVÁ Ph.D. pro obor: Aplikovaná mechanika

na návrh Vědecké rady Technické univerzity v Liberci

působí: Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti

doc. RNDr. Petr PIŠOFT, Ph.D. pro obor: Meteorologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, Katedra fyziky atmosféry

doc. Mgr. Milan POKORNÝ, Ph.D. pro obor: Matematika – matematická analýza

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, Matematický ústav

doc. Ing. Tomáš POLICAR, Ph.D. pro obor: Rybářství

na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

působí: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod, Ústav akvakultury a ochrany vod

doc. RNDr. Pavel POSPÍŠIL, Ph.D. pro obor: Biofyzika

na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra biofyziky

doc. RNDr. Petra POULOVÁ, Ph.D. pro obor: Systémové inženýrství a informatika

na návrh Vědecké rady Univerzity Hradec Králové

působí: Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Katedra informatiky a kvantitativních metod

doc. PhDr. Marie RAKUŠANOVÁ, Ph.D. pro obor: Dějiny umění

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění

doc. Mgr. MgA. Michal RATAJ, Ph.D. pro obor: Hudební umění – skladba

na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze

působí: Akademie múzických umění v Praze, Hudební a taneční fakulta, Katedra skladby

doc. Mgr. Vladimír REMEŠ, Ph.D. pro obor: Zoologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie

doc. Mgr. Jan RŮŽIČKA Ph.D. pro obor: Ekologie

na návrh Vědecké rady České zemědělské univerzity v Praze

působí: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra ekologie

doc. PhDr. Marie RYANTOVÁ, CSc. pro obor: Pomocné vědy historické

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických

doc. Mgr. Tomáš ŘIHÁČEK, Ph.D. pro obor: Obecná psychologie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra psychologie

doc. Ing. Michal SEDLAČÍK, Ph.D. pro obor: Povrchové inženýrství

na návrh Vědecké rady Univerzity Pardubice

působí: Univerzita Tomáš Bati ve Zlíně, Fakulta technologická, Ústav výrobního inženýrství

doc. PhDr. Ing. Lucie SEVEROVÁ, Ph.D. pro obor: Podniková a odvětvová ekonomika

na návrh Vědecké rady České zemědělské univerzity v Praze

působí: Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Katedra ekonomických teorií

doc. Martin SMOLKA pro obor: Hudební umění

na návrh Umělecké rady Janáčkovy akademie múzických umění

působí: Janáčkova akademie múzických umění, Hudební fakulta, Katedra kompozice a multimediální tvorby

doc. Ing. Bc. Radoslav SOVJÁK, Ph.D., LL.M. pro obor: Teorie stavebních konstrukcí a materiálů

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Experimentální centrum

doc. Ing. David STRNAD pro obor: Dramatická umění

na návrh Umělecké rady Janáčkovy akademie múzických umění

působí: Janáčkova akademie múzických umění, Divadelní fakulta, Kabinet tance a pohybu

doc. Dr. RNDr. David SÝKORA pro obor: Analytická chemie

na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

působí: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská, Ústav analytické chemie

doc. Ing. Ondřej ŠIKULA, Ph.D. pro obor: Pozemní stavby

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav geotechniky

doc. PhDr. Pavel ŠOPÁK, Ph.D. pro obor: Architektura a urbanismus

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, Ústav teorie architektury

doc. MgA. Vratislav ŠRÁMEK pro obor: Dramatická umění

na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze

působí: Akademie múzických umění v Praze, Divadelní fakulta, Katedra alternativního a loutkového divadla

doc. MUDr. Pavel ŠTOURAČ, Ph.D. pro obor: Neurologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Neurologická klinika; Fakultní nemocnice Brno

doc. Ing. Liběna TETŘEVOVÁ, Ph.D. pro obor: Podniková ekonomika a management

na návrh Vědecké rady Technické univerzity v Liberci

působí: Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, Katedra ekonomiky a managementu

doc. MUDr. Michal TOMČÍK, Ph.D. pro obor: Vnitřní nemoci

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Revmatologický ústav

doc. RNDr. Michal TOMŠOVSKÝ, Ph.D. pro obor: Ochrana lesa a myslivost

na návrh Vědecké rady Mendelovy univerzity v Brně

působí: Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ochrany lesů a myslivosti

doc. RNDr. Robert VÁCHA, Ph.D. pro obor: Fyzika – fyzika molekulárních a biologických struktur

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Masarykova univerzita, Středoevropský technologický institut

doc. Ing. Marek VEČEŘ, Ph.D. pro obor: Konstrukční a procesní inženýrství

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta materiálově-technologická, Katedra chemie a fyzikálně-chemických procesů

doc. Ing. Jan VIMMR, Ph.D. pro obor: Mechanika

na návrh Vědecké rady Západočeské univerzity v Plzni

působí: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra mechaniky

doc. Mgr. Radek VODIČKA, Ph.D. pro obor: Lékařská genetika

na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci

působí: Fakultní nemocnice Olomouc, Ústav lékařské genetiky

Ing. Martin VOHRALÍK, Ph.D. et Ph.D. pro obor: Matematika – matematické modelování a numerická matematika

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Centre Inria de Paris

doc. Mgr. Tomáš WEISS, M.A., Ph.D. pro obor: Mezinárodní teritoriální studia

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra evropských studií

doc. Ing. Jiří ZACH, Ph.D. pro obor: Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

doc. MUDr. Helena ŽEMLIČKOVÁ, Ph.D. pro obor: Lékařská imunologie a mikrobiologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy

působí: Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Ústav mikrobiologie

RNDr. Stanislav ŽIVNÝ, M.Sc., D.Phil. pro obor: Informatika

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: University of Oxford, Computer Science

21. 6. 2023; E15

Škodovky nepůjde dobíjet maximálním výkonem ve vedrech. Baterie od VW se přehřívají

Letní horka svědčí málokomu a už vůbec ne vývojářům koncernu Volkswagen. Ti se v poslední době pořádně zapotí, protože musejí řešit přehřívání baterií elektromobilů ve vysokých letních teplotách. Ve snaze prodloužit celkovou životnost akumulátorů tak německý koncern zamezí všem svým plně elektrickým vozům na platformě MEB – mimo jiné i vozům Škoda Enyaq – dobíjet na maximální možný výkon v případě letních veder. Zjištění E15 potvrdila koncernová automobilka Škoda Auto.

Ve jménu optimalizace

"V rámci vývoje batt ery managementu je jedním z našich cílů optimalizace nabíjecího času. Toho lze například v extrémních vnějších tepelných podmínkách dosáhnout mírným snížením maximálního nabíjecího výkonu, který nicméně může baterii nabíjet kontinuálně po delší časový úsek a nedochází tak ke změně celkové nabíjecí doby," uvádí Jiří Brynda z produktové komunikace Škody.

V letních vedrech tak soft ware uměle sníží maximální dobíjecí výkon, kterého by baterie byly na omezenou dobu schopné, a to o jednotky procent. V praxi to bude znamenat, že dobíjecí křivka sice nedosáhne maximálního výkonu, delší dobu se ale udrží ve vyšších výkonnostních patrech a "čekací doba" posádky elektromobilu se nezmění.

Novinka se bude týkat všech vozů na platformě MEB, tedy například i modelů Audi Q5 e-tron, Cupra Born, volkswagenů z rodiny ID nebo i škodováckých enyaqů. Koncernový vývoj nyní chystá testování nové funkce, která by měla k zákazníkům doputovat od roku 2025. Dotkne se i již provozovaných vozů, které čeká aktualizace.

"Jde o jednu z připravovaných funkcí batt ery managementu, jejímž cílem je také maximalizace životnosti baterie. Zákazníky budeme o její dostupnosti stejně jako u ostatních soft warových updatů informovat," říká Brynda s tím, že se tak výrobce snaží zabránit scénáři, kdy uživatel připojí vůz k nabíječce ve vysokých teplotách, baterie se začne rychle přehřívat a dobíjecí výkon po chvilce takzvaně zvadne.

Tesla razí jiný přístup než VW

Od jakých konkrétních teplot se omezující funkce aktivuje, zatím není jasné. Přední český odborník na elektromobilitu, vědec a pedagog Pavel Hrzina, upozorňuje, že standardní akumulátory v dnes běžných elektromobilech dostávají silné teplotní "pecky" od okamžiku, kdy teploměr značí čtyřicet stupňů a výše.

"Chystanou optimalizaci si vykládám jako marketingové řešení problému, se kterým se evidentně trápí vývojáři Volkswagenu. Při vysokých letních teplotách zároveň dochází k relativně výrazným energetickým ztrátám jak v nabíječce, tak v baterce. Systém se pak přehřívá," říká Hrzina z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického.

Připomíná, že na tento problém narážejí takřka všechny automobilky. "Lákají na vysoká maxima dobíjecího výkonu, kterého ale vozy dosahují jen krátce nebo jako v případě zaváděné funkce Volkswagenu vůbec," dodává.

Celkové životnosti baterie však zamezení maximálního dobíjecího výkonu prospěje, potvrzuje Hrzina stejně jako i Tomáš Kazda, jenž působí na Vysokém učení technickém v Brně na fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií.

"Volkswagen jde evidentně opačnou cestou než americká Tesla. Když jedou její vozy na supercharger, baterie se automaticky předehřejí na vyšší teplotu. Baterie je tak delší dobu schopná dobíjet vyšším výkonem a dobíjení co nejvíce zkrátit. Volkswagenu evidentně nejde o zkrácení doby nabíjení, která se nemění, ale o prodloužení životnosti baterií," přemítá Kazda. Rozdíl v ušetřené kapacitě akumulátoru podle něj může odpovídat ekvivalentu dalších asi dvou set tisíc kilometrů.

Tuto kapacitu baterie přitom nemusí využít pouze řidič elektromobilu. Německý koncern se soustřeďuje na takzvaný druhý život baterií. Škoda například nedávno oznámila, že v tomto smyslu prohloubí spolupráci se společností ČEZ. Degradované baterie z elektromobilů poslouží mimo jiné jako energetická úložiště. Například pět baterií z plně elektrického enyaqu vytvoří nový velký bateriový systém, který bude schopen zásobovat energií až čtyřicet domácností denně, uvedly firmy ve společném prohlášení.

"Volkswagen až tak nejde na ruku zákazníkům. Zřejmě si zjistil, že jim stávající tempo dobíjení stačí, takže spíše cílí na delší životnost baterií. Projekty v tomto segmentu má, takže to z jeho pohledu může dávat smysl," uzavírá Kazda. sledujte e15.cz

Volkswagenu nejde o zkrácení doby nabíjení, ale o prodloužení životnosti baterií. S těmi má totiž další obchodní plány.

Foto:

O autorovi: Liebreich Jiří, redaktor E15

21. 6. 2023; msmt.cz

Prezident republiky předal jmenovací dekrety novým profesorům a profesorkám

Praha, 21. června 2023 – Prezident republiky Petr Pavel na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol jmenoval celkem 93 nových profesorek a profesorů. Ve Velké aule pražského Karolina dnes osobně předal jmenovací dekrety 87 z nich s tím, že těm, kteří se nemohli slavnostního aktu zúčastnit, budou dekrety doručeny dodatečně.

SEZNAM NOVĚ JMENOVANÝCH PROFESORŮ doc. Ing. Petra BAJEROVÁ, Ph.D.

pro obor: Technologie potravin na návrh Vědecké rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně působí: Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, Katedra analytické chemie doc. MUDr. Peter BALÁŽ, PhD.

pro obor: Chirurgické obory na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Chirurgická klinika; Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Cévní klinika doc. RNDr. Petr BARTÁK, Ph.D.

pro obor: Analytická chemie na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra analytické chemie doc. Ing. Zdenko BOBOVSKÝ, PhD.

pro obor: Řízení strojů a procesů na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava působí: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, Katedra robotiky doc. Mgr. Renata CORNEJO, Ph.D.

pro obor: Dějiny konkrétních literatur (germánské literatury) na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity působí: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta, Katedra germanistiky doc. Mgr. Radek ČECH, Ph.D.

pro obor: Český jazyk na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, Katedra českého jazyk doc. Ing. Jan ČECHAL, Ph.D.

pro obor: Aplikovaná fyzika na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně působí: Vysoké učení technické v Brně, Středoevropský technologický institut doc. MUDr. Věra ČERTÍKOVÁ CHÁBOVÁ, Ph.D.

pro obor: Vnitřní nemoci na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Klinika nefrologie; Všeobecná fakultní nemocnice v Praze doc. MUDr. Petr DULÍČEK, Ph.D.

pro obor: Vnitřní nemoci na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, IV. interní hematologická klinika; Fakultní nemocnice v Hradci Králové doc. Ing. Karel DUŠEK, Ph.D.

pro obor: Materiály a technologie pro elektrotechniku na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra elektrotechnologie doc. Ing. Jan ELIÁŠ, Ph.D.

pro obor: Konstrukce a dopravní stavby na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavební mechaniky doc. JUDr. PhDr. David ELISCHER, Ph.D.

pro obor: Občanské právo na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra občanského práva doc. PhDr. et Ing. Jiří FAJT, Ph.D.

pro obor: Dějiny umění na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy doc. Ing. Roman GEBAUER, Ph.D.

pro obor: Fytologie lesa na návrh Vědecké rady Mendelovy univerzity v Brně působí: Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie doc. Ing. Petr GIRG, Ph.D.

pro obor: Aplikovaná matematika na návrh Vědecké rady Západočeské univerzity v Plzni působí: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky doc. Ing. arch. Jana GREGOROVÁ, PhD.

pro obor: Architektura a urbanismus na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně působí: Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebna fakulta doc. Ing. Silvie HEVIÁNKOVÁ, Ph.D.

pro obor: Úpravnictví na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava působí: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, Katedra environmentálního inženýrství doc. MUDr. Robert HOLAJ, CSc.

pro obor: Vnitřní nemoci na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu; Všeobecná fakultní nemocnice v Praze doc. Ing. Marcel HONZA, Dr.

pro obor: Zoologie na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích působí: Akademie věd ČR, Ústav biologie obratlovců doc. MUDr. Milan HROMÁDKA, Ph.D.

pro obor: Vnitřní nemoci na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Fakultní nemocnice Plzeň, Kardiologická klinika doc. Mgr. Martin HRUBÝ, Ph.D.

pro obor: Makromolekulární chemie na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Akademie věd ČR, Ústav makromolekulární chemie doc. Ing. Pavel HUTAŘ, Ph.D.

pro obor: Aplikovaná mechanika na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství; Akademie věd ČR, Ústav fyziky materiálů doc. Ing. Jan JANDORA, Ph.D.

pro obor: Vodní hospodářství a vodní stavby na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodních staveb doc. Ing. Ondřej JANKOVSKÝ, Ph.D.

pro obor: Anorganická chemie na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze působí: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská, Ústav anorganické chemie doc. Ing. Miroslav JURSÍK, Ph.D.

pro obor: Obecná produkce rostlinná na návrh Vědecké rady České zemědělské univerzity v Praze působí: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra agroekologie a rostlinné produkce doc. MUDr. Ivana KACEROVSKÁ MUSILOVÁ, Ph.D.

pro obor: Gynekologie a porodnictví na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Porodnická a gynekologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové doc. MUDr. Petr KALA, Ph.D.

pro obor: Vnitřní lékařství na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Interní kardiologická klinika doc. Mgr. art. Helena KAUPOVÁ pro obor: Hudební umění - zpěv na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze působí: Akademie múzických umění v Praze, Hudební a taneční fakulta, Katedra zpěvu a operní režie doc. Mgr. Karel KLEISNER, Ph.D.

pro obor: Filosofie a dějiny přírodních věd na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra filosofie a dějin přírodních věd doc. Ing. Václav KLIKA, Ph.D.

pro obor: Aplikovaná matematika na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Katedra matematiky doc. Mgr. A. Lenka KLODOVÁ, Ph.D.

pro obor: Výtvarná tvorba na návrh Umělecké rady Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta výtvarných umění, Ateliér tělového designu doc. Ing. Radim KOCICH, Ph.D.

pro obor: Výrobní a materiálové inženýrství na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze působí: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta materiálově-technologická, Katedra tváření materiálu

Ing. Pavel KOČOVSKÝ, CSc.

pro obor: Organická chemie na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra organické chemie doc. PhDr. Ota KONRÁD, Ph.D.

pro obor: Moderní dějiny na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra německých a rakouských studií doc. Mgr. Kamil KOPECKÝ, Ph.D.

pro obor: Pedagogika na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka a literatury doc. Ing. Jozef KRAJČOVIČ, Ph.D.

pro obor: Chemie, technologie a vlastnosti materiálů na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí doc. PhDr. Mgr. Lenka KRÁMSKÁ, Ph.D.

pro obor: Psychologie na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity působí: Nemocnice Na Homolce, Oddělení klinické psychologie

PD Ing. Petr KRTIL, CSc.

pro obor: Anorganická technologie na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze působí: Akademie věd ČR, Ústav fyzikální chemie doc. RNDr. Martin KRUŽÍK, Ph.D.

pro obor: Matematika – matematické modelování a numerická matematika na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra fyziky doc. JUDr. Filip KŘEPELKA, Ph.D.

pro obor: Právo Evropské unie na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity působí: Masarykova univerzita, Právnická univerzita, Katedra mezinárodního a evropského práva doc. Ing. Šárka LABOUTKOVÁ, Ph.D.

pro obor: Ekonomie na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava působí: Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta, Katedra ekonomie doc. PhDr. Miloslav LAPKA, CSc.

pro obor: Regionální a sociální rozvoj na návrh Vědecké rady České zemědělské univerzity v Praze působí: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Katedra regionálního managementu doc. MUDr. Břetislav LIPOVÝ, Ph.D.

pro obor: Chirurgie na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Klinika popálenin a plastické chirurgie doc. Ing. Mgr. Petra MAREŠOVÁ, Ph.D.

pro obor: Podniková ekonomika a management na návrh Vědecké rady Technické univerzity v Liberci působí: Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Katedra ekonomie doc. RNDr. Pavel MATĚJÍČEK, Ph.D.

pro obor: Makromolekulární chemie na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzikální a makromolekulární chemie doc. RNDr. Filip MATĚJKA, Ph.D.

pro obor: Ekonomické teorie na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy doc. MUDr. Jiří MATĚJKA, Ph.D.

pro obor: Chirurgie na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Fakultní nemocnice Plzeň, Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí doc. Ing. Radomil MATOUŠEK, Ph.D.

pro obor: Aplikovaná informatika na návrh Vědecké rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Ústav automatizace a informatiky doc. Ing. Jiří MIKYŠKA, Ph.D.

pro obor: Technika a technologie zpracování zemědělských materiálů a produktů na návrh Vědecké rady České zemědělské univerzity v Praze působí: Česká zemědělská univerzita v Praze, Technická fakulta, Katedra materiálu a strojírenské technologie doc. Mgr. Aleš MRÁČEK, Ph.D.

pro obor: Výrobní a materiálové inženýrství na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze působí: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická, Ústav fyziky a materiálového inženýrství doc. PhDr. Jana MYNÁŘOVÁ, Ph.D.

pro obor: Dějiny a kultura zemí Asie a Afriky na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav starého Předního východu doc. Dr. Virginie NAZABAL pro obor: Chemie a technologie anorganických materiálů na návrh Vědecké rady Univerzity Pardubice působí: Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, Katedra polygrafie a fotofyziky doc. Ing. Jan NEČAS, Ph.D.

pro obor: Úpravnictví na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava působí: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, Katedra hornického inženýrství a bezpečnosti doc. RNDr. Ivan OŠŤÁDAL, CSc.

pro obor: Fyzika – fyzika povrchů a rozhraní na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy doc. PharmDr. Jitka PALICH FUČÍKOVÁ, Ph.D.

pro obor: Lékařská imunologie na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Ústav imunologie doc. MVDr. Miroslava PALÍKOVÁ, Ph.D.

pro obor: Veterinární ekologie a choroby volně žijících zvířat na návrh Vědecké rady Veterinární univerzity Brno působí: Veterinární univerzita Brno, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Ústav ekologie a chorob zoozvířat, zvěře, ryb a včel doc. PhDr. Karel PANČOCHA, Ph.D.

pro obor: Speciální pedagogika na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity působí: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Institut výzkumu inkluzivního vzdělávání doc. RNDr. Radomír PÁNEK, Ph.D.

pro obor: Aplikovaná fyzika na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze působí: Akademie věd ČR, Ústav fyziky plazmatu doc. Ing. Iva PETRÍKOVÁ Ph.D.

pro obor: Aplikovaná mechanika na návrh Vědecké rady Technické univerzity v Liberci působí: Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti doc. RNDr. Petr PIŠOFT, Ph.D.

pro obor: Meteorologie na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, Katedra fyziky atmosféry doc. Mgr. Milan POKORNÝ, Ph.D.

pro obor: Matematika – matematická analýza na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, Matematický ústav doc. Ing. Tomáš POLICAR, Ph.D.

pro obor: Rybářství na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích působí: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod, Ústav akvakultury a ochrany vod doc. RNDr. Pavel POSPÍŠIL, Ph.D.

pro obor: Biofyzika na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra biofyziky doc. RNDr. Petra POULOVÁ, Ph.D.

pro obor: Systémové inženýrství a informatika na návrh Vědecké rady Univerzity Hradec Králové působí: Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Katedra informatiky a kvantitativních metod doc. PhDr. Marie RAKUŠANOVÁ, Ph.D.

pro obor: Dějiny umění na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění doc. Mgr. MgA. Michal RATAJ, Ph.D.

pro obor: Hudební umění - skladba na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze působí: Akademie múzických umění v Praze, Hudební a taneční fakulta, Katedra skladby doc. Mgr. Vladimír REMEŠ, Ph.D.

pro obor: Zoologie na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie doc. Mgr. Jan RŮŽIČKA Ph.D.

pro obor: Ekologie na návrh Vědecké rady České zemědělské univerzity v Praze působí: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra ekologie doc. PhDr. Marie RYANTOVÁ, CSc.

pro obor: Pomocné vědy historické na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických doc. Mgr. Tomáš ŘIHÁČEK, Ph.D.

pro obor: Obecná psychologie na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity působí: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra psychologie doc. Ing. Michal SEDLAČÍK, Ph.D.

pro obor: Povrchové inženýrství na návrh Vědecké rady Univerzity Pardubice působí: Univerzita Tomáš Bati ve Zlíně, Fakulta technologická, Ústav výrobního inženýrství doc. PhDr. Ing. Lucie SEVEROVÁ, Ph.D.

pro obor: Podniková a odvětvová ekonomika na návrh Vědecké rady České zemědělské univerzity v Praze působí: Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Katedra ekonomických teorií doc. Martin SMOLKA pro obor: Hudební umění na návrh Umělecké rady Janáčkovy akademie múzických umění působí: Janáčkova akademie múzických umění, Hudební fakulta, Katedra kompozice a multimediální tvorby doc. Ing. Bc. Radoslav SOVJÁK, Ph.D., LL.M.

pro obor: Teorie stavebních konstrukcí a materiálů na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Experimentální centrum doc. Ing. David STRNAD pro obor: Dramatická umění na návrh Umělecké rady Janáčkovy akademie múzických umění působí: Janáčkova akademie múzických umění, Divadelní fakulta, Kabinet tance a pohybu doc. Dr. RNDr. David SÝKORA pro obor: Analytická chemie na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze působí: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská, Ústav analytické chemie doc. Ing. Ondřej ŠIKULA, Ph.D.

pro obor: Pozemní stavby na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav geotechniky doc. PhDr. Pavel ŠOPÁK, Ph.D.

pro obor: Architektura a urbanismus na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, Ústav teorie architektury doc. MgA. Vratislav ŠRÁMEK pro obor: Dramatická umění na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze působí: Akademie múzických umění v Praze, Divadelní fakulta, Katedra alternativního a loutkového divadla doc. MUDr. Pavel ŠTOURAČ, Ph.D.

pro obor: Neurologie na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Neurologická klinika; Fakultní nemocnice Brno doc. Ing. Liběna TETŘEVOVÁ, Ph.D.

pro obor: Podniková ekonomika a management na návrh Vědecké rady Technické univerzity v Liberci působí: Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, Katedra ekonomiky a managementu doc. MUDr. Michal TOMČÍK, Ph.D.

pro obor: Vnitřní nemoci na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Revmatologický ústav doc. RNDr. Michal TOMŠOVSKÝ, Ph.D.

pro obor: Ochrana lesa a myslivost na návrh Vědecké rady Mendelovy univerzity v Brně působí: Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ochrany lesů a myslivosti doc. RNDr. Robert VÁCHA, Ph.D.

pro obor: Fyzika – fyzika molekulárních a biologických struktur na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Masarykova univerzita, Středoevropský technologický institut doc. Ing. Marek VEČEŘ, Ph.D.

pro obor: Konstrukční a procesní inženýrství na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava působí: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta materiálově-technologická, Katedra chemie a fyzikálně-chemických procesů doc. Ing. Jan VIMMR, Ph.D.

pro obor: Mechanika na návrh Vědecké rady Západočeské univerzity v Plzni působí: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra mechaniky doc. Mgr. Radek VODIČKA, Ph.D.

pro obor: Lékařská genetika na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci působí: Fakultní nemocnice Olomouc, Ústav lékařské genetiky

Ing. Martin VOHRALÍK, Ph.D. et Ph.D.

pro obor: Matematika – matematické modelování a numerická matematika na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Centre Inria de Paris doc. Mgr. Tomáš WEISS, M.A., Ph.D.

pro obor: Mezinárodní teritoriální studia na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra evropských studií doc. Ing. Jiří ZACH, Ph.D.

pro obor: Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců doc. MUDr. Helena ŽEMLIČKOVÁ, Ph.D.

pro obor: Lékařská imunologie a mikrobiologie na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy působí: Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Ústav mikrobiologie

RNDr. Stanislav ŽIVNÝ, M.Sc., D.Phil.

pro obor: Informatika na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity působí: University of Oxford, Computer Science

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mapa stránek / novinky e-mailem / prohlášení o přístupnosti / RSS

Rejstříky, databáze

Statistika školství

Pro veřejnost

O školské statistice

Sběry statistických dat

Statistické výstupy a analýzy

Číselníky a klasifikace

Adresáře školských institucí

Důležité odkazy

Školský rejstřík

Vysoké školy

Plán veřejných zakázek 2023

Neziskové organizace

Otevřená data

PORTÁL YOUR EUROPE

Kontakt pro veřejnost

Karmelitská 529/5

118 12 Praha 1 tel. ústředna:

+420 234 811 111

Podatelna pro veřejnost:

pondělí a středa - 7:30-17:00 úterý a čtvrtek - 7:30-15:30 pátek - 7:30-14:00

8:30 - 9:30 - bezpečnostní přestávka

(více informací ZDE )

Elektronická podatelna:

posta@msmt.cz

ID datové schránky: vidaawt

Úřední sdělení

Dokumenty

Organizace školního roku

Školský zákon

Kariéra

Základní vzdělání

Státní maturita

21. 6. 2023; seznamzpravy.cz

Klepáním to jen začíná. Takové akce se chystají roky, říká fyzik k ponorce

Ani když se záchranná technika dostane ke ztracené ponorce Titan na 60 metrů, nemusí být plavidlo vidět, upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy fyzik Ladislav Sieger. Výhru neznamená ani vynoření ponorky na hladinu.

Pětici pasažérů ponorky Titan, která se ztratila na cestě k vraku Titaniku, podle odhadů zbývá kyslík do čtvrtečního poledne středoevropského času. Fyzik Ladislav Sieger z Fakulty elektrotechnické ČVUT pro Seznam Zprávy zdůraznil, že krátící se čas na záchranu je momentálně nejdůležitějším faktorem celého záchranného procesu.

Dlouhá doba od ztráty kontaktu podle něj také zásadně zhoršila podmínky v samotné ponorce, protože mise byla plánovaná na osm hodin. "Ponorka bude celou dobu chladnout a bude tam klesat teplota. V rámci osmi hodin to není problém, ale v rámci 96 hodin, na něž má osazenstvo ponorky zásobu vzduchu, dojde k ochlazení na zhruba čtyři až osm stupňů Celsia a dojde ke kondenzaci vodní páry. To může být problém pro elektroniku," vysvětluje Sieger.

Expert také popsal největší problémy při záchranných pracích v takto nehostinném prostředí a jaká úskalí to přináší.

Co u současné záchranné mise vnímáte jako největší problém?

Pro představu si srovnejme výzkum kosmu a výzkum oceánu. Proč provádíme kosmický výzkum? Protože je to jednodušší než výzkum oceánu.

Na oběžné dráze jsme schopni předpovědět, kde se naše družice bude nacházet a jsme schopni s ní komunikovat. V kosmu nás ohrožuje vakuum, radiace a střídání teplot. Naproti tomu v oceánu je hlavním problémem vysoký tlak.

Pohřešovaná ponorka na Seznam ZpráváchCO SE STALO: Ponorka Titan se ztratila cestou k vraku parníku TitanicLETITÉ POTÍŽE: Firmu OceanGate na problémy upozorňovali zaměstnanci i expertiPĚT LIDÍ NA PALUBĚ: V ponorce je i zkušený znalec lokality, který si uvědomoval rizikaROZHOVOR: Potápěč popisuje, jak může vypadat záchrana ponorkyFOTKY: Jak vypadá cesta ponorkou k vraku TitanikuJiž v hloubce 10 metrů pod vodní hladinou máme hydrostatický tlak 100 kPa. To je hodnota odpovídající 1 atmosféře. V hloubce 4 kilometrů, kde je pohřben Titanic, máme tlak 40 MPa, tedy 400krát větší než tlak atmosferický. Jen pro představu, tlak páry v jaderné elektrárně, který jde do turbíny je okolo 6,3 MPa (Temelín), tedy šestkrát menší než tlak působící na ponorku v hloubce čtyř kilometrů.

Komplikují záchranářům práci nějaké další faktory?

Zásadním problémem je určení polohy samotné ponorky. V oblasti ponoru se nachází Golfský proud, který bude ponorku unášet. Nelze si představit, že bude klesat kolmo dolů jako výtah. Máte tam armádu, máte tam Němce, Kanaďany, Francouze - sice tam mají nejmodernější techniku, ale mají problém vůbec lokalizovat, kde ta ponorka je, a to si myslím, že je obrovský problém.

Obrovsky komplikovaná je v takové hloubce také orientace v prostoru. Do hloubky větší než jeden kilometr pod vodní hladinou již neproniká žádné světlo. Noříme se do tmy. Pro ponorku je problém se v prostoru orientovat. I když si svítí reflektory ve volném prostoru, nic neuvidí. Bude to jako v noci na lesní cestě. Vidím kužel světla a všude kolem je tma. I samotné hledání Titaniku na dně je při běžných misích složité.

Další problém existuje s vlastním prostředím v ponorce. Mise, včetně ponoru, pobytu a vynoření, byla plánována zhruba na osm hodin. Ponorka bude celou dobu chladnout a bude tam klesat teplota. V rámci osmi hodin to není problém, ale v rámci 96 hodin, na něž má osazenstvo ponorky zásobu vzduchu, dojde k ochlazení na zhruba 4-8 stupňů Celsia a dojde ke kondenzaci vodní páry. To může být problém pro elektroniku.

Obecně ponory do hloubky více než jeden kilometr lze považovat z technického hlediska za velice náročný podnik a zatím se nejedná o běžnou praxi. Tomu odpovídá i technické řešení, které je v těchto hloubkách zatím unikátní.

Jak vlastně funguje bezdrátová komunikace pod vodou?

Pod vodou můžeme komunikovat akusticky (zvuk se tam šíří), ale nelze komunikovat pomocí elektromagnetických vln, protože slaná voda se chová jako vodivý elektrolyt.

Je možné komunikovat pomocí zvuku, resp. ultrazvuku. To se používá u ponorek. Uvědomme si ale, že běžné ponorky (komerční či vojenské) se pohybují obvykle v hloubkách 250-500 metrů, obvykle nepřekročí hloubku 600 metrů. Vrak Titaniku se ale nachází 3800 metrů pod vodní hladinou.

Oceán navíc není tichý, ale je tam hluk od různých zdrojů. Jestliže budu 4 kilometry daleko, tak bude problém zjistit, co vůbec říkám. Obecně si to nepředstavujme tak, že se pomocí ultrazvuku budeme bavit v nějaké super kvalitě. Díky té vzdálenosti a rušení budeme mít komunikaci velice pomalou. Jsme ale schopni vysílat pomalé signály, typicky ťukání.

Není to běžná komunikace. Ale pokud to budou mít nějakým způsobem domluvené, tak mohou komunikovat kódovaně. To znamená, že například písmeno morseovky bude znamenat nějakou zprávu, tak to znají třeba radioamatéři.

Hodně se momentálně hovoří o tom, že v oblasti pátrání bylo zaznamenáno bouchání nebo podobné zvuky. Jak moc je pravděpodobné, že skutečně jde o zvuky, které vytváří pasažéři ponorky?

Může to tak být. Otázkou je, proč nás zajímá nějaké klepání. Pochopitelně, abychom tu ponorku našli, ale uvědomme si, že tím to všechno teprve začíná.

Ponorku musíme vyzdvihnout z hloubky 4 kilometrů a není tam vidět na krok. Když budete svítit reflektorem, uvidíte maximálně na 30 metrů, spíše to prosvítíte na nějakých 5 až 10 metrů.

Chci říct, že i když budete od hledané ponorky 50 nebo 60 metrů, nemusíte ji ani vidět. Pochopitelně, můžete využít sonar. Když se podaří ponorku najít, je potřeba ji zachytit a vynést na hladinu. To není nic jednoduchého. Nepředpokládám, že k tomu bude použita pilotovaná záchranná ponorka. Znamená to použít robota se všemi obtížemi s tím spojenými (napájecí a komunikační kabel o délce čtyř kilometrů).

Historicky se takové věci dělaly, ale byly to akce, u nichž byla až roční doba na přípravu a celé vyzdvihování probíhalo třeba měsíc. Nebyl takto omezený čas.

A možná to ještě nebylo ani v takových hloubkách, jako se bavíme.

Byly to nějaké kilometry, ale nebylo to takto hluboké. To už je detail, tady je rozhodující ten čas.

Je třeba si uvědomit, že ani vynoření ponorky neznamená záchranu. I kdyby se ponorka vynořila vlastním přičiněním, posádka se nedostane ven, protože poklopy jsou přišroubovány z venku sedmnácti šrouby. Jestliže jim dojde vzduch, ani pobyt na hladině v zavřené ponorce neznamená záchranu.

Je otázka, jak to pasažéři zvládnou, jestli byli školeni na to, že mohou být 4 až 5 dnů pod vodou.

Je tedy možné, že ty zvuky pochází úplně z jiného zdroje?

To pochopitelně možné je, sami záchranáři to momentálně s jistotou nevědí. Dá se předpokládat, že by měly existovat nějaké havarijní plány. Vždycky, když se něco takového dělá, tak se to zpracovává, aby bylo jasné co se očekává od posádky a co od záchranných týmů. Do toho patří i způsoby nouzové komunikace včetně případného klepání.

Každá takováto situace je zdrojem poučení a zlepšení bezpečnostních předpisů. Známe to třeba z vyšetřování leteckých katastrof.

Existují nějaké další způsoby, jak lze z ponorky, která může být přikována k mořskému dnu, vyslat nouzový signál?

Pro nouzovou komunikaci lze použít např. radiovou bóji. Ta se vypouští v případě problémů pod hladinou. Omezením je, že jsme schopni najít polohu této boje na hladině. Nic to neříká o poloze objektu, který ji vypustil.

Do hloubky několika set metrů je to relativně dobrá informace o poloze, v hloubce kilometrů je to problém. Bóje u ponorky v hloubce kilometrů je volná a není s ponorkou nijak spojena, proud ji může unášet. Je to jako balón, který vypustíme na Zemi. Po čtyřech kilometrech letu nebude kolmo nad místem vypuštění.

Ten samotný fakt, že došlo v takové hloubce k přerušení komunikace a spojení, to asi je poměrně normální?

Ano, to je normální. Nějakou dobu spojení měli, pak se přerušilo, ale to může být skutečně tím, že se dostali pod nějakou termoklinu (rozhraní vod s různou teplotou, resp. haloklinu, rozhraní vod s různou slaností - každé takové rozhraní zamezuje přímému šíření zvukových vln). V tom okamžiku, pokud komunikovali akusticky, se neslyšeli.

Už u těch minulých ponorů, které se konaly třeba před rokem, jsem zaznamenal, že problémy s komunikací existovaly. Nikdo v té ponorce podle loňského dokumentu nevypadal, že z toho je příliš ve stresu…

U této ponorky se počítá s tím, že za osm hodin vyplave. Když to odlehčím, tak pasažér brzy ráno vstane a odpoledne je na kafi. S tím oni počítají, takový je plán. Jako rezervu tam mají kyslík na 96 hodin.

Ponorka také za normálních okolností vysílá v pravidelných intervalech signál, aby dala vědět, že je všechno v pořádku. Každých 15 minut vysílá něco, čemu v angličtině říkají ping. Mohl byste laicky vysvětlit, co to přesně znamená?

V podstatě jde o akustický maják. Dělá se to i u družic, které kromě běžné komunikace na řadě radiových pásem využívají ještě radiomaják, který v pravidelných intervalech vysílá identifikační informace. Tyto majáky zpravidla fungují, i když vše ostatní selže.

Ponorka každých 15 minut vyšle nějaký akustický signál, který je dostatečně intenzivní na to, aby jej šlo zachytit. Pak víme, že je ponorka v pořádku.

Ztráta komunikace může být způsobena tím, že se ponorka dostala pod termoklimu (rozhraní vod s rozdílnou teplotou a tím hustotou). Toto rozhraní nedovolí volné šíření akustického signálu a může dojít ke ztrátě signálu.

Protože je to velice čerstvé a ani záchranáři nemají dostatek informací, počkejme na rozuzlení tohoto případu a poučme se z problémů, které tento ponor provázely.

20. 6. 2023; sport

Z dílny ČVUT až na okruhy F1

Jsou nejdůležitější součástí týmů formule 1. Jejich jména ani obličeje ovšem nenajdete na titulních stránkách novin. Řeč je o inženýrech. Jsou to neviditelné mozky týmů, jejichž úkolem je vytvořit co nejrychlejší a nejspolehlivější auto. Budoucí esa formule 1 možná v současné době zrají i na ČVUT v Praze. Nadějní vysokoškoláci tady denně vyvíjí studentskou formuli, s kterou o prázdninách budou bojovat o přední příčky na závodech po celé Evropě.

Nejprve navrhnete vlastní auto, sestrojíte jej, a pak se s ním proháníte na prestižních okruzích stejně jako hvězdy F1.

Tohle není popis akční počítačové hry, nýbrž projektu formule Student. Soutěže pro studenty technických univerzit, které se každoročně účastní stovky týmů po celém světě. A Česká republika není výjimkou. Vlastní monopost u nás konstruují hned na pěti univerzitách. Nejlepší z nich je v současné době parta z ČVUT, která si říká eForce.

"V Evropě jsme aktuálně devátí. Co se ale týče Česka, jsme v podstatě něco jako Red Bull," vtipkuje Jakub Štulík. Student druhého ročníku oboru Elektronika a komunikace, kterému kamarádi říkají Štulda, se o projektu dozvěděl náhodou.

Na seznamovací akci pro vysokoškoláky se potkal se studentem, který pro eForce už nějakou dobu pracoval. "Vyprávěl mi, jak je to skvělé a jelikož mě motorsport vždycky bavil, říkal jsem si, proč to nezkusit," vykládá 22letý mladík. Svět rychlých aut si oblíbil poté, co jej táta vzal poprvé na Velkou cenu formule 1.

"Bylo to v roce 2009 na okruhu v Monze. Jezdil tam tehdy i Fernando Alonso. Strašně jsem si ho oblíbil a táta mi koupil i jeho kšiltovku. Od té doby jsem prakticky nekoukal na nikoho jiného," vzpomíná.

S Jakubem a dalšími členy týmu jsme se potkali v dílně, která sídlí v nejnižším patře Elektrotechnické fakulty v pražských Dejvicích. Přímo tady se závodní auto poháněné elektrikou rodí pod rukama šikovných studentů. Našli byste tu úplně všechno - soustruh, vertikální vrtačky, svářečku, nářadí, šroubky, elektrosoučástky, pneumatiky… Na tento prostor jsou tu místní patřičně hrdí.

"Dílnu jsme zdědili po našich předchůdcích. Formule Student funguje na škole už dvanáct let. Členové mohou být pouze studenti ČVUT, takže se tým každý rok trochu obměňuje. Znalosti si tedy musíme navzájem předávat, abychom nezačínali vždycky od znova," vysvětluje principy fungování týmu Štulík alias Štulda, jehož otec Jan je špičkovým českým odborníkem v oboru páteřní chirurgie.

Je to velká pracovní nálož

Panuje tady přátelská atmosféra. Někteří sedí u počítačů, jiní zase pobíhají po dílně "Bereme se tady spíš jako kamarádi než kolegové. Možná i díky tomu pak přistupujeme k práci zodpovědněji. Víme, že to neděláme jen pro sebe, ale i pro kamarády," dodává fanoušek Fernanda Alonsa.

A co je potřeba udělat, pokud se chcete k týmu přidat?

Zdlouhavé výběrové řízení o několika kolech nečekejte. Kdo chce, má tady dveře otevřené. "K nám není těžké připojit se, ale spíš se tady udržet. Není to tak, že bychom někoho vyhazovali. Lidé spíš odchází sami, protože je to velká pracovní nálož," vysvětluje Štulík, který má na sobě bílé týmové tričko s logem eForce.

Na projektu se aktuálně podílí zhruba 50 studentů z celého ČVUT. Jádrem týmu je však patnáctičlenná skupinka srdcařů, kteří v dílně tráví prakticky veškerý volný čas.

"Většinou přijdu po škole a bývám tu až do večera, někdy i o víkendech. Těsně před závody často spáváme jen dvě hodiny denně," tvrdí "Štulda". O práci na studentské formuli mluví s vášní a zápalem. Ono by to ostatně asi ani jinak nešlo. Pro tým všichni pracují bez nároku na honorář jen z čistého nadšení.

Odměna? Nové znalosti a možnost osahat si techniku v praxi.

"Zkoušíme si tu to, co se naučíme ve škole. To je naprosto skvělé a budoucí zaměstnavatelé to oceňují. Většina lidí do toho ale musí mít ještě nějakou brigádu. Nějak se to stíhat dá, ale není to ideální. Myslím, že mé kruhy pod očima mluví za vše," usmívá se Jan "Plesňa" Plesník. Student třetího ročníku, který bude po prázdninách pokračovat ve studiu na oboru Ronautica a kosmonautika.

Svou budoucnost spíš než v motorsportu vidí v letectví. I tady se prý ale poznatky z vývoje školního monopostu hodí. "Díky Formuli Student mám zkušenosti s aerodynamikou a navrhováním dílů s co největším výkonem a nejmenší váhou. Tohle v letectví určitě potřebujete umět," vysvětluje. Aby vás k týmu přijali, nemusíte nutně rozumět titěrným součástkám, být technický guru nebo umět obsloužit soustruh. K zajímavé práci se tu dostanou i budoucí ekonomové, architekti či grafi ci. A nejen ti. "Například já studuju fakultu životního prostředí," vykládá Václav Mikulec, kterému v týmu říkají Váša.

Mladík v pruhovaných kalhotách se k projektu dostal díky kamarádovi ze základky. "Rád si tady v dílně něco kutím. V týmu mám ale na starosti byznys plán. Ten se na závodech taky hodnotí," vysvětluje.

Mimo to na jeho bedrech leží i další úkol – péče o rostliny, které tady po svém nástupu zasadil. Reakce prý byly zprvu různé, teď už si prý ale všichni zvykli.

"Ze začátku to bylo takové: Stavíme formuli, k čemu kytky. Nicméně trávíme tady spoustu času, tak si to prostředí dílny snažíme co nejvíc zpříjemnit. V tuto chvíli už jsou tu kytičky podporované, tedy dokud je zalévám a starám se o ně," vykládá, zatímco v kuchyňce připravuje speciální nálev na zalévání.

Piloti se mění v půlce

Závodní sezona začíná týmu z ČVUT za pár týdnů a trvat bude do září. Co nejlepší výsledky chtějí urvat s dvanáctou generací monopostu, na kterém poctivě pracovali celý školní rok. Letos mají v plánu navštívit okruhy ve Švýcarku, Itálii a doma v Česku. V jednání je i Německo a Chorvatsko.

"Závody jsou třeba také v Americe nebo Indii, ale z finančních důvodů se účastníme jen těch evropských. Převést formuli a tým na jiný kontinent by totiž bylo logisticky docela náročné, a hlavně drahé," vysvětlují nadšenci. Každého závodu se obvykle účastní zhruba stovka týmů. Poptávka bývá ale často větší. Aby se borci z ČVUT na závod nominovali, musí nejprve splnit písemné testy. "Dají nám úlohy z oblasti automobilového inženýringu a my je vypracujeme. Prostě jako ve škole," vykládají.

Samotné závody pak trvají týden. Hodnotí se vždy dva druhy disciplín – statické a dynamické. Jak se dá z názvu odvodit, u těch statických stojí formule na místě. Potřeba je jen ústní obhajoba.

"Když za námi přijde hodnotitel a ukáže na nějakou součástku, musíme být schopní říct: Máme to zaevidováno tady a stálo to tolik. Tímto způsobem musíme mít rozepsanou opravdu celou formuli," vysvětluje Váša, který má v týmu statické disciplíny na starosti.

Formule se dostává na trať až při dynamických disciplínách. Součástí je i kvalifikace a 22 kilometrů dlouhý závod. "Zajímavostí je, že v půlce závodu se musí vystřídat piloti. Tým na to má tři minuty, pokud to nestihnete, dostanete penalizaci," ví Štulík. Ostatně právě on je jedním ze čtyř pilotů týmu eForce.

A zažil během závodu už někdy nějakou nebezpečnou situaci? Naštěstí prý zatím ne. Ovšem i takové momenty ve studentské formuli občas nastanou.

"Minulý rok v Maďarsku vyhořel jednomu týmu akumulátor a byla to obrovská paseka. Na závodech ale vždycky musí být přítomní i hasiči, takže se to všechno zvládlo," vzpomíná na okamžik, při kterém všem pořádně zatrnulo.

Formule za 10 milionů

Jedním z nejlepších týmů formule Student je v současné době RennTeam ze Stuttgartu. "Ti mají dokonce i vlastní větrný tunel, jako se používá ve formuli 1," vysvětlují kluci z eForce.

Logicky vás napadne, na kolik tohle všechno přijde. Nejde rozhodně o malé částky. Jen cena formule se šplhá k deseti milionům. A to v částce není započítaná práce studentů! Nejdražší na celém autě je akumulátor, jehož cena se pohybuje okolo milionu korun. O něco méně stojí monokok, který je celý vyrobený z karbonu.

Aby studenti z ČVUT mohli zkonstruovat takto nákladné auto, je potřeba součinnost školy i dalších firem. "Škola platí asi 20 procent, zbytek si musíme sehnat sami od nejrůznějších sponzorů. To má na starosti naše PR skupina," vysvětluje Jan Cába, student strojárny, který u týmu začínal jako mechanik. Postupem času mu však spadla do klína i komunikace se spřízněnými firmami.

"Spousta sponzorů nám nedává peníze, ale pomáhá nám materiálně. Je to kvůli tomu, že součástky, které využíváme, oni vyrábí. Ke komunikaci s nimi byl potřeba někdo, kdo rozumí i mechanice a tak určili mě. PR je tedy v mém podání spíše taková z nouze ctnost," směje se.

Vedle součástek tvoří podstatnou část nákladů i závody. Doprava, ubytování, strava … Když se to všechno sečte, účast na jedné soutěži vyjde eForce zhruba na 200 tisíc.

"A to bydlíme ve stanovém městečku," dodává Honza Plesník. Aby na závodech tým alespoň trochu ušetřil, stravu si, pokud možno, zajišťují jeho členové sami. Role šéfkuchaře se obvykle zhostí Váša. A nejoblíbenější jídlo? Wrapy a špízy.

"Třeba těstoviny se nám z praktického hlediska vůbec neosvědčily. Potřebujeme něco, co může sníst i ve shonu a nezašpiníme se u toho," vysvětluje.

Na závodech sice týmy mohou získat prize money, avšak částka je v kontextu celkových nákladů spíše symbolická. "Bývá to něco mezi 50 až 100 tisíci korun. To ale většinou vyjde jen na to, abyste si koupili pivo na oslavu a pár nových komponentů," krčí rameny "Plesňa".

Finanční odměna ale není zdaleka to, co studenti na projektu oceňují nejvíc. Peněžní výhra je sice příjemný bonus, avšak zkušenosti jsou v tomto případě daleko hodnotnější komodita.

"Něco slyšíte ve škole, pak přijdete dolů na dílnu a pracujete tam s tím, co jste se dnes dozvěděl na přednášce. Firmy to pak vidí a vždycky si vyberou raději někoho, kdo už si to osahal v praxi," shodují se.

Ostatně jak říká někdejší šéf F1 Ross Brawn: "Jediné dvě inovativní formy motorsportu jsou formule 1 a formule Student."

Monopost FSE.11 (2022)

generace: 11. hmotnost: 190 kg zrychlení z 0 na 100: 2,6 sekundy rám: kompozitní monokok motor: synchronní PM motory Fischer (4x 35,37 kW) maximální otáčky: 20000 rpm maximální výkon: 141,48 kW akumulátor: články Melasta, celková energie 7,45 kWh, maximální napětí 604,8 V pohon: AWD, kontrola trakce, torque vectoring Dílnu jsme zdědili po našich předchůdcích. Formule Student funguje na škole už dvanáct let. Členové mohou být pouze studenti ČVUT, takže se tým každý rok trochu obměňuje. Jakub Štulík alias Štulda

FOTO SPORT: MARIE SEHNÁLKOVÁ

20. 6. 2023; Právo - (cie)

Studentský tým vyvinul pilotovanou formuli

Pilotovanou a autonomní elektroformuli, na které pracoval v posledních měsících, představil tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Národním technickém muzeu v Praze. Studentské družstvo, které patří mezi desítku nejlepších v Evropě, dosud vyvíjelo autonomní a pilotovaný stroj odděleně. Technologie propojilo, aby vyhovělo pravidlům špičkových soutěží.

"Formule vznikla spojením našich dvou předešlých generací pilotované a autonomní formule. Bude schopna jezdit část závodu s pilotem a část závodu bez pilota," hlásí Jan Cába, který pracuje v mechanické skupině eForce a stará se o propagaci týmu.

Nový monopost disponuje motory ve všech čtyřech kolech o výkonu 141,48 kW a kroutícím momentu 1335 Nm. "Nejen díky monokoku ze sendvičové kompozitní struktury z uhlíkových vláken a hliníkových voštin váží monopost pouze 205 kilogramů. Díky těmto vlastnostem je schopen zrychlit z 0 na 100 km/h do 2,5 sekundy," vypíchl kapitán týmu Tomáš Krejčí některé technické přednosti. O zdroj energie se stará baterie, která je navržena, aby vydržela hlavní závod na 22 km.

Další technickou novinkou jsou frekvenční měniče vlastního návrhu, jimiž tým ušetřil přes deset kilo. Pro bezpečnost vozu i účastníků závodu je zabudovaný hydraulický nouzový brzdový systém, který umožňuje formuli na dálku zastavit. Autonomní systémy lze odmontovat, neboť i letos budou závody pro pilotované formule.

První ze čtveřice prestižních závodů startuje počátkem července ve Švýcarsku. "Italský závod je čistě autonomní, švýcarský a chorvatský pouze pilotovaný, český kombinovaný," popsal.

Foto: Nový monopost skýtá autonomní i pilotovanou verzi.

Foto FEL ČVUT

20. 6. 2023; e15.cz

Škodovky nepůjde dobíjet maximálním výkonem ve vedrech. Baterie Volkswagenu se přehřívají

"V rámci vývoje battery managementu je jedním z našich cílů optimalizace nabíjecího času. Toho lze například v extrémních vnějších tepelných podmínkách dosáhnout mírným snížením maximálního nabíjecího výkonu, který nicméně může baterii nabíjet kontinuálně po delší časový úsek a nedochází tak ke změně celkové nabíjecí doby," uvádí Jiří Brynda z produktové komunikace Škody.

V letních vedrech tak software uměle sníží maximální dobíjecí výkon, kterého by baterie byly na omezenou dobu schopné, a to o jednotky procent. V praxi to bude znamenat, že dobíjecí křivka sice nedosáhne maximálního výkonu, delší dobu se ale udrží ve vyšších výkonnostních patrech a "čekací doba" posádky elektromobilu se nezmění.

"Jde o jednu z připravovaných funkcí battery managementu, jejímž cílem je také maximalizace životnosti baterie. Zákazníky budeme o její dostupnosti stejně jako u ostatních softwarových updatů informovat," říká Brynda s tím, že se tak výrobce snaží zabránit scénáři, kdy uživatel připojí vůz k nabíječce ve vysokých teplotách, baterie se začne rychle přehřívat a dobíjecí výkon po chvilce takzvaně zvadne.

Tesla razí jiný přístup než Volkswagen

Od jakých konkrétních teplot se omezující funkce aktivuje, zatím není jasné. Přední český odborník na

elektromobilitu , vědec a pedagog Pavel Hrzina upozorňuje, že standardní akumulátory v dnes běžných elektromobilech dostávají silné teplotní "pecky" od okamžiku, kdy teploměr značí čtyřicet stupňů a výše.

Například pět baterií z plně elektrického enyaqu vytvoří nový velký bateriový systém, který bude schopen zásobovat energií až čtyřicet domácností denně , uvedly firmy ve společném prohlášení.

"Volkswagen až tak nejde na ruku zákazníkům. Zřejmě si zjistil, že jim stávající tempo dobíjení stačí, tak spíše cílí na delší životnost baterií. Projekty v tomto segmentu má, takže to z jeho pohledu může dávat smysl," uzavírá Kazda.

20. 6. 2023; helpnet.cz

Navigace pro nevidomé. Vědci z ČVUT se snaží pomoci s orientací lidem, kteří nedávno přišli o zrak

20.06. 2023 - 07:44 Vědci z ČVUT vyvíjejí navigaci pro nevidomé. Jeden z modelů učí lidi pohybovat se v neznámém prostoru.

Je určený pro ty, kteří přišli o zrak nedávno a nejsou zvyklí se bez něj orientovat. Vypadá jako trojrozměrná zmenšená mapa místnosti a vědci do ní vymýšlejí hmatovou navigaci.

"Typicky si můžete představit někoho, komu je 80 let, v posledních letech přišel o zrak a přesouvá se třeba do nějakého ubytovacího zařízení," popisuje Miroslav Macík z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Ukazuje model jednoduchého pokoje třeba v domově pro "Tady máme objekty...

irozhlas.cz

20. 6. 2023; cvut.cz

Přijďte 21.6. na VědaFest. ČVUT se ukáže v 11 stáncích i na pódiu.

Datum zveřejnění: Ve středu 21. června ožije Vítězné náměstí v Praze 6 oblíbenou akcí VědaFest, která se letos bude konat už pojedenácté.

Na dohled od rektorátu a některých svých fakult i ústavů se opět představí i ČVUT v Praze, jeden z hlavních organizátorů tohoto popularizačního svátku vědy.

Návštěvníci VědaFestu, který se letos bude konat poprvé v prodlouženém čase od 8:30 do 19:30, si budou moci prohlédnout, osahat a dalšími smysly ozkoušet exponáty všech osmi fakult ČVUT. K tomu se na stáncích představí i Masarykův ústav vyšších studií a Ústřední knihovna ČVUT. Na stanovišti rektorátu pak budou k dispozici mimo jiné herní karty soutěže "přes všechny stánky ČVUT" Mladý inženýr a také výherní ceny pro ty, kdo soutěžní úkoly splní.

Na jednotlivých stanovištích pak součásti ČVUT názorně předvedou, co všechno na ČVUT vzniká. Například:

Fakulta stavební připomene pět velikánů, kteří ovlivnili dějiny natolik, že se jejich objevy řídí stavaři dodnes. Jaká jsou jejich jména? Díky Fakultě strojní se budou moci zájemci posadit do opravdové pilotní kabiny letounu a poznat její řídící přístroje a ovládací prvky. Fakulta elektrotechnická nabídne programování minirobotů nebo elektroformuli. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ukáže, jak vytvořit laser a využít energii světla.

Fakulta architektury předvede, jak lze přeměnit odpad v umělecké dílo a vyrobit z něj například šperk. Dopravní simulátor či prototyp motocyklu budou připraveny na stanovišti Fakulty dopravní. Na stánku Fakulty biomedicínského inženýrství si budou moci zájemci nechat mimo jiné změřit kvalitu svého zraku. Fakulta informačních technologií nabídne svět virtuální reality, počítačových her a umělé inteligence.

Ve stánku Masarykova ústavu vyšších studií se vydají návštěvníci VědaFestu na cestu historií vědy a ekonomie. Ústřední knihovna ČVUT připomene, že vše začalo písmem.

Úplně kompletní bohatou nabídku všech osmi fakult, MÚVSu, Ústřední knihovny a Rektorátu ČVUT najdete ZDE

Letošní novinkou bude program na pódiu, kde se ČVUT představí ve dvou blocích – dopoledním více zaměřeným na děti a odpoledním spíše pro dospělé zájemce o vědu.

Od 10:30, tedy hodinu po oficiálním zahájení, vystoupí na pódiu na Vítězném náměstí děti z MŠ a ZŠ Lvíčata, kterou zřizuje ČVUT, a to se svými pokusy, vlastnoručně postaveným robotem a básněmi na téma "Planety". Pak odborníci z biomedicíny zapojí příchozí do výroby obřích bublin. Komu se podaří vyrobit bublinu nejrychleji? Nakonec Fakulta dopravní představí svoji závodní motorku a vybraní zájemci si na pódiu zkusí kvíz o ceny.

V odpoledním bloku od 14.30 představí na pódiu Fakulta architektury část krásného plasteosaura, který je dílem 130 tiskařů z celé republiky a normálně "bydlí" v Národním muzeu. Fakulta strojní ukáže, že strojařina nejsou jen součástky strojů, ale i lidí – umí totiž i kloubní protézy či implantáty. A Fakulta stavební prozradí, jak a co se dá postavit z recyklovaných materiálů.

Vědecká laboratoř pod širým nebem (letos s tématem Kořeny vědy) a její spoluorganizátor ČVUT v Praze se těší na tisíce svých návštěvníků 21. června!

20. 6. 2023; technickytydenik.cz

ČVUT v Praze se na VědaFestu ukáže v 11 stáncích i na pódiu

Zítra ožije Vítězné náměstí v Praze 6 oblíbenou akcí VědaFest, jež se letos bude konat již pojedenácté.

Na dohled od rektorátu a některých svých fakult i ústavů se opět představí i České vysoké učení v Praze, jeden z hlavních organizátorů tohoto popularizačního svátku vědy.

Návštěvníci VědaFestu - který se letos bude konat prvně v prodlouženém čase od 8:30 do 19:30 - si budou moci prohlédnout, osahat a dalšími smysly ozkoušet exponáty všech osmi fakult ČVUT. K tomu se na stáncích představí i Masarykův ústav vyšších studií a Ústřední knihovna ČVUT. Na stanovišti rektorátu pak budou k dispozici mimo jiné herní karty soutěže "přes všechny stánky ČVUT"Mladý inženýr a také výherní ceny pro ty, kdo soutěžní úkoly splní.

Na jednotlivých stanovištích pak součásti ČVUT názorně předvedou, co všechno na ČVUT vzniká. Například:

Ve stánku Masarykova ústavu vyšších studií se vydají návštěvníci VědaFestu na cestu historií vědy a ekonomie. Ústřední knihovna ČVUT připomene, že vše začalo písmem.

Úplně kompletní bohatou nabídku všech osmi fakult, MÚVSu, Ústřední knihovny a Rektorátu ČVUT najdete ZDE.

Letošní novinkou bude program na pódiu, kde se ČVUT představí ve dvou blocích - dopoledním více zaměřeným na děti a odpoledním spíše pro dospělé zájemce o vědu.

V odpoledním bloku od 14.30 představí na pódiu Fakulta architektury část krásného plasteosaura, který je dílem 130 tiskařů z celé republiky a normálně "bydlí"v Národním muzeu. Fakulta strojní ukáže, že strojařina nejsou jen součástky strojů, ale i lidí - umí totiž i kloubní protézy či implantáty. A Fakulta stavební prozradí, jak a co se dá postavit z recyklovaných materiálů.

Vědecká laboratoř pod širým nebem (letos s tématem Kořeny vědy) a její spoluorganizátor ČVUT v Praze se těší na tisíce svých návštěvníků 21. června!

Fotografie jsou z minulého ročníku

20. 6. 2023; hn.cz

EU se pokusila nastavit pravidla pro používání umělé inteligence. AI Act je ale jen začátek

Takzvaný AI Act, který minulý týden ve čtvrtek schválil Evropský parlament jasnou většinou 499 : 28, změní mnohé. Co do rozsahu činností bude například pro firmy srovnatelný s GDPR. A je tedy dobré říct si, proč byl vlastně přijat a co způsobí.

Jde o "nařízení Evropského parlamentu a rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci" a jeho znění ještě není finální. Nyní teprve přijde vyjednávání, které sjednotí zmíněný návrh Evropského parlamentu s prosincovým návrhem Rady Evropské unie, který byl schválen v rámci českého předsednictví. Ale dost možná ještě do voleb do Evropského parlamentu na jaře 2024 bude nařízení platné.

Jaký je hlavní záměr tohoto nařízení? Akt o umělé inteligenci vymezí vysoce rizikové aplikace, ve kterých by měla probíhat validace používaných algoritmů podobně jako již do nějaké míry probíhá ve finančních službách. Vysoce rizikové aplikace zahrnují nasazení algoritmů v kritické infrastruktuře (vč. elektroenergetiky, integrovaného záchranného systému), v bezpečnostních sborech (např. biometrické identifikaci ve veřejném prostoru), v soudnictví, v automatizaci řízení lidských zdrojů (HR) a v doporučovacích systémech používaných platformami sociálních médií. Řada dalších vysoce kritických aplikací například v automobilovém a leteckém průmyslu nebo finančních službách už je "sektorově regulovaných". V těchto odvětvích potom budou platná sektorová pravidla i pravidla z aktu o umělé inteligenci.

Pro firmy vyvíjející algoritmy nebo používající obecné systémy umělé inteligence bude akt o umělé inteligenci bezprostředně znamenat dlouhé hovory s konzultanty, kteří slibují stobodové plány a tisícistránkové manuály, a právníky, kteří budou dodávat šablony několika důležitých smluv. Pro lepší představu: smlouva, které se říká Innovation Agreement podle odstavce 53 aktu, umožní sběr osobních dat (chráněných atributů, jako např. etnická příslušnost), které nejsou zatím sbírána. Až budou data dostupná, bude potřeba ověřovat dopad algoritmů na podskupiny vymezené nově sebranými chráněnými atributy. Bez uzardění jde srovnat rozsah činností se zaváděním obecného nařízení o ochraně osobních údajů. V lepším případě povede zavedení nařízení k většímu zapojení statistiků nebo právníků do vývoje a správy vysoce rizikových aplikací.

Pro odborníky v souvisejících oborech se jedná o netriviální výzvu. Informatici se budou muset naučit přemýšlet o systematické chybě, kterou algoritmy mohou dělat, a jejich dopadech i v delším horizontu. To zahrnuje jednak statistické uvažování o detekci systematické chyby (bias), jednak uvažování o společenských dopadech systémů, které zatím v informatice nebyly pojmenovány. Právníci se budou muset doučit řadu věcí ze strojového učení a statistiky. Statistici a standardizační organizace budou pracovat na definicích střední hodnoty a míry rizika újmy, které by informatici a statistici mohli využít. Taková interdisciplinarita může být pro řadu odborníků přínosná, pokud ne přímo lákavá.

Co bude nařízení znamenat pro běžné občany? V každé členské zemi bude buď vyčleněn stávající úřad (např. Úřadu pro ochranu osobních údajů), anebo zaveden úřad nový, který bude pověřen dohledem nad algoritmy ve vysoce rizikových aplikacích. Na něj se budou moci jednotlivci nebo zájmové skupiny obracet v případě podezření na porušení aktu o umělé inteligenci. Nezávisle na tom je už dnes možné využít platformu SafetyNet, která přijímá podání ze všech úředních jazycích EU včetně češtiny.

Pro občany ČR může být zajímavé, že část souvisejícího výzkumu na evropské úrovni koordinují vědci z Centra umělé inteligence FEL ČVUT. Věnují se mj. oblasti finančních služeb, automatizace HR a komunitní elektroenergetiky.

Obecněji je akt o umělé inteligenci začátkem daleko širší snahy Evropské komise o nastavení pravidel pro používání algoritmů. V posledních dvou letech se objevilo několik návrhů nařízení a směrnic, z nichž několik již platí. Možná nejambicióznější je směrnice o odpovědnosti za umělou inteligenci, která upraví odpovědnost za provoz algoritmů tak, že v případě jejich selhání převádí důkazní břemeno na dodavatele. Směrnice o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (akt o datech) dále rozšíří zákaz profilování platný už od roku 2016 (obecného nařízení o ochraně osobních údajů). Nařízení o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a nařízení o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích) už zpřísnily provoz platforem včetně sociálních sítí. Směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti (NIS2) mj. řeší, kdo na algoritmech pro kritickou infrastrukturu může pracovat, jakým způsobem a v jakém prostředí. Další nařízení a směrnice jistě budou následovat a snad povedou ke zlepšení algoritmů i důvěry v jejich použití ve vysoce rizikových aplikacích.

Autor působí v Centru umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT a je koordinátorem humancompatible.org, evropského projektu v oblasti férové AI

20. 6. 2023; hn.cz

EU se pokusila nastavit pravidla pro používání umělé inteligence. AI Act je ale jen začátek

Jaký je hlavní záměr tohoto nařízení? Akt o umělé inteligenci vymezí vysoce rizikové aplikace, ve kterých by měla probíhat validace používaných algoritmů, podobně jako již do nějaké míry probíhá ve finančních službách. Vysoce rizikové aplikace zahrnují nasazení algoritmů v kritické infrastruktuře (vč. elektroenergetiky, integrovaného záchranného systému), v bezpečnostních sborech (např. biometrické identifikaci ve veřejném prostoru), v soudnictví, v automatizaci řízení lidských zdrojů (HR) a v doporučovacích systémech používaných platformami sociálních médií. Řada dalších vysoce kritických aplikací například v automobilovém a leteckém průmyslu nebo finančních službách už je "sektorově regulovaných". V těchto odvětvích potom budou platná sektorová pravidla i pravidla z aktu o umělé inteligenci.

Co bude nařízení znamenat pro běžné občany? V každé členské zemi bude buď vyčleněn stávající úřad (např. Úřadu pro ochranu osobních údajů), anebo zaveden úřad nový, který bude pověřen dohledem nad algoritmy ve vysoce rizikových aplikacích. Na něj se budou moci jednotlivci nebo zájmové skupiny obracet v případě podezření na porušení aktu o umělé inteligenci. Nezávisle na tom je už dnes možné využít platformu SafetyNet, která přijímá podání ve všech úředních jazycích EU včetně češtiny.

