ČVUT - Fakulta elektrotechnická

1. 8. 2023; Moderní ekonomická diplomacie

ČESKÉ NEBE PLNÉ HVĚZD

Česko se řadí mezi světovou špičku v bezpilotních technologiích, které najdou uplatnění v civilním i vojenském sektoru.

Pařížská letecká show je špičkovou akcí, kterou má červeně v kalendáři označenou každá firma, jež chce v globálním leteckém byznysu něco znamenat. Letos se navíc konala po čtyřleté covidové pauze, a tak byly smlouvy a kontrakty, které se tu uzavírají, pečlivě sledované. S důležitým podpisem v kapse se z letiště Le Bourget, kde se airshow koná, do Prahy vracela i společnost Primoco UAV, která vyvinula a vyrábí bezpilotní letadlo, schopné udržet se ve vzduchu 15 hodin a udržovat šifrované rádiové spojení až na vzdálenost 200 kilometrů. V Paříži firma podepsala memorandum o spolupráci s Airbus Defense and Space a její dceřinou společností Airbus DS Airborne Solutions.

Když v létě roku 2015 dřevěný prototyp hornoplošníku One vzlétl, měl velké ambice: nešlo jen o původní konstrukci, ale i motor vlastní výroby. Primoco UAV za osm let dolétlo daleko: prošlo všemi certifikacemi, vstoupilo na pražskou burzu, chystá se vybudovat novou výrobní halu na letišti v Krašovicích, a především začalo bezpilotní letadlo vyrábět sériově. Z jednotek kusů se v Radotíně u Prahy dostali až na padesát strojů v letošním roce, navíc se proměnil i teritoriální záběr.

Zatímco dříve hornoplošník končil především na afrických a asijských trzích, válka na Ukrajině probudila zájem evropských kupců. A nejen kvůli tomu, že řada strojů One 150 nakoupených z Nizozemska a Lucemburska skončila právě na ukrajinském nebi.

Drony do savany i do bouřky

Primoco UAV není jediný český výrobce bezpilotních letadel, kterému zvýšený zájem o zajištění bezpečnosti hraje do karet. Nové příležitosti zaznamenali i v Liberci, kde v Modelárně Liaz vznikl vrtulník Skyspotter. Stroj ovládaný ze země vydrží ve vzduchu až pět hodin, a přitom v podvěsu dokáže unést až 70 kilogramů nákladu, což je víc, než nabízí konkurence. Skyspotter má za sebou několik úspěšných afrických misí: v Etiopii pomáhal hledat vodu a bojovat s kobylkami, v Botswaně zase lokalizoval ze vzduchu pytláky. Také v Liberci hlásí pro letošek několik novinek. "Vyvinuli jsme nový model, snižujeme zachytitelnost Skyspotteru radarem, pracujeme na nové aerodynamice a snížení hmotnosti. Úspěch v Africe nám otevřel cestu k zajímavým příležitostem, vyjednáváme na vládní úrovni o dvou kontraktech v Etiopii," říká Zuzana Beranová, projektová manažerka Modelárny Liaz.

Na originální letové vlastnosti svých bezpilotních prostředků ale nevsadilo jen Primoco UAV nebo "liazácký" Skyspotter, ale řada dalších českých výrobců. Sem patří třeba ThunderFly, který vyrábí vírník jako stvořený pro atmosférická měření ve ztížených klimatických podmínkách. Unikátní produkt nabízí také česko-nizozemská firma Flapper Drones, jejíž létající stroje mají křídla napodobující pohyb ptáků či motýlů. Daří se ale i výrobcům, které si spojujeme s klasickými drony, tedy vrtulovými multikoptérami. Mezi osvědčené evropské lídry se řadí brněnský Robodrone, který dodává technicky i designově vyladěné profesionální drony, s nimiž létá třeba Škodovka nebo Horská služba.

Boom však zažívají nejen výrobci, ale také firmy, které dokáží bezpilotní stroje špičkových evropských a amerických producentů vybavit technologiemi, a posunout tak drony k profesionálnímu využití třeba ve fotografii, filmování, ale i zemědělství, ochraně životního prostředí, energetice nebo v záchranářské praxi. Například UpVision, součást zbrojařského holdingu Czechoslovak Group, patří mezi pionýry profesionálního létání s drony. Firma, která již třikrát se svými projekty zabodovala v soutěži Galileo Masters, jež oceňuje nejinovativnější aplikace využívající evropský družicový systém, pracuje pro řadu státních společností, ale také létá, měří a snímkuje třeba pro Národní památkový ústav nebo CzechTourism. Její sekce Defence umí také ohlídat vzdušný prostor před narušiteli například nad elektrárnami, průmyslovými areály nebo rockovými koncerty pod širým nebem.

Termokamery letí do světa

Pražský Workswell vyvinul vlastní špičkové termokamery, které v podvěsu dronu mohou včas odhalovat požáry, hledat v terénu ztracené turisty nebo pomáhat zemědělcům dávkovat vláhu a živiny.

Mezi její klienty patří globální koncerny, jako jsou Bosch, Siemens nebo Orange. Workswell spolupracuje také s řadou špičkových vědeckých a výzkumných pracovišť ve světě, kam patří třeba Oxfordská univerzita, Univerzita Johnse Hopkinse nebo Massachusettský institut technologie. V Česku má výzkum dronů základnu především na pražském ČVUT, kde na Fakultě elektrotechniky funguje skupina multirobotických systémů. Tým, který získal ocenění od americké vládní organizace DARPA, učí roje a hejna komerčních robotů spojit síly a sdílet úkoly v podmínkách, které jsou na létání a datovou komunikaci mimořádně náročné: třeba v lese, v interiérech budov nebo v poušti.

Význam inovačního i exportního potenciálu českého bezpilotního průmyslu tak stoupá. "Myslím, že se tu spojily dva fenomény. Konflikt na Ukrajině zvýšil zájem o využití dronů v oblasti obrany a bezpečnosti. Ale také stále sílí technologický trend, který s válkou nijak nesouvisí. O bezpilotní létání je u nás enormní zájem, Česko má skoro stejně registrovaných pilotů v této kategorii, jako třeba mnohem lidnatější Španělsko. Řada firem také vymýšlí nové způsoby, jak drony využít k širším komerčním aktivitám v mnoha oborech lidské činnosti," vysvětluje důvody boomu Jakub Karas, prezident Aliance pro bezpilotní letecký průmysl (UAVA).

Asie je na vzestupu

Platforma, v níž jsou sdruženi přední čeští výrobci i vědci, se snaží český bezpilotní průmysl propagovat nejen doma, ale také v cizině. Letos v květnu UAVA dala dohromady společný český stánek na Xpotential v Denveru, největším "dronařském" veletrhu na světě. Podobně se Češi představili také na Amsterdam Drone Week, kde na okraj veletrhu probíhá konference Agentury EU pro bezpečnost letectví (EASA), nebo Korea Drone UAM Expo. "Z technologického pohledu je Korea možná ještě zajímavější než USA. Asijský trh je určitě perspektivní, a to nejen díky zemím, jako je právě Korea, Singapur nebo Japonsko.

Využití dronů je na vzestupu třeba také v Indii," upozorňuje Jakub Karas, který je také zástupcem pracovní skupiny EASA pro U-Space, což je jednotný letový koridor pro drony, jenž by měl v budoucnu po vzoru dálnic usměrnit jejich provoz. Obavy, že by se český bezpilotní průmysl ztratil v moři silné konkurence, nemá. "Česko má velkou tradici leteckého průmyslu, na niž můžeme navazovat. Máme chytré nápady, a navíc jsme v technologiích pořád tak trochu hračičkové. A to se ve světě dronů pořád počítá," dodává prezident UAVA.

Foto: vybavené špičkovou technologií umí ze vzduchu ohlídat kritickou infrastrukturu.

Ilustrační foto: Shutt erstock

Foto: se letos společně představili například na největším "dronařském" veletrhu na světě v americkém Denveru.

Foto: UAVA

Foto: Výrobce bezpilotního letounu Primoco podepsal spolupráci také s Airbus Defense.

Foto: Primoco

31. 7. 2023; e15.cz

Stát pustí soláry na zemědělskou půdu. Co hektar vinice či sadu, to megawatt výkonu

Česko má před sebou krok, který zásadně ovlivní rozvoj fotovoltaiky. Novela zákona, kterou společně připravila ministerstva zemědělství a životního prostředí, odblokuje pro solární panely až 70 tisíc hektarů půdy. Je to koncept takzvané agrovoltaiky, tedy kombinace pěstování vybraných plodin spolu se solárními panely, přičemž pěstitelé nepřijdou o zemědělské dotace.

"Půjde o jeden z nejlepších zákonů svého druhu v Evropě, byť je podle nás ještě poměrně opatrný," hodnotí výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že se pro agrovoltaiku novelou zákona o ochraně půdního fondu odblokuje až 70 tisíc hektarů půdy, ne všude je ale technicky možné soláry stavět. Střízlivější odhad Solární asociace hovoří o tom, že v příštích letech by mohla symbióza fotovoltaiky a vybraných plodin obsadit vyšší stovky hektarů. "Bavíme se tak o instalovaném výkonu ve vyšších stovkách megawattů. Z hrubého výpočtu nám vychází, že jeden hektar plochy poskytne jeden megawatt výkonu," upřesňuje Krčmář. Pro srovnání: Jeden dukovanský blok má instalovaný výkon 510 megawattů.

Novinku nicméně provázejí dva momenty, které v důsledku rozmach solárů na polích komplikují. Ministerstva povolí instalaci panelů jen v trvalých kulturách, respektive na vinicích, chmelnicích či v ovocných sadech. "Tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod, jako jsou ochrana před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškození plodin přívalovým deštěm nebo kroupami," popisuje mluvčí rezortu životního prostředí Lucie Ješátková.

Jenže vysoké konstrukce pro panely na chmelnicích jsou podle odborníků spíše méně reálnou variantou a vinice v tuzemských podmínkách zase bojují o potřebné slunce, takže reálně se dá agrovoltaika použít jen v ovocných sadech.

Solárníci by proto uvítali uvolnění pravidel, proto Jan Krčmář hovořil o opatrnosti předlohy. Pokud by se pravidla uvolnila, ze stovek reálně dostupných hektarů by se pro agrovoltaiku mohly využít tisíce. "Máme na mysli obilniny nebo takzvaně trvale zatravněné plochy, které musejí zemědělci udržovat, berou na ně dotace, ale pro agrovoltaiku u nás vyčleněny nebudou," vyjmenovává Krčmář.

Další bariéra se může projevit při povolování agroelektráren. Po technické stránce na ně zákon nezačne nahlížet jako na zemědělskou stavbu, a v řadě případů tak budou muset farmáři žádat o změnu územního plánu, která by stavbu povolovala. "Přitom na totožné konstrukce, na nichž jsou zavěšeny třeba sítě proti ptákům, změna potřebná není," upozorňuje Krčmář.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v povolování změny nechystá. "Nedisponujeme žádným podnětem od expertů ke změně stavebního zákona v této oblasti ani podnětem, čeho by se měla taková novelizace týkat," uvádí mluvčí MMR Petr Waleczko. Když územní plán neobsahuje plochu vymezenou pro umístění fotovoltaické elektrárny, lze ji podle něj i tak umístit právě i v nezastavěném území.

Musí ovšem plnit podmínky souladu s charakterem území, a zejména její výkon nesmí být nižší než jeden megawatt.

I použití tohoto výjimkového ustanovení však může územní plán dané obce výslovně vyloučit. "Zastáváme názor, že pro umisťování agrovoltaiky není třeba měnit stavební zákon. Klíčové je nastavení podmínek v konkrétní obci a to je věcí samosprávy prostřednictvím územního plánu," říká Waleczko.

Solární energetika letos začala v Česku po letech stagnace významně růst. Jen za první pololetí bylo připojeno o 69 procent více fotovoltaiky než za celý rok 2022. Jen instalovaný výkon nových solárních zdrojů by tak na konci letoška měl v součtu překonat hranici jednoho gigawattu.

Technicky jsou panely vhodné pro agrovoltaiku řešeny tak, že například stojí vertikálně nebo dokážou částečně propouštět světlo pod sebe.

Obavy z masivního záboru orné půdy podle odborníků nejsou namístě. "Pokud bychom postavili všechny potřebné solární elektrárny v příštích desetiletích jen na orné půdě a ani jeden panel na střeše, zabralo by to méně než jedno procento orné půdy," říká Jiří Bím, doktorand katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT. Tato kalkulace vychází z finálního cíle Německa vztaženého k České republice; podle tohoto přepočtu by v tuzemsku měly být postaveny nové zdroje o kapacitě 45 gigawattů.

Novelu zákona čeká projednání ve vládě, po prázdninách se jí začne zabývat sněmovna.

31. 7. 2023; forexbanka.cz

Stát pustí soláry na zemědělskou půdu. Co hektar vinice či sadu, to megawatt výkonu

"Půjde o jeden z nejlepších zákonů svého druhu v Evropě, byť je podle nás ještě poměrně opatrný," hodnotí výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Video se připravuje …

Rozhovor s Petrem Částkem o fotovoltaice - VIDEO Reflex.cz

Musí ovšem plnit podmínky souladu s charakterem území, a zejména její výkon nesmí být nižší než jeden megawatt.

Technicky jsou panely vhodné pro agrovoltaiku řešeny tak, že například stojí vertikálně nebo dokážou částečně propouštět světlo pod sebe.

Novelu zákona čeká projednání ve vládě, po prázdninách se jí začne zabývat sněmovna.

31. 7. 2023; denik.cz

Autonomní vozidla mohou zachraňovat životy v krizových situacích

Firma LPP Soft využívající umělou inteligenci z technologického holdingu L.P.P. Holding, a.s. ve spolupráci se státním podnikem VOP Nový Jičín a vysokých škol - Univerzity obrany a Českého vysokého učení technického – Fakulty elektrotechniky se představila na neoficiální soutěží autonomních pozemních vozidel (UGV) států NATO a Evropské unie koncem června v Läsne v Estonsku.

Špičkové technologie mohou ušetřit lidské životy a v budoucnu zásadně změnit ozbrojené konflikty podobné právě probíhající válce na Ukrajině. Pomoci může výsledek tuzemského aplikovaného výzkumu ale i při přírodních katastrofách jako jsou například zemětřesení nebo povodně.

Ve smíšeném poli účastníků se vedle systémů z LPP Soft a vozidla Taros objevily i zavedené špičkové firmy z oblasti obranného průmyslu, jako jsou Rheinmetall a Milrem, jejichž platformy Mission Master a TheMIS. Dále se zúčastnili například německý startup ARX Landsystems, jehož vozidlo Gereon RCS bylo dokončeno pouhých deset dní před akcí.

"Cílem bylo projet ve stanoveném čase dvaceti minut s minimálním zásahem řídícího operátora přesně definovanými body (Way-pointy) v konkrétních podmínkách: lesních cest, úseky bez vymezené silnice, polem, hustým lesem, křovím," vysvětluje Radim Petráš z L.P.P. Holdingu, a.s.

Běžnou cestu po zpevněné silnici zvládli všichni účastníci.

Půl roku příprav

"V případě konfliktu je ale právě tohle prostor, kde nepřátelská strana ví, že to je právě nejednoduší trasa a očekává vás tam. Připravovali jsme se na soutěž 6 měsíců. Také proto jsme byli schopni demonstrovat jako jediní, plně bez zásahu operátora, projetí neznámým terénem včetně lesa a předem neznámého porostu v těžkých podmínkách. Tedy za plného využití vlastních modulů řízení vozidla, umělé inteligence a plánů trasy průjezdu neznámým prostředím. To považuji za velký úspěch," uvedl Radim Petráš z L.P.P. Holdingu, a.s.

Další vývoj bude nadále pokračovat v LPP Soft, dodávající software jak pro podporu autonomního řízení UGV, tak pro uživatelskou aplikaci řízení vozidla, která je integrována do systému C4. Společně s dalšími členy projektu se zaměříme na zlepšení fungování ve ztížených podmínkách.

"Cílem bude maximálně zjednodušit řízení pro obsluhu. Usnadnit, díky dalším prvkům umělé inteligence, celý ovládací proces přímo pro uživatele. Zvýšit flexibilitu a rychlost vlastního rozhodování. Ta bude v budoucích konfliktech rozhodující," řekl Tomáš Krivda, z LPP Soft.

Technologický LPP Holding, a.s. působí v českém obraném průmyslu. Zaměřuje se na výrobu a vývoj leteckých přístrojů například pro český proudový letoun L-39NG, systémy pro autonomní řízení bezpilotních prostředků, rozpoznávání obličejů a analýzu videa za pomocí umělé inteligence. Mezi firmy holdingu patří také výrobce radarů a radiolokátorů pardubická T-CZ. Celý holding sestává z několika technologických firem, které jsou zejména v oblasti adaptace a reálném využití umělé inteligence na špičce v České Republice a dodává své produkty a služby po celém světě.

Foto:

Autonomní vozidla mohou zachraňovat životy v krizových situacích

FotoAuthors:

LPP Soft

28. 7. 2023; pribram.cz

Vojtěch Radakulan: Mám rád, když se umění ve veřejném prostoru angažuje a je i trochu provokativní

foto: model ateliéru Františka Drtikola ve virtuální realitě, zdroj: GFD Příbram

Sochař, architekt a digitální designér Vojtěch Radakulan spolupracuje s Galerií Františka Drtikola Příbram v rámci expozice Měkká aréna. V letošním roce vytvořil model příbramského ateliéru Františka Drtikola ve virtuální realitě. V jeho autorském zpracování by měl stát také ve fyzické podobě před galerií.

OBJEDNEJTE SI PIZZU

Je nejen autorem stavby Měkké arény, ale do expozice virtuální reality příbramské Galerie Františka Drtikola přispěl i digitální tvorbou. VR dílo Spannungsbogen vzniklo spoluprací s malířem Josefem Vlčkem. The Next Song, na němž Vojtěch Radakulan také participoval, vychází z obrazů Daniela Vlčka. "V jedné z posledních aplikací mohou návštěvníci vstupovat do virtuální kopie Drtikolova ateliéru, kde jeden z hráčů je fotoaparátem, druhý světlem a třetí fotografickou spouští," seznamuje sochař, architekt a digitální designér Vojtěch Radakulan se svým nejnovějším počinem pro příbramskou galerii. Na čem dalším aktuálně pracuje a jakými zážitky by měla virtuální díla obohacovat, odpovídá v rozhovoru.

Počátky vaší spolupráce s příbramskou galerií jsou spojeny s expozicí Měkká aréna. Kromě fyzické části, tedy sochy herní arény, jste také tvůrcem děl ve virtuální realitě. Můžete přiblížit, co práce na virtuálním díle obnáší a jaký zážitek by mělo návštěvníkům přinést?

Z hlediska přípravy je to podobné jako vyvíjet nějakou počítačovou hru. Člověk zpravidla potřebuje znalosti z počítačové grafiky a programování. V rámci herního světa je výtvarné umění spíše okrajovou záležitostí, a proto je dobré si uvědomit, co může výtvarné přemýšlení přinést do oboru interaktivní grafiky. Je to právě dojem z místa, kdy se návštěvník nachází v galerii a jejím prostoru, který je uzpůsobený tak, aby prohluboval samotný zážitek. Hlavním rozdílem je fyzická přítomnost lidí ve stejné místnosti – nahradit hmat či pohled do očí zatím ve virtuálním světě moc nejde. Tedy podobně jako fyzická podoba Měkké arény je i její obsah zaměřený na spolupráci mezi několika lidmi na jednom fyzickém místě. V jedné z posledních aplikací tak mohou návštěvníci vstupovat do virtuální kopie Drtikolova ateliéru, kde jeden z hráčů je fotoaparátem, druhý světlem a třetí fotografickou spouští. Musí se pak domluvit přímo na místě, aby byli schopní z virtuálního prostředí pořídit nějakou fotografii. Výsledným zážitkem by mělo být prohloubení mezilidské spolupráce, založené na návštěvě již neexistujícího místa.

Aktuálně se chystá model Drtikolova ateliéru ve vašem autorském provedení, který má stát před galerií. S jakou vizí k projektu přistupujete?

Projektů do veřejného prostoru jsem již nakreslil mnoho, k realizaci zatím ale došlo jen výjimečně. Mají tu nevýhodu, že je u nás poměrně složité prosadit je z administrativního hlediska. Proto je těžké teď konkrétně specifikovat, co se tam objeví. V hrubých obrysech můžu prozradit, že se jedná o zobrazení romantické představy o minulosti Příbrami spolu s takzvanou funkční sochou. Tedy tak, aby se dala použít k současnému vnímání starého skrze nějakou formu interakce s divákem, která nebude zcela konvenční. Obecně mám rád, když se umění ve veřejném prostoru nějakým způsobem angažuje a je i trochu provokativní – aby lidi nabádalo k nevšednímu objevování světa, v němž žijeme.

Na čem dalším aktuálně pracujete a kde se kromě příbramské galerii můžeme v nejbližší době setkat s vaší prací?

Momentálně jsem ukončil půlku svého doktorského studia na elektrotechnické fakultě ČVUT, na katedře počítačové grafiky a interakce. Nyní se tedy věnuji psaní článků z experimentů a projektů, které jsem v minulých dvou letech dělal. Jedná se hlavně o kvantitativní měření lidského vnímání virtuálních prostorů. Jde o úzce zaměřenou činnost, která se ale dobře doplňuje s volnou výtvarnou tvorbou. Dále mám rozpracováno několik menších výstavních projektů, jeden z nich bude k vidění v září v klubu Fuchs na pražské Štvanici a brzy by se měl objevit i ve veřejném prostoru. Účastním se také malé skupinové výstavy v Táboře v galerii Okraje a těším se na rezidenci a výstavu v Mnichově na začátku roku 2024.

Učím se dělat i věci mimo výstavy, hlavně vývoj počítačových her. Jde mi o nové možnosti interakce, o otevřenější medium pro všechny s podstatným sdělením. V mém případě se většinou dotýká společenských otázek ohledně získávání energie.

V loňském roce jste spolu s dalšími umělci získal Cenu Jindřicha Chalupeckého. Co to pro vás, z profesního a osobního pohledu, znamená?

Ceny si samozřejmě vážím a jsem za ni rád. Myslím, že Společnost Jindřicha Chalupeckého dělá hodně pro české umění. Těší mne, že jsem toho mohl být součástí. Je pro mě především oceněním ve smyslu, že člověk patří do společnosti současného českého výtvarného umění, kde může s podobně smýšlejícími lidmi sdílet pohledy na umění. A tím, že je pro více lidí najednou, snažím se jej vnímat kolektivně – jako odpovědnost pro naši relativně bohatou společnost, která si může dovolit podporovat podobné věci. Zpětně si uvědomuji, že krok k jisté angažovanosti pak může být daný právě tímto oceněním.

Vojtěch Radakulan

Vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a architekturu na Akademii výtvarných umění v Praze. V současnosti se věnuje doktorskému studiu na katedře počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Absolvoval také stáž v oboru interaktivní design na umělecké škole v Curychu. V zahraničí vystavoval například na Benátském bienále architektury, na Ars Electronica v Linci nebo v galerii Husslehof ve Frankfurtu nad Mohanem.

Tip redakce:

Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Magdalena Rezková

27. 7. 2023; Náš region Česko

Čeští vědci odhalili blesk dlouhý 80 kilometrů, nejdelší ve střední Evropě

Nejdéle trvající blesk na středoevropském území odhalili vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) ve spolupráci s vědci z Akademie věd (AV ČR). Využili k tomu vlastnoručně vyrobené přístroje.

Výzkum potvrdil, že jsou blesky významně větší a trvají delší dobu, než se dosud předpokládalo.

K měření velikosti blesku výzkumníci používali veřejnou detekční síť Blitzortung.org, která urču je polohu výboje s přesností na kilometry.

"Ačkoli naše detektory ukazovaly, že jeden z bles ků proběhl téměř přímo nad naším měřicím vozem, nejbližší výboj detekovaný Blitzortung.org byl 70 až 80 kilometrů daleko. Z toho odvozujeme, že blesk byl dlouhý více než 80 kilometrů, nebo že k synchronnímu výboji došlo ve vzdálenosti 80 kilometrů," řekl Jakub Kákona z FEL ČVUT.

Zásadním aspektem výzkumu bylo podle vědců sestrojení vlastních měřicích přístrojů. Jako první výzkumný tým v Evropě využili vědci z ČVUT takzvaná měřicí vozidla. Šlo o tři automobily sloužící k přepravě a napájení přístrojů v blízkosti bouřek, které fungovaly také jako částečná ochrana obsluhy před údery blesku. Podle Kákony šlo o první takto upravená vozidla určená výhradně k vědeckým účelům. Výzkumníci vybavili měřicí vozy celo oblohovými kamerami, rádiovými anténami a detektory ionizujícího záření.

"Dále jsme si sami navrhli takzvaný bezpilotní vírník k měření elektrického pole bouřek a instalovali jsme open-source kamery, které jsme vybavili vlastnoručně naprogramovaným softwarem," řekl Kákona.

Díky nové metodě pozemního měření bude možné blesky detekovat častěji. Výsledky výzkumu jsou pro vědce o to zásadnější, že jde o první takováto zjištění na území Evropy. Vědci z AV ČR a ČVUT se soustředili na odhalení podstaty extrémních jevů v atmosféře a ionizujícího záření, přičemž objevili unikátní vlastnosti bleskových výbojů. Podle Kákony, který vědecký tým vede, jsou blesky rozměrnější časově i prostorově.

Vědcům se doposud nepodařilo zjistit, co blesky spouští. Podle Kákony není vyloučeno to, že blesk začíná jinde, než ve skutečnosti udeří. **

Foto: Pexels – Amol Mande

26. 7. 2023; Mladá fronta Dnes

IT baví i studentky, fakulta jim otevřela své laboratoře

Věda je rodu ženského. V informačních technologiích je ale žen málo. Vzbudit zájem u studentek chce Letní škola IT.

DEJVICE Severští bohové ve filmu, zásady první pomoci ve vzdělávací hře anebo přehledné sdílení know-how mezi studenty. I tyto projekty vytvořily absolventky Letní školy IT, spolupořádané Fakultou informačních technologií (FIT) ČVUT a neziskovou organizací Czechitas, která působí ve vzdělávání žen v informačních technologiích. Týdenní akce si kladla za cíl přilákat středoškolačky na technické obory. Ty jsou stále vnímané spíše jako mužská doména, byť podíl studentek IT mírně roste. Celkově ve sféře vědy a výzkumu se podle posledních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v metropoli v poslední dekádě zastoupení žen naopak spíše mírně snižuje.

"Že by mě IT mohlo bavit, jsem tušila už z hodin ve škole, ale teprve na Letní škole IT jsem zjistila, co všechno informační technologie jsou," sdělila absolventka Zlata Šmídová. Práce s humanoidními roboty, umělá inteligence anebo využití průmyslových kamer. Také to si studentky vyzkoušely během sedmi dnů v laboratořích a učebnách FIT. "Nabyté znalosti z oblasti programování, vektorové grafiky, robotiky nebo projektového řízení, zúročily při tvorbě závěrečných projektů," popsala obsah sedmidenního školení Ivana Macnarová z FIT.

Na zmíněné finální práce se adeptky rozdělily do sedmi skupin. "V týmu jsme si funkce rozdělily, někdo se staral o grafiku, někdo má lepší prezentační dovednosti a já jsem naši webovku obstarala po technické stránce. Soustředila jsem se na jazyk JavaScript," uvedla Šmídová.

Dívky zpracovaly témata, která vnímají jako nejcitlivější, kupříkladu testování produktů na zvířatech. Tak vznikla webová stránku s informacemi o průběhu testů i to, jak je nepodporovat. Web nabídl i praktické rady. Třeba kterak poznat, že jednotlivé produkty opravdu nejsou na zvířatech ověřovány.

Doučování i bohové

Webová databáze, nazvaná Students for students, představuje další ze zajímavých výstupů letní školy. Zde si mohou studenti mezi sebou nabízet hodiny doučování, hlásit se na stáže nebo iniciovat vznik burzy učebnic.

Prezentace závěrečných projektů dále nabídla také téma sexuálního obtěžování a násilí s vytvořeným webovým simulátorem rizikových situací, edukační hru o poskytování první pomoci či možnost adoptovat domácího mazlíčka podle osobnostního kvízu.

"Zajímavá je i aplikace, která k oblíbené četbě automaticky vygeneruje vhodný podkresový playlist. Anebo projekt zaměřený na severské bohy a jejich nevěrohodné zobrazení ve filmových produkcích," uvedla Ivana Macnarová.

Výuka programování nebo přípravy webových stránek a počítačových her neprobíhala samoúčelně. Absolventkám kurz pomůže zlepšit i prezentační schopnosti a také se stane plusem při výběrovém řízení na vysokou školu. Letní škola IT ale míří ještě dál. Její frekventantky navštívily též workshopy některých špičkových technologických firem. Zde by mohly po zdárně zvládnutých vysokoškolských studiích najít uplatnění.

Podle nedávno zveřejněných dat ČSÚ počet studentů informačních technologií v metropoli roste, ale podíl žen je pouze necelých 19 procent. "I z tohoto důvodu nás těší, že je FIT ČVUT spolu s Czechitas podporou studentek na začátku jejich cesty a v budoucím rozhodování o studiu či kariéře v IT ," uvedla Daniela Illnerová, proděkanka pro vnější vztahy FIT ČVUT.

Ženy do vědy

Zvedat zájem o technické obory právě mezi středoškolačkami se snaží řada různých programů a akcí, pořádaných fakultami ČVUT. "Aktivní jsou také naše studentky ve spolku wITches, které rovněž ukazují, že s elektrotechnikou a programováním se dají dělat úžasné věci a že dívky mají na Fakultě elektrotechnické své místo," uvedl děkan fakulty Petr Páta.

Zaměstnaných vědkyň je také málo, z celkového počtu je mezi vědci v Praze asi jen třetina žen. "Jejich zastoupení se v posledních 10 letech postupně mírně snižuje," uvedl k analýze Adam Vlč z Oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ.

Nejvyšší podíl pracovnic, 42 procent, je evidován ve vládním sektoru. Nejméně, zhruba pětina, v podnikatelské oblasti. Jejich podíl zde ale význačně narostl.

Foto: Svět IT Programování webových stránek nebo počítačových her. To bylo na programu týdenní letní školy IT, pořádané pro středoškolačky Fakultou informačních technologií ČVUT.

Foto: FIT ČVUT

O autorovi: Jan Bohata, redaktor MF DNES

26. 7. 2023; Děčínský, Litoměřický, Teplický deník

Experimenty v CERN rozzáří skleněný artefakt v Děčíně

DĚČÍNSKÝ deník www.decinsky.denik.cz

Děčín – Neobvyklé umělecké dílo zdobí prostranství před děčínskou pobočkou Českéhovysokéhoučenítechnického. Skleněná deska Tabula rasa, o které její tvůrci říkají, že je pevnější než neprůstřelné sklo, zobrazuje fyzikální jevy. Zároveň je její podstavec napojený na Evropskou organizaci pro jaderný výzkum známou jako CERN. Ve chvíli, kdy v CERNu budou probíhat v urychlovači experimenty, se podstavec s LED svítidly speciálně rozzáří.

SPOLUPRÁCE MEZI VĚDCI A UMĚLCI

Skleněný artefakt má podle jednoho z jeho autorů Josefa Šafaříka znázorňovat práci fyziků, zdrojem inspirace byla spolupráce mezi vědci a umělci. "Přišli jsme s myšlenkou udělat skleněnou tabuli z postříbřeného skla a v tom je speciální vzor, který je ve dvou vrstvách a vytváří interferenční vzory, které jsou společné pro nás umělce i pro fyziky. Vytvořili jsme prostor, kde se lidé mohou zamyslet a najít si svůj vlastní význam," říká o zrcadlové desce Šafařík.

Artefakt, o jehož umístění v Děčíně se snažil bývalý městský architekt Ondřej Beneš, který vyučuje na Fakultě architektury ČVUT, má i své vlastní nasvícení. Dvě světla obíhající ve zdánlivě nekonečném koloběhu podsvěcují více než tunu vážící skleněnou desku. "Jedna z animací bude ukazovat čas. Jednotlivá světla budou postupně zrychlovat a vždy v půl a v celou se srazí a vybuchnou, celý kruh se rozzáří najednou. Pomalu zhasne a celá animace začne znovu," popisuje nasvětlení skleněné sochy vedoucí Institutu intermédií Fakulty elektrotechnické ČVUT Roman Berka. Mnohem zajímavější a také vzácnější nasvětlení nastane ve chvíli, kdy začnou experimenty v CERNu ve Švýcarsku. "V tu chvíli to spustí druhou animaci, kdy bude celý kruh pulsovat. Pokud někdo půjde okolo a uvidí pulsující kruh, bude vědět, že se stal svědkem něčeho mimořádného," láká na vzácné okamžiky Berka, jímž vedený institut propojuje vědce z ČVUT a umělce z Akademie múzických umění.

"V rámci tohoto projektu se snažíme propojovat odbornosti jednotlivých fakult. Při vzniku artefaktu jsme pak propojili vědu a umění. Jsme rádi, že se jej podařilo umístit právě do Děčína, protože chceme přispět k rozvoji regionu a města a k jeho kultivaci," vysvětlil při odhalení skleněné sochy děkan Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Václav Čuba, proč se univerzita rozhodla umístit sochu právě do Děčína.

PROMĚNA OKOLÍ

To bude stát mnoho milionů, proto žádáme o dotace," řekl Čuba. Prostranství směrem k zastávce, jehož obnova by měla vyjít na přibližně 1,5 milionu korun, je ale škola rozhodnuta udělat i v případě, že s žádostí o podporu neuspěje. Kromě toho má škola v plánu zrevitalizovat také fasádu školy, která byla v 80. letech postavená jako sídlo okresního výboru komunistické strany. V roce 1995 ji začalo využívat ČVUT, nejprve jako nájemce a od roku 2001 jako majitel.

Foto: PROSTRANSTVÍ před ČVUT zdobí nová skleněná plastika.

Foto: A. Vanžura

26. 7. 2023; ČRo - České Budějovice

Ranní vysílání 08:30

mluvčí 1,

Jsou tu zprávy, které báčková. Rozhlas České Budějovice.

mluvčí 3,

Víc než 600 hasičů i s letadlem zasahují v Portugalsku u požáru v přírodním parku západně od lisabanubonu. S požáry podle agentury Reuters bojují i v Chorvatsku, kde se plameny přiblížily na 12 km k městu Dubrovník. V obou případech komplikuje hasičům práci. Silný vítr dál hoří Řecku, nejhorší situace je na ostrovech Rhodos a Korfu. Rekonstrukce železničního přejezdu uzavře ode dneška měšickou ulici v Táboře, prochází tudy trať do Horní Cerekve. Mluvčí táborské radnice Luboš Dvořák informoval, že uzavírka platí do 2. srpna. Pro auta, cyklisty i pro pěší. Správa železnic při rekonstrukci doplní přejezd zabezpečovacím zařízením. Kestřany na Písecku přestěhují obecní úřad do přízemní budovy bývalé mateřské školy. Zastupitelé projednávali žádost o dotaci na tuto investici za 7 milionů Kč na ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud obec uspěje, začne přestavba prostor příštím roce. Právě teď je nejlepší období pro pravidelný servis plynových spotřebičů v domácnostech. Na podzim, kdy začíná topná sezóna, pak mají servisy plno i na jihu Čech. Největším rizikem špatně seřízeného plynového kotle je unikání oxidu uhelnatého. Znakařka Simona Kubová je znovu v semifinále světového šampionátu v Japonsku, stejně jako v rozplavbách na 100 m byla i na poloviční trati čtrnáctá a po půl druhé odpoledne ji čeká boj o finále. Den bude oblačný až zatažený, na většině území kraje přeháňky, ojediněle i bouřky, večer bude ubývat srážek i oblačnosti, naměříme do 20 stupňů, na horách mezi 12 a 15. mírný vítr s nárazy kolem 15 m/s večer zeslábne. A bio zátěž je na jedničce.

mluvčí 1,

České Budějovice, rádio vaše.

mluvčí 4,

Příjemnou a pohodovou jízdu za všech povětrnostních podmínek vám přeje tomcat český výrobce pneumatik s doživotní zárukou nejlevnější pneu. Cz, sponzor programu.

mluvčí 1,

Zelená vlna Českého rozhlasu České Budějovice.

mluvčí 3,

Zdržet vás může odstavené porouchané auto na silnici 105 u obce Hluboká nad Vltavou na Českobudějovicku. Přejeme vám šťastnou cestu.

mluvčí 1,

Zavolejte i vy 800 553 553.

mluvčí 5,

Je půl deváté, k tomu dvě a tři čtvrtě minuty a vy posloucháte Český rozhlas České Budějovice, pěkné středeční ráno. Dekódování dat z družic i získání poznatků pro přežití v přírodě, také to je součástí programu FEL cempu v Temešváru na Písecku. O netradiční táboře pro středoškoláky se podrobnosti dozvíme za pár minut. Ale ještě předtím zazpívá Lucie Bílá.

mluvčí 2,

mluvčí 5,

Pátý ročník tábora FEL kemp začal v pondělí v Temešváru na Písecku. Pořádá ho fakulta elektrotechnická českého Vysokého učení technického v Praze. Ten tábor je určený pro středoškoláky, jaký je na ně čeká program, na to se teď zeptám organizátora Zbyňka kocůura, kterého zdravím po telefonu, pane kocoure, dobré ráno.

mluvčí 6,

Přeji. Dobré ráno.

mluvčí 5,

My se táborya je záchrana děkana, tak to zní trochu dramaticky, můžete nám to vysvětlit?

mluvčí 6,

Trošku. Názor jsme zvolili dramatičtější, ale o ní zásadního nejde. Náš děkan má velmi rád přírodu a víceméně studenti budou mít úkol lokalizovat ho tady v okolí přehrady Orlík, kde máme vlastně tábořiště u obce, ten nešvar jako fakulta a vlastně. Je to její hlavní cíl mise, ke kterému se musí prokousat skrze různé úkoly, které vlastně tady čekají.

mluvčí 5,

Jaké další aktivity jste pro účastníky tábora připravili?

mluvčí 6,

Je to vlastně kemp. Fakulty a elektrotechnické, takže studenti zde mají hlavně za úkol bastlit a celé to vychází z toho, že chceme vlastně tu naši výuku, kterou děláme na vysoké škole, přenést trošku do jakoby reálnějšího prostředí a v rámci toho máme tady připravené různé aktivity s tím, že studenti vlastně si musí všechno udělat od základu sami, protože naše tábořiště je fakticky vybaveno pouze stany, mají zde pitnou vodu, mají zajištěné jídlo, ale tím, že třeba musí vytvářet různé elektronické věci, tak si proto musí vyrobit energii ze slunce, musí nějakým způsobem uchovávat, dělat si nějakou energetickou bilanci, pak zde si musí stavět různé přijímače, vysílače, pracovat v počítači, takže tohle to všechno musí skloubit, aby jim to, aby jim to fungovalo a byli schopni splnit styl mise.

mluvčí 5,

Jak vás tak, pane Kocure, poslouchám, tak mi to připomíná to známé škola hrou, tak to u vás platí úplně stoprocentně.

mluvčí 6,

Že ano, v tomhle tom případě ano, s tím, že to posunte trošku víc ke vlastně středoškolákům, kteří mají zájem se přihlásit na školu s tímto oborem a vlastně tímhle tím my trošku demonstrujeme to, co my vlastně učíme, to, co vlastně vyučujeme jak v těch jakoby nižších ročnících, tak v těch vyšších ročnících a fakticky takhle jako prakticky ukazujeme, co se na té škole dá naučit a jak se dá vlastně použít v praxi.

mluvčí 5,

A kdybych se zeptal, komu tedy přesně ten tábor určený.

mluvčí 6,

My ho citujeme všem studentům středních škol, kterým už bylo 18. a fakticky je to taková podpora toho ukázat, co naše škola umí a fakticky ti, co ještě nejsou rozhodnutí, třeba prostě třeťáci, tak aby viděli, co se na té škole jako dokážou naučit, případně čtvrťáci, kteří už jsou zapsaní, tak aby si jakoby potvrdili, že jdou na tu správnou školu.

mluvčí 5,

Tak to říká organizátor tábora v Temešváru Zbyněk Kocur. Pane Kocure, ať to všechno dobře dopadne, ať se nikdo nezraní na táboře, ať se všichni hodně toho naučí a také hodně toho dozví. Myslím, že vy to máte na to přímo přesně připravené, takže není problém, tam spíš jde o to, aby to byl co nejdelší tábor, ale ono to nebude až do konce prázdnin, že.

mluvčí 6,

Ne, ten tábor je teďka od pondělka a do pátku s tím, že průběh těch misí je takový, že letos právě, jak máme to téma zachránit děkana, tak jsme zvolili docela jakoby chytlavé téma, i co se týče té jakoby odborné části, kdy studenti mají za úkol jakoby přijímat satelitní snímky, sdružit, které je vlastně vysílají v otevřeném formátu, takže si proto musí postavit anténu, musí si proto postavit veškerou aparaturu a fakticky my na podobném principu potom budeme vysílat pozici děkana, kterého musí pak tady v okolí vlastně přehrady najít a zachránit.

mluvčí 5,

No, tak tolik organizátor Zbyněk Kocur, organizátor FEL kempu, pane Kocure, díky a hezké léto přeji.

mluvčí 6,

Taky děkuji, na shledanou.

mluvčí 5,

Ve tři čtvrtě na devět jsme se spojili s Českým hydrometeorologickým ústavem a tam dnes drží službu meteorolog Josef Slavík. Přeji dobrý den. Dobrý den, pane Slavíku. Jak aktuálně vypadá situace?

mluvčí 7,

V jižních Čechách? Je oblačno až zataženo, místy se vyskytují slabé přeháňky, teploty se pohybují mezi 8-14 stupni. V Českých Budějovicích je zataženo 14 stupňů. Vaneseververozápadní vítr 4 m/s, tlak přepočtený na hladinu moře 1012 Hek u pascalů a v průběhu rána lehce stoupá, na Churáňově je zataženo, osm stupňů, vane severozápadní vítr 3 m/s bio předpověď pro dnešek je na stupni číslo jedna.

mluvčí 5,

Jak bude přes den.

mluvčí 7,

Od západu se do střední Evropy rozšíří výběžek vyššího tlaku vzduchu a po jeho přední straně k nám bude proudit chladnější a vlhčí vzduch. Od severozápadu dnes bude oblačno až zataženo, postupně na většině území nebo ne postupně na většině území přeháňky nebo občasný déšť, odpoledne bude víceméně oblačnost proměnlivá, místy přeháňky a ojediněle se může vyskytnout i bouřka, později večer budou srážky ubývat a bude ubývat i oblačnosti, nejvyšší denní teploty vystoupí na 17-20 stupňů, na horách budou maxima kolem 15 stupňů a vát bude mírný západní a až severozápadní vítr 4-7 m/s s nárazy kolem 15 m/s a ten bude večer slábnout.

mluvčí 5,

A co zítra.

mluvčí 7,

V noci? Bude zpočátku oblačno? Postupně v druhé polovině noci polojasno až jasno, k ránu se vyskytnou ojediněle mlhy, nejnižší noční teploty klesnou 10-7 stupňů, zítra přes den bude polojasno až skoro jasno. Během dne. Od západu bude přibývat oblačnosti a večer místy přeháňky nebo občasný déšť, nejvyšší denní teploty vystoupí na 19-22 stupňů, na horách budou maxima kolem 17 stupňů a vágne mírný západní vítr 2-6 m/s. Ten se bude večerní na jihozápadní.

mluvčí 5,

Jak by mohl být v pátek.

mluvčí 7,

Ten výběžek vyššího tlaku vzduchu? Bude slábnout během čtvrtka? To jsem zapomněl připomenout. A počasí u nás začne ovlivňovat frontální systém, který bude postupně pomalu přecházet přes střední Evropu. V pátek bude zpočátku oblačno až zataženo, na většině území občasný déšť nebo přeháňky, během dne budou srážky ubývat a později večer i částečně oblačnosti, nejnižší noční teploty klesnou na 16-12 stupňů, maxima vystoupí na 25-29 stupňů a vát bude mírný jihozápadní vítr 2-5 m/s.

mluvčí 5,

A můžeme se podívat ještě na sobotu.

mluvčí 7,

Bude oblačno až polojasno, zpočátku ojediněle později na většině území přeháňky, místy se mohou vyskytnout i bouřky, nejnižší noční teploty klesnula 17-13 stupňů, denní maxima na 23-27 stupňů a Bar byl mírnýho. Západní vítr 3-6 m/s.

mluvčí 5,

Informace o počasí pro nás měl meteorolog Josef Slavík, díky za to a přeji hezký den.

mluvčí 7,

Já vám taky, na slyšenou. Na slyšenou.

mluvčí 8,

Kytarově vyšlechtěného blues až k poprockovým hitům a pak zase zpátky, tak by se dala zjednodušeně popsat kariéra americké kapely Steve millor Band. Její šéf vždy býval jak vynikající hráč s vlastním stylem a solidní zpěvák, tak i nápaditý autor, který umí napsat chytlavou a přitom muzikantsky chytrou písničku, slyšet to bude i z alba t. Joker, které si pustíme v kulaté muzice ve středu po půl sedmé večer. Rádio vás zve Martin Šu.

mluvčí 5,

8,5. minuty před devátou hodinou pro vás máme pár tipů, kam dnes zajít. Seskupení čtyři tenoři a uniquartet vystoupí dnes od 19 hodin a 30 minut ve strakonickém letním kině, repertoár tvoří muzikálové a filmové árie autorů sira, Andrewa Lloyd Webera, Leonarda Bernsteina, Karla Svobody a také Ennia Morriconeho. Cyklistaický závod do vrchu cunkov na Táborsku startuje v 18 hodin a 15 minut na náměstí v obci Sedlec. Archeologické léto Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích dnes od 13 do 15 hodin pokračuje další prohlídkou zaniklé středověké vesnice fafenšlák u Slavonic. Sraz je u informační cedule v prostoru archeologické lokality vedle vojenského bunkru. V táborské botanické zahradě. Dnes můžete zažít letní čtení, začíná se v 15 hodin a 30 minut pak navazuje vycházka po zahradě, při které spatříte různé zajímavosti, o který jste předtím slyšeli právě ve zmiňované knize. A ještě tu mám jednu pozvánku. Tam míří do Borovan, stodola, v podzámčí, kterou najdete v prostoru borovanského kláštera. Dnes ožije divadlem, v rámci borůvkové pohádkové středy se hraje od 17 hodin loutkovou pohádku legendární soubor jiskra. Tak ať se vám líbí.

mluvčí 2,

mluvčí 5,

Za sedm minut bude devět hodin, tak to znamená, že už za chvilku nás tedy za sedm minut čekají zprávy, které připravuje Lenka Rybáčková. A protože je středa, tak hned poté se rozpovídá kolegyně Mirka Nezvalová a provede vás dámskou jízdou. Luboš Voráček děkuje za vaši ranní pozornost, přeji pěkný den. A v sobotu v pět ráno se pak těším na slyšenouní.

mluvčí 9,

Myš Nadě půdy jsem míval svou sýš pak jednou v létě, řekl jsem si pa, svět, facku je tě, a tak mu u toho vrať, pak jednou v létě, řekl jsem si svět facku je tě, a tak mu u toho vrať, když mi dá.

mluvčí 10,

Letní předplatné týdeníku Respekt čtěte a poslouchejte každý týden o všem podstatném a podnětném, digitální předplatné už za 99 Kč měsíčně, www.respekt.cz/léto.

26. 7. 2023; ČRo - České Budějovice

Odpolední vysílání

mluvčí 2,

15 hodin.

mluvčí 3,

Český rozhlas České Budějovice.

mluvčí 2,

Správa Národního parku Šumava posiluje dohled v klidových oblastech, turisté nerespektují omezení vstupu. Na vojenském letišti v Náměšti nad Oslavou přistál letoun s prvními americkými vrtulníky pro českou armádu. Plavkyně Simona Kubová se do finále znakařské padesátky na mistrovství světa nedostala. Zítra bude na jihu Čech postupně přibývat oblačnosti, teploty vystoupí maximálně ke 22 stupňům. Při poslechu zpráv vás vítá Pavlína Fendeková.Isté v oblasti centrální Šumavy nerespektují zákaz vstupu do klidových území, vyplývá to ze zjištění strážců parku, ale i z veřejně dostupných dat mobilních aplikací. Podle mluvčího šumavského parku Jana Dvořáka se v luzenském údolí dokonce uskutečnil tajný závod.

mluvčí 4,

Tito sportovci nám dali nejen jeden ze zásadních podnětů k současnému rozhodnutí zintenzivnit dohled strážců v tomto území, ale také poskytli údaje pro možné zahájení správního řízení pro porušení zákona o vstupu do klidových území.

mluvčí 2,

Správa parku kromě toho zvažuje i omezení vstupu do oblasti Březníku, Blatného vrchu nebo velkých a malých mokrůvek. Pátý ročník tábora pořádá tento týden v Temešváru na Písecku. Elektrotechnická fakulta českého Vysokého učení technického v Praze. Je určený pro středoškoláky, kteří chtějí ve studiu pokračovat na technických školách. Táborníci podle organizátora Zbyňka Kocura mimo jiné získají poznatky, jak přežít mimo civilizaci, v přírodě, nebo se naučí dekódovat data z družic.

mluvčí 5,

Celé to vychází z toho, že chceme tu naši výuku, kterou děláme na vysoké škole, přenést trošku do jakoby reálnějšího prostředí. Studenti, jak třeba musí vytvářet různé elektronické věci, tak si proto musí vyrobit energii ze slunce, pak zde si musí stavět různé přijímače, vysílače, pracovat v počítači, takže tohle to všechno musí skloubit, aby jim to fungovalo.

mluvčí 2,

Letoun se dvěma americkými vrtulníky Viper pro českou armádu přistál po poledni na vojenském letišti v Náměšti nad Oslavou nahradí stávající ruské stroje. Jde o první část dodávky, která má obsahovat celkově 12 strojů, uvedla mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková. Od poloviny do poloviny září, září převezme armáda další dva vrtulníky. Viper Venom.Řecké ostrovy i část pevniny dál bojují s požáry. Nejhorší je situace na rodu, který se potýká s plameny už devátý den. V šesti dalších oblastech ostrova, byl dnes kvůli požárům vyhlášen nouzový stav, platí tak už po celém ostrově, uvedla agentura amna. Na Korfu mají podezření na žhářství. Během dopoledne tam dorazil pomáhat 70 hasičů z Bulharska s 19 vozy, uvádí s odkazem na řeckou televizi ert Česká televize.Plavkyně Simona Kubová na mistrovství světa ve fukuoce do finále znakařské padesátky nepostoupila, v semifinále skončila patnáctá se ztrátou více než 0,4, sekundy na postup.Na jihu Čech je proměnlivá oblačnost s přeháňkami, ojediněle i bouřkami, večer bude srážek ubývat, teploty jsou mezi 17 a 20 stupni Celsia, na horách do 15. v noci se ochladí na 10-7 stupňů, ve čtvrtek čekejte polojasno až skoro jasno, ráno ojediněle mlhy. Během dne od západu přibývání oblačnosti a později odpoledne večer místy občasný déšť. Teploty vystoupí na 19-22 °C, na horách budou mezi 14 a 17. vítr bude slabý, postupně mírný, západní až jihozápadní. Bio zátěž bude na nejnižším stupni.

mluvčí 3,

České Budějovice, rádio vaše. Zelená vlna Českého rozhlasu České Budějovice.

mluvčí 2,

Dvě osobní auta se srazila v šebířově na mladobožicu na odbočce ze silnice 125. dávejte tam pozor.

mluvčí 3,

Zelená vlna. Známe lepší cesty.

mluvčí 1,

mluvčí 6,

Posloucháte Český rozhlas České Budějovice, hezký den vám od mikrofonu přeje David Kropík. Je tady druhá hodina odpoledního proudu a v ní se hodně budeme bavit o počasí, přijde samozřejmě tradiční předpověď na další dny, ale podíváme se také, jak se počasí na jihu Čech vyvíjelo v posledním půlroce? Pstruzi po celé Šumavě budou pod dohledem jihočeských a německých vědců, na 200 lokalitách je budou sledovat tři roky. Hlavním cílem tohoto přeshraničního projektu je především zmapování a rozšíření původního pstruha potočního. S naší reportérkou o tom budeme mluvit už za pár minut. Teď mám pro vás kapelu kry.Vědci budou mapovat populaci pstruhů na Šumavě, přeshraniční projekt dnes představili v Borových Ladech, výzkum přispěje k rozšíření původní genetické linynie pstruha potočního, která je schopná v přírodě lépe přežít, podrobnosti přímo u rybí líně v Borových Ladech. Dnes zjistila naše reportérka Jitka cibulová Vokatá. Dobré odpoledne.

mluvčí 7,

Hezké odpoledne, Jitko.

mluvčí 6,

Jakým způsobem budou věci ryby monitorovat a co přesně je bude zajímat?

