Samotný průzkum mezi studujícími FEL ČVUT byl realizován v období od března do května 2024 na základě realizace obdobného dotazníkového šetření na FA ČVUT a FSv ČVUT. Otázky dotazníkového šetření byly po dohodě s autorkou šetření (ombudsmankou FA ČVUT) částečně převzaty a částečně upraveny na míru specifikům FEL ČVUT. Design šetření, konkrétní úprava otázek a samotný běh dotazníkového šetření byl realizován na FEL ČVUT, respektive jeho pracovní skupinou. Data generovaná dotazníkovým šetřením byla dvojího charakteru – kvantitativní a kvalitativní, vzešlá z otevřených a uzavřených otázek. Zadání na zpracování výstupů dotazníkového šetření externistkou bylo vedeno snahou zajistit co největší anonymitu pro respondenty a respondentky, ale zároveň vytěžit získaná data pro další rozvoj FEL ČVUT.
Dotazníkové šetření k duševnímu zdraví se vedle témat souvisejících s duševním zdravím soustředilo i na nově se ukotvující pozici ombudsmana*ombudsmanky na FEL ČVUT a sledovalo témata, která s agendou souvisí. Data z dotazníkové šetření využije nová ombudsmanka dr. Zuzana Labudová. Akademická obec FEL ČVUT se bude moci setkat s paní ombudsmankou ve středu 27. listopadu v 16.15 v posluchárně 209 v Technické ulici. Setkání nabídne příležitost seznámit se s agendou a prioritami nezávislé obhájkyně práv všech lidí, kteří studují a pracují na FEL. Mimo jiné půjde o příležitost zastavit se u výsledků dotazníkového šetření a podrobněji je rozebrat.
Úvodem je nutné uvést, že návratnost dotazníku je nízká a nepřesahuje 11,2 %. V tomto ohledu je potřeba citlivě přistupovat k interpretacím a mít na mysli, že v odpovědích jsou vysoce podzastoupeni respondenti a respondentky z některých bakalářských oborů, ale především z vyšších stupňů studia, včetně doktorského. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 77 % respondentů mužů, 20 % respondentek žen a 3 % respondentstva se identifikovala jinak či nebinárně, mírně podreprezentovaní vůči celkové populaci studujících jsou v šetření muži, respektive mužští respondenti.
Jednou z prvních otázek dotazníku byla otázka dotazující se na motivaci studujících. Na ni mířily otázky jak na začátku dotazníku, tak na jeho konci. Mezi motivačními prvky pro studium FEL ČVUT respondenti a respondentky vnímají především uplatnitelnost a vlastní budoucnost v oboru, samotný obor a jeho smysluplnost. Významně se na motivaci podílejí i lidé okolo respondentů a respondentek, včetně vyučujících, rodiny či spolužáků a spolužaček. To se propisuje i v odpovědích na otázku, co respondenty a respondentky na FEL ČVUT baví: odkazují na obor a jeho šíři, kvalitu výuky a předmětů, či na zvídavost, rozvíjení a rozšiřování obzorů, ale i na samotnou komunitu, tedy společenství obdobných osob s podobnými zájmy.
Naopak k demotivaci související s FEL ČVUT uvádějí náročnost (časovou, administrativní, obsahovou), nevnímání smysluplnosti či praktičnosti vyučovaného a osobní limity související se studiem na FEL ČVUT. 40 % respondentů a respondentek má občasnou i častější zkušenost, že výukové předměty jsou nepřiměřeně (psychicky) náročné. Pokud se započítají i response na ojedinělou zkušenost, dosahuje míra této zkušenosti 76 % responsí.
Respondenti a respondentky dotazníkového šetření jsou kritičtí k časové náročnosti výukových předmětů. Dle 72 % responsí neodpovídá rozsah práce v rámci některého z výukových předmětů svou časovou náročností počtu kreditů uvedených ve studijním plánu. Tuto zkušenost mají častěji respondentky ženy (odpovídající spíše ano nebo ano v 82 % odpovědích) oproti 70 % zkušenosti respondentů mužů (odpovídajících spíše ano nebo ano).
Pokud se jedná o psychické zdraví, dotazník sledoval délku spánku v průběhu semestru a zkouškového období. Během semestru nejčastěji studující spí 6-7 hodin denně (63 % respondentů a respondentek), druhou nejčastější délkou spánku je 8 a více hodin. Tato volba se í mezi muži ani ženami neliší. V průběhu zkouškového období se paradoxně zvyšuje podíl respondentů, kteří spí déle jak 8 hodin (41 % respondentů a respondentek). Zároveň ale data ukazují, že se i zdvojnásobuje počet respondentů a respondentek, kteří naopak spí méně jak 5 hodin denně (18 %).
Psychické obtíže u sebe zaznamenala necelá polovina respondentů a respondentek. Více tyto potíže reportují ženy (spíše ano a rozhodně ano vyjadřuje 67 % respondentek). Valná většina respondentů a respondentek (84 %) spojuje vznik psychických obtíží s obdobím studia. Spíše ano nebo rozhodně ano uvádí 86 % respondentů a 81 % respondentek. Jen malá část respondentstva uvádí, že se obtíže během studia nezačaly objevovat a z otevřených otázek lze dovozovat, že s nimi respondenti a respondentky již na školu nastupovali. V průběhu studia došlo k mírnému či výraznému zhoršení potíží u 76 % respondentů a respondentek.
Ačkoliv 61 % respondentů a respondentek uvádí, že ví, kam se pro pomoc na FEL ČVUT obrátit, tak odbornou pomoc vyhledala pouze menší část respondentů a respondentek z těch, kterých se téma týká. Typicky častěji vyhledaly pomoc respondentky ženy – a to ať již na ČVUT či mimo ni (61 % responsí), zatímco u respondentů mužů převažují odpovědi, že pomoc nevyhledali či zatím nevyhledali (61 %).
Pokud se jedná o další vytížení a zázemí studujících, ukazuje se, že 41 % respondentů a respondentek během semestru nepracuje (konkrétně genderová disparita ukazuje, že se to týká 43 % respondentů a 33 % respondentek). Respondenti muži, kteří pracují, pracují nejčastěji v oboru (30 % responsí), 10 % pak pracuje mimo obor a 10 % přímo na fakultě. Ženy respondentky, které pracují, nejčastěji pracují mimo obor (necelých 30 % responsí), 13 % pak přímo na fakultě a shodně 13 % mimo i v oboru.
Nejčastěji respondenti a respondentky pracují v rozmezí 9-16 hodin týdně (tj. do výše 0,2 úvazku pracuje 63 % respondentů a respondentek) a dle jejich odpovědí je hlavní důvod jejich pracovního zapojení finanční zabezpečení. 52 % respondentů a respondentek vynaloží měsíčně na životní náklady více jak 7000 Kč. V případě respondentek žen se jedná dokonce o 61 % všech responsí. Cena studijních potřeb se přitom nejeví jako ohrožující, majorita respondentů a respondentek za celý semestr za studijní pomůcky nevynaloží více jak 2999 Kč (82 % respondentů a respondentek).
Zprávy z dotazníkového šetření
Tato shrnující zpráva podává základní přehled o hlavních zjištěních daného průzkumu. Závěrečná zpráva, jež shrnující obsahuje všechna zjištění z dotazníkového šetření, je v kompletní verzi k dispozici pro studující a zaměstnané na úložišti Alfresco.
Ilustrační foto: archiv FEL ČVUT
