Název místa „Na Zderaze“ upomíná na jeho nejstarší dějiny. Jeho jméno je totiž odvozeno od Zderada – člena družiny krále Vratislava, který zde měl svou tvrz a který zde po roce 1090 založil první kostelík sv. Petra a Pavla. Strategická poloha místa, nacházejícího se na vyvýšené terase nad řekou při významné cestě na Vyšehrad, vedla následně k tomu, že zde byl na sklonku 12. století založen klášter rytířského řádu Křížovníků Božího hrobu. Důvody založení kláštera na tomto místě mohly být obdobné, jaké vedly k založení komunity Maltézských rytířů na Malé Straně či kláštera křížovníků u Karlova mostu – tedy ochrana pražského souměstí, které tehdy ještě nebylo střeženo hradbami. Řád Křížovníků s červeným křížem, byl založen na počátku 12. století v Jeruzalémě k ochraně Božího hrobu. Zderazský klášter představoval jedinou kanonii tohoto řádu v Čechách a přes různé dějinné peripetie se zde udržel až do sekularizace v roce 1784.
Ilustrace: Kostel v kontextu zástavby před založením Nového Města (mapa Vilém Lorenc) – dle Vilém Lorenc, Nové město Pražské, Praha 1973, s. 31
