Novinky

Fyzikální čtvrtek s ČEZ: Řízení kvality je otázkou života a smrti

Pro absolventy a absolventky Pro studenty a studentky Pro zaměstnance a zaměstnankyně

I zdánlivě drobné a nevýznamné zanedbání při přípravě může vést k finanční ztrátě a nevyčíslitelné škodě na lidských životech. Pravidlo, které o to více platí ve fungování kritické infrastruktury a zejména v jaderné energetice. To bylo tématem říjnového Fyzikálního čtvrtku, na kterém za společnost ČEZ vystoupili: ředitel řízení kvality Zdeněk Čančura, manažer útvaru Zvláštních procesů jaderných elektráren Jiří Hajdík a vedoucí útvaru Technická kvalita JE Michal Suchomel.

V zimním semestru v rámci Fyzikálního čtvrtku na půdu Fakulty elektrotechnické ČVUT opět zavítali zástupci společnosti ČEZ. Tentokrát se ve své interaktivní přednášce zaměřili na téma řízení kvality v jaderné energetice. Studenti si v rámci akce také vyzkoušeli simulátor sváření, kontrolu lopatky ultrazvukem a další přístroje ke kontrole kvality.

Přednášku zahájil ředitel úseku Řízení kvality v ČEZ Zdeněk Čančura, který hned ze začátku na příkladě katastrofy raketoplánu Challenger z roku 1985 připomněl, jaké důsledky může mít zanedbání technické přípravy. "Zemřelo sedm astronautů, protože vysoký manager neposlechl ředitele kvality, který upozorňoval na to, že startovat v mínusových teplotách může poškodit těsnění motoru. Bylo přednější splnit termíny, upřednostnili ekonomický pohled nad technickým," řekl Čančura. Ilustroval tím, že nekvalita má vždy dva výstupy: ztrátu ekonomickou a ztrátu na lidských životech. "Ekonomická ztráta sice bolí, ale vždy se dá nějak vyřešit. Ztráta na lidských životech se ale vyřešit nedá. A proto vždy dělejte vše tak, aby to nevedlo ke ztrátám života. To je to nejdůležitější, co my kvalitáři nemůžeme dopustit," dodal.

Simulátor sváření

Konkrétní příklady, které museli kontroloři kvality vyřešit v Dukovanech a Temelíně, pak nastínil Jiří Hajdík, manažer úseku Zvláštních procesů JE v ČEZ.

"V oblasti svařování platí, že co neuděláte na začátku, to už pak nedoženete. Je to tedy hodně o přípravě," upozornil Hajdík. Vzal si za příklad vodou rozpustný papír, který se používá ke konstrukci těsnění při svařování potrubí a lze z něho vyrobit záslepku. "Záslepka má definované rozměry, jak má být udělaná a umístěná v potrubí. Důvod je ten, aby se papír rozpustil. Někteří z našich dodavatelů k tomu opět přistupují inovativně a místo toho, aby papír rozložili podle doporučení výrobce, udělají z papíru kuličku a tu pak strčí do potrubí. Plyn, který potřebujeme dostat do potrubí, to udrží, ale rozpustit takovou kuličku v potrubí už je těžší než rozpustit tenkou vrstvu papíru," vysvětlil Hajdík. Z kuličky se následně stane emulze, která může natéct do sítka nečistot a zatvrdnout, čímž odstaví systém. Pak už nezbývá nic jiného než potrubí rozebrat, papír najít a vyndat, aby byla opět zaručena bezpečnost systému.

I z toho důvodu si ČEZ trénuje vlastní svářeče v Tréninkovém a realizačním středisku. Společnost také navázala spolupráci s odbornými učilištěmi, kde otevřeli obor Svářeč-potrubář v jaderné energetice. Studenti v něm sváření trénují nejdřív na simulátoru, který si po skončení přednášky Fyzikálního čtvrtku v Dejvicích mohli vyzkoušet i studenti FEL ČVUT. A že o něj byl velký zájem.

Ultrazvuk lopatek turbíny

Další praktickou ukázkou na Fyzikálním čtvrtku byla kvalifikovaná kontrola lopatky turbíny ultrazvukem, kterým se kontroluje materiál lopatky a také zámky lopatky. Ty jsou důležité k tomu, aby lopatku udržely v pozici.

"Dokážete si představit, že by se takto velký kus železa urval při rychlosti 3 000 otáček za minutu? To by neskončilo ani v elektrárně, ale možná až ve vedlejší vesnici. Jsou to opravdu nesmírně důležité kontroly," upozornil Hajdík. Ultrazvuk určí podezřelá místa, která pak už dále vyhodnotí NDT pracovník. K vyhodnocení velkého množství dat z desítek tisíc kontrol pracovníkům také pomáhá umělá inteligence, která upozorní na místa s rizikem defektu. Systém je ale zatím ve stádiu vývoje.

Požární odolnost kabelů

Jako třetí řečník na přednášce vystoupil Michal Suchomel, vedoucí úseku Technická kvalita JE v ČEZ. Promluvil mimo jiné o kontrole požární odolnosti kabelů.

"Řešíme dvě normy. Odolnost z pohledu šíření plamene, tzn. Zkouška vertikálního šíření plamene ve svazcích. Do větší spalovací komory se dá svazek kabelů, na žebříku stupačka, délky zhruba tři metry. Velikost svazku je daná normou, je to poměr kovových a nekovových částí kabelů. Během zkoušky se spálí třeba 150 metrů kabelů, takže je to finančně náročná zkouška," popsal Suchomel. "Doba přiložení hořáku plamene je 40 minut. Kabel nesmí dohořet víc než dva a půl metru," dodal. Tím je zaručeno, že se oheň nebude šířit do mezi patry a dál ve stoupacím vedení a sám zhasne.
Kontrola druhé normy je zkouška elektrických kabelů za podmínek požáru z pohledu celistvosti obvodu. Doba přiložení plamene ke kabelu je v tomto případě 180 minut, pak se zhasne a 15 minut se kabel ještě nechává pod napětím. "Pokud nám svítí žárovky 195 minut, máme vyhráno. Bohužel se ale někdy stává, že žárovky po osmi minutách zhasnou, dojde ke zkratu a kabel je označen jako nevyhovující," uvedl Suchomel.

Za stránku zodpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk