Novinky

Soláry do každé rodiny aneb obnovitelné zdroje jako součást ochrany životního prostředí

Cílem mé bakalářské práce zabývající se analýzou využití obnovitelných zdrojů energie v Evropě bylo, aby neskončila někde ve skladu, říká Patrik Šimůnek, aktuálně student magisterského programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Může být spokojený, porotu celostátní soutěže Czech Envi Thesis složenou z environmentálních vědců, sociologů a přírodovědců jeho práce zaujala a udělila jí třetí místo. Patrik, který ve volném čase rád jezdí na kole a věnuje se fitness či bojovým sportům, ovšem už přemýšlí, jak bude svůj výzkum rozvíjet dál.

Gratuluji k úspěchu v Czech Envi Thesis. Proč jste se vlastně přihlásil?
Moje bakalářka zasahovala do oblasti životního prostředí, tak jsem se rozhodl, že se zkusím přihlásit. Zajímalo mě, jak moji práci budou hodnotit odborníci z jiných oborů. A nakonec jsem se dostal do finále, mezi pět nejúspěšnějších, kde jsem skončil na třetím místě.

Čekal jste, že uspějete?
Nečekal. Úspěch byl už jen to, že jsem se dostal do finále. Myslel jsem si, že budou lépe hodnocené práce jiných studentů, které se třeba zabývají vodou atd. Obnovitelné zdroje energie se v oblasti životního prostředí tolik neřeší. A přitom by se, podle mě, řešit měly.

A můžete stručně shrnout, o čem vaše bakalářka byla?
Zkoumal jsem, jaké jsou možnosti podpory pro výstavbu fotovoltaiky na administrativních budovách a zda jsou dotace nejlepší způsob podpory. Přišlo mi, že se moc neřeší fotovoltaika na úředních budovách, kde spotřeba energie probíhá ve stejném čase jako výroba. Pak jsem porovnával současné formy podpory ve třech státech – v Česku, na Slovensku a ve Španělsku. A dále mě zajímalo, jak by v ČR vycházel jiný typ podpory než dotace, podpora, která funguje v jiných státech. Z mé finanční analýzy vyplynulo, že se instalace fotovoltaiky na administrativní budově vyplatí i bez státní podpory. Během 5-7 let se investice vrátí a ve zbytku životnosti (25 let) to generuje zisk.

Máte v úmyslu se tomu tématu věnovat i nadále?
Ano, chci na to navázat. Budu dělat finanční model lokální distribuční soustavy – jak by to v Čechách mohlo fungovat. Například když mám tři budovy, na dvou z nich fotovoltaiku postavit můžu a na třetí to technicky nejde. A jak by fungovalo přeposílání energie mezi těmito budovami. Předpoklad je, že tady bude ta fotovoltaika ekonomicky ještě výhodnější. Po roce 2023 by pro to měla být podpora i v zákoně.

Jak vy osobně vidíte budoucnost energetiky za 20 let? Jak to tu bude vypadat?
Myslím si, že budou vznikat soběstačné komunity a společenství. Vlastníci bytů nebo obyvatelé sídliště si budou dodávku elektřiny zařizovat sami s využitím vlastních lokálních zdrojů. Budou si pořizovat solární panely, tepelná čerpadla, energii budou akumulovat a budou si ji vzájemně poskytovat a přeprodávat.

Sídliště Aspern ve Vídni, zdroj: wienerzeitung.at

Jaké trendy nebo novinky vám přijdou zajímavé?
Mně se líbí projekt sídliště Aspern ve Vídni, které představuje cosi jako energetický ostrov a je energeticky soběstačné. Je to model, který můžeme využívat i u nás. Stejným směrem uvažují dále třeba Němci nebo Řekové. V Řecku vzniká něco hodně podobného, co již funguje ve Vídni. Také mi přijdou zajímavé modulární reaktory, které bych osobně podporoval. Ale naráží to na stejný problém, jako třeba větrné elektrárny v Německu. Všichni to podporujeme, ale když se to má vystavět za naším domem, tak jsme proti.

Co byste chtěl dělat, až dostudujete?
Chci se do budoucna věnovat výzkumným projektům, analýzám v energetice a v ekonomice v ČR a v Evropě, a to jak pro veřejnou sféru, tak pro soukromé subjekty. Stanovovat, jakým způsobem může energetika do budoucna fungovat. A co pozitivního si můžeme třeba vzít od našich sousedů a snažit se tyto trendy aplikovat u nás.

A třeba máte fotovoltaiku vy sám doma nebo na chalupě?
Já žiji v paneláku, takže bohužel nemám. Jedině moje powerbanka má solární článek :-) Ale jinak si fotovoltaiku nikam bohužel dát nemůžu. Jsou ale jiné možnosti jako třeba investování do fondů, které staví fotovoltaické elektrárny.

Za stránku zodpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk