Zdroj fotografie: Siemens
Zleva: dr. Jiří Zemánek, dr. Tomáš Michálek, doc. Zdeněk Hurák
Michálek se se svou dizertační prací "Mikromanipulace pomocí dielektroforézy – modelování a řízení založené na optimalizaci v reálném čase" umístil první v kategorii absolventských prací na téma Průmysl 4.0.
V rámci své práce vytvořil matematický model a na něm založené řídicí algoritmy, díky nimž lze automatizovat manipulaci s mikroobjekty různých tvarů a o velikostech v řádech jednotek až stovek mikrometrů, například biologickými buňkami či technologickými součástkami. “Kdybychom se pokusili takto malý objekt uchopit klasickým manipulátorem, například mikrorobotickou paží, přilepil by se k ní a nešel by už pustit. Proto jsme volili bezkontaktní přístup,” popsal princip Tomáš Michálek v níže přiloženém medailonku.
Přínos do oblasti medicíny i skládání součástek
Princip lze uplatnit například při studiu nemocí, vývoji nových léků, single-cell manipulaci nebo ve výrobních procesech, jako je skládání složitějších produktů z malých jednoduchých součástek. Tím má významně celospolečenský přínos. „Práce je unikátní i z celosvětového hlediska. Do oblasti původně rozvíjené fyziky, chemiky a biology totiž práce přináší systémový pohled kybernetických oborů, jako jsou automatické řízení a robotika. To umožnilo předvést naprosto libovolnou manipulaci s vybranými objekty,“ oceňuje přínos práce Michálkův školitel, doc. Zdeněk Hurák.
Podle něj je Michálkův přínos unikátní i v možnostech automatické manipulace. Princip totiž umožňuje něco, co jiné principy automatické manipulace nemají. “Tento nový princip umožňuje například paralelní manipulaci s více objekty bezkontaktně,” vysvětlil Hurák.
Jedno ze dvou čestných uznání za mimořádnou vědeckou úroveň zpracování diplomové práce získal M.Sc. Steffen Kortmann z ČVUT v Praze a RWTH Aachen University. A to za práci s názvem Integrace flexibility a charakteristik aktivních distribučních sítí do rozsáhlého modelu evropské multienergetické soustavy.
Další úspěchy Fakulty elektrotechnické
Absolventi FEL ČVUT se mezi oceněnými objevili již několikrát. Před dvěma lety zaujal odbornou porotu Lukáš Janota, student programu Elektrotechnika, energetika a management (EEM), který ve své diplomové práci pod vedením dr. Tomáše Králíka zkoumal možnosti budoucího vývoje energetického využití vyřazených bateriových článků z elektromobilů. O rok dříve cenu získal Denis Rozumnyi, student programu Otevřená informatika (OI) se svou diplomovou prací s názvem “Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání”, kterou mu vedl prof. Jiří Matas. V roce 2019 v soutěži uspěli doktorand Libor Bukata a diplomant z programu Kybernetika a robotika Jan Filip.
Cena Wernera von Siemense se udílí nejlepším studentům a pedagogům z oblasti technických a přírodovědných oborů. Cílem je podpořit rozvoj českého školství a vědy a motivovat vynikající studenty, aby po absolutoriu zůstávali v Česku. Vedle toho podporuje snahu dostat nové poznatky co nejrychleji do praxe. Spolu se studenty získávají cenu také školitelé a vedoucí jejich prací. To přispívá ke zvyšování prestiže učitelského povolání.
Letos proběhl jubilejní 25. ročník. Členové odborných porot tentokrát vybírali z 493 přihlášek, 19 oceněných si rozdělilo jeden milion korun. „Prosperita naší země závisí na kvalitním vzdělávání. Věřím, že pořádáním soutěže, která oceňuje a zviditelňuje studenty i pedagogy, kteří dosáhli mimořádných výsledků, k tomuto cíli přispíváme,“ uvedl Eduard Palíšek, generální ředitel českého Siemensu.
