ČVUT - Fakulta elektrotechnická

13. 8. 2023; volty.cz

Lvice2 chce zamířit do Vesmíru i za několika českými prvenstvími

LVICE2 – Vesmírná sonda Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer (volně přeložitelné jako Průzkumník prostředí poblíž Měsíce). Foto: ČVUT

Vesmírná sonda Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer (volně přeložitelné jako Průzkumník prostředí poblíž Měsíce), zkráceně LVICE2, má potenciál stát se první sondou z Česka, která se dostane mimo oběžnou dráhu Země, do prostoru kolem Měsíce a ještě o něco dále. V případě, že bude projekt vybrán k financování, započne příprava na začátku roku 2024, do vesmírného prostoru by se měla dostat o čtyři roky později. Projekt družice byl rozpracován v rámci výzvy Evropské kosmické agentury "České ambiciózní projekty". Česko by se díky němu stalo desátou zemí, která samostatně vyslala vesmírnou sondu – tedy zařízení s vlastním pohonem, které není pouhou družicí.

Sonda obsahuje tři kamery, dodávané společností Stellar Exploration EU. Tyto kamery slouží k sledování technického stavu družice a pořizování snímků Země a Měsíce. Hlavním cílem mise je měření koncentrace prachu v Kordylewského oblacích nacházejících se v blízkosti libračních bodů L4 a L5, tedy 60° úhlových napravo a nalevo od Měsíce. Kordylewské oblaky jsou kvazistabilní orbity, které mohou zachytávat meziplanetární prach o velikosti několika mikronů. Sonda bude schopna studovat turbulence ve slunečním větru a za Měsícem. Díky své jedinečné dráze bude možné dlouhodobě zkoumat tok iontů slunečního větru a meziplanetární rázové vlny. Součástí mise je také sběr informací o toku galaktického kosmického záření a energetických částic ze Slunce, včetně měkkého rentgenového záření a záření gama.

Projekt je výsledkem úspěšné spolupráce soukromých firem, Akademie věd a vysokých škol: FEL ČVUT se zapojila prostřednictvím laboratoře MAGLAB (katedra měření), která dodá dva magnetometry. Student programu Kybernetika a robotika, Kajetán Šobíšek, navrhl ve své bakalářské práci elektroniku prototypu fluxgate magnetometru a část firmware a doktorand David Novotný z katedry měření pracuje na redukci magnetické signatury sondy pomocí AMR magnetometru v rámci své disertační práce.

Katedra fyziky povrchů a plazmatu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy vyvine Faraday Cup Analyzer charakterizující vlastnosti plazmatu slunečního větru a měřící jeho turbulence v okolí Měsíce. Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR přispěje elektrickými anténami LEW a Search Coil Magnetometrem, které budou provádět podobná měření v elektromagnetické oblasti. Oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT představí detektor PARDAL2 na měření radiace nabitých částic.

Sonda projde meziplanetárním prostorem mimo vliv magnetosféry Země, ale také se dostane do oblastí rázových vln, kde magnetosféra Země narušuje tok slunečního větru, a dostane se i do magnetického ohonu Země, kde se vyskytují zajímavé fyzikální jevy ovlivňující vesmírné počasí v okolí naší planety. Původní rozměry družice byly 12-16 kostek formátu Cubesat, tedy 10 × 10 × 10 cm, ale postupně se zvětšila na současných 66 × 66 × 61 cm a váží 140 kg, včetně paliva. Sonda je vybavena solárními panely na přední straně a třemi bateriovými moduly s celkovou kapacitou 300 Wh. K pohonu slouží 3 hydrazinové trysky.

Tým autorů ČVUT

11. 8. 2023; E15

Západ konečně staví továrny na čipy. Zjišťuje ale, že nemá lidi na jejich provoz

Tchajwanská společnost TSMC tento týden po mnoha měsících vyjednávání s německými úřady potvrdila, že postaví svou první evropskou továrnu na výrobu čipů. Závod za deset miliard eur vznikne v lokalitě vzdálené jen dvě hodiny autem od Prahy.

Do roku 2027 má vytvořit kolem dvou tisíc pracovních míst, o která se mohou ucházet i Češi. Otázkou však je, zda podnik lidi vůbec najde. Evropa se totiž stejně jako Spojené státy potýká s nedostatkem kvalifikovaných odborníků, což může zhatit velkolepé plány Západu na čipovou soběstačnost.

Čipy jsou životně důležité pro řadu průmyslových odvětví. Neobejdou se bez nich automobilky, výrobci telekomunikací nebo domácích spotřebičů. Většina čipů se vyrábí ve východní Asii, hlavně na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji. Celosvětový nedostatek čipů způsobený pandemií přiměl západní země k obřím investicím do vlastní produkce.

Americký prezident Joe Biden právě před rokem podepsal zákon na podporu polovodičového průmyslu v USA. Jeho administrativa pro to vyčlenila 280 miliard dolarů a slíbila masivní dotace a daňové úlevy nadnárodním firmám, pokud budou strategicky důležité komponenty vyrábět na americké půdě. Evropský parlament zase letos v červenci schválil normu, díky níž má Evropská unie investovat do vlastní výroby čipů desítky miliard eur a do konce desetiletí chce zdvojnásobit svůj podíl na globální produkci polovodičů na dvacet procent.

Na první pohled se zdá, že kroky zákonodárců přinášejí ovoce. Vedle zmiňované továrny TSMC u Drážďan mají v Evropě do roku 2027 vyrůst další závody na výrobu čipů americké společnosti Intel, a to v Magde burku a ve Vratislavi. Rozšiřovat výrobu plánuje i americká firma Onsemi ve své již existující továrně na polovodiče v Rožnově pod Radhoštěm. Experti ovšem upozorňují, že pro přerod v klíčové polovodičové centrum bude kontinent potřebovat více odborné pracovní síly.

"V současné době máme v Evropě dostatek kvalifikovaných lidí pro provoz stávajících továren. Nicméně s plánovanou výstavbou nových závodů na výrobu čipů se můžeme v krátkodobém horizontu dostat do problémů," varuje proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Jiří Jakovenko. "Německý pracovní trh je podobně vyčerpaný jako ten český a nové zaměstnance není kde brát," doplňuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

"Státy Evropské unie musejí co nejdříve reagovat na krizi talentů, což je nejzávažnější bezprostřední hrozba pro evropský průmysl," souhlasí i Mathieu Duchâtel, ředitel Mezinárodních studií ve francouzském think-tanku Institut Montaigne.

S hledáním kandidátů mají ostatně velké potíže také ve Spojených státech. TSMC dokonce minulý měsíc oznámila, že kvůli nedostatku pracovních sil o rok odloží spuštění své nové továrny na čipy v Arizoně. Americká asociace polovodičového průmyslu SIA odhaduje, že v roce 2030 bude v sektoru chybět zhruba 1,4 milionu techniků, počítačových vědců a inženýrů.

"Amerika staví nové závody, ale dokáže najít pracovníky, kteří je budou obsluhovat? Míra nezaměstnanosti je už teď téměř nejnižší za padesát let a firmy obtížně shánějí zaměstnance. S přibývajícími továrnami to budou mít ještě těžší," píše britský týdeník The Economist.

Jakovenko vidí hlavní příčinu v klesajícím zájmu mladých lidí studovat technické obory, obzvláště ty, které nejsou příliš propagované v médiích. "Například o čipech se začalo hojně psát až v době jejich nedostatku před třemi lety," podotýká. Problém je ale podle něj řešitelný. "Továrna v Drážďanech se bude otevírat až za čtyři roky. To by měla být dostatečně dlouhá doba na vyškolení nových pracovníků. V dlouhodobém horizontu se to pak týká propagace a podpory technických věd ve vzdělávacím systému. Je nutné mladé lidi a děti cíleně vést k technickému vzdělání," míní Jakovenko. Snahy o spolupráci mezi českými a tchajwanskými univerzitami při vývoji čipů se mimochodem již objevují, zatím jsou ale v hodně rané fázi.

Také Novák se snaží hledat na současné situaci pozitiva. "Německý průmysl prochází nelehkým obdobím, takže teoreticky by nová pracovní místa v polovodičovém sektoru mohla částečně kompenzovat ztrátu pracovních míst v odvětví automotive," zamýšlí se analytik.

Podle Petra Doudy z personální agentury Randstad bude zásadní, aby TSMC nabídla novým zaměstnancům dostatečně atraktivní a konkurenceschopné mzdy a nebála se investovat do rekvalifikace a odborného zaškolení kandidátů.

S hledáním vhodných kandidátů do vysoce specializovaného odvětví není problém jen v Evropě, ale i v USA.

11. 8. 2023; ČT 24

Dopolední vysílání

Klára Radilová, moderátorka

Elitní jednotka slovenských kriminalistů na k. Zatkla v ranních hodinách bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara. Na sociální síti o tom informoval jeho syn. Důvodem má být podezření z korupce. Gašpar je v první desítce kandidátní listiny sociálních demokratů pro zářijové předčasné volby, bývalý premiér a předseda strany SMER SD Robert Fico to označil za projev zoufalství slovenské prokuratury. Gašpar čelí stíhání i v jiné kauze, ta souvisí s podezřením ze zneužívání policie, státy západoafrického hospodářského společenství uvedly kvůli vojenskému převratu v Nigeru svoje ozbrojené složky do stavu pohotovosti, píše se to v komuniké. Po summitu v sousední Nigérii. Společenství opakovaně vyzývá nigerijskou vojenskou juntu, aby demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda bazuma propustila z domácího vězení. Vojáci ho sesadili na konci července. Junta tvrdí, že se bude proti útoku z ciziny bránit.

mluvčí 1,

Z komuniké tohoto mimořádného summitu vyplývá, že žádná možnost není vyloučená, včetně použití síly. Jako posledního prostře. Banky a stavební spořitelny poskytly v červenci hypotéky za 11 miliard a 400 000 000 Kč, to je oproti červnu pokles téměř o pětinu. Podle analytiků jde o každoroční pokles, který způsobily například dovolené, klesají i úrokové sazby u nových hypoték bez refinancování dostaly se na 5,8 %, což je nejnižší hodnota od loňského. Americký.

Klára Radilová, moderátorka

Prezident Joe Biden schválil vyhlášení stavu přírodní katastrofy pro stát Havaj kvůli pokračujícím lesním požárům na ostrově maui. Washington tak bude moct uvolnit další finance z federálních fondů na pomoc postiženým lidem a na rekonstrukci zasažených oblastí. Při požárech už zemřelo minimálně 53 lidí. Biden vyjádřil pozůstalým soustrast.

mluvčí 1,

Snažíme se co nejrychleji uhasit ty požáry a evakuovat místní a turisty. Mezitím se za všechny obyvatele Havaje modlíme, ale nejen to. Budou jim k dispozici všechny naše prostředky,. Spojené státy budou blokovat a regulovat americké investice do čínských technologií včetně počítačových čipů a mikroelektronikky. Týká se to třeba umělé inteligence. Čína uvedla, že je rozhodnutím znepokojena a vyhrazuje si právo zavést protiopatření. Víc teď probereme s Janem Vovsem z elektrotechnické fakulty pražského ČVUT, hezký den.

Klára Radilová, moderátorka

Dobrý den. Abychom měli představu, nakolik jsou Spojené státy nebo obecně západní státy závislé na čínských pokročilých technologiích.

mluvčí 2,

Tak co se týče těch nejnovějších technologií, tak myslím si, že vývoj těchto technologií v Americe i v Evropě, Číně příliš závislý není, jiná věc je ovšem výroba, kdy vlastně díky tomu, že ty výrobní náklady v Číně jsou velmi nízké, tak ty hromadné nákupy jsou převážně z Číny, co se týče polovodičové technologii nebo celých systémů, takže tam ta závislost je a samozřejmě hrozí tam potom to, že pokud by Čína nějakým se ohradila, nějakým způsobem by chtěla poškodit své konkurenty, tak tam by to byl velký problém.

Klára Radilová, moderátorka

A kdybychom mohli ještě blíž rozebrat výrobu čipů nebo dalších podobných součástek, které se sice navrhují na západě, ale vyrábí je právě čínské továrny.

mluvčí 2,

Tak to je právě ten problém, že v Číně je velká část těch výrobních linek, samozřejmě není to jenom Čína, velkou část má také Tchaj-wan a další Jižní Korea. Například. Částečně se vyrábí v Americe, ale.

mluvčí 3,

Tak, jak se zdá, spojení.

mluvčí 2,

Právě to, že i ty velké výrobní linky v Číně, tak to je velký problém.

Klára Radilová, moderátorka

Jak a jak rychle jsme vlastně schopni tuto závislost omezit.

mluvčí 2,

Tak to je také problém, protože pokud chceme vytvořit velkou továrnu v Evropě nebo ve Spojených státech, tak to je obrovská investice a trvá to třeba minimálně tři roky, než je možná plynulá výroba, proto taky Evropská unie přistoupila k tzv. Čip extu, kdy se snaží podporovat zhotovení nových továren, nových výrobních podniků. Takže v Evropě je to zejména v Drážďanech, kde se plánuje vlastně spolupráce s tchajwanskou firmou tsmc, která spolupracuje s Robertem Boschem, s infinovanem a s dalšími firmami,. Spojení není úplně ideální. Pokusím se položit ještě otázku.Mohla být linka? Tak.

Klára Radilová, moderátorka

Omlouvám se divákům, že spojení občas vypadává. Pokusím se tedy položit ještě další otázku, jestli se to zlepší, nakolik, když se to pokusíme převrátit, otočit, tak nakolik Čína potřebuje západní kapitál pro rozvoj pokročilých technologií?

mluvčí 2,

Co se týče kapitálu? Myslím si, že pokud Čína se soustředí na určitou oblast, tak má prostředků dost. Tam je spíš problém v těch vědeckých, výzkumných výsledcích, kdy Čína velice kopíruje to, co třeba se vymyslelo v Americe nebo v Evropě, takže tam to je velký problém, a proto právě asi i Spojené státy přikročily k těmto omezením.

Klára Radilová, moderátorka

Washington řekl, že opatření cílí na firmy, které by mohly investovat do firem ze zemí, které vzbuzují obavy americké vlády a které působí v sektoru kvantových počítačů, pokročilých polovodičů nebo umělé inteligence, jak by tyto technologie mohly nepřátelské nebo přinejmenší, řekněme, rizikové státy zneužít proti Spojeným státům?

mluvčí 2,

Tak samozřejmě to ukazuje i válka na Ukrajině, že ty moderní technologie jsou velice důležité, ať už to je právě ta umělá inteligence, která postupně se začíná využívat i ve vojenství, viděli jsme spoustu dronových útoků, takže tam ta umělá inteligence může velice pomoci zaměřování a podobně a co se týče těch kvantových počítačů, tak tam je to zatím na začátku, ale očekává se tam také velký vývoj a s tím vlastně souvisí potom problém šifrování zpráv například, kdy právě ty kvantové počítače by mohly velice efektivně ty tajné zprávy odkrývat a na druhou stranu zase ty kvantové počítače by mohly pomoci velice při šifrování zpráv, které potom by se obtížně detekovaly, takže to je věc těch kvantových počítačů, co se týče těch pokročilých technologií, tak samozřejmě čím vyšší technologie polovodičová, tak tím výkonnější jak počítače, tak i třeba další přístroje, co se týče těch klasických polovodičů založených na křemíku, tak tam samozřejmě neustále se zmenšují rozměry těch jednotlivých aktivních součástek. Tím se jich dostane na ten jeden čip mnohem víc. A.

mluvčí 3,

A začínají se nebo už se používají další kroniku pro automobilový průmysl, jako je karbit, křimíku, nově třeba i diamant ve výzkumu, anebo nano nanotechnologie založené na alternativních materiálech, jako jsou třeba nitridy nebo arzenidy. Takže to je široká oblast, kde samozřejmě to má velký efekt, velký vliv na ty aplikační oblasti.

Klára Radilová, moderátorka

Díky za vysvětlení, Jan Voves z elektrotechnické fakulty ČVUT, na shledanou.

mluvčí 2,

Na shledanou.

Klára Radilová, moderátorka

Moderní sportovní areál téměř za 57 000 000 Kč se otevřel v Dluhonicích na Přerovsku. Jde o náhradu za hřiště, které muselo ustoupit stavbě posledního úseku dálnice D1. V Dluhonicích je Petra Klimková. Petro, co všechno obyvatelé najdou v novém sportovním areálu?

mluvčí 3,

Pěkné poledne. Základem areálu je hřiště na házenou a malou kopanou a také tenisový kurt tady nově s umělou trávou, nové jsou šatny pro sportovce, posilovna bufefet, altán pro muzikanty nebo taneční plocha. Bývalý areál, který stával na opačném konci Dluhonic, totiž sloužil jako zázemí pro letní kulturní akce. Starý areál. Stejně jako tři domy poblíž museli ustoupit stavbě. Povede tam asi kilometr dlouhá mostní estakáda. Toto nové sportoviště vybudovalo jako náhradu Ředitelství silnic a dálnic, stálo bezmála 57 000 000 Kč. Nad rámec toho dostali dluhoničtí i další kompenzace za zhoršení kvality života. V této místní části jde přesně o 132 000 000 Kč. Prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury je už v roce 2020 obdržel Olomoucký kraj, ten peníze postupně proplácí podle požadavků města Přerova, věci ale nejdou tak rychle, jak se čekalo. Město vyčerpalo zatím jen 55 000 000. Hlavně na projektovou přípravu věcí, jako jsou třeba chodníky, parkovací plochy nebo osvětlení. Hotové jsou prakticky jen úpravy v kulturním domě za zhruba 3 miliony Kč. Pokud jde o samotnou stavbu posledního úseku dálnice D1, pracuje se na celém desetikilometrovém úseku. Stavba za bezmála sedm miliard korun by měla být hotová do tří let.Nošovický.

Klára Radilová, moderátorka

Hyundai spouští sériovou výrobu nového elektrického modelu, zatímco v České republice elektromobilita spíše zaostává ve světě, poptávka po elektrifikovaných pohonech roste rychleji, než odborníci očekávali.

mluvčí 4,

My jsme právě teď na tzv. OK lince. Vedle mě už můžete vidět jeden z těch finálních produktů, novou korunu. Co se týká těch elektrifikovaných vozů, to znamená plugin hybridů, hybridů a elektromobilů jako takových, tak už je nyní ten podíl výroby přesahuje přes 40 %. Podle odborníků je mezi kupujícími zájem o elektromobilitu větší, než se původně očekávalo, a tomu se samozřejmě přizpůsobují i automobilky tady v nošovickém Hyundai budou nově vyrábět dvě různé výkonné verze modelu Kona Electric, bateriové články jsou vyráběny v závodu LG Energy solution v polské Wroclawi. Baterie jsou pak do finální podoby kompletovány v Nošovické průmyslové zóně, konkrétně v provozu další společnosti společnosti mobis. Spuštění produkce nové generace elektromobilů si vyžádalo řadu úprav a novinek, ve výrobě je tak nově zapotřebí například kalibrace předních radarů a také head up displeje na nově instalovaném plně robotickém pracovišti, nutností byla samozřejmě modifikace a úprava všech robotů, kterých je tady v Hyundai více než pětistovka. Za tři a čtvrt roku od zahájení výroby bylo v Hyundai vyrobeno téměř 105 000 vozů první generace toho úplně původního modelu, největší zájemci o elektromobily na starém kontinentu. Jde konkrétně o Německo, Francii, Norsko a Nizozemsko.

Klára Radilová, moderátorka

Meteorický roj Perseidy bude nejsilnější v noci ze soboty na neděli, za jednu hodinu bude možné vidět až 80 padajících meteorů. K pozorování pouhým okem odborníci doporučují vyrazit mimo město a nejlépe do vyšší nadmořské výšky.

mluvčí 5,

Rada, co neudělat, je zůstat ve městě. Nebo někde pod lampami, tam, kde máme teda opravdu vysoký stupeň světelného znečištění, protože to nám znemožní pozorovat ty slabé meteory a pak se teda vydat co nejdále od městských nebo venkovských světel, když by člověk měl čas, tak ještě vyrazit do vyšší nadmořské výšky, kde je průzračnější, čistší vzduch a pak je velmi důležité mít kolem sebe co největší rozhled, mít možnost pozorovat velkou část oblohy, protože meteory létají doslova po celé obloze a nemá smysl si lehnout sice teda na tmavé mýtině uprostřed lesa, ale vidět vlastně jenom velmi malý úsek oblohy, my samozřejmě nejsme schopni pozorovat očima celou oblohu, ale abychom měli aspoň výhled nějakých 60 obloukových stupňů, kde ty naše oči nemají omezení a jsme schopni zachytit pak víc meteorů a jak bylo správně teď ukázat vlastně v těch záběrech, úplně nejlepší, jestli lehnout, ale samozřejmě máme srpnovou noc, takže je potřeba se opravdu teple obléct nebo zabalit do spacá. Banky a stavební spořitelny poskytly v červenci hypoteční úvěry za 11 miliard a 400 000 000 Kč, to je skoro o pětinu méně než před měsícem a o 4 % méně než ve stejném období loni. Úroková sazba zároveň klesla na 5,8 %, a je tak nejnižší za poslední rok. Vyplývá to z dat české bankovní asociace hypomonitor.

Petr Dufek, hlavní ekonom, Creditas

Podle mého názoru budou úrokové sazby na hypotékách pozvolna zhruba stejným temp jako doposud klesat, teprve až Česká národní banka sníží svoje úrokové sazby, tak bychom se mohli dočkat výraznějšího zlevnění i u sazeb hypoték. Na druhou stranu ty doby, kdy jsme měli hypotéky za dvě a méně procenta, tak ty se nevrátí.

mluvčí 6,

Tak a pojďme teď podrobně situaci okomentovat s Jakubem Seidlerem, hlavním ekonomem české bankovní asociace, hezký den, hezký den. Pane seidlere, tak můžeme si, prosím, na začátek vysvětlit, proč vlastně ta úroková sazba klesá, i když jsme stále vlastně v období už více než rok, kdy ta základní úroková sazba je vlastně stejná, 7 %.

Jakub Seidler, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace

Je to jednoduché, protože sazba hypoték se neodvíjí úplně přímo od sazby České národní banky, ale od sazeb, které jsou na trhu tzv. Delších splatností, protože hypotéku si domácnosti berou třeba s tříletou fixací nebo pětiletou fixací, takže je potřeba se dívat na úrokové sazby, které právě odpovídají té délce, takže třeba tříleté nebo pětileté a tyto tržní úrokové sazby delších splatností, ty reagujou na celou řadu informací, nejenom na sazbu České národní banky a na očekávání, co bude Česká národní banka se sazbami dělat, ale obecně se v nich promítá i celá řada dalších ekonomických informací od očekávaného výhledu inflace, vývoje ekonomiky i například vývoj podobných úrokových sazeb v zahraničí, takže když se podíváme na ten vývoj těch tržních úrokových sazeb v tuzemské ekonomice, tak v průběhu letošního roku ony byly hodně rozkolísané, několikrát se nám vystřídalo období, kdy rostly, poté zase klesaly, pak zase začaly růst, takže ten jejich vývoj je takový vlastně různorodý. V letošním roce ale v průměru pomalinku jdou dolů, takže třeba ten červencový průměr byl nejnižší u těch sazeb za více než rok, takže vlastně ten jejich postupný mírný pokles potom umožnil bankám vlastně i mírně snižovat ty hypoteční sazby, protože tyhle sazby jsou právě pro banky klíčové v tom, že vlastně určujou tu cenu peněz na trhu.

mluvčí 6,

Může to být možná zčásti třeba i tím, že jednoduše banky chtějí přilákat nové klienty.

Jakub Seidler, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace

Tak ten konkurenční boj, co se na hypotečním trhu samotném, ten velice silný na tuzemském trhu, takže ten konkurenční boj je zde určitě pořád, má také svou roli v tom, že banky musí vlastně hlídat, co dělá konkurence a třeba přichází s nějakýma výhodnějšíma nabídkama, což byl i případ vlastně těch předchozích měsíců, kdy některé banky zlevňovaly poměrně citelněji v kontextu vlastně těch současných možností, takže určitě i tohle je důvod, proč ty hypoteční sazby vlastně mohly jít trochu dolů.

mluvčí 6,

Vy jste říkal v kontextu současných možností. Může se ale třeba stát i to, že se jednoduše jedna banka trhne a opravdu sundá ty úrokové sazby, řekněme, o něco více, než třeba jí to dovoluje ta současná situace. Další budou následovat, jednoduše takhle hodně budou chtít přilákat ty nové klienty.

Jakub Seidler, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace

Tak samozřejmě ty banky to musí dělat jenom do doby, kdy je to pro pořád nějak jako smysluplné, takže v okamžiku, kdyby šly se sazbami výrazněji dolů, tak by ten produkt zkrátka nebyl profitabilní, takže stále potřeba se prostě dívat na celou řadu dalších ukazatelů, včetně vývoje těch úrokových sazeb i výhledů na ně a na základě tohoto vlastně nastavovat ty hypoteční sazby, ale samozřejmě okamžiku, když se nějaká banka ze strategických důvodů rozhodne, že chce více nabrat tržní podíl a například bude nějakou dobu akceptovat i minimální marži. Právě z toho důvodu by přilákala klienty. Tak vyloučit se to určitě nedá, ale v tuhle chvíli zatím vidíme, že zkrátka ta situace je taková, že ty tržní úrokové sazby a ten výhled na ně skutečně naznačujou, že tady s náma budou ty úrokové sazby vyšší, relativně delší dobu a ten pokles, ačkoliv už se předpokládá, že centrální banka začne dříve či později úrokové sazby snižovat, tak ten výhled na ty tržní úrokové sazby delší splatností sice taky předpokládá, že budou klesat, ale jenom poměrně pozvolno. Když to dám příklad, tak ta pětiletá úroková sazba, ta se v současnosti nachází mírně nad hranicí 4 % a v tržních očekávání je nyní vlastně zaceněno, že třeba za dva roky bude kolem hranice 3,5, to znamená, že ten pokles bude relativně jenom mírný. Samozřejmě. Ono se to nemusí naplnit, může být nakonec rychlejší, ale to jenom to, jak v tuhle chvíli ten trh vlastně tu situaci vidí do budoucna.

mluvčí 6,

Možná v tomto kontextu. O čem se bavíte? Pojďme si, prosím, chvíli zastavit u refinancování hypoték, protože jsou na trhu lidé, které čeká právě refinancování v těch, řekněme, nejbližších měsících, v jak komplikované situaci teď jsou? Protože když budeme předpokládat, že, řekněme, teď mají tu hypotéku pět let, tak velice pravděpodobně přechází z úrokových sazeb pod dvěma procenty.

Jakub Seidler, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace

Tak teď už bohužel tam skutečně nastane to, že se jim měsíční splátka výrazně zvýší, protože třeba v tom loňském roce jsme ještě viděli takový zajímavý efekt, že celá řada klientů, která musela refixovat svoji hypotéku, třeba někdy vloni, kdy už úrokové sazby byly vysoké, tak dopředu věděla, že je to čeká a ještě třeba v průběhu roku 2021, kdy úrokové sazby byly nižší, tak si dokázali se svou bankou vlastně předjednat tu úrokovou sazbu ještě výhodnější, takže když je potom čekala ta refixace v roce 2022, kdy už úrokové sazby byly sice nahoru nahoře výrazně, tak oni měli tu svoji nižší sazbu, kterou si vlastně domluvili se svojí bankou ještě dopředu, třeba v průběhu roku 21, takže celá řada lidí nebo domácností, kteří refixovali v tom loňském roce nebo i na začátku letošního, ještě třeba měli podstatně nižší sazby, než jsou dneska na tom trhu, protože si je zkrátka domluvili dopředu se svou bankou. Nyní už tato možnost vlastně už úplně není, protože ty úrokové sazby na té vyšší úrovni jsou tady poměrně dlouho, takže nyní bohužel celá řada domácností bude čelit té situaci, kdy ty měsíční splátky skutečně půjdou citelně nahoru a v průměru pro tu průměrnou hypotéku, která má kolem 3 milionů Kč, tak ta měsíční splátka ze situace, kdy úrokové sazby byly kolem 2 % a nyní budou kolem 6 %, tak znamená, že ta měsíční splátka se zvýší o 6000 měsíčně, což samozřejmě je poměrně výrazný nárůst.

mluvčí 6,

Vy jste zmínil průměrnou cenu té hypotéky nebo hodnotu, řekněme, nad 3 miliony, ona se zase vyšplhala o něco výše. Co to znamená? Reflektuje to jednoduše to, že i z těch statistik vyplývá, že ceny nemovitostí jdou zase o něco vzhůru.

Jakub Seidler, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace

Myslím si, že obecně to, že ta průměrná hypotéka jde teďka trošku mírně nahoru, ale pořád je vlastně pod tím vrcholem, který byl na konci roku 2021, kdy jsme měli průměrnou hypotéku poblíž 3,5 milionu a od té doby postupně právě klesala s tím, jak celá řada domácností na tu svoji hypotéku díky vysoký úrokovým sazbám nedosáhla, takže musela trošku, dejme tomu, přehodnocovat tu velikost hypotéky, takže nyní ta situace se začíná, dejme tomu, trochu zlepšovat v tomto ohledu, ale stále je ta hypotéka průměrná výše jenom mírně nad hranicí třech milionů, ale asi to patrně znamená, že i v kontextu třeba zmírnění parametrů ze strany České národní banky někteří klienti už dosáhli třeba na trochu vyšší hypotéku, než by za normálních okolností dosáhli, takže i to může vlastně zohledňovat to, že ta průměrná hypotéka jde trochu nahoru. Co se týče cen nemovitostí, tak tam jsme viděli i nějaké propady poměrně vlastně dvouciferné v těch předešlých měsících ve srovnání s tím vrcholem, který byl někdy v polovině minulého roku, bylo to hodně heterogenní napříč kraji, takže byly kraje, kde ten propad byl výraznější a někde zase méně a nyní ale vidíme, že ta aktivita začíná zase postupně se na ten hypoteční trh a na ty transakce vlastně vracet, a to se vlastně projevuje i na té aktivitě s cenami nemovitostí nebo prodej nemovitostí.

mluvčí 6,

Pojďme se vrátit k tomu, co jste zmínil před chvílí, to znamená zmírnění těch podmínek pro poskytování hy hypoték ze strany České národní banky, pojďme jenom připomenout, že se jedná o zrušení jednoho z těch limitů, konkrétně DSTI, jak se tohle může projevit právě na tom hypotečním trhu? Oživí se, řekněme, nebo je to u některých bank třeba i vidět?

Jakub Seidler, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace

No, podle mě mírné oživení tam přijít může, ale nebude to nic až tak zásadního, protože to, že centrální banka ten parametr sice zrušila ve svých oficiálních, dejme tomu, požadavcích, neznamená, že banky ho nevyužívají také, to znamená, celá řada bank se také dívá na to, jaká je část vlastně měsíčního příjmu toho žadatele, která musí jít na splácení hypotéky, to, že centrální banka ten parametr zrušila, tak tím vlastně dávala spíše najevo, že to nechává více na individuální posouzení těch jednotlivých bank, protože v případě některých klientů mohlo dávat smysl mít ten parametr třeba trochu vyšší, jsou to třeba klienti v nějaké specifické situaci, kdy ta banka dokáže skutečně vyhodnotit a říci ano, v tomto případě to dává smysl a stále ten klient bude mít dobrou schopnost tu hypotéku splácet, takže to, že to centrální banka sama o sobě zrušila, neznamená, že ty individuální banky při tom posuzování na podobné kritéria se nedívají, takže zkrátka, dokud tady budeme mít takto vysokou hypoteční sazbu, která patří mezi nejvyšší za poslední několik dekád, tak to je ten hlavní vlastně restriktivní parametr dostupností té hypotéky, takže dokud ta sazba bude takto vysoká, tak asi nelze úplně očekávat, že by ten hypoteční trh mohl výrazněji ožít, navzdory tomu, že centrální banka trochu změnila to své doporučení.

mluvčí 6,

Tak se tedy nabízí otázka, kdy přijde to oživení, to znamená, kdy přijde to, že ty hypoteční sazby začnou, řekněme, o něco rychleji klesat.

Jakub Seidler, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace

Patrně to letos nebude i v kontextu toho, jak jsme mluvili o tom výhledu na ty tržní úrokové sazby, které jdou sice dolů, ale poměrně postupně, takže můžeme vidět, že ta hypoteční sazba v těch příštích měsících půjde mírně dolů, ale ne nějak zásadně, potom se může stát, že trošku větší impuls tomu dodá právě to očekávané snižování úrokových sazeb ze strany ČNB v příštím roce. Pak můžeme vidět, že možná ten hypoteční trh trochu ožije i právě s tím, že by hypoteční sazby měly jít dolů, ale už tady bylo zmíněno, že očekávat, že by se hypoteční sazby dostaly někde zase na úroveň 2 %, které jsme viděli v těch předešlých letech, tak to v tuhle chvíli asi úplně nejde, takže ano, pokles hypotečních sazeb přijde, ale pořád zůstanou o dost vyšší, než jsme viděli třeba před pěti lety. Takže to bude samozřejmě ten trh negativně ovlivňovat.

mluvčí 6,

A je možné, že to v tom dlouhodobějším horizontu někdy ještě uvidíme. Tedy, to znamená hypoteční sazby pod 2 %, bavíme se teď tedy spíš o tom krátkodobém horizontu, co vy jste teď nastínil, nebo se opravdu může za pár let stát, že ty hypoteční sazby budou zase, řekněme, 1817.

Jakub Seidler, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace

No, já myslím, že po tom, co jsme si v posledních třech letech zažili, co se týče pandemie války na Ukrajině, tak vlastně nikdy neříkej nikdy, protože skutečně to vyloučit nelze. Už jsme byli v situacích i v minulých letech, kdy vlastně se vždycky říkalo, přichází nový normál. Úrokové sazby už nikdy nebudou vysoké, inflace už nikdy nebude příliš vysoká. Zase jsme zažili v posledních dvou letech úplný opak, takže asi nemůžeme vyloučit v tuhle chvíli nikdy nic, ale skutečně, jak zmiňujete, ten horizont by musel být skutečně více vzdálenější a v těch následujících dvou, třech letech to moc pravděpodobné samozřejmě není.

mluvčí 6,

Jakub Seidler, hlavní ekonom české bankovní asociace, moc díky za to, že jste přišel za námi do studia.

mluvčí 7,

Rádo se stalo

10. 8. 2023; televizniweb.cz

Co víme o prvních rozhlasových vysílačích Jaké byly a kdo je kde vyráběl

Sté výročí zahájení vysílání rozhlasu nás přivedlo na myšlenku podívat se na již zaniklé, nebo i dodnes pokračující vysílače a jejich techniku a výrobce z té doby. V tomto našem záměru, nám pomohla výstava v Národním technickém muzeu "Sto let je jen začátek-Český rozhlas 1923-2023", která je stěžejním projektem NTM otevřeným až do konce tohoto roku. Současně jsme chtěli doplnit i náš seriál z přelomu let 2021/22 o ukončení vysílání Českého rozhlasu na středních vlnách. Při pátrání po výrobcích jsme objevili, ale nejen na výstavě, i některé méně známé skutečnosti.

Ve středu úvodního snímku z expozice v NTM je kontrolní rozhlasový přijímač SFR, typ X1 Radiola z roku 1923. Jedná se o čtyřlampový přímo zesilující přijímač pro příjem amplitudově modulovaného vysílání na středních vlnách a poslechem přes vysoko ohmová sluchátka. Na výstavě je mnoho dalších přijímačů, které se v průběhu let vyráběly v Čechách, ale nás zaujaly především zrestaurované historické vysílače, které doplňujeme dalšími informacemi, které jsme o nich a jejich výrobcích získali převážně z online zdrojů. Nebudeme začínat podrobným popisem prvního vysílání ze známého kbelského stanu, ale budeme se věnovat vysílacím zařízením a anténním systémům pěkně po řadě, jak začínaly vysílat.

Od morseovky k bezdrátovému dorozumívání

První vysílače schopné přenášet lidský vznikly již v době před první světovou válkou vývojem radiotelegrafních přístrojů v přístroje radiotelefonické. Ty byly používány v rámci spojení poštovních a telegrafních úřadů. Jeden z nich byl instalován na pražských Vinohradech s výkonem 250 W. Tím expozice začíná. Dá se předpokládat, že i podobný, vyspělejší typ sloužil u kbelského letiště.

Radiotelegrafní a radiofonní vysílač HUTH typu 251SLTT535C s oscilátorem, modulátorem a koncovým stupněm z roku 1921 od německé firmy Dr.Erich Huth, GMBH z Berlína

Vysílací část je smontována na dřevěném stole spolu s anténním přepínačem, měřičem výstupního proudu a pro telegrafii nezbytným mechanickým klíčem. Ale pojďme již na první rozhlasový vysílač.

Kbelský vysílač

První rozhlasový vysílač u nás začal pravidelně vysílat s využitím radiotelegrafické a radiotelefonní stanice, která sloužila k zajištění leteckého provozu a vysílání meteorologických zpráv, z vojenského a civilního letiště v Praze Kbelích. Její technologické vybavení bylo přizpůsobeno i pro zpracování amplitudově modulovaného zvukového signálu, které doplnila další zařízení berlínské firmy Dr. Erich F. Huth. Studio neboli atelier, jak se tehdy říkalo, bylo v přistaveném stanu, později v dřevěném domku.

U nás, průkopnický provozovatel radioelektrického vysílání, společnost "Česko slovenské zpravodajství radiotelefonické", později Radiojournal, musela pro vysílač v Kbelích nejdříve získat licenci od Ministerstva pošt a telegrafů. I příjem byl z pohledu povolení složitý. Pro něj musel mít přijímač koncesi, kterou složitě schvalovaly státní orgány včetně Ministerstev vnitra a obrany. Poplatky byly zpočátku také vysoké, což mimo jiné zapříčinilo i počáteční špatnou finanční situaci jednoho ze společníků Radioslavia, který měl svůj byznys plán postaven na prodeji přijímačů. Prvním koncesionářem byl Dr. Josef Lachout z Řevnic u Prahy, který koncesi získal po důkladných kontrolách až v červenci 1923 pro příjem na dlouhých vlnách. Na webových stránkách městské části Praha 19 – Kbely je i zajímavá audionahrávka s první hlasatelkou prvního rozhlasového vysílání u nás, kde v úvodu potvrzuje vysílání na dlouhé vlně 1150 m, která rozhodně nevynikala stabilitou.

Vysílač ve Kbelích, dobová fotografie okolo roku 1925 (zdroj: https://historie.praha19.cz/images/2017/06/17/p_p_kbely.jpg ) fotografie stejného místa památníku prvního pravidelného vysílání rozhlasu u nás postaveného před padesáti lety (foto: V. Udatný)

U příležitosti 40. a 60. výročí uveřejnil časopis Amatérské rádio články o začátku kbelského vysílače a o tom, jak se poslouchalo. Výňatky z těchto článků i podrobný popis postupu žádosti a schvalování koncese se můžete dočíst zde , i když ne všechny informace, zejména o tehdejších koncesích se shodují s tím, co jsem popsal výše. Operátor Vlach v kbelském stanu ladí vysílač (zdroj obrázku : Galerie z historie ČRo ) Vpravo zrekonstruovaná část vysílače Huth v NTM v Praze (foto Václav Udatný)

V následujících letech na konferenci UIT (dnes u nás známá pod anglickou zkratkou ITU) československá delegace už v roce 1925 uvedla : "Vysílací organizace má při předávání zpráv prakticky stejný účel jako tisk a mnoho státem schválených vysílacích služeb má často větší význam než například noviny v malém nákladu", což se potvrdilo v celém dalším bouřlivém vývoji historie médií.

Strašnický vysílač SFR

Od roku 1924 koncese zlevnily a počty koncesionářů se zvětšovaly. O rok později pak původního většinového vlastníka Radioslavia nahradil většinově stát a původní kbelský vysílač nahradil vysílač ve Strašnicích od francouzské firmy Societé Franciase Radio-electrique, typu MD50 o výkonu 500 W. Rozhlasový vysílač byl uveden do provozu 21. února 1925. V roce 1926 byl přemístěn do Bratislavy, kde v říjnu začalo první vysílání na Slovensku. Tento nově zrestaurovaný vysílač, typ SFR MD 50 francouzské provenience je jedním z vysílačů, které nás v expozici NTM zajímaly.

Přední a zadní pohled na zrekonstruovaný vysílač S.F.R. MD50 o výkonu 500 W ve sbírkách NTM od roku 1956. Funkce jednotlivých stojanů zleva doprava (horní snímek, na spodním opačně) je následující: stojan napájení s usměrňovačem a filtrací; stojan budiče s jediným přepínačem provozních režimů mezi telegrafií a telefonií na čelní stěně; stojan koncového stupně. (Podrobný popis je uveden v knize: René Melkus , Československé rozhlasové přijímače 1923-1930, NTM 2022, str 4714)

Vlastní vysílací systém strašnického vysílače, třípramenná anténa tvaru T o délce asi 60 m, byla následně zavěšena na dvou 40 m vysokých zrekonstruovaných železných stožárech a uzemnění tvořil labyrint drátů o délce 10 km.

Některé zdroje uvádějí, že strašnický vysílač pracoval na vlnové délce 550 m čili přibližně 545 kHz, i když tehdy měla Praha podle zahraničních údajů vysílat na vlně 360 m, což odpovídá kmitočtu 833 kHz. Éter byl stejně tehdy dostatečně volný (na středních vlnách vysílala BBC ve Velké Británii, Francie a Německo, však na dlouhých vlnách), nehledě na velkou nestabilitu vlnové délky, resp. frekvence, takže tyto údaje byly velmi proměnné. Podrobněji jsme se vývojem kmitočtové koordinace zabývali v článku "Jak šel čas od dlouhých vln až po VKV":

Druhý Strašnický vysílač Western Electric

Vzhledem k tomu, že výkon vysílače nedosahoval ani udávaných 500 W, instaloval se na Vánoce 1925 ve Strašnicích nový vysílač americké firmy Western Electric, jehož výkon byl zvýšen na 5 kW. Výše uvedený zdroj také udává, že došlo zároveň ke změně vlnové délky na 360 m čili přibližně 833 kHz, pak pro začátek roku 1926 se udává vlnová délka 368 m čili asi 815 kHz.

Vysílač Western Electric Company typ 104A, který byl ve Strašnicích až do roku 1948, dnes ve sbírkách NTM. Jednotlivé stojany od leva jsou: blok pro střídavý proud; blok pro stejnosměrný proud; blok okruhu oscilačně modulačního (vysílač); blok usměrňovací; blok zesilovací; blok pro ladění

Je ovšem otázkou, nakolik byla dodavatelem opravdu firma z USA, protože od roku 1910 Western-Electric Co. byla firma britská, byť agentem americké společnosti pro Evropu. Ve dvacátých letech se totiž, jako významný britský výrobce telefonů a dalších telekomunikačních a rádiových zařízení, zapojila do podpory vznikající BBC jako podílník. Právě v roce 1925 pak americká firma byla koupena mladou dravou společností ITT, která přejmenovala britskou společnost na Standard Telephones and Cables a z důvodu antimonopolního zákona USA z roku 1914 pro všechny své neamerické aktivity zřídila International Standard Electric Corporation (ISEc) s evropským zastoupením v Paříži a Londýně. S ní se setkáme i u dalších instalovaných vysílačů u nás.

Nový vysílač Western Electric ve Strašnicích byl velmi podrobně popsán jako technický průvodce stanicí v časopise Radioamatér, č. 11 ročník IV z roku 1925 a je k dohledání na webu radiosvet.wz . Autor (Inž. J. Hlaváček) jej zde popisuje jazykem z doby před sto lety: " Jaké jest uspořádání celého souboru vysílacího?" od "studia" čili vysílacího atelieru v tehdejší budově Orbisu na Fochově, dnes Vinohradské třídě až po anténní systém ve Strašnicích. Doporučuji si tento článek přečíst, neboť nádherně ilustruje princip funkce středovlnného vysílače.

Prostor za zadní částí vysílače Western Electric byla z bezpečnostních důvodů obehnána bezpečnostní sítí a vstup těmito jedinými dveřmi po otevření vypne samočinně proud ze všech zařízení z důvodů bezpečnosti

V letech 1934-35, kdy už se použily vysílací kmitočty v souladu s mezinárodní koordinací se v tabulkách objevují Strašnice s kmitočtem 1204 kHz (249,2 m) jako stanice Praha II. V letech 1940-42, kdy za tehdejší válečné situace nastal opět v kmitočtovém spektru nepořádek, Strašnice vysílají na kmitočtu 722 kHz (415,5 m).

Strategickou roli sehrál strašnický vysílač v době Pražského povstání, kdy ve dnech 5. až 9. května 1945 vysíláním zpráv na kmitočtu 722 kHz, tedy 415,5 m, byly řízeny povstalecké armády v hlavním městě. Signál vysílače měl navíc dosah po celém území Čech. Dnes se na místě vysílače, v ulici Na Třebešíně, nachází na kamenném podstavci pamětní deska, která připomíná činnost tohoto vysílače v době květnového povstání v roce 1945.

Strašnický vysílač z roku 1925 (Zdroj: Radiosvět Radioamatér IV/11 a pamětní deska na rozhlasové vysílání z května 1945 (foto: Václav Udatný)

Vysílač Strašnice na vlně 415 m ukončil činnost ke dni 10. listopadu 1945 a zůstal ještě několik let v záloze, potom byl krátce použit pro vysílání zvláštního programu při příležitosti Mezinárodní výstavu rozhlasové techniky (MEVRO) 15. května, na které byl, mimo jiné, poprvé v Evropě představen televizní systém se 625 řádky. Po roce 1948 byl vysílač demontován.

Brno – Komárov

Druhý rozhlasový vysílač v ČSR vznikl v Brně, rovněž na místě radiotelegrafické stanice vybudované v roce 1922. Byla umístěna jižně od Brna na tehdejším závodišti "Ráječku". Pokusy s vysíláním začaly v květnu 1924 v dřevěném domku a od září se rozběhl oficiální rozhlasový program, opět s vysílačem Huth o výkonu 1 kW nejdříve na dlouhé vlně 1800 m za měsíc na to se přešlo na střední vlnu 750 m. Anténní systém tvořily dva 60m sloupy pro T-anténu.

Brněnské zařízení vysílače Marconi zveřejněné v časopise Radioamatér, číslo 2 ročník 1926

V roce 1925 byl postaven zděný dům, který zůstal po opravě zachován dodnes, anténní systém tvořily dva 75m železné stožáry pro telegrafní a telefonní anténu typu L tvořenou dvěma dráty a druhou 60m T-anténu ze 4 drátů vzdálených od sebe 120 cm a rovněž ze 4 drátů vedených k nově instalovanému vysílači v budově. Nové vysílací zařízení v budově bylo od anglické firmy Marconi Wireless Telephone Co. o výkonu 2,4 kW. Podobně jako pražská stanice ve Strašnicích byla i nová popsána v časopise Radioamatér č.2 z roku 1926. a je k dohledání na webu radiosvet.cz . V závěru autor článku uvádí, že " Zprávy, které došly brněnskému "Radiojournalu" z celé Evropy, ba i z Asie a Afriky, svědčí o mohutném dosahu na poměrně malou intensitu anténní. Téměř po celé Moravě a východních Čechách lze pouhým krystalovým přijímačem velmi silně zachycovati brněnský rozhlas ." Příjem krystalkou měl výhodu nejen v jednoduché konstrukci, kterou si bylo možno sestavit ze součástek a tím přijímat vysílaní bez placené koncese. Od roku 1926 přešlo vysílání na vlnu 521 m.

Pohled na budovu vysílače Komárov, část provozního sálu, vysílač Tesla SRV 3, pracující na frekvenci 1484 kHz a práce při údržbě (foto: autor z archivu CRA na Dobrochově)

K další obměně Vysílače došlo v době předválečného rozkvětu rozhlasového vysílání ve 30letech. Od roku 1929 vysílá Komárov na 878 kHz podle Pražského plánu a od roku 1934 na kmitočtu 922 kHz z nového zařízení, Marconi PB4 a maximálním výkonem 32 kW, zálohovaného původním 2,4 kW vysílačem. Během Protektorátu bylo vysílání zpráv střídavě německy a česky na frekvenci 1158 kHz s přejímanými zprávami z Prahy, Moravské Ostravy a samozřejmě "Velkoněmeckého rozhlasu". Po zničení vysílače Němci dochází postupně k obnově vysílání, nový unipól stožár o výšce 79 m je instalován v roce 1952, používá se mimo jiné široce přeladitelný telegrafní vysílač Lorenz nebo Tesla DV200W, SRV3. Mění se kmitočty 731 kHz, 922 kHz, 719 kHz. Samozřejmě nemohly chybět ani rušičky signálu Svobodná Evropa. V devadesátých letech vysílá Regina na 1233, Radiožurnál na 900 kHz. A přicházejí do éteru z Komárova i soukromé stanice, první Rádio Echo, a Country Rádio na kmitočtu 1584 kHz, které tak 30.4.2004 uzavřelo 80letou vysílací historii brněnského Komárova, když už před tím v roce 2003 CRo2 (na 900 kHz) a v lednu 2004 ČRo6 (na 1233 kHz) vysílače Tesla SRV20 a SRV1 v Brně zmlkly. Více je možno si přečíst jak o původní historii, tak i o konci Komárova na webu radiohistorie

Moravská Ostrava-Svinov

Vysílač byl postaven na malém kopci ve Svinově, což byla tehdy místní část města Moravská Ostrava. Jeho historie se plánovala od roku 1927 po zprovoznění brněnského Komárova. Stavět se začalo na polích proti svinovskému hřbitovu. Rok na to, 25. května 1929, byl uveden do provozu vysílač Standard Electric, vyrobený britskou firmou Standard Telephones and Cables Ltd (ST&C) v závodech v New Southgate v Londýně. Od roku 1925 však ST&C byla součástí americké International Standard Electric Corporation. To vysvětluje i rozpory v údajích v knize A.J Patzakové "Prvních deset let československého rozhlasu" z roku 1935, kde na dvou místech jako výrobce označuje společnosti pod různým názvem, jak ST&C tak i americký Standard Electric, což v prvním případě bude označení skutečného výrobce a v druhém označení vlastníka společnosti. Popisky v expozici NTM se přiklonily k označení vlastníka podle země původu USA.

Vysílač dosáhl výkonu 11,2 kW do antény typu T. Tato anténa byla zavěšena na dvou železných stožárech vysokých 50 m. Její vodorovná část tvořilo 6 bronzových lan, dlouhých 35 m, držených od sebe měděnými kruhy. Přívod modulované vysokofrekvenční energie do antény procházel střechou budovy. Stanice, jako regionální pobočka společnosti Radiojoural, vysílala na kmitočtu 1137 kHz a s ostatními studii byla propojena radiofonickým vedením. Jeho různé typy jsou zobrazeny v následujícím obrázku.

Část vysílače britské STC na výstavě v NTM a Síť signálových cest pro přenos hudby v rozsahu 50-5000/6000 Hz v ČSR (zdroj: radiohistorie

Pozornost byla věnována samozřejmě již tehdy chlazení. Všechny vysílací a také usměrňovací elektronky byly zapojeny do jednoho vodního potrubí, s oběhem vody odstředivou, motorem poháněnou pumpou, která byla zálohovaná. V knize "Prvních deset let československého rozhlasu" se podle webu radiosvet píše: " Ohřátá voda proudí do čtyř chladicích těles, jež jsou zároveň s odstředivými pumpami postavena do zvláštní místnosti. Ventilátor o výkonu 22.000 m kubických vzduchu za hodinu saje zvenčí vzduch na chladicí tělesa. Ve vodním vedení je pojistný ventil, který pomocí relé vypne anodová napětí i žhavení, klesne-li tlak vody v potrubí. Je to bezpečnostní opatření, aby se nezničily velké vysílací a usměrňovací lampy, kdyby z potrubí vytekla voda anebo kdyby nepracovala odstředivá pumpa ".

Na jaře 2022, již po ukončeném vysílání jsme vysílač navštívili a v následujícím článku si můžete přečíst více o historii a přelaďování kmitočtů v osmdesátých letech a výměnách vysílací techniky TESLA za vysílače Telefunken, později Transradio v devadesátých letech, kdy zde také začalo v roce 1995 vysílat brzy zaniklé Rádio Echo.

Ke stanicím Českého rozhlasu se ještě na Svinově zařadilo od května 2014 Rádio Dechovka s vysílačem firmy Tesla Electrontubes MWT 1 kW označený jako RadioSlavia, který byl na kmitočtu 1233 kHz v provozu do konce února 2021. ČRo 2 a ČRo plus jako na ostatních vysílačích opustily dlouho držené kmitočty (639 MHz a 1071 kHz) na Ostravsku poslední den roku 2021.

Liblice A

Původní vysílací stanice včetně anténního stožáru, který se začal stavět v roce 1929 na pozemku blíže obci Liblice, než kde je nyní, zahájil pravidelné vysílání poslední den roku 1931. Vlastně, při ukončení vysílání Českého rozhlasu tomu bylo právě 90 let, co se z Liblic začalo šířit vysílání československého Radiojournalu.

Původně byl na místě jižně od obce Liblice u Českého Brodu postaven malý vysílač, ze kterého se prováděla zkušební měření pojízdným vozem a změřená intenzita byla zakreslována do mapy. Na projektu se podílel Ing. Josef Stránský (1900-1983), který v roce 1937 založil Ústav radiotechniky ČVUT a později přešel do samostatné fakultyelektrotechnické, kde dlouhá léta řídil jako profesor radioelektronické katedry až do roku 1973. Vlastní projekt vysílače a antény zpracovala pařížská Laboratoires Standard (L.I.T.T.) v Evropě působící firmy International Standard Electric Corporation amerického koncernu ITT. Pozornost byla věnována zemnícímu sytému o rozloze 400×360 m z měděných vodičů o průměrech 4 a 7 mm zakopaných pod zem do hloubky 30 cm a vzájemně provázanými a pospojovanými dle následujícího nákresu.

Zemnící systém a vysílací stožár-projekt rozhlasového vysílače Praha – Liblice (z archivu střediska CRA)

Ve třicátých letech po Pražském plánu, který politicky potvrdil rozhodnutí UIR (o Mezinárodní Rozhlasové Unii jsme psali v předchozím článku o kmitočtové koordinaci ), bylo k dispozici v Evropě 84 exklusivních kmitočtů. Každá vysílací stanice se snažila přidělený kmitočet využít, co možná s nejvyšším vysílacím výkonem, aby pokryla co největší území. Vysílací zařízení s velkým výkonem bylo vyvinuto v USA již výše zmíněnou společností International Standard Electric Corporation (ISEc), vlastněnou tehdy již celosvětovým koncernem ITT (International Telephone and Telegraph). Hlavní předností vyvinutých vysílačů byla technologie, která umožňovala až 100% lineární modulaci (samozřejmě amplitudovou) Heisingova typu, tudíž anodovou modulaci. Odhadovaný maximální výkon v lineární části zátěžové charakteristiky byl 180 kW podle článku z periodické odborné publikace Electrical communication vydávaným právě ISEc a zveřejněným v dubnu 1929. Z tohoto čtvrtletníku je možno zjistit, že od roku 1927 byla součástí ISEc i česká společnost Standard Electric-Doms a spol. z Prahy Vršovic, která zajišťovala import a distribuci výrobků mateřské firmy, současně však montovala a poskytovala servis pro zařízení našich velkých vysílacích stanic. Za zmínku stojí, že po znárodnění v roce 1948 se tato firma stala částí společnosti Tesla Strašnice.

První anténa z roku 1931 měla podobu T-antény, lana napjatého mezi dvěma stožáry o rozpětí 250 m a výšce 150 m. Poté se v roce 1937 přešlo na typ svislého unipólu. Šlo o antifadingovou anténu Blaw-Knox, která lépe využívala celkový výkon vysílače, o výšce 247 m s výsuvnou 30m tyčí sloužící k dolaďování antény. Podle vlastního projektu ji postavila Báňská a hutní společnost Třinec a mostárna v Karlově Huti (Lískovec) opět na katastru Liblic nedaleko kolínské silnice. Stavbu vedla zmíněná česká firma Standart Electric Dorns, která zastupovala i firmu Blaw Knox z USA. Jednalo se tehdy o první a nejvyšší anténu tohoto typu, která umožňovala provoz nejsilnějšího vysílače v Evropě. Tato nádherná anténa byla v roce 1974 demontována a stržena, aby uvolnila místo pro současné anténní systémy.

Stržení antény Blaw Knox v Liblicích

Vlastní vysílač Standard Electric byl dodán logicky firmou, která zpracovávala realizační projekt, tj. International Standard Electric Corporation a servisován českou pobočkou mezinárodní firmy. Kvalitu tohoto vysílače, který byl chlazen vzduchem, potvrzuje skutečnost, že vysílač sloužil v původní podobě 28 let a v poslední době i s vysílací elektronkou Tesla 150XA. K jeho konečné likvidaci došlo v roce 1966.

Původní instalace vysílače Standard Electric (zdroj: archiv střediska CRA Liblice)

Vysílač TESLA SRV 750 osazený třemi výkonovými triodami RD 250 VM, který ukončil vysílání z Liblic 31.12.2021 z rekonstruovaného vysílače Liblice B.

Další podrobnosti o Liblicích najdete v přiložené prezentaci, pokud si však budete chtít poslechnout jak "hrál" výstupní modulační transformátor liblického vysílače, přečtěte si celý článek z naší návštěvy koncem roku 1921.

Byl nakonec liblický předválečný vysílač francouzský?

V článku jsme napsali, že první vysílač v Liblicích byl od firmy Standard Electric, a mnohdy se uvádí, že se jedná o amerického výrobce. V USA společnost nemohla podnikat a tak vysílače pro evropský trh této značky, byly již od doby Western Electric historicky sestavovány v Anglii, liblický podle projektů mezinárodní firmy International Standard Electric Corporation, jak popisujeme výše. Jaké byly ve skutečnosti finanční toky je dnes složité zjistit u nadnárodní společnosti, která měla laboratoře (L.I.T.T. jak vyplývá z projektové dokumentace) a závody ve Francii, Belgii a továrny ve Velké británii po zakoupené Western Electric. Konkrétně 6 milionů Kč za liblický vysílač inkasovala ISEc v Paříži, jak vyplývá z archivních stránek místní části Liblice-Český brod , kde je možno se dočíst i o dalších podrobnostech výstavby vysílače.

Nyní už jenom očekáváme, kdy vysílač v Liblicích znovu ožije na svém obvyklém kmitočtu 639 kHz, ale už ne s 1,5 MW zařízením Tesla. Ta už se v Liblicích nenachází, ale přípravy s 20 kW vysílačem a nastavením antény již probíhají.

A kdybyste se na zdařilou výstavu v NTM v Praze nedostali, podívejte se alespoň na následující video:

K dalším vysílačům postaveným od konce 30 let se vrátíme v některém z dalších vydání.

9. 8. 2023; Liberecký deník; Českolipský deník; Jablonecký deník

Krátce

Typický znak Stanislav Hložek a Petr Kotvald na sebe upozorňovali i respektováním tehdejších módních trendů. Oblečení jim navíc často – až na pár detailů (spočívajících třeba v asymetrii použitých prvků) – ladilo dohromady.

Největší šlágr "Majdalenka, Apolenka s Veronikou…" a další ženská jména opěvovali ve své nejúspěšnější písni z roku 1982 Holky z naší školky. Stala se nejprodávanější československou nahrávkou všech dob na gramofonových deskách. Hudbu napsal Karel Vágner, text Pavel Žák.

Hit se Zagorovou Velký úspěch měla i píseň Můj čas, kterou nazpívali s Hanou Zagorovou. Hudbu k ní složili Petr a Pavel Ormovi, text je dílem Zdeňka Borovce. Písnička byla součástí seriálu Sanitka, který si získal velkou popularitu právě v 80. letech 20. století.

Největší zklamání Když se duo v roce 1986 rozešlo, bylo to pro fanoušky velké zklamání. Šloo iniciativu Petra Kotvalda, který se necítil spokojený s tím, co dělá. Začal vystupovat s vlastní kapelou Trik. "Mí kolegové pro mě byli z mého pohledu staří, chtěl jsem dělat jinou muziku," řekl.

Po rozpadu Stanislav Hložek se věnoval moderování dětských pořadů (Vega), v Kongresovém centrum uváděl zábavný pořad Posezení u cimbálu a taktéž samostatně koncertoval. A navíc si zahrál postavu Porthose v muzikálu Divadla Hybernia Tři mušketýři.

Co možná nevíte Oba navštěvovali lidovou školu umění, kde se učili hře na klavír a také se věnovali zpěvu. Petr Kotvald později studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT a v roce 1984 dosáhl titulu inženýra. Stanislav Hložek studoval novinařinu na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy.

9. 8. 2023; Pražský deník

Stanislav Hložek a Petr Kotvald: Legendární hit Holky z naší školky z nich udělal idoly

Tvořili duo, které se v osmdesátých letech minulého století stalo pro mnohé naprostým zjevením. Velký podíl na tom měla jejich písnička Holky z naší školky, která lámala rekordy v tehdejší poslouchanosti skladeb napříč žánry. Stanislava Hložka a Petra Kotvalda svedl dohromady producent, hudebník, kapelník a skladatel Karel Vágner.

Kariéry Stanislava Hložka a Petra Kotvalda by se s největší pravděpodobností ubíraly naprosto jiným směrem, kdyby nebylo hudebního bosse Karla Vágnera. Oba interpreti už měli zkušenosti s vystupováním v různých formacích. Hložek, rodák z Kroměříže, působil během studií na střední průmyslové škole v několika orchestrech ve Zlíně, v Brně hostoval s Orchestrem Gustava Broma. Petr Kotvald, rodák ze Žatce, zase v čase studia na elektrotechnické průmyslovce v Chomutově zpíval se skupinou Scarabeus.

OH, SUZI. DUO JE NA SVĚTĚ

Po Hložkově stříbrném umístění v soutěži Intertalent mu Vágner nabídl místo v doprovodné kapele Hany Zagorové, kde už od roku 1981 působil Petr Kotvald.

Ten měl z předchozí doby několik slušných soutěžních zářezů: na jihlavské Mladé písni získal roku 1978 uznání za osobitou interpretaci, o rok později tento festival vyhrál. Následně si na Děčínské kotvě v roce 1980 vyzpíval druhé místo.

Nadějní mladíci odstartovali kariéru singlem Oh, Suzi (Oh Susie)/Anna Maria.

Hložkovi bylo v té době sedmadvacet let, Kotvaldovi o pět let méně. A šlapalo jim to náramně. Jejich tehdy ojedinělé klukovské hlasy spolu ladily, navíc dokázali překvapit i trendy oblečením a tanečními kreacemi, v nichž vynikal zejména Kotvald, který získal základy pohybové průpravy v Chrudimském tanečním studiu.

Po hudební stránce pro ně psali písničky zmiňovaný Karel Vágner, Pavel Vaculík, Jan Rotter, Jiří Zmožek, Jindřich Parma, Stanislav Kalous nebo Vítězslav Hádl.

O texty se starali Pavel Žák, Jan Krůta, Vladimír Poštulka, Pavel Vrba, Michal Bukovič, Jiřina Fikejzová či Zdeněk Borovec. Hit střídal hit a nadšené fanynky si začaly vylepovat plakáty Hložka s Kotvaldem nad postele.

ZAGOROVÁ SANITKU NEMUSELA

Profesionální autorské, kapelní a produkční zázemí učinilo brzy z Hložka a Kotvalda velmi oblíbenou součást československého popu. Jejich popularita se násobila i díky vystupování s pěveckou hvězdou Hanou Zagorovou, s níž nazpívali několik songů. Dodnes mezi nimi září hit Můj čas, který vznikl v roce 1983 pro seriál Sanitka a který mimochodem Zagorová zpočátku neměla moc ráda.

"Pamatuji si, že jsem tím štvala i kluky. Byla jsem trošičku zaujatá proti té základní frázi – Příteli, chvátej S. O. S. Přišla mi taková budovatelská," podotkla zpěvačka v dubnu 2021, kdy se s Hložkem a Kotvaldem po letech setkala ve studiu, aby nazpívali novou verzi této písně, která pak zazněla v rámci charitativního televizního pořadu Pomozte dětem.

SAMOSTATNÉ KARIÉRY

Když přišel rok 1986, Petr Kotvald pocítil touhu rozjet sólovou kariéru. V rozhovoru pro Deník uvedl, že tento krok zvažoval dlouho, ale nakonec se k němu odhodlal, protože nebyl spokojený s tím, co dělá. "Svého rozhodnutí jsem ale nikdy nelitoval. Byla to pro mě tehdy krásná doba, zažíval jsem obrovskou euforii z možnosti vystupovat sám za sebe a dělat věci po svém, i když jsem měl občas smůlu. Kolikrát jsem něco natočil pro televizi, ale pak se to nevysílalo, protože jsem měl moc ježaté vlasy, moc zelené sako nebo jsem byl příliš živý.

Vždycky se našel důvod, proč v ní nemůžu být. Přišlo mi, že po mně trošku šlapou, zároveň mi to ale dělalo dobře.

Říkal jsem si, že když dělám věci tímto způsobem a někomu vadím, tak to mám docela dobré," vyprávěl Kotvald.

Stát na jevišti ho baví pořád. "Jenom vím, že ten horizont se přibližuje a že člověka zrazují zrcadlo a rodný list. Ale co s tím uděláte? Důležité je, že můžu zpívat, že mám vůbec ten dar. A že písničky, které jsem nahrál, jsou hmatatelným důkazem toho, že jsou na světě. Jsou vlastně časově neomezené," doplnil.

Úspěšně, i když možná méně viditelně, si vedl a vede i Stanislav Hložek. Kromě samostatných vystoupení moderoval oblíbené pořady pro děti Magion či Vega, uplatnil se i v muzikálu Tři mušketýři, jehož obnovená premiéra se chystá na letošní podzim do pražského Divadla Broadway. V díle autorů Michala Davida, Lou Fanánka Hagena a Libora Vaculíka, které bude obohaceno o netradiční používání projekcí a novou výpravu, opět ztvární postavu Porthose. S bývalým kolegou se občas potká, absolvovali spolu i pár šňůr. "Ty koncerty byly vždycky úžasné," uvedl Hložek s náznakem jakéhosi povzdechnutí, že ho Kotvaldovo rozhodnutí dodnes mrzí.

10 největších hitů

- Holky z naší školky

- V pohodě

- Bílá královna

- Diana

- Oh Suzi (Oh Susie)

- Sen můj a Lízin (Words)

- Krejčí (You Drive Me Crazy)

- Nesedej na lep snům

- Sandokan

- Láska očima (z filmu Bota jménem Melichar)

Typický znak

Stanislav Hložek a Petr Kotvald na sebe upozorňovali i respektováním tehdejších módních trendů. Oblečení jim navíc často – až na pár detailů (spočívajících třeba v asymetrii použitých prvků) – ladilo dohromady.