Pro občany ČR může být zajímavé, že část souvisejícího výzkumu na evropské úrovni koordinují vědci z Centra umělé inteligence FEL ČVUT. Věnují se mj. oblasti finančních služeb, automatizace HR a komunitní elektroenergetiky.

Autor působí v Centru umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT a je koordinátorem humancompatible.org, evropského projektu v oblasti férové AI

20. 6. 2023; ČT 24

Odpolední vysílání

MLUVČÍ 1,

Sledujete ČT24. je 12 hodin a 30 minut, máme pro vás další přehled zpráv, vítám vás u něj.Kandidát na ministra zemědělství Marek Výborný za jednu z priorit ve funkci považuje lepší komunikaci. Řekl to po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem. Česko podle něj musí dělat maximum pro potravinovou soběstačnost. Řekl taky, že stát má podporovat všechny zemědělce bez ohledu na to, do které skupiny patří. Ve čtvrtek se bude výborného nominací zabývat celostátní výbor.Na 38 stoupl podle ruských úřadů počet obětí zničené kachovské přehrady. Dosazená okupační správa Chersonské oblasti taky uvedla, že dalších 115 lidí utrpělo zranění. Kyjev dřív informoval nejmíň o 16 mrtvých a 31 pohřešovaných v důsledku záplav po zničení přehrady. Americký list New York Times napsal, že dostupné důkazy ukazují to, že za výbuchem na hrázi stál.Francouzská protikorupční policie zasahuje v sídle organizačního výboru olympijských her v Paříži. Na místě jsou i policisté z odboru finanční kriminality. Pro co přesně do centrály přišli, neoznámili, detaily nesdělil ani organizační výbor, který jen potvrdil, že se za. Americké i kanadské lodě společně s letadly pokračují v pátrání po pohřešované ponorce. Ta v pondělí zmizela z dosahu poté, co se vydala na jeden z pravidelných ponorů k vraku lodi tiannic, pobřežní hlídka uvedla, že na palubě bylo pět lidí, mezi nimi britský miliardář hejmi, hejmi Harding nebo pákistánský byznysman se synem. V tuto chvíli není jasné, jestli je ponorka stále pod vodou, nebo se vynořila a nemůže.Banky a spořitelny v Česku měly v letošním prvním čtvrtletí čistý zisk přes 21 miliard korun, v meziročním srovnání jim ale téměř o 2,5 miliardy klesl, vyplývá to z dat České národní banky. Šesti největších bank se od letoška týká tzv. Windfall tax, kterou schválila vláda jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Získané peníze mají sloužit pokrytí mimořádných nákladů kvůli zastropování cen.

MLUVČÍ 2,

Naše bezpečnost není samozřejmost. Název konference, která se dnes odehrává na Pražském hradě, promluvil na ni například náčelník generálního štábu Karel Řehka, který mluvil o nové koncepci pro armádu do roku 2035, také o modernizaci s pořízením nových děl vozidel pěchoty, vrtulníku nebo systému protivzdušné obrany ale Karel Řehka také podotkl, že je třeba opatřit nové technologie, zmínil letoun páté generace, anebo zapojení umělé inteligence do velení. A právě umělá inteligence bude naše téma v následujících minutách. Vedle mě už stojí můj host William lisie z centra umělé inteligence fakulty elektrotechnické ČVUT, vítám vás a přeji hezký den. Dobrý den. Do čeho všeho se umělá inteligence v rámci bezpečnosti České republiky zapojuje.

MLUVČÍ 3,

Tak.

MLUVČÍ 4,

Momentálně má, napadají sportrty, bezpečnostní složky.

MLUVČÍ 3,

To znamená robotika, drony, teď momentálně přijde policie k nějaký složitější autonehodě, anebo hasiči, jdu zasahovat k nějakému požáru, tak používají drony na to, aby se zorientovali v situaci, aby zjistili, co se přesně stalo, kde hoří, nehoří, kde třeba zasahovat, co třeba vyřešit. Další velká oblast mimo té robotiky je kybernetická bezpečnost a počítačová bezpečnost, kde určitě se používá umělá inteligence na zpracování obrovského množství dat, které se těmi počítačovými sítěmi přehánějí, takže potřebujeme zjistit, čím se tam dějí nějaké útoky či se tam děje něco podezřevé, na co by se měl člověkřit či máme nějakým způsobem zpracovat, sumarizovat větší množství dat, aby to mohli potom udělat, analyzovat, že minimálně tyto dvě oblasti jsou aktivně momentálně využívané.

Izabela NIEPŘEJOVÁ, redaktorka

A ať se to dokážeme představit i v souvislosti s tou další vrstvou bezpečnosti, tak, jak může být zapojené, jak může pomoct přímo na bojišti.

MLUVČÍ 3,

Tak přímo na bojišti zase v radě. Ta robotika se zkoumá už dlouhou dobu, že důležité tady se jako při požáry a při jiných civilních aplikací, při těch vojenských aplikací zorientovat se v tom prostředí, co se tam děje, kde jsou, jaké jednotky kokoliv, je, že na to se používá analýza či u satelitních snímků, anebo nějakých dronů, které zmapují tu oblast a dokážou takovéto údaje dodat. Tak to Boston Dynamics například vyrábí robotů, který jsou známý jako velký pes a malý pes, který dokážou nosit zátěž, to znamená, že dokážou sledovat toho vojáka, který se pohybuje nějakým prostředím a komplikovaným prostředím a na sebe navesené nějakou batožinu, aby to nemusel nosit ten voják samotný v nepostrannémrádě, je to určitě logistika, jako velkou část vojenských operací je jako dostat materiál, techniku lidí z jednoho města na druhé město nějakým efektivním způsobem, takže se používá umělé inteligenci a byla naplánování logistických operací tohoto druhu.

Izabela NIEPŘEJOVÁ, redaktorka

Pokud mluvíme o použití umělé inteligenci na bojišti, tak je samozřejmě důležitá i etická stránka, například jestli se může autonomní zbraň rozhodnout zaútočit na protivníka, a to bez lidského zásahu, platí nějaká pravidla a jaká pro používání třeba takovýchto zbraní.

MLUVČÍ 3,

Zatím, pokud vím, se primárně používají na délku zbraně nebo drony a podobně, kde v prvé řadě se používá nějaká automatizace na to, aby se naloval ten člověk. To znamená, že když se děje něco důležité, tak je tam stále ten člověk, ovládá to, ale když má třeba ten centrum proletět na nějakou delší vzdálenost, tak to může spravit automaticky, takže stále je tam nějaký člověk, který tu věc kontroluje, je tam člověk, který přidává ty, vydávat ty rozkazy, to znamená, když tam pošlete nějaké vojáka, tak potřebujete zabezpečit, aby byl dobré vytrénovaný, aby byl spolehlivý, aby věděl, jak se chovat nějaký zvláštních situací, a to jste, musíme očekávat od té umělé inteligenci, potřebujeme, aby byla dobré testovaná, aby byla vystavovaná různým situacím, v který víme, jak se bude chovat.

Izabela NIEPŘEJOVÁ, redaktorka

Jedním z příkladů jsou bojové drony pro analýzu dat. Tak v čem může umělá inteligence právě při analýze pomoct?

MLUVČÍ 3,

Můžete si to představit jako méně až průměrně šikovného člověka, který má neomezené množství času, protože tu umělu inteligenci můžete pustit na mnohých počítačích. Může se podívat na každý jeden obrázek. Desítky minut, ale léky, ale desítky minut. Tohoského lidského člověka, to znamená velké množství dát lidí a prostě nemůžu zpracovat, kdežto ta umělá inteligence a může podobnou inteligenci, jako je už ta Lucka, pozor na všecky ty obrázky, spočítat nějaké jednotky, které jsou tam, zjistit, že je tam něco zvláštního, na co by se měl pozor, člověk vlastně dokáže naškalovat schopnosti toho člověka, mnoho, mnoho, rádo víc.

Izabela NIEPŘEJOVÁ, redaktorka

To jsme popsali, v čem je lepší než člověk, ale v čem jsou její limity, to znamená, například, ve kterých činnostech si umělá inteligence zkrátka neporadí.

MLUVČÍ 3,

Co se týká té analýzy dát, tak tam bych povídal, že při libovolné úzké úzko definované úlohy ta umělá inteligence je už na úrovni člověka, anebo i lepší, to znamená, když chceme, aby počítal jednotky na fotky, bude počítat, jednotky na fotky, ale když na ty fotky se ukáže něco zvláštně, prostě něco, co vypadá jako škola, anebo nemocnice, něco, než bysme si možná měli dávat pozor, tak ta umělá inteligence, jak je natrénovaná, aby počítala jednotky, tak bude počítat jednotky. A toto nás neupozorní. Neuvědomí si, že ta obecnější inteligence a nějakého kontextu toho, co se, co se děje, tak to zatím umělá inteligence a nezvládá a asi jednoduše dobrá nebude. Plní.

MLUVČÍ 2,

Úkol, plní to na cestu.

MLUVČÍ 3,

PL není přesně to na čestvo.

Izabela NIEPŘEJOVÁ, redaktorka

Podle expertů hraje umělá inteligence velkou roli i ve vytváření a šíření dezinformací. Taky. A jak konkrétně se na tom podílí?

MLUVČÍ 3,

Je to tak obzvlášť v posledních letech. Velmi postupili dopředu tzv. Jazykové modely, které jsou schopné generovat velmi uvěřitelný text, který je velmi podobný tomu, jaký text by vytvářel člověk, to znamená, že když chcete vytvořit nějaký fake fake News, nějakou falešnou zprávu, tak předtím jste museli strávit desítky minut až hodiny na to, aby si to pěkně napísali, aby to vyzralo uvěřitelné, aby to vyz vypadallo. Kon. Novinová zpráva, dneska zadáte uměle inteligenci, o čem to má být, případně vám k tomu ještě vygeneruje obrázek a dokážu vám bychom pár minut vytvořit úplně uvětel zprávu, kterou ještě dále ší. To je prý vytváření těch zpráv, další věc je propagace a těch zpráv momentálně víme, že většina zpráv se šíří skrze sociální sítě a v sociálních sítích někdo musí tu zprávu sdílet, někdo je musí lajkovat, někdo je musí nějakým způsobem dále po té síti propagovat a momentálně umělá inteligence a slouží na to, aby se vytvářely různéý boty, různé automatické systémy, které dokážou nejen ty zprávy generovat, ale i dělají rozšiřovat mezi lidi tímto způsobem.

Izabela NIEPŘEJOVÁ, redaktorka

Ještě mě zajímá jedna věc, abychom se vrátili okruhem na začátek našeho rozhovoru. Tak které země se věnují rozvoji umělé inteligence a hrozí například u nich, že je zapojí právě i do armády, do bojů.

MLUVČÍ 3,

V posledních letech je umělé inteligenci obrovský boom, takže úplně všechny země se předhánějí v tom, kdo bude více investovat, kdo bude více podporovat výzkum, kdo se bude více snažit, že podle mě každá jedna krajina, která má armádu, se snaží nějakým způsobem rozvíjet umělou inteligenci a armáda je rovnaká oblast jako cokoliv jiné v té krajině, takže když už rozvíjejí, už mají, tak není velmi důvod, aby ji nevyužili jak armádě, takže je důležité, aby, aby lidi vytvá jako vytvárali, opatrně, používali zodpovědně, ale je to nástroj jakýkoliv jiný, dá se použít správně, dá se použít nesprávně.

Izabela NIEPŘEJOVÁ, redaktorka

William Lise. Moc vám děkuju, hezké odpoledne.

MLUVČÍ 3,

Já děkuji.

Izabela NIEPŘEJOVÁ, redaktorka

A divákům ČT24 nabídnu další rozhovor ve 13 hodin budu mluvit s bývalým náčelníkem generálního štábu Jiřím šedivým a budeme se zabývat tím, co zaznělo na bezpečnostní konferenci, která, jak jsem zmínila, probíhá a stále pokračuje na Pražském hradě. A budeme se ale věnovat i nedávnému rozšíření Severoatlantické aliance a i tomu, kdy by se mohla dočkat Ukrajina, například toho, že bude také členem NATO, tak se dív.

MLUVČÍ 5,

Teď.

MLUVČÍ 1,

Vám ale na ČT24 nabídneme další témata. Následující dny budou v Česku horké. Teploty se už dnes pohybují kolem tropické třicítky. Na návštěvníky se proto chystají koupaliště, města zprovozňují pítka, do ulic vyjedou kropící vozy, lidé by měli v těchto dnech věnovat větší pozornost i svému zdraví na přírodním koupališti v Borovanech u Českých Budějovic. Edita Kadlecová, Edito, zdravím tě. Jsou vysoké teploty znát i v návštěvnosti koupaliště. I když je pracovní den.

MLUVČÍ 5,

MLUVČÍ 6,

Hezké odpoledne. Toto přírodní koupaliště v Borovanech se veřejnosti otevřelo včera. Je to asi 20 minut jízdy od jihočeské metropole Českých Budějovic. Včera sem zavítalo asi 110 lidí, dnes je jich tu asi dvacítka zatím, protože většina návštěvníků se tady čeká až během odpoledne. Borovanské koupaliště provozuje samotná obec a i proto už vítám ve vysílání starostů Borovan Víta Fialku, dobrý den. Dobrý den, pane starosto, jak to vypadá s návštěvností? Kolik lidí sem chodí ve všední dny a jaký je to rozdíl oproti víkendu?

MLUVČÍ 7,

Návštěvnost se samozřejmě různí, jiná je v červnu a v září, vlastně mimo koupací sezónu to máme kolem těch 110 lidí, ovšem v červenci a v srpnu máme návštěvnost, ještě když je hezky počasí, kolem 300 lidí.

MLUVČÍ 6,

Je třeba znát, že jste takto v dojezdné vzdálenosti od Českých Budějovic. Jezdí se sem koupat například i lidé z Budějovic.

MLUVČÍ 7,

Jezdí, ale zajímavostí je, že vlastně Borovany jsou velmi oblíbenou turistickou destinací, jezdí sem vlastně lidi z celé republiky. Osmého a 9. července. To bude speciálně kvůli bouchobraní, které tady každoročně pořádáme a které oblíbené, tímto bych pozval všechny návštěvníky i sem na koupaliště lazná.

MLUVČÍ 6,

Kolik je vlastně vstupné na borovanské koupaliště?

MLUVČÍ 7,

Za nás velmi vstřícné? Naše vstupné je vlastně 50 Kč v červnu a v září a v sezóně, červenci a v srpnu 60 Kč na osobu. S tím, že děti do sedmi let mají úplně zdarma, studenti, důchodci 40 Kč a máme tady ještě po šestnácté hodině snížené vstupné, takže všichni lidi, kteří by chtěli po práci sem sjet, tak mají za 40 Kč vstupný.

MLUVČÍ 6,

To je v porovnání s ostatními místy ke koupání poměrně nízko. Vyplatí se i v tomto případě obci provozovat koupaliště?

MLUVČÍ 7,

Přiznám se, že koupaliště Lesná je zatím velká přidaná hodnota pro Borovany, protože nejsme ziskový, ale my si chceme udržet návštěvnost. Letošní rok jsme zvyšovali vstupné o 10 Kč, uvidíme, jestli návštěvnost bude nadále takhle vysoká, na základě toho potom se dohodneme, jestli půjde vstupné trošku výš, nebo jestli zůstane na stávající úrovni.

MLUVČÍ 6,

Pane starosto, já vám děkuju za informace, na shledanou.

MLUVČÍ 7,

Děkuju, na shledanou.

MLUVČÍ 6,

Pravidelným návštěvníkem borovanského koupaliště je pan Jiří Janoch. Dobrý den, pane janochu, jak často sem chodíte a proč?

MLUVČÍ 8,

Já sem chodím často, velmi často a už sem chodím celý 10 let, takže jsem rád, že tady to koupaliště je, bývá tady čistá voda, teplá. Taky.

MLUVČÍ 6,

I vám děkuju za tuhle odpověď, na shledanou a přeju příjemný den u vody.

MLUVČÍ 8,

Na shledanou.

MLUVČÍ 6,

Dbát na pitný režim, snížit fyzickou námahu, zdržovat se ve stínu, to jsou taková ta klasická základní doporučení v horkých dnech. Vysokým teplotám se ale přizpůsobují i v obcích, ve městech a také v některých institucích, například v mateřských školách. Jak konkrétně o tom už víc Martin Štěpánek.

Martin ŠTĚPÁNEK, redaktor

Těm vysokým teplotám se přizpůsobili i tady v mateřských školách v Českých Budějovicích. Děti chodí ven většinou dřív už po deváté hodině. A hlavně na kratší dobu. Snaží se většinou držet ve stínu, ale potom tady mají takovéto mlžítko, kde se také během několika minut mohou osvěžit, co se týká těch vysokých teplot mezi 29-32 stupni, pak by měly být opatrné hlavně maminky menších dětí, protože u těch hrozí přehřátí organismu, to tělo je malé a v podstatě hrozí také dehydratace. To, co je další věc. Tak opatrní by měli být i senioři, protože ty jsou často chronicky nemocní, měli by vycházet ven většinou v ranních a dopoledních hodinách, nepobývat během odpoledne na přímém slunci.

MLUVČÍ 6,

V Českých Budějovicích a v okolí je momentálně 27 °C. Zvláštní pozornost v takto horkých dnech měli dostat právě děti a taky starší lidé, ti obzvlášť, pokud nejsou úplně zdraví, na vyšší počet výjezdů, například k lidem, kteří mají nemocné srdce, se připravuje také záchranná služba.

MLUVČÍ 9,

Během včerejšího dne skutečně záchranná služba zaznamenala větší počet výjezdů a část těchto zásahů se týkal seniorů, k níž došlo ke zhoršení zdravotního stavu.

Martin ŠTĚPÁNEK, redaktor

Čím to bylo způsobeno, to zhoršení zdravotního stavu? Proč právě u seniorů je to riziko největší?

MLUVČÍ 9,

Ano, senioři stejně jako děti jsou riziková skupina z hlediska přehřátí a vysokých teplot. Týkalo se to i chronických onemocnění typu tlak, dýchání, srdce a podobně.

Martin ŠTĚPÁNEK, redaktor

My se bavíme o těch nejohroženějších skupinách, ale co třeba. A lidé, kteří jsou v produktivním věku, kteří jsou trénovaní, měli by v takovém počasí, jako je dneska, kdy jsou teploty jako 32 stupňů, zvažovat, jestli sportovat nebo ne.

MLUVČÍ 9,

Tak my nedoporučujeme v těchto teplotách, aby lidé normálně zdraví a v produktivním věku sportovali, protože tohle počasí je skutečně zátěž i pro zdravého člověka a pokud sportovat, tak ve večerních hodinách nebo ráno.

MLUVČÍ 6,

Tady v jižních Čechách se teploty kolem třicítky mají pohybovat minimálně do čtvrtka. Proto kromě dětí, starších a nemocných lidí mohou dělat problémy například i zvířatům a platí stále opakovaná doporučení nenechávat zvířata na přímém slunci nebo například v zaparkovaných autech.

MLUVČÍ 1,

V Berouně se otevírá centrum duševní rehabilitace, pacientům s psychickým onemocněním tam lékaři poskytnou komplexní psychiatrickou a terapeutickou péči. Lidí s duševními problémy v posledních letech přibývá, v regionu ale chybí kapacity v ordinacích i nemocnicích. Na místě je Karolína Nová. Karolíno, zdravím i tebe, přeju pěkné odpoledne. Kolik pacientů může to nové zařízení využít.

Karolína NOVÁ, redaktorka ČT

Hezké odpoledne, co se týká lůžkové péče, tak lůžek je tu 200. je tu ale také denní stacionář nebo ambulance. Ta začne fungovat od září, to ale zájem ze strany veřejnosti už je teď mnohem větší, než je kapacita lůžkové péče tady v Berouně. Samotné vedení centra připouští, že otevření tohoto centra pomůže zlepšit dostupnost, dostupnost psychiatrické péče tady mezi Prahou a Plzní, kde dosud takové zařízení chybělo. Nicméně aby to zlepšilo situaci napříč celou Českou republikou, bylo by potřeba těchto center několik. Co se týká léčby. Dojít se mohou děti i dospělý. Je tu připravená celá paleta různých terapií. A sám ředitel centra pan Dr. Holý jedním takovýmto pracovištěm provedl.

MLUVČÍ 10,

Unikátní zařízení, které slouží k tzv. Fototerapii, která doplňuje ten celkový, celkový koncept osvětlení, tohle je terapie jasným světlem, jasně prokázaná v účinnosti, v léčbě poruch nálad. A právě člověk každé ráno je vystaven tomu intenzivnímu světlu. Teď jsme to viděli v nějakém nižším režimu. A velmi jasně tím může ovlivnit svoji náladu přes neurobiologické procesy, které to spustí v mozku.

Karolína NOVÁ, redaktorka ČT

A teď už vítám ve vysílání jednoho ze zdejších psychiatrů, konkrétně pane Dr. Doubka, dobrý den. Dobrý den. Pane doktore, řekněte, jak přistupujete k psychiatrické péči v tomto centru?

MLUVČÍ 11,

My jsme od začátku tu péči plánovali jako odlišnou od toho běžného standardu, který můžete v České republice dosáhnout nebo ke kterému se můžete dostat. Naší největší specialitou a specialitou této budovy, která je ojedinělá v evropském měřítku, je cirkadiánní biodynamické osvětlení, kde vlastně pacienti a všechny osoby, které zde pracují, anebo zde pobývají, tak jsou vlastně vystaveni řízenému světelnému režimu.

Karolína NOVÁ, redaktorka ČT

A my ty světla vidíme kolem nás, že jo, to jsou vlastně všechna světla, které jsou v budově. Je to tak, že fungují, že podporují.

MLUVČÍ 11,

Duševní zdraví. Ano, všechna světla jsou řízena a jsou řízena podle nastaveného cirkadiánního rytmu, to znamená, že ráno je toho světla nejvíc a postupně ubývá tak, aby ubývala ta modrá složka a v noci a večer a v noci už potom je to světlo jenom takovéto nažloutlé, aby ti pacienti nebyly, nebyly exciovaní a spíš se zklidňovali na to večerní režim.

Karolína NOVÁ, redaktorka ČT

Ale já jsem to naznačila v tom úvodu, ale jak se, se může člověk dostat, jaké jsou podmínky, aby se sem dostal? Protože ta čekací lhůta na řadu psychiatrických pracoviště dlouhá.

MLUVČÍ 11,

K nám se může dostat pacient tak, že vyplní formulář s žádostí o přijetí z nějakého důvodu, respektive.

Karolína NOVÁ, redaktorka ČT

Jaké jsou ty důvody? Možná, jestli to budeme konkretizovat.

MLUVČÍ 11,

Je to vlastně rozvaha, kterou on provede se svým ošetřujícím psychiatrem, který doporučí hospitalizaci, pošle nám ten zadávací formulář, pacient bude vyšetřen u nás v indikační ambulanci a na základě toho potom se ta hospitalizace naplánuje.

Karolína NOVÁ, redaktorka ČT

Jak léčba tedy u vás v berounském centru bude probíhat? Na jak dlouho? Je to asi individuální, předpokládám.

MLUVČÍ 11,

Záleží, do které části vlastně centra bude ten pacient přijatý, máme centrum, má část akutní, kde budou probíhat léčby pacientů s akutní psychiatrickou symptomatikou, dokonce i v uzavřených odděleních, ale máme i léčbu psychoterapeutickou, naplánovanou, ale ty jednotlivé fáze otevření těchto částí centra jsou v čase a jsou na webu centra přístupní argennu.

Karolína NOVÁ, redaktorka ČT

Ano, ambulance v září, urgentní příjem v říjnu, pak to bude tady fungovat nonstop, jenom ve zkratce, jak je to zásadní, že jste takovéto centrum z toho psychiatrického pohledu otevřeli?

MLUVČÍ 11,

Já si myslím, že je to zásadní proto pro celou Českou republiku v tom, že ukazujeme, že to lze vybudovat a lze vybudovat i moderní přístup, který není zatížen některými, řekněme, zvykovými relikty v oboru.

MLUVČÍ 12,

Stigmaty. Možná.

MLUVČÍ 11,

Stigmata bych to úplně nenazval a řekněme nějakými relikty, které bysme chtěli pro ty pacienty v rámci vlastně reformy psychiatrické péče strukturovat jinak.

Karolína NOVÁ, redaktorka ČT

Děkuju vám za vaše odpovědi a mějte hezký den, na shledanou. Děkuju. A právě už zmíněnou reformu psychiatrické péče v poslední době brzdí především nedostatek psychiatrů a ten je ještě palčivější v péči o děti. Celkem psychiatrů za poslední rok přibylo pouze pět, další tři ale odešli do důchodu, co se týká dětských psychiatrů, těch je ještě méně, ale čekací doby na pomoc jsou v řádech týdnů nebo měsíců.Hlavně s úzkostmi se Sára potýká už od první třídy, ve škole postupně přestala mluvit s učiteli i spolužáky.

MLUVČÍ 13,

Začalo nějaký sebepoškozování, poruchy příjmu potravy a nějaký deprese, nemohla jsem stát z postele, dojít si na záchod.

Karolína NOVÁ, redaktorka ČT

Chodila k psychologovi i psychiatrovi, nakonec musela Sára nastoupit do psychiatrické léčebny, intenzivní léčba jí nakonec pomohla, teď chodí na doléčení do centra reset. Kapacitu plánovali pro 100 lidí ročně, zájem je už teď trojnásobný.

MLUVČÍ 14,

Často už je to v takové fázi, že by to bylo na psychiatra, ale samozřejmě nemůžeme odmítnout pomoct, když víme, že nikde jinde jí nenajde.

Karolína NOVÁ, redaktorka ČT

V České republice trpí duševním onemocněním každé sedmé dítě nebo dospívající, to je asi 400 000 lidí a na ně to je specializovaných celkem 183 dětských psychiatrů na hospitalizaci v psychiatrických nemocnicích a léčebnách se ve většině krajů čeká i půl roku. Když jeden dětský pacient odejde, jeho místo ihned obsadí další. Někde chybí lůžková péče úplně a třeba v Plzni minulý rok otevřeli novou psychiatrickou kliniku. Větší počet lůžek ale kvůli nárůstu nemocných dětí zásadně nepomohl.

MLUVČÍ 15,

Stresová zátěž covidovýho období, válečného období, kdy vlastně větší pacienti všechno tohle vnímají.

MLUVČÍ 16,

Říkáme tomu epidemii, epidemie řešíme zapojením dospělých psychiatrů, jiná rychlá krizová opatření v tuhle chvíli neexistují.

Karolína NOVÁ, redaktorka ČT

Reformu psychiatrické péče v Česku řeší ministerstvo zdravotnictví od roku 2013. podle nich teď budování nových míst pro preventivní terapie i intenzivní léčbu brzdí právě nedostatek psychiatrů.

MLUVČÍ 1,

Cestování vlakem mezi Pardubicemi a Hradcem Králové by mělo být rychlejší, umožní to nový dvoukolejný most přes řeku Labe v Pardubicích, který dnes dělníci začali vysouvat nad řeku. Výstavba mostu je součástí modernizace tratě mezi krajskými městy. A podrobnosti přidá Vilém Branda. Viléme, přeju pěkné odpoledne i tobě. Kdy železničáři ten nový most zprovozní.

Vilém BRANDA, redaktor ČT

Dobré odpoledne. První vlaky by měly na nový most zamířit na konci prosince. Ještě předtím musejí stavbaři tuhle obří ocelovou konstrukci vysunout nad Labe, nový most bude mít oproti tomu původnímu dvě koleje a protijedoucí vlaky tak na sebe už nebudou muset čekat.

MLUVČÍ 17,

Tento most je dlouhý 140 m, váží přibližně 1400 tun, nový most bude třípolový, krajní pole mají 30 m, střední pole má 80 m. Právě probíhá visu nadceovéostné konstrukce, v dnešních dnech probíhá visun druhé etapy, což je visun od tohoto pilíře po střední pilíř. Měsíc srpnu dojde k finálnímu posunutí, což je poslední půlky mostu, do finální fáze a bude probíhat rozpuštění na ložiska, osazení na ložiska a kompletní ustanovení do jeho finální Polohy tak bude užíván v budoucnu.

Vilém BRANDA, redaktor ČT

Řekněte mi, jakou rychlostí se most pohybuje a za jak dlouho ho dokážete nasunout nad řeku nad Labe?

MLUVČÍ 17,

Most se pohybuje v jednotkách centimetrů za minutu, není to žádná velká rychlost. Pokud se nebudete divadla, nějaký fixní bod, tak prakticky okem, když půjdete kolem, ani nevíte, že se posunuje. V plánu je ve čtvrtek, že bude na místě, když se bude dařit a nebudou komplikace, mohl by tam být už zítra.

Vilém BRANDA, redaktor ČT

Vlaky mezi Pardubicemi a Hradcem Králové ještě pořád jezdí. Přes tenhle starý most sloužil asi 50 let, váží dohromady 450 tun, stavbaři ho museli posunout do provizorní pozice asi o 18 m tak, aby vzniklo místo pro novou konstrukci.

Vlastimil WEINER, redaktor ČT

Jen ho tak zlehka posunout. Stavbaři předsevzetí naplnili, starý most přes Labe u Pardubic, který slouží 55 let, odsunuli, uvolnil místo novému.

MLUVČÍ 17,

Cestuje o 18 m z původní pozice do dočasné pozice, kde bude fungovat jako provizorní most po dobu asi jednoho a půl roku, než postavíme nový most. Tam, kde stál ten původní.

Vlastimil WEINER, redaktor ČT

Vlaky se na starý most vrátí 17. prosince, kdy skončí výluka mezi Rosicemi a Pardubicemi, pak ho nahradí nová oblouková konstrukce dlouhá 162 m. Zmizí pilíř v Labi, projekt pamatuje i na lodní dopravu. Hlavně zrychlí vlaky, dosavadní starý most je úzkým hrdlem na železnici a brzdí provoz.

MLUVČÍ 18,

Zbavíme se určitě problémů, budeme moct vyjíždět a odjíždět současně z Rosic do Pardubic a do Chrudimi, budeme mít dvě koleje a tím zkapacitníme vlastně odjezdy a příjezdy.

Vlastimil WEINER, redaktor ČT

Za modernizaci a zdvojkolejnění tratě mezi Stéblovou a Pardubicemi, která začala letos v květnu, zaplatí správa železnic dvě miliardy 680 000 000 Kč.

Vilém BRANDA, redaktor ČT

Jízdní doba mezi krajskými městy se po modernizaci zkrátí, mezi pardubickým hlavním nádražím a Rosicemi vlaky zrychlí na 100 km v hodině, z Rosic do Stéblové pak můžou jet až tou maximální rychlostí 160. ještě předtím ale čeká na cestující poměrně významné omezení, další zhruba tříměsíční výluka.

MLUVČÍ 3,

Je tady poměrně dlouhá výluka ještě někdy od 7. října. Letošního roku, která potom skončí týden po grafikonu, to znamená těsně před Vánocemi v letošním roce a pak už to bude v podstatě hotové. Zásadním benefitem tady té modernizace je vlastně kompletní zdvojkolejnění té železniční trati, to, co s tím bezprostředně souvisí, je vlastně především zkapacitnění té trati, to znamená, že na, na tu trať vlastně do stanu více vlaků, nemusí probíhat křižování v těch stanicích a současně tady v tom uzlů, kde vlastně v Rosicích se napojuje i tratě od Chrudimi nebo Havlíčkova Brodu.

Vilém BRANDA, redaktor ČT

Trať mezi Pardubicemi a Hradcem Králové patří mezi ty nejvytíženější na východě Čech, spoje tu jezdí zhruba v půlhodinových intervalech, cestu zvládnou okolo 20 minut a časově tak můžou konkurovat autu. A to i přesto, že mezi krajskými městy vede rychlostní čtyřproudá silnice.

MLUVČÍ 19,

Výjimečnost spojení Pardubic Hradec Králové v rámci České republiky spočívá v tom, že v rámci České republiky nejsou dvě jiná krajská města nebo města podobné velikosti a především teda ještě s tím, že to jsou krajská města tak blízko sebe, to znamená, ta blízkost těch měst a zároveň jejich velikost relativní v rámci České republiky způsobuje, že mezi těmi městy je velmi vysoká poptávka po dopravě, kterou právě tato modernizovaná trať může využít v rámci České republiky. Samozřejmě takovýto potenciál, jako je mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, je možno dosáhnout i u dalších měst. Co se týče krajských měst, tak tam lze zmínit například Zlín, Olomouc, kdy vlastně při zlepšení trati ze Zlína do Otrokovic zvýšení kapacity a modernizaci té trati můžeme dosáhnout taky kvalitnějšího spojení mezi těmito krajskými městy a potom hlavně tou výstavbou vysokorychlostních tratí. Tím se velmi výrazně zrychlí a zkapacitní spojení mezi těmi největšími městy v České republice, Praha, Brno, například, ale i další Brno, Ostrava a podobně a tam je samozřejmě největší potenciál pro to největší zvýšení zájmu cestujících o železniční dopravu.

Vilém BRANDA, redaktor ČT

Modernizace trati mezi krajskými městy je v poslední fázi, veškeré stavební práce by měly skončit na konci tohoto roku. Správa železnic za ně zaplatí zhruba 2,7, miliardy korun

20. 6. 2023; cvut.cz

Šárka Jablonská z FEL bude reprezentovat Česko na Evropském týdnu udržitelné energie v Bruselu

Datum zveřejnění: Organizátoři Evropského týdne udržitelné energie (European Sustainable Energy Week) vybrali Ing.

Šárku Jablonskou z Fakulty elektrotechnické ČVUT, aby na konferenci v Bruselu promluvila jako ambasadorka mladých. Bude tak jako jediná reprezentovat Českou republiku. Šárka Jablonská je doktorandka katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd a autorka úspěšného projektu Felácká holka.

"Mám ráda výzvy a myslím si, že transformace evropského energetického sektoru bude v následujících letech velkou výzvou. Dá se říct, že samotné studium na FEL ČVUT pro mě bylo takovou výzvou, kterou jsem úspěšně zvládla, a energetika mi přirostla k srdci a určitě se jí chci věnovat i nadále," uvedla Ing. Jablonská. "Udržitelnost pro mě znamená to, že se nemůžeme řídit jen politickými rozhodnutími nebo tím, že zelená energie je zrovna in. Musíme myslet i na další aspekty - ekonomické, sociální, zabezpečení dodávek a celkovou stabilitu sítí," dodala.

Šárka Jablonská se v rámci své disertační práce zabývá potenciálem zeleného vodíku jako náhrady zemního plynu. Téma zeleného vodíku částečně rozvíjí i ze své pozice ESG projektové manažerky. (Zkratka ESG označuje tzv. udržitelné investice, které splňují podmínky ve třech kritériích: životním prostředí, sociální oblasti a způsobu řízení firmy.)

Velice úspěšný je i blog Felácká holka, který Šárka Jablonská založila v lednu 2021. Sdílí na něm nejen své nadšení pro technické obory, především matematiku a energetiku, ale i různé tipy a triky pro studium. Zvláště oblíbené jsou mezi studenty její videa, v nichž vysvětluje jednotlivé matematické operace přístupnou formou.

20. 6. 2023; seznamzpravy.cz

Škoda Auto má vyrábět postaru, velí VW. Z Česka se může stát autoskanzen

Výroba spalovacích motorů? Už jen ve Škodovce. Podle německých médií chystá Volkswagen změny ve svých továrnách a výrobu modelů se spalovacími motory chce přesunout do Česka.

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Koncern Volkswagen chystá veletoč ve výrobě a uspořádání svých továren. Podle deníku Handelsblatt se to významně dotkne české automobilky Škoda Auto, kam se má přesunout výroba modelů se spalovacími motory.

V tuto chvíli přitom zbývá 12 let do doby, než Brusel prodej nových vozů se spalovacím motorem v Evropě zakáže. A z Česka se tak může stát automobilový skanzen, který bude vyrábět jen pro země, kde ještě spalovací motor nezakážou.

"Máme dvě možnosti –? buď trend dokážeme otočit a některá z těch aut se tady budou vyrábět, nebo máme 12 let na to, abychom se zbavili závislosti na automotivu, jakou máme dneska," komentuje tyto plány Tomáš Kolář z představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jak vnímáte zprávu, že se má Škoda Auto stát vlajkovou lodí koncernu ve spalovacích motorech?

Není to dobrá zpráva. Myslím si, že to nepotěšilo ani Škodovku a nemůže to potěšit nikoho v Česku.

Když si to vezmeme v kontextu, elektroomobilita je určitě moderní trend, který bude minimálně několik let určovat budoucnost a inovace. Dokonce si myslím, že tím, jak Evropa do elektromobility šlape, se snaží vytvářet vnitřní trh a dohnat si tu mezeru, která nám utekla oproti USA a Číně.

Tohle rozhodnutí, kdy se Škodovka, která je určitě inovativní firmou, bude muset zabývat něčím, co nemá budoucnost, nemůže nikoho potěšit.

Transformace potřebuje inovace, ne spalovací motor My jsme se spolu nedávno bavili o potřebě transformace české ekonomiky. Tohle s tím moc nejde ruku v ruce…

Určitě ne. Škodovka má vlastní produkt, má vlastní značku, umí exportovat na vlastní trhy. Splňuje všechna základní kritéria, ale jedno z těch kritérii jsou inovace – mít inovativní produkt. A to o spalovacích motorech určitě nemůžeme říct.

Ono to ale všechno spolu souvisí. Pokud nebudeme vytvářet dobré prostředí pro podnikání v Česku, budeme mít složité zákony - jen postavit něco nového je extrémně složité - nebudeme mít dostatek kvalifikované pracovní síly, což je náš velký problém, tak tohle všechno jsou jen střípky, které na konci stojí za těmi velkými rozhodnutími.

To všechno teď přispělo k rozhodnutí Volkswagenu?

Je to velká dlouhodobá mozaika. Jednoho dne se buď objevíme nad čarou, nebo pod čarou. A když se objevíme pod čarou, a jsou to velká rozhodnutí, dopadne to třeba jako teď se spalovacími motory.

Je to rozhodnutí, které je velmi čerstvé, částečně se o tom mluvilo na jaře, ale Škoda nevěděla, jestli to bude pouze o spalovacích motorech, teď to tak vypadá.

Lze to chápat, že Škoda byla vyhodnocena jako nejslabší článek celého koncernu?

Nevím, jestli nejslabší. Co z toho asi lze dovodit, je to, že se tady nebudou vyrábět automobily pro moderní svět, ale budou se tu vyrábět auta pro svět, kde ještě spalovací motory žijí a budou ještě nějakou dobu přežívat. Tedy rozvíjející se ekonomiky a ne pro Evropskou unii.

Tomáš KolářGenerální ředitel Linet Group.Absolvoval Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učení technického.Ve firmě Linet pracuje už přes dvě dekády, byl mnoho let jejím marketingovým ředitelem.Před nástupem do současné funkce vedl šest let českou část skupiny.Člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.Možná tu zůstane jen vývoj a ředitelství Co to znamená pro budoucnost značky jako takové?

To je otázka. Možná není všechno prohráno, je potřeba bojovat až do konce. Pro Škodovku je jediná cesta, zvrátit toto rozhodnutí na svoji stranu a opět se dostat k tomu, aby mohla být inovativní.

Dá se to zvrátit? Když už jednou koncern takové rozhodnutí udělá?

To nemůžu vědět. Každé rozhodnutí se dá změnit, ale je to určitě jednodušší na začátku, než se ty primární investice někam napřímí. Ale pokud to Evropa elektromobilitu uchopí dobře, bude potřeba hodně kapacit pro výrobu, tak jako bylo potřeba hodně výrobních kapacit pro spalovací motory.

Reakce Škody Auto na rozhodnutí VWVolkswagen představil program s důrazem na výkonnost s názvem "Accelerate forward / Road to 6.5" zaměřený výhradně na aktivity značky Volkswagen.

Škoda Auto spolupracuje v rámci skupiny velkoobjemových značek koncernu Volkswagen i s ostatními značkami, mezi které patří Volkswagen, Volkswagen užitkové vozy, Seat a Cupra.

Cílem je další zúročení společných synergií a potenciálu zisku. Ústředním ukazatelem výkonnosti pro skupinu velkoobjemových značek koncernu Volkswagen je konsolidovaná provozní návratnost tržeb ve výši osm procent od roku 2025.

Do budoucna se výroba skupiny velkoobjemových značek důsledněji zaměří na využití závodů napříč značkami a platformami.

Může něco udělat Svaz průmyslu a dopravy? Lobbovat u Volkswagenu?

Svaz průmyslu a dopravy to dělá. Svaz je tady proto, aby s vládou diskutoval o podmínkách, které jsou férové a správné pro český průmysl – a o tom se bavíme. Máme dostatek lidí, kteří tu mohou pracovat? Dostatečně vhodné podmínky pro investice? Dostatečně správné prostředí pro podnikání? Na všechno si můžeme odpovědět tak z padesáti procent. Nemůžeme říct, že máme stejně dobré prostředí jako v jiných zemích Evropské unie. Prostě není.

Když se podíváme na to, co se stane za 12 let, pokud spalovací motory v EU skončí. Co se stane s celou automobilkou?

Auta se spalovacími motory sice budou dál fungovat a jezdit, ale v jiných částech světa. Máme dvě možnosti, buď trend dokážeme otočit a některá z těch aut se tady budou vyrábět, nebo máme 12 let na to, abychom se zbavili závislosti na automotivu, jakou máme dneska.

Jak bude Škoda Auto jako taková vypadat za 12 let?

Pokud bychom sledovali dnešní trend, bude to exportní firma, která bude vyrábět auta, která se vyvážejí jinam. Možná tady zůstane pouze vývoj a ředitelství, protože auta se budou vyrábět v lokalitách, kde se spotřebovávají. To už Škodovka také v několika případech udělala.

A počet lidí?

Určitě většina lidí dělá ve výrobě, a to se změní. Nesmíme zapomenout také na subdodavatelský řetězec.

Je to celé o podmínkách. My –? a teď mluvím za výrobce –? se rozhodujeme podle toho, kde je pro nás výhodné vyrábět. My také uvažujeme o tom, že lokalizace výroby je někde výhodná, protože zmizí transportní náklady, vstupní cla a podobně. Celá řada zemí má vysoké pobídky a jsou šťastné, že tam začnete vyrábět.

Český prostor stojí proti konkurenci, a to jenom té evropské. A není zas tak složité výrobu začít někde jinde. Celá řada korporací to tak dělá a je možné, že to tak udělá i Škodovka.

AgendaČtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.

Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.

Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

20. 6. 2023; pedagogicke.info

22. 6.: Mezioborový kulatý stůl na téma: "Kompetence malých dětí pro život v AI světě"

Jak změní umělá inteligence svět? Jak na to připravit společnost? Dnešní děti prožijí s AI de facto celý život. Jaký "skill set" u dětí rozvíjet v rodině i ve školce a škole.

O které kompetence se bude moci dítě v budoucnu opřít? Jak tyto kompetence posilovat?

Kdy: ve čtvrtek 22. června od 15 hodin

Kde: Didaktikon, Kampus Hybernská, 4. patro.

Událost je přístupná veřejnosti. Vstup zdarma po registraci

Ke kulatému stolu usedne:

prof. Michal Pěchouček – CTO společnosti Gen Digital, dříve Avast Software, zakladatel Centra umělé inteligence (AIC) na FEL ČVUT, spoluzakladatelem iniciativy prg.ai.

Mgr. Simona Pekárková, Ph.D. – psycholožka, vysokoškolská pedagožka a ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny STEP

Mgr. Josef Šlerka, Ph.D. – vedoucí oboru Studia nových médií na FF UK

Mgr. Michaela Slussareff, Ph.D. – vědkyně na FF UK zkoumající vliv technologií na dětí a dospívající

doc. Ing. Pavel Kordík, Ph.D. – proděkan pro spolupráci s průmyslem z FIT ČVUT a expert na znalostní inženýrství, odborný garant metodiky iniciativy Al dětem

Mgr. Tereza Hannemann, Ph.D. – výzkumnice v oblasti technologií ve vzdělávání na katedře softwaru a výuky informatiky MFF UK

Mgr. Kristýna Bílková – ředitelka inovativní plzeňské mateřské školy, členka Odborného kolegia iSophi Education

Eva Nečasová – zakladatelka Al dětem

Moderuje Mgr. Tomáš Sýkora – specialista na multimediální vzdělávání z Pedagogicko-psychologické poradny STEP

20. 6. 2023; prazskypatriot.cz

ČVUT se na VědaFestu ukáže v 11 stáncích i na pódiu

Zítra ožije Vítězné náměstí v Praze 6 oblíbenou akcí VědaFest, jež se letos bude konat již pojedenácté. Na dohled od rektorátu a některých svých fakult i ústavů se opět představí i České vysoké učení v Praze, jeden z hlavních organizátorů tohoto popularizačního svátku vědy.

Návštěvníci VědaFestu – který se letos bude konat prvně v prodlouženém čase od 8:30 do 19:30 – si budou moci prohlédnout, osahat a dalšími smysly ozkoušet exponáty všech osmi fakult ČVUT. K tomu se na stáncích představí i Masarykův ústav vyšších studií a Ústřední knihovna ČVUT. Na stanovišti rektorátu pak budou k dispozici mimo jiné herní karty soutěže "přes všechny stánky ČVUT" Mladý inženýr a také výherní ceny pro ty, kdo soutěžní úkoly splní.

Na jednotlivých stanovištích pak součásti ČVUT názorně předvedou, co všechno na ČVUT vzniká

Ve stánku Masarykova ústavu vyšších studií se vydají návštěvníci VědaFestu na cestu historií vědy a ekonomie. Ústřední knihovna ČVUT připomene, že vše začalo písmem.

Úplně kompletní bohatou nabídku všech osmi fakult, MÚVSu, Ústřední knihovny a Rektorátu ČVUT najdete ZDE.

Letošní novinkou bude program na pódiu, kde se ČVUT představí ve dvou blocích – dopoledním více zaměřeným na děti a odpoledním spíše pro dospělé zájemce o vědu.

V odpoledním bloku od 14:30 představí na pódiu Fakulta architektury část krásného plasteosaura, který je dílem 130 tiskařů z celé republiky a normálně "bydlí" v Národním muzeu. Fakulta strojní ukáže, že strojařina nejsou jen součástky strojů, ale i lidí – umí totiž i kloubní protézy či implantáty. A Fakulta stavební prozradí, jak a co se dá postavit z recyklovaných materiálů.

19. 6. 2023; impuls.cz

Algoritmy umělé inteligence pomáhají, urychlí vývoj nádorových léčiv

19. června 2023 Od nových možností umělé inteligence si vědci z olomouckého Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty

Univerzity Palackého (ÚMTM) slibují zásadní pokrok v léčbě rakoviny. Její algoritmy jsou totiž několikanásobně efektivnější než experimentální vědecké zkoumání.

Vědci z Univerzity Palackého využívají při práci na výzkumu, který má urychlit vývoj léků proti rakovině, umělou inteligenci. / foto: UP Olomouc

Vědci Univerzity Palackého spolupracují při hledání účinné léčby s ČVUT. Jejich algoritmy urychlí vývoj nádorových léčiv.

"Podařilo se nám vyvinout postup, který je s využitím umělé inteligence (AI) schopen vyhodnotit účinek vybraných léčiv na kulturu nádorových buněk," vysvětloval Jan Kybic, vedoucí skupiny Algoritmy pro biomedicínské zobrazování z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT).

Pravděpodobnost správné klasifikace je podle něj až 98 procent. "Tím překonáváme všechny předchozí metody," upozornil.

"Představte si, že jedna konkrétní nádorová molekula je zámek a my hledáme léčivo – klíč. Těch zámků jsou desítky tisíc, pomyslných klíčů odhadujeme patnáct až třicet milionů," popsal vědec Martin Hajdúch, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny a šéf ÚMTM.

Je to jako najít klíč k zámku

"Vynalézt účinné léčivo, tedy najít správnou kombinaci klíče a zámku, by bylo experimentálně nemožné a výsledku bychom se nikdy nedočkali. Nové algoritmy umělé inteligence tento postup výrazně urychlí, i tak je to ale stále běh na dlouhou trať," řekl Hajdúch.

Do predikcí, kdy olomoučtí vědci vytvoří nádorová léčiva, se pouštět nechtěl. "Nerad bych dával lidem falešné naděje. S každou zdánlivě pozitivní zprávou se musí nakládat obezřetně," zdůraznil.

Kromě hledání klíčů pro správné zámky využívají olomoučtí vědci schopnosti umělé inteligence i jinak.

"Lépe dokážeme využívat stávající data. Umělá inteligence nám pomáhá zefektivnit komplexní analýzy léčiv, takže například rychleji objevíme vedlejší účinek, jaký je účinek léčiva na konkrétní buňku a tak dále," pokračoval Hajdúch.

Vědci při výzkumu pořizují časosběrné snímky, které zachycují reakci buněčných kultur vystavených účinkům zkoumaných léčiv. Ty pak putují na ČVUT, kde projdou analýzou s využitím umělé inteligence.

Vyhodnotit účinky jedné látky trvá umělé inteligenci sekundy

"Vyhodnocení účinků jedné látky pak trvá řádově několik sekund," upřesnil Kybic. "Programování a vytvoření vhodných algoritmů je ovšem náročná práce na několik měsíců," upozornil.

Nástroje umělé inteligence jsou už běžnou součástí lékařské práce. "Občané by byli až překvapeni, jak často se podílí umělá inteligence na její léčbě. Zatím převážně v diagnostice, my ji teď zkoušíme i v aplikaci," řekl Hajdúch.

Například snímky z EKG jsou vyhodnocovány právě umělou inteligencí. "Nález je poté potřeba interpretovat v kontextu zdravotního stavu pacienta. Tady je role lékaře nezastupitelná," doplnil Hajdúch.

A zatímco plány jeho týmu na objevení konkrétních nádorových léčiv pomocí umělé inteligence jsou zatím v plenkách, ve světě už nástroje umělé inteligence při vývoji medikamentů mají větší historii.

Umělá inteligence pomůže, ale vědce ve všem nenahradí

Umělá inteligence je v některých oblastech neoddiskutovatelně efektivnější než samotní vědci. Mají se tedy vědečtí pracovníci bát o svoji profesi?

"Určitě dojde k tomu, že v leckterých oblastech budou nahrazeni," neskrýval Hajdúch.

"Stalo se v minulosti již několikrát, že se lepší technologie upřednostní před člověkem, ale to neznamená, že povolání vědce zanikne. Věda je extrémně široká, není potřeba se bát, že algoritmy AI předčí vědeckou činnost. Vědci se jen přesunou a prostě budou dělat věci, které umělá inteligence nesvede. A že jich je," uzavřel Hajdúch.

18. dubna 2023

Úředníky nahradí "bankomat" s umělou inteligencí. První spustili v Praze / (2:01) / video: iDNES.tv

19. 6. 2023; forbes.cz

Připoutejte se, prosím. Hardwaroví inženýři míří ze světa stíhaček a robotů i do virtuálního vesmíru

Česko-americká společnost Vrgineers vyvíjí unikátní řešení pro výcvik pilotů ve virtuální a smíšené realitě. Při vývoji spolupracuje například s americkým letectvem i námořnictvem či britskou RAF.

Její technologie, na jejíž vývoj získává od investorů miliony dolarů, patří k těm nejpokročilejším na světě. S virtuálními brýlemi a simulátory se učí kromě pilotů i astronauti NASA, využívají je piloti formule 1 a své vozy s nimi vizualizují Audi, BMW, Škoda či McLaren.

Na technologii, která patří ke špičce na trhu a která se snaží přesvědčit lidský mozek, že to, co vidí, je skutečné, mají velký podíl její hardwaroví inženýři.

"Je to profese budoucnosti," je přesvědčen zakladatel Vrgineers Marek Polčák. "Je důležité, abychom si v Evropě zachovali znalosti návrhu desek plošných spojů s nejmodernějšími procesory a byli tak schopni vyvíjet složitá zařízení s vysokou přidanou hodnotou. Mám pocit, že dnes se většina studentů vidí spíše v roli softwarových inženýrů, ale neuvědomuje si, že ke své práci potřebují hardware. Pokud tohle odvětví nebudeme aktivně podporovat a budovat, nemáme ve světové konkurenci šanci," zdůrazňuje Polčák.

Hardwaroví inženýři se zabývají návrhy PCB (printed circuit boards), vývojem prototypů, který je z velké části vyplněn studováním dokumentace a specifikace jednotlivých součástek a component, aby byly kompatibilní a spolupracovaly s nejnovějším softwarem.

Kutí, ladí a "vrtají se v součástkách", ale ve výsledku se podílejí na všech moderních hračičkách a jejich inovace dokážou posouvat hranice možného ve všech ostatních oborech.

Třeba jako dva roboti SPOT s robotickou rukou od Boston Dynamics, kteří vloni rozšířili sestavu jezdících, létajících a kráčejících robotických systémů na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

"Ruka dovoluje nahlédnout do míst, kam se robot normálně nedostane, protože v ní má zabudovanou kameru a hloubkový senzor, takže se může naklonit podobně, jako by to udělal člověk. A vedle toho SPOT může použít ruku k úchopu předmětů, odstranění překážek či otevírání dveří," popisuje nového "robopsa" Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické na pražské ČVUT.

SPOTi s rukou významně rozšíří možnosti výzkumu autonomní manipulace bez dozoru člověka, které patří k nejméně probádaným oblastem současné robotiky.

"Ve výzkumu je to velká a otevřená oblast. Připravujeme s nimi několik pilotních projektů, při kterých robotická ruka najde uplatnění a bude interagovat s terénem, infrastrukturou a objekty obecně," shrnuje Tomáš Svoboda za tým robotiků a informatiků z ČVUT.

HW inženýr je už teď jednou z nejžádanějších a nejlépe placených profesí – v roce 2021 byl jejich průměrný roční plat v USA přes 128 tisíc dolarů. Aktuálně "hardweráře" na trhu hledají giganti typu Apple, Qualcomm, Meta, Airbus, Honeywell, firmy v oblasti robotiky, jako jsou právě Boston Dynamics, ale i spousta technologických startupů, například český Neuron Soundware Pavla Konečného, který využívá umělou inteligenci k rozpoznání poruch strojů podle zvuku.

A poptávka se bude dál zvyšovat, třeba i díky vývoji nové generace čipů, které v sobě budou mít zabudovanou umělou inteligenci. Podle dat americké Bureau of Labor Statistics (BLS) by měla ve výrobě elektronických zařízení vzrůst do roku 2031 až o deset procent.

Uplatnění inženýři najdou napříč obory – v automotive, strojírenství, podílejí se na vývoji spotřební elektroniky, zdravotnických přístrojů a v metaversu nás budou propojovat s nejrůznějšími virtuálními světy.

Jejich stopy budou v každém produktu, který si nasadíme na hlavu, ruce, nohy a který rozpohybuje naše avatary ve virtuální realitě.

Spíš než kluci se šroubováky jsou to špičkoví experti tvořící složité desky plošných spojů a analyzující veškeré dokumenty od výrobců součástek.

Práce na složitých obvodech vyžaduje měsíce mravenčí práce, musí se dbát na každý jednotlivý detail. "Neprohodit dva drátky z pětadvaceti, neotočit součástku nebo nevložit nějakou specializovanou na nižší napětí, která se při vyšším spálí," popisuje František Frolec, vedoucí hardwarových návrhů ve Vrgineers.

Headset pro virtuální realitu tvoří čipy fungující na vysokých frekvencích, kterými teče ohromné množství dat. Uvnitř jsou desítky tenkých linek pamětí, jejichž délka musí souhlasit na desetiny milimetru.

Vše se navrhuje v počítači. V něm se nastavují i pravidla, která zabraňují tomu, aby se nenaprojektovalo něco, co by nešlo vyrobit.

Preciznost, smysl pro detail, trpělivost, ale i vysoká míra abstrakce. To jsou vlastnosti, kterými musí hardwarový inženýr disponovat. Když udělá chybu, součástka může vyhořet a ozve se podobný zvuk jako když praskne bublinková folie. "Chyba se udělá vždy, ale většinou jsou to jen drobnosti jako přehození součástky," říká František Frolec.

Jak být nejlepší v profesi, která snad jako jediná na světě nemá ráda zvuk praskající bublinkové fólie? A jak se dostat na špičku v oboru jako například Marek "Slush” Palatinus, český bitcoinový král a spolumajitel firmy SatoshiLabs, která vyvinula Trezor – historicky první hardwarovou peněženku na kryptoměny, jejíž roční tržby překračují miliardu korun?

Začátky jsou podobné jako v jiných profesích. Začíná se supportem, sem tam se něco připojí, navrhne nějaký tester. Učí se na jednoduchých deskách a přechází se k těm složitějším. Složité desky, díky kterým mohou trénovat kosmonauti vyžadují několikaletou praxi.

Primárně nezáleží na tom, zda je výsledek naší práce součástí počítače nebo řízení kotle.

"Není to tak, že byste přišli ze školy a hned vše uměli, je dobré poohlížet se po praxi už na škole. Zároveň to ale není nic, co by se muselo studovat 30 let," je přesvědčený vedoucí hardwarových návrhů ve Vrgineers.

Hardwarové inženýrství je přitom profese tak trochu izolovaná od uživatele. "Je nám v podstatě jedno, jestli výsledek naší práce používá pilot, gamer, zdravotní sestra. Primárně nezáleží na tom, zda je součástí počítače nebo řízení kotle. Pro nás je zásadní, jak je deska technologicky náročná. To se ale na druhou stranu odvíjí od jejího použití," vysvětluje František Frolec.

Bez spolupráce to ale nejde. Profese hardwarových inženýrů je závislá na jiných, ať už jsou to softwaroví inženýři, specialisté na firmware či konstruktéři. Navzájem spolu komunikují a hledají vhodná řešení – kde udělat více prostoru, kde méně, jaká je pracovní teplota čipu, jaké plasty použít.

"Domluvit se na vývoji podobných produktů jako je ten náš, je složitý proces, do kterého vstupuje extrémní množství profesí. Každý přijde s nějakým nápadem a tyhle interakce dělají produkt vždy lepším. Všechny profese jsou navzájem propojené. Je to vlastně takový potravní řetězec podobný tomu pralesnímu. Jestliže narušíte jednu součást ekosystému, zbortí se vám celý," zamýšlí se Marek Polčák.

"Několikrát se stalo, že lidé, kteří k nám přišli s tím, že chtějí vyvíjet firmware nebo dělat software, se nakonec rozhodli pro hardware a nyní jsou velice dobrými návrháři," dodává.

Podle něj je v oboru zásadní být pořád ve střehu – jezdit na mezinárodní konference a neustále komunikovat s výrobci, znát jejich plány a vědět na čem pracují, jak vývoj probíhá a zda se během něj nevyskytly problémy s kvalitou.

"Kdybyste čekali na okamžik, kdy výrobce uvede na trh nový čip, už by bylo pozdě. Rázem byste se ocitli rok dva za konkurencí. Kontinuálně neřešíme pouze kde komponent vzít a od koho, ale zda se skutečně vyrobí a jaká je jeho kvalita," říká zakladatel Vrgineers.

"U nás mají hardwaroví inženýři unikátní možnost dostat se k těm nejlepším a nejvýkonnějším čipům na světě a profesně vyrůst. Jestliže chcete hrát první ligu na celosvětovém pódiu, musíte pracovat s nejnovějšími a nejrychlejšími technologiemi," doplňuje Marek Polčák.

Tento článek je součástí projektu, který vznikl ve spolupráci Forbes Česko a skupiny BTL . V následujících měsících vám díky ní na příbězích úspěšných inovátorů představíme 11 nejžádanějších profesí budoucnosti , u nichž nešlápnete vedle, pokud se jim začnete věnovat. Nebo k nim nasměrujete svoje potomky.

Jaké profesní obory budou v budoucnu nejžádanější? Které jsou ty nejinovativnější? A kdo má odvahu investovat do neznáma a razit cestu lidstvu k úplně novým možnostem? Každý měsíc vám přineseme dva nové profily osobností, díky kterým můžete zjistit, co je podmínkou úspěchu v dohledné budoucnosti.

19. 6. 2023; cvut.cz

Den bezpečnosti v kampusu Dejvice dnes od 15 do 18 hodin

Datum zveřejnění: Akci, která veřejnosti představí aktivity studentů a zaměstnanců fakult a institucí Dejvického kampusu, které

jakkoliv souvisejí s tématem bezpečnosti, pořádá Praha 6 ve spolupráci s Armádou ČR. Za ČVUT se účastní tři fakulty: Fakulta elektrotechnická, Fakulta strojní a Fakulta biomedicínského inženýrství.

FEL a její Katedra měření představí systém pro identifikaci příchozí palby, který dokáže rozpoznat typ zbraně, ze které vyšel výstřel i druh munice. Seznámí vás také se senzorovou technikou, na které může být založen detektor nesených improvizovaných výbušných zařízení a kovových předmětů, který umožňuje skrytou montáž a reaguje tak na potřeby současných veřejných a bezpečnostních institucí. Pro vyzkoušení bude k dispozici i profesionální vojenská minohledačka, se kterou si lze otestovat náročnost odminovacích prací. Katedra telekomunikační techniky představí zájemcům F-Tester, který slouží primárně k testování datových sítí.

Fakulta strojní zde prezentuje práci svého studenta Matouše Kmeta, kterou je kompletní návrh UAV (Unmanned Aerial Vehicle) se širokými možnosti využití. Uvidíte i model ultralehkého letounu UL-39 Albi a dozvíte se více o další verzi tohoto úspěšného projektu Albi II. Hlavním motivem této netradiční koncepce cvičného letounu pro základní výcvik vojenských pilotů je letoun, který dokáže nabídnout letové a provozní vlastnosti blízké skutečnému proudovému cvičnému letounu s mnohem nižšími náklady.

FBMI a její tým biomechaniky a asistivních technologií katedry zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva představí systém Body Recorder. Jedná se o nositelný telemedicínský multisenzorický systém, který umožňuje sledovat psychický a fyzický stav osob vykonávajících náročná povolání v rámci ozbrojených složek a IZS. Systém umožňuje sledovat EKG, EMG, teplotu a může být použit samostatně nebo jako sada několika systémů pro měření zdravotního stavu týmu osob plnících misi. Lze ho dobře využít v extrémním, izolovaném a stísněném prostředí, což představuje například předsunutá základna, ponorka, loď atd.

Zdroj fotografií: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

19. 6. 2023; olomouc.iDNES.cz

Algoritmy umělé inteligence pomáhají, urychlí vývoj nádorových léčiv

Od nových možností umělé inteligence si vědci zolomouckého Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého (ÚMTM) slibují zásadní pokrok v léčbě rakoviny. Její algoritmy jsou totiž několikanásobně efektivnější než experimentální vědecké zkoumání.

Vědci Univerzity Palackého spolupracují při hledání účinné léčby s ČVUT. Jejich algoritmy urychlí vývoj nádorových léčiv.

Pravděpodobnost správné klasifikace je podle něj až 98 procent. "Tím překonáváme všechny předchozí metody," upozornil.

Kromě hledání klíčů pro správné zámky využívají olomoučtí vědci schopnosti umělé inteligence i jinak.

Umělá inteligence je v některých oblastech neoddiskutovatelně efektivnější než samotní vědci. Mají se tedy vědečtí pracovníci bát o svoji profesi?

"Určitě dojde k tomu, že v leckterých oblastech budou nahrazeni," neskrýval Hajdúch.

UP Olomouc

FotoGallery:

Další využití umělé inteligence - vědci z Univerzity Palackého ji využívají při práci na výzkumu, který má urychlit vývoj léků proti rakovině.

UP Olomouc

Další využití umělé inteligence ve zdravotnictví - vědci z Univerzity Palackého ji využívají při práci na výzkumu, který má urychlit vývoj léků proti rakovině.

UP Olomouc

18. 6. 2023; irozhlas.cz

Navigace pro nevidomé. Vědci z ČVUT se snaží pomoci s orientací lidem, kteří nedávno přišli o zrak

Vědci z ČVUT vyvíjejí navigaci pro nevidomé. Jeden z modelů učí lidi pohybovat se v neznámém prostoru. Je určený pro ty, kteří přišli o zrak nedávno a nejsou zvyklí se bez něj orientovat. Vypadá jako trojrozměrná zmenšená mapa místnosti a vědci do ní vymýšlejí hmatovou navigaci.

Ukazuje model jednoduchého pokoje třeba v domově pro "Tady máme objekty a vypadá to jako domeček pro panenky," přibližuje Macík. V modelu je stůl, židle, postel, skříň.

"To, co tu vidíte, je v podstatě mapa. Lidé se musí seznámit s tím prostředím. Buď v momentě, kdy se tam dostanou. Nebo ideálně ještě předtím, než se tam dostanou," vysvětluje vědec.

Model si člověk může osahávat rukama. Kromě toho ale dovedou vědci některá místa hmatově zvýraznit.

"Když budete rukou zkoumat ty objekty, tak nad jedním z nich byste měli něco cítit. Používáme ultrazvukové pole vytvořené maticí ultrazvukových reproduktorů, které jsou schopné vytvořit hmatový vjem rozpoznatelný ve vzduchu. My ho nasměrujeme nad jeden z těchto objektů a tím ho označíme," doplňuje.

Vědci svůj vynález pojmenovali haptický kurzor, to znamená hmatové ukazovátko. Pro člověka je to pouze hmatový vjem, mikrofon ale zachytil, že tam opravdu působí zvukové vlny – i když běžně neslyšitelné.

Hmatové modely

Miroslav Macík se snaží vylepšit existující pomůcky pro nevidomé tak, aby dostali lepší představu a odezvu, když se budou pohybovat v neznámé místnosti. Zvlášť když to budou lidé, kteří byli donedávna zvyklí se zrakem orientovat.

"Pro to, abychom se mohli orientovat v prostoru, potřebujeme dva typy reprezentace. Jedna je vázaná na naše tělo, říká se jí egocentrická. Když stojím, hmatám kolem sebe, co je na mém pracovním stole. Nicméně abych se pohyboval v komplexnějším prostředí, potřebujeme takzvanou alocentrickou reprezentaci. Odpovídá mapám, nicméně pro prostředí třeba budov nám zrak slouží k tomu, abychom si vytvářeli i tuto reprezentaci. Bez zraku je mnohem těžší si ji vytvářet, proto k tomu slouží tyto hmatové modely," vysvětluje.

Na nápad s hmatovým ukazovátkem přišli odborníci ve spolupráci s lidmi z domova pro zrakově postižené. Systém ale ještě nefunguje tak dobře, aby se dal používat v praxi.

"Inovace je v tom, že nikdo to ještě – pokud víme – nepropojil s fyzickými objekty. Dochází tam samozřejmě k nějakým komplikacím, jsou tam odrazy, interference s objekty," uznává Macík.

"Je těžké rozlišit, když jsou blízko u sebe. Tohle je záměrně udělané tak, abychom testovali hraniční případy a odhalili limity metody," dodává.

"Spolupracujeme s domovem Palata v Praze. Naše řešení vycházejí z kontaktu s uživateli. Něco navrhneme, často je to velice jednoduchý prototyp, abychom získali zpětnou vazbu, co funguje, a co nefunguje. Pak prototyp přizpůsobujeme," dodává Macík.

