International Collegiate Programming Contest (ICPC) je nejstarší, největší a nejprestižnější celosvětová soutěž v programování. Účastní se jí univerzity z celého světa, přičemž každou z nich reprezentuje tým složený ze tří studujících.
“Umělá inteligence je často skloňovaným tématem. Vůbec se ale nemluví o lidech, kteří za touto technologií stojí a programují ji. Soutěž ICPC dává vyniknout mimořádně nadaným studentům a studentkám. Řada z těch, kteří si v minulosti soutěží prošli, dnes působí na světových univerzitách jako uznávané kapacity oboru. Jsou z nich profesoři i tvůrci programovacích jazyků a tvoří komunitu velmi schopných lidí,” říká ředitelka evropských regionů ICPC a organizátorka Evropského finále dr. Božena Mannová z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Jedním z nich je i prof. Jan Kybic z katedry kybernetiky FEL ČVUT. “Soutěž mne naučila, jak výkonný může být dobře fungující tým, jehož členové se navzájem motivují, pomáhají si a mají společný cíl. A jak obohacující a zábavné to zároveň může pro členy týmu být, ať už je to tým soutěžících nebo organizátorů,” uvádí prof. Kybic, který se posléze stal členem pražského organizačního týmu ICPC.
Za každým studentem, který zaznamená v soutěži ICPC nějaký výraznější úspěch, jsou přitom skryté stovky, či spíše tisíce hodin příprav a tréninků. Ti skutečně nejlepší začínají s přípravou na programátorské soutěže na středních školách nebo dokonce ještě na ZŠ.
“Optimální způsob přípravy spočívá především v reálném řešení a programování skutečných soutěžních úloh. Je velmi vhodné doplnit trénink jednak vzorovým řešením úloh a také průběžnou teoretickou přípravou. Špičkoví soutěžící trénují klidně i pět hodin denně,” upozorňuje doc. Tomáš Valla z Katedry teoretické informatiky Fakulty informačních technologií ČVUT.
Trojice talentů z ČVUT
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) bude tentokrát reprezentovat tým v následujícím složení: Yasmine Briefs, Illia Kryvoviaz (oba z Fakulty elektrotechnické) a Jaroslav Urban (Fakulta informačních technologií).
Jejich úkolem v Evropském finále bude společně u jednoho počítače v limitu pěti hodin správně vyřešit co nejvíce z celkem 11 různě obtížných programovacích úloh. Z nich musí vyčíst problém, navrhnout řešení, naprogramovat algoritmus a také ho odladit. To vše bez použití internetu.
“Je potřeba nejen umět programovat, ale i umět dobře spolupracovat a zvolit dobrou taktiku - domluvit se, kdo bude řešit kterou úlohu a zatímco jeden člen rychle programuje své řešení, ostatní si zvlášť nebo dohromady připravují řešení dalších úloh. Soutěž tak studenty učí si řešení dobře rozmyslet a připravit ‘s tužkou v ruce’, a vyhnout se tak zdlouhavému hledání chyb metodou ‘pokus-omyl’. Chybu je lepší hledat na papíře a uvolnit mezitím počítač kolegům pro řešení další úlohy,” popisuje prof. Kybic.
“Klíčové je, aby tým dokázal poznat, kolik času budou jednotlivé úlohy vyžadovat na vyřešení. Podle toho by pak studenti a studentky měli postupovat. Může se totiž stát, že se v opačném případě zaseknou u komplikované úlohy a ztratí drahocenný čas, který jim bude chybět u těch jednodušších,” upozorňuje dr. Mannová. “Nejlehčí úlohu dokážou některé týmy vyřešit za tři minuty. Ty nejlepší z nich stihnou do limitu pěti hodin vyřešit všech patnáct úloh,” dodává.
Odevzdané řešení se vyhodnocuje automaticky počítačem, je tedy zcela objektivní. To je rozdíl oproti jiným podobným soutěžím, kde kvalitu řešení hodnotí lidé.
Čeští studenti patří dlouhodobě v rámci ICPC k výrazným talentům. Úspěch si před lety připsal i tým již zmíněného prof. Kybice. V roce 1996 postoupili nejdřív do oblastního kola v Curychu a odtud poté do celosvětového finále v USA. Členové týmu se tak díky soutěži poprvé v životě dostali do Spojených států, což byl pro ně o to větší zážitek.
Účastníky soutěž častokrát tak nadchne, že se později stanou organizátory a pomáhají připravovat zadání. Stejné to bylo i v případě prof. Kybice. “Vymýšlel jsem úlohy a dokonce jsem i naprogramoval nové soutěžní prostředí a vyhodnocovací systém, na kterém byl jeden ročník realizován - to byla moje bakalářská práce. Už spolu s dalšími kolegy jsem pak vyvíjel vylepšenou verzi, která byla schopná zvládnout ještě větší zátěž. Organizátoři tvořili skvělý tým, většinu z nich považuji za své přátele a stýkáme se dodnes,” přiblížil.
Celosvětové finále v Kazachstánu
Nejdříve se uskutečnila dílčí kola soutěže. Nejvyšší úroveň přitom mají kola regionální. Do finále, které proběhne letos v září v kazachstánské Astaně, se kvalifikovali tři týmy z každého regionu. Do finálového souboje týmů z celého světa se následně přidá dalších pět nejlepších týmů z Evropského finále.
Letošního prvního ročníku Evropského finále ICPC se zúčastní 52 studentských týmů, kteří reprezentují 48 univerzit z 24 zemí Evropy. Celkem se tak spolu utká 156 studentů a studentek. Českou republiku budou reprezentovat studující z ČVUT, Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Na Evropské mistrovství ICPC dále dorazí do Prahy zástupci a zástupkyně z Oxfordské univerzity, Univerzity Cambridge, ETH Zurich, École Polytechnique, Utrecht University, University of Copenhagen, Jagellonské univerzity v Krakově a dalších vysokých škol napříč Evropou. Jsou mezi nimi také studující ze čtyř ukrajinských univerzit.
První ročník soutěže ICPC se konal v roce 1970 na Texaské univerzitě. Od té doby se komunita ICPC rozšířila po celém světa a dnes už má soutěž více než 400 tisíc absolventů a absolventek.
V minulém roce měla 10 tisíc dobrovolníků a více než 5 tisíc koučů, již organizovali soutěže pro 60 000 členů a členek studentských týmů, kteří reprezentovali 3 450 univerzit ze 111 zemí všech kontinentů.
