Zdroj fotografie: Kostas Papafitsoros
Autoři článku: Lukáš Adam a Lukáš Picek
Umělá inteligence (AI) je užitečným nástrojem zejména v otázce datové analýzy. Algoritmy na bázi AI dokážou zpracovávat obrovské množství dat a hledat v nich vzorce i anomálie díky neuronovým sítím, které disponují procesorem výkonnějším než lidský mozek. Tato kapacita se nejčastěji používá na jazykové modely (viz populární aplikace ChatGPT) a na zpracování obrázků – a právě v této oblasti ji lze aplikovat i v kontextu ekologie.
Obrázková data mohou pocházet z mnoha zdrojů. Například satelitní snímky se používají pro analýzu změn pokrytí lesů. Údaje o úbytku porostu nebo změně jeho zbarvení pomáhají ochráncům přírody odhalit kácení či zhoršení biodiverzity v těchto místech. Monitorovat lze i divokou zvěř skrze analýzu fotografií nasbíraných z dronů, fotopastí či běžných kamer.
Monitorování divoké zvěře pomocí AI
Jedním z možných uplatnění AI pro monitorování divoké zvěře je tzv. reidentifikace neboli rozpoznávání jedinců. Tento obor v posledních letech získal na důležitosti díky potřebě efektivních strategií ochrany a managementu volně žijících živočichů. Reidentifikace může poskytnout důležité údaje o velikosti populace a její dynamice, jako je porodnost a úmrtnost, které jsou zásadní pro pochopení zdraví populace a rozvoj strategií ochrany. Díky rozpoznávání jednotlivých zvířat mohou vědci také studovat vzorce pohybu nebo pomoci při vývoji a hodnocení ochranářských zásahů.
Reidentifikace divoké zvěře tradičně spoléhala na sledovací technologie umístěné přímo na zvířata. Například GPS obojky mohou monitorovat pohybové vzorce skupiny zvířat v průběhu času a odhalit jejich domovský areál, migrační trasy a preference stanovišť. I když jsou tyto metody účinné, jsou pracné, časově náročné a manipulace se zvěří pro ni může být stresující.
Zásadní roli hrají také genetické techniky. Vědci odebírají vzorky výkalů nebo srsti a analyzují jejich DNA. To umožňuje přesnou opětovnou identifikaci jedinců bez fyzického odchytu nebo manipulace s nimi. Nevýhodou je vysoká cena.
Šetrné fotopasti místo obojků či vzorků DNA
Vhodným přístupem k reidentifikaci je použití neinvazivních metod, například fotopastí. Jedná se o strategicky rozmístěné kamery, které se aktivují pohybem zvířete a zachycují snímky divoké zvěře v jejich přirozeném prostředí. Tyto snímky lze analyzovat a jednotlivá zvířata identifikovat na základě charakteristických rysů, jako jsou vzory srsti, jizvy nebo jiné fyzické vlastnosti. Tradičně jsou tyto fotografie analyzovány manuálně. AI se nicméně v této oblasti v posledních letech objevuje jako mocný nástroj, jelikož umožňuje efektivnější a přesnější identifikaci jednotlivých zvířat z velkých souborů dat.
V České republice existuje hned několik výzkumných skupin, které se zajímají o aplikaci AI na monitorování divoké zvěře. Pojďme si představit dvě z nich, které sídlí na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) a na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV ZČU).