Největší šlágr

"Majdalenka, Apolenka s Veronikou…" a další ženská jména opěvovali ve své nejúspěšnější písni z roku 1982 Holky z naší školky. Stala se nejprodávanější československou nahrávkou všech dob na gramofonových deskách. Hudbu napsal Karel Vágner, text Pavel Žák.

Hit se Zagorovou

Velký úspěch měla i píseň Můj čas, kterou nazpívali s Hanou Zagorovou. Hudbu k ní složili Petr a Pavel Ormovi, text je dílem Zdeňka Borovce. Písnička byla součástí seriálu Sanitka, který si získal velkou popularitu právě v 80. letech 20. století.

Největší zklamání

Když se duo v roce 1986 rozešlo, bylo to pro fanoušky velké zklamání. Šloo iniciativu Petra Kotvalda, který se necítil spokojený s tím, co dělá. Začal vystupovat s vlastní kapelou Trik. "Mí kolegové pro mě byli z mého pohledu staří, chtěl jsem dělat jinou muziku," řekl.

Po rozpadu

Stanislav Hložek se věnoval moderování dětských pořadů (Vega), v Kongresovém centrum uváděl zábavný pořad Posezení u cimbálu a taktéž samostatně koncertoval. A navíc si zahrál postavu Porthose v muzikálu Divadla Hybernia Tři mušketýři.

Co možná nevíte

Oba navštěvovali lidovou školu umění, kde se učili hře na klavír a také se věnovali zpěvu. Petr Kotvald později studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT a v roce 1984 dosáhl titulu inženýra. Stanislav Hložek studoval novinařinu na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy.

Foto: NEROZLUČNÁ DVOJKA. Tou byli Petr Kotvald (vlevo) a Stanislav Hložek až do roku 1986, kdy se vydali každý svou cestou.

Foto: Deník

Foto: 1980. Snímek z pořadu Dluhy Hany Zagorové.

Foto: ČT

Foto: 1982. Popové objevy ve svém typickém oblečení.

Foto: ČT

Foto: 1985. Televizní vystoupení se skupinou Karla Vágnera.

Foto: ČT

Foto: 2021. S Hanou Zagorovou v pořadu Pomozte dětem.

Foto: ČT

9. 8. 2023; denik.cz

Holky z naší školky. Hit, co učinil ze Stanislava Hložka a Petra Kotvalda idoly

Tvořili duo, které se v osmdesátých letech minulého staletí stalo pro mnohé naprostým zjevením. Velký podíl na tom měla jejich písnička Holky z naší školky, která lámala rekordy v tehdejší poslouchanosti skladeb napříč žánry. Stanislav Hložek a Petr Kotvald. Dohromady je svedl producent, hudebník, kapelník a skladatel Karel Vágner.

Stalo se ale, že po Hložkově stříbrném umístění v soutěži Intertalent mu Vágner nabídl místo v doprovodné kapele Hany Zagorové. Původně v ní byl jeho partnerem Jan Viktorin, kterého však v roce 1981 nahradil Petr Kotvald. Ten už měl z předchozí doby také několik slušných soutěžně-interpretačních zářezů: na jihlavské Mladé písni získal roku 1978 uznání za osobitou interpretaci, o rok později tento festival vyhrál. Následně si na Děčínské kotvě v roce 1980 vyzpíval druhé místo.

Oh, Suzi. Duo je na světě

Nadějní mladíci odstartovali kariéru singlem Oh, Suzi (Oh Susie) / Anna Maria. Hložkovi bylo v té době sedmadvacet let, Kotvaldovi o pět let méně. A šlapalo jim to náramně. Jejich tehdy ojedinělé klukovské hlasy spolu ladily, navíc dokázali překvapit i trendy oblečením a tanečními kreacemi, v nichž vynikal zejména Kotvald, který získal základy pohybové průpravy u vedoucí Chrudimského tanečního studia.

Po hudební stránce pro ně psali písničky zmiňovaný Karel Vágner, Pavel Vaculík, Jan Rotter, Jiří Zmožek, Jindřich Parma, Stanislav Kalous nebo Vítězslav Hádl. O texty se postarali Pavel Žák, Jan Krůta, Vladimír Poštulka, Pavel Vrba, Michal Bukovič, Jiřina Fikejzová či Zdeněk Borovec. Hit střídal hit a nadšené fanynky si začaly jejich plakáty vylepovat nad postele.

Zagorová sanitku nemusela

Profesionální autorské, kapelní a produkční zázemí učinilo brzy ze Stanislava Hložka a Petra Kotvalda velmi oblíbenou součást československého popu. Jejich popularita se násobila i díky vystupování s pěveckou hvězdou Hanou Zagorovou, s níž nazpívali několik songů. Dodnes mezi nimi září hit Můj čas, který vznikl v roce 1983 pro seriál Sanitka a který mimochodem Zagorová zpočátku neměla moc ráda.

Typický znak

Stanislav Hložek a Petr Kotvald na sebe upozorňovali i respektováním tehdejších módních trendů. Oblečení jim navíc často - až na pár detailů spočívajících třeba v asymetrii použitých prvků - ladilo dohromady.

Největší šlágr

"Majdalenka, Apolenka s Veronikou a taky Věrka, Zdenka, Majka, Lenka s Monikou…" Mnohá další ženská jména opěvovali ve své nejúspěšnější písni z roku 1982 Holky z naší školky. Hudbu k ní napsal Karel Vágner na text Pavla Žáka. Stala se nejprodávanější československou nahrávkou všech dob na gramofonových deskách.

Seriálový hit

Největší zklamání

Když se duo v roce 1986 rozešlo, bylo to pro fanoušky velké zklamání. Šlo o iniciativu Petra Kotvalda, který se necítil úplně spokojený v tom, co dělá. Začal vystupovat s vlastní kapelou Trik. "Mí kolegové pro mě byli z mého pohledu staří, chtěl jsem dělat jinou muziku," řekl.

Po rozpadu

Stanislav Hložek se věnoval moderování dětských pořadů (Vega), v Kongresovém centru uváděl zábavný pořad Posezení u cimbálu, taktéž samostatně koncertoval. A navíc si zahrál postavu Porthose v muzikálu Divadla Hybernia Tři mušketýři.

Co možná nevíte

Oba navštěvovali lidovou školu umění, kde se učili hře na klavír a taky se věnovali zpěvu. Petr Kotvald později studoval na elektrotechnické fakultě ČVUT a v roce 1984 dosáhl titulu inženýra. Stanislav Hložek studoval novinařinu na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze.

Foto:

Stanislav Hložek a Petr Kotvald

FotoAuthors:

Ringier Axel Springer Roman Souček / CNC / Profimedia

9. 8. 2023; forexbanka.cz

Západ konečně staví továrny na čipy. Zjišťuje ale, že nemá lidi na jejich provoz

Evropský parlament zase letos v červenci schválil normu, díky níž má Evropská unie investovat do vlastní výroby čipů desítky miliard eur a do konce desetiletí chce zdvojnásobit svůj podíl na globální produkci polovodičů na dvacet procent.

Na první pohled se zdá, že kroky zákonodárců přinášejí ovoce. Vedle zmiňované továrny TSMC u Drážďan, mají do roku 2027 v Evropě vyrůst další závody na čipy americké společnosti Intel, a to v Magdeburku a ve Vratislavi . Rozšiřovat výrobu plánuje i americká firma Onsemi ve své již existující továrně na polovodiče v Rožnově pod Radhoštěm. Experti ovšem upozorňují, že pro přerod v klíčové polovodičové centrum bude kontinent potřebovat více odborné pracovní síly.

"V současné době máme v Evropě dostatek kvalifikovaných lidí pro provoz stávajících továren. Nicméně s plánovanou výstavbou nových závodů na výrobu čipů se můžeme v krátkodobém horizontu dostat do problémů," varuje proděkan Fakulty elektrotechnické na ČVUT Jiří Jakovenko. "Německý pracovní trh je podobně vyčerpaný jako ten český a nové zaměstnance není kde brát," doplňuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

S hledáním kandidátů mají ostatně velké potíže také ve Spojených státech. TSMC dokonce minulý měsíc oznámila , že kvůli nedostatku pracovních sil o rok odloží spuštění své nové továrny na čipy v Arizoně. Americká asociace polovodičového průmyslu SIA odhaduje, že v roce 2030 bude v sektoru chybět zhruba 1,4 milionu techniků, počítačových vědců a inženýrů.

Jakovenko vidí hlavní příčinu v klesajícím zájmu mladých lidí studovat technické obory, obzvláště ty, které nejsou příliš propagovány v médiích. "Například o čipech se začalo hojně psát až v době jejich nedostatku před třemi lety," podotýká. Problém je ale podle něj řešitelný.

"Továrna v Drážďanech se bude otevírat až za čtyři roky. To by měla být dostatečně dlouhá doba na vyškolení nových pracovníků. V dlouhodobém horizontu je to pak o propagaci a podpoře technických věd ve vzdělávacím systému. Je nutné mladé lidi a děti cíleně vést k technickému vzdělání," míní Jakovenko. Snahy o spolupráci mezi českými a tchajwanskými univerzitami při vývoji čipů se mimochodem již objevují , zatím jsou ale v hodně rané fázi.

Také Novák se snaží hledat na situaci pozitiva. "Německý průmysl prochází nelehkým obdobím, takže teoreticky by mohla nová pracovní místa v polovodičovém sektoru částečně kompenzovat ztrátu pracovních míst v odvětví automotive," zamýšlí se analytik.

8. 8. 2023; echoprime.cz

Chmelnice či vinice obsadí soláry. Stát v novele zákona počítá s podporou agrovoltaiky

V brzké době by české chmelnice, vinice či ovocné sady mohly být zaplaveny solárními panely. Ty by mohly pomoci zemědělcům mít vlastní zdroj energie a ušetřit tak náklady. S možností instalovat na zemědělskou půdu solární panely počítá novela zákona o zemědělském půdním fondu. Takzvaná agrovoltaika se snaží půdu využít nadvakrát, jak pro zemědělské účely, tak i pro účely energetické.

"Agrovoltaika nabízí možnost využití zemědělského půdního fondu hned nadvakrát – na zemědělskou produkci a pro energetické využití prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie. Podmínkou je, že půda bude stále primárně využívána k zemědělské produkci a stavba sluneční elektrárny bude k půdě maximálně šetrná. Vyrobenou energii pak využijí farmy především pro svůj provoz," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát k připravené novele, kterou má projednat vláda.

V současnosti zemědělci přímo na půdu využívanou k zemědělským účelům fotovoltaické panely umisťovat nemohou. Pokusy využívat slunce na jednom místě jak pro pěstování, tak pro výrobu energie probíhají už například ve Francii či v Německu. V Itálii připravují podobnou legislativu, která by brzo mohla platit i v České republice.

Podle doktoranda ČVÚT Jířího Bíma je agrovoltaika vhodným doplněním využívání zemědělské půdy u řady plodin. Kromě energie, panely také umožňují stínění plodin, které nepotřebují silný sluneční svit a mohou tak pomoci i proti vysoušení půdy. Mohou však půdu také chrínit před silnýmm deštěm či ptactvem. "Různé druhy agrovoltaických systémů umožňují zemědělcům aplikovat je na různé druhy plodin. Můžeme se tedy bavit o vysoké konstrukci pro ochranu ovocných sadů, ale i vertikálních systémech na povinně zatravněné plochy," uvádí doktorand katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT Ing. Jiří Bím.

V roce 2017 univerzita v Hohenheimu provedla několik experimentů s agrovoltaikou. Zjistila, že nejlepší výsledky, co se týče výnosů, byly u jetele, kde poklesl v porovnání s plochou bez agrovoltaiky o 5,3 %.U pšenice brambor a celeru byl pokles výnosů do 20 %. Zajímavých výsledků však bylo dosaženo v roce 2018 kdy oblast zasáhlo sucho. V té sezoně byly výnosy u většiny plodin pod fotovoltaikou dokonce vyšší než na referenčním pozemku bez agrovoltaiky. Výnosy pšenice byly vyšší o 3 %, brambor o 11 % a celeru o 12 %. U jetele byl zaznamenám pokles o 8 %, uvádí k citovanému výzkumu Ing Ladislav Jílek v časopise Agromanual. Podle citovaného výzkumu se agrovoltaika hodí především u plodin, kterým vyhovuje zastínění, jako je listová zelenina, ale i například česnek, křest či chmel.

Právě u tzv. trvalých kultur mezi které se řadí vinice, chmel a ovocné sady, počítá novela zákona s možností instalace fotovoltaiky. Mluvčí MŽP Ondřej Charvát pro Echo24 uvedl, že další změny ve vymezených plodinách ministerstvo v současné době neočekává. Zároveň ujistil, že na schválených plochách bude muset stále prioritně probíhat zemědělská produkce a půda s agrovoltaikou nebude vyjmuta z půdního fondu, nedojde, tak k jejímu zmenšení.

"Pokud bychom postavili všechny potřebné solární elektrárny v příštích desetiletích jen na orné půdě a ani jeden panel na střeše, zabere to méně než jedno procento orné půdy,” dodává Jiří Bím.

Přesné detaily budou uvedeny v prováděcí vyhlášce. Zemědělec, který bude chtít agrovoltaiku na svém pozemku vybudovat bude muset poslat žádost na orgán ochrany zemědělského půdního fondu včetně definovaných podkladů. V případě, že orgán záměr schválí bude to moci zemědělec použít v žádosti o stavební povolení.

Zemědělci, kterým by nové možnosti měli pomoci s náklady na energie budou moci požádat o dotace na OZE, stejně jako jiní podnikatelé. Právě před možností, že by na zemědělské dotace mohly dosáhnout i energetické firmy ale v lednu varoval Zemědělský svaz ČR. Požadoval, aby na dotace spjaté s agrovoltaikou mohl dosáhnout pouze aktivní zemědělec, jinak však možnost výstavby agrovoltaiky vítá.

"S rostoucím důrazem na ekologickou udržitelnost a se zvyšujícím se povědomím o přínosu agrovoltaiky pro zemědělství je pravděpodobné, že tato technologie bude v blízké budoucnosti hrát stále důležitější roli," uvedl svaz. "Smyslem agrovoltaiky je právě souběh obou činností, tedy v první řadě zachování zemědělské činnosti a k tomu výroby obnovitelné energie. Pokud budou chtít zemědělci čerpat dotace například na solární panely, budou moci žádat v programech určených na podporu OZE stejně jako jiní podnikatelé," uvedl k obavám některých zemědělců mluvčí Charvát.

8. 8. 2023; vedavyzkum.cz

Sonda LVICE2 chce zamířit do vesmíru i za několika českými prvenstvími

V případě, že bude projekt vybrán k financování, započne příprava na začátku roku 2024, do vesmírného prostoru by se měla dostat o čtyři roky později. Projekt družice byl rozpracován v rámci výzvy Evropské kosmické agentury "České ambiciózní projekty". Česko by se díky němu stalo desátou zemí, která samostatně vyslala vesmírnou sondu – tedy zařízení s vlastním pohonem, které není pouhou družicí.

Zdroj: České vysoké učení technické v Praze

8. 8. 2023; Blesk.cz

Poštípaní studenti a postřiky za miliony. Strahovské koleje už rok bojují se štěnicemi

Bydlení na strahovských kolejích, které jsou uřčeny především pro studenty z Českého vysokého učení technického (ČVUT), bylo vždy spíše pro ty otrlejší a poslední rok se to jen potvrzuje. Tak dlouho totiž studentské koleje bojují s kolonií štěnic. I když se správa kolejí snaží s nezvanými obyvateli bojovat a zaplatila za jejich vyhubení už 4 miliony, štěnice na kolejích stále zůstávají. Část studentů proto zvažuje, že se z kolejí odstěhuje jinam.

Bývalé šatny pro spartakiádu, dnes ubytování pro studenty vysokých škol. I když to zní šíleně, to přesně jsou strahovské koleje. Široké vykachlíkované chodby, plechové dveře od mrňavých pokojů a na každé straně společné sociální zařízení. Bydlení na Strahově rozhodně není pro každého, poslední rok navíc studenty trápí nezvaní návštěvníci, na kolejích se usídlily štěnice.

Studenti se chtějí odstěhovat

První zprávy o pokousaných studentech se v médiích objevily už loni v říjnu, o kauze informoval i Blesk. Téměř rok od první desinsekce však štěnice na Strahově "bydlí" pořád a studenti začínají být zoufalí. "Pokaždé, když jedu na víkend domu, musím nechat kufry na chodbě, pak musí jít všechno oblečení kompletně do pračky, abych štěnice nezavlekl i k nám domů. Člověk začíná být už paranoidní, pořád mám pocit, že po mě něco leze," Stěžuje si Petr Š, který druhým rokem studuje na Fakultě stavební ČVUT .

"Přestal jsem věřit, že se někdy podaří, abychom se štěnic nadobro zbavili. Po každém postřiku se to na chvíli zlepší, pak se ale štěnice vrátí. Společně s dalšími spolužáky jsme se rozhodli, že se přestěhujeme do Podolí," říká jednadvacetiletý student Fakulty elektrotechnické Richard R.

Postřiky za miliony

Rozhodně nelze správě kolejí vyčítat nečinnost, za poslední rok proběhlo na strahovských kolejích už několikáté kolo desinsekce a podle ředitele Správy účelových zařízení ČVUT Michala Vodičky očistnou procedurou prošla více než polovina pokojů, kolejní správa tak za desinsekci zaplatila už 4 miliony korun. "Aktivně spolupracujeme s odborníky z Hygienické stanice hlavního města Prahy a Státního zdravotního ústavu. Na základě této spolupráce průběžně upravujeme postupy dezinsekční firmy," vysvětluje Vodička.

Nejdůležitější podle Vodičky je, aby studenti štěnice nahlásili včas. "Klíčovým faktorem je, aby ubytovaný včas nahlásil, že se u něj štěnice vyskytují. To se bohužel vždy neděje, dokonce evidujeme případy, kdy nám ubytovaný výskyt štěnice nenahlásil vůbec. To samozřejmě boj proti štěnicím komplikuje," dodává. K zamoření stačí dovézt jen jednu oplodněnou štěnici. Postřiky především zabijí živé jedince, k nakladeným vajíčkm se dostávají až naposled, proto je nutné postřiky opakovat. Kdy se tak Strahov definitivně štěnic zbaví, je ve hvězdách.

FOTO:

deratizace-global.cz, ČVUT

Štěnice řeší na kolejích na pražském Strahově.

ČVUT

Koleje na pražském Strahově zaplavily štěnice.

ara

Koleje na pražském Strahově zaplavily štěnice.

ara

Koleje na pražském Strahově zaplavily štěnice.

deratizace-global.cz

Koleje na pražském Strahově zaplavily štěnice.

deratizace-global.cz

Koleje na pražském Strahově zaplavily štěnice.

Deraplus

Hubení štěnic

Deraplus

Štěnice domácí

Deraplus

Štěnice domácí

Deraplus

Štěnice domácí

Deraplus

Štěnice domácí

Archiv Blesku

Stav části českých vysokoškolských kolejí zůstává neutěšený, své by mohli vyprávět studenti na pražském Strahově

Facebook Týdeníku policie

Strahovské koleje po studentském mejdanu

Facebook Týdeníku policie

Strahovské koleje po studentském mejdanu

Facebook Týdeníku policie

Strahovské koleje po studentském mejdanu

Videohub

Kolik hodin máte na odstranění klíštěte, aniž byste se nakazili boreliózou

8. 8. 2023; echo24.cz

Chmelnice či vinice obsadí soláry. Stát v novele zákona počítá s podporou agrovoltaiky

V brzké době by české chmelnice, vinice či ovocné sady mohly být zaplaveny solárními panely. Ty by mohly pomoci zemědělcům mít vlastní zdroj energie a ušetřit tak náklady. S možností instalovat na zemědělskou půdu solární panely počítá novela zákona o zemědělském půdním fondu. Takzvaná agrovoltaika se snaží půdu využít nadvakrát - jak pro zemědělské účely, tak i pro účely energetické.

V současnosti zemědělci přímo na půdu využívanou k zemědělským účelům fotovoltaické panely umisťovat nemohou. Pokusy využívat slunce na jednom místě pro pěstování i pro výrobu energie probíhají už například ve Francii či v Německu. V Itálii připravují podobnou legislativu, která by brzo mohla platit i v České republice.

Podle doktoranda ČVÚT Jířího Bíma je agrovoltaika vhodným doplněním využívání zemědělské půdy u řady plodin. Kromě energie panely také umožňují stínění plodin, které nepotřebují silný sluneční svit, a mohou tak pomoci i proti vysoušení půdy. Mohou však půdu také chránit před silným deštěm či ptactvem. "Různé druhy agrovoltaických systémů umožňují zemědělcům aplikovat je na různé druhy plodin. Můžeme se tedy bavit o vysoké konstrukci pro ochranu ovocných sadů, ale i vertikálních systémech na povinně zatravněné plochy," uvádí doktorand katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT Ing. Jiří Bím.

V roce 2017 univerzita v Hohenheimu provedla několik experimentů s agrovoltaikou. Zjistila, že nejlepší výsledky, byly u jetele, kde výnos v porovnání s plochou bez agrovoltaiky poklesl o 5,3 %. U pšenice, brambor a celeru byl pokles výnosů do 20 %. Zajímavých výsledků však bylo dosaženo v roce 2018, kdy oblast zasáhlo sucho. V té sezoně byly výnosy u většiny plodin pod fotovoltaikou dokonce vyšší než na referenčním pozemku bez agrovoltaiky. Výnosy pšenice narostly o 3 %, brambor o 11 % a celeru o 12 %. U jetele byl zaznamenám pokles o 8 %, uvádí k citovanému výzkumu Ladislav Jílek v časopise Agromanual. Podle výzkumu se agrovoltaika hodí především u plodin, kterým vyhovuje zastínění, jako je listová zelenina, ale i například česnek, křest či chmel.

Právě u tzv. trvalých kultur, mezi které se řadí vinice, chmel a ovocné sady, počítá novela zákona s možností instalace fotovoltaiky. Mluvčí MŽP Ondřej Charvát pro Echo24 uvedl, že další změny ve vymezených plodinách ministerstvo v současné době neočekává. Zároveň ujistil, že na schválených plochách bude muset stále prioritně probíhat zemědělská produkce a půda s agrovoltaikou nebude vyjmuta z půdního fondu. Nedojde tak k jejímu zmenšení.

Přesné detaily k připravované novele budou uvedeny v prováděcí vyhlášce. Zemědělec, který bude chtít agrovoltaiku na svém pozemku vybudovat, bude muset poslat žádost na orgán ochrany zemědělského půdního fondu včetně definovaných podkladů. V případě, že orgán záměr schválí, bude to moci zemědělec použít v žádosti o stavební povolení.

Zemědělci, kterým by nové možnosti měli pomoci s náklady na energie, budou moci požádat o dotace na OZE, stejně jako jiní podnikatelé. Právě před možností, že by na zemědělské dotace mohly dosáhnout i energetické firmy ale v lednu varoval Zemědělský svaz ČR. Požadoval, aby na dotace spjaté s agrovoltaikou mohl dosáhnout pouze aktivní zemědělec, jinak však možnost výstavby agrovoltaiky vítá.

7. 8. 2023; Mladá fronta Dnes

"Naši studenti nejsou jen marní teoretici"

Kdo si jako studijní obor vybere umělou inteligenci (AI), má práci zajištěnou. Hlad po kvalifikovaných lidech je mezi firmami velký a dále poroste.

Jde o velmi široký obor. "Představa, že se v něm uplatní jen matematici a statistici, je mylná. Vhodný je třeba i pro lidi s kreativním myšlením," říká Pavel Kordík, proděkan pro spolupráci s průmyslem Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT).

- Jak dlouhou historii má u nás studium umělé inteligence na vysokých školách?

To je složité určit. Ještě než vznikly obory s umělou inteligencí v názvu, bylo mnoho předmětů, které se podobnými tématy zabývaly, například neuronové sítě. Působím na ČVUT přes dvacet let a začínal jsem na fakultě elektrotechnické. V té době jsme měli takto zaměřené dva předměty. Kromě základů umělé inteligence ještě jeden, který se věnoval právě neuronovým sítím. Tehdy se však neočekávalo, že by se znalosti z nich daly uplatnit v praxi. Ani zaměstnavatelé se nezajímali o to, zda takové předměty učíme.

- Kdy obor dostal větší prostor?

Zakládali jsme novou fakultu informačních technologií a již v roce 2009 navrhli nový čistě informatický obor se specializací znalostní inženýrství, což je v podstatě umělá inteligence. Nebyl to jako dříve jeden předmět, ale celý obor. První absolventi často odjížděli pracovat do zahraničí, protože v Praze pro ně ještě moc práce nebylo. Před pár lety se to otočilo a po těchto absolventech je velký hlad i u nás.

- Je obvyklé, že ze škol vycházejí absolventi oborů, na něž ještě trh práce není připravený?

Myslím, že to je po celé republice podobné. Univerzity bývají napřed a obory zavádějí dřív, než se povědomí o potřebě oboru rozšíří mezi veřejnost. U nás takto například nyní zavádíme obor kvantová informatika, což je také něco, co může být do budoucna hodně užitečné. Musíme počítat s tím, že vychováváme studenty pro trh práce za pět až deset let a nevíme o něm, jak přesně bude vypadat. Tak se snažíme o nějakou predikci.

- Jaký je zájem mezi studenty?

My si naštěstí můžeme vybírat. Na FITu máme každoročně okolo tří a půl tisíce přihlášek, bereme tisícovku. V prvních dvou letech je pak další síto, někdo nezvládne zkoušky a jde raději pracovat. Nejpopulárnější je u nás studium softwarového inženýrství nebo právě AI. Celé studium je připraveno tak, aby se absolvent mohl věnovat umělé inteligenci buď v byznysu, nebo ve vědě. Tam je také spousta práce. Pak máme řadu dalších oborů, například bezpečnost, kam umělá inteligence také proniká.

- Je vůbec možné ve studijních programech stíhat technologický pokrok?

Je to velmi náročné. Když učíte matematiku, každý rok jsou přípravy víceméně stejné. Obsah je léty prověřený. Sám učím předmět, který se zabývá nejmodernějšími aspekty umělé inteligence. Každý rok tak třicet procent příprav zahodím a dělám nové. Na druhou stranu lidé v akademickém prostředí jsou na takové situace připraveni. Chce se od nich, aby byli zároveň vědci, a musí sledovat novinky. Ideální je, když s nimi sami přijdou. Učíme i věci, o nichž vědecké články vyšly před týdnem. Máme zároveň spoustu projektů a spoluprací s firmami, kde se řeší, jak umělou inteligenci nasazovat, sami vymýšlíme řešení.

- Bude podle vás o tyto absolventy do budoucna ještě větší zájem?

Pracovní trh je v tomto oboru hodně globální, pražské firmy zaměstnávají lidi z celého světa. Vzhledem k tomu, že české školy nabízejí kvalitní absolventy, míří k nám řada nadnárodních firem, které tu otevírají pobočky. Stává se, že k nám nastoupí studenti do prvního ročníku a my v říjnu pořádáme veletrh, kam přijdou zástupci firem a lákají je na své projekty, i když vlastně ještě nic moc neumějí. Jen proto, že se k nám dostali.

- Budou do budoucna stačit kapacity školy?

Narážíme na prostorové nedostatky. Vypadá to, že by mohla vyjít v dejvickém areálu stavba nové budovy, ale je to ještě na dlouhé lokte. Pak bychom snad mohli kapacitu navýšit a brát třeba i 1 500 nebo více studentů. Další věc je ale také kapacita pedagogů.

- Jaké kompetence vlastně absolvent má?

Od začátku jsme se snažili program připravit tak, abychom nechrlili AI inženýry, kteří neumějí nic jiného. Chceme, aby byli univerzální a uměli nad problémy přemýšlet. V oboru je hrozně důležité načerpat i praktické zkušenosti. Studenty proto v průběhu studia posíláme do firem, aby pracovali s reálnými daty, vytvářeli reálné produkty. Nechceme, aby byli jen marní teoretici. K takovému pojetí oboru nás inspirovala zkušenost z Kanady. Tam došlo před pár lety k takzvanému AI hype, kdy vzdělávací instituce zareagovaly přehnaně a začaly chrlit absolventy se zaměřením na AI. Brali to však velmi povrchně. Když jsem se pak bavil s lidmi z firem, kteří shánějí nové zaměstnance, říkali, že když dají inzerát na AI pozici, přihlásí se jim pět set uchazečů. Při pohovoru zjistí, že jde o rekvalifikované psychology či fyziky, kteří mají jen povrchní a úzce specializované teoretické dovednosti v AI. Lidi s přesahem, kteří ovládají AI a k tomu mají matematický, databázový background a umějí dobře programovat, nemohou sehnat.

- Je umělá inteligence obor jen pro úzkou skupinu lidí?

Představa, že se v oboru uplatní jen matematici a statistici, je mylná. Vhodný je i pro lidi s kreativním myšlením. Podporujeme všechny zájemce, aby se zapojili. Hodně fungují např. příběhy o tom, co v datech je a jak je byznysově interpretovat. K tomu jsou potřebné kompetence, které třeba absolventům s čistě technickým vzděláním chybějí. AI prostupuje do všech možných oblastí.

- Jak si to představit?

Můžete si to představit jako počítačové dovednosti. Před časem to byli divní programátoři, kteří pracovali s počítači. Nikdo nechápal, že bude pro svou práci potřebovat počítač skoro každý. A podobně je to s AI. Vždy se dá vymyslet spousta AI nástrojů, abyste práci dělali efektivněji a lépe. To nás čeká v následujících pár letech – transformovat všechny obory pomocí AI. Není to jen o studentech, ale o celé populaci, která na sobě musí pracovat, jinak nám ujede vlak. Například v prg.ai jsme proto připravili kurz, kde se s AI každý může seznámit https://www.elementsofai.cz/

Foto: Obor budoucnosti "Umělá inteligence je široký obor," vysvětluje proděkan Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze Pavel Kordík.

Foto: Archiv

O autorovi: Eva Jarošová, spolupracovnice MF DNES

7. 8. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

"Naši studenti nejsou jen marní teoretici"

Datum zveřejnění:

Kdo si jako studijní obor vybere umělou inteligenci (AI), má práci zajištěnou. Hlad po kvalifikovaných lidech je mezi firmami velký a dále poroste. Jde o velmi široký obor. "Představa, že se v něm uplatní jen matematici a statistici, je mylná. Vhodný je třeba i pro lidi s kreativním myšlením," říká Pavel Kordík, proděkan pro spolupráci s průmyslem Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT).

- Jak dlouhou historii má u nás studium umělé inteligence na vysokých školách?

- Kdy obor dostal větší prostor?

- Je obvyklé, že ze škol vycházejí absolventi oborů, na něž ještě trh práce není připravený?

- Jaký je zájem mezi studenty?

- Je vůbec možné ve studijních programech stíhat technologický pokrok?

- Bude podle vás o tyto absolventy do budoucna ještě větší zájem?

- Budou do budoucna stačit kapacity školy?

- Jaké kompetence vlastně absolvent má?

- Je umělá inteligence obor jen pro úzkou skupinu lidí?

- Jak si to představit?

Zdroj:

Mladá fronta Dnes

6. 8. 2023; ČRo Plus

Odpolední vysílání 14:30

mluvčí 1,

Státem zřízené nemocnice budou muset zřídit funkci nemocničního ombudsmana, počítají s tím metodické pokyny ministerstva zdravotnictví, ombudsmani řeší například spory mezi pacienty a lékaři, dále se zabývají i připomínkami ke komunikaci nebo provozními záležitostmi. Povinnost zřídit tuto funkci chce rezort zdravotnictví do budoucna i uzákonit. Pavel Rychetský zítra skončí jako předseda Ústavního soudu. Tuto funkci vykonával 20 let, nahradí ho Josef Baxa, kterého už jmenoval prezident Petr Pavel. V porovnání s Rychetským se Baxa chce držet víc zpátky. Ústavní soud by podle něj taky neměl zasahovat do působení jiných ústavních institucí. Univerzita v okupovaném Doněcku na Ukrajině podle ruských úřadů začala hořet. Informuje o tom Moskvou dosazených starosta Alexej kulemzin, podle kterého budovu zasáhlo ukrajinské ostřelování kazetovou municí. Tvrzení nelze nezávisle ověřit. Ukrajina dostala dodávku kazetové munice od Spojených států v červenci a zavázala se, že ji bude používat jen proti vojákům Ruska. Společnost Smartwings letos připravila z regionálních letišť v Česku víc cestujících než loni, podle mluvčí společnosti Vladimíry Dufkové například dopravce z Brna za prvních sedm měsíců roku vypravila dvakrát víc pasažérů než loni, jde celkem o 260 000 lidí. Ještě výraznější růst zájmu společnost eviduje na letištích v Pardubicích nebo v Karlových Varech, tam využilo lety dopravce přes 40 000 cestujících. V Karlových Varech potom zhruba 7000. Nejvytíženějším českým letištěm zůstává pro Smartwings letiště Václava Havla v Praze se skoro jedním a půl milionem odbavených cestujících. Papež František končí svojí návštěvu Portugalska, papež Portugalsko navštívil u příležitosti světových dnů mládeže. V hlavním městě se podle agentury Reuters včera večer kvůli večerní bohoslužbě s hlavou katolické církve shromáždilo na 1,5, milionu lidí, někteří z účastníků čekali na papeže více než osm hodin. V žáru slunce a při teplotě dosahujících 38 stupňů. A do péče záchranných stanic se letos dostalo téměř 700 mláďat rorýsů. Oproti loňsku je to asi o 260 víc. Informoval o tom Český svaz ochránců přírody. Rorýsi. Nejčastěji potřebují pomoc odborníků ze záchranných stanic v letních měsících. Příčinou je teplé počasí, vysvětluje ředitel Svazu Petr Stýblo.

mluvčí 2,

V důsledku toho obrovského vedra, tak se najednou na zemi objevilo mnohem větší množství mláďat rorýsů, než tomu bývalo v jiných letech. A když měli štěstí, tak nebyli zraněný, přežili ten pád, a když měli ještě větší štěstí, tak je našli včas lidé a předali stanicím.

Martin Benda, moderátor

Odchov jednoho rorýse stojí podle Stýbla tisíce 900 Kč. Kvůli vysoké ceně pomoci spustili ochránci prázdninovou kampaň s názvem rorýsi volají. O. Odpoledne bude zataženo, na většině území déšť, postupně od západu přeháňky a později večer částečné ubývání srážek, nejvyšší teploty 15-19 stupňů, při trvalejším dešti bude jen kolem 14. Tolik zprávy, teď už je na Českém rozhlase plus připravená repríza závěrečné části doku seriálu profesionálové. Autor cyklu Jan Herget v něm ukazuje, jak pracovali známé profese před 100 lety, tentokrát přibližuje práci kriminalistů.

mluvčí 1,

Profesionálové. Rozhlasová reality show, která nás vrátí o 100 let zpět, třetí díl kriminalista.

mluvčí 3,

Jak vypadala práce kriminalistů před 100 lety, jaké vyšetřovací metody tehdy používali a jaká technika jim při pátrání po pachatelích pomáhala? Stačilo jim k odhalení a usvědčení viníka méně důkazů, než je potřeba dnes? Zjistíme to společně s mužem, který je jedním z nejznámějších českých kriminalistů současnosti. Výzvu změřit své síly s kolegy z roku 1923 přijal Josef Mar. Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, v roce 1990 nastoupil k policii a začínal jako vyšetřovatel na obvodním oddělení Prahy 4. O tři roky později přešel na první oddělení pražské kriminálky, které vyšetřuje vraždy, celkem 14 let, pak toto oddělení vedl k jeho nejznámějším případům patří Orlické vraždy, únos a smrt Aničky Jana nebo vražda novináře Michala Velíška. Jako scenárista se podílel na vzniku televizních seriálů případy prvního oddělení devadesátky a docent po odchodu od policie v roce 2019 působí v úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů, komun. Jsme v muzeu Policie České republiky v Praze na Karlově, kde se díky stálé expozici můžeme velmi snadno přenést o 100 let zpátky. Mají tady totiž mimo jiné i celou četnickou stanici v takové podobě, jak vypadala za první republiky. A právě tady se pokusí vyřešit jeden 100 let starý případ. Josef Mareš. Dobrý den.

mluvčí 4,

Dobrý den.

mluvčí 3,

Důležitý, důležitá je při vražd rychlost a co je vlastně potřeba udělat ze všeho nejdřív.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Tak ze všeho nejdřív je potřeba chytit pachatele, pak už je to jednodušší, ale pokud se to nepodaří hned na místě, ta rychlost je určitě dobrá, ale musí být podmíněna nějakou pečlivostí, protože z dokonalýho ohledání místa činu všeho ostatního být k ničemu nevedlo, to znamená, že to ohledání, je to vlastně jeden z prvotních úkonů, který se dělají na vraždách, tak to ohledání nemusí být rychlé, musí být hlavně pečlivé.

mluvčí 3,

Velkým pomocníkem při vyšetřování vraždy. A bezesporu technika. Můžete jen tak namátkou zmínit, jaké technologie dnes policii nejvíc pomáhají a bez kterých byste si vyšetřování třeba ani neuměl představit.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Když jsem nastupoval já, tak vlastně důležitá byla hlavně aktuloskopie, postupně se to vyvíjelo, dostala se do popředí nepochybně genetika, kde teda genetický stopy jsou teďka vlastně Gro ohledání místa činu, ale dají se, dá se říct, nejvíc. Další věc, každý vlastně člověk, ať chce, nebo nechce, tak nechává tzv. Elektronickou stopu, protože už málokdo třeba nemá mobil, málokdo nemá Facebook, takže to vám o tom člověku řekne taky hodně a navíc strašně rychle. Věc, co jsme dřív dělali, tak si pamatuje, a když jsem přijel místo činu, tak se zapisoval espézetky vozidel, kdo, které občas svítí, které nesvítí atd. Teď asi první, co napadne kriminalistu, když přijel na místo činu, tak hledá kamery. Takže tím se to trošku vyvíjí jiným směrem.

mluvčí 3,

Jak si představujete, že asi pracovali vaši předchůdci před 100 lety?

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

No, tak neměli k dispozici určitě to, co mají kolegové v současné době, nebo co jsme měli i my, když jsem sloužil já, ale hlavně asi pracovali s těma lidma, to znamená, že ty lidi, kteří se vyskytovali v okolí a mohli podat svědeckou výpověď, tak ty asi v tu chvilku byli nejdůležitější. Genetika se nepoužívala vůbec, no, a pak pochopitelně to ohledání, i když neměli ty technický možnosti, jako jsme měli my, tak to asi taky dá hodně a podle stavu toho těla, podle stavu té místnosti se asi dal třeba usoudit, jestli se jednalo o loupežnou vraždu, jestli se teda ztratili nějaký věci, po kterých se bude pátrat, nebo jestli to byla vražda z vilnosti a budeme se ptát, jestli třeba byla paní nějaká, koho odmítla, kdo ji miloval, kdo ji pronásledovala atd.

mluvčí 3,

Už brzy přijde chvíle, kdy se tahle vaše představa zhmotní a vy se stanete vyšetřovatelem z roku 1923. K tomuto roku patří také dlouhý plášť, Hůlka a typická černá buřinka. O dobovou věrohodnost se postarala kostýmní výtvarnice Kateřina Štefková a za zapůjčení se sluší poděkovat Národnímu divadlu. Jak se v tom cítíte? Vyrazil byste v tomhle oblečení do terénu.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Ani na maškarní ples? Protože nescítí se na to dobře v současný době. Navíc ještě, abysme vlastně nezničili stopy, které na místě jsou, tak naopak mají speciální oděvy, na tom místě ty overaly, protože my víme, kolik těch stop tam teďka může být a bohužel jsou to stopy latentní, který nejsou vidět, tak je lepší, co se tam nejméně pohybovat. A navíc tohleto oblečení by měl asi nevyhovovalo ani normálně, kdyby šel třeba někam tam potom na pivo.

mluvčí 3,

mluvčí 1,

Zdravím tě, Josefe, vítám v četnické stanici v muzeu Policie České republiky, je to četnická stanice v podobě, jaká vypadá zhruba o 10 let později, než je ta doba, o které pojednáváme, to znamená v té polovině, případně druhé polovině třicátých let. Je tam pracovní stůl, registračka se spisy, tabule, která byla mnohdy používána nákresu nějaké situace. Samozřejmě nezbytný plán staničního služebního obvodu. A tady to, co je za tebou, je rozhlasový přijímač, ale ty byly používány k poslechu vysílání bezpečnostních zpráv, a to vysílání bylo zahájeno 2. května. Roku 1935. Samozřejmě je tady i telefonní přístroj, ani ty telefonní přístroje nebyly tak běžné na počátku dvacátých let.

mluvčí 3,

Pane Mareši, dovedete si představit, že by tohle bylo vaše běžné pracovní místo, uměl byste zacházet třeba tedy s tím kalamářem.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Tak asi to razítko nějaký bych možná dal nebo něco a jako já, když jsem teda chodil do školy základní, tak ještě v první třídě jsme psali plnicím perem, takže možná, že bych, ještě to zvládnu.

mluvčí 3,

A tohle asi není razítko.

mluvčí 5,

Ne, ne, to není, to je porazítkoře poštářek na to, aby se to polářek na sušení jako místo pijáku, vlastně rukopisu nebo i razítka.

mluvčí 3,

Vy jste zmiňoval na stole i telefon, takže se dá říct, že právě prostřednictvím telefonu se policie už i v těch dvacátých letech dozvídala ty první zprávy o nějakém zločinu, třeba i.

mluvčí 5,

O vraždě, přesně tak. Takže zajistěte místo, my se tam půjdeme podívat. A bylo by dobrý, kdybyste mi rozuměl. Lékaře,. Vy jste si během hovoru dělal pečlivé poznámky, a to je dobře, protože tento telefonát byl vlastně prvním impulsem k naší výzvě. Její konkrétní zadání je v obálce, kterou má pro vás pan Dlouhý teď připravenou.Takže tady máš podrobné informace.

mluvčí 1,

K případu. Taky ti děkuju.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Je 28. březen. 1923. Právě jste přijal první zprávu o nálezu mrtvého těla v opuštěném lomu na Lhotce. Vaším úkolem je vypravit se na místo činu, ohledat ho a zajistit maximum stop. Po návratu z terénu byste měl mít dostatek informací k tomu, abyste mohl stanovit vyšetřovací verze, eventuálně vytipovat podezřelého nebo podezřelého.

mluvčí 3,

No a abyste mohl vyrazit do terénu, dostanete stejné vybavení, jaké měli vaši kolegové z dvacátých let. Pane Dlouhý, co to konkrétně bude?

mluvčí 5,

Potřebuješ pátrací pomůcky? Muselo se to vejít do četnické služební brašny, tomu odpovídal samozřejmě formát, to znamená, byla to pátrací knížka, seznam hledaných a pohřešovaných osob, poznámkový sešit, náčetník pro pořízení podkladů pro vypracování náčrtků místa činu. Samozřejmě hlupá, psací pomůcky a metr. Víc toho prostě bohužel s sebou neměli. Je potřeba si uvědomit, že nebyly používány fotografické přístroje, ani jaksi se zmiňoval o té daktyloskopii, tak bytektykoppány. Osoby, ale standardním vybavením Četnických stanic nebyly ani takakteosskoické soupravy.

mluvčí 3,

Bude vám to teda stačit?

mluvčí 6,

Tak musíme to stačit, když nic na další nedáte, že jo.

mluvčí 3,

Takže máme všechno, můžeme vyrazit na místo.V dobách meziválečného Československa vyšetřovala zločiny ve velkých městech příslušná policejní ředitelství a kriminální činností mimo ně se zabývalo četnictvo, pokud se však zločin stal na hranici obvodů, mohli se na místě činu setkat četníci i detektivové. Dohromady je tomu tak i v našem modelovém případě, a proto Josef Mareš i Michal Dlouhý sedají do auta a společně vyrážejí na místo činu, které pro náš seriál připravili experti v areálu policejní akademie,. Dorazili jsme na místo činu od auta. Je to jen pár kroků k místu, kde se našla mrtvola. Předesílám, že tělo tady skutečně leží, ale abychom posluchače uklidnili, je to pouze figurína, tak můžeme se tam jít tedy podívat? My vždycky jsme začínali teda od mrtvoly, tak hlava je neporušená, bych řekl, ruce nemají nějaký bodaný zranění a pravděpodobně teda krvácení z přední části těla tím, že to je střelný poranění, tak bych asi definoval zcela evidentně, že to je teda vražda, protože neleží tady zatím žádná zbraň.

mluvčí 6,

Krevní tratoliště, který patrně teda s největšíivostí patří taky poškozenému.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Druhá věc je, že jsou tady tažné stopy, že ten člověk jsem byl taženej a že to místo smrti bylo tam nahoře, kde jsme začínali, tam byla ta krev taky, že jo, asi to ti detektivové měli složitější tenkrát. Ten bysme zjistili, jestli to je stejná krev a měli bysme to hnedka.

mluvčí 3,

Chybí vám nějaká technika, kterou byste třeba v dnešní době použil? A teď ji zkrátka k dispozici nemáte.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Určitě bysme se vzali tzv. Minohledačku, protože bych tady hledal určitě nábojnici ještě zezadu.

mluvčí 6,

Střel tady není teda.Takže se jedná o zástřel, takže projektil té zbraně, kterou pak budeme teda případně hledat, tak se najde při pitvě, protože ten musí být teda uvnitř, kde byl průstřel, tak bysme tady ještě hledali, co dalšího.

mluvčí 3,

Ještě, když jsme u toho těla. Prohledává se takhle na místě i třeba to oblečení.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Určitě se prohledává na místě oblečení, to znamená, jestli ten člověk nemá u sebe doklady.

mluvčí 3,

Přece jenom, říkal jste, že to ztotožnění je nejdůležitější, ztožžení je.

mluvčí 6,

Nejrůznější, ale tohleto právě nedělal detektiv, tohle to dělal vždycky soudní lékař od krve a asi bych měl, ale jestli se tenkrát musel rukavice, nebo ne, my bysme si je teda určitě vzali.

mluvčí 3,

Pane Dlouhý, jak to bylo?

mluvčí 5,

Měl rukavice pouze služební, kožené, jako četníci, ale jako ty jednorázové rukavice, který jsou dneska standardem, se v té době nepoužívali.

mluvčí 6,

Tady nějaká jízdenka.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Praha hlavní nádraží nebo Praha Krč, takže jsem ten poškozený teda s větší pravděpodobností přijel vlakem.

mluvčí 1,

A tady má nůž.

mluvčí 6,

Který je teda zavřenej.A pravděpodobně teda na něm není žádná krev, ale to už a dál asi.

mluvčí 3,

Dnes se místo činu nafotí, nafilmuje, jak se ta jeho podoba zaznamenávala před 100 lety.

mluvčí 5,

V té době nebyly standardně používány fotoaparáty, ty fotoaparáty se používaly, že když byla mrtvá, neznámé totožnosti, tak se přinesla k nějakému soukromému fotoateliéru, kde se nějakým způsobem upravila do té podoby, jak ten člověk vypadal ze života, aby se mohl pátrat po jeho totožnosti. A samozřejmě policisté si pořídili poznámky do toho náčrtníku a ty sloužily jako východisko ke zpracování situačního náčrtku, který se dělal už s měřítkem a byl součástí, ať už teda té zprávy o zatčení nebo udání, které šlo na státní zastupitelství, případně soudu.

mluvčí 6,

Jenom se zeptám, kolikátý hned dneska teda.

mluvčí 3,

28. března.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Jsem dvacátéhoého března, že tady ten, ten lístek je z devatenáctýho, bylo řečeno, že tady byl dva dny, že jo, ten člověk, takže osmadvacátéátý března, šestadvacátého teda by se to mělo stát, takže tohle to je lístek o tejden dřív.

mluvčí 3,

Co tady ještě dál vidíte, kromě toho těla.

mluvčí 6,

Kromě těla tady vidím, že tady čepice může být pachatele, může být i toho poškozenýho.Asi krev, takže tady to asi vypadá, že teda tady ten člověk asi dostal.

mluvčí 1,

Ránu.

mluvčí 6,

To tady jsou nějaký teda trasologický stopy, dokážu říct,. Je tady pochopitelně nějaká věcná stopa. Členský průkaz, obec Sokolská, Jaroslav Tvrdý.Podobná je velmi podobná, takže bysme měli mít poškozenýho ztož. Láhev je alkoholu. Na tu bysme asi ani moc nesahali, protože je velká pravděpodobnost, nebo že zrovna to sklo je takový dobrý materiál, že tam ty stopy někdy jsou.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Pan Dlouhý našel v zábojnici, jak my se můžeme podívat, je to určitě nějaká malá ráže, je.

mluvčí 5,

To náboj automatické pistole ráže šest 35 mm, takže.

mluvčí 6,

To vypadá, že by ten střelec třeba tady mohli být někdy ukrytý a mohl čekat na toho poškozenýho, jak jsem přijde. A. Tady na místě činu opravdu vznikl takový vyšetřovací tandem. Josef Mareš odkrývá jednu stopu za druhou a Michal Dlouhý mu pomáhá. Kromě stop jste našli nějaké předměty, to jsou důkazy nebo předměty doličné, je pro to nějaká přesná terminologie?

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

To jsou důkazy jako věcný. No, tak to znamená, tahle ta stopa, ta je balistická, to je ten táborborboj, členský průkaz, to je věcná stopa, která nám vlastně napovídá ten poškozenej.

mluvčí 3,

Plus tedy ta láhev a ta čepice toho.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Pravděpodobně teda čepice poškozenýho. I když to může, nemůžeme vyloučit, že to může být i čepice toho pachatele.

mluvčí 3,

Asi jste tady odhalil na místě všechno, co tady pro vás kolegové z policejní akademie připravili? Takže v tu chvíli to ohledání místa činu končí a vyráží se zpátky, jak byste to zhodnotil?

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Určitě bysme počkali, až odvezou mrtvolu, protože těžko policie může odejít z místa, kdyby tady tu mrtvolu nechala, no a rozjela by se pátrací akce. Do toho člověka viděl, že jo, moc jsem nějakým způsobem musel dostat. Pravděpodobně bysme začali i na to nádraží, když pokud třeba jezdil pravidelněji, tak by si ho zaměstnanci toho nádraží třeba mohli pamatovat, odkaď jel, a asi první, co by opravdu bylo, aby nám sokolové pomohli říct, co o tom člověku co nejvíc.

mluvčí 3,

Pane Dlouhý, jak to takhle pan Mareš vlastně nastínil, jak by postupoval v roce 23? Shoduje se to s tím, jak se tehdy postupovalo?

mluvčí 5,

Ano, je to tak, prostě je otázka, kde ten člověk bydlel a proč vlastně přijel do toho místa a je zajímavé, že je tam rozpětí mezi tím, když přijel a mezi tím, kdy byl nalezen nebo kdy se předpokládalo, že zemřel,. Přesunuli jsme se nejen v místě, ale i v čase. Uplynulo několik dní, během kterých se prováděly různé expertizy a pátralo se po člověku, kterému patří otisky prstů na nalezené láhvi. Všechny důležité výsledky těchto pátrání teď máte, pane Mareši, před sebou. Jaké protokoly to jsou?

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Tak je tady záznam o situaci, která byla na místě, že ta cesta je kolem lomu. Oblíbenou turistickou trasou při pěších výpravách podél Vltavy a Sázavy na konci března ještě není moc frekventovaná. Takže ten člověk tam mohl jít, řekněme, náhodně, mohl tam jít za nějakým cílem, ale je to prostě cesta, není to něco opuštěného. Pak je tady pitevní protokol. Tak to, co potvrdil, to, co jsme měli ze začátku a bylo prostřeleno srdce v místě levé komory, smrt vlivem prostřelení levé srdeční komory nastala okamžitě, byl tam nalezen uvízlý náboj s otcovým pláštěm, takže důležitý je, že se tam zajistila teda ta střela a balistickou expertizou bylo potvrzeno, že právě ta nalezená nábojnice ráže šest 35 a ten projekt nalezený při pitvě patří k sobě. Dakoskopická expertiza by nám patrně asi taky udělala radost, jak přes 100 lety, taky kdybysme to vyšetřovali teďka. Na láhvi od piva bylo zjištěno několik neúplných otisků prstů, dále jeden kompletní otisk palce a ukazováku v pozici odpovídající uchopení láhve pravákem při pití. Takže máme dialeskopickou stopu a nalezla se výpověď hostinského skrče, to se tam patrně asi dělo nějaké šetření v okolí.

mluvčí 7,

Poznávám ho, byl u mě ubytovaný od devatenáctého do 21. března. 1923. V knize hostů uvedl jméno Ing. Jaroslav Tvrdý z Brna útratu platil stokorunou. Vrátil jsem mu zpátky 34 Kč, odcházel kolem desáté, měl na zádech úplně. Naplně. Už jako na místě to vypadalo na buď vraždu teda s nějakým rozmyslem po nějaké hádce, ale spojenou určitě s loupežným motivem, protože poškozený neměl hodinky, neměl u sebe vlastně žádné cennosti a navíc tady máme, že minimálně u sebe teda musel mít těch 34 Kč a dále tady je, že teda měl ještě na zádech batoh, který na místě nebyl, také identifikace oběti, tak mluvilo se s manželkou Eliška Tvrdá, která teda přicestovala a totožnost potvrdila přímo na místě,. Batohu jednozáložní šedé flanelové prádlo a 10 bílých kapesníků s modrým lemem, na všech kusech prádla byla vyšitá písmenajt. V době odjezdu z Brna měl asi 500 Kč. V papírových bankovkách malý poznámkový blok, patentní tužku, takže je jasný, že patrně vyšetřujeme loupežnou vraždu, protože krom toho kapesního nožíku, který jsme na místě nalezli, žádný osobní věci, které popisuje poškozená, teda nebyly, takže patrně by se rozjelo pátrání mezi recidivisty, protože víme, že tam byla použita zbraň, takže jestli teda nikdo neviděl u někoho zbraň, že pět, 35 atd. Recidisty v okolí.

mluvčí 3,

Pane Dlouhý. Před těmi 100 lety policisté využívali tzv. Pátrací oběžníky v téhle té fázi, vy vyšetřování, říkám to správně a k čemu to sloužilo?

mluvčí 5,

Ano? Pátrací oběžníky byly rozesílány na okolní četnické stanice a sousední státní policejní úřady a sloužily vlastně jako zdroje informací k dalšímu postupu v pátrání, to znamená, že došlo k natipování osoby podle popisu. A potom v případě, že bylatoroskopována, docházelo k porovnání taktoroskopických otisků.

mluvčí 3,

K tomuto případu byl také ten pátrací oběžník a vy přinášíte jeho výsledek, no, co se v něm dozvídáme tady společně všichni i s panem Marešem.

mluvčí 5,

Příslušníci četnické stanice Čerčany nalezli počátkem května 1923 při domovní prohlídce u místního zločince z povolání zámečnického pomocníka edmona geipla, automatickou pistoli, Browning, ráži přes 35 mm, spodní prádlo a ručníky s vyšitými monogramy jt.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Pokud by byly tyhle ty indicie, tak první, asi by se dala ta zbraň, že jo, okamžitě na tu expertizu a byli bysme si dojeli pro toho podezřelého s tím, že bysme ho vyslechli a zjistili bysme další okolnosti, co se toho jedenadvacátého stalo.

mluvčí 3,

A protokol o tom výslechu už tady má dlouhý taky, takže možná ho můžete kolegovi Marešovi předat.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Takže tady ty otisky prstů byly ztotožněny. Znalecký posudek četnického oddělení poznávacího úřadu policejního ředitelství v Praze potvrdil, že Jaroslav tvrdí byl zastřelen z pistole nalezené u edmonta gay Pella.

mluvčí 8,

No, nejdřív jsem si myslel, že to je nějakej bavorský turista.Část uloupených peněz jsem utratil, batoh, hodinky a další osobní věci jsem prodal.To místo na okraji Prahy jsem si vybral proto, že tudy vyráží turisti do Posázaví a říkal jsem si, že někdo takovej bude mít u sebe ještě dost. Případ se vám tedy vyřešit podařilo i bez techniky a postupů, které dnes policie běžně používá.

mluvčí 6,

Jasně, tak musím říct, že v té době ty policisti to určitě neměli lehké, nicméně si zase myslím, že já teda za svoji třicetiletou praxi u policie jsem díky monogramu na kapesníkách nikdy neztožnil pachatele, že to je krásný, že teda ten pachatel se ty kapesníky nechal u sebe a čekali ty věci na to, aby pokud teda zkušený policista potom u něj dělal tu domovní prohlídku, tak zjistil, že se jmenuje jinak, že má jiné iniciály, tak ho hned napadlo, že to pochází z nějaký trestný činnosti a spojil to s tímhle tím, včetně tý zbraně, že jo, takže ke konci teda, dá se říct, jednoduchý případ.

mluvčí 3,

Překvapilo vás přitom něco, nebo bylo pro vás na tom něco třeba nečekaně komplikované?

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Určitě komplikovaný bylo, že už jako na místě, protože tam nebyl, žádné stopy obrany tím, že zase tam nebyly žádný i věci, že to vypadaly, loupežnou vraždu, takový věci se vyšetřují vždycky. Určitě nejsložitěji, když nemáte pojítko mezi pachatelem a poškozeným, kdy vlastně ty lidi se viděj poprvé až v době tý vraždy a není tam nic, co by je spojovalo.

mluvčí 3,

Pánové, otázka pro vás, pro oba, v čem vidíte ten největší rozdíl mezi prací kriminalistů v roce 1923 a dnes.

mluvčí 5,

Tak v podstatě všechno se vyvíjí, vyvíjí se technika a ta slouží pro dobro společnosti, ale bohužel je i používají a zneužívají zločinci a ty bezpečnostní složky vždycky jsou v nějakém skluzu a jde o to, aby ten skluz byl co nejmenší a samozřejmě je to i otázka finančních prostředků nebo ten stát nemá neomezené finanční prostředky. Na rozdíl od zločinců, kteří disponují mnohdy nebývalými prostředky.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Já si myslím, že na rozdíl od těch současných detektivů, kteří pracují, tak si myslím, že lidé tenkrát před těma 100 lety zase byli vnímaví a pokud jim někdo cizí prošel pod okny, tak o tom všichni věděli, i ti policisté, kteří byli ti okrskáři, tak měli určitě větší místní znalost, než je to v současný době, kdy ta migrace těch lidí je obrovská a vlastně, když se něco řeknu, stane v nějakém šesti sedmipatrovém panelovém domě, tak zjišťujete, že ani soused z druhého patra nezná souseda z třetího patra, jo, takže o to je to zase složitější. A dřív měl, jsem měl pocit, že ty lidé jsou v něm, měli blíž a hlavně víc o sobě věděli.

mluvčí 3,

Závěr je tedy jasný technický pokrok posouvá kupředu všechny profese, i tu kriminalistickou. Pro úspěšný boj s trestnou činností je ale nezbytné brát v úvahu lidský rozměr, ať už se týká obětí, pachatelů nebo svědků. A to platí dnes, stejně jako před 100 lety,. Poslouchejte, plus, když potřebujete, vraťte si vysílání o hodinu, den nebo o rok. Kompletní audio archiv najdete na webu plus rozhlas cz také online. Jdeme dál než ostatní. Český rozhlas.

6. 8. 2023; ČRo Plus

Podvečerní vysílání 19:30

mluvčí 1,

Meteorologové dál varují před vydatným deštěm na severovýchodě Česka, hlavně v Krkonoších a Jeseníkách bude silně pršet až do zítřejšího rána, Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že řeky, řeky a potoky odvodňující Beskydy, Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše a část Českomoravské vrchoviny můžou ještě i v noci na zítra vystoupat na první povodňový stupeň teď platí pouze na Bystřici na Vsetínsku. Funkci předsedy Ústavního soudu zítra skončí. Pavel Rychetský. Instituci řídil posledních 20 let, v úterý ho nahradí Josef Baxa, který dlouho vedl Nejvyšší správní soud. Do funkce už Baxu jmenoval prezident Petr Pavel, Ústavní soud bude mít zároveň i novou místopředsedkyni. Na tuhle pozici jmenoval prezident, profesorku občanského práva Kateřinu ronovskou. Rozsáhlý sesuv půdy v gruzínském horském letovisku chuvy má už 18 obětí, 16 lidí úřady pohřešují, informuje o tom agentura TASS. Podle gruzínských úřadů středisko pohřbilo víc než 5 milionů m3 zeminy, která se po silných deštích svezla z hor. Chovi patřilo k předním horským klimatickým lázním. Gruzínské úřady kvůli neštěstí vyhlásily na zítra státní smutek. A v pražských Letňanech vystoupí už za necelou hodinu. Kanadský zpěvák de víkend do Česka míří v rámci svého světového turné, koncert je vyprodaný, organizátoři čekají až 75 000 diváků. Pražský dopravní podnik kvůli tomu posílil hromadnou dopravu, a to jak metro, tak autobusy, víc souprav bude jezdit i po skončení akce. V blízkosti letňanského letiště dnes platí taky zákazy vjezdu do obytných částí, dopravu tam řídí policie. Na koncert čeká i náš reportér, na Radiožurnálu se s ním spojíme už za. Fotbalisté.

Anna Horáčková, moderátorka

Plzně ve třetím kole nové ligové sezóny poprvé vyhráli, a to doma nad Ostravou 31. Bohemians zvítězili v Liberci 10 a souboj Teplic s s Jabloncem skončil nerozhodně 00. Na utkání Slavie se Zlínem je teď náš reportér Petr mathauser. Omezení na D1 u Kývalky a kolona u Divišova na dálnici D1 z Prahy do Brna za sjezdem na kývalku, stále omezení na kilometru 180, 2,5 je zúžení do pravého pruhu, dělají tam údržbu. Skoro 10 minut. Budete popojíždět v dvoukilometrové koloně D1 z Brna do Prahy? Stále silný provoz od sjezdu na Divišov zastavíte zhruba na kilometru čtyři 42. Zdržení 15-20 minut až na třicátý čtvrtý za sjezd na Sázavu na dálnici D11. V úseku u Hradce Králové odklízejí následky nehody, na trase z časů směrem na D11 se bouralo konkrétně u sjezdu na Opatovice nad Labem, na kilometru 129 stojí auto v levém, částečně pravém pruhu, v koloně pojedete velmi pomalu, musí se vybočovat a na silnici 15 v úseku zahrádky Stvolínky šetří nehodu havárie osobního auta sjelo do příkopu, na místě zasahují záchranáři a přibrzdíte tak obousměrně. Další zelená vlna nejpozději za půl hodiny.

mluvčí 2,

Zavolejte i vy na bezplatnou linku 853 553, po.

Anna Horáčková, moderátorka

Deštivém víkendu bude i pondělí oblačné až zatažené, na většině území se objeví přeháňky nebo občasný déšť, výjimečně i bouřky. Večer už by měly srážky i oblačnost částečně ubývat a teploty zítra 13-17 °C. To byly zprávy.

mluvčí 1,

Posloucháte vysílání Českého rozhlasu plus. Profesionálové, rozhlasová reality show, která nás vrátí o 100 let zpět.

mluvčí 3,

Třetí díl kriminalista.

mluvčí 4,

Jak vypadala práce kriminalistů před 100 lety, jaké vyšetřovací metody tehdy používali a jaká technika jim při pátrání po pachatelích pomáhala? Stačilo jim k odhalení a usvědčení viníka méně důkazů, než je potřeba dnes. Zjistíme to společně s mužem, který je jedním z nejznámějších českých kriminalistů současnosti. Výzvu změřit své síly s kolegy z roku 1923 přijal Josef Mar. Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, v roce 1990 nastoupil k policii a začínal jako vyšetřovatel na obvodním oddělení Prahy 4. O tři roky později přešel na první oddělení pražské kriminálky, které vyšetřuje vraždy, celkem 14 let, pak toto oddělení vedl k jeho nejznámějším případům patří Orlické vraždy, únos, smrt Aničky janakové nebo vražda novináře Michala Velíška. Jako scenárista se podílel na vzniku televizních seriálů případy prvního oddělení devadesátky a docent po odchodu od policie v roce 2019 působí v úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komu. Policie České republiky. V Praze na Karlově, kde se díky stálé expozici můžeme velmi snadno přenést o 100 let zpátky. Mají tady totiž mimo jiné i celou četnickou stanici v takové podobě, jak vypadala za první republiky. A právě tady se pokusí vyřešit jeden 100 let starý případ. Josef Mareš. Dobrý den.

mluvčí 1,

Dobrý den.

mluvčí 4,

Důležitá je při vyšetřování vražd rychlost. A co je vlastně potřeba udělat ze všeho nejdřív.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Tak ze všeho nejdřív je potřeba chytit pachatele, pak už je to jednodušší, ale pokud se to nepodaří hned na místě, ta rychlost je určitě dobrá, ale musí být podmíněna nějakou pečlivostí, protože z dokonalýho ohledání místa činu a všeho ostatního by k ničemu nevedlo, to znamená, že to ohledání, je to vlastně jeden z prvotních úkonů, který se dělali na vraždách, tak to ohledání nemusí být rychlé, musí být hlavně pečlivé.

mluvčí 4,

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Když jsem nastupoval já, tak vlastně důležitá byla hlavně aktyloskopie, postupně se to vyvíjelo, dostala se do popředí nepochybně genetika, kde teda genetický stopy jsou teďka vlastně Gro ohledání místa činu, ale dají se, dá se říct, nejvíc. Další věc, každý vlastně člověk, ať chce nebo nechce, tak nechává tzv. Elektronickou stopu, protože už málokdo třeba nemá mobil, málokdo nemá Facebook, takže to vám o tom člověku řekne taky hodně a navíc strašně rychle. Další věc, co jsme dřív dělali, tak si pamatuju, a když jsem přijela místo činu, tak se zapisovali espézetky vozidel, které to svítí, které nesvítí atd. Teď asi první, co napadne kriminalistu, když přijela místo činu, tak hledá kamery. Takže tím se to trošku vyvíjí jiným směrem.

mluvčí 4,

Jak si představujete, že asi pracovali vaši předchůdci před 100 lety?

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

No, tak neměli k dispozici určitě to, co mají kolegové v současné době, nebo co jsme měli i my, když jsem sloužil já, ale hlavně asi pracovali s těma lidma, to znamená, že ty lidi, který se vyskytovali v okolí a mohli podat svědeckou výpověď, tak ty asi v tu chvilku byli nejdůležitější. Genetika se nepoužívala vůbec, no, a pak pochopitelně to ohledání, i když neměli ty technický možnosti, jako jsme měli my, tak to asi taky dá hodně a podle stavu toho těla, podle stavu té místnosti se asi dal třeba usoudit, jestli se jednalo o loupežnou vraždu, jestli se teda ztratily nějaký věci, po kterých se bude pátrat, nebo jestli to byla vražda z vilnosti a budeme se ptát, jestli třeba byla paní nějaká, koho odmítla, kdo ji miloval, kdo ji pronásledovala atd.

mluvčí 4,

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Lomoškarní ples, protože necítíš se na tom dobře. V současný době. Navíc ještě, abysme vlastně nezničili stopy, které na místě jsou, tak naopak mají speciální oděvy, na tom místě ty overaly, protože my víme, kolik těch stop tam teďka může být a bohužel jsou to stopy latentní, který nejsou vidět, tak je lepší, co se tam nejméně pohybovat. A navíc tohleto oblečení by měl asi nevyhovovalo ani normálně, kdyby šel třeba někam potom na pivo.

mluvčí 4,

Je načase, aby se k nám připojil další bývalý policista, který má dobové reálie první republiky v malíčku a stane se tedy garantem historické věrohodnosti naší výzvy. Je to Michal. V roce 1983 nastoupil k policii, postupem let dosáhl hodnosti vrchního policejního rady, jeho celoživotní, profesní i soukromou zálibou jsou četníci, a proto přišel v devadesátých letech s nápadem natočit o nich televizní seriál, vznikly tak četnické humoresky a následně i seriál zločiny velké Prahy. Byl také odbornýným poradcem řady televizních filmů seriálu hříchy pro pátera noxe. Po skončení služebního poměru u policie pracuje od roku 2021 jako historik v muzeu Policie České republiky, za své aktivity v oblasti dějin bezpečnostních sborů získala řád a je také držitelem literární ceny Egona Ervína. K. Zdravím tě, Josefe, vítám tě v četnické stanici v muzeu Policie České republiky, je to četnická stanice v podobě, jaká vypadá zhruba o 10 let později, než je ta doba, o které pojednáváme, to znamená v té polovině, případně druhé polovině třicátých let. Je tam pracovní stůl, registračka se spisy, tabule, která byla mnohdy používána nákresu nějaké situace. Samozřejmě nezbytný plán staničního služebního obvodu. A tady to, co je za tebou, je rozhlasový přijímač, ale ty byly používány k poslechu vysílání bezpečnostních zpráv, a to vysílání bylo zahájeno 2. května. Roku 1935. Samozřejmě je tady i telefonní přístroj, ani ty telefonní přístroje nebyly tak běžné na počátku dvacátých let.Pane Mareši, dovedete si představit, že by tohle bylo vaše běžné pracovní místo, uměl byste zacházet třeba tedy s tím kalamářem.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Tak asi to razítko nějaký bych možná dal nebo něco a jako já, když jsem teda chodil do školy základní, tak ještě v první třídě jsme psali plnicímperem, takže možná, že bych ještě to zvládnul.

mluvčí 4,

A tohle asi není razítko.

mluvčí 5,

Ne, ne, to není jako, to je porazit ulštář.

mluvčí 6,

Polštářek na to.

mluvčí 5,

Aby se toho polštářek nám sušení jako místo pijáku, vlastně rukopisu nebo i razítka.

mluvčí 4,

Vy jste zmiňoval. Na stole je i telefon, takže se dá říct, že právě prostřednictvím telefonu se policie už i v těch dvacátých letech dozvídala ty první zprávy o nějakém zločinu, třeba i.

mluvčí 5,

O vraždě, přesně tak. Jistěte místo. My se tam půjdeme podívat. A bylo by dobrý, kdybyste mi rozuměl. Lékaři. Vy jste si během hovoru dělal pečlivé poznámky, a to je dobře, protože tento telefonát byl vlastně prvním impulsem k naší výzvě. Její konkrétní zadání je v obálce, kterou má pro vás pan Dlouhý teď připravenou.Takže tady máš podrobné informace k případu.

mluvčí 1,

Ti děkuju.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Je 28. březen. 1923. Právě jste přijal první zprávu o nálezu mrtvého těla v opuštěném lohu na Lhotce. Vaším úkolem je vypravit se na místo činu, uhledat ho a zajistit maximum stop. Po návratu z terénu byste měl mít dostatek informací k tomu, abyste mohl stanovit vyšetřovací verze, eventuálně vytipovat podezřelého nebo podezřelého.

mluvčí 4,

No a abyste mohl vyrazit do terénu, dostanete stejné vybavení, jaké měli vaši kolegové z dvacátých let. Pane Dlouhý, co to konkrétně bude?

mluvčí 5,

Potřebuješ pátrací pomůcky? Muselo se to vejít do četnické služební brašny, tomu odpovídal samozřejmě formát, to znamená, byla to pátrací knížka, seznam hledaných a pohřešovaných osob, poznámkový sešit náčetních pro pořízení podkladů pro vypracování náčrtků místa činu. Samozřejmě lupá psací pomůcky a metr víc toho prostě bohužel s sebou neměli. Je potřeba si uvědomit, že nebyly používány fotografické přístroje, ani jaksi se zmiňoval o téaktilosskopii. Tak by detekkupány osoby, ale standardním vybavením Četnických stanic nebyly ani daktyosskopické soupravy.

mluvčí 4,

Bude vám to teda stačit?

mluvčí 6,

Tak musíme to stačit, když mu nic dalšího nedáte, že jo.

mluvčí 4,

mluvčí 1,

Vždycky jsme začínali teda od mrtvoly, tak hlava je neporušená, bych řekl, ruce nemají nějaký bodaný zranění a pravděpodobně teda krvácení z přední části těla tím, že to je střelný poranění, tak bych asi definoval zcela evidentně, že to je teda vražda, protože neleží tady zatím žádná zbraň.

mluvčí 6,

Tady krevní tratoliště, který patrně teda s největší pravdivostí patří taky poškozenému.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Druhá věc je, že jsou tady tažné stopy, že ten člověk sem byl taženej a že to místo smrti bylo tam nahoře, kde jsme začínali, tam byla ta krev taky, že jo, asi to ty detektivové měli složitější, tenkrát bysme zjistili, jestli to je stejná krev a měli bysme to hnedka.

mluvčí 4,

Chybí vám nějaká technika, kterou byste třeba v dnešní době použil? A teď ji zkrátka k dispozici nemáte.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Určitě bysme si sem vzali tzv. Minohledačku, protože bych tady hledal určitě nábojnici ještě zezadu.

mluvčí 6,

mluvčí 4,

Ještě, když jsme u toho těla. Prohledává se takhle na místě i třeba to oblečení.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Určitě se prohledává na místě oblečení, to znamená, jestli ten člověk nemá u sebe doklady.

mluvčí 4,

Přece jenom, říkal jste, že to ztotožnění je nejdůležitějšítožní.

mluvčí 6,

Je nejdůležitější, ale tohleto právě nedělal detektiv, tohle to dělal vždycky soudní lékař od krve. Asi bych měl, ale jestli se tenkrát u jsou rukavice, nebo ne, my jsme si je teda určitě vzali.

mluvčí 4,

Pane Dlouhý, jak to bylo?

mluvčí 5,

Měl rukavice pouze služební, kožené, jako četníci, ale jako ty jednorázový rukavice, který jsou dneska standardem, že v té době nepoužívali.

mluvčí 6,

Tady nějaká jízdenka.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Praha hlavní nádraží nebo Praha Krč, takže jsem ten poškozený teda s větší pravděpodobností přijel vlakem.

mluvčí 1,

A tady má. Nůž.

mluvčí 6,

Který je teda zavřenej a pravděpodobně teda na něm není žádná krev, ale to už, no a dál asi.

mluvčí 4,

Dnes se místo činu nafotí, nafilmuje, jak se ta jeho podoba zaznamenávala před 100 lety.

mluvčí 5,

V té době nebyly standardně používány fotoaparáty, ty fotoaparáty se používaly, že když byla mrtvá, neznámé totožnosti, tak se přinesla k nějakému soukromému fotoateliéru, kde se nějakým způsobem upravila do té podoby, jak ten člověk vypadal za života, aby se mohl pátrat po jeho totožnosti. A samozřejmě policisté si pořídili poznámky do toho náčrtníku a ty sloužily jako východisko ke zpracování situačního náčrtku, který se dělal už s měřítkem a byl součástí, ať už teda té zprávy o zatčení nebo udání, které šlo na státní zastupitelství, případně soudu.

mluvčí 6,

Jenom se zeptám, kolikátý hned dneska teda.

mluvčí 4,

28. března.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

28. března, že tady ten, ten lístek je z devatenáctýho, bylo řečeno, že tady byl dva dny, že jo, ten člověk, takže osmavacátý března šestavacýho teda by se to mělo stát, že tohle to je lístek o tejden dřív.

mluvčí 4,

Co tady ještě dál vidíte, kromě toho těla.

mluvčí 6,

Kolem těla tady vidím, že tady čepice může být, pachatelé může být i toho poškozenýho.Jestli krev, takže tady to asi vypadá, že teda tady ten člověk asi dostal.

mluvčí 1,

Ránu.

mluvčí 6,

To tady jsou nějaký teda trasologický stopy.Teď si nedokážu říct, že nejsem trasolog, že by to mohlo být, jestli to. Je tady pochopitelně nějaká věcná stopa. Členský průkaz, obec Sokolská, Jaroslav Tvrdý.Podobná je velmi podobná, že bysme měli mít poškozenýho ztotožněný. Láhev je alkoholu.Na tu bysme asi ani moc nesahali, protože je velká pravděpodobnost, nebo že zrovna to sklo je takový dobrý materiál, že tam ty stopy někdy jsou.

mluvčí 1,

Pan.

mluvčí 6,

Dlouhý našel v zábojnici, jak my se můžeme podívat, je to určitě nějaká malá ráže, je to.

mluvčí 5,

Náboj z automatické pistoleráže.

mluvčí 6,

Šest 35 mm.Takže to vypadá, že by ten střelec třeba tady mohli být někdy ukrytý a mohl čekat na toho poškozeného, jak jsem přijde, tady na místě činu, opravdu vznikl takový vyšetřovací tandem. Josef Mareš odkrývá jednu stopu za druhou a Michal Dlouhý mu pomáhá. Kromě stop jste našli nějaké předměty, to jsou důkazy nebo předměty doličné, je pro to nějaká přesná terminologie.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

To jsou důkazy jako věcný. No, tak to znamená, tahle ta stopa je balistická, to je ten náboj, členský průkaz, to je věcná stopa, která nám vlastně napovídá, kde je ten poškozenej.

mluvčí 4,

Plus tedy ta láhev a ta čepice toho.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Pravděpodobně teda čepice poškozenýho. I když to může být, nemůžeme vyloučit, že to může být i čepice toho pachatele.

mluvčí 4,

Asi jste tady odhalil na místě všechno, co tady pro vás kolegové z policejní akademie připravili, takže v tu chvíli to ohledání místa činu končí a vyráží se zpátky. Jak byste to zhodnotil?

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Určitě bysme počkali, až odvezou mrtvolu, protože těžko policie může odejít z místa, kde by tady tu mrtvolu nechala, no a rozjela by se pátrací akce. Do toho člověka viděl, že jo, v noci jsem nějakým způsobem musel dostat. Pravděpodobně bysme začali i na to nádraží, když pokud třeba jezdil pravidelněji, tak by si ho zaměstnanci toho nádraží třeba mohli pamatovat, odkaď jel, a asi první, co by opravdu bylo, aby nám Sokolovi pomohli říct si o tom člověku co nejvíc.

mluvčí 4,

Pane Dlouhý, jak to takhle pan Mareš vlastně nastínil, jak by postupoval v roce 23? Shoduje se to s tím, jak se tehdy postupovalo?

mluvčí 5,

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Tak je tady záznam o situaci, která byla na místě, že ta cesta je kolem lomu. Oblíbenou turistickou trasou při pěších výpravách podél Vltavy a Sázavy na konci března, ještě není moc frekventovaná. Takže ten člověk tam mohl jít, řekněme, náhodně, mohl tam jít za nějakým cílem, ale je to prostě cesta, není to něco opuštěného. Pak je tady pitevní protokol. Tak to, co potvrdil, to, co jsme měli už ze začátku a bylo prostřeleno srdce v místě levé komory, smrt vlivem prostřelení levé srdeční komory nastala okamžitě, byl tam nalezen uvízlý náboj s ocelovým pláštěm, takže důležitý je, že se tam zajistila teda ta střela a balistickou expertizou bylo potvrzeno, že právě ta nalezená nábojnice ráže šest 35 a ten projektil nalezeený při pitvě patří k sobě. Daktoskopická expertiza by nám patrně asi taky udělala radost, jak přes 100 lety, taky kdybysme to vyšetřovali teďka. Na láhvi od piva bylo zjištěno několik neplných otisků prstů, dále jeden kompletní otisk palce a ukazováku v pozici odpovídající uchopení láhve pravákem při pití. Takže máme daleskopickou stopu a nalezla se výpověď hostinského skrče, to se tam patrně asi dělo nějaké šetření.

mluvčí 7,

V okolí. Poznáván.

mluvčí 8,

Ho byl u mě ubytovaný od devatenáctého do 21. března. 1923. V knize hostů uvedl jméno Ing. Jaroslav Tvrdý z Brna u dratu platil stokorunou, vrátil jsem mu zpátky 34 Kč, odcházel kolem desáté, měl na zádech úplně naplněný batoh.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Už jako na místě to vypadalo na buď vraždu, teda s nějakým rozmyslem po nějaké hádce, ale spojenou určitě s loupežným motivem, protože poškozený neměl hodinky, neměl u sebe vlastně žádné cennosti a navíc tady máme, že minimální u sebe teda musel mít těch 34 Kč a dále tady je, že teda měl ještě na zádech batoh, který na místě nebyl. Také identifikace oběti. Tak mluvilo se s manželkou Eliška Tvrdá, která teda přicestoval a totožnost potvrdila přímo na místě.

mluvčí 9,

Když odcházel s domovem, měl u sebe zlaté hodinky v batohu. Jedno záložní šedé flanelové prádlo a 10 bílých kapesníků s modrým limem, na všech kusech prádla byla vyšitá písmena. Jet v době odjezdu z Brna měl asi 500 Kč. V papírových bankovkách, malý poznámkový blok, patentní kužku, tak kapesní nožník.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Takže je jasný, že patrně vyšetřujeme loupežnou vraždu, protože krom toho kapesního nožíku, který jsme na místě nalezli, žádný osobní věci, které popisuje poškozená, teda nebyly, takže patrně by se rozjelo pátrání mezi recidivisty, protože víme, že tam byla použita teda zbraň, takže jestli teda nikdo neviděl u někoho zbraň. Šest, 35 atd. Recidivisty v okolí.

mluvčí 4,

Pane Dlouhý. Před těmi 100 lety policisté využívali tzv. Pátrací oběžníky v téhle té fázi vyšetřování, říkám to správně a k čemu to sloužilo? Ano.

mluvčí 5,

Pátrací oběžníky byly rozesílány na okolní četnické stanice a sousední státní policejní úřady a sloužily vlastně jako zdroje informací k dalšímu postupu v pátrání, to znamená, že došlo k natipování osoby podle popisu a potom v případě, že byla deteoskopována, docházelo k porovnání detektoroskopických otisků.

mluvčí 4,

K tomuto případu byl také ten pátrací oběžník a vy přinášíte jeho výsledek, no, co se v něm dozvídáme tady společně všichni i s panem Marešem.

mluvčí 5,

Příslušníci četnické stanice Čerčany nalezli počátkem května 1923 při domovní prohlídce u místního zločince z povolání zámečnického pomocníka Edmonda geipla automatickou pistoli, Browning, ráži šest 35 mm, spodní prádlo a ručníky s vyšitými monogramy jt.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Pokud by byly tyhle ty indicie, tak první, asi by se dala ta zbraň, že jo, okamžitě na to expertizu a bysme si dojely do toho podezřelého s tím, že bysme ho vyslechly a zjistili bysme další okolnosti, co se toho jedenadvacátého stalo.

mluvčí 4,

A protokol o tom výslechu už tady má pan Dlouhý taky, takže možná ho můžete kolegovi Marešovi předat.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

mluvčí 10,

Nejdřív jsem si myslel, že to je nějakej bavorský turista.Část uloupených peněz jsem utratil, batoh, hodinky a další osobní věci jsem prodal.To místo na okraji Prahy jsem si vybral proto, že tudy vyráží turisti do Posázaví a říkal jsem si, že někdo takovej bude mít u sebe ještě dost. Případ se vám tedy vyřešit podařilo i bez techniky a postupů, které dnes policie běžně používá.

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Jasně, tak musím říct, že v té době ty policisti to určitě neměli lehké, nicméně si zase myslím, že já teda za svoji třicetiletou praxi u policie jsem díky monogramu na kapesníkách nikdy neztotožnil pachatele, že to je krásný, že ten pachatel si ty kapesníky nechal u sebe a čekali ty věci na to, aby pokud teda zkušený policista potom u něj dělal tu domovní prohlídku, tak zjistil, že se jmenuje jinak, že ma jiné iniciály, tak ho hned napadlo, že to pochází z nějaký trestný činnosti a spojil to s tímhle tím, včetně tý zbraně, že jo, takže ke konci teda, dá se říct, jednoduchý případ.

mluvčí 4,

Překvapilo vás přitom něco, nebo bylo pro vás na tom něco třeba nečekaně komplikované?

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Určitě komplikovaný bylo, že už jako na místě, protože tam nebyly žádné stopy obrany tím, že zase tam nebyly žádný i věci, že to vypadaly, loupežnou vraždu, takový věci se vyšetřují vždycky. Určitě nejsložitěji, když nemáte pojítko mezi pachatelem a poškozeným. Vlastně ty lidi se viděj poprvé až v době tý vraždy a není tam nic, co by je spojovalo.

mluvčí 4,

Pánové, otázka pro vás, pro oba, v čem vidíte ten největší rozdíl mezi prací kriminalistů v roce 1923 a dnes.

mluvčí 5,

Josef Mareš, bývalý policista a scénarista

Já si myslím, že na rozdíl od těch současných detektivů, kteří pracují, tak si myslím, že lidé tenkrát před těma 100 lety zase byli vnímaví a pokud jim někdo cizí prošel pod okny, tak o tom všichni věděli, i ti policisté, kteří byli ti okrskáři, tak měli určitě větší místní znalost, než je to v současný době, kdy ta migrace těch lidí je obrovská a vlastně, když se něco řeknu, stane v nějakém šesti sedmipatrovém panelovém domě, tak zjišťujete, že ani soused z druhého patra nezná souseda z třetího patra, jo, takže o to je to zase složitější. A dřív měl, jsem měl pocit, že ti lidé se o něm měli blíž a hlavně víc o sobě věděli.

mluvčí 4,

Závěr je tedy jasný technický pokrok posouvá kupředu všechny profese i tu kriminalistickou. Pro úspěšný boj s trestnou činností je ale nezbytné brát v úvahu lidský rozměr, ať už se týká obětí, pachatelů nebo svědků. A to platí dnes, stejně jako před 100 lety,. Vidět vaše oblíbené moderátory, jak vás provázejí vysíláním, nalaďte si a odebírejte videozáznamy vašich oblíbených pořadů na oficiálním YouTube kanálu Českého rozhlasu plus. Sledovat nás můžete i na.

5. 8. 2023; cc.cz

Nová éra je na dohled, supravodič je tu. Sociální sítě i amatérské vědce pobláznil kámen LK-99

Jihokorejští vědci zveřejnili studii, podle které by upravený minerál apatit mohl být supravodičem. Na místě je ale opatrnost.

Japonský fyzik a někdejší rektor Tokijské městské univerzity Koichi Kitazawa je už v osmdesátých letech vtipně nazval USO. Parafrázoval známou zkratku UFO, v jeho podání se ovšem jednalo o unidentified superconducting objects čili neidentifikovatelné supravodivé objekty. A právě kolem nich je teď znovu pořádně rušno. Tajemný materiál s označením LK-99 způsobil poprask na internetu, podle jedněch nastává nová etapa lidské civilizace, podle jiných je to… jen další uso.

Nejprve trochu fyziky. Supravodič je materiál, který přenáší elektrický proud bez odporu, třením elektronů nevzniká žádné teplo a nedochází tak ke ztrátám energie. Ne že by taková hmota neexistovala, jen je složitě použitelná, protože supravodivosti dosahuje jen za mimořádně nízkých teplot nebo pod extrémním tlakem. A to jsou podmínky například v klasické přenosové soustavě těžko dosažitelné.

"Zlomem v supravodivých materiálech se stal rok 1986, kdy byly objeveny takzvané vysokoteplotní supravodiče fungující za teploty vyšší, než je teplota obyčejného kapalného dusíku (-196 stupňů Celsia – pozn. red.), a svitla naděje, že by jednou mohl být objeven i stabilní supravodivý materiál za pokojové teploty, jehož vlastnosti nebudou ovlivněny ani atmosférickým tlakem, ani běžnými magnetickými poli," vysvětluje profesor Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Jenže ten finální krok pořád chybí, k dosažení supravodivosti je při nynějším stavu poznání stále potřeba alespoň -135 stupňů… Zkrátka na tom, že supravodiče skýtají prostor na revoluční technologické změny v energetice, výpočetní technice nebo dopravě, panuje obecná shoda, jen se zatím neobjevila cesta, jak supravodivosti docílit při obyčejné teplotě. Kdyby se to povedlo, otevřely by se úplně nové možnosti.

Jen si představte, že by se elektřina dokázala šířit, aniž by došlo k jakékoliv ztrátě... Pro boj s klimatickou změnou i pro rozvoj kvantových technologií by to byl gamechanger.

A na Twitteru to posledních pár dní vypadalo, jako by to bylo na dohled. Ostatně jihokorejští vědci, kteří se svou studií mánii vyvolali, sami uvedli, že se "otevírá cesta pro novou éru lidské existence". Na webu arxiv.org zveřejnili před pár dny Sukbae Lee a Ji-Hoon Kim práci, podle které objevili supravodivý materiál. Následně publikovali i video, které mělo jeho vlastnosti dokazovat včetně záběrů levitujícího kousku hmoty. Tu nazvali LK-99: číslovka značí rok 1999, kdy si poprvé měli všimnout vlastností materiálu, LK jsou jejich iniciály.

Samotný materiál je minerál známý jako apatit, který se ale musí mírně upravit a přimíchat do něj měď místo olova. Dá se vytvořit uměle v laboratoři, což se i v boomu, který Lee a Kim vyvolali, stalo – amatérský vědec a konstruktér Andrew McCalip na sociálních sítích dokumentuje svůj experiment, při němž se snaží nálezy jihokorejských vědců zopakovat. Zatím se mu podařilo vytvořit umělý kámen a zdá se, že ten levituje.

Samotná levitace ale ještě neznamená, že bude mít v ruce supravodič. Testů a bádání je před ním ještě spousta. A nejen před ním. Lee a Kim svou práci zveřejnili na webu, kde se publikují studie, které neprošly nezávislým recenzním procesem. Navíc chybí spousta dodatečných informací o jejich úsilí, oni sami nekomunikují a žádné vyjádření či rozhovor k tomu, co vyvolali, neposkytli.

Meissner effect or bust: Day 8.5

We made the rocks pic.twitter.com/ygVOATBaHD

— Andrew McCalip (@andrewmccalip) August 4, 2023

"Zprávu o novém materiálu publikovali pouze na portálu ArXiv Cornellovy univerzity, kde články neprocházejí recenzním řízením. To by zase až tak nemuselo vadit, neboť část vědců má bytostný odpor k posuzování hodnoty vědecké práce, která smí být publikována jen v těch ‚správných' časopisech. Podstatnější je to, že se v žádné jiné světové laboratoři nepodařilo přípravu takového materiálu zopakovat a situace tak připomíná jiné bubliny typu studené fúze či nadsvětelné rychlosti neutrin," říká profesor Kulhánek z elektrotechnické fakulty. Naráží na to, že podobných převratných objevů se už objevila spousta, ovšem stejně rychle jako zazářily, tak i zhasnuly, protože se domnělé převratné vlastnosti buď nepotvrdily, nebo šlo o výslovné podvody.

Vědecká komunita je proto nyní k vášnivé debatě o LK-99 rezervovaná, čeká se, zda se podaří dokázat, že je to opravdu supravodič. Už se objevují první pokusy, třeba od čínských vědců, kteří alespoň část vlastností potvrzují, jiné komentáře jsou ale kritické a ochlazují přehnaná očekávání. Ostatně jak říká profesor Kulhánek: "Pokud by se podařilo experimenty zopakovat a rutinně vyrábět jakýkoliv supravodič za pokojové teploty, šlo by samozřejmě o mimořádný technologický průlom. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje."

Něco se ale děje – jednak se s termínem supravodivost seznamují miliony lidí, kteří předtím neměli potuchy, co to je, jednak Lee a Kim nepřímo motivovali desítky či spíš stovky vědců, aby zintenzivnili své úsilí a pokusili se zopakovat jejich výsledky, což může vést k novému poznání… A také to vyvolalo krátkou investiční mánii. Jak totiž upozornil deník The Wall Street Journal, na pár dní vystřelila cena akcií firem, které sice nemají se supravodivostí a jejím objevováním nic společného, ale investorům asi přišlo, že by mohly.

4. 8. 2023; Lupa.cz

Český výrobce 3D per v insolvenci, čipová válka s Čínou se obrací proti západu, velké akce šéfů AVG

AirBank chce do Česka přijít s novým způsobem plateb. Čína má ambice s vlastními operačními systémy. AI pro generování hudby zdarma. Zprávy z IT, každý pátek na Lupě.

Vždy v pátek připravuje reportér Jan Sedlák výběr zajímavých zpráv ze světa IT. Co se událo v tomto týdnu?

Český výrobce 3D per, digitronových hodin a elektronických stavebnic Boffin Magnetic je v insolvenci. Firmu 3Dsimo do ní poslali zaměstnanci, kterým dluží na mzdách. 3Dsimo kvůli válce nemohla odebírat digitronky, které nakupovala v Rusku. Měla i problémy s výrobou a nákupem nekvalitních strojů z Číny. Investor, který vlastní ConQuest (mimo jiné distributor Nintenda), nechtěl poskytnout nové prostředky.

Fond bývalých šéfů a investorů brněnského AVG pokračuje v obřích investicích. Evolution Equity Partners s dalšími velkými jmény vložil miliardy do dvou startupů zaměřených na umělou inteligenci. Jedním z partnerů fondu je Karel Obluk, bývalý CTO a CEO v AVG. Zakladatelé a další členové vedení rovněž pochází z AVG.

AirBank se chystá přijít s novým způsobem plateb, které se vyhnou poplatkům pro zprostředkovatele karet a terminálů. Banka prozatím není konkrétní, půjde o nějakou formu okamžitých plateb. Je možné, že na bázi QR kódu – podobně, jako je tomu v Číně u WeChat Pay a Alipay.

USA a Evropa vyjadřují stále větší obavy z toho, jak Čína posiluje ve výrobě starších a jednodušších čipů. Jde o takzvané legacy procesy, typicky od 28nm výše. Ty Čína zvládá vyrábět i přes řadu amerických sankcí a strategicky do této schopnosti investuje. To vytváří novou silnou konkurenci pro firmy z Evropy a USA. Zejména Evropa by měla mít obavy, protože právě ve starších výrobních procesech má firmy a kapacity, mimo jiné kvůli automobilkám a průmyslu. Čína v legacy čipech posiluje i z důvodu amerických sankcí. Opět je tedy namístě otázka, zda sankce fungují a zda se čipová válka neobrátí proti západu. To, že by Čína mohla tento obor ovládnout, je vzhledem k historickému vývoji jejího technologického sektoru reálné.

A je zde další zpráva, která tuto tezi může podpořit: Čína by údajně ještě letos měla přijít s vlastním litografickým strojem na výrobu 28nm čipů. Před něčím takovým už několikrát varoval šéf ASML – pokud Číně zakážeme dovážet západní stroje, postupem času si vyvine vlastní, my přijdeme o trh (a vlastní firmy si kapitálově oslabíme) a zároveň nám vznikne konkurence s nízkými cenami a velkou podporou vlastní vlády.

Bloomberg k tomu dodává, že Čína staví více čipových továren než ostatní země. A to sankcím navzdory.

Americké polovodičové firmy sankce vůči Číně nechtějí. Aktuálně lobbují v Bílém domě proti jejich zpřísňování a dělají řadu dalších kroků. Mimo jiné sankce obchází tím, že dělají pro Čínu specifické modely čipů. Intel také otevírá nové inovační čipové centrum v Nanshanu.

Čína se také po sankcích snaží vyvinout ekosystém kolem svých operačních systémů. Vláda ze Shenzhenu nyní hlásí zvýšenou podporu pro Huawei a jeho systémy HarmonyOS (náhrada Androidu) a EulerOS (servery). Program zahrnuje motivování vývojářů a firem zabývat se těmito OS. HarmonyOS a EulerOS se zároveň mají dostávat do státních institucí a podniků. EulerOS už má údajně 430 milionů instalací v řadě zemí. HarmonyOS má v Číně podíl osm procent, v roce 2021 byl na procentu. Čína chce systémy prosazovat i v rámci projektu Belt and Road Initiative, o jehož evropské verzi jsme psali reportáž z Maďarska a Řecka.

Meta Platforms jako open source vydává nástroj pro generování hudby a audia pomocí AI. AudioCraft je další příspěvek do rostoucího množství projektů kolem generativních AI. Zdrojáky jsou zde.

Rožnovská firma Onsemi chce za 44 miliard korun rozšířit výrobu čipů, konkrétně na bázi karbidu křemíku (SiC) vhodného do elektrických aut. FEL ČVUT zveřejnila přednášku, která se SiC pěkně věnuje:

Čtyřicet procent serverů s čipy ARM běží v Číně. Bernstein Research odhaduje, že na světě už je v produkci deset procent armových serverů, přičemž Čína má největší podíl. Tyto servery vyrábí i tamní podniky, zejména firmy Huawei, Alibaba a Phytium. Na západě je velkým uživatelem ARMu zejména AWS, které si vyvíjí vlastní čipy Graviton. ARM už prodávají i tradiční výrobci, ambice hlásí HPE.

Amazon Web Services začal nabízet procesor Intel Xeon s 96 jádry s 192 vlákny. Mělo by jít o úpravu na míru.

Evropská investiční banka schválila úvěr ve výši 315 milionů dolarů pro společnost Cellnex. Ta by díky tomu měla rozjet investice do 5G infrastruktury v Polsku, Španělsku, Portugalsku, Francii a Itálii, a to ve výši 631 milionů eur. Cellnex staví infrastrukturu pro operátory, celkově provozuje 135 tisíc sajtů. EIB také loni odklepla vůbec první půjčku na budování cloudu, získala ji OVH.

Linus Torvalds chce vypnout generátor náhodných čísel od AMD. Konkrétně jde o ten integrovaný v procesorech, kde je v fTPM chybový. Chyba RNG už byla opravena. Tvůrce linuxového kernelu generátor označuje za stupidní. Jako vždy si tedy příliš nebere servítky.

Intel se po velmi problémovém období vrátil do zisku. Marže jsou ale pořád výrazně níže než dříve. Firma prochází velkou transformací a investuje masivní sumy do modernizace a výstavby nových továren, mimo jiné v rámci projektu Foundry na zakázkovou výrobu a konkurování TSMC a Samsungu. Šéf Intelu řekl, že firma je z nejhoršího venku. Kvartální čísla má také AMD, které se drží v zisku, tržby ale stagnují.

Softwarová firma New Relic za 6,5 miliardy dolarů míří z burzy do soukromých rukou. Akci provádí fondy TPG a Francisco Partners. New Relic vyvíjí observability software.

Další slušná investice pro databázový startup. Firma Neon získala 46 milionů dolarů na vývoj open source alternativy pro AWS Aurora Progress. Neon už má celkově 104 milionů dolarů.

Čtení na Cnews.cz: Micron chystá 4GB čipy DDR5 a 3GB čipy GDDR7. Recenze disku Adata XPG Gammix S70 Blade.

Výroba české firmy 3Dsimo, která zamířila do insolvence:

Výroba a dílna 3Dsimo MultiLab

4. 8. 2023; czdefence.cz

Testů autonomních vozidel v Estonsku se zúčastnil i český robotický prostředek TAROS V4 4×4

Nedávno se ve výcvikovém prostoru Läsna v Estonsku konaly mezinárodní testy autonomních vozidel. Tato akce byla pořádána estonskou vojenskou akademií v rámci projektu iMUGS, který si klade za cíl vyvinout standardizovanou bezosádkovou platformu.

Zkoušek se zúčastnili i členové Katedry vojenské robotiky Univerzity obrany spolu s kolegy z Fakulty elektrotechnické ČVUT a LPP, kteří se prezentovali s vozidlem TAROS V4 4×4 od společnosti VOP CZ. Cílem zkoušek bylo ověřit a porovnat schopnosti vozidel v úloze autonomního průjezdu terénem na základě bodů zadaných GPS souřadnicemi.

Foto: Zkoušek se zúčastnili i členové Katedry vojenské robotiky Univerzity obrany spolu s kolegy z Fakulty elektrotechnické ČVUT a LPP, kteří se prezentovali s vozidlem TAROS V4 4×4 od společnosti VOP CZ. / UNOB

Samotné testy, kterým předcházely dva dny připrav přímo na místě, byly rozloženy do dvou dnů a každý den na týmy čekaly tři scénáře. Před začátkem každého z nich dostaly týmy zadání a pouze 30 minut na přípravu a průzkum trati. První den byly scénáře koncipovány po zpevněných plochách, lesních cestách a otevřených loukách. Druhý den se scénáře přesunuly převážně do lesních porostů. Na plnění každého scénáře dohlíželi zkušební komisaři, kteří posuzovali míru autonomie, použité metody, senzory a schopnosti vozidla. Oba dva dny byla na místě přítomna také početná delegace návštěvníků složená ze zástupců armád, univerzit, výzkumných ústavů a odborné veřejnosti.

