Na Zelený čtvrtek bylo 659. setkání v rámci cyklu Fyzikálních čtvrtků na FEL ČVUT věnované tématu jaderné energetiky. Na přednášku s názvem “Jádro - příležitost pro vás, příležitost pro ČR a Evropu” dorazili tři mluvčí ze skupiny ČEZ: ředitel divize Jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek, generální ředitel ŠKODA JS a. s. František Krček a elitní operátorka sekundárního okruhu jaderné elektrárny Temelín Adéla Chalupová, kterou letos časopis Forbes zařadil do prestižního výběru 30 úspěšných lidí pod 30 let.
Společně zavzpomínali na dobu, kdy se veškeré důležité procesy a úkony v elektrárně zajišťovaly papírově. “Ještě když jsem sloužil já, zajistit odstávku zařízení znamenalo vytahat několik set tzv. zajišťovacích karet. Tři a půl hodiny trvalo, než se vyndaly a zapsalo se do nich, proč je potřeba zařízení zajistit a do jaké stavu ho chceme dát. Poté se karta předala dalším pracovníkům, kteří vše přepsali do dalších papírů a teprve poté mohli zařízení vypnout. Dnes tento proces trvá díky tabletům zhruba dvě minuty,” vyprávěl Bohdan Zronek, který svou kariéru začal jako operátor na blokové dozorně.
Umělá inteligence a virtuální realita šetří peníze a snižují rizika
Dnes už je těžké si fungování představit bez digitalizace a automatizace. A proces zavádění nových technologií pokračuje. Umělá inteligence (AI) není výjimkou. “AI nevyužíváme jen pro dokumentaci a pracovní workflow, ale také třeba na vyhodnocování natočení lopatek na našich největších čerpadlech chladicí cirkulační vody. AI systém vyhodnocuje vlhkost, teplotu vzduchu, teplotu chladicí vody a podle toho nám doporučuje, jak natočit lopatky na čerpadle tak, aby byla co nejvyšší účinnost. Ročně jsme takto ušetřili 5 400 MWh, což zhruba odpovídá roční spotřebě 1 500 domácností,” přiblížila Adéla Chalupová.
Dalším šikovným pomocníkem, který šetří čas a zároveň snižuje bezpečnostní rizika, je virtuální realita. Používá se například k přípravě na čištění parogenerátoru. Před samotným procesem čištění je totiž potřeba provést nácvik. Dříve to fungovalo tak, že do parogenerátoru museli pracovníci fyzicky vlézt, změřit si veškeré parametry a nacvičit si, jak se bude čištění provádět.
Fyzický pobyt uvnitř parogenerátoru je ale nutné snížit na co nejkratší čas. Parogenerátor totiž převádí teplo z primárního okruhu, jímž proudí radioaktivní voda ohřívaná reaktorem, na sekundární okruh, kde se vyrábí pára pro pohon turbíny. Parogenerátor funguje tedy jako izolační bariéra mezi radioaktivním a “čistým” prostředím. Právě proto na přípravu před čištěním začali pracovníci používat brýle s virtuální realitou. Tak si totiž můžou vše změřit z bezpečí a nemusí být v parogenerátoru fyzicky déle, než je to nutné.
Z Letní univerzity ČEZ do Forbesu
Dnešní ředitel divize Jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek začínal svou kariéru jako operátor na blokové dozorně, stejně jako Adéla Chalupová. A co by měl takový operátor umět a ovládat?
“Na blokovku potřebujete být schopný dodržovat pravidla, pracovat pod tlakem a nedělat chyby ani v dlouhodobé časové zátěži. Zároveň se tam moc nenosí být kreativní,” uvedl Zronek. Dodal ale, že při kariérním postupu z blokové dozorny například na manažerských pozicích už je kreativita důležitá. Proto je také dobré koukat i do budoucna.
Adéla Chalupová se na pozici operátorky sekundárního okruhu Temelína dostala po dvouletém výcviku. Predispozice pro tuto náročnou pozici odhalil psychologický test, kterým prošla díky Letní univerzitě ČEZ, na jejíž další ročník je stále možné se do 30. dubna přihlásit.
Energetika nabízí široký výběr specializací
Elektrárna a samotný obor jaderné energetiky nicméně nabízí pestrou škálu různých specializací. Od provozu přes servis a údržbu až po výrobu a modernizaci originálních klíčových částí a komponent. Česká republika má přitom obrovské zázemí ve svém průmyslu. Přes 90 % komponent českých jaderných elektráren bylo vyrobeno v Česku českými firmami.
Jednou z hlavních firem, která se specializuje na jaderné inženýrství, je právě ŠKODA JS a.s., která je od roku 2022 součástí skupiny ČEZ. Perspektivu vidí firma například ve výstavbě nových malých modulárních reaktorů (SMR) v celé Evropě.
“Kouzlo malých modulární reaktorů přitom nespočívá v jejich malé velikosti, ale v tom, že se reaktor vyrobí v podmínkách tovární montáže a poskládá se jako kostky Lega. Jinými slovy, takovou elektrárnu stavíme ve fabrice, kde je velmi přísný dohled na kvalitu. Tento dohled na jakost je přitom přísnější, než když se elektrárna staví v blátě stavby,” vysvětlil František Krček, generální ředitel Škody JS, a.s.
Pro zájemce o tematiku malých modulárních reaktorů z řad studentů pořádá ČEZ mimo jiné týdenní letní akci SMR Camp. Přihlášky je možné podávat do 30. dubna.