Jitka Cibulová Vokatá, redaktorka

Tak základem je odchyt pstruhů pomocí agregátů, který pstruhy lehce omráčí. Přímo ve vltavském potoce u Borových Lad nám to dnes ukazoval hydrolog Petr blábolil z biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, který projekt zajišťuje. Jde o velmi šetrnou metodu, která rybám rozhodně neublíží. Pak následuje měření vážení ryb, zjišťování zdravotního stavu a taky pořízení fotodokumentace. U pstruhů obecných odeberou vědci taky část ploutve na genetickou analýzu, kterou zajistí genetici Jihočeské univerzity, ryby se vrátí potom hned do toku, kde žijí, odchyt pstruhů začne u lipenské přehrady a skončí až u Horažďovic, bude to například na Vltavě, Otavě, vydře ale taky na ledovcových jezerech, do některých se totiž pstruzi znovu vrátili. Cílem je najít původní genetické linie, které jsou nejlépe přizpůsobené na místní podmínky, a pokud se tyto podmínky změní například vlivem sucha nebo globálního oteplování, tak jsou právě schopni se nejlépe adaptovat.

mluvčí 6,

Biologové budou odchytávat pstruhy, ale budou také odebírat vzorky vody, proč?

Jitka Cibulová Vokatá, redaktorka

Protože budou dělat analýzu environmentální DNA, a to ze vzorků vody a sedimentů. A podle toho určí, jací parazité se tam vyskytují. Jde například o rybomorku, která je původcem onemocnění ledvin u pstruhů a mohla být zavlečena schovanými rybami do přírody nebo opačně s generačními rybami do líhní?

mluvčí 6,

Jak s těmito informacemi potom naloží ochranáři a rybáři, kteří se do tohoto projektu také zapojili.

Jitka Cibulová Vokatá, redaktorka

Pro ochranáře ze šumavského parku a také rybáře jsou tyto kompletní informace o populaci pstruha obecného zásadní. Pracovníci správy Národního parku Šumava každoročně vysadí do teplé a studené Vltavy 40 000 plůdků pstruhů, další desetitisíce i český rybářský svaz. Pokud se zjistí, že tam pstruzi jsou schopni přežít bez zásahu, tak je tam vysazovat nebudou. Na místech, kde nejsou schopni se rozmnožit, naopak přidají tu správnou šumavskou linii pstruha. Když se bude dělat genetika ve volných vodách, tak se ukáže, jestli se tam uchytila ta vysazená populace z rybí líhně, případně že jsou tam i jiné mikropopulace volně žijících pstruhů. Český rybářský svaz vysazuje pstruhy obecné z rybí líhně v Borových Ladech už 20 let do Volyňky, Blanice, horní Vltavy a v dalších letech by je chtěli ještě rozšířit na Kaplicko ve Vltavě a Malši.

mluvčí 6,

No a proč je v centru pozornosti právě pstruh obecný a ne třeba jiné druhy ryb.

Jitka Cibulová Vokatá, redaktorka

Protože pstruh je indikátorem čistoty vod a kvality prostředí, tato ryba je vrcholovým predátorem zdejších vod, má unikátní životní cyklus, který zahrnuje podzimní protiproudové migrace zatřením a je taky klíčovým článkem pro rozmnožování kriticky ohrožené perlorodky říční, jejíž larvy žijí krátce paraziticky na žábrách pstruhů, pokud bude v tocích, kde se vyskytuje perlorodka, víc pstruhů pstruhů potočních, je předpoklad, že se tam bude dařit i perlorodce.

mluvčí 6,

Informace o populaci pstruhů na Šumavě pro nás měla reportérka Jitka cibulová Vokatá. Moc děkuju, přeju krásný den.

mluvčí 7,

Hezký den, na slyšenou.

mluvčí 6,

A my se dál podíváme třeba na letošní nový rok. Přišla velká obleva, zato mrzlo na konci května, a nikoliv na ledové muže. Tyto a další zajímavosti o počasí na jihu Čech nám za chvíli prozradí zdenek Zajíček. Tak si na to.Každý půlrok se náš kolega Zdeněk Zajíček sejde s vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích Evou kalnou. A rozebírají, jak se to počasí v uplynulých měsících vyvíjelo? Už od roku 2000 se totiž počasí chová trošku jinak, než jsme bývali zvyklí a vývoj i tady na jihu Čech to potvrzuje. Takže první otázka, kterou Zdeněk Evě kalné položil, byla, vrací se počasí do starých kolejí? Nebo je přece jen čím dál více tepleji? Zpočátku.

mluvčí 7,

To vypadalo, že zima bude opravdu jako nadějná, protože v prosinci jsme tam měli i v těch nižších polohách 14 dnů se sněhovou pokrývkou bylo i poměrně chladno, mrazivo, nicméně potom přišla vánoční obleva.

mluvčí 8,

Říká Eva kelná, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích.

mluvčí 7,

A tato obleva byla následována silvestrovskou a novoroční oblevou, kdy vlastně nám sněhová pokrývka roztála i v těch nejvyšších polohách a během 1. 1. 23. byly překonány historické hodnoty o teploty maximální, kdy například v Českých Budějovicích bylo 19,4 °C.

mluvčí 8,

Jako by ten 1. leden. Přinejmenším částečně splnil pořekadlo jak na nový rok, tak po celý rok, protože hned leden a březen byly podle statistik v jižních Čechách teplotně nad normálem, což se zatím zdá i o aktuálním červenci, sníh se sice v prvních dvou měsících roku místy držel, v únoru dokonce meteorologové naměřili na Blatném vrchu 120 cm nejvyšší souvislé sněhové pokrývky, ale na většině jihu Čech se čerstvě napadaný sníh, pokud tedy vůbec napadl, udržel tak maximálně dva dny a právě tyto teplejší, nebo chceme-li ne tak chladné zimy, pak vykazují v celoročním průměru daleko vyšší teploty celého roku. A potom přišel doslova mokrý nástup jara, jak dokládá Eva kalná.

mluvčí 7,

Březen zpočátku zas tak srážkově výrazný nebyl, až potom ke konci začalo pršet, ale hlavně ten duben byl zajímavý, ten nám dokonce vyšel mimořádně srážkově nadnormální a byl zajímavý tím, že bylo velké množství srážkových dnů, například tedy v Českých Budějovicích bylo celkem 23 dnů se srážkou, což vlastně z posledních let si úplně nepamatujeme.

mluvčí 8,

Duben byl skutečně jako za starých časů, kdy bylo větší množství srážek chladněji, jaro nastupovalo jaksi pomalu, no a vídali jsme třeba i louže na polích.

mluvčí 7,

Potom jsme se překlenuli, do května bylo hodně srážkových dnů, teploty byly poměrně nízké, až někdy v té druhé polovině května se to začalo otáčet, také jsme si mohli všimnout, že vlastně na ledové muži nám nemrzlo, ale ty mrazíky přišly až potom. Na konci května a v některých lokalitách dokonce i na začátku června se vyskytovaly teploty pod 0 °C.

mluvčí 8,

A poté přišel červen, kdy to ještě zprvu stále vypadalo na deštivější nebo chladnější počasí, ale červenec už pak přinesl teplo a sucho, a i když červenec ještě neskončil a součty ještě tím pádem nejsou kompletní, napršelo zatím jen 22 % normálu a přibylo tropických dnů, jak dokládá Eva kalná.

mluvčí 7,

První půlka června ještě jako celkem srážky byly, ale byly taky nižší teploty, kdy maxima se pohybovaly do nějakých 25 stupňů, v té půlce června se to otočilo, začaly se objevovat tropické dny, což jsou tedy dny s teplotou maximálně na 30 °C. Průměrně. Nám ten červen vyšel, že už těch srážek bylo méně a pomaličku začalo vystrkovat růžky, sucho, pak jsme se překlenuly do července, přežili jsme Medard, 40 dnů nám nepršelo a během toho července jsme si mohli všichni všimnout, že nám poměrně málo prší, když se podíváme na teplotu maximální, tak tady v Českých Budějovicích bylo 10 dnů s teplotou maximální nad 30 °C, čili máme 10 tropických dnů a potom čtyři další dny se ta teplota maximální zastavila kousek pod tou třicítkou. Můžeme to pozorovat i všude kolem nás, jak nás ohrožuje sucho, všude jsou žluté trávníky, jsou snížené stavy toků, zhoršuje se jich sjízdnost, což je vlastně špatná zpráva pro milovníky vodáctví a zvyšuje se také riziko požárů.

mluvčí 8,

Na hodnocení sucha je ještě brzy, ale je dobré připomenout, že je několik druhů sucha meteorologické, které je o nedostatku srážek, pak existuje kategorie sucha půdního, které už se projevuje nedostatkem vody v zemi, pak existuje sucho hydrologické o nižší hladině vod povrchových a spodních a poté ještě sucho socioekonomické, to když se nedostatek vody už negativně projevuje ve společnosti. Zdeněk Zajíček, Český rozhlas, České Budějovice.

mluvčí 6,

Jaké bylo počasí, jaké bylo sucho, teď už víme. No a za chvilku se podíváme i do minulosti. Návraty dnes budou patřit jedné z osobností naší historie Rudolfu druhému. Za chvíli vám o něm víc poví Vojta ko.

25. 7. 2023; Technický týdeník

Umělá inteligence a lidská práva: rizika, příležitosti a regulace

Mezioborový projekt FEL ČVUT, MUNI, Ambis a prg.ai mapuje rizika i příležitosti a nabízí vodítka pro firmy.

Umělá inteligence (AI) představuje celou řadu rizik, a zároveň nabízí mnoho příležitostí napříč společností. Dosud však neproběhla žádná komplexní analýza AI v kontextu lidských práv. Právě o to se od roku 2021 snaží společný výzkum FEL ČVUT, MUNI, Ambis a prg.ai. Projekt Umělá inteligence a lidská práva: rizika, příležitosti a regulace je financován Technologickou agenturou ČR a sdružuje technologické a právní odborníky.

Výzkumníci si dali za cíl identifikovat kořenové příčiny rizika porušení lidských práv v rámci všech fází životního cyklu AI. A nezůstanou pouze u vyhodnocení. Výstupem projektu bude sada doporučení, jak AI technologie vyvíjet, používat a regulovat takovým způsobem, aby neohrožovaly lidská práva, a naopak pomohly jejich rozvoji a ochraně. Zároveň totiž zkoumají i možnosti dalšího nasazení AI tam, kde by automatizace mohla pomoci lidská práva chránit.

AI může významně pomoci např. v monitorování dodržování a v prosazování lidských práv v oblasti korporátní odpovědnosti, posílení práva na spravedlivý proces odstraněním průtahů v řízení, ochrany zdraví a řadě dalších. Zároveň však například nereprezentativní vstupní data a jejich nevyvážené zpracování může do AI technologie vnést tzv. algoritmickou předpojatost neboli diskriminační postoj. Záměrné podsouvání informací může vést také k šíření dezinformací.

Problémem může být podle výzkumníků také nevysvětlitelnost a netransparentnost modelů umělé inteligence. Pokud člověk namítající porušení lidského práva nemá přístup k informacím a důkazům, na jejichž základě o něm AI rozhodla, může být ohroženo právo na spravedlivý proces.

Právní regulace systémů na bázi umělé inteligence se nyní připravuje na úrovni Evropské unie v podobě Aktu o umělé inteligenci. Představen byl v dubnu 2021 jako součást širší iniciativy EU zaměřené na posílení regulačního rámce pro nové technologie. Návrh Evropské komise, který 14. 6. 2023 prošel hlasováním Evropského parlamentu, se zaměřuje na evidenci a regulaci vysokorizikových systémů, které mohou představovat hrozbu pro základní práva a bezpečnost občanů EU.

Ačkoliv povinnost dodržovat lidská práva již vyplývá z mezinárodních právních norem, dosavadní výzkum odhalil, že více než 60 % oslovených českých firem, které dodávají AI řešení a produkty, se lidskoprávní otázkou v kontextu AI vůbec nezabývá a není si těchto rizik vědomo (viz Dílčí výzkumná zpráva). Rychlý vývoj technologií a jejich nasazování do nejrůznějších oblastí navíc přináší zcela nové výzvy, jejichž praktické řešení se teprve vytváří.

Průběžné závěry projektu zasazené do odborného rámce jsou publikovány v knize "Artificial Intelligence and Human Rights", která vyjde v prestižním univerzitním nakladatelství Oxford University Press na začátku září. Na podzim 2023 také proběhne již druhý workshop s klíčovými aktéry na poli AI a lidských práv, na který se mohou přihlásit firmy i státní organizace, a zapojit se tak do finální podoby připravovaných souborů doporučení.

24. 7. 2023; hn.cz

Umělá inteligence je revoluční jako parní stroj, ale pro mentální práci. Dá nám volné pátky, říká šéf české HPE

Technologický trh v loňském roce zažil vystřízlivění z rychlého pandemického růstu, ale představení konverzačního robota ChatGPT jako by mu vehnalo do žil novou krev. Vedle rychle rostoucí řady start-upů zaštiťujících se zkratkou "AI" ve svých názvech to ilustrují například také výsledky amerického výrobce grafických karet Nvidia, jehož tržní hodnota se od počátku roku zdvojnásobila na více než bilion dolarů. Nový favorit investorů tím potvrzuje starou moudrost startupového světa – v době zlaté horečky více než zlatokopové vydělávají ti, kteří jim prodávají krumpáče a další vybavení.

Mezi takové "prodejce krumpáčů" v aktuální zlaté horečce umělé inteligence se přitom řadí i americká společnost Hewlett Packard Enterprise (HPE), která stojí za nejsilnějšími superpočítači světa, jejichž extrémně výkonné servery trénink jazykových modelů a neuronových sítí pohání. Loni přitom jejich výrobu zahájila i v Česku, kde otevřela svou vůbec první evropskou superpočítačovou linku. Na to, jak AI ovlivní byznys firmy a jaké přístroje trénink umělých mozků a chroustání obřích dat umožňují, se HN zeptaly výkonného ředitele české pobočky HPE Jana Kameníčka.

Co podle vás boom umělé inteligence lidstvu přinese?

Nástup AI bych přirovnal k parnímu stroji, jehož vynález v 19. století postupně nahradil rutinní fyzickou práci. Umělá inteligence nahradí rutinní mentální práci. Dobrý příklad jsou call centra. Zvedáte telefon za telefonem a odpovídáte na dotazy zákazníků, což je velmi vyčerpávající práce. Stejná činnost by mohla být nahrazena chatbotem, což už se dnes na poměrně vysoké úrovni děje. U nejlepších chatbotů prakticky nerozpoznáte, že s vámi nemluví člověk. Zaměstnanci, kteří by tuto rutinní práci dělali, se mohou věnovat mnohem kreativnější činnosti, která má větší přínos pro společnost i pro ně samotné. Myslím si, že AI obrovsky přispěje k tomu, aby společnost zvýšila kvalitu toho, co dělá, a rutinní záležitosti přenechala strojům.

Takže si nemyslíte, že umělá inteligence připraví lidi o práci?

To je podle mého názoru absolutní nesmysl. Parní stroj také nezpůsobil celoplanetární nezaměstnanost, ale naopak zvýšil produktivitu práce. Totéž se stane s umělou inteligencí. V historii vždy nová technologie jenom posunula práci na vyšší úroveň. A pokud by skutečně došlo k tomu, že opravdu budeme tak efektivní, že nebudeme potřebovat tolik zaměstnaných lidí, prostě zkrátíme pracovní dobu a budeme mít volné pátky.

Je podle vás povyk kolem AI opodstatněný?

Myslím, že kdybychom se podívali na známou Gartnerovu křivku, jsme teď přesně na vrcholu přehnaných očekávání. O AI se hodně mluví, ChatGPT vám dokáže napsat diplomku nebo dodat jakýkoliv víceméně použitelný text. Zvládne analytickou nebo programátorskou práci, v horizontu pěti let očekávám i další využití například ve zdravotnictví nebo logistice. Zatím si ale často vymýšlí a dá se tak použít spíše jako pomocník, který dává doporučení. Řízení firemních procesů bych mu zatím nesvěřil. Myslím, že potrvá ještě dlouho, než půjde použít jako výkonný stroj bez nutnosti následných kontrol a úprav.

Jan Kameníček (64)

Vystudoval Fakultu elektrotechniky na Českém vysokém učení technickém. Kariéru odstartoval začátkem 90. let na vedoucích pozicích v amerických firmách zabývajících se výrobou počítačů – Digital Equipment Corporation a Compaq.

Druhá zmíněná firma se v roce 2002 spojila s výrobcem osobních počítačů Hewlett Packard, kde Kameníček začal zastávat pozici manažera pro Českou republiku.

V roce 2008 se pak stal výkonným ředitelem české pobočky a po rozdělení firmy v roce 2015 převzal stejnou pozici ve vedení nově osamostatněné Hewlett Packard Enterprise, která se zaměřuje na poskytování IT infrastruktury (servery, úložiště, superpočítače atd.).

Může se HPE svézt na vlně rostoucího zájmu o umělou inteligenci?

Určitě. Naší výhodou je, že veškeré nástroje umělé inteligence mají poměrně vysokou spotřebu výpočetního výkonu a infrastruktury, kterou dodáváme. Nástroje jako ChatGPT potřebují výkony superpočítačů, v jejichž dodávkách je HPE světovou jedničkou díky velkým investicím do vývoje a cíleným akvizicím předních výrobců v této oblasti, firem SGI a Cray.

Jak moc v tuhle chvíli rozmach AI ovlivňuje byznys HPE? Jak se vyvíjí podíl AI na vašem byznysu?

Dnes tvoří prodej superpočítačů zhruba 10 až 15 procent z celého objemu firmy. Za první kvartál celá firma vyrostla o 12 procent, zatímco divize superpočítačů (tzv. High Performance Computing, zkráceně HPC, někdy také HPC/AI – pozn. red.) vzrostla o 34 procent. Částečně to může být způsobené tím, že jsme vyrobili vůbec první exascale počítač. Výkon superpočítačů se měří v takzvaných FLOPS, exascale počítač má přitom výkon jeden exaFLOPS. Takový přístroj umí za vteřinu udělat 1018 (miliardu miliard) výpočetních operací. Pro představu, kdybyste vzal všechny lidi na planetě a každý z nich za vteřinu udělal jednu operaci, stejný úkol jim zabere zhruba šest let.

Komu jste tento exascale počítač dodávali?

Velké výzkumné laboratoři Oak Ridge ve státě Tennessee, kde na něm běží stovky různých projektů. Používají ho například k vývoji nových léků, což vyžaduje obrovské množství iterací, nebo k různým simulacím – co se stane třeba při povodni první, druhý, třetí den? Díky tomu můžete stanovit určitá opatření a předcházet škodám. Velmi složitá je i předpověď počasí či modelování vlivu globálního oteplování.

Kterým firmám dodáváte superpočítače v Česku?

Máme tady dvě opravdu velké instalace. Jednou je IT4Innovations, což je výzkumný ústav, který funguje podobně jako americký Oak Ridge. Tam mají Karolinu, největší superpočítač v Česku. V komerční sféře je největší instalace ve Škodě Auto, která svůj superpočítač používá mnohem pragmatičtěji – pomocí 3D modelů na něm simulují například aerodynamiku vozů či crash testy nebo na něm vytváří takzvaná digitální dvojčata výrobních linek. Místo toho, aby výrobní proces ladili v reálném prostředí výrobního závodu, namodelují výrobní linku v počítači, nasimulují její provoz, odladí nedostatky a až poté linku zavedou do výroby. Díky tomu ušetří obrovské množství času a nákladů.

Loni na podzim jste v Kutné Hoře spustili novou linku na superpočítače. Kolik zakázek jste zatím realizovali?

Konkrétní číslo vám neřeknu, ale sestavení superpočítače a jeho testování trvá od šesti týdnů do šesti měsíců u největších konfigurací, takže propustnost nové výrobní haly se pohybuje řádově v desítkách zakázek ročně. Není tam velký počet zakázek, ale z hlediska finančního objemu pro HPE to jsou velké zakázky.

Proč jste se rozhodli tuto linku rozjet?

Zhruba před dvěma lety jsme řešili problém, že kvůli nárůstu požadavků přestává dostačovat současná výroba, která byla primárně ve Spojených státech.

Superpočítače jsou hodně těžké (hmotnost jedné skříně u modelu Cray EX se pohybuje kolem čtyř tun, superpočítače jich přitom běžně mívají desítky či stovky – pozn. red.), takže jsme je ze Spojených států museli převážet lodí, což trvá dlouho.

Potřebovali jsme tedy vytvořit nějakou výrobní základnu v Evropě a rozhodli jsme se rozšířit stávající výrobní závod v Kutné Hoře ve Foxconnu. Zhruba dva roky se přistavovala hala, která má asi 2100 m2 navíc, má výkonné napájecí zdroje, dvojitou podlahu s nosností šest tun na metr čtvereční a nezbytné vodní chlazení. Linka je dnes připravená maximálně na výrobu 40 skříní, které se tam dají současně montovat.

Proč si HPE vybralo jako svou evropskou základnu právě Kutnou Horu?

Foxconn je největším světovým výrobcem technologií a již mnoho let je klíčovým globálním výrobním partnerem HPE. Více než 12 let jsme měli výrobní závod zde v Kutné Hoře, kde ve spolupráci s Foxconnem vyrábíme standardní servery a úložné systémy. Nová továrna, zaměřená na systémy HPC/AI, umožňuje snadnější a užší osobní spolupráci mezi našimi evropskými zákazníky a našimi týmy a inženýry. To je důležité, protože systémy HPC/AI jsou přizpůsobovány přesně podle potřeb a požadavků zákazníků.

S jakými hlavními problémy se v HPE při vývoji počítačů potýkáte?

První problém je jejich efektivní chlazení. Jeden stojan může spotřebovat až 400 kilowattů elektrické energie. Když máte superpočítač o deseti stojanech, ve špičce spotřebuje až tisíc kilowattů, které do něj proudí. To je obrovská spotřeba, která si žádá efektivní chlazení. Naše stroje nejsou chlazené vzduchem jako běžné počítače, ale teplou vodou. Při vstupu má mezi 30 a 40 stupni, po ochlazení zařízení ji naženeme na fasádu budovy, kde se ochladí vnějším prostředím, a zase se vrací zpátky. Pouze v teplých dnech vyžaduje ještě další externí chlazení.

Další problém představuje to, že typický superpočítač jako například Karolina má řádově 100 tisíc jader, která využijete jen tehdy, pokud jim dokážete dostatečně rychle dodávat data a umíte je paralelně zpracovat. Takže potřebujete software, který umožní paralelizaci výpočetních výkonů, a zároveň musíte mít velice rychlé datové úložiště, které bude těm 100 tisícům jader neustále servírovat dostatek dat tak, aby se neflákala a byla maximálně využitá.

Zmínil jste vysokou spotřebu. Probíhá v současnosti vývoj nových metod chlazení, které by byly méně energeticky náročné?

Jednou z alternativ je chlazení v oleji, s čímž experimentují někteří naši partneři, například firma Wedos, která u nás nakupuje technologii a chladí ji v oleji. Teplo z oleje převádí jednoduchým převodníkem do vody, čímž lze ohřívat například koupaliště. To je také velice efektivní způsob chlazení. Olej má totiž výbornou tepelnou vodivost. Ponoříte do něj všechny desky, všechno běží pod hladinou a veškeré teplo se tak odvádí do oleje, jehož teplota může dosáhnout zhruba 40 až 50 stupňů. Můžete najednou odpojit všechny ventilátory, protože je už nepotřebujete. Díky tomu vám už neberou elektrickou energii a nemusíte řešit jejich časté poruchy.

Za nejefektivnější pro superpočítače ale zatím považujeme chlazení vodou, protože ekonomicky vychází nejlépe. V prostředí severní a střední Evropy dokážeme po většinu roku vodu chladit jenom tím, že ji vyženeme na fasádu budovy.

Olej se v tomto případě používá v nějakém uzavřeném cyklu?

Ano, představte si, že máte vanu, do které ponoříte všechny počítačové komponenty, zavřete ji, aby se olej neodpařoval, a potom ho cirkulujete malým čerpadlem. To jde do výměníku tepla, kde převádíte teplo z oleje na teplou vodu a tu používáte například na topení. To je druhá metoda. Třetí je chlazení vzduchem, které je nejméně efektivní. Jiné metody se zatím nepoužívají. Vývoj procesorů a jejich výkonnosti jdou ale tak rychle dopředu, že se obávám, že časem i běžné procesory v běžných serverech nebudou uchladitelné vzduchem a budou muset být chlazené nějakým jiným způsobem.

Myslíte, že Evropa zaostává v oblasti superpočítačů a umělé inteligence za Spojenými státy a Čínou?

Máme určité rezervy. V Evropě dnes superpočítače dodává primárně firma HPE nebo firma Atos. Jsme tady v podstatě jen dva konkurenti. Amerika dávala hodně zdrojů do vývoje v předchozích letech a Evropa trochu zaostala. I proto jsem rád, že jsme přesunuli výrobu sem do České republiky a spustili tak první evropskou linku na superpočítače americké produkce.

Ale věřím, že máme ještě co dohánět, a doufám, že Evropská unie se do této oblasti opře s větší energií i množstvím dotací a další podpory.

Můžete mi přiblížit vaši spolupráci s německým start-upem Aleph Alpha, který je často označovaný za nejsilnějšího evropského konkurenta americké OpenAI?

V HPE jsme vytvořili superpočítač s umělou inteligencí "alpha ONE", který Aleph Alpha používá k trénování a provozu svého jazykového modelu Luminous. Společně vyvíjíme aplikace AI na míru pro zákazníky. Na nedávném veletrhu v Hannoveru jsme například představili živou ukázku, jak může personál továrny komunikovat s průmyslovým robotem v přirozeném jazyce nebo s pomocí obrázků. Asistent s umělou inteligencí v tomto případě funguje jako vysoce specializovaný servisní technik, který pomáhá personálu továrny řešit různé složité úkoly od instalace a kalibrace přes údržbu až po bezpečnost provozu.

Jde ale jen o malou část možností, které generativní AI otevírá ve výrobě. Schopnosti asistenta AI lze rozšířit na celé výrobní prostředí továrny a také na dodavatelský řetězec – například tím, že bude proškolený o další technickou dokumentaci a také o informace o dodavatelích, dodavatelských smlouvách, právních podmínkách a předpisech, nákladech nebo emisích CO2.

Vedle superpočítačů dodáváte také běžné servery, úložiště a další IT infrastrukturu. Pozorujte v zájmu o vaše služby nějaká specifika na českém trhu?

Jsme unikátní v jedné věci, kterou nastíním v rámci strategie celé naší firmy. Před několika lety jsme začali nabízet IT infrastrukturu jako službu v rámci platformy HPE GreenLake. Řada firem dnes přechází do veřejných cloudů primárně díky jejich flexibilitě a rychlosti. Vzhledem k tomu, že jde o velmi profitabilní business, jsou tyto služby intenzivně propagovány velkými globálními cloudovými poskytovateli jako je AWS, Google nebo Microsoft. Nevýhodou je ovšem nákladný a komplikovaný proces, pokud se rozhodnete vrátit provoz zpět do privátního cloudu nebo ho převést k jinému cloudovému poskytovateli.

HPE považuje za mnohem efektivnější hybridní přístup, kdy část infrastruktury máte ve svém privátním datovém centru a část v cloudu. Rozhodujete se podle toho, jaká data chcete mít pod svojí kontrolou, jestli k nim potřebujete mít přístup i v případě výpadku internetového připojení, jak rychlou odezvu aplikací potřebujete, případně podle ceny služby. V Česku je o naše služby privátních cloudů velký zájem, z hlediska prodejů služeb GreenLake patříme k nejlépe hodnoceným trhům na světě.

Za loňský rok šla více než čtvrtina našich tržeb z této služby, kdy zákazník platí prostě za to, co skutečně konzumuje. Zbylé tři čtvrtiny našich příjmů tvoří přímý prodej serverů, datových úložišť, síťových prvků a dalších služeb. Naším cílem pro tento rok je zvýšit tento podíl na třetinu, protože věříme, že to je správná cesta a zákazník by měl mít možnost volby.

Můžete nějak specifikovat, jaké mohou nastat problémy, pokud bych měl data jen ve veřejném cloudu nebo jen v lokálním datovém centru?

Moje osobní názory jsou v tomto směru trochu extrémní. Není mi příjemná představa, že nevím, kde leží moje data, kdo k nim má přístup, jestli je někdo využívá na marketing nebo jestli je zpracovává umělá inteligence. Ukládám proto do cloudu pouze osobní data, u kterých by mi nevadilo jejich uveřejnění. Představte si, že budete mít firmu, jejíž veškerá data a aplikace budete provozovat v cloudu, a například kvůli geopolitickým problémům k nim najednou ztratíte přístup. To je pro váš byznys ohromná rána.

Proto si myslím, že kritická data, ať už státu nebo firmy, by měla ležet v privátním cloudu. Zároveň pokud data analyzujete, dává smysl tak činit v místě, kde vznikají – například v továrně. Proč je posílat do cloudu, což stojí nějaké peníze, analyzovat je a zase posílat zpátky?

V HPE věříme, že by zákazník měl vždycky mít právo volby v tom, kam si ukládá svoje data, a to na základě jejich klasifikace a způsobu použití.

Čím si vysvětlujete zájem o hybridní cloud v České republice ve srovnání se zbytkem světa? Jsou české firmy "paranoidnější"?

Čeští zákazníci si plně uvědomují riziko ztráty přístupu ke svým datům nebo jejich nesprávného použití poskytovatelem cloudu. Data uložená v zahraničí mohou být například využitá jako nástroj politické lobby k ovlivnění chování vlastníka dat. A současná politická situace jen potvrzuje, že jsou obavy namístě. Proto čeští zákazníci striktně rozlišují, jaká data mohou parkovat v cloudu a jaká citlivá data by měla být uložena ve vlastních datových centrech.

24. 7. 2023; Hospodářské noviny

Umělá inteligence je revoluční jako parní stroj, ale pro mentální práci

Rozhovor

- Co podle vás boom umělé inteligence lidstvu přinese?

- Takže si nemyslíte, že umělá inteligence připraví lidi o práci?

- Je podle vás povyk kolem AI opodstatněný?

- Může se HPE svézt na vlně rostoucího zájmu o umělou inteligenci?

- Jak moc v tuhle chvíli rozmach AI ovlivňuje byznys HPE? Jak se vyvíjí podíl AI na vašem byznysu?

- Komu jste tento exascale počítač dodávali?

- Kterým firmám dodáváte superpočítače v Česku?

- Loni na podzim jste v Kutné Hoře spustili novou linku na superpočítače. Kolik zakázek jste zatím realizovali?

- Proč jste se rozhodli tuto linku rozjet?

Zhruba před dvěma lety jsme řešili problém, že kvůli nárůstu požadavků přestává dostačovat současná výroba, která byla primárně ve Spojených státech. Superpočítače jsou hodně těžké (hmotnost jedné skříně u modelu Cray EX se pohybuje kolem čtyř tun, superpočítače jich přitom běžně mívají desítky či stovky – pozn. red.), takže jsme je ze Spojených států museli převážet lodí, což trvá dlouho. Potřebovali jsme tedy vytvořit nějakou výrobní základnu v Evropě a rozhodli jsme se rozšířit stávající výrobní závod v Kutné Hoře ve Foxconnu. Zhruba dva roky se přistavovala hala, která má asi 2100 m2 navíc, má výkonné napájecí zdroje, dvojitou podlahu s nosností šest tun na metr čtvereční a nezbytné vodní chlazení. Linka je dnes připravená maximálně na výrobu 40 skříní, které se tam dají současně montovat.

- Proč si HPE vybralo jako svou evropskou základnu právě Kutnou Horu?

- Myslíte, že Evropa zaostává v oblasti superpočítačů a umělé inteligence za Spojenými státy a Čínou?

---

JAN KAMENÍČEK (64) ? Vystudoval Fakultu elektrotechniky na Českém vysokém učení technickém. Kariéru odstartoval začátkem 90. let na vedoucích pozicích v amerických firmách zabývajících se výrobou počítačů – Digital Equipment Corporation a Compaq. ? Druhá zmíněná firma se v roce 2002 spojila s výrobcem osobních počítačů Hewlett Packard, kde Kameníček začal zastávat pozici manažera pro Českou republiku. ? V roce 2008 se pak stal výkonným ředitelem české pobočky a po rozdělení firmy v roce 2015 převzal stejnou pozici ve vedení nově osamostatněné Hewlett Packard Enterprise, která se zaměřuje na poskytování IT infrastruktury (servery, úložiště, superpočítače atd.).

Foto: AI spolyká spousty dat Boom umělé inteligence může podle Jana Kameníčka nakopnout byznys HPE. "Veškeré nástroje umělé inteligence mají poměrně vysokou spotřebu výpočetního výkonu a infrastruktury, kterou dodáváme," říká.

Foto: HPE

O autorovi: Tomáš Zítko, tomás.zitko@hn.cz

24. 7. 2023; Nový prostor

Na hrách mám rád jejich hravost, v ČR jsme v jejich vývoji vysoce nadprůměrní

Vystudoval herní design v Londýně a posledních devět let se podílí na vývoji předních českých her. S Martinem Zieglerem jsme si povídali o tom, jak se počítačové hry vlastně studují a tvoří nebo jak si my, Češi, v tomto ohledu ve světě stojíme. Jelikož se známe dlouhá léta, v rozhovoru si tykáme.

- Bez nadsázky můžeme říct, že jsi svůj profesní život zasvětil počítačovým hrám. O tom, že by ses chtěl věnovat právě tomuto odvětví, jsi mluvil už v době, kdy jsi studoval informatiku na matfyzu. Proč zrovna hry?

Počítačové hry jsem si vybral, protože jsem chtěl v budoucím zaměstnání spojit technické a kreativní domény a ty hry to hezky kombinují. Je to pestrá kariéra, spolupracuji s celou škálou profesí, od spisovatelů přes programátory po vizuální umělce, je tam obchodní a produkční aspekt, zkrátka velmi široký záběr toho, čemu se věnuji a v čem se potřebuji vzdělávat. Dalším důvodem bylo to, že jsem se v oblasti her pohyboval už celkem dlouho. Můj táta byl novinář a v časopise, kde pracoval, zavedli pravidelnou rubriku s recenzemi počítačových her.

DOSPĚLA GENERACE, KTERÁ TY HRY V DĚTSTVÍ HRÁLA, A TÍM PÁDEM K TOMU MÁ VZTAH

Nabídli ji mně, takže jsem se v patnácti dostal k možnosti si každých čtrnáct dnů zahrát počítačovou hru, a ještě jsem dostal zaplaceno za to, že jsem na ni napsal svůj názor. To byla bomba, všichni mi to záviděli. (smích) Skrz to jsem se dostal k různým kontaktům a líbila se mi celková atmosféra toho herního průmyslu. Na rozdíl od jiných oborů tady totiž nepanovala tak velká soutěživost a uzavřenost mezi konkurenčními firmami, všichni si vzájemně pomáhali a chtěli, aby hry byly úspěšné. Měl jsem pocit, že to budou lidé, se kterými si budu rozumět.

- A opravdu to tak stále funguje?

Naprosto. Samozřejmě i hry jsou dnes široký pojem a dají se dělat mnoha různými způsoby. Třeba trh s mobilními hrami je mnohem kompetitivnější. Ale právě Warhorse Studios, kde pracuju, je tým, který je nadšený pro to, co dělá, a vidí v tom nejen zábavnou hodnotu, ale i společenský přesah.

- Po bakaláři ses rozhodl jet do Londýna studovat magisterský obor přímo zaměřený na počítačové hry, na Brunel University London. Tehdy to byl jeden z mála takto profilovaných oborů v Evropě, u nás nic podobného neexistovalo. Jak se studují počítačové hry? Co ten obor přesně nabízel?

K tomu se dá přistoupit různě. V Brunelu člověk studoval polovinu času teorii her, což byl vlastně čistě akademický obor. Četli jsme studie o hrách, psali jsme eseje a závěrečné práce. Ta věda kolem toho v té době začínala být zajímavá, probíhaly početné výzkumy věnované například různým psychologickým efektům her, ten obor se dal studovat jako jakákoliv jiná společenská věda. A pak tu byla praktická část, kde se člověk učil sestavit návrhy na opravdovou hru, kterou se pak snažil vyrobit. Učili jsme se, co to obnáší udělat hru, ať už sám, či v týmu, zkoumali jsme, jak lidé reagují, když ji hrají – zkrátka jsme se snažili načerpat co nejvíce z toho praktického řemesla. Já jsem studoval konkrétně herní design, tedy opravdu návrh her, takže to nebylo ani až tak technicky zaměřené, ale spíš šlo o to hledat nejlepší nápad a upřesňovat, jak ta hra bude vystavěná. Rolí je v herním průmyslu dnes hodně a různě se překrývají. Tradičně ale herní designér nebo návrhář hru vymyslí a designuje její pravidla, mechaniky, jednotlivé úrovně, a to je přesně to, co jsem studoval.

- Dnes už je možné počítačové hry studovat i na FEL ČVUT nebo právě na MFF UK. Tyto možnosti za tebe ještě neexistovaly. Máš nějaké srovnání, jestli třeba to londýnské studium bylo jinak koncipované, než je tady?

Určitě jsou oba ty obory, které zmiňuješ, pojaté techničtěji, než bylo studium na Brunelu, ale dobrá zpráva je, že kromě těchto technických studií tu začínají vznikat i obory zaměřené právě na kreativní herní design. První z nich existuje na FAMU a snaží se umělecky připravit studenty na to hry vymýšlet. Hezky se to tedy doplňuje s obory z technických škol, kde jsou lidé, kteří ty hry umí dělat. A už pár let tu funguje i meziuniverzitní předmět na matfyzu, který spolupracuje s dalšími školami, kde se nevěnují přímo počítačovým hrám, ale mohou do nich mít určitý přesah, jako jsou grafické obory, uměleckoprůmyslové školy, AVU apod. Takže se zde utvářejí nové týmy zastupující ty jednotlivé oblasti nezbytné při vývoji počítačových her.

- Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, jak komplexní ten obor je a že už má také svoji vědu…

To je určitý generační posun. Dospěla generace, která ty hry v dětství hrála, a tím pádem k tomu má vztah. Takže pak má leckdo přirozenou myšlenku, že by se tím chtěl živit, ať už tvorbou, novinařinou, nebo ve vzdělání. V mém věku bylo ještě těžké si tu vysokou školu najít, ale o deset let později už tu ty obory vznikají, protože dospěli další lidé, kteří jsou schopni je založit, byť zatím třeba za garance filmových věd nebo programátorských oborů. Je vidět, že se to rychle rozvíjí, ale zároveň jsme v tomto ohledu stále přibližně o těch deset let za západní Evropou, kde už teď vznikají i celé fakulty zaměřené jen na vývoj her.

- Po návratu ze studií jsi v roce 2014 nastoupil do Warhorse Studios, dnes slavných hlavně díky celosvětově uznávané a kritiky oceňované hře Kingdom Come: Deliverance. Tahle první a zatím poslední hra studia vyšla v roce 2018. V jaké fázi jsi tam nastoupil?

Časově jsem nastoupil zhruba v polovině vývoje, ale tu největší práci jsme měli ještě před sebou. Studio v té době hodně rostlo, založilo ho pár seniorů českého herního průmyslu a já jsem byl součástí mladé síly, která se na to nabalila, protože ten projekt byl mnohem větší, než ti senioři mohli sami zvládnout. Pro většinu z nás to byla první profesní zkušenost s vývojem komerčních her.

- Kingdom Come: Deliverance je historická, realistická RPG hra (hra na hrdiny či rolová hra), ve které se hráč chopí role jedné postavy a vidí svět jejím pohledem. Příběh se odehrává v českých zemích na počátku 15. století. Čím si hra zasloužila tak velkou pozornost?

Naším inovativním přístupem je, že děláme historickou hru v tom RPG žánru, což znamená, že člověk je jednou z postav ve světě, který vytváříme, a může se v něm svobodně pohybovat a interagovat. Historické hry byly typicky strategie, kde se člověk díval na svět abstraktně shora, my jsme chtěli udělat mnohem menší kus světa, jen pár kilometrů čtverečních, ale nechat tam hráče svobodně chodit a objevovat. Jde nám o vytvoření zážitku z toho, že se člověk může do toho světa podívat a představit si, jak vypadal tehdejší život, příroda, co lidé jedli, jak žili apod.

- Jaké to bylo začínat zrovna na tak obrovském a komplexním projektu?

Pro mě to bylo fantastický. Měli jsme velmi ambiciózní plán v žánru, který je jeden z nejsložitějších, takže jsem měl šanci nahlédnout, co to znamená navrhnout, naprogramovat, vymodelovat, ale i nazvučit, nadabovat a odpromovat takhle velkou hru. Byla to skvělá příležitost skočit do toho rovnou po hlavě.

JE DOBŘE, ŽE JE TAK SNADNÉ HRY DĚLAT, PROTOŽE TO OTEVÍRÁ TRH MNOHEM ŠIRŠÍMU MNOŽSTVÍ LIDÍ

Byla tam spousta rozmanitých problémů – od relativně banálních, kde jsme museli řešit, aby kováři správně seděla ruka na kladivu, až po to, aby se postavy chovaly za jakýchkoli okolností přirozeně jako skuteční lidé. Ta umělá inteligence postav mě bavila úplně nejvíc, protože hráč má velkou svobodu s tím systémem interagovat, takže může dělat i celkem nepředvídatelné věci. My jsme tudíž museli připravit robustní systém, který je schopný spustit nějakou uvěřitelnou reakci, když se něco takového stane. To je dost obtížné, protože vůbec nemáme pod kontrolou to, co, kdy a kde se stane. A teď už se pár let věnujeme novému, zatím neodhalenému projektu, a tohle všechno mě na tom baví pořád.

- Ty ale nezůstáváš jen u své práce, vývoji her se věnuješ i ve volném čase. Kolik her už jsi celkem vytvořil nebo se na nich podílel?

Já jsem jich mnoho začal a postupem času opustil, protože jsem se na nich chtěl jen třeba něco naučit a pak mi ten nápad nepřišel tak dobrý. Dodělal jsem celkem asi čtyři počítačové, jednu deskovou a jednu karetní hru. Snažím se zkoušet všemožné formáty, vytvořil jsem i třeba městskou bojovku po Praze. Na hrách mám rád ten jejich základní princip – hravost a lehkost, kterou člověku přináší, a to se snažím hledat v celém tom spektru forem.

- Je složité s nápadem na počítačovou hru prorazit?

Dnes je překvapivě snadné počítačovou hru vytvořit, ale je čím dál těžší ji prodat. Rozvíjí se technologie, které umožňují vytvořit hry i lidem, kteří nejsou programátoři. Mnoho her lze postavit jako stavebnice z menších částí, které připravil někdo jiný. Hry dnes díky tomu vytvářejí i děti. Myslím si, že je dobře, že je tak snadné hry dělat, protože to otevírá trh mnohem širšímu množství lidí, což přináší inovace a nové pohledy. Na druhou stranu těch her vychází několik tisíc ročně, takže není snadné si na trhu najít místo a získat pro hru pozornost.

- V ČR dnes existuje celá řada úspěšných herních studií. Jak si stojí česká scéna v porovnání se světem?

Silně. Když spočítáme, kolik české hry vydělaly na hlavu, tak jsme vysoce nadprůměrní. Stejně tak když se podíváme na kritická hodnocení her, jsme opět nadprůměrně silní. Třeba Kingdom Come byla při vydání jednou z nejprodávanějších her světově vůbec, byli jsme na největším tržišti s hrami nominovaní i na hru roku. A to není zdaleka anomálie, např. když se podíváme do historie, komerčně silně úspěšné byly hry Mafia nebo Operation Flashpoint, velké úspěchy máme i v komornějších hrách, třeba ze studia Amanita. Jednou z nejúspěšnějších českých her je relativně nenápadný Truck Simulator nebo ve virtuální realitě Beat Saber pražské firmy Beat Games. Takže když se podíváme dozadu v podstatě jakoukoliv metrikou, tak v Čechách děláme silné, úspěšné hry a daří se nám nad očekávání, která by člověk od tak malé země měl.

MARTIN ZIEGLER PO BAKALÁŘI NA MATEMATICKO-FYZIKÁLNÍ FAKULTĚ (MFF UK) V PRAZE ODEŠEL STUDOVAT HERNÍ DESIGN NA BRUNEL UNIVERSITY LONDON. V SOUČASNOSTI PRACUJE PRO SVĚTOZNÁMÉ VÝVOJÁŘSKÉ STUDIO ZABÝVAJÍCÍ SE TVORBOU POČÍTAČOVÝCH HER WARHORSE STUDIOS. JAKO HLAVNÍ SKRIPTÉR ZDE VEDE ODDĚLENÍ PROGRAMÁTORŮ, KTEŘÍ JSOU ZODPOVĚDNÍ PŘEDEVŠÍM ZA HERNÍ PRAVIDLA, PŘÍBĚHOVOU LOGIKU A UMĚLOU INTELIGENCI POSTAV.

Foto: archiv Martina Zieglera

24. 7. 2023; technickytydenik.cz

Z obsahu

Umělá inteligence a lidská práva: rizika, příležitosti a regulace Umělá inteligence (AI) představuje celou řadu rizik, a zároveň nabízí mnoho příležitostí napříč společností.

Dosud však neproběhla žádná komplexní analýza AI v kontextu lidských práv. Právě o to se od roku 2021 snaží společný výzkum FEL ČVUT, MUNI, Ambis a prg.ai. Projekt Umělá inteligence a lidská práva: rizika, příležitosti a regulace je financován Technologickou agenturou ČR a sdružuje technologické a právní odborníky. Výzkumníci si dali za cíl...

Na české silnice vstupují "mikrovlnní cestáři"

Na tuzemských silnicích se začíná výrazněji uplatňovat revoluční mikrovlnná technologie Futtec. Patent na ni má stejnojmenná česká společnost, která s ní hodlá proniknout na asfaltové vozovky po celém světě. Prostřednictvím svého pilotního stroje FT3 dosud opravila více než 1 000 výtluků, mezi nimi i 55 havarijních děr na Barrandovském mostě před letošní etapou jeho generální opravy. Ve vývoji zařízení na preventivní opravy výtluků, na němž intenzivně...

Přesné bezpečnostní spojky chrání stroje před extrémním chladem

Když provozní podmínky stroje zahrnují teploty klesající hluboko pod bod mrazu, mnoho komponentů začíná narážet na své limity. Selhání stroje v důsledku křehnutí materiálů chladem v místech, jako jsou průmyslové mrazírny, tepelné komory, a obecně v chladném podnebí, může mít za následek extrémní náklady pro provozovatele, protože procesy se zastaví a je nutné provést časově náročné opravy. Bezpečnostní spojka SK2 od společnosti...

EGÚ vyhodnotilo podmínky pro větrnou energetiku v ČR

"Optimální potenciál pro instalaci větrných elektráren má přibližně 7 % území České republiky. Vyhodnotili jsme jej na základě podobného postupu, o jaký se dříve opírala studie Akademie věd ČR. Konkrétní zpracování analýzy jsme založili na postupné redukci nevhodných oblastí pro větrné elektrárny podle pevně stanovených kritérií," uvedl Matěj Hrubý, řídící konzultant EGÚ Brno. V prvním kroku EGÚ Brno vymezila rozsah území, kde je za stávajících...

Koboty vhodné i pro menší podniky a školy

Společnost ABB uvádí na trh dvě nové verze kolaborativního robotu GoFa: GoFa 10 a GoFa 12, díky nimž se uživatelům otevírají nové možnosti automatizace, a tedy efektivnější výroby. Při nosnosti až 10 a 12 kg a vysoké přesnosti opakovatelného najetí do bodu je lze využít k široké škále operací v těsné, a přitom bezpečné spolupráci s člověkem. Tím nové verze řeší problém nedostatku kvalifikovaných pracovníků a zároveň zvyšují produktivitu...

Vlákenné inovativní sorbenty zlepší chemickou analýzu roztoků

Na vývoji nových vlákenných kompozitů z mikro- a nanovláken pracuje Ing. Jakub Erben z Katedry netkaných textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci zhruba pět let. Intenzivně se tomuto problému začal věnovat z podnětu dr. Martiny Hálkové z Katedry analytické chemie Farmaceutické fakulty Univerzity v Hradci Králové, která za vývoj využití nanovláken v extrakčních metodách získala Cenu Doctorandus za technické vědy v národní soutěži...

Spektrometr LiMo zjednoduší a zlevní dobývání lithia

Lithium je s ohledem na nástup elektromobility a celou řadu moderních technologií klíčovou surovinou. Evropské země se v této oblasti spoléhají téměř výhradně na dovoz, přestože ložiska tohoto lehkého kovu má. A není tajemstvím, že jedno z nejnadějnějších ložisek se nachází v oblasti Cínovce, na hranici ČR a Německa asi 6 km nad městem Dubí na Teplicku. Větší část ložiska se přitom nachází na české straně. Odborníci nyní řeší vhodnost...

Cloud computing s revolučním impulsem: s kvantovými čipy a umělou inteligencí

I když musíme být velmi obezřetní při přejímání zpráv z Číny, nejmodernější technologie tam mají velkou podporu. Ostatně s velkou opatrností se musí přistupovat také ke zprávám z amerických médií, podle nichž USA dostatečně neinvestují do kritických technologií, aby Čínu předstihly. Výdaje americké vlády na kritické technologie se podle některých zpráv téměř zdvojnásobily z 60,7 miliardy dolarů ve fiskálním roce 2017 na 117,2 miliardy ve fiskálním...

Flexibilní 5G cloudová architektura vylepší řízení výroby

Inteligentní bezdrátové senzory umístěné přímo na klíčové prvky výrobních zařízení zlepšují řízení výrobních procesů díky tomu, že je lze flexibilně monitorovat, předcházet chybám a poruchám a na základě získaných dat je také adaptivně řídit. Jakkoliv to někomu může znít jako vzdálená vize budoucnosti, v praxi se tento princip už mnohde aplikuje, a to jsme v možnostech využití teprve na začátku. Rozhodující bude především rychlost, se kterou budou výrobní...

Renovace ložisek — příspěvek SKF k optimalizaci nákladů a cestě k udržitelné budoucnosti

Globální výrobce ložisek s více než 100letou historií, švédská společnost SKF, čelí v dnešní turbulentní době mnoha různorodým výzvám. Klíčovými tématy jsou především udržitelnost zdrojů a jejich zachování pro budoucí generace, starost o životní prostředí, nakládání s odpady či řešení nedostatku zdrojů při maximální eliminaci znečištění ovzduší, vody a půdy. Přijetí těchto hodnot se samozřejmě odráží v optimalizaci chodu vlastních výrobních závodů...

ESG se dotkne i malých a středních firem, s reportingem jim nově pomůže online kalkulačka CarbonFix

Malé a střední firmy sice povinnost ESG reportingu nemají, jejich odběratelé (typicky banky, pojišťovny nebo nadnárodní korporace) však v rámci vlastního reportingu tyto informace mohou vyžadovat. "Pracují s nimi pak v rámci vlastního vykazování. A pokud jim jejich dodavatel nedokáže data dodat, nebudou s ním moci spolupracovat," varuje Viktor Třebický, jednatel společnosti CI3, která se věnuje konzultacím k výpočtu uhlíkové stopy...

Digitalizujte při zpracování plechu díky společnosti Murrelektronik

AsservimentiPresse je mezinárodně uznávanou italskou společností s třicetiletou zkušeností ve výrobě systémů pro automatizaci a podávání plechů pro lisy, sídlící v italském Massalengu. Navrhuje a vyrábí kotouče, rovnačky, podavače a kompletní systémy určené pro manipulaci se svitky plechu. Její závod je rozdělen do různých konstrukčních oblastí, od oddělení řezání a svařování konstrukcí až po oddělení numerického řízení obrábění a oblast montáže a testování zařízení. Vedle výroby se technické oddělení zabývá návrhem elektrického...

Efektivněji, rychleji, přesněji… aneb Obráběcí stroje i nástroje procházejí neustálým vývojem

Již podruhé v letošním roce přivítalo technologické centrum Yamazaki Mazak Central Europe v Říčanech-Jažlovicích u Prahy zájemce z řad technické veřejnosti, aby je seznámilo s přístupem společnosti k problematice současného obrábění kovů, v níž dominuje neustálá nutnost snižovat náklady a zátěž životního prostředí i vyrovnat se s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Důstojným partnerem další akce firmy Yamazaki Mazak Central Europe...

Ženy se nikdy nebály krve

Studie publikovaná nedávno v časopise Plos One vytvořila první globální pohled na ženy coby lovkyně. Na základě přehledu různých pozorování od etnografů zahrnujících období od 19. století po současnost autoři uvádějí, že ženy lovily nebo se na lovech podílely v téměř 80 % zkoumaných loveckých společností. Tyto údaje jednoznačně vyvracejí známý mýtus, že muži loví a ženy sbírají a že toto rozdělení sahá hluboko do historie lidstva. Vlivní antropologové...

Dva landery pro Artemis aneb Jak přistát na Měsíci

Návrat lidí na Měsíc a snahu o jeho "osídlení" nenechává americká kosmická agentura NASA náhodě, a k dopravě osob i materiálu chce proto využívat dvou odlišných koncepcí soukromých dopravních prostředků — landerů — konkurenčních společností. Přesto není doposud jisté, že původně plánovaný termín návratu na Měsíc bude dodržen. "Pokud je něco dostatečně důležité, pokusíš se o to, i když šance nejsou ve tvůj prospěch," je krédo muže...

Francouzsko-německý Idefix se chystá odletět zkoumat Phobos

Mars již navštívila celá řada více či méně úspěšných misí, jejichž součástí byly robotické dopravní prostředky — landery speciálně vyvinuté pro průzkum povrchu "rudé planety". Zatím se ale nikomu nepodařilo přistát na marsovských měsících Phobos a Deimos. Rozhodně to není nedostatkem zájmu. Oba měsíce jsou sice oproti našemu Měsíci velice malé, vědce však velmi fascinují, doposud dráždí fantazii a zůstávají v mnoha směrech záhadné...

24. 7. 2023; Nový prostor

Na hrách mám rád jejich hravost, v ČR jsme v jejich vývoji vysoce nadprůměrní

DOSPĚLA GENERACE, KTERÁ TY HRY V DĚTSTVÍ HRÁLA, A TÍM PÁDEM K TOMU MÁ VZTAH

- A opravdu to tak stále funguje?

- Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, jak komplexní ten obor je a že už má také svoji vědu…

- Jaké to bylo začínat zrovna na tak obrovském a komplexním projektu?

JE DOBŘE, ŽE JE TAK SNADNÉ HRY DĚLAT, PROTOŽE TO OTEVÍRÁ TRH MNOHEM ŠIRŠÍMU MNOŽSTVÍ LIDÍ

- Ty ale nezůstáváš jen u své práce, vývoji her se věnuješ i ve volném čase. Kolik her už jsi celkem vytvořil nebo se na nich podílel?

- Je složité s nápadem na počítačovou hru prorazit?

- V ČR dnes existuje celá řada úspěšných herních studií. Jak si stojí česká scéna v porovnání se světem?

Foto: archiv Martina Zieglera

23. 7. 2023; vedavyzkum.cz

Alquist z CIIRC ČVUT se svým social botem i letos soutěží o zlato

Studenti, kteří na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT vyvíjejí konverzačního bota Alquista v rámci pátého ročníku Alexa Prize Socialbot Grand Challenge (SGC5), letos opět patří mezi finalisty. Již začátkem srpna bude zřejmé, zda tým, který se soutěže účastní od jejího založení, obhájí loňské vítězství.

Amazon do závěrečného finále vybral 5 univerzitních týmů, a to jak na základě hodnocení jednotlivých anonymizovaných interakcí od uživatelů zařízení s Alexou, tak na základě technických článků zpracovaných jednotlivými týmy.

Vybranými finalisty jsou:

Alquist, Czech Technical University, Prague, univerzitní poradce týmu Jan Šedivý

Athena, University of California, Santa Cruz, univerzitní poradce Xin Wang

Chirpy Cardinal, Stanford University, univerzitní poradce Christopher Manning

GauchoChat, University of California, Santa Barbara, univerzitní poradce Xifeng Yan

NAM, Stevens Institute of Technology, univerzitní poradce Jia Xu

Tým ČVUT na soutěži již po páté

Již na konci roku 2022 byl tým ve složení Ondřej Kobza, Petr Marek, Jan Čuhel, David Herel a Tommaso Gargiani (všichni studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze) vybrán mezi devět týmů, které se pokusí splnit tzv. "velkou výzvu" (neboli Grand Challenge). To znamená získat od poroty skóre 4,0 nebo vyšší (z 5 možných) a udržet dvacetiminutovou souvislou a poutavou konverzaci socialbota s člověkem. Tuto výzvu dosud nikdo nesplnil. Tým, kterému se to podaří, získá pro svou univerzitu grant ve výši jednoho milionu dolarů.

Letos mohou uživatelé na svých zařízeních vybavených asistentkou Alexou vyvolat některého ze soutěžních botů formulkou "Alexa, let’s discuss". Na rozdíl od minulých let se to týká i zařízení s obrazovkou (Amazon Echo nebo Fire TV) a konverzující uživatelé jsou tak obohaceni i o obrazový požitek. Zpětná vazba, kterou týmům uživatelé ve formě ohodnocení proběhlé konverzace se socialbotem poskytují, umožňuje studentským týmům jejich roboty vylepšovat.

Nejenom zkušenosti z minulých let, ale i správně zvolené technické řešení zajistilo týmu květnový postup do semifinále a nyní i do finále, které proběhne v prvním srpnovém týdnu a které určí vítěze. Soutěže se tým účastní od jejího založení a dosud vždy stál na stupních vítězů. Kromě loňského prvního místa byl dvakrát stříbrný a jednou bronzový.

"Jsme nadšeni, že tým Alquist z CIIRC ČVUT postoupil do finále prestižní soutěže Alexa Prize. V této vzrušující fázi soutěže je Alquist vděčný za podporu a partnerství s Amazon Web Services (AWS), jejichž pokročilá infrastruktura umožňuje nasazení naší hybridní konverzační technologie kombinující pokročilé jazykové a skriptovací modely. S postupem do finále se tým vynasnaží využít této příležitosti k dalšímu vylepšení Alquista, posunutí hranic konverzační umělé inteligence a stanovení nových standardů pro human-like interakce," komentuje postup týmu Jan Šedivý v roli univerzitního poradce týmu.

"Velké jazykové modely zná díky chatu GPT dnes již každý. Tým z CIIRC ČVUT se konverzační umělé inteligenci soustředěně věnuje již řadu let a každoročně se mu daří prosazovat mezi nejlepšími týmy v konkurenci prestižních univerzit. Tento obor se velmi dynamicky rozvíjí a mě těší, že i díky týmu Alquist patříme mezi nejinovativnější v oboru," říká Ondřej Velek, ředitel CIIRC ČVUT, a dodává: "Týmu Alquist držím palce na letošním finále, kdy je v nelehké pozici obhájce loňského vítězství."

Letošní novinky v soutěži

V letošním roce se Amazon rozhodl soutěž trochu zpestřit, a to tím, že konverzace, které dosud probíhaly pouze formou verbální konverzace, oživí multimodálními prvky – obrázky či textem.

Kromě toho letos udělí dokonce dvě ocenění: stejně jako v minulosti je ve hře cena za celkový výkon v oblasti sociální interakce (s finanční odměnou 250 000 USD pro tým na prvním, 50 000 USD na druhém a 25 000 USD na třetím místě), nově k ní ale přibude ocenění za vědecký přínos (opět s 250 000 USD pro tým na prvním, 50 000 USD na druhém a 25 000 USD na třetím místě).

Zdroj: ČVUT v Praze

23. 7. 2023; cc.cz

Čeští lovci bouřek. Vědci naměřili nejdéle trvající blesk v regionu, sami si na to vyrobili přístroje

Výzkumníci z ČVUT a Akademie věd zachytili blesk, jehož velikost přesáhla hranici běžně velkého okresu, navíc trval několik sekund

Zjišťování rozměrů blesků pro ně bylo původně spíš náhodným vedlejším produktem měření, které se týkalo bouřek. Právě ono ale přineslo českým vědcům rekordní zjištění. Naměřili totiž výboj, jehož rozměr měl dosahovat 80 kilometrů – tedy víc než běžně velký okres. To je na středoevropské poměry největší dosud zaznamenaný bleskový výboj z pozemního měření bouřek. A ještě zajímavější je doba, po kterou probíhal.

Zatímco běžně se pohybují v řádu stovek milisekund, tady odborníci mluví hned o několika sekundách. Totiž – délka trvání blesku přesáhla možnosti toho, co byly v danou chvíli vlastně přístroje schopny zaznamenat. A tak v tomto případě uvádějí 1,5 sekundy, tedy horní hranici těchto zařízení.

Není ani dost dobře možné zachytit začátek samotného výboje. "Musíme si ‚domyslet‘ i ty chybějící části a pak teprve odhadovat parametry," říká Jakub Kákona z ČVUT, který výzkum vede. Zmíněných 1,5 sekundy je podle něj rozumný odhad.

Celkově výzkum prokázal, že blesky jsou významně větší a trvají podstatně delší dobu, než se dosud předpokládalo. Metoda, kterou odborníci použili, navíc umožňuje detekovat je mnohem častěji, než to bylo možné doteď. A ke všemu: jedná se o první takováto zjištění na území Evropy vůbec.

Auto jako kryt proti bleskům

Téma řeší odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s vědci z Akademie věd ČR. Odborně bouřky i blesky měří už roky a vyvinuli si na to řadu vlastních přístrojů i postupů.

Mají jich desítky – namátkou: několik celooblohových vysokorychlostních kamer, přijímače rádiových signálů, 24 antén, platformu pro vypouštění dronů i samotné drony. Samozřejmostí jsou i na nich přístroje na měření různých veličin.

To, že jimi vybavili tři automobily, se kterými jezdili po celé republice, je evropská výjimka. Právě drony si sami navrhli, instalovali na ně open-source kamery, které vybavili vlastním softwarem.

"Příprava měřicí techniky zabrala spoustu času," prozradil Kákona. "Projekt byl oficiálně spuštěn v roce 2016, ale kvůli tomu, že jsme si museli přístroje sestrojit a upravit k obrazu svému sami, první měření proběhlo až v roce 2019," vysvětluje.

Významné množství času spolykala příprava tří aut, která posloužila jak k přepravě a napájení přístrojů v blízkosti bouřek, tak jako částečná ochrana obsluhy před údery blesku. Podle Kákony šlo o první takto upravená vozidla určená výhradně k vědeckým účelům.

"Z USA jistě znáte zábavní pořady o takzvaných lovcích bouřek, kteří v autech pronásledují extrémní bouřkové výboje, to má ale často do reality vědeckého počínání daleko," přibližuje.

Realita vědeckého počínání zahrnuje i skutečnost, že ač si v průběhu let dokázali významně rozšířit vybavení, zároveň se vědci z ekonomických důvodů museli zříct dvou ze tří vozů. "To nám ale neumožňuje pokračovat v plnohodnotném měření, zejména v 3D mapování blesků, i přes to, že se právě tato snaha ukázala jako klíčový experiment," popisuje Kákona.

Přitom zmiňuje, že ani se třemi měřicími vozy nemohli pokrýt celý region najednou, aby zjistili, na jakém místě přesně blesk začal. "Vzhledem k zjištěnému velikostnímu rozptylu však není od věci předpokládat, že začíná úplně jinde, než nakonec udeří.”

Skoro 800kilometrový rekordman

Několikasekundový blesk naměřili vědci už v červenci roku 2021 poblíž Jindřichova Hradce, data nicméně zpracovali až teď. Jeho velikost dopočítali i díky odbornému projektu Blitzortung.org, právě ten ukázal nejbližší synchronní vývoj 70 až 80 kilometrů daleko ve chvíli, kdy přístroje vědcům ukazovali, že je přímo nad nimi.

Středoevropský dosud největší zaznamenaný výboj nicméně nemá na světové rekordmany. Nad jižním cípem Spojených států se díky satelitním snímkům podařilo zachytit blesk, který urazil vzdálenost 768 kilometrů. Ten tak překonal výboj z jižní Brazílie o zhruba 60 kilometrů. Časově nejdelší zaznamenaný blesk pak proběhl ve Španelsku a dosáhl 2,39 sekundy.

Kromě vozů má vědecký tým umístěné měřicí přístroje na čtyřech místech v republice včetně Milešovky nebo Poledníku na Šumavě: radary, měřiče ionizujícího záření i zařízení zvané mlýnek elektrického pole nebo přístroj, jemuž se říká mrakoměr.

Přes všechna data se zatím vědeckému týmu nepodařilo zjistit, co blesky vlastně spouští. V budoucnu má analýza přinést "dostatek času na výpočet, kde bleskový výboj ve skutečnosti začne a jakou bude mít asi sílu," popisuje vedoucí týmu.

Tak by se mohlo zabránit vážným škodám, třeba v letecké dopravě, nebo vylepšit konstrukci hromosvodů. A i celkově lépe předpovídat výskyt bouřek.

A je také možné, že některé odpovědi už mají vědci u sebe. "Je velmi pravděpodobné, že v záznamech najdeme delší bleskovou událost, až zpracujeme data třeba i z roku 2022," těší se Kákona. "Další výzkum je potřeba dělat v jiném měřítku než lokálním jako doposud," doplňuje však.

22. 7. 2023; sport.iDNES.cz

Než začal honit vrahy, hrál za Spartu. Tíhnul jsem ke kotli, vzpomíná Mareš

O rozhovor na téma fotbal a především pak o Spartě Praha jsem bývalého šéfa pražské mordparty a poté úspěšného scenáristu detektivních seriálů žádal dlouho. Josef Mareš, jenž hrál v dorostu za klub z Letné třeba s pozdějšími reprezentanty Michalem Bílkem či Ivanem Haškem a poté roky chodil do fanouškovského kotle, tehdy odmítl s tím, že už různých rozhovorů poskytl moc. Náš rozhovor klapnul až teď, kdy Sparta po devítiletém půstu získala opět ligový titul. "Sparta Forever!" odepsal mi v esemesce.

Chodil jste letos na Spartu na fotbal?

Nechodil. Zaprvé už tam toho mám nachozeno hodně, zadruhé mám problémy s kolenem. To je takové na prd. Chodil jsem na hokej, tam si přece jen mohu sednout do VIP a mám tam větší pohodlí. Ale na fotbale jsem byl vždycky zvyklý stát. A to by se kolenu moc nelíbilo.

Ať už v Případech 1. oddělení, nebo v Devadesátkách byla postava majora Kozáka, jemuž jste předobrazem, vášnivý sparťan. Na stěně v jeho policejní kanceláři byla vždy velká vlajka Sparty, v jednom dílu ji Kozák přinutil věšet mladého podřízeného – slávistu. Měl jste to u policie opravdu stejně?

No, to je takové to škádlení. A ano, v kanceláři jsem vlajku Sparty měl, ale mnohem menší. Každopádně jsem to napsal do scénáře. A protože Ondra Vetchý, který Kozáka hrál, je také velký sparťan a kamarád, řekl, když se dělaly kulisy: "Ta vlajka je malá, dejte sem velkou." Pak za mnou přišel a pochlubil se: "Hele, co jsem zajistil!" Jako sparťanovi mi to udělalo radost, ale v reálu si nedovedu představit, že by vyšetřovatel ve své kanceláři takhle velkou vlajku měl. Jako vedoucí už třeba jo, ale klasický vyšetřovatel asi ne. Protože by teoreticky mohl sedět naproti někdo z fandů Slavie a řekl by, že jsem zaujatý. Byly devadesátky a věřte mi, že jsme na vraždách všichni měli úplně jiné starosti než řešit, kdo komu fandí.

Spoluscenárista Případů 1. oddělení Jan Malinda je velkým fanouškem Bohemky a říkal, že za tu sparťanskou vlajku není úplně rád. Prý proto, že na seriál mohou koukat i slávisti, Ostraváci nebo Brňáci a že je to může naštvat, odradit od sledování. Měli jste spolu v tomto ohledu rozepře? A ozval se vám pak skutečně někdo, že ho sparťanské symboly štvou?

Honza je velkej bohemák, to je pravda. Ozvali se mi pak někteří kluci, třeba i bývalí kolegové, že seriál je sice dobrý, ale až na tu Spartu. Nicméně hecování mezi Spartou a Slavií bylo vždycky. Při natáčení minisérie Docent mi to oplatil režisér Jirka Strach. Když detektivové hledají ve skladech vestu, což je pak jeden z důležitých důkazů, visí tam velký dres Slavie. To ve scénáři nebylo, ale jelikož je Jirka velký slávista, nechal to tam dát, aby mi ty sparťanské vlajky oplatil. Také jsem to schroupnul, no.

Nepožadoval jste pak vystřižení této scény?

Ne, ne. Jirka je sice velký slávista, ale jinak je normální. A je to kamarád.

Když jste vyšetřoval vraždy a vyslýchal ve své kanceláři podezřelé nebo později usvědčené vrahy, neměl jste kvůli sparťanské vlajce nikdy problém? Že byl třeba dotyčný slávista a se sparťanem nechtěl mluvit?

V době, kdy jsem v těch kancelářích vyslýchal, měli ti lidé, myslím, asi úplně jiné myšlenky, než aby koukali po stěnách. Ve skutečnosti byly ty vlajky a symboly malé, fakt to nebylo tak velké, jako to má Ondra Vetchý v Případech 1. oddělení.

Bavil jste se někdy s vyslýchanými i o fotbale, abyste třeba odlehčil situaci, navodil lepší atmosféru?

Ale ano. Když na to přišla řeč… Nebo když máte podezřelého či svědka, kterého potřebujete nějakým způsobem rozmluvit, pak hledáte společná témata. U pachatelů to byla většinou posilovna, bojové sporty. Ale pokud jsme náhodou zabrousili na fotbal, bavili jsme se o něm.

Josef Mareš (59)

*Narodil se 25. února 1964 v Praze.

*Vystudoval obor technická kybernetika na fakultě elektrotechnické ČVUT.

*Na oddělení vražd působil od roku 1993 do 30. listopadu 2019, kdy po neshodách s nadřízenou Radkou Drexlerovou odešel do civilu. V letech 2001 až 2006 byl vedoucím I. oddělení pražské mordparty.

*Jeho nejznámější případy, na jejichž vyšetřování se podílel, byla kauza orlických vražd, vražda Ludviky Jonákové, manželky kontroverzního podnikatele Ivana Jonáka, vraždy spojené s nelegálním obchodem s lehkými topnými oleji či vražda Anny Janatkové.

*Dne 16. ledna 2023 byl nominován na cenu filmových fanoušků, za seriál Devadesátky. Dne 4. února 2023 byl nominován na cenu filmové kritiky, cenu však nezískal.

A když proti vám seděl fanoušek jiného klubu, nemusel jste se ve svém sparťanství mírnit, abyste ho nenaštval?

To zase ne. Ať to byli svědci, podezřelí, nebo pachatelé, bylo téma vždy o hodně závažnější než nějaká klubová příslušnost. Asi by to bylo jiné, kdyby se tam třeba řešila bitka mezi fanoušky Sparty a Slavie, při níž by došlo k něčemu závažnému, a řešil bych to já. To bych byl asi trochu opatrnější. Ale naštěstí jsme na vraždách nikdy nic takového neměli. I když jsme o něčem takovém měli v první sérii Případů 1. oddělení díl nazvaný Klubové barvy, kde po bitce fanoušků zůstal pobodaný mladík. Honza Malinda si tam tehdy prosadil Bohemku, protože chtěl, aby klub vydělal. Takže si vybral domácí zápas Bohemky proti Jablonci, že se tam bude točit a klub za to dostane nějaké peníze. Přitom ve scénáři původně byla Slavia a Brno. Pak se to otočilo proti němu, protože fanoušci Bohemky byli ti špatní. Ale ve skutečnosti to bylo úplně jinak.

Aktuální číslo

Objednat do schránky

Jak?

Nešlo o fotbal, na domluvené bitce se poprali skinheadi s antifašisty a jeden z nich zůstal ležet pobodaný. My to tam dali proto, že nám témata fotbalu a řevnivosti mezi fanoušky připadala zajímavější. A že takové bitky mezi fanoušky jsou, to je pravda. Naštěstí se nikdy nestalo nic fatálního. Vím, že tam byla třeba nějaká rozkopnutá varlata a další zranění, ale ti lidé to zpravidla ani nehlásí. V tomto dílu to navíc bylo asi nejvíc, co jsme fabulovali, protože ten poškozený měl štěstí a na rozdíl od seriálu to přežil. A pachatel byl mimo jiné, bohužel, ultras ze Sparty. Byl odsouzen za pokus o vraždu. To se nedalo nic dělat…

Pomohlo vám vaše sparťanství někdy při vyšetřování? Vzpomínám si, když ode mne chtěl v roce 2004 jeden z policistů protikorupční policie svědectví v kauze Marka Dalíka, někdejší pravé ruky Mirka Topolánka, přišel na schůzku a měl na opasku brašnu s logem Sparty. Hned mi byl mnohem sympatičtější a nejprve jsme mluvili o fotbale…

Nic podobného si nevybavuji. Ale když jsme třeba vyšetřovali zmizení plzeňského fotbalového bosse Kříže, potřebovali jsme vyslechnout třeba bývalého sparťanského kapitána a pak trenéra Ivana Haška. Tehdy jsem využil toho, že jsme spolu kopali za dorost Sparty, takže jsem mu zavolal, dali jsme si sraz a povídali si. Ale jinak asi ne. Ta profese je taková… Opravdové kamarády z policejních dob mám třeba v Ostravě, ačkoliv Baník se Spartou jsou nesmiřitelní soupeři. Když tam přijedu, mají sice vždycky na Spartu kecy – teď jim zavřu pusu, protože jsme mistři –, ale bavíme se vždy na profesní úrovni. Když jsem z Ostravy cokoliv potřeboval, stačilo vždy jen zavolat a bez jakýchkoliv papírů mi pomohli. To samé v Brně, kde Pražáci nejsou obecně moc oblíbení, natož Sparta. Ale profese nás sblížila. S Brňáky jsme třeba vyšetřovali kauzu LTO, lehké topné oleje. Poznali jsme se při práci a pak už je fandění spíš téma na večer, když jsme si chtěli odpočinout od mrtvol, byli jsme trochu v náladě a hecovali se.