Ve srovnání se zástupci dalších 10 týmů, včetně etablovaných společností jako Rheinmetall, Milrem Robotics, Nexter Robotics a dalších společností náš tým obstál. Již nyní probíhá příprava na další kolo zkoušek, které je plánováno na příští rok. Celá akce jasně ukázala, že autonomní vozidla v budoucnosti armády mají své místo a díky takovýmto mezinárodním zkouškám a spolupráci mezi různými zeměmi a institucemi může vývoj postupovat kupředu.

Tempo implementace robotiky (a umělé inteligence) do armád NATO bylo do nedávna velmi konzervativní, nicméně zhoršení bezpečnostní situace ve světě si vynutilo jeho výraznou akceleraci. NATO se v teoretické rovině začalo zabývat fenoménem nasazení autonomních vojenských robotů v roce 2013 a o pět let později přijalo zásadní změny v nastavení hlavního úsilí (tzv. "lines of effort") orientovaného na autonomii, robotiku, umělou inteligenci a další oblasti související s tzv. EDTs (Emmerging Disruptive Technologies). Ukazuje se, že dosažení požadované vojenské převahy na bojišti 21. století nebude bez pokročilých autonomních robotů možné, zejména z důvodu extrémně rychlého reakčního intervalu, který nelze kompenzovat ani vysokými počty jejich pomyslných biologických protějšků. V současnosti je více než zřejmé, že masivní rozvoj a nasazení inteligentních robotů představuje revoluci v transformaci naší společnosti na novou kulturně-technologickou úroveň a je to jediná cesta vedoucí k dlouhodobému přežití člověka na zemi a ve vesmíru.

Foto: Čtvrtá generace pozemního robotického prostředku TAROS V4 4×4 / Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Foto: Dálkové ovládání autonomního robotického vozidla TAROS V4 / Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Pokud se podíváme na vojenské využití robotiky, její hlavní podstata obecně spočívá v převzetí rizikových nebo časově kritických úkolů v celé šíři operačně-taktického spektra činností. Ačkoliv se vývoj pokročilé automatizace ve vojenství donedávna orientoval převážně na průzkumné, servisní/EOD prostředky, logistické systémy, případně reakčně kritické procesy cílového navedení střel nebo zbraňových systémů, tak se tento trend obrací ve prospěch bojových a víceúčelových systémů s vysokou mírou autonomie. Současný vývoj v oblasti umělé inteligence a mechanické konstrukce robotických komponent ukazuje na obrovský potenciál schopností strojů, jenž jako by byl vystřižen ze stránek románů vědecko-fantastické literatury. K dosažení současného stavu významně pomohly (před dvěma dekádami) konflikty na Středním východě, které odstartovaly nebývalý rozmach automatizace a robotizace komplexních operačních procesů, doprovázené masivním nasazením bezpilotních prostředků, kde tyto systémy prokázaly v širokém spektru aplikací svoji jednoznačnou výhodu oproti konvenčnímu letectvu. S tím, že výrazný pokrok v oblasti vojenských technologií umožňuje i malým ale technologicky vyspělým státům prosazovat jejich zájmy na úkor těch velkých ale nepřipravených a velmi efektivně kompenzovat kvantitu kvalitou. Autonomní systémy představují revoluci ve vojenství, která změní povahu a způsob vedení bojové činnosti, včetně prudkého nárůstu jeho dynamiky. Historická revoluce ve vojenství je "přede dveřmi" a ti, kdo s ní nedokáží držet krok, zaplatí vysokou cenu.

Zdroj: UNOB

4. 8. 2023; medium.seznam.cz

Kam se vytratila láska k politikům? Má dnes některý či některá z nich svůj fanklub?

Když jsem se kdysi na začátku devadesátých let stala šéfredaktorkou ženského časopisu, zveřejnění rozhovoru s některým oblíbeným politikem byla sázka na jistotu.

Fanynky měl prezident Václav Havel, měl je také Václav Klaus, ten byl tehdy ministrem financí, líbil se Jiří Diensbier, ministr zahraničních věcí, Petr Miller, ministr práce a sociálních věcí, nebo místopředseda vlády Vladimír Dlouhý… Když se některý z nich ocitl na obálce našeho časopisu, s prodejem nebyly problémy. Tito pánové měli své nadšené obdivovatelky, které sí říkaly podle svého idolu havlovky, dienstbierovky a klausovky, tito tři pánové totiž patřili k favoritům.

Jednou nás napadlo pozvat kompletně celou vládu, které tehdy předsedal Marián Čalfa, na oběd. Poslali jsme jednotlivým členům pozvánky s tím, aby nám prozradili své oblíbené jídlo, že jim ho necháme připravit. Možná to dneska vypadá jako příběh z červené knihovny, ale oběd se opravdu konal. Vláda se do námi vybrané restaurace dostavila v plném počtu a v dobrém rozmaru. My fotografovali, dělali rozhovory a tím si připravili rezervy pro několik dalších čísel časopisu. Vzpomínám, že Václav Klaus si skromně objednal topinky a Květoslava Kořínková, která vedla ministerstvo kontroly, zase rýžový nákyp.

Jistě, byla tehdy jiná doba, sociální sítě ještě neexistovaly, dokonce jsme ani neměli tušení o internetu. Ten se tehdy teprve u nás narodil, pamětníci si určitě na ten slavný den vzpomínají – došlo k tomu 13. února 1992 na elektrotechnické fakultě ČVUT. Každopádně lidé získávali informace pouze z tradičních médií a o své oblíbence si psali. Když jsme tehdy uveřejnili reportáž z toho vládního oběda, děkovné dopisy nás takřka zavalily.

Ani nevím, proč na to zrovna dnes myslím. Vlastně ano, vím. Opravdu bych chtěla mít současné politiky ráda. Ctím demokracii a je-li někdo zvolen, respektuji ho. Ale opravdu se k lásce k současné politické garnituře nemohu přemluvit, i když se snažím. A to neberu excesy jako jsou sexuální či finanční skandály, užívání drog nebo jízdu vrchního motorkáře bez helmy za zločiny. Staly se chyby, a ty se dají odčinit. Někdo se omluví, jiný bude odvolán, jak to tak chodí. Ale ani mezi těmi bezúhonnými nevidím nikoho, jehož portrét bych si dala na obrazovku svého počítače. Snad jen tehdy, když bych se chtěla potrestat. A moc by mě zajímalo, jak jsou na tom ostatní. A co myslíte, jak by dopadl vládní oběd, kdyby s takovým nápadem některé médium dnes přišlo?

Foto: Pexels Kam se poděla láska?

3. 8. 2023; cvut.cz

Zpravodajský servis

Stravovací hříchy přináší vážné nemoci

Datum zveřejnění:

Zajídat stres představuje běžnou reakci. Kvůli nutričním pochybením však mohou lidé skončit v ordinacích a poradnách dietologů a dalších specialistů. Stravovací zlozvyky navíc lidé neradi doznávají. IT technologie je však odhalí.

Fitness, zdravý životní styl anebo prevence proti celé škále civilizačních chorob – správnou stravu pro všechny příležitosti nyní nabízí nutriční poradci a terapeuti nebo třeba dietologové. Účinný nutriční plán však dokáže nabídnout i umělá inteligence. Na výjimečném rozsáhlém projektu s názvem CoDiet, jenž má vytvořit pro zájemce opravdu efektivní návod správného stravování skutečně na míru pro každou příležitost, aktuálně pracují odborníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT spolu s experty z dalších renomovaných vědeckých center řady dalších evropských zemí.

Nabídka výživového poradenství se v současné době rozšiřuje. Pro laika je ale čím dál těžší rozeznat skutečného odborníka na výživu od minimálně fundovaných, či dokonce naprosto nekvalifikovaných "rádoby odborníků". "Důležitost správných stravovacích návyků je přitom o to důležitější, že je úzce provázána s kvalitou duševního zdraví. Váha každého člověka, i jeho rozhodnutí ohledně jídla, je jeho věc. Je však důležité podotknout, že i když je člověk se svou váhou spokojený, jeho tělo nemusí vždy fungovat správně. Obézní lidé mívají často zvýšený cholesterol, vyšší krevní tlak a mnoho dalších poruch," uvedla Lívia Šupejová, nutriční terapeutka berounské nemocnice.

Riskantní návyky

Na scénu nyní vstupují vysoce sofistikované moderní technologie, jako je umělá inteligence. "Odborníci využijí inovativní nástroje k monitorování a vyhodnocení stravovacích návyků pacientů s cílem lépe pochopit vztah mezi jídlem a nemocemi. Výstupem projektu bude systém na bázi umělé inteligence," představil záměr Radovan Suk z FEL ČVUT. Nesprávné nutriční návyky s sebou totiž podle zdravotníků nesou škálu rizik. Srdeční choroby, cukrovka nebo obezita jsou některé z civilizačních chorob, kterým naše společnost dlouhodobě čelí. Data Světové zdravotnické organizace (WHO) shrnují, že civilizačními onemocněními, jako jsou srdeční choroby, cukrovka nebo obezita, trpí každý rok 41 milionů lidí. To odpovídá 74 procentům všech úmrtí na celém světě. Aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za rok 2022 uvádějí, že nejčastější příčinou smrti roku 2022 představovala ischemická chronická choroba srdeční, následovala srdeční selhání a cévní nemoci mozku. "O konkrétních dietních mechanismech, které nemoci ve skutečnosti způsobují, víme stále velmi málo. Současné nástroje používané ke shromažďování informací o stravě navíc spoléhají na zadávání informací samotnými uživateli, což může být nespolehlivé," sdělil Radovan Suk . Od ostatních výzkumů se CoDiet liší i v dalších detailech. V dosavadních výzkumech totiž například chybějí údaje týkající se ohrožených skupin, jako jsou lidé z nižšího socioekonomického prostředí, mezi kterými jsou zmíněné nepřenosné nemoci často nadměrně zastoupeny. "Je dobře známo, že metabolická reakce každého člověka na stejnou stravu se liší. CoDiet bude pracovat na personalizaci dietního poradenství namísto přístupu ‚jedna velikost pro všechny‘," popsala výlučnost programu lékařka Itziar Tueros, která na CoDiet spolupracuje.

Hormony a chutě

"Ovlivňuje konkrétní hormon to, na co máme chuť, nebo naopak naše strava ovlivňuje koncentraci konkrétního hormonu? To je otázka, na kterou hledáme odpověď v rovině algoritmů," uvedl Jakub Mareček z FEL . Jednou z hlavních mezer ve znalostech představuje přesné pochopení toho, co lidé v každodenním životě konzumují. Dosavadní nástroje jsou velmi nepřesné, což komplikuje porozumění vztahu mezi stravou a nemocí. Respondenti třeba v testech a dotaznících ne vždy přiznávají své stravovací hříchy. Mimořádný výzkum žádá proto i mimořádná technická řešení. V jejich rámci proto badatelé otestují inteligentní nositelnou kamera vyvinutou na škole Imperial College London. Je navržena tak, aby ji dobrovolníci mohli pohodlně nosit na uchu. Přístroj poté pasivně zaznamenává, co její nositel konzumuje. Ovšem nejen to. Pro sběr a analýzu dat využívá aparát sofistikovaní funkce, jakými jsou počítačové vidění a hluboké učení. Automaticky tak rozpozná typy potravin i přibližnou velikost porcí. Tento systém doplní záhy také další chytré technologie, které pomohou odborníkům komplexně pochopit zpracování potravy v těle včetně analýzy střevního mikrobiomu a metabolitů v moči. Jedním z konečných výstupů nasazení umělé inteligence do této sféry může představovat nutriční plán, vypracovaný na míru každého zájemce.

Zdroj:

hobby.iDnes.cz

3. 8. 2023; cvut.cz

Lvice2 chce zamířit do Vesmíru i za několika českými prvenstvími

Datum zveřejnění: Vesmírná sonda Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer (volně přeložitelné jako Průzkumník prostředí poblíž

Měsíce), zkráceně LVICE2, má potenciál stát se první sondou z Česka, která se dostane mimo oběžnou dráhu Země, do prostoru kolem Měsíce a ještě o něco dále. V případě, že bude projekt vybrán k financování, započne příprava na začátku roku 2024, do vesmírného prostoru by se měla dostat o čtyři roky později. Projekt družice byl rozpracován v rámci výzvy Evropské kosmické agentury "České ambiciózní projekty". Česko by se díky němu stalo desátou zemí, která samostatně vyslala vesmírnou sondu - tedy zařízení s vlastním pohonem, které není pouhou družicí.

3. 8. 2023; ČT 24

Odpolední vysílání

Martin Štěpánek, redaktor

Kolik hodin na to, abyste zvládli ten zásah? Ono to jde asi poměrně pomalu.

mluvčí 1,

Hrozně rád bych řekl, že dneska večer máme hotovo, ale to bohužel tuším.

mluvčí 2,

Že tak nebude, troufám si říct, že to budeme rádi, když to bude v průběhu zítřejšího dne.

Martin Štěpánek, redaktor

Co se týká příčiny toho požáru, stále platí všechny vyšetřovací verze. Určitě.

mluvčí 2,

Já jsem tu o to, abych hasil, abych vyřešil role, nikoliv abych zjišťoval úplně, co bylo tou příčinou.

Martin Štěpánek, redaktor

A poslední otázka, odhad toho, za kolik peněz jste uhájili nebo uchránili majetek, tak jakou škodu v podstatě, jaké škody jste zabránili?

mluvčí 2,

Podle slov majitele, majitele firmy, takže zasažená nebo poškozený hodnoty jsou někde kolem 50, 60 000 000, což se samozřejmě podle toho, jak se zvedá kouř a ukazujou se ty škody v reálným světle, možná budou snižovat, naopak ty uchráněný hodnoty budou vyšší, takže tam budeme v řádu 100 a více milionů.

Martin Štěpánek, redaktor

Poslední ještě doplňující otázka, jakou techniku tady teď používáte? Právě k tomu rozhrabování těch pneumatik?

mluvčí 2,

V tuto chvíli používáme techniku přímo vlastníka areálu, to znamená kulový nakládač, kde obsluhu jsme vybavili dýchací přístrojem a právě, aby si chránil dýchací cesty toho kouře, kdyby se otočil směr větru.

mluvčí 3,

Sociální sítě ČT24. Sledujte cestu, informace od první zprávy do posledního slova,. Půl třetí. Další zprávy, dobrý den.

Mariana Novotná, moderátorka

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj očekává, že ho zítra tamní soud odsoudí k více než 18 letům vězení. Další proces s kritikem ruského prezidenta se podle opozičních médií odehraje za zavřenými dveřmi. Vyšetřovatelé obvinili Navalného mimo jiné z extremismu. Opozičník je za mřížemi už od začátku roku 2021. Veškerá obvinění odmítá jako účel. Nejméně jednoho člověka zabil a 12 lidí zranil. Útočník poblíž stanice metra u jihokorejského Soulu. Atentátník devět lidí pobodal a do čtyřech dalších najel autem, podle zatím nepotvrzených zpráv ho následně zadrželi policisté. Incident se odehrál jenom několik dní po útoku, kdy v Soulu jiný pachatel nožem jednu osobu zabil a další tři zranil, za loňské neštěstí na diskotéce ve Slušovicích padly dva policejní návrhy na obžalobu kvůli obecnému ohrožení z nedbalosti jim čelí firma ze Zlínska a devětadvacetiletý muž. Ten coby její jediný jednatel a zároveň člen ochranky hudebního klubu podle policie nedodržel jeho maximální kapacitu. Vlastník budovy přeplnění lidmi odmítá. Koncem října tam na schodišti vznikla tlačenice, ve které utrpělo zranění 12 lidí a pět nezletilých skončilo v nemocnici.Demonstranti z Greenpeace zahalili soukromý dům britského premiéra rishiho sunaka do černé látky na protest proti energetické politice jeho vlády. Událost podle kanceláře britského předsedy vlády vyšetřuje policie. Postoj vládnoucích konzervativců ke klimatu je v tamním veřejném prostoru stále častěji předmětem sporů, mimo jiné kvůli stovkám nových licencí. Na těch těžbu ropy a plynu v Severním moři, které vláda nedávno schválil,. Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu na 7 %. To je zpráva čerstvá. Zhruba jednu minutu, kterou právě teď Česká národní banka zveřejnila, Česká národní banka, respektive její guvernér bude mít právě k tomuto rozhodnutí takovou podrobnější tiskovou konferenci zhruba za hodinu a čtvrt. Nicméně my teď to aktuální rozhodnutí okomentujeme s Jakubem Seidlerem, hlavním ekonomem české bankovní asociace, hezký den. Hezký den. Pane seidlere, tak my jsme teď společně čekali na to vyjádření nebo na to první rozhodnutí tedy, které bude zveřejněno. Asi to není překvapení, nicméně vy jste se tam zaměřoval právě na jednu větu ohledně kurzu koruny, tak co vám z toho aktuálního rozhodnutí vyplývá?

mluvčí 4,

Ano, tak co se týče toho rozhodnutí o úrokových sazbách, tak to skutečně žádné překvapení není, protože konsenzus trhu byl jasný, centrální banka dneska úrokové sazby nezmění a vlastně ta hlavní informace měla teprve přijít v té tiskové konferenci, kdy jednak centrální banka zveřejní svou novou makroekonomickou prognózu a zároveň trh čekal netrpělivě na to vlastně, jak centrální banka bude komunikovat informaci o třeba tom, jak dále vidí to s úrokovýma sazbama do budoucna, jestli je šance, že je sníží třeba v průběhu ještě letošního roku, takže to byla ta hlavní informace, která nakonec bude na té tiskové konferenci, ale to dnešní rozhodnutí, které už víme, co udělala centrální banka, vlastně změnila nebo ukončila ten dosavadní, v uvozovkách intervenční režim, který byl platný od května minulého roku, kdy centrální banka i v kontextu vlastně nejistoty, která byla na trhu v souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině, intervenovala ve prospěch kurzu koruny a tento režim vlastně trval až do dnešního rozhodnutí. Centrální banka přitom už několik měsíců na trhu není, tento rok vlastně neintervenovala vůbec, ale stále ta věta tam byla a pro ten trh vlastně byla poměrně důležitá, protože díky tomu ten trh měl jistotu, že Kurz koruny výrazněji neoslabí v okamžiku, kdyby třeba na trhu přišla nějaká větší nejistota, takže tento režim centrální banka zrušila, což vlastně bylo trochu ve hře, protože řada tržních účastníků se domnívala, že dříve než centrální banka začne snižovat úrokové sazby, tak by právě měla tento vlastně intervenční režim ukončit, co centrální banka k tomu ještě udělala, což tak oznámila, že znovu začne odprodávat výnosy z devizových rezerv, a to udělala z toho důvodu, aby vlastně trochu ten Kurz koruny podpořila, protože to samotné oznámení o tom, že centrální banka ukončuje ten intervenční režim a ačkoliv centrální banka neintervenovala už několik měsíců, tak na trh bude působit vlastně v neprospěch kurzu koruny, Kurz koruny bude trochu pod tlakem, ale díky tomu, že k tomu ještě přidala vlastně tu informaci, že začne odprodávat opět výnosy z dovizových rezerv, což je operace, která bude působit právě ve prospěch kurzu koruny, tak se snaží trochu vybalancovat to, že to samotné rozhodnutí může být na Kurz koruny spíše negativní.

mluvčí 5,

Takže řekněme, že to je takový předkrok předtím, než se začne na těch příštích zasedáních rozhodovat o snižování úrokových sazeb, je to.

mluvčí 4,

Tak do jisté míry ten trh to takhle si vyloží, to, kdy centrální banka skutečně přistoupí k tomu prvnímu snížení úrokové sazby, to v tuto chvíli úplně jisté není, možná trochu napoví právě ta tisková konference, dalo by se říct, že nyní na trhu je spíše konsenzus, že to první snížení úrokových sazeb by mohlo přijít na listopadovém jednání centrální banky, protože v listopadu bude mít opět novou makroekonomickou prognózu, bude toto velké jednání, takže na začátku listopadu by mohlo přijít to první a centrální banka to určitě bude muset dělat velice opatrně právě s ohledem na to, jak se bude vyvíjet Kurz koruny, a to právě i vlastně s ohledem na to dnešní rozhodnutí, kdy se rozhodla centrální banka ukončit ten intervenční režim, a to bude vlastně pro ni určitý signál, jak moc vlastně tohle dopadne na Kurz koruny a jak musí být opatrná při tom snižování sazeb, aby to nevedlo k výraznějšímu oslabení kurzu koruny.

mluvčí 5,

Na druhou stranu z vyjádření některých členů bankovní rady z těch uplynulých dnů nebo týdnů, spíš dnů, tedy bylo to ke konci července, hlavně tedy ještě předtím, než měli karanténu. Před jednáním vyplývá to, že by rádi zanechali tu úrokovou sazbu o něco déle na 7 %. Já jsem dokonce četla komentáře některých analytiků, kteří to odhadují až na rok 2025, tak to jsou asi spíš přehnané představy, rok 2025, teprve, že by se začali sundávat sazby.

mluvčí 4,

Rok 2025 je nesmysl, a to asi řekl jenom někdo pro to, aby získal mediální pozornost, ale v tuhle chvíli to je skutečně trochu jako nesmyslný názor, který na tom trhu nemá žádnou oporu. Trh obecně předpokládá, že buď centrální banka začne snižovat úrokové sazby koncem letošního roku, případně to může být na začátku příštího. Pokud by si vyhodnotila, že ji to vlastně za to v tuhle chvíli nestojí. Riskovat to oslabení kurzu koruny a vlastně snižovat úrokové sazby v situaci, kdy inflace ještě bude stále relativně vysoká. Tak nakonec může vyhodnotit, že to ponechá až na příští rok, kdy třeba už bude znát více informací o té inflaci v příštím roce, která je hodně nejistá, ale to, že centrální banka dříve či později úrokové sazby začne snižovat a buďto na konci letošního roku, nebo na začátku příštího, to v tuhle chvíli vypadá jako hotová věc.

mluvčí 5,

Evropská centrální banka také. FED ale zvyšují základní úrokovou sazbu, to udělaly v minulém týdnu obě dvě tyto centrální banky, proč tedy to nedělá ta Česká národní banka? Je to možná tím, že oni, řekněme, v uvozovkách, začaly hasit ten požár později a ze strany České národní banky už by to teď možná nedávalo smysl.

mluvčí 4,

Ano, je to tak, vlastně ty centrální banky začaly zvyšovat úrokové sazby v trochu jiných okamžicích, Česká národní banka tak začala činit dříve, ty hlavní centrální banky s poměrně velkým odstupem, takže ony v tuhle chvíli ještě vlastně dohání to, co měly dělat. V případě tuzemské ekonomiky by nyní to zvyšování sazeb už žádný velký smysl nemělo, takže protože vlastně jsme v té situaci, kdy inflace už poměrně rychle klesá a v tom příštím roce je sice nejistota, jak vysoká bude, ale je poměrně s velkou jistotou to, že bude natolik nízká, ty úrokové sazby mohly nižší, než jsou v současnosti a centrální banka obecně má vždy se rozhodovat vlastně na základě nějakých svých predikcí, kde ta inflace bude za rok a půl, protože to působení úrokových sazeb v ekonomice vždycky trvá právě rok.

mluvčí 5,

Rok a půl. Myslíte si tedy v tomhle kontextu, že Evropská centrální banka udělala chybu? Buď tedy s tím, že začala příliš pozdě, anebo možná s tím, že vlastně ty úrokové sazby zvyšuje ještě teď, protože my vidíme, že v eurozóně inflace už klesá.

mluvčí 4,

No, myslím si, že jestli můžeme říkat, že udělaly chybu, tak spíše v kontextu, že začaly pozdě, a to platí jak pro Evropskou centrální banku, tak pro americkou centrální banku, protože v té době existovala velká nejistota, jestli ta inflace není jenom jako skutečně velice dočasná, způsobená problémy v dodavatelských řetězcích po covidu, takže obecně bych řekl, že centrální banky trochu zaspaly v tom, že si nevyhodnotily správně, že ta inflace je má jako podhoubí poměrně silnější a není to jenom nějaký krátkodobý šok a že tady skutečně budeme mít inflaci nejvyšší za posledních několik dekád, tak to vlastně jako podcenili ty globální centrální banky, takže nyní vlastně jenom dohání trošku to, že zaspaly v tom roce 2021.

mluvčí 5,

Vy jste v té předchozí odpovědi zmiňoval to, že záleží na tom, jak rychle bude inflace klesat, jak rychle bude podle vás inflace klesat? Protože teď jsme tedy pod 10 procenty, což je ale stále pětinásobek toho, co Česká národní banka chce? Půjde to tak rychle v těch dalších měsících, jako to šlo v tom prvním pololetí roku 2023.

mluvčí 4,

Je potřeba říci, že ten pokles je prostě dán i tím, že je tam ten statistický efekt srovnávací základny, často se mediálně komunikuje ta inflace v tom meziročním vyjádření, to znamená, jak se ceny vyvíjely ve srovnání s minulým rokem, vzhledem k tomu, že v minulém roce rychle rostly, tak a nyní už tak nerostou, tak to meziroční srovnání zkrátka způsobuje, že nám to číslo rychle klesá, je to trochu statisticky efekt, ale pokud se třeba podíváme na růst cen od února do poloviny letošního roku, tak poměrně nízký, takže v tuhle chvíli ty inflační tlaky v té ekonomice skutečně jsou výrazně slabší, než byly v loňském roce, inflace. Taková ta hlavní, to meziroční číslo, ta patrně klesne i v těch příštích měsících, ale do konce roku se ten pokles zastaví, protože tam začnou opět působit nějaké statistické efekty. Na konci minulého roku vlastně nám tu inflaci snížil úsporný tarif na energii, takže nyní vlastně statisticky nám ta inflace v tom posledním čtvrtletí spíše půjde opět nahoru, takže do konce roku se bude pohybovat vlastně kolem sedmi, 8 % zhruba a teprve ten výraznější pokles třeba k dvouma třem procentům nakonec uvidíme. Patrně až v příštím, ale tam je právě ta největší nejistota.

mluvčí 5,

Komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma české bankovní asociace, moc díky za něj. Rádo se stalo a já už jen připomenu, že podrobnosti k tomu aktuálnímu rozhodnutí bankovní rady České národní banky přidá guvernér na tiskové konferenci ve tři čtvrtě na čtyři a my samozřejmě tuto tiskovou konferenci budeme vysílat živě na čtyřiadvací. Čína začala omezovat vývoz Galia a Germania. Tyto suroviny jsou přitom klíčové ve výrobě počítačových čipů, elektromobilů nebo solárních panelů, využití mají taky ve vojenství. Čína, která je největším hráčem v globálním dodavatelském řetězci, se tak rozhodla v reakci na sílící tzv. Čipovou válku se Spojenými státy. Ty se snaží omezit přístup Číny k výrobní technologii. Restrikce mají sloužit jako varování a význam. Galia a Germania probereme s naším dalším hostem, je jím Jiří jako venko, který působí na fakultě elektrotechnické ČVUT, dobrý den.

mluvčí 6,

Dobrý den.

Mariana Novotná, moderátorka

Tak jakou roli sehrávají právě tyhle látky, tedy galiium a germanium při výrobě čipů?

mluvčí 6,

Já bych to možná nejdřív vzal trošku obšírněji, čipy, většina čipů pro spotřební elektroniku, tak ty jsou spíše položeny na bázi křemíku, to znamená, to je prvek, který je relativně rozšířený, je to druhý nejrozšířenější prvek v zemské kůře. Pak máme speciální čipy, který právě jsou položený na galiu, arseidu, galiium, fosfidu a jiných speciálních polovodičů, jsou to typicky polovodiče, například pro výrobu led žárovek, osvětlení speciálních spínačů, pro vysoké napětí a proudy atd. a těchto se to právě asi může týkat, to omezení v podstatě výroby či dodávek Galia nebo Germania z Číny, jelikož Čína v podstatě velkým producentem v dnešní době vlastně vytěží asi kolem 80 % Germania nebo Galia, vlastně celosvětové produkce, takže samozřejmě to omezení by se mohlo týkat prostě v podstatě či firem, který vyrábějí ty čepy na bázi těchto polovodičů.

Mariana Novotná, moderátorka

No a existuje k tomu nějaká alternativa, kterou by mohly použít i bez těch čínských dodávek tyhle firmy.

mluvčí 6,

No, to je samozřejmě velice těžké, protože všechny ty výrobní linky jsou nastaveny v podstatě na výrobu z křemíkových destiček, který jsou na naium postaveny, jako změnit je to velice těžké, navíc samozřejmě ono to má svůj důvod, jo, například v podstatě jakoby galiium nitrice používá právě pro polovodiče, kde pro výkonovou elektroniku, kde vlastně těžíme vlastnosti oproti křemíku takových, že ty polovodiče můžou fungovat na daleko vyšší teplotě, můžou přenášet daleko vyšší výkony atd. čili v podstatě můžeme ty samé polovodiče vlastně udělat na bázi křemíku, ale s mnohem horšími vlastnostmi, čili v podstatě jakoby to je relativně nereálné, zvlášť pokud prostě už máme nastaveny ty linky na výrobu těchto čipů, prostě pro tyhle ty produkty takto, jo, takže to není jen tak, že bysme to byli schopný ze dne na den změnit, jo, to by prostě byly otázka, otázka let, čili v podstatě si myslím, že jako to je nereálné, že by to v podstatě mohlo udělat jakoby relativně velkou krizi v dodávkách těchto čipů.

Mariana Novotná, moderátorka

A na té obecnější roviny, čipy jako takové. Můžete vlastně laicky vysvětlit, jakou funkci v těch moderních technologiích zastávají.

mluvčí 6,

Tak čip je taková velice komplikovaná elektronická součástka, která může dneska obsahovat až desítky miliard v jednotlivých elektronických komponent, na jednom čipu, čipy najdete ve veškeré elektronice, ať už spotřební, čili ve všech počítačích, mobilních telefonech, data centrech potřebujeme pro přenos informací, ale potom máme i právě speciální čipy, čili v podstatě dnes, kdo už má doma například led osvětlení, tak v těch žárovkách vlastně najdeme právě čipy na bázi gály, mitridu a řídící elektronika, která může být na bázi křemíku, prostě čipy najdete v automobilové technice, je dneska každý automobil obsahuje řádově tisíce čipů, který řídí v podstatě jednotlivé procesy a starají, starají se o to, aby v autě všechno fungovalo, čili jako čip jako takový. Dneska si bez něj neumíme představit život. A kdybychom je neměli, tak v podstatě všechny moderní technologie by bez nich nebyly možné.

Mariana Novotná, moderátorka

No a pokud to takhle půjde dál, že Čína bude chtít omezovat ty jejich dodávky, může to podle vás vývoj třeba i těchhle moderních technologií, které jste zmiňoval, nějak ovlivnit.

mluvčí 6,

Asi krátkodobě. Určitě. Samozřejmě otázka je, zdali bysme si neměli tady položit otázku, zda, abysme se stali na Číně v těchto surovinách nezávislí, já vím, že to není jednoduché, samozřejmě jedná se o nějaké ložiska, které buď máme, nebo nemáme, v Číně jsou ložiska, například Galia jsou i v Evropě, pokud vím, tak například na jihu Švédska jsou určitá ložiska, jenže samozřejmě problém je s těžbou. Jak známo, tak lidé většinou úplně se netváří nadšeně, pokud jim prostě za domem vyroste nějaký velká společnost, která bude něco těžit, takže samozřejmě je to velice problematické prostě jakoby to rozjet, nicméně si myslím, že bysme si tu otázku měli začít jakoby pokládat a pokud se chceme stát nezávislý v podstatě na Asii, Číně a tak dál, tak asi budeme muset přistoupit i k tomu, že hrábneme, lidově řečeno, do země i tady třeba v Evropě nebo v jiných v podstatě zemích.

Mariana Novotná, moderátorka

A to by stačilo, aby tyhle dodávky se nahradily a nic velkého to nezpůsobilo.

mluvčí 6,

Tak já si myslím, že výhledově asi ano, ale samozřejmě jakoby je to otázka v podstatě mnoha let, já myslím, že určitě politici, když uvalili jakoby embargo na Čínu. Ohledně dodávkách některých vysoce citlivých technologií právě pro výrobu čipů, tak mohli v podstatě tento krok asi očekávat, že v podstatě Čína si to nenechá líbit a vlastně zareaguje tím, že vlastně má tu dominantní roli v dodávkách těchto surovin, tak předpokládám, že by to asi neudělali jen tak bez rozmyslu, aniž by v podstatě neměli v rozmyšleno, že v podstatě to nějakým způsobem můžeme nahradit, ale tohle to je, myslím si, už jakoby velice taková vysoká politická hra, kterou jako my můžeme jenom nějakým způsobem predikovat a odhadovat, ale co prostě politici nakonec udělají? To těžko říci.

Mariana Novotná, moderátorka

Říká v našem vysílání Jiří jako venko, moc díky, pane docente, za váš čas, na shledanou. Ano.

mluvčí 6,

Děkuji, na shledanou.

Mariana Novotná, moderátorka

Motorkáři si na brněnském Masarykově okruhu můžou vyzkoušet základy bezpečné jízdy. Nejčastějším důvodem nehod je podle policie to, že řidiči přecení svoje schopnosti. Kurzy jsou připravené pro začátečníky i zkušené jezdce.

Barbora Telferová, redaktorka ČT

Nejčastějším důvodem, proč motorkáři bourají, je nesprávný způsob jízdy, to znamená, velice často motorkáři přecení své schopnosti, nepřizpůsobí styl jízdy například tomu, že je mokrá vozovka tak jako dnes, nebo že tma už se stmívá a není pořádně vidět. Takže toto bývá ten nejčastější důvod a na jihu Moravy opravdu, dá se říci, od začátku roku, co nehoda, to zraněný motorkář. Bylo tady 94 lehkých zranění, ale 13 těžkých zranění a dokonce dvě úmrtí, takže i proto policie upozorňuje, aby všichni opravdu dávali pozor, nepřeceňovali to, co umí, jaké mají zkušenosti a dbali taky na určité bezpečnostní, například oblečení, přilby, rukavice a další.

mluvčí 7,

Tak dneska by to mělo být kolem 800 motorkářů a vyzkouší si tady to, co by v provozu nikdy nemohli, protože na autodromu, na tom uzavřeném autodromu je to nebezpečnější, vlastně místo, kde si motor můžou vyzkoušet, máme tady dva takový produkty, kde jeden, autoškola je určená pro začátečníky nebo pro lidi, kteří se k motorkám třeba po 20 letech vrací, takže to je motoškola start, kde jim právě vysvětlíme ty úplný začátky a pro zkušenější piloty tady máme i kurzy, který už jsou na velkým autodromu a tam už jim ukážeme i nějaký základy jakoby rychlejší jízdy, který se dají potom aplikovat vzhledem tý bezpečnosti na silnici.

Mariana Novotná, moderátorka

Čínská metropole se vzpamatovává z následků dešťů, a to nejvydatnějších za posledních 140 let, kdy ve městě probíhají měření. Při záplavách v Pekingu a okolí zemřelo nejméně 20 lidí a dalších nejméně 27 se pohřešuje. Extrémní počasí ale sužuje i jiné světové regiony, velká vedra hlásí z Íránu a naopak nezvykle nízké teploty na toto roční období jsou na severu Francie.

mluvčí 8,

Smršť Pekingu i okolí, sever Číny zasáhly prudké deště způsobené tajfunem doxury. Na některých místech dosáhla voda výšky až 4 m. Zaplavila domy a infrastrukturu, způsobila výpadky elektřiny.

mluvčí 9,

Pro čínskou metropoli, která má obvykle suché klima, jde podle meteorologů o nezvyklý jev, počasí ale překvapilo i jinde ve světě. Například v Chile, které by v tuto dobu mělo mít zimu.

mluvčí 10,

Tomu, kdo žije na severní polokouli, by se teploty 37 stupňů mohly zdát normální, ale mít 37 stupňů při australské zimě je opravdu zvláštní, běžné teploty dosahují 15 stupňů. A bohužel to není lokální, ale globální problém.

mluvčí 8,

Více než 38 stupňůová vedra panují taky v Japonsku. Vědci očekávají, že letošní rok se zapíše do statistik jako vůbec nejteplejší v historii měření. Od poloviny devatenáctého století.

mluvčí 9,

Na jihu Íránu pak šplhají teploty až k 50 stupňům, o něco snesitelněji ale stále vedro kolem čtyřicítky je v metropoli Teheránu.

mluvčí 10,

Každý rok je větší horko, navíc v Teheránu je sucho, málo vlhkosti, zkouším pít víc vody a používat klimatizaci, ale v energetické špičce ji vypínám a chodím v adekvátním oblečení.

mluvčí 8,

Naopak na tuto dobu nezvykle chladné větrné počasí pak zažívá sever Francie.Teploty jsou nižší oproti normálu asi o pět stupňů a vítr dosahuje až 80 km/h.

mluvčí 10,

Ano, můžeme se divit a připadat si jako v listopadu ohledně teplot bouře, jako je teď, tady máme tak jednou ročně, ale obvykle koncem srpna nebo začátkem září. Faktem je, že poprvé to vidíme takto brzy.

mluvčí 8,

Vědci také v minulých dnech zaznamenali vůbec nejvyšší mediánovou teplotu ve Středozemním moři, 28,7. Stupně právě Středomoří, které nedávno zasáhly rekordní vedra, je mezivládním panelem OSN pro změny klimatu, dlouhodobě hodnocené jako ohnisko projevu globálních klimatických změn.

Mariana Novotná, moderátorka

Další tajfun Kanon pak zasáhl Japonsko a aktuálně míří na sever Tchaj-wanu. Tyto tropické cyklony, které doprovází silný vítr a velmi intenzivní srážky, ale nejsou v tomto období v oblasti neobvyklé. Co rozhoduje o jejich síle a četnosti, o tom už s meteorologem České televize Michaelem Žákem. Michale, dobrý den.

mluvčí 10,

Odpoledne přeju.

Mariana Novotná, moderátorka

Tak tajfuny se můžou v téhle oblasti a v téhle době vyskytnout v podstatě kdykoliv. Největší četnost ale mají právě během srpna a září. Dá se čekat, že to nejhorší oblast severozápadního Tichomoří teprve čeká.

mluvčí 11,

Dá se opravdu čekat, že vlastně ta aktivita bude vrcholit teprve v těch nadcházejících týdnech a několika málo měsících. A je tam opravdu potenciál pro to, aby se vytvořil několik velmi intenzivních tajfunů, to je jedna věc, druhá věc je samozřejmě otázka, které oblasti tyto silné nebo velmi silné tajfuny zasáhnou a tam je to samozřejmě obtížné předpovědět, jestli zůstanou spíše nad otevřeným mořem, anebo jestli zamíří právě nad obydlená území, jako jsme to teď viděli u toho tajfunu v minulých dnech nad Čínou.

Mariana Novotná, moderátorka

A když říkáš potenciál, říkáš intenzivním tajfunům, tak co vlastně rozhoduje o tom, jak jsou četné a jak jsou silné.

mluvčí 11,

Tak o tom rozhoduje celá faktorů. Tím zásadním faktorem je teplota vody v oceánu nebo v mořích, protože ta teplá voda je vlastně tím hlavním hnacím motorem, který vlastně vede ke vzniku a drží potom při životě tajfuny a tropické systémy nebo tropické cyklony. Obecně ta voda právě v oblasti toho severozápadního Pacifiku, těch tropických oblastech je velmi vysoká, v některých oblastech, třeba kolem Japonska, má i 4-5 stupňů nad obvyklou hodnotou v této roční době, takže z tohoto pohledu ty podmínky jsou opravdu příznivé a k tomu přispívá i vlastně nastoupivší jev El Niňo, další podmínky jsou samozřejmě ty atmosférické, to znamená, jak vhodné potom v atmosféře jsou podmínky pro formování bouřkových oblaků, ze kterých se pak může tvořit právě ta tropická cyklona. A tam o tom rozhoduje třeba i změna větru, změna větru, jeho směru a rychlosti s výškou a potom samozřejmě i to, co označujeme jako teplotní gradient, vertikální teplotní gradient, neboli rychlost poklesu teploty vzduchu s výškou a pak samozřejmě nějaký proces, nějaký vlastně impuls, který nastartuje vznik toho rozvoje tropické cyklony nebo tajfunu, a to je poměrně obtížné určit, kdy a kde k tomu dojde.

Mariana Novotná, moderátorka

Když už zmiňuješ tropickou cyklonu? Pojďme se podívat na to názvosloví, tak tajfun je označení právě pro ni v severním tichém oceánu, hurikán je tropická cyklona, v Atlantiku a v Indickém oceánu se stejný jev pojmenovává. Zkrátka cyklona, je to úplně identické nebo jsou tam třeba jiné doprovodné deště a větry, jiné intenzity atd.

mluvčí 9,

Z meteorologického pohledu se jedná o ten samý jev nebo ten samý útvar, tu samou cyklóru, tlakovou níži, která má to regionální pojmenování, jak je vlastně znázorněno na té grafice a jak jsi zmiňovala, to znamená, že i ty dopady jsou vlastně velmi podobné pro danou sílu, tedy té tropické cyklony, ať už se jedná o hurikán, tajfun nebo cyklon a tomu potom odpovídá příslušná síla větru, příslušná intenzita a množství srážek a třeba i vzdutí moře, které pak může zaplavit pobřežní oblasti. Samozřejmě ty dopady potom závisejí hlavně na tom, které oblasti ta příslušná tropická tlaková níže zasáhne, jak jsou hustě osídlené, jaký je třeba tvar toho pobřeží atd. To znamená těch faktorů, které potom rozhodují o tom konkrétním dopadu, konkrétních škodách, případně nedejbože obětech na životě, tak těch je potom velké množství.

Mariana Novotná, moderátorka

Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru USA by mělo dlouhodobě přibývat i hurikánů. Jaký vliv má na četnost a sílu těchto přírodních jevů? Klimatická změna?

mluvčí 11,

Klimatická změna se projevuje v několika oblastech, na jedné straně, jak už vlastně bylo zmíněno, i před chvíli. Celkově nám roste teplota mořské vody, což znamená, že nám vlastně přibývá těch příznivých dnů a časových období, kdy může vzniknout tropická cyklona, také se rozšiřuje vlastně oblast nebo rozšiřují oblasti, regiony, ve kterých jsou ty podmínky příznivé. To je jedna stránka věci, druhá stránka věci. Když dochází k oteplování vzduchu a atmosféry, tak se také zvyšuje množství vodní páry, to znamená, že potom i tlakové níže tropické můžou být intenzivnější, pokud jde o množství srážek, které přináší, to znamená intenzivnější přívalové deště rovněž pozorujeme a zřejmě to bude trend. Takovou tu tendenci k tomu pomalejšímu postupu, to znamená, že ta daná cyklona může nad danou oblastí setrvat delší dobu a tím samozřejmě přinést extrémnější dopady ve formě intenzivnějšího deště, výraznějších povodní atd. a poslední faktor, stoupající hladina moří znamená, že při vlastně úderu cyklonu, hurikánu nebo tajfunu na pobřežní oblasti pak může dojít k zaplavení podstatně rozsáhlejších území, než tomu bylo třeba v minulém století.

Mariana Novotná, moderátorka

Michale, a poslední věc, jak přesné vlastně dnes jsou ty předpovědi hurikánové sezóny a jak se předpovídá, i síla a trasa toho hurikánu?

mluvčí 11,

Pokud jde o ty sezónní předpovědi, tak to jsou vlastně takové výhledy většinou s několikaměsíčním předstihem, které se snaží postihnout, co nás v té dané sezóně dané oblasti čeká. A právě ta pro oblast severozápadního Pacifiku počítá s tím, že ta sezóna bude nadprůměrně aktivní, pokud už jde potom o tu konkrétní předpověď daného hurikánu nebo tajfun, který už se vytvoří a který už tedy víme, že konkrétně existuje, tak ty předpovědi se v posledních letech nebo dekádách výrazně zlepšily, třeba předpověď vlastně dráhy postupu. Má aktuálně tu chybu. Při

2. 8. 2023; dps-az.cz

Kvantové technologie - Terminologie

Zajímavosti - články Autor: RNDr. Karel Jurák, Ph.D., Ing. Zuzana Nejezchlebová, CSc.

Následující příspěvek je úvodem do terminologie z oblasti kvantových technologií, kde se rozvíjejí mj. nové koncepce pro zpracování informací a pro komunikace. Tento obor navazuje na teoretickou informatiku, atomovou fyziku a optiku.

Článek je pokračováním předchozích terminologických témat: Informační a komunikační technologie, Umělá inteligence atp. Text vychází z dokumentů normalizačních skupin ISO/IEC JTC 1 WG 14, CEN CENELEC_FGQT a z článků české a anglické wikipedie.

Kvantová elektronika (quantum electronics) byl termín používaný v letech 1950-1970 pro oblast fyziky, která popisuje chování elektronů a fotonů pomocí kvantové mechaniky.

Kvantová mechanika (quantum mechanics) dosáhla během více než 100 let po svém vzniku velkého experimentálního úspěchu a dospěla k aplikacím, které změnily náš život. Zůstává však nadále obestřena tajemstvím a nepochopitelností. V nedávné době narůstá nová vlna aplikací – kvantové počítače, kvantové komunikace atp.

Principy kvantové mechaniky, které jsou důležité pro rozvíjení kvantových technologií, jsou zejména:

kvantové provázání (quantum entanglement) – stav nějakého většího systému nelze rozdělit do stavů jednotlivých podsystémů; kvantová superpozice (quantum superposition) – lineární kombinace vlnových funkcí; kvantové tunelování (quantum tunnelling) – částice prochází bariérou vyšší, než je její energie.

Kvantová optika (quantum optics) je odvětví atomové, molekulární a optické fyziky, která se zabývá tím, jak jednotlivá kvanta světla, později nazývaná fotony, interagují s atomy a molekulami. Toto odvětví zahrnuje studium fotonů, které jsou využívány pro testování predikcí kvantové mechaniky a rovněž pro kvantové zpracování informací a kvantovou komunikaci.

Kvantový bod (quantum dot, QD) je realizován obvykle polovodičovým nanokrystalem, který může (po vybuzení UV zářením) generovat monochromatické světlo, červené, zelené a modré. Takové nanokrystaly jsou využívány pro:

řadu variant QD displejů; kvantové komunikace.

Umělá inteligence (artificial intelligence) je jednou z oblastí, kde se předpokládá řešení řady problémů pomocí kvantových procesorů, např. pro rozsáhlé (jazykové) modely typu GPT- 4, založené na strojovém učení/tréninku.

Další související termíny

Kvantové technologie (guantum technology) jsou novou oblastí fyziky a techniky, např.:

kvantová kryptografie (quantum cryptography); kvantová metrologie (quantum metrology); kvantové počítače (quantum computing); kvantová simulace (quantum simulation); kvantové senzory (quantum sensors); kvantové zobrazování (quantum imaging).

Kvantový bit (qubit) je jednotka kvantové informace odvozená od klasického bitu. Qubit je implementován kvantovým systémem. Bit v klasickém systému může nabývat jedné ze dvou hodnot, ale kvantová mechanika umožňuje, aby stav qubitu byl navíc jistou kombinací obou hodnot.

Kvantová kryptografie ( quantum cryptography) je obor kryptografie využívající poznatků kvantové mechaniky, který řeší problém bezpečné distribuce klíčů mezi odesílatelem a příjemcem a umožňuje spolehlivou detekci odposlechu. Zatímco klasická kryptografie používá k utajení informací metody matematiky, informatiky či klasické fyziky, kvantová kryptografie využívá metody kvantové mechaniky.

Kvantové sdílení klíče (quantum key distribution, QKD) – bezpečná metoda komunikace, která implementuje kryptografický protokol zahrnující komponenty kvantové mechaniky.

Postkvantová kryptografie (post-quantum cryptography) je klasická kryptografie, která je odolná vůči případným útokům kvantových počítačů. Jde o způsob šifrování, kdy není znám algoritmus pro kvantový počítač, který by snížil složitost úlohy oproti klasickému algoritmu.

Kvantová metrologie (quantum metrology) používá pro měření fyzikálních parametrů principy kvantové mechaniky.

Kvantový počítač (quantum computer) vykonává výpočty na základě fenoménů známých z kvantové mechaniky jako superpozice či interference.

Kvantový simulátor (quantum simulator) je zařízení, které umožňuje simulaci kvantově mechanických systémů.

Kvantové senzory (quantum sensors) jsou schopny překonávat funkce obdobných klasických zařízení. Jde o sledování jednotlivých fotonů, nanočástic, např. měření gravitačního pole, založené na atomové interferometrii.

IBM Q System One je první komerční kvantový počítač s 20 qubity, který byl představen v lednu 2019. Jeho první umístění propagovala poté firma 15. června 2021 ve své centrále v německém Ehningenu – viz obr. 2.

Studium související problematiky

ČVUT v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, doktorský studijní program Kvantové technologie – multidisciplinární studijní program, který cílí na výchovu špičkových odborníků v oblastech kvantové fyziky, informace a komunikace, kvantové optiky, laserů, pevných látek, nanomateriálů, nanostruktur a pokročilých metod jejich charakterizace a modelování.

ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická – kurz kvantového počítání. Osnova zahrnuje např.:

kvantová hradla, kvantovou mechaniku, šifrovací protokoly, kvantové prohledávání.

MUNI v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav fyziky kondenzovaných látek:

Studium optických vlastností kvantových teček, bakalářská práce, J. Valdhans.

MUNI v Brně, Fakulta informatiky, předmět: Fyzikální koncepty kvantového zpracování informace. Osnova zahrnuje např.:

kvantovou interferenci a superpozici, měření kvantových vlastností, kvantový bit, kvantové provázání, kvantovou kryptografii.

Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta, přednáška: Kvantová informace.

Související dokument EU: SWD(2016) 107, Rozvoj evropského kvantového průmyslu (European Quantum Industry).

Evropská kvantová komunikační infrastruktura je projekt, ke kterému se připojila rovněž ČR. Jde o bezpečný přenos informací mezi všemi zeměmi EU, tedy o vznik zabezpečeného transevropského komunikačního kanálu pro různé druhy citlivých informací.

Laboratoř kvantové bezpečnosti:

Laboratoř umožňuje od 9/2021 vědeckým pracovníkům (VUT FEKT a NUKIB) pracovat na počítačových sítích nové generace, které budou chráněny i před útoky kvantových počítačů, vůči nimž je zranitelná naprostá většina současných sítí, včetně internetu.

Související normalizace

IEEE SA připravuje/novelizuje např.:

IEEE P1913™ – Software-Defined Quantum Communication, IEEE P7130™ – Standard for Quantum Computing Definitions, IEEE P7131™ – Standard for Quantum Computing Performance Metrics.

ISO/IEC JTC 1/WG 14 Qantum computing je skupina založená v roce 2020, která připravuje např.:

ISO/IEC CD 4879, Quantum computing – Terminology and vocabulary, ISO/IEC AWI TR 18157, Information technology – Introduction to quantum computing, ISO/IEC PWI 18670, Information technology – General requirements for quantum resource simulation platform, ISO/IEC PWI 18660. Information technology – Quantum machine learning datasets.

CEN-CENELEC FGQT, Focus Group on Quantum Technologiies:

založena v roce 2020 pro zabezpečování evropské normalizace, přeměněna na komisi CEN/CLC/JTC 22 Quantum technologies.

Literatura:

Sedm krátkých přednášek z fyziky, Carlo Rovelli, Dokořán, 2014.

Quantum computing on a physical quantum computer, J. Kasel, Master‘s thesis, https://apps.dtic.mil/sti/citations/AD1059965

Co jsou kvantové výpočty Microsoft Azure, https://azure.microsoft.com/cs-cz/resources/cloud-computing-dictionary/what-is-quantum-computing/

ČVUTFEL Kvantové počítání ( https://bilakniha.cvut.cz/cs/predmet12040704.html #gsc.tab=0 )

Laboratoř kvantové bezpečnosti ( https://vedavyzkum.cz/z-domova/zdomova/vut-otevrelo-unikatni-laborator-kvantove-bezpecnosti )

NUKIB ( https://www.nukib.cz/cs/infoservis/aktuality/1407-cesko-se-pripojilo-k-zemim-vyvijejicim-evropskou-kvantovou-komunikacni-infrastrukturu/ )

[csWiki] csWikipedia:

– Kvantová kryptografie, – Kvantová mechanika, – Kvantový počítač.

[DPS-AZ]

– Informační a komunikační technologie, DPS-AZ, č. 3/2016, – Umělá inteligence, DPS-AZ, č. 3/2022.

[enWiki] enWikipedia:

– Quantum computing, – Qantum dot, – Quantum metrology, – Quantum simulator, – Quantum technology.

IEEE, rozpracované normy ( https://sdn.ieee.org/standardization )

[WikiComm] Wikimedia Commons: (obr. 1 a 2)

– Measuring a qubit leaves no room for error.jpg, autor: FMNLab

– IBM Q systém (Frauhofer 2).jpg, autor: IBM Research

2. 8. 2023; dps-az.cz

Česká vědecká mise k Měsíci překročila další milník v přípravě

Vývoj historicky největší české kosmické sondy LVICE2 s vlastním pohonem pokročil do další fáze projektu. Měsíční sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její přípravy se zapojily další české aerospace firmy.

Projekt LVICE2 nyní úspěšnou komplexní revizí ze strany Evropské kosmické agentury (ESA) zakončil takzvanou "fázi A", kdy byla ověřena realizovatelnost mise a schváleny požadavky na její technické provedení. Splněním tohoto milníku, tzv. Preliminary Requirements Review (PRR), projekt demonstroval, že pomocí navrhované sondy dokáže naplnit vědecké cíle mise a že je jeho vývoj na správné cestě.

LVICE2 tak vstupuje do tzv. "fáze B1", kdy dojde k rozpracování a zdokonalení návrhu jednotlivých přístrojů na sondě a rozhraní mezi nimi. Součástí této fáze je také příprava plánů na výrobu, integraci a testování sondy. V této fázi se do projektu nově zapojuje i společnost OHB Czechspace, která má bohaté zkušenosti v oblasti kosmických struktur a pro sondu bude navrhovat její hlavní konstrukci.

V červnu roku 2023 pak projekt projde další revizí ze strany ESA, na jejímž základě panel odborníků nominovaný Ministerstvem dopravy rozhodne o dalším pokračování mise. Pokud výroba této sondy dostane "zelenou", měla by být vypuštěna na měsíční oběžnou dráhu v roce 2027.

Přehled mise

Měsíční sondu s názvem Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer (LVICE2) vyvíjí konsorcium českých firem pod vedením společnosti esc Aerospace, která je jedním z hlavních poskytovatelů inovativních kosmických řešení v ČR. Cílem mise je získat vědecká data o turbulencích v plazmatu slunečního větru, o kosmické radiaci a o koncentracích meziplanetárního prachu v okolí Měsíce.

Přípravu projektu financuje Ministerstvo dopravy v rámci programu tzv. ambiciózních projektů. Tento program si klade za cíl posílit roli českého kosmického průmyslu ve světovém měřítku a zvýšit věhlas české vědy na poli kosmického bádání. Mise LVICE2 plánuje tyto cíle naplnit sestavením komplexní kosmické sondy s řadou vědeckých přístrojů, přičemž většina instrumentů na palubě bude vyrobena českými firmami a institucemi.

Podle původního návrhu měly být cíle mise naplněny sondou vyrobenou v populárním standardu Cubesat, který nabízí modulární (stavebnicové) řešení pro malé družice. Sonda měla podle tohoto návrhu vážit zhruba 20 kg a mít velikost stolního počítače. Vzhledem k množství vědeckých přístrojů a dalším požadavkům mise však bylo nutné přistoupit k návrhu zcela nové, vlastní konstrukce sondy. Plánovaná sonda se nyní velikostí blíží k pračce a po natankování palivem bude její hmotnost okolo 120 kg.

Přístroje na palubě

Na vývoji vědeckých přístrojů pro sondu se podílí řada akademických institucí:

Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro sondu vyrábí přístroj pro měření střídavé složky elektromagnetického pole plazmatu

Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR připravuje přístroje pro měření ionizujícího záření

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy pro misi navrhuje přístroj pro měření toku iontů v solárním větru

Fakulta elektrotechnická ČVUT připravuje přístroj pro detekci stejnosměrné složky magnetického pole plazmatu

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT pracuje na návrhu přístroje pro detekci kosmického prachu a také na radiačních detektorech s novým čipem SpacePix3

Tato kosmická sonda se od ostatních plánovaných českých družic odlišuje tím, že bude disponovat vlastním pohonem, který jí umožní doletět k Měsíci a manévrovat na jeho oběžné dráze. Na vývoji tohoto pohonu, včetně elektrického systému sondy, se podílí společnost Stellar Exploration EU.

Hledáním těch nejlepších orbit pro splnění vědeckých cílů mise se zabývá Fakulta strojní ČVUT, kde zároveň probíhají tepelné simulace celé sondy i jejích jednotlivých částí. Nedílnou součástí sondy jsou také počítače na palubě, které budou řídit let a zpracovávat data z vědeckých přístrojů. Návrh a výrobu těchto palubních počítačů zajišťuje společnost esc Aerospace, která poté plánuje tato zařízení dodávat i do dalších plánovaných družic.

Projekt sondy LVICE2 je pro esc Aerospace a jeho partnery velmi významný. Jeho úspěšné dokončení bude převratným úspěchem pro český kosmický průmysl a zařadí Česko do prestižního klubu zemí, které umí postavit vlastní sondy k průzkumu Sluneční soustavy. Data shromážděná touto sondou budou také velmi hodnotná pro výzkumníky po celém světě, protože jim poskytnou cenné informace o lunárním prostředí a pomohou vytyčit cestu pro budoucí mise na Měsíc. Další informace jsou k dispozici na aktualizovaném webu www.lvice2.cz

2. 8. 2023; cad.cz

Digital Design Delivery by ProjectWise detailně (1)

Anotace:

Tomáš Staněk vystudoval ČVUT FEL v Praze. Již více jak 25 let se věnuje nasazováním MicroStation, DMS a CDE systémů Bentley včetně Cloudových služeb pro oblast infrastruktury.

Předchozí Bentley Webinar "Představení nové verze ProjectWise, powered by iTwin" je nyní dostupný na vyžádání. Sdílet

2. 8. 2023; hobby.iDNES.cz

Stravovací hříchy přináší vážné nemoci

Celý magazín

"Důležitost správných stravovacích návyků je přitom o to důležitější, že je úzce provázána s kvalitou duševního zdraví. Váha každého člověka, i jeho rozhodnutí ohledně jídla, je jeho věc. Je však důležité podotknout, že i když je člověk se svou váhou spokojený, jeho tělo nemusí vždy fungovat správně. Obézní lidé mívají často zvýšený cholesterol, vyšší krevní tlak a mnoho dalších poruch," uvedla Lívia Šupejová, nutriční terapeutka berounské nemocnice. Riskantní návyky

Nesprávné nutriční návyky s sebou totiž podle zdravotníků nesou škálu rizik. Srdeční choroby, cukrovka nebo obezita jsou některé z civilizačních chorob, kterým naše společnost dlouhodobě čelí.

Data Světové zdravotnické organizace (WHO) shrnují, že civilizačními onemocněními, jako jsou srdeční choroby, cukrovka nebo obezita, trpí každý rok 41 milionů lidí. To odpovídá 74 procentům všech úmrtí na celém světě. Aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za rok 2022 uvádějí, že nejčastější příčinou smrti roku 2022 představovala ischemická chronická choroba srdeční, následovala srdeční selhání a cévní nemoci mozku. "O konkrétních dietních mechanismech, které nemoci ve skutečnosti způsobují, víme stále velmi málo. Současné nástroje používané ke shromažďování informací o stravě navíc spoléhají na zadávání informací samotnými uživateli, což může být nespolehlivé," sdělil Radovan Suk.

Od ostatních výzkumů se CoDiet liší i v dalších detailech. V dosavadních výzkumech totiž například chybějí údaje týkající se ohrožených skupin, jako jsou lidé z nižšího socioekonomického prostředí, mezi kterými jsou zmíněné nepřenosné nemoci často nadměrně zastoupeny.

"Je dobře známo, že metabolická reakce každého člověka na stejnou stravu se liší. CoDiet bude pracovat na personalizaci dietního poradenství namísto přístupu ‚jedna velikost pro všechny‘," popsala výlučnost programu lékařka Itziar Tueros, která na CoDiet spolupracuje. Hormony a chutě

Poradci a terapeuti

Výživové poradenství: Zaměřuje se na poskytování obecných informací a individuální podporu při rozhodování ohledně stravovacích návyků. Výživový poradce nemusí být absolventem speciálního kurzu či školení.

Nutriční asistenti: Nelékařský zdravotnický pracovník, který pracuje pod dohledem nutričního terapeuta. Ten se soustředí na individuální potíže konkrétních pacientů. Nutriční terapeut absolvoval minimálně bakalářské vzdělání specializované na výživu člověka.

Vliv nadváhy na další onemocnění: Jde o jedno z témat, které řeší obezitologové. Předním výzkumným centrem v její léčbě je Obezitologické centrum XXL ve Všeobecné fakultní nemocnici.

Mimořádný výzkum žádá proto i mimořádná technická řešení. V jejich rámci proto badatelé otestují inteligentní nositelnou kamera vyvinutou na škole Imperial College London. Je navržena tak, aby ji dobrovolníci mohli pohodlně nosit na uchu. Přístroj poté pasivně zaznamenává, co její nositel konzumuje.

Ovšem nejen to. Pro sběr a analýzu dat využívá aparát sofistikovaní funkce, jakými jsou počítačové vidění a hluboké učení. Automaticky tak rozpozná typy potravin i přibližnou velikost porcí. Tento systém doplní záhy také další chytré technologie, které pomohou odborníkům komplexně pochopit zpracování potravy v těle včetně analýzy střevního mikrobiomu a metabolitů v moči.

Jedním z konečných výstupů nasazení umělé inteligence do této sféry může představovat nutriční plán, vypracovaný na míru každého zájemce.

Profimedia.cz

1. 8. 2023; CT24.cz

Strahovské koleje už rok bojují se štěnicemi, podle studentů ale hmyz v pokojích zůstává

Koleje Českého vysokého učení technického (ČVUT) na pražském Strahově trápí od loňského léta štěnice. Za boj proti nim už vydalo vedení za poslední rok přes čtyři miliony korun, dezinsekcí prošla více než půlka pokojů. Pro Českou televizi to uvedl Michal Vodička, ředitel Správy účelových zařízení ČVUT. Podle něj se situace výrazně zlepšila, konkrétní čísla však uvést odmítl. Někteří studenti zvažují přestěhování na jiné koleje, štěnice u nich totiž zůstávají i po čtvrtém postřiku.

"Na patře se dělal preventivní postřik, protože se v budově objevily štěnice. Za čtrnáct dní jsme je měli u nás na pokoji," vzpomíná Petr Šťovíček, dvaadvacetiletý student Fakulty stavební. Na Strahově bydlí druhým rokem.

"Štípanců jsem měl pár, byly to takové malé červené tečky. Štvalo mě hlavně to, že když jsem každý víkend přijel domů, musel jsem kufry nechávat před dveřmi a všechno prádlo šlo hned do pračky, aby se štěnice nedostaly k nám. Člověk je pak paranoidní, má pocit, že po něm stále něco leze," dodává Šťovíček. Celkem napočítal čtyři postřiky, po každém ale štěnice na pokoji opět objevil.

Čtyři ošetření nestačila ani pokoji, na kterém bydlí jednadvacetiletý student Fakulty elektrotechnické Richard Randák. "Přestal jsem věřit, že se kdy štěnic zbavíme. Proto jsme se s dalšími čtyřmi nebo pěti spolužáky rozhodli přestěhovat do areálu na Podolí," přiznává.

"Vedení kolejí bere tento problém velmi vážně. Aktivně spolupracujeme s odborníky z Hygienické stanice hlavního města Prahy a Státního zdravotního ústavu. Na základě této spolupráce průběžně upravujeme postupy dezinsekční firmy," reaguje Vodička.

Díky otevřené komunikaci se podle něj ze Strahova odstěhovalo pouze minimum ubytovaných. "Klíčovým faktorem je, aby ubytovaný včas nahlásil, že se u něj štěnice vyskytují. To se bohužel vždy neděje, dokonce evidujeme případy, kdy nám ubytovaný výskyt štěnice nenahlásil vůbec. To samozřejmě boj proti štěnicím komplikuje," dodává.

K založení kolonie stačí jedna štěnice

Podle Michala Zavadila, jednatele společnosti, která má dezinsekci Strahova na starost, představuje štěnice domácí celosvětový problém. "Stačí si dovézt jednu oplodněnou štěnici například v kufru. Ta dokáže založit kolonii a postupně se namnožit. Štěnice se reálně vyskytují ve větší či menší míře ve všech typech ubytovacích zařízení i bez porušení hygienických pravidel," vysvětluje.

"Osobní věci lze ošetřit pomocí vysokých teplot. Samotný pokoj je pak ošetřen dezinsekčním přípravkem. Přípravky obecně působí na živé štěnice, ale průběžně se mohou dolíhnout další jedinci z nakladených vajíček. Proto je nutné zásah opakovat," objasňuje Zavadil.

1. 8. 2023; Pražský deník

Chytrá vozidla mohou pomoci i při katastrofách

Zaujalo nás

ČR – Česká společnost LPP Soft, která využívá umělou inteligenci, zaujala na neoficiální soutěží autonomních pozemních vozidel (UGV) států NATO a Evropské unie koncem června v Läsne v Estonsku. Firma z technologického holdingu L. P. P. Holding, a.s. ve spolupráci se státním podnikem VOP Nový Jičín a vysokých škol – Univerzity obrany a Českého vysokého učení technického – Fakulty elektrotechniky představila špičkové technologie.

Ty mohou ušetřit lidské životy a v budoucnu zásadně změnit ozbrojené konflikty podobné právě probíhající válce na Ukrajině. Pomoci může výsledek tuzemského aplikovaného výzkumu ale i při přírodních katastrofách jako jsou například zemětřesení nebo povodně.

Ve smíšeném poli účastníků se vedle systémů z LPP Soft a vozidla Taros objevily i zavedené špičkové firmy z oblasti obranného průmyslu, jako jsou Rheinmetall a Milrem.

