Množství obrazových dat produkovaných v lékařství roste velmi rychle. Mnohé dříve analogové modality (například rentgen) dnes poskytují digitální data, modality poskytující 3D data (například magnetická rezonance či počítačová tomografii) jsou již rutinně používány v každodenní klinické praxi a jejich rozlišení rok od roku roste, čímž roste i velikost vytvořených dat.
Rychlost s jakou se dnes pacient dozví výsledek vyšetření již není omezována technikou, ale dostupností radiologů. Mnohé světové nemocnice posílají běžně svá data do Číny a do Indie. Skupina vyvíjí nástroje, které lékařům práci ulehčí a zrychlí, například tím, že zvýrazní změny od minulého vyšetření či upozorní na potenciálně zajímavé oblasti. V budoucnosti bude pak moci počítač provádět diagnózu zcela samostatně, v některých oborech již má lepší výsledky než průměrný lékař
I v biologii roste objem generovaných dat závratně rychle - 3D mikroskopie je stále běžnější, rozlišení roste, a robotizovaná pracoviště dokáží preparáty automaticky připravit i nasnímat. Není však v lidských silách prohlédnout například všechny buňky na jednom sklíčku a u každé zjistit, zda v ní není parazit, nebo zda obsahuje nějakou genetickou anomálii.
Člověku trvá měsíce než zakreslí nervová vlákna v kousku tkáně menším než milimetr. I zde je tedy velký potenciál pro počítačové algoritmy, které by mohly vyhodnocení nasnímaných dat podstatně zrychlit. Výhodou je, že na rozdíl od aplikací v lékařství zde často není požadována absolutní bezchybnost.