Zmínil jste bývalého plzeňského fotbalového bosse Miroslava Kříže, který zmizel v květnu 2010, jeho tělo nikdy nebylo nalezeno a v prosinci 2011 byl nakonec prohlášen za mrtvého. Zvlášť v 90. letech, ale i později byl fotbal jedna velká žumpa. Na příbramského šéfa Jaroslava Starku stříleli ze samopalu, byli tu František Chvalovský z Blšan, Miroslav Švarc z Benešova a ostatně i Petr Mach ze Sparty. Ti všichni později seděli…

No, když jsme právě s Brňáky dělali LTO – první objasněná vražda v kauze LTO byla pražská z roku 1995, objasněna byla v roce 1999 – a padlo tam jméno Jana Gottwalda, který stál za vzestupem fotbalových Drnovic, hned jsem věděl, o koho jde. Pan Starka se nám tam občas také objevil, věděl jsem, že je z fotbalové Příbrami. Byť jsme se v rámci nějakého vyšetřování vražd nikdy nepotkali. Vždy to byla jen osoba bokem, Praha jeho teritoriem moc nebyla. Kdyby ano, asi bychom se potkali. Netýkala se nás ani střelba na něj, to patřilo středočeským kolegům. Nicméně lidi z fotbalu mi říkali, že je pan Starka výborný. Že sežene peníze, stará se o mládež a pro fotbal dělá strašně moc. Takže kdybych to bral ryze z fotbalového hlediska, udělal pro fotbal určitě hodně. Druhá věc je, jak ho viděli lidé mimo fotbal…

Ve filmu podle románu Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek je někdejší boss českého podsvětí František Mrázek velký fotbalový fanda, mecenáš, a dokonce umře na fotbalovém hřišti. To je sice filmová fikce, Mrázek byl ve skutečnosti zastřelen v roce 2006 na parkovišti před sídlem své společnosti na pražské Lhotce, nicméně vy jste coby vyšetřovatel se skutečným Mrázkem do kontaktu přišel. Byl opravdu fotbalový fanoušek?

On dělal Český Brod, dokonce ho snad dotáhl do třetí ligy. Když ztratili sponzora, šlo to všechno do ztracena. Ale s Mrázkem jsme se o fotbalu skutečně nikdy nebavili. Zato když jsme třeba dělali orlické vraždy, opakovaně tam padlo jméno majitele Sparty Petra Macha.

Zastřelený 47letý boss podsvětí František Mrázek měl fotbal také rád.

V jaké souvislosti?

Vrah Ludvík Černý ho minimálně musel znát. Bylo tam podezření, že Machovo "údajně odcizené vozidlo" Černý po dohodě odvážel kamsi na východ od našich hranic. Jestli se to pak prokázalo, nebo ne, už si dnes přesně nepamatuji.

Nebylo pro vás coby policistu a zároveň fanouška klubu z Letné těžké, když Petr Mach v letech 1993 až 1996 vlastnil Spartu a všichni tak nějak tušili, že není úplně vzorem ctnosti? Sparta sice hrála skvěle, ale mluvilo se o jeho aktivitách na hraně zákona, načerno třeba nechal přestavět i stadion na Letné. Neměl jste s tím jako policista problém?

Problém bych asi měl, kdybych ho třeba stíhal. Ale nám se do ničeho nikde nepřipletl. Kromě té okrajové věci, že byl nějak v kontaktu s orlickým vrahem Černým. Na druhé straně si vezměte, že on tehdy v roce 1992 Spartu koupil za pět milionů korun. Řekl bych, že Mach byl jedním z mála lidí, kteří na fotbale vydělali. Vezměte si Gottwalda a asi i Starka do toho dal víc peněz, než dostal, Chvalovský, Švarc… Ti všichni bankrotovali nebo se dostali do spirály dluhů kvůli fotbalu, kam cpali peníze. Jediný Mach přišel, koupil to za pět milionů a neodešel úplně chudý (v květnu 1996 prodal Spartu za 12,65 milionu dolarů, což při tehdejším kurzu dělalo 350 milionů Kč, Východoslovenským železárnám Alexandra Rezeše, pozn. red.).

Tenkrát jsem na Letnou chodil fandit s kamarádem, také velkým sparťanem, který měl lukrativní zaměstnání. Říkal mi: "Ty vole, já těch pět milionů měl tenkrát taky, ale nenapadlo mě, že bych tu Spartu koupil." To, že Mach bez povolení zrekonstruoval stadion, pro mě bylo z pohledu fanouška dobré. Teď už by si to nikdo nedovolil, tenkrát byla taková doba. Na slavnostní otevření byli pozváni vládní politici z ODS (sám Mach ve svých knižních memoárech tvrdí, že postupně půjčil ODS 11 milionů korun a že část peněz mu strana nikdy nevrátila, pozn. red.) a vše vypadalo OK. Kdyby obíhal razítka, možná tehdy Letná spadla.

Myslel jsem, že jako policista koukáte na podobné lidi s větší nedůvěrou. Když jste do toho fanda klubu, muselo se to ve vás prát, ne? Co jste odpovídal kolegům v práci, když vám tehdy říkali "tak se podívej na toho Macha, co je zač, kdybys ho dostal do rukou, tak ho zavřeš, a přesto jim fandíš"? Co jste na to říkal?

Byly devadesátky a věřte mi, že jsme na vraždách všichni měli úplně jiné starosti než řešit, kdo komu fandí…

V roce 2001 byl Mach odsouzen na 5,5 roku do vězení za nezaplacené clo a DPH za luxusní automobil BMW. Trest se zdál neúměrně vysoký (byť si nakonec odseděl "jen" 2,5 roku) a spíš to působilo dojmem, že když ho nemohli dostat za nic jiného, aspoň mu to napálili takhle. Co jste tomu říkal? A volili jste stejnou praxi třeba při postihování zločinců, jimž jste dejme tomu nemohli dokázat vraždu?

Tak Ala Caponeho také zavřeli za daně a myslím, že ten toho měl za sebou tisícinásobně víc než nějaký Petr Mach. U vražd to tak asi úplně nebylo. Ale když to beru z pozice policie, a mluvím teď obecně: řekněme, že někoho vyšetřujete pro podezření z loupežného přepadení, nemáte dost důkazů, ale zjistíte, že vykrádá byty, pak to přece nemůžete hodit do koše. Trestný čin je trestný čin. Na druhé straně – a teď se nezastávám Macha, ale beru to obecně z právního hlediska: když se někomu něco neprokáže, pak ten člověk z právního hlediska nic neudělal. Že se říká, co má všechno za sebou, je sice pěkné, ale ukázaná platí. Rozhoduje to, co je na papíře, respektive v rozsudku.

Policajt, scenárista, sparťan. U policie začínal na obvodu v roce 1990, na oddělení vražd se dostal o tři roky později. Za sebou má řadu velkých kauz včetně orlických vražd či aféry LTO.

S fotbalem souviselo i jedno vaše vyšetřování ze září 1999, kdy byl v pražském Michelském lese nalezen mrtvý bývalý útočník pražských Bohemians Jan Sanytrník, jenž už v té době v klubu pracoval jako sekretář. Našli ho s probodnutým srdcem, nůž byl venku z rány. Jeho blízcí poté zpochybňovali, že mohl spáchat sebevraždu, jak jste případ oficiálně uzavřeli. Jste si tím i po letech jistý?

Dělalo na tom naše oddělení. Já přímo ne. Vím ale, že to skončilo jako sebevražda, a řekl bych, že tam nebyly žádné pochybnosti. Trochu problematické to bylo proto, že jeden nejmenovaný novinář – což je problém řady v uvozovkách investigativních novinářů – o tom natáčel nějaký pořad. Za kameramana měl zrovna mého kamaráda z vysoké školy. Po dlouhé době jsme se tehdy spolu viděli a on mi říká: "Ty jo, Pepo, to je jasná vražda." Já odpovídám: "Není!" Všechno se vysvětlilo, a když jsme se spolu viděli po roce, povídám mu: "Víš, jak to dopadlo?" A on: "Vím." Já: "A proč jste tedy natočili, že mohlo jít o vraždu?" Odpověděl: "Kdybychom to natočili tak, že šlo o sebevraždu, nikoho by to nezajímalo." Sám uznal, že tam nebyly pochybnosti. Jan Sanytrník se dostal do nějaké finanční krize, kterou řešil bohužel sebevraždou. Žádné podezření na cizí zavinění tam, pokud si pamatuji, zjištěno nebylo.

Kauza Sanytrník. Mrtvolu 33letého bývalého záložníka a poté sekretáře Bohemians Praha 1905 Jana Sanytrníka našli v září 1999 v pražském Michelském lese. Měl probodnuté srdce, nůž byl ale venku. Kvůli tomu panovala okolo závěrů vyšetřování řada spekulací. Ovšem Josef Mareš si je dodnes jistý, že šlo o sebevraždu.

Pořád si moc neumím představit, že se někdo bodne dvakrát do srdce a ještě zvládne vytáhnout nůž.

Nejsem si jist, zda se zrovna pan Sanytrník bodnul do srdce dvakrát. Ale i takový případ jsme měli. Stalo se to přímo na ulici v centru Prahy a díky tomu jsme měli i kamerový záznam. Muž se opravdu sám bodl. A dvakrát. Málokdo by tomu věřil, ale bylo to tak. Navíc: co znamená probodnuté srdce? Že to šlo skrz naskrz, nebo bylo jen nabodnuté? Když člověk probodne srdce skrz, smrt nastává většinou opravdu okamžitě. Ale bodnutí může způsobit jen částečné poranění srdečního svalu. V takovém případě člověk ještě může chvilku jednat.

Vraťme se k fandění. Zmínil jste, že jste se na Spartu něco nachodil a byl jste zvyklý stát. Chodil jste tedy přímo do kotle?

Když jsem skončil v dorostu Sparty, ke kotli jsem tíhnul, takže jsem pět šest let chodil přímo tam, jezdil jsem i na zápasy venku. Ale všichni jsme tam chodili, abychom se dívali na fotbal. Jasně že bylo pár kluků, kteří byli vedoucí, někam nás táhli, organizovali průvody nebo zakládali pokřiky. Ale když tehdy napadl dobrý pokřik mě, začal jsem ho křičet a ostatní se přidali. A bylo to ke hře.

Dnes tam ovšem někdo přijde s megafonem a celý zápas stojí zády ke hřišti, takže ten fotbal vůbec nevidí. Má napsaných dvacet pokřiků, které musí dát, a je mu úplně jedno, jestli Sparta vede 2:0, nebo prohrává. Furt křičí to samé. Nechápu, proč, když se hraje s Bohemkou, křičí: "Jude Slavie!" Vysvětlili mi, že to je vzkaz jejím fanouškům. Ale jak to pomůže Spartě? My tam chodili křičet, fandit, možná jsme se někdy s někým poškorpili. Ale chtěli jsme pomoci klubu. Dnes mají napsané, že v 85. minutě zatáhnou plachty, vymění si oblečení, zapálí světlice a začnou to tam házet. Jenže Sparta třeba zrovna hraje 1:1, je v tlaku a potřebuje dát gól. Pak se deset minut nehraje. A ti kluci vůbec nechápou, že mančaftu spíš ublíží, než pomohou. Takovému fandění opravdu nerozumím…

Chodil jste na Letnou i coby policajt? Přece jen jste byl docela známá postava. Nekřičeli na vás třeba ostatní "fízle"? Protože část fanoušků vyznává heslo, že všichni policajti jsou bastardi…

Jako policista jsem tam chodil často, i na některá opatření. Pokud to situace dovolila, samozřejmě jsem normálně fandil, radoval se z gólů, pískal jsem, pokud tam byl faul a rozhodčí nic neudělal. Jen jsem si vždy stoupnul trochu stranou od kolegů. Slovo fízl se možná někdy oprávněně používalo před revolucí, po ní pro mne nemá žádný význam. Ale nikdy jsem neměl na veřejnosti žádný problém kvůli své bývalé profesi. I teď se mi stane, že mě lidé zastaví a děkují mi za práci. Je to příjemné.

Zmínil jste, že jste za Spartu hrál až do dorostu. Vašimi spoluhráči tehdy byli třeba Ivan Hašek nebo Michal Bílek…

(skáče mi do řeči) … asi bych vyjmenoval celou jedenáctku kluků, s nimiž jsem hrál v dorostu a kteří pak hráli první ligu. Kapitán Bohemky Luděk Kopřiva, Franta Mysliveček pak kopal za Slavii, Jirka Kabyl za Olomouc, Petr Vojíř za Spartu, Radovan Loužecký za České Budějovice a další… Teď se jednou za měsíc scházíme v hospodě U Zlatého tygra, už se k nám přidali i někteří kluci, co kopali jinde. A jestli někdo kopal ligu, nebo divizi, kolena nás bolí všechny stejně.

Slavní spoluhráči. Až do dorostu Josef Mareš za letenský klub hrál. Mezi jeho tehdejšími spoluhráči byla řada pozdějších slavných hráčů v čele s Michalem Bílkem (na snímku vlevo) a Ivanem Haškem (vpravo), kteří to dotáhli jako hráči a později trenéři i do reprezentace. Fotografie je z podzimu 1989, kdy si národní tým zajistil účast na MS 1990 v Itálii. Uprostřed další tehdejší sparťan, brankář Jan Stejskal.

Ve vaší knize Moje případy 1. oddělení jste uvedl, že jste skončil kvůli později velmi úspěšnému trenérovi Sparty i reprezentace Jozefu Jarabinskému. Co se mezi vámi stalo?

Kdybych to měl říct ve zkratce: než přišel pan Jarabinský, hrál jsem v základu, a pak najednou ne. Prostě jsme si nesedli. Tehdy mě to hodně mrzelo, ale když se dnes s kluky, kteří to dotáhli ve fotbale dál, potkám, nijak jim nezávidím. Prostě jsem se prosadil jinde. Myslím, že se nemusím stydět za svoji kariéru u policie ani za televizní seriály. Táta mi po celý život vtloukal do hlavy, že nejdůležitější je vzdělání, pak teprve sport. Takže jsem tehdy ani nestíhal všechny tréninky, nepodřizoval tomu úplně všechno. Asi to mělo takhle dopadnout, ten nahoře to prostě řídí dobře.

Třetí sérií jste definitivně uzavřeli seriál Případy 1. oddělení, další seriál Devadesátky také skončil. Píšete teď nějaký další?

Dopisuje se druhá série Docenta a přemýšlím, zda budu dál v psaní scénářů pokračovat, nebo ne. Musel by přijít nějaký hodně dobrý nápad, abychom zase přišli s něčím originálním. Průměrných kriminálek je v televizi strašně moc

Jan Zátorský, MAFRA

FotoGallery:

O rozhovor na téma fotbal a především pak o Spartě Praha jsem bývalého šéfa pražské mordparty a poté úspěšného scenáristu detektivních seriálů žádal dlouho.Poprvé loni v lednu, kdy televize vysílala úspěšnou sérii o tehdejším podsvětí a orlických vrazích Devadesátky. JOSEF MAREŠ (59) tehdy odmítl s tím, že už různých rozhovorů poskytl moc. "Na podzim bude premiéra třetí série Případů 1. oddělení. Mimochodem, kancelář OndryVetchého zůstane sparťanská, takže se i na podzim bude o čem bavit," odepsal tehdy velký sparťan Mareš, jenž hrál v dorostu za klub z Letné třeba s pozdějšími reprezentanty Michalem Bílkem či Ivanem Haškem a poté roky chodil do fanouškovského kotle. Jeho vášeň prorudé se promítla i do seriálů. Náš rozhovor klapnul až teď, kdy Sparta po osmiletém půstu získala opět ligový titul. "Sparta Forever!," odepsal mi v esemesce.

Jan Zátorský, MAFRA

Josef Mareš

Jan Zátorský, MAFRA

Josef Mareš

Michal Sváček, MAFRA

Nejslavnější český policista Josef Mareš vypráví o svékariéře u pražské mordparty.

Jan Zátorský, MAFRA

Zastřelený 47letý boss podsvětíFrantišek Mrázek měl fotbal takérád.

ČTK

Kotel Sparty. Kdyžskončil v dorostuSparty, chodil JosefMareš do kotlefanoušků šest let."Ale všichni jsmetam chodili, abychomse dívali na fotbal,dnes některé tenzápas ani nezajímá.Mají napsanýchdvacet pokřiků, kterémusejí dát, a je jimúplně jedno, jestliSparta vede 2:0, neboprohrává," říká.

ČTK

Kauza Sanytrník. Mrtvolu 33letéhobývalého záložníka a poté sekretářeBohemians Praha 1905 Jana Sanytrníka našliv září 1999 v pražském Michelském lese. Mělprobodnuté srdce, nůž byl ale venku. Kvůlitomu panovala okolo závěrů vyšetřování řadaspekulací. Ovšem Josef Mareš si je dodnesjistý, že šlo o sebevraždu.

Profimedia.cz

Slavní spoluhráči. Až do dorostu Josef Mareš za letenský klub hrál. Mezi jeho tehdejšímispoluhráči byla řada pozdějších slavných hráčů v čele s Michalem Bílkem (na snímku vlevo)a Ivanem Haškem (vpravo), kteří to dotáhli jako hráči a později trenéři i do reprezentace.Fotografie je z podzimu 1989, kdy si národní tým zajistil účast na MS 1990 v Itálii.Uprostřed další tehdejší sparťan, brankář Jan Stejskal.

Profimedia.cz

Případ Anička. Pátrání po devítileté Aničce Janatkové byl pro Josefa Mareše jednímz nejsmutnějších případů kariéry kriminalisty. Její tělo nalezli v březnu 2011 až po pětiměsících, pravděpodobný vrah Otakar Tomek předtím spáchal ve vazbě sebevraždu. PodleMareše jim tehdy práci komplikovali i senzibilové, jichž se policii ozvalo přes dva tisíce…Na snímku z října 2010 vedle Mareše stojí Martin Červíček, pozdější policejní prezidenta tehdejší šéf pražského policejního ředitelství.

Profimedia.cz

Kontroverzní Machs rudými slavil řaduúspěchů (na snímkuz roku 1994 s pohárem promistra ligy a tehdejšímkapitánem Sparty JozefemChovancem), a také semu podařilo načernozrekonstruovat letenskýstadion. Nakonec ho"dostali" za neproclené autoa ve vězení strávil 2,5 roku.

Profimedia.cz

Sparťan Vetchý. V seriálu Případy 1. oddělení byl jednou z hlavních postav major Kozákv podání Ondřeje Vetchého, jehož předobrazem je právě Josef Mareš. Oba jsou velcísparťani, proto vlajky klubu z Letné zdobily nejen filmovou, ale i reálnou kancelář šéfapražské mordparty. V Případech 1. oddělení dokonce scenárista Mareš předepsal herciVetchému, že mu s vyvěšením vlajky musí pomoci podřízený ve slávistickém triku.

ČT

V rudém dresu. Josef Marešvystřídal na hřišti několik postů,často hrál v záloze. Jeho kariérusvým způsobem "ukončil"pozdější slavný trenér Spartyi nároďáku Jozef Jarabinský."Do té doby jsem hrál pořád, pakpřišel pan Jarabinský, a hrát jsempřestal," tvrdí Mareš. "Proč, tododnes nevím," dodává.

archiv Josefa Mareše

Policajt, scenárista,sparťan. U policiezačínal na obvoduv roce 1990, naoddělení vražd sedostal o tři rokypozději. Za sebou mářadu velkých kauzvčetně orlických vraždči aféry LTO.

Michal Šula, MAFRA

Scenárista. Svoji kariérušéfa pražské mordpartyJosef Mareš promítli do televizních seriálu Devadesátky.

Lukáš Oujeský

Scenárista. Svoji kariérušéfa pražské mordpartyJosef Mareš promítli do televizních seriáluPřípady 1. oddělení.

Miroslav Kučera

Josef Mareš

FTV Prima / Teki Shine

21. 7. 2023; abclinuxu.cz

Týden na ScienceMag.cz: Imputace a vymýšlení dat

00:30 / Redakce / Různé / 33× Nová teorie navrhuje, že vesmír může být starý až 26,7 miliard let.

Poprvé provedli nelineární měření, které je klíčem k superrychlému optickému kvantovému počítači. Největší a nejdéle trvající blesk. Jak se mění mapa rekordních vln veder. Mimozemské řeky pod lupou. Srážky galaxií.

Nová teorie navrhuje, že vesmír může být starý až 26,7 miliard let

Úvodní motivací byla existence hvězd, jako je např. Methuselah (Metuzalém), které podle některých měření vypadají starší než celý vesmír. Dále pak Kosmický dalekohled Jamese Webba zachytil několik velmi starých galaxií, které ale už velmi krátce po velkém třesku (300 milionů let apod.) vypadají jako značně vyvinuté (ačkoliv by měly být velmi "mladé"). Potíž je také s hmotností těchto galaxií (ta se zdá být zase příliš malá).

Poprvé provedli nelineární měření, které je klíčem k superrychlému optickému kvantovému počítači

Cestu k výrazně rychlejšímu zpracování dat v optických kvantových počítačích otevřel experiment mezinárodní skupiny vědců, kteří jako první na světě provedli v laboratorních podmínkách potřebné nelineární měření propagujícího se elektromagnetického pole. Právě toto nelineární měření je podle odborníků klíčem k sestrojení superrychlých optických kvantových počítačů. Unikátní experiment je dalším výstupem dlouhodobé spolupráce mezi vědci z Univerzity v Tokiu a Univerzity Palackého v Olomouci a dalších týmů z Austrálie.

Největší a nejdéle trvající blesk ve střední Evropě měl přes 80 km

Odborníkům z Fakulty elektrotechnické ČVUT se ve spolupráci s vědci z AV ČR podařilo zachytit blesk, jehož velikost přesáhla hranici běžně velkého okresu a který trval několik sekund. Výzkum složitosti a délky trvání přírodních výbojů potvrdil, že blesky jsou významně větší a trvají podstatně delší dobu, než se dosud předpokládalo. Díky nově použité metodě pozemního měření je lze také detekovat mnohem častěji, než to bylo možné stávajícími konvenčními metodami.

Za hranice dat: imputace

Přirozeným návrhem, jak se vypořádat s neúplnými údaji, je doplnit je vložením náhrad za chybějící hodnoty. Tato strategie se nazývá imputace. Protože díky ní jsou data úplná, po imputování chybějících hodnot se nemusíme starat o žádné mezery a můžeme pokračovat v analýze dat jakýmkoli způsobem. Tento přístup však zní podezřele jako vymýšlení dat – a pokud nechceme být obviněni z podvodu, musíme si dobře rozmyslet, jak to provedeme. (úryvek z knihy David J. Hand: Temná data

Krátce

Objevili více než 100 nových mastných kyselin. Vedle stavební funkce a role zásobníku energie fungují lipidy např. také jako prekurzory pro signální molekuly, které regulují způsob, jakým se tělo vyrovnává se zánětem.

Mimozemské řeky pod lupou: Proč na Titanu skoro chybí delty? Vědci vypočítali, jak rychlé a hluboké byly řeky v určitých oblastech na Marsu před více než 1 miliardou let. Podobné odhady provedli také pro v současnosti aktivní řeky na Titanu.

Proč sekt pění jinak než sodovka? A co pivo? V šumivém vínu vytvářejí bublinky stabilní řetězec, stoupají v řadě nad sebou. U jiných sycených nápojů se mnoho bublinek odklání do stran, takže jich na hladině vidíme mnohem víc najednou.

Chování černých děr předpoví srážku galaxií – a naopak. Supermasivní černé díry zakryté prachem s větší pravděpodobností rostou a přitom uvolňují obrovské množství energie, pokud se nacházejí uvnitř galaxií, které se brzy srazí se svým sousedem.

Podivný ultrachladný hnědý trpaslík vyzařuje rádiové vlny. Astronomové objevili nejchladnější hvězdu, jaká kdy byla pozorována na rádiových vlnových délkách.

Rašeliniště nezadrží vodu tak dobře jako běžná půda v lese. Horská rašeliniště se při zadržování vody nechovají jako houba. Většina srážkové vody z nich odteče v podobě takzvané rychlé vody.

Náhrada čelistního kloubu kostně-chrupavčitým štěpem. Přístup je v souladu s trendem rekonstrukční mikrochirurgie, kdy je preferována snaha nahrazovat defektní tkáň vlastním materiálem.

Systém FireRisk je rok od požáru v Českém Švýcarsku aktuálnější a přesnější. Po loňském rozsáhlém požáru v Národním parku České Švýcarsko pracují vědci na zlepšení předpovědi rizika lesních požárů a zároveň na opatřeních přímo v lesích, které by bránily rychlému šíření požárů.

Mapa rekordních vln veder vypadá úplně jinak než před 20 lety. 83 % plochy evropského kontinentu a přilehlých moří zaznamenalo rekordní vlnu veder v posledních dvou desetiletích zejména kvůli mimořádným událostem z let 2003, 2010, 2015, 2018 a 2021.

Seskládané kovové plátky jsou pevné, lehké a pohlcují nárazy – zároveň. Obvykle platí, že daný materiál je buď pevný (tuhý), nebo dokáže dobře pohlcovat vibrace – ale jen zřídka obojí.

Transplantace mitochondrií chrání mozek při výpadku kyslíku. Pří výpadku srdce přestane proudit krev a dodávat kyslík do mozku (hypoxie) a dalších orgánů (ischemie). Než nedostatek kyslíku poškodí mozek, existuje krátké časové okno (asi 4 minuty).

21. 7. 2023; cad.cz

Představení nové verze ProjectWise, powered by iTwin

Anotace:

ČVUT FEL v Praze. Již více jak 25 let se věnuje nasazováním MicroStation, DMS a CDE systémů Bentley včetně cloudových služeb pro oblast infrastruktury.

21. 7. 2023; Speciál DNES

Stravovací hříchy přináší vážné nemoci

Zajídat stres představuje běžnou reakci. Kvůli nutričním pochybením však mohou lidé skončit v ordinacích a poradnách dietologů a dalších specialistů. Stravovací zlozvyky navíc lidé neradi doznávají. IT technologie je však odhalí.

Fitness, zdravý životní styl anebo prevence proti celé škále civilizačních chorob – správnou stravu pro všechny příležitosti nyní nabízí nutriční poradci a terapeuti nebo třeba dietologové. Účinný nutriční plán však dokáže nabídnout i umělá inteligence. Na výjimečném rozsáhlém projektu s názvem CoDiet, jenž má vytvořit pro zájemce opravdu efektivní návod správného stravování skutečně na míru pro každou příležitost, aktuálně pracují odborníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT spolu s experty z dalších renomovaných vědeckých center řady dalších evropských zemí.

Nabídka výživového poradenství se v současné době rozšiřuje. Pro laika je ale čím dál těžší rozeznat skutečného odborníka na výživu od minimálně fundovaných, či dokonce naprosto nekvalifikovaných "rádoby odborníků".

"Důležitost správných stravovacích návyků je přitom o to důležitější, že je úzce provázána s kvalitou duševního zdraví. Váha každého člověka, i jeho rozhodnutí ohledně jídla, je jeho věc. Je však důležité podotknout, že i když je člověk se svou váhou spokojený, jeho tělo nemusí vždy fungovat správně. Obézní lidé mívají často zvýšený cholesterol, vyšší krevní tlak a mnoho dalších poruch," uvedla Lívia Šupejová, nutriční terapeutka berounské nemocnice.

RISKANTNÍ NÁVYKY

Na scénu nyní vstupují vysoce sofistikované moderní technologie, jako je umělá inteligence. "Odborníci využijí inovativní nástroje k monitorování a vyhodnocení stravovacích návyků pacientů s cílem lépe pochopit vztah mezi jídlem a nemocemi. Výstupem projektu bude systém na bázi umělé inteligence," představil záměr Radovan Suk z FEL ČVUT.

Nesprávné nutriční návyky s sebou totiž podle zdravotníků nesou škálu rizik. Srdeční choroby, cukrovka nebo obezita jsou některé z civilizačních chorob, kterým naše společnost dlouhodobě čelí.

Data Světové zdravotnické organizace (WHO) shrnují, že civilizačními onemocněními, jako jsou srdeční choroby, cukrovka nebo obezita, trpí každý rok 41 milionů lidí. To odpovídá 74 procentům všech úmrtí na celém světě. Aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za rok 2022 uvádějí, že nejčastější příčinou smrti roku 2022 představovala ischemická chronická choroba srdeční, následovala srdeční selhání a cévní nemoci mozku.

Pokračování na str. 16

Dokončení ze str. 15

"O konkrétních dietních mechanismech, které nemoci ve skutečnosti způsobují, víme stále velmi málo. Současné nástroje používané ke shromažďování informací o stravě navíc spoléhají na zadávání informací samotnými uživateli, což může být nespolehlivé," sdělil Radovan Suk.

Od ostatních výzkumů se CoDiet liší i v dalších detailech. V dosavadních výzkumech totiž například chybějí údaje týkající se ohrožených skupin, jako jsou lidé z nižšího socioekonomického prostředí, mezi kterými jsou zmíněné nepřenosné nemoci často nadměrně zastoupeny.

"Je dobře známo, že metabolická reakce každého člověka na stejnou stravu se liší. CoDiet bude pracovat na personalizaci dietního poradenství namísto přístupu ‚jedna velikost pro všechny‘," popsala výlučnost programu lékařka Itziar Tueros, která na CoDiet spolupracuje.

HORMONY A CHUTĚ

"Ovlivňuje konkrétní hormon to, na co máme chuť, nebo naopak naše strava ovlivňuje koncentraci konkrétního hormonu? To je otázka, na kterou hledáme odpověď v rovině algoritmů," uvedl Jakub Mareček z FEL. Jednou z hlavních mezer ve znalostech představuje přesné pochopení toho, co lidé v každodenním životě konzumují. Dosavadní nástroje jsou velmi nepřesné, což komplikuje porozumění vztahu mezi stravou a nemocí. Respondenti třeba v testech a dotaznících ne vždy přiznávají své stravovací hříchy.

Mimořádný výzkum žádá proto i mimořádná technická řešení. V jejich rámci proto badatelé otestují inteligentní nositelnou kamera vyvinutou na škole Imperial College London. Je navržena tak, aby ji dobrovolníci mohli pohodlně nosit na uchu. Přístroj poté pasivně zaznamenává, co její nositel konzumuje.

Ovšem nejen to. Pro sběr a analýzu dat využívá aparát sofistikovaní funkce, jakými jsou počítačové vidění a hluboké učení. Automaticky tak rozpozná typy potravin i přibližnou velikost porcí. Tento systém doplní záhy také další chytré technologie, které pomohou odborníkům komplexně pochopit zpracování potravy v těle včetně analýzy střevního mikrobiomu a metabolitů v moči.

Jedním z konečných výstupů nasazení umělé inteligence do této sféry může představovat nutriční plán, vypracovaný na míru každého zájemce.

---

PORADCI A TERAPEUTI

Výživové poradenství: Zaměřuje se na poskytování obecných informací a individuální podporu při rozhodování ohledně stravovacích návyků. Výživový poradce nemusí být absolventem speciálního kurzu či školení.

Nutriční asistenti: Nelékařský zdravotnický pracovník, který pracuje pod dohledem nutričního terapeuta. Ten se soustředí na individuální potíže konkrétních pacientů. Nutriční terapeut absolvoval minimálně bakalářské vzdělání specializované na výživu člověka.

Vliv nadváhy na další onemocnění: Jde o jedno z témat, které řeší obezitologové.

Předním výzkumným centrem v její léčbě je Obezitologické centrum XXL ve Všeobecné fakultní nemocnici.

Foto: PESTRÁ STRAVA PŘEDSTAVUJE ZÁKLAD SPRÁVNÉ VÝŽIVY.

FOTO: PROFIMEDIA

21. 7. 2023; 5plus2

Lvice ukazuje, že Češi mohou také do kosmu

První česká vesmírná sonda, jež nese jméno Lvice2, vzniká v Praze. Za pět let by se měla vydat k Měsíci.

5plus2

DOBRÁ ZPRÁVA ČR / Nechat prasknout obruč rodné planety a zjistit, co je nad námi. Takové myšlenky už se honily hlavou leckterému divákovi noční oblohy. Pražané přitom mohou být tomuto pocitu zase o kousek blíže. Společnost ESC Aerospace koncem června představila model první české vesmírné sondy s názvem Lvice2, který v současnosti vzniká v hlavním městě.

"Tato vesmírná mise může demonstrovat technologickou vyspělost České republiky. Dáme světu jasně najevo, že jsme toho schopni," říká Michal Marčišovský z Českého vysokého učení technického (ČVUT).

Vesmírné plavidlo o rozměrech menšího pivního soudku má několik ramen, která ponesou vědecké přístroje. Celé zařízení váží přes šedesát kilogramů. "Sonda studuje kosmické prostředí, měří koncentraci prachu ve vesmíru a zvládne i monitorovat sluneční vítr," vysvětluje Marčišovský. Na palubě tak satelit ponese šest různých přístrojů. Na jejich vývoji se podílejí Elektrotechnická fakulta ČVUT, Ústav fyziky atmosféry nebo Ústav jaderné fyziky Akademie věd.

Podle Marčišovského mohou mít objevy, které sonda přinese, zásadní vliv pro českou i světovou vědu. Jedním z vědeckých cílů je totiž změřit koncentraci prachu v tzv. Kordylewského oblacích. "Jsou to zatím jen teoretická oblaka prachu mezi Zemí a Měsícem," říká. Výzkumy tohoto typu jsou podle jeho slov důležité hlavně pro pokračování poznávání vesmíru, který nás obklopuje. "Já osobně doufám, že do budoucna lidstvo nezůstane jen na této planetě a bude se posouvat dále," komentuje. K tomu je ale podle něj nejdříve nutné lépe prozkoumat bezprostřední okolí planety.

Vesmírný průmysl a školy

Podle jednatele společnosti ESC Aerospace Petra Suchánka může úspěch projektu přinést také impulz pro rozvoj českého vesmírného průmyslu, ale i vysokých škol. "Iniciativa tohoto typu je výhodná nejen pro firmy a jejich komerční záměry, zároveň může pomoci zaplnění akademických pracovišť, která získají velkou atraktivitu," vysvětluje.

"Máme rovněž možnost vytvořit technologie, které český kosmický průmysl silně nakopnou," doplňuje Marčišovský. "Již v současné době u nás vzniká velké množství technologií, které mají obrovský komerční potenciál," dodává. Nyní projekt Lvice2 čeká několik schvalovacích procesů, po nichž by mohla začít samotná stavba sondy.

"Přípravná fáze trvala jeden rok. Během něj jsme udělali návrh, jak bude vše vypadat a které přístroje sonda ponese," uvádí hlavní technik projektu Jakub Zamouřil.

Následovat teď podle něj bude kontrola ze strany Evropské kosmické agentury. "Nakonec musí projekt posvětit i Ministerstvo dopravy ČR," pokračuje.

Zkoušky a testy

Pokud vše dopadne dobře, mohla by na začátku roku 2024 začít samotná výroba. Po ní následuje fáze testování ještě na Zemi. "Sonda musí vydržet pobyt v termovakuové komoře nebo sérii elektrostatických výbojů, aby se ověřilo, že pobyt ve vesmíru přežije," popisuje Jakub Zamouřil. Po překonání všech peripetií pak vesmírné plavidlo bude moci konečně vzlétnout. K tomu by mělo dojít v roce 2028.

Navázání na historii

"Sondu máme designovanou na životnost dva a půl roku, ale předpokládáme, že vydrží déle," doplňuje Zamouřil. Nejdříve se aklimatizuje na vesmírné prostředí na oběžné dráze Země, kde se vědci ujistí o fungování všech systémů. Cesta na oběžnou dráhu Měsíce podle vědců zabere 60 dní. Tam by Lvice2 měla zůstat dva roky.

"Projekt částečně navazuje na tradici satelitů MAGION, ať už přístrojovým vybavením, výzkumy, nebo vědeckými cíli," říká Marčišovský.

Název MAGION nesla skupina satelitů vyslaných do vesmíru československými vědci v letech 1978 až 1996. Zařízení měla za úkol hlavně studovat zemskou magnetosféru a ionosféru.

Opravdová sonda

Marčišovský však dodává, že v případě všech předchozích vesmírných projektů Československa a posléze samostatné České republiky se vždy jednalo o družice. "Lvice2 je opravdová sonda," upřesňuje. Rozdíl mezi družicí a sondou tkví podle něj v tom, že družice pouze obíhá kolem Země, kdežto sonda orbitu opustí. Toto kritérium projekt splňuje. "Má vlastní pohon a dokáže měnit orbity," uzavírá Zamouřil.

Česká vesmírná sonda * Rozměry: cca 66 x 66 x 61 cm * Hmotnost: cca 60 kg, 140 kg včetně paliva * Baterie: 3 moduly po 100 Wh * Solární panely: umístěné na přední straně sondy 100 W * Pohonný systém: hydrazinové trysky * Počet vědeckých přístrojů: šest (včetně tří kamer pro sledování zachycování obrázků Země a Měsíce) Zdroj: lvice2.cz

Foto: Sonda ponese několik vědeckých přístrojů. K Měsíci by měla vzlétnout v roce 2028. V kosmu pobude přes dva roky.

Foto: Na rozdíl od družice, jako byl třeba československý Magion, má sonda vlastní pohon a dokáže měnit orbity.

FOTO 2 x / JAKUB STADLER, MAFRA

21. 7. 2023; zive.cz

Čeští vědci detekovali největší a nejdéle trvající blesk ve střední Evropě. Přístroje si vyrobili sami

Potvrdili tak, že blesky jsou významně větší a trvají podstatně delší dobu, než se dosud předpokládalo. Vědci se soustředili na odhalení podstaty extrémních jevů v atmosféře, přičemž objevili unikátní vlastnosti bleskových výbojů. "Jsou rozměrnější časově i prostorově," vysvětluje vedoucí týmu Jakub Kákona z Katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT a dodává: "Další výzkum je potřeba dělat v jiném měřítku než lokálním jako doposud." Největší a nejdéle trvající blesk Tým vedený Jakubem Kákonou publikoval v lednu roku 2023 článek, ve kterém popisoval výhody zařízení používaného pro pozemní měření bouřkových jevů na středoevropském území. Hlavním cílem zkoumání bylo ověřit, zda vznik blesků (ne)souvisí s ionizujícím zářením. Sledování časové a prostorové rozměrnosti blesků je jakýmsi "vedlejším produktem" této vědecké aktivity. Přesto se právě v tomto ohledu podařilo získat zajímavá data, která byla následně porovnávána s daty publikovanými v zahraničních médiích. K měření velikosti blesku používali veřejnou detekční síť Blitzortung.org, která určuje polohu výboje s přesností na kilometry. "Ačkoli naše detektory ukazovaly, že jeden z blesků proběhl téměř přímo nad naším měřícím vozem, nejbližší výboj detekovaný Blitzortung.org byl 70?až 80 km daleko," uvádí Kákona. Vědci na základě těchto poznatků soudí, že blesk byl dlouhý více než osmdesát kilometrů, nebo že v této vzdálenosti došlo k synchronnímu výboji. To je na středoevropské poměry největší dosud zaznamenaný bleskový výboj detekovaný metodou pozemního měření bouřkových jevů. Vybavení si vyrobili sami Nutno podotknout, že jinde ve světě se díky satelitním snímkům už podařilo zachytit mnohonásobně rozměrnější blesky. Například v roce 2022 Akademie věd ČR informovala o blesku nad jižním cípem Spojených států amerických, který uvnitř bouřkového oblaku urazil vzdálenost 768 kilometrů. Zajímavé výsledky přineslo také měření délky trvání výboje, jež se obvykle pohybuje v řádech stovek milisekund. "Medián doby trvání bleskového výboje je podle našeho pozorování 0,52?sekund. To je významně více než hodnoty uvedené v jiných studiích," uvádí Kákona. Zásadním aspektem výzkumu byl nedostatek relevantních přístrojů, který vědce donutil vyvinout a postavit si své vlastní. Od oficiálního spuštění projektu po první měření kvůli tomu uplynuly dlouhé tři roky. Jako první výzkumný tým v Evropě využili vědci z ČVUT tzv. měřící vozidla. Jednalo se o tři automobily sloužící k přepravě a napájení přístrojů v blízkosti bouřek. Měřící vozy jsou vybavené vysokorychlostními kamerami, rádiovými anténami a detektory ionizujícího záření. "Dále jsme si sami navrhli tzv. bezpilotní vírník k měření elektrického pole bouřek a instalovali jsme open-source kamery, které jsme vybavili vlastnoručně naprogramovaným softwarem," doplňuje Kákona.

Foto:

Zásadním aspektem výzkumu byl nedostatek relevantních přístrojů, který vědce donutil vyvinout a postavit si své vlastní. Od oficiálního spuštění projektu po první měření kvůli tomu uplynuly dlouhé tři roky. Jako první výzkumný tým v Evropě využili vědci z ČVUT tzv. měřící vozidla. Jednalo se o tři automobily sloužící k přepravě a napájení přístrojů v blízkosti bouřek.

Zajímavé výsledky přineslo také měření délky trvání výboje, jež se obvykle pohybuje v řádech stovek milisekund. "Medián doby trvání bleskového výboje je podle našeho pozorování 0,52 sekund. To je významně více než hodnoty uvedené v jiných studiích," uvádí Kákona.

Nutno podotknout, že jinde ve světě se díky satelitním snímkům už podařilo zachytit mnohonásobně rozměrnější blesky. Například v roce 2022 Akademie věd ČR informovala o blesku nad jižním cípem Spojených států amerických, který uvnitř bouřkového oblaku urazil vzdálenost 768 kilometrů.

Tým vedený Jakubem Kákonou publikoval v lednu roku 2023 článek, ve kterém popisoval výhody zařízení používaného pro pozemní měření bouřkových jevů na středoevropském území. Hlavním cílem zkoumání bylo ověřit, zda vznik blesků (ne)souvisí s ionizujícím zářením.

Čeští vědci detekovali největší a nejdéle trvající blesk ve střední Evropě. Přístroje si vyrobili sami

Měřící vozy jsou vybavené vysokorychlostními kamerami, rádiovými anténami a detektory ionizujícího záření. "Dále jsme si sami navrhli tzv. bezpilotní vírník k měření elektrického pole bouřek a instalovali jsme open-source kamery, které jsme vybavili vlastnoručně naprogramovaným softwarem," doplňuje Kákona.

K měření velikosti blesku používali veřejnou detekční síť Blitzortung.org, která určuje polohu výboje s přesností na kilometry. "Ačkoli naše detektory ukazovaly, že jeden z blesků proběhl téměř přímo nad naším měřícím vozem, nejbližší výboj detekovaný Blitzortung.org byl 70 až 80 km daleko," uvádí Kákona.

Vědci na základě těchto poznatků soudí, že blesk byl dlouhý více než osmdesát kilometrů, nebo že v této vzdálenosti došlo k synchronnímu výboji. To je na středoevropské poměry největší dosud zaznamenaný bleskový výboj detekovaný metodou pozemního měření bouřkových jevů.

Vědci se soustředili na odhalení podstaty extrémních jevů v atmosféře, přičemž objevili unikátní vlastnosti bleskových výbojů. "Jsou rozměrnější časově i prostorově," vysvětluje vedoucí týmu Jakub Kákona z Katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT a dodává: "Další výzkum je potřeba dělat v jiném měřítku než lokálním jako doposud."

Sledování časové a prostorové rozměrnosti blesků je jakýmsi "vedlejším produktem" této vědecké aktivity. Přesto se právě v tomto ohledu podařilo získat zajímavá data, která byla následně porovnávána s daty publikovanými v zahraničních médiích.

Expertům z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se ve spolupráci s vědci z Akademie věd ČR podařilo zachytit blesk, jehož velikost přesáhla hranici běžně velkého okresu a který trval několik sekund. Potvrdili tak, že blesky jsou významně větší a trvají podstatně delší dobu, než se dosud předpokládalo.

FotoAuthors:

Zdroj: FEL ČVUT.

21. 7. 2023; scienceweek.cz

Čeští vědci detekovali největší a nejdéle trvající blesk ve střední Evropě. Přístroje si vyrobili sami

20. 7. 2023; ČRo - České Budějovice

Ranní vysílání

mluvčí 2,

České Budějovice.

mluvčí 3,

Prezident Pavel navštívil obce na Lipensku. Hasiči na Blanensku od půlnoci likvidují lesní požár. Fotbalisté Českých Budějovic v neděli začnou nový ročník první ligy. Majitel klubu chce být do osmého místa. Počasí, dnes polojasno až oblačno, teploty mezi 24 a 27 stupni Celsia. A dobré ráno vám přeje Jiří Čondl.Návštěvou Lipenska včera uzavřel prezident Petr Pavel dvoudenní cestování po Jihočeském kraji, součástí programu byla taky návštěva základny vodních záchranářů v dolní Vltavici. Prezident se předtím setkal i se zástupci měst a obcí, jak potvrzuje starosta Přední Výtoně za nezávislé Pavel Gabriš.

mluvčí 4,

Pan prezident opravdu přijel se zájme, aby se dozvěděl o problémech, se kterými tady bojujeme. Jsou to čističky odpadních vod, které potřebujeme zrekonstruovat, postavit nové, nemáme na to finance. Ruku v ruce s hejtmanem přišly s konstruktivními nápady, návrhy, takže si opravdu myslím, že to něco přinese.

mluvčí 3,

A další reportáž o návštěvě prezidenta Pavla v jižních Čechách si poslechněte v našem ranním vysílání chvilku po osmé hodině. Nové polohovací pomůcky pořídí pro své klienty domácí hospice ledax v Českých Budějovicích, při financování využije i finanční dar 20 000 Kč od nadačního fondu umění. Doprovázet. Antidekubitní pomůcky podle ředitelky hospice Elišky Hájkové významně pomáhají v péči o těžce nemocné klienty, zabraňují vzniku proleženin u klientů a šetří i záda pečovatelek.Hasiči zasahují u hořícího lesa na Blanensku, poblíž býkovic. Začalo hořet těsně před půlnocí. Jihomoravští hasiči o tom informovali na Twitteru. Hasiči na místě vyhlásili třetí stupeň poplachu ze čtyř, během likvidace požáru se jeden z nich lehce zranil, příčina požáru ani rozsah škod zatím nejsou známé. Během včerejška hasiči v lese u bíkovic už jednou zasahovali, požár likvidovali, zhruba šest hodin, v noci se ale v lese objevilo nové ohnisko.V Oděse likvidují následky největšího ruského leteckého úderu od začátku konfliktu. Ruské rakety silně poškodily zařízení pro vývoz obilnin z oděského přístavu, ukrajinský prezident Zelenskyj ve večerním videoposelství uvedl, že díky práci protivzdušné obrany jsou následky ruského úderu na černomořské přístavy menší, než by mohly být. Ve skladech se nachází téměř milion tun potravin, které mají být dopraveny spotřebitelům v Africe a Asii. Zničeno bylo 60 000 tun zemědělské produkce připravené pro Čínu, připomněl Zelenskyj.Fotbalisté Dynama České Budějovice naskočí v neděli do kolotoče zápasů v první lize, hráči a trenéři mluví o umístění do první šestky. Majitel klubu Vladimír Koubek, který za největší letní plus považuje příchod Zdeňka Ondráška, je o dvě pozice opatrnější.

mluvčí 5,

Tím tu jeho úlohu na hřišti a i v kabině, že je navýzost pozitivní, že je to velký motivátor, absolutní profesionál, který může předat hodně zkušeností svým mladším spoluhráčům a já bych byl šťastný, kdybysme se umístěni v horní polovině tabulky, budu říkat do osmého místa.

mluvčí 1,

mluvčí 3,

Na jihu Čech bude polojasno až oblačno, dopoledne ještě s ojedinělou přeháňkou, odpoledne a večer ubývání oblačnosti, nejvyšší denní teploty 24-27 stupňů, na horách kolem 19. fouká mírný vítr. Bio zátěž je na prvním stupni.

mluvčí 2,

České Budějovice. Rádio vašeho.Zelená vlna Českého rozhlasu České Budějovice.

mluvčí 3,

V Českých Budějovicích je uzavřená křižovatka ulic Husova, Oskara, Nedbala a Jaromíra Boreckého, do 23. srpna. Projedou jen autobusy a záchranáři.

mluvčí 6,

Samořiditelná vozítka nepotřebují k bezpečnému pohybu ve skladu satelitní navigaci. My vám je představíme v rámci ranního vysílání. Stane se tak chvilku po čtvrt na osm, ale teď je, nebo jsou čtyři a tři čtvrtě minuty po sedmé hodině posloucháte Český rozhlas České Budějovice ve čtvrtek 20. července. Tak dobré ráno, hezký den přeje ze studia Luboš Voráček.

mluvčí 1,

mluvčí 6,

samozřejmě, že i dnes pro vás máme připravený pravidelný rozhlasový sloupek, ten dnešní bude letní, cestovatelský. Na dramatické zážitky z cesty po Jižní Americe zavzpomíná spisovatelka a také velká cestovatelka Hanka hostnedlová.

mluvčí 1,

mluvčí 7,

Při stížnostech přátel na problémy s dovolenou si vzpomínám na cestu jižní Amerikou, kdy jsme se s kamarádkou ocitli u legendárního jezera Titicaca v bolivijském městečku Copa Cabana, chtěli jsme pokračovat do peruánského puna, ale zrovna probíhala dlouhodobá blokáda, kterou Peru protestovalo proti znečišťování jezera odpady z bolivijských továrniček, na břehu nelétala letadla, nejezdily autobusy, vlaky, silnice byly zavalené balvany. My se ale do Peru potřebovaly dostat, a tak jsme byly vděčné tamějším hipíkům, kteří nám pověděli o majiteli člunu tajně převážejícím turisty přes hranice po jezeře. Po řadě obstrukcí jsme konečně vyrazili za tmy, ještě před rozedněním jsme přišli s batohy na molo a tichounce nastupovali na malý výletní člun zhruba pro 20 pasažérů. A s námi asi 50 dalších lidí. Zastřešená paluba neměla okna, kovová sedátka studila a byla strašná zima a vítr. Nesměli jsme se ze svých míst ani zvednout, několik hodin jsme plulili beze světel po jezeře, až jsme zakotvili u pustého skalnatého pobřeží. Po vystoupení ze člunu jsme čekali, co bude dál. Asi po hodině přišel bos a křikl vos a migos a dali jsme se na pochod úzkou pěšinkou mezi třtinovými poli a Rýžovišti. Nikdo nevěděl kam, proč, jak dlouho. Mezi lidmi se začali šířit fámy a panika, byl to hotový exodus, lidi vlekli své luxusní kufry a narvané krosny po zemi. Nakonec jsme došli na okraj domorodé vesnice, kde stál autobus. Jeden řidič chtěl, aby nás nastoupila jen polovina, že přijede ještě druhý vůz, marně. Lidi se rvali dovnitř, jeden přes druhého, neuvěřitelný propletenec těl, kufrů a batohů do puna jsme dojeli v noci, vypustili nás kdesi na předměstí bez jediné instrukce. Tahle odysa se protáhla do dalšího dne. Ani si nedovedete představit, jak se nám ulevilo, když se nám po dlouhých štrapácích podařilo sehnat do pasu vstupní razítko a příslušný doklad? Asi bychom ve vězení těžko vysvětlovali, jak jsme se v Peru vlastně ocitli.