"Cílem bylo projet ve stanoveném čase dvaceti minut s minimálním zásahem řídícího operátora přesně definovanými body v konkrétních podmínkách: lesních cest, úseky bez vymezené silnice, polem, hustým lesem, křovím," vysvětluje Radim Petráš z L. P. P. Holdingu. "Připravovali jsme se půl roku, také proto jsme byli schopni jako jediní demonstrovat projetí neznámým terénem včetně lesa a předem neznámého porostu v těžkých podmínkách. Tedy za plného využití vlastních modulů řízení vozidla, umělé inteligence a plánů trasy průjezdu neznámým prostředím. To považuji za velký úspěch," uvedl Radim Petráš.

Foto: VOZIDLO využívá umělé inteligence.

Foto: L. P. P. Holding, a.s.

31. 7. 2023; forexbanka.cz

Nevíte, co studovat? Vsaďte na elektrotechniku. Za pár let vám budou platit zlatem

S nedostatkem elektrotechniků se firmy setkávají už dnes. To potvrzuje i mluvčí energetické skupiny Sev.en Gabriela Sáričková Benešová. Podle ní chybějí jak elektroinženýři, tak například zámečníci či elektrikáři.

Nedostatek kapacit si vysvětluje náročností oboru. "Na jedné straně je energetika stabilní a silný zaměstnavatel, na straně druhé vyžaduje specifické dovednosti, odbornost a chuť se dále učit," vysvětluje.

Upadající pozornost o obor energetiky je viditelný i v zájmu o jeho studium. Počet studentů zapsaných k bakalářskému studiu na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) se od roku 2019 snížil o více než 15 procent. Na Západočeské univerzitě (ZČU) jde dokonce o více než 70procentní pokles od roku 2020 dodnes.

Bakalářské studium: ČVUT

Akademický rok

Přihlášeno

Přijato

Zapsáno

Bakalářské studium: ZČU

Akademický rok

Přihlášeno

Přijato

Zapsáno

Magisterské studium si na ČVUT naopak drží několik let v řadě víceméně stejný počet studentů. Počet magisterských studentů na Elektrotechnické fakultě ČVUT ročně odpovídá zhruba polovině studentů bakalářského studia stejných oborů.

Jiná situace je ovšem vidět na ZČU. Tam v minulém roce počet magisterských studentů razantně klesl. Oproti akademickému roku 2019/2020 jde o více než 36procentní pokles. I z toho důvodu podniká fakulta kroky k popularizaci oborů elektrotechnické fakulty.

"Fakulta se snaží uchazeče a uchazečky upozornit na to, že studium na FEL je nejen elektrotechnika, ale také elektromobilita, energetika, robotika, programování a další atraktivní obory," uvádí tisková mluvčí ZČU v Plzni Šárka Stará. Mimo jiné upozorňuje, že studenti získají znalosti například i z dalších zajímavých oblastí. Jako příklad uvádí management nebo ekologii.

O atraktivitě oboru vypovídá i fakt, že firmy jeví zájem o studenty už během studia. "Absolventi elektrotechnické fakulty mají jasnou konkurenční výhodu na trhu práce. Firmy se o ně perou už během studia, takže si mohou opravdu vybírat z mnoha zajímavých nabídek," dodala Stará.

Magisterské studium: ZČU

Akademický rok

Přihlášeno

Přijato

Zapsáno

Problém s nedostatkem odborníků zažívá i jeden z největších energetických hráčů, společnost ČEZ. Ta plánuje do budoucna nabrat tisíce zaměstnanců. "Například jen do oblasti jádra plánujeme v příštích deseti letech přijmout cca 2600 zaměstnanců," uvedl do analýzy Evropa v datech Josef Lejček, vedoucí personalistiky skupiny ČEZ.

zdroj: Evropa v datech

Nejnižší nezaměstnanost v Evropě

Potěšující znovu bylo obhájení postu země s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Tou se ČR pyšní už několik let v řadě. Aktuálně je v Česku pouze 2,6 procenta nezaměstnaných občanů.

"To je dobrá zpráva pro obyvatelstvo a stát, ale o poznání horší zpráva pro zaměstnavatele," uvádí analýza. Společně s nejnižší nezaměstnaností je totiž v Česku vyšší poptávka po zaměstnancích než počet uchazečů. Ti si tak na rozdíl od firem mohou vybírat.

zdroj: Evropa v datech

Zásadní zlom nastal v dubnu v roce 2018, kdy poprvé počet volných míst převýšil počet uchazečů. Tento trend se od té doby až na dvě výjimky v Česku udržuje a značně komplikuje zaměstnavatelům život.

"K výjimkám došlo teprve v lednu a únoru letošního roku, kdy se někteří zaměstnavatelé rozhodli propouštět, aby ustáli následky sílící inflace a hrozící krize," vysvětluje v analýze Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Aktuálně je ale situace opět na původních hodnotách a počet volných míst opět převyšuje počet jedinců přihlášených na úřadech práce.

zdroj: Evropa v datech

26. 7. 2023; ČRo - České Budějovice

Podvečerní vysílání 18:00

mluvčí 2,

18 hodin.

mluvčí 3,

České Budějovice.

mluvčí 2,

Český diplomatický servis žaluje Rusko kvůli využívání českých pozemků. Národní sportovní agentura potvrdila Jihlavě dotaci 300 000 000 Kč na stavbu nové arény. Soud v Londýně zprostil obvinění Kevina Spaceyho. Herec čelil obžalobě ze sexuálního násilí. Zítra vystoupí teploty na jihu Čech maximálně ke 22 stupňům. Při poslechu zpráv vás vítá Pavlína Fendeková.Diplomatický servis, příspěvková organizace ministerstva zahraničí, podal žalobu na Rusko. Týká se vydání bezdůvodného obohacení za poslední tři roky. Rusko za tu dobu mělo podle ministerstva zahraničí získat víc než 53 000 000 Kč. Případ bude řešit pražský městský soud. Ministr zahraničí Jan Lipavský z Pirátů už dříve řekl, že Česko bude chtít vrátit peníze v souvislosti s využíváním pozemků v Česku k jiným než diplomatickým účelům. Diplomatický servis zažaloval Rusko poté, co ministerstvo nedostalo žádnou reakci na předžalobní výzvu.Jihlava už má plně pokryté financování stavby nové Horácké multifunkční arény, město má definitivně potvrzenou 300 milionovou dotaci od národní sportovní agentury, stavba haly má vyjít na skoro dvě miliardy korun a kromě agentury na ní přispěje půl miliardou korun také kraj Vysočina. Nová Aréna nahradí stávající Horácký zimní stadion, který se v nejbližších dnech začne bourat, potvrdil mluvčí magistrátu Radovan Daněk. Pátý ročník tábora pořádá tento týden v Temešváru na Písecku. Elektrotechnická fakulta českého Vysokého učení technického v Praze. Je určený pro středoškoláky, kteří chtějí ve studiu pokračovat na technických školách. Táborníci podle organizátora Zbyňka Kocura mimo jiné získají poznatky, jak přežít mimo civilizaci, v přírodě, nebo se naučí dekódovat data z družic.

mluvčí 4,

Celé to vychází z toho, že chceme tu naši výuku, kterou děláme na vysoké škole, přenést trošku do jakoby reálnějšího prostředí, studenti, jak třeba musí vytvářet různé elektronické věci, tak si proto musí vyrobit energii ze slunce, pak zde si musí stavět různé přijímače, vysílače, pracovat v počítači, takže tohle to všechno musí skloubit, aby jim to fungovalo.

mluvčí 2,

Londýnský soud zprostil amerického herce Kevina Spaceyho devíti obvinění ze sexuálních trestných činů. Týkala se čtyř mužů, které herec podle obžaloby nutil k sexu a jednoho z nich údajně pohlavně zneužil. Čtyřiašedesátiletý Spacey všechna obvinění odmítl ve prospěch obžalovaného oscarového herce svědčil například také britský zpěvák Elton John se svým manželem.

mluvčí 1,

mluvčí 2,

V noci budou teploty mezi 10 a sedmi stupni Celsia, ve čtvrtek očekávejte na jihu Čech polojasno až skoro jasno. Během dne od západu přibývání oblačnosti a později odpoledne a večer místy občasný déšť, teploty vystoupí na 19-22 °C, na horách budou mezi 14 a 17. vítr bude slabý, postupně mírný, západní až jihozápadní. Bio zátěž na stupni číslo jedna.

mluvčí 3,

Český rozhlas České Budějovice, rádio vašeho. Zelená vlna Českého rozhlasu České Budějovice.

mluvčí 2,

Nehody se vyšetřují v Českých Budějovicích na Husově ulici na sídlišti Vltava, v ústecké ulici v Táboře a na silnic silnici číslo čtyři u Kbelnice na Strakonicku. Jezděte opatrně.

mluvčí 3,

Zelená vlna, zavolejte i vy. 800 553 550.

mluvčí 5,

Bude dnes v podvečerním čtení řešit amatérský detektiv. Nenápadný, ale o to bystřejší kněz, otec Braun. Do literárního světa ho na začátku dvacátého století uvedl anglický spisovatel Gilbert keet chesteron, ten dnešní příběh se jmenuje u zlomené šavle. Příjemný poslech.

mluvčí 6,

Na zelenomodré, jakoby břidlicové obloze zářily hvězdy mrazivě a jiskřivě jako ledová tříšť, celý hustě zalesněný a řídce obydlený kraj ztuhl úporným úmorným mrazem. Byla to divná noc. K průzkumu hřbitova, zvedal se příkře v popelavé lesní pustině jako nějaký zelený Drnový hrb, většina hrobů byla na svahu, na jeho vrcholku stál pomník, kterým se hřbitov proslavil, na pomníku bylo vidět mohutnou kovovou postavu vojáka, ležícího vojáka, jehož silné ruce spoutala k sobě věčná pobožnost a jehož hlavě tvořilo podušku dělo. Po vojákově pravici ležela šavle, která měla ulomený hrot. Vše tu bylo podivně mlčenlivé a opuštěné, přesto však do ticha mrazem ztuhlých lesů zaskřípila kovová vrátka a po stezičce k pomníku šplhaly dvě černě oděné postavy malý zavalitý páter, otec Braun a jeho přítel, vysoký, statný flambó, stanuli před pomníkem, mohutný flambó škrtl sirku, na soklu se v jejím světle objevil nápis zasvěceno památce generála ser artras claira, hrdiny a mučedníka, který vždy zdolal své nepřátele a vždy jich ušetřil a byl jimi posléze zrádně zavražděn, nechť Bůh, v něhož věřil, ho odmění a pomstí.Mám to přečíst ještě jednou? Otče? To stačí, kamaráde? Flambo, škoda sirky. Viděl jsem, co jsem vidět chtěl. Teď budeme šlapat půl druhé míle zase zpátky. Taky tu mohli postavit hostinec blíž, když jsem za generálem st. Clarem. Jezdí karavany turistů, ale já jsem vám cestou pokusím vysvětlit, proč jsme se sem vypravili. A Bůh ví, že měl otec braunů pravdu. Člověk by měl sedět v hospodě, u krbu a u piva, když si troufá vyprávět takovou zapeklitou historii, co vy víte o trampotách starého generála santclaira? Jako Francouz? Asi málo nebo nic? Milý flambo, spíš mám osobní zkušenosti s anglickými policisty, ti se mě v mé horší polovině života nahonili a natrápili dost, až vás dohnali k poctivému živobytí. Buďte jim za to vděčen i můj polepšený hříšníků. Jsem navíc přesvědčen, že vaše temná minulost vás výtečně připravila k tomu, abyste byl dnes uznávaným policistou, spíš soukromým detektivem otče Browne jenu. Cesty Páně jsou nevyzpytatelné. Co činí, dobře činí. S vašimi generály jsem zatím tu čest neměl a tenhle váš sen klér je pro mne záhadou, dvojnásobnou, po všelijakých jeho svatostáncích mě vláčí to už hezky dlouho, člověk by řekl, že tenhle generál je pohřben nejméně na šesti místech desky, sochy, plakety a dnes mě v mrazu vlečete k jeho rakvi na venkovském hřbitově. Takže bych byl rád, kdybyste mi své počínání vysvětlil, jak jste mi ostatně před chvílí slíbil.

mluvčí 7,

Rovnám si to v hlavě, flambo, musím to rozdělit na dva díly, na dva oddíly, v prvním bude legenda, to, co ví kdekdo, co jsme se učili, co nám natloukli do hlavy? A pak přijde to, co jsem zjistil, co vím já.

mluvčí 6,

Správně začněme od toho nesprávného konce, začněte, otče, od toho, co ví kdekdo a co není pravda.

mluvčí 7,

Veřejnost ví přesně jen toto, že sér artsant Clare byl slavný a úspěšný anglický generál, že po skvělých, leč rozvážných taženích jak v Indii, tak v Africe, stál v čele výpravy proti Brazílii, když brazilský vlastenec Olivier vyhlásil své ultimátum, ví sedále, že sat Clair zaútočil s velmi skromnými silami na Oliviera, který měl k dispozici síly velmi značné a že po heroickém odporu upadl do zajetí a konečně se ví, že byl na nejbližším stromě oběšen, což vyvolalo zděšení civilizovaného světa. Po odchodu Brazilců se houpal na větví a na krku měl zavěšenou svou zlomenou šavli.

mluvčí 6,

A tato populární historka je nepravdivá.

mluvčí 7,

Je pravdivá, pokud jde o holá fakta, ale je tu záhada, záhada, jak bych to řekl, záhada dvojí psychologie. Dva nejvěhlasnější muži v brazilské aféře, dva hrdinové, něco jako hektor a Achilles, se chovají v naprostém protikladu ke svým povahám, co byste řekl? Vyprávění, ve kterém by Achilles byl bojácný a hektor pro radný.

mluvčí 6,

Povídejte dál, otče, tuším, co vás na tom případu zaujalo.

mluvčí 7,

Generál sand Clare byl voják starého, zbožného typu, osobně statečný, ale rozvážný velitel, který šetřil své vojáky, horlil proti zbytečným obětem, a přesto se v této poslední bitvě pokusil o něco, co by za nesmyslné vraždění vlastních řad pokládalo i nemluvně. Člověk nemusí být stratég či taktika, by se vyhnul autobusu. Takže je tu první záhada, co se stalo s hlavou až dosud rozvážného a zkušeného anglického generála.

mluvčí 6,

Nejspíš zešílel. To se generálům stává.

mluvčí 7,

A je to druhá záhada, druhá hádanka, co se stalo se srdcem brazilského generála velkodušného div? Ne jako bludní rytíři, skoro všechny zajatce, kteří se mu kdy dostali do rukou, propustil na svobodu. Proč? Jen usta hromů by se byl jedinkrát v životě tak ďábelsky mstil? Tak prosím. Jeden z nejprozíravějších lidí na světě jednal jako idiot.

mluvčí 6,

Set clar.

mluvčí 7,

A jeden z nejlidštějších lidí na světě jednal jako satanáš.

mluvčí 6,

Olivier a.

mluvčí 7,

Teď mi to, kamaráde, flambo, vysvětlete.

mluvčí 6,

Kdepak, to musíte vysvětlit vy mně. Musím.

mluvčí 7,

To ještě doplnit zmínkou o dvou událostech, k nimž došlo později. Rodinný lékař jsem klérů se po několika letech s tou ctihodnou rodinou po generálovi pohádal a začal otiskovat sérií zuřivých článků, v kterých prohlašoval, že nebožtík generál byl náboženský fanatik, kdo, kdo ovšem věděl, že generál st. Clar byl puritán a že ta jeho purritánská protestantská zbožnost bývala až trochu výstřední, ty články ostatně přestaly vycházet, jako když utne mnohem větší rozruch vyvolala druhá událost v nešťastném pluku, který podnikl. Ten ukvapený útok. Byl jistý kpt. Keys, tehdy zasnoubený se st. Clairovou dcerou.

mluvčí 6,

Rodinný podnik, to se kysovi pod tchánem sloužilo.

mluvčí 7,

Kapitán key si st. Claerovu dceru po jeho smrti vzal z lolajníku. Kapitán byl mezi těmi zajatci, které Olivier šlechetně propustil. Asi tak po 20 letech vydal Keys, tehdy už podplukovník, jakousi autobiografií, kterou nazval britský důstojník v Barmě a v Brazílii. Hledal jsem v ní dychtivě vysvětlení onoho nesmyslného útoku, kapitolu o porážce tam u černé řeky. Posvíte mi můj věrný flambo, mám to s sebou, poslouchejte, jedno bych rád napsal na ospravedlnění památky dvou vynikajících mužů. Akce gen. San clinera patřičně chápána patří k nejdůvtipnějším, jaké kdy podnikl. Současně považuji za svou povinnost vůči cti nepřítele, abych prohlásil, že prezident Olivier projevil mnohem víc než svou charakteristickou ohleduplnost, populárně řečeno, ujišťuji své spoluobčany, že st. Clare rozhodně nebyl takový pošetilec a Olivier takový barbar, jak se snad zdá. To je vše. Nic mě nepřinutí, abych k tomu dodal jediné slůvko.

mluvčí 6,

Flambo odhodil zápalku a otec Braun uložil útržek potištěného papíru zpátky do kapsy. Za spletí haluzí se objevil velikánský zmrzlý měsíc. Oba pánové ušli dalších dobrých 100 m mlčky. Myslím, že už to mám, otče. Generálson Clare pocházel z rodiny dědičně zatížené šílenstvím, svůj kritický stav chtěl utajit před dcerou i budoucím zetěm, obyčejnou sebevraždu vyloučil, v pominutí smyslů se vrhl do bitvy, doufal, že padne s prvním výstřelem, když však viděl, že dosáhl pouze zajetí, zlomil vlastní šavli a oběsil se. Hrozný příběh, hrozný.

mluvčí 7,

Příteli, flambo hrozný, jenže nesprávný.Kéž by byl pravdivý. Kam schová moudrý člověk.

mluvčí 6,

List do lesa? Co.

mluvčí 7,

Ale udělá, když kolem žádný les není?

mluvčí 6,

No, co, co podle vás udělá? Ten les?

mluvčí 7,

Vypěstuje, aby mohl ten list schovat.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku

Strašlivý hřích, tak počkat. Povíte mi to všechno, nebo ne? Existují ještě nějaké další doklady?

mluvčí 7,

Existují ještě tři kusé doklady, které jsem vyhrabal? O tom, jak probíhala bitva? Existují i zápisky. Olivierovi generál st. Claire velel odtrženému předsunutému pluku, ten ležel hned za řekou na svahu, na druhém břehu stál Olivier v zajištěné pozici. Tak tomu bylo večer nazítří za úsvitu. Ohromený Olivier zjistil, že ta zatoulaná hrstka Angličanů zatím překročila s nekrytým týlem řeku zčásti přes most vpravo, zčásti přes Brod. O něco výše. Nevěřil svým očím, Angličané se shlukli na bažinatém břehu pod ním s řekou za zády. Neuvěřitelné bylo už to, že by se v tak malém počtu chtěli pokusit o útok proti opevněnému postavení. Angličané trčeli v blátě a bahně jako mouchy v medu, Olivier do nich spustil kanonádu, Angličané odpovídaly palbou z pušek naše řady, posléze vyrazili, píše Olivier, a zatlačili Angličany do řeky. Zajali jsme generála sanclaira, jeho plukovník a jeho major padli v bitvě a s nimi zahynul prakticky celý pluk. Sám generál v čele svých udatných nám čelil do poslední chvíle na koni prostovlasý, se zlomenou šavlí v ruce tolik oliviher.

mluvčí 6,

A pak dal generála pověsit na nejbližší větvi.

mluvčí 7,

Nevím, nevěřím. O tom, co se s generálem stalo, později, mlčí Olivier, stejně jako kapitán kys.

mluvčí 6,

Dobrá. To byl první doklad, tak teď ten druhý.

mluvčí 7,

To mi dal spoustu hledání. Ale referovat o něm se dá krátce. Týká se toho padlého plukovníka, jmenoval se klency, byl to pořádný chlap z Irska, umřel, jak se zdá, bezmála zrovna tak vzteky jako proto, že byl zasažen řadou kulek, za ten směšný útok nebyl odpovědný, velel generál. Našel jsem v chudobinci starého vojáka, ležel zraněn vedle umírajícího plukovníka. Poslední plukovníkova slova zněla podle něho takto. Pěkně to vyvedl ten zatracený starý Janek s tou šavlí, u které si urazil špici, proč si radši neurazil hlavu.

mluvčí 6,

A že pořád o té zlomené šabli každý mluví? To má být zásluha.

mluvčí 7,

Nebožtík plukovník klenncy o ní také nemluvil zrovna úctou.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku

A teď to třetí odhalené tajemství, otče.

mluvčí 7,

Asi před dvěma měsíci zemřel u nás v Anglii jistý brazilský důstojník, kdysi dávno se rozkmotřil s olivierem a opustil vlast. Pocházel ze Španělska, jmenoval se espádo, sám jsem ho znal, byl to takový starý švihák se žlutou pletí a nosem jako s coba. Byl to samozřejmě katolík a já byl u něho, když se blížil. Jeho konec. Odevzdal mi sešit deník jakéhosi anglického vojína, mohu se jen domýšlet, že sešit našli Brazilci u někoho spadlých? Deník totiž náhle končí v předvečer bitvy, ale líčení posledního dne života toho ubožáka rozhodně stojí za čtení. Shrnu vám je stručně. První část zápisu se hemží vtipy na mjr. Marie. Marai pocházel ze Severního Irska. Byl to porykán. V deníku se neustále žertuje o kontrastu mezi irovou přísností a družnou bodrostí. Plukovníka klenciho.

mluvčí 6,

Toho chlapa taky z Irska, co nazval generála zatraceným Jankem a že se tou zlomenou šavlí měl raději bodnout.

mluvčí 7,

Sám. Pak náš kronikář píše o tom, jak do přední pozice k jeho pluku přijel na svém koni sám generál st. Clair před večerem.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku

Toho koně znám z časopisů a vašich oficiálních obrazů. Bělouš, Šebík.

mluvčí 7,

Návštěva samotného generála nemohla vojákům uniknout, oblíbený velitel byl přivítán, srdečně, zaskočil z koně, přistoupil ke skupině důstojníků a důvěrně s nimi hovořil. Když se rozešli, zůstal s mjr. Mariem. I ti dva si ostatně museli příteli rozumět. Oba patřili k lidem, kteří čtou pořád bibli, oba byli typičtí staří důstojníci evangelického vyznání, když generál odjížděl vysoký Ir major marej kráčel dál vedle jeho otěží ve vážné debatě, vojáci se za nimi dívali, dokud jim nezmizeli za skupinou stromů. Náš kronikář lelkoval ještě čtyři minuty po táboře, a tak se mu naskytla vzácná podívaná. Generál se na tom svém bílém koni hnal do tábora zpátky jako tornádo. Poplach, okamžitě se přemístit na druhou stranu řeky, přesun po soumraku a ráno podniknout výpad. Major marej se prý vypravil pro posily. Objevil ji prý cosi na mostě. Nezbývá nic jiného než bojovat o Holý život. Doufejme, že major marej dorazí pomocí včas. Tady deník končí můj milý příteli, ruchem a tempem, s nímž byl ten sebevražedný útok organizován.

mluvčí 8,

Lesní stezka, po které stoupaly, se zúžila a byla stále strmější a klikatější, až měli oba pánové Brown a flambo dojem, že stoupají po točitém schodišti, konečně dosáhli vrcholu, stanuli a uklidnili dech.

mluvčí 7,

Ale je v tom vojákově deníku ještě jedna ohromná maličkost, když generál vybízel vojáky k celé té rytířské akci. Napůl prý vytáhl z pochvy šavly, ale náhle, jako kdyby se zastyděl za tak laciné a melodramatické gesto, opět ji zasunul zpátky, zase ta šavle zlomená šavle, ale kdo viděl tu šavli nezlomenou?

mluvčí 6,

Jak to myslíte?

mluvčí 7,

Ptám se, kdo viděl generálovu šavli nezlomenou? Určitě ne. Pisatel deníku generál ji včas zastrčil do pochvy. Ne, nic, nic. Nemohu dokázat ani po té honičce, po všech hrobech, ale docela jistě vím, jak to bylo. Dovolte mi dodat ještě jeden malý fakt. Plukovník klency byl podivnou náhodou první, kdo byl zasažen kulkou dávno předtím, než se vojska dostala do sebe a už viděl st. Clairovu šavli zlomenou? Proč byla zlomená? Jak se zlomila? Kamaráde, ta šavle se zlomila už před bitvou.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku

A ráčíte mi prozradit, kde je ta její ulomená Špička?

mluvčí 7,

Řeknu vám.

mluvčí 1,

To.

mluvčí 7,

Je v koutě hřbitova u protestantské katedrály v Belfastu. Vy jste ji tam viděl, to nešlo. Jinak ní. Velikánský mramorový náhrobek, náhrobek hrdinného mjr. Marie, který padl, když slavně bojoval v pověstné bitvě u černé řeky.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku

Chcete říci, že generál stclare Marie nenáviděl a že ho zavraždil na bitevním poli.

mluvčí 7,

Kam schová moudrý člověk list do lesa a nemá-li les, tak si ho vytvoří.Když někdo musí schovat mrtvé tělo, vytvoří si celé pole mrtvých těl.A tam to mrtvé tělo schová.Generál sont Clair byl starý angloindický voják, protestant, to znamená člověk fyzicky odolný, žijící po tropickým sluncem v orientální společnosti a pořád si čte v bibli, ale po svém, hledá si v ní svoje bez rozumu a vedení čte především starý zákon. Tam najde vše, co hledá chlípnost, tyranii pro radnost.Podle všeho to byl jistě člověk, jak by se řeklo, poctivý, ale co z toho je-li, někdo poctivý v uctívání nepoctivosti. Všude, kam přišel, měl ten muž harém mučil svědky, hromadil hanebné zlato a jistě by byl každému do očí řekl, že to všecko dělá pro slávu Hospodina.

mluvčí 6,

Hospodin.

mluvčí 7,

Stále víc mu chyběly peníze na úplatky, stále častěji byl vydírán v té době, v době bitvy u černé řeky, byl na dně. Brazilci. Netvrdím, že zrovna Don pichotský Olivier v něm objevili úplatného člověka, jediného úplatného člověka v anglické armádě, a to byl z Božího dopuštění člověk na nejvyšším místě, vrchní velitel.St. Clair potřeboval hory peněz. Už rodinný lékař hrozil odhalením, k nimž pak došlo. Později. Byl umlčen, uplacen, ale ten uzavřený, možná pochmurný major, ten marej z Irska, vytušil pravdu, byl vzdělaný důstojník, sledoval způsob vrchního velení. Už to asi bylo víc než podezření.A když pomalu sledoval generálovu uzdu, když ho krokem doprovázel při generálově poslední návštěvě v Táboře, žádal generála, ať se okamžitě vzdá velení, jinak že bude postaven před válečný soud a zastřelen.Generál s ním asi naoko souhlasil, když se vytratili mimo dohled tábora. Zabil ho.Šavlí příteli. Jenže hrot šavle se v těle nebohého irského majora ulomil, ujde pozornosti nevysvětlitelně zlomená generálská šavle nebo její zmizení?Rozhodl se nakupit hromadu mrtvol, jedna další se v ní schová.A ve 20 minutách se ztrojilo 800 anglických vojáků na smrt. Ve velkolepé závěrečné scéně, kterou připravoval, měl on, stříbrovlasý voják, světec, vydat nepříteli trosku své zbraně, aby zabránil dalšímu masakru?

mluvčí 6,

Škoda, že mu to už nikdo nedokáže.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku

A jak to bylo s olivierem a s tím oběšením? Pokud vím, Olivier zajatce nebral, překáže-li by Olivier ve většině případů zajatce propouštěl, proč znenadání stclera.

mluvčí 7,

Oběsil. Tu scénu vidím před očima, vidím černý vous a červenou košili. Olivier. Vojáci se řadí do pochodových útvarů. St. Claire děkuje jménem mužstva zdecimované hrstky do prachu sražených Angličanů za svobodu.Ozvou se bubny a Brazilci se dávají na pochod.Angličané stojí sochy.A pak se těch zbylých 50 tváří obrací ke generálovi.Tváří.Na které nelze zapomenout.

mluvčí 1,

Ne.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku

To ne, nechcete přece říci.No, to mi neříkejte.

mluvčí 7,

Chci.To. Anglická ruka navlékla send clayrovi kolem hrdla provaz.A já věřím, že to byla táž ruka, která pak navlékla prsten na prst jeho dcery.To anglické ruce odvlekly generála ke stromu hanby, pak se pro čest Anglie a jeho dcery zavázali přísahou, že provždy v sobě zapečetí ten příběh o zrádcově tobolce.A vrahově šavli.

mluvčí 1,

Snad.

mluvčí 7,

Pomáhajím nebe se snažili na něj i zapomenout.Snažme se i my.

mluvčí 6,

Já se budu snažit z celého srdce.

mluvčí 8,

Vystoupili na vrchol hřebene.

mluvčí 6,

Z lesa ven.

mluvčí 8,

Vítalo je světlo z anglické hospody, jejíž okna zdobily červené záclonky, její dveře byly povzbudivě otevřené i z místa, kde byli slyšeli oba naši turisté šum a smích lidí pro jednu noc spokojených.

mluvčí 6,

Čerta mi to vzalo. Podívejte se, čtu. Dobře víte, jak se ta putyka jmenuje. U zlomené šavle.

mluvčí 7,

V tomto kraji vidí v gen. Boha polovina hospod a ulic a sadů je tu pojmenována po něm.

mluvčí 6,

Já myslel, že jsme s tím malomocným skoncovali.

mluvčí 7,

V Anglii s tím neskoncujeme nikdy. Mosaz nerezaví a kámen přetrvá věky po staletí budou jeho mramorové sochy napřímovat mysli hrdých nevinných chlapců a jeho venkovský hrob bude vonět věrností jako liliemi, vždycky to bude světec a svět se o něm nikdy nedoví.

mluvčí 1,

Pravdu?

mluvčí 7,

Víte, milý flambo, došel jsem k názoru, že.

21. 7. 2023; Pražský deník

Mluvící robot studentů ČVUT zabojuje o milion dolarů

Nikomu na světě se to dosud nepodařilo, i když některým upovídaným jedincům úkol může připadat jako hračka. Cílem je udržet duchaplnou konverzaci, smysluplnou a souvislou, po dobu dvaceti minut. Dosáhnout úspěchu je úkol za milion dolarů. Ovšem – s tím, že partnerem v debatě je stroj: člověk hovoří se socialbotem. Lidský důvtip se tedy střetává s umělou inteligencí – a o velkou výzvu jde právě pro konstruktéry těchto strojů.

Patří mezi ně i studentský tým CIIRC – Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze, který vyvíjí konverzačního bota Alquista.

Právě tento chatbot se úspěšně účastnil dosavadních čtyř ročníků konverzační soutěže společnosti Amazon nazvané Alexa Prize Socialbot Grand Challenge. Alexa je virtuální asistent vyvíjený společností Amazon, založený právě na umělé inteligenci.

SOUPEŘI Z PRESTIŽNÍCH UNIVERZIT

Podaří se Alquistovi v letošním pátém ročníku celosvětového klání oslnit podobně jako posledně? Příležitost k tomu mít bude. Organizátoři oznámili, že opět patří mezi finalisty. Upozornila na to Kateřina Veselá z rektorátu ČVUT. "Již začátkem srpna se dozvíme, zda tým, který se soutěže účastní od jejího založení, obhájí vítězství," konstatovala. Už výběr pětice finalistů řadí tým z Prahy vedený Janem Šedivým v roli univerzitního poradce do prestižního společenství. Soupeři jsou dva týmy z University of California (z kampusů Santa Cruz a Santa Barbara), dále pak ze Stanford University taktéž z Kalifornie a ze Stevens Institute of Technology působícího v americkém státě New Jersey.

Tým studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT v aktuálním složení Ondřej Kobza, Petr Marek, Jan Čuhel, David Herel a Tommaso Gargiani v květnu postoupil do semifinále – a nyní se čerstvě ocitl v elitním společenství finalistů. O vítězi se bude rozhodovat v prvním srpnovém týdnu – a čeští zástupci mají na co navazovat. Vedle prvenství v minulém ročníku skončili na medailových pozicích i ve všech předchozích: se dvěma stříbry a jedním bronzem.

Uživatelé zařízení vybavených elektronickou asistentkou Alexa si letos mohou vyvolat některého ze soutěžních botů formulkou "Alexa, let’s discuss".

POHÁDKOVÝ GRANT

"Na rozdíl od minulých let se to týká i zařízení s obrazovkou (tedy Amazon Echo nebo Fire TV) – a konverzující uživatelé jsou tak obohaceni i o obrazový požitek," připomněla za ČVUT Alena Nováková. Letos totiž debatu ve formě zvuku nově doplňují i obrazové výstupy. "Zpětná vazba, kterou týmům poskytují uživatelé ve formě ohodnocení proběhlé konverzace se socialbotem, umožňuje studentským týmům jejich roboty vylepšovat," poznamenala Nováková.

Už koncem loňského roku byla Praha vybrána mezi devět soutěžních týmů, které se pokusí splnit Grand Challenge – tedy "velkou výzvu", jež dosud zůstala nedostižná.

K úspěchu je třeba získat od poroty vysoké hodnocení (skóre nejméně 4,0 z 5 možných) a současně udržet souvislou a poutavou konverzaci socialbota s člověkem po dobu dvaceti minut.

Tým, kterému se to podaří jako historicky prvnímu, získá pro svou univerzitu grant v na naše poměry pohádkové výši: hraje se o milion dolarů.

Foto: KLÁNÍ. Tým z ČVUT se svým socialbotem Alquist velmi úspěšně soutěží v přímé konverzaci člověka s umělou inteligencí.

Foto: ČVUT

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk