V rámci programu Studentského akustického semináře tradičně vystupují studenti a studentky z bakalářského, magisterského i doktorského stupně studia, kteří se věnují akustice. Pro všechny vystupující je to cenná zkušenost, jak se procvičit ve vystupování před publikem a jak pohotově reagovat na dotazy z publika, kde se schází nejen vyučující, ale i stejně staří kolegové, kteří tak mohou mimo jiné načerpat inspiraci i pro své projekty a závěrečné práce. V publiku se tradičně objevují i členové České akustické společnosti, která Studentský akustický seminář spolupořádá, i odborníci z praxe. Studenti tak mají mimo jiné možnost se seznámit se zástupci firem a navázat důležité kontakty v oboru.
Akustice se mohou studenti na Fakultě elektrotechnické ČVUT věnovat například na katedře radioelektroniky či na katedře fyziky. “Každé pracoviště akustiku nahlíží z jiného úhlu, zaměřuje se na jinou problematiku. Díky Studentskému akustickému semináři se navzájem dozvíme, na jakém výzkumu v oboru pracují naši kolegové,” popisuje dr. Petr Honzík z katedry radioelektroniky FEL ČVUT.
Akustická měření ve zmenšených modelech sálů
K návrhu akustických úprav koncertních sálů, kin, divadel a dalších prostorů se v minulém století hojně využívaly zmenšené modely, v nichž se měřila pohltivost zvuku a jiné důležité parametry. Měření v těchto modelech postupně vytlačují softwarové modely. “Zmenšené modely jsou ale pořád relevantní, protože akustickou situaci zjednodušují,” uvedl student FEL ČVUT David Hromas svůj konferenční příspěvek s názvem Akustická měření ve zmenšených modelech sálů.
“Hlavní parametr zmenšeného modelu je měřítko, od toho se odvíjejí vztahy pro výpočty časů, frekvence i vlnové délky. Pokud je model moc malý, musíme měřit ve vysokých ultrazvukových frekvencích, kde je ale pohltivost zvuku vysoká. Ideální je proto volit měřítko 1:10 nebo 1:20,” upozornil Hromas.
Měření ve zmenšených modelech je unikátní také tím, že je třeba najít zdroj zvuku, který je schopný reprodukovat ultrazvuk, s čímž se v běžných audioměřeních v prostorové akustice nesetkáváme, a převodník. Nakonec k tomu Hromas využil standardní zvukovou kartu.
Software modelování zvuku a hudby v místnostech
Jak už bylo zmíněno výše, častěji se k predikci chování zvuku v místnostech využívají softwarové modely. S návrhem jednoho takového řešení vystoupil na semináři Gabriel Honzírek. Připravuje ho jako svůj bakalářský projekt na FEL ČVUT a v budoucnu má fungovat jako efektivní nástroj pro firmy. “Na základě predikce modelu budou moci zákazníci porovnat účinnost různých úprav a zvolit optimální řešení, které odpovídá jejich požadavkům na akustiku,” uvedl Honzírek.
Při přípravě aplikace použil dva programy. COMSOL Multiphysics, který umožňuje modelování místností a jejich akustických vlastností, a MATLAB, jež využil k analýze a zpracování dat. Součástí Honzírkova projektu budou i poslechové testy pomocí reálných zvuků, které budou zahrnovat řeč, klasickou hudbu i zpěv. Jejich role spočívá v simulování zvuku v reálném prostředí.
Akustika jde i udržitelně
Další úhel pohledu na akustiku představil v rámci už tak pestrého programu i zástupce Fakulty stavební, konkrétně doktorand Jiří Bečka. Ve své disertaci se věnuje tématu vzduchové neprůzvučnosti lehkých dělicích stěn v kontextu udržitelného rozvoje.
Až třetinu vyprodukovaného odpadu tvoří odpad ze stavebních materiálů. Cílem práce je najít pro tento odpad další využití, a to v rámci akustiky. Jedno z řešení může být právě náhrada tradičních materiálů lehkých dělicích stěn. Jedná se zejména o výplně, jako jsou minerální vlákna či dřevovlákno, které jsou náročné na výrobu.
“Dobrá zpráva je, že můžeme nahradit minerální vlákno nebo oblíbené dřevovlákno jinými udržitelnými materiály a akusticky se vůbec nezhoršíme, naopak v některých případech i zlepšíme,” uvedl Bečka s tím, že nejlepší výsledky v pohlcování zvuku dosahovala celulóza (rozmělněné tiskoviny) a liapor s vlákny celulózy.
Na záznam celého Studentského akustického semináře se můžete podívat ze záznamu. Jak vypadal loňský ročník Studentského akustického semináře, si můžete připomenout v článku na webu FEL.