mluvčí 1,

mluvčí 6,

Čtvrt na osm. Máme pro vás informace o počasí, dnes nás čeká polojasno až oblačno, dopoledne pak ještě ojediněle přeháňky a odpoledne a večer pak budou srážky ubývat a budou ubývat také oblačnosti, nejvyšší denní teploty 24-27, na horách 18-21 °C. A bát by měl mírný, západní až severozápadní vítr rychlostí 3-7 m/s. Rozptylové podmínky budou dobré a biozátěž také, protože dnes ukazuje stupeň číslo jedna, a to je mírná zátěž. Ještě se podívám na esemesky, ty nám posíláte ve známém tvaru, který je CB, pak je mezera, píšete počasí a znovu mačkáte mezeru, to je ten povinný tvar, aby se nám tady ukázalo, potom už dopisujete text, to je vaší zprávy a všechno nám to odesíláte na číslo 90 0 11 03. tuto službu pro nás zajišťuje společnost ATS Praha. Cena jedné zprávy jsou 3 Kč a přišla nám esemeska také z Prachatic, kde je 18 stupňů, pofukuje, sluníčko nakukuje. Krásný den přeje helča, helčo, děkujeme. V Jindřichově Hradci je obloha jasná, klidná a prosluněná 14 stupňů. Zdraví Marie, Marie, děkujeme za esemesku. V Nové Peci je ráno slunečné i obláčkové 16 stupňů. Pěkný den přeje Dagmar, Dagmar, děkujeme za zprávu, pak tu mám esemesku z tábora, kde je ráno po ránu polojasno, klidnou a 14 stupňů tábora. Zdraví děda pája, Pavle, děkujeme za esemesku a ještě tu mám zprávu také z Brloha, kde je oblačno, sluníčko, mírný vítr a 19 stupňů. Zdraví a hezký den přeje Marie, Marie, děkujeme i vám. Do Brloha a přejeme hezký.

mluvčí 8,

Přijďte za námi v pátek do jihočeských holašovic, u rozhlasového stánku osobně přivítáme některé z účastníků dalšího ročníku selských slavností, něco zajímavého se od nich na místě dozvíte, něco drobného si od nás odnesete, projdete si staročeský jarmark s ukázkou více než 200 řemesel a poslechnete si pěknou muziku. Přímý přenos odvysíláme v pátek mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou. Na viděnou a na slyšenou. S vámi se těší Hanka Šu.

mluvčí 2,

Rozhlasová talk show zálety Aleny Zárybnické má také svoji knižní podobu spolu s moderátorkou Alenou Zárybnickou můžete prožívat příběhy populárních i všeobecně známých osobností, ale i těch, kdo nestojí v centru zájmu médií, a přesto je jejich život výjimečný a inspirující. Těšit se můžete na rozhovor s Ester Ledeckou, Janem Pirkem, Simonou Stašovou, Dominikem Haškem, Dagmar Peckovou, Michalem Krčmářem a dalšími zajímavými lidmi. Knihu zálety Aleny Zárybnické si můžete pořídit na telefonu 724 819 319 nebo na webu radiotéka. Cz vydává Radioservis vydavatelství Českého rozhlasu.

mluvčí 6,

Samořiditelná vozítka nepotřebují k bezpečnému pohybu ve skladech satelitní navigaci, stačí černobílá papírová značka. Tento systém českých odborníků se ale dá využít například také při sledování včelí královny. Všechno vysvětlíme za chvíli po písničce, která je od kapely Mandrage a jmenuje se motýli.To byly mandraže a motýli. A my teď půjdeme na včely. Stačí černobílá papírová značka a robotické vozítko. Přesně ví, kde ve velkém skladu najít požadované zboží? Odborníci, odborníci z ČVUT vylepšili svůj stávající lokalizační systém whi cod, jeho multikamerovou variantu teď testují nejenom ve skladech, ale také ve včelím úlu, kde sledují, jak královna ovlivňuje život celého včelstva.

mluvčí 9,

Teď jsme tuhle tu značku nalepili na včely. Královnu má v průměru kolem 3 mm a sleduje jí speciální kamerou. Ve včelím úlu. V tom výsledným obraze značka je velká kolem 600 pixelů, což je dostatek na to, abychom dokázali říct, kde ta včelí královna je.

Eva Kézrová, redaktorka

Ukazujeme. Jiří Ulrich z centra umělé inteligence fakulty elektrotechnické ČVUT. A už bere do ruky papír, na kterém je na první pohled obyčejné černé kolečko s takovými bílými zuby.

mluvčí 9,

Teď ho stačí ukázat robopsovi, on se na něj podívá svojí kamerou a bude následovat naší kruhovou značku. Vždycky metr odstup a člověk si ho takhle potom může vodit.Kam se mi zlíbí?

Eva Kézrová, redaktorka

Já nevidím, jako úžasně pracuje, kdybyste rychle přešel třeba vlevo, tak aha. Nejprve se otáčí na místě, aby sledoval neustále tu značku a pak už si jenom kontroluje ten metrový odstup od ní.

mluvčí 9,

Přesně tak. Barevný obraz z kamery převede do binárního obrazu, který má jenom jedničky a nuly a v tom obraze hledá černý kruh, pak uvnitř bílý kruh a následně začne kolem středu hledat ty zuby.

Eva Kézrová, redaktorka

Každá značka je unikátní a díky černobílému kontrastu dobře čitelná i za zhoršených podmínek. Jiří Ulrich algoritmus vylepšil, takže použití více kamer zpřesňuje polohu a přitom stačí obyčejná webkamera a tiskárna.

mluvčí 10,

De facto za pár stovek máte systém, kterej dokáže určit pozici značky v tom prostoru.

Eva Kézrová, redaktorka

Přibližuje Tomáš Krajník z fakulty elektrotechnické ČVUT, že lokalizační systém bicót nepotřebuje satelitní navigaci, takže je ideální do vnitřních prostor, například skladů. V evropském projektu teď budou s označenou včelí královnou komunikovat umělé robotické včely, naklade tak jen tolik vajíček, kolik roj bezpečně odchovám.

mluvčí 10,

Bude tam taková spotřeba toho úlu a to včelstvo jako bude silnější právě v tom opylování.

Eva Kézrová, redaktorka

Pro nekomerční využití je software odborníků z ČVUT volně k dispozici. Eva Kézrová, český.

Petr Schwarz, moderátor

Ladokop barev, osobností, choreografií, obrazů i melodií, to je taneční představení Egon Chile, autoportrét, dopřejte si kulturní zážitek letošní letní sezóny z dílny dílny uměleckých ředitelů činohry Národního divadla autorského dua skútr v choreografii významného představitele současné taneční scény Jana Kodeta. 5. srpna. Se do Českého Krumlova vrátí duch Egona shieleho. Vstupenky na www.otacivehlediste.cz. Mediálním partnerem je Český rozhlas českébuděje.

mluvčí 2,

Letní předplatné týdeníku Respekt? Čtěte a poslouchejte každý týden, ovšem podstatném a podnětném digitální předplatné už za 99 Kč měsíčně www.respekt.cz/.

mluvčí 6,

Jsou tu zprávy, které připravil Jiří Čon.

20. 7. 2023; prazsky.denik.cz

Stroj versus člověk. Mluvící robot studentů ČVUT bojuje ve světové soutěži

Nikomu na světě se to dosud nepodařilo, i když některým upovídaným jedincům úkol může připadat jako hračka. Cílem je udržet duchaplnou konverzaci, smysluplnou a souvislou, po dobu dvaceti minut. Dosáhnout úspěchu je úkol za milion (a to se, prosím, bavíme o amerických dolarech). Ovšem – s tím, že partnerem v debatě je stroj: člověk hovoří se socialbotem. Lidský důvtip se tedy střetává s umělou inteligencí – a o velkou výzvu jde právě pro konstruktéry těchto strojů.

Patří mezi ně i studentský tým CIIRC – Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze – který vyvíjí konverzačního bota Alquista. Právě tento chatbot se úspěšně účastnil dosavadních čtyř ročníků konverzační soutěže společnosti Amazon nazvané Alexa Prize Socialbot Grand Challenge. Alexa je virtuální asistent vyvíjený společností Amazon, založený právě na umělé inteligenci.

Podaří se Alquistovi v letošním pátém ročníku celosvětového klání oslnit podobně jako posledně? Příležitost k tomu mít bude. Organizátoři oznámili, že opět patří mezi finalisty. Upozornila na to Kateřina Veselá z rektorátu ČVUT. "Již začátkem srpna se dozvíme, zda tým, který se soutěže účastní od jejího založení, obhájí vítězství," konstatovala.

Soupeři z prestižních univerzit

Už výběr pětice finalistů řadí tým z Prahy vedený Janem Šedivým v roli univerzitního poradce do prestižního společenství. Soupeři jsou dva týmy z University of California (z kampusů Santa Cruz a Santa Barbara), dále pak ze Stanford University taktéž z Kalifornie a ze Stevens Institute of Technology působícího v americkém státě New Jersey.

Tým studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT v aktuálním složení Ondřej Kobza, Petr Marek, Jan Čuhel, David Herel a Tommaso Gargiani v květnu postoupil do semifinále – a nyní se čerstvě ocitl v elitním společenství finalistů. O vítězi se bude rozhodovat v prvním srpnovém týdnu – a čeští zástupci mají na co navazovat. Vedle prvenství v minulém ročníku skončili na medailových pozicích i ve všech předchozích: se dvěma stříbry a jedním bronzem.

Nově se hodnotí vědecký přínos

Uživatelé zařízení vybavených elektronickou asistentkou Alexa – známá je třeba z chytrých reproduktorů nebo kamer – si letos mohou vyvolat některého ze soutěžních botů formulkou "Alexa, let’s discuss". "Na rozdíl od minulých let se to týká i zařízení s obrazovkou (tedy Amazon Echo nebo Fire TV) – a konverzující uživatelé jsou tak obohaceni i o obrazový požitek," připomněla za ČVUT Alena Nováková. Letos totiž debatu ve formě zvuku nově doplňují i obrazové výstupy. "Zpětná vazba, kterou týmům poskytují uživatelé ve formě ohodnocení proběhlé konverzace se socialbotem, umožňuje studentským týmům jejich roboty vylepšovat," poznamenala Nováková.

Už koncem loňského roku byla Praha vybrána mezi devět soutěžních týmů, které se pokusí splnit Grand Challenge – tedy "velkou výzvu", jež dosud zůstala nedostižná. K úspěchu je třeba získat od poroty vysoké hodnocení (skóre nejméně 4,0 z 5 možných) a současně udržet souvislou a poutavou konverzaci socialbota s člověkem po dobu dvaceti minut. Tým, kterému se to podaří jako historicky prvnímu, získá pro svou univerzitu grant v na naše poměry pohádkové výši: hraje se o milion dolarů.

Mimochodem: Alquist vybojoval první místo s průměrným hodnocením 3,28 a průměrnou dobou trvání finálové interakce 14 minut a 14 sekund. Nechal tehdy na sebou socialboty Chirpy Cardinal ze Stanfordské univerzity (s průměrným hodnocením 3,25 a průměrnou dobou trvání interakce 13:25 a stroj PROTO, vytvořený týmem University of Buffalo (3,16 a 14:45).

I v samotné soutěži se bude rozdělovat více peněz. Stejně jako v minulosti je ve hře cena za celkový výkon v oblasti sociální interakce (odstupňovaná pro jednotlivé medailové pozice v částkách 250, 50 a 25 tisíc dolarů). Nově jsou stejné sumy připraveny ještě pro další hodnocení, a to v rámci ocenění za vědecký přínos.

Možnost hodně se v rámci soutěže naučit pro zdokonalení komunikace stroje s člověkem oceňuje univerzitní poradce týmu Šedivý, jenž hovoří o nasazení hybridních konverzační technologií kombinujících pokročilé jazykové a skriptovací modely. "S postupem do finále se tým vynasnaží využít této příležitosti k dalšímu vylepšení Alquista, posunutí hranic konverzační umělé inteligence a stanovení nových standardů pro human-like interakce," poznamenal.

Foto:

Tým z ČVUT se socialbotem Alquist.

Superpočítač, roboti i kyberbezpečnostVýsledky pětiletého projektu Research Center for Informatics (RCI) zaměřeného na výzkum umělé inteligence, robotiky a informatiky.

FotoAuthors:

ČVUT Praha

Deník/Radek Cihla

20. 7. 2023; cvut.cz

Solární inovace se rodí v Buštěhradu. Technici se učí, jak navrhnout elektrárnu

Datum zveřejnění: Futuristický vzhled budovy Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT Buštěhradu na Kladensku dává

tušit, že je to tu zaměřené na výzkum a vývoj nových technologií. Právě zde se rodí inovace, které následně instalační firmy začleňují do svých fotovoltaických elektráren. V poslední době se tu taky školí montážní technici solárů.

"Jsme hodně zaměření na spolupráci s komerčním sektorem. Firmy nás často osloví, že potřebují vyvinout nějaký nový produkt, inovaci stávajícího řešení a podobně," popisuje vědecko-výzkumný pracovník Českého vysokého učení technického ( ČVUT ) Petr Wolf. Solární panely se neustále rozvíjejí, jejich účinnost se podle Wolfa za patnáct let zvýšila ze 14 na 21 procent. Poptávka po fotovoltaických elektrárnách neutuchá a firmy se musí přizpůsobovat čím dál tím náročnějším požadavkům zákazníků. V módě jsou chytré systémy s bateriovým úložištěm, které dokážou zajistit, že se elektřina ze slunce v domácnosti spotřebovává efektivně. Přes poledne, v době kdy nejvíc praží slunce, často nikdo není doma, a tak se elektřina ukládá do baterie. Večer, když je v domácnosti naopak největší spotřeba, se využije právě "uskladněná" energie. "Spolupracujeme s dalšími fakultami v rámci ČVUT , naše oddělení je například velmi úzce provázáno s fakultou elektrotechnickou . V akreditované laboratoři v Dejvicích se zkouší a testují fotovoltaické panely a baterie," dodává Wolf.

Ve zkosené budově univerzitního centra ČVUT v Buštěhradě mimo jiné již pravidelně probíhá školení montážních techniků fotovoltaických elektráren. "Pořádáme dvoudenní školení pro montážníky a jednodenní školení pro navrhování fotovoltaických elektráren," uvádí tisková mluvčí Cechu akumulace a fotovoltaiky Lenka Brandtová. "Snažíme se tak udržet kvalitu, aby firmy, které jsou součástí Cechu, mohly zajistit, že dílo bude jejich klientům dodáno v pořádku, bude fungovat a budou splněny všechny záruky," dodává Brandtová s tím, že se v univerzitním centru již proškolilo zhruba 450 montážníků.

Autor:

sam

Zdroj:

idnes.cz

Odkaz:

https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/cvut-fotovoltaicke-elektrarny-solary-montazni-technici-inovace.A230719_095243_ekoakcie_maz

20. 7. 2023; cvut.cz

Zkoumání bouřek českými vědci

Datum zveřejnění: Jakub ŽELEZNÝ, moderátor Nejdelší a největší ze země zachycený blesk ve střední Evropě měřil asi 80 km.

To je mimo jiné výsledek práce vědců z pražského ČVUT a dvou ústavů Akademie věd.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Při cestách za bouřkami se zaměřovali na to, jak blesky vznikají, a zkoumají taky, jak s nimi souvisí radiace.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Bouře na obzoru přitahují nejvíc. Rekordní blesk z jižních Čech na jejich přístrojích vypadal takhle.

Jakub KÁKONA, vedoucí výzkumného týmu, FEL ČVUT a Praze

Vychází zpoza horizontu a /nesrozumitelné/ se až nad to místo, kde zaparkovaný ten měřicící vůz.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Blesk u Jindřichova Hradce zachytily skoro na den přesně před dvěma lety, a to díky tomuto speciálně vybavenému autu, se kterým

na jejich lov vyrážejí. Jejich přístroje si poradí i s mraky, které by část blesku zakrývaly. Ten nejdřív zjistí rádiově a pak je zachytí tato

superrychlá 360stupňová kamera.

Jakub KÁKONA, vedoucí výzkumného týmu, FEL ČVUT v Praze

Celou tu oblohu snímá přibližně jako 1600 snímků za sekundu.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Celý zpomalený záznam tak ve skutečnosti trval asi sekundu a půl, což je u blesku dlouhá, ale ne rekordní doba. Data českých vědců

také ukazují, že blesky, které udeří do země, tvoří jen menšinu ze všech, které vzniknou.

Jakub KÁKONA, vedoucí výzkumného týmu, FEL ČVUT v Praze

Je jich určitě méně než 10 %.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Nejdelší zachycené blesky na světě zachytily satelity. Při této bouři podle Američanů vznikl blesk o délce 768 km. Jaroslav Zoula,

Česká televize.

Reportáž ZDE

Autor:

Jakub Zoula

Zdroj:

ČT - Události

20. 7. 2023; ceskavedadosveta.cz

Čeští vědci detekovali nejdelší blesk ve střední Evropě

Odborníkům z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se ve spolupráci s vědci z Akademie věd ČR podařilo zachytit blesk, jehož velikost přesáhla hranici běžně velkého okresu a který trval několik sekund. Výzkum složitosti a délky trvání přírodních výbojů potvrdil, že blesky jsou významně větší a trvají podstatně delší dobu, než se dosud předpokládalo. Díky nově použité metodě pozemního měření je lze také detekovat mnohem častěji, než to bylo možné stávajícími konvenčními metodami.

Výsledek výzkumu je o to zásadnější, že se jedná o první takováto zjištění na území Evropy vůbec. Na projektu CRREAT (Centre of Cosmic Rays and Radiation Events in the Atmosphere) se kromě Fakulty elektrotechnické ČVUT podílel také Ústav jaderné fyziky AV ČR a Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Spolupracující vědci se soustředili na odhalení podstaty extrémních jevů v atmosféře a ionizujícího záření, přičemž objevili unikátní vlastnosti bleskových výbojů. " Jsou rozměrnější časově i prostorově," vysvětluje vedoucí vědeckého týmu, Ing. Jakub Kákona z Katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT a dodává: "Další výzkum je potřeba dělat v jiném měřítku než lokálním jako doposud.”

Největší a nejdéle trvající blesk ve střední Evropě

Vědecký tým vedený Ing. Jakubem Kákonou publikoval v lednu roku 2023 přelomový článek s názvem In situ ground-based mobile measurement of lightning events above central Europe, kde popisoval výhody zařízení používaného pro pozemní měření bouřkových jevů na středoevropském území. Hlavním cílem zkoumání bylo ověřit, zda vznik blesků (ne)souvisí s ionizujícím zářením. Pozorování časové a prostorové rozměrnosti blesků se přidalo jaksi "náhodou” jako vedlejší produkt, přesto tu vědci shromáždili zajímavá data. Součástí výzkumu bylo i porovnávání výsledků s daty publikovanými v zahraničních médiích.

K měření velikosti blesku výzkumníci používali veřejnou detekční síť Blitzortung.org, která určuje polohu výboje s přesností na kilometry. " Ačkoli naše detektory ukazovaly, že jeden z blesků proběhl téměř přímo nad naším měřícím vozem, nejbližší výboj detekovaný Blitzortung.org byl 70 a ž 80 km daleko, ” uvádí Ing. Jakub Kákona v článku. "Z toho odvozujeme, že blesk byl dlouhý více než 80 km, nebo ž e k synchronn í mu v ý boji do š lo ve vzd á lenosti 80 km. ”

To je na středoevropské poměry největší dosud zaznamenaný bleskový výboj detekovaný metodou pozemního měření bouřkových jevů. Jinde ve světě (typicky na území USA) se díky satelitním snímkům už podařilo zachytit mnohonásobně rozměrnější blesky. AV ČR v roce 2022 informovala o blesku nad jižním cípem Spojených států amerických, který uvnitř bouřkového oblaku urazil vzdálenost 768 kilometrů, čímž posledního rekordmana z jižní Brazílie porazil o nějakých 60 kilometrů.

Měření délky trvání výboje taktéž přineslo zajímavé výsledky. Naměřené doby trvání se obvykle pohybují v řádu stovek milisekund, přičemž kratší bleskové události jsou vzácné. "Medián doby trvání bleskového výboje je podle našeho pozorování 0,52 s. To je v ý znamn ě v í ce ne ž hodnoty uveden é v jin ý ch studi í ch, ” doplňuje Jakub Kákona. V zahraničních publikacích se udává rozptyl mediánu trvání výboje od 0,20 do 0,35 s, přičemž španělským rekordmanem je blesk z roku 2017 trvající 2,39 s (1,80 s v zimním období). Maximální doba trvání blesku může dosáhnout klidně několika sekund, což podle Jakuba Kákony sice není časté, ale ani výjimečné.

Celý článek si můžete přečíst zde.

Vlastnoručně zhotovené měřící vybavení

Nejzásadnějším aspektem výzkumu vědeckého týmu z FEL ČVUT byl nedostatek relevantních přístrojů, který jej "donutil” vyvinout si vybavení vlastní. " Příprava měřící techniky zabrala spoustu času,” prozradil Ing. Jakub Kákona. "Projekt byl oficiálně spuštěn v roce 2016, ale kvůli tomu, že jsme si museli přístroje sestrojit a upravit k obrazu svému sami, první měření proběhlo až v roce 2019.”

Jako první výzkumný tým v Evropě využili vědci z FEL ČVUT tzv. měřící vozidla. Šlo o tři automobily sloužící k přepravě a napájení přístrojů v blízkosti bouřek, a také jako částečná ochrana obsluhy před údery blesku. Podle Ing. Jakuba Kákony šlo o první takto upravená vozidla určená výhradně k vědeckým účelům. "Z USA jistě znáte zábavné pořady o tzv. lovcích bouřek, kteří v autech pronásledují extrémní bouřkové výboje, to má ale často do reality vědeckého počínání daleko.” Autor poznamenává, že právě optimalizování vozidel pro výzkum zabralo velké množství času, protože bylo potřeba vybavit je měřícími přístroji.

I v tom si vědci z FEL ČVUT připisují prvenství. Jako jediní v Evropě vybavili měřící vozy celooblohovými vysokorychlostními kamerami, rádiovými anténami a detektory ionizujícího záření, což do nynějška žádný jiný vědecký tým neudělal. "Dále jsme si sami navrhli tzv. bezpilotní vírník k měření elektrického pole bouřek a instalovali jsme open-source kamery, které jsme vybavili vlastnoručně naprogramovaným softwarem,” doplňuje autor studie, Ing. Jakub Kákona.

20. 7. 2023; ČT 24

Budoucnost elektromobilů - věda a výzkum

Jakub MUSIL, moderátor

A už jsme to zmiňovali. Stále vysoká cena, nedostatečná nabíjecí infrastruktura, dlouhá doba dobíjení a omezený provoz. Takové jsou racionální body, proč velká část řidičů, i když některé z těch bodů už jsme vyvrátili, některá část řidičů odmítá přechod na elektromobily právě kvůli tomu. Jeden britský startup teď představil akumulátor, který se plně nabije už za šest minut. Jiné hledají odlišná řešení.

Ondřej Nekola, redaktor ČT

Přistavit vůz, zapojit do nabíječky a čekat. Následující minimálně půlhodinu si řidiči elektromobilů zkracují různě. Odpojit se od stojanu dřív nemá smysl, jeden z důvodů, proč jsou dobíjecí stanice často obsazené. Nevýhodu přiznává i tato australská řidička.

australská řidička

Tady je dobíjecí stanice, která je právě obsazená.

Ondřej Nekola, redaktor ČT

Na ropu bohaté Norsko se chce stát první zemí na světě, kde bude platit zákaz prodeje benzínových a naftových aut. Limit si stanovilo už na rok 2025. Čtyři z pěti nově prodaných vozů za loňský rok v severské zemi mají elektrobaterie. I tady řidiči elektromobilů ale naráží na řadu úskalí.

Thor Egil Braadland, vedoucí Norské automobilové federace

Největším problémem je v Norsku zaplatit vysokorychlostní nabíjení. K tomu potřebujete 10 až 15 aplikací.

Ondřej Nekola, redaktor ČT

Jeden z britských startupů teď slibuje, že dobu čekání revolučně sníží.

Sai Shivareddy, výkonný ředitel firmy Nyobolt

Firma Nyobolt vynalezla novou baterii, která dokáže plně nabít elektromobil za šest minut.

Ondřej Nekola, redaktor ČT

Firma tvrdí, že baterie s kapacitou 35 kilowatthodin zvládla 2000 rychlonabíjecích cyklů bez jediného opotřebení. Dojezd odhaduje na 250 kilometrů. Aby zaujala i laickou veřejnost, prezentuje svůj objev na prototypu sportovního vozu. Jeho návrhem pověřila Juliena Thomsona, autora legendárního Lotusu Elise.

David Fairbairn, výkonný ředitel firmy Callum

Mění to pohled na elektromobily, pokud jde o délku jejich nabíjení.

Ondřej Nekola, redaktor ČT

Podobně krátkou dobu už nabízí v praxi třeba čínský výrobce elektromobilů Nio. Baterie nedobíjí, ale použité akumulátory mění ve svých speciálních stanicích za plně nabité. Ty jsou v jejím vlastnictví. Firma totiž své vozy v Evropě jen pronajímá. Stanice už fungují v severských státech nebo Německu. Ondřej Nekola, Česká televize.

Jakub MUSIL, moderátor

A teď přidáme takový techničtější odborný pohled. Ve studiu je s námi Pavel Hrzina z Fakulty elektrotechnické Katedry elektrotechnologie Českého vysokého učení technického v Praze. Hezký večer přeju.