Až bude ukazovátko hotové, Miroslav Macík se s ním znovu vydá ke zrakově postiženým lidem. Spolupráci domlouvá právě v těchto dnech.

17. 6. 2023; Radiožurnál

Noční Radiožurnál

Denisa HERGESSELOVÁ, moderátorka

Rezort životního prostředí chystá novelu, která zrychlí nápravu ekologických škod. Prezident českého hokeje Hadamczik chce otevřít v březnu příštího roku novou síň slávy. Zítra bude většinou oblačno, místy přeháňky nebo bouřky, večer se začne vyjasňovat teploty až 25 stupňů.Vrcholní politici zřejmě nebudou smět vlastnit média. Poslanci souhlasili s tím, aby se pravidlo pro střet zájmů nedalo obejít ani svěřenskými fondy. Koalice změnu prosadila po několika měsících obstrukcí hnutí ANO ve třetím čtení. Zákon čeká od února, opozičnímu klubu vadí, že koalice mění zákon, který s tím podle něj nesouvisí. Pokud předloha projde celým legislativním procesem, chce se hnutí ANO obrátit na Ústavní soud. To podporuje i poslanec SPD Radovan Vích.

MLUVČÍ 1,

Samozřejmě i my se k tomu připojujeme jako hnutí SPD, protože si myslím, že ten pozměňovací návrh je Přílepek, že to nebylo přijato v souladu s jednacím řádem, pokud je tady zákon o střetu zájmů, je to v pořádku, ale novela zákona úřadu pro dohled na uspoření politických stran a hnutí tento Přílepek zásadním způsobem nabourává.

Denisa HERGESSELOVÁ, moderátorka

Podle koalice je pozměňovací návrh legitimní, protože zákon řeší fungování úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Předlohu teď dostanou k posouzení senátoři. Pokuty za způsobení ekologické havárie by mohly být vyšší. Změny v legislativě připravuje ministerstvo životního prostředí, podle nich by za znečištění vod nově hrozila až padesátimilionová pokuta, řekl to šéf rezortu Petr Hladík z KDU-ČSL. Reaguje tím na ekologickou havárii na řece Bečvě. V září 2020 se do řeky dostaly kyanidy, které otrávily tisíce tun ryb. Podle Hladíka současná legislativa není funkční, chybí například jasná definice toho, co ekologická újma je. Změna by taky zavedla rychlejší nápravu škod vzniklých na životním prostředí.Česko patří mezi země, kde se v Evropě nejvíc užívá pervitin nebo halucinogenní houby, vyplývá to ze zprávy evropského monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti. Dokument naopak Česko chválí za výměny injekčních stříkaček.

MLUVČÍ 2,

Je to dlouhodobá naše snaha vlastně dělat prevenci těm přenosným chorobám, jako je HIV, žloutenky typu c. Také jsme v tom výrazně líp než zbytek Evropy a světa.

Jakub LUCKÝ, redaktor

Uvádí národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil, podle kterého ale bude možné situaci ještě zlepšit. Zejména pokud jde o žloutenku typu c. Jako příčinu vysokého podílu pervitinu vidí historickou zkušenost, látka se totiž u nás dlouhodobě vyrábí, naopak ve srovnání s jinými zeměmi je v Česku nižší podíl opiátů, jako je například heroin, který patří mezi ty nejnebezpečnější drogy. Jakub Lucký, Radiožurnál.

Denisa HERGESSELOVÁ, moderátorka

Nákladní auta nad 12 tun nebudou moct od července projíždět částí Prahy 5 i šest a zkracovat si cestu z Pražského okruhu. Silničáři tam dnes začali rozmisťovat zákazové značky, omezení se týká například evropské, plzeňské a karlovarské ulice. Vymáhat opatření chce magistrát od začátku letních prázdnin. Podle náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba z Pirátů má pomoct i zvýšená kontrola policie.Výkonný výbor Českého svazu ledního hokeje plánuje otevřít v příštím roce novou síň slávy. V pořadu 20 minut Radiožurnálu to řekl prezident Alois Hadamczik. Tu původní, která se nacházela v prostorách obchodního domu harfa na konci května. Z ekonomických důvodů zrušil. Smlouva byla podepsaná až do roku 2028 a celkové náklady na provoz by se vyšplhaly na 175 000 000 Kč. Pokračuje šéf českého hokeje Hadamczik.

Alois HADAMCZIK, prezident Českého svazu ledního hokeje

Nejsme žádní barbaři, ctíme kulturní památky, ctíme dědictví našich předků v hokeji. Garantuju celému národu, že bude síň slávy na tak vysoké úrovni, nebude to velká herna, nebude tam výstavka hráčů NHL, teda dresu NHL, bude to vážně síň slávy českého národa, českých hokejistů.

Vladimír KROC, moderátor

Užívání anabolických steroidů a podobných přípravků může mít pro člověka celoživotní následky. Přestože je to nelegální, jsou poměrně snadno dostupné a v posledních letech se o ně čím dál častěji zajímají teenageři. Budeme o tom ve večerním Radiožurnálu mluvit podrobněji.

MLUVČÍ 3,

Je.

Vladimír KROC, moderátor

Večerní Radiožurnál pokračuje devět minut po třiadvacáté hodině. Dříve byl doping v podobě anabolických steroidů a podobných přípravků, záležitostí hlavně vrcholových kulturistů, v posledních letech se ale situace mění kvůli propagaci těchto nelegálních látek. Na sociálních sítích se o doping začínají zajímat také teenageři i kraje. Krátkodobé užívání steroidů přitom může mít celoživotní následky.

MLUVČÍ 4,

Přijde mladý kluk a řekne teda ty vypadáš dobře, prosím tě, co bereš? Oni čekají, že jim člověk řekne, co bere a takhle oni navážou rovnou a prosím tě, mohl bys mi to taky sehnat? Protože já už tady čtvrt rok chodím cvičit. Zatím moc velké výsledky nevidím.

MLUVČÍ 5,

S fitness trenérem Jakubem Prchalem jsme v jedné z pražských posiloven. To.

MLUVČÍ 4,

Jsou kluci ve věku 15, 16, 17 let, jo, ještě předtím, než jsou vlastně dospělí, tak často už jdou do fitka s tím, že tak nějak počítají s tím, že by bylo vhodné i něco ubrat.

MLUVČÍ 5,

Podle Lukáše Roubíka z institutu moderní výživy jsou na vině sociální sítě.

MLUVČÍ 6,

Dneska ty mladý bohužel jsou vystavený tomu, že řada influencerů z oblasti fitness, z oblasti kulturistiky a podobně, tak se na sociálních sítích o tom zcela prostě veřejně baví.

MLUVČÍ 5,

Mladí tak nabývají dojmu, že užívat doping je v pořádku.

MLUVČÍ 6,

Dneska začátečníci, který přichází, který cvičí teprve několik týdnů, tak už se rovnou pak na internetu shánějí po nějakých dopingových látkách nebo v těch fitness centrech se shání po nějakých dopingových látkách, protože z těch sociálních sítích prostě mají ten názor, že sypou všichni, že to úplně normální, a tak chtějí prostě ty výsledky taky urychlit.

Patrik SALÁT, redaktor

Přestože jsou steroidy jen na lékařský předpis, dají se sehnat relativně snadno, například na různých e shopech. To se projevuje i velkým nárůstem zachycených poštovních zásilek ze zahraničí, které dopingové látky obsahují. Zatímco v roce 2020 Celní správa evidovala jeden takový případ, v roce 2022 to bylo 41 případů a za letošek už 36. na distributory dopingu se zaměřuje také policie.Ta nedávno rozbila skupinu, která anabolické steroidy dovážela z Číny a následně s nimi obchodovala. Popisuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Fridrich.

MLUVČÍ 7,

Docházelo k distribuci zejména v Praze a ve Středočeském kraji, ale i prostřednictvím internetu a zásilkového prodeje.

Patrik SALÁT, redaktor

I když policisté prošetřují ročně desítky případů spojených s dopingovými látkami, jejich reálné užívání v populaci je podle Fridricha mnohem větší. Podle českého Antidopingového výboru je právě kulturistika s dopingem spojená nejčastěji, v případě amatérů ale nemá žádné páky k potrestání, a tak se těmito případy nezabývá. Patrik salát, Radiožurnál.

Vladimír KROC, moderátor

Hmatový kurzor ukáže na věci v prostoru, i když je nevidíme. Vyvíjejí ho odborníci z ČVUT. Pro lidi, kteří přišli o zrak. Jak taková navigace pro nevidomé funguje, uslyšíte ve večerním Radiožurnálu za pár minut.Provedli Depeche mode ve večerním Radiožurnálu. Vědci z ČVUT vyvíjejí navigaci pro nevidomé, jeden z modelů učí lidi pohybovat se v neznámém prostoru, tzv. Hmatové ukazovátko je určeno pro ty, kteří přišli o zrak nedávno a nejsou zvyklí se bez něj orientovat.

MLUVČÍ 8,

Typicky si můžete představit někoho, komu je 80 let. V posledních letech přišel o zrak. A přesouvá se třeba nějakého zařízení ubytovacího.

Martin SRB, redaktor

Miroslav Macík z fakulty elektrotechnické ČVUT ukazuje model jednoduchého pokoje třeba v domově pro seniory. Zároveň se mnou si ho prohlížejí i studenti.

MLUVČÍ 8,

Takže tady máme objekty a vypadá to jako domeček pro panenky. Někdo říká.

MLUVČÍ 9,

To jako nějaký plánovaný, jestli máš málo místa na jevíš, kam to na normálně.

Martin SRB, redaktor

Jakoby rozestavěný nábytek v místnosti, postel, stůl.

MLUVČÍ 8,

Židle. Tohle, co tady vidíte, je v podstatě mapa. Ty lidi se musí seznámit s tím prostředím buď v momentě, kdy se tam dostanou, nebo ideálně ještě předtím, než se tam dostanou.

Martin SRB, redaktor

Model si člověk může osahávat rukama, prsty, poznávat jednotlivé kusy nábytku. Kromě toho ale dovedou vědci některá místa hmatově zvýraznit.

MLUVČÍ 8,

Když budete zkoumat rukou, to je objekty, tak na denním z nich, kde byste měl něco cítit.

MLUVČÍ 10,

Jakýový pocit. No, tak asi to vítrta stojí vítr, že jo.

MLUVČÍ 8,

Používáme ultrazvukové pole vytvořené maticí ultrazvukových reproduktorů, který jsou schopné vytvořit hmatový, v něm rozpoznatelný ve vzduchu. My ho nasměrujeme nad jeden z těchhle těch objektů a tímhle označíme.

Martin SRB, redaktor

Nad stolem. Cítím trochu jako takové foukání, ale když se přesunu nad postel, tak tady je to silnější.

MLUVČÍ 8,

Máme to nejsilnější, no, to je ten označený objekt, takže když ho zmáčknete, tak ten věmbec měl přesunout někam jinam.

Martin SRB, redaktor

Vědci svůj vynález pojmenovali haptický kurzor. To znamená hmatové ukazovátko, pro člověka je to pouze hmatový vjem, mikrofon ale zachytil, že tam opravdu působí zvukové vlny, i když běžně neslyšitelné.

MLUVČÍ 11,

Tak teď to bzučí nad tím odpadkovým košem.

MLUVČÍ 8,

To měla být ten odpadkový koč trošičku složitější.

Martin SRB, redaktor

Miroslav mací se snaží vylepšit existující pomůcky pro nevidomé, aby jim lépe sloužily jako hmatová mapa, když se budou pohybovat v neznámé místnosti, zvlášť když to budou lidé, kteří byli donedávna zvyklí se zrakem orientovat.

MLUVČÍ 8,

Proto, abysme se mohli pohybovat v prostoru, tak potřebujeme dva typy reprezentace, jedna je vázaná na naše tělo, říká si egocentrická. Takže když stojím a hmat tam kolem sebe, co jim hladtám kolem sebe nebo co je na mém pracovním stole. Nicméně abych se pohyboval v komplexnějším prostředí, potřebuju tzv. Alocentrickou reprezentaci odpovídá mapám, nicméně pro prostředí třeba budov nám zrak slouží k tomu, abysme si vytvářeli i tuhle reprezentaci bez zraku. Je mnohem těžší si ji vytvářet, proto k tomu slouží tyhle hmatové modely.

Martin SRB, redaktor

Na nápad s hmatovými ukazovátky přišli odborníci ve spolupráci s lidmi z domova pro zrakově postižené. Systém ale ještě nefunguje tak dobře, aby se dal používat v praxi.

MLUVČÍ 8,

Ta inovace je v tom, že nikdo to ještě, pokud víme, nepropojil s fyzickými objekty, dochází tam samozřejmě k nějakým komplikacím, kdy jsou tam odraze interference s těmi objekty.

MLUVČÍ 12,

Vole, stydeme.

MLUVČÍ 11,

Je, skříně.

MLUVČÍ 8,

Jsou blízko, tenhle etapa je záměrně udělaný tak, abysme testovali hraniční případy a odhalili limity té metody. To je pro.

Martin SRB, redaktor

Vyloženě nějaký konkrétní domov.

MLUVČÍ 8,

Seniorů, spolupracujeme s domovem Palata v Praze. Ty naše řešení vycházejí z kontaktu s těmi uživateli, my něco navrhneme, často je to velice jednoduchý prototyp, jsme získali zpětnou vazbu, co funguje a co nefunguje, pak ten prototyp přizpůsobujeme, až.

Martin SRB, redaktor

Bude ukazovátko hotové. Miroslav Macík se s ním znovu vydá ke zrakově postiženým lidem. Spolupráci domlouvá právě v těchto dnech. Z fakulty elektrotechnické ČVUT Martin Srb, Radiožurnál.

17. 6. 2023; technet.idnes.cz

Vesmír jednou skončí, může se to stát i teď najednou, říká šéf planetária

Je možná jediným ředitelem, který do své kanceláře vchází skrz simulátor raketoplánu. Jakub Rozehnal zběhl od chemie k astronomii a už pátým rokem šéfuje pražským hvězdárnám a planetáriu, které plánuje zásadní modernizaci. Co Rozehnala na vesmíru tak fascinuje, proč je důležité ho zkoumat a jaké jsou scénáře jeho zániku?

Už ve druhém roce vašeho šéfování planetárium zaznamenalo rekordní nárůst návštěvnosti, i když ji vzápětí utlumil covidový lockdown. Teď pro změnu budete muset výrazně omezit provoz kvůli rozsáhlé rekonstrukci. Nemáte z toho smíšené pocity?

Je pravda, že to bude už podruhé, kdy budeme muset přibrzdit až zastavit obtížně roztlačený vagon poté, co se nám povedlo změnit celou koncepci planetária a začali jsme nabízet světové programy složené z toho nejlepšího, co se dá pořídit. Po několika desetiletích se navíc vrátily živě komentované prohlídky. Celé naše snažení je hlavně v tom přesvědčit lidi, že planetárium se dá navštívit víckrát než dvakrát za život, tedy se školou a pak s vnoučaty. Možnosti planetária jsou dnes úplně jinde než před dvaceti třiceti lety. Už to není jen ukazování jarní, letní, podzimní nebo zimní oblohy, dnes už se můžeme vydat do nejhlubšího vesmíru nebo nitra země, pod povrch oceánu, je to skutečně spousta různých dobrodružství, která tu lze zažít. Nekonečno je jenom takový strašák, kterým matematikové děsí lidi, aby jim do toho nikdo nekafral. Ve skutečnosti v přírodě žádné nekonečno neexistuje.

Máte na mysli dokumenty promítané na kupoli pražského planetária…

Přesně tak. A abychom zážitek z nich mohli maximálně umocnit kvalitou projekce tak, že divák bude mít pocit, že se opravdu podíval do vesmíru, potřebujeme špičkovou projekční aparaturu, kterou se právě chystáme instalovat. Využili jsme toho, že v roce 2019 byla představena zcela nová revoluční technologie projekce. Ta odstraňuje potíže s projekcí, které se v planetáriu řeší v podstatě od jeho vzniku, což je letos shodou okolností sto let. Před sto lety vznikl vůbec fenomén planetária, což v původním významu není budova, jak se lidé často domnívají, ale samotný přístroj, kterým se promítají hvězdy. V roce 1923 bylo firmou Carl Zeiss postaveno první planetárium na světě. Takže technologii v našem pražském planetáriu měníme tak trochu symbolicky v roce tohoto krásného výročí.

Čím je nová technologie výjimečná?

Umožňuje promítat v absolutně nedostižném kontrastu. Nepromítají projektory, ale samotná kupole, která je celá složená z LED panelů. Zároveň je černá, takže se na ní nerozptyluje světlo z promítaného obrazu, tím je možné docílit vlastně 3D efektu bez použití 3D brýlí. Když všechno dopadne, jak očekáváme, stane se pražské planetárium největším planetáriem s touto technologií na světě. V současné době takto fungují jen dvě menší planetária v Japonsku, což jsou víceméně prototypy. Troufám si říct, že Praha by tak získala opravdu mimořádnou atrakci, která přitáhne nejen Pražany a mimopražské návštěvníky, ale i zahraniční turisty, protože všechny pořady, co promítáme, budou samozřejmě i v jazykových mutacích.

Samotná projekční technologie bude stát 250 milionů, což je víc, než kolik stály všechny investice, které se v planetáriu dosud prováděly…

Ta čtvrtmiliarda je pouze schválená investice, ale bohužel nebude stačit. Budou nutné i nějaké stavební úpravy, takže odhadujeme, že celkové náklady na rekonstrukci se vyšplhají na 300 milionů korun.

Jak moc rekonstrukce omezí provoz planetária?

Na prázdniny zavřeme úplně, s výjimkou dvou turnusů příměstských táborů, o něž byl tak velký zájem, že jsme se snažili vyjít vstříc a nezrušit je. Jak bude vypadat provoz od září, to vyhodnotíme podle návštěvnosti simulatoria. Uvažujeme o možnosti, že budeme školám nabízet návštěvu našeho mobilního planetária, pokud to stavební práce dovolí. Nicméně k Planetáriu Praha náležejí také hvězdárny v Ďáblicích a na Petříně, jichž se rekonstrukce netýká, takže pokud se někdo chce podívat do vesmíru, bude mít možnost tam.

Vysvětlíte rozdíl mezi planetáriem a hvězdárnou?

Hvězdárna je zařízení vybavené kupolemi, které se otevírají a uvnitř mají dalekohled, jímž se pozoruje reálná obloha. Jejich výhodou je, že jde o nejméně zprostředkovaný reálný obraz vesmíru, jaký lze zažít. Víc to jde už jen, pokud budete kosmonaut. Nevýhodou je samozřejmě závislost na počasí – pokud je zatažená obloha, nevidíme nic, přes mraky dalekohledy nevidí. Naopak v planetáriu jsme vybaveni kupolí, která se neotevírá a slouží jako projekční plátno.

Planetárium je vlastně takovým strojem času, který nás dostane na jakékoliv místo ve vesmíru v jakékoliv době. Za zmínku také stojí, že v roce 1928, kdy byla postavena Štefánikova hvězdárna, se Petřín nacházel v podstatě na periferii Prahy, zatímco dnes je v samém srdci města. Umístění v centru metropole znamená, že obloha je v noci oranžová. Když jsem na hvězdárně před třiceti lety začínal jako průvodce, to, co se tam tehdy dalekohledy dalo pozorovat, je dnes z velké části nemožné.

To musí být v dnešní době docela handicap…

Může, ale nemusí. Když jsem před šesti lety sestavoval koncepci, s níž jsem se hlásil do výběrového řízení na ředitele, napadlo mě, že by hvězdárna mohla být v budoucnu vybavená nějakou elektronickou pomůckou, která lidskému oku pomůže vidět vesmír i přes toto světelné znečištění. Letos se nám podařilo vyvinout takzvaný elektronický dalekohled vybavený citlivým detektorem a elektronickým okulárem, díky němuž jsme schopni pár sekund po zaměření vidět objekty v nesrovnatelně lepší kvalitě i v barvě, což se nám s obyčejným dalekohledem prakticky nemůže povést. Někteří návštěvníci bývali dříve zklamáni, když viděli objekt, který vypadal jako malý mlhavý obláček, a přestávalo je to pochopitelně bavit. Dnes jsou návštěvníci nejvíce ohromeni tím, že z dalekohledu vidí přesně to, co očekávali. Vidět vesmír takto barevně se jim běžným dalekohledem nikdy nepodaří.

Kdy je nejlepší jít do hvězdárny?

Správná otázka. Rozhodně ne za úplňku. Když to přeženu, pak v období úplňku si astronom bere dovolenou. Nejen že není nic vidět na obloze, která je měsícem přesvícená, ale není nic vidět ani na samotném měsíci. Jinak každé roční období samozřejmě nabízí jiné spektrum objektů, takže co se týče roční doby, je to jedno. Nejlepší je samozřejmě chodit, když je jasno.

V noci je možné sledovat oblohu bezpečně, přes den musí být člověk obezřetnější – zvlášť pokud jde o Slunce.

Co zajímavého můžeme na obloze vidět právě v nadcházejících měsících?

Na červnové večerní obloze budeme moci pozorovat planety Venuši a Mars. Z hvězdných objektů stojí za zmínku například dvojhvězda Izar v souhvězdí Pastýře nebo dvojhvězda Mizar a Alcor v souhvězdí Velké medvědice, která je v květnu a červnu večer přímo v nadhlavníku. Na hvězdokupy se můžeme podívat do souhvězdí Herkula. Za mimořádně čisté a klidné oblohy lze spatřit i vzdálené galaxie v souhvězdích Lva, Panny či Honicích psů. No a ve dne můžeme samozřejmě na obou našich hvězdárnách pozorovat Slunce – samozřejmě jen speciálními dalekohledy, u nichž nehrozí poškození zraku. Vlastním dalekohledem bez certifikovaného filtru se do Slunce nikdy nedívejte, při sledování částečného zatmění Slunce pokaždé v Evropě několik lidí skončí s poškozeným zrakem.

Aktuální číslo

Objednat do schránky

Čím je zatmění Slunce tak výjimečné?

Úplné zatmění Slunce je asi ten nejúžasnější nebeský úkaz, jaký můžete pozorovat. Je to doslova jediný astronomický úkaz, jemuž lidé zatleskají. Za tím příštím ovšem budete muset trochu cestovat, protože poslední úplné zatmění viděli z dnešního území ČR naši předci v roce 1706 a z nepatrného kousíčku jižní Moravy roku 1848. No a na další vesmírné divadlo této kategorie si budeme muset počkat až do roku 2135. Celosvětově se však úplné zatmění Slunce odehraje téměř každý rok, některá z nich na relativně dostupných místech.

Proč jste vlastně od chemie zběhl k astronomii? Co vás na vesmíru tak fascinuje?

Chemie mi byla souzená odmalička, celé moje dětství byli všichni přesvědčeni, že budu chemik po svém tatínkovi. Jenže na gymnáziu jsem na nástěnce objevil takový malý papírek nabízející kurz astronomie, jehož absolventi měli možnost dělat průvodce na Štefánikově hvězdárně. A mě vždycky bavilo předávat vědomosti, informace, což by vám s očima v sloup asi potvrdila i moje dcera. Ale chemie mě baví dodnes.

Částečně jste se k ní vrátil, když jste si před lety přivydělával jako pyrotechnik…

Ano. Protože živit z platu státního zaměstnance rodinu s manželkou na mateřské a ještě platit hypotéku bylo téměř nemožné, měl jsem tento vedlejšák.

Jakub Rozehnal (49)

*Vystudoval obor Astronomie a astrofyzika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

*Od roku 2018 je ředitelem Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.

*Mezi jeho odborné zájmy patří především malá tělesa sluneční soustavy, zejména studium rodin planetek a studium rozpadů malých těles.

*Je autorem a spoluautorem několika publikací v impaktovaných časopisech a konferenčních příspěvků. Astrofyziku přednáší na Fakultě elektrotechniky ČVUT.

*Zabývá se rovněž popularizací astronomie, fyziky a příbuzných věd.

*Mezi jeho koníčky patří hra na housle, je také držitelem licence na odpalování ohňostrojů.

A čím vás vesmír fascinuje?

Jsem přesvědčen, že zkoumání vesmíru dává smysl naší existenci. Vesmír jednou skončí a nezbude tady nic, žádná informace o tom, že jsme tady vůbec kdy byli. Všechno, co o vesmíru zkoumáme a co vyzkoumáme, děláme jen pro sebe. A ta cesta, odhalování a objevování přírodních zákonů, to je to, co mě fascinuje a přitahuje.

Co si myslíte o pravděpodobnosti existence mimozemských civilizací?

To není otázka víry, ale otázka poznání. Prostě musíme hledat. Pravda je, že mám pocit, že hledáme velmi důkladně, a přesto zatím nic nenacházíme. Americký astronom Carl Sagan už před nějakými čtyřiceti padesáti lety prohlásil, že na otázku existence mimozemských civilizací máme dvě možné odpovědi – buď nějaká jiná civilizace než naše existuje, nebo ne, a obě ty možnosti jsou stejně děsivé.

Představa nekonečnosti vesmíru vás neděsí?

Nekonečno je jenom takový strašák, kterým matematikové děsí lidi, aby jim do toho nikdo nekafral. Ve skutečnosti v přírodě žádné nekonečno neexistuje. Kdekoliv se ve vašich rovnicích, které popisují vesmír, objeví nekonečno, znamená to jedinou věc: máte to blbě. Vaše teorie prostě selhává, nedokáže popsat realitu. Takže všechna nekonečna, všechny takzvané singularity, to jsou prostě věci, které jsou slušným lidem skryty a neexistují. (smích)

Jaké jsou tedy ty možné scénáře zániku vesmíru?

Ten nejpravděpodobnější scénář je, že náš vesmír se bude tak dlouho rozpínat, až se vlastně vnitřně vyčerpá. To znamená, že přestanou fungovat úplně všechny možné fyzikální děje. A nejen fyzikální, prostě cokoliv. Veškeré dění se vlastně uskutečňuje díky tomu, že přesouváme energii odněkud někam. Ve chvíli, kdy nebude možné energii přesouvat, právě kvůli takzvané tepelné smrti, vesmír zkrátka skončí, vlastně i v takových pojmech, jako je čas. Zbude jen prázdný prostor bez času a to je právě důvod, proč nebude možné uchovat jakoukoliv informaci, ať už na nějakém harddisku, USB disku nebo čemkoli jiném. I kdyby to bylo vytesané do kamene, zanikne to, protože se rozpadne všechno, nezůstane nic.

A ty další možnosti?

Jsou ještě o něco děsivější. Je možné, že expanze vesmíru nabere takovou rychlost, že už během ní dojde k roztrhání veškeré hmoty a rozpadu všeho, že bychom ho v podstatě přímo sledovali, což by asi nebylo nic pěkného. A jsou ještě exotičtější scénáře. Má-li vesmír skončit tepelnou smrtí nebo nějakým rozerváním, budeme o tom vědět dopředu. Ale také se může stát, že třeba doplatíme na takzvanou nestabilitu vakua, kdy by vesmír mohl zaniknout třeba právě teď, během našeho rozhovoru, konec. Nic bychom netušili, prostě by se to najednou stalo. Což je milosrdné, ale nevím, jestli bychom si to tak přáli. Tak to jsou některé možnosti zářného zítřka.

Pokud by měl nastat konec, o kterém se předem dozvíme, jaké by měl signály?

My víme, že se vesmír rozpíná, ale potřebujeme zjistit proč. Co je tou hnací silou, které dnes říkáme "temná energie", ale víme o ní úplné houby. Jediné, co víme, je to, že rozpínání vesmíru se zrychluje. Ale nevíme ani, jestli se zrychluje pořád stejně. Můžeme to jen změřit a na základě toho předpovědět, jak se tato expanze bude vyvíjet v budoucnu. Mnohem složitější otázkou zůstává, proč se to děje.

Planety naší Sluneční soustavy na ilustraci

sestavené v NASA.

Zleva: Merkur,

Venuše, Země, Mars,

Jupiter, Saturn, Uran

a Neptun.

Víme, že se neobejdeme bez slunečního záření. Jaký vliv má na život na Zemi Měsíc?

Je dost možné, že právě díky Měsíci se život na Zemi dostal z moře na souš. Že se díky přílivu a odlivu, který Měsíc způsobuje, vytvořilo jakési přechodové pásmo, kde byly organismy žijící v mělkém šelfu postupně vystavovány vzduchu a suchozemskému nebo minimálně obojživelnému způsobu života. Tady vidíme, na jakých "prkotinách" závisí, jak život vypadá. Obecně vzato předpokládáme, že suchozemský život vzniká původně ve vodě, která je nutnou podmínkou jakéhokoliv života, a to, aby se život z vody dostal na souš, znamená, že planeta musí mít měsíc.

Náš Měsíc byl vytvořen vlastně náhodnou srážkou. A tato náhodná, nijak pravděpodobná událost zapříčinila to, že tady teď sedíme a povídáme si o tom. Podobných náhod a souvislostí, které nemusí být vůbec zřejmé, je celá řada. Například to, že máme na Zemi vodu. Obíháme relativně blízko Slunce, a když se Země narodila, byla suchá, nebyla na ní kapka vody. Ta se sem dostala díky ledovým tělesům, která sem poslaly veliké planety Jupiter a Saturn, které se spolu tak trochu hádaly, říká se tomu rezonance, čímž destabilizovaly zásobárny ledových těles ve Sluneční soustavě a poslaly je dovnitř. Podobných nuancí, co formovaly náš život, je strašná spousta.

Kterou z planet Sluneční soustavy považujete za nejzajímavější?

Jmenovat jednu bych považoval za nespravedlivé. Například obě velké planety jsou velmi zajímavé. Jupiter je samozřejmě prototypem velikých planet a v jeho nitru jsou podmínky, jaké tady na Zemi nemáme šanci vytvořit, a určitě se vyplatí jej zkoumat. Na druhou stranu každému, kdo se podívá dalekohledem do vesmíru, utkví v hlavě Saturn se svým prstencem coby symbolem té nejkrásnější planety. Mimochodem, stále se neví, proč tam ten prstenec je.

Mezi planety Sluneční soustavy dlouho patřilo i Pluto. V roce 2006 jej astronomové "vyškrtli", protože jeho skutečná hmotnost se ukázala daleko menší, než se předpokládalo. Jak se astronomové mohli tak moc splést?

Když bylo Pluto objeveno, předpokládalo se, že bude minimálně několikrát hmotnější než Země. Ale ukázalo se, že jeho hmotnost tvoří jen pár promile hmotnosti Země. Kdyby astronomové hned zpočátku tušili, jak je Pluto maličké, nikdy by jej nenazývali planetou. Je za tím zkrátka nedokonalost našich měření a také opět náhoda. Astronomové hledali planetu, která způsobovala domnělé rušení pohybu ostatních planet Uranu a Neptunu. Vyvozovali, že to musí být hmotná planeta, a když se pak objevilo Pluto, domnívali se, že to je ona. Jenže za mnoho desítek let se přišlo na to, že ta pozorovaná rušení Uranu a Neptunu jsou falešná, že k žádnému rušení nedochází a ty planety se pohybují mravně.

Kdybyste se vy sám mohl zúčastnit letu do vesmíru, co byste si tam přál zažít?

Říká se, že lidé, kteří navštíví vesmír a vidí naši Zemi z výšky, se pak vlastně na život koukají trošku jinak. Že jej vidí z nadhledu nejen doslova, ale i obrazně. Uvědomí si, jak je okolní vesmír strašně nehostinný a Země maličká a křehká. A že místo toho, abychom si tu naši oázu opečovávali, házíme po sobě bomby. Přiznám se, že bych se do vesmíru podíval rád a určitě bych se rád prošel po Měsíci nebo po Marsu a nějakou chvíli tam pobyl. Třeba i do konce života.

Takhle vypadá Mléčná dráha – galaxie, která obsahuje naši Sluneční soustavu.

Který z astronomických objevů posledních let či desetiletí považujete za nejpozoruhodnější nebo nejzásadnější?

Z těch hmotných je to určitě objev planet, které obíhají okolo cizích hvězd. Do té doby jsme byli přesvědčeni, že ty planety tam musí být, že Sluneční soustava nemůže být ve vesmíru výjimkou, ale dlouho se nedařilo toto tvrzení dokázat. Protože hvězdy jsou daleko a planety jsou mrňavé. Pamatuju si, jak jsem tehdy, na jaře roku 1995, psal do jednoho časopisu právě článek o tom, jak očekáváme objev první exoplanety (extrasolární planeta, tedy planeta obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce, pozn. red.), a tři týdny poté, co ten článek vyšel, byla první exoplaneta objevena. A tento objev exoplanet nám zase ukazuje, kde dál pátrat po životě ve vesmíru. A z těch "velkých a nehmotných věcí" je to třeba právě objev zrychlené expanze vesmíru, k němuž vlastně došlo taky nedopatřením. Vědci poslali do vesmíru Hubbleův dalekohled proto, aby změřil, jak se zpomaluje rychlost expanze vesmíru. Jenže se ukázalo, že expanze se nezpomaluje, nýbrž zrychluje, což byl pro většinu astronomů naprostý šok a rozhodně zásadní objev, který předurčuje konec vesmíru.

"Za to můžou erupce na Slunci" je poměrně oblíbená hláška, teprve před pár lety však vědci potvrdili, že takzvané sluneční exploze skutečně náš život ovlivňují. Například mohou mít vliv na srdeční činnost nebo stahování svalů v lidském těle, takže nepřímo způsobují nepříjemné pocity. Neměli bychom si tedy tohoto jevu víc všímat?

Osobně si myslím, že minimálně dvě kosmická tělesa, tedy Slunce a Měsíc, na nás skutečně nějaký vliv mají. Slunce nás nepřímo ovlivňuje třeba tím, že ovlivňuje magnetické pole Země. Zhruba před měsícem jsme například mohli pozorovat polární záři. To není jenom zajímavý jev na pohled, ale nějakým způsobem se přitom hýbe magnetické pole, takže se sem dostává i množství kosmických částic, jež způsobují poruchy na elektronických přístrojích. Není tedy důvod, proč by nějakým způsobem nemohly ovlivňovat i nás. Myslím si však, že ty vlivy jsou prostě slabé a lidská psychika je určitě mnohem víc poznamenaná tím, jak interagujeme se svým okolím. Nicméně chápu, že říct "dneska mě bolí hlava, to jsou ty erupce na slunci" je přece jen jednodušší. Může to mít spojitost, ale určitě ne tak jednoduchou a přímočarou.

Jaký vlastně máte z titulu vaší profese pohled na náboženství?

Já nepotřebuji Boha k tomu, abych vysvětlil, co se ve vesmíru děje, abych vysvětlil vesmír jako takový. Ale myslím si, že ho potřebuju, možná všichni ho potřebujeme k tomu, abychom ve vesmíru mohli žít. Zkrátka to "něco", co nám dává důvod ve vesmíru žít a žít dobře, to je pro mě Bůh.

Napadlo by vás na počátku vaší kariéry, že se ve 20. letech 21. století opět začne zpochybňovat, že je Země kulatá?

Ne, to by mě nenapadlo ani ve snu. Jistě, každý měsíc mi přistane na stole teorie nějakého lidového myslitele, který, aniž by prošel jakýmkoliv vyšším vzdělávacím procesem nebo hlubokým samostudiem, má utkvělou myšlenku, že se Einstein mýlil, že Slunce není hvězda a tak podobně. Ale aby vzniklo masové hnutí lidí popírajících základní fakta pozorovaná už tisíce let, to se nemohlo stát jen tak. Určitě k tomu přispělo rozšíření sociálních sítí, jež lidem vnímajícím okolí skrz emoce namísto vědy pomohlo se spojit. Je to myslím na důkladný psychologicko-sociologický rozbor a je potřeba se tím zabývat, protože to myslím v budoucnu může vést k oslabení, nebo dokonce odmítnutí vědy. Jak dopadly civilizace, které to v minulosti udělaly, víme. Buď neexistují, nebo žijí z pokroku těch druhých.

Učí se dnes děti o vesmíru dobře?

Každý astronom vám samozřejmě řekne, že ve školách je astronomie strašně málo, stejně tak jako vám každý chemik řekne, že je tam strašně málo chemie, nebo jako si češtinář bude stěžovat, že děti dnes neumějí psát. Nejsem zastáncem toho, abychom do dětí za každou cenu hustili hvězdy, galaxie, jejich vývoj a bůhví co všechno. Co naopak považuju za nutné a na čem je potřeba hodně zapracovat, je snažit se v dětech vzbudit zájem a tam, kde zájem či dokonce talent je, ho podpořit.

Jan Zátorský, MAFRA

FotoGallery:

Kopule pražského planetária je multifunkční. Lze na ni promítat oblohu s hvězdami i vzdálená místa vesmíru. "Planetárium je vlastně takovým strojem času, který nás dostane na jakékoliv místo vevesmíru v jakékoliv době," říká šéf planetária Rozehnal.

ČTK

Replika přistávacího modulu Apollo 11 byla před vchodem do pražského planetária veStromovce instalována v červenci 2019 u příležitosti 50. výročí přistání člověka na Měsíci.

ČTK

Ředitel planetária JakubRozehnal v kabině replikypřistávacího měsíčníhomodulu Apollo 11.

Tomáš Krist, MAFRA

"Úplné zatmění Slunce je asi ten nejúžasnější nebeský úkaz, jaký můžete pozorovat. Jeto doslova jediný astronomický úkaz, jemuž lidé zatleskají," říká Jakub Rozehnal. Z územíČR bylo naposledy vidět v roce 1706 a znovu to bude možné až roku 2135. Takže kdo mázájem, bude muset cestovat. "Celosvětově se úplné zatmění Slunce odehraje téměř každýrok, některá z nich na relativně dostupných místech."

Shutterstock

Kdy pozorovatMěsíc? "Rozhodněne za úplňku,"upozorňuje JakubRozehnal. "V obdobíúplňku si astronombere dovolenou.Nejenže není nicvidět na obloze,která je měsícempřesvícená, ale nenínic vidět ani nasamotném měsíci."

Shutterstock

Planety naší Slunečnísoustavy na ilustracisestavené v NASA.Zleva: Slunce, Merkur,Venuše, Země, Mars,Jupiter, Saturn, Urana Neptun.

Shutterstock

Takhle vypadá Mléčná dráha – galaxie,která obsahuje naši Sluneční soustavu.

Shutterstock

Původně chtěl být chemik, nakonec jemožná jediným ředitelem, který dosvé kanceláře vchází skrz simulátorraketoplánu. JAKUB ROZEHNAL (49) totižzběhl k astronomii a teď už pátým rokemšéfuje pražským hvězdárnám a planetáriu.To by se během nadcházející rekonstrukcemělo změnit ve světově nejmodernějšízařízení svého druhu. Co jej na vesmírutak fascinuje, proč je důležité ho zkoumata jaké jsou scénáře jeho zániku?

Jan Zátorský, MAFRA

16. 6. 2023; Metro

Patří mezi nejlepší v Evropě. Studenti z ČVUT nemají pilota

Mladý tým eForce začal novou etapu, představil fúzi autonomní a pilotované formule.

Velký krok dopředu letos udělal tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT). V Národním technickém muzeu v Praze představil fúzi pilotované a autonomní elektroformule, kterou vyvinul v posledních měsících.

Studentský tým, jenž patří mezi desítku nejlepších v Evropě, dosud vyvíjel autonomní a pilotovanou formuli odděleně. Technologie propojil, aby vyhověl pravidlům špičkových soutěží. První ze čtveřice prestižních závodů čeká eForce už počátkem července. Tým tvoří studenti a studentky Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní (FS) ČVUT. "Formule vznikla spojením našich dvou předešlých generací pilotované a autonomní formule. Bude schopna jezdit část závodu s pilotem a část závodu bez pilota," uvedl Jan Cába, který pracuje v mechanické skupině eForce a má na starosti také propagaci týmu. Nový postup vyžadují pravidla nejprestižnější soutěže Formula Student Germany.

Nový monopost disponuje motory ve všech čtyřech kolech o celkovém výkonu 141,48 kW a krouticím momentu 1335 Nm. "Nejen díky monokoku ze sendvičové kompozitní struktury z uhlíkových vláken a hliníkových voštin je váha celého monopostu pouze 205 kilogramů. Díky těmto vlastnostem je schopna formule zrychlit z 0 na 100 kilometrů v hodině do 2,5 sekundy. O zdroj energie se stará baterie s maximálním napětím 600 V o kapacitě 7,45 kWh, která je navržena, aby vydržela hlavní závod na 22 kilometrů," vypíchl kapitán týmu Tomáš Krejčí některé technické přednosti formule. Krejčí upozornil, že další technickou novinkou jsou frekvenční měniče podle vlastního návrhu, jimiž tým ušetřil přes 10 kilogramů hmotnosti formule. Na studenty pražské fakulty ČVUT v létě čekají závody ve Švýcarsku, Itálii, Chorvatsku a v Česku. V celosvětovém žebříčku je tento tým na 17. pozici.

Foto: Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT se svou elektroformulí v Národním technickém muzeu v Praze. Stroj umí jezdit bez pilota.

PETR NEUGEBAUER, FEL ČVUT

16. 6. 2023; zive.cz

Studentský tým eForce začal novou etapu. Autonomní a pilotovanou formuli sloučil do jedné

Tým eForce FEE Prague Formula, který tvoří studenti a studentky Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT, se připravuje na další sezónu šampionátu Formula Student Electric.

Smyslem šampionátu je převádět univerzitní teorii do praxe – zkonstruovat závodní monoposty a pak s nimi závodit. Už několik let se závody dělí na pilotované a autonomní a pražský tým dosud stavěl dva monoposty. Letos oznámil fúzi a propojil technologie v jediné formuli. Nový postup vyžadují pravidla nejprestižnější soutěže Formula Student Germany. Rozměry monokoku se zásadně neměnily, ale aby bylo možné přidat autonomní systémy, bylo nutné přeskládat veškeré komponenty. Pro pilotovaný závod se autonomní systémy demontují – kvůli hmotnosti a aerodynamice, ale také aby se pilot vešel do kokpitu. Pryč jde počítač, nouzová brzda, lidar, kamera a systém řízení. Nový monopost disponuje motory ve všech čtyřech kolech o celkovém výkonu 141 kW a kroutícím momentu 1335 Nm. Při hmotnosti 205 kg to znamená akceleraci z 0 na 100 km/h do 2,5 sekundy. Baterie je navržená tak, aby zvládla hlavní závod na 22 km, má kapacitu 7,45 kWh a maximální napětí 600 V. Hmotnost pomohly snížit i frekvenční měniče vlastní konstrukce – oproti minulé generaci jsou o 10 kg lehčí. Autonomní systém má novou architekturu a detektor kuželek, formule pomocí senzorů a kamery počítá optimální jízdní trajektorii a rychlostní profil. Nová je bezdrátová diagnostika, takže je tým schopný sledovat veškeré informace o vozidle během jízdy v reálném čase. V této sezóně má tým eForce zatím v plánu čtyři závody: první ve Švýcarsku na přelomu června a července, tento a chorvatský závod jsou pouze pilotované, naopak závod v Itálii je čistě autonomní. Až český závod konaný ve dnech 7. – 12. srpna kombinuje oba typy disciplín. Na každý závod jezdí skupina 15 až 20 lidí. Tým eForce loni výrazně poskočil v hlavní kategorii žebříčku elektroformulí 279 vysokoškolských týmů z celého světa. Celkově je 17., v Evropě 9. a v Česku 1. (konkuruje mu pouze tým z brněnské VUT.

16. 6. 2023; scienceweek.cz

Studentský tým eForce začal novou etapu. Autonomní a pilotovanou formuli sloučil do jedné

Tým eForce FEE Prague Formula, který tvoří studenti a studentky Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT, se připravuje na další sezónu šampionátu Formula Student Electric. Smyslem šampionátu je převádět univerzitní teorii do praxe – zkonstruovat závodní monoposty a pak s nimi závodit. Už ...

16. 6. 2023; cvut.cz

FEL ČVUT na Dni bezpečnosti představí systém identifikace palby, detektor výbušných systémů a zařízení na testování sítí

Datum zveřejnění: Umělá inteligence a další technologie budoucnosti ve službách institucí veřejného sektoru a firem.

Tak by se dala popsat prezentace Fakulty elektrotechnické ČVUT na Dni bezpečnosti pořádaném spolkem Vektor Technická. Akce, která veřejnosti představí nejnovější přístupy k zajištění obrany a bezpečnosti, se koná v pondělí 19. června od 15.00 v ulici Technická v pražských Dejvicích. FEL ČVUT na ní budou zastupovat vědecké skupiny z katedry měření a katedry telekomunikační techniky.

Systém pro identifikaci příchozí palby a skrytý detektor nesených výbušnin

Postupy umělé inteligence se uplatňují v projektech, které rozvíjí katedra měření FEL ČVUT. V Dejvicích mimo jiné představí systém pro identifikaci příchozí palby, který dokáže rozpoznat typ zbraně, ze které vyšel výstřel, i druh munice. Samoučící neuronové sítě k tomu potřebují databázi výstřelů natočených či snímaných akusticky.

"Pracujeme na vývoji stacionárních systémů, které dokáží se spolehlivostí 99 % rozlišit výstřel od jiného podobného zvuku, ale také lokalizovat polohu střelce. Podobné systémy používají například školy, úřady a jiné veřejné instituce ve Spojených státech pro případ útoků střelnou zbraní," říká prof. Jan Holub, vedoucí katedry měření FEL ČVUT.

Jeho katedra rovněž zájemcům z řad veřejnosti představí senzorovou techniku, na které může být založen detektor nesených improvizovaných výbušných zařízení a kovových předmětů, který umožňuje skrytou montáž a reaguje tak na potřeby současných veřejných a bezpečnostních institucí. Pro vyzkoušení bude k dispozici i profesionální vojenská minohledačka, se kterou si lze otestovat náročnost odminovacích prací.

Technologie pro testování datové komunikace a bezpečnost sítí

K tématu bezpečnosti se váže i technologie, kterou vyvinuli výzkumníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Zařízení F-Tester slouží primárně k testování datových sítí.

Bez připojení k internetu se dnes neobejdeme a požadavky na datovou konektivitu, zejména na bezdrátové připojení vždy a všude, se neustále zvyšují. Zařízení F-Tester umí měřit kvalitu mobilních i pevných komunikačních sítí. Kromě běžného ethernetu zvládá i nejnovější varianty Wi-Fi, mobilní sítě LTE a 5G. Dokáže zjišťovat aktuální pokrytí signálem, dostupnou přenosovou rychlost a odezvu. Testy lze provádět i za pohybu, typicky během jízdy (drive-testy). Kromě měření je možné do sítě injektovat specifický druh datového provozu a pak analyzovat chování sítě pod definovanou zátěží, např. při kybernetickém útoku.

Testovací systém je určen pro telekomunikační operátory, poskytovatele internetu, výrobce a vývojáře různých druhů zařízení. Mimo jiné ho využívá také Český telekomunikační úřad pro ověřování kvality mobilních sítí v ČR a společnost CETIN. Je využíván pro testování datové komunikace z pohyblivých prostředků, včetně létajících, ale i pro ověřování správné funkce prostředků radiotechnické obrany.

Zdroj fotografií: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

16. 6. 2023; cvut.cz

Přijďte na slavnostní odhalení artefaktu TABULA RASA na FJFI ČVUT v Děčíně

Datum zveřejnění: Propojení vědy a umění si klade za cíl projekt artefaktu TABULA RASA, který vznikl na Českém vysokém učení technickém

v Praze jako výsledek spolupráce tří fakult, Fakulty architektury (FA), Fakulty elektrotechnické (FEL) a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) v rámci projektu CAAS.

Úterý 20. června, FJFI ČVUT, Pohraniční 1, Děčín

16:00–16:15 Slavnostní zahájení

16.15–17.00 Tabula Rasa – reflexe z předchozích experimentů spolupráce s komunitou fyziků a práce na artefaktu

17:00 Odhalení artefaktu

První koncepty vznikly v roce 2021 a do dnešních dní prošly bouřlivým vývojem. Zdrojem inspirace pro vytvoření artefaktu je především dialog mezi umělci a vědci a komunikace v rámci řady workshopů. Výsledný design se pohybuje na pomezí abstraktní a konkrétní reprezentace a snaží se předat zážitek z částicové fyziky pozorovatelům z širšího publika. Centrálním tématem tohoto projektu je fenomén fyzikální interference. Princip interference je základním konceptem vlnové fyziky a optiky a popisuje, jak se vlny chovají, když se setkají dvě, nebo více zdrojů. V umění se tento princip často využívá jako zdroj inspirace pro tvorbu uměleckých děl.

Autory díla jsou doc. MgA. Josef Šafařík, Ph.D. a prof. ak. soch. Marian Karel, kteří dlouhodobě působí na Fakultě architektury ČVUT. Programování světelné části se zhostil Ing. Ondřej Slabý z Fakulty elektrotechnické a vlastní produkci a technickou podporu zajistil Institut intermedií při FEL ČVUT v Praze a detašované pracoviště FJFI ČVUT v Děčíně.

"Je úžasné pozorovat přeměnu fyzikálních výstupů částicové fyziky v umělecké dílo, které nejen vizualizuje naše vědeckou práci a dodává jí nový rozměr, ale také vidět, že je možné výstupy naší práce zušlechťovat veřejný prostor. Jsem rád, že město Děčín získává nový zajímavý artefakt, který jistě návštěvníci ocení," dodává doc. Mgr. Jaroslav Bielčík, Ph.D., koordinátor vědeckého programu PARTPHYS CAAS.

16. 6. 2023; ČT 24

Podvečerní vysílání

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

Bylo 17 hodin, a tak nabízíme další přehled zpráv na čtyřiadvacítce, přeju hezký podvečer.7 614 Kč, přesně o takovou částku by ročně přišla průměrná domácnost v Česku po největších daňových změnách z vládního úsporného balíčku. Nejméně by se chystaná opatření měla dotknout seniorů, nejvíc úplných rodin s dětmi, vyplývá to z analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Největší příjem by stát získal od zaměstnanců kvůli znovuzavedení nemocenského.Ruská armáda silně ostřelovala Cherson na jihu Ukrajiny. Pod palbu se dostalo několik částí města postiženého povodněmi, a to včetně centra. Podle šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta při útocích utrpělo zranění 23 lidí, tři z nich jsou ve vážném stavu. Ostřelování poničilo obytné domy. Zdravotnické zařízení nebo školku.Soud v Bělehradě nařídil vazbu pro tři kosovské policisty, ve středu je zadržela srbská policie, která tvrdí, že se muži nacházeli asi 2 km v hloubi srbského území. Státní zastupitelství je teď viní z nelegálního držení zbraní a výbušnin a obchodování s nimi. Vláda v Kosovu předtím jejich zadržení označila za únos. A v reakci na to zpřísnila kontroly na hraničních přechodech se s.Třetí týden soudního jednání s bývalým místopředsedou fotbalové asociace České republiky Romanem Berbrem skončil. Po prázdninové přestávce bude hlavní líčení pokračovat v září, soud dosud vyslechl všechny obžalované, poslední dva přišli na řadu tento týden. Po létě se pak bude mimo jiné věnovat jednání o dohodách, o dohodách, o vině a trestu. Berbr a další lidé čelí obžalobě za korupci při ovlivňování fotbalových zápas.V Evropě se prodává víc druhů silných a přitom dostupných drog než kdykoliv předtím. Oznámil to ředitel evropského monitorovacího centra pro drogy a závislosti. Podle zprávy tohoto centra překupníci na kontinentu nabízejí 930 psychoaktivních látek a jen letos se objevilo přes 40 nových druhů. Zpráva varuje před šířením fentanylu a nebezpečných syntetických nápodob marihuany. V Česku upozorňuje na nadprůměrné užívání halucinogen.Země NATO by se na nadcházejícím summitu měly shodnout na způsobu, jak Ukrajinu přiblížit alianci po jednání aliančních ministrů obrany to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Přímou pozvánku sice Kyjev nedostane, ale jeho pozice se podle Stoltenberga posune směrem k postavení členských států. S budoucím přistoupením Ukrajiny do aliance souhlasí také ministryně obrany Jana Černochová.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/

Myslím, že to bude hlavně tématem toho nadcházejícího summitu v červenci, kde se potkají hlavy státu a budou tuto záležitost řešit. Můj názor je jasný, já jsem pro, aby se Ukrajina v budoucnu stala součástí Severoatlantické aliance, protože si myslím, že i právě díky té zkušenosti, díky výcviku, díky i tomu vojenskému materiálu, kterými budou disponovat, tak bude rozhodně užitečným členem, nemluvě o tom, že to považuji i z toho morálního hlediska za správné. Hlavně se musí jak Severoatlantická aliance, tak Evropská unie vyhnout tomu, že bychom Ukrajincům pouze něco slibovali, proto si myslím, že ve Vilniusu musí padnout jasná cesta, která se doporučí Ukrajině proto, aby tou cestou šla a na konci té cesty byl vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance.

Petr OBROVSKÝ, zpravodaj ČT

Jedno členství, a to členství švédské, to je už delší dobu takřka na spadnutí. Očekávalo se, že turecké volby tu situaci nějakým způsobem odblokují a že by se taky mohlo podařit v Maďarsku a v Turecku to schválit do červencového summitu ve Vilniusu. Zaznamenala jste v těch diskuzích tady na jednání nějaký posun nebo nějakou novou informaci, zda se to podaří do července.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/

Já to vidím velmi reálně, myslím si, že to je v zájmu i Turecka i Maďarska, aby vlastně tyto země také ten proces ve svých orgánech projednaly proto, aby se stalo Švédsko třicátou druhou zemí Severoatlantické aliance. A myslím, že i z toho vystoupení obou ministrů je patrné, že oni s tím nějaký zásadní problém nemají. Samozřejmě je to nějaká vnitropolitická situace, která v těchto zemích je a která vlastně způsobila to zdržení, že Švédové nevstupovali stejně jako Finové, ale myslím si, že do toho vilniuského summitu by se to stát mohlo. Ostatně dneska ráno jsem i v nějakých zprávách četla, že tuším, že maďarský parlament by se měl vstupem Švédska zabývat právě v červenci.

Petr OBROVSKÝ, zpravodaj ČT

Co dalšího byste dnes z toho jednání vypíchla? Jako ty nejdůležitější body.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/

Tak vedle podpory, podobě právě vojenského materiálu jsme diskutovali i nějaké další možné kapacity na výrobu munice. Tady si myslím, že i Česká republika v tomto hraje velmi významnou roli. Diskutovali jsme i to, že je zapotřebí, aby jsme vlastně ten formát včerejší, který byl na úrovni komise, tak abychom vlastně z toho nově udělali jednání rady. Právě proto, aby se z Ukrajiny stala v rámci tohoto jednání právoplatná země, která tam víceméně nebude v roli nějakého prosebníka, ale bude jedna z těch 31 zemí nebo respektive třicátá druhá země, která bude moci ty věci komentovat z pozice toho, že je v orgánu, ve kterém má ten rovný hlas jako všichni ostatní. To si myslím, že je významný posun, významný posun nejenom ve prospěch Ukrajiny, ale i ostatních členských zemí. Myslím si, že to je i třeba důležité pro některé další země z toho regionu, že tato vůle ze strany Severoatlantické aliance tady je, určitě budeme diskutovat nebo diskutovatovaly se věci, které jsou spojené právě s tím vilniuským summitem, a to otázku HDP. Vy víte, že naše Poslanecká sněmovna a náš pan prezident minulý týden podepsal zákon, který zajišťuje 2 % HDP již v příštím roce, tedy v roce 2024. já jsem to v té své řeči řekla, protože samozřejmě, že všichni víme, že ta 2 % HDP jsou pouze minimem. A tohle bude i vlastně hlavní message právě z toho vilniuského summitu. Všem těm zemím, které třeba tou legislativou si to neošetřili tak jako Česká republika. Velmi silná slova zazněla i právě od Borise Pistoria s ohledem právě na německý postoj k těm dvěma procentům HDP i Německo bude vlastně od příštího roku chtít plnit 2 % HDP, takže myslíme, že se trošku začalo blýskat na lepší časy z hlediska finančních prostředků, protože to není pouze dneska o nějaké situaci a válce Ruska na Ukrajině, ale samozřejmě, že modernizace armád, zejména těch armád, které se regionálně nacházejí v těch bývalých zemích toho východního bloku, tak začala později než na západě. Musíme to dohnat a musíme se vlastně i unifikovat právě s těmi aliančními zeměmi, co se týče techniky, proto se snažíme jako ministerstvo obrany ten akviziční proces urychlovat, jak to je jenom možné proto, abychom třeba zajistili pro naší armádu a pro alianční spojence těžkou brigádu, která se od nás očekává již v roce 2026. proto vlastně i vláda rozhodla o nákupu a pořízení bojových vozidel pěchoty, stejně tak jako nás čeká rozhodnutí v brzké době o tancích. Tam jsme vlastně dostali mandát pro vyjednávání právě s německou stranou, pana ministra Pistoria jsme pozvali do České republiky a uvidíme se v měsíci červenci, jinak jsme ještě vlastně v rámci aliance na okraji měli kratičké jednání právě s panem ministrem reznikovem, který mě předal nejenom to ocenění od pana prezidenta Zelenského, ale diskutovali jsme i další nějaký vojenský materiál a naší pomoc jejich zemi a myslím si, že tento, vlastně tato ministeriáda ministrů Severoatlantické aliance určitě lze považovat za jednu z těch ministriád, které jsou úspěšné a úspěšné i v tom, že jsme tady skutečně přijímali nějaká konkrétní rozhodnutí a kroky.

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

Zákaz pro politiky vlastnit média a přijímat dotace i pobídky bude zřejmě přísnější. Sněmovna schválila novelu zákona o střetu zájmů, opoziční hnutí ANO předlohu několik měsíců blokovalo, projednávání i dnes doprovázela bouřlivá debata.

MLUVČÍ 1,

Po téměř roce a půl obstrukcí a odkladů se poslancům podařilo schválit zákon o zpřísnění střetu zájmů. Opozice několikrát hlasování oddálila, koaliční poslanci ale ve středu prosadili, že k hlasování dojde dnes v 11 hodin dopoledne.

Kateřina TRNKOVÁ, redaktorka

Na rozpravu tak měli poslanci dvě hodiny. Přihlášených jich do ní bylo přes 70. nakonec svých hypotetických dvakrát 20 minut nevyužil téměř nikdo, rozpravu totiž brzdilo množství faktických poznámek. V podstatě přestřelka mezi klubem ano a pirátem Jakubem Michálkem.

Aleš JUCHELKA, místopředseda poslaneckého klubu; stínový ministr práce a sociálních věcí /ANO/

Každý, kdo pro tento zákon v této Poslanecké sněmovně zvedne ruku. Tak bohužel rozviklá naše hodnoty demokracie, za které naše maminky a tatínkové bojovaly před 34 lety, anebo my sami?

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/

Generace mých rodičů tedy stoprocentně nebojovala za to, aby mohly oligarchové vlastnit média, prostřednictvím kterých ovlivňují veřejné mínění? A současně tímto způsobem ovlivňují politiku.

MLUVČÍ 1,

Velká kritika ze strany hnutí ANO se snášela zejména na to, že poslanecký pozměňovací návrh je součástí úpravy zákona, která mění řízení úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

MLUVČÍ 2,

Právě jste s největší pravděpodobností protiústavním způsobem schválili protiústavní novelu, která je navíc krystalickým přílepkem.

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/

Obsahuje vymezení působnosti tohoto úřadu, aby tam ta působnost byla doplněna, aby do něj byla včleněna i působnost dohledu nad zákonem proti střetu zájmů. To není žádný Přílepek. Požadavek úzkého vztahu je v tomto případě naplněn.

MLUVČÍ 1,

Pro Michálkův pozměňovací návrh hlasovalo 85 poslanců. Opoziční hnutí ANO a SPD poté další jednání sněmovny zablokovali na protest proti způsobu přijetí novely.

Radim FIALA, předseda poslaneckého klubu, místopředseda hnutí /SPD/

My jsme chtěli upozornit na to, že to je špatně a samozřejmě na tom grémiu jsme se dohodli, že ty tři body, které nám nezbývaly, doděláme ve středu odpoledne.

MLUVČÍ 1,

Opozice zároveň považuje tento postup za protiústavní, a pokud ho schválí senát i prezident, chce se obrátit na Ústavní soud. Kateřina Trnková a Adam Dufek, Česká televize.

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

Pokud se zákon o střetu zájmů skutečně zpřísní, v praxi by to kromě přísnějších pravidel znamenalo i vyšší pokuty za jejich porušení. Změny by se dotkly všech politiků a nově i prezidenta.

MLUVČÍ 3,

Zpřísnění zákona o střetu zájmů se týká rozhlasu, televize a periodického tisku. Zákaz jejich provozování má nově platit pro skutečné majitele. Znamená to, že už média nestačí vložit do svěřenských fondů, jak to udělal šéf hnutí ANO Andrej Babiš, nebo převést na blízkou osobu. Jsou ale i výjimky, zákaz se nevztahuje například na tiskoviny, které vydávají samotné politické strany a další změna. Zpřísní se také pravidla pro přijímání nenárokových dotací a investičních pobídek. Jak zákaz vlastnění médií, tak omezení přístupu k dotacím má navíc platit pro širší okruh politiků, vedle poslanců, senátorů a členů vlády se má týkat i prezidenta.Novela zavádí za porušení pravidel vyšší pokuty, politikům by úřady mohly dát sankci až ve výši 3 % majetku vlastněné společnosti, zároveň by jim mohly nakázat, aby média prodaly. Novela teď míří do senátu, pokud ji horní komora schválí a prezident podepíše, má být účinná od příštího roku.

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

Hasiči dostali požár Střelnice v Praze Sedlci pod kontrolu, hořet tam začalo po druhé hodině, černý kouř byl vidět z různých částí hlavního města i Středočeského kraje. Podle prvotních informací od záchranářů není nikdo zraněný a detaily přímo z místa požáru přidá opět Ondřej Pražák. Ondřeji, jak bude zásah hasičů tedy pokračovat?

Ondřej PRAŽÁK, moderátor ČT

Dobré odpoledne, v tuto chvíli hasiči to požářiště už jen dohašují, hledají případná skrytá ohniska, ale nadále platí, že tedy oheň už mají nebo to místo mají pod kontrolou, oheň se nikam nešíří, to zvládnutí požáru bylo poměrně rychlé, hasiči ho dostali pod kontrolu zhruba hodinu po začátku jejich zásahu, nicméně neznamená to, že tady měli lehký úkol, protože ti hasiči byli nejblíž ohni, tak museli mít dýchací masky, navíc museli brát zvlášť ohled na to, na jakém místě se nacházejí, a sice na střelnici, kde může být nebo je uskladněná munice. Plameny se ale nakonec k žádnému střelnému prachu a nedostali, takže nedocházelo k žádným explozím a podle záchranářů, podle dosavadních informací nebyl nikdo zraněn jak z řad hasičů, tak také z lidí, kteří se v době začátku požáru nacházeli uvnitř budovy, ta budova, jednopodlažní budova rozloze zhruba 50 na 30 m, je podle mluvčího hasičů téměř kompletně zničená, navíc kvůli ohni se také zřítila, jejíž střecha, jak si říkala, tak ten požár byl v době po čtrnácté hodině velmi výrazně viditelný prakticky z celé Prahy, kdy nad metropoli stoupal černý dým. Hasiči. I proto se na místo přivolali. Chemickou jednotku, která měřila koncentraci škodlivých látek v ovzduší, nakonec nepotvrdilo, že by nějaké škodlivé látky do vzduchu unikly.

MLUVČÍ 4,

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

Poslanci Evropského parlamentu schválili návrh pravidel, která budou muset v Evropě dodržovat firmy vyvíjející umělou inteligenci. Může jít o vůbec první komplexní regulaci tohoto odvětví na světě. Norma výslovně zakazuje používat umělou inteligenci například pro bodování občanů podle jejich chování nebo je identifikovat pomocí biometrických údajů, řízení veřejných místech, třeba pomocí automatického rozpoznávání obličejů. A víc už teď s Jakubem Marečkem z centra umělé inteligence fakulty elektrotechnické pražského ČVUT, dobrý den. Těší mě, děkuju. Můžeme rozšířit pohled na to, co všechno má ještě unijní legislativa vysloveně zakázat.

MLUVČÍ 5,

Tam vlastně ten původní návrh českého předsednictví, který se objevil loni, tak měl dlouhý seznam těch oblastí, které by měly být vysloveně zakázané, ale vlastně ten návrh, který teď schválil Evropský parlament, tak pracuje vlastně jenom se dvěmi, a to ještě říká, že možná ani ty by nebylo možná potřeba omezovat přímo tady tím obecným nařízením o obecné umělé inteligenci v tom smyslu, že tam zmiňuje jednak manipulaci podvědomou a právě nějaké z těch otázek sociálního kreditu nebo mikroprofilování, ale už tam i zmiňuje další návrhy nařízení, ve kterých by se mohly tady tyhle ty zákazy objevit, takže v tom smyslu by mohl být zcela bez zákazů nějakých konkrétních aplikací.

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

A je to špatně, nebo co vám tam chybí v těch zákazech teď tedy schválených?

MLUVČÍ 5,

Tak určitě třeba před válkou na Ukrajině se hodně mluvilo zákazu používání umělé inteligence ve zbraňových systémech, ale posledníbou i hodně odborníků z umělé inteligence. Vlastně říká, že nám mohou dodat nějakou výhodu, kterou jinak bychom neměli, a pokud nějaký ruský zbraňový systém by byl zničen nějakou umělou inteligencí, takže to může být vlastně k dobru věci.

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

Co vlastně unijní poslanci považují za vysoce rizikovou, umělou inteligenci.

MLUVČÍ 5,

To je, to je naopak podstatně rozšířené tady v tom nejnovějším návrhu a ten seznam obsahuje věci, které by se nabízely a které původně třeba i bylo diskutované, že by mohly být zakázané jako použití v soudnictví pro odhad výše trestu doby do recidivy použití v systémech kritické infrastruktury, použití dispečinku integrované záchranné služby a použití v automatizaci řízení lidských zdrojů. Třeba když v náboru se sestavuje nějaký krátký seznam těch kandidátů, kteří by měli přijít na pohovor nebo podobně.

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

Jak je to vlastně ve školství? Distanční zkoušky, taky se o tom hodně mluví, tak tady ta rizikovost.

MLUVČÍ 5,

Tohle to bylo velké téma Pirátů i v Čechách, i v Evropském parlamentu. A je to určitě tady ten iproctoring zařazen mezi ty vysoce rizikové aplikace, jak tedy u těch zkoušek na školách, tak u přijímacích zkoušek na školy. Já myslím, že v nějakém smyslu, jak je to docela obtížné porovnávat třeba to použití v těch systémech v soudnictví, a to dozorování u zkoušek na škole, ale určitě obojí jsou vysoce rizikové v tom směru, že pokud se nedostanete na školu, tak to může být tím, že systém špatně vyhodnotil, zda podvádíte, nebo ne, a vás může pochopitelně mrzet.

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

Asi ještě víc lidí pozná tu další problematiku doporučování obsahu na sociálních sítích uživatelům. I tady mají ty technologie spadat do téhle rizikové kategorie systémů? Jak moc to podle vás může ovlivnit právě ten další postup nebo činnost mety nebo TikToku atd.

MLUVČÍ 5,

Tak určitě ty firmy budou pod drobnohledem a ty pokuty, které tam i mohou hrozit, jsou velké, ale z druhé strany ta, ten rozsah těch dat a ta přístupnost těch dat relativně malá, takže vyhodnocovat drobné systematické chyby může být poměrně obtížné.

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

Jak zajistit. Taky obtížné možná je, aby se díla s aplikací, jako teď si hodně už lidi vyzkoušeli. Chat GPT a podobně, dala jednoznačně odlišit od těch, která jsou vytvořená člověkem.

MLUVČÍ 5,

No, a to je náročná otázka a vlastně pro řadu těch použití, třeba v generování textů účet g. GPT. A řada dalších těch systémů se tam snaží vkládat nějaký vzor, který by následně bylo možné detekovat, takže konkrétně pro GPT jde vlastně dobře odlišit ten text, který psalo chat GPT, ale existuje spousta jazykových modelů, které tohle to nedělají, a existuje spousta veřejně dostupných jazykových modelů, které si můžete sama stáhnout a potom s ním generovat text, který takhle bude obtížně dohledatelný a zvlášť, pokud to bude nějaký třeba národní stát, který by chtěl generovat v nějaké dezinformace v nějaké takovéhle situaci válečného konfliktu nebo podobně, tak tam pochopitelně nebude nechávat žádný vodotisk a potom to vlastně i obtížně dohledatelné, pokud se nestane, že jsou tam nějaké zjevné chyby, třeba v případě těch systémů, které generují obrazové informace, tak vlastně těch chyb je ještě zatím tolik, že je to často docela snadno odhadnutelné.

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

Ale občas zase, občas jsme viděli i Deep fake, snímky a videa, kterým asi mnozí uvěřili. Tak je to tak, že alespoň část z nich už je poměrně kvalitní.

MLUVČÍ 6,

Určitě jsou jako vizuálně, vizuálně.

MLUVČÍ 5,

Velice propracované, ale třeba ty některé z těch nejznámějších Deep fake, kdy papež skáče v tom bílém zimním kabátu po zdech Říma, tak tam právě ten papež má čtyři prsty na všech těch snímcích, které takhle generoval ten systém MIT joney a z toho jde docela dobře odhadnout, že papež nepracoval s cirkulárkou, ale že se jedná tedy o snímek gener. By lepší třeba určitě, určitě a jakoby pro ta použití toho systému, která jakoby na komerční bázi nebo na nějaké organizované bázi provozovaná někým, kdo bude spadat pod regulaci toho nařízení, tak nejspíše se nemusíme tolik bát, ale pro použití těch systémů entitami, které by nespadaly pod to nařízení, třeba byly mimo Evropskou unii, tak pochopitelně tohle to může být problém.

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

A obecně, jak dobře podle vás budou ta přijatá opatření, praxe vymahatelná?

MLUVČÍ 5,

To je taky výborná otázka. Pokud to porušení je dostatečně zřejmé, tak vlastně to nařízení dává velice silnou podporu pro to vymáhání velké pokuty, ustanovení nových úřadů a v tom je možné určitě vidět nějakou naději, ale z druhé strany z pohledu statistika nebo podobně, tak je potřeba vidět, že pro malou chybu, malou systematickou chybu, kterou by ten systém mohl zanášet, tak vlastně bude potřeba velké množství těch vzorků, aby bylo možné jíst nějakou úrovní spolehlivosti, prokázat, potvrdit, takže jakoby drobné systematické chyby, drobné problémy. Může trvat velmi dlouho, než budou odhaleny.

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

Říká Jakub Mareček z centra umělé inteligence pod ČVUT, díky moc za váš dnešní komentář a na shledanou.Ukrajinská protiofenzíva za poslední den pokračovala nejméně ve třech směrech. Informoval o tom americký institut pro studium války ve svém pravidelném hlášení. Až o několik kilometrů kilometrů se na některých místech v Doněcké a Záporožské oblasti podle analytiků obráncům povedlo postoupit. Zaznamenali úspěchy taky okolo města Bachmut v Doněcké oblasti, o kterých se tvrdildě bojuje téměř rok.

MLUVČÍ 7,

Institut pro studium války usuzuje, že pokračující protiútočné operace Ukrajinců pravděpodobně připravují půdu pro rozsáhlejší ofenzívu, jejichž cílem momentálně nejsou jasné, současná fáze protiofenzívy je tak zřejmě tou počáteční.

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

Ukrajina by po válce mohla vstoupit do NATO urychleně. Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse je čím dál víc zemí aliance proto, aby Kyjev mohl přeskočit status kandidátské země i proces, který se s tím běžně pro asperující státy pojí. Pistorius to řekl před druhým dnem jednání aliančních ministrů obrany.

MLUVČÍ 7,

Čím dál více to vypadá, že se na tom všichni dohodneme. Já jsem otevřen zrychlenému postupu. Budoucnost Ukrajiny v NATO. Stejně jasné ale je, že přijmout zemi, která je uprostřed války, zkrátka nepřichází v úvahu, to musí být jasné všem, protože pak by se NATO stalo válčící stranou, to nikdo nechce. Ví to i prezident Zelenskyj.

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka

V souvislosti se středeční tragédií u Řecka policie zadržela devět podezřelých lidí. Jde o přeživší z potopené uprchlické lodi, tamní úřady je podezřívají z pašeráctví a členství v organizované skupině, která plavbu zprostředkovala. Podle řeckých médií jsou všichni egyptské národnosti. Za obchod s lidmi jim v případě odsouzení hrozí až 20 let vězení. Středeční ztroskotání plavidla nedaleko peloponéského poloostrova stálo život nejméně 79 lidí, stovku uprchlíků se podařilo zachránit.

MLUVČÍ 7,

Tragédie přinesla i jedno emotivní shledání. Jedním z přeživších je Syřan Ahmed z Itálie pro něj přijel starší bratr, se kterým se roky neviděli a za kterým se dlouho snažil dostat.Úřady mezitím pokračujíly devět pře pod. Z toho, že jsou ztroskotání lodi zodpovědní. Večer je policie převezla z velitelství pobřežní stráže ve městě kalamat. Právě sem byli běženci, kteří neštěstí přežili, převezeni, mezi zachráněnými jsou Egypťani, Syřani nebo Afghánci, v drtivé většině jsou to muži a děti. Zřejmě byli v podpalubí.

MLUVČÍ 8,

Jsme šokováni, jsme šokováni jako všichni v Řecku. Samozřejmě ihned, co jsme se o této události dozvěděli, jsme zmobilizovali všechny jednotky zařízení v kalamatě i regionální jednotky a všechny služby, jako je zdravotnictví.

MLUVČÍ 7,

Na lodi, která vyplula z libyjského Tobruku a mířila do Itálie, mohlo být až 750 lidí. Mrtvých bude většina. Šance na záchranu klesá každou minutu.

MLUVČÍ 9,

Nemají žádný velký problém, ale psychicky jsou všichni velmi zasaženi a jejich hlavní starostí je hledat informace o zbytku lidí, se kterými byli na lodi, byli tam s přáteli a rodinnými příslušníky a také chtějí mít kontakt se svými rodinami doma, aby jim řekli, že jsou v pořádku a naživu.

MLUVČÍ 7,

Na vině může být porucha motoru nebo došlé palivo. Řekové tvrdí, že lodi ještě před ztroskotáním nabízeli opakovaně pomoc, posádka ji ale odmítla. Prozatímní vláda kvůli rozsahu neštěstí vyhlásila třídenní smutek.

Jakub NETTL, redaktor ČT

Chceme tak mít památku obětí této tragické nehody, ale také všech obětí bezohledných pašeráků, kteří zneužívají lidské neštěstí.

MLUVČÍ 7,

Od roku 2014 zemřelo ve Středozemním moři podle statistik na 21 000 migrantů. Za nejhorší tragédii se považuje ztroskotání rybářské lodi v roce 2015. z více než tisícovky lidí přežilo 28. redakce a Šimon Trantina, Česká televize

16. 6. 2023; Radiožurnál

Podvečerní Radiožurnál

Jana GULDA, moderátorka

Neplní většinu předcházení korupce. Finsko má novou vládu, bude prosazovat úspory i uvolnění pravidel pro prodej alkoholu. Čeští fotbalisti se na Faerských ostrovech chystají na zápas evropské kvalifikace. Nehoda brzdí provoz na výjezdu z Plzně směrem na písek. A počasí? Zítra bude většinou oblačno, místy přeháňky nebo bouřky, večer se začne vyjasňovat a teploty až 25 stupňů.V Česku stále chybí většina pravidel, která mají předcházet korupci mezi zákonodárci, soudci a státními zástupci. V hodnotící zprávě o tom píše protikorupční skupina Rady Evropy greco. Podle ní Česko od posledního hodnocení v roce 2021 splnilo bezvýhradně pouze dvě ze 14 doporučení, dalších devět stát podle greca přijal pouze částečně. To se týká třeba požadavků na veřejná majetková přiznání zákonodárců. Třemi doporučeními se podle greca Česko vůbec nezabývalo například zákonem o lobbingu nebo etickým kodexem pro poslance. Muž s mačetou odpoledne napadl personál psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice. Čtyři zdravotníci mají sečná zranění, jsou mimo ohrožení života. Útočníka už policie zadržela, řekl mluvčí jihočeské policie Jiří Macner.

Jiří MATZNER, mluvčí, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje

Jeden muž napadl personál, a to mačetou, čtyři osoby zranil. Ty osoby jsou aktuálně ošetřovány a již samotný personál společně s bezpečnostní agenturou tohoto muže, tohoto útočníka zpacifikoval a ten byl předán do rukou policistů. Můžeme potvrdit, že nikomu dalšímu nebezpečí nehrozí. Ani žádný pacient neutrpěl újmu.

Jana GULDA, moderátorka

Psychiatrické oddělení je uzavřené a personál do něj nikoho nepouští.Finsko bude mít novou vládu. Po 76 dnech od voleb představil svůj program kabinet peteriho orpa, ve kterém zasednou celkem čtyři pravicové nebo středové strany v zemi, chtějí prosazovat hlavně úspory.

Jakub LUCKÝ, redaktor

Kabinet peteriho orpa plánuje například snížit sociální dávky, zpřísnit opatření pro pracovní migraci nebo uvolnit pravidla pro prodej alkoholu. Velkým úkolem pro vládu bude také plná integrace finské armády mezi ostatní členy NATO. Největším koaličním partnerem národní koalice peteriho orpa bude strana praví Finové, která vystupuje jako protipřistěhovalecká a má ve svém programu také vystoupení z Evropské unie. Její předsedkyně rika Pura ale už před volbami uvedla, že nebude v tomto volebním období případný odchod ze sedmadvacítky prosazovat. Jakub Lucký, Radiožurnál.

Jana GULDA, moderátorka

Celní správa letos eviduje už 36 případů poštovních zásilek ze zahraničí se zakázanými dopingovými látkami. Jde o skoro stejný počet jako za celý minulý rok. Příčinou je mimo jiné nakupování anabolických steroidů a podobných látek na internetových shopech. Zájem o nelegální látky stoupá u teenagerů. Podle Lukáše Roubíka z institutu moderní výživy je to kvůli tomu, že se užívání dopingu často propaguje na sociálních sítích.

MLUVČÍ 1,

Začátečníci, který přichází, který cvičí teprve několik týdnů, tak už se rovnou pak na internetu shánějí po nějakých dopingových látkách nebo v těch fitness centrech se shání po nějakých dopingových látkách, protože z těch sociálních sítích prostě mají ten názor, že sypou všichni, že to úplně normální, a tak chtějí prostě ty výsledky taky urychlit.

Jana GULDA, moderátorka

Užívání anabolických steroidů přitom může mít vážné dopady na zdraví, například potíže s játry, poškození srdce a cév, psychické poruchy nebo impotenci.

František TIPOVSKÝ, redaktor

Čeští fotbalisté se na Faerských ostrovech připravují na zítřejší start. Zápas kvalifikace o postup na mistrovství Evropy, ten začne ve 20:45. Radiožurnál i Radiožurnál sport ho nabídnou v přímém přenosu. Fotbalový Baník Ostrava prodloužil o rok smlouvy se záložníkem Danielem tetourem a také s nejstarším hráčem kádru Jiřím Fleischmannem. Baník to oznámil na svých internetových stránkách. Pokračuje levý obránce Jiří Fleischmann, který má i v 38 letech pořád ambice. Já.

MLUVČÍ 2,

Prostě trénuju a hraju pořád stejně. Já chápu, musí se zapojovat už tam jiní hráči, nemůžu hrát ještě 10 roků, i když bych chtěl, nejde to zastavit, ale já se snažím trénovat pokaždý na 100 procent, o žádný úlevy si neříkám. Dokud můžu, chci hrát a budu hrát a budu dělat všechno pro to, abych na tom hřišti hrál já, dokud mi to zdraví dovolí, není důvod prostě přestávat a pouštět tam někoho jiného.

MLUVČÍ 3,

Zelená vlna, známe lepší cestu.

MLUVČÍ 4,

Nebezpečí na D1 a nehoda u Plzně na D1. teď dejte pozor v okolí sjezdu na Jihlavu 100. desátý, 100. dvanáctý kilometr, je tam bouřka, podle našeho zpravodaje silná.

MLUVČÍ 5,

Silná bouřka s mlhou a dobržďuje se prudce do kolony vozidel, trošku huzčí provoz, a tak je to počasí, havárie tady není. Ale ať dají řidiči pozor.

MLUVČÍ 4,

Na dálnici 46. ve směru z Vyškova do Olomouce popojíždí kolona u Prostějova, teď to zdržení je asi na 10 minut, silnice 20 je ucpaná na výjezdu z Plzně směr písek, u sjezdu z D5 na dvacítku se převrátilo auto na střechu, je v příkopu, v jízdním pruhu jsou hasiči a tvoří se kolony a na silnici tři z Prahy na České Budějovice popojíždějí kolony. V Benešově je stále silný provoz z Prahy a zdržíte se 20 minut. Další zelená vlna nejpozději za půl hodiny.

MLUVČÍ 3,

553 553. Pomozte nám najít lepší cestu.

Jana GULDA, moderátorka

Zítra čekáme zpočátku ještě místy skoro jasno, postupně většinou oblačno, místy přeháňky nebo bouřky a večer se začne vyjasňovat nejvyšší teploty, zítra 21-25 stupňů. Tolik zprávy.Posloucháte večerní Radiožurnál se Zuzanou Burešovou.

MLUVČÍ 6,

Dobrý večer. Zítra, tedy v pátek, vyjde slunce nejdříve v celém roce. Třeba v Karlových Varech to bude ve 4 hodiny 57 minut a v Ostravě dokonce už ve čtyři hodiny a 37 minut. Proč tomu tak je? Píšeme na našem zpravodajském serveru irozhlas cz. Tak se podívejte.

MLUVČÍ 3,

Večerní Radiožurnál. Zuzana.

MLUVČÍ 6,

A tady to je další příběh. Vědci z ČVUT vyvíjejí navigaci pro nevidomé, jeden z modelů učí lidi pohybovat se v neznámém prostoru, je určený pro ty, kteří přišli o zrak nedávno a je pro ně tak velmi těžké se orientovat. Vypadá jako trojrozměrná zmenšená mapa místnosti a vědci do ní vymýšlejí hmatovou navigaci.

MLUVČÍ 7,

Typicky si můžete představit někoho, komu je 80 let. V posledních letech přišel o zrak a přesouvá se třeba do nějakého zařízení ubytovacího.

Martin SRB, redaktor

Miroslav Macík z fakulty elektrotechnické ČVUT ukazuje model jednoduchého pokoje třeba v domově pro seniory. Zároveň se mnou si ho prohlížejí i studenti.

MLUVČÍ 7,

Že tady máme objekty a vypadá to jako domeček pro panenky. Někdo říká.

MLUVČÍ 8,

Otevřené jako nějaký plánovaný, jestli tam má málo místa, nevíš, kam to? Na normálně?

MLUVČÍ 7,

Postel, stůl, židle. Tohle, co tady vidíte, je v podstatě mapa. Ty lidi se musí seznámit s tím prostředím buď v momentě, kdy se tam dostanou, nebo ideálně ještě předtím, než se tam dostanou.

Martin SRB, redaktor

Model si člověk může osahávat rukama a prsty, poznávat jednotlivé kusy nábytku. Kromě toho ale dovedou vědci některá místa hmatově zvýraznit.

MLUVČÍ 7,

Když budete zkoumat rukou ty objekty, tak nad jedním z nich byste měl něco cítit.

MLUVČÍ 9,

Jakýčný pocit. No, takhle si to vítrtal vítr, že jo.

MLUVČÍ 7,

Používáme ultrazvukové pole schopné vytvořit hmatový v něm ve.

Martin SRB, redaktor

Vzduchu vědci svůj vynález pojmenovali haptický kurzor, to znamená hmatové ukazovátko. Mikrofon ale zachytil, že tam opravdu působí zvukové vlny, i když běžně neslyšitelné.Na nápad s hmatovými ukazovátky přišli odborníci ve spolupráci s lidmi z domova pro zrakově postižené. Systém ale ještě nefunguje tak dobře, aby se dal používat v praxi. Ta.

MLUVČÍ 7,

Inovace je v tom, že nikdo to ještě, pokud víme, nepropojil s fyzickými objekty.Jsou záměrně udělaný tak, abysmeovali hraniční případy a odhalili limity té.

MLUVČÍ 10,

To je pro vyloženě nějaký konkrétní domov.

MLUVČÍ 7,

Seniorů, spolupracujeme s domovem palat. V ty naše řešení vycházejí z kontaktu s těmi uživateli, my něco navrhneme, často je to velice jednoduchý prototyp, abysme získali zpětnou vazbu, co funguje a co nefunguje, pak ten prototyp.

Martin SRB, redaktor

Přizpůsobujeme, až bude ukazovátko hotové. Miroslav Macík se s ním znovu vydá ke zrakově postiženým lidem. Spolupráci domlouvá právě v těchto dnech. Z fakulty elektrotechnické ČVUT Martin Srb, Radiožurnál.

MLUVČÍ 11,

Radiožurnál. Každý den s vám.

MLUVČÍ 6,

Nový trávník na pražském stadionu Eden se dnes večer proměnil v koncertní plochu. Vystoupí tam zpěvák Marek ztracený, loňský držitel ceny Zlatý slavík, vyprodal vršovický stadion třikrát, a to jako první český hudebník v historii. Jeho vystoupení tak uvidí přes 100 000 lidí a my ho za chvíli uslyšíme.

MLUVČÍ 6,

tři večery po sobě bude ode dneška zaplněný pražský Eden. Známý fotbalový stadion vyprodali fanoušci zpěváka Marka ztraceného. Autor hitů jako ztrácíš, léto 95 nebo naše cesty tam vystoupí už za necelou hodinu a jak to teď před začátkem koncertu na místě vypadá, to už poví Adéla Burešová z kulturní redakce, dobrý večer.

Adéla BUREŠOVÁ, redaktorka

20 fotbalistů se teď na slávistickém trávníku pohybuje několik stovek fanoušků, kteří už netrpělivě čekají na Marka ztraceného. Postupně se taky zaplňují místa na tribunách, celkem by koncert mělo sledovat 38 000 lidí. Samotný stadion je ale v obležení i zvenku, protože se dlouhé fronty tvoří samozřejmě i u vstupu. A to i přesto, že Eden brány otevřel už pět hodin odpoledne. Ztracený narodil své příznivce na atmosféru dnes už i na svém instagramovém profilu, kdy mimo jiné sdílel přípravy pro něj dosud největšího koncertu.

MLUVČÍ 6,

A vystoupí se zpěvákem dnes večer i nějací další hudebníci.

Adéla BUREŠOVÁ, redaktorka

Ano, vystoupí zrovna před malou chvílí, tady dohrál jeden ze speciálních hostů, kterým je, kterým byl Ivan Mládek a na ty ostatní si budeme muset ještě počkat až do té osmé hodiny večer, protože zpěvák žádné ze jmen zatím neprozradil a nechává to pro fanoušky jako v jedno velké překvapení.

MLUVČÍ 6,

Minulý rok oznámil Marek ztracený pauzu od koncertování, jsou tedy pro něj tyto tři koncerty na nějakou dobu těmi posledními?

Adéla BUREŠOVÁ, redaktorka

No, o tom se dá samozřejmě jenom spekulovat, nicméně podle posledních informací by se mělo jednat o jeho poslední vystoupení právě na nějakou určitou dobu. S hudební kariérou ale Marek ztracený rozhodně neskončil, jak ostatně uvedl při udělení cen zlatého slavíka v minulém roce, kde jasně řekl, že bude pokračovat dál.

MLUVČÍ 6,

O koncertech Marka ztraceného jsme ve večerním Radiožurnálu mluvili s Adélou Burešovou z kulturní redakce, díky za to, na slyšenou.

MLUVČÍ 12,

Děkuju, na slyšenou.

MLUVČÍ 6,

A my si teď poslechneme písničku naše cesty, kterou Marek ztracený zpíval na koncertě v Riegrových sadech, kde jsme společně s vámi slavili sté výročí zahájení rozhlasového vysílání a jak uslyšíte a už slyšíte. Marek ztracený nezpíval rozhodně sám.

MLUVČÍ 6,

Posloucháte Radiožurnál, je půl osmé.

Jana GULDA, moderátorka

Energe.

16. 6. 2023; seznamzpravy.cz

Čipový obr Intel postaví v Polsku továrnu za 100 miliard, ve hře bylo i Česko

Americká společnost Intel, která je největším světovým výrobcem počítačových čipů, postaví velkou továrnu na výrobu čipů v polské Vratislavi. Investuje do ní 4,6 miliardy dolarů (100 miliard Kč).

Do roku 2027 by měla v polské Vratislavi stát továrna na výrobu čipů, která zaměstná zhruba 2000 vysoce kvalifikovaných pracovníků. Firma Intel v pátek v tiskové zprávě oznámila, že právě v tomto polském městě bude montovat a testovat mikroprocesory.

Ještě nedávno se mluvilo o tom, že mezi uchazeči o továrnu byla i Česká republika. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se při cestě do Spojených států totiž setkal se zástupci Intelu a navštívil jeho kanceláře.

Při výrobě čipů se rozlišuje mezi továrnami na destičky a montážními a testovacími závody na zařízení polovodičů. V továrnách na destičky se vyrábějí velké křemíkové plátky, takzvané wafery, na kterých jsou umístěny integrované obvody. Takováto zařízení Intel provozuje mimo jiné ve Spojených státech, Irsku a v Izraeli.

Výstavba továrny na výrobu waferů za 17 miliard eur (bezmála 405 miliard Kč) je v plánu také v německém Magdeburgu. V montážním a testovacím závodě, který má vzniknout ve Vratislavi, se čipy z waferů vyřezávají, pak se balí do jakéhosi pouzdra s potřebnými rozhraními a nakonec se testují před instalací do počítačů, automobilů nebo do jiných zařízení, jak uvedla agentura DPA.

Stejně jako u téměř všech nových továren na výrobu čipů po celém světě bylo rozhodnutí umístit továrnu ve Vratislavi spojeno se státní dotací. Intel neuvedl, jak vysoký grant od polské vlády má slíbený. "Plánovaná investice v Polsku spolu se stávajícím závodem na výrobu waferů v irském Leixlipu a s plánovanou továrnou na výrobu waferů v Magdeburgu pomůže vytvořit jedinečný komplexní hodnotový řetězec pro výrobu polovodičů v Evropě," poznamenal Intel.

Rozhodnutí o umístění továren ve Vratislavi a v Magdeburgu souvisí se snahou Evropské unie stát se technologicky více nezávislou na Číně. EU proto dala zelenou miliardovým dotacím na umístění velkých závodů mezinárodních výrobců čipů v Evropě.

Postavit linku na výrobu polovodičových integrovaných obvodů je ohromnou investicí. Pokud ale vše běží, jak má, pak si na sebe velmi dobře vydělá.

"Měsíčně může taková linka vychrlit třeba milion waferů. A na každém waferu pak můžou být stovky nebo i tisíce čipů," popisuje Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. "Obrovské počáteční investice na výstavbu a vývoj linky se tak rozpočítají do miliard vyrobených čipů. Proto mohou být jednotlivé čipy tak levné."

Produkce počítačových čipů je nesmírně komplexní, jde o kombinaci poznatků z fyziky, chemie, informatiky, robotiky a v neposlední řadě také logistiky. Návrh čipu je jen jedna část, pak je potřeba navrhnout proces, jak ho vyrobit, postavit linku, která tuto výrobu zajistí a nastavit procesy tak, aby výsledkem byla konzistentní kvalita čipů, které na platech z této linky vyjedou.

Postupem času se tedy řada firem, které se dříve výrobou čipů zabývaly, rozhodla onu titěrnou a zdlouhavou práci outsourcovat, prostě ať ji udělá někdo jiný. Americké firmy Apple, IBM, AMD, ARM nebo Nvidia nevyrábějí čipy ve svých vlastních továrnách. Namísto toho si platí výrobní kapacity u firem, které se specializují právě na výrobu. A jednou z těch největších je právě Intel.

15. 6. 2023; 21. století

Za nárůst pacientů s "parkinsonem" může stárnutí populace, genetika zapříčiní jen 10 % případů

Počet pacientů s Parkinsonovou nemocí ve vyspělé části světa dramaticky stoupá, podle odhadů jen od roku 2015 jejich počet narostl v ČR z 20 000 na 50 000. Lékaři podle určitých projevů, jako jsou motorické potíže nebo poruchy spánku, dokážou odhadnout, že pacient onemocní, několik let před tím, než se u něj projeví první příznaky.

ROZHOVOR MEDICÍNA

doc. MUDr. MAREK BALÁŽ, Ph. D.

Věk: 47 let Působí jako zástupce přednosty I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA) v Brně. Brněnská klinika je jednou ze tří z Česku, která provádí zákrok hluboké mozkové stimulace, konkrétně od roku 2002. Doc. Baláž patří ke specialistům na neurodegenerativní onemocnění mozku a jeho léčbu, zejména na metodu hluboké mozkové stimulace.

Třicátý osmý rozhovor časopisu 21. STOLETÍ

Co způsobilo tak dramatický nárůst? Dá se nemoci nějak předcházet, a jak přesně probíhá zákrok hluboké mozkové stimulace? V dalším, 38. rozhovoru 21. STOLETÍ jsme tyto a další otázky položili zástupci přednosty I. neurologické kliniky FNUSA v Brně, doc. MUDr. Marku Balážovi, Ph. D. Brněnská klinika je ostatně jednou ze tří, která provádí hlubokou mozkovou stimulaci…

- Pane doktore, začneme zeširoka... Liší se Parkinsonova nemoc v něčem zásadním od jiných onemocnění mozku?

A já zeširoka odpovím... Pozoruhodné je, že mezi neurodegenerativními onemocněními je Parkinsonova nemoc málo uniformní a osudy pacientů s touto nemocí jsou různé, u některých dochází k rychlému zhoršování, zejména stran poruch paměti a stability, naopak jiní pacienti i po desítkách let zvládají fungování ve svém životě dobře.

- Parkinsonova nemoc patří mezi neurodegenerativní onemocnění. Její podstatou je především úbytek dopaminu v mozku. Až když dopamin klesne výrazněji, začnou se objevovat projevy samotné nemoci. Které to jsou…?

Mezi ty klasické řadíme svalovou zatuhlost, třes a další motorické obtíže, pacienti se hůře pohybují. Dále má nemoc i tzv. nemotorické příznaky – bolesti, depresi, zácpu, poruchu čichu a další. Nemoc nejčastěji postihuje pacienty kolem 55. roku života, setkáme se ale i s mladšími pacienty, dokonce i ve věku pod 30 let. O něco více tímto onemocněním trpí muži než ženy a častěji se s ním potýkají lidé z venkova než z větších měst.

- A příčina? Existují nějaké rizikové faktory? Třeba epigenetika, geny...

Jen necelých 10 % případů je přímo dědičných, u zbylých 90 % není známá přesná příčina vzniku nemoci. Jako určité rizikové faktory bychom mohli jmenovat některé chemické látky, například hnojiva (i to může být jedním z důvodů, proč více pacientů pochází z vesnických oblastí než z měst). Jako protektivní prvky se někdy uvádějí například kofein nebo kurkumin – v Indii je obecně nižší výskyt neurodegenerativních onemocnění, proto se zkoumá, zda za tím není strava založená na kari, ale není to dosud zcela potvrzené.

- Uvádí se, že v současné chvíli je v Česku zhruba 50 000 pacientů s Parkinsonovou chorobou, přičemž kolem roku 2015 jich bylo asi jen 20 000. Co způsobilo tak vysoký nárůst?

Zčásti to můžeme připisovat stárnutí populace. Se zlepšováním kvality života a prodlužováním jeho délky se zvyšuje pravděpodobnost rozvinutí určitých nemocí, například právě těch neurodegenerativních. Tam, kde je populace mladší, například v rozvojových zemích, je výskyt Parkinsonovy nemoci nižší než v Evropě a Spojených státech, kde populace stárne a počet pacientů s touto nemocí raketově stoupá. Úbytek dopaminu nastává kolem 50. roku života, proto čím je jedinec starší, tím jsou změny v mozku patrnější a pravděpodobnost onemocnění vyšší. Tento nárůst ale může být vyvolán také zpřesněním údajů díky lepší statistice, vykazování správných kódů diagnóz lékaři a podobně. Přesto i podle dostupných zdrojů celosvětově stoupá počet nemocných a do roku 2050 stoupne několikanásobně.

- Dokážou lékaři podle určitých indikátorů odhalit, že člověk onemocní, ještě před tím, než se u něho projeví první příznaky?

Zhruba pět až deset let před prvními příznaky se mohou objevit projevy, které nemoc předznamenávají, jako například tzv. poruchy chování v REM spánku (lidé jsou neklidní během snů, mohou se při spaní úderem zranit, spadnout z lůžka apod.). Určité změny mohou být také vidět při chůzi, kdy je nižší souhyb končetin. Někteří pacienti, u kterých se nemoc později rozvine, mívají více či méně oku postřehnutelné motorické potíže a také například depresivní náladu, zmíněnou zácpu, bolesti velkých kloubů, zejména ramene.

- Jaké jsou v současné chvíli možnosti léčby?

Žádná ze současných metod neléčí příčinu, ale projevy, to je potřeba říct hned na začátek. Na lék na Parkinsonovu nemoc se stále čeká. Určitým průlomem v její léčbě je stimulace mozkových jader pomocí elektrických impulzů (tzv. hluboká mozková stimulace, z anglického Deep Brain Stimulation – DBS), kterou máme k dispozici přes 20 let. Pokud pacient není vhodným kandidátem k hluboké mozkové stimulaci, jsou ještě k dispozici pumpové systémy, které léky podávají infuzní formou – hadičkou – do podkoží nebo přímo do oblasti střev, kde se léky zvyšující hladinu dopaminu vstřebávají. Vedle těchto metod stojí klasický způsob léčby, a to léčba farmakologická, tedy podávání léků, které zmírňují výrazné projevy nemoci. Postupem času ale běžné léky ztrácejí na účinnosti, a tak se musejí dávky zvyšovat, což má zase další vedlejší příznaky. K hluboké mozkové stimulaci by se mohlo teoreticky dostat kolem 10 % pacientů, u nás je to méně, pumpové systémy by mohly být teoreticky dostupnější.

- Dobře, a teď k té hluboké mozkové stimulaci. Jak to funguje a probíhá?

Jedná se o stimulaci mozkových jader – hlubokých oblastí mozku – elektrickým proudem. Zákrok probíhá tak, že se do mozku pacienta zavedou elektrody, jeden konec vede do mozkových jader, která mají zhruba velikost zrnka rýže. Tam se hledá ideální poloha, ve které mozek nejlépe reaguje. Druhý konec je napojený na neurostimulátor, obvykle umisťovaný pod kůži do oblasti klíční kosti. Elektrody stimulují mozek pacienta nepřetržitě, tím ho navracejí do života, často do doby před vypuknutím nemoci. Zákrok je v České republice možné podstoupit na třech specializovaných pracovištích, vedle brněnské kliniky ještě v Olomouci a v Praze.

- Pro koho je zákrok vhodný?

Především pro pacienty ve střední fázi Parkinsonovy nemoci, kdy už léky nezabírají optimálně a hybný stav během dne kolísá. Každý pacient musí před hlubokou mozkovou stimulací podstoupit několik důkladných vyšetření, aby se potvrdilo, že je pro něj zákrok vhodný. Ne každému by totiž zákrok výrazně pomohl. Kromě řady jiných sem patří i vyšetření psychologem nebo psychiatrem, podmínkou je dobrá motivace pacienta a ochota spolupracovat. Také musí být dotyčný v takové kondici, aby u něj bylo možné provést operační neurochirurgický výkon, samotný mozek musí být v dobrém stavu. Zákrok si pacient neplatí, je plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění.

- Kolik lidí u nás už DBS podstoupilo?

Každým rokem zákrok podstoupí zhruba 60 indikovaných pacientů. Hluboká mozková stimulace je využívána už 25 let, od té doby bylo touto metodou odoperováno více než tisíc nemocných.

- A když už pacient léčbu pomocí neurostimulace podstoupí, co pak? Pozná to on sám, jeho rodina?

Nemoc není nikdy individuální záležitostí, vždy zasahuje i okruh nemocného včetně rodiny, někdy i blízkých přátel, proto operace metodou DBS neznamená pouze zlepšení kvality života samotného pacienta, i když o to jde především, ale je ulevující i pro lidi kolem něho. Dá se říci, že zákrok vrací pacienta o několik let zpět, často do doby před nemocí. Pacient začne opět zvládat běžné aktivity, se kterými měl v době rozvinutí potíží problémy a byl kvůli nim odkázán na pomoc blízkých.

- Pořád jsme ale jen u léčení projevů, ne příčin. Je reálné, aby věda v horizontu několika let přišla s lékem na "parkinsona"? V horizontu nejbližších pěti až deseti let to bohužel reálné není, i kdyby dnes přišel průlomový objev, musí případný nový lék projít sérií klinických zkoušek, než se dostane do praktického použití. V současnosti takový lék k dispozici nemáme.

- Co by měl člověk dělat, pokud má u sebe nebo svých blízkých podezření na Parkinsonovu nemoc?

Takový jedinec může nejprve zajít k praktickému lékaři, který ho vyšetří a doporučí na další odborná vyšetření. Pacient s potvrzenou diagnózou může zamířit rovnou na specializovaná pracoviště v Brně, Olomouci nebo v Praze. Více k samotné nemoci, ale i kontakty na tři specializovaná centra, mohou zájemci najít například na webových stránkách www.jaknaparkinsona.cz.

- Dá se onemocnění nějak předejít? Existuje prevence?

Tím, že není dosud známa přesná příčina vzniku Parkinsonovy nemoci, je těžké mluvit o její prevenci. Obecně bychom mohli doporučit zdravý životní styl, který člověku v žádném případě neuškodí – mezi to se řadí pravidelná fyzická aktivita (zhruba 1,5–4 hodiny intenzivního pohybu týdně), zdravá a rozmanitá strava (dostatečný příjem zdravých tuků, např. ryby a ořechy, dostatek ovoce a zeleniny, menší obsah červeného masa, snížení konzumace sladkostí, cukrovinek, slazených nápojů nebo omezení smažených jídel a’la fast food). Velmi důležitý je také kvalitní

spánek. *

JAK NA PARKINSONA... V případě, že má pacient o výkon zájem, ale z nějakého důvodu nebyl odeslán ke konzultaci do žádného z center, lze se zkusit přihlásit o vyšetření na internetové stránce www.jaknaparkinsona.cz. *

Vědci zFELČVUTa 1. LF UK vyvinuli metodu, která odhalí

Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby. Odborníci zFakultyelektrotechnickéČVUTve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokážou odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění. Jejich práci v září 2022 publikoval prestižní vědecký časopis Digital Medicine ze skupiny časopisů vydavatelství Nature. Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejranějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další orofaciální symptomy, jako potíže s polykáním a slinění, se objevují až v pozdějších fázích onemocnění. Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stadiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů. Vědecký tým ve složení doc. Jan Rusz, dr. Michal Novotný, dr. Tereza Tykalová z katedry teorie obvodůFELČVUTa doc. Petr Dušek, prof. Evžen Růžička a dr. Hana Růžičková z Neurologické kliniky 1. LF UK ale vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stadiu onemocnění. 12 UKAZATELŮ DIAGNÓZY Nová metoda využívá 12 biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle prvního autora studie, dr. Michala Novotného, popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí. "Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti, související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jež provází pokles emoční mimiky během mluvení," vysvětluje výzkumník z katedry teorie obvodůFakultyelektrotechnickéČVUT, který se na výzkumu podílí již 10 let ve skupině, vedené doc. Janem Ruszem. PRO SBĚR DAT VYUŽÍVAJÍ VĚDCI HOVORY V MOBILNÍCH TELEFONECH PACIENTŮ Od samého počátku vývoje nástrojů, hodnotících změny mimiky a řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou, vědci zFELČVUTúzce spolupracují s lékaři z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým vědců vyvinul i metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stádiu. "U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva," vysvětluje doc. Petr Dušek z 1. lékařské fakulty UK. "To se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdních stadiích se může stát zcela nesrozumitelnou." Sběr dat pro následnou akustickou analýzu probíhá tak, že je pacient vybaven mikrofonem a logoped ho instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Neurolog pak pacientovi provede klinické vyšetření, doplněné magnetickou rezonancí. NEJEN PARKINSON Tým zFELČVUTjiž dříve spolupracoval s Michael J. Fox Foundation a dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry a soustředí se na rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. "Kromě aplikace v různých jazycích se naše akustické metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako jsou například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc," uzavírá doc. Rusz. *

Foto: * Doc. Baláž patří ke specialistům na neurodegenerativní onemocnění mozku a jeho léčbu.

FOTO: MEDTRONIC

ILUSTRACE: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC

FOTO: ARCHIV DOC. BALÁŽE

Foto: * Hluboká mozková stimulace (Deep Brain stimulation – DBS) je neurochirurgickou metodou léčby vybraných neurologických chorob.

FOTO: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC

Foto: * Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku, nazvané substantia nigra (černá substance).

Foto: * Stavy pomalosti a ztuhlosti či samovolné pohyby některým pacientům značně ztěžují běžné životní situace.

FOTO: MEDTRONIC

Foto: * DBS je založena na implantaci elektrod do přesně definovaných míst v mozku a jejich napojení na generátor elektrických impulzů.

Foto: * Doc. Petr Dušek z 1. lékařské fakulty UK

FOTO:FELČVUT

FOTO:FELČVUT, PETR NEUGEBAUER

Foto: * Odborníci zFELČVUTa neurologové z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody, podle nichž dokážou odhalit Parkinsonovu chorobu v jejích počátcích.

Foto: * Parkinsonovou chorobou dnes v Česku trpí přibližně 50 000 lidí.

FOTO: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC

Foto: * Odhalit Parkinsona v pozdější fázi není těžké, stačí pár testů. Jde o to diagnostikovat ho včas.

FOTO: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC

15. 6. 2023; 21. století

Přínosy umělé inteligence:

Algoritmy vědcům pomáhají urychlovat vývoj protinádorových léčiv

Při hledání účinné léčby nádorových onemocnění budou hrát stále větší roli algoritmy umělé inteligence. Metody strojového učení totiž dokážou výrazně snížit čas, úsilí a náklady, spojené s vývojem nových léčiv.

TECHNIKA AI

Na jejich objevování spolupracují informatici z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze s vědci z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. "Podařilo se nám vyvinout postup, který je s využitím nástrojů umělé inteligence schopen z mikroskopických obrázků vyhodnotit účinek vybraných léčiv na kulturu nádorových buněk. Pravděpodobnost správné klasifikace do jedné ze tří skupin u naší metody překračuje 98 procent, čímž překonáváme předchozí metody," říká prof. Jan Kybic, vedoucí skupiny Algoritmy pro zobrazování z FEL ČVUT. To otevírá cestu k mnohem jednoduššímu vysokokapacitnímu buněčnému screeningu, který přispěje k rychlejšímu vývoji nových protinádorových léčiv.

VYUŽITÍ AI V PRAXI Umělá inteligence a její praktické aplikace nacházejí v medicíně rozsáhlé využití. Dnes se již rutinně používají v radiologické diagnostice, v histopatologii nebo při endoskopickém vyšetření. "Novou aplikací, kterou jsme rozvinuli ve spolupráci s týmem prof. Kybice na FEL ČVUT v Praze, je využití AI v oblasti vývoje léčiv. Dlouhodobě jsme se domnívali, že z reakce buněk na potenciální léčivo v čase lze odhadnout mechanismus jeho účinku, který je ovšem lidským okem a mozkem nevyhodnotitelný," vysvětluje doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph. D., ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého a lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR).

MIKROSKOPICKÉ SNÍMKY Dva výzkumné týmy a unikátní výzkumné infrastruktury CZ-OPENSCREEN a EATRIS-CZ proto vzájemně spojily síly k analýze obrazu buněk, vystavených působení léčiv pomocí nástrojů umělé inteligence. "Výsledky předčily naše očekávání, podařilo se nám rozlišit účinek i chemicky a mechanisticky velmi příbuzných látek. V tomto projektu a úspěšné spolupráci s ČVUT budeme s potěšením pokračovat i v budoucnosti a rádi rozšíříme naši spolupráci i o další týmy, zabývající se AI," dodává doc. Marián Hajdúch.

Informatici z FEL ČVUT při analýze obrazů buněk využívají snímky z fázové kontrastní mikroskopie, které lze oproti konvenčním fluorescenčním snímkům získat snadněji a rychleji. Navíc snímky z fázové kontrastní mikroskopie nepoškozují buňky, a lze je proto využívat k zobrazování živých buněčných kultur. Fakta o výzkumu shrnuje článek, publikovaný v prosincovém čísle vědeckého časopisu Computers in Biology and Medicine. SUPERPOČÍTAČ RCI ZRYCHLUJE ANALÝZU SNÍMKŮ I VYŠKOLENÍ

NEURONOVÉ SÍTĚ Vědci při výzkumu využívají rozsáhlé banky chemických látek a přístrojového vybavení UMTM na LF UP, se kterými lze automaticky realizovat velké množství experimentů. Časosběrné snímky, které zachycují reakci buněčných kultur vystavených účinkům léčiv, následně putují k počítačovému zpracování. Na FEL ČVUT je informatici podrobí analýze za pomoci nástrojů umělé inteligence.

"Využíváme přitom konvoluční neuronovou síť, která už je vycvičená přímo na vstupních snímcích z fázové kontrastní mikroskopie. Vyhodnocení účinku jedné kontrastní látky pak trvá řádově několik vteřin na obrázek za předpokladu, že je neuronová síť již vytrénovaná, což zabere několik dní," upřesňuje proces vyhodnocování dat prof. Kybic. Při jejich zpracování vědci využívají superpočítač RCI v prostorách ČVUT, jehož robustní výpočetní výkon práci významně urychlu

Nejnáročnější je ovšem síť naprogramovat a navrhnout vhodné algoritmy, což je výsledek mnohaměsíční práce, na které se podíleli zejména Denis Baručič a Sumit Kaushik, doktorand a postdoktorand z týmu prof. Kybice.

VÝZKUM SE ROZŠÍŘÍ Z JEDNOTEK NA STOVKY

CHEMICKÝCH LÁTEK Prof. Jan Kybic upozorňuje, že vysoce výkonný buněčný screening za standardizovaných podmínek je pouze jedním z mnoha kroků v procesu objevování léčiv. Vědcům ze skupiny Algoritmy pro biomedicínské zobrazování na FEL ČVUT a Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se zatím podařilo tímto způsobem analyzovat účinek pouze několika chemických látek, v dalších fázích výzkumu bude potřeba velikost souboru rozšířit na řádově stovky. Vědci budou rovněž zohledňovat různé mechanismy účinku a případně více typů buněčných linií a další faktory. *

ILUSTRACE: FEL ČVUT/ÚMTM LÉKAŘSKÉ FAKULTY UP

Foto: * Metody strojového učení dokážou výrazně snížit čas, úsilí a náklady, spojené s vývojem nových léčiv.

15. 6. 2023; Mladá fronta Dnes

Al pomáhá. Urychlí vývoj nádorových léčiv

Vědci Univerzity Palackého spolupracují s ČVUT na hledání účinné léčby

Od nových možností umělé inteligence si vědci slibují zásadní pokrok. Její algoritmy jsou totiž několikanásobně efektivnější než experimentální vědecké zkoumání, o čemž se v současnosti přesvědčují i badatelé z olomouckého Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého (ÚMTM). Ve spolupráci s informatiky z katedry kybernetiky na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učené (FEL ČVUT) vyvinuli algoritmy, které urychlí vývoj nádorových léčiv.

"Podařilo se nám vyvinout postup, který je s využitím umělé inteligence (AI) schopen vyhodnotit účinek vybraných léčiv na kulturu nádorových buněk. Pravděpodobnost správné klasifikace je až 98 procent, čímž překonáváme předchozí metody," vysvětloval Jan Kybic, vedoucí skupiny Algoritmy pro biomedicínské zobrazování z FEL ČVUT.

"Představte si, že jedna konkrétní nádorová molekula je zámek a my hledáme léčivo – klíč. Těch zámků jsou desítky tisíc, pomyslných klíčů odhadujeme patnáct až třicet milionů. Vynalézt účinné léčivo, tedy najít správnou kombinaci klíče a zámku, by bylo experimentálně nemožné a výsledku bychom se nikdy nedočkali," popsal vědec Martin Hajdúch, ředitel ÚMTM a ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny. "Nové algoritmy umělé inteligence tento postup výrazně urychlí, i tak je to ale stále běh na dlouhou trať."

Do predikcí, kdy olomoucký ÚMTM vytvoří nádorová léčiva, se pouštět nechtěl. "Nerad bych dával lidem falešné naděje. S každou zdánlivě pozitivní zprávou se musí nakládat obezřetně." Kromě hledání klíčů pro správné zámky využívají olomoučtí vědci schopnosti umělé inteligence i jinak. "Lépe dokážeme využívat stávající data. Umělá inteligence nám pomáhá zefektivnit komplexní analýzy léčiv, takže například rychleji objevíme vedlejší účinek, jaký je účinek léčiva na konkrétní buňku a tak dále," pokračoval Hajdúch.

Vědci bádají na přístrojích ÚMTM, časosběrné snímky, které zachycují reakci buněčných kultur vystavených účinkům zkoumaných léčiv, pak putují na FEL ČVUT, kde projdou analýzou s využitím umělé inteligence. "Vyhodnocení účinků jedné látky pak trvá řádově několik vteřin," upřesnil Kybic. Programování a vytvoření vhodných algoritmů je ovšem práce několika měsíců.

Vědce může zastoupit.

A nahradit?

Nástroje umělé inteligence už přitom jsou běžnou součástí lékařské práce. "Občané by byli až překvapeni, jak často se podílí umělá inteligence na její léčbě. Zatím převážně v diagnostice, my ji teď zkoušíme i v aplikaci," řekl Hajdúch. Například snímky z EKG jsou vyhodnocovány právě umělou inteligencí. "Nález je poté potřeba interpretovat v kontextu zdravotního stavu pacienta, kde hraje důležitou roli lékař," doplnil Hajdúch.

A zatímco plány jeho týmu na objevení konkrétních nádorových léčiv pomocí umělé inteligence jsou zatím v plenách, ve světě už nástroje umělé inteligence při vývoji medikamentů mají větší historii. "Že vznikají léky vyvinuté AI, se již děje. Po zpřístupnění umělé inteligence se toto téma rozšířilo i v laické veřejnosti," připustil Hajdúch.

Umělá inteligence je tak v některých oblastech neoddiskutovatelně efektivnější než samotní vědci. Mají se tedy vědečtí pracovníci bát o svoji profesi? "Určitě dojde k tomu, že v leckterých oblastech budou nahrazeni," neskrýval Hajdúch. "Stalo se to v minulosti již několikrát, že se lepší technologie upřednostní před člověkem, ale to neznamená, že povolání vědce zanikne. Věda je extrémně široká, není potřeba se bát, že algoritmy AI předčí vědeckou činnost. Vědci se jen přesunou a prostě budou dělat věci, které umělá inteligence nesvede. A že jich je," uzavřel Hajdúch.

Foto:

O autorovi: redaktor MF DNES

15. 6. 2023; Pražský deník

STUDENTI PŘEDSTAVILI NOVOU ELEKTROFORMULI

Foto: MONOPOST. Tým studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT včera v Národních technickém muzeu v Praze představil fúzi pilotované a autonomní elektroformule, kterou vyvinul.

První závod ji čeká na začátku července. Váha formule je pouze 205 kilogramů a je schopna zrychlit z 0 na 100 km/h za 2,5 sekundy. Za pomocí senzorů a kamery formule počítá optimální jízdní trajektorii s rychlostním profilem. Galerie na prazsky.denik.cz

Foto: Deník/R. Cihla

15. 6. 2023; scienceweek.cz

Studentský tým eForce začal novou etapu, představil fúzi autonomní a pilotované formule

Velký krok dopředu letos udělal tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT). V Národním technickém muzeu v Praze dnes

představil fúzi pilotované a autonomní elektroformule, kterou vyvinul v posledních měsících. Studentský tým, jenž patří mezi desítku nejlepších v Evropě, dosud vyvíjel autonomní a pilotovanou formuli odděleně. Technologie propojil, aby vyhověl pravidlům špičkových soutěží. První ze čtveřice prestižních závodů čeká eForce už počátkem července. Tým tvoří studenti a studentky Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní (FS) ČVUT.

"My jsme se jim přizpůsobili spolu s nejlepšími týmy na světě," konstatoval Cába. Podotkl, že podle nových podmínek bude nutné odjet autonomně disciplíny akcelerace a skid pad a následně se formule může účastnit i bonusového čistě autonomního závodu.

Nový monopost disponuje motory ve všech čtyřech kolech o celkovém výkonu 141,48 kW a kroutícím momentu 1335 Nm. "Nejen díky monokoku ze sendvičové kompozitní struktury z uhlíkových vláken a hliníkových voštin je váha celého monopostu pouze 205 kilogramů. Díky těmto vlastnostem je schopna formule zrychlit z 0 na 100 km/h do 2,5 sekund. O zdroj energie se stará baterie s maximálním napětím 600 V o kapacitě 7,45 kWh, která je navržena, aby vydržela hlavní závod na 22 km," vypíchl kapitán týmu Tomáš Krejčí některé technické přednosti formule.

"Zároveň jsme díky bezdrátové diagnostice schopni sledovat veškeré informace o vozidle během jízdy v reálném čase. Pro bezpečnost formule i účastníků závodů je zde také zabudovaný hydraulický nouzový brzdový systém, který umožňuje formuli na dálku zastavit," doplnil Krejčí.

"Nakonec jsme došli k závěru, že je to přijatelné. Zároveň lze autonomní systémy odmontovat, neboť i letos budou závody pro pilotované formule. Takže můžeme rychle odmontovat lidar, kameru, počítač i odpojit systém řízení. Tyto věci jsou pro nás klíčové, jelikož autonomní systémy zvyšují hmotnost vozu a vzhledem k jejich umístění také zhoršují jeho aerodynamiku,” vysvětlil Cába.

Každý závod je výzva

V této sezóně má tým eForce zatím v plánu čtyři závody – ve Švýcarsku, kde sezónu na přelomu června a července odstartuje, v Itálii, Česku a Chorvatsku. Velkou výzvou je podle Cáby každý z nich. "Italský závod je čistě autonomní, švýcarský a chorvatský pouze pilotovaný, český pak kombinovaný," popsal s tím, že na každý závod jezdí skupina 15 až 20 lidí.

Studentský závodní tým eForce loni výrazně poskočil v hlavní kategorii žebříčku elektroformulí 279 vysokoškolských týmů z celého světa. V současnosti je devátý nejlepší v Evropě, na 17. příčce celosvětově a první mezi soutěžícími z tuzemských vysokých škol. Jde o jedno z nejlepších umístění v historii týmu eForce. První elektrickou formuli na FEL ČVUT postavilo tehdejší osazenstvo týmu v roce 2010.

V roce 2022 se také eForce zúčastnil rekordního počtu závodů. Soupeřil na tratích ve Švýcarsku, Itálii, Maďarsku, Německu, Chorvatsku a Česku. Krejčí připomněl, že dohromady tým získal řadu cenných umístění v jednotlivých disciplínách. "Bylo to osm prvních míst, šest druhých a čtyřikrát bronz," uzavřel kapitán týmu.

zdroj: tisková zpráva

15. 6. 2023; technickytydenik.cz

Studentský tým eForce začal novou etapu, představil fúzi autonomní a pilotované formule

Velký krok dopředu letos udělal tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT). V Národním technickém muzeu v Praze dnes

"Formule vznikla spojením našich dvou předešlých generací pilotované a autonomní formule. Bude schopna jezdit část závodu s pilotem a část závodu bez pilota,"uvedl Jan Cába, který pracuje v mechanické skupině eForce a má na starost také propagaci týmu. Nový postup vyžadují pravidla nejprestižnější soutěže Formula Student Germany. "My jsme se jim přizpůsobili spolu s nejlepšími týmy na světě," konstatoval Cába. Podotkl, že podle nových podmínek bude nutné odjet autonomně disciplíny akcelerace a skid pad a následně se formule může účastnit i bonusového čistě autonomního závodu.

Nový monopost disponuje motory ve všech čtyřech kolech o celkovém výkonu 141,48 kW a kroutícím momentu 1335 Nm. "Nejen díky monokoku ze sendvičové kompozitní struktury z uhlíkových vláken a hliníkových voštin je váha celého monopostu pouze 205 kilogramů. Díky těmto vlastnostem je schopna formule zrychlit z 0 na 100 km/h do 2,5 sekund. O zdroj energie se stará baterie s maximálním napětím 600 V o kapacitě 7,45 kWh, která je navržena, aby vydržela hlavní závod na 22 km,"vypíchl kapitán týmu Tomáš Krejčí některé technické přednosti formule.

Krejčí upozornil, že další technickou novinkou jsou frekvenční měniče vlastního návrhu, jimiž tým ušetřil přes 10 kg hmotnosti formule. "Pro bezpilotní disciplíny jsme vyvinuli novou architekturu autonomních systémů a detektoru kuželek,"poznamenal kapitán. Dodal, že formule také pomocí senzorů a kamery počítá optimální jízdní trajektorii s rychlostním profilem. "Zároveň jsme díky bezdrátové diagnostice schopni sledovat veškeré informace o vozidle během jízdy v reálném čase. Pro bezpečnost formule i účastníků závodů je zde také zabudovaný hydraulický nouzový brzdový systém, který umožňuje formuli na dálku zastavit," doplnil Krejčí.

vysvětlil Cába. "Nakonec jsme došli k závěru, že je to přijatelné. Zároveň lze autonomní systémy odmontovat, neboť i letos budou závody pro pilotované formule. Takže můžeme rychle odmontovat lidar, kameru, počítač i odpojit systém řízení. Tyto věci jsou pro nás klíčové, jelikož autonomní systémy zvyšují hmotnost vozu a vzhledem k jejich umístění také zhoršují jeho aerodynamiku,"

vysvětlil Cába.

Každý závod je výzva

V této sezóně má tým eForce zatím v plánu čtyři závody - ve Švýcarsku, kde sezónu na přelomu června a července odstartuje, v Itálii, Česku a Chorvatsku. Velkou výzvou je podle Cáby každý z nich. "Italský závod je čistě autonomní, švýcarský a chorvatský pouze pilotovaný, český pak kombinovaný,"popsal s tím, že na každý závod jezdí skupina 15 až 20 lidí.

15. 6. 2023; listy.mesto-most.cz

V celostátním finále Robosoutěže 2023 bodovali i žáci ze ZŠ Okružní

Skvělé sedmé místo získal tým žáků ze Základní školy v Okružní ulici v celostátním finále Robosoutěže 2023 pořádané Fakultou elektrotechniky ČVUT.

Na populárním festivalu Maker Fair v Praze předvedli svého robota, který dokázal sbírat a třídit barevné míčky.

"Šlo o takovou zvláštní verzi ping-pongu. Náš robot uměl sebrat řadu barevných míčků a uložit ji do malého kontejneru. Poté sbíral další barvu a opět ji správně umístil. Mohli jsme dokonce pinkat záporně bodované míčky k soupeři. Tuto možnost jsme ale nevyužili," popsal soutěžní úkol Matěj Bada, kapitán úspěšného týmu.

Robosoutěž začala již v polovině února, kdy se žáci dozvěděli zadání úkolu. V první fázi tedy pracovali na konstrukci robota a jeho programování. Řešili, co by měl umět a jak toho docílit na hrací ploše. Své výsledky pak představili ve třech soutěžních dnech na konci dubna na ČVUT.

ZŠ Okružní tam vyslala hned tři týmy. Mezi čtyřicítkou účastníků získaly dělené deváté místo. Parta, která si říká Irregular džungaráci, pak získala od organizátorů divokou kartu do celorepublikového finále.

"Ocenili to, že náš robot získával v základních kolech pravidelně velké množství bodů a do závěrečných vyřazovacích soubojů postoupil ze čtvrté pozice," vysvětlil Richard Schwarzinger, další z členů týmu. "Pro finále jsme museli robota přestavět, aby se lépe pohyboval po hřišti. Drželi jsme se našeho principu sbírání míčků, jen jsme v podstatě postavili původního robota na přední masku," dodal.

Úspěšný tým tvořili žáci sedmého a devátého ročníku. Na soutěž se připravovali ve školním RoboKlubu. Ke skvělému výsledku jim ale pomohly hlavně odborné konzultace a možnost testovat robota na soutěžním stole na mostecké Soukromé střední škole pro marketing a ekonomiku podnikání.

Ondřej Černý

15. 6. 2023; usporne.info

Studentský tým eForce představil svou novou formuli s názvem FSE.12

Studentský tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT) začal novou etapu svého závodění. Představil totiž nový monopost FSE.12. A to v nádherných prostorech Národního technického muzea.

Formule vznikla spojením dvou předešlých generací pilotované a autonomní formule. Bude tím pádem schopná jezdit část závodů s pilotem a část bez pilota. Nový postup totiž vyžadují pravidla nejprestižnější soutěže Formula Student Germany.

Co v sobě monopost FSE.12 týmu eForce ukrývá?

Nový monopost FSE.12 disponuje motory ve všech čtyřech kolech o celkovém výkonu 141,48 kW. Kroutící moment má 1 335 Nm. Hmotnost celého monopostu je pouhých 205 kilogramů. A to z důvodů použití například uhlíkových vláken. Díky tomu všemu je formule FSE.12 schopna zrychlit z 0 na 100 km/h do 2,5 sekund. Energii vozu FSE.12 dodáva baterie o kapacitě 7,45 kWh. Ta má maximální napětí 600 V. Je navržená tak, aby vydržela celý hlavní závod na 22 km.

15. 6. 2023; NOVA

Snídaně s Novou

MLUVČÍ 1,

To je vývoj na několik let, ne, jste tady popsali.

MLUVČÍ 2,

Dva měsíce.

MLUVČÍ 1,

Skvělý, skvělý. Co čekalo na vítěze?

MLUVČÍ 3,

Na vítěze samozřejmě čekaly ceny. V tomhle případě to byl mobilní telefon, druhé místo byl, myslím, monitor dl 24 palců a pak to byl externí harddika, flash disk. Je to, tahle ta soutěž je jenom doplněk tý velký soutěže středoškolský, která se bude konat na podzim na fakultě elektrotechnický a do té se stále ještě můžou žáci připojit. Můžou, ono. Registrace začnou až v září s tím, že jednotlivá předkola jsou koncem listopadu a vlastní velký finále na naší fakultě bude potom zhruba uprostřed prosince. Tohle to je opravdu, já nechci říct doplněk, ono už je to součástí, protože je to od roku 2015 a soutěž pro základní školy, ale bylo to v podstatě na vyžádání těch učitelů, my jsme původně plánovali jenom opravdu pro ty středoškoláky, ale jak je vidět, i baví to, baví to i menší.

MLUVČÍ 1,

Je to super, tak jo. Děkujeme za to a gratulujeme všem z vás, že jste se toho zúčastnili. Byl s námi Martin Hlinovský, hlavní organizátor robosoutěže z fakulty elektrotechnické ČVUT. Za tým havárie tady byl Martin, Radek a Johana a za tým labužníci Vojta, Kuba a Lukáš, tak všem díky, děkujeme moc. No, a my jsme taky trochu labužníci. Doufejme, že nebudeme v týmu havárie a přesouváme se do kuchyně, ano, kde radši nebudeme nic dělat, týmu havárie. Je s námi Pavlína Berzsiová, dobré ráno. Dobré ráno. Tak Pavlíno, co to dneska bude? Vidíme meruňky, asi hlavní surovina.

Pavlína BERZSIOVÁ, cukrářka

Tak máme téma meruňky, takže budeme připravovat třený meruňkový koláč s drobenkou, potom si uděláme ovocný páj. Vlastně máme pájovou formu, která má výhodu, že má to odnímatelné dno, tak vždycky to z toho dobře vyndáme, nemusíme se bát, že se nám nějakým způsobem dort doláme. No. A pak si uděláme ještě takový slavnostní dort, který se zase upečeme v této formě s tím nepřilnavým povrchem a skleněným dnem, kdy to dno nám potom slouží i jakoby na podávání, takže nemusíme mít zase nějaký rovný talíř, ale máme součástí té formy, na ranní snídani si připravíme smoothie, které je teda z meruněk manga, banáno, přidáme tam trošičku oleje, proto uvolnění všech těch vitaminů, je to rakytníkový olej. Může se použít téměř jakýkoliv, kdo má rád ty oleje, ale k tomu ovoci mi přišel takový asi nejvhodnější malej robot. Napnutý.Ten malej robot má výhodu v tom, že je i na tu 12. porce je jednoduché vlastně to ovládání s ním. S nálepky si můžeme rovnou podávat. Pardon. Na to bylo kokosové mléko, tak a máme tam meruňky, máme tam banán, avokádo a kokosové mléko. Právě proto jsme přidali trošku toho oleje, aby se nám to dobře z toho všechno uvolnilo, takže to máme takovou snídani dvě, no, nedá se nic ještě samozřejmě udělat vždycky, jo, že ti to, pak jsem si teda pro vás připravila ten třený koláč, v robotu jsme si ušlehali máslo s cukrem a se žloutky, které je potřeba dobře, dobře vyšlehat, tady si očistíme Metličku, přidáme do toho vyšlehaný bílkový sníh, máme zapékací mísu, takovou trošku menší, takže jsem dělala i menší dávku toho těsta, kdy jsou teda dvě vejce, žloutky, bílky, kde máme 100 g másla, 100 g moučkového cukru a přidáme tam ještě 125 g hladké mouky, takže si nejdříve promícháme to utřené máslo se žloutky s Bílkovým sněhem, potom přidáme procátou mouku.

MLUVČÍ 1,

To je fičák u těch. Já jsem si říkal, že to snad nebudeme moct stihnout všechno, ale tohle je takový tempo.

Pavlína BERZSIOVÁ, cukrářka

U těch třených těst, vždycky potom je důležité mít připravenou i trošku nějaké tekutiny, mléka, zakysané Smetany, ketýru, protože vejce jsou různě velká, většinou v těch receptech se neuvádí velikost toho vejce, a pokud máte třeba menší vejce, tak to těsto je potom příliš tuhé třeba jako v tomto případě, takže je dobré přidat trošičku teda té tekutiny, aby to těsto bylo hezky vláčné a po upečení, aby bylo měkkouké, protože pokud ho necháme husté, tak ono je pak příliš takové pevné, tuhé, no, a připravené těsto teda si dáme do zapékací formy, kterou si vymažeme olejem, vysypeme hrubou moukou nebo polohrubou moukou, rozetřeme těsto a na těsto potom si přidáme nakrájené meruňky.

MLUVČÍ 4,

Já tady vidím, Pavlíno, avokádo, tak to budeme taky používat.

Pavlína BERZSIOVÁ, cukrářka

To avokádo.

MLUVČÍ 5,

Je v tom stylu ve smu.

MLUVČÍ 4,

Aha, tak to jsem vůbec ale necítila, vůbec jsem to nepoznala. Těsto poznal a neříkejte.

MLUVČÍ 5,

Neříkej, že jo. Já jsem slyšel, Pavlíno, že to ří. Říkají je to nedává, ale bych to nepoznal.

Pavlína BERZSIOVÁ, cukrářka

Taky. To smoothie je lepší dělat z více druhů ovoce, aby to bylo takový bohatější a chuťově výraznější, oni někdy třeba, když ty meruňky nejsou úplně dobře vyzrálé, tak je ta chuť taková nakyslá, tak proto přidáváme i ten banán, banán je vždycky oblíbený, banán funguje už si ho, tak je to takové, no, a aby tam bylo trošičku nějaké té zeleniny nebo něčeho toho, co má i hodně vitaminů a je hodně zdravé, tak proto třeba to avokádo, na těsto rozložíme meruňky a potom si to bohatě posypeme drobenkou, drobenka je připravená z másla, cukru a polohrubé mouky a do drobenky sem přidala i trošku Mandlové mouky. Zase bude to takové vláčnější, voňavější, takže posypeme, zase záleží na vyzrálosti těch meruněk. Kdo má rád, může posypat hodně drobenkou, kdo pak raději kyselejší?

MLUVČÍ 1,

Hodně nešetříme drobenkou, nešetříme, že to je akorát pro nás dva z Maršova.

MLUVČÍ 6,

No a pečeme.

MLUVČÍ 1,

Nevím, jak to tady dneska funguje.

Pavlína BERZSIOVÁ, cukrářka

Pečeme na nějakých 160 stupňů, asi 40 minut, takže i my si koláč upečeme, aby nám to tady krásně provonělo, no a jeden už máme předpečený, takže po upečení necháme vychladnout, můžeme nakrájet a už podáváme a pak nás teda čeká ještě dort, děláme si dva dorty, jeden bude takovej jednodušší, který si myslím, že zvládne doma každý a jeden bude takovej trošičku slavnostnější, který už ta příprava je trošku náročnější.

MLUVČÍ 4,

Tohle bysme měli jako říct Romanovi ne, ten tady vždycky s naší pomocí udělá jedno jídlo, Pavlína tady vystřihne takovýhle jako specialit.

MLUVČÍ 1,

No, ale je to docela výzva teda. Nešetříte se. Dneska nás toho čeká hodně.

Pavlína BERZSIOVÁ, cukrářka

Dneska nás toho čeká hodně, tak si pak dáme trošku prostor, abysme si ještě mohli povíjet o těch dalších receptech.

MLUVČÍ 1,

Krásné věci nás tady ve studiu čekají, to jo, velká snídaně. No. A teď se pojďme podívat, co dalšího nás čeká během dnešního dne.

MLUVČÍ 7,

Prezident Petr Pavel dnes hodnotí svých prvních 100 dnů v úřadu na svém programu dnes má tiskovou konferenci a setkání s premiérem Petrem Fialou. Politologové na jeho dosavadním působení oceňují jasnou otevírat hrad občanské společnosti a také snahu zprostředkovávat diskusi mezi vládou a opozicí. Řešit má také odchod Nekuly.

MLUVČÍ 8,

Před olomouckým vrchním soudem dnes stane bývalý hokejový reprezentant Čechmánek. Soud mu uložil tříletý trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti let za podvod. Státní zástupce uvedl, že uzavíral smlouvy a dohody se záměrem získat majetkový prospěch, i když viděl, že závazky nebude schopen splatit.

MLUVČÍ 7,

Poslanci dnes mají v plánu probrat návrat Vondráka do školského výboru, ze školského výboru ho nechalo odvolat opoziční hnutí ANO, nahradit by měl Pavla kašninka, který na členství ve výboru rezignoval.

MLUVČÍ 8,

A dnes na stanici Nova sport dva a Voyo můžete sledovat Světový pohár týmu v šipkách, ve Frankfurtu se představí česká reprezentace ve složení Adam Gavlas a Karel Sedláček, turnaj startuje v 19 hodin a pět minut.

MLUVČÍ 1,

To bude zase show. Teď ale pojďme ještě na tisk. V Mladé frontě DNES se dočtete, že velký rozprodej České pošty začíná. Hlavní budovu chce prodat nejvyšší nabídce. Lidové noviny píší o důchodovém spoření, stát se chystá vylepšit třetí důchodový pilíř, kromě penzijního připojištění podpoří také investice. Do akcí. Deníku Právo najdete článek o Petru Pavlovi Pavlovi. Kroky v úřadu mezi českými politiky sklízejí jen zřídka. Kritiku. V Hospodářských novinách se můžete dočíst, že lidé ukládají rekordní objem peněz na termínované vklady, banky u termínovaných vkladů nabízejí v průměru úrokovou sazbu okolo 6 %, i proto je o ně nyní podle bank větší zájem než o spořicí účty. Deník Blesk píše o australském opeřenci, který pronásleduje turisty ve slezských Beskydech. No, teda jako. Další deník Sport, ten nabízí článek ze světa tenisu. Muchová po úspěchu na Roland Garros vyhlíží Wimbledon. Tak držíme palce. Pojďme ještě na web TN. Cz. Tam píší o tom, že Nová zelená úsporám bude od září dostupnější pro majitele bytových domů, posílena bude také dotační podpora pro rodinné domy a výrazně se navýší dotace na zateplení. Vláda myslí i na mladé rodiny, pro které připravuje nový dotační balíček. A na TN. Cz se také dočtete, že sezóna dovolených pomalu startuje a lidé vyráží do zahraničí. Řada z nich ale nechce nechat doma svého mazlíčka a počítá, že ho vezme s sebou. V takovém případě je však nutné dodržet některá pravidla. A jaké? To se dozvíte na TN cz. To je hlavně třeba pro naši Barču, že jo, tam má doma takovýhleho mazlíčka. Co nás ale čeká tady ve snídani, tak za chvilku tady bude Gabriela Partyšová a život ve hvězdách. Budeme se bavit o zdražování potravin, no a taky celé dnešní ráno pečeme, anebo budeme mluvit s norským spisovatelem, který se jmenuje Ju, nezbe.

MLUVČÍ 1,

6 hodin 47 minut, my vám přejeme fantastické ráno, sledujete snídani. A co se týká cen potravin, tak ten raketový růst se už snad zastavil, některé potraviny dokonce, dokonce klesají na ceně a více nám k tomu řekne prezidentka české potravinářské komory Dana Večeřová, Krásné ráno, dobré ráno. Jak na tom aktuálně jsme? Jaké jsou ceny potravin?

Dana VEČEŘOVÁ, prezidentka Potravinářské komory ČR

Já myslím, že jsme na tom lépe, samozřejmě jsme na tom, jak už jste říkal, tak ten raketový růst se zastavil a nějakým způsobem už se ty ceny potravin začínají stabilizovat, některé dokonce klesají, kdy třeba sezónní zeleninu, kdy nastupuje česká produkce, takže určitě se můžeme dočkat toho, že i ta cena v mnoha případech ji klesne.

MLUVČÍ 1,

Je to tak, když to porovnáme s okolními státy, že třeba máme něco levnější, nebo to je naivní, protože se hodně řešilo, že Češi začali jezdit daleko více nakupovat do Polska a do Německa atd.

Dana VEČEŘOVÁ, prezidentka Potravinářské komory ČR

Tady je několik faktorů. Já si nemyslím, že máme nějak extrémně drahé potraviny ve srovnání se zahraničím, protože musíme bohužel uvažovat to, že máme pořád jedno z nejvyšších DPH na potraviny. Ono to skutečně dělá velký rozdíl, protože jestliže v Polsku je 0, a to nám říkali, že vlastně to nemůžou vydržet, že prostě to bude jenom rok, tak 0 je dál, takže to samozřejmě už máte 15 % a ten rozdíl té ceny, což je na stokoruně 15 Kč, to je hrozně moc peněz. A druhá věc je, že taky je rozdíl, jestli nakupujete u toho příhraničí, kdy samozřejmě ty zahraniční obchody se přizpůsobili tomu, že tam jezdí nakupovat Češi, to znamená, ty potraviny jsou mnohdy levnější, než když zajedete třeba do vnitrozemí, takže já bych neřekla, že jsme na tom tak strašně s těma cenama potravin ve srovnání se zahraničím a některé.

MLUVČÍ 1,

Potraviny tedy už se dostaly.

MLUVČÍ 5,

Na tu cenu původní, na které byly třeba předtím.

Dana VEČEŘOVÁ, prezidentka Potravinářské komory ČR

Ano, třeba máslo konkrétně, to si myslím, že to prostě ten výkyv přešel, ale tam je to dáno vlastně tím trhem, tam je ta sinusoida pravidelná, že kolem zimy je vždycky to ty ceny, ty ceny toho mléka jsou vyšší, takže teď už samozřejmě to klesá dolů a já si myslím, že takhle to bude postupně i u těch všech výrobků.

MLUVČÍ 1,

Takové jsou tedy výhledy, že do budoucna to bude klesat nebo se už to držet, že to nejhorší máme za sebou.

Dana VEČEŘOVÁ, prezidentka Potravinářské komory ČR

A já se obávám, že abysme se dostali u všech potravin vlastně na tu cenu předválečnou nebo dokonce před covidovou, tak to si myslím, že ta představa asi je úplně nereálná, ale v řadě případů se jí k ní budeme blížit. Třeba co se týče právě těch sezónních potravin, takže tam, to znamená zelenina, ovoce, české ovoce, česká zelenina, tak určitě se k tomu přiblížíme.

MLUVČÍ 3,

Co byly tedy ty hlavní důvody, že se ty ceny dostaly tak vysoko.

Dana VEČEŘOVÁ, prezidentka Potravinářské komory ČR

A tím hlavním důvodem skutečně byly, my to stále opakujeme, ty vysoké náklady, to znamená zejména vysoké energie, protože my jsme zničehonic tady spadly do problémů vlastně tak nějak po tom covidu, že najednou, kdy zkrachovala Bohemia Energy, řada potravinářů, bohužel i zemědělců, byla u Bohemia Energy, samozřejmě profitovaly z té levné energie a potom samozřejmě přišla válka na Ukrajině a situace začala uklidňovat, teď ceny energie klesaly, ale přišla válka na Ukrajině a samozřejmě ty ceny vyletěly opravdu do enormní výše a my jsme skutečně měli jednu z nejvyšších cen, pokud vůbec ještě nemáme jednu z nejvyšších cen energie vlastně a jak elektřiny, tak plynu v Evropské unii. Ono je to třeba, když to srovnám s Německem, tak tam je skutečně zastropovaná cena energie na třech korunách bez DPH, u nás je to 5 Kč bez DPH, takže ještě 2 Kč, pokud to vezmete v nějakém větším objemu, i strašně velký rozdíl, takže to byl ten hlavní důvod a potom ono se to také nemluví, tak často, to jsou obaly a odpady, protože co se týče obalů, tak vlastně tam začala růstat cena obalů, protože my skoro žádné obaly nevyrábíme, takže se to dováží ze zahraničí, kartony, plechovky, skleničky a už někdy v roce 21 přicházely k těm výrobcům dopisy od zahraničních dodavatelů, podívejte se mi, zdražujeme, 50 %, nám nic jiného nezbývá, takže buďto od nás vezmete, anebo si hledejte i na dodavatele. Těžko, když třeba ten dodavatel jenom jeden v celé Evropě, takže samozřejmě to museli akceptovat a vím, že poslední dopis došel i na letošní rok. Zase o 50 %, takže samozřejmě to má vliv. Zvedla se cena zemědělské suroviny, mléka, masa, obilovin, protože zemědělci byli úplně stejně postižení těmi vysokými náklady, takže samozřejmě cena rostla a co se týče právě té likvidace odpadu a obalů, tak v některých sektorech vlastně se, protože výrobce musí platit za každý obal, který uvádí do oběhu potravinářský výrobce, jeho recyklaci, třídění a sběr a v některých případech se ta prostě třeba zvedlo z roku na 100 procent ty poplatky, takže samozřejmě tohle všechno hraje roli.

MLUVČÍ 1,

Ministerstvo zemědělství Zdeněk Nekula včera oznámil, že rezignuje. Jak z vašeho pohledu ministerstvo zemědělství zvládlo tuhle situaci.

Dana VEČEŘOVÁ, prezidentka Potravinářské komory ČR

Tak ministerstvo zemědělství jako takové odborné to samozřejmě zvládlo? S panem ministrem to bylo trošku těžší, protože ta komunikace nebyla úplně jednoduchá. Já jsem třeba očekávala, když přišly ty výsledky antimonopolního úřadu, když se tady ukázalo, že skutečně nikdo se tam neobohacoval na těch, na té situaci, nikdo ji nevyužil nebo nezneužil, tak jsem čekala, že si nad tím sedneme a řekneme si, dobře, tak v podstatě nikdo za to nemůže. Tak pojďme odstranit ty příčiny, pojďme se bavit o těch vysokých cenách energií, pojďme se bavit o nějakých podporách pro zemědělce, aby ta surovina nebyla tak drahá a bohužel to se nestalo, takže tady ta komunikace skutečně vázla, ale odborně to ministerstvo, tam nelze mít výhrady.

MLUVČÍ 3,

No, a jakou plánujete nastavit komunikaci teď s novým ministrem zemědělství?

Dana VEČEŘOVÁ, prezidentka Potravinářské komory ČR

Tak já pevně doufám, že ta komunikace bude intenzivnější, protože si myslím, že tedy zamýšlený pan Nový ministr má velmi silnou politickou sílu nebo politickou podporu, a to, že prostě odborně není na to zemědělství připraven, tak tam má poměrně silný odborný aparát a jestliže bude konzultovat s těmi nevládními organizacemi, který skutečně zastupují ty zájmy jak potravinářů, tak zemědělců a minimálně naslouchat těm problémům a nějakým návrhům na řešení, tak si myslím, že ta komunikace může výrazně vylepšit.

MLUVČÍ 1,

Paní Večeřová, ještě pojďme na ceny pečiva, jak to, jak to bude dál? Protože mám pocit, že to známé přísloví sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo, je čím dál tím reálnější, tak jak to bude?

Dana VEČEŘOVÁ, prezidentka Potravinářské komory ČR

Já si myslím, že to bylo reálné tak na konci roku, že skutečně tam opravdu ta řada pekařů prostě musela promítat ty enormně vysoké náklady, tam je potřeba říct dvě věci, za prvé ta surovina enormně zdražila ten minulý rok, protože skutečně najednou stála mouka, obiloviny stály 5000 za tunu a najednou stály 12, 13. samozřejmě všechno šlo nahoru. Mně jednou volal pekař a povídá já jsem minulý měsíc platil 6 Kč za kilo mouky a teď platím 13. takže to se musí někde projevit. Druhá věc je, že samozřejmě pekařina je extrémně náročná na energii, protože tam pečete, takže vlastně celou dobu, celých 24 hodin, pokud má někdo takovéhle provozy, takže pekaři samozřejmě museli promítnout aspoň částečně tyto náklady. My jsme se tady předtím bavili o tom, že někdo měl zafixované energie, tak na tom je lépe než třeba řada těch menších, kteří museli nakupovat na spotu a skutečně nevěděli, jestli ten druhý den tam ta energie vyletí o 100 procent nebo o 200. a bohužel, jestli se má být o nějakých sníženích cen u pečiva, tak to je bohužel až někdy na podzim po nové sklizni, protože zase se nemluví o tom, že třeba řada pekařů právě z té hrůzy, že nebude, protože tady vznikla na začátku té války na Ukrajině velká panika, že nebude, že nebudou obiloviny, že nebude, že se to vyprodá prostě. Blízký východ a severní Afrika, která byla závislá vlastně na dodávkách z ukrajinya, z Ruska, tak prostě nebude mít ob bílý, takže to vykoupí po Evropě, takže se nakoupily zásoby, ovšem za ty velké peníze a ty se samozřejmě musí zpracovat, to nemůžete odepsat, nemůžete vyhodit a koupit levnější teď, protože se to teď hodí, takže samozřejmě se to bude nějakou dobu ještě promítat tyhlety vysoké ceny té suroviny do toho pečiva, ale po té nové sklizni, která by měla být snad optimální, tak by se to mělo změnit.

MLUVČÍ 3,

Byla s námi prezidentka české potravinářské komory Dana Večeřová, snad tedy příště i na jiné téma než jenom zdražování potravin.

MLUVČÍ 9,

Já pevně doufám, takže přeji hezký den vám i divákům.

MLUVČÍ 1,

Děkujeme, no, a za chvilku budeme mluvit s norským spisovatelem, který se jmenuje Ju nesbe.

MLUVČÍ 3,

A budeme taky mluvit s Gabrielou partyšovou, protože tam má připravený život ve hvězdách.

15. 6. 2023; NOVA

Snídaně s Novou

MLUVČÍ 1,

Máme čtvrtek 15. června, jsme přesně v polovině měsíce, ale zároveň na úvodu dnešního dne. Krásné ráno, krásné.

MLUVČÍ 2,

Dobré ráno. Kamarádka mi říkala, že včera, včera před spaním myslela na ty makaky, kteří utekli, jestli jste to zaznamenali a vždyť je našla naše reportérka, našla je naše reportérka. Ještě ke všemu. No, ale proč o tom mluvím? Já jsem o tom vůbec neslyšel, dokonce jsou i selfíčka těch maka, jo, a ona na ně myslela před spaním a pak se jí o mně zdálo, tak nevím jako, co si o tom mám myslet, trošičku mě to jako ránu nepotěšilo, ale tak jenom já mám takový zážitek hnedka z rána, tak to mě zase na druhou stranu probudilo, musím říct, že to jo. Přejeme vám hezké ráno. Jak to teda je? Našla je naše reportérka.

MLUVČÍ 3,

No, je to tak, já teda, co jsem u Petry staňový četla na Instagramu, tak ono to bylo prý tak, že oni jeli snad někam točit tu reportáž jako o tom, že utekli makaci a makakové, ale oni zabloudili, špatně odbočili, dostali se někam do lesa a normálně tam byli, prostě ta tlupa těch makaků tam byla a oni viděli a nahlásili teda, že mají hezky, takže náhoda, jako blázen, paráda.

MLUVČÍ 4,

Reportéři Novy, zachráncirán zvířat.

MLUVČÍ 2,

A my vám přejeme hezké ráno. Nejsme tady sami, je s námi i Dominik, ahoj, ahoj, dobré ráno. Co se děje ve sportu aktuálně? Tak my se podíváme na včerejší zápas semi. Finále ligy národů, protože do finále postoupilo Chorvatsko, vyřadilo Nizozemsko, zápas dopadl nebo skončil až v prodloužení. Takže to takové jako zajímavé z toho včerejšího dne, no a dneska se také podíváme nebo připomeneme, že se hraje mistrovství světa, respektive Světový pohár šipek týmů, takže Karel Sedláček a Adam Gawlas dnes budou bojovat proti soupeřům, které mají vlastně ve skupině.

MLUVČÍ 1,

V minulém týdnu, když jsme se tady společně bavili, tak jsme řešili, kam půjdeme. Messi, to už dneska víme, že to bude do Ameriky, do klubu inter Miami. Viděl jsem nějaké video, kde se reportér ptal Američanů, jestli vědí, kdo je to Messi, a spousta z nich vůbec nevěděla, protože tam ten fotbal, že vlastně není tak populární.

MLUVČÍ 2,

Tam je spíš populární ten americký fotbal, ten socker, jak tam rádi říkají, tak to populární moc není, takže jsem zvědavý, jak moc to přivede nové diváky tam v Americe k.

MLUVČÍ 1,

Ale to je vlastně jako suber, že tam jde takovýhle klenot, na kterýho se tady v Evropě stojí fronty a oni nevědí, kdo to je.

MLUVČÍ 2,

A pro něj zase docela dobrý, jestli může v klidu zajít na večeři, nikdo ho tam nepozná, jo, protože tady v Evropě asi to není pro něj zvykem, no, takže ve sportu je co řešit, jelikož já jsem vlastně nad tím přemýšlel, že pohár Ligy mistrů už někdo zvedl nad hlavu, Stanley Cup někdo zvedl nad hlavu, ale pořád se něco děje ve sportu, no. Někteří to nazývají okurkovou sezónou, ale já si myslím, že ve sportu bude stále na co koukat, super.

MLUVČÍ 1,

Okurková sezóna rozhodně nehrozí. Tady ve snídani i dnes pro vás máme soutěž a soutěžíme celý tento týden, a to od dárkový poukaz v celkové hodnotě 2 000 Kč na nákup stavebnic Lego na mall. Cz, kde může vybírat ze širokého sortimentu pro malé i velké. Už zítra budeme losovat jednoho výherce. Tohle.

MLUVČÍ 2,

To je naše soutěžní otázka. Stavebnice u dětí rozvíjí za a představivost a jemnou motoriku, anebo za b hudeb sluch. Pište nám správné odpovědi na snidani@nova.cz. A co nás.

MLUVČÍ 1,

Dneska čeká? Budeme dělat meruňkový koláč? Budeme mluvit s norským spisovatelem Ju nesbem, takže to bude dost drsný.

MLUVČÍ 2,

Bude s námi i Gabriela Partyšová a život ve hvězdách. No.

MLUVČÍ 1,

A teď už nás čekají novinky z celého světa, jsou tady první ranní zprávy.

MLUVČÍ 2,

Hezké ráno.Bylo šest. Jdeme zjistit, co se děje nového. České děti tloustnou a jinak tomu není ani ve většině evropských států, například Němcům už došla trpělivost a tamní ministr zemědělství navrhuje, aby z televizních reklam, billboardů a sociálních sítí zmizely reklamy cílené na děti, které lákají na sladké, a dokonce i některé mléčné výrobky.

MLUVČÍ 5,

Výlet sladkou raketou do vesmíru nebo ochutnat dobrotu, kterou chlapeček skrývá v rukou? Přesně tato lákadla jsou pro řadu dětí neodolatelná. A právě s tím chtějí Němci zatočit. Podle ministra o. Zdemira jsou nezdravé dokonce i některé mléčné výrobky, nezdraví.

MLUVČÍ 1,

Je i přírodní jogurt.

MLUVČÍ 5,

Čeští mléárníci si v reakci na německý návrh klepou na čelo a prý jogurty a mléčné výrobky mají být to poslední, co by dětem nemělo přijít na oči.

MLUVČÍ 6,

Já si myslím, že se svět zbláznili tuky. Nositelem chuti. Obsahuje vitaminy, i ten tuk, ne obrovský množství, je pro ten organismus potřebnej.

MLUVČÍ 7,

Naopak já bych přivítal, kdyby prostě byly reklamy. Milé děti. Nezapomínejte na tři mléčné porce denně.

MLUVČÍ 5,

Lékař ale dává zapravdu spíše německému ministrovi.

MLUVČÍ 8,

Pokud člověk jí prostě nějakým způsobem pravidelně ne příliš přehnaný množství, čili například dá jeden přírodní jogurt, tak je to zcela určitě zdravý, prospěšný, když by jich jedl opravdu třeba několik denně a podobně, tak už to naopak může být škodlivé.

MLUVČÍ 5,

Jan Zálužský, televize Nova.

MLUVČÍ 2,

Každý čtvrtý Čech se léčí s nemocí srdce nebo cév, do budoucna by mělo takto nemocných lidí ještě přibývat, uvedli to odborníci při představení nového národního kardiovaskulárního plánu. Ten se chce zaměřit hlavně na prevenci.

MLUVČÍ 9,

Pan Robert právě leží v IKEMu po kontrolním vyšetření.

MLUVČÍ 10,

Můj problém se srdcem asi začal před rokem a půl, kdy mi náhle praskla aorta, vlastně při této operaci, po této operaci mi ještě zjistili zúžení hlavně cévní, které vyživuje srdce.

MLUVČÍ 9,

Po srdeční příhodě. Proto změnil svůj životní styl.

MLUVČÍ 10,

Tu cigaretu už jsem ani neviděl, práci jsem omezil, stres, užívací život a pokoj.

MLUVČÍ 11,

Odhaduje se, že až 50 % pacientů vlastně si trošku přispívá tím, jak žijou a co jedí a zda kouří a napijou hodně alkoholu.

MLUVČÍ 9,

V Česku se s kardiovaskulárním onemocněním léčí aktuálně téměř 3 miliony lidí.

Aleš LINHART, přednosta II. interní kliniky, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Přes 40 % z nás zemře na kardiovaskulární choroby, to je pořád výrazně více než pacientů, kteří umírají na jiná onemocnění, včetně těch obávaných onemocnění onkologických.

MLUVČÍ 9,

A stále by nemocných mělo přibývat, aby se jejich nárůst zpomalil, představilo proto ministerstvo zdravotnictví spolu s českou kardiologickou společností nový národní kardiovaskulární plán, v něm se chce zaměřit hlavně na prevenci. Daniela Brychtová, televize Nova.

MLUVČÍ 2,

Čína uzavřela strategické partnerství s palestinskou autonomií, stalo se tak při včerejším setkání prezidentů si Ťin pchinga a Mahmúda Abbáse.

MLUVČÍ 12,

Podle mnohých expertů schůzka hlav států Číny a Palestiny dokazuje, že si Čína bude chtít zajistit větší politický a ekonomický vliv na Blízkém východě a omezit tak působnost Spojených států.

MLUVČÍ 13,

V Polsku se očekává vlna demonstrací kvůli právu na potrat. Protesty měla vyvolat nedávná smrt mladé ženy, která zemřela po pozdní reakci lékařů na komplikace během těhotenství. Potraty podléhají v Polsku od roku 2021 přísným zákonům, které přerušení těhotenství značně omezují.

MLUVČÍ 12,

Europoslanci schválili pravidla fungování umělé inteligence. Jedná se o první regulaci tohoto odvětví. Na konečné verzi se domluvil parlament členskými státy Evropské unie.

MLUVČÍ 2,

Na ministerstvu zemědělství se chystá změna. Dosavadní šéf rezortu Zdeněk Nekula ve funkci končí, premiérovi podal rezignaci s datem ke konci června. S náma už je ve vysílání europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Pane Zdechovský, hezké ráno.

MLUVČÍ 5,

Krásné ráno.

MLUVČÍ 2,

Do Prahy. Sám ministr ve své rezignaci uvedl, že jako ministr vyvolával kontroverze a nesoustředil se na své PR, a právě komunikace mu byla často vyčítána tak, jak to vnímáte vy?

MLUVČÍ 14,

Pan ministr řekl to, co řekl a myslím si, že s tím se dá částečně souhlasit, na druhou stranu je potřeba připomenout, že on odvedl na ministerstvu obrovský kus práce i tady v Evropské unii, byl velmi věcný, snažil se vlastně ty věci dát jim nějakej řád a smysl, myslím si, že není v představách a neměl by být představa voliče vyvolaný obraz, že ministr musí být za každou cenu populární, ba naopak ministr je manažer, který často musí udělat některé nepopulární kroky, takže ano, určitě mohl lépe umět svoji práci prodat, ale za mě říkám, nejlépe tu práci prodává to, jakým způsobem ministr dosáhl těch věcí a řada věcí se mu prostě povedla.

MLUVČÍ 2,

Nominaci na ministra zemědělství přijal Marek Výborný. Proč KDU-ČSL vybrala? Právě jeho?

MLUVČÍ 14,

Marek Výborný je bývalý předseda a současný předseda poslaneckého klubu, má řadu politických zkušeností a myslíme si, že v tuhle tu dobu bude velmi dobrej ministr, který dokáže vyjednat pro české zemědělce nejlepší možné podmínky. On má spoustu kontaktů, jak do kam jezdil mnoho, mnoho měsíců na setkání hlav států. Nebo má teďka zkušenost i vyjednávání v Poslanecké sněmovně. On má obrovskej respekt u svých kolegů a myslíme si, že bude velmi dobrej týmovej hráč. Právě pro vládu v současných těžkých dobách.

MLUVČÍ 2,

Nicméně ale zaznívají hlasy, že je více spjatý s rezortem školství než zemědělství. Tak to vnímáte.

MLUVČÍ 15,

Jak.

MLUVČÍ 14,

Já si myslím, že každý ministr by měl být především dobrej manažer, on by měl umět vyjednávat napříč, napříč tou vládou, ono opravdu je to v Česku taková anomálie, že my se snažíme za každou cenu poslat ministra, odborníka na určitý rezort, ale ten ministr potom není schopen ty věci vyjednat v rámci vlády a v rámci Poslanecké sněmovny nebo senátu. Já si myslím, že je potřeba říct, že Marek Výborný má zkušenosti, je to opravdu kvalitní politik a v současné době může nabídnout na ministerstvu zemědělství svoje schopnosti a já, když se kouknu po české vládě, tak nevím o tom, že by třeba několik současných ministrů předtím zastávalo nějakou funkci v resortu, kde v současné době jsou, nebo by byli odborníci na ten rezort? Já si myslím, že právě to, proč jsou ministři, je to, že jsou politické figury a že dokáží řadu věcí pro svůj resort vyjednat.

MLUVČÍ 2,

Jaké nejbližší úkoly tedy teď před panem Výborným jsou? Pan Petr Fiala mluví o snížení inflace, o snížení ceny potravin a podobně.

MLUVČÍ 14,

Ano, to je jeden z hlavních úkolů, ale samozřejmě jako ministr zemědělství v současné době by měl komunikovat se všemi vlastně partnery, kteří se podílejí na zemědělské produkci, měl by v současné době zvládnout krizi, která je na trhu s obilím spojená s levnými dovozy z Ukrajiny a měl by samozřejmě umět víc komunikovat s potravináři, nejenom se snažit o kontroly, ale o diskuzi s nimi právě o cenách potravin, protože v řadě odvětvích a v řadě komodit ty ceny potravin jsou navyšovány umělé a vidíme to stále více na různých slevových akcí, na které třeba i pan Nekula dlouhodobě upozorňoval.

MLUVČÍ 2,

Nicméně NKÚ potom toto nepotvrdilo, tak jak vnímáte tady tu kauzu, která proběhla médii.

MLUVČÍ 14,

Tak NKÚ to sice nepotvrdilo, ale myslím si, že každý, kdo jsme viděli před velikonocema slevy 50 % na vajíčka nebo na některé mléčné výrobky, tak jsme si o tom udělali obrázek sami. Já nedokážu opravdu si představit, že pokud by obchodník nevydělával třeba na vajíčkách, tak by nemohl dát padesátiprocentní slevu. A někdy to bylo až kuriózní, když jste viděli slevu z 990 na čtyři 90. a najednou to šlo poté, co vlastně ten problém byl pojmenovanej. Já si myslím, že tak velmi často docházelo prostě k nějakým kartelovým dohodám, a i když úředníci to neprokázali, tak já si myslím, že většina věcí, které pan Nekula pojmenoval, tak ty velmi dobře se dali vidět i u běžnýho spotřebitele a ten běžný spotřebitel třeba na sociálních sítí je velmi často kritizoval.

MLUVČÍ 2,

Byl s námi europoslanec za KDU-ČSL pan Tomáš Zdechovský, děkujeme.

MLUVČÍ 14,

Krásné dobré ráno.

MLUVČÍ 16,

Chystáte se na letní dovolenou v zahraničí s domácím mazlíčkem. V tom případě je nutné dodržet některá pravidla. Více se o nich dočtete na TN. Cz.

Dominik MIHAILESCU, redaktor

A dobré ráno. Je to také sport. Fotbalisté Chorvatska zvítězili v semifinále ligy národů a poprvé v historii postoupili do finále, Nizozemsko v Rotterdamu porazili 42. v prodloužení přitom Nizozemsko vedlo v utkání 10. v prvním poločase se prosadil málem, jenže ve druhé půli Chorvaté skóre otočili a po brance Kramariče a pašaliče vedli 21. vypadalo to, že kostkovaní rozhodnou v základní hrací době, jenže noa Lang se nejlépe zorientoval ve vápně a v šesté minutě nastavení poslal zápas do prodloužení. V něm se výstavní střelou blýskl Bruno Petkovic. Chorvaté ještě v závěru prodloužení kopali penaltu, tu proměnil Luka Modrič a potvrdil postup Chorvatů do finále. Tam na ně bude čekat vítěz utkání Španělsko Itálie.Kolem hvězdného Mbappého je dusno i na reprezentačním srazu poté, co francouzská hvězda šokovala vedení PSG neprodloužením smlouvy, je prý ve hře jeho brzká výměna.

MLUVČÍ 17,

Vloni podepsal lukrativní smlouvu a zdálo se, že jsou jeho vztahy s PSG zalité sluncem. Teď je ale všechno jinak a šéfové zuří.

MLUVČÍ 18,

Mbappé je nevděční. O jeho rozhodnutí nepokračovat věděla dřív média než náš klub.

MLUVČÍ 17,

Postoj majitelů PSG je teď jasný buď bbappé. Podepíše novou smlouvu, nebo ho rychle prodají, protože jinak by po sezóně odešel zadarmo.

MLUVČÍ 14,

Tak je to o tom charakteru i toho hráče, přesně to teďka vystihuje t. Mbappého za poslední léta, jak se, jak se chová, jak k tomu přistupuje.

MLUVČÍ 17,

Na Repre srazu si do situace v Paříži neváhal rýpnout.

Martin KASPARIDES, redaktor

Moc dobře víme, že jsme v PSG měli jisté problémy, každému bylo jasné, že máme nedostatky, které nás dříve či později doženou.

MLUVČÍ 17,

Doteď je navíc naštvaný, že PSG dopustilo odchod Messiho.

Martin KASPARIDES, redaktor

Ve Francii se mu nedostalo respektu, jaký by si zasloužil, a upřímně nechápu, proč se tolika lidem ulevilo, že v PSG skončil.

MLUVČÍ 17,

Největší zálusk. Na Mbappého služby má momentálně Real Madrid.

Dominik MIHAILESCU, redaktor

Jiří lehačka druhou kariérní výhru na trávě ve Stuttgartu nepřidal. Ve druhém kole český tenista prohrál 67 a 46 s třetím nasazeným Francisem tiafoem s USA. Českého tenistu v úvodu zápasu limitovali bolesti pravého kolena, přesto držel krok a za stavu 44 měl dokonce brejkbol, ale nevyužil ho. V tiebreaku prohrál šest míčků po sobě a úvodní dějství nezvládl. I ve druhém setu bylo skóre až do stavu 44 vyrovnané, pak ale Lehečka přišel o servis, a jelikož následně nevyužil šanci prolomit podání Američana, mohl tiafo slavit vítězství a postup před Wimbledonem. Je třicátý sedmý hráč světa Lehečka přihlášen ještě na prestižní podnik ATP 500 v londýnském Queens clabu.Čeští šipkaři Karel Sedláček a Adam gawla jsou již ve Frankfurtu, kde se společně v českém dresu zúčastní prestižního Světového poháru. V této týmové soutěži mají největší šance se letos dostat daleko, letos se totiž turnaj nebude hrát ve formě vyřazování, od začátku ale hráči čekají základní skupiny po třech. Sedláček s Gavlasem nastoupí proti Singapuru a Filipínám.

MLUVČÍ 19,

My nemůžeme podcenit vůbec nic. Bude to strašně těžký, ten formát na čtyři vítězný ligy je prostě ošidnej a my musíme prostě se soustředit na ten zápas, nedělat chyby a prostě využívat toho, já vím, že my dva, když prostě se sejdeme a hrajeme ty svý šipky, tak jsme prostě konkurenceschopný úplně každý.

Dominik MIHAILESCU, redaktor

Sedláček s Gavlasem budou hrát spolu na tomto turnaji podruhé.

MLUVČÍ 19,

Je samozřejmě vždycky lepší, i když si ten pár prostě sedne i jako po tý lidský stránce a když tam funguje nějaká prostě ta chemie a on to je takový vlastně můj synáček, je vlastně v letech mixéry. Nejstarší.

Dominik MIHAILESCU, redaktor

Světový pohár startuje už dnes na Nova sport dva a Voyo od 19 hodin a pěti minut.Výběrový ragbyový tým z nového Zélandu opět zavítal do Česka, aby se zde utkal s českým národním týmem. Více informací už má reportér Jakub Slavík. Kubo, hezké ráno.

MLUVČÍ 2,

Krásné ráno. Přesně na tomto hřišti, tak už ve středu si zahrají Novozélanďané proti české reprezentaci. No a jak to bude probíhat, tak to si právě teď rozebereme v rozhovoru s Romanem rieglem, prezidentem, prezidentem klubu RC Tatra Smíchov, hezké ráno.

MLUVČÍ 20,

Ahoj a zdravím televizní diváky.

MLUVČÍ 2,

A také zdravím Nicolase wise, reprezentanta České republiky v ragbě, hezké ráno i vám.

MLUVČÍ 20,

Ahoj, dobrý den.

MLUVČÍ 2,

Tak co se tady bude dít?

MLUVČÍ 20,

Tak tady velice krásný zápas české reprezentace s výběrem nového Zélandu. Newseland ambasadors. Bude to ve středu jedenadvacátého šestýho šesti hodin a všichni se moc těšíme, protože přijde asi 3000 lidí a doufám a chtěl bych tímto pozvat diváky na tento zápas, aby přišli a určitě český národní tým podpořili.

MLUVČÍ 2,

Nicolasi, jak se těšíš na zápas.

MLUVČÍ 21,

Ale pro osobně bude velký zápas, protože věc zápas pro ty jenom ambasadoři neexistuje, protože ony majáka bude tvrdý, tak já fakt těším a bude tady levný. Doma u rabla Tater Smíchov.

MLUVČÍ 2,

Ty už jsi zmiňoval v té první odpovědi, jakým způsobem se to dá sledovat, tak můžeme tady přijít sem, nebo ještě jsou nějaké další varianty.

MLUVČÍ 20,

Tak ze zápasu bude udělaný záznam naší televizí, takže to určitě potom proběhne asi 23 dny po tom, co ten zápas proběhne, ale jinak určitě je dobrý sem přijít a podpořit ten tým. Ještě jsou lístky k sezení, těch je asi 300, ale jinak stání je vstupenek ještě dost a ta divácká kulisa je fakt výborná a určitě dobře vidět naživo ten tanec Haka, bojový tanec, který vlastně Novozélanďané předvádí před každým důležitým zápasem.

MLUVČÍ 2,

Nicolasi, všichni asi slyší, že nejsi přímo z České republiky, tak odkud si.

MLUVČÍ 21,

Já jsem od Jižní Afriky.

MLUVČÍ 2,

Takže jak se sem dostal v krátkosti pravé do reprezentace České republiky.

MLUVČÍ 21,

Ale já jsem přišel rok 2017 pro ty slavné, pro ragby, no, a po tři roky můžu hraje už pro těžké nároják, hlavně nemám. Tady už žena. Tak to je.

MLUVČÍ 2,

Jistě, i v jaké síle vyběhne česká reprezentace. Na toto hřiště?

MLUVČÍ 20,

Budeme letos opravdu silný. Je to velmi silný výběr s tím, že budou hrát i tři naturalizovaný Jihoafričané, vlastně Nikolas, jeden z nich od nás z Tatry Smíchov a já doufám, že ten zápas bude vyrovnaný, protože zatím proběhl pětkrát tenhle ten exhibiční zápas a z toho česká reprezentace vyhrála jenom jednou, takže my bysme chtěli určitě nový zlé porazit.

MLUVČÍ 2,

Teď rovnou můžeme vidět ještě záběry dětí, které, kteří trénují, tak bude to nějak propojený s nějakým programem, s dětma.

MLUVČÍ 20,

Určitě. Jedna z věcí je, že nejenom, že sem přijedou si novozéďané zahrát ragbyový zápas, ale oni tady jsou vlastně celý týden, už přijedou zítra a oni mají tady i nějakou část společenskou a v podstatě i takovou vyučující koučovskou, kdy hlavně v neděli tady proběhne velkej trénink s našima dětma, kdy sem chceme pozvat asi 250-300 vašich dětí a budeme tady s nima trénovat. Novozeleďané ukážou, ukážou svůj trénink a pak budou trénovat s našima dětma.

MLUVČÍ 2,

Jak je možná manažersky složité sem dostat vlastně špičky, špičky v ragby a všichni znají alblex tak, jak je to těžké.

MLUVČÍ 20,

No, tak třeba v tomhle tom výběru jsou asi dva lidi nebo jeden trenér, jeden hráč, kteří kdysi hráli za Al Black, jinak v podstatě Al Black jako národní tým, my jsme sem asi těžko dostávali, protože my ani na ně nemáme výkonnostně, protože oni jsou pravidelný vítězi světovýho poháru a naše reprezentace se pohybuje kolem třicátýho místa na světě, což bysme chtěli právě těmahle těma setkáníma s těma dobrýma soupeřema změnit. My jako reprezentace jsme i postoupili do vyšší skupiny mistrovství Evropy, takže nás budou teďka čekat nějaký kvalitnější zápasy a my potřebujeme hrát takovýhle zápasy s těma k kvalitníma soupeři, abysme mohli se posouvat výkonnostně někam dál.

MLUVČÍ 2,

Nikola si můžeš už říct nebo odhadnout, jaká bude taktika právě pro tento zápas s novým Zélandem. Prozradíš nám mě? Něco?

MLUVČÍ 21,

Bohužel ty nemůžu říct, no, uvidíme, proč ve stridu.

MLUVČÍ 2,

Ale mají se zase na co těšit.

MLUVČÍ 21,

Určitě bude fakt tady moc líbí, bude tvrdý, bude. Hezký den.

MLUVČÍ 2,

Možná ještě, prosím, řekni, jakou pozici ty hraješ?

MLUVČÍ 21,

Vazáč, osmička.

MLUVČÍ 2,

Vysvětlíš nám, prosím, co to je za pozici.

MLUVČÍ 20,

Ale Nikolas to vysvětloval moc hezky, vazač číslo osmička je vlastně v roji, kde on váže rváčky a je to velice d důležitý post, jeden z těch nejdůležitějších, kdy vlastně většina z těch buď z druhý řady nebo číslo osm jsou kapitáni týmu.

MLUVČÍ 2,

Ještě, prosím, vysvětli, říká se sedmičkové ragby a tzv. Velké ragby, tak možná vysvětlí ten rozdíl, protože asi každý neví.

MLUVČÍ 20,

Sedmičkový ragby je vlastně olympijský ragby, hraje se na stejným hřišti, ale hraje se jenom v sedmi hráčích, sedm proti sedmi, klasický ragby se hraje 15 proti 15. pravidla jsou podobná, ale jinak v dnešní době už to hrajou specializovaný hráči, dřív se stávalo, že hodně patnáctkových hráčů, ty, co hrajou to ragby, o 15 hráčích, hrávali sedmičky, dneska už to tak běžný není, dneska už se na ty sedmičkový ragby hráči specializují.

MLUVČÍ 2,

Nicoles ragby je tvrdý sport, ale říká se, že to je sport gentlemanů, tak během té hry proběhne tam aspoň nějaký nadávky nebo něco s tím soupeřem, nebo je to opravdu gentlemanský sport.

MLUVČÍ 21,

Ale je to gentleman, sport, ale to je spíš sport, zápas jako, který je to zápas, tak je to určitě tvrdý.

MLUVČÍ 2,

Tak ještě poprosím na závěr jenom shrnutí, tedy, kdy můžeme přijít ještě jednou a pozvěte, prosím, ještě všechny na tento zápas.

MLUVČÍ 20,

Tak určitě já bych poprosil, aby diváci přišli na zápas s novým Zélandem 21. 6. Ve středu v šest hodin, kdy kolem čtvrt na sedm bude Haka a bude výkop a zápas bude přibližně do nějaký osmý hodiny a pak je tady nějak připravený program, občerstvení a bude spousta zábavy, já myslím, že lidi by už mohli přijít dřív, protože tady bude i sportovní Aréna, kde si lidi můžou vyzkoušet ragby i s dětma, bude to tady vlastně na vedlejším prostoru a myslím si, že to bude velice, velice fajn.

MLUVČÍ 2,

Říká Roman Rýgl, prezident klubu RC Tatra Smíchov, moc děkuju za váš čas, děkuju, já taky a byl s námi taky Nicolas uis, reprezentant České republiky v ragby.

MLUVČÍ 21,

Taky děkuji, ahoj.

MLUVČÍ 2,

Hezké ráno přeju, já vám. No, a zhruba za hodinku, tak znovu odtud.

Dominik MIHAILESCU, redaktor

Kubo, díky. Ze sportu je to vše, já vám přeji krásné vstávání se snídaní.

MLUVČÍ 22,

Jdeme zjistit, co je to robosoutěž, která probíhá nafakultěelektrotechnickéČVUTv Praze, s námi je Martin Hlinovský, hlavní organizátor robosoutěže, dobré ráno. Dobré ráno. Dobré ráno. A jsou s námi i vítězné týmy. Tak první vítězný tým se jmenuje havárie a skládá se z Martina, Radka a Johany. Tak dobré ráno, dobré ráno, ahoj. A druhý vítězný tým je labužníci, a to jsou Vojtěch, Jakub, Lukáš, i vám přejeme krásné ráno.

MLUVČÍ 23,

Dobré ráno. No, musíme to uvést na pravou míru, to je, vy jste druhý tým v pořadí, není to tak, že byste taky vyhráli, ne? Jak říká Ondra nebo ano?

MLUVČÍ 24,

Oni vyhráli předkolo, ale pak se ještě uskutečnilo finále těch nejlepších týmů a tam může být jenom jeden vítěz.

MLUVČÍ 23,

A dneska tady uvidíme teda v podstatě ten finálový souboj. Přesně tak, jaké byly pravidla. Můžeme si to přiblížit, jak ta robosoutěž vlastně funguje?

MLUVČÍ 24,

Pravidla? Každý rok se snažíme udělat jinou úlohu, takže letos ta úloha se jmenuje ping pong a úkolem těch týmů bylo pokusit se sesbírat a roztřídit ty barevné pingpongové míček do těch jednotlivých skladišť a jednu barvu, protože je to pingpong, tak se pokusit dát mimo hřiště nebo k soupeři, protože ta modrá barva je za minusový body, takže uškodit soupeři takzvaně.

MLUVČÍ 22,

To všechno v nějakým časovém limitu.

MLUVČÍ 24,

Mají na to, mají na to 90 sekund a je to udělaný ještě. Tak je tam vidět, že jsou tam tři ty skladiště. Nižší a nejvyšší podle výšky je bodový ohodnocení, takže je v tom úplně nejnižším pingpongový míček za bod, v tom vyšším je za dva a v tom nejvyšším za tři body, protože i problém je tam umístit a pokud v některém skladišti jsou pingpongové míčky stejné body, tak se to ještě zdvojnásobí ta cena za ty pingpongový míčky, takže jestliže jich tam máme asi 20 na tý hrací ploše, když se to pak spočítá, ono je to komplikovaný, tak 75 bodů je maximum, co se dá získat i se zastavením na konci.

MLUVČÍ 22,

To je těžký vůbec pochopit ty pravidla NATO, sestavit robota, který by to udělal? Není.

MLUVČÍ 23,

To moc těžký zadání na druhý stupeň základní školy.

MLUVČÍ 24,

Je to těžký, zadání, je to těžký, ale zřejmě bylo velice atraktivní, protože vznikla spousta nápadů, spousta konstrukcí těch robotů, ale to zadání je udělaný i pro ty nejmenší. Stačilo udělat nějakou radlici, nahrnout míčky, že jo, do nějakýho skladiště. Kdo chtěl, mohl dělat složitější, složitější řešení.

MLUVČÍ 22,

No, tak přejdeme na to finále.

MLUVČÍ 24,

No, určitě oni už, vítěz je jasnej, ale tím, že tady máme první a druhý tým, tak si to můžeme zopakovat, zopakovat a uvidíme. Samozřejmě nevím, co udělali. Tedy světelný podmínky, jestli, jestli nějakým způsobem to ty roboty.

MLUVČÍ 23,

Neovlivní, to musíme dodat, že vlastně to funguje na základě světelných čidel.

MLUVČÍ 24,

Kromě jiného mají tam světelné světelný snímač, který slouží k pohybu po té černé čáře. Předpokládám, že u obou dvou robotů vidím, že tam mají ultrazvuk a možná tam mají i gyroskop někde. Tak.

MLUVČÍ 23,

Radko Kubo, můžeme to odstartovat? Ano? Tak souboj začíná.

MLUVČÍ 22,

Havárie versu slabožníci tak nezačíná, máme poruchu havárie, ale takhle se hodí. Vy jste si to dali do názvu, nebo ne? Koho je havárie důvodu?

MLUVČÍ 25,

Málo paměti. My to jenom restart.

MLUVČÍ 24,

Jasný, tak to restartujou, to restartovat. Dobře. To se občas stává i při soutěži. Buď se vypne robot, musíme ho znovu zapnout a chviličku trvá, než naběhne, to je běžná věc.

MLUVČÍ 22,

No, jak dlouho trvalo, než jste toho robota dali dohromady?

MLUVČÍ 26,

No, my jsme to zapínali, pardon, my jsme to stavěli asi měsíc tuhle verzi, protože před finálem to první soutěžní kolo, tak jsme měli ještě úplně jinýho robota, ten fungoval dobře, ale nezískával tolik bodů, takže to nebylo tak výhodný.

MLUVČÍ 23,

Jak jste teda postupovali, když jste vyráběli jako labužníci svého robota, tak z čeho jste vycházeli? Jakým směrem jste šli?

MLUVČÍ 26,

No, prvně jsme to chtěli udělat nějak, aby to bylo spolehlivý, aby to vždycky mělo stejný počet bodů, protože dost týmů se stávalo při dřívějších soutěžích, že ten počet bodů získaných byl dost náhodný, že to lišilo a my jsme to chtěli mít stejný, že jsme to udělali nějak, aby to fungovalo spolehlivě.

MLUVČÍ 24,

To je ale.

MLUVČÍ 23,

Hezký jako udělat to tak, aby to fungovalo. To měl.

MLUVČÍ 26,

Zájem bodů, ale vždycky byli stejný.

MLUVČÍ 23,

Fungovalo to super, tak jsme připraveni.

MLUVČÍ 27,

Vůle.

MLUVČÍ 22,

Tak můžeme.

MLUVČÍ 23,

Kalibrujeme moment.

MLUVČÍ 27,

Můžeme, takže 321 start.

MLUVČÍ 24,

Oba dva roboti mají podobnou konstrukci, ale řešení rozdělování těch míčků je naprosto rozdílné.

MLUVČÍ 24,

Musím říct, že na to, že, že jsou to základní školy, že je to úplně neuvěný.

MLUVČÍ 23,

Neuvěřitelný.

MLUVČÍ 24,

Za chviličku si začnou vyměňovat. Ty, kromě modrých jsou všechny samozřejmě za plus, když jsou ve skladišti a ty modrý jsou za -1 bod, takže když je umí, když jedají k soupeři, tak samozřejmě získávají tu.

MLUVČÍ 28,

Výhodu, která může být důležitá.

MLUVČÍ 23,

No, ale Kubo, ty se tváříš nespokojeně, to vypadá.

MLUVČÍ 29,

Asi jsem to špatně nastavil.

MLUVČÍ 23,

Mně to přijde úplně fascinující, co se tam děje.

MLUVČÍ 30,

Ten mantinel byl moc daleko.

MLUVČÍ 22,

Robot, ale snažil se hodit modrej teda.

MLUVČÍ 31,

Soupeři. To je zrádce, tenhle robot, normálně.

MLUVČÍ 22,

To je hráč.

MLUVČÍ 24,

Takže ne vždy se to úplně povede tak.

MLUVČÍ 22,

Jak by porucha.

MLUVČÍ 24,

Ne, ne, na konci. Tři body za zastavení, ale musí tam být akustický signál minimálně pět vteřin, aby bylo jasný, že opravdu zastavil ten robot.

MLUVČÍ 23,

To je Pecka. Děkujeme za ukázky, krásná práce. Zeptáme se ještě týmu havárie, jak jste postupovali u vašeho robota vy?

MLUVČÍ 25,

No, my jsme měli několik generací robotů, celkem asi tak čtyři nebo pět, tohle je první, to bylo jen takový hrabičky, co se to snažil sbírat, ale to nefungovalo.

MLUVČÍ 22,

Můžeme si to půjčit. Celý to ukázali divákům. Bys to popisoval. Bude nejsnazší? No.

MLUVČÍ 23,

Počkejte, tak nám tady takhle, jo.

MLUVČÍ 25,

Tak zařezaný podle.

MLUVČÍ 22,

Jo, není to seřazený, je to seřazený, je dobrý, tak tohle to je první generace, prosím.

MLUVČÍ 25,

To je první. Toto mělo zvednout na vidličky ty balonky, ale to nefungovalo. Potom je tam druhá generace, to už se trošku podobalo, tadyhle, jenom to sbíralo pouze jednu řadu, takže jsme měli problém s tím časovým limitem 90 sekund.Třetí generace byl pokus o masový sběr, v podstatě něco jako kombajn, ale to taky nefungovalo, protože jsme neměli dost dílku na to, abysme udělil tak velkýho robota.

MLUVČÍ 22,

Přichází teda čtvrtá generace.

15. 6. 2023; svetprumyslu.cz

Studentský tým eForce začal novou etapu, představil fúzi autonomní a pilotované formule?

Velký krok dopředu letos udělal tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT). V Národním technickém muzeu v Praze

14. června představil fúzi pilotované a autonomní elektroformule, kterou vyvinul v posledních měsících.

"Formule vznikla spojením našich dvou předešlých generací pilotované a autonomní formule. Bude schopna jezdit část závodu s pilotem a část závodu bez pilota," uvedl Jan Cába, který pracuje v mechanické skupině eForce a má na starost také propagaci týmu. Nový postup vyžadují pravidla nejprestižnější soutěže Formula Student Germany. "My jsme se jim přizpůsobili spolu s nejlepšími týmy na světě," konstatoval Cába. Podotkl, že podle nových podmínek bude nutné odjet autonomně disciplíny akcelerace a skid pad a následně se formule může účastnit i bonusového čistě autonomního závodu.

Krejčí upozornil, že další technickou novinkou jsou frekvenční měniče vlastního návrhu, jimiž tým ušetřil přes 10 kg hmotnosti formule. "Pro bezpilotní disciplíny jsme vyvinuli novou architekturu autonomních systémů a detektoru kuželek," poznamenal kapitán. Dodal, že formule také pomocí senzorů a kamery počítá optimální jízdní trajektorii s rychlostním profilem. "Zároveň jsme díky bezdrátové diagnostice schopni sledovat veškeré informace o vozidle během jízdy v reálném čase. Pro bezpečnost formule i účastníků závodů je zde také zabudovaný hydraulický nouzový brzdový systém, který umožňuje formuli na dálku zastavit," doplnil Krejčí.

Podle Jana Cáby bylo nejtěžší propojit systémy tak, aby se do formule vešly. "Zvolili jsme podobný koncept jako v minulosti. Tím pádem byl přibližně dán rozměr monokoku, nechtěli jsme ho moc zvětšovat. Když jsme do formule potřebovali přidat autonomní systémy, především počítač, nouzovou brzdu, motor a řízení, tak jsme museli přeskládat veškeré komponenty uvnitř auta," vysvětlil Cába. " Nakonec jsme došli k závěru, že je to přijatelné. Zároveň lze autonomní systémy odmontovat, neboť i letos budou závody pro pilotované formule. Takže můžeme rychle odmontovat lidar, kameru, počítač i odpojit systém řízení. Tyto věci jsou pro nás klíčové, jelikož autonomní systémy zvyšují hmotnost vozu a vzhledem k jejich umístění také zhoršují jeho aerodynamiku,” vysvětlil Cába.

Každý závod je výzva

15. 6. 2023; prazskypatriot.cz

Superfinále jarní Robosoutěže ovládla Havárie

Jarní část Robosoutěže určená pro 2. stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií měla letos speciální dohru v neděli 11. června na festivalu Maker Faire Prague. Ze 14 týmů, které se v předchozích kolech umístily nejlépe, v nedělním superfinále zvítězil tým Havárie z Technecia Pardubice, jehož "pingpongový" lego robot v závěrečném souboji zvítězil nad robotem týmu Labužníci ze ZŠ Klíček z Prahy 4.

Oficiální finálová kola jarní Robosoutěže pro ZŠ se podobně jako každý rok konala už v posledním dubnovém týdnu přímo na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze – letos se zúčastnilo celkem 113 týmů a každé kolo mělo svého samostatného vítěze. Organizátoři se ale tentokrát rozhodli, že pozvou nejlepší roboty ještě jednou a umožní tak vyhlásit absolutního vítěze. Vhodná příležitost se naskytla na festivalu Maker Faire Prague, který o víkendu 10. a 11. června navštívilo na Výstavišti téměř 10 000 lidí.

Nejlepším robotem úlohy Ping-pong se stává… Havárie!

Cílem letošní úlohy s názvem Ping-pong bylo sestavit a naprogramovat lego robota tak, aby dokázal na stanovené hrací ploše v časovém limitu 90 vteřin samostatně a bez další pomoci přemístit co nejvíc barevných pingpongových míčků do vyhrazených úložišť. Ve třech dubnových kolech i ve včerejším festivalovém superfinále se utkávali vždy dva roboti na jednom symetricky rozděleném hracím plánu, úspěch se přitom měřil počtem získaných bodů.

V neděli kolem 15. hodiny se v jednom z pavilonů Výstaviště Praha za potlesku shromážděného davu ve finále vyřazovacího pavouka setkaly dva týmy, z nichž absolutní vítězství nakonec připadlo týmu Havárie ve složení Martin Půlpytel, Radek Kalousek a Johana Šimon z Technecia Pardubice, který poměrem 71: 60 bodů porazil tým Labužníci ve složení Vojtěch Nerad, Jakub Hajný a Lukáš Molnáry ze ZŠ Klíček, Praha 4.

Střední školy v Robosoutěži zase od září

"Uspořádat superfinále na festivalu Maker Faire byl dobrý nápad ze dvou důvodů – jednak se mohli utkat roboti, kteří v předchozích kolech soutěžili odděleně, a my jsme tak mohli vyhlásit absolutního vítěze," říká hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, a pokračuje: "Druhou výhodou festivalového superfinále bylo, že jsme mohli představit Robosoutěž tisícům návštěvníků včetně malých dětí, kteří se o robotice a naší soutěži teprve dozvídají."

"Starší studenti se teď můžou těšit a připravovat na podzimní část Robosoutěže pro středoškolské týmy," připomíná Hlinovský. "Registrace začíná v září a finálový souboj se uskuteční před Vánoci." Informace o výsledcích jarní Robosoutěže 2023 i o nastávající podzimní části pro střední školy najdete na webových stránkách nebo facebooku Robosoutěže.

15. 6. 2023; cvut.cz

Obrazem: Studentský tým eForce představil fúzi autonomní a pilotované formule

Datum zveřejnění: Tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve středu 14. června v Národních technickém muzeu

v Praze představil fúzi pilotované a autonomní elektroformule, kterou vyvinul. Dosud vyvíjel autonomní a pilotovanou formuli pouze odděleně. První závod čeká tým eForce na začátku července.

Tým eForce tvoří studenti a studenty z Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT a je devátým nejlepším v Evropě a sedmnáctým nejlepším na světě. "Formule vznikla spojením našich xdvou předešlých generací pilotované a autonomní formule. Bude schopna jezdit část závodu s pilotem a část závodu bez pilota," uvedl Jan Cába, který pracuje v mechanické skupině eForce a má na starost také propagaci týmu. Váha celé formule je pouze 205 kilogramů a je schopna zrychlit z 0 na 100 km/h za 2,5 sekundy. Za pomocí senzorů a kamery formule počítá optimální jízdní trajektorii s rychlostním profilem. "Zároveň jsme díky bezdrátové diagnostice schopni sledovat veškeré informace o vozidle během jízdy v reálném čase. Pro bezpečnost formule i účastníků závodů je zde také zabudovaný hydraulický nouzový brzdový systém, který umožňuje formuli na dálku zastavit," uvedl kapitán týmu Tomáš Krejčí. Tuto sezónu má tým eForce v plánu čtyři závody. A to ve Švýcarsku, kde sezónu na přelomu června a července odstartuje a poté v Itálii, Česku a Chorvatsku.

Zdroj:

prazsky.denik.cz

15. 6. 2023; enterprise-europe-network.cz

Propojení služeb českých a slovenských EDIHů se službami sítě Enterprise Europe Network

V kategorii: Dne 20. června 2023 vyráží šest českých EDIHů na Slovensko, propojuje se s místními partnery a zve ke spolupráci své zahraniční protějšky a další sítě na podporu podnikání.

Zveme na akci EDIH Twister Vol. II Česko & Slovensko, která malým a středním firmám prakticky ukáže, jak jim EDIHy mohou pomoci a jaké jsou synergie s ostatními subjekty, podporujícími podnikání.

České EDIH CIH (Cybersecurity Innovation Hub) EDIH ČVUT EDIH Ostrava EDIH DIGIMAT EDIH Brain4Industry a EDIH NEB setkají se slovenskými partnery, kterými jsou EDIH Expandi 4.0 EDIH SKAI EDIH Cassovia EDIH CIH (Centrum inovativního zdravotnictví) a Slovenské centrum pro digitální inovace

Uvidíte novinky ze špičkových digitálních technologií, které nabídnou k vyzkoušení, zjistíte, jaké vzdělávací kurzy v oblasti prohlubování digitálních dovedností jsou k dispozici, jak mohou EDIHy pomoci k financování digitální transformace, které byznysové modely se zapracováním digitálních technologií mohou firmám usnadnit život a seznámíte se s novými partnery.

Akce proběhne od 9 do 15 hod. na Fakultě elektrotechniky a informatiky Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Program a registraci naleznete ZDE

15. 6. 2023; prazsky.denik.cz

Vědě, technice a poznání patřily klíčové výstavní areály v Praze současně

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Velkoměstem poznání se o druhém červnovém víkendu stala Praha. V sobotu 10. června dokonce patřily vědě, technice a technologiím zároveň dva nejvýznamnější výstavní areály v metropoli. V areálu PVA Expo Praha v Letňanech končil třídenní Veletrh vědy, pořádaný Akademií věd ČR, na Výstavišti začala dvoudenní přehlídku kreativity Maker Faire. Obě akce provázela značná návštěvnická pozornost, a to nejen ze strany žáků a studentů. Ti mohli najít i inspiraci k budoucímu studijnímu či profesnímu zaměření.

V Letňanech představily svou činnost jednotlivé ústavy akademie věd i další instituce. Návštěvníci mohli poznat, že věda může být zábavná – a lidé, kteří se kolem ní točí, umějí své poznatky podat srozumitelně a i s humorem. Tradičně lákaly technické vychytávky, přístroje, na pohled efektní experimenty, ale i věci spojené s přírodou.

Pozadu ve schopnosti zaujmout však nezůstali ani třeba historici, neurovědci – nebo například jazykovědci či psychologové a filozofové. Více než stovka rozmanitých expozic totiž představila nejen technické a přírodní obory, které se většinou snáze předvádějí, ale i společenské a humanitní.

Markéta Kinská z akademie věd připomněla, že letošní ročník, který mimo jiné upoutal fotovoltaickým stanem sloužícím jako simulátor funkce solárního panelu, robotickým psem či cestou do doby ledové i s jeskynními malbami, ale také autem na měření bouřky nebo laserovým bludištěm, měl rekordní návštěvnost: dorazilo 46 tisíc lidí.

"Velký zájem byl letos i o dvě novinky v doprovodných programech: Zeptej se vědce live! a Vědecká zastávka, ve kterých byli diváci zváni, aby badatelům přímo v sále kladli otázky," připomněla Kinská. "Návštěvníci ocenili i oblíbené science show, přednášky či panelové diskuse pod taktovkou Václava Moravce, které se letos věnovaly energetice, genové terapii nebo právu na nenávist," konstatovala.

Přehlídka kreativity Maker Faire na Výstavišti Praha.

Výstaviště v Holešovicích, konkrétně tamní Křižíkovy pavilony, zase hostilo svátek vědeckého kutilství a vynalézavosti Maker Faire Prague. Velká část expozic se nesla ve znamení 3D tisku či robotiky, ale objevila se celá řada dalších pozoruhodných nápadů.

Na venkovním prostranství budila například pozornost motorka s topeništěm, do kterého bylo třeba přikládat. Fakulta elektrotechnická ČVUT ale sklidila úspěch třeba i díky poměrně jednoduché atrakci v podobě banánového piana. Zejména mladší návštěvníky však zaujal třeba i koutek her na stařičkých počítačích.

Foto:

Přehlídka kreativity Maker Faire na Výstavišti Praha.

Veletrh vědy, který v areálu PVA Expo Praha v Letňanech uspořádala Akademie věd ČR.

Přehlídka kreativity Maker Faire na Výstavišti Praha.

FotoAuthors:

Deník/Milan Holakovský

15. 6. 2023; cysnews.cz

Studentský tým eForce začal novou etapu, představil fúzi autonomní a pilotované formule Fúze pilotované a autonomní elektroformule Nový monopost dispo

Velký krok dopředu letos udělal tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT). V Národním technickém muzeu v Praze

"Formule vznikla spojením našich dvou předešlých generací pilotované a autonomní formule. Bude schopna jezdit část závodu s pilotem a část závodu bez pilota," uvedl Jan Cába, který pracuje v mechanické skupině eForce a má na starost také propagaci týmu. Nový postup vyžadují pravidla nejprestižnější soutěže Formula Student Germany. "My jsme se jim přizpůsobili spolu s nejlepšími týmy na světě," konstatoval Cába. Podotkl, že podle nových podmínek bude nutné odjet autonomně disciplíny akcelerace a skid pad a následně se formule může účastnit i bonusového čistě autonomního závodu.

Nový monopost disponuje motory ve všech čtyřech kolech o celkovém výkonu 141,48 kW a kroutícím momentu 1335 Nm.

"Nejen díky monokoku ze sendvičové kompozitní struktury z uhlíkových vláken a hliníkových voštin je váha celého monopostu pouze 205 kilogramů. Díky těmto vlastnostem je schopna formule zrychlit z 0 na 100 km/h do 2,5 sekund. O zdroj energie se stará baterie s maximálním napětím 600 V o kapacitě 7,45 kWh, která je navržena, aby vydržela hlavní závod na 22 km," vypíchl kapitán týmu Tomáš Krejčí některé technické přednosti formule.

Krejčí upozornil, že další technickou novinkou jsou frekvenční měniče vlastního návrhu, jimiž tým ušetřil přes 10 kg hmotnosti formule.

"Pro bezpilotní disciplíny jsme vyvinuli novou architekturu autonomních systémů a detektoru kuželek," poznamenal kapitán. Dodal, že formule také pomocí senzorů a kamery počítá optimální jízdní trajektorii s rychlostním profilem. "Zároveň jsme díky bezdrátové diagnostice schopni sledovat veškeré informace o vozidle během jízdy v reálném čase. Pro bezpečnost formule i účastníků závodů je zde také zabudovaný hydraulický nouzový brzdový systém, který umožňuje formuli na dálku zastavit," doplnil Krejčí.

Podle Jana Cáby bylo nejtěžší propojit systémy tak, aby se do formule vešly.

"Zvolili jsme podobný koncept jako v minulosti. Tím pádem byl přibližně dán rozměr monokoku, nechtěli jsme ho moc zvětšovat. Když jsme do formule potřebovali přidat autonomní systémy, především počítač, nouzovou brzdu, motor a řízení, tak jsme museli přeskládat veškeré komponenty uvnitř auta," vysvětlil Cába. "Nakonec jsme došli k závěru, že je to přijatelné. Zároveň lze autonomní systémy odmontovat, neboť i letos budou závody pro pilotované formule. Takže můžeme rychle odmontovat lidar, kameru, počítač i odpojit systém řízení. Tyto věci jsou pro nás klíčové, jelikož autonomní systémy zvyšují hmotnost vozu a vzhledem k jejich umístění také zhoršují jeho aerodynamiku,” vysvětlil Cába.

Zdroj: ČVUT

eForce

14. 6. 2023; Lupa.cz

Ambice jsou velké, lidé chybí. Česko chce výrazně posílit v čipech, má ale nedostatek odborníků

Z polovodičů se stalo velké politické téma a chystá se řada projektů a velké investice. Česku ale chybí lidé.

Z čipů se v Česku, podobně jako v USA, Číně nebo Jižní Koreji, stává sílící politické téma. Blíží se evropský Chips Act, který zmobilizuje investice. Onsemi žádá o mnohamiliardovou státní pobídku na rozšíření výroby v Rožnově pod Radhoštěm. Tchaj-wan a další u nás chtějí centra na polovodičový design. Na Jižní Moravě se chtějí ucházet o evropské čipové kompetenční centrum. A bude toho ještě více. Pokud ale Česká republika bude chtít v klíčovém oboru posílit, musí vyřešit zásadní otázku: lidi.

Odborníci na polovodiče, mikroelektroniku a další obory chybí všude, což zásadně limituje ambice řady zemí. Tchaj-wan je sice výrobní čipová velmoc, tento asijský ostrov ale obývá pouze kole dvaceti milionů lidí a počet kvalifikovaných lidí je logicky limitovaný, zejména v softwarové oblasti. To, že Tchaj-wan nabídl Česku vybudování centra na návrh čipů, souvisí s tím, že zemi chybí asi 30 tisíc lidí.

Podobné kroky lze vidět i jinde. Řada polovodičových společností by nejraději investovala v Číně, kde je rostoucí počet vzdělaných lidí a státní podpora, tomu ale čím dále více brání politika a restrikce zejména ze strany USA. Ty chtějí svého rivala odstřihnout od mezinárodní výměny informací a technologií a co nejvíce zbrzdit velké čínské čipové ambice.

Lidí je málo

Evropská unie na tom rovněž není nejlépe. "V EU aktuálně chybí vyšší desetitisíce talentů na návrh čipů. Unie má světový podíl na IP designu pouze čtyři procenta,” shrnul Stanislav Černý, který stojí za založením Národního polovodičového klastru.

"Vzdělávání pro polovodiče a dostatek schopných a talentovaných designerů není problém jen Česka, ale také Německa, Nizozemska i Tchaj-wanu. Žádná ze jmenovaných zemí neumí vyřešit lusknutím prstu. Je nutné a prioritní pro Česko využít svého potenciálu pro výchovu odborníků,” doplnil Černý.

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, která se například s tamním Honeywellem bude podílet na vývoji specializovaných čipů, v oboru mikroelektroniky ročně do světa "vypustí” 60 bakalářů, 30 inženýrů a pět lidí s doktorátem. "Na příští rok máme nahlášených pouze 25 studentů,” konstatoval Jiří Háze z ústavu mikroelektroniky VUT FEKT.

Škola nabízí také výuku v angličtině. Tam jsou čísla o něco lepší, obor ročně absolvuje 85 bakalářů, 40 inženýrů a jeden doktorand. Jenže dostávat do Česka zahraniční studenty není tak jednoduché. "Máme například předvybrané vhodné kandidáty z Indie a hrozíme se procesu udělování víz. Pravděpodobně se to nestihne,” uvedl Háze.

Jak popisuje ČVUT v Praze, problémů je více. "Pro studenty z Evropy nejsou naše anglické programy atraktivní, protože si za ně studenti musí platit. V Německu to mají zdarma, přičemž kvalita je na stejné úrovni jako u nás,” popsal Jiří Jakovenko, proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Připravuje se nový zákon o pobytu cizinců a také nový vysokoškolský zákon, který by zahraniční studenty mohl podpořit,” zareagovala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která u nás patří k aktivním politikům zabývajících se čipy.

Know-how je, zájem už tolik ne

ČVUT má věci kolem integrovaných obvodů a podobně soustředěné na Jaderce, FIT a FEKTu. Podle zástupců školy ale není jednoduché získat zájem studentů. "Máme know-how a další aspekty, ale nejsme schopní přitáhnout lidi, aby tyto obory studovali,” popsal Jakovenko ve shodě s VUT. Dle jeho slov by zde byla vhodná pomoc průmyslu, aby se zapojil do propagace oboru směrem k dětem a rodičům, aby nebylo slyšet "pouze” o AI nebo kyberbezpečnosti.

Českým univerzitám se podařilo vybudovat infrastrukturu, díky které lze lze obory kolem čipů rozumně učit. VUT má zejména CEITEC disponující pokročilou laboratoří, kde si lze vyrobit vlastní čip. Výzkumným institutem CEITEC Nano ročně projdou desítky studentů. "Plánujeme rozšíření, ale prozatím není nic schváleno,” uvedl Pavel Krečmer, zástupce ředitele CEITECu. Škola také spolupracuje s ikonickou belgickou organizací IMEC, kam se ohledně budoucnosti polovodičů jezdí "nachytřovat” celý svět.

ČVUT zase loni otevřela Nanolab, kde lze pracovat třeba s litografií, leptáním, depozicí nebo charakterizací.

Stát také posílá peníze do výzkumu jako jsou materiály a podobně. Podle údajů kabinetu ministryně Langšádlové jen za posledních pět let šlo do polovodičového výzkumu 1,5 miliardy korun.

"Polovodičový hodnotový řetězec je komplexní ekosystém a potřebuje více profesí pro každý svůj segment a také specifické potřeby investic. Pokud se i v Česku a nejenom v Německu (Intel v Magdeburgu, TSMC v Drázďanech a podpbmě) podaří podobně zásadní investice do polovodičů, bude tento obor jistě vnímán jako příležitost,” navázal Černý.

Národní polovodičová strategie

Jedním z politiků, který téma kolem čipů uchopil, je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), který ho označil za klíčové a chce mu věnovat podporu. Aktuálně jde zejména o pobídky pro americkou společnost Onsemi, která v Rožnově rozšiřuje polovodičovou výrobu na bázi karbidu křemíku. Síkela už navrhl pobídku přes půl miliardy a ve hře je mnohem větší akce - Onsemi chce investovat 44 miliard za podmínky 20procentní státní pobídky.

"Onsemi známe jako firmu, jenž dokázala pozvednout polovodičový sektor v České republice a přitáhnout další investory,” uvedl Síkela i s odkazem na to, že podobné projekty mohou přísun talentů a budování ekosystému podpoři. "Obor polovodičů v Česku také potřebuje vizi a rámec, kam směřovat. Proto vzniká koncept národní polovodičové strategie. Je to reakce na evropský Chips Act.” Podle Černého je národní strategie i směrem ke vzdělávání klíčovým bodem.

Národní strategie je také tématem číslo jedna pro zmiňovaný Národní polovodičový klastr. Jeho součástí jsou firmy jako Codasip, Onsemi, Thermo Fisher, Tescan, Tropic Square, NXP, STMicroelectronics, SVCS, Hitachi Energy, univerzity a další.

Národní klastr společně s Hospodářskou komorou ČR podepsal otevřenou deklaraci na podporu rozvoje polovodičů v České republice. Mezi klíčové aktivity mimo jiné patří "rozvoj dovedností a vzdělávání vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně podpory programů technického vzdělávání a odborné přípravy a přilákání a udržení talentů v našich regionech.”

Evropská unie se při budování nových kapacit chce také hodně spoléhat na takzvaná centra kompetencí, která jsou součástí Chips Actu. Jedno takové chce v Brně vybudovat jihomoravský radní Jiří Hlavenka (Piráti). Nový projekt Evropské komise počítá s vytvořením čipových akademií a školících center.

Potenciál rozvoje kapacit designu u nás je. Kromě Tchaj-wanu a Hlavenky je například v jednání akce s Nizozemci. "Mají zájem mít u nás centrum,” potvrdil Černý bez větších detailů. Centrum by mělo být zapojeny do řetězce společnosti ASML, která jako jediná na světě dodává stroje na EUV litografii nutné pro výrobu nejpokročilejších čipů s malými nanometry. Odebírá je TSMC a chystá se na to Intel.

"Polovodičový sektor se v Česku vybudoval ze spoda. Dáváme to k zemi k dispozici,” apeloval Antonín Sedláček, provozní ředitel společnosti Tescan vyvíjející elektronové mikroskopy používané při kontrole kvality čipů. Společně s rovněž brněnskou Thermo Fisher patří ke světovým lídrům na trhu. Fisher například dodává TSMC, Intelu, Samsungu, Onsemi, Qualcommu, Nvidii, Broadcomu, STMicroelectronics, NXP, AMD, SK hynixu a dalším.

Jak vypadá Nanolab ČVUT:

Nanolab, polovodičová laboratoř ČVUT

14. 6. 2023; cvut.cz

S LVICÍ2 k Měsíci: prezentace první české lunární mise

Datum zveřejnění: Rádi bychom vás jménem konsorcia projektu LVICE pozvali na prezentaci do pražského planetária Planetum, kde

budou v pátek 23. června 2023 od 13.00 hodin veřejně představeny detaily plánované mise první české kosmické sondy k Měsíci, na které také spolupracují kolegové z Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze a Fakulty elektrotechnické ČVUT a Fakulty jaderná a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Dozvíte se, jakých vědeckých cílů chce mise dosáhnout, jak bude celá mise vypadat a především jaké benefity České republice realizace této mise přinese. Prezentaci podpoří krátkým vystoupením také pan profesor Zdeněk Němeček, který pracoval na družicích Magion, dále pan profesor Petr Kulhánek a nebo český kosmonaut-záložník, kapitán Aleš Svoboda.

Vědečtí členové konsorcia budou na místě připraveni demonstrovat některé prototypy přístrojů, které na misi poletí.

Prosíme potvrďte svou účast registrací na tomto odkazu – počet míst je omezen!

14. 6. 2023; Lupa.cz

Ambice jsou velké, lidé chybí. Česko chce výrazně posílit v čipech, má ale nedostatek odborníků

Z polovodičů se stalo velké politické téma a chystá se řada projektů a velké investice. Česku ale chybí lidé.

Lidí je málo

Evropská unie na tom rovněž není nejlépe. "V EU aktuálně chybí vyšší desetitisíce talentů na návrh čipů. Unie má světový podíl na IP designu pouze čtyři procenta," shrnul Stanislav Černý, který stojí za založením Národního polovodičového klastru.

"Vzdělávání pro polovodiče a dostatek schopných a talentovaných designerů není problém jen Česka, ale také Německa, Nizozemska i Tchaj-wanu. Žádná ze jmenovaných zemí to neumí vyřešit lusknutím prstu. Je nutné a prioritní pro Česko využít svého potenciálu pro výchovu odborníků," doplnil Černý.

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, která se například s tamním Honeywellem bude podílet na vývoji specializovaných čipů, v oboru mikroelektroniky ročně do světa "vypustí" 60 bakalářů, 30 inženýrů a pět lidí s doktorátem. "Na příští rok máme nahlášených pouze 25 studentů," konstatoval Jiří Háze z ústavu mikroelektroniky VUT FEKT.

Jak popisuje ČVUT v Praze, problémů je více. "Pro studenty z Evropy nejsou naše anglické programy atraktivní, protože si za ně studenti musí platit. V Německu to mají zdarma, přičemž kvalita je na stejné úrovni jako u nás," popsal Jiří Jakovenko, proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Připravuje se nový zákon o pobytu cizinců a také nový vysokoškolský zákon, který by zahraniční studenty mohl podpořit," zareagovala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která u nás patří k aktivním politikům zabývajících se čipy.

Know-how je, zájem už tolik ne

ČVUT má věci kolem integrovaných obvodů a podobně soustředěné na Jaderce, FIT a FEKTu. Podle zástupců školy ale není jednoduché získat zájem studentů. "Máme know-how a další aspekty, ale nejsme schopní přitáhnout lidi, aby tyto obory studovali," popsal Jakovenko ve shodě s VUT. Dle jeho slov by zde byla vhodná pomoc průmyslu, aby se zapojil do propagace oboru směrem k dětem a rodičům, aby nebylo slyšet "pouze" o AI nebo kyberbezpečnosti.

Českým univerzitám se podařilo vybudovat infrastrukturu, díky které lze obory kolem čipů rozumně učit. VUT má zejména CEITEC disponující pokročilou laboratoří, kde si lze vyrobit vlastní čip. Výzkumným institutem CEITEC Nano ročně projdou desítky studentů. "Plánujeme rozšíření, ale prozatím není nic schváleno," uvedl Pavel Krečmer, zástupce ředitele CEITECu. Škola také spolupracuje s ikonickou belgickou organizací IMEC, kam se ohledně budoucnosti polovodičů jezdí "nachytřovat" celý svět.

ČVUT zase loni otevřela Nanolab, kde lze pracovat třeba s litografií, leptáním, depozicí nebo charakterizací.

Stát také posílá peníze do výzkumu, jako jsou materiály a podobně. Podle údajů kabinetu ministryně Langšádlové jen za posledních pět let šlo do polovodičového výzkumu 1,5 miliardy korun.

"Polovodičový hodnotový řetězec je komplexní ekosystém a potřebuje více profesí pro každý svůj segment a také specifické potřeby investic. Pokud se i v Česku, a ne jenom v Německu (Intel v Magdeburgu, TSMC v Drážďanech a podobně) podaří podobně zásadní investice do polovodičů, bude tento obor jistě vnímán jako příležitost," navázal Černý.

Národní polovodičová strategie

Jedním z politiků, který téma kolem čipů uchopil, je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), který ho označil za klíčové a chce mu věnovat podporu. Aktuálně jde zejména o pobídky pro americkou společnost Onsemi, která v Rožnově rozšiřuje polovodičovou výrobu na bázi karbidu křemíku. Síkela už navrhl pobídku přes půl miliardy a ve hře je mnohem větší akce – Onsemi chce investovat 44 miliard za podmínky 20procentní státní pobídky.

"Onsemi známe jako firmu, jež dokázala pozvednout polovodičový sektor v České republice a přitáhnout další investory," uvedl Síkela i s odkazem na to, že podobné projekty mohou přísun talentů a budování ekosystému podpořit. "Obor polovodičů v Česku také potřebuje vizi a rámec, kam směřovat. Proto vzniká koncept národní polovodičové strategie. Je to reakce na evropský Chips Act." Podle Černého je národní strategie i směrem ke vzdělávání klíčovým bodem.

Potenciál rozvoje kapacit designu u nás je. Kromě Tchaj-wanu a Hlavenky je například v jednání akce s Nizozemci. "Mají zájem mít u nás centrum," potvrdil Černý bez větších detailů. Centrum by mělo být zapojeno do řetězce společnosti ASML, která jako jediná na světě dodává stroje na EUV litografii nutné pro výrobu nejpokročilejších čipů s malými nanometry. Odebírá je TSMC a chystá se na to Intel.

"Polovodičový sektor se v Česku vybudoval zespoda. Dáváme to zemi k dispozici," apeloval Antonín Sedláček, provozní ředitel společnosti Tescan vyvíjející elektronové mikroskopy používané při kontrole kvality čipů. Společně s rovněž brněnskou Thermo Fisher patří ke světovým lídrům na trhu. Fisher například dodává TSMC, Intelu, Samsungu, Onsemi, Qualcommu, Nvidii, Broadcomu, STMicroelectronics, NXP, AMD, SK hynixu a dalším.

Jak vypadá Nanolab ČVUT:

Nanolab, polovodičová laboratoř ČVUT

14. 6. 2023; cvut.cz

Studentský tým eForce začal novou etapu, představil fúzi autonomní a pilotované formule

Datum zveřejnění: Velký krok dopředu letos udělal tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT). V Národním

technickém muzeu v Praze dnes představil fúzi pilotované a autonomní elektroformule, kterou vyvinul v posledních měsících. Studentský tým, jenž patří mezi desítku nejlepších v Evropě, dosud vyvíjel autonomní a pilotovanou formuli odděleně. Technologie propojil, aby vyhověl pravidlům špičkových soutěží. První ze čtveřice prestižních závodů čeká eForce už počátkem července. Tým tvoří studenti a studentky Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní (FS) ČVUT.

"Formule vznikla spojením našich dvou předešlých generací pilotované a autonomní formule. Bude schopna jezdit část závodu s pilotem a část závodu bez pilota," uvedl Jan Cába, který pracuje v mechanické skupině eForce a má na starost také propagaci týmu. Nový postup vyžadují pravidla nejprestižnější soutěže Formula Student Germany. "My jsme se jim přizpůsobili spolu s nejlepšími týmy na světě," konstatoval Cába. Podotkl, že podle nových podmínek bude nutné odjet autonomně disciplíny akcelerace a skid pad a následně se formule může účastnit i bonusového čistě autonomního závodu.

Krejčí upozornil, že další technickou novinkou jsou frekvenční měniče vlastního návrhu, jimiž tým ušetřil přes 10 kg hmotnosti formule. "Pro bezpilotní disciplíny jsme vyvinuli novou architekturu autonomních systémů a detektoru kuželek," poznamenal kapitán. Dodal, že formule také pomocí senzorů a kamery počítá optimální jízdní trajektorii s rychlostním profilem. "Zároveň jsme díky bezdrátové diagnostice schopni sledovat veškeré informace o vozidle během jízdy v reálném čase. Pro bezpečnost formule i účastníků závodů je zde také zabudovaný hydraulický nouzový brzdový systém, který umožňuje formuli na dálku zastavit," doplnil Krejčí.

Podle Jana Cáby bylo nejtěžší propojit systémy tak, aby se do formule vešly. "Zvolili jsme podobný koncept jako v minulosti. Tím pádem byl přibližně dán rozměr monokoku, nechtěli jsme ho moc zvětšovat. Když jsme do formule potřebovali přidat autonomní systémy, především počítač, nouzovou brzdu, motor a řízení, tak jsme museli přeskládat veškeré komponenty uvnitř auta," vysvětlil Cába. "Nakonec jsme došli k závěru, že je to přijatelné. Zároveň lze autonomní systémy odmontovat, neboť i letos budou závody pro pilotované formule. Takže můžeme rychle odmontovat lidar, kameru, počítač i odpojit systém řízení. Tyto věci jsou pro nás klíčové, jelikož autonomní systémy zvyšují hmotnost vozu a vzhledem k jejich umístění také zhoršují jeho aerodynamiku,” vysvětlil Cába.

Každý závod je výzva

Studentský závodní tým eForce loni výrazně poskočil v hlavní kategorii žebříčku elektroformulí 279 vysokoškolských týmů z celého světa. V současnosti je devátý nejlepší v Evropě, na 17. příčce celosvětově a první mezi soutěžícími z tuzemských vysokých škol. Jde o jedno z nejlepších umístění v historii týmu eForce. První elektrickou formuli na FEL ČVUT postavilo tehdejší osazenstvo týmu v roce 2010.

14. 6. 2023; hybrid.cz

Studentský tým eForce začal novou etapu, představil fúzi autonomní a pilotované formule

Velký krok dopředu letos udělal tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT). V Národním technickém muzeu v Praze dnes

představil fúzi pilotované a autonomní elektroformule, kterou vyvinul v posledních měsících. Studentský tým, jenž patří mezi desítku nejlepších v Evropě, dosud vyvíjel autonomní a pilotovanou formuli odděleně. Technologie propojil, aby vyhověl pravidlům špičkových soutěží. První ze čtveřice prestižních závodů čeká eForce už počátkem července. Tým tvoří studenti a studentky Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní (FS) ČVUT.

Každý závod je výzva

Studentský závodní tým eForce loni výrazně poskočil v hlavní kategorii žebříčku elektroformulí 279 vysokoškolských týmů z celého světa. V současnosti je devátý nejlepší v Evropě, na 17. příčce celosvětově a první mezi soutěžícími z tuzemských vysokých škol. Jde o jedno z nejlepších umístění v historii týmu eForce. První elektrickou formuli na FEL ČVUT postavilo tehdejší osazenstvo týmu v roce 2010.

zdroj: tisková zpráva

Studentský tým tým eForce FEE Prague Formula pražského FEL ČVUT se svým strojem. foto: eForce FEE Prague Formula

14. 6. 2023; feedit.cz

Studentský tým eForce začal novou etapu, představil fúzi autonomní a pilotované formule

Velký krok dopředu letos udělal tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT). V Národním technickém muzeu v Praze dnes představil fúzi pilotované a autonomní elektroformule, kterou vyvinul v posledních měsících. Studentský tým, jenž patří mezi desítku nejlepších v Evropě, dosud vyvíjel autonomní a pilotovanou formuli odděleně. Technologie propojil, aby vyhověl pravidlům špičkových soutěží. První ze čtveřice prestižních závodů čeká eForce už počátkem července. Tým tvoří studenti a studentky Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní (FS) ČVUT.

"Formule vznikla spojením našich dvou předešlých generací pilotované a autonomní formule. Bude schopna jezdit část závodu s pilotem a část závodu bez pilota," uvedl Jan Cába, který pracuje v mechanické skupině eForce a má na starost také propagaci týmu. Nový postup vyžadují pravidla nejprestižnější soutěže Formula Student Germany. "My jsme se jim přizpůsobili spolu s nejlepšími týmy na světě," konstatoval Cába. Podotkl, že podle nových podmínek bude nutné odjet autonomně disciplíny akcelerace a skid pad a následně se formule může účastnit i bonusového čistě autonomního závodu.

Krejčí upozornil, že další technickou novinkou jsou frekvenční měniče vlastního návrhu, jimiž tým ušetřil přes 10 kg hmotnosti formule. "Pro bezpilotní disciplíny jsme vyvinuli novou architekturu autonomních systémů a detektoru kuželek," poznamenal kapitán. Dodal, že formule také pomocí senzorů a kamery počítá optimální jízdní trajektorii s rychlostním profilem. "Zároveň jsme díky bezdrátové diagnostice schopni sledovat veškeré informace o vozidle během jízdy v reálném čase. Pro bezpečnost formule i účastníků závodů je zde také zabudovaný hydraulický nouzový brzdový systém, který umožňuje formuli na dálku zastavit," doplnil Krejčí.

Podle Jana Cáby bylo nejtěžší propojit systémy tak, aby se do formule vešly. "Zvolili jsme podobný koncept jako v minulosti. Tím pádem byl přibližně dán rozměr monokoku, nechtěli jsme ho moc zvětšovat. Když jsme do formule potřebovali přidat autonomní systémy, především počítač, nouzovou brzdu, motor a řízení, tak jsme museli přeskládat veškeré komponenty uvnitř auta," vysvětlil Cába. "Nakonec jsme došli k závěru, že je to přijatelné. Zároveň lze autonomní systémy odmontovat, neboť i letos budou závody pro pilotované formule. Takže můžeme rychle odmontovat lidar, kameru, počítač i odpojit systém řízení. Tyto věci jsou pro nás klíčové, jelikož autonomní systémy zvyšují hmotnost vozu a vzhledem k jejich umístění také zhoršují jeho aerodynamiku,” vysvětlil Cába.

Každý závod je výzva

Studentský závodní tým eForce loni výrazně poskočil v hlavní kategorii žebříčku elektroformulí 279 vysokoškolských týmů z celého světa. V současnosti je devátý nejlepší v Evropě, na 17. příčce celosvětově a první mezi soutěžícími z tuzemských vysokých škol. Jde o jedno z nejlepších umístění v historii týmu eForce. První elektrickou formuli na FEL ČVUT postavilo tehdejší osazenstvo týmu v roce 2010.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na .

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm téměř 19 000 studentů. Pro akademický rok 2022/23 nabízí ČVUT svým studentům na 350 akreditovaných studijních programů a z toho přes 100 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.– 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

TaggedČeskévysokéučenítechnickévPraze

14. 6. 2023; prazsky.denik.cz

Obrazem: Studentský tým eForce představil fúzi autonomní a pilotované formule

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve středu 14. června v Národních technickém muzeu v Praze představil fúzi pilotované a autonomní elektroformule, kterou vyvinul. Dosud vyvíjel autonomní a pilotovanou formuli pouze odděleně. První závod čeká tým eForce na začátku července.

Tým eForce tvoří studenti a studenty z Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT a je devátým nejlepším v Evropě a sedmnáctým nejlepším na světě.

"Formule vznikla spojením našich xdvou předešlých generací pilotované a autonomní formule. Bude schopna jezdit část závodu s pilotem a část závodu bez pilota," uvedl Jan Cába, který pracuje v mechanické skupině eForce a má na starost také propagaci týmu.

Váha celé formule je pouze 205 kilogramů a je schopna zrychlit z 0 na 100 km/h za 2,5 sekundy. Za pomocí senzorů a kamery formule počítá optimální jízdní trajektorii s rychlostním profilem.

Tuto sezónu má tým eForce v plánu čtyři závody. A to ve Švýcarsku, kde sezónu na přelomu června a července odstartuje a poté v Itálii, Česku a Chorvatsku.

Foto:

Představení 12. monopostu týmu eForce FEE Prague Formula.

FotoAuthors:

Deník/Radek Cihla

13. 6. 2023; vedavyzkum.cz

Skončil rekordní Veletrh vědy 2023: 3 dny, 100 expozic, 46 000 návštěvníků

V sobotu 10. června skončil na výstavišti v pražských Letňanech Veletrh vědy. Nabídl více než 100 expozic Akademie věd ČR, univerzit a inovačních firem. Letošní návštěvnost překonala všechny předešlé ročníky. Během tří dnů jej navštívilo na 46 000 lidí, to je asi o polovinu více než v minulých letech.

Prezentovalo na ní více než 100 vědeckých pracovišť, firem i science center. Doprovodný program nabídl přednášky, workshopy, panelové diskuze i podcast naživo. Třídenní akci pořádala Akademie věd ČR.

"Hluboká poklona a veliké poděkování patří všem vystavovatelům, kteří nejen že připravili atraktivní expozice, ale především tři dny čelili nevídanému zájmu návštěvníků veletrhu. Je jejich zásluhou, že akce přitáhla pozornost nejen veřejnosti, ale i politických špiček, které jsme snad přesvědčili, že vědu je třeba podporovat," řekla za organizátory ředitelka Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR Kateřina Sobotková.

Lákadly letošního, již sedmého ročníku Veletrhu vědy byla mimo jiné úniková hra Staňte se tajným agentem, mikroskopické zkoumání spermií různých druhů savců, určování vlastních vzorků hornin či podepisování hlaholicí.

S pomocí vědců bylo možné vypočítat věk ryby z šupin, zjistit, co se dá vyčíst z korespondence spisovatelů a básníků, vypěstovat krystal, vyrobit blesk v mikrovlnné troubě, vyzkoušet simulátor funkce solárního panelu, prozkoumat mlžnou komoru anebo zajít do laserového bludiště.

Všichni vystavovatelé, ať už vědci, pracovníci ZOO Praha, zdravotničtí záchranáři, vysokoškolští učitelé a výzkumníci, vývojáři soukromých společností nebo popularizátoři vědy, ochotně odpovídali na zvědavé otázky návštěvníků.

Novinkou letošního programu byla naučná pohádka pro děti Běla mezi včelami.

Science show i diskuze s Václavem Moravcem

Stánky s expozicemi doplnila vědecká představení pro školy, panelové diskuze, přednášky, workshopy a besedy – to vše v multimediálním sále s obří obrazovkou o ploše 80 m2. Nechyběly ani oblíbené science show – zábavné experimenty doprovázené výbuchy, ohněm a dýmem.

Mladší školáky potěšilo vyprávění o vzniku Sluneční soustavy a života na Zemi. Panelové diskuze, tradičně moderované Václavem Moravcem, se letos věnovaly energetice, genové terapii a hate speech neboli nenávistným projevům.

Na Veletrhu vědy ani letos nechyběly efektní science show.

Novinky letošního ročníku

K vystavovatelům, kteří se Veletrhu účastili poprvé, patří například ZOO Praha. Pro návštěníky připravila expozici zaměřenou mimo jiné na ochranu živočichů v lidské péči. Fakulta elektrotechnická ČVUT představila nevšední technologie, jako jsou robopes SPOT, pásoví roboti a kráčející mravenci. Premiéru na veletrhu měly také Dopravní podnik hl. m. Prahy, Paměť národa nebo Národní ústav duševního zdraví.

Novinkou byly rovněž dva diskuzní pořady s mladými vědci: Vědecká zastávka a Zeptej se vědce live! Prvně se také na Veletrhu vědy nahrával naživo Podcast Akademie věd.

Letos poprvé se na Veletrhu objevila i Malá scéna, kde se mohli zájemci seznámit s výsledky výzkumných programů Strategie AV21. Přednášky v převážně hodinových intervalech probíhaly po celé tři dny a zábavnou a srozumitelnou formou představily nejrůznější témata od bydlení za socialismu, přes požáry a jejich dopad na krajinu, až po černé díry či hledání exoplanet.

Text: Markéta Kinská, Leona Matušková

Foto: Jana Plavec, Veletrh vědy

Zdroj: Akademie věd ČR

13. 6. 2023; dnoviny.cz

Společnost Aero Vodochody Aerospace uzavřela smlouvu s ČVUT

13.6. – Viktor Sotona, prezident a CEO společnosti Aero Vodochody Aerospace, a Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní ČVUT v Praze, podepsali 8. června 2023 smlouvu o dílo. Na jejím základě byla zahájena další fáze spolupráce mezi největším leteckým výrobcem v České republice a Fakultou dopravní, ČVUT v Praze.

"Díky této smlouvě o dílo bude zužitkována energie a zdroje vkládané do dlouhodobě probíhajícího výzkumu letecké bezpečnosti a spolehlivosti. Daří se nám tím uzavírat kruh začínající základním výzkumem a přes aplikovaný výzkum převádět naše poznatky do praxi využívaného softwaru, který propojí provozní data s analýzami bezpečnosti a spolehlivosti letounu." řekl Ondřej Přibyl. Aero díky kooperaci získá nový software, který umožní pracovníkům vývojového centra rychleji a efektivněji analyzovat, predikovat a validovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

Aero Vodochody Aerospace, a. s., se zaměřuje na vývoj, výrobu, údržbu a modernizace civilních a vojenských letadel a je největším leteckým výrobcem v České republice a jedním z nejstarších leteckých výrobců na světě. V oblasti vlastních letounu° je Aero stálým partnerem řady armádních letectev a má silnou pozici na trhu s vojenskými cvičnými a lehkými bitevními letouny. Díky 11 tisícům letounu°, které vyrobilo za sto let své existence, stovkám stále používaných letounu° L-39 Albatros sloužících u desítek vojenských provozovatelů i v řadě demo týmů, a zejména díky svému novému letounu L-39NG se Aero profiluje jako lídr na světovém trhu s proudovými cvičnými letadly. V oblasti civilního letectví Aero spolupracuje s největšími leteckými výrobci na široké škále projektu° a je partnerem v několika risk-sharingových programech, kde je zodpovědné nejen za výrobu a montáž leteckých celku°, ale také za jejich vývoj.

(lan)

Foto: Aero Vodochody Aerospace

13. 6. 2023; zakazka.cz

Aero uzavřelo smlouvu s ČVUT

Viktor Sotona, prezident a CEO společnosti Aero a Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní, ČVUT v Praze podepsali 8. června 2023 smlouvu o dílo.

Na jejím základě byla zahájena další fáze spolupráce mezi největším leteckým výrobcem v České republice a Fakultou dopravní, ČVUT v Praze.

Aero díky kooperaci získá nový software, který umožní pracovníkům vývojového centra rychleji a efektivněji analyzovat, predikovat a validovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

Zdroj zprávy: AERO Vodochody AEROSPACE

13. 6. 2023; PRO-ENERGY

Emisní obchodování prochází změnami

V dalším díle podcastu PRO-ENERGY TALKS se budeme zabývat obchodováním s emisními povolenkami. Naše pozvání přijali pánové Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na MŽP, a Ondřej Strecker, manažer útvaru analýzy energetických trhů ve skupině ČEZ. Diskusi moderoval Jan Fousek, výkonný ředitel asociace AKU-BAT.

The latest PRO-ENERGY TALKS podcast focused on emissions trading. This time, the guests were Pavel Zámyslický, director of the Energy and Climate Protection Department at the Ministry of the Environment, and Ondřej Strecker, manager of the Energy Market Analysis Unit at ČEZ Group.

- JF: Mohli byste přiblížit, co vlastně emisní obchodování znamená, co jsou emisní povolenky asi zejména v Evropě?

PZ: Systém Evropského obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) byl v Evropské unii spuštěn v roce 2005 a týká se největších producentů skleníkových plynů, především v oblasti energetiky a průmyslu. V podstatě zavedl obchodovatelnou emisní povolenku, která představuje právo na vypuštění jedné tuny ekvivalentu CO2. Každá společnost, která v systému je, tak musí za každou tunu odevzdat jednu emisní povolenku s tím, že buďto ji dostane zadarmo alokovanou, anebo si ji nakoupí na volném trhu. OS: Jen bych doplnil, že jde o jeden z nástrojů pro snižování emisí skleníkových plynů, obecně se tento nástroj považuje za efektivní, což je z toho důvodu, že v praxi každý účastník tohoto systému čelí dilematu, jestli si koupí povolenku, anebo jestli se rozhodne emise uspořit. To znamená, že jde o soubor mnoha rozhodnutí, která by měla ve výsledku zajistit, že cena za snižování emisí bude opravdu, opravdu minimální.

- JF: Jedná se podle Vás o účinný nástroj pro dekarbonizaci? Funguje ten systém tak, jak má?

PZ: Systém určitě funguje. Přestože se nevyhnul počátečním problémům, obsahoval např. příliš mnoho povolenek, cena byla velmi nízká, takže nemotivující. Na začátku existovaly národní alokační plány a každý stát si k tomu mohl přistupovat podle svého. Tyto problémy se podařilo postupem času vyřešit a řekl bych, že systém motivuje ke snižování emisí skleníkových plynů, což je vidět z dat za jednotlivé státy, za jednotlivé průmyslové sektory. Emise klesají poměrně výrazně rok od roku bez vlivu nějakých ekonomických cyklů. OS: Já si myslím, že teď je to účinný nástroj. Když se podíváme na burzu, kolik stojí elektřina na rok 2026 a kolik stojí povolenka, tak elektřina se obchodovala někde kolem cca 107 EUR/MWh a povolenka byla za 113 EUR/t. Zjednodušeně můžeme říct, že hnědouhelná elektrárna na 1 MWh vyrobené elektřiny vypustí jednu tunu CO2. Jen za povolenku by tak výrobce zaplatil víc, než za co je schopen vyrobenou elektřinu prodat na baseloadu (stejná hodnota dodávky ve všech hodinách daného období, pozn. red.). Jenom tato dvě čísla už ukazují, že čím hlouběji půjdeme do budoucnosti, tak tím se příležitost pro uhelné zdroje bude snižovat ve prospěch právě méně a méně emisně náročných zdrojů. Druhý aspekt, který bych zmínil, zvlášť v České republice, je to, že obchodování s emisními povolenkami generuje poměrně velké příjmy, které se pak minimálně zčásti do systému vrací. V Česku je takovým dobrým příkladem Modernizační fond, díky kterému jsme pak schopni budovat obnovitelné zdroje. Teď i takhle nepřímo oklikou přes vybrané peníze povolenky přispívají k dekarbonizaci.

- JF: Pojďme si říci, jaký vliv má povolenka na cenu elektřiny, když jsi to nakousnul. Jak se promítá cena povolenky do ceny elektřiny v hnědouhelné a plynové elektrárně?

OS: Samozřejmě vždycky to závisí na účinnostech a parametrech elektrárny, ale zhruba můžeme říct, že hnědouhelný zdroj potřebuje na megawatthodinu vyrobené elektřiny jednu povolenku, černouhelný zdroj, něco kolem necelých 0,8 povolenky a plynový zdroj třeba 0,35. Nejlépe jsou na tom ty úplně bezemisní zdroje typu jádro a obnovitelné zdroje.

- JF: Když se řeší budoucí palivový mix, kterou elektrárnu pouštět, kterou nepouštět, tak povolenky do toho samozřejmě hodně zasahují. A teď, když jsi řekl tu emisní intenzitu na jednu megawatthodinu, tak je to opravdu velký rozdíl. Mezi 1,0 u hnědého uhlí versus 0,35 u plynu?

OS: Možná ještě jedna poznámka. Jak budou z energetického mixu mizet emisně náročné zdroje (uhelné elektrárny), víc a víc tam budou hrát roli ty úplně bezemisní zdroje nebo plynové zdroje a dopad povolenky na cenu elektřiny bude klesat. Dnes je koeficient promítání povolenky do elektřiny 0,5 až 0,6. A do budoucna, když modelujeme, jak bude energetický mix vypadat, tak tam už se potom dostáváme třeba v desetiletém horizontu na hodnoty 0,3 až 0,4. To znamená, když potom povolenka zdraží o 10 EUR, tak ten dopad na elektřinu bude jenom třeba 3–4 EUR, takže postupně povolenka bude ztrácet tu důležitost, kterou má dnes. PZ: Systém emisního obchodování se často obviňuje z toho, že vlastně zvedly ceny elektřiny. V době energetické krize a ekonomické bitvy mezi Evropou a Ruskem tak někteří přicházeli s návrhem zrušení povolenky. Cena byla ovlivněna politickou hrou a tím, že se odstřihne Evropa od (ruského potrubního) plynu, což extrémně zvedlo cenu plynu a následně elektřiny. A ta cena povolenky tam byla marginální, sice vzrostla o nějakých 10, 15 EUR, ale rozhodně to nebyl ten hlavní vliv.

- JF: Kolik se celkem získalo prostředků? Kolik se toho vrátilo do Modernizačního fondu? PZ: Příjem má samozřejmě stát, jednotlivé členské státy Evropské unie. Státy mají příjmy z aukcí povolenek (většina států aukcionuje společně). Rozdělené prostředky jdou v našem případě do státního rozpočtu, a to je jeden příjem. Druhý příjem je ten hlavní pro nás, což je příjem Modernizačního fondu (pro státy, které jsou pod průměrem HDP Evropské unie), který financuje různá opatření, výměnu technologií za čistší v energetice, v průmyslu, v dopravě a tam jdou specifi cky také prostředky z emisních povolenek. Když to řeknu hodně rámcově, tak celkový roční objem peněz je někde mezi 20 - 30 miliardami korun. Teď do roku 2030 budeme mít úplně historicky nejvyšší objem peněz, kdy se celková částka může blížit 50 miliardám. Nyní jdou tyto prostředky především do státního rozpočtu bez nějakého dalšího určení, v podstatě pomáhají státnímu rozpočtu. Podle nás by měly jít spíše na opatření, která povedou ke snížení emisí. V podstatě jde o to zainvestovat tak, aby firmy nebo občané nemuseli cenu povolenky do budoucna platit.

OS: Já myslím, že již nyní nová reforma ETS nařizuje, že veškeré příjmy už musí jít na podporu zelené transformace nebo opatření, která souvisí s klimatickou změnou, případně jako kompenzace nepřímých nákladů pro podniky, které nevypouští přímo, ale cítí dopady vysoké ceny povolenky prostřednictvím vyšších cen elektřiny.

- JF: Už jsme indikovali, že EU ETS se na začátku potýkal s vysokou nadalokací. Začala vznikat tržní stabilizační reforma Market Stability Reserve, která si kladla za cíl stáhnout část povolenek z trhu. Jak se ten nástroj vyvíjel, jak z toho odpadaly různé sektory?

PZ: Ve vývoji je řada důležitých věcí. Velmi podstatný krok byl odchod od národních alokačních plánů, původně se používal termín grand-fathering, což je statistika historických emisí, ze které se predikuje budoucí množství vypuštěných emisí. Tento systém se opustil a přešlo se na systém benchmarkingu, který je podle mě spravedlivější, protože se dívá na to, jak účinné jsou jednotlivé zdroje a v podstatě alokuje bezplatné povolenky na úrovni těch nejúčinnějších zdrojů, které slouží jako determinant pro určení bezplatné alokace (např. cement nebo třeba sklo pro průmysl). Další výrazná změna byla v postupném snižování, až opuštění od bezplatné alokace pro výrobu elektřiny, kdy cena povolenky je promítnutá do ceny elektřiny, takže v podstatě nemá význam dávat bezplatné povolenky jen tak výrobcům elektřiny, protože oni už tu povolenku mají zahrnutou v ceně svého produktu, to znamená, dostanou jí minimálně částečně zaplacenou v ceně elektřiny. U nás jsme dávali chvíli přechodnou bezplatnou alokaci výměnou za investice, ale nyní už výrobce elektřiny žádnou bezplatnou alokaci nemají, aktuálně se řeší bezplatná alokace pro výrobu tepla, avšak do budoucna by měla být podmíněna dekarbonizačními plány v sektoru vytápění budov. Podstatnou změnou, která se nyní schválila, je lineární pokles počtu povolenek z 2,2 % ročně, tuším, na 4,4 %. Celkově byla ambice zvýšená tak, že by v pokrytých sektorech měly emise klesnout o cca 62 % do roku 2030 v porovnání s rokem 2005.

- JF: S klesajícím přídělem emisních povolenek, předpokládám, počítají i odhadované rozpočty, třeba Modernizačního fondu.

PZ: Přesně tak. Máme poměrně přesný odhad, jaké bude množství povolenek v celém systému, tam čekáme, že dojde k poklesu. Dá se odvodit, kolik se bude dražit ve prospěch České republiky a kolik půjde do Modernizačního fondu.

- JF: Ondřeji, jak to bylo s cenami a co to způsobovalo?

OS: Tento systém má vůči ostatním komoditám takovou specifi citu. Nabídková strana byla až do nedávna úplně fixní, na začátku se nastavilo, kolik povolenek bude postupně přicházet na trh. Poté přišla velká ekonomická krize (cca roky 2008–2009), propadlo se HDP, propadla se průmyslová výroba, tím pádem se propadly emise, což vedlo k tomu, že v průběhu čtyř let se naakumuloval obrovský přebytek povolenek (přebytek byl vyšší než roční spotřeba v ETS), který způsobil pokles cen. Ceny klesaly a někdy v roce 2011, tuším, klesly pod 10 EUR/t. Evropská komise a státy si toho samozřejmě všimly, nebyly s tím spokojení a začaly poměrně záhy řešit, co s tím. Jednání byla poměrně dlouhá a až vlastně někdy v roce 2019 byla spuštěna právě zmíněná tržní stabilizační rezerva a v tomto období začala cena růst. Významnějším impulsem byla ještě reforma EU ETS, která zpřísnila cíle, což v praxi znamená menší množství povolenek na trhu.

- JF: Market Stability Reserve bývá častokrát kritizována za to, že z trhu povolenky pouze stahuje. Vrací nebo dochází k nějakému znovunastavení Market Stability Reserve, budou se moci povolenky vracet i na trh?

PZ: Budou, respektive už ve směrnici ještě před revizí je čl. 29a, který říká, že když dojde k určitému extrémnímu nárůstu ceny na trhu, tak má zafungovat opravný nástroj a Komise k tomu svolá jednání. Členské státy odhlasují, že se má zasáhnout a uvolnit určité množství povolenek právě ze stabilizační rezervy, což zapříčiní tlak na pokles ceny. Bohužel v aktuální podobě směrnice, i kdyby došlo k velmi extrémnímu nárůstu třeba o 20 nebo 30 EUR/t, tak by to stále nevyvolalo dostatečný impuls k aktivaci zmíněného mechanismu. Proto jsme na to jako Česká republika upozornili a v rámci revize se podařila změna. Komise by měla sledovat vývoj na trhu a každý měsíc dávat zprávu o tom, jaká je situace, jaká by musela být cena nebo nárůst té ceny, aby došlo k aktivaci opravného mechanismu. To samé se třeba domluvilo i v rámci ETS II, kdy povolenka bude individuální pro systém ETS a ETS II. Hovoří se o tom, že by cena měla být omezena na 45 eurech a pokud by stoupla nad 45 EUR/t, tak ji zastaví zmíněný mechanismus. Cílem toho všeho je, aby nenastávaly extrémy, např. aby cena neskočila ze dne na den o 50 EUR, zdražení postupným vývojem je věc jiná.

- JF: Kolik je hodnota emisní povolenky, která je v dnešní době podpořená fundamentem?

OS: Moje odpověď bude, že vlastně nevím, protože v novém nastavení systému nebude stačit, aby úspory probíhaly jenom v energetickém sektoru, odstavovaly se uhelné elektrárny. Teď už je zřejmé, že abychom splnili cíle, tak budou potřeba úspory i v průmyslovém sektoru. Zatím nemáme úplně dokonalou představu, jaké jsou náklady na úsporu v průmyslovém sektoru. Existují různé technologie, které by měly umožnit úspory, jsou to třeba Carbon Capture and Storage, využití zeleného vodíku apod., nicméně ty zatím nejsou využívány ve velkém měřítku. Například asi dva týdny zpátky byla zveřejněna analýza u příležitosti spuštění jednoho projektu na zelenou ocel ve Španělsku, ze které vyplývá, že v horizontu roku 2030 by mohla být výroba zelené oceli konkurenceschopná při ceně povolenky mezi 90 a 100 eury za tunu.

- JF: Vzniká tady ETS II. Jaká je návaznost ETS II na ETS I?

PZ: Velká energetika a velký průmysl představuje v Evropské unii přibližně 30 % emisí, v České republice je to o něco víc, nějakých 40 %. Zbylé sektory, jako jsou doprava, zemědělství, produkce odpadů, služby, vytápění budov, nejsou pokryty žádným jednotným evropským nástrojem, který by motivoval ke snižování emisí. A protože cíle jsou v odpovědnosti jednotlivých členských států, tak se ukázalo, že bez zpoplatnění CO2 to nepůjde. V samotném závěru českého předsednictví se podařilo dohodnout, že v roce 2027 bude spuštěn systém, který bude zahrnovat veškerá paliva, veškeré využití fosilních paliv mimo ETS I. Bude se to týkat vytápění budov, dopravy, ale také nějakých menších firem, které produkují výrobky mimo ETS I. Zároveň by měl být spuštěn i sociálně klimatický fond, dokonce o rok dřív, který by kompenzoval sociálně slabším skupinám to, že dojde k promítnutí ceny emisní povolenky do ceny naft y nebo benzínu nebo vytápění domácností. Tam, kde ten systém není v současnosti součástí ETS I, tam dojde k narovnání podmínek.

- JF: Můžete, prosím, vysvětlit ten rozdíl, proč se u ETS II mluví o 45 eurech, když jsme teď očekávali, že povolenka bude někde možná 100, 150 EUR/t?

OS: Ta odpověď je poměrně jednoduchá a spočívá v tom, že pro sektory zařazené do ETS II bude vytvořen paralelní ETS systém. Důvod byl praktický, souvisí to s tím, že tady tyto sektory jsou relativně velké a poté, co se konečně podařilo zastabilizovat ETS I, tak zde byla obava, aby se tento původní systém přidáním takto velkých sektorů opět na dlouhou dobu nedestabilizoval.

- JF: Jedním z významných mechanismů, který je v rámci ETS II nebo v rámci reformy trhu s emisními povolenkami představován, je tzv. Carbon Border Adjustment Mechanism. Mohli byste to vysvětlit? Přinese to kýžené ovoce?

PZ: O tom se vede největší debata. O tom, jak rychle nastartuje a jak rychle bude realizován. Pro sektory, které v něm budou, jako je třeba výroba železa nebo chemikálií, se odstraní bezplatná alokace povolenek. Jejich konkurenti, kteří budou dovážet například ocel do Unie, za tu dováženou ocel budou muset nakoupit emisní povolenky. Jsou tam samozřejmě určité otázky k řešení. Například, pokud by ocel dováželi ze státu, který by mezitím zavedl něco jako emisní obchodování v EU, tak by se té povinnosti zbavili, aby neplatili dvakrát za jedny emise. Důležité je, že ten systém by měl motivovat ostatní státy, z kterých se dováží do Unie, aby také zavedly nějaký systém, který se bude blížit emisním povolenkám v Evropě. Uvidíme, jestli to tak bude. OS: Já jsem ohledně motivace pro ostatní státy poměrně optimistický, protože z pohledu těchto států budou muset jejich výrobci zaplatit za emise CO2 tak jako tak. Když tyto emise u sebe nezpoplatní, tak je stejně zaplatí jejich exportéři a příjmy spadnou do evropské kapsy. Zavedením vlastního systému se situace pro exportéry nezmění, ale příjmy zůstanou u nich doma.

O DOTAZOVANÝCH PhDr. ONDŘEJ STRECKER, absolvent Univerzity Karlovy, pracuje více než 13 let ve společnosti ČEZ, nejprve jako senior specialista strategie a od února 2022 vede útvar Analýzy energetických trhů. Ing. PAVEL ZÁMYSLICKÝ, Ph. D., absolvent inženýrského a doktorského studia na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze, působí na Ministerstvu životního prostředí ČR jako ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu a zástupce vrchního ředitele sekce ochrany klimatu.

Foto:

13. 6. 2023; elogistika.info

Aero uzavřelo smlouvu s ČVUT

Viktor Sotona, prezident a CEO společnosti Aero a Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní, ČVUT v Praze podepsali 8. června 2023 smlouvu o dílo.

Na jejím základě byla zahájena další fáze spolupráce mezi největším leteckým výrobcem v České republice a Fakultou dopravní, ČVUT v Praze.

"Díky této smlouvě o dílo bude zužitkována energie a zdroje vkládané do dlouhodobě probíhajícího výzkumu letecké bezpečnosti a spolehlivosti. Daří se nám tím uzavírat kruh začínající základním výzkumem a přes aplikovaný výzkum převádět naše poznatky do praxi využívaného softwaru, který propojí provozní data s analýzami bezpečnosti a spolehlivosti letounu." říká Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní, ČVUT v Praze . Aero díky kooperaci získá nový software, který umožní pracovníkům vývojového centra rychleji a efektivněji analyzovat, predikovat a validovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

AERO Vodochody AEROSPACE a.s. se zaměřuje na vývoj, výrobu, údržbu a modernizace civilních a vojenských letadel a je největším leteckým výrobcem v České republice a jedním z nejstarších leteckých výrobců na světě. V oblasti vlastních letounů je Aero stálým partnerem řady armádních letectev a má silnou pozici na trhu s vojenskými cvičnými a lehkými bitevními letouny. Díky 11 tisícům letounů, které vyrobilo za sto let své existence, stovkám stále používaných letounů L-39 Albatros sloužících u desítek vojenských provozovatelů i v řadě demo týmů, a zejména díky svému novému letounu L-39NG se Aero profiluje jako lídr na světovém trhu s proudovými cvičnými letadly. V oblasti civilního letectví Aero spolupracuje s největšími leteckými výrobci na široké škále projektů a je partnerem v několika risk-sharingových programech, kde je zodpovědné nejen za výrobu a montáž leteckých celků, ale také za jejich vývoj.

13. 6. 2023; prazskypatriot.cz

Aero uzavřelo smlouvu s ČVUT

Aero díky kooperaci získá nový software, který umožní pracovníkům vývojového centra rychleji a efektivněji analyzovat, predikovat a validovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

13. 6. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Aero uzavřelo smlouvu s ČVUT na vývoj softwaru

Datum zveřejnění:

"Dosud jsme spolupracovali se studenty z Ústavu letecké dopravy FD ČVUT, kteří v rámci odborné praxe a zadaných bakalářských prací zkoumali bezpečnost a spolehlivost systémů našeho nejnovějšího letounu L-39NG. Nyní jsme spolupráci ještě prohloubili a uzavřeli smlouvu o dílo na vývoj softwaru, který bude přímo data ohledně bezpečnosti a spolehlivosti letounů sbírat a vyhodnocovat," uvádí Viktor Sotona, prezident a CEO společnosti Aero. Na základě této smlouvy vyvine složený tým z expertů Fakulty dopravní a Fakulty elektrotechnické, ČVUT v Praze software pro sběr a vyhodnocování provozních dat z elektronických karet poruch nových i modernizovaných letounů za účelem hodnocení jejich bezpečnosti a spolehlivosti. Software bude využit jak pro nové letouny L-39NG, tak i pro jejich generační předchůdce L-39 Albatros. Smlouva byla uzavřena téměř na rok do poloviny května 2024 a zhotoviteli, kterým je ČVUT v Praze, za ni náleží od společnosti Aero finanční odměna.

Výrobce legendárních letounů L-29 Delfín, L-39 Albatros a nejnovějšího L-39NG má za více než 50 let vývoje a jejich výroby k dispozici unikátní data ohledně spolehlivosti strojů, které létají po celém světě. Nyní dojde k užší spolupráci mezi oběma špičkovými pracovišti, která se věnují bezpečnosti v letectví. Kromě nově zahájené spolupráce již studenti Fakulty dopravní, ČVUT v Praze připravují bakalářské práce zadané společností Aero a absolvují i odborné stáže ve vývojovém centru Aero. V rámci rozvíjející se spolupráce také probíhají vyzvané přednášky odborníků z Aero na Fakultě dopravní, ČVUT v Praze. "Díky této smlouvě o dílo bude zužitkována energie a zdroje vkládané do dlouhodobě probíhajícího výzkumu letecké bezpečnosti a spolehlivosti. Daří se nám tím uzavírat kruh začínající základním výzkumem a přes aplikovaný výzkum převádět naše poznatky do praxi využívaného softwaru, který propojí provozní data s analýzami bezpečnosti a spolehlivosti letounu." říká Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní, ČVUT v Praze. Aero díky kooperaci získá nový software, který umožní pracovníkům vývojového centra rychleji a efektivněji analyzovat, predikovat a validovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

Zdroj:

vecerni-praha.cz

13. 6. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Společnost Aero Vodochody Aerospace uzavřela smlouvu s ČVUT

Datum zveřejnění:

Viktor Sotona, prezident a CEO společnosti Aero Vodochody Aerospace, a Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní ČVUT v Praze, podepsali 8. června 2023 smlouvu o dílo. Na jejím základě byla zahájena další fáze spolupráce mezi největším leteckým výrobcem v České republice a Fakultou dopravní, ČVUT v Praze.

"Dosud jsme spolupracovali se studenty z Ústavu letecké dopravy FD ČVUT, kteří v rámci odborné praxe a zadaných bakalářských prací zkoumali bezpečnost a spolehlivost systémů našeho nejnovějšího letounu L-39NG. Nyní jsme spolupráci ještě prohloubili a uzavřeli smlouvu o dílo na vývoj softwaru, který bude přímo data ohledně bezpečnosti a spolehlivosti letounů sbírat a vyhodnocovat," uvedl Viktor Sotona. Na základě této smlouvy vyvine složený tým z expertů Fakulty dopravní a Fakulty elektrotechnické, ČVUT v Praze software pro sběr a vyhodnocování provozních dat z elektronických karet poruch nových i modernizovaných letounů za účelem hodnocení jejich bezpečnosti a spolehlivosti. Software bude využit jak pro nové letouny L-39NG, tak i pro jejich generační předchůdce L-39 Albatros. Smlouva byla uzavřena téměř na rok do poloviny května 2024 a zhotoviteli, kterým je ČVUT v Praze, za ni náleží od společnosti Aero finanční odměna.

Výrobce legendárních letounů L-29 Delfín, L-39 Albatros a nejnovějšího L-39NG má za více než 50 let vývoje a jejich výroby k dispozici unikátní data ohledně spolehlivosti strojů, které létají po celém světě. Nyní dojde k užší spolupráci mezi oběma špičkovými pracovišti, která se věnují bezpečnosti v letectví. Kromě nově zahájené spolupráce již studenti Fakulty dopravní, ČVUT v Praze připravují bakalářské práce zadané společností Aero a absolvují i odborné stáže ve vývojovém centru Aero. V rámci rozvíjející se spolupráce také probíhají vyzvané přednášky odborníků z Aero na Fakultě dopravní, ČVUT v Praze. "Díky této smlouvě o dílo bude zužitkována energie a zdroje vkládané do dlouhodobě probíhajícího výzkumu letecké bezpečnosti a spolehlivosti. Daří se nám tím uzavírat kruh začínající základním výzkumem a přes aplikovaný výzkum převádět naše poznatky do praxi využívaného softwaru, který propojí provozní data s analýzami bezpečnosti a spolehlivosti letounu." řekl Ondřej Přibyl. Aero díky kooperaci získá nový software, který umožní pracovníkům vývojového centra rychleji a efektivněji analyzovat, predikovat a validovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

Zdroj:

dnoviny.cz

13. 6. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Studenti vyvinou software pro letouny. Aero uzavřelo smlouvu s ČVUT

Datum zveřejnění:

Největší letecký výrobce v České republice a Fakulta dopravní ČVUT (FD ČVUT) v Praze prohlubují spolupráci. Na základě podepsané smlouvy studenti a experti z Ústavu letecké dopravy FD ČVUT vyvinou software, který bude sbírat, ale také rovnou vyhodnocovat data o bezpečnosti a spolehlivosti letounů. A to jednak pro nové letouny L-39NG, tak i pro jejich generační předchůdce L-39 Albatros. "Dosud jsme spolupracovali se studenty z Ústavu letecké dopravy FD ČVUT, kteří v rámci odborné praxe a zadaných bakalářských prací zkoumali bezpečnost a spolehlivost systémů našeho nejnovějšího letounu L-39NG. Nyní jsme spolupráci ještě prohloubili a uzavřeli smlouvu o dílo na vývoj softwaru, který bude přímo data ohledně bezpečnosti a spolehlivosti letounů sbírat a vyhodnocovat," přiblížil prezident a výkonný ředitel společnosti Aero Viktor Sotona. Podpisem smlouvy s děkanem Fakulty dopravní ČVUT Ondřejem Přibylem byla zahájena další fáze spolupráce. Na jejím základě vyvine tým složený z expertů Fakulty dopravní a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze software pro sběr a vyhodnocování provozních dat z elektronických karet poruch nových i modernizovaných letounů. Účelem je hodnocení jejich bezpečnosti a spolehlivosti. Software se využije jak pro nové letouny L-39NG, tak i pro jejich generační předchůdce L-39 Albatros. Smlouva byla uzavřena téměř na rok, do poloviny května 2024 a zhotoviteli, kterým je ČVUT v Praze, za ni náleží od společnosti Aero finanční odměna.

Výrobce legendárních letounů L-29 Delfín, L-39 Albatros a nejnovějšího L-39NG má za více než 50 let vývoje a jejich výroby k dispozici unikátní data ohledně spolehlivosti strojů, které létají po celém světě. Nyní dojde k užší spolupráci mezi oběma špičkovými pracovišti, která se věnují bezpečnosti v letectví. Kromě nově zahájené spolupráce již studenti Fakulty dopravní, ČVUT v Praze připravují bakalářské práce zadané společností Aero a absolvují i odborné stáže ve vývojovém centru Aero. V rámci rozvíjející se spolupráce také probíhají vyzvané přednášky odborníků z Aero na Fakultě dopravní, ČVUT v Praze. "Díky této smlouvě o dílo bude zužitkována energie a zdroje vkládané do dlouhodobě probíhajícího výzkumu letecké bezpečnosti a spolehlivosti. Daří se nám tím uzavírat kruh začínající základním výzkumem a přes aplikovaný výzkum převádět naše poznatky do praxi využívaného softwaru, který propojí provozní data s analýzami bezpečnosti a spolehlivosti letounu," řekl děkan Fakulty dopravní ČVUT v Praze Ondřej Přibyl. Aero díky kooperaci získá nový software, který umožní pracovníkům vývojového centra rychleji a efektivněji analyzovat, predikovat a validovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

Zdroj:

ekonomickydenik.cz

13. 6. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Superfinále jarní Robosoutěže ovládla Havárie. Vítězům na Výstavišti zatleskaly davy návštěvníků kreativního festivalu.

Datum zveřejnění:

Oficiální finálová kola jarní Robosoutěže pro ZŠ se podobně jako každý rok konala už v posledním dubnovém týdnu přímo na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze – letos se zúčastnilo celkem 113 týmů a každé kolo mělo svého samostatného vítěze. Organizátoři se ale tentokrát rozhodli, že pozvou nejlepší roboty ještě jednou a umožní tak vyhlásit absolutního vítěze. Vhodná příležitost se naskytla na festivalu Maker Faire Prague, který o víkendu 10. a 11. června 2023 navštívilo na pražském Výstavišti téměř 10 000 lidí.

Nejlepším robotem úlohy Ping-pong se stává… Havárie!

V neděli kolem 15. hodiny se v jednom z pavilonů Výstaviště Praha za potlesku shromážděného davu ve finále vyřazovacího pavouka setkaly dva týmy, z nichž absolutní vítězství nakonec připadlo týmu Havárie ve složení Martin Půlpytel, Radek Kalousek a Johana Šimon z Technecia Pardubice , který poměrem 71: 60 bodů porazil tým Labužníci ve složení Vojtěch Nerad, Jakub Hajný a Lukáš Molnáry ze ZŠ Klíček, Praha 4.

Střední školy v Robosout ěž i zase od z áří

"Uspořádat superfinále na festivalu Maker Faire byl dobrý nápad ze dvou důvodů – jednak se mohli utkat roboti, kteří v p ř edchoz í ch kolech sout ěž ili odd ě len ě , a my jsme tak mohli vyhl á sit absolutn í ho v í t ě ze, " říká hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, a pokračuje: "Druhou výhodou festivalového superfinále bylo, že jsme mohli představit Robosoutěž tisícům návštěvníků včetně malých dětí, kteří se o robotice a naší soutěži teprve dozvídají."

"Starší studenti se teď můžou těšit a připravovat na podzimní část Robosoutěže pro středoškolské týmy," připomíná Hlinovský. "Registrace začíná v z áří a finálový souboj se uskuteční před Vánoci." Informace o výsledcích jarní Robosoutěže 2023 i o nastávající podzimní části pro střední školy najdete na webových stránkách nebo facebook u Robosoutěže.

Kontaktní osoba:

Jméno:

Radovan Suk

E-mail:

sukradov@fel.cvut.cz

13. 6. 2023; dopravadnes.cz

Aero uzavřelo smlouvu s ČVUT

Viktor Sotona, prezident a CEO společnosti Aero a Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní, ČVUT v Praze podepsali 8. června 2023 smlouvu o dílo. Na jejím základě byla zahájena další fáze spolupráce mezi největším leteckým výrobcem v České republice a Fakultou dopravní, ČVUT v Praze.

"Dosud jsme spolupracovali se studenty z Ústavu letecké dopravy FD ČVUT, kteří v rámci odborné praxe a zadaných bakalářských prací zkoumali bezpečnost a spolehlivost systémů našeho nejnovějšího letounu L-39NG. Nyní jsme spolupráci ještě prohloubili a uzavřeli smlouvu o dílo na vývoj softwaru, který bude přímo data ohledně bezpečnosti a spolehlivosti letounů sbírat a vyhodnocovat," uvádí Viktor Sotona, prezident a CEO společnosti Aero.

Na základě této smlouvy vyvine složený tým z expertů Fakulty dopravní a Fakulty elektrotechnické, ČVUT v Praze software pro sběr a vyhodnocování provozních dat z elektronických karet poruch nových i modernizovaných letounů za účelem hodnocení jejich bezpečnosti a spolehlivosti. Software bude využit jak pro nové letouny L-39NG, tak i pro jejich generační předchůdce L-39 Albatros. Smlouva byla uzavřena téměř na rok do poloviny května 2024 a zhotoviteli, kterým je ČVUT v Praze, za ni náleží od společnosti Aero finanční odměna.

"Díky této smlouvě o dílo bude zužitkována energie a zdroje vkládané do dlouhodobě probíhajícího výzkumu letecké bezpečnosti a spolehlivosti. Daří se nám tím uzavírat kruh začínající základním výzkumem a přes aplikovaný výzkum převádět naše poznatky do praxi využívaného softwaru, který propojí provozní data s analýzami bezpečnosti a spolehlivosti letounu." říká Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní, ČVUT v Praze. Aero díky kooperaci získá nový software, který umožní pracovníkům vývojového centra rychleji a efektivněji analyzovat, predikovat a validovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

Autor: Karel Geba (zdroj: TZ AERO)

13. 6. 2023; epochalnisvet.cz

Profesor Vladimír Kučera mezi filozofickou elitou

Masaryk, Beneš, Havel a… Kučera. Pouze tito čtyři Češi byli zvoleni do vysoce prestižní a elitní Americké filozofické společnosti.

Společnost má aktuálně méně než 1000 členů, z toho jen 158 ze zahraničí, a oceňuje mimořádné úspěchy v oblasti matematiky a fyzikálních věd, biologických věd, společenských a behaviorálních věd, umění a humanitních věd a věcí veřejných.

Profesor Vladimír Kučera byl zvolen do Americké filozofické společnosti za oblast matematiky a fyzikálních věd. V posledních letech působí na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT a jeho přínos světové vědě spočívá zejména v převratných výsledcích, které posunuly oblast automatického řízení.

Jedná se o originální syntézu diskrétních regulačních obvodů, známou také jako metoda polynomiálních rovnic; Youla-Kučerovu parametrizaci stabilizujících regulátorů a neinteraktivní řízení složitých systémů, v literatuře známé jako "decoupling": problém, který byl formulován před 80 lety, a nedařilo se ho vyřešit.

"To, že jsem byl zvolen do společnosti, která sdružuje takové osobnosti, jako jsou laureáti Nobelovy ceny, významní státníci, humanisté a lidé, kterých si nesmírně vážím, mě opravdu zaskočilo a zároveň potěšilo,” říká prof. Vladimír Kučera.

Od Franklina k Einsteinovi

Americká filozofická společnost, nejstarší učená společnost ve Spojených státech amerických, byla založena v roce 1743 Benjaminem Franklinem za účelem "propagace užitečných znalostí". Společnost udržuje své poslání několika hlavními způsoby.

Oceňuje a zapojuje významné vědce, humanisty, sociální vědce a vůdce v občanských a kulturních záležitostech prostřednictvím voleného členství a příležitostí k mezioborovému, intelektuálnímu společenství. Podporuje výzkum a objevy prostřednictvím grantů a stipendií, přednášek, publikací, cen, výstav a veřejného vzdělávání.

Slouží vědcům prostřednictvím výzkumné knihovny s přibližně 13 miliony rukopisů a dalších sbírek mezinárodně uznávaných pro jejich trvalou vědeckou hodnotu. Mezi první členy patřili George Washington John Adams Thomas Jefferson James Madison Alexander Hamilton a John Marshall

Ruská princezna Dashkova , prezidentka Císařské akademie věd v Petrohradě, byla zvolena v roce 1789 a byla první členkou Společnosti. V 19. století byli mezi zvolenými John James Audubon Robert Fulton Charles Darwin Thomas Edison Maria Mitchell a Louis Pasteur

Naopak jména jako Hans Bethe Willa Cather Marie Curie Albert Einstein John Hope Franklin Robert Frost George Marshall Barbara McClintock nebo Robert Merton zastupují vědecké, humanistické a veřejné úspěchy členů 20. století.

Významná osobnost české vědy

Profesor Vladimír Kučera působí od roku 2015 jako zástupce ředitele CIIRC ČVUT, předtím působil jako ředitel Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT a také jako ředitel Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR.

Na všech těchto pozicích významně přispěl k rozvoji jmenovaných institucí. Vladimír Kučera je také velmi oblíbeným pedagogem, desítky let přednáší nejen na ČVUT. Je řešitelem nebo spoluřešitelem projektů se souhrnnou podporou více než 1,1 miliardy korun.

Vladimír Kučera je rovněž laureátem státní ceny Česká hlava za rok 2021, bývalým prezidentem Mezinárodní federace automatického řízení (IFAC), držitelem Francouzského státního vyznamenání Rytíř řádu akademických palem a několika čestných doktorátů a dalších ocenění.

Dnes má Společnost 981 volených členů, z toho 823 rezidentních členů a 158 mezinárodních členů z více než dvou desítek zemí. Od roku 1743 bylo zvoleno pouze 5818 členů; Společnost obecně volí méně než 30 členů ročně. Od roku 1900 je 271 členů laureátem Nobelovy ceny.

Po prezidentech Masarykovi Benešovi (1939) a Havlovi (1995) je navíc teprve čtvrtým českým občanem zvoleným do Společnosti.

13. 6. 2023; technickytydenik.cz

Superfinále jarní Robosoutěže ovládla Havárie. Vítězům na Výstavišti zatleskaly davy návštěvníků kreativního festivalu

Ze 14 týmů, které se v p ř edchoz í ch kolech um í stily nejl é pe, v ned ě ln í m superfinále zvítězil tým Havárie z Technecia Pardubice, jehož "pingpongový"lego robot v z á v ě re č n é m souboji zvítězil nad robotem týmu Labužníci ze ZŠ Klíček z Prahy 4.

Oficiální finálová kola jarní Robosoutěže pro ZŠ se podobně jako každý rok konala už v posledním dubnovém týdnu přímo na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze - letos se zúčastnilo celkem 113 týmů a každé kolo mělo svého samostatného vítěze. Organizátoři se ale tentokrát rozhodli, že pozvou nejlepší roboty ještě jednou a umožní tak vyhlásit absolutního vítěze. Vhodná příležitost se naskytla na festivalu Maker Faire Prague, který o víkendu 10. a 11. června 2023 navštívilo na pražském Výstavišti téměř 10 000 lidí.

Nejlepším robotem úlohy Ping-pong se stává... Havárie!

Střední školy v Robosout ěž i zase od z áří

"Uspořádat superfinále na festivalu Maker Faire byl dobrý nápad ze dvou důvodů - jednak se mohli utkat roboti, kteří v p ř edchoz í ch kolech sout ěž ili odd ě len ě, a my jsme tak mohli vyhl á sit absolutn í ho v í t ě ze, "říká hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídi cí techniky FEL ČVUT, a pokračuje: "Druhou výhodou festivalového superfinále bylo, že jsme mohli představit Robosoutěž tisícům návštěvníků včetně malých dětí, kteří se o robotice a naší soutěži teprve dozvídají."

"Starší studenti se teď můžou těšit a připravovat na podzimní část Robosoutěže pro středoškolské týmy,"připomíná Hlinovský.

"Registrace začíná v z áří a finálový souboj se uskuteční před Vánoci."Informace o výsledcích jarní Robosoutěže 2023 i o nastávající podzimní části pro střední školy najdete na webových stránkách nebo facebook u Robosoutěže.

12. 6. 2023; Mladá fronta Dnes

Výstaviště ovládli techničtí nadšenci

Šílený MYŠohryz, superfinále Robosoutěže s robotickými vozítky ze stavebnice LEGO Mindstorms, regulátor teploty do akvária či magnetické vznášedlo. I to bylo o uplynulém víkendu k vidění na Výstavišti.

Uskutečnil se zde totiž největší tuzemský svátek vědeckého kutilství a vynalézavosti Maker Faire Prague 2023. "Silné téma byla také ekologie, studentské a dětské projekty nebo 3D tisk v netradičních podobách, například jeho využití při výrobě loutek nebo v robotických projektech," vysvětlil hlavní organizátor festivalu Vojtěch Kolařík. Akce se zúčastnili také robotici z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT. "Naše účast zahrnula třeba superfinále Robosoutěže pro žákovské týmy, zábavné úkoly spolku wITches, jehož členky popularizují IT a techniku mezi dětmi, ukázky projektů katedry měření nebo originální koncert, za nímž stojí naši doktorandi," řekl Radovan Suk z FEL. Na akci zamířily i velkoformátové interaktivní objekty AnimalTroniek. "Jsou to roboti, kteří vzdáleně připomínají živé organismy," popsal je autor Tristan Kruithof. Šlo o 6. ročník přehlídky kreativity, která láká nejen makery, tedy ty, co se nespokojí s dostupnými věcmi, technologiemi či službami.

Foto: Tomáš Krist, MAFRA

12. 6. 2023; crestcom.cz

AERO UZAVŘELO SMLOUVU S ČVUT

12. 6. 2023; avcr.cz

Skončil rekordní Veletrh vědy 2023: 3 dny, 100 expozic, 46 000 návštěvníků

Fotovoltaický stan, robotický pes, cesta do doby ledové, ale i pozorování mikroskopem nebo výroba středověkých barev.

Taková a mnohá další lákadla upoutala tisícovky návštěvníků letošního Veletrhu vědy. N ejvětší vědecká akce v České republice se konala od čtvrtka 8. do soboty 10. června 2023 v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Prezentovalo na ní více než 100 vědeckých pracovišť, firem i science center. Doprovodný program nabídl přednášky, workshopy, panelové diskuze i podcast naživo. Třídenní akci pořádala Akademie věd ČR. Vstup byl zdarma.

"Hluboká poklona a veliké poděkování patří všem vystavovatelům, kteří nejen připravili atraktivní expozice, ale především tři dny čelili nevídanému zájmu návštěvníků veletrhu. Je jejich zásluhou, že akce přitáhla pozornost nejen veřejnosti, ale i politických špiček, které jsme snad přesvědčili, že vědu je třeba podporovat," řekla za organizátory ředitelka Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR Kateřina Sobotková.

Science show i diskuze s Václavem Moravcem Stánky s expozicemi doplnila vědecká představení pro školy, panelové diskuze, přednášky, workshopy a besedy – to vše v multimediálním sále s obří obrazovkou o rozloze 80 m . Nechyběly ani oblíbené science show – zábavné experimenty doprovázené výbuchy, ohněm a dýmem.

Novinky letošního ročníku K vystavovatelům, kteří se Veletrhu účastili poprvé, patří například ZOO Praha. Pro návštěníky připravila expozici zaměřenou mimo jiné na ochranu živočichů v lidské péči. Fakulta elektrotechnická ČVUT představila nevšední technologie, jako jsou robopes SPOT, pásoví roboti a kráčející mravenci. Poprvé se na veletrhu prezentovali také Dopravní podnik hl. m. Prahy, Paměť národa nebo Národní ústav duševního zdraví.

Novinkou byly rovněž dva diskuzní pořady s mladými vědci: Vědecká zastávka a Zeptej se vědce live! Poprvé se na Veletrhu vědy nahrával naživo také Podcast Akademie věd

12. 6. 2023; cvut.cz

Studenti z celého světa si na letní škole FEL ČVUT vyzkouší inspekci fotovoltaických panelů s pomocí létajících robotů

Datum zveřejnění: Již počtvrté (po letech 2019, 2020 a 2022) se v prostorách kampusu FEL ČVUT na Karlově náměstí uskuteční Letní škola MRS, tentokrát plánovaná na 3. až 7. července.

Jejím cílem bude, stejně jako v minulých ročnících, prezentovat nejnovější úspěchy v oblasti výzkumu multirobotických systémů (MRS), včetně praktických aplikací. Hlavní program Letní školy IEEE RAS 2023 se tudíž zaměří na přednášky předních odborníků a praktické experimenty pomocí nejmodernějších platforem dronů. Podle očekávání organizátorů i letos počet účastníků z celého světa překročí dvě stovky.

Kromě přednášejících z ČVUT, jmenovitě docentů Martina Sasky z katedry kybernetiky a Zdeňka Huráka z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, budou během intenzivního pětidenního programu předávat své zkušenosti i vyučující z univerzit v Belgii, Španělsku, Nizozemí, Švýcarsku a USA.

"Hlavní hvězdou naší letní školy bude tento rok Dario Floreano z EPFL ve švýcarském Lausanne, který je považován za jednoho z nejznámějších robotiků v Evropě. Jeho výzkum se zaměřuje na studium přírodou inspirovaných rojů dronů často i proměnného tvaru. Dalším důležitým řečníkem bude i Javier Alonso-Mora z Delft University of Technology, autor průlomového výzkumu v oboru kognitivních kooperujících robotů,” představuje hlavní vědecké hvězdy letošní letní školy docent Martin Saska, vedoucí Skupiny multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky FEL ČVUT.

Jeho skupina poskytne účastníkům možnost navrhnout a testovat algoritmy, které ovládají bezpilotní stroje. Studenti tak nebudou jen pasivními pozorovateli, ale sami se chopí řízení a ovládání dronů. Nejprve budou mít příležitost zkoumat a analyzovat stávající postupy a techniky, které umožňují efektivní spolupráci mezi roboty.

Důležitou fází bude testování v počítačovém simulátoru Gazebo, který poskytne prostředí, ve kterém účastníci mohou prověřit své nápady a algoritmy. Skupina multirobotických systémů ale poskytne účastníkům i skutečné létající roboty, které budou moci programovat a ověřit tak funkčnost svých algoritmů v reálném nasazení. Zatímco minulý rok bylo za úkol nasnímat kamerou různé prvky energetické přenosové soustavy, letošní hlavní úkol se bude týkat inspekce fotovoltaických elektráren. Čtyři dny teoretických přednášek a praktických workshopů tak završí páteční venkovní experimenty na testovacím polygonu systému pro autonomní odchyt dronu Eagle.one na Císařském ostrově a předávání cen vítězným týmům.

Studijní i neformální navazování kontaktů je prioritou

Jedním z velkých přínosů letní školy je i možnost propojit studenty z různých zemí na základě společných zájmů. To se děje jak v učebnách, kde budou účastníci ve skupinách spolupracovat na řešení nejrůznějších úkolů, tak během neformálního odpoledního a večerního programu. Každý den letní školy nabídne účastníkům akce, jako uvítací a závěrečný večírek, procházku historickým centrem Prahy nebo slavnostní banket.

12. 6. 2023; cvut.cz

Festival vědy v Letňanech

Datum zveřejnění: Vstup je zdarma a přijít můžete až do 18 hodin. K vidění a vyzkoušení je toho tady spousta.

Nejen o tom teď budeme mluvit s Markétou Kinskou z organizačního týmu Veletrhu vědy. Dobré dopoledne. Ve čtvrtek a v pátek, co tady návštěvníky nejvíc zajímalo a u kterých těch stanovišť měli vědci vůbec nejvíc práce?

Markéta Kinská: Všechna stanoviště byla velmi vytížená, ale absolutně největší nápor byl u laserového bludiště Fyzikálního ústavu, kde se skutečně po celý den tvořily dlouhé fronty a velmi populární byl robotický pes Fakulty elektrotechnické ČVUT

Ondřej VAŇURA, redaktor Experiment

Speciál odsud z výstaviště v pražských Letňanech ale pokračuje. Už za chvíli uslyšíme o tom, jak fungují senzory, které tady ukazují odborníci z ČVUT , a pomáhají třeba určit, kdo je vůdčí typ, kterého jen tak něco nerozhází.

Posloucháte magazín Experiment, dnes živě z Výstaviště v Praze Letňanech. Mezi interaktivní expozice na Veletrhu vědy patří i ta Fakulty biomedicínského inženýrství pražské ČVUT . Experti tu návštěvníkům ukazují, jak v praxi fungují jejich výzkumy. Při nich řeší to, jak na člověka působí například stres a další emoce. V jejich stánku si tak můžete na tělo připnout i jejich senzory.

MLUVČÍ: Budeme měřit vaši srdeční aktivitu, to znamená, budeme měřit elektrické potenciály vašeho srdce. To se nám potom zobrazí v grafu.

Ondřej VAŇURA, redaktor: Pojďme to na mě vyzkoušet.

Ján Hýbl, vědecký pracovník: Elektrody vám budeme lepit vlastně v jednom svodu, abysme vám dokázali změřit srdce. Elektro se musí odlepit, takový plastový kryt a pak už tu elektrodu lepit na tělo.

O. Vaňura: Takže na rameno, jo, ano, na levé.

J. Hýbl: Není to úplně rameno, je to nad prsním svalem, vlastně v oblasti ramene. Druhý budeme lepit na spodní část hrudního koše, abysme celý potenciál srdce změřili.

Já se jmenuju Slachtačkunová a jsem asistentka na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT

Ondřej VAŇURA, redaktor: My teď máte nějaký pás.

Mluvčí: To je taková ledvinka, do které se dělá to zařízení, aby vám nepřekážela při pohybu. Ono to vypadá jako powerbanka. Zatím jsme nalepili jenom srdce, abysme nezdržovali, protože tam můžeme ještě měřit koční vodivost a ještě máme dechový pás.

Ondřej VAŇURA, redaktor: Tak já jsem teďka napojený na senzory, všechno jde do té krabičky.

Mluvčí: Krabička vlastně ty data předpracuje, dá je do balíčku a celý ten balíček vezme a pošle ho do počítače přes lokální WiFi síť. V počítači jsou data jsou zpracována, nahrána do databáze a ta databáze má potom možnost je zobrazovat.

Ondřej VAŇURA, redaktor: Takže my tady v podstatě teď online na monitoru vidíme srdeční aktivitu, což bude chvilku trvat. K čemu je to dobré?

Mluvčí: Údaje zaznamenáváme v delším časovém období. To znamená, že třeba měříme celý den nebo několik dní v kuse. Výborné je to pro určování nějakého dlouhodobého trendu, nějaké změny. Třeba jsme schopni z toho vypočítávat kognitivní zátěž, takže můžeme říct, jestli se hodně soustředíte, jste přepracovaný, jak je pro vás ta činnost náročná a tak dál. Jde z toho získávat i údaje o psychickém stavu, jestli jste ve stresu nebo jestli zvládáte aktivitu, kterou děláte.

Ondřej VAŇURA, redaktor: Velmi populární jsou fitness náramky, chytré hodinky. Kdybyste to měl porovnat, vaše senzory a tyhle komerční věci.

J. Hýbl: Hlavně je to určené pro jiné použití. Ten fitness náramek, co vy máte, funguje tak, že mu vezme data, data pošle do vlastně databáze, kde jsou neuronové sítě, ty zpracujou data a určí nějakou aktivitu pohybovou. Ale vy vlastně neznáte svoje čistá data. My z toho systému naopak sbíráme skutečně čistá data srdeční aktivity, na základě toho vytváříme data city a určíme naše vlastní neuronové sítě, které můžou rozpoznávat různé záležitosti v signálu, což třeba může být ta kognitivní zátěž nebo nějaká psychická zátěž.

Ondřej VAŇURA, redaktor: Váš systém sbírá data ve chvíli, kdy tady natáčíme reportáž. To znamená, že na mě působí spousta vjemů, vidíme tady graf, který já vůbec nedokážu interpretovat.

J. Hýbl : Námi navržený senzorický systém dokáže měřit kognitivní zátěž, dokáže měřit psychický a fyzický stav jedince, kterého monitorujeme a nejenom jedince, ale i celých týmů.

Ondřej VAŇURA, redaktor: Na základě toho pak třeba dokáže někdo určit, že daný člověk může být lídr, protože ho tolik věcí nerozhodí?

J. Hýbl : Může se to použít třeba v krizové situaci, kdy víme, že v té krizové situaci zůstane klidný a bude tu situaci zdárně řešit. Zatímco můžeme třeba říct, že jsou jedinci, kteří naopak můžou začít lehce panikařit, což neznamená, že bysme je měli nějak vyřadit. V žádném případě, ale dát jim zase jinou činnost, která pro ně bude pohodovější a dokážou tam udělat ten výkon, který od nich potřebujeme.

Ondřej VAŇURA, redaktor: Dodává pro magazín Experiment Ján Hýbl z Fakulty biomedicínského inženýrství pražské ČVUT . Spolu s kolegy tento systém využili například při sledování posádky projektu Hydronaut, kdy její členové strávili loni v létě ve speciální vědecké laboratoři na Semilsku sedm dní pod vodou. Ondřej Vaňura, Radiožurnál.

Zdroj:

ČR - Radiožurnál

12. 6. 2023; newsgate.cz

Aero uzavřelo smlouvu s ČVUT

Aero díky kooperaci získá nový software, který umožní pracovníkům vývojového centra rychleji a efektivněji analyzovat, predikovat a validovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

12. 6. 2023; ekonomickydenik.cz

Studenti vyvinou software pro letouny. Aero uzavřelo smlouvu s ČVUT

Na jejím základě vyvine tým složený z expertů Fakulty dopravní a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze software pro sběr a vyhodnocování provozních dat z elektronických karet poruch nových i modernizovaných letounů. Účelem je hodnocení jejich bezpečnosti a spolehlivosti. Software se využije jak pro nové letouny L-39NG, tak i pro jejich generační předchůdce L-39 Albatros. Smlouva byla uzavřena téměř na rok, do poloviny května 2024 a zhotoviteli, kterým je ČVUT v Praze, za ni náleží od společnosti Aero finanční odměna.

"Díky této smlouvě o dílo bude zužitkována energie a zdroje vkládané do dlouhodobě probíhajícího výzkumu letecké bezpečnosti a spolehlivosti. Daří se nám tím uzavírat kruh začínající základním výzkumem a přes aplikovaný výzkum převádět naše poznatky do praxi využívaného softwaru, který propojí provozní data s analýzami bezpečnosti a spolehlivosti letounu," řekl děkan Fakulty dopravní ČVUT v Praze Ondřej Přibyl. Aero díky kooperaci získá nový software, který umožní pracovníkům vývojového centra rychleji a efektivněji analyzovat, predikovat a validovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

(mig)

12. 6. 2023; feedit.cz

Superfinále jarní Robosoutěže ovládla Havárie. Vítězům na Výstavišti zatleskaly davy návštěvníků kreativního festivalu

Oficiální finálová kola jarní Robosoutěže pro ZŠ se podobně jako každý rok konala už v posledním dubnovém týdnu přímo na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze – letos se zúčastnilo celkem 113 týmů a každé kolo mělo svého samostatného vítěze. Organizátoři se ale tentokrát rozhodli, že pozvou nejlepší roboty ještě jednou a umožní tak vyhlásit absolutního vítěze. Vhodná příležitost se naskytla na festivalu Maker Faire Prague, který o víkendu 10. a 11. června 2023 navštívilo na pražském Výstavišti téměř 10 000 lidí.

Nejlepším robotem úlohy Ping-pong se stává… Havárie!

Cílem letošní úlohy s názvem Ping-pong bylo sestavit a naprogramovat lego robota tak, aby dokázal na stanovené hrací ploše v časovém limitu 90 vteřin samostatně a bez další pomoci přemístit co nejvíc barevných pingpongových míčků do vyhrazených úložišť. Ve třech dubnových kolech i ve včerejším festivalovém superfinále se vždy utkávali vždy dva roboti na jednom symetricky rozděleném hracím plánu, úspěch se při tom měřil počtem získaných bodů.

V neděli kolem 3. hodiny se v jednom z pavilonů Výstaviště Praha za potlesku shromážděného davu ve finále vyřazovacího pavouka setkaly dva týmy, z nichž absolutní vítězství nakonec připadlo týmu Havárie ve složení Martin Půlpytel, Radek Kalousek a Johana Šimon z Technecia Pardubice, který poměrem 71: 60 bodů porazil tým Labužníci ve složení Vojtěch Nerad, Jakub Hajný a Lukáš Molnáry ze ZŠ Klíček, Praha 4.

Střední školy v Robosoutěži zase od září

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems” je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz.

Tagged České vysoké učení technické v Praze

12. 6. 2023; vecerni-praha.cz

Aero uzavřelo smlouvu s ČVUT na vývoj softwaru

Viktor Sotona, prezident a CEO společnosti Aero a Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní, ČVUT v Praze podepsali 8. června 2023 smlouvu o dílo.

Na jejím základě byla zahájena další fáze spolupráce mezi největším leteckým výrobcem v České republice a Fakultou dopravní, ČVUT v Praze.

12. 6. 2023; transportminutes.eu

Aero uzavřelo smlouvu s ČVUT

"Díky této smlouvě o dílo bude zužitkována energie a zdroje vkládané do dlouhodobě probíhajícího výzkumu letecké bezpečnosti a spolehlivosti. Daří se nám tím uzavírat kruh začínající základním výzkumem a přes aplikovaný výzkum převádět naše poznatky do praxi využívaného softwaru, který propojí provozní data s analýzami bezpečnosti a spolehlivosti letounu." říká Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní, ČVUT v Praze . Aero díky kooperaci získá nový software, který umožní pracovníkům vývojového centra rychleji a efektivněji analyzovat, predikovat a validovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

Author: redakce

Jsme lidi co jsou posedlí Rakouskem a Německem a chtějí o něm psát a prezentovat ho ve velkém

11. 6. 2023; cad.cz

Superfinále jarní Robosoutěže ovládla Havárie.

Anotace:

Autor článku: FEL ČVUT Jarní část Robosoutěže určená pro 2. stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií měla letos speciální dohru v neděli 11. června na festivalu Maker Faire Prague. Ze 14 týmů, které se v předchozích kolech umístily nejlépe, v nedělním superfinále zvítězil tým Havárie z Technecia Pardubice s "pingpongovým" lego robotem. V závěrečném souboji zvítězil nad robotem týmu Labužníci ze ZŠ Klíček z Prahy 4. Oficiální finálová kola jarní Robosoutěže pro ZŠ se podobně jako každý rok konala už v posledním dubnovém týdnu přímo na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze – letos se zúčastnilo celkem 113 týmů a každé kolo mělo svého samostatného vítěze.

10. 6. 2023; ČRo - radiozurnal.cz

Vzorec živé vody? Jako chemikovi mi to nedalo spát, hlásí z Veletrhu vědy zakladatelka projektu Zeptej se vědce

Jak nebezpečný pro naše zdraví může být radon? Poznáme ho podle vůně anebo pohledem? Dá se díky senzorům na těle poznat, jestli jste vůdčí typ? K čemu se při plánování nové výstavby používá aerodynamický tunel? Odpovědi na tyto a další otázky nabízí hravou formou Veletrh vědy, největší populárně naučná akce v České republice, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR. Radiožurnál byl u toho.

Na výstavišti v Letňanech si návštěvníci mohou na vlastní kůži vyzkoušet nejrůznější pokusy a zažít věci, které na první pohled vypadají až nereálně, od nejrůznějších forem virtuální reality až třeba po hru na klavír prostřednictvím badmintonové pálky.

Všechna vědecká stanoviště jsou vytížená. "Absolutně největší nápor je ale u laserového bludiště fyzikálního ústavu, kde se tvoří dlouhé fronty. Velmi populární je i robotický pes Spot Fakulty elektrotechnické ČVUT," představuje Markéta Kinská z organizačního týmu.

Opravdový pazourek

Veletrh vědy je populárně naučná akce, vůbec největší svého druhu v Česku, kde se i složité výzkumy ukazují jednoduše a prakticky. Jedním z cílů je přiblížit vědu i dětem. "V expozici archeologického ústavu si tak děti mohou osahat opravdový pazourek. Jinde se mohou podepsat husím brkem v hlaholici, mohou si zkusit zahrát chemickou bojovou hru nebo odevzdat vzorek svých vlasů a nechat si změřit obsah rtuti," vypočítává organizátorka.

Kromě interaktivních expozic, vědeckých dílen a laboratoří ale mohou návštěvníci zamířit i k malé scéně Akademie věd, kde každou hodinu probíhají přednášky. Ty dnešní jsou věnované hvězdám. "Pro posluchače je připravena přednáška o sondě Juice, která je na cestě k ledovým měsícům Jupitera. Další se bude věnovat tomu, jak prodloužit okamžik zatmění Slunce."

Kromě přednášek jsou ale připraveny i panelové diskuse. Jedna z nich bude tradičně věnována velmi diskutovanému tématu dneška – dezinformacím na sociálních sítích.

Jak zaskočit vědce?

Část doprovodného programu souvisí i s oblíbeným projektem Zeptej se vědce, v rámci něhož odborníci z Akademie věd odpovídají na zvídavé dotazy lidí na sociálních sítích. Jak projekt vznikl?

"Ve veřejném prostoru se objevuje spousta různých informací vyslovených z pozic různých autorit. Pokud nejste odborník na dané téma, není možné se v tom vyznat. Zvlášť když se zdá, že si některé názory odporují. Proto jsme se rozhodli dát lidem šanci zeptat se přímo vědců, vysvětluje zakladatelka projektu Adéla Šimková z ústavu organické chemie a biochemie.

"Snažíme se předkládat podložené informace a ukazovat, co se na dané téma opravdu vyzkoumalo a co jsou jen domněnky," dodává chemička.

Do projektu je zapojeno zhruba dvě stovky vědců včetně několika výzkumných institucí. Lidé mohou klást dotazy přes sociální sítě Instagram, Twitter nebo Facebook, v budoucnu i přes chystanou webovou stránku. "Jako chemika mě velmi zaujal dotaz o živé vodě, která měla mít obskurní vzorec, jiný než H2O. Zajímalo mě, kde se to vzalo, zda to má nějaký reálný základ. A našla jsem, že sice na začátku byla validní studie, interpretace, že je to zázračný všelék, je ale blud, stejně jako všechny ostatní zázračné léky slibující věčné mládí," usmívá se vědkyně.

10. 6. 2023; irozhlas.cz

Vzorec živé vody? Jako chemikovi mi to nedalo spát, říká zakladatelka projektu Zeptej se vědce Šimková

Veletrh vědy je populárně naučná akce, vůbec největší svého druhu v Česku, kde se i složité výzkumy ukazují jednoduše a prakticky. Jedním z cílů je přiblížit vědu i dětem.

"V expozici archeologického ústavu si tak děti mohou osahat opravdový pazourek. Jinde se mohou podepsat husím brkem v hlaholici, mohou si zkusit zahrát chemickou bojovou hru nebo odevzdat vzorek svých vlasů a nechat si změřit obsah rtuti," vypočítává organizátorka.

Kromě interaktivních expozic, vědeckých dílen a laboratoří ale mohou návštěvníci zamířit i k malé scéně Akademie věd, kde každou hodinu probíhají přednášky. Ty sobotní jsou věnované hvězdám. "Pro posluchače je připravena přednáška o sondě Juice, která je na cestě k ledovým měsícům Jupitera. Další se bude věnovat tomu, jak prodloužit okamžik zatmění Slunce."

Kromě přednášek jsou ale připraveny i panelové diskuse. Jedna z nich bude tradičně věnována velmi diskutovanému tématu dneška – dezinformacím na sociálních sítích.

Jak zaskočit vědce?

"Snažíme se předkládat podložené informace a ukazovat, co se na dané téma opravdu vyzkoumalo a co jsou jen domněnky," dodává chemička.

"Jako chemika mě velmi zaujal dotaz o živé vodě, která měla mít obskurní vzorec, jiný než H2O. Zajímalo mě, kde se to vzalo, zda to má nějaký reálný základ. A našla jsem, že sice na začátku byla validní studie, interpretace, že je to zázračný všelék, je ale blud, stejně jako všechny ostatní zázračné léky slibující věčné mládí," usmívá se vědkyně.

10. 6. 2023; Radiožurnál

Experiment

MLUVČÍ 1,

Jak nebezpečný pro naše zdraví může být radon? Poznáme ho podle vůně anebo pohledem? Dá se díky senzorům na těle poznat, jestli jste vůdčí typ a k čemu se při plánování nové výstavby používá aerodynamický tunel?

Ondřej VAŇURA, redaktor

Odpovědi nejen na tyto otázky vám nabídneme v dnešním experimentu speciál, který pro vás vysíláme živě z výstaviště v letňnech, z jedné z největších vědeckých akcí roku, a to veletrhu vědy Akademie věd České republiky.

MLUVČÍ 1,

Najdete nás v našem airstreamu přímo mezi stánky jednotlivých ústavů a vědeckých partnerů akademie, no a právě některé z nich vám v následující hodině na Radiožurnálu představíme.

Ondřej VAŇURA, redaktor

V devět hodin a šest minut vám tedy dobré dopoledne přeje od mikrofonu Radiožurnálu Ondřej Vaňura.

MLUVČÍ 1,

A Martin Pařízek.

MLUVČÍ 1,

Devět hodin a 9,5 minuty. Posloucháte experiment speciál, který pro vás vysíláme z veletrhu vědy v pražských Letňanech. Není vidět ani cítit, přesto to je dobré o něm vědět. Radioaktivní plyn radon je všude kolem nás.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Problém ale nastává, když se hromadí třeba v budovách, protože pak negativně působí na naše zdraví. Radon se dá ovšem zjistit jen měřením. Státní ústav radiační ochrany má proto několik detektorů, které si tady v Letňanech na veletrhu vědy můžete vyzkoušet.

MLUVČÍ 2,

Máme před sebou papírovou krabici, ve který je kočkolitu zahrabané dva zdroje ionnyzujícího záření a ty budeme se snažit najít pomocí přístroje.

MLUVČÍ 3,

Kateřina Rovenská ze Státního ústavu radiační ochrany. Vede do ruky detektor a jdeme hledat zdroj záření.

MLUVČÍ 2,

Postupně začneme zleva doprava a budeme postupně přejíždět. Nad obsahem té krabice.Moc neslyšíte a postupně ta frekvence toho praskání se zvyšuje.

MLUVČÍ 4,

Držíme ruce a slyšíte, když přiblížíme.

MLUVČÍ 3,

První zdroj záření, jsme našli, co to.

MLUVČÍ 2,

Vlastně je to. Žula přirozeně má vyšší obsah přírodních radionuklidů.

MLUVČÍ 3,

A právě z horninového podloží se uvolňuje do atmosféry radioaktivní plyn radon, který se může hromadit i ve stavbách, vysvětluje Kateřina Rovenská.

MLUVČÍ 2,

Opravdu je potřeba v domácnostech, v obydlí, ale i na pracovišti jeho koncentraci měřit pomocí speciálních přístrojů a detektorů před sebou.

MLUVČÍ 3,

Teď máme dvě prázdné PET láhve a pomocí detektorů teď zjistíme, v které PET láhvi je radon.

MLUVČÍ 2,

Přiblížíme detektor k té láhvi a vidíme, že ta jedna nám detektor aktivovala. Začal nám zuřivě pískat. Na tomhle experimentu se snažíme demonstrovat, že radioaktivní plyn radon existuje, že opravdu není vidět.

MLUVČÍ 3,

Vyšší koncentrace radonu při dlouhodobém působení přitom může vyvolat rakovinu plic. Jak mi říká Michal Šimeček ze Státního ústavu radiační ochrany.

MLUVČÍ 5,

Prostě mladý člověk, který začíná bydlet ve 20. letech v nějakém problematickém domě, ale neví o tom, že je v tom třeba 50 let, tak můžou právě ty dlouhodobý účinky v pozdějším věku se projevit, třeba v nějakých 70, 80. letech by se vyskytla rakovina plic.

MLUVČÍ 3,

Přes 20 let. Už proto u nás funguje radonový program, díky kterému si kdokoliv může zažádat o detektor na měření radonu zdarma.

MLUVČÍ 5,

Lidem můžeme poslat nebo osazujeme detektorama. Tak sma stopovýma a vlastně ty zákazníci potom, když jim přijde ta kramička domů, dostanou informace o tom, jak se detektor má instalovat.

MLUVČÍ 3,

A jak dlouho ho tam pak musím nechat?

MLUVČÍ 5,

Typicky je to zhruba jeden rok.

MLUVČÍ 3,

Detektor vypadá jako plastová krabička od margarínu, uvnitř malé kolečko, plastové.

MLUVČÍ 5,

Uvnitř právě stopový detektor, což je taková malá mince, akorát není kovová, ale plastová, ten radon tam zanechává reálně fyzicky fyzický poškození, on zanechává tam stopy.

MLUVČÍ 3,

Detektor pak lidé pošlou zpět do Státního ústavu radiační ochrany, kde údaje vyhodnotí základní rada odborníků. Jak se zbavit radonů. V budově je větrat.

MLUVČÍ 5,

Bohužel to jde proti tomu, že spousta lidí chce šetřit kvůli vytápění. Tak bohužel, když se to takhle zavřou, tak toho radonu tam může být více, tak ten radon jde prostě vypustit z toho baráku, takže se otevřou okna.

MLUVČÍ 3,

Případně jdou udělat stavební úpravy proti pronikání radonu do budovy. Z pražských Letňan Tereza janouškovcová, Radiožurnál.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Dnešní magazín experiment pro vás celý vysíláme z výstaviště v pražských Letňanech, a to z veletrhu vědy náš radiožurnálový airstream, tedy velký stříbrný karavan, ve kterém máme mobilní studio, je v hlavní vstupní hale. Její dveře se pro návštěvníky otevřou s úderem desáté hodiny.

MLUVČÍ 1,

Vstup je zdarma a přijít se můžete až do 18 hodin k vidění a vyzkoušení. Je toho tady spousta, no. Nejen o tom teď budeme mluvit s Markétou Kinskou z organizačního týmu veletrhu vědy, dobré dopoledne, dobrý den. Ve čtvrtek a v pátek, co tady návštěvníky nejvíc zajímalo a u kterých těch stanovišť měli vědci vůbec nejvíc práce.

MLUVČÍ 6,

Tak všechna stanoviště byla velmi vytížená, ale absolutně největší nápor byl u laserového bludiště fyzikálního ústavu, kde se skutečně po celý den tvořily dlouhé fronty a velmi populární byl robotický pes spot fakulty elektrotechnické ČVUT.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Ono tohle je populárně naučná akce, vůbec největší svého druhu v Česku. Vy chcete i ty složité výzkumy ukazovat jednoduše, a to třeba i prakticky tak, co byste zmínila, v tomhle ohledu.

MLUVČÍ 6,

Absolutně cílem je popularizace a ukázat to jednoduše tak, aby to pochopil skutečně každý a aby se to přiblížilo i dětem, osahat si mohly například na archeologickém ústavu. Opravdový Pazourek. Děti mohly se podepsat husím brkem v hlahoici, zkusit si zahrát chemickou bojovou hru nebo odevzdat dobrovolně samozřejmě vzorek svých vlasů a nechat si změřit obsah rtuti.

MLUVČÍ 1,

Teď je tu ještě klid, ale kousek od našeho studia jsou každou hodinu i přednášky, co bude dnes k vidění.

MLUVČÍ 6,

Tak kousek od vašeho studia, přesně, jak říkáte, je malá scéna Akademie věd, kde každý den po celé tři dny probíhají přednášky akademie a dnešní den je věnovaný hvězdám a bude se věn věnovat za chvíli. V 11 hodin začne přednáška o sondě džus, která je na cestě k měsícům Jupitera a budou následovat další dvě přednášky. Jednou z nich je například přednáška, jak prodloužit okamžik zatmění Slunce.

Ondřej VAŇURA, redaktor

My o té sondě budeme i dnes ve vysílání Radiožurnálu mluvit. Ten doprovodný program je tu ale i na dalších místech, jsou tu i panelové diskuze, tak ta dnešní bude o čem?

MLUVČÍ 6,

Dnešní panelová diskuze, kterou moderuje Václav Moravec. Tradičně se bude věnovat právu na nenávist.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Tak a o čem to bude, můžeme nastínit trochu dobře, jak je to s rezervací, protože vstup jsem na veletrh vědy, je zdarma, ale na panelovou diskuzi je potřeba zamluvit. Místo místa. Ještě jsou.

MLUVČÍ 6,

Ano, místa ještě jsou.

MLUVČÍ 1,

Dobře, dodává Markéta Kinská z organizačního týmu veletrhu vědy. Díky za rozhovor a na slyšenou.

MLUVČÍ 6,

Na shledanou.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Experiment speciál odsud z výstaviště v pražských Letňanech ale pokračuje už za chvíli. Uslyšíme o tom, jak fungují senzory, které tady ukazují odborníci z ČVUT, a pomáhají třeba určit, kdo je vůdčí typ, kterého jen tak něco nerozhází.

MLUVČÍ 1,

Posloucháte magazín experiment dnes živě z výstaviště v Praze Letňanech. Mezi interaktivní expozice na veletrhu vědy patří i ta fakulty biomedicínského inženýrství pražské ČVUT. Experti tu návštěvníkům ukazují, jak v praxi fungují jejich výzkumy. Při nich řeší to, jak na člověka působí například stres a další emoce. V jejich stánku si tak můžete na tělo připnout i jejich senzory.

MLUVČÍ 7,

Budeme měřit vaši srdeční aktivitu, to znamená, budeme měřit elektrický potenciály vašeho srdce. Se nám potom zobrazí v tom grafu.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Jan Hýbl, vědecký pracovník. Pojďme to na mě vyzkoušet.

MLUVČÍ 7,

Elektrody vám budeme lepit vlastně v jednom svodu, abysme vám dokázali změřit srdce, elektro se musí odlepit, takový plastový kryt a pak vlastně tu elektrodu už můžeme lepit na tělo.

MLUVČÍ 8,

Takže na rameno, jo, ano, na levé.

MLUVČÍ 7,

Rameto není úplně jako v rameno, je to nad prsním svalem, vlastně jakoby v oblasti ramena, druhý budeme vlastně lepit na spodní část hrudního koše, abysme vlastně celý ten potenciál toho srdce změřili, protože ten hrudník.

MLUVČÍ 9,

Si dáme triko. Já se jmenuju slachtačkunová a jsem asistentka na ČVUT fakulty biomedicínské inženýrství.

Ondřej VAŇURA, redaktor

My teď máte nějaký pás.

MLUVČÍ 9,

To je taková Ledvinka, do které se dělá to zařízení, aby vám nepřikážela při pohybu.

MLUVČÍ 8,

Ono to vypadá jako powerbanka. V podstatě.

MLUVČÍ 7,

Zatím jsme teda nalepili jenom to srdce, abysme nezdržovali, protože my tam můžeme ještě měřit koční vodivost a ještě máme dechový.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Pás, tak já jsem teďka vlastně napojený na senzory, všechno jde do té krabičky.

MLUVČÍ 7,

Krabička vlastně ty data předpracuje, dá je do balíčku a celý ten balíček vezme a pošle ho do počítače přes lokální WiFi síť a v tom počítači ty data jsou vlastně zpracována, nahrána do databáze a ta databáze má potom možnost tam je zobrazovat.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Takže my tady v podstatě teď online na monitoru vidíme.

MLUVČÍ 7,

Tu srdeční aktivitu, což bude chvilku trvat.

MLUVČÍ 8,

K čemu je to dobré. Tyto.

MLUVČÍ 7,

Údaje zaznamenáváme lidi v delším časovým vlastně období, to znamená, že třeba celý den měříme nebo několik dní v kuse. Výborný. To je pro určování nějakýho dlouhodobýho trendu nějaký změny, třeba my jsme schopni z toho vypočítávat kognitivní zátěž, takže můžeme říct, jestli vlastně jako se hodně soustředíte, jste hodně přepracovaný, jen pro vás, ta činnost vlastně náročná a tak dál. Další věc zase jde si z toho získávat i nějaký jako, řekněme, psychický stav, jestli jste jako třeba ve stresu, nebo jestli vlastně zvládáte tu aktivitu, kterou děláte.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Velmi populární jsou fitness náramky, chytré hodinky. Kdybyste to měl porovnat, ty senzory vaše a tyhle ty komerční věci.

MLUVČÍ 7,

Hlavně je to určen jenom pro jiný použití, ten fitness náramek, co vy máte, tak ten funguje tak, že mu vlastně vezme data, data pošle do vlastně databáze, kde jsou naronový sítě, ty to zpracujou, ty data a určej nějakou aktivitu pohybovou, ale vy vlastně jako neznáte ty vaše čistý data, my naopak tady z toho systému sbíráme skutečně čistý data srdeční aktivity, na základě toho vytváříme data Sity a učíme naše vlastní neuronový sítě, který můžou potom rozpoznávat různý jakoby záležitosti v tom signálu, což třeba může být ta kognitivní zátěž nebo nějaká psychická zátěž.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Ten váš systém sbírá, má data ve chvíli, kdy tady natáčíme tu reportáž, to znamená, spoustu vjemů na mě působí, vidíme tady graf, který já vůbec nedokážu interpretovat.

MLUVČÍ 7,

Jsou v tom vidět píky právě těch intervalů, na základě kterých si teda tady hodnotit, takže námi navržený senzorický systém dokáže měřit kognitivní zátěž, dokáže měřit psychický a fyzický stav toho jedince, kterého monitorujeme, a nejenom jedince, ale i celých týmů.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Na základě toho třeba dokáže pak někdo určit, ten daný člověk může být lídr, protože ho tolik věcí nerozhodí, může.

MLUVČÍ 7,

Být použití třeba v krizový situaci, kdy prostě víme, že on tý krizový situaci zůstane klidný a bude jim vlastně dobře řešit zdárně, zatímco můžeme třeba říct, že jsou jedinci, který naopak můžou začít lehce panikařit, což neznamená, že bysme měli nějak vyřadit v žádném případě, ale dát jim zase jinou činnost, která pro ně bude pohodovější a dokážou tam zase udělat ten výkon, který od nich potřebujeme.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Dodává pro magazín experiment Jan Hýbl z fakulty biomedicínského inženýrství pražské ČVUT. Spolu s kolegy tento systém využili například při sledování posádky projektu hydronaut, kdy její členové strávili loni v létě ve speciální vědecké laboratoře na Semilsku sedm dní pod vodou. Ondřej Vaňura, Radiožurnál.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Tisíce návštěvníků veletrhu vědy si tady na výstavišti v Letňanech na vlastní kůži i dnes vyzkouší nejrůznější pokusy a zažijí věci, které na první pohled vypadají až nereálně.

MLUVČÍ 1,

Ano, je to například různá forma virtuální reality, anebo třeba hra na klavír prostřednictvím badmintonové akety.

Ondřej VAŇURA, redaktor

I o tom budeme ještě v následující půlhodině ve speciálním vydání experimentu mluvit.

MLUVČÍ 1,

Vydáme se také za věci z ústavu termomechaniky. Ti zkoumali, kde se ve městě drží nejčastěji škodlivé látky, a pomohli jim k tomu aerodynamický tunel.

MLUVČÍ 1,

Prakticky na každém stánku veletrhu vědy tady čeká na návštěvníky nějaké to překvapení. Věda je totiž hravá a někdy doslova a do písmene.

Ondřej VAŇURA, redaktor

No a například u modré expozice zlínské Univerzity Tomáše Bati si návštěvníci můžou zahrát na piano. Nepoužívají k tomu ale ruce, stačí jim badmintonová raketa.

MLUVČÍ 10,

Reaguje to vlastně na můj pohyb, na pohyb rakety obraze.

MLUVČÍ 11,

Vysvětluje mi Milan Navrátil z fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. My se krásně vidíme teď na obrazovce, ale jsme jakoby zamřížovaní.

MLUVČÍ 10,

To je jenom vizualizace výšky tónů, které se přehrávají, je to jenom ilustrace, aby člověk viděl, jaká poloha vlastně odpovídá jakému tónu.

MLUVČÍ 11,

Máme tady monitor, na něm kameru, speciální aplikaci a badmintonovou raketu.

MLUVČÍ 5,

Namíříte vlastně raketu tou stranou barevnou směrem na kameru a následně si vyberete, který hudební nástroj chcete použít.

MLUVČÍ 11,

Říká mi Stanislav Kovář z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Tak zkuste. Začneme třeba tím trombonem, jak hraje trombonu.

MLUVČÍ 5,

Jak se posunuje podél OS x, tak se mění intenzita toho zvuku.

MLUVČÍ 11,

To byl trombon, ale vy tam máte těch zvuků víc, takže váš kolega Milan Navrátil se přidává, každý máte svoji pálku, pojďte zkusit nějaký duet.

MLUVČÍ 10,

Si beru akustické piano.

MLUVČÍ 11,

A ještě tam máme vlastně třetí, takže to bych si mohla vzít i já, nějakou raketu a copak je to?

MLUVČÍ 10,

To Marimba?

MLUVČÍ 11,

Dobře, takže si zkusíme dát takové trio, tak můžeme.Výborně, tak jsme si tady trošku zahráli. A pojďme si teď zkusit vysvětlit, jakým způsobem hrajeme na badmintonovou raketu.

MLUVČÍ 10,

Té palce je červený kulatý Kart karton.

MLUVČÍ 11,

On je tedy karton z obou stran, ale podstatný je ten červený, jo.

MLUVČÍ 10,

Ano, tady je podstatný ten červený, protože ten software je nastavený tak, že detekuje v obraze barevné objekty červené, které mají navíc kulatý tvar.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

Může to být opravdu cokoliv, třeba i červené tričko. Jak právě teď s překvapením zjišťuje mladá dívka, která jde shodou okolností okolo.

MLUVČÍ 12,

Je to nečekaný, když procházím a najednou to začne dělat tón jako.A já netuším, odkud to jde a vyděsí mě to, ale zajímavý to je.

MLUVČÍ 10,

Já bych vám chtěl ukázat tady vzhled toho nastavení těch barev, vidíte, že máte celou paletu barev, kde si specifikujete rozsah a samozřejmě sytost, které ten algoritmus detekuje, na základě toho potom přehraje ty tóny.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

Ukazujeme na počítače mi Navrátil princip tohoto algoritmu.

MLUVČÍ 10,

Ponechám v tom obraze pouze ty barvy, které mě zajímají a vytvořím vlastně masku a vyhodnotím ty tvary, zjistím, jestli jsou kruhovité a podobně, a pokud ano, tak zjistím těžiště toho objektu a udá mi tu souřadnici v tom obraze.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

Teď je to vlastně taková hračka pro návštěvníky veletrhu vědy. Ale jaké může být třeba praktické využití tady toho systému?

MLUVČÍ 10,

My jsme si říkali, že by to mohlo být vhodné třeba pro zabavení malých dětí batolat, kdyby v ruce měli třeba nějaký míček nebo nějakou hračku a kamera by snímala tu scénu a podle toho, jak to dítě pohybuje tím předmětem, tak bychom přehrávali různé tóny.

Eva KÉZROVÁ, redaktorka

Děti by se tak zároveň mohly učit poznávat barvy i tvary pro experiment z veletrhu vědy Eva Kézrová, Radiožurnál.

Ondřej VAŇURA, redaktor

V devět hodin a 40:4 minut posloucháte experiment speciál z veletrhu vědy v pražských Letňanech. Návštěvníci sem dorazí v 10 hodin. Už teď ale kolem našeho Air streamu prochází vědci a připravují svá stanoviště. To je případ i aerodynamického tunelu, který tady kousek od nás je. V něm experti testují nejen rychlá auta.

MLUVČÍ 1,

A letadla, ale i modely domů, ulic a měst. Chtějí totiž zjistit, jak se mezi budovami pohybuje vítr a jak se v něm šíří nejrůznější škodliviny.

MLUVČÍ 13,

Tyhle modely pardubické nádraží, kde se pohybují vlaky s chemickými látkami potřebný pro blízkou chemičku.

Martin SRB, redaktor

Radka Kellnerová z ústavu termomechaniky Akademie věd. Ukazuje jednoduchý, ale věrný model slepený z dřevěných hranolků. Vědci ho vystavili na veletrhu vědy. Je tu Nádražní budova, nástupiště, okolní stavby i vlaky.

MLUVČÍ 13,

Ve chvíli, kdyby tenhle vlak, jedna cisterna na tom vlaku vybuchla nějakou nehodou. 40 tun chlodu by unikl během jedné hodiny do okolí v novém Kníně. Máme veliký aerodynamický tunel, který je 25 m dlouhý, tahle je přímo model, který byl v tom tunelu, my točíme s tím modelem a tím měníme jako náběžný směr větru.

Martin SRB, redaktor

Pardubické hlavní nádraží má podle vědkyně štěstí, že není obklopené vysokými budovami a že leží v poměrně otevřené krajině.

MLUVČÍ 13,

Za vysokými budovami vzniká komínový efekt, tzv. Utký úplav a tam bohužel by se třeba to znečištění mohlo zastavit po delší dobu. A pokud by se někdo schoval za vyšší budovu, tak by byl.

Martin SRB, redaktor

Takové efekty dovedou vědci znázornit i docela jednoduše. Pro návštěvníky vědecké expozice přichystali miniaturní větrný tunel. Pohyby škodlivin ve vzduchu tu představují piliny, ukazuje Michaela Jakubcová.Pohyby větru i to, jak se v něm pohybuje znečištění, se dá sice spočítat, vědci ale přesto raději testují modely v aerodynamickém tunelu, vysvětluje Radka Kellnerová.

MLUVČÍ 13,

Ten terén je tak komplikovaný a precizně na.

Martin SRB, redaktor

Vítr kolem překážek vytváří turbulence, vzduch i škodliviny v něm, v nich víří, různě se promíchávají, ale ne úplně chaoticky je to docela složitý pohyb.

MLUVČÍ 13,

Turbulence zdánlivě vypadá, že totálně je chaotická, ale ve skutečnosti příroda má tendence z toho chaosu uvnitř té turbulence vyrábět nějak buď jako silné poryvy, anebo takové tišiny, takže vlastně člověk i ve volné přírodě může zažít pocit, že přechází silný vítr a v něm jsou ještě silnější části, které mámou stromy a pak najednou části jakoby klidu a zase přichází velmi silné části, které namáhají les, a to jsou ty poloorganizované struktury, které my vlastně i vyšetřujeme. V rámci fyziky větru nesou hodně moc energie a i hodně znečištění.

Martin SRB, redaktor

Výzkumy v aerodynamickém tunelu pomáhají chemickým továrnám, když sestavují plány pro evakuaci, když se stane havárie, a pomáhají i při plánování měst, aby se v ulicích nedržely zplodiny nebo aby lidem a domům neškodil vítr ty.

MLUVČÍ 13,

Stavby postaví tak špatně, že chodec vyjde z budovy a sejme ho vítr a pobalí ho na zem, protože ve chvíli, kdy postavíte velké množství výrazně vertikálních budov a vítr nemůže jít Horem přes ně, tak bude mezi nima strašně zesílí. My vlastně i poukazujeme na to, že stavět 20 vchodové paneláky, které jsou 20 m vysoké, není vůbec dobré, protože ten vítr, jak se do té budovy opírá, tak jednak mechanicky namáhá, jednak vznáší prach, který by byl normálně odvětrán pryč, donese lidem do okna, i když ty lidé bydlí ve vysokých patrech.

Martin SRB, redaktor

Podle Radky Kellnerové by bylo v budoucnu zajímavé prozkoumat, jak se na proudění vzduchu projevují třeba fasády domů, hrubší nebo hladší povrchy a různé detaily. Totiž také různě působí na vzdušné víry a na to, jak se třeba ve městě šíří zplodiny z aut. Martin Srb, Radiožurnál.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Dnešní magazín experiment vysíláme na Radiožurnálu živě z našeho airstreamu, který je na veletrhu vědy. Kromě expozic je tu dnes i doprovodný program a jedna část souvisí s projektem zeptej se vědce.

MLUVČÍ 1,

Ano. Už dva roky totiž odpovídají odborníci z Akademie věd na zvídavé dotazy na sociálních sítích a dnes tady budou odpovídat živě na otázky návštěvníků. Víc to teď probereme se zakladatelkou projektu Adélou Šimkovou z ústavu organické chemie a biochemie, dobré dopoledne.

MLUVČÍ 14,

Dobrý den.

MLUVČÍ 1,

Jak vás vůbec napadlo něco takového před dvěma lety udělat.

MLUVČÍ 14,

V tom veřejném prostoru se objevuje spoustu různých informací, spoustu lidí říká různé věci z pozice různých autorit, ale pokud nejste odborník na to téma, tak není v podstatě možné se v tom vyznat, zvlášť když se zdá, že někteří si oponují a my jsme se rozhodli přispět k tomu, aby se v tom lidi mohli vyznat a dát lidem příležitost se zeptat přímo vědců. Takže my se snažíme předkládat podložené informace a ukazovat, co se na dané téma opravdu vyzkoumalo a co je ještě víme a co už nevíme a jsou to.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Domněnky, právě vy odborníci jste, jak to tedy funguje v praxi, kde se lidé na sociálních sítích můžou zeptat a kdo všechno jim pak odpovídá?

MLUVČÍ 14,

V praxi to funguje tak, že nám chodí dotazy přes Instagram, Twitter nebo Facebook, na těchhle těch třech sítích máme naše profily a tyto dotazy potom jdou zpátky dovnitř projektu, tam máme takový dotazový dispečink a kolegové a kolegyně, kteří se o toto starají, rozesílají dotazy nám ostatním, je nás zapojených zhruba dvě stovky, včetně několika výzkumných institucí, takže ty dotazy jdou přímo lidem, kteří mají k tématu co říct a mohou fundovaně odpovědět.

MLUVČÍ 1,

Vy konkrétně, jaký nejzajímavější dotaz jste zodpovídala nebo co vás zaskočilo?

MLUVČÍ 14,

Mě jako chemika velmi zaujal dotaz o živé vodě, která měla mít nějaký obskurní vzorec jiný než hádově o, a velmi mě zajímalo, kde se to vzalo, kde, jestli to má nějaký reálný základ validní a našla jsem, že sice tam na začátku nějaká validní studie byla, ale ta interpretace, že je to zázračný všelék, je blud, stejně jako všechny ostatní zázračné všeléky, které slibují věčné mládí a vyléčení ze všech nemocí.

MLUVČÍ 8,

Vy jste zmiňovala profily na sociálních sítích, tak kdybychom řekli názvy těch profilů, jak to jednoduše najít.

MLUVČÍ 14,

Všechny profily se jmenují zeptej se vědce, takže takto to najdete. A sice ještě nemáme web, ale pracujeme na něm a výhledově bude možné se ptát i přes webovou stránku.

MLUVČÍ 1,

Váš program dnes začne v 15 hodin, volná místa ještě jsou, jste s kolegy připraveni na jakýkoliv dotaz? Budete případně dneska googlit?

MLUVČÍ 14,

Jsme připraveni na dotazy z oborů hostů, které tam přijdou, hodně nás je z chemie, biologie, fyziky, ale i kolega z oblasti filozofie, takže na všelijaké dotazy jsme připraveni, ale je dost možné, že něco také nebudeme vědět.

MLUVČÍ 8,

A v tom online prostoru, jak rychle reagujete, jak rychle odpovídáte.

MLUVČÍ 14,

Je to velmi různé, záleží na tom, jak je dotaz komplexní na jednodušší dotazy, můžeme odpovědět řádově v týdnech, na složitější i déle než měsíc.

Ondřej VAŇURA, redaktor

Dobře dodává vědkyně Adéla Šimková, zakladatelka projektu zeptej se vědce. Moc díky za rozhovor a ať se vše dneska povede.

MLUVČÍ 14,

Děkuji.

MLUVČÍ 1,

Dnešní speciální vydání magazínu experiment je u konce. Už za několik minut se ale opět otevřou brány veletrhu vědy tady v Letňanech a výstaviště znovu přivítá tisíce lidí, které věda zajímá a baví.

Ondřej VAŇURA, redaktor

My tu s naším airstreamem dál zůstáváme a v průběhu dne vám nabídneme ještě sérii několika živých rozhovorů. Svědci poprvé to bude v 11 hodin a 40 minut. Příjemný další poslech Radiožurnálu přeje Ondřej Vaňura.

MLUVČÍ 1,

A Martin Pařízek.

10. 6. 2023; ČRo - radiozurnal.cz

Vzorec živé vody? Jako chemikovi mi to nedalo spát, hlásí z Veletrhu vědy zakladatelka projektu Zeptej se vědce

Jak nebezpečný pro naše zdraví může být radon? Poznáme ho podle vůně anebo pohledem? Dá se díky senzorům na těle poznat, jestli jste vůdčí typ? K čemu se při plánování nové výstavby používá aerodynamický tunel? Odpovědi na tyto a další otázky nabídl hravou formou Veletrh vědy, největší populárně naučná akce v České republice, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR. Radiožurnál byl u toho.

Na výstavišti v Letňanech si návštěvníci mohli na vlastní kůži vyzkoušet nejrůznější pokusy a zažít věci, které na první pohled vypadají až nereálně, od nejrůznějších forem virtuální reality až třeba po hru na klavír prostřednictvím badmintonové pálky.

Všechna vědecká stanoviště byla vytížená. "Absolutně největší nápor ale byl u laserového bludiště fyzikálního ústavu, kde se tvořily dlouhé fronty. Velmi populární byl i robotický pes Spot Fakulty elektrotechnické ČVUT," říká Markéta Kinská z organizačního týmu.

Opravdový pazourek

Veletrh vědy je každoroční populárně naučná akce, vůbec největší svého druhu v Česku, kde se i složité výzkumy ukazují jednoduše a prakticky. Jedním z cílů je přiblížit vědu i dětem. "V expozici archeologického ústavu si tak děti mohly osahat opravdový pazourek. Jinde se mohly podepsat husím brkem v hlaholici nebo si zkusit zahrát chemickou bojovou hru či odevzdat vzorek svých vlasů a nechat si změřit obsah rtuti," doplňuje organizátorka.

Kromě interaktivních expozic, vědeckých dílen a laboratoří ale mohli návštěvníci zamířit i k malé scéně Akademie věd, kde každou hodinu probíhaly přednášky. Velký zájem byl o ty, které se věnovaly hvězdám. "Pro posluchače byla připravena přednáška o sondě Juice, která je na cestě k ledovým měsícům Jupitera. Další se věnovala tomu, jak prodloužit okamžik zatmění Slunce."

Kromě přednášek byly připraveny i panelové diskuse. Jedna z nich se tradičně věnovala velmi diskutovanému tématu dneška – dezinformacím na sociálních sítích.

Jak zaskočit vědce?

Část doprovodného programu souvisela i s oblíbeným projektem Zeptej se vědce, v rámci něhož odborníci z Akademie věd odpovídají na zvídavé dotazy lidí na sociálních sítích. Jak projekt vznikl?

"Ve veřejném prostoru se objevuje spousta různých informací vyslovených z pozic různých autorit. Pokud nejste odborník na dané téma, není možné se v tom vyznat. Zvlášť když se zdá, že si některé názory odporují. Proto jsme se rozhodli dát lidem šanci zeptat se přímo vědců," vysvětluje zakladatelka projektu Adéla Šimková z ústavu organické chemie a biochemie.

"Snažíme se předkládat podložené informace a ukazovat, co se na dané téma opravdu vyzkoumalo a co jsou jen domněnky," dodává chemička.

10. 6. 2023; Energetika

Dekarbonizace teplárenství: Strategický, regulační a technologicko-ekonomický rámec v České republice

Tým expertů z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) vypracoval studii zaměřující se na dekarbonizaci českého teplárenství. Důraz byl kladen zejména na strategický, regulační a technologicko-ekonomický rámec. Výstupy studie byly diskutovány na odborném workshopu se zástupci resortů průmyslu a obchodu, životního prostředí, místního rozvoje a Teplárenského sdružení. Cílem tohoto článku je popsat a shrnout nejdůležitější poznatky a výstupy zmíněné studie.

Současná evropská energetika stojí na pomezí velkých systémových změn, které jsou vynuceny dvěma základními skutečnostmi. Tou první je změna klimatu, respektive boj s touto změnou. Snaha zamezit neustálému zvyšování průměrné globální teploty je reprezentována dekarbonizačními iniciativami Evropské unie (EU). Druhou skutečností, která v současné době významně mění evropskou energetiku, je stále napjatá geopolitická situace, která ukázala to, že kromě boje s klimatickou změnou je pro Evropu dalším závažným problémem i energetická bezpečnost.

Teplárenství, stejně jako ostatní sektory energetiky, je v procesu výrazné transformace, která reflektuje strategické cíle EU a České republiky (ČR). Jde zejména o požadavek na snížení emisí skleníkových plynů, dále snížení závislosti na dovozu fosilních paliv a současně i požadavek na zajištění spolehlivého a ekonomicky dostupného pokrývání potřeb sektoru vytápění a chlazení. Teplárenství v ČR se významnou měrou podílí na zajištění dodávek tepla jak domácnostem, tak i podnikatelskému sektoru a současně je charakteristické vysokou mírou závislosti na fosilních zdrojích, zejména uhlí. Cílem transformace teplárenství v ČR je tedy zejména přechod na nízko- nebo bezuhlíkové zdroje energie. Záměrem vypracované studie bylo poskytnout základní přehled vybraných aspektů, které mají vliv na podobu a průběh transformace teplárenství. Zejména byly ve studii sledovány tyto faktory: - Vlastnická struktura soustav zásobování tepelnou energií (SZTE) – analýza vlastnické struktury SZTE (zdrojů a rozvodů) byla provedena na vzorku vybraných soustav s tepelným příkonem výrobny či přenosovou kapacitou soustavy pro rozvod tepla vyšší než 20 MWt a s tepelným příkonem 10 až 20 MWt.

- Regulatorní rámec a postup transformace teplárenství v podmínkách ČR.

- Technicko-ekonomické parametry jednotlivých technologií výroby a rozvodu tepla umožňující transformaci sektoru a možnosti jejich rozvoje v podmínkách ČR. - Současný stav a příklady dobré praxe strategického plánování, zejména ve vazbě na roli plánů vytápění na dekarbonizaci – analýza klimaticko-energetických strategií obcí a měst.

Analýza vlastnické struktury SZTE v ČR

Analýza vlastnické struktury SZTE v ČR byla provedena z důvodu předpokládaného možného vlivu na podmínky, úsilí a vlastní realizaci dekarbonizačních opatření, respektive dlouhodobou strategii rozvoje dané SZTE či dostupnost finančních zdrojů. Pro potřeby studie byla analýza výrobních zdrojů a rozvodů zpracována dle geografického členění jednotlivých lokalit. To znamená, že geograficky blízké lokality napájené zpravidla jedním primárním výrobním zdrojem byly pro potřeby této analýzy vyhodnoceny jako jediná samostatná SZTE. V případě velkých měst, kde se nachází několik samostatných výrobních zdrojů, byly jednotlivé lokality SZTE vyhodnoceny samostatně. Dle tohoto členění tak bylo analyzováno celkem 116 SZTE s tepelným příkonem výrobny či přenosovou kapacitou vyšší než 20 MWt a 29 náhodně vybraných SZTE s tepelným příkonem výrobny či přenosovou kapacitou nižší než 20 MWt a vyšší než 10 MWt (dle údajů uvedených v licencích na výrobu či rozvod tepelné energie dostupných na stránkách Energetického regulačního úřadu (ERÚ) [1]).

Vyhodnocení vlastnictví bylo zpracováno v rozlišení na soukromé a nesoukromé (dále veřejné) subjekty. Za soukromé subjekty jsou považovány akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným se soukromými vlastníky. Za veřejné subjekty jsou považovány státní instituce, města či obce. Pro uznání většinového podílu vlastnictví bylo třeba alespoň 50 % a více majetkového podílu soukromých či veřejných subjektů. ČEZ sice formálně patří do kategorie veřejných subjektů, ale díky svému specifickému charakteru a veřejně obchodovaným akciím byl zařazen pro potřeby této studie do kategorie soukromých firem. Analýza byla provedena na základě veřejně dostupných dat z aktuálních výročních zpráv jednotlivých provozovatelů zdrojů a soustav a z evidence veřejné správy o ekonomických subjektech ARES [2]. Získané výstupy z analýzy SZTE zobrazuje obr. 1 a obr. 2.

Z analýzy vyplynulo, že u větších instalací (nad 20 MWt) jsou hlavními většinovými vlastníky soukromé společnosti, a to jak v případě zdrojů (78 %), tak v případě rozvodů tepla (62 %). Veřejné subjekty (nejčastěji města) mají většinový podíl jak ve výrobě, tak v rozvodech tepla jen ve 38 % případů z hlediska rozvodů a 22 % případů z hlediska zdrojů. U menších instalací (mezi 10 a 20 MWt) jsou veřejné subjekty (města) zastoupeny ve větší míře. U soustav nad 20 MWt je v naprosté většině případů (82 %) vlastníkem rozvodů i zdroje shodný subjekt (ať už soukromý nebo veřejný). V 18 % případů je vlastník zdroje a rozvodů rozdílný subjekt (ve většině případů vlastní soukromý subjekt zdroj a veřejný subjekt rozvodnou síť). Podobná situace je i u menších soustav.

Vlastnická struktura může mít vliv na strategické rozhodování o rozvoji a transformaci SZTE. Ačkoli vlastnictví teplárenské soustavy samo o sobě ještě neznamená bezprostřední výhody či nevýhody z pohledu delší perspektivy a rozvoje SZTE, může struktura a povaha vlastnictví jak zdroje, tak rozvodů tepla ovlivnit rozhodování o transformaci dané soustavy. Z časového hlediska je prezentovaný stav vlastnické struktury dlouhodobě relativně stabilizovaný a ve vlastnické struktuře zatím neprobíhají výrazné změny. Tento setrvalý stav vlastnické struktury se však s ohledem na současný překotný vývoj v transformaci energetiky včetně teplárenství může výhledově měnit a může docházet k ekonomicky vynuceným změnám.

Regulatorní rámec a transformace teplárenství v ČR

Transformace teplárenství je ovlivněna mnoha vnějšími faktory, jako jsou regulatorní změny, vývoj trhů s energiemi či změny na straně odběratelů tepla. Průběh a transformaci teplárenství také ovlivňuje reálná dostupnost "nových" technologií a paliv pro nasazení v komerčním měřítku, ale i např. dostupnost dodavatelských kapacit pro rekonstrukce soustav či dodávky a instalace nových technologií. Některé z faktorů ovlivňujících transformaci lze ovlivnit vědomým vnějším zásahem do podmínek podnikání, tj. regulací. Současná podoba regulatorního rámce teplárenství v ČR výrazným způsobem ovlivňuje možnosti a podmínky transformace celého odvětví, jelikož má přímý dopad na rozhodování subjektů podnikajících v teplárenství. Významnou otázkou je předvídatelnost, stabilita a trvalost regulačních zásahů s ohledem na obvykle několikaletou přípravu a realizaci investice i dlouhé doby životnosti technologií. V současném překotném vývoji energetiky je otázkou i (ne)návratnost investice při regulačním zásahu ještě před obvyklým ukončením předpokládané životnosti, což je typické riziko, které odmítají investoři i úvěrové instituce podstupovat. Právě regulace by tak měla zajistit takové adekvátní podmínky, které by umožňovaly systematickou transformaci teplárenství. Existuje celá řada způsobů regulatorních zásahů. Jedná se o nefinanční regulaci podmínek podnikání národní a unijní legislativou, kam lze zařadit např. proces posuzování vlivu na životní prostředí, posuzování lokálních emisí, hospodaření s energií, stavební předpisy, licenční řízení či environmentální regulace přímo související s nastavením limitů emisních látek, systém obchodování s emisními povolenkami či taxonomii paliv a technologií. Dále se jedná o regulaci specifickou pro energetiku a teplárenství. Do této kategorie je možné zařadit regulaci produkce (standardy kvality dodávek), chování zákazníků (energetická náročnost budov) či finanční regulaci (přímá podpora vybraných činností a technologií formou provozní či investiční dotace, emisní povolenky či ekologické daně).

Specifickým typem regulace je ekonomická (tj. cenová) regulace, která přímo ovlivňuje hospodaření energetických společností. Touto regulací se nahrazuje tržní prostředí a pomáhá ochraňovat koncové spotřebitele. Současná metoda regulace má časový horizont jednoho roku a je v zásadě nemožné do ní systémově promítat dlouhodobější hledisko transformace odvětví. S určitým zjednodušením znají podnikatelské subjekty v tomto sektoru konkrétní podmínky pro podnikání pouze v horizontu jednoho roku. To je významným rozdílem od sektorů přenosu a distribuce elektřiny, resp. přepravy a distribuce plynu, kde jsou pravidla regulace stanovena na období 5 let (aktuálně 5. regulační období na roky 2021–2025). Na základě výše zmíněného lze obecně říci, že systematická transformace teplárenství vyžaduje vytvoření adekvátních podmínek, které by měly, nikoliv však výlučně, zahrnovat: - Vytvoření dlouhodoběji platných pravidel regulace

s cílem snížit rizika podnikání v sektoru.

- Vytvoření systematického rámce (strategie) transformace celého odvětví s tím, že tato strategie je promítnuta do konkrétních pravidel regulace odvětví a nastavení podpůrných a dotačních schémat.

- Definování (v návaznosti na strategii transformace celého odvětví) strategie vypisování výzev z jednotlivých dotačních a podpůrných programů tak, aby tyto prostředky umožnily směřování transformace k dlouhodobému cíli dekarbonizace sektoru a implementace konceptu Sector Coupling směrem k SZTE 4. generace1.

- Nastavení pravidel pro provázání transformace sektoru teplárenství na sektor energetiky s důrazem na vazbu na sektor elektroenergetiky (kogenerace, služby flexibility).

- Nastavení pravidel pro provázání transformace sektoru teplárenství na strategii / cíle v oblasti energetické efektivnosti (renovace budov, zvyšování energetické efektivnosti v průmyslu apod.).

- Nastavení podpory výzkumu a pilotních projektů podporujících transformaci sektoru teplárenství a implementaci konceptu Sector Coupling při směřování k SZTE 4. generace (zejména s cílem poskytování služeb flexibility, akumulace energie, začleňování OZE do soustav SZTE, využívání odpadního tepla atd.).

Technologie umožňující transformaci teplárenství v ČR

Předpokladem dekarbonizace a transformace teplárenství je využití stávajících i nových technologií a zdrojů, jejichž provoz, respektive využití není zatíženo produkcí emisí skleníkových plynů. Mezi hlavní principy nasazování nových technologií lze zahrnout zejména požadavek na úspory energie a s tím související snížení teploty teplonosného média, využití technologií v souladu s důkladným plánováním založeným na analýze nákladů a přínosů a také maximalizaci využití dostupného odpadního tepla, lokálních zdrojů energie a akumulace tepla. V rámci studie byly analyzovány "nové" technologie a energetické zdroje, u kterých lze předpokládat masivnější rozvoj a které jsou klíčové pro dekarbonizaci a transformaci sektoru teplárenství. Hodnocenými technologiemi a zdroji byly: - Tepelná čerpadla (kompresorová) - Tepelná akumulace krátkodobá a dlouhodobá - Elektrokotle - Geotermální energie - Solární termální technologie - Plynová kogenerace (trigenerace) - Udržitelná biomasa – tuhá biomasa, bioplyn, biometan - Zelený vodík - Odpadní teplo - Odpady a tuhá alternativní paliva Konkrétní, byť zjednodušený přehled technicko-ekonomického hodnocení ukazuje obr. 3, který ilustruje očekávaný stav v roce 2030. Jsou zde zohledněny ekonomické parametry dané technologie nebo zdroje energie, technické hledisko (včetně připravenosti dané technologie nebo zdroje), dále pak do jaké míry je technologie/zdroj připraven/a na implementaci v podmínkách ČR (včetně hlediska potenciálu nebo regulatorního prostředí) a informace, zda je možné z těchto důvodů počítat s významným rozšířením dané technologie nebo zdroje do roku 2030.

Analýza klimaticko-energetických strategií obcí a měst

Důvodem zpracování analýzy klimaticko-energetických strategií obcí a měst bylo, že se jedná o jedno z klíčových podpůrných opatření, které může významně přispět k dekarbonizaci a transformaci teplárenství. Strategické plánování na základě širokého konsensu všech zúčastněných stran může být velmi silným nástrojem pro podporu transformace celého sektoru vytápění. Evropská komise v návrhu revize směrnice o energetické účinnosti [4] předpokládá podporu plánů vytápění a chlazení pro města nad 50 000 obyvatel.

Pro potřeby studie byla provedena v první řadě analýza strategických plánů měst a obcí, jež zahrnuje územní energetické koncepce (ÚEK), strategické plány rozvoje, koncepce Smart city, Plány udržitelné energetiky a klimatu (SECAP) a Zdravá města (obr. 4). Analyzována byla města v ČR nad 15 000 obyvatel. V dalším kroku byla provedena rešerše literatury, která zohledňuje to, jak by měly vypadat strategické plány vytápění a také příklady dobré praxe ze zahraničí v oblasti strategického plánování. Analýza strategických plánů v oblasti energetiky měst v ČR nad 15 000 obyvatel ukázala, že tyto strategie (ve většině případů Územní energetické koncepce, v menší míře pak koncepce Smart City nebo Plány udržitelné energetiky a klimatu) jsou z velké části zastaralé, přijaté před více než pěti lety, často i více, a tedy nereflektující vývoj v oblasti energetiky a klimaticko-energetické cíle. Dvě pětiny analyzovaných měst pak nemají energetickou koncepci vůbec. Z provedené analýzy analytických dokumentů a příkladů dobré praxe lze vyvodit následující požadavky na plány vytápění: - Cíle strategie musí být formulovány jasně, tedy musí být specifické, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově ohraničené.

- Zapojení jednotlivých zúčastněných stran do celého procesu přípravy a přijetí strategie.

- Optimální scénář je určen na základě robustní technicko-ekonomické analýzy variant řešení, která zahrnuje všechny dopady včetně environmentálních hledisek a dalších, tzv. mnohostranných efektů dekarbonizace (například dopady na zdraví, energetickou bezpečnost a soběstačnost apod.).

- Energetická účinnost a úspory energie by měly být považovány za zdroj energie, nejen za okrajovou podmínku. Princip "energetická účinnost především" ("Energy Efficiency First") by měl být nedílnou součástí všech plánovacích aktivit.

- Strategie by měla zohlednit podmínky a možnosti zajištění finančních prostředků.

- Je vhodné při přípravě strategických plánů využít širokého spektra nástrojů a vzorových dokumentů. Ty by měly být připraveny ideálně nezávislou organizací.

Závěry a doporučení

Teplárenství v ČR stojí na pokraji zásadní transformace směrem k dekarbonizaci, která významným způsobem promění současnou podobu tohoto odvětví. Transformace je vynucena nejen bojem proti změně klimatu, ale také snahou státu zvýšit energetickou soběstačnost. Studie byla zpracována v dubnu roku 2022, tedy necelé dva měsíce po začátku války na Ukrajině. Ačkoli by se mohlo zdát, že tento konflikt (a s tím pro teplárenství související situace zejména na trhu se zemním plynem) převrací pohled na transformaci, základní premisy, tedy potřeba strategického plánování, orientace na úspory energie, využití odpadního tepla a nekonvenčních a lokálních zdrojů, orientace na nové energetické služby a obchodní modely zůstávají, respektive dokonce o to více nabývají na naléhavosti. Mezi odbornou veřejností v současné době panuje shoda, že dosavadní plán transformace sektoru postavený na náhradě uhlí převážně zemním plynem s doplněním o energii z odpadů a biomasy není plně slučitelný s ochranou klimatu a zároveň udržitelný z pohledu energetické bezpečnosti. Právě hledání optimálních zdrojů a technologií za těchto vnějších podmínek představuje hlavní výzvy, kterým současný sektor teplárenství čelí.

Efektivní a systémové řešení dekarbonizace teplárenství bude vyžadovat vytvoření adekvátních regulatorních podmínek, které by měly vést k vytvoření dlouhodobé strategie transformace celého odvětví a zasazení této strategie do širšího rámce transformace celé energetiky. Do budoucna bude důležité, aby potenciální cesty transformace (resp. volba technologického mixu) směřovaly k propojování sektorů za účelem poskytování flexibility při výrobě tepla (a elektřiny) a podpory akumulace energie. Lze předpokládat, že budoucí podoba stávajících SZTE umožní efektivně zapojit celou řadu "nových" technologií a zdrojů energie. S ohledem na analyzované technologie a vnější parametry ovlivňující a umožňující jejich rozvoj (např. požadavek na úspory energie a s tím související snížení tepoty teplonosného média v SZTE), se jako klíčové pro transformaci sektoru teplárenství jeví využití lokálních (obnovitelných) zdrojů energie, odpadního tepla či tepelné akumulace. Všechny tyto možnosti a technologie by měly být v co nejkratší možné době rozvíjeny minimálně na bázi pilotních, demonstračních projektů.

V neposlední řadě je velice důležité, aby transformace sektoru teplárenství a nasazování nových technologií byly výsledkem důkladného plánování na úrovni měst a obcí a aby byly založeny na správně vedené analýze všech nákladů a přínosů, zahrnujících i ty celospolečenské. Důležitá je rovněž široká participace a konsensus všech zúčastněných stran. Strategické plánování musí být postaveno na korektních (kvantifikovaných) a dostatečně ambiciózních cílech.

Poděkování Studie byla podpořena z grantu European Climate Foundation. Za obsah studie odpovídají autoři.

Ing. Adam Kubín

je studentem doktorského studia na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Magisterský titul získal na ČVUT v Praze. Ve své diplomové práci se zabýval optimalizací soustavy centrálního zásobování teplem v České republice. Téma dálkového vytápění je také předmětem jeho doktorandského výzkumu, konkrétně kombinace dálkového vytápění a obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím konceptu "Sector Coupling". Pracuje též jako konzultant ve společnosti EuroEnergy, která poskytuje komplexní poradenství v oblasti elektroenergetiky i teplárenství.

Michaela Valentová, MSc., Ph. D.

působí jako výzkumná pracovnice na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Její výzkum se zaměřuje na podporu opatření a financování energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Vede projekty zaměřené na spravedlivou transformaci, rozvoj energetických komunit i dekarbonizaci teplárenství. Pracuje také jako externí expertka Evropské komise. Působila také na The Bennett Institute for Public Policy na Univerzitě v Cambridge. Ve své předchozí analytické práci vedla a podílela se na řadě mezinárodních projektů týkajících se úsporných spotřebičů, produktového designu a energetických služeb. Vystudovala magisterské studium na Středoevropské univerzitě v Budapešti a získala titul PhD. na ČVUT v Praze.

prof. Ing. Jaroslav Knápek, CSc.

je vedoucím Katedry ekonomie, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT. Jeho odborná činnost je zaměřena na široké spektrum úkolů v oblasti ekonomie energetiky se zaměřením mj. na systémové a ekonomické aspekty využívání obnovitelných zdrojů energie, ekonomické a systémové aspekty rozvoje energetických odvětví, trh s elektřinou a teplem, regulaci elektroenergetiky a teplárenství, metodiky mapování potenciálu biomasy, hodnocení konkurenceschopnosti biomasy z cíleně pěstovaných energetických plodin. Podílí se na řadě výzkumných (grantových) projektů, tuzemských i zahraničních, včetně odborné spolupráce s MPO, ERÚ aj. Je členem Výboru pro udržitelnou energetiku při Radě vlády pro udržitelný rozvoj.

doc. Ing. Jiří Vašíček, CSc.

působí jako docent na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Vedl a je spoluautorem řady studií z oblasti ekonomiky elektroenergetiky a teplárenství, ekonomiky obnovitelných zdrojů energie a ekonomické regulace v elektroenergetice a teplárenství. Podílel se na řadě znaleckých posudků v energetice (ocenění firem, spory v oblasti cen a nákladů). Je členem rozkladové komise Energetického regulačního úřadu (poradní orgán Rady ERÚ) a předsedou dozorčí rady společnosti Teplárna Písek, a.s.

Poznámky 1 Označení 4. generace soustav zásobování teplem ve smyslu prezentovaném dle Henrika Lunda [3].

2 Ve studii je dostupný přehled technologií ve větší míře detailu, a to včetně kvantifikace hodnot, okrajových podmínek užití technologie, příspěvku k flexibilitě soustavy, výhod, nevýhod a bariér rozvoje technologie. Studie rovněž obsahuje karty hodnocení technologií, které zahrnují podrobnější rozbor ke každému hledisku hodnocení.

Literatura: [1] "Vyhledávač licencí" ERÚ (viděno 9. květen 2023).

[2] "ARES - Ekonomické subjekty" (viděno 9. květen 2023).

[3] H. Lund et al., "4th Generation District Heating (4GDH): Integrating smart thermal grids into future sustainable energy systems", Energy, roč. 68, s. 1–11, dub. 2014, doi: 10.1016/j.energy.2014.02.089.

[4] Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on energy efficiency (recast). 2021. Viděno: 13. květen 2023.

Foto: Obr. 2: Většinové podíly subjektů ve výrobě a rozvodu tepla v soustavách 10 až 20 MWt

Foto: Obr. 1: Většinové podíly subjektů ve výrobě a rozvodu tepla v soustavách nad 20 MWt

Foto: Obr. 3: Hodnocení technologií/zdrojů energie pro transformaci teplárenství – časový řez v roce 2030

Foto: Obr. 4: Rok vydání územní energetické koncepce a ostatních strategií v analyzovaných městech

O autorovi: Adam Kubín, Michaela Valentová, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

10. 6. 2023; Energetika

Dopad legislativního balíčku Fit for 55 na transformaci teplárenství

Brzy to budou dva roky, co v červenci 2021 Evropská komise zveřejnila legislativní balíček známý jako Fit for 55, jehož cílem je dosáhnout snížení emisí v EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s úrovní roku 1990. Klíčové části balíčku z pohledu teplárenství se již blíží do finální fáze schvalování, a revize směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii už dokonce vyšla pod číslem 2023/959 v Úředním věstníku EU. Je tedy vhodná chvíle se zamyslet nad dopady, jež bude mít nový evropský legislativní rámec v oblasti energetiky a klimatu na české teplárenství.

Změny směrnice o vytvoření systému pro obchodování s emisními povolenkami

Začněme směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2023/959, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Směrnice přináší řadu podstatných změn a novinek. Celkový cíl redukce emisí v rámci systému do roku 2030 byl navýšen z dosavadních 43 % na 62 % oproti roku 2005. Tomu odpovídá také zvýšení tempa meziročního snižování emisí od roku 2024 na 4,3 % ročně z dosavadních 2,2 %. Od roku 2028 se pak tempo ještě zvýší na 4,4 %. K tomu ještě v letech 2024 a 2026 dojde k jednorázovému snížení emisního stropu EU o 90, respektive 27 milionů povolenek EUA. Je tedy třeba počítat s tím, že cena povolenek bude mít tendenci k dalšímu růstu, přičemž již dnešní vysoké hodnoty energetiku zásadně ovlivňují.

Bezplatná alokace povolenek pro výrobu tepla zůstala sice v principu zachována, v mnoha směrech však došlo ke zpřísnění podmínek. Vzhledem k tomu, že srovnávací úroveň emisí pro výrobu tepla je blízko nuly, protože 10 % zařízení s nejnižšími emisemi využívá velký podíl biomasy, je pro teplárenství klíčová hodnota maximální rychlosti přibližování srovnávací úrovně emisí pro výpočet bezplatné alokace k cílové hodnotě. Tady dochází ke zrychlení z dosavadních maximálně 1,6 % ročně na 2,5 %. Pro období 2026–2030 to znamená snížení srovnávací úrovně emisí až o 50 % oproti období 2013–2020. Pokud zařízení nebude plnit doporučení z energetického auditu s návratností do 3 let, čeká ho navíc krácení bezplatné alokace povolenek o 20 %. Provozovatelé zařízení s emisemi vyššími, než je 80 percentil úrovně příslušných referenčních zařízení, budou navíc muset předložit a plnit plán klimatické neutrality, jinak jim bude bezplatná alokace krácena o 20 %.

Malou náplastí na uvedená zpřísnění bezplatného přidělování povolenek je v případě dálkového vytápění navýšení bezplatné alokace pro období 2026–2030 o dodatečných 30 %. Vzhledem k tomu, že toto navýšení se počítá z výše uvedeného standardního množství bezplatně přidělených povolenek na výrobu tepla, jedná se v případě uhelných tepláren o pouhých několik procent povolenek potřebných pro výrobu tepla. Dodatečná bezplatná alokace povolenek musí být navíc využita na dekarbonizační projekty v souladu s plánem klimatické neutrality zpracovaným pro každé zařízení.

Významným úspěchem je podoba Modernizačního fondu. Celkové množství povolenek pro Českou republiku sice významně nevzroste, ale podařilo se udržet přijatelné podmínky pro využití prostředků. Na prostředky z prodeje povolenek, které měly být původně bezplatně přiděleny výrobcům elektřiny podle čl. 10c, a byly převedeny do Modernizačního fondu, nebudou uplatněna žádná omezení ohledně financování zařízení na zemní plyn nebo energetické využití odpadu. Financování investic do transformace tepláren a náhrady uhlí by tak nemělo být nijak ohroženo. Výroba tepla z obnovitelných zdrojů mimo vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla je nově zařazena mezi tzv. prioritní projekty, což dále usnadní využití prostředků pro teplárenství a plnění podílu financování prioritních projektů.

Naopak významný negativní dopad na teplárenství bude mít zahrnutí zařízení na energetické využití komunálního odpadu s příkonem nad 20 MWt do systému emisního obchodování. Již od 1. ledna 2024 mají být tato zařízení zahrnuta do monitorování a vykazování emisí, zatím však nebudou muset vyřazovat povolenky. V roce 2026 by měla Evropská komise posoudit možnost plného zahrnutí uvedených zařízení do ETS s účinností od roku 2028. Současně by měla posoudit také zahrnutí jiných procesů v odpadovém hospodářství, které produkují emise metanu, zejména skládkování. Členské státy budou mít možnost zahrnutí zařízení na energetické využití odpadu odložit do konce roku 2030.

Posledním zásadním opatřením je vytvoření nového samostatného systému emisního obchodování, označovaného jako ETS2, pro většinu sektorů, které nejsou zahrnuty v současném ETS. Konkrétně se jedná o emise ze spalování fosilních paliv v komerčních a rezidenčních budovách, v průmyslu, včetně výroben tepla mimo zařízení v současném ETS, a v silniční dopravě. Nový systém by měl být plně funkční od roku 2027. Zásadní rozdíl oproti již fungujícímu ETS spočívá v tom, že povolenky na emise budou muset nakupovat dodavatelé fosilních paliv. ETS2 na jedné straně dopadne na menší teplárny se zdroji s příkonem do 20 MWt, na druhé straně by měl alespoň částečně narovnat současnou diskriminaci velkých tepláren proti výrobě tepla z lokálních zdrojů. Cena povolenek v ETS2 je však velkým otazníkem a její odhady se zásadně liší. Členské státy mají většinu nové směrnice transponovat do národní legislativy do konce letošního roku. Transpoziční lhůta pro nový ETS2 uplyne 30. června 2024.

Revize směrnice o energetické účinnosti

Dne 10. března 2023 bylo v rámci tzv. trialogu mezi Evropským parlamentem a Radou za účasti Evropské komise dosaženo dohody o podobě revize směrnice o energetické účinnosti. Směrnice v přepracované podobě bude nově vydána jako celek. Legislativní proces zatím nebyl dokončen, návrh musí ještě formálně schválit plénum Evropského parlamentu a následně Rada. Očekává se, že by se tak mohlo stát ještě před letními prázdninami Evropského parlamentu. Před formálním schvalováním ještě dohodnutý text směrnice projde lingvistickou a právní korekturou a bude přeložen do oficiálních jazyků EU. Níže uvedený komentář vychází z textu návrhu předloženého v angličtině Výboru stálých zástupců členských zemí dne 24. března 2023.

Revize směrnice o energetické účinnosti se dotýká teplárenství hned v několika oblastech. Klíčová je definice účinného dálkového vytápění a chlazení, kterou nově upravuje článek 24. K jejímu prvnímu zpřísnění dochází od 1. ledna 2028, kdy se požadavek na 75 % tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) nahrazuje požadavkem na 80 % tepla z vysokoúčinné KVET, která splňuje podmínky uvedené v příloze II směrnice. V případě podmínky, kdy je 50 % tepla vyrobeno z obnovitelných zdrojů energie, odpadního tepla nebo tepla z vysokoúčinné KVET, se přidává podmínka, aby alespoň 5 % tepla pocházelo z obnovitelných zdrojů energie nebo odpadního tepla. K dalšímu zpřísnění definice dojde v roce 2035 a potom už pravidelně v pětiletých intervalech až do roku 2050. Vývoj definice účinného dálkového vytápění a chlazení je podrobně uveden v tab. 1. Alternativně mohou členské státy zavést definici založenou na měrných emisích skleníkových plynů, které klesají z 200 gramů/kWh v roce 2025 vždy po pěti letech o 50 gramů/kWh až do roku 2050, kdy klesnou na nulu.

Výše uvedená definice účinného dálkového vytápění a chlazení se uplatní pro nově vzniklé systémy dálkového vytápění a chlazení nebo v případě podstatné rekonstrukce zdrojů takového systému a je platná v době začátku jeho provozu nebo opětovného uvedení do provozu po rekonstrukci. Kromě toho nesmí při podstatné rekonstrukci zdrojů systému dálkového vytápění nebo chlazení dojít ke zvýšení využití fosilních paliv v těchto zdrojích ve srovnání s tříletým průměrem plného provozu před rekonstrukcí. Jakékoliv nové zdroje nesmí využívat fosilní paliva s výjimkou zemního plynu, který smí být použit do roku 2030. Požadavky na účinnou soustavu dálkového vytápění a chlazení tedy umožňují do roku 2030 nahradit uhlí kromě obnovitelných zdrojů energie nebo odpadního tepla také zemním plynem. Vzhledem k tomu, že pravidla veřejné podpory váží poskytnutí dotací na rekonstrukci dálkového vytápění udržením nebo získáním statusu účinného dálkového vytápění, je rok 2030 důležitým milníkem, do kdy by měl být dokončen odchod od uhlí v teplárenství.

Provozovatelé soustav dálkového vytápění a chlazení s výkonem nad 5 MW, kteří nesplní požadavky na účinný systém dálkového vytápění a chlazení, budou muset od 1. ledna 2025 a poté každých 5 let předkládat plán pro zajištění účinnější spotřeby primární energie, snížení ztrát v rozvodu a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v dodávce tepla. Plán bude muset obsahovat opatření ke splnění požadavků na účinnou soustavu dálkového vytápění a chlazení a bude muset být schválen kompetentním orgánem.

Podstatná změna čeká také definici vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v příloze III směrnice. Pro kogenerační jednotky uvedené do provozu po transpozičním datu směrnice se zavádí limit pro přímé emise oxidu uhličitého z fosilních paliv ve výši 270 g CO2/kWh výstupu energie, tj. včetně vytápění, chlazení, elektřiny a mechanické energie. Kogenerační jednotky uvedené do provozu před datem transpozice směrnice nemusí do 1. ledna 2034 tento požadavek plnit, pokud mají plán progresivní redukce emisí pro splnění emisního limitu do 1. ledna 2034 a tento plán notifikovaly kompetentnímu orgánu. Ponechme stranou, jak budou kogenerační jednotky něco notifikovat, a věřme, že drobné nedostatky textu ještě odstraní lingvistická korektura. Každopádně uvedený limit je nastaven tak, že ho lze z fosilních paliv rozumně splnit pouze se zemním plynem.

Směrnice se nově dotýká také vztahů se zákazníky v teplárenství. V článku 20 zavádí takzvaná základní smluvní práva pro vytápění, chlazení a domácí teplou vodu. Ve smlouvě o dodávce tepelné energie tak bude muset být například uvedeno, jakým způsobem může zákazník získat aktuální informace o platných tarifech, poplatcích za údržbu a dalších souvisejících produktech a službách; na jaké kompenzace a refundace má zákazník právo v případě, že není splněna kvalita služeb včetně nesprávného nebo opožděného vyúčtování; informace o právech spotřebitele, včetně informace o vyřizování reklamací; způsob iniciace mimosoudního řešení sporů atd. A protože taková smlouva bude po splnění všech požadavků velmi dlouhá, nepřehledná a obtížně srozumitelná, bude muset dodavatel tepelné energie zákazníkům poskytnout také souhrn klíčových smluvních podmínek včetně cen a tarifů "v jednoduchém a jednoznačném jazyce, který nebude obsahovat mimosmluvní bariéry výkonu práv zákazníka, jako je nadměrná smluvní dokumentace." Směrnice také stanoví, že zákazníci musí být přímo informováni o změně ceny a důvodech a podmínkách této změny nejméně čtrnáct dnů před nabytím její účinnosti. V případě zákazníků v domácnosti je tato lhůta prodloužena na jeden měsíc. Ve vlastních požadavcích na měření a vyúčtování dodávky tepla změny nejsou.

Podle článku 11 směrnice mají členské státy zajistit, aby všechny podniky s roční spotřebou energie nad 85 TJ, stanovenou jako průměr předcházejících tří let v součtu za všechny nositele energie, zavedly systém energetického managementu, který bude muset být certifikován nezávislým orgánem podle relevantních evropských a mezinárodních norem. Termín pro zavedení systému energetického managementu bude do dvou let od termínu pro transpozici směrnice. Transpoziční lhůta směrnice činí dva roky od jejího nabytí účinnosti po zveřejnění v Úředním věstníku EU.

Novelizace směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře energie z obnovitelných zdrojů

Dohody o obsahu novelizace směrnice o podpoře energie z obnovitelných zdrojů bylo v rámci trialogu dosaženo 30. března 2023. Poté, co byl text v květnu 2023 předložen na Výbor stálých zástupců členských států, se nicméně ukázalo, že v Radě existuje blokační minorita a Švédskému předsednictví nezbylo, než směrnici z jednání stáhnout a zahájit další politické vyjednávání. Členské státy mají výhrady zejména proti příliš ambicióznímu celkovému cíli podílu energie z obnovitelných zdrojů, proti cíli podílu obnovitelných zdrojů v dopravě nebo ohledně postavení vodíku vyrobeného z elektřiny z jaderných zdrojů. Není tedy jasné, kdy a v jaké podobě bude novelizace směrnice finálně přijata, nicméně do letní pauzy Evropského parlamentu se její formální schválení téměř jistě nestihne. Níže uvedený komentář vychází z textu návrhu předloženého v angličtině Výboru stálých zástupců členských zemí dne 8. května 2023.

Novelizovaná směrnice v článku 24 stanoví indikativní cíl zvyšování podílu tepla z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla v dálkovém vytápění o 2,2 procentního bodu, vypočteného jako roční průměr za období 2021 až 2030. Startovní úrovní je podíl tepla z obnovitelných zdrojů energie a odpadního tepla v roce 2020. Podíl tepla z obnovitelných zdrojů bude vyjádřen jako podíl na hrubé konečné spotřebě přepočtené na normální klimatické podmínky. Jedná se o výrazný nárůst ambicí, protože stávající cíl v dálkovém vytápění byl 1 % ročně a vztahoval se ke konečné spotřebě. Do podílu obnovitelných zdrojů mohou členské státy nově započítat také elektřinu z obnovitelných zdrojů využitou v dálkovém vytápění a chlazení odpovídající průměrnému podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů dodané na jejich území za předcházející dva roky.

Členské státy mají podle nového odstavce 4a provozovatele dálkového vytápění a chlazení s výkonem nad 25 MWt povzbuzovat k připojení dodavatelů tepla z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla nebo je povzbuzovat, aby nabízeli připojení a nakupovali teplo a chlad z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla od dodavatelů ze třetích stran na základě nediskriminačních kritérií stanovených kompetentním orgánem členského státu, pokud tito provozovatelé pokrývají poptávku nových zákazníků, nahrazují existující výrobní kapacitu tepla nebo chladu nebo navyšují existující výrobní kapacitu tepla nebo chladu. Jedná se spíše o zmírnění stávajícího ustanovení v odstavci 4 písm. b), kde jsou uvedeny obdobné povinnosti bez omezení výkonu soustavy dálkového vytápění. Stávající důvody pro odmítnutí připojení a výkupu tepla z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla v odstavci 5 jsou rozšířeny o případ, kdy systém splňuje definici účinného dálkového vytápění a chlazení. Směrnice nově navrhuje členským státům zavést tzv. koordinační rámec mezi provozovatelem dálkového vytápění a potenciálními zdroji odpadního tepla a chladu z průmyslu a terciárního sektoru s cílem usnadnit jeho využití.

Předmětem vášnivých politických debat byla podpora energetického využití biomasy, zejména té lesní. Již původní návrh Komise obsahoval řadu zpřísnění podmínek, a Evropský parlament dokonce s cílem ochránit biodiverzitu přijal extrémní pozici, která by využití lesní biomasy pro energetické účely fakticky znemožnila. Radě se však nakonec podařilo v trialogu obhájit rozumný přístup členských států k této problematice.

Schémata podpory pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy se budou podle článku 3 muset vyhnout pokřivování soutěže s materiálovým využitím a budou muset být navržena tak, aby neodporovala tzv. kaskádovému principu, kdy má být dřevěná biomasa využita primárně pro výrobu produktů ze dřeva, jejich opětovné použití a recyklaci a teprve poté pro výrobu energie. Od tohoto principu se budou moci členské státy odchýlit pouze v definovaných případech, například při těžbě dřeva v lesích postižených kůrovcovou kalamitou. Členské státy nebudou moci poskytovat přímou finanční podporu pro energetické využití pilařské či dýhařské kulatiny, vlákniny a další kulatiny vhodné pro průmyslové účely, pařezů a kořenů. Směrnice také s určitými výjimkami zakazuje členským státům zavádět novou nebo obnovovat stávající podporu pro využití lesní biomasy v zařízeních pro samostatnou výrobu elektřiny.

Plnění kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů budou podle článku 29 nově muset prokazovat provozovatelé zařízení využívajících pevnou biomasu se jmenovitým tepelným příkonem již od 7,5 MW oproti stávajícím 20 MW. Počet zařízení, na která bude tato povinnost v ČR dopadat, se tak podstatně zvýší a celková administrativní zátěž sektoru tím výrazně vzroste. Snížení hranice příkonu přinese problémy také při zavádění systému emisního obchodování pro menší zařízení v rámci ETS2, popsaného výše, protože část zařízení v tomto systému bude muset plnění kritérií udržitelnosti a úspory skleníkových plynů při spalování pevné biomasy prokazovat, aby se vyhnula nákupu povolenek, a část nikoliv. Pro zařízení, která zahájí provoz po nabytí účinnosti směrnice, se v článku 29 zvyšuje požadavek na úsporu skleníkových plynů na 80 % ze stávajících 70 %. Starší zařízení budou na tento požadavek přecházet postupně do roku 2030. Nicméně pro lesní biomasu vyprodukovanou na území České republiky není tento požadavek nijak omezující, a s jeho postupnou implementací na stávající zařízení nebude tudíž docházet k omezování využitelných zdrojů biomasy, s výjimkou těch do ČR dovážených ze značné vzdálenosti. Ohledně kritérií udržitelnosti biomasy byl zachován stávající přístup založený na analýze rizika, byly však doplněny tzv. zakázané oblasti pro lesní biomasu v zemích, které postrádají národní legislativu udržitelného hospodaření v lesích a systémy pro její monitorování a vynucování. Členské státy budou povinny zajistit transpozici směrnice do národní legislativy do 18 měsíců od jejího nabytí účinnosti.

Závěr

Modifikovaný klimaticko-energetický rámec EU vyplývající z legislativního balíčku Fit for 55 fakticky vyvolává nutnost odejít od využívání uhlí v teplárenství do roku 2030, i když takový požadavek není v legislativě nikde explicitně stanoven. Oproti stávajícímu legislativnímu rámci, platnému do roku 2030, změny výše uvedených směrnic transformaci teplárenství nijak významně nepomáhají, ale s výjimkou nejistoty vyplývající ze zahrnutí zařízení na energetické využití odpadu do systému ETS ji ani nijak nebrzdí. Zásadní omezení využívání lesní biomasy pro energetické účely, které navrhoval Evropský parlament, se naštěstí podařilo upravit do přijatelné podoby, která udržitelné využívání lesní biomasy nepoškozuje.

Tab. 1: Definice účinného dálkového vytápění a chlazení

Platnost

Do 31. 12. 2027

Od 1. 1. 2028

Od 1. 1. 2035

Od 1. 1. 2040

Od 1. 1. 2045

Od 1. 1. 2050

Při splnění alespoň jedné podmínky se jedná o účinnou soustavu

50 % z OZE

75 % z OZE

100 % z OZE

50 % odpad. tepla

75 % odpad. tepla

100 % odpad. tepla

50 % z OZE nebo

odpad. tepla

50 % z OZE nebo

odpad. tepla

75 % z OZE nebo

odpad. tepla

75 % z OZE nebo

odpad. tepla

100 % z OZE nebo

odpad. tepla

75 % tepla z KVET

80 % tepla z vysokoúčinné

KVET

–

50 % z kombinace OZE, odpadního

tepla a tepla z KVET

50 % z kombinace OZE, odpadního

tepla a tepla z vysokoúčinné KVET,

z OZE nebo odpadního tepla však

nejméně 5 %

80 % z kombinace OZE, odpadního

tepla a tepla z vysokoúčinné KVET,

z OZE nebo odpadního tepla však

nejméně 35 %

95 % z kombinace OZE, odpadního

tepla a tepla z vysokoúčinné KVET,

z OZE nebo odpadního tepla však

nejméně 35 %

–

Foto:

O autorovi: Martin Hájek, Teplárenské sdružení ČR Ing. Martin Hájek, Ph. D. ředitel Teplárenského sdružení ČR. Vystudoval obor Ekonomika a řízení energetiky na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Působil v Pražské teplárenské a. s. na pozici poradce generálního ředitele pro strategii.

10. 6. 2023; Energetika

Dekarbonizace teplárenství: Strategický, regulační a technologicko-ekonomický rámec v České republice

- Regulatorní rámec a postup transformace teplárenství v podmínkách ČR.

Analýza vlastnické struktury SZTE v ČR

Regulatorní rámec a transformace teplárenství v ČR

s cílem snížit rizika podnikání v sektoru.

- Nastavení pravidel pro provázání transformace sektoru teplárenství na sektor energetiky s důrazem na vazbu na sektor elektroenergetiky (kogenerace, služby flexibility).

Technologie umožňující transformaci teplárenství v ČR

Analýza klimaticko-energetických strategií obcí a měst

- Zapojení jednotlivých zúčastněných stran do celého procesu přípravy a přijetí strategie.

- Strategie by měla zohlednit podmínky a možnosti zajištění finančních prostředků.

- Je vhodné při přípravě strategických plánů využít širokého spektra nástrojů a vzorových dokumentů. Ty by měly být připraveny ideálně nezávislou organizací.

Závěry a doporučení

Poděkování Studie byla podpořena z grantu European Climate Foundation. Za obsah studie odpovídají autoři.

Ing. Adam Kubín

Michaela Valentová, MSc., Ph. D.

prof. Ing. Jaroslav Knápek, CSc.

doc. Ing. Jiří Vašíček, CSc.

Poznámky 1 Označení 4. generace soustav zásobování teplem ve smyslu prezentovaném dle Henrika Lunda [3].

Literatura: [1] "Vyhledávač licencí" ERÚ (viděno 9. květen 2023).

[2] "ARES - Ekonomické subjekty" (viděno 9. květen 2023).

[4] Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on energy efficiency (recast). 2021. Viděno: 13. květen 2023.

Foto: Obr. 2: Většinové podíly subjektů ve výrobě a rozvodu tepla v soustavách 10 až 20 MWt

Foto: Obr. 1: Většinové podíly subjektů ve výrobě a rozvodu tepla v soustavách nad 20 MWt

Foto: Obr. 3: Hodnocení technologií/zdrojů energie pro transformaci teplárenství – časový řez v roce 2030

Foto: Obr. 4: Rok vydání územní energetické koncepce a ostatních strategií v analyzovaných městech

O autorovi: Adam Kubín, Michaela Valentová, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

10. 6. 2023; Energetika

Dopad legislativního balíčku Fit for 55 na transformaci teplárenství

Změny směrnice o vytvoření systému pro obchodování s emisními povolenkami

Revize směrnice o energetické účinnosti

Novelizace směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře energie z obnovitelných zdrojů

Závěr

Tab. 1: Definice účinného dálkového vytápění a chlazení

Platnost

Do 31. 12. 2027

Od 1. 1. 2028

Od 1. 1. 2035

Od 1. 1. 2040

Od 1. 1. 2045

Od 1. 1. 2050

Při splnění alespoň jedné podmínky se jedná o účinnou soustavu

50 % z OZE

75 % z OZE

100 % z OZE

50 % odpad. tepla

75 % odpad. tepla

100 % odpad. tepla

50 % z OZE nebo

odpad. tepla

50 % z OZE nebo

odpad. tepla

75 % z OZE nebo

odpad. tepla

75 % z OZE nebo

odpad. tepla

100 % z OZE nebo

odpad. tepla

75 % tepla z KVET

80 % tepla z vysokoúčinné

KVET

–

50 % z kombinace OZE, odpadního

tepla a tepla z KVET

50 % z kombinace OZE, odpadního

tepla a tepla z vysokoúčinné KVET,

z OZE nebo odpadního tepla však

nejméně 5 %

80 % z kombinace OZE, odpadního

tepla a tepla z vysokoúčinné KVET,

z OZE nebo odpadního tepla však

nejméně 35 %

95 % z kombinace OZE, odpadního

tepla a tepla z vysokoúčinné KVET,

z OZE nebo odpadního tepla však

nejméně 35 %

–

Foto:

10. 6. 2023; ČRo - radiozurnal.cz

Vzorec živé vody? Jako chemikovi mi to nedalo spát, hlásí z Veletrhu vědy zakladatelka projektu Zeptej se vědce

Jak nebezpečný pro naše zdraví může být radon? Poznáme ho podle vůně anebo pohledem? Dá se díky senzorům na těle poznat, jestli jste vůdčí typ? K čemu se při plánování nové výstavby používá aerodynamický tunel? Odpovědi na tyto a další otázky nabídl hravou formou Veletrh vědy, největší populárně naučná akce v České republice, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR. Radiožurnál byl u toho.

Opravdový pazourek

Kromě přednášek byly připraveny i panelové diskuse. Jedna z nich se tradičně věnovala velmi diskutovanému tématu dneška – dezinformacím na sociálních sítích.

Jak zaskočit vědce?

"Ve veřejném prostoru se objevuje spousta různých informací vyslovených z pozic různých autorit. Pokud nejste odborník na dané téma, není možné se v tom vyznat. Zvlášť když se zdá, že si některé názory odporují. Proto jsme se rozhodli dát lidem šanci zeptat se přímo vědců," vysvětluje zakladatelka projektu Adéla Šimková z ústavu organické chemie a biochemie.

"Snažíme se předkládat podložené informace a ukazovat, co se na dané téma opravdu vyzkoumalo a co jsou jen domněnky," dodává chemička.

9. 6. 2023; Mladá fronta Dnes

Tipy na víkend: Pocta Kmochovi i knihám

1 Kapelníka Kmocha poctí také Čechomor

Nevšední zážitek slibuje dnes začínající 57. ročník festivalu dechových orchestrů Kmochův Kolín. Jeho organizátorům se v poslední době daří zaujmout široké spektrum posluchačů, protože zve na pódium na Karlově náměstí zpěváky i kapely z první popové i rockové ligy. "Hvězdou pátečního programu bude zpěvák Richard Müller, sobotního pak kapela Čechomor s hostující zpěvačkou Martinou Pártlovou. Mezi účinkujícími nedělního monstrkoncertu se pak představí i Felix Slováček mladší a jeho sestra Anna," zve na akci mluvčí kolínské radnice Šárka Hrubá. Tradiční průvod městem začne v sobotu odpoledne u Vodního světa.

2 Knižní svátek nabídne Nesvadbovou i kriminalistu

Sokolovna ve Vrchotových Janovicích na Benešovsku přivítá dnes spisovatele a osobnosti kulturního života. Tamní knihovna pořádá 1. ročník Nádherného festivalu, jehož cílem je podpora literatury a výtvarného umění. Spisovatelky Lucie Hlavinková a Ivana Peroutková si budou s dětmi i dospělými povídat o knihách, jako jsou třeba Rychlé šípy nebo Harry Potter. Besedy na téma Od fikce k realitě aneb jak přežít dnešní svět se zúčastní spisovatelé Barbara Nesvadbová či Amar Ibrahim. "Zejména pro muže pak bude zajímavá debata se Zdeňkem Macháčkem; kriminalistou, který bojoval proti organizovanému zločinu," řekla Kateřina Koubová, vedoucí Knihovny ve Vrchotových Janovicích.

3 Na půlmaratonu si zaběhají i začátečníci

Vytrvalostní běžci ovládnou již pozítří rekreační areál Nový rybník v Příbrami. Přesně v 11.30 hodin zde odstartuje hlavní závod Příbramského půlmaratonu. Současně vyběhnou na trať také účastníci štafetového závodu. Pro děti jsou připravené závody na různě dlouhé tratě podle jejich věku. Dětské závody začínají již v 9 hodin a startovné je zdarma. Začátečníci si mohou zaběhnout Fitness běh na 2,5 kilometru. Týmy studentů a učitelů se utkají o Pohár škol. Začátečníci i školní týmy mají startovné zdarma. Bližší informace včetně registrace jsou na stránkách www. pribramskymaraton. cz.

4 Mimořádné prohlídky svatoprokopské jeskyně

Zítra a pozítří se v Sázavském klášteře konají mimořádné prohlídky zahrad, které ho obklopují. Trochu dobrodružné prohlídky polozarostlými, jen jednou za rok otevřenými zahradami se zastavením a individuálním sestoupením do legendární svatoprokopské jeskyně – místa, kde se před tisíci lety usadil poustevník Prokop – trvají přibližně hodinu a půl a zájemci se na ně musí předem zaregistrovat mailem na adrese sazava@npu.cz nebo telefonicky na čísle 725 875 976. Prohlídky nejsou vhodné pro děti do 8 let a osoby se sníženou pohyblivostí. Zítřejší termíny jsou již plně obsazené. V neděli zbývají ještě poslední volná místa na prohlídky v 10, 12 a 14 hodin.

5 Na zámku Lobeč se budou rojit veteráni

Více než stovka nablýskaných historických automobilů a motocyklů od předválečných až do začátku 80. let minulého století zaplní zítra nádvoří zámku Lobeč nedaleko Mšena na Mělnicku. Účastníci 21. ročníku Veteránského rojení se budou sjíždět již od dnešního večera. Zájemci si je mohou prohlédnout od 9 do 12.30 hodin. Od 10 do 14 hodin budou probíhat divácké soutěže o nejkrásnější motocykl, automobil srazu či dobovou posádku. Od 13 hodin budou průběžně startovat závodníci na orientační jízdu nazvanou Kokořínsko a trochu dál. Výsledky včetně výherců diváckých anket vyhlásí porotci v pět hodin odpoledne.

6 Za pohádkovými bytostmi do Zooparku

Zajímavý výlet si rodiče s dětmi mohou udělat v sobotu 10. června do Zooparku Zájezd na Kladensku. "Už po staletí máme o šelmách zkreslenou představu. Vnímáme je jako dravce, kteří využijí každou příležitost k tomu, aby nám ublížili. My vám představíme šelmy ve zcela jiném světle," řekl k programu Jan Holeček, jeden z organizátorů, Program začíná v sobotu od 9.00. Podrobnosti lze nalézt na webu www.zoopark-zajezd.cz.

7 Svátek novodobého kutilství

V sobotu 10. a v neděli 11. června se na Výstavišti Praha uskuteční festival Maker Faire Prague 2023, největší tuzemský svátek vědeckého kutilství a vynalézavosti. Hojně navštěvované akce se účastní napříkladFakultaelektrotechnická(FELČVUT). "Náš program čítá třeba superfinále Robosoutěže pro žákovské týmy, zábavné úkoly spolku wITches, jehož členky popularizují IT," zve Radovan Suk zFEL.

Foto: Kmochův Kolín Nevšední zážitek slibuje nadcházející ročník slavné dechovkové akce. Obohatí ho i netradiční hvězdy.

Foto: archiv MAFRA

9. 6. 2023; Právo

Veletrh vědy láká do světa molekul, vesmíru i přírody

Veletrh vědy otevírá své brány veřejnosti 8. června na výstavišti v pražských Letňanech. Představí se více než sto vědeckých pracovišť, firem i science center. Doprovodný program nabídne přednášky, workshopy nebo panelové diskuse. Vstup na třídenní akci je zdarma.

Lákadly letošního, sedmého ročníku budou mimo jiné úniková hra Staňte se tajným agentem, mikroskopické zkoumání spermií různých druhů savců, určování vlastních vzorků hornin či podepisování hlaholicí. S pomocí vědců si zájemci můžou třeba spočítat věk ryby z šupin, vypěstovat krystal, vyrobit si blesk v mikrovlnné troubě, vyzkoušet simulátor funkce solárního panelu, prozkoumat mlžnou komoru anebo zajít do laserového bludiště.

"Chceme představit nejen záběr naší práce a šíři vědních oblastí, ale i špičkovou úroveň a zároveň aktuálnost a společenskou odpovědnost vědy," zve Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, která veletrh pořádá.

Stánky s expozicemi doplní vědecká představení pro školy, panelové diskuse, přednášky, workshopy a besedy, vše v multimediálním sále s obří obrazovkou o rozloze 80 metrů čtverečních. Nebudou chybět zábavné experimenty doprovázené výbuchy, ohněm a dýmem. Mladší školáci se mohou těšit na vyprávění o vzniku Sluneční soustavy a života na Zemi. Ti nejmenší jsou zváni na pohádku Běla mezi včelami, která děti zavede do včelího úlu.

Poprvé se letos představí například Zoo Praha, které připravuje expozici zaměřenou mimo jiné na ochranu živočichů v lidské péči, nebo Fakulta elektrotechnická ČVUT, jež představí také robopsa, pásové roboty a kráčející mravence.

Diskusní pořad s mladými vědci Vědecká zastávka se koná ve čtvrtek od 16 hodin a Zeptej se vědce live! v neděli od 15 hodin.

Foto: Letošní ročník se koná od 8. do 11. června.

Foto Veletrh vědy

9. 6. 2023; prazskypatriot.cz

Robosoutěže, originální koncert a workshopy pro děti nabídne Maker Faire Prague 2023

V sobotu 10. a v neděli 11. června se na Výstavišti Praha uskuteční festival Maker Faire Prague, největší tuzemský svátek vědeckého kutilství a vynalézavosti. nebude na něm chybět program Fakulty elektrotechnické ČVUT. Čítá třeba superfinále Robosoutěže pro žákovské týmy, zábavné úkoly spolku wITches, jehož členky popularizují IT a techniku mezi dětmi, ukázky projektů katedry měření nebo originální koncert, za nímž stojí doktorandi.

"Do finále postoupilo celkem 14 nejlepších týmů, které se utkaly ve třech samostatných předkolech. Z každého předkola postoupily čtyři nejlepší týmy a dva obdržely od organizátorů divokou kartu,” popsal hlavní pořadatel soutěže dr. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Nedělní soutěž začne v pravé poledne, vyhlášení vítězných týmů bude po 14 hodině.

Další pestrý program kombinující roboty a populární stavebnici pak zástupci FEL připraví po oba festivalové dny.

"Robotický LEGO koutek umožní nejmenším účastníkům a účastnicím festivalu, ve věku zhruba od tří do osmi let, pohrát si s LEGO a postavit, co budou chtít," popsal Hlinovský. "Pro starší připravujeme v průběhu Maker Fairu několik soutěží, kde si vyzkouší svoje schopnosti a spolupráci v týmu. Pro zájemce a zájemkyně pak budeme mít robota skládajícího Rubikovu kostku, robota hrajícího na klávesy, robota hrajícího šachy a můžete se opět těšit na robota Ludvíka," shrnul Hlinovský. Humanoidní robot Ludvík, dílo studentů katedry řídicí techniky, se skládá z více než 31 000 dílků LEGO a je ostříleným hostem vědecko-popularizačních, ale i kulturních akcí.

Malí robůtci, tzv. Ozoboti, pak budou hvězdy programu v režii členek fakultního spolku wITches.

"U našeho stánku dětem představíme kouzla a taje elektrotechniky. Budou moci pomoci našim malým kamarádům, Ozobotům, projet bludištěm, čímž se naučí základní princip, jak robot přijímá pokyny," popsala za wITches studentka FEL ČVUT Annamária Miheličová. Podotkla, že bude i dílna pro výrobu "kouzelnické hůlky". "Nejenže se děti mohou seznámit se základními součástkami, ale s naší pomocí si budou moci vyzkoušet i pájení. A pro hudebně nadané anebo jen zvídavé bude připravené naše Banánové piano," zdůraznila Miheličová.

Techniku a umění pak spojuje i instalace dvou doktorandů z FELu – Vojtěcha Leischnera a Pavla Husy.

"Pendulum nebo taky Kyvadlo je hudební nástroj ze série kontrolerů, která převádějí pohyb na zvuk, ode mě a Pavla Husy,” popsal Leischner a poznamenal, že už v roce 2018 mohli lidé na pražské přehlídky digitálních kutilů slyšet hudbu, kterou vytvořily žonglérské míčky. "Kyvadlo vychází z předchozí práce – využívá akcelerometry a gyroskopy společně s wifi mikrokontrolérem," dodal Leischner.

"Zároveň je ale zvuk také přímo vytvářen v reálném čase nejen v závislosti na aktuální poloze kyvadla, ale i na interakcích mezi dvěma kyvadly navzájem. Jednoduchá pravidla tak vytvářejí komplexní poslechový zážitek," dodal Leischner, který se na katedře počítačové grafiky a interakce věnuje počítačovému vidění, novým médiím a prostorovému zvuku. Pavel Husa, který působí na téže katedře, je navíc muzikant – hraje na basu. A například v projektu 4.5Ga~24h zhudebňuje vývoj planety Země nejen ve spolupráci s astrofyziky.

Za FEL se pak do Maker Faire zapojí i tým z katedry měření, vedený dr. Vojtěchem Petruchou. "Katedra měření bude prezentovat vybrané závěrečné projekty studentů z předmětu Laboratoře průmyslové elektroniky, nejnovější přírůstky do rodiny softwarově definovaných měřicích přístrojů založených na jednočipových mikrokontrolérech, které jsou vhodné pro začínající bastlíře i pro výuku," popsal dr. Petrucha. "Představíme poslední vývoj platformy Open-Cube, ale i další zajímavé elektro-fyzikální experimenty. Většina exponátů bude jako již tradičně více či méně interaktivní," uzavřel expert.

9. 6. 2023; cysnews.cz

Maker Faire Prague 2023: FEL ČVUT k svátku novodobého kutilství přispěje Robosoutěží, originálním koncertem a workshopy pro děti "Superfinále" Robosou

Už v sobotu 10. a v neděli 11. června se na Výstavišti Praha uskuteční festival Maker Faire Prague, největší tuzemský svátek vědeckého kutilství a vynalézavosti. A program Fakulty elektrotechnické ČVUT na něm nebude chybět. Čítá třeba superfinále Robosoutěže pro žákovské týmy, zábavné úkoly spolku wITches, jehož členky popularizují IT a techniku mezi dětmi, ukázky projektů katedry měření nebo originální koncert, za nímž stojí naši doktorandi.

S robotickými vozítky ze stavebnice LEGO Mindstorms budou soutěžit nejlepší týmy složené ze žáků a žákyň základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií.

Nedělní soutěž začne v pravé poledne, vyhlášení vítězných týmů bude po 14:00.

Další pestrý program kombinující roboty a populární stavebnici pak zástupci FEL připraví po oba festivalové dny.

Malí robůtci, tzv. Ozoboti, pak budou hvězdy programu v režii členek fakultního spolku wITches "U našeho stánku dětem představíme kouzla a taje elektrotechniky. Budou moci pomoci našim malým kamarádům, Ozobotům, projet bludištěm, čímž se naučí základní princip, jak robot přijímá pokyny," popsala za wITches studentka FEL ČVUT Annamária Miheličová. Podotkla, že bude i dílna pro výrobu "kouzelnické hůlky". "Nejenže se děti mohou seznámit se základními součástkami, ale s naší pomocí si budou moci vyzkoušet i pájení. A pro hudebně nadané anebo jen zvídavé bude připravené naše Banánové piano," zdůraznila Miheličová.

"Zároveň je ale zvuk také přímo vytvářen v reálném čase nejen v závislosti na aktuální poloze kyvadla, ale i na interakcích mezi dvěma kyvadly navzájem. Jednoduchá pravidla tak vytvářejí komplexní poslechový zážitek," dodal Leischner, který se na katedře počítačové grafiky a interakce věnuje počítačovému vidění, novým médiím a prostorovému zvuku. Pavel Husa , který působí na téže katedře, je navíc muzikant – hraje na basu.

Za FEL se pak do Maker Faire zapojí i tým z katedry měření, vedený dr. Vojtěchem Petruchou.

"Katedra měření bude prezentovat vybrané závěrečné projekty studentů z předmětu Laboratoře průmyslové elektroniky, nejnovější přírůstky do rodiny softwarově definovaných měřicích přístrojů založených na jednočipových mikrokontrolérech, které jsou vhodné pro začínající bastlíře i pro výuku," popsal dr. Petrucha. "Představíme poslední vývoj platformy Open-Cube, ale i další zajímavé elektro-fyzikální experimenty. Většina exponátů bude jako již tradičně více či méně interaktivní," uzavřel expert.

9. 6. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Sedmý ročník Veletrhu vědy

Datum zveřejnění:

Začal sedmý ročník Veletrhu vědy, který pořádá Akademie věd na výstavišti v pražských Letňanech návštěvníci najdou přes 100. Instalací, různé technologie si mohou i vyzkoušet díky interaktivním exponátům a mobilním laboratořím.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka ČT

Výcvik čtyřnohého robota. Pokyny dostává dálkovým ovládáním.Tento robotický pes dokáže uchopit i velmi tenké předměty, jako je například sešit. Umí ale celou řadu dalších úloh. Cílem je připravit ho na nejrůznější scénáře, aby mohl pomáhat lidem v nebezpečných situacích.

Jiří KUBÍK, FEL ČVUT v Praze

Typicky zemětřesení, trosky, případně nějaká jako důlní neštěstí.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka ČT

Tohle je model srdce vytištěný v 3D tiskárně. Vznikl na základě CT snímků skutečného pacienta a lékaři na něm trénují operace.Tato helma zase může v budoucnu pomáhat lidem po mrtvici a urychlit diagnostiku.

Tomáš POKORNÝ, Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze

Tohle je přístroj, který by časem mohl být malý, levný, přenosný, mohl jezdit ve vozech zdravotnické záchranné služby a detekovat typ cévní mozkový příhody, respektive mrtvice, to znamená, jestli v hlavě nám krvácí, anebo máme tam ucpanou cévu a odumírá nám mozek.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka ČT

Na první pohled to sice vypadá jako dětská herna, ve skutečnosti je to ale originální model fotovoltaického článku.

Martin LEDINSKÝ, Fyzikální ústav AV ČR

Děti si tam hrají na sluníčko, dodávají elektřinu do obvodu tak, aby tam konala nějakou práci. Jejich úkolem je excetovat elektrony do vodivostního stavu a ty potom můžou jít do toho vnějšího obvodu pracovat.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka ČT

Veletrh vědy nabízí taky panelové diskuze a přednášky, program trvá do sobotního večera. Kateřina Poláková, Česká televize.

Zdroj:

ČT1 - Události

9. 6. 2023; cc.cz

Miniroboti z Japonska, obří světelný Tetris, české drony inspirované hmyzem. Maker Faire startuje

Tento víkend se na pražském Výstavišti sejdou tvůrci velkoformátových projektů, malých robotů i umělé inteligence. A Prusa ukáže novou 3D tiskárnu.

Je to největší svátek tuzemského kutilství a vedle toho i důležitý festival tvůrců ve středoevropském měřítku, který láká zájemce z celého světa. Pražský Maker Faire, akce zaměřená na nadšence do technologií, tvorby či interaktivních aktivit, zahájí svůj šestý ročník. Brány otevře tento víkend, koná se 10. a 11. června v Křižíkových pavilonech na Výstavišti Praha, které je zároveň spolupořadatelem události. CzechCrunch je jejím mediálním partnerem.

Předvede se přes 130 tvůrčích projektů, které představí širokou škálu disciplín a technologií, od 3D tisku, elektroniky a robotiky po umělecké instalace, interaktivní prezentace a experimentální design. Festival se zaměřuje na děti i dospělé a ukáže i projekty velmi mladých tvůrců. Například dva čtrnáctiletí žáci základní školy předvedou vlastní powerbanky vyrobené z jednorázových elektronických cigaret. Mezi projekty tvořené dětmi patří regulátor teploty do akvária, magnetické vznášedlo nebo řada elektronických zařízení.

Od starších tvůrců budou k vidění české drony inspirované hmyzem a ptáky, malí létající roboti, kteří místo vrtulí používají mávající křídla. Prusa Research tu ukáže v akci svou novou tiskárnu. Workshopy pro návštěvníky uvedou do témat 3D tisku nebo umělé inteligence.

"Maker Faire Prague je každoročně příležitostí pro setkání makerů nejen z Česka, ale ze všech koutů světa," uvádí hlavní organizátor Vojtěch Kolařík s odkazem na zajímavé zahraniční hosty.

Tak třeba velkoformátové interaktivní objekty Animal Troniek, které vzdáleně vypadají jako živé organismy, ale jsou to roboti, vytvořili designéři a tvůrci z Holandska. "Veškeré mechanismy jsou přímo viditelné, takže divákovi je jasné, že se jedná o roboty. Přesto na ně publikum reaguje jako na živé," říká autor instalace Tristan Kruithof.

Obří světelný Tetris přiveze Martin Oehler z Německa. Japonec Yoshi Matsuoka připravil balanční roboty, kteří mají dvě kola a snaží se udržet rovnováhu pohybem těla dopředu a dozadu. A ukáže třeba i ladičku hodin, zařízení, které synchronizuje staré kyvadlové hodiny s internetových časem nastavením doby cyklu kyvadla.

Mezi aktivní účastníky patří například i FEL ČVUT, která uspořádá Robosoutěž a její prostory ukážou třeba i robota skládajícího Rubikovu kostku, jiného hrajícího na klávesy či dalšího, který hraje šachy. K vidění bude humanoidní robot z více než 31 tisíců dílků LEGO, nebo takzvaní Ozoboti, malí robůtci. Ty ukáže spolek wITches, jehož členky popularizují IT a techniku mezi dětmi.

Na žáky základních a středních škol se pak zaměří mobilní laboratoř Škoda Auto EDU.Lab, která dá nahlédnout do technologií, jako jsou umělá inteligence, robotika, termovize, 3D tisk nebo virtuální realita.

"Není to business veletrh, není to festival s pár umělci, není to ani pouť s atrakcemi, a přesto mají naše akce zábavný charakter toho všeho. Jde především o setkávání a stírání hranic mezi makerem-vystavovatelem a návštěvníkem, který se rychle tvůrcem může stát," věří rozvojový manažer festivalu Ondřej Kašpárek.

Na festivalu si téměř všechno lze vyzkoušet na vlastní kůži a mnohé se dá také vyrobit. V České republice pořádá festivaly od roku 2018 organizace Make More, sdružení kromě festivalu připravuje také celosvětovou konferenci otevřených dílen FAB2025 a věnuje se rozvoji české komunity zapálených tvůrců a kutilů.

9. 6. 2023; seznamzpravy.cz

Nabíječky elektroaut by mohly nahradit dobíjecí silnice. Rostou i v Evropě

Kapacita baterií u aut do zásuvky roste, ale řidiče trápí jiný problém – nedostatek míst k nabíjení. Izraelci nyní přišli s řešením, díky kterému vůz ujel násobně větší vzdálenost, aniž by musel zastavit u nabíječky.

Nejdelší vzdálenost ujetá elektromobilem bez jediné zastávky k nabití baterie byla překonána o 740 kilometrů. Nový rekord Toyoty RAV4 činí 1942 kilometrů, což je pětkrát víc, než kolik dnes na jedno nabití ujede běžný elektromobil. Má to ale háček.

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Dosavadní rekordman Mercedes-Benz Vision EQXX loni v červnu ujel 1202 kilometrů konvenčním způsobem – před vyjetím se dobil na plnou kapacitu a po 14,5 hodině na silnicích, dálnici a pak i závodním okruhu zkrátka zastavil s prázdnou baterkou. V průměru jel rychlostí 83 kilometrů za hodinu.

Model RAV4 naopak ujel svých 1942 kilometrů za 100 hodin – u řízení se vystřídalo 55 řidičů. Průměrně totiž jel rychlostí 48 kilometrů za hodinu, a to proto, že objížděl malý testovací okruh s unikátní silnicí, která na čtvrtině své celkové délky při jízdě nabíjela 18kWh baterii v Toyotě.

Jak bezdrátové nabíjení ze silnice fungujeÚspěch tak nebyl ani tak o kapacitě baterie japonského hybridního auta (které ale jelo výlučně na elektřinu), ale o technologii izraelského start-upu Electreon skryté pod asfaltem. Šlo o měděné cívky, které umí akumulátor bezdrátově nabíjet. Jediné, co k tomu vozidlo potřebuje, je modul vážící asi 12 kilogramů.

"Tady se v podstatě jedná o indukci opřenou o magnetické pole. To znamená, že potřebujete dvě cívky – jedna je umístěná ve vozovce, druhá je umístěná na tom vozidle. A ty cívky musí mít samozřejmě takové parametry, aby se vzájemně dostaly takzvaně do rezonance, to znamená, že musí být sobě přizpůsobené. Zároveň i ta frekvence proudu, která je napájí, musí být přizpůsobená," vysvětluje Pavel Hrzina z katedry elektrotechnologie FEL ČVUT.

"A to je asi hlavní zlom, který v tom je, že se to povedlo až tak pozdě, protože ten princip je tady známý od objevu transformátoru. To znamená, že to je opravdu starý princip, ale teprve teď se podařilo právě díky pomocí správného nastavení a řízení těch cívek udržovat rezonanci, i když cívky nejsou zarovnané úplně proti sobě, což se právě děje u těchto nabíječek," pokračuje český odborník.

Pochybnosti panují ohledně účinnosti takového nabíjení. To ale při dodržování určitých pravidel není podle Hrziny problém. "Dá se to dělat poměrně s vysokou účinností – budeme se pohybovat klidně na 95 až 98 procentech toho přenosu. Ale to velké "ale" tam je to, že to musí být vzájemně kompatibilní. To znamená, že musíte mít systémy, které se spolu domluví. Takže pokud silnice bude mít výrobce A, tak musí existovat nějaká specifikace, která úplně zatím neexistuje, na datové toky mezi silnicí, nebo tedy nějakou pozemní stanicí a pohybujícím se vozidlem," dodává Hrzina pro redakci SZ Tech.

Elektromobily s obřím dojezdem zatím stojí mocElectreon založený v roce 2013 věří, že jeho technologie bude přínosná. Jako výhody svého řešení průběžného dobíjení uvádí často pořád ještě nedostačující infrastrukturu dobíjecích stanic nebo jejich stávající kapacitu, ale také dobu nabíjení a kapacitu baterií.

Dojezd elektroaut je pro mnohé řidiče stále problém, a to hlavně i proto, že čím větší je, tím je vůz obvykle dražší. Dokládá to například Mercedes EQS o dojezdu asi 730 kilometrů, ale ceně 2,5 milionu korun. Nebo Tesla S s dojezdem 630 kilometrů za dva miliony korun. Naopak Dacia Spring stojí zhruba 580 000 Kč a nabízí dojezd kolem 220 kilometrů. Tuto propast už ale překonávají asijské firmy.

Nová čínská automobilka Zeekr například představila SUV model X o dojezdu 560 kilometrů v přepočtu za 570 tisíc korun a model 001, který ujede 1032 kilometrů za 1,2 milionu korun. Na evropský trh by mohly dorazit roce 2026.

Baterie se zlepší a zlevní, ale co s místy na dobíjeníI potom, co další vývoj automobilek přinese výkonnější i levnější baterie, stále zůstane problém s nabíjením, které může trvat klidně i desítky minut. Což by znamenalo fronty na dobíjecích stanicích a je otázka, do jakého rozsahu bude možné touto infrastrukturou vybavit například i parkovací místa ve městech a zvlášť u sídlišť. A právě zde by nabíjení za jízdy být přínosné mohlo.

"To bezdrátové nabíjení má jednu obrovskou výhodu, a to že odpadl ten drát. Já vím, že to zní lapidárně, ale je to obrovská výhoda, protože odpadly konektory, odpadlo nějaké spojování – i kdybych bral, že budu nabíjet stacionárně," doplňuje Pavel Hrzina z katedry elektrotechnologie FEL ČVUT.

"Na druhou stranu to má nevýhodu, že pořád nejsou stoprocentně dořešené problémy takzvané elektromagnetické kompatibility – vznikají tam poměrně silná magnetická pole. Ale u toho konceptu nabíjení ze silnice je toto řešené tak, že se sleduje i pozice toho vozidla a jednotlivé cívky se zapínají tak, jak se dostává to vozidlo do blízkosti, aby nevyřazovaly i ty ostatní cívky," dodává odborník.

Přestože tak u této technologie stále zřejmě bude co zlepšovat, bezdrátové nabíjení elektroaut silnicemi získává první zájemce. Izraelský start-up od investorů vybral 50 milionů dolarů a obchoduje se i na burze, kde jeho tržní kapitalizace neboli hodnota činí skoro 850 milionů šekelů, tedy bezmála pět miliard korun.

Dobíjecí silnice už i v EvropěV domácím Tel Avivu už Electreon vybavil svými měděnými cívkami asi 10 kilometrů dlouhý úsek pro dobíjení nejen elektrických autobusů. Ve Švédsku testuje dokonce silnici o délce až 30 kilometrů pro nákladní auta. Izraelský start-up vybaví svou technologií také zhruba kilometrový úsek v Německu, a to ve spolupráci s tamním hlavním poskytovatelem infrastruktury dobíjení elektromobilů EnBW.

První německou veřejnou silnici s bezdrátovým nabíjením postaví směrem k Balingenu a bude dobíjet rovněž elektrické autobusy jedoucí do města. Kilometrový úsek bude v provozu od podzimu a cena za projekt je 3,2 milionu eur, tedy asi 75 milionů korun, a to i včetně dvou nabíjecích stanic. Není ale jisté, zda i s frézováním už postavené silnice a dalším asfaltováním.

Pro srovnání – postavit kilometr nové dálnice v Česku ještě v roce 2018 vyšlo podle Ministerstva dopravy na 152 milionů korun.

8. 6. 2023; Blesk.cz

Výroba blesku v mikrovlnce nebo spermie savců pod mikroskopem: Největší vědecký veletrh je tu!

Jako v magické laboratoři alchymisty, tak se bude cítit návštěvník Veletrhu vědy. Od čtvrtka 8. června se v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech bude prezentovat více než 100 vědeckých pracovišť, firem i science center. Akce potrvá tři dny, vždy od 10:00 do 18:00. Děti i dospělí si vyzkouší psaní hlaholicí, výrobu blesku v mikrovlnné troubě nebo zkoumání spermií savců pod mikroskopem. Doprovodný program okouzlí ohňostrojem nebo science show z iQlandie.

Již posedmé se v Praze koná Veletrh vědy. Jedná se o největší akci týkající se vědy v Česku. "Chceme představit nejen záběr naší práce a šíři vědních oblastí, ale i špičkovou úroveň a zároveň aktuálnost a společenskou odpovědnost vědy," říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR - instituce, která sedmý ročník veletrhu pořádá.

Vstupné zdarma

Cílem akce je nadchnout zejména mladé lidi pro vědu a ukázat veřejnosti výsledky práce financované z veřejných peněz. "Ale to hlavní je předat radost z poznávání, objevování i překonávání zdánlivě neřešitelných či příliš složitých problémů," dodává předsedkyně AV ČR. Z toho důvodu se na akci představí přes sto různých vědeckých stánků. Každý nabídne jiný zážitek, jiné poznatky. "Vstup zdarma je samozřejmostí, chceme vědu přiblížit co největšímu počtu osob jako něco, co není exkluzivní, ale týká se nás všech,” sděluje Blesku tisková mluvčí Markéta Kinská za AV ČR.

Laserové bludiště jako v Bondovi

Za největší lákadla považují pořadatelé mikroskopické zkoumání spermií různých druhů savců, určování vlastních vzorků hornin nebo možnost podepsat se hlaholicí. S dopomocí vědců si zájemci spočítají věk ryby – jak na to? Podle šupin. Další vyhledávanou atrakcí by se mohl stát blesk vyrobený v mikrovlnné troubě, nebo průchod laserovým bludištěm, které jako by bylo vystřižené z filmů o agentovi Jejího, respektive Jeho veličenstva. Všichni vystavovatelé navíc budou připraveni zodpovědět všechny všetečné dotazy návštěvníků.

Dospělí se mohou těšit zejména na panelové diskuze tradičně moderované Václavem Moravcem. Letos se budou věnovat energetice, genové terapii či našemu právu na nenávist. Jako další doporučuje Markéta Kinská show Zkrocení energie Martina Ledinského z Fyzikálního ústavu. Martin zkoumá nové materiály pro fotovoltaické články a je nadšencem pro získávání energie nejen ze slunečního záření.

K vystavovatelům, kteří se Veletrhu zúčastní poprvé, patří Zoo Praha, která připravuje expozici zaměřenou mimo jiné na ochranu živočichů v lidské péči, nebo Fakulta elektrotechnická ČVUT, jež představí nevšední technologie, jako jsou robopes SPOT, pásoví roboti a kráčející mravenci. Poprvé se na veletrhu budou prezentovat také Dopravní podnik hl. m. Prahy, Paměť národa nebo Národní ústav duševního zdraví.

"Postavit Veletrh trvá několik dní. Letos se se stavbou začalo už minulou neděli, letos se tak postupně staví 4 dny. Příprava Veletrhu jako akce je celoroční záležitost,” vysvětluje Markéta Kinská.

Únikovka, ale i diskuze o léčbě genů

Mimo více než 100 stanovišť plánuje Akademie věd bohatý doprovodný program. Jeho jednotlivé body se pořádají na celkem 5 různých místech v rámci areálu PVA EXPO PRAHA.

Multimediální sál

Na fóru tohoto kolosu s obří obrazovkou o rozloze 80 m2 se budou pořádat představení pro školy, panelové diskuse, přednášky, workshopy a besedy. Sál se nachází v 1. patře nad vstupní halou Veletrhu vědy.

Registrace předem zde.

Čtvrtek 8. června 2